Postupy údržby 3

Přednáška 4
Manipulace s letadlem a skladování

2
 Osnova
• plnění a vypouštění paliva:
– kontaminace paliva
– druhy leteckých paliv
– značení nádrží
– bezpečnostní opatření
– způsoby plnění
– vypouštění paliva
• odmrazování a ochrana proti námraze:
– druhy kapalin
– odmrazování
– ochrana proti námraze
– usazování zbytků kapalin
• vliv prostředí na obsluhu a provoz
3
Plnění a vypouštění paliva

4
 Obecně
• termíny:
– tlakové plnění paliva = pressure refueling
– spádové plnění paliva = overwing gravity refueling
– vypouštění paliva = defueling

• postupy pro plnění a odkalování paliva bývají uvedeny v

AMM pod kapitolou ATA 12 SERVICING

• další postupy jako např. postupy pro vypouštění paliva

jsou uvedeny pod kapitolou ATA 28 FUEL
5
 Kontaminace paliva – voda
• voda se do paliva dostává kondenzací vzdušné vlhkosti vlivem neustálých výkyvů teplot
• dostane-li se palivo obsahující vodu do motoru, může způsobit jeho zastavení
• při teplotách pod bodem mrazu hrozí zamrznutí vody v palivu a ucpání palivové soustavy
• přítomnost vody v nádržích se musí periodicky ověřovat a jakákoli kontaminace vodou
musí být odstraněna
• rychlost sedimentace vody v palivu (JET A-1) je cca 1 stopa/hod
• po doplnění paliva je nutné počkat, než voda klesne ke dnu, a následně provést odkalení
• pro odstranění vody z paliva jsou palivové nádrže vybaveny odkalovacími jímkami
• v předepsaných intervalech je nezbytné odkalovat z nádrží stanovené množství paliva
• u menších letadel je před odkalováním doporučeno např. rozhoupat křídla příp.
nadzvednout ocas (u letounů s ostruhovým kolem)
• jestliže došlo k zamrznutí vody v palivu, je nutné před odkalením nahřát okolí
odkalovacích ventilů horkým vzduchem nebo do paliva přidat protinámrazové přísady

6
 Kontaminace paliva – mikroorganismy
• do nádrží letadel se dostávají z atmosféry nebo
skladovacích nádrží
• přežívají na rozhraní paliva a vody
• hlavní prevencí výskytu mikroorganismů je odstraňování
vody z paliva
• bakterie a houby se rychle množí a mohou způsobovat:
– mikrobiologickou korozi v nádržích
– ucpání filtrů nebo palivo-regulačních členů
• růst mikroorganismů a koroze jsou závažné zejména za
přítomnosti dalších kontaminantů
7
 Kontaminace paliva – ostatní
• produkty koroze z porubí, skladovacích nádrží a cisteren

• prach a písek pronikající do palivových nádrží přes otvory

nebo použitím znečištěného tankovacího vybavení

• plnicí zařízení je vybaveno filtry pro odstranění vody,

prachu a produktů koroze z paliva

• při plnění z barelů se doporučuje použití filtru 5 mikronů

nebo alespoň filtrační vložky z jelenice
8
Odkalování nádrží – B737

9
 Paliva – pístové motory
AVGAS = Aviation Gasoline, tj. letecký benzín (BL):
• použití: letecké motory pístové zážehové
• do letounu je možné tankovat pouze letecký benzín s příslušnou hodnotou
oktanového čísla
• oktanové číslo:
– vyjadřuje odolnost proti samozápalu
– je to procentuální obsah izo-oktanu ve směsi izo-oktanu s n-heptanem, která je
stejně odolná proti samozápalu jako zkoumané palivo
• není-li k dispozici palivo s příslušným oktanovým číslem, může být
povoleno použití paliva s nejbližším vyšším oktanovým číslem
• nikdy nemůže být použito paliva s nižším oktanovým číslem, než je
předepsáno pro normální provoz, jinak hrozí rozsáhlé poškození motoru
10
 Paliva – pístové motory
Automobilový benzín (BA):
• aby letadlo mohlo používat automobilový benzín, musí být pro takový provoz
certifikováno:
– vydání typového osvědčení (TO)
– dodatečné schválení změny typového návrhu
• porovnání vybraných technických parametrů BA a BL:
– vysoký tlak nasycených par u BA → nebezpečí vzniku parní zátky (vapour lock)
– chemická identita a kontrola aditiv zajištěna pouze u BL
– obsah alkoholu v BA – váže vodu z ovzduší
– odlišná sezónní kvalita BA
– zvýšené nároky na kvalitu BL:
• Quality Control System
• evidence historie každé šarže paliva naplněného do letounu (Traceability)

11
 Paliva – turbínové motory
• druhy paliv pro turbínové motory:
– tryskový benzín:
• směs petroleje (kerosin) a AVGAS
• Jet B (JP-4)
– letecký petrolej:
• Jet A (JP-5)
• Jet A-1
• hustota turbínových paliv se blíží více hustotě vody než AVGAS, při
doplňování paliva nebo kondenzaci vodních par proto trvá delší
dobu než dojde k sedimentaci vody na dno nádrže
• do paliva se mohou přidávat protinámrazové přísady do 0,15 %
objemového množství
• vysoký objem aditiv může způsobit chybné údaje palivoměrů

12
Paliva – vlastnosti a barvy

13
 Značení nádrží
• plnicí hrdla palivových nádrží musí být
označena podle požadavků předpisů a musí
obsahovat hodnotu minimálního oktanového
čísla nebo označení paliva
• cisterny označeny kontrastním nápisem na
každé straně a zadní stěně
• Hadice označeny v blízkosti trysky a dále
každých 6 stop

14
Značení nádrží – B737

15
 Bezpečnostní opatření a postupy
• plnicí vozy stejně jako stacionární zařízení musí být vybaveny:
– hasicími prostředky
– hasicími rouškami
– zemnícími kabely
– svítilnami do výbušného prostředí
– žebříky
• plnicí vozy by měly být umístěny co nejdále od letadla, jak umožní délka plnicí
hadice, a zaparkovány rovnoběžně s NH nebo směrem od NH křídla, aby mohly
být v případě nehody rychle odstraněny
• personál musí ověřit typ, oktanové číslo a množství paliva na základě:
– informací od posádky
– značení plnicího hrdla palivové nádrže
– letové příručky
16
 Bezpečnostní opatření a postupy
• během plnění paliva se nesmí používat HF komunikační systémy a připojovat
nebo odpojovat elektrické pozemní zdroje
• během tlakového plnění je vyžadována přítomnost kvalifikované osoby u
plnicího panelu
• personál by během plnění paliva do nádrží neměl mít žádné předměty v
náprsních kapsách, které by mohly spadnout do nádrží
• musí být zaručena absolutní čistota veškerého vybavení → zákaz tažení plnicí
trysky přes části letadla nebo po zemi
• personál provádějící plnění by u sebe neměl mít zápalky nebo zapalovače
• z důvodu vysokého obsahu olova by mělo být zabráněno přímému kontaktu
paliva s pokožkou nebo nošení oblečení kontaminovaného palivem
• v případě vniknutí paliva do očí je nezbytné okamžité vyhledání lékařské
pomoci
• s plnicí tryskou je nezbytné manipulovat takovým způsobem, aby nedošlo k
poškození plnicího hrdla palivové nádrže
• v případě rozlití paliva musí být plnění přerušeno a znovu zahájeno až po 17
 Minimální vzdálenosti
• příklad předepsaných minimálních vzdáleností
od ventilů a plnicího zařízení:

18
 Zemnění a vodivé propojení
• během plnění může docházet k triboelektrickému jevu, tzn. že v
palivu se může při průchodu plnicí hadicí vlivem tření hromadit
statický náboj, který může způsobit elektrostatický výboj a
vzplanutí výparů
• během plnění je proto nezbytné provádět zemnění a vodivé
propojení, a to následujícím způsobem:
– zemnění plnicího vozu
– zemnění letadla
– vodivé propojení cisterny a letadla
– vodivé propojení plnicí trysky a letadla před sejmutím víka palivové
nádrže
19
 Zemnění a vodivé propojení
• zemnicí bod B737:

20
 Způsoby plnění
• spádové plnění:
– plnicí hadice musí být vždy tažena přes NH křídla, tažení přes OH může způsobit
poškození konstrukce
– pro usnadnění přístupu se použije štaflí nebo žebříku s polstrovanými okraji
– obsluha by neměla stát na povrchu křídla a stoupat na vzpěry
– obsluha musí po celou dobu plnění pevně držet plnicí trysku
– po dokončení plnění je nutné ověřit zavření a zajištění víka palivové nádrže
• tlakové plnění:
– plnicí hadice je připevněna v jednom místě na spodní straně křídla nebo trupu
– jednotlivé nádrže jsou plněny prostřednictvím rozváděcích ventilů
– některé plnicí panely umožňují nastavení požadovaného množství paliva v
jednotlivých nádržích a automatické vypnutí plnění po dosažení tohoto množství
– výhody tlakového plnění:
• redukce času potřebného pro plnění velkých letadel
• eliminace poškození konstrukce
21
• omezení možností kontaminace paliva
 Vypouštění paliva
• nebezpečí vzplanutí výparů v nádržích příp. rozlitého paliva
• obecná bezpečnostní opatření při vypouštění paliva:
– umístění letadla co nejdále od ostatních letadel, vozidel nebo staveb
– přítomnost adekvátního množství hasicích prostředků
– plnění palivových nádrží inertním plynem během vypouštění paliva
– musí být zabráněno rozlití paliva v okolí letadla
– uzemnění letadla
– osoby v okolí by měli mít boty s gumovými podrážkami, které nezpůsobí vznik jiskry
– cigarety, zápalky a zapalovače stejně jako další zdroje zapálení musí být odstraněny
– odpojení nebo demontáž palubní baterie
– zákaz používání elektrického vybavení s výjimkou zařízení certifikovaného pro výbušné prostředí
– palivo by nemělo být vypouštěno do kovových barelů, jejichž manipulací mohou vzniknout jiskry
– pro otevření vypouštěcího ventilu používat pouze nejiskřivé nářadí
– víka kontejnerů musí být bezprostředně po jejich naplnění uzavřena

22
Tlakové plnění a vypouštění – B757

23
Tlakové plnění a vypouštění – B737

24
 Odmrazování
Ochrana proti námraze

25
 Obecně
• de-icing = odmrazování:
– odstranění kontaminace
• anti-icing = ochrana proti námraze:
– prevence kontaminace do okamžiku vzletu
• holdover time (HOT) = doba působení:
– odhadovaná doba, po kterou protinámrazová kapalina zabrání vytvoření námrazy
nebo ledu nebo akumulaci sněhu na ošetřených plochách letounu (definice podle
L14)

• Manual of Aircraft Ground De-icing/Anti-icing Operations (Doc 9640):

– dokument ICAO podporující mezinárodní standardizaci činností spojených s
odmrazováním a ochranou proti námraze na zemi

• postupy odmrazování a ochrany proti námraze pro konkrétní letadlo bývají

uvedeny v příručce pro údržbu (AMM) pod kapitolou ATA 12 SERVICING spolu26
 Obecně
• provozní příručka (podle EU-OPS)
– Část A: Obecná/Základní ustanovení:
• Kapitola 8: Provozní postupy:
– 8.2 Pokyny pro pozemní obsluhu:
» 8.2.4 Odmrazování a ochrana proti námraze na zemi

– Část B: Provoz letounu s ohledem na konkrétní typ:

• Kapitola 4: Výkonnost:
– 4.2 Doplňkové údaje o výkonnosti:
» účinek kapalin pro odmrazování/ochranu proti tvorbě námrazy

• záznamy o pozemním odmrazování/ochraně proti námraze jsou

vedeny v Technickém deníku letadla letounu a obsahují údaje
jako:
– čas zahájení/ukončení
– druh tekutiny
27
– poměr směsi
 Postupy odmrazování a ochrany proti
námraze
• je-li povrch letadla kontaminován, mělo by být před odletem
provedeno odmrazení
• existuje-li riziko kontaminace povrchu do okamžiku vzletu,
měla by být provedena ochrana povrchu proti námraze
• je-li požadováno současně odmrazení a ochrana proti
námraze, může být postup proveden v jednom nebo ve dvou
krocích
• volba jednokrokového nebo dvoukrokového procesu závisí na
povětrnostních podmínkách, dostupném vybavení,
dostupných kapalinách a požadované HOT
28
 Kapaliny
• označují se také pojmem Freezing Point Depressant (FPD)
• kapaliny obsahují následující složky:
– glykol – snížení bodu tuhnutí
– voda
– inhibitor koroze
– smáčedlo
– barvivo
• certifikace podle norem SAE:
– Society of Automotive Engineers
• u kapalin používaných v letectví musí být testována:
– materiálová kompatibilita:
• nesmí docházet k reakci kapalin s povrchovou úpravou či materiálem
– aerodynamické vlastnosti:
• nesmí zhoršovat aerodynamiku letadla v okamžiku vzletu 29
• měly by být odfouknuty v průběhu rozjezdu (video)
 Kapaliny
• Type I:
– nejméně viskózní
– k odfouknutí dojde i při malých rychlostech
– nejkratší HOT
– používá se převážně na odmrazování

• Type II/IV:
– obsahují zahušťovadla pro zvýšení viskozity
– zůstávají na povrchu delší dobu
– k odfouknutí dojde při větších rychlostech
– delší doba působení (HOT)
– používají se převážně na ochranu proti námraze

• Type III:
– kombinace vlastností Type I a Type II/IV 30
– použití u menších letadel pro sběrnou dopravu
 Odmrazování
• odstranění jinovatky, sněhu, ledu a rozbředlého sněhu
z povrchu letadla
• možné způsoby odmrazování:
– vytápěný hangár
– mechanické způsoby (koště, provaz)
– nahřívání horkým vzduchem
– proud vzduchu
– odmrazovací kapalina
– infračervené záření
31
Odmrazování

32
 Odmrazovaní kapalinou
• odmrazování je zajištěno teplem (60 – 80 °C) a hydraulickou silou
rozprašované kapaliny
• při odmrazování by kapalina měla být rozstřikována z co nejmenší
vzdálenosti, aby byly minimalizovány tepelné ztráty
• kapalina nesmí být aplikována v místech tzv. „no spray“ zón, které se
mohou lišit podle konkrétních typů letadel, nicméně patří mezi ně typicky:
– aerometrické snímače
– povrch před okny pilotní kabiny
– obraceče tahu
– podvozkové šachty apod.
• možné způsoby aplikace odmrazovací kapaliny jsou:
– odmrazovací vozidlo
– ruční postřikovač
– mop nebo tkanina 33
Odmrazovaní kapalinou

34
 Ochrana proti námraze
• prevence vzniku jinovatky, sněhu, ledu a rozbředlého sněhu na povrchu letadla po
stanovenou dobu (HOT)
• ochrana není zajištěna po přechodovém oblouku
• ochrana proti námraze se aplikuje pouze u letadel, která jsou schválena pro provoz v
podmínkách vzniku námrazy
• ochrana proti námraze by měla být aplikována do 3 min po provedeném odmrazení
• ochrana proti námraze může být aplikována před vzletem, ale také před očekávanými
namrzajícími srážkami nebo po příletu letadla
• anti-icing se provádí pod menším tlakem a širším paprskem kapaliny než de-icing
• při aplikaci by se mělo postupovat zepředu dozadu a odshora dolů
• kapalina je aplikována na následující povrchy letadla:
– horní strana křídla
– horní strana horizontálního stabilizátoru a výškového kormidla
– vertikální stabilizátor a směrové kormidlo (obě strany)
– horní strana trupu
• doba působení (HOT) je stanovena z tabulek v závislosti na:
– vnější teplotě vzduchu
– druhu a intenzitě srážek 35
–
Ochrana proti námraze

aplikace kapaliny Type IV v podmínkách mrznoucího deště

36
Kapaliny – aplikace

37
Kapaliny – aplikace

38
Kapaliny – HOT

39
Kapaliny – HOT

40
Kapaliny – HOT

41
Kapaliny – HOT

42
 Usazování zbytků kapalin
• používá-li se zahuštěných kapalin (Type II, III a IV) na de-icing/anti-icing
současně, existuje velké riziko usazování a akumulace zbytků kapalin v
místech aerodynamického stínu
• v průběhu delšího času dojde k odpaření vody a vzniku gelové hmoty, která
mnohonásobně zvětší svůj objem
• gelová hmota může během letu zamrznout v místech pohyblivých částí řízení
a tím omezit pohyblivost řídicích ploch
• používají-li se na letadle zmíněné kapaliny, měl by být zaveden systém
periodických prohlídek a tím i průběžné odstraňování případných usazenin
• další případy zvýšeného rizika akumulace zbytků kapalin:
– preventivní aplikace před očekávaným výskytem namrzajících srážek
– preventivní aplikace po přistání
– nesprávný postup aplikace kapaliny od OH (místo od NH)
43
– nesprávná poloha řídících ploch během odmrazování (viz obr.)
Usazování zbytků kapalin

44
 Usazování zbytků kapalin

doporučená poloha stabilizátoru a VK

důsledek proniknutí kapaliny do

nesprávná poloha stabilizátoru a VK
prostoru vyvažovací lišty

45
 Usazování zbytků kapalin
• společnost Boeing na základě hlášení provozovatelů o problémech s
usazováním zbytků kapalin na ochranu proti námraze vydala následující servisní
dopisy (SL):
– 737-SL-12-019
– MD 80-SL-12-104
• instrukce v SL označují místa nejčastějšího výskytu usazenin a postupy pro jejich
odstraňování
• instrukce dále uvádí doporučené intervaly prohlídek:
– před zimní sezónou
– v průběhu sezóny alespoň jednou za měsíc
– po zimní sezóně
• zmíněné instrukce ze SL byly zařazeny také do příručky pro údržbu AMM Cold
Weather Section
46
 Usazování zbytků kapalin
• místa provádění prohlídek:
– oblast zadního nosníku křídla:
• části řízení spoilerů, křidélek, vztlakových klapek
• závěsy a prostor zavětrání řídících ploch
– části řízení mechanizace NH křídla
– zadní nosník horizontálního stabilizátoru:
• části řízení výškového kormidla a vyvažovacích plošek
• závěsy a prostor zavětrání řídících ploch
– vertikální stabilizátor:
• části řízení směrového kormidla
• závěsy a řídící plochy
– prostor APU a spodní část ocasního kužele
• postup provádění prohlídek:
– detekce usazenin může být provedena postřikem prohlížených míst
teplou vodní mlhou, která způsobí tzv. rehydrataci a tím i zviditelnění 47
usazenin
 Usazování zbytků kapalin
• možné způsoby čištění:
– pomocí teplé vody a hadru nebo jemného kartáče
– pomocí nízkotlakého proudu vody nebo stlačeného vzduchu
– pomocí kapaliny Type I nebo směsi Type I/voda
• při čištění nesmí být kapaliny rozstřikovány do prostorů ložisek,
lan řízení a kabelových konektorů
• po odstranění usazenin z prostorů ložisek a lan řízení by mělo
být provedeno opětovné mazání těchto částí
• jestliže byl při čištění odstraněn inhibitor koroze, je nutné v
daném místě obnovit protikorozní ochranu
48
 Vliv prostředí na obsluhu a provoz
• faktory ovlivňující techniky údržby:
– hluk:
• nebezpečí nadměrného hluku → ochrana sluchu pomocí OOP
– vibrace:
• dlouhodobé vibrace mohou způsobit poškození organizmu (kosti, klouby, svaly
apod.)
– osvětlení:
• ztížené podmínky při nízké nebo i vysoké intenzitě osvětlení → použití svítilen
nebo ochranných brýlí
– teplota:
• ztížené podmínky při nízké i vysoké teplotě → používání vhodného oblečení
– meteorologické podmínky:
• ztížené podmínky při práci venku za deště, mlhy, sněžení apod. → využití hangárů
– výpary:
• nebezpečí nadýchání se chemických výparů nebo spalin → používání OOP při práci
s chemikáliemi, větrání
49
 Vliv prostředí na obsluhu a provoz
• údržba při nízkých teplotách (zimní měsíce):
– mazání:
• zahřátí mazaných částí, maziv a nástrojů
– odkalování paliva:
• neprovádět, pokud je teplota paliva nižší než 0 °C
– námraza na vrtulích a lopatkách dmychadel:
• odstranění před startem motoru
– akumulace rozbředlého sněhu po přistání:
• očistit po podvozkové šachty, vztlakové klapky, ocasní plochy
– náplň toalet a vodovodního systému
• vypuštění, pokud by teplota v kabině měla být pod 0 °C
50
 Konec
Máte nějaké dotazy nebo připomínky?