TEKUTINOV MECHANISMY

Jsou to mechanismy, kter vyuvaj k penosu energie mezi genertorem (erpadlem, kompresorem) a motorem tekutinu, nap. olej, emulzi, vzduch apod.

Princip penosu tlakov energie Wp = V . p

Hydrostatick mechanismus

Princip penosu kinetick energie 1 1 Wk = m v 2 = V v 2 2 2 Hydrodynamick mechanismus

V tekutinovch mechanismech se vyuvaj tyto druhy energie: - tlakov, - pohybov, - deforman a - tepeln. Kad tekutinov mechanismus pen vechny druhy souasn. Podle toho, kter druh energie pevauje, se tyto mechanismy rozdluj na - hydrostatick a - pneumostatick, u nich se pevn vyuv tlakov energie, a na - hydrodynamick a - pneumodynamick, vyuvajc pi penosu pevn pohybovou energii.

Jednoduch hydrostatick mechanismus a) montn schma, b) funkn schma 1 - hydrogenertor, 2 - elektromotor, 3 - tlakov ventil, 4 - rozvd, 5 - rotan hydromotor, 6 - ndr Hydrogenertor pevd mechanickou energii hnacho elektromotoru na tlakovou energii kapaliny a hydromotor ji mn zpt na mechanickou. Tlakov ventil omezuje maximln tlak v obvodu a rozvd umouje zmnu pohybu hydromotoru. Grafick znaky a schmata Znaky schmat hydrostatickch a pneumostatickch soustav urench k penosu a zen (ovldn a regulaci) tlakov energie jsou v SN a v ST. Schma mus vyjadovat jednoznan funkci dan soustavy. Norma rozdluje znaky na skupiny podle pouit v praxi. U obrzk prvk se dl vdy uvd jet i normalizovan znaka. Nositele energie Nositelem tlakov energie v hydraulickch mechanismech jsou kapaliny (teoreticky nestlaiteln), u pneumatickch mechanism vtinou stlaen vzduch (stlaiteln).

HYDROSTATICK MECHANISMY
Charakteristika Funkce hydrostatickch mechanism je zaloena na poznatku rovnomrnho en tlaku v kapalinch vemi smry (Pascalv zkon). K penosu vkonu vyuvaj tlakovou energii kapaliny. Hydraulick mechanismy jsou zazen vyuvajc kapaliny a jin ltky v tekutm stavu k penosu energie a informac mezi hnacm a hnanm lenem. Pouit Pouit hydrostatickch mechanism je velmi rozeno ve vech odvtvch nrodnho hospodstv a vyplv z jejich vhod i nevhod. 1. u zemnch stroj kde hydrostatick mechanismy ovldaj pohyb pracovnho nstroje: - vlonku a lopaty (nakladae), - radlice vkov a hel zbru (buldozery atd), 2. hydraulick vtahy, 3. zvedn a spoutn ramen jeb, 4. posilovae zen tkch vozidel atd. Vhody a nevhody Vhody 1. Monost snadnho rozvodu na znanou vzdlenost i na patn dostupn msta. 2. Dosaen velkch silovch pomr. 3. Jednoduch zen zejmna rychlosti, vkonu, kroutcho momentu, tlaku, smru pohybu apod. 4. Jednoduch zpsob zapojen do automatickch pracovnch stroj.
2

5. Monost typizace a normalizace pro irok rozsah parametr. 6. Mal opoteben, a tm velk ivotnost. 7. Pomrn nzk nklady na drbu. Nevhody 1. Nutnost zptnho odvdn kapaliny do ndre. 2. Nronost na konstrukci a vrobu. 3. Choulostivost na neistoty. 4. Citlivost ke zmnm kapaliny. V porovnn s pneumatickmi a elektrickmi mechanismy jsou vhodn pedevm pi plynul zmn otek nebo rychlost, pi znanm kolsn zaten a pi velkm regulanm rozsahu. Dle pi pemn otivho pohybu na pmoar pi znanm zdvihu a vkonu, pi ast zmn smyslu pohybu v krtkch asovch intervalech s velkm zrychlenm nebo zpodnm a u pevod se znanm vkonem nebo krouticm momentem pi souasnm poadavku malch rozmr a hmotnosti.

Hydrostatick mechanismy rozdlujeme podle nkolika hledisek, nap.: 1. podle druhu pohybu vstupnho lenu pevodovho mechanismu: a) mechanismy s rotanm pohybem rotanm hydromotorem a b) mechanismy s pmoarm pohybem vstupnho lenu - s pmoarm hydromotorem. 2. podle uspodn toku energie: a) jako oteven oteven hydraulick obvod, ve kterm se vrac hlavn st kapaliny po pedn energie do ndre, odkud je opt hydrogenertorem nasvna, nebo b) uzaven - uzaven hydraulick obvod, ve kterm se vrac hlavn st kapaliny po pedn energie do vstupnho kanlu hydrogenertoru a prtokov ztrty v obvodu jsou kryty pomocnm hydrogenertorem. Ostatn mon rozdlen: 3. podle funkc, kter ve strojrenstv zastvaj, na mechanismy: a) bezsilov, b) silov; 4. podle pohybu kapaliny mezi genertorem a motorem na mechanismy: a) se stejnosmrnm proudem, b) se stejnosmrnm pulsujcm proudem, c) se stdavm proudem; 5. podle zpsobu zpracovn informace na a) autonomn mechanismy - informace na vstupu je dna konstrukc, b) mechanismy s nkolika vstupy - informacemi (nap. otky genertoru, rozvde apod.), c) mechanismy se zptnou vazbou.

Penos energie v hydraulickm mechanismu se uskuteuje pevodem mechanick energie z hnacho motoru M (elektromotoru, spalovacho motoru atd.) na hydraulickou v hydrogenertoru HG, dle penosem hydraulick energie vedenm V od hydrogenertoru k hydromotoru HM a pevodem hydraulick energie v hydromotoru opt na energii mechanickou k pohonu stroje i zazen S. K hydraulickmu penosu energie mus bt sestaven hydraulick obvod, kter m zpravidla tyto ti hlavn sti: 1. hydrostatick pevodnk, kter mn mechanickou energii v tlakovou energii kapaliny, tj. jeden nebo vce hydrogenertor i akumultor; 2. rozvod tlakov energie, kter ovld nebo reguluje, tj. d proud nositele energie, a tm uruje smr a rychlost psoben hydraulickho mechanismu a zabrauje jeho peten; sem pat veden, rozvde, ventily, istie, ndre apod.; 3. hydrostatick pevodnk, kter mn tlakovou energii kapaliny v mechanickou, tj. jeden i vce hydromotor. Uspodn tchto t st v hydraulick obvod me bt rzn co do druhu a potu pouitch hydraulickch prvk i co do sloitosti a zvis na poadavcch, kter m hydraulick pevodov mechanismus splovat. Jednoduch hydrostatick mechanismus - schma Popis soust zaazench do obvodu: 1 - hydrogenertor, 2 - elektromotor, 3 - tlakov ventil, 4 - rozvd, 5 - rotan hydromotor, 6 - ndr

Popis funkce jednotlivch soust: 6 - ndr: slou jako zsobnk kapaliny a pebyten kapalina v obvodu se do n zpt vrac, 2 - elektromotor (M): motor pohnjc hydrogenertor, je hnacm zazenm, nemus vdy jt nutn o elektromotor, 1 - hydrogenertor: rotan hydrogenertor, je zdrojem tlakov kapaliny, mn mechanickou energii motoru na tlakovou energii kapaliny, hydrogenertor zaazen v obvodu nen regulan, 3 - tlakov ventil: funguje jako ochrana hydraulickho obvodu
4

proti peten (nadmrnmu tlaku), omezuje maximln tlak kapaliny v obvodu, 4 - rozvd: d smr prtoku kapaliny obvodem mechanismu, umouje zmnu pohybu hydromotoru, ( tycestn tpolohov rozvd ) lev poloha (rovnobn ipky), stedn je zaazena na schmatu, prav poloha (zken ipky), rozvd zaazen do obvodu je ovldn run. 5 - rotan hydromotor: pemuje tlakovou energii kapaliny na otky kroutc moment pohnjc stroj, zazen, nstroj, atd. v obvodu je zaazen jednosmrn rotan hydromotor neregulan.

Popis funkce obvodu: Hydrogenertor pevd mechanickou energii hnacho elektromotoru na tlakovou energii kapaliny a hydromotor ji mn zpt na mechanickou. Tlakov ventil omezuje maximln tlak v obvodu a rozvd umouje zmnu pohybu hydromotoru Lev poloha rozvde elektromotor (2) pohn hydrogenertor (1), ten nasv kapalinu z ndre (6) a vytl ji pod poadovanm tlakem do potrub. Hydrogenertor nen regulan a proto dodv do obvodu konstantn mnostv kapaliny s poadovanm tlakem. Pokud tlak ve vtlanm potrub hydrogenertoru pekro stanovenou mez pepust tlakov ventil (3) kapalinu zpt do ndre. Tm chrn obvod ped petenm a pokozenm a zrove zabezpeuje v obvodu poadovan tlak. Schma tlakovho ventilu na obrzku znamen, e poadovan tlak je nastaven ptlakem pruiny. Kapalina proud pes rozvd (4) do rotanho hydromotoru (5), tlakov energie kapaliny ot hydromotorem a ten pohn nstroj, zszen, stroj atd. Kapalina, kter protekla hydromotorem (5) se vrac pes rozvd (4) do ndre (6). Stedn poloha rozvde zaazen ve schmatu. Kapalina vytlaovan hydrogenertorem (1) protk rozvdem (4) zpt do ndre (6). Vtev s rotanm hydromotorem (5) je uzavena. Hydromotor se neot, st obvodu s hydromotorem je uzavena, kapalina neme proudit. Tlakov ventil (3) Tlakov ventil (3) stle chrn vstupn potrub z hydrogenertoru proti peten. chrn vstupn potrub z hydrogenertoru proti peten.

Prav poloha rozvde hydrogenertor (1) vytl tlakovou kapalinu pes rozvd (4) do druh vtve vstupnho potrub. Hydromotor (5) je obousmrn. Kapalina prochz hydromotorem v opanm smru, zmnil se smysl oten hydromotoru na opan. Kapalina kter protekla hydromotorem (5) prochz pes rozvd (4) do ndre (6). Tlakov ventil (3) stle chrn vstupn potrub z hydrogenertoru proti peten. Kapaliny pouvan v hydraulickch mechanismech Pout je mono nejrznj kapaliny. Na volb kapaliny zvis provozn spolehlivost celho mechanismu. Kapaliny jsou znan namhny mechanicky (zmnou a pulsac tlaku, vnitnm tenm), tepeln a chemicky (vlhkost vzduchu, zmnou teplot a katalytickm inkem kov). Poadavky na kapaliny: - dobr tsnic a mazac schopnosti, - mal vnitn ten a odolnost proti chemickm zmnm,
5

- ochrana kovovch st ped koroz, - minimln sklon k pnn a k vytven emulz s vodnmi prami, - minimln obsah tkavch sloek a neistot, - co nejmen zmna viskozity pi zmn teploty, - dostupnost a pijateln cena.

Schma funkce hydrostatickho mechanismu 1 - ndr, 2 - potrub, 3 - hydrogenertor, 4 - hydromotor

GENERTORY HYDRAULICK ENERGIE

Vznam a pouit genertor

Stejn jako hydromotory jsou to nejdleitj prvky kadho hydrostatickho pevodovho mechanismu, protoe se bezprostedn podlej na pemn mechanick energie v energii tlakov kapaliny a tak na zen parametr penosu energie. Pat tak zpravidla mezi nejdra a provozn nejnronj prvky a tak nejastji uruj ivotnost a spolehlivost hydraulickho systmu jako celku.

kolem genertor - erpadel - v hydraulickch mechanismech je udlet kapalin tlakovou energii a tak uritou st energie kinetick, potebn k pekonvn prtonch odpor pi prtoku kapaliny obvodem.
Je to hydraulick prvek uren k penosu energie z pohncho motoru na kapalinu. Mechanick energie se transformuje na energii kapaliny vtinou ve form tlakov energie. Pouit hydrogenertor je vlastn vysokotlak hydrostatick erpadlo pouvan v hydrostatickch mechanismech. Urujc nen peerpvn kapaliny, ale vytven tlaku kapaliny danho objemu. Konkrtn se s hydrogenertorem meme setkat nap.: 1. u zemnch stroj kde hydrostatick mechanismy ovldaj pohyb pracovnho nstroje: - vlonku a lopaty (nakladae), - radlice vkov a hel zbru (buldozery atd), 2. hydraulick vtahy, 3. zvedn a spoutn ramen jeb atd.

Poadavky na genertory, 1. co nejrovnomrnj prtok, 2. co nejmen ztrty netsnost, 3. co nejni hydraulick odpory, 4. co nejmen ztrty tenm, 5. pouit rychlobnch erpadel, kter jsou mal a levn, 6. klidn a tich chod, 7. dostupnost a cenov pijatelnost.
Schmatick znaky a jejich popis

a) jednosmrn neregulan vytlauje kapalinu jen jednm smrem, objem vytlaovan kapaliny je konstantn, b) jednosmrn regulan vytlauje kapalinu jen jednm smrem, objem vytlaovan kapaliny je regulovateln, c) obousmrn neregulan vytlauje kapalinu z ndre do obvodu a pi zmn otek z obvodu do ndre, objem vytlaovan kapaliny je konstantn, d) obousmrn regulan vytlauje kapalinu z ndre do obvodu a pi zmn otek z obvodu do ndre, objem vytlaovan kapaliny je regulovateln. Genertory rozdlujeme podle toho, ktermi stmi nasvaj a vytlauj kapalinu, tj. vytvej geometrick objem. Tm vechny mohou pracovat s konstantnm nebo promnlivm prtokem. Pro volbu typu genertoru je rozhodujc prtok a provozn tlak. Zkladn rozdlen hydrogenertor: - podle tvaru inn plochy a kinematiky jejho pohybu: 1. zubov zubov genertory a roubov genertory, 2. lamelov, 3. pstov radiln, axiln a adov. Jsou bu: - s promnlivm geometrickm objemem (regulan hydrogenertory a hydromotory), nebo - s konstantnm geometrickm objemem (neregulan hydrogenertory a hydromotory).

Urujc parametry vech hydrostatickch pevodnk jsou: - tlak, - geometrick objem a - otky. U hydromotor i toiv moment.

Zubov genertory

Princip: pracovn prostor tvo zubov mezery ( boky zub ozubench kol) a tleso genertoru. Pracovn prostor se ned mnit. Sn nastv pi vstupu zub ze zubov mezery, vtlak nastv pi vstupu zub do zubov mezery. Kapalina je dopravovna v zubovch mezerch po obvodu ozubench kol. Jsou nejrozenj zejmna pro svou: - jednoduchost, - konstrukn a vrobn nenronost a - spolehliv provoz vtinou s nzkmi nroky na filtraci a udrovn tepelnho reimu, - snesou velmi dobe rzov zaten, - maj velmi dobrou sac schopnost i pi velkch odporech v sn. Jejich pouit je velmi rozmanit. Pouvaj se zejmna v jednoduchch hydraulickch obvodech jako neregulan hydrogenertory do vkonu 20 a 30 kW. Zkladn typy jsou hydrogenertory: - s vnjm ozubenm a - s vnitnm ozubenm. Zubov hydrogenertory s vnjm ozubenm jsou nejastji vyrbny se dvma koly a s pmmi zuby. Modern konstrukce zubovch hydrogenertor s vnitnm ozubenm se v poslednch letech znan rozily, protoe spluj poadavek na snen hlunosti. Umouj tak prci s vymi pracovnmi tlaky a jejich rozmry a hmotnost jsou pro srovnateln prtok men, ne u hydrogenertor s vnjm ozubenm. Pracuj na stejnm principu jako zubov hydrogenertory s vnjm ozubenm.

Zubov genertory se pouvaj bn pro tlaky 3 a 5 MPa. Speciln konstrukce dovoluj jejich pouit a pro 10 a 16 MPa, pikov a 31,5 MPa. Objemov prtok bv piblin od 0,04 dm3.s-1 do 1,5 dm3.s-1 pro jednostupov genertor. Otky genertoru obvykle odpovdaj otkm hnacho motoru. Zubov genertory vyaduj pro svou malou samonasvac schopnost umstn co nejble k hladin, pop. pod hladinu. Pi pouit viskznj kapaliny jsou hlunj a dochz k vtmu opoteben a je nebezpe vzniku kavitace. (Kapalina patn zapluje zubov mezery, m vznik nedouc podtlak.). Nemaj ventily.
roubov genertory

Princip: pracovn prostor tvo roubovice a tleso genertoru. Vytlen kapaliny nastv pi vzjemnm dotyku roubovic (veten). Pracovn prostor se ned mnit. Pracovnmi orgny jsou rouby (vetena). Zvity roub zapadaj vzjemn do mezizvitovch mezer a souasn zastvaj v mst dotyku i funkci uzavracho prvku. Pi oten roub (veten) se pesouvaj tsnc msta plynule v axilnm smru od vstupn nzkotlak strany na vysokotlakou.

Vyznauj se: - velkou rovnomrnost dodvky, - kapalina nepulzuje, - pracuj stejn jako zubov erpadla bez ventil, - maj tich a klidn chod, - dosahuj znanch tlak (25 MPa), - maj vysokou innost, - jejich mont a demont je snadn, - maj mal rozmry na jednotku vkonu. Nevhodou je obtn vroba rotor (roub) v potebn pesnosti a kvalit povrchu, m se podstatn zvyuj vrobn nklady. Profil roubovice je obdlnkov, pi nronjch poadavcch cykloidn nebo evolventn. Vysokotlak hydrogenertory jsou se dvma nebo temi rouby (veteny).

Lamelov genertory

Princip: innm elementem je rovinn deska lamela, la lamely se pohybuj (klouou) v radilnch drkch rotoru a tvo s tlesem genertoru a rotorem pracovn prostor. Pi kruhovm statoru se d mnit excentricitou velikost pracovnho prostoru. Princip innosti hydrogenertoru je ve vytven promnnch prostor mezi statorem, rotorem a lamelami. Pi oten rotoru dochz ke zmn objemu prostoru uzavenho lamelami, statorem a rotorem. V sti genertoru, kde tento objem roste, nastv sn; kde se zmenuje, dochz k vytlaovn kapaliny. Vhodn pro vt tlaky a otky; innost = 0,85 a 0,92.

Stator me mt bud kruhov otvor, a pak m rotor s lamelami vi statoru excentricitu, nebo m stator ovln otvor, a pak je rotor a stator souos. Zmnou excentricity (tj. polohou statoru vi rotoru) lze mnit prtok i jeho smr pi zachovn smyslu oten hdele hydrogenertoru, u druh konstrukce to nen mon. Pro jednoduchost konstrukce lze lamelov hydrogenertory srovnvat se zubovmi. Pro stejn prtok jsou vak: - men, - maj velmi nzkou pulsaci prtoku a - men hlunost, - dal pednost je jejich regulan schopnost s monost automatick regulace jak prtoku, tak tlaku, - maj men poadavky na istotu kapaliny, nebo vysta s filtrac, - asto vhodn nahrazuj podstatn dra pstov hydrogenertory. Regulan mechanismus me bt: - run, - dlkov ovldan, nebo
- automatick regultor na konstantn tlak, konstantn prtok, konstantn vkon s monm tlakovm omezenm.

10

Pstov genertory

Princip: princip innosti vech pstovch hydrostatickch pevodnk je shodn, nebo zkladnm pracovnm prvkem je pst ve vlci, vykonvajc pmoar vratn pohyb. Kapalina je dopravovna do vstupu pmoarm pohybem pstu. Vyznauj se: - velmi dobrou objemovou i celkovou innost a - jsou ureny pro vysok pracovn tlaky.

V mnostv rznch konstrukc se odliuj jednotliv pevodnky pedevm podle rznch princip rozvodu a kinematiky pstovho mechanismu. Podle polohy pstu k ose rotace je mono rozdlit tyto pevodnky na: - radiln, kde osa pst je kolm, i mrn sklonn k ose rotace, - axiln, kde osa pstu je rovnobn s osou rotace, i od n mrn odklonn, - adov. U modernch a vkonnch hydraulickch zazen se v souasn dob pouivaj pevn pstov hydrogenertory a hydromotory. Je to zpsobeno adou vznanch vlastnost tchto pevodnk, monost splnit nejrznj aplikan poadavky, a to se pikovmi technickmi parametry. etn zpsoby ovldn a regulac umouj prci v automatizovanch zazench. V poslednch letech je tak konstrukci novch i inovaci pistovch hydrogenertor a hydromotor vnovna znan pozornost a jejich vroba co do objemu i sortimentu pevyuje ve svtovm mtku vrobu jinch typ. Radiln pstov hydrogenertory Jejich spolenm znakem je, e pohybujc se psty jsou rovnomrn rozloeny po obvod genertoru a jejich osa je kolm na osu rotace rotoru. Byly nejrozenjm typem pstovch hydrogenertor, nebo umoovaly pracovat s nejvymi pracovnmi tlaky. Po urit stagnaci, kter byla zpsobena vvojem a; vrobou axilnch pstovch hydrogenertor, pichzej v poslednch letech na trh zmodernizovan konstrukce, umoujc pracovat s tlaky a 70 MPa i s kapalinami na bzi vody.

11

Pouvaj se dv zkladn konstrukce: - s psty vedenmi ve statoru, pracovn prostor vlce je ve skni (statoru) genertoru a zdvih je zabezpeen excentrickm kotouem, (obrzek vlevo), - a s psty vedenmi v rotoru, pracovn prostor vlce je v rotoru, kter je excentricky vyosen vi skni genertoru a otenm je zabezpeen zdvih pst, (obrzek vpravo). Excentricitu lze mnit, a tm lze plynule mnit i prtok od nuly do maxima, pop. jej reverzovat pi zachovn smyslu oten hdele hydrogenertoru. Hydrogenertor m: - velkou sac schopnost, - vysokou ivotnost pi maximlnm pracovnm tlaku 31,5 MPa a nzk hlunosti. Radiln pstov genertory maj proti axilnm vt hmotnost a podstatn ni mrn vkon. Axiln pstov genertory

Princip: psty jsou umstny ve vlcch s osou rovnobnou s axiln osou genertoru. Tyto hydrogenertory jsou v souasn dob nejpouvanj.

12

Mnoho rznch konstrukc lze rozdlit do dvou zkladnch skupin: - a to axiln pstov hydrogenertory s naklonnou deskou, - axiln pstov hydro genertory s naklonnm blokem. Hydrogenertory mohou mt naklonnou desku i naklonn blok s konstantnm hlem sklonu, pak jde o hydrogenertory neregulan, nebo me bt sklon desky i bloku mniteln od maxima do nuly, pop. do opan maximln polohy, a pak jde o hydrogenertory regulan, s mnitelnm prtokem, nebo s jeho reverzac pi stejnm smyslu oten hdele. Axiln pstov hydrogenertory se vyznauj: - pikovmi parametry tlaku, - otek, - ivotnosti i - rozsahu teplot, pi nich jsou schopny pracovat. adov pstov genertory

Pedstavuj pomrn jednoduch konstrukn een pro dosaen nejvyho pracovnho tlaku a 63 MPa. Zkladnm prvkem je blok vlc se sacmi a vtlanmi ventily, v nm je pohyb pst odvozen bu od klikovho mechanismu, nebo nejastji od hdele s excentry. Zkladnch prvk (blok vlc) me bt v tlese hydrogenertoru uspodno kolem jeho podln osy nkolik, co umouje pi jejich vypnn stupovitou regulaci prtoku, nebo nezvisl prtok do nkolika hydraulickch obvod. Tyto hydrogenertory maj vzhledem k potu vyrbnch kus a monosti pouit zanedbateln vznam. Tak hydromotory tto konstrukce neexistuj. ivotnost vech pstovch genertor je zvisl na pracovnch podmnkch a istot kapaliny.

13

HYDROMOTORY
Vznam a pouit hydromotor Hydromotory (i hydrogenertory) jsou zaazeny do skupiny pevodnk. Hydrostatick pevodnk je definovn jako hydraulick prvek uren k penosu energie z pevnch st na sloupec kapaliny nebo naopak. Proto je konstrukn proveden rotanch motor a genertor velmi podobn, v nkterch ppadech dokonce stejn. Li se tm, e kapalina je do motoru pivdna pod tlakem, a je tedy schopna zaplovat pracovn prostor pi vy pohybov frekvenci. Stejn jako genertory jsou to nejdleitj prvky kadho hydrostatickho pevodovho mechanismu, protoe se bezprostedn podlej na pemn energie tlakov kapaliny v mechanickou energii ( opan funkce ne hydrogenertory ) a tak na zen parametr penosu energie. Rotan hydromotory zpravidla tak pat mezi nejdra a provozn nejnronj prvky a tak nejastji uruj ivotnost a spolehlivost hydraulickho systmu jako celku. Pouvaj se ve stejnch hydrostatickch obvodech jako hydrogenertory.

Pmoar hydromotory
Charakteristika

Jsou v souasn dob nejvce uvan hydraulick prvky pi mechanizaci a automatizaci technologickch proces. Z jejich nzvu vyplv, e vyvozuj pouze pmoar pohyb. Pouvaj se proto hlavn k ovldn pracovnch nstroj s pmoarn pohybem, nap. u zemnch stroj kde hydrostatick mechanismy ovldaj pmoar pohyb pracovnho nstroje: - vlonku a lopaty (nakladae), - radlice vkov a hel zbru (buldozery atd). Jejich pednost jsou: - mal rozmry, - mal hmotnost vzhledem k velikosti penenho vkonu, - dobr innost, - funkn spolehlivost a - konstrukn jednoduchost.

Hlavn sti 1 - pst, 2 pstnice, 3 trubka, 4, 5 - vka

14

Rozdlen pmoarch hydromotor 1. Rozdlen pmoarch hydromotor podle konstruknho proveden:

Jednostrann pmoar hydromotor rozdln rychlost pohybu pstu vyplv ze skutenosti, e objem vlce kter mus kapalina vyplnit je na stran kde je pstnice zmenen prv o objem tto pstnice. Proto pi konstantnm prtoku objemu kapaliny na jednu i druhou stranu se st vlce s pstnic pln rychleji, protoe kapalina vypluje men objem ne u strany bez pstnice. Oboustrann pmoar hydromotor vzhledem k tomu, e je pstnice na obou stranch hydromotoru je i objem kter mus kapalina vyplnit stejn, proto je rychlost pstu na ob strany stejn. Jednoinn pmoar hydromotor s plunrem kapalina psob tlakem pouze na jednu stranu pstu plundru, proto mus bt zptn pohyb pstu vyvozen jinou vnj silou.

2. Rozdlen pmoarch hydromotor podle pevnch a pohyblivch st:

15

Schmatick znaky
Pmoar hydromotor jednoinn m pouze jeden pvod tlakov kapaliny (A) a proto zptn pohyb bv zpravidla vyvozen jinou vnj silou.

Dvojinn pmoar hydromotor s jednostrannou pstnic m pvod tlakov kapaliny nad i pod pst (A,B).

Dvojinn pmoar hydromotor s prbnou pstnic m pvod tlakov kapaliny nad i pod pst (A,B).

Rotan hydromotory Charakteristika: Jako rotan hydromotory se mohou pout vechny typy dve uvedench hydrogenertor krom adovch. Porovnn s elektromotory: - snadno dosaiteln plynul regulace otek ve velkm rozsahu, - mal rozmry a hmotnost, - monost petovn bez nebezpe pokozen motoru a - schopnost trvale pracovat v otkch blzkch nule. Rozdlen rotanch hydromotor: Zubov hydromotory Konstrukce zubovch hydromotor je podobn zubovm hydrogenertorm. Pivedeme-li do vstupnho kanlu hydromotoru tlakovou kapalinu, psob jej tlak na boky zub a vznik sla na roztenm polomru ozubench kol, kter uruje toiv moment motoru. Tento princip lze pak vyut jak u ozubench kol s vnjm zbrem, tak u kol s vnitnm zbrem. Nejrozenj jsou zubov hydromotory se dvma koly a vnjm ozubenm. Na rozdl od hydrogenertor mus bt konstruovny pro oba smry oten, proto mus bt tak ozuben kola tlakov vyven, aby funkce hydromotoru byla zaruena i pi stdn tlak v pracovnch prostorech. Pro zlepen rozbhu zatenho hydromotoru jsou ozuben kola uloena ve valivch loiskch. Zubov hydromotory maj tak ni celkovou innost, ne hydrogenertory stejnho typu a nejsou vhodn pro prci v nzkch otkch. Proto se hydromotory pouvaj pro nenron pohony s obasnou funkc, nap. k pohonu nakldacch a dopravnch mechanism, otoe pracovnch stroj apod.
16

roubov (vetenov) hydromotory

V praxi se pli nepouvaj. Jsou vhodn jako prtokomry. Lamelov hydromotory I kdy princip innosti lamelovho hydrogenertoru umouje, aby pracoval i jako hydromotor, vyskytuj se lamelov hydromotory jen zdka. Lamely mus bt pitlaovny k vodic drze jinou silou ne odstedivou a tlakem kapaliny, nap. tlanmi, pop. listovmi pruinami. Vyznauj se velkm geometrickm objemem. Vhodn pro penos velkch vkon pi vysokch tlacch. V zahrani se vyrbj lamelov pomalobn hydromotory, ale jejich aplikace je ve srovnni s pstovmi hydromotory velmi omezen.
Pstov hydromotory

Radiln pstov hydromotory Tyto hydromotory se pouvaj astji ne hydrogenertory. Velk vtina z nich jsou pomalobn, tj. pro otky asi do 800 min-1. Pi tlacch a do 45 MPa zajiuj vysok toiv moment, kter asto sta k pmmu pohonu stroje bez mechanick pevodovky. Stejn jako radiln hydrogenertory maj i radiln hydro motory dv zkladn konstrukce: - s psty vedenmi ve statoru a - s psty vedenmi v rotoru.
Axiln pstov hydromotory

Podle principu innosti i podle konstrukce je velk vtina axilnch pstovch hydromotor shodn s pstovmi hydrogenertory. Mohou bt opt neregulan, tj. konstantn prtok kapaliny a toiv moment, nebo regulan, s promnnmi otkami a toivm momentem. U hydromotor se objevuj dv zkladn konstrukce: - s naklonnm blokem a - naklonnou deskou, ob verze jsou stejn rozeny, pestoe kad z nich m pi srovnvn ponkud odlin vlastnosti. Jako hydromotory se daj pout vechny se ouptkovm rozvodem kapaliny. Nejlpe vyhovuji poadavkm kladenm na hydromotory. Mohou pracovat s vysokmi tlaky a vysokmi otkami, zejmna axiln pstov hydro motory. Jsou regulovateln ve velkm rozsahu. Maj i pi malch otkch mal skluz a vysokou innost.
17

Schmatick znaky a) rotan neregulan jednosmrn hydromotor kapalina me protkat jen v jednom smru b) rotan neregulan obousmrn hydromotor kapalina me protkat v obou smrech, zmn se smysl oten. Charakteristika kteristika kyvnho hydromotoru. Hydromotory s kyvnm pohybem Jsou to hydromotory, jejich vstupn len me konat rotan pohyb v rozsahu menm ne 360o (kvav vratn). Od bnch typ hydromotor se odliuj jednodu konstrukc, menmi rozmry a ni cenou. Jsou vhodn tam, kde se poaduje na vstupu mal pootoen. Vrobn jsou nron vzhledem k obtnmu utsnn, a proto se pli neuplatuj. Schma hydromotoru s kyvnm pohybem

Kapalina pitk stdav do prostoru A nebo B pvody v pepce 2 a tla na lopatku 1 spojenou s vstupnm hdelem. Obtn utsnn lopatky a nepzniv zaten rotoru

DC PRVKY A ZAZEN
Spolehlivou innost obvodu hydraulickch mechanismu zajiuje ada prvk, nap. ventily, rozvde a jin zazen, kter d parametry mechanismu jsou to prvky: 1. pro zen tlaku, 2. pro zen prtoku (proudu), 3. pro hrazen prtoku a rozvod tekutiny, 4. pro automatick zen pracovnho cyklu (viz automatizace). 1. Prvky pro zen tlaku tekutiny
Pojistn ventily

Do obvodu hydraulickho mechanismu jsou vestavny jako ochrana proti peten, pop. plnmu zablokovn. dic st ventilu bv kulika, kuelka nebo ouptko. Ventil je v innosti jen tehdy, dojde-li k porue nkterho z hydraulickch prvk, nebo pi peten hydromotoru. Od pojistnho ventilu se tedy vyaduje dokonal tsnost pi uzaven
18

(nepropustnost), spolehlivost a dostaten pesnost v omezovn tlaku. Tento poadavek nejlpe spluj ventily s kuelkou.

Kulikov pojistn ventil jednostrann zaten kapalinou Je vhodn pro mal prtoky. roubem 1 se mn ptlan sla pruiny 2, a tm i velikost pojiovacho tlaku. 3 - odpad Funkce: pi pekroen tlaku nastavenho ptlanou slou pruiny 2 dojde k odtlaen uzavrac kuliky. Kapaliny protee podle kuliky do odpadu 3. Pi poklesu tlaku v obvodu pitla pruina kuliku zpt do sedla a uzave prtok do odpadu 3.
Pepoutc ventily

Jsou nastaveny na provozn tlak a v celm obvodu tekutinovho mechanismu udruj jeho konstantn vku. Proto trvale propoutj jist prtok zpt do ndre. Krom toho jist t obvod ped petenm. Konstrukn se podobaj pojistnm ventilm (asto se pouvaj stejn prvky).

Redukn ventily

Slou v obvodech tekutinovch mechanism k sniovn pracovnho tlaku. Pouvaj se dva druhy:
19

ventily, kter udruj konstantn tlak na vstupu nezvisle na vstupnm tlaku (obr. 113), ventily, kter udruj konstantn rozdl nebo pomr mezi vstupnm a vstupnm tlakem (obr. 114). 2. Prvky pro zen prtoku tekutiny Na prtoku tekutiny k motorm zvis jednak jejich rychlost (hydromotory s pmoarm pohybem), jednak otky (rotan hydromotory).
krtc ventily

Prtok se d zmnou prezu (obr. 115, uveden znaka 2 pro ventil znamen, e odpor proti prtoku se d dit). Kad ventil, u nho lze mnit hydraulick odpor, me slouit jako krtic ventil, ale mus vyhovovat z hlediska citlivosti a spolehlivosti pi malch prtokovch prezech

krtic ventil me mt konstantn (obr. 116) nebo promnliv hydraulick odpor, kter lze vytvoit jehlou, ouptkem, pop. soustavou trbin (obr. 117).

20

Brzdic ventily

Slou k regulaci prtoku tekutiny odtkajc z hydraulickho vlce v jeho vratch. Jsou to v podstat krtic ventily s pmoarm pohybem ouptka.
Regultory prtoku

Pouvaj se pi znanm kolsn tlaku nebo prtoku tekutiny k zajitn konstantn rychlosti nebo otek hydromotoru (obr. 118). Regultor prtoku Vzroste-li prtok kapaliny proti jmenovit hodnot, zvt se tm tlakov spd mezi vstupem 1 a vstupem 2. ouptko se posune proti tlaku pruiny a sten zakrt prtok ve vstupu 2

Dlie prtoku

V nkterch tekutinovch mechanismech jsou na jeden genertor pipojeny dva nebo i vce hydromotor, u nich se asto poaduje synchronizace pohybu nezvisle na jejich zaten (obr. 119).

Obr. 119. innost dlie prtoku Je-li F1 = F2, pak tak tlaky na ele pstk v prostoru 1 a 2 jsou stejn a ouptko v dlii se ustav do rovnovn polohy. Je-li F1 F2, vznikne i rozdl tlaku v prostoru 1 a 2 a ouptko se pesune ve smru vstupn sly, m na jedn stran zvt prtokov prez a do vlce s vtm zatenm (tlakem) bude pichzet i vt prtok, take se rychlosti pstnic vyrovnaj

3. Prvky pro hrazen prtoku a rozvod tekutiny - rozvde Tlakov tekutina se rozvd nejastji ouptkovmi nebo tak ventilovmi rozvdi, pop. zptnmi ventily.
ouptkov rozvde

Mohou bt s pmoarm, rotanm nebo kombinovanm pohybem ouptka. Rozvd lze nastavit do nkolika poloh - jsou dvoupolohov, tpolohov i vcepolohov, podle potu pvod jsou rozvde dvoucestn, trojcestn, tycestn i vcecestn.
21

Ovldn rozvd me bt mechanick, elektrick, pneumatick, hydraulick pop. kombinovan. Pmoar ouptkov rozvde se vyrbj pro jmenovit svtlosti dj = 4 a 160 mm a jmenovit tlaky pj = 2,5 a 32 MPa, pikov a 40 MPa, pevn s vlcovm ouptkem. Konstrukce ouptek, jejich innost a propojen

Vysvtlivky: 0, 1, 2 - oznaen poloh P - pvod od erpadla N - odpad do ndre M1 - pvod nebo odpad z jedn strany hydromotoru M2 - pvod nebo odpad z druh strany hydromotoru
22

V prvm sloupci znamen prvn slo poet pvod do rozvde a druh slo poet poloh rozvde, nap. dvojcestn / dvojpolohov, tcestn / dvojpolohov atd. Pro ovldn vce hydromotor z jednoho msta se pouvaj asto skupinov rozvde. Jsou sestaveny z nkolika samostatn pracujcch jednotek, navzjem paraleln propojench. Ke kad sestav rozvdcch jednotek nle pojistn ventil a zvrn tleso.
Ventilov rozvde

Skldaj se z nkolika zench jednosmrnch ventil. Velmi dobe tsn. Pouvaj se u mechanism s vysokmi tlaky a velkm prtokem. Jsou sloitj a vt ne ouptkov rozvde. Pro podadnj ely (men tlaky a prtoky) me bt ventilov rozvd sloen z kulikovch zptnch ventil. Zptn (jednosmrn) ventily Propoutj tekutinu jen v jednom smru; v opanm smru jsou uzaveny. Provdj se jako kulikov (obr. 121), talov, s kuelkou a ouptkov.

Obr. 121. Zptn ventil vhodn pro mont do potrub

POMOCN ZAZEN A PSLUENSTV

Ndre na kapalinu Pedstavuj zsobnk kapaliny, kter je pod atmosfrickm tlakem. Ndre slou k ochlazovn, pop. ohvn kapaliny, k odplyovn kapaliny, k usazovn neistot a pop. tak k umstn dalch hydraulickch prvk, jako genertoru, ventil apod. Ndre jsou nejastji zhotoveny z plechu svaovnm. Jsou zakryt tsnm vkem. Vzduch v ndri je spojen s vnj atmosfrou tzv. "dchacm" otvorem, kter mus bt opaten istiem vzduchu. Kad ndr mus mt olejoznak nebo mrku. Pln se nalvacm otvorem se stkem, vypoutj se vypoutcmi otvory v nejni sti. Uzaveny jsou ztkami, kter bvaj opateny magnety k zachycovn kovovch neistot.

Obr. 122. Nejastj uspodn ndre tlakov kapaliny 1 - pvodn trubka, 2, 3 - pepky, 4 - trubka sacho potrub, 5 - isti (sac ko), 6 - olejoznak, 7 - nalvac otvor se stkem, 8 - isti vzduchu
23

istie Sprvnou a spolehlivou funkci hydraulickho mechanismu je teba zajistit dokonalm itnm kapaliny, a to nejen ped plnnm do ndre a pi nm, ale po celou dobu provozu mezi vmnou npln. Neistoty se zachycuj rznmi istii, nejastji prtokovmi, a to bu prostupnou stnou tvoenou stem, provitou ltkou i trbinou, nebo jsou odluovny psobenm vedlejch sil.

Akumultory Jsou to zsobnky tekutiny pod tlakem vym ne atmosfrickm. Slou k akumulaci (shromaovn) tlakov energie a vyrovnvaj rozdly mezi okamitou spotebou a dodvkou. Dle mohou udrovat pedepsan tlak v obvodu, mohou slouit jako rezerva pi vysazen genertoru, ale t jako genertor pi krtkodobch cyklech opakujcch se v delch asovch intervalech.

24

Druhy: - zvaov - dve velmi rozen, tlak v kapalin se dosahuje thou zva, vhodou je konstantn tlak, v posledn dob se nepouvaj pro velkou rozmrnost, - pruinov - tlaku v akumultoru se dosahuje psobenm pruiny na pst. Pouvaj se pro mal mnostv a mohou pracovat v libovoln poloze, - plynov - jsou analogick pruinovm akumultorm - pruinu nahrazuje stlaen plyn, oddlen od kapaliny pryovm vakem (membrnou). Zmna tlaku a objemu plynu odpovd zmn tlaku a objemu kapaliny. Multipliktory Multipliktor je hydraulick zazen uren ke zmn parametr tlakov energie pi stlm vkonu. Pedv se v nm tlakov energie pvodn (vstupn) tekutiny tekutin nov (vstupn). Pomineme-li innost, plat vztahy: p1 . V1 = p2 . V2 kde: p1 je vstupn tlap (MPa), p2 je vstupn tlak (MPa), V1 objem prostoru vlce na vstupu (mm3), V2 objem prostoru vlce na vstupu (mm3). Multipliktory rozdlujeme na - pmoar (mohou bt jednoinn nebo dvojinn), - rotan (sloen z hydromotoru a genertoru s pevn spojenmi hdeli).

VEDEN KAPALINY

Veden spojuje jednotliv prvky v hydraulickch obvodech. Pokud se nemn vzjemn poloha prvk, bv veden tvoeno kovovm potrubm. Pokud jsou prvky pohybliv, je veden tvoeno ohebnmi hadicemi. Dleitou st veden jsou spoje, kter mus zabezpeovat tsnost spojen, aby nedochzelo k niku kapaliny a zpravidla jsou rozebrateln. Potrub, hadice a hydraulick prvky se zpravidla spojuj pevlenmi maticemi, vt prmry prubami, poppad vrobci vyrb mnostv specilnch spoj. 1. Potrub nejastji se pouvaj ocelov trubky, bezev, pesn, kter maj mal mezn chylky. 2. Hadice vyrbj se ze syntetick gumy nebo jinch prunch materil. Hadice se skldaj z due, syntetick gumy, opeden textilem, syntetick gumy, opeden ocelovm drtem a plt ze syntetick gumy. Na obou koncch maj koncovky zpravidla pevlen matice nebo rychlospojky.

25

OBVODY HYDROSTATICKCH MECHANISM

Veobecn se dl na: - oteven - oteven hydraulick obvod je takov, ve kterm se kapalina vrac po kadm cyklu z motoru zpt do ndre, - uzaven - v uzavenm obvodu kapalina obh v uzavenm okruhu, ani se vrac do ndre.

Pouit hydrostatickch obvod Hydrostatick obvody se s spchem stle vce pouvaj k usnadnn lidsk prce, nap. pi upnn soust ve svrcch a ppravcch, ke zvyovn produktivity prce automatizac vrobnch pochod, jako nap. automatizac dlicch pstroj, posuv obrbcch stroj, k pohonu hydraulickch lis apod. V posledn dob zan hydrostatick pevod nahrazovat mechanick i u pohonu motorovch vozidel. Schma jednoduchho hydraulickho obvodu pro zvedn bemene a jeho regulovan spoutn.

26