ASTD Nitrox manuál

Nitrox Diver - Potápěč s Nitroxem / EAN, EANx

1
 ASTD Nitrox manuál

Obsah:

Úvod strana 3 - 4

Historie a rozvoj nitroxu strana 5 - 7

Nitrox jako dýchací plyn strana 8

Značení a rozlišení plynů strana 9 - 10

Kyslík strana 11 - 13

Maximální operační hloubky / MOD strana 14 - 16

Povrchový interval strana 17

Tabulka kyslíkových hodin strana 18

Dusík strana 19 - 21

Technická problematika nitroxu strana 22 - 25

Kyslík a jeho rizika strana 26 - 28

Závěr strana 29

Rychlý přehled vzorců strana 30

Poznámky strana 31

2
 ASTD Nitrox manuál

Úvod

Co dýchat pod vodou

Člověk žije na souši, v podmínkách, ve kterých se vyvinul během dlouhodobého vývoje. Jeho
příbuzní kytovci, mořští savci a spol. se vrátili zpět do vody a přizpůsobili se životu ve vodním
prostředí. Člověk ne. Pokud se chce zdržet pod vodou delší dobu, musí dýchat a jako
nejpřirozenější se nám jeví dýchat vzduch. Vzduch se však pro potápění hodí jen okrajově, i
když je to zatím nejrozšířenější dýchací směs ve světě rekreačního potápění.

VZDUCH obsahuje 21% kyslíku a 78% dusíku.

Kyslík se při překročení parciálního tlaku 160 kPa – 1,6 bar (což je hloubka 66m při potápění
se vzduchem ) stává toxickým.
Dusík při překročení parciálního tlaku 400 kPa – 4 bar (což je hloubka 40m při potápění se
vzduchem) začíná být narkotickým.
Hloubka 40m při potápění se vzduchem je tedy limitní vzhledem k narkotickému účinku
dusíku, při jejím překročení se potápěč navíc blíží pásmu narůstající kyslíkové toxicity.

Dalším nepříjemným aspektem potápění se vzduchem je vysoký obsah dusíku ve vzduchu.

Dusík je inertní neboli netečný plyn. Při dýchání dusíkové směsi pod tlakem dochází
k rozpouštění dusíku v tkáních během sestupu a pobytu na dně. Při výstupu dochází
k vylučování dusíku z tkání a náš výstup musí být shodný s tímto procesem, aby nedošlo
k překotnému vyloučení dusíku ve formě bublin a vzniku dekompresní choroby.

Vidíme, že nevýhody vzduchu při potápění jsou v zásadě tyto:

– nemůžeme jej použít do velkých hloubek (pod 40m), protože začíná být narkotický
(díky vysokému obsahu dusíku způsobuje Hloubkové opojení) a následně nás dále ohrožuje
vznikem kyslíkové toxicity ( díky narůstajícímu parciálnímu tlaku kyslíku).

– při potápění do středních hloubek (20 - 40m) nás nadměrně zatěžuje vysokou saturací
tkání díky vysokému obsahu dusíku – takže nám zkracuje bezdekompresní ponory a u
dekompresních ponorů nás zatěžuje zbytečně dlouhou dekompresí.

Takže souhrnně lze uvést :

Výhody vzduchu: Je dostupný, levný a použitelný bezpečně do hloubky 40m díky

narkotickému účinku dusíku

Nevýhody vzduchu: Díky vysokému obsahu dusíku zvyšuje saturační zátěž ve středních
hloubkách. Umožňuje kratší bezdekompresní časy, dále nás zatěžuje delší dekompresí a
delším povrchovým intervalem ve srovnání s umělou dýchací směsí.

3
 ASTD Nitrox manuál

Vývoj ukázal, že je daleko výhodnější použít speciální dýchací směsi, které se připraví pro
konkrétní typ ponoru a umožní ponor provést daleko bezpečněji a efektivněji. První z těchto
směsí je

NITROX

SMĚS KYSLÍKU A DUSÍKU – nám známých plynů, ale v jiném procentuálním složení, než je
vzduch. Našim cílem je připravit směs, která bude obsahovat
méně dusíku , a tím snížit problém saturace – sycení tkání tímto inertním plynem.

Tím, že připravím směs s nižším obsahem dusíku, musím tento schodek dorovnat druhým
plynem, který mám k dispozici. V našem případě je to kyslík.

Takže Nitrox je směs, která bude vždy obsahovat méně dusíku a více kyslíku než vzduch –
bude hyperoxická. Nesprávně zjednodušeně řečeno je to vzduch obohacený kyslíkem na
Nitrox , ale tento název se užívá dodnes jako EAN Enriched Air to Nitrox

4
 ASTD Nitrox manuál

Historie

Kyslík byl objeven a popsán v 18.století jako

substance podporující hoření. Významný fyziolog
Paul Bert , který se zabýval působením vysokého a
nízkého tlaku na organismus a který jako jeden
z prvních objasnil příčinu vzniku dekompresní
choroby, použil kyslík při dekompresní léčebné
procedůře a popsal účinky vysokého parciálního
tlaku kyslíku na centrální nervový systém (Bertův
jev). Psal se rok 1878.

První ponor s Nitroxem provedl o rok později Henry

Fleuss, použil Siebe Gormanův skafandr
s průplachovým systémem a dýchal EAN 50 (směs
obsahující 50% kyslíku a 50% dusíku). I v našich
zemích jsou zaznamenány Nitroxové ponory –
v roce 1912 sestoupil Gunther Nouackh do Šenkova
sifonu pod Býčí skálou v Moravském krasu. Byl to
začátek jeskynního potápění na našem území,
použil skafandr firmy Westfalia s průplachovým
systémem a dýchal EAN 45 (směs obsahující 45%
kyslíku a 55% dusíku.

Paul Bert

Rozvoj potápění s Nitroxem

Od roku 1977 se začínají pod vedením dr.Morgana Wellse – ředitele potápěčského programu
NOAA (National Oceanic and Atmosferic Administration) vytvářet první prakticky použitelné
procedury pro potápění do hloubky 40m s použitím EAN 32 (směsi obsahující 32 % kyslíku a
68% dusíku) Tuto směs nazývá NOAA Nitrox I.

Rok 1985 byl přelomový pro výcvik – ředitel výcviku NOAA a expert v oblasti hyperbaroxie
Dick Rutkowski vytváří první Nitroxový manuál určený pro zájemce z řad sportovně
rekreačních potápěčů, zakládá organizaci IAND (International Association for NITROX Diving).
Dick dle současných poznatků uceluje limity pro potápění s Nitroxem, hlavně maximální
přípustný parciální tlak kyslíku, který se v dobách minulých pohyboval u vojenských potápěčů
okolo 300 kPa (což je hloubka 20m při dýchání čistého kyslíku). Maximální přípustný tlak je
stanoven na 160kPa vzhledem k široké variabilitě člověka v náchylnosti na působení kyslíku,
dále jsou vytvořeny časové limity při dýchání hyperoxických směsí.

Použití Nitroxu se ukazuje jako správná cesta a vznikají další organizace , vycházející
z původního Dickova programu. Nitrox se ve světě rekreačně sportovního potápění dostává
do výcvikových programů většiny renomovaných školících organizací.

5
 ASTD Nitrox manuál

V České republice se Nitrox objevuje s příchodem Tomáše Konárka okolo roku 1997, ten
školí první instruktory IANTD a Nitrox se od té doby začíná objevovat i v našich lomech a
přehradách.

Použití a výhody: Díky nižšímu obsahu dusíku nám Nitrox posouvá celý problém saturace
organismu inertním plynem do přátelštější roviny. Takže dekompresní problematiku výrazně
zlepší, nicméně ji samozřejmě zcela neodstraní.

Používá se výhradně do rekreačních - tj. do malých a středních hloubek (do 40 metrů).

- NITROX prodlužuje bezdekompresní limity a zkracuje dobu dekomprese, zkracuje

povrchový interval a snižuje únavu po ponoru

- NITROX dále snižuje narkotický potenciál dýchací směsi

- Další jeho využití je jako DEKOMPRESNÍ PLYN – efektivně zkracuje dobu dekomprese u
ponorů s jiným plynem.

Souhrně jej můžeme vřele doporučit pro všechny rekreační ponory tam, kde se již může
projevit dekompresní problematika.

Nevýhody: Je nutná disciplína při

potápění s Nitroxovými směsemi, což je
vlastnost mnoha potápěčům cizí. Nutné
je vzdělání, důkladnější plánování
ponorů a výstroj přizpůsobená potápění
s Nitroxem – dýchací přístroj musí být
kyslíkově či nitroxově kompatibilní,
zvláště u směsí s obsahem vyšším než
40% kyslíku.

6
 ASTD Nitrox manuál

Poznámky:

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

7
 ASTD Nitrox manuál

Nitrox jako dýchací plyn

Obecně lze říci, že Nitrox je směs KYSLÍKU a DUSÍKU - NITRogen a OXygen.

Pro nás potápěče však obecně platí, že za NITROX považujeme:

Směs KYSLÍKU a DUSÍKU v jiném složení než VZDUCH, která je vždy HYPEROXICKÁ –
obsahuje více než 21% KYSLÍKU

Vzduch : Kyslík 21% Dusík 78% Příměsi 1%

Nitrox: Obsah kyslíku se pohybuje od 21% do 100% tedy v rozmezí mezi

21%(vzduch) a čistým kyslíkem

Pro označení Nitroxu používáme zavedenou zkratku

EAN či EANx
vyjadřující ENRICHED AIR to NITROX - obohacený vzduch na Nitrox.

Index X vyjadřuje proměnnost směsi.

Cílem je snížit obsah DUSÍKU ve směsi a nahradit jej jiným plynem, v našem případě
musíme zvýšit obsah KYSLÍKU

Výhody:

- Menší saturační zátěž a tedy příznivější dekompresní režim

(kratší dekomprese, delší nulové Časy na dně, kratší povrchový interval)

Nitrox nám sníží saturační zátěž , avšak riziko možné DCS

(dekompresní nemoci) neovlivní.
Dodržování všech zásad bezpečného potápění je nezbytné vždy.

- Nitroxové směsi jsou efektivní dekompresní plyny

- Mají menší narkotický potenciál (či můžeme uvažovat o stejném, pokud bereme
v potaz narkotický účinek kyslíku)
- Způsobují menší únavu při opakovaných ponorech.

Nevýhody:

- Nutné vzdělání potápěče a plánování ponorů se zhodnocením limitujících faktorů

- Nutné je adekvátní technické vybavení a složitější plnění

8
 ASTD Nitrox manuál

Označení směsí a rozlišení plynů

Označení směsí :

KYSLÍK je vždy plynem číslo JEDNA ve všech směsech.

u Nitroxu se uvádí pouze jedno číslo, které vyjadřuje
procentuální obsah KYSLÍKU ve směsi

EAN 32 či Nitrox 32 nám udává plyn ve složení:

32% KYSLÍKU a 68%DUSÍKU

Pro naše potápění si můžeme namíchat jakoukoliv směs, ale

cílem je vše co nejvíce zjednodušit a používat tzv.
Standardizované směsi, které jsou vhodné pro určitý rozsah
hloubek

STANDARDIZOVANÉ SMĚSI:

EAN 32 NOAA I (orientačně MOD 40m – přesně 36m)

EAN 36 NOAA II (orientačně MOD 30m – přesně 32m)

9
 ASTD Nitrox manuál

Poznámky:

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

10
 ASTD Nitrox manuál

KYSLÍK
FYZIOLOGICKÉ LIMITY KYSLÍKU

1. limitující faktor je TLAK (100 kPa = 1 bar/ ata)

Parciální tlak KYSLÍKU se musí pohybovat v rozmezí 16 kPa ------- 160kPa

Kyslík v atmosféře či ve vdechované směsi se musí nacházet v tomto rozmezí, jakýkoliv

posun mimo toto rozmezí může být velmi nebezpečný a ohrozit člověka na životě

A – MINIMÁLNÍ LIMIT:

16kPa (0,16 bar) – tj. 16% KYSLÍKU v atmosférickém vzduchu (což je hodnota ve
vydechovaném vzduchu) je minimální hodnota. Pod touto hodnotou hrozí HYPOXIE tj.
nedostatečná oxygenace hlavně mozkové buňky . Pokud se pohybujeme lehce pod touto
hranicí , člověk může být dušný, malátný, má snížený výkon,zhoršenou motoriku, zhoršené
mentální funkce, pociťuje bušení srdce, rychlý pulz, zvýšenou dechovou frekvenci atd.
Pokud pokračuje pokles parciálního tlaku k hranici 12 kPa a níže , mozková buňka přechází
do režimu Stand by – vypne – tzn. nastává BEZVĚDOMÍ, při dalším poklesu či delší době
začne odumírat – a nastane SMRT mozková.
Při potápění se vzduchem a NITROXEM toto nehrozí, parciální tlak kyslíku se nikdy nemůže
dostat do oblasti hypoxických hodnot .

B – MAXIMÁLNÍ LIMIT:

160 kPa (1,6 bar) – maximální hranice, její překročení může vést k postižení CNS a je pro
nás limitující na prvním místě.

Limit 160 kPa pochází od NOAA, je to velmi konzervativní posun od dřívějších 300 kPa,
posléze 200 kPa. Širší použití Nitroxu a dřívější práce Kennetha Donalda ukazují velkou
variabilitu člověka v náchylnosti na působení kyslíku, proto došlo k tomuto posunu.
Maximální parciální tlak kyslíku se rovněž liší pro použití v dekompresní komoře a pro
potápění. I když je okolní tlak shodný, podmínky jsou zcela jiné a během ponoru nám celou
situaci výrazně mění retence CO2, takže pro potápění je limit 160 kPa MAXIMÁLNÍ
PŘÍPUSTNÝ .

(Běžně se nyní léčba v dekompresní komoře provádí do hloubek 15 až 20 metrů tj. do tlaku
300 kPa).

11
 ASTD Nitrox manuál

KYSLÍKOVÁ CNS TOXICITA (jev Paula Berta)

Překročení přípustného tlaku může vést k akutní intoxikaci CNS za vzniku těchto příznaků,
nazvaných CONVENTID . Při velké individuální variabilitě nelze předem říci, zda to bude po
jednom nádechu, či za jak dlouho?? A může vzniknout i po ukončení dýchání hyperoxické
směsi.

CON – convulsions - křeče – nejzávažnější , provázené BEZVĚDOMÍM , vznikají často náhle

z plného zdraví, bez jakýchkoliv varovných příznaků

V - visual disturbance / poruchy vidu (tunelové vidění, výpadky pole,rudé body)

E - ears / sluchové halucinace, pazvuky
N - nausea / nevolnost
T - twiching / záškuby svalstva kůže, nejčastěji v líci
I - irritability / podrážděnost
D - dizziness / vertigo / závrať

Příčina vzniku není dosud přesně známa - pravděpodobně vzniká nejvíce ovlivněním
hlavního neurotransmitteru GABA – kyseliny gama aminomáselné.
Dále oproti expozici v dekompresní komoře je při potápění rozdíl způsoben zvýšenou
produkcí CO2 při ponoru a ovlivněním mozkové cirkulace (CO2 rozšiřuje mozkové cévy –
způsobuje vasodilataci),což vede k snazšímu vzniku kyslíkové intoxikace CNS.

Nebezpečné je rovněž použití některých léčiv ,jako alfa mimetika (nosní kapky, či celkově
dekongescenční léky – Disophrol...) , z dalších léčiv se nedoporučuje vše, co ovlivňuje
centrální nervový systém (sedativa,alkohol...)dále stres a vše co zapříčiní vyplavení
stresových hormonů (adrenalin, kortizol).

Další zhoršující faktory jsou:

- Chlad
- Dehydratace
- Únava, nedostatek spánku
- Špatná fyzická kondice a fyzické vyčerpání

Nejnebezpečnější projev CNS toxicity je vznik kyslíkových křečí a bezvědomí

Ve vodě hrozí vypadnutí náustku plicní automatiky – regulátoru a aspirace vody a tedy
UTONUTÍ!!!!

Průběh záchvatu křečí je podobný jako epilepsie:

1. fáze – Tonická – Spasmus v nádechu

2. fáze – Klonická – křeče
3. fáze – Uvolnění, výdech

12
 ASTD Nitrox manuál

Křeče postiženého nezabijí, ale mohou vést k utonutí. Pokud postiženého vytáhneme
zbrkle na hladinu, můžeme mu způsobit akutní barotrauma plic z přetlaku a vážně jej zranit
či zabít.

Je potřeba zajistit dýchací cesty – pokud má sevřená ústa tak vyčkat, pokud je otevře -
snažit se do úst vložit automatiku. Počkat až začne dýchat a pak následuje postupný
pomalý výstup do nižší hloubky či k hladině !!!!!!!!
Stále sledovat ústa, aby nedošlo k aspiraci vody.

Poznámky:

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

13
 ASTD Nitrox manuál

Výpočet MOD - Maximální operační hloubky

MOD - Maximální Operační Hloubka (Maximum Operating Depth)

- je to maximální hloubka, do které se s danou směsí můžeme potápět

Je dána maximálním přípustným parciálním tlakem kyslíku :

160 kPa - určena pouze pro dekompresní plyny v malých hloubkách

150 kPa - limit pro plyn pro pobyt na dně (Bottom gas) pro rekreční ponory
140 kPa - limit pro Bottom gas pro pracovní potápění, či fyzicky náročné ponory,
ponory v chladné vodě atd. Vývoj doporučuje tento limit i pro krátké rekreační
ponory.

 p max O 2 
MOD =  − 1 × 10 = metrů
 pO 2 

pmax.O2 140 -160 Kpa

pO2 – parciální tlak kyslíku v dané směsi na hladině

Daltonův zákon: pO2 = p celkový x Frakce O2 Frakce O2 = % O2 : 100

(Daltonův zákon můžeme použít ke všem výpočtům – pro nejoptimálnější směs, jak hluboko
s danou směsí se můžeme ponořit, jaký parciální tlak má kyslík v naší směsi při pobytu na
dně)
Příklad Vzduch: 21 % kyslíku Frakce Kyslíku = 21 : 100 = 0,21
pO2 = 100 kPa x 0,21 = 21 kPa

Pokud budeme dosazovat v kPa ,můžeme vzorec zjednodušit na:

 p max O 2(kPa) 
MOD =  − 1 × 10 = metrů
 %O 2 

A dosazovat přímo v celých číslech, zde se %kyslíku ve směsi = parciálnímu tlaku ve směsi
v atmosférickém vzduchu vyjádřené v kPa

14
 ASTD Nitrox manuál

TABULKA VÝPOČTU pO2 SMĚSÍ v bar/ata s obsahem Kyslíku 21 – 50% ve

fyziologickém rozsahu hloubek 3 – 39 m

Obsah kyslíku %

Hloubka 0,21 0,22 0,23 0,24 0,25 0,26 0,27 0,28 0,29 0,30 0,31 0,32 0,33 0,34 0,35 0,36 0,37 0,38 0,39 0,40 0,45 0,50

3 0,27 0,29 0,30 0,31 0,33 0,34 0,35 0,36 0,38 0,39 0,40 0,42 0,43 0,44 0,46 0,47 0,48 0,49 0,51 0,52 0,59 0,65
4,5 0,30 0,32 0,33 0,35 0,36 0,38 0,39 0,41 0,42 0,44 0,45 0,46 0,48 0,49 0,51 0,52 0,54 0,55 0,57 0,58 0,65 0,73
6 0,34 0,35 0,37 0,38 0,40 0,42 0,43 0,45 0,46 0,48 0,50 0,51 0,53 0,54 0,56 0,58 0,59 0,61 0,62 0,64 0,72 0,80
9 0,40 0,42 0,44 0,46 0,48 0,49 0,51 0,53 0,55 0,57 0,59 0,61 0,63 0,65 0,67 0,68 0,70 0,72 0,74 0,76 0,86 0,95
12 0,46 0,48 0,51 0,53 0,55 0,57 0,59 0,62 0,64 0,66 0,68 0,70 0,73 0,75 0,77 0,79 0,81 0,84 0,86 0,88 0,99 1,10
15 0,53 0,55 0,58 0,60 0,63 0,65 0,68 0,70 0,73 0,75 0,78 0,80 0,83 0,85 0,88 0,90 0,93 0,95 0,98 1,00 1,13 1,25
18 0,59 0,62 0,64 0,67 0,70 0,73 0,76 0,78 0,81 0,84 0,87 0,90 0,92 0,95 0,98 1,01 1,04 1,06 1,09 1,12 1,26 1,40
21 0,65 0,68 0,71 0,74 0,78 0,81 0,84 0,87 0,90 0,93 0,96 0,99 1,02 1,05 1,09 1,12 1,15 1,18 1,21 1,24 1,40 1,55
24 0,71 0,75 0,78 0,82 0,85 0,88 0,92 0,95 0,99 1,02 1,05 1,09 1,12 1,16 1,19 1,22 1,26 1,29 1,33 1,36 1,53
27 0,78 0,81 0,85 0,89 0,93 0,96 1,00 1,04 1,07 1,11 1,15 1,18 1,22 1,26 1,30 1,33 1,37 1,41 1,44 1,48 1,67
30 0,84 0,88 0,92 0,96 1,00 1,04 1,08 1,12 1,16 1,20 1,24 1,28 1,32 1,36 1,40 1,44 1,48 1,52 1,56 1,60
33 0,90 0,95 0,99 1,03 1,08 1,12 1,16 1,20 1,25 1,29 1,33 1,38 1,42 1,46 1,51 1,55 1,59 1,63 1,68
36 0,97 1,01 1,06 1,10 1,15 1,20 1,24 1,29 1,33 1,38 1,43 1,47 1,52 1,56 1,61 1,66
39 1,03 1,08 1,13 1,18 1,23 1,27 1,32 1,37 1,42 1,47 1,52 1,57 1,62 1,67

limitující faktor - ČAS

Kromě omezení maximálního přípustného PARCIÁLNÍHO TLAKU KYSLÍKU je rovněž omezení

ČASOVÉ při přípustných parciálních tlacích . Při překročení časového limitu mohou vzniknout
symptomy kyslíkové toxicity (nevolnost, závratě, zrakové a sluchové halucinace…) i když je
parciální tlak v přípustných mezích

Tabulka NOAA vyjadřující maximální expozici v čase pro jednotlivý ponor a opakované
ponory během 24 hodin
Parciální tlak Jednorázová Jednorázová 24 hodinová 24 hodinová
kyslíku expozice expozice maximální expozice maximální expozice
(bar/ata) v minutách (D) v hodinách (D) v minutách (D24) v hodinách (D24)
1.6 45 0.75 150 2.50
1.5 120 2.00 180 3.00
1.4 150 2.50 180 3.00
1.3 180 3.00 210 3.50
1.2 210 3.5 240 4.00
1.1 240 4.00 270 4.50
1.0 300 5.00 300 5.00
0.9 360 6.00 360 6.00
0.8 450 7.50 450 7.50
0.7 570 9.50 570 9.50
0.6 720 12.00 720 12.00

15
 ASTD Nitrox manuál

Pro srovnání kyslíkové expozice v čase se používá veličina:

CNS CLOCK - KYSLÍKOVÉ HODINY

ČAS při daném pO2 : Expozice pro jeden ponor x 100 = %

Příklad: EAN 32 , hloubka 30m , čas na dně 30 min

pO2 na dně je 1,28 bar/ata (dle tabulky) či výpočtem z Daltonova zákona

4ata x 0,32 = 1,28 ata

Dle tabulky nejbližší vyšší hodnota je pro 1,3 ata Expozice pro jeden ponor
180 minut

CNS clock = 30 : 180 x 100 = 16,6%

Poznámky:

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

16
 ASTD Nitrox manuál

POVRCHOVÝ INTERVAL PRO KYSLÍKOVOU CNS EXPOZICI

Platí obdobná pravidla jako pro zbytkový dusík. Po dávce z jednoho ponoru vyjádřené
veličinou KYSLÍKOVÝCH HODIN se během pobytu na souši tato dávka postupně snižuje. Je to
laicky řečeno – jako bychom vydýcháváním snižovali množství kyslíku v organismu.

Poločas povrchového intervalu CNS toxicity je 90 minut

tzn. že každých 90 min se stávající dávka snižuje na ½ původní hodnoty

Tabulka pro výpočet poklesu KYSLÍKOVÝCH HODIN v % při vybraných hodnotách

povrchového intervalu

Počáteční Povrchový interval

hodnota
v procentech 30 MIN 60 MIN 90 MIN 2 3 4 5 6
HOD HOD HOD HOD HOD
100 83 66 49 41 24 16 11 7
95 79 63 46 38 22 15 10 7
90 75 59 44 37 22 15 10 7
85 71 56 42 35 21 14 9 6
80 66 53 39 32 19 13 9 6
75 62 49 37 31 18 12 8 5
70 58 46 34 28 17 11 7 5
65 54 43 32 27 16 11 7 5
60 50 40 29 24 14 9 6 4
55 46 36 27 22 13 9 6 4
50 41 33 24 20 12 8 5 3
45 37 30 22 18 11 7 5 3
40 33 26 20 17 10 7 5 3
35 29 23 17 14 8 5 3 2
30 25 20 15 12 7 5 3 2
25 21 16 12 10 6 4 3 2
20 17 13 10 8 5 3 2 1
15 12 10 7 6 3 2 1 1
10 8 7 5 4 2 1 1 1
Zbytková hodnota v procentech

17
 ASTD Nitrox manuál

Tabulka pro výpočet KYSLÍKOVÝCH HODIN v % za minutu

PO2 v bar/ata CNS% MIN. PO2 v bar/ata CNS% MIN. PO2 v bar/ata CNS% MIN.
0.60 0.14 1.02 0.35 1.42 0.68
0.62 0.14 1.04 0.36 1.44 0.71
0.64 0.15 1.06 0.38 1.46 0.74
0.66 0.16 1.08 0.40 1.48 0.78
0.68 0.17 1.10 0.42 1.50 0.83
0.70 0.18 1.12 0.43 1.52 0.93
0.72 0.18 1.14 0.43 1.54 1.04
0.74 0.19 1.16 0.44 1.56 1.19
0.76 0.20 1.18 0.46 1.58 1.47
0.78 0.21 1.20 0.47 1.60 2.22
0.80 0.22 1.22 0.48 1.62 5.00
0.82 0.23 1.24 0.51 1.65 6.25
0.84 0.24 1.26 0.52 1.67 7.69
0.86 0.25 1.28 0.54 1.70 10.00
0.88 0.26 1.30 0.56 1.72 12.50
0.90 0.28 1.32 0.57 1.74 20.00
0.92 0.29 1.34 0.60 1.77 25.00
0.94 0.30 1.36 0.62 1.78 31.25
0.96 0.31 1.38 0.63 1.80 50.00
0.98 0.32 1.40 0.65 1.82 100.00
1.00 0.33

Výpočet Maximální denní dávky D24

Dávka z prvního ponoru D1, snížená adekvátně povrchovým intervalem se připočítává

k plánované dávce druhého ponoru D2, která v součtu obou čísel by neměla přesahovat
maximální dávku jednoho ponoru (Single dose)
D1 s korekcí dle povrch.intervalu + plánovaná D2 < Max.Dávka D pro jednotlivý ponor

Dávka bez korekce z prvního ponoru D1 a dávka z druhého ponoru D2 v součtu by neměly
přesáhnout denní dávku D24
D1 + D2 < D24

18
 ASTD Nitrox manuál

DUSÍK

FYZIOLOGICKÉ LIMITY DUSÍKU

Minimální pN2 neexistuje, člověk jej k dýchání a k životu nepotřebuje, v atmosféře jen
zaplňuje díru vedle kyslíku.

Maximální pN2 = 400 kPa

Při dosažení tohoto tlaku se již výrazně klinicky objevují jeho narkotické účinky, u potápěče
známé pod pojmem HLOUBKOVÉ OPOJENÍ.
(Podrobně probírané v manuálu Experienced Diver – Zkušený potápěč)
Při použití vzduchu je limitní hloubka 40m

Pmax.N2 = 400 kPa Frakce = 0,79 Hloubka ?

P celkový = Pmax.N2 : Frakce = 400: 0,79 = 506 Kpa = 40m

Cílem EAN je snížit obsah DUSÍKU ve směsi.

Problematika dekomprese se zcela neztrácí, ale díky EAN získáváme menší dekompresní
zátěž.

Výpočet Dekomprese:

1.Použití standardních VZDUCHOVÝCH tabulek

2.Použití speciálních NITROXOVÝCH tabulek
3.Použití PC a Dekompresního software
4.Použití jedno či více směsových potápěčských počítačů

Ad 1. Při použití standartních VZDUCHOVÝCH tabulek je nutno srovnat parciální tlak DUSÍKU
v naší EAN směsi s parciálním tlakem DUSÍKU ve VZDUCHU.

K tomu slouží

EAD Ekvivalentní Vzduchová hloubka (Equivalent Air Depth)

Vždy menší než naše plánovaná cílová hloubka (TOD Target Operating Depth)

EAD je rovna hloubce ,kde parciální tlak DUSÍKU ve VZDUCHU je roven parciálnímu tlaku.
DUSÍKU v našem NITROXU v dané plánované cílové hloubce TOD.

19
 ASTD Nitrox manuál

Výpočet EAD:

Hloubka + 10
EAD = [ fN 2 × ] − 10
0,79
Tabulka nulových časů na dně v minutách pro vzduch ,EAN 32 a EAN 36
(Upravený a zaokrouhlený výpočet dle metody MinimalDeco a rychlého výpočtu EAD)

Hloubka Vzduch EAN32 EAN36

12m 125 180 210

15m 75 125 150
18m 50 75 125
21m 35 50 75
24m 25 40 50
27m 20 35 45
30m 17 30 35
33m 15 25 30
36m 10 20 ---
39m 5-10 20 ---

Tabulka nulových časů na dně v minutách pro vzduch ,EAN 32 a EAN 36

(Výpočet dle Decoplanneru a zadaných Gf low/hi 100/100)

Hloubka Vzduch EAN32 EAN36

12m 180 Více než Více než

480 480
15m 90 210 360
18m 60 110 160
21m 40 70 90
24m 30 50 65
27m 25 40 50
30m 20 30 40
33m 15 25 30
36m 10 20 ---
39m 10 20 ---

20
 ASTD Nitrox manuál

Vidíme variabilitu výsledků, která je akceptovatelná ve středních hloubkách, zatímco

v malých se velmi liší. Je na potápěči, aby si vyzkoušel, co mu bude vyhovovat a pokud má
potápěčský počítač s možnou variabilitou konzervatizmů, může vyzkoušet, který je pro něj
ten správný.

FN2 = Frakce DUSÍKU v dané EAN směsi

Příklad: Výpočet EAD pro EAN 32, TOD je 30m.

1. FN2 : 100 – 32% = 68% 68:100 = 0,68
EAD = 0,68 x (30 + 10) - 10 = 24m
0,79

Zrychlený výpočet EAD u standartisovaných směsí:

EAN 32 EAD = TOD - 20% = TOD - 1/5

( odečíst od TOD 20% a dostaneme EAD)

EAN 36 EAD = TOD - 25% = TOD - 1/4

Příklad: Výpočet EAD pro EAN 32, TOD je 30m

TOD 30m - 20% ( 30:5=6) tj. – 6m = 24m

Poznámky:

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

21
 ASTD Nitrox manuál

TECHNICKÁ PROBLEMATIKA NITROXU

Potápění s Nitroxem nám umožňuje rozšířit naše možnosti po mnoha stránkách, ale od
dosud málo disciplinovaného potápěče vyžaduje změnu v přístupu k potápění. Na rozdíl od
potápění se vzduchem musí začít plánovat ponor z více hledisek – stanovit si MOD a spočítat
CNS toxicitu. Zvolit dobrou dekompresní strategii a tím ponor zefektivnit – prodloužit nulový
čas na dně, zkrátit dekompresi atd. Kromě tohoto přístupu potápění vyžaduje i disciplínu po
stránce technické.

MÍCHÁNÍ NITROXU, JEHO PLNĚNÍ A POPIS LAHVÍ

Plnírna dýchacích směsí

Existuje několik metod přípravy Nitroxové směsi a následného plnění do lahví. Ze všech
známých metod uvedeme dvě základní.

22
 ASTD Nitrox manuál

Metoda Kontinuálního míchání

Velmi efektivní metoda, kdy Nitrox je předmíchán z kyslíku a vzduchu ve speciálním

míchacím zařízení před vstupem do kompresoru, monitorován a Nitrox je nasáván a
kompresorem tlačen do lahví. Tato metoda je běžně použitelná do hodnoty maximálně
EAN40. Tato metoda umožňuje využít kyslík z průmyslových lahví do minimálního zůstatku.
Zapotřebí je speciální míchací zařízení, nejlepší jsou modely s bezpečnostním jištěním, které
umožní přerušit přívod kyslíku do sání,pokud jeho hodnota překročí přípustnou nastavenou
mez.

Speciální míchací zařízení

Sestava pro kontinuální míchání Nitroxu

23
 ASTD Nitrox manuál

Metoda Parciálních tlaků

Nejčastěji používaná metoda. Do prázdné láhve je přepouštěn kyslík a následně

z kompresoru přes speciální filtr dotlačen vzduch. Při této metodě je vyžadována kyslíková
čistota a kompatibilita. Metodou lze namíchat EAN v jakémkoliv složení. Nezbytnou
podmínkou je přepouštěcí hadice a přesný manometr!

Přepouštěcí hadice s křížovým ventilem a manometrem

Zdroje kyslíku mohou být různé. V našich podmínkách nejčastěji získáváme kyslík
v průmyslových lahvích od renomovaných firem. Ve světě se v potápěčských plnírnách
používají i jiné zdroje- např. kapalný kyslík. Detaily všech způsobů plnění se probírají ve
speciálních kurzech Nitrox a Trimix Blender.

Popis a Identifikace láhve s jinou směsí, než je Vzduch

Zavedené barevné označení lahví nástřikem či nálepkou je v barvách žluté a zelené

Na každé láhvi s jinou směsí než vzduch by mělo být následující:

1. Jméno majitele láhve či přezdívka atd. – důležité pro identifikaci v případě více lahví
(obsluha na lodi podávající stage/deco láhve do vody, kupa stage/deco lahví na vodící
šňůře v jeskyni atd.) Umístění tak, aby bylo dobře čitelné ze všech stran – okolo hrdla
láhve a na dně je možno vyřešit popisem fixem, či nálepka na boku láhve.

2. Obecná nálepka s názvem plynu – např. Žlutozelená Nitrox či červeno bílá Trimix
nám sice nic neříkají o obsahu, ale na první pohled láhve odliší od vzduchu a trochu
pomohou, aby s nimi nemanipuloval nikdo nepovolaný. Lepí se tak,aby byla čitelná ve
svislé poloze , často obkružuje celou láhev

24
 ASTD Nitrox manuál

3. Obsahová nálepka (Content tape), která obsahuje údaj se specifikací plynu – např.
EAN 36 či Tx 18/45. Dále obsahuje MOD pro daný pmaxO2, datum kontroly a podpis
toho, kdo analýzu plynu provedl. Je možno používat originální předtištěné, či ve velké
oblibě se používá jednorázově Duck Tape a popis fixem. Umístění pod ventil ,zádová
strana,aby potápěč při nasazování regulátorů měl tuto nálepku neustále na očích.

4. VIP nálepka – nálepka Pravidelné vizuální kontroly, na které je vyznačeno datum

poslední kontroly vnitřku láhve a ventilu, vnější část láhve a ventilu kontrolujeme
neustále. VIP program je spojován s pravidelnou údržbou – kontrolou kyslíkové
kompatibility, většinou se dělá 1 x ročně / oproti 1 x za 5 let periodičnosti tlakové
zkoušky láhve.

Příklad popisovací tabulky CONTENT TAPE - Tabulka OBSAHU LÁHVE

pmax O2 MOD

EANx
DATUM PODPIS

Umístění Popisovací tabulky – Láhve na zádech mají tabulku umístěnou v oblasti pod
ventilem láhve, v zorném poli potápěče, který nasazuje regulátory.

EAN
EAN

EAN Nitrox
EAN Nitrox

25
 ASTD Nitrox manuál

KYSLÍK A JEHO RIZIKA

Není cílem tohoto manuálu polemizovat nad mírou rizika při manipulaci s kyslíkem, neboť je
všeobecně známo, že podporuje hoření a to značně. Bez ohledu na jeho tlak atd. je riziko
značné v rukou člověka, který není řádně poučen a riziko podceňuje. Pro nás je bezpečnost
vždy na prvním místě a tedy se vždy musíme snažit o maximální dodržování všech
bezpečnostních pravidel.

1. Kyslíková čistota: Kyslíková čistota znamená to, že všechna zařízení, která přicházejí do
kontaktu s EAN 40 a vyšším, to znamená se všemi směsemi s obsahem 40% kyslíku až po
čistý kyslík, musí být prosta všech látek podporujících hoření. Z těchto jsou pro nás
nejdůležitější TUKY . V praxi kyslíková čistota znamená odmaštění daných zařízení.

Tzv. KYSLÍKOVÝ SERVIS, který zahrnuje jak první prohlídku a zajištění kyslíkové kompatibility,
tak i pravidelnou kontrolu (viz VIP program). V této kontrole je zahrnuto i pravidelné
odmašťování techniky, které se to týká (potápěčské láhve, ventily, dekompresní automatiky
pro směsi s EAN 40 a vyšší)

2. Kyslíková kompatibilita: znamená to, že všechna zařízení, která přicházejí do kontaktu

s EAN 40 a vyšším, musí být nejen kyslíkově čistá, ale rovněž z materiálů, které vyhovují
použití v atmosféře plynu s vysokým obsahem kyslíku a pro mazání všech otočných částí
musí být použito speciální mazivo.

Přepouštění Kyslíku

Přepouštění kyslíku do potápěčské láhve by mělo být prováděno s maximální obezřetností,

vyvarovat se tlakovým rázům a doporučovaný průtok je maximálně 5bar/min. K přepouštění
je vhodné použít speciální přepouštěcí hadici s jehlovým ventilem. Tlakové rázy jsou častou
příčinou vzplanutí.

Analýza směsi

Za tuto je VŽDY ZODPOVĚDNÝ SÁM POTÁPĚČ a ne BLENDER (Míchač)

Běžně je nejlépe analýzu provést ráno v den ponoru, a ne ihned po namíchání. Toto je z
důvodu dostatečného času k promíchání jednotlivých plynů. U Nitroxu je však promíchání
vzduchu a kyslíku okamžité, takže je možno analyzovat Nitrox záhy po namíchání směsi.

Co není zanalyzováno, nemá pod vodou co dělat!!!!

Potápěč, který provedl analýzu obsahu láhve, sám vyplní i Obsahovou nálepku –tabulku
(napíše druh směsi- zde EANx , dále MOD při zvoleném p.maxO2, datum analýzy a podpis)

26
 ASTD Nitrox manuál

Při potápění s Nitroxem provádíme analýzu plynu číslo jedna a to je KYSLÍK.

Zbytek je DUSÍK, který pouze dopočítáváme.

K stanovení obsahu kyslíku slouží KYSLÍKOVÝ ANALYZÁTOR

Analyzátor ukazuje v % množství kyslíku ve směsi. Skládá se z kyslíkového čidla –

senzoru a vlastního analyzátoru s displayem.

27
 ASTD Nitrox manuál

Poznámky:

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

28
 ASTD Nitrox manuál

ZÁVĚR

Potápění s Nitroxem není jen módní záležitost, je to první krok do oblasti potápění se
směsemi plynů. Naučí vás disciplíně, která se vždy dobře hodí , i při potápění se vzduchem.
Tento materiál vás nenaučí potápění s nitroxem. Je pouze součástí příslušného kurzu. Pro
úplné zvládnutí problematiky potápění s Nitroxem je nutno absolvovat celý kurz.

Teď jen si vybrat dobrého instruktora, který vám předá své vlastní zkušenosti, dobrý systém
jste si už vybrali.

29
 ASTD Nitrox manuál

RYCHLÝ PŘEHLED VZORCŮ

 p max O 2 
MOD =  − 1 × 10 = metrů
 pO 2 

 p max O 2(kPa) 
MOD =  − 1 × 10 = metrů
 %O 2 

 p max O 2 
BESTMIX % =  × 100 
 pcelkový 

 % plynu 
pO 2 = Frakce  × pcelkový
 100 

EAD = [ fN 2 ×
( Hloubka + 10 ) ] − 10 = metrů
0,79

30
 ASTD Nitrox manuál

Poznámky:

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

___________________________________________________________________________

31