oubor emocionálních a behaviorálních charakteristik jako například uvědomovat si

hodnotu čtení, mít ze

1 Čtenářská gramotnost Čtenářská gramotnost představuje v poslední době velmi

frekventované téma. V minulosti byl za gramotnéhopovažován ten, kdo ovládl techniku
čtení a psaní. S rozvojem a šířením vzdělanosti se tato dovednost začala považovat
ve vyspělých zemích za samozřejmou a slovo gramotnost" získalo spolu s různými
přídavnými jmény i řadu nových významů. (Altmanová a kol., 2010, str. 4).
Gramotnost se již nerovná dovednosti získané během prvních let školní docházky,
gramotnost se vyvíjí, jde o dovednosti, znalosti a strategie, které může jedinec
využít při interakci s vrstevníky i ve společnosti. Člověku v dnešní době již
nestačí pouze znát pojmy toho kterého oboru, mnohem důležitější je rozumět jejich
obsahu, navzájem je propojovat a prakticky je v životě využívat. Klade se tedy
důraz zejména na jejich rozvoj z hlediska funkčního využití. Pojetí čtenářské
gramotnosti je proměnlivé, vyvíjí se, stejně jako se vyvíjí společnost a kultura.
Dovednosti v oblasti čtenářské gramotnosti podmiňující osobní růst a účast v
ekonomickém a občanském životě před 20 lety, jsou odlišné od těch současných, a
předpokládá se, že v průběhu dalších 20 let projdou dalšími změnami. Šetření PISA
2000 (Straková, 2002, str. 10) definuje čtenářskou gramotnost následovně: Čtenářská
gramotnost znamená schopnost porozumět psanému textu, přemýšlet o něm a používat
jej k dosahování určitých cílů, k rozvoji vlastních schopností a vědomostí a k
aktivnímu začlenění do života společnosti. Šetření PISA 2009 (Blažek a Příhodová,
2016, str. 27) přidává do definice prvek angažovanosti: Čtenářská gramotnost
představuje porozumění, využívání, posuzování a angažování se v psaných textech za
účelem dosažení cílů jedince, rozšíření jeho znalostí a potenciálu a aktivní účasti
ve společnosti. V nejnovější definici se setkáváme se čtveřicí pojmů. Porozumění je
bráno jako uznávaná složka čtení. Využívání chápeme tak, že na základě přečteného
textu dokážeme nějak jednat. Posuzování zdůrazňuje interaktivnost čtení, při kterém
čtenář čerpá z vlastních myšlenek a zkušeností. Angažovanost potom představuje 9
čtení potěšení či zapojovat se do společenské roviny čtení. 1 Gramotnost čtenářská
má mezi ostatními výsadní postavení a její rozvoj je středem zájmu pedagogů po celá
desetiletí. Jedná se totiž o gramotnost klíčovou a jedinec ji využívá jako nástroj
k dosažení dalších cílů, které jsou klíčem k úspěchu v pracovním i osobním životě a
ve společnosti (Procházková, 2006). Bez čtenářské gramotnosti bychom jen těžko
mohli získávat poznatky a vědomosti z ostatních oblastí. Její nadřazenost můžeme
pozorovat na obrázku č. 1. Obr. 1 Postavení čtenářské gramotnosti vůči dalším
oblastem funkční gramotnosti Zdroj: Najvarová, 2008, str PISA Koncepční rámec
čtenářské gramotnosti. In: Česká školní inspekce [online]. [cit ]. Dostupné z:
%A1et%C5%99en%C3%AD/PISA_koncepcni_ramec_ctgr.pdf 10