Puncovnictvi A Puncovni Sprava V Ceske Republice A Na Slovensku Vlozit Do Isu

Právnická fakulta Masarykovy univerzity
obor Právo
Katedra finančního práva a národního hospodářství
Puncovnictví a puncovní
správa v České republice a na
Slovensku
Diplomová práce
Denisa Fiantová
Brno 2019
1
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Puncovnictví a puncovní správa v Čes-

ké republice a na Slovensku zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací,
které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou
uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.
V Brně 29. března 2019 .......................................

Denisa Fiantová
3
Poděkování
Chtěla bych poděkovat JUDr. Daně Šramkové, Ph.D., MBA, za vedení mé diplomové
práce, cenné rady a odborný dohled. Děkuji také mým blízkým za trpělivost a morální
podporu, kterou mi poskytovali během studia i zpracování této práce. Dále bych chtěla
poděkovat pracovníkům Puncovního úřadu v Brně za cenné rady a materiály, které mi
poskytli.
5
Abstrakt
Diplomová práce se zabývá puncovnictvím a puncovní správou v České republice a na

Slovensku a jejím cílem je zhodnocení právní úpravy puncovnictví a objasnění do jaké
míry lze mezi právní úpravou v České republice a na Slovensku shledat podobnost.
První část práce je zaměřena na teoretické poznatky v oblasti puncovnictví, zejména
vysvětlení základních pojmů, historický vývoj a současnou právní úpravu. Druhá část
práce se věnuje orgánům správy na úseku puncovnictví, jejich činnostem a v neposlední
řadě jejich financování.
V závěru práce jsou zhodnoceny zjištěné poznatky.
Klíčová slova
Puncovnictví, puncovní úřad, puncovní značka, ryzost, drahý kov
Abstract
The diploma thesis deals with hallmarking and hallmarking administration in the Czech
Republic and Slovakia and its aim is to evaluate the legislation of hallmarking and to
clarify similarity of the legislation between the two countries. The first part is focused
on theoretical knowledge of hallmarking, particularly explanation of key words, histori-
cal development and current legislation. The second part deals with the authorities of
the hallmarking administration, their activities and financing. The findings are evaluated
in conclusion of the thesis.
Key words
Hallmarking, hallmark office, hallmark, purity, precious metal

6
7
Obsah
OBSAH ............................................................................................................................ 7
SEZNAM TABULEK ..................................................................................................... 9
SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 11
ÚVOD ............................................................................................................................. 13
1 VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ ............................................................... 15
2 PUNCOVNICTVÍ V SYSTÉMU PRÁVA .......................................................... 19
3 VÝVOJ PUNCOVNICTVÍ .................................................................................. 21
4 PRÁVNÍ ÚPRAVA PUNCOVNICTVÍ .............................................................. 27
4.1 Právní úprava puncovnictví v České republice................................................... 27
4.1.1 Puncovní zákon ........................................................................................... 27
4.1.2 Další právní předpisy v oblasti puncovnictví ............................................. 28
4.2 Právní úprava puncovnictví na Slovensku .......................................................... 29
5 SUBJEKTY V RÁMCI PUNCOVNÍCH VZTAHŮ .......................................... 31
5.1 Výrobci a obchodníci .......................................................................................... 31
5.2 Orgány správy na úseku puncovnictví ................................................................ 33
5.2.1 Ministerstvo průmyslu a obchodu ............................................................... 33
5.2.2 Puncovní úřad ............................................................................................. 34
6 ČINNOST PUNCOVNÍHO ÚŘADU .................................................................. 37
6.1 Puncovní kontrola ............................................................................................... 37
6.2 Puncovní inspekce .............................................................................................. 41
6.3 Uznávání puncovních značek ............................................................................. 43
6.4 Působení ČR a Slovenska v rámci mezinárodních organizací v oblasti
puncovnictví................................................................................................................ 46
6.4.1 Úmluva o kontrole a označování předmětů z drahých kovů ....................... 47
6.4.2 Mezinárodní asociace puncovních úřadů ................................................... 48
7 FINANCOVÁNÍ PUNCOVNÍHO ÚŘADU ....................................................... 49
7.1 Příjmy.................................................................................................................. 50
7.1.1 Příjmy puncovního úřadu v ČR v letech 2010-2018 ................................... 51
7.1.2 Příjmy puncovního úřadu na Slovensku v letech 2010-2014 ...................... 52
7.2 Výdaje ................................................................................................................. 53
7.2.1 Výdaje puncovního úřadu v ČR v letech 2010-2018................................... 53
7.2.2 Výdaje puncovního úřadu na Slovensku v letech 2010-2014 ..................... 54
ZÁVĚR .......................................................................................................................... 55
POUŽITÉ ZDROJE ..................................................................................................... 59
8
Monografie a učebnice ................................................................................................ 59

Články ......................................................................................................................... 59
Judikatura .................................................................................................................... 60
Právní předpisy............................................................................................................ 60
Internetové zdroje ........................................................................................................ 61
Výroční zprávy ............................................................................................................ 62
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE ................................................................................ 65
Seznam tabulek 9
Seznam tabulek
Tabulka 1: Přehled států s/bez puncovního systému ...................................................... 44

Tabulka 2: Příjmy a výdaje Puncovního úřadu v České republice a na Slovensku ........ 50
Seznam zkratek 11
Seznam zkratek
CCM - Common Control Mark

ČNB – Česká národní banka
ČR – Česká republika
ČNR – Česká národní rada
ČSFR – Československá federalistická republika
ESD – Evropský soudní dvůr
EU – Evropská Unie
IAAO – The International Association of Assay Offices
MHSR – Ministerstvo hospodárstva Slovenské republiky
MPO – Ministerstvo průmyslu a obchodu
MZ – Ministerstvo zahraničí
OR – obchodní rejstřík
SFEU – Smlouva o fungování Evropské Unie
SR – Slovenská republika
V4 – Visegrádská čtyřka
VB – Velká Británie
€ - euro
Úvod 13
Úvod
V rámci své diplomové práce se věnuji puncovnictví a puncovní správě v České re-
publice a na Slovensku. Hlavním cílem diplomové práce je zhodnocení právní úpravy
puncovnictví a objasnění do jaké míry lze mezi právní úpravou v České republice a na
Slovensku shledat podobnost.
Pro orientaci v řešené problematice je důležité nejprve vymezit podstatu puncovnictví
a jeho právní úpravy a zařadit puncovnictví v systému práva. Pro dosažení tohoto dílčí-
ho cíle jsem zvolila metodu rešerše, především pomocí sběru tištěných dokumentů a
literatury. Ve své práci vycházím především z tuzemské právní úpravy, neboť problematika
právní úpravy puncovnictví není rozebrána v mnoha odborných publikacích v České repub-
lice, ani v zahraničí.
Se zřetelem k faktu, že až do rozdělení Československa se puncovnictví řídilo stejnou
právní úpravou, jež oba státy k 1. 1. 1993 recipovaly do svých právních řádů, se poku-
sím pomocí metody komparace zjistit, zda současná právní úprava puncovnictví
v České republice a na Slovensku vykazuje nějaké odlišnosti.
Téma jsem si zvolila, neboť část mé rodiny v oboru Zlatnictví a klenotnictví podniká
a i já se této oblasti profesně věnuji a de facto se s puncovnictvím denně setkávám. Dal-
ším důvodem, proč je podle mě důležité se této práci věnovat je fakt, že problematika
puncovnictví je mezi laickou i odbornou veřejností dosti opomíjená a je potřeba, aby se
dostala těmto lidem do povědomí.
V první kapitole bych se ráda zaměřila na vymezení klíčových pojmů, jež
s puncovnictvím souvisí. Jsou jimi pojmy puncovnictví, puncovní značka, ryzost aj.
V další kapitole si za cíl kladu zařadit puncovnictví do českého systému práva, neboť ani
mezi odborníky není tato problematika dostatečně vyjasněna. Nastínění vývoje puncovnic-
tví v České republice a na Slovensku bude věnována třetí kapitola, která je bezesporu ne-
zbytná k pochopení současné právní úpravy, jíž se budu zabývat v rámci čtvrté kapitoly.
V rámci páté kapitoly se budu zabývat subjekty působícími v rámci puncovních vztahů,
přičemž se zaměřím na subjekty povinné, jimiž jsou výrobce a obchodník, a orgány správy
na úseku puncovnictví, kterými jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu a puncovní úřad.
Činnostem puncovního úřadu, tedy puncovní kontrole a puncovní inspekci, se budu věnovat
14 Úvod
detailněji, a proto jim bude věnována samostatná kapitola. Kapitoly pátá a šestá budou
zkoumány primárně z pohledu české právní úpravy a případné rozdíly či podobnosti
s řešením dané problematiky na Slovensku budou zmíněny přímo v textu příslušných pasá-
ží. Téma zabývající se uznáváním puncovních značek ostatních státu bude rozebráno
v rámci podkapitoly 6.3, neboť se vstupem České a Slovenské republiky do EU bylo ne-
zbytné vyřešit otázku vzájemného uznávání a mezinárodní spolupráce těchto zemí.
Vzhledem k tomu, že puncovní úřad je orgánem státní správy, jehož činnost je financo-
vána ze státního rozpočtu, se v rámci poslední kapitoly pokusím metodou sběru a analý-
zy dat zhodnotit, zda jsou příjmy a výdaje puncovního úřadu v České republice a na
Slovensku srovnatelné, a zda puncovní úřad České republiky státní rozpočet obohacuje,
nebo spíše zatěžuje.
Vymezení základních pojmů 15
1 Vymezení základních pojmů
V rámci této kapitoly diplomové práce poskytuji výklad základních pojmů souvisejí-
cích s danou problematikou. Jsou jimi pojmy jako puncovnictví, puncovní značka, ry-
zost, drahý kov, výrobky z drahých kovů, expozitura a pobočka.
ad Puncovnictví
Puncovnictví je odvětvím státní správy v oblasti kontroly jakosti drahých kovů a vý-
robků z nich zhotovených. I přesto, že nám ze zákona nevyplývá žádná definice, lze jej
definovat jako činnost založenou na označování drahých kovů puncovními značkami za
účelem ochrany spotřebitele a také z důvodu kontroly pohybu těchto kovů. 1
ad Puncovní značka
Symbol nacházející se na zboží z drahého kovu, který je výrazem státní garance ry-
zosti. Rozlišujeme puncovní značky státní, výrobní a odpovědnostní. Státní značky de-
klarují ryzost a původ použitého kovu. Výrobní značkou označuje výrobce zboží, které
je jím produkováno. Odpovědnostní značkou označuje obchodník dovezené zboží. Při
zavádění tohoto pojmu se zákonodárce inspiroval v Maďarsku, kde k jeho zakotvení
došlo v roce 2002 a kde s ním mají velmi dobré zkušenosti při prokazování původu
zboží.2
Výrobní a odpovědnostní značky, nazývané též jako identifikační značky, se skládají
z dvou až třímístného znaku, který jím je přidělený puncovním úřadem, a který vychází
ze jména a příjmení, příp. obchodní firmy výrobce, a je doplněn o další odlišující znaky
(pomlčku/tečku mezi písmeny) a je umístěn v charakteristickém ohraničení.3
1
TÄUBL, Karel, Antonín BRANIŠ a Zdenka KOMÁRKOVÁ-TÄUBLOVÁ. Zlatnictví, stříbrnictví a
klenotnictví. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1989. Polytechnická knižnice. Řada 2, Pří-
ručky. s. 23-28.
2
Důvodová zpráva k zákonu č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (Puncovní zákon).
In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 14. 2. 2019].
3
§ 4 písm. h) a i) z. č. 539/1992 Sb. o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon)
16 Vymezení základních pojmů
Puncovní značky zákon nestanovuje přímo, pouze odkazuje na prováděcí právní před-
pis,4 jež tyto značky zakotvuje.
ad Ryzost
Ryzost označuje podíl daného drahého kovu v poměru k ostatním obsaženým kovům.
Ryzost ryzího kovu je 1000/1000. Pro každou zákonnou ryzost a pro jednotlivé drahé
kovy je stanovena puncovní značka. U zlata se ryzost vyjadřuje v karátech. Ryzost stříb-
ra se až do r. 1866 udávala v lotech, nyní se udává v tisícinách.5
ad Drahý kov
Drahým kovem se ve smyslu zákona č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení dra-
hých kovů, rozumí zlato, stříbro, platina, palladium, iridium, rhodium, ruthenium, os-
mium.6
ad Výrobky z drahých kovů

Výrobkem z drahého kovu se rozumí klenotnické, medailérské a jiné zlatnické a stříbr-
nické výrobky ze slitin zlata, stříbra a platiny. Ty mohou být kombinovány s přírodními
či syntetickými kameny, perlami, korály, sklem, smaltem či jiným nekovovým materiá-
lem. Dále se za výrobky z drahých kovů považují dentální slitiny užívané v péči o
chrup, klenotnické slitiny určené pro výrobu a opravy zboží, lístkové zlato a stříbro a
československé mince z drahých kovů.7 Výrobky z drahých kovů jsou předmětem pun-
covních vztahů a puncovní zákon je označuje jako zboží.
4
Vyhláška č. 363/2003 Sb., kterou se provádí puncovní zákon
5
TÄUBL, Karel. Vývoj českého puncovnictví. 2. vyd. Praha: Státní zkušebna pro drahé kovy, 1990. s.
23-26.
6
DROZEN, František. Drahé kovy a kameny. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000. Edice základů
oceňování majetku. s. 45
7
Tamtéž
Vymezení základních pojmů 17
ad Expozitura
Pracoviště puncovního úřadu, jehož úkolem je vykonávat puncovní kontrolu a pun-
covní inspekci, ověřovat na žádost ryzost lístkového zlata nebo stříbra, příp. jiných věcí
z drahých kovů, a ověřovat ryzost dentálních drahých kovů a slitin při ražbě českých
mincí z drahých kovů.8
ad Pobočka
Stejně tak jako expozitura, je pobočka pracovištěm puncovního úřadu. Na rozdíl od
expozitury není pobočce svěřena činnost puncovní inspekce, ani činnost spočívající
v ověřování ryzosti dentálních drahých kovů a slitin užívaných při ražbě českých mincí
z drahých kovů.9
8
§5 odst. 4 zákona ČNR č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví
a zkoušení drahých kovů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters
Kluwer ČR [cit. 19. 2. 2019].
9
§5 odst. 3 op. cit
Puncovnictví v systému práva 19
2 Puncovnictví v systému práva
Právní řád ČR tvoří s ohledem na princip jednoty a vnitřní bezrozpornosti ucelený

celek, jehož jednotlivé části jsou spolu ve vzájemných systémových souvislostech.10
Jednotlivými částmi se rozumí jednotlivá právní odvětví, mezi nimiž lze shledat vzá-
jemné vazby a vztahy.
Zařazení puncovního práva do českého systému je poměrně složité, neboť jde o od-
větví, které stojí na pomezí správní a finančního práva, z čehož lze jednoznačně dovo-
dit, že puncovní právo nelze chápat jako samostatné právní odvětví, bez dalších vazeb
na jiná odvětví a je třeba brát v úvahu jeho úzkou provázanost jak s právem správním,
tak i s právem finančním. Ke vztahu správního a finančního práva se vyjadřuje Prof.
JUDr. Petr Průcha, CSc., podle něhož je „finanční právo právním odvětvím, které upra-
vuje finančně právní vztahy, které jsou velmi blízké vztahům správně právním“11 Na
tento fakt upozorňuje v návaznosti na historický vývoj finančního práva, jež se vyčleni-
lo jako samostatné právní odvětví správního práva, s některými společnými prvky, jako
např. shodná metoda regulace - administrativně právní. Předmětem úpravy správního
práva je, jak lze dovodit z názvu, veřejná správa. Tou se rozumí činnost spočívající
v regulaci společenských vztahů, jež vznikly nebo na něž má vliv uplatňování výkonné
moci ve státě. Na puncovní úřad, jakožto orgán puncovního práva, lze vzhledem k jeho
povaze pohlížet jako na orgán správní.
Co se týče vztahu puncovnictví s finančním právem, podobnost spatřuji především
v předmětu zájmu, kterým je v obou těchto odvětvích ekonomický faktor. Jak vyplývá
z historie puncovnictví, která je popsána v další kapitole, puncovnictví již od počátků
bylo spojeno s mincovnictvím.12 Puncovní právo bývá do práva finančního zahrnováno,
10
HLOUCH, Lukáš. Princip jednoty a bezrozpornosti právního řádu a problém právního dualismu. In
Weyrův den právní teorie. 2015.
11
PRŮCHA, Petr. Základy správního práva a veřejné správy: Obecná část : [Určeno pro posl. práv. fak.].
2., přeprac. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994. Edice učebnic Právnické fakulty Masaryko-
vy univerzity v Brně. ISBN 80-210-0886-5, s. 23.
12
23.
20 Puncovnictví v systému práva
neboť jeho hlavní cílem je stanovit podmínky nakládání s drahými kovy, coby ekono-
micky strategickým zbožím.13 Dalším argumentem pro zařazení puncovního práva do
práva finančního může být fakt, že dohled nad vybíráním, příp. vymáháním pokut udě-
lených puncovním úřadem provádí finanční úřad.14
Naopak je třeba poukázat na to, že vzhledem k tomu, že finanční právo nedisponuje
samostatnou procesněprávní úpravou, jsou k realizaci hmotněprávních norem využívány
procesněprávní normy práva správního.15
Se zřetelem na veřejnoprávní charakter jak práva finančního, tak i práva správního lze
dovodit i charakter puncovního práva. Vycházím z postavení subjektů vystupujících
v puncovních vztazích, které jsou v rámci puncovnictví v nerovném postavení. To se
projevuje mimo jiné v možnosti vynucení nadřízeného orgánu splnění povinností jím
ukládaných. Puncovním úřadem může ukládat povinnosti, na jejichž splnění dohlíží a
v příp. nesplnění ukládá sankce. Na druhé straně musí výrobci a obchodníci respektovat
příkazy dané puncovním úřadem.
Z výše zmíněného lze dovodit, že puncovnictví je až příliš spoutáno s oběma právními
odvětvími a nelze jej jednoznačně podřadit pod jedno z nich.
13
MRKÝVKA, Petr a Ivana PAŘÍZKOVÁ. Základy finančního práva. 1. vyd. Brno: Masarykova univer-
zita, 2008, Edice učebnic PrF MU, č. 406. s. 169.
14
BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C.H. Beck, 1999. Beckovy právnické
učebnice. s. 66.
15
PRŮCHA, Petr. Základy správního práva: učební text pro bakalářské studium. 2. vydání. Brno: Masa-
rykova univerzita, 2017. Učebnice Právnické fakulty MU. s. 22.
Vývoj puncovnictví 21
3 Vývoj puncovnictví
Puncovnictví se rozvíjelo v jednotlivých zemích odlišně v souvislosti s hospodářským

a politickým vývojem. V českých zemích je puncovnictví úzce spjato s historií mincov-
nictví.16
V následující kapitole nastíním historický vývoj puncovnictví v České republice a na
Slovensku, a to již od jeho počátků až po současnost.
Počátky puncovnictví v českých zemích

Z počátku se kontrola ryzosti slitin stříbra a zlata prováděla pouze u mincí. V období,
kdy se předměty z drahých kovů stávaly majetkem širších společenských vrstev, bylo
nezbytné zavést jejich označování.
Zprvu si každý výrobce označoval jednotlivé výrobky sám svým jménem a ryzostním
číslem. Později bylo nezbytné, aby na tuto činnost někdo dohlížel. Nejdříve byla tato
činnost svěřena pracovníkům ustanovených mincmistrem, kteří zkoušku drahého kovu
prováděli tzv. cizelovacím rysem.17 V druhé polovině 14. století se zkoušky prováděly
na administrativních úřadech místními zlatníky. Dozor prováděla mincovna. Vzhledem
k tomu, že byl tento systém nespolehlivý, byl roku 1783 ve Vídni zřízen prozatímní
puncovní úřad s omezenou územní působností, jehož činnost se osvědčila, a tudíž byl
v roce 1784 ustanoven na stálo. V Praze puncovní kontrola zůstala v kompetenci min-
covny. V roce 1790 byl Puncovní úřad ve Vídni zrušen patentem císaře Leopolda II. a
činnost byla svěřena Hlavnímu mincovnímu úřadu.18
Další vývoj puncovnictví lze rozdělit do 6 období, a to puncovnictví v Rakousku –

Uhersku, puncovnictví v Československé republice do roku 1939, puncovnictví v době
16
23.
17
Cizelovací rys - osoba, která zkoušku prováděla, vyryla na předmětu rydlem čáru, přičemž vzniklé
špony se shromažďovaly od každého výrobce zvlášť a po určité době se stavily a zjistila se průměrná
ryzost
18
TÄUBL, Karel. op. cit. s. 32.
Protektorátu Čechy a Morava, puncovnictví po 2. světové válce, puncovnictví od roku

1989 až do účinnosti nového puncovního zákona, puncovnictví po rozpadu Českoslo-
venské republiky až po současnost.
ad Puncovnictví v Rakousku-Uhersku
Počátkem 19. století došlo k trvalému převzetí puncovní kontroly státem a puncování
bylo povinné ve všech předlitavských zemích bývalého Rakouska. Puncovní úřad
v Praze byl zřízen Dekretem dvorní komory ze dne 21. srpna 1806 a sídlem byla budova
mincovního úřadu na Staroměstském náměstí. Filiálním19 úřadům bylo nařízeno prová-
dění všeobecné státní puncovní kontroly.
Také byla nařízena přepuncovací akce předmětů z drahých kovů. Tato opatření zavedl
císař František II. manifestem, který byl vydán 20. srpna 1806.20
Přepuncování bylo zahájeno 1. září 1806 a bylo součástí státního sanačního plánu.
K jeho provedení byly zřízeny vedle hlavního puncovního úřadu filiální puncovní úřady
v Praze, Brně a dalších městech Rakouska-Uherska. V rámci jednotlivých úřadů byly
zřízeny puncovní komise, které působily v krajských městech. Přepuncování s sebou
přineslo zvýšení puncovních poplatků, a týkalo se všech výrobků a předmětů ze stříbra
a zlata, a to jak u výrobců, tak i obchodníků, předmětů v soukromém vlastnictví i zboží
přivezeného ze zahraničí.
Činnost byla ukončena 1. srpna 1807 a po tomto datu nesměly být žádné staré předměty
přepuncovány. Na nově vznikající produkty byl vedle ryzostní značky vyražen repunc,
jímž se dokládalo, že z drahého kovu byla odvedena daň. Předměty, které po uvedeném
datu nebyly přeznačeny ani označeny repuncem byly zkonfiskovány.
Manifest Františka II. lze považovat za základ činnosti puncovního úřadu v českých
zemích.21
19
Termínem filiální se rozumí vedlejší/dceřiný.
20
34.
21
TÄUBL, Karel. op. cit. s. 37.
ad Puncovnictví v Československé republice do roku 1939

Po rozpadu Rakouska-Uherska a konci 1. světové války byla puncovní správa na
území Československé republiky vykonávána Puncovním úřadem v Praze a jeho expo-
ziturami.
Dosavadní právní předpisy nahradil puncovní zákon z 19. března 1920, kterým byly
stanoveny kontrolní a manipulační poplatky za označení zboží z drahého kovu. Nové
úřední značky pro zlaté a stříbrné zboží byly zavedeny vyhláškou ministerstva financí č.
596 Sb. ze 14. října 1920.
Zákonem č. 196 Sb. ze dne 26. června 1922 byl Hlavní puncovní úřad v Praze podřazen
pod Ministerstvo veřejných prací. Stát poprvé převzal záruku a kontrolu platinového
zboží do své kompetence zákonem č. 2/1928 Sb. o ryzosti a puncovní kontrole platino-
vého, zlatého a stříbrného zboží, z 16. prosince 1927. Vládním nařízením č. 31 z 8. úno-
ra 1935 bylo nařízeno, že zlaté a platinové zboží do 2 gramů a stříbrné zboží do 3 gramů
nemusí být opatřeno ryzostní značkou.22
ad Puncovnictví v době Protektorátu Čechy a Morava

Během okupace bylo puncovnictví na území Protektorátu Čechy a Morava omezeno.
Na Slovensku bylo zákonem č. 115 Sb. ze dne 24. dubna 1940 zřízeno Ředitelství cej-
chovní a puncovní služby v Bratislavě. Vyhláškou č. 332/1940 Sb. bylo na Slovensku
zavedeno označování výrobků z drahých kovů vlastními puncovními značkami.
Nařízením z roku 1942 došlo k převodu puncovní správy do resortu Ministerstva hos-
podářství a práce. V roce 1943 byl puncovní úřad sloučen s cejchovním úřadem a veš-
keré organizační předpisy těchto institucí byly zrušeny a bylo zřízeno Cejchovní a pun-
covní ředitelství.
22
45-47.
V roce 1944 byla puncovní služba zastavena a byla dočasně zrušena povinnost označo-
vání a předkládání zboží z drahých kovů. Povinnost označovat zboží ryzostní a výrobní
značkou byla znovu dána výrobcům.23
ad Puncovnictví po 2. světové válce

Po skončení 2. světové války byl obnoven provoz puncovního úřadu v plném rozsahu.
Vyhláškou č. 71 Ministerstva průmyslu z roku 1949 byly stanoveny nové úřední značky
pro zlaté, platinové a stříbrné zboží. Značky tzv. Slovenského štátu byly uznány za
platné na celém území Československé republiky.
Roku 1954 byly ustanoveny Státní zkušebny pro drahé kovy jako orgány státní služby
pro drahé kovy. Cejchovní a puncovní ředitelství, cejchovní a puncovní úřady byly zru-
šeny. Roku 1969 byla ustavena Štátna skúšobňa pre drahé kovy na Slovensku se sídlem
v Bratislavě jako samostatný orgán s působností pro Slovenskou socialistickou republi-
ku.24
ad Puncovnictví od roku 1989 až do účinnosti nového puncovního zá-

kona
Až do poloviny 80. let převládala snaha zakonzervovat stávající stav a žádné výraz-
nější změny v oblasti puncovnictví nebyly zaznamenány. Teprve v druhé polovině 80.
let začala být na základě nařízení vlády Československé republiky č. 1/1988 povolována
soukromá podnikatelská činnost, která byla z počátku velmi omezená. Puncovnictví se
nadále řídilo vyhláškou Ministerstva hutního průmyslu a rudných dolů č. 93/1962 Sb.,
jejíž důraz byl kladen na provádění odborného dozoru nad hospodařením s drahými
kovy v celém národním hospodářství. Po listopadu 1989 začalo puncovnictví znovu
plnit původní úkoly, což mělo vliv na vydání nové právní úpravy. Přípravy nových
právních předpisů probíhaly v průběhu let 1990-1991 a byly završeny 4. listopadu 1992
přijetím nového puncovního zákona č. 539/1992 s účinností k 31. 12. 1992. Ve federaci
23
48-49.
24
TÄUBL, Karel, op. cit. s. 50-52.
platil pouhý jeden den a oběma republikami byl k 1. lednu 1993 recipován, v ČR jako
zákon ČNR č. 19/1993, na Slovensku jako zákon č. 125/1993. Současně přijalo Fede-
rální ministerstvo dne 16. listopadu 1992 vyhlášku č. 540/1992 Sb., kterou se provádí
zákon o puncovnictví a zkoušení drahých kovů.
ad Puncovnictví po rozpadu Československé republiky až po součas-

nost
Po rozpadu Československa se oba státy řídily stejnými puncovními předpisy, užívaly
stejných metod a používaly stejné puncovní značky.25 V ČR zůstal v platnosti puncovní
zákon přijatý v roce 1992 a k výraznější novelizaci došlo až v roce 2004.
Na Slovensku byl zřízen puncovní úřad zákonem č. 125/1993 Z. z., o orgánoch štátnej
správy na úseku puncovníctva a skúšania drahých kovov. Přijetím zákona č. 10/2004 Z.
z. o puncovníctve a skúšaní drahých kovov (puncový zákon) v znení neskorších predpi-
sov, s účinností od 1. 3. 2004, byl zákon č. 125/1993 Z. z. zrušen. Dne 1. 6. 2013 nabyl
účinnosti nový zákon č. 94/2013 Z. z. o puncovníctve a skúšaní drahých kovov (punco-
vý zákon) a o zmene niektorých zákonov, který zůstal platný až do současnosti.
Po rozdělení ČSFR vznikla mezi Českou republikou a Slovenskem Puncovní Unie, je-
jímž poradním orgánem je Puncovní rada.26 Zaměstnanci českého a slovenského pun-
covního úřadu se pravidelně účastní střetnutí, na nichž koordinují výklad a aplikaci
právní předpisů a řeší praktické otázky spojené s výkonem puncovnictví.
Mimo jiné zastupují puncovní úřady České republiky a Slovenska na zasedáních zemí
V4, jejichž cílem je optimální spolupráce v rámci činnosti puncovních úřadů, především
řešení otázek, jež vyvstaly po vstupu do EU.
Česká republika a Slovensko je v současnosti členem Mezinárodní asociace puncovních
úřadu a Úmluvy o kontrole a označování předmětů z drahých kovů. Tomu se budu vě-
novat v samostatné kapitole v druhé části práce.
25
53-54.
26
TAUBL, Karel. op. cit. s. 59.
Právní úprava puncovnictví 27
4 Právní úprava puncovnictví
Vzhledem k rozdílným názorům jednotlivých států Evropských společenství není ob-

last puncovnictví upravena jednotně. Příprava směrnice upravující tuto oblast stagnuje,
a lze tedy očekávat, že právní úpravy jednotlivých států i nadále zůstanou v platnosti a
vzájemné vztahy se budou řídit judikaturou ESD.
V souvislosti s právní úpravou puncovnictví je třeba zdůraznit, že právní úprava této
oblasti je v jednotlivých státech EU rozdílná. V některých státech puncovnictví neexis-
tuje (např. Lucembursko, Německo, Řecko), v některých není puncovnictví povinné
(Švédsko), někde je dohled nad výrobou svěřen orgánům státu (Rakousko), příp. podni-
katelským sdružením (např. Itálie, Španělsko) a státy, jejichž systém odpovídá tomu
našemu (např. Velká Británie, Portugalsko, Nizozemsko, Finsko, Slovensko).27
V této kapitole přiblížím legislativní rámec puncovnictví, a to jak v ČR, tak i na Slo-
vensku.
4.1 Právní úprava puncovnictví v České republice
K rozsáhlejším změnám právních předpisů v oblasti puncovnictví v České republice

došlo v roce 2004. Především šlo o rozsáhlou novelu zákona č. 539/1992 Sb., o pun-
covnictví a zkoušení drahých kovů (dále jen „puncovní zákon“). Novela reagovala pře-
devším na právní vývoj v předchozích 11 letech a jejím cílem bylo zejména přizpůsobe-
ní právních předpisů vstupu České republiky do EU.
4.1.1 Puncovní zákon

Zákon obsahuje v šesti částech celkovou hmotnou úpravu puncovnictví, procesní
úpravu zákon až na výjimky nezavádí a úpravu přejímá ze správního řádu.
27
Důvodová zpráva k zákonu č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (Puncovní zá-
kon). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 13. 2. 2019].
V první části zákona jsou vymezeny pojmy, které zákon v dalších částech používá. Za
zboží se dle tohoto zákona považují zlaté šperky ryzosti vyšší než 585/1000 (14 karátů).
Nově zákon stanovuje zákonné ryzosti vymezené v § 5 tohoto zákona. U zlata ruší ry-
zost 375/1000 (9 karátů), která byla zavedena v roce 1968, u stříbra ruší ryzost
750/1000 zavedenou v roce 1962. Naopak u platiny dochází k rozšíření ryzostí
v důsledku rozvoje výroby platinového zboží.
Druhá část obsahuje úpravu puncovní kontroly. Jsou zde vymezeny podmínky pro
předkládání a zkoušení zboží tuzemského, cizího, starého a opraveného, na něž se vzta-
huje povinná puncovní kontrola.
Třetí část zahrnuje rámcovou úpravu zkoušení ostatních výrobků z drahých kovů, jako
jsou české mince, dentální drahé kovy, lístkové zlato a stříbro a dalších věcí z drahých
kovů.
Ve čtvrté části jsou stanoveny specifické povinnosti, které jsou kladeny na výrobce a
obchodníky se zbožím z drahých kovů, přičemž vychází z předpokladu, že základní
povinnosti jsou zakotveny v obecných předpisech, zejména právu obchodním, živnos-
tenském a finančním. Nicméně puncovní právo vyžaduje některé specifické povinnosti
jako je povinnost prodávat nebo nabízet pouze opuncované zboží, oznámit činnost
s drahými kovy a vést evidence těchto kovů.
V páté části je nově zařazena puncovní inspekce, která nahradila dřívější koncepci od-
borného dozoru.
V poslední šesté části je kromě přechodných a závěrečných ustanovení upraven postup
puncovního úřadu při přidělování identifikačních značek a registrace klenotnických
slitin.
4.1.2 Další právní předpisy v oblasti puncovnictví
V souvislosti s úpravou puncovního zákona bylo třeba provedení úprav i u podzákon-

ných právních předpisů. Vyhláška č. 540/1992 Sb. byla nahrazena vyhláškou č.
363/2003 Sb., kterou se provádí puncovní zákon. Vyhláška č. 53/1993 Sb. byla noveli-
zována vydáním nové přílohy.
Právní úprava puncovnictví 29
Vyhláška č. 363/2003 Sb., kterou se provádí puncovní zákon

Prováděcí vyhláška obsahuje popis a vyobrazení puncovních značek. Novelou došlo
ke sjednocení stávajících značek, nové značky byly stanoveny pouze pro zlato o ryzosti
585/1000 a nové ryzosti platiny.
Vyhláška mimo jiné obsahuje povolené ryzosti pájek, složení klenotnických slitin,
některé podrobnosti puncovní kontroly a označování slitků. Dále stanovuje hmotnostní
limity zboží, které nepodléhá puncovní kontrole a osvobozuje některé z typů starožitné-
ho zboží.
Zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy v oblasti puncovnictví a

zkoušení drahých kovů
Zákon zřizuje puncovní úřad orgánem státní správy v oblasti puncovnictví a podřizuje
jej MPO, stanovuje základní úkoly puncovního úřadu, pravidla pro zřizování jednotli-
vých pracovišť (poboček a expozitur) vč. příslušnosti pro výrobce a obchodníky a pově-
řuje MPO vydáním sazebníku poplatků. Mimo jiné zákon ruší Státní zkušebnu pro dra-
hé kovy v Praze, jejíž práva a povinnosti přebírá puncovní úřad.
Vyhláška 364/2003 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a

způsob jejich placení
Vyhláška z roku 2003 přebírá konstrukci i výši dosavadních puncovních poplatků
stanovených vyhláškou z roku 1993. V roce 2003 došlo k novelizaci, která spočívala ve
změně Sazebníku puncovních poplatků, který je přílohou této vyhlášky.
4.2 Právní úprava puncovnictví na Slovensku
Hmotněprávní úprava puncovnictví na Slovensku je zakotvena v zákoně č. 94/2013 Z.

z., o puncovníctve a skúšaní drahých kovov (puncový zákon) a o zmene niektorých zá-
konov. Druhá část tohoto právního předpisu je věnována úpravě orgánů státní správy na
úseku puncovnictví, tudíž nebylo třeba vytvářet samostatnou právní úpravu jako v ČR.
Stejně tak jako puncovní předpisy v ČR navazuje právní úprava puncovnictví na Slo-
vensku na federalistické předpisy. V souvislosti s puncovním zákonem vstoupila
v platnost 15. června i vyhláška MHSR č. 119/2013 Z. z., ktorou sa vykonávajú niektoré
ustanovenia zákona č. 94/2013 Z. z. o puncovníctve a skúšaní drahých kovov (puncový
zákon) a o zmene niektorých zákonov (vykonávacie vyhláška) a vyhláška MHSR č.
138/2013 Z. z., o úhradách za niektoré úkony Puncového úradu Slovenskej republiky.
Na rozdíl od české právní úpravy byla na Slovensku v roce 2013 v rámci podzákon-
ného právního předpisu (vyhláška MHSR č. 137/2013 Z. z) vyčleněna úprava činnosti
komise na posuzování odborné způsobilosti ke slévání drahých kovů. V ČR je tato čin-
nost svěřena puncovnímu úřadu.28
28
PUNCOVÝ ÚRAD. Profil PÚ. Puncový úrad [online]. Praha: © Copyright, 2018 [cit. 2019-03-25].
Subjekty v rámci puncovních vztahů 31
5 Subjekty v rámci puncovních vztahů
Subjekty, které se účastní puncovních vztahů lze rozřadit do 3 kategorií. První kategorii
tvoří subjekty, jímž puncovní zákon ukládá práva a povinnosti, tedy výrobci
a obchodníci. Další kategorií tvoří orgány, které provádějí správu na úseku puncovnictví
a zkoušení zboží z drahých kovů, tedy puncovní úřad a Ministerstvo průmyslu a obcho-
du. Poslední kategorií jsou klienti, příp. spotřebitelé.
V této kapitole se budu věnovat subjektům zmíněným v první a druhé kategorii.
5.1 Výrobci a obchodníci
Puncovní zákon za výrobce označuje osobu podnikatele, jehož předmětem podnikání

je činnost spočívající ve výrobě, opravě zboží a zpracování klenotnických slitin. Výrob-
cem je i osoba, která tuto činnost provozuje na základě živnostenského oprávnění. 29
Obchodníkem je osoba, jejímž předmětem podnikání zahrnuje obchodování s výrobky
z drahých kovů.30
Základní povinnosti výrobců a obchodníku s výrobky z drahých kovů

Každý výrobce i obchodník musí puncovnímu úřadu oznámit zahájení činnosti
s drahými kovy, a to nejpozději do 15 dnů. Písemné oznámení je povinen učinit každý,
kdo zboží vyrábí,31 obchoduje s ním či obchod s tímto zbožím obstarává.
Tyto osoby jsou povinné oznámit údaje uvedené v § 35 puncovního zákona, přičemž
se doporučuje uvést i údaje umožňující dálkový kontakt, tedy email, příp. telefonní čís-
lo.
Zároveň úřad požádají o přidělení výrobní značky, obchodníci odpovědnostní. K žádosti
je třeba připojit kolek v hodnotě 200 Kč.
29
§ 4 písm f) z. č. 539/1992 Sb. o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon)
30
§ 4 písm b) op. cit.
31
Výrobou se dle puncovního zákona rozumí též kompletace šperků ze stříbrných komponentů, které jsou
ve většině případů označeny ryzostním číslem.
Na základě žádosti zašle puncovní úřad žadateli vyobrazení jeho značky a žadatel je
povinen si na vlastní náklady nechat vyrobit raznice.32
Další povinností výrobce a obchodníka je povinnost nabízet k prodeji pouze platně
označené zboží. Této činnosti se budu podrobněji věnovat v následující kapitole.
V provozovně, v níž dochází k prodeji zboží z drahých kovů, musí být úředně ocejcho-
vaná váha.33
Zboží dle puncovního zákona musí být na prodejně, příp. v místě skladování, viditelně
odděleno od ostatních výrobků. Zároveň musí být zřetelně označeno a viditelně odděle-
no zboží z různých drahých kovů a i různých ryzostí. Zároveň nesmí obchodníci použí-
vat klamavé označení. Nesmí za výrobky z drahých kovů označovat výrobky, které ne-
dosahují nejnižších zákonných ryzostí, nebo které jsou zhotoveny z obecného kovu či
jiného materiálu.
Při prodeji zboží jsou obchodníci povinni vydat doklad, na němž musí být uveden
druh, cena, hmotnost34 a ryzost výrobku. Hmotností zboží se rozumí hmotnost včetně
nepravých částí. Je jím tedy hmotnost, kterou prodejce zjistí při zvážení zboží; nikoli
hmotnost drahého kovu ve zboží obsažená. Tyto údaje jsou obligatorní. Při prodeji stří-
brného zboží, jehož hmotnost nepřesahuje 10 gramů, nemusí obchodník na dokladu
uvádět údaj o hmotnosti.
Kromě obligatorních údajů může doklad obsahovat i další údaje. Myslím si, že by
nebylo od věci, kdyby zákon stanovil i povinnost vydat návod k používání, jako je to
tomu např. při prodeji obuvi, neboť současné šperky jsou mnohdy duté či různě povr-
chově upravené, a bylo by vhodné upozornit zákazníka na specifický způsob používání.
Ti spotřebitelé, kteří nejsou příliš znalí v oblasti drahých kovů, by tak měli možnost
zjistit, jak s konkrétním výrobkem nakládat tak, aby nezkracovali jeho „životnost“.
Myslím si, že zakotvení povinnosti prodejce vydat zákazníkovi návod k používání by
vedlo ke zvýšení spokojenosti na obou stranách, tj. nejenom na straně zákazníků, ale i u
32
KOPEČNÝ, Roman. Základní povinnosti výrobců a obchodníků se šperky. Puncovnictví v pra-
xi [online]. 2010 [cit. 2019-03-26].
33
Cejchování probíhá každé 2 roky.
34
Hmotnost se uvádí s předností na 0,05 gramů u zboží ze zlata a platiny a s přesností na celé gramy u
zboží ze stříbra.
prodejců, neboť ti by v případě nerespektování návodu k používání zákazníkem měli

možnost nevyhovět jeho případné reklamaci.
V místě, kde dochází ke styku se zákazníkem a zboží je nabízeno k prodeji, musí být
na viditelném místě umístěno vyobrazení platných českých puncovních značek.
Opravené zboží, u něhož došlo k poškození či úplnému odstranění puncovní značky,
musí být po opravě znovu označeno, s výjimkou případu, kdy zákazník písemně požádá,
aby k novému označení nedošlo.35
V neposlední řadě jsou výrobci povinni vést evidenci, jež zahrnuje údaje o hmotnosti
a ryzosti užívaných a skladovaných drahých kovů, hmotnostní evidenci o vyrobeném
zboží a provedených opravách. Obchodníci jsou povinni vést evidenci, týkající se
příjmu, nákupu a prodeje zboží.
5.2 Orgány správy na úseku puncovnictví
Správa na úseku puncovnictví a zkoušení drahých kovů je upravena puncovním záko-

nem a zákonem o orgánech státní správy v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých ko-
vů.
Orgány státní správy v oblasti puncovnictví jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu (na
Slovensku Ministerstvo hospodárstva) a puncovní úřad.36
V této kapitole přiblížím činnost těchto orgánů.
5.2.1 Ministerstvo průmyslu a obchodu

Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále zejména „MPO“) jakožto ústřední orgán státní
správy pro státní politiku v oblasti průmyslu, obchodu, surovin a ekonomických vztahů
vůči zahraničí se sídlem v Praze, byl zřízen zákonem č. 474/1992 Sb., o opatřeních v
35
§ 4 písm. d) z. č. 539/1992 Sb. o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (puncovní zákon)
36
§2 zákona ČNR č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a
zkoušení drahých kovů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters
Kluwer ČR [cit. 19. 2. 2019].
soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky. Ministerstvo je odvolacím

orgánem puncovního úřadu a podílí se na legislativě v oblasti drahých kovů.
Ministerstvo průmyslu a obchodu je nadřízeným orgánem puncovní správy, jehož hlav-
ním úkolem je organizovat a řídit státní službu pro drahé kovy. Ministerstvo jmenuje a
odvolává předsedu puncovního úřadu. Dále stanoví obecně závazným právním předpi-
sem výši puncovních poplatků a způsob jejich placení, spolupracuje s puncovním úřa-
dem při úpravách rozpočtu v průběhu roku a v přípravě rozpočtu na rok další. Minister-
stvo rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutí puncovního úřadu a úřad s
ním spolupracuje při vypracování stanovisek v případech odvolání proti udělení pokut
ve správním řízení.37
5.2.2 Puncovní úřad

Posláním puncovního úřadu, jakožto orgánu státní správy na úseku puncovnictví a
zkoušení drahých kovů, je chránit oprávněné zájmy jak občanů, tak i výrobců a obchod-
níků s drahými kovy.38
Úřad byl zřízen zákonem ČNR č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České repub-
liky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění pozdějších předpisů, a je
specializovaný úřad, který sídlí v Praze a má pobočky a expozitury v několika městech
po celé ČR.39 Rozmístění těchto poboček a expozitur je obchodníky a výrobci v ČR
oceňováno, neboť se tak oproti Slovenské republice, kde mají pouze čtyři pobočky,40
snižuje čas vynaložený na přepravu zboží ke kontrole. V čele stojí předseda.41
37
§ 3 zákona ČNR č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a
Kluwer ČR [cit. 19. 2. 2019].
38
PUNCOVNÍ ÚŘAD. Poslání puncovního úřadu. Puncovní úřad [online]. [cit. 2019-03-25].
39
Pobočka: Brno, Ostrava, Jablonec nad Nisou; Expozitura: Hradec Králové, Červený Kostelec, Turnov,
Tábor, Plzeň
40
Pobočka: Bratislava, Košice, Levice, Trenčín
41
§ 1 odst. 2 zákona o orgánech státní správy České republiky v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých
kovů, op. cit.
Hlavními úkoly puncovního úřadu je vykonávat puncovní kontrolu a související čin-

nosti dle § 8 a násl. puncovního zákona a provádět puncovní inspekci u výrobců a ob-
chodníků s výrobky z drahých kovů dle § 41 a násl. puncovního zákona, a za případné
závady ukládat sankce. Těmto činnostem se budu věnovat v další kapitole práce.
Do kompetence úřadu spadá mimo jiné registrační činnost, tedy činnost spočívající
v přidělování výrobních/odpovědnostních značek.42 Výrobní značky puncovního úřadu
přiděluje výrobcům tuzemského zboží do 30 dnů ode dne doručení žádosti, která je do-
stupná na stránkách puncovního úřadu v záložce „Formuláře“.
Výrobce je povinen k žádosti doložit ověřenou kopii platného živnostenského opráv-
nění/platného výpisu z obchodního rejstříku.
Proces udělování odpovědnostních značek je stejný, jediným rozdílem je, že žadate-
lem je obchodník dovážející cizí zboží.
Dalším úkolem puncovního úřadu je vést seznam registrovaných slitin z drahých kovů
a v souvislosti s touto činností vydávat, příp. odebírat výrobcům těchto slitin osvědče-
ní.43 V současnosti je registrovaných 52 slitin zlata, 9 slitin stříbra a 4 slitiny platiny.
Většina ryzích drahých kovů nesplňuje požadované vlastnosti, a jejich použití je např.
ve zlatnictví výjimečné. Z tohoto důvodu dochází u těchto kovů k činnosti, kdy se při-
dáním dalších kovů zlepšují vlastnosti, barva a ryzost daného kovu. Tento proces se
nazývá legování.44
Mezi další činnosti puncovního úřadu patří ověřování nebo zjišťování ryzosti dentál-
ních drahých kovů a slitin užívaných při ražbě československých mincí z drahých kovů,
ověřování ryzosti lístkového zlata a stříbra, provádění expertní činnosti v oboru pun-
covnictví, zkoušení a analytické chemie drahých kovů.
Puncovní úřad vykonává správu majetku státu u zboží z drahých kovů, u nichž došlo
k propadnutí nebo u zboží, které bylo zabaveno, a hospodaření s drahými kovy a naklá-
42
Kluwer ČR [cit. 19. 2. 2019].
43
Tamtéž
44
BLAŽÍČEK, Oldřich J. a Jiří KROPÁČEK. Slovník pojmů z dějin umění: názvosloví a tvarosloví ar-
chitektury, sochařství, malby a užitého umění. Vyd. 2. Praha: Aurora, 2013. s. 34.
dání se zbožím, které stát nabyl podle zvláštních předpisů nebo mezinárodních smluv.45
Puncovní úřad mimo jiné aktivně spolupracuje s orgány činnými v trestním řízení při
objasňování trestné činnosti spojené s drahými kovy.
V souvislosti s rostoucí poptávkou poskytuje od roku 2017 Puncovní úřad v Praze
bezplatnou službu gemologického poradenství, jejíž činnost spočívá v identifikaci brou-
šených drahých kamenů. Tato činnost probíhá přímo v jeho prostorách a to každou stře-
du od 9 do 12 hodin. Tuto činnost puncovního úřadu hodnotím kladně, a to především
ze dvou důvodů. Zavedení této služby je důkazem toho, že PÚ reaguje na změny na
trhu, čímž mě přesvědčuje o tom, že se nejedná o tzv. zkostnatělou instituci. Tím dru-
hým důvodem je skutečnost, že je služba poskytována bezplatně, a proto si ji může do-
volit každý.
Mezi další zajímavou činnost poskytovanou puncovním úřadem patří ověřování a
oceňování šperků a předmětů z drahých kovů, která je stejně jako služba gemologického
poradenství poskytována zdarma.46 Zatímco tato činnost je v ČR poskytovaná
v souvislosti se zvýšenou poptávkou, na Slovensku je tato činnost poskytována na zá-
kladě puncovního zákona.47 V souvislosti s výše uvedeným mám za to, že nejenom
puncovní úřady, ale i další správní úřady, by měly své služby přizpůsobovat aktuální
poptávce na trhu a jejich povinnosti by neměly být plošně stanoveny zákonem, neboť
služba zakotvená v právním předpise, je v případě razantní změny na trhu závislá na
legislatviní změně, ke které však nemusí dojít (a často nedochází) včas. Není-li posky-
tování služby stanoveno zákonem, lze dle mého názoru řešit nepředpokládanou vý-
znamnou změnu na trhu efektivněji, a proto jsem došla k závěru, že v tomto ohledu po-
važuji český přístup za zdařilejší v porovnání s přístupem slovenským.
Významná je také účast našeho puncovního úřadu na rozvíjení puncovního systému
v některých zemích Evropy (Pobaltské státy, Slovinsko, Kypr, aj.).
45
Kluwer ČR [cit. 19. 2. 2019].
46
PUNCOVNÍ ÚŘAD. Činnost puncovního úřadu v roce 2017. Puncovní úřad [online]. Praha, 2018 [cit.
2019-03-25].
47
Zákon č. 94/2013 Z. z., o puncovníctve a skúšaní drahých kovov (puncový zákon) a o zmene niekto-
rých zákonov [online]. Puncový úrad [cit. 21. 2. 2019].
Činnost puncovního úřadu 37
6 Činnost puncovního úřadu
V této kapitole přiblížím detailněji činnost puncovního úřadu. Zaměřím se na puncovní

kontrolu, puncovní inspekci, činnost související s uznáváním puncovních značek jiných
zemí a činnost úřadu v oblasti mezinárodní spolupráce.
6.1 Puncovní kontrola
Puncovní kontrola je činností puncovního úřadu, jejímž hlavním cílem je ochrana

oprávněných spotřebitelských zájmů. Puncovní kontrola spočívá ve zjištění a ověření
ryzosti a předepsaného stavu zboží, a jejím výsledkem je označení tohoto zboží pun-
covní značkou příslušné zákonné ryzosti, příp. jeho zničení, nesplňuje-li podmínky sta-
novené zákonem.48
Povinné puncovní kontrole podléhá tuzemské nebo cizí zboží, které je určené
k obchodování v tuzemsku, staré zboží, které doposud neprošlo povinnou puncovní
kontrolou, má-li být předmětem obchodování a opravené zboží, které bylo původně
označené puncovní značkou, ale při opravě došlo k poškození nebo odstranění. Ostatní
zboží může být předloženo k puncovní kontrole dobrovolně.49
Každý výrobce je povinen v souladu s puncovním zákonem předkládat zboží
k puncovní kontrole.50 Zboží předkládané k puncovní kontrole musí být zhotoveno tak,
aby bylo možné jej trvale označit, dále musí být kompletní a musí být dokončeno
v takovém stádiu, že následným zpracováním nedojde k poškození puncovní značky.
Co se však rozumí tím, že zboží musí být dokončeno v takovém stádiu, že následným
zpracováním nedojde k jejímu poškození? Výklad v tomto případě není jednoznačný a
situace není dostatečně vyjasněna ani mezi pracovníky, kteří označování provádějí.
Nemyslím si však, že je nutně potřeba změna právního předpisu. Řešením, jak se takové
48
§ 8 z. č. 539/1992 Sb. o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (Puncovní zákon), ve znění pozdějších
předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21. 2. 2019].
49
§ 9 puncovního zákona, op. cit.
50
§10 puncovního zákona, op. cit.
změně vyhnout by mohlo být objasnění této problematiky v rámci interního právního
předpisu.
Výrobce má možnost předložit zboží ke kontrole bez nepravých částí, těmi se rozumí
zafasované kameny, vsazené perly, příp. korály. V případě, že před kontrolou tyto ne-
pravé části nelze ze zboží vyjmout, může výrobce hmotnost těchto částí odečíst
z celkové hmotnosti zboží, a tedy není povinen platit puncovní poplatek za váhu nepra-
vých částí. Zboží nesmí být po označení upraveno podstatným způsobem – tím že ro-
zumí, že nelze po opuncování změnit druh zboží, tedy nelze např. z náušnice zhotovit
přívěs bez následného opuncování jako „předělávka“.
Při předkládání zboží k puncovní kontrole je výrobce povinen vyplnit příslušný for-
mulář, v němž je povinen uvést z jakého kovu je zboží zhotoveno (zlato, stříbro, plati-
na), zda jde o zboží tuzemské, cizí, staré, příp. jiné, dále ryzost předkládaného zboží,
druh zboží (prsten, řetízek, brož aj.), počet kusů a hmotnost. Formulář musí mimo zmí-
něné obsahovat registrační číslo výrobce, které mu bylo přiděleno při registraci.
Zboží, které je vyrobené na území České republiky a Slovenska je povinen výrobce
podle zákona označit výrobní značkou, která je výrobci přidělena na základě žádosti
puncovního úřadu. Tato značka slouží k identifikaci každého výrobce. Zboží z dovozu
předkládané k puncovní kontrole je obchodník povinen označit odpovědnostní značkou.
Jediným rozdílem mezi označováním tuzemského a cizího zboží je, že při puncovní
kontrole cizího zboží je obchodních povinen doložit rozhodnutí celního úřadu o propuš-
tění zboží do volného oběhu.
Identifikačními značkami jsou povinni subjekty označit veškeré jimi zhotovené nebo
dovezené zboží a to ještě před předložením puncovnímu úřadu k označení. Současně je
výrobce povinen na zboží uvést ryzostní značku, v příp. že jím zboží neoznačí, provede
to puncovní úřad.
Další kategorií předkládanou k puncovní kontrole je zboží staré a opravené. Obchod-

ník, který má v úmyslu obchodovat se starým zbožím, je povinen toto zboží předložit ke
kontrole.51
Režim u tohoto zboží je volnější než u zboží tuzemského a cizího, a to především
z důvodu, že dané zboží pochází z majetku občanů a obchodník je zprostředkovatelem
takového označení. K opravenému zboží je povinen výrobce povinen doložit vyměně-
nou součást, a to především z důvodu deklarace původního označení.52
Označování se nejčastěji provádí mechanicky pomocí raznice. Označování laserem se
využívá při označování předmětů z drahých kovů, které není možné označit mechanic-
kým vyražením puncovní značky. Tento způsob označování se užívá především u du-
tých šperků, šperků osazených kameny, které by se při mechanickém označení mohly
poškodit.53
Povinnosti, které puncovní zákon ukládá subjektům puncovních vztahů, slouží přede-
vším k tomu, aby k označení zboží došlo bez zbytečných průtahů, v zákonné lhůtě a bez
vzniku zbytečných nákladů, což je samozřejmě v zájmu výrobce i puncovního úřadu.54
Za účelem zjištění ryzosti daného zboží provádí puncovní úřad zkoušku. Nejčastěji
využívaným způsobem je provedení črtu na prubířském kameni, pokud tuto zkoušku
nelze provést, nebo je-li neprůkazná, provádí se chemická zkouška. Je-li zboží vyrobeno
z jednoho druhu drahého kovu, který má však rozdílné ryzosti, použije se puncovní
značka pro ryzost nižší.55 Vzhledem k poslání úřadu, ochraně spotřebitele, tento způsob
považuji za vhodný. Pokud je zboží vyrobeno z více druhů drahých kovů, je označeno
značkou pro kov, který tvoří alespoň 20% hmotnosti, příp. více než 0,5 gramu.
51
DROZEN, František. Drahé kameny a kovy. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000, s.
18.
52
Důvodová zpráva k zákonu č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (Puncovní zá-
kon). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28. 2. 2019].
53
Tamtéž
54
§6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační
systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 12. 3. 2019].
55
Důvodová zpráva, op. cit.
Neodpovídá-li předložené zboží puncovním předpisů, je úřad povinen toto zboží zni-
čit. Výjimkou je pouze zboží staré nebo opravené, neboť mnohdy se může jednat o
šperky generační, k nimž má vlastník osobitý vztah.
Některé zboží, i přes to, že splňuje podmínku zákonné ryzosti, nemusí být puncovní
kontrole předloženo. Zákon hovoří o zboží, které je úplně potažené smaltem, dále zboží
se zanedbatelnou hmotností daného kovu vzhledem k hmotnosti ostatních materiálů,
zboží o velmi nízké hmotnosti, která nepřevyšuje limit, který je stanoven v prováděcím
předpise.
V ČR je limit u zlatého a platinového zboží stanoven na 0,5 gramů u jednoho kusu, u
stříbrného zboží 3 gramy, přičemž se u stříbrného zboží zaokrouhluje na celé gramy. 56
Takové zboží je však výrobce povinen označit ryzostním číslem.
Za zboží s velmi nízkou hmotností se dle slovenských právních předpisů považuje
zboží, jehož hmotnost není vyšší než 0,5 gramů u zlata a platiny, a 2 gramy u stříbrného
zboží, přičemž veškeré podlimitní zboží musí být označeno jako ryzostním číslem, tak i
odpovědnostní značkou.57
Pokud by se tedy k obchodování na Slovensku dostalo stříbrné zboží z ČR s váhou
více než 2 gramy, zároveň však méně než 3 gramy – tedy zboží, které v ČR nepodléhá
puncovní kontrole – je nutné takové zboží předložit ke kontrole na Slovensku. Zároveň
od 1. 1. 2014 musí být veškeré zboží nabízené k prodeji na Slovensku (i podlimitní)
označeno odpovědnostní značkou, neboť došlo přijetím nového puncovního zákona ke
sloučení pojmu výrobní a odpovědnostní značky pod jeden název. Odpovědnostní znač-
ka musí být registrována na slovenském puncovním úřadě. Čeští vývozci, jejichž zboží
míří na Slovensko, si zde mohou nechat uznat českou výrobní či odpovědnostní značku.
Bez takové značky by si slovenský odběratel musel zboží poznačit svojí odpovědnostní
značkou registrovanou u puncovního úřadu na Slovensku.58
56
Vyhláška č. 362/2003, kterou se provádí Puncovní zákon. (prováděcí vyhláška) In: ASPI [právní infor-
mační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21. 2. 2019].
57
Vyhlášky č. 119/2013, ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia puncového zákona [online]. Puncový
úrad [cit. 21. 2. 2019].
58
PUNCOVÝ ÚRAD. Základné info. Puncový úrad [online]. © Copyright 2012 - 2018 Puncový úrad
[cit. 2019-03-25].
Další zboží, které není předmětem kontroly, je zboží, které bylo zkoušeno a opunco-
váno v zemi, která je členem Konvence pro zkoušení a označování zboží z drahých ko-
vů.
Puncovní kontrole dále nepodléhá cizí zboží, které bylo v celním řízení puštěno do tran-
zitu, tuzemské zboží propuštěné k vývozu, české a zahraniční mince a staré zboží vy-
mezené v § 13 prováděcí vyhlášky.
Postup puncovní kontroly prováděné slovenskými úřady je srovnatelný. Až na hmot-
nostní limity u stříbrného zboží, které podléhá puncovní kontrole, jsem nezaznamenala
žádné rozdíly.
V České republice ani na Slovensku není akceptováno zboží zhotovené z palladia.
Palladium je sice zařazeno do drahých kovů dle puncovního zákona, není však vyčleně-
no k výrobě šperků, neboť po tomto zboží není prozatím v České republice ani na LSo-
vensku poptávka. Tento kov se používá v automobilovém průmyslu a šperkařském
průmyslu se užívá jako legující kov bílého zlata.
Pokud by došlo k rozmachu šperků z palladia je puncovní úřad schopen označování
zboží z tohoto kovu zavést a užívat značku Konvence pro palladium. Označování čes-
kými puncy by pro úřad znamenalo komplikaci, neboť by byla vyžadována změna pun-
covního zákona.
6.2 Puncovní inspekce
Puncovní inspekcí se rozumí činnost vykonávaná v souladu s ustanovením § 41 a 42

puncovního zákona. Hlavní důraz při výkonu puncovní inspekce u výrobců a obchodní-
ků je kladen především na to, aby zboží nabízené k prodeji nebo za tímto účelem skla-
dované neuniklo puncovní kontrole, bylo označeno ryzostním číslem a aby ryzost a slo-
žení klenotnických slitin odpovídala platným normám. Puncovní úřad dále dohlíží na to,
aby kontrolované subjekty dodržovaly ostatní povinnosti stanovené puncovním záko-
nem.
Výkon puncovní inspekce zabezpečuje Odbor puncovní inspekce Praha a jím řízené
oddělení puncovní inspekce na jednotlivých pobočkách. Puncovní inspekce je vykoná-
vána v souladu s harmonogramem inspekční činnosti na základě písemného pověření
ředitele příp. jím pověřené osoby. Při zahájení puncovní inspekce se inspektoři prokazu-
jí tímto pověřením a služebním průkazem a po jejím skončení je zhotoven záznam.
Kontroly jsou vykonávány náhodně z databáze podnikatelů s drahými kovy, kteří jsou
registrováni na puncovním úřadě. K provádění puncovní inspekce na základě stížností a
podnětů spotřebitelů dochází ojediněle. 59
V roce 2018 bylo puncovním úřadem v ČR provedeno 1559 kontrol, při kterých bylo
uděleno 340 pokut, v celkové výši přesahující 3 mil. Kč. 60
Celkem bylo k MPO podáno 16 odvolání proti rozhodnutí puncovního úřadu, z nichž
bylo u 13 potvrzeno původní rozhodnutí, u 2 došlo ke změně autoremedurou 61 a
v jednom z případů bylo odvolání vyhověno zcela.62
K nejčastějším pochybením, která registrují puncovní úřady v České republice a na
Slovensku, patří prodej zboží, které nemá předepsaný stav nebo ryzost, zboží neoznače-
né platnými puncovními značkami, nabízení k prodeji stříbrného zboží s niklovou nebo
měděnou mezivrstvou, zboží z obecného kovu deklarované jako zboží ze stříbra, zboží
zhotovené z nižší než deklarované nebo zákonné ryzosti, zboží z nedovolené kombinace
kovu.63
Puncovní inspekce jako represivní činnost pomáhá k udržení férového prostředí
v oblasti spadající pod puncovní zákon a poskytuje vysokou ochranu spotřebitelům.
S výsledky puncovní inspekce jsou inspektoři povinni bez zbytečného odkladu obezná-
mit kontrolovanou osobu. Nezjistí-li se při kontrole porušování puncovního zákona,
vypracuje se pouze „Záznam o kontrole“.
V případě zjištění porušení ustanovení puncovního zákona vypracují inspektoři „Pro-
tokol o výsledku kontroly“, poté následuje vypracování „Zápisu o projednání protoko-
59
60
2019-03-25].
61
Autoremedura je způsob vyřízení opravného prostředku, při kterém správní orgán (puncovní úřad) sám
změní své původní rozhodnutí.
62
PUNCOVNÍ ÚŘAD. Činnost puncovního úřadu v roce 2018. op. cit.
63
PUNCOVÝ ÚRAD. Výročná správa za rok 2014. Puncový úrad [online]. Bratislava, 2015 [cit. 2019-
03-25].
lu“, v nemž uloží kontrolované osobě přijetí opatření na odstranění zjištěných nedostat-
ků a jejich příčin a povinnost předložit puncovní inspekci zprávu o jejich splnění.
6.3 Uznávání puncovních značek
Přistoupením ČR do EU dnem 1. května 2004 jsou na základě rozsudku ESD ve věci

Holandské království versus paní Houtwipper z roku 1994 v ČR uznávány platnými i
puncovní značky států EU, prokazující, že ryzost zboží z drahých kovů byla ověřena
nezávislým orgánem v této zemi. V těchto případech musí být zachována shodná úroveň
puncovní kontroly včetně nemožnosti negativní odchylky ryzosti.64 Zboží ze zemí EU,
v nichž není tato činnost svěřena nezávislým orgánům, je ověřováno na pracovištích
puncovního úřadu. Stejný způsob se uplatňuje i u zboží dováženého ze zemí mimo EU.
Neznamená však, že jsou v ČR uznávány všechny puncovní značky dotčených států.
Uznávány jsou pouze ty, které platily ke dni přistoupení ČR do EU nebo ty, které byly
přijaty později, nevyjadřují-li obsah drahých kovů nižší, než jsou nejnižší zákonné ry-
zosti uvedené v § 5 puncovního zákona.65 Obchodování v tuzemsku s dováženým zbo-
žím s nižší ryzostí, i přes to, že bylo označeno platným puncem dané země, není dovo-
leno. Naopak jako platný punc je v ČR uznáváno puncovní označení, které odpovídá
jiné ryzosti, než je česká zákonná ryzost, je-li však vyšší než nejnižší česká zákonná
ryzost pro daný kov.66
V současnosti jsou v ČR uznávány značky států, jež jsou v tabulce zaznamenány ve
sloupci s názvem „puncovnictví s kompatibilním systémem“. Naše značky jsou až na
výjimky,67 uznávány prakticky ve všech zemích Evropy. Buď na základě členství v EU,
nebo i z důvodu, že náš puncovní systém je vnímán jako nezávislý a garantující dosta-
64
PUNCOVNÍ ÚŘAD. Uznávání zahraničních punců v České republice. Puncovní úřad [online]. [cit.
2019-03-25].
65
§ 3 odst. 3 z. č. 539/1992 Sb. o puncovnictví a zkoušení drahých kovů (Puncovní zákon), ve znění
pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 21. 2. 2019].
66
Za platnou v ČR se uznává polská puncovní značka pro zlato ryzosti 960/1000, i přes to, že český PZ
takovou ryzost nezná.
67
V některých státech je vyžadována registrace odpovědnostní značky dovozce, ve VB je vždy požado-
váno také označení šperku ryzostním číslem v tisícinách, v Portugalsku je uznání našich punců možné,
nicméně portugalská strana požaduje zaplacení nákladů na jejich proces přezkoumávání.
tečnou ochranu spotřebiteli. Harmonizace předpisů v oblasti vzájemného uznávání pun-

ců mezi státy EU je také jedním z hlavních bodů jednání Mezinárodní asociace puncov-
ních úřadů (dále jen „IAAO“) a také puncovních úřadů V4 (Polska, Maďarska, Sloven-
ska a Česka). Co se týče států V4 je nejčastěji dováženým zbožím z drahých kovů zboží
z Polska, dovoz z ostatních zemí V4 je prakticky zanedbatelný.
Dále na území České republiky a Slovenska platí značky Úmluvy o kontrole a označo-
vání předmětů z drahých kovů.
Tabulka 1: Přehled států s/bez puncovního systému
Státy EU s puncovním systémem68

kompatibilním s ČR nekompatibilním s ČR bez puncovního sytému
Estonsko Bulharsko* Belgie
Finsko Dánsko Itálie
Chorvatsko Francie Lucembursko
Irsko Rumunsko* Německo
Kypr Španělsko Rakousko
Litva Švédsko* Řecko
Lotyšsko
Malta
Maďarsko
Nizozemsko *)
Polsko
Portugalsko
Slovensko
Slovinsko
VB a Severní Irsko
68
PUNCOVNÍ ÚŘAD. Seznam platných a výběr neplatných puncovních značek na území České republi-
ky[online]. Praha, 2017 [cit. 2019-03-25].
Ve druhém sloupci jsou uvedeny státy, které sice puncovnictví mají, ale existence je
pouze formální. Stejnými puncovními značkami bez rozlišení označuje drahé kovy
nejen nezávislá osoba – puncovní úřad, ale i někteří výrobci, či obchodníci (Francie) a
nelze tedy označování považovat jako dostatečnou záruku ryzosti, popř. předpisy někte-
rých států povolují zápornou toleranci (státy označené *). Tato koncepce je v České
republice a na Slovensku již překonána, neboť před vznikem puncovnictví bylo označo-
vání výrobků z drahých kovů svěřena výrobců. Jak již bylo zmíněno, tento způsob ne-
poskytoval spotřebitelů, dostatečnou záruku a od této koncepce se zavedením institutu
nezávislého orgánu, jež na tuto činnost dohlíží, ustoupilo.
V posledním sloupci jsou uvedeny státy, u nichž systém puncovnictví jak jej známe u
nás, není zaveden, nebo je zásadně odlišný od našeho a tudíž by uznání jejich punců
musely předcházet velké legislativní změny. Zboží dovážené z těchto států podléhá
puncovní kontrole vždy. U ostatních států EU puncovní úřad České republiky a Sloven-
ska podrobně zkoumá možnost zařazení značek do uznávaných, splní-li podmínku ne-
závislé kontroly.
Specifické v rámci uznávání puncovních značek je postavení Švýcarska, jehož pun-
covní značky jsou bezpochyby zárukou provedení nezávislé kontroly. Puncovní zákony
však připouští uznávání pouze členských států EU, a tudíž nelze u nás a na Slovensku
švýcarské puncy uznat.
Mimo současných českých a slovenských puncovních značek jsou v rámci těchto ze-
mí platné všechny puncovní značky, které byly platné v historii na území Českosloven-
ska a které nejsou nižší než nejnižší ryzosti pro jednotlivé drahé kovy uvedené puncov-
ními zákony České republiky a Slovenska, s výjimkou značek, které byly v době 2. svě-
tové války zavedeny na československém území obsazeném cizími státy (značky ra-
kouské, polské a maďarské).69 V ČR jsou uznávány všechny puncovní značky Sloven-
ska s výjimkou v roce 2013 nově zavedené značky pro zlato 375/1000.70
69
PUNCOVNÍ ÚŘAD. Puncovní značky. Puncovní úřad [online]. [cit. 2019-03-25].
70
PUNCOVNÍ ÚŘAD. Uznávání zahraničních punců v České republice. Puncovní úřad [online]. [cit.
2019-03-25].
V souvislosti s tématem mé diplomové práce bych ráda poukázala na rozhodnutí ESD

ve věci neuznávání nizozemských značek společnosti Waarborg Holland.
V roce 2016 byl ESD vynesen rozsudek týkající se nesplnění povinnosti státem
v souvislosti s volným pohybem zboží (čl. 34 SFEU – Množstevní omezení dovozu –
opatření s rovnocenným účinkem).
ČR neuznávala nizozemské puncovní značky společnosti Waarborg Holland, které byly
vyraženy mimo území Nizozemska (v Číně). Z tohoto důvodu byla ČR žalována Evrop-
skou Komisí. V tomto sporu zastupovalo Českou republiku Ministerstvo zahraničí ve
spolupráci s MPO. Puncovní úřad zde vystupoval jako poradní spolupracující orgán.
Uznávání, tedy spíše neuznávání těchto značek bylo zakotveno v rámci interního
předpisu puncovního úřadu – sdělení předsedy Puncovního úřadu č. 1/2012, jehož cílem
byla především ochrana spotřebitele. Právě toto sdělení bylo předmětem výtky Komise.
ESD dal téměř ve všech bodech za pravdu ČR a na základě rozsudku bylo sdělení před-
sedy nahrazeno sdělením předsedkyně Puncovního úřadu, které po dlouhých přípravách
vzešlo v platnost dne 13.12.2018. Při přípravě se orgány zaměřily na zakotvení všech
povinností, které z daného rozsudku vyplývaly. Rozsudek se týkal pouze uznávání pun-
covních značek společnosti Waarborg Holland, která ještě před vynesení rozsudku
ukončila svoji činnost.
Důvodem zdlouhavých příprav nového sdělení bylo jednání s Evropskou Komisí a
vyjasňování podmínek v souvislosti s uznáváním všech nizozemských punců.71
6.4 Působení ČR a Slovenska v rámci mezinárodních

organizací v oblasti puncovnictví
Puncovní úřad ČR a Slovenska je členem Mezinárodní asociace puncovních úřadů a

signatářem Úmluvy o kontrole a označování předmětů z drahých kovů. 72
71
Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. září 1994, trestní řízení proti Ludomiře Neeltje Barbaře Houtwip-
per, věc C-293/93.
72
6.4.1 Úmluva o kontrole a označování předmětů z drahých kovů
Jak již bylo zmíněno výše, v rámci EU není problematika drahých kovů harmonizo-
vána. V evropském prostoru úpravu nahrazuje Úmluva o kontrole a označování předmě-
tů z drahých kovů (dále jen „Úmluva o drahých kovech“ nebo „Úmluva“).
Úmluva o drahých kovech je mezinárodní smlouva, která byla podepsána ve Vídni
dne 15. listopadu 1972. Jejím cílem je usnadnit přeshraniční obchod s výrobky z dra-
hých kovů. Rozsah úmluvy je přísně omezen na kontrolu obsahu drahých kovů, nikoliv
na zdraví, bezpečnost nebo jiné aspekty výrobků z drahých kovů.73
Každý z členských států může při vývozu do ostatních členských států Úmluvy použít
společnou „konvenční značku“ (CCM), která se uznává bez dalšího zkoušení a značení
za platnou v souladu s povolenými ryzostmi krajiny importu.
CCM je mezinárodním znakem, který je uznáván nejen ve smluvních státech Úmluvy,
ale i v jiných zemích, kde je uznáván jako "kvalitní" symbol.
Úmluva, která je založena na principu nezávislé činnosti třetí strany, významně při-
spěla k harmonizaci norem, týkajících se kontroly a označování výrobků z drahých ko-
vů a nadále zůstává vedoucí organizací v této oblasti.
ČR se do širší mezinárodní spolupráce zapojila dne 2. listopadu 1994 a stala se tak
řádným desátým členem této Úmluvy, díky čemuž získal puncovní úřad právo užívat
konvenční puncovní značky pro označování zboží. Slovenský puncovní úřad se k této
Úmluvě připojil v roce 2007.74
Členy Úmluvy jsou Česko, Norsko, Dánsko, Polsko, Finsko, Portugalsko, Irsko, Ra-
kousko, Izrael, Slovensko, Kypr, Slovinsko, Litva, Velká Británie, Severní Irsko, Lotyš-
sko, Švédsko, Maďarsko, Švýcarsko, Nizozemsko. Některé státy jsou pouze v pozici
73
The Convention on the Control and Marking of Articles of Precious Metals [online]. Hallmarking Con-
vention, 2014 [cit. 15. 3. 2019].
74
Hallmarking Convention. Hallmarking Convention [online]. [cit. 2019-03-25].
pozorovatelů (probíhá proces přijetí za členy. Těmito zeměmi jsou Chorvatsko, Itálie,
Srbsko, Srí Lanka, Ukrajina 75
6.4.2 Mezinárodní asociace puncovních úřadů
Mezinárodní asociace puncovních úřadů (International Association of Assay Offices,

dále jen „IAAO“) je fórem pro výměnu informací a podporu technické spolupráce mezi
puncovními úřady s cílem poskytnout reprezentativní styčný orgán pro komunikaci s
příslušnými organizacemi. Sídlo asociace se nachází v Londýně.76 IAAO je sdružením
zástupců puncovních úřadů nejen z Evropy, ale i dalších zemí. Hlavním úkolem je har-
monizace puncovní praxe a výměna zkušeností v oblasti zkoušení a označování.
IAAO úzce spolupracuje s členy Úmluvy o kontrole a označování předmětů z drahých
kovů. Její členství je však větší, protože ne všichni členové IAAO jsou členy Úmluvy.
ČR je plnoprávným členem od roku 1992 a v této mezinárodní asociaci ji zastupuje
puncovní úřad. Puncovní úřad SR je právoplatným členem asociace od roku 1992.77
75
PUNCOVNÍ ÚŘAD. Seznam platných a výběr neplatných puncovních značek na území České republi-
ky[online]. Praha, 2017 [cit. 2019-03-25].
76
International Association of Assay Offices. International Association of Assay Offices [online]. [cit.
2019-03-25].
77
Tamtéž
Financování puncovního úřadu 49
7 Financování puncovního úřadu
Puncovní úřad jako státní rozpočtová organizace je svými příjmy i výdaji navázaná na
státní rozpočet.78
Vzhledem k tomu, že v rámci puncovního práva dochází k nakládání s drahými kovy
jako důležitou ekonomickou komoditou, je v zájmu státu, aby v této sféře byly dány
jistoty, které budou garantovány, a proto je důležité, aby se stát na financování činnosti
puncovního úřadu podílel.
Puncovní úřad je právnickou osobou, která v právních vztazích vystupuje vlastním jmé-
nem a hospodaří samostatně dle schváleného rozpočtu s prostředky, jež vyčleňuje nad-
řízený orgán.79
V rámci této kapitoly se pokusím pomocí sběru a analýzy dat zhodnotit, zda jsou pří-
jmy puncovního úřadu srovnatelné s jejími výdaji. Jednotlivá data jsem čerpala
z výročních zpráv, přičemž v rámci České republiky jsou tato data zvěřejnována každo-
ročně na webových stránkách puncovního úřadu. Na Slovensku se mi podařilo
v důsledku personálních změn puncovního úřadu nashromáždit data pouze za léta 2010
– 2014 a proto jsem v rámci České republiky provedla analýzu za období 2010 – 2018,
aby data pocházela ze stejného časového období a bylo možné vyvodit závěr.
V souvislost se zásadou transparentnosti a publicity státního rozpočtu, považuji za důle-
žité, aby informace o příjmech a výdajích byla veřejně dostupná.
78
2019-03-25].
79
Tabulka 2: Příjmy a výdaje puncovního úřadu v České republice a na Slovensku
ČR (v tis. Kč) SK (v €) SK (v tis. Kč)*

Příjmy Výdaje Příjmy Výdaje Příjmy Výdaje
2010 46 937 62 968 694 596 660 796 17 854 16 985
2011 41 942 57 984 494 959 639 277 12 722 16 432
2012 32 775 57 944 457 895 591 278 11 769 15 198
2013 29 931 57 737 540 126 541 197 13 883 13 911
2014 32 784 54 698 630 777 507 169 16 213 13 036
2015 34 264 54 228 - - - -
2016 39 266 62 126 - - - -
2017 37 506 66 418 - - - -
2018 39 990 69 879 - - - -
*Průměrný kurz měny euro za období od 1. 1. 2010 – 31. 12. 2014: 1 € = 25.704 Kč 80
7.1 Příjmy
Do celkových příjmů jsou zahrnovány příjmy ze zkoušení a označování drahých kovů,

příjmy z tavení a chemických analýz jak od organizací, tak i od občanů a příjmy
z prováděných aukcí cenností. Stejně tak jsou do této kategorie zahrnuty nahodilé pří-
jmy získané vybíráním poštovného za cenné zásilky, z prodeje vyhlášek, peníze získané
z poskytování dokumentačních služeb (seznam zlatníků) a z prodeje zboží, jež přešlo do
vlastnictví států. Do příjmové části spadají i správní poplatky, které vybírá puncovní
úřad formou kolkových známek, např. za přidělení výrobních a odpovědnostních značek
a další správní úkony. Do příjmů puncovního úřadu jsou dále začleněny i peníze získané
z prodeje movitého a nemovitého majetku v jeho vlastnictví.
80
Průměrný kurz byl mnou spočítán z dat zveřejněných na stránkách ČNB
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Kurzy devizového trhu - čtvrtletní průměry. Česká národní banka [online].
[cit. 2019-03-26].
Poplatky jsou vybírány na základě sazebníku puncovních poplatků stanovených vy-

hláškou MPO č. 364/2003 Sb., které vyšla v platnost 1. ledna 2004.
Částky vybrané na pokutách udělených při zjištěných pochybeních během puncovních
inspekcí jsou příjmy Celního úřadu Praha 1. Ostatní částky jsou příjmy puncovního úřa-
du a tudíž příjmem státního rozpočtu.81
Po vstupu České republiky a Slovenska do EU začaly platit puncovní značky i
v ostatních zemích EU s nezávislým puncovnictvím. V důsledku dlouhých čekacích dob
na Puncovním úřadě v Budapešti, začali od roku 2006 využívat služby puncovní kontro-
ly maďarští podnikatelé. Jimi předkládané zboží bylo po označení nabízeno
v Maďarsku. Tím došlo k neúměrnému nárůstu příjmů v České republice a na Sloven-
sku za tyto roky. Od roku 2008 však začali maďarské orgány přijímat opatření na potla-
čení tohoto pro ně nežádoucího jevu.82
7.1.1 Příjmy puncovního úřadu v ČR v letech 2010-2018

Jak je z výše uvedené tabulky patrné, příjmy puncovního úřadu v ČR za rok 2010 jsou
ze sledovaných let nejvyšší a to ve výši téměř 47 mil. Kč a lze tedy konstatovat, že pod-
statným způsobem kompenzují výdaje úřadu.
V následujících letech lze spatřit značný pokles v příjmech patrně v důsledku dopadu
hospodářské krize na českou ekonomiku. Důsledkem čehož došlo ke snížení objemu
puncovaného zboží, a tím k následnému snížení příjmů. V porovnání s posledními třemi
lety se v roce 2013 jednalo o vůbec nejnižší dosažené příjmy.
V průběhu roku 2014 se však nenaplnily předpoklady puncovního úřadu, že se v dů-
sledku stále trvající hospodářské krize rozpočet v oblasti příjmů nesplní. Celkové pří-
jmy dosáhly hodnoty 32 784 tis. Kč a lze tedy říci, že setrvalý pokles příjmů byl ukon-
čen.
81
2019-03-25].
82
PUNCOVÝ ÚRAD. Výročná správa za rok 2010. Puncový úrad [online]. Bratislava, 2011 [cit. 2019-
03-25].
V roce 2015 nedošlo k prodeji žádného movitého ani nemovitého majetku, nicméně v
porovnání s předchozím rokem jsou dosažené příjmy vyšší o 1 480 tis. Kč. V roce 2016
bylo oproti minulým rokům zaznamenáno zvýšení výkonů v hlavní činnosti vykonávané
puncovním úřadem – zkoušení a označování zboží z drahých kovů. Příjmy za uplynu-
lých pět let dosáhly nejvyšší úrovně.
V roce 2017 došlo k mírnému snížení příjmů. V posledním sledovaném roce však
došlo k nárůstu příjmů z označování a zkoušení o téměř 8% oproti předchozímu roku a
příjmy se tak vyšplhaly na nejvyšší úroveň za posledních 7 let.
Ze statistik vyplývá, že největší podíl na příjmech v letech 2010-2018 má Praha

(33%), poté pobočka v Jablonci (21%), Brně (8%), Ostravě (7%), v expoziturách do-
hromady (31%), z nichž největší podíl má expozitura v Hradci (7%).
7.1.2 Příjmy puncovního úřadu na Slovensku v letech 2010-2014

Stejně tak jako v ČR se do příjmové části rozpočtu puncovního úřadu Slovenské re-
publiky promítla celková ekonomická situace, pohyb cen zlata na světových trzích a
hospodářská krize. Objem zboží předkládaného na puncovní kontrolu byl nejnižší za
poslední dvě desetiletí.
Hlavním zdrojem příjmů puncovního úřadu na Slovensku jsou poplatky za úkony
puncovní kontroly (až 90% z celkových příjmů).
Příjmy úřadu v roce 2010 byly stejně jako v ČR nejvyšší ze srovnávaných let. Pun-
covní úřad byl v roce 2010 organizační složkou státu, jejíž příjmy z činnosti překročily
rozpočtové náklady. V roce 2011 došlo ke značnému snížení příjmů v důsledku snížení
koupěschopnosti obyvatelstva a poptávce po dostupnějším zboží.83
V porovnání s rokem 2011 poklesly v roce 2012 příjmy úřadu o 7,5%. Objem zboží
předkládaného k puncovní kontrole byl nejnižší za posledních 15 let.
83
Za cenově dostupnější zboží v rámci této práce považuji šperky z chirurgické oceli, šperky z obecných
kovů s tenkou povrchovou úpravou zlatem nebo stříbrem, které nepodléhají puncovní kontrole.
V roce 2013 došlo v souvislosti s novou legislativou84 ke zvýšení sazeb poplatků za

úkony puncovní kontroly, které měly pozitivní vliv na nárůst příjmů.
Díky rozšíření zákonných ryzostí o 8 a 9 karátové zlato došlo v roce 2014 ke zvýšení
množství předkládaného zboží k puncovní kontrole, což mělo za následek nárůst pří-
jmové části. Příjmy se téměř vyrovnaly příjmům z roku 2010.
7.2 Výdaje
Peníze ze státního rozpočtu jsou čerpány zejména na provozní činnost při plnění úkolů
souvisejících se zkoušením a označováním zboží z drahých kovů, činností puncovní
inspekce, vzděláváním zaměstnanců, s nákupem nového ekonomického systému, s ná-
kupem nového vybavení puncovního úřadu, příp. v souvislosti s opravami přístrojů a
nákupem motorových vozidel.85
7.2.1 Výdaje puncovního úřadu v ČR v letech 2010-2018

Vzhledem k tomu, že všechna pracoviště puncovního úřadu (tedy mimo pobočku
v Jablonci nad Nisou) jsou umístěna v pronajatých prostorech, tvoří nájemné a služby
s nájmem související (voda, energie, ostraha aj.) významnou položku ve výdajové části.
V důsledku snížené poptávky po službách reaguje puncovní úřad snižování počtu pra-
covníků, kteří vykonávají puncovní kontrolu. V rámci možností se snaží využít odchodu
pracovníků do starobního důchodu. Puncovní úřad dbá však na to, aby nedošlo
k ohrožení akceschopnosti poboček a expozitur.
Celkově bylo v roce 2010 puncovním úřadem čerpáno 62 968 tis. Kč, z toho největší
objem tvořily prostředky, které byly použity na mzdy a pojistné. Výše platů zaměstnan-
84
Přijetím zákona č. 94/2013 Z. z. o puncovníctve a skúšaní drahých kovov (puncový zákon), přičemž od
15. června 2013 vstoupila v platnost i vyhláška č. 138/2013 Z. z. o úhradách za niektoré úkony Puncové-
ho úradu SR včetně nového sazebníku v příloze této vyhlášky.
85
2019-03-25].
ců úřadu je stanovena na základě jejich funkčního zařazení a tabulek, které jsou součástí
nařízení vlády pro pracovníky státní správy.86
Celkové výdaje puncovního úřadu byly v roce 2012 téměř totožné s rokem předcháze-
jícím. Jak je zaznamenáno výše, byly oproti roku 2011 nižší o 40 tis. Kč. Postupný po-
kles výdajů lze sledovat i v následujících letech.
V roce 2016 byly celkové výdaje úřadu vyšší než roční průměr za období 2011 –
2015. Vliv na zvýšení celkových výdajů měl nárůst investičních výdajů,87 které byly
oproti předcházejícímu roku vyšší o téměř 5 mil. Kč.
Důvodem vyšších celkových výdajů v roce 2017 byly především nutné neinvestiční
výdaje na opravu a údržbu budovy v Jablonci nad Nisou a na opravy speciálních přístro-
jů, jako jsou spektrometry a lasery používané pro značení.
V reakci na zvýšení požadavků na služby puncovního úřadu, bylo nezbytné řešit po-
třebu nárůstu počtu pracovnic vykonávajících zkoušení a označování, v důsledku čehož
došlo ke zvýšení výdajů vynaložených na mzdy.
7.2.2 Výdaje puncovního úřadu na Slovensku v letech 2010-2014

Stejně tak jako v ČR dochází v oblasti výdajů k příjímání opatření na jejich maximální
snižování a dosažení co nejefektivnějšího hospodaření celého úřadu.
Celkové výdaje puncovního úřadu dosáhly v roce 2010 výše 16 985 tis. Kč. Výdaje
tvoří přibližně čtvrtinu výdajů puncovního úřadu v ČR. V roce 2011 došlo ke snížení
mzdových prostředků o 7 %, což se projevilo poklesem výdajové části o 553 tis. Kč. Jak
vyplývá z výše vyobrazené tabulky v letech 2012 – 2014 se puncovnímu úřadu snaží
naplňovat jeho cíl spočívající v postupném snižování výdajů.
86
Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. In:
ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR.
87
Šlo především o nákup rentgenového spektrometru MIDEX, který se využívá pro elementární nede-
struktivní analýzu zboží.
Závěr 55
Závěr
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení právní úpravy puncovnictví a objasnění do
jaké míry lze mezi právní úpravou v České republice a na Slovensku shledat podobnost.
Puncovnictví má v České republice a na Slovensku hluboké kořeny. Z počátku slouži-
lo jako způsob, jímž lze naplnit státní pokladnu, avšak v současnosti je jeho posláním
chránit oprávněné zájmy jak občanů, tak i výrobců a obchodníků s drahými kovy. Re-
presivní činnost puncovního úřadu, spočívající v kontrole ryzosti drahých kovů, odha-
lování nepoctivého jednání a sankcionování, podle mého názoru napomáhá k udržení
korektního prostředí v činnosti, jež zahrnuje puncovní zákon a pomáhá k dosažení vy-
soké míry ochrany spotřebitelů před poškozením.
V rámci diplomové práce jsem dospěla k závěru, že puncovní právo nelze považovat
za samostatné právní odvětví ani jej navzdory společným prvkům nelze považovat za
jednoznačnou součást finančního ani správního práva. Puncovní právo tedy pokládám
za právní subsystém stojící na pomezí finančního a správního práva.
Problematika drahých kovů není v rámci EU sjednocena. Jedinou mezinárodněprávní
úpravou v rámci evropského prostoru je Úmluva o kontrole a označování předmětů z
drahých kovů. Rozsah Úmluvy je však omezen pouze na kontrolu obsahu drahých kovů,
nikoliv na zdraví, bezpečnost nebo jiné aspekty výrobků z drahých kovů. Proto je ne-
zbytná existence vnitrostátní právní úpravy, která problematiku puncovnictví pojímá
komplexněji.
Dále jsem při zpracování diplomové práce dospěla k závěru, že právní úprava pun-
covnictví v České republice i na Slovensku je zpracována komplexně a jasně. Jediným
nedostatkem právní úpravy, na který jsem narazila při zpracování této práce, je výklad
právní úpravy v oblasti dotýkající se puncovní kontroly. Zákon dostatečně nedefinuje,
jak má vypadat zboží, které je předkládané k puncovní kontrole. Přestože hovoří o tom,
že zboží má být zhotoveno tak, aby následným zpracováním nedošlo k poškození pun-
covní značky, není mezi pracovníky dostatečně vyjasněno, co se tím rozumí. Jak bylo
naznačeno výše, nemyslím si, že by bylo nezbytné provést změnu právního předpisu.
56 Závěr
Podle mého názoru postačí pouze, aby byla tato oblast vyjasněna v rámci interního
právního předpisu.
Co se týče odlišností v právních úpravách v České republice a na Slovensku, lze kon-
statovat, že rozdíly jsou opravdu nepatrné a nemají vliv na vzájemnou spolupráci pun-
covních úřadů.
Jedním z rozdílů v české a slovenské právní úpravě je nejnižší zákonná ryzost. V České
republice není na rozdíl od Slovenské republiky povolen prodej 9 karátového zlata.
Nemyslím si, že by toto omezení v rámci České republiky mělo negativní dopad na ko-
nečného spotřebitele. Tuto skutečnost naopak hodnotím ze strany spotřebitele kladně,
neboť 9 karátové zlato má méně atraktivní barvu a co se týče obsahu drahého kovu, je
nižší.
Další odlišností, která však má vliv spíše na obchodníky s drahými kovy, je rozdíl
v hmotnostních limitech u zboží předkládaného k puncovní kontrole. Vzhledem k tomu,
že neexistuje jednotná právní úprava v zemích s nezávislým puncovnictvím, je třeba,
aby obchodník, který plánuje prodej dováženého zboží v tuzemsku, předložit zboží
k puncovní kontrole, přesahuje-li hmotnostní limity, které sic v zemi původu vynětí
z puncovní kontroly splňovaly, avšak v zemi dovozu nesplňují. V České republice jsou
hmotnostní limity nastaveny u zlata a platiny na 0,5 gramů, u stříbra 3 gramy.
Dílčím cílem, bylo na základě sběru a analýzy dat zhodnotit, zda jsou příjmy a výdaje
puncovních úřadů v České republice a na Slovensku srovnatelné či nikoli a zda puncov-
ní úřad státní rozpočet obohacuje, nebo spíše zatěžuje. Puncovní úřad České republiky
ve svých výročních zprávách uvádí, že puncovní úřad je organizační složkou státu, jejíž
příjmy a výdaje jsou v zásadě srovnatelné. S tím však nemohu souhlasit. Z dat zazna-
menaných v Tabulce 2 vyplývá, že příjmy puncovního úřadu ČR každoročně převyšují
výdaje. Ze zjištěných dat mohu konstatovat, že příjmy puncovního úřadu ČR v letech
2010 – 2018 podstatným způsobem kompenzují výdaje úřadu v těchto letech. Puncovní
úřad se každoročně snaží snižovat své výdaje, především redukuje počet zaměstnanců.
Z mého pohledu však tento způsob není z dlouhodobého hlediska tím nejvhodnějším.
Co se týče srovnání příjmů a výdajů puncovního úřadu v České republice s příjmy a
výdaji puncovního úřadu na Slovensku, lze říci, že příjmy i výdaje puncovního úřadu
Závěr 57
v ČR jsou každoročně vyšší, mnohdy i trojnásobně. To lze přičíst tomu, že co do počtu

obyvatel a počtu puncovních úřadů je Slovenská republika oproti České republice polo-
viční.
Jednou z možností navýšení objemu příjmů, by se mohlo jevit zvýšení cen poplatků za
zkoušení a označování zboží. Nemyslím si však, že by to bylo vhodné, neboť by to
mohlo vyvolat opakování historie s maďarskými podnikateli, jelikož puncovní poplatky
v Polsku jsou již nyní nižší a část českých a slovenských podnikatelů by mohla začít
předkládat zboží k puncovní kontrole do Polska, stejně tak jako maďarští podnikatelé
k nám a na Slovensko.
Vývoj v oblasti příjmů je však možné předpovědět pouze velmi těžko, neboť trendy
v oblasti nákupu zboží z drahých kovů souvisejí s koupěschopností obyvatelstva, jejich
finanční situací a v neposlední řadě s trendy módy. Co se týče oblasti výdajů, nelze
předpokládat snižování, neboť dynamický rozvoj techniky s sebou přináší stále kvalit-
nější napodobování puncovních značek a výrobků z drahých kovů, jejichž odhalování
vyžaduje neustálé zdokonalování technického vybavení a odborné zdatnosti zaměstnan-
ců.
Použité zdroje 59
Použité zdroje
Monografie a učebnice
TÄUBL, Karel, Antonín BRANIŠ a Zdenka KOMÁRKOVÁ-TÄUBLOVÁ. Zlatnictví,
stříbrnictví a klenotnictví. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1989. 162 s.
Polytechnická knižnice. Řada 2, Příručky. ISBN 80-03-00130-7.
TÄUBL, Karel. Vývoj českého puncovnictví. 2. vyd. Praha: Státní zkušebna pro drahé
kovy, 302 s. 1990.
DROZEN, František. Drahé kovy a kameny. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000.
39 s. Edice základů oceňování majetku. ISBN 80-245-0078-7.
PRŮCHA, Petr. Základy správního práva: učební text pro bakalářské studium. 2. vydá-
ní. Brno: Masarykova univerzita, 2017. 254 s. Učebnice Právnické fakulty MU. ISBN
978-80-210-8517-6.
BAKEŠ, Milan. Finanční právo. 2. přeprac. a rozš. vyd. Praha: C.H. Beck, 1999. 416 s.
Beckovy právnické učebnice. ISBN 80-7179-264-0.
PRŮCHA, Petr. Základy správního práva a veřejné správy: Obecná část : [Určeno pro
posl. práv. fak.]. 2., přeprac. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1994. 259 s.
Edice učebnic Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. ISBN 80-210-0886-5.
BLAŽÍČEK, Oldřich J. a Jiří KROPÁČEK. Slovník pojmů z dějin umění: názvosloví a
tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění. Vyd. 2. Praha: Aurora, 2013.
479 s. ISBN 978-80-7299-104-4.
MRKÝVKA, Petr a Ivana PAŘÍZKOVÁ. Základy finančního práva. 1. vyd. Brno: Ma-
sarykova univerzita, 2008, 252 s. Edice učebnic PrF MU, č. 406. ISBN 978-80-210-
4514-9.
Články
HLOUCH, Lukáš. Princip jednoty a bezrozpornosti právního řádu a problém právního
dualismu. In Weyrův den právní teorie. 2015.
60 Použité zdroje
Judikatura
Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. září 1994, trestní řízení proti Ludomiře Neeltje
Barbaře Houtwipper, věc C-293/93.
Právní předpisy
Hallmarking Convention [online]. Hallmarking Convention, 2014 [cit. 13. 2. 2014].
Dostupné z: http://www.hallmarkingconvention.org/bo/commun/upload/document/pmc-
w-01-2010-amended-convention-english--french-copy1.pdf
Nařízení vlády č. 341/2017 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných služ-
bách a správě. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR.
Zákon č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů. In: ASPI [právní in-
formační systém]. Wolters Kluwer ČR.
Zákon České národní rady č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy České republiky v
oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI
[právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR.
Zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní
informační systém]. Wolters Kluwer ČR
Zákon č. 94/2013 Z. z., o puncovníctve a skúšaní drahých kovov (puncový zákon) a o
zmene niektorých zákonov [online]. Puncový úrad [cit. 21. 2. 2019]. Dostupné z: htt-
ps://www.puncovyurad.sk/www/files/content/Z%C3%A1kon_94_2013_o_puncovn%C
3%ADctve.pdf
Vyhláška č. 540/1992 Sb. (prováděcí vyhláška). In: ASPI [právní informační systém].
Wolters Kluwer ČR.
Vyhláška MHSR č. 119/2013 Z. z., ktorou sa vykonávajú niektoré ustanovenia zákona
č. 94/2013 Z. z. o puncovníctve a skúšaní drahých kovov (puncový zákon) a o zmene
niektorých zákonov [online]. Puncový úrad [cit. 21. 2. 2019]. Dostupné z: htt-
ps://www.puncovyurad.sk/www/files/content/vyhlaska_119_2013.pdf
Vyhláška MHSR č. 137/2013 Z. z., ktorou sa ustanovuje zriadenie a činnosť komisie,
rozsah skúšky, priebeh skúšky a vzor osvedčenia o odbornej spôsobilosti [online]. Pun-
Použité zdroje 61
cový úrad [cit. 21. 2. 2019]. Dostupné z: htt-

ps://www.puncovyurad.sk/www/files/content/vyhlaska.pdf
Vyhláška MHSR č. 138/2013 Z. z., o úhradách za niektoré úkony Puncového úradu
Slovenskej republiky [online]. Puncový úrad [cit. 21. 2. 2019]. Dostupné z: htt-
ps://www.puncovyurad.sk/www/files/content/vyhlaska%20-%20Copy%201.pdf
Důvodová zpráva k zákonu č. 539/1992 Sb., o puncovnictví a zkoušení drahých kovů
(Puncovní zákon). In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR.
Internetové zdroje
PUNCOVNÍ ÚŘAD. Poslání puncovního úřadu. Puncovní úřad [online]. [cit. 2019-03-
25]. Dostupné z: http://www.puncovniurad.cz/cz/
PUNCOVNÍ ÚŘAD. Uznávání zahraničních punců v České republice. Puncovní
úřad [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné z:
http://www.puncovniurad.cz/cz/doc/Uzn%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD%20zahrani%
C4%8Dn%C3%ADch%20punc%C5%AF%20v%20%C4%8Cesk%C3%A9%20republi
ce_20181106.pdf
PUNCOVNÍ ÚŘAD. Puncovní značky. Puncovní úřad [online]. [cit. 2019-03-25]. Do-
stupné z: http://www.puncovniurad.cz/cz/znacky.aspx
PUNCOVNÍ ÚŘAD. Seznam platných a výběr neplatných puncovních značek na území
České republiky[online]. Praha, 2017 [cit. 2019-03-25]. Dostupné z:
http://www.puncovniurad.cz/cz/doc/BRO%C5%BDURA_2017_v4.pdf
PUNCOVÝ ÚRAD. Profil PÚ. Puncový úrad [online]. Praha: © Copyright 2012 - 2018
[cit. 2019-03-25]. Dostupné z: https://www.puncovyurad.sk/?nazov=profil-pu
PUNCOVÝ ÚRAD. Základné info. Puncový úrad [online]. © Copyright 2012 - 2018
Puncový úrad [cit. 2019-03-25]. Dostupné z: http://www.puncovyurad.sk/?nazov=casto-
kladene-otazky
Hallmarking Convention. Hallmarking Convention [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostup-
né z: http://www.hallmarkingconvention.org/
62 Použité zdroje
International Association of Assay Offices. International Association of Assay Offi-

ces [online]. [cit. 2019-03-25]. Dostupné z:
http://www.theiaao.comhttp://www.hallmarkingconvention.org/index.php
KOPEČNÝ, Roman. Základní povinnosti výrobců a obchodníků se šper-
ky. Puncovnictví v praxi [online]. 2010 [cit. 2019-03-26]. Dostupné z:
http://puncovniinspektor.blog.cz/1004/zakladni-povinnosti-vyrobcu-a-obchodniku-se-
sperky
ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Kurzy devizového trhu - čtvrtletní průměry. Česká ná-
rodní banka [online]. Copyright © Česká národní banka, 2003-2019 [cit. 2019-03-26].
Dostupné z: htt-
ps://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/devizovy_trh/kurzy_devizoveho_trhu/prumerne_men
a.jsp?mena=EUR
Výroční zprávy
PUNCOVNÍ ÚŘAD. Činnost puncovního úřadu v roce 2010. Puncovní úřad [online].
Praha, 2011 [cit. 2019-03-25]. Dostupné z:
http://www.puncovniurad.cz/cz/doc/Vyrocni_zprava_2010.pdf
http://www.puncovniurad.cz/cz/doc/Vyrocni_zprava_2011.pdf
http://www.puncovniurad.cz/cz/doc/Rozbor%20%C4%8Dinnosti%20P%C3%9A%202
012_v8_pro%20web%20PU.pdf
013_v5_%20pro%20web.pdf
Použité zdroje 63
014_v6_pro%20web.pdf
015_v12_web.pdf
016_v9_min_web.pdf
017_v9_min%20na%20web.pdf
018_v9_tisk_min_na%20web.pdf
PUNCOVÝ ÚRAD. Výročná správa za rok 2010. Puncový úrad [online]. Bratislava,
2011 [cit. 2019-03-25]. Dostupné z:
https://www.puncovyurad.sk/www/files/content/vyrocna_sprava_2010.pdf
2012 [cit. 2019-03-25]. Dostupné z:
https://www.puncovyurad.sk/www/files/content/V%C3%BDro%C4%8Dn%C3%A1_sp
r%C3%A1va_P%C3%9A_SR_2011.pdf
2013 [cit. 2019-03-25]. Dostupné z:
https://www.puncovyurad.sk/www/files/content/PUSR_vyrocna_sprava_2012.pdf
64 Použité zdroje
2014 [cit. 2019-03-25]. Dostupné z:
https://www.puncovyurad.sk/www/files/content/rok_2013.pdf
2015 [cit. 2019-03-25]. Dostupné z:
https://www.puncovyurad.sk/www/files/content/rok_2014.pd
Zadání diplomové práce 65
Zadání diplomové práce

Puncovnictvi A Puncovni Sprava V Ceske Republice A Na Slovensku Vlozit Do Isu

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Puncovnictvi A Puncovni Sprava V Ceske Republice A Na Slovensku Vlozit Do Isu

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Puncovnictví a puncovní správa v Čes-

V Brně 29. března 2019 .......................................

Diplomová práce se zabývá puncovnictvím a puncovní správou v České republice a na

V závěru práce jsou zhodnoceny zjištěné poznatky.

Puncovnictví, puncovní úřad, puncovní značka, ryzost, drahý kov

Hallmarking, hallmark office, hallmark, purity, precious metal

Monografie a učebnice ................................................................................................ 59

Tabulka 1: Přehled států s/bez puncovního systému ...................................................... 44

CCM - Common Control Mark

1 Vymezení základních pojmů

ad Výrobky z drahých kovů

2 Puncovnictví v systému práva

Právní řád ČR tvoří s ohledem na princip jednoty a vnitřní bezrozpornosti ucelený

Puncovnictví se rozvíjelo v jednotlivých zemích odlišně v souvislosti s hospodářským

Počátky puncovnictví v českých zemích

Další vývoj puncovnictví lze rozdělit do 6 období, a to puncovnictví v Rakousku –

Protektorátu Čechy a Morava, puncovnictví po 2. světové válce, puncovnictví od roku

ad Puncovnictví v Československé republice do roku 1939

ad Puncovnictví v době Protektorátu Čechy a Morava

ad Puncovnictví po 2. světové válce

ad Puncovnictví od roku 1989 až do účinnosti nového puncovního zá-

ad Puncovnictví po rozpadu Československé republiky až po součas-

4 Právní úprava puncovnictví

Vzhledem k rozdílným názorům jednotlivých států Evropských společenství není ob-

4.1 Právní úprava puncovnictví v České republice

K rozsáhlejším změnám právních předpisů v oblasti puncovnictví v České republice

4.1.1 Puncovní zákon

4.1.2 Další právní předpisy v oblasti puncovnictví

V souvislosti s úpravou puncovního zákona bylo třeba provedení úprav i u podzákon-

Vyhláška č. 363/2003 Sb., kterou se provádí puncovní zákon

Zákon č. 19/1993 Sb., o orgánech státní správy v oblasti puncovnictví a

Vyhláška 364/2003 Sb., kterou se stanoví výše puncovních poplatků a

4.2 Právní úprava puncovnictví na Slovensku

Hmotněprávní úprava puncovnictví na Slovensku je zakotvena v zákoně č. 94/2013 Z.

5 Subjekty v rámci puncovních vztahů

5.1 Výrobci a obchodníci

Puncovní zákon za výrobce označuje osobu podnikatele, jehož předmětem podnikání

Základní povinnosti výrobců a obchodníku s výrobky z drahých kovů

prodejců, neboť ti by v případě nerespektování návodu k používání zákazníkem měli

5.2 Orgány správy na úseku puncovnictví

Správa na úseku puncovnictví a zkoušení drahých kovů je upravena puncovním záko-

5.2.1 Ministerstvo průmyslu a obchodu

soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky. Ministerstvo je odvolacím

5.2.2 Puncovní úřad

Hlavními úkoly puncovního úřadu je vykonávat puncovní kontrolu a související čin-

6 Činnost puncovního úřadu

V této kapitole přiblížím detailněji činnost puncovního úřadu. Zaměřím se na puncovní

6.1 Puncovní kontrola

Puncovní kontrola je činností puncovního úřadu, jejímž hlavním cílem je ochrana

Další kategorií předkládanou k puncovní kontrole je zboží staré a opravené. Obchod-

6.2 Puncovní inspekce

Puncovní inspekcí se rozumí činnost vykonávaná v souladu s ustanovením § 41 a 42

6.3 Uznávání puncovních značek

Přistoupením ČR do EU dnem 1. května 2004 jsou na základě rozsudku ESD ve věci

tečnou ochranu spotřebiteli. Harmonizace předpisů v oblasti vzájemného uznávání pun-

Tabulka 1: Přehled států s/bez puncovního systému

Státy EU s puncovním systémem68

V souvislosti s tématem mé diplomové práce bych ráda poukázala na rozhodnutí ESD

6.4 Působení ČR a Slovenska v rámci mezinárodních

Puncovní úřad ČR a Slovenska je členem Mezinárodní asociace puncovních úřadů a

6.4.1 Úmluva o kontrole a označování předmětů z drahých kovů

6.4.2 Mezinárodní asociace puncovních úřadů