Historie magie

Za otce magie bývá v lidských královstvích považován vznešený pán Mutěmír, magi dei magis
magnificenti. Roku 511 prezentoval geuritánskému králi Maarovi IV. svá zjištění, týkající se magie
ohně a větru. Dostal štědrý grant, za který sepsal a vydal knihu "Kterak cvičením ducha hmotu
posednouti". Z dnešního pohledu jde o velice zastaralé dílo, s moderní magií má společného pramálo,
ale mít ho v knihovně je v jistých kruzích otázkou prestiže.

V následujících letech přijímá Mutěmír první učně a otvírá kurz magie. Jedním z učňů je i mladý mnich
jménem Velizar, později známý jako magi de bella sancti draco ignis levisomnus magnificenti. O tři
roky později mistr Mutěmír objevuje magii vody a postuluje teorii o čtyřech živlech, které utváří celou
nám známou realitu. Začíná pracovat na svém nejdůležitějším životním díle, které o 18 let později
vydá pod titulem "Čtyři".

První lidští kouzelníci se scházeli o půlnoci pod starým menhirem, který poblíž Zodu zanechaly
původní národy. Šlo o nutnost, neboť tehdejší primitivní magie fungovala jen na magických zřídlech
nebo během magických okamžiků. To se změnilo roku 518, když Mutěmír objevil magii kamene a
potvrdil tak svoji teorii o čtyřech živlech. Při tom mimoděk přišel na způsob efektivnějšího využití
magie, což moderním mágům umožnilo kouzlit kdykoli a kdekoli.

Toho král využil a roku 520 (během povstání zorganizovaného královým mladším bratrem) poprvé
došlo k vojenskému využití magie při obléhání hradu Přímoří. Profesor Mutěmír vytvořil pod
hradbami tunel a královská vojska vpadla rebelům do zad. Roku 522 vydává Mutěmír filosofické dílo
"Rukověť čaroděje aneb etika moderního vědění". Podle něj je úkolem mágů především zkrátit
válečné utrpení a pomoci rychle ukončit vleklé konflikty, aniž by prostý lid příliš trpěl. Čaroděj má dle
něj stát na straně nejvyšší spravedlnosti, kterou coby běžní smrtelníci poznáváme pouze skrze
Geuritovo učení, narozdíl od jeho potomků (králů), kteří mají tuto spravedlnost přímo v krvi.

Jeho bývalý student Velizar mezitím podnikl výpravu do divočiny, kde prověřil možnosti užití moderní
magie proti některým živlovým běsům, a o svých částečných úspěších napsal krátké pojednání
nazvané "Šestý dodatek k Bestiáři krále Geurita III. - cestovní zápisky mistra Velizara". Na Velizarovu
přímluvu si církev od krále pronajala na dva roky Mutěmírovy služby, aby navrhl speciální trénink pro
magicky nadané bojovníky proti temným silám. V tomto období vzniká řada článků o lámání a
odrážení kouzel nebo účincích živlové magie na běžně rozšířené nadpřirozené bytosti. I samy o sobě
jsou i z dnešního hlediska velice zajímavé, ale málem by zůstaly zapomenuté. Jejich slávu totiž
zastínila kniha "Neobyčejný plamen", kterou ve stejné době napsali oba mistři společně, a kde
odhalili způsob, jak kouzlem vyvolat plamen neuvěřitelné síly, který spálí vše živé na popel a vodu
promění na páru. Od druhého vydání je ale součástí knihy i příloha obsahující všechny dochované
kratší články z tohoto období.

V následujících letech Velizar pracoval na zjednodušeném způsobu sesílání kouzel. Napsal "Lexikon
znamení pro boj se zlou mocí", jednu ze základních příruček dnešních vědmáckých učňů. Z chrámové
stráže katedrály v Zodu vybral pět nejlepších bojovníků a vycvičil z nich tzv. Geuritovy světlonoše -
elitní válečníky, kteří dokázali čelit magickým hrozbám. Začali cestovat po královstvích a uplatňovat
své znalosti, zatímco Velizar trénoval další a další. Jednoho dne byl jeden ze světlonošů přivolán do
Antharu, aby vypudil z domu zlého ducha. Místo toho byl ale duchem posednut a začal útočit na
všechny v okolí. Lidé se před ním zamykali a utíkali, jen málokterý blázen se mu pokusil postavit, a
zůstávaly za ním desítky mrtvých. Jeho krvavé běsnění zastavil až o dva dny později jiný vědmák,
bastard jednoho ze strýců Geuritánského krále a jeden z původní pětice světlonošů, muž jménem
Sien. Za odměnu ho král pasoval na velmistra nově založeného řádu vědmáků, který nahradil původní
Geuritovy světlonoše (což se zdálo jako vhodná změna názvu ve světle posledních událostí).

Mutěmír zatím přijal do svého učení elfího mystika Allevia. Allevio zasvětil svého mistra do tajů
přírodní magie a pod jeho vedením napsal "Totemy a talismany očima moderní vědy". V knize
popisuje tvorbu rituálního předmětu a jeho užití, ale i základní obrazec vodní magie.

Teorii magických obrazců dále prohloubil Mutěmír, který o dva roky později dokončil své největší
životní dílo, "Čtyři". Jedná se o jeden z nejdůležitějších magických spisů vůbec, obsahuje kromě
obsáhlé kapitoly o živlových obrazcích také obecné kapitoly o magii, relativně pokročilé poznatky ze
všech čtyř živlových magií, a je koncipován jako učebnice, kdy jednotlivé kapitoly mají podobu lekcí s
praktickým cvičením a jsou řazeny dle obtížnosti. Netřeba dodávat, že jde o velmi obsáhlé dílo, má
více než 1000 stran a obvykle bývá rozdělené alespoň do 4 svazků.

V reakci na Mutěmírovu knihu napsalo 11 jeho bývalých studentů dopis králi, a apelovali aby založil
"školu, která dá vyrůst nové generaci učenců", a pověřil Mutěmíra jejím řízením. Roku 535 jsou
dokončeny stavební práce a Královská univerzita moderního poznání zahajuje provoz. Do prvního
ročníku se zapsaly desítky studentů.

Původní budova univerzity stála přímo nad menhirem, kde Mutěmír učil své první učně, a obsahovala
magické zřídlo. Jednoho dne roku 537 zjistili mágové, že jejich kouzla v univerzitě najednou přestala
fungovat. Výuka byla proto přesunuta do Mutěmírova domu, který stál na místě dnešní Staré
univerzity. Anomálie přitáhla pozornost Velizarových vědmáků i zkušených čarodějů, ale nikdo ji
nedokázal uspokojivě vysvětlit. Mladý student jménem Lešek sepsal na toto téma krátkou stať
nazvanou "Neviditelný svět a tekutá síla kolem nás", kde prakticky položil základy dnešní teorie
magického pole, ale jeho práce se setkala s nepochopením a byla odmítnutá jako neprůkazná.
Navrhoval koncept jakési neviditelné síly, která se kouzlením spotřebovává a lze ji vyčerpat.

Tzv. univerzitní anomálie se po několika měsících začala projevovat i v některých místnostech

Mutěmírova domu. Během následujích let změnila univerzita mnohokrát místo výuky, než se nakonec
ustálila tradice putovních kurzů. Hlavní univerzitní budovou zůstal Mutěmírův dům, který byl v
průběhu let postupně rozšířen a přestavěn až do současné podoby.

Allevio mezitím cestoval po Geuritánii a shromažďoval vědomosti různých kořenářek, bylinkářek a

porodních bab. Pokusil se vědecky otestovat některé tradiční léčebné postupy a pověry, svá zjištění
publikoval v knize "Dryjáky, tinktury a další pověry očima moderní vědy". Společně s Mutěmírem
začal zkoumat možnosti magického využití hmoty a o čtyři roky později společně vydali "Zpověď
alchymisty", kde položili základy moderní alchymii, a také "Hej, mistře sklenáři!", kde popisují řadu
laboratorních nástrojů a dávají řemeslníkům návod, jak je správně vyrábět.

V té době se Allevio seznámil s dalším Mutěmírovím učněm, slovutným zemanem Jarikem z Horní
Vody. Na základě jeho vyprávění se společně vypravili do Horní Vody poblíž Antharu, aby v lese
vyhledali obra, který během války, za časů bídy, podle pověsti dokázal nechat přes noc za vsí vyrůst
lán obilí. Nakonec se jim podařilo ho najít a nechali si demonstrovat jeho magické schopnosti. Slíbil
jim, že je naučí jak ovládat dřevo a rostliny, ale druhého dne beze stopy zmizel a už ho nikdy nikdo
neviděl. Oba se pokusili jeho magii napodobit, Jarik své částečné úspěchy popsal v knize "Kouzlo
skryté ve vínu", čímž dal vzniknout moderní magii vína, a později v knize "Tři tváře vody", kde
popisuje ledovou a mračnou magii. Allevio dosáhl úspěchu až mnohem později, v roce 564 (viz dále v
textu).

Dalším Mutěmírovým učněm, který se výrazným způsobem zapsal do historie, je doktor Lazzio. V
knize "Plamen, který nepálí" popsal jednoduchou magii iluzí. Ve své době práce nevzbudila větší
pozornost, to přišlo až mnohem později.

V roce 564 došlo k průlomu na poli magie dřeva když Allevio publikoval knihu "Pátý element", kde
popisuje základy současné magie dřeva a dokazuje, že jde o zcela nový druh magie, ne o kombinaci
čtyř prvků, jak se do té doby mágové domnívali. Na jeho knihu reagoval Mutěmír krátkým spisem
nazvaným "Drahý pošetilý příteli". Pokouší se doložit, že dřevo je ve skutečnosti jenom kombinace
základních čtyř živlů. Allevio jeho práci rozcupoval v knize "Moderní věda očima moderní vědy", kde
argumentuje, že moderní poznání nesmí být podřízeno tradičnímu teologickému poznání, a
potřebuje novou, lepší definici zjevné pravdy, založenou na principu experimentu. Mutěmír byl jeho
knihou natolik pobouřen, že ho vykázal ze své univerzity. Allevio ale získal povolení od krále a založil
Královskou univerzitu skutečného moderního poznání. Po rychlém soudu s Mutěmírem došlo k
přejmenování obou univerzit na Novou a Starou královskou univerzitu, tyto názvy institucím vydržely
až do současnosti.

Dva roky po otevření Nové univerzity Mutěmír zemřel a jeho nástupcem se stal Velizar. Ten
nezpochybňoval existenci nových, dosud neznámých druhů magie, ale naopak v nich spatřoval
mnohá rizika. Na jeho přímluvu svolal arcibiskup druhý církevní koncil v Zodu, aby biskupové rozhodli,
která magie slouží k užitku a která ke škodě. Vzniknul seznam zakázané magie a byli jmenovaní první
inkvizitoři - špičkoví specialisté na magii a teologii, připravení odhalovat nebezpečnou herezi v
akademických kruzích a bojovat proti ní. Velizar se stal jedním z nich. Někteří ze studentů doktora
Lazzia začali na Nové univerzitě šířit pamflet, který rozporoval závěry koncilu. Inkvizitoři postupně
zatkli 14 z nich a navíc samotného doktora Lazzia, který se svých studentů zastal. Inkvizitor Velizar
podrobil "Plamen, který nepálí" detailnímu teologickému přezkoumání, a došel k závěru, že jde o spis
zakázané magie. Po dlouhém několikaměsíčním soudu, kdy se na stranu doktora Lazzia postavila řada
významných akademiků i šlechticů, vydal Velizar nad všemi patnácti rozsudek smrti. Šlo o první
hromadné upalování akademiků v rámci boje proti černé magii, zdaleka však ne o poslední.

V té době došlo také k přepracování řady knih, aby vyhovovaly novému církevnímu zákonu, mj. třeba
"Dryjáky, tinktury a další pověry očima moderní vědy" - nová vydání jsou zkrácená o kapitoly o
vědmách a věštectví. Zakázané knihy a nepřepracovaná vydání byly veřejně páleny na náměstích.

511 - objev magie ohně a větru, "Kterak cvičením ducha hmotu posednouti", Mutěmír

514 - objev magie vody, Mutěmír

518 - objev magie kamene, Mutěmír

520 - první vojenské využití magie (obléhání Přímoří), Mutěmír

522 - "Rukověť čaroděje aneb etika moderního vědění", Mutěmír

523 - "Šestý dodatek k Bestiáři krále Geurita III. - cestovní zápisky mistra Velizara", Velizar

526 - "Neobyčejný plamen", Mutěmír & Velizar

528 - "Lexikon znamení pro boj se zlou mocí", Velizar

530 - "Totemy a talismany očima moderní vědy", Allevio

532 - "Čtyři", Mutěmír

535 - otevření Královské univerzity moderního poznání, Maar IV.

537 - anomálie na univerzitě

538 - "Neviditelný svět a tekutá síla kolem nás", Lešek

540 - "Dryjáky, tinktury a další pověry očima moderní vědy", Allevio

544 - "Zpověď alchymisty" + "Hej, mistře sklenáři!", Allevio & Mutěmír

550 - "Kouzlo skryté ve vínu", Jarik

555 - "Plamen, který nepálí", Lazzio

558 - "Tři tváře vody", Jarik

564 - "Pátý element", Allevio

565 - "Drahý pošetilý příteli", Mutěmír

566 - "Moderní věda očima moderní vědy", Allevio

569 - otevření Nové královské univerzity, Allevio

571 - Mutěmírova smrt

572 - druhý církevní koncil v Zodu, ustanovení zakázaných druhů magie

574 - upálení doktora Lazzia a čtrnácti učedníků

577 - Velizarova smrt

597 - černý prach, Jákob

599 - Alleviova smrt