4 2017

4/2017
dritel prestinho ocenn 4
201 VAN

od O
Prvnick asopis R NZ
CE S
2014, 2015 a 2016 RE SOPI
A

Bulletin
advokacie Vyjden AK k nvrhu novely daovho du Jet k rozsahu kriminalizace jednn prvnickch osob
Podlov spoluvlastnictv: pechodn ustanoven a judikatura Nejvyho soudu Filtrovn ze strany
ISP ve svtle aktualit evropskho prva 2. cena kategorie Talent roku soute Prvnk roku 2016
V Y D V E S K A D V O K T N K O M O R A

!!
Bulletin advokacie

Jak si poradit v nkterch SOUKROM

PRVO 2017
problmovch situacch prvn praxe? Pozvnka
na str. 10.
tte Vademecum advokta na str. 55-65.
Nov edin ada Wolters Kluwer
PRVO PRAKTICKY

Novinky z edicesmluv
Prvodce uzavrnm Prvo prakticky Sprva a vymhn pohledvek
Dana O
Ondrejov
ndreejov vp
praxi
Praktick prvodce pro kadho, kdo se Ervn Perthen
v praxi bn setkv s uzavrnm smluv. Praktick postupy sprvvy a vymhn
pohledvek.
SPRVA CIZHO MAJETKU
Lucie Joskov,
Katastr Luk Psna
nemovitost Prvo imis, prvo
o ccesty
esty
Daniela ustrov, Petr Borovika, a dal sousedsk sspory
pory
Praktick prvodce institutem sprvy cizho majetku, kter do naeho
Jaroslav Hol Karel Svoboda
prvnho du v ucelen podob pinesla rekodikace soukromho prva.
Katastr nemovitost po rekodi
rekodikaci
kaci Vysvtlen norem souseedskho prva.
soukromho prva.

Zvazky
azk
zkky v oblasti
obl
obbla
last
sti
ti v
vstavby
st
stav
tav
a by
by Rukov meditora
a nov
nov
v cciviln
ivil
iln prvo
prvo
aneb Co je dobr vdt nejen
Alenaa B
Bnyaiov
nyaiov ke zkoukm meditora
Prvn prava
prava zvazkovch vztah vznikaj-
vznik
PKAZN SMLOUVA
Robin Brzobohat, Lenka Polkov,
Tom Horek
cch v prbhu
prbhu procesu vstavby.
Praktick zkuenosti autor nasbran
Vclav Pilk v tm tiscovce medianch setkn.

Spoleenost s ruenm
Spolenost Konkrtn otzky pkazn smlouvyobohacen
Bezdvodn a pkaznho zvazku, jako
omezenm
omezzenm i souvisejcch institut (nap.Lubo
Jan Eli, institutu
Brim,zastoupen).
Hana Adamov
Vclavv FFilip,
Vcla ilip, David Fyrbach Publikace uren vem prvnkm ecm
Publikaacce pro
Publikace pro vechny,
vec
v
ec
ech
hny,
hny
hn y, kdo
kdo
do podnikaj
pod
dni
nik
ika
kaj
kaj spory s problematikou nabyt majetkovho
vvee spolenosti
spoleen
nosti
ti s ru
ruenm
en
enm
m
m omezenm
omezen
nm m prospchu
p p bez prvem
p uznanho titulu.
nebo se k tomu teprve chystaj.

V edici dle vylo

Zvazkyy ze schovacch Ochrana osobnch daj
j
a za
zaop
zaopatovacch
aopat
ato
to
ova
vacch
h ssmluv
mluv
ml
luv
uv v ap
aplikan
apllika
lik
li kan
kan
n praxi
prax
pr axi
axi
Karel
K arel Svoboda
Svobooddaa (vybran problmy)
prob
oblmy)
Praktick
P raktick vklad
vkllad
d smlouvy o schov
sch
schoov Vclav Bar
Bartk,
rtk,
k,, Eva
Eva Janeko
Janekov
ov
a o skladov
skladovn
n (smlouvy
(ssmlouvy schovac)
schovac
schov
vac) skal, kter
kter
r mo
mohou
m ohou pi zpracov
zpracovn
zpraccovn osobnch
a smlouvy
l o dchodu
d h d a o vmnku
k daj
d j nastat v situacch,
i h s nimi
i ii se vichni
i h i
(smlouvy zaopatovac). denn setkvme.

Pedbn opaten ve vcech Objednvejte na

ochrany proti domcmu nsil
Kateina uhelov
www.wolterskluwer.cz/obchod
Nzorn pouvn konkrtnch ppad
z praxe, ktermi se autorka sna lpe tuto Publikace zaazujeme
oblast piblit kadmu teni. tak do ASPI

Kdy si muste bt jist

BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 obsah

Bulletin vodnk
Lenka Vidoviov: Nov vzvy a nov technologie ................................... 3

advokacie Aktuality
Vyjden AK k nvrhu novely daovho du ...................................... 4
Bulletin advokacie vydv Memorandum CCBE o vzjemnm uznvn peshraninho
esk advoktn komora v Praze
(I 66 000 777) celoivotnho vzdlvn advokt ........................................................ 6
v agentue , spol. s r. o. Odsouzen advokt se me vrtit do profese nejdve za pt let
www.impax.cz
Milan Hoke ............................................................................................ 8
asopis zapsan do Seznamu recenzovanch
neimpaktovanch periodik R. Mstopedseda AK Robert Nmec jednal se zstupci profesnch
Vychz 10x ron, z toho 2 dvojsla (1-2, 7-8). komor o vinklaen Hana Rdlov ........................................................... 9
Petisk povolen jen se souhlasem redakce.
Pozvnka na odbornou konferenci Soukrom prvo 2017 v Ostrav
Adresa redakce:
esk advoktn komora a v Brn ............................................................................................. 10
Nrodn tda 16, 110 00 Praha 1 Pozvnka na XII. evropsk regionln kongres v Praze ..........................12
telefon: 273 193 111
e-mail: bulletin@cak.cz, www.cak.cz Pozvnka na XXV. Karlovarsk prvnick dny .......................................14
I: 66000777 Aktuln v prvu Hana Rdlov ............................................................ 16
DI: CZ 66000777
Redakce:
Pedseda redakn rady: JUDr. Petr Toman, LL.M.
fredaktorka: JUDr. Hana Rdlov
Vkonn redaktorky: PhDr. Ivana Cihlov,
z prvn teorie a praxe
PhDr. Dagmar Koutsk
Tajemnice redakce: Eva Dvokov lnky
Redakn rada: Jet k rozsahu kriminalizace jednn prvnickch osob Ji Jelnek.......17
JUDr. PhDr. Stanislav Balk,
prof. Dr. Alexander Blohlvek, Nhrada nklad zen odmna advokta za uplatnn nroku
prof. JUDr. Jan Ddi, na nhradu jmy u pslunho stednho sprvnho adu
prof. JUDr. Jan Dvok, CSc.,
prof. JUDr. Ale Gerloch, CSc., Ivo Keisler, Andrej Lobotka, David Zahumensk ........................................ 22
JUDr. Vojen Gttler, Podlov spoluvlastnictv: pechodn ustanoven a judikatura
JUDr. Vladimr Jirousek,
JUDr. Ladislav Krym, Nejvyho soudu Michal Krlk ............................................................ 28
doc. JUDr. Alena Mackov, Ph.D., Filtrovn ze strany ISP ve svtle aktualit evropskho prva
prof. JUDr. Karel Marek, CSc.,
doc. JUDr. Pavel Mates, CSc., Martin Maisner..................................................................................... 34
JUDr. Michal Mazanec,
Mgr. Robert Nmec, LL.M.,
prof. JUDr. Nadda Rozehnalov, CSc., Z judikatury
prof. JUDr. Pavel mal, Ph.D., NS: Zklad pro uren ve odmny advokta pi rozhodovn
JUDr. Michal ilavsk
o nhrad nklad zen .................................................................... 40
Objednvky pedplatnho zaslejte na adresu:
AK, Nrodn tda 16, 110 00 Praha 1, S: K otzce poruen zsady kontradiktornosti zen
e-mail: dvorakova@cak.cz pi aplikaci 243d psm. b) o. s. ........................................................ 42
Cena vtisku vetn dvojsel je 90 K,
zvhodnn ron pedplatn 850 K krom SDEU: K problematice omezen volnho pohybu slueb advokt ........ 44
potovnho, balnho a DPH. Advoktm SDEU: K ovovn pravosti podpis.................................................... 45
a advoktnm koncipientm se rozesl zdarma.
S reklamacemi pi problmech s distribuc SDEU: K vnitropodnikovm pravidlm zakazujcm noen
se obracejte na p Dvokovou, e-mail muslimskch tk............................................................................. 46
dvorakova@cak.cz, tel. 273 193 165.
ESLP: Systematick provovn korespondence
Inzertn sluby zajiuje agentura
IMPAX, spol. s. r. o. Objednvky inzerce vzekyn s advoktem ..................................................................... 48
zaslejte na adresu agency@impax.cz, ESLP: Domovn prohldka advoktn kancele.................................... 48
ppadn volejte na tel. 244 404 555 nebo
na 606 404 953. Media kit a dal informace
naleznete na internetovch strnkch
www.impax.cz.
Z odborn literatury
Ji Jelnek a kolektiv: Trestn prvo procesn minulost a budoucnost
Cel znn kadho sla vychz t na internetu
(www.cak.cz). Pednm rukopisu redakci (Alena Tibitanzlov) ............................................................................... 50
vyjaduje autor souhlas s rozmnoovnm, Jan Eli, Lubo Brim, Hana Adamov: Bezdvodn obohacen
roziovnm a sdlovnm jeho pspvku
na strnkch www.bulletin-advokacie, (Eva Dobrovoln) ...................................................................................51
v prvnch informanch systmech Imrich Fekete: Obiansky zkonnk. Vek komentr.
a na internetovch portlech spolupracujcch
s AK, jako i v oblasti zpracovn dat v rmci I. a IV. zvzok (Michal Krlk) ............................................................... 52
monitoringu mdi.
Toto slo vylo 20. 4. 2017 v nkladu
16 750 vtisk.
Oblka: Shutterstock
z advokacie
Tisk: Impax, spol. s r. o.
MK R E 6469 Z esk advokacie
ISSN 1210-6348 (print) Vademecum advokta aneb Prvodce nktermi situacemi
ISSN 1805-8280 (online)
prvn praxe Marek Nespala, Vladimr Pape, Tom Sokol, Ji Csa ......... 55

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 1
obsah BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

Z krn praxe Jan Syka ....................................................................... 66

Kdo jste znali doktora Vojtcha Rampka? Petr Polednk..................... 67 Instrukce
Z jednn pedstavenstva AK icha ..................................................... 68

Z Evropy
autorm
Stl zastoupen AK v Bruselu informuje ........................................... 69
Stanislav Balk pedsedou Vboru PECO Albta Recov ...................... 71 Ven autoi asopisu
Bulletin advokacie,

informace a zajmavosti dme vs, abyste sv pspvky redakci

poslali pokud mono ve formtu programu
Microsoft Word (RTF nebo DOC), a to
nejlpe elektronickou potou na adresu
Mli byste vdt bulletin@cak.cz.
2. cena kategorie Talent roku soute Prvnk roku 2016 Jan Sra ....... 72
Texty:
Pednky a semine pro advokty a advoktn koncipienty Formt zaslanch pspvk by ml odpovdat
ve vzdlvacch a kolicch stediscch AK ........................................ 77 dkovn 1, psmo Times New Roman,
Pozvnka na dva semine k insolvenci ............................................... 78 velikost 12. V dnm ppad nepouvejte
Advoktn proces ano i ne? Daniela Kovov ................................... 79 funkci Automatick slovn, Automatick
odrky ani dal speciln formtovn
Pozvnka na Hradeck debly (dve Kubekv memoril) .................... 80
textu. Odstavce oddlujte jenom enterem.
Pozvnka na VI. ronk turnaje O pohr esk a slovensk Vyznaovn v textu provdjte pouze tun
advokacie v tenise deblovch dvojic mu a en ................................ 81 nebo kurzvou, v dnm ppad nepite
Pozvnka na tenisovou sobotu v Kosmonosech ................................... 81 proloen, nepouvejte podtrhvn text ani
verzlky! Poznmky a vysvtlivky k textu tvote
Pozvnka na 28. ronk tradinho beckho zvodu
vhradn pomoc funkcionality programu MS
O parohy arcivvody Ferdinanda ...................................................... 82 Word Poznmky pod arou.
Pozvnka na Olomouck prvnick dny 2017...................................... 82
Tabulky:
Z prvnick spolenosti Tabulkov daje formtujte pomoc tabultor.
Odeel vznamn advokt Martin Radvan Frantiek Schulmann ............. 83 Fotografie a obrzky:
Pokud k lnku chcete pipojit obrazov
Nakonec podklady, zalete je zvl ve formtu JPG,
Prvnkovy zpisky Petr Hajn ............................................................... 84 TIF nebo eps. Barevn fotografie by mly mt
rozlien nejmn 300 dpi pi velikosti, v jak
Kresba Lubomra Lichho .................................................................. 85
se budou reprodukovat, zaslan portrtn
Vte, e Stanislav Balk ....................................................................... 85 fotografie by mly mt nejmn 400 x 500
pixel. Obrzky v dnm ppad nevkldejte
Inhaltsverzeichnis .............................................................................. 86 pmo do dokument!
Zusammenfassung/Summary ............................................................. 87
Redakce uvt zejmna lnky kratho a
Table of Contents ............................................................................... 88 stednho rozsahu. K pspvku pipojte
vdy strun shrnut v rozsahu nejve
deseti dk. Citace a odkazy provdjte
dle platnch bibliografickch norem.
Ppadn vydan autorsk korektury se
provd elektronicky, e-mailem.

Ke kadmu pspvku dle pipojte

estn prohlen, e lnek nebyl dosud
publikovn
svoji barevnou portrtn fotografii
telefonick spojen
korespondenn adresu
rodn slo
bankovn spojen pro vyplacen honore
informaci o svm profesnm psoben,
ppadn akademick, pedagogick i
vdeck tituly
sdlen, zda jste pltcem DPH
sdlen, zda chcete zaslat po zlomu
korektury

Redakce si vyhrazuje prvo stylistickch,

jazykovch a technickch prav text.

2 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Nov vzvy a nov technologie
P
ro pznivce spnho
serilu Teorie velkho
tesku nebude obtn si
vzpomenout na epizodu
IV. ady s nzvem Obo-
hacen kolovou zeleninou, ve kte-
r Sheldon Cooper zkou komu-
nikovat se svtem prostednictvm
mobilnho zazen na virtuln p-
tomnost, ani by opustil bezpen
toit svho pokoje. Pojzdn ob-
razovka s detailem komunikujcho
oblieje v serilu pivdla hlavnho
hrdinu i jeho okol do svzelnch si-
tuac, kter museli eit s (ernm)
humorem a nadszkou.
Na konferenci CCBE zamen
na inovace a budoucnost prvnch
slueb, kter se konala v jnu 2016
v Pai a o kter podrobn informoval BA . 2/2016, se po-
dobn virtuln zazen bez pedchozho varovn zaa- ti systmu, respektovn advoktn etiky, rovnost podmnek
lo elegantn pohybovat v pedsl mezi diskutujcmi ast-
nky konference. Je pravda, e z obrazovky nezral dtsky
udiven obliej Sheldona Coopera, ale krsn ensk tv,
kter vyzvala okolostojc k rozhovoru. Navc se zaze-
n neslyn pohybovalo, obratn se vyhbalo tm, kterm
by mohlo vadit v chzi, otelo obrazovku na dal udiven
a nkdy i zaskoen astnky konference.
V pokroilm vku novch technologi, stle astji po-
uvanch videokonferenc a jinch vymoenost, pinej- n. Nalzt vhodnou mru v tomto smru nebude snadn.
cch sporu asu a komfort pi prci, jist nelze podezrat
nikoho, e by byl pekvapen tm, e jej nkdo oslov z obra-
zovky. lo spe o to, e na bravurn pohyb zazen spojen
s komunikanm komfortem nebyli ti, koho zazen oslovi-
lo, pipraveni. A i kdy lo nepochybn o marketingovou ak-
ci, kter se k tmatu konference hodila, mnoz se ctili za-
skoeni u jen tm, e jsou sledovni.
Pokud se zamlme nad budoucnost advokacie a nad
poskytovnm prvnch slueb, kter je tradin zaloeno
na znmch principech, domnvm se, e jednou z hlavnch
vzev je vhodn vyuit technologickho pokroku. Bt pi-
praven, a tud nebt zaskoen tm, jak technologie a no-
v metody ovlivuj advokacii, znamen hledat odpovdi
na otzky, kter nejsou nov, bude vak nutn zvolit nov
hel pohledu, napklad:
Jak vhodnm zpsobem vyut inovace k tomu, aby slou-
ily advokacii co nejlpe?
Jakou roli v tomto smru maj advoktn komory?
Jakou budoucnost maj advoktn kancele?
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
vodnk
Jak poskytnout prvn sluby tm,
kte si je nemohou dovolit?
Kad z tchto otzek vyd mini-
mln na mnohahodinovou disku-
si. Jak je advoktn veejnosti zn-
mo, souasn pedstavenstvo esk
advoktn komory se dlouhodob za-
bv lohou Komory pi vyuit mo-
dernch technologi na trhu prvnch
slueb, napklad otzkou poskyto-
vn prvnch slueb po internetu.
Vzvou pro nov pedstavenstvo bu-
de jist ppadn vytvoen online
platformy pro advokty pro poskyto-
vn prvnch slueb. Inspirac me
bt i systm provozovan francouz-
skou Nrodn radou advoktnch ko-
mor, o kter v BA . 12/2016 infor-
moval kolega JUDr. Ji Novk ml.
S tm souvis mnoho dalch problm, zajitn bezpenos-
a dvra uivatel plaformy advokt a klient.
Mezi advokty jist nalezneme jak naden pznivce no-
vch technologi, tak ty, kte se dr tradinho zpsobu
poskytovn prvnch slueb. Tradin zpsob nutn ped-
pokld osobn pstup, kter je nejvce ohroen pi ne-
kritickm pijmn technologickch vymoenost. Zjed-
noduen eeno, m vce novch technologi, metod,
virtulnch slueb, formul, tm mn osobnho zapoje-
V eskm prvnm prosted ji toti mme praktick dopa-
dy monho odosobnn vztahu, a to v ppad insolvenn-
ho sprvce a dlunka (zejmna v oddluen). Pro dlunka
je jeho sprvce mnohdy postavou tak virtuln, e jej nikdy
neuvid, co mnohm dlunkm vyhovuje. Nkte se vak
chtj se svm sprvcem setkat osobn, nechat si vysvtlit si-
tuaci, svit se. Ti pak asto narej na vhn, odmtnut,
v horm ppad mlen ze strany sprvce.
Proto pi diskusch nad virtulnm svtem prva a sofis-
tikovanch technologickch zazen nezapomeme na to,
e klient by neml pijt o to nejcennj, co vztah advokta
a klienta dl jedinenm.
JUDr. LENKA VIDOVIOV, LL.M.,
lenka pedstavenstva esk advoktn komory
3
 aktuality BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

Vyjden AK k nvrhu
novely daovho du
nm vdomm pedkladatele. K nezbytnosti zsahu vak na-

!
esk advoktn komora (AK) zsadn dle nem vbec dn prvn odvodnn. Je zjevn, e jde
nesouhlas s novelou daovho du, o dal pokraovn trendu, kdy si sprvce dan nen s to
kter pod zminkou transpozice zajistit daje nezbytn pro sprvu dan u daovho subjek-
smrnice o pstupu daovch orgn tu a sna se opatit si je jinde, nebo si daje, kter zskal,
sna kov ovovat. Neznamen to nic jinho, ne e fi-
k informacm pro boj proti pran
nann sprva hodl vyuvat citliv informace osobn pova-
penz zsadnm zpsobem prolamuje hy, kter byly sttem (nebo soukrommi osobami z pokynu
povinnost mlenlivosti advokt, sttu) shromdny za zcela jinm elem. Toto legitimn
daovch poradc a not a svuje v dnm ppad nen, protoe nvrh zkona nenastavu-
sprvci dan rozshl pravomoci je podmnky, za nich je takov informace mon poado-
v oblasti zskvn a shromaovn vat. Protoe nejde v danm ppad o daovou povinnost
informac o klientech advokt, subjektu, jemu se prolamuje povinnost mlenlivosti, nen
takov zsah ppustn.
daovch poradc a not.
Pedkldan novela aspiruje na to, aby poznatky zskan
podle zkona proti pran pinavch penz byly pouity sprv-
cem dan pi bn sprv dan, tedy mimo rmec smrnice

V
rmci pipomnkovho zen AK upozor- i mimo rmec boje proti pran pinavch penz. Nelze pokl-
nila pedevm na vadn zpsob transpozice, dat za pimen, souladn s principy materilnho prvn-
kter m s obsahem smrnice mlo spolen- ho sttu a stavn konformn, aby mimodn siln nstroj,
ho a zasahuje do povinnosti mlenlivosti advo- jm povinnosti stanoven zkonem proti pran pinavch
kt, a to v rozsahu, kter nekonvenuje poa- penz jsou, byl pouvn i v ppad bn sprvy dan bez
davkm na ochranu zkladnch lidskch prv tak, jak jsou kriminlnho podtextu a zcela mimo systm soudn kontro-
zajitna stavnm podkem R, mluvou o ochran lid- ly. Zkon proti pran pinavch penz pin mimodn
skch prv a zkladnch svobod a Chartou zkladnch prv zsah do informanho sebeuren, kter je ospravedlnn
EU. Dle Listiny zkladnch prv a svobod pitom plat, e mimodnm vznamem chrnnho veejnho zjmu. Po-
pi pouvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svo- kud tedy byly daje dle zkona shromdny za elem boje
bod mus bt eteno jejich podstaty a smyslu; takov ome- proti terorismu, resp. proti legalizaci vnos z trestn in-
zen nesmj bt zneuvna k jinm elm, ne pro kte- nosti, nelze je bez dalho vyuvat zcela libovoln za e-
r byla stanovena. Bohuel, pedloen nvrh tato pravidla lem sprvy dan.
flagrantnm zpsobem poruuje, a to pi vdom pedkla-
datele, kterm je Ministerstvo financ. esk advoktn komora proto znovu zdrazuje svj nesou-
hlas s jakmkoliv obdobn postavenm zsahem do povinnos-
Clem transponovan smrnice je zjevn pouze poslen ti mlenlivosti advokta, daovho poradce a note bez ohle-
opaten k zajitn spoluprce mezi jednotlivmi koordi- du na proces, jm maj bt informace vyadovny, nebo jde
nanmi tvary lenskch stt zzenmi podle tto smr- o neodvodnn a v zsad neodvodniteln zsah do lidskch
nice a zajitn plynulho fungovn systmu spoluprce prv chrnnch v rovin prva stavnho, jen nen nijak od-
v oblasti dan stanovenho touto smrnic. Pedmtem no- vodnn ani pslunmi mezinrodnmi zvazky R, a obrac
vely smrnice je povinnost lenskho sttu zajistit, aby sprv- se na pslun resortn ministerstvo s draznm poadavkem
n orgny lenskch zem byly schopny komunikovat v oblas- na zsah v tomto smru.
ti sprvy dan mezi sebou, ale nijak neroziuje oprvnn
daovch orgn poadovat po advoktech, daovch porad-  veden AK
cch, notch a dalch povinnch osobch informace, kte-
r jsou tyto osoby povinny evidovat podle zkona proti pra- Kompletn znn pipomnek k novele daovho du
n pinavch penz. i k upravenmu nvrhu po vypodn pipomnek je
k dispozici v Aktualitch na webu AK www.cak.cz.
Nvrh zkona tak velmi razantnm a nedoucm zpso-
bem zasahuje do ochrany zkladnch lidskch prv, a to s pl-

4 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 aktuality

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 5
aktuality BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

Memorandum CCBE
o vzjemnm uznvn peshraninho
celoivotnho vzdlvn advokt
Dne 24. nora 2017
podepsalo v rmci
Evropsk prezidentsk
konference ve Vdni vce ne
40 zstupc evropskch
advoktnch komor Memorandum CCBE
o vzjemnm uznvn peshraninho
celoivotnho vzdlvn advokt.
Za eskou advoktn komoru
memorandum podepsal jej pedseda
JUDr. Martin Vychope.

S
myslem Memoranda je podpoit a zjednoduit vol-
n pohyb advokt v rmci lenskch stt CCBE,
ve kterch je celoivotn profesn vzdlvn po-
vinn nebo doporuen, a umonit tak ve vzta- dit/hodin zskanch v rmci celoivotnho vzdlvn po-
hu ke vzdlvn vt flexibilitu svch len. skytnutho v jin signatsk jurisdikci.
Memorandum obsahuje informace signatm nrodnm Strany se budou navzjem informovat o vech problmech
advoktnm komorm, jak postupovat pi uznvn peshra- souvisejcch s Memorandem. Vedouc nrodn delegace
ninho vzdlvn advokt, kter advokti zskali v zahrani- CCBE projedn dal postupy a een s pslunm v-
, tj. nikoliv v zemi, ve kter zskali oprvnn k poskytov- borem nebo pracovn skupinou CCBE.
n prvnch slueb. Toto Memorandum nabv innosti dnem podpisu stra-
nami.
Signati memoranda odsouhlasili, e: Dodatky k Memorandu jsou mon na zklad spole-
n dohody, stejn jako jeho podpisy (na dobrovoln b-
Poet hodin nebo kredit/kurz celoivotnho vzdlvn, zi) advoktnmi komorami.
kter zskaj advokti zapsan u komory lenskho sttu,
by ml bt uznn v jejich domovskch jurisdikcch, co Memorandum a seznam signat je k dispozici na webovch
jim pome naplnit poadavky na celoivotn vzdlv- strnkch CCBE www.ccbe.eu a pedpokld se jeho zveej-
n, a to v souladu s nrodnmi, regionlnmi nebo mst- nn na Evropskm vzdlvacm portlu, kter bude soust
nmi pravidly a bez pedsudk k nrodnm, regionlnm portlu e-justice provozovanho Evropskou komis.
nebo mstnm hodnotcm systmm.
Poskytovatel vzdlvn by ml na dost poskytnout
i osvden, kter umon advoktovi podat o uznn
hodin/kredit u sv odpovdn domovsk instituce, bez
pedsudk k rznm nrodnm, regionlnm nebo mst-
nm hodnotcm systmm. Advokt by ml k osvde-
n (dokladu o asti) pipojit vechny dal dokumenty, Sledujte AK
jako nap. program, prezentace, seznam uebnho mate-
rilu (zkladn pehled, nikoliv vyerpvajc seznam).
Advoktn komora by mla v souladu se svmi nrodn-
na Twitteru!
mi, regionlnmi nebo mstnmi pravidly tyto informa- Nejnovj krtk zprvy o dn
ce vzt v vahu. v esk advokacii naleznete
Strany jsou vyzvny, aby pozmnily nebo se snaily po-
zmnit nrodn, regionln nebo lokln pravidla tak, aby
na www.twitter.com/CAK_cz.
zahrnovala i pravidla tkajc se vzjemnho uznvn kre-

6 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 aktuality

beck-online
rychlost
spolehlivost
kvalita
,, Pro nai kancel je
systm beck-online
nepostradateln.
Je pro ns jistotou,
e mme vdy ve
k dispozici v aktuln
a ucelen podob. Sys-
Ondej Ripel
tm beck-online je nej-
advokt
chytejm ,kolegou
na kancele ji
,,
adu let.

Jednodue si to vyzkouejte!

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 7
aktuality
Odsouzen advokt se me vrtit
do profese nejdve za pt let
esk advoktn komora se na potku
letonho nora ubrnila alob bvalho
advokta dajcho o znovuzapsn
do seznamu advokt vedenho AK.
Odvolac soud v rozsudku uvedl, e
adatele nelze do seznamu advokt
zapsat dve ne po pti letech od jeho
pravomocnho odsouzen pro zloin.
K
omora zape do seznamu advokt kadho (ved-
le dalch zkonnch podmnek stanovench v 5
odst. 1 zkona o advokacii), komu nebylo uloe-
no krn opaten vykrtnut ze seznamu advok-
t, nebo na nho se hled, jako by mu toto krn opaten
nebylo uloeno [tamt, psm. e)]. Pro ely krnho zen
se na advokta hled tak, jako by se nedopustil krnho pro-
vinn, poppad jako by mu nebylo uloeno krn opaten
(vedle jinch ppad vyjmenovanch v 35b zk. o advoka-
cii), uplynula-li ode dne jeho vykrtnut ze seznamu advok-
t doba pti let, bylo-li mu uloeno krn opaten vykrtnu-
t ze seznamu advokt [ 35b psm. d)].
Zkon o advokacii pak vslovn nee detailn pravou,
jak je tomu v ppad dosti o zpis do seznamu advokt
ze strany adatele (kter jinak spluje ostatn podmnky pro
zpis dle 5 odst. 1 zk. o advokacii), kter byl pedtm od-
souzen v rmci soudnho trestnho zen. Mezi adatelem
a Komorou dolo ke sporu o vklad ust. 5 odst. 1 psm. d)
zk. o advokacii, tedy zda adatel o zpis je i nen bezhon-
n, jestlie byl v minulosti trestn odsouzen pro mysln delikt,
ale jeho odsouzen soudem je ji zahlazeno.
Tento adatel byl v minulosti advoktem. V obdob let 2006
a 2007 se ml dopustit jednn, pro kter proti nmu v ro-
ce 2007 byla podna obaloba. V tomt roce byl advoktovi
vkon advokacie pozastaven (z dvodu probhajcho trestn-
ho zen). Vc byla pravomocn trestnmi soudy skonena
v roce 2013. Na potku roku 2014 byl advokt ze seznamu
advokt vykrtnut. V polovin roku 2015 bylo jeho odsou-
zen soudem zahlazeno. Komora nsledn adatele o zpis
odmtla zapsat z dvodu nesplnn podmnky jeho bezhon-
nosti. adatel v roce 2015 podal k soudu proti Komoe a-
lobu (o umonn sloen advoktnho slibu a zapsn do se-
znamu advokt).
Soudn civiln spor, probhajc ped Obvodnm soudem
pro Prahu 1 a nsledn po odvoln alobce ped Mstskm
soudem v Praze, se tak soustedil zejmna na otzku, zda
bezhonnost dle zk. o advokacii lze vykldat jako (pouhou)
beztrestnost eho se dovolval adatel (v soudnm zen
v procesnm postaven alobce), nebo jako souhrn skutenos-
t nevzbuzujcch pochybnosti o obansk, mravn a profesn
8 WWW.CAK.CZ
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
zachovalosti adatele o zpis eho se dovolvala Komora
(v soudnm zen v procesnm postaven alovan).
Slu se dodat, e Komora uznvala stavn rozmr vci, te-
dy e donekonena neme brnit adateli v pstupu k v-
konu povoln, ale mla za to, e umonit vkon advokacie
adateli (umonnm sloen slibu a zapsnm do seznamu
advokt) rozhodn neme dve ne po pti letech pota-
nch od prvn moci rozsudku trestnho soudu (o konenm
uznn viny adatele jako odsouzenho).
Soud prvnho stupn
ve vci rozhodl 7. 6. 2016 za-
mtnutm aloby a soud od-
volac rozsudek soudu prv-
nho stupn dne 8. 2. 2017
jako vcn sprvn potvrdil.
Soudy dosply k zvru, e
vklad pojmu bezhonnost,
jakoto toliko bezhonnosti
trestn, se jev jako neopod-
statnn restriktivn a e ten-
to pojem ve smyslu zkona
o advokacii je nutno vykldat
jako bezhonnost stavovskou.
Soudy sice pipustily, e
jakkoli je dan stav pro a-
lobce nepzniv a obtn
z hlediska profesnho uplat-
nn, je teba mt nleit na zeteli, e s vkonem profese advok-
ta jsou spjaty vysok nroky na mravn integritu osoby advokta.
Pi posouzen toho, zda urit osoba takovm nrokm dost-
la a dostoj, je teba spe kritick racionln vahy, ne bene-
volence, kter je ve svm dsledku zpsobil nepochybn naru-
it dvru veejnosti v dstojnost a vnost advoktnho stavu
a ve svm dsledku t v cel prvn systm.
Soud se ztotonil i s vahou Komory o tom, e adatele ne-
lze do seznamu advokt zapsat dve ne po pti letech od pra-
vomocnho odsouzen adatele pro zloin. Odvolac soud k tto
lht dodal, e je teba ji vnmat jako minimln a e Komora
m monost, aby se sama mohla na zklad konkrtnch zji-
tnch okolnost kadho ppadu rozhodnout, zda (znovu) za-
pe do seznamu advokt osobu, u n je znma jej minulost,
a zda tato osoba s pihldnutm ke vem zjitnm skutenos-
tem po uplynut zmnn minimln doby ji spluje i podmn-
ku bezhonnosti, ppadn kdy se tak stane.
 JUDr. MILAN HOKE, advokt, v popsan vci prvn zstupce
alovan (publikovno se souhlasem AK)
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 aktuality

Mstopedseda AK Robert Nmec

jednal se zstupci profesnch
komor o vinklaen
Dne 23. bezna 2017 se v budov adu
vldy R konalo setkn zstupc
profesnch komor s pedsedou vldy
Bohuslavem Sobotkou, ministrem
Janem Chvojkou a dalmi leny vldy.
Jednn bylo vnovno problematice
neoprvnnho vkonu innosti, tzv.
vinklaen. Za eskou advoktn komoru
se jednn zastnili jej mstopedseda
Mgr. Robert Nmec, LL.M., a tajemnk
AK JUDr. Ladislav Krym.

P
ro ministra pro lidsk prva, rovn pleitosti ti coby sprvnho deliktu. Pokud se tato nov prava osvd-
a legislativu Jana Chvojku to bylo prvn setkn , mla by bt aplikovna i na dal profese. Na zhodnocen
s profesnmi komorami ve funkci pedsedy Legis- innosti novely zkona o advokacii by mly spolupraco-
lativn rady vldy. Jako host byl ptomen ministr vat komory s dotenmi resorty. Dle slov ministra Chvojky
vnitra Milan Chovanec, ministr zdravotnictv Mi- by vak ji nyn mla bt zahjena separtn jednn komor
loslav Ludvk a zstupci dalch ministerstev. se zdravotnickm, respektive veterinrnm pesahem, s ges-
Toto zce zamen jednn v menm formtu navza- n pslunmi resorty (zdravotnictv a zemdlstv). Tma
lo na pravideln setkn zstupc profesnch komor s ped- neoprvnnho vkonu rezonuje nap vemi profesnmi ko-
sedou vldy a ministrem pro lidsk prva, rovn pleitosti morami a pouze v tsn spoluprci s pslunmi resorty jej
a legislativu, kter se konaj od roku 2015 a o nich vs pra- lze eit tak, aby se beztrestn psoben tzv. vinkl v pra-
videln informujeme. xi minimalizovalo.
esk advoktn komora podle slov svho mstopedse- To, e odborn innosti mohou vt vykonvny neodbor-
dy Roberta Nmce vt pozornost, kter je problematice nmi osobami, vnmm jako problm. Jsem rd, e jsme se
neoprvnnho vkonu innosti, tzv. vinklaen, vnovna dnes na setkn s profesnmi komorami snaili nalzt spo-
ze strany vldy i stavnprvnho vboru Poslaneck sn- lenou e a vnovali hodn tomu, jak aktivity me stt,
movny Parlamentu R, nebo se jedn o zvan problm, za podpory profesnch komor, navrhnout a jak jet vce
v jeho dsledku me dojt k pokozen prv spotebite- zefektivnit komunikaci mezi sttem a profesnmi komorami,
le. Vme, e nov prvn prava, kter se prv projednv dodal Jan Chvojka.
v parlamentu, pinese efektivn nstroj v boji proti vinklaen, Z dvancti profesnch komor zzench zkonem byli k jed-
uvedl Robert Nmec. nacmu stolu pizvni zstupci komor, kter se s tzv. vinkla-
Ministr Jan Chvojka dodal, e nrst vinklaen v posled- enm potkaj nejvce esk advoktn komora, esk
n dob ukazuje, e musme rozhodn zpsnit ochranu spotebi- lkask komora, esk lkrnick komora, esk stomato-
tele, nebo v konenm dsledku to pokozuje prv ty, kterm logick komora, Exekutorsk komora R, Komora daovch
jsou neodborn rady pod roukou profesionality a odbornos- poradc R a Komora veterinrnch lka R. Je vak te-
ti podvny. ba zdraznit, e problm se ve vt i men me tk vech
Vinklaen postihuje stle vce obor. Netk se jen advo- profesnch komor zzench zkonem. Okruh astnk jed-
kt, exekutor, finannch poradc i lka, ale zasahuje nn v neposledn ad zahrnuje zstupce resort, kterch
napklad i do praxe veterin, stomatolog, not, archi- se problematika tematicky rovn dotk Ministerstvo fi-
tekt i stavebnch inenr. nanc, Ministerstvo prmyslu a obchodu, Ministerstvo spra-
Pedseda vldy, ministr i ptomn zstupci profesnch ko- vedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zdravotnictv
mor uvtali pozmovac nvrh k zkonu o advokacii a not- a Ministerstvo zemdlstv.
skmu a exekutorskmu du, kter by ml vrazn pispt  JUDr. HANA RDLOV
ke zmn regulace postihovn neoprvnnho vkonu innos-  Foto: ad vldy R

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 9
aktuality BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

POZVNKA NA ODBORNOU KONFERENCI

SOUKROM PRVO 2017 V OSTRAV A BRN
esk advoktn komora a vydavatelstv EPRAVO.CZ navazuj na spchy minulch ronk a spolen optovn
zvou advokty a advoktn koncipienty na odbornou konferenci Soukrom prvo 2017.

Soukrom prvo 2017 1. 6. 2017 Soukrom prvo 2017 20. 6. 2017

Clarion Congress Hotel Ostrava Hotel Bobycentrum Brno
Zkrcen 2703, Ostrava-Zbeh Sportovn 2a, Brno

Registran formul naleznete na: http://www.zakon.cz/

Ob konference jsou pipraveny jako celodenn, vetn konferen-

nho obda. Advokti a advoktn koncipienti maj do vyerpn stano-
venho potu bezplatnch mst ast ZDARMA, avak upozorujeme,
e kapacita slu je omezena a bude platit pravidlo vasnj registrace.

Moderovn celho konferennho dne se ujme bval pedseda

AK, ostravsk advokt JUDr. Vladimr Jirousek.

Po dvou desetiletch snah o rekonstrukci soukromho prva v no-

vm spoleenskm systmu R a po vce ne deseti letech legisla-
tivnch prac nabyly innosti ped vce ne temi lety k 1. 1. 2014
nov obansk zkonk, zkon o obchodnch korporacch a dal na-
vazujc pedpisy. S pijetm novho soukromho prva byly spojeny nesporn vhody pro jejich adresty, na druh stran vak
ml tento krok sv skal. Obansk prvo bylo podrobeno tk zkouce zmn. Nov obansk zkonk ml odlin hodnotov
vchodiska, odlinou terminologii, odlinou zkladn koncepci celho soukromho prva, odlin, komplikovanj a vcerovo-
v vnitn uspodn zkonku a nkolikansobn vt rozsah.

V estm ronku tto ji tradin a v celorepublikovm mtku nejvznamnj civilistick konference se zamme
na otzky, jak si norma po tech letech od innosti stoj v praktickm ivot, jak si nov soukrom prvo jeho adres-
ti osvojili, jak je vyuitelnost novch institut a jak poznatky maj nejen akademici, ale i advokti a soudci. Zamme
se tak na leton novelu a na to, jak dopady mohou mt dal novelizan snahy.

Na konferenci vystoup pedn et civilist, nap. hlavn autor rekodifikace obchodnch korporac doc. JUDr. Bohumil Havel,
Ph.D., bval ministryn spravedlnosti JUDr. Daniela Kovov, doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D., JUDr. Petr Tgl, Ph.D., ms-
topedseda AK Mgr. Robert Nmec, LL.M., JUDr. Michal ilavsk, JUDr. Martin Maisner, PhD., MCIArb., JUDr. Monika Novot-
n a ada dalch.

Aktuln program a seznam vech enk naleznete na http://www.zakon.cz/.

UPOZORNN
Svou registraci uite prosm vas, ale s rozvahou a jen pokud budete mt vn mysl pijt. V poslednch dvou le-
tech se, bohuel, mezi advokty a advoktnmi koncipienty rozmh nevar zaregistrovat se na bezplatn akce a pak,
bez vasn omluvy a s tm spojen mon nabdky asti jinm zjemcm, nedorazit. e to nic nestoj? Ale omyl, AK
zaplat nklady za kadou idli, a obsazenou, nebo neobsazenou! Kadho przdnho msta je nm tak lto kvli ko-
legm, kter jsme museli nad rmec kapacity odmtnout prosme tedy, bute uvliv a solidrn!
Pokud na vs msto od AK skuten nezbude, mete vyut i placenou kapacitu a ast pes druhho poadatele
EPRAVO.CZ www.epravo.cz/eshop.

10 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
 BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 aktuality

Ji 25 let pro
Vs pekldme
odborn
prvn
texty

Peklady odbornch prvnch text Peklady dvrnch dokument

Peklady text pro publikovn Peklady a tlumoen s ovenm

233 331 627

www.spevacek.info
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 11
 aktuality BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

Mezinrodn spolenost pro pracovn prvo a prvo socilnho zabezpeen

zve na

XII. evropsk regionln kongres

Souasn vzvy pro pracovn prvo a prvo socilnho zabezpeen
Praha, 20. a 22. z 2017, Prvnick fakulta Univerzity Karlovy
Registrace na: www.ercprague2017.cz, kontakt na organizan vbor: congress@ercprague2017.cz

V otzkch registrace, rezervace ubytovn, spoleenskch udlost bhem akce a organizovanch prohldek msta se
prosm obracejte na oficilnho partnera kongresu pro oblast ubytovn a cestovnch slueb ESTEC CENTRAL EURO-
PE DESTINATION MANAGEMENT COMPANY: www.estec.cz, micakova@estec.cz
Nad kongresem pevzali ztitu Milan tch, pedseda Sentu Parlamentu R, a prof. MUDr. Tom Zima, DrSc., MBA,
rektor Univerzity Karlovy.
Partnerem kongresu je esk advoktn komora, medilnm partnerem kongresu je Bulletin advokacie.

steda 20. z 2017

PROGRAM:

Sekce mladch vdc (Prvnick fakulta)

Slavnostn zahjen (Velk aula Karolina)
Uvtac koktejl gotick pzem a sklepen Karolina

tvrtek 21. z 2017 (Prvnick fakulta)

Plenrn zasedn tma 1: Migrujc pracovnci
Plenrn zasedn tma 2: Evropsk rada zamstnanc
Sekce 1: Sociln integrace imigrant
Veker jednn kongresu budou probhat v ofi-
Sekce 2: Sport a pracovn prvo
Sekce 3: Slaovn pracovnho a rodinnho ivota cilnch jazycch ISLSSL, ktermi jsou francouz-
Sekce 4: Sociln dialog v Evrop: souasn trendy a praxe tina, anglitina a panltina, s vjimkou sek-
Gala veee Francouzsk restaurace Art Neouveau c 2, 4 a 6, jejich jednacm jazykem je pouze
(Obecn dm) anglitina (bez zajitnho tlumoen do jinch
jazyk).
ptek 22. z 2017 (Prvnick fakulta)
Plenrn zasedn tma 3: Nov formy socialnho Simultnn peklad z a do etiny bude za-
zabezpeen
jitn pi slavnostnm zahjen, simultnn pe-
Plenrn zasedn tma 4: Role sttu v prmyslovch
klad do etiny bude mon vyslechnout tak
vztazch
Sekce 5: Agenturn zamstnvn pi jednn vech plenrnch zasedn a dle sek-
Sekce 6: Souasn reformy pracovnho prva v Evrop c 1, 3 a 5.
Zvren schze
inzerce

PROKAZOVN PVODU MAJETKU (5647) EXEKUCE SRKAMI ZEMZDY 2017 (5694)

ADAOV TRESTN INY
PhDr. Vladimr PELC, JUDr. Vladimr Pelc
Bhem roku 2016 vstoupil v platnost zkon o prokazovn p-
vodu majetku, kter novelizuje zkon o danch z pjm (zkon
. 586/1992 Sb.) a trestn zkonk (zkon . 40/2009 Sb.). Prvn pra-
va je zamena na prokazovn pjm u tzv. pmch dchodovch
dan; jde o zsadn zmnu tkajc se prokazovn pjm fyzickch
i prvnickch osob, jejich zdann a nabyt majetku tchto osob.
Kniha objasuje zmnu trestnho du v souvislosti s povinnost pro-
kazovn pvodu majetku a obsahuje vklad k souvisejcm ustano-
venm trestnho du, je se daovch trestnch in tkaj.
264 stran, broovan 399 K
JJUDr. Jan Breburda
Velmi pehledn, systematick, srozumitelnm jazykem psan publi-
kace vymezuje provdn srek ze mzdy pmo na zklad ustano-
ven zkona, na zklad uzaven dohody o srkch ze mzdy nebo
na zklad veden exekuce srkami ze mzdy. Zahrnuje i proble-
matiku provdn srek z jinch pjm, podrobn rozebr stan-
dardn zmnu pltce mzdy z dvodu ukonen pracovnho pomru
i nestandardn zmnu pltce mzdy z dvodu del pracovn neschop-
nosti, zabv se otzkou exekuce veden na nkolik pltc mzdy
zrove a dotk se rovn tmatu insolvence.
472 stran, broovan 429 K

DAOV PROCES (5672) DA ZHAZARDNCH HER (5679)

Judikatura kproblmovm situacm PhDr. Vladimr Pelc
JJUDr. Jaroslav Kobk Publikace obsahuje zkon o dani z hazardnch her s komentem,
Tato publikace je urena tm, kte se zabvaj daovm procesem. dle uveden zmnov zkon s vysvtlujcmi poznmkami a zkon
Daov proces m pi sprv dan sv zvltn msto a ohledn spornch o hazardnch hrch s dvodovou zprvou. Dolo jm kup. ke zmn
ustanoven daovch procesnch zkon se vedly a vedou ty nejvt pedchozho odvodu z loteri a jinch podobnch her na da z ha-
spory. Judikatura k daovmu procesu (od roku 2007) je azena podle zardnch her, k prav daovho subjektu i objektu dan a dao-
jjednotlivch paragraf, odstavc a psmen zkona . 280/2009 Sb., da- vch sazeb; zmnovm zkonem bylo novelizovno dalch deva-
ovho du, co plat i ohledn judikatury vc se k zkonu o sprv tenct zkon.
dan a poplatk, kter je v dnen dob jet pouiteln.
320 stran, broovan 499 K
488 stran, broovan 589 K
12 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
anag@anag.cz 585 757 411 CEL SORTIMENT JI VYDANCH KNIH NAKLADATELSTV ANAG
obchod@anag.cz www.anag.cz NAJDETE VEVECH DOBRCH KNIHKUPECTVCH POCEL R.
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 aktuality

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 13
aktuality
XXV. konference
Karlovarsk
prvnick dny
8. 10. 6. 2017 Hotel Ambassador Nrodn dm, Karlovy Vary
Registran formul a dal informace najdete na www.kjt.cz. Zkladn
poplatek za ast na konferenci a slavnostn recepci in 9 900 K + DPH.
PROGRAM
TVRTEK 8. 6. 2017
8:00 Registrace
8:20 Zahjen XXV. konference
JUDr. Vladimr Zoufal, advokt, Praha, viceprezident KJT
Obansk prvo hmotn
Ekvita a obansk zkonk
prof. Dr. JUDr. Karel Eli, stav sttu a prva AV R, Praha
Nsledky neplatnosti smlouvy o postoupen pohledvky
JUDr. Ing. Pavel Hork, Ph.D., NS R
K soubhu uznn, zapoten a narovnn
prof. JUDr. Josef Bejek, CSc., PF MU, Brno
Problematika superficies solo cedit
prof. JUDr. Josef Fiala, CSc., S R
Kontrola cenovch ujednn ve spotebitelskch smlouvch
JUDr. Milan Hulmk, Ph.D., advokt, PF UP, Olomouc
Pomovn nhrady ve bolestnho rozdln perspektivy
v nrodnch pravch
prof. Dr. Ernst Karner, Institut fr Zivilrecht, Universitt Wien
Obansk prvo procesn
Prvo na zkonnho soudce (problmy s rozvrhy prce,
podjatost soudc, pidlovn spis atp.)
doc. JUDr. Vojtch imek, Ph.D., S R
Koncentrace zen srovnn esk a rakousk pravy a praxe
Mgr. Michal Vvra, advokt, Brno
Koncentrace civilnho spornho zen na Slovensku
doc. JUDr. Marek tevek, PhD., PF UK, Bratislava
Prvo a internet
Problematika poskytovn prvnch slueb na internetu
elektronick advokacie
JUDr. Martin Maisner, Ph.D., advokt, Praha
Prvn povaha Internet of thing
prof. Dr. Christiane Wendehorst, Universitt Wien
Odpovdnost poskytovatel slueb informan spolenosti
a jej limity
Mgr. Frantiek Korbel, Ph.D, advokt, Praha
Prvn prava odpovdnosti Uber, Airbnb a dalch
internetovch platforem
doc. JUDr. Radim Polk, Ph.D., PF MU, Brno
PTEK 9. 6. 2017
Trestn prvo
Uplatnn zsady ne bis in idem pi posuzovn trestn
odpovdnosti za zkrcen dan
prof. JUDr. Pavel mal, Ph.D., pedseda NS R
Zvl zvan hospodsk a daov kriminalita
JUDr. Pavel Zeman, NSZ R
K (ne)ukldn penitch trest soudy R
JUDr. Lenka Bradov, Ph.D., VSZ Praha
14
BULLETIN ADVOKACIE 4/
4/2017
2017
Evropsk prvo I
Audiolux a otzka prvnch princip
prof. JUDr. Irena Peliknov, DrSc., Tribunl Soudnho dvora EU,
Lucemburk
Hranice a prolnn rozhodovn ESLP a ESD
Dr. Dean Spielmann, Tribunl Soudnho dvora EU, Lucemburk
Evropsk prvo II
Brexit a evropsk prvo obchodnch korporac
prof. Dr. Martin Winner, FWI, Wiener Universitt, Wien
Nejnovj vvoj v nmeckm a evropskm prvu obchodnho
zastoupen
prof. Dr. Friedrich Westphalen, advokt, Koln nad Rnem,
prezident KJT
Aktuln z NSS R a MS R
Vvoj sprvnho soudnictv
JUDr. Josef Baxa, pedseda NSS R
K realizaci nkterch zmr MS R
JUDr. Robert Pelikn, Ph.D., ministr spravedlnosti
Slavnostn recepce s pednm cen spolenosti
Karlovarsk prvnick dny
SOBOTA 10. 6. 2017
Insolvenn prvo
Pedinsolvenn povinnosti statutrnch orgn
doc. JUDr. Kristin Csach, Ph.D., LL.M., PF Trnavsk univerzity,
Trnava
Aktuln otzky insolvence koncepn zmny, ikanzn
postupy v insolvenci a boj proti nim
JUDr. Zdenk Krm, NS R
Dopady insolvennho prva na trestn odpovdnost
JUDr. Frantiek Pry, Ph.D., pedseda trestnprvnho kolegia
NS R
Autorsk prvo
Kolektivn sprva autorskch prv: skuten rozsah prv
a povinnost
prof. JUDr. Ivo Telec, CSc., PF UP, Olomouc
Pdiov diskuse na tma Aktuln otzky korportnho prva
(pravidlo ty o v innosti statutrnch orgn, monost
odejmut prv akcionm a dal otzky)
prof. JUDr. Jan Ddi, PF UK Praha, prof. JUDr. Mria Patakyov,
PhD., Univerzita Komenskho, Bratislava, doc. JUDr. Ivana
tenglov, PF UK Praha, JUDr. Petr uk, NS R
Slavnostn zakonen XXV. konference Karlovarsk prvnick
dny
Zvren ppitek Jan Sechter, velvyslanec R
v Rakousku: Role diplomacie pi komparaci prva a vaha
de lege ferenda
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Anketn lstek PRESTIN CENA
pro nejlep prvnick asopis v esk a Slovensk republice v obdob 2016/2017
KARLOVARSK PRVNICK DNY
HODNOTE 1-10
ASOPIS VYDAVATEL ODBORN INFORMAN
1 Acta Iuridica Olomoucensia Univerzita Palackho Olomouc R
2 Ad notam Notsk komora R R
3 ANTITRUST Sdruen KAIROS R
4 Ars notaria Notsk komora SR SR
5 Bulletin advokacie a Bulletin advokacie online esk advoktn komora R
6 Bulletin slovenskej advokcie Slovensk advoktska komora SR
7 asopis pro prvn vdu a praxi Masarykova univerzita Brno R
8 International and Comparative Law Review Univerzita Palackho Olomouc R
9 Jurisprudence Wolters Kluwer R, a. s. R
10 Justin revue Ministerstvo spravodlivosti SR SR
11 Kriminalistika Ministerstvo vnitra R R
12 Notitiae ex Academia Bratislavensi EUROKODX SR
Iurisprudentiae
13 Obchodn prvo JUDr. Michal Pospil R
14 Obchodnprvn revue C. H. Beck R
15 Prvnhistorick studie Univerzita Karlova v Praze R
16 Prvn rdce Hospodsk noviny - Economia R
17 Prvn rozhledy C. H. Beck R
18 Prvnk stav sttu a prva AV R R
19 Prvny obzor stav ttu a prva AV SR SR
20 Prvo a rodina Wolters Kluwer R, a. s. R
21 Soukrom prvo Wolters Kluwer R, a. s. R
22 Revue crkevnho prva Spolenost pro crkevn prvo R
23 Revue pro prvo a technologie Masarykova univerzita Brno R
24 Soudce Soudcovsk unie R R
25 Soudn rozhledy C. H. Beck R
26 Sprvn prvo Ministerstvo vnitra R R
27 Sttn zastupitelstv Wolters Kluwer R, a. s. R
28 Stavebn prvo Bulletin Spolenost pro stavebn prvo R
29 Trestnprvn revue C. H. Beck R
30 Trestn prvo Wolters Kluwer R, a. s. R
31 Veejn zakzky VIZEA, s. r. o. R
32 Zo sdnej praxe lura Edition SR
33 EPRAVO.CZ epravo.cz, a. s. R
34 Prvn prostor ATLAS consulting spol. s r. o. R
35 Jin prvo ANNECA, s. r. o. R

Pokud asopis vychz v titn i online podob, hodnot se spolen. Hodnot se zvl odborn rove pspvk a informan ro-
ve asopisu v dan oblasti, rozmez 1 nejni 10 nejvy, hodnocen pouze jednoho asopisu je neplatn, asopis zskv body
i za kad jeho ohodnocen v anket.
POCTA ZA NEJLEP JUDIKT za obdob 2016/2017
V oblasti judikatury aplikovateln v R za obdob 2016 2017 doporuuji pro vznamn pnos prvn praxi a teorii k ocenn:

JUDIKT: soud: _______________________ sp. zn.:_______________ ze dne ________publikovan v: ____________

JUDIKT: soud: _______________________ sp. zn.:_______________ ze dne ________publikovan v: ____________

JUDIKT: soud: _______________________ sp. zn.:_______________ ze dne ________publikovan v: ____________

Jmno, pjmen, titul: profese:

*Adresa: tel./e-mail:
* Prosme uvst pesn kontakt (e-mail, telefon, adresa), jinak vs nebude mono vyrozumt o ppadn vhe.
Anketn lstek vyplte do 9. 6. 2017 do 12 hod. online na www.kjt.cz, nebo zalete do 30. 5. 2017 na adresu: Karlovarsk prvnick dny,
Nrodn 10, 110 00 Praha 1. Dol anketn lstky budou slosovny o vcn ceny vnovan nakladatelstvmi. Vce viz www.kjt.cz. Ceny budou pedny
WWW.CAK.CZ
WWW W .CA
.CAK.CCZ 15
na slavnostn recepci dne 9. 6. 2017 v rmci XXV. konference v Karlovch Varech.
aktuality
Aktuln v prvu
Z legislativy
Autorsk poplatky
Sent schvlil dne 9. bezna 2017 novelu autorskho zkona,
kter pot s tm, e autorsk poplatky se budou moci v bu-
doucnu zvyovat jen o inflaci. S poadavkem kolektivnch sprv-
c na jejich vt zdraen by muselo pedem souhlasit Minister-
stvo kultury. Opaten je reakc na zven poplatk a o polovi-
nu, kter loni navrhly Ochrann svaz autorsk (OSA) a Intergram
a sklidily za to kritiku ady politik i obc.
Parametry vr na bydlen
esk nrodn banka zejm dostane zkonnou pravomoc urovat
parametry vr na bydlen. V souasnosti centrln banka vydv
tyto parametry formou doporuen, kter ale nen vymahateln.
Zmnu v vodnm kole projednvn podpoila 14. bezna 2017
snmovna a nyn ji projedn jej rozpotov vbor.
Novela ivnostenskho zkona
Podnikatelm by mohla odpadnout povinnost oznamovat ivnos-
tenskmu adu identifikan daje len statutrnho orgnu ob zen dopluj, zamuj se na rzn aspekty danho proti-
spolenosti a vedoucch odtpnho zvodu zahraninch osob,
zapisovan do ivnostenskho rejstku. Pot s tm novela iv-
nostenskho zkona, kterou poslanci podpoili 14. bezna 2017
v prvnm ten.
Zmna pravidel u kody v hospodsk
souti
esk pravidla pro soudn zen o nhradu kody zpsoben
poruenm hospodsk soute se zejm sjednot s ostatnmi pozastavil innost. Rozputn se tk napklad esk strany
zemmi EU. Pot s tm vldn nvrh zkona o nhrad kody selskho rozumu a Demokratick regionln strany. Dvodem je
v oblasti hospodsk soute, kter snmovna podpoila dne
14. bezna 2017 v vodnm kole projednvn. Zmna vyplv
ze smrnice EU.
Zlohovan vivn
Vlda dne 29. bezna 2017 schvlila nvrh zkona o zlohova-
nm vivnm, kter by za neplatie poskytoval stt. Vyplace-
n dvky by pak vymhal po neplatich. Podle pedlohy, kterou
te dostanou k projednn poslanci, by dti z domcnost s ni-
m pjmem mly dostvat podle svho vku maximln 2088,
2568 i 2940 korun, tedy nejv 1,2nsobek dtskho ivotn-
ho minima.
Bulletin advokacie online
Ve ze svta advokacie naleznete
na www.bulletin-advokacie.cz.
16
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Prvo bt zapomenut
Nrok na vymazn osobnch daj, kter od konce kvtna 2018
pinesou nov pravidla EU pro ochranu soukrom, bude mt sv
omezen. Prvo bt zapomenut se bude vztahovat jen na ty da-
je, kter lid sami poskytli. Tkat se to bude napklad interneto-
vch vyhledva nebo socilnch st.
Z judikatury
Sbrky Nejvyho soudu nov i elektronicky
Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek Nejvyho soudu jsou
pro pedplatitele od 29. bezna 2017 dostupn v nov elektro-
nick podob. Neznamen to vak konec titnch sbrek, kter
budou vychzet i nadle.
NS: trestn sthn je mon i po daovm
penle
Velk sent Nejvyho soudu pipustil svm rozhodnutm ze dne
23. bezna 2017 monost trestnho postihu lovka, kter u
byl kvli krcen dan penalizovn finannm adem. Pokud se
prvnho jednn a je mezi nimi vcn a asov souvislost, nejde
o poruen zkazu dvojho postihu te osoby za t skutek. Se-
nt rozhodl u v lednu, obshl verdikt je dostupn nov na webu
soudu.
NSS rozpustil est mimoparlamentnch stran
Nejvy sprvn soud rozpustil svm rozhodnutm ze dne
29. bezna 2017 est mimoparlamentnch stran a hnut, dalm
opakovan neplnn zkonnch povinnost, zejmna nedodn
plnch vronch finannch zprv.
Ze svta prva
ad evropskho prokurtora
esk republika se chce spolu s nktermi dalmi lenskmi
stty podlet na zzen adu evropskho veejnho alobce.
Bli informace tte na str. 69.
 JUDr. HANA RDLOV
WWW.CAK.CZ
WWW
W WW .CA
.C K .C
CZ
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 lnky

z prvn teorie a praxe

Jet k rozsahu kriminalizace

jednn prvnickch osob
dn z dosud pti novel zkona . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch
osob a zen proti nim (dle jen topo), nevzbudila tolik pozornosti odborn veejnosti,
laik i sdlovacch prostedk, jako jeho novela posledn, est, proveden zkonem
. 183/2016 Sb., kter nabyla innosti podle l. II tohoto zkona prvnm dnem estho
kalendnho msce nsledujcho po dni jeho vyhlen, tedy 1. 12. 2016.1

hu zkona o trestn odpovdnosti prvnickch osob, kter byl

Prof. JUDr. Ji Jelnek, CSc.,
je vedoucm katedry trestnho prva
Prvnick fakulty Univerzity Karlovy
v Praze.
Poslaneck snmovn Parlamentu esk republiky pedloen
ji v roce 2004 a kter nepekroil prvn ten v Poslaneck
snmovn. Nadmrn, tj. spoleensky neodvodnn rozsah
kriminalizace jednn prvnickch osob m ovem i jin ne-
gativn dsledky, nap. nerespektovn subsidirnho charak-
teru trestnho prva nebo hrozc zahlcen systmu trestnho
soudnictv. Jinak eeno, dn fungovn prvn pravy trest-
n odpovdnosti prvnickch osob je bezprostedn zvisl

P
rojevilo se to i na strnkch Bulletinu advokacie,
ve kterm byl publikovn lnek kolegy Filipa
Gvozdeka Zamylen nad novelou zkona o trest-
n odpovdnosti,2 ve kterm se autor zabval pe-
devm novelou modifikovanou zvltn konstruk-
c tzv. piitatelnosti, tj. podmnkami, za nich lze prvnick
osob pitat spchn trestnho inu, a tak nov zavede- odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim, a rok a pl
nou monost prvnick osoby vyvinit se z trestn odpovd-
nosti (novelizovan ust. 8 odst. 5 topo).3
Rozsah kriminalizace jednn prvnickch osob
Rd bych se ve svm pspvku vnoval jin zmn, kterou
citovan novela pinesla, a to zmn v ust. 7 topo, tj. zmn
v rozsahu kriminalizace jednn prvnickch osob. V citovanm
ustanoven zkon upravuje svoji vcnou psobnost, tedy otzku,
zda prvnick osoby maj bt odpovdn za vechny trestn
iny uveden ve zvltn sti trestnho zkonku anebo jen
za nkter trestn iny taxativn vyjmenovan. Navazuji tm
na svj dvj pspvek v Bulletinu advokacie . 9/2014.4
Jde o otzku dleitou, koncepn, protoe plin rozsah
kriminalizace jednn prvnickch osob, kter el nad rmec
mezinrodnch poadavk a doporuen, byl jednm z dvo-
d zamtnut prvnho pokusu o zaveden trestn odpovdnosti
prvnickch osob do eskho prvnho du, tj. vldnho nvr-
na schopnosti zkonodrce vymezit (stanovit), kterch trest-
nch in se prvnick osoba dopustit neme.
Zkonodrce pikroil v roce 2016 k zsadn zmn v rozsa-
hu kriminalizace jednn prvnickch osob, tedy k zsadn zm-
n koncepce trestn odpovdnosti prvnickch osob po pouhch
tyech letech od innosti zkona . 418/2011 Sb., o trestn
pot, co byl vet trestnch in v ust. 7 topo doplnn. K do-
plnn vtu trestnch in dolo v poad druhou novelou
zkona o trestn odpovdnosti prvnickch osob, a to zko-
nem . 141/2014 Sb., kter s innost od 1. 1. 2015 rozil
vet trestnch in v ustanoven urujcm rozsah krimina-
1 Zkon . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob
a zen proti nim (dle jen topo), byl dosud novelizovn tmito pti zkony:
zk. . 105/2013 Sb., zk. . 141/2014 Sb., zk. . 86/2015 Sb.,
zk. . 375/2015 Sb. a zk. . 135/2016 Sb.
2 F. Gvozdek: Zamylen nad novelou zkona o trestn odpovdnosti prvnickch
osob, Bulletin advokacie . 11/2016, str. 42-45.
3 Novelizovan ust. 8 odst. 5 topo ovem nepouv termn vyvinit se, ale
nepesn hovo o monosti prvnick osoby zprostit se trestn odpovdnosti
za uritch podmnek, jako by trestn odpovdnost prvnickch osob byla
odpovdnost objektivn, nikoliv subjektivn. Nesprvn pouit terminologie
tedy paradoxn me vst k vkladu, e trestn odpovdnost prvnickch
osob je objektivn, msto toho, e jde o odpovdnost subjektivn, a me
vst k zvru, e zmrem zkonodrce bylo odpovdnost prvnickch osob
zpsnit, nikoliv zmrnit, jak tvrci novely nkolikrt proklamovali.
4 J. Jelnek: K rozsahu kriminalizace jednn prvnickch osob, Bulletin
advokacie . 9/2014, str. 15-21.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 17
lnky
lizace jednn prvnickch osob o tyi trestn iny, z nich
ti trestn iny, a to trestn in znsilnn ( 185 tr. zkon-
ku), asti na pornografickm pedstaven ( 193a tr. zko-
nku), navazovn nedovolench kontakt s dttem ( 193b
tr. zkonku) byly zaazeny do zkona o trestn odpovdnos-
ti prvnickch osob v dsledku poteby implementace zvaz-
nch prvnch nstroj Evropsk unie, kter si vydaly krimi-
nalizovat takov jednn i v ppad prvnickch osob.5 Dle
byl rozen poet trestnch in v 7 topo urujcm rozsah
kriminalizace jednn prvnickch osob o trestn in lichvy
podle 218 tr. zkonku.
Zajmav je, e do vtu trestnch in, jich se me do-
pustit prvnick osoba, byl zaazen nov trestn in znsiln-
n, o jeho zaazen se neuvaovalo ani v prvnm nvrhu z-
kona o trestn odpovdnosti prvnickch osob z roku 2004
a ani pi druhm nvrhu v roce 2011, resp. jeho zaazen me-
zi trestn iny, za kter by mla odpovdat prvnick osoba,
bylo dlouho povaovno za absurdn. Oproti tomu zaazen
trestnho inu lichvy podle 218 tr. zkonku do ust. 7 topo
bylo funkn, protoe vychzelo z poznatk praxe, e tohoto
trestnho inu se asto dopoutj prvnick osoby zabvaj-
c se pjovnm penz.6
Nvrh na zmnu koncepce v rozsahu kriminalizace prvnic-
kch osob znamenajc rozshlou kriminalizaci jednn prvnic-
kch osob a prakticky zaveden generln trestn odpovdnosti
prvnickch osob se projednval v Poslaneck snmovn Par-
lamentu esk republiky od roku 2014 (Poslaneck snmovn
byl pedloen 3. 9. 2014), a to jako tisk . 304/0.
Vldn nvrh novely zkona o trestn odpovdnosti prv-
nickch osob se od potku setkal s rozhodnmi nmitkami
ze strany nauky trestnho prva, zstupc odbornch hospo-
dskch kruh, advokacie a v neposledn ad i jednotlivch
poslanc stavnprvnho vboru Poslaneck snmovny, kte-
r pedloen nvrh jako jeden z garannch vbor projed-
nval dvakrt, a to v lednu a v beznu roku 2015. V reakci
5 Konkrtn se jednalo o ti zvazn prvn nstroje Evropsk unie, a to
smrnici Evropskho parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. 4. 2011
o prevenci obchodovn s lidmi, boji proti nmu a o ochran obt, kterou se
nahrazuje rmcov rozhodnut Rady 2002/629/SVV, dle smrnici Evropskho
parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. 12. 2011 o boji proti pohlavnmu
zneuvn a pohlavnmu vykoisovn dt a proti dtsk pornografii, kterou se
nahrazuje rmcov rozhodnut Rady 2004/68/SVV, a dle smrnici Evropskho
parlamentu a Rady ze dne 22. 5. 2012 2012/13/EU o prvu na informace
v trestnm zen a konen i obsah rmcovho rozhodnut Rady 2008/913/SVV
ze dne 28. 11. 2008 o boji proti nkterm formm a projevm rasismu
a xenofobie prostednictvm trestnho prva. Ve vztahu k problematice trestn
odpovdnosti prvnickch osob se jedn o smrnici 2011/92/EU ze dne
13. 12. 2011 o boji proti pohlavnmu zneuvn a pohlavnmu vykoisovn
dt a proti dtsk pornografii, kterou se nahrazuje rmcov rozhodnut Rady
2004/68/SVV.
6 Podrobnji viz J. Jelnek: Novela trestnch pedpis 2014, Kriminalistika
. 1/2015, str. 1.
7 Pozmovac a jin nvrhy k vldnmu nvrhu zkona, kterm se mn zkon
. 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim,
ve znn pozdjch pedpis (tisk . 304), dostupn na http://www.psp.cz/
sqw/text/tiskt.sqw?O=7&CT=304&CT1=5 [zobrazeno dne 29. 2. 2016].
8 Snad prv tato okolnost, tj. skutenost, e nov pijat ustanoven pin
interpretan problmy, vedla Nejvy sttn zastupitelstv v Brn k vydn
materilu, jak sprvn chpat a aplikovat nov ust. 8 odst. 5 topo, materilu
oznaenho na prvn stran formulac verze pro veejnost naznaujc, e
existuje jet jedna vkladov verze, kter veejnosti urena nen, viz web
Nejvyho sttnho zastupitelstv www.nsz.cz, rubrika Soubory ke staen,
dokument: Aplikace 8 odst. 5 zkona o trestn odpovdnosti prvnickch
osob a zen proti nim. Prvodce novou prvn pravou pro sttn zstupce.
9 Podrobnji ke koncepcm kriminalizace jednn prvnickch osob viz nap.
J. Jelnek, op. cit. sub 4.
18
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
na pvodn vldn nvrh a na poslaneck nmty de lege fe-
renda a celkovou kritiku pedloenho nvrhu na zmnu z-
kona o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti
nim bylo projednvn tohoto vldnho nvrhu v beznu 2015
perueno a Ministerstvo spravedlnosti bylo podno o vy-
pracovn pozmovacho nvrhu. Ministerstvo spravedlnos-
ti pipravilo doplujc nvrh k parlamentnmu tisku . 304,
kter spoval ve zmn jedinho odstavce jedinho ustano-
ven, a to ust. 8 odst. 1 topo, kter ml podle nvrhu znt
takto: 8 odst. 1: Trestnm inem spchanm prvnickou oso-
bou je protiprvn in spchan v jejm zjmu, jednal-li tak.
dn jin zmna, jak ust. 8 topo, tak i jinho ustanoven
topo, tedy ani ust. 7 topo, se nenavrhovala.
Po dalm projednn v garannm stavnprvnm vboru
Poslaneck snmovny dne 12. 2. 2016, tedy po vce ne roce
projednvn, byl nakonec vldn nvrh doporuen k projed-
nn v plnu Poslaneck snmovny s celkem esti zmnami.
Byla nakonec doporuena zsadn zmna, tj. rozen okru-
hu jednn, kter maj bt kriminalizovna, pokud byla sp-
chna prvnickou osobou, a byla doporuena zmna ust. 8
topo, je uruje podmnky, za kterch se jednn fyzickch
osob jednajcch za prvnickou osobu pit tto prvnick
osob, a to pravou 8 odst. 1 psm. a), b) topo a vloenm
novho ust. 8 odst. 5 topo, podle nho se prvnick oso-
ba trestn odpovdnosti podle odstavc 1 a 4 zprost, pokud
vynaloila veker sil, kter na n bylo mon spravedliv
poadovat, aby spchn protiprvnho inu osobami uvede-
nmi v odstavci 1 zabrnila.7
Poslaneck snmovna nvrh zkona schvlila ve tetm te-
n dne 23. 3. 2016. Schvlen nvrh zkona pak Sent Par-
lamentu esk republiky sice vrtil s pozmovacm nvr-
hem vypustit navrhovan ust. 8 odst. 5 topo, umoujc
exkulpaci prvnick osoby za uritch podmnek, ale Posla-
neck snmovna setrvala na pvodnm nvrhu zkona, a tak
nic nebrnilo, aby se novela zkona o trestn odpovdnosti
prvnickch osob nevydala na svoji pou eskm prvnm -
dem. Jen na okraj a jako letmou zmnku dokreslujc kolorit
esk trestn legislativy uvdm, e k nejvce diskutovanmu
ust. 8 odst. 5 topo se nekonalo ani mezirezortn pipomn-
kov zen a ani k nmu neexistuje dvodov zprva, nebo
pochz z tvr dlny poslanc stavnprvnho vboru Po-
slaneck snmovny.8
Monosti prvn pravy kriminalizace jednn
prvnickch osob a pohledy k sousedm
Z monost, jak stanovit rozsah kriminalizace jednn
prvnickch osob (odpovdnost prvnickch osob za vech-
ny soudn trestn delikty odpovdnost za vechny soudn
trestn delikty, u nich to pipout povaha vci odpovd-
nost prvnickch osob za taxativn vypoten trestn iny
vytvoen zvltnho katalogu trestnch in, u kterch me
bt subjektem trestn odpovdnosti pouze osoba prvnick,
nikoliv fyzick9), si esk zkonodrce vybral zkladn vari-
antu odpovdnosti prvnickch osob takovou, e korporace
odpovd v zsad za vechny trestn iny s vjimkou takovch,
kter jsou taxativn vyjmenovny v zkon. Tato varianta na-
hradila pedchoz prvn pravu, podle kter prvnick osoba
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 lnky
odpovdala za taxativn stanoven seznam 85 skutkovch kdy jednotliv trestn iny jsou ve zhruba patncti dalch
podstat trestnch in. zkonech, nap. v zkon o finannch trestnch inech (Ko-
Pijat prvn prav se vytkala dlouh ada chyb, zejmna deks karny skarbowy).
chaotick, nekoncepn a nepln vet trestnch in uvede- Prvnick osoby jsou trestn odpovdn za trestn iny pro-
nch v 7 topo (ustanoven obsahovalo rznorodou sms de- ti hospodskm pravidlm, proti pravidlm pennho obhu
likt tm ze vech hlav zvltn sti trestnho zkonku s v- a nakldn s cennmi papry, platkstv a protekce za pla-
jimkou trestnch in obsaench v prvn hlav zvltn sti tu, proti ochran informac, proti vrohodnosti dokument,
trestnho zkonku, tedy s vjimkou trestnch in proti ivo- proti majetku, proti sexuln svobod a mravnosti, proti i-
tu a zdrav, jejich absence byla nepzniv pociovna), skut- votnmu prosted, proti veejnmu podku, v oblasti nekal
kov podstaty byly vyjmenovny bez rozliovn na zkladn, konkurence, proti duevnmu vlastnictv, teroristickho cha-
kvalifikovan i privilegovan, absence trestnch in subsi- rakteru, proti prevenci narkomafie, vyplvajc z farmaceutic-
dirnch i svoj povahou obdobnch trestnm inm v kata- kho kodexu, vyplvajc ze zkona o bezpenosti veejnch
logu uvedenm (nap. ve vtu trestnch in byl vyjmenovn hromadnch akc, proti daovm povinnostem a povinnos-
trestn in obchodovn s lidmi, nikoliv ovem jemu blzk tem vytovn dotace i subvence, proti celnm povinnos-
trestn iny zavleen i zbaven osobn svobody, prvnick tem, proti devizovmu hospodstv a proti pravidlm orga-
osoba se mohla dopustit podvodu, ale nikoliv zpronevry, kte- nizovn hazardnch her.15
r v seznamu uvedena nebyla, a etn dal ppady dostate- Z uvedenho vtu je zejm, e trestn odpovdnost prv-
n popsan v literatue), chybly nkter klasick majetkov nickch osob je v polskm prvu pojata iroce a zahrnuje
trestn iny, nap. poruen povinnosti pi sprv cizho ma- vechny aspekty psoben prvnickch osob v souasn spo-
jetku, nkter trestn iny z oblasti hospodsk soute a za- lenosti a hospodstv.16
dvn veejnch zakzek apod.10 Pokud jde o Rakousko, tak je prvn prava trestn odpovd-
Pro srovnn me bt uiten porovnat koncepci rozsa- nosti prvnickch osob obsaena v zkon . 151/2005 Spol-
hu kriminalizace jednn prvnickch osob v esk republice kov sbrky zkon Rakousk republiky (VbVG). S innost
a v sousednch sttech. od 1. 1. 2006 je v Rakousku zakotvena tzv. prav trestn odpo-
esk republice je prvn, spoleensky a historicky nejbli- vdnost a v ust. 1 odst. 1 VbVG se stanov, e spolky (prv-
zem Slovensk republika. Po krtk epizod s koncepc tzv. nick osoby) jsou odpovdn za vechny trestn iny. Vzhle-
neprav trestn odpovdnosti prvnickch osob (od roku 2010 dem k tomu, e se trestnm inem ve smyslu VbVG rozum
do 30. 6. 2016)11 byl na Slovensku pijat zkon . 91/2016 Zb., jednn ohroen trestem podle spolkovho nebo zemskho
o trestn odpovdnosti prvnickch osob a o zmn a do- zkona, vztahuje se odpovdnost na trestn iny uveden ne-
plnn nkterch zkon, inn od 1. 7. 2016. Schvlen jen v trestnm zkon, ale t na trestn iny uveden v tzv. ve-
prava zaloen na koncepci tzv. prav trestn odpovdnosti dlejch trestnch zkonech.17 Za trestn in se podle rakous-
prvnickch osob obsahuje v ust. 3 cit. zk. taxativn vet kho trestnho zkona povauje i pokus a astenstv. Takto
69 skutkovch podstat trestnch in, za kter me na Sloven- zvolen koncepce trestn odpovdnosti za vechny trestn i-
sku trestn odpovdat i prvnick osoba, pokud jsou spch- ny se odvoduje tm, e s ohledem na vvoj prvn agendy
ny prvnickou osobou zpsobem urenm v ust. 4 cit. zk. v Evropsk unii lze oekvat, e v budoucnu by mly bt vy-
Vymezen katalog trestnch in zohleduje podle dvodo- tvoeny nov skutkov podstaty a seznam uveden vtem
v zprvy vldnho nvrhu jednak mezinrodn zvazky Slo- trestnch in by musel bt stejn doplovn a roziovn.18
vensk republiky, kter pro ni vyplvaj z mezinrodnch n-
stroj, ktermi je Slovensk republika vzna, jako i zvazky
vyplvajc z lenstv v Evropsk unii. Seznam mezinrodnch 10 Podrobn ke kritice minul prvn pravy 7 topo nap. J. Jelnek, op. cit.
sub 4 a literatura tam uveden.
nstroj, jako i pslunch prvn zvaznch akt Evrop- 11 Srov. nap. J. Zhora: Ochrann opatrenia pre prvnick osoby, in Zbornk
sk unie, kter zavazuj k vyvozen odpovdnosti vi prv- prspevkov z celottneho seminra s medzinrodnou asou konanho
da 21. aprla 2008, Bratislavsk vysok kola prva, Fakulta prva,
nick osob za spchn nebo za ast na trestn innosti, je Bratislava 2008, str. 97; t: Ukladanie trestnch sankci prvnickm osobm
uveden v obecn sti dvodov zprvy. Katalog trestnch i- v Slovenskej republike, Kriminalistika . 4/2010, str. 2. S. Koan: Genzia
trestnej zodpovednosti prvnickch osob v podmienkach Slovenskej republiky,
n je zrove doplnn o ty trestn iny, u nich je s ohledem in J. Jelnek a kol.: Trestn odpovdnost prvnickch osob v esk republice,
na jejich povahu a na poznatky aplikan praxe jejich sthn Leges, Praha 2014, str. 310 a nsl. a literatura tam uveden.
v zjmu Slovenska (daov trestn iny).12 12 Ke srovnn esk a slovensk prvn pravy trestn odpovdnosti
prvnickch osob srov. J. Jelnek: Trestn odpovdnost prvnickch osob
Dal sousedn zem blzkou spoleenskm i prvnm v- v esko-slovenskm srovnn, Kriminalistika . 2/2016.
vojem esk republice je Polsko. Trestn odpovdnost prv- 13 Dz. U. 2002 nr 197 poz. 1661, Ustawa z dnia 28 padziernika 2002 r.
o odpowiedzialnoci podmiotw zbiorowych za czyny zabronione pod grob
nickch osob byla v Polsk republice zavedena zkonem kary. K polsk prvn prav srov. t J. Jelnek: Trestn odpovdnost
. 197/2002 Dz. U., o odpovdnosti kolektivnch (hromad- prvnickch osob, Linde, Praha 2007, str. 180.
nch) subjekt za iny zakzan pod hrozbou trestu,13 ze dne 14 Oproti esk prvn prav, ve kter jsou vechny trestn iny koncentrovny
do trestnho zkonku, v Polsku tomu tak nen, protoe trestn iny jsou obsaeny
28. 10. 2002. Zkon se vztahuje na odpovdnost kolektivnch asi v dalch patncti zkonech mimo trestn zkonk.
subjekt jednak za trestn iny, jednak za trestn iny finan- 15 J. Kudrna: Trestn odpovdnost prvnickch osob v polskm prvu,
n. Polsk zkonodrce zvolil koncepci odpovdnosti za ta- in M. Vanduchov, J. Hok (eds.): Na kiovatkch prva, Pocta
Janu Musilovi k 70. narozeninm, C. H. Beck, Praha 2011, str. 195.
xativn vet trestnch in uvedench v zkon.14 Vet trest- 16 Tamt.
nch in je uveden v ust. l. 16 polskho trestnho zkonku 17 J. Jelnek, op. cit. sub 13, str. 198.
a v dalch zkonech obsahujcch normy trestnho prva, 18 Tamt, str. 199 a literatura tam uveden.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 19
lnky
Dalm sousedcm sttem s eskou republikou je Spolko-
v republika Nmecko. Nmeck prvn prava de lege lata
nezn trestn odpovdnost prvnickch osob a hmotnprvn
prava odpovdnosti pro prvnick osoby je obsaena v z-
kon o pestupcch, to znamen, e k diskusi o rozsahu kri-
minalizace prvnickch osob me pispt jen sten.
Nmeck zkonodrce se rozhodl pro cestu administrativ-
n odpovdnosti prvnickch osob, kterou zakotvil v zko-
n o pestupcch (OWiG).19 Jedn se o pramen prva, kter
umouje uloen sankce prvnick osob, pokud jej orgn
nebo len takovho orgnu, zstupce na zklad pln moci,
vedouc zamstnanec nebo jin osoba, kter m vliv na ze-
n spolenosti, vetn osoby, kter dohl na zen spole-
nosti nebo vykonv jin dozor funkce, spch trestn in
nebo pestupek tm, e zpsob poruen svch povinnost
nezkonnm obohacenm nebo umonnm obohacen prv-
nick osoby nebo sdruen osob. Podstatou nmeckho pe-
stupkovho zkona je pedevm prava procesnch pravidel
sthn pestupk, vetn postup ped sprvnmi orgny ne-
bo tak postupu v zen ped nmeckmi soudy. Nmeck
prava definuje pestupek jako protiprvn a zavrenhodn
jednn, kter napluje znaky zkonn skutkov podstaty,
kter me bt podle zkona sankcionovna pokutou. Po-
kutou postihnuteln jednn je protiprvnm jednnm, kte-
r napluje znaky zkonn skutkov podstaty i tehdy, kdy
nen svou povahou zavrenhodn.
Z uvedenho vyplv, e nmeck prvn prava nm m-
e slouit jen jako inspirace pro vahy, zda prav trestn od-
povdnost je cesta sprvnm smrem a zda by nebylo mon
upravit trestn odpovdnost prvnickch osob jako odpovd-
nost administrativn.
Jakkoliv podle platn prvn pravy v Nmecku trestn od-
povdnost prvnickch osob zavedena nen, jsou inny snahy,
aby tomu tak v budoucnu bylo. Na podzim roku 2013 Thomas
Kutschaty, ministr spravedlnosti Severnho Porn-Vestflska,
pedstavil nvrh spolkovho zkona, kter by ml v Nmecku
zakotvit tzv. pravou trestn odpovdnost. Nvrh je zdvodnn
pedevm enormn moc prvnickch osob v dnenm svt,
kter se mimo jin projevila vznikem finann krize, bojem
s hospodskou kriminalitou a vzrstajcm potem prvnickch
osob a osobnch spolenost podnikatelsky innch na zem
Spolkov republiky Nmecko.20 Podle mch informac legisla-
tivn proces k pijet nvrhu zkona je ovem momentln jak-
si na mrtvm bod. Nvrh stle le (ji asi rok) na stole Spol-
kov rady, kter jej zatm nepedloila dle a ani jej nezamtla.
Z pohledu srovnn se zahraninmi prvnmi pravami stt
sousedcch s eskou republikou lze konstatovat, e pijat es-
19 Gesetz ber Ordnungswidrigkeiten (OWiG) ze dne 24. 5. 1968.
20 D. elleng: Trestn odpovdnost spolk v Nmecku de lege lata
a de lege ferenda, in Minky prva v stredoeuropskom priestoru, Univerzita
Komenskho, Bratislava 2016, str. 469. Dostupn na http://lawconference.
sk/share/The_Milestones_of_Law_in_the_Area_of_the_Europe_2016.pdf
[zobrazeno 27. 12. 2016].
21 Jedn se o tyto trestn iny: zabit, vrada novorozenho dtte matkou, ast
na sebevrad, rvaka, soulo mezi pbuznmi, dvoj manelstv, oputn
dtte nebo sven osoby, zanedbn povinn vivy, trn osoby ijc
ve spolenm obydl, poruen pedpis o pravidlech hospodsk soute
podle 248 odst. 2 tr. zkonku, vlastizrada, zneuit zastupovn sttu
a mezinrodn organizace, spoluprce s neptelem, vlen zrada, sluba
v cizch ozbrojench silch, osvobozen vzn, vzpoura vz, nebezpen
pronsledovn, opilstv.
20
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
k prvn prava se pikln k tzv. obecn trestn odpovdnosti
prvnickch osob, nicmn nekopruje ani pravu rakouskou
(odpovdnost za vechny trestn iny), ani pravu polskou a slo-
venskou (odpovdnost jen za taxativn uveden trestn iny).
K nov pijat esk prvn prav
Jak jsem ji uvedl ve, efektivita prvn pravy trestn odpo-
vdnosti prvnickch osob zle nikoliv na tom, kolika trest-
nch in se prvnick osoba me dopustit, ale spe na tom,
jak se zkonodrci poda vymezit ty trestn iny, kterch se
prvnick osoba dopustit neme.
Zkonodrce po necelch pti letech innosti zkona o trest-
n odpovdnosti prvnickch osob pistoupil v roce 2016 k ra-
dikln zmn v koncepci vcn psobnosti zkona o trestn
odpovdnosti prvnickch osob a namsto taxativnho vtu
trestnch in v 7 topo, kterch se prvnick osoba dopustit
me, s innost od 1. 12. 2016 stanovil obecnou trestn od-
povdnost prvnickch osob za vechny trestn iny, s vjim-
kou vyjmenovanch trestnch in. To umouje sthat prv-
nick osoby i za jednn, kter dosud (do 30. 11. 2016) byla
pro n beztrestn.
Vet trestnch in, u kterch je trestn odpovdnost prv-
nickch osob ze zkona vylouena, zahrnuje dvacet jedna kon-
krtn vyjmenovanch trestnch in21 a ticet dalch uvede-
nch obecn (trestn iny proti brann povinnosti ve zvltn
sti trestnho zkonku v hlav jedenct est trestnch i-
n a trestnch in vojenskch uvedench ve zvltn s-
ti trestnho zkonku v hlav dvanct dvacet tyi trest-
nch in). Celkem je tedy trestn odpovdnost prvnickch
osob v esk republice od 1. 12. 2016 stanovena na vechny
trestn iny s vjimkou padesti jedna trestnch in vslov-
n v zkon uvedench. Trestn iny proti brann povinnos-
ti i trestn iny vojensk rozhodn nenle k trestnm i-
nm frekventovanm, spe jen vjimenm. Proto fakticky
je trestn odpovdnost vylouena jen u dvaceti jedna trest-
nch in vslovn uvedench v zkon o trestn odpovd-
nosti prvnickch osob. Meme tedy hovoit s jistou nad-
szkou o generln trestn odpovdnosti za vechny trestn
iny v esk prvn prav.
Trestn iny, u kterch je trestn odpovdnost podle nov-
ho znn ust. 7 topo vylouena, zahrnuj takov, kter ozna-
ujeme jako vlastnorun (nap. dvoj manelstv, soulo me-
zi pbuznmi, opilstv, nikoliv ovem nap. trestn in kiv
vpovdi a nepravdivho znaleckho posudku podle 346
odst. 2 tr. zkonku, kter by tam sprvn ml bt uveden ta-
k), trestn iny charakteristick specilnm subjektem (nap.
vrada novorozenho dtte matkou, trn osoby ijc ve spo-
lenm obydl, nikoliv ovem trestn in neposkytnut pomoci
idiem dopravnho prostedku, u kterho bychom oekva-
li, e bude v seznamu uveden tak), nebo trestn iny, u kte-
rch to vyluuje povaha vci (nap. nsiln pekroen sttn
hranice, osvobozen vzn, nikoliv ovem trestn in svdn
k pohlavnmu styku, u nho povauji za problematick jeho
spchn prvnickou osobou).
Nov een zavdjc, jak jsem shora uvedl, v podstat gene-
rln trestn odpovdnost prvnickch osob, je teba hodnotit
s jistou opatrnost. Skutkov podstaty trestnch in byly his-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
toricky a na podklad poznatk a zkuenost z praxe vytvoe-
ny pro fyzick osoby. Je otzkou, zda se pln uplatn i u osob
prvnickch, zejmna jestlie jde o trestn iny charakteris-
tick pohnutkou, nap. ublen na zdrav z omluviteln po-
hnutky podle 146a tr. zkonku, u nho trestn odpovdnost
prvnickch osob podle pijat prvn pravy vylouena nen.
Jist je vhodou pijatho een, e prvnick osoby mohou
po novele proveden zkonem . 183/2016 Sb. odpovdat za n-
kter typick majetkov trestn iny, u kterch lze oekvat, e
jejich frekvence v ppad pachatel prvnickch osob nebu-
de mal (nap. padkov delikty, poruen povinnosti pi spr-
v cizho majetku), piem ped novelou trestn postih za uve-
den trestn iny nebyl mon. Jist se zavedenm nov prvn
pravy pibl ob vtve trestn odpovdnosti, tj. trestn odpo-
vdnost osob fyzickch a trestn odpovdnost osob prvnickch.
Nicmn statistick daje o struktue spchanch trest-
nch in (pravomocn odsouzench) pesvdiv ukazu-
j, e prvnick osoby byly (a na vjimky) v letech 2012 a
2015 odsouzeny za typick majetkov a hospodsk delikty,
zejmna za trestn in neodveden dan, pojistnho a podob-
n povinn platby (40 ppad celkem, co tvo 46 % vech
trestnch in, za kter byly prvnickm osobm pravomoc-
n uloeny tresty), dle za trestn in podvodu (22 ppad,
celkem, 25 % trestnch in), trestn in zkrcen dan, po-
platku a podobn povinn platby (8 ppad, 10 % vech trest-
nch in), zkreslovn daj o stavu hospodaen a jmn
(4 ppady, 5 % vech trestnch in). Ostatn trestn iny by-
ly pchny v jednom i dvou ppadech.22
Za tto situace bych oekval, e zkonodrce bude pi sta-
noven rozsahu kriminalizace prvnickch osob postupovat zdr-
enliv a ppadn rozen i zen souboru trestnch in,
za kter me prvnick osoba trestn odpovdat, bude mnit
s ohledem na frekvenci trestnch in, kter jsou pchny prv-
nickmi osobami, a e nebude do vtu trestnch in, kter
mohou spchat prvnick osoby, zaazovat i takov trestn i-
ny, u kterch je toto zaazen problematick (nap. trestn in
ublen na zdrav z omluviteln pohnutky podle 146a tr. z-
konku nebo trestn in neposkytnut pomoci idiem doprav-
nho prostedku podle 151 tr. zkonku nejsou vyaty z vtu
trestnch in, kter mohou spchat prvnick osoby), nebo ta-
kov, u kterch je zjevn, e budou frekventovny minimln.
irok monost trestn sthat prvnick osoby za rozlin trest-
n iny, z nich u nkterch to dosud bylo vyloueno, a mal zku-
enost pi sthn prvnickch osob klade velk nroky na orgny
aplikan praxe, aby posoudily, zda vbec a ve kterch ppa-
dech je douc a eln prvnick osoby sthat z hlediska z-
sady subsidiarity trestn represe (typicky nap. trestn in po-
mluvy podle 184 tr. zkonku). Vznik tm nebezpe trestnho
sthn bez ohledu na el trestn odpovdnosti prvnickch osob.
Na jedn stran apelujeme na dodrovn principu subsidiarity
trestn represe tak u prvnickch osob, na stran druh masiv-
n roziujeme monost trestn odpovdnosti prvnickch osob.
Dal problm bude s dokazovnm znak trestnho inu
u trestnch in, kter sice nejsou vyloueny ze zkona z trest-
n odpovdnosti, ale jsou vzny na osobu fyzickou a vyadu-
je se u nich urit zvltn vlastnost fyzick osoby, nap. po-
hnutka (trestn in ublen na zdrav z omluviteln pohnutky
podle 146a tr. zkonku).
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
Povauji za potebn tak upozornit na okolnost, e k roz-
en kriminalizace jednn prvnickch osob na rove obec-
n trestn odpovdnosti eskou republiku nenutily dn me-
zinrodn zvazky a doporuen.
Zkladnm nedostatkem novely proveden zk. . 183/2016 Sb.
je ovem nekoncepnost pijat prvn pravy. Pvodn vld-
n nvrh novely zkona o trestn odpovdnosti prvnickch
osob obsahoval pouze zmnu v rozsahu kriminalizace prv-
nickch osob ( 7 topo), ale vbec neeil problm piita-
telnosti, kter je zkladem pro posuzovn viny ve vztahu
k prvnick osob ( 8 topo). Teprve po diskusi v garannm
stavnprvnm vboru Poslaneck snmovny v rmci projed-
nvn vldnho nvrhu byl vytvoen pozmovac poslanec-
k nvrh, kter mn dosavadn text ust. 8 odst. 1 psm. a),
b) topo a kter do ust. 8 topo vloil nov odstavec 5. Sta-
lo se tak ovem zpsobem, kter jist vyvol jet adu inter-
pretanch problm a diskus.23 Ke kod vci pak zkono-
drce ignoroval adu problematickch ustanoven dosavadnho
znn zkona o trestn odpovdnosti prvnickch osob, jen pro
pklad uvdm neeen problm irok osobn psobnosti
zkona ( 6 topo),24 problm pechodu trestn odpovdnos-
ti prvnick osoby na prvnho nstupce25 nebo problmy
v sankcionovn prvnickch osob.26
A jen jako perliku na zvr je mon uvst, e ani est no-
vela zkona o trestn odpovdnosti prvnickch osob neod-
stranila letit a zjevn legislativn nedostatek v ust. 9 topo
(pochzejc ji z pijatho znn zkona), jeho nadpis zn
Pachatel, spolupachatel a astnk, ale v textu ust. 9 se ji
o astnku ani o astenstv nikde nehovo. Snad tedy p-
t, pi sedm novele. 
22 A. Tibitanzlov: Sankcionovn prvnickch osob a praxe eskch trestnch
soud, Bulletin advokacie . 10/2016, str. 34.
23 Srov. nap. F. Gvozdek, op. cit. sub 2.
24 Srov. nap. M. Kopeck: K otzkm (ne)odpovdnosti zemnch
samosprvnch celk, in J. Jelnek a kol.: Trestn odpovdnost prvnickch
osob v esk republice bilance a perspektivy, Leges, Praha 2013,
str. 141-143; J. Vidrna: Nov trestnprvn rizika zemnch samosprvnch
celk, Prvn rdce . 6/2012.
25 Srov. J. Jelnek: K pechodu trestn odpovdnosti prvnick osoby na prvnho
nstupce, Bulletin advokacie . 5/2005.
26 Srov. J. Jelnek, J. Herczeg: Zkon o trestn odpovdnosti prvnickch osob,
Koment, 2. vydn, Leges, Praha 2013, str. 109 a nsl. A. Tibitanzlov,
op. cit. sub 22.
NOVINKA C. H. BECK
Hrukov/Krlkov/Westphalov
a kol.
Rodinn prvo
2. vydn
2017, vzan, 400 stran
cena 850 K, obj. slo AI20
inzerce
Objednvejte na www.beck.cz
21
lnky BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

Nhrada nklad zen

odmna advokta za uplatnn nroku na nhradu
jmy u pslunho stednho sprvnho adu
lnek pojednv o otzce nhrady nklad prvnho zastoupen, vynaloench na uplatnn
nroku na nhradu majetkov i nemajetkov jmy zpsoben nezkonnm rozhodnutm
nebo nesprvnm ednm postupem dle zk. . 82/1998 Sb., o odpovdnosti za kodu
zpsobenou pi vkonu veejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem,
ve znn pozdjch pedpis (dle jen zkon o odpovdnosti), u vcn pslunho
stednho sprvnho adu (nejastji vcn pslunho ministerstva).

nou pi vkonu veejn moci zan bt komplikovan v p-

Mgr. Ivo Keisler pad, kdy mluvme o nhrad nklad zen, spovajcch
v odmn advokta za obligatorn pedalobn uplatnn n-
roku u pslunho stednho sprvnho adu (dle 14 z-
kona o odpovdnosti).

Prvn prava a rozdln rozhodovac praxe obecnch

soud

JUDr. Andrej Lobotka, Ph.D.

J Jak plyne z 14 odst. 1 zkona o odpovdnosti, nrok na n-
hradu jmy, kter ve smyslu tohoto zkona vznikla v dsled-
ku nezkonnho rozhodnut nebo nesprvnho ednho po-
stupu sttnho orgnu (tedy pi vkonu sttn moci), je nutn
nejprve uplatnit ped vcn pslunm stednm sprvnm a-
dem ve smyslu 6 tohoto zkona.2 Dle 14 odst. 3 zkona
o odpovdnosti je pak toto uplatnn podmnkou pro ppad-
n uplatnn nroku na nhradu kody u soudu; tedy bez toho-
Mgr. David Zahumensk,
M to pedalobnho uplatnn nen mon nrok projednat v soud-
vichni spolen psob nm zen, nebo se jedn o odstraniteln nedostatek podmnky
v advoktn kanceli zen ve smyslu 103 a 104 odst. 2 o. s. .
David Zahumensk v Brn. Relevantn pozitivnprvn prava ve vztahu k otzce n-
hrady nklad tohoto obligatornho uplatnn se nalz v 31
odst. 4 zkona o odpovdnosti, kter stanov, e pokozen ne-
m prvo na nhradu nklad zastoupen, kter vznikly v souvis-
losti s projednvnm uplatnnho nroku u pslunho adu.
Obecn soudy v praxi v tto otzce nicmn rozhoduj roz-

S
tranou v tomto ppad stoj nrok na nhradu t-
to jmy zpsoben zemnmi samosprvnmi cel-
ky v samostatn psobnosti, v jeho ppad nen
uplatnnm u pslunho adu podmnna ppust-
nost eventuln aloby.
alobci, kte uspli s alobou na nhradu jmy zpsoben pi
vkonu veejn moci rozhodnutm nebo nesprvnm ednm
postupem dle zkona o odpovdnosti, maj podle ust. 142
zk. . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve znn pozdj-
ch pedpis (dle jen o. s. .), nrok na nhradu nklad
zen. Tuto skutenost lze oznait za nespornou.1
Otzka nroku na nhradu nklad zen u spn alo-
by podan podle zkona o odpovdnosti za kodu zpsobe-
dln. Zatmco v nkterch ppadech soudy nhradu nkla-
d zen spovajcch v odmn advokta za pedalobn
uplatnn nroku u stednho sprvnho adu piznvaj,3
1 Piem autoi nenarazili ani na vahy o eventulnm zruen i modifikaci
tohoto pravidla.
2 Dle tohoto ustanoven jsou k vyzen uplatnnho nroku povinny ministerstva
a jin stedn sprvn ady dle jejich vcn pslunosti, piem nelze-li
jednoznan urit jeden z nich, je v dan vci pslun Ministerstvo financ.
3 Viz nap. rozsudek Obvodnho soudu pro Prahu 2 ze dne 3. 7. 2015, . j.
17 C 186/2014-76, usnesen Obvodnho soudu pro Prahu 2 ze dne 1. 7. 2015,
. j. 17 C 127/2015-46, rozsudek Obvodnho soudu pro Prahu 2 ze dne 4. 8.
2015, . j. 26 C 124/2014-99, usnesen Obvodnho soudu pro Prahu 2 ze dne
1. 7. 2015, . j. 17 C 127/2015-46, rozsudek Obvodnho soudu pro Prahu 2
ze dne 7. 1. 2015, . j. 25 C 50/2014-67, i rozsudek Mstskho soudu v Praze
ze dne 23. 10. 2015, . j. 13 Co 336/2015-126.

22 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 lnky
v jinch ppadech maj soudci na danou otzku nzor dia- ky i povinnosti) zpravidla neme bt pedmtem stav-
metrln odlin.4 Takto rozttnou rozhodovac praxi roz- n ochrany. Meritem vci se tedy v danm ppad stav-
hodn nelze vnmat coby standardn. n soud nezabval.
Mstsk soud v Praze v rozsudku ze dne 4. 11. 2015, . j. stavn soud prakticky konstatoval, e pro een ve na-
69 Co 351/2015-108, odvodnil sv rozhodnut nepiznat stnn otzky je rozhodujc a postaujc cit. 31 odst. 4
nhradu nklad zen spovajcch v odmn advokta zkona o odpovdnosti, dle nj nen osob, kter vznikla
za uplatnn pedalobnho nroku u Ministerstva spravedl- v dsledku nezkonnho rozhodnut nebo nesprvnho ed-
nosti dle zkona o odpovdnosti poukazem na ve citovan nho postupu orgnu veejn moci majetkov nebo nemajet-
31 odst. 4 uvedenho zkona nsledovn: Odvolac soud pi- kov jma, dno prvo na nhradu nklad zastoupen vznik-
svdil nmitce odvolatelky, e alobci nenle nhrada nkla- nuvch v souvislosti s projednvnm uplatnnho nroku
d zen spovajc v odmn advokta za uplatnn pedalob- u pslunho adu.
nho nroku u alovan, a to s pihldnutm k ust. 31 odst. 4 Toto ustanoven oznail stavn soud za jednoznan
zk. . 82/1998 Sb., podle nho pokozen nem prvo na n- a s odkazem na ve uvedenou prejudikaturu rovn s stav-
hradu nklad zastoupen, kter vznikly v souvislosti s projed- nm podkem souladn. Konkrtn dve v usnesen ze dne
nvnm uplatnnho nroku u pslunho adu. Nrok a- 22. 8. 2013, sp. zn. III. S 903/13, stavn soud uvedl, e
lobce na nhradu imateriln jmy byl toti posuzovn podle [] rozpornost tohoto ustanoven s stavnm podkem R
zkona . 82/1998 Sb., take tento speciln zkon bylo teba namtan ze strany stovatel nebyla shledna ani stavnm
aplikovat i pi rozhodovn o nhrad nklad prvnho zastou- soudem [], a dle v usnesen ze dne 15. 4. 2010, sp. zn.
pen, nebo tato otzka je v tomto zkon vslovn (speciln) I. S 701/10, dospl k zvru, e citovan ustanoven nen
upravena. alobcem v odvolacm zen zmiovan obecn vy- [] ani diskriminan povahy, ani nezakld nerovnost mezi
hlka . 177/1996 Sb., ale ani obecn pedpis, jm je zkon subjekty. Ohledn charakteru samotnho posouzen uplat-
. 99/1963 Sb., tedy obansk soudn d, se proto na dan p- nnho nroku vcn pslunm stednm sprvnm a-
pad, tj. na rozhodovn o prvu na nhradu nklad zastoupe- dem pak stavn soud postupn uvedl, e [u]platnn nro-
n, je vznikly alobci v souvislosti s pedbnm projednnm ku dle ust. 14 zkona . 82/1998 Sb. u pslunho orgnu,
nroku u pslunho adu, nepouije. nen formln a nevyaduje prvn zastoupen (viz usnesen
Obdobn rozhodl Mstsk soud v Praze nap. i v usnesen stavnho soudu ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. I. S 701/10),
ze dne 2. 9. 2015, . j. 30 Co 260/2015-77, v nm uvedl: Od- a dle dokonce, e [] pedbn projednn nroku nen ja-
volac soud je toho nzoru, e dost o pedbn projednn n- kousi obdobou kontradiktornho soudnho zen ani sprvnm
roku podle 14 zk. . 82/1998 Sb. nelze povaovat za pedalob- zenm, kter si me vydat potebu prvnho zastoupen []
n vzvu ve smyslu 142a odst. 1 o. s. ., nebo neobsahuje jednu a ani [] argumentace nedobrou prax Ministerstva spravedl-
z podstatnch nleitost, a to upozornn na hrozc soudn vy- nosti vyznaujc se dajnou zdlouhavost a odmtavm pstu-
mhn poadovanho plnn. Jak vyplv z usnesen Vrchnho pem k dostem o odkodnn neosvtluje nalhavost poteby
soudu v Olomouci ze dne 12. 2. 2014, sp. zn. 1 Co 524/2013, z- zastoupen advoktem (viz nlez stavnho soudu ze dne
mrem pravy pedalobn vzvy k plnn bylo dt dlunkovi in- 13. 5. 2013, sp. zn. IV. S 20/13).
formace o existenci dluhu a poskytnout mu posledn anci, aby
svoji povinnost uspokojit prvo i pohledvku dobrovoln splnil Pro by v danm ppad mly bt hrazeny nklady
a nevystavoval se nebezpe nrstu dluhu o nklady soudnho prvnho zastoupen?
zen, ppadn vymhn. Tuto nleitost vzva postrd, a ne-
lze ji tak povaovat za vzvu podle 142a o. s. ., jak ve uve- Jak je mon tuit ji ze skutenosti, e byl tento lnek v-
deno, a nelze tak za ni piznat ani odmnu za prvn zastoupe- bec napsn, my autoi se s citovanm nzorem stavnho sou-
n, nebo o kon prvn sluby podle 11 odst. 1 psm. d) vyhl. du neztotoujeme. Sv argumenty pedkldme na nsledu-
. 177/1996 Sb., v platnm znn, se nejedn. jcch dcch.

Jak se na vc dv stavn soud? Prvo na nhradu jmy zpsoben nesprvnm ednm

K uveden problematice ml nedvno opt monost vyjd-
it se stavn soud, konkrtn v usnesen ze dne 23. 8. 2016,
sp. zn. III. S 445/16. Ten vak podrel svj dosavadn n-
zor na danou problematiku vyjden v dvj judikatue5
a stavn stnost optovn vznejc otzku, zda m sp-
n alobce nrok na nhradu nklad spovajcch v od-
mn advokta za obligatorn pedalobn uplatnn nro-
ku u vcn pslunho stednho sprvnho adu, resp.
zda je ustanoven, kter tento nrok zapovd, souladn
s stavnm podkem i nikoliv, odmtl jako zjevn neopod-
statnnou. Uinil tak z dvod, e se v danm ppad jed-
n o bagateln stku (celkov 4 114 K) a e problematika
nhrady nklad zen (resp. odpovdajc procesn nro-
postupem je stavn garantovanm zkladnm prvem
Svj postoj oprme pedevm o text l. 36 odst. 3 Listiny
zkladnch prv a svobod (dle jen Listina), podle nj m
kad prvo na nhradu kody zpsoben mu nezkonnm roz-
hodnutm soudu, jinho sttnho orgnu i orgnu veejn spr-
vy nebo nesprvnm ednm postupem. Dan nrok na nhra-
4 Viz nap. rozsudek Mstskho soudu v Praze ze dne 26. 8. 2015, . j.
13 Co 213/201-64, rozsudek Obvodnho soudu pro Prahu 1 ze dne 23. 5. 2016,
. j. 18 C 79/2015-57, rozsudek Obvodnho soudu pro Prahu 2 ze dne 29. 4.
2016, . j. 14 C 337/2015-37, a ne citovan rozsudky.
5 Nap. nlez stavnho soudu ze dne 13. 5. 2013, sp. zn. IV. S 20/13, usnesen
stavnho soudu ze dne 10. 8. 2009, sp. zn. III. S 1619/09, ze dne 22. 8.
2013, sp. zn. III. S 903/13, nebo ze dne 15. 4. 2010, sp. zn. I. S 701/10.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 23
lnky
du jmy je stavn zaruenm zkladnm prvem, jak uvedl
sm stavn soud nap. v nlezech ze dne 30. 4. 2002, sp. zn.
Pl. S 18/01, i ze dne 16. 5. 2013, sp. zn. IV. S 3377/12. V si-
tuaci, kdy nen osob, kter nrok na nhradu jmy ve smyslu
l. 36 odst. 3 Listiny zkonem stanovenm zpsobem uplat-
uje, piznvna nhrada nklad prvnho zastoupen, je
pak podle autor nutn spatovat poruen danho stavn
garantovanho prva.
stavn soud ve svm nlezu ze dne 12. 5. 2014, sp. zn.
I. S 4227/12, upozornil, e pi posuzovn nrok uplato-
vanch podle zkona . 82/1998 Sb. obecn soudy nikdy nesm
zapomnat na jejich stavn pvod a zakotven. Je proto nezbyt-
n v kadm ppad dbt na to, aby fakticky nedolo k vyprzd-
nn dotenho zkladnho prva pi pouit jeho zkonnho
proveden. Jinak eeno, aplikac zkona . 82/1998 Sb. v p-
padech odpovdnosti sttu za kodu a nemajetkovou jmu ne-
sm dojt, pmo ani nepmo, k omezen rozsahu zkladnho
prva zaruenho l. 36 odst. 3 Listiny, k jeho zen. Obdob-
n se stavn soud vyjdil i v jinch svch rozhodnutch,
nap. v nlezu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. II. S 1430/13, kdy
konstatoval, e aplikace zkona o odpovdnosti [] nesm
vst, pmo ani nepmo, k omezen rozsahu zkladnho prva
zaruenho l. 36 odst. 3 Listiny. Je nutn rovn zmnit, e
poadavek spravedlivho een obecn (a tedy na nj nava-
zujc nroky vznikl nedostnm tomuto poadavku) je ne-
oddliteln spojen s demokratickm prvnm sttem, ct-
cm zkladn prva a svobody i dal stavn principy, jak
vyplv nap. z nlezu stavnho soudu ze dne 12. 5. 2014,
sp. zn. I. S 4227/12, piem tento poadavek mus obec-
n soudy ctt rovn pi aplikaci zkona o odpovdnosti
za kodu zpsobenou pi vkonu veejn moci v ppad
nhrady jmy, kter byla poruenm tohoto obecnho po-
adavku zpsobena.
Z uveden judikatury stavnho soudu tedy vyplv, e
prvo kadho na nhradu jmy zpsoben mu nezkonnm
rozhodnutm soudu, orgnu vykonvajcho veejnou sprvu
i jinho sttnho orgnu nebo nesprvnm ednm postu-
pem nkterho z tchto orgn, nesm bt dnm zpsobem
omezovno (tedy ani nepmo). Nicmn za situace, kdy ne-
n mon doshnout piznn nhrady nklad zen spo-
vajc v odmn advokta za pedalobn uplatnn nro-
ku u vcn pslunho stednho sprvnho adu, jsou
autoi lnku pesvdeni, e k nepmmu omezen pstu-
pu k innmu uplatnn danho zkladnho prva doch-
z. Nen-li toti dna monost doshnout nhrady nklad,
kter osoba, je hodl sv prvo na nhradu pedmtn jmy
uplatnit, na toto obligatorn uplatnn eln vynakld, je
pak inn pstup k tto nhrad fakticky umonn pou-
ze osobm, kter si mohou odpovdajc prvn zastoupen,
jeho dleitost je popsna ne a kter je dle autor ln-
ku vy, ne se domnv stavn soud, dovolit s ohledem
na svou finann situaci. Souasn prvn stav na zkonn
rovni tedy fakticky odporuje znn l. 36 odst. 3 Listiny
a jeho vkladu vyjdenmu ve shora uvedench judiktech.
6 Srov. nap. rozsudek ESLP ze dne 26. 10. 2000 ve vci Kudla proti Polsku,
stnost . 30210/96, odst. 157-159.
24
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Prvo na nhradu jmy zpsoben nesprvnm ednm
postupem vyplv z mezinrodnch zvazk
Prvo na nhradu jmy zpsoben nesprvnm ed-
nm postupem coby zkladn prvo nevyplv pouze z tu-
zemskho stavnho podku interpretovat jej lze rovn
z mezinrodnch zvazk, jimi je esk republika vzna
ve smyslu l. 1 odst. 2 stavnho zkona . 1/1993 Sb., sta-
va esk republiky, ve znn pozdjch pedpis. Konkrtn
maj autoi na mysli mluvu o ochran lidskch prv a z-
kladnch svobod (dle jen mluva), kter v l. 6 odst. 1 ga-
rantuje prvo kadmu, aby byla jeho zleitost projednna
nejen spravedliv, veejn a nezvislm a nestrannm sou-
dem, ale rovn v pimen lht. Dle pak v l. 13 mlu-
va stanov povinnost, aby byly kadmu, jeho prva a svo-
body piznan mluvou byly porueny, poskytnuty inn
prvn prostedky npravy tohoto poruen ped nrodnm
orgnem, a to i kdy se poruen dopustily osoby pi plnn
ednch povinnost.
V souladu s konstantn judikaturou Evropskho soudu
pro lidsk prva vyplv z kombinace ve uvedench usta-
noven kadmu jedinci prvo na existenci innho pro-
stedku npravy poruen prva na projednn vci v pim-
en lht, a to nejen ve form prostedk tomuto poruen
pedchzejcch nebo jeho trvn ukonujcch, ale tak pro-
stedk kompenzanch, tedy umoujcch efektivn nhra-
du jmy vznikl v dsledku tohoto poruen.6 mluva, resp.
na ni navazujc judikatura ESLP tedy rovn mezi zklad-
n prva ad prvo na nhradu jmy zpsoben nesprvnm
ednm postupem.
Institut nhrady jmy ve smyslu zkona o odpovdnosti je
zajist prostedkem kompenzanm, nicmn aby v jeho p-
pad byly naplnny poadavky mluvy, nesta, aby se jed-
nalo o prostedek umoujc dosaen nhrady jmy v od-
povdajc vi, ale mus se jednat o prostedek dosaiteln
v tomto innm rozsahu bez restrikc kad osob, j by-
la relevantn jma zpsobena. Tento stav nen dle naeho
nzoru naplnn, pokud nen ze strany sttu pi procesu ve-
doucm ke kompenzaci dan jmy zajitna kadmu odpo-
vdajc prvn pomoc formou nhrady nklad prvnho za-
stoupen ve vtm ne stenm rozsahu.
Nen-li tento stav dn, nen mon hovoit o existenci
efektivnho prostedku npravy poruen prva garantova-
nho mluvou ve smyslu jejho l. 13, ve spojen s jejm l. 6
odst. 1, a tedy a contrario je nutn konstatovat rozpor s touto
mezinrodn smlouvou. Tato skutenost jen dle umocuje
negativnost souasn pozitivnprvn situace ve vci nkla-
d prvnho zastoupen vynaloench na uplatnn nroku
na nhradu majetkov i nemajetkov jmy zpsoben ne-
sprvnm ednm postupem; obdobn pak lze dovodit rov-
n u jmy zpsoben nezkonnm rozhodnutm.
Uplatnn nroku je obligatorn
Jak ji bylo ve uvedeno, uplatnn nroku na nhradu
jmy zpsoben nezkonnm rozhodnutm nebo nesprvnm
ednm postupem u vcn pslunho stednho prvnho
adu je ze zkona povinn, resp. pedstavuje odstraniteln
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 lnky
nedostatek zen, a tm nemonost domhat se bez nj toho- vny obligatornm pedalobnm uplatnnm, v nm nhra-
to nroku alobou. Na rozdl od jinch civilnprvnch n- da nklad prvnho zastoupen zapovzena byla.
rok nen tedy v ppad nhrady tto jmy pedalobn ko-
munikace s povinnm subjektem vc dobrovoln vle (nap. Konstrukce promlec lhty
v duchu zvolen procesn strategie), ale irou nutnost, j
se nevyhne nikdo, kdo se chce nhrady jmy domoci. Samot- Dalm dvodem, pro je v zjmu jednotlivce, aby ji pro
n posouzen ped konkrtnm stednm sprvnm adem uplatnn nroku u vcn pslunho stednho sprvnho
nen pak pouhou formalitou, kter je pro bnho obana adu vyhledal odbornou prvn pomoc advokta, je skute-
(prvnho laika) zvldnuteln i bez prvn pomoci, ale po- nost, e zkon o odpovdnosti v ppad nroku na nhradu ne-
mrn sloitm procesem, jeho vsledek m relevantn do- majetkov jmy (kter je v praxi velmi frekventovan) konstru-
pad na celkovou spnost nroku. uje nezvykle krtkou (estimsn) promlec lhtu nroku,
stedn sprvn ady nejednaj na zklad zkona o od- piem navc tato lhta se stav pouze po dobu, kdy je n-
povdnosti za kodu zpsobenou pi vkonu veejn moci rok uplatnn u vcn pslunho stednho sprvnho a-
z vlastn iniciativy neprovdj nhradu jmy ex officio, du, zrove ale maximln na dobu est msc.7 Po uplynu-
a tedy spch osoby, kter nrok na jej nhradu nrokuje, t esti msc promlec lhta dle b, a snadno tak me
pmo odvis od rozsahu a kvality jejch tvrzen a mry, v n dojt k promlen nroku osoby, kter stle ek na odpov
se je povede prokzat. Pro to, aby pak mohla tato osoba svj danho adu i kter si bh promlec lhty chybn vyloi-
nrok dostaten tvrdit a dle jej tak prokzat, je teba, aby la.8 To hroz zvlt v situaci, kdy pekroen stanoven lh-
zvldla v dostatenm rozsahu identifikovat jednn, jm byla ty je pedevm ze strany nkterch ministerstev bn (nap.
jma zpsobena (zvlt definovat konkrtn nesprvn ed- podle Lidovch novin jen v ervnu 2015 Ministerstvo spra-
n postup), a v dostatenm rozsahu (s ohledem na relevantn vedlnosti evidovalo asi 260 vc, kter nestihlo ve stanoven
okolnosti) zmapovat rozsah vznikl majetkov nebo nemajet- plron lht vydit).9 Odborn prvn zastoupen me tu-
kov jmy. To ve je poteba uinit nejen po strnce faktick, to hrozbu snadno eliminovat, piem bez nj me uvede-
ale i prvn, piem ne ve vech mstech vstin text zko- nm zpsobem konstruovan promlec lhta pro prvnho
na o odpovdnosti je v ad tchto otzek doplovn boha- laika v praxi pedstavovat vysoce striktn pekku v uplatn-
tou judikaturou, kter je laikovi zpravidla neznm. Zapom- n jeho nroku u soudu.
nat nelze ani na nutnost identifikovat sprvn ministerstvo
i jin stedn sprvn ad, u nj je pro jeho vcnou p- Urychlen dnho vyzen vci
slunost nutn pedmtn nrok uplatnit, co je pro vtinu
osob bez prvnho vzdln, s pihldnutm nap. k rozt- Zmnit lze tak jeden ze zkladnch el, pro nj byl v-
tnosti a spletitosti soustavy sprvnch orgn, kolem vel- bec institut obligatornho pedalobnho uplatnn nroku
mi sloitm. na nhradu jmy zpsoben nezkonnm rozhodnutm ne-
Pokud nebude nrok na nhradu jmy zpsoben nezkon- bo nesprvnm ednm postupem zaveden. Tm je nap.
nm rozhodnutm a nesprvnm ednm postupem u vc- podle usnesen Nejvyho soudu ze dne 8. 6. 2016, sp. zn.
n pslunho stednho sprvnho adu uplatnn, nepo- 30 Cdo 359/2016, poskytnut monosti vyeit spor smrnou
skytne tento ad pochopiteln dnou nhradu. Stejn osud cestou, a snaha zabrnit tak zbytenm soudnm sporm.10
pak potk uplatnn nrok, pokud bude uplatnn u tohoto Odhldneme-li od ve zmnn petenosti, kter se tk pe-
adu nedostaten nebo nebude odpovdajcm zpsobem devm Ministerstva spravedlnosti a kter m asto za nsle-
podloen. Bude-li nrok na nhradu jmy uplatnn v uri- dek nevyzen uplatnnho nroku ve stanoven lht, nelze
t vi (a u se jedn o vyslenou kodu, nebo poadova- ne dojt k zvru, e je-li uplatnn z dvodu absence kvali-
n zadostiuinn v penzch za nemajetkovou jmu), po- fikovanho prvnho zastoupen uinno v kvalit, kter m
skytne pak pslun stedn sprvn ad plnn jen do t za nsledek nevyhovn vznesenmu nroku, jedn se prak-
ve, kter byla uplatnna (bez ohledu na to, e ve skute- ticky o popen citovanho elu, jeliko v takovm ppad
nosti rozsah jmy odvoduje nhradu vy). Ve nhra- se z danho institutu stv pouh povinn formln zastvka
dy, kter byla v rmci uplatnnho nroku poadovna, m ped soudnm zenm. Naopak pedesten el je s to napl-
pak zsadn dopad na monosti uplatnit dle nrok na n- nit prv pouze uplatnn zpracovan ve ve popsan kvali-
hradu jmy u soudu alobou, jeliko pi jejm podn je oso- t, kter je bohuel v souasn situaci asto schopna vytvoit
ba, kter se dve domhala nhrady sv jmy u vcn p- pouze osoba s odpovdajcm prvnm vzdlnm.
slunho stednho sprvnho adu, vzna v stky,
je byla ped tmto adem uplatnna, resp. me nroko-
vat jen zbylou vi nhrady, v n doposud nebyla tmto a- 7 32 odst. 3 a 35 odst. 1 zkona o odpovdnosti.
dem uspokojena. 8 Autoi z vlastn zkuenosti vd, e k takovm pochybenm dochz rovn
u prvnk, kte nejsou v konkrtn problematice dostaten zkuen, a tedy
Nekvalitn uplatnn nroku u vcn pslunho stednho o to vce akutn hroz u prvnch laik.
sprvnho adu m tedy zsadn dsledky ohledn jeho celko- 9 . Kabtov: Prtahy u soud? Ministerstvo spravedlnosti m ehlit
prvihy, samo ale nesth [online], lidovky.cz, 2016 MAFRA, a. s. [cit. 29. 8.
v spnosti, a to rovn v rmci nslednho soudnho ze- 2016], dostupn z www: http://www.lidovky.cz/soudni-tahanice-resort-
n. V ppad nslednho soudnho zen tak sice nen ji spravedlnost-ma-problemy-zehlit-pritom-sam-nestiha-16o-/zpravy-domov.
aspx?c=A150819_104319_ln_domov_sk.
monost nhrady nklad prvnho zastoupen zapovzena,
10 Srov. P. Vojtek: Odpovdnost za kodu pi vkonu veejn moci, Koment,
monosti, kter v nm alobce m, jsou vak siln modifiko- C. H. Beck, Praha 2007, str. 110 a nsl.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 25
lnky
Pedalobn vzva v civilnch vcech
Nad rmec doposud pedestench argument je ohledn
souasn prvn situace ve vztahu k nkladm prvnho za-
stoupen pi uplatnn nroku na nhradu jmy zpsoben
nezkonnm rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postu-
pem ve smyslu zkona o odpovdnosti zarejc miniml-
n jet jedna skutenost. S innost ke dni 1. 1. 2013 byl
do o. s. .11 vtlen 142a, kter nov podmnil piznn pr-
va na nhradu nklad zen astnkovi, jen ml v zen
spch, tzv. pedalobn vzvou k plnn, kter bylo pedm-
tem soudnho zen. Tm byla prakticky stanovena povinnost
ped kadm podnm civilnprvn aloby nejprve budouc
protistranu vyzvat k dobrovolnmu splnn povinnosti, ob-
dobn jako je tomu v ppad uplatnn nroku na nhradu
jmy u vcn pslunho stednho sprvnho adu (st
se najde alobce, kter by dobrovoln nhradu nklad ze-
n oelel). V ppad tto pedalobn vzvy judikatura dovo-
dila, e pestoe se jedn o navzn kontaktu s budouc pro-
tistranou jet ped zahjenm zen, jeho opomenut ani
pekku v zahjen tohoto zen nepedstavuje, je tato v-
zva procesnm konem, za kter astnkovi zastoupenmu
advoktem nle nhrada nklad zen ped soudem (viz
nap. usnesen Krajskho soudu v Plzni ze dne 31. 3. 2014,
sp. zn. 64 Co 41/2014).
Upozorujeme, e pedalobn uplatnn nroku na nhradu
jmy u vcn pslunho stednho sprvnho adu je ko-
nem zsadnm, jen podstatnou mrou uruje celkov spch
osoby, kter uplatuje sv prvo na nhradu jmy zpsoben
nezkonnm rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postu-
pem, a to jak pi samotnm tomto uplatnn, tak v ppadnm
navazujcm soudnm zen. Obyejn pedalobn vzva
je pitom sice rovn formalizovanm konem, jeho uin-
n je nezbytn pro piznn nhrady nklad zen, nicm-
n v jejm ppad se jedn fakticky pouze o jaksi upozor-
nn protistrany, jeho obsah ani nen pro nsledujc zen
pln zvazn, a jeho neuinn nijak nebrn meritornmu
rozhodnut ve vci. Nen nm znma jedin okolnost, kter
by v pedesten situaci odvodovala stav, v nm je u obli-
gatornho pedalobnho uplatnn nroku na nhradu jmy
zpsoben nezkonnm rozhodnutm nebo nesprvnm ed-
nm postupem vylouena nhrada nklad zen, a to pmo
zkonem, zatmco v ppad prost pedalobn vzvy nhra-
d nklad zen nebrn nic a v praxi je za tento kon pi-
znvna. S ohledem na zkladn principy prvnho sttu je ta-
kov stav jednodue absurdn.
V obshle ve popsanm kontextu uzavrme, e nen ni-
jak ospravedlniteln, aby 31 odst. 4 zkona o odpovdnosti
bez dalho vyluoval piznn nhrady nklad prvnho za-
stoupen vynaloench pi uplatnn nroku na nhradu jmy
11 Zkonem . 396/2012 Sb.
12 Viz nap. . Kabtov: Odkodnn za soudn prtahy? Dal tahanice. dosti
zpoplatnme, plnuje ministr [online], lidovky.cz, 2016 MAFRA, a. s. [cit.
29. 8. 2016], http://www.lidovky.cz/odmena-za-soudni-prutahy-dalsi-prutahy-
posilime-tym-kaje-se-pelikan-11g-/zpravy-domov.aspx?c=A150827_112556_
ln_domov_sk.
13 11 odst. 1 psm. n) zk. . 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch, ve znn
pozdjch pedpis.
26
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
zpsoben nezkonnm rozhodnutm nebo nesprvnm ed-
nm postupem dle tohoto zkona.
Shrnut situace a mon vchodiska
Na zklad pedestench argument mme za to, e s ohle-
dem na (efektivn) zachovn zkladnho prva na nhradu ko-
dy zpsoben nezkonnm rozhodnutm soudu, jinho sttn-
ho orgnu i orgnu veejn sprvy nebo nesprvnm ednm
postupem, vyplvajcho z l. 36 odst. 3 Listiny, a dle ste-
n tak s ohledem na aktuln situaci v ppad analogickch
institut v rmci tuzemskho prvnho du, by rovn v ppa-
d obligatornho uplatnn nroku na nhradu jmy zpsobe-
n nezkonnm rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postu-
pem u vcn pslunho stednho sprvnho adu mla bt
osob, kter se touto cestou domh svch zkladnch prv, po-
skytovna nhrada nklad prvnho zastoupen.
Dle naeho nzoru pedstavuje absence monosti piznn
nhrady nklad prvnho zastoupen v ppad pedalob-
nho uplatnn tohoto nroku u vcn pslunho stedn-
ho sprvnho adu v nkterch ppadech natolik intenzivn
pekku ve fakticky innm vkonu uvedenho zkladn-
ho prva vyplvajcho z l. 36 odst. 3 Listiny a l. 6 odst. 1
mluvy, e samotn existence tto absence pedstavuje roz-
por s stavnm podkem esk republiky a mezinrodnmi
zvazky, jimi je esk republika vzna. O to vc je nutn
tento rozpor vnmat v ppad, kdy je toto uplatnn nroku
ze zkona povinn a m pro vsledn spch uplatnnho
nroku zsadn vznam. Rozhodn pak neme bt e o ba-
gatelnosti tto problematiky, nebo i pes skutenost, e sa-
motn hodnota jednoho konu prvn sluby v danm ppa-
d jen lehce pekrauje stku 4 000 K, je tato otzka ron
aktuln v celch tiscch ppad, a tedy znan pesahuje r-
mec kad konkrtn vci.
Na tomto mst je vhodn pozastavit se na chvli nad otz-
kou samotnch dvod pro existenci exemptn pravy obsa-
en v 31 odst. 4 zkona o odpovdnosti. Jakkoliv tato sku-
tenost nen obsahem snad dnho oficilnho stanoviska,
jsme toho nzoru, e stejnm a jedinm dvodem pro obsa-
en tohoto ustanoven do tuzemskho prvnho du je snaha
o minimalizaci zaten sttnho rozpotu, kter se logicky do-
stav se snenm potu vyplcench nhrad za jmu zpso-
benou nezkonnm rozhodnutm nebo nesprvnm ednm
postupem, a tedy snenm potu formln spnch adate-
l. Sprvnost tto vahy dokld nap. tak relativn nedvn
snaha Ministerstva spravedlnosti o snen efektivnho pstu-
pu k uplatnn nroku na nhradu jmy zpsoben nezkon-
nm rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem dle
zkona o odpovdnosti zavedenm poplatkov povinnosti spo-
jen s podnm aloby ve vci tohoto nroku,12 kter je v sou-
asn dob od soudnho poplatku ex lege osvobozena.13 St-
lze pak akceptovat existenci tohoto ustanoven rozpornho
jak s stavnm podkem, tak mezinrodnmi zvazky sttu
na zklad pouh elov snahy o snen nklad spojench
s nesenm nsledk odpovdnosti tomuto sttu piitateln.
Pedn jsme toho nzoru, e ani dosavadn odmtav postoj
stavnho soudu by nutn neml vst k rezignaci na iniciovn
pezkumu stavnosti 31 odst. 4 zkona o odpovdnosti, nebo
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
je nadje, e pod thou uvedench argument bude souas-
n nepzniv rozhodovac praxe tohoto soudu pehodnoce-
na. Jednodue, bude-li narstat poet relevantn odvodn-
nch stavnch stnost, stane se argumentace bagatelnost
vci do budoucna neudriteln.
M-li pak skuten nakonec pevit prvn nzor takov,
e aktuln stav s stavnm podkem rozporn nen, jsme
pesvdeni, e i pesto je, s ohledem na vechny ve uve-
den okolnosti, nutn zvit opodstatnnost tohoto prvn-
ho stavu a vech negativ, kter s sebou pin. Namst je
pak podle ns pistoupit k odpovdajc legislativn zmn, kte-
r by zkonn zkaz nhrady nklad prvnho zastoupen
ve vci uplatnn nroku na nhradu jmy zpsoben nez-
konnm rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem
u vcn pslunho stednho sprvnho adu odstranila, du majetkov i nemajetkov jmy zpsoben nezkonnm
a tm vznamnm zpsobem pstup k tto nhrad, a tud
k jednomu z stavnm podkem garantovanch zkladnch
prv, usnadnila.
S ohledem na nastnn dvod zkonnho vylouen n-
hrady nklad prvnho zastoupen vynaloench na obli-
gatorn uplatnn nroku na nhradu jmy zpsoben nez-
konnm rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem
u vcn pslunho stednho sprvnho adu neoekv- mln, tak fakticky, nebo jeho dsledkem je faktick nee-
me, e takov legislativn nvrh by vzeel ze strany vlastn ini-
ciativy vldy. Na druhou stranu se v tomto smru otevr jis-
t prostor pro psoben esk advoktn komory. Ta, jako cel
ada jinch samosprvnch komor s povinnm lenstvm a ji-
nch profesnch organizac, disponuje znanou autoritou, ji
lze vyut rovn v ppad prosazen zjm na poli jak vl-
dy, tak Parlamentu, a tedy k zasazen se o pedloen odpov-
dajcho nvrhu na vyputn 31 odst. 4 z normativnho tex-
tu zkona o odpovdnosti.
Jak bylo uvedeno ve, relevantnch prvnch dvod pro
pedloen a schvlen takovho nvrhu je cel ada. By to
tak mon na prvn pohled nevypad, dal se najdou rovn
v rovin praktick. Jakkoliv to zn paradoxn, umonn hra-
dy nklad zen spovajcch v odmn advokta za peda-
lobn uplatnn nroku na nhradu jmy zpsoben nez-
konnm rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem
u vcn pslunho stednho sprvnho adu by v kone-
nm dsledku mohlo pomoci i samotnm adm, konkrtn
tm, kter nesthaj vyizovat vysok poty uplatnn (v pra-
xi pedevm Ministerstvu spravedlnosti). Pokud by vechny
osoby ped uplatnnm nroku svj postup nejdve konzul-
tovaly s advoktem, tyto ady by se nemusely zabvat veli-
km mnostvm bezpedmtnch (zejmna nesrozumitelnch
i nejasn formulovanch) uplatnn. Naopak, pokud nebude
osobm nrokujcm nhradu pedmtn jmy piznvna n-
hrada nklad zen spovajc v odmn advokta za peda-
lobn uplatnn nroku u vcn pslunho stednho sprv-
nho adu, me dojt k tomu, e vtina tchto osob bude
uplatnn podvat bez pomoci advokta, a tud i v bezped-
mtnch ppadech, eventuln budou tato uplatnn nedo-
staten odvodnna i bez patinch ploh.
Hod se tak poznamenat, e ppadn derogace 31 odst. 4
zkona o odpovdnosti by nezpsobila sama o sob dn prak-
lnky
je konem prvn sluby podle 11 odst. 1 psm. d) vyhlky
. 177/1996 Sb., o odmnch advokt a nhradch advok-
t za poskytovn prvnch slueb (advoktn tarif), ve zn-
n pozdjch pedpis, dle nho mimosmluvn odmna n-
le i za kon prvn sluby (spovajc) ve vzv k plnn
se zkladnm skutkovm a prvnm rozborem pedchzejc
nvrhu ve vci sam. Pslun podzkonn prava tedy s tou-
to monost ji dvno pot.
Zvr
Zvrem nezbv ne shrnout, e povaujeme jak souas-
nou pozitivnprvn situaci ve vci nhrady nklad prvn-
ho zastoupen vynaloench na uplatnn nroku na nhra-
rozhodnutm nebo nesprvnm ednm postupem u vc-
n pslunho stednho sprvnho adu, kterto je 31
odst. 4 zkona o odpovdnosti vylouena, tak rozhodovac pra-
xi stavnho soudu v tto vci, za rozpornou s stavnm pod-
kem esk republiky a mezinrodnmi zvazky, jimi je es-
k republika vzna.
Tento stav je pochopiteln neakceptovateln, a to jak for-
fektivnost institutu nhrady jmy v reimu zkona o odpo-
vdnosti a pro mnoh osoby, jim byla tato jma zpsobena,
znamen nemonost domoci se jej nhrady zcela i alespo
v pln vi.
Pes uveden nicmn nelze ne s povzdechem konstato-
vat, e i pes vekerou snahu a argumentaci nejspe nedojde
k nprav eenho negativnho stavu, nebude-li k tomu vle
na stran stavnho soudu nebo zkonodrce. 
INSOLVENN
ZKON OD 1. 7. 2017
velk zmny insolvennho
zkona a zkona o insol-
vennch sprvcch
od 1. 7. 2017
ochrana hospodsk
soute
vce informac na www.ins.sagit.cz
inzerce

tick pote. Povinn uplatnn nhrady vznikl jmy u p-

slunho ministerstva i jinho stednho sprvnho adu

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 27
lnky
Podlov spoluvlastnictv: pechodn
ustanoven a judikatura Nejvyho soudu
V rmci tohoto pspvku se budu vnovat nkterm praktickm otzkm, kter se tkaj
problematiky podlovho spoluvlastnictv z pohledu pechodnch ustanoven v obanskm
zkonku (dle t o. z.), dosavadnho pstupu soudn praxe i vazb na novelizaci
obanskho zkonku.
Mgr. Michal Krlk, Ph.D.,
je pedsedou sentu Nejvyho
soudu R specializovanho
na oblast vcnch prv.
P
ijet obanskho zkonku se zdrazovanm
vznamem rekodifikace soukromho prva a ze-
telnou tendenc odlien oproti pedchoz prav
reprezentovan zejmna zk. . 40/1964 Sb. posta-
vilo ped prvn a soudn praxi jasnou vzvu v po-
dob vkladu pechodnch ustanoven ( 3028 a 3079). V-
zvu o to vznamnj, e deficit tuzemsk odborn literatury
k tzv. intertemporlnmu prvu je neoddiskutovateln,1 stej-
n jako jist nechu prvn praxe prv k vkladu tohoto typu
zkonnch ustanoven, dan mimo jin vzdlanostnm handi-
capem v tomto oboru. Jist nezbytn poodhalovn tto ob-
lasti prva v tuzemsk literatue je spojeno prv s vkladem
pechodnch ustanoven nov prvn pravy.2
Soudn praxe v souvislosti s intertemporalitou v prvnm ko-
le musela vyeit zsadn vklad otzek spojench s posou-
zenm, podle jakch prvnch pedpis se bude v soudnch
zench postupovat po 1. 1. 2014 v situaci, kdy lo o zen
dosud probhajc ped soudem prvnho stupn nebo zen
odvolac, kde soud prvnho stupn rozhodoval jet za in-
nosti zk. . 40/1964 Sb., ale odvolac soud ji po 1. 1. 2014.
Tento zkladn kol soudn praxe je v zkladnch rysech prak-
ticky ji uzaven.3 V dalm obdob se bude soudn praxe v-
novat jinm otzkm spojenm s vkladem pechodnch
ustanoven a rozhodn nelze konstatovat, e pjde o een
otzek jednoduchch.
1 K tomu srov. v zsad jen A. Prochzka: Zklady prva intertemporlnho
se zvltnm zetelem k 5 ob. zk., 1. vydn, Barvi & Novotn, Brno 1928.
2 K tomu srov. F. Melzer, P. Tgl a kol.: Obansk zkonk, Velk koment,
Svazek III., 419-654, Leges, Praha 2014, str. 1097 a nsl.
3 K tomu srov. v podrobnostech M. Krlk: Intertemporalita v oblasti vcnch prv
v rozhodovac praxi NS, Soudn rozhledy . 6/2016, str. 182-186.
4 Rozhodnut bylo uveejnno ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek
pod Rc 4/2015.
5 Od toho je nutn odliovat procesn postup soudu, na kter 3028 odst. 2
nedopad. Procesn pravidla se d speciln pravou. K tomu ble srov. prci
uvedenou v poznmce pod arou . 3.
28
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Obecn pechodn ustanoven 3028
Obecnm pechodnm ustanovenm s dosahem i do pom-
r spoluvlastnictv je 3028 odst. 2, podle kterho nen-li
dle stanoveno jinak, d se ustanovenmi tohoto zkona i prv-
n pomry tkajc se prv osobnch, rodinnch a vcnch; jejich
vznik, jako i prva a povinnosti z nich vznikl pede dnem na-
byt innosti tohoto zkona se vak posuzuj podle dosavadnch
prvnch pedpis.
Vznam tohoto ustanoven pro pomry spoluvlastnictv je
zejm; m zabrnit dvoukolejnosti prvn pravy (dan zk.
. 89/2012 Sb. na stran jedn a zk. . 40/1964 Sb. na stran
druh) z toho pohledu, e by se spoluvlastnick pomry usta-
ven ped 1. 1. 2014 dily zk. . 40/1964 Sb. a teprve spolu-
vlastnick pomry vznikajc po 1. 1. 2014 zk. . 89/2012 Sb.
Dosah 3028 odst. 2 je sjednocujc potud, e pro ob skupiny
ppad zakld od 1. 1. 2014 psobnost zk. . 89/2012 Sb.
V sti 3028 odst. 2 za stednkem si vak vyhrazuje reim
zk. . 40/1964 Sb. pro posouzen vzniku, prv a povinnost
vzniklch pede dnem innosti zk. . 89/2012 Sb.
V praxi to znamen, e i existujc spoluvlastnick pomry,
kter vznikly ped 1. 1. 2014, se budou po 1. 1. 2014 posuzo-
vat ji podle zk. . 89/2012 Sb. Ustanoven 3028 odst. 2, a
primrn zjevn smovalo k jinmu elu, se muselo uplatnit
i na ppady posouzen, podle jakch prvnch pedpis se m
postupovat v zen o zruen a vypodn podlovho spo-
luvlastnictv, kter bylo zahjeno ped 1. 1. 2014, ale nebylo
pravomocn skoneno (bu nebylo do uvedenho data vbec
ve vci rozhodnuto, nebo rozhodnuto bylo, ale byl podn d-
n opravn prostedek a vc se dostala do odvolacho zen).
Zkladn otzku intertemporality v oblasti spor o zrue-
n a vypodn spoluvlastnictv vyeil rozsudek Krajskho
soudu v Ostrav ze dne 8. 4. 2014, sp. zn. 11 Co 698/2014.4
I kdy se uveden rozhodnut v publikovan prvn vt ne-
vyjdilo pmo k aplikaci pechodnch ustanoven, ale ei-
lo vcnou podmnku vypodn spoluvlastnictv, otzka pro-
cesnho postupu soudu z rozhodnut jednoznan vyplv.
Rozhodnut vychz ze zkladnho zvru, e zen o zrue-
n a vypodn spoluvlastnictv, kter byla zahjena a neby-
la skonena do 31. 12. 2013, se v rovin hmotnho prva po-
soud po 1. 1. 2014 podle zk. . 89/2012 Sb., a to na zklad
ust. 3028 odst. 2 zk. . 89/2012.5 S tmito urujcmi z-
vry bylo rozhodnut schvleno k uveejnn ve Sbrce soud-
nch rozhodnut a stanovisek.
Tuto zkladn mylenku ostatn nsledn potvrdila vslovn
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 lnky
i judikatura Nejvyho soudu. Ten v rozsudku ze dne 28. 1. vadou zen, kter me mt za nsledek nesprvn rozhod-
2015, sp. zn. 22 Cdo 3105/2014,6 konstatoval, e od 1. 1. 2014 nut ve vci, ale neplat to vdy. Jestlie soud prvnho stupn
se zen o zruen a vypodn podlovho spoluvlastnic- rozhodne o alob podle zk. . 40/1964 Sb., astnk v od-
tv (vetn zen zahjench ped tmto datem) d oban- voln proti rozhodnut soudu prvnho stupn namt nesprv-
skm zkonkem . 89/2012 Sb. Tm bylo jasn vyjdeno, e n ocenn pedmtu spoluvlastnictv, tj. uplatuje vhrady
bez ohledu na to, kdy spoluvlastnick pomr vznikl, poada- skutkov povahy, pak ani absence informace o tom, e odvo-
vek na zruen a vypodn uplatnn soudn cestou se bu- lac soud bude postupovat ji podle zk. . 89/2012 Sb. zpra-
de posuzovat podle nov prvn pravy vdy od 1. 1. 2014, vidla nebude pedstavovat vadu, kter by mohla mt za nsle-
a to i tehdy, pokud samotn zen bylo zahjeno jet za in- dek nesprvn rozhodnut ve vci. Od toho je vak poteba
nosti zk. . 40/1964 Sb. Z toho tak vyplynulo, e prvem odliovat nap. situaci, kdy je aloba soudem prvnho stupn
vzniklm za innosti zk. . 40/1964 Sb., se kterm pot zamtnuta podle 142 odst. 2 zk. . 40/1964 Sb., na zklad
3028 odst. 2 st vty za stednkem, nen prvo podat alo- odvoln alovanho je vc odvolacm soudem zruena a vr-
bu na zruen a vypodn podlovho spoluvlastnictv. Ten- cena soudu prvnho stupn k dalmu zen se zvrem, e
to zvr byl pro praxi zsadn. Jestlie by toti judikatura pi- z pohledu ji aplikovanho zk. . 89/2012 Sb. nebyly vbec
jala nzor, e prvem vzniklm pede dnem nabyt innosti tvrzeny (tm mn prokazovny) dvody umoujc zamtnu-
zk. . 89/2012 Sb. ve smyslu 3028 odst. 2 je i prvo podat t aloby ( 1140 odst. 2 zk. . 89/2012 Sb.) a je teba se za-
alobu na zruen a vypodn spoluvlastnictv, musela by bvat jednotlivmi zkonnmi zpsoby vypodn. V tomto
nutn smovat k zvru, e spoluvlastnick pomry ustave- ppad je zjevn, e postup odvolacho soudu mohl bt zat-
n ped 1. 1. 2014 by se i po tomto datu pi zruen a vypo- en vadou, majc za nsledek nesprvn rozhodnut ve vci.
dn dily pravou v zk. . 40/1964 Sb. Tento zvr by vak
byl pro praxi zjevn nedouc a rozhodnut Nejvyho sou- b) Z rozhodnut vyplv dal dleit princip, e pokud soud
du v tomto smru dv jasnou odpov. prvnho stupn rozhodoval sprvn podle zk. . 40/1964 Sb.,
V rozsudku ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1450/2015,7 protoe rozhodnut vydal do 31. 12. 2013, a odvolac soud roz-
se rozvjela argumentace dovolacho soudu jet dle a z roz- hoduje ji po 1. 1. 2014, nen tato skutenost sama o sob d-
hodnut vyplv pro praxi nkolik vznamnch zvr: vodem pro zruen rozhodnut soudu prvnho stupn a vrcen
vci k dalmu zen.8 Tm se judikatura vypodala s jednm
a) Dovolac soud vslovn vysvtlil, e pokud soud prvnho z nzor, kter vychzely z toho, e i kdy soud prvnho stup-
stupn rozhodoval o zruen a vypodn spoluvlastnictv jet n rozhodoval vcn sprvn podle zk. . 40/1964 Sb., je-
podle zk. . 40/1964 Sb., v odvolacm zen je odvolac soud ho rozhodnut neme v odvolacm zen bez dalho obstt
povinen postupovat ji podle 1140 a nsl. zk. . 89/2012 Sb. ji jen proto, e odvolac soud rozhoduje po 1. 1. 2014 podle
Vzhledem ke zmn v prvn prav pak rozhodnut zdrazuje, zk. . 89/2012 Sb., podle kterho soud prvnho stupn nepo-
e o tomto postupu je povinen astnky vyrozumt a umonit stupoval (a ani nemohl), a z tohoto samotnho faktu nem-
jim uplatnit tvrzen a nabdnout dkazy, kter z pohledu 142 e rozhodnut soudu prvnho stupn obstt. Samotn zmna
zk. . 40/1964 Sb. nebyly vznamn. V tomto zdraznnm prvn pravy tak neznamen automatickou nutnost vydn
poukazu nen skryta hmotnprvn pouovac povinnost, ne- kasanho rozhodnut odvolacm soudem. Vychz se z toho,
bo informace o postupu se omezuje pouze na zprostedkov- e odvolac soud m zvry soudu prvnho stupn posoudit ji
n zkladnho sdlen, e vc bude posuzovna nadle podle v reimu zk. . 89/2012 Sb. s monost potvrzen rozhodnu-
zk. . 89/2012 Sb. Clem tohoto poadavku je doshnout to- t, zmny rozhodnut nebo zruen a vrcen vci soudu prv-
ho, e pi absenci pechodnch ustanoven, kter by vslovn nho stupn k dalmu zen.
eila prvn reim zahjench a neskonench zen, by ne-
bylo zcela zejm, zda odvolac soud bude pezkoumvat roz- c) Souasn pak v souvislosti s pechodem na superficil-
hodnut soudu prvnho stupn, vydan jet v pomrech zk. n zsadu rozhodnut zdrazuje, e pokud byla pedmtem
. 40/1964 Sb., tak podle tohoto zkona, nebo ji podle zk. vypodn budova na pozemku ve spoluvlastnictv astnk,
. 89/2012 Sb. Vzhledem k ad odlinost v obou prvnch a soud prvnho stupn o nich rozhodoval samostatn, do roz-
pravch to m zamezit (ale nejenom) tomu, aby se a z vy- hodnut odvolacho soudu se promtne skutenost, e se stala
hlenho rozhodnut odvolacho soudu astnk dozvdl, e soust pozemku, pokud jsou splnny zkonn podmnky vypl-
vc byla posouzena podle zk. . 89/2012 Sb., co ve svm d- vajc z 3054 a nsl. zk. . 89/2012 Sb. Tm judikatura na-
sledku mohlo bt pro astnka spojeno s nepznivm vsled- vazuje na obecnj zvry vysloven v usnesen ze dne 30. 3.
kem. Monost npravy v ppadnm dovolacm zen by byla 2016, sp. zn. 22 Cdo 892/2016,9 podle kterch se uplatnn
znan problematick, protoe nespn astnk by zpravi- superficiln zsady podle 506 nevztahuje na stavby, kte-
dla namtal nesprvnost v procesnm postupu soudu, tj. obvykle rou jsou vc ve smyslu obanskoprvnm a vznikly ped 1. 1.
vadu zen, kter mohla mt za nsledek nesprvn rozhodnut
ve vci; vhrada vady zen vak podle stvajc prvn pravy
dovoln nen samostatnm zpsobilm dovolacm dvodem 6 www.nsoud.cz.
( 241a odst. 1) a k vadm v procesnm postupu lze pihld- 7 Uveejnnm ve Sbrce soudnch rozhodnut a stanovisek pod Rc 5/2016.
nout pouze za podmnek 242 odst. 3 o. s. . 8 K otzkm s tm spojenm srov. J. Grygar: Ke zruen rozsudku odvolacm
soudem z dvodu intertemporality obanskho zkonku, Rekodifikace & praxe
Tm se vrazn posiluje tzv. obecn pedvdatelnost postupu . 11/2014, str. 13 a nsl.
soudu. Nesplnn tto obecn informativn povinnosti je sice 9 www.nsoud.cz.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 29
lnky
2014. Aby se takov stavby staly soust pozemku, musel by
bt splnn pedpoklad obsaen v pechodnch ust. 3054
a nsl. S odkazem na komentovou literaturu pak Nejvy
soud uzavel, e znovuzaveden principu superficies solo ce-
dit by se zsadn nemlo zptn dotknout prvnch pomr
vzniklch za innosti zk. . 40/1964 Sb. Jedn se o situace,
kdy byl k 1. 1. 2014 odlin vlastnk pozemku a stavby na nm
postaven. Pro vechny tyto ppady zavd obansk zkonk
pechodn ustanoven v 3054 a nsl. Proti rozhodnut by-
la podna stavn stnost, kterou stavn soud odmtl usne-
senm ze dne 30. 6. 2016, sp. zn. III. S 1879/2016, pro zjev-
nou neopodstatnnost.10
Povinnost soudu promtnout do rozhodnut naplnn super-
ficiln zsady se zdrazuje, e uplatnn dsledk superfici-
ln zsady nen vzno na nvrh astnka zen ani na d- ped 1. 1. 2014 byly stavba a pozemek vdy oddlen a soud
nou pouovac povinnost podle 118a o. s. ., a ji vbec ne
na zmnu aloby podle 95 o. s. . Tm rozhodnut odstrau-
je znan pochybnosti ve smru, na kom je v zen aktivita
k posouzen, zda se stavba stala soust pozemku i nikoliv.
Aplikace pouovac povinnosti podle 118a o. s. . nepichz
v tchto ppadech do vahy proto, e absence reakce na po-
uen podle 118a o. s. . m za nsledek nespch v zen,
o em v danm ppad nelze uvaovat, protoe dn pod-
statn tvrzen i dkazy v zen neschzej. O zmnu aloby
ve smyslu 95 o. s. . pak nejde proto, e alobce neuplatuje
dn odlin nrok, ale jde o posouzen dsledk zkonnch
podmnek smujcch k naplnn tzv. superficiln zsady.
Vzhledem ke sloitosti pechodnch ustanoven k pozem-
km a stavbm je vak v rmci obecn pedvdatelnosti douc,
aby soud dal astnkm najevo, zda m pedpoklady pro spln-
n superficiln zsady za splnn i nikoliv, a umonil ast-
nkm k takovmu pedbnmu zvru uplatnit argumentaci
nap. z hlediska 3060 nebo argumentaci smujc k npra-
v dsledk vyplvajcch z nesprvnch katastrlnch zpis.
Jde nap. o ppady, kdy spoluvlastnictv je katastrln evido-
vno pouze k pozemku, kter je pedmtem zen, zatmco
stavba je vedena v katastru nemovitost ve vlastnictv tet oso-
by, akoliv je takt ve spoluvlastnictv astnk. Jestlie ta-
10 Nalus.usoud.cz.
11 Ve vztahu mezi spoluvlastnky se pak jedn o dopad tto skutenosti zejmna
v tom, e pozemek byl pro ely zen o zruen a vypodn ocenn jako
pozemek, na kterm se nachz stavba ve vlastnictv tet osoby, a lo
o ppad, kdy ji byla od 1. 1. 2014 stavba soust pozemku. Odlin cena
pozemku v obou ppadech je evidentn. Nsledn se pak otevr sloit
otzka, jakm zpsobem (a zda vbec) lze tuto skutenost jet njakm
zpsobem napravit, nebo v tomto smru je sice pvodn rozhodnut vcn
nesprvn z hlediska stanoven pimen nhrady pi pikzn pozemku
jednomu ze spoluvlastnk do vlunho vlastnictv, ale pravomocn.
12 Uzaven kupn smlouvy nikoliv s vlastnkem pozemku, jeho je stavba u
soust, ale s vlastnkem stavby, evidovanm v katastru nemovitost, kter
ale vlastnkem stavby nen, protoe stavba je soust pozemku, otevr
velmi sloitou otzku posouzen dsledk uzaven kupn smlouvy z hlediska
nabzejc se argumentace oprajc se o materiln publicitu a ochranu
tzv. dobrovrnho nabyvatele ( 984 a nsl. o. z.), ale s pihldnutm
ke skutenosti, e pedmtem pevodu ve skutenosti nebyla samostatn
vc, protoe stavba ji byla soust pozemku. Primrn m toti ochrana
dobrovrnho nabyvatele dopadat na ppady, kdy je pevdna ve veejnm
seznamu zapsan a existujc vc, ve vztahu ke kter je nesprvn zpis
vlastnickho prva. Uzaven smlouvy s majitelem pozemku samozejm
mon je, ale bez dalho nepovede k vmazu dosavadnho evidovanho
vlastnka stavby.
13 Takov zvry se nkdy podvaj z rozhodnut a spis pedkldanch
dovolacmu soudu k pezkumu, nikoliv vak ve vztahu k otzkm spojenm
s nklady zen, a tud nejsou pedmtem dovolacho pezkumu.
30
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
to skutenost nen dnm z astnk tvrzena a ani nevyjde
v prbhu zen najevo, vypod soud spoluvlastnictv pou-
ze k pozemku, a jeho soust me bt i stavba prv pro
splnn zkonnch pedpoklad vyplvajcch z 3054 o. z.
I po rozhodnut soudu vak zstv v katastru nemovitost
stavba evidovna ve vlastnictv tet osoby,11 akoliv skuten
stav je jin a stavba ji je soust pozemku. Nesprvn stav
zpisu v katastru nemovitost se dotk i postaven tetch
osob potud, e mohou mt zjem o nabyt stavby. Podle sta-
vu zpisu v katastru nemovitost je stavba evidovna jako sa-
mostatn vc, akoliv ve skutenosti je ji soust pozemku.12
d) Problematika znaleckch posudk v souvislosti s pecho-
dem na superficiln zsadu v pvodnch zench zahjench
zadval znaleck posudek z hlediska ocenn na dv samostat-
n vci. V ppad, e se superficiln zsada naplnila a stavba
se stala soust pozemku (a ji v zen ped soudem prvn-
ho stupn, nebo v zen odvolacm), pvodn znaleck posu-
dek neme bt podkladem pro dal rozhodnut proto, e zna-
lec ocenil samostatn pozemek, na kterm se nachzela stavba
(by i ve vlastnictv tch spoluvlastnk), resp. stavbu jako sa-
mostatnou vc. Po naplnn pedpoklad superficiln zsa-
dy je vak pro rozhodnut potebn znaleck ocenn pozem-
ku ve spoluvlastnictv, jeho soust je stavba. Nevyaduje to
nezbytn revizn znaleck posudek proto, e pvodn znaleck
posudek nebyl vcn nesprvn, ale jeho aktualizaci i dopln-
n prv z dvodu naplnn pedpoklad superficiln zsady.
e) Se superficiln zsadou pak souvis i otzka nhrady
nklad zen, by rozhodnut 22 Cdo 1450/2015 otzku n-
klad zen neposuzovalo. Jestlie dojde k naplnn superfi-
ciln zsady v prbhu zen a jinak je alob alobce vyho-
vno, neme mt samotn superficiln zsada vliv na zvr,
e astnk je v zen pln spn a nle mu prvo na n-
hradu nklad zen podle 142 odst. 1 o. s. . V dnm
ppad v takovch situacch nejde o polovin spch, kter
by opodstatoval postup podle 142 odst. 2 o. s. . a nepi-
znn nhrady nklad zen dnmu z astnk.13 Opa-
n zvr by toti znamenal, e v ppad naplnn pedpo-
klad superficiln zsady by ji alobce nikdy nemohl bt
ve vci pln spn s prvem na nhradu nklad zen po-
dle 142 odst. 1 o. s. .
Speciln pechodn ustanoven k pozemkm
a stavbm, kter se uplatn i v oblasti podlovho
spoluvlastnictv
Pechodn ustanoven k o. z. ( 3054 a 3061) obsahuj vel-
mi dleit principy, kter se tkaj superficiln zsady. Ji
zmiovan ust. 3054 zakotvuje prvn intertemporln pra-
vidlo vychzejc z toho, e stavba, kter nen podle dosavad-
nch prvnch pedpis soust pozemku, na kterm je z-
zena, pestv bt dnem nabyt innosti zk. . 89/2012 Sb.
samostatnou vc a stv se soust pozemku to ovem
pouze za pedpokladu, e k 1. 1. 2014 byla vlastnkem stav-
by i vlastnkem pozemku jedna a tat osoba. Zde se vychz
z pedpokladu, e pokud stavba i pozemek nle jedn oso-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 NOVINKY
lnky
b, nen teba do budoucna, tj. po 1. 1. 2014, zachovvat od- Svoboda/Hromada/Lev/Vlil/
dlen reim vlastnickho prva k pozemku a stavb. S touto Tlkov/Pirk
pravou souvis i 3055 odst. 1, kter e sjednocen pozem- Nklady zen
k a staveb, je maj spoluvlastnick reim, tj. i (vedle spo-
lenho jmn manel) reim podlovho spoluvlastnictv.  monografie poskytuje jednak ucelen v-
V ppad podlovho spoluvlastnictv dochz k naplnn su- klad problematiky nklad zen, jednak
e otzky, kter jsou v tto problematice
perficiln zsady tam, kde je stejn poet podlovch spoluvlast- aktuln; proto se kniha krom tradinch
nk, stejn okruh podlovch spoluvlastnk a tito maj shodn tmat vnuje napklad stanovenm zloh
spoluvlastnick podly. V opanm ppad se superficiln z- na proveden dkazu nebo nhrad n-
sada neuplatn. Tento zvr se zd bt pijmn v odborn lite- klad v tzv. zvltnch zench soudnch,
vetn zen pozstalostnho
ratue vcelku jednotn.14 V ppad naplnn podmnek super-  stranou pozornosti nezstv ani tma pla-
ficiln zsady se stavba stane soust pozemku bez ohledu cen a nhrady nklad exekuce, vetn
na katastrln zpis a katastrln ady provedou zpis sjed- tzv. pkazu k hrad nklad exekuce
nocen tam, kde bude na pslunm listu vlastnictv shoda jak 2017, broovan, 296 stran
u pozemku, tak u stavby. V opanm ppad nikoliv, bez ohle- cena 490 K, obj. slo PP135
du na to, e ve skutenosti se stavba stala soust pozemku.
Obansk zkonk se vak i v rmci dalch pechodnch
ustanoven sna o sjednocen vlastnickho reimu stavby a po-
zemku. in tak v ust. 3056 tm, e vlastnku pozemku se ex Svejkovsk/Kabelkov/Vychope a kolektiv
lege zakld pedkupn prvo ke stavb a vlastnku stavby se Vzory smluv, petit
ex lege zakld pedkupn prvo k pozemku. Toto postaven je
zdraznno vslovnm zkonnm pkazem, podle kterho se
a zakldacch listin
k ujednn, kter vyluuj nebo omezuj pedkupn prvo, ne- podle novho
pihl. V souvislosti s asovou psobnost 3056 Nejvy obanskho zkonku
soud v usnesen z 8. 7. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2252/2015, vysvt-
lil, e ust. 3056 se pouije pouze na pevody uinn po 1. 1. 2. vydn
2014; tento zvr obstl i v rmci stavnprvnho pezkumu.15  druh, pepracovan a rozen vydn
Zaloenm tohoto pedkupnho prva dochz ke konkuren- praktick pruky zpracovan kolektivem
ci pedkupnch prv tam, kde je stavba v podlovm spoluvlast- renomovanch autor
nictv a pozemek ve vlunm vlastnictv jin osoby (nebo na-  obsahuje vce ne 420 vzor k novmu
obanskmu prvu
opak), a bude dochzet k pevodu spoluvlastnickho podlu.  nkter vzory z prvnho vydn byly s-
Pak je nutn v praxi najt odpov na otzku, pedkupn pr- ten upraveny nebo doplnny s ohledem
vo je pednostn. Pjde zejmna o ti typy ppad: na nov poznatky z praxe
a) bude dno zkonn pedkupn prvo podlovch spoluvlast-  autoi vychzej ze svch zkuenost nap-
klad pi vkladovm zen u katastrlnho
nk podle 140 ve vazb na 3062,
adu, nebo v zen u soud pi zapisovn
b) bude smluvn zaloeno po 1. 1. 2014 vcn pedkupn pr- daj do veejnch rejstk apod.
vo podlovho spoluvlastnka pro ppad pevodu podlu,
2017, broovan, 752 stran
c) je zaloeno pedkupn prvo v rmci novelizace obansk-
cena 990 K, obj. slo M52
ho zkonku.
Tyto situace judikatura Nejvyho soudu dosud neeila a do-
savadn odborn literatura se eenm tchto otzek (zejm) ne-
zabv; jde vak o otzky pro praxi vznamn a sloit. V tch- Bouda/Fadrn/Franc/Mazel
to ppadech jde toti na stran jedn o realizaci pedkupnho
prva vyplvajcho ze spoluvlastnickho vztahu (a ji zalo-
Zkon o registru smluv
enho zkonem, i smluvn) a na stran druh o pedkupn Koment
prvo vlastnka pozemku, kter m zjevn smovat k super-  publikace provd novm zkonem
ficiln zsad.16 Obasn naznaovan jednoduch diskuto- o registru smluv a procesem uveejovn
smluv sttu, zemnch samosprvnch
celk a dalch veejnch instituc v registru
14 Jednoznan: Rozhovor: Karel Eli: Bez chyb je jen Bible, Prvn rdce  objasuje, jak osoby pat do okruhu po-
. 3/2013, str. 20; J. Spil a kol.: Obansk zkonk III, Vcn prva vinnch subjekt, jak smlouvy mus bt
( 9761474), Koment, 1. vydn, C. H. Beck, Praha 2013, str. 1231.
uveejnny a jak irok je okruh vjimek
15 Proti rozhodnut Nejvyho soudu byla podna stavn stnost, kter
byla odmtnuta usnesenm stavnho soudu ze dne 24. 11. 2015, sp. zn. z povinnho uveejnn smluv v registru
II. S 2913/2015, v nm se stavn soud ztotonil i s vkladem vztahujcm  podrobn popisuje, jak sprvn uveejnit
se k 3056. smlouvu v registru, zajistit ochranu osob-
16 Jedn se o sloitou problematiku, v rmci kter lze uplatovat argumenty nch daj, obchodnho tajemstv a duev-
upednostujc pedkupn prvo jak spoluvlastnk na stran jedn, tak nho vlastnictv
i vlastnka pozemku na stran druh. Podrobn rozbor by peshl rmec
tohoto lnku a vzhledem k dosud absentujc judikatue je zde pouze 2016, vzan v pltn, 456 stran
zmiovna jako dal oblast, ve kter lze oekvat een spojen se soudn
prax. cena 1 090 K, obj. slo BK60

Objednvejte na www.beck.cz
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 31
tel.: 273 139 219, e-mail: beck@beck.cz
lnky
van een vychzejc z toho, e v ppad pevodu spolu-
vlastnickho podlu se pedkupn prvo neuplatn mimo jin
proto, e se nejedn o pevod stavby, ale pouze spoluvlastnic-
kho podlu na n, pehl ppady, kdy pjde o stavbu ve v-
lunm vlastnictv, ale pedmtem pevodu nebude stavba ja-
ko celek, ale pouze spoluvlastnick podl na n.
Praktick vznam tto problematiky pak prohloubila nove-
la obanskho zkonku proveden zk. . 460/2016 Sb., kte-
r v sti prvn, l. I, bodech 13-15 provedla novelizaci do-
savadn pravy pedkupnho prva v rmci spoluvlastnictv
optovnm zavedenm pedkupnho prva v pomrn irokm
rozsahu (s innost od 1. 1. 2018). Jestlie by v ppad uve-
denm ad a) bylo mon pout i argument oprajc se o a-
sov omezen pedkupnho prva vyplvajc z 3062, zno-
vuzaveden pedkupnho prva bez asovho omezen tento
argument in do znan mry nepouitelnm. Situaci pak zt-
uje i to, e dvodov zprva stet tchto pedkupnch prv
nee a z prbhu legislativnho projednvn nen ostatn
vbec zejm, jak konkrtn dvody vedly zkonodrce k op-
tovnmu zaveden pedkupnho prva krtce po jeho zruen.17
V prbhu let 2014-2016 nelze zejm v prvn praxi vysledo-
vat nic tak zsadnho, co by z pohledu prva optovn zave-
den pedkupnho prva bez dalho opodstatovalo, a d-
n takov zvr nevyslala ani soudn praxe; to tm spe, e
k faktickmu zruen pedkupnho prva dolo v nvaznosti
na 3062 a od 1. 1. 2015.
V souvislosti s novelizac ustanoven o pedkupnm prvu spo-
luvlastnk je teba zmnit na prvn pohled nepatrnou, le z-
sadn legislativn zmnu: Pvodn prava 1124 odst. 2 v prv-
n vt zakotvovala, e pedkupn prvo maj spoluvlastnci
i v ppad, e nkter z nich pevd podl bezplatn, s tm,
e tehdy maj spoluvlastnci prvo podl vykoupit za obvyk-
lou cenu. Druh vta tho ustanoven pak normovala, e to-
to pravidlo plat i v jinch ppadech zkonnho pedkupn-
ho prva. V souvislosti s tm pak literatura zdrazovala, e
pravidla uveden v odst. 2 jsou vslovnm ustanovenm z-
kona vztaena i na dal ppady, ve kterch zkonn prava
konstruuje existenci zkonnho pedkupnho prva.18 V rmci
novelizace vak novelizovan znn 1124 odst. 2 dosavadn
druhou vtu zruilo. Tm ovem optovn zkonodrce zce-
la nekoncepn (a bez jakhokoliv vysvtlen) zashl dalm
zpsobem do konstrukce pedkupnho prva. V souvislos-
ti s 3056 tak vyzval soudn praxi i k odpovdi na otzku,
zda z psobnosti pedkupnho prva podle 3056 nov vyal
bezplatn pevody i nikoliv.
17 Mylenka nvratu pedkupnho prva se objevila ji v souvislosti s dvjmi
nvrhy pvodnch novelizanch snah, take jeho znovuzaveden nen velkm
pekvapenm, to vak nijak vztah pedkupnho prva k superficiln zsad
nevysvtluje, akoliv zkonodrci muselo bt zejm, e tento stet zde bude
existovat; a to tm spe, e zatmco pvodn oputn pedkupnho prva
v rmci rekodifikace bylo zcela zmrn, zmrn byl i nvrat k superficiln
zsad. Optovn zaveden pedkupnho prva pak tento jednoznan
legislativn zmr in nepehlednm.
18 K tomu srov. J. Spil a kol., op. cit. sub 14, str. 477.
19 K tomu srov. M. Krlk: Podlov spoluvlastnictv v obanskm zkonku,
2. vydn, C. H. Beck, Praha 2011, str. 198-203.
20 Ble k pedchoz prvn prav tamt, str. 206 a nsl.
21 J. Spil a kol., op. cit. sub 14, str. 1240, mar. . 11.
22 J. vestka, J. Dvok, J. Fiala a kol. Obansk zkonk, Koment, Svazek VI,
Wolters Kluwer, a. s., Praha 2014, str. 1042.
32
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Speciln pechodn ustanoven k podlovmu
spoluvlastnictv
Jedn se o ust. 3062 o. z., kter prolonguje dosavadn
pedkupn prvo podlovch spoluvlastnk podle 140 zk.
. 40/1964 Sb. se znikem uplynutm jednoho roku od in-
nosti obanskho zkonku. Normuje, e zkonn pedkupn
prvo spoluvlastnk podle 140 zkona . 40/1964 Sb., obansk
zkonk, ve znn pozdjch pedpis, zanikne uplynutm jedno-
ho roku ode dne nabyt innosti tohoto zkona. To neplat v p-
pad spoluvlastnictv k zemdlskmu nebo rodinnmu zvodu.
S vkladem tohoto ustanoven souvis mimo jin zkladn
otzka, podle jakho prvnho pedpisu postupovat v ppad,
kdy v prbhu roku 2014 dolo k poruen pedkupnho pr-
va; zda podle zk. . 40/1964 Sb., nebo zk. . 89/2012 Sb.
Zkonn text vslovn een nenabz, nebo hovo pou-
ze o prolongaci pedkupnho prva, ale nee otzku spoje-
nou s poruenm tohoto prva. Na vc lze tedy nahlet tak-
to: a) e prodlouen existence pedkupnho prva v sob
zahrnuje i nroky spojen s jeho poruenm stle v reimu
zk. . 40/1964 Sb., b) je pouze prodlouena existence ped-
kupnho prva podle 140 zk. . 40/1964 pro rok 2014, ale
nroky z poruen pedkupnho prva se maj dit ji zk.
. 89/2012 Sb., nebo k poruen pedkupnho prva dolo
ji za innosti zk. . 89/2012 Sb.
Nejde o otzku akademickou, nebo realizace zkonnho
pedkupnho prva se v pomrech zk. . 40/1964 Sb. a zk.
. 89/2012 Sb. vrazn odliuje, a to zejmna ve tech smrech:
1) dosavadn vklad zkonnho pedkupnho prva podle
140 zk. . 40/1964 Sb. nevztahoval existenci pedkupnho
prva na tzv. bezplatn pevody, ale toliko na pevody plat-
n, zatmco zklad nov zkonn pravy pedkupnho prva
vslovn dopad i na pevody bezplatn ( 1124 odst. 2),19
2) realizace pedkupnho prva v pomrech zk.
. 40/1964 Sb. nevyadovala existenci konkrtn osoby (mi-
mo spoluvlastnka) majc zjem o koupi vci, zatmco zk.
. 89/2012 Sb. naproti tomu ( 2140) vyaduje existenci tzv.
koupchtivho,20
3) oproti prav zk. . 40/1964 Sb., kter v ppad poru-
en pedkupnho prva vslovn umooval dovolat se rela-
tivn neplatnosti pslunho prvnho konu ve smyslu 40a,
zk. . 89/2012 Sb. v 2140 a nsl. konstrukci relativn ne-
platnosti ji neobsahuje.
Ji z toho je patrn, e uren odpovdajcho prvnho ped-
pisu pi nrocch z poruenho pedkupnho prva praktic-
k vznam bezpochyby m. st odborn literatury pro tyto
ppady dovozuje pouitelnost zk. . 40/1964 Sb.,21 st lite-
ratury tuto otzku pechz mlenm.22
Tuto zkladn otzku e rozsudek Nejvyho soudu ze dne
21. 9. 2016, sp. zn. 30 Cdo 789/206, jen se piklonil k apli-
kovatelnosti zk. . 40/1964 Sb., ale s problematickm celko-
vm zvrem.
V dan vci byl skutkov stav takov, e alovan 1) pro-
dal svj spoluvlastnick podl alovanmu 2), alobkyn co-
by spoluvlastnice se mla v roce 2014 dovolat relativn neplat-
nosti a po 1. 1. 2015 podala alobu na uren, e alovan 1)
je vlastnkem ideln poloviny pozemku. Nejvy soud do-
vodil, e alobkyn nem nalhav prvn zjem na poado-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
vanm uren s tm, e zdraznil znik zkonnho pedkup-
nho prva od 1. 1. 2015. Jinmi slovy eeno, rozhodnut
neshledalo nalhav prvn zjem na poadovanm uren
spoluvlastnickho prva z toho dvodu, e vzhledem k zni-
ku zkonnho pedkupnho prva se alobkyn ji neme
domoci nroku, jen by se vztahoval k tomuto pevedenmu
spoluvlastnickmu podlu.
Toto rozhodnut vychz z toho, e neme bt dn na-
lhav prvn zjem z toho hlediska, e u zkonn ped-
kupn prvo od 1. 1. 2015 neexistuje, a tud by alobkyn
nebyla na svm postaven pozitivn dotena tm, e by pro-
dan podl ji nemohla zskat, protoe u nem k dispozi-
ci pedkupn prvo.23 Proti rozhodnut byla podna stav-
n stnost, kter je u stavnho soudu vedena pod sp. zn.
I. S 3926/2016 a ke dni sepsn tohoto lnku o n nebylo
vcn rozhodnuto.24 Rozhodnut Nejvyho soudu bylo za-
azeno na norov jednn obanskoprvnho a obchodnho
kolegia Nejvyho soudu, ale jeho projednn bylo odroe-
no mimo jin vzhledem k podan stavn stnosti.25 Sou-
asn byly vyjdeny pochybnosti o sprvnosti zvru o ab-
sentujcm nalhavm prvnm zjmu s nmitkou, e zvr nch problm, kter bude soudn praxe eit jet dlouhou
v rozhodnut vyjden by ml bt spe vhradou vi p- dobu po nabyt innosti zk. . 89/2012 Sb. zejmna proto,
padnmu nedostatku vcn legitimace ne otzkou nalha-
vho prvnho zjmu.
Tento pstup ovem opomj jet jednu rovinu, kter
se nevztahuje ke spoluvlastnickmu podlu, kter byl pe-
veden, ale k fungovn spoluvlastnickho vztahu. Nalhav
prvn zjem (z hlediska jeho existence) lze dvodn spatovat
u alobkyn v tom, e jej postaven je nepochybn doteno ne-
jistotou, kdo je vlastn jejm spoluvlastnkem, a to tm spe,
e se relativn neplatnosti mla dovolat jet v prbhu ro-
ku 2014, kdy to prvn prava zk. . 40/1964 Sb. vslovn
pedpokldala, a v souasn dob je v katastru nemovitos-
t nesprvn zpis. Jistota o osob dalho spoluvlastnka je
nezbytn pro sprvu spolen vci ( 1128 a nsl.), pro na-
kldn se spolenou vc apod. Poadavek na uren jejho
spoluvlastnka se tak zd legitimn. Navc poadovan ure-
n m spoluvlastnici nepochybn ochrnit i ped dobrovr-
nm nabyvatelem, kter by se dovolval sprvnosti a ochrany
podle 984, jestlie by kupoval podl od katastrln zapsa-
nho alovanho 2), akoliv by skutenm vlastnkem byl
alovan 1). Tady m alobkyn nrok na legitimn ochra-
nu, protoe pokud by byl pak vlastnkem dobrovrn naby-
vatel, jejho prvnho postaven se to nepochybn dotkne.
Prv tomu se snaila alobkyn zabrnit nmitkou relativ-
n neplatnosti, aby byla ve spoluvlastnictv stle s pvodnm
spoluvlastnkem 1), a nepochybn proto ho dala tak ur-
it jako spoluvlastnka.
Tetm dvodem me bt poadavek prvn jistoty pro p- 24 Lze pedpokldat, e stavn stnost vzhledem k zamtnut aloby
pady zruen a likvidace spoluvlastnictv; zde m alobkyn
legitimn nrok, aby v katastru byl zapsn skuten spolu-
vlastnk, u jenom proto, aby mohla zahjit zen o zruen
a vypodn spoluvlastnictv s osobou, kter je v katastru
jako vlastnk evidovna, a rozhodnut bylo zpsobil k zpi-
su soudnho rozhodnut do katastru.26 Tyto problmy by by-
ly odstraniteln zpisem skutenho spoluvlastnka do ka-
tastru nemovitost. Zten praktick situace alobkyn pak
vyplv z toho, e v soudnm zen o uren spoluvlastnic-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
kho prva se vcn vbec neeila otzka, zda nmitka rela-
tivn neplatnosti pevodn smlouvy byla uplatnna dvodn
i nikoliv. Pro dal vvoj tto otzky bude zsadn rozhod-
nut o stavn stnosti a nsledn opakovan projednn
rozhodnut na jednn obanskoprvnho a obchodnho ko-
legia Nejvyho soudu. Pro plnost pak lze v tto souvis-
losti dodat, e dnm zpsobem nebyl v dosavadn diskusi
zpochybnn prvn zvr z rozhodnut vyplvajc, e nroky
z tvrzenho poruen pedkupnho prva, pokud k nmu do-
lo v roce 2014 skrze aplikaci 3062 zk. . 89/2012 Sb.,
se d pslunmi ustanovenmi zk. . 40/1964 Sb. To je
teba zohledovat zejmna v situaci, pokud by v konen
fzi nebyl zvr o nedostatku nalhavho prvnho zjmu
shledn jako sprvn.
Zvr
I z lnku zamenho na nkter vybran otzky pechod-
nch ustanoven ve vztahu ke spoluvlastnictv vidme, e cel-
kov jde u pechodnch ustanoven o existenci sloitch prv-
e se budou v praxi objevovat. Roli bude mt ztenou neje-
nom tm, e mezi zkony . 40/1964 Sb. a . 89/2012 Sb. exis-
tuje ada zsadnch koncepnch a obsahovch odlinost, ale
tak tm absentujc dvodovou zprvou k tmto ustanove-
nm, a v neposledn ad t zjevnm obecnm handicapem
v oblasti tzv. intertemporlnho prva. Pi vdom rozsahu
pechodnch a zvrench ustanoven zk. . 89/2012 Sb.
( 3028 a 3079) zane bt vklad pechodnch ustanoven
stle astj. V oblasti vcnch prv jej rozhodovac praxe e-
ila nejdve z toho dvodu, e ve smyslu 3028 odst. 2 zk.
. 89/2012 Sb. se vcn prva od 1. 1. 2014 d ji zkonem
. 89/2012 Sb., a to i k 1. lednu 2014 zahjenm a neskone-
nm soudnm zenm. 
23 Z rozhodnut ale nevyplv, e by byl nalhav prvn zjem na poadovanm
uren alobkyn zdvodovn prv a jenom zmrem zskat peveden
spoluvlastnick podl.
pro nedostatek nalhavho prvnho zjmu napadla prv zvr
o nedostatku nalhavho prvnho zjmu na poadovanm uren.
25 Z tzv. vnjho pipomnkovho zen vak vi rozhodnut nebyly uplatnny
dn pipomnky i vhrady.
26 Stranou v tto souvislosti ponechvm otzku pasivn legitimace v zen
o zruen a vypodn spoluvlastnictv, jestlie podle alobkyn je skutenm
spoluvlastnkem osoba v katastru nemovitost nezapsan, a naopak osoba
v katastru nemovitost zapsan spoluvlastnkem nem bt. Stranou t
zstv uvaovan postup soudu v ppad, kdy by ob tyto osoby byly
v zen oznaeny za alovan, stejn jako obsahov vrok soudu vi kad
z nich, i katastrln souvislosti spojen se zpisem rozhodnut. Vem tmto
uvaovanm obtm by se pedelo zvrem o existenci nalhavho prvnho
zjmu na poadovanm uren.
33
lnky BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

Filtrovn ze strany ISP

ve svtle aktualit evropskho prva
Tento lnek pojednv o samotn problematice filtrovn obsahu poskytovateli slueb
informan spolenosti a dv si za cl shrnout souasn prvn reim filtrovn, jeho aktuln
vvoj a faktickou proveditelnost navrhovanch opaten. Za tmto elem lnek nejdve
pibliuje souasn prvn rmec problematiky filtrovn a dohledu ze strany ISP, dle
se zabv (ne)monost uloit ISP povinnost filtrovat obsah, a v neposledn ad se zamuje
na vznamn aktuality evropskho prva v dan oblasti, ktermi jsou rozhodnut SDEU
v ppadu Mc Fadden proti Sony Music a pedstaven nvrh smrnice o autorskm prvu
na jednotnm digitlnm trhu.

JUDr. Martin Maisner, Ph.D.,
MCIArb.,
je advoktem, partnerem ROWAN
LEGAL, psob jako rozhodce
a na PF ZU v Plzni.
uivateli tchto slueb, o kterm by vzhledem k vysok hus-
tot provozu na jejich slubch nevdli a bez vynaloen ne-
mrnho sil ani vdt nemohli.
Na komunitrn rovni proto dolo, po vzoru pravy ji fun-
gujc nap. v USA, k zaveden zvltnho reimu vylouen od-
povdnosti zmnnho reimu bezpench pstav. Clem
zaveden tohoto reimu je umonit dn a dostupn posky-
tovn slueb informan spolenosti pi souasnm zajit-
n efektivn ochrany prv tetch osob. Tato prava je obsae-

V
dnen dob se potkme s fenomnem, kdy ruku na ve smrnici Evropskho parlamentu a Rady 2000/31/ES
v ruce s roziovnm internetu a nrstem obje- ze dne 8. 6. 2000 o nkterch prvnch aspektech slueb in-
mu penench dat1 dochz i k nrstu frekven- forman spolenosti (smrnice o elektronickm obchodu, d-
ce poruovn prv tetch osob jeho prostednic- le jen jako smrnice), kter byla do eskho prvnho du
tvm (pedevm prv autorskch a prv souvisejcch s prvem transponovna zkonem . 480/2004 Sb., o nkterch slu-
autorskm). V souvislosti s touto skutenost se objevuj n- bch informan spolenosti, ve znn pozdjch pedpis
zorov proudy navrhujc, aby byla poskytovatelm slueb in- (dle jen jako ZSIS).
forman spolenosti, jako jsou nap. poskytovatel pipojen Autoi smrnice zvolili een, kter akcentuje odpovdnost
k internetu i internetov loit (dle t jako ISP), ulo- pedevm tch osob, kter obsah do internetovch slueb fak-
ena povinnost dohledu nad obsahem jimi penench ne- ticky umisuj (tj. uivatele slueb), s tm, e zrove stanov
bo ukldanch informac, nap. ve form monitoringu aktivit jasn podmnky, za nich je odpovdnost ISP za obsah, kte-
uivatel anebo filtrovn obsahu. Od tohoto kroku si slibuj, r je uivateli v rmci jejich sluby zpracovvn anebo zp-
e napome spn potrat tento patologick jev, a to na- stupovn tetm osobm, vylouena. Vzhledem k odlin
vzdory zavedenmu a fungujcmu odpovdnostnmu reimu povaze rozlinch slueb informan spolenosti byly zave-
tzv. bezpench pstav (Safe Harbour) a bohat judikatue deny i rozdln podmnky pro vylouen odpovdnosti ISP
Soudnho dvora Evropsk unie (dle t jako SDEU), kte- dle povahy tchto slueb. Jsou tak rozliovny sluby pros-
r monost uloen obecn povinnosti monitorovn i filtro- tho penosu (mere conduit), sluby automatickho doasn-
vn vslovn vylouila. ho meziukldn informac (caching) a sluby shromaov-
n informac (hosting).
Zvltn reim odpovdnosti ISP Protoe si tento lnek nedv za ambice poskytnout kom-
plexn vhled do problematiky bezpench pstav, budeme
V prosted internetu, kde hraj velkou roli sluby, jejich pro poteby lnku fungovn bezpenho pstavu demonstrovat
obsah je pmo ovlivovn pedevm uivateli, by v ppad na podmnkch, kter pro jeho vyuit mus splnit poskytovatel
aplikace obecnho odpovdnostnho reimu dochzelo k ne- sluby, spovajc v ukldn uivatelskho obsahu. Odpovd-
spravedlivmu vzniku odpovdnosti na stran ISP. Tm by nost takovho ISP (nap. internetovho loit) je v zsad
toti vznikala odpovdnost za obsah nahrvan a sdlovan vylouena v ppad absence vdomosti ISP o vskytu proti-
prvnho obsahu za souasnho pasivnho pstupu ISP k in-
nostem jejich uivatel i k penenmu nebo ukldanmu
1 Je odhadovno, e v roce 2020 dojde ke 100nsobnmu nrstu datovho obsahu. V ppad, e ISP tyto podmnky poru, bezpen
provozu oproti roku 2005. Viz ble White paper: Cisco VNI Forecast and pstav ztrc, a me mu tak vzniknout odpovdnost za ui-
Methodology, 2015-2020 [online], CISCO SYSTEMS, INC. 2016 [cit. 2017-01-15],
dostupn z: http://www.cisco.com/c)en/us/solutions/collateral/service- vatelsk obsah, kter se na jeho strnkch nachz. Zjemce
provider/visual-networking-index-vni/complete-white-paper-c11-481360.html. o hlub poznn tto problematiky lze, s ohledem na zam-

34 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
en tohoto lnku, odkzat na adu odborn literatury, kte-
r se tmto podrobnji zabv.2
Filtrovn a zkaz obecnho dohledu
Za filtrovn, tedy uritou selekci i tdn, meme v pro-
sted slueb informan spolenosti oznait adu funkciona-
lit. Me jt o filtrovn obsahu nap. dle formtu souboru,
jeho velikosti nebo metadat, innost antivir (provdjcch
v prvn ad identifikaci zvadnch soubor tzv. malware),
antispamovch filtr, ppadn filtr protiprvnho obsahu.
Pro problematiku filtrovn je zcela zsadn ustanoven
l. 15 odst. 1 smrnice, kter zapovd lenskm sttm, aby
uloily ISP typu mere conduit, caching a hosting obecnou po-
vinnost dohlet na jimi penen nebo ukldan informa-
ce nebo obecnou povinnost aktivn vyhledvat skutenosti
a okolnosti poukazujc na protiprvn innost. Zkaz stano-
ven ve smrnici se vak netk zvltnho dohledu. Smrnic
tak bylo zavedeno dlen na dohled obecn a zvltn.
Mru specifinosti dohledu uloenho ISP toti meme
rozeznvat na kle od povinnosti ISP dohlet na budou-
c opakovanou innost specifickho uivatele ve vztahu k ur-
itmu obsahu (dohled nad opakovanm neautorizovanm
vkldnm konkrtnho autorskho dla konkrtnm uivate-
lem), a po zcela obecnou povinnost ISP dohlet na jakko-
liv budouc poruovn prv tetch osob ze strany vech ui-
vatel (tedy obecn dohled nad celm datovm provozem).3
Vodtko k tomu, kde le hranice obecnho a zvltnho do-
hledu, poskytl Soudn dvr Evropsk unie ve svch rozhodnu-
tch ve vci Scarlet Extended SA proti Socit belge des auteurs,
compositeurs et diteurs SCRL (SABAM), C-360/104 a ve vci Bel-
gische Vereniging van Auteurs, Componisten en Uitgevers CVBA
(SABAM) proti Netlog NV, C-70/10.5
Za obecn dohled, a tedy neppustn, byl oznaen takov do-
hled, jen probhal:
a) na vech penench i ukldanch informacch;
b) vi vem uivatelm bez rozdlu;
c) preventivn;
d) vlun na nklady poskytovatele;
e) bez asovho omezen;
a zrove se jednalo o systm zpsobil identifikovat po-
hyb elektronickch soubor obsahujcch hudebn, kinemato-
grafick nebo audiovizuln dlo, k nmu navrhovatel daj-
n vlastn prva duevnho vlastnictv, v sti konkrtnho ISP
za elem zablokovn penosu soubor, jejich vmna po-
ruuje autorsk prva.
SDEU tak vyloil, e takovto opaten neme bt uloeno
ani v rmci soudnho pkazu v konkrtnm ppadu vi kon-
krtnmu ISP, jeho sluby jsou tet osobou vyuvny k po-
ruovn autorskho prva nebo prva s nm souvisejcho.
Je tedy zejm, e zkaz obecnho dohledu je teba vykldat
extenzivnji, ne by se mohlo ze samotnho znn smrnice,
a zejmna z recitlu 47 smrnice, zdt. Zrove vak SDEU
neposkytl jedinou, vekajc definici obecnho dohledu
pokud by byl napt posuzovn dohled, kter by nesplo-
val nkter i snad i vechny z ve uvedench prvk, auto-
maticky nespad pod dohled zvltn.
Je toti teba mt na pamti, e SDEU uinil zmnn z-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
vry o neppustnosti takovho dohledu nejen z dvodu zka-
zu zakotvenho v l. 15 odst. 1 smrnice, nbr i s ohledem
na poadavky vyplvajc z ochrany zkladnch prv.
Prvo na vlastnictv, jeho soust jsou i prva souvise-
jc s duevnm vlastnictvm, je sice zakotveno jako zklad-
n prvo, nejde vak o prvo neomeziteln. Jeho ochranu je
tak teba pomovat s ochranou jinch zkladnch prv. Ulo-
enm povinnosti zavst obecn dohled by tak zrove moh-
lo dojt k zsahu:
a) do prv pedmtnch ISP, zejmna do prva na svobo-
du podnikn, a
b) do prv tetch osob, pedevm pak uivatel poskyto-
van sluby, a to konkrtn do jejich prv na svobodu
projevu a ochranu soukrom, rodinnho ivota a listov-
nho tajemstv.
Do eskho prvnho du byl zkaz uloen obecnho dohle-
du, zakotven v l. 15 odst. 1 smrnice, transponovn ust. 6
ZSIS. Dle tohoto ustanoven nejsou ISP typu mere conduit,
caching a hosting povinni:
a) dohlet na obsah jimi penench nebo ukldanch
informac, ani
b) aktivn vyhledvat skutenosti a okolnosti poukazujc
na protiprvn obsah informace.
Jak vyplv z textace pslunho ustanoven, esk zko-
nodrce se v rmci transpozice l. 15 smrnice rozhodl jt nad
jeho nezbytn harmonizan rmec a rozil ochranu poskyto-
vatel slueb informan spolenosti tak, e zapovdl zaloen
povinnosti jakhokoliv dohledu, nikoliv jen toho obecnho.6 Za-
vdn tchto filtranch nstroj tak zvis v souasn prv-
n prav vlun na dobrovolnosti ze strany ISP.
Vedle dlen na obecn a zvltn dohled se nabz i dlen
podle zpsob jeho provdn, a to na dohled technick a ma-
nuln. Zpsob, jakm je dohled provdn, m vrazn vliv
na innost a nronost dohledu a vi nklad s tmto do-
hledem spojench.
Za technick dohled lze oznait takov dohled, kter pro-
stednictvm technickch prostedk automatizovan, bez lid-
skho faktoru, odhaluje kvalitu informace i jednn ve slu-
b poskytovatele. Jako pklad lze uvst filtrovn informac
na zklad jejich nzvu, formtu i metadat, automatizovanou
kontrolu velikosti elektronickho souboru apod.
2 Viz nap. M. Maisner: Zkon o nkterch slubch informan spolenosti:
koment, C. H. Beck, Praha 2016; M. Maisner: Snaha o zakzan ten
ze zdnliv absence vslovn legislativn pravy a nebezpen situace
pro poskytovatele slueb informan spolenosti [online], 2015, dostupn z:
http://www.bulletin-advokacie.cz/snaha-o-zakazane-tezeni-ze-zdanlive-absence-
vyslovne-legislativni-upravy; F. Korbel, R. Cholasta, A. Molitorisov: Safe
Harbour: vylouen odpovdnosti poskytovatel hostingovch slueb za obsah
vloen uivateli Internetu, Soudce: asopis Soudcovsk unie esk republiky
. 6/2016, str. 9-17; R. Polk: Odpovdnost poskytovatel slueb informan
spolenosti, Prvn rozhledy . 23/2009.
3 M. Maisner (2016), op. cit. sub 2, str. 108.
4 Rozsudek Soudnho dvora (tetho sentu) ze dne 24. 11. 3011, Scarlet
Extended SA proti Socit belge des auteurs, compositeurs et diteurs SCRL
(SABAM), vc C-70/10, InfoCuria [prvn informan systm], dostupn z:
http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&doci d=81776&page
Index=0&docl ang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&c id=141740.
5 Rozsudek Soudnho dvora (tetho sentu) ze dne 16. 2. 2012, Belgische
Vereniging van Auteurs, Componisten en Uitgevers CVBA (SABAM) proti
Netlog NV, vc C-360/10, InfoCuria [prvn informan systm], dostupn z:
http://curia.europa.eu/juris/ document/document.jsf?text=&docid=11 9512&p
ageIndex=0& docla ng=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1 &cid=56048.
6 K problematice srov. M. Maisner (2016), op. cit. sub 2, str. 113 a nsl.
35
lnky
Manulnm dohledem pak rozumme innost, kdy k odhalo-
vn kvality informace dochz pmm piinnm lidskho
faktoru. Takovto kontrola se me tkat bu vech uloench
i penench dat, nebo tmto zpsobem mohou bt analyzo-
vna selektivn vybran data, jako je nap. vstup pedchoz-
ho technickho dohledu. Manulnm dohledem tak me bt
nap. kontrola, zda se mezi automaticky technicky vyfiltrovan-
mi audiovizulnmi dly nenachz protiprvn obsah. Stejn tak
me bt manulnm dohledem vyhledn, kontrola a oznae-
n erotickho obsahu na loiti poskytovatele jeho zamstnan-
cem za elem monosti filtrovn tzv. rodiovskm zmkem.7
innm filtrem obsahu (a nepochybn i filtrem prefero-
vanm driteli prv) by mohl bt nap. obecn manuln filtr,
kde by zamstnanec (i zamstnanci) ISP prbn sledovali
a kontrolovali jednotliv nahran i penen soubory. Tako-
v zpsob dohledu by se vak s ohledem na to, e v ppad
ady ISP dochz k penosu ohromnho mnostv informa-
c, vyznaoval naprosto extrmnmi, a nerelnmi nklady.
Takovou nkladnost si meme ilustrovat na pkladu slu-
by YouTube. Pouijeme-li statistiku provozovatele, kter tvr-
d, e kadou minutu nahraj uivatel do tto sluby 400 ho-
din obsahu,8 pak jedna minuta provozu tto sluby pin
24 000 minut obsahu, kter by museli pslun zamstnanci
spolenosti Google, Inc. zkontrolovat. Vzhledem k tomu, e
pedmtn obsah v naprost vtin ppad obsahuje i au-
dio stopu, je obtn pedstaviteln, e by jeden zamstnanec
zvldl kontrolovat vce soubor najednou. Kontrola by se ne-
mohla sestvat pouze ze zhldnut nahrvanho obsahu,
ale i z nron a rozshl reern prce zamstnance,9 kte-
r by musel zjistit, zda nahrvan obsah je protiprvn i ni-
koliv. Zaveden obecnho manulnho filtru by tak v ppad
YouTube vyvolalo potebu zamstnvat v nepetritm provo-
zu stovky tisc zamstnanc.
7 Tamt, str. 108-109.
8 YouTube Fueling the Content Revolution [online], Google, Inc. 2016
[cit. 2017-02-07], dostupn z: https://www.thinkwithgoogle.com/intl/en-gb)
articles/youtube-fueling-content-revolution.html.
9 Je nemon, aby mohl lovk disponovat znalostmi o vekerch dlech
a jinch pedmtech ochrany, a to v takovm rozsahu, e by je mohl okamit
a bez dalho rozpoznat v nahrvanm obsahu.
10 M. Maisner (2016), op. cit. sub 2, str. 109.
11 K problematice srov. recitl 42, ust. l. 12-14 smrnice, ust. 3-5 ZSIS;
M. Maisner (2016), op. cit. sub 2, str. 33 a nsl.
12 Rozsudek Soudnho dvora (velkho sentu) ze dne 23. 3. 2010, Google
France SARL a Google Inc. proti Louis Vuitton Malletier SA a dal, vc
C-236/08, InfoCuria [prvn informan systm], dostupn z: http://curia.
europa.eu/juris/document/document.jsf?text=&docid=83961&pageI
ndex=0&doclang=CS&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid= 798398;
rozsudek Soudnho dvora (velkho sentu) ze dne 12. 12. 2011,
LOral SA a dal proti eBay International AG a dal, vc C-324/09,
InfoCuria [prvn informan systm], dostupn z: http://curia.europa.
eu/juris/document/document.jsf;jse ssionid=9ea7d2dc30d589
2fb148fe1643cb9 69da810d9b1bf7d.e34KaxiLc3qMb40Rc h0SaxyK
ch10?text=&d ocid =107261&pageIndex=0&doclang= CS&mode=lst&
dir=&occ=first&part=1&cid=465111.
13 Srov. str. 18-19 Full report on the results of the public consultation on
the Regulatory environment for Platforms, Online Intermediaries and the
Collaborative Economy, 2016 [online], European commission, publikovno
25. 5. 2016, dostupn z: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/
full-report-results-public-consultation-regulatory-environment-platforms-online-
intermediaries.
14 Rozsudek Soudnho dvora (tetho sentu) ze dne 15. 9. 2016, Tobias
Mc Fadden proti Sony Music Entertainment Germany GmbH, vc C-484/14,
InfoCuria [prvn informan systm], dostupn z: http://curia.europa.eu/
juris/document/document.jsf?text= &docid=183363&pageIndex=0&docla
ng=CS&mode=lst &dir=&occ=first&part=1&cid=10055.
36
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Zrove by takovm dohledem nepochybn mohlo doch-
zet k poruovn prva na ochranu soukrom i v nkterch
ppadech listovnho tajemstv, kdy by zamstnanci kontro-
lovali nap. osobn fotografie i soukromou komunikaci. Tako-
v kontrola by navc nebyla schopna odhalit ifrovan i jinak
zasten obsah ani poruovn prv k uivatelskmu obsahu.
Pln automatick ochrana ve form filtr obsahu se me
vyznaovat mnohem nimi provoznmi nklady, nicmn
je teba mt na pamti vysok nklady na samotn zaveden
innho filtru, kter mohou pedstavovat pekku pro vstup
dalch ISP na trh. Automatizovan filtran nstroje si rov-
n nedok poradit se zaheslovanm obsahem, je mon je
obelstt a jejich innost je asto tm miziv. Zrove s se-
bou nesou vysok riziko falen pozitivnch detekc zvadn-
ho obsahu dvodem me bt i psn nastaven takovho
filtru v dsledku strachu ISP z monch sankc.
Dohled meme rovn rozdlit na dohled souasn a dohled
nsledn. Dohledem souasnm se rozum dohled uskuteo-
van souasn s penosem i ukldnm informace v vahu
tak pipad zejmna v ppad poskytovatele typu mere con-
duit. Dohled nsledn, ex post, je dohled uinn a po ulo-
en i proveden penosu informace. Tento druh dohledu je
tak aplikovateln zejmna v ppad ISP, kte v rmci posky-
tovn sv sluby provdj doasn i trval ukldn infor-
mac tedy poskytovatel typu caching a hosting.10
Problematika filtrovn je pro ISP vznamn i pro dodre-
n podmnek bezpenho pstavu. Jak bylo naznaeno v-
e v lnku, pro vylouen odpovdnosti ISP na zklad bez-
penho pstavu je mimo jin vyadovna pasivn role ISP.
Pedmtn sluba tak mus bt technickho, automatizovan-
ho a pasivnho charakteru.11 SDEU judikoval, e pro udren
bezpenho pstavu ve vztahu ke konkrtnmu obsahu nesm
ISP hrt aktivn roli takov povahy, ze kter by bylo mon
konstatovat, e uloen data zn i kontroluje.12
Mezi ist automatizovanm filtrovnm obsahu a takovm
filtrovnm, kter ingerenc ISP zakld jeho aktivn posta-
ven ve vztahu ke konkrtnmu obsahu, se vak nachz ten-
k hranice, co bud u odborn veejnosti obavu, e zavdn
nkterch filtranch softwar me zpsobit ztrtu bezpe-
nho pstavu.13
Ppad Mc Fadden proti Sony Music
Ve vztahu k povinnosti dohledu ISP je velice relevantn ne-
dvn rozhodnut SDEU ve vci Tobias Mc Fadden proti Sony
Music Entertainment Germany GmbH.14 Tobias Mc Fadden,
editel spolenosti nabzejc prodej a pronjem svteln a zvu-
kov techniky, provozoval mstn bezdrtovou s a v rmci sv
spolenosti nabzel zdarma pstup k internetu. Pstup k s-
ti zstal mysln nezabezpeen s clem pilkat kolemjdouc
a zkaznky ze sousednch obchod do svho podniku. Prv
prostednictvm tto nezabezpeen st dolo k bezplatnmu
zpstupnn hudebnho dla veejnosti na internetu, a to bez
souhlasu vlastnka autorskch prv k tomuto dlu spolenos-
ti Sony Music Entertainment Germany GmbH.
Spolenost Sony Music zaslala panu Mc Faddenovi vzvu
k respektovn jejch prv k uvedenmu zvukovmu zznamu.
K tomu pan Mc Fadden uvedl, e se nedopustil namtanho
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
poruen prv spolenosti Sony Music, ale zrove neme
vylouit, e se poruen dopustil nkter z uivatel jeho st.
Nsledovaly vzjemn aloby, kter vystily a v zen ped
odvolacm soudem, kter ml na nvrh Sony Music posou-
dit pmou odpovdnost pana Mc Faddena a podprn pro
ppad, e by jeho pm odpovdnost nebyla shledna vy-
vodit jeho odpovdnost na zklad nmeck judikatury tka-
jc se nepm odpovdnosti (Strerhaftung) provozovatel
mstn bezdrtov st za to, e svou s nezabezpeil, a umo-
nil tm tetm osobm poruit prva spolenosti Sony Music.
Odvolac soud zen peruil a obrtil se na SDEU s adou
pedbnch otzek.
SDEU mimo jin posuzoval, zda mus bt l. 12 odst. 1
smrnice ve spojen s l. 12 odst. 3 smrnice15 vykldn v tom
smyslu, e souasn reim brn pijet takovho pkazu, kte-
r pod hrozbou pokuty vyaduje od poskytovatele pstupu
ke komunikan sti umoujc veejnosti pipojen na inter-
net, aby tetm osobm zabrnil ve zpstupnn uritho dla
nebo jeho st chrnnch autorskm prvem prostednictvm
tohoto pipojen k internetu, na internetovch vmnnch sys-
tmech (peer-to-peer), pokud m tento poskytovatel sice mo-
nost volby technickch opaten k vyhovn tomuto pkazu,
ale je prokzno, e prakticky me pijmout pouze opate-
n spovajc v tom, e:
a) peru internetov pipojen;
b) zabezpe jej heslem; nebo
c) bude vekerou komunikaci probhajc prostednictvm
tohoto pipojen kontrolovat s clem ovit, zda urit dlo
chrnn autorskm prvem nen znovu protiprvn sdleno.
Jednm z vznamnch bod rozhodnut je skutenost, e
SDEU okamit bez dalho kategoricky vylouil monost ulo-
it opaten provdt dohled nad vemi penenmi informa-
cemi pro rozpor se zkazem obecnho dohledu, kter je za-
kotven v l. 15 odst. 1 smrnice.16
Ohledn opaten spovajcho v plnm peruen inter- tak nen pln.
netovho pipojen SDEU konstatoval, e jeho realizace by
znamenala zvan zsah do svobody podnikn osoby, kter
provozuje hospodskou innost spovajc v poskytovn in-
ternetovho pstupu pouze doplkov. Tento zvan zsah
by naprosto znemonil poskytovn internetovho pstupu
za elem zhojen omezenho poruovn autorskho prva,
bez zven pijet opaten mn zasahujcch do tto svobo- Dle l. 2 odst. 4 GDPR sice nen doteno uplatovn smrni-
dy. Za tchto okolnost mus bt takov opaten povaovno
za opaten nedodrujc poadavek zajitn spravedliv rovno-
vhy mezi zkladnmi prvy, je mus bt navzjem vyvena.17
Ze strany SDEU vak bylo shledno, e je v zsad mo-
n vydn takovho pkazu, kter vyaduje od poskytovate-
le pstupu k internetu, aby tetm osobm zabrnil v poruo-
vn autorskch prv prostednictvm tohoto internetovho
pipojen na internetovch vmnnch systmech (peer-to-
-peer). Tento zvr pichz v vahu zpravidla v situaci, kdy
m tento poskytovatel monost volby technickch opaten
k tomu, aby vyhovl tomuto pkazu, tebae je tento vbr
omezen na jedin opaten spovajc v zabezpeen interneto-
vho pipojen heslem. SDEU navc uvedl, e takov opaten
me plnit prevenn funkci, jen pokud budou uivatel povin-
ni uvst svou totonost pi zskn hesla, a tud nebudou mo-
ci vystupovat anonymn.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
lnky
V zvru rozhodnut meme shledat nesoulad s ochranou
osobnch daj, a to zejmna ve svtle nazen Evropsk-
ho parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4. 2016
obecnho nazen o ochran osobnch daj (dle t jako
GDPR),18 kter vstoup v innost 25. 5. 2018.19 Tento zce-
la zsadn poin na poli ochrany osobnch daj stav rovn
i na zsad minimalizace daj, kdy shromaovn osobnch
daj mus bt pimen, relevantn a omezen na nezbyt-
n rozsah ve vztahu k elu, pro kter jsou pedmtn da-
je zpracovvny.
Pro zskn pstupu k bezdrtov sti s pstupem na in-
ternet, v dnen dob bn vci, nen z praktickho hledis-
ka nutn znt totonost danho uivatele a to ani v ppa-
d placenho pstupu. Takovou platbu je toti mon provst
za pouit zcela anonymnch prostedk (nap. pedplacen
anonymn platebn karty, anonymn bitcoinov platebn karty,
Zcash), ppadn takovch prostedk, se ktermi se z dvo-
du jejich funkn povahy poj i shromaovn uritch da-
j o uivateli, kter sice samy o sob nejsou zpsobil k jeho
identifikaci, ale ve spojen s dalmi daji ji identifikaci ui-
vatele umouj (nap. platba prostednictvm SMS) v tom-
to ppad tak mohou bt zskvny osobn daje uivatel.
Oven totonosti v ppad placenho i neplacenho p-
stupu, jak jej poaduje SDEU (users are required to reveal their
identity),20 jde vak zcela nad rmec ve uvedenho. elem
takovho opaten (a tedy i shromdn osobnch daj) je
podle rozhodnut SDEU ochrana prv duevnho vlastnictv.
Jde vak o zsadn a citeln zsah do prva na ochranu osobnch
daj jednotlivch uivatel, jako i jejich prva na soukrom.
SDEU ve svm rozhodnut ovem tuto rovinu zcela opo-
menul. Pomoval na jedn stran prva na ochranu duev-
nho vlastnictv a na druh stran prvo na svobodu podnik-
n ISP, jako i prvo na svobodu informac uivatel sluby.
Test proporcionality, kter SDEU v uvedenm ppad provedl,
Vyvstv samozejm i otzka, co je nezbytn dlouh do-
ba, po kterou by mli ISP uchovvat informace o jednotli-
vch uivatelch.
Rovn je teba vzt v vahu nroky, kter GDPR klade
ve zven me na sprvce osobnch daj, a to zejmna s pi-
hldnutm na citeln sankce, kter prv toto nazen pin.
ce,21 zejmna pokud jde o pravidla tkajc se odpovdnosti po-
skytovatel zprostedkovatelskch slueb uveden v l. 12-15
15 Tedy lnky, upravujc podmnky bezpenho pstavu pro ISP typu mere
conduit.
16 Viz bod 87 rozhodnut McFadden.
17 Viz bod 88 tamt.
18 Nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. 4.
2016 o ochran fyzickch osob v souvislosti se zpracovnm osobnch
daj a o volnm pohybu tchto daj a o zruen smrnice 95/46/
ES (obecn nazen o ochran osobnch daj), EUR-Lex [prvn
informan systm], dostupn z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/
ALL/?uri=CELEX%3A32016R0679.
19 Vzhledem k innosti GDPR tak samozejm nelze pehlet ani dosavadn
pravu, tj. zejmna smrnici Evropskho parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne
24. 10. 1995 o ochran fyzickch osob v souvislosti se zpracovnm osobnch
daj a o volnm pohybu tchto daj nebo zkon . 101/200 Sb., o ochran
osobnch daj, ve znn pozdjch pedpis.
20 Viz body 96 a 101 rozhodnut McFadden.
37
lnky
smrnice, avak toto vylouen psobnosti GDPR by se m-
lo vztahovat pouze na informace, kter jsou peneny nebo
zprostedkovny ISP. prava GDPR tak bude bezpochyby
dopadat i na osobn daje, kter ISP zskaj (a budou povin-
ni zskvat) v souvislosti s ovovnm totonosti uivatel.
Lze polemizovat, zda nzor SDEU, e anonymita pi uvn
internetu podncuje k poruovn prv duevnho vlastnictv,
v dsledku eho by zamezen anonymnmu uvn komuni-
kan st s pstupem k internetu vedlo k odrazen uivatel
od poruovn prv tetch osob, je sprvnm vchodiskem
pro pravu de lege ferenda. Do budoucna by mohl tento n-
zor velmi negativn zapsobit na svobodu projevu, kter se
prv v prosted internetu uplatuje a rozvj, a nap. na in-
nost rznch aktivist a whistelblower.
Zrove je teba zmnit, e ISP, na kter by dopadla povin-
nost ovovat totonost uivatel pro zskn pstupu k bez-
drtov st a jejm prostednictvm k internetu, by jako jed-
nodu een (a u z dvodu praktinosti, nkladovosti,
nebo obav ze sankc) mohli pestat tuto slubu pln posky-
tovat, zejmna pokud je poskytovna zdarma. Dsledkem
by bylo omezen veejnosti v monosti pstupu k internetu.
Takovto efekt by vak byl v rozporu s cli a zmry Evrop-
sk unie, ktermi je t zkvalitovn internetovho pipoje-
n a podpora pstupu k internetu a jeho pouvn vemi ev-
ropskmi obany.22
21 Zde je vak teba zmnit mon problmy pi vkladu. Smrnice toti v l. 1
odst. 5 psm. b) k, e jsou z jej psobnosti vyloueny otzky tkajc se
slueb informan spolenosti upraven v GDPR (za pouit l. 94 odst. 2 GDPR,
dle kterho se odkazy na smrnici 95/46/ES, kterou GDPR k 25. 5. 2018
zruuje, povauj za odkazy prv na GDPR) a smrnici Evropskho parlamentu
a Rady 97/66/ES ze dne 15. 12. 1997 o zpracovn osobnch daj a ochran
soukrom v odvtv telekomunikac. Recitl (14) smrnice dokonce k, e
ochrana fyzickch osob pi zpracovn osobnch daj je vhradn upravena
GDPR a smrnic Evropskho parlamentu a Rady 97/66/ES.
22 EVROPA 2020: Strategie pro inteligentn a udriteln rst podporujc
zalenn, ze dne 3. 3. 2010, COM (2010) 2020, EUR-Lex [prvn informan
systm], dostupn z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.
do?uri=COM:2010:2020:FIN:cs:PDF.
23 Nvrh smrnice Evropskho parlamentu a Rady o autorskm
prvu na jednotnm digitlnm trhu ze dne 14. 9. 2016, COM
(2016) 593, 2016/0280 (COD), EUR-Lex [prvn informan
systm], dostupn z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/
TXT/?qid=1477320400767&uri=CELEX:52016PC0593.
24 Viz l. 13 odst. 1 nvrhu smrnice DSM.
25 Viz l. 13 odst. 2 nvrhu smrnice DSM.
26 Sdlen Komise Evropskmu parlamentu, Rad, Evropskmu hospodskmu
a socilnmu vboru a Vboru region ze dne 25. 5. 2016, COM (2016) 288,
EUR-Lex [prvn informan systm], dostupn z: http://eur-lex.europa.eu/
legal-content/CS/TXT/?qid=1477321760719&uri=CELEX:52016DC0288.
27 Jak ostatn zdraznil i SDEU ve svch, v lnku ji zmnnch, rozhodnutch
ve vci Scarlet proti SABAM, C-360/10, a ve vci Netlog proti SABAM, C-70/10.
28 stavn zkon . 1/1993 Sb., stava esk republiky, ve znn pozdjch pedpis.
29 Usnesen . 2/1993 Sb., usnesen pedsednictva esk nrodn rady
o vyhlen Listiny zkladnch prv a svobod jako sousti stavnho podku
esk republiky, ve znn pozdjch pedpis.
30 Listina zkladnch prv Evropsk unie, EUR-Lex [prvn informan
systm], dostupn z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/
ALL/?uri=CELEX:12012P/TXT.
31 mluva o ochran lidskch prv a zkladnch svobod, ve znn Protokol . 11
a 14 s Protokoly . 1, 4, 6, 7, 12 a 13, publikovan sdlenm . 209/1992
Sb., ve znn sdlen . 41/1996 Sb., . 243/1998 Sb., . 48/2010 Sb. m. s.
a . 114/2004 Sb. m. s., dostupn z: http://www.echr.coe.int/Documents/
Convention_CES.pdf.
Mezinrodn pakt o obanskch a politickch prvech, publikovan
ve vyhlce . 120/1976 Sb., dostupn z: http://www.osn.cz/wp-content/
uploads/2015/03/mezinar.pakt-obc.a.polit_.prava_.pdf.
32 Veobecn deklarace lidskch prv a svobod, dostupn z: http://www.osn.cz/
wp-content/uploads/2015/03/vseobecna-deklarace-lidskych-prav.pdf.
38
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Nvrh smrnice o autorskm prvu na jednotnm
digitlnm trhu
Pro problematiku filtrovn a dohledu nad innost uiva-
tel v prosted slueb informan spolenosti je vznamn
souasn vvoj autorskoprvn pravy v komunitrnm pro-
sted aktuln v podob nvrhu smrnice Evropskho par-
lamentu a Rady o autorskm prvu na jednotnm digitlnm
trhu ze dne 14. 9. 2016 (dle jen nvrh smrnice DSM).23
Nvrh smrnice DSM navrhuje zavst nov povinnosti pro
poskytovatele slueb informan spolenosti, kte ukldaj vel-
k mnostv dl a jinch pedmt ochrany nahrvanch jejich
uivateli a souasn je zpstupuj veejnosti (dle t jako
pedmtn ISP). Jde o povinnost pijmout ve spoluprci s no-
siteli prv takov opaten, kter zajist fungovn dohod uzave-
nch s nositeli prv ohledn uit jejich dl nebo jinch pedm-
t ochrany, nebo kter zabrn tomu, aby byla prostednictvm
jejich slueb dostupn dla nebo jin pedmt ochrany, kter no-
sitel prv na zklad spoluprce s poskytovateli slueb iden-
tifikuj. Nvrh smrnice DSM vslovn jako pklad takovho
opaten uvd inn technologie rozpoznvn obsahu.24 Dle
nvrhu smrnice DSM by mla bt pedmtnm ISP uloena
povinnost zavst mechanismy pro vyizovn stnost a zjed-
nn npravy, kter by mly bt uivatelm k dispozici v ppa-
d spor o uplatovn opaten plonho filtrovn.25
Navrhovanou pravou by dolo k zsadnmu zpsnn st-
vajcho reimu notice and takedown, tedy k podstatnmu
zsahu do reimu bezpenho pstavu. Toto ilustruje sku-
tenost, e nebyl pijat oproti souasnmu stavu psnj re-
im notice and staydown, ale dokonce reim poadujc pre-
ventivn filtrovn i bez prvotnho vskytu zvadnho obsahu.
Zaveden plon kontroly, jak je navrhovno v l. 13 nvrhu
smrnice DSM, je v zsadnm rozporu nejen s ve zmnnou
komunitrn pravou a judikaturou SDEU, ale dokonce i se sd-
lenm Komise,26 v nm Komise na zklad probhnuv ve-
ejn konzultace vslovn uvedla, e bude i nadle zachovn
stvajc reim odpovdnosti zprostedkovatel, piem bu-
de uplatovn odvtvov pstup k regulaci, a to i v balku
nvrh zamench na autorsk prvo, jeho soust je pr-
v i nvrh smrnice DSM.
Pi transpozici uveden povinnosti filtrovn do eskho prv-
nho du by (vedle vnitn rozpornosti komunitrnho prva)
vyvstal zsadn problm v podob konfliktu takovho obecnho
dohledu se zkladnmi prvy a svobodami.27 Ochrana svobody
projevu, vlastnickho prva, prva na svobodu podnikn, prv
na ochranu soukrom rodinnho ivota a listovnho tajemstv
je v ppad esk republiky zejmna zakotvena v stav es-
k republiky28 a Listin zkladnch prv a svobod,29 dle pak
v Listin zkladnch prv a svobod Evropsk unie30 a dalch
vznamnch mezinrodnch smlouvch31 a dokumentech.32
Jak bylo naznaeno ve, existuje reln riziko, e takovto
systm filtrovn nebude dostaten rozliovat mezi leglnm
a protiprvnm obsahem, a to nap. z dvodu, kdy ISP z opa-
trnosti nastav filtr psnji, ppadn prost kvli nedostate-
n technologick kvalit filtru, nebo zaveden skuten kva-
litnch a funknch filtr je v souasn realit bu nemon,
i nemrn nkladn.33 Pi provozu takovho filtru by mohlo
dochzet k blokovn leglnho obsahu a zrove s velkou prav-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
dpodobnost bude muset dochzet ke shromaovn a zpra-
covn daj uivatel majcch dvrnou povahu (a to vet-
n osobnch daj).34
Podle nvrhu smrnice DSM m bt pedmtnm ISP ulo-
ena i dal povinnost, a to povinnost poskytovat nositelm prv
dostaten informace o fungovn a zaveden opaten plonho
filtrovn, ppadn maj nositelm prv podvat i odpovda-
jc zprvy o rozpoznn a uit dl a jinch pedmt ochra-
ny (i o uitch dle vzjemnch dohod).35
Na druhou stranu vak nen jednoznan stanoveno, jakm zp-
sobem by vbec mli pedmtn ISP zskvat informace o vech
nositelch prv a pedmtech ochrany, aby mohli plnit tyto nov
povinnosti. Nvrh smrnice DSM hovo ve vztahu k lenskm
sttm pouze o ppadnm umonn spoluprce poskytovate-
l slueb informan spolenosti s nositeli prv, a to prosted-
nictvm dialog se zastnnmi stranami za elem vymezen
osvdench postup ohledn zavdnho obecnho dohledu.36
Pedmtn nvrh smrnice DSM byl i jednm z diskutova-
nch tmat v rmci kulatho stolu Nrodnho konventu o EU,
konanho dne 15. 11. 2016 na tma Autorsk prva (copyright)
v rmci jednotnho digitlnho trhu. Diskuse se zastnili z-
stupci adu vldy, Ministerstva kultury a Ministerstva prmy-
slu a obchodu, zstupci vech t zainteresovanch stran, tedy
vykonavatel prv, spotebitel, ale i poskytovatel slueb, jako
i cel ada dalch odbornk, akademik. Nrodn konvent do-
poruil vnovat pozornost podrobnmu projednn l. 13 nvrhu
smrnice DSM a jeho pslunch recitl a zajistit soulad navr-
hovan pravy s dosavadn prvn pravou a rozhodovac prax,
a to vetn dkladnho zven dopad na poskytovatele slueb
lnky
na jednotnm digitlnm trhu. Nrodn konvent takt doporu-
il navrhovan l. 13 nvrhu smrnice DSM odmtnout a pone-
chat stvajc pravu provedenou l. 12-15 smrnice (tedy stva-
jc reim bezpench pstav a reim notice and take down).
Zvr
V souasn dob v eskm prvu zvis zaveden filtranch
nstroj ist na vaze ISP. Ti mohou zvaovat pnosy tako-
vchto nstroj pro svou obchodn innost a komfort svch
uivatel oproti nkladm na zaveden a provoz takovchto
nstroj, jako i rizikm pramencm z monosti, e zavede-
n filtranch nstroj povede k pemn pasivnho pstu-
pu na pstup aktivn, a tedy i ke ztrt bezpenho pstavu.
Ze souasnho dn ve sfe komunitrn legislativn innosti je
zejm, e jsou zde velice siln tendence smujc k zavdn a roz-
iovn povinnosti dohledu nad uivateli, jimi poskytovanm obsa-
hem a poskytovateli slueb informan spolenosti. Aktuln snahy
o prolomen souasnho zkazu obecnho dohledu, motivovan
ochranou prv duevnho vlastnictv, je teba vnmat velice obezet-
n a neopomnat pomovn tchto zjm i s ostatnmi oprvn-
nmi zjmy a prvy svobodou projevu, prvem na svobodu pod-
nikn, prvem na ochranu osobnch daj a soukrom apod. 
33 Toto si ostatn uvdomuje i esk zkonodrce, kdy v dvodov zprv
k ust. 6 ZSIS uvd: Nen rozumn poadovat od poskytovatel, aby
pi vysokm potu uivatel a vysokm objemu uloench dat zjiovali
a posuzovali leglnost i neleglnost vekerho obsahu uloench informac.
34 K problematice srov M. Maisner (2016), op. cit. sub 2, str. 120-122.
35 Viz l. 13 odst. 1 nvrhu smrnice DSM.
36 Viz l. 13 odst. 3 nvrhu smrnice DSM.

Advoktn kancel Chsk Lorenc

s pobokami v Praze, Bratislav a Jihlav
hled do svho praskho tmu

advoktku / advokta
a seniorn(ho) advoktn koncipientku
/ advoktnho koncipienta
CO VM NABZME? CO OD VS OEKVME?

poskytovn poradenstv korportnm a pevn pemlivost, pelivost a dslednost

zahraninm klientm logick mylen
obohacujc a motivujc prci na vstupech pro nron zdrav sebevdom
klienty vborn odborn znalosti a chu se pesto
zzem zaveden kancele, ve kter se vichni osobn dle zdokonalovat
znme dobrou znalost anglickho a/nebo
respekt kancele k tomu, e vichni jej lenov maj nmeckho jazyka, nmeck je vhodou
i osobn ivot a rodinu, s n chtj trvit as tmovho ducha
nadstandardn odmovn a adu zajmavch benefit

Osobn motivan dopis a strukturovan ivotopis v eskm a anglickm i nmeckm jazyce

mete zaslat na kolegyni Lence Trnkov na adresu trnkova@chyskylorenc.com.
inzerce
z judikatury BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

Nejvy soud:

Zklad pro uren ve odmny advokta

pi rozhodovn o nhrad nklad zen
Zkladem pro uren ve odmny advokta pro ely nhrady nklad zen podle 142
odst. 3 obanskho soudnho du nen stka poadovan alobou, nbr a stka
pisouzen.

vrhla, aby dovolac soud rozhodnut odvolacho soudu v napa-

Usnesen Nejvyho soudu ze dne 21. 9. 2016,
sp. zn. 25 Cdo 3974/2015
K vci:
Soud prvnho stupn rozsudkem zamtl alobu na zaplacen
stky 60 678 K a alobkyni uloil povinnost nahradit alova-
nmu nklady zen ve vi 74 377,90 K. Rozhodl tak o n-
roku alobkyn na nhradu kody, je j vznikla v prbhu z-
jezdu do Thajska v noru 1998, organizovanho alovanm,
kdy podle pokynu delegtky byla zavazadla klient ponechna
v autobuse, avak jedno zavazadlo, je patilo alobkyni, nebylo
hotelovou slubou do hotelu dovezeno. O ztrt zavazadla byl
sepsn zpis na mstn policii za asti delegtky a celkov ko-
da byla na zklad soupisu odcizench vc vyslena na stku
celkem 75 800 K. Soud prvnho stupn uzavel, e byla pro-
kzna ztrta zavazadla koen taky (jej nhrada byla a-
lobkyni ji dve pisouzena), alobkyn vak neunesla dkaz-
n bemeno ohledn vc, je v n byly v dob ztrty uloeny.
Odvolac soud zmnil napaden rozsudek a uloil alovan-
mu zaplatit alobkyni 42 918 K, jinak jej v zamtavm vroku
potvrdil, alovanmu uloil nahradit alobkyni nklady zen
ped soudy obou stup ve vi 28 465 K. Dospl k zvru,
e alobkyn dostaten a v souladu se alobnm tvrzenm pro-
kzala obsah ztracenho zavazadla, a cenu jednotlivch vc
urily znaleck posudky. S ohledem na sten spch alob-
kyn ve vi dvou tetin j nhradu nklad zen v celkov v- na znaleckm posudku rozhodnut o zkladu nroku, nen d-
i 85 394 K piznal podle 142 odst. 2 o. s. . z jedn tetiny.
alobkyn v dovoln namt, e napaden rozhodnut z-
vis na vyeen prvn otzky, pi jejm een se odvolac uveejnn pod . 15/1977 a . 66/2015 Sbrky soudnch roz-
soud odchlil od ustlen rozhodovac praxe dovolacho sou-
du. S poukazem na adu rozhodnut Nejvyho soudu nam-
t, e odvolac soud pochybil, kdy nhradu nklad zen
krtil podle pomru spchu a nespchu ve vci podle 142
odst. 2 o. s. . a nepihldl k tomu, e ve nroku byla stano-
vena znaleckm posudkem. Dovozuje, e byly splnny pod-
mnky pro aplikaci 142 odst. 3 o. s. ., nebo v zkladu n-
roku na nhradu kody mla pln spch, a podle znaleckch
posudk byla stanovena cena jednotlivch vc ve ztracenm
zavazadle. Jej nklady zen ped soudy obou stup inily
85 394 K, nhrada j byla piznna pouze ve vi 28 465 K,
a soud j tak odepel nhradu nklad ve vi 56 929 K. Na-
dench vrocch zmnil tak, e alovan je povinen zaplatit j
na nhrad nklad zen ped soudy obou stup 85 394 K.
Nejvy soud shledal dovoln ppustnm a dvodnm.
Z odvodnn:
Podle 142 odst. 1 o. s. . astnku, kter ml ve vci pl-
n spch, pizn soud nhradu nklad potebnch k el-
nmu uplatovn nebo brnn prva proti astnku, kter
ve vci spch neml.
Podle 142 odst. 2 o. s. ., ml-li astnk ve vci spch jen
sten, soud nhradu nklad pomrn rozdl, poppad
vyslov, e dn z astnk nem na nhradu nklad prvo.
Podle 142 odst. 3 o. s. ., i kdy ml astnk ve vci spch
jen sten, me mu soud piznat plnou nhradu nklad
zen, ml-li nespch v pomrn nepatrn sti nebo zvi-
selo-li rozhodnut o vi plnn na znaleckm posudku nebo
na vaze soudu.
Ust. 142 odst. 3 o. s. . je vjimkou z obecn zsady sp-
chu ve vci, podle n se d rozhodovn o nhrad nklad
zen. Pouit uveden vjimky pipad do vahy, zvis-li roz-
hodnut o vi plnn na znaleckm posudku i na vaze sou-
du. vahou soudu je mnn postup podle 136 o. s. ., kter se
uplatn tam, kde je zklad nroku dn, avak jeho vi lze zjis-
tit jen s nepomrnmi obtemi nebo vbec. Stejn tak je mn-
na i zvislost rozhodnut na znaleckm posudku, nebo zvis-li
vod podle 142 odst. 3 o. s. . postupovat a namst je vdy ap-
likace 142 odst. 2 o. s. . (srov. rozhodnut Nejvyho soudu
hodnut a stanovisek, dle t L. Drpal, J. Bure a kol.: Oban-
sk soudn d I, Koment, C. H. Beck, Praha 2009, str. 977).
V dan vci podle rozhodnut odvolacho soudu byl dn
zklad odpovdnosti alovanho za kodu; nespch alob-
kyn ve sporu spoval pouze ve vi poadovanho plnn,
kterou soud jsa vzn v poadovanho plnn u jednot-
livch vc uril na zklad znaleckho posudku. Jestlie
znaleck posudek slouil soudu k zvru o konkrtn vi n-
hrady kody, jde o ppad, kdy rozhodnut o vi plnn z-
viselo na znaleckm posudku, co vak odvolac soud ve v-
roku o nhrad nklad zen nezohlednil a nepostupoval
podle 142 odst. 3 o. s. . Avak zkladem pro uren ve

40 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
nhrady nklad zen pi aplikaci tohoto ustanoven nen
stka poadovan alobou, jak se domnv dovolatelka, n-
br zkladem pro ohodnocen tohoto nroku za elem ure-
n ve nhrady nklad zen je a stka pisouzen, a z n dne 7. 9. 2016, sp. zn. 22 Cdo 44/2015).
se uruje t odmna advokta (srov. rozhodnut bvalho Nej-
vyho soudu SSR ze dne 24. 6. 1969, sp. zn. 3 Cz 13/69,
uveejnn pod . 28/1970 Sbrky soudnch rozhodnut a sta-
novisek). Je toti spravedliv v ppad, e alobce mus vi
poadovan stky sdlit na zklad sv vahy, a z povahy
vci je zejm, e ve nroku zvis na znaleckm posouze-
n ( 142 odst. 3 o. s. .), aby se podkladem stala stka pi-
souzen, nikoliv poadovan.
Vc byla proto odvolacmu soudu vrcena k novmu roz-
hodnut.
Koment:
Tmto slem se v Bulletinu advokacie zapon pravideln
uveejovn pro prvn praxi vznamnch i zajmavch roz-
hodnut, kter mohou pispt ke sjednocen soudn praxe nebo
v dosud neeench otzkch naznait budouc judikaturn smr,
a to zejmna v souvislosti s novou soukromoprvn pravou, ob-
saenou zejmna v zkon . 89/2012 Sb., obansk zkonk.
Zmrn jsme proto vybrali rozhodnut Nejvyho soudu,
kter se tk nhrady nklad zen. Volbu tohoto rozhod-
nut jsme vdom uinili jednak proto, e otzky nklad -
zen v souasn dob ji podlhaj pezkumu Nejvym sou-
dem v dovolacm zen, kter tak me (a mus) usmrovat
soudn praxi i v tchto otzkch, a jednak jako doklad toho, e
i souasn praxe se me eln inspirovat ve star judikatue.
Publikovan rozhodnut Nejvyho soudu se tk vkla-
du 142 odst. 3 o. s. . zejmna z pohledu zkladu pro ure-
n ve odmny advokta. Zvry publikovanho rozhodnut
jsou v souasn dob ji vrazem ustlen rozhodovac pra-
xe Nejvyho soudu, kter prv z nj vychz (k tomu srov.
nap. usnesen Nejvyho soudu ze dne 19. 10. 2016, sp. zn.
25 Cdo 4842/2015, ze dne 8. 12. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2478/2016,
nebo ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. 30 Cdo 2992/2016). Tmto
urujcm zvrem se tak judikatura Nejvyho soudu vyme-
zuje vi t sti odborn literatury, kter vychz z toho, e
pokud soud podle 142 odst. 3 o. s. . piznv nhradu za za-
stoupen, vychz pi stanoven odmny z ve nroku uplat-
nnho, nikoliv piznanho, s korektivem, e toto pravidlo
se neuplatn v ppad, kdy alobce poadoval plnn zjev-
n nepimen nebo elov zven prv proto, aby p- vyho soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 3306/2015,
padn piznn vysok nhrady nklad zen doclil.1 Dal ze dne 8. 12. 2016, sp. zn. 25 Cdo 2478/2016, nebo ze dne
st odborn literatury tento nzor vslovn nesdl, resp. se
k nmu nevyjaduje.2
Judikatura Nejvyho soudu ukazuje, e i pes krtkost do-
by, kdy nkladov vroky podlhaj dovolacmu pezkumu,
se vytvoila ji pomrn rozshl judikatura. Pedevm pistou-
pila velmi iroce k aplikaci 142 odst. 3 o. s. . z pohledu, kte-
rch typ zen se me tkat. Typicky se uveden ustanoven
uplatuje ve sporech o bolestn a zten spoleenskho uplat-
nn (rozsudek Nejvyho soudu ze dne 21. 4. 2016, sp. zn.
25 Cdo 1593/2015, nlez stavnho soudu ze dne 12. 9. 2013,
sp. zn. III. S 2365/11), ulho zisku (nlez stavnho soudu
ze dne 10. 1. 2013, sp. zn. II. S 793/12), zruen a vypo-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z judikatury
dn podlovho spoluvlastnictv (usnesen Nejvyho soudu
ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. 22 Cdo 3549/2014), vypodn
spolenho jmn manel (usnesen Nejvyho soudu ze
Toto irok pojet odr skutenost, e prava obsaen
v 142 odst. 3 o. s. . umouje piznn pln nhrady nklad
zen jednak v ppad, e astnk ml nespch v pomrn
nepatrn sti nebo zviselo-li rozhodnut o vi plnn na zna-
leckm posudku nebo na vaze soudu. Je zejm, e nespch
v pomrn nepatrn sti se me tkat velmi irokho spekt-
ra zen a restriktivnj pstup soudn praxe z hlediska dosa-
hu 142 odst. 3 o. s. . je spojen s ppady, kdy zviselo rozhod-
nut o vi plnn na znaleckm posudku nebo na vaze soudu.
Posouzen pomrn nepatrnho nespchu je teba provst
s ohledem na povahu pedmtu zen a na vsledek sporu
(k tomu srov. nap. rozsudek Nejvyho soudu ze dne 25. 8.
2016, sp. zn. 21 Cdo 3918/2015).3
Podle ustlen judikatury dovolacho soudu me bt ust.
142 odst. 3 o. s. . aplikovno v ppad, kdy je astnk s-
ten nespn proto, e oproti znalci jinak odhadl vi plnn,
nikoliv vak v ppad, kdy dvodem jeho stenho nespchu
je skutenost, e v alob jinak stanovil zklad nroku (k tomu
srov. nap. usnesen Nejvyho soudu ze dne 8. 9. 2014, sp. zn.
28 Cdo 1280/2014, rozsudek Nejvyho soudu ze dne 10. 3.
2015, sp. zn. 28 Cdo 5138/20104, usnesen Nejvyho soudu ze
dne 23. 10. 2013, sp. zn. 30 Cdo 1969/2013, ze dne 14. 8. 2014,
sp. zn. 28 Cdo 2170/2014, nebo ze dne 29. 10. 2015, sp. zn.
33 Cdo 2013/2015). Toto pojet odpovd i zvrm vyslove-
nm v odborn literatue.4 Zd se vak, e judikatura stavn-
ho soudu tento zkladn pstup v konkrtnch vcech nahl
eji ve prospch aplikace 142 odst. 3 o. s. . i tam, kde ast-
nk zen co do zkladu nebyl zcela spn (k tomu srov. n-
lez stavnho soudu ze dne 13. 8. 2013, sp. zn. II. S 157/13).5
Jestlie je astnk nespn zsti i co do zkladu nro-
ku, nen vyloueno pouit ust. 142 odst. 3 o. s. ., ale pln
nhrada nklad zen by v takovm ppad byla podmn-
na tm, e lo o nespch v pomrn nepatrn sti.
stenost spchu ve vztahu k rozhodnut o vi plnn
chpe soudn praxe jednotn tak, e astnk je pln spn
co do zkladu nroku a jeho nespch se vztahuje pouze k v-
i plnn. Zde judikatura pipout pouit 142 odst. 3 o. s. .
i tehdy, pokud ve piznanho plnn je vrazn ni ne v-
e poadovanho plnn, tj. v rozsahu ve plnn je astnk
spn z mn ne 50 % (k tomu srov. nap. usnesen Nej-
2. 5. 2016, sp. zn. 28 Cdo 1443/2015).6
1 K tomu srov. L. David, F. Itvnek, N. Javrkov, M. Kaskov, P. Lavick a kol.:
Obansk soudn d, Koment, I. dl, Wolters Kluwer R, a. s., Praha 2009, str. 636.
2 K tomu srov. nap. P. Lavick a kol.: Obansk soudn d ( 1 a 250l), zen
sporn, Praktick koment, Wolters Kluwer R, a. s., Praha 2016, str. 698,
nebo L. Drpal, J. Bure a kol.: Obansk soudn d I, 1 a 200za, Koment,
1. vydn, C. H. Beck, Praha 2009, str. 977.
3 Proti uvedenmu rozhodnut byla podna stavn stnost, kterou stavn soud
odmtl usnesenm ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. III. S 3807/2016.
4 K tomu srov. prameny uveden v poznmce . 2.
5 K nhledu na pstup stavnho soudu k otzce 142 odst. 3 o. s. . jet
z ponkud odlinho pohledu oproti pstupu obecnch soud srov. nlez
stavnho soudu ze dne 10. 1. 2013, sp. zn. II. S 793/12.
41
z judikatury BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

Vrazn nepomr mezi v poadovanho nroku a st- soudu ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. 21 Cdo 3286/2013, usnesen
kou, kter byla jako ve plnn piznna (tzv. nadhodnoce- Nejvyho soudu ze dne 23. 9. 2015, sp. zn. 33 Cdo 3417/2015
n nroku), koriguje judikatura pstupem, podle kterho v ta- proti uvedenmu rozhodnut byla podna stavn stnost, kte-
kovm ppad nelze postupovat podle 142 odst. 3 o. s. ., r byla odmtnuta usnesenm stavnho soudu ze dne 12. 4.
piem zdrazuje, e mezi okolnosti, je opodstatuj roz- 2016, sp. zn. IV. S 37/2016). Novj judikatura pak vysvtlu-
hodnut o nhrad nklad zen v duchu 142 odst. 2 je, e o tyto ppady me jt i tehdy, rozhoduje-li soud o nhra-
o. s. . i za situace, v n se stanoven ve nroku odvje- d za omezen vlastnickho prva (k tomu srov. usnesen Nej-
lo od znaleckho posouzen, se pak ad t zcela excesivn vyho soudu ze dne 23. 2. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4035/2015),
nadhodnocen alovanho plnn (srov. nap. usnesen Nej- nebo tehdy, jde-li o vi nroku vyplvajcho z uplatnnho
vyho soudu ze dne 1. 9. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1315/2015, prva z odpovdnosti za vady ve form slevy z kupn ceny, kte-
ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5183/2014, dle t usnesen r je co do svho zkladu prokzn; i ten lze zaloit na vaze
stavnho soudu ze dne 24. 4. 2008, sp. zn. III. S 2558/07, soudu zhodnocenm relevantnch skutenost postupem po-
a ze dne 29. 6. 2010, sp. zn. IV. S 1477/10). V usne- dle 136 o. s. . (k tomu srov. j usnesen Nejvyho soudu
sen ze dne 26. 7. 2016, sp. zn. 28 Cdo 399/2016, ze dne 21. 7. 2015, sp. zn. 33 Cdo 2445/2015).
pak Nejvy soud vysvtlil, e zaloil-li odvolac soud svj z-
vr o nevhodnosti aplikace 142 odst. 3 o. s. . ve prospch  Rozhodnut zpracovali JUDr. EVA DOBROVOLN, Ph.D., LL M.,
alobky prv na enormn diskrepanci mezi poadovanm asistentka soudce Nejvyho soudu, a Mgr. MICHAL KRLK, Ph.D.,
obnosem a vslednm rozsahem pisouzenho prva, je jeho soudce Nejvyho soudu.
vaha konformn s ustlenou rozhodovac prax. Toto roz-
hodnut pak obstlo i v stavnprvnm pezkumu (k tomu
srov. usnesen stavnho soudu ze dne 8. 12. 2016, sp. zn.
I. S 3469/2016).
Z obdobnch vchodisek jako v ppad ve plnn odvis-
l od znaleckho posudku vychz judikatura i v ppadech, 6 Je otzkou, jestli zvry vysloven Nejvym soudem v rozsudku ze dne 26. 8.
kdy ve plnn zvis na vaze soudu. Podle ustlen judi- 2015, sp. zn. 21 Cdo 3787/2014, maj pedstavovat odklon od tto praxe
poadavkem na to, e i ve vztahu k vi plnn mus bt astnk spn, tj.
katury soud zvis rozhodnut o vi plnn z pohledu ust. jeho spch mus pesahovat 50 %. Zvry vyjden v tomto rozhodnut nejsou
142 odst. 3 o. s. . na vaze soudu tehdy, postupoval-li soud zcela jednoznan vzhledem k tomu, e tato otzka nebyla zkladnm pedmtem
dovolacho pezkumu a argumentace v rozhodnut je pomrn strun a nijak
podle ust. 136 o. s. . (k tomu srov. nap. rozsudek Nejvyho se nevymezuje vi judikatue (ppadn) zastvajc opan nzor.

stavn soud:

K otzce poruen zsady kontradiktornosti

zen pi aplikaci 243d psm. b) o. s. .
Z principu kontradiktornosti zen vyplv, e rozhodnut soudu neme bt zaloeno
na niem, co nebylo pedmtem diskuse stran, resp. co jim nebylo pedloeno k diskusi.
Ustanoven 243d o. s. . samo o sob nelze oznait za ustanoven protistavn.
Pi jeho aplikaci v jednotlivch ppadech vak nelze odhldnout od stavnch poadavk
spravedlivho zen, zejmna od poadavku, aby veker konen rozhodnut soud
ve vci sam byla pijmna pi respektovn prva na kontradiktorn zen; kad ze stran
mus zsadn mt monost nejen pedloit dkazy a argumenty, kter povauje za nutn,
aby jej poadavky usply, ale tak monost seznmit se a vznst pipomnky ke vem
dkazm za elem ovlivnit rozhodnut soudu.

nou stavn stnost domhali toho, aby stavn soud zruil na-
Nlez stavnho soudu ze dne 9. 2. 2017,
paden rozsudek Nejvyho soudu, vydan v zen o nhradu
sp. zn. IV. S 216/16
jmy na zdrav, a to pro poruen prva na spravedliv proces dle
Z odvodnn: l. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen Listi-
na). Spolu s stavn stnost podali stovatel nvrh na zru-
Na stavn soud se obrtili stovatel [v zn ped obecn- en ustanoven 243d psm. b) zkona . 99/1963 Sb., oban-
mi soudy vystupovali jako alobci a), b) a c)], kte se spole- sk soudn d, ve znn pozdjch pedpis (dle jen o. s. .).

42 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 z judikatury
Z stavn stnosti a z napadenho rozhodnut vyplv, e ho soudu dle tohoto ustanoven jsou pekvapiv a neekan.
pvodn alobkyn (dle jen pokozen) pi sekn trvy Po pezkoumn podan stavn stnosti dospl stavn
na pozemku patcmu prvnmu alovanmu ztratila rovnov- soud k zvru, e v sti smujc proti vroku II. napaden-
hu a spadla do nezabezpeenho lapae splavenin; na nsled- ho rozsudku dovolacho soudu je nutn stavn stnost po-
ky tkho razu zemela; do zen o nhradu kody na jej soudit jako nvrh podan nkm zjevn neoprvnnm podle
msto vstoupili manel a oba synov, kte v zen ped stav- 43 odst. 1 psm. c) zkona o stavnm soudu, nebo ten-
nm soudem vystupovali jako stovatel. to vrok se stovatel bezprostedn netk. V sti smu-
V poad druhm rozsudkem okresn soud alob vyhovl jc proti nkladovmu vroku III. napadenho rozsudku je
a uloil alovanm 1), 2) a 3) povinnost zaplatit spolen a ne- stavn stnost neppustn podle 43 odst. 1 psm. e) zko-
rozdln kadmu ze stovatel po 240 000 K jako jedno- na o stavnm soudu, nebo nesmuje proti konenmu roz-
rzov odkodnn za kodu usmrcenm osoby blzk podle hodnut; v tto sti nebyly tud vyerpny vechny zkonn
444 odst. 3 psm. a) a b) zk. . 40/1964 Sb., obansk z- procesn prostedky k ochran prva ve smyslu 75 odst. 1
konk, ve znn pozdjch pedpis (dle jen obansk zko- zkona o stavnm soudu.
nk), a rozhodl o nkladech zen. Okresn soud tak rozho- V projednateln sti shledal stavn soud stavn stnost
dl pot, co pvodn zamtav rozsudek tohoto soudu krajsk opodstatnnou.
soud zruil a vc vrtil okresnmu soudu k dalmu zen. Stovatel tvrdili, e dovolac soud poruil jejich zklad-
K odvoln vech t alovanch krajsk soud v poad dru- n prvo na spravedliv proces dle l. 36 Listiny tm, e jeho
h rozsudek okresnho soudu potvrdil (vrok I.) a rozhodl rozhodnut bylo pekvapiv, nepedvdateln a neoekvan
o nhrad nklad zen (vroky II. a III.). a nebylo dostaten odvodnn.
Nejvy soud k dovoln prvnho alovanho a druh alo- Nejvy soud pi zmn napadenho rozsudku odvolacho
van v poad druh rozsudek odvolacho soudu zmnil tak, e soudu postupoval podle ust. 243d o. s. ., dle kterho nepo-
rozsudek okresnho soudu se mn tak, e aloba vi alova- stupoval-li podle 243c, dovolac soud a) dovoln zamtne,
nm 1), 2) a 3) ohledn stek 48 000 K pro kadho z alob- dojde-li k zvru, e rozhodnut odvolacho soudu je sprvn,
c se zamt, jinak se rozsudek okresnho soudu potvrzuje (v- nebo b) me rozhodnut odvolacho soudu zmnit, jestlie
rok I.). Nejvy soud dovoln druh alovan odmtl (vrok odvolac soud rozhodl nesprvn a jestlie dosavadn vsled-
II.) a rozsudek krajskho soudu a rozsudek okresnho soudu ky zen ukazuj, e je mon o vci rozhodnout.
ve vrocch o nhrad nklad zen ve vztahu mezi astnky stavn soud poukzal na to, e citovan ustanoven
zruil a vc v tomto rozsahu vrtil okresnmu soudu k dalmu 243d bylo do o. s. . vloeno zk. . 404/2012 Sb., kterm
zen (vrok III.). Nejvy soud pisvdil vhradm prvnho se mn zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ve zn-
alovanho proti sprvnosti posouzen spoluzavinn pokoze- n pozdjch pedpis, a nkter dal zkony, s innos-
n podle 441 obanskho zkonku, a s pihldnutm ke vem t od 1. 1. 2013. Podle dvodov zprvy k vldnmu nvrhu
v zen najevo vylm okolnostem uril mru spoluzavinn po- novely o. s. . (Poslaneck snmovna, VI. volebn obdob,
kozen na vzniku kody v rozsahu 20 %. Protoe dosavadn v- tisk 686/0), v sti nadepsan Koncepn zmna institutu
sledky zen ukazovaly, e o vci je mon rozhodnout [ 243d dovoln za elem vyeen nenosnho zaten Nejvy-
psm. b) o. s. . ], zmnil dovolac soud napaden rozhodnut ho soudu... se na str. 20 uvd, e V zjmu urychlen ze-
tak, e kadmu ze stovatel vyhovl pouze v rozsahu 80 %. n nen teba vdy trvat na uplatnn ist kasanho systmu.
Stovatel v stavn stnosti tvrdili, e napadenm rozhod- M-li vc uzavt Nejvy soud jako dovolac soud svm (mn-
nutm dovolacho soudu bylo porueno jejich zkladn prvo cm) rozhodnutm, nen tu msto k pouze formlnmu zruov-
na spravedliv proces dle l. 36 odst. 1 Listiny. Poruen spat- n rozhodnut odvolacho soudu, pi nm je stejn nepochyb-
ovali v tom, e dovolac soud sv rozhodnut zaloil na voln n, jak m bt vc v dalm zen rozhodnuta.
vaze, co stovatel povaovali za protistavn, nebo jde stavn soud konstatoval, e ustanoven 243d o. s. . sa-
o rozhodnut pekvapiv s prvky libovle. Stovatel byli toho mo o sob nelze oznait za ustanoven protistavn. Pi jeho
nzoru, e pi zmn rozhodnut pmo dovolacm soudem nem aplikaci vak nelze odhldnout od stavnch poadavk spra-
astnk monost seznmit se s nzorem dovolacho soudu ped vedlivho procesu, zejmna od poadavku, aby veker kone-
jeho rozhodnutm, m se rozhodovn Nejvyho soudu stv n rozhodnut soud ve vci sam byla pijmna pi respek-
pro astnka pekvapivm, nepedvdatelnm a neoekvanm, tovn prva na kontradiktorn zen; kad ze stran mus
a tud rozhodnutm protistavnm, poruujcm prvo na spra- zsadn mt monost nejen pedloit dkazy a argumenty,
vedliv proces. Stovatel dle tvrdili, e napaden rozhodnu- kter povauje za nutn, aby jej poadavky usply, ale tak
t nebylo dovolacm soudem dostaten odvodnno. monost seznmit se se vemi dkazy a vznst k nim pipo-
Nvrh na zruen ustanoven 243d psm. b) o. s. . sto- mnky za elem ovlivnn rozhodnut soudu. Z principu kon-
vatel odvodnili tvrzenm, e dovolacmu soudu dv mo- tradiktornosti zen vyplv, e rozhodnut soudu neme bt
nost pmo zmnit soudn rozhodnut, tzn. pmo konstituo- zaloeno na niem, co nebylo pedmtem diskuse stran, resp.
vat prva a povinnosti astnk zen, v dsledku eho se co jim nebylo pedloeno k diskusi. Neme bt zaloeno
z nj stv de facto tet stupe soudnho zen, m se po- ani na skutenostech, kter jsou znmy jen soudci, ale neby-
pr jeho postaven vrcholnho soudnho orgnu, kter zaji- ly prodiskutovny stranami (srov. nap. rozsudek Evropsk-
uje jednotu a zkonnost rozhodovn a zaujm stanoviska ho soudu pro lidsk prva ze dne 18. 3. 1997 ve vci Manto-
k rozhodovac innosti soud. Toto ustanoven je podle st- vanelli proti Francii, stnost . 21497/93, bod 33; dostupn
ovatel v rozporu s l. 36 Listiny, kdy rozhodnut Nejvy- na http://hudoc.echr.coe.int).

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 43
z judikatury BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

stavn soud poukzal na to, e odvolac soud v odvodn-
n svho v poad druhho rozsudku uvedl, e okresn soud se
s otzkou spoluzavinn pokozen dn vypodal, pokud
pi aplikaci ust. 444 obanskho zkonku dospl k zvru,
e v tomto konkrtnm ppad nelze spoluzavinn pokoze-
n shledat. Okresn soud podle nzoru odvolacho soudu po-
stupoval v souladu s judikaturou Nejvyho soudu.
Z uvedenho stavn soud dovodil, e pokud za takov kon-
krtn situace dovolac soud, ani by otzku existence a mry
spoluzavinn pokozen uinil pedmtem kontradiktorn dis-
kuse stran, dospl ohledn prokzn protiprvnho jednn
pokozen k opanmu zvru ne soud nalzac a soud od-
volac, poruil tm ve uveden poadavky spravedlivho pro-
cesu plynouc z l. 38 odst. 2 Listiny, resp. l. 6 odst. 1 mlu-
vy o ochran lidskch prv a zkladnch svobod.
stavn soud neshledal dvod k peruen zen a postoupe-
n nvrhu stovatel na zruen ustanoven 243d psm. b) o.
s. . plnu ve smyslu ust. 78 zkona o stavnm soudu. V ob-
lasti kontroly norem stavn soud ji dve zaujal vkladov
stanovisko [srov. nlez ze dne 26. 3. 1996 sp. zn. Pl. S 48/95
(N 21/5 SbNU 171; 121/1996 Sb.)], podle kterho v situaci,
kdy urit ustanoven prvnho pedpisu umouje dv rzn in-
terpretace, piem jedna je v souladu s stavnmi zkony a me-
zinrodnmi smlouvami podle l. 10 stavy a druh je s nimi
v rozporu, nen dn dvod pro zruen tohoto ustanoven. ko-
lem soud je interpretovat dan ustanoven stavn konformnm
zpsobem. stavn soud pezkoumal napaden ustanoven
z hlediska tvrzen nestavnosti a vychzeje ze shora citova-
nho interpretanho pravidla, dospl k zvru, e nvrhem
doten ustanoven obanskho soudnho du me bt in-
terpretovno zpsobem, kter nezkrt stavn procesn pr-
va astnk sporu; proto stavn soud nvrh na jejich zru-
en pro zjevnou neopodstatnnost odmtl.
Z ve uvedench dvod stavn soud podan stavn st-
nosti zsti vyhovl podle ust. 82 odst. 1 zkona o stav-
nm soudu, zsti ji podle ust. 43 odst. 1 psm. c) a e) cit.
zkona odmtl, a nvrh s n spojen podle ust. 43 odst. 2
psm. b) cit. zkona odmtl.
 Rozhodnut zaslala JUDr. RENATA RZKOV, Ph.D.,
asistentka soudce stavnho soudu.

Soudn dvr EU:

K problematice omezen volnho pohybu

slueb advokt
Odepen poskytnut routeru pro pipojen k virtuln privtn sti advokt advoktovi, kter
je dn zapsn u advoktn komory lenskho sttu, pouze z toho dvodu, e nen zapsn
u advoktn komory jinho lenskho sttu, v nm si peje vykonvat povoln advokta
jakoto osoba samostatn vdlen inn, je v rozporu s l. 4 smrnice Rady 77/249/ES
o usnadnn innho vkonu volnho pohybu slueb advokt.

Stanovisko generlnho advokta Ve vci v pvodnm zen vyvstv otzka, zda l. 4 smrnice
ze dne 9. 2. 2017 ve vci Lahorgue, C-99/16, 77/249 brn tomu, aby lensk stt vyhradil poskytnut tech-
tkajc se problematiky omezen volnho pohybu nickch prostedk, kter umouj elektronick podvn
slueb advokt a poruen l. 4 smrnice procesnch psemnost k soudm uvedenho lenskho sttu,
77/249/EHS o usnadnn innho vkonu pouze advoktm zapsanm u advoktn komory tohoto sttu.
volnho pohybu slueb advokta Ze dosti o rozhodnut o pedbn otzce, jako i z p-
semnch a stnch vyjden pedloench Soudnmu dvoru
plyne, e procesn pravidla vztahujc se na zen v trestnch
Z odvodnn: a socilnch vcech nevyaduj zastoupen astnk zen
advoktem, a tedy ani spoluprci s advoktem z advoktn
dost o rozhodnut o pedbn otzce byla pedloena v n- komory v mst rozhodujcho soudu. Pedkldajc soud
vaznosti na fakt, e Ordre des avocats du barreau de Lyon (advo- vak podle veho vychz z pedpokladu, e okolnost, e ad-
ktn komora v Lyonu, Francie) odmtla vydat lucemburskmu vokt usazen v jinm lenskm stt nem router RPVA, jej
advoktovi J.-P. Lahorquemu, coby poskytovateli peshraninch ve skutenosti nut obrtit se na takovho advokta.
slueb, nstroj nezbytn k zabezpeen elektronick komunika- Podle francouzsk vldy je otzka poloen pedkldajcm
ci se soudnmi kancelemi francouzskch soud, a sice router soudem relevantn pouze v tchto zench, a nikoliv v zench,
(dle jen router RPVA) pro pipojen k virtuln privtn sti kde je zastoupen povinn. V posledn uvedenm druhu zen
advokt (rseau priv virtuel des avocats, RPVA). toti jak advokti usazen ve Francii (a zapsan do jin advo-

44 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
ktn komory, ne je komora v mst soudu projednvajcho
spor), tak advokti usazen v jinm lenskm stt mus jed-
nat ve spoluprci s advoktem oprvnnm vykonvat innost
u uvedenho soudu. Router RPVA by pitom mohl potebovat
pouze posledn uveden advokt.
Francouzsk prvo stanov, e povinn eletronick komu-
nikace je v zsad omezena na odvolac zen, u nich je
zastoupen advoktem povinn; v jinch ppadech je vyuit
elektronick komunikace mon, nikoliv povinn. Nicmn,
a je zen jakkoliv, pstup k elektronickmu zpsobu ko-
munikace je omezen na advokty v obvodu dotynho soudu.
U ostatnch advokt, v. advokt usazench v jinm lenskm
stt, je povolena komunikace pouze prostednictvm podn
soudn kanceli nebo poty.
CNB a francouzsk vlda se ve svm stanovisku dovolvaj
zsady dnho vkonu spravedlnosti jako nalhavho dvodu
z judikatury
obecnho zjmu, kter me odvodovat nepidlen rou-
teru RPVA advoktm nezapsanm u francouzsk advoktn
komory. Jsou zde toti namst obavy, e nebude naplnna
povinnost zaruen vrohodnosti identifikace advokt, kte
se astn elektronick komunikace, a zejmna dvrnost ko-
munikace. Podle l. 9 francouzsk vyhlky ze dne 7. 4. 2009
je toti bezpenost pipojen advokt k RPVA zaruena
identifikanm mechanismem. Tento mechanismus je zaloen
na certifikan slub zaruujc oven, e fyzick osoba m
postaven advokta. V tomto smyslu router RPVA a pravidla
jeho poskytovn pispvaj k dnmu vkonu spravedlnosti
a ochran koncovho pjemce prvn sluby.
 Stanovisko zpracovala Mgr. LENKA VOJOV,
odbor mezinrodnch vztah AK.

Soudn dvr EU:

K ovovn pravosti podpis

lensk stty mohou vyhradit notm ovovn pravosti podpis na listinch tkajcch se
pevodu vcnch prv k nemovitostem. Tento poadavek pispv k zajitn prvn jistoty
v ppad realitnch transakc i k dnmu fungovn katastru nemovitost.

prv k nemovitostem. Soud se zabval vkladem pedmtn-

Rozsudek Soudnho dvora Evropsk unie
ho lnku smrnice, kter povoluje vjimku z volnho pohy-
ze dne 9. 3. 2017 ve vci
bu slueb advokt tm, e stanov monost lenskch stt
C-342/15 Leopoldine Gertraud Piringer
vyhradit urenm kategorim advokt sepisovn veejnch
Z odvodnn: listin potebnch zejmna ke vzniku nebo pevodu vcnch
prv k nemovitostem. Uvedl, e lensk stty mohou na zkla-
Pan L. Piringer, spoluvlastnice nemovitosti v Rakousku, d tohoto ustanoven omezit vkon innosti spovajc v se-
podepsala v eskch Budjovicch nvrh na zpis poznmky pisovn veejnch listin ve prospch jin skupiny prvnch
do rakouskho katastru nemovitost v souvislosti se zamle- odbornk not, a tm i zakzat zahraninm advoktm
nm prodejem svho podlu na nemovitosti. Podpis pan Pirin- vkon tto innosti na zem dotench stt.
ger uveden na nvrhu ovil esk advokt, kter v souladu Soud judikoval, e l. 1 odst. 1 druh pododstavec smrni-
s eskm prvnm dem pro tento el vyhotovil doloku, je ce mus bt vykldn v tom smyslu, e se nevztahuje na tako-
obsahuje datum narozen navrhovatelky a doklady, kter ped- vou prvn pravu lenskho sttu, jako je prvn prava dote-
loila k prokzn sv totonosti. Podepsan advokt v dolo- n v pvodnm zen, podle kter je ovovn pravosti podpis
ce potvrzuje, e pan Piringer ped nm vlastnorun podepsa- na listinch nezbytnch pro vznik nebo pevod vcnch prv
la uveden nvrh v jednom vyhotoven. Pan Piringer podala k nemovitostem vyhrazeno notm a kter z tohoto dvodu
nvrh na zpis do katastru u okresnho soudu ve Freistadtu vyluuje, aby v tomto lenskm stt mohlo bt uznno takov
(Rakousko), kter uveden nvrh zamtl z dvodu, e podpis oven advoktem usazenm v jinm lenskm stt. Uveden
navrhovatelky nebyl oven soudem nebo notem (co vya- ustanoven stanov vjimku s mnohem omezenj psobnos-
duje rakousk prvo), nbr eskm advoktem. Krajsk soud t tkajc se nkterch urench kategori advokt vslovn
v Linzi nsledn potvrdil rozsudek okresnho soudu. Nejvy-
rakousk soud, kter projednv opravn prostedek Re-
1 Smrnice Rady ze dne 22. 3. 1977 o usnadnn innho vkonu volnho pohybu
vision, je podala pan Piringer, peruil zen a pedloil slueb advokt (77/249/EHS).
Soudnmu dvoru EU dv pedbn otzky. 2 Smrnice Rady ze dne 22. 3. 1977 o usnadnn innho vkonu volnho pohybu
Prvn pedbnou otzkou soud zjioval, zda ustanoven slueb advokt (77/249/EHS), lnek 1 odst. 1 druh pododstavec: 1. Tato
smrnice se vztahuje v mezch a za podmnek, kter stanov, na innosti advokt
smrnice 77/249/EHS,1 l. 1 odst. 1 druh pododstavec,2 br- vykonvan pi poskytovn slueb. Bez ohledu na ustanoven tto smrnice
mohou lensk stty vyhradit urenm kategorim advokt sepisovn veejnch
n tomu, aby lensk stt vyhradil notm ovovn pravosti listin zmocujcch ke sprv majetku zemelch osob nebo listin o vzniku nebo
podpis na listinch nezbytnch pro vznik i pevod vcnch pevodu vcnch prv k nemovitostem.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 45
z judikatury
uvedench v l. 1 odst. 2 smrnice (tato vjimka mla kon-
krtn zohlednit prvn pravu pouitelnou ve sttech com-
mon law, kter stanov vlunou pravomoc solicitor brit-
skch advokt k sepisovn nkterch prvnch akt v oblasti
prva nemovitost).
Druhou pedbnou otzkou soud zjioval, zda se m l. 56
SFEU3 vykldat tak, e nebrn vnitrosttnmu pedpisu len-
skho sttu vyhradit notm ovovn pravosti podpisu na lis-
tinch a neuznat pro ely oven pravosti podpis na listi-
nch, kter jsou nezbytn pro vznik nebo pevod vcnch
prv k nemovitostem, oven advoktem z jinho lenskho
sttu, pestoe toto prohlen o pravosti podpisu m podle
prva dotenho lenskho sttu inky ednho oven.
Soudn dvr konstatoval, e rakousk prvn prava ome-
zuje zsady volnho pohybu slueb zaruenho l. 56 SFEU,
protoe brn eskm advoktm oprvnnm potvrzovat
pravost podpis na listinch nezbytnch pro vznik nebo pe-
3 l. 56 SFEU (bval lnek 49 Smlouvy o ES): Podle nsledujcch ustanoven
jsou zakzna omezen volnho pohybu slueb uvnit Unie pro sttn pslunky
lenskch stt, kte jsou usazeni v jinm lenskm stt, ne se nachz
pjemce slueb. Evropsk parlament a Rada mohou dnm legislativnm
postupem rozit pouitelnost tto kapitoly t na poskytovatele slueb, kte jsou
sttnmi pslunky tetch zem a kte jsou usazeni v Unii.
Soudn dvr EU:
K vnitropodnikovm pravidlm zakazujcm
noen muslimskch tk
Vnitropodnikov pravidlo zakazujc viditeln noen jakchkoliv politickch, filozofickch
nebo nboenskch symbol nepedstavuje pmou diskriminaci.
Rozsudek Soudnho dvora Evropsk unie
ze dne 14. 3. 2017 ve vci
C-157/15 Achbita proti G4S Secure Solutions
Z odvodnn:
V noru 2003 zaala muslimka Samira Achbita pracovat
jako recepn v soukrom spolenosti G4S, poskytujc z-
kaznkm mimo recepn i pijmac sluby. V dob nstu-
pu S. Achbity do prce platilo v rmci firmy nepsan pra-
vidlo, zakazujc pracovnkm nosit na pracoviti viditeln
politick, filozofick i nboensk symboly. V dubnu 2006
S. Achbita oznmila zamstnavateli, e bude nov na pra-
coviti nosit muslimsk tek, na co j veden spolenosti
G4S odpovdlo, e to je v rozporu s pravidlem neutrality
podniku pi jednn se zkaznky. S. Achbita vak od sv-
ho odhodln neupustila a od 15. kvtna nosila na pracovi-
ti muslimsk tek.
Dne 29. 5. 2006 podnikov vbor spolenosti G4S schv-
46
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
vod vcnch prv k nemovitostem pro klientelu, kter chce
toto oven vyut v Rakousku. Nicmn dle uvedl, e exis-
tuje odvodnn omezen v lenskch sttech, ve kterch je
zavedeno notstv latinskho typu, je m zsadn vznam
zejmna u transakc s nemovitostmi. V Rakousku je zapojen
note nezbytn za elem proveden zpisu do katastru ne-
movitost, ast note se neomezuje jen na potvrzen toto-
nosti osoby, kter podepsala listinu, ale zrove vyaduje, aby
se not seznmil s obsahem listiny a ujistil se o oprvnnosti
transakce, a doloka o oven pravosti podpisu, kterou vyhoto-
v esk advokt, nen v esk republice ani veejnou listinou.
Proto rozhodl, e l. 56 SFEU mus bt vykldn v tom smy-
slu, e nebrn takov prvn prav lenskho sttu, jako je
prvn prava doten v pvodnm zen, podle kter je ovo-
vn pravosti podpis na listinch nezbytnch pro vznik nebo
pevod vcnch prv k nemovitostem vyhrazeno notm, a vy-
luuje, aby v uvedenm lenskm stt mohlo bt uznno tako-
v oven proveden advoktem usazenm v jinm lenskm
stt v souladu s jeho vnitrosttnm prvem.
 Rozhodnut zpracovala Mgr. LENKA VOJOV,
odbor mezinrodnch vztah AK.
lil intern nazen s innost od 13. 6. 2006, ve kterm
vslovn zakotvil ve zmnn nepsan pravidlo. Dne
12. ervna byla S. Achbita ze zamstnn proputna z d-
vodu sv trvajc vle nosit muslimsk tek, na co zarea-
govala alobou k pracovnmu soudu v Antverpch.
Belgick kasan soud, kter vc aktuln projednv,
poloil Soudnmu dvoru EU pedbnou otzku, zda mu-
s bt l. 2 odst. 2 a) smrnice . 2000/78/ES o rovnm za-
chzen v zamstnn a povoln vykldn tak, e zkaz no-
sit na pracoviti jako muslimka tek nepedstavuje pmou
diskriminaci, pokud intern pravidlo zamstnavatele zaka-
zuje vem pracovnkm nosit na pracoviti vnj symbo-
ly politickho, filozofickho a nboenskho pesvden.
Soudn dvr v rozsudku ji opakovan vysvtluje zsadu
rovnho zachzen, kterou se rozum neexistence pm
i nepm diskriminace mimo jin na zklad nboensk-
ho vyznn a vry, a dle konstatuje, e smyslem intern-
ho pravidla spolenosti G4S je zakotvit neutralitu odvu
na pracoviti. Jeliko ze spisu nevyplv, e by bylo pravi-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 z judikatury
dlo pouvno rozdln vi S. Achbit oproti ostatnm pra- legitimn, zejmna pi bezprostednm styku se zkaznky,
covnkm, nejedn se tedy o rozdl v zachzen pmo zalo- co vyplv tak ze svobody podnikn zakotven v l. 16
en na nboenskm vyznn i ve ve smyslu smrnice. Listiny zkladnch prv EU. Ta vak mus bt dle Soudu
Soudn dvr vak nevyluuje, e pedkldajc soud roz- uplatovna koherentnm a systematickm zpsobem. Vnit-
hodne, e se jedn o rozdl v zachzen nepmo zaloen rosttnmu soudu pslu ovit, zda byla odpovdajc poli-
na nboenskm vyznn i ve, pokud dojde k naplnn tika neutrality zavedena jet ped proputnm S. Achbity
l. 2 odst. 2 b) smrnice a pravidlo neutrality reln znev- a zda se omezen vztahuje pouze na pracovnky, kte pi-
hodn pslunky uritho nboenskho vyznn, ledae chzej do kontaktu se zkaznky, protoe v takovm ppa-
se uplatn vjimka stanoven v bod i) l. 2 odst. 2 b), tedy, d mus bt zkaz noen nboenskch symbol nezbytn
e toto pravidlo je objektivn odvodnno legitimnm clem k dosaen cle. Vnitrosttn soud by ml dle ovit, zda
a prostedky k jeho dosaen jsou pimen a nezbytn. mohlo bt S. Achbit nabdnuto bez dodatench nklad
Soudn dvr dle poukazuje v rozsudku na to, e poa- jin pracovn msto, ve kterm nebude pichzet do styku
davek zamstnavatele na uplatovn politiky neutrality je se zkaznky, i nikoliv.

Vle zamstnavatele zohlednit pn zkaznka, aby sluby tohoto zamstnavatele nebyly

napt zajiovny zamstnankyn nosc muslimsk tek, nelze povaovat za podstatn
a urujc profesn poadavek ve smyslu smrnice.

sk tek, je odvodnn ve smyslu l. 4 odst. 1 smrnice,

Rozsudek Soudnho dvora Evropsk unie
ze dne 14. 3. 2017 ve vci
C-188/15 Bougnaoui a ADDH proti Micropole SA
Z odvodnn:
Muslimka Asma Bougnaoui byla v jnu 2007 upozorn-
na zstupcem spolenosti Micropole, ve kter byla pozd-
ji zamstnna, na to, e by noen muslimskho tku pi
kontaktu se zkaznky mohlo bt problematick. Po absol-
vovn pracovn ste, v rmci kter nosila bn tek, by-
la u spolenosti zamstnna jako designov inenrka a za-
ala nosit muslimsk tek, co vystilo ve stnost jednoho
ze zkaznk. Spolenost ji tedy znovu upozornila na svou
zsadu neutrality vi zkaznkm a podala ji, aby ji -
tek nenosila. A. Bougnaoui vak vzvu odmtla, na zkla-
d eho byla proputna z pracovnho pomru. Proti to-
muto rozhodnut podala alobu.
Francouzsk kasan soud poloil Soudnmu dvoru EU
pedbnou otzku, zda vli zkaznka, aby sluby tohoto
zamstnavatele nebyly napt zajiovny zamstnanky-
n nosc muslimsk tek, lze povaovat za podstatn a ur-
ujc profesn poadavek ve smyslu l. 4 odst. 1 smrnice
Rady 2000/78/ES, kterou se stanov obecn rmec pro rov-
n zachzen v zamstnn a povoln.
Soudn dvr pedn v rozsudku konstatuje, e nen zej-
m, zda otzka francouzskho kasanho soudu vychz
z rozdlu v zachzen na zklad nboenskho vyznn
pmo i nepmo, jeliko oven, zda dvodem propu-
tn A. Bougnaoui bylo nedodren internho pravidla, je
na kasanm soudu, a v ppad, e ano, je teba postupo-
vat stejn jako v rozsudku C-157/15 a zjistit, zda byly spl-
nny podmnky l. 2 odst. 2 b) i).
Pokud by dvodem proputn A. Bougnaoui byla pouze
snaha zamstnavatele zohlednit vli zkaznka, mus vni-
tedy, e rozdl v zachzen nepedstavuje diskriminaci, po-
kud z povahy dotyn pracovn innosti nebo z podmnek
jejho vkonu vyplv, e doten vlastnost pedstavuje
podstatn a urujc profesn poadavek, je-li cl legitimn
a poadavek pimen.
Soudn dvr vak upozoruje na to, e vklad podstatn-
ho a urujcho profesnho poadavku je vykldn restriktiv-
n, zejmna v souvislosti s nboenskm vyznnm, jeliko
se mus jednat o poadavek objektivn vynucen povahou
pracovn innosti a podmnkami jejho vkonu, nikoliv ta-
k vl zamstnavatele zohledovat pn zkaznka.
 Rozhodnut zpracovala Mgr. ALBTA RECOV,
odbor mezinrodnch vztah AK.
Christian Bibelriether
Prvn sluby v Nmecku
(ji od roku 1998)
esky hovoc nmeck advokt nabz prvn
poradenstv a pomoc v oblasti nmeckho
a mezinrodnho prva soukromho vetn
zastoupen ped nmeckmi soudy.
Luragogasse 5 tel.: 0049 851 33403
94032 Passau/SRN 00420 910 259 869
fax: 0049 851 34327
inzerce

trosttn soud urit, zda poadavek, aby sluby spolenos- www.advokanc.de advokat@advokanc.de
ti nebyly pt zajiovny zamstnankyn nosc muslim-

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 47
z judikatury BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

Evropsk soud pro lidsk prva:

Systematick provovn korespondence

vzekyn s advoktem
Systematick sledovn korespondence vzekyn s jejm prvnm zstupcem
bez odpovdajc ochrany proti zneuit.

Rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ESLP podotkl, e kontrola korespondence vz odsouze-
ze dne 13. 12. 2016 nch pro urit druh trestnch in byla vedena snahou ped-
. 26623/07, EYLEM KAYA proti Turecku chzet dal trestn innosti, zajistit bezpenost vzeskch
instituc a zabrnit komunikaci mezi leny teroristickch orga-
V prosinci 2005 stovatelka, sttn ednice pracujc v cel- nizac s jinmi zloineckmi organizacemi. Pipustil tedy, e
nm tvaru, byla zatena v souvislosti s vyetovnm korupce. doten zsah sledoval legitimn cl obrany veejnho pod-
Byla vyslechnuta, umstna do vyetovac vazby a nsledn ob- ku a zabrnn trestnm inm. Pokud lo o jeho pimenost,
vinna ze spchn trestnch in korupce a asti na zloin- ESLP judikoval, e tureck zkon, kter obecn zakazoval kon-
nm spolen. V kvtnu 2006 vrchn soud stovatelku odsou- trolu korespondence vz s jejich prvnmi zstupci, pedvd
dil na est let a 15 dn vzen. Kasan soud rozsudek potvrdil. dv vjimky z tohoto pravidla, piem jednou z tchto vjimek
V ervnu 2007 stovatelka pedala vzeskm orgnm dopis byla korespondence tkajc se skupiny vz, do kter patila
uren jejmu prvnmu zstupci, kter obsahoval plnou moc i stovatelka. Kontrola je provdna jednak systematickm fy-
urenou pro zen ped ESLP. Stovatelka pedloila kopii to- zickm provovnm ze strany vzesk sprvy a jednak ete-
hoto dopisu, na kter byla poznmka vzesk sprvy vidno. nm vyetujcho soudce v ppadech stanovench zkonem.
Ped ESLP stovatelka na zklad ust. l. 8 mluvy nam- ESLP v danm ppad konstatoval, e kontrola stova-
tala, e jej korespondence souvisejc se stnost ped ESLP teliny korespondence byla provdna prvn uvedenm zp-
byla tena vzeskou slubou. sobem, tedy nikoli nezvislm soudcem, kter by byl vzn
ESLP uvedl, e raztko vzesk sprvy bylo na dotenm povinnost mlenlivosti o obsahu korespondence. Podle n-
dopise viditeln a dosvdovalo, e dolo k zsahu do stova- zoru ESLP systematick provovn korespondence vz
telinch prv zaruench l. 8 mluvy. lo o zkonn zsah s jejich prvnmi zstupci tak, jak je zakotveno ve vnitrostt-
oprajc se o l. 91 nazen o vzesk sprv a vkonu trest nm prvu, neposkytovalo odpovdajc zruky k zajitn d-
odnt svobody, kter opravovalo vzeskou sprvu provo- vrnosti obsahu korespondence.
vat dopisy, faxy a telegramy zaslan prvnm zstupcm vz- ESLP rozhodl, e dolo k poruen l. 8 mluvy (prvo na re-
ni, kte byli odsouzeni za lenstv ve zloineck organizaci. spektovn soukromho a rodinnho ivota).

Domovn prohldka advoktn kancele

Domovn prohldka advoktn kancele proveden daovm adem bhem auditu
nazenho u dvou jinch spolenost.

Rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva
ze dne 20. 12. 2016 . 18700/09, LINDSTRAND
o
PARTNERS ADVOKATBYRA proti vdsku
Daov ad ml podezen na rozshl daov nik pro-
vdn formou nepravidelnch transakc mezi stovatelem
advoktn kancel LINDSTRAND PARTNERS ADVO-
KATBYR a SNS-LAN Trading AB a vcarskou spolenos-
t. Dne 4. 3. 2008 se daov ad obrtil na okresn sprv-
n soud s dost o nazen domovn prohldky a zajitn
uritch dokument a dalch materil, kter mohly osvt-
lit majetkov pomry vcarsk spolenosti a jej obchod-
n transakce se SNS-LAN. Vzhledem k tomu, e posledn
jmenovan spolenost prola nedvno likvidac a nemla
firemn prostory, daov ad podal, aby byla domovn
prohldka provedena na dvou dalch adresch spojench
s osobou jistho pana Jurika, kter spolenost dil. Jedna
z adres bylo sdlo stovatele advoktn kancele, nebo
pan Jurik byl jednm z jejch partner. dost o proveden
domovn prohldky byla schvlena 10. 3. 2008. Cel opera-

48 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
 BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
ce, kter se tkala matesk spolenosti SNS-LAN a spole-
nosti Draupner Universal AB, trvala tyi dny. Skn, po-
lice a potae v jednotlivch kancelch byly prohledny
a byl oteven i trezor. Pracovnci daovho adu nenali
dn relevantn materily, avak zabavili dokumenty ma-
jc vztah k panu Jurikovi, a to vetn datovch nosi, kte-
r podle nzoru stovatele patily stovateli.
Ped ESLP napadl stovatel nazen a proveden domovn
prohldky v prostorch advoktn kancele a zabaven datovch
nosi, m podle jeho nzoru dolo k poruen l. 8 mluvy.
ESLP vak konstatoval, e doten nazen mlo oporu
ve vnitrosttnm prvu.1 Oprvnn auditovho manaera by-
lo sice omezeno na firemn prostory, ale nikoli jen na pro-
story firmy, kter prochzela auditem. Pedbn rozhod-
nut se tak mohlo dotkat jinch prostor, pokud bylo mon
pedpokldat, e v nich budou nalezeny dokumenty dlei-
t pro audit, a pokud existovalo nebezpe, e se ztrat, bu-
dou pokozeny nebo znieny. Zkon nevyjmal z domovnch
prohldek tedy ani prostory advoktnch kancel s tm, e
jasn vyjmenovval dokumenty, na kter se podle zkona
o soudnm zen vztahovalo pravidlo o profesnm tajem-
stv, vetn vsadnho vztahu advokta a klienta. Ochrana
tohoto vztahu se tkala veho, co bylo advoktu sveno ne-
bo co shromdil pi vkonu sv advoktn innosti. ESLP
dodal, e tato prvn prava byla stovateli znma, take
mohl pedvdat dsledky jej aplikace.
Pokud lo o legitimn cl, ESLP vyjdil nzor, e domov-
z judikatury
n prohldka byla provedena v rmci zen o auditu zahr-
nujcho nkolik spolenost a jejm clem byl ekonomick
blahobyt sttu. K otzce pimenosti proveden domovn
prohldky ESLP konstatoval, e dost daovho adu poda-
n k okresnmu sprvnmu soudu byla velmi podrobn. Uv-
dla, e v nkolika ppadech nebylo mon urit vlastnictv
rznch dokument, a proto bylo nutn zskat pstup k dal-
m dokumentm, kter mohly nezbytn daje obsahovat.
dost t uvdla zjitn napojen pana Jurika na rzn
spolenosti, vetn jeho zapojen do vdskch firem, u kte-
rch byl provdn audit, a tak dvod, pro kter bylo teba
domovn prohldku provst. Domovn prohldka byla pro-
vedena za ptomnosti prvnho zstupce stovatele, kter
mohl oponovat zabaven dokument obsahujcch dvrn
informace. ESLP konstatoval, e domovn prohldka nepe-
kroila rozumn rmec a zbyten stovatele nepokodila.
ESLP rozhodl, e nedolo k poruen l. 8 mluvy (prvo
na respektovn soukromho a rodinnho ivota).
 Rozhodnut zpracovala JUDr. EVA HUBLKOV,
vedouc esko-estonsko-ukrajinskho oddlen Kancele ESLP
1 vdsk Zkon o donucovacch opatench 7, 8 a 15.
inzerce

1*30;&/
"6503*5"
/07
#.8
"%:


#.8
3FOPDBS
QFETUBWVKF
#.8
BEZ

FEJDF
&9&$65*7&
"%70$"5&
/FQMBUF
BLPOUBDJ
B
VWFKUF
TJ
#.8

T
QPIPOFN
Y%SJWF

 
CF[
%1)
NTO
XXXSFOPDBSD[BEWPLBUJ

3FOPDBS
1SBIB
-JQPW

1SBIB

FTUMJDF
%
&9*5


UFM




BEWPLBUVN!SFOPDBSD[
3FOPDBS
#SOP

QTL
$

#SOP

4MBUJOB
%

&9*5



UFM




BEWPLBUVN!SFOPDBSD[
WWW.CAK.CZ 49
NTO
TQMULB
PQFSBUJWOIP
MFBTJOHV
V
NPEFMV
#.8
E
Y%SJWF

TULB
W
%1)


,
NTO
QJ
EMDF
TQMDFO

NTD
Radost z jzdy
T
SPON
OKF[EFN


LN

OBCELB
QMBU
EP
PEWPMO
z odborn literatury
-Ltt -HOOtQHN DNNROHHNWLY
N zen i prvn moc a vykonatelnost roz-
Trestn prvo procesn
minulost a budoucnost
Ji Jelnek a kolektiv:
Trestn prvo
procesn minulost
a budoucnost
Leges, Praha 2016, 440 stran,
590 K.
Kolektivn monografie Trestn prvo pro-
cesn minulost a budoucnost, kterou pi-
pravil kolektiv pod vedenm prof. JUDr. Ji-
ho Jelnka, CSc., vznikla ku pleitosti
pipomenut si vro sta let od narozen
vznamnho pedagoga, dlouholetho ve-
doucho katedry trestnho prva a prod-
kana Prvnick fakulty Univerzity Karlo-
vy, pednho eskoslovenskho a eskho
trestnho procesualisty a autora tzv. teorie
totonosti skutku, prof. JUDr. Antonna
Rka, CSc. (8. 2. 1916 a 26. 11. 2007).
Je nesporn, e o problematice trestn-
ho prva procesnho by bylo mon po-
psat mnoho stran textu. Pedstavovan
recenzovan publikace je ovem v tom-
to smru v jistm smyslu uniktn, kdy
po obsahov strnce rozebraj jej jed-
notliv kapitoly zkladn teoretick otz-
ky trestnho prva procesnho v esk
republice a ve Slovensk republice, reflek-
tujce pitom, pokud jde o vbr tmat,
v souvislosti se shora uvedenou skute-
nost, osobu prof. JUDr. Antonna R-
ka, CSc., a pedmt jeho odbornho b-
dn, jm byly zejmna zkladn zsady dkazu v jin trestn vci a doc. Serge-
trestnho zen, dokazovn v trestnm
zen, koncepce ppravnho trestnho
zen, otzky soukrom a subsidirn
50
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
obaloby v trestnm zen, adhezn - v stle aktulnmu problmu vcn p-
slunosti sttnho zastupitelstv k vko-
hodnut, tedy, jak vidno, otzky i v sou- nu dozoru v ppravnm zen ve svm
asn dob stle aktuln a vznamn. pspvku Aktuln otzky dokazovn
Rozshl kolektivn monografie, - v trestnm zen, v kapitole Opatov-
tajc dohromady vce ne 400 stran, n dkazu vpovd svdka obhajobou
je rozdlena do pti tematickch s- doc. Alexander Nett problematice opat-
t vnitn lennch do celkem 30 p- ovn dkazu obhajobou a dr. Olga So-
spvk (kapitol). vov se zde zabv otzkami dokazovn
Jako takov je tato monografie uvozena v medicnskch sporech ve svm pspvku
inspirujc pedmluvou prof. Jiho Jelnka, nazvanm Dokazovn v medicnskch
vedoucho katedry trestnho prva Prv- sporech v prvu veejnm a soukromm.
nick fakulty Univerzity Karlovy. Po n Tet st monografie je zamena na pro-
nsleduje prvn st monografie. V tto blematiku trestnho sthn. V prvnch tech
nejobshlej sti jsou uvedeny pspvky kapitolch je zde pojednno o ppravnm
vnujc se zkladnm zsadm trestnho zen (pspvek prof. Jana Musila Ms-
zen jakoto jednomu z aktuln nejvce to ppravnho zen v celkov struktue
diskutovanch tmat trestnho zen, a to trestnho zen, doc. Petera Polka Te-
jak de lege lata, tak de lege ferenda.1 Kon- oretick a aplikan problmy ppravn-
krtn zde nalezneme pspvek prof. Vla- ho zen a doc. Jaroslava Kltika ze-
dimra Kratochvla Zkladn zsady trest- n ped soudcem pro ppravn zen).
nho zen/trestnho prva procesnho Dle se pak v tto sti monografie vnuje
v roce 2016, prof. Jiho Jelnka Oba- prof. Oto Novotn vznamnm alternati-
lovac zsada minulost a budoucnost, vm ke standardnmu trestnmu zen, a to
prof. Pavla mala Zkladn zsady do- ve svm pspvku Odklony v trestnm -
kazovn v pipravovanm novm trestnm zen, dr. Ji ha zajiovacm prosted-
du, prof. Jaroslava Fenyka Dkazn km s vhledem de lege ferenda v rmci
bemeno a trestn zen, dr. Luke Bo- kapitoly Zajiovac prostedky ve svtle
huslava K otzce penesen dkaznho rekodifikace trestnho zen a doc. Lucia
bemene ve vztahu k trestn odpovdnosti Kurilovsk zde spolu s dr. Stanislavem i-
prvnickch osob, dr. Ingrid Galovcov ulkem rozebr procesn aspekty doka-
Prvn moc a vykonatelnost rozhodnut zovn extremismu v pspvku Extrmi-
v trestnch vcech a prof. Jaroslava Ivo- smus jako fenomn souasn spolenosti
ra Zjiovn materiln pravdy v pprav- a jeho trestnprocesn aspekty.
nm zen. Stle iv problematice pojet Problematika trestnho prva proces-
skutku a pravidlm tzv. totonosti skutku nho je ve tvrt sti monografie ana-
se pak v tto sti vnuj prof. Dagmar C- lyzovna t z pohledu obor souvisej-
saov v kapitole Problematika skutku cch. Tato dokld zkou vazbu trestnho
v teorii a praxi trestnho du, prof. Jo- prva na prvo stavn, sprvn a finan-
zef ent v kapitole Uplatovn z- n, kdy jako takov obsahuje kapitolu
sady ne bis in idem v rozhodnutch slo- prof. Karla Klmy stavnprvn zkla-
venskch soud a doc. Tom Givna dy prva na spravedliv (trestn) pro-
ve svm pspvku nazvanm Totonost ces, doc. Heleny Prkov Pibliuje
skutku de facto a de iure. se prvn prava zen o pestupcch
O nleitm zjiovn skutkovho sta- zen trestnmu? a doc. Martina Ko-
vu potebnho pro rozhodnut v trestnm peckho Procesn konflikty posouzen
zen vetn pedmtu a rozsahu doka- skutku jako trestnho inu nebo pestup-
zovn a otzky ppustnosti dkaz na- ku. Finannprvnm institutm souvi-
lezneme pojednn jednotlivch autor sejcm s bojem proti trestn innosti se
ve druh sti monografie. Ta obsahuje zde vnuj prof. Milan Bake a doc. Mi-
kapitolu prof. Ivana imoveka K nkte- chael Kohajda v kapitole nazvan Fi-
rm aspektm ppustnosti dkaz v trest- nannprvn instituty souvisejc s bo-
nm zen, prof. Jozefa Zhory Poui- jem proti trestn innosti.
t zznamu zskanho odposlechem jako
1 Srov. nap. J. Jelnek: Zkladn zsady trestnho
je Romi Pedmt a rozsah dokazovn zen vd ideje eskho trestnho procesu:
pi vazebnm rozhodovn. Dle se pak sbornk pspvk z mezinrodn vdeck
konference Olomouck prvnick dny, trestn
zde vnuje doc. Jana Tlapk Navrtilo- sekce, Leges, Praha 2016, 224 stran.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Posledn st monografie, tj. st p-
t, je tematicky rznorod; jako tako-
v pedstavuje historickoprvn aspekty,
resp. historick kontext trestnho prva
procesnho. Tato st obsahuje psp-
vek prof. Michala Skejpka Retroaktivi-
ta v mskm trestnm prvu a mimod-
n trestn poroty, dr. Vladimra Pelce
Vybran excelence eskoslovensk nau-
ky trestnho prva v 1. polovin 20. sto-
let a dr. Ivany Blhov Rekodifikan
prce trestnho prva procesnho v le-
tech 1948 1950 v souvislosti s lohou
prof. Antonna Rka. Pomyslnou te-
nikou na dortu cel monografie je pak
zvren pspvek dr. Jiho oui s n-
zvem Studium a vuka trestnho prva
na Prvnick fakult Univerzity Karlovy
v mezivlenm obdob, tj. v dob, kdy
na fakult studoval prof. Antonn Rek.
Pedstavovanou kolektivn monografii
lze hodnotit jakoto monografii mimo-
dn zdaile zpracovanou, obsahujc vy-
soce kvalitn pspvky, nadto pak, nut-
no uvst, mnohdy z per odbornk, kte
se problematice trestnho prva proces-
nho vnuj ji celou adu let (za vech-
ny lze jmenovat nap. prof. Jana Musi-
la i prof. Dagmar Csaovou). teni
tto monografie se dostv pestr ana-
lzy trestnho prva procesnho v mno-
ha souvislostech, z rznch perspektiv
a ve svm souhrnu jako takov pod-
v dobrou pedstavu o jeho aktulnch
problmech. Zvlt pozitivn hodnoce-
n si pak zaslou pstup autor, kte stitutem obanskho prva, ktermu je
krom toho, e poukazuj na nedostatky
souasnho stavu prvn pravy v oblas-
ti trestnho prva procesnho, pinej
t mnoho zajmavch mylenek, podn-
t a vjimench informac, tedy nad r-
mec sv konstruktivn kritiky uvdj rov-
n smyslupln nmty de lege ferenda,
a z tto kolektivn monografie tak in
publikaci vysoce pnosnou nikoli pou-
ze pro nauku trestnho prva, nbr t
pro zkonodrce v souvislosti s ppra-
vou novho trestnho du.2
 JUDr. ALENA TIBITANZLOV, intern
doktorandka na katede trestnho prva
Prvnick fakulty Univerzity Karlovy v Praze
2 Tato recenze je vstupem projektu Grantov
agentury Univerzity Karlovy . 130217 Odklony
v trestnm zen, eenho na Prvnick fakult
Univerzity Karlovy.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
toi zabvaj vymezenm subjekt vzta-
Jan Eli, Lubo Brim,
Hana Adamov:
Bezdvodn obohacen
Wolters Kluwer R, Praha 2016,
252 stran, 375 K.
Nakladatelstv Wolters Kluwer R
vydalo koncem minulho roku v edi-
ci Prvo prakticky monografii nazva-
nou Bezdvodn obohacen od autor
JUDr. Jana Elie, Ph.D., Mgr. Lubo-
e Brima a Mgr. Hany Adamov, Ph.D.
Bezdvodn obohacen je zsadnm in-
nejen v teorii, ale i v praxi teba s ohle-
dem na jeho obecn dosah vnovat nle-
itou pozornost. V souvislosti s rekodifi-
kac soukromho prva vyvstala poteba
se tomuto institutu znovu podrobn v-
novat, pehodnocovat dosavadn zv-
ry prvn nauky a praxe a vypodat se
s pouitelnost dosavadn judikatury.
Proto se tak bezdvodn obohacen
stalo pedmtem nkolika komento-
vch pojednn.
Na prvn pohled by se tak bylo mon
domnvat, e ji nebude pli prostoru na-
bdnout tenm nco novho a jinho.
Recenzovan publikace vak tento ped-
sudek nejen popr, ale tene pesvd-
uje o pravm opaku, nebo problemati-
ku pojm vysoce odborn, pesto vak
pehledn, nzorn a hlavn prakticky.
Publikace je pehledn rozdlena do os-
mi st. V prvn sti se autoi vnuj
zkladnm otzkm bezdvodnho obo-
z odborn literatury
hacen; vymezuj nap. pojmy spravedli-
v dvod, ppadn obohacen poui-
t v textu zkona. Otevraj rovn dve
pomrn spornou otzku prvn kvali-
fikace alobou uplatnnho nroku ja-
ko nroku z bezdvodnho obohacen.
Ve druh sti pistupuj autoi k roz-
boru konkrtnch skutkovch podstat
bezdvodnho obohacen, ve tet s-
ti liberanch dvod (tedy dvod, pi
jejich naplnn povinnost vydat bezd-
vodn obohacen nevznik, jako plnn
existujcho dluhu, promlenho dluhu,
jednn na vlastn nebezpe a ve vlast-
nm zjmu apod.). Ve tvrt sti se au-
hu z bezdvodnho obohacen a s nimi
spojenmi souvislostmi (nap. procesn-
mi souvislostmi jako nprava nedostat-
ku vcn legitimace nebo formulace a-
lobnho petitu na vydn bezdvodnho
obohacen vce subjekty). V pt sti je
pak pojednno o rozsahu restitun po-
vinnosti, v est sti o promlen pr-
va na vydn bezdvodnho obohacen,
v sedm sti o vztahu bezdvodnho
obohacen k jinm institutm soukro-
mho prva (nap. vztahu bezdvodn-
ho obohacen a ochrany vlastnictv nebo
nrok vyplvajcch z drby) a v osm
sti o vybranch typovch ppadech
bezdvodnho obohacen (nap. v ob-
lasti majetkovho manelskho spole-
enstv, bytovho spoluvlastnictv nebo
uvn veejnho prostranstv).
Z uvedenho je zjevn, e publikace
obsahuje vechny zkladn stavebn ka-
meny bezdvodnho obohacen, a v tom-
to smru ji lze hodnotit skuten jako
komplexn.
Na publikaci je teba vyzdvihnout a oce-
nit styl psan a analytick pstup auto-
r, kte se sna skuten o praktinost
textu. Svj srozumiteln vklad doplu-
j nejen odkazy na relevantn judikatu-
ru, nbr i konkrtnmi simulovanmi
pklady, kter umouj problematiku
lpe uchopit. V tomto se odliuj od ji
vylch publikac k bezdvodnmu obo-
hacen a stylem prce napluj zsady
odbornho praktickho textu obvykl
v zahrani.
Autoi jako praktikujc prvnci vyli
sepsnm dla vstc potebm praxe, kte-
r vyaduje ji v souasn dob rozum-
n nhledy na een spornch otzek,
se ktermi se potk pi posuzovn n-
rok z bezdvodnho obohacen v sou-
51
z odborn literatury BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

vislosti s novou prvn pravou. Autoi

se spornm otzkm nevyhbaj, ba na-
opak je otevraj a nabzej vyuiteln
een (nap. v souvislosti s 2944 ob-
anskho zkonku a vkladem otzky
dobrovrnho penechn vci k uvn).
Zvrem mohu konstatovat, e publika-
ce Bezdvodn obohacen je velmi zdai-
lm dlem. Nejene poskytuje komplexn
pohled na nejdleitj otzky s bezd-
vodnm obohacenm spojen, ale ten-
i pi vkladu nov prvn pravy nabz
i pehled zkladn vyuiteln judikatury,
kter je vhodn strukturovna a seazena.
Praktick pklady, o kter je publikace
doplnna, pak slou lepmu pochope-
n dlch otzek a souvislost. Publika-
ce je navc sepsna srozumitelnou, jas-
nou a tivou odbornou formou. Zcela
bez vhrad ji tak lze doporuit vem z-
stupcm prvnickch povoln, zejmna
advoktm a soudcm, ale i ednkm
veejn sprvy nebo podnikovm prv-
nkm. Sv msto najde jist i v knihov-
nch akademickch pracovnk, studen-
t a jinch osob z ad irok veejnosti.

 JUDr. EVA DOBROVOLN, Ph.D., LL.M.,
odborn asistentka na katede obanskho
prva Prvnick fakulty MU v Brn a asistentka
soudce Nejvyho soudu
Imrich Fekete:
Obiansky zkonnk.
Vek komentr.
I. a IV. zvzok
Eurokdex, Bratislava 2014-2015,
2. aktualizovan a rozen
vydn, 80,30 eur/svazek.
Ped vce ne tymi lety jsem ml mo-
nost zpracovat recenzi na prvn vydn
slovenskho komente1 k obanskmu
zkonku, u kterho po vce ne tech
letech pistoupilo nakladatelstv Euro-
kdex ke druhmu vydn, a byl jsem
optovn podn o zpracovn recen-
ze, take mohu srovnvat konenou po-
1 I. Fekete: Obansky zkonnk, Vek komentr,
I dl, II. dl, Eurokdex, Bratislava 2011,
str. 2590, Prvn rozhledy . 9/2012, str 332.
dobu komente s vydnm pedchozm. ho pojet je v textu komente promt-
Z tohoto dvodu je ji nadbyten opa- nuto nejenom aktuln soukrom prvo
kovan uvdt to, co jsem pozitivn hod- EU a nejdleitj prvn dokumenty
notil u prvnho vydn komente (a co smujc k unifikaci evropskho sou-
pod plat i u druhho), a jsem rd, e kromho prva (PECL, DCFR, PETL,
vydn druh nepedstavuje pouze drobn PEICL), ale tak platn mezinrodn
upraven dotisk prvnho, ale jsou v nm soukromoprvn smlouvy (nap. Vde-
patrn vrazn obsahov zmny. sk smlouva OSN o smlouv o mezin-
Text vkladu jednotlivch ustanoven rodn koupi zbo nebo Zsady mezin-
je nov zpehlednn nadpisy jednotlivch rodnch obchodnch smluv UNIDROIT).
st vkladu, koment je doplnn o dal- Podstatn nrst zpracovan materie
praktick pklady (piem ji ve vy- oproti prvnmu vydn (cca o 30 %) si
dn prvnm jich bylo vce ne 400) a je vydal tak zmnu ve struktue komen-
vrazn doplnna a aktualizovna judi- te, kter je rozdlen (oproti prvnmu
katura, kter je v souladu s modern- vydn ve dvou dlech) na tyi stejn
mi trendy zaazovna pmo do textu sti. Prvn svazek je vnovn vkladu
komente, a nikoliv a na zvr komen- veobecn sti obanskho zkonku
tovanch ustanoven. ( 1 a 122), druh svazek komente
Na rozdl od prvnho vydn je vklad je zamen na vcn prva, odpovd-
jednotlivch ustanoven uvozen pouka- nost za kodu a bezdvodn obohace-
zem na vvoj pslunch prvnch in- n ( 123 a 459), tet svazek obsahuje
stitut od mskho prva a do souas- vklad k ddickmu prvu a veobecn
n prvn pravy a ve druhm vydn je sti zvazkovho prva ( 460 a 487)
t naznaen pehled prvnch prav, a posledn, tvrt, svazek obsahuje vklad
ve kterch se odrej zkladn instituty k jednotlivm obanskoprvnm smlou-
soukromho prva. Vedle nejvce citova- vm a zvrenm ustanovenm oban-
nch kodex, ktermi jsou francouzsk skho zkonku ( 488 a 880).
Code Civil, rakousk ABGB a nmeck Z pohledu eskho tene je vak pe-
BGB, jsou do komparace zahrnuty tak devm vznamn zdraznit, pro ten-
obansk zkonky esk republiky, Ma- to koment me mt pro nj v souas-
arska a Rumunska. V rmci evropsk- n i budouc dob nemal vznam. Ji

52 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 z odborn literatury
v rmci hodnocen prvnho vydn jsem opench o vznamnou judikaturu Nejvy- k upotebitelnost vydvanho komen-
v tto souvislosti uvdl pedpoklad, e ho soudu esk republiky a stavnho te i pro esk prvn prosted. Jde to-
s pijetm zk. . 89/2012 Sb., oban- soudu esk republiky ve spojen s eskou ti o projekt, kter si svou kvalitativn
sk zkonk, se budou jednotliv es- odbornou literaturou, me bt z tohoto rovn v niem nezad nejenom s es-
k vznamn prvnick nakladatelstv pohledu pro eskho tene dlouhodo- kmi komenti k pedchoz obansko-
(C. H. Beck, Leges, Wolters Kluwer) ori- b cennou pomckou s ohledem na ji prvn prav, ale tak k novmu oban-
entovat na zpracovn koment k no- chybjc souhrnn zpracovan esk ko- skmu zkonku.
vmu obanskmu zkonku a literrn mentov literatury k zk. . 40/1964 Sb. Stejn jako v ppad prvnho vydn
produkce se zk. . 40/1964 Sb., oban- s aktuln judikaturou. To plat tm spe, i vydn druh m nesporn nadaso-
sk zkonk, ji nebude pli vnovat, a- e na elektronickm portlu www.epi.sk vou vizuln podobu s jednou na prvn
koliv bylo lze pedpokldat, e jet adu je koment v aktualizovan a doplovan pohled mon ne snadno postehnutel-
let budou probhat zen s hmotnprv- verzi, co byl a je benefit, kter eskm nou zmnou. Na ernm poli v mod-
nm zkladem v dosavadnm obanskm tenm jejich komente neposkytly, rm pltn zlatou barvou a vabachem
zkonku. Tento pedpoklad se v plnm a to ani v pomrech nov prvn pravy. na vnj zadn stran komente vyra-
rozsahu naplnil. Zdrazoval jsem v t- Tato skutenost by mohla ostatn bt en (a velmi vrazn esteticky psob-
to souvislosti, e je iluzorn a nesprvn i uritm podntem pro nkter z es- c) pouit motto non in legendo, sed
pedstava, e 1. 1. 2014 pestane bt pra- kch prvnickch nakladatelstv, aby zv- in intelligendo leges consistunt (zkon
va obsaen v zk. . 40/1964 Sb. zcela ilo, zda mezeru ve zpracovn rozshl nesta st, ale je teba porozumt jeho
aplikovateln, co vyplvalo ji i z pe- judikatury Nejvyho soudu R posled- obsahu), kter v prvnm vydn bylo ob-
chodnch ustanoven zk. . 89/2012 Sb. nch let njakm publikanm projektem saeno i jako motto vnitn sti komen-
Velmi siln dosah dosavadn prvn pra- jet nezaplnit, nebo esk komente te, zstalo ve druhm vydn zacho-
vy i v oblasti vcnch prv, kter se ji- k obanskmu zkonku se uzavely k ro- vno na vnj zadn stran, ale vnitn
nak d novou prvn pravou ve smys- ku 2009, a souhrnn judikaturn zpra- motto bylo nahrazeno latinskm slo-
lu 3028 odst. 1, 2 zk. . 89/2012 Sb., covn tak esk ten nem ji prak- vm lex non exacte definit, sed arbitrio
ostatn potvrdila i judikatura Nejvy- ticky devt let, co je v prvu z hlediska boni viri permittit (zkon nem pesn
ho soudu a stavnho soudu pi vkladu vvoje judikatury doba nepedstavitel- definice, ale spolh se na sudek est-
prv pechodnch ustanoven (zejm- n dlouh nejenom z hlediska rozhodo- nho lovka). Myslm, e tato zmna
na v zench o vypodn spolenho vn novch, dosud neeench otzek, trefn vystihuje cestu, kterou koment
jmn manel, v zen o vypodn ale tak z hlediska pekonn nkterch od prvnho vydn ke druhmu z hledis-
nrok z neoprvnn stavby jdoucch dosavadnch judikaturnch pstup. Je ka obsahu a kvality uel.
do jist mry nad rmec 3028 odst. 2 v tto souvislosti do jist mry paradox-
zk. . 89/2012 Sb.). n, e tento informan deficit nahrazu-  Mgr. MICHAL KRLK, Ph.D.,
Jestlie pak koment klade velmi sil- je eskmu teni literatura slovensk. soudce Nejvyho soudu
n draz na vklad zkonnch ustanoven Ji z toho je patrn nepochybn praktic-

Bulletin advokacie online

V poslednch dnech byly na Bulletinu advokacie online
www.bulletin-advokacie.cz publizovny tyto exkluzivn lnky:

Poskytovatel slueb informan spolenosti v hledku Evropsk komise

Poruen reimu doasn pracovn neschopnosti a vpov
Veejn zakzky vybran aspekty problematiky mimodn nzkch
nabdkovch cen, aneb jak to bylo dve a jak je tomu nyn dle ZZVZ?
Metodika Nejvyho sttnho zastupitelstv k trestn odpovdnosti
prvnickch osob
Vbr nejpnosnj pracovnprvn judikatury za rok 2016

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 53
z odborn literatury BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

PRVN SLUBY V 90 ZEMCH SVTA

E
   W         


<
:


E 

          


ss

        
^


s         
E    D  < 


www.peterkapartners.com
54 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z

^<ZWh>/<^>KsE^<Kh<Z:/Eh>,Z^<KZh^<KWK>^<KZhDhE^<K >KZh^<KDZ^<K
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
6/2014
Vademecum advokta
aneb Prvodce nktermi situacemi prvn praxe
vodn slovo
Ven kolegyn, ven kolegov,
Vbor pro odbornou pomoc a ochranu zjm advokt (d-
le jen VOPOZA) nen nutn pedstavovat. Efektivn pra-
cuje jakoto poradn orgn pedstavenstva AK ji dvanc-
tm rokem, kdy vznikl jako vraz nalhav stavovsk poteby
na zklad rozhodnut snmu AK ze dne 1. 10. 2005. Te-
dy v dob, kdy vrcholila akce tzv. ist ruce a s n spojen,
historicky se opakujc kolize spravedlnosti a zvle, piem
clem akce byla nprava spolenosti klackem trestn represe
a upozadn stavnch princip, na zklad nich je zejmna
trestn proces prvem zen konflikt.
Po nkolika letech relativnho klidu, kdy VOPOZA eil v-
cemn solitrn problematiku pomoci jednotlivm advok-
tm, byla v ervnu 2013 zsahem Vrchnho sttnho zastupi-
telstv v Olomouci zahjena protikorupn revoluce a v rmci
dosahovn jejch vznosnch cl la (a jdou) zejmna nkter
stavn zkladn lidsk prva a svobody opt stranou.
Jakkoli nelze najt boj proti korupci a klientelismu, jakoto
hesla doby, v stavnprvnch pedpisech, kautelami demo-
kratickch princip se to v Preambuli, l. 1, l. 2, l. 4, l. 9
odst. 3 a dalch stavy (o Listin zkladnch prv a svobod
ani nemluv) jenom hem, avak orgny sttn moci se t-
mito protivnmi zsadami v mnohch ppadech pi tvorb
veejnho blaha nenechaj znervznit. Advokt, jakoto hlav-
n pedstavitel nezvisl a svobodn justice, stoj pojmov
na druh stran hit takovch her a mnohdy se stv hlav-
nm hrdinou pbh, kdy k velk nelibosti t sprvn sti
veejnosti a sttnch orgn hj prvo na spravedliv proces
svch klient a v t souvislosti nezdka i prvo sv a svobod-
nou advokacii jako stav.
U pleitosti destho vro vzniku VOPOZA byl v jnu
2015 ve zvltnm sle Bulletinu advokacie publikovn Sbornk
vybranch ppad Vboru pro odbornou pomoc a ochranu z-
jm advokt. Jeho clem bylo prezentovat odborn veejnos-
ti cel desetilet innosti VOPOZA a advoktm na konkrt-
nch ppadech poskytnout informace a potamo nvod, jak
elit nestandardnm situacm, vyskytujcm se v advoktn pra-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z odborn literatury
lnky
z advokacie
xi, s pesahem do zjm ad-
voktnho stavu jako celku.
Na zklad zvr v-
jezdnho zasedn VOPOZA
ve dnech 3. a 4. ervna 2016
byla zpracovna zprva o in-
nosti VOPOZA pro pedsta-
venstvo AK, kdy pedstaven-
stvo na svm zasedn dne 11. 10.
2016 za m asti moude roz-
hodlo vytvoit materil, tentokrte
zeveobecujc nejpalivj proble-
matiku advoktn praxe na zkla-
d opakujcch se modelovch p-
pad. Vznik tak toto Vademecum
(z lat. poj se mnou, jinak kapesn
prvodce), jeho ambic je vytvoen
nvodu k jednn advokta v typickch
problematickch situacch (komunikace
s klientem zbavenm osobn svobody zejmna ve vazebn
vznici, uplatnn povinnosti mlenlivosti pi styku s orgny
veejn moci, odklad procesnch kon z dvodu na stran
advokta a prvn zastoupen zjevn nepetnho klienta ne-
zbavenho svprvnosti). Tento materil, vznikl coby kolek-
tivn dlo pod laskavou patronac lena pedstavenstva AK
a pedsedy studijnho a legislativnho kolegia AK JUDr. Vla-
dimra Papee a JUDr. Hany Rdlov, fredaktorky Bulleti-
nu advokacie, by tak ml bt napt skutenm prvodcem
kadho advokta, jakoto imanentn obsah jeho vbavy ja-
ko advoktn prkaz, talr, prvn pedpisy i prun spis.
To je i dvod jeho ponkud subtiln podoby, kdy v pedmt-
nch situacch je teba obvykle reagovat rychle a strun.
Ven kolegyn, ven kolegov, jmnem celho
VOPOZA vm, e vm Vademecum napome ve va pra-
xi co nejefektivnji, k emu snad pispje i skutenost dis-
tribuce Bulletinu advokacie mezi celou odbornou veejnost,
a tedy vyjasnn si pravidel v rmci stran jednotlivch zen
s clem pedchzen konfliktnm situacm a naplnn pravi-
del spravedlivho procesu.
Peji mnoho spch!
 JUDr. MAREK NESPALA,
pedseda Vboru pro odbornou pomoc a ochranu zjm advokt
55
z esk advokacie
Komunikace s klientem ve vkonu vazby
a vkonu trestu odnt svobody
Jak jsou zkonn omezen komunikace
mezi obhjcem a obvinnm, kter je omezen
na osobn svobod v reimu vkonu vazby i
vkonu nepodmnnho trestu odnt svobody,
a jak m advokt jako obhjce v trestnm
zen postupovat, pokud je mu v komunikaci
s klientem obvinnm neoprvnn brnno?
V
ystupuje-li advokt jako obhjce v trestnm ze-
n, m obvinn prvo se s obhjcem neomeze-
n radit ( 14 odst. 9 zkona . 293/1993 Sb.,
o vkonu vazby, ve znn pozdjch pedpis
obvinn m prvo pijmat ve vznici nvtvy
obhjce neomezen; omezen uveden v odstavcch 1 a 8 to-
hoto ustanoven se na nvtvy obhjce nevztahuj). Za tmto
elem je advokt oprvnn navtvit obvinnho ve vznici
rovn tehdy, byl-li vzat do vazby nebo je-li ve vkonu trestu
odnt svobody pro dvj trestn in. Pstupu ke klientovi
nesm vznice nijak brnit, jde-li o nvtvu provdnou v sou-
Povinnost mlenlivosti
V jakm rozsahu jsou advokt, advoktn
koncipient, zamstnanci advokta a vbec
vechny osoby podlejc se na poskytovn
prvnch slueb, vzny povinnost zachovvat
mlenlivost o vech skutenostech, o nich
se dozvdly v souvislosti s poskytovnm
prvnch slueb? Jak sprvn postupovat,
pokud jsou osoby, vzan povinnost
zachovvat advoktn mlenlivost, vyzvny
k podn vysvtlen nebo svdeck vpovdi?
P
odle 21 odst. 1 zkona . 85/1996 Sb., o advoka-
cii, ve znn pozdjch pedpis, je advokt povi-
nen zachovvat mlenlivost o vech skutenostech,
o nich se dozvdl v souvislosti s poskytovnm
prvnch slueb [stejn viz advoktn slib ve smys-
lu ust. 5 odst. 1 psm. j) zkona o advokacii: Slibuji na svou
est a svdom, e budu ctt prvo a etiku povoln advokta a chr-
nit lidsk prva. Slibuji, e budu dodrovat povinnost mlenlivosti
a dbt dstojnosti advoktnho stavu.]. Zachovvnm mlen-
livosti rozumme zdren se vech projev, z nich me tet
osoba usoudit na existenci njak skutenosti, a ji jde o pro-
56
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
ladu s prvnmi pedpisy. Prvo radit se s obhjcem m klient
rovn tehdy, pokud byl vzat do vazby z dvod souvisejcch
s jinm trestnm inem, pro kter je sthn a ohledn kterho
mu byl ustanoven jin obhjce ne ve vci pedchoz. Pokud
vznice odmtne advokta k obvinnmu pustit s odvodn-
nm, e nebyl ustanoven obhjcem pro ten trestn in, v jeho
dsledku byl obvinn vzat do vazby, jde o chybn postup,
proti ktermu mus advokt podat stnost k editeli vznice
a Generlnmu editelstv Vzesk sluby esk republiky.
Kontrola korespondence mezi obvinnm a jeho obhjcem je
neppustn ( 13 odst. 3 zkona o vkonu vazby); stejn tak je
neppustn kontrola korespondence mezi obvinnm a advok-
tem, kter obvinnho zastupuje v jin vci. Pokud dojde k po-
ruen tchto pravidel (a ji jednorzov, nebo dokonce opako-
van), je teba podat stnost k editeli vznice a Generlnmu
editelstv Vzesk sluby esk republiky.
 JUDr. VLADIMR PAPE, len pedstavenstva AK a pedseda
Studijnho a legislativnho kolegia AK
jevy stn, i psemn. Za takov projev me bt povaovno
i naznaen souhlasu i nesouhlasu pohybem (pikvnut) ne-
bo jinm vnmatelnm zpsobem. Zachovvat mlenlivost mu-
s advokt vi kadmu, tj. zejmna vi soudm, jinm stt-
nm orgnm a ostatnm orgnm veejn sprvy, vi fyzickm
i prvnickm osobm, vetn osob blzkch klientovi, pokud
od klienta neobdr zmocnn k opaku.
Skutenosti, o nich je teba zachovvat mlenlivost, jsou
zejmna skutenosti prvn, tedy takov, s nimi prvn nor-
my spojuj vznik, zmnu nebo znik subjektivnch prv a po-
vinnost, jako jsou prvn kony a jin prvn i protiprvn
jednn jak soukromoprvnho charakteru, tak veejnoprvn,
nebo prvn udlosti, zejmna bh asu (lhty) a protiprv-
n stavy. Mohou to vak bt i skutenosti jin, dotkajc se
osoby klienta, morlky, povsti a postaven ostatnch lid, je-
jich vztah k jinm lidem, zvatm a k prod (vetn p-
rodnch ivl) obecn.
Povinnost mlenlivosti nejsou chrnny jen skutenosti,
o nich m advokt povdom ve sv hlav, ale t skutenos-
ti obsaen v psemnostech a jinch vnmatelnch projevech,
kter m advokt k dispozici v souvislosti s poskytovnm prv-
nch slueb, tedy nap. spisy advokta, listiny v psan podob,
listiny a jin informace uloen v elektronick podob v pota-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
ch i na jinch nosich, skutenosti zachycen na obrazech
a v jinch autorskch dlech, nrtech, podobiznch, zpravodaj-
skch filmovch zbrech, v potaovch programech, v hmot-
nch pedmtech a jako soust i psluenstv dalch vc.
M-li advokt v uritm zen vypovdat o skutenostech, na kte-
r dopad shora vymezen povinnost mlenlivosti, i vydat listi-
nu, jej obsah se tk okolnosti, o kterch plat zkaz vslechu,
m povinnost na tuto skutenost upozornit pslun orgn veej-
n moci nebo jinou osobu, kter vslech provd, a zdret se vpo-
vdi (to neplat, byl-li advokt povinnosti mlenlivosti zprotn
postupem stanovenm 21 odst. 2 zkona o advokacii 1). Kon-
krtn ve smyslu ust. 78 odst. 2, 99 odst. 2 a 158 odst. 8
tr. du (na zklad l. 2 odst. 3 stavy a l. 37 odst. 2 Listiny
zkladnch prv a svobod) je orgnm innm v trestnm ze-
n znemonno vyadovat splnn povinnosti k vydn vci dlei-
t pro trestn zen anebo vyadovat vpov i podn vysvtlen
od osob, kter maj sttem uloenou nebo sttem uznanou povin-
nost mlenlivosti. Zkonodrce v tchto ppadech db na to, aby
nebyly ohroeny zjmy osob, kterch se trestn i jin zen nebo
pslun kontrola netk, nebo sice tk, ale m bt zabrnno
sebeobviovn, sebeusvdovn, ppadn poskytovn dka-
z proti sob prostednictvm vdomost prvnch zstupc (ob-
hjc), nabytch v souvislosti s poskytovnm prvnch slueb.
Protoe nejde o pravu, kter by byla privilegiem advokta,
volil zkonodrce v rmci prvn pravy institut zkazu poa-
dovn vpovdi (vydvn vc, poskytovn vysvtlen) ze stra-
ny orgn innch v trestnm zen, a nikoli institut prva ad-
vokta odept vpov. Advokt vpov neodepr, pouze
upozoruje orgn inn v trestnm zen, e nesm bt v kon-
krtn vci, ppadn proti uritm osobm, vyslchn. Proto
orgnm innm v trestnm zen nepslu pezkoumvn
dvod uvedench advoktem, nebo tm by nutil advokta
vyjevit skutenosti, na n se povinnost mlenlivosti vztahuje.
Stejnou povinnost mlenlivosti jako advokt m i advoktn
koncipient jako zamstnanec advokta, jako i osoby, kter se
s advoktem podlej na poskytovn prvnch slueb, avak
v ppad mlenlivosti osob, jejich prci advokt pi vkonu
advokacie vyuv, je situace sloitj. Dle ust. 21 odst. 9
psm. a) zkona o advokacii se povinnost mlenlivosti ve stej-
nm rozsahu, jakou nese advokt, vztahuje obdobn i na zamst-
nance advokta, nebo spolenosti nebo zahranin spolenosti,
jako i na jin osoby, kter se s advoktem podlej na posky-
tovn prvnch slueb. To znamen, e nejde o osoby, je by
mly samostatnou profesi, nbr se na poskytovn prvnch
slueb podlej z titulu sv spoluprce s advoktem, advokt
je k tomuto elu vyuv. Nemus se vdy jednat o zamst-
nance advokta ani o osoby, kter jsou na innosti advokta
jinm zpsobem zvisl (nap. stist). Jde o vechny osoby,
s nimi advokt spolupracuje, konzultanty, IT specialisty, za-
hranin advokty a specialisty, soukrom detektivy, medil-
n zstupce a poradce atd.
1 Zde je teba jet zdraznit, e zprotn povinnosti mlenlivosti je pouze vnitn
zleitost mezi advoktem a klientem a pichz v vahu prakticky pouze
v ppad, kdy vpov advokta me jeho klientovi prospt. Tento institut
rozhodn nen v zkon proto, aby byl naplnn veejn zjem na odhalovn
trestnch in a na potrestn pachatele. S tm souvis i skutenost, e advokt
nesm ani sdlit totonost klienta za elem monosti vslechu klienta k otzce
zprotn povinnosti mlenlivosti viz stanovisko AK ze dne 3. 1. 2010,
sp. zn. 01-15/10/drKr/pd.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z esk advokacie
Pokud jde o innosti tlumonka nebo znalce, ty sice s po-
skytnutm prvn sluby souvisej, avak jde o samostatn pro-
fese, kter samy o sob nejsou vkonem advokacie ani se na n
nepodlej. Pedmtem je zde vkon innosti upraven zvlt-
nmi prvnmi pedpisy, pedevm zkonem . 36/1967 Sb.,
o znalcch a tlumoncch, ve znn pozdjch pedpis. Ten-
to zkon m povinnost mlenlivosti znalce i tlumonka upra-
venu pro ely vkonu jejich innosti samostatn, a to obdob-
nm zpsobem jako zkon o advokacii. Dle jeho ust. 10a
znalec (tlumonk) je povinen zachovvat mlenlivost o sku-
tenostech, o kterch se dozvdl v souvislosti s vkonem sv
znaleck (tlumonick) innosti, a to i po jejm skonen; to
neplat, pouije-li informace o tchto skutenostech pime-
nm zpsobem pro vdeck nebo vzdlvac ely. Mlenli-
vosti ho me zprostit orgn veejn moci, kter ho ustanovil,
nebo ten, pro nj znaleckou (tlumonickou) innost na z-
klad smlouvy vykonal. Povinnost mlenlivosti se vztahuje
i na konzultanty a dal osoby, kter se na znaleck (tlumo-
nick) innosti podlely. O povinnosti mlenlivosti je znalec
(tlumonk) povinen tyto osoby psemn pouit. Mlenlivos-
ti me tyto osoby zprostit orgn veejn moci, kter znalce
(tlumonka) ustanovil, nebo ten, pro nj znalec (tlumonk)
znaleckou (tlumonickou) innost na zklad smlouvy vyko-
nal, tedy i (zejmna) advokt v zjmu svho klienta.
Pokud znalec nebo tlumonk vykonvaj svou innost pro
advokta nebo klienta advokta v rmci zajitn prvnch slu-
eb, nesou povinnost mlenlivosti o skutenostech, kter se do-
zvdli v souvislosti s vkonem sv innosti ve prospch advo-
kta a jeho klienta. A pouze ten, kdo jejich sluby objednal,
je oprvnn je povinnosti mlenlivosti zprostit. Protoe ad-
vokt vykonv svou innost zpravidla na pkazn nebo ob-
dobnou smlouvu, tj. pro pkazce klienta, je i tato innost
vykonvna pro jeho klienta, a klient je tedy i osobou, kter
me znalce nebo tlumonka zprostit povinnosti mlenlivosti.
Zvltn postaven vak v tomto ohledu vznik, pokud znalec
nebo tlumonk vykonvaj svou innost na zklad ustanoven
orgnem veejn moci (v trestnm zen pjde o pibrn znalce
dle 105 tr. du). V takovm ppad maj povinnost mlenlivos-
ti nikoli ve prospch klienta advokta, i kdy se jej jejich innost
tk jako osoby (nap. posouzen zdravotnho nebo duevnho
stavu, tlumoen pi konu). Pokud advokt nsledn komuni-
kuje s takovou osobou, mus si bt vdom, e zde nen mon
povinnost mlenlivosti chrnc klienta zajistit a e ji nelze ani
po tchto osobch vyadovat. Vjimku tvo tlumoen komu-
nikace mezi advoktem a jeho klientem, nebo na ni se vztahu-
je zkaz pouit ve smyslu ust. 11 odst. 1 in fine obdobn ja-
ko na odposlech komunikace mezi advoktem a jeho klientem.
V kadm ppad by ml advokt spolupracujc osoby upo-
zornit (zamstnance samozejm v pracovn smlouv a jin
osoby v psemn dohod i jinm dokumentu) na rozsah je-
jich povinnosti mlenlivosti, a to s nleitm pouenm ve smy-
slu shora uvedenho.
 JUDr. VLADIMR PAPE, len pedstavenstva AK
a pedseda Studijnho a legislativnho kolegia AK
 JUDr. MAREK NESPALA, pedseda Vboru
pro odbornou pomoc a ochranu zjm advokt
57
z esk advokacie
! Nepetn klient neomezen
! ani nezbaven svprvnosti
Jak m advokt postupovat pi prvnm
zastoupen klienta, kter vykazuje znaky
nepetnosti, avak jeho svprvnost nebyla
omezena ani nebyl svprvnosti zbaven?
Z
astupuje-li advokt klienta, kter jev znmky z-
vanho psychickho onemocnn, a existuje-li
na zklad tto skutenosti podezen, e je ne-
petn, mus advokt i za takovto situace po-
stupovat tak, aby chrnil nebo prosazoval prva
a oprvnn zjmy klienta ( 16 zkona o advokacii). Advo-
kt je sice v tomto smru vzn pokyny klienta, ovem pou-
ze za podmnky, e nejsou v rozporu s prvnm nebo stavov-
skm pedpisem; o tom je advokt povinen klienta pimen
pouit. Zrove tak plat, e pokyn klienta je zpsobil mt
prvn inky pouze tehdy, pokud jde o platn prvn jedn-
n. V tomto smru lze tedy konstatovat, e je-li prvn jedn-
n (pokyn klienta) neplatn z dvodu duevn poruchy, kter
in tuto osobu neschopnou prvn jednat ( 581 obansk-
ho zkonku), nen tmto pokynem advokt vzn. Jakkoli te-
Kolize termn kon nazench soudy
a jinmi orgny
P
edstava vnjho nebo astjho problmu
zpsobenho koliz dvou soudnch jednn i
obecnji dvou povinnost advokta poskytnout
prvn sluby, kter pipadly, pesnji asi, byly
nazeny, na stejn as, a tedy koliduj, je mo-
n pro nkter advokty do t mry neaktuln, e je n-
sledujc text nemus zajmat. Naproti tomu, jak se zd,
existuje pomrn hodn koleg, kte takovou kolizi mu-
s opakovan eit, a opakovan to pro n pedstavuje pro-
blm. Nemn trvale se objevuj upozornn na rzn for-
my neshod mezi advoktem a jinm subjektem, nejastji
soudem, jejich pinou je snaha advokta doshnout od-
kladu odroen kolidujcho konu prvn sluby1 i ji-
n aktivity advokta a neochota druh strany dosti vy-
hovt. Z toho dvodu se vc zabval na svm jednn dne
3. a 4. 6. 2016 Vbor pro odbornou pomoc a ochranu z-
1 Pojem kon prvn sluby je vnmn pedevm tak, jak jej podv vyhlka
. 177/1996 Sb., o odmnch advokt a nhradch advokt za poskytovn
prvnch slueb (advoktn tarif), ve znn pozdjch pedpis, by v praxi
me jt i o prvn slubu, tmto pedpisem neuvaovanou.
58
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
dy me ve svm dsledku bt komunikace mezi advoktem
a takovmto klientem problematick a nemon, mus ad-
vokt vyjt z povahy vci a detekovat ta prva a oprvnn z-
jmy, kter je teba v danm zen chrnit nebo prosazovat,
a podle nich nsledn postupovat, a to bez ohledu na ppad-
n pokyny klienta, kter by byly v rozporu s jeho vlastnmi
zjmy. Pitom je advokt povinen spolupracovat s ppadn-
mi osobami, kter maj ze zkona nebo na zklad jin prvn
skutenosti oprvnn za klienta prvn jednat, nap. se le-
nem domcnosti ( 49 obanskho zkonku).
Skutenost, e klient je zjevn nepetn a je stien zva-
nm psychickm onemocnnm, neopravuje advokta podat n-
vrh na zahjen zen, kter by klienta omezilo v jeho prvech
viz rozhodnut odvolacho sentu AK ze dne 18. 7. 2001,
sp. zn. K 254/99. Takovmto jednnm toti dochz k porue-
n zkladnch princip, na kterch spov vztah mezi advok-
tem a klientem, jakkoli se me takovto postup v jednotlivch
ppadech jevit jako ulechtil nebo morln sprvn.
 JUDr. VLADIMR PAPE, len pedstavenstva AK a pedseda
Studijnho a legislativnho kolegia AK
jmu advokt a uloil mi, abych v tto vci zpracoval roz-
shlej materil vetn doporuen, jak v takovchto situa-
cch postupovat.
Jak z ve uvedenho vyplv, podstatou problmu je kolize
dvou aktivit advokta, pipadlch na shodn termn. Striktn
vzato, do tto kategorie nepat kolize, kter si zpsobil advo-
kt tm, e si sm a dobrovoln na stejn termn uril i doho-
dl dv aktivity, ppadn tento asov stet akceptoval. Nap.
souhlasil pi odroen soudnho jednn s termnem jednn
dalho, piem pehldl, e na nov termn ji m plnov-
nu jinou prvn slubu anebo jinou aktivitu, kterou nelze jed-
nodue odloit, a pedstavuje tedy pekku na jeho stran.
By i jist tento problm zpsoben nepozornost je mon
eit dle navrenm postupem.
Tmatem nsledujcch dk je ale analza situace nasta-
l tm, e bez piinn advokta je postupem jinho subjek-
tu, pedevm soudu, ale tak sprvnho adu, Policie R
atd. uren termn jednn v klientskch vcech, kter kolidu-
je s jinm konem prvn sluby i jinou aktivitou advokta.
Z hlediska eenho problmu nen mezi dsledkem kolize
termnu plnovanho konu prvn sluby nebo plnovan ji-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 z esk advokacie
n aktivity advokta podstatn rozdl. Pojem jin aktivita je vy o poskytnut prvn sluby spovajc v obhajob nebo za-
ale obsahov ir a zahrnuje nejen aktivity vzan k innos- stoupen v civilnm zen, ppadn ve sprvnm zen, z-
ti advokta, kter nelze oznait konem prvn sluby, nap. astnit se konkrtnch soudnch jednn i jednn sprvnho
zastoupen klienta na valn hromad, pracovn cesta do msta orgnu, nen-li vjimen sjednno nco jinho. Jde o realiza-
poskytnut prvn sluby, tak aktivity jinho druhu, nap. in- ci povinnosti advokta, uveden v 16 zkona . 85/1995 Sb.,
nost rozhodce, pedagoga, ale i dovolen i rekreace advokta o advokacii, ve znn pozdjch pedpis, podle nho:
anebo plnovan lkask zkrok, by v tomto poslednm p- (1) Advokt je povinen chrnit a prosazovat prva a oprvnn
pad nejde o aktivitu, ale spe o fyzickou neschopnost. Po- zjmy klienta a dit se jeho pokyny. Pokyny klienta vak nen
mr jednotlivch aktivit ve vztahu k profesnm povinnostem vzn, jsou-li v rozporu s prvnm nebo stavovskm pedpisem;
advokta bude zmnn. o tom je advokt povinen klienta pimen pouit. (2) Pi v-
Hned v vodu je teba velmi drazn upozornit na to, e konu advokacie je advokt povinen jednat estn a svdomit;
advokt by se pedevm ml snait kolizi termn vyhnout, je povinen vyuvat dsledn vechny zkonn prostedky a v je-
a pokud to je jenom trochu mon, tak jejmu vzniku pede- jich rmci uplatnit v zjmu klienta ve, co podle svho pesvd-
jt. Vynechm-li intern pravu substituc, v kancelch, kde en pokld za prospn.
to je personln mon, tak nap. advokt, kter v, e po n- Obdobn podle 41 odst. 1 tr. du je obhjce povinen po-
jakou podstatnj dobu bude zaneprzdnn kvli vcedenn- skytovat obvinnmu potebnou prvn pomoc, eln vyuvat
mu hlavnmu len, pracovn cest nebo rekreaci, a souas- k hjen jeho zjm prostedky a zpsoby obhajoby uvede-
n me pedpokldat, e na tuto dobu bude naizovn kon n v zkon, zejmna peovat o to, aby byly v zen nleit
ve vci, v n poskytuje prvn slubu, by se ml pedem po- a vas objasnny skutenosti, kter obvinnho zbavuj viny ne-
kusit upozornit orgn, kter bude kon naizovat, na hrozc bo jeho vinu zmruj, a tm pispvat ke sprvnmu objasnn
kolizi. Netvrdm, e zmnn orgn mus brt na upozornn a rozhodnut vci. Obansk soudn d, sprvn d ani zkon
ohled, ale zcela jist je to dost podstatn argument, dojde-li o odpovdnosti za pestupky a zen podobnou pravu neob-
pozdji v dsledku neptomnosti advokta na konu, kter sahuj. Nen ale pochyb, e povinnost advokta je v tchto -
byl pes upozornn nazen, ke komplikacm. zench zcela stejn. Specifickm ppadem pak je nutn obha-
Soust prevence je nepochybn i dohoda s klientem a je- joba ve smyslu 36 a nsl. tr. du, u n je ast obhjce pi
ho souhlas se substituc, i kdy takov dohoda nee ve. konech v trestnm zen zkonnou podmnkou tchto kon.
Je nap. rozdl, co si asi neuvdomuj mnoz soudci, mezi V rovin stavnho prva zaruuje l. 37 odst. 2 Listiny z-
souhlasem se substituc obhjce pi vslechu svdka v rmci kladnch prv a svobod prvo kadho na prvn pomoc v -
ppravnho zen, pi konech sprvnho orgnu nebo pi zen ped soudy, jinmi orgny i orgny veejn sprvy. V ro-
nkterch konech v civilnm zen a souhlasem se substi- vin zvazk z mezinrodnch smluv, kter R ratifikovala,
tuc konu prvn sluby spovajcho v asti na soudnm prvo na pomoc obhjce podle vlastnho vbru zaruuje ob-
jednn, kde m bt vyslechnut klov svdek anebo ped- vinnmu l. 6 odst. 3 mluvy o ochran lidskch prv a z-
nesena zvren e. A samozejm souhlas klienta nee kladnch svobod.
problm vznikl tm, e dn z potencilnch substituen- dn prvn pedpis ovem nee termnov konflikt mezi
t prost nem as. Zcela krajnm preventivnm opatenm, dvma povinnostmi advokta, plynoucmi z poskytovn prv-
kter ale me bt nrokovno, je pak odmtnut uzaven n sluby, a nic ani nee situaci, v n se zmnn povinnost
smlouvy o prvn slub pro nedostatek asu na jej ppravu. dostane do konfliktu s jinmi relevantnmi skutenostmi, nap.
Oprvnn k takovmu postupu lze krom logiky vci a po- nemoc advokta, dovolenou i rekreanm pobytem.3 dn
vinnosti ponat si svdomit ( 16 odst. 2 zkona o advoka- prvn pedpis tak neukld advoktovi povinnost, aby v ta-
cii) dovodit i z ust. l. 8 odst. 2 etickho kodexu. Pomrn kovchto ppadech zajistil poskytnut prvn sluby jinm
kategoricky se v tomto smru vyjdil stavn soud ve svm advoktem, tedy to, emu se obecn k substituce. Z cito-
rozhodnut,2 kde mimo jin uvedl: Z odpovdnosti obhajova- vanch ustanoven zkona o advokacii lze ale dovodit, e by
nho za (vasnou) volbu obhjce vak nikterak nevyplv povin- advokt ml usilovat v zjmu klienta o to, aby tato situace byla
nost obecnho soudu pizpsobovat reim zen a jeho prbh njakm zpsobem eena a zejmna tam, kde nejde o nutnou
pedstavm a poadavkm obhjce (obalovanho), by by ob- obhajobu, nezstal klient pi soudnm jednn bez zastoupen.
hajobu pevzal obhjce v sebekrat dob; bh asu potebnho Prostor pro substituci mu dv ust. 26 zkona o advokacii,
k pprav obhajoby (vetn vyuit prva na volbu obhjce) je ale tak neuruje dnou povinnost. Lze ale pedpokldat,
toti teba zamit od soudu k obhjci, a nikoli naopak, take e pokud by advokt v ppad kolize termn neuinil ve, co
je vc (profesn odpovdnost) obhjce, pevezme-li zastoupe- po nm lze spravedliv poadovat, lo by, i mohlo by jt o kr-
n na posledn chvli, jak se se svmi zkonnmi a etickmi n provinn. Mimo jin to plyne z rozhodnut odvolacho kr-
povinnostmi vypod; zmnou v osob zvolenho obhjce ne- nho sentu ve vci 34/2012, podle nho je: opakovan ju-
n proto obecn soud v prbhu zen co do jeho reimu nikte- dikovno, e neomluven neast obhjce pi hlavnm len je
rak vzn. V dan vci nelo sice o pevzet obhajoby s ter- povaovna za hrub poruen povinnosti advokta (nap. roz-
mnem konu obhjce, kolidujcm s jeho jinou povinnost, hodnut . 7/1993, 12/2008, 29/2010 Sbrky krnch rozhodnu-
ale je zejm, e na takov ppad by prezentovan nzor
dopadal tm spe. A samozejm je teba jeho prismatem 2 Viz rozhodnut S ze dne 25. 9. 1996, sp. zn. III. S 83/96.
hledt i na pevzet prvnho zastoupen i v jinch vcech. 3 Pojem dovolen m prvn vznam pouze u advoktnch koncipient
Nen pochyb o povinnosti advokta v rmci realizace smlou- a advokt v zamstnaneckm pomru.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 59
z esk advokacie
t AK). V danm ppad byla neomluven absence pi hlavnm
len kvalifikovna jako poruen ust. 16 odst. 1, 2 a 17 z-
kona o advokacii ve spojen s l. 4 odst. 1 a l. 17 odst. 1, 3 Pra-
videl profesionln etiky. A jak patrno, nejde o ojedinl roz-
hodnut krnch orgn AK.
Podobn by mohl bt postup advokta, kter nezajist sub-
stituci, vnmn jako poruen mandtn smlouvy. Ovem mra
poadovatelnho sil odstranit termnov konflikt nen ni-
kde, vetn rozhodnut krnch orgn AK, exaktn vyjd-
ena. Vtinou ale pjde o velmi individuln posouzen cel
situace, v n nikoli nepodstatnou roli hraje ujednn mandt-
n smlouvy. Jak bude dle zmnno, jistou roli zde hraje i po-
stoj AK k tto problematice.
Jinak se na vc dvaj soudy, jak vyplv z ady jejich roz-
hodnut, mimo jin i z rozhodnut Nejvyho soudu R
z roku 2008.4 V tto souvislosti podotkm, e zcela stej-
n problematika, a to i v ad ppad se stejnmi argumen-
ty, kter budou dle uvedeny, je eena v rmci mho ln-
ku z roku 2010.5 Jak ji ale bylo zmnno, problm existuje
stle, mon i ponkud roste, a z toho dvodu je teba se
jm i nov zabvat.
Zmnn rozhodnut Nejvyho soudu R bylo vyst-
nm takkajc klasick kolize. Nalzac soud konal hlavn l-
en ve vci, v n nebyla nutn obhajoba, bez ptomnosti ob-
hjce, nebo neakceptoval jeho omluvu a dost o odroen,
zdvodnnou poukazem na kolizi termnu s termnem hlav-
nho len nazenho jinm okresnm soudem. dost by-
la doloena kopi protokolu z hlavnho len konanho v t-
to druh vci, osvdujc tvrzen termn. Odvolac soud pak
neakceptoval nmitku poruen prva na obhajobu obalova-
nho. Podle jeho nzoru asov kolize advokta mezi zastu-
povnm u rznch jednn zpravidla nen dostaten zva-
nm dvodem pro to, aby kterkoli ji nazen jednn bylo
odroovno, nebo je na samotnm advoktovi, aby bez jmy
na procesnm postaven a zjmy zastupovanho klienta nasta-
lou kolizi podle sv vle a vbru eil substituc.
Ve stejnm duchu, by s ponkud odlinou argumentac,
problm vnmal i soud dovolac, jak patrno se shora zmn-
nho rozhodnut. Podle nzoru tohoto soudu nedolo k poru-
en prv stovatele, nebo zmocnn advokt se mohl nechat
zastoupit substitutem. Nejvy soud vyslovil nzor, e obhj-
ce je sice v otzce substituce vzn vl svho klienta, avak
tato vzanost nen bezbeh, nebo limitem pro ni je vymeze-
n obsaen v udlen pln moci. Poukzal na konkrtn text
pln moci, z nho vyplvalo, e obvinn vzal na vdom
oprvnn advokta ustanovit si za sebe zstupce. Z toho d-
vodu se pak tento obvinn neme domhat odroen hlav-
nho len proto, e trv na osobn asti zvolenho obhjce.
Spor se penesl k stavnmu soudu, kter svm nlezem6
oznail pedchoz procesn postup za nestavn. V bod 37 n-
lezu k tomu uvedl: 37. stavn soud respektuje obavu z ppad-
nch obstrukc v trestnm zen ze strany obhjc i obvinnch.
4 Viz rozhodnut NS R ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. 8 Tdo 748/2008, uveejnn
pod . 6/2009 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek, st trestn, dostupn
na www.nsoud.cz.
5 Viz Bulletin advokacie . 1-2/2010, Jet k odroen konu z dvodu na stran
obhjce a k prvu na obhajobu, str. 58.
6 Viz nlez stavnho soudu ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. II. S 2448/08.
60
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
K tto otzce se vyjdil v nlezu sp. zn. III. S 83/96 (N 87/6
SbNU 123; 293/1996 Sb.), kter je shora citovn. K obecnmu
zjmu na dnm a stavn souladnm vkonu spravedlnosti
pat i povinnost sttu, aby spravedlnost (ve spravedlivm proce-
su) byla vykonna bez zbytench prtah Je v monostech
tchto orgn, aby v konkrtnm ppad rozliily situace, kdy
je o odroen dno z obstruknch dvod, nebo kdy jsou zde
jin zvan dvody, kter jsou svoj povahou natolik vznam-
n, e by odroen konu trestnho zen vedlo k poruen jinho
zkladnho prva, nap. dalch obvinnch v te vci, ppad-
n pokozench, nebo k nenaplnn elu trestnho zen. O ta-
kovou situaci v souzenm ppadu nelo. Stovatel tedy sprv-
n poukzal na to, e se vdy dn ke kadmu zen dostavil
a e na jeho stran, ale ani na stran jeho obhjce nebylo mo-
no vypozorovat dn snahy o protahovn zen. dost o odro-
en jednn byla podna za okolnost, kdy zvolen obhjce ml
kolizi s jinm hlavnm lenm, kterou dn doloil, a ve vci
se mlo konat hlavn len, kter mlo pro souzenou vc klo-
v vznam. Proto dvod trvat na ptomnosti zvolenho obhjce
ml sv opodstatnn
S argumenty Nejvyho soudu R o tom, jak dsledky m
ujednn v pln moci, jm klient souhlas s ppadnou substi-
tuc, souhlasit rozhodn nelze, pedevm z ryze civilistick-
ho hlediska. Vle klienta i jeho souhlas se substitunm za-
jitnm obhajoby, i kdyby trval v rozhodn dob, nen zcela
relevantn hned z nkolika dvod. Lze vyslovit pochybnost,
e byl vysloven informovan, a to i kdyby lo o zevrubnou in-
formaci o podstat problmu a o tom, co tento souhlas zna-
men. Pln moc je obvykle podepisovna na zatku zastou-
pen, kdy, lhostejno, zda jde o vc trestn, civiln i sprvn,
je v ad ppad obtn, ne-li nemon odhadnout dopedu,
jak se bude vyvjet a jak nron zastoupen bude. Jinmi slo-
vy, zda a v jakm ppad bude mon pedat vc substitutovi
bez toho, aby kvalita prvnho zastoupen utrpla. Dokonce
by bylo mon uvaovat o tom, zda advokt, pokud by trval
na tomto ujednn bez ohledu na to, jak dsledky to me
mt pro klienta, neporuuje zmnn zkonn povinnosti dle
16 zkona o advokacii, ale tak l. 6 odst. 1 etickho kode-
xu, podle nho oprvnn zjmy klienta maj pednost ped
vlastnmi zjmy advokta.
Ujednn tak nemn nic na tom, e v dan okamik je za-
jitn takov substituce technicky nemon, protoe prost
nen substitut. Chyb tedy nejen prvn povinnost advokta
zajistit takovho substituta, ale ani se nedostv jeho existen-
ce. Souhlas klienta s ppadnou substituc je tedy souhlasem
s realizac neho, co advokt neslibuje, ale me udlat, po-
kud to shled za vhodn pro klienta a je-li to technicky mon.
K tomu pak pibvaj dal argumenty. Smluvn ujednn
o zpsobu prvnho zastoupen se v prbhu zastupovn m-
e mnit. Pln moc, obsahuje-li uveden prohlen klienta,
osvduje pouze a maximln obsah ujednn v dob, kdy by-
la podepisovna. Rozhodn neme vypovdat o tom, zda n-
sledn dolo k njak jin dohod. Byla-li ve zmnna povin-
nost advokta projednat s klientem potebu substituce, nebyla
tm mnna pouh nutnost legitimovat pedn vci substitu-
tovi. Primrn toti mus advokt s klientem prodiskutovat
dsledky takovho postupu a sdlit mu, zda mu substituci do-
poruuje i nikoli. Pedstava, e zajitn substituce je jaksi
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
zmechanizovan postup, kter se rozebhne, dokonce povin-
n, okamikem zjitn termnov kolize, je tedy od skutkov
a prvn reality velmi vzdlen.
Ujednn deklarovan obsahem pln moci nemus bt v-
bec vrazem srozumn klienta s tm, co vlastn zmnn sub-
stituce me v budoucnu znamenat. Nap. pomrn znan
nklad spovajc v hrad asu, kter substitut strv studi- padn profesn indispozice advokta danho o substituci,
em cel zleitosti. Piem lze pedpokldat, e pokud by
advokt s klientem jednal o substituci, a to nepochybn mu-
s, jak bude dle zmnno, pak mu tak mus vysvtlit, co by
zajitn obhajoby formou substituce mohlo znamenat, i po-
kud jde o finann vdaje. A je samozejm mon, e po tak-
to vysvtlen podstat vci, kter mohla, ale tak nemusela
bt advoktovi znma ji v dob uzavrn mandtn smlouvy,
protoe vc nabyla stvajcch rozmr ponkud neoekva-
n, klient zmn sv stanovisko a substituci odmtne. V nkte-
rch ppadech dvodn, v nkterch nedvodn, ale to u je
prv vc onoho individulnho posouzen, kter nelze vylou-
it tvrzenm o generlnm inku jednou vydanho souhlasu
se substituc. To vyplv minimln z povinnosti advokta jed-
nat pi poskytovn prvn sluby svdomit.
Souhlas se substituc, pedstavujc jedin zsadn argument
Nejvyho soudu R v uveden vci, je tedy jednoznan jen do-
asnm ujednnm, obvykle ve stylu: te to bude takhle a po-
dle toho, jak se vc vyvine, se dohodneme dl. Typick to je
prv pro trestn kauzy, kde prvn fz je ppravn zen, na valn hromad. Pokud je mi znmo, podobn na vc na-
kde monost substituce nejastji znamen zastoupen advo-
kta u vslechu svdka. Je asi na prvn pohled zejm, e n-
co hodn jinho pak me bt soudn zen, anebo nkter jedno z kolidujcch jednn bylo odroeno, neztotouj s p-
jeho pase. Substituovat nap. tu st, kde jsou pehrvny
odposlechy a teny listiny, je hodn velk rozdl oproti tomu,
kdo bude ptomen u vslechu znalce zpracovatele klo-
vho posudku, vznamnho svdka anebo kdo pednese z-
vrenou e. Tm spe tato diference vynikne v tzv. skupi-
novm procesu, kdy se provdn nkterch dkaz klienta
vbec nemus tkat, ale kvli nutn obhajob tam nkdo
bt mus. I kdyby si tam ml plst svetr.
Asi spe na adresu ppadnch ten ze strany tch, kte-
naizuj jednn a poslze mus eit poadavky na jejich z mho pohledu lze doporuit nsledujc postup:
odklady i odroen, je teba pipomenout, e advokacie ne-
n hierarchicky organizovan a vztahy podzenosti, pokud
existuj, jsou velmi relativn. Co znamen, e ani vedouc
advokt v advoktn kanceli s adou advokt jim obvykle
neme autoritativn pikzat, aby pevzali substitun po-
skytnut prvn sluby. Zcela jist ne v ppad, kdy nejde o za-
mstnance, ale smluvn vzanho advokta. A i v zamstna-
neckm vztahu jen velmi obtn. Namtne-li advokt, kter
je o substituci dn, e nem as bu na samotnou substi-
tuci, nebo na prostudovn potebnch podklad, anebo do-
konce prohls, e se na substituci odborn nect, je obt-
n eit takovou nmitku direktivn. A u vbec nemluvm
o takovch subtilnostech, jako je emotivn vztah potenciln-
ho substituta k pedmtu prvnho zastoupen. Tm chci sd-
lit, e nap. k projednvn drastitjch kauz nelze nkter
typy advokt delegovat. A pak je tu dal rozmr lidskho
faktoru, kterm je vztah mezi klientem a uvaovanm substi-
tutem. Je prakticky nemon eit kolizi substituc prosted-
nictvm kolegy, k nmu klient z njakho, spe iracionln-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z esk advokacie
ho, dvodu chov znanou nedvru. Mrn eeno. Zkrtka
poskytovn prvn sluby namnoze nelze redukovat na jakousi
mechanickou i zautomatizovanou innost, v jejm rmci pi-
jde klient do advoktn kancele a jej vedouc obrazn eeno
shne do krabice, vythne advokta a pidl mu ho, piem
stejn se e ppadn termnov kolize. Je jinou vc, jak p-
zejmna pokud by se opakovala, ovlivn jeho postaven v ad-
voktn kanceli, ale to nen teba nyn eit.
A konen je teba zmnit, e pouh fakt odmtn substituce
klientem nen i nemus bt dvodem pro vpov pln moci.
Pro plnost je teba podotknout, e ve, co bylo eeno,
samozejm plat i ve vcech civilnch i sprvnch, ve v-
cech zastupovn v rozhodm zen atd. A je jinou vc, e
pokud deklarace souhlasu se substituc na pln moci me
vst k vkladu, jak podv Nejvy soud R, jev se jako
zcela praktick doporuit advoktm, aby ppadn ujedn-
n otevrajc prostor k mon substituci vkldali do man-
dtnch smluv.
Ze zmnn rozhodovac praxe krnch orgn AK je pa-
trn, e jako delikt advokta je vnmna neomluven absence
pi soudnm jednn. Tot by zejm platilo v ppad, e se
advokt bez omluvy nedostav k jinmu konu prvn sluby,
kde je jeho ptomnost bu z povahy vci nezbytn, anebo
se k n speciln zavzal. Nap. zmnn zastoupen klienta
hlej i kontroln orgny AK, kter se v ppadech, kdy advo-
kt skuten vynaloil veker poadovateln sil k tomu, aby
padnou stnost soudu poukazujc na to, e druh z kolidu-
jcch jednn zstalo advoktem neobsazeno a muselo bt
odroeno. Nemm dn dvod pedpokldat, e by se tato
praxe mla zsadn mnit.
Jak maximln omezit kolizi termn dvou kon
Jak ji bylo uvedeno, dleit je, co lze povaovat za veke-
r poadovateln sil. Zcela jist to zejm nebude nikdy, ale
1. Ji pi uzavrn smlouvy o poskytnut prvn sluby,
ppadn pi prvnm jednn s klientem ve vci, kdy je advo-
kt ustanoven, posoudit asovou nronost a zvit, zda v bu-
doucnu me, nap. s ohledem na pedpokldan rozsah pro-
jednvan materie, a tedy eventuln dlku soudnho zen,
hrozit kolize termnu. Je zjevn, e prvn odhad je pouze ori-
entan. Ovem pokud advokt uzavr smlouvu o poskytnut
prvn sluby ve vci, v n figuruje deset dalch obvinnch,
ppadn vt poet astnk civilnho zen, pak lze, ze-
jmna jde-li o sloitj materii, kter bude vyadovat rozsh-
l dkazn zen, pedpokldat, e dostane-li se vc k soudu,
co v civilnm zen je vvoj zcela jednoznan, v trestnm
zen relativn snadno odhadnuteln, bude si vc nrokovat
vt asov prostor.
Se znalost svch asovch monost, tedy vzanosti posky-
tovn prvn sluby v jinch kauzch, celkov potebn aso-
v dotaci na stvajc prvn sluby, k nim se advokt zav-
zal, a samozejm s pomoc zprmrovan zkuenosti, me
advokt odhadnout, zda zcela jist konflikt nehroz, ppad-
61
z esk advokacie BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

n zda nehroz s velkou pravdpodobnost, anebo naopak, mohou hrozit. Typicky v ppad obanskho soudnho zen
zda lze s velkou pravdpodobnost takovto konflikt termn me hrozit vydn rozsudku pro zmekn ( 153b o. s. .).
pedpokldat. Je-li hrozba kolize reln, je teba zvit kapa- V takovm ppad ovit, zda m soud k dispozici ppis obsa-
citu vlastn advoktn kancele, ppadn ad hoc spoluprci hujc vyjden k tvrzenm alobce o skutkovch okolnostech,
s jinm advoktem. tvrzen alovanho a ppadn nvrh na proveden dkaz.
2. V ppad obavy z monho konfliktu termn projednat K poslednmu je teba poznamenat, e riziko vydn rozsud-
tuto monost s klientem a ppadn s nm projednat a pedjed- ku pro zmekn a nsledn nutnost podvat odvoln existu-
nat mon een. Doporuit lze i sjednn zrychlenho rei- je. Stejn jako riziko, e v trestnm zen bude realizovn pl-
mu pro jednodu alternativy, co je v podstat obdobou ge- novan kon, nejde-li o nutnou obhajobu, a podobn i v zen
nerlnho souhlasu, kter, jak je ve uvedeno, generln nen. sprvnm. O tom je teba klienta informovat. Zejmna pokud
3. Dojde-li ke konfliktu termn, situaci urychlen eit. nemonost substituce vyplv z jeho postoje a advokt nepo-
V prvn ad posoudit, zda lze lege artis a ppadn i jen vauje substituci za nevhodnou.
na zklad pedchozho souhlasu klienta rozhodnout o sub- V rmci pekek na stran advokta byly zmnny i akti-
stituci a zajistit ji. vity, nesouvisejc s vkonem advokacie, ppadn rekreace i
4. Nelze-li o substituci rozhodnout bez znalosti stanoviska dovolen jako mon dvody kolize. V tomto smru je teba
klienta, nelze-li substituci doporuit anebo ukzalo-li se ne- si pedem jasn stanovit priority, a to s vdomm, e by ni-
monm zajistit substituta, ihned konzultovat problm s kli- koli smluvn, ale systmov je advokt soust justice a je-
entem a vydat si jeho stanovisko. j poteby by ml preferovat. Ve mohou stt nap. zdravot-
5. Lze-li substituci doporuit a klient doporuen akcep- n dvody. Asi nikdo neme a zejm ani nebude poadovat
tuje, vetn ppadnch vcenklad, kter s tm mohou bt po advoktovi, aby odloil dlouhodob naplnovanou ope-
spojeny, postupovat obdobn jako v bod 3. V vahu samo- raci kvli nhle nazenmu soudu. Nicmn, m-li bt dle
zejm pichz i pedchoz pedjednn s potencilnmi sub- neschopen vkonu advokacie i asti pi konech, neme
stituty, zejmna lze-li pedpokldat vznamnj vcenklady. oekvat, e se zastav vyetovn, anebo bude soud opako-
6. Vyplyne-li z pedchozho nemonost substituce, podat van odroovat jednn. Nap. v civiln vci by takov prta-
o odroen jednn i konu. V ppad, e jde o termnov hy znamenaly zsah do prva protistrany na spravedliv pro-
konflikt kon prvn sluby (tedy nikoli s jinou pekkou ces, jeho komponentem je i jeho rychlost. Podobn snad lze
na stran advokta), je teba rozhodnout, ve vztahu ke kter- nrokovat odklad i odroen konu s ohledem na ji zapla-
mu konu bude podno o jeho odklad odroen. cen rekrean pobyt, zejmna v jinm stt, ale opakovan
7. Volbu poadavku na odroen uinit v zvislosti na zv- poukaz na kolizi konu s prodlouenm vkendem asi dvo-
en, v jakm ppad bude nastal komplikace men. Dle- dem pro jeho odklad nebude. Tot ve vztahu k dlouhodob
itm faktorem je nap. to, zda by mlo bt odroovno ve va- plnovan asti advokta na odborn konferenci i rozhod-
zebn vci nebo ve vci, kter nen vazebn, ale samozejm m zen, zejmna, znamenal-li by odklad vn komplikace
i to, jak dlouho ji soudn zen trv, zda jsou k jednn po- pro astnky. Poukaz na koln rozvrh a povinnosti extern-
zvni svdci, znalec, i zda tam maj bt provdny kony, je ho pedagoga ale silnm argumentem nejsou, a je pln na vli
by bylo obtn opakovat, zda je ve vci vce astnk, a te- orgnu, kter kon nadil, zda bude takto odvodnnou -
dy prvnch zstupc i obhjc atd. dost akceptovat i nikoli.
8. dost o odklad odroen zaslat orgnu, kter kon S m souvis otzka komunikace s uvedenm orgnem. Pri-
nadil. V tto dosti podrobn vysvtlit, co advokta k - mrn lze doporuit kontakt, ne-li pm, pak telefonick, ane-
dosti vede. Tedy pedevm oznait kolidujc prvn kon i bo e-mailem. Nelze ale pehldnout, e zejmna nkte soud-
pekku na stran advokta. V tto souvislosti pipomnm, ci takto komunikovat odmtaj. Pro, tko ci, kdy jinm to
e dokazovat existenci termnov kolize kon kopi protokolu problmy nedl, tud nejde o njak zsadn problm, dot-
z jinho zen, v nm bylo odroeno na shodn termn, je po- kajc se vech soudc, nebo snad dokonce o njakou intern
dle mho nzoru v rozporu s povinnost advoktn mlenlivosti. instrukci zapovdajc soudcm komunikovat s astnky ze-
Advokt me, ani by tuto povinnost poruil, odkzat na spi- n, resp. jejich prvnmi zstupci. Nevede-li tato forma ke sle-
sovou znaku a soud, u nho je kolidujc vc pod touto spiso- dovanmu cli, je nezbytn, mimo jin i pro ppad pozdjho
vou znakou vedena. To dostaten umouje provit prav- eten kontrolnmi orgny advokacie, komunikovat prokazatel-
divost jeho tvrzen. n. Zejm prostednictvm datovch schrnek i e-mailu se za-
9. V ppad, e dvodem pro dost o odroen je nemo- ruenm elektronickm podpisem.
nost zajistit substituta, uvst tento fakt. Podobn je-li dvo- Na zvr pak u jen poznmku. Nejastj bvaj kolizn
dem nesubstituovatelnost, strun vysvtlit pro. konflikty v ppad soudnch jednn. V thle souvislosti je
10. Zvit zasln dosti o odklad odroen konu na v- mi trochu zhadou, pro s nktermi soudci lze prakticky
dom dalm astnkm, ppadn advoktm. za vech okolnost vyjt a pro nkter je odroen skoro ne-
11. Pokud orgn, kter kon nadil, dosti nevyhov, zno- pekonateln problm. Potujc jsou ti ze soudc, kte bez
vu provit dvody dosti, a jestlie opravdu nen mon vc problmu zavolaj dopedu, aby si dohodli termn soudnho
eit jinak, dost opakovat a pokusit se o podrobnj vysvt- jednn. Zejmna trestci tuhle praxi pebraj. A domn-
len problmu. vm se, e v tom je budoucnost. Trochu nerozumm, pro
12. Nen-li dosti vyhovno, informovat klienta. Souasn nen mon, aby tam, kde lze tuit problm, nap. sloitj
zvit, zda, ppadn jak dsledky nedostaven se k konu vazebn vc, vce svdk atd., neme takto postupovat trest-

62 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
n kancel i asistent. A podobn i v civiln vci. V dob te-
lefon a zejmna e-mail a datovch schrnek pedstavuje
dost o sdlen asovch monost i v ppad sestavovn
programu na msc asovou investici tak deseti minut. Ta je
oproti asu strvenmu eenm ppadn dosti o odroe-
n zanedbateln. Le posledn slova tohoto lnku mus pa-
tit advoktm. Ve ve uveden, vetn doporuen, jak si
ponat pi odroovn, pestane platit ve chvli, kdy soud do-
spje k relnmu zvru, e dvodem dosti o odklad konu
Poskytovn prvn sluby advoktem
klientovi ve vkonu vazby
a vkonu trestu odnt svobody
P
oskytovn prvn sluby klientovi, kter je ve v-
konu vazby nebo ve vkonu trestu odnt svobo-
dy, je dleitou soust prvnch slueb, kter
advokt klientovi poskytuje, a nalhavost tako-
v prvn sluby je zvraznna tm, e klient je
v dsledku vkonu vazby nebo vkonu trestu odnt svobo-
dy vrazn omezen ve svch prvech, vetn prva na po-
skytovn prvnch slueb. Pesto je teba pipomenout, e
osoba ve vkonu vazby nebo ve vkonu trestu odnt svo-
body m stavn garantovan prvo na prvn pomoc dle
l. 37 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen
Listina) a m prvo na spravedliv soudn zen dle l. 6 svobody na prvn pomoc jsou tm poslednm, co je sledo-
odst. 3 evropsk mluvy o lidskch prvech a zkladnch
svobodch (dle jen mluva). Z tchto i dalch ustano-
ven mimo jin vyplv, e na prvn pomoc od potku -
zen, ped soudy, jinmi sttnmi orgny i orgny veejn
sprvy, m prvo kad.
Z uvedenho vyplv, e prvn sluba je poskytovna obvi-
nnmu ve vkonu vazby nebo odsouzenmu ve vkonu trestu
odnt svobody, nejen pokud jde o trestn zen, kter je nebo
bylo proti tmto osobm vedeno, ale i pokud jde o poskytov-
n prvn sluby v jinch vcech. Dle l. 6 odst. 3 psm. b), c)
mluvy m mimo jin obvinn prvo mt pimen as ny zcela jinch prvnch norem, tedy tzv. plepky. Navzdo-
a monosti k pprav sv obhajoby a prvo obhajovat se
osobn nebo za pomoci obhjce podle vlastnho vbru, ne-
bo pokud nem prostedky na zaplacen obhjce, m prvo,
aby mu byl obhjce poskytnut bezplatn.
Ve uveden stavn garantovan prva jsou pak podrobnji
upravena v ustanovench trestnho du, dle v zkon o vko-
nu vazby, zkon o vkonu trestu odnt svobody a provdcch
pedpisech. Zde ji nastv prvn, a to legislativn, nesoulad
mezi prvy klienta, kter jsou garantovna Listinou a mlu-
vou, a vnitrosttn pravou. Dalm problmem je nzk zna-
lost vnitrosttn pravy poskytovn prvnch slueb advok-
tem klientovi ve vazb nebo ve vkonu trestu odnt svobody,
kdy tato nzk znalost vnitrosttn pravy postihuje ji Minis-
terstvo spravedlnosti R (dle jen MSp R), dle Generln
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z esk advokacie
i odroen nen problm s koliz, ale snaha vyhovt poadavku
klienta na obstrukn odkldn konu i protahovn zen!
 JUDr. TOM SOKOL, len Vboru pro odbornou
pomoc a ochranu zjm advokt, len pedsednictva
Sekce pro prvo trestn AK a prezident Unie obhjc R.
editelstv Vzesk sluby (dle jen GVS), orgny Policie
R, sttn zastupitelstv, soustavy soud i advoktnho stavu.
Prv nzk znalost vnitrosttn pravy a rozpor vnitrostt-
n pravy s pravou obsaenou v Listin a mluv jsou zkla-
dem konfliktnch situac, ke kterm dochz pi nvtvch
advokt ve vznicch, ale i pi jinm zpsobu jejich komuni-
kace s klienty ve vkonu vazby nebo ve vkonu trestu odnt
svobody. V praxi se tato situace pak promt do stnost ad-
vokt vi postupu pslunk Vzesk sluby i do st-
nost GVS vi advoktm. Pitom asto dochz k situa-
ci, kdy prva osoby ve vazb nebo ve vkonu trestu odnt
vno a dodrovno.
Nejprve k poskytovn prvn pomoci advoktem
klientovi ve vkonu vazby
Zkon . 293/1993 Sb., o vkonu vazby, ze dne 10. 11. 1993,
byl ji novelizovn celkem patnctkrt, zatm naposledy dva-
krt v roce 2017, a to zkonem . 57/2017 Sb. a zkonem
. 58/2017 Sb. Neblahm prvodnm jevem tchto novelizac
je to, e novelizace jsou legislativn realizovny v rmci zm-
ry veker kritice tohoto stavu legislativnho procesu, a to ze-
jmna ze strany stavnho soudu R, je tato praxe fakticky
nadle tolerovna. Zatm posledn novelizace proveden z-
konem . 58/2017 Sb. se tk mimo jin zmny zkona o v-
konu vazby i zmny zkona o vkonu trestu odnt svobody
a nabv innosti dnem 1. 10. 2017. Dalm prvodnm je-
vem tchto novelizac je to, e se nepromtaj odpovdajcm
zpsobem, a nezdka se nepromtaj vbec, do du vkonu
vazby, tedy vyhlky MSp R . 109/1994 Sb., ve znn poz-
djch zmn, ani do vydvanch nazen GVS, kdy v tom-
to smru je teba pedevm odkzat na nazen . 23/2014.
Tento ponur prvn stav na seku Vzesk sluby je sice tu
a tam pedmtem odbornch i veejnch diskus, ale ke zm-
n prvnho stavu nedochz.
63
z esk advokacie
Ust. 13 odst. 3 zkona o vkonu vazby in neppustnou
kontrolu korespondence mezi obvinnm a obhjcem, ale ta-
k mezi obvinnm a advoktem, kter obvinnho zastupuje
v jin vci. Obvinn m dle 13a odst. 3 tho zkona prvo
na pouit telefonu ke kontaktu nejen se svm obhjcem, ale
i s advoktem, kter obvinnho zastupuje v jin vci, s tm, e
nem-li obvinn finann prostedky, je povinna mu vznice
prvn kontakt s obhjcem nebo advoktem umonit na sv n-
klady. Dle 14 odst. 9 tho zkona m obvinn prvo pij-
mat nvtvy obhjce ve vznici neomezen s vylouenm ome-
zen uvedench v 14 odst. 1 a 8 tohoto zkona a dle 14
odst. 10 tho zkona m obvinn prvo pijmat ve vznici
nvtvy advokta, kter ho zastupuje v jin vci, jestlie or-
gn inn v trestnm zen, je-li obvinn ve vazb koluzn, ne-
stanov jinak. Ust. 16 odst. 3 du vkonu vazby stanov, e
pedveden obvinnho, u nho je dvodem vazby obava, e
bude mait objasovn skutenost zvanch pro trestn st-
hn, k advoktovi, kter ho zastupuje v jin vci, se uskuten,
pokud s tm orgn inn v trestnm zen souhlas.
Prv rozdlnost pravy 14 odst. 10 zkona o vkonu vaz-
by a pravy dle 16 odst. 3 du vkonu vazby zpsobuje pro-
blmy pi nvtv klienta ve vkonu vazby ze strany advokta,
kter ho zastupuje v jin vci. Jde o to, e z ust. 14 odst. 10
zkona o vkonu vazby vyplv, e obvinn m prvo pi-
jmat ve vznici nvtvy advokta, kter ho zastupuje v ji-
n vci, jestlie orgn inn v trestnm zen, je-li obvinn ci za situace, kdy advokt v dob nvtvy jet nedisponuje
ve vazb koluzn, nestanov jinak, zatmco dle 16 odst. 3 -
du vkonu vazby je teba vslovnho souhlasu orgnu inn-
ho v trestnm zen s pedvedenm obvinnho advoktovi,
kter ho zastupuje v jin vci.
Tedy podle dikce zkona o vkonu vazby jsou orgny Vze-
sk sluby povinny umonit ve vznici nvtvu advokta, kter
obvinnho zastupuje v jin vci, vdy, s vjimkou situace, kdy
pmo stanov jinak orgn inn v trestnm zen, zatmco podle depe a pot je advoktovi nvtva umonna.
dikce du vkonu vazby se vyaduje pmo souhlas orgnu in-
nho v trestnm zen s pedvedenm obvinnho advoktovi,
kter ho zastupuje v jin vci. Pitom jde o zejm nesoulad
obou prvnch prav v zkon o vkonu vazby a du o vko-
nu vazby, kter nen nijak een, ale lze dospt k zvru, e
ob tyto pravy jsou v rozporu s ve citovanou pravou obsa-
enou v Listin a mluv, jimi je garantovno prvo na prv-
n pomoc kadmu od potku zen za pomoci advokta.
Uvedenou vnitrosttn pravou tak jsou nesporn poru-
ovna prva na prvn pomoc tak, jak je garantuje Listina
a mluva. Ani obvinnmu, kter je vazebn sthn, a jsou
u nho dny dvody koluzn vazby, nelze ve citovanou vni-
trosttn pravou uprat jeho prvo na prvn pomoc advok-
tem v jin vci, nap. civiln, obchodn apod. Krom toho je
teba zdraznit to, e rozdlnost pravy v zkon o vkonu
vazby a v du vkonu vazby postrd jakkoli logick opod-
statnn, nebo kontrola korespondence je i mezi obvinnm
a advoktem, kter obvinnho zastupuje v jin vci, nep-
pustn a souasn nvtva advokta, kter zastupuje obvin-
nho v jin vci, je vzna podle du vkonu vazby na souhlas
orgnu innho v trestnm zen. Pitom jde, a pi korespon-
denci, nebo pi nvtv, vdy o poskytovn prvn pomoci
obvinnmu a li se pouze forma tto prvn pomoci tak, e
je prvn pomoc vyizovna korespondenc nebo nvtvou.
64
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Pokud jde o vkon trestu odnt svobody, pak dle 26 odst. 3
zkona o vkonu trestu odnt svobody m odsouzen prvo
na poskytovn prvn pomoci advoktem, jen m oprvnn
v mezch svho zmocnn vst s odsouzenm korespondenci,
hovoit s nm bez ptomnosti tet osoby a toto prvo odsou-
zenho mus bt zajitno nejpozdji do 24 hodin od pijet
dosti. V tomto smru se v naprost vtin vznic netrv
na tom, e mus nvtv odsouzenho pedchzet dost ad-
vokta o nvtvu pedem, nebo uskutenn nvtvy nein
zpravidla dn obte i zven poadavky ze strany org-
n Vzesk sluby, snad s vjimkou situace, kdy odsouzen
ve vkonu trestu odnt svobody vykonv zamstnn, a to
i nap. mimo vznici.
Prokazovn advokta pi nvtv klienta ve vazb
nebo vkonu trestu odnt svobody
V naprost vtin ppad nein v praxi problm prokz-
n se advokta k nvtv klienta ve vazb nebo ve vkonu tres-
tu odnt svobody na zklad klientem podepsan pln moci
nebo na zklad ustanoven soudem, kdy vak je teba ze stra-
ny obhjce dbt na dnou konverzi opaten soudu, kterm
je advokt ustanoven obvinnmu obhjcem. Pestoe org-
ny Vzesk sluby nemaj zkonnou povinnost pedvst ob-
vinnho i odsouzenho obhjci nebo advoktovi v jin v-
podepsanou plnou moc ze strany klienta i jinch osob, kte-
r mohou advokta zmocnit, vc se tm vdy d vyeit od-
povdajc komunikac mezi advoktem a pslunkem V-
zesk sluby tak, e pslunk Vzesk sluby bu klienta
k nvtv pivede a klient podepe advoktovi plnou moc
v ptomnosti pslunka vzesk sluby, anebo plnou moc
ped pslunk Vzesk sluby klientovi, ten plnou moc po-
Ve vjimench ppadech, kdy k takovto komunikaci ve vz-
nici mezi advoktem a pslunkem Vzesk sluby nedojde,
lze doporuit postup spovajc v tom, e advokt klientovi
zale psemn plnou moc do vznice v nkolika vyhotovench
s tm, e jedno vyhotoven s pedchozm podpisem advokta si
klient ponech a ostatn vyhotoven pln moci advoktovi zale
do advoktn kancele. A advokt se bu pi nvtv klienta
ji proke plnou moc, kterou mu mezitm klient zaslal, a po-
kud vc nesnese odkladu, tak advokt postupuje tak, e sice ne-
n vybaven plnou moc pi nvtv klienta, ale pod o pedve-
den klienta pslunkem Vzesk sluby s tm, e plnou moc
umoujc advoktovi nvtvu m klient u sebe k dispozici.
Samostatnm problmem je situace, kdy advokt sice dispo-
nuje plnou moc, ale plnou moc advoktovi nepodepsal klient,
ale advokt byl zvolen obhjcem i zstupcem v jin vci osoba-
mi k tomu oprvnnmi dle ust. 37 odst. 1 tr. du. V tchto
ppadech me dojt k situaci, kdy nap. druh, sourozenec
atd. podepe advoktovi plnou moc k zastupovn obvin-
nho, avak orgn Vzesk sluby nen schopen verifikovat
to, e plnou moc skuten podepsala osoba, kter me ob-
vinnmu advokta zvolit. V tchto ppadech lze vc eit
pi nvtv klienta ze strany advokta tak, e obvinn ped
pslunkem Vzesk sluby prohls, e osoba, kter advo-
ktovi plnou moc podepsala, je osobou k tomu podle zko-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
na oprvnnou, a e na dotvrzen tohoto stavu klient pode-
pe pi tto pleitosti ped pslunkem Vzesk sluby
plnou moc sm tak, aby nebylo pochyb o prokzn advok-
ta plnou moc a aby pedevm dolo k nvtv a k poskytnu-
t prvn pomoci klientovi. Situace je v praxi eena i tak, e
pslunk Vzesk sluby me telefonicky ovit prosted-
nictvm orgn innch v trestnm zen, e osoba, kter ad-
vokta zmocnila k obhajob i zastupovn, je skuten oso-
bou, kter podle zkona takovou plnou moc mohla podepsat.
Zpravidla nein obte situace, kdy obvinn m vce ob-
hjc a ti se rozhodnou i potebuj klienta navtvit ve vz-
nici spolen, nebo takovmu postupu nejsou kladeny d-
n zkonn pekky a nvtva vech obhjc se uskuten ci pi kontrole, by samozejm nelze po advoktovi pedem
spolen u klienta, snad s vjimkou spovajc v tom, e po-
et obhjc a kapacita nvtvn mstnosti konkrtn vznice
neumon nvtvu vech obhjc spolen. Obte zpravidla
nein ani situace, kdy advokt zmocn k nvtv svho kli-
enta jinho advokta nebo advoktnho koncipienta, nebo
prokzn se plnou moc i ustanovenm je inno ve stejnm
rozsahu jako pi nvtv advokta, jemu pmo klient ud-
lil plnou moc, a k tomu je teba pipojit pslun substitu-
n zmocnn ze strany zvolenho i ustanovenho obhjce.
Je-li obvinn zbaven i omezen ve svprvnosti, mohou
mu oprvnn osoby zvolit obhjce i proti jeho vli a stejn
situace je, i pokud jde o zvolen obhjce mladistvmu. Zde
m ped obecnou pravou trestnho du pednost prava ob-
saen v 44 odst. 2 zkona . 218/2003 Sb., o odpovdnosti
mldee za protiprvn iny a o soudnictv ve vcech mldee
a o zmn nkterch zkon, ve znn pozdjch pedpis,
kdy dle tohoto ustanoven nevyuije-li mladistv prva zvolit
si obhjce sm a nezvol-li mu ho ani jeho zkonn zstupce,
me mu ho zvolit pbuzn v pokolen pmm a dal osoby
uveden v ust. 37 odst. 1 tr. du, a to i proti vli mladistvho.
Pro usnadnn nvtvy advokta u klienta ve vazb nebo ve v-
konu trestu odnt svobody lze doporuit vymezen pln moci tak,
e se bude jednat o generln plnou moc, m lze pedejt pro-
blmm s prokazovnm rozsahu zmocnn. Zejmna v ppad
ustanovenho obhjce je teba pipomenout i ust. 41 odst. 5
tr. du, kdy je obhjce i po zniku zmocnn oprvnn podat
za obalovanho jet dovoln, zastnit se zen o dovoln,
podat dost o milost a o odklad vkonu trestu, nebo orgny
Vzesk sluby mohou ve sv evidenci mt informaci o tom,
e dolo ke zruen ustanoven obhjce, kter vak je oprv-
nn ve ve uvedenm rozsahu k zastupovn klienta pi sho-
ra vyjmenovanch konech i po zruen ustanoven obhjcem.
Za pipomenut stoj i to, e zvolenho i ustanovenho obhj-
ce lze za podmnek upravench v 37a a 40a tr. du vylouit
z dal obhajoby rozhodnutm pedsedy sentu a v ppravnm
zen rozhodnutm soudce. Avak proti takovmu usnesen je
ppustn stnost, je m odkladn inek, a tedy do t doby
je obhjce oprvnn obvinnho ve vazb nebo odsouzenho
ve vkonu trestu odnt svobody navtvit. Stejn tak je mon
a asto i nutn klienta navtvit i v ppad, e dojde k vypo-
vzen smlouvy o poskytovn prvnch slueb, a to po dobu
patncti dn ode dne zniku takov smlouvy, za pedpokla-
du, e klient advoktovi sdl, e na splnn tto povinnos-
ti netrv, jak ukld ust. 20 odst. 6 zkona . 85/1996 Sb.,
o advokacii, ve znn pozdjch pedpis.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z esk advokacie
Kontroly advokt pi vstupu do vznice
Bolestnou problematikou bv kontrola advokta pi vstu-
pu do vznice za elem nvtvy klienta. Podrobnosti o ta-
kov kontrole upravuje nazen GVS . 23/2014, kter mi-
mo jin ukld povinnost odloit kovov vci, vetn nap.
hodinek i opask apod. Kontrola m sledovat pouze za-
jitn nezbytnho podku a bezpenosti ve vznici a ne-
m mt povahu, kter vyst v dehonestujc prbh kont-
roly pro advokta. Tomu lze alespo do jist mry pedejt
tm, e advokt pi nvtv omez na nezbytn nutnou m-
ru ptomnost pedmt, kter by vedly ke konfliktn situa-
poadovat, aby u sebe neml hodinky nebo opasek. Takov
pedmty nezbv ne pi kontrole odevzdat a pouze po-
dat o adekvtn formu.
Nap. pi kontrole opasku i obuvi nebo kabtu lze postu-
povat tak, aby ze strany pslunk Vzesk sluby sice bylo
mon kontrolu vykonat a umonit pot advoktovi nvtvu
klienta, avak na druh stran, aby se tak stalo dstojnm zp-
sobem. Tedy, aby opasek byl nap. zkontrolovn nejdve ru-
nm detektorem kovu, aby i pi jeho sejmut na nezbytn nutnou
dobu byl vytvoen prostor k tomu, aby nedochzelo k poniu-
jcm situacm pro advokty. Vnen zavazadla se pak kontro-
luj rentgenem, ppadn runm detektorem kov nebo i vizu-
ln, avak jen ukznm obsahu zavazadla, kdy je zakzno
pslunku Vzesk sluby do vnench zavazadel sahat.
Zvrem chci vyslovit pesvden a pn. Pi potebn zna-
losti prvnch pedpis, kter dopadaj na problematiku komu-
nikace advokta s klientem ve vazb nebo pi vkonu trestu
odnt svobody, je teba vychzet z toho, e clem tto komu-
nikace neme bt nikdy nic jinho ne poskytovat klientovi
potebnou prvn slubu. To je zkladnm kritriem, kterm
by se ml vdy advokt v postaven obhjce i v postaven z-
stupce klienta v jin vci bezvhradn dit, a jen a jen z tch-
to dvod uinit ve potebn k tomu, aby klienta mohl na-
vtvit a prvn slubu mu poskytnout. Nen pitom teba, aby
advokt postupoval devtn vi orgnm Vzesk sluby,
ani nen teba, aby se podroboval dehonestujcmu zpsobu
kontroly pi vstupu do vznice. Na druh stran by prosplo
zjmm klienta, aby mu advokt mohl v klidu a v poadova-
nm rozsahu poskytnout prvn slubu pi nvtv ve vzni-
ci. Toho lze snad doshnout i tm, e vedle znalosti prvnch
pedpis a dnho se prokzn pi vstupu do vznice vyui-
je advokt i sv diplomatick schopnosti a zdrav rozum, a to
i za situace, kdy takov pedpoklady vjimen nespluje ten,
kdo m advoktovi pstup za klientem do vznice umonit.
 JUDr. JI CSA,
pedseda Sekce AK pro trestn prvo, len Vboru pro odbornou
pomoc a ochranu zjm advokt a len Vboru pro advoktn tarif
Cel Vademecum si mete vytisknout ve formtu pdf.
Najdete jej na webu AK www.cak.cz na hlavn strnce
pod levm menu a dle t v rubrice Komora/Bulletin
advokacie/Jednotliv sla/Ronk 2017.
65
z esk advokacie
Z krn praxe
Je krnm provinnm, jestlie advokt zapote penze, kter
inkasoval pro klienta, bez dohody s nm na palmrn pohledvku.
Krn rozhodnut krnho sentu krn komise AK
ze dne 6. 11. 2015, sp. zn. K 14/2015
Krn obvinn Mgr. A. V., advokt, se dopustil krnho
provinn tm, e
pot, co jako prvn zstupce spolenosti A., a. s., jako alob-
ce ve sporu proti spolenosti B., s. r. o., jako alovanmu v -
zen vedenm u soudu o zaplacen 87 455 504,84 K s psl.,
pijal dne 22. 2. 2013 od tohoto soudu na svj et celkem
850 000 K, pedstavujcch vrcenou st soudnho poplatku
ve vi 800 000 K, zaplacenho spolenost A., a. s., a jistotu
za zen o nazen pedbnho opaten ve vi 50 000 K 850 000 K optovn uinil krn obvinn vzvou k za-
sloenou touto spolenost; pijatou stku 850 000 K ure-
nou spolenosti A., a. s., tomuto svmu klientovi nevyplatil,
piem tuto stku bez souhlasu spolenosti A., a. s., jedno-
strann zapotal proti sv pohledvce za svm klientem z ti-
tulu neuhrazen faktury vystaven spolenosti A., a. s., dne
31. 8. 2010, kterou vytoval svoji odmnu za prvn sluby
poskytnut tto spolenosti,
tedy
nechrnil a neprosazoval prva a oprvnn zjmy klien-
ta a nedil se jeho pokyny,
pi vkonu advokacie nejednal estn a svdomit,
pi vkonu advokacie nepostupoval tak, aby nesnioval
dstojnost advoktnho stavu, kdy za tm elem nedo-
droval pravidla profesionln etiky ukldajc mu
povinnost veobecn poctivm, estnm a slunm
chovnm pispvat k dstojnosti a vnosti advokt-
nho stavu,
povinnost dt pednost oprvnnm zjmm klienta
ped vlastnmi zjmy,
povinnost jednostrann nezapost pohledvku vypl-
vajc z odmny advokta za zastupovn astnka -
zen ped soudem nebo jinm orgnem proti pohle-
dvce klienta v ppad, e se nejedn o pohledvku
klienta na vplatu pisouzen nhrady nklad zen,
povinnost penze, kter pevzal ke stanovenmu e-
lu, opatrovat s p dnho hospode a nepout je
jinak ne ke stanovenmu elu,
m poruil
16 odst. 1, 2 zkona o advokacii,
17 zkona o advokacii ve spojen s l. 4 odst. 1, l. 6
odst. 1, 5 a l. 9 odst. 2 Pravidel profesionln etiky.
Za to se mu ukld dle 32 odst. 3 psm. c) zkona o ad-
vokacii, v platnm znn, krn opaten
pokuta ve vi 125 000 K.
66
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Krn obvinn je povinen zaplatit esk advoktn komo-
e nhradu nklad krnho zen ve vi 8 000 K. Nklady
jsou splatn do patncti dn od prvn moci tohoto krnho
rozhodnut na et esk advoktn komory.
Z odvodnn:
Pedseda kontroln rady esk advoktn komory jako krn
alobce (dle jen AK) podal dne 5. 2. 2015 krnou alo-
bu na krn obvinnho Mgr. A. V. pro ve uveden skutek.
Z obsahu krnho spisu . K 14/2015 krn sent zjistil
nsledujc:
Ze stnosti krn sent zjistil, e krn obvinn uzavel
se stovatelem dne 29. 6. 2010 smlouvu o poskytovn
prvnch slueb. Podle tto smlouvy uplatnil krn obvi-
nn nrok na smluvn odmnu advokta. Po zptvzet a-
loby dne 15. 1. 2013 byla soudem pevedena na et krn
obvinnho stka 850 000 K. Krn obvinn ppisem
ze dne 25. 2. 2013 jednostrann zapoetl vytovanou od-
mnu oproti pijat stce 850 000 K. Zapoten stky
placen, sepsanou jeho prvnm zstupcem dne 3. 6. 2014.
Krn obvinn se ke krn alob vyjdil svm ppisem
ze dne 27. 2. 2015, z nho krn sent zejmna zjistil, e
krn obvinn povauje stnost za neoprvnnou a i-
kanzn, protoe jejm elem je snaha klienta vyhnout
se zaplacen dlun stky za poskytnut prvn sluby.
Stovateli toval odmnu dne 31. 8. 2010 a stovatel
ji pes jeho opakovan vzvy nezaplatil. Z toho dvodu
se rozhodl vrcen soudn poplatek 800 000 K a vrce-
nou jistotu za pedbn opaten 50 000 K jednostrann
zapotat. Podle jeho nzoru je vrcen soudn poplatek
a jistina obdobou plnn nhrady nklad zen, a pro-
to povaoval svj postup za oprvnn a v plnm soula-
du s etickm kodexem advokta. K pipsn prostedk
dolo 22. 3. 2013 a bezprostedn nsledujc pracovn
den informoval o zapoten klienta. Zatkem roku 2014
pi osobnm jednn znovu klienta upozornil na dlunou
stku a podal o jej zaplacen. S ohledem na blc se
termn promlen vyzval prostednictvm svho prvnho
zstupce dne 3. 6. 2014 stovatele k zaplacen a pot-
kem srpna 2014 po marnm uplynut lhty podal alobu
na zaplacen. A po podn palmrn aloby se klient roz-
hodl postupovat formou krn stnosti, akoliv dva ro-
ky mu zpoet nevadil. Podle stovatele bylo dvodem
podn stnosti podn palmrn aloby.
Krn obvinn se ke krn alob u jednn krnho se-
ntu vyjdil tak, e svho jednn lituje. S klientem ne-
ml problmy, ke konci ppadu ml pocit, e klient ne-
bude chtt hradit. Klient jej stle ubezpeoval, e bude
zaplaceno. Ml dohodnutou odmnu dle vsledku. Pen-
ze poteboval na provoz kancele. Rok se klient s krn
obvinnm nebavil. Vyzval jej k doplacen. Odmnu to-
val prbn, na zlohch bylo krn obvinnmu zapla-
ceno 1,5 milionu K. Ml dle jet dohodnutou odmnu
500 000 K za vydn pravomocnho pedbnho opat-
en. Tuto odmnu vytoval, klient jej vak pemluvil, aby
mu tuto odmnu odpustil, co uinil. Jeho postup nebyl
sprvn, udlal chybu a neml zapoten provst. Krn
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 z esk advokacie
obvinn se domnv, e se dopustil krnho provinn. ral. Toto sv vyjden u jednn krnho sentu zmnil tak,
K dotazu krnho alobce uvedl krn obvinn, e n- e svj postup oznail za nesprvn, chybn a e neml zapo-
rok na odmnu mu vznikl podpisem dohody o narovnn ten provst. Uvedl, e se dopustil krnho provinn. Krn
mezi klientem a protistranou, a zaplacenm t stky. Prv- obvinn se tak doznal k jednn uvedenmu v krn alob.
n penze doly na et klienta v srpnu 2010 (21 mil. K), S ohledem na doznn a listinn dkazy, zejmna stnost
dal penze (20 mil. K) koncem roku 2012 nebo zat- stovatele, neml krn sent pochybnosti, e krn obvin-
kem roku 2013. O tom, e penze pily na et klienta, v- n poruil zkonn povinnosti dle zkona o advokacii.
dl krn obvinn proto, e s prvnm zstupcem proti- Krn sent vyhodnotil jednn krn obvinnho jako krn
strany vyizoval pevody v bance. V roce 2014 podal alobu provinn, kter napluje znaky ust. 32 odst. 2 zk. o advokacii,
na zaplacen. Klient krn obvinnho oslovil s nabdkou nebo se v danm ppad jednalo o zvan poruen zkonn po-
na uzaven dohody o narovnn mezi krn obvinnm vinnosti, m krn obvinn nejene poruoval ustanoven zko-
a klientem s tm, e bude zaplacen jeden milion K. Tuto na o advokacii, ale takt poruoval Pravidla profesionln etiky.
nabdku krn obvinn odmtl. U klienta v souasn do- Pi vahch o ukldn krnho opaten vychzel krn se-
b dolo ke zmn osob ve statutrnm orgnu. nt z ve uvedench vchodisek pi rozhodovn o vin i ne-
Dle byly provedeny listinn dkazy doplnn krn ob- vin krn obvinnho ze skutku popsanho v krn alob.
vinnm, a to piznn k dani z pjm FO za roky 2012, Naopak ve prospch krn obvinnho vyhodnotil krn
2013, 2014. sent dosavadn krnou bezhonnost krn obvinnho a je-
Dle krn sent provedl dkaz vpisem z matriky AK, ho doznn ke spchn skutku.
a to shodnmi vpisy ze dne 11. 9. 2014 a 5. 11. 2015, Krn sent s ohledem na tyto sv vahy pak dospl k zvru,
ze kterch zjistil, e krn obvinn je advoktem zapsa- e vi krn obvinnmu nelze pout jin krn opaten ne
nm v seznamu advokt AK od 17. 10. 2002, vykon- pokutu, kdy jak napomenut, tak i veejn napomenut se jevi-
v generln advoktn praxi. Nebylo proti nmu dosud ly krnmu sentu jako krn opaten nedostaten vzhledem
vedeno krn zen. k intenzit zavinnho poruen povinnost stanovench advo-
Hodnocen dokazovn: ktovi jak zkonem o advokacii, tak stavovskm pedpisem. Pi
Krn sent pi rozhodovn v tto vci vychzel zejmna stanovovn ve pokuty pak sent vychzel z daovch pizn-
z vyjden krn obvinnho ke krn alob, z jeho vyjd- n za roky 2012 a 2014 pedloench krn obvinnm. Ve
en v rmci jednn krnho sentu a provedench listinnch pokuty tak, jak byla krnm sentem uloena, pak zcela kore-
dkaz, zejmna stnost stovatel a daovch piznn sponduje s intenzitou poruen povinnost krn obvinnm.
krn obvinnho za roky 2012 a 2014.
Krn obvinn ve svm psemnm vyjden jednn pop-  Pipravil JUDr. JAN SYKA, vedouc oddlen pro vci krn AK.

Kdo jste znali doktora Vojtcha Rampka?

Ven kolegyn a kolegov,

bratislavsk advokt JUDr. Michal Rampek hodl napsat knihu vzpomnek na svho ddeka JUDr. Vojtcha Ram-
pka, kter jako advokt psobil v Bratislav v letech 1943 a 1995.
Doktor Rampek se dovoluje zdvoile zeptat, zda se s jeho ddekem nkdo z eskch koleg znal a byl by ppad-
n ochoten napsat o nm njak pspvek i vzpomnku.
V takovm ppad, prosm, napite na adresu: mrampasek@havlat.sk.
 JUDr. PETR POLEDNK, mstopedseda AK a pedseda Sekce pro djiny advokacie
inzerce

LIBERIS
Uniktn systm poskytujc
EVROPSK PRVN komente renomovanch autor
INFORMAN SYSTM k jednotlivm paragrafm.

Komplexn een pro poteby Stovky titul

vech advokt. Tisce paragraf
Desetitisce koment

WV
WWW ppad
WWW.CAK.CZ
.CAK.C
.CA CZ zjmu i dotaz ns nevhejte kontaktovat: 67
klientske.centrum@atlasconsulting.cz +420 596 613 333 www.codexisadvokacie.cz
z esk advokacie
Z jednn pedstavenstva AK
PEDSTAVENSTVO AK SE VE DNECH
13. A 14. BEZNA 2017 SELO NA SV
37. SCHZI V TOMTO VOLEBNM OBDOB
V SDLE AK, V KAKOV PALCI
V PRAZE. JAKO VDY PROJEDNALI
LENOV PEDSTAVENSTVA AK
NEJPRVE POZASTAVEN VKONU
ADVOKACIE NKTERM KOLEGM-
-ADVOKTM I VYKRTNUT
ZE SEZNAMU ADVOKT.
Vedouc odboru vnj a vnitn legislativy AK JUDr. Johan
Justo informoval pedstavenstvo AK o jednnch ve vci
zkrcenho zen nvrhu novely daovho du, kdy po pipo- Z hlediska prvn bezpenosti klient i advokt pi online
mnkch AK byl sice nvrh pepracovn, avak nijak pod-
statn, a AK sv pipomnky zopakovala i ve druhm kole
projednvn. JUDr. Justo poznamenal, e krom pipom-
nek Komory daovch poradc a AK neel ovem nvrh
vraznmu odporu. I pesto bylo zpracovno velmi drazn
a nesouhlasn stanovisko s vypodnm pipomnek k novele
daovho du a AK se ho bude snait v legislativnm pro-
cesu uplatnit. Stanovisko najdete na str. 4 a spolen s kom-
pletnm znnm pipomnek AK je v plnm znn k dispo-
zici t na webu AK, v rubrice Aktuality.
lenov pedstavenstva AK vzali na vdom zprvu o ak-
tulnm stavu prac na novm komplexnm informanm sys-
tmu AK, vetn finannho plnn, a dle i informaci, e
z dvodu migrace dat z pvodnho systmu do novho nebudou
ve dnech 12. a 18. dubna 2017 (vetn) vechna pracovit
AK online. Koncem bezna o tom byly informanm dopi-
sem zpraveny i vechny sttn orgny, soudy, sttn zastupi-
telstv a Policie R.
Mstopedseda AK pro legislativu Mgr. Robert Nmec po-
drobn informoval o jednn v PV PSP R, kde byla pro-
jednvna novela zkona o advokacii a o jejch jednotlivch
pipomnkch a pozmovacch nvrzch. S ohledem na dle-
itost merita vci pro advokacii je zpis z tohoto jednn pi-
loen a vyven na webu AK, v rubrice Aktuality, spolen
s celm zpisem z jednn pedstavenstva.
Mgr. Nmec zdraznil, e lze povaovat za spch een pro-
blmu vinklaen v tto novele. Bylo mu uloeno dal osud no-
68
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
vely v legislativnm procesu sledovat a za AK se jej aktivn
astnit. Legislativnmu odboru bylo uloeno projednat otz-
ku nabyt innosti jednotlivch ustanoven novely. Pedsta-
venstvo AK souhlasilo se zruenm vkovho limitu a po-
adovan praxe len kontroln rady, krn a odvolac krn
komise. Odboru vnj a vnitn legislativy AK bylo uloe-
no v ppad poteby pipravit pro snm technickou novelu st-
lho volebnho du dle novely zkona o advokacii a zaadit ji
do programu snmu.
Mgr. Robert Nmec dle informoval pedstavenstvo o in-
nosti pracovn skupiny pro vkon advokacie prostednictvm
internetu a o problematice online platforem. Po obshl dis-
kusi pevil nzor, e AK by mla online platformu budovat,
a nen dvodu dle vykvat, zejmna proto, e trend evrop-
skch advokaci jednoznan k takovmu postupu inklinuje.
poskytovn prvnch slueb nic nebrn tomu, aby AK vy-
tvoila technick prosted, kter to umon. Odboru mezi-
nrodnch vztah AK bylo uloeno dle monost zjistit po-
drobnosti francouzsk pravy.
Pedseda AK JUDr. Martin Vychope seznmil s pod-
ntem JUDr. Preclkov ve vci uvdn DI (rodnho s-
la) advokt na tenkch EET. JUDr. Justo doplnil, e ta-
to problematika nen ovem problmem systmu EET, nbr
vznikla ji v souvislosti se zkonnou pravou DI a povinnos-
t podnikatel uvdt DI na daovch dokladech. Po zave-
den EET se problm ale stal zvl intenzvnm. Po diskusi
pedstavenstvo uloilo odboru vnj a vnitn legislativy AK
pipravit podnt adu pro ochranu osobnch daj a PV
PSP R ve vci poteby zmny zkonn pravy v tto oblas-
ti, jejm pedmtem bude nahrazen rodnho sla v DI tzv.
jinm identifiktorem, kter m v ppad podnikajcch osob
naprosto stejnou rozliovac schopnosti jako DI.
Pedstavenstvo AK vzalo na vdom rmcov rozpoet
snmu a uloilo pedsedovi AK pedloit ho kontroln ra-
d. Dle pak projednalo nvrh pedsedy redakn rady BA
JUDr. Petra Tomana na jmenovn nov fredaktorky BA
jednomysln byla jmenovna JUDr. Hana Rdlov.
Podrobn zpis z 37. schze pedstavenstva AK (stejn ja-
ko vechny ostatn) jsou vem advoktm a advoktnm konci-
pientm k dispozici na www.cak.cz/rubrika Orgny Komory/
Pedstavenstvo/Zpis z jednn.
 icha
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Stl zastoupen AK
v Bruselu informuje
Z legislativy Evropsk unie
Balek opaten Evropsk komise
pro sektor slueb
Dne 10. ledna 2017 pedstavila Ev-
ropsk komise soubor opaten pro sek-
tor slueb jako soust plnu vymezen-
ho ve strategii pro jednotn trh. Soubor
iniciativ zahrnuje doporuen pro vnit-
rosttn reformy v oblasti regulace svo-
bodnch povoln, jejich soust jsou nm penz a dle odstranit pekky pes-
komplexn a hloubkov analzy pro vech-
ny lensk stty ve vybranch odvtvch
a skupinch profes a doporuen tkaj-
c se poadavk ohledn pstupu a vko-
nu nkterch profes, vetn advokt.
Dle balek obsahuje nvrh smrnice
testu proporcionality ped zavedenm no-
vho legislativnho ustanoven, kter by
omezovalo pstup k regulovan profesi,
a nvrh smrnice ohledn poslen noti-
fikan procedury, kter stanov, e len-
sk stty musej nov regulan opaten rist a znemonit jejich vyuvn k dalm
oznmit alespo ti msce pedem, a ko-
nen tak nvrh na zaveden evropskho
prkazu slueb (e-karty). Prkaz by se ov-
em neml vztahovat na advokty a note.
CCBE a jednotliv advoktn komory, vet-
n AK, aktuln problematiku analyzuj
a CCBE pipravuje komplexn stanovisko.
Vznik adu Evropskho veejnho
alobce podpoilo 16 stt
Rada EU dne 7. nora 2017 nedoshla
jednomyslnosti ohledn nvrhu na zze-
n adu evropskho veejnho alobce,
a otevela tak prostor pro lensk stty
k uzaven poslen spoluprce v tto ob-
lasti. Dne 28. bezna 2017 pak po jednn
unijnch ministr spravedlnosti oznmi-
la eurokomisaka pro spravedlnost Vra
Jourov, e vznik adu v reimu pos-
len spoluprce dle l. 329 SFEU pod-
poilo 16 stt, a to vetn esk a Slo- 2017 byl JUDr. Antonn Mokr zvolen
vensk republiky, a dle nap. i Francie i
Nmecka. Pipravovan unijn orgn m
mt pravomoc a zdroje nezbytn k vyet-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
ovn, sthn a podvn obalob v p-
padech podvod a ostatnch ileglnch
aktivit pokozujcch finann zjmy EU.
Nvrh smrnice o boji proti pran
penz prostedky trestnho prva
Evropsk komise zveejnila nvrh smr-
nice o boji proti pran penz prostedky
trestnho prva, kter m za cl stanovit
minimln pravidla tkajc se definice
trestnch in a sankc spojench s pra-
pran penz a vysvtlila, jak se advoktn
hranin soudn a policejn spoluprce
stanovenm spolench pravidel.
Nvrh nazen zlep peshranin ky obsaen v unijn smrnici proti pran
konfiskaci financ terorist
Evropsk komise zveejnila nvrh naze-
n o poslen vzjemnho uznvn pka-
z o zmrazen a konfiskaci aktiv pochze-
jcch z trestn innosti. Navren nazen
m zajistit rychl peshranin zmrazov-
n a konfiskaci finannch prostedk tero-
o pran penz, nebo jakoukoli jinou trest-
tokm. Pomoc jednotnho prvnho n- nou innost, a na zvr slyen vyjdi-
stroje pro uznvn pkazu ke zmrazen
majetku i pkazu ke konfiskaci majetku
ve vech zemch EU m dojt ke zjedno-
duen stvajcho prvnho rmce. Na-
zen m zajistit tak dodrovn prv ob-
t na odkodnn a nhradu. V ppadech
peshraninho vkonu pkazu ke konfis-
kaci budou mt prva obt pednost ped
zjmy vykonvajcho a vydvajcho sttu.
Z innosti Rady
evropskch advoktnch
komor (CCBE)
Nov pedsedov vbor
Na potku roku 2017 zskala esk
advoktn komora vrcholn zastoupen
ve dvou vborech CCBE. Dne 17. nora
pedsedou pracovn skupiny pro Brexit
(Brexit Task Force) a JUDr. PhDr. Sta-
nislav Balk pedsedou Vboru PECO
z Evropy
(Vbor pro stedn a vchodn Evropu).
Rozhovor s dr. Balkem najdete na str. 71.
Vystoupen CCBE ve Vyetovacm
vboru EP
Dne 24. ledna 2017 byla CCBE pozv-
na k asti na slyen podanm Vyet-
ovacm vborem EP pro pran penz,
vyhbn se daovm povinnostem a da-
ov niky (PANA). CCBE bhem sly-
en zdraznila svoji podporu boje proti
stav aktivn zapojil do potrn existuj-
cch a potencilnch hrozeb. CCBE vy-
svtlila, jak se na advokty vztahuj zvaz-
pinavch penz a mezinrodn standar-
dy stanoven Finannm aknm vbo-
rem (FATF). CCBE zdraznila, e jej
lensk advoktn komory neomlouvaj
a nikdy nebudou omlouvat jednn ad-
vokt, kte se vdom zapojili do trest-
n innosti svch klient, a u se jedn
la svoji podporu jasnm, proveditelnm
a pimenm pravidlm v boji proti pra-
n pinavch penz a daovm nikm.
Stanovisko CCBE ke vzniku
spolenho evropskho azylovho
systmu
Dne 23. nora 2017 vydala CCBE sta-
novisko k nvrhu nazen Evropsk ko-
mise na vznik spolenho evropskho
azylovho systmu a na zruen smrni-
ce 2013/32/EU o spolench zench
pro piznvn a odnmn statusu mezi-
nrodn ochrany. CCBE zastv nzor, e
akoli je nvrh Komise posilujc nkter
prva adatel o azyl krokem sprvnm
smrem, bude vyadovat nkter pravy.
CCBE vt zaveden principu bezplat-
n prvn pomoci pro adatele o azyl, ale
upozoruje na problematick vjimky,
kdy me bt tato pomoc dle nvrhu ode-
pena. Dal pipomnky CCBE se tkaj
zjednoduen a zkrcen procesu poskyt-
69
z Evropy
nut mezinrodn ochrany. CCBE navr-
huje prodlouen lhty na podn dosti
o azyl, jako i prodlouen lhty na po-
dn odvoln proti rozhodnut, a dle
navrhuje poskytnut slueb pekladate-
le pi podn dosti. Zvrem CCBE
ve svm stanovisku varuje ped navrho-
vanm automatickm odmtnm ada-
tel o azyl pichzejcch z tzv. bezpe-
nch tetch zem, bez monosti zvit
situaci kadho jednoho adatele.
Stanovisko CCBE k agresivnmu
daovmu plnovn
Dne 23. nora 2017 vydala CCBE stano-
visko ke zprv Evropsk komise o sputn
veejn konzultace, tkajc se odrazujcch
mechanism pro daov poradce a zpro-
stedkovatele od ppadnho agresivnho
daovho plnovn. CCBE v obshlm do-
kumentu upozoruje na smovn a zam-
ovn pojm daov niky a optimaliza-
ce dan a jejich velmi odlinch koncept,
piem vysvtlila, e v ppad optimali-
zace dan se jedn o legln innost, za-
tmco v ppad daovch nik nikoli.
Dle CCBE veejn konzultace ukza-
la, e EK nen v pozici, kdy by mohla de-
finovat, kter schmata daovho plno-
vn jsou agresivn a kter ne, jeliko by
to rozhodovala na zklad subjektivnho
postoje nesluitelnho s l. 49 Listiny z-
kladnch prv EU.
Memorandum CCBE o vzjemnm
uznvn peshraninho
celoivotnho vzdlvn advokt
Dne 24. nora 2017, v rmci Evrop-
sk prezidentsk konference, podepsalo
ve Vdni vce ne 40 advoktnch komor
z cel Evropy, vetn AK, Memoran-
dum CCBE o vzjemnm uznvn pes-
hraninho celoivotnho vzdlvn ad-
vokt. Smyslem Memoranda je podpoit
a zjednoduit voln pohyb advokt v rm-
ci lenskch stt CCBE, ve kterch je
celoivotn profesn vzdlvn povinn
nebo doporuen, a umonit tak vt fle-
xibilitu pro sv leny. Podrobnj infor-
maci najdete v rubrice Aktuality na str. 6.
Novela tvrt smrnice o boji
proti pran penz
CCBE sleduje vvoj tkajc se pedlo-
en novely tvrt smrnice o boji pro-
ti pran penz. CCBE pezkoumala ne-
dvn stanovisko Evropskho inspektora
ochrany daj (EIO). Evropsk inspek-
70
tor ochrany daj je nezvislm orgnem,
kter je v souvislosti se zpracovnm osob-
nch daj, povinen zajistit, aby orgny
a instituce Spoleenstv dodrovaly zklad-
n prva a svobody fyzickch osob, zejmna
jejich prvo na soukrom. EIO ve stano-
visku oznauje adu problm spojench
s ustanovenmi o skutenm vlastnictv
a klade adu otzek ohledn pimenos-
ti role finannch zpravodajskch jedno-
tek a o dvodech k odchlen se od dob-
e zavedenho pstupu, jen je zaloen
na hodnocen rizik. Stanovisko dle vy-
jaduje tak znepokojen nad faktem, e
pedloen novela pekrauje stanoven
cle proti pran penz a financovn tero-
rismu a poruuje zsadu omezen elov-
ho shromaovn osobnch daj. CCBE
sdl a vyjdilo stejn obavy jako EIO.
Stanovisko CCBE k nvrhu smrnice
o nkterch aspektech smluv
o poskytovn digitlnho obsahu
CCBE vydala dne 23. nora 2017 sta-
novisko ke zprv Vboru pro vnitn trh
a ochranu spotebitele (IMCO) a Vboru
pro prvn zleitosti (JURI) k nvrhu smr-
nice o nkterch aspektech smluv o posky-
tovn digitlnho obsahu. CCBE upozoru-
je ve svm stanovisku zejmna na nutnost
poslen ochrany osobnch daj spotebi-
tele pi pouvn digitlnch slueb.
Rzn
Vron zprva ESLP
Evropsk soud pro lidsk prva publi-
koval svoji vron zprvu za rok 2016.
Na konci roku 2016 ESLP stle projed-
nval 79 750 ppad, co je 23% nrst
oproti roku 2015. Nejvce zen je v sou-
asnosti vedeno proti Ukrajin (22,8 %)
a Turecku (15,8 %). Soud zveejnil tak
statistiku zem, kter byly za rok 2016
odsouzeny za poruen alespo jedno-
ho lnku Evropsk mluvy. Na prvnm
mst je Rusko (228 rozsudk), nsledo-
van Tureckem (88) a Rumunskem (86).
esk republika mla pt odsuzujcch
rozsudk (tj. stejn jako nap. vdsko).
Rezoluce Konference INGO RE
ke sledovacm aktivitm vi
advoktm
Konference mezinrodnch a nevldnch
organizac Rady Evropy (INGO) pijala
na svm plenrnm zasedn ve trasburku
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
pevnou vtinou rezoluci nazvanou Do-
poruen ke sledovacm aktivitm vi ad-
voktm: nutnost standard ochrany klien-
tova soukrom. Rezoluce byla pipravena
ve spoluprci s CCBE a je v souladu s jejm
doporuenm tkajcm se sledovn advok-
t. CCBE je astnkem konference INGO,
orgnu zastupujcho obanskou spolenost
v Rad Evropy a zasazujcho se o poslen
participativn demokracie. Rezoluce bude
v dohledn dob pedloena orgnm Ra-
dy Evropy vetn Vboru ministr a tak
dalm mezinrodnm a nrodnm organi-
zacm, stejn jako mdim.
HELP v etin nov
i na Facebooku
HELP, vzdlvac platforma Rady Ev-
ropy, kter napomh advoktm, soud-
cm a sttnm zstupcm lpe imple-
mentovat Evropskou mluvu o lidskch
prvech, je nov v eskm jazyce pstup-
n tak na facebookov strnce https://
www.facebook.com/CoEHELPCzech/.
msk summit potvrdil
pokraovn EU
Dne 25. bezna 2017, v den 60. vro
podpisu mskch smluv, kter se staly
zkladem evropsk integrace, se pedsta-
vitel 27 lenskch stt na neformlnm
summitu v m pihlsili k mylence, e
EU mus bt jednotn a nedliteln. De-
klarace shrnujc spolenou vizi pro bu-
doucnost EU zmiuje, e jednotliv zem
postupuj za jednm clem, ale v ppad
poteby rznm tempem a s rznou inten-
zitou. Schzka v m se konala ji bez
asti Spojenho krlovstv, kter zah-
jilo proces vystoupen z EU.
 Odbor mezinrodnch vztah AK
Veker informace jsou
k dispozici v rubrice Vybran
aktuality z EU, kterou
pravideln zpracovv
odbor mezinrodnch vztah
AK a kter je k dispozici
na strnkch www.cak.cz/
Mezinrodn vztahy/
Zastoupen AK v Bruselu a EU
a v Bulletinu advokacie online
www.bulletin-advokacie.cz.
Pod rubrikou Mezinrodn
vztahy naleznete tak nov
vydn Aktualit z trestnho
prva EU.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Stanislav Balk pedsedou Vboru PECO
DNE 17. 2. 2017 BYL JUDr. PhDr. STANISLAV BALK,
VEDOUC ESK DELEGACE PI RAD EVROPSKCH
ADVOKTNCH KOMOR (CCBE), JMENOVN PEDSEDOU
VBORU PECO (VBOR PRO ZEM STEDN A VCHODN
EVROPY), JEDNOHO Z NEJVZNAMNJCH VBOR
CCBE. V TTO FUNKCI VYSTDAL RANKA PELICARIE
Z CHORVATSKA, KTER BYL ZVOLEN TETM
VICEPREZIDENTEM CCBE.
Clem Vboru PECO je podporovat stty
jihovchodn a vchodn Evropy v prosa-
zovn principu prvnho sttu a pi in-
nostech na vnitrosttnch prvnch refor-
mch. Vbor dle prbn monitoruje
a analyzuje soudn procesy, ve kterch
figuruj advokti jako obti poruen lid-
skoprvnch ustanoven nebo kde jsou
jejich prva ohroena. Vbor PECO je
tvoen jak leny CCBE, tak i pidruen-
mi advoktnmi komorami a komorami
s pozorovatelskm statusem. K innos-
ti ve Vboru PECO jsou pizvny rov-
n komory ze tetch zem.
Pane doktore, stal jste se na dva roky v po-
ad ji druhm eskm pedsedou Vbo-
ru PECO, jak se Vae souasn pozice
li od pozice prvnho eskho pedsedy,
JUDr. Karla ermka?
Pedn nutno ci, e moje jmenovn
pedsedou Vboru PECO je jednm z dal-
ch vsledk aktivn innosti esk dele-
gace v CCBE, stlho zastoupen AK
v Bruselu a prestie esk advokacie, vy-
budovan zde zprvu prv Karlem er-
mkem a poslze rozvinut nynjm prv-
nm mstopedsedou CCBE Antonnem
Mokrm. Nevstupuji do neznma, in-
nost Vboru PECO jsem dlouhodob sle-
doval, v loskm roce jsem byl jmenovn
jednm z jeho mstopedsed. Jsem rd,
e pedsednictv zstalo ve stedn Evro-
p. Nelze pehldnout, e nae pozice se
od roku 2001, kdy se pedsedou stal Ka-
rel ermk, vrazn zmnila. Ped est-
ncti lety byla esk advokacie v CCBE
vnmna jako pozorovatelka a jako tako-
v byla Vborem PECO sledovna a pod-
porovna, nyn je naopak respektovanou
advokaci, je pln svj kolegiln zvazek
pedvat zkuenosti dle. Tato situace bu-
de za bhu mho funknho obdob jet
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
z Evropy
markantnj v ptm roce, kdy Antonn
Mokr bude prezidentem CCBE a Mar-
tin olc prezidentem IBA.
Skladba pozorovatelskch stt CCBE o tom, jak funguje advokacie v demokra-
se od t doby podstatn zmnila, je jin tickch prvnch sttech. Vbor PECO by
tak jejich motivace, kdy ji nedoprovz se ml podlet i na koordinaci spolupr-
pstupov jednn do EU? ce s dalmi vbory CCBE, zamenmi
Urit ano, zjem Vboru PECO se posu- nap. na ochranu lidskch prv i pstup
nul dle na vchod a jihovchod, msty se ke spravedlnosti. Uvauji i o monosti na-
z Evropy posouv do Asie. Motivace a ak- vzn u spoluprce s Bentskou komi-
tivity jednotlivch pozorovatelskch advo- s, jej program je v mnohm podobn.
kaci ve vztahu k Vboru PECO a CCBE
se rzn, svoji roli hraje nepochybn i to, Jak se ve Vboru PECO projevuje plu-
jak je v tom kterm stt reim, jak je ralita nzor na advoktn tematiku? Je
vle provst transformaci prvnho du Vbor PECO aktivn i tam, kde se me
a doshnout nezvislosti advokacie. Vel- astnit odborn veejnost?
mi agiln jsou tak nap. advokacie gruzn- Vmna nzor je oboustrann uiten
sk i albnsk, ponkud stranou v po- a asto velmi zajmav. Ve Vboru PECO
sledn dob zstv advokacie armnsk. zasedaj advokti z ady zem, kter spo-
juje zjem nejen o advokacii, ale i o po-
Jak jsou v souasn dob hlavn oblasti litick dn v oblasti zjmu tohoto vbo-
zjmu Vboru PECO? ru. Svd o tom i jejich jazykov vbava,
Zjem se sousteuje jednak na Bal- rutina tu nen vjimkou. Mn osobn po-
kn, do nkterch stt na zem bva- mh i znalost prvnch djin tchto ze-
l Jugoslvie, do Albnie i Turecka, jed- m, tedy oboru, kter vyuuji na prvnic-
nak do zem bvalho Sovtskho svazu kch fakultch v Plzni, Brn a Olomouci.
(Ukrajina, Moldavsko, Armnie, Gruzie, Jak kval mj tatnek, pokud bude znt
zerbjdn). krom jazyka i historii danho nroda, ote-
ve ti to dvee a budou t povaovat za vlast-
Ped asem se diskutovalo o zruen v- nho. Hod se to zejmna, kdy Vbor
boru, pro je dleit jej udret v innos- PECO pod spolu s mstnmi advokt-
ti? Jak jsou priority Vaeho funkn- nmi komorami odborn konference a se-
ho obdob? mine s advoktn tematikou pro tamj-
vahy o zruen Vboru PECO se vedly odbornou veejnost. Na druh stran,
snad od potku 90. let minulho stole- poznatky zskan pi innosti ve Vboru
t, kdy byl zzen, vybavuji si je i z doby PECO mohu pedat nejen na Komoe,
ped nstupem Karla ermka do funk- ale i svm studentm.
ce pedsedy tohoto vboru. Dvodem,
pro je teba Vbor PECO naopak pos- Tak Vm budeme dret palce, a se da.
lit, je poteba pomoci advokacim ve zmi-
ovanch oblastech pi ochran advoka-  Rozhovor vedla Mgr. ALBTA RECOV,
cie a jej nezvislosti a vst tam osvtu odbor mezinrodnch vztah AK.
71
z Evropy BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

informace a zajmavosti

2. cena kategorie Talent roku Prvnk roku 2016

Limity poskytovn prvnch slueb:

vzvy pro advokacii tetho tiscilet
Mgr. JAN SRA, advokt II. Role advokta v ase: utven limit prvn sluby
Jestlie nkdo si vzal manelku a ona mu porodila dti a pot
odela za osudem, po n si vzal enu a ta mu porodila dti, kdy
I. Prvodn slovo pot otec odejde za osudem, dti si nedl pozstalost podle svch
Ji devt let pracuji v advo- matek, kad si vezme vno po sv matce a majetek otcovskho
ktn kanceli CSA, E- domu si rozdl rovnomrn.
KA, SMUTN, druhm rokem ( 167, Chammurapiho zkonk, Babylonie, piblin 1690 p. n. l.)
jako trvale spolupracujc advo- Postaven advokta a jeho roli ve vztahu ke klientovi i spo-
kt. Za tuto dobu jsem ml ne- lenosti nelze vnmat izolovan, pouze optikou souasn do-
ocenitelnou pleitost projt by, nebo je utvena a definovna svm vvojem v ase.
snad vemi pozicemi, od asi- V vahch o souasn loze advokacie proto mus bt vdy
stenta zajiujcho veern re- zohlednn tak historick vvoj profese a vlivy, kter ji utv-
cepci a po rozvoj vztah se ely a mnohdy tak vznamn deformovaly.
strategickmi klienty. Z pohledu vzniku a utven limit advokacie povauji
V souasn dob vedu prv- za zsadn dva historick momenty. Prvnm je oddlen prva
n tm specializujc se na po- od pirozenho fungovn spolenosti, kdy lid pestvaj znt
skytovn prvnch slueb kli- pravidla, kter pijali a zavzali se jimi dit. Druhm je pak
entm z vysoce regulovanch odvtv se zamenm na banky perod advokta z faktickho rdce v institucionalizovanou pro-
a finann instituce. A to ve vech prvnch aspektech jejich fesi s vlastnmi pravidly a omezenmi.
innosti, od pracovnprvnch vztah, pes regulatorn pro-
blematiku, a po extern komunikaci. Oddlen prva od lid
Stupujc se nronost poadavk klient a jejich poteba rych- Ji v dob, kdy lid sestoupili ze strom na zem a zaali se
le a celkov se zorientovat ve stle sloitjm prvnm, ale i spo- formovat do vtch a vztahov komplikovanjch skupin, by-
leenskm prosted, mne asto pivdj k zamylen nad obsa- li nuceni zabvat se otzkami uspodn vzjemnch vztah
hem a limity prvnch slueb i smovnm souasn advokacie. a eenm novch situac a problm.
To ve v dob, kdy nae profese objektivn stoj na pomysl- Tam, kde v minulosti postaovalo uplatnn pirozenho
nm rozcest. Vh, zda nadle trvat na zachovn tradin- prva silnjho, musely nastoupit sloitj mechanismy, kte-
ho, bezpenho, nicmn limitovanho a standardizovanho r by umoovaly reagovat na nov spoleensk vztahy. ivot
okruhu poskytovanch slueb, nebo se vydat do nejistch vod v tlupch ji nebyl nadle vyhovujc mncm se podmnkm
komplexn pomoci klientm, kter by mohla nabdnout sku- ivota a vystdalo jej uspodn do vtvench rod. Neoli-
ten uiten een jejich problm. tick revoluce 10 000 let p. n. l., kter znamenala definitivn
Pedkldan prce vychz pedevm z mch osobnch zku- vtzstv vrobnho hospodstv a pinesla lovku nezvis-
enost a poznatk z praxe a rozebr nkter vzvy, ped kte- lost na lovu a sbru, pak dala vzniknout tak ad do t doby
rmi modern advokacie nevyhnuteln stoj. Neklade si pitom neexistujcch prvnch vztah.
za cl bt detailnm a veobjmajcm rozborem problm sou- Zprvu zvykov, tradin a stn pedvan prvo se postup-
asnho advokta, ale pedstavuje volnou vahu nad nkte- n stv natolik komplikovanm, e mus bt psemn zachy-
rmi z nich, je povauji za vznamn pro pochopen aktu- ceno a kodifikovno, aby mohlo bt efektivn uplatovno
lnho stavu i dalho smovn trhu s prvnmi slubami a nsledn tak vymhno.
v esk republice. Prvo, dosud slouc k jednodu orientaci ve spoleenskch

72 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
vztazch, se vyvj ve sloit systm pravidel, kterm bn lo-
vk ji neme porozumt. Od tohoto okamiku se lid podizuj
systmu ji ne vdy imanentn rozpoznatelnch norem chovn.
A prv tento moment povauji za zcela urujc. Nejen
z pohledu vzniku advokacie, ale tak z pohledu samotnho
prva a uspodn lidsk spolenosti.
Vdy jeden z prvnch starovkch kodex prva, Cham-
murapiho zkonk, ji obsahoval celch 282 lnk, kter ve-
dle veobecn znmch pravidel trestnch (oko za oko), upra-
vovaly tak vlastnick prvo, odpovdnost za kodu, rodinn
vztahy vetn sloitho ddickho systmu, obchodn zvazky
a dal oblasti. Tak komplikovanm normm, jako je v vodn
citaci k tto sti, ji bn oban zkrtka nemohli rozumt.
Snaha o definovn pravidel u vech podstatnch aspekt lid-
skho a spoleenskho ivota, stejn jako (snad) pirozen lid-
sk vlastnost tato pravidla poruovat a obchzet, byla zsadnm
impulsem pro vznik a rozvoj prvnickch profes.
Institucionalizace advokacie
Neznalost psma a velmi omezen monosti doslovn reproduk-
ce a en prvnch text nutn vystily v to, e se lid s dost advokacie mnohem mn dynamicky ne v jinch odvtvch.
o radu obraceli na ty, kte potebnmi znalostmi disponovali.
Dlo se tak pitom po celm svt. Jak o mnoho pozdji po-
znamenv uznvan soudce Nejvyho soudu v Pensylvnii,
George Sharswood, v jedn ze svch esej: Ve vech zemch, kde
civilizovanost postoupila natolik, e prvo a morlka doshly uri-
tho stupn kultivovanosti, vznikal stav obhjc oddanch sthat
nebo brnit ve sporech druh.1 Zprvu se tak dlo iveln, v ne-
institucionalizovan materiln form, kdy udlovat prvn rady
a hjit druh mohl kad, kdo fakticky prvo vce i mn znal.
Nap. ve starovkm m, kolbce advokacie, se prvn rd-
ci rekrutovali z nejbohatch vrstev obyvatelstva. Nejen proto,
e disponovali patinm vzdlnm, ale tak proto, e advoka-
cie byla provozovna bezplatn, jako estn vsada. Udlovat
prvn poradenstv bylo privilegiem a mnoho tehdejch prv-
nk vyuvalo sv veejn obhajovac projevy jako nstroj zs-
kvn vhlasu a spoleenskho vlivu.2 V t dob tak slavn
msk prvnk Marcus Tullius Cicero formuloval definici lo-
hy advokacie jako agere, cavere, respondere, tedy 1) zastupovat
ve sporech, 2) radit, jak se chovat v souladu s prvem a sporm
pedchzet a 3) poskytovat stanoviska k prvnm otzkm. To-
to rozdlen kol advokta ostatn zstv beze zmn platn
i dnes. S konkrtnm vymezenm okruhu slueb pak v dalch
obdobch mskho sttu nevyhnuteln dochz k profesionali-
zaci a institucionalizaci prvnickho stavu; s tm vzala zasv ta-
k bezplatnost prvnch rad.
V eskch zemch vznikl advoktn stav a ve 13. stolet.
Svtt advokti pitom nemuseli pro vkon povoln splo-
vat dn zvltn podmnky. V obdob absolutismu naopak
nastv obrat k formalizovanmu vkonu advokacie a jej in-
stitucionalizaci. innost advokt je v t dob velmi striktn
regulovna, poet advokt omezen (numerus clausus). A
do roku 1848 petrvvaly tendence k zesttovn advokacie
a jejmu zenmu, nikoli svobodnmu vkonu; nkdy byla do-
konce nucena elit nvrhm na pln zruen.
Prvorepublikov advokacie ji byla zaloena na demokra-
tickch zkladech a vykonvna jako svobodn povoln
na stavovskm zklad. Advokti se asto naden zapojova-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
mli byste vdt
li do veejnho a politickho ivota. Role advokt byla ir
ne poskytovn prvnch rad. Podleli se nejen na formovn
prva, ale tak utven spoleenskch a kulturnch hodnot.
O to osteji pak psob kontrast s vlenmi lty a s obdobm
po roce 1948, kdy dochz k likvidaci svobodn a nezvisl ad-
vokacie. Radikln promna funkce advokta toti negativn
ovlivnila podobu poskytovanch prvnch slueb natolik, e
jsme se s nktermi pozstatky nedokzali vypodat ani do-
sud a ty stle pedstavuj omezujc faktor ve vvoji kupedu.
III. Souasn limity a ochota je pekraovat
Obhjce spolupsob na prvnm formovn ivota. Brn utiskova-
n proti tonkm a v jistm smru zastv i funkci andla-mstitele.
Jaroslav Mellan, advokt v Praze (1887-1961)
Uveden meznky formovaly advokacii do podoby, jak ji
znme dnes, tedy jako svobodn a nezvisl, stavovsky orga-
nizovan povoln. Pes vrazn nrst subjekt na trhu a vy-
tvoen vysoce konkurennho prosted po roce 1990 vak
v praxi vnmm, e k pizpsobovn nabdky prvnch slueb
potebm klient i zahranin konkurenci dochz v ppad
Pokud se zabvme otzkou, pro tomu tak je, musme se
zrove zabvat samotnmi mezemi poskytovn prvnch
slueb. Ty jsou jist stanoveny pedevm prvnmi pedpisy
upravujcmi vkon advokacie, nebo ta je v prvn ad vyso-
ce regulovanm odvtvm. Na druhou stranu jsou to i limity,
kter si stanovuj advokti sami, zejmna setrvvnm na za-
vedench a nemnnch obchodnch modelech.
Zkonn meze prvn sluby
Prvn a stavovsk pedpisy vznamn limituj zpsob poskyto-
vn prvnch slueb, co do znan mry peduruje tak podobu
prvn sluby. A to vetn monost jej propagace a marketingu.
Zrove psob vrazn protektivn, kdy poskytovn prv-
nch slueb formou vkonu advokacie umouj pouze advo-
ktm. Advokti se tak ocitaj ve sv vlastn izolovan skupin
konkurent, do kter je sice obtn proniknout, ale zrove
nemn sloit posunout jej hranice.
Samotn zkonn definice prvn sluby advoktm p-
li jistoty o jejch mezch nedv, kdy stanovuje, e posky-
tovnm prvnch slueb se rozum zastupovn v zen ped
soudy a jinmi orgny, obhajoba v trestnch vcech, udlovn
prvnch porad, sepisovn listin, zpracovvn prvnch rozbo-
r a dal formy prvn pomoci, jsou-li vykonvny soustavn
a za platu,3 a je tak spe formlnm vtem typickch fo-
rem prvnho poradenstv ne skutenm vcnm vymeze-
nm prvn sluby a jejho obsahu jako takovho. Jedn se
nicmn o vet demonstrativn a pojem dal formy prv-
n pomoci dv advoktm irok monosti pi poskytov-
n prvnch rad klientm.
1 G. Sharswood: An Essay on Professional Ethics, Philadelphia, 1876, str. 42.
2 E. W. Timberlake Jr.: Origin and Development of Advocacy as a Profession,
Virginia Law Review Vol. 9, No. 1 Nov., 1922, str. 26.
3 Viz 2 odst. 2. zk. . 85/1996 Sb., o advokacii. Vedle toto se poskytovnm
prvnch slueb rozum rovn innost opatrovnka pro zen ustanovenho
podle zvltnho prvnho pedpisu, je-li vykonvna advoktem, a je rovn
oprvnn poskytovat tak dal sluby upraven ve zvltnch zkonech, nap.
patentovho zstupce nebo insolvennho sprvce.
73
mli byste vdt
Vodtko je mon hledat tak v zkonn prav povinnost ad-
vokta, kter zakotvuje, e je povinen vyuvat dsledn vechny
zkonn prostedky a v jejich rmci uplatnit v zjmu klienta ve, co
podle svho pesvden pokld za prospn.4 Ji prostm gra-
matickm vkladem lze dospt k zvru, e termnem zkon-
n prostedky jsou myleny vechny dostupn prostedky, po-
kud jsou v souladu se zkonem, ppadn stavovskmi pedpisy.
A pokud m advokt toto ustanoven v praxi skuten dodro-
vat, mus na poskytovn prvnch slueb nutn nahlet eji
ne pouze optikou pozitivnho prva a aktuln platnch norem.
I pes relativn velk zkonn pole psobnosti vak advokti
dosud nahlej na obsah prvnho poradenstv spe velmi kon-
zervativnm zpsobem.
Ochota zmnit obchodn model
Druhm dvodem pozvolnjho vvoje trhu s prvnmi slu-
bami jsou limity, kter si advokti nastavuj sami pi tvorb
svch obchodnch model.
Zait struktura prvnho poradenstv, jako i tradin a std-
m hodnoty, na kterch je advokacie postavena, dosud nenutily
advokty pemlet nad novmi zpsoby poskytovn prvn-
ho poradenstv. Nebyl k tomu ani dvod. A na segment z-
ce specializovanch advoktnch kancel, ppadn kance-
l se zahranin pobokovou st, se sout o klienta dosud
odehrvala pedevm v rovn kvality dan sluby a jej ceny.
Portfolio slueb zstvalo vcemn nemnn.
Svou roli hraje rovn ekonomicky obezetn chovn ad-
vokt, spovajc v neochot mnit zaveden obchodn mo-
del, dokud alespo sten funguje. Se zmnou struktury
prvnho poradenstv toti nutn souvis tak poteba vyna-
loen uritch vstupnch nklad, absolvovn fze zavd-
n novho produktu a samozejm riziko jeho komernho ne-
spchu. Navc tak obavy z mon ztrty stvajcch klient.
Pesto, e se nyn mnoho advokt potk s poklesem po-
ptvky po (nkterch) svch slubch, skutenost, e tyto pro-
blmy dosud pmo neohrouj jejich existenci, zpsobuje ta-
k neochotu mnit jejich stvajc strukturu.
IV. Prvn sluba: izolovan rada nebo uiten pomoc?
asto je vhodnj o vinici pijt, neli se o ni soudit.
Michel de Montaigne (1533-1592)
Mylen klient se mn. Veobecn trend sniovn n-
klad na extern poradenstv postupn vede k pesunu bn
agendy na intern prvn oddlen. Zven pak klienti naku-
puj spe specifick prvn sluby s uritou pidanou hodno-
tou, kter nejsou z rznch dvod schopni (nebo alespo
ne elnji) zajiovat intern.
Vznamnjm soutnm parametrem na trhu prvnch slu-
eb se proto msto ceny a rovn poskytnut sluby (profesionln
kvalitu slueb klient dnes ji presumuje, ne pomuje) stv kom-
plexnost a nadstavbovost prvnch slueb. Tyto dva faktory spo-
lu zce souvisej, nebo novost een problmu klienta mnohdy
spov prv ve vhodn kombinaci a spojen nabzench slu-
eb. Zmna parametr soute mezi advokty vak nutn mus
vst tak k zamylen nad strukturou poskytovanho poradenstv.
4 Viz 16 odst. 2. zk. . 85/1996 Sb., o advokacii.
74
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Izolovanost prvn sluby
Vidme, e souasn doba nut klienta obstarvat si rele-
vantn informace pro vyhodnocovn svho postupu a dal-
rozhodovn o nm v extrmn krtkm ase. Klient nov
vyaduje poskytnut pln sluby, nikoli dodn pouh jedn
sti sloit skldaky.
V praxi vak dosud asto narme na uritou izolovanost
prvn sluby od vnjho prosted. Kad z ns se jist setkal
s prvnmi stanovisky, kter posuzovala pouze striktn soulad
ppadu s prvnmi pedpisy a byla uzavena sdlenmi typu:
Pokud bude transakce vyhodnocena jako pnosn pro spole-
nost, bude dodrena zkonn povinnost klienta postupovat s p-
dnho hospode. Klient jist dostal to, co si objednal,
avak po peten zjiuje, e na cest k uinn dleitho
rozhodnut nen o mnoho krok dle.
Je otzkou, zda se v uvedenm pkladu jedn o sprvn
a obezetn respektovn pedpis upravujcch poskytov-
n prvnch slueb a jejich limit, nebo a alibistick zbavo-
vn se odpovdnosti za konen rozhodnut klienta. Me
a m advokt klientovi nap. doporuit postup, kter je zcela
v souladu s prvnm dem, avak mohl by jej vrazn repu-
tan ohrozit? Ml by advokt pi udlovn prvn rady brt
ohled na pedpokldan vvoj trhu? Politickou situaci? Mo-
nou reakci konkurent? J jsem pesvden, e ano. V opa-
nm ppad by profese advokta byla degradovna na pouh
technick a slep emeslo, nikoli na posln klientm skute-
n uiten radit a pomhat.
Zkony pedstavuj pro klienta pouh rmec, smyslem jeho
innosti je dosaen uritho ekonomicky i spoleensky pro-
spnho cle, nikoli dodren zkona samo o sob.
Prosted, ve kterm se klienti pohybuj, navc nen zeno
pouze zkony, ale tak dalmi pravidly, na kterch je nae
spolenost postavena. A bez jejich znalosti, nebo alespo vze-
t v vahu, nen dle mho nzoru mon a sprvn skuten
uitenou prvn slubu poskytnout.
Klienti ji ostatn takovou slubu po advoktovi sami vy-
aduj. Nebo je to prv advokt, v koho maj asto nejvt-
dvru. Je tak nov postaven do pozice strategickho part-
nera v rozhodovn klienta, a nikoli poskytovatele dl rady.
Tato role je pro advokta do znan mry nov. Ped rozhodnu-
tm, zda je ochoten a pipraven ji pijmout, proto mus odpovd-
n zhodnotit subjektivn i objektivn limity svch slueb i znalost.
Subjektivn limity komplexn sluby
Z pohledu subjektivnch limit je jist zcela urujc kom-
plexn orientace v prvu, ta vak ji nebude hlavn pidanou
hodnotou advokta, ale nezbytnm a zcela automatickm
pedpokladem pro poskytnut uiten rady.
Tuto skutenost potvrzuje i souasn trend zniku advokt-
nch kancel s vyhrannou orientac na konkrtn obory pr-
va. Zatmco ped nkolika lety existovala ada advoktnch
kancel s jasn definovanm zamenm, dnes jsou v tomto
formtu schopny skuten spn fungovat advoktn kance-
le specializujc se na velmi specifickou oblast trestnho pr-
va, veejnch zakzek, dan a snad nkolika mlo dalch obor.
Ostatn jsou nuceny se pro uspokojen poptvky klient spojovat
na konkrtnch ppadech do funknch celk i opustit jedno-
strannou specializaci a roziovat oblasti poskytovanch slueb.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 mli byste vdt
Pokud chce advokt skuten uiten radit klientovi v jeho Je vak teba striktn rozliovat mezi komoditizac pravou
oboru, mus jej svm zamenm do znan mry koprovat. To a komoditizac, kter je pouze zdnliv. Zatmco v prvnm
pi oborov prvn specializaci nelze. Stle pirozenj se je- ppad se jedn o pirozen a v uritch ohledech tak po-
v prezov prvn orientace na konkrtn hospodsk odvt- zitivn jev, ta druh neprospv klientovi ani advoktovi, a je
v, v nich klienti psob. Ta umouje advoktovi zskat uce- teba ji povaovat za obecn nedouc.
len pohled na problmy klienta. Klade vak extrmn nroky
na detailn znalost prosted, ve kterm se klient pohybuje. Nejde Prav komoditizace
pitom jen o mnohdy velmi sloit regulatorn pravidla tkajc Prav komoditizace prvn sluby je podncovna pede-
se danho odvtv. Advokt mus disponovat znalost trnho vm poptvkou klient, kte v mnoha ppadech poaduj
prosted a jeho ekonomickho vvoje, vetn aktivit a pozice standardizovan a opakovateln plnn, u nho by bylo mo-
ostatnch soutitel, psobnosti a rozhodovn dohledovch n pedvdat obsah, rove i celkovou cenu.
orgn, innosti profesnch a oborovch asociac a rovn sle- Komoditizace vede mj. k vraznmu zlevnn prvn slu-
dovat nov trendy v oboru i politick vlivy, kter odvtv ovliv- by. U z tohoto dvodu lze oekvat, e klienti budou i v dal-
uj. To ve pi zachovn komplexnho prvnho rozhledu i ori- ch letech stupovat svj tlak a poadovat jej prohlubovn,
entace na oblasti, ve kterch je teba klientovi radit nejastji. a to i v zvislosti na dalm vvoji informanch technologi.
Bude se tak dt pedevm v ppad jednoduch prvnch
Objektivn limity komplexn sluby kon, kter nevyaduj zsadnj osobn vstup advokta a nut-
I pi maximln snaze o poskytnut pln rady klientovi ad- nost vraznji individualizovat slubu podle specifickch poteb
vokt nutn naraz na pevn limity, kter ji nelze pekroit, a podmnek danho klienta. Nap. u tvorby smluv i podn.
a kdy ji nen schopen i oprvnn slubu poskytnout, by je adu let ji tento trend existuje v segmentu sprvy a vym-
uiten pro een danho ppadu. A ji se jedn o mk- hn pohledvek.
k obory poradenstv, ke ktermu je teba urit zkuenost Nemus vak nutn vdy jt o jednoduchou prvn slubu
ve specifickm oboru (nap. z oblasti public relations), i kla- a d se pedpokldat, e rove komoditizace dve i poz-
sick formy poradenstv regulovanho, nap. audit. dji postoup tak do oblasti sloitjch ppad a transakc.
V takovm ppad by vak ml advokt vdt, e je teba V oblasti bankovnictv ji dnes vidm, e z hlediska zpsobu
takovou slubu pro een ppadu dodat a pedloit kliento- poptvky lze tento trend pozorovat nap. u poradenstv pi
vi doporuen danou expertizu opatit. sjednvn a poskytovn syndikovanch vr. Zde se ji jed-
Klient navc v praxi stle astji vyaduje tak pm za- n o slubu vysoce specializovanou a odbornou, nicmn z-
jitn a dodn tchto slueb a koordinaci jejich poskytnut. rove standardizovanou a pedem odhadnutelnou co do jej
Advokt je tak mnohdy postaven do role projektovho manae- nronosti, a tedy i podmnek jejho poskytnut.
ra, kter d poskytovn souvisejcch slueb, komunikuje s te-
tmi subjekty a zrove prvn zasteuje slubu jako celek. Zdnliv komoditizace
V tomto ohledu maj urit nskok mezinrodn poradensk V praxi se rovn setkvm s tzv. zdnlivou komoditizac,
spolenosti, kter mohou tyto sluby zajiovat intern, vetn kdy prvn sluba obecn je asto vnmna jako zastupiteln
prvnho poradenstv. Souasn doba vak advoktm umo- standardizovan plnn.
uje na pravideln i ad hoc bzi spolupracovat s adou exter- Jedn se, stejn jako v ppad prav komoditizace, o nakl-
nch expert a vytvet specializovan uskupen k een kon- dn s prvn slubou jako s jednotkovm zbom, avak ji
krtnch problm. bez ohledu na rozdlnou rove a obsah prvn sluby, a ve v-
Takov model spoluprce vedle dosaen skuten efektiv- sledku i konenou cenu pro klienta. rove odbornosti a prv-
nho een pro klienta umouje tak minimalizovat provoz- nch slueb i samotnho pstupu vi klientovi se vak u jed-
n nklady na poskytovn komplexnho poradenstv v obdo- notlivch advokt vrazn li, zdnliv komoditizace proto
b, kdy nen klientem v danm sloen vyadovno. vznamn deformuje trh a devalvuje cenu prvnch slueb.
Svou roli pi vnmn prvnch slueb jako zastupitelnho
V. Komoditizace slueb: prvn rada jako vc plnn jist sehrlo ji zmiovan obdob ped rokem 1989
poitateln? a tehdej vrazn unifikace prvnho poradenstv.
Prvo je vc pli posvtn na to, aby ho bylo mon finann Pedevm vak za zdnlivou komoditizac vidm zait zp-
vyjdit anebo vbec snit k oceovn v penzch. soby poptvn prvnch slueb ze strany klient, kdy se tak
Ulpianus (170-228) dje v prvn ad na zklad cenovch kritri. Zejmna klien-
Poptvka po poskytnut individuln a skuten uiten ti z veejnho sektoru mnohdy z pouh opatrnosti poptva-
sluby zasazen do reality fungovn innosti klienta nen je- j prvn sluby v zadvacch zench s nejni hodinovou
dinm vlivem, kter aktuln vznamn formuje podobu po- sazbou jako jedinm kritriem. V takovm ppad dochz
skytovanch prvnch slueb. Ve sv podstat protichdnm dokonce k absolutn komoditizaci prvn sluby, kdy klient
faktorem je tzv. komoditizace, i alespo standardizace, prv- v zsad pedpokld zcela shodnou rove a obsah jakko-
nch slueb. li prvn sluby, a to dokonce i stejnou rove jedn hodiny
Z dvrn a osobn sluby klientovi se v uritch oblastech jejho poskytovn.
prva stv obchodovateln a poitateln zbo pln zamni- Vm, e se situace bude pomalu zlepovat a poptvka kli-
teln se zbom od jinho, svm zpsobem lhostejno kter- ent po uiten a individuln slub povede tak ke zm-
ho, dodavatele. n chovn pi jejm obstarvn. Vrazn by v tomto mohl

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 75
mli byste vdt
napomoci nov inn zkon o zadvn veejnch zakzek,
kter poptvn prvnch slueb a zadvac proces jako tako-
v vrazn racionalizuje. Je vak teba dodat, e na vin jsou
tak samotn advokti a jejich zpsoby vlastn cenotvorby.
Je komoditizace skuten tma?
Komoditizace prvnch slueb (alespo ta prav) je jist ce-
losvtovm a aktuln hojn diskutovanm fenomnem. Pro
nkter advokty je vtanm zpsobem, jak obstt ve vysoce
konkurennm prosted. Pro jin je nepjemnou skutenos-
t tlac dol ji tak nzk ceny prvnch slueb.
Nkte advokti tento fenomn bagatelizuj s neochvjnou
jistotou, e jejich specifick a osobn vklad do poskytovan
sluby bude vdy poteba. Maj zatm do znan mry prav-
du, je vak otzkou, zda tomu tak bude vdy a u vech typ
slueb poskytovanch advokty.
Ke komoditizaci prvn sluby v esk republice ji v ka-
dm ppad skuten dochz a do nkterch segment bude
pronikat stle vce. A je nutn si piznat, e u nkterch typ
prvnch slueb skuten nen individuln pstup nezbytnost.
VI. Prolomen limit prvnch slueb: oteven dve
dalm odvtvm
V minulosti stroje pevzaly tkou prci, aby umonily profesion-
lm soustedit se na koly, kter vyaduj jejich mozek a zrunost.
Richard Susskind (1961)
Jsem pesvden, e ve nastnn fenomny souasn ad-
vokacie nutn povedou v nadchzejcch letech k dalmu pro-
lamovn limit poskytovn prvnch slueb a obousmrnmu
prolnn prvn a neprvn sfry.
Ve Spojench sttech americkch se nyn oteven diskutuje
o mylence oteven trhu s prvnmi slubami nejen neadvok-
tm, ale tak neprvnkm, kdy podle nkterch nzor ne-
n prvn vzdln dostatenm pedpokladem pro poskytnut
kvalitn prvn sluby.5 Nap. ve stt Washington ji funguje
nov typ prvn profese nazvan limited license legal techni-
cians (LLLT), absolventi po ronm kurzu a sloen zkouky
mohou pipravovat soudn podn a provdt prvn analzy.
V esk republice tento trend meme zatm, dky relativn
psn regulaci poskytovn prvnch slueb, pozorovat spe ja-
ko obezetn vsouvn nohy mezi dvee, ale ji dnes ada spole-
nost nabz v rmci komplexn nabdky slueb tak zajitn sou-
visejcho prvnho servisu, nap. realitn kancele, banky apod.
S dalm rozvojem informanch technologi a komoditizac
prvnch slueb pitom nebude dochzet pouze k deprofesionali-
zaci prvnch slueb (tedy o prvn slubu nezvislou na osob
konkrtnho odbornka), ale rovn k jej depersonalizaci. V za-
hrani ji aktuln funguj projekty, kter prvn slubu dok-
zaly pln automatizovat, a to i dky vyuit uml inteligence.
Rovn v esk republice ji existuje nkolik vce i mn
spnch projekt tohoto typu. Za vechny je mon zmnit
slubu GenertorSmluv, kter na zklad otzek a odpovd
generuje prvn dokumenty dle poadavk zkaznka. K pl-
5 Viz nap. nedvno uveejnn studie: C. Winston, Q. Karpilow: Should
the US Eliminate Entry Barriers to the Practice of Law? Perspectives Shaped by
Industry Deregulation, American Economic Review: Papers & Proceedings 2016,
106 (5), str. 171-176.
76
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
nmu pevzet odpovdnosti za jejich obsah je sice nutn pi-
platit za zkontrolovn dokumentu spolupracujc advokt-
n kancel, k pln automatizaci je odtud vak u jen krok.
V ppad uritho okruhu klasickch prvnch slueb bu-
deme tedy svdky snah o jejich standardizaci a zjednodue-
n, emu se budou muset advokti pizpsobit, maximln
zefektivnit sv vnitn procesy a snit nklady na jejich po-
skytovn na minimum. A tak se pipravit na dosud nezn-
mou a dravou konkurenci z neadvoktn sfry.
Soubn tlak na komplexnost a pouitelnost prvn slu-
by vak zrove oteve advoktovi monosti nalzn a nab-
zen novch a neotelch een pro klienta, hledn limit
prvn sluby a spoluprce s dalmi expertnmi odvtvmi.
Obdobn zmny sleduji v praxi ji nkolik let na trhu s ban-
kovnmi produkty. Poskytovn klasickch finannch slueb
(u nich je rovn nejvt tlak na co nejni cenu a vysok m-
ra komoditizace) je ji samozejmost a nutnm zkladem na-
bdky banky. Mnoz progresivn poskytovatel je ji navc nab-
zej zcela zdarma. Boj o klienta se tak pesouv o rove ve
do nestandardn nabdky a pidan hodnoty sluby pro klien-
ta. Proto dnes i nejvt banky musej nevyhnuteln roziovat
portfolio svch slueb, a to nejen o souvisejc finann a inves-
tin poradenstv. Vstupuj dokonce do pln jinch podnika-
telskch odvtv, nap. na trhy s nemovitostmi, plynem apod.
Bankovnictv pitom a donedvna tak odolvalo jakm-
koli zmnm. Vysokou mrou regulace, konzervativn sklad-
bou produkt a tradinmi hodnotami, na kterch stoj, je
pitom advokacii velmi podobn. Jsem proto pesvden, e
obdobn vvoj lze nevyhnuteln oekvat tak v naem oboru.
VII. ek advokty vyhynut?
Jedin zmna je trval.
Arthur Schopenhauer (1788-1860)
Lidsk profese se neustle a dynamicky vyvjej, nkter zcela
zanikaj, nov vznikaj. Povoln svobodnho advokta dosud v-
znamnj zmny i snad dokonce ohroen jeho existence mjely.
V ase nemnn loha pomhat klientovi zorientovat se
v prvnm prosted, avak i jist osobn nezainteresovanost
do problm klient a vrazn zkonn ochrana poskytova-
la advoktm historicky stabiln postaven.
Nyn je vak zejm, e advokt stoj na prahu spoleenskch,
hospodskch i technologickch zmn, kter jsou zpsobil
vrazn ovlivnit tradin podobu poskytovn prvnch slueb
a posunout jejich souasn limity.
Poptvka po novm pstupu k poskytovn prvnho pora-
denstv, nutnost vt interakce s ostatnmi odvtvmi, pote-
ba orientovat se nejen v psanm prvu, ale tak v dalch ob-
lastech podstatnch z pohledu zjm klient, stav advokta
do zcela nov role. Bude se muset rozhodnout, zda opust za-
veden limity a vyd se s klientem dle jako jeho strategick po-
radce, nikoli pouze jako ten, kdo zn prvn pedpisy.
Osobn jsem pesvden, e advokt nesm bt pouhm po-
skytovatelem rigidn, izolovan a mnohdy samostatn neui-
ten sluby, ale skutenm a kvalifikovanm prvodcem kli-
enta v komplikovanch vztazch, ktermi je nae spolenost
zena. A pokud toto doke, pak a smlouvy klidn p stroje!
 Autor je advoktem v Praze.
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 mli byste vdt

Pednky a semine pro advokty

a advoktn koncipienty ve Vzdlvacm
a kolicm stedisku AK v Praze v palci Dunaj
ve tvrtek 27. dubna 2017 ve tvrtek 1. ervna 2017

Odinn nemajetkov jmy, vztah Stavebn zkon v praxi advokta

pacient a poskytovatel Lektor: JUDr. Ji Veteka, advokt
Lektor: JUDr. Jaroslav Svejkovsk, advokt, vedouc
autorskho kolektivu knihy Zdravotnictv a prvo,
kterou vydalo v prosinci 2016 nakladatelstv C. H. Beck
ve stedu a ve tvrtek 14. 15. ervna 2017

ve tvrtek 4. kvtna 2017

Zruen a vypodn podlovho
spoluvlastnictv a spolenho
Pouovac povinnost soudu, jmn manel vybran otzky
koncentrace zen se zamenm na aktuln rozhodovac
Lektor: JUDr. Karel Svoboda, Ph.D., soudce Nejvyho praxi NS, praktick otzky a postupy
soudu
Lektor: Mgr. Michal Krlk, Ph.D., soudce Nejvyho soudu

ve tvrtek 11. kvtna 2017

ve tvrtek 22. ervna 2017
Exekuce aktuln praktick problmy
zen ped sprvnmi soudy ve svtle
Lektorka: JUDr. Martina Kaskov, mstopedsedkyn
Krajskho soudu v Praze judikatury
Lektor: JUDr. Milan Podhrzk, Ph.D., pedseda sentu
Krajskho soudu v Praze, odborn asistent katedry
ve tvrtek 18. kvtna 2017 sprvnho prva PF ZU v Plzni

prava vztah mezi obchodn

spolenost a jejmi spolenky ve tvrtek 29. ervna 2017
a mezi spolenky navzjem Nov zkon o zadvn veejnch
Lektorka: doc. JUDr. Ivana tenglov, docentka Prvnick zakzek v praxi
fakulty Univerzity Karlovy, lenka bval komise pro reko-
difikaci obanskho zkonku a Legislativn rady vldy Lektor: doc. JUDr. Ing. Radek Jurk, Ph.D., advokt
se specializac na veejn zakzky a PPP projekty

v ptek 26. kvtna 2017

Bli informace s podrobnjm programem naleznete
Autorsk prvo ohldnut, na internetovch strnkch AK na adrese www.cak.cz
v levm menu nazvanm Pro advokty/Vzdlvn
souasnost, vize
advokt/Vzdlvac akce AK. Telefonick informace
Lektorka: JUDr. Veronika Kesanov, Dr., pedsedkyn na tel. . 273 193 251 p Marie Knov.
sentu Mstskho soudu v Praze

Semine pro advokty podan regionem Vchodn echy na KS v Hradci Krlov

v ptek 28. dubna 2017

Vkladov problmy zvazkovho prva podle (novho) obanskho zkonku

Lektor: JUDr. Dana Ondrejov, Ph.D., advoktka, rozhodkyn Rozhodho soudu pi HK R a AK R,
odborn asistentka na katede obchodnho prva Prvnick fakulty MU v Brn

Bli informace s podrobnjm programem naleznete na internetovch strnkch AK na adrese www.cak.cz v levm
menu nazvanm Pro advokty/Vzdlvn advokt/Vzdlvac akce AK.

WWW.CAK.CZ
WWW.CA
WWW
W .CA
.CAK.C
CA
C A K.C
K CZ
K.CZ 77
mli byste vdt BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

Semine pro advokty podan pobokou AK

Brno v sle Veejnho ochrnce prv
ve tvrtek 27. dubna 2017 ve stedu 3. kvtna 2017

Nov instituty ddickho prva Odinn nemajetkov jmy

Lektor: JUDr. Vclav Bedn, Ph.D., akademick Lektor: JUDr. Jaroslav Svejkovsk, advokt, len
pracovnk na UP v Olomouci, len rekodifikan Legislativn rady vldy
a vkladov komise k novmu obanskho zkonku

v ter 6. ervna 2017

ve tvrtek 24. kvtna 2017
Stavby, pozemky a nemovitosti
Koncepn novela zkonku prce z hlediska aktuln judikatury NS
v roce 2017 a dalch pracovnprvnch se zamenm na praktick postupy
pedpis a problmy soudn praxe
Lektor: JUDr. Ladislav Jouza, advokt, rozhodce Lektor: Mgr. Michal Krlk, Ph.D., soudce Nejvyho
pracovnch spor podle oprvnn Ministerstva prce soudu
a socilnch vc, spoluautor zkonku prce, zkona
o zamstnanosti a dalch pracovnprvnch pedpis,
Prvnk roku 2016 v oboru pracovn prvo

Bli informace s podrobnjm programem naleznete na internetovch strnkch AK na adrese www.cak.cz v levm menu
nazvanm Pro advokty/Vzdlvn advokt/Vzdlvac akce AK. Telefonick informace: 513 030 112 p Karolna upkov.

Asociace insolvennch sprvc si vs dovoluje pozvat na dva semine:

Spor o padek dlunka (Prvn fze insolvennho zen

ve svtle poslednch zmn insolvennho zkona)
Pojet retroaktivity v novele insolvennho zkona inn od 1. 7. 2017
Podmnky zen
Procesn nstupnictv v insolvennm zen
Zmny v urovn osoby insolvennho sprvce
Zastoupen astnk insolvennho zen
Pedn: JUDr. Zdenk Krm, pedseda sentu Nejvyho soudu
Datum konn: 21. dubna 2017 od 9 do 15 hodin

Insolvenn zen po novele inn od 1. 7. 2017

Vitelsk insolvenn nvrh, jeho pedbn projednn a posouzen Msto konn obou semin:
padku dlunka Justin akademie Praha,
Vkon prv vitel v insolvennm zen Hybernsk 18, Praha 1
Pezkum pohledvek astnick poplatek za jeden
Oddluen (zejmna poadavky na kvalifikovan sepis nvrhu, semin: 1 590 K lenov ASIS,
prbh oddluen, dsledky jeho neplnn, osvobozen od dluh) 2 790 K ostatn astnci
Postaven insolvennho sprvce
Pedn: JUDr. Jolana Markov, mstopedsedkyn Krajskho soudu Pihlaujte se na www.asis.cz
v Hradci Krlov nebo e-mailem
Datum konn: 12. kvtna 2017 od 9 do 16 hodin na seminare@asis.cz.

78 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 mli byste vdt

Advoktn proces ano i ne? kdisk

JUDr. DANIELA KOVOV
Povinn advoktn proces
pro nkter advokty
a astnky zen spsa
a nadje, pro jin nepijateln
a pli drah varianta. Jak
klady a zpory pin? Je jeho
pijet a legislativn ustaven
jen teoretickou diskus odvnch a pnm
potebnch, anebo jde o reln pijatelnou
variantu? Jak se na ni dvaj soudci a akademici?
Tyto i dal otzky byly tmatem sympozia, je
probhlo v rmci loskho ronku Praskho
prvnickho podzimu 2. prosince 2016 v Palci
Dunaj a ztitu mu poskytl pmo pedseda AK
JUDr. Martin Vychope. Oficiln nzev sympozia
sice znl Aktuln otzky civilnho procesu,
nicmn diskutujc se stejn stle vraceli
k postaven advokta v soudnm zen. Podvejme
se na nejzajmavj diskutujc, jejich pspvky,
teze a mylenky.
usi
Drpal. ekl, e podle psanho prva se v re-
lnm ivot stejn ned postupovat. ze-
n pece vdycky probh jinak, ne jak stanov
zkon. Podstatn podle nj nen sm proces, ale hmotn pr-
vo. Ilustrativnm pkladem by mohlo bt doruovn. Sloit
prvn problematika, na kterou si vak v praxi jenom hraje-
me, nebo reln zsilky dodv pota, kter odmt proces-
n pedpisy respektovat a nenech se dnmi platnmi usta-
novenmi procesnch pedpis obalamutit i ovlivnit. Pijala
vlastn doruovac pedpisy, je jsou podzkonnmi norma-
mi a neodpovdaj dnmu procesnmu du. A tak paralel-
n ije procesn prvo a realita, podobn jako v zahrani ve-
dle sebe existuj paraleln spolenosti. Vichni tak bez vhrad
mlky poruujeme zkon.
Dal novelizace stvajcmu procesu nemohou nijak na-
pomoci, protoe m jsou volnj procesn pravidla, tm
je pak vt variabilita postup. Pochopitelnm dsledkem
tohoto trendu je pak men efektivita. Pkladem me bt
opatrovnick proces, v nm si kad z rodi dl, co uzn
za vhodn. Ale soudn zen by tak velkorys bt nemlo
a nemlo by rodii takovou libovli umonit. (A j dod-
vm: te k tomu vemu jet pidejme prvnho zstupce.)
Zbytenou procesn komplikac je pak sloit odvodnn

J
ak ekl mstopedseda Nejvyho soudu JUDr. Roman rozhodnut, je soudce vypracovv pro odvolac soud. Jak
Fiala, advoktn proces zatm nem na rch ustl- krtkozrak a pomlen, k doktor Drpal. Pokud soud
no, co ovem souvis tak s komplikovanou prvn vyhov nvrhu, spn astnk dn odvodnn nepote-
pravou. Civiln proces by ml bt cestou od nespl- buje. Naopak pokud soudce nvrhu nevyhov, pak jej pece
nn povinnosti k jejmu splnn, ovem dnes je sp pomc- dn odvodnn nepesvd o opaku. A na vrcholu vech
kou pro vytven past, co vyvolv demoralizaci. A jak do- komplikac stoj obstrukce a zneuvn prva, stle astj-
dal advokt a regionln pedstavitel AK v Praze JUDr. Petr i ze strany advokt. Takov kroky by mly bt zakza-
Meduna, jednm z problm jsou chybjc kvalitn legislativci n, ale oekvat od povinnho zastoupen filtr neoprvn-
na ministerstvu a nedbal pprava a zpracovn prvnch ped- nch poadavk se po zkuenostech s dovolnm ukazuje
pis, zejmna neustlch novel obanskho soudnho du. jako nesplniteln.
Pro advoktn i advoktsk proces dobr zatek, nicmn
hlavn refert k problematice pednesl stavn soudce JUDr. Ja- K emu by byly zkuenosti ze zahrani
romr Jirsa. Podle nj jsou procesn pedpisy nadbyten sloit,
protoe bu soudce um dobe soudit i bez legislativy, anebo ne- Pak se mikrofonu ujala prof. JUDr. Alena Winterov,
um. Nepodstatn je i pojmoslov vdy dnes je vtina tzv. ne- CSc. Vysvtlila, e advoktsk proces lze lenit na abso-
spornch soudnch jednn (opatrovnick zen, konflikty mezi lutn (s povinnm zastoupenm) a relativn, podle nho je
rodii a dtmi) tmi nejspornjmi. Advoktn proces vak nen prvn zastoupen mon vlun advoktem. Takov prv-
samospasiteln, ba prv naopak. Doktor Jirsa se poslednch de- n prava platila ve starm rakouskm civilnm zen soud-
set let setkv vlun s prvn zastoupenmi astnky, ovem nm a do roku 1950. Slovensko pijalo v roce 2016 nov
tlak advokt na povinn zastoupen me vyvolat pesn opa- civiln proces, kter zakotvil advoktn pmus pro oblast
n vsledek. Odstraujcm pkladem budi dnen postaven konkursu, nekal a hospodsk soute a ochrany duevn-
exekutor. Pro pklad si lze odskoit na Slovensko. Budou-li si ho vlastnictv. V nkterch zench sm vystupovat obecn
advokti pt advoktn proces, pak se pirozen mus vzdt po- zmocnnec, pokud m prvnick vzdln (nap. ve sporech
uovac povinnosti astnka. A spolenost by si mla odpovdt o cennch paprech, ochran osobnosti a v podnikatelskch
na otzku, zda chce mt civiln proces sociln anebo liberln. sporech). Naopak teba vcarsko institut povinnho ab-
solutnho zastoupen vbec nem. Pokud je vak astnk
Co je elem civilnho procesu? zastoupen, pak zstupem sm bt pouze advokt. Trend vi-
d pan profesorka ve specializaci, co je dal zajmav ob-
Pak ovem dostal slovo tehdej soudce Nejvyho soudu last, j se patrn bude esk advokacie po letonm sn-
a nynj pedseda Krajskho soudu v Praze JUDr. Ljubomr mu tak vnovat.

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 79
mli byste vdt BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

K emu je zsada rovnosti stran o pevnou soust ir justice a k jeho mstu v civilnm proce-
su nelze pistupovat bez irch souvislost. Rozen povin-
Povinn zastoupen astnka advoktem vak vyvolv je- nho zastoupen advokta je variantou, kter by mla bt po-
t jin souvislosti. Soudce okresnho soudu ve Vsetn Mgr. Pa- drobnji rozpracovna.
vel Punoch zdraznil povinnost rovnosti astnk, resp. Prvn otzkou k zodpovzen jsou typy spor i zen, v nich
vyrovnanho postaven stran. Institut povinnho zastoupen by ml bt advoktn (i sprvn gramaticky spe advokt-
ji ovem zaruuje jen teoreticky i formln, protoe kvalitu sk) proces zaveden, resp. rozen. Od povinnho zastoupe-
poskytnut prvn pomoci nikdo nekontroluje. A tak i mezi n pitom nelze ekat nemon. Trv-li klient na zen, me
dvma zastoupenmi stranami bvaj znan rozdly. Podobn mu jeho advokt soudn een sporu rozmluvit jen v pom-
pstup k problmu m i bval advokt a nyn soudce stav- ru ponkud nevznamnm. Pak je otzkou, zda by v souladu
nho soudu JUDr. David Uhl. Advokti se toti velmi asto se zsadou rovnosti zbran nelo ci: je-li jeden z astnk
dopoutj procesnch chyb, jimi svho klienta zbav oprv- prvn zastoupen, pak mus bt prvn zastoupena i druh
nn podat poslze stavn stnost. Pkladem budi nap. strana. Jak ovem na konferenci konstatoval dr. Drpal, i v pr-
podstatn st dovoln: msto, aby lo o kvalifikovanou dis- vu podobn jako v jinch oblastech plat, e kvalitn ee-
kusi s judikaturou, podn sepsan advokty zhusta recykluj n problmu nen nejlevnj. Z toho plyne, e v tto diskusi
skutkov tvrzen a na mnoha strnkch vr bezduch frze. bude teba pesvdit ponkud odlin hre.
Advokti by mli zpozornt tm sp, e advoktn pojitn Soudci by se advoktnmu procesu nebrnili, nicmn d-
nekryje jmu zpsobenou hrubou nedbalost. n een nen jen jednostrann. Pouovac povinnost v prvu
Nejpalivj otzky tak zstaly nezodpovzeny a Komora pece existuje pro astnky a kvli jejich pln informovanos-
se k nim nutn bude muset dve i pozdji vyjdit. Jist je, ti. A pokud budeme trvat na povinnm zastoupen, je nams-
e pojet advokacie bv leckdy v pohledu obecn veejnosti t se ptt, zda by neml pln a kvalitn pouen poskytnout
i sdlovacch prostedk vnmno oddlen, jen jako jedno- klientovi jeho advokt.
strann zastupovn zjm astnka, jen jako zjem klienta Co myslte, mil kolegov? Nekejte, e by se civilnmu pro-
slep hjen advoktem. Setkn, je jsem vm chtla piblit, cesu aspo trochu neulevilo.
ukzalo, e soudn pohled na postaven advokta je jin. Jde  Autorka je advoktka a meditorka.

Regionln pracovit AK v Hradci Krlov pod

Hradeck debly (dve Kubekv memoril)

11.. ro
onk
k turn
naje
e dvo
ojic
c ve vo
ole
ejbaale
spoluu s 5. ronk
kemm turrna
aje
e dvojic
c v nohejbale

Turnaj se kon 2. ervna 2017 v Hradci Krlov na kurtech

TJ Slavia Hradec Krlov (V. Nejedlho 1216, Hradec Krlov).

Prrogra
am:
TURNAJ MUSKCH DVOJIC VE VOLEJBALE
TURNAJ SMENCH DVOJIC VE VOLEJBALE
TURNAJ DVOJIC V NOHEJBALE
12.00 13.00 prezence astnk
13.00 20.00 turnajov zpasy
20.00 7.30 spoleensk veer, v rmci kterho budou vyhleny vsledky turnaj

Pih
hlkyy posle
ejtte na
a slan
nin
na@
@ak
kdp
ps.c
cz (sta neformln oznmen zjmu o ast).
Ve volejbale se hraj tzv. tahan debly hran na polovinu dlky plochy
standardnho volejbalovho kurtu (na podn budou zaslna pravidla).
Nohejbal bude hrn dle standardnch pravidel pro dvojice.
V pihlkch rovn specifikujte ppadn poadavek na ubytovn, bude zajitna rezervace za zvhodnnou cenu
v hotelu Nov Adalbertinum Hradec Krlov. Oberstven bude pmo u kurt.
 Mgr. LUK SLANINA, zstupce regionlnho pedstavitele AK pro Vchodoesk kraj

80 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 mli byste vdt

Pozvnka na
VI. ronk turnaje O pohr esk a slovensk
advokacie v tenise deblovch dvojic mu a en
Kde: ve mst bvalho Markrabstv moravskho, Zem Moravskoslezsk na Rosnice kurtech
Sokola abovesky Brno, Jana Nease 1
Kdy: 2. a 3. ervna 2017, prezence od 8.30 do 9.30 hodin
Vklad: 700 K (bude placeno v hotovosti pi prezenci), ve vkladu zahrnuto: obd v pilehl re-
stauraci Na Rosnice, veer nelnkovo da rag, vno z Moravy a cimbl
Pihlky: zaslejte na brno@bbv-ak.cz do 26. kvtna 2017, vjimen na mst samm.
Kontakty: brno@bbv-ak.cz, tel. 731 507 998, 731 507 999
JUDr. Jaroslav Bro, Marie Steyskalov 62, PS 616 00, Brno, signly a tamtamy z Wilsonova lesa (za pznivch podmnek)

Ve pod ztitou esk advoktn komory regionu Jin Morava a ve spoluprci se Slovenskou advoktn komorou.
P. S. V rmci debl mu mohou hrt smen dvojice.

Pozvnka na tenisovou sobotu v Kosmonosech

Ven ptel tenisu,

hrky a hri z ad stedoeskch advoktek, advokt, koncipientek, koncipient, jako i ptel advokacie,

pijte si zahrt TENIS v sobotu 27. kvtna 2017 od 9 hodin

a pijmte tak nae pozvn na den vnovan tenisu v arelu Tenisovho klubu v Kosmonosech,
podan ve spoluprci s Regionlnm stediskem esk advoktn komory pro Stedn echy.

Pipravili jsme pro vs pjemn sportovn a spoleensk den se zamenm na tenis. Pro tuto udlost budete mt zcela k dis-
pozici arel Tenisovho klubu Kosmonosy v blzkosti Mlad Boleslavi. Vyut mete tyi tenisov kurty, sousedn koupali-
t a klubov zzem s monost mase od zkuenho fyzioterapeuta.

astnci si mohou vybrat z tohoto nabdkovho menu: astnick poplatek 500 K zahrnuje, vedle pronjmu kurtu,
tenisov miniturnaj (dvouhra, tyhra, mix) kter hrad esk advoktn komora:
krtk seznmen se zklady tenisu tenisov me
derov technika vstupn do pilhajcho arelu koupalit
taktika veden utkn poplatek za asistenci tenisovho trenra a catering
voln hra astnk na kurtech (Ostatn oberstven v kiosku si kad astnk plat sm.)

Bufet (catering) bude astnkm k dispozici po cel den. Npoje a ostatn drobn oberstven, vetn toenho Prazdroje,
bude mono zakoupit v kiosku.
Obd i veee bude na mst v rmci venkovnho posezen v arelu Tenisovho klubu v Kosmonosech s odpolednm nebo ve-
ernm opknm domcch pekk na otevenm ohniti (v ppad zjmu).
V ppad poteby lze zprostedkovat ubytovn astnk v blzkosti Tenisovho klubu v Kosmonosech.

Zvaznou pihlku k asti je teba zaslat nejpozdji do 15. kvtna 2017 na tyto e-mailov adresy:
tkkosmonosy@gmail.com anebo alena.kinclova@kinclova.com
Vae ppadn dotazy lze zodpovdt na ve uvedench e-mailovch adresch, anebo na tchto telefonnch slech: 607 271 167
a 602 187 303.
 JUDr. ROMAN PREMUS, regionln pedstavitel AK pro Stedoesk kraj
 Za organizan vbor: Mgr. ALENA KINCLOV, advoktka se sdlem AK v Lys nad Labem, a TK Kosmonosy

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 81
mli byste vdt BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

Ven kolegyn, ven kolegov,

jako kadm rokem, dovoluji si vs i letos pozvat na

28. ronk tradinho beckho zvodu advokt

O PAROHY ARCIVVODY FERDINANDA,

kter se uskuten v sobotu 17. 6. 2017 na Konopiti.

Zvod je, stejn jako minul ronky, uren nejen advoktm

a jejich zamstnancm, ale i jejich rodinnm pslunkm, ptelm
a dalm pznivcm pohybu v prod. Zvod se v dtskch i dosplch
kategorich. Pijte si se svmi rodinami a pteli zasportovat a pot
posedt s kolegy v restauraci.

Program:

9:30 10:00 Pihlky astnk za letnm divadlem
vedle zmeckho rybnka na Konopiti


10:00 12:00 Beck zvod okolo zmeckho
rybnka a vyhlen vsledk zvodu


12:30 Spolen posezen v restauraci

Ppadn ubytovn a stravovn si zajiuj a hrad astnci sami.

Parkovn na placenm parkoviti pod hrz Konopiskho rybnka
(do arelu Konopiskho parku je mon vjezd jen na zklad zvlt-
nho povolen Msta Beneov). Startovn se nehrad.

Pro ty z vs, kte jste se zvodu jet neastnili a chystte se zastnit v letonm roce, uvdm kategorie a dlky tras:
MUI b dv kola okolo Konopiskho rybnka v celkov dlce cca 5,4 km
ENY b jedno kolo okolo Konopiskho rybnka v celkov dlce cca 2,7 km
STAR CI (cca 12-15 let) b jedno kolo okolo Konopiskho rybnka v celkov dlce cca 2,7 km
NORDIC WALKING kategorie pro p jedno kolo okolo Konopiskho rybnka v celkov dlce cca 2,7 km

DTI od cca jednoho roku jsou rozdleny do kategori nejmen, pedkolci, mlad ci a b dle vku jedno a
dv men i vt kola po louce

Pihlky prosm zaslejte elektronickou potou na mou adresu: premus@pravni.cz

Tm se na vai ast a peji vm pjemn dny.

 JUDr. ROMAN PREMUS, regionln pedstavitel AK pro Stedoesk kraj

Prvnick fakulta Univerzity Palackho v Olomouci zve irokou odbornou veejnost na

XI. ronk mezinrodn vdeck konference

OLOMOUCK PRVNICK DNY 2017,
kterou pod pod ztitou dkanky PF UP JUDr. Zdenky Papoukov, Ph.D.,
ve dnech 18. a 19. kvtna 2017.

Vce informac ke konferenci, asovmu harmonogramu, jednotlivm sekcm

a elektronickou pihlku naleznete na www.opdny.upol.cz.

82 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 z prvnick spolenosti

Odeel vznamn advokt

Martin Radvan
Dne 3. bezna 2017 ns po tk nemoci
opustil ve vku 68 let JUDr. Martin Radvan,
LL.M., dlouholet prask advokt.

M
artin Radvan se narodil dne 21. ervna 1948 v Pra-
ze, jeho otec byl geometrem, matka ednic.
Zkladn kolu i gymnzium absolvoval v Dej-
vicch, kde vyrstal. V roce 1971 vystudoval
Prvnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Po promo-
ci nastoupil jako prvnk v eskoslovensk tiskov kance-
li, kde psobil pl roku. V roce 1972 se stal advoktnm
koncipientem v tehdej advoktn poradn . 5 v Praze.
O dva roky pozdji spn sloil advoktn zkouku a stal
se lenem nkdejho Mstskho sdruen advokt v Pra-
ze. Zaazen byl opt v advoktn poradn . 5, kde psobil
do zatku roku 1981.
V roce 1975 uspl v tehdy velmi prestin souti mla-
dch eskch advokt o cenu Doktora Theodora Barto-
ka; byla mu piznna nejvy penit odmna.
Jet jako advoktn koncipient proel vbrovm ze-
nm o ast ve dvousemestrlnm studiu na New York Uni-
versity, avak tehdej situace mu v asti zabrnila.
Jak bylo tehdy obvykl, vnoval se generln praxi, doshl
ady spch v trestnch obhajobch, dsledn uplatoval
a prosazoval prva svch klient, jim poskytoval prvn
pomoc v irokm rozsahu. Byl publikan inn, pedn- n nejvt tuzemsk televizn spolenosti. Vedl adu dal-
el advoktnm koncipientm, byl lenem sekce trestnho ch prvnch projekt, z nich nkter z jeho pvodnch
prva bvalho sted esk advokacie. npad t dosud.
V roce 1981 odeel do Spojench stt americkch, kde V ervenci 1996 se osamostatnil a pokraoval pod n-
byl hned pijat do prvn firmy Herzfeld & Rubin PC, spe- zvem Radvan & Co.
cializujc se na poskytovn prvnch slueb v souvislosti Zapojil se do innosti esk advoktn komory, adu let
s odpovdnost za vady vrobku (products liability). Soub- byl krnm alobcem, uritou dobu psobil jako spojka sta-
n absolvoval prva na New York University a sloil advo- vovsk organizace s pslunmi institucemi EU v Bruselu.
ktn zkouku u Newyorsk advoktn komory. Pracoval Vychoval adu advoktnch koncipient, z nich nkte
ve skupin prvnk zastupujcch jednu z pti nejvtch spn psob ve pikovch praskch advoktnch kan-
automobilek svta. Vypracoval se na jednoho z nejuznva- celch, jin jsou pedstaviteli prvnch odbor velkch
njch odbornk v tomto oboru. Z toho dvod psobil nadnrodnch firem apod.
jako zstupce klienta a konzultant mstnch advokt za- Zaloenm nezdoln optimista si vdy nael as na sport.
stupujcch v konkrtnm zen v osmaticeti sttech. Ml V mld se vnoval atletice, jako vysokokolk hrl vod-
se stt partnerem uveden prvn firmy, pesto v ervnu n plo, bhal, lyoval, s vrstevnky szel stromky v Kr-
1990 peel do pikov prvn kancele Skadden, Arps, konoch, hrl tenis, byl neodmyslitelnm lenem advo-
Slate, Meagher & Flom vnujc se privatizacm, restruktu- ktskch vod, opakovan sjel snad vechny esk toky,
ralizacm, restartm apod. pvodn sttnch firem. Souas- hodn jezdil na kole v echch i zahrani. Vrazn pi-
n byl jmenovn zahraninm poradcem pedsedy federl- spval ke kad zbav.
n vldy. Vznamn pispl k spn privatizaci nkolika
tuzemskch sttnch podnik. V roce 1993 pijal nabd- est jeho pamtce!
ku jedn z nejvtch prvnch kancel Baker & McKen- JUDr. FRANTIEK SCHULMANN,
zie jako partner otevt a vst jej praskou poboku. Byl advoktn kancel Schulmann & Stachov
hlavnm architektem cel ppravy a vlastnho zprovozn-

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 83
nakonec
Prvnkovy zpisky
K
dy nedvno zemel brnnsk litert, vdec a vy-
sokokolsk pedagog Antonn Pidal, zamlel
jsem se nad jeho literrnm odkazem. V nm maj
vznamn podl peklady. Do etiny kongenil-
n pevedl humoristick dlo Leo Rostena Pan
Kaplan m stle tdu rd. Zprostedkoval nm t aforistic-
k postehy anglickho novine, kritika i esejisty Williama
Hazlitta (viz Mylenky lehk jako vzduch, vydalo naklada-
telstv Vyehrad v roce 2002). V t tl knce nap. teme
na str. 83: Sprvn ekl Coleridge, e lid se nikdy nezlepuj
neshodou, ale tm, e se shodnou na sv rozdlnosti. Probrte-li
njak problm ptelsky, mete do nj vnst vce svtla; pete-li rov pohon, nebo jsou pohnny lidskou i zvec silou. Tento
se o nj, jen si navzjem hzte psek do o. V kad hnviv
a prudk kontroverzi je vam clem ne uit se moudrosti, ale
dokzat, e v protivnk je hlupk; a dluno uznat, e v tom-
to ohledu doshnou zpravidla ob strany svho. Zd se to bt
phodnm krdem pro meditory, kte by o tomto postehu
mli pesvdit i sv rozhdan klienty. Poadavek, abychom
se umli shodnout na sv rozdlnosti, je ndhernm parado-
xem anglickho stihu a plat obecnji v rznch oblastech
prva i ivota vbec.
 
Do tto rubriky pat i moje vzpomnka na jinho zesnul-
ho na prof. Frantika Zoulka. Poznal jsem ho ji na zatku
svho prvnickho studia. Byl o njak ronk v a jeho prce
byla tehdy ocenna v souti studentsk tvoivosti. Vzpom-
nm si, jak o svm textu referoval ve velk aule prask prv-
nick fakulty. Byl jsem zaujat jeho mylenkami i zpsobem
jeho pednesu a umioval jsem si, e tak budu pst podob-
n vzneen a vn uenosti. Svj vnitn zvazek k vnos- ril, kter mu byl vyetovatelem nebo soudem postoupen.
ti i zvanosti jsem splnil jen zsti. Docela nedvno jsem ale
zjistil, e i prof. Zoulk pleitostn pojednal o prvu humor-
n. S panem doktorem Vclavem Fialou jsme toti debatovali
o knkch a on mi prozradil, e u nich, v nakladatelstv Wol-
ters Kluwer, chystali pro prof. Zoulka obvyklou Poctu k i-
votnmu jubileu. On vak msto lnk vydanch od jinch
pslunk akademick obce dal pednost pehldce vlastn tvor-
by. Nakladatelstv Wolters Kluwer pak ve spoluprci s CEVRO
Institutem vydalo v roce 2013 publikaci Frantika Zoulka
Cesty prva. Vbor stat. Do t knihy byl pr po jistm
vhn zaazen text nazvan Zkon o chzi a obdobnch
pohybech fyzickch osob po chodncch a plochch je nahra-
zujcch a o zmn nkterch zkon (chodeck zkon). Ten
pak byl uvozen poznmkou i autorskou vhradou nsledu-
jcho znn: Tento text vznikl v roce 2006 pi autorov pobytu
v rehabilitanm stavu. Pvodn nebyl uren vbec k publika-
ci, ale jeho clem bylo zpesten rekonvalescence. Jestlie se nyn
pistupuje k jeho zveejnn, je to proto, e nepostrd mrnou
kritiku v mezch zkona.
Zoulkv zkon o chzi m vechny formln nleitosti prv-
nho pedpisu a mohl bych z nj dlouze citovat a bavit tene.
84
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Protoe si vak nejsem jist, jak se vci maj s prvem volnho
zachzen s takovm zkonem, omezm se jen na krtk ci-
tace. V 3 jsou v odst. 1 pod psmeny a) a h) vymezeny z-
kladn pojmy; pro ely danho zkona se pod psm. a) rozu-
m chz stdav pohyb dolnch konetin fyzick osoby smrem
elnm, obvykle doprovzen kmitem alespo jedn horn kon-
etiny, provozovan prmrnou rychlost 4 km/hod, jeho clem
je pemstit se z jednoho msta do jinho.
V souasnosti by se dalo uplatnit i ust. 5 o zakzanch
innostech, v jeho odst. 1 se stanov: Po chodncch nen p-
pustn jezdit jakmikoli vozidly nebo voztky, a u maj moto-
zkaz se nevztahuje na korky tlaen vped fyzickou osobou,
pokud se v nich nachz lidsk kojenec nebo batole, jako i na ko-
lobky, tkolky za podmnek stanovench provdcm pedpi-
sem. Za batole se povauje lovk star 2 msc, pokud jeho
vha nepesahuje 15,5 kg.
Ostatn si myslm, e na prvnickch fakultch by se mlo,
alespo v rmci povinn volitelnch pedmt, vce vyuovat
o legislativn technice. Zoulkv zkonodrn opus by pak mohl
bt jednou z doporuench studijnch pomcek.
V parlamentu se zan projednvat nov znn zkona
o soudnch znalcch. Zvl aktulnm se proto jev lnek
v asopise Soudce (. 2/2017), kter napsal L. Kstek a na-
zval Jak m vypadat znaleck posudek. Pomrn rozshle
tam pe o tom, e soudn znalec mus hloubji znt skutko-
v stav zleitosti, v n m podat svj posudek, a proto m
mimo jin dkladn prostudovat a zhodnotit spisov mate-
Takovmu rozumnmu poadavku nechtly rozumt nkte-
r sloky nalzn spravedlnosti. Jejich pedstavitel mon
mli pedem pochybnosti o znalcov ptm pracovnm si-
l; mohl to naznait vznamotvorn peklep v jednom zadn
posudku. Nad zvrenmi poadavky na stanovisko soudn
znalkyn bylo tunm psmem psno: OTZKY POLEE-
N ZNALKYNI.
Hodinov sazba za prci na znaleckm posudku, jak ji
stanovil prvn pedpis (sazba dlouh lta nezmnn a ji
proto nepimen nzk), bvala nkdy krcena, pokud
lo o dobu, po kterou se znalec zabval spisovm materi-
lem. Mlem se to chpalo jako situace, za n teme belet-
rii. Stejn jako v mnoha jinch ppadech se nkdy dosp-
lo k rozumnmu een tm, e se vci jinak pojmenovaly.
Msto etby spisovho materilu i seznmen s nm
se daly vykazovat hodiny za analyticko-syntetick vahy
nad spisovm materilem.
 prof. PETR HAJN
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017 nakonec

Kresba pro Bulletin advokacie LUBOMR LICH

Vte, e
Spolek advokt v Koln nad Rnem podporoval d? Advoktn komora poukazovala t na to, e nen psn
v r. 1894 zaveden principu numerus clausus? Podle zprvy dbno ani nazen . 144/1857 . z., o nakldn s pokoutn-
Hnut proti svobodn advokacii v Nmecku v asopisu Prvnk ky, kter navc definuje pokoutnictv zce jenom jako zastu-
se tato tendence projevila ve vce spolkovch zemch, zejm- povn ped soudy. Dle poukazuje se na to, e pokoutnictv
na v zpadnm Prusku. Poty advokt pitom nebyly oproti pokozuje nejen vnost a zjmy stavu advoktskho, nbr i z-
dnenm pomrm vysok. V Berln psobilo tehdy 611 ad- jmy obecenstva (podobn jako neoprvnn len) a e ado-
vokt, v Koln nad Rnem pouhch 105, v Hamburku 148, v sami jsou jm obtovni, uvd se v informaci o podntu
v Lipsku 137 a v Dranech 136 advokt. Podle usnesen prask advoktn komory v Prvnku.
valn hromady spolku 1. Nevarm vzniklm nsledkem svo-
bodn advokacie slu v zjmu sprvy spravedlnosti uiniti ptr: nezvislost stavovsk samosprvy v Japonsku byla za-
2. jedinou cestou k tomu je numerus clausus: 3. pi obsazovn kotvena a v zkonu o advokacii z r. 1949? Po osvcensk re-
uprzdnnch mst nesm bti sprv justin ponechna volba voluci Meidi byla prvn prava advokacie zprvu soust z-
mezi uchazei, nbr tato m se dti dle pevnch norem zkon- kona o soudnictv, samostatn zkon o advokacii byl pijat a
nch: 4. pihlka o piputn k advokacii sm stti se jen u jed- v r. 1893. Podle tohoto zkona podlhali advokti dozoru stt-
noho, nikoliv u vce soud a ztrc svou platnost, nabyl-li ucha- nho zastupitelstv, po r. 1933 pak dozoru ministra spravedl-
ze zvltn ad sttn, sk neb obecn. nosti. Od r. 1949 stoj v ele stavovsk samosprvy Japonsk
federace advoktnch komor (), sdruu-
Advoktn komora v krlovstv eskm v r. 1907 ne- jc 52 regionlnch advoktnch komor.
spn dala Ministerstvo spravedlnosti, aby se zasadilo
o zaveden skutkov podstaty pokoutnictv do novho trestn-  JUDr. PhDr. STANISLAV BALK
ho zkonnka a aby toto bylo trestno citelnmi tresty na svobo-

WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ 85
Inhaltsverzeichnis BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

Leitartikel
Lenka Vidoviov: Neue Aufforderungen und neue Technologien .................................................................................................. 3
Aktualitten
Stellungnahme der Tschechischen Rechtsanwaltskammer zum Entwurf der Novelle der Steuerordnung .................................... 4
Memorandum CCBE ber die gegenseitige Anerkennung der grenzberschreitenden Weiterbildung der Rechtsanwlte ........... 6
Ein verurteilter Rechtsanwalt kann seinen Beruf frhestens nach fnf Jahren wieder antreten Milan Hoke................................... 8
Der Vizeprsident der Tschechischen Rechtsanwaltskammer Robert Nmec verhandelte mit den Vertretern
der Berufskammern ber die Winkelschreiberei Hana Rdlov ...................................................................................................... 9
Einladung zur Fachkonferenz Das Privatrecht 2017 in Ostrava und in Brno................................................................................ 10
Einladung zum XII. europischen regionalen Kongress in Prag .................................................................................................. 12
Einladung zu den XXV. Karlsbader Juristentagen........................................................................................................................ 14
Aktuell im Recht Hana Rdlov ..................................................................................................................................................... 16

Aus Rechtstheorie und Praxis

Artikel
Nochmal zum Umfang der Kriminalisierung der Handlung der juristischen Personen Ji Jelnek .................................................17
Ersatz der Verfahrenskosten Honorar des Rechtsanwalts fr die Geltendmachung des Anspruchs auf Schadenersatz
bei der zustndigen zentralen Verwaltungsbehrde Ivo Keisler, Andrej Lobotka, David Zahumensk .............................................. 22
Miteigentum nach Bruchteilen: bergangsbestimmungen und die Rechtssprechung des Obersten Gerichts Michal Krlk ........ 28
Das Filtern seitens des ISP im Lichte der Aktualitten des europischen Rechts Martin Maisner................................................. 34
Aus der Rechtssprechung
Das Oberste Gericht: Grundlage fr die Bestimmung der Hhe des Honorars bei der Entscheidung
ber den Ersatz der Verfahrenskosten ........................................................................................................................................ 40
Das Verfassungsgericht: Zur Frage der Verletzung des Kontradiktionsprinzips des Verfahrens
bei der Anwendung des 243d Buchst. b) Zivilprozessordnung ................................................................................................ 42
Gerichtshof der Europischen Union: Zur Problematik der Einschrnkung der freien Bewegung der Anwaltsdienstleistungen ..... 44
Gerichtshof der Europischen Union: Zur Beglaubigung der Echtheit der Unterschriften .......................................................... 45
Gerichtshof der Europischen Union: Zu innerbetrieblichen Regeln, die das Tragen der muslimischen Kopftcher verbieten ...... 46
EGMR: Systematische berprfung der Korrespondenz einer Verhafteten mit ihrem Rechtsanwalt........................................... 48
EGMR: Hausdurchsuchung einer Rechtsanwaltskanzlei ............................................................................................................. 48
Aus der Fachliteratur
Ji Jelnek und Koll.: Das Strafprozessrecht Vergangenheit und Zukunft (Alena Tibitanzlov) ...................................................... 50
Jan Eli, Lubo Brim, Hana Adamov: Grundlose Bereicherung (Eva Dobrovoln) .......................................................................... 51
Imrich Fekete: Das Brgerliche Gesetzbuch. Groer Kommentar. I. bis IV. Band (Michal Krlk) .................................................... 52

Aus der Rechtsanwaltschaft

Aus der tschechischen Rechtsanwaltschaft

Vademecum des Rechtsanwalts bzw. Begleiter durch einige Situationen der juristischen Praxis
Marek Nespala, Vladimr Pape, Tom Sokol, Ji Csa ................................................................................................................... 55
Aus der Disziplinarpraxis Jan Syka............................................................................................................................................... 66
Wer hat Doktor Vojtch Rampek gekannt? Petr Polednk ......................................................................................................... 67
Aus der Verhandlung des Vorstands der Tschechischen Rechtsanwaltskammer icha................................................................. 68
Aus Europa
Stndige Vertretung der Tschechischen Rechtsanwaltskammer in Brssel informiert ............................................................... 69
Stanislav Balk wurde zum Vorsitzenden des PECO-Ausschusses Albta Recov ....................................................................... 71

Informationen und Wissenswertes

Was Sie wissen sollten

2. Preis der Kategorie Das Talent des Jahres des Wettbewerbs Der Jurist des Jahres 2016 Jan Sra ........................................ 72
Vortrge und Seminare fr Rechtsanwlte und Rechtsanwaltsanwrter in den Bildungs- und Schulungszentren
der Tschechischen Rechtsanwaltskammer ................................................................................................................................. 77
Einladung zu zwei Seminaren ber die Insolvenz........................................................................................................................ 78
Anwaltsprozess ja oder nein? Daniela Kovov ......................................................................................................................... 79
Einladung zu den Hradec Doubles (frher Kubeek-Memorial)................................................................................................... 80
Einladung zum VI. Jahrgang des Turniers Um den Pokal der tschechischen und slowakischen Rechtsanwaltschaft
im Tennis der Mnner-Frauen-Doubles ...................................................................................................................................... 81
Einladung zum Tennis-Samstag in Kosmonosy ........................................................................................................................... 81
Einladung zum 28. Jahrgang des traditionellen Laufwettbewerbs Um das Geweih des Erzherzogs Ferdinand ....................... 82
Einladung zu den Olmtzer juristischen Tagen 2016 .................................................................................................................. 82
Aus der Juristengesellschaft
Der bedeutende Rechtsanwalt Martin Radvan ist verstorben Frantiek Schulmann ...................................................................... 83
Zum Schluss
Notizen eines Juristen Petr Hajn .................................................................................................................................................. 84
Eine Zeichnung von Lubomr Lich ............................................................................................................................................. 85
Wissen Sie, dass Stanislav Balk ................................................................................................................................................. 85
Inhaltsverzeichnis ....................................................................................................................................................................... 86
Zusammenfassung/Summary ..................................................................................................................................................... 87
Table of Contents ........................................................................................................................................................................ 88

86 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
BULLETIN ADVOKACIE 4/2017
Ji Jelnek: Nochmal zum Umfang
der Kriminalisierung der Handlung
der juristischen Personen
Inhalt des Artikels ist die Analyse
der sechsten Novelle des Gesetzes
Nr. 418/2011 Sgl. ber die strafrecht-
liche Verantwortung der juristischen
Personen und ber das Verfahren ge-
gen sie, durchgefhrt durch das Gesetz
Nr. 183/2016 Sgl. Die Wirksamkeit die-
ser Novelle trat am 1. 12. 2016 ein. Der
Autor analysiert die nderung in der Be-
stimmung des 7 des zitierten Geset-
zes, die den Umfang der Kriminalisierung
der Handlung der juristischen Personen
festlegt. Die Novelle hat im Grunde ge-
nommen die allgemeine Verantwortung
der juristischen Personen fr Straftaten
mit Ausnahme einiger aufgezhlter Fl-
le eingefhrt. Der Artikel enthlt die Kritik
der angenommenen Rechtsregelung und
insbesondere der Konzeptlosigkeit, denn
der Gesetzgeber hat andere, gleichwer-
tige oder auch wichtigere Probleme der
strafrechtlichen Verantwortung der juri-
stischen Personen und deren Sanktio-
nierung auer Acht gelassen. Die brei-
te Mglichkeit, juristische Personen fr
verschiedene Straftaten strafrechtlich zu
verfolgen, wobei es bei einigen Strafta-
ten bisher ausgeschlossen war, und die
geringe Erfahrung der Strafverfolgungs-
organe bei der Verfolgung der juristi-
schen Personen stellt groe Ansprche
auf die Organe der angewandten Pra-
xis, zu beurteilen, ob berhaupt und in
welchen Fllen es wnschenswert und
zweckvoll ist, die juristischen Personen
aus der Sicht des Grundsatzes der Subsi-
diaritt der Strafrepression zu verfolgen.
Ivo Keisler, Andrej Lobotka, David Zahumensk:
Ersatz der Verfahrenskosten Honorar
des Rechtsanwalts fr die Geltendmachung
des Anspruchs auf Schadenersatz
bei der zustndigen zentralen Verwaltungsbehrde
Der Artikel behandelt die Frage des Er-
satzes der fr die Rechtsvertretung aus-
gegebenen Kosten fr die Geltendma-
chung des Anspruchs auf den Ersatz des
Vermgens- und Nichtvermgensscha-
dens, der durch eine ungesetzliche Ent-
scheidung oder ein unrichtiges Amts-
verfahren laut Gesetz Nr. 82/1998 Sgl.
ber die Verantwortung fr den bei der
Ausbung der ffentlichen Gewalt verur-
sachten Schaden durch eine Entschei-
dung oder ein unrichtiges Amtsverfahren,
in der Fassung der spteren Vorschrif-
ten (nachfolgend Gesetz ber die Ver-
antwortung genannt), verursacht wurde,
bei der sachlich zustndigen zentralen
Verwaltungsbehrde (meistens bei dem
sachlich zustndigen Ministerium). Un-
bercksichtigt bleibt in diesem Fall der
Anspruch auf Ersatz dieses Schadens,
der durch territoriale Selbstverwaltungs-
einheiten im selbststndigen Wirkungs-
WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
.CAK.C
CZ
zusammenfassung/summary
bereich verursacht wurde, wo die Zuls-
sigkeit der eventuellen Klage nicht durch
die Geltendmachung bei der zustndigen
Behrde bedingt ist.
Michal Krlk: Miteigentum nach
Bruchteilen: bergangsbestimmungen
und die Rechtssprechung des Obersten Gerichts
Im Rahmen dieses Beitrags, der sich auf
ausgewhlte Fragen der bergangsbe-
stimmungen des neuen Brgerlichen
Gesetzbuches Nr. 89/2012 Sgl. kon-
zentriert, widmet der Autor die Aufmerk-
samkeit einigen praktischen Fragen, wel-
che die Problematik des Miteigentums
nach Bruchteilen eben aus der Sicht der
bergangsbestimmungen, der bisherigen
Behandlungsweise der Gerichtspraxis so-
wie auch in Bezug auf die Novellierung des
Brgerlichen Gesetzbuches betreffen.
Martin Maisner: Das Filtern seitens des ISP im
Lichte der Aktualitten des europischen Rechts
Der Artikel behandelt die Problematik des
Filterns der Inhalte durch die Internet Ser-
vice Provider und setzt sich zum Ziel, das
gegenwrtige Rechtsregime des Filterns,
dessen aktuelle Entwicklung und die fak-
tische Durchfhrbarkeit der vorgeschla-
genen Manahmen zusammenzufassen.
Zu diesem Zweck fokussiert der Autor
zunchst den gegenwrtigen Rechtsrah-
men der Problematik des Filterns und der
Aufsicht seitens des ISP, weiterhin be-
schftigt er sich mit der (Nicht-)Mglich-
keit, dem ISP die Pflicht aufzuerlegen,
den Inhalt zu filtern, und nicht zuletzt be-
handelt der Autor die wichtigen Aktualit-
ten des europischen Rechts im gegebe-
nen Bereich, wie etwa die Entscheidung
des Gerichtshofes der Europischen Uni-
on im Fall Mc Fadden gegen Sony Music
und den vorgeschlagenen Entwurf der
Richtlinie ber das Autorenrecht im ein-
heitlichen digitalen Markt.
Ji Jelnek: Again on the extent
of criminalization of acts of legal entities
The article analyses the sixth amend-
ment to Act No. 418/2011 Sb., on
Criminal Liability of Legal Entities and
Proceedings against Them, through Act
No. 183/2016 Sb. The amendment be-
came effective on 1 December 2016.
The author discusses a change in 7
of the cited Act stipulating the extent of
criminalization of acts of legal entities.
In essence, the amendment has intro-
duced general liability of legal entities
for crimes with the exception of a few
specified cases. The content of the arti-
cle is criticism of the adopted legislation,
in particular lack of concept, because the
legislature has omitted other, equally or
more important problems of criminal liabil-
ity of legal entities and their sanctioning.
Broad possibility to prosecute legal enti-
ties for a variety of crimes, some of which
had been excluded so far, and little expe-
rience of investigative, prosecuting and
adjudicating bodies with prosecution of
legal entities place high demands on ap-
plication practice authorities to evaluate
whether at all and in what cases it is de-
sirable and appropriate to prosecute le-
gal persons with regard to the principle of
subsidiarity of criminal repression.
Ivo Keisler, Andrej Lobotka, David Zahumensk:
Reimbursement of costs of proceedings
lawyers fee for claiming compensation
of damage from the competent central
administrative authority
The article deals with the issue of re-
imbursement of costs of legal repre-
sentation expended on claiming com-
pensation of proprietary or other than
proprietary damage caused by unlawful
decision or incorrect official procedure
under Act No. 82/1998 Sb., on Liability
for Damage Caused in the Performance
of Public Authority Through a Decision or
Incorrect Official Procedure, as amended
(Liability Act), from the central adminis-
trative authority with subject-matter com-
petence (most often the ministry with sub-
ject-matter competence). Apart in this
case stands a claim for compensation of
such damage caused by territorial self-
governing units with autonomous pow-
ers, in which case admissibility of possi-
ble legal action is not conditioned on filing
a claim from the competent authority.
Michal Krlk: Common property: transitional
provisions and case law of the Supreme Court
In his article focused on selected issues
of transitional provisions of the new Civil
Code No. 89/2012 Sb., the author pays
attention to some practical questions re-
lating to the issue of common property
from the perspective of transitional pro-
visions, the current approach of judicial
practice and in relation to amendments of
the Civil Code.
Martin Maisner: Filtering by ISPs in light
of the news in EU law
The article deals with the issue of con-
tent filtering by information society ser-
vices providers, and aims to summarize
the current legal regime of filtering, its
current developments and factual feasi-
bility of the proposed measures. To this
end, the author first introduces the cur-
rent legal framework of the issue of fil-
tering and supervision by ISPs, discuss-
es the (im)possibility of obliging ISPs to
filter content, and, finally, focuses on
significant news in EU law in this area,
which include CJEU decision in the case
Mc Fadden v Sony Music and the pro-
posed draft directive on copyright in the
Digital Single Market.
87
contents BULLETIN ADVOKACIE 4/2017

Leading Article
Lenka Vidoviov: New challenges and new technologies .............................................................................................................. 3
Current News
CBAs statement on the draft amendment to the Tax Code........................................................................................................... 4
CCBE Memorandum on mutual recognition of cross-border lifelong education of lawyers .......................................................... 6
Convicted lawyer may return to the profession not earlier than within five years Milan Hoke......................................................... 8
CBA Vice-Chairman Robert Nmec negotiated with representatives of professional chambers on Winkelschreiberei
Hana Rdlov.................................................................................................................................................................................. 9
Invitation to the 2017 Private Law conference in Ostrava and Brno ............................................................................................ 10
Invitation to the XII European Regional Congress in Prague ....................................................................................................... 12
Invitation to the XXV Carlsbad Legal Days .................................................................................................................................. 14
Currently in law Hana Rdlov ...................................................................................................................................................... 16

Legal Theory and Practice

Articles
Again on the extent of criminalization of acts of legal entities Ji Jelnek .....................................................................................17
Reimbursement of costs of proceedings lawyers fee for claiming compensation of damage
from the competent central administrative authority Ivo Keisler, Andrej Lobotka, David Zahumensk ............................................. 22
Common property: transitional provisions and case law of the Supreme Court Michal Krlk ...................................................... 28
Filtering by ISPs in light of the news in EU law Martin Maisner ..................................................................................................... 34
Judicial Decisions
Supreme Court: Basis for determining the amount of lawyers fee in deciding on reimbursement of costs of proceedings ....... 40
Constitutional Court: On the issue of breach of the principle of adversarial character of proceedings
in applying 243d(b) of the Code of Civil Procedure ................................................................................................................. 42
CJEU: On the issue of restriction of free movement of services of lawyers ................................................................................. 44
CJEU: On verification of authenticity of signatures ..................................................................................................................... 45
CJEU: On internal rules prohibiting wearing of Muslim headscarves .......................................................................................... 46
ECHR: The systematic monitoring of a prisoners correspondence ............................................................................................ 48
ECHR: Search of a law office ..................................................................................................................................................... 48
Professional Literature
Ji Jelnek et al.: Criminal Procedural Law Past and Future (Alena Tibitanzlov)........................................................................... 50
Jan Eli, Lubo Brim, Hana Adamov: Unjust Enrichment (Eva Dobrovoln) .................................................................................... 51
Imrich Fekete: Civil Code. Large Commentary. Volume I to IV (Michal Krlk) ................................................................................. 52

Legal Profession

Czech Legal Profession

Lawyers Vademecum or A guide to some situations of legal practice Marek Nespala, Vladimr Pape, Tom Sokol, Ji Csa ........... 55
Disciplinary Practice Jan Syka ..................................................................................................................................................... 66
Who knew Dr. Vojtch Rampek? Petr Polednk ......................................................................................................................... 67
Meeting of the Czech Bar Association Board of Directors icha.................................................................................................... 68
Europe
Permanent representation of the CBA to Brussels informs ......................................................................................................... 69
Stanislav Balk appointed Chair of the PECO Committee Albta Recov .................................................................................... 71

Information and Points of Interest

You Should Know

2nd place of the 2016 Lawyer of the Year contest in the Talent of the Year category Jan Sra ................................................... 72
Lectures and seminars for lawyers and legal trainees at the educational and training centres of the Czech Bar Association .... 77
Invitation to two seminars on insolvency..................................................................................................................................... 78
Mandatory representation by a lawyer yes or no? Daniela Kovov .......................................................................................... 79
Invitation to Hradec Doubles (formerly Kubeek Memorial) ........................................................................................................ 80
Invitation to the 6th year of the Czech and Slovak Lawyers Men and Women Doubles Tennis Cup tournament ..................... 81
Invitation to a tennis Saturday in Kosmonosy.............................................................................................................................. 81
Invitation to the 28th year of traditional running race Antlers of Archduke Ferdinand ............................................................. 82
Invitation to the 2017 Juridical Days in Olomouc ........................................................................................................................ 82
Legal Society
An important lawyer Martin Radvan has passed away Frantiek Schulmann ................................................................................. 83
Finally
Lawyers Diary Petr Hajn .............................................................................................................................................................. 84
Drawing by Lubomr Lich ........................................................................................................................................................... 85
Did you know that... Stanislav Balk ............................................................................................................................................... 85

Inhaltsverzeichnis ....................................................................................................................................................................... 86
Zusammenfassung/Summary ..................................................................................................................................................... 87
Table of Contents ........................................................................................................................................................................ 88

88 WWW.CAK.CZ
WWW
W .CA
WW .CAK.C
CA K Z
A lawyer for tomorrow
Opportunities for law students and junior lawyers
7KHVSLULWDQGHWKRVRIDUPWKHZD\WKDWLWVXSSRUWVDQGQXUWXUHVLWVSHRSOHDQGWKHWRQHDQGHQHUJ\
WKDWH[LVWVEHWZHHQWHDPPHPEHUVDUHWKHFKDUDFWHULVWLFVWKDWUHDOO\GHQHDWRSODZUP$W$OOHQ 2YHU\
ZHEHOLHYHLQWKHIXQGDPHQWDOLPSRUWDQFHRIFROODERUDWLRQDQGWHDPZRUNRIJLYLQJODZ\HUVWDVNVWKDWZLOO
FKDOOHQJHWKHPDQGWKHQVXSSRUWLQJWKHPWRDGYDQFHWKHLUFDUHHUV:HEHOLHYHWKDWRXUSHRSOHSHUIRUPEHVW
ZKHQWKH\DUHJLYHQWKHYHU\EHVWUHVRXUFHVRSSRUWXQLWLHVDQGHQFRXUDJHPHQWWRH[SORUHWKHLUIXOOSRWHQWLDO

3OHDVHGRQRWKHVLWDWHWRVHQGXV\RXU&9DQGFRYHUOHWWHUWR UHFUXLWPHQWSUDJXH#DOOHQRYHU\FRP

Most Attractive Employer for Law students

in the Czech Republic for the past three years
Universum Awards 2014, 2015 and 2016

$OOHQ 2YHU\PHDQV$OOHQ 2YHU\//3DQGRULWVDIOLDWHGXQGHUWDNLQJV

Allen & Overy 2017 allenovery.com
Bulletin advokacie 11/2015