4

vK 7416

KIA/IR A
AI«ORDICKE
ZNACKY
Att"1
n.:oCickö

pouÖm
REKAPITULACE A PftIPoMENUTf zÄKLADNicn
zs v§BonpcNf nu»rrNi NlurY

Stupnice
podle uröitich pravidel
Srupnice je iada t6nü, postupnö za sebou jdoucich, seiazenä
nor..nat",i-" .tupni.", d,r", *oll - aiolskou, harmonickou' melodickou a da1§i'
Kez,1ä srupnice dur (napi. C dur) mä souböZnou stupnici moll
(napi a moll)
- majistejnä Pfedznamenäni.
(napi' c moll)
Lazdä supnice ari(napf. C dur) mä steinojmennou stupnici moll
maji stejni zäkladni t6n'
-'maji rüznä pledznamenäni i charakter, ale

T6nina
tdniny dur a moll'
T6nina je hudebni oblast ve kter6 se odehrävä hudebni skladba. Rozeznäväme

T6N}'] S # PODLE PNEDZNAMENÄNi

POSLOUPNOST DUROVYCH A MOLLOVYCH STUPNIC I

C dur -
bez Piedznamenänf
G dur - 1# (frs); D dur - 2# (fis, cis)
A dur - 3# (fis, cis, gis)
E dur - 4# (fis, cis, gis, dis)
H dur - 5# (fis, cis, gis, dis, ais)
Fis dur - 6# (fis, cis, gis, dis, ais, eis)
Cis dur - 7# (fis, cis, gis, dis, ais, eis, his)

a moll - bez Piedznamenäni

e moll - 1# (fis)
h moll- 2# (fis, cis)
fis moll - 3# (fis, cis, gis)
cis moll - 4# (fis' cis, gis, dis)
gis moll - 5# (fis, cis, gis, dis, ais)
dis moll - 6# (frs, cis, gis, dis, ais, eis)
ais moll - 7# (fis, cis, gis, dis, ais, eis, his)

POSLOUPNOST DUROVVCH A MOLLOVYCH STUPNIC I TÖNtr'{

s, PoDLE PÄ.EDZNAMENÄNr

C dur --- bez piedznamendni

F dur - lb (b)
B dur - 2D (b, es)
Es dur - 3b (b, es, as)
As dur - 4D (0, es, as, des);
Des dur - 50 (b, es, as, des, ges)
Ges dur - 6b (b, es, as, des, ges, ces)
Ces dur - 7ä (b, es, as, des, ges, ces, fes)
I
KLAViR A AKoRDICKE ZNAÖKY
metod,ichö pokyn!

a moll _ bez pfedznameni{ni

d moll _ 1ä (&)
g molJ _ 2b (b, es)
c moll _ 3ä (ä, es, as)
f moll _ 4b (Ö, es, as, des)
b moll _ 5& (0, es, as, des, ges)
es moll _ 6ä (ä, es, as, des, ges, ces)
as moll _ 7ä (ä, es, as, des, ges, ces, fes)

Intervaly
Interval je vzdi4lenost mezi dvöma t6ny. Nejmensi vzdälenost je r/,
t6n (pült6n).
Dva r/, t6ny tvoff I cel)i t6n.
Poöet pült6nü (celfch t6nü a pült6nü) uröuje kvalitu
a charaLler intervaru.
Podle toho intervaly rozeznäväme öist6, mai6, velk6,
,-*s.n6 a dal§i.
^c,s"rj,

VZDÄIENOST MEZI DVEMA TÖNY PODLE PoÖTU

NÄSoBKU PÜLTÖNÜ
l. prima

2. sekunda
zmen§enä
l
zvdt§enä tltdn
malä lrt6n velkä 2x1/ t6n
zmen§enä zvöt§enä 3x'l^t6n
3. tercie malä 3., / rt6n velkä 4x,t.tOn
zmen§enä 2xt/ 2tdtt zversena 5r,/,tön
4. kvarta öistä 5\1l2t'r,
zmen§enä 4x1l2t6r,
5. kvinta
zvöt§enä 6r'lrt6,
öistä T rtlrt6n
zmen§enä 6*t/ rton zvöt§enä
6. 8xr/rt6n
sexta mal6 8r,/rtdn velkä 9rt / rt6n
zmen§enä 7 xl/ rtdl zvöt§enä
7. lDxtlrtdrr
septima malä l0xr/2t6n velkä l lxt/,161
zmen§enä 9x1lrt6l zvöt§enä 12xt/.)t6n
8. oktäva öistä 72xt I
2t6rl
zmen§enä llxl l2t6n zvöt§enä 13xl/,tön

Akordy

Akord je souzvuk nejm6nö tä t6nü

Kvintakord je akord _ trojzvuk _ sestaveny ze
dvou tercii
Kvintakord dur je kvintakord sestaveny z velk6
a mal6 tercie
Kvintakord moll je kvintakord sestaveni z mal6
a velk6 tercie
Kvintakord zvößenf je kvintakord sestäveny ze
arou vettvctr tercif
Kvintakord zmen5enf je kvintakord sestave'ny
,. au.o.u'frä',"."ii
-- " "''-"
Septakord je akord sestaveny z kr intakordu
,i.."i.
\dnovy akord je akord sestaveny ze septakordu
a tercie
n etadtchö po4.n) I\L\\'iR A AKORDICKE Z\ACKY

Charakter akordü v1jädienfch pismeny a öisly

C durovi kvintakord postavenf na t6nu C

Cmi mollovf kvintakord postavenj na t6nu C (nökdy se pi§e Cm)
Cmi 5+ mollovf kvintakord se zvf§enou kvintou C4
C4 kvintakord, kde misto tercie je kvarta
C+ durovf kvintakord se zvöt§enou kvintou (nökdy se pi§e C5#)
Cdim zmen§en! kvintakord
CdimT ötyizvuk, zmen§enf kvintakord s pädanou malou tercii
C7 Ötyizvuk, durovf kvintakord s pädanou malou septimou
CmiT ötyizvuk, kvintakord moll s piidanou malou septimou
CTmaj ötyizvuk, durovi kvintakord s pädanou velkou septimou
Cmi7maj ötyizvuk, mollovi kvintakord s pädanou velkou septimou
C6 ötyizvuk, durovll kvintakord s piidanou velkou sextou
Cmi6 ötyizvuk, mollovy kvintakord s pädanou velkou sextou

Upozomöni: u novöj§i a zahraniöni notovd literatury dochäzi k zämönö pismen:

As se pi§e jako Aä; H se pi§e jako B; B se pi§e jako Bä apod.
Fis se pi§e jako F# apod.
Pro akord moll se k pismenu püpojuje mi, nökdy jen m.

(PRAvoU) RUKU
pRAKTICKY NÄCVIK SPoJoVÄNi AK3RDÜ - TR9JZVUKÜ PRo LEV6U

Akordy piibuzn6

. Päbuzn6 akordy jsou takov6, kter6 vzäjemnö maji alespofi jeden spoleöny t6n'
. Spojuji se tak, ie spoleönj t6n se zadrZi a ostatni hlasy (t6ny) piejdou nejkat§i cestou k akordickym t6nüm
näsleduj iciho akordu.

Akordy nepffbuzn6

. Nepffbuzn6 akordy nemaji Zädnj spoleönj t6n. Zpravidla jde o tzv. akordy v sekundov6m vztahu, coZ.jsou
akordy, jejichZ zäktadni t6ny navzäjem tvoä sekundu.
. Spojuji,. protipohybem, tj. proti im6ru postupu ziikladniho t6nu akordu postupuji ostatni hlasy (t6ny).
pravidlo se doporuöuie
Nupf, f-C üu. raopä u ostatni hlasy klesaji, G-F bas klesä a ostatni hlasy stoupaji. Toto
jednu i obö ruce, to zejm6na ve skladbäch klasiötöj§iho charakteru
,aclhoväuut u s6lov6ho doprovodu pro a

Pä hrani v orchestru nemusi byt tato zäsada respektoväna.

Ötyizvuky

. M6me li interpretovat ötyizvuky v tiihlas6 podobö, musime jeden hlas (tdn) vynechat. Nelze vynechat
(G7 - t6n G a t6n F).
hlasy, kter6 jsou pro ötyizvuk charakteristick6, napi. u septakordu zi{kl. t6n a septimu
V dan6m päpadö müZeme vynechat kvintu nebo tercii.
je hra
. üprara ftyfzvutn do trojhläs6 podoby se pouZivä dnes zcela bdLnö, nebot po technickd stränce
septakordu je dnes
tro.lzvukovdho akordu snadnÖj§i nez h.u rtyri,,',rtr; navic pouziväni napi. dominantniho
zcila vLit6. praktick6 ukäzky jsou uvedeny v öästi Harmonick6 kadence a akordick6 znaöky.
 KLAviR A AKoRDICKE ZNA.KY

il. C AST

Po technick6m i praktick6m zvlädnuti doprovo<iü

akordicklch znaöek ]evou (i pravou) rukou müzeme
piistoupit k näcviku dvoumöniho doprovodu.
i'.in.ipy na.uit u u realizace züstävaji stejn6 s tim rozdilem,
hamonick6 rozklady piebirä ruka piavä a levä ze
r" ,äa rn,.rpr.r"m basu. v praxi to znamenä, ze dvouruöni
hra v pln6m rozsahu vytväff doprovod a melodickou
linku interpretu.ye jinl; nästroj nebo hlas.
Pokud jde o oblast klasiötöj§itruclby, je doprovod
zpravidla tvoien hamonickfmi rozklady v prav6 ruce
basem' v hudbö taneöni doprovod vychä)i z- a
ciarakteristickeho rytmu dandho tance a je improvizaönö
akordickou hrou prav6 ruky a basem (basovou tvoien
figr.ort ; ;;; rev6. Tento typ doprovoriu vych^zi z toho, 2e
klavir' klävesy' syntetizer. polymoog apod. se
stävaji souöästi vicenästrojovdho seskupeni tedy orchestru,
hudebnf skupinl' kde melodie interpietor
ie ana dal,i*i ,a.lr"li. V praxi ro znanreni.
model doprovodu se stävä modelem hamonicko-rytmickoioraicr ze melodicko-ryr nricky
jm. proto tak6 tento nästroj v hudebni
skupinö' taneönim orchestru apod. je chäpän jako
nedilra ,orear, .y,.r.k6 skupiny, orchestru. pro informaci
tuto skupinu zpravidla tvoff: bici näst.oie. cbas
I syntetiz6r, polymoog
- basor,ä kytara, el.doprovodnä kytara a kravir _ krävesy
aj.).

\ärüst obsahu t6to metodiky o dvouruöni hru vyäaduje

i stanoveni näsredujicich pravidet:
l Doprovodn6 akordy prav6 ruky a v tösn6 harmonii (tak jako
-
stiedni- poloze (tj. od f do c,.).
dosud) musi bft reprodukovan6 ve

2 Zdkladni postaveni akordu (a z toho vypllivajici dal§i harmonick!

r kvintov6, terciov6 nebo oktävov6 poloze pn-rböh) tvoiime dle potieby
t,ot.lui.o ao.rOl-
3 vibör polohy akordu ve str'etlni p oloze zileü na charakteru skladby.
:r funkci hran6ho doprovodu, ktery
nemöl svou vfskou pierusovat doproväzenou
melodii.
4 Po stränce rytmick6 se doprovodn. akordy pohybuji
vöt§inou ve vedrej§ich dobäch taktu.
5
Po stränce harmonick6 ötyizvuky v prav6 ruce
müZeme hrät v pln6m akordick6m rozsahu nebo
:luZeme volit jednodussi a l6pe hrateln!
ia nÄ jiZ ,na,rl;l moäef upravenlich ötyizvukü do trojzvukü.
6 Basovl; t6n akordu je zpravidla jeho ziikladnim t6nem nebo jeho
obratem. obrat akordu vybiräme
' z düvodü snadnöi§iho nebo pohttovöjsiho
'l§inou v prav6 mce
:.in-obr.1
hrani. v torrio pripuae, dle mojnosti. se snazinre basov!
vynechat.
TVzdälenost basov6ho ttinu od t6nü akordick6ho
doprovodu neni omezena a je ribovolnä.
E. Na lehkjch dobäch se mohou (v basu)_vyskytnout tzv. prüt,ltodnd
fürt,, coi jsou t6ny, kter6 ptochäzi
J jednoho akordick6ho t6nu k druh6mu.
' ..riit basovou
U ,itr"r1r.f-, ,ur.it _äio, ryto pm"hoAn6 t6ny spolu s akordickl;mi
figunl, kreräje pro nökrerd rance t;pickä.
9. Pii del§im opakoviini.jedn€ a t6ie funkce (ednoho a t6hoZ
' irädänf zäkladniho basovdho t6nu
akordu) vznrkä tzv.piizndiet:-,r doprovod.
s kvinrou 1"u"ntr.rnc ., aririrn akordicklm
t6nem).

\ /svErLEN[ pouZlvnruYcH Wnazü
\d libitum - r'olnö: dle vfböru; podle libosti
-{kc€nt - düraz
\kord je souzvuk nejmdnö tii tönü, kter6 müZeme
;haralterizovat jako tä hlasy dan6ho akordu.
\kord r tösn6 harmonii - je akord, kdy mezi jed-
n.rilivd aliordick6 t6ny nelze jü dal§i akordicky
i.in \'loZit.
\kordickä znaöka - zjednodu§enf vlraz (vyjddie-
:i pismenem) pro skupinu t6nü, kter6 tvoii pfi-
:.-; re dosud pouZivä pro rychlou akordovou
rr:nraci pä hie na elektrickou kytaru, pozdöji se
:.,ziinl ina ostatni typy hudby. Diivöj§i akordo-
'.: znaöeni pouZivalo pro akordy dar velkä pis-
::enr a pro akordy moll pismena malä. Souöasn!
-'3lrri\ato\V trend pouZivd pro v§echny druhy
.k.rrdu relkä pismena a pro akordy mollov6
:.:pi. -\mi) a dal§i pouZivä pffslu§nd piipojend
::.nrennd zkatky.
Bavrr ä figura - je melodicko-rytmick6 seskupeni
::or ich tdnü, kterd se rüznö opakuje.
dim. diminuito - zmen§enf
Citli\f tdn -je sedmy stupei t6niny (velkä septi-
::: ,. kte{ iako souöäst durov6 dominanty vytvä
:. rapiri k tdnice a Z6dd si - pült6novfm postu-
:r:n-osr'6rozvedeni.
Dominanta -je pät), stupeä tdniny; dominantnf kvint-
-;..r,iil je zpravidla akordem dur, ktery k t6nice
',rtriii r t6ninö nejvöt§i napöti dominantni.
Toto napöti se stupüuje, dnes uZ böZnö pouZiva-
:,lm dontirmntn[m septakordem, coZ je ötyizvuk
. .'i:eln!m oznaöenim 7.
Dr anäctitaktov6 schdma blues - ,,Dttanrictka" - je
:r anäctitaktov6 harmonick6 sch6ma - harmo-
:i;ki kadence, kterä mä svüj püvod v harmonic-
kim citöni öemochü, piedev§im v jejich lidovd
rr orbö näboZenskjch pisni, spirituälü, blues apod.
Funkce:
TITITITISISITITIDIDITITI
.\kordickd znaöky v C dur:
CIC CICIFIFICICIGIGICICI
Toto. r e skiadbö neustäle se opakujici harmonic-
kJ schdma, spolu s päslu§nou rytmikou, melodi-
kou a doprovodem se stalo celosvötovou dom6-
KLAVIR A AKORD]CKE ZNAEKY
nou naprostd vöt§iny souöasnych skladeb tohoto
Zänru. Neni snad ani tieba podotykat, Ze toto
citöni bylo do Evropy importovan6 a neodpovidä
vllvoji na§i evropsk6 kultury. Ie ndm cizi.
Enharmonickä zämöna - je stejnöznöjici tdn
(akord), kterf se müZe mznö jmenovat:
Cis - Des (C# lDb): Fis - Ges (F# - Gr) atd.
Harmonickä funkce - funkce; posläni akordu v tö-
ninö
Harmonie - nauka o souzvuku a o spojoväni akordü
Kadence zävör
Kvintakord - trojzvuk sestaveni podle urÖitych
pravidel
Lehkä doba v taktu nepffzvuönä je doba, kterä
-
näsleduje dobu töZkou - päzvuönou.
mi - moll
Mimotonälni dominanta - dominantni akord mimo
danou t6ninu. MüZe b)rt v dan6 t6ninö vytvofena
ke kaZddmu akordu dur nebo moll a vytväfi
k r,ömü dominantni napöt[.
Modulace je piechod z jednd tdniny do druhd
Poloha akordu je danä vzdälenosti vrchniho t6nu
akordu od t6nu basu, päöemZ rozsah pies oktävu
se nebere v rivahu.
Rozli§ujeme polohy: 5 - kvintovou, 3 - tercio-
voua8-oktävovou.
Päbuznost akordü akordy,kterd vzäjemnö maji
spoleönf alespoäjeden t6n jsou pllD uzni, v opaö-
n6m pifpadö mluvime o akordech nepiibuznich.
Piiznävkovj doprovod -je doprovod, kde dochäzi
k del§imu opakoväni jedn6 a t6Ze funkce (edno-
ho a t6hoZ akordu), kde dochäzi k pravidelndmu
opakoväni stejn6ho harmonick6ho (tedy i akor-
dick6ho) seskupeni.
Rekapitulace - opakoväni, piipomenuti
Repetice hudebniopakovdni
Septakord - ötyfzvuk sestaveny podle uröit17ch pra-
videl. K akordick6 znaöce se pädävä öislo 7.
Subdominanta - ie ötvrty stupei tdniny, subdomi-
nantni kvintakord vytväii k tdnice subdominant-
tti tnpdr[ - tedy men5i nel dominanta.
Swing - swingovä 6ra je doba s novou interpretaci
vznikajicich taneönich skladeb na zäkladö har-
monick6ho dvanäctitaktov6ho sch6ma blues.
 l\LAVIh A AKORD]CKE ZNA'KY

Z hudebniho hlediska jde o skladby s hojnllmi

akcentovanlimi synkopami. principem züstävä
pomysln6 a akcentovan6 pieneseni töZk6 doby
na lehkou.
Synkopa -je pieneseni töZk6 doby na lehkou, zpra_
vidla bjvä akcentoväna
fZkä doba v taktu - pffzvuönä je vZdy doba prvni
kazd6ho taktu
Trinika je prvni stupeü t6niny; t6nickii kvintakord
je ziikladnim akordem t6niny, uröuje t6ninu a mä
uklidäujici charakter. T6nicki; kvintakord je du-
rovli nebo mollovli trojzvuk (v3 + m3 nebo
m3 + v3), postaven)i na sv6m zäkladnim t6nu,
kterjm skladba zpravidla zaöin6 a vidy konöi.
T6ninovj skok - je modulace skokem z jedn6 t6ni_
ny do druh6. Zpravidla k nömu dochäzi pü opa-
koväni pravideln6ho melodick6ho ritvaru. pä tö-
ninovdm skoku nemusi akordickli doprovod
kopirovat skok melodickf, pokraöuje v dosavadni
poloze akordü.
Vyboöeni - harmonick6 vyboöeni je
rychlä modula-
ce s okamZitjm nävratem do püvodni t6niny.

zÄvenrÖruE PoZNÄMKY

. Praktick6 päklady nejsou dogma a jsou

sestaveny tak, aby se daly dle potieby mönit.

' Tyto variabilni zmöny maji za cil rozvijeni hudebniho citöni

interprera a maji bft podnötem k vytväieni
dal§ich variant dülezir)rch pro praktick6 ,,muzicirov6ni" a jak
to individuelnö,tak i v kolektivu.

'Rüznorodost modelü umoziuje procviöoviini jednak podle technickd vyspölosti interpreta jednak podle
jeho hudebniho citöni.

' Htdebni citöni posluchaöü je v souöasnd dobö usmörioväno a ovlivüoväno

sirokou paletou hudebnich
zänru, kter6 se vydävaji na cD' DVD a kter6jsou nezbyrnim
doplükem filmü, televizniho i rozhlasovdho
vysiläni A to je tak6 hlavni düvod, proö je tieba tdasict<y zp,isoL vjuky
mönit a päzpüsobovat souöasn6
potiebö.

' Üspö§nost t6to publikace je plnö zävislä na osobni tvüröi

zainteresovanosti kaiddho pedagoga zvläsf.

' Mg9:1v novöj§ich tancü jsou jen orientaöni, nebof hudebnö-teoretickd

pojedniini o t6p z6nroy6 oblasti a
o jeji interpretaci jsou mimo rozsahu a z6mönt t6to
metodiky.

Y Praze 29. 2. 2OO8

1l
 HARMONICTE «NOEruCE A AKORDICKE ZNAÖKY
Technika samostand levd (prav6) ruky
C dur
Akordick6 znaöky:

1. stuperi 5. stupei L stupei

Harmonick6 funkce: T tönika D - dominanta T - tdnika

Harmonick6 funkce: S subdominanta T

Zäkladni (ednoduchä) kadence v C dur

pouiitim dominantniho septakordu:
CFG s

D T

A moll
Akordick6 znaöky:

Harmonick6 funkce:
I rt1
Ami Dmi

4.st.
Harmonick6 funkce: S

Zäkladni (ednoduchä) kadence v A moll

s pouäitim dominantnlho septakordu :

t3
 irn,onichö hadence a ahordichä znaöhy KLAviR A AKORDICKE ZNAÖKY

Pravidla pro praktickd spoj ovrini akordü

-. Piibuzrd akordy; tj. akordy, kterd maji alespoüjeden spoleöny t6n: (Plati pro v§echny polohy akordü)
CGCCFC

i. \epiibuznd akord-v; tj.akordy, kterd nemaji spoleön6 töny:

CGFGC

-1 Pier od ö§ izvukü do trojhlasd podoby:

G7 DmiT G7

Neibö7nöiSi pouZiti je u domiI1antniho seplakordu.

RtrzSiienä kadence v C dur Roz§fienä kadence v A moll

C Emi Am F Dmi G7C Ami C F Dmi Bdim E7 I Ami

Dmi G G7 C Ami Dmi Dmi E7 Ami

i.,zirienä kadence o mimotonälni dominantu k dorninantö:

.A.mi F Ami D7 G G7 C Ami F Ami 87 E7 Ami

Rrzsiienä kadence o mimotonälni dominantu k subdominanlö:

C Ami C7 F Dmi G7 C Ami F Dmi Ami 8.7 Ami

^7

1-+
I\LlViR A AKoRDICKE ZNA.KY

DalSi moznd vadanty:

C B7 EmiETAmiCT F A7 DmiGT C G7 C7 F A7 Dmi Bdim E

Pa:n.: Pii prakticköt1t proa,iöot,öni lzejethtotlit,ö akorcly dle potieby pteskaöit.

Piehled nejböZnöj§ich akordickych znaöek od tönu C:

C Cmi C4 C+ Cdim C7 CmiT CTnaj Cmi7mai C6 Cmi6

Piehled nejböZnöjsich akordickjch znaöek od t6nu A:

A Ami A4 A+ Adim A7 AmiT ATmaj AniTmaj A6 Ami6

Maximälni rozpöti Polohy akordu:

polohy piiznävky: Vzdälenost basu:
kvittlovti otrtüvoyti

ö a f
-d 8.
,\

Roz§iiend kadence s dominantnim seplakordem v rüzn!ch akordickl,ch polohäch:

CFGCCFGTCAmi Ami

..1 +
tl + t, ä
d i}
ül
l
*
*t 4
D 3t J#J
-l tE
ä

C Emi Ami F-Dmi G7 C C F Dmi Bdim E7 Ami F BbDmiGmi FC7

diaZJT 'le ,tt, r4Jä lr3, ,*a

l5
t. ::r n oniclzö haclence a ahordicha

Prüchodn!' bas s dal§imi akordickimi t6ny:

DBmiGEmiAATD F Gmi C F Gmi6C7 FBbCT F

EdimT A7 Dl D7 Gmi

?i:i.aJl roz§iiend kadence s volnjm pouZitim mimotonälnich dominant'

I ., ;;{;;"Ät'Jü-,"i,2. uy, u,aa I nich rvnechäna' pieskoÖena' opakoväna apod
C B7 (H7) Emi E7 Ami C7 F A7 DmiT G7 C

.A.mi G7 A1 Dmi Bdim (Hdim) E E7

skoku atd'
-rilLe,lr Yo1n6 nävaznosti libovoln;ich akordü vÖetnö moznd modrrlace' tdninovdho
F DmiT G Dmi E7 Ami G FCTF
^7
a.t
XLAVIR A AKORDICKE ZNA'KY harm,onichä kadence a akord,ichö znaökt

Piiklady volnd nävamosti libovolnjch akordü vöetnö moZnd modulace, tdninovdho skoku atd.
A7 Dmi E7 Ami GmiT ß C7 F

C7 ß A7 Dmi Fmi6 Bb7 Eb G7 G7

Jfrl 'bt b"a t b'a 1 lt t. Z? ä_

d- t -
-Z
l

--+a4t

D Fmi6G7 C Eb Ab F#7 Bb F B

E A B(H) E Ab Fmi DdimT C G#dim7 Ami FTmaj DmiT G C

17
 ruKu KLAVTR A AKORDICKE ZNACXY

RyrMrcKo-MELoDIcKE noz«noY PRo JEDNU RUKU

 KL,AVIR A AKORD]CKE ZNA(]KY rytmicho -melodiclzö rozlzlady prct j ednu ruhu

11.

t2

15.

t9
-..:nlicko-melod.ichö rozklad.y pro jednu ruku «LAvip. a er<orotcr6 zNt:rt

18. Valöik
CGCFGGTCC

19. Mazurka

20. \{enuet
C

t)l at

21. Pochod

t0
KLAViR A AKoRprcKE zNAaKy rytmicko-melodiclzö rozhladl, pro obö ruce

RYTMICKO-METODICKE NOZTNOY PRO OBE RUCE

1.
G7 C Emi Ami F DmiT G7 C

-ie -rr1-rl1
o) ea 't t) -tj -r -l J l1 - ar+
T
- I
l

)
.Ami C C Ami G7

-
ia ll J' ea 14', J
)'o i' i' Cz

B1(IJ7| Emi C7 F A7 Dmi D7 G G7 C F Dmi G7 C

Ab Bb Bb7 Eh Cmi Fmi Bb Bb7 Eb

o a.a a ,rt ü ']' J e ,?b It

21
"., t rnicho"melod,ichd rozhlad} pro obö ruce «'avip. t l-«oxotcr6 zN,qÖrv

6. Polondza

Eb Bb7 Eb

Bb7 Eb
KLAVIR A AKoRDTcKE zNAaKy rytmicho-melodichö rozhlad.y Dro obö ruce

7. Valöik v D moll smodulaci

A7 A7

o 77 11 f,rt fir, lta

11 11 f,tt frlt,.

d 3? ,,
11 rrt fitt u.-
11 11 fltt W'

23
"\ t tniclio-melodich,i rozhlady pro obö ruce KrAviR A AKoRDICKE ZNAÖKY

$. tvalz s dal§imi akordy a modulaci

F mi6

Dmi5+ G

9. Tango habanero I.

ll
 rytmicko-melodichd rozklad,y pro obö ruce

Gmi G7 D7 D7 Gmi D7 Gmi

lQ. Tango habanero IL

GTmaj G7 Ami

11. liaovil tanec Furiant

ßc7 Bb Gmi F F

a)
tt t* ., üaD tt "ä. u, ,, ,t fr, tt |Ü

25
"'. tnicho-melodickö rozhlad,y pro obö ruce KLAViR A AKoRDICKi zNAÖKY

12. Polka
L7D
^7D

13. slo*
F#dim7 G4 GGTC

Ami ATDmiC G#dim AmiT

t6
KLAVIR A AKORDICKE ZNAÖKY

14. Öesk1; lidovy tanec Matenik

15. Slow-rock
F A7 Dmi D7 Gmi

27
-.:-'.icho-melod,ich6 rctzhlady pro obö ruce KLAviR A AKoRDIcKE zNAÖKY

1 6. Shuffle - lidovö,,houpaöka"
C Ami DmiT

17. Beguine

I
KLAViR A AKORDICKE ZNAÖKY

18. Rock and roll

C6

19. Bol".n

29
 ruce KLAVTR A AKoRDICKE zNA'KY
rttni.cl?o-nxelodichö rozklad,y pro obö

20. Rumba

Dmi6Ami G7 Ami

Fmi6 C

21. valeit
F

:0
KI,AViR A AKORDICK6 ZNAÖKY rJtmicko-melodichö rozklad,y pro obö ruce

BbFGTCCT
db ,Z tt a ))
-a -G
)l tr
'- lD
I

F C7F
d ltt 8 ,, ,t ** ** ttl t
a

!!,. Pomalii valöik

Eb Cmi Ab FmiT Bb7 Bb7 Eb B7

\ al ü e e e tu e ZA ü

Eb Cmi F7 ß7 Bb7 Bb7 Eb Eb

oJ ö ,e 4 qc t, d 7
I

3l
 23. Pochod (s uasovou figurou)

D A7 D

v 11 l tl
.a.a t-
11 111
,- ,.
,ra ta r-a r. .- !
11 11t
a.- ,- ,.
11 111 ,

t,
a

D G Dtr'
^7
v-t -G.4,
11 .!.
att .4. .I,
lrrra I t" ,trrt lrr.rl
11 1tt
t,

D G D E7
^7
d 11-a -a
-f,
111
r. r. ,rr tu ia.,
11 .4. L.
l aa fr'ft-t
'tt',

A A7 I) A7 D

d tttää -a-a r. r. r.
11 1t1
talut,.
11 1.l.,. ttt fi a,t,,,,
11 I JJ
l I

f2
KLAvn A AKoRDTcKE zNAöKy rytmicko-melod,ickö rozhlody pro obö ruce

!{. Polka (s modulaci)

G G D7 ß7

dtt ;fa, , ., ,"t

-eL!-'j

Bb Bb Bb

,
t-

33
' tiriatltt doprouodu h lidou'im pisnim KI,AVIR A AKORDICKE ZNACKY

VARIANTY DOPROVODU K LIDOVYM PISNIM

Doprovod k lidovd pisni ,,CoZ se mnö, mä milä" s piedehrou (töninovy skok)

tak hez - kä se- vdä§?

müj znej - mi - lej - §i. ve[l sl me, veln mö. u - hli

Emi B7 (H7\
KI,AVIR A AKORDICKE ZNACKY uariaruty doprolodu h lid,ouj,m pisnim

Doprovod k lidovd pisni,,Pridi fy, §uhajko" s piedehrou (töninovy skok)

Pridi ty, §u-haj - ko,

A7D A7D A7 D G

no vstä - väm, na-pa-Jam,

DATD

o-veö-kynapo
G6 B7 (H7) Emi
uoliant! d.oprouoclu h lidoulm pisntm KLAVIR A AKORDICKE ZNACKY

Doprovod k lidovd pisni ,,Medzi horami"

ze le-nä Jan - ka,

Eb7 Ab Ab

Ja - niö-ka, Jan ka mie Je le - äa.

Eb Fmi C7 Fmi

t6
KLAviR A AKoRDICK6 ZNAÖKY uarianty doproDodu h lidouim ptsntm

Doprovod k lidov6 pisni ,,Kdo mä poöemü galänku"

Dmi Bb Gmi6 Dmi A7 Dmi Gmi Dmi

a
t 4
3 *e J I fit 3' t
LariantJ d,oprouodu h lidovlm plsnim kr.aviR A AKoRDICKE zNAaKY

Doprovod k lidovd pisni ,,Ha, ty svatej Vavfeneöku"

E C#mi7 A B7(H7)E E C#mi7 A 87 E.

a...=- t a-
a , I *7 t* 7 I ,? *t
--1---}- IE (

Hq ty sva - tej Va- vie- neö - ku. sto - ji§ na pök -

E C#mi7 Ft C#mi7

nlim ko - peö - ku, vy - chä ze-)1 zte-be,

E A E

ja - ko han - dö lo - vd zne - be.

E, C#mi7 B7E

t8
 KTAVIR A AKoRDTcKE zNAaKy shladfu pro tuoienl d.oprouodu, kde melodie je hrd.na dal§imi ndstroji

SKLADBY PRO TVONENI DOPROVODU, KDE MELODIE

JE HRANA DATSIMI NASTROJI

1. Öernovickä pisniöka - pochod (1idovli text)

Eb
--

KdyZ jsem jä §el od Öer -no - vic do Vöel niö - ky svi - ti-]y mi
Eb Bb7 Eb Eb7 Ab Fmi Bb7 Eb

dvö hvöz diö ky, dvö hvöz diö jed-na jas - nä,

E,h Bb7

va. Ach, mtrj Bo- Ze, kte - rä Je ma. kte - rä je mä2

Eb Onn Bb7

Ach, müj BoZe" kte-rä je mä, kte - r'ä je mä? Tra le - la- la- la la la

Eb Bb7 Et)

tra-la - la-la - la la la Ia Ia. tra - ta-la - la

Bb

la la la

Bb Eb

la la la la Ia la Ia la- D .\ tl Coda
mä'!

39
 pro tuoieni doprouodu, hd.e melodie je hrd'na dalitmi ndstroji t'rt'' iv s :xoxotcrx zxtcxt
shLacJby

2. Mali valöik

+0
KLAviR A |'KoRDT]KEZN^1KY skladby pro tuoieni dopropodu, hde melod,ie je hrdno d,alsitni nd.stroji

41
sklad,by pro tuoieni cloproaodu, hd.e meloclie je hrd,na d.al§irui nd.stroji :rrlrvlr. t sxoxotcx'zneery

3. Noöni tango

87 (H7)

+l
 uod,u, hd.e melodie ie hrdna dalitmi ndstroji

4.Maztrka

F#7 Bmi (Hmi) A7 DD7

43
,:14A-, p,o n"f"* aoprt,oa

5. Rumba

.{mi Ej Ami E7 Ami G7

Ami E7 Ami

6. H,l ite zasraveni- slow-rock

3 J

A7: Dmi

r-+
KLAViR A AKoRDICKE ZNA.KY

C7E

7. walz
Ab

Bh7

Eh7 Ab

D (-. ,11 Fine

45
 pro tüoieni d.oprouod,u, hde melod.ie je hräna daläimi

8. Matenik - lidoqi tanec

CGTC

46
xrAvrR A AKoRpIcKE zNAöKy sftlodÖ, pro tuoieni d.oprouodu, kde melodie je hrärua d.al§tmi ndstroji

9. Podzimni vzpominka - slow

Bmi (Hmi)

Bmi (Hmi)

Bmi (Hmi) ß,7

47
shladb! pro tüoieni hd,e meloclie je hrdna dal§lmi nästroji KLAViß A AKORDICKE ZNAÖKY

10. Lidmanskj va1öik - lidovy text

G G D7

se, mlä-den -ci,

Co - pak
Dä-te -li na Pi - vo,

ne-Ze-ni te, ne-Ze-ni ne-Ze-ni - te,

jä väm po vim, jä väm po jä väm po - vim

G D7 G D7

co - pak si na- mlou-vat ne-u-m1 te, na -mlouvat ne - u - mi -

o jed-nom ko-iin-ku vLidma-ni vim, vLid-ma- ni na lou - ce

G A A7 D

ol so-vy, du-bo-vi list,

A1

du-bo-v! list. du-bo-vj list, kde se chce o - Ze - nit

D A7 D

D.C. al Fine

mu-si ho snist, si ho" mu - si ho snist.

-18
KI-AViR A AKORDICKE 7NA.KY shladby pro tuoienl cloprouodu, hde melodie je hrd.rua dal§tmi ndstroji

1L. Lidovä polka

D.C. al Fine

49
shlad.by pro tuoieni doprouoclu, kde meloclie je hrdna dal§imi nd.stroji rtaviy t t«orr»rcr' zyt tt<y

12. Veöemi elegie slow-rock

Bmi(Ilmi) G

D F#7 Bmi(Hmi) G Emi D A7

Bmi (Hmi)

50
 KLA\ iR A IKoRDlCKE Z\A.KY

RYIMICKE MODETY TANCÜ

Pochod

Piedehra k pochodu:

Lidovd tance
Polka

Galop

))
Valöik
)
ta
l
a ))
Sousedskä

5l
rvtmichö modelv toncü t\LAvrR A AKoRDICKü zNA'KY

§panö1skd tance
Habandra

Rolero

Historickd tance:
Menuet

Polondza

Latinsko-americkö tance
Tango argentinskd

Tango milonga

Rumba

Paso doble

52
 KLAViR A AKORDICKE ZNA'KY rltmichd modely totlcü

Beguine

Samba

Cha cha

Spoleöenskd tance
Walz.

Souöasnd spoleöenskd tance v oblasti modemi taneöni hudby

Völ§ina töchto tancü tychazi z d\' 1ütlitaktoyöho harmonicköho schentatu blues, kterö se böhem
reprodukce neustäle harmoniclq opakuje s nästroiottou improüzaci.

G7

Tönika- Dominata Tönika

Zaöätek swittgu svingovö öry

J

Foxtrot

53
Slowfox

Boogie woogie

Slow-rock

7-äsledujici tytoj od rock and rollu, jivu aä po souöasnou techno-hudbu zfrstövä v oblasti harmonickö
,tt anäciitaktivö struktury' Möni se jen'düraznä- akcentace lehk!'ch dob z öry swingu na akcentaci v§ech dob'
pii :achov äni synkopickö melodilg,.