28solutionceskyjazyk9psssnreseniweb 6041ed8b07a9c

OPAKOVÁNÍ Z 8.
ROČNÍKU
Český jazyk
s nadhledem 9
Řešení pracovního sešitu
Opakování z 8. ročníku
strana 6–12
1. tvoření slov odvozováním: očekávaný, provětrat, vrstevník

tvoření slov skládáním: rychloopravna, železobeton, slavobrána
tvoření slov zkracováním: atd., FPE ZČU, KÚ, SOU
přenášení slovního významu: kořen, proud, hlava
spojování slov v sousloví: smetanka lékařská, oxid železnatý, lýtkový sval
přejímání slov z cizích jazyků: absolutorium, speleologie, justice
2. U
pozorníme, že je možné využít pro práci Slovník cizích slov. Zároveň zopakujeme pojmy slovo přejaté a slovo cizí:
přejaté slovo je širší pojem, v jazyce je již dlouho, často si neuvědomujeme, že nejde o slovo domácí – košile, škola,
knedlík apod; slovo cizí vykazuje rysy cizosti – diktát, xenofobie, filé apod.
parodie – posměšná obměna obsahu uměleckého díla; výsměšná napodobenina něčeho
kardiologie – lékařský obor zabývající se chorobami srdce
iluminace – velké slavnostní osvětlení; knižní malba, zejm. středověká výzdoba rukopisů
malachit – hydrokřemičitan měďnatý, sytě zelený (se světlejšími proužky)
urbanismus – nauka o stavbě lidských sídel, urbanistika
autentický – původní, pravý
rentgen – starší jednotka pro ozáření; přístroj na prozařování hmoty rentgenovým zářením
mikroten – vysokotlaký, lineární, krystalický polyetylén
playback – postsynchronní nahrání zvuku (obrazu) k obrazu (zvuku) předem natočenému; příslušné technické
zařízení
dezinsekce – hubení obtížného hmyzu a škodlivých členovců, odhmyzování, odhmyzení
stigma – jizva, rána připomínající rány Ježíše Krista po ukřižování; znak o něčem svědčící; znamení; nápadná
skvrna na těle některých živočichů; znamení hanby
šarlatán – šejdíř, tlachal, podvodník; nedůvěryhodný, podvodný lékař
gramatika – mluvnice
3. d
ialektem; studiu, gymnáziu; virem; filumenií; géniovi; orchideje; klimatu; exponáty; alba; epiteta; epizodu,
dramatu; antibiotika; konziliem; centra; durmany, kobey
4. z vát (N), sdělit (D), přitakal (D), smála se (N), píšeme (N), namalovat (D), říkat (N), říci (D), domluvili se (D), oblékla
si (D), škodit (N), otevírat (N), uvadnout (D), prohlásil (D), dostali (D), zachránit (D), prokázal (D), odstřihnout (D),
zvažovali (N), zasloužil se (D), nazývat se (N)
5. v yplul – plul, uvařila – vařila, změnit – měnit, naklonit – naklánět, sebrala – sbírala, podívám se – dívám
se, prásknout – práskat, vytvořil – tvořil, roztál – tál, skočil – skákal, svařil – svařoval, probudila – budila,
zapamatovat si – pamatovat si, objednali – objednávali, poznám – poznávám, odpověděli – odpovídali,
počká – čeká, seznámila se – seznamovala se
6. P
ro lepší porozumění textu můžeme doplnit informace o Mesa Verde – Národní park Mesa Verde, který byl vyhlášen
dne 29. června 1906, leží na západě USA ve státě Colorado, na Kolorádské plošině a rozpíná se na území o rozloze
211 km2. Tento úchvatný národní park nabízí podívanou do dávné minulosti, nádherně zabalenou do přírodních
scenérií. Nabízí pohled na opuštěné osady a ruiny kultury Anasazi. Je jediným parkem ve Spojených státech, který
je zaměřen výhradně na archeologické nálezy.
V umělecky vytvořených skalních pueblech ve vyhloubeninách stěn kaňonu žili právě indiáni kultury Anasazi.
Národní park Mesa Verde UNESCO prohlásilo za kulturní dědictví lidstva.
Mesa Verde, Colorado
Mesa Verde je místo na jihozápadě státu Colorado ve Spojených státech. Domorodci kmene Anasazi si tu někdy
kolem 12. století stavěli pozoruhodná skalní obydlí, vysoko nade dnem kaňonu, v místech, která se zdají téměř
© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

www.fraus.cz 1 www.skolasnadhledem.cz
OPAKOVÁNÍ Z 8. ROČNÍKU
nepřístupná. Těžko dnes posoudit, proč se usazovali v takovém nepohodlí, snad aby se ochránili před nepřízní
počasí nebo před útoky jiných kmenů. Skalní palác je jedním z největších zdejších objektů. Je to vlastně celá
vesnice vytesaná v kameni. V přední části jsou vyhloubeny kruhové obřadní místnosti. Pak následují čtvercové
cihlové budovy k bydlení, kryté shora převisem skály. Za nimi pak ve skalním masivu pokračují prostory pro
úschovu věcí. Většina skalních domů v Mesa Verde měla celkem skromné rozměry, výjimkou je však ruina tzv.
Stromového dómu, z něhož se zachovalo na 115 místností.
7. 1 . Dívali jsme se na východ slunce. 2. Dívky si oblíbily malé štěně. 3. Motýli pohybovali tykadly. 4. Domorodci žili
v malé vesničce v buši. 5. Lovci čekali na posedu na příchod jelena. 6. Sbírali jsme maliny. 7. Lyžaři se shromáždili
před hotelem a společně šli k lanovce. 8. Nad hlavou nám poletovali papíroví draci. 9. Děti utíkaly domů, protože
měly hlad. 10. Davy turistů mířily na Staroměstské náměstí.
8. c esta lemovaná břízami a topoly, posvícenské koláče, překvapili ho, cizí výrazy, mísy s buchtami, skalní útesy,
vysoko létající orli, do speciální školy, ozývaly se hlasy, ronil krokodýlí slzy, líbili se mi pštrosi a pávi, parkoviště
s opuštěnými vozidly, probíhá utkání, dva siví holubi, čekali na nás, zavolali Karlovi, Jakubovi sourozenci, zasloužilý
mistr sportu, potkali jsme se se známými z dovolené, seděli na otepi slámy, zabýval se mapami a diagramy
9. a
) seběhl k potoku, domácí zvítězili, paralenem srazil teplotu, dej spravit rozbitou žehličku, zvedal činky, ředitel
svolal poradu, vztyčená vlajka, to jsi to ale zmotal, podívali se vzhůru na věž, uvázaný pes se vzpouzel, parašutista
seskočil padákem, dostal dobrou zprávu, shrabali jsme listí, televizní zpravodajství, oheň vzplál, hrad byl
zpřístupněn veřejnosti, strnuli jsme strachem, koupila si zpáteční letenku, zásoby se ztenčily, na něco si stěžovali
10. z vysoké věže, sešli jsme se s přáteli, dívky šly společně ze školy, okénko ze sklepa, dítě ze zkumavky, nevycházeli
z údivu, z trouby voněla pečínka, vynořil se z hloubky bazénu, nosil čepici s bambulí, nespustil z ní oči, spokojili
se s průměrnými výsledky, nechtěli s námi mluvit, cesta z výletu, kluci ze sousedství, prodávala u stánku se
suvenýry, šli na vycházku se psy
11. o
bědvali jsme v restauraci, poslali jsme objednávku autobusu na školní výlet, o středověkých hradech se
vyprávějí různé strašidelné pověsti, jako první proběhl cílovou páskou, důvěru oplácel důvěrou, hovořili
o střídmějších jídlech, vypočítal aritmetický průměr, odsuzoval jeho změkčilost, rozběhl se za námi, koupíme
pěnu do koupele, chystalo se zatmění Měsíce, ztemnělý les, matčino objetí, tamější obyvatelé, domnělý pachatel
12. a) veselý – vesele, stručný – stručně, sportovní – sportovně, snadný – snadně, příjemný – příjemně,
samozřejmý – samozřejmě, domnělý – domněle, letmý – letmo, soukromý – soukromě, nerozumný – nerozumně,
tajemný – tajemně, střídmý – střídmě
b) veselý – veselejší, stručný – stručnější, sportovní – sportovnější, snadný – snazší/snadnější, příjemný –
příjemnější, samozřejmý – samozřejmější, domnělý – domnělejší, letmý – letmější, soukromý – soukromější,
nerozumný – nerozumnější, tajemný – tajemnější, střídmý – střídmější
13. a), b) 1. Na květen mi sestra sehnala brigádu. 4. N
ad hlavami shromážděných diváků zaburácely
vrtulníky.
Po Př Př Po
S S Z V
Puč Pum
nH
nK M Pt (3. p.) B Pt (4. p.)
D Pkn
Pks
S
2. N
a jaře jsme si často vzpomněli na stavění 5. Nově upravené náměstí přivítalo nadšené davy
sněhuláků. turistů.
Př Po (nevyjádřený) Po Př
JsiV MY N P Pt (4. p.)
Puč Pks
nJ Pt (4. p.) Puz U D
Č N
naS Pks N T Pkn
Pu míry Pkn
S
3. Z doruda rozpálených kamen sálalo nesnesitelně 6. Můj strýc byl jmenován trenérem mládeže.
veliké horko.
Př Po Po Př
S H S BJ
Pum Pks
M D
Pks zK V T
Pks Pkn
Pu míry R N
M
D Pu míry

14. Příklad řešení:

1. Vylekané štěně vběhlo rychle do boudy. 2. Večer půjde Petr domů.
Po Př Př Po
Š V P P
Pum Puč
Puz R Pum
V doB V
Pks D

Vyděšený Patrik utíkal domů
Viděl s námi film o horolezcích.
Na podlaze stál košík jablek.
Večer maminka vyprávěla pohádky.
Před domem čekal osamocen.
Odpoledne upekla maminka výborný ovocný koláč.
16. 1. známým – přívlastek shodný; 2. známý – jmenná část přísudku; 3. umýt – podmět; 4. umýt – předmět;
5. první – jmenná část přísudku; 6. první – doplněk; 7. první – přívlastek shodný; 8. první – podmět;
9. potoka – příslovečné určení místa; 10. potoka – přívlastek neshodný
17. 1 . jak to udělal – VV předmětná; 2. jak řekli – VV příslovečná způsobová; 3. jak vše pochopí – VV podmětná;
4. kdo přijde – VV předmětná; 5. kdo vyhraje – VV podmětná; 6. abys tam chodil – VV podmětná; 7. aby se tam
léčil – VV příslovečná účelová; 8. aby nakoupil – VV předmětná; 9. když bude pršet – VV příslovečná podmínková;
10. když mi maminka četla – VV příslovečná časová; 11. že mi to řekli – VV předmětná; 12. že v domě straší – VV
podmětná; 13. kde se ti bude líbit – VV přívlastková; 14. kde kdysi býval park – VV příslovečná místní
18. a), b) Kočkodani nemají vůbec nic společného s kočkami a nikdo netuší, jak přišli k svému jménu. – souvětí; 3 věty;
1VH a 2VH, 3VV předmětná
Žijí ve spodním patře bažinatých a příbřežních pralesů v Africe. – věta jednoduchá
Ve větvích se pohybují nadmíru obratně a využívají k tomu rovným dílem všechny čtyři končetiny. – souvětí;
2 věty; 1VH a 2VH
Před nebezpečím prchají, ale dovedou se i účinně bránit ostrými zuby. – souvětí; 2 věty; 1VH, ale 2VH
Upadne-li kočkodanovi potrava na zem, nechá ji tam ležet a najde si na stromě jiné sousto. – souvětí;
3 věty; 1VV příslovečná podmínková, 2VH a 3VH
c) nikdo – podmět; spodním – přívlastek shodný; v Africe – přívlastek neshodný; nadmíru – příslovečné určení míry;
obratně – příslovečné určení způsobu; zuby – příslovečné určení způsobu; upadne – přísudek; na zem – příslovečné
určení místa; ji – předmět; jiné – přívlastek shodný
19. 1. Zítra ráno pojedeme do Brna, protože se 3. Právě jsem dočetla knihu, která byla velmi
na Masarykově okruhu chystají automobilové napínavá, a tak ji doporučím své kamarádce.
závody, ale hned pozítří se musíme vrátit.
, ale , a tak
1VH × 3VH 1VH 3VH
, protože , která
2VV příslovečná příčinná 2VV přívlastková
2. Nesedej si na okraj lavičky, aby se s tebou 4. Když vešel do třídy a podíval se na mě, bylo mi
nepřevážila a ty ses neuhodila do hlavy. jasné, že se něco stalo.
1VH 3VH
Když, , že
, aby
a a
2VV + 3VV 1VV + 2VV 4VV
podmětná
příslovečné účelové příslovečné časové

20. a), b) Můžeme doplnit informaci o jeskynních krápníkových útvarech – krápník shora = stalaktit, zdola = stalagnit
a spojený krápník (sloup) je stalagnát.
1. Pohoří Andy, které se táhne přes téměř celý jihoamerický kontinent, je utvářeno řetězem sopek především ze
žuly pokryté vrstvou břidlice.
1VHa 1VHb
, které,
2VV přívlastková s. podřadné
2. Počasí v Kordillerách je většinou dost špatné, proto tu mohou horolezci své plány realizovat jen pár dní
v sezoně.
, proto
1VH 2VH s. souřadné
3. První, co při vchodu do jeskyně spatříte, je ledová stěna vysoká třicet metrů.
1VHa 1VHb
s. podřadné
, co,
2VV přívlastková
4. Na rozdíl od běžných jeskyní, kde jsou takové tvary vytvářeny z vápence, jsou všechny zdejší výtvory
vykouzleny z ledu.
1VHa 1VHb
s. podřadné
, kde,
2VV přívlastková
5. Odborníci se dříve domnívali, že skalní věže v Austrálii jsou pozůstatky rozsáhlého zkamenělého lesa, nyní
však převládá názor, že tyto sloupy vděčí za svůj vznik písečným bouřím a vodním smrštím.
, však
1VH × 3VH
s. souřadné
, že , že
2VV předmětná 4VV přívlastková
21. a), b) Příklad řešení:

1. Nebude-li velká zima (VV příslovečná podmínková), půjdeme za babičkou, abychom jí pomohli (VV příslovečná
účelová). 2. Zamávala jsem, dokonce na něj i zavolala, aby mě nepřehlédl. (VV příslovečná účelová). 3. Pstruzi
v našem potoce nežijí a raci se také odstěhovali, neboť voda je znečištěná. 4. Když tramvaj zastavila u nádraží
(VV příslovečná časová), uvolnila se místa, mohli jsme si proto sednout. 5. Chtěl jsem včera odpoledne přijít, ale
musel jsem zůstat doma, protože přijel strýc na návštěvu (VV příslovečná příčinná). 6. Cestou do knihkupectví
jsme potkali spolužáka, který měl nový účes (VV přívlastková), nesoucího malé štěně.
22. Pro lepší pochopení textu je vhodné vysvětlit některé pojmy: Ghetto – část města, kde žijí lidé stejného
náboženského či rasového původu, a to buď dobrovolně, nebo nedobrovolně, ghetta označovala ve středověku
čtvrti měst, kde museli žít Židé (například Josefov v Praze). První ghetto existovalo od 16. století v Benátkách
(Ghetto Nuovo), později se ale objevila v celé Evropě. Postupem času a s rozvojem průmyslové revoluce a následné
asanace měst sice vymizela, znovu byla ale vytvořena v 20. století. Tato ghetta zřídili Němci za druhé světové
války pro židovské obyvatelstvo, byly to přestupní stanice do koncentračních táborů (nacházela se například ve
Varšavě, Lodži či Terezíně).; Rabín – (též někdy česky rabi) je židovský duchovní. Slovo rabín znamená „učitel“. Je
to vždy nejvyšší duchovní pro danou zemi.; Synagoga – z řeckého synagógé („shromáždění“), hebrejsky bejt kneset
(„dům shromáždění“) nebo bejt tefila („dům modlitby“), je židovská stavba sloužící jako místo setkání, modliteb

i náboženského studia. Komplex synagogy často zahrnuje další zařízení sloužící židovské obci. Zatímco postranní
místnosti mohou plnit funkci studovny, v hlavním sále se konají bohoslužby, jejichž základ spočívá v předčítání
veršů Tóry.
a), b), c) Kde skončil golem? – věta jednoduchá
Stačí se pozdě v noci zatoulat do okolí starého židovského hřbitova na Starém Městě pražském, postát v tmavém
výklenku Staronové synagogy a možná budeme mít to štěstí a potkáme ho. – souvětí
Temná obrovitá postava s rudě doutnajícíma očima spoutaná silnými železnými pásy se objeví v mlze jako přízrak
a jako přízrak zase v mlze zmizí. – souvětí
Právě kolem nás prošel legendární pražský golem, jedna z nejtajemnějších bytostí starého židovského ghetta… –
věta jednoduchá
O vzhledu pražského „rodáka“ máme poměrně přesnou představu díky Jiráskovým Starým pověstem českým
a filmu Císařův pekař a Pekařův císař. – věta jednoduchá
Podle představy filmařů byl golem obludný hliněný obr dštící oheň a hrozivě se sunoucí troskami zdí, které
zboural. – souvětí
1VH s. podřadné
, které
2VV přívlastková
Náš golem se podle legendy objevuje v rudolfínské Praze. – věta jednoduchá

Rabín Löw stvořil z hlíny golema a z golema umělého člověka, kterému dal jméno Josille neboli Josef. – souvětí
Josef přes den pracoval a v noci hlídal ulice ghetta. – souvětí
Každý pátek vyňal rabín golemovi šém, protože v sobotu nesměl pracovat ani umělý člověk. – souvětí
1VH s. podřadné
, protože
2VV příslovečná příčinná
Jednou však na to zapomněl a golema zachvátilo šílenství. – souvětí

Běsnil, rozbíjel a ničil vše, co mu stálo v cestě. – souvětí
Zastavit ho mohl jedině jeho stvořitel. – věta jednoduchá
Rabín poručil golemovi, aby vylezl na půdu synagogy, kde ho se svými pomocníky zbavil života, a rozhlásil,
že se pomátl na rozumu a uprchl. – souvětí
a
1VH
, aby
+ 4VH
, že
předmětná a s. souřadné
2VV
, kde
5VV + 6VV
3VV přívlastková předmětné
(Souvětí je obtížné, jeho analýza je vhodná spíše pro gymnázia.)

Zároveň vydal přísný zákaz vstupu na půdu Staronové synagogy. – věta jednoduchá
Aby se zabránilo případným zvědavcům v pátrání, bylo oznámeno, že každý, kdo na půdu vstoupí,
zemře. – souvětí
2VH
Aby , že
1VV 3VVa 3VVb podmětná s. podřadné

příslovečná účelová , kdo,
4VV podmětná

Slovní zásoba a význam slova
Testové úlohy strana 13
1. a); 2. c); 3. b); 4. a); 5. b); 6. c); 7. b); 8. b); 9. b); 10. a); 11. a) hláska není syntaktickým pojmem, nebo přívlastek je
mužského rodu, ostatní substantiva jsou rodu ženského; b) písmeno jako termín náleží do grafické podoby jazyka,
ostatní do zvukové; c) větný člen, je pojmem syntaktickým, ostatní dva jsou pojmy morfologické, nebo pád je
pojmenováním jednoslovným, ostatní dvě jsou sousloví; 12. a); 13. b)

1. Slovo a sousloví, věcný význam slov
strana 14–15
2. P
říklad řešení:
1. letící pták, poletující sníh, letový řád, polétavý prach, létající talíř; 2. běhavý pták, běžící chlapec, běžný den,
běhající děti, souběžná ulice
1. Airbus, letící do New Yorku, musel nouzově přistát v Londýně. Zahlédl dron poletující nad davem protestujících.
Podle letového řádu jsme už měli být ve vzduchu! Polétavý prach je pro zdraví lidí až překvapivě nebezpečný.
Moje sestra, létající často služebně do Říma, mi konečně přivezla boty, po kterých jsem už dlouho toužila.
2. Pštros dvouprstý je pták běhavý, nelétavý. Chlapec, běžící na poslední chvíli do školy, ve spěchu přehlédl svoji
sousedku a ani ji nepozdravil. Dnes je úplně obyčejný, běžný den, plný práce a učení. Lidé pravidelně běhající
v parku nebo v lese upevňují své zdraví. Vydali jsme se ulicí souběžnou s nábřežím kolem Seiny.
3. a
) bednu – duben; ten věk – květen; prý tone – netopýr; Dyje – jedy; Teplice – petlice; vrčetec – čtverec
b) ano – opovrženíhodný
4. a
) Příklad řešení:
Maminka, balící dárek pro Anetu, použila velmi pěkný balicí papír. Jitka, žehlící narychlo moje oblíbené tričko, ani
nepoužila žehlicí prkno. Můj strýc, amatérský meteorolog, měřící už léta každý den ve stejnou dobu teplotu
a vlhkost vzduchu, by už konečně potřeboval poněkud dokonalejší měřicí techniku. Zaměstnanec specializovaného
neziskového školicího střediska, školící právě učitele v tom, jak mají učit, by se k tvrdé kantorské práci už asi
nevrátil. Můj bratr, čistící dobrovolně celé rodině „sváteční“ boty, si vybral velmi účinný čisticí prostředek.
Architekt kreslící projekt domu na kreslicím prkně je v dnešní době počítačů již minulostí. Muži holící se elektrickým
holicím strojkem se nemusí bát, že se pořežou. Spolužák lepící program divadla na nástěnku potřeboval více
lepicí pásky. Hasicí přístroj nebyl na svém místě, a tak pracovníci hasící menší požár v dílně měli spoustu práce.
b) balicí papír – sousloví (všechna slova s krátkou samohláskou tvoří s následujícím slovem sousloví); maminka
balící dárek – volné spojení slov (u slov s dlouhou samohláskou jde o volná spojení slov)
5. a
) sousloví: trojúhelník s ryskou, Spolková republika Německo, barevný papír, kyselina sírová, Bengálský záliv,
chráněná krajinná oblast
volné spojení slov: rozkvetlá louka, jedovatá rostlina, hluboké moře, dřevěný stůl
b) slovo nadřazené: nábytek; příklady slov souřadných: židle, skříň, stolek, komoda
6. P
říklad řešení:
Pythagorova věta, Štědrý den, skok daleký, kyselina citronová, minerální voda, skok vysoký, městská hromadná
doprava, pánská jízda, poštovní známka, jarní prázdniny, volný pád, Dolní Lhota, poslanecká sněmovna, mateřský
jazyk, horní komora parlamentu, střední Evropa, Česká republika, Hradec Králové, vědecko-technický park, Žďár
nad Sázavou
7. a
) 1. kolo; 2. nos; 3. pila; 4. jí; 5. horní; 6. krk; 7. granát
Tajenka: kolínka
b) kolo – např. předmět tvaru kruhu; okruh závodní dráhy; část utkání nebo zápasu
nos – 2. os., č. j., zp. rozk. slovesa nosit
pila – závod zabývající se výrobou řezaných výrobků ze dřeva; čas min. slovesa pít
jí – 3. os., č. j., zp. ozn., čas přít. slovesa jíst
horní – mající velký majetek nebo moc; související s hornictvím
krk – část těla spojující hlavu s trupem
granát – tmavě červený drahokam; dřevina plodící granátová jablka; granátové jablko; druh černého piva

2. Slovní zásoba a její obohacování

strana 15–16
1. a) Příklad řešení:
pyramida – sfinga, faraon, Egypt, Gíza, Údolí králů, hrobka, hieroglyfy
zájmeno – ohebné slovo, podstatné jméno, číslovka řadová, částice, pád, číslo
úhlopříčka – přímka, úsečka, čtverec, tečna, kružnice, pravý úhel, bod, lichoběžník
klávesnice – monitor, myš, pevný disk, procesor, operační paměť, kurzor
metafora – metonymie, personifikace, epiteton, apostrofa, rým, verš, lyrika, epika, román
kádinka – pipeta, baňka, hořák, kyselina, hydroxid, dusičnan, roztok, vodík, oxid uhličitý
b) Příklad řešení:
pyramida – starověk; zájmeno – slovní druh; úhlopříčka – geometrie; klávesnice – vybavení počítače; metafora –
literatura; kádinka – chemické pomůcky
2. P
říklad řešení:
nápad – napadnout, napadat, padat, pád, nepadat, výpad, odpad, dopad, dopadnout, dopadat
plánovat – plán, naplánovat, plánování, plánovitý, neplánovaný, plánovaný, neplánovat, plánovač
strava – strávit, stravovat, trávit, strávník, stravování, stravenka, trávení, nestrávit, natrávit
včelín – včela, včelka, včelička, včelí, včelařský, včelařův, včelařka, včelařit, nevčelařit, včelnice
mydlit – mýdlo, namydlit, nemydlit, domydlit, mýdlový, mydlina, mydlinka, mydlinkový
3. a) Text má nejblíže k odbornému funkčnímu stylu, je určen spíše pro laické zájemce o danou problematiku.
b) Příklad řešení: voda, a, půda, čas, při, velký, mít, nebo, rok, příroda, bohatství
d) tvoření nových slov: zeměkoule, nerovnoměrně, USA, m3, mořské, oběh, podprůměrný, bohatství
přejímání z cizích jazyků: hydrosféra, region, prakticky, regenerovat
přenášení významu: pánev
vznik sousloví: sluneční soustava, zemská kůra, Střední východ
e) odvozování: nerovnoměrně, mořské, oběh, podprůměrný, bohatství
skládání: zeměkoule
zkracování: USA, m3
f) pánev – metafora
3. Významové vztahy mezi slovy

strana 17–18
1. 1. nemlátíte – nelžete/nevymýšlíte si/nevytahujete se/nekecáte

2. báclo do frňáku – bouchlo/udeřilo/praštilo do nosu
dioptrie – brýle
3. praštěná slezina – bláznivý sraz / bláznivá sešlost
4. nevybruslil – to by mi neprošlo / z toho bych se nevymluvil / z toho bych nevyvázl
zdrhat – utíkat
2. věrný
3. symbióza, atom, symetrie, dialekt, statický, emigrace, expedice, gen, hobby, infekce, pointa
4. a
) slova mnohoznačná: čelo, koleno, lístek, měsíc, zebra, peřina, provaz
homonyma: klika (lze v některých případech také určit jako mnohovýznamové slovo), nalíčit (lze v některých
případech také určit jako mnohovýznamové slovo), nařídit, žít (lze v některých případech také určit jako
mnohovýznamové slovo), olupovat (lze v některých případech také určit jako mnohovýznamové slovo), vinný,
spoušť, spánek, role, vinice, hod, září, trávit, stát
b) klika – 1. a) Kluci, v mrazu neolizujte kovovou kliku u dveří! Vzpomeňte si na film Obecná škola!, b) Zatočil
klikou rumpálu. (varianty a, b – mnohoznačné slovo); 2. To byla ale klika!; 3. Zemi ovládla klika vzbouřených
generálů. (varianty 1,2,3 – homonyma)
nalíčit – 1. a) Eva se zavřela v koupelně, aby se mohla nerušeně nalíčit. b) Můj strýc z Moravy nalíčil zeď
v obýváku nazeleno. (varianty a, b – mnohoznačné slovo; varianta b je oblastní variantou užívanou na Moravě);
2. Neznámý pytlák nalíčil oko v místech, kudy chodí zvěř pít. (varianty 1,2 – homonyma)
nařídit – 1. Včera jsem si zapomněl nařídit budík na mobilu a zaspal jsem.; 2. Vedoucí nařídil svým podřízeným
mimořádnou práci přesčas, protože výroba nestačí poptávce.

žít – 1. a) Těžce raněný řidič ještě žil, bylo nutné rychle přivolat pomoc. b) Člověk by měl žít tak, aby se za sebe
nemusel sám před sebou stydět. c) Moji rodiče spolu žijí už dvacet dva let. d) Žít z jednoho nízkého důchodu
není jednoduché. e) Pavla se odstěhovala z Prahy a teď žije již několik let v malé vinařské vesnici na jižní Moravě.
f) Velké osobnosti našich dějin žily pro svůj národ a pro své ideály. g) Někteří lidé velmi intenzivně žijí (prožívají)
problémy, které se valí na náš svět. h) Za války lidé žijí v neustálém strachu. ch) Vzpomínka na zakladatele
našeho samostatného státu ještě žije. (varianty a–ch – mnohoznačné slovo); 2. V 19. století sedláci museli žít obilí
nebo trávu pouze kosami nebo srpy. (varianty 1,2 – homonyma)
vinný – 1. Soudce už rozhodl, uznal obžalovaného vinným.; 2. Svahy Pálavy, porostlé vinnou révou, jsou krásné.
olupovat – 1. a) Ze suchého stromu, který byl napaden přemnoženým kůrovcem, se začala olupovat kůra.
b) Můj děda je zvyklý olupovat nožem slupku jablek. (varianty a, b – mnohoznačné slovo); 2. Olupovat pocestné,
to bylo v době středověkých válek zcela běžné. (varianty 1,2 – homonyma)
spoušť – 1. Po vlně tsunami zůstala na japonském pobřeží nepředstavitelná spoušť.; 2. Dědova lovecká puška má
dost jemnou spoušť.
spánek – 1. Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek je pro zachování dobrého zdraví nutný.; 2. Přestože měl cyklista
přilbu, nevyhnul se menšímu poranění v oblasti spánku.
čelo – 1. Při pádu z kola si poranil čelo.; 2. Otec seděl vždy v čele stolu.; 3. Musíme opravit čelo postele.
role – 1. Získal vysněnou roli v divadle.; 2. Koupil dvě role papíru.
koleno – 1. Ošetříš mi rozbité koleno?; 2. U nás si můžete zakoupit kvalitní potrubní kolena.
vinice – 1. Vinice je místo osázené vinnou révou.; 2. Vinice je žena, která se něčím provinila.
lístek – 1. Ze stromku spadl lístek.; 2. Koupil sis již lístek na tramvaj?
hod – 1. Zkoušel jsi někdy hod oštěpem?; 2. Jste srdečně zváni na vepřové hody.
měsíc – 1. Příští měsíc budu mít narozeniny.; 2. Na nebi svítil měsíc.
zebra – 1. Zebry patří mezi lichokopytníky.; 2. K označení přechodu pro chodce stačí většinou jen zebra.
peřina – 1. Moje peřina krásně voní.; 2. Náš dvůr pokrývá sněhová peřina.
září – 1. V září začíná škola.; 2. Měsíc září na obloze.
provaz – 1. Na gymnastice se učím udělat provaz.; 2. Kup provaz.
trávit – 1. Žaludeční enzymy umožňují žaludku trávit jídlo.; 2. Kde jsi trávil letní prázdniny?; 3. Deratizátoři trávili
městské krysy.
stát – 1. Náš stát se jmenuje Česká republika.; 2. Musím stát, místo na sezení není.; 3. Ještě nevím, kolik mě bude
stát nový telefon.; 4. Takové neštěstí se nemělo stát.; 5. Za těmito slovy si budu vždy stát.
5. pracovitý – líný; přidávat – ubírat; začátek – konec
4. Vrstvy slovní zásoby

strana 18–20
1. b) wikislovník: luh – 1. les podél vodního toku s vlhkým podložím; 2. (knižně) louka
SSČ: luh – louky podél řeky (Záluží – název vesnice či města za luhem)
2. b) REJZEK, J. Český etymologický slovník. Praha: Leda, 2001.
císař – císařovna, císařský, císařství. stč. ciesař. Všesl. – p. cesarz, r. cézar (jen o římském císaři), s./ch. cesar, cézar.
Z latinského jména Caesar, nejspíš prostřednictvím gót. Kaisar (B1, B2), podle jiných z latin. adj. Caesarius (Ma).
Srov. car i král.
krabice – krabička, krabicový, krabicovitý. Str. korobica, sln. st. krabica, schránka, košík. Psl. korbica (B 8) je
odvozeno od korbú, korba, koš, jež má velmi blízko k latin. corbis t. v. Vykládá se buď jako přejetí z lat. (odtud
je i něm. Korb t. v.), nebo – vzhledem k příbuzným slovům ve slov. (viz krabatý, škraboška) – jako paralelní vývoj
z ie. (s) korbh, (s) kerbh – křivit, ohýbat! Srov. i korba .
pranostika – lidová průpovídka týkající se předpovědi počasí. Ze stř. lat. prognostica předpověď od lat. prognosis
z ř. prógnósis předurčení, předpověď (viz prognóza).
rohlík – rohlíček. Nejspíš odvozeno od stč. rohel z psl. rogúlü (srov. sln. rogljíč „rohlík“ a rógelj „roh“) od rogú,
jinak viz roh.
švindl – hov. švindlovat, švindlíř. Z něm. Schwindel t. v. původně (i dnes) závrať (přes význam – nerozvážný
obchod k nekalý obchod). Souvisí s něm. Schwinden ubývat, mizet, chřadnout, dále nejisté.

zahrada – zahrádka, zahradní, zahradník, zahradnice, zahradnický, zahradnictví, zahradničit, zahrádkář,

zahrádkářský, zahrádkářství. Takto jen č., srov. však p. ogród tv. r. ogoród zahrádka (na zeleninu). Původně
ohrazené místo, viz hrad.
vestibul – velká vstupní místnost veřejných budov, dvorana. Podle něm. Vestibül, fr. vestibule tv. z lat. Vestibulum
– předdomí, předsíň, vchod, jehož další výklad není jistý (k druhé části srov. lat. stabulum – stanoviště, stáj).
letora – povaha. Výtvor slovníkáře Klareta (14. st.), který se vykládá jako neumělý překlad lat. temper mentum
(viz temperament) jakoby od tempus, čas. Období, tedy i léto (Ma).
duna – písečný přesyp, dunový. Snad z hol. duin tv., zatímco z něm. Düne je starší č. dýna (Jug). Původ germ. slov
není jistý, často se spojuje s kelt. dúno – pahorek.
3. d
rama – z řečtiny; impresionismus – z francouzštiny, ta z latiny; soustava – původem české slovo;
kaolin – z čínštiny; sprej – z angličtiny; forte – z italštiny; manšestr – z angličtiny; technika – z řečtiny;
prestiž – z francouzštiny; dimenze – z latiny
4. a
) Masivní/Masívní lesknoucí se ploutve bariér vyrůstající z vod řeky Temže vypadají, jako by patřily nějaké velké
mořské obludě. Byly postaveny v letech 1972 až 1984, aby chránily město Londýn proti záplavám nebo vysoké
vodě. Bariéry jsou situovány asi 13 kilometrů od centra Londýna. Na šířku měří 521 metrů, obrovská ovladatelná
vrata jsou propojena ocelí vyztuženými betonovými pilíři. Za normálního stavu jsou natočena tak, že rovnou
stranou leží na dně řeky, a umožňují tak lodím proplouvat mezi pilíři. Pokud hrozí nebezpečí povodní, vrata
vysoká 18 metrů se pomocí hydraulických mechanismů zvedají vzhůru.
b) masivní/masívní – tvořený velkým množstvím hmoty, mohutný; z francouzštiny
bariéra – hráz, zábrana; z francouzštiny
situovány – umístěny; z latiny
kilometrů – násobná jednotka pro délku, 1 000 metrů; z řečtiny
centrum – střed; z latiny
pilíř – sloup; z románských jazyků
hydraulický – využívající energii kapalin; z řečtiny
mechanismus – pohyblivá soustava; z řečtiny
c) obludě – příšeře, nestvůře; normálního – běžného, obvyklého
d) řeka – vodní tok; ocel – kov
e) 1. 2.
1VH s. podřadné 1VH s. podřadné
, jako , aby
2VV příslovečná způsobová 2VV příslovečná účelová
f) (Přísudky jsou vyznačeny vlnovkou, podměty podtrženy.)

7 2 1 5 5 6 8 2 1 5 7 1 1 8 5 6 1
Za normálního stavu jsou natočena (vrata) tak, že rovnou stranou leží na dně řeky, a umožňují tak lodím
5 7 1 8 5 1 1 1 2 4 1 3 7 2
proplouvat mezi pilíři. Pokud hrozí nebezpečí povodní, vrata vysoká 18 metrů se pomocí hydraulických
1 5 6
mechanismů zvedají vzhůru.
5. b
) slova knižní: říci, což
historismy: díže – dřevěná nádoba na mísení těsta; kopist – nástroj na hnětení těsta; plamenice (i podplamenice)
– lid. placka nebo šiška z chlebového těsta, posypaná kmínem nebo mákem a pečená na kraji pece u plamene;
posvícení – tradiční výroční slavnost s hostinou a veselicí (původně na paměť posvěcení místního kostela)
archaismy: neb, otevřhuba
6. k
nižní: rámě, velebit, dítko, šat
archaismy: kantor, šenkýř, jícha, apatyka
historismy: onuce, panoš, grešle, píď
7. b
) 1. lokomotiva ruské výroby = sergej; 2. kovová zarážka = čuba; 3. posunovač = šupák; 4. čtyřnápravový vagon
= čtyřosák; 5. železničář = ajznboňák; 6. odpojit vagon = odhenkovat; 7. kolej = šína; 8. lokomotiva s vystouplou
přídí = bardotka; 9. poslední noční vlak = flamendr; 10. osobní vlak = courák; 11. vlak určený k posunu vagonů
nebo nehodový vlak = bída (šoupák); 12. seřazovací nádraží = ranžír; 13. dieslová lokomotiva = traktor

Souhrnná cvičení a testové úlohy

Souhrnná cvičení strana 21
1. a) 1. Veselí chlapci běhali bosi. 2. V blízkém městě vybudovali nový stadion. 3. V zimě pojedeme do Vysokých
Tater. 4. Pilné včely sbíraly pyl. 5. Sousedovi synové přivezli dědečkovi černé uhlí. 6. V pokoji budu mít světlý
nábytek. 7. Skener je vhodné vstupní zařízení pro digitalizaci fotografie. 8. V matematice žáci rýsovali pravý úhel.
b) Vysoké Tatry, černé uhlí, vstupní zařízení, pravý úhel
c) veselí – smutní; bosí – obutí; blízký – daleký; nový – starý; vysoký – nízký; pilný – líný; černý – bílý; světlý –
tmavý; vhodný – nevhodný/nepřiměřený; vstupní – výstupní; pravý – levý
d) Příklad řešení: městský, měšťan, náměstí, městečko, předměstí, městys, velkoměsto, maloměsto
e) stadion, skener, digitalizace, fotografie, matematika
f) 1. Po Př 6. Př Po
Ch Bě BM JÁ
Pks
D Pum
V
Bo
Pt
vP N
S Pks
2. P
říklad řešení:
a) hudební skladatel, státní hymna, lidová píseň, houslový klíč, nota osminová, durová stupnice, zobcová flétna
b) kytara, píseň, hudba, opera, libreto, stupnice, zpěvník
c) slovo nadřazené: školní předmět
slova souřadná: český jazyk, matematika, dějepis, zeměpis, tělesná výchova, informatika
Testové úlohy strana 21–22
1. a); 2. c); 3. a); 4. b); 5. b); 6. a); 7. a); 8. b); 9. a); 10. b); 11. a); 12. c); 13. b); 14. c); 15. a); 16. b)

Nauka o tvoření slov

1. Tvoření slov a stavba slova
strana 23–25
1. a) Tvoření slova: b) Stavba slova:

Přístavba je část budovy, kterou někdo přistavěl.
předpona
odvozené slovo pří stav ba příponová část
základové slovo při stav ět
stav b(a) koncovka

slovotvorný prostředek –
příponová část stav ení
přístav ba 1 -ba
vý stav ba nulová koncovka
přistav ě(t) 5
pod stav ec (0)
přistav (í) 5 i→í hlásková změna
příponová část
slovní druh předponová část

kořen
slovotvorný základ
2.
1, 4 2, 5 5, 6 3 1, 4 2, 5 1, 4 5, 6
nej vý znam n ějš í pod neb í vý rob ek (0) po břež í
1, 4 3 2, 5 1, 4 5, 6 3 5, 7 3
3 5, 6 3 2, 5 3 5, 6 1, 4 2, 5
pra les n í uč i tel (0) roz pál en ý po zn a t
1, 4 2, 5 2, 5 5, 7 1, 4 2, 5 3 5, 6
3. a
) při-mo-ta(t), u-byt-ova(t), pod-prů-měr-n(ý), vy-syp-an(á), po-díl-ník, pře-vrat-n(ý), z-už-ova(t), vy-prav-i(l),
prů-vod-c(e), od-měn-i(t), při-pout-an(ý), sněh-ul-ák
Přimotal se u nehody.; Ubytovali se hned po příjezdu do hotelu.; Dosáhla podprůměrných výsledků.;
Na stole zůstala vysypaná mouka.; Podílník vlastní část společnosti.; Jde o převratný objev.; Maminka mi bude
zužovat kalhoty.; Na dovolenou se vypravil rychle.; Náš průvodce měl velké znalosti.; Ráda tě odměním za
pomoc.; Byl připoutaný řetězem ke stromu.; Sněhulák ještě neroztál.
c) Příklad řešení:
přimotat – motat, zamotat; ubytovat – ubytovna, bytový; podprůměrný – průměr, nadprůměrně;
vysypaná – sypat, sypký; podílník – rozdíl, dělení; převratný – návrat, převrat; zužovat – zužovaný, úžit;
vypravil – výprava, výpravný; průvodce – průvod, vodit; odměnit – odměna, změnit; připoutaný – spoutaný,
pouta; sněhulák – sněhový, sněhule
d) Příklad řešení:
přimotal, přimotají; ubytovali, ubytuji; podprůměrným, podprůměrných; vysypaní, vysypanými; podílníkovi,
podílníka; převratných, převratným; zužoval, zužuješ; vypravíme, vypravíte; průvodci, průvodcích; odměním,
odmění; připoutaného, připoutanému; sněhuláku, sněhuláků

4. a
odpadkový koš zakutálené jablko
připažené paže nadměrná váha
propečený bůček důstojný obřad
uklizený pokoj rozkvetlé stromy
rozsvícená lampa bezpracný výdělek
b) při-paž-en(é); u-kliz-en(ý); nad-měr-n(á); roz-kvet-l(é)
5. a
) římské, nejznámějších; starověkého, dějiště, gladiátorských; námořní bitvy; většina; oválný, postaveno;
posíleny, kovovou; místo, vyhrazené
b) místo
6. a
) 1. Ze skály vytryskl léčivý pramen. 2. Mezi obilím se modraly chrpy a červenaly vlčí máky. 3. Hovořili jsme
o nejvýznamnějších českých malířích. 4. Původní obyvatelé země se později vystěhovali. 5. Mezi rozkvetlými
větvičkami lípy poletovaly včely. 6. Zúčastnili jsme se exkurze do nově vybudované vodárny. 7. Bedřichu
Smetanovi se podařilo v Mé vlasti vylíčit krásy naší země a kus naší historie. 8. Jak dlouho jste byli na dovolené
u známých v Itálii?
b) léč-i-v(ý); větv-ičk(ami); z-účast-ni-l(i); vy-bud-ova-n(é); vod-árn(y)
2. Tvoření nových slov

strana 25–27
1. a), b), c) odvozování: kovový, počítač, kolečko, podzámčí, předškolák, oslí, namodralý, příhoda, lékař, kravín,
pozemek, porybný, plavba, vdoleček, poslankyně, rybařit, výskok
skládání: autoopravna – N, zeměkoule – N, hnědooký – V, Československo – N, plynojem – V, dalekosáhlý – V
zkracování: TANAP – Tatranský národní park, VŠE – Vysoká škola ekonomická, MŠMT – Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy, str. – strana, JAMU – Janáčkova akademie múzických umění, Sportka – sportovní
kancelář, př. Kr. – před Kristem
d) Příklad řešení:
příponou: lékař
předponou: výskok
koncovkou: oslí
předponou a koncovkou: příhoda
předponou a příponou: pozemek
2. Učitelka je žena, která dělá stejnou práci jako učitel. Konírna je budova, ve které jsou ustájeni koně.
učitel ka 1 -ka kon írna 1 -írna

učitel (0) 1 – kůň (0) 1 ů–o
Stejně tvořená slova: Stejně tvořená slova:

ředitelka, lékařka, prodavačka, inženýrka strojírna, papírna, mrazírna
Zobecnění: Zobecnění:
názvy ženských povolání utvořené přechylováním názvy budov a míst
3. M
OV – Mezinárodní olympijský výbor; KČT – Klub českých turistů; MMF – Mezinárodní měnový fond;
KRNAP – Krkonošský národní park; RZ – Rukopis zelenohorský; OSN – Organizace spojených národů
les
lesík lesní lesnatý prales lesník lesovna lesák zalesnit
lesíček pralesní lesnický lesníkův lesákův lesácký zalesněný

5. a
zeměpisné názvy: České středohoří, Černomořská nížina, Středoindická pánev, Středočeský kraj, Středoafrická
republika
názvy obcí: Pětipsy, Hrdlořezy, Kozolupy, Kozojedy
příjmení: Skočdopole, Křivohlavý, Nejezchleba, Bělohubý
rodná jména: Dobromila, Svatopluk, Božetěcha, Jarmila, Jaroslav, Květoslav
6. b
) (Slova jsou uvedena v základním tvaru.)
tvoření nových slov odvozováním: rodinný, zázemí, najít, ústavní, péče, umístěn, rodič, nezajímat, projev,
zájem, propadat, zatopený, zúčastnit, prázdniny, období, moravský, záplava, pobyt, náhradní, rodina, položený,
bezpečný, Javorník, zamilovat, pěstoun, Klemešovi, sluníčko, návštěva, pěstoun, úžas, dívenka, ústavní, získání,
nasycení, vysvědčení, jednička, dvojka, jediný
tvoření nových slov zkracování: FOD
tvoření nových slov skládáním: jedenáctiletý, pololetní
přejímání slov z cizích jazyků: relaxační, psycholog, konstatovat, deprivace, spontánně, matematika
spojování slov v sousloví: třetí třída, Dětský domov Lázně Jeseník, náhradní rodinná péče, dětský domov
přenášení významu: odeznít (blok paměti), dojít (k bloku paměti), blok (paměti)

1. a) (Slovotvorný základ je podtržen.)

ne-pří-tel(e), znač-k-uj(í), v-záj-em-n-ě, sp-án-k-ov(é)
b) slova přejatá: kilometr, teritorium, temporální, kontakt
slovo složené: kilometr
sousloví: čas od času, pachové žlázy
sousloví: letní čas, zimní čas, budoucí čas, ztráta času
složenina: časoměrný, časoměřič, časomíra, časopis, časoprostor
d) kilometr – km
e) při, pomocí
f) Sloni (Po) mají (Př) vynikající (Pks) čich (Pt) a při pastvě (Puč) v hustém (Pks), vysokém (Pks) porostu (Pkn) čas
od času (Puč) pátrají (Př) vztyčeným (Pks) chobotem (Puz) po okolí (Pum).
g) …, že se jednotlivci ve stádě … – VV podmětná
…, že se při kontaktu … – VV přívlastková
2. a) vyjet, pochválit, nést, strčit, sbírat, provést, mávat, uspat, tisknout, zvonit, rozsypat, jezdit
b) středověk, zvláštnost, teploměr, hospodářství, okamžik, knihkupec, prales, velkoobchod, přepis
1. a); 2. b); 3. c); 4. a); 5. b); 6. c); 7. a); 8. c); 9. c); 10. a); 11. b); 12. c); 13. c); 14. a); 15. b); 16. c); 17. b); 18. c); 19. a)

TVAROSLOVÍ
Tvarosloví
1. Slovní druhy – slova ohebná a neohebná
strana 30
1. 1 . Za (7) devatero (4) horami (1), devatero (4) řekami (1) a (8) devatero (4) lesy (1) stojí (5) chaloupka (1). Před (7)
chaloupku (1) každé (3) ráno (1) vyjde (5) babička (1) a (8) povídá (5): „Ach (10), proč (6) já (3) bydlím (5) tak (6)
daleko (6).“
2. „Dobrý (2) den (1), to (3) je (5) rádio (1)? Já (3) jsem (5) dneska (6) našla (5) peněženku (1). A (8) bylo (5) v (7) ní
(3) sto (4) tisíc (4) korun (1). A (8) byl (5) tam (6) i (8) lísteček (1) s (7) adresou (1). Miloš (1) Novák (1), Květinová (2) 8
(4), Praha (1) 10 (4). Zahrajte (5) mu (3) prosím (5) písničku (1)…“
2. a), b)
1. ať (všechna ostatní slova jsou ohebná)
2. kolo (všechna ostatní slova jsou neohebná)
3. kdysi (všechna ostatní slova jsou ohebná)
4. čí (všechna ostatní slova jsou neohebná)
3. a) 1. nahoru (6); 2. na horu (7, 1); 3. nahoře (6); 4. na hoře (7, 1); 5. dohromady (6); 6. do hromady (7, 1); 7. na konec
(7, 1); 8. nakonec (6); 9. za tím (7, 1); 10. zatím (6); 11. navečer (6); 12. na večer (7, 1); 13. v tom (7, 1); 14. vtom (6)
b) (z) okna – podstatné jméno, 2. p., č. j., rod stř., vz. město
jejíž – zájmeno, 2. p., č. j., rod ž.
nás – zájmeno, 4. p., č. mn.
těšil jsem se – sloveso těšil, sloveso jsem, zájmeno se; 1. os., č. j., zp. ozn., čas min., vid N, rod čin.
všechno – zájmeno, 1. p., č. j., rod stř.
nic – zájmeno, 4. p.
mám – sloveso, 1. p., č. j., zp. ozn., čas přít., vid N, rod čin.
(v) tričku – 6. p., č. j., rod stř., vz. město
4. 1. Kéž (9) by (5) padal (5) konečně (6) sníh (1)! 2. Nevím (5), kdo (3) nám (3) s (7) tím (3) domácím (2) úkolem (1)
poradí (5). 3. Počkám (5) na (7) tebe (3) asi (9) pět (4) minut (1), víc (6) ne (9). 4. Jejda (10), to (3) mě (3) nenapadlo
(5). 5. Říkal (5), že (8) brzy (6) prodají (5) babiččin (2) dům (1). 6. Když (8) budeš (5) chtít (5), také (6) tam (6) půjdu
(5). 7. V (7) dálce (1) někdo (3) zakřičel (5) hurá (10). 8. Moje (3) maminka (1) pracuje (5) jako (8) recepční (1).
2. Podstatná jména
strana 31–32
1. a) iglú – nesklonné, 1. p., č. mn., rod stř.; výpravách – 6. p., č. mn., rod ž., vz. žena; bydlení – 3. p., č. j., rod stř., vz.
stavení; svícení – 3. p., č. j., rod stř., vz. stavení; metr – 4. p., č. j., rod m. neživ., vz. hrad; zemí – 7. p., č. j., rod. ž., vz.
kost; lavice – 1. p., č. j., rod ž., vz. růže; výstupkem – 7. p., č. j., rod m. neživ., vz. hrad
konkrétní: obyvatel, iglú, lampa
abstraktní: šikovnost, důvtip, vaření
c) j. č. mn. č.
1. sněhové iglú 1. sněhová iglú
2. sněhového iglú 2. sněhových iglú
3. sněhovému iglú 3. sněhovým iglú
6. sněhovém iglú 6. sněhových iglú
7. sněhovým iglú 7. sněhovými iglú
d) šikovnosti a důvtipu; k vaření a svícení, ale také k ohřátí; lavice nebo postel
2. a) (o) lavičkách, (se) šakaly, nitě/niti, stromy, (s) díly, lvi, (s) přáteli, předsedovi, (na) zřeteli, smysly
Bavili se o nově natřených lavičkách. Psi vyli se šakaly. Bez tmavé nitě/niti ti to nemohu zašít. Zadívali se na rozkvetlé
stromy. Seznámím se s literárními díly Karla Čapka. Lvi se líně procházeli v ohradě. Sejdeš se s přáteli odpoledne?
Řekneme o tom předsedovi školního parlamentu. Měj má slova na zřeteli. Učí se jmenovat lidské smysly.

TVAROSLOVÍ
3. a), b) 1. uhlí – hromadné (ostatní podstatná jména jsou pomnožná)

2. nůžky – pomnožné (ostatní podstatná jména jsou hromadná)
3. kniha – konkrétní (ostatní podstatná jména jsou abstraktní)
4. peří – hromadné (ostatní podstatná jména jsou látková)
4. 1. Máme účet u České spořitelny. 2. Barokní lékárna se jmenovala U Bílého jednorožce. 3. Babička si oblíbila
minerální vodu Poděbradku. 4. Skladbu zahráli členové Smetanova kvarteta. 5. Chtěla bych studovat na
Filozofické fakultě Univerzity Karlovy obor historie filozofie. 6. Hlavní součástí Bunsenova kahanu je mísicí
trubice. 7. Pan Rybář je hlavní postavou Nerudovy povídky Hastrman. 8. Přečti si článek Josefa Jungmanna
O jazyku českém. 9. Letošní Vánoce byly opět bez sněhu.
5. a) 1. Prázdniny jsme strávili u babičky v Břeclavi. 2. Cesta z Opavy do Ostravy je lemována lipami. 3. V Mladé
Boleslavi vyrábí automobily. 4. Klatovy jsou známé pěstováním karafiátů. 5. Dědeček se narodil v Chrudimi.
6. Cyklistická stezka vedla do Toužimi. 7. Karlovy Vary jsou známé lázeňské město. 8. V Čáslavi jsme se setkali
s našimi společnými přáteli. 9. Úvaly leží nedaleko Prahy. 10. Petr dostal výhodné zaměstnání v Příbrami.
3. Přídavná jména
strana 32–34
1. 1. Přinesl jsem Ondrovi Hrabalovy Pábitele, protože se líbili mně, tátovi i bratrovi. 2. Oba bratranci byli maličcí.
3. Bratrovy e-maily byly plné zážitků z cest. 4. Naši sousedé jsou milí lidé. 5. Přinesl jsem dědečkovi ukázat fotky
z dovolené. 6. Koupili jsme pravý včelí med. 7. Otcovy léky ležely na nočním stolku. 8. Potkal jsem Liborovy
rodiče. 9. Za dvorkem běhal hladový cizí pes. 10. Nad loukou poletovali běloučcí motýlci. 11. Sestra měla nové lila
šaty. 12. Na oslavu přijeli i švagrovi příbuzní.
příd. jméno tvrdé příd. jméno měkké příd. jméno přivlastňovací
voda studená minerální maminčina
zážitek nádherný nevšední tatínkův
prázdniny krátké letní Honzovy
3. 1. Rok od roku byl známější.

2. Po dovolené budeme střídmější, aby si i žaludek konečně odpočinul.
3. Byl to nejupřímnější člověk, kterého jsem dosud poznal.
4. Radka byla skromnější, než jsem čekal.
5. Můj pokoj je nejtemnější v celém domě.
4. raná zelenina, bylinný čaj, sedmiramenný svícen, Jelení příkop, nehostinný kraj, cestovní pas, celodenní výlet,
postranní úmysly, denní povinnosti, francouzští impresionisté, babiččiny brýle, tužší maso, nevinná nabídka,
úterní rozvrh, souhrnná tabulka, havraní vlasy, byl nevinen, měkounký chléb, vinný ocet, nový ceník, ranní mlhy,
selečí kolínka
5. ranní čaj tulení mládě
okenní rám kamenná zídka
vinná réva osvícený panovník
senná rýma desetinná čárka
jeskynní jezírko hrdinný/hrdinský čin
křeččí skrýš cenné papíry
6. tibetští mniši, řečtí filozofové, krkonošští návštěvníci, horští vůdci, krasobruslařští fanoušci, afričtí sloni,
holandští malíři, norimberští občané, loupežničtí synci, řezničtí učňové/učni, pekařští závozníci, kroměřížští
lékaři, plzeňští studenti, třebíčští řidiči, tuniští obyvatelé
7. Doporučujeme pracovat se SSČ, popřípadě formou skupinové práce.
Příklad řešení:
Petr je chytrý kluk. – Soused je vychytralý podvodník.; Dědeček měl srdeční záchvat. – Odhodila jsem srdcového
krále. – Byl to srdnatý muž. – Posílám ti srdečný pozdrav z dovolené.; V jakém patře se nachází oční oddělení? –
Můj bratr je okatý klučina. – Můj otec se stal očitým svědkem nehody.; Snědl celý koláč. – Celkový dojem je velmi
kladný. – Podal mi celistvý výklad o dané problematice.; Kup kostkový cukr. – Na hlavě nosí kostkovaný šátek.;
Na trh se dostal nový vlasový šampon. – Můj synovec je velmi vlasatý kluk.; Jeho živelný projev nás brzy vtáhl do
děje. – Povodeň je jednou z živelních katastrof.; Rozbila hliněný džbán. – V chemii jsme se učili o oxidu hlinitém.

TVAROSLOVÍ
4. Zájmena a číslovky
strana 34–35
1. tvé (přivlastňovací); 2. nimi (osobní), čemkoli (neurčité); 3. mých (přivlastňovací); 4. kterými (vztažné);
5. nikoho (záporné), té (ukazovací); 6. komu (tázací); 7. samy (ukazovací); 8. všemi (neurčité)
Vezmi si s sebou svačinu a pití. – Uklouzl a praštil sebou na ledě.; Chlapci šli sami potmě do lesa. – Dívky si
chtěly vyprávět samy.; Naši známí přijedou na víkend. – Mluvili o naší okrasné květinové zahradě.; Chystal se
mě napadnout cizí pes. – Pomohl mně s domácím úkolem.; Byl to jejich poslední školní týden. – Bavili se o jejích
nových šatech.; Chlapci, již přišli pozdě, se ani neomluvili. – Dívka, jíž se obvinění z krádeže týkalo, mlčela.
b) s sebou/sebou – osobní (zvratné), se; sami/samy – ukazovací, sám/sama; naši/naší – přivlastňovací, naše; mě/
mně – osobní, já; jejich/jejích – přivlastňovací, jejich/její; již/jíž – vztažné, jenž/jež
3. 1. Malé kotě se mě/mne, ho/jej, někoho, lecčeho, čehosi, kohosi bojí.; 2. Určitě si mě/mne, ho/jej, někoho, lecčeho,
čehosi, kohosi všiml.; 3. Diskutovali o mně, něm, někom, lecčem, čemsi, komsi.; 4. Mně, jemu, někomu, lecčemu,
čemusi, komusi to pomůže.
4. 1. on – osobní, vás – osobní; 2. někteří – neurčité, se – osobní zvratné, jim – osobní; 3. vaši – přivlastňovací,
našimi – přivlastňovací; 4. tím – ukazovací, tutéž – ukazovací; 5. je – osobní, sobě – osobní zvratné; 6. jí – osobní,
to – ukazovací; 7. tato – ukazovací, nás – osobní, svým – přivlastňovací; 8. nám – osobní, sám – ukazovací;
9. každému – neurčité, se – osobní zvratné, něco – neurčité; 10. co – vztažné, se – osobní zvratné, mu – osobní;
11. oni – osobní, nám – osobní, ničem – záporné; 12. ti – osobní, nic – záporné; 13. to – ukazovací, já – osobní;
14. se – osobní zvratné, žádné – záporné, naší – přivlastňovací, kterou – vztažné; 15. lecčemu – neurčité, se –
osobní zvratné
5. určité neurčité
základní osm, se sedmi, tisíci, jedno, dvaadvacet mnoho
řadové dvacátý, na devadesáté, druhá, na třetím několikátý
druhové šestery, dvojí, čtvery, patery, jedny několikerý
násobné pětkrát, jednou, dvojnásobný mnohokrát
6. a) 1. Dočetli jsme na 28. stranu. 2. Obrázek je na straně 95 dole. 3. V roce 1945 byla ukončena 2. světová válka.
4. Na společném projektu se dohodl se 3 spolužáky. 5. V XII. kapitole se seznámíme s nejdůležitějšími fyzikálními
zákony. 6. Karel IV. byl synem Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny. 7. Bydlíme ve 3. patře. 8. Od 22. 12.
máme zimní prázdniny. 9. Zahájení zkoušek je ve 14 hodin, vyhlášení výsledků bude po 17. hodině.
b) 1. na dvacátou osmou stranu; 2.na straně devadesát pět; 3. v roce (jeden) tisíc devět set čtyřicet pět / v roce
devatenáct set čtyřicet pět / v roce (jeden) tisíc devět set pětačtyřicet / v roce devatenáct set pětačtyřicet, druhá
světová válka; 4. se třemi spolužáky; 5. ve dvanácté kapitole; 6. Karel Čtvrtý; 7. ve třetím patře; 8. od dvacátého
druhého dvanáctý; 9. ve čtrnáct hodin, po sedmnácté hodině
7. oba moji bratři – obou mých bratrů, oběma mým bratrům, oba mé (moje) bratry, oba mí (moji) bratři, obou mých
bratrech, oběma mými bratry
rok devatenáct set osmdesát devět (tisíc devět set osmdesát devět) – roku (roka) devatenáct set osmdesát devět
(tisíc devět set osmdesát devět – toto bude ve všech pádech stejné), roku devatenáct set osmdesát devět, rok
devatenáct set osmdesát devět, roku devatenáct set osmdesát devět, roku (roce) devatenáct set osmdesát devět,
rokem devatenáct set osmdesát devět
troje sjezdové lyže – trojích sjezdových lyží, trojím sjezdovým lyžím, troje sjezdové lyže, troje sjezdové lyže,
trojích sjezdových lyžích, trojími sjezdovými lyžemi
naše první veřejné vystoupení – našeho prvního veřejného vystoupení, našemu prvnímu veřejnému vystoupení,
naše první veřejné vystoupení, naše první veřejné vystoupení, našem prvním veřejném vystoupení, naším prvním
veřejným vystoupením
tisíc nápadů – tisíce nápadů, tisíci nápadům, tisíc nápadů, tisíci nápadů, tisíci nápadů, tisícem nápadů
miliarda světelných let – miliardy světelných let, miliardě světelných let, miliardu světelných let, miliardo
světelných let, miliardě světelných let, miliardou světelných let
dva tisíce šest set let – dvou tisíc (tisíců) šesti set let, dvěma tisícům šesti stům letům, dva tisíce šest set let, dva
tisíce šest set let, dvou tisících šesti set letech, dvěma tisíci šesti sty lety
dvojnásobné nebezpečí – dvojnásobného nebezpečí, dvojnásobnému nebezpečí, dvojnásobné nebezpečí,
dvojnásobné nebezpečí, dvojnásobném nebezpečí, dvojnásobným nebezpečím
tři sta šedesát čtyři návštěvníků – tří (třech) set šedesáti čtyř (čtyřech) návštěvníků, třem stům šedesáti čtyřem

TVAROSLOVÍ
návštěvníkům, tři sta šedesát čtyři návštěvníků, tři sta šedesát čtyři návštěvníci, třech stech šedesáti čtyřech
návštěvnících, třemi sty šedesáti čtyřmi návštěvníky
sto dvacet šest nových domů – sto dvaceti šesti nových domů, sto dvaceti šesti novým domům, sto dvacet šest
nových domů, sto dvacet šest nových domů, sto dvaceti šesti nových domech, sto dvaceti šesti novými domy
8. 20% / 20procentní sleva; 15kg / 15kilogramové závaží; 4násobný vítěz; 12° / 12stupňové pivo; 10letý kluk;
100korunová bankovka
9. třímetrový skok; padesátkrát; dvoudenní výlet; pětistý devátý / pětistá devátá / pětisté deváté
5. Slovesa a jejich mluvnické kategorie, tvary slovesa být, přechodníky

strana 36–38
1. 1. nepřijdu – 1. os., č. j., zp. ozn., čas bud., rod čin., vid D; omluv – 2. os., č. j., zp. rozk., rod čin., vid D
2. byli by napsali – 3. os., č. mn., zp. podm., čas min., rod čin., vid D.; věděli by – 3. os., č. mn., zp. podm., čas přít.,
rod čin., vid N
3. budu číst – 1. os., č. j., zp. ozn., čas bud., rod čin., vid N; je – 3. os., č. j., zp. ozn., čas přít., rod čin., vid N
4. vyvětrejte – 2. os., č. mn., zp. rozk., rod čin., vid D
5. budou vystaveny – 3. os., č. mn., zp. ozn., čas bud., rod trp., vid D
6. poprosila – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min., rod čin., vid D; odpověděli bychom – 1. os., č. mn., zp. podm., čas přít.,
rod čin., vid D
7. staví (se) – 3. os., č. j., zp. ozn., čas přít., rod trp., vid N
2. byl/byla/bylo by přečten/přečtena/přečteno – vid D; byli/byly/byla bychom uběhli/uběhly/uběhla – vid D;
trénujte – vid N; češme se – vid N; budou přivoláni/přivolány/přivolána, přivolají se – vid D; budu pít – vid N;
dovařil jsi – vid D
3. a) Před vypracováním cvičení si zopakujeme tvoření přechodníků – přechodník přítomný se tvoří z přítomného
kmene, vyjadřuje současnost; lépe přechodník pro současnost, aby název neevokoval v žácích pouze současnost
s časem přítomným. Přechodník minulý se tvoří z minulého kmene, lépe přechodník pro minulost.
vzpamatovav se – přechodník minulý; nenechav – přechodník minulý; uchopiv – přechodník minulý; rozžehnav
– přechodník minulý; bloudíc – přechodník přítomný; vítajíc – přechodník přítomný; žehrajíc – přechodník
přítomný; nemaje – přechodník přítomný; vytáhnuv – přechodník minulý; vsednuv – přechodník minulý
b) jako by – jako kdyby; s ní – s tou
4. Při kontrole vět se zaměříme zejména na to, odpovídá-li tvar přechodníku rodu a číslu. Před tvorbou vět určíme
mluvnické kategorie přechodníků, zopakujeme funkce přechodníků – vyjádření současnosti a předčasnosti.
1. Nakoupivše vše potřebné, pustili se do pečení narozeninového dortu. 2. Pozorujíc nebe, vzpomínala na
příjemně strávené volné dny. 3. Myslíc na zkoušky, nevnímala okolí. 4. Obléknuv si kabát, vyrazil do práce.
5. Běže na tramvaj, vymýšlel omluvu pozdního příchodu. 6. Jdouce kolem výlohy knihkupectví, konečně je
napadly vhodné dárky rodičům. 7. Loď odrazivši od břehu, vyplula na širé moře.
přechodníky minulé: Poznavše nás, zamávali nám.; Uviděv ve snu strašidlo, roztřásl se strachy.; Dcera probudivši
se před obědem, měla hlad.; Zaspav do práce, nestihl autobus.; Děti dokreslivše ovoce, uklidily si věci do kufříku.
přechodníky přítomné: Dívky jdouce po louce, trhaly květiny do vázy.; Stařenka sedíc na lavičce před domem,
pletla.; Muž odpovídaje na otázky, zčervenal v obličeji.; Malé dítě smějíc se mi, spadlo do louže.; Žáci píšíce
diktát, zapotili se.
6. babička jdouc z lesa, nesouc roští
7. běžíce; vidíc; uvařivše; odpočívajíc; zasvítivši; zaběhnuvše; mávajíce; zapsavši
8. 2. os., č. j., zp. ozn., čas přít. jsi
1. os., č. mn., zp. rozk. buďme
3. os., č. j., zp. ozn., čas bud. bude
1. os., č. j., zp. podm., čas přít. byl/byla/bylo bych
2. os., č. mn., zp. podm., čas přít. byli/byly/byla byste
3. os., č. j., zp. podm., čas min. byl/byla/bylo by býval/bývala/bývalo
1. os., č. mn., zp. podm., čas min. byli/byly/byla bychom
přechodník min., rod ženský byvši

TVAROSLOVÍ
9. a) vezl se – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min., rod čin., vid N
cupkal – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min., rod čin., vid N
zhrozil se – 3. os., č. j., zp. ozn., čas min., rod čin., vid D
neprokáže – 3. os., č. j., zp. ozn., čas bud., rod čin., vid D
chcete – 2. os., č. mn., zp. ozn., čas přít., rod čin., vid N
vybuchli – 3. os., č. mn., zp. ozn., čas min., rod čin., vid D
b) Slezl z osla, nabídnuv své místo chlapci.; Stařeček i hošík slezevše, celí spletení kráčeli vedle osla.;
Vzavše osla na ramena, nesli ho městem.
10. 1. Rodiče čekali doma na děti, které se opozdily. 2. Chlapci si vyrobili papírové draky, ale ti nelétali vysoko.
3. Přečetli jsme knihy, jež se nám líbily. 4. Lidičky se seběhli na návsi. 5. Ledoborce vypluly. 6. Prázdninové dni
rychle utekly. 7. České tenistky vyhrály. 8. Na schůzi se sešly všechny vedoucí prodejen. 9. Stovky lidí stály před
kinem, aby zhlédli/zhlédly nový film. 10. Přišli jste včas? 11. Žáci i žákyně hráli košíkovou. 12. Kůzle a hříbě se pásly
na louce.
6. Příslovce
strana 38–39
Ráno jsem se probudil, ale oči jsem nechal ještě zavřené. Dole, pár metrů pode mnou, přešlapovaly Lucka a Cilka.
Hlasitě frkaly, hrabaly kopyty a čekaly, až slezu ze sena. Měly už hlad. „Csss!“ sykl jsem skoro neslyšně a Lucka
zaržála. Bylo po snění. Teď už musím slézt chtě nechtě. Začaly by hrozně vyvádět. Shodil jsem ze sebe těžký
beraní kožich a seskočil mezi koně. Cilka přešlápla a strčila hlavu do prázdného žlabu. Zato Lucka do mne
nečekaně drcla svou štíhlou chytrou hlavou, že jsem málem upadl po zádech do hnoje. „No tak, stará, no tak.
Hned ti dám, neboj.“
poměrně rychlý; samozřejmě pravidelný; trochu šťastný; nesmírně trpělivý; málo oddaný; velmi bystrý
3. všude – místa; jinde – místa; téměř – míry; denně – času; zákonitě – způsobu; třeba – způsobu; raději – způsobu;
až – míry; skutečně – způsobu; okamžitě – času
4. a) 1. Podnikaví lidé zavěšovali špačkům budky na nejvyšší strom mezi lidskými obydlími. 2. Léčebný pobyt
ve Františkových Lázních byl výtečný. 3. Koupili jsme si novou myčku nádobí. 4. Sýkory u nás jako obvykle
přezimovaly. 5. Turisté se zastavili na malé planince, shlíželi dolů na jezero, které se třpytilo v ranním slunci.
6. Letošní podzim byl typický svými sychravými ranními mlhami. 7. Výzkumné ústavy vyvíjely nový materiál.
1. vždy zavěšovali; 2. byl určitě výtečný; 3. včera jsme si koupili; 4. každoročně přezimovaly; 5. unaveně se
zastavili, radostně shlíželi, zářivě se třpytilo; 6. pravidelně byl typický; 7. zřejmě vyvíjely
7. Předložky a spojky
strana 40–41
1. vlastní nevlastní
na pasece vedle nás
do garáže mimo bratra
u domu kolem potoka
pod lavicí proti mně
za stodolou místo tebe
2. a), b), c), d) předložky:

vlastní – na (6. p.), v (6. p.), v (6. p.), o (6. p.), do (2. p.), o (6. p.), z (2. p.), nad (7. p.), k (3. p.), u (2. p.), na (4. p.);
nevlastní – vedle (2. p.)
spojovací výrazy: které (3), ani (8), protože (8), ale (8), jak (6), když (8), a (8), a (8), nýbrž (8), a (8), a (8), když (8),
že (8), kdyby (8), a (8)

TVAROSLOVÍ
3. (Předložky jsou podtržené, spojky v kroužku.)

Trocha poezie nikoho nezabije
A to opravdu. Věřte mi. Tenhle krásný text Jiřího Suchého vyvřel z něho za nás za všechny. Například Francois
Villon napsal krásnou básničku: Modlitba za nepřátele se to jmenuje. Už jenom touhle jedinou věcí nám dává
lekci tolerance. Už samotným titulkem, že? Modlitba za nepřátele. Tolerance není předmět, který se známkuje ve
školách. Každý z nás se jí ale učí už na pískovištích mateřských školek, kluci u fotbálku a holky, ty se to učí třeba
s panenkami. Potom to pokračuje a tady je nutné říci, že celý život. Celý život skládáme maturitu ze snášenlivosti,
ze schopnosti uznat názor druhého. Je nutné si uvědomit, že ten druhý může být i první. Uvědomit si ale, to
znamená také přiznat si, že nejsem první já. Tohle je důležité.
4. a), b) Příklad řešení (doplněné spojky jsou v textu podtržené):
1. Kluci mě probudili (1VH), když se vraceli do tábora. (2VV příslovečná časová) 2. Chvíli bylo ticho a pak zazvonil
telefon. (1VH + 2VH) 3. Maminka mi často opakovala: „Už jsi skoro dospělý, ale chováš se jako malé dítě.“ (1VH ×
2VH) 4. Slizké studené tělo pstruha mi bylo tak odporné (1VH), že jsem ho hned pustil zpátky do potoka. (2VV
příslovečná měrová) 5. Chtěl jsem na ně zavolat, ale nemohl jsem se bolestí ani hnout. (1VH × 2VH) 6. Požádal
nás (1VH), abychom se na něj už nezlobili. (2VV předmětná) 7. Když jsem byl unavený (1VV příslovečná časová),
nemohl jsem usnout. (2VH) 8. Často se dívali do mapy, proto našli tu správnou cestu. (1VH → 2VH) 9. Vykřikl jsem,
avšak vichřice mi brala slova z úst. (1VH × 2VH) 10. Odněkud z křoví vylétl skřivan a zatrylkoval nám do taktu.
(1VH + 2VH) 11. Jestliže chceme hovořit o významných osobnostech 20. století (1VV příslovečná podmínková),
nesmíme zapomenout na Jana Wericha. (2VH)
5. a), c) (Spojovací výrazy jsou v textu podtržené.)
1. Island vytvořily obrovské spousty láv, které (3) vyvřely na podmořském zlomu. 2. V norském Sognefjordu kdysi
kotvily vikingské válečné veslice. 3. Vikingští nájezdníci z Norska, Dánska a (8) Švédska napadali od 9. do 11. století
evropské pobřeží. 4. Skály vypadaly jako (8) věže opuštěného města a (8) rokle, které (3) skály oddělovaly, jako (8)
silnice zarostlé stromy. 5. Krokodýli žijící v řece Indu vypadali hrůzostrašně, ale (8) zjistili jsme, že (8) se živí
převážně rybami. 6. Sledovali jsme, jak (6) krokodýli chytali ryby dlouhými pinzetovými čelistmi. 7. Až do 15. století
přenášely zboží mezi Středomořím a (8) Čínou karavany velbloudů, které (3) putovaly po Hedvábné stezce
dlouhé 6 400 kilometrů.

1. a), b) 1. Rádi (2; č. mn., rod m. živ.) bychom cestovali (5; 1. os., č. mn., zp. podm., čas přít., rod čin., vid N) do
neznámých zemí. 2. Při zkoušení jsem si obtížně vybavoval data z paměti (1; 2. p., č. j., rod ž., vz. kost). 3. Sešlo se
jen několik (4; 1. p., č. j., rod m. živ.) spolužáků. 4. Byla hubatá až hrůza (6). 5. Jeho (3; 4. p., č. j., rod m. živ.) jsem
včera neviděl. 6. Raněný (1; 1. p., č. j., rod m. živ., vz. mladý) byl poslán (5; 3. os., č. j., zp. ozn., čas min., rod trp.,
vid D) do nemocnice na další vyšetření. 7. Dávejme (5; 1. os., č. mn., zp. rozk., rod čin., vid N) pozor. 8. Měli byste
být (5; tvar neurčitý = infinitiv, vid N) opatrnější. 9. Byl krásný večer (1; 1. p., č. j., rod m. neživ., vz. hrad). 10. Běda
(10), běda, ubohá Rusalko bledá. 11. Fotbalista střelil míč vedle (6). 12. Však (9) uvidíš! 13. Vidíš je (3; 4. p., č. mn.,
rod m. živ./ž./stř.)? 14. Přišla i jeho (3; 1. p., č. j., rod ž.) matka a jejich dědeček. 15. Zdraví (1; 1. p., č. j., rod stř.,
vz. stavení) je nejcennější věc v životě. 16. Rýsujeme pomocí (7) pravítka.
2. a), b) 1. učitel – skloňuje se podle vzoru muž, ostatní podle vzoru pán; nebo motýl – jedná se na rozdíl od
ostatních o zvíře
2. cizí – skloňuje se podle vzoru jarní, ostatní podle vzoru mladý
3. pracovat – vid nedokonavý, ostatní jsou vidu dokonavého; nebo napsat – 2 slabiky; nebo pracovat – nemá
předponu
4. jediný – přídavné jméno, ostatní slova jsou číslovky
Moje červené a modré boty jsou stále pod lavičkou.; Za blízkou stodolou, nebo domem někdo slyšel halóóó.;
Kéž by už odešel ten kluk.; Proč šel k vám kolem strašidelného lesa?; Dva velcí psi běhali a výhrůžně vrčeli.
1. a); 2. a); 3. b); 4. c); 5. c); 6. c); 7. c); 8. d); 9. d); 10. b); 11. 11.1 K, 11.2 K, 11.3 A, 11.4 K

Skladba
Skladba
1. Věty podle postoje mluvčího, věty dvojčlenné a jednočlenné, větné
ekvivalenty
strana 44–45
1. P
ři určování vět dle postoje mluvčího upozorníme na to, že komunikativní funkci má tzv. souvětí podřadné jednu
(jako celek).
Bajka o rybce
Naše Sára našla pod stromečkem spoustu dárků (ozn.), ale nejvíc ji překvapil ten od její zlaté rybky (ozn.). Při
večeři se neustále vyptávala (ozn.): „Tati, jak mi mohl Štístko dát dárek (táz.)?“ Nevěděl jsem, co mám odpovědět
(ozn.), a tak jsem začal improvizovat (ozn.): „Chtěl ti ukázat, jak moc tě má rád (ozn.), a tak to nějak zařídil (ozn.).“
Moc ji to neuspokojilo (ozn.): „Jasně, ale jak (táz.)?“ Začal jsem si vymýšlet, že rybka zavolala objednávkovou
službu (ozn.), ale pak jsem se rozhodl, že bude lepší nedělat to moc složité (ozn.). Místo toho jsem se zeptal
(ozn.): „Co ti na tom dárku přijde tak divného (táz.)?“ „Každý přece ví, že zlaté rybky neumějí nic zabalit (ozn.),“
odpověděla (ozn.).
Kéž se vám podaří závod vyhrát!; Hodně štěstí, zdraví!; Nezapomeň na dohodnutou schůzku!
3. 1. Pozor! 2. Je veselo. 3. Západ slunce. 4. Včera v noci pršelo. 5. Začínalo mi být smutno. 6. Nemluvit! 7. Dále.
8. Zaplatit!
4. (Větné ekvivalenty jsou podtrženy; ostatní jsou věty slovesné.)
1. Zastesklo se mu po ní. 2. Ne a ne. 3. Nekouřit! 4. K moři se už dávno nejezdí jen v době našeho léta.
5. Takové hloupé vtipy! 6. Bude zase co dělat. 7. Jemine! 8. Byl tam cítit kouř. 9. Nebylo mu rozumět.
10. Ta nádhera! 11. Je nutné, abychom se sešli. 12. Nádherný pohled! 13. Bylo třeba přehodnotit celou záležitost.
14. Venku bylo, jako by se čerti ženili.
5. (Podmětové věty jsou podtrženy; ostatní jsou věty bezpodměté.)
1. Vyhrát nad Kanadou je úspěch. 2. Před časem se o tom psalo v novinách. 3. Najednou píchlo Mirka pod
lopatkou. 4. V komíně najednou zahučelo. 5. To máme ale smůlu! 6. Honzovi bylo zatěžko poslechnout.
7. Je pravděpodobné, že se Slavii nepodaří vyhrát. 8. Bylo mu, jako by ho opařil. 9. Vypadal, že by se v něm krve
nedořezal. 10. O co ti vůbec jde? 11. Bude se jim asi stýskat. 12. Od rána ho píchá v uchu. 13. Na Vrchovině sněží
prý už tři dny. 14. To se zase určitě v sobotu rozprší.
6. (Přísudek je vyznačen vlnovkou, nutná doplnění jsou podtržena.)
1. (On) Nezvratně nám dokázal jednotný původ lidského rodu. 2. Stolní lampa svítila. 3. Můj syn daroval
nemocnému kamarádovi celou zděděnou sbírku známek. 4. Vlky postihuje velmi často nakažlivá choroba.
5. Vlci často v noci bloudili kolem obcí. 6. Naší babičce přibylo za dlouhá léta jen velmi málo vrásek.
7. Vedle nás přemlouvala modrooká dívka svého mládence k odchodu.
2. Věta jednoduchá a souvětí

strana 45
1. věty jednoduché: Dvakrát nevstoupíš do téže řeky.; Takovými příklady dokazoval řecký filozof Herakleitos
z Efesu relativnost každé vlastnosti i věci.
U všech ostatních se jedná o souvětí.
2. Japonský robot uklízí sníh
Vědci v Japonsku začali testovat pětitunového robota, který by měl v budoucnu pomáhat při odklízení sněhu
i při vyprošťování obětí z lavin. Robot každou ze svých hydraulicky ovládaných paží unese 500 kilogramů. Při
testech úspěšně vytáhl z hlubokého sněhu malý automobil a shazoval vrstvy ledu a sněhu ze střech. Stroj
je vybaven sedmi kamerami. Díky dálkovému ovládání se dostane i do rizikových míst. Jeho tvůrci původně
předpokládali, že by se mohl uplatnit při záchranných operacích po zemětřesení. Po problémech se sněhovými
srážkami se rozhodli také vyzkoušet, zda by nemohl být upravený ke zvládání sněhových kalamit.
a) Nepřišel do školy, protože ho bolelo v krku. Nechtěl hrát se mnou šachy, jelikož to neuměl. Cítila se trapně,
poněvadž měla špinavé tričko. Květiny zvadly, protože je nikdo dlouho nezaléval.

Skladba
b) Nepřišel do školy, neboť ho bolelo v krku. Nechtěl hrát se mnou šachy, neboť to neuměl. Cítila se trapně, měla
totiž špinavé tričko. Květiny zvadly, vždyť je nikdo dlouho nezaléval.
3. Mluvnický zápor
strana 46
1. zápor: nevměšování; neznámými; nebyli; nikdy; nepozvou; nepsané; nezávazné

1. Jitka nikdy nikomu ráda nepomohla. Jitka někdy někomu ráda nepomohla.
2. Říkala, že jídlo v restauraci bylo nechutné. Říkala, že jídlo v restauraci nebylo chutné. Říkala, že jídlo
v restauraci nebylo nechutné. Neříkala, že jídlo v restauraci bylo chutné. Neříkala, že jídlo v restauraci bylo
nechutné. Neříkala, že jídlo v restauraci nebylo chutné.
3. Chci, abys udělal někdy něco nerozumného. Chci, abys nikdy neudělal nic nerozumného. Nechci, abys udělal
někdy něco nerozumného.
3. nemotora, nešťastník, nemluvně, neplecha, nemocný, nevrlý, nemehlo
4. Skladební dvojice
strana 46–49
1. (Řídící člen je podtržený.)

korálový útes (shoda); útes nedaleko pobřeží (přimykání); zabírá plochu (řízenost); jej proslavily (řízenost);
neobyčejně krásné (přimykání); kostra živočicha (řízenost); nalézt na útesu (přimykání); byl ohrožen počtem
(řízenost); počtem hvězdic (řízenost); požíraly polypy (řízenost); korálové polypy (shoda); ochráncům se podařilo
(řízenost); zvládnout problém (řízenost); všechny škody (shoda); v roce byla vyhlášena (přimykání); byla
vyhlášena rezervací (řízenost); přísnější pravidla (shoda); pravidla ochrany (řízenost)
Vypadá maminka (shoda) dobře (přimykání)?
Napsali jsme včera (přimykání) dědečkovi (řízenost) dopis (řízenost).
Děti sbíraly (shoda) v lese (přimykání) maliny (řízenost).
Zítra (přimykání) poletíme do Norska (přimykání).
3. a), b), c) 1. Byl jsem tím (Pt 7. p.) překvapený (já). 2. Těsto špatně (Puz) vykynulo. 3. Z jehličnanů (Puz – pro
gymnázia možno určit jako Pu zřetele, na ZŠ určit jako způsob) roste nejběžněji (Puz) smrk. 4. Jeho (Pks) hlas
byl rozechvělý. 5. Lev byl nehybný. 6. Pravdivost zpráv (Pkn) byla ověřená.
4. 1. V naší (Pks) ulici (Pum) někdo (Po) poničil (Př) zaparkované (Pks) auto (Pt 4. p.). 2. Včera (Puč) rodiče (Po)
navštívili (Př) nově (Puz) otevřenou (Pks) restauraci (Pt 4. p.). 3. Můj (Pks) otec (Po) byl zvolen (Př) trenérem (D)
fotbalového (Pks) týmu (Pkn). 4. Sousedova (Pks) děvčata (Po) běhala (Př) na zahradě (Pum) za domem (Pkn) bosa
(D). 5. Velmi (Pu míry) neochotně (Puz) jí (Pt 3. p.) bratr (Po) pomohl (Př) s nákupem (Pt 7. p.). 6. Kvůli dešti (Pu
příčiny) jsme zůstali (Př) odpoledne (Puč) doma (Pum). 7. Ke konci (Puč) své (Pks) kariéry (Pkn) se stal (Př) slavným
(Pks) komikem (Př). 8. Je důležité (Př) učit se (Po) na zítřejší (Pks) test (Pt 4. p.) z fyziky (Pkn).
5. Není neshodným přívlastkem: Přes přehradu (Pum) nás převáží malý parník.; Každou dovolenou trávíme
u přehrady (Pum) většinu času.; Děda chytal na přehradě (Pum) ryby.; Hrázný začal zvolna přehradu (Pt)
upouštět.
Je neshodným přívlastkem: Naše chata leží na břehu přehrady.
1. Londýn, hlavní město Anglie, leží na řece Temži. 2. Bedřich Smetana, známý český skladatel, je autorem mnoha
oper. 3. Nedávno navštívil Austrálii, nejmenší kontinent. 4. Lva, krále zvířat, můžete obdivovat i v naší zoo.
5. Zítra máme hudební výchovu, můj nejoblíbenější předmět.
1. Dveře vedoucí do zahrady (Pk těsný) se neslyšně (Puz) otevřely.
2. Vůz, naložený senem (Pk volný), se zastavil u stodoly (Pum).
3. Květiny řezané za plného slunce (Pk těsný) rychle (Puz) mamince (Pt 3. p.) uvadly.
4. Bříza, stojící u chalupy (Pk volný), se lehounce (Puz) zachvěla.
5. Ledové kroupy, velké jako vejce (Pk volný), bubnovaly na parapety (Pum) oken (Pkn).

Skladba
podmět: Ruka mu zůstala napřažená k podání.
předmět: Podal mi ruku.
příslovečné určení: Vyndaval věci z batohu levou rukou (Puz).; Nový náramek si dám na levou ruku (Pum).
přívlastek neshodný: Podávání ruky je zdvořilé.
9. a) 1. Ve svém novém zaměstnání mohu mnohem více cestovat (slovesný složený). 2. Mnozí Češi v současné době
začínají pracovat (slovesný složený) ze zahraničí přes internet. 3. Kdybyste ke mně nepřišel (slovesný jednoduchý)
sám, byl bych musel jít (slovesný složený) já za vámi. 4. Až upečeme (slovesný jednoduchý) tuto várku
vanilkových rohlíčků, mohli bychom udělat (slovesný složený) ještě jednu. 5. Svůj idol těžko uvidíš (slovesný
jednoduchý), musíš se protlačit (slovesný složený) do první řady.
b) složené přísudky se složenými slovesnými tvary: (kdy)byste nepřišel; byl bych musel jít; mohli bychom udělat
10. a)
1VH
, ale
, jehož 1VH × 2VH
2VV přívlastková
b) v severních a východních (Pks) – poměr slučovací; na ztrátu, a tím na narušení (Pkn) – poměr vysvětlovací
(na ZŠ se tento významový poměr neučí, lze určovat na gymnáziích)
c) Povstání (1) předcházela (5) neúrodná (2) léta (1), ale (8) bylo (5) i (8) ohlasem (1) na (7) ztrátu (1) Slezska (1),
a (8) tím (3) na (7) narušení (1) tradičního (2) podkrkonošského (2) plátenictví (1).
d) Nejprve zopakujeme, co je shoda, řízenost a přimykání. Také zopakujeme rozvíjející větné členy.
vypuklo v Čechách (Pum, přimykání); povstání předcházela (Pt, řízenost); na ztrátu Slezska (Pkn, řízenost);
neúrodná léta (Pks, shoda)
e) vypuklo (Př slovesný) povstání (Po); centrem bylo (Př jmenný se sponou) guberno (Po)
f) tradičního podkrkonošského plátenictví
plátenictví
podkrkonošského
tradičního
g) těsný přívlastek není

h) roku tisícího sedmistého sedmdesátého pátého, roku tisíc sedm set sedmdesát pět (pětasedmdesát)
i) Podkrkonoší – oblast v nejbližším podhůří Krkonoš.
Další obdobně utvořené vlastní názvy: např. Polabí – oblast okolí řeky Labe, obdobně Poohří, Povydří,
Podkrušnohoří; je možné najít vztah mezi slovy, ale směr tvoření v jazyce je obrácený: Krkonoše – Podkrkonoší,
Labe – Polabí
j) guberno – hist. selské g. sbor rychtářů náchodského panství, z jejichž středu vyšel popud k shromáždění
nevolníků a posléze k vypuknutí selského povstání v roce 1775
5. Věta hlavní a vedlejší, řídící a závislá

strana 50–51
1. Když přišel ze školy domů, odpočinul si a pak se učil na test z matematiky, který měl psát hned další den.
2. Protože se bála, poprosila mě, abych zůstala s ní v pokoji, dokud nepřijdou rodiče.
2. a) 1. Optimismus je nevyléčitelná nemoc (ŘV), která má tu výhodu (ZV na 1. větě a ŘV pro 3. větu), že trvá celý
život (ZV).
2. Moudrost Sokratova záležela na tom (ŘV), že si nemyslil (ZV na 1. větě a ŘV pro 3. větu), že zná (ZV na 2. větě
a ŘV pro 4. větu), co neznal (ZV).
3. Když hovořím s lidmi (ZV na 3. větě a ŘV pro 2. větu), s nimiž si nemám co říci (ZV na 1. větě), namluvím dvakrát
tolik (ŘV).

Skladba
4. Kdyby lidé věděli (ZV na 3. větě a ŘV pro 2. větu), kolik práce mi dalo osvojit si mé mistrovství (ZV), nezdálo by
se jim to nijak nádherné (ŘV).
5. Lidé zapomínají (ŘV), jak úděsné myšlenky se jim honívají hlavou (ZV na 1. větě), a pohoršují se (ŘV), když je
objeví u jiných (ZV na 3. větě).
6. Nejpošetilejším ze všech omylů je (ŘV), když si mladé hlavy myslí (ZV na 1. větě a ŘV pro 3. větu), že ztratí
originalitu (ZV na 2. větě a ŘV pro 4. větu), jestliže uznají pravdy (ZV na 3. větě a ŘV pro 5. větu), které uznal již
někdo jiný před nimi (ZV).
b) a
Kdyby,
3VH 1VH
, jak
+ 3VH
, když
1VV příslovečná podmínková 2VV 4VV
, kolik
předmětná příslovečná podmínková
2VV předmětná
řídící závislá
Byl unavený. Byl unavený, i když šel spát brzy. Odpočíval, protože byl unavený.
Měli hlad. Měli hlad, když se vrátili z výletu. Nenajedli se, přestože měli hlad.
Pojedeme na výlet. Pojedeme na výlet, když bude hezky. Těšíme se, až pojedeme na výlet.
Má narozeniny. Má narozeniny, protože je 10. duben. Je šťastný, protože má narozeniny.
Koupila dobrodružnou knihu. Koupila dobrodružnou knihu, kterou Vyprávěla mi, jak koupila
si chtěla přečíst již dávno. dobrodružnou knihu.
Stmívá se. Stmívá se, i když je teprve pět hodin. Zdálo se mi, že se stmívá.
6. Souvětí souřadné a podřadné, druhy vedlejších vět

strana 51–52
1. A
1. Potěšilo by mě, kdybys mi napsal. – věta podmětná; 2. Jestliže budeš mít volno, určitě přijeď. – věta
příslovečná podmínková; 3. Asi začnu chodit plavat, protože mě pořád bolí záda. – věta příslovečná příčinná;
4. Udělám to přesně tak, jak říkáš. – věta příslovečná způsobová; 5. Pokud bude hezky, půjdeme se koupat. – věta
příslovečná podmínková; 6. Mám ráda, když podzim zbarví všechny stromy. – věta předmětná; 7. On už je takový,
že rád pomůže. – věta přísudková; 8. Není možné, abys šla v noci sama domů. – věta podmětná
B 1. Kamkoli jsme přišli, všude nás rádi viděli. – věta příslovečná místní; 2. Voda byla, jako by právě přitekla
z horského potoka. – věta přísudková; 3. I když se mi nechtělo, začala jsem si připravovat věci na cestu. – věta
příslovečná přípustková; 4. Jestli na ni počkáš u autobusu, uděláš jí radost. – věta příslovečná podmínková;
5. Nejsem ta, co se stále ptá. – věta přísudková; 6. Říkala jsem ti, abys na tu schůzku nezapomněl. – věta
předmětná; 7. Právě dočetla knihu, kterou jí doporučila kamarádka. – věta přívlastková; 8. Rychle jsem uklidila
nádobí, abych už mohla jít ven. – věta příslovečná účelová
2. a
) Hry, které stavějí jeden mozek přímo proti jinému mozku, jsou často hrami, které představují největší výzvu.
Mezi těmito hrami samozřejmě kralují šachy.
Je však nanejvýš zajímavé, že ti nejlepší šachisté jsou stejnými mistry v rozpoznávání vzorů, což je rozhodně
funkce pravého mozku. To je myslím důvodem, proč mají při hrách s počítačovými šachovými programy stále
navrch. Počítače, které jsou čistě logickými stroji, prostě vyplivnou několik milionů možných tahů, prozkoumají
je a pak se pokusí vybrat ten „nejlogičtější“. Velmistři se však zřejmě nespoléhají pouze na logiku. Během
procesu, který je stále záhadou a při němž se mísí přiřazování vzorů, využívají intuice a schopnosti odhadnout
a s konečnou platností předpovědět, jak bude s největší pravděpodobností reagovat protivník.

Skladba
b) s. souřadné s. podřadné
, (a) a
1VHa 1VHb + 3VH + 4VH 1VHa 1VHb
, které, , který , jak

a při němž,
2VV přívlastková 2VV + 3VV 4VV
přívlastkové předmětná
3. P
říklad řešení:
1. Jirka si přál vidět film, na který četl dobrou recenzi, a proto zavolal Adamovi, aby nemusel jít do kina sám.
2. Když jsem šla domů, viděla jsem Andreu, jak nastupuje do auta, které právě zastavilo před domem. 3. Nejsem
ten, který si myslí, že ví všechno. 4. Kdybys mě pořádně poslouchal, tak bys teď věděl, co si máš sbalit s sebou.
5. Zdálo se mi, že jsem došel na místo, kde už jsem jednou byl. 6. Šel jsem pomalu až tam, kde začínal park, který
se pomalu začal se soumrakem propadat do tmy.
4. 1. Kdo zná rybáře, zná jistě alespoň z doslechu také rybářskou latinu.
2VH s. podřadné
Kdo,
1VV podmětná
2. V očích rybářů totiž každý úlovek dostává docela jiné míry než v očích jiných lidí, a jak velká byla ryba, kterou
rybář ulovil, dozvíte se jen tehdy, když se milý rybář někdy podřekne.
a
1VH + , jak
4VH
, když
předmětná 2VV 5VV příslovečná podmínková s. souřadné
, kterou
3VV přívlastková
3. To se stalo panu Parmovi, který prohlásil, že chytil velikého kapra.
1VH
, který
s. podřadné
2VV přívlastková
, že
3VV předmětná
4. Víte, kolik vlastně ten kapr měřil?
1VH
, kolik
s. podřadné
2VV předmětná
1. Vyhrál závod, který se pro něj nevyvíjel dobře (VV přívlastková), a tak byl šťastný (poměr důsledkový), protože
vítězství opravdu nečekal (VV příslovečná příčinná). – souvětí souřadné
2. Zhlédli venkovní výstavu soch, dokonce se šli i projít do nedalekého parku (poměr stupňovací), neboť byl
krásný den (poměr příčinný). – souvětí souřadné

Skladba
b) 1. a 2. , (a) , ale
1VHa 1VHb + 3VH 1VH + 2VH × 3VH
, který,
2VV přívlastková
7. Významové poměry mezi souřadně spojenými větnými členy

a vedlejšími větami
strana 53–54
1. a) 1. poměr důsledkový; 2. poměr stupňovací; 3. poměr příčinný; 4. poměr odporovací; 5. poměr slučovací;
6. poměr vylučovací
b) 1. poměr slučovací; 2. poměr stupňovací; 3. poměr vylučovací; 4. poměr stupňovací
c) 1. poměr důsledkový; 2. poměr vylučovací; 3. poměr odporovací; 4. poměr stupňovací; 5. poměr slučovací
Dostali jsme ze zeměpisu nesnadný, avšak zábavný úkol (odporovací). Na záhonech kvetly bílé a červené růže
(slučovací). K hradu vedla strmá, dokonce místy neschůdná stezka (stupňovací). Na výrobu schodů použili buď
dubové, nebo bukové dřevo (vylučovací). Družstevní krávy a telata (slučovací) se pásly na svazích kopců. Emil
Zátopek byl neúnavný, neboť vytrvalý běžec (příčinný). Na pile je nejen namáhavá, ale i těžká práce (stupňovací).
Zklamaný muž odcházel pomalu a mlčky (slučovací). Na hory pojede ráda v létě, dokonce i v zimě (stupňovací).
Koncem listopadu bylo venku velmi chladno a deštivo (slučovací), a proto nepříjemně (důsledkový). Čekala na
nás návštěva nenadálá, ale milá (odporovací).
historické, ale přehledné (odporovací) centrum města
koláč s tvarohem a povidly (slučovací)
buď studená, nebo teplá (vylučovací) večeře
očkování proti obrně a TBC (slučovací)
nevhodné, dokonce drzé (stupňovací) chování
1. Řeknu to Radkovi, který mě určitě pochopí a který mi pomůže. (Je možné chápat i jako nepravou větu vedlejší,
na gymnáziu je vhodné na tento jev upozornit; vedlejší věty nevyjadřují vlastnost Radka.) – VV přívlastkové, poměr
slučovací
2. Požádala mě, abych jí pomohla, nebo abych nepřekážela. – VV příslovečné účelové, poměr vylučovací
3. Dívali jsme se, jak nastupuje do letadla a mizí v úzké chodbičce. – VV předmětné, poměr slučovací
4. Slíbil, že koupí lístky do divadla a půjdeme na slavný muzikál Cats. – VV předmětné, poměr slučovací
5. Dávejte pozor, ať se v horách neztratíte a dojdete v pořádku domů. – VV příslovečné účelové, poměr slučovací
5. a) Obnovitelné zdroje energie
Na konci 20. století se objevilo několik schůdných, ba výhodných (stupňovací) alternativ k fosilním palivům.
Solární energie ohřívá vodu ve více než milionu řeckých domácností. Island využívá svou geotermální energii – je
jí vytápěno 85 % domácností. Energie z biomasy, tedy ze spalování, případně chemického zpracování (slučovací)
(Na gymnáziu lze určit jako poměr eventualitní, který bývá vyjádřen výrazy eventuálně, případně, respektive.)
organické hmoty, se na energetické spotřebě skandinávských domácností podílí 15 % a v Číně a Indii (slučovací)
je biomasa hlavním energetickým zdrojem pro miliony vesničanů. Energii lze získat z rozkládající se organické
hmoty a odpadu (slučovací) – například z rostlin, dřeva, slámy, chlévské mrvy a komunálního odpadu (slučovací).
Všechny tyto zdroje označujeme souhrnným pojmem biomasa. Energie z biomasy se získává celou řadou
způsobů.
Z rozkládající se chlévské mrvy a zakopaných odpadků (slučovací) se uvolňuje metan, který se jímá ve zvláštních
digestorech a pak se spaluje (slučovací). Komunální odpad nemusí končit jen na skládkách, protože může být
zdrojem energie ve spalovnách a z tuny odpadků uložených na zvláštní skládce lze získat 400 m3 metanu.
(slučovací)
Výhodou je, že zdroje se neustále obnovují, že spalováním se zmenšuje objem odpadků a biopaliva přispívají
k menšímu znečištění ovzduší (slučovací). Nevýhodou je, že spalovny do ovzduší vypouštějí škodliviny a uniklý
metan přispívá ke globálnímu oteplování (slučovací).

Skladba
b) Žákům vysvětlíme, že podmět může mít několik alternativ, tzv. podmět v genitivu, na ZŠ určujeme jako
tzv. numerativ; uvedeme také další příklady, např. pět jablek, dvacet žáků; genitiv substantiva je zde dán
postavením za číslovkou.
Př Po
seO NA
Pkn
Puč Pks Pks
naK S V kP
S Pkn F Pks
Pks
20
6. a) Správně je věta: Měsíc a chladný vítr nás vedly správným směrem.

b) Mám ráda borůvky, jahody, dokonce i brusinky.
Dřív byla země šedivá a tmavá a smutná na pohled.
Návrh i projekt byly vypracovány významnou stavební firmou.
8. Složité souvětí
strana 55–57
1. a), b), c) Toto cvičení je vhodné pro gymnázia, protože obsahuje složitější výchozí texty.
(Souřadně spojené větné členy jsou podtrženy.)
Oceán za sklem
1. Pohlédl jsem do oken po stranách a na tabulky (slučovací) světlíku nahoře a všiml jsem si, že i když jsou staré
a rozviklané a skoro neprůhledné (slučovací) špínou, nejsou rozbité.
a
1VH + 2VH
, že
s. souřadné
4VV předmětná
, i když
3VV příslovečná přípustková
2. Zdálo se, že je to jakýsi obývací pokoj, protože tam byl stůl, několik židlí a obrovský krb (slučovací), na jehož
římse tikaly starobylé hodiny.
1VH s. podřadné
, že
2VV podmětná
, protože
3VV příslovečná příčinná
, na jehož
4VV přívlastková

Skladba
3. Prvním předmětem mého zájmu se stala středně velká kniha ležící na stole, která vyhlížela tak starobyle, až
jsem se podivil, že ji spatřuji zde a nikoli v nějakém muzeu, nebo knihovně (vylučovací).
1VH s. podřadné
, která
2VV přívlastková
, až
3VV příslovečná měrová
, že
4VV předmětná
2. 1. V pracovním sešitě je grafické znázornění chybně. Správný graf:

a
1VHa 1VHb + 3VH
, které,
2VV přívlastková
2. V pracovním sešitě je grafické znázornění chybně. Správný graf:
1VH
, při kterém
a
2VV + 3VV
přívlastkové

, proto
1VH 2VH
, že
3VV podmětná
, podle kterého
4VV přívlastková

nejen, ale i
1VH 2VH
, které
3VV přívlastková

, ale
1VH
, kdo
× 3VH
, že
2VV podmětná 4VV příslovečná měrová

Skladba
3. a) slova složená: devítihlavou, dvakrát

b) Příklad řešení: nejméně, vydobýt, nemívat, sesbírat, nadmíru
c) Příklad řešení: pohádkách, nejlehčí, srdce, sesbírat, rozsypaný, obtížné, požadavky, uprostřed, tužku, pomozte
d) Příklad řešení: jistě – určitě; ukrutnou – zlou; požadavky – úkoly
e) vydobýt – předpona vy-, slovo příbuzné ke slovu být; sesbírat – sbírat, směr dohromady, není slovo
vyjmenované ani příbuzné; vypínají – předpona vy-, není slovo vyjmenované ani příbuzné; rozsypaný – předpona
roz-, slovo příbuzné ke slovu sypat
f) uprostřed – příslovce; může být také předložkou
g) Upozorníme na to, že vzor a třída nejsou mluvnické kategorie, neboť slovo je nevyjadřuje, mají význam
klasifikační.
saň – 4. p., č. j., rod ž., vz. píseň; rozvětvenou – 7. p., č. j., rod ž., vz. mladý; vypínají se – 3. os., č. mn., zp. ozn., čas
přít., rod čin., vid N; hradním – 7. p., č. j., rod muž. než., vz. jarní
h) nejlehčí – 3. stupeň (lehký, lehčí); nejméně – 3. stupeň (málo, méně)
i) tucet – základní; čtrnáct – základní; dvakrát – násobná
j) zabít, obelstít, sesbírat nebo splnit – několikanásobný přísudek – jev obtížnější, jde o část složeného přísudku,
infinitiv stojí po způsobovém slovese, poměr slučovací; draka nebo saň – předmět, poměr slučovací; nad řekou i
nad příkopem – příslovečné určení místa, poměr slučovací; tužku a papír – předmět, poměr slučovací
k) Jistě znáte nejméně tucet pohádek a víte, že princové v pohádkách to nemívali právě nejlehčí, chtěli-li vydobýt
srdce princezen.
a s. souřadné
1VH + 2VH
, že
předmětná
3VV
, -li
4VV příslovečná podmínková
Rytíř se má dostat do hradu uprostřed tak, aby přejel všech čtrnáct mostů, které se vypínají nad rozvětvenou
řekou i nad hradním příkopem.
1VH s. podřadné
, aby
příslovečná způsobová
2VV
, které
3VV přívlastková
9. Řeč přímá a nepřímá

strana 57–58
1. a) Správně:
„Kdepak tajemství,“ smála se teta.
Zakřičel: „Vrať mi to!“
Špatně:
„Kdy přijdeš?“ Zeptala se matka.
„Pojď rychle,“ pobídla kloučka, „Ať stihneme začátek pohádky.“
b) Matka se zeptala, kdy přijdu.
Teta se smála, že to není tajemství.
Zakřičel na něj, aby mu to vrátil.
Pobídla kloučka ke spěchu, aby stihli začátek pohádky.
2. „Co ta značka znamená?“ ptala se Fumiko, zatímco si v transportním seznamu deportovaných z Třebíče do
Terezína prohlížela jména Hana Brady a Jiří Brady.

Skladba
Ludmila chvíli zaváhala a potom opatrně řekla: „Ta značka znamená, že ten člověk nepřežil.“
Fumiko se opět ponořila do zkoumání seznamu. Vedle Hanina jména značka byla. Stejně jako ostatní na této
listině zahynula v Osvětimi.
Fumiko několik minut jen tiše seděla a snažila se se vším vyrovnat.
„U jména Jiří značka chybí,“ upozornila Fumiko. „Znamená to, že přežil? Existuje nějaký způsob,“ dodala, „jak se
o něm dovědět víc? Co se s ním stalo? Kam šel? Je stále naživu?“
3. Joširó totiž nade všechno miloval meče. Kvůli nim zapomněl teď na všechnu opatrnost a vmísil se do hovoru
s tím, že to musí být nádhera, ten Masamunův meč. Co by za to dal, kdyby ho mohl třeba jen koutkem oka vidět.
Sluha, který doprovázel bohatého samuraje na dlouhé cestě z Eda do Kjóta, poznamenal, že takových by bylo,
ale že to není snadné. Jeho pán o meči také slyšel a hned se k Šesti stromům vypravil. V krámku meče byly,
ale ani jeden nebyl od Masamuneho. Teprve když starožitník viděl, že má co dělat s vážným zákazníkem, vzal
jeho pána do ložnice. Tam měl ve výklenku na černém lakovaném podstavci vystavený meč, jehož ostří bylo
neporušené, ačkoliv generál Orige, který původně meč vlastnil, jím přeťal kámen. Sluha to vykládal, jako by
to byl na vlastní oči viděl. Joširó se naléhavě ptal, co bylo dál, jestli má jeho pán meč s sebou. Sluha ho vyvedl
z omylu, že ne, že ho nekoupil, že starožitník za něj chtěl tolik, že to ani jeho pán nemohl zaplatit, ačkoliv není
žádný chudák a může si leccos dovolit. Joširó řekl, že to znamená, že meč je v Edu. Sluha potvrzoval, že je ve
starožitníkově ložnici.
10. Samostatný větný člen, oslovení, vsuvka, věta neúplná

strana 58–59
1. samostatný větný člen: Vždycky to chtěl, jezdit na koni. V Praze, tam jsem byl nedávno.
vsuvka: Vrátí se, tuším, za hodinu. Omluvte, prosím, zhoršenou kvalitu obrazu.
oslovení: Mami, já mám hlad. Půjdeš, dědo, s námi?
věta neúplná: Jeden dospělý a dva dětské. Nikde nikdo.
Zisk, ten je hlavním cílem všech výrobních podniků. Sliby, ty se dávají snadno. Tato firma, ta měla nejlepší
výrobky na trhu. V počítači, v tom si najdeš všechny informace. Sejdeme se tam, u bazénu.
1. Přines mi z kuchyně, Honzo, hrneček s kávou. 2. Doufám, že tě, babičko, zase brzy uvidíme. 3. Marcelo, bavilo
by tě to? 4. Přijdeš zítra k nám, Zuzano? 5. Kam pospíchali tví přátelé, Zdeňku? 6. Paní Nová, odložte si kabát
v čekárně. 7. Přátelé, rádi se s vámi setkáme. 8. Vážení hosté, přejeme vám hezký zbytek večera. 9. Kamilo,
vezmi si kousek dortu. 10. Děvčata, vítám vás na svém narozeninovém večírku. 11. Jakou máš oblíbenou hudební
skupinu, Petro?
2. Nic z jeho tvorby – nebudu to opakovat – jsem nečetla. 3. Přines mi, buď tak hodný, z čistírny ten dlouhý
flaušový kabát. 4. Bude se to, jak již oznámili, vyšetřovat. 5. Zavolám vám, jak jsem slíbil, později. 6. Chtěl by, jsem
přesvědčen, zvládnout jakýkoli problém. 7. Z toho by měl otec, předpokládám, velkou radost. 8. Hudbu k tomuto
filmu (jak asi všichni víte) složil Petr Hapka.
5. a) Petr!; K němu!; Ahoj!; Ahoj!; Bezva.; Úúúžasně!; Sám?; Beze mě?; Jak jinak?
b) vypráskaná večeře – nedobrá/nechutná/nepovedená večeře
c) přetékala jsem nadšením – byla jsem velmi nadšená, na nejvyšší míru
11. Pořádek slov v české větě

strana 60
1. 1. Skutečnou chybou je chybu nenapravit. Konfucius

2. Nedej se odstrčit ze své cesty ani těmi, kteří jdou stejným směrem. Lec
3. Všichni lidé se narodili upřímní a umírají jako lháři. Vauvenargues
4. Úlohou literatury je pomáhat člověku, aby rozuměl sám sobě. Gorkij
5. Vzdělávat ducha je právě tak potřebné, jako živit tělo. Cicero
2. K tématu článku je možné podat rozšiřující informaci: Česká republika, se svou složitou geologickou stavbou
a různorodým reliéfem na pomezí dvou velkých geologických jednotek, představuje z hlediska hydrografické pozice
prakticky střechu Evropy, je významnou pramennou oblastí evropského kontinentu. Nachází se totiž na hlavním
evropském rozvodí – patří do úmoří Severního (povodí Labe), Baltského (povodí Odry) a Černého moře (povodí

Skladba
Dunaje). Podle toho rozdělujeme ČR na tři hlavní evropská povodí:

povodí Labe – zahrnuje skoro celé Čechy s hlavními toky Labe a Vltava a odvádí vody do Severního moře; povodí
Dunaje – zahrnuje jižní příhraniční oblasti Čech, celou střední a jižní Moravu s hlavními toky Morava a Dyje; povodí
Odry – zahrnuje severní oblasti Moravy a kousky příhraničního území na severu Čech.
(východiska = V; jádra = J)
Některé řeky (V) spojují naše území s okrajovými a vnitřními evropskými moři (J). Přes území České republiky
(V) přechází hlavní evropské rozvodí (J), které (V) rozděluje stát na tři úmoří (J). Největší část republiky (66,2 %)
(V) patří do povodí Labe a k úmoří Severního moře (J). Jedná se (V) o většinu území Čech (J). K úmoří Černého
moře (V) náleží 24 % plochy státu (J), především v povodí Moravy (J). Do povodí Odry (V), to znamená k úmoří
Baltského moře (V), patří 9,8 % plochy na severu republiky (J). Naše vodní zásoby jsou závislé (V) převážně na
množství a rozdělení dešťových a sněhových srážek (J), které (V) na území republiky spadnou (J). Průměrný roční
úhrn srážek v České republice (V) je 679 mm (J), z toho (V) 189 mm od nás odteče (J).
3. 1. Nabízíme vám nápoje a rybí speciality. 2. Náš podnik vyrábí pro děti vláčky ze dřeva. 3. Lékař rychle ošetřil
poraněnou ruku. 4. Doporučuji vám hovězí maso a červené víno. 5. Radostně vyhodil umazanou čepici do
vzduchu. 6. Snědli housku se sýrem. 7. Včas si vyzvedněte opravenou obuv. / Opravenou obuv si vyzvedněte
včas. 8. Domů se vrátil s kolenem rozbitým do krve. 9. Po návratu z dovolené se cítila šťastná. / Cítila se šťastná
po návratu z dovolené. 10. V chemii jsme se učili o kyselině sírové.

1. a) kruhu (Pkn); řeckým (Pks); je zvykem (Př); pojídat (Po); koláče (Pt); jako ve filmech (Puz); nikdy (Puč)
b) Čtrnáctého března se bude slavit… Na oslavu je zvykem pojídat…
1VH 1VHa 1VHb

, který
přívlastková , které,
2VV
2VV
Konstanta, pro kterou se její dnešní označení… Matematici už dokázali, že…
1VHa 1VHb 1VHc 1VH

, že
, pro kterou, vsuvka (jak asi většina a
2VV přívlastková
čtenářů bude vědět) 2VV + 3VV
předmětné
c) bude slavit (5; 3. os., č. j., zp. ozn., čas bud., rod trp., vid N, vz. prosí); mezi (7); označovaný (2; 1. p., č. j., rod m.
neživ., vz. mladý); π (1; rod stř., nesklonné); kterou (3; 4. p., č. j., rod ž., vz. mladý); její (3; 1. p., č. j., rod ž., vz. jarní);
asi (9); jak (6); většina (1; 1. p., č. j., rod ž., vz. žena); by měly (5; 3. os., č. mn., zp. podm., čas přít., rod čin., vid N, vz.
dělá); nebo (8); sobě (3; 6. p., č. j., bezrodé); házet (5; infinitiv, rod čin., vid N, vz. sází); už (6); nikdy (6)
d) přísudek slovesný: se bude slavit, se používá, začíná, bude vědět, měly by být (složený), dokázali, neskončí,
se nezačne opakovat (složený)
přísudek jmenný se sponou: je označovaný, je zvykem
e) fázová slovesa: začíná, nezačne; způsobové (modální) sloveso: měly
f) NE: Den pí už se dlouho slaví po celém světě.; Ludolfovo číslo je pojmenováno po německém matematikovi.
ANO: Ludolfovo číslo vyjadřuje poměr mezi obvodem a průměrem kruhu.; Konstanta je stará téměř tři století.;
Pí se oslavuje házením nebo jedením koláčů.
1. c); 2. c); 3. a); 4. b); 5. a); 6. c); 7. d)

Pravopis
Pravopis
1. Opakujeme si pravopis
strana 63–65
1. a
) neúnavný, půlka, neúderný, útes, neúnosný, pomerančová kůra, důraz, průkazný, mimoúrovňový, zúzkostlivět,
úmyslně, účastnice, trojúhelník, túra, vyrůstat, ocún, zúročit, ústí, útulný, úzkost, zúžit, lázeňská kúra,
šestiúhelník
Je to neúnavný bojovník. Zbyla už jen půlka koláče. Prezident opět použil neúderný bonmot. Právě čtu knihu
o nejkrásnějších útesech světa. Šlo o neúnosný zásah do soukromí. Usuším pomerančovou kůru. Důraz je kladen
především na výchovu a vzdělání. Výsledek není průkazný. Blízko našeho města staví další mimoúrovňovou
křižovatku. Ve stáří zúzkostlivěl. Snad to neudělali úmyslně. Všechny účastnice turnaje se ihned dostaví do haly.
Dnes jsme rýsovali rovnoramenný trojúhelník. Vydali se na horskou túru. Vyrůstala v zahraničí. Ocún roste
i v České republice. Svoje znalosti bys měl brzy zúročit. Labe ústí do Severního moře. Mají velmi útulný byt.
Snažil se skrýt svoji úzkost. Ty nohavice musím zúžit. Rád bych si dopřál lázeňskou kúru. Vypočítejte obvod
a obsah šestiúhelníku.
2. A Pan Bílý bílí bílý dům, aby byl bílý. Po bitvě lidé vybíhali z příbytků. Bydlím ve starobylém domě v Přibyslavi.
Pobývali jsme ve stanu u rybníka. V rybníku bývalo bláto, ale i hodně rybiček.
B Libuše spolykala veliký talíř plný buchet. Lidka vzlyká, ačkoliv s ní jednám vlídně a klidně. To je neslýchaná věc.
Neplýtvej jídlem! Plynárny instalovaly nový plynoměr. U stolu polykej neslyšně. Nalíčil past na myši. Knížka se mi
moc líbila.
C Housátka byla jemně ochmýřená. Řekni mi, jak ses rozmyslel. Milan zmizel ze školy. Domýšlivý člověk je mi
k smíchu. Milan a Mirka se usmířili. Více přemýšlejte. My umíme dobře mířit. Strom má novou mízu.
D Vítěze jsme přivítali výkřiky uznání. V kabinetě je vystaven vycpaný výr a vydra. Výcvik ve velké výšce je náročný.
U vily víly vily věnce z kvítí. Dívali jsme se z výšiny na malou vísku. Radostně zavýskl nad novým vynálezem.
3. Ranní sluneční paprsky se opíraly o okenní parapet.
4. opilovat nehty – opylovat květinu; mi (3. p. osobního zájmena já) – my (1. p., č. mn., osobní zájmeno my); mít
(vlastnit) – mýt (hygiena); (na)líčený obličej (líčidly) – lýčený střevíc (vyrobený z lýka); vížka (věžička) – výška
(vysoko); vít věnec – výt na měsíc; vír (vodní) – výr (pták); pil vodu – pyl květů; nazívat se (chtít spát, hodně zívat)
– nazývat se (jmenovat se)
Je to vojenský zběh. – Viděl jsem velký sběh lidí.; Slíbal mi rtěnku. – Zlíbal mi obě tváře.; Večer zhlédl dva filmy.
– Shlédl na mě z rozhledny.; Musím smotat klubko vlny. – Povedlo se mu zmotat celý příběh.; Kdo mohl zbít to
ubohé zvíře? – Na jaře sbijeme budku pro ptáky.; Zkusím slít obě tekutiny do jedné zkumavky. – Nechtěně mě
zlila vodou.
6. Skus si ty nové kalhoty, ať vidím, jak v nich vypadáš. (správně Zkus)
7. objevení Ameriky, narýsuj rovnoběžník, doba pobělohorská, hladký průběh, hověl si v křesle, povědomý obličej,
utrpěl poranění zápěstí, traktor vjel na pole, oční bělmo, byl mu na stopě, o potopě světa, na oběžné dráze,
zaúpěl bolestí, královská věnná města, byl pověrčivý, jahodová pěna, světová válka, zvědavě se podívala, většina
mu blahopřála, první hvězdy, pes vyběhl a zavětřil, obětoval se, objektiv kamery
8. a) rozumně, jemně, vědomě, tajemně, lakomě, klamně, dojemně, ohromně, soukromě, upřímně, příjemně,
prozatímně, samozřejmě, zřejmě, strmě, střídmě
Chovej se rozumně. Jemně mě pohladil po vlasech. Udělala to vědomě. Tvářili se tajemně. Nechovej se tak
lakomě. Přeložte do angličtiny slovo klamně. Příběh vyprávěl dojemně. Tato věta je ohromně zajímavá. Volal
nám soukromě. Upřímně ji pobavil. Je příjemně teplo. Prozatímně převzal vedení podniku. Samozřejmě se mu
omluvím. Zřejmě zaspali. Pěšina vedla strmě do kopce. Jezte střídmě.
c) Na konci slov se všude vyslovuje [mňe].
9. 1. O mě/mne se nebojte. 2. Přišla pro mě/mne. 3. O mně se toho moc nedovíš. 4. Zodpovědnost je na mně.
5. Zlobíš se na mě/mne? 6. Víš, kolik je mi/mně let? 7. Šla na řadu po mně. 8. Ukazoval mi/mně hvězdy.
9. Čeká na dopis ode mě/mne. 10. Přišli za mnou pozdě.
10. 1. Nesmírně se nás dotkla jejich domněnka, že jsme na setkání zapomněli. 2. Dva staříci se vzájemně
přesvědčovali historkami z mládí, že jim paměť ještě stále dobře slouží. 3. Při přípravě na přijímací zkoušky
z matematiky jsme si opakovali přímou a nepřímou úměrnost, výpočet povrchu a objemu těles a Pythagorovu

Pravopis
větu. 4. Snažili jsme se porozumět cizincům, kteří se nás ptali na cestu. 5. Přijeli jsme na dovolenou do města
Jaroměře. 6. Byla to směšná situace.
11. a) troj-sla-bič-né, ma-li-no-vý, mi-ni-mum, bi-o-lo-gic-ký, li-chot-ník, na-hra-ze-no, pe-lyň-ko-vý
12. obrany|schopný, nov|o|věk, pozoru|hodný, auto|škola, elektro|spotřebič, radio|stanice, žlut|o|černý, tlak|o|měr,
znovu|zřídit, foto|buňka, vod|o|měr, ohň|o|stroj, spolu|pracovat, les|o|park, sil|o|čára
2. Psaní vlastních jmen

strana 65
1. a) 1. Po vytvoření ČSR se muselo v některých oblastech vědeckého bádání začít od základů. 2. Vedle pražské
Univerzity Karlovy a roku 1919 založené Masarykovy univerzity v Brně tu sice fungovaly i dvě vědecké
společnosti – Královská česká společnost nauk a Česká akademie věd a umění –, ale to byly instituce, které
vědeckou činnost mohly pouze podporovat či reprezentovat. 3. Často tak činily jen díky finančním prostředkům
od takových mecenášů, jakým byl například bohatý český stavitel a architekt Josef Hlávka, zakladatel významné
nadace.
2. a) 1. V čele českého divadelnictví stanuly v meziválečném období především dvě pražské scény: Národní divadlo
a Divadlo na Vinohradech. 2. Profesionální divadelní scény uváděly vedle světové klasické tvorby i česká díla
klasická a také soudobou českou divadelní tvorbu. 3. Jejím nejvýraznějším představitelem byl Karel Čapek, který
některé hry napsal spolu se svým bratrem Josefem. 4. Prvního mezinárodního úspěchu a ohlasu se dočkala
Čapkova hra RUR. 5. První avantgardní divadelní scénou, jež usilovala o nový umělecký výraz, bylo Osvobozené
divadlo, ve kterém působili herci i autoři v jedné osobě Jiří Voskovec a Jan Werich, spolupracující s hudebním
skladatelem Jaroslavem Ježkem, který geniálně využil podněty amerického jazzu a swingové hudby. 6. Z pražských
kabaretů si zaslouží pozornost především činnost Červené sedmy.

1. 1. Mí sousedé se stěhují do Nového Města na Moravě. 2. V neděli odjeli Vítkovi rodiče do Kutné Hory, v pondělí
navštíví otcovy příbuzné v Čáslavi. 3. Víš, kdy objevil Kryštof Kolumbus Ameriku? 4. Děti se těšily na každodenní
ranní rozcvičku. 5. Mirek si vzpomněl, že mi (mně) zapomněl vyřídit pozdrav od bývalé vedoucí dětského tábora.
6. K obědu budeme mít hovězí polévku a vepřový řízek s bramborovým salátem. 7. Obrazy v jejich obývacím
pokoji se mi velmi líbily. 8. Kabát již visí na věšáku. 9. Viděl jsi ten rozviklaný stůl? 10. Domácí úkol jako obvykle
odbyl.
větve se zlomily věci zmizely skřivani zapěli
tratě se opravovaly peníze se rozkutálely oči slzely
tenisté vyhráli vrátné se měnily jablka spadla
lidičky přišli dni uběhly stromy se zelenaly
davy se tísnily slanečky nechutnaly noci nastaly
3. 1. „Tati, já jsem si vyrobil housle. A docela sám.“
„Ty jsi ale šikovný kluk. A kde jsi vzal struny?“
„Vytáhl jsem ti je z kytary.“
2. Otec sleduje losování Sportky. V ruce drží tiket a po chvíli volá: „No teda, neuhádl jsem ani jedno číslo.“
„Nic si z toho nedělej, tati,“ uklidňuje ho malá Věruška, „já na tom byla včera při písemce z matiky stejně.“
3. Pepíček se ptá maminky: „Proč je Tichý oceán tichý?“
Maminka se zlobí: „Nemůžeš se zeptat na něco rozumnějšího?“
Synek odpoví: „Tak tedy jo. Jak vlastně umřelo Mrtvé moře?“
1. c); 2. a); 3. b); 4. c); 5. b); 6. a); 7. d); 8. b); 9. b)

Zvuková stránka jazyka
Zvuková stránka jazyka

strana 68
1. P
řed vypracováním cvičení si zopakujeme, co jsou slabiky otevřené a zavřené, jaké jsou druhy samohlásek a souhlásek.
Slabika otevřená: končí samohláskou (ta může být krátká – a, e, i, y, o, u / nebo dlouhá – á, é, í, ý, ó, ú, ů), případně
dvojhláskou (ou, v cizích slovech i au, eu).
Slabika zavřená: končí souhláskou (ta je znělá – b, v, d, ď, z, ž, g, h, m, n, ň, l, r, j / nebo neznělá – p, f, t, ť, s, š, k, ch, c, č).
2. zdramatizován, zpravodaj, krkonošský, zazvonění, pobesedovat, onemocnění, pohlednice, posluchárna,
nepromokavé, papírový, vyjednávat, posezení, připadnout, upozorňovat
3. a), b) [spjef, naschromážďit, spamňeťi, opchot, schledat se, fstažní, schluk, spozorovat, přeskoumat, fstek, fstlak,
shovívaví]
4. a), e) (Příklonky jsou označeny zeleně, předklonky podtrženy.)
1. Hora Vesuv se tyčí do výšky 1 277 metrů nad neapolským zálivem v Itálii a je dnes jediným aktivním vulkánem
na evropském kontinentě.
a
1VH + 2VH
2. Většina fjordů na západním pobřeží Norska sice působí pustým, osamělým až smutným dojmem, současně
však jsou to místa nevídané přírodní krásy.
, však
1VH × 2VH
3. Není snad na naší planetě přírodní div, který by svou majestátností předčil arizonský Grand Canyon.
1VH
, který
2VV přívlastková
4. Brazilský prales má zásadní význam pro ekologii a zdraví Země a všeho, co na ní žije.
1VH
, co
2VV přívlastková
b) (Hlavní přízvuk je podtržen dvakrát, vedlejší přízvuk jednoduchou čarou.)

Brazilský prales má zásadní význam pro ekologii a zdraví Země a všeho, co na ní žije.
c) prostým, osamělým až smutným – Pks; pro ekologii a zdraví – Pkn; Země a všeho – Pkn
d) jediným aktivním vulkánem, nevídané přírodní krásy

Obecné výklady o jazyce
Obecné výklady o jazyce

strana 69
1. b) Dominik Tatarka: Démon souhlasu

Ale chtěl jsem být zásadovým člověkem za každou cenu. Klekl jsem před svým synem, klekl jsem před svojí ženou
a prosil jsem je, aby mi ve jménu toho, co jim je nejsvatější, odpustili moji zradu. Moji blízcí mě konejšili, utěšovali
mě jako nemocného, ale já jsem trval na tom, co jsem tvrdil veřejně. Bránil jsem se, abych se rozdvojil (rozštěpil)
na člověka soukromého a veřejného, neboť jsem věděl, že rozštěpeností (rozdvojením) se začíná šílenství.
c) Ve slovenštině je infinitiv zakončený na ť, měkké l (ľ), přehlasované a (ä), místo dvojhlásky ou je ú, dvojhlásky
ie a ia, ve slovenštině není ř; som místo jsem, blízki (s měkkým i) místo blízcí, chorý místo nemocný.
2. a) běžný prací prášek – obyčejný (ničím zvláštní) prací prostředek; nejčokoládovější čokoláda – nejlepší
čokoláda; silanizovat – používat aviváž Silan; nový pocit – lepší pocit; nejšpičkovější – nejlepší (top)
b) Tvůrci reklamy se snaží přesvědčit zákazníky, že jen ten jejich výrobek je nejlepší, výrobky od ostatních
výrobců jsou obyčejné, všední, ničím nevynikají.
3. Text inzerátu je nevhodně stylizován, není jasné, zda firma shání dva lidi, nebo jen jednu ženu, která bude mít
dvě povinnosti: mýt nádobí a mýt vrátného; správná formulace je: Přijmeme vrátného a ženu na mytí nádobí.
4. A 1. Pro vládu se zabývá výzkumem drog. 2. K vykolejení vlaku došlo kvůli vadné výhybce. 3. Turistická sezona
byla až na výjimky klidná. 4. Tři přivolané požární jednotky likvidovaly plameny. / Plameny byly likvidovány třemi
přivolanými požárními jednotkami. 5. Starosta jedoucí na lyžích sháněl pomoc.
B 1. Bydlíme v malé vesničce v rodinném domku, obklopeném krásnou přírodou… 2. V dnešní době pěstuji vrby
na zahradě, kde máme malý rybník. / Na zahradě, kde máme malý rybník, pěstuji v dnešní době vrby. 3. Já vím, že
jako všichni lidé mám jak dobré vlastnosti, tak i nedostatky. 4. Mám určité cíle, které bych si přála splnit.

1. a), b) nepravdivá tvrzení: 1. Spisovná čeština znamená čeština psaná. – správně: Spisovný jazyk je kodifikovaný,
zapsaný v prestižních jazykových příručkách. 2. Jazykověda je přírodní věda. – správně: Jazykověda je věda
společenská. 3. Přechodník je druh přechodu pro chodce. – správně: Přechodník je neurčitý tvar slovesný sloužící
k vyjádření časové současnosti, nebo předčasnosti (k vyjádření relativního slovesného času). 4. Obecná čeština
je spisovný útvar národního jazyka. – správně: Obecná čeština je nespisovná. 5. Chorvatština nepatří mezi jazyky
slovanské. – správně: Chorvatština je jazyk jihoslovanský.
pravdivé tvrzení: 6. Nářečí je nespisovný útvar národního jazyka.
2. a) Slang je mluva zájmové skupiny nebo pracovního kolektivu. Argot je mluva problémových vrstev společnosti,
cílem je utajení obsahu sdělení.
c) komunikace, horolezci, profesionalismy, vyjadřování, batoh
3. výsledek v SYN2010 (v závorce frekvence):
bezesporu (1 119) – beze sporu (39)
bezpochyby (1 854) – bez pochyby (32)
poprvé (20 653) – po prvé (46)
takzvaný (6 822) – tak zvaný (574)
mimoto (501) – mimo to (408)
víceméně (1 947) – více méně (600)
1. b); 2. c); 3. a); 4. a); 5. a); 6. b); 7. c)

Komunikace a sloh
Komunikace a sloh
1. Výklad
strana 72–73
1. b) osnova:
1. vlastnosti psa
2. rychlost, vytrvalost
3. čich báječný
4. zrak, barvy nerozlišuje
5. sluch vynikající
6. hmat málo vyvinutý.
c) Chybí shrnující závěr výkladu.
2. a) odborné názvy: klášter cisterciáků, opat, architekt, klášterní budova, barokní gotika, církevní hodnostář,
svatořečení, poutní kostel, světec, náboženská symbolika, pěticípá hvězda, ambit, areál kostela
Klášter cisterciáků ve Žďáru nad Sázavou byl založen v roce 1252. V 1. pol. 18. století za opata Václava Vejmluvy
zde pod vedením architekta Jana Blažeje Santiniho proběhla přestavba kláštera ve stylu barokní gotiky.
V roce 1719 byl odkryt hrob Jana Nepomuckého a nalezen domnělý neporušený jazyk. Proto na Zelené hoře
byl během tří let postaven podle plánů J. B. Santiniho poutní kostel ve stylu barokní gotiky. Byl zasvěcen Janu
Nepomuckému. Kostel je postaven na půdorysu pěticípé hvězdy. Po obvodu se střídá pět trojúhelníkových kaplí
s pěti oválnými. Okolo je pět bran a pět kaplí v deseticípém ambitu.
Celý areál je zapsán do seznamu památek UNESCO.
c) Úkol může být uložen jako domácí nebo jako projektový pro dvojici nebo skupinu žáků.
2. Popis
strana 73–75
Popis pracovního postupu

1. Přípravu uložíme za domácí úkol žákovi, jenž už slepoval plastikový model letadla. Připraví si výčet potřebných
pomůcek a přinese návod ke stavbě modelu letadla, který sám udělal.
2. a) umělé dýchání z plic do plic:
– zjištění zástavy dechu
– uvolnění dýchacích cest
– vyčištění dutiny ústní prstem (při vdechnutí cizího tělesa – úder mezi lopatky)
– zakloníme postiženému hlavu a pevně mu stiskneme nos
– nejdříve v průběhu 4–5 vteřin 2× zhluboka vdechneme do jeho úst, potom pokračujeme frekvencí 12 vdechů za
minutu
b) povrchové poranění (odřenina, říznutí):
– umýt pod vodou
– vyčistit kysličníkem
– překrýt obvazem (zastaví krvácení, zabrání infekci)
c) krvácení z nosu:
– posadit s lehce předkloněnou hlavou
– pevně stisknout nosní dírky – jestliže krvácení pokračuje, vložit do krvácející dírky smotek mulu nebo vaty
– přiložit studený obklad na zátylek, kořen nosu
d) zlomenina předloktí:
– položit zraněné předloktí postiženému na břicho
– vyrobit provizorní dlahu (např. ze složeného papíru) a přiložit z každé strany
– velký kus látky složit do trojúhelníku a uvázat pohodlný závěs
e) poranění elektrickým proudem:
– rychle a bezpečně odstranit zdroj el. proudu (postiženého odtáhnout z dosahu, nedotýkat se ho, dokud není
el. proud vypnutý)

Komunikace a sloh
– zkontrolovat základní životní funkce – zdvihnout bradu, aby se zprůchodnily dýchací cesty, zkontrolovat dech,
puls
– popáleniny volně překrýt suchou látkou (neodstraňovat oděv přichycený na kůži)
– zdvihnout popálenou část těla nad úroveň srdce, aby se zmírnil otok
– přikrýt postiženého
Podle knihy Rodinný domácí lékař, nakl. Práh, 2001, z anglického originálu přeložila Zuzana Jungwirthová a Radka
Krejčová
3. Úkol je nejlepší nejdříve splnit prakticky. Postavte ve třídě malý jednoduchý stan (bez upevňování k podlaze) a při
stavění proberte postup. Osnovu napište společně na tabuli a podle ní písemně popisujte.
4. Úkol je možné využít pro samostatnou práci. Variantou je i porovnání úkolu a) a b), což ale vyžaduje přípravu,
např. vyhledání kalorických hodnot jednotlivých potravin na internetu nebo v odborné literatuře.
Kopírování souboru na externí disk:
1. Připojte externí paměťové zařízení (přenosný disk) k počítači.
2. Vyberte tlačítko Start > Počítač.
3. Najděte soubor, který chcete zkopírovat a vyberte ho. V horní části okna vyberte možnost Uspořádat >
Kopírovat a soubor se zkopíruje do paměti.
4. Nyní přejděte na umístění externího disku kliknutím na příslušné písmeno jednotky.
5. Když je jednotka zvýrazněná, vyberte Uspořádat > Vložit.
Stahování fotografií z mobilního telefonu do počítače pomocí datového kabelu:
1. Připojte datový kabel do mobilu a do USB portu v počítači.
2. Po spojení rozklikněte Tento počítač, kde naleznete Vaše zařízení.
3. Najděte složku, ve které máte v telefonu uloženy fotografie. Pak fotografie překopírujte na požadované místo
v počítači.
Stahování fotografií z mobilního telefonu do počítače pomocí SD karty:
1. Kartu vyjměte z mobilního telefonu a vložte ji do čtečky paměťových karet.
2. V sekci Tento počítač se objeví ikona SD karta. Na SD kartě otevřete složku, kde jsou fotografie uloženy.
3. Následně fotografie překopírujte na požadované místo v počítači.
Popis uměleckého díla

1. a) Autorem je Emanuel Max (1810–1901); socha vznikla roku 1857. Další díla tohoto sochaře na Karlově mostě:
Pieta, 1859; Svatý kříž – Kalvárie, 1861; Svatý František z Assisi, 1855. Na Karlově mostě tvořil i jeho bratr Josef Max.
b) Svatý Kryštof
Narodil se prý ve 2. století v dnešním Turecku, zemřel snad kolem roku 250 tamtéž. Člověk obřího vzrůstu,
kterému poustevník, který ho vzdělával v křesťanské víře, doporučil, aby se pohyboval kolem řek a přenášel lidi
na druhý břeh. Jedné bouřlivé noci přenášel na rameni přes řeku malé dítě, které se mu zdálo stále těžší a těžší.
Na břehu se dítě nechalo poznat jako Ježíš Kristus a vysvětlilo mu, že tak těžké je proto, že nese tíhu celého
světa. V tomto okamžiku došlo i k přejmenování – z člověka jménem Reprobus (nebo Offero) se stal Christoforos
– nosič Kristův, Kryštof. Do země prý hned zasadil svou hůl (je s ní často zobrazován), na které příští den vyrostly
květy a datle.
Zemřel mučednickou smrtí, jeho nepřátelé to však neměli lehké. Oheň a šípy mu neublížily, povoláno bylo
dokonce 400 vojáků, jejichž šípy se od něho odrážely a jeden z nich vyrazil králi oko. Mnozí vojáci se obrátili ke
křesťanské víře. Nakonec byl sťat.
Sv. Kryštof je patronem dopravy, cest, povolání, která s tím souvisí.
Pokud prý někdo spatří světcův obraz či sochu, v tento den nezemře. I proto mnozí řidiči, včetně autora této
poznámky, sochu sv. Kryštofa ze svých aut zdraví.
2. Svatováclavská koruna
Svatováclavská koruna je nejstarší a nejvýznamnější součástí českých korunovačních klenotů. Je zasvěcena
svatému Václavovi a spolu s korunovačním žezlem a jablkem je uchovávaná v tzv. korunní komoře nad
svatováclavskou kaplí katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze. Vystavována je jen výjimečně, a to při
významných státních událostech. Dal ji vytvořit Karel IV. pro svou korunovaci českým králem (v roce 1347) a pro
korunovace svých nástupců.
Koruna má výšku i šířku 19 centimetrů, váží 2 358 gramů a je zhotovena ze zlata o ryzosti 21 až 22 karátů; je
zdobena 96 drahými kameny a 20 perlami.
Podrobnější informace lze nalézt v mnoha zdrojích, např. na http://www.korunovacni-klenoty.cz.

Komunikace a sloh
Líčení / Subjektivně zabarvený popis

1. buky se na podzim svlékají ze svých barevných svetrů – personifikace + metafora; moje milá školo – apostrofa;
těžké mraky zatahují oponu – personifikace; voda se divoce řítí skalní průrvou – dějové sloveso, celkově velmi
dynamické vyjádření; ohnivé biče blesků – metafora; chladné plačtivé ráno – epiteton; modré korálky borůvek –
metafora; kosi svým zpěvem oslavují probouzející se den – dvakrát personifikace; nesmělé ranní slunce si teprve
protírá oči – epiteton + personifikace; divoký vítr rval zubožené větve stromů – epiteton dvakrát, dějové sloveso
3. Charakteristika
strana 75–78
2. Žáci mohou použít charakteristiku přímou i nepřímou.

3. Žákům je nutné dopředu říct, že nemusí na sebe prozrazoval to, o čem se jim před třídou nechce mluvit.
5. b) Igor Hnízdo
přímá charakteristika: přísný a zároveň záhadný učitel; možná jen chvástal; slabost pro mladé slečny
nepřímá charakteristika: prý účastník mnoha vojenských akcí; má zvláštní praktiky, o kterých tvrdí, že jsou
výjimečně povoleny ministerstvem školství speciálně kvůli chování této třídy; chodí ve vojenské uniformě a se
zbraní; ve třídě zavede přísný režim, v jehož dodržování mu pomáhá i rákoska; chlapci, kterým vypráví poutavé
válečné historky, ho zpočátku téměř bezmezně obdivují + poslední dvě věty textu
Tatínek
přímá charakteristika: občas bývá přísný; chytrý a šikovný člověk
nepřímá charakteristika: kvůli jeho práci v elektrozávodech se mu přezdívá tranďák; žije s maminkou; mají spolu
syna Edu a malou holčičku; pořád s někým probírá poválečnou politiku; jednou se jim doma rozbilo rádio a on ho
opravil; na rozdíl od učitele Hnízda ji (bombu) odpálil a pro Edu se tak stal hrdinou
V charakteristikách tatínka i Igora Hnízda jednoznačně převládá charakteristika nepřímá.
c) Podstatou „briliantu“ je co nejvýstižněji charakterizovat daného člověka nebo jev na přesně vymezeném
prostoru.
Návod k vyplnění „briliantu“:
2. řádek – Jaký je? Žáci zapíší dvě slova – dvě spíše pozitivně vnímané vlastnosti.
3. řádek – Co dělá (dělal)? Tři spíše pozitivně přijímané činnosti.
4. řádek – co nejvýstižnější věta o čtyřech slovech
5. řádek – tři spíše negativní vlastnosti
6. řádek – dvě činnosti vnímané spíše záporně
7. řádek – jedno metaforické pojmenování dané osoby
Ne vždy jde příkře odlišit „negativní“ a „pozitivní“ vlastnosti nebo činnosti.
Příklad řešení:
tatínek Igor Hnízdo
snaživý statečný nadaný přesvědčivý
rozsvěcuje miluje „vychovává“ učí vychovává motivuje
Má rád svůj blatník. Igor Hnízdo dokázal zázrak.
cholerický naivní lehkomyslný autoritativní přelétavý přísný
trestá rozčiluje se trestá vymýšlí si
Tranďák „hrdina“
d) Eda maminka
poctivý opravdový krásná hodná
učí se obdivuje touží stará se bojí se chrání
Eda byl obyčejný kluk. Má ráda svou rodinu.
nedůsledný důvěřivý naivní chápající skromná milující
bojuje brání odpouští touží
chůva anděl
žena – mladá, hezká, štíhlá, dlouhovlasá, aktivní, šťastná, spokojená, sympatická, usmívající se, teple oblečená
muž – mladý, tmavovlasý, studující, pilný, milý, šťastný, usmívající se, sedící

Komunikace a sloh
4. Vypravování
strana 78–79
1. a) Text přečteme s náležitou intonací a důrazem.

b) garvot – příslušník garvotů (garvot použito místo názvu člověk, nějaká bytost); vozka – řídil vůz tažený
koňským spřežením; kozlík – místo (sedadlo), kde seděl vozka a odkud řídil koně; zápřah – zapřažení páru koní
k vozu; šik – seskupení garvotů, vyrovnané řady, útvary; Haisona – název sídla jejich nepřátel
osnova:
1. Garvotští bojovníci na cestě do Zelené pánve.
2. Královského rádce Cipfóa bolí hlava.
3. Cipfó má vidiny a řídí sám vůz.
4. Kočí i doktor vyskakují z vozu.
5. Cipfó si srazil vaz.
6. Armáda garvotů postupuje dál s jasným cílem.
7. Vivianu v Haisoně budí chvění země.
8. Situace v obklíčeném městě.
2. Ukázku vybereme poměrně krátkou, pustíme si ji dvakrát. Děj stručně shrneme, pak necháme žáky děj vypravovat.
3. Úkol zvolíme podle zájmu žáků. Necháme je připravit si obrázkovou osnovu, podle které vypravujeme.
(Připomeneme středověkou kramářskou píseň – zájemce necháme děj zazpívat, nebo komentovat.)
4. a) Vhodné je využít společnou návštěvu divadelního představení. Dramatizaci připravíme i s rozepsáním
jednotlivých rolí – zopakujeme si, co obsahuje scénář.
5. Zopakujte si znaky dialogu. Podle zájmu si každý vybere svého literárního hrdinu a úkol si připraví samostatně.
Pokud si někteří žáci vyberou stejného literárního hrdinu, mohou pracovat ve dvojici nebo skupině.
5. Úvaha
strana 79–81
1.–5. T
ěmto cvičením může předcházet beseda v kruhu na dané téma, žáci se tak učí efektivní komunikaci (formulují
vlastní názory, učí se aktivně naslouchat, být tolerantní).
6. Hierarchie hodnot – nejprve s žáky probereme, co je žebříček hodnot, pak si společně pročteme navržené hodnoty
a diskutujeme, jak jim rozumíme. Seznam hodnot můžeme po domluvě doplnit o další, či ho naopak zkrátit.
Na závěr si můžeme popovídat o tom, jestli se naše žebříčky během života proměňují a proč.
Za domácí úkol mohou žáci zkusit dát tento test rodičům a porovnat jej se svými výsledky. Následující hodinu
mohou vzájemně porovnávat žebříčky svých rodičů.
7. b) Můžeme také použít citáty z pracovního sešitu: str. 14, str. 50.
6. Proslov
strana 81–82
3. Erasmova cena: Erasmus Desiderius Rotterdamský (1467–1536), vlastním jménem Gerrit Gerritszoon, byl holandský
myslitel, představitel zaalpské renesance a humanismu.
Svým nejznámějším spisem, satirou Chvála bláznovství, se s výsměchem i vážností věnuje hluboce zakořeněným
omylům doby a barvitě je vyobrazuje.
a) Proslov byl napsán za minulého režimu (před revolucí v roce 1989), nebyla svoboda slova, projevu. V. Havel byl
disidentem, který působil v Chartě 77, Evropa byla politicky rozdělena.
b) Příklad řešení: odvaha být bláznem, evropanství

Komunikace a sloh
7. Diskuze
strana 82–84
1. Např.: www.euroskop.cz, www.ef-czech.cz/erasmus

3. a) Mluvčí B skáče do řeči, nevhodně přerušuje výpověď, vyptává se na maličkosti.
8. Fejeton
strana 85
4. Jan Neruda: Kam s ním?

Hned ráno vynesla Anča slamník na chodbu přede dveře, a čekali jsme. Zvoník přišel a já se honem vyložil z okna,
abych byl procedury svědkem. Vůz přihrčel, Anča se vyhrnula se slamníkem před dům.
„A kdyby mi dávali zlatku, já jim to na vůz nevezmu – já nesmím, mám zákaz!“ zvolal kočí a prásk do koní.
Anča táhla slamník zase domů.
„To je hloupé!“ povídám.
„Je to hloupé,“ potvrzovala Anča.
„Tak přece se k něčemu mějte – pro pána boha! – zeptejte se někde, co dělají lidé jiní!“
Anča letí. Asi za hodinu zase přiletí. „Že prý nejlíp to spálit v kamnech.“
„Inu ovšem – že nás to nenapadlo! Tedy palte! A víte co? Jděte se po domě trochu poptat, nebudou-li někde péct
buchty a nepřejou si pořádně podpálit troubu? Nebo propláknout pec – rozumíte?“
Anča letí už zase. A pak vyřizuje, že prý nikde nebudou péct buchty, a nikde že si nepřejou propláknout pec. Ona
ale že už musí teď do trhu a hrát si s tím spalováním že prý nemůže také, až tedy večer. Že prý aby člověk pak
pořád při tom seděl. – Nu dobře!
Nadešel večer a odbyla se večeře. Anča začla tahat slámu, dělat věchty a strkat je do pece. Já jsem si zasedl do
pokoje k psacímu stolku a naslouchal, jak to z kuchyně do komínu pěkně táhne a hučí. Kouřil jsem spokojeně
viržinku svoji – já tenhle hukot v komínu mám náramně rád!
Náhlý hřmot před domem. Lidské hlasy venku, zvonění pak na dům. Vyskočím a naslouchám do chodby, co že se
děje. Že prý u nás z komínu lítá oheň a lítá až na třetí střechu.
„Pro pána boha, Ančo – přestaňte pálit! Honem s tím slamníkem někam do pokoje, a přijdou-li na nás, tvařte se,
jako byste nevěděla ani muku. Jsou kamna rozpálena?“
„I toto – od těch pár věchtů – studena jsou skoro!“
Nepřišli – zaplať pánbůh! Oheň přestal po střechách lítat a lidé na ulici se po nějaké hodince rozešli.
Ovšem následující jitro mne zase osvěžilo. Vyšel jsem si ihned ven, abych pátral. Ptal jsem se policejního
strážníka.
Ptal veřejného posluhy. Ptal všech svých paniček známých.
Strážník salutoval: „To já nevím.“ Posluha nadzdvihnul čepici: „Prosím, to nevím.“ Paničky řekly jedna jako druhá:
„Ano, s takovými věcmi je to věc těžká!“
„Holka, holka,“ povídám Anče zase doma, „to bude potíž! – Ale co naplat, takhle to nenecháme přece! Umíte
kornouty dělat – ne? no já vás naučím, pojďte!“ A dělali jsme kornouty a nacpávali slamou. A když jich byla už
hromádka pěkná, nacpal jsem si jich do kapes, šel zas na procházku a trousil kornouty, kudy jsem chodil. Téhož
dne byl jsem na procházce ještě šestkrát. Následujícího dne pak dvanáctkrát.
Prováděl jsem to tak čtyry dny, a pak se ukázalo, že jsme ze slamníku vyprázdnili jen malý cípek. A počítal jsem,
že bych musil asi sedm měsíců takhle chodit.
Zajisté nepotřebuji říci, že jsem už stonal. Na nic jiného jsem už nemyslil. V hlavě jsem měl už jenom slámu a před
očima také slámu. Tamhle v tom koutě pokoje stály tři snopy, tamhle v tom koutě nebohý můj slamník, a tamhle
zas z pohovky ten polštář dlouhý – kam – kam obrátiti očí!? A když jsem v noci uléhal na zem, klel jsem a huboval,
že to bylo věru až hanba. Nespal jsem téměř, vstával jsem ráno už před slunce východem a utekl hned zas na
procházku. A při jedné té procházce se tedy stalo, že jsem sobě všimnul na ulici právě oněch džbánů, bandasek
a pekáčů, jichž sobě bystrozraký čtenář všimnul ovšem hned na počátku tohoto článku.
S těmi džbány, bandaskami a pekáči má se to ale takhle: Každý Pražan smí mít nějaký džbán, po případě
bandasku, a také pekáč – v tom není závady a na to není trestu. Ale ono se stane, že džbán na př. se rozbije
– a teď to začne! Kam s ním!? Vyhodíš-li jej na dvůr, přinutí tě domovník, aby sis jej vzal hezky zase zpátky.
Vyhodíš-li jej na ulici, sebere tě strážník. Vyhodíš-li jej smetařovi na vůz, smetař ti jej shodí. Nevezme ho ani za
nejlepší diškreci, má přísný zákaz. – Dobrá. Vezmeš tedy džbán v noci, vyjdeš na ulici a postavíš jej nepozorován
– no kamkoli. A následujícího dne sebere jej smetař pěkně z ulice, i bez diškrece, a je dobře.
Projela mne myšlenka hanebná! Jakpak kdybychom tedy já a Anča chytli v noci slamník, donesli jej tamhle za
roh a slámu vysypali? – Myšlenka rozhodně nepěkná – nepořádná – protizákonní –, ale přiznám se: mně se líbila!

Komunikace a sloh
Člověk se ach tak snadno stane špatným!

Arci – já mám malér. Najednou, bůhví odkud, bude tu stát patrola. Bude chtít, abych tu slámu zase sebral.
Já se budu bránit, spáchám naposled nějaký mluvený zločin, seberou mne, odvedou – pojednou bude po mé
dosavadní bezouhonnosti občanské – ale to už je všechno jedno – já –
„Milostpane – milostpane“ – vrazila pojednou Anča do pokoje – „já už vím, kam s tou slámou! Mlíkařka – ta,
která tamhle s vozíkem stává – beře prý ji ráda, potřebuje stlaní doma pro chlív! Zítra jí to dáme!“
„Je to ale jisté?“
„Jisté!“
Co mám říci ještě dále!? Spal jsem tu noc dobře. A následujícího jitra nesli jsme tedy já a Anča slamník k mlíkařce,
když se byla Anča ovšem ještě dříve pozeptala, zdali dárek náš vskutku také přijme.
Byl to okamžik krásný! Když nám mlíkařka podávala prázdný pytel zase zpátky, byl jsem překonán dojmem,
políbil jsem jí ruku, obejmul vřele její kobylu a kráčel pak se zaroseným zrakem domů.
A doma jsme chytli čerstvou slámu a cpali tedy znova. A když byl slamník zase už plný, chyt jsem Anču, začal
hvízdat „Na tý louce zelený“ a točili jsme spolu kolem slamníku sousedskou, až se nám zatočila hlava. –
To je ta celá historie, tak jak se stala a jak ji povídám. Je pěkná a časová; jsem s ní spokojen, končím. –
Kráceno
9. Funkční styly
strana 85–86
a) Přijeď mi pomoct s přípravou pohoštění pro maminku k svátku.
b) Milá Běto, gratuluji Ti k přijetí na střední školu. Jsem ráda, že Ti to vyšlo.
c) Ahoj babičko. Přijedeš k nám tento týden? Budu mít v pátek narozeniny a moc se na tebe těším.
d) Jak se vám představení líbí? Představitelka hlavní role je úžasná. Také se mi moc líbí kulisy. Jsou moderně
pojaté.
2. d) styl prostěsdělovací
3. a) Odborný text vybereme podle zájmu žáků.
Jedná se o odborný styl.
c), d) Úkol je vhodný jako mluvní cvičení. Jednotlivá vystoupení žáků můžeme nahrát a pak je společně zhodnotit.
4. Úkol splní žáci ve skupinách. Každá skupina plní jiný úkol. Pak skupiny postupně vyhodnotíme.
10. Slohové útvary dle výběru žáků

strana 86–87
Životopis
2. Jmenuji se Linda Malá, narodila jsem se 5. června 2005 v Kadani. Můj otec je stavebním technikem, matka je
knihovnice, oba mají svoji práci rádi. Mám osmnáctiletého bratra, který bude letos maturovat na gymnáziu, ale
kdo ví, jak to s ním dopadne, moc se neučí.
Základní školu jsem začala navštěvovat v Kadani, celý první stupeň jsem na vysvědčení měla samé jedničky,
takže jsem dělala našim radost. V roce 2016 jsme se z důvodu změny otcova zaměstnání neradi přestěhovali do
Karlových Varů, kde jsem od září nastoupila do 6. třídy ZŠ. Už od začátku druhého stupně jsem se začala více
zajímat o dějepis a jazyky. Zúčastnila jsem se téměř každý rok olympiády v anglickém jazyce, vloni jsem získala
2. místo v oblastním kole. Řešila jsem také úspěšně úkoly v soutěži Mladých historiků. V budoucnu bych se totiž
chtěla stát archeoložkou. Ve volném čase proto chodím do archeologického kroužku, kde máme prima partu.
Snažím se číst i knihy o historii, ale většinou je nedočtu. Na mou zálibu v historii měl vliv i můj dědeček, už
jako malé holce mi vyprávěl o různých historických událostech. Ve volném čase se rovněž zabývám rekreačně
sportem (lyžováním a plaváním). Jsem žákyně ZUŠ, hraji na kytaru a docela mi to jde.
Můj zdravotní stav je prý dobrý.
Životopis přikládám k přihlášce na gymnázium, po kterém bych chtěla pokračovat ve studiu archeologie.
V Karlových Varech 5. února 2019

Komunikace a sloh
Dopis
dopis babičce do lázní Milá babičko Těším se, až Tě zase uvidím.
dopis přátelům Drazí přátelé. Mějte se hezky.
dopis domů ze soustředění Drazí rodiče. Mám vás rád/ráda.
dopis spolužákům ze Ahoj spolužáci/kamarádi. Brzy na viděnou.
studijního pobytu
dopis do redakce časopisu Vážená paní redaktorko. / S pozdravem.
Vážený pane redaktore.
2. nevhodné věty do dopisu: Protože už nemám co psát, končím.; Předem mého dopisu…
5. V Praze 5. 6. 2018
Vážená paní,
projednali jsme Vaši stížnost ze dne 21. 5. t. r. týkající se hlučného chování Vašeho souseda, pana Cyrila Vašici.
Dvě naše pracovnice a nezávisle na nich i jeden pracovník se dotazovali jiných sousedů pana Vašici, aby si ověřili,
zda není vaše tvrzení zkresleno. Manželé Novákovi shodně vypovídali, že tento pán sice občas v koupelně hlasitě
zpívá, ale nikdy ne po dvacáté druhé hodině. Kromě jeho 80. narozenin, kdy se oslava s přáteli protáhla do
ranních hodin a kdy, jak nám potvrdil, opravdu proti vám použil pěnového hasicího přístroje a slov „Babo, já tě
uhasím“, si nevzpomínají na jiný incident. Oslovili jsme i Pěnkavovi, kteří mají okno v blízkosti Vašicovy králíkárny.
Neztotožňují se však s Vaším tvrzením, že by králíci pana Vašici dupali více, než je obvyklé. Doporučujeme Vám
proto, abyste se spokojila s písemnou omluvou Vašeho souseda a pomohla nám tak otázku Vašicovy výjimečné
hlučnosti sprovodit ze světa.
Anna Loukotová
Obvodní úřad pro Prahu 6
6. Před vyplňováním se zaměříme na obvyklá úskalí formulářů: národnost; státní příslušnost; stav; číslo OP;
ulice – číslo popisné; orientační; příjemce (adresát); odesílatel.
1. b); 2. c); 3. 3.1 c), 3.2 b), 3.3 e), 3.4 a), 3.5 d)

Jak pracovat se sebehodnocením
Jak pracovat se sebehodnocením

Pracovní sešit nabízí tři nástroje, s jejichž pomocí mohou žáci sami zhodnotit kvalitu své práce a úroveň dosažených
znalostí a dovedností.
1. Tabulka „Co mám umět“ shrnuje obsah každé kapitoly a uvádí učivo, které by žáci po vypracování kapitoly měli
zvládat. Políčka mohou zaškrtávat buď postupně v průběhu práce v kapitole, nebo až po dokončení celé kapitoly. Při
vyplňování tabulky by si žáci měli nejprve bez listování v pracovním sešitě vzpomenout, co se naučili, zkusit si sami
pro sebe zhodnotit, zda dané učivo skutečně zvládají, a pokud to tak je, odškrtnout políčko „To už zvládám“. Jestliže
jim činí potíže vybavit si dané učivo, nevzpomenou si sami na pravidla nebo postupy, stále v daném učivu chybují či
pro ně některá položka tabulky není srozumitelná, měli by zalistovat zpět kapitolou a uvědomit si, co tato položka
obsahuje. V takovém případě by měli zaškrtnout políčko „Ještě musím procvičit“. Mohou pak k procvičování využít
další cvičení na internetových stránkách www.skolasnadhledem.cz.
Vyplněné tabulky „Co mám umět“ slouží rovněž vyučujícím k získání zpětné vazby od žáků. Je-li reflexe žákovské
práce pravidelná a konstruktivní (podle toho, jak dobře žáci učivo zvládají, se upravuje obsah i rychlost výuky, hůře
pochopené části učiva jsou podrobněji procvičovány apod.), žáci si brzy zvyknou hodnotit svoji práci realisticky,
nepřeceňovat ani nepodceňovat své výkony.
Do okénka „Celkově hodnotím svoji práci“ lze zapsat jakýkoli symbol, který třída zvolí po dohodě s vyučujícím (číslo
1–10, známku 1–5, 0–100 %, usměváčka, vybarvit barvou, která odpovídá určité hodnotě na hodnoticí škále apod.).
2. Souhvězdí s očíslovanými hvězdami, které v počtu odpovídají počtu položek v tabulce „Co mám umět“, může
posloužit při sebehodnocení trojím způsobem:
a) Žáci vybarvují jednotlivé hvězdy během práce v kapitole, jakmile vypracovali cvičení k danému učivu. Pak slouží
souhvězdí ke grafickému znázornění jejich postupu v kapitole.
b) Žáci vybarvují jednotlivé hvězdy, až když danou položku zaškrtnou v políčku „To už zvládám“. V tom případě
slouží souhvězdí jako grafické znázornění pracovních výsledků žáků.
c) Po dohodě s vyučujícím lze souhvězdí použít při dvoufázovém hodnocení. V první fázi žáci pouze zaškrtávají
políčka v tabulce „Co mám umět“ a souhvězdí nechávají nevyplněné. Ve druhé fázi hodnotí svou vlastní práci po
vypracování kontrolního testu nebo ústním zkoušení a porovnávají výsledek testu nebo zkoušení se svým dřívějším
sebehodnocením. V souhvězdí vybarvují buď jen ty položky, které měli v testu správně, nebo jednou barvou vybarvují
to, co uměli, a jinou barvou to, v čem chybovali. Získají tak porovnání odhadu vlastních znalostí před testem
s výsledkem testu a v grafické podobě ihned vidí, nakolik se jejich sebehodnocení shoduje s hodnocením vyučujícího.
3. Škála barevných usměváčků v zápatí stránky slouží k vyjádření celkového dojmu z vlastní práce. Jedná se
o emocionální sebereflexi, která vyjadřuje subjektivní spokojenost žáků s vlastní prací.
Výrazný nesoulad v subjektivním a objektivním hodnocení by měl žáky i jejich učitele upozornit v situacích, kdy jsou
na sebe žáci příliš přísní, nebo jsou naopak příliš benevolentní vůči vlastním pochybením a omylům. Mít vynikající
pocit z jediného zaškrtnutého políčka „To už zvládám“ je stejně neadekvátní jako mít zoufalý pocit v případě, že by
si žák měl procvičit jen jedinou položku učiva, a všechny ostatní zvládá bezchybně.
Přejeme všem žákům, aby se jim dařilo hodnotit svoji práci realisticky bez zbytečného podceňování nebo přeceňování.


28solutionceskyjazyk9psssnreseniweb 6041ed8b07a9c

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

28solutionceskyjazyk9psssnreseniweb 6041ed8b07a9c

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

OPAKOVÁNÍ Z 8.

1. tvoření slov odvozováním: očekávaný, provětrat, vrstevník

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

14. Příklad řešení:

15. Příklad řešení:

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

21. a), b) Příklad řešení:

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

Náš golem se podle legendy objevuje v rudolfínské Praze. – věta jednoduchá

2VV příslovečná příčinná

Jednou však na to zapomněl a golema zachvátilo šílenství. – souvětí

3VV přívlastková předmětné

(Souvětí je obtížné, jeho analýza je vhodná spíše pro gymnázia.)

1VV 3VVa 3VVb podmětná s. podřadné

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

Testové úlohy strana 13

Slovní zásoba a význam slova

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

2. Slovní zásoba a její obohacování

3. Významové vztahy mezi slovy

1. 1. nemlátíte – nelžete/nevymýšlíte si/nevytahujete se/nekecáte

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

4. Vrstvy slovní zásoby

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

zahrada – zahrádka, zahradní, zahradník, zahradnice, zahradnický, zahradnictví, zahradničit, zahrádkář,

2VV příslovečná způsobová 2VV příslovečná účelová

f) (Přísudky jsou vyznačeny vlnovkou, podměty podtrženy.)

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

Souhrnná cvičení a testové úlohy

Testové úlohy strana 21–22

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

Nauka o tvoření slov

1. a) Tvoření slova: b) Stavba slova:

odvozené slovo pří stav ba příponová část

základové slovo při stav ět

stav b(a) koncovka

slovní druh předponová část

nej vý znam n ějš í pod neb í vý rob ek (0) po břež í

1, 4 3 2, 5 1, 4 5, 6 3 5, 7 3

3 5, 6 3 2, 5 3 5, 6 1, 4 2, 5

pra les n í uč i tel (0) roz pál en ý po zn a t

1, 4 2, 5 2, 5 5, 7 1, 4 2, 5 3 5, 6

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

2. Tvoření nových slov

učitel ka 1 -ka kon írna 1 -írna

Stejně tvořená slova: Stejně tvořená slova:

lesík lesní lesnatý prales lesník lesovna lesák zalesnit

lesíček pralesní lesnický lesníkův lesákův lesácký zalesněný

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

Souhrnná cvičení a testové úlohy

1. a) (Slovotvorný základ je podtržen.)

Testové úlohy strana 28–29

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

3. a), b) 1. uhlí – hromadné (ostatní podstatná jména jsou pomnožná)

3. 1. Rok od roku byl známější.

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

5. Slovesa a jejich mluvnické kategorie, tvary slovesa být, přechodníky

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

2. a), b), c), d) předložky:

© Nakladatelství Fraus 2019 Procvičujte si učivo na

14. Příklad řešení:

15. Příklad řešení:

21. a), b) Příklad řešení:

1. a) Tvoření slova: b) Stavba slova: