Gymnázium Havlíčkův Brod

Štáflova 2063, Havlíčkův Brod

Seminární práce

Ropná havárie amerického tankeru Exxon

Valdez

Autor seminární práce: Jana Nováková

Vedoucí seminární práce: Hana Kadečková

Předmět: Seminář ze zeměpisu

Školní rok: 2017/2018

 Anotace seminární práce
Seminární práce popisuje průběh havárie amerického tankeru Exxon Valdez patřícího
firmě ExxonMobil, její příčiny a následky. Práce se nejprve zaměřuje na různé typy transportu
ropy a popisuje, jak jednotlivý typ transportu funguje. Dále se práce zabývá ropnými
haváriemi a jejich následky. Obsahuje také způsoby, jakými lze dané následky napravit.

Klíčová slova
Aljašský záliv, ExxonMobil, Exxon Valdez, ropa, ropovod, ropná havárie, ropná skvrna,
tanker.

Čestné prohlášení
Já, Jana Nováková, jako autor seminární práce Ropná havárie amerického tankeru
Exxon Valdez prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala sama bez pomoci cizích osob a
k vypracování jsem použila pouze zdroje uvedené v této práci.

…………………….………………….
podpis

1
 OBSAH

ÚVOD ............................................................................................................................... 3

1 Ropa ......................................................................................................................... 4

1.1 Ropné ložisko ....................................................................................................... 4

1.2 Těžba ropy ............................................................................................................ 4

1.3 Transport ropy ...................................................................................................... 5

2 Ropné havárie .......................................................................................................... 5

2.1 Ropná skvrna ........................................................................................................ 6

2.1.1 Odstranění ropné skvrny ............................................................................... 7

3 Havárie tankeru Exxon Valdez ................................................................................ 7

3.1 ExxonMobil .......................................................................................................... 7

3.2 Tanker Exxon Valdez ........................................................................................... 8

3.3 Příčiny havárie ...................................................................................................... 8

3.4 Průběh havárie ...................................................................................................... 9

3.5 Odstranění ropné skvrny vzniklé při havárii tankeru Exxon Valdez ................... 9

3.6 Následky havárie tankeru ExxonValdez ............................................................ 10

3.6.1 Dopad na životní prostředí .......................................................................... 10

3.6.2 Dopad na populaci živočichů v dané oblasti ............................................... 11

3.6.3 Dopad havárie na společnost ExxonMobil ................................................. 12

3.7 Postoj USA k havárii .......................................................................................... 13

ZÁVĚR ........................................................................................................................... 14

ZDROJE ......................................................................................................................... 15

2
ÚVOD
Hlavním cílem seminární práce je popsat průběh, příčiny a následky ropné havárie
tankeru Exxon Valdez. Práce je rozdělena na 3 kapitoly. V první kapitole je definována ropa,
způsoby její těžby a transportu. Druhá kapitola vymezuje pojem ropná havárie. Závěrečná
kapitola se zabývá havárií tankeru Exxon Valdez.
K transportu ropy se využívají hlavně tankery a ropovody. Tankery jsou využívány pro
přepravu ropy přes moře, zatímco ropovody slouží k přepravě ropy po souši. Tato zařízení
jsou snadno zranitelná, proto často dochází k ropným haváriím. Jejich následkem bývá vznik
ropné skvrny a znečištění vod a půd v dané oblasti, což často vede k úmrtí živočichů, žijících
v dané oblasti.
Únikem ropy do moře vznikne ropná skvrna. Tato tenká vrstva ropy plovoucí na hladině
moře zabraňuje přístupu kyslíku do vody, čímž se snižuje tvorba planktonu, který je potravou
mnoha mořských živočichů. Odstranění ropné skvrny je zdlouhavý proces náročný jak
časově, tak finančně. Existuje mnoho technik, kterých je možno využít. Skvrny menšího
rozsahu jsou odsávány pomocí čerpadel. Na odstranění skvrn o větším rozsahu se využívá
praktiky zvané „skimming“.
Jednou z ekologicky nejzávažnějších ropných havárií je havárie ropného tankeru
americké společnosti ExxonMobil s názvem Exxon Valdez. K havárii došlo 24. 3. 1989
v oblasti aljašského zálivu. Hlavní příčinou této havárie byla absence kapitána Josepha
Hazelwooda na můstku ve chvíli, kdy loď vplouvala do zamrzlých vod průlivu.
Čištění postižené oblasti trvalo 4 roky, avšak postižená oblast stále nebyla kompletně
vyčištěna. Bylo znečištěno přibližně 1300 mil pobřeží a zahynuly sta tisíce živočichů, kteří
postiženou oblast obývali.
Firma ExxonMobil byla odsouzena k zaplacení odškodného ve výši 507.4 milionů
dolarů. Tato havárie vedla ke vzniku zákona o boji proti znečišťování pobřežních vod USA
ropou, který stanovuje povinný dvojitý plášť trupu tankeru a pokutu 1200 dolarů za každou
tunu ropy, která unikne do moře.

3
1 Ropa
Ropa v surovém stavu je nažloutlá až nahnědlá kapalina se slabým olejovitým
zápachem. Je mírně těkavá a nerozpustná ve vodě. Je vysoce hořlavá. Při styku s lidskou
pokožkou dochází k podráždění a vysoušení. Vdechování výparů, mlhy nebo kouře
vznikajících při tepelném rozkladu ropy může být zdravotně škodlivé. Za běžných
skladovacích podmínek je ropa stabilní. Při jejím vzplanutí je vhodné využít na její uhasení
vodní mlhu nebo suché chemické hasicí přístroje. [20]
Jedná se o směs uhlovodíků (především alkanů), které mohou vznikat organicky i
anorganicky. K jejímu vzniku dochází v důsledku fyzikálně chemických procesů trvajících
mnoho milionů let. Ropa se nachází ve svrchních vrstvách zemské kůry, nejčastěji v oblasti
pevninských prahů zvaných kontinentální šelfy1, avšak je možné ji nalézt i na souši. Naleziště
se nacházejí pod nepropustnými vrstvami v hloubkách dosahujících až 8 km. [18]
Tato kapalina je využívána hlavně jako významný zdroj energie. Dále se z ní vyrábí
pohonné hmoty pro automobily, suroviny pro petrochemický průmysl, letecká paliva, topné
plyny, mazací oleje, asfalty a ropný koks. [5]

1.1 Ropné ložisko

Ropa se nachází v hloubce několika metrů až kilometrů pod zemským povrchem.
Většina ropy je uložena v hloubkách 0,6 – 2,4 km. Je obsažena v pórech propustných hornin,
většinou v pískovci či vápenci. Aby se mohlo vytvořit ropné ložisko, musí být horniny
obklopující ropu nepropustné. Spolu s ropou se v ropných ložiscích nachází často i voda a
zemní plyn.
K nalezení ropných ložisek jsou využívány kombinace různých metod, jako jsou
magnetometrická měření, změny gravitační přitažlivosti, seismické metody a jiné. Uplatňuje
se i letecké a družicové snímkování v různých vlnových délkách. [5]

1.2 Těžba ropy

Nejprve dochází k navrtání ropného ložiska. Existuje více způsobu, jakými se dá
z navrtaného ložiska ropa dopravit na povrch. Nejjednodušší je metoda primární, při které se
využívá přirozená energie ložiska a jednoduchá čerpací zařízení. Příkladem primární těžby
ropy je těžba proudem plynu, čerpáním nebo kontrolovaným tokem.

1
Kontinentální šelf je okrajová část kontinentu, která volně pokračuje pod mořskou hladinu. Okraj šelfu
se nachází v místě, kde mírný sklon dna (0°07´) přechází ve sklon o velikosti okolo 5°. [19]

4
 Při sekundárních metodách těžby se vtlačením ložiskového plynu či vody udržuje tlak
v ložisku na požadované úrovni. Na finální získání ropy se využije jedna z primárních metod
těžby. Dále je možné využít terciální metody, při kterých se využívá externích látek
nepocházejících z ložiska. Jimi může být například oxid uhličitý a horké vodní páry. [5]

1.3 Transport ropy

Přeprava ropy je zajištěna převážně tankery a ropovody. Tankery jsou využívány pro
přepravu ropy přes moře na velkou vzdálenost. Ropovody se používají pro přepravu ropy po
souši. [1]
Ropovody jsou tvořeny rourami o průměru 30-122 cm, které se nacházejí na nízkých
sloupech na povrchu země. Mohou být také zakopány pod zem nebo vést po mořském dně.
V určitých vzdálenostech jsou umístěny čerpací stanice, které zajišťují stálý proud ropy
rychlostí 1-6 m.s-1. Ropovody musí být pravidelně čištěny, aby se v nich netvořily usazeniny.
[4] K čištění ropovodů se využívá čistící ježek. Základním typem je manžetový ježek. Je to
zařízení, ke kterému jsou připevněny kartáče, které stírají nečistoty, a magnety zachytávající
kovové částice. Ježek je do ropovodů vkládán a vyjímán za použití speciálních komor. [2]
Lodní cisterny, tzv. tankery se používají pro dopravu ropy na řece nebo moři. První
tanker byl sestrojen v roce 1869 ve Spojených státech amerických. Nosnost tankerů se udává
v DWT2 nebo v BRT3. Všeobecně platí, že čím je loď větší, tím je její provoz levnější, ale
zároveň jsou její manévrovací schopnosti menší a čas nutný k zastavení je větší. Největší
tanker na světě byl sestrojen v Japonsku a jeho původní jméno je Seawise Giant4. V této době
je již mimo provoz. Byl dlouhý přibližně 486 m, měl ponor okolo 24 m a jeho nosnost byla
více než 564 000 DWT. [4]

2 Ropné havárie
Zařízení na přepravu ropy jsou snadno zranitelná přírodními událostmi a haváriemi. I
přes stále se zvyšující nároky na kvalitu tankerů dojde občas k jejich ztroskotání a následné
ekologické katastrofě, při níž dochází k únikům surové ropy. Únik ropy vede k zamoření půdy
a vody v tocích, jezerech či mořích. Mimo jiné je na dlouhou dobu zamořena také podzemní

2
Jednotka DWT (Dead Weight Tons) vyjadřuje celkovou nosnost lodi v tunách. Hodnota DWT je
stanovena součtem váhy nákladu, paliva, pitné vody, balastu, zásob, cestujících a posádky.
3
Jednotka BRT (Brutto registrovaná tuna) udává celkový objem uzavřeného prostoru lodi. Jedna Brutto
registrovaná tuna se rovná 2,83 m3.
4
Tanker Seawise Giant vystřídal během své existence mnoho jmen a majitelů. Roku 2010 nesl název
Mont a jako majetek afrického státu Sierra Leone byl rozřezán a poslán do huti. [4]

5
voda na souši. Havárie ropných tankerů mají dlouhodobý destruktivní vliv na živočichy, žijící
v postižené oblasti. Těžce postihují vodní ptáky, ryby a jiné mořské tvory. [4]
Jeden metr krychlový ropy vypuštěný do moře může způsobit ropnou skvrnu o ploše
veliké téměř jeden kilometr čtvereční. Řešení nehod je velice komplikované a nákladné.
Ideální je, když je reakce na únik ropy rychlá a dobře materiálně zajištěná. I tak však není
možné veškerou uniklou ropu odstranit a prostředí vrátit do původního stavu.
Za účelem minimalizování rizika nehody vydala Mezinárodní námořní organizace (IMO)
sérii předpisů a nařízení tzv. Mezinárodní konvenci o bezpečnosti života na moři (SOLAS).
Ta stanovuje speciální požadavky, které musí tankery splňovat. Jimi jsou například přísná
protipožární opatření, systém užívání inertních plynů, duplikace esenciálních operačních
zařízení lodi a instalace povinných tažných zařízení na obou koncích lodí. [3]
Na moři může dojít k havárii na vrtných plošinách, jejichž následkem je únik ropy do
moře, který trvá i několik týdnů nebo měsíců, než se podaří vrt zavřít 5. Do moře se tak mohou
dostat tisíce až statisíce tun ropy. Některé havárie ropných plošin jsou spojeny s požáry, např.
na plošině Piper Alpha6. [5]

2.1 Ropná skvrna

Ropná skvrna vznikne při úniku tekuté ropy do moře. Ropa se rozprostře po povrchu
moře. Tloušťka ropné skvrny závisí na hutnosti a složení dané ropy. V případě, že je moře
neklidné, štěpí se ropná skvrna na menší skvrny. Vlny, mořské proudy a vítr zapříčiňují
rozšiřování ropné skvrny. [15] Vzniklá tenká plovoucí vrstva zmenšuje přístup kyslíku do
vody, čímž se snižuje tvorba planktonu, který je potravou pro ryby a další mořské živočichy,
což vede k jejich zahynutí.[5]
Ropa, která obsahuje těkavé složky, se částečně odpařuje. Při tomto procesu ztrácí okolo
20 až 40 procent ze svého původního objemu a stává se tužší. Díky tomu se vzniklá ropná
skvrna méně rozšiřuje.
Když se ropná skvrna přiblíží k pobřeží, dojde k jeho kontaminaci. Posun ropy je
zapříčiněn mnoha vlivy, jimiž jsou například příliv a odliv. Na vegetaci při pobřeží se vytváří
nánosy ropy. [15]
Přímý kontakt živočichů s ropou vede k poškození jejich peří nebo kůže a může způsobit
jejich zahubení. [5] Ropná skvrna způsobuje úmrtí mnoha živočichů. Postižené jsou hlavně

5
Při havárii ropné plošiny Deepwater Horizon, ke které došlo 22. 4. 2010, byl její vrt uzavřen až 15. 7.
2010. Ropa vytékala do moře více než 2 měsíce. [21]
6
Při explozi a následném požáru na ropné plošině Piper Alpha v Severním moři roku 1988 zahynulo 167
lidí. Než došlo k havárii, patřila tato plošina k plošinám vykazující nejvyšší zisky. Selhání bezpečnostních
zařízení zapříčiněné snahou o vysoké zisky při co nejnižších nákladech bylo jednou z příčin exploze. [14]

6
 ryby, což má negativní dopad na rybářství v dané oblasti. Ropa otráví mořské a pobřežní
organické substráty a to vede k narušení potravního řetězce. [15]

2.1.1 Odstranění ropné skvrny

Prvním a nejdůležitějším krokem při odstraňování ropné skvrny je zastavení úniku
ropných látek a zamezení šíření kontaminace. Poté následuje dlouhý a náročný proces
zachycení a odklizení uniklé ropy. [5] Techniky používané k odstranění ropné skvrny závisí
na mnoha aspektech, například zda se jedná o otevřené moře, nebo záliv. [15]
Velké množství ropných látek se odsává pomocí speciálních lodí. Skvrny menšího
rozsahu se odsávají pomocí čerpadel nebo jsou absorbovány speciálními absorbenty. Mezi
nejčastěji používané absorbenty patří textilní materiály, granulová pryž a sypané absorbenty.
Textilní materiály mají oproti granulím a sypaným absorbentům mnohonásobně větší sací
schopnost, a proto jsou používány nejčastěji. [5]
Dále se k odstranění skvrny využívá metoda zvaná „skimming“. Funguje na principu
odsávání ropy z povrchu moře pomocí plovoucích zařízení. Tato zařízení k sobě mají
připevněné dlouhé chlopně, které jsou ponořeny pod hladinu a udržují ropu ve stejné poloze a
velikosti. Zachycená ropa se poté snáze odsává pomocí speciálních lodí.
Je možné také využít procesu ISB (in situ burning), při kterém je ropa zapálena. Avšak
při tomto procesu se do atmosféry uvolňuje toxický kouř, a proto nesmí být praktikován
poblíž pobřeží. [16]

3 Havárie tankeru Exxon Valdez

Dne 24. 3. 1989 došlo k havárii tankeru Exxon Valdez patřícího americké ropné
společnosti ExxonMobil. K havárii došlo v oblasti Aljašského zálivu. Při havárii vyteklo do
moře přibližně 266 tisíc barelů ropy, což způsobilo uhynutí tisíce živočichů a kontaminaci
velké části pobřeží, i přesto se ekosystém zotavil bez závažnějších následků. Dle slov Johna
Wiense z Coloradské státní univerzity nebyla populace mořských ptáků havárií poničena. [8]
Co se týče množství vylité ropy, je tato havárie 53. největší v historii. Svým dopadem na
životní prostředí je ale řazena mezi ty nejhorší. [11]

3.1 ExxonMobil
ExxonMobil je americká korporace se sídlem ve městě Irving, státě Texas. Zaměřuje se
na těžbu, zpracování a dovoz ropy či zemního plynu. Mimo jiné vyrábí i maziva a

7
petrochemické výrobky. Tato korporace byla založena Johnem D. Rockefellerem roku 1999.
Aktuálně je CEO7 společnosti Darren W. Woods.
ExxonMobil je největší soukromou ropnou společností. Denně vyprodukuje okolo 3,921
milionů BOE8. Korporace vlastní 37 ropných rafinerií rozmístěných ve 21 zemích, jejichž
celková denní rafinerní kapacita je 6,3 milionů barelů9. [17]

3.2 Tanker Exxon Valdez

Jedním z dopravních prostředků, které využívala firma ExxonMobil pro přepravu ropy
byl tanker Exxon Valdez. Jeho stavba trvala rok a do provozu byl uveden v roce 1986.
Tanker byl dlouhý 301 m a 50 m široký. Měl ponor 50 m a jeho přepravní kapacita byla
1,48 milionů barelů10 ropy. Byl poháněn osmiválcovým vznětovým motorem o výkonu
23 601 kW při 79 otáčkách za minutu a jeho maximální rychlost bylo 16 uzlů11. [6]
Po havárii v roce 1989 byl tanker odtažen do San Diega, kde bylo opraveno nebo
vyměněno 1 600 tun ocelových plátů. Roku 1990 byla loď znovu schopna provozu a pod
jménem Exxon Mediterranean sloužila společnosti Exxon až do roku 1993. Poté byla prodána
a roku 2007 byla přestavěna a uzpůsobena na dopravu rud. Roku 2012 byl tanker odstaven a
započala jeho likvidace. [6]

3.3 Příčiny havárie

Tanker Valdez byl v provozu 10 let, když došlo 24. 3. 1989 k jeho havárii. Vyšetřování
havárie odhalilo souběh několika příčin. Provozovatel, firma ExxonMobil, nezajistila
dostatečnou údržbu. Během plavby tak byl již déle než rok mimo provoz protikolozní radar.
[6]
Špatný stav tankeru doplnila absence kapitána Josepha Hazelwooda na můstku ve chvíli,
kdy tanker vplouval do zamrzlých vod průlivu. Loď v tu chvíli řídil nezkušený třetí důstojník
Gregor Cousin, který se kvůli obeplouvání ledových ker vychýlil od plánované trasy. [7]
Další možnou příčinou havárie je snížený počet členů posádky tankeru a nedostatečné
vyškolení mnohých z nich. Mimo jiné byl na lodi nedostatečný počet vyškolených hlídačů.
[13]

7
Chief executive officer je označení pro výkonného ředitele obchodní společnosti a jiných organizací.
Jedná se o manažera, který má veškeré jednatelské pravomoci vůči třetím osobám i veškeré jednatelské
pravomoci uvnitř společnosti. Je to nejvyšší pozice obchodní společnosti či jiných organizací.
8
BOE (barrel of oil equivalent) je jednotka označující přibližné množství energie získané spálením
jednoho barelu surové ropy.
9
1 barel=1 000 000 m3.
10
1 barel = 200 000tun
11
1 uzel = 29,6 km/h

8
 Kapitán Joseph Hazelwood byl roku 1991 shledán vinným ze zavinění nehody
z nedbalosti. Byl odsouzen k pokutě 50 000 dolarů a k tisíci hodinám veřejně prospěšných
prací. Bylo mu zakázáno vykonávat funkci kapitána lodi po dobu devíti měsíců, ale poté se již
ke své profesi nevrátil. [7]

3.4 Průběh havárie

Dne 23. března 1989 v 9:12 hodin vyplul tanker Exxon Valdez z terminálu Trans Alaska
Pipeline. Mířil do přístavu ve městě Long Beach ve státě Californie a vezl 1 264 155 barelů
ropy. U kormidla byl nejprve kapitán Wiliam Murphy, který později předal řízení kapitánu
Josephovi Hazelwoodovi. Po nějaké době přenechal Hazelwood řízení lodi nezkušenému
třetímu důstojníkovi Gregorymu Cousinsovi. Kvůli vyhýbání se ledovcům došlo k vychýleni
lodi z plánované trasy. Cousinsovi se již nepodařilo navrátit se k původní trase, a tak 24.
března ve 12:04 hodin narazil tanker do útesu u pobřeží Bligh Reef a následně najel na
mělčinu. [9] Došlo k rozlomení tankeru a proražení osmi z jedenácti nádrží s ropou. Do moře
začala okamžitě vytékat surová ropa. [12]
Během následujících pěti hodin vyteklo z prasklého trupu tankeru 41 tisíc tun ropy, která
zpočátku zůstávala hlavně v okolí lodi. O několik dní později se přihnala silná bouře a
šestimetrové vlny roznesly ropnou skvrnu stovky kilometrů daleko. [7]

3.5 Odstranění ropné skvrny vzniklé při havárii tankeru Exxon Valdez
Čištění trvalo 4 roky a účastnilo se ho okolo 10 000 pracovníků, přibližně 1000 lodí a
zhruba 100 letadel a helikoptér, přesto jsou některé pláže v dané oblasti stále znečištěné. Více
než lidské síly ale k vyčištění dané oblasti přispěly zimní bouře.12 [9]
K čištění pobřeží byly použity horké vysokotlaké vody. Později se ukázalo, že pláže
čištěné tímto způsobem se regenerují mnohem pomaleji než pláže, kde tlakové vody nebyly
použity. [10] Horká voda ničila malé organismy žijící při pobřeží.
Vysokotlaká voda byla stříkána z hadic na znečištěné pobřeží. Voda smíchaná s ropou
stékala k břehům, kde byla ropa následně odsávána nebo absorbována pomocí speciálních
absorpčních materiálů.

12
Díky zimním bouřím ropa ztuhla, a proto se méně šířila. Bouře také způsobily erozi břehů, čímž došlo
k uvolnění oleje usazeného pod povrchem, čímž se snížila míra podzemní kontaminace. Vyplavený olej se
hromadil do shluků, které byly poté odsávány pomocí odsávacích zařízení. [22]

9
 Speciální bagry a další těžké stroje byly používány k orání půdy za účelem odstranění
veškeré ropy z půdy, aby mohlo být dané území následně vymyto. V nízké míře byla také
použita chemická rozpouštědla a činidla.
Pláže, kde byla vrstva ropy slabší, byly pohnojeny za účelem podpoření tvorby
mikroskopických bakterií, které ničí uhlovodík. Tato metoda se nazývá bioremediace. [9]

3.6 Následky havárie tankeru ExxonValdez

Havárie měla velké finanční a ekologické následky. I přesto, že nebyla největší v historii,
stala se středem zájmu veškerých médií, kvůli obrovskému negativnímu dopadu na životní
prostředí, který způsobila. Mimo jiné měla také velmi negativní dopad na společnost Exxon
Mobile. Nejen, že společnost musela zaplatit vysoké částky jako odškodné a na vyčištění
znečištěné oblasti, také jí to vysoce pošpinilo pověst.

3.6.1 Dopad na životní prostředí

Každá havárie ropného tankeru bez ohledu na rozsah má negativní a dlouhodobý vliv na
životní prostředí. Při poškození tankeru Exxon Valdez vyteklo do moře přibližně 257 000
barelů ropy a znečistilo okolo 1 300 mil pobřeží. [9] Dle šetření oficiálního výzkumu
NOAA13 ohledně čištění kontaminovaných oblastí se bez zásahu člověka zhruba 20 % ropy
vypařilo, 50% rozložilo, 12% leží v tuhých chuchvalcích na dně a 3% ropy je stále na plážích
v netoxických zbytcích. Čištěním bylo za vysoké náklady odstraněno 8% ropy. Tlakové
čištění pláží zabilo většinu pobřežního života. [8]

13
Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) je vědecká vládní agentura Ministerstva obchodu
Spojených států amerických zaměřená na oceány a atmosféru. Vydává varování před nebezpečným počasím.
Mimo jiné provádí mnoho výzkumných prací a projektů vedoucích k porozumění a lepšímu spravování moří a
oceánů.

10
Obrázek 1. Postupně se zvětšující ropná skvrna v Aljašském zálivu

Zdroj: 1993 State On-Scene Coordinator's Report14

3.6.2 Dopad na populaci živočichů v dané oblasti

Aljašský záliv je oblast s vysokou biodiverzitou. Havárie proto postihla velký počet
živočišných druhů. Celkový počet kusů zemřelých zvířat nelze přesně určit. Odhaduje se více
než 35 000 ptáků, 250 000 mořských ptáků, 2800 vyder mořských, 300 tuleňů, 250 orlů, 22
kosatek, bilióny lososů a sleďů.
Mnoho ptáků a savců žijících v postižené oblasti zemřelo na podchlazení. To bylo
způsobené ropou, která se jim dostala na jejich kožichy nebo peří, čímž zamezila tepelné
izolaci. Další z příčin úmrtí živočichů bylo požití ropy, která je pro ně jedovatá. Ropu mohli
pozřít například při snaze vyčistit své tělo od ropy nebo během požírání mršin. Ropa zvířatům
působila slepotu nebo poškozovala játra, což následně také vedlo ke smrti. [9]

14
Dostupný online na WWW: http://www.evostc.state.ak.us/index.cfm?FA=facts.map [cit. 7.1.2018]

11
 Tabulka 1. Změny populace živočichů v postižené oblasti v důsledku ropné havárie
tankeru Exxon Valdez 24. 3. 1989

Název Zabito při katastrofě Stav v roce 1999 Stav v roce 2014
Orel bělohlavý 250 Obnoven Obnoven původní
počet
Ústřičník západní Přesný počet není V procesu obnovení V procesu obnovení
znám původního počtu původního počtu
Škeble Odhadováno několik V procesu obnovení V procesu obnovení
set tisíc původního počtu původního počtu
Potáplice letní 2110 Neobnovuje se Obnoven původní
počet
Tuleň obecný 300 Neobnovuje se Obnoven původní
počet
Kačka strakatá 1000 Neobnovuje se V procesu obnovení
původního počtu
Kosatka dravá 14 V procesu obnovení V procesu obnovení
původního počtu původního počtu
Slávka Přesný počet není V procesu obnovení V procesu obnovení
znám původního počtu původního počtu
Sled pacifický Přesný počet není Neobnovuje se Neobnovuje se
znám
Losos nerka a gorbuša Přesný počet
není V procesu obnovení Obnoven původní
znám původního počtu počet
Vydra mořská 2650 Neobnovuje se Obnoven původní
počet
Vlastní zpracování, zdroj: Joanna Walters: Exxon Valdez: Animal populations in Prince
William Sound Alaska 15

3.6.3 Dopad havárie na společnost ExxonMobil

Několik desítek tisíc obyvatel znečištěné oblasti a podnikatelů postižených havárií podalo
proti společnosti žalobu na odškodnění. Porota v roce 1994 rozhodla o odškodnění ve výši
287 milionů dolarů a sankčnímu vyrovnání ve výši 5 miliard dolarů. Společnost Exxon
s danou výší nesouhlasila a opakovaně se vůči rozsudku odvolala. Roku 1996 padlo
pravomocné rozhodnutí obsahující částku 2,5 miliardy dolarů, kterou firma stále odmítala
zaplatit. Nakonec v červnu 2009 odvolací soud v San Francisku odsoudil společnost Exxon k
zaplacení odškodného 507,5 milionu dolarů podnikatelům a obyvatelům znečištěné oblasti.
[7]

15
WALTERS, Joanna. Exxon Valdez: Animal populations in Prince William Sound, Alaska[online]. [cit.
28.12.2017]. Dostupný na WWW:
http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/northamerica/usa/10717533/Exxon-Valdez-Animal-populations-in-
Prince-William-Sound-Alaska.html

12
 Korporace ExxonMobil byla společností velmi kritizována za pomalou reakci na havárii a
nízkou snahu o nápravu způsobených škod.

3.7 Postoj USA k havárii

K velkému rozsahu katastrofy přispělo především to, že měl tanker pouze jednoduchý
trup16. Roku 1992 přijal americký Kongres zákon o boji proti znečišťování pobřežních vod
USA ropou. Podle něj musejí mít všechny tankery operující v amerických vodách dvojitý
plášť trupu17. Zákon také osmkrát navýšil postih ropných společností za havárie jejich
plavidel. Za každou tunu ropy, která unikne do moře, nyní zaplatí 1 200 dolarů místo
původních 150 dolarů. [7]

16
V tankeru s jednoduchým trupem je trup tankeru zároveň i stěnou nádrže. Proto při poškození trupu
dojde okamžitě i k protrhnutí nádrže s ropou. [7]
17
V tankeru s dvojitým trupem je mezi stěnou nádrže a trupem lodi volný prostor, který je v případě, že
loď pluje prázdná, zaplněn vodou. [7]

13
ZÁVĚR
Dne 24.3.1989 došlo v oblasti Aljašského zálivu k ropné havárii amerického tankeru
Exxon Valdez patřícího společnosti ExxonMobil. Do moře vyteklo 266 tisíc barelů ropy.
Dopad na životní prostředí byl jeden z nejhorších v historii ropných havárií. Tato práce se
zabývala příčinami a následky havárie a popsala její průběh
. Hlavními příčinami havárie byl špatný stav tankeru, nezkušený muž u kormidla tankeru
a špatně vyškolená posádka. Došlo k úniku přibližně 257 000 barelů ropy do moře, což vedlo
ke kontaminaci okolo 1300 mil pobřeží. K čištění byly použity horké vysokotlaké vody,
speciální bagry, chemická rozpouštědla a metoda bioremediace. Mnoho ptáků a savců žijících
v postižené oblasti zahynulo na podchlazení či otrávení se ropou. Firma ExxonMobil byla
odsouzena k úhradě 507,5 mil dolarů odškodného. Americký Kongres jako reakci na tuto
havárii vydal v platnost zákon, který stanovuje mimo jiné povinný dvojitý plášť trupu tankerů
a pokutu 1200 dolarů za každou tunu ropy, která unikne do moře.

14
ZDROJE
1. HÁK T., OULEHLOVÁ A., JANOUŠKOVÁ S. a kol. (2015): Enviromentální
bezpečnost. 1. vyd. Praha 4, Ekopress s.r.o. ISBN 978-80-87865-19-4
2. MAXA, Daniel. Čištění ropovodů [online]. [cit. 22.3.2018]. Dostupný na WWW:
http://www.petroleum.cz/doprava/cisteni-ropovodu.aspx
3. VLČEK, Tomáš. Bezpečnostní hrozby a rizika tankerové přepravy ropy [online]. [cit.
18.11.2017]. Dostupný na WWW: http://www.globalpolitics.cz/studie/bezpecnostni-
hrozby-a-rizika-tankerove-prepravy-ropy
4. FOLTÝNOVÁ, Darina a kol. Doprava ropy [online]. [cit. 18.11.2017]. Dostupný na
WWW: https://is.muni.cz/do/ped/kat/fyzika/autem/pages/doprava-ropy.html
5. BLAŽEK J., RÁBL V.: Základy zpracování a využití ropy. 2. vyd. Vysoká škola
chemicko-technologická v Praze, Praha 2006. ISBN 80-7080-619-2. Dostupný na
WWW: http://147.33.74.135/knihy/uid_isbn-80-7080-619-2/pages-img/011.html
6. LÁZŇOVSKÝ, Matouš. Exxon Valdez byl konečně prodán do šrotu. Po 23 letech od
nehody[online]. [cit. 29.12.2017]. Dostupný na WWW: https://technet.idnes.cz/tanker-
exxon-valdez-byl-prodan-do-srotu-za-ctvrt-milardy-pe3-
/tec_technika.aspx?c=A120322_192322_tec_technika_mla
7. ŠIMEK, Robert. Zkáza tankeru Exxon Valdez [online]. [cit. 28.12.2017]. Dostupný na
WWW: https://www.euro.cz/byznys/zkaza-tankeru-exxon-valdez-900599
8. KUČÍK, Vít. Ropné havárie, fakta a hysterie [online]. 2010. [cit. 2010-12-20].
Dostupné z WWW: http://www.zvedavec.org/komentare/2010/08/3892-ropne-
havariefakta-a-hysterie.htm
9. EXXON VALDEZ OIL SPILL TRUSTEE COUNCIL. Questions and Answers about
the Spill [online]. [cit. 7.1.2018]. Dostupný na WWW:
http://www.evostc.state.ak.us/index.cfm?FA=facts.QA (anglicky)
10. MOCEK, Karel. Odstraňování ekologických škod po haváriích tankerů [online]. [cit.
12.11.2017]. Dostupný na WWW: http://odpady-online.cz/odstranovani-
ekologickych-skod-po-havariich-tankeru/

11. WIRED STAFF SCIENCE. March 24, 1989: Spill causes enviromental catastrophe
[online]. [cit. 7.1.2018]. Dostupný na WWW: https://www.wired.com/2009/03/march-
24-1989-spill-causes-environmental-catastrophe/ (anglicky)
12. HAZARDOUS MATERIALS RESPONSE AND ASSESSMENT DIVISION
(1992): Oil Spill Case Histories 1967–1991. Seattle, National Oceanic and
Atmospheric Administration. Dostupný na WWW:

15
 https://response.restoration.noaa.gov/sites/default/files/Oil_Spill_Case_Histories.pdf
(anglicky)
13. NATIONAL TRANSPORTATION AND SAFETY BOARD (1990): Safety
Recommendation. Washington, D.C. 20594 (anglicky)
14. FOJTOVÁ, Monika. Exploze ropné plošiny v Severním moři (1988) [online]. [cit.
17.2.2018]. Dostupný na WWW: https://www.stream.cz/katastrofy/10002938-
exploze-ropne-plosiny-v-severnim-mori-1988
15. EMBACH, Carolyn. Oil spills: Impact on the Ocean [online]. [cit. 17.2.2018].
Dostupný na WWW: http://www.waterencyclopedia.com/Oc-Po/Oil-Spills-Impact-on-
the-Ocean.html
16. CLARK, Josh. How do you clean up an oil spill? [online]. [cit. 17.2.2018]. Dostupný
na WWW: https://science.howstuffworks.com/environmental/green-science/cleaning-
oil-spill.htm
17. WIKIPEDIA. ExxonMobil [online]. [cit. 4.3.2018]. Dostupný na WWW:
https://en.wikipedia.org/wiki/ExxonMobil
18. BUDÍN, Jan. Ropa - vlastnosti, rozdělení a obchodování [online]. [cit. 21.3.2018].
Dostupný na WWW: http://oenergetice.cz/ropa/ropa-vlastnosti-rozdeleni-a-
obchodovani/
19. WIKIPEDIA. Kontinentální šelf [online]. [cit. 21.3.2018]. Dostupný na WWW:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kontinent%C3%A1ln%C3%AD_%C5%A1elf
20. PORTÁL KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ JMK. Ropa surová [online]. [cit. 21.3.2018].
Dostupný na WWW: http://krizport.firebrno.cz/ohrozeni/ropa-surova
21. WIKIPEDIA. Havárie plošiny Deepwater Horizon [online]. [cit. 21.3.2018]. Dostupný
na WWW:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hav%C3%A1rie_plo%C5%A1iny_Deepwater_Horizon#
Hav%C3%A1rie_a_ropn%C3%A1_skvrna
22. NATIONAL OCEANIC AND ATMOSPHERIC ADMINISTRATION. Twenty-Five
Years After the Exxon Valdez Oil Spill: [online]. [cit. 21.3.2018]. Dostupný na
WWW:
https://response.restoration.noaa.gov/sites/default/files/Exxon_Valdez_25YearsAfter_
508_0.pdf

16