ÚSTAV AUTOMOBILOVÉHO

A DOPRAVNÍHO INŽENÝRSTVÍ

Hydraulické a mechanické převody

FHM a QMH
společné přednášky
 Osnova předmětu 1. přednáška

1. Úvod
1.1 Formy přenášené energie kapalinou
1.2 Základní vlastnosti hydraulických obvodů
1.3 Základní parametry hydraulických obvodů

2. Základy teorie hydraulických mechanismů

2.1 Kapaliny v hydraulických mechanismech
2.1.1 Fyzikální vlastnosti kapalin
2.1.2 Oleje pro hydraulické mechanismy
2.2 Základy hydrostatiky
2.3 Základy teorie proudění kapalin
2.3.1 Rovnice kontinuity
2.3.2 Bernoulliho rovnice
2.3.3 Laminární proudění kapaliny kruhovým potrubím
2.3.4 Laminární proudění mezi dvěma rovnoběžnými deskami
2.3.5 Laminární proudění kapaliny ve válcové mezeře
2.3.6 Kombinované proudění kapaliny v mezeře
 Osnova předmětu
4

2. Základy teorie hydraulických mechanismů

2.4 Hydraulické ztráty
2.4.1 Ztráty třením v přímém vedení
2.4.2 Místní ztráty

3. Přenos tlakové energie v hydraulických mechanismech

3.1 Odpory působící při přenosu energie
3.1.1 Odpory proti zrychlení
3.1.2 Odpory proti pohybu
3.1.3 Odpory proti deformaci
3.2 Řazení odporů
3.2.1 Řazení odporů stejného druhu
3.2.2 Řazení odporů různého druhu
3.3 Odporové sítě

4. Rozběh a brždění hydraulických mechanismů

4.1 Náhradní schéma hydraulických obvodů
4.2 Rozběh hydraulického mechanismu
4.3 Brždění hydraulického mechanismu
 Osnova předmětu
5
5. Tepelný výpočet hydraulického obvodu
5.1 Oteplování hydraulického obvodu
5.2 Ochlazování hydraulického obvodu
5.3 Dimenzování chladiče

6. Prvky hydrostatických mechanismů

6.1 Hydrostatické převodníky (hydrogenerátory a hydromotory)
6.2 Prvky pro řízení tlaku
6.3 Prvky pro hrazení průtoku
6.4 Prvky pro řízení velikosti průtoku
6.5 Proporcionální hydraulické prvky
6.6 Prvky pro shromažďování a úpravu kapaliny

7. Stavba základních hydrostatických obvodů

7.1 Hydrostatické obvody otevřené a uzavřené
7.2 Hydrostatické obvody pro vyvození posuvného a rotačního pohybu

8. Hydrodynamické převody
Hydrodynamické spojky a měniče
 1.1 Formy přenášené energie kapalinou
6
1.1 Formy přenášené energie kapalinou
 1.1 Formy přenášené energie kapalinou
7
 1.2 Základní vlastnosti hydraulických obvodů
8

Otevřený hydraulický obvod

v2 v1 n2
2

2
3 3

4 4

5 1 5
1
n1
n1

1 – hydrogenerátor (čerpadlo)
2 – hydromotor (rotační nebo přímočarý)
3 – rozvaděč
4 – pojistný ventil
5 - filtr
bez označení – zpětný ventil
 1.2 Základní vlastnosti hydraulických obvodů
9

Výhody:
• možnost přenosu energie (sil a momentů) na velké vzdálenosti s vyhovující účinností a při
libovolném prostorovém uspořádáni hydrogenerátorů a hydromotorů;
• snadné řízení parametrů (tlak, průtok, otáčky, rychlost, moment, výkon) v širokém regulačním
rozsahu (1:10 až 1:2000);
• velká plošná hustota přenášeného výkonu hp –
např. při tlaku p = 35 MPa a rychlosti prouděni kapaliny v = 10 m.s-1
hustota přenášeného výkonu hp = p.v = 35.106 . 10 = 35.107 W.m-2 = 35 kW.cm-2
U pneumatických mechanismů, např. pro tlak p = 600 kPa a rychlost proudícího média v = 25
m.s-1 je hustota přenášeného výkonu hp = p.v = 6.105.25 = 15.106 W.m-2 = 1,5 kW.cm-2;
• jednoduchá ochrana proti přetížení (do obvodu je podle potřeby zařazen jeden nebo více
pojistných ventilů);
• u hydraulických mechanismu, ve kterých využíváme k přenosu energie minerálních olejů, je
zajištěno dokonalé mazání pohyblivých části a jejich konzervace;
• malá citlivost na přetížení - hydromotor může být při plném zatížení zastaven bez jeho
poškození na libovolnou dobu;
• snadný odvod tepla pracovní kapalinou mechanismu;
• možnost vytvářet celou řadu různých struktur mechanismů s použitím malého počtu druhů
hydraulických prvků;
 1.2 Základní vlastnosti hydraulických obvodů
10

nevýhody:
• relativně velké ztráty při přenosu energie a z toho plynoucí nižší účinnost než u přenosu energie
mechanicky;
• vysoké požadavky na přesnost geometrických tvarů součástí a na minimální vůle mezi
vzájemně se pohybujícími součástmi. Z toho plyne vysoká cena.
• Od přesnosti se pak odvíjí zejména choulostivost na nečistoty obsažené v hydraulické kapalině
nebezpečí nečistot je tím vyšší, čím užší tolerance byly u pohyblivých součástí dodrženy;
• závislost vlastností mechanismu na vlastnostech kapaliny - např. se změnou teploty se mění
viskozita kapaliny, která má zásadní vliv na velikost průtoku netěsnostmi (tzv.svodový průtok),
stlačitelnost kapaliny ovlivňuje přesnost mechanismu apod.
• hořlavost a chemické vlastnosti kapalin (zejména ropného původu), které mohou být za určitých
okolností příčinou požáru nebo znehodnocení půdy (např. porušením hydraulického vedení u
dopravních či mobilních stavebních i zemědělských strojů apod.
 1.3 Základní parametry hydraulických obvodů
11
 1.3 Základní parametry hydraulických obvodů
12
 2. Základy teorie hydraulických mechanismů
13
 2. Základy teorie hydraulických mechanismů
14
 2. Základy teorie hydraulických mechanismů
15

Závislost viskozity na teplotě

 2. Základy teorie hydraulických mechanismů
16

Vliv plynu v pracovní kapalině

Plyn v kapalině se vyskytuje ve dvou formách:

• rozpuštěné (absorbované),
• směsi (emulgované)

Rozpustnost plynu v kapalině stoupá s tlakem a u minerálních olejů i s teplotou.

Rozpuštěný (absorbovaný) plyn neovlivňuje stlačitelnost.
 2.1.2 Oleje pro hydraulické mechanismy
17

2.1.2 Oleje pro hydraulické mechanismy

Průmyslové oleje se dělí nejčastěji na tyto podskupiny:
• průmyslové převodové oleje;
• hydraulické oleje;
• kompresorové oleje;
• turbínové oleje;
• ložiskové oleje;
• oleje pro kluzná vedení;
• transformátorové oleje;
• řezné oleje;
• oleje na broušení;
• atd.
 2.1.2 Oleje pro hydraulické mechanismy
18

Hydraulické oleje jsou podle výroby

• minerální
• polosyntetické
• syntetické
• rostlinné
1 Základní oleje – výroba
Produkt rafinace nebo jiného výrobního způsobu (ty jsou poté aditivovány).
Druhy:
• minerální
• hydrokrakované
• syntetické uhlovodíky
• syntetické oleje
• rostlinné oleje
 2.1.2 Oleje pro hydraulické mechanismy
19

1.1 Minerální oleje (rafináty)

a) destilace – při atm. tlaku  benzin (C5 – C12) + nafta a
LTO (C10 až C 20)
b) Vakuová destilace – další destilace při nízkém tlaku 
viskozní oleje (C20 až C 35), těžké topné oleje (C35 – C80)
c) zušlechťování (rafinace) – odstranění příměsí, úprava
struktury uhlovodíků
d) odparafinování

1.2 Hydrokrakované oleje

• výroba z dlouhých uhlovodíků (< C35) rozštěpením
řetězců a vložením H
štěpení  krakování
vkládání atomů H  hydratace
• odparafinování
 2.1.2 Oleje pro hydraulické mechanismy
20

1.3 Syntetické uhlovodíky

Syntéza krátkých uhlíkových molekul. Štěpení benzinu na:
• eten (C2H4)
• buten (C4H8)

Sloučením  poly-alfa-olefin (PAO)

poly-iso-buten (PIB)
Následuje: vakuová destilace
hydrogenace

Výhodné vlastnosti:
• vysoký rozsah pracovních teplot (až – 45 °C)
• vysoká termooxidační stálost,
• vysoká životnost (2 až 5 ti násobná)
• lepší mazací schopnosti,
• kompatibilita s ropnými oleji
 2.1.2 Oleje pro hydraulické mechanismy
21

1.4 Syntetické oleje

Produkty chemických reakcí. Patří sem:
• organické estery (etylalkohol a metylalkohol)
• estery kyseliny fosforečné
• polyglykoly
• silikáty
Výběr z klasifikace hydraulických olejů

Klasifikace průmyslových maziv

ČSN EN ISO 6743-4 DIN 51 502
H oleje pro hydraulické soustavy H (HV) Hydraulické oleje (DIN 51 524)
 2.1.2 Oleje pro hydraulické mechanismy
22

Klasifikace hydraulických olejů

ČSN EN ISO 6743-4 DIN 51 524
HH neaditivovaný olej
HL olej HH s přísadou proti korozi a oxidaci část 1, HL olej HL dle ISO 6743/4
HM olej HL s protioděrovou přísadou část 2, HLP olej HM dle ISO 6743/4
HV olej HM s přísadou zvyšující viskozitní část 3, HLPV olej HV dle ISO 6743/4
index

• HL – do 16 MPa
• HM – do 45 MPa – obsah aditiv 1 až 2%
• HV – do 70 MPa, až 20% aditiv
 2.1.2 Oleje pro hydraulické mechanismy
23

Příklady běžných minerálních olejů

 2.1.2 Oleje pro hydraulické mechanismy
24

Biologicky odbouratelné oleje

Odbourávání (rozložitelnost) se testuje.
Výsledek – kolik % látky se rozloží za stanovenou dobu (28 dnů)
Rozklad – působení mikroorganismů. Etapy:
1. Primární odbourávání – rozklad látky bakteriemi na fragmenty
2. Úplné odbourání – rozložení na H2O a CO2
Příklady výsledků:
• minerální olej 20 až 35%
• Poly-alfa-olefiny 30 až 70%
• syntetické estery 85 až 95%
• přirozené (nenasycené) estery > 95%

Stanovuje se pomocí testu ekotoxicity

 2.1.2 Oleje pro hydraulické mechanismy
25

Hlavní skupiny biologicky odbouratelných kapalin

1. Rostlinné oleje HETG
Základ – řepkové oleje nerozpustné ve vodě.
Teploty – 20°C až + 7O°C
Rychlá degradace, nízká životnost
2. Polyglykoly
Rozpustné ve vodě. Nemísitelné s HETG a HEE.
Užití – hydraulika v blízkosti vodních ploch.
Teploty – 30°C až + 9O°C
3. Syntetické estery HEE
Dobrá viskozní křivka
Odbouratelnost až 95 %
Teploty – 30°C až + 9O°C
Vysoká cena (150 až 180 Kč/l)
 2.2 Základy hydrostatiky 2. přednáška

26
 2.3 Základy teorie proudění kapalin
27

2.3.1 Rovnice kontinuity

vyjadřuje, že v jedné a téže proudové trubici se nemění celková
hmotnost protékající kapaliny
 2.3 Základy teorie proudění kapalin
28

2.3.1 Bernoulliho rovnice

Celková energie kapaliny v daném průřezu je pak dána součtem
jednotlivých složek a podle zákona o zachování energie musí být
konstantní.
 2.3 Základy teorie proudění kapalin
29

Ztrátová výška (tlaková ztráta)

2.3.3 Laminární proudění kapaliny kruhovým potrubím

rovnice rovnováhy
 2.3.3 Laminární proudění kapaliny kruhovým
potrubím
30

odtud po dosazení:

Z Newtonova vztahu
 2.3.3 Laminární proudění kapaliny kruhovým
potrubím
31

odtud po dosazení:
 2.3.3 Laminární proudění kapaliny kruhovým
potrubím
32
 2.3.4 Laminární proudění mezi dvěma
rovnoběžnými deskami
33
 2.3.4 Laminární proudění mezi dvěma
rovnoběžnými deskami
34

Počáteční podmínky: rychlost proudu na stěnách desek je rovna 0

pro y = 0 a y = h vy = vh = 0

dosaďme do rovnice (2.36)

Výsledný průtok
 2.3.5 Laminární proudění kapaliny ve válcové
mezeře
35

vyjdeme ze vztahu pro průtok mezi dvěma rovnoběžnými deskami

svodový průtok

Pro případ maximální výstřednosti

 2.3.3 Kombinované proudění kapaliny v mezeře
36

Počáteční podmínky: rychlost proudu na stěnách desek

pro 1. y = 0  vh = 0
2. y = h vh = u

rovnice rychlostního profilu

Výsledný průtok v mezeře

 2.4 Hydraulické ztráty
37

1. ztráty třením
2. místní ztráty.
Velikosti hydraulických ztrát  tlaková ztráta p = pz.
Tlaková ztráta se vyjádří jako násobek kinetické energie

2.4.1 Ztráty třením v přímém vedení

Pro laminární proudění

hledáme velikost bezrozměrného součinitele tření  pro L.P

porovná se s
 2.4.1 Ztráty třením v přímém vedení
38

odtud 
64
𝜆=
Re

pro proudění v úzké válcové mezeře

 2.4.1 Ztráty třením v přímém vedení
39

Pro turbulentní proudění

Blassiův vztah

potrubí s drsnými stěnami

 2.4.2 Místní ztráty
40
V místech, kde dochází ke změně jeho vektoru rychlosti.
 2.4.2 Místní ztráty
41

Kontrakce proudu kapaliny z průřezu S2 na S2´ .

Součinitel kontrakce proudu 

V místě maximální kontrakce proudu (průřez S2‘) je maximální rychlost a tedy

minimální
tlak proudící kapaliny.
Hodnota tlaku nesmí klesnout pod tlak nasycených par kapaliny pro
danou teplotu
 2.4.2 Místní ztráty
42
 2.4.2 Místní ztráty
43
 3. Přenos tlakové energie v hydraulických mechanismech
44

Přenos tlakové energie E = p  V Přenos Výkonu P = p  Q

3. Přenos tlakové energie v hydraulických mechanismech
45 3. přednáška

3.1 Odpory působící při přenosu energie

1. odpory proti zrychleni nositele energie (H – odpory) – přeměna tlakové
energie na pohybovou. Převrácená hodnota …….. pohyblivost (L = H-1)
2. odpory proti pohybu nositele energie (R – odpory) – přeměna tlakové energie se na
energii tepelnou. Převrácená hodnota ….. propustnost (Z = R-1).
3. odpory proti deformaci nositele energie (D – odpory) – přeměna tlakové energie na
deformační. Převrácená hodnota ……… kapacita (C = D-1).
 3.1.1 Odpory proti zrychlení
46

Pro dosažení požadovaného zrychlení je třeba vyvinout sílu F

Pokud nositel energie koná rotační pohyb – obdobný postup

 3.1.2 Odpory proti pohybu
47

vychází z Weisbachova vztahu

pro laminární proudění

R = konst.

pro turbulentní proudění

 3.1.2 Odpory proti pohybu
48

pro turbulentní proudění

Linearizace Rn
 3.1.3 Odpory proti deformaci
49

Obdoba Hookova zákona

kapacita kapaliny (nositele energie) C = D-1

Zahrnutí pružnosti ocelového válce,

 3.2 Řazení odporů
50

3.2.1 Řazení odporů stejného druhu

 3.2.1 Řazení odporů stejného druhu
51
 3.2.1 Řazení odporů stejného druhu
52
 3.2.1 Řazení odporů stejného druhu
53
 3.2.1 Řazení odporů stejného druhu
54
 3.2.1 Řazení odporů stejného druhu
55

Obdobně se vypočtou i odpory Ry, Rz

 3.2.2 Řazení odporů různého druhu
56
Pro připomenutí

Poměry odporů mají význam časových konstant

 3.2.2 Řazení odporů různého druhu
57
 3.3 Odporové sítě
58 4. přednáška
 3.3 Odporové sítě
59

Hydrogenerátor je zdrojem konstantního proudu.

Známe velikost průtoku Q1.
Cíl řešení sítě je stanovení:
• velikostí proudů (průtoků) Q2 a Q3
• tlakového spádu na hydrogenerátoru (p1 – p0)

Řešení
 4. Rozběh a brždění hydraulických mechanismů
60

4.1 Náhradní schéma hydraulických obvodů

Zjednodušené náhradní schéma

 4.2 Rozběh hydraulického mechanismu
61
 4.2 Rozběh hydraulického mechanismu
62
 4.2 Rozběh hydraulického mechanismu
63

Pro počáteční hodnotu proudu Q1 = 0 bude

 4.2 Rozběh hydraulického mechanismu
64

Uvedený případ je tzv. tvrdý zdroj – tzn. proud

dosáhne výpočtem stanovenou ustálenou
hodnotu proudu Qu.

Pro případ, že
QG << Qu lze přibližně předpokládat,
že doba rozběhu tr T0.
 4.2 Rozběh hydraulického mechanismu
65
Pro turbulentní proudění

Pro počáteční podmínky t=0  Q=0 se obdobným postupem jako pro laminární
proudění stanoví řešení průběhu proudu po dobu rozběhu ve tvaru
 4.3 Brzdění hydraulického mechanismu
66

Jiný postup. Vyjde se z rovnice pro rozběh (4.6).

za Q1 se dosadí Q0 a za pG = 0
 4.3 Brzdění hydraulického mechanismu
67
Brzdění s brzdícím ventilem
 5. Tepelný výpočet hydraulického obvodu
68

Dochází k přeměně části tlakové energie kapaliny v energii tepelnou.

Vznikajícím teplem se:
• ohřívá kapalina a ostatní části obvodu,
• část tepla odvádí do okolí.

5.1 Oteplování hydraulického obvodu

Vycházíme ze dvou zjednodušujících předpokladů:
- všechny části hydraulického obvodu se oteplují rovnoměrně a stejně;
- odvod tepla do okolí je přímo úměrný rozdílu teploty mezi povrchem částí
hydraulického obvodu a okolím.
Z rovnosti tepelné energie do obvodu přivedené a z obvodu odvedené se sestaví
diferenciální rovnice oteplování ve tvaru:
 5.1 Oteplování hydraulického obvodu
69
 5.1 Oteplování hydraulického obvodu
70

Řešení DR oteplení – shodný postup jako u rozběhu.

Rovnice se přepíše do tvaru

t1 … počáteční hodnota
teploty při počátku
oteplování
 5.1 Oteplování hydraulického obvodu
71

Okrajové podmínky: Pro čas  = 0 bude t = t1 

 5.1 Oteplování hydraulického obvodu
72
 5.2 Ochlazování hydraulického obvodu
73

Přivedené teplo do obvodu je nulové

výsledné řešení
 5.2 Ochlazování hydraulického obvodu
74

Doba ochlazování obvodu z počáteční teploty t2 na konečnou teplotu t

 5.2 Ochlazování hydraulického obvodu
75
Návrh chladiče
Potřebný chladící výkon chladiče

∅
𝑡𝑢 = 𝑡𝑜 +
𝐴

Vzduchový chladič
Stanovení parametrů vodního chladiče
Teplo odvedené chladičem je
 5.2 Ochlazování hydraulického obvodu
76
Návrh chladiče
 6. Prvky hydrostatických mechanismů
77 5. přednáška
 6. Prvky hydrostatických mechanismů
78
 6.1 Hydrostatické převodníky
79

Hydrostatické převodníky se dělí na hydrogenerátory a hydromotory.

V hydrogenerátorech se mechanická energie převádí na tlakovou energii.
V hydromotorech se tlaková energie kapaliny převádí na energii mechanickou.
Základním parametrem každého převodníku je jeho geometrický objem V0
Požadavky na hydrostatické převodníky:
- rovnoměrná změna pracovního objemu v průběhu jedné otáčky. Nerovnoměrností vznikají
proudové a tlakové pulzace. Jejich velikost závisí na počtu prvků, vytvářejících
geometrický objem. Výhodnější je vždy lichý počet, než nejbližší vyšší sudý počet.
- co největší svodový odpor – je dán dokonalostí utěsnění (resp. přesností vůlí) vzájemně se
pohybujících částí. Velikost svodového odporu úzce souvisí s průtokovou účinností.
- malý vnitřní odpor - je to odpor proti pohybu kapaliny, projevující se nežádoucím úbytkem
tlaku. Je dán zejména místními odpory v převodníku.
- malé rozměry a hmotnost při vysokém výkonu – tento požadavek vede na konstrukci
převodníků s vysokou pohybovou frekvencí a tlakem. Rychloběžnost je omezena
samonasávací schopností (u hydrogenerátorů se řeší plnícím hydrogenerátorem), velikost
tlaku je omezena pevností, požadovanou průtokovou účinností, hlučností a životností
- tichý a klidný chod
- vysoká životnost a spolehlivost
 6.1.1 Parametry a charakteristiky převodníků
80
6.1.1.1 Parametry a charakteristiky hydrogenerátorů
 6.1.1.1 Parametry a charakteristiky hydrogenerátorů
81
Skutečný průtok hydrogenerátorem

pg … tlak na výstupu z hydrogenerátoru,

 6.1.1.1 Parametry a charakteristiky hydrogenerátorů
82
 6.1.1.1 Parametry a charakteristiky hydrogenerátorů
83

Charakteristiky hydrogenerátorů

statické charakteristiky
ideálního hydrogenerátoru

statické charakteristiky skutečného hydrogenerátoru

 6.1.1.1 Parametry a charakteristiky hydrogenerátorů
84

Charakteristiky hydrogenerátorů

Účinnostní charakteristiky skutečného hydrogenerátoru

 6.1.1.1 Parametry a charakteristiky hydrogenerátorů
85
Charakteristiky zubových HG Bosch Rexroth
 6.1.1.1 Parametry a charakteristiky hydrogenerátorů
86
Charakteristiky zubových HG Bosch Rexroth
 6.1.1.1 Parametry a charakteristiky hydrogenerátorů
87
Charakteristika neregulačního HG Bosch Rexroth A2F0 serie 70
 6.1.1.1 Parametry a charakteristiky hydromotorů
88
Množství energie, které v hydromotoru přestoupí za jednu otáčku

výstupní pohybová frekvence HM

Skutečná pohybová frekvence

 6.1.1.1 Parametry a charakteristiky hydromotorů
89

Výsledná pohybová frekvence pro rotační hydromotor

 6.1.1.1 Parametry a charakteristiky hydromotorů
90

Charakteristiky hydromotorů
p-Q charakteristika

momentová charakteristika
 6.1.1.1 Parametry a charakteristiky hydromotorů
91

Charakteristiky hydromotorů

p – f charakteristika účinnostní charakteristika

 6.1.1.1 Parametry a charakteristiky hydromotorů
92
Charakteristiky zubových HM Bosch Rexroth
 6.1.1.1 Parametry a charakteristiky hydromotorů
93

Úplná charakteristika HM REXROTH AM 20

 Hydrogenerátory - druhy
94

1.1. Hydrogenerátory
1.1.1. zubové - s vnějším ozubením
- s vnitřním ozubením 1_1_Types of Hydraulic Pumps
- lalokové (lobe)
- s orbitálním pohybem
1.1.2. lamelové
1.1.3. pístové
1.1.3.1. axiální - se šikmou deskou
- se šikmým blokem
1.1.3.2. radiální
1.1.3.3. řadové
 6.1.1.2. Zubové hydrogenerátory

1_1a Gear Pumps Types

• s vnějším ozubením
• s vnitřním ozubením
• vřetenové (šroubové)
Zubové hydrogenerátory
s vnějším ozubením

1 2
Zubový hydrogenerátor s automatickým nastavováním radiálních a axiálních vůlí
 Zubový HG – rozpad sestavy
98
 Výpočet průtoku zubových HG
100
Silové účinky na ložiska zubových HG

FM

FM

F2=0,85.(pg –po).Dh.b
F1=0,75. F2
Fp Fp
F1

F2
Vymezování vůlí a
utěsňování zubových HG
Zubové HG se šikmými zuby s sníženou zubovou vůlí
 Zubové HG se šikmými zuby s sníženou zubovou vůlí
1_2_SILENCE PLUS from Rexroth

Zubové HG SILENCE
 Zubové HG s vnitřním ozubením

Zubový HG s vnitřním ozubením

 Porovnání vlastností zubových HG
106

vnější SILENCE Vnitřní SILENCE

family zubový HG zubový HG PLUS
princip 1-bok v 1-bok v trvalý kontakt
2-boky v
kontaktu kontaktu kontaktu

hluk [dB(A)] referenční -3…-5 -6…-8 - 12 … - 20

pulsace 14% 3,5% 3% 3%
frekvence referenční 2 x zák. 1 x zák. ½ x zák.
Zubový HG s vnitřním
ozubením BOSCH REXROTH
 6.1.3 lamelové hydrogenerátory
108 6. přednáška
1_3 Vane Pumps Types
tlakově tangenciální přívod kapaliny
nevyvážený
tlakově
vyvážený

rotační
rozvod tlakově
kapaliny vyvážený

tlakově
nevyvážený
 6.1.3 lamelové hydrogenerátory
109
tlakově nevyvážený
lamelový HG
 6.1.3 lamelové hydrogenerátory
110

tlakově vyvážený lamelový HG

 6.1.3 lamelové hydrogenerátory
111

a) b)

a) jednoduchá lamela
b) dvojitá lamela
c) lamela s tlakovým
vyvážením
c)
Lamelový HG
Lamely lamelových hydrogenerátorů

1_3 Vane Pumps Types

 6.1.3 lamelové hydrogenerátory – výpočet průtoku
112
 6.1.3 lamelové hydrogenerátory – výpočet průtoku
113

konstrukční provedení tlakově

vyváženého lamelového HG
 6.1.3 lamelové hydrogenerátory
114

Přímo řízený lamelový HG Bosch Rexroth

Přímo řízený lamelový hydrogenerátor Bosch Rexroth
 6.1.3 lamelové hydrogenerátory
116

Regulace lamelových HG
 6.1.3 lamelové hydrogenerátory
117

Lamelový HG s hydraulickou regulací

 Hydraulická regulace lamelových HG
118

na konstantní výkon
 Hydraulická regulace lamelových HG
119

na konstantní výkon
 Hydraulická regulace lamelových HG
120

na konstantní
průtok
 6.1.4 Pístové hydrogenerátory
121

• Axiální
• Radiální
• Řadové
 6.1.4.1.1 HG s nakloněným blokem

1_4_1Axial piston pump

- how it works

V1 = S  z  DT  sin 
h = DT  sin 
Axiální pístový HG s nakloněným blokem
 6.1.4.1.1 Axiální pístové HG s nakloněnou deskou
123

Axiální pístový HG s nakloněnou deskou

V1 = S ⋅ z ⋅ D ⋅ tgα h = D ⋅ tgα
1_4_A4_Rexroth_Funktion
 Axiální pístové HG s nakloněnou deskou
124

1_4_A4_Montage

Pružná spojka –
spojení HG s motorem

2_1_Eaton Pump oprava

Axiální pístový HG GAR 2 - 050
Axiální pístový HG GAR 2 - 050
 Hydraulické schema regulačního
axiálního pístového HG A4 VG– Bosch Rexroth
127
 Výkonová regulace regulačních HG
128

2_2_vykonova regulace Parker Pump Animation

 6.1.4.2 Radiální pístové hydrogenerátory
129

V1 = S  z  2e

Radiální pístový hydrogenerátor s rotačním rozvodem

 6.1.4.3 Řadové pístové HG
130

Řadový pístový HG Voith

 Hydromotory
131

6.1.5 Rotační hydromotory HM

6.1.5.1 Zubové

s vnějším
ozubením

Zubový hydromotor s valivými ložisky

 Zubový HM s vnějším ozubením
132
 Zubový HM s vnitřním ozubením - ORBITOL
133

Rotační hydromotor s vnitřním ozubením ORBIT – Bosch - Rexroth

 Zubový HM s vnitřním ozubením – princip práce
134
 6.1.5.2 Axiální pístové HM
135

HST-Kreislauf

Konstrukce neregulačního axiálního pístového hydromotoru se

šikmou deskou
 Axiální pístové HM
136

řez HM Rexroth AM

Konstrukce neregulačního axiálního pístového

hydromotoru se skloněným blokem
 6.1.5.3 Radiální pístové HM 2_2_a_Poclain Hydraulics
Motor Technology
137 7. přednáška

137

Radiální pístový hydromotor s křivkovou dráhou typ MCR – Bosch - Rexroth

Radiální HM 1 princip.exe Radiální HM v uzavřeném V2 = S  h  z  i
Radiální HM 2 stavba.exe okruhu 1 rychlostním.exe
princip funkce zapojení v uzavřeném obvodu
 Radiální pístový hydromotor s písty vedenými ve statoru

138

2_3_Parker's High Torque Radial

Piston Motors

2_4_Bosch Rexroth - Hagglunds CB

motors - Functional description

Radiální HM s písty vedenými ve statoru typ MRT –

Bosch - Rexroth
 6.1.6. Přímočaré HM
139

JEDNOČINNÉ

A A A
s pružinou teleskopický s plunžrem
DVOJČINNÉ

A B A B A B
s jednostrannou s oboustrannou
teleskopický
pístnicí (diferenciální píst) (průběžnou) pístnicí
Konstrukční typy přímočarých hydromotorů
 Konstrukční řešení přímočarých hydromotorů
140
 Konstrukční možnosti spojení vík s válcem přímočarého hydromotoru
141
 Způsoby upevnění PČHM
142

Kyvné upevnění přímočarých

hydromotorů
 Pevnostní výpočet (kontrola) HM –zejména u dlouhých pístnic
143
 Kontrola dlouhých pístnic na vzpěr
144

Materiály pro pístnice

Konstrukce pístnic
 Výpočet tloušťky stěny válce
145
 Tlumení pístu při dojíždění do krajních poloh
146
 Tlumení pístu při dojíždění do krajních poloh
147
 Tlumení pístu při dojíždění do krajních poloh
148
 6.1.7 Hydromotory s kývavým pohybem
149
 6.1.7 Hydromotory s kývavým pohybem
150
 6.1.7 Hydromotory s kývavým pohybem
151
 Hydromotory s kývavým pohybem
Bosch - Rexroth
152
 Aplikace - Hydraulický jeřáb
153
 Aplikace - Hydraulický jeřáb
154