GRUNDFOS

ČERPADLA PRO PRŮMYSLOVÉ APLIKACE

PŘÍRUČKA ČERPACÍ TECHNIKY

PŘÍRUČKA ČERPACÍ TECHNIKY

Copyright 2004 GRUNDFOS Management A/S. Všechna práva vyhrazena.

Tato publikace je chráněna autorskými právy a mezinárodními smlouvami. Žádná část této pub-
likace nesmí být jakýmkoliv způsobem a jakýmikoliv prostředky reprodukována bez předchozího
písemného souhlasu GRUNDFOS Management A/S.

Poznámka:
Obsahu této publikace byla věnována všechna přiměřená péče. GRUNDFOS Management
A/S však neodpovídá za žádnou škodu ať již přímou, nepřímou, náhodnou nebo související
s použitím či spoléháním se na kterýkoliv bod uvedený v této publikaci.
Předmluva
Průmyslová výroba klade velké požadavky na čerpadla všude tam, kde se vyžaduje
optimální provoz, vysoká spolehlivost a nízká energetická náročnost. Grundfos proto
vydává tuto příručku čerpací techniky, která velmi jednoduchým a srozumitelným
způsobem popisuje různé aspekty dimenzování čerpadel a čerpacích systémů.
Předkládaná příručka čerpací techniky je určena inženýrům, technikům a všem
uživatelům čerpací techniky, kteří se zabývají projektováním, instalací a provozováním
čerpadel a čerpacích systémů, a dává odpovědi na četné specifické otázky týkající se
čerpání kapalin. Tuto příručku můžete číst buď od začátku do konce nebo si z ní vybrat
jen určitou problematiku..

Příručka je rozdělena do pěti kapitol, které pojednávají o různých fázích navrhování

čerpacích systémů.

V kapitole 1 představujeme v obecné rovině různé typy čerpadel a jejich komponentů.

Zde rovněž popisujeme opatření, k nimž je třeba přistoupit při čerpání viskózních
kapalin. Tato kapitola také uvádí nejčastěji používané materiály, jakož i různé druhy
koroze. V kapitole 2 je obsažena nejdůležitější terminologie, již je třeba znát ke
správné interpretaci faktorů spojených s provozem čerpadla. Kapitola 3 se pak zabývá
hydraulickými aspekty čerpacích soustav a některými nejdůležitějšími faktory, které
je nutno zvažovat, chceme-li zajistit optimální provoz čerpacího systému. Vzhledem
k časté praktické potřebě regulace provozu čerpadla pojednává kapitola 4 o různých
způsobech seřizování provozních parametrů. Kapitola 5 popisuje aspekty nákladovosti
za dobu životnosti čerpacích systémů zejména s ohledem na skutečnost, že spotřeba
energie hraje důležitou roli při dimenzování moderních čerpadel a čerpacích systémů.

Doufáme, že tuto příručku čerpací techniky plně využijete při své každodenní práci .

Tým Grundfos
2013
Obsah
Kapitola 1 Konstrukce čerpadel a motorů........ 7
Část 1.1 Konstrukce čerpadla .......................................... 8
1.1.1 Odstředivé čerpadlo ....................................................... 8
1.1.2 Charakteristické křivky čerpadla ................................. 9
1.1.3 Charakteristické vlastnosti odstředivého
čerpadla ............................................................................ 11
1.1.4 Nejběžnější typy čerpadel s axiálním vstupem
a čerpadel in-line ............................................................ 12
1.1.5 Druhy oběžných kol (axiální síly) ............................... 14
1.1.6 Druhy těles čerpadla (radiální síly) ............................ 15
1.1.7 Jednostupňová čerpadla .............................................. 15
1.1.8 Vícestupňová čerpadla ................................................. 16
1.1.9 Čerpadla v běžném a v monoblokovém
provedení ......................................................................... 16
Část 1.2 Typy čerpadel .................................................. 17
1.2.1 Normovaná čerpadla .................................................... 17
1.2.2 Čerpadla s děleným tělesem ....................................... 17
1.2.3 Hermeticky utěsněná čerpadla .................................. 18
1.2.4 Čerpadla pro sanitární aplikace ................................. 20
1.2.5 Čerpadla na odpadní vodu ........................................... 21
1.2.6 Ponorná čerpadla .......................................................... 22
1.2.7 Čerpadla do čerpacích vrtů ......................................... 23
1.2.8 Objemová čerpadla ...................................................... 24
Část 1.3 Mechanické hřídelové ucpávky ....................... 27
1.3.1 Komponenty a funkce mechanické hřídelové
ucpávky ............................................................................ 29
1.3.2 Vyvážené a nevyvážené hřídelové ucpávky ............ 30
1.3.3 Typy mechanických hřídelových ucpávek ................ 31
1.3.4 Materiálové kombinace styčných ploch ucpávky ...... 34
1.3.5 Faktory ovlivňující funkci ucpávky ............................ 36
Část 1.4 Motory ...........................................................39
1.4.1 Normy .............................................................................. 40
1.4.2 Spouštění motorů ......................................................... 46
1.4.3 Přívod napájecího napětí ............................................ 47
1.4.4 Měnič kmitočtu ............................................................. 47
1.4.5 Motorová ochrana ........................................................ 49
Část 1.5 Čerpané kapaliny ............................................. 53
1.5.1 Viskózní kapaliny .......................................................... 54
1.5.2 Nenewtonské kapaliny .................................................. 55
1.5.3 Vliv viskózních kapalin na provoz odstředivých
čerpadel ............................................................................ 55
1.5.4 Volba správného čerpadla pro čerpání kapalin
s obsahem nemrznoucí směsi ................................... 56
1.5.5 Příklad výpočtu .............................................................. 58
1.5.6 Volba čerpadla pro čerpání hustých a viskózních
kapalin pomocí počítače ............................................ 58
Část 1.6 Materiálové provedení ....................................59
1.6.1 Co je to koroze? .............................................................. 60
1.6.2 Druhy koroze ................................................................... 61
1.6.3 Kovy a slitiny kovů ........................................................ 65
1.6.4 Keramika .......................................................................... 71
1.6.5 Plasty ................................................................................. 71
1.6.6 Technická pryž .................................................................72
1.6.7 Nátěry ...............................................................................73
Kapitola 2 Instalace a odečet výkonových
parametrů ................................ . 75
Část 2.1 Instalace čerpadla ............................................76
2.1.1 Instalace nových čerpadel .......................................... 76
2.1.2 Výměna stávajících čerpadel ...................................... 76
2.1.3 Průtok potrubím u instalace
s jedním čerpadlem ....................................................... 77
2.1.4 Omezení provozní hlučnosti a vibrací ...................... 78
2.1.5 Hladina akustického tlaku (L) ..................................... 81
Část 2.2 Výkonové parametry čerpadla ........................ 83
2.2.1 Hydraulické pojmy ........................................................ 83
2.2.2 Elektrotechnické pojmy ............................................... 90
2.2.3 Vlastnosti čerpaných kapalin ..................................... 93
Kapitola 3 Hydraulika systému ..................... 95 Kapitola 5 Výpočet nákladů
za dobu životnosti ....................127
Část 3.1 Charakteristika systému .................................. 96
3.1.1 Jednoduché odpory ...................................................... 97 Část 5.1 Rovnice pro výpočet nákladů
3.1.2 Zavřené a otevřené soustavy ..................................... 98 za dobu životnosti ....................................... 128
5.1.1 Pořizovací náklady, kupní cena (Cic) ......................... 129
5.1.2 Náklady na montáž a uvedení do provozu ............ 129
Část 3.2 Čerpadla v paralelním a v sériovém zapojení .. 101
5.1.3 Energetické náklady ..................................................... 130
3.2.1 Čerpadla v paralelním zapojení ................................ 101
5.1.4 Provozní náklady .......................................................... 130
3.2.2 Čerpadla v sériovém zapojení ................................... 103 5.1.5 Náklady na ekologii ..................................................... 130
5.1.6 Náklady na údržbu a opravy ....................................... 131
Kapitola 4 Regulace výkonových parametrů 5.1.7 Náklady na prostoje, výrobní ztráty ........................ 131
čerpadla ................................... 105 5.1.8 Náklady na definitivní odstavení z provozu
a likvidaci ........................................................................ 131
Část 4.1 Regulování výkonových parametrů čerpadla 106
4.1.1 Regulace škrcením ...................................................... 107 Část 5.2 Výpočet nákladů za dobu životnosti
4.1.2 Regulace obtokem ..................................................... 107 - příklad ....................................................................... 132
4.1.3 Úprava průměru oběžného kola .............................. 108
4.1.4 Otáčková regulace ...................................................... 108
Příloha ........................................................................ 133
4.1.5 Srovnání způsobů regulace ...................................... 110
A) Soustava značek a jednotky ......................................134
4.1.6 Celková účinnost čerpacího systému ...................... 111
B) Tabulka přepočtu jednotek ....................................... 135
4.1.7 Příklad: Relativní spotřeba energie při redukci
C) Značky soustavy SI a řecká abeceda ........................136
průtoku o 20% ................................................................ 111
D) Tlak napětí par a hustota vody při různých
teplotách ........................................................................ 137
Část 4.2 Aplikace s otáčkově regulovanými čerpadly ... 114 E) Měřicí clona ...................................................................138
4.2.1 Regulace na konstantní tlak .......................................114 F) Změna statického tlaku následkem změny
4.2.2 Regulace na konstantní teplotu ................................ 115 průměru potrubí .........................................................139
4.2.3 Konstantní diferenční tlak v oběhové soustavě .... 115 G) Trysky ............................................................................ 140
4.2.4 Regulace od diferenčního tlaku s kompenzací H) Nomogram ztrát dopravní výšky
průtoku ........................................................................... 116 v trubních obloucích, armaturách atd. .................. 141
I) Nomogram ztrát dopravní výšky v potrubí
Část 4.3 Výhody otáčkové regulace .............................. 117 pro čistou vodu ............................................................142
J) Periodická soustava .....................................................143
Část 4.4 Výhody čerpadel s integrovaným měničem K) Normy platné pro čerpadla ......................................144
kmitočtu ....................................................... 118 L) Viskozita různých kapalin jako funkce
4.4.1 Výkonové křivky otáčkově regulovaných čerpadel 119 teploty kapaliny ........................................................... 145
4.4.2 Otáčkově regulovaná čerpadla v různých
soustavách ..................................................................... 129 Index .......................................................................... 151

Část 4.5 Měnič kmitočtu ............................................. 122

4.5.1 Základní funkce a charakteristika ............................ 122
4.5.2 Komponenty měniče kmitočtu ................................. 122
4.5.3 Zvláštní podmínky použití měniče kmitočtu ........ 124
Kapitola 1 Konstrukce čerpadel a motorů

Část 1.1: Konstrukce čerpadla

1.1.1 Odstředivé čerpadlo

1.1.2 Charakteristické křivky čerpadla
1.1.3 Charakteristiky odstředivého čerpadla
1.1.4 Nejběžnější typy čerpadel s axiálním vstupem a čerpadel in-line
1.1.5 Druhy oběžných kol (axiální síly)
1.1.6 Druhy těles čerpadla (radiální síly)
1.1.7 Jednostupňová čerpadla
1.1.8 Vícestupňová čerpadla
1.1.9 Čerpadla v běžném a v monoblokovém provedení

Část 1.2: Typy čerpadel

1.2.1 Normovaná čerpadla

1.2.2 Čerpadla s děleným tělesem
1.2.3 Hermeticky utěsněná čerpadla
1.2.4 Čerpadla pro sanitární aplikace
1.2.5 Čerpadla na odpadní vodu
1.2.6 Vnorná čerpadla
1.2.7 Čerpadla do čerpacích vrtů
1.2.8 Objemová čerpadla
 Část 1.1
Konstrukce čerpadla

1.1.1 Odstředivé čerpadlo

Odstředivé čerpadlo vynalezl fyzik Denis Papin v roce 1689

a dnes je tento druh čerpadla na celém světě nejrozšířenější.
Princip konstrukce odstředivého čerpadla je velmi
jednoduchý: kapalina se přivádí na náboj oběžného kola,
načež ji odstředivá síla vrhá směrem k obvodu oběžného
kola.

Takto koncipované odstředivé čerpadlo je poměrně levné,

Obr. 1.1.1 Proudění kapaliny čerpadlem
robustní a jednoduché, přičemž jeho vysoké otáčky umožňují
přímé připojení k asynchronnímu motoru. Odstředivé
čerpadlo dává stabilní proud čerpané kapaliny, který lze snad-
no škrtit, aniž by to mělo za následek poškození čerpadla.

Nyní se podívejme na obrázek 1.1.1, který ukazuje proudění

čerpané kapaliny čerpadlem. Vtokovým hrdlem čerpadla
se kapalina dostává do středu otáčejícího se oběžného
kola, odkud je vrhána směrem k jeho obvodu. Takto řešená
konstrukce vykazuje vysokou účinnost a je vhodná pro
Radiální čerpadlo Diagonální čerpadlo Axiální čerpadlo
čerpání čistých kapalin. Čerpadla, která jsou určena k čerpání
znečištěných kapalin, jako např. čerpadla na odpadní vodu, Obr. 1.1.2 Různé druhy odstředivých čerpadel
mají speciální oběžné kolo, které je řešeno tak, aby bylo
vyloučeno uváznutí pevných složek čerpané kapaliny uvnitř
čerpadla. Viz část 1.2.5.

Jestliže v dané soustavě vznikne v době, kdy je odstředivé

čerpadlo mimo provoz, tlaková diference, může kapalina
H
čerpadlem stále ještě volně protékat díky jeho otevřené [m]
10 4
konstrukci. 6
4
2
Jak je zřejmé z obrázku 1.1.2, lze odstředivá čerpadla rozdělit 10 3
Článková
čerpadla
do různých skupin. Zde můžeme jmenovat radiální čerpadla, 6
4
diagonální čerpadla a axiální čerpadla. Radiální a diagonální 2
čerpadla jsou nejužívanější typy čerpadel. V dalším textu se 10 2 Jednostupňová
čerpadla
proto zaměříme pouze na tato čerpadla. 6
4
2
V části 1.2.8 se ale ještě stručně zmíníme o objemových 10 1 Diagonální čerpadla
6
čerpadlech. 4
2 Axiální vrtulová čerpadla

Rozdílné požadavky kladené na výkonové parametry 1 2 4 6 10

1
2 4 6 10
2
2 4 6 10
3
2 4 6 10
4
2 4 6 10
5

odstředivého čerpadla, zejména s ohledem na jeho dopravní 3

Q [m /S]

výšku, průtok a instalaci spolu s požadavky na hospodárný Obr. 1.1.3 Průtok a dopravní výška u různých typů odstředivých čerpadel
provoz představují pouze několik málo důvodů, proč existuje
tak velký počet typů čerpadel. Obr. 1.1.3 ukazuje různé typy
čerpadel řešené s ohledem na průtok a tlak.

8
1.1.2 Charakteristické křivky čerpadla

Ještě před tím, než se budeme podrobněji zabývat kon-

strukcí a typy čerpadel, pojednáme o základních vlast-
nostech výkonových křivek čerpadla. Výkonové parametry
čerpadla se znázorňují souborem výkonových křivek. Příklad
výkonových křivek odstředivého čerpadla je uveden na obr.
1.1.4. Dopravní výška, spotřeba energie, účinnost a NPSH
jsou uvedeny jako funkce průtoku.

Za normálních okolností pokrývají křivky čerpadla uváděné

v katalozích pouze vlastní čerpadlo. Proto příkon čerpadla,
tj. hodnota P2, která se v katalozích rovněž uvádí, udává
pouze množství energie přiváděné do čerpadla – viz obr.
1.1.4. Totéž platí o hodnotě účinnosti, která se týká pouze Obr. 1.1.4 Typické výkonové křivky odstředivého čerpadla.
Dopravní výška, příkon, účinnost a NPSH jsou uvedeny jako
vlastního čerpadla (η = ηP). funkce průtoku.

U některých typů čerpadel s integrovaným motorem,

případně s integrovaným měničem kmitočtu, jako např.
u čerpadel se zapouzdřeným rotorem (viz část 1.2.3), pokrývá
příkonová křivka a křivka eta jak motor tak i čerpadlo.
V tomto případě nutno brát do úvahy pouze hodnotu P1.

Obecně lze říci, že křivky čerpadla se stanoví podle normy

ISO 9906, příloha A, která specifikuje tolerance křivek
Obr. 1.1.5 Křivky příkonu a účinnosti budou za normálních okolností
takto: pokrývat z celého čerpacího agregátu pouze čerpadlo – tj. P2 a ηP

• Q +/- 9%,
• H +/-7%,
• P +9%
• -7%.

V dalším textu je uvedena stručná prezentace různých

výkonových křivek čerpadla.

Dopravní výška, QH křivka

QH křivka udává dopravní výšku, kterou může čerpadlo

dosáhnout při daném průtoku. Dopravní výška se měří
v metrech vodního sloupce (m v.sl.), přičemž za normálních
Obr. 1.1.6 Typická QH křivka odstředivého čerpadla.
okolností se používá měrová jednotka metr [m]. Výkon Nízký průtok má za následek vysokou dopravní výšku,
a použití této měrové jednotky pro měření dopravní výšky zatímco vysoký průtok generuje nízkou dopravní výšku.
čerpadla spočívá v tom, že QH křivka není ovlivňována
druhem kapaliny, kterou má čerpadlo čerpat. Bližší
informace uvádí část 2.2.

9
 Část 1.1
Konstrukce čerpadla

Účinnost, křivka η

Účinnost je vztah mezi přiváděnou energií a stupněm

jejího využití. Ve světě čerpadel pak znamená účinnost
ηP vztah mezi energií, kterou čerpadlo vnáší do vody (PH),
a příkonem na hřídeli (P2)

PH ρ.g.Q.H
ηp = =
P2 P2
kde:
ρ= hustota kapaliny [kg/m3]
g= tíhové zrychlení [9,81 m/s2]
Q= průtok v [m3/h]
H= dopravní výška v [m]

Při teplotě vody 20°C, Q měřeném v m3/h a H měřeném

v m lze hydraulický výkon vypočítat takto:
Obr. 1.1.7 Křivka účinnosti typického odstředivého čerpadla

PH = 2,72 . Q . H [W]

Jak plyne z křivky účinnosti, závisí účinnost na provozním

bodu čerpadla. Je proto důležité zvolit takové čerpadlo,
které vyhoví požadavkům na průtok a navíc bude pracovat
v oblasti průtoku s nejvyšší účinností.

Příkon, křivka P2
Vztah mezi příkonem čerpadla a průtokem ukazuje obr.
Obr. 1.1.8 Křivka příkonu typického odstředivého čerpadla
1.1.8. Křivka P2 většiny čerpadel se podobá křivce uvedené
na obr. 1.1.8, kde se hodnota P2 zvyšuje spolu s rostoucím
průtokem.

Křivka NPSH (Čistá pozitivní sací výška)

Hodnota NPSH čerpadla je minimální absolutní tlak (viz

část 2.2.1), který musí být přítomen na sací straně čerpadla
k vyloučení kavitace.
Hodnota NPSH se měří v [m] a závisí na velikosti průtoku. Obr. 1.1.9 Křivka NPSH typického odstředivého čerpadla

Se zvyšujícím se průtokem se zvyšuje také hodnota NPSH;

viz obr. 1.1.9. Bližší informace o kavitaci a NPSH obsahuje
část 2.2.1.

10
1.1.3 Charakteristické vlastnosti
odstředivého čerpadla
Odstředivé čerpadlo má některé charakteristické vlastnosti
a v této části pojednáme o těch nejdůležitějších z nich.
Na dalším místě této kapitoly uvedeme podrobnější popis
různých typů čerpadel.

• Počet stupňů
V závislosti na počtu oběžných kol v čerpadle se může jednat
buď o jednostupňové nebo o vícestupňové čerpadlo.

• Poloha hřídele čerpadla

Hřídel jednostupňových a vícestupňových čerpadel má
horizontální nebo vertikální polohu. Tato čerpadla se běžně
označují jako horizontální nebo vertikální čerpadla. Bližší
informace jsou uvedeny v části 1.1.4.

• Jednovtoková nebo dvouvtoková oběžná kola

V závislosti na konstrukci oběžného kola může být čerpadlo
vybaveno jednovtokovým nebo dvouvtokovým oběžným
kolem. Bližší informace uvádí část 1.1.5.

• Spojení jednotlivých stupňů čerpadla

Články čerpadla mohou být uspořádány dvěma různými
způsoby, a sice do série nebo paralelně. Viz obr. 1.1.10

• Konstrukce tělesa čerpadla

Rozlišujeme dva typy těles čerpadla; spirálové těleso
a kanálové těleso s vodicími lopatkami. Bližší informace
uvádí část 1.1.6.

Obr. 1.1.10 Zdvojené čerpadlo s paralelními oběžnými koly

11
 Část 1.1
Konstrukce čerpadla

1.1.4 Nejběžnější typy čerpadel s axiálním vstupem a čerpadel in-line

Čerpadla s axiálním vstupem

Horizontální

Jednostupňová Vícestupňová
čerpadla čerpadla

Čerpadla s vyvedeným Čerpadla s motorem Čerpadla s motorem

hřídelem a pružnou spojkou v monobloku v monobloku

Čerpadlo s axiálním vstupem = Kapalina vtéká přímo do oběžného kola. Sací hrdlo a výtlačné hrdlo jsou vůči sobě
otočena o 90°. Viz část 1.1.9.

Čerpadlo v uspořádání in-line = Kapalina protéká přímo čerpadlem. Konce sacího a výtlačného potrubí čerpadla
jsou umístěny v jedné rovině naproti sobě a čerpadlo tak může být instalováno
přímo do potrubní soustavy.

Čerpadlo s děleným tělesem = Čerpadlo s axiálně děleným tělesem. Viz část 1.2.2.

Horizontální čerpadlo = Čerpadlo s horizontálně polohovaným hřídelem.

Vertikální čerpadlo = Čerpadlo s vertikálně polohovaným hřídelem.

Jednostupňové čerpadlo = Čerpadlo s jedním oběžným kolem. Viz část 1.1.7.

Vícestupňové čerpadlo = Čerpadlo s několika články spojenými do série. Viz část 1.1.8.

Čerpadlo v klasickém provedení = Čerpadlo je spojeno s motorem pružnou spojkou. Motor a čerpadlo mají oddělená
s vyvedeným hřídelem ložiska. Viz část 1.1.9.

Čerpadlo v monoblokovém provedení = Čerpadlo je spojeno s motorem tuhou spojkou. Viz část 1.1.9.

12
 Čerpadla v uspořádání in-line

Horizontální čerpadla Horizontální / vertikální čerpadla

Čerpadla s děleným tělesem

Jednostupňová Vícestupňová
čerpadla čerpadla
Jednostupňová
čerpadla

Čerpadla s vyvedeným hřídelem a pružnou spojkou Čerpadla s motorem v monobloku

13
 Část 1.1
Konstrukce čerpadel

1.1.5 Druhy oběžných kol (axiální síly)

Odstředivé čerpadlo vyvozuje tlak, který vytváří síly

působící na stacionární i rotující části čerpadla. Jednotlivé Axiální síly
komponenty čerpadla jsou na tyto síly patřičně dimenzovány.
Jestliže nejsou axiální a radiální síly v čerpadle navzájem
náležitě vyváženy, je třeba je brát do úvahy při volbě pohonu
daného čerpadla (ložiska motoru s kosoúhlým stykem).
V čerpadlech vybavených jednovtokovým oběžným kolem Obr. 1.1.11 Jednovtokové
mohou vznikat velké osové síly jak ukazují obr. 1.1.11 a 1.1.12. oběžné kolo

Tyto síly se vyvažují některým z následujících způsobů:

Obr. 1.1.12 Normované čerpadlo
• Mechanicky pomocí axiálních ložisek. Tyto typy ložisek s jednovtokovým oběžným kolem
jsou navrženy speciálně pro absorbování axiálních sil
vyvozovaných oběžnými koly čerpadel.

• Pomocí vyrovnávacích otvorů v oběžném kole. Viz obr.

1.1.13. Obr. 1.1.13 Vyvažování axiálních sil
v jednostupňovém odstředivém
čerpadle pouze vyvažovacími otvory
• Regulací škrcením těsnicím kroužkem umístěným na
zadní části oběžného kola čerpadla. Viz obr. 1.1.14.

• Působením dynamických sil zadní části oběžného kola.

Obr. 1.1.14 Vyvažování axiálních sil
Viz obr. 1.1.15. v jednostupňovém odstředivém čerpadle
s těsnicí mezerou na výtlačné straně
a vyvažovacími otvory
• Působení axiálních sil na čerpadlo je možno vyloučit
použitím dvouvtokového oběžného kola. Viz obr. 1.1.16.

Obr. 1.1.15 Vyvažování axiálních sil

v jednostupňovém odstředivém
čerpadle lopatkami na zadní straně
oběžného kola

Obr. 1.1.15 Vyvažování axiálních

sil v čerpadle s dvouvtokovým
oběžným kolem

14
1.1.6 Druhy těles čerpadla (radiální síly) Obr. 1.1.17 Jednovtokové Radiální síly
oběžné kolo
Radiální síly vznikají jako důsledek statického tlaku v tělese
čerpadla. Proto také může docházet k axiálním odchylkám mezi
oběžným kolem a tělesem čerpadla. Velikost a směr působení
radiální síly závisí na průtoku a dopravní výšce čerpadla.

Při dimenzování tělesa čerpadla je možno hydraulické radiální

síly regulovat. Za zmínku zde stojí dva typy těles čerpadla:
jednoduché spirálové těleso a dvojité spirálové těleso. Jak plyne
z obr. 1.1.18, oba uvedené typy těles mají tvar spirály. Rozdíl
Obr. 1.1.18 Jednoduché spirálové těleso Dvojité spirálové těleso
mezi nimi spočívá v tom, že dvojité spirálové těleso je opatřeno
vodicí lopatkou. Radiální síla

Jednoduché spirálové těleso čerpadla je charakterizováno

symetrickým tlakem působícím ve spirále v bodě optimální
účinnosti, což vede k nulovému radiálnímu zatížení. Ve všech Jednoduché
spirálové
těleso
ostatních bodech je tlak v okolí oběžného kola nepravidelný
a v důsledku toho je tam přítomna radiální síla.
Dvojité
spirálové
těleso
Jak vyplývá z obr. 1.1.19, generuje dvojité spirální těleso při
1.0 Q/Qopt
jakémkoliv výkonu čerpadla slabou konstantní radiální reakční
Obr. 1.1.19 Radiální síly v jednoduchém a v dvojitém spirálovém tělese
sílu.

Vratné kanálky (obr. 1.1.20), které se používají u vícestupňových

čerpadel, mají stejnou základní funkci jako spirálová tělesa.
Kapalina se vede ve stejném okamžiku z jednoho oběžného
kola na druhé, rotace kapaliny je omezena a dynamický tlak Obr. 1.1.20 Vertikální vícestupňové
se transformuje na tlak statický. Díky kruhovému tvaru tělesa čerpadlo v uspořádání in-line s tělesem
opatřeným vratnými kanálky
s vratnými kanálky zde nevznikají žádné radiální síly.
Vratný kanálek

1.1.7 Jednostupňová čerpadla

Z obecného hlediska se jednostupňová čerpadla používají

v provozních aplikacích, které nevyžadují celkovou dopravní
výšku vyšší než 150 metrů. Za normálních okolností pracují
jednostupňová čerpadla při dopravních výškách 2 až 100
metrů.

Jednostupňová čerpadla jsou charakteristická tím, že ve

vztahu k průtoku čerpají při nízké dopravní výšce, viz obr.
1.1.3. Jednostupňová čerpadla se dodávají ve vertikálním
Obr. 1.1.21 Horizontální Obr. 1.1.22 Vertikální
i v horizontálním konstrukčním provedení, viz obr. 1.1.21 a 1.1.22. jednostupňové čerpadlo s axiálním jednostupňové čerpadlo in-line
vstupem v monoblokovém v monoblokovém provedení
provedení

15
 Část 1.1
Konstrukce čerpadel

1.1.8 Vícestupňová čerpadla

Vícestupňová čerpadla se používají v soustavách

charakterizovaných vysokou dopravní výškou. Tato čerpadla
mají určitý počet čerpacích článků v sériovém zapojení
a průtok čerpaného média je veden z výstupu jednoho
Obr. 1.1.23: Vertikální Obr. 1.1.24: Horizontální
článku na vstup následujícího článku. Konečná dopravní vícestupňové čerpadlo vícestupňové čerpadlo
výška, které může vícestupňové čerpadlo dosáhnout se v uspořádání in-line s axiálním vstupem
rovná součtu tlaků vygenerovaných každým jednotlivým
článkem čerpadla.

Výhoda vícestupňových čerpadel spočívá v tom, že tato Obr. 1.1.25: Čerpadlo v běžném
provedení s klasickou pružnou spojkou
čerpadla dávají vysokou dopravní výšku ve vztahu k průtoku.
Stejně jako jednostupňová čerpadla se také vícestupňová
čerpadla dodávají ve vertikálním i v horizontálním Obr. 1.1.26: Čerpadlo v běžném provedení s distanční
spojkou
provedení; viz obr. 1.1.23 a 1.1.24.

1.1.9 Čerpadla v běžném

a v monoblokovém provedení
Obr. 1.1.27: Čerpadlo v monobloku
Čerpadla v běžném provedení s tuhou spojkou
Čerpadla v běžném provedení jsou čerpadla s pružnou
spojkou, která spojuje čerpadlo a motor. Spojka tohoto
typu se dodává buď jako klasická pružná spojka nebo jako
distanční spojka.
Obr. 1.1.28: Různé typy spojek
Jestliže je čerpadlo spojenou se svým motorem klasickou Klasická Distanční spojka
pružnou spojkou, je v případě provádění servisních prací spojka (volitelná)
na čerpadle nutno demontovat jeho motor. Při opětovném
smontování čerpacího agregátu je proto třeba provést Čerpadlo
znovu vyrovnání čerpadla a motoru; viz obr. 1.1.25. v běžném
provedení
s pružnou
Na druhé straně, pokud je čerpadlo vybaveno distanční spojkou
spojkou, lze na něm provádět servisní práce, aniž by byla
nutná demontáž motoru. Není tak již třeba provádět
Čerpadlo
následné vyrovnávání čerpacího agregátu; viz obr. 1.1.26. v monobloku
s tuhou
Čerpadla v monobloku spojkou
Konstrukce čerpadel v monoblokovém provedení může
mít následující dvě podoby: v prvním případě má čerpadlo
oběžné kolo umístěno přímo na prodlouženém hřídeli
motoru; v druhém případě má čerpadlo normovaný motor
a tuhou nebo distanční spojku – viz obr. 1.1.27 a 1.1.28.

16
Část 1.2
Typy čerpadel

1.2.1 Normovaná čerpadla

Problematikou odstředivých čerpadel se zabývá jen několik

málo mezinárodních norem. V současné době používá
mnoho zemí své vlastní normy, které se více či méně
navzájem překrývají. Normované čerpadlo je čerpadlo,
které vyhovuje oficiálním předpisům týkajících se např. Obr.1:2.1: Normované čerpadlo v běžném
provozního bodu čerpadla. Níže uvádíme některé příklady provedení
mezinárodních norem, které se vztahuji k čerpadlům:

• Norma EN 733 (DIN 24255) se týká odstředivých čerpadel

s axiálním vstupem, která jsou známa také jako normovaná
čerpadla na vodu se jmenovitým tlakem (PN) 10 barů.

• Norma EN 22858 (ISO 2858) se vztahuje k odstředivým

čerpadlům, která jsou známa jako normovaná chemická
čerpadla se jmenovitým tlakem (PN) 16 barů – viz příloha
K.

Shora zmíněné normy pokrývají instalační rozměry

Obr.1:2.2: Normované čerpadlo
a provozní body různých druhů čerpadel. Co se týká s vyvedeným hřídelem
hydraulických komponentů těchto druhů čerpadel, tyto
se liší podle výrobce – pro tyto komponenty tak neexistují
žádné mezinárodní normy.

Čerpadla navržená v souladu s normami dávají konečnému

uživateli výhody stran servisu, dodávek náhradních dílů
a údržby.

1.2.2 Čerpadla s děleným tělesem

Čerpadlo s děleným tělesem je čerpadlo, jehož
těleso je axiálně rozděleno na dvě části. Obr. 1.2.4 Obr.1:2.3: Čerpadlo v běžném provedení
s děleným tělesem
ukazuje jednostupňové čerpadlo s děleným tělesem
s dvouvtokovým oběžným kolem. Dvouvtoková konstrukce
vylučuje vznik osových sil a zajišťuje delší životnost ložisek.
Čerpadlo s děleným tělesem má obvykle značně vysokou
účinnost, široký provozní rozsah a jeho údržba je snadná.

Obr.1:2.4: Čerpadlo s děleným

tělesem s dvouvtokovým
oběžným kolem

17
 Část 1.2
Typy čerpadel

kapalina
1.2.3 Hermeticky utěsněná čerpadla ucpávka

okolní atmosféra
Potřeba těsnění hřídele na vstupu do čerpadla je naprostou
samozřejmostí. Toto těsnění zajišťuje mechanická ucpávka
– viz obr. 1.2.5. Nevýhodou mechanické ucpávky jsou její
špatné vlastnosti při čerpání toxických a agresivních kapalin,
které mají za následek průsak kapaliny. Tento problém lze
do určité míry řešit použitím dvojité mechanické ucpávky.
Dalším možným řešením je použití hermeticky utěsněného
čerpadla.

Rozlišujeme dva typy hermeticky utěsněných čerpadel.

Jde o čerpadla se zapouzdřeným motorem a čerpadla
s magnetickým pohonem. Následující dvě části obsahují
bližší informace o těchto čerpadlech.
Obr. 1.2.5 Příklad normovaného čerpadla s mechanickou ucpávkou

Čerpadla se zapouzdřeným rotorem

Čerpadlo se zapouzdřeným rotorem je hermeticky utěsněný

čerpací agregát s motorem a čerpadlem integrovaným do pouzdro motoru
jedné jednotky bez hřídelové ucpávky – viz obr. 1.2.6
a 1.2.7. Čerpaná kapalina přitéká do komory rotoru, která je
oddělena od statoru tenkou membránou těsnicího pouzdra
rotoru. Těsnicí pouzdro rotoru slouží jako hermeticky těsná
bariéra mezi čerpanou kapalinou a motorem. Chemická
čerpadla jsou vyrobena z materiálů, např. z plastů nebo
z korozivzdorné oceli, které jsou odolné vůči působení
agresivních kapalin. Obr. 1.2.6 Chemické čerpadlo se zapouzdřeným rotorem

U většiny běžných čerpadel se zapouzdřeným rotorem se

jedná oběhová čerpadla. Čerpadla v tomto provedení se pouzdro motoru
používají zejména v otopných soustavách, neboť díky své
konstrukci vykazují nízkou provozní hlučnost a nevyžadují
žádnou údržbu.

Obr. 1.2.7 Oběhové čerpadlo

se zapouzdřeným rotorem

18
Čerpadla s magnetickým pohonem
vnější magnety vnitřní magnety
V posledních letech se pro čerpání agresivních a toxických
kapalin stávají stále oblíbenějšími čerpadla s magnetickým
pohonem.

pouzdro rotoru
Jak ukazuje obr. 1.2.8 sestává čerpadlo s magnetickým
pohonem ze dvou skupin magnetů, tj. z vnitřních magnetů
a z vnějších magnetů. Tyto dvě skupiny magnetů může
od sebe oddělovat stěna nemagnetického pouzdra .
Toto pouzdro slouží jako hermeticky těsná bariéra mezi
kapalinou a okolní atmosférou. Jak je patrno na obr. 1.2.9 je
vnější magnet připojen k pohonu čerpadla, zatímco vnitřní
magnet je připojen ke hřídeli čerpadla. Krouticí moment od
pohonu čerpadla se tak přenáší na hřídel čerpadla. Čerpaná
kapalina slouží současně k mazání ložisek čerpadla. Proto je
velmi důležité, aby ložiska byla dostatečně odvzdušněna.
Obr. 1.2.8 Konstrukce magnetického pohonu

vnitřní magnety

vnější magnety
pouzdro rotoru

Obr. 1.2.9 Vícestupňové čerpadlo s magnetickým pohonem

19
 Část 1.2
Typy čerpadel

1.2.4 Čerpadla pro sanitární aplikace

Čerpadla pro sanitární aplikace se používají především

v potravinářském a farmaceutickém průmyslu, při výrobě
nápojů, jakož i v průmyslových aplikacích využívajících
biologických technologií, kde je důležité čerpat kapaliny
s maximální péči a opatrností a rovněž zajistit, aby se
čerpadla dala snadno čistit.

Aby se vyhovělo technologickým požadavkům těchto

průmyslových odvětví, musí vnitřní povrchy čerpadel
vykazovat drsnost v rozsahu 3,2 až 0,4 µm Ra. Tento Obr. 1.2.10 Čerpadlo
stupeň drsnosti lze získat použitím komponentů čerpadla pro sanitární aplikace
z kované nebo hluboko tažené válcované oceli – viz obr.
1.2.12. Tyto materiály se vyznačují celistvým nepórovitým
povrchem, který se dá snadno opracovávat na požadovaný
stupeň povrchové úpravy.

Hlavní předností čerpadel pro sanitární aplikace je jejich

snadné čištění a nenáročná údržba.

Přední výrobci čerpadel pro sanitární aplikace dbají, aby

jejich čerpadla vyhovovala těmto normám:

EHEDC - European Hygienic Equipment Design Group

(Evropské sdružení pro navrhování sanitárních zařízení)
Obr. 1.2.11 Samonasávací čerpadlo s bočním kanálem
pro sanitární aplikace
QHD - Qualified Hygienic Design
(schválené sanitární zařízení)

3-A – Sanitární normy:

3A0/3A1: Industrial /Hygienic Standard

(průmyslová / sanitární norma)
Ra ≤ 3,2 µm
3A2: Sterile Standard
Ra ≤ 0,8 µm Odlitek v písku
3A3: Sterile Standard
Ra ≤ 0,4 µm

Přesný odlitek

Válcovaná ocel
Obr. 1.2.12 Povrchová drsnost různých materiálů

20
1.2.5 Čerpadla na odpadní vodu

Čerpadlo na odpadní vodu je uzavřená čerpací jednotka Obr. 1.2.13 Detail čerpadla
na splaškovou odpadní vodu
s čerpadlem a motorem. Díky tomuto konstrukčnímu pro instalaci v mokré jímce
uspořádání je čerpadlo na odpadní vodu vhodné pro
ponořenou instalaci v čerpacích jímkách. Při tomto způsobu
instalace s automatickou spojkou se používají dvě spouštěcí
tyče. Systém s automatickou spojkou usnadňuje provádění
údržby, oprav a výměny čerpadla. Servisní technik nemusí
vůbec vstupovat do čerpací jímky. Připojování a odpojování
čerpadla je tak možno provádět zcela automaticky z místa
mimo vlastní čerpací jímku. Čerpadla na odpadní vodu
je také možno instalovat v suché jímce jako klasická
čerpadla ve vertikální nebo horizontální poloze. Rovněž
tento způsob instalace zajišťuje snadné provádění údržby
a oprav a nepřetržitý provoz čerpadla i v případě zaplavení
suché jímky vodou. Viz obr. 1.2.14.

Za normálních okolností musejí být čerpadla určená

k čerpání odpadní vody schopna čerpat vodu obsahující
velkorozměrné pevné složky. Tato čerpadla jsou proto
vybavena speciálními oběžnými koly, která představují
účinnou prevenci proti zablokování a ucpání čerpadla.
Existují různé druhy oběžných kol jako např. jednokanálová
oběžná kola, dvoukanálová oběžná kola, tří a čtyřkanálová
oběžná kola a vírová oběžná kola. Obr. 1.2.15 ukazuje různá
konstrukční provedení těchto oběžných kol.
Obr. 1.2.14 Čerpadlo na odpadní vodu pro instalaci
v suché jímce
Čerpadla na odpadní vodu jsou obvykle poháněna suchým
motorem s krytím IP68 (bližší informace o třídách krytí IP
najdete v části 1.4.1). Motor a čerpadlo mají prodloužený
hřídel společný se systémem dvojité mechanické ucpávky
v mezilehlé olejové komoře – viz obr. 1.2.13. vířivé oběžné kolo, jednokanálové dvoukanálové
Čerpadla na odpadní vodu mohou pracovat buď typ VORTEX oběžné kolo oběžné kolo
v přerušovaném nebo v nepřetržitém provozním režimu
podle dané provozní aplikace.

Obr. 1.2.15 Typy oběžných kol pro čerpání odpadní vody

21
 Část 1.2
Typy čerpadel

1.2.6 Vnorná čerpadla

Vnorné čerpadlo je čerpadlo, jehož hydraulická část je

ponořena v čerpané kapalině a motor je stále v suchém
prostředí. Za normálních okolností se vnorná čerpadla
montují na horu nebo na stěnu nádrží. Vnorná čerpadla
se např. používají jako příslušenství obráběcích strojů
např. při obrábění, broušení v rámci centrálních obráběcích
provozů a chladicích jednotek, popř. v jiných průmyslových
aplikacích využívajících nádrží či kontejnerů jako jsou např.
systémy průmyslového praní a filtrace.

Čerpadla určená pro obráběcí stroje můžeme rozdělit do

dvou skupin. První skupina zahrnuje čerpadla k použití na
čisté straně filtru. Ve druhé skupině jsou to čerpadla k použití
na špinavé straně filtru. Čerpadla se zavřenými oběžnými
koly se normálně používají na čisté straně filtru, protože
v případě potřeby čerpají s vysokou účinností při vysoké
dopravní výšce. Čerpadla s otevřenými a polootevřenými
oběžnými koly se za normálních okolností instalují na
špinavé straně filtru, neboť mohou čerpat kapaliny
s obsahem kovových třísek a jiných pevných příměsí.

Obr. 1.2.16 Vnorné čerpadlo

22
1.2.7 Čerpadla do čerpacích vrtů

Jsou dva druhy čerpadel do čerpacích vrtů. Ponorné

čerpadlo do vrtu s ponorným motorem a čerpadlo do
vrtu se suchým motorem, který je k čerpadlu připojen
dlouhým hřídelem. Tato čerpadla se normálně používají
v provozních aplikacích spojených se zásobováním vodou
a závlahami. Oba uvedené druhy čerpadel jsou určeny pro
instalaci do hlubokých a úzkých čerpacích vrtů a vyznačují
se proto oproti jiným čerpadlům štíhlejší a delší konstrukcí
o malém průměru – viz obr. 1.2.17.

Čerpadla do vrtů jsou navržena speciálně tak, aby byla při

čerpání ponořena v čerpané kapalině a za tím účelem jsou
vybavena ponorným motorem s krytím IP68. Tato čerpadla
se dodávají v jednostupňové i ve vícestupňové verzi
(přičemž běžnější je vícestupňová verze) a jsou opatřena
zpětnou klapkou umístěnou v hlavě čerpadla.

V současně době byla čerpadla do vrtů se suchým motorem

víceméně vytlačena čerpadly s ponorným motorem.
Dlouhý spojovací hřídel je totiž nevýhodný jak pro montáž
čerpadla, tak i pro provádění jeho údržby. Protože suchý
motor čerpadla do vrtu je chlazený vzduchem, používá
se toto čerpadlo ještě často v průmyslových aplikacích
k čerpání horké vody z otevřených nádrží. Čerpadlo v plné
ponorné verzi není pro čerpání příliš horkých médií vhodné,
neboť jeho motor je ponořen do kapaliny, která jej má
vlastně chladit a nikoliv zahřívat.

Obr.1.2.17 Ponorné čerpadlo

23
 Část 1.2
Typy čerpadel

Obr. 1.2.18 Typický vztah mezi průtokem

H a dopravní výškou u tří různých
1.2.8 Objemová čerpadla druhů čerpadel:
1) Odstředivá čerpadla
2) Rotační objemová čerpadla
Objemové čerpadlo dává přibližně konstantní průtok při 3) Pístová objemová čerpadla
pevných otáčkách i při měnícím se protitlaku. Existují dva
základní typy objemových čerpadel:
1

• rotační čerpadla H
• pístová čerpadla

Rozdíl mezi čerpacím výkonem odstředivého čerpadla,

rotačního objemového čerpadla a pístového objemového
čerpadla je znázorněn na obrázku 1.2.18 vpravo. Podle
toho, které čerpadlo používáte, projeví se i malá změna
protitlaku na čerpadlo ve změně jeho průtoku.
U odstředivého čerpadla dojde ke značné změně průtoku,
průtok rotačního objemového čerpadla dozná jen malou
změnu, zatímco na průtoku pístového objemového
čerpadla se změna protitlaku prakticky vůbec neprojeví.
Proč ale je vůbec rozdíl mezi charakteristickými křivkami
pístových a rotačních objemových čerpadel? Skutečný
povrch těsnicí plochy je u rotačních objemových čerpadel
větší než u pístových čerpadel. Proto i když jsou obě tato
čerpadla navržena pro stejné tolerance, je ztráta v mezeře
u rotačního objemového čerpadla větší.
3 2
Q
2 1
3
Objemová čerpadla jsou navrhována s minimálními
tolerancemi k zajištění maximální možné účinnosti
a sací schopnosti. V některých případech je však nutno
tyto tolerance zvýšit, např. jestliže mají čerpadla čerpat
vysoce viskózní kapaliny, kapaliny obsahující pevné složky
a kapaliny s vysokou teplotou.
Výtok objemových čerpadel zpravidla pulzuje, což znamená,
že jejich objemový průtok není v rámci jednoho cyklu
konstantní. Kolísání průtoku a otáček vede ke kolísání
tlaku danému odpory v trubní soustavě a v armaturách.

Jednoduchá
Membránová Parní Dvojčinná
Zdvojená
Pístová
Jednočinná Jednoduchá
Plunžrová Elektrická
Dvojčinná Zdvojená
Ztrojená
Objemová Lopatková
čerpadla Multiplexní
Pístová
S jedním rotorem S elastickými lamelami
Vřetenová

Rotační Zubová
Vačková
S více rotory
S rotujícími písty
Obr. 1.2.19 Rozdělení objemových čerpadel
Vřetenová

24
Dávkovací čerpadla

Dávkovací čerpadlo patří do skupiny objemových čerpadel,
která se řadí povětšinou k membránovým čerpadlům.
Membránová dávkovací čerpadla jsou bezprůsaková,
neboť membrána tvoří přirozené těsnění mezi kapalinou
a okolním prostředím.
dávkovacími čerpadly s elektromagnetickým pohonem,
u nichž dochází na výtlaku k silným pulzacím, se dávkovací
čerpadla poháněná krokovým motorem vyznačují mnohem
rovnoměrnějším dávkováním aplikovaného roztoku.

Membránové dávkovací čerpadlo je vybaveno dvěma

zpětnými ventily, z nichž je jeden umístěn na sací a druhý
na výtlačné straně čerpadla. U malých membránových
dávkovacích čerpadel se membrána uvádí do pohybu ojnicí,
která je připojena k elektromagnetu. Cívka elektromagnetu
tak zajišťuje přesný počet nutných zdvihů pracovní
membrány čerpadla – viz obr. 1.2.21.

U větších membránových dávkovacích čerpadel bývá

pracovní membrána umístěna na ojnici, která se uvádí do
pohybu vačkovým hřídelem. Otáčení vačkového hřídele
zajišťuje normovaný asynchronní motor – viz obr. 1.2.22
Obr. 1.2.20 Dávkovací čerpadlo
Průtok membránového dávkovacího čerpadla se reguluje
změnou délky zdvihu, popř. frekvence zdvihů pracovní
membrány. Pokud je potřeba zvýšit pracovní rozsah může
být k regulaci výkonu větších dávkovacích čerpadel použit
frekvenční měnič – viz obr. 1.2.22.

Existuje však ještě jeden druh membránových dávkovacích

čerpadel. Jsou to dávkovací čerpadla, u nichž se pracovní Obr. 1.2.21 Vratný pohyb pružiny ovládaný solenoidem

membrána uvádí do pohybu pomocí ojnice s excentrickým

pohonem krokovým motorem nebo synchronním motorem
– viz obr. 1.2.20 a 1.2.23. Použitím krokového motoru se
+

rozšiřuje dynamická provozní oblast čerpadla a rovněž

se značně zlepšuje přesnost dávkování. Díky tomuto
konstrukčnímu řešení již není zapotřebí regulovat délku
Obr. 1.2.22 Vratný pohyb pružiny ovládaný vačkovým hřídelem
zdvihu pracovní membrány, protože ojnice je připevněna
přímo k membráně. Výsledným efektem tohoto řešení
jsou optimální podmínky na sání a vynikající provozní
vlastnosti čerpadla.
+
Za těchto předpokladů je pak řízení provozních parametrů
sací a výtlačné strany dávkovacího čerpadla velmi
jednoduché. Ve srovnání s klasickými membránovými Obr. 1.2.23 Pohon klikovým hřídelem

25
Kapitola 1 Konstrukce čerpadel a motorů

Část 1.3: Mechanické hřídelové ucpávky

1.1.1 Komponenty a funkce mechanické hřídelové ucpávky

1.1.2 Vyvážené a nevyvážené hřídelové ucpávky
1.1.3 Typy mechanických hřídelových ucpávek
1.1.4 Materiálové kombinace styčných ploch ucpávky
1.3.5 Faktory ovlivňující funkci ucpávky
 Část 1.3
Mechanické hřídelové ucpávky

Od poloviny padesátých let 20. století se začaly ve větší

míře používat mechanické hřídelové ucpávky na úkor kla-
sického způsobu těsnění hřídele – měkkými šňůrovými
ucpávkami. Ve srovnání s měkkou ucpávkou mají mechan-
ické hřídelové ucpávky následující výhody:

• těsní i při menších výchylkách a vibracích hřídele

čerpadla,

• nevyžadují žádné seřizování,

• styčné plochy mechanické ucpávky vykazují jen malé

tření a minimalizují tak ztráty energie,

• hřídel neklouže po žádném komponentu mechanické

ucpávky a nedochází tak k jeho poškození následkem
opotřebení (nižší náklady na opravy).

Mechanická ucpávka je část čerpadla, která odděluje

čerpanou kapalinu od okolní atmosféry. Obr. 1.3.1 ukazuje
příklady instalace mechanické ucpávky v různých
čerpadlech.

Mechanické ucpávky se většinou vyrábějí v souladu

s evropskou normou EN 12756.

Před výběrem mechanické ucpávky je třeba znát některé

vlastnosti čerpané kapaliny a tím i odolnost ucpávky vůči
této kapalině:

• definujte druh čerpané kapaliny,

• definujte tlak, jemuž bude mechanická ucpávka

vystavena,
Obr. 1.3.1 Čerpadla s mechanickými ucpávkami

• definujte otáčky hřídele, jimž bude mechanická ucpávka

vystavena,

• definujte instalační rozměry.

V následujícím textu uvádíme popis pracovního principu

mechanické ucpávky, různé druhy mechanických ucpávek,
konstrukční materiály mechanických ucpávek a faktory,
které ovlivňují provoz mechanické ucpávky.

28
 0

1.3.1 Komponenty a funkce mechanické

hřídelové ucpávky
Styčná plocha (primární těsnící plocha)
Sekundární těsnění
Mechanickou ucpávku tvoří dva základní komponenty; rotační Rotační
Přítlačná pružina
a pevná část a další součásti, jejichž soupis je uveden na obr.
Pojistný kroužek přítlačné pružiny
1.3.2. Obr. 1.3.3 ukazuje umístění těchto součástí v ucpávce. (přenášení kroutícího momentu)

Sedlo (styčné plochy, primární těsnící plocha)

Pevná část
• Pevná část mechanické ucpávky je umístěna v tělese Statické těsnění (sekundární těsnění)
čerpadla. Rotační část ucpávky se nachází na hřídeli Obr. 1.3.2 Komponenty mechanické hřídelové ucpávky
čerpadla a při provozu čerpadla se otáčí.

• Vzájemný styk primárních těsnicích ploch mechanické Sekundární těsnění Pevná část
Přítlačná pružina Primární těsnění Rotační část
ucpávky zajišťuje přítlačná pružina a tlak čerpané kapaliny.
Za provozu čerpadla se v úzké mezeře mezi oběma těmito
těsnicími plochami ucpávky vytváří tenká vrstvička Pojistný kroužek
přítlačné pružiny
kapaliny. Tato vrstvička se odpaří ještě před tím, než se
dostane do styku s okolní atmosférou a zajišťuje tak
těsnost mechanické ucpávky vůči kapalině – viz obr. 1.3.4. Hřídel

• Sekundární těsnicí prvky zabraňují průsaku mezi sestavou

mechanické ucpávky a hřídelem čerpadla. Sekundární těsnění

Obr. 1.3.3 Hlavní komponenty Primární těsnění

• Pružina mechanicky přitlačuje styčné těsnicí plochy mechanické hřídelové ucpávky
ucpávky k sobě.
Odpařování
Pára začíná
• Pojistný kroužek pružiny přenáší krouticí moment z hřídele
na ucpávku. U vlnovcových mechanických ucpávek se
Síla čerpané Mazací film
krouticí moment přenáší přímo vlnovcem. kapaliny

Síla přítlačné
pružiny

Těsnící mezera

Při provozu čerpadla vytváří čerpaná kapalina mezi oběma Obr. 1.3.4 Mechanická ucpávka při provozu
styčnými plochami mechanické ucpávky tenký mazací film.
Tento mazací film je tvořen hydrostatickou a hydrodynamickou
složkou.

• Hydrostatickou složku mazacího filmu vytváří čerpaná

kapalina, která je vtlačována do mezery mezi styčnými
plochami mechanické ucpávky.

• Hydrodynamická složka mazacího filmu se vytváří tlakem

vznikajícím při otáčení hřídele.

29
 Část 1.3
Mechanické hřídelové ucpávky

Začátek
odpařování
1 atm Vstup do okolní
atmosféry
1.3.2 Vyvážené a nevyvážené hřídelové
ucpávky
Vytvoření a udržování přiměřeného tlaku mezi primárními
těsnicími plochami ucpávky umožňuje použití vyvážené
nebo nevyvážené mechanické ucpávky.
Pevná styčná Rotační styčná Vstup do
plocha plocha ucpávky
Tlak
Tlak čerpadla Kapalina Pára Okolní atmosféra
Vyvážená mechanická ucpávka
Obr. 1.3.6 ukazuje příklad vyvážené mechanické ucpávky
Obr.1.3.5 Optimální poměr mazacích vlastností a omezeného průsaku se vzájemně působícími silami.

Nevyvážená mechanická ucpávka

Obr. 1.3.7 ukazuje příklad nevyvážené mechanické ucpávky
Tloušťka mazacího filmu závisí na otáčkách čerpadla,
se vzájemně působícími silami.
teplotě a viskozitě čerpané kapaliny a axiálních silách
mechanické ucpávky. Kapalina v těsnicí mezeře se průběžně
vyměňuje díky
Styková zóna těsnicích ploch

Styková zóna těsnicích ploch

Hydraulické síly
• odpařování kapaliny do okolní atmosféry a Síly přítlačné pružiny
Hydraulické síly
• kruhovému pohybu kapaliny v těsnicí mezeře.
A B
A B
Obr.1.3.5 ukazuje optimální poměr mazacích vlastností
a omezeného průsaku. Jak lze dedukovat, nastává tento
optimální poměr v případě, kdy mazací film vyplňuje celou
těsnicí mezeru s výjimkou velmi úzké odpařovací zóny na
straně mechanické ucpávky obrácené do okolní atmosféry. Obr. 1.3.6 Vzájemné Obr. 1.3.7 Vzájemné
působení sil na vyváženou působení sil na nevyváženou
mechanickou ucpávku mechanickou ucpávku
Často je zřetelný průsak kapaliny v důsledku usazenin na
styčných plochách ucpávky. Používání chladicích kapalin
vede k rychlému vytváření těchto usazenin následkem
Na těsnicí plochy mechanické ucpávky působí axiálně
odpařování na straně ucpávky obrácené do okolní atmosféry.
několik různých sil. Síla přítlačné pružiny a hydraulická síla
Pokud se kapalina odpařuje v odpařovací zóně, zůstávají
čerpané kapaliny přitlačují styčné těsnicí plochy ucpávky
mikroskopické částečky obsažené v kapalině v těsnicí
k sobě, zatímco síla mazacího filmu v těsnicí mezeře působí
mezeře jako usazeniny, které pak způsobují opotřebení
proti těmto silám. V případě vysokotlakého čerpání kapalin
mechanické ucpávky.
mohou být hydraulické síly tak velké, že mazací kapalina
Uvedené usazeniny se vyskytují u většiny čerpaných
přítomná v těsnicí mezeře není schopna vyvíjet patřičný
kapalin. Jestliže však má čerpaná kapalina tendenci ke
protitlak mezi styčnými těsnicími plochami ucpávky. Protože
krystalizaci, může nastat problém. Nejlepší způsob jak
hydraulická síla je přímo úměrná velikosti plochy, na niž
předejít opotřebení je pak volba styčných těsnicích ploch
působí tlak kapaliny, lze její axiální působení redukovat
mechanické ucpávky z tvrdého materiálu jako je např.
pouze zmenšením plochy zatížené tlakem.
karbid wolframu (WC) nebo karbid křemíku (SiC).
Úzká těsnicí mezera mezi těmito materiály (cca 0,3 µm
Ra) minimalizuje riziko vnikání pevných částic do těsnicí
mezery a tím také velikost vytvářených usazenin.

30
 Srovnání míry opotřebení

0 20 40 60 80 100Srovnání120 140
míry opotřebení
Vyrovnávací poměr (K) mechanické ucpávky je definován Teplota (oC)

jako poměr mezi plochou A a plochou K = 1.15

(B) : K = A/B, kde K = 1.00
K = 0.85

K = vyrovnávací poměr
A = plocha vystavená hydraulickému tlaku
B = styčná plocha těsnicích ploch ucpávky

U vyvážené mechanické ucpávky se vyvažovací poměr

pohybuje kolem hodnoty K = 0,8 a u nevyvážené mechanické
ucpávky tento poměr činí za normálních okolností přibližně 0 20 40 60 80 100 120 140
Teplota (oC)
K = 1,2 Obr. 1.3.8 Míra opotřebení pro různé vyrovnávací poměry
K = 1.15
K = 1.00

1.3.3 Druhy mechanických hřídelových K = 0.85

ucpávek Obr. 1.3.9 O-kroužková

mechanická ucpávka
Následující text obsahuje stručný přehled hlavních druhů Výhody a nevýhody O-
mechanických hřídelových ucpávek. Jde o O-kroužkové kroužkové mechanické
ucpávky
a vlnovcové mechanické ucpávky a o kompaktní mechanické
ucpávky typu cartridge.
Výhody:
Vhodná pro horké kapaliny
O-kroužkové mechanické ucpávky a vysokotlaké provozní
aplikace
U O-kroužkové mechanické ucpávky zajišťuje těsnění mezi
rotujícím hřídelem a rotační částí ucpávky O-kroužek (viz
Nevýhody:
obr.1.3.9). Tento O-kroužek musí axiálně volně klouzat Usazeniny na hřídeli, např.
a absorbovat tak axiální posuv jako výsledek změn teploty rez, mohou bránit O-kroužku
v axiálním pohybu.
a stavu opotřebení. Nesprávná poloha pevného sedla může
způsobit odírání a následné zbytečné opotřebení těsnicího
O-kroužku a hřídele. V závislosti na provozních podmínkách
se používají O-kroužky z materiálů na bázi technické pryže Mechanická ucpávka se skládaným
pryžovým vlnovcem Obr. 1.3.10 Mechanická ucpávka
jako např. NBR, EPDM a FKM. s pryžovým vlnovcem

Výhody a nevýhody
Vlnovcové mechanické ucpávky
mechanické ucpávky
Společným charakteristickým prvkem rysem vlnovcových s pryžovým vlnovcem
mechanických ucpávek je pryžový nebo kovový vlnovec,
Výhody:
který funguje jako dynamický těsnicí prvek mezi rotujícím Není citlivá na usazeniny jako
kroužkem a hřídelem. je např. rez na hřídeli

Vhodná pro čerpání kapalin

Mechanické ucpávky s pryžovým vlnovcem s obsahem pevných složek.
Vlnovec vlnovcové mechanické ucpávky (viz obr.1.3.10) může
Nevýhody: Není vhodná pro
být vyroben z různých druhů technické pryže jako např.
čerpání horkých kapalin a pro
NBR, EPDM a FKM podle daných provozních podmínek. vysokotlaké provozní aplikace.
Na konstrukci pryžových vlnovců se uplatňují dva různé
geometrické principy, takže existují:

• skládací vlnovce a
• svinovací vlnovce.
31
 Část 1.3
Mechanické hřídelové ucpávky

Mechanické ucpávky s kovovým vlnovcem Výhody a nevýhody

V běžné mechanické ucpávce vytváří sílu nutnou pro mechanické ucpávky
s kovovým vlnovcem
přitlačování styčných těsnicích ploch vinutá pružina.
Výhody:
V mechanické ucpávce s kovovým vlnovcem (viz obr. 1.3.11) Není citlivá na usazeniny
je pružina nahrazena kovovým vlnovcem, který generuje jako je např. rez nebo vodní
kámen na hřídeli
podobnou přítlačnou sílu. Kovový vlnovec působí jednak
Vhodná pro čerpání horkých
jako dynamický těsnicí prvek mezi rotačním kroužkem
kapalin a pro vysokotlaké
a hřídelem a jednak jako pružina. Vlnovec má určitý počet provozní aplikace.
zvlnění, který mu dává požadovanou sílu pružiny. Nízký vyrovnávací poměr
znamená nízký stupeň
opotřebení a tedy i delší
provozní životnost
Obr.1.3.11 Mechanická ucpávka
Nevýhody:
s kovovým vlnovcem typu cartridge
Pokud není čerpací agregát
správně vyrovnán, může
v důsledku únavy materiálu
dojít k poruše mechanické
ucpávky.
K únavě materiálu může
rovněž dojít následkem
nadměrné teploty nebo
nadměrného tlaku.

Kompaktní mechanické ucpávky typu cartridge. Výhody mechanické ucpávky

V mechanické ucpávce typu cartridge tvoří všechny typu cartridge

komponenty jednu kompaktní jednotku vhodnou pro • jednoduchý a rychlý servis

okamžitou instalaci. Mechanická ucpávka typu cartridge má • konstrukce ucpávky chrání
její styčné těsnicí plochy
celou řadu výhod ve srovnání s klasickými mechanickými
ucpávkami – viz obr.1.3.12. • předpjatá přítlačná
pružina
• bezpečná manipulace

Proplachování Obr.1.3.12 Mechanická ucpávka

V určitých provozních aplikacích je možno rozšířit provozní typu cartridge
rozsah mechanické ucpávky použitím proplachovacího
systému – viz obr.1.3.13. Proplachováním lze snížit
teplotu mechanické ucpávky a rovněž zabraňovat jejímu Obr.1.3.13 Systém proplachování
jednoduché mechanické ucpávky
zanášení usazeninami. Systém proplachování může
být buď vnější nebo vnitřní. Vnitřní proplachování se
děje tak, že malé množství čerpané kapaliny odebírané
z výtlačné strany čerpadla a vedeno obtokem do místa
ucpávky. Vnitřní proplachování se používá zejména jako
prevence dalšího vývinu tepla z ucpávky v teplovodních
provozních aplikacích. K vnějšímu proplachování se používá
proplachovací kapalina a tento systém přichází do úvahy
tam, kde se požaduje zajištění bezproblémového provozu
při čerpání kapalin obsahujících vydírající nečistoty, popř.
složky způsobující ucpání čerpadla.

32
Dvojité mechanické ucpávky
Dvojité mechanické ucpávky se používají, jestliže je pro danou
provozní aplikaci životnost jednoduché mechanické ucpávky
nedostačující zejména s ohledem na její opotřebení při čerpání
kapalin obsahujících mechanické nečistoty nebo při čerpání
kapalin při příliš vysokém nebo naopak příliš nízkém tlaku
a teplotě. Dvojité mechanické ucpávky nacházejí dále uplatnění
při čerpání toxických, agresivních a výbušných kapalin, kde
vzniká nutnost ochrany okolního prostředí. Existují dva typy
dvojité mechanické ucpávky: dvojitá mechanická ucpávka
v tandemovém uspořádání a dvojitá mechanická ucpávka
v uspořádání zády k sobě.

Dvojitá mechanická ucpávka v tandemovém uspořádání

Obr. 1.3.14 Mechanická ucpávka v tandemovém uspořádání
Tento typ dvojité mechanické ucpávky pozůstává ze dvou s cirkulací proplachovací kapaliny
mechanických ucpávek instalovaných v tandemu, tj. ucpávky
jsou řazeny za sebou a jsou umístěny ve zvláštní ucpávkové
komoře. Viz obr. 1.3.14.

Mechanická ucpávka tohoto typu se používá, pokud není nutné

použití dvojité mechanické ucpávky v uspořádání zády k sobě.

Mechanická ucpávka v tandemovém uspořádání musí být

vybavena systémem proplachovací kapaliny, který

• absorbuje průsak
• monitoruje velikost průsaku
• zajišťuje mazání a chlazení vnější ucpávky jako prevenci
vytváření námrazy
• chrání proti provozu nasucho
• stabilizuje mazací film
Obr. 1.3.15 Mechanická ucpávka v tandemovém uspořádání se
• zabraňuje vnikání vzduchu do čerpadla při podtlaku slepým zakončením přívodu proplachovací kapaliny

Tlak proplachovací kapaliny musí být vždy nižší než tlak čerpané
kapaliny.

Tandemové uspořádání ucpávky – cirkulace proplacho-

vací kapaliny
Cirkulace proplachovací kapaliny se děje přes beztlakovou
nádrž, viz obr. 1.3.14. Proplachovací kapalina přitéká z vyvýšené
nádrže a cirkuluje mechanickou ucpávkou gravitačně, popř.
pomocí čerpadla.

Tandemové uspořádání ucpávky – slepé zakončení

Proplachovací kapalina je přiváděna z vyvýšené nádrže, viz
obr. 1.3.15 Ze soustavy se neuvolňuje žádné teplo.

Tandemové uspořádání ucpávky – odvádění proplacho-

vací kapaliny Obr. 1.3.16 Mechanická ucpávka v tandemovém uspořádání s odváděním
Proplachovací kapalina protéká přímo ucpávkovou komorou proplachovací kapaliny

a je akumulována za účelem dalšího použití, popř. odváděna

do kanalizace – viz obr. 1.3.16.
33
 Část 1.3
Mechanické hřídelové ucpávky
závěrná tlaková kapalina ucpávková komora se závěrnou
tlakovou kapalinou
čerpaná kapalina
• wolframu, běžně se zde však používá výraz karbid wolframu
Obr. 1.3.17
Mechanická ucpávka v uspořádání zády k sobě
Mechanická ucpávka v uspořádání zády k sobě
Tento typ mechanické ucpávky představuje optimální
řešení při čerpání vydírajících, agresivních, výbušných
nebo adhezivních kapalin, které by jinak mohly způsobit
opotřebení, poškození, popř. zablokování ucpávky.
Mechanická ucpávka v uspořádání zády k sobě je tvořena
dvěma hřídelovými ucpávkami umístěnými zády k sobě
ve zvláštní ucpávkové komoře – viz obr. 1.3.17. Tento
způsob uspořádání mechanické ucpávky chrání okolní
prostředí a obsluhu čerpadla.
Tlak v ucpávkové komoře musí být o 1 až 2 bary vyšší
než tlak čerpadla. Tento tlak může zajišťovat:
• Stávající nezávislý zdroj tlaku. Tlakové systémy jsou
obsaženy v mnoha instalacích.
• Samostatné čerpadlo jako např. dávkovací čerpadlo.
34
1.3.4 Materiálové kombinace styčných
těsnicích ploch ucpávky
V následujícím textu uvádíme popis nejdůležitějších
materiálových kombinací používaných u mechanických
ucpávek určených pro čerpání v průmyslových aplikacích. Karbid
wolframu / karbid wolframu, karbid křemíku / karbid křemíku
a uhlík / karbid wolframu nebo uhlík / karbid křemíku.
Karbid wolframu / karbid wolframu (WC/WC)
Slinutý karbid wolframu je tvrdokov na bázi tvrdé fáze karbidu
wolframu (WC) a obvykle měkčí fáze kovového pojidla. Ve
správné technické terminologii se jedná o slinutý karbid
(WC).
Karbid wolframu pojený kobaltem (Co) je ve vodě odolný proti
korozi pouze tehdy, jestliže čerpadlo obsahuje některý základní
kov jako např. litinu.
Karbid wolframu pojený chrómem, niklem a molybdenem
vykazuje odolnost proti korozi podle normy EN 14401.
Nejvyšší odolnost proti korozi má slinutý karbid wolframu
bez pojiv. Avšak jeho korozivzdornost v kapalinách, jako např.
v chlornanu, již není tak vysoká. Materiálová kombinace WC /
WC má následující vlastnosti:
• extrémní odolnost proti opotřebení
• velmi robustní provedení vhodné i pro hrubé zacházení
• špatné vlastnosti při provozu nasucho. V případě provozu
nasucho se teplota za několik málo minut zvyšuje až na
několik set stupňů Celsia a následně pak dojde k poškození
těsnicích O-kroužků.
Překročení určitých hodnot tlaku a teploty se může projevit
hlučností mechanické ucpávky. Tato hlučnost indikuje špatné
provozní podmínky ucpávky, které v dlouhodobém časovém
horizontu mohou zapříčinit opotřebení ucpávky. Provozní
životnost mechanické ucpávky závisí na průměru styčných
těsnicích ploch a na konstrukci ucpávky.
Jestliže se u mechanické ucpávky použije materiálová
kombinace WC/WC, může doba zapracování ucpávky, kdy se dá
počítat s provozní hlučností, trvat 3 až 4 týdny, i když v prvních
3 – 4 dnech provozu se žádná provozní hlučnost neprojevuje.
Karbid křemíku / karbid křemíku
(SiC / SiC)
Materiálová kombinace karbid křemíku/karbid křemíku je
alternativou ke kombinaci WC/WC a používá se tam, kde
se požaduje vyšší odolnost proti korozi.
Materiálová kombinace SiC/SiC vykazuje následující vlastnosti:
• Velmi křehká materiálová konzistence vyžadující
opatrnou manipulaci
• Extrémní odolnost proti opotřebení
• Extrémně dobrá odolnost proti korozi. SiC (Q1S, Q1P a Q1G)
nevykazuje prakticky žádnou korozi bez ohledu na druh
čerpané kapaliny. Výjimkou je zde voda s velmi malou
vodivostí, jako např. demineralizovaná voda, která je
agresivní vůči variantám SiC Q1S a Q1P, zatímco varianta
Q1G je odolná proti korozi i v této kapalině.
• Uvedené materiálové kombinace mají obvykle
velmi špatné vlastnosti při provozu nasucho, avšak
materiálová varianta Q1G/Q1G snese díky obsahu uhlíku
po určitou omezenou dobu provoz bez kapaliny.
Existují různé varianty SiC/SiC pro různé druhy použití:
Q 1s, hutně slinutý, jemnozrnný SiC
Jedná se o přímo slinutý, jemnozrnný SiC s velmi malou
jemnou porézností.
Tato materiálová varianta se používala celou řadu let jako
standardní materiál při výrobě mechanických ucpávek.
Její mezní hodnoty jsou mírně pod mezními hodnotami
WC/WC.
Q 1P, porézní slinutý jemnozrnný SiC
Jde o materiálovou variantu hutně slinutého SiC. Tato
varianta SiC vykazuje velké kruhové uzavřené póry. Stupeň
poréznosti činí u této materiálové varianty 5 až 15% při
velikosti pórů 10 – 50 µm Ra.
Mezní hodnoty tlaku a teploty převyšují mezní hodnoty
materiálové varianty WC/WC.
Díky tomu vykazuje materiálová kombinace pro styčné
těsnicí plochy Q 1P/ Q 1P nižší provozní hlučnost než
kombinace WC/WC. U mechanických ucpávek obsahujících
porézní SiC je však třeba počítat s provozní hlučností
v době zapracovávání ucpávky, tj. cca 3 – 4 dny.
Q 1G samomazný slinutý SiC
Nyní je na trhu několik materiálových variant SiC
obsahujících suchá mazadla. Označení Q1G se vztahuje
na materiál SiC, který je na rozdíl od shora zmíněných
materiálových variant vhodný pro použití při čerpání
destilované nebo demineralizované vody.
Mezní hodnoty tlaku a teploty materiálové varianty Q1G/
Q1G jsou podobné jako mezní hodnoty varianty Q1P/ Q1P.
Suchá mazadla, tj. např. grafit, snižují tření vznikající
při provozu nasucho, což je rozhodující pro zachování
provozuschopnosti mechanické ucpávky při provozu bez
kapaliny.
Vlastnosti materiálových kombinací
uhlík/karbid wolframu a uhlík/karbid
křemíku
Mechanické ucpávky s jednou styčnou těsnicí plochou
z uhlíku vykazují následující vlastnosti:
• křehká materiálová konzistence vyžadující opatrnou
manipulaci
• náchylnost k opotřebení při čerpání kapalin s obsahem
pevných složek
• dobrá odolnost proti korozi
• dobré vlastnosti pro provoz nasucho (krátkodobý
provoz nasucho)
• Samomazné vlastnosti uhlíku umožňují použití
mechanické ucpávky i při špatných mazacích
podmínkách (vysoká teplota), aniž by docházelo
k výskytu provozní hlučnosti. Takové podmínky však
zapříčiňují opotřebení styčné těsnicí plochy mechanické
ucpávky, což má za následek nižší provozní životnost
ucpávky. Stupeň opotřebení mechanické ucpávky
závisí na tlaku, teplotě, průměru prstence kapaliny
a konstrukci ucpávky.
Při nízkých otáčkách dochází k menšímu mazání mezi
styčnými těsnicími plochami ucpávky. V důsledku toho lze
u ucpávky očekávat vyšší stupeň opotřebení. K tomu však za
normálních okolností nedochází, neboť vzdálenost, kterou
musejí obě styčné těsnicí plochy ucpávky překonat, je menší.
35
 Část 1.3
Mechanické hřídelové ucpávky

• Uhlík impregnovaný kovem (A) vykazuje určitou
omezenou odolnost proti korozi, ale vyšší mechan-
ickou pevnost, lepší tepelnou vodivost a tím i menší
opotřebitelnost.
• Svou nižší mechanickou pevností, ale vyšším stupněm
odolnosti proti korozi pokrývá uhlík impregnovaný
syntetickou pryskyřicí (B) široké spektrum provozních
aplikací. Uhlík impregnovaný syntetickou pryskyřicí je
navíc schválený pro použití s pitnou vodou.
• Odstředivé čerpání působením rotujících komponentů
čerpadla. Spotřeba energie se rapidně zvyšuje spolu
s otáčkami (s třetí mocninou).
• Tření styčných těsnicích ploch ucpávky.
Tření mezi oběma styčnými těsnicími plochami
mechanické ucpávky se skládá s těchto dvou složek:
- tření v tenkém kapalinovém filmu a
- tření ve styčných bodech mezi těsnicími plochami
ucpávky.

• Použití materiálové kombinace uhlík/SiC v rámci horko- Velikost spotřeby energie závisí na konstrukci mechanické
vodních aplikací může zapříčinit silné opotřebení SiC ucpávky, podmínkách mazání a použitých materiálech
v závislosti na jakosti použitého uhlíku a vody. Tento těsnicích ploch.
druh opotřebení je typický především u materiálové
kombinace Q1S/uhlík. Kombinace uhlík/WC, uhlík/ Q1P 250
Energetická ztráta (W)
Energetická ztráta (W)
nebo uhlík/ Q1G se proto doporučují pro použití v horko- 250
200
vodních soustavách. 200

150
150

100
1.3.5 Faktory ovlivňující funkci ucpávky 100
3600 3600

50 50

Jak jsme se již dříve zmínili, není žádná ucpávka naprosto 0 0

0 0 2000 2000 4000 4000 6000 6000 8000

8000 10000
10000 12000
12000
těsná. Na následujících stranách se budeme zabývat Otáčky (min-1)
Otáčky (min-1)
faktory, které mají vliv na provozní parametry ucpávky. Tyto
základní faktory jsou spotřeba energie, provozní hlučnost Obr. 1.3.18 Spotřeba energie u mechanické Čerpání
Čerpání
hřídelové ucpávky 12 mm
a průsak. O těchto faktorech pojednáme jednotlivě. Je Tření
Tření
však třeba zdůraznit, že působí v těsné vzájemné synergii
a proto musejí být vnímány jako jeden celek.
Graf na obr. 1.3.18 je typických příkladem spotřeby energie
Spotřeba energie mechanické hřídelové ucpávky. Tento graf ukazuje, že
hlavní příčinou energetické spotřeby mechanické ucpávky
Není žádnou novinkou, že k rotaci ucpávky je nutná energie. je tření vznikající při otáčkách až 3600 min-1.
Níže uvedené faktory přispívají ke spotřebě energie,
která zde představuje energetickou ztrátu v mechanické
hřídelové ucpávce.

36
Ukazatel spotřeby energie je důležitý zejména ve spojení
Normované čerpadlo 50 m v.sl.; hřídel 50 mm a otáčky 2900 min-1
s měkkými ucpávkami čerpadel. Jak je z uvedeného
příkladu zřejmé, lze záměnou stávající měkké ucpávky Spotřeba energie
za mechanickou ucpávku dosáhnout výrazných úspor Měkká ucpávka 2.0 kWh
energie – viz obr. 1.3.19. Mechanická ucpávka 0.3 kWh
Průsak
Měkká ucpávka 3.0 l/h (za předpokladu správné montáže)
Mechanická ucpávka 0.8 ml/h
Provozní hlučnost
Bar Obr. 1.3.19 Srovnávací parametry měkké a mechanické ucpávky

Volba materiálů styčných těsnicích ploch 25

má zásadní
důležitost pro funkci a provozní životnost mechanické
Provozní hlučnost
ucpávky. Hluk při provozu vzniká v důsledku20 špatných
Provozní rozsah Bar
mazacích podmínek v mechanických ucpávkách při
15
čerpání nízkovizkózních kapalin. Viskozita vody se 25

snižuje s rostoucí teplotou. To znamená, že10se zvyšující se

Provozní hlučnost
teplotou klesá účinnost mazání. Jestliže teplota čerpané 20
5 Provozní rozsah
kapaliny dosáhne nebo překročí bod varu, kapalina
15
nebo část povrchu styčné těsnicí plochy0 ucpávky 10 20
se
30 40 50 60 70 80 90 100 110 °C
odpaří, což dále zhoršuje účinnost mazání. Stejný dopad
10
Otáčky 3000 min-1
má snížení otáček čerpadla – viz obr. 1.3.20.
Otáčky 1800 min-1
5 Otáčky 1200 min-1
Otáčky 600 min-1

Průsak
0
10 20 30 40 50 60 70 80 90 100 110 °C

Obr. 1.3.20 Vztah mezi provozním rozsahem a otáčkami

Otáčky 3000 min-1
Styčné těsnicí plochy mechanické ucpávky jsou mazány Otáčky 1800 min-1
čerpanou kapalinou. Lepší mazání tak znamená menší Otáčky 1200 min-1
tření a zvýšený průsak. Opačně pak menší průsak má 1 5 tt 100 Otáčky
Diferenční tlak, 600zadržovat
který je třeba min-1 p (bar)
za následek horší mazání a větší tření. V praxi může Dw (mm) 100 B 00 00
15 18
00 00
30 1 ) 36
B = vyvážená mechanická -
100 U
velikost průsaku a energetická ztráta v mechanických ucpávka 80 B
n
(m
i n
U = nevyvážená
ucpávkách kolísat. Důvodem je skutečnost, že průsak mechanická 80 U
60 B
ucpávka
závisí na faktorech, které nelze teoreticky kvantifikovat,
60 U
neboť tyto závisejí na typu styčných těsnicích ploch 40 B

mechanické ucpávky, druhu čerpané kapaliny, zatížení 40 U

30 B
přítlačné pružiny ucpávky atd. Obr. 1.3.21 je proto třeba
30 U
brát jen jako orientační.
20 B

20 U
Správnou interpretaci průsakové křivky (viz obr. 1.3.21) je
třeba provést v následujících čtyřech krocích:

Krok 1: Odečet tlaku – v tomto případě 5 barů.

Krok 2: Nevyvážená mechanická ucpávka 30 mm. 0.001 0.01 0.06 0.1 1 Průsak Q (ml/h)

Krok 3: Otáčky 3000 min-1. Obr 1.3.21 Hodnoty průsaku

Krok 4: Velikost průsaku 0,06 ml/h

37
Kapitola 1 Konstrukce čerpadel a motorů

Část 1.4: Motory

1.4.1 Normy
1.4.2 Spouštění motorů
1.4.3 Přívod napájecího napětí
1.4.4 Měnič kmitočtu
1.4.5 Motorová ochrana
 Část 1.4
Motory

Motory se používají v mnoha provozních aplikacích ve všech

částech světa. Elektrický motor má za úkol vytvářet rotační
pohyb, tj. převádět elektrickou energii na energii mechanickou.
Čerpadla pracují na základě mechanické.energie, kterou jim
dodávají elektrické motory.

Obr. 1.4.1 Elektrický motor

1.4.1 Normy

Obr. 1.4.2 Normy NEMA a IEC

NEMA
Sdružení národních výrobců elektrotechnických zařízení
(National Electrical Manufacturers Association /NEMA/)
vydává normy pro celou řadu elektrických spotřebičů včetně
motorů. Normy NEMA jsou především spojeny s motory
používanými v Severní Americe. Tyto normy odrážejí obecnou
průmyslovou praxi a podporují je výrobci elektrotechnických
zařízení. Jsou obsaženy v publikaci NEMA Standard
Publication No. MG1. Některé velké motory nemusejí spadat
pod působnost norem NEMA.
IEC
Mezinárodní elektrotechnické komise (National Electro-
technical Commission /IEC/) vydává normy pro motory
používané v mnoha zemích celého světa. Norma IEC60034
obsahuje parametry doporučené pro elektrotechnickou
praxi, které byly koncipovány členskými zeměmi IEC.

40
 Uživatel Výrobce
Směrnice a způsoby ochrany – Zařízení
motory v nevýbušném provedení kategorie 3
(3G/3D)

Pásmo: Zařízení
Označení ATEX (ATmosphére EXplosible = výbušná atmosféra) 2 or 22 kategorie 2
Pásmo: (2G/2D)
se vztahuje ke dvěma směrnicím EU definujícím nebezpečí Stálé
1 or 21
Pásmo: Zařízení
0 or 20
v určitém okolním prostředí. Směrnice ATEX se týká elek- nebezpečí
Pásmo:
kategorie 1
(1G/1D)
1 or 21
trických, strojních, hydraulických a pneumatických zařízení. Obr. 1.4.3 Potenciální Pásmo:
nebezpečí 2 or 22
U strojního zařízení stanoví bezpečnostní předpisy směrnice Minimálním
požadavkem je exist- Menší
ATEX, že se komponenty čerpadla, jako hřídelové ucpávky ence článku mezi nebezpečí
a ložiska, nesmějí zahřívat a způsobovat tak vznícení plynu provozními pásmy Pásma:
a prachu. První směrnice ATEX (94/9/EC) obsahuje požadavky a kategoriemi zařízení. Plyn (G): 0, 1 a 2
Prach (D): 20, 21 a 22
Jestliže národní
na zařízení, které se má používat v prostředí s nebezpečím vý- předpisy kladou
buchu. Výrobce musí splňovat dané požadavky a označovat přísnější požadavky,
pak je třeba respekto-
své výrobky podle příslušných kategorií. Druhá směrnice ATEX vat tyto předpisy.
(99/92/EC) obsahuje minimální požadavky na bezpečnost
práce a ochranu zdraví, které musí splňovat uživatel při práci
Obr. 1.4.4 Výbuch nastává
v prostředí s potenciálním nebezpečím výbuchu. Používají se uvnitř motoru, odkud je
různé techniky, které chrání elektrotechnická zařízení před odváděn flame paths.
Teplotní klasifikace pro
vznícením. U elektrických motorů se aplikuje ochrana typu
nevýbušné motory EExd
d (odolnost proti vznícení), typu e (zvýšená bezpečnost) a ty- platí pro vnější povrchy.
pu nA (nejiskřící) ve spojení s plynnou atmosférou, zatímco
ochrana typu DIP (dust ignition proof = ochrana proti vznícení
prachu) se používá pro prašné prostředí.

Motory v nevýbušném provedení

– ochrana typu EExd (de)
Motory v nevýbušném provedení s ochranou EExd (de) spadají
do zařízení kategorie 2G pro použití v pásmu 1. Těleso statoru
Obr. 1.4.5 U motorů se
a příruby uzavírají části motoru, které by mohly způsobit zvýšenou bezpečností nesmí
vznícení potenciálně výbušné okolní atmosféry. Díky tomuto docházet k jiskření.
Teplotní klasifikace platí pro
krytí snese motor tlak, který připadá do úvahy při výbuchu vnitřní i vnější povrchy.
výbušné směsi uvnitř jeho tělesa. Tím je zamezeno šíření
výbuchu do okolní atmosféry motoru, neboť výbuch v motoru
je utlumen flame paths. Velikost flame paths definuje norma
EN50018. Povrchová teplota ochranného krytu motoru musí
být vždy v souladu s jeho teplotní klasifikací.

Motory se zvýšeným stupněm bezpečnosti

– ochrana typu EEx (e)
Motory se zvýšeným stupněm bezpečnosti (s ochranou typu
e) spadají do kategorie zařízení 2G, které je určeno pro použití Obr. 1.4.6 U nejiskřících
v pásmu 1. Tyto motory nemají nevýbušné provedení a nejsou motorů ExnA není
pravděpodobné vznícení.
konstruovány tak, aby snesly vnitřní výbuch. Konstrukce těchto
motorů je založena na zvýšené bezpečnosti proti eventuální
nadměrné teplotě a výskytu jiskření a elektrických oblouků při
běžném provozu a při předvídatelných poruchových stavech.

41
5
 Část 1.4
Motory

Teplotní klasifikace pro motory se zvýšenou bezpečností 2D / zařízení kategorie 2

platí jak pro vnitřní tak i vnější povrchy a proto je u motoru
důležité sledovat teplotu statorového vinutí.
Nejiskřící motory – ochrana typu Ex (nA)
Nejiskřící motory (typ nA) spadají do kategorie zařízení 3G
určených pro použití v pásmu 2. Tyto motory nemohou za
normálního provozu nijak způsobit vznícení potenciálně
výbušné atmosféry – viz obr.1.4.6.
Ochrana proti vznícení prachu
(DIP = Dust Ignition Proof)
Existují dva druhy motorů s ochranou proti vznícení pra-
chu: 2D / zařízení kategorie 2 a 3D / zařízení kategorie 3.
K vyloučení vzniku statické elektřiny, která může způsobit
vznícení prachu, má motor kategorie 2 DIP pro použití
v pásmu 21 (prostředí s potenciálním nebezpečím výbu-
chu) kovový chladicí ventilátor. Stejně tak je vnější zem-
nicí svorka tohoto motoru provedena podle mnohem
přísnějších konstrukčních kritérií s ohledem na mini-
malizaci rizika vznícení okolní prašné atmosféry. Teplota
vnějšího povrchu tělesa motoru, která je uvedena na
typovém štítku motoru, je specifikována pro provoz
motoru v nejhorších přípustných podmínkách. Motory
určené pro použití v pásmu 21 (prostředí s potenciálním
nebezpečím výbuchu) musejí mít krytí IP65, tj. musejí být
zcela chráněny proti prachu.

Normy Použití
Typ
Kód CENELEC IEC v kategorii Princip Aplikace
ochrany
EN 60079 ATEX/pásmo
Všeobecné
- 50014 -0 - Základní elektrotechnické požadavky Všechna zařízení
požadavky

Kategorie 2 Elektrické komponenty jsou ponořeny

Ponoření v oleji o 50015 -6 Zóna 1 v oleji, čímž je vyloučeno vznícení výbušné Transformátory
atmosféry
Vnitřek tělesa motoru je vyčištěn tak,
Kategorie 2 aby z něj byla odstraněna výbušná Spínací a ovládací
Tlakování p 50016 -2 Zóna 1 skříňky, velké motory
atmosféra, a natlakován k zamezení
vnikání okolní atmosféry
Elektrické části jsou obklopeny práškovou Elektronika,
Kategorie 2
Prášková náplň q 50017 -5 Zóna 1 náplní, např. křemíkovou, k zamezení např. kondenzátory,
styku s výbušnou atmosférou. pojistky
Elektrické části nacházející se v tělese Motory AC (na střídavý
Bezpečnost Kategorie 2
d 50018 -1 motoru nezpůsobí v případě výbuchu proud), ovládací panely,
proti výbuchu Zóna 1
uvnitř motoru vznícení okolní atmosféry. osvětlovací tělesa.
Jsou použity další způsoby eliminace Motory AC (na střídavý
Zvýšená Kategorie 2 proud), svorkovnice
e 50019 -7 elektrických oblouků, jiskření, popř.
bezpečnost Zóna 1 a propojovací skříňky,
zahřívání povrchu, které by mohlo osvětlovací tělesa,
způsobit vznícení hořlavé atmosféry. motory s kotvou nakrátko
Bezpečnost při ia Category 1
50020 - 11 Zóna 0 Omezené množství elektrické energie Měřicí a ovládací
ztížených
v zařízení. Elektrické obvody tak nemohou jednotky, např.
provozních Kategorie 2
podmínkách ib 50020 - 11 Zóna 1
způsobit vznícení hořlavé atmosféry. snímače a přístroje

Kategorie 2 Elektrické komponenty jsou zapouzdřeny Měřicí a ovládací

Zapouzdření m 50028 - 18 Zóna 1 ve schváleném materiálu k zamezení jednotky solenoidové
styku s výbušnou atmosférou. ventily
Motory AC (na střídavý
Ochrana Kategorie 3
nA 50021 - 15 Nevytváří se elektrické oblouky a jiskření proud), svorkovnice,
typu n Zóna 2
osvětlovací tělesa.
Poznámka: Prašné atmosféry spadající do skupiny II pokrývají normy CENELEC EN 50281-1-1 a EN 50281-1-2.

Obr. 1.4.7: Normy a metody ochrany

42
3D / zařízení kategorie 3 Patkový Přírubový motor Přírubový motor
Teplota uvedená na typovém štítku motoru spadajícího motor s přírubou s přírubou
s hladkými otvory se závitovými otvory
do kategorie 3 DIP, který je určen pro použití v pásmu
22 (prostředí s menším nebezpečím výbuchu) odpovídá IM B3 IM B5 IM B14
IM 1001 IM 3001 IM 3601
běžnému provozu za nejhorších podmínek přípustných
pro daný motor. Motor určený pro použití v pásmu 22 musí
mít krytí IP55, tj. musí být chráněn proti vnikání prachu.
Stupeň krytí IP představuje jediný rozdíl mezi zařízením
2D/kategorie 2 a zařízením 3D/kategorie 3.
IM B35 IM V1 IM V18
IM 2001 IM 3011 IM 3611

Způsoby instalace (International

Mounting – IM)

Existují tři různé způsoby instalace motorů a v této

souvislosti rozlišujeme: patkový motor, přírubový motor
s přírubou s hladkými otvory (FF) a přírubový motor se
Obr. 1.4.8 Různé způsoby montáže
závitovými otvory (FT). Obr.1.4.8 ukazuje různé způsoby
montáže motoru, jakož i souvztažné montážní normy.
Způsob instalace motorů stanoví tyto normy:

• IEC 60034-7, klasifikace I

První číslice Druhá číslice
označení IM následované dříve užívaným číselným
Ochrana proti styku s pevnými předměty
kódem dle normy DIN a jejich vnikání do motoru
Ochrana proti vnikání vody

0 Bez zvláštní ochrany 0 Bez zvláštní ochrany

• IEC 60034-7, klasifikace II
1 Motor je chráněn proti pevným 1 Motor je chráněn proti svisle
předmětům o průměru větším padajícím kapkám vody, např.
než 55 mm, např. ruka proti vodnímu kondenzátu

Třída krytí 2 Motor je chráněn proti pevným

předmětům o průměru větším
2 Motor je chráněn proti svisle
padajícím kapkám vody, i v případě
(Ingress Protection – IP) než 12 mm, např. prst šikmé instalace pod úhlem 15°.

Třída krytí určuje stupeň ochrany motoru proti vnikání 3 Motor je chráněn proti pevným 3 Motor je chráněn proti stříkající vodě
předmětům o průměru větším dopadající pod úhlem 60°
pevných předmětů a vody. Krytí je specifikováno dvěma než 25 mm, např. dráty, nástroje od vertikály
apod.
písmeny IP následovanými dvěma číslicemi, např. IP55.
4 Motor je chráněn proti pevným 4 Motor je chráněn proti stříkající vodě
První číslice znamená stupeň ochrany motoru proti styku předmětům o průměru větším ze všech směrů
než 1 mm, např. dráty
s pevnými předměty a jejich vnikání do vnitřku motoru. 5 Motor je chráněn proti stříkající vodě
Druhá číslice určuje ochranu motoru proti vnikání vody 5 Motor je chráněn proti vnikání z trysky ze všech směrů
prachu
– viz obr.1.4.9. 6 Motor je chráněn proti vodě
6 Motor je zcela prachotěsný z rozbouřeného moře nebo vysokotlaké
vodě stříkající ze všech směrů
Vypouštěcí otvory umožňují vytékání vody, která je 7 Motor je chráněn proti vodě, jestliže
přítomna v tělese statoru např. v důsledku kondenzace. je v ní ponořen v hloubce 15 cm
až 1 m po dobu stanovenou výrobcem
Jestliže se stanoviště motoru nachází ve vlhkém prostředí,
8 Motor je chráněn proti vodě, jestliže
musejí být spodní vypouštěcí otvory tělesa motoru otevřeny. je v ní nepřetržitě ponořen
za podmínek stanovených výrobcem
Otevřením vypouštěcích otvorů se mění krytí motoru z IP55
na IP44. Obr. 1.4.9 Krytí je uvedeno dvěma písmeny IP následovanými
dvěma číslicemi, např. IP55.

43
 Část 1.4
Motory

Velikost základového rámu

Na obr.1.4.11 je uveden přehled vztahu mezi velikostí zák-

ladového rámu, vyvedeným koncem hřídele, výkonem mo-
toru, jakož i typem a velikostí příruby. U motorů s velikostí
rámu 63 až 315M včetně specifikuje tento vztah norma EN
50347. U motorů s velikostí rámu 315 L a větší nestanoví
tento vztah žádná norma. Obrázek ukazuje místa na mo-
toru, v nichž se měří různé hodnoty, které určují velikost
základového rámu.

Příruby a konec hřídele jsou v souladu s normami EN 100mm

50347 a IEC 60072-1. Některá čerpadla jsou vybavena spo- B3
jkou, která vyžaduje hladký konec hřídele nebo speciální
prodloužený hřídel, který není v normách definován.
140mm
IEC 100L
(v tomto případě L = 140 mm) Vzdálenost
Obr. 1.4.10 Velikost základového rámu mezi otvory

Teplota v místě ohřevu

[˚C] 180
15
Třída izolace 155
10
130
Třídy izolace definuje norma IEC 60085, která také 120 10
do jisté míry určuje sílu a tepelnou odolnost izolace.
Životnost izolačního materiálu je silně závislá na teplotě,
jíž je vystavena. Různé izolační materiály a systémy jsou Maximální oteplení 80 105 125
rozděleny do tříd izolace v závislosti na jejich schopnosti
odolávat vysokým teplotám.
40

Maximální okolní teplota 40 40 40

B F H
Maximální okolní Maximální Nadměrná teplota Maximální
Třída teplota oteplení v místě ohřevu teplota vinutí
(˚C) (K) (K) (Tmax) (˚C)

B 40 80 10 130
F 40 105 10 155
H 40 125 15 180

Obr. 1.4.12 Různé třídy izolace a jejich oteplení při jmenovitém

napětí a zatížení

44
Obr. 1.4.11 Vztah mezi velikostí rámu a příkonem

1 2 3 4
Velikost rámu Průměr konce hřídele Jmenovitý výkon Velikost příruby
Příruba Příruba
2-pólový 4-, 6-, 8-pólový 2-pólový 4-pólový 6-pólový 8-pólový s hladkými se závitovými
otvory otvory
[mm] [mm] [kW] [kW] [kW] [kW] (FF) (FT)
56 9 9 0,09; 0,12 0,06;0,09 FF100 FT65
63 11 11 0,18; 0,25 0,12 ; 0,18 FF115 FT75
71 14 14 0,37; 0,55 0,25; 0,37 FF130 FT85
80 19 19 0,75; 1,1 0,55; 0,75 0,37; 0,55 FF165 FT100
90S 24 24 1,5 1,1 0,75 0,37 FF165 FT115
90L 24 24 2,2 1,5 1,1 0,55 FF165 FT115
100L 28 28 3 2,2; 3 1,5 0,75; 1,1 FF215 FT130
112M 28 28 4 4 2,2 1,5 FF215 FT130
132S 38 38 5,5; 7,5 5,5 3 2,2 FF265 FT165
132M 38 38 - 7,5 4; 5,5 3 FF265 FT165
160M 42 42 11; 15 11 7,5 4; 5,5 FF300 FT215
160L 42 42 18,5 15 11 7,5 FF300 FT215
180M 48 48 22 18,5 - - FF300
180L 48 48 - 22 15 11 FF300
200L 55 55 30; 37 30 18,5; 22 15 FF350
225S 55 60 - 37 30 18,5 FF400
225M 55 60 45 45 - 22 FF400
250M 60 65 55 55 37 30 FF500
280S 65 75 75 75 45 37 FF500
280M 65 75 90 90 55 45 FF500
315S 65 80 110 110 75 55 FF600
315M 65 80 132 132 90 75 FF600
315L 65 80 160; 200; 250 FF600
355 75 100 315; 355; 400; 450; 500 315; 355; 400; 450; 500 FF740
400 80 100 560; 630; 710 560; 630; 710 FF840
450 90 120 800; 900; 1000 800; 900; 1000 FF940

45
 Část 1.4
Motory

1.4.2 Spouštění motorů

Rozlišujeme různé způsoby spouštění motorů: přímé

spouštění, spouštění hvězda-trojúhelník, spouštění au-
totransformátorem, spouštěčem pro pozvolný rozběh
a měničem kmitočtu. Každý z těchto způsobů má své
výhody a nevýhody – viz obr.1.4.13.

Obr. 1.4.13: Způsob spouštění

Způsob spouštění Výhoda Nevýhoda

Přímé spouštění (DOL) Jednoduchá, nákladově úsporná Vysoká hodnota proudu při zabrzděném rotoru
a bezpečná metoda.

Spouštění hvězda-trojúhelník Snížení záběrného proudu Proudové pulzace při přepínání z hvězdy na trojúhelník.
(SD) (Y/∆) Nevhodné, jestliže má zatížení nízkou setrvačnost.

Spouštění Redukce proudu při zabrzděném rotoru Proudové pulzace při přepínání z redukovaného na plné napětí.
autotransformátorem Redukovaný krouticí moment při zabrzděném rotoru.

Spouštění spouštěčem "Měkký" rozběh. Žádné proudové pulzace. Redukovaný krouticí moment při zabrzděném rotoru
pro pozvolný rozběh Menší vodní ráz při zapínání čerpadla.
(soft startér ) Redukce proudu při zabrzděném rotoru
podle potřeby, obvykle 2-3 krát.

Spouštění měničem Žádné proudové pulzace. Redukovaný krouticí moment při zabrzděném rotoru
kmitočtu Menší vodní ráz při zapínání čerpadla Nákladná metoda.
Redukce proudu při zabrzděném rotoru
podle potřeby, obvykle 2-3 krát

Přímé spouštění (DOL) Spouštění pomocí autotransformátoru

Jak už sám název napovídá, přímé spouštění znamená, že
motor je připojen přímo ke zdroji při jmenovitém napětí.
Přímé spouštění je vhodné tam, kde je stabilní napájecí
napětí schopné snést velký proudový náraz. Používá se
zpravidla pro spouštění motorů menších výkonů.
Spouštění hvězda-trojúhelník (S/D)
Účelem této metody spouštění, která se používá
u trojfázových indukčních motorů, je dosažení redukce
záběrného proudu. Při zapínání motoru je přívod proudu
na statorové vinutí zapojen do hvězdy (Y). Jakmile motor
dosáhne svých jmenovitých otáček, přepojí se přívod proudu
do trojúhelníka (∆).
Již z názvu lze odvodit, že tento způsob spouštění využívá
autotransformátor. Autotransformátor je při spouštění
zapojen s motorem do série a ve dvou až čtyřech krocích
transformuje napětí až na jmenovitou hodnotu.
Spouštění pomocí softstartéru
Softstartér je zařízení, které zajišťuje měkký rozběh motoru.
Měkkého rozběhu motoru se dosahuje zvyšováním napětí
v nastaveném čase.
Spouštění měničem kmitočtu
Měniče kmitočtu jsou navrženy pro nepřerušované napájení
motorů s možností plynulé regulace otáček. Mohou se však
rovněž používat pro pozvolný rozběh motorů.

46
1.4.3 Přívod napájecího napětí Typické příklady jmenovitých napětí motoru

Motor musí být připojen na hodnotu napájecího napětí, Motory dimenzované na kmitočet 50 Hz
jsou vhodné pro následující napětí:
která je v rozmezí jeho jmenovitého napájecího napětí (bývá
vždy uvedeno na štítku motoru). Obr.1.4.14 ukazuje typické • 3 x 220 – 240 ∆/ 380 – 415 Y
• 3 x 200 – 220 ∆ / 346 – 380 Y
příklady jmenovitých napětí u motorů dimenzovaných na
• 3 x 200 ∆/ 346 Y
50 Hz a 60 Hz. • 3 x 380 – 415 ∆
• 1 x 220 – 230 / 240
Podle ustanovení mezinárodní normy IEC 60038 musí být
Motory dimenzované na kmitočet 60 Hz
motor schopen provozu s tolerancí síťového napětí ±10%. jsou vhodné pro následující napětí:

U motorů navržených dle normy IEC 60034-1 pro široký • 3 x 200 – 230 ∆ / 346 – 400 Y
napěťový rozsah, např. 380-415 V, může mít síťové napětí • 3 x 220 – 255 ∆ / 380 – 440 Y
• 3 x 220 – 277 ∆ / 380 – 480 Y
toleranci ±5%.
• 3 x 200 – 230 ∆ / 346 – 400 Y
• 3 x 380 – 480 ∆

1.4.4 Měnič kmitočtu Obr. 1.4.14 Typické příklady jmenovitých napětí motoru

Měniče kmitočtu se používají k regulaci otáček čerpadel – viz Síťové napětí podle normy IEC 60038
kapitola 4. Měnič kmitočtu mění síťové napětí a kmitočet, 50 Hz 60 Hz
čímž se mění provozní otáčky motoru. Tento způsob 230 V _
+ 10% -
regulace kmitočtu však může působit určité problémy:
400 V _
+ 10% -
690 V _
+ 10% -
• Zvýšená provozní hlučnost motoru - 460 V _
+ 10%
• Vysoké napěťové špičky na výstupu z měniče kmitočtu
Obr. 1.4.15 Síťové napětí podle normy IEC 60038
na motor (možno odstranit instalací filtru)

47
 Část 1.4
Motory

Izolace pro motory s měničem kmitočtu Mezifázová izolace se také uvádí jako
mezifázová izolace impregnovaným papírem

U napájecího napětí např. 400 V se může skutečná elektivní

hodnota napětí (RMS) pohybovat až nad hranici 460 V a může
zvyšovat riziko vzniku průrazných výbojů ve vinutí a vést
k poškození motoru. Nepřetržitý provoz při napěťových
špičkách překračující hodnotu 650 V může zapříčinit havárii
motoru. U motorů s měničem kmitočtu rozlišujeme různé
druhy motorů s různými typy izolace.

Motory bez mezifázové izolace

V součastné době se tato metoda z důvodů univerzálnosti
motorů již téměř nepoužívá.

Motory s mezifázovou izolací

U trojfázových motorů se běžně aplikuje mezifázová Obr. 1.4.16 Stator s mezifázovou izolací
izolace a díky tomu není zapotřebí provádět žádná
bezpečnostní opatření, pokud je napětí nižší než 500 V.

Motory se zesílenou izolací

Jestliže se jedná o napájecí napětí v rozsahu 500 až 690 V,
musí být motor opatřen zesílenou izolací nebo musí být
chráněn filtry delta U/delta t. V případě napájecích napětí
690 V a vyšších musí být motor opatřen jak zesílenou izol-
ací tak i filtry delta U/delta t.

Motory s izolovanými ložisky

K vyloučení škodlivých proudů protékajících ložisky musejí
být ložiska motoru elektricky izolována. Toto opatření se
týká motorů se základovým rámem velikosti 280 a větší.

48
 Účinnost motoru V důsledku dlouhodobějšího přetížení může dojít
k havárii motoru a proto bývají motory většinou záměrně
V obecné rovině lze konstatovat, že elektromotory jsou naddimenzovány, aby pracovaly pouze při 75% až 80% svého
docela účinná zařízení. Některé mají účinnost řádově 80- výkonu při plném zatížení. Při tomto zatížení zůstávají
93% v závislosti na velikosti motoru, přičemž u větších hodnoty účinnosti a účiníku motoru relativně vysoké. Je-
motorů bývá někdy účinnost ještě vyšší. Existují dva druhy li však zatížení motoru nižší než 25%, hodnoty účinnosti
energetických ztrát: ztráty závislé na zatížení a ztráty a účiníku se snižují.
nezávislé na zatížení.
Účinnost motoru prudce klesá, jakmile zatížení motoru
Ztráty závislé na zatížení kolísají s druhou mocninou klesne pod určité procento své jmenovité hodnoty. Proto
proudu a zahrnují: je důležité nadimenzovat motor tak, aby ztráty při provozu
motoru při výkonu, který je příliš nízko pod jmenovitou
• ztráty ve vinutí statoru (ztráty v mědi) hodnotou, byly co nejmenší. V praxi se obvykle volí motor,
• ztráty v rotoru (ztráty skluzem) jehož výkon vyhovuje požadavkům čerpadla.
• ztráty rozptylem (v různých částech motoru)

Ztráty v motoru nezávislé na zatížení zahrnují:

1.4.5 Motorová ochrana
• ztráty v železe (ztráty v jádře)
• mechanické ztráty (ztráty třením) Druh použité nadproudové ochrany závisí na typu motoru. Při volbě
nadproudové ochrany je třeba brát do úvahy konstrukci motoru
Různé klasifikační systémy rozlišují motory podle účinnosti. spolu s jeho příkonem. Obecně lze říci, že motor je chráněn proti
Nejdůležitější z nich jsou CEMEP, fungující v rámci EU (EEF1, následujícím stavům:
EFF2 a EFF3), a EPAct zavedený v USA.
• poruchové stavy, způsobující pomalé zvyšování teploty
1 100 ve vinutí
0,8 80
• pomalé přetěžování
• dlouho trvající rozběh
0,6 60 • méně účinné chlazení / chybějící chlazení
Procento

• zvýšená okolní teplota

Cos ϕ

0,4 40
Obr.1.4.17 Účinnost versus • časté zapínání a vypínání
zatížení, účiník versus zatížení
0,2 20 Účinnost (schematický diagram) • kolísání kmitočtu
Účiník
• kolísání napětí
0 25 50 75 100 125 150
Procento jmenovitého zatížení
Poruchové stavy způsobující zvyšování teploty
100
75 kW
ve vinutí
90
7,5 kW • zablokovaný rotor
80
0,75 kW
• výpadek fáze
70

60
Účinnost %

50

40 Obr.1.4.18 Vztah mezi

30
účinností a jmenovitým
zatížením motorů různé
20
velikosti
10 (schematický diagram)
0
0 25 50 75 100 125 150 175
Procento jmenovitého zatížení

49
 Nadproudová ochrana (TP) Termospínač a termostaty
Termospínače jsou malé bimetalové spínače, které spínají na
Norma IEC 60034-11 stanoví, že nadproudová ochrana základě nadměrné teploty. Dodávají se pro široký rozsah spí-
musí být uvedena na typovém štítku spolu s označením TP. nacích teplot, běžně v typovém provedení s rozepnutými nebo
Obr.1.4.19 ukazuje přehled označení TP. sepnutými kontakty. Nejobvyklejším druhem termospínače
je termospínač se sepnutými kontakty. Jeden nebo dva tyto
termospínače v sériovém zapojení jsou obvykle vmontovány
Symbol Technické přetížení Počet úrovní a funkční Kategorie 1
s nerovnoměrností (1 číslice) pásmo (2 číslice) (3 číslice) do vinutí podobně jako termistory a mohou pak být přímo
TP 111 1 úroveň při vypínání 1 připojeny do obvodu cívky hlavního stykače. V tomto případě
Pouze pomalé 2
TP 112
(tj. konstantní není nutné použití žádného relé. Tento druh ochrany je levnější
TP 121 2 úrovně při signalizaci 1
přetížení) nouzového stavu a vypínání 2 než ochrana pomocí termistorů, avšak na druhé straně je tato
TP 122
TP 211 1 ochrana méně citlivá a není např. schopna registrovat poru-
Pomalé a rychlé 1 úroveň při vypínán
TP 212 2 chu vzniklou v důsledku zablokování rotoru.
(tj. konstantní přetížení
TP 221 a zablokovaný stav) 2 úrovně při signalizaci 1
TP 222 nouzového stavu a vypínání 2
TP 311 Pouze rychlé 1 Termospínače se rovněž uvádějí jako spínače Thermik, Klixon
1 úroveň při vypínání
TP 312 (tj. zablokovaný stav) 2 a PTO (Protection Thermique á Ouverture). Termospínače ne-
Indikace přípustné teploty, jestliže je motor vystaven tepelnému přetížení. sou vždy označení TP111.
Kategorie 2 připouští vyšší teploty než kategorie 1.

Jednofázové motory
Obr. 1.4.19 Označení TP
Jednofázové motory se obvykle dodávají s integrovanou
Termistory PTC nadproudovou ochranou. Nadproudová ochrana má
Termistory PTC (s pozitivním teplotním součinitelem) obvykle automatický reset.
mohou být zabudovány do vinutí motoru hned při výrobě
Trojfázové motory
nebo dodatečně odbornou kvalifikovanou instalací. Obvykle
Ochrana trojfázových motorů musí být vždy řešena v sou-
se instalují tři termistory PTC v sériovém zapojení, jeden do
ladu s normou ČSN (EN) a montážně-provozním předpisem
každé fáze vinutí. Dodávají se pro spínací teploty v rozsahu
pro daný typ čerpadla. Standardní trojfázové motory musí
od 90 °C do 180 °C s intervaly po 5 °C. Termistory PTC musejí
být zpravidla vždy vybaveny motorovou nadproudovou
být připojeny k termistorovému relé, které registruje rychlý
ochranou. Elektronicky regulovaná čerpadla a některé typy
nárůst odporu termistoru při dosažení jeho spínací teploty.
„mokroběžných“ čerpadel (záleží na provedení) mají inte-
Termistory jsou nelineární jednotky. Při okolních teplotách
grovanou nadproudovou ochranu.
bude odpor sady tří termistorů činit cca 200-300 Ohmů
a tato hodnota se bude rychle zvyšovat, jakmile termistor
dosáhne své spínací teploty. Bude-li teplota dále růst, může
odpor termistoru dosáhnout hodnoty několika tisíc ohmů.
Termistorová relé jsou obvykle nastavena na spínání při
3000 ohmech nebo na spínání při hodnotách předepsaných
normou DIN44082. Označení TP pro termistory PTC určené
pro elektromotory o výkonu nižším než 11 kW je TP211,
jestliže jsou tyto termistory zabudovány do vinutí motoru
již výrobcem. Pokud jsou termistory PTC vestavěny do vinutí
až dodatečně, nesou označení TP111. Označení TP termistorů
PTC určených pro motory o výkonu vyšším než 11 kW je za
normálních okolností TP111.

50
Vyhřívání motoru za klidu
Jestliže je motor mimo provoz, může zajistit jeho vyhřívání
topný článek instalovaný ve statoru vinutí (volitelné
příslušenství). Tento topný článek se používá zejména
v případě použití motoru v provozních aplikacích, které
se potýkají s vlhkostí a kondenzací. Při klidovém vyhřívání
je teplota motoru udržována na úrovni vyšší než okolní
teplota a relativní vlhkost uvnitř motoru je vždy nižší než
100%.
Obr.1.4.20 Stator s topným článkem
Údržba
Motor je třeba v pravidelných časových intervalech kon-
trolovat. Je důležité udržovat motor v čistém stavu, aby byla
zajištěna jeho řádná ventilace. V případě, že se stanoviště
čerpadla nachází v prašném prostředí je nutno dbát na
jeho pravidelné čištění a kontrolu.
Ložiska
Obvykle mají motory na zadní (hnací) straně pevné uložení
ložiska a na přední straně (u ventilátoru) uložení s axiální
vůlí. Axiální vůle uložení je nutná s ohledem na výrobní
tolerance, teplotní roztažnost při provozu apod. Ložiska jsou
udržována ve správné poloze pružnou podložkou. Pružná
podložka je umístěna za ložiskem v předním štítu – viz
obr.1.4.21.
Pevně uložené ložisko na zadní straně může být buď ložisko
radiální kuličkové nebo ložisko s kosoúhlým stykem.
Vůle ložisek a tolerance jsou stanoveny podle norem ISO
15 a ISO 492. Protože výrobci musejí požadavky těchto
norem splňovat, jsou ložiska v mezinárodním měřítku
zaměnitelná.
Aby se mohlo volně točit musí mít kuličkové ložisko mezi
drážkou a kuličkami určitou vnitřní vůli. Bez této vnitřní vůle
by se ložiska obtížně otáčela nebo by mohlo dojít i k jejich
zadření. Na druhé straně však přílišná vnitřní vůle zna-
mená nestabilní ložisko, které může vykazovat nadměrnou
provozní hlučnost nebo způsobovat vibrace hřídele.
V závislosti na druhu poháněného čerpadla musí mít radiál-
ní ložisko na zadní straně motoru vůli C3 nebo C4. Ložiska
s vůlí C4 jsou méně citlivá na teplo a vykazují vyšší axiální
únosnost.
Ložiska absorbující axiální síly čerpadla mohou mít vůli C3 za
těchto předpokladů:
• čerpadlo je zcela nebo částečně hydraulicky odlehčeno,
• čerpadlo vykazuje velký počet krátkodobých provozních
intervalů,
• čerpadlo vykazuje dlouhé prostoje.
Ložiska s vůlí C4 se užívají u čerpadel s proměnlivými
velkými axiálními silami. Ložiska s kosoúhlým stykem se
používají tehdy, jestliže čerpadlo zatěžuje ložiska velkými
jednosměrnými axiálními silami.
Přední strana Hnací strana
Pružná podložka Ložisko na přední straně Ložisko na hnací straně
Obr. 1.4.21 Výkres řezu motoru
51
 Část 1.4
Motory

Typy ložisek a doporučené vůle

Axiální síly
Zadní strana Přední strana

Střední až velké síly.

Zejména tažná síla Pevně uložené radiální kuličkové ložisko (C4) Radiální kuličkové ložisko (C3)
působící na konec hřídele

Velká tažná působící Pevně uložené ložisko s kosoúhlým stykem Radiální kuličkové ložisko (C3)
na konec hřídele

Střední síly.
Zejména tažná síla
působící na konec hřídele Pevně uložené radiální kuličkové ložisko (C3) Radiální kuličkové ložisko (C3)
(v čerpadle částečně
hydraulicky eliminována)

Malé síly
(pružná spojka) Pevně uložené radiální kuličkové ložisko (C3) Radiální kuličkové ložisko (C3)

Silný dostředivý tlak Radiální kuličkové ložisko (C4) Pevně uložené ložisko s kosoúhlým stykem

Obr. 1.4.22 Typická ložiska používaná v motorech čerpadel

Motory s ložisky s trvalou mazací náplní
Pro zavřená ložiska s trvalou mazací náplní používejte tyto
mazací tuky určené pro vysokoteplotní aplikace:
• tuk na bázi lithia
• tuk na bázi polymočoviny
Maznice jsou dobře viditelné a snadno přístupné. Motor je
přitom navržen tak, aby:
• tuk kolem ložiska byl ve stálém pohybu,
• do ložiska mohl být doplněn čerstvý tuk,
• starý tuk mohl být z ložiska odstraněn.

Technická specifikace mazacího tuku musí odpovídat
minimálně normě DIN 51825 K2. Mazací tuk musí vykazovat
viskozitu vyšší než:
• 50 cSt (10-6m2/s) při 40°C a
• 8 cSt (mm2/s) při 100°C
Na příklad Klüberquiet BQH 72-102 s plnicím poměrem
tuku: 30 – 40%.
Motory s mazacím systémem
Motory velikosti 160 a větší jsou obvykle opatřeny
ložiskovými maznicemi na zadní i přední straně.
Motory s údržbovými ložisky se dodávají spolu s pokyny pro
mazání. Pokyny jsou uvedeny např. na štítku umístěném
na krytu ventilátoru. Kromě toho obsahují mazací návod
také montážní a provozní předpisy.
Mazadlo je často tuk vyrobený na bázi lithia, např. tuk
EXXON UNIREX N3 nebo Shell Alvania G3. Mazací tuk musí
mít základní viskozitu
• vyšší než 50 cSt (10-6m2/s) při 40°C a
• 8 cSt (mm2/s) při 100°C

52
Kapitola 1. Konstrukce čerpadel a motorů

Část 1.5 Čerpané kapaliny

1.5.1 Viskózní kapaliny

1.5.2 Nenewtonské kapaliny
1.5.3 Vliv viskózních kapalin na provoz
odstředivých čerpadel
1.5.4 Volba správného čerpadla pro čerpání
kapalin s obsahem nemrznoucí směsi
1.5.5 Příklad výpočtu
1.5.6 Volba čerpadla pro čerpání hustých
a viskózních kapalin pomocí počítače
 Část 1.5
Čerpané kapaliny

1.5.1 Viskózní kapaliny

Nemůže být pochyb o tom, že voda je kapalina, kterou

čerpadla čerpají nejčastěji. Při některých provozních
aplikacích však musejí čerpadla dopravovat i jiné druhy
kapalin jako např. naftu, propylenglykol nebo benzín.
Ve srovnání s vodou mají tyto kapaliny jinou hustotu
a viskozitu.

Viskozita je míra hustoty kapaliny.

Čím vyšší je viskozita kapaliny, tím hustší je kapalina.

Propylenglykol a motorová nafta jsou příklady hustých
a vysoce viskózních kapalin. Naproti tomu benzín a voda
jsou zase příklady řídkých a nízkoviskózních kapalin.

Rozlišujeme dva druhy viskozity:

µ
• dynamická viskozita (ν), která se normálně měří v Pa.s ν=
nebo v poisech (1 poise = 0,1 Pa.s) a ρ
• kinematická viskozita (ν), která se normálně měří ρ = hustota kapaliny
v centiStocích nebo v m2/s (1 cSt = 10-6 m2/s)

Vztah mezi dynamickou viskozitou (µ) a kinematickou

viskozitou (v) uvádí rovnice vpravo.
Teplota Hustota Kinematická
Na následujících stranách se zaměříme pouze na Kapalina kapaliny ρ [kg/m3] viskozita
kinematickou viskozitu (ν). t [°C] ν [cSt]

Voda 20 998 1.004

Viskozita kapaliny se značně mění spolu se změnou teploty. Benzín 20 733 0.75
Horká nafta je např. řidší než nafta studená. Jak je zjevné Olivový olej 20 900 93
z obr. 1.5.1, zvyšuje se při změně teploty z +20°C na –20°C 50% propylenglykol 20 1043 6.4
viskozita 50% propylenglykolu desetkrát.
50% propylenglykol -20 1061 68.7

Bližší informace o viskozitě kapalin obsahuje příloha L. Obr. 1.5.1 Srovnání viskozity vody a některých jiných kapalin. Jsou uvedeny
také hodnoty hustoty a teploty.

54
1.5.2 Nenewtonské kapaliny
Dosud popisované kapaliny jsou označovány jako
newtonské kapaliny. Viskozitu newtonských kapalin
neovlivňují žádné síly ani pohyb, kterému jsou vystaveny.
Typickými příklady tohoto druhu kapalin jsou surová nafta
a voda. Jestliže však např. mícháme nenewtonské kapaliny,
jejich viskozita se mění.
Taková kapalina pak bude vykazovat:
• nižší teplotu tuhnutí, tf [°C]
• nižší specifické teplo, cp [kJ/kg.K]
• nižší tepelnou vodivost, [W/m.K]
• vyšší bod varu, tb [°C]
• vyšší koeficient roztažnosti, [m/°C]
• vyšší hustotu, [kg/m3]
• vyšší kinematickou viskozitu, [cSt]

Zde je nutno uvést několik praktických příkladů:
• Viskozita roztažných kapalin, jako např. smetany,
se při míchání zvyšuje.
• Plastické kapaliny, jako např. kečup, mají svou mez
průtažnosti, kterou je nutno překonat, aby mohly téct.
Od tohoto bodu se již jejich viskozita při rostoucí intenzitě
míchání snižuje.
Uvedené vlastnosti je třeba mít na paměti při navrhování
soustavy a volbě čerpadel. Jak jsme již dříve zmínili, vyžaduje
vyšší hustota kapaliny vyšší výkon hnacího motoru a vyšší
viskozita má za následek nižší dopravní výšku čerpadla,
nižší průtok a nižší účinnost, v důsledku čehož musí být
použit silnější motor – viz obr 1.5.2.

• Tixotropní látky jako barvy, mají se vzrůstajícím mícháním

nižší viskozitu

Na nenewtonské kapaliny se nevztahuje vzorec pro výpočet

viskozity uvedený výše v této části.

1.5.3 Vliv viskózních kapalin na provoz

odstředivých čerpadel

Viskózní kapaliny, tj. kapaliny s viskozitou, popř. hustotou

vyšší než jakou má voda, ovlivňují různým způsobem
výkonové parametry odstředivých čerpadel: Obr. 1.5.2 Změněná dopravní výška, účinnost a příkon při
čerpání kapaliny s vyšší viskozitou

• Vyšší energetický příkon, tj. k pohonu stejného čerpadla

musí být případně použit silnější motor.

• Nižší dopravní výška, průtok a účinnost čerpadla.

Nyní se podívejme na jeden příklad. Čerpadlo je nasazeno

k čerpání kapaliny v chladicí soustavě o teplotě nižší než
0°C. Aby kapalina nezamrzala, přidává se do ní nemrznoucí
aditivum, jako např. propylenglykol. Jestliže se do čerpané
kapaliny přidá glykol nebo jiná nemrznoucí kapalina, získá
čerpaná kapalina vlastnosti, které se liší od vlastností vody.

55
 Část 1.5
Čerpané kapaliny

1.5.4 Volba správného čerpadla pro

čerpání kapalin s obsahem nemrznoucí
směsi

Charakteristiky čerpadel se obvykle zakládají na čerpání

vody s teplotou kolem 20°C, tj. při kinematické viskozitě
přibližně 1 cSt a hustotě cca 1000 kg/m3.

Pokud je čerpadlo nasazeno k čerpání kapalin obsahujících

nemrznoucí směs a vykazujících teplotu nižší než 0°C, je
třeba zkontrolovat, zda čerpadlo je schopno pracovat při
požadovaných výkonových parametrech nebo zda bude KH
nutné použití silnějšího motoru. V následující části uvádíme 1,35

zjednodušený způsob provádění korekce křivek čerpadel 1,30

100
cSt

v soustavách pracujících s kapalinami, jejichž viskozita se 1,25

pohybuje mezi 5 až 100 cSt a hustota činí maximálně
60

1,20
1300 kg/m3. Všimněte si, že tento způsob není tak přesný
cSt

1,15
40

jako metoda pracující s pomocí počítače, která je popsána

cS
t

20
1,10 cS
v dalším textu této části. 10
t

1,05 cSt
5 cS
t
1,00

KP2
1,9
1,8

1,7

Korekce křivek čerpadel, která čerpají vysoce 1,6 10

0
cS
t
viskózní kapaliny 1,5
60
c
1,4 St
Na základě znalosti požadovaného provozního bodu, Qs, Hs 1,3
40
cSt
20 c
St
a kinematické viskozity čerpané kapaliny lze zjistit korekční 1,2 10 cS
t
koeficienty pro H a P2 – viz obr. 1.5.3. 1,1 5 cSt
1,0
0,9

Q [m3/h]
140
130
120
m
10

0m

110
H=

=2

100 m
H

0
90 =4
H m
80 60
H=
70
60
50
40
30
20 m
=6
10 H
0

Obr. 1.5.3 Je možno určit korekční koeficient dopravní výšky a příkonu

při různých hodnotách průtoku, dopravní výšky a viskozity

56
Graf na obr. 1.5.3 je třeba interpretovat takto:

Když se v grafu nacházejí hodnoty kH a kP2, lze pomocí níže

uvedeného vzorce vypočítat příslušnou dopravní výšku pro
čistou vodu Hw a zkorigovaný aktuální výkon na hřídeli P2S.

HW = kH . HS
ρs
P2S = kP2 . P2w . ( )ρw
kde
HW : ekvivalentní dopravní výška čerpadla při čerpání
“čisté” vody

P2W : výkon na hřídeli v provozním bodě (Qs, Hw) při čerpání

“čisté” vody

HS : požadovaná dopravní výška pro čerpání čerpané

kapaliny (s obsahem aditiv)

P2S : výkon na hřídeli v provozním bodě (Qs, Hs) při čerpání

vody (s obsahem aditiv)
Obr. 1.5.4 Korekce charakteristické křivky čerpadla při výběru správného
čerpadla pro danou soustavu.
ρs : hustota čerpané kapaliny

ρw : hustota vody = 998 kg/m3 Při volbě čerpadla a motoru postupujte takto:

• Vypočtěte zkorigovanou dopravní výšku Hw.

Čerpadlo se volí na základě běžných katalogových listů,
popř. křivek vztahujících se k čerpání vody. Čerpadlo musí
pokrývat provozní bod Q, H = Qs, Hw a motor musí být
dostatečné silný, aby vyhověl požadovanému výkonu na
hřídeli P2S.
Obr. 1.5.4 ukazuje postup při volbě čerpadla a kontrole, zda
motor spadá do přípustného výkonového rozsahu.
(na bázi Hs a kH), viz obr. 1.5.4 1-2
• Zvolte čerpadlo s výkonovými parametry podle
zkorigovaného provozního bodu (Qs, Hw).
• Odečtěte hodnotu příkonu P2w v provozním bodě (Qs, Hw),
viz obr. 1.5.4 3-4.
• Při použití hodnot P2w, kP2, w a s vypočítejte požadovaný
výkon na hřídeli P2S – viz obr. 1.5.4 4-5.
• Zkontrolujte, zda P2S < P2MAX motoru. Pokud tento vztah
platí, může být motor pro danou aplikaci použit. Jinak musí
být nasazen silnější motor.

57
 Část 1.5
Čerpané kapaliny

1.5.5 Příklad výpočtu 1.5.6 Volba čerpadel pro čerpání hustých

Oběhové čerpadlo zařazené v chladicí soustavě má čerpat
40% kapalný propylenglykol, který vykazuje teplotu –
10°C. Požadovaný průtok je QS = 60 m3/h a požadovaná
dopravní výška je HS = 12 m. Známe-li požadovaný provozní
bod, můžeme zjistit charakteristickou křivku QH pro vodu
a zvolit čerpadlo, které bude svými výkonovými parametry
tento provozní bod pokrývat. Jakmile budeme mít určený
typ a velikost čerpadla, můžeme zkontrolovat, zda je
motor tohoto čerpadla vhodný pro dané specifické zatížení
čerpadla.
Kapalina má kinematickou viskozitu 20 cSt a hustotu
1049 kg/m3. Pro hodnoty QS = 60 m3/h, HS = 12 m a v = 20 cSt
lze na obr. 1.5.3 zjistit příslušné korekční koeficienty.
a viskózních kapalin pomocí počítače
Některé nástroje pro volbu čerpadel pomocí počítače mají
vlastnost, která umožňuje kompenzovat výkonové křivky
sestrojené na bázi vstupních hodnot hustoty a viskozity
čerpané kapaliny. Obr. 1.5.5 ukazuje výkonové křivky
čerpadla z příkladu, který jsme právě uvedli.
Na grafu vidíme jak výkonové křivky čerpadla čerpajícího
viskózní kapalinu (plné čáry) tak i výkonové křivky při
čerpání vody (přerušované čáry). Jak je zřejmé, jsou hodnoty
dopravní výšky, průtoku a účinnosti redukovány, což se
projevuje ve zvýšené spotřebě energie.
Hodnota P2 činí 3,4 kW, což odpovídá výsledku, který jsme
získali výpočtem v příkladu uvedeném v odstavci 1.5.4.

kH = 1.03
kP2 = 1.15
HW = kH · HS = 1.03 · 12 = 12.4 m
QS = 60 m3/h

Čerpadlo musí být schopno pokrýt provozní bod rovnající

se Q,H = 60 m3/h, 12,4 m. Jakmile je určena patřičná velikost
čerpadla, lze zjistit hodnotu příkonu motoru čerpadla
P2 pro uvedený provozní bod, která v tomto případě
činí P2W = 2,9 kW. Nyní můžeme přistoupit k výpočtu
požadovaného výkonu motoru čerpadla pro čerpání směsi
propylenglykolu.
ρS
P2S = kP2 . P2w .
ρw

1049
P2S = 1.15 . 2.9 . = 3.5 kW Obr.1.5.5 Výkonové křivky čerpadla
998

Na základě provedeného výpočtu musí být čerpadlo

vybaveno motorem o výkonu 4 kW, což je motor nejmenší
velikosti, který může zajistit vypočtený příkon P25 = 3,5 kW.

58
Kapitola 1 Konstrukce čerpadel a motorů

Část 1.6 Materiálové provedení

1.6.1 Co je to koroze?
1.6.2 Druhy koroze
1.6.3 Kovy a slitiny kovů
1.6.4 Keramika
1.6.5 Plasty
1.6.6 Technická pryž
1.6.7 Nátěry
 Čast 1.6
Materiálové provedení

V této části se budeme zabývat různými materiály, které

se používají při výrobě čerpadel. Zejména se zaměříme
na vlastnosti, jimiž se vyznačují jednotlivé kovy a slitiny
kovů. Avšak ještě před tím, než se zcela vnoříme do světa
materiálů, se podíváme poněkud blíže na korozi. Kromě
toho, že vysvětlíme, co to vlastně koroze je, budeme také
zkoumat různé druhy koroze a opatření, která můžeme
učinit k zamezení jejího vzniku.

1.6.1 Co je to koroze?

Korozí obvykle rozumíme znehodnocení kovu chemickou

nebo elektrochemickou reakcí s jeho okolní atmosférou
– viz. obr. 1.6.1. V širším slova smyslu je na korozi možno
pohlížet jako na tendenci kovu přejít zpět na svůj přirozený
stav podobný oxidu, z něhož byl původně vytaven.
V kovovém stavu se v přírodě nacházejí pouze vzácné kovy
jako např. zlato a platina
Některé kovy vytvářejí na svém povrchu pevnou ochrannou
vrstvu oxidu, která zabraňuje dalšímu postupu koroze.
Jestliže dojde k porušení této ochranné vrstvy, porušené
místo se samo zacelí. Tyto kovy se pasivují. V normálních
atmosférických podmínkách vytvářejí produkty koroze
velmi pevnou ochrannou vrstvu, která brání další korozi.
Okolní faktory, které ovlivňují odolnost kovů
a jejich slitin proti korozi
pH (kyselost)
Oxidační činidla (jako např. kyslík)
Teplota
Koncentrace složek roztoků (jako např. chloridy)
Biologická aktivita
Provozní podmínky
(jako např. rychlost proudění kapaliny,
způsob čištění a přerušování provozu)
Obr. 1.6.1 Okolní faktory, které ovlivňují odolnost kovů
a jejich slitin proti korozi

Rez na oceli
Stejně tak se vytváří na povrchu korozivzdorné oceli pevná
vrstvička oxidů železa a chrómu, zatímco na povrchu
titanu vzniká vrstvička oxidu titanu. Právě vznik ochranné
povrchové vrstvičky vysvětluje dobrou odolnost těchto
kovů proti korozi. Na druhé straně rez, jako produkt koroze
oceli, nemá žádné ochranné vlastnosti. Nechránící produkt koroze

Rez je porézní, špatně přilnavá a nebrání dalšímu postupu Vrstvička oxidu na korozivzdorné oceli

koroze – viz obr. 1.6.2.

Ochranný produkt koroze

Obr. 1.6.2 Příklady produktů koroze

60
1.6.2 Druhy koroze

Z obecného hlediska znamená koroze kovů ztrátu kovu

v místě exponovaného kovového povrchu. Koroze se projevuje
různým způsobem od rovnoměrné koroze celého povrchu, až
po těžkou místní korozi.
Chemické a fyzikální vlivy okolního prostředí určují druh
i závažnost koroze. Tyto vlivy rovněž určují vedlejší produkty,
které koroze vytváří a následně také příslušná opatření, která je
třeba proti korozi podniknout. V mnoha případech je zastavení
procesu koroze nemožné nebo velmi nákladné. Korozi je však
obvykle možno redukovat na přijatelnou úroveň.

Na následujících stranách probereme různé druhy koroze

s cílem dát čtenáři určitou představu o jejich základních
charakteristikách.

Rovnoměrná koroze
Rovnoměrná neboli obecná koroze se projevuje rovnoměrným
napadením celého povrchu nebo velké plochy celého povrchu.
Celkové zmenšování tloušťky kovu pokračuje až do úplného
zničení kovu. Rovnoměrná koroze je koroze, která má za
následek největší ztrátu kovu.

Příklady kovů, které podléhají rovnoměrné korozi: Obr. 1.6.3 Rovnoměrná koroze
• ocel ve vodě obsahující vzduch
• korozivzdorná ocel v redukčních kyselinách
(jako např. EN 1.4301 /AISI 304/ v kyselině sírové)

Důlková koroze
Důlková koroze je lokální forma koroze. Důlková koroze
vytváří v kovovém povrchu díry nebo důlky. Tento druh
koroze vede k perforaci kovu, zatímco celkový rozsah
koroze, měřeno ztrátou váhy, může být zcela minimální.
Míra penetrace může být 10 až 100 krát vyšší než u celkové
koroze v závislosti na agresivitě dané kapaliny. K důlkové Obr. 1.6.4 Důlková koroze
korozi dochází spíše ve stagnujícím okolním prostředí.

Příklad kovu, který podléhá důlkové korozi:

• korozivzdorná ocel v mořské vodě

61
 1. Design
Čast 1.6 of pumps and motors
Materiálové provedení (10)
1.1 Pump construction,

Spárová koroze
Stejně tak jako důlková koroze je i spárová koroze lokální
forma rezivění. Spárová koroze však vzniká mnohem snáze
než koroze důlková. Ke spárové korozi dochází v úzkých
otvorech nebo v prostorách mezi dvěma kovovými povrchy
nebo mezi kovovými a nekovovými povrchy, přičemž tato
forma koroze bývá spojena se stagnujícími podmínkami ve
spáře. Spáry, které se nacházejí. např. u přírubových nebo
u závitových spojů, jsou tak často kritickými místy pro vznik
koroze.
Obr. 1.6.5 Spárová koroze

Příklad kovu, který podléhá spárové korozi:

• korozivzdorná ocel v mořské vodě

Mezikrystalová koroze
Jak už sám název napovídá, vzniká mezikrystalová koroze
na hranici krystalů struktury kovového materiálu. Tento
druh koroze vzniká zejména při srážení karbidu chrómu
na hranicích krystalů při sváření nebo v souvislosti
s nedostatečným tepelným opracováním. Úzká oblast
kolem hranice krystalu se proto může působením chrómu
zeslabit a stát se tak méně odolnou proti korozi než ostatní
části materiálu. Tento jev není příznivý, neboť chrom jinak
hraje důležitou roli v korozivzdornosti materiálů.

Příklady kovů, které podléhají mezikrystalové korozi:

Obr. 1.6.6 Mezikrystalová koroze
• nedostatečně svařená nebo nedostatečně tepelně
opracovaná korozivzdorná ocel
• korozivzdorná ocel EN 1.4401 (AISI 306) v koncentrované
kyselině dusičné

Selektivní koroze
Selektivní koroze je koroze, která napadá jen jednu Mosaz
složku slitiny kovů a v této slitině ji postupně degraduje.
Produkty koroze zinku
Následkem toho je pak celková struktura dané slitiny
Měď
oslabena.

Příklady selektivní koroze:

• odzinkování nestabilizované mosazi, v jehož důsledku se
vytváří oslabená porézní měď
• grafitizace šedé litiny, která způsobí, že v důsledku
degradace železa nakonec zbude v materiálu jen křehká
Obr. 1.6.7: Selektivní koroze
grafitová mřížka

62
Erozivní koroze
Průtok
Erozivní koroze je proces, který zahrnuje vlastní korozi
a erozi. Postup koroze se urychluje relativním pohybem
korozní kapaliny a kovového povrchu. Koroze je intenzivní
v místech vykazujících vysokou rychlost nebo turbulentní
průtok kapaliny. Erozivní koroze je charakterizována rýhami
se směrovou strukturou.

Příklady kovů, které podléhají erozivní korozi:

• bronz v mořské vodě Obr. 1.6.8 Erozivní koroze
• měď ve vodě

Kavitační koroze
Čerpaná kapalina s vysokou rychlostí proudění snižuje
tlak. Pokles tlaku pod úroveň tlaku par způsobí vznik
bublin par (kapalina vaří). Kapalina vaří v místech, kde
se tvoří bubliny par. Jakmile se tlak par znovu zvýší,
bubliny par prasknou a způsobí tak intenzivní rázové vlny.
Ty pak zapříčiňují uvolňování kovu nebo oxidu z povrchu
kovového materiálu.

Příklady kovů, které podléhají kavitaci:

• litina ve vodě při vysoké teplotě
• bronz v mořské vodě Obr. 1.6.9 Kavitační koroze

Korozní praskání kovů pod napětím

Korozní praskání kovů pod napětím vzniká kombinovaným
působením namáhání tahem (ať už aplikovaným nebo
vnitřním) a korozního prostředí. K praskání materiálu
může docházet bez jakékoliv vážné deformace nebo
zjevného stárnutí materiálu. S korozním praskáním kovů
pod napětím bývá často spojena důlková koroze.

Příklady kovů, které podléhají koroznímu praskání pod

napětím:
• korozivzdorná ocel EN 1.4401 (AISI 316) v chloridech
• mosaz ve čpavku Obr. 1.6.10 Korozní praskání kovů pod napětím

63
 1. Design
Čast 1.6 of pumps and motors
Materiálové provedení (10)
1.1 Pump construction,
<

Únava z koroze
Čistě o mechanickou únavu materiálu se jedná tehdy,
jestliže se materiál poškodí, když je vystaven střídavému
namáhání, jehož hodnota je značně nižší než mezní
hodnota pevnosti tohoto materiálu v tahu. Pokud je kov
vystaven současně působení korozního prostředí, může Obr. 1.6.11 Únava z koroze
k jeho poškození dojít při ještě nižším namáhání a v ještě
kratší době. Na rozdíl od čistě mechanické únavy neexistuje
u únavy podporované korozí žádná mez únavy.

Příklady kovů, které podléhají koroznímu praskání pod

napětím:
• hliníkové konstrukce v korozní atmosféře

Galvanická koroze
Jestliže jsou dva kovové materiály ve styku s korozním
elektrolytem (galvanický článek), efekt koroze na méně
ušlechtilém kovu (anodě) roste, zatímco na ušlechtilejším
kovu (katodě) klesá. Tato zvýšená koroze se nazývá
galvanická koroze. Tendence kovu nebo slitiny kovů ke Hliník Měď
korozi v galvanickém článku je určena jeho, popř. jejím, - méně ušlechtilý kov - více ušlechtilý kov
postavením v galvanické řadě. Galvanická řada udává Obr. 1.6.12 Galvanická koroze
relativní ušlechtilost různých kovů a slitin v určitém daném
prostředí(např. v mořské vodě, viz obr. 1.6.12). Galvanická řada pro kovy a slitiny kovů
Čím dále jsou jednotlivé kovy v galvanické řadě od sebe, tím v mořské vodě
vyšší je účinek galvanické koroze. Kovy nebo slitiny kovů,
Ušlechtilé kovy, katoda (nejméně náchylné ke korozi)
které se nacházejí na horních řádcích tabulky galvanické
Platina
řady, jsou ušlechtilé, zatímco kovy a slitiny na spodních
Zlato
řádcích jsou nejméně ušlechtilé.
Titan (pasivní)
Stříbro
Příklady kovů, které podléhají galvanické korozi: Korozivzdorná ocel (pasivní)
• ocel ve styku s korozivzdornou ocelí 1.4401 Měď
• hliník ve styku s mědí Bronz
Mosaz
Princip galvanické koroze se využívá v systému katodové Cín
ochrany. Katodová ochrana je prostředek k redukci nebo Korozivzdorná ocel (aktivní)
prevenci koroze kovového povrchu při použití tzv. obětních Ocel
anod (zinkových či hliníkových), popř. přiložených proudů. Hliník
Zinek
Hořčík
Nejméně ušlechtilé kovy, anoda (nejvíce náchylné ke korozi)

Obr. 1.6.13 Galvanická řada pro kovy a slitiny kovů v mořské vodě

64

Kavitační koroze bronzového oběžného kola
Erozivní koroze litinového oběžného kola
Důlková koroze korozivzdorné oceli EN 1.4401 (AISI 316)
Mezikrystalová koroze
1.6.3 Kovy a slitiny kovů
V dalším textu se seznámíme s charakteristickými vlast-
nostmi různých kovů a slitin kovů, které se používají při
výrobě čerpadel.
Slitiny železa
Slitiny železa jsou slitiny, v nichž je nejvýznamněji zastoupeno
železo. Slitiny železa jsou ze všech kovových materiálů nejvíce
rozšířeny s ohledem na jejich snadnou dostupnost, nízkou
cenu a univerzální použitelnost.
Ocel
Ocel je široce používaný materiál, který tvoří slitina železa
a uhlíku. Množství uhlíku v oceli kolísá v rozsahu od 0,003%
do 1,5% (váhových procent). Obsah uhlíku má významný
vliv na pevnost materiálu, jakož i na jeho svařitelnost,
obrobitelnost, tvárnost a tvrdost. Z obecného hlediska bude
zvyšování obsahu uhlíku v oceli znamenat větší pevnost
a tvrdost, avšak menší tvárnost a svařitelnost. Nejvíce
používaným druhem oceli je uhlíková ocel. Uhlíková ocel se
dělí do čtyř kategorií – viz obr. 1.6.14.
.
Druh oceli Obsah uhlíku
Ocel s nízkým obsahem uhlíku
neboli měkká ocel 0,003% to 0,30% uhlíku
Ocel se středním obsahem
uhlíku 0,30% to 0,45% uhlíku
Ocel s vysokým obsahem
uhlíku 0,45% to 0,75% uhlíku
1 mm Ocel s velmi vysokým obsahem
uhlíku 0,75% to 1,50% uhlíku
Obr. 1.6.14 Čtyři druhy uhlíkové oceli
Ocel se dodává ve tvářeném nebo v litém stavu. Obecné
vlastnosti ocelových odlitků jsou srovnatelné s vlastnostmi
tvářených ocelí. Nejvíce patrnou výhodou oceli je, že její výroba
Spárová koroze
korozivzdorné oceli
je relativně levná. Totéž platí o tváření a dalším zpracovávání.
EN 1.4462 (SAF 2205) Na druhé straně je nevýhodou oceli skutečnost, že její
odolnost proti korozi je nízká ve srovnání s alternativními
materiály jako např. korozivzdorná ocel.
65
 1. Design
Čast 1.6 of pumps and motors
Materiálové provedení (10)
1.1 Pump construction,
Litina
Litinu lze považovat za slitinu železa, křemíku a uhlíku.
Koncentrace uhlíku v litině činí obvykle 3 – 4 váhová procenta,
z čehož je většina uhlíku přítomna v nerozpustné formě (např.
ve formě grafitových vloček nebo pecek). Dva hlavní druhy
litiny jsou šedá litina a tvárná litina. Odolnost litiny proti
korozi je srovnatelná s ocelí, přičemž litina mívá někdy i vyšší
korozivzdornost než ocel. Ke zvýšení odolnosti proti korozi lze
litinu slévat s 13 až 16 váhovými procenty křemíku nebo 15 – 35
váhovými procenty niklu (resistence Ni). V průmyslu se ve velké
míře používají různé druhy litiny zejména k výrobě armatur,
čerpadel, trubek a samoběžných součástí. Litina vykazuje
dobrou odolnost proti korozi vůči neutrálním a alkalickým
kapalinám (s vysokou hodnotou pH). Její korozivzdornost vůči
kyselinám (nízké pH) je však nízká.
Šedá litina
Označování šedé litiny
Pevnost
v tahu
Obr.1.6.15 Srovnání a označování šedé litiny
V šedé litině je grafit rozptýlen po celé feritické nebo
perlitické struktuře ve formě vloček. Lomové plochy
dostávají šedé zbarvení (odtud název „šedá litina“). Vločky
grafitu působí jako koncentrátory napětí při zatížení
tahem a propůjčují tak litině křehkost v tahu, avšak také
pevnost a tvárnost při stlačování. Vzhledem ke své vysoké
schopnosti tlumit vibrace se šedá litina používá při výrobě
bloků motorů. Šedá litina je levný materiál, který se snadno
slévá při minimálním smršťování. Proto se hojně používá
při výrobě komponentů čerpadel, u nichž se požaduje
střední stupeň pevnosti.
66
Tvárná litina
Označování tvárné litiny
Pevnost
v tahu
Obr.1.6.16 Srovnání a označování tvárné litiny
Tvárná litina obsahuje přibližně 0,03 až 0,05 váhových procent
hořčíku. Hořčík dává vločkám grafitu kulový tvar, takže grafit
je rozptýlen po celé feritické nebo perlitické struktuře litiny ve
formě kuliček nebo pecek. Pecky grafitu nemají ostré hrany.
Kulatý tvar nodulárního grafitu snižuje koncentraci napětí,
díky čemuž je materiál mnohem tvárnější než šedá litina.
Z tabulky na obr.1.6.16 jasně vyplývá, že tvárná litina má
pevnost v tahu vyšší než šedá litina. Tvárná litina se běžně
používá při výrobě součástí čerpadel, u nichž se vyžaduje
vysoká pevnost v tahu (vysokotlaké nebo vysokoteplotní
provozní aplikace).
Korozivzdorná ocel
Korozivzdorná ocel je slitina oceli s obsahem chrómu.
Minimální obsah chrómu v normované korozivzdorné oceli
je 10,5%. Chróm zlepšuje odolnost korozivzdorné oceli proti
korozi. Vysoká korozivzdornost je dána tenkou vrstvičkou
oxidu chrómu, který se vytváří na kovovém povrchu.
Při poškození se tato velmi tenká ochranná vrstvička za
vhodných podmínek sama zaceluje.
Molybden, nikl a dusík jsou jiné příklady typických
slitinových prvků. Slévání oceli s těmito prvky dává oceli
různé struktury krystalů a tím také různé vlastnosti při
obrábění, formování, svařování, jakož i různé stupně
odolnosti proti korozi, apod. Obecně lze konstatovat, že
korozivzdorná ocel vykazuje vyšší odolnost proti účinkům
chemikálií (tj. kyselin) než je tomu u normální oceli
a litiny.
V okolním prostředí obsahujícím chloridy může být
korozivzdorná ocel napadána lokální korozí, např. důlkovou
a spárovou korozí. Odolnost korozivzdorné oceli proti těmto
druhům koroze závisí do značné míry na jejím chemickém
složení. V současné době se zcela běžně používají tzv. hodnoty
PRE (Pitting Resistance Equivalent) vyjadřující míru odolnosti
korozivzdorné oceli proti důlkové korozi. Hodnoty PRE se
vypočtou podle vzorců, které zohledňují relativní vliv několika
legovacích prvků (chrómu, molybdenu a dusíku) na odolnost
proti důlkové korozi. Čím vyšší je hodnota PRE, tím vyšší
je odolnost oceli proti lokální korozi. Je však třeba mít na
paměti, že hodnota PRE je pouze velmi hrubý odhad stupně
korozivzdornosti a proto se doporučuje používat ji jen pro
srovnávání, popř. ke klasifikaci různých druhů korozivzdorné
oceli.
V následujícím textu představíme čtyři základní druhy koro-
zivzdorné oceli: ocel feritickou, martensitickou, austenitickou
a ocel vyrobenou duplexním pochodem.

Obr. 1.6.17 Chemické složení korozivzdorné oceli

Chemické složení korozivzdorné oceli [váhová procenta %]

Mikrostruktura Označení % % % % % PRE 5)

EN/AISI/UNS uhlíku max. chrómu niklu molybdenu jiné
Feritická 1.4016/430/ S43000 0,08 16-18 17

Martensitická 1.4057/431/ S43100 0,12-0.22 15-17 1,5-2,5 16

Austenitická 1.4305/303/ S30300 0,1 17-19 8-10 S 0,15-0,35 18

Austenitická 1.4301/304/ S30400 0,07 17-19,5 8-10,5 18

Austenitická 1.4306/304L/ S30403 0,03 18-20 10-12 18

Austenitická 1.4401/316/ S31600 0,07 16,5-18,5 10-13 2-2,5 24

Austenitická 1.4404/316L/ S31603 0,03 16,5-18,5 10-13 2-2,5 24

Austenitická 1.4571/316Ti/ 0,08 16,5-18,5 10,5-13,5 2-2,5 Ti > 5 x uhlík 24

S31635 Ti < 0,70

Austenitická 1.4539/904L/ N08904 0,02 19-21 24-26 4-5 Cu 1,2-2 34

Austenitická 1.4547/ - / 0,02 20 18 6,1 N 0,18-0,22 43

S 31254 3) Cu 0,5-1

Feritická/ 1.4462/ - / 0,03 21-23 4,5-6,5 2,5-3,5 N 0,10-0,22 34

austenitická S32205 2)

Feritická/ 1.4410/ - / 0,03 25 7 4 N 0,24-0,32 43

austenitická S 32750 4)
Mikrostruktura Označení % % % % % PRE
EN/ASTM/UNS uhlíku max. chrómu niklu molybdenu jiné

Austenitická 1) 1.4308/CF8/ J92600 0,07 18-20 8-11 19

Austenitická 1) 1.4408/CF8M/ J92900 0,07 18-20 9-12 2-2,5 26

Austenitická 1) 1.4409/CF3M/ J92800 0,03 18-20 9-12 2-2,5 N max. 0,2 26

Austenitická 1.4584/ - / - 0,025 19-21 24-26 4-5 N max. 0,2 35

Cu 1-3
Feritická/
austenitická 1.4470/CD3MN/ J92205 0,03 21-23 4,5-6,5 2,5-3,5 N 0,12-0,2 35

Feritická/ 1.4517/CD4MCuN/ N 0,12-0,22

austenitická J93372 0,03 24,5-26,5 2,5-3,5 2,5-3,5 Cu 2,75-3,5 38

1)
obsahuje určité množství feritu 2) též známá jako SAF2205 3) též známá jako 254 SMO
4)
též známá jako SAF 2507 5) hodnota odolnosti proti korozi (PRE): Cr% + 3,3xMo% + 16xN%

67
 1. Design
Čast 1.6 of pumps and motors
Materiálové provedení (10)
1.1 Pump construction,

Feritická (magnetická) korozivzdorná ocel

Feritická korozivzdorná ocel je charakterizována celkem
dobrými antikorozními vlastnostmi, velmi dobrou
odolností proti koroznímu praskání pod napětím a střední
houževnatostí. Slabě legovaná feritická korozivzdorná ocel
se používá v mírném prostředí (čajové lžičky, kuchyňské
dřezy, bubny praček atd.), kde je požadavek, aby výrobek
nevyžadoval žádnou údržbu a přitom nerezavěl.
Při použití korozivzdorných ocelí s nízkým obsahem uhlíku
se riziko senzibilace snižuje. Korozivzdorná ocel s nízkým
obsahem uhlíku se označuje EN 1.4306 (AISI 304L) nebo
EN 1.4404 (AISI 316L). Oba tyto druhy korozivzdorné oceli
obsahují 0,03% uhlíku ve srovnání s 0,07% v normálních
korozivzdorných ocelích dle EN 1.4301 (AISI 304) a EN 1.4401
(AISI 316) – viz obr. 1.6.17.

Stabilizované korozivzdorné oceli dle EN 1.4571 (AISI 316Ti)

Martensitická (magnetická) korozivzdorná ocel
Martensitická korozivzdorná ocel je charakterizována
vysokou pevností a omezenou odolností proti korozi.
Martensitické oceli se používají k výrobě pružin, hřídelů,
chirurgických nástrojů a ostrých nástrojů jako jsou nože
a nůžky.
obsahují malé množství titanu. Protože titan má vyšší
afinitu k uhlíku než chróm, je u těchto ocelí tvorba karbidů
chrómu minimální . Obsah uhlíku je u dnes vyráběných ocelí
obecně nízký a také díky snadné dostupnosti ocelí třídy
L došlo k markantnímu snížení používání stabilizovaných
korozivzdorných ocelí.

Austenitická (nemagnetická) korozivzdorná ocel

Austenitická korozivzdorná ocel je nejrozšířenější druh
korozivzdorné oceli, která je charakterizována vysokou
odolností proti korozi, velmi dobrou tvarovatelností,
houževnatostí a svařitelností. Austenitická korozivzdorná
ocel, zejména pak ocel dle norem EN 1.4301 a EN 1.4401, se
používá k výrobě prakticky všech komponentů čerpadel.
Tento druh korozivzdorné oceli lze buď tvářet nebo
odlévat.
Korozivzdorná ocel dle normy EN 1.4305 je jedním
z nejoblíbenějších druhů korozivzdorné oceli zvlášť
vhodných k obrábění. Vzhledem k vysokému obsahu síry
(0,15 až 0,35 váhových procent) vykazuje tato ocel značně
lepší obrobitelnost, bohužel však na úkor své odolnosti
proti korozi. V průběhu let však již byly zavedeny druhy
korozivzdorných ocelí s nízkým obsahem síry zvlášť vhodné
k obrábění, které vykazují současně i vyšší odolnost proti
korozi.
Feriticko austenitická čili duplexní (magnetická)
korozivzdorná ocel
Feriticko austenitická (duplexní) korozivzdorná ocel se
vyznačuje vysokou pevností v tahu, dobrou houževnatostí,
vysokou odolností proti korozi, vynikající odolností proti
koroznímu praskání pod napětím a zejména odolností
proti únavě z koroze.
Feriticko austenitická korozivzdorná ocel se používá hlavně
v aplikacích, které vyžadují vysokou pevnost, vysokou
odolnost proti korozi a malou náchylnost ke koroznímu
praskání pod napětím, popř. kombinaci všech těchto tří
vlastností. Korozivzdorná ocel dle EN 1.4462 nachází široké
uplatnění při výrobě hřídelů a těles čerpadel.

Jestliže se korozivzdorná ocel při svařování na delší dobu

zahřeje na 500°C až 800°C, může chróm vytvářet karbidy
chrómu a v oceli pak může být přítomen určitý obsah
uhlíku. Ten pak bude snižovat schopnost chrómu vytvářet
a udržovat na kovovém povrchu pasivní film, což může mít
za následek vznik mezikrystalové koroze. Tento jev se též
nazývá senzibilace (viz. část 1.6.2).

68
Slitiny niklu
Slitiny na bázi niklu se definují jako slitiny, v nichž je podíl
niklu vyšší než podíl kteréhokoliv jiného legovacího prvku.
Nejdůležitější legovací prvky jsou železo, chróm, měď
a molybden. Tyto prvky umožňují vyrábět širokou škálu
různých slitin. Nikl a slitiny niklu mají schopnost snášet
velký rozsah těžkých provozních podmínek daných různými
faktory, jako je např. korozní prostředí, vysokoteplotní
aplikace, velké namáhání, nebo různými kombinacemi
těchto faktorů.
Slitiny HastelloysTM jsou obchodním označením řady slitin
obsahujících prvky Ni, Mo, Cr a Fe. Slitiny na bázi niklu,
jako např. InconelTM, Alloy 625, HastelloysTM C-276 a C-
22 vykazují vysokou odolnost proti korozi; nepodléhají
důlkové ani spárové korozi v mořské vodě s malou rychlostí
proudění a při vysokých rychlostech proudění se u nich
neprojevuje eroze.
Cena slitin na bázi niklu je omezujícím faktorem pro
použití těchto slitin v některých provozních aplikacích.
Slitiny niklu se dodávají jak v tvářeném tak i v litém stavu.
Jejich odlévání je však obtížnější než odlévání běžných
slitin uhlíkových a korozivzdorných ocelí. Slitiny niklu se
používají zejména k výrobě součástek čerpadel určených
k nasazení v chemických průmyslových provozech.
Slitiny mědi
Čistá měď má výborné tepelné a elektrické vlastnosti, je
však velmi měkká a tvárná.
Přidáme-li měď do slitin, dostaneme různé lité a tvářené
materiály, které jsou vhodné pro výrobu čerpadel, potrubí,
fitinků, tlakových nádob a pro mnoho námořních, elektro-
technických a strojírenských aplikací
Běžné druhy slitin mědi
Materiál Hlavní legovací prvky [váhových procent]
Zinek Cín Nikl Měď
Mosaz zbytek
Červený kov
(dělovina) zbytek
Bronz zbytek
Kupronikl zbytek
1) Ke zlepšení obrobitelnosti může být použito jako legovací prvek olovo.
2) Ke zvýšení pevnosti je možno slévat bronz s hliníkem.
Obr. 1.6.18 Běžné druhy slitin mědi
Mosaz je nejvíce používaná slitina mědi vzhledem k její
nízké ceně, jednoduché a nenákladné výrobě a snadné
obrobitelnosti. Mosaz jako taková však vykazuje oproti
bronzu menší pevnost a nesmí se používat v prostředí,
které způsobuje odzinkování (viz „selektivní koroze“).
Červený kov, bronz a zejména kupronikl mají ve srovnání
s litinou vysokou odolnost vůči chloridům v agresivních
kapalinách, jako např. v mořské vodě. V takovém prostředí
není použití mosazi vhodné právě s ohledem na její
tendenci k odzinkování.
Všechny slitiny mědi vykazují špatnou odolnost proti
působení alkalických kapalin (s vysokým pH), čpavku
a sirníků a jsou navíc náchylné k erozi. Mosaz, červený kov
a bronz se hojně používají k výrobě ložisek, oběžných kol
a těles čerpadel.
69
 1. Design
Čast 1.6 of pumps and motors
Materiálové provedení (10)
1.1 Pump construction,

Hliník
Titan
Označení Hlavní legovací prvek Třídy titanu Charakteristiky Atributy
dle ASTM slitin
řada 1000 Nelegovaný (čistý) > 99% Al
Hlavní legovací prvek je měď, i když mohou být Třída 1, 2, 3, 4 Třídy CP Odolnost proti korozi,
řada 2000 se zvýšeným jednoduchá výroba
použity i jiné prvky (hořčík)
obsahem kyslíku a snadná svařitelnost
řada 3000 Hlavní legovací prvek je mangan
Třída 7, 11 Třídy CP Zvýšená odolnost proti korozi
řada 4000 Hlavní legovací prvek je křemík s přídavkem v redukčních kyselinách
paladia a proti spárové korozi.
řada 5000 Hlavní legovací prvek je hořčík
Třída 5 Slitina „Workhorse“ vykazující
řada 6000 Hlavní legovací prvky jsou hořčík a křemík
vysokou pevnost. Hojně se
Hlavní legovací prvek je zinek, i když mohou být používá v leteckém průmyslu
řada 7000
použity i jiné prvky jako měď, hořčík, chróm a zirkon
CP = commercial pure (obchodní čistota) (obsah titanu vyšší než 99,5%)
Obr. 1.6.20 Třídy titanu a charakteristiky slitin
řada 8000 Jiné prvky (včetně cínu a některých sloučenin lithia)

Obr. 1.6.19 Hlavní legovací prvky pro hliník

Čistý hliník je lehký a měkký kov o hustotě, která činí asi jednu
třetinu hustoty oceli. Čistý hliník má vysokou elektrickou
a tepelnou vodivost. Nejběžnější legovací prvky jsou křemík
(silumin), hořčík, železo a měď. Křemík zvyšuje slévatelnost
materiálu, měď zase zvyšuje jeho obrobitelnost a hořčík
zvyšuje jeho odolnost proti korozi a pevnost.
Zřejmou výhodou hliníku je, že materiál vytváří na povrchu
přirozenou cestou ochranný film oxidu a vykazuje tak vysokou
odolnost proti atmosférické korozi. Patřičná povrchová úprava,
jako např. eloxování, může tuto vlastnost dále zlepšit. Slitiny
hliníku se hojně používají u konstrukcí, které vyžadují použití
materiálů vykazujících velkou pevnost a nízkou hmotnost
jako je tomu např. při výrobě dopravních prostředků. Použití
hliníku při výrobě vozidel a letadel znamená výrazné snížení
hmotnosti a spotřeby energie.
Na druhé straně má však hliník určitou nevýhodu v tom, že není
stabilní při nízkých nebo vysokých hodnotách pH v prostředí,
kde jsou přítomny chloridy. Vzhledem k této nepříznivé
vlastnosti, není hliník vhodný pro použití v aplikacích, kde
by přicházel do styku s vodnými roztoky, zejména tam, kde
se jedná o velké průtoky. To je dále umocněno skutečností,
že hliník je reakční kov, tj. nachází se v dolní části stupnice
galvanické řady (viz. galvanická koroze) a může tedy být
snadno napaden galvanickou korozí, jestliže bude připojen na
ušlechtilejší kovy a slitiny.
Čistý titan vykazuje nízkou hustotu, je poměrně dobře
tvárný a má relativně malou pevnost. Jestliže však přidáme
omezené množství kyslíku, pevnost titanu se zvýší
a vzniknou třídy tzv. „obchodně čistého titanu“. Přidáním
různých legovacích prvků, jako např. hliníku a vanadu, se
pevnost titanu výrazně zvýší, ovšem na úkor jeho tvárnosti.
Slitina titanu s hliníkem a vanadem (Ti-6Al-4V) se nazývá
„Workshouse“. Tato slitina se používá k výrobě mnoha
leteckých a raketových motorů a komponentů letadel.
Protože titan je velmi drahý materiál, nepoužívá se dosud
ve větší míře k výrobě komponentů čerpadel.
Titan je vysoce reakční materiál. Stejně tak jako
u korozivzdorné oceli závisí odolnost titanu proti korozi
na vytvoření ochranné povrchové vrstvičky oxidu. U titanu
však má tato povrchová vrstvička mnohem větší ochranný
efekt než u korozivzdorné oceli.Titan se proto osvědčuje
mnohem lépe než korozivzdorná ocel v provozních
aplikacích spojených s mořskou vodou, mokrým chlorem
nebo organickými chloridy, které jsou příčinou důlkové
a spárové koroze.

70
1.6.4 Keramika
Keramické materiály jsou definovány jako anorganické,
nekovové materiály, které mají charakteristickou krystalickou
strukturu. Jsou tvořeny kovovými a nekovovými prvky.
Z chemického hlediska je běžná technické keramika oxid
hlinitý (Al203), karbid křemíku (SiC), karbid wolframu (WC)
a nitrid křemíku (Si3N4).
Keramika je vhodná pro aplikace, které vyžadují vysokou
tepelnou stabilitu, vysokou pevnost, vysokou odolnost proti
opotřebení a vysokou korozivzdornost. Nevýhodou keramiky
je malá tvárnost a značný sklon k lámavosti (tzv. křehký
lom). Keramické materiály se používají hlavně k výrobě
ložisek a styčných těsnicích ploch hřídelových ucpávek.
1.6.5 Plasty
Zkratka Název polymeru
PP Polypropylén
PE Polyetylén
PVC Polyvinylchlorid
PEEK Polyetheretherketon
PVDF Polyvinylidenfluorid
PTFE* Polytetrafluoroetylen
* Obchodní název „Teflon“®
Obr. 1.6.21 Přehled názvů polymerů
Některé plasty jsou deriváty přírodních substancí, jako
např. látek rostlinného původu, avšak většinou se vyrábějí
synteticky. Tyto jsou známy jako syntetické plasty. Většina
syntetických plastů se vyrábí ze surové nafty, k jejich
výrobě se však používá také uhlí a zemní plyn.
Existují dva základní druhy plastů – termoplasty a termosety
(teplem tvrditelné plasty). Termoplasty jsou celosvětově
nejrozšířenějším druhem plastů.
Plasty obsahují často aditiva, která dávají základnímu
materiálu další vlastnosti. Plasty lze dále vytvrzovat
skelnými nebo jinými vlákny. Tyto plasty obsahující aditiva
a vlákna se rovněž nazývají kompozita.
Příklady aditiv přidávaných do plastů:
• anorganická plnidla zvyšující mechanickou pevnost
• chemické stabilizátory, např. antioxidanty
• změkčovadla
• samozhášecí přísady
Termoplasty
Termoplastové polymery jsou tvořeny dlouhými molekulami
polymerů, které nejsou navzájem spojeny, tj. nemají
vzájemné příčné vazby. Termoplasty se často dodávají ve
formě granulí. Po jejich zahřátí je pak možno vyrábět různé
výrobky např. formováním a protlačováním.
Termoplasty se dodávají v celé řadě variant v rozsahu od
levných obchodních značek (např. PE, PP, PVC) až po drahé
plasty pro použití ve strojírenství (např. PEEK) a chemicky
resistentní fluoropolymery (např. PTFE, PVDF). PTFE je jeden
z mála termoplastů, které nelze zpracovávat tavením.
Termoplasty se v hojné míře používají k výrobě těles čerpadel
nebo jako obložení vnitřních stěn potrubí a vnitřních částí
čerpadel.
Termosety
Termosety po zahřátí trvale tvrdnou, neboť jejich příčná
vazba brání ohýbání a otáčení. Příčné vazby se u termosetů
dosahuje při výrobě, kdy se používají patřičné chemikálie,
teplo nebo záření. Tento výrobní proces se nazývá vytvrzování
nebo vulkanizace. Termosety jsou tvrdší, rozměrově
stabilnější a křehčí než termoplasty a navíc je nelze znovu
přetavovat. Z důležitých termosetů můžeme jmenovat
epoxidy, polyestery a polyuretany. Termosety se mimo jiné
používají k tvorbě povrchových ochranných povlaků.
Lineární polymerové řetězce
Termoplasty
Rozvětvené polymerové řetězce
Elastomery
Polymerové řetězce se slabou síťovou strukturou
Termosety
Polymerové řetězce se silnou síťovou strukturou
Obr. 1.6.22 Různé druhy polymerů
71
 1. Design
Čast 1.6 of pumps and motors
Materiálové provedení (10)
1.1 Pump construction,

1.6.6 Technická pryž Etylenpropylenová pryž (EPDM)

Etylénpropylen vykazuje vynikající odolnost vůči vodě,
Příklad
Zkratka Common types of copper alloys
Běžný název obchodního kterou si udržuje v při vyšších teplotách až cca 120 – 140°C.
názvu
Tento druh pryže má dále dobrou odolnost proti kyselinám,
NBR Nitrilová pryž Buna-NR
silným alkáliím a vysoce polárním kapalinám jako je např.
EPDM, EPM Etylenpropylenová pryž NordelR metanol a aceton. Na druhé straně však má velmi malou
FKM Fluoroelastomery VitonR odolnost proti minerálním olejům a motorové naftě.
MQ, VMQ, PMQ, FMQ Silikonová pryž SilopreneR
Fluoroelastomery (FKM)
ChemrazR
FFKM Perfluoroelastomery
KalrezR
Fluoroelastomery zahrnují širokou skupinu pryží odolných
vůči olejům, motorové naftě a celé řadě chemikálií včetně
Obr. 1.6.23 Druhy technické pryže
nepolárních rozpouštědel. Pryže FKM vykazují vynikající
odolnost ve vysokoteplotních provozních aplikacích (až
Název technická pryž zahrnuje pryž přírodní i syntetickou. 200°C v závislosti na třídě pryže), kde přicházejí do styku
Pryže (neboli elastomery) jsou elastické polymery tvořící se vzduchem a různými druhy olejů. Pryže FKM mají
dlouhé řetězce, jejichž základní délku lze několikrát zvětšit, omezenou odolnost vůči vodní páře, horké vodě, meta-
načež rychle nabývají opět své původní rozměry, jakmile aplik- nolu a jiným vysoce polárním kapalinám. Dále má tento
ovaná síla přestane působit. Pryže mají síťovou strukturu (vul- druh pryže malou odolnost vůči aminům, silným alkáliím
kanizace), avšak tato struktura musí mít nízkou hustotu – viz a mnoha freonům. Existují standardní a speciální třídy
obr. 1.6.22. Právě tato příčná vazba dává pryžím jejich elasticitu této pryže, přičemž speciální pryže vykazují také speciální
a gumovitost – tedy vlastnosti příznačné pro tyto materiály. vlastnosti jako např. lepší odolnost vůči nízkým teplotám
Díky své elasticitě jsou pryže resilientní a jsou tak vhodné pro a chemikáliím.
použití např. jako těsnicí materiály. Z pryže se vyrábějí různé
Silikonová pryž (Q)
komponenty čerpadel, např. těsnicí kroužky a O-kroužky (viz
Silikonové pryže mají výborné vlastnosti jako např.
Část 1.3 týkající se hřídelových ucpávek). V této části popíšeme
stlačitelnost v širokém teplotním rozsahu (od –60°C do
blíže různé druhy pryže a jejich vlastnosti ve vztahu k teplotě
200°C na vzduchu), vynikající elektroizolační vlastnosti. Tyto
a odolnosti proti různým skupinám kapalin.
pryže také nejsou toxické. Silikonové pryže jsou dále odolné
vůči vodě, některým kyselinám a oxidačním chemikáliím.
Na druhé straně nejsou vhodné pro použití s koncentro-
Nitrilová pryž (NBR)
vanými kyselinami, alkáliemi a rozpouštědly. Obecně lze
Nitrilová pryž je levný materiál, který při teplotách kolem
říci, že tyto druhy pryže mají malou odolnost vůči olejům
100°C vykazuje vysokou odolnost proti olejům a motorové
a motorové naftě. Odolnost silikonové pryže FMQ vůči
naftě. Existují nitrilové pryže různých jakostních tříd – vyšší
olejům a motorové naftě je však lepší než u silikonových
obsah akrylonitrilu (ACN) u nich znamená vyšší odolnost
pryží MQ, VMQ a PMQ.
proti olejům, ale nižší elasticitu při nízkých teplotách.
Nitrilové pryže vykazují vysokou resilienci, vysokou odol-
Perfluoroelastomery (FFKM)
nost vůči opotřebení, avšak pouze střední pevnost. Dále
Perfluoroelastomery mají vysokou chemickou odolnost,
mají tyto pryže jen omezenou odolnost vůči vlivům
která je téměř srovnatelná s odolností PTFE (polytetra-
povětrnosti a také malou odolnost proti rozpouštědlům.
flouroetylénu, např. TeflonR). Mohou se používat i při vys-
Obecně lze tyto pryže používat při teplotách do –30°C,
okých teplotách, avšak jejich nevýhodou je obtížná zpra-
přičemž některé jejich druhy lze úspěšně aplikovat i při
covatelnost, vysoká nákladnost a omezená použitelnost
nižších teplotách.
v nízkoteplotních aplikacích.

72
1.6.7 Ochranné povlaky

Ochranné povlaky, ať již kovové nebo nekovové (anor-

ganické) nebo organické, aplikované na povrch kovu Srovnání galvanické a bariérové ochrany proti korozi
představují obecnou formu ochrany kovů proti korozi.
Hlavní funkcí ochranných povrchových povlaků (s výjimkou
galvanického pokovování např. zinkem) je zajištění účinné
bariéry mezi kovem (substrátem) a jeho okolím. Aplikace
ochranného povlaku tak umožňuje používat normální ocel
nebo hliník namísto dražších materiálů. V následující části
Pomalá galvanická (elektrolytická) Ocel potažená ušlechtilejším
této příručky budeme zkoumat možnosti prevence koroze koroze obětního ochranného kovem, např. niklem, koroduje
právě pomocí různých ochranných povlaků: povlaku zinku chrání při poškození ochranného
ocelový substrát. povlaku rychleji.
kovových a nekovových (anorganických) povlaků a organ-
ických povlaků. Obr. 1.6.24 Srovnání galvanické a bariérové ochrany proti korozi

Kovové povlaky
Kovové povlaky mající nižší jakost než substrát
Zinkování se běžně používá k ochraně ocelových konstrukcí
proti atmosférické korozi. Zinek zde plní dvě funkce: působí
jako ochranná bariéra a zajišťuje galvanickou ochranu.
Pokud dojde k obnažení určité části oceli, dojde k tzv.
pomalé preferenční korozi ochranné zinkové vrstvy,
která zamezí korozi ocele. Uvedená preferenční ochrana
se také nazývá katodová ochrana. Je-li poškození malé,
zaplní produkty ochranné koroze zinku obnaženou plochu
substrátu a zastaví tak postup koroze.

Kovové povlaky mající vyšší jakost než substrát

Elektrické pokovování oceli niklem a chrómem je příkladem
aplikace kovových povlaků, které jsou ušlechtilejší než
substrát. Na rozdíl od galvanických ochranných povlaků,
u nichž dochází k preferenční korozi v blízkosti obnažených
částí základního kovu, může případná mezera či poškození
vzniklé v ochranném povlaku niklu nebo chrómu vést
k okamžitému napadení základního kovu korozí.

73
 1. Design
Čast 1.6 of pumps and motors
Materiálové provedení (10)
1.1 Pump construction,
<

Nekovové povlaky Barevné nátěry

(anorganické povlaky)
Konverzní povlaky jsou důležitou kategorií nekovových
(anorganických) ochranných povlaků.
Konverzní povlaky
Konverzní povlaky se vytvářejí řízenou korozní reakcí
substrátu v okysličeném roztoku. Dobře známé příklady
konverzních povlaků jsou eloxování nebo chromátování
hliníku a fosfátování oceli. Eloxování je používá zejména
k povrchové ochraně hliníku, zatímco chromátování a fosfá-
tování se obvykle aplikuje jako předúprava před barevným
nátěrem. Kromě toho, že zajišťuje lepší přilnavost barvy,
je chromátování a fosfátování důležitým faktorem při pre-
venci rozšiřování koroze pod vrstvami barevného nátěru.
Jak již bylo zmíněno výše, představují barevné nátěry
důležitou kategorii ochranných organických povlaků.
Tabulka na obr. 1.6.25 ukazuje několik druhů ochran-
ných organických povlaků. Typický barevný nátěr obsa-
huje polymerní pojiva, rozpouštědla, pigmenty a aditiva.
Z ekologických důvodů jsou organická rozpouštědla ve
stále větší míře nahrazována vodou nebo jsou jednoduše
vyloučena, viz např. práškové povlaky. Kovové konstrukce
opatřené barevným nátěrem, obvykle mají na vrstvě zák-
ladního nátěru, který je v přímém kontaktu s kovem, ještě
dvě nebo více vrstev krycí barvy.

Organické povlaky

Organické povlaky obsahují organické sloučeniny a dodáva-

jí se v různých typových variantách. Organické povlaky se Běžné organické nátěry z fyzikálního hlediska
aplikují na kovové povrchy nástřikem, ponorem, nanášením
Druh Na bázi Na bázi Práškový Dvousložková
štětcem, obkládáním nebo elektrolýzou (nanášením pryskyřice rozpouštědel vody povlak kapalina
povlaku elektrickým proudem), přičemž finální povlak
Akrylová X X X
vyžaduje nebo nemusí vyžadovat vytvrzení proteplováním. Alkydová X X
Jak termoplastické povlaky, jako např. polyamid, polypro- Epoxydová X X X X
pylen, polyetylén, PVDF a PTFE, tak i elastomerové pov- Polyesterová X X X
Polyuretanová X X X X
laky se aplikují na kovové substráty s cílem zkombinovat
Vinylová X X X
mechanické vlastnosti kovu chemickou odolností plastů.
Daleko nejrozšířenější ochranné organické povlaky jsou Obr. 1.6.25 Běžné organické nátěry z fyzikálního hlediska
však barevné nátěry.

74
Kapitola 2 Instalace a odečet výkonových parametrů

Část 2.1 Instalace čerpadla

2.1.1 Instalace nových čerpadel

2.1.2 Výměna stávajících čerpadel
2.1.3 Průtok potrubím u instalace s jedním čerpadlem
2.1.4 Omezení provozní hlučnosti a vibrací
2.1.5 Hladina akustického tlaku (L)

Část 2.2 Výkonové parametry čerpadla

2.2.1 Hydraulické pojmy

2.2.2 Elektrotechnické pojmy
2.2.3 Vlastnosti čerpaných kapalin
Část 2.1
Instalace čerpadla
Volba čerpadla pro danou konkrétní instalaci
provedená na základě odborné konzultace
má mnohem větší cenu než volba čerpadla
provedená pouhým odhadem. Čím větší
čerpadlo, tím vyšší jsou také náklady
spojené s jeho pořízením, instalací,
uvedením do provozu, provozováním
a údržbou – zejména pak celkové náklady za
dobu životnosti čerpadla (LCC). Základními
kritérii správné volby čerpadla jsou široké
možnosti dané výrobním programem
v kombinaci s doporučeními povolaného
odborníka, jakož i nabídka poprodejního
servisu. Následující rozbor, doporučení
a pokyny mají sloužit pouze pro orientaci
u všech instalací, vztahují se však spíše na
střední a velké soustavy. Níže uvádíme naše
doporučení pro dva typy instalací.
2.1.1 Instalace nových čerpadel
• Pokud nebylo ještě vyprojektováno
potrubí, můžeme při výběru příslušného
typu čerpadla vycházet z jiných kritérií
pro základní volbu jako jsou účinnost,
investiční náklady nebo celkové náklady
za dobu provozní životnosti čerpadla (LCC).
O těchto aspektech tato část příručky
nepojednává. Obecná pravidla, která zde
jsou uvedena, se však týkají rovněž potrubí,
které dosud nebylo projekčně zpracováno.
• Jestliže je potrubí již projekčně zpracováno,
budou pro volbu nového čerpadla platit
stejná pravidla jako při výměně stávajícího
čerpadla v dané soustavě.
76
2.1.2 Výměna stávajících čerpadel
Optimální volbu nového čerpadla jako náhradu za staré čerpadlo ve stáva-
jící soustavě můžete snáze provést při respektování pravidel uvedených
v následujících pěti krocích:
Předběžná kontrola soustavy by měla zahrnovat následující body:
• Základní směrování proudění čerpaného média soustavou – vstupní
a výstupní potrubí v rámci dané budovy vedené z podlahy, podélně při
podlaze nebo ze stropu.
• Specifická potrubí v místě instalace, např. vhodné pro instalaci čerpadla
in-line, s axiálním vstupem, situování sacího a výtlačného potrubí.
• Disponibilní prostor – šířka, hloubka a výška.
• Přístupnost ve spojení s montáží a údržbou, např. situování přístupových
dveří.
• Možnost využití zvedacího zařízení nebo alternativně dostupnost tako-
vého zařízení.
• Druh podlahy, např. podlahová konstrukce na terénu nebo podlaha nad
suterénem.
• Stávající základy.
• Stávající elektrická instalace.
Instalace stávajícího čerpadla
• Výrobce, typ, specifikace včetně původního provozního bodu, hřídelové
ucpávky, materiálového provedení, těsnicích elementů a způsobu
řízení.
• Historie, např. životnost, prováděná údržba.
Požadavky na instalaci nového čerpadla
• Požadovaná zlepšení a výhody.
• Nová kritéria pro výběr včetně provozních bodů, provozní doby, teplot,
tlaku a specifikace čerpané kapaliny.
• Požadavky na dodavatele čerpadla, např. dostupnost náhradních dílů.
Konzultace s odborníky
• Základní změny mohou přinášet krátkodobé či dlouhodobé výhody,
popř. obojí, a tyto musejí být dokladovány, např. úspory při montáži,
nižší celkové náklady za dobu životnosti čerpadla (LCC), menší zatížení
okolního prostředí co se týká např. hluku a vibrací, jakož i přístupnost
stanoviště čerpadla za účelem provádění údržby.
Volba nového čerpadla
• Volba nového čerpadla musí vycházet ze seznamu priorit odsouh-
laseného zákazníkem.
Při výběru vhodného čerpadla a v průběhu konzultací stran jeho instalace
je důležité vzít do úvahy dvě základní oblasti: schéma průtoku čerpaného
média danou trubní soustavou a možnosti redukce provozní hlučnosti
a vibrací. Těmito dvěma oblastmi se budeme zabývat na následujících
stranách této příručky.
2.1.3 Průtok média potrubím u instalace s jedním čerpadlem

Údaje v tabulce na obr. 2.1.1 se vztahují k instalaci s jedním čerpadlem. U paralelních instalací hraje při volbě čerpadel hlavní
roli dobrá přístupnost jejich provozních stanovišť.

Důležitým kritériem je použití co nejjednoduššího potrubí s co nejmenším počtem oblouků.

Hodnocení:
nejlepší volba
vhodná volba
nejméně vhodná volba
nevhodná volba

Typ čerpadla

Potrubí A. Čerpadlo in-line B. Čerpadlo s axiálním C. Čerpadlo s axiálním

v monobloku vstupem v monobloku vstupem se spojkou
(horizontální či horizontální či pouze horizontální
vertikální montáž) vertikální montáž) montáž)
K čerpadlu: Od čerpadla:
Podélně při podlaze nejlepší volba vhodná volba vhodná volba

Do podlahy nejlepší volba vhodná volba vhodná volba

Podélně
při podlaze Do stropu vhodná volba nejlepší volba nejlepší volba

Podélně při podlaze vhodná volba nejlepší volba nejméně vhodná volba

Do podlahy vhodná volba nejlepší volba nejméně vhodná volba

Z podlahy
Do stropu vhodná volba nejlepší volba nejlepší volba

Podélně při podlaze nejlepší volba nejméně vhodná volba nejméně vhodná volba

Do podlahy nejlepší volba vhodná volba vhodná volba

Ze stropu
Do stropu vhodná volba nejlepší volba nejlepší volba

Nástěnná Nástěnná nejlepší volba vhodná volba nevhodná volba

montáž montáž

Obr. 2.1.1 Potrubí a typ čerpadla

77
Část 2.1
Instalace čerpadla

Přístupnost hraje důležitou roli při posuzování vhodnosti

zvoleného čerpadla pro případ zamýšlené instalace
několika čerpadel v paralelním zapojení. Při použití čerpadel
v uspořádání in-line není přístup na stanoviště těchto
čerpadel vždy snadný s ohledem na instalované potrubí
– viz obr. 2.1.2. Jak plyne z obr. 2.1.3, je přístupnost snazší,
jestliže se jedná o instalaci čerpadel s axiálním vstupem.

Obr. 2.1.2
Tři čerpadla in-line v paralelním zapojení;
2.1.4 Omezení provozní hlučnosti potrubí omezuje přístup k čerpadlům za účelem provádění údržby
a vibrací

K dosažení optimálního provozu a minimalizace provozní

hlučnosti a vibrací může být v určitých případech na
místě použití tlumicích podložek. Z obecného hlediska
je toto vždy třeba zvážit u čerpadel s motory o výkonu
nad 7,5 kW. Motory menších velikostí mohou však při
provozu způsobovat rovněž nežádoucí hluk a vibrace.
Provozní hlučnost a vibrace vznikají otáčením rotujících
částí v motoru a v čerpadle, jakož i průtokem čerpané
kapaliny v potrubí, armaturách a v tvarovkách. Dopad
na okolní prostředí závisí na provedení instalace a stavu Obr. 2.1.3
Tři čerpadla s axiálním vstupem; snazší přístup
celé připojené soustavy. Níže uvádíme tři různé možnosti k čerpadlům za účelem provádění údržby
omezení provozní hlučnosti a vibrací instalovaného
čerpadla, tj. použití vhodného základu, použití tlumicích
Podlaha
podložek a instalace kompenzátoru. Zpevněný
terén

Základ
Konstrukce podlahy je možno rozdělit do dvou skupin: Fig. 2.1.4: Podlaha na terénu
podlahová konstrukce na terénu nebo podlaha např. nad Podlaha

suterénem.
Přízemí

Podlaha na terénu – minimální riziko vzniku provozní Suterén

Stěna
hlučnosti vzhledem k špatným podmínkám pro přenášení
vibrací – viz obr. 2.1.4.

Podlaha např. nad suterénem – riziko zesilování provozní

hlučnosti podlahou. Suterén zde může působit jako
rezonanční skříň – viz obr. 2.1.5. Podlaha
Zpevněný
terén
Čerpadlo musí být umístěno na rovné a pevné ploše.
Existují čtyři základní způsoby instalace pro zmíněné dva
druhy podlahové konstrukce: instalace přímo na podlahu,
instalace na sokl, instalace na plovoucí sokl a instalace na Obr. 2.1.5 Podlahová konstrukce nad suterénem

základ s použitím tlumicích podložek.

78
 Obr. 2.1.6
Instalace na podlahu Instalace na
Přímá instalace na podlahu, čímž je dáno riziko přímého podlahu

přenášení vibrací – viz obr. 2.1.6.

Podlaha Základová deska Čerpací agregát

Instalace na sokl
Sokl je vlitý přímo do podlahy a proto je riziko přenášení
vibrací stejné jako v případě instalace na podlahu – viz obr.
2.1.7.
Obr. 2.1.7
Instalace na sokl

Podlaha Sokl Základová Čerpací

deska agregát

Instalace na plovoucí sokl

Uložení na přechodovém materiálu, např. na písku,
proto menší riziko přenášení vibrací – viz obr. 2.1.8.
Obr. 2.1.8
Instalace na
plovoucí základ

Podlaha Písek Sokl Základová Čerpací

deska agregát
Instalace na základ s použitím tlumicích podložek
Optimální řešení s regulovaným přenášením vibrací
– viz obr. 2.1.9.
Obr. 2.1.9
Instalace na základ
Hmotnost betonového základu má zpravidla činit 1,5 s použitím tlumicích
násobek hmotnosti čerpadla. Tato hmotnost je nutná podložek
k zajištění správné funkčnosti tlumicích podložek při
nízkých otáčkách čerpadla.
Podlaha

Tlumicí Základ Základová Čerpací

podložky deska agregát

Čerpací agregát

Obr. 2.1.10
Stejná pravidla
pro instalaci
na základ platí
i pro vertikální
čerpadla in-line Základ

Tlumicí podložky
Podlaha

79
Část 2.1
Instalace čerpadla

Tlumicí podložky

Volba správných tlumicích podložek vyžaduje znalost

následujících veličin:

• síly působící na tlumicí podložku

• otáčky motoru při zohlednění případné Kompenzátor
Základ

otáčkové regulace Čerpací agregát

• požadovaný tlumicí efekt v %
(doporučená hodnota je 70%)

Volba správných tlumicích podložek bude u různých instalací

různá, přičemž výběr nepatřičných tlumicích podložek Základová
deska
může v určitých případech vibrace ještě zvýšit. Velikost Tlumicí
tlumicích podložek by měl proto stanovit dodavatel. podložky

Podlaha
V případě instalace čerpadel s použitím tlumicích podložek
musí být vždy použity kompenzátory, které je třeba umístit
na sacím i výtlačném potrubí čerpadla. Kompenzátory zde Obr. 2.1.11
mají vyloučit riziko, že čerpadlo zůstane po provedené Instalace s kompenzátory, tlumicími podložkami a pevným potrubím
montáži „viset“ v připojovacích přírubách.

Kompenzátory

Kompenzátory se používají za účelem:

• absorpce dilatací / kontrakcí v potrubí způsobovaných

změnami teploty kapaliny,
• redukce mechanického pnutí ve spojení s tlakovými
vlnami v potrubí,
• izolace mechanické hlučnosti v potrubí (neplatí pro
kovové vlnovcové kompenzátory)

Kompenzátory se nesmějí používat jako prvky pro

vyrovnávání nepřesností vzniklých při instalaci potrubí jako
např. středové odchylky nebo porušení souososti u přírub.

Kompenzátory nutno instalovat ve vzdálenosti od čerpadla

rovnající se minimálně 1 až 1,5 násobku průměru potrubí
DN na sací i na výtlačné straně. Dodržení tohoto pravidla
zabraňuje vzniku turbulencí v kompenzátoru, zajišťuje lepší
podmínky na sání čerpadla a minimalizuje tlakové ztráty na
výtlačné straně čerpadla (>5 m/s). Při vysokých rychlostech
proudění vody (>5 m/s) je nejlépe použít větší kompenzátory
odpovídající danému potrubí.

80
Na obr. 2.1.12 - 2.1.14 jsou uvedeny příklady kompenzátorů
s pryžovým vlnovcem se spojovacími tyčemi nebo bez
spojovacích tyčí. Obr. 2.1.12
Kompenzátory s pryžovým
Kompenzátory se spojovacími tyčemi se mohou používat vlnovcem se spojovacími
tyčemi•
k minimalizaci sil, které samy způsobují. Tento druh
kompenzátorů se doporučuje používat u velikostí nad DN
100. Kompenzátor bez spojovacích tyčí bude vytvářet síly
Obr. 2.1.13
působící na příruby čerpadla. Tyto síly se pak přenášejí na Kompenzátory
vlastní čerpadlo a na potrubí. s pryžovým
vlnovcem bez
spojovacích tyčí
Potrubí musí být fixováno tak, aby nepůsobilo namáhání
kompenzátorů a čerpadla – viz obr. 2.1.11. Fixační body
se musejí nacházet vždy co nejblíže kompenzátorům.
Dodržujte předpisy dodavatele kompenzátorů. Obr. 2.1.14
Kompenzátory
s kovovým vlnovcem
Při teplotách vyšších než 100°C kombinovaných s vysokým
se spojovacími tyčemi
tlakem se dává často přednost použití kompenzátorů
s kovovým vlnovcem vzhledem k menšímu riziku prasknutí
těchto kompenzátorů.

2.1.5 Hladina akustického tlaku (L)

Lp (dB)
Práh bolesti
Hladina akustického tlaku (provozní hlučnost) dané 120
Práh slyšitelnosti
soustavy se měří v decibelech (dB). Provozní hlučnost je 100
nežádoucím jevem. Měření její úrovně lze provádět třemi
80 Hudba
způsoby:
60
Mluvené slovo
1. Měření tlaku – Lp : Tlak vzduchových vln 40
2. Měření síly – LW : Síla zvuku 20
3. Měření intenzity - LI: Síla na m2 (tato publikace o ní
0
nepojednává)
20 50 100 200 500Hz 1 2 5 10 20kHz
Kmitočet
Tyto tři hodnoty nejsou přímo srovnatelné, avšak lze mezi kHz
Obr. 2.1.15 Srovnání prahu slyšitelnosti a kmitočtu
nimi provádět kalkulace na základě příslušných norem.
Platí zde zpravidla tyto základní vztahy:

pro menší čerpadla, např. 1,5 kW: Lw = LP + 11 dB

pro větší čerpadla, např. 110 kW: Lw = LP + 16 dB

81
Část 2.1
Instalace čerpadla

Směrnice EU pro oblast strojírenství předepisuje, že

provozní hlučnost musí být uváděna jako akustický tlak,
jestliže je její hodnota nižší než 85 dB(A) a jako akustický
výkon, jestliže je její hodnota vyšší než 85 dB(A).

Hlučnost je subjektivní veličina, která závisí na stavu

sluchu té které osoby, např. mladý a starý člověk. Shora
uvedená měření proto platí ve vztahu k vnímavosti
„standardního“ lidského ucha – viz obr. 2.1.15. Toto vážení
je známé jako zjišťování relevance A (db(A)), vyjádřené
jako např. LpA, přičemž příslušná měření jsou vztažena Obr. 2.1.16 Křivka relevance A
na kmitočet. V některých případech má tato relevance
stoupající tendenci, v jiných zase tendenci klesající. Jsou
též známy jiné relevance označované B a C, které se však
používají k jiným účelům, jimiž se v této příručce nebudeme
zabývat.

V případě, kdy jsou v provozu dvě nebo více čerpadel, lze

hladinu hluku vypočítat. Pokud se jedná o čerpadla, která
vykazují stejnou hlučnost, vypočítáme celkovou hladinu
hluku tak, že připočteme hodnotu z obr. 2.1.17, např. 2 .
čerpadlo rovná se Lp + 3dB, 3 . čerpadlo rovná se Lp + 5
dB. Jestliže předmětná čerpadla vykazují různou hlučnost,
můžeme připočíst hodnoty z obr. 2.1.18.

Ukazatele úrovně hluku je za normálních okolností možno

interpretovat jako volné praktické podmínky vztažené Obr. 2.1.17 Zvýšení celkové hladiny akustického tlaku
k odrazné ploše, což znamená úroveň hluku na tvrdé při zařazení stejných zdrojů hluku
podlaze beze stěn. Zaručování hodnot v určité specifickém
prostoru ve specifickém potrubním systému je obtížné,
neboť tyto hodnoty jsou mimo sféru ovlivnitelnou
výrobcem. Určité podmínky by mohly mít negativní dopad
(zvýšená úroveň hluku) nebo také pozitivní dopad na
úroveň hluku. K vyloučení nebo snížení negativních dopadů
lze dát určitá doporučení stran způsobu instalace čerpadla
a provedení jeho základu.

Statistické hodnoty:

Zvýšení o Vnímáno jako:

+ 3dB sotva postřehnutelné
+ 5dB jasně postřehnutelné
+10dB dvojnásobná hlasitost
Obr. 2.1.18 Zvýšení celkové hladiny akustického tlaku
při zařazení různých zdrojů hluku.

82
Část 2.2
Výkonové parametry čerpadla

Jestliže kontrolujeme čerpadlo, je hned několik věcí, na které

se musíme zaměřit. Kromě kontroly fyzického stavu samot-
ného čerpadla musíme např. také zkontrolovat, zda není
zrezivělé nebo zda nevykazuje abnormální provozní hlučnost.
Dále musíme znát celou řadu hodnot, abychom byli schopni
konstatovat, že čerpadlo vykazuje ty provozní parametry,
které se u něj předpokládají. Na následujících stranách rozve-
deme tři skupiny aspektů, na něž se při zkoumání výkonových
parametrů čerpadla patrně budeme muset zaměřit. Jedná
se o hydraulické pojmy, elektrotechnické pojmy a vlastnosti
čerpaných kapalin.

2.2.1 Hydraulické pojmy

Když chceme zkontrolovat výkonové parametry čerpadla,
musíme v této souvislosti znát celou řadu hodnot. V této
části vás seznámíme s nejdůležitějšími hydraulickými pojmy:
průtokem, tlakem a dopravní výškou.
Q
Průtok Qm = ρ . Q ; Q = m
ρ
Průtokem rozumíme množství kapaliny, které prochází
čerpadlem za určitou jednotku času, Máme-li co do činění Voda
Příklady Jednotka
s odečtem výkonových parametrů, pak rozlišujeme mezi při 20°C při 120°C
dvěma druhy parametrů a sice mezi objemovým průtokem Objemový průtok Q m3/h 10
a hmotnostním průtokem.
Hustota kg/m3 998 943
Objemový průtok (Q) kg/h 9980 9403
Objemový průtok je průtok, který můžeme odečíst z cha- Hmotnostní průtok Qm
kg/s 2,77 2,62
rakteristické křivky čerpadla, popř. vyjádřit jiným způsobem.
Čerpadlo může čerpat určitý objem kapaliny za jednotku Obr. 2.2.1 Příklady výpočtů
času (měřeno v m3/h) bez ohledu na hustotu čerpané kapal-
iny. Když se pohybujeme např. v oblasti zásobování vodou,
pak bude objemový průtok tím nejdůležitějším parametrem,
protože požadujeme, aby čerpadlo dodávalo určitý objem
kapaliny, např. pitné nebo závlahové vody. V celé této příručce
bude pojem „průtok“ znamenat objemový průtok.

Hmotnostní průtok (Qm)

Hmotnostní průtok vyjadřuje hmotu, kterou čerpadlo přemístí
za jednotku času. Měří se v kg/s Teplota čerpané kapaliny má
vliv na velikost hmotnostního průtoku, který může čerpadlem
projít za jednotku času, neboť hustota kapaliny se mění spolu
s teplotou. Ve spojení s otopnými, chladicími a klimatizačními
soustavami je hmotnostní průtok základní parametr, který
musíme znát už z toho důvodu, že hmota přenáší energii (viz
Specifické teplo).

83
Část 2.2
Výkonové parametry čerpadla

Tlak (p)

Tlak je míra síly na jednotku plochy. Rozlišujeme statický

tlak, dynamický tlak a celkový tlak. Celkový tlak je součet
statického tlaku a dynamického tlaku:

Statický tlak
Statický tlak psta je tlak měřený manometrem umístěným
kolmo na průtok nebo v kapalině v klidovém stavu – viz
obr. 2.2.2

Dynamický tlak
Obr. 2.2.2 Určování statického tlaku psta, dynamického tlaku pdyn
Dynamický tlak pdyn je způsoben rychlostí proudění kapaliny. a celkového tlaku ptot.
Dynamický tlak nelze měřit běžným manometrem; vypočte
se pomocí následujícího vzorce:

kde:
ρ hustota kapaliny v [kg/m3]
ν rychlost proudění kapaliny v [m/s]

Dynamický tlak je možno převést na statický tlak snížením

rychlosti proudění a opačně. Obr. 2.2.3 ukazuje část
soustavy, v níž se průměr potrubí zvětšuje z D1 na D2, což
má za následek snížení rychlosti proudění kapaliny z ν1
na ν2. Za předpokladu, že daná soustava vykazuje nulové
ztráty třením, bude součet statického a dynamického tlaku
konstantní v celém horizontálně vedeném potrubí.

Obr. 2.2.3 Statický tlak se zvyšuje, jestliže se rychlost proudění kapaliny

snižuje. Náčrtek platí pro systém se zanedbatelnou ztrátou třením.
Zvětšení průměru potrubí, např. dle obr. 2.2.3, tak bude
mít za následek zvýšení statické dopravní výšky měřené
manometrem p2.

Ve většině čerpacích soustav má dynamický tlak pdyn jen

malý vliv na celkový tlak. Např. jestliže rychlost proudění
vody je 4,5 m/s, má dynamický tlak hodnotu přibližně 0,1
baru, což je u mnohých čerpacích systémů považováno za
bezvýznamné. Na dalším místě této kapitoly pojednáme
o dynamickém tlaku ve spojení s určováním dopravní
výšky čerpadla.

84
 H(m)
Motorová nafta při 20°C
12

Voda při 95°C

10
Voda při 20°C
8
Solanka při 20°C

Měření tlaku
Tlak se měří např. v Pascalech Pa (N/m2), barech (105 Pa) Převodní tabulka jednotek tlaku
nebo v PSI (lb/in2). Pokud hovoříme o tlaku, je důležité znát Pa bar atm* at** mH2O mmHg

referenční bod pro měření tlaku. Ve spojení s měřením tlaku 1 Pa = 1 N/m2 9,87 . 10 1,02 . 10 1,02 . 10 750 . 10
-5 -4 -5 -4 -5
1 10
5
1 bar 10 1 0,987 1,02 10,2 750
rozlišujeme dva druhy tlaku: absolutní tlak a manometrický
1 atm 1,013 . 105 1,013 1 1,033 10,33 760
tlak.
1 at = 1 kp/cm3 0,981 . 105 0,981 0,968 1 10 736
1 m H2O 0,981 . 104 0,0981 0,0968 0,1 1 73,6
Absolutní tlak (pabs)
* fyzikální atmosféra ** teoretická atmosféra
Absolutní tlak je definován jako tlak nad absolutním
vakuem, 0 atm, to jest absolutní nula pro tlak. Hodnota Obr. 2.2.4 Převodní tabulka jednotek tlaku

„absolutního tlaku“ se obvykle používá při výpočtech

kavitace.

Manometrický tlak
Manometrický tlak, často definovaný jako přetlak,
je tlak, který je vyšší než normální atmosférický tlak
(1 atm). Za normálních okolností bývá tlak p určován
jako manometrický tlak, neboť většina měřicích čidel

12, 75 m
10,6 m
10,2 m
7,3 m

a manometrů měří tlakový rozdíl mezi danou soustavou

12, 75 m
10,6 m
10,2 m
7,3 m

a atmosférou. V rámci této příručky budeme pod pojmem

Motorová
tlak rozumět manometrický tlak. Solanka při 20°C Voda při 20°C Voda při 95°C nafta při 20°C
1300 kg/m3 997 kg/m3 960 kg/m3 800 kg/m3
1 bar = 7,3 m 1 bar = 10,2 m 1 bar = 10,6 m 1 bar = 12,75 m

1 bar 1 bar 1 bar 1 bar 1 bar 1 bar 1 bar1 bar

Dopravní výška (H)
Dopravní výška čerpadla určuje, do jaké výšky je čerpadlo
schopno čerpat kapalinu. Dopravní výška se měří v metrech H(m)

(m) a není závislá na hustotě kapaliny. Následující vzorec Obr. 2.2.5 Čerpání čtyř různých 12kapalin přiMotorová
H(m)
tlaku 1nafta
barpřina výtlačné straně
20°C

čerpadla má za následek čtyři různé dopravní výšky (m) a tudíž i čtyři

Motorová nafta při 20°C
ukazuje vztah mezi tlakem (p) a dopravní výškou (H). různé provozní body.
12 10
Voda při 95°C
Voda při 20°C
8 Voda při 95°C
10 Solanka při 20°C
Voda při 20°C
6
8
Solanka při 20°C
kde : 4

6
H je dopravní výška v [m] 2

p je tlak v [Pa = N/m2] 4

Q
ρ je hustota kapaliny v [kg/m3]
2
g je tíhové zrychlení v [m/s2] Převodní tabulka jednotek tlaku
Pa bar atm* at** Q mH2O mmHg
Tlak p se běžně měří v [barech], přičemž 1 bar se rovná 105 1 Pa = 1 N/m2 1 10
-5
9,87 . 10 1,02 . 10 1,02 . 10 750 . 10
-4 -5 -4 -5

Pa. Používají se však také jiné jednotky měření – viz obr. 1 bar 5

Převodní10tabulka1 jednotek
0,987 1,02
tlaku 10,2 750

2.2.4. 1 atm 1,013 . 105 1,013 1 1,033 10,33 760

1 at = 1Pa
kp/cm3 bar . 105
0,981 atm*
0,981 0,968at** 1 mH210 O mmHg
736
. 104 . 10 0,0968
2 1 1m H2O 0,981 0,0981 1,02 . 100,1 1,02 . 110 75073,6
. 10-5
-5 -4 -5 -4
1 Pa = 1 N/m
Vztah mezi tlakem a dopravní výškou ukazuje obr. 2.2.5, 10 9,87
* fyzikální
5 atmosféra ** teoretická atmosféra
na němž čerpadlo čerpá čtyři různé kapaliny. Dopravní 1 bar 10 1 0,987 1,02 10,2 750
1 atm
výška čerpadla závisí na druhu čerpané kapaliny. Jak plyne 1,013 . 105 1,013 1 1,033 10,33 760
z obrázku, čerpání různých kapalin s sebou nese různé 1 at = 1 kp/cm3 0,981 . 105 0,981 0,968 1 10 736
dopravní výšky a tudíž i různé provozní body. 1 m H2O 0,981 . 104 0,0981 0,0968 0,1 1 73,6
* fyzikální atmosféra ** teoretická atmosféra
85
Část 2.2
Výkonové parametry čerpadla

Určení dopravní výšky v2

Dopravní výška čerpadla se stanoví na základě odečtu tlaku D2
na připojovacích přírubách čerpadla p2, p1 a převedením
těchto naměřených hodnot na metry dopravní výšky - viz
p2
obr. 2.2.6. Pokud však mezi oběma místy měření existuje
geodetický rozdíl v dopravní výšce, jak je tomu např. na
v1
obr. 2.2.6, je třeba tento rozdíl vykompenzovat. Dále pak, D1 p1
jestliže se rozměry hrdel u obou měřicích míst navzájem
h2 h1
liší, musí být skutečná hodnota dopravní výšky rovněž
náležitě upravena.
Obr. 2.2.6 Normované čerpadlo s axiálním vstupem s rozdílnými průměry
Skutečná dopravní výška čerpadla H se vypočítá pomocí sacího a výtlačného hrdla
následujícího vzorce:
v2 = 5.43 m/s2
D2= 125 mm

p2 = 1.1 bar
kde : h2 - h1 = 355 mm

H je skutečná dopravní výška čerpadla v [m] D1 = 150 mm

p je tlak na přírubách v [Pa = N/m2] v1 = 3.77 m/s2

p1 = 0.5 bar
ρ je hustota kapaliny v [kg/m3]
g je tíhové zrychlení v [m/s2]
h je geodetická výška v [m]
ν je rychlost proudění kapaliny v [m/s]

Rychlost proudění kapaliny ν se vypočítá tímto z následu-

jícího vzorce:

kde:
ν je rychlost proudění kapaliny v [m/s]
Q je objemový průtok v [m3/s]
D je průměr hrdla v [m]

Když uvedené dva vzorce zkombinujeme, bude dopravní

výška H záviset na faktorech, kterými budou naměřené
hodnoty tlaku p1 a p2, rozdíl v geodetické výšce mezi
měřicími místy (h2 – h1), průtok čerpadla Q a průměry obou
hrdel čerpadla D1 a D2.

Korekce na rozdíl v průměrech hrdel čerpadla je nutná

vzhledem k rozdílnému dynamickému tlaku. Namísto
výpočtu můžeme příslušnou opravu odečíst z nomogramu.

86
 D2

p2

v1
D1 p1

h2 h1

Příklad výpočtu v2 = 5.43 m/s2

Čerpadlo stejného typu, jaký ukazuje obr. 2.2.7, je použito D2= 125 mm
v soustavě vykazující tyto parametry:
p2 = 1.1 bar
Q = 240 m3/h h2 - h1 = 355 mm
p1 = 0.5 baru D1 = 150 mm
p2 = 1.1 baru
v1 = 3.77 m/s2
Kapalina: voda při 200C p1 = 0.5 bar

Průměr sacího hrdla D1 = 150 mm

Průměr výtlačného hrdla D2 = 125 mm.
Obr. 2.2.7 Normované čerpadlo s axiálním vstupem s rozdílnými
Výškový rozdíl mezi oběma hrdly, na nichž jsou umístěny rozměry sacího a výtlačného hrdla (příklad)
manometry, je h2 – h1 = 355 mm.

Nyní již můžeme vypočítat dopravní výšku čerpadla:

Jak plyne z uvedeného výpočtu, je tlaková diference

naměřená manometry přibližně o 1,1 m nižší než skutečná
dopravní výška čerpadla. Tato odchylka je způsobena za
prvé výškovým rozdílem míst instalace manometrů (0,36 m)
a za druhé rozdílnými průměry sacího a výtlačného hrdla
čerpadla, přičemž rozdíl v tomto případě činí 0,77 m.

87
Část 2.2
Výkonové parametry čerpadla

Jestliže jsou měřicí manometry umístěny ve stejné

geodetické výšce nebo používá-li se manometr pro měření
diferenčního tlaku, není zapotřebí provádět korekci na
výškový rozdíl (h2 – h1). U čerpadel s hrdly uspořádanými
in-line, kdy se vtokové a výtokové hrdlo nachází na stejné
výškové úrovni, mívají obvykle obě tato hrdla stejný průměr.
V případě těchto typů čerpadel se ke stanovení dopravní
výšky používá zjednodušený vzorec:

Diferenční tlak (∆p)

Diferenční tlak je rozdíl mezi tlaky naměřenými ve dvou
měřicích místech, kdy se jedná např. o pokles tlaku na
armaturách v rámci určité soustavy. Diferenční tlak se měří
ve stejných jednotkách jako normální tlak. Suchý chladič

Tlak soustavy
Tlak soustavy je statický tlak, který je přítomen v určitém h
místě dané soustavy v době, kdy jsou čerpadla mimo
Chladič
provoz. Tlak soustavy je důležitá veličina, kterou je třeba
brát do úvahy, když máme co do činění s uzavřenou Hsyst
soustavou. Tlak soustavy vyjádřený v (m) Hsta v nejníže
položeném místě soustavy musí být vždy vyšší než výška Hsyst > h

soustavy, aby bylo zajištěno zahlcení soustavy kapalinou

Obr. 2.2.8 Tlak Hsta v uzavřené soustavě musí být vždy vyšší
a její řádné odvzdušnění. než fyzická výška dané instalace.

88
Kavitace a NPSH
Kavitace se vyskytuje na některém místě uvnitř čerpadla, a = přední strana lopatek
jestliže tlak je nižší než tlak par kapaliny – viz obr. 2.2.9. oběžného kola
b = zadní strana lopatek
a 2.2.10. oběžného kola
a
Jakmile tlak na sací straně klesne pod hodnotu tlaku par
kapaliny (obr. 2.2.10 – žlutá tečka), začnou se vytvářet malé b
bublinky par. Tyto bublinky se začnou bortit (implodovat),
Implodující bublinky par
jakmile se tlak začne zvyšovat (obr. 2.2.10) – červená tečka)
a způsobovat tak rázové vlny. Působením takto uvolněné
Obr. 2.2.9 Imploze kavitačních bublinek na zadní straně lopatek oběžného kola
energie může dojít k poškození oběžných kol čerpadel.
Rozsah poškození oběžného kola závisí na vlastnostech
jeho materiálu. Korozivzdorná ocel je odolnější proti p

kavitaci než bronz a bronz zase vykazuje vyšší odolnost

proti kavitaci než litina – viz část 1.6.3. a b a = přední strana lopatek
H H oběžného kola
Tlak [Pa]

b = zadní strana
V důsledku kavitace se u čerpadla snižuje průtok lopatek oběžného kola
p1
(Q) a dopravní výška (H), což má za následek celkové p
Tlak páry
snížení výkonových parametrů čerpadla – viz obr. 2.2.11.
NPSH
Poškození čerpadla kavitací se často zjistí teprve až po jeho
Vstup do oběžného kola Výstup z oběžného kola
rozmontování. Kavitace se dále může projevovat zvýšenou
hlučností a vyššími vibracemi při provozu čerpadla, které Obr. 2.2.10 Vývin tlaku v odstředivém čerpadle Q
Q
zase mohou způsobit poškození jeho ložisek, hřídelových
ucpávek a svarů.
H
Výpočet pravděpodobnosti vzniku rizika kavitace
K vyloučení rizika kavitace se provádí výpočet maximální
sací výšky podle následujícího vzorce:

Křivka při
kavitaci čerpadla
Q
hmax – maximální sací výška
Obr. 2.2.11 Charakteristická křivka čerpadla při kavitaci

Hb – atmosférický tlak na stanovišti čerpadla; toto je

teoretická maximální sací výška – viz obr. 2.2.13
H H
Hf – ztráta třením v sacím potrubí

NPSH = Net Positive Suction Head (čistá pozitivní sací výška)

odečítá se na křivce NPSH v místě nejvyššího provozního
průtoku – viz obr. 2.2.12 NPSH

Q Q
Obr. 2.2.12 Křivka NPSH

H
89
Část 2.2
Výkonové parametry čerpadla

Hodnota NPSH udává, do jaké míry není čerpadlo schopno Nadmořská Barometrický Výška vodního Bod varu
vytvořit absolutní vakuum, tj. vytvořit plný sloupec vody výška tlak sloupce vody
s výškou 10,33 m nad hladinou moře. (m) p (bar) H (m) (°C)
b b

0 1,013 10,33 100

Hodnotu NPSH můžeme nazývat buď NPSHrequired (požadova-
ná) nebo NPSHavailable (disponibilní). 500 0,935 9,73 99
1000 0,899 9,16 96
NPSHrequired požadovaná čistá pozitivní sací výška 2000 0,795 8,10 93
čerpadla
Obr. 2.2.13 Barometrický tlak nad hladinou moře
NPSHavailable disponibilní čistá pozitivní sací výška
v soustavě

tm Hv
Hodnota NPSH čerpadla se stanoví zkusmo dle normy (˚C ) (m)

150 45
ISO 9906 následujícím postupem. Sací výška čerpadla se 140
40
35
30
snižuje, zatímco jeho průtok je udržován na konstant- tm 130 Hv
(˚C ) (m)
25

ní úrovni. Jakmile diferenční tlak klesne o 3%, odečte 150

120
45
20

15
110 40

se hodnota tlaku na sací straně čerpadla a následně se Hf

140 35
100 30
12
10
130
25
stanoví hodnota NPSH čerpadla. Tento postup se opakuje
8,0
90
120 20 6,0
80 5,0
při různých průtocích, čímž se nakonec získá základ pro 110 15 4,0
70 12 3,0
Hf
vynesení křivky NPSH. 100 10
60 8,0 2,0
90
1,5
50 6,0
NPSH 80 5,0 1,0

h 40 4,0 0,8
Jiný způsob interpretace: Když čerpadlo dosáhne křivky Hb 70 3,0 0,6
30 0,4
60
NPSH, bude intenzita kavitace tak vysoká, že dopravní 50
2,0 0,3
20 1,5
0,2

výška čerpadla bude o 3% nižší. NPSH 10 1,0

h 40 0,8 0,1
Hb 0 0,6
Hv 30 0,4
0,3
20
Hv – Tlak par kapaliny; bližší informace týkající se tlaku par 0,2
Obr. 2.2.14 Soustava 10s indikací různých
0,1
vody jsou uvedeny v příloze D. hodnot, které jsou důležité
0
pro výpočty
Hv hodnot spojených se sáním čerpadla

Hs – Bezpečnostní rezerva: závisí na dané situaci a za

normálních okolností se pohybuje v rozsahu 0,5 m až 1 m
a u plynujících kapalin až 2 m – viz obr. 2.2.15.
H [m]

2.2.2 Elektrotechnické pojmy

Chceme-li zkontrolovat výkonové parametry čerpadla, NPSH

kapalina se vzduchem
musíme znát celou řadu hodnot. V této části se zaměříme
na nejdůležitější elektrotechnické pojmy jako je spotřeba odvzdušněná
elektrické energie, napětí, proud a účiník. kapalina

Q [m3/s]

Obr. 2.2.15 Typická křivka NPSH pro plynující kapalinu

90
Spotřeba elektrické energie (P)

Čerpadla jsou vyrobena z různých komponentů – viz obr.

2.2.16. U různých komponentů se spotřeba elektrické
energie označuje následujícím způsobem:
P1
P1 Příkon z rozvodné sítě; jinak množství
energie, které musí spotřebitel zaplatit.
P2
P2 Příkon čerpadla nebo výkon motoru;
často se označuje jako výkon na hřídeli.

PH Hydraulický výkon – výkon, který přenáší čerpadlo na

kapalinu formou průtoku a dopravní výšky

U většiny běžných typů čerpadel se pojem “spotřeba

energie” normálně vztahuje k parametru P2. Výkon se měří
ve W, kW.

Účinnost (η)

Účinnost ve spojení s čerpadly se za normálních okolností PH

týká pouze vlastního čerpadla ηP. Účinnost čerpadla je
určena několika faktory, např. tvarem tělesa čerpadla,
konstrukcí oběžného kola a rozvaděče, jakož i drsností
povrchu. U typických čerpacích jednotek pozůstávajících
z čerpadla a elektromotoru zahrnuje celková účinnost ηT
rovněž účinnost hnacího motoru:

Obr. 2.2.16 Čerpací jednotka s indikací různých úrovní spotřeby

energie

Jestliže je použit také měnič kmitočtu, zahrnuje účinnost

celého čerpacího agregátu rovněž účinnost měniče
kmitočtu:

91
Část 2.2
Výkonové parametry čerpadla

Napětí (U)
L1 Přívod trojfázového
Tak jako tlak způsobuje, že kapalina protéká hydraulickým
systémem, tak elektrické napětí způsobuje, že elektrický L2 } proudu 400 V

proud (I) protéká elektrickým obvodem. Napětí se měří L3

ve voltech (V) a může být buď stejnosměrné (DC), např. N } Přívod jednofázového
proudu 230 V
z baterie 1,5 V, nebo střídavé (AC), např. přívod elektřiny PE
do budov apod. Za normálních okolností se na čerpadla
Obr. 2.2.17 Přívod elektrického proudu ze sítě, např. 3x400 V
přivádí střídavé napětí AC.
Systém přívodu síťového napětí se liší podle jednotlivých
zemí. Nejběžnější je však čtyřdrátová rozvodná soustava
se třemi fázovými vodiči (L1, L2, L3) a nulovým vodičem
(N). Kromě uvedených čtyř vodičů se v rozvodné soustavě
Napětí mezi kterýmikoliv dvěma fázovými
používá ještě vodič ochranného zemního spojení (PE) – viz
vodiči (L1, L2, L3) u rozvodné soustavy 3x400
obr. 2.2.17.
V/230 V činí 400 V. Napětí mezi jedním fázovým
U síťové rozvodné soustavy 3x400 V/230 V má napětí
a nulovým vodičem (N) je 230 V. Poměr mezi
mezi kterýmikoliv dvěma fázovými vodiči hodnotu 400 V.
napětím mezi fázovými vodiči a napětím mezi
Napětí mezi jedním fázovým vodičem a nulovým vodičem
fázovým a nulovým vodičem je:
(N) je pak 230 V. Poměr mezi napětím mezi fázovými vodiči
a napětím mezi fázovým a nulovým vodičem je určen
fáze-fáze fáze-nulák
vzorcem uvedeným na pravé straně.

Proud ( I )

Elektrický proud je proud elektřiny a měří se v ampérech

(A). Množství proudu v elektrickém obvodu závisí na
přiváděném napětí a na odporu / impedanci v elektrickém
obvodu.

Příkon (P) a účiník (cosϕ nebo PF)

Spotřeba elektrické energie je skutečně velmi důležitým
faktorem tam, kde se jedná o čerpadla. U čerpadel
s normovanými elektromotory na střídavý proud AC je
elektrický příkon možno zjistit měřením vstupního napětí Jednofázový motor na střídavý proud AC, např. 1x230 V
a vstupního proudu a odečtem hodnoty cos φ z typového
štítku motoru, popř. čerpadla. Hodnota cos φ je fázový
úhel mezi elektrickým napětím a proudem. Hodnota cos Trojfázový motor na střídavý proud AC, např. 3x400 V
φ se také nazývá účiník (PF). Spotřebu energie P1 možno
vypočítat pomocí vzorců uvedených na pravé straně podle
toho, zda se jedná o jednofázový nebo trojfázový hnací
motor.

92
2.2.3 Vlastnosti kapaliny

Pro správné provedení kalkulací vaší soustavy může být pro

vás užitečné znát tři základní vlastnosti čerpané kapaliny,
tj. teplotu, hustotu a tepelnou kapacitou.

Teplota kapaliny (t, T)

kJ/kgK kcal/kgK
4,4 1,0
Teplota kapaliny se měří v °C (stupně Celsia), K (stupně 0% čisté vody
Kelvina) nebo °F (stupně Fahrenheita). °C a K jsou ve 4,0 0,9
20%
skutečnosti stejné jednotky, ale 0°C je teplota tuhnutí vody
a 0 K je absolutní nula, tj. 3,6 34% 0,8
–273,15°C, což je nejnižší možná teplota. Přepočet stupňů 44%
3,2 0,7
Fahrenheita a Celsia se provádí podle tohoto vzorce: 52%
°F = °C . 1,8 + 32, teplota tuhnutí vody je tudíž 0°C a 32 °F
2,8 0,6
a bod varu je 100°C a 212°F.
2,4 0,5
Hustota kapaliny (ρ)
2,0
Hustota kapaliny se měří v kg/m3 nebo kg/dm3. -40 -20 0 20 40 60 80 100 120°C

Obr. 2.2.18 Srovnání tepelné kapacity a teploty u etylénglykolu

Tepelná kapacita kapaliny (Cρ)

Hodnota tepelné kapacity nám říká, kolik dodatečné energie

na jednotku hmoty může určitá kapalina obsahovat při
zahřátí. Tepelná kapacita kapaliny závisí na teplotě – viz obr.
2.2.18. Tepelná kapacita kapaliny se využívá v soustavách
určených k přenášení energie. Zde se jedná např. o otopné,
klimatizační a chladicí soustavy. Směsi kapalin, jako např.
glykolu a vody pro použití v klimatizačních soustavách,
mají tepelnou kapacitu nižší než čistá voda a k přenášení
stejného množství energie je tudíž zapotřebí vyšší průtok.

93
Část 3. Hydraulika systému

Část 3.1: Charakteristiky systému

3.1.1 Jednoduché odpory

3.1.2 Uzavřené a otevřené soustavy

Část 3.2: Čerpadla v paralelním a v sériovém zapojení

3.2.1 Čerpadla v paralelním zapojení

3.2.2 Čerpadla v sériovém zapojení
 Část 3.1
Charakteristiky systému

V předchozí části 1.1.2 jsme pojednali o základních

charakteristických vlastnostech výkonových křivek
čerpadel. V této kapitole budeme zkoumat výkonovou
křivku čerpadla za různých provozních podmínek, jakož Charakteristika
i charakteristiku typické čerpací soustavy. Závěrem se čerpadla
zaměříme na interakci mezi čerpadlem a systémem.
Provozní bod

Charakteristika systému vyjadřuje vztah mezi průtokem

Q a dopravní výškou H v rámci daného systému.
Charakteristika systému závisí na typu dané soustavy. Charakteristika
soustavy
Rozlišujeme mezi dvěma typy soustav, a sice mezi
soustavami uzavřenými a soustavami otevřenými.

• Uzavřené soustavy Obr. 3.1.1 V průsečíku charakteristické křivky čerpadla a charakteristické

křivky soustavy se nachází provozní bod čerpadla.
jsou oběhové systémy jako např. otopné soustavy nebo
klimatizační soustavy, v nichž musí čerpadlo překonávat
ztráty třením v potrubí, tvarovkách, armaturách atd.
instalovaných v soustavě.

• Otevřené soustavy
jsou systémy určené pro dopravu kapalin jako např.
systémy zásobování vodou. V takových soustavách má
čerpadlo co do činění se statickou dopravní výškou
a navíc musí překonávat ztráty třením v potrubí a v jiných
komponentech.

Jestliže nakreslíme charakteristiku systému ve stejné

soustavě souřadnic, v jaké je vynesena charakteristická
křivka čerpadla, je provozní bod čerpadla určen jako
průsečík obou zmíněných křivek – viz obr. 3.1.1.

Otevřené a uzavřené systémy pozůstávají z jednotlivých

odporů (armatur, trubek, výměníku tepla, apod.) zapojených
do série nebo paralelně, které dohromady ovlivňují
charakteristiku systému. Proto ještě před tím, než budeme
pokračovat v naší diskusi o otevřených a uzavřených
soustavách, popíšeme stručně, jak tyto odpory ovlivňují
charakteristiku systému.

96
3.1.1 Jednoduché odpory

Každý komponent čerpací soustavy představuje určitý

odpor vůči proudění kapaliny, což ve svém důsledku vede ke
ztrátě dopravní výšky na každém jednotlivém komponentu
zařazeném v dané soustavě. K výpočtu ztráty ∆H se používá
následující vzorec:

∆H = k . Q2

kde k je konstanta, která závisí na charakteru daného

komponentu. Jak plyne z uvedeného vzorce, je ztráta
dopravní výšky přímo úměrná druhé mocnině průtoku.
Případné snížení průtoku v dané soustavě tak bude mít za
následek podstatné snížení ztráty tlaku.

Odpory zapojené do série

Celková ztráta dopravní výšky v soustavě tvořené několika
komponenty zapojenými do série je součtem ztrát dopravní
výšky na jednotlivých komponentech. Obr. 3.1.2 ukazuje
soustavu pozůstávající z armatury a výměníku tepla. Armatura
Výměník
Pokud nebereme do úvahy ztrátu dopravní výšky v potrubí tepla
mezi oběma zmíněnými komponenty, můžeme celkovou
ztrátu dopravní výšky ∆Htot vypočítat součtem obou ztrát
dopravní výšky:

∆Htot = ∆H1 + ∆H2

Čerpadlo

Dále je z obr. 3.1.2 zřejmý průběh výsledné křivky a zjevná Výsledná charakteristika
je také poloha provozního bodu čerpadla, která platí za
předpokladu, že se bude jednat o uzavřenou soustavu Armatura

tvořenou pouze uvedenými dvěma komponenty. Jak

Výměník tepla
obrázek ukazuje, výslednou charakteristiku dostaneme
sečtením jednotlivých ztrát dopravní výšky ∆H při daném
průtoku Q. Stejně tak lze z tohoto obrázku dedukovat,
že čím bude odpor v soustavě vyšší, tím strmější bude
výsledná charakteristická křivka soustavy.
Obr.3.1.2 Ztráta dopravní výšky pro dva komponenty zapojené do série se
rovná součtu obou jednotlivých ztrát.

97
 Část 3.1
Charakteristiky systému

Armatura
Odpory v paralelním zapojení
Na rozdíl od komponentů zapojených do série bude mít
paralelní zapojení komponentů za následek plošší chara-
Výměník
kteristiku soustavy. Důvodem tohoto jevu je, že kompo- tepla
nenty zapojené paralelně snižují celkový odpor v soustavě
a tím i celkovou ztrátu dopravní výšky.

Diferenční tlak na komponentech v paralelním zapojení je

Armatura
vždy stejný. Výsledná charakteristika soustavy je definována
jako součet hodnot průtoku jednotlivých komponentů pro Výměník tepla
specifickou hodnotu ∆H. Obr. 3.1.3 ukazuje příklad soustavy Výsledná charakteristika
s armaturou a výměníkem tepla v paralelním zapojení.

Výsledný průtok můžeme vypočítat pomocí následujícího Čerpadlo

vzorce pro kalkulaci ztráty ekvivalentní k dané hodnotě
∆H:

Q tot = Q 1 + Q2 Obr. 3.1.3 Komponenty v paralelním zapojení snižují odpor v soustavě

a zajišťují tak plošší charakteristickou křivku této soustavy.

3.1.2 Uzavřené a otevřené soustavy

Jak jsme již dříve uvedli, rozdělujeme čerpací systémy do
dvou základních skupin. Jedná se o uzavřené a otevřené
soustavy. V této části budeme zabývat základními
charakteristikami těchto dvou typů soustav.

Uzavřené soustavy
Z obecného hlediska je uzavřené soustavy možno pop-
sat jako systémy, které přenášejí energii v otopných sou-
stavách, klimatizačních soustavách, procesních chladicích
soustavách apod. Společným rysem všech těchto druhů
uzavřených soustav je cirkulace kapaliny, která je nosným Armatura
médiem tepelné energie. Tepelnou energií zde rozumíme
to, co má daná soustava vlastně přenášet. Ohřívák Výměník
tepla
Uzavřené soustavy lze charakterizovat jako systémy
s čerpadly, která musejí překonávat pouze sumu ztrát Obr. 3.1.4 Schématické znázornění uzavřené soustavy
třením, které vytvářejí všechny komponenty zařazené
v dané soustavě. Na obr. 3.1.4 je uvedeno schéma uzavřené
soustavy obsahující čerpadlo, které zajišťuje cirkulaci vody
z ohříváku přes regulační armaturu do výměníku tepla.
Čerpadlo

Výsledná charakteristika
98
 Armatura

Ohřívák Výměník
tepla

Všechny tyto komponenty spolu s potrubím a tvarovkami Čerpadlo

dávají podobnou charakteristiku soustavy, jakou ukazuje
obr. 3.1.5. Křivka požadovaného tlaku v uzavřené soustavě Výsledná charakteristika
(který znázorňuje charakteristická křivka soustavy) má tvar
paraboly s počátkem v bodě (Q, H) = (0, 0) a vypočítá se
pomocí následujícího vzorce:

H = k . Q2

Jak je ze vzorce a z křivky patrno, blíží se při klesajícím

průtoku ztráta tlaku nule. Obr. 3.1.5 Charakteristická křivka uzavřené soustavy je parabola
s počátkem v bodě (0, 0)
Otevřené soustavy
Otevřené soustavy jsou takové soustavy, v nichž se čerpadlo
používá k dopravě kapaliny z jednoho místa na druhé. Zde
se jedná např. o systémy zásobování vodou, závlahové
soustavy, průmyslové procesní soustavy apod. V takovýchto
soustavách má čerpadlo co do činění s geodetickou
dopravní výškou čerpané kapaliny a dále musí překonávat
ztráty třením v potrubí a v jiných komponentech dané
soustavy.

Rozlišujeme následující dva druhy otevřených soustav:

• Otevřené soustavy, u nichž je celková požadovaná

geodetická dopravní výška pozitivní. Obr. 3.1.6 Otevřená soustava s pozitivní geodetickou dopravní výškou
• Otevřené soustavy, u nichž je celková požadovaná
geodetická dopravní výška negativní.

Otevřené soustavy s pozitivní geodetickou dopravní

výškou
Obr. 3.1.6 ukazuje typickou soustavu s pozitivní geodetickou
dopravní výškou. Čerpadlo musí dopravovat vodu
z přerušovací nádrže nacházející se na úrovni terénu do
nádrže umístěné na střeše budovy. V první řadě musí
čerpadlo vyvinout tlak vyšší než kolik činí geodetická
dopravní výška pro vodu (h). Za druhé musí čerpadlo
vyvinout dostatečný tlak k překonání celkových ztrát
třením, které vznikají mezi oběma nádržemi v potrubí,
Obr. 3.1.7 Charakteristická křivka soustavy spolu s výkonovou křivkou
tvarovkách, armaturách apod. (Hf). Ztráta tlaku závisí na čerpadla platná pro otevřenou soustavu z obr. 3.1.6.
velikosti průtoku – viz obr. 3.1.7.

99
 Část 3.1
Charakteristiky systému

Jak ukazuje obrázek, v otevřené soustavě neprotéká voda,

když je maximální dopravní výška čerpadla (Hmax) nižší
než geodetická dopravní výška (h). Voda bude proudit
Nádrž
z přerušovací nádrže do střešní nádrže pouze tehdy, když
bude platit vztah H > h. Křivka soustavy rovněž ukazuje, že
čím nižší je průtok, tím nižší jsou ztráty třením (Hf) a tudíž
i energetický příkon čerpadla.
Nádrž

V této souvislosti musí průtok (Q1) a velikost čerpadla Obr. 3.1.8 Otevřená soustava s negativní geodetickou
přesně odpovídat potřebám dané soustavy. Toto základní dopravní výškou
pravidlo platí zejména pro soustavy sloužící k dopravě
kapalin: Vyšší průtok má za následek vyšší ztrátu tlaku,
zatímco nižší průtok se projevuje v nižší ztrátě tlaku a tedy Čerpadlo Charakteristika soustavy
i v nižší spotřebě energie. při snížení hladiny kapaliny v nádrži

Výsledná charakteristika
Otevřené soustavy s negativní geodetickou
dopravní výškou Čerpadlo Charakteristika soustavy
Typickým příkladem otevřené soustavy s požadovanou při snížení hladiny kapaliny v nádrži
negativní výškou je systém zvyšování tlaku, zařazený např.
Výsledná charakteristika
v systému zásobování vodou. Díky geodetické dopravní
výšce (h) přitéká voda ze zásobní nádrže do spotřebiště
– voda teče, i když je čerpadlo mimo provoz. Výškový
rozdíl mezi hladinou kapaliny v nádrži a výškovou úrovní
výtokového hrdla (h) má za následek průtok rovnající se
Q0. Tato výška však k zajištění požadovaného průtoku (Q1)
do spotřebiště nestačí. Proto musí čerpadlo vyvinout tlak
k dosažení dopravní výšky (H1), aby vykompenzovalo ztrátu Obr. 3.1.9 Charakteristika soustavy spolu s výkonovou křivkou
čerpadla. Platí pro otevřenou soustavu z obr. 3.1.8.
třením (Hf ) v soustavě. Uvedená soustava je znázorněna na
obr. 3.1.8 a její charakteristiku spolu s výkonovou křivkou
čerpadla ukazuje obr. 3.1.9.

Výsledná charakteristická křivka soustavy je parabola

s počátkem v bodě (0, -h) na ose H.

Velikost průtoku v soustavě závisí na hladině kapaliny

v nádrži. Jestliže snížíme hladinu kapaliny v nádrži, dojde
ke snížení výšky (h). Tím se změní charakteristika soustavy
a dojde ke snížení průtoku v soustavě – viz obr. 3.1.9

100
Část 3.2
Čerpadla v paralelním
a v sériovém zapojení

Ke zvýšení celkového čerpacího výkonu se čerpadla často

instalují v paralelním nebo v sériovém zapojení. V této
části pojednáme o těchto dvou způsobech instalace.

3.2.1 Čerpadla v paralelním zapojení

Čerpadla v paralelním zapojení se často používají , jestliže

• je požadovaný průtok vyšší než kapacita jednoho

čerpadla,
• v dané soustavě vznikají požadavky na čerpání při
měnícím se průtoku a jestliže lze těmto požadavkům
vyhovět spínáním čerpadel v paralelním zapojení.

Za normálních okolností jsou čerpadla v paralelním

zapojení podobného typu a velikosti. Mohou však mít
i rozdílnou velikost, popř. jedno nebo více čerpadel může
mít otáčkovou regulaci a vykazovat tak rozdílné výkonové
křivky.

K vyloučení obtokové cirkulace kapaliny čerpadly, která

nejsou právě v provozu, je použita zpětná klapka zapojená
Obr. 3.2.1 Dvě čerpadla v paralelním zapojení se stejnými
do série s každým čerpadlem. Výsledná výkonová křivka výkonovými křivkami
soustavy obsahující několik čerpadel v paralelním zapojení
je určena započtením hodnoty průtoku čerpadla při
specifické dopravní výšce.

Obr. 3.2.1 ukazuje soustavu se dvěma stejnými čerpadly

v paralelním zapojení. Celková výkonová křivka této
soustavy je určena započtením hodnot Q1 a Q2 pro každou
hodnotu dopravní výšky, která je stejná pro obě čerpadla,
tj. H1 = H2.

Protože se jedná o identická čerpadla, bude pro výslednou

křivku čerpadla platit stejná maximální dopravní výška
Hmax, avšak maximální průtok Qmax bude dvojnásobný. Pro
každou hodnotu dopravní výšky je tak průtok dvakrát větší
než průtok jednoho samostatně pracujícího čerpadla:

Q = Q1 + Q2 = 2 Q1 = 2 Q2

101
 Část 3.2
Čerpadla v paralelním a v sériovém zapojení

Obr. 3.2.2 ukazuje dvě čerpadla různých velikostí v paralelním

zapojení. Připočteme-li hodnoty Q1 a Q2 pro danou dopravní V této oblasti bude pracovat pouze čerpadlo P1
výšku H1 = H2, můžeme definovat výslednou výkonovou V této oblasti bude pracovat pouze čerpadlo P1
křivku. Vyšrafovaná oblast na obr. 3.2.2 ukazuje, že P1 je
jediné čerpadlo pro čerpání v této specifické oblasti, neboť
má maximální dopravní výšku vyšší než čerpadlo P2.

Otáčkově regulovaná čerpadla v paralelním zapojení

Kombinace čerpadel v paralelním zapojení a otáčkově
regulovaných čerpadel je velmi užitečný způsob efektivního
provozování čerpadel v provozních aplikacích s proměnným
průtokem. Užívá se obvykle u soustav, které v sobě slučují Obr. 3.2.2 Dvě čerpadla v paralelním zapojení s rozdílnými výkonovými
zásobování vodou se zvyšováním tlaku. V kapitole 4 křivkami

pojednáme podrobně o čerpadlech s otáčkovou regulací.

Čerpací systém tvořený dvěma otáčkově regulovanými

čerpadly se stejnými výkonovými křivkami pokrývá širokou
provozní oblast – viz obr. 3.2.3.
Charakteristika
Jediné čerpadlo je schopno pokrýt požadovaný čerpací Charakteristika
soustavy
výkon až do hodnoty průtoku Q1. Nad hodnotou průtoku Q1 soustavy
musejí obě čerpadla pracovat tak, aby jejich celkový výkon
vyhověl danému konkrétnímu požadavku. Pokud budou
obě čerpadla běžet při stejných otáčkách, budou mít jejich
výsledné křivky tvar oranžové křivky na obr. 3.2.3. Obr. 3.2.3 Dvě otáčkově regulovaná čerpadla (stejné velikosti) v paralelním
zapojení. Oranžová křivka udává výkon při redukovaných otáčkách.
Všimněte si, že provozní bod nakreslený u Q1 platí pro
čerpání jedním čerpadlem pracujícím při svých 100%
otáčkách. Tento provozní bod bude však také platit pro
provoz dvou čerpadel běžících při redukovaných otáčkách.
Tuto situaci ukazuje obr. 3.2.4 (oranžové křivky). Na obrázku
je také uvedeno srovnání obou situací vzhledem k účinnosti. redukované otáčky

Provozní bod.pro jedno čerpadlo čerpající při 100% otáčkách

má za následek malou účinnost čerpadla zejména proto, že
se tento provozní bod nachází daleko mimo křivku čerpadla.
Celková účinnost je mnohem vyšší, jestliže čerpají dvě
čerpadla při redukovaných otáčkách, ačkoliv maximální
účinnost těchto čerpadel při redukovaných otáčkách mírně
klesá.

I když je jedno čerpadlo schopno udržovat požadovaný

průtok a dopravní výšku, je v některých případech nutné Obr. 3.2.4 Srovnání jednoho čerpadla pracujícího při 100% otáčkách
s ohledem na účinnost a potažmo i spotřebu energie a dvou čerpadel pracujících při redukovaných otáčkách. V tomto případě
vykazují uvedená• dvě čerpadla nejvyšší celkovou účinnost.
provozovat obě čerpadla současně. Kdy používat jedno
a kdy dvě čerpadla závisí na okamžité charakteristice dané
soustavy, jakož i na typu použitého čerpadla.

102
3.2.2. Čerpadla v sériovém zapojení

Za normálních okolností se čerpadla v sériovém

zapojení používají v soustavách, v nichž je požadován
vysoký tlak. To je rovněž případ vícestupňových
čerpadel, jejichž konstrukce vychází z principu
sériového zapojení, tj. jeden článek čerpadla zde
zastupuje jedno čerpadlo. Obr. 3.2.5 ukazuje výkonovou
křivku dvou stejných čerpadel v sériovém zapojení.
Výsledná výkonová křivka je sestrojena vynesením
dvojnásobné dopravní výšky pro každou jednotlivou
hodnotu průtoku v soustavě souřadnic. Vznikne tak
křivka s dvounásobnou maximální dopravní výškou Obr. 3.2.5 Dvě čerpadla stejné velikosti v sériovém zapojení
(2.Hmax) a se stejným maximálním průtokem (Qmax)
oproti křivce každého samostatného čerpadla.

Na obr. 3.2.6 jsou znázorněna dvě čerpadla různých

velikostí zapojená do série. Jejich výslednou výkonovou
křivku dostaneme sečtením hodnot H1 a H2 při daném
společném průtoku Q1 = Q2.

Vyšrafovaná plocha na obr. 3.2.6 ukazuje, že čerpadlo P2 V této oblasti bude čerpat
je jediné čerpadlo, které čerpá v této specifické oblasti, pouze čerpadlo P2
neboť dává maximální průtok vyšší než čerpadlo P1.
Q
Jak jsme se již zmínili v části 3.2.1, můžeme vytvářet V této oblasti bude čerpat
Obr. 3.2.6 Dvě čerpadla různých velikostí v sériovém zapojení
kombinace čerpadel různých velikostí nebo jednoho pouze čerpadlo P2
či více otáčkově regulovaných čerpadel. Kombinace
čerpadla s pevnými otáčkami a otáčkově regulovaného Q
čerpadla v sériovém zapojení se často využívá
v soustavách, v nichž je požadován vysoký a konstantní
tlak. Čerpadlo s pevnými otáčkami podává čerpanou
kapalinu na čerpadlo s regulovanými otáčkami, jehož
výkon je řízen snímačem tlaku PT – viz obr. 3.2.7.

Obr. 3.2.7 Stejně velká čerpadla, z nichž jedno má pevné otáčky a druhé
otáčky regulované, zapojená do série. Snímač tlaku PT spolu s regulátorem
otáček zajišťuje konstantní tlak na výtlaku čerpadla P2.

103
Kapitola 4. Regulace výkonových parametrů čerpadla

Část 4.1 Regulace výkonových parametrů čerpadla

4.1.1 Regulace škrcením

4.1.2 Regulace obtokem
4.1.3 Úprava průměru oběžného kola
4.1.4 Otáčková regulace
4.1.5 Srovnání způsobů regulace
4.1.6 Celková účinnost čerpacího systému
4.1.7 Příklad: Relativní spotřeba energie při redukci průtoku o 20%

Část 4.2 Aplikace s otáčkově regulovanými čerpadly

4.2.1 Regulace na konstantní tlak

4.2.2 Regulace na konstantní teplotu
4.2.3 Konstantní diferenční tlak v oběhové soustavě
4.2.4 Regulace od diferenčního tlaku kompenzovaného na průtok

Část 4.3 Výhody otáčkové regulace

Část 4.4 Výhody čerpadel s integrovaným měničem kmitočtu

4.4.1 Výkonové křivky otáčkově regulovaných čerpadel

4.4.2 Otáčkově regulovaná čerpadla v různých soustavách

Část 4.5 Měnič kmitočtu

4.5.1 Základní funkce a charakteristika

4.5.2 Komponenty měniče kmitočtu
4.5.3 Zvláštní podmínky použití měniče kmitočtu
 Část 4.1
Regulace výkonových parametrů čerpadla

Při výběru vhodného čerpadla pro určitou provozní aplikaci H

[m]
je důležité zvolit takové čerpadlo, jehož provozní bod se
nachází v oblasti vysoké účinnosti. Jinak bude energetická 50
spotřeba čerpadla zbytečně vysoká – viz obr. 4.1.1.
40
70
V některých případech však nelze zvolit čerpadlo, které 30 60
50
splňuje podmínku optimálního provozního bodu z důvodu
20 40
měnících se provozních podmínek v dané soustavě nebo 30
s ohledem na změny výkonové křivky soustavy v čase. 10 20
10
0 0
0 10 20 30 40 50 60 70 80 Q [m3/h]
Proto se může ukázat nutným přizpůsobit výkonové para-
metry čerpadla tak, aby vyhovovaly těmto měnícím se Obr. 4.1.1 Při volbě čerpadla je důležité vybrat čerpadlo, jehož provozní
bod se bude nacházet v oblasti vysoké účinnosti.
provozním podmínkám.

Nejčastěji používanými způsoby změny výkonových

parametrů čerpadla jsou:

• regulace škrcením
• regulace obtokem
• regulace úpravou průměru oběžného kola čerpadla
• regulace otáček čerpadla

Při volbě způsobu regulace výkonových parametrů čerpadla

vycházíme z hodnocení pořizovacích nákladů a provozních
nákladů čerpadla. Všechny způsoby regulace lze provádět
průběžně s výjimkou úpravy průměru oběžného kola
čerpadla. Často se pro provoz v rámci určité soustavy
volí naddimenzovaná čerpadla a proto zde vzniká potřeba
omezení výkonových parametrů takových čerpadel.
V první řadě se bude jednat o omezení velikosti průtoku
a v některých provozních aplikacích rovněž o omezení
maximální dopravní výšky čerpadla.

Na následujících stranách si můžete přečíst o výše

zmíněných čtyřech způsobech regulace.

106
 4.1.1 Regulace škrcením

Při tomto způsobu regulace je použita škrticí armatura zapo-

jená v sérii s čerpadlem, která umožňuje měnit nastavení
provozního bodu. Při regulaci škrcením dochází k redukci
průtoku – viz obr. 4.1.2. Škrticí armatura představuje v dané
soustavě další odpor a navíc posouvá křivku soustavy na
vyšší úroveň. Bez škrticí armatury má průtok hodnotu Q2. Při
použití škrticí armatury zapojené do série s čerpadlem bude
velikost průtoku redukována na hodnotu Q1.
Škrticí armatury se mohou používat k omezení maximál-
ního průtoku. Přidáním armatury dojde k omezení max-
imálního možného průtoku v dané soustavě. Průtok nebude
například nikdy vyšší než hodnota Q3 i když bude křivka
soustavy úplně plochá – což by znamenalo, že v soustavě
není vůbec žádný odpor. Jestliže je výkon čerpadla regulován
škrcením, pak bude čerpadlo vyvíjet dopravní výšku vyšší
než jaká je pro danou soustavu zapotřebí.
Obr. 4.1.2 Škrticí armatura zvyšuje odpor v soustavě a zároveň redu-
kuje průtok.

Pokud by čerpadlo a škrticí armatura byly nahrazeny menším

čerpadlem, bylo by toto menší čerpadlo schopno zajistit
požadovaný průtok Q1, ale při nižší dopravní výšce a tím také
při nižší spotřebě energie – viz obr. 4.1.2.

4.1.2 Regulace obtokem

Namísto zapojení škrticí armatury do série s čerpadlem
je možno k regulaci výkonu čerpadla použít armaturu
umístěnou na obtoku čerpadla – viz obr. 4.1.3.
Ve srovnání se škrticí armaturou dosáhneme použitím
obtokové armatury určitého minimálního průtoku čerpadla
QBP nezávisle na charakteristice soustavy. Průtok QP je součet
průtoku soustavou QS a průtoku armaturou na obtoku.

Armatura na obtoku zavádí maximální hodnotu dopravní

výšky Hmax aplikované na danou soustavu – viz obr. 4.1.3. I když
bude mít požadovaný průtok soustavou nulovou hodnotu,
nebude čerpadlo nikdy pracovat proti zavřené armatuře.
Stejně jako v případě
napětíaplikace se škrticí
mezi dvěma armaturou
fázovými vodiči bude
požadovaný průtokfázový proud čerpáním menšího čerpadla
QS dosažen
Obr. 4.1.3 Armatura na obtoku odvádí část průtoku od čerpadla
Obě účinné
bez použití obtokové hodnoty
armatury; (hodnoty
výsledkem zde RMS)
bude nižší a tím redukuje hodnotu průtoku v soustavě
se vztahují na U a I
průtok a tím také nižší spotřeba energie.
fázový posuv mezi proudem a napětím

xx 107
Příklad výpočtu:
5
 Část 4.1
Regulace výkonových parametrů čerpadla

4.1.3 Úprava průměru oběžného kola

čerpadla

Jiným způsobem regulace výkonových parametrů

odstředivého čerpadla je úprava průměru oběžného kola
čerpadla, tzv. stáčení, což znamená zmenšení jeho průměru
a tím také snížení výkonu čerpadla. D
Výše popsanou úpravu průměru oběžného kola čerpadla
nebude zřejmě možno provádět za provozu čerpadla. Ve
srovnání se způsoby regulace škrcením a obtokem, které
lze aplikovat během provozu čerpadla, musí být úprava
průměru oběžného kola čerpadla provedena předem
ještě před instalací čerpadla nebo před jeho uvedením do
provozu. Následující vzorce ukazují vztah mezi průměrem
oběžného kola a výkonem čerpadla.

Všimněte si, že uvedené vzorce jsou vyjádřením ideálního H

čerpadla. V praxi je však účinnost čerpadla v případě
provedení redukce průměru jeho oběžného kola nižší. Hn
V případě provedení menších úprav průměru oběžného
Hx Dn
kola Dx > 0,8 . Dn, se účinnost čerpadla snižuje pouze
o několik procent. Stupeň snížení účinnosti závisí na Dx

typu čerpadla a na jeho provozním bodu (prohlédněte

si podrobně specifické výkonové křivky čerpadla).
Qx Qn Q
Jak plyne z uvedených vzorců, mění se průtok a dopravní
Obr. 4.1.4 Změna výkonu čerpadla po redukci průměru jeho
napětípoměru.
výška ve stejném mezi dvěma– tj.fázovými vodiči
s druhou mocninou oběžného kola
poměrné změnyfázový proud
průměru oběžného kola čerpadla. Provozní
body plynoucí zObě účinné hodnoty
uvedených vzorců se(hodnoty
nacházejíRMS)
na přímce
se vztahují na U a I
s počátkem v bodě (0, 0). Změna spotřeby energie se děje se
fázový posuv mezi proudem a napětím
čtvrtou mocninou změny průměru oběžného kola čerpadla.

Příklad výpočtu:
U = 400 V, I = 6,4 A, cos φ = 0,83
4.1.4Výsledný
Otáčková regulace
příkon je P = 3,68 kW

Posledním způsobem řízení výkonu čerpadla, o němž se

v této části zmíníme, je regulace otáček čerpadla. Otáčková
regulace měničem kmitočtu je nepochybně nejúčinnějším
způsobem regulace výkonu čerpadla, u něhož se vyžaduje
provoz při proměnném průtoku.

108
xx
Následující rovnice aproximativně ukazují, jak změna
otáček odstředivých čerpadel ovlivňuje výkon čerpadla:

Zákony afinity platí za podmínky, že charakteristika soustavy

zůstane nezměněna pro parametr nn a nx a bude mít tvar
paraboly procházející bodem (0, 0) – viz část 3.1.1. Z výkonové
napětí
rovnice dále plyne, mezi dvěma
že účinnost fázovými
čerpadla vodiči
je při obou uvedených
otáčkách stejná. fázový proud
Obě účinné hodnoty (hodnoty RMS)
se vztahují na U a I
Rovnice na obr. 4.1.5 ukazují, že průtok čerpadla (Q) je přímo
fázový posuv mezi proudem a napětím
úměrný otáčkám čerpadla (n). Dopravní výška čerpadla (H) je
zase přímo úměrná druhé mocnině jeho otáček (n), zatímco
Příklad výpočtu:
výkon (P) je přímo úměrný třetí mocnině otáček. V praxi to
U = 400 V, I = 6,4 A, cos φ = 0,83
znamená, že snížení otáček bude mít za následek mírný
Výsledný příkon je P = 3,68 kW
pokles účinnosti. Účinnost při snížených otáčkách (nx) lze
odhadnout na základě následující rovnice, která platí pro
případy redukce otáček až na 50% maximálních otáček.

A na závěr, pokud potřebujete přesně vědět, kolik energie

můžete ušetřit snížením otáček čerpadla, musíte vzít do
úvahy ještě účinnost měniče kmitočtu a motoru.

napětí mezi dvěma fázovými vodiči

fázový proud Obr. 4.1.5 Charakteristika soustavy pro různé afinitní rovnice
Obě účinné hodnoty (hodnoty RMS)
se vztahují na U a I
fázový posuv mezi proudem a napětím

Příklad výpočtu:
U = 400 V, I = 6,4 A, cos φ = 0,83
Výsledný příkon je P = 3,68 kW

109
 Část 4.1
Regulace výkonových parametrů čerpadla

4.1.5 Srovnání způsobů regulace

Nyní, když jsme popsali čtyři různé způsoby změny výkonu

odstředivého čerpadla, se podíváme, jak se tyto způsoby od
sebe navzájem liší.
Jestliže vezmeme čerpadlo a zařízení měnící jeho výkon
kteristika
jako jednu jednotku, Celková
můžeme sledovatRelativní
účinnost spotřeba
výslednou charak-
né výkonové čerpací soustavy energie při redukci
teristickou křivku QH tohoto agregátu a srovnávat výsledný
kteristika průtoku o 20%
soustav. Relativní spotřeba
Celková účinnost
efekt u různě koncipovaných
kteristika
né výkonové Celková účinnost Relativní
čerpací soustavy energie při spotřeba
redukci
ované
né Q
výkonové
kteristika značně
čerpací nižší
soustavy energie
průtoku při
94%
o redukci
20%
Celková účinnost Relativní spotřeba
Regulace škrcením a b
né výkonové čerpací soustavy průtoku o 20%
energie při redukci Škrticí
kované QZpůsob regulace škrcením
značněpředpokládá
nižší použití škrticí
o 20%arma-
průtoku94% armatura
ované Qtury zapojené do sérieznačně nižší
s čerpadlem – viz obr.94%
4.1.6a. Toto
Škrticí
ované Qzapojení působí jakoznačně nižší pracující při94%
nové čerpadlo nezměněné armatura
Škrticí
maximální dopravní výšce, avšak s redukovaným průtokem. armatura
Škrticí
Křivku čerpadla Hn, křivku škrticí armatury a křivku pokrýva- armatura
ura Hn Hx Valve
jící celou soustavu – Hx, ukazuje obr. 4.1.6b. Obr. 4.1.6 Škrticí armatura zapojená do série s čerpadlem
ované H a změna křivky značně nižší 110%
tura Hn Hx Valve
ura Regulace obtokem Armatura na obtoku
Hn Hx Valve
kované H a změna křivky značně nižší 110%
tura Jestliže je na obtoku čerpadla umístěna armatura,
ované H a změna křivky značně nižší 110%viz obr. a b Hn Hx Valve
4.1.7a, bude toto zapojení působit jako nové čerpadlo pracu- Armatura na obtoku
ované H a změna křivky značně nižší 110% Armatura na obtoku
jící při redukované maximální dopravní výšce a při křivce QH
se změněnou charakteristikou. Křivka bude mít tendenci být Armatura na obtoku
ura Hn Hx Valve
spíše lineární než kvadratická – viz obr. 4.1.7b.
vané Q a H
tura poněkud nižší 67% Hn Hx Valve
ura
Úprava průměru oběžného kola čerpadla Hn Hx Valve
Obr. 4.1.7 Armatura na obtoku čerpadla
ované
tura Q Regulace
aH úpravouponěkud
průměru oběžného kola67%
nižší čerpadla
Hn Hx Valve
vané Q nevyžaduje
aH použití poněkud
žádných nižší 67%
zvláštních komponentů. Obr.
4.1.8 ukazuje redukovanou křivku QH (H ) a původní charak- D
vané Q a H poněkud nižší x 67%
teristickou křivku (Hn).
D
D
Otáčková regulace Hn Hx
D
Použití otáčkové regulace (obr. 1.4.9) bude mít 65%
za následek
vané Q a H poněkud nižší Hn Hx
vznik nové křivky QH s redukovanou dopravní výškou a redu- Hn Hx
Regulátor otáček
ované Q kovaným
aH průtokem.poněkud
Charakteristika
nižší křivek zůstane
65% stejná. Obr. 4.1.8 Úprava průměru oběžného kola Hn Hx
vané Q Při
a H snížení otáček poněkud 65% plošší
nižší křivky dostanou
však uvedené Regulátor otáček
vané Q tvar,
a H protože redukce dopravní
poněkud 65%redukce
výšky je větší než
nižší Regulátor otáček
průtoku. Regulátor otáček
Hn Hx Hy
Ve srovnání se ostatními způsoby umožňuje otáčková regu-
lace rovněž zvětšit výkonový rozsah čerpadla nad jmenovitou Hn Hx Hy
Hn Hx Hy
křivku QH pouhým zvýšením otáček nad hodnotu jmeno-
Hn Hx Hy
vitých otáček čerpadla – viz křivku Hy na obr. 4.1.9. V případě,
že chceme tento nadsynchronní provozní režim aplikovat, Obr. 4.1.9 Regulátor otáček připojený k čerpadlu

musíme vzít do úvahy velikost použitého motoru.

110
Celková účinnost čerpacího systému

Jak způsob regulace škrcením, tak i způsob regulace

obtokem znamenají zavedení určitých přídavných
hydraulických ztrát výkonu v armaturách (Ploss = k Q H).
Proto je také celková výsledná účinnost dané soustavy
nižší. Zmenšení velikosti oběžného kola čerpadla v rozsahu
Dx/Dn > 0,8 nemá výrazný vliv na účinnost čerpadla.
Tento způsob regulace tak negativně neovlivňuje celkovou
účinnost soustavy.

Účinnost otáčkově regulovaných čerpadel je zde ovlivněna

pouze v omezeném rozsahu, pokud redukované otáčky
neklesnou pod 50% jmenovitých otáček. V dalším textu
poznáme, že se účinnost snížila pouze o několik málo
procent a že nemá dopad na celkovou hospodárnost
provozu systémů se zavedenou otáčkovou regulací.

4.1.7 Příklad: Relativní spotřeba energie při

redukci průtoku o 20%

V dané instalaci je požadována redukce průtoku z Q = 60

m3/h na 50 m3/h. V původním počátečním bodě (Q = 60
m3/h a H = 70 m) je příkon čerpadla nastaven na relativních
100%. V závislosti na nastaveném provozním režimu bude
spotřeba energie různá. Nyní se podívejme, jak spotřeba
energie ovlivňuje jednotlivé způsoby regulace výkonových
parametrů.

111
 Část 4.1
Regulace výkonových parametrů čerpadla

Regulace škrcením H
H [m]
H [m]
[m] = Zkorigovaný provozní bod
H [m] = Původní provozní bod
Při sníženém průtoku klesá spotřeba energie na cca 94%.
76
Regulace škrcením má za následek vyšší dopravní výšku 76
76
70
76
70
70
– viz obr. 4.1.10. Maximální spotřeba energie nastává 55
70
55
55
55
u některých čerpadel spíše při nižším než maximálním
průtoku. Pokud bude takové čerpadlo použito, bude P
Q
Q
Q
P222
P Q
spotřeba energie v důsledku aplikace regulace škrcením 100%
P2
100%
100%
94%
100%
94%
94%
vyšší. 94%

Q
Q [m
[m33/h]
3

Regulace obtokem 50
50
50
50
60
60
60
60
Q [m /h]
/h]
Q [m3/h]
Obr. 4.1.10 Relativní spotřeba energie – regulace škrcením
Aby bylo dosaženo v dané soustavě nižšího průtoku, musí
armatura snížit dopravní výšku čerpadla na 55 metrů. H
H [m]
H [m]
[m]
H [m]
Toho lze dosáhnout jedině zvýšením průtoku čerpadla. = Zkorigovaný provozní bod
= Původní provozní bod
Jak je patrno na obr. 4.1.11, průtok se následně zvýšil na 70
70
70
81 m3/h, což se projevuje spotřebě energie vyšší až o 10%. 70
55
55
55
55
oproti původní spotřebě. Stupeň zvýšení spotřeby energie
závisí na typu čerpadla a na poloze jeho provozního bodu. P
P 110%
Q
Q
Q
P222 110%
110% Q
V některých případech se proto zvýšení parametru P2 rovná P
100%
100%2
100% 110%
100%
nule a v několika vzácných případech se může parametr P2
dokonce mírně snížit.
50 60 81 Q [m
Q [m3/h]
/h]
50
50 60
60 81
81 Q [m33/h]
50 60 81 Q [m3/h]
Obr. 4.1.11 Relativní spotřeba energie – regulace obtokem
Úprava průměru oběžného kola čerpadla
Po redukci průměru oběžného kola čerpadla se sníží jak H [m]
H [m]
H [m]
H [m]
průtok tak i dopravní výška. Sníží-li se průtok o 20%, klesne
= Zkorigovaný provozní bod
spotřeba energie cca o 67% oproti původní spotřebě – viz 70 = Původní provozní bod
70
70
obr. 4.1.12. 70
55
55
55
55

Otáčková regulace
Q
Q
P Q
Pokud jsou otáčky čerpadla regulovány, snižuje se jak jeho P222
P
P
Q
100%
100%2
100%
průtok tak i dopravní výška – viz obr. 4.1.13. Následně se 100%
67%
67%
67%
snížila spotřeba energie na cca 65% původní spotřeby. 67%

50 60 Q [m
Q [m3/h]
50
50 60
60 Q [m33/h]
/h]
Q [m3/h]
Pokud se jedná o dosažení nejlepší možné účinnosti, pak 50 60

Obr. 4.1.12 Relativní spotřeba energie – regulace úpravou průměru oběžného

jsou ke snížení průtoku v soustavách nejvhodnějšími kola
způsoby regulace úprava průměru oběžného kola čerpadla H [m]
H [m]
H [m]
H [m]
nebo regulace otáček čerpadla. Jestliže má čerpadlo = Zkorigovaný provozní bod
pracovat v pevném zkorigovaném provozním bodě, pak 70
= Původní provozní bod
70
70
je nejlepším řešením regulace úpravou průměru jeho 70
55
55
55
55
oběžného kola. Pokud však máme co do činění se soustavou
Q
s proměnným průtokem, bude na místě použití otáčkově Q
Q
Q P
Q
Q
Q
P
P222 Q
regulovaného čerpadla. P2
100%
100%
100%
100%
65%
65%
65%
65%

50 60 Q
Q [m
[m33/h]
3
/h]
50
50 60
60 Q [m /h]
50 60 Q [m3/h]
Obr. 4.1.13 Relativní spotřeba energie – otáčková regulace čerpadla

112
Shrnutí
Obr. 4.1.14 ukazuje přehled různých způsobů regulace,
které jsme uvedli v předchozí části. Každý způsob má své
pro a proti, přičemž každý z těchto aspektů je třeba brát
při volbě vhodného způsobu regulace určité konkrétní
soustavy do úvahy.

Způsob regulace Možnost Charakteristika Celková účinnost Relativní spotřeba

plynulé výsledné výkonové čerpací soustavy energie při redukci
regulace křivky průtoku o 20%

Regulace škrcením ANO redukované Q značně nižší 94%

Škrticí
armatura
Škrtící ventil

Hn
H
Armatura

Regulace obtokem ANO redukované H a změna křivky značně nižší 110%

Armatura na obtoku
Obtokový ventil

Hn
H
Armatura

Regulace úpravou NE redukované Q a H poněkud nižší 67%

průměru
ob. kola

D D

Hn
H

Otáčková regulace ANO redukované Q a H poněkud nižší 65%

Regulátor otáček
Frekvenční měnič

Hn
H
H

Obr. 4.1.14 Charakteristické rysy různých způsobů regulace

113
 Část 4.2
Aplikace s otáčkově regulovanými čerpadly

Jak jsme se zmínili v předešlé části, představuje otáčková

regulace efektivní způsob regulace výkonových parametrů
čerpadel v čerpacích systémech. V této části pojednáme
o možnostech kombinace otáčkově regulovaných čerpadel
s řídícími jednotkami PI a snímači použitými k měření
parametrů dané soustavy jako jsou tlak, diferenční tlak
a teplota. Na následujících stranách uvedeme příklady
různých možností takových kombinací.

4.2.1 Regulace na konstantní tlak

Čerpadlo je použito k čerpání pitné vody z přerušovací
nádrže do různých odběrných míst v budově.

Spotřeba pitné vody kolísá, takže v závislosti na průtoku

se mění také charakteristika dané soustavy. S ohledem na
uživatelský komfort a úspory energie se v těchto případech
doporučuje aplikovat konstantní tlak.

Jak plyne z obr. 4.2.1, je zde optimálním řešením použití

otáčkově regulovaného čerpadla s řídící jednotkou PI. Řídící
jednotka PI srovnává potřebný tlak pset se skutečným
tlakem na přítoku p1 měřeným snímačem tlaku PT. Jestliže
je skutečný tlak vyšší než požadovaná hodnota, sníží řídící
jednotka PI otáčky čerpadla a tím i jeho výkon až do doby,
kdy bude platit vztah p1 = pset. Obr. 4.2.1 ukazuje, co se
stane, když se průtok sníží z Qmax na Q1. Řídící jednotka
provádí redukci otáček čerpadla z nn na nx k zajištění
požadovaného tlaku tak, aby platil vztah p1 = pset. Tímto
způsobem zajišťuje čerpací systém konstantní tlak na
přítoku v rozsahu průtoku 0 až Qmax. Tlak na přítoku není
závislý na hladině vody (h) v přerušovací nádrži. Pokud
se hladina (h) změní, provede řídící jednotka PI korekci
otáček čerpadla tak, aby tlak p1 vždy odpovídal požadované
hodnotě.

Obr. 4.2.1 Systém zásobování vodou s otáčkově regulovaným čerpadlem

čerpajícím do soustavy při konstantním tlaku

114
 Požadovaná hodnota Řídící Aktuální hodnota tr
tset jednotka PI

4.2.2 Regulace na konstantní teplotu

Regulátor
Řízení čerpacího výkonu pomocí otáčkové regulace je otáček Vstřikovací
formovací stroj
vhodné pro celou řadu průmyslových aplikací. Obr. 4.2.2
ukazuje soustavu obsahující vstřikovací formovací stroj, který Chladicí
systém
k zajištění vysoké jakosti výrobků vyžaduje chlazení vodou.

Snímač teploty
Uvedený formovací stroj je chlazen vodou o teplotě 15°C, která
Požadovaná hodnota Řídící Aktuální hodnota tr
je přiváděna z chladicího systému.tsetK zajištění správného chodu
jednotka PI
a chlazení formovacího stroje, musí být teplota ve vratné
potrubní větvi udržována na konstantní úrovni; tr = 20°C.
Řešení zde představuje otáčkově regulovanéRegulátor čerpadlo řízené
otáček Vstřikovací
řídící jednotkou PI. Řídící jednotka srovnává požadovanou formovací stroj
teplotu tset se skutečnou teplotou vody ve vratné potrubní
Chladicí
větvi tr měřenou snímačem teploty TT. Předmětná soustava
systém
má pevnou systémovou charakteristiku a provozní bod
čerpadla se proto nachází na křivceSnímač meziteploty
Qmin a Qmax. Čím
vyšší je tepelná ztráta na připojeném formovacím stroji, tím
Obr. 4.2.2 Soustava s připojeným vstřikovacím formovacím strojem
vyšší průtok chladicí vody je zapotřebí k zajištění teploty vody a oběhovým čerpadlem řízeným od teploty k zajištění konstantní teploty vody
ve vratné potrubní větvi na konstantní úrovni 20°C. ve vratné potrubní větvi

Požadovaná hodnota Řídící Aktuální hodnota H1

Hset jednotka PI
4.2.3 Konstantní diferenční tlak v oběhové
soustavě Regulátor
otáček
Oběhové soustavy (uzavřené systémy), viz kapitola 3, jsou
velice vhodné pro použití otáčkově regulovaných čerpadel. Je
výhodné, když jsou oběhové soustavy vybaveny oběhovým
čerpadlem řízeným od diferenčního tlaku – viz obr. 4.2.3.

Požadovaná hodnota Aktuální hodnota H1 Snímač diferenčního

Na obrázku je znázorněna otopná soustava sŘídící
výměníkem tlaku
Hset jednotka PI
tepla, který zajišťuje ohřev vody, jež se pak pomocí oběhového
čerpadla přivádí do tří spotřebičů, např. topných těles.
U každého spotřebiče je regulační ventil zapojený do série,
Regulátor
otáček
který slouží k řízení průtoku podle požadavků na teplo.

Čerpadlo je řízeno na základě konstantního diferenčního

tlaku měřeného na čerpadle. To znamená, že čerpací soustava
dává konstantní diferenční tlak v rozsahu (Q) 0 – Qmax, který
je na obr. 4.2.3 znázorněn horizontální osou.
Snímač diferenčního
tlaku

Obr. 4.2.3 Otopná soustava s otáčkově regulovaným čerpadlem čerpajícím

do soustavy při konstantním diferenčním tlaku

115
 Část 4.2
Aplikace s otáčkově regulovanými čerpadly

4.2.4 Regulace od diferenčního tlaku

Požadovaná
kompenzovaného na průtok hodnota Hset Řídící
Skutečná
hodnota H1
jednotka PI
Hlavní funkce čerpacího systému znázorněného na obr.
4.2.4 je udržovat konstantní diferenční tlak na regulačních Regulátor H
ventilech umístěných u spotřebičů, tedy např. u topných otáček
těles. Aby mohl čerpací systém tuto svou funkci plnit, musí
Q1
být čerpadlo schopno překonávat ztráty třením v potrubí,
výměnících tepla, armaturách atd. Hset
DPT1
Požadovaná Hf
Skutečná
hodnota 3,
Hsetje tlaková DPT2
Jak jsme se zmínili v kapitole Řídícíztrátahodnota
v soustavě
H1
jednotka PI
přímo úměrná druhé mocnině průtoku. Nejlepším způsobem
řízení oběhového čerpadla pracujícího v soustavě, jakou
ukazuje obrázek po vaší pravé straně, je zajistit, aby tlak
Regulátor H
otáček
čerpadla rostl spolu se zvyšujícím se průtokem.
nn
Q1
Pokud je malá potřeba průtoku teplonosného média, nx
jsou také nízké ztráty tlaku v potrubí, výměnících tepla, Hset

armaturách apod. a čerpadlo čerpáDPTpouze při tlaku

1
Hf H1

nastaveném regulační armaturou, tj. Hset – Hf. V případě DPT 2

zvýšení průtoku se budou zvyšovat rovněž ztráty tlaku a to

Q1 Qmax Q
s druhou mocninou. Proto musí čerpadlo vyvinout vyšší
tlak, jak ukazuje modrá křivka na obr. 4.2.4. Obr. 4.2.4 Otopná soustava s otáčkově regulovaným oběhovým čerpadlem
čerpajícím do systému při diferenčním tlaku kompenzovaném na průtok.
Popsaný čerpací systém lze navrhnout dvěma různými
způsoby:

• snímač diferenčního tlaku je umístěn na čerpadle

a činnost systému je regulována od diferenčního tlaku
kompenzovaného na průtok – DPT1 na obr. 4.2.4;
• snímač diferenčního tlaku je umístěn v blízkosti spotřebičů
a činnost systému je regulována od diferenčního tlaku
– DPT2 na obr. 4.2.4
redukce požadované hodnoty Hset při daném průtoku, aby
bylo zajištěno, že výkon čerpadla bude odpovídat modré
křivce na obr. 4.2.4.

Výhoda prvního řešení spočívá v tom, že čerpadlo, řídící
jednotka PI, regulátor otáček a snímač jsou umístěny blízko
sebe, což usnadňuje montáž. Tato instalace umožňuje
koncipovat celý systém jako jednu jednotku – viz část 4.4.
Aby bylo možno tento systém uvést do provozuschopného
stavu a pak jej efektivně provozovat, musejí být v paměti
řídící jednotky uložena data křivky čerpadla. Tato data
budou použita k výpočtu potřebného průtoku, jakož i nutné
Druhé řešení se snímačem umístěným v dané instalaci
znamená vyšší náklady spojené s montáží, poněvadž
snímač musí být situován přímo na stanovišti, k čemuž
je zapotřebí příslušná kabeláž. Výkonové parametry této
soustavy jsou víceméně stejné jako v prvním případě.
Snímač měří diferenční tlak na spotřebiči a provádí
automatickou kompenzaci na požadované zvýšení tlaku
k překonání tlakových ztrát v přívodním potrubí atd.

116
Část 4.3
Výhody otáčkové regulace
U značného počtu čerpacích aplikací se nevyžaduje, aby
čerpadla pracovala na plný výkon po celých 24 hodin
denně. Je proto výhodné, když je výkon čerpadel v soustavě
možno automaticky regulovat. Jak jsme viděli v části 4.1, je
nejlepším způsobem přizpůsobení výkonových parametrů
odstředivého čerpadla okamžité potřebě regulace jeho
otáček. Otáčková regulace čerpadel se normálně provádí
pomocí měniče kmitočtu.
Na následujících stranách se budeme zabývat otáčkově
regulovanými čerpadly, která jsou zařazena v uzavřených
a otevřených systémech. Ještě před tím, než se ponoříme
hlouběji do světa otáčkové regulace, uvedeme výhody,
které otáčková regulace dává, a rovněž výhody, které jsou
spojeny s použitím čerpadel s otáčkovou regulací pomocí
měniče kmitočtu.
Nižší spotřeba energie
Otáčkově regulovaná čerpadla potřebují pouze takové
množství energie, které je nutné ke zvládnutí určitého spe-
cifického úkolu spojeného s čerpáním. Ve srovnání s jiný-
mi způsoby regulace zajišťuje otáčková regulace nejvyšší
účinnost čerpadla a tím i nejefektivnější využití energie
– viz část 4.1.
Celkové náklady za dobu životnosti
Jak uvidíme v kapitole 5, je spotřeba energie velmi důležitý
faktor z pohledu celkových nákladů za dobu životnosti
čerpadla. Je proto důležité zajistit, aby provozní náklady
čerpacího systému byly dlouhodobě co nejnižší. Efektivní
provoz znamená nižší spotřebu energie a tím také nižší
provozní náklady. Ve srovnání s čerpadly s pevnými
otáčkami je u otáčkově regulovaného čerpadla možno
dosahovat až 50% úspor energie.
Ochrana životního prostředí
Provoz energeticky úsporných čerpadel znamená ve svém
důsledku menší znečištění životního prostředí.
Vyšší uživatelský komfort
Použití otáčkově regulovaných čerpadel v různých
čerpacích systémech znamená zvýšení pohodlí uživatele.
V soustavách určených pro zásobování vodou přináší
zavedení systémů automatické regulace tlaku a pozvol-
ného spouštění čerpadel snížení rizika vzniku zpětných
vodních rázů, jakož i snížení provozní hlučnosti vznika-
jící následkem příliš vysokého tlaku v soustavě. Otáčkově
regulovaná čerpadla dále zajišťují udržování diferenčního
tlaku na úrovni, která zaručuje minimální hladinu provozní
hlučnosti v dané soustavě.
Nižší náklady na čerpací systém
Použití otáčkově regulovaných čerpadel může být spojeno
s nižšími náklady na uvedení dané soustavy do provozu
a s finančními úsporami vzhledem k tomu, že pro provoz
soustavy nebudou zapotřebí např. regulační armatury.
Proto se v rámci celé soustavy dá počítat s nižšími celko-
vými náklady.
Kapitel 1
117
5
 Část 4.4
Výhody čerpadel s integrovaným měničem kmitočtu

V mnoha provozních aplikacích je optimálním řešením

použití čerpadel s integrovaným měničem kmitočtu.
Důvodem zde je skutečnost, že tato čerpadla v sobě Požadovaná
hodnota
kombinují výhody otáčkově regulovaného čerpadla
s výhodami danými kombinací čerpadla, měniče kmitočtu,
řídící jednotky PI a někdy také snímače tlaku v jednom
Řídící
kompaktním celku – viz obr. 4.4.1. jednotka
PI

Čerpadlo s integrovaným měničem kmitočtu není pouze

čerpadlo jako takové, nýbrž celý systém, který je schopen Měnič
kmitočtu
řešit provozní problémy, popř. zajišťovat energeticky
úsporný provoz v různých případech použití. Čerpadla
s integrovaným měničem kmitočtu lze velmi snadno
instalovat namísto stávajících čerpadel s pevnými otáčkami
při minimálních nákladech. Stačí pouze zajistit přípojku M
napájecího napětí a opatřit čerpadlo integrovaným
měničem kmitočtu. Čerpadlo je pak připraveno k provozu.
K zajištění plné provozuschopnosti připojené soustavy
zbývá už jen, aby instalatér nastavil požadovanou hodnotu
(tj. tlak).

Dále následuje stručný popis výhod, které přináší použití

čerpadel s integrovaným měničem kmitočtu. PT

Jednoduchá instalace
Čerpadla s integrovaným měničem kmitočtu se instalují
stejně snadno jako čerpadla s pevnými otáčkami. Stačí jen
připojit motor na zdroj napájecího napětí a čerpadlo je
Obr. 4.4.1 Čerpací jednotka
připraveno k provozu. Veškeré vnitřní propojení a nastavení s integrovaným měničem kmitočtu
již provedl výrobce.

Optimální energeticky úsporný provoz

Protože čerpadlo, motor a měnič kmitočtu představují
jednu kompaktní jednotku, bude celá připojená soustava
vykazovat energeticky úsporný provoz.

Jeden dodavatel
Jediný dodavatel může zajistit dodávku čerpadla, měniče
kmitočtu a snímače. Tato skutečnost přirozeně usnadňuje
dimenzování, proceduru spojenou s volbou zařízení,
objednávání, jakož i údržbu a servis.

118
Široký provozní rozsah
Čerpadla s integrovaným měničem kmitočtu mají velmi
široký provozní rozsah, který jim umožňuje pracovat
s vysokou účinností i v diametrálně rozdílných provozních
podmínkách a vyhovět rozsáhlému spektru požadavků.
Z tohoto pohledu může i několik málo otáčkově regu-
lovaných čerpadel nahradit velký počet čerpadel s pevnými
otáčkami, která mají jen úzký provozní záběr.

4.4.1. Výkonové křivky otáčkově regu-

lovaných čerpadel

Nyní se podívejme blíže na možnosti interpretace výkonové

křivky otáčkově regulovaného čerpadla.

Obr. 4.4.2 ukazuje příklad provozních křivek otáčkově regu-

lovaného čerpadla. První z těchto křivek je QH křivka a druhá
je křivka udávající odpovídající spotřebu energie.

Jak můžeme z grafu vydedukovat, jsou výkonové křivky

vyneseny pro každých 10% redukovaných otáček v rozsahu
od 100% do 50%. Rovněž je zakreslena minimální křivka
představující 25% maximálních otáček čerpadla. V grafu Obr. 4.4.2 Výkonová křivka otáčkově regulovaného čerpadla
můžete určit specifický provozní bod QH a stanovit, při
kterých otáčkách může čerpadlo tento provozní bod dosáh-
nout a jaký bude jeho energetický příkon P1.

H H H H
4.4.2 Otáčkově regulovaná čerpadla Křivka čerpadla Křivka čerpadla

v různých soustavách

Otáčkově regulovaná čerpadla se používají v rámci

nejrůznějších soustav. Změna výkonu čerpadla s následnými Charakteristika Charakteristika
systému HO HO systému
energetickými úsporami je závislá na druhu soustavy, v níž
příslušné čerpadlo pracuje.
Q Q Q Q
Uzavřená soustava Otevřená soustava
Jak jsme již zmínili v kapitole 3., udává charakteristická křivka
Obr. 4.4.3 Charakteristický bod uzavřené a otevřené soustavy
soustavy požadovaný tlak, který musí čerpadlo při čerpání
vyvinout, aby byl v dané soustavě reálný určitý průtok vody.
Obr. 4.4.3 ukazuje výkonovou křivku a charakteristickou křivku
systému platnou pro uzavřenou a otevřenou soustavu.

119
 Část 4.4
Výhody čerpadel s integrovaným měničem kmitočtu

Otáčkově regulovaná čerpadla v uzavřených

soustavách 2
Q = 15 m /h

V uzavřených soustavách, jakými jsou např. otopné a klimatizační

soustavy, musí čerpadlo překonávat pouze ztráty třením Kotel
nebo
vznikající v potrubí, armaturách, výměnících tepla apod. V této podobné
zařízení
kapitole uvedeme příklad otáčkově regulovaného čerpadla
Spotřebiče
zařazeného v uzavřené soustavě. Celkové ztráty třením při Obr. 4.4.4: Uzavřená soustava
plném průtoku 15 m3/h činí 16 m – viz obr. 4.4.4.

Charakteristická křivka soustavy má počátek v bodě (0, 0) a je

nakreslena červeně na obr. 4.4.5. Regulační armatury dané
soustavy vyžadují vždy určitý provozní tlak a čerpadlo proto
nemůže pracovat podle charakteristické křivky dané soustavy.
Proto některá otáčkově regulovaná čerpadla mají integrovanou
funkci regulace podle proporcionálního tlaku, která čerpadlu
zajišťuje provoz podle oranžové křivky vynesené na obrázku. Jak
lze z obr. 4.4.5 dedukovat, činí otáčky čerpadla při minimálním
provozu přibližně 57% jmenovitých otáček. Provoz čerpadla
v oběhové soustavě podle minimální křivky (25% jmenovitých
otáček) může být aktuální v určitých situacích jako např. máme-
li co do činění s redukovaným nočním provozem otopných
soustav.

Obr. 4.4.5: Otáčkově regulované čerpadlo v uzavřené soustavě

120
Otáčkově regulovaná čerpadla v otevřených pt = 2 bary
soustavách Obr. 4.4.6 Čerpadlo
v soustavě zásobování vodou
Charakteristická křivka, jakož i provozní rozsah čerpadla,
bude záviset na druhu dané soustavy. Obr. 4.4.6 ukazuje
zvyšovací soustavu sloužící k zásobování vodou. Čerpadlo
h = 20 m
má dodávat Q = 6,5 m3/h do odběrného místa situovaného
ve výšce h = 20 m nad tímto čerpadlem. Tlak na sání
čerpadla p je 1 bar, zatímco tlak v odběrném místě pt musí pf = 1,3 baru
činit 2 bary a celková ztráta třením v soustavě při plném
ps = 1 bar
průtoku pf je 1,3 baru.
Q = 6.5 m3/h

Na obr. 4.4.7 je vynesena QH křivka čerpadla, které je schop-

H
no vyhovět shora uvedeným požadavkům. Požadovanou
dopravní výšku při nulovém průtoku (H0) můžete vypočítat pt - Tlak v odběrném místě
pomocí rovnice po vaší pravé straně. ps - Tlak na sání
Pf
pf - Ztráta třením 1,3 . 105
Pokud chcete vypočítat maximální dopravní výšku při Hmax = Ho + = 30,2 + = 43,5 m
Q - Průtok ρ . g 998 . 9,81
průtoku (Q) 6,5 m3/h, použijte následující rovnici: h - Statická výška

pt - ps (2-1) . 105
Pf 1,3 . 105 Ho = h + = 20 + = 30,2 m
Hmax = Ho + = 30,2 + = 43,5 m ρ.g 998 . 9,81
ρ.g 998 . 9,81

Aby bylo pmožno

t - ps
vyhovět (2-1) . 105
požadavkům této provozní
H o = h
aplikace +vρ
rozsahu
.g = 20
od +
nulového =
průtoku 30,2
po m
maximální
998 . 9,81
průtok Q = 6,5 m3/h v poměrně úzkém rozsahu otáček,
který sahá od přibližně 65% do 99% jmenovitých otáček.
V soustavách vykazujících nižší ztráty třením bude kolísání
otáček čerpadla dokonce ještě menší. Jestliže budou ztráty
třením nulové, pak budou minimální otáčky čerpadla ve
shora uvedeném případě činit 79% jmenovitých otáček.

Jak lze dedukovat z předchozích dvou příkladů, je poten-

ciální kolísání otáček a tím i spotřeba energie nejvyšší
v uzavřených soustavách. Proto to jsou právě uzavřené
soustavy, které v sobě skrývají největší možnosti energet-
ických úspor.

Obr. 4.4.7 Otáčkově regulované čerpadlo v otevřené soustavě

121
 Část 4.5
Měnič kmitočtu
Jak jsme již dříve zmínili, je k otáčkové regulaci nutné
použití měniče kmitočtu. Bude proto na místě, když se
s měničem kmitočtu blíže seznámíme, poznáme jak pracu-
je a nakonec se zaměříme na bezpečnostní opatření, která
je třeba při používání tohoto zařízení podniknout.
4.5.1 Základní funkce a charakteristika
Je známou skutečností, že otáčky asynchronního motoru
závisejí v první řadě na počtu pólů motoru a na kmitočtu
aplikovaného napájecího napětí. Amplituda napájecího napětí
a zatížení na hřídeli motoru má na otáčky motoru rovněž
vliv, avšak tento vliv již není tak podstatný. Proto je změna
kmitočtu napájecího napětí ideálním prostředkem k regulaci
otáček asynchronního motoru. K zajištění správné magnet-
izace motoru je rovněž třeba změnit amplitudu napájecího
napětí.
f1 f1 > f2
f2
Obr.4.5.1 Posun charakteristiky krouticího momentu motoru
Regulace kmitočtu/napětí má za následek posun charakter-
istiky krouticího momentu, v jehož důsledku se změní otáčky
motoru. Obr.4.5.1 ukazuje charakteristiku krouticího momen-
tu (T) jako funkci otáček (n) při dvou různých kmitočtech/
napětích. Na stejném grafu je rovněž vynesena zátěžová
charakteristika čerpadla. Jak z uvedeného grafu vyplývá,
otáčky motoru se mění následkem změny kmitočtu/napětí.
Z toho proto můžeme vyvodit, že základním úkolem měniče
kmitočtu je měnit fixní napájecí napětí/kmitočet, např.
3x400 V / 50 Hz na proměnné napětí/proměnný kmitočet.
122
4.5.2. Komponenty měniče kmitočtu
Principiálně se skládají všechny měniče kmitočtu ze ste-
jných funkčních bloků. Základní funkcí měničů kmitočtů
je, jak jsme již výše uvedli, měnit síťové napájecí napětí
na nové střídavé napětí (AC) s jiným kmitočtem a jinou
amplitudou.
Měnič kmitočtu především usměrňuje přiváděné napájecí
napětí a pak střádá energii do pomocného obvodu, v němž
je zařazen kondenzátor. Stejnosměrné (DC) napětí se pak
mění na nové střídavé (AC) napětí s jiným kmitočtem
a jinou amplitudou.
Díky pomocnému obvodu v měniči kmitočtu nemá
kmitočet síťového napájecího napětí přímý vliv na výs-
tupní kmitočet a tedy ani na otáčky motoru. Nezáleží na
tom, zda má kmitočet hodnotu 50 Hz nebo 60 Hz, neboť
usměrňovač může zvládnout obě tyto alternativy. Navíc
nebude přiváděný kmitočet ovlivňovat výstupní kmitočet,
poněvadž ten je dán charakteristikou napětí / kmitočtu,
kterou vytváří výkonová jednotka měniče kmitočtu. Ve
světle shora uvedených skutečností, přináší použití měniče
kmitočtu ve spojení s asynchronními motory.následující
výhody:
• Systém lze používat pro kmitočty 50 Hz i 60 Hz bez
jakýchkoliv úprav.
• Výstupní kmitočet měniče kmitočtu není závislý na
přiváděném kmitočtu.
• Měnič kmitočtu může produkovat výstupní kmitočet
vyšší než kolik činí kmitočet síťového napájecího napětí
- umožňuje tak nadsynchronní provozní režim.
Jak můžete vydedukovat z obr.4.5.2 je měnič kmitočtu
tvořen ještě dalšími třemi komponenty: EMC filtrem,
ovládacím obvodem a výkonovou jednotkou.
Přívod střídavého síťového napájecího napětí
Pomocný
Výkonová
EMC jednotka
filr
Usměrňovač obvod
měniče
DC
kmitočtu
Ovládací obvod
Obr.4.5.2 Funkční bloky měniče kmitočtu
EMC filtr
Tento blok netvoří součást primární funkce měniče
kmitočtu a proto může být v podstatě z měniče kmitočtu
vypuštěn. Aby se však učinilo zadost požadavkům
směrnice Evropské unie o elektromagnetické slučitelnosti
nebo místním předpisům, je tento filtr nutný. EMC filtr
zajišťuje, že měnič kmitočtu nepřenáší zpět do sítě signál
s nadměrným šumem a neruší tak jiné elektronické zařízení
připojené na rozvodnou síť. Současně tento filtr zamezuje
vstupu šumových signálů, generovaných jiným zařízením,
z rozvodné sítě do elektroniky měniče kmitočtu a zabraňuje
tak jejímu poškození.

Ovládací obvod
Blok ovládacího obvodu má dvě funkce: ovládá měnič
kmitočtu a současně obstarává veškerou komunikaci mezi
měničem kmitočtu a jeho okolím.

Výkonná jednotka měniče kmitočtu

Umotor
Výstupní napětí z měniče kmitočtu nemá na rozdíl od
Střední hodnota napětí
normálního síťového napětí sinusovou charakteristiku.
Napájecí napětí přiváděné do motoru je tvořeno určitým
počtem obdélníkových kmitů – viz 4.5.3. Střední hodnota
těchto kmitů tvoří sinusové napětí požadovaného kmitočtu
t
a amplitudy. Spínací kmitočet může být v rozsahu od
několika kHz až do 20 kHz v závislosti na značce jednotky.
T = 1/fm
Aby nevznikal šum ve vinutí motoru, je vhodné použít
raději měnič kmitočtu, který má spínací kmitočet nad
Obr.4.5.3 Střídavé napětí s proměnným kmitočtem (fm)
rozsahem slyšitelnosti (~16 kHz). a proměnným napětím (Umotor)

Princip, na kterém pracuje výkonná jednotka měniče

kmitočtu se nazývá PWM (Pulse Width Modulation),
tedy pulzní šířková modulace. Tento pracovní princip se a b

u dnešních měničů kmitočtu používá nejčastěji. Sám proud

motoru je téměř sinusový. To je patrno z obr.4.5.4 (a),
který ukazuje proud motoru (nahoře) a napětí motoru.
Na obr.4.5.4 (b) je uveden interval napětí motoru. Zde je
zřejmé, jak se mění struktura pulzu.

Obr.4.5.4 a) Proud motoru (nahoře) a napětí motoru při použité regulaci

PWM (impulzová šířková modulace). b) Interval napětí motoru

123
 Část 4.5
Měnič kmitočtu

4.5.3 Zvláštní podmínky použití měniče

kmitočtu
a b

V případě instalace a používání měničů kmitočtu nebo

čerpadel s integrovanými měniči kmitočtu musí instalatér
i uživatel respektovat určité podmínky. Při připojení na
přívodu napájecího napětí se bude měnič kmitočtu chovat
jinak než normovaný asynchronní motor. Toto chování je
podrobně popsáno v následujícím textu.
Obr. 4.5.5 a) Trojfázový dvoupólový Obr. 4.5.5 b) Trojfázový dvoupólový
normovaný asynchronní motor normovaný asynchronní motor
Měniče kmitočtu pro nesinusové trojfázové napájecí
s měničem kmitočtu
napětí
Měnič kmitočtu ve stejném provedení jako měnič kmitočtu
popsaný výše nebude přijímat sinusový proud ze sítě. To Normovaný motor Normovaný motor
s měničem kmitočtu
má mimo jiné vliv na dimenzování kabelu síťové přípojky,
Síťové napětí 400 V 400 V
síťového vypínače apod. Obr.4.5.5 ukazuje, jak vypadá síťový
Síťový proud, RMS* 6,4 A 6,36 A
proud a síťové napětí pro: Síťový proud,
špičková hodnota 9,1 A 13,8 A
a) trojfázový dvoupólový normovaný asynchronní motor
Příkon, P1 3,68 kW 3,69 kW
b) trojfázový dvoupólový normovaný asynchronní motor
cos ϕ,
s měničem kmitočtu účiník (PF) cosϕ = 0,83 PF = 0,86
V obou případech má motor výkon na hřídeli 3 kW.
Obr. 4.5.6 Srovnání proudu normovaného motoru a motoru s měničem
kmitočtu
Ze srovnání proudu v obou shora uvedených případech
vyplývají tyto rozdíly – viz též obr. 4.5.6: * RMS (root mean square) = skutečná efektivní hodnota

• Proud pro systém s měničem kmitočtu není sinusový.

• Špičková hodnota proudu je u systému s měničem
kmitočtu mnohem vyšší (přibližně o 52%).

K uvedeným rozdílům dochází v důsledku konstrukčního

řešení měniče kmitočtu, v němž je síť připojena na
usměrňovač, za kterým následuje kondenzátor. Kondenzátor
se nabíjí v krátkých časových intervalech, v nichž je v daném
okamžiku usměrněné napětí vyšší než napětí kondenzá-
toru. napětí mezi dvěma fázovými vodiči
fázový proud
Obě účinné hodnoty (hodnoty RMS)
Jak jsme zmínili výše, bude mít nesinusový proud za následek se vztahují na U a I
vznik jiných podmínek na straně síťové přípojky motoru. fázový posuv mezi proudem a napětím
Pro normovaný motor bez měniče kmitočtu je vztah mezi
napětím (U), proudem (I) a výkonem (P) uveden v rámečku Příklad výpočtu:
vpravo. Stejný vzorec však nelze použít pro výpočet příkonu U = 400 V, I = 6,4 A, cos φ = 0,83
ve spojení s motory s měniči kmitočtu. Výsledný příkon je P = 3,68 kW

124
 napětí mezi dvěma fázovými vodiči
Pro tento případ ve skutečnosti neexistuje žádný jistý fázový proud
způsob výpočtu příkonu, který by byl založen na prostém Obě účinné hodnoty (hodnoty RMS)
měření proudu a napětí, neboť obě tyto veličiny nejsou se vztahují na U a I
sinusové. Namísto toho se musí příkon vypočítat za použití fázový posuv mezi proudem a napětím
měřicích přístrojů vhodných k měření okamžitých hodnot
proudu a napětí. Příklad výpočtu:
U = 400 V, I = 6,4 A, cos φ = 0,83
Pokud je známa hodnota příkonu (P), jakož i hodnota RMS
Výsledný příkon je P = 3,68 kW
proudu a napětí, je tzv. účiník (PF) možno vypočítat podle
vzorce uvedeného po vaší pravé straně.

Na rozdíl od případu, kdy proud a napětí mají sinusovou

charakteristiku, nemá účiník žádnou přímou vazbu na
způsob, jakým dochází k posuvu proudu a napětí v čase.

Jestliže měříme vstupní proud ve vztahu ke způsobu

instalace a provozu soustavy obsahující měnič kmitočtu,
musíme použít měřicí přístroj, který je schopen měřit
“nesinusové” proudy. Obecně lze konstatovat, že běžné
měřicí přístroje určené pro měniče kmitočtu musí být
vhodné pro měření “skutečné hodnoty RMS (tj. střední
kvadratické hodnoty)”.

Měniče kmitočtu a jističe ochrany proti zemnímu

spojení (ELCB)
Jističe ochrany proti zemnímu spojení se ve stále větší Obr. 4.5.7 Označení jističe ELCB pro jednofázové měniče kmitočtu
míře používají jako přídavná ochrana elektrických zařízení.
Jestliže má být měnič kmitočtu připojen k takovému
zařízení, je třeba prověřit, zda je použitý jistič ELCB typu,
který bude bezpečně vypínat – a to i v případě, že k poruše
dojde na DC straně měniče kmitočtu. Aby byla naprostá jis-
tota, že instalovaný jistič ELCB použitý ve spojení s měničem
kmitočtu vypne vždy v případě výskytu svodového proudu, Obr. 4.5.8 Označení jističe ELCB pro trojfázové měniče kmitočtu
musí se jednat o jistič ELCB označený jedním ze symbolů
uvedených na obr.4.5.7 a 4.5.8.

Oba typy jističů ochrany proti zemnímu spojení jsou dnes

na trhu běžně k dostání.

125
Kapitola 5 Výpočet nákladů za dobu životnosti

Část 5.1 Rovnice pro výpočet celkových nákladů za dobu životnosti

5.1.1 Pořizovací náklady, kupní cena (Cic)

5.1.2 Náklady na montáž a uvedení do provozu (Cin)
5.1.3 Energetické náklady (Ce)
5.1.4 Provozní náklady (Co)
5.1.5 Náklady na ochranu životního prostředí (Cenv)
5.1.6 Náklady na údržbu a opravy (Cm)
5.1.7 Náklady na prostoje, výrobní ztráty (Cs)
5.1.8 Náklady na definitivní odstavení z provozu a likvidaci (Co)

Část 5.2 Výpočet celkových nákladů za dobu životnosti - příklad

Náklady na energii 90% Náklady na údržbu 2-5%

Pořizovací náklady 5-8%

 Část 5.1
Rovnice pro výpočet celkových nákladů za dobu životnosti

V této části se zaměříme na položky, které tvoří náklady za

dobu čerpadla (LCC), aby bylo zřejmé, co to vlastně náklady
za dobu životnosti zařízení jsou a které faktory je třeba
brát v potaz při jejich výpočtu a konečně také jak tento
výpočet provádět. Na příkladu uvedeme fiktivní náklady
za dobu životnosti zařízení. Ještě než se plně ponoříme do
problematiky celkových nákladů za dobu životnosti zařízení,
musíme si vyjasnit, co tento pojem zahrnuje:

Celkové náklady za dobu životnosti čerpadla jsou pojem,

pod kterým se rozumějí všechny náklady spojené
s pořízením, montáží, provozem, údržbou a likvidací
čerpadla za celou dobu jeho životnosti. Obr. 5.1.1 Analýza nákladů za dobu životnosti u čerpacích systémů

Hydraulic Institute, Europump a americké ministerstvo

energetiky vypracovaly společně nástroj, který se nazývá Typická skladba nákladů za dobu životnosti
“Celkové náklady za dobu životnosti čerpadla (LCC)” – viz
obr. 5.1.1. Tento nástroj má pomoci firmám minimalizovat
objem odpadu a maximalizovat využití energie v různých pořizovací náklady

systémech včetně čerpacích soustav. Výpočty celkových náklady na údržbu

nákladů za dobu životnosti jsou rozhodovacím nástrojem,
energetické náklady
který lze využívat ve spojení s navrhováním nových instalací
nebo oprav instalací stávajících.

Celkové náklady za dobu životnosti (LCC) tvoří následující

složky: Obr. 5.1.2 Typická skladba nákladů za dobu životnosti
oběhové soustavy v průmyslové aplikaci

Cic pořizovací náklady, kupní cena

Cin náklady spojené s pořízením a montáží
Ce náklady na energii
Co provozní náklady (mzdové náklady)
Cenv náklady na ochranu životního prostředí
Cm náklady na údržbu a opravy
Cs náklady spojené s prostoji (výpadek výroby) Náklady za dobu životnosti (LCC) se počítají podle
Cd náklady na likvidaci následujícího vzorce:

V následujících článcích pojednáme o každé této nákladové LCC = Cic + Cin + Ce + Co + Cm + Cs + Cemv + Cd
složce zvlášť. Jak plyne s obr. 5.1.2 jsou zde nejdůležitější
energetické a pořizovací náklady, jakož i náklady na údržbu.

128
5.1.1 Pořizovací náklady, kupní cena (Cic)

Ovládací
Pořizovací náklady (Cic) čerpací soustavy pokrývají veškeré Čerpadlo
panely
zařízení a příslušenství nutné k provozu celého systému,
tedy např. čerpadla, měniče kmitočtu, ovládací panely
a snímače – viz obr. 5.1.3. Pořizovací náklady

Často existuje možnost nalezení určitého kompromisu mezi

pořizovacími náklady, energetickými náklady a náklady Měnič Snímač
na údržbu. Tak mohou v mnoha případech nákladnější kmitočtu
komponenty vykazovat delší životnost, popř. nižší spotřebu
Obr. 5.1.3 Zařízení tvořící čerpací systém
energie než levnější komponenty.

5.1.2 Náklady na montáž a uvedení do 8000

provozu (Cin) 7000

6000

5000
Náklady na montáž a uvedení do provozu pokrývají následu-
4000
jící nákladové složky: 3000

2000

• montáž čerpadel 1000

• základ 0

Systém 1 Systém 2
• elektrické zapojení včetně připojení přístrojů
Pořizovací
• montáž, připojení a nastavení snímačů, měničů kmitočtu náklady 5200 7300

apod. Obr. 5.1.4 Pořizovací náklady soustavy s čerpadly s konstantními

• uvedení do provozu otáčkami (systém 1) a soustavy s otáčkově regulovanými čerpadly
(systém 2)

Stejně jako u pořizovacích nákladů je třeba i při analýze těchto

nákladů zvážit možnosti kompromisního řešení. U čerpadel
vybavených integrovanými měniči kmitočtu je mnoho
komponentů již zakomponováno přímo ve výrobku. Proto jsou
s tímto druhem čerpadel často spojeny vyšší pořizovací náklady
a nižší náklady spojené s montáží a uvedením do provozu.

129
 Část 5.1
Rovnice pro výpočet celkových nákladů za dobu životnosti

5.1.3 Energetické náklad (Ce ) Jiné provozy

80%

Ve většině případů jsou energetické náklady největší

nákladovou položkou celkových nákladů za dobu životnosti Čerpací
čerpací soustavy, v niž čerpadla pracují často více než 2000 systémy
20%
hodin. Ve skutečnosti přibližně 20% světové spotřeby energie
připadá na čerpací systémy – viz obr. 5.1.5.
Níže uvádíme přehled faktorů, které ovlivňují energetickou
Obr.5.1.5 Světová spotřeba energie
náročnost čerpacího systému:

• zátěžový profil
• účinnost čerpadla (výpočet provozního bodu), viz obr.
5.1.6
• účinnost motoru (účinnost motoru při částečném zatížení h

může být značně rozdílná u motorů s vyšší účinností [%]

80
a motorů s normální účinností) Nové
čerpadlo
60
• dimenzování čerpadel (rezervy a zaokrouhlování vedou Stávající
čerpadlo 40

často k volbě naddimenzovaných čerpadel) 20

• jiné komponenty čerpacích systémů jako např. potrubí 0

a armatury 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 55 Q [M3/h]

• použití čerpadel s otáčkovou regulací. Díky použití otáčkově Obr.5.1.6 Srovnání účinnosti nového a stávajícího čerpadla
regulovaných čerpadel lze v průmyslových aplikacích snížit
energetickou náročnost až o 50%.

5.1.4 Provozní náklady (Co )

Provozní náklady zahrnují mzdové náklady spojené

s provozem daného čerpacího systému. Ve většině případů
jsou mzdové náklady vztažené na čerpadla nízké. Dnes
již existují různé druhy kontrolních zařízení, jež umožňují
připojit čerpací systém k počítačové síti a významně tak
přispívat k redukci provozních nákladů.

5.1.5 Náklady na ochranu životního

prostředí (Cenv)

Náklady na ochranu životního prostředí v sobě zahrnují výdaje

na likvidaci komponentů čerpadel a znečištění způsobeného
čerpanou kapalinou. Podíl nákladů vynaložených na ochranu
životního prostředí je v kontextu celkových nákladů za dobu
životnosti čerpadel relativně malý.

130
5.1.6 Náklady na údržbu a opravy (Cm)

Jak již sám název napovídá, zahrnují náklady na údržbu

a opravy všechny nákladové položky týkající se údržby
a oprav provedených v rámci daného čerpacího systému
jako např. mzdové náklady, náhradní díly, doprava
a čištění.

Nejlepším způsobem jak dosáhnout optimální provozní

životnosti čerpadla a vyloučit případy jeho havárie je
provádění pravidelné preventivní údržby.

5.1.7 Náklady na prostoje,

výrobní ztráty (Cs)

Náklady na prostoje jsou velice důležité ve spojení

s čerpacími systémy pracujícími v rámci výrobních procesů.
Důvod je zde jednoduchý: zastavení výroby stojí velké
peníze a to i její krátkodobé přerušení. I v případě, že
provozní požadavky stačí pokrýt jen jedno čerpadlo, je
vždy na místě instalovat rovněž záložní čerpadlo, které
může v případě potřeby naběhnout do provozu a zajišťovat
tak nepřetržitý výrobní proces i když dojde k neočekávané
poruše provozního čerpadla – viz obr. 5.1.7. Obr. 5.1.7 Záložní čerpadlo zajišťuje nepřetržitý výrobní proces i v případě
výpadku provozního čerpadla

5.1.8 Náklady na definitivní odstavení

z provozu a likvidaci (Cd )

Výše nákladů na definitivní odstavení z provozu a likvidaci

se poněkud liší v závislosti na výrobci čerpadla. Proto se tyto
náklady berou do úvahy jen zřídka.

Výpočet celkových nákladů za dobu životnosti

Celkové náklady za dobu životnosti čerpacího systému
tvoří součet všech shora uvedených nákladů naběhlých za LCC = Cic + Ce + Cm
celou dobu provozní životnosti dané soustavy. Životnost
běžného čerpacího systému se obvykle pohybuje v řádu 10
až 20 let. V oblasti čerpací techniky se celkové náklady za
dobu životnosti počítají pomocí zjednodušeného vzorce,
do něhož se dosazuje menší počet uvažovaných veličin.
Tento zjednodušený vzorec je uveden po vaší pravé straně.

131
 Část 5.2
Výpočet celkových nákladů za dobu životnosti - příklad

Nyní se podívejme na příklad výpočtu při použití shora Konstantní Regulované

Typy čerpadel
zmíněného zjednodušeného vzorce. K zajištění zásobování otáčky otáčky
vodou potřebuje průmyslový závod nové čerpadlo. V této Průměrná spotřeba energie kW 18,76 11,31
souvislosti připadají do úvahy dvě technická řešení: Počet provozních hodin za den hod. 12 12
Počet provozních hodin za rok den 220 220
Výpočtová doba rok 10 10
• použití vícestupňového odstředivého čerpadla
Celková spotřeba energie kWh 495 264 298 584
s konstantními otáčkami,
• použití vícestupňového odstředivého čerpadla Cena elektrické energie Euro/kWh 0,07 0,07
Typy čerpadel Konstantní Regulované
s otáčkovou regulací. Cena čerpadla Euro 3 602
otáčky 7 204
otáčky
Náklady
Průměrnánaspotřeba
údržbu energie Euro
kW 1 417
18,76 111,31
417
Náklady na energii Euro 33 284 20 066
Výpočty ukazují, že ve srovnání s čerpadlem s konstantními Počet provozních hodin za den hod. 12 12
Celkové náklady hodin za rok
Počet provozních Euro
den 38
220303 28
220688
otáčkami spotřebuje otáčkově regulované čerpadlo
Výpočtová doba rok 10 10
o 40% méně energie. Pořizovací náklady (Cic) otáčkově
Celková
45spotřeba
000 energie kWh 495 264 298 584
regulovaného čerpadla jsou však oproti pořizovacím Cena čerpadla
40 000
nákladům čerpadla s konstantními otáčkami vyšší. Cena elektrické energie Euro/kWh 0,07 0,07
Náklady na údržbu
35 000
Cena čerpadla Euro 3 602 7 204
Náklady na energii
30 na
Náklady 000údržbu Euro 1 417 1 417
Výpočty celkových nákladů za dobu životnosti čerpadel
Euro

Náklady
25 na
000energii Euro 33 284 20 066
pomohou určit, které čerpadlo je vhodné pro instalaci
Celkové
20náklady
000 Euro 38 303 28 688
v dané soustavě. Určujícími kritérií zde budou tyto údaje:
15 000
10 000
45
• 12 provozních hodin za den Cena čerpadla
405 000
• 220 provozních hodin za rok Náklady na údržbu
0
35 000
• doba provozní životnosti 10 let (výpočtová doba) Čerpadlo Náklady na regulované
Otáčkově energii
30 000
s konstantními otáčkami čerpadlo
Euro

25 000
Na základě těchto údajů můžeme vypočítat celkové náklady Obr. 5.1.845
Celkové
000 náklady za dobu životnosti čerpadla s konstantními
otáčkami4020a 000
otáčkově regulovaného čerpadla
za dobu životnosti pro obě alternativy řešení. 000
15 000
35 000
10 000
I když jsou pořizovací náklady otáčkově regulovaného 30 000
5 000
čerpadla dvojnásobné oproti pořizovacím nákladům 25 000
Euro

0
čerpadla s konstantními otáčkami, jsou celkové náklady 20 000 Čerpadlo Otáčkově regulované
za 10 let u otáčkově regulovaného čerpadla o 25% nižší než 15 000 s konstantními otáčkami čerpadlo
u čerpadla s konstantními otáčkami.. 10 000 Čerpadlos konstantními otáčkami
45
Otáčkově regulované čerpadlo
405 000
Jak jsme zmínili v části 4, přináší použití otáčkově 0
35 000
regulovaného čerpadla kromě nižších celkových nákladů 30 000 0 2 4
Roky
6 8 10

za dobu životnosti ještě některé provozní výhody jako je 25 000

Euro

např. udržování konstantního tlaku v soustavě. 20 000

15 000
Doba návratnosti je v případě otáčkově regulovaného 10 000 Čerpadlos konstantními otáčkami
Otáčkově regulované čerpadlo
čerpadla o něco delší, poněvadž toto čerpadlo je dražší. 5 000
Jak je patrno z obr. 5.1.9, činí návratnost přibližně 2½ roku 0
a u všeobecných průmyslových aplikací se pořízení otáčkově 0 2 4 6 8 10
Roky
regulovaného čerpadla považuje při této návratnosti za
Obr. 5.1.9 Doba návratnosti u čerpadla s konstantními otáčkami
dobrou investici. a u otáčkově regulovaného čerpadla

132
Příloha

A) Značky a jednotky

B) Tabulky pro převod jednotek

C) Předpony v soustavě jednotek SI a řecká abeceda

D) Tlak napětí par a hustota vody při různých teplotách

E) Škrticí clona

F) Změna statického tlaku v důsledku změny průměru potrubí

G) Trysky

H) Nomogram ztrát tlaku v trubních obloucích, armaturách apod.

I) Nomogram ztrát v potrubí pro čistou vodu 20°C

J) Periodická tabulka prvků

K) Normy pro čerpadla

L) Viskozita různých kapalin jako funkce teploty kapaliny

 Příloha A

Značky a jednotky

Níže uvedená tabulka obsahuje přehled nejčastěji

používaných značek a jednotek v oboru čerpadel a čerpací
techniky.

Jednotka
Značka Jednotka Sl Jiné běžně Poznámky
užívané jednotky
dopravní výška
objemový průtok
hmotnostní průtok
tlak

diferenční tlak

čistá pozitivní
sací výška

hustota
kinematická
viskozita

dynamická
viskozita
teplota

absolutní
teplota
průměr
průměr

tíhové zrychlení

rychlost
účinnost
otáčky
čas
výkon
napětí
proud
kmitočet
kosinus fázového
úhlu mezi U a I
účiník

134
 Příloha B

Tabulky pro převod jednotek

Převodní tabulky tlaku a průtoku obsahují jednotky,

které se nejčastěji používají v oboru čerpací techniky.

Tlak
metry
Pascal kilopond technická fyzikální liber na čtv.
bar vodního
(= Newton/m2) na čtv.metr atmosféra atmosféra palec
sloupce
Pa, (N/m2) bar kp/m2 m WC at (kp/cm2) atm psi (lb/in2)
1 Pa 1 10-5 0,1020 1,020 . 10-4 1,020 . 10-5 9,869 . 10-4 1,450 . 10-4 1 Pa
1 bar 105 1 10197 10,20 1,020 0,9869 14,50 1 bar
1 kp/m2 9,8067 9,807 . 105 1 10-3 10-4 0,9678 . 10-4 1,422 . 10-3 1 kp/m2
1 mWC 9806,7 0,09807 103 1 0,1 0,09678 1,422 1 mWC
1 at 98067 0,9807 104 10 1 0,9678 14,22 1 at
1 atm 101325 1,013 10333 10,33 1,033 1 14,70 1 atm
1 psi 6895 0,06895 703,1 0,7031 0,07031 0,06804 1 1 psi

Průtok (objemový)

Kubický metr Kubický metr Litr Gallon (UK) Gallon (US)

za sekundu za hodinu za sekundu za minutu za minutu

m3/s m3/h 1 l/s UK GPM US GPM

3
1 m /s 1 3600 1000 1320 15651 1 m3/s
1 m3/h 2,778 . 10-4 1 0,2778 3,667 4,403 1 m3/h
1 l/s 10-3 3,6 1 13,21 15,85 1 l/s
1 UK GPM 7,577 . 10-5 0,02728 0,07577 1 1,201 1 UK GPM
1 US GPM 6,309 . 10-5 0,02271 0,06309 0,8327 1 1 US GPM

Teplota
K převodu nejčastěji používaných teplotních jednotek slouží níže uvedené vzorce:

Převod stupňů Celsia na stupně Kelvina: T [K] = 273,15 + t [oC]

Převod stupňů Celsia na stupně Fahrenheita: t [oF] = 32 + 1,8 t [oC]

upně Stupně
Stupně Stupně
Stupně Stupně
∆t ∆t
∆t ∆t
∆t ∆t
elsia Celsia
Kelvina Fahrenheita
Kelvina Fahrenheita
°C °CK K
°F
˚F °F
˚F ∆T, ∆t °C∆T, ∆t °CK K
°F °F
0 273,15
0 273,15
32 32 1 °C = 11 °C = 11 5/9
1 5/9
00 373,15
100 373,15
212 212 1K= 11 K = 11 5/9
1 5/9
17.8 -255,35
17.8 255,35
0 0 1 °F = 1 °F =
9/5 9/5
9/5 9/5
1 1

135
 Příloha C

Předpony v soustavě jednotek SI a řecká abeceda

136
 Příloha D

Tlak par a hustota vody při různých teplotách

Tato tabulka obsahuje Tlak par p a hustota ρ vody při různých teplotách
hodnoty tlaku napětí t[°C] T[K] P[bar] ρ[kg/m3] t[°C] T[K] P[bar] ρ[kg/m3] t[°C] T[K] P[bar] ρ[kg/m3]
par p [barů] a hustoty ρ 0 273,15 0,00611 0999,8 138 411,15 3,414 927,6
[kg/m3] vody při různých 1 274,15 0,00657 0999,9 61 334,15 0,2086 982,6 140 413,15 3,614 925,8
2 275,15 0,00706 0999,9 62 335,15 0,2184 982,1 145 418,15 4,155 921,4
teplotách t [°C]. Stejně tak 3 276,15 0,00758 0999,9 63 336,15 0,2286 981,6 150 423,15 4,760 916,8
jsou v tabulce obsaženy 4 277,15 0,00813 1000,0 64 337,15 0,2391 981,1
5 278,15 0,00872 1000,0 65 338,15 0,2501 980,5 155 428,15 5,433 912,1
odpovídající absolutní 6 279,15 0,00935 1000,0 66 339,15 0,2615 979,9 160 433,15 6,181 907,3
7 280,15 0,01001 999,9 67 340,15 0,2733 979,3 165 438,15 7,008 902,4
teploty T [K]. 8 281,15 0,01072 999,9 68 341,15 0,2856 978,8 170 443,15 7,920 897,3
9 282,15 0,01147 999,8 69 342,15 0,2984 978,2 175 448,15 8,924 892,1
10 283,15 0,01227 999,7 70 343,15 0,3116 977,7
180 453,15 10,027 886,9
11 284,15 0,01312 999,7 71 344,15 0,3253 977,0 185 458,15 11,233 881,5
12 285,15 0,01401 999,6 72 345,15 0,3396 976,5 190 463,15 12,551 876,0
13 286,15 0,01497 999,4 73 346,15 0,3543 976,0 195 468,15 13,987 870,4
14 287,15 0,01597 999,3 74 347,15 0,3696 975,3 200 473,15 15,50 864,7
15 288,15 0,01704 999,2 75 348,15 0,3855 974,8
16 289,15 0,01817 999,0 76 349,15 0,4019 974,1 205 478,15 17,243 858,8
17 290,15 0,01936 998,8 77 350,15 0,4189 973,5 210 483,15 19,077 852,8
18 291,15 0,02062 998,7 78 351,15 0,4365 972,9 215 488,15 21,060 846,7
19 292,15 0,02196 998,5 79 352,15 0,4547 972,3 220 493,15 23,198 840,3
20 293,15 0,02337 998,3 80 353,15 0,4736 971,6 225 498,15 25,501 833,9

21 294,15 0,02485 998,1 81 354,15 0,4931 971,0 230 503,15 27,976 827,3
22 295,15 0,02642 997,8 82 355,15 0,5133 970,4 235 508,15 30,632 820,5
23 296,15 0,02808 997,6 83 356,15 0,5342 969,7 240 513,15 33,478 813,6
24 297,15 0,02982 997,4 84 357,15 0,5557 969,1 245 518,15 36,523 806,5
25 298,15 0,03166 997,1 85 358,15 0,5780 968,4 250 523,15 39,776 799,2
26 299,15 0,03360 996,8 86 359,15 0,6011 967,8 255 528,15 43,246 791,6
27 300,15 0,03564 996,6 87 360,15 0,6249 967,1
28 301,15 0,03778 996,3 88 361,15 0,6495 966,5 260 533,15 46,943 783,9
29 302,15 0,04004 996,0 89 362,15 0,6749 965,8 265 538,15 50,877 775,9
30 303,15 0,04241 995,7 90 363,15 0,7011 965,2 270 543,15 55,058 767,8
275 548,15 59,496 759,3
31 304,15 0,04491 995,4 91 364,15 0,7281 964,4 280 553,15 64,202 750,5
32 305,15 0,04753 995,1 92 365,15 0,7561 963,8
33 306,15 0,05029 994,7 93 366,15 0,7849 963,0 285 558,15 69,186 741,5
34 307,15 0,05318 994,4 94 367,15 0,8146 962,4 290 563,15 74,461 732,1
35 308,15 0,05622 994,0 95 368,15 0,8453 961,6 295 568,15 80,037 722,3
36 309,15 0,05940 993,7 96 369,15 0,8769 961,0 300 573,15 85,927 712,2
37 310,15 0,06274 993,3 97 370,15 0,9094 960,2 305 578,15 92,144 701,7
38 311,15 0,06624 993,0 98 371,15 0,9430 959,6 310 583,15 98,700 690,6
39 312,15 0,06991 992,7 99 372,15 0,9776 958,6
40 313,15 0,07375 992,3 100 373,15 1,0133 958,1 315 588,15 105,61 679,1
320 593,15 112,89 666,9
41 314,15 0,07777 991,9 102 375,15 1,0878 956,7 325 598,15 120,56 654,1
42 315,15 0,08198 991,5 104 377,15 1,1668 955,2 330 603,15 128,63 640,4
43 316,15 0,08639 991,1 106 379,15 1,2504 953,7 340 613,15 146,05 610,2
44 317,15 0,09100 990,7 108 381,15 1,3390 952,2
45 318,15 0,09582 990,2 110 383,15 1,4327 950,7 350 623,15 165,35 574,3
46 319,15 0,10086 989,8 360 633,15 186,75 527,5
47 320,15 0,10612 989,4 112 385,15 1,5316 949,1
48 321,15 0,11162 988,9 114 387,15 1,6362 947,6 370 643,15 210,54 451,8
49 322,15 0,11736 988,4 116 389,15 1,7465 946,0 374,15 647,30 221,2 315,4
50 323,15 0,12335 988,0 118 391,15 1,8628 944,5
120 393,15 1,9854 942,9
51 324,15 0,12961 987,6
52 325,15 0,13613 987,1 122 395,15 2,1145 941,2
53 326,15 0,14293 986,6 124 397,15 2,2504 939,6
54 327,15 0,15002 986,2 126 399,15 2,3933 937,9
55 328,15 0,15741 985,7 128 401,15 2,5435 936,2
56 329,15 0,16511 985,2 130 403,15 2,7013 934,6
57 330,15 0,17313 984,6
58 331,15 0,18147 984,2 132 405,15 2,8670 932,8
59 332,15 0,19016 983,7 134 407,15 3,041 931,1
60 333,15 0,19920 983,2 136 409,15 3,223 929,4

137
 Příloha E

Škrticí clona

V souladu s popisem v kapitole 3 lze polohu provozního

bodu čerpadla měnit přidáním odporu zapojeného do série
s čerpadlem. V praxi se to běžně provádí tak, že do výtlačné
příruby čerpadla umístíme škrticí clonu.

Níže uvedený graf ukazuje průměry škrticích clon d [mm]

v závislosti na světlosti potrubí DN [mm], průtoku Q [m3/h]
a požadované redukci dopravní výšky ∆H [m].

Příklad:
Při průtoku 150 m3/h je třeba snížit dopravní výšku čerpadla
s výtlačnou přírubou o průměru 125 mm o 25 metrů.

DN = 125 mm, ∆H = 25 m, Q = 150 m3/h ⇒

musí být použita škrticí clona o průměru 59 mm.

138
 Příloha F

Změna statického tlaku v důsledku změny Hodnotu Δ H nutno připočítat k naměřené hodnotě
průměru potrubí dopravní výšky čerpadla:

Jak jsme uvedli v článku 2.2, projeví se změna průměru

potrubí ve změně rychlosti proudění kapaliny a v důsledku
toho také ve změně dynamického a statického tlaku.
Jestliže vznikne potřeba určit dopravní výšku (viz str. 86), je kde:
s ohledem na rozdíl průměrů obou hrdel čerpadla provést v1 je rychlost proudění kapaliny v sacím hrdle [m/s]
korekci naměřené dopravní výšky. v2 je rychlost proudění kapaliny ve výtlačném hrdle [m/s]
Q je průtok v [m3/h]
g je tíhové zrychlení v [m/s]
D1 je průměr sacího hrdla v [m]
D2 je průměr výtlačného hrdla v [m]

Graf ukazuje hodnotu ΔH pro nejčastější rozměry hrdel

Příklad: čerpadel D1/D2 jako funkci průtoku Q. V tomto případě se
Čerpadlo se sacím hrdlem o světlosti 250 mm měří průtok Q v [m3/h] a ΔH v [m].
a výtlačným hrdlem o průměru 150 mm čerpá při
výkonu 300 m3/h. Do jaké míry ovlivňuje rozdíl
průměrů hrdel čerpadla měřenou dopravní výšku?

D1 = 250 mm D2 = 150 mm Q = 300 m3/h

Jak vyplývá z grafu, činí rozdíl dopravní výšky

∆H = 1 m.

10
50
50
0

0
50

00
0

0
65

150 25
2

0 100

20

30
/4

8
/3

0 /3
2

D1 /D2 =
0 80/

/1
/6 0/

80 125/

/2

0/
0/

0/
65
50

/10 150/

40 00
0 150
80 10

30
25

35

0/ 4
5
/5
H [m]

0/

/15
65

125
10

50
0
25

0,10

0,01
1 10 100 1 000 10 000
Průtok [m /h] 3

139
 Příloha G

Trysky

Vztah mezi průměrem trysky v [mm], potřebným

průtokem Q [m3/h] a požadovaným tlakem před tryskou
p [barů] lze zjistit podle níže uvedeného nomogramu.
Předpokládejme, že daná tryska má kvadratické chování
podle vzorce

kde n = 0,5. Některé trysky vykazují hodnotu n nižší

(konzultujte s dodavatelem).
Tlak
p [barů]

Průtok Průměr trysky

Q [m3/h] d [mm]

Příklad:
Tryska o průměru 3,5 mm má mít průtok 1 m3/h.
Jaký tlak musí být před tryskou?

Q = 1 m3/h, d = 3,5 mm ⇒
p = 4,8 baru

140
 Příloha H

Nomogram ztrát tlaku Směrné hodnoty ztrát dopravní výšky v trubních obloucích,
armaturách apod.
v trubních obloucích, • trubní oblouk 90°, R/D = 1,5:
• ztráta na výtlaku:
• zpětná klapka:
0,3
1,0 (potrubí bez dilatace)
1 ... 2

armaturách apod. • kulový zpětný ventil:

• šoupátko:
0,7 ... 1,2
0,2

• T-kus • Y-kus

Q = průtok, l/s Příklad:

D = vnitřní průměr potrubí, mm Q = 12 l/s
v = rychlost proudění, m/s D = 100 mm
ζ = ztrátový koeficient v = 1,55 m/s
HJ = ztráty dopravní výšky, m Σζ = 5
HJ = 0,6 m

141
 Příloha H

Nomogram ztrát tlaku Směrné hodnoty ztrát dopravní výšky v trubních obloucích,
armaturách apod.
v trubních obloucích, • trubní oblouk 90°, R/D = 1,5:
• ztráta na výtlaku:
• zpětná klapka:
0,3
1,0 (potrubí bez dilatace)
1 ... 2

armaturách apod. • kulový zpětný ventil:

• šoupátko:
0,7 ... 1,2
0,2

• T-kus • Y-kus

Q = průtok, l/s Příklad:

D = vnitřní průměr potrubí, mm Q = 12 l/s
v = rychlost proudění, m/s D = 100 mm
ζ = ztrátový koeficient v = 1,55 m/s
HJ = ztráty dopravní výšky, m Σζ = 5
HJ = 0,6 m

141
Příloha I

Nomogram ztrát v potrubí Orientační hodnoty drsnosti

povrchu (k) trubek
pro čistou vodu 20°C Materiál trubky

Plast
Nová trubka
k (mm)
0,01
Stará trubka
k (mm)
0,25
Tažená ocel 0,05 1,0
Příklad:
Svařovaná ocel 0,1 1,0
Q = průtok, l/s Q = 12 l/s Tažená korozivzdorná ocel 0,05 0,25
D = vnitřní průměr potrubí, mm D = 100 mm Svařovaná korozivzdorná ocel 0,1 0,25
k = drsnost povrchu, mm k = 0,1 mm Litina 0,25 1,0
HJ = ztráty dopravní výšky, m/100 m HJ = 2,5 m/100 m Zinkovaná ocel 0,15

142
Příloha I

Nomogram ztrát v potrubí Orientační hodnoty drsnosti

povrchu (k) trubek
pro čistou vodu 20°C Materiál trubky

Plast
Nová trubka
k (mm)
0,01
Stará trubka
k (mm)
0,25
Tažená ocel 0,05 1,0
Příklad:
Svařovaná ocel 0,1 1,0
Q = průtok, l/s Q = 12 l/s Tažená korozivzdorná ocel 0,05 0,25
D = vnitřní průměr potrubí, mm D = 100 mm Svařovaná korozivzdorná ocel 0,1 0,25
k = drsnost povrchu, mm k = 0,1 mm Litina 0,25 1,0
HJ = ztráty dopravní výšky, m/100 m HJ = 2,5 m/100 m Zinkovaná ocel 0,15

142
 Příloha J

Periodická tabulka prvků

1 2
H He
Hydrogen Helium

3 4 5 6 7 8 9 10
Li Be B C N O F Ne
Lithium Beryllium Boron Carbon Nitrogen Oxygen Fluorine Neon

11 12 13 14 15 16 17 18
Na Mg Al Si P S Cl Ar
Sodium Magnesium Aluminium Silicon Phosphorus Sulphur Chlorine Argon

19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36
K Ca Sc Ti V Cr Mn Fe Co Ni Cu Zn Ga Ge As Se Br Kr
Potassium Calcium Scandium Titanium Vanadium Chromium Manganese Iron Cobalt Nickel Copper Zinc Gallium Germanium Arsenic Selenium Bromine Krypton

37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54
Rb Sr Y Zr Nb Mo Tc Ru Rh Pd Ag Cd In Sn Sb Te I Xe
Rubidium Strontium Yttrium Zirconium Niobium Molybdenum Technetium Ruthenium Rhodium Palladium Silver Cadmium Indium Tin Antimony Tellurium Iodine Xenon

55 56 57 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86
Cs Ba La Hf Ta W Re Os Ir Pt Au Hg Tl Pb Bi Po At Rn
Caesium Barium Lutetium Hafnium Tantalum Tungsten Rhenium Osmium Iridium Platinum Gold Mercury Thallium Lead Bismuth Polonium Astatine Radon

87 88 89 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114
Fr Ra Ac Rf Db Sg Bh Hs Mt Ds Rg Uub Uut UUq
Francium Radium Actinium Rutherfordium Dubnium Seaborgium Bohrium Hassium Meitnerium Damstadtium Roentgenium Ununbium Ununtrium Ununquadium

58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71
Ce Pr Nd Pm Sm Eu Gd Tb Dy Ho Er Tm Yb Lu
Cerium Praseodymium Neodymium Promethium Samarium Europium Gadolinium Terbium Dysprosium Holmium Erbium Thulium Ytterbium Lutetium

90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103

Th Pa U Np Pu Am Cm Bk Cf Es Fm Md No Lr
Thorium Protactinium Uranium Neptunium Plutonium Americium Curium Berkelium Californium Einsteinium Fernium Mendelevium Nobelium Lawrencium

143
 Příloha K

Normy pro čerpadla

Normy pro čerpadla:

EN 733 Odstředivá čerpadla s axiálním vstupem (10 barů), kozlíková,

EN 22858 Odstředivá čerpadla s axiálním vstupem (16 barů) – označování,
jmenovitý provozní bod a rozměry

Normy vztahující se k čerpadlům:

ISO 3661 Odstředivá čerpadla s axiálním vstupem – rozměry základových desek

amontážní rozměry
EN 12756 Mechanické ucpávky – základní rozměry, označování a materiálové kódy
EN 1092 Příruby a přírubové spoje – kruhové příruby pro potrubí, armatury,
fitinky a příslušenství, označení jmenovitého tlaku PN
ISO 7005 Kovové příruby
DIN 24296 Čerpadla a čerpací jednotky pro čerpání kapalin: náhradní díly

Specifikace atd.:

ISO 9905 Technické specifikace odstředivých čerpadel – třída 1

ISO 5199 Technické specifikace odstředivých čerpadel – třída 2
ISO 9908 Technické specifikace odstředivých čerpadel – třída 3
ISO 9906 Rotačně dynamická čerpadla – zkoušení hydraulického výkonu
- stupeň 1 a 2
EN 10204 Kovové výrobky – druhy kontrolní dokumentace
ISO/FDIS 10816 Mechanické vibrace – vyhodnocování vibrací strojů měřením
na netočivých komponentech

Normy pro motory:

EN 60034/IEC 34 Rotační elektrické stroje

144
 Příloha L

Viskozita různých kapalin jako funkce Viskozita

teploty kapaliny
Níže uvedený graf ukazuje viskozitu různých kapalin při
různých teplotách. Jak z tohoto grafu vyplývá, viskozita se
snižuje spolu se zvyšující se teplotou.
Kinematická viskozita se měří v centiStocích [cSt] (1 cSt =
10-6 m2/s). Ve spojení s kinematickou viskozitou se rovněž
používá jednotka [SSU] Saybolt Universal. Níže uvedený
graf ukazuje vztah mezi kinematickou viskozitou v [cSt]
a viskozitou v [SSU]. V grafu je uveden též index SAE.

V případě kinematické viskozity vyšší než 60 cSt se

hodnota viskozity SSU (Saybolt Universal) vypočítá pomocí
následujícího vzorce: [SSU] = 4,62 . [cSt]

Kinematická viskozita Sekunder Saybolt

v centiStocích cSt Universal SSU
1
Uvedené hodnoty hustoty
32
platí pro teplotu 20°C 2
35
3
4
40
5

50
10

20 100

30
40 200
50 SAE č.
300 ( při 20o C)
400
100 500
SAE 10

200 1000
SAE 20
300
400 2000
500
SAE 30
3000
4000 SAE 40
1000 5000
SAE 50

2000 10000 SAE 60

3000
SAE 70
4000 20000
5000
30000
40000
10000 50000

20000 100000
30000
40000 200000
50000

100000

145
 Příloha L

Etylenglykol

ρ ν ρ ν ρ ν ρ ν ρ ν ρ ν ρ ν ρ ν ρ ν ρ ν ρ ν
[kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt]
Koncentrace
ve váhových 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 55% 60%
procentech % =
Teplota

-50 1107 259,7

-45 1106 173,7

-40 1098 101,2 1105 118,6

-35 1089 57,3 1097 68,9 1104 82,7

-30 1081 32,3 1089 40,0 1096 48,1 1103 58,8

-25 1080 23,5 1088 28,7 1095 34,4 1102 42,6

-20 1072 14,1 1079 17,4 1086 21,1 1094 25,2 1101 31,5

-15 1055 7,2 1063 8,8 1070 10,9 1078 13,2 1085 15,8 1092 18,8 1099 23,6

-10 1046 4,9 1054 5,8 1062 7,0 1069 8,5 1077 10,2 1084 12,1 1091 14,3 1098 18,0

-5 1028 2,9 1036 3,4 1045 4,0 1053 4,7 1060 5,7 1068 6,8 1075 8,1 1082 9,4 1089 11,1 1096 14,0

0 1018 2,0 1027 2,5 1035 2,9 1043 3,3 1051 3,9 1059 4,7 1066 5,5 1074 6,5 1081 7,5 1088 8,8 1094 11,0
5 1017 1,7 1026 2,1 1034 2,4 1042 2,8 1050 3,3 1057 3,9 1065 4,5 1072 5,3 1079 6,1 1086 7,1 1092 8,8

10 1016 1,5 1024 1,8 1032 2,1 1041 2,4 1048 2,8 1056 3,2 1063 3,8 1070 4,4 1077 5,0 1084 5,8 1090 7,1

15 1014 1,3 1023 1,6 1031 1,8 1039 2,1 1047 2,4 1054 2,8 1061 3,2 1068 3,7 1075 4,2 1082 4,8 1088 5,9

20 1013 1,1 1021 1,4 1029 1,6 1037 1,8 1045 2,0 1052 2,4 1059 2,7 1066 3,1 1073 3,5 1079 4,0 1086 4,9

25 1011 1,0 1019 1,2 1027 1,4 1035 1,6 1043 1,8 1050 2,1 1057 2,4 1064 2,7 1071 3,0 1077 3,4 1083 4,1

30 1009 0,9 1018 1,1 1026 1,2 1033 1,4 1041 1,6 1048 1,8 1055 2,1 1062 2,3 1068 2,6 1075 3,0 1081 3,5

35 1008 0,8 1016 1,0 1024 1,1 1031 1,2 1039 1,4 1046 1,6 1053 1,8 1059 2,1 1066 2,3 1072 2,6 1078 3,0

40 1006 0,7 1014 0,9 1021 1,0 1029 1,1 1036 1,2 1043 1,4 1050 1,6 1057 1,8 1063 2,0 1069 2,3 1076 2,6

45 1003 0,7 1011 0,8 1019 0,9 1027 1,0 1034 1,1 1041 1,3 1048 1,4 1054 1,6 1060 1,8 1067 2,0 1073 2,2

50 1001 0,6 1009 0,7 1017 0,8 1024 0,9 1031 1,0 1038 1,1 1045 1,3 1051 1,5 1058 1,6 1064 1,8 1070 2,0

55 999 0,6 1007 0,7 1014 0,7 1022 0,8 1029 0,9 1036 1,0 1042 1,2 1048 1,3 1055 1,5 1061 1,6 1066 1,7

60 996 0,5 1004 0,6 1012 0,7 1019 0,7 1026 0,8 1033 0,9 1039 1,1 1045 1,2 1052 1,3 1058 1,4 1063 1,5
65 994 0,5 1001 0,6 1009 0,6 1016 0,7 1023 0,8 1030 0,9 1036 1,0 1042 1,1 1048 1,2 1054 1,3 1060 1,4
70 991 0,5 998 0,5 1006 0,6 1013 0,6 1020 0,7 1027 0,8 1033 0,9 1039 1,0 1045 1,1 1051 1,2 1056 1,2

75 988 0,4 996 0,5 1003 0,5 1010 0,6 1017 0,6 1023 0,7 1030 0,8 1036 0,9 1042 1,0 1047 1,1 1053 1,1

80 985 0,4 992 0,5 1000 0,5 1007 0,5 1014 0,6 1020 0,7 1026 0,8 1032 0,8 1038 0,9 1044 1,0 1049 1,0

85 982 0,4 989 0,4 997 0,5 1003 0,5 1010 0,5 1017 0,6 1023 0,7 1029 0,8 1034 0,8 1040 0,9 1045 0,9

90 979 0,3 986 0,4 993 0,4 1000 0,5 1007 0,5 1013 0,6 1019 0,6 1025 0,7 1031 0,8 1036 0,8 1041 0,8

95 975 0,3 983 0,4 990 0,4 996 0,4 1003 0,5 1009 0,5 1015 0,6 1021 0,6 1027 0,7 1032 0,7 1037 0,8

100 972 0,3 979 0,4 986 0,4 993 0,4 999 0,4 1005 0,5 1011 0,5 1017 0,6 1023 0,6 1028 0,6 1033 0,7

146
 Příloha L

Propylenglykol

[kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt]
Koncentrace
ve váhových 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 55% 60%
procentech % =
Temperature

-50 1077 2433,5

-45 1075 1390,3

-40 1070 468,8 1074 817,6

-35 1069 291,8 1072 494,4

-30 1063 157,1 1067 186,7 1071 307,2

-25 1057 87,1 1062 102,5 1066 122,6 1069 196,0

-20 1051 44,9 1056 58,1 1060 68,6 1064 82,6 1067 128,2

-15 1045 22,2 1050 31,1 1054 39,8 1058 47,1 1062 56,9 1065 85,9

-10 1039 11,4 1044 16,2 1048 22,1 1053 27,9 1056 33,2 1060 40,2 1063 58,9

-5 1021 3,8 1027 4,8 1032 6,3 1037 8,7 1042 12,0 1047 16,0 1051 20,1 1054 23,9 1058 29,0 1061 41,4

0 1013 2,6 1020 3,1 1025 3,9 1031 5,1 1036 6,8 1040 9,1 1045 11,9 1049 14,7 1052 17,6 1056 21,4 1059 29,7

5 1012 2,2 1018 2,6 1024 3,2 1029 4,1 1034 5,4 1038 7,0 1043 9,0 1046 11,1 1050 13,2 1053 16,1 1056 21,7

10 1011 1,8 1017 2,2 1022 2,7 1027 3,4 1032 4,3 1036 5,5 1040 6,9 1044 8,5 1048 10,1 1051 12,3 1053 16,2

15 1009 1,6 1015 1,9 1020 2,3 1025 2,8 1030 3,5 1034 4,4 1038 5,5 1042 6,6 1045 7,9 1048 9,6 1051 12,3

20 1008 1,4 1013 1,6 1019 1,9 1023 2,4 1028 2,9 1032 3,6 1036 4,4 1039 5,3 1042 6,3 1045 7,6 1048 9,6

25 1006 1,2 1011 1,4 1017 1,7 1021 2,0 1026 2,5 1030 3,0 1033 3,6 1037 4,3 1040 5,1 1042 6,1 1045 7,5

30 1004 1,1 1009 1,2 1014 1,4 1019 1,7 1023 2,1 1027 2,5 1031 2,9 1034 3,5 1037 4,2 1039 5,0 1042 6,0

35 1002 0,9 1007 1,1 1012 1,3 1017 1,5 1021 1,8 1024 2,1 1028 2,5 1031 2,9 1034 3,5 1036 4,2 1038 4,9

40 1000 0,8 1005 1,0 1010 1,1 1014 1,3 1018 1,5 1022 1,8 1025 2,1 1028 2,5 1031 2,9 1033 3,5 1035 4,0

45 998 0,8 1003 0,9 1007 1,0 1011 1,2 1015 1,4 1019 1,6 1022 1,8 1025 2,1 1027 2,5 1030 3,0 1032 3,4

50 995 0,7 1000 0,8 1005 0,9 1009 1,0 1012 1,2 1016 1,4 1019 1,6 1021 1,8 1024 2,2 1026 2,6 1028 2,9

55 993 0,6 998 0,7 1002 0,8 1006 0,9 1009 1,1 1012 1,2 1015 1,4 1018 1,6 1020 1,9 1022 2,2 1024 2,4

60 990 0,6 995 0,6 999 0,7 1003 0,8 1006 1,0 1009 1,1 1012 1,2 1014 1,4 1017 1,7 1019 1,9 1020 2,1

65 988 0,5 992 0,6 996 0,7 999 0,8 1003 0,9 1006 1,0 1008 1,1 1011 1,3 1013 1,5 1015 1,7 1016 1,9

70 985 0,5 989 0,5 993 0,6 996 0,7 999 0,8 1002 0,9 1005 1,0 1007 1,1 1009 1,3 1011 1,5 1012 1,6

75 982 0,5 986 0,5 989 0,6 993 0,6 996 0,7 998 0,8 1001 0,9 1003 1,0 1005 1,2 1006 1,4 1008 1,5

80 979 0,4 983 0,5 986 0,5 989 0,6 992 0,7 995 0,7 997 0,8 999 10,0 1001 1,1 1002 1,2 1003 1,3

85 976 0,4 979 0,4 982 0,5 985 0,5 988 0,6 991 0,7 993 0,8 995 0,9 996 1,0 998 1,1 999 1,2

90 972 0,4 976 0,4 979 0,4 982 0,5 984 0,6 986 0,6 988 0,7 990 0,8 992 0,9 993 1,0 994 1,1

95 969 0,3 972 0,4 975 0,4 978 0,5 980 0,5 982 0,6 984 0,7 986 0,7 987 0,8 988 0,9 989 1,0

100 965 0,3 968 0,3 971 0,4 974 0,4 976 0,5 978 0,6 980 0,6 981 0,7 983 0,7 984 0,8 984 0,9

147
 Příloha L

Hydroxid sodný

Koncentrace
ve váhových 5% 10% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% 55%
procentech % =
Teplota
0 1060 1117 1174 1230 1285 1334 1384 1435 1483 1530 1559
5 1058 1115 1172 1227 1283 1332 1381 1429 1480 1528 1556

10 1057 1113 1170 1224 1280 1330 1377 1423 1478 1525 1553

15 1056 1111 1167 1222 1277 1326 1372 1420 1471 1518 1546

20 1054 1,3 1109 1,7 1164 2,5 1219 3,6 1274 6,2 1322 10,1 1367 16,8 1416 25,4 1464 38,2 1511 51,8 1540

25 1052 1,1 1107 1,5 1162 2,1 1217 3,1 1271 5,1 1319 8,3 1364 13,3 1413 19,9 1461 29,0 1508 39,0

30 1050 1,0 1104 1,3 1159 1,8 1214 2,7 1268 4,0 1315 6,5 1360 9,9 1410 14,4 1457 19,9 1504 26,2

35 1048 0,9 1102 1,2 1157 1,6 1211 2,3 1265 3,4 1312 5,5 1357 8,2 1407 11,6 1454 15,9 1501 20,5

40 1046 0,8 1100 1,1 1154 1,4 1208 2,0 1262 2,8 1309 4,5 1353 6,6 1403 8,9 1450 12,0 1497 14,7

45 1044 0,7 1097 1,0 1151 1,3 1205 1,8 1259 2,6 1306 3,9 1347 5,6 1396 7,5 1443 9,9 1490 12,1

50 1042 0,7 1094 0,9 1148 1,2 1202 1,6 1256 2,3 1302 3,3 1340 4,6 1389 6,0 1436 7,8 1483 9,4

55 1039 0,6 1092 0,8 1145 1,0 1199 1,5 1253 2,0 1299 2,9

60 1036 0,6 1089 0,7 1143 0,9 1196 1,3 1250 1,8 1295 2,4

65 1033 0,5 1086 0,7 1140 0,9 1193 1,2 1246 1,6

70 1030 0,5 1083 0,6 1137 0,8 1190 1,1 1243 1,5

75 1027 1080 1134 1186 1240

80 1025 1077 1131 1183 1237

kg/m3 cSt
1600 100

55%
50% 50%
45%
1500
45% 40%
35%
40%
10 30%
1400
35%
25%
30% 20%
1300 15%
25%
10%
5%
20% 1
1200
15%

10%
1100

5% 0
20 25 30 35 40 45 50 55 60 65 70
1000 °C
0 10 20 30 40 50 60 70 80 °C

148
 Příloha L

Chlorid vápenatý Chlorid sodný

[kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt] [kg/m3] [cSt]
Koncentrace Koncentrace
ve váhových 10% 15% 20% 25% ve váhových 5% 10% 15% 20%
procentech % = procentech % =
Teplota Teplota

-25 1245 7,7 -15 1162 4,0

-20 -10 1120 2,9 1160 3,2

1244 6,3

-15 1189 4,3 1242 5,2 -5 1082 2,2 1118 2,4 1158 2,7

-10 1138 3,0 1188 3,6 1241 4,4 0 1043 1,8 1080 1,8 1116 2,0 1155 2,3

-5 1090 2,3 1137 2,6 1187 3,1 1239 3,8 5 1042 1,5 1079 1,6 1114 1,7 1153 1,9

0 1088 2,0 1135 2,2 1186 2,6 1237 3,3 10 1041 1,3 1077 1,4 1112 1,5 1151 1,7

5 1086 1,7 1134 1,9 1184 2,3 1235 2,9 15 1040 1,1 1075 1,2 1110 1,3 1148 1,5

10 1085 1,5 1132 1,7 1182 2,0 1233 2,5 20 1039 1,0 1074 1,1 1108 1,2 1146 1,3

15 1083 1,3 1131 1,5 1180 1,8 1230 2,2 25 1037 0,9 1072 0,9 1106 1,0 1144 1,2

20 1082 1,1 1129 1,3 1178 1,6 1228 2,0 30 1036 0,8 1070 0,9 1103 0,9 1141 1,1

25 1082 1,0 1127 1,2 1176 1,4 1226 1,8

30 1081 0,9 1125 1,0 1173 1,3 1223 1,6

149
Rejstřík

A D
Absolutní tlak 85 Diferenční tlak 88
Antivibrační podložky 79 Distanční spojka 16
Asynchronní motor 40 Dopravní výška 9, 85
ATEX (Atmosphére Explosible) 41 Důlková koroze 61
Austenitický (nemagnetický) 68 Dvojitá mechanická ucpávka 33
Axiální čerpadla 8 Dvojitá mechanická ucpávka
Axiální síly 14 v tandemovém uspořádání 33
C, Č Dvojitá mechanická ucpávka
v uspořádání zády k sobě 34
Celkové náklady za dobu životnosti 117, 128
Dvojité spirálové těleso 15
Čerpadla s integrovaným měničem kmitočtu 118
Dvoukanálové oběžné kolo 21
Čerpadla s vyvedeným hřídelem 12, 13, 16
Dvouvtoková konstrukce čerpadla 17
Čerpadla v paralelním zapojení 101
Dvouvtokové oběžné kolo 11, 17
Čerpadla zapojená do série 103
Dynamická viskozita 54
Čerpadlo 8
Dynamický tlak 84
Axiální čerpadlo 8
Čerpadlo do vrtu 23 E
Čerpadlo se zapouzdřeným motorem 18 Elektromotor 40
Odstředivé čerpadlo 8 Motor v nevýbušném provedení 41
Čerpadlo s motorem v monobloku 12, 13, 16 Motory se zvýšeným
Membránové čerpadlo 25 stupněm bezpečnosti 41
Dávkovací čerpadlo 25 Nejiskřící motor 42
Hermeticky utěsněné čerpadlo 18 EMC filtr 123
Horizontální čerpadlo 12, 13 Erozivní koroze 63
Ponorné čerpadlo 22 Etylenpropylenová pryž (EPDM) 72
Čerpadlo s vyvedeným hřídelem 12, 13, 16
Čerpadlo s magnetickým pohonem 19
F
Diagonální čerpadlo 8 Feriticko-austenitický
Vícestupňové čerpadlo 11, 12, 13, 16 nebo duplexní /magnetický) 68
Objemové čerpadlo 24 Feritický (magnetický) 68
Odstředivé radiální čerpadlo 8 Fluoroelastomery (FKM) 72
Čerpadlo pro sanitární aplikace 20
G
Jednostupňové čerpadlo 15
Čerpadlo s děleným tělesem 12, 13, 17 Galvanická koroze 64
Čerpadlo dle normy 17 Geodetická dopravní výška 99
Vertikální čerpadlo 12, 13
Čerpadlo in-line 12, 13
Čerpadlo na odpadní vodu 21
Čerpadlo s axiálním vstupem 12
Rejstřík Index

H Kavitace 10, 89
Kavitační koroze 63
Hermeticky utěsněné čerpadlo 18
Keramika 71
Hliník 70
Kinematická viskozita 54, příloha L
Hlučnost (vibrace) 78
kmitočtu 118
Hmotnostní průtok 83
Kompenzátory 80
Horizontální čerpadlo 12, 13
Koroze 60
Hřídel 11
Kavitační koroze 63
Hřídelová ucpávka 28
Únava z koroze 64
Hustota 10, 93
Spárová koroze 62
Jednotky Příloha A
Erozivní koroze 63
Voda Příloha D
Galvanická koroze 64
Solanka Příloha L
Mezikrystalová koroze 62
Hydraulický výkon 10, 91
Důlková koroze 61
CH Selektivní koroze 62
Rovnoměrná koroze 61
Charakteristické křivky čerpadla 9, 96
Korozní praskání kovů pod napětím (SCC) 63
Charakteristika soustavy 96
Korozivzdorná ocel 66
Uzavřená soustava 96, 98
Kovové nátěry 73
Otevřená soustava 96, 99
Krytí (IP) motoru 43
I Křivka čerpadla 9
IEC, motor 40 Křivka při čerpání viskózní kapaliny 55
Impulzová šířková modulace (PWM) 123 Křivka QH 9
Instalace čerpadla 77 Křivka účinnosti 10
Instalace motoru (IM) 43 L
Izolace motoru 48
Litina 66
J Ložisko 51
Jednoduché odpory 97 Izolované ložisko 48
Odpory zapojené do série 97 M
Jednoduché spirálové těleso 15
Magnetický pohon 19
Jednokanálové oběžné kolo 21
Manometrický tlak 85
Jednostupňové čerpadlo 11, 12, 13, 15
Martensitická (magnetická) ocel 68
Jednovtokové oběžné kolo 11
Mechanická hřídelová ucpávka 18, 28
Jistič ochrany proti zemnímu spojení (ELCB) 125
Mechanická ucpávka s vlnovcem 31
K Ucpávka typu cartridge 32
Kapalina 54 Ucpávka s kovovým vlnovcem 32
Roztažná kapalina 55 Ucpávka s pryžovým vlnovcem 31
Newtonská kapalina 55 Funkce 29
Nenewtonská kapalina 55 Proplachování 32
Plastická kapalina 55 Měkké ucpávky 28
Tixotropní kapalina 55 Membránové čerpadlo 25
Viskózní kapalina 54 Měnič kmitočtu 47, 108, 118
Měření tlaku 85 O
Mezifázová izolace 48
Objemové čerpadlo 24
Mezikrystalová koroze 62
Objemový průtok 83
Motor se zvýšenou bezpečností 41
Jednotky příloha A
Motor v nevýbušném provedení 41
Obtoková regulace 106
Motorová ochrana 49
Ocel 65
Motory 40
Odpory v paralelním zapojení 98
N Odpory zapojené do série 97
Nadddimenzovaná čerpadla 106 Odstředivé čerpadlo 8
Náklady na čerpací systém 117 Odstředivé radiální čerpadlo 8
Náklady na definitivní odstavení Ochrana proti vznícení prachu (DIP) 42
Náklady na energii 130 O-kroužková ucpávka 31
Náklady na montáž a uvedení do provozu 129 Organické nátěry 74
Náklady na ochranu životního prostředí 130 Otáčková regulace 106, 108, 110
Náklady na prostoje 131 Otáčková regulace 108
Náklady na údržbu a opravy 131 Otáčkově regulovaná čerpadla
Náklady spojené s výrobními ztrátami 131 v paralelním zapojení 102
Nastavování výkonu čerpadla 106 Otevřená soustava 96, 99
Nátěrové hmoty 74 P
Nátěry 73
Perfluoroelastomery (FFKM) 72
Kovové nátěry 73
PI-regulátor 114
Nekovové nátěry 74
Plastická kapalina 55
Organické nátěry 74
Plasty 71
Nejiskřící motor 42
Plovoucí sokl 79
Nekovové nátěry 74
Ponorné čerpadlo 22
NEMA, motorářská norma 40
Ponorné čerpadlo 23
Nenewtonská kapalina 55
Pořizovací náklady 129
Nesinusový proud 124
Požadovaná hodnota 114
Nevyvážená mechanická ucpávka 30
Proplachování 32
Newtonská kapalina 55
Provozní bod 96
Nitrilová pryž 72
Provozní hlučnost 81
Nodulární litina 66
Hladina akustického tlaku 81
Normované čerpadlo 17
Provozní náklady 106, 130
Normy 40
Průtok 83
IEC, motor 40
Hmotnostní průtok 83
NEMÁ, motor 40
Objemový průtok 83
Sanitární normy 20
Jednotky Příloha B
NPSH (čistá pozitivní sací výška) 10, 89
Pružná spojka 16
Oběžné kolo 14, 21
Dvoukanálové oběžné kolo 21
Jednokanálové oběžné kolo 21
Vírové oběžné kolo 21
Rejstřík Index

Pryž 72 Spárová koroze 62

Etylenpropylenová pryž (EPDM) 72 Spirálové těleso 11
Fluoroelastomery (FKM) 72 Spojka 16
Nitrilová pryž 72 Základní popis 16
Perfluoroelastomery (FFKM) 72 Pružná spojka 16
Silikonová pryž (Q) 72 Distanční spojka 16
Ucpávka s pryžovým vlnovcem 31 Spojka, základní provedení 16
Spouštění motoru 46 Spotřeba energie 10, 91
Přímé spouštění (DOL) 46 Hydraulický výkon 10, 91
Spouštění hvězda-trojúhelník 46 Výkon na hřídeli 91
Spouštění autotransformátorem 46 Spouštěč pro pozvolný rozběh 46
Měnič kmitočtu 46, 47 Spouštění autotransformátorem 46
Spouštěč pro pozvolný rozběh 46 Spouštění hvězda-trojúhelník 46
Přívod napájecího napětí 47 Spouštění motoru 46
PWM (impulzová šířková modulace) 123 Statický tlak 84
Styčné plochy mechanické ucpávky 28
R
Šedá litina 66
Radiální síly 15 Škrticí armatura 107
Regulace 106
Regulace škrcením 107
T
Regulace obtokem 107 Těleso 15
Otáčková regulace 108 s dvojitou spirálou 15
Regulace na konstantní diferenční tlak 115 s jednoduchou spirálou 15
Regulace na konstantní tlak 114 s vratným kanálem 15
Regulace na konstantní teplotu 115 Těleso čerpadla 15
Regulace od diferenčního tlaku 116 Těleso s vratnými kanálky 11, 15
Regulace od proporcionálního tlaku 120 Tepelná kapacita 93
Regulace škrcením 106, 110-113 Teplota 93
Regulace od tlaku 114 Jednotky Příloha B
Regulace na konstantní diferenční tlak 115 Termistory PTC 50
Regulace na konstantní tlak 114 Termoplasty 71
Konstantní tlak 114 Termosety 71
Konstantní tlak na přítoku 114 Těsnicí mezera 29
Rovnoměrná koroze 61 Thixotropní kapalina 55
Roztažná kapalina 55 Titan 70
Tlak 84
S
Absolutní tlak 85
Selektivní koroze 62 Diferenční tlak 88
Silikonová pryž (Q) 72 Dynamický tlak 84
Slitiny kovů 65 Manometrický tlak 85
Slitiny mědi 69 Měření tlaku 85
Slitiny niklu 69 Statický tlak 84
Slitiny železa 65 Tlak soustavy 88
Směrnice EU o elektromagnetické slučitelnosti 123 Jednotky 85, příloha A
Snímač tlaku (PT) 114 Tlak par 90, příloha D
Sokl 79 Třída izolace 44
U
Ucpávka s kovovým vlnovcem 32
Ucpávka typu cartridge 32
Účinnost 10
Účinnost při redukovaných otáčkách 109
Účinnost křivek 10
Účinnost motoru 49
Únava z koroze 64
Úprava průměru oběžného kola 108, 110
Úspory energie 111, 114, 117
Uzavřená soustava 96, 98
V
Velikost rámu 44
Vertikální čerpadlo 12, 13
Vibrace 78
Vícestupňové čerpadlo 11, 12, 13, 16
Vírové oko 21
Viskozita 54, příloha L
Dynamická viskozita 54
Viskózní kapalina 54
Vlnovcová ucpávka 31
Volba čerpadla pomocí počítače 58
Vyhřívání motoru za klidu 51
Výkon na hřídeli 91
Výkonová křivka čerpadla 9, 96
Vyvážená hřídelová ucpávka 30
z provozu a likvidaci 131
Z
Základ 78
Plovoucí sokl 79
Podlaha 79
Sokl 79
Antivibrační podložky 79
Zdvojené čerpadlo 11
Zesílená izolace 48
 Naším krédem je odpovědnost.
Toto krédo naplňujeme myšlením dopředu.
Naším hnacím motorem jsou inovace

GRUNDFOS s.r.o.
Čajkovského 21
779 00 Olomouc
Tel: 585 716 111
96563258 1104

E-mail: GCZ@grundfos.com
www.grundfos.com