Chytry Etal2001 Katalog Biotopu CR

ISBN 80-86064-55-7
Katalog biotop esk republiky
Katalog biotop esk republiky vznikl jako zkladn podklad pro vytvoen dvou evropskch soustav chrnnch zem, zvanch Natura 2000 a Smaragd, v esk republice. Jednm z hlavnch kritri pro zahrnut uritho zem do tchto soustav je ptomnost vybranch biotop (tzv. typ prodnch stanovi), tedy prosted pirozenho vskytu rostlin a ivoich. Vytven soustavy Natura 2000 je pedepsno smrnicemi Evropsk unie, a proto je na zem esk republiky nutno podrobn zmapovat a dokumentovat biotopy jet ped vstupem do Unie. Soustava Smaragd je naopak organizovna Radou Evropy a zahrnuje i stty mimo Evropskou unii. Tato kniha vznikla na objednvku Agentury ochrany prody a krajiny R a sestavilo ji dvanct pednch odbornk v oboru klasifikace vegetace z Masarykovy univerzity v Brn a Botanickho stavu AV R, s pispnm mnoha dalch spolupracovnk. V na literatue se tak vbec poprv objevuje publikace s vyerpvajcm pehledem vech typ prodnho prosted esk republiky, s charakteristikami jejich vegetace, hlavnch ekologickch faktor a shrnutm souasnch znalost o rozen. Podrobn jsou zpracovny pevody na evropsk systmy klasifikace biotop i na systm fytocenologick, geobiocenologick a systm lesnick typologie. Katalog je sestaven pedevm jako ternn pruka pro mapovn biotop a zdrazuje vazby na projekty Natura 2000 a Smaragd. Souasn je ale pouiteln i jako strun pehled vegetace esk republiky pro stedokolsk a vysokokolsk studenty prodovdnho zamen nebo jako prvodce eskou prodou pro kadho zjemce o jej bli poznn.

Milan Chytr Tom Kuera Martin Ko editoi

Interpretan pruka k evropskm programm Natura 2000 a Smaragd
Editoi:
Milan Chytr, Tom Kuera, Martin Ko
Autoi text:
Milan Chytr, Tom Kuera, Martin Ko, Kateina umberov, Ji Sdlo, Zdenka Neuhuslov, Michal Hjek, Kamil Rybnek, Frantiek Krahulec, Andrea Kuerov, Ji Kolbek, tpn Husk
Ve spoluprci s katedrou botaniky Prodovdeck fakulty Masarykovy univerzity v Brn a Botanickm stavem Akademie vd esk republiky vydala Agentura ochrany prody a krajiny R Praha 2001
Recenzenti: Jarmila Kubkov, Vclav Petek Pedmluva: Petr Roth Odborn spoluprce: Emilie Baltov-Tulkov, Denisa Blakov, Ludk ech, Ji Danihelka,
Vt Grulich, Jana Huskov, Svatava Kubeov, Jan Lacina, Vojen Loek, Jaromr Mack, Zdenk Palice, Jaroslav Rydlo a dal
Technick spoluprce: Helena Dukov, Kateina Ehrenbergerov, Marie Rafajov, Ji Rozehnal,

Lenka Stakov
Fotografie (odkazy na sla strnek): Robert Albn (182), Ivan Balk (87), Iva Bufkov (173), Stanislav Bure (28), Ji Danihelka (44, 59, 119, 156, 168, 186, 200), Tom Grim (22, 26, 207), Michal Hjek (69), Josef Hlsek (70), Petr Chytil (47, 48), Milan Chytr (21, 29, 31, 33, 34, 35, 37, 51, 53, 54, 55, 61, 62, 64, 68, 71, 73, 74, 75, 77, 78, 84, 86, 91, 93, 97, 99, 100, 102, 104, 106, 109, 111, 112, 116, 118, 124, 128, 132, 133, 134, 135, 137, 139, 142, 145, 146, 148, 152, 154, 158, 159, 160, 161, 162, 169, 171, 176, 184, 185, 189, 193, 197, 210, 212, 213, 215, 217, 222, 224, 228, 229, 232, 3 x pedn strana oblky dole), Martin Ko (39, 49, 63, 89, 92, 95, 96, 98, 101, 2 x 103, 107, 108, 122, 166), Josef Kuera (20), Tom Kuera (17, 18, 19, 67, 76, 80, 81, 82, 114, 130, 138, 144, 150, 170, 172, 175, 196, 204, 206, 226, velk foto na pedn stran oblky, 3 x zadn strana oblky), Pavel Lustyk (177, 202), Petr Machek (43, 121, 178), Jaroslav Michlek (58), Ji Nmec (191), Zdenka Neuhuslov (209), Petr Pokorn (24, 60), Karel Prach (179, 199), Leo tefka (83, 88, 141, 181, 188, 194), Jan tursa (94, 125, 127), Kateina umberov (16, 30, 40, 46), Danue Turoov (219), Ji Unar (164), Cletus Weilner (25), Stanislav Wieser (221), Petr Wolf (56)
Doporuen citace celho svazku

Chytr M., Kuera T. & Ko M. (eds.) (2001): Katalog biotop esk republiky. Agentura ochrany prody a krajiny R, Praha.
Doporuen citace kapitoly

Neuhuslov Z. (2001): Acidofiln doubravy. In: Chytr M., Kuera T. & Ko M. (eds.), Katalog biotop esk republiky, pp. 206212, Agentura ochrany prody a krajiny R, Praha.
Milan Chytr za kolektiv, 2001 Photography Robert Albn, Ivan Balk, Iva Bufkov, Stanislav Bure, Ji Danihelka, Tom Grim, Michal Hjek, Josef Hlsek, Petr Chytil, Milan Chytr, Martin Ko, Josef Kuera, Tom Kuera, Pavel Lustyk, Petr Machek, Jaroslav Michlek, Ji Nmec, Zdenka Neuhuslov, Petr Pokorn, Karel Prach, Leo tefka, Jan tursa, Kateina umberov, Danue Turoov, Ji Unar, Cletus Weilner, Stanislav Wieser, Petr Wolf, 2001 ISBN 80-86064-55-7
Obsah
Pedmluva (P. Roth) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5 vod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Vysvtlivky k popisu biotop . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9 V Vodn toky a ndre V1 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod (K. umberov) . . . . . . . . . V2 Makrofytn vegetace mlkch stojatch vod (K. umberov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V3 Makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn (K. umberov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V4 Makrofytn vegetace vodnch tok (K. umberov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V5 Vegetace paronatek (. Husk) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . V6 Vegetace dlatek (Iso etes) (K. umberov) . . . . . . . . . . . .
15 18 20 21 23 25
R2.2 Nevpnit mechov slatinit . . . . . . . . . . . 66 R2.3 Pechodov raelinit . . . . . . . . . . . . . . . . . 68 R2.4 Zraelinl pdy s hrotnosemenkou blou (Rhynchospora alba) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 R3 Vrchovit (M. Hjek & K. Rybnek) . . . . . . . . . . . . . . . . 71 R3.1 Oteven vrchovit . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71 R3.2 Vrchovit s kle (Pinus mugo) . . . . . . . . . . 73 R3.3 Vrchovitn lenky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 74 R3.4 Degradovan vrchovit . . . . . . . . . . . . . . . 76 S Skly, sut a jeskyn S1 Skly a droliny (J. Sdlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 77 S1.1 trbinov vegetace vpnitch skal a drolin . . . 78 S1.2 trbinov vegetace siliktovch skal a drolin . . 79 S1.3 Vysokostbeln trvnky skalnch tersek . . . 81 S1.4 Vysokobylinn vegetace zazemnnch drolin . . 83 S1.5 Koviny skal a drolin s rybzem alpnskm (Ribes alpinum) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 84 S2 Pohybliv sut (J. Sdlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 85 S3 Jeskyn (J. Sdlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87 A Alpnsk bezles A1 Alpnsk trvnky (M. Ko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 89 A1.1 Vyfoukvan alpnsk trvnky . . . . . . . . . . . 89 A1.2 Zapojen alpnsk trvnky . . . . . . . . . . . . . 90 A2 Alpnsk a subalpnsk kekov vegetace (F. Krahulec & M. Ko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 91 A2.1 Alpnsk vesovit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 92 A2.2 Subalpnsk brusnicov vegetace . . . . . . . . . 93 A3 Snhov vyleiska (M. Ko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 94 A4 Subalpnsk vysokobylinn vegetace (M. Ko) . . . . . . . . . 96 A4.1 Subalpnsk vysokostbeln trvnky . . . . . . 96 A4.2 Subalpnsk vysokobylinn nivy . . . . . . . . . . 98 A4.3 Subalpnsk kapradinov nivy . . . . . . . . . . . 99 A5 Skaln vegetace sudetskch kar (J. Sdlo) . . . . . . . . . . . 101 A6 Acidofiln vegetace alpnskch skal a drolin (M. Ko & J. Sdlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 102 A7 Kosodevina (M. Ko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 104 A8 Subalpnsk listnat koviny (M. Ko) . . . . . . . . . . . . . . 105 A8.1 Subalpnsk koviny s vrbou laponskou (Salix lapponum) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 105 A8.2 Vysok subalpnsk listnat koviny . . . . . . 107 T Sekundrn trvnky a vesovit T1 Louky a pastviny (T. Kuera & K. umberov) . . . . . . . . T1.1 Mezofiln ovskov louky . . . . . . . . . . . . . . T1.2 Horsk trojttov louky . . . . . . . . . . . . . T1.3 Pohkov pastviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . T1.4 Aluviln psrkov louky . . . . . . . . . . . . . . T1.5 Vlhk pchov louky . . . . . . . . . . . . . . . . T1.6 Vlhk tuebnkov lada . . . . . . . . . . . . . . . T1.7 Kontinentln zaplavovan louky . . . . . . . . T1.8 Kontinentln vysokobylinn vegetace . . . . T1.9 Stdav vlhk bezkolencov louky . . . . . . T1.10 Vegetace vlhkch naruovanch pd . . . .
M Mokady a poben vegetace M1 Rkosiny a vegetace vysokch ostic (K. umberov, M. Chytr & J. Sdlo) . . . . . . . . . . . . . . . 26 M1.1 Rkosiny eutrofnch stojatch vod . . . . . . . 26 M1.2 Slanomiln rkosiny a osticov porosty . . . 28 M1.3 Eutrofn vegetace bahnitch substrt . . . . . 29 M1.4 n rkosiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 M1.5 Poben vegetace potok . . . . . . . . . . . . . 32 M1.6 Mezotrofn vegetace bahnitch substrt . . 34 M1.7 Vegetace vysokch ostic . . . . . . . . . . . . . . 35 M1.8 Vpnit slatinit s maic pilovitou (Cladium mariscus) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 M2 Vegetace jednoletch vlhkomilnch bylin (K. umberov & M. Chytr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 M2.1 Vegetace letnnch rybnk . . . . . . . . . . . . 38 M2.2 Jednolet vegetace vlhkch psk . . . . . . . . 40 M2.3 Vegetace obnaench den teplch oblast . . 42 M2.4 Vegetace jednoletch slanomilnch trav . . . 43 M3 Vegetace vytrvalch obojivelnch bylin (K. umberov) . . . 45 M4 trkov n nplavy (M. Ko & J. Sdlo) . . . . . . . . . . . 46 M4.1 trkov nplavy bez vegetace . . . . . . . . . . 47 M4.2 trkov nplavy s idovinkem nmeckm (Myricaria germanica) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 M4.3 trkov nplavy s ttinou poben (Calamagrostis pseudophragmites) . . . . . . . . . 49 M5 Devtsilov lemy horskch potok (M. Ko) . . . . . . . . . 50 M6 Bahnit n nplavy (K. umberov) . . . . . . . . . . . . . . . . 52 M7 Bylinn lemy ninnch ek (K. umberov) . . . . . . . . . . . 54 R Pramenit a raelinit R1 Pramenit (M. Hjek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . R1.1 Lun pnovcov pramenit . . . . . . . . . . . . R1.2 Lun pramenit bez tvorby pnovc . . . . . R1.3 Lesn pnovcov pramenit . . . . . . . . . . . . R1.4 Lesn pramenit bez tvorby pnovc . . . . . R1.5 Subalpnsk pramenit . . . . . . . . . . . . . . . . R2 Slatinn a pechodov raelinit (M. Hjek & K. Rybnek) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . R2.1 Vpnit slatinit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
56 56 58 59 61 62 64 64
109 109 111 112 114 115 117 119 120 122 123
T2 Smilkov trvnky (F. Krahulec) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 125 T2.1 Subalpnsk smilkov trvnky . . . . . . . . . . 125 T2.2 Horsk smilkov trvnky s alpnskmi druhy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126 T2.3 Podhorsk a horsk smilkov trvnky . . . 127 T3 Such trvnky (M. Chytr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 129 T3.1 Skaln vegetace s kostavou sivou (Festuca pallens) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 130 T3.2 Pchavov trvnky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 132 T3.3 zkolist such trvnky . . . . . . . . . . . . . . 133 T3.4 irokolist such trvnky . . . . . . . . . . . . . 136 T3.5 Acidofiln such trvnky . . . . . . . . . . . . . . 138 T4 Lesn lemy (M. Chytr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 T4.1 Such bylinn lemy . . . . . . . . . . . . . . . . . . 140 T4.2 Mezofiln bylinn lemy . . . . . . . . . . . . . . . . 142 T5 Trvnky psin a mlkch pd (J. Sdlo & M. Chytr) . . . . . 143 T5.1 Jednolet vegetace psin . . . . . . . . . . . . . . 144 T5.2 Oteven trvnky psin s palikovcem edavm (Corynephorus canescens) . . . . . . . . 145 T5.3 Kostavov trvnky psin . . . . . . . . . . . . . 146 T5.4 Panonsk stepn trvnky na psku . . . . . . . 148 T5.5 Acidofiln trvnky mlkch pd . . . . . . . . . 149 T6 Vegetace efemr a sukulent (J. Sdlo) . . . . . . . . . . . . . . 151 T6.1 Acidofiln vegetace efemr a sukulent . . . 151 T6.2 Bazifiln vegetace efemr a sukulent . . . . . 153 T7 Slaniska (J. Sdlo) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 155 T8 Ninn a horsk vesovit (M. Chytr) . . . . . . . . . . . . 157 T8.1 Such vesovit nin a pahorkatin . . . . . . 157 T8.2 Sekundrn podhorsk a horsk vesovit . . 159 T8.3 Brusnicov vegetace skal a drolin . . . . . . . 160 K Koviny K1 Mokadn vrbiny (Z. Neuhuslov) . . . . . . . . . . . . . . . . . K2 Vrbov koviny podl vodnch tok (Z. Neuhuslov & M. Ko) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . K2.1 Vrbov koviny hlinitch a psitch nplav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . K2.2 Vrbov koviny trkovch nplav . . . . . . K3 Vysok mezofiln a xerofiln koviny (J. Sdlo) . . . . . . . . K4 Nzk xerofiln koviny (M. Chytr & J. Sdlo) . . . . . . . .
L6.3 Panonsk teplomiln doubravy na psku . . . L6.4 Stedoevropsk bazifiln teplomiln doubravy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L6.5 Acidofiln teplomiln doubravy . . . . . . . . . . L7 Acidofiln doubravy (Z. Neuhuslov) . . . . . . . . . . . . . . . L7.1 Such acidofiln doubravy . . . . . . . . . . . . . . L7.2 Vlhk acidofiln doubravy . . . . . . . . . . . . . . L7.3 Subkontinentln borov doubravy . . . . . . . L7.4 Acidofiln doubravy na psku . . . . . . . . . . . L8 Such bory (J. Kolbek & M. Chytr) . . . . . . . . . . . . . . . . L8.1 Boreokontinentln bory . . . . . . . . . . . . . . L8.2 Lesostepn bory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L8.3 Perialpidsk hadcov bory . . . . . . . . . . . . . L9 Smriny (T. Kuera) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L9.1 Horsk ttinov smriny . . . . . . . . . . . . . . L9.2 Raelinn a podmen smriny . . . . . . . . . L9.3 Horsk papratkov smriny . . . . . . . . . . . . L10 Raelinn lesy (A. Kuerov, T. Kuera,M. Hjek & K. Rybnek) . . . . L10.1 Raelinn beziny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L10.2 Raelinn brusnicov bory . . . . . . . . . . . . L10.3 Suchoprov bory kontinentlnch raelini . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . L10.4 Blatkov bory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . X Biotopy siln ovlivnn nebo vytvoen lovkem (M. Chytr) X1 Urbanizovan zem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . X2 Intenzivn obhospodaovan pole . . . . . . . . . . . . . . . . . X3 Extenzivn obhospodaovan pole . . . . . . . . . . . . . . . . . X4 Trval zemdlsk kultury . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . X5 Intenzivn obhospodaovan louky . . . . . . . . . . . . . . . . X6 Antropogenn plochy se sporadickou vegetac mimo sdla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla . . . . . . . . . . . . . . X8 Koviny s ruderlnmi a nepvodnmi druhy . . . . . . . . . . X9 Lesn kultury s nepvodnmi devinami . . . . . . . . . . . . . . X10 Paseky s podrostem pvodnho lesa . . . . . . . . . . . . . . . X11 Paseky s nitrofiln vegetac . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . X12 Nlety pionrskch devin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . X13 Nelesn stromov vsadby mimo sdla . . . . . . . . . . . . . X14 Vodn toky a ndre bez ochransky vznamn vegetace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pevodn tabulky Summary (English) Literatura . . . . . . Rejstk . . . . . . . . . ............................... ............................... ............................... ...............................
201 203 205 206 207 208 210 211 213 213 215 217 218 219 220 222 223 224 225 227 229
231 231 231 231 231 232 232 232 232 233 233 233 233 233 234 254 256 263
162 163 163 165 167 169
L Lesy L1 Mokadn oliny (Z. Neuhuslov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 171 L2 Lun lesy (Z. Neuhuslov) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 173 L2.1 Horsk oliny s ol edou (Alnus incana) . . . . 173 L2.2 doln jasanovo-olov luhy . . . . . . . . . . . 174 L2.3 Tvrd luhy ninnch ek . . . . . . . . . . . . . . 176 L2.4 Mkk luhy ninnch ek . . . . . . . . . . . . . . 178 L3 Dubohabiny (M. Chytr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180 L3.1 Hercynsk dubohabiny . . . . . . . . . . . . . . . 180 L3.2 Polonsk dubohabiny . . . . . . . . . . . . . . . . 182 L3.3 Karpatsk dubohabiny . . . . . . . . . . . . . . . 183 L3.4 Panonsk dubohabiny . . . . . . . . . . . . . . . . 185 L4 Suov lesy (M. Chytr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 188 L5 Buiny (T. Kuera & M. Chytr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 190 L5.1 Kvtnat buiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 191 L5.2 Horsk klenov buiny . . . . . . . . . . . . . . . 193 L5.3 Vpnomiln buiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 194 L5.4 Acidofiln buiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 196 L6 Teplomiln doubravy (M. Chytr) . . . . . . . . . . . . . . . . . . 198 L6.1 Perialpidsk bazifiln teplomiln doubravy . . . 199 L6.2 Panonsk teplomiln doubravy na sprai . . . . 200
Pedmluva
V polovin roku 1998 byly v oblasti ochrany prody zahjeny ppravy na vstup do Evropsk unie. Ty spovaj pedevm v prvn transpozici a zejmna v tzv. implementaci (naplovn) dvou klovch prvnch dokument Evropskch spoleenstv smrnice 79/409/EHS o ochran voln ijcch ptk a smrnice 92/43/EHS o ochran prodnch stanovi, voln ijcch ivoich a plan rostoucch rostlin. Tyto smrnice zejmna zakldaj povinnost vytvoit kvalitativn novou soustavu zvlt chrnnch zem evropskho vznamu, zvanou Natura 2000. Pedpokldme, e tato soustava zsti pekryje a zsti roz nai ji existujc soustavu zvlt chrnnch zem, zizovanch ji od roku 1838 podle nrodn legislativy. Soustava Natura 2000 je zaloena pedevm na ochran typ prodnch stanovi definovanch ve druh z uvedench smrnic a ponkud podrobnji, nikoli vak uspokojiv popsanch v navazujcch dokumentech Evropskch spoleenstv. Nejasnosti plynouc z citovanch prvnch dokument vedly k tomu, e vtina lenskch stt Evropsk unie byla nucena vytvoit vlastn interpretan pruky, kter by nrodnm odbornkm daly do ruky nstroj na pokud mono jednoznanou identifikaci, popis a vymezovn typ prodnch stanovi. I pes omezen finann a personln zdroje esk republiky doli odbornci, kte se ppravou soustavy Natura 2000 zaali v letech 1998-2000 intenzivn zabvat, k nzoru, e bude eln vytvoit analogickou interpretan pruku i pro nae zem. Pitom se rozhodli rozit jej pojet i o nkter jin typy prodnch stanovi, ne kter pedepisuje smrnice 92/43/EHS. Krom ohroench typ prodnch stanovi programu Smaragd (Emerald) Rady Evropy byly vybrny nkter dal vznamnj typy prodnch stanovi a fyziotypy, vznamn pro popis lokalit v esk republice. Po tomto rozhodnut byla vypracovna takto pojat pruka, kterou nyn dostvte do rukou. Zkladnm clem tohoto dla je poskytnout jednoznan vodtko pro mapovn prodnch stanovi na celm zem esk republiky a pipravit tak po-
tebn podklady pro vymezovn a vyhlaovn lokalit soustavy Natura 2000. Pruka m vak jet dal cl: vyerpvajcm zpsobem poprv v historii definovat jednotliv typy prodnch stanovi s pihldnutm k vlunm pomrm na zem eskch zem, shrnout dosavadn stav poznn a srovnat tam, kde je to mon vechny vznamnj klasifikan systmy, dosud asto znan chaoticky i alespo nesystematicky aplikovan bhem rznch mapovacch i pilotnch akc jak na provenience, tak podnikanch v rmci zahranin pomoci od potku 90. let 20. stolet. Vm proto, e dlo nezstane jen pracovn pomckou pro tm specialist, jejich kolem je v nejblich tech letech zmapovat vskyt typ prodnch stanovi po celm zem esk republiky, ale stane se dlouhodob platnou prukou, po n shne kad, kdo se bude zabvat klasifikac prodnch stanovi kdykoli v budoucnu.
RNDr. Petr Roth, CSc. gestor za podoblast ochrany prody v procesu aproximace prva ivotnho prosted legislativ Evropsk unie V Praze v lednu 2001
vod
Katalog biotop esk republiky vznikl na objednvku Agentury ochrany prody a krajiny R, kter na naem sttnm zem koordinuje vytven soustavy zvlt chrnnch zem pro zalenn do dvou evropskch soustav znmch jako Natura 2000 a Emerald (esky Smaragd). Na zpracovn katalogu se podlel autorsk kolektiv z katedry botaniky Prodovdeck fakulty Masarykovy univerzity v Brn a z Botanickho stavu AV R, ve spoluprci s dalmi odbornky z oblasti fytocenologie, botaniky a lesnictv.
Natura 2000 a Smaragd

Natura 2000 je soustava chrnnch zem, kterou jsou stty Evropsk unie (Evropskch spoleenstv) povinny vytvet podle smrnice . 92/43/EHS, o ochran prodnch stanovi, voln ijcch ivoich a plan rostoucch rostlin, z roku 1992 a smrnice . 79/409/EHS, o ochran voln ijcch ptk, z roku 1979 (Hora 1998). esk republika by mla jet ped vstupem do Evropsk unie pedat Evropsk komisi nvrh zem na zalenn do soustavy Natura 2000. Podle pedbnch odhad by tato chrnn zem mla v hrnu zaujmat asi 15 % rozlohy republiky. Smaragd je soustava chrnnch zem budovan Radou Evropy na zklad Bernsk mluvy. V zemch Evropsk unie se chrnn zem soustavy Natura 2000 automaticky stvaj chrnnmi zemmi soustavy Smaragd. Neformln vznam m tedy Smaragd hlavn v tch lenskch zemch Rady Evropy, kter souasn nejsou leny Evropsk unie a nebuduj soustavu Natura 2000. Dokud nebude esk republika lenem Evropsk unie, mus krom ppravy soustavy Natura 2000 samostatn budovat i soustavu Smaragd. Po vstupu do Evropsk unie budou sice ob soustavy pravdpodobn sjednoceny, nicmn formln kritria pro zalenn zem do jednotlivch soustav, kter je nutno dnes uplatovat, se do urit mry li.
Problematika klasifikace biotop

Jednm z nejvznamnjch kritri pro zalenn zem do soustav Natura 2000 nebo Smaragd je
ptomnost vybranch biotop, tzv. typ prodnch stanovi, kter jsou jmenovit uvedeny ve smrnici 92/43/EHS a v usnesen vboru Bernsk mluvy. V esk republice bylo identifikovno 58 typ prodnch stanovi programu Natura 2000 (z toho 18 tzv. prioritnch stanovi) a 45 typ prodnch stanovi programu Smaragd. Vymezen typ prodnch stanovi v obou programech je pevn zaloeno na fytocenologick (curysko-montpelliersk) klasifikaci vegetace. Tento princip je pro ochranu prody v esk republice nov. I kdy pi vytven na soustavy chrnnch zem byla asto brna v potaz ptomnost ohroench biotop, na rozdl od rostlinnch nebo ivoinch druh nebyly nikdy stanoveny typy biotop podlhajc zkonn ochran. Jako nejvhodnj pro ely klasifikace biotop byl v esk ochran prody tradin chpn systm fytocenologick (curysko-montpelliersk), kter na rozdl od systm lesnick typologie a geobiocenologie umouje efektivn hodnocen i nelesnch biotop a je iroce pouvn tak v zahrani (Chytr & Kuera 1999). Bohuel v esk republice neexistovala obecn dostupn a ochransky vyuiteln pruka s popisem fytocenologickch jednotek. Seznam rostlinnch spoleenstev ve dvou vydnch (Moravec et al. 1983, 1995) sice definoval stupe ohroen jednotlivch asociac a vrazn pispl ke stabilizaci nomenklatury, vymezen jednotek vak bylo srozumiteln pouze odbornkm na zklad studia dal speciln literatury. Jin fytocenologick pruky pinely kvalitn popisy vegetanch jednotek, ale zahrnovaly jen nkter typy vegetace, nejastji lesy (Mikyka et al. 1968, Moravec et al. 1982, 2000, Rybnek et al. 1984, Kopeck & Hejn 1992, Neuhuslov et al. 1998, Moravec 1998). Tento dluh akademickch badatel v oboru fytocenologie se pracovnci ochrany prody snaili napravit rznmi nouzovmi eenmi, nap. tvorbou jednoduchho klasifikanho systmu vychzejcho z fytocenologick klasifikace, tzv. fyziotyp (Petek 1982, Petek et al. 1999), nebo doplovnm popis k jednotkm uvedenm v Moravcov seznamu rostlinnch spoleenstev (epka et al. 1994). Nejnovji
byly popisy vegetanch typ shrnuty v pruce o managementu vegetace (Mchal & Petek 1999, Petek 1999). Zavdn program Natura 2000 a Smaragd stav eskou ochranu prody do nov situace. Bude nutno podrobn zmapovat vskyt tzv. typ prodnch stanovi, kter jsou pedmtem ochrany v obou programech. Vymezen mnohch z nich v evropskch dokumentech, zvaznch pro oba programy (Devillers & Devillers-Terschuren 1996, European Commission 1999), se vak li od vymezen vhodnho pro stedoevropsk pomry a tradin pouvanho v esk fytocenologii. Zejmna pi vymezovn typ prodnch stanovi v programu Natura 2000 se mnohdy uplatnily spe politick ne vdeck argumenty, a proto definice nkterch z nich jsou z odbornho hlediska dosti problematick a jejich interpretace je obtn. Pi mapovn nelze bohuel pout dn z existujcch systm typizace prody esk republiky, a u fytocenologick, nebo jakkoliv jin, a doplnit ho jednoduchmi pevody na typy prodnch stanovi vymezen v programech Natura 2000 a Smaragd.
el a npl katalogu
Clem tto pruky je navren klasifikanho systmu biotop esk republiky, kter by jednak maximln respektoval odborn hlediska a vhodnm zpsobem odrel variabilitu esk prody, jednak by byl snadno pevoditeln na typy prodnch stanovi program Natura 2000 a Smaragd. Kvli tomuto kompromisu se nkter een pouit v katalogu odchyluj od esk fytocenologick tradice, ppadn je e pojet jednotek odlin v rznch skupinch biotop (viz nap. irok pojet jednotek buin nebo suovch les a zk pojet jednotek dubohabin). Na druh stran vak zohlednn fytocenologick klasifikace vhodn pro zem esk republiky v mnoha ppadech vedlo k tomu, e typy prodnch stanovi program Natura 2000 nebo Smaragd nejsou na jednotky katalogu jednodue pevoditeln jedna ku jedn. Npl katalogu tvo biotopy, kter jsou tradin pedmtem zjmu ochrany prody, tedy st svta zpravidla chpan veejnost jako proda. Ostatn biotopy, nap. urbanizovan zem, poln a lesn kultury nebo ruderln vegetace, jsou zahrnuty doplkov, aby mohla bt krajina mapovna celoplon. I na takov biotopy je sice vzn vskyt ohroench organism, ale ochrana prody v souasnm pojet
je zde obtn uskuteniteln. Rovn nebyly v katalogu zpracovny biotopy, kter nelze definovat fytocenologicky, s vjimkou dvou jednotek zahrnutch do program Natura 2000 nebo Smaragd, a to jeskyn a trkovch nplav bez vegetace. Pi sestavovn katalogu jsme se snaili zahrnout vechny fytocenologicky definovateln biotopy spadajc do uvedenho vymezen prody, vyskytujc se na zem esk republiky. Mnoh z nich sice nejsou pedmtem ochrany v soustavch Natura 2000 ani Smaragd, ale jsou vzcn nebo ohroen podle nrodnch hledisek, pop. se v nich vyskytuj zvlt chrnn druhy, a proto zasluhuj plnou ochranu. Dleitm clem pi sestavovn katalogu bylo vytvoit popisy klasifikanch jednotek, kter by byly srozumiteln ir prodovdeck veejnosti, tedy i mimo pomrn zk okruh specialist fytocenolog. Nezbytnm pedpokladem pro porozumn a praktick pouvn katalogu vak je dobr znalost rostlinnch druh na flry, pedevm cvnatch rostlin, a u nkterch biotop, zejmna prameni a raelini, tak bnjch mechorost. Katalog by tedy ml bt dobe srozumiteln profesionlnm i amatrskm botanikm, studentm botaniky, ale i mnohm dalm absolventm nebo studentm prodovdeckch, pedagogickch, lesnickch a agronomickch fakult. Aby byla usnadnna orientace v navrenm systmu biotop pro ty odbornky, kte jsou zvykl pracovat s klasifikanm systmem fytocenologickm, lesnickm typologickm nebo geobiocenologickm, byly do katalogu zahrnuty podrobn pevody. Kvli rznorodosti tchto klasifikanch systm vak pevody nemohly bt vdy zcela pesn nebo jednoznan a maj pouze pomocn charakter. Pokud by uivatel narazil na nejednoznanosti nebo rozpory v popisu biotopu s pevodem na nkter z uvedench systm, je nutno za rozhodujc povaovat popis biotopu v textu katalogu. Roziujc informace o biotopech esk republiky nad rmec katalogu lze nalzt zejmna v publikaci Biogeografick lenn esk republiky (Culek 1996), v geobotanickch mapch (Mikyka et al. 1968, Neuhuslov et al. 1998), v seznamu fytocenologickch jednotek (Moravec et al. 1995), v publikacch o managementu vegetace (Mchal & Petek 1999, Petek 1999), v pehledu geobiocenologickch jednotek (Buek & Lacina 1999) a v Kvten esk republiky (Hejn & Slavk 1988 et seq.)
Terminologick poznmka: biotop, prodn stanovit a prodn habitat

Katalog zpracovv pedevm biotopy definovan pomoc vegetanch typ (rostlinnch spoleenstev), ale kvli nvaznosti na programy Natura 2000 a Smaragd byly do systmu zahrnuty i klasifikan jednotky vymezen abioticky. Jednotky podobn pojatch systm typizace prody se ve stedn Evrop tradin oznauj termnem biotopy (Holzner 1989, Pott 1996, Ruikov et al. 1996, Sdlo & Storch 2000). Ve slangu evropskch ochranskch ednk se vak termn biotop pouv spe pro oznaen konkrtnho prodnho zem a smrnice 92/43/EHS zavd pro jednotky typizace prody v anglitin termn natural habitat (zkrcen habitat). Do esk legislativy byl natural habitat peloen jako prodn stanovit. To je krajn nevhodn, protoe v botanice a lesnictv se termn stanovit bn pouv pro soubor pevn abiotickch podmnek, v nich se vyskytuje rostlinn spoleenstvo; stanovitm se rozum hlavn pda a klima, ne vak samotn spoleenstvo. Naopak natural habitat podle smrnice znamen hlavn rostlinn spoleenstvo, pochopiteln v kontextu svch abiotickch podmnek a s navazujcmi spoleenstvy heterotrofnch organism. Pekladatel smrnice tedy pisoudil slovu stanovit odlin obsah od bnho pouit. Botanici nebo lesnci zabvajc se soustavou Natura 2000 jsou proto nuceni pouvat tento termn ve dvou rznch vznamech, co se u stalo zdrojem nedorozumn na mnoha jednnch. Tento problm by odpadl, kdyby se pro biotopy, kter jsou pedmtem ochrany v soustavch Natura 2000 a Smaragd, pouval i v etin termn habitat, pejat z anglitiny (Chytr 2000). Na doporuen zstupc Agentury ochrany prody a krajiny R, jako objednatele tto publikace, a tak v nvaznosti na esk legislativn texty, jsou vak v tto publikaci pouity termny prodn stanovit a prioritn stanovit ve vech ppadech, kde existuje legislativn nvaznost. Naopak byl z text odstrann termn stanovit v pvodnm botanicko-lesnickm vznamu, aby se pedelo monm nedorozumnm. Je to een, kter bude vtina uivatel tto pruky, tedy botanici a lesnci, chpat jako nevhodn zsah do tradic jejich oboru. Jde vak o nutn kompromis, smujc k naplnn zkladnho elu tto pruky, tedy k zabezpeen ochrany esk prody evropskou legislativou.
Terminologii pouitou v katalogu biotop lze tedy zjednoduen shrnout takto: Zkladn klasifikan jednotka je v souladu se stedoevropskou tradic oznaovna jako biotop. Nkter z biotop uvedench v pruce jsou pedmtem ochrany v soustav Natura 2000; tyto biotopy jsou rovny typm prodnch stanovi v legislativn terminologii.
Podkovn
Vznamn podl na vzniku tto pruky maj kolegov, kte etli cel rukopis nebo jeho sti a poskytli autorm i editorm mnoho cennch pipomnek, ppadn doplnili daje do mapek rozen. Byli to zejmna oba recenzenti Jarmila Kubkov a Vclav Petek a dle Emilie Baltov-Tulkov, Denisa Blakov, Ludk ech, Martin Dank, Vt Grulich, Handrij Hrtel, Jana Huskov, Zdenk Kaplan, Petr Karlk, Jitka Klimeov, Vojen Loek, Jaroslav Rydlo a Lubomr Tich. Pelivou jazykovou revizi celho textu provedl Ji Danihelka, kter se tak podstatnou mrou podlel na sjednocen nomenklatury cvnatch rostlin a doplnil mnoho vcnch poznmek. daje o vskytu mechorost a liejnk v biotopech editovali Svatava Kubeov a Zdenk Palice. Pevody na jednotky lesnick typologie zpracoval Jaromr Mack ve spoluprci s Tomem Vrkou a typology stavu pro hospodskou pravu les Otakarem Holuou, Miloem Krobotem, Antonnem Kusbachem, Janem Majerem, Miroslavem Mikeskou, Jaromrem Niklem, Janem Peinou, Jim Roubkem, Jim Smejkalem, estmrem Vitnerem a Kvtou Zelenkovou. Pevody na geobiocenologick systm doplnil Jan Lacina. Vymezen biotop a poznmky k jejich mapovn byly postupn optimalizovny bhem nesetnch diskus s astnky pilotnho projektu ternnho mapovn v roce 2000, zejmna s Robertem Albnem, Kamilou Dvokovou, Petrem Filippovem, Petrou Hankovou, Marcelou Havlovou, Jim Juikou, Jim Nmcem, Petrem Petkem a Jaroslavem Vojtou, a s koordintory tohoto mapovacho projektu Martinem Culkem a Ludmilou Bnovou. Mapky rozen biotop byly doplovny pomoc daj poskytnutch pro program Natura 2000 leny esk botanick spolenosti v rmci projektu koordinovanho Michalem Hjkem. Vt mnostv daj dodali zejmna Richard Vik, Josef Albrecht, Vra Kouteck, Radim Hdl, Barbara Stalmachov, Petra Hjkov, Eva a Karel Martnkovi, Michal Duchek, Jarmila Valkov, Petr Petk,
David Cignek a estmr Deyl. Autoi pipravovanho Kle ke kvten esk republiky ochotn poskytli rukopisn materil pro sjednocen nomenklatury cvnatch rostlin; jmenovit jsme zavzni zejmna Jindichu Chrtkovi ml. Na technick pprav publikace se podleli Helena Dukov, Kateina Ehrenbergerov, Marie Rafajov, Ji Rozehnal a Lenka Stakov. V neposledn ad pat n dk Jimu Pokornmu z Agentury ochrany prody a krajiny R za mimodnou pozornost a vestrannou pomoc, kterou jako zstupce zadavatele
projektu poskytoval editorm katalogu bhem cel doby zpracovn. Prce na Katalogu biotop esk republiky i jeho publikace byly financovny Agenturou ochrany prody a krajiny R. Pi zpracovn bylo pouito dat z esk nrodn fytocenologick databze, jej tvorba byla podpoena projektem . 206/99/1523 Grantov agentury esk republiky. V Brn a Teboni v noru 2001 Editoi
Vysvtlivky k popisu biotop
Hierarchie jednotek. Biotopy uveden v katalogu jsou lenny na devt formanch skupin. Z nich prvnch osm skupin tvo hlavn st katalogu, kter zahrnuje biotopy v bezprostednm zjmu ochrany prody. Jde o Vodn toky a ndre, Mokady a poben vegetaci, Pramenit a raelinit, Skly, sut a jeskyn, Alpnsk bezles, Sekundrn trvnky a vesovit, Koviny a Lesy. Devt skupina zahrnuje doplkov biotopy siln ovlivnn nebo vytvoen lovkem, jejich zaveden bylo nutn proto, aby krajina mohla bt mapovna celoplon a mohl bt doplnn popis lokalit ve formtu pedepsanm pro soustavu Natura 2000. Forman skupiny jsou v uvedenm poad oznaeny psmeny V, M, P, S, A, T, K, L a X. Forman skupiny jsou dle dleny na zkladn jednotky klasifikace biotop, oznaovan sly ve spojen s psmennmi kdy formanch skupin, nap. T3, a u heterogennch jednotek i na podjednotky, oznaovan nap. T3.4. V nkterch ppadech byly doplnny tak pomocn podjednotky, oznaovan psmenem na konci kdu jednotky nebo podjednotky, nap. V1C nebo T3.4B. Tyto pomocn podjednotky byly pouity, pokud bylo nutn dal lenn jednotky nebo podjednotky kvli zabezpeen jejho pevodu na typy prodnch stanovi soustav Natura 2000 nebo Smaragd, ale z hlediska odbornho toto lenn bu nen pli vhodn nebo by vedlo k vymezen velmi zce pojatch jednotek. Pi mapovn pro ely soustav Natura 2000 a Smaragd je tedy nutn pout mapo-
vac jednotky na nejni mon hierarchick rovni (celkem 167 jednotek). Pro jin ely je vak vhodnj pomocn podjednotky (nap. T3.4B) nepouvat a pracovat pouze s podjednotkami (nap. T3.4) nebo zkladnmi jednotkami (nap. V1; pokud podjednotky neexistuj). V tom ppad je rozliovno 141 mapovacch jednotek.
Nzev. Nzvy biotop byly voleny jako kompromis

mezi srozumitelnost pro laickou veejnost, pesnost a eskou geobotanickou tradic. Proto jsou nkter nzvy vymezeny pomoc rostlinnch druh, jin ekologickmi, fyziognomickmi nebo fytogeografickmi charakteristikami. Zpravidla nejde o peklady oficilnch nzv typ prodnch stanovi v programu Natura 2000 ani v programu Smaragd. Kad jednotka je oznaena kdem, kter se skld z psmennho kdu formace a selnho kdu jednotky, ppadn dalho selnho kdu podjednotky. esk nzvy biotop jsou doplnny anglickmi peklady, kter by mly usnadnit komunikaci se zahranim.
Natura 2000. V odstavci je uveden tyseln kd typu prodnho stanovit a jeho oficiln nzev v programu Natura 2000. U prioritnch stanovi je mezi kdem a nzvem hvzdika. dek je prokrtnut, pokud dan biotop nen zahrnut mezi typy prodnch stanovi v programu Natura 2000. U nkterch jednotek me bt vc-
n rozpor mezi eskm nzvem biotopu a nzvem typu prodnho stanovit v programu Natura 2000, nap. biotopu L3.3 Karpatsk dubohabiny odpovd typ prodnho stanovit Pannonic oak-hornbeam forests. Podobn rozpory jsou dsledkem zavdjcch nzv pouitch v soustav Natura 2000. Pevod typ prodnch stanovi soustavy Natura 2000 na biotopy katalogu vak odpovd vymezen v evropsk interpretan pruce typ prodnch stanovi soustavy Natura 2000 (European Commission 1999), kde je nezdka obsah jednotek v rozporu s jejich nzvem. Proto jsou nzvy typ prodnch stanovi v textu zmrn ponechny v anglickm originlu. Jejich esk peklady jsou shrnuty v tabulkch 1 a 2 (str. 234244). Pokud je vymezen typu prodnho stanovit v soustav Natura 2000 ir ne vymezen pslunho biotopu, jsou uvedeny odkazy na dal biotopy, s nimi se dan typ prodnho stanovit tak pekrv.
Pal. Hab. V odstavci je uveden seln kd a nzev odpovdajc jednotky podle Palearktick klasifikace (Palaeartic Habitats Classification Devillers & Devillers-Terschuren 1996). Pevod je proveden na nejni pevoditelnou hierarchickou rove Palearktick klasifikace, a proto se me liit od daje v dku Smaragd v ppadech, kdy je ohroen typ prodnho stanovit v programu Smaragd definovn na vy rovni hierarchie. dek je prokrtnut, pokud biotop nem v Paleaktick klasifikaci odpovdajc ekvivalent. V nkterch ppadech, kdy Palearktick klasifikace definuje dan biotop dvma zpsoby, jednak podle abiotickch faktor, jednak podle vegetace, jsou uvedeny pevody na dv jednotky. EUNIS. Odstavec uvd kd a nzev odpovdajc
jednotky v klasifikaci EUNIS (Davies & Moss 1997). dek je prokrtnut, pokud biotop nem v tto klasifikaci odpovdajc ekvivalent. Jestlie klasifikace EUNIS definuje dan biotop dvma zpsoby, jednak podle abiotickch faktor, jednak podle vegetace, je biotop peveden na dv jednotky.
Smaragd. Jde-li v programu Smaragd o ohroen

typ prodnho stanovit, je uveden seln kd a nzev jednotky podle Palearktick klasifikace. V opanm ppad je dek prokrtnut. Pokud Palearktick klasifikace definuje dan biotop dvma zpsoby, jednak podle abiotickch faktor, jednak podle vegetace, a ob definice jsou pejaty v programu Smaragd, jsou uvedeny pevody na dv jednotky. Jako prvn je uveden ten pevod, kter doporuujeme preferovat pi mapovn pro program Smaragd. V textu jsou pouity originln anglick nzvy ohroench typ prodnch stanovi programu Smaragd; esk peklady jsou uvedeny v tabulkch 1 a 3 (str. 234241, 245247). Pokud je vymezen ohroenho typu prodnho stanovit v soustav Smaragd ir ne vymezen pslunho biotopu, jsou uvedeny odkazy na dal biotopy, s nimi se dan typ prodnho stanovit tak pekrv.
Fytocenologie. Jsou uvedeny odpovdajc svazy,

podsvazy a asociace fytocenologickho (syntaxonomickho) systmu, s vymezenm a nomenklaturou pevn podle pruky Moravec et al. (1995) a podle pipravovanho pehledu evropskch vegetanch typ (Rodwell et al. in prep.). U irch vegetanch typ, kde byla publikovna novj monografick zpracovn z zem R, byla vymezen jednotek a nomeklatura pevzata z nich; jde o opadav listnat lesy (Moravec 1998, Moravec et al. 2000), smriny a kosodevinu (Jirsek 1996a, b) a subalpnsk vysokobylinn nivy a listnat koviny (Ko 2001). Autorsk citace fytocenologickch jednotek jsou oproti uvedenm pramenm zjednodueny vyputnm autor emendac, v souladu s poslednm vydnm Mezinrodnho kdu fytocenologick nomenklatury (Weber et al. 2000). V rznch vegetanch typech jsou doplnny nov popsan nebo v R nov rozeznan asociace a svazy, kter neuvdj Moravec et al. (1995). dek je prokrtnut, pokud biotop nen pevoditeln na fytocenologick systm. Pevod fytocenologickch svaz na biotopy katalogu je uveden v tabulce 4 (str. 247253). Pokud dan biotop zahrnuje jen nkter asociace uritho svazu, jsou uvedeny odkazy na biotopy zahrnujc ostatn asociace tohoto svazu.
CORINE. Tento odstavec uvd seln kd

a nzev odpovdajc jednotky v klasifikaci CORINE (Commission of European Communities 1991). Pi pevodu byla z hierarchie CORINE vybrna jednotka na nejni mon pevoditeln rovni. dek je prokrtnut, pokud nem biotop v tto klasifikaci odpovdajc ekvivalent. V nkterch ppadech, kdy klasifikace CORINE vymezuje dan biotop dvma zpsoby, jednak podle abiotickch faktor, jednak podle vegetace, jsou uvedeny pevody na dv jednotky.
10
Potenciln vegetace. V odstavci je uvedena

jednotka potenciln pirozen vegetace pouit v Map potenciln pirozen vegetace esk republiky (Neuhuslov et al. 1997, 1998), pokud je jej npl shodn nebo pevn shodn s danm biotopem. Tento odstavec je vyputn u biotop nhradn vegetace a biotop pirozen vegetace, kter pro svj maloplon vskyt nebyly do Mapy potenciln pirozen vegetace zahrnuty.
prodn lesn oblasti, je uvedeno slo tto oblasti nsledujc po zkratce PLO. Pokud biotop zahrnuje urit soubor lesnch typ jen zsti, jsou uvedeny odkazy na dal biotopy, kter tomuto souboru lesnch typ tak zsti odpovdaj.
Geobiocenologie. U lesnch a kovinnch biotop

je uveden pevod na zkladn jednotky geobiocenologick typizace prody, tj. skupiny typ geobiocn (Zlatnk 1976). Je pouit Zlatnkv systm, kter upravili a upesnili Buek & Lacina (1999), v nkterch ppadech s upravenmi eskmi nzvy, jak je navrhl tykar (2000). Skupiny typ geobiocn jsou uvedeny tzv. geobiocenologickou formul, kter obsahuje na prvnm mst slo vegetanho stupn (1. dubov, 2. bukodubov, 3. dubobukov, 4. bukov s dubojehlinatou variantou v pnvch, 5. jedlobukov, 6. smrkojedlobukov, 7. smrkov, 8. kleov), na druhm mst oznaen trofick ady nebo meziady (A oligotrofn, AB oligotrofn mezotrofn, B mezotrofn, BC mezotrofn nitrofiln, C nitrofiln, CD nitrofiln bazick, D bazick) a na tetm mst symbol hydrick ady (1 zakrsl neboli such, 2 omezen, 3 normln, 4 zamoken, 5a mokr s proudc vodou, 5b mokr se stagnujc vodou, 6 raelinitn). Nkter skupiny typ geobiocn pesahuj dva i vce vegetanch stup, a potom jsou rozliovna tzv. inferiora a superiora, tj. ni a vy stupn (zkratky inf., sup., n. st., v. st.). Psmeno x na konci formule znamen xerickou variantu vegetan stupovitosti, psmeno v znamen ovlivnn vrcholovm fenomnem. Pokud biotop zahrnuje uritou skupinu typ geobiocn jen zsti, jsou uvedeny odkazy na dal biotopy sten odpovdajc tto skupin typ geobiocn.
Fyziotyp. Zahrnuje pevod na fyziotypy uveden

v publikaci Petek et al. (1999).
Lesnick typologie. U lesnch biotop je

uveden pevod na jednotn typologick systm stavu pro hospodskou pravu les v Brandse nad Labem z roku 1984. Nadstavbovou jednotkou tohoto systmu je soubor lesnch typ, kdovan selnm oznaenm lesnho vegetanho stupn (1. dubov, 2. bukodubov, 3. dubobukov, 4. bukov, 5. jedlobukov, 6. smrkobukov, 7. bukosmrkov, 8. smrkov, 9. kleov), a psmennm oznaenm edafick kategorie (extrmn ada: X xerotermn, Z zakrsl, Y skeletov, J suov; exponovan ada: N kamenit kysel, F kamenit sv, A acerzn kamenit, C vyschav; kysel ada: M chud, I ulhav kysel, K kysel; ivn ada: S sv, H hlinit, B bohat, D obohacen (hlinit acerzn), W bazick (vpencov); oglejen ada: V vlhk, O sv oglejen (stedn bohat), P kysel oglejen, Q chud oglejen; podmen ada: T chud podmen, G podmen (stedn bohat); raelinn ada: R raelinn; lun ada: L lun, U labn). Napklad kd 4F oznauje soubor lesnch typ svahov buina. Soubory lesnch typ se dle dl na zkladn jednotky nazvan lesn typy, kter jsou nejastji pojmenovny pomoc dominantnho druhu podrostu nebo vznamnho ekologickho faktoru pdnho prosted. Kd lesnho typu se skld z kdu souboru lesnch typ doplnnho o slo lesnho typu v rmci nkter z tzv. prodnch lesnch oblast. Napklad kd 4F1 oznauje lesn typ svahov buina kapradinov, jeho nzev se u oblastn varianty me roziovat o vznan znak abiotickho prosted (nap. roklinov). Pokud jsou z nkterho souboru lesnch typ v danm biotopu obsaeny jen nkter lesn typy, je doplnn jejich vpis. Plat-li pevod biotopu na urit lesn typ nebo soubor lesnch typ pouze v rmci nkter
Struktura a druhov sloen. V odstavci jsou uvedeny daje o struktue porost, dominantnch, diagnostickch nebo dalch rostlinnch druzch bn se vyskytujcch v danm biotopu. Nomenklatura cvnatch rostlin je sjednocena podle Kle ke kvten esk republiky (Kubt 2001), vdeck jmna mechorost podle dla Die Moosund Farnpflanzen Europas (Frey et al. 1995), esk jmna mechorost podle Kle k urovn mechorost SR (Pilous & Duda 1960) a nkterch dalch pramen, vdeck jmna liejnk podle Katalogu liejnk esk republiky (Vzda & Lika 1999), esk
11
jmna liejnk podle Kle k urovn bezcvnch rostlin (Svrek et al. 1976) a rznch dalch pramen a vdeck jmna paronatek podle dla Swasserflora von Mitteleuropa (Krause 1997). Pokud nebyla v dostupn literatue zjitna esk jmna nkterch druh bezcvnch rostlin, je uvedeno pouze esk rodov jmno. Jsou-li nkter obtnji uriteln druhy chpny vetn druh blzce pbuznch, je za vdeckm jmnem druhu uvedena latinsk zkratka s. lat. (= sensu lato, v irm pojet).
Ekologie. Charakteristika stanovit v tradinm botanickm a lesnickm slova smyslu, tj. popis ekologickch faktor vytvejcch prosted rostlinnho spoleenstva, pedevm pd a klimatu. V odstavci jsou zmnny tak vlivy lovka, kter biotop vytvej nebo udruj. Rozen. Strun popis rozen biotopu na zem
esk republiky.
Variabilita. Odstavec je uveden pouze v ppadech heterogennch jednotek nebo podjednotek. Popisuje promnlivost faktor prosted a odpovdajc variabilitu druhovho sloen vegetace.
Druhov kombinace. Vet dominantnch (zkratka Dm), diagnostickch (zkratka Dg) a dalch rostlinnch druh s hojnjm vskytem v danm biotopu. Za dominantn druhy jsou povaovny druhy tvoc podstatnou st biomasy jednotlivch porostnch pater. Druhy diagnostick jsou druhy vyskytujc se hlavn v danm biotopu, zatmco ve vtin jinch biotop jsou vzcn nebo chybj. Pi praktickm pouvn Katalogu je nutn si uvdomit, e kad jednotka nebo podjednotka je vnitn heterogenn a jen zcela vjimen jsou v jednom porostu zastoupeny vechny druhy uveden v seznamu. Je-li v seznamu oznaeno nkolik druh jako dominantnch, me se v konkrtnm porostu vyskytovat jen jedin z nich, zatmco ostatn mohou zcela chybt. Nomenklatura druh je sjednocena podle standardnch pruek uvedench ve vysvtlivkch k odstavci Struktura a druhov sloen. Seznam druh je zpravidla lenn na porostn patra nebo taxonomick skupiny. Toto lenn nen pouito, pokud v biotopu pevldaj cvnat rostliny bylinnho patra, zatmco rostliny jinch taxonomickch skupin a jinch pater chybj nebo jsou zastoupeny nevznamn. Literatura. Hlavn literrn prameny popisujc
dan biotop na zem esk republiky. Uvedeny jsou hlavn syntetick fytocenologick prce, u biotop s omezenm rozenm nebo u biotop, pro kter neexistuj syntetick prce, jsou astji uvedeny i prce regionln. Pednostn byly vybrny publikace z poslednch desetilet a vyl tiskem; rukopisy nebo star prce jsou citovny jen v ppad nedostatku vznamnch novjch publikac. V citacch nen nikde uvdna publikace Rostlinn spoleenstva esk republiky a jejich ohroen (Moravec et al. 1995), kter ovem pat k hlavnm fytocenologickm pramenm pro vtinu biotop. U jednotlivch biotop nejsou uvedeny publikace vztahujc se k zemm za hranicemi esk republiky. Vznamn informace o biotopech vyskytujcch se v R vak lze zskat i v publikacch ze sousednch zem, hlavn v soubornch monografich a prukch (Matuszkiewicz 1981, Mucina et al. 1993, Oberdorfer 19771992, Pott 1995, 1996, Schubert et al. 1995, Ssymank et al. 1998, Valachovi et al. 1995). V seznamu literatury na konci Katalogu jsou nzvy asopis zkracovny podle dla Botanico-PeriodicumHuntianum (Lawrence et al. 1968) a jeho dodatk.
Poznmka k mapovn. Uvd se, pokud je

nutno stanovit, jak se budou mapovat pechodn typy k jinm biotopm, upozornit na zvltnosti, s nimi se mapovatel mohou v ternu setkat, ppadn pesnji vymezit pevody na jednotky program Natura 2000 nebo Smaragd. V odstavci jsou tak uvedeny definice pomocnch podjednotek biotop s psmennm kdem na konci, nap. T3.5A, T3.5B, kter byly stanoveny pouze kvli pevoditelnosti na jednotky program Natura 2000 nebo Smaragd, ale jejich vymezen v hlavn jednotce nebo podjednotce by bylo proti duchu klasifikace navren v katalogu.
Ohroen. Heslovit vet hlavnch aktuln ohroujcch faktor. Management. Heslovit vet jednorzovch zsah i opakovanch innost, kter jsou nutn pro zachovn struktury a biodiverzity biotopu. Pro podrobnj popis ochranskho managementu vegetanch typ odkazujeme na speciln publikace (Mchal & Petek 1999, Petek 1999).
12
Mapky rozen. Do publikace byly zaazeny

sov mapky rozen biotop, zpracovan ve standardn sti pro mapovn stedoevropsk flry a fauny, jej zkladn pole m velikost 10 x 6 zempisnch minut, tj. piblin 12 x 11 km. daje v mapkch jsou zaloeny pedevm na fytocenologickch snmcch z esk nrodn fytocenologick databze (Chytr 1997a) a doplnny dalmi spolehlivmi daji z literatury, inventarizanch przkum chrnnch zem i nepublikovanmi lokalitami autor katalogu a dalch koleg, a u z nich existuj nebo neexistuj fytocenologick snmky. daje pochzej z rznch asovch obdob, pevn z edestch a devadestch let 20. stolet; byly vak vyazeny ty lokality, o kterch je znmo, e u neexistuj. Jsme si vdomi, e mnoh mapky pedstavuj dosti nepln daje o skutenm rozen. Pesto jsme se rozhodli je publikovat, aby byl poloen zklad k doplovn a zpesovn dalm vzkumem, zejmna ternnm mapovnm pro programy Natura 2000 a Smaragd. Pro biotopy, u nich jsou k dispozici jen velmi nepln data o rozen, byly mapky doplnny pedpokldanm rozenm. Vskyty zaloen na existujcch dajch jsou v mapkch oznaeny ervenmi tekami, pedpokldan vskyty rovmi tekami.
Pedpokldan rozen vodnch a mokadnch biotop bylo modelovno jednoduchm proloenm tvercov st s mapovmi vrstvami rybnk a n st. Pedpokldan rozen suchozemskch biotop bylo modelovno na zklad abiotickch faktor, kter byly odeteny ze znmho rozen biotop promtnutm geografick polohy jednotlivch lokalit do mapovch vrstev abiotickch faktor v prosted geografickho informanho systmu IDRISI. Pravdpodobnost vskytu biotop byla modelovna pomoc souboru klimatickch vrstev (prmrn msn teplota v lednu a v ervenci, prmrn hrn srek za vegetan obdob, prmrn poet dn se snhovou pokrvkou, prmrn poet mrazovch dn v roce). Tyto vrstvy byly v modelu sdrueny do jedin vrstvy metodou bayesovsk pravdpodobnostn statistiky. Vsledn pravdpodobnostn mapa byla promtnuta pes vrstvy potenciln pirozen vegetace, zjednoduenho fytogeografickho lenn a pes vybran jednotky odkryt geologick mapy. Vsledn modely byly pi pevodu do mapek rozen korigovny editory. Vechny mapky byly technicky pipraveny v programu DMAP (A. Morton, ined.).
13
V1 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod

Macrophyte vegetation of naturally eutrophic and mesotrophic still waters Kateina umberov
Natura 2000. 3150 Natural eutrophic lakes with Magnopotamion or Hydrocharition-type vegetation Smaragd. 22.412 Frogbit rafts (jen V1A), 22.413 Water-soldier rafts (jen V1B), 22.414 Bladderwort colonies (jen V1C), 22.415 Salvinia covers (jen V1D), 22.416 Aldrovanda communities (jen V1E) CORINE. 22.13 Eutrophic waters, 22.41 Free-floating vegetation, 22.421 Large pondweed beds Pal. Hab. 22.13 Eutrophic waterbodies, 22.41 Free-floating vegetation, 22.421 Large pondweed beds EUNIS. C1.1/P-22.13 Eutrophic water bodies, C1.3/P-22.41 Free-floating vegetation, C1.3/P-22.42 Rooted submerged vegetation Fytocenologie. Svaz Lemnion minoris Txen 1955: Lemnetum trisulcae Knapp et Stoffers 1962, Riccietum fluitantis Slavni 1956, Riccietum rhenanae Knapp et Stoffers 1965, Wolffietum arrhizae Miyawaki et J. Txen 1960, Lemnetum minoris Mller et Grs 1960, Ricciocarpetum natantis Segal 1963, Lemno-Spirodeletum Slavni 1956, Salvinio-Spirodeletum polyrhizae Slavni 1956, Lemnetum gibbae Miyawaki et J. Txen 1960. Svaz Utricularion vulgaris Passarge 1964: Lemno-Utricularietum vulgaris So 1928, Utricularietum australis Mller et Grs 1960. Svaz Hydrocharition Rbel 1933: Hydrocharitetum morsus-ranae van Langendonck 1935, Stratiotetum aloidis (Nowiski 1930) Miljan 1933, Ceratophylletum demersi Hild 1956. Svaz Nymphaeion albae Oberdorfer 1957: Myriophyllo-Nupharetum Koch 1926, Nupharo lutei-Nymphaeetum albae Nowiski 1930, Potamo natantis-Nyphaeetum candidae Hejn ex Hejn et Husk 1978, Nupharetum pumilae Oberdorfer ex Mller et Grs 1960, Trapetum natantis Krpti 1963, Nymphoidetum peltatae (Allorge 1922) Mller et Grs 1960, Polygonetum amphibii (natantis) So 1927. Svaz Magnopotamion (Vollmar 1947) Den Hartog et Segal 1964: Potametum panormitano-graminei Koch 1926, Potametum lucentis Hueck 1931, Potametum perfoliati (Koch 1926) Passarge 1964, Elodeetum canadensis Eggler1933, Myriophylletum spicati So 1927, Myriophylletum verticillati So 1927, Potametum alpini Br.-Bl. 1949, Ceratophylletum submersi So 1928, Groenlandietum densae (Oberdorfer 1962) Segal 1965, Potametum nodosi (So 1960) Segal 1964. Svaz Parvopotamion (Vollmar 1947) Den Hartog et Segal 1964: Parvopotamo-Zannichellietum palustris Koch 1926, Parvopotamo-Zannichellietum pedicellatae So 1944, Potametum trichoidis Freitag et al. 1956, Najadetum marinae (Oberdorfer 1957) Fukarek 1961, Najadetum minoris Ubrizsy 1948, Potametum crispi So 1927, Potametum obtusifolii (Sauer 1937) Carstensen 1955 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Struktura a druhov sloen. Vegetace ponoench nebo na hladin plovoucch vodnch rostlin, koenujcch nebo nekoenujcch v substrtu dna. Podle asti jednotlivch druh mohou bt porosty jednovrstevn nebo dvouvrstevn, vzcn, je-li vytvoena vrstva nad vodn hladinou, i trojvrstevn. Submerzn vrstva me bt tvoena druhy s listy lennmi v jemn krojky (nap. Ceratophyllum demersum, C. submersum, Myriophyllum spicatum, M. verticillatum, Najas marina a N. minor), irokolistmi i zkolistmi rdesty (nap. Potamogeton crispus, P. lucens, P. pusillus a P. trichoides) a dalmi ponoenmi rostlinami s celistvmi listy (nap. Elodea canadensis). Vodn hladinu vce nebo mn souvisle pokrvaj okehkovit rostliny, nap. druhy rodu Lemna a Spirodela polyrhiza, vzcn tak Salvinia natans. Z dalch makrofyt nekoenujcch nebo jen sten koenujcch ve dn se vyskytuje Hydrocharis morsus-ranae a velmi vzcn Stratiotes aloides. Uplatuj se i mnoh druhy koenujc v organominerlnm substrtu s listy plovoucmi na hladin, a to zejmna Nuphar lutea, Nymphaea alba a Potamogeton natans, vzcnji tak Nuphar pumila, Nymphaea candida, Nymphoides peltata a Trapa natans. Vrstvu nad vodn hladinou mohou tvoit pevn horn sti kvtonosnch lodyh nkterch rostlin, nap. bublinatky jin (Utricularia australis), nkdy i jejich vegetativn orgny, nap. u ezanu pilolistho (Stratiotes aloides). Vtina druh nesn vyschnut vody v ndri, a netvo proto v zvislosti na vce vodnho sloupce morfologicky rozdln formy. Ekologie. Pirozen eutrofn a mezotrofn stojat
a mrn tekouc vody nin a pahorkatin, vzcnji i podh. Zsti jde o vody pirozenho pvodu, zejmna mrtv ramena ek, aluviln tn a klidn seky tok, ale i o rybnky s vyvinutou zonac jednotlivch typ vodn vegetace. Vodn reim je vyrovnanj ne u nsledujc jednotky a nedochz k periodickmu vyschn. Minerln substrt na dn, nap. trk, jl nebo psek, je asto pokryt silnou vrstvou organickho bahna a nerozloenho opadu, co ukazuje na pokroilej fzi zazemovacho procesu.
15
V Vodn toky a ndre
Rozen. Roztrouen po celm zem R s koncentrac v aluvich dolnch tok ek, hlavn Labe, Jizery, Ohe, Otavy, Lunice, Vltavy, Szavy, Berounky, Odry, Dyje a Moravy, a v tradinch rybninch oblastech v jinch echch, na eskomoravsk vrchovin i jinde. Nkter typy tto vegetace se vyskytuj jen v uritch regionech, nap. porosty s Wolffia arrhiza jsou znmy z jin Moravy a porosty s Najas minor z jin a severn Moravy (dve rovn z Polab). Citlivj druhy, nap. Nymphaea spp., Nuphar pumila a Stratiotes aloides, z mnoha lokalit vymizely. Populace nkterch druh jsou obnovovny repatriac (nap. Aldrovanda vesiculosa na Tebosku).
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Stulk lut (Nuphar lutea) asto porst hladinu pirozen eutrofnch vodnch ndr.
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod.
Variabilita. Jednotka zahrnuje nkolik vegetanch typ rznho fytocenologickho hodnocen, kter vak v prod vytvej srii vzjemn na sebe navazujcch porost a tvo jeden funkn celek. Vegetace je variabiln hlavn v zvislosti na hloubce vody a charakteru dna, ale velmi vrazn zmny prodlv i v prbhu sezony. Na jedn lokalit se mohou ve dvou na sebe navazujcch letech vystdat porosty pln jinch druh. Z hlediska ivnosti prosted je ekologick amplituda vtiny druh ir a jejich porosty lze nalzt v rznch typech eutrofnch i mezotrofnch vod. Vegetace s vskytem stulku malho (Nuphar pumila), leknnu blostnho (Nymphaea candida) nebo rdestu alpskho (Potamogeton alpinus) je vak vrazn vzna na mezotrofn a mrn dystrofn vody, nejastji na mrtv ramena nebo men nehnojen rybnky, a pi eutrofizaci rychle miz.
vyskytuj jen nejodolnj druhy makrofyt (nap. Ceratophyllum demersum, Elodea canadensis, Lemna spp., Myriophyllum spicatum, Polygonum amphibium, Potamogeton crispus, P. pectinatus, P. pusillus, Spirodela polyrhiza a Zannichellia palustris), se mapuj v rmci jednotky X14 Vodn toky a ndre bez ochransky vznamn vegetace. Porosty s pevahou lakunk (Batrachium spp.), hvzdo (Callitriche spp.) nebo ebratky bahenn se zahrnuj do jednotky V2 Makrofytn vegetace mlkch stojatch vod. Vegetace mlkch oligotrofnch a slab mezotrofnch vod s pevahou bublinatek Utricularia bremii, U. intermedia, U. minor a U. ochroleuca nebo Sparganium minimum a s ast submerznch mechorost je azena do jednotky V3 Makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn. V tekoucch vodch se jednotka V1 mapuje tehdy, kdy m vegetace podobn druhov sloen jako vegetace stojatch vod je vak teba dvat pozor na monou zmnu s jednotkou V4 Makrofytn vegetace vodnch tok, kter m odlin druhov sloen. Vskyt vce rznch biotop vodnch makrofyt na jedin lokalit se mapuje jako mozaika. Pi mapovn pro program Smaragd je nutn zvl vyznait porosty s vzcnjmi vodnmi druhy a oznait je v map pslunmi kdy: s voankou ab (Hydrocharis morsus-ranae) kd V1A, s ezanem pilolistm (Stratiotes aloides) V1B, s bublinatkou jin a obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris) V1C, s nepukalkou plovouc (Salvinia natans) V1D a s aldrovandkou mchkatou (Aldrovanda vesiculosa) V1E. Vegetace, v n tyto druhy chybj, se oznauje kdem V1F.
Poznmka k mapovn. Vybetonovan vodn ndre, perybnn rybnky s intenzivnm chovem ryb nebo vodn drbee a dal typy vod, v nich se
16
Ohroen. Vodohospodsk pravy a s nimi

spojen absence pravidelnch zplav a vyschn
aluvilnch vod, zasypvn tn a nch ramen odpadem, perybnn, chov blho amura, tolstolobika a vodn drbee, masovj rekreace, siln zneitn vod, kosen porost vodnch rostlin v rybncch, pouvn herbicid.
Management. Extenzivn hospodaen na rybncch, citliv revitalizace v nivch dolnch tok ek.
Literatura. Hejn & Husk 1978, ernohous

& Husk 1986.
Druhov kombinace
Cvnat rostliny Dg Dm Aldrovanda vesiculosa aldrovandka mchkat Batrachium aquatile lakunk vodn B. circinatum lakunk okrouhl Dg Dm Ceratophyllum demersum rkatec ostnit Dg Dm C. submersum rkatec bradavit Elodea canadensis vodn mor kanadsk Dg Groenlandia densa rdest hustolist Dg Dm Hydrocharis morsus-ranae voanka ab Dg Lemna gibba okehek hrbat Dg L. minor okehek men Dg L. trisulca okehek trojbrzd Dg Dm Myriophyllum spicatum stolstek klasnat Dg M. verticillatum stolstek peslenat Dg Dm Najas marina eanka pmosk Dg Dm N. minor eanka men Dg Dm Nuphar lutea stulk lut Dg Dm N. pumila stulk mal
Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dg Dm Dg Dg Dm Dg Dg Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dg Dm Dg Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg
Nymphaea alba leknn bl N. candida leknn blostn Nymphoides peltata plavn ttnat Persicaria amphibia rdesno obojiveln Potamogeton acutifolius rdest ostrolist P. alpinus rdest alpsk P. compressus rdest smknut P. crispus rdest kadeav P. friesii rdest hrotit P. gramineus rdest trvolist P. lucens rdest svtl P. natans rdest vzplvav P. obtusifolius rdest tupolist P. pectinatus rdest hebenit P. perfoliatus rdest prorostl P. pusillus rdest malik P. trichoides rdest vlskovit Salvinia natans nepukalka plovouc Spirodela polyrhiza zvitka mnohokoenn Stratiotes aloides ezan pilolist Trapa natans kotvice plovouc Utricularia australis bublinatka jin U. vulgaris bublinatka obecn Wolffia arrhiza drobnika bezkoenn Zannichellia palustris ejdraka bahenn
Mechorosty Dg Dm Riccia fluitans trhutka plovouc Dg R. rhenana trhutka rnsk Dg Dm Ricciocarpos natans nalovka plovouc
Lun t v niv eky Lunice s pirozenou zonac poben vegetace a bohat vyvinutmi porosty vodnch makrofyt.
17
V Vodn toky a ndre
V2 Makrofytn vegetace mlkch stojatch vod

Macrophyte vegetation of shallow still waters Kateina umberov
Natura 2000. Smaragd. 22.4321 Water crowfoot communities (jen V2A), 22.4323 Water violet beds (jen V2B) CORINE. 22.432 Shallow-water floating communities Pal. Hab. 22.432 Shallow-water floating communities EUNIS. C1.3/P-22.43 Rooted floating vegetation Fytocenologie. Svaz Ranunculion aquatilis Passarge 1964: Batrachietum aquatili-peltatae Sauer 1937, Batrachio trichophylli-Callitrichetum cophocarpae So (1927) 1960, Batrachietum circinati (Bennema et Westhoff 1943) Segal 1965, Batrachietum rionii Hejn et Husk 1978, Hottonietum palustris Txen 1937, Callitrichetum hermaphroditicae ernohous et Husk 1986 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
palustris) npadnm barevnm aspektem. Roztrouen se vyskytuj i bahenn rostliny (Oenanthe aquatica, Rorippa amphibia aj.). Vtina rostlin koenujcch ve dn je obojiveln a v zvislosti na vce vodnho sloupce me vytvet rzn formy, morfologicky nkdy velmi odlin. Krajnm ppadem jsou formy suchozemsk, kter vznikaj v lt pi vyschnut ndre. Do jejich porost nkdy pronikaj statn jednolet nitrofiln byliny, pedevm dvouzubce (Bidens spp.).
Struktura a druhov sloen. Vodn vegetace s jednovrstevnou a dvouvrstevnou, vzcn trojvrstevnou strukturou. Ve vrstv ponoench vodnch rostlin obvykle pevauj lakunky (Batrachium spp.), hvzdoe (Callitriche spp.) nebo ebratka bahenn (Hottonia palustris). Vrstva na vodn hladin je tvoena vzplvavmi listy nkterch druh lakunk (nap. Batrachium aquatile), drobnmi listovmi ricemi hvzdo a okehkovitmi rostlinami (Lemna minor a Spirodela polyrhiza). Nkdy se nad hladinou vytv tet vrstva, tvoen hornmi stmi kvtonosnch lodyh, ppadn vtrouenmi vynoenmi makrofyty. V dob kvtu vynikaj porosty s lakunky (Batrachium spp.) a s ebratkou bahenn (Hottonia
Ekologie. Mlk vodn ndre v ninch a pahorkatinch, vzcnji a v podhorskm stupni, zejmna aluviln tn a mrtv ramena, mlk okrajov zny rybnk, pskovny, pkopy a kanly. Voda je pirozen eutrofn, nkter typy porost vak jsou vzny pouze na oligotrofn a mezotrofn vody. Substrt dna je psit, jlovit nebo trkovit, vtinou s vrstvou organogennho bahna. Vka vodnho sloupce me vrazn kolsat, v lt asto dochz k plnmu vyschnut.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen makrofytn vegetace mlkch stojatch vod.
Rozen. Roztrouen po celm zem R,

pedevm v Polab, Pood, dolnm Podyj a v jinch a zpadnch echch. K vzcnm typm tto vegetace pat nap. porosty lakunku Rionova (Batrachium rionii), s vskytem na jin Morav, v Blch Karpatech a na Kivokltsku, a porosty hvzdoe podzimnho (Callitriche hermaphroditica), vzan na oligotrofn a mrn dystrofn mlk vody na eskomoravsk vrchovin a v jejm irm okol.
Mlk t s lakunkem vodnm (Batrachium aquatile) v pskovn u Vlkova na Tebosku.
18
V2 Makrofytn vegetace mlkch stojatch vod
Rozshl porosty ebratky bahenn (Hottonia palustris) v mlk vod mrtvho ramene Lunice u Drchova.
Poznmka k mapovn. Nemapuj se siln

eutrofn vody s vegetac makrofyt vyvinutou ve fragmentech, nap. rybnky s nadmrnou ryb obsdkou, a vody nepatrnho plonho rozsahu a pechodnho charakteru, nap. loue na cestch nebo zk odvodovac struky. Vdy se vak mapuj vody s vskytem ohroench druh Batrachium baudotii, B. rionii, Callitriche hermaphroditica a Hottonia palustris. Mlk vodn ndre s pevahou druh, kter jsou vzny na trvale zaplaven plochy a netvo suchozemsk formy (nap. Lemna spp., Nuphar spp., Nymphaea spp. a Potamogeton spp.), se zahrnuj do jednotky V1 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod. Pi mapovn pro program Smaragd se zvltnmi kdy oznauj porosty s dominantnmi lakunky (Batrachium spp.) V2A a s dominantn ebratkou bahenn (Hottonia palustris) V2B. Ostatn porosty se oznauj kdem V2C.
Druhov kombinace
Alisma lanceolatum abnk kopinat A. plantago-aquatica abnk jitrocelov Batrachium aquatile lakunk vodn B. baudotii lakunk Baudotv B. circinatum lakunk okrouhl B. peltatum lakunk ttnat B. rionii lakunk Rionv B. trichophyllum lakunk niolist Butomus umbellatus mel okolinat Callitriche cophocarpa hvzdo mnohotvar C. hamulata hvzdo hkat C. hermaphroditica hvzdo podzimn C. palustris hvzdo jarn C. stagnalis hvzdo kalun Hottonia palustris ebratka bahenn Lemna gibba okehek hrbat L. minor okehek men L. trisulca okehek trojbrzd Oenanthe aquatica halucha vodn Potamogeton pusillus rdest malik P. trichoides rdest vlskovit Rorippa amphibia rukev obojiveln Sagittaria sagittifolia patka vodn Sparganium emersum zevar jednoduch Spirodela polyrhiza zvitka mnohokoenn
Dg Dm Dg Dg Dg Dg Dm Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg
Dm Dm Dm Dm Dm
Ohroen. Nien a vyschn aluvilnch vod vlivem

absence zplav, zmna chemismu vody, nadmrn stavy bloravch ryb (hlavn amura a tolstolobika), aplikace herbicid, koupn a sportovn rybaen.
Management. Zajitn pravidelnch zplav v nch nivch, citliv revitalizace nch systm. Literatura. Hejn & Husk 1978, ernohous
& Husk 1986.
19
V Vodn toky a ndre
V3 Makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn

Macrophyte vegetation of oligotrophic lakes and pools Kateina umberov
Natura 2000. 3160 Natural dystrophic lakes and ponds Smaragd. CORINE. 22.14 Dystrophic waters Pal. Hab. 22.14 Dystrophic waterbodies EUNIS. C1.1/P-22.14 Dystrophic water bodies Fytocenologie. Svaz Sphagno-Utricularion Mller et Grs 1960: Sparganietum minimi Schaaf 1925, Scorpidio-Utricularietum minoris Mller et Grs 1960, Sphagno-Utricularietum intermediae Fijalkowski 1960 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Ekologie. Tky v raelinitch na okrajch oligotrofnch a dystrofnch vodnch ndr, v naich podmnkch nejastji pi pobe rybnk. Voda me bt podle typu minerlnho podlo kysel a neutrln, vzcn a mrn bazick. V tchto vodch je vy obsah vpnku, hoku a dalch ivin a ni obsah huminovch kyselin ne u podjednotky R3.3 Vrchovitn lenky.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Struktura a druhov sloen. Druhov chud

vegetace mlkch raelinitnch tnk s jednoduchou vertikln strukturou. V porostech pevauj bublinatky (Utricularia intermedia, U. minor a U. ochroleuca, ojedinle i U. bremii), tvoc submerzn vrstvu spolu s nktermi dalmi vodnmi makrofyty, nap. rdestem rdesnolistm (Potamogeton polygonifolius). Vegetan vrstva nad vodn hladinou me bt tvoena kvtonosnmi lodyhami bublinatek nebo zevarem nejmenm (Sparganium minimum), kter nkdy vytv souvisl porosty. astji se uplatuj dce roztrouen chorovit (nap. Carex lasiocarpa, C. rostrata, Eleocharis mamillata a Eriophorum angustifolium) a dal druhy, kter maj tit svho vskytu v jinch typech vegetace a do spoleenstev bublinatek zasahuj okrajov.
55 60 50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn.
Rozen. Vzcn v chladnjch a vlhch oblastech

cel R. V poslednch letech tato vegetace siln ustupuje. Zachoval porosty lze dosud nalzt na umav, Chebsku, eskolipsku, Dokesku, eskm rji, eskomoravsk vrchovin, Tebosku a vzcn i jinde. Bublinatka Bremova (Utricularia bremii) je znma pouze z jedin lokality u Zlivi v eskobudjovick pnvi, zatmco star daje z Tebosk pnve a lutick pahorkatiny nebyly v poslednch dvaceti letech oveny.
Variabilita. Na kyselch substrtech s pH vody

mezi 3,0 a 5,0 tvo dleitou sloku vegetace raelinky (Sphagnum spp.), kter jsou v komplexech slatin s vodou o vym pH nahrazeny jinmi mechy, zejmna srpnatkami Drepanocladus aduncus, D. exannulatus a D. fluitans. Z cvnatch rostlin maj Utricularia intermedia a U. ochroleuca tit vskytu v raelinnch tkch o mrn kysel reakci, Sparganium minimum a Utricularia minor zasahuj i do vod s neutrln a mrn bazickou reakc.
Zevar nejmen (Sparganium minimum) je typickm druhem oligotrofnch tn. Ransk jezrka ve rskch vrch.
20
V3 Makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn
Poznmka k mapovn. Do tto jednotky se

zahrnuj pouze ty lokality, kde se krom submerznch mechorost vyskytuj i cvnat rostliny, jakmi jsou bublinatky (Utricularia spp.) a zevar nejmen (Sparganium minimum), vzcn rdest rdesnolist (Potamogeton polygonifolius). Vody podobnho charakteru, v nich uveden makrofyta chybj, se mapuj v rmci podjednotky R3.3 Vrchovitn lenky.
Dg Dm Dg Dm Dg Dm
U. intermedia bublinatka prostedn U. minor bublinatka men U. ochroleuca bublinatka bledolut
Ohroen. Odvodnn, vyhrnovn rybnk,

eutrofizace vod.
Mechorosty Drepanocladus aduncus srpnatka zahnut D. exannulatus srpnatka bezkruh D. fluitans srpnatka splvav Sphagnum cuspidatum raelink bodlav S. fallax raelink kivolist
Management. Udrovn existujcho vodnho

reimu na konkrtnch lokalitch i v jejich okol.
Literatura. Slavk 1969, Rybnek in Rybnek et al. 1984, ernohous & Husk 1992. Druhov kombinace
Cvnat rostliny Carex rostrata ostice zobnkat Potamogeton natans rdest vzplvav P. polygonifolius rdest rdesnolist Potentilla palustris zblnk bahenn Dg Dm Sparganium minimum zevar nejmen Dg Utricularia bremii bublinatka Bremova
Rybnk Vizr na Tebosku, vybudovan na psitm podkladu, m oligotrofn vodu, ve kter se vyskytuje bublinatka bledolut (Utricularia ochroleuca).
V4 Makrofytn vegetace vodnch tok

Macrophyte vegetation of water streams Kateina umberov
Natura 2000. 3260 Water courses of plain to montane levels with the Ranunculion fluitantis and Callitricho-Batrachion vegetation Smaragd. CORINE. 24.4 Submerged river vegetation Pal. Hab. 24.4 Euhydrophytic river vegetation EUNIS. C2.5 Submerged, floating and floating-leaved macrophyte beds of running waters Fytocenologie. Svaz Batrachion fluitantis Neuhusl 1959: Batrachietum fluitantis Allorge 1922, Myriophylletum alterniflori Steusloff 1939, Batrachio-Callitrichetum hamulatae Oberdorfer 1957, Sparganio-Potametum pectinati Hilbig 1971 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Struktura a druhov sloen. Jednovrstevn a dvouvrstevn, druhov chud porosty ponoe-
nch nebo vzplvavch vodnch rostlin koenujcch ve dn. Horizontln rozloen vegetace je zvisl na sle a smru vodnho proudu. Relif behu, charakter nho koryta a sla vodnho proudu do znan mry uruj i druhov sloen porost. Na hornch a stednch tocch ek s kamenitm korytem se vyskytuje jen nkolik druh, jejich vegetativn orgny jsou velmi odoln vi inkm proudc vody. Pat k nim zejmna lakunk vzplvav (Batrachium fluitans), stolstek stdavolist (Myriophyllum alterniflorum), nkter vodn mechorosty (Fontinalis antipyretica, F. squamosa, Rhynchostegium riparioides a Scapania undulata) a asy (Batrachospermum moniliforme, Lemanea fluviatilis a Hildebrandia rivularis). V mench tocch obvykle pevauje hvzdo hkat (Callitriche
21
V Vodn toky a ndre
hamulata), lokln tak rdest rdesnolist (Potamogeton polygonifolius). V mrn tekoucch vodch dolnch tok ek i v klidnjch secch stednch tok pevauj rostliny s listy plovoucmi na hladin nebo nehluboko pod hladinou (nap. Potamogeton nodosus) a vzplvav formy nkterch bahennch bylin (nap. Butomus umbellatus, Sagittaria sagittifolia a Sparganium emersum). Msty pirozen vegetace ustoupila pi invazi vodnho moru kanadskho (Elodea canadensis).
Ohroen. Vodohospodsk pravy vodnch tok, eutrofizace vod.
Management. Citliv revitalizace nch systm,

stavba istiek odpadnch vod.
Literatura. Hejn & Husk 1978, ernohous

& Husk 1986.
Druhov kombinace Ekologie. Stedn a doln, vzcnji horn seky

tok, ppadn prton kanly. Nejlpe vyvinut porosty se vyskytuj v mench tocch, ve velkch ekch vtinou zcela chybj. Vody jsou mezotrofn a eutrofn, vzcn oligotrofn, nkdy hndav zbarven huminovmi ltkami. Dno je kamenit nebo trkovit, na dolnch tocch s nnosy jemnozrnnch sediment.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
Cvnat rostliny Batrachium circinatum lakunk okrouhl Dg Dm B. fluitans lakunk vzplvav Dg Dm B. penicillatum lakunk ttikov Dm Butomus umbellatus mel okolinat Dg Dm Callitriche hamulata hvzdo hkat Elodea canadensis vodn mor kanadsk Dg Dm Myriophyllum alterniflorum stolstek stdavolist Dg Potamogeton alpinus rdest alpsk Dg Dm P. nodosus rdest uzlinat Dg P. perfoliatus rdest prorostl Dm P. polygonifolius rdest rdesnolist Dg P. praelongus rdest dlouholist Dm Sagittaria sagittifolia patka vodn Dm Sparganium emersum zevar jednoduch Mechorosty Dg Dm Fontinalis antipyretica pramenika obecn Dg F. squamosa pramenika upinat Dg Rhynchostegium riparioides patenka jehlicovit Dg Scapania undulata klnatka zvlnn asy Dg Dm Dg Dm Dg Dm
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen makrofytn vegetace vodnch tok.
Rozen. Ve vodnch tocch na celm zem R, porosty nkterch druh jsou vak omezeny jen na men oblasti, nap. vegetace s dominantnm Myriophyllum alterniflorum se vyskytuje pouze na umav, v Poumav a na eskomoravsk vrchovin a porosty s Potamogeton polygonifolius v Askm vbku. Poznmka k mapovn. Na dolnch tocch ek
se asto vyskytuje i vegetace s pevahou stulku lutho (Nuphar lutea), leknnu blho (Nymphaea alba), stolstku klasnatho (Myriophyllum spicatum) a dalch makrofyt charakteristickch pedevm pro stojat vody. Tyto porosty se mapuj jako V1 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod, ppadn jako mozaika jednotek V1 a V4.
Batrachospermum moniliforme potrka Hildebrandia rivularis Lemanea fluviatilis
Kvetouc porosty lakunku vzplvavho (Batrachium fluitans) v ece Dyji mezi Vranovem nad Dyj a Znojmem.
22
V5 Vegetace paronatek
Charophycae vegetation tpn Husk
Natura 2000. 3140 Hard oligo-mesotrophic waters with benthic vegetation of Chara formations Smaragd. 22.44 Chandalier algae submerged carpets CORINE. 22.44 Chandelier algae submerged carpets Pal. Hab. 22.44 Chandalier algae submerged carpets EUNIS. C1.3/P-22.44 Chandalier algae submerged carpets Fytocenologie. Svaz Nitellion flexilis Dmbska 1966: Nitelletum flexilis Corillion 1957, Charetum braunii Corillion 1957. Svaz Charion asperae Krause 1969: Charetum asperae Corillion 1957, Charetum hispidae Corillion 1957. Svaz Charion vulgaris (Krause et Lang 1977) Krause 1981: Charetum vulgaris Krause 1969. Svaz Charion fragilis Krausch 1964: Charetum globularis auct. Svaz Charion canescentis Krausch 1964: Charetum canescentis Corillion 1957 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Struktura a druhov sloen. Ponoen vegetace tvoen hustou splet stlek makrofytnch as rod Chara, Nitella a Tolypella uchycench rhizoidy ve dn pevn stojatch vod. Porosty jsou asto tvoeny pouze jedinm druhem. Pat sem jednak vysok porosty (12,5 m) v hloubkch 0,25 m, nap. Chara hispida, jednak nzk porosty (210 cm) v hloubkch 0,21 m, nap. Nitella batrachosperma. astjmi dominantnmi druhy jsou Chara aspera, C. canescens, C. globularis, C. hispida, C. vulgaris, Nitella flexilis, N. mucronata a Tolypella glomerata. Vtrouen se mohou vyskytovat i cvnat rostliny rod Batrachium a Potamogeton, ppadn Elodea canadensis a mech Fontinalis antipyretica. Ekologie. Stojat nebo mrn tekouc vody,
nap. tn, studnky, svahov pramenitn tky, hlub tiiny tok, mrtv ramena, pkopy, zatopen lomy a pskovny a rybnky. Psit, trkovit nebo kamenit dno vtinou pekrv jemn sapropel o mocnosti nkolika centimetr. Hloubka vody kols mezi 5 cm a 5 m, druh Tolypella glomerata vak roste i v periodicky vyschavch vodch. Voda m rzn chemismus, z hlediska obsahu ivin me kolsat od oligotrofn a dystrofn po eutrofn. Nkter druhy rostou v mrn slan vod (Chara canescens), vskyt kalcitrofnch druh v rybncch me bt podmnn jejich dlouhodobm vpnnm (nap. Chara aspera v Behyskm rybnku).
Rozen. Porosty s Chara globularis a Nitella flexilis se vyskytuj roztrouen od nin do podh v cel R. Nitella mucronata je v souasn dob znma pouze z pramenn tn v Bom lese mezi Potornou a Valticemi. Porosty s Chara braunii se dosud vyskytuj pevn v nehnojench rybncch jinch ech a na eskomoravsk vrchovin, vzcn tak na jin a vchodn Morav. Chara vulgaris se sporadicky vyskytuje v tvrdch vodch. Chara aspera je znma z Behyskho rybnka na eskolipsku. Chara hispida roste pedevm na polabskch ernavch (nap. Hrabanovsk ernava u Lys nad Labem) i jinde v Polab (Vinin Lhota, Vechlapy a Kniky), u Duban na jin Morav, ale tak na mosteckch a sokolovskch vsypkch. Tolypella glomerata je znma z Polab. Chara canescens roste v Lednickch rybncch a v mench aluvilnch vodch na jin Morav.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen vegetace paronatek. Mapa je dosti nepln a vyaduje zpesnn dalm vzkumem.
Variabilita. Druhovm sloenm se vrazn li

porosty v oligotrofnch a dystrofnch vodch od porost v pirozen eutrofnch a slanch vodch. V ivinami chudch vodch je nejastjm dominantnm druhem Nitella flexilis a dle se vyskytuj Chara braunii, C. delicatula, C. globularis, Nitella batrachosperma, N. flexilis a N. mucronata. V ivinami bohatch vodch jsou dominantami porost zejmna Chara aspera, C. canescens, C. globularis, C. hispida, C. vulgaris a Tolypella glomerata. Chara canescens je typick pro slan vody, C. aspera pro tvrd vody s vym obsahem vpnku.
23
V Vodn toky a ndre
Poznmka k mapovn. Vegetace paronatek se me prolnat s jinmi typy vegetace vodnch makrofyt a s biotopy podjednotek R1.1 Lun pnovcov pramenit a R2.1 Vpnit slatinit. V tom ppad se pi mapovn asto zaznamenv v rmci mozaiky. Ohroen. Nevhodn vodohospodsk pravy, zaven a vysouen drobnch stojatch vod, hnojen oligotrofnch a mezotrofnch rybnk. Management. Zachovn a ochrana zejmna
malch stojatch vod, sledovn lokalit s vskytem vzcnch druh a vasn zamezovn zmnm ve vodnm reimu.
Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg
Dm Dm Dm Dm Dm Dm Dm Dm Dm Dm Dm
C. contraria C. delicatula C. globularis C. hispida C. vulgaris Nitella batrachosperma N. flexilis N. mucronata Tolypella glomerata T. intricata T. prolifera
Literatura. Husk 1985, Husk & Rydlo 1985,

Gardavsk et al. 1995.
Cvnat rostliny Batrachium baudotii lakunk Baudotv B. rionii lakunk Rionv B. trichophyllum lakunk niolist Elodea canadensis vodn mor kanadsk Potamogeton acutifolius rdest ostrolist P. coloratus rdest zbarven Mechorosty Fontinalis antipyretica pramenika obecn F. kindbergii pramenika Kindbergova
Druhov kombinace
Paronatky Dg Dm Chara aspera Dg Dm C. braunii Dg Dm C. canescens
Paronatky (Chara hispida) v mlkch tnch u vvr vpnitch pramen na Hrabanovsk ernav u Lys nad Labem.
24
V6 Vegetace dlatek (Iso etes)
V6 Vegetace dlatek (Isoetes)

Iso etes vegetation Kateina umberov
Natura 2000. 3130 Oligotrophic to mesotrophic standing waters of plains to subalpine levels of the Continental and Alpine Region and mountain areas of other regions, with vegetation belonging to Littorelletea uniflorae and/or to Iso eto-Nanojuncetea (viz tak M2.1, M2.2, M2.3 a M3) Smaragd. 22.31 Euro-Siberian perennial amphibious communities (viz tak M3) CORINE. 22.3113 Euro-Siberian quillwort swards Pal. Hab. 22.3113 Euro-Siberian quillwort swards EUNIS. C3.5/P-22.32 Euro-Siberian dwarf annual amphibious swards Fytocenologie. Svaz Iso etion lacustris Nordhagen 1937: Iso etetum echinosporae Koch 1926, Iso etes lacustris spol. Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
(I. echinospora) porstajcmi dna horskch jezer. Porosty dosahuj vky maximln 20 cm a svm vzhledem pipomnaj trvnky. Jen vjimen v nich rostou i jin druhy, nap. stina cibulkat (Juncus bulbosus).
Ekologie. Oligotrofn horsk jezera s psitm

dnem, nkdy pokrytm tenkou vrstvou organickho bahna. Iso etes lacustris se vyskytuje v hloubkch 38 m, zatmco I. echinospora roste v hloubkch do 2 m a jej porosty mohou krtkodob zstat i bez vody.
Rozen. Porosty obou druh dlatek maj

v R jen po jedn lokalit jezera ern (Iso etes lacustris) a Plen (I. echinospora) na umav.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen vegetace dlatek (Iso etes).
Ohroen. Eutrofizace. Management. Udrovn existujcch podmnek

na obou lokalitch, zchrann kultivace dlatek.
Literatura. Tomovic 1979, Prochzka 1999, Prochzka & Husk 1999, Husk et al. 2000.
Porosty dlatky jezern (Iso etes lacustris) na dn ernho jezera na umav.
Druhov kombinace
Dg Dm Dg Dm Iso etes echinospora dlatka ostnovtrusn I. lacustris dlatka jezern Juncus bulbosus stina cibulkat
Struktura a druhov sloen. Submerzn

vegetace tvoen listovmi ricemi dlatky jezern (Iso etes lacustris) nebo dlatky ostnovtrusn
25
M Mokady a poben vegetace
M1 Rkosiny a vegetace vysokch ostic

Reed and tall-sedge beds Kateina umberov, Milan Chytr & Ji Sdlo
Struktura a druhov sloen. Druhov chud porosty bainnch bylin, zpravidla s pevahou travin. Jejich strukturu uruje asto jedin dominantn druh vyho bylinnho patra, zatmco ni bylinn patro me bt vlivem nedostatku svtla i prostoru dosti potlaen. Objevuj se v nm traviny i irokolist byliny, v zaplavench porostech okehkovit rostliny (druhy rodu Lemna a Spirodela polyrhiza) nebo vodn jtrovky (Riccia fluitans a Ricciocarpos natans). Nkdy se na povrchu pdy hromad znan mnostv stainy, kter potlauje rozvoj rostlin nzkho vzrstu. Podobn jako periodicky vyschajc bahnit sediment me i staina pedstavovat vhodn substrt pro klen nkterch jednoletch bylin, nap. dvouzubc (Bidens spp.) a rdesen (Persicaria spp.). Pedevm v ninch je tato vegetace asto znehodnocena vskytem neofyt a rumitnch druh. Ekologie. Rzn typy mokad pirozenho i umlho charakteru, trvale nebo periodicky zaplavovan. Jsou to zejmna behy a mlk poben zny rybnk, mrtvch ramen a tn, n nplavy, okraje vodnch tok a bainy, ale i mokr louky, oputn pskovny a lomy. Jednotliv typy tto vegetace, odpovdajc ne popsanm podjednotkm, se krom druhovho sloen li i svmi ekologickmi nroky, pedevm na vlhkost a ivnost prosted. Na jedn
lokalit se asto vyskytuje nkolik rznch typ porost, kter sleduj vlhkostn a ivinov gradient a v zvislosti na charakteru relifu bu vytvej souvisl zny nebo mozaikovit seskupen.
Rozen. Po celm zem R s vraznj koncentrac vskytu v ninch a pahorkatinch.
M1.1 Rkosiny eutrofnch stojatch vod

Reed beds of eutrophic still waters
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 53.1 Reed beds Pal. Hab. 53.1 Reed beds EUNIS. C3.2 Water-fringing reed beds and beds of other tall emergents Fytocenologie. Svaz Phragmition communis Koch 1926: Scirpetum lacustris Schmale 1939, Typhetum angustifoliae Pignatti 1953, Phragmitetum communis (Gams 1927) Schmale 1939, Glycerietum maximae Hueck 1931, Typhetum latifoliae Lang 1973, Typhetum laxmannii Nedelcu 1968, Sparganietum erecti Roll 1938, Acoretum calami Eggler 1933, Equisetetum fluviatilis Steffen 1931 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Struktura a druhov sloen. Strukturn

jednoduch, obvykle jedno- a dvouvrstevn vegetace s pevahou mohutnch bahennch travin. Podle rznch dominantnch druh dosahuj porosty vky 0,5 a 4 m. V hust zapojench porostech, jak obvykle tvo rkos obecn (Phragmites australis), zblochan vodn (Glyceria maxima) nebo orobince (Typha angustifolia a T. latifolia), je ni bylinn patro asto tvoeno jen nkolika mlo druhy s nzkou pokryvnost, nap. Galium palustre s. lat., Lythrum salicaria a Scutellaria galericulata. Naopak pomrn vysok pokryvnosti mohou doshnout liny, nap. opletnk plotn (Calystegia sepium). Rozvolnn vegetace je druhov bohat, zvlt pevauj-li v n byliny niho vzrstu (nap. Equisetum fluviatile a Sparganium
Vegetace rkosin se zan rozvjet a koncem jara nebo v asnm lt, kdy jsou okoln lesy a louky u nkolik tdn zelen. Bojanovick rybnk u Hodonna.
26
M1.1 Rkosiny eutrofnch stojatch vod
erectum). To plat zvlt pro porosty na krtkodob vyschajcch mstech, v nich se vedle svtlomilnch bahennch bylin (nap. Alisma plantago-aquatica a Butomus umbellatus) vyskytuj i jednolet druhy obnaench rybninch den (nap. Eleocharis ovata a Peplis portula). Pro rkosiny s dominantnm Phragmites australis na okrajch raelini a slatin jsou charakteristick nkter druhy mokrch osticovch luk a slatinnch olin (nap. Calamagrostis canescens, Dryopteris cristata, druhy rodu Molinia a Peucedanum palustre) a dobe vyvinut mechov patro s pevahou druh rodu Sphagnum.
Poznmka k mapovn. Do jednotky se nezahrnuj rkosiny vznikl zarstnm nekosench vlhkch luk, v nich se krom rkosu obecnho (Phragmites australis) nevyskytuj jin diagnostick druhy. Podle spektra prvodnch druh se rkosiny na oputnch loukch ad k odpovdajcmu pvodnmu biotopu a uvd se nejni stupe zachovalosti. Na nch nplavech a okrajch tok se podjednotka M1.1 Rkosiny eutrofnch stojatch vod me vyskytovat na kontaktu s podjednotkou M1.4 n rkosiny.
Ohroen. Vysouen mokad a pevod na ornou Ekologie. Pirozen eutrofn, vzcnji a mezotrofn vody, zejmna mlk pobe rybnk, mrtv ramena a aluviln tn ve stedn pokroil a pokroil fzi zazemovn, zamoken ternn sneniny, oputn pskovny a hlinky, lomov jezrka, klidn seky tok apod. Substrt dna je zpravidla dobe zsoben ivinami, hlinit a jlovit, vzcnji psit nebo trkovit, na povrchu asto se silnou vrstvou sapropelovho bahna, ppadn nerozloen stainy. Charakteristick je jen mrn kolsn vodn hladiny, ale v lt me nastat i krtk obdob bez vody. pdu, absence pravidelnch povodn v zplavovch oblastech, regulace vodnch tok, intenzivn obhospodaovn rybnk spojen s kosenm a vypalovnm rkosin, vyhrnovnm bahna a aplikac herbicid, en neofyt a rumitnch bylin, sbr oddenk pukvorce (Acorus calamus) pro farmaceutick ely a vrobu likr.
Rozen. Po celm zem R v ninch a pahorkatinch, vzcnji i v podhorskm a horskm stupni. Vskyt je soustedn zejmna v rybninch oblastech (Tebosko, eskobudjovicko, Vodansko, Psecko, Blatensko, Marinskolzesko, Dokesko, severovchodn echy, Telsko, Lednick rybnky aj.) a podl dolnch tok vtch ek (Labe, Jizera, Ohe, Szava, Odra, Morava, Dyje a dal). Vtina typ tto vegetace je po celm zem dosud hojn, vrazn stup ale vykazuj porosty s pevahou pukvorce obecnho (Acorus calamus).
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Management. V aluvilnch zemch udrovn vysok hladiny podzemn vody nebo zajitn pravidelnch zplav, nap. zenm povodovnm, u rybnk obasn ponechn porost po jeden rok na nzk vod, kdy obnaen substrt umouje vyklen semen, pi vyhrnovn bahna v chovnch rybncch ponechn sti porost bez zsahu. Literatura. Vicherek 1962, Baltov-Tulkov 1963, Neuhusl 1965, Hejn & Husk 1978. Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Dm Acorus calamus pukvorec obecn Dg Alisma plantago-aquatica abnk jitrocelov Dg Butomus umbellatus mel okolinat Calamagrostis canescens ttina edav Dg Calystegia sepium opletnk plotn Dg Dryopteris cristata kapra hebenit Dg Dm Equisetum fluviatile peslika pon Dg Galium palustre s. lat. svzel bahenn Dg Dm Glyceria maxima zblochan vodn Dg Iris pseudacorus kosatec lut Lemna gibba okehek hrbat L. minor okehek men Dg Lycopus europaeus karbinec evropsk Lythrum salicaria kyprej vrbice Molinia caerulea bezkolenec modr
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen rkosin eutrofnch stojatch vod.
27
Dg Dg Dm Dg
Dg Dg Dg Dm Dg Dg Dg Dm Dg Dg Dm Dg Dm
Peucedanum palustre smldnk bahenn Phragmites australis rkos obecn Persicaria amphibia rdesno obojiveln P. hydropiper rdesno peprnk P. minor rdesno men P. mitis rdesno dkokvt Ranunculus lingua pryskynk velk Rumex hydrolapathum ovk kosk Schoenoplectus lacustris skpinec jezern Scutellaria galericulata ik vroubkovan Sium latifolium sevlk poton Sparganium erectum zevar vzpmen Spirodela polyrhiza zvitka mnohokoenn Stachys palustris istec bahenn Typha angustifolia orobinec zkolist T. latifolia orobinec irolist
M1.2 Slanomiln rkosiny a osticov porosty

Halophilous reed and sedge beds
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 53.17 Halophile clubrush beds Pal. Hab. 53.17 Halophile clubrush beds EUNIS. C3.2/P-53.17 Halophile clubrush beds Fytocenologie. Svaz Scirpion maritimi Dahl et Hada 1941: Bolboschoenetum maritimi Eggler 1933, Schoenoplectetum tabernaemontani So 1947. Svaz Magnocaricion elatae Koch 1926 (viz tak M1.7 a M1.8): Caricetum melanostachyae Balsz 1943 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Struktura a druhov sloen. Ni i vysok,

Mechorosty Leptodictyum riparium suinec poben Riccia fluitans trhutka plovouc Ricciocarpos natans nalovka plovouc
ale asto nezapojen rkosiny a porosty vysokch ostic. Bvaj dvouvrstevn a tvrstevn: horn vrstvu tvo dominanty (Bolboschoenus koshewnikowii, B. maritimus, Carex acuta, C. disticha, Phragmites australis a Schoenoplectus tabernaemontani), v nich vrstvch se uplatuj rzn mokadn a ruderln druhy. Vznamnou diagnostickou skupinou jsou druhy snejc mrn zasolen pdy, nap. Aster tripolium subsp. pannonicus, Carex melanostachya, C. otrubae, Cirsium brachycephalum, Eleocharis uniglumis, Juncus gerardii, Melilotus macrorrhiza aj. Nkdy bv ptomno i mechov patro a v idch porostech mlkch vod se mohou vyskytovat i vodn rostliny vetn paronatek.
Ekologie. Behy slanch nebo siln vpnitch

potok a tnk, slaniska, slatiny a pole z nich vznikl, pkopy, prolkliny a okol nvesnch rybnk. Nkdy se porosty tohoto typu vyskytuj doasn po jedno nebo nkolik mlo desetilet na dlnch vsypkch, v cihelnch, trkovnch a ve vpencovch lomech. Vskyty jsou soustedny do okol minerlnch pramen a do such oblast, kde vpar z pdy pevauje nad zasakovnm. Pznan je siln kolsn vodn hladiny pes zimu bv pda zaplavena vodou, od jara do podzimu voda postupn opad a asto dochz k plnmu vyschnut. Druhov chud porosty s Bolboschoenus maritimus, v nich jin slanomiln druhy schzej, se vyskytuj i v poben zn rybnk.
Slep rameno eky Moravy v Litovelskm Pomorav s porostem zblochanu vodnho (Glyceria maxima). Na rozdl od jinch druh rkosin je zblochan vzn na ivinami bohat pdy.
Rozen. Velkoplon Soos na Chebsku a dle

na slaniskch od Mostecka po elkovicko, ve slatinnch oblastech stednho Polab, irokch nivch
28
M1.2 Slanomiln rkosiny a osticov porosty
40 50
45
50
55
60
65
70
75 51
Ohroen. Eutrofizace, pevod na ornou pdu,

odvodovn.
55
60
50
Management. Udrovn vky hladiny podzemn

vody.
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Literatura. Vicherek 1973, Grulich 1987, Toman 1988b, Danihelka & Hanuov 1995, Soukov & Soukupov 1998, Sdlo & ervinka 2001. Druhov kombinace
Dg Dg Dm Dg Dm Dm Dm Aster tripolium subsp. pannonicus hvzdnice slanist panonsk Bolboschoenus koshewnikowii kamynk poln B. maritimus kamynk pmosk Carex acuta ostice thl C. disticha ostice dvouad C. melanostachya ostice ernoklas C. otrubae ostice Otrubova Cirsium brachycephalum pch lutoostenn Eleocharis uniglumis bahnika jednoplev Juncus gerardii stina Gerardova Melilotus macrorrhiza komonice zubat Phragmites australis rkos obecn Schoenoplectus tabernaemontani skpinec dvoublizn
Rozen slanomilnch rkosin a osticovch porost. Mapka nezahrnuje porosty kamynku pmoskho (Bolboschoenus maritimus) bez slanomilnch druh.
Svratky a Dyje v Dyjsko-svrateckm a Dolnomoravskm valu a v dol Trkmanky. Dvj rozshl porosty kolem dnes vysuench slanch jezer na ejsku, u Mnna u Brna a v povod Srpiny na Mostecku tm zanikly v 19. a zatkem 20. stolet. Porosty Bolboschoenus maritimus, v nich jin halofyty chybj, se vyskytuj v jihoeskch a vzcnji i jinch rybninch oblastech.
Dg
Dm Dg Dm
M1.3 Eutrofn vegetace bahnitch substrt

Eutrophic vegetation of muddy substrata
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 53.14 Medium-tall waterside communities Pal. Hab. 53.14 Medium-tall waterside communities EUNIS. C3.2/P-53.14 Medium-tall waterside communities Fytocenologie. Svaz Oenanthion aquaticae Hejn ex Neuhusl 1959: Glycerio fluitantis-Oenanthetum aquaticae (Eggler 1933) Hejn 1948, Rorippo amphibiae-Oenanthetum aquaticae (So 1928) Lohmeyer 1950, Sagittario-Sparganietum emersi Txen 1953, Hippuridetum vulgaris Passarge 1955, Scirpetum radicantis Hejn in Hejn et Husk 1978, Eleocharitetum palustris Ubrizsy 1948, Butomo-Alismatetum lanceolati (Timr 1957) Westhoff et Segal in Westhoff et den Held 1969 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva Skpinec dvoublizn (Schoenoplectus tabernaemontani) vytv rozshl porosty na zasolench pdch v okol minerlnch pramen Soosu u Frantikovch Lzn.
29
Struktura a druhov sloen. Jednovrstevn a dvouvrstevn porosty irokolistch bainnch bylin, vzcnji i nzkch travin. Strukturu porostu obvykle uruj jeden a dva dominantn druhy, nejastji Alisma lanceolatum, A. plantago-aquatica, Glyceria fluitans, Oenanthe aquatica, Rorippa amphibia nebo Sagittaria sagittifolia. Dal druhy se vyskytuj v zvislosti na zpoji dominant, zastnn a vce vodnho sloupce. V zaplavench porostech je ast vskyt okehkovitch rostlin, po opadu vody se naopak objevuj rychle rostouc jednolet druhy, zejmna Bidens spp., Carex bohemica a Persicaria hydropiper. Vznamn zastoupen maj pomnnky z okruhu Myosotis palustris a obojiveln rostliny, pedevm Hottonia palustris a druhy rod Batrachium, Callitriche a Elatine. Vtina tchto druh vytv v zvislosti na vce vodnho sloupce nkolik morfologicky odlinch forem s rznm podlem vzplvavch a ponoench list. Dominantn druhy nkdy zarstaj i mrn tekouc vody, ale tam se porosty svm vzhledem naprosto odliuj od porost ve stojatch vodch. Ekologie. Pevn mlk stojat vody, zejmna
mrtv n ramena a tn, mlk, siln zabahnn rybnky, bainy, odvodovac pkopy, ale i kanly a eky s mrn tekouc vodou. Vegetace vyaduje kolsn vodn hladiny. Substrt dna je obvykle hlinit nebo jlovit, se silnou vrstvou sapropelovho bahna a dobrou zsobou ivin. Porosty s bahnikou bahenn (Eleocharis palustris) lze nalzt i na trcch bez vrstvy bahna.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Na ivinami bohatm bahn vyschl tn roste terestrick forma stulku lutho (Nuphar lutea), doprovzen haluchou vodn (Oenanthe aquatica) a abnkem jitrocelovm (Alisma plantago-aquatica). Niva Lunice u Suchdola nad Lunic.
na Polab a Dolnomoravsk a Dyjsko-svrateck val. Vzcn je vegetace se skpinou koenujc (Scirpus radicans), vyskytujc se pouze v jihoeskch rybninch pnvch a v okol Prahy, a vegetace s pevahou prustky obecn (Hippuris vulgaris), znm z Dyjsko-svrateckho valu a ze stednho a vchodnho Polab.
55
60
50
Ohroen. Absence pravidelnch zplav v nivch

velkch ek, vysouen bain, nien mrtvch ramen a tn, intenzivn chov ryb v rybncch, spojen s aplikac herbicid, kosen porost a vyhrnovn bahna, vysazen bloravch druh ryb do aluvilnch vod, nadmrn eutrofizace, chov vodn drbee.
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen eutrofn vegetace bahnitch substrt.
Management. Zajitn pravidelnch zplav v aluvilnch zemch (nap. zenm povodovnm), pi vyhrnovn bahna v chovnch rybncch ponechn sti porost bez zsahu, obasn ponechvn rybnk na nzk vod.
Rozen. Po celm zem R od nin do podh s koncentrac vskytu v rybninch oblastech a na dolnch tocch vtch ek. Vegetace se melem okolinatm (Butomus umbellatus) a abnkem kopinatm (Alisma lanceolatum) je vzna pevn
30
Literatura. Hejn & Husk 1978.
M1.4 n rkosiny
Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Dm Alisma lanceolatum abnk kopinat Dg Dm A. plantago-aquatica abnk jitrocelov Batrachium aquatile lakunk vodn B. baudotii lakunk Baudotv B. rionii lakunk Rionv B. trichophyllum lakunk niolist Dg Dm Butomus umbellatus mel okolinat Callitriche palustris hvzdo jarn C. stagnalis hvzdo kalun Elatine hydropiper por peprn E. triandra por trojmun Eleocharis acicularis bahnika jehlovit Dg Dm E. palustris bahnika mokadn Galium palustre s. lat. svzel bahenn Dm Glyceria fluitans zblochan vzplvav Dg Dm Hippuris vulgaris prustka obecn Hottonia palustris ebratka bahenn Lemna gibba okehek hrbat L. minor okehek men Dg Dm Oenanthe aquatica halucha vodn Persicaria hydropiper rdesno peprnk P. mitis rdesno dkokvt Dg Dm Rorippa amphibia rukev obojiveln Dg Dm Sagittaria sagittifolia patka vodn Dg Dm Scirpus radicans skpina koenujc Sium latifolium sevlk poton Dg Dm Sparganium emersum zevar jednoduch Spirodela polyrhiza zvitka mnohokoenn Mechorosty Leptodictyum riparium suinec poben Riccia fluitans trhutka plovouc Ricciocarpos natans nalovka plovouc
M1.4 n rkosiny
Riverine reed vegetation
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 53.16 Reed canary-grass beds, 53.2124 Banat sedge beds Pal. Hab. 53.16 Reed canary-grass beds, 53.2124 Banat sedge beds EUNIS. C3.2/P-53.16 Reed canary-grass beds, D5.2/P-53.21 Large Carex beds Fytocenologie. Svaz Phalaridion arundinaceae Kopeck 1961 (viz tak M4.3): Rorippo-Phalaridetum arundinaceae Kopeck 1961, Petasito-Phalaridetum arundinaceae Schwickerath 1933, Caricetum buekii Hejn et Kopeck in Kopeck et Hejn 1965, ChaerophylloPhalaridetum arundinaceae Kopeck et Hejn 1965 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Struktura a druhov sloen. Vegetace s pevahou chrastice rkosovit (Phalaris arundinacea) nebo ostice Buekovy (Carex buekii) podl stedn velkch vodnch tok. Jde o sten a pln zapojen porosty, kter dosahuj vky a 1,5 m. Na mstech naruovanch mechanickm inkem proudu podl stednch tok ek se vyskytuj i ni, asto fragmentrn porosty. V hust zapojen vegetaci znemouj dominanty rozvoj nich bylinnch pater, a proto se zde uplatuj pedevm vzrstov mohutnj byliny, nap. Barbarea vulgaris , Chaerophyllum hirsutum , Mentha longifolia , Petasites hybridus a Rumex aquaticus. V rozvolnnch porostech lze nalzt i jednoletky (nap. druhy rod Bidens, Epilobium a Persicaria) a dal bainn rostliny (nap. Alisma plantago-aquatica, Oenanthe aquatica a Rorippa amphibia). Ekologie. Nejastji psit a trkovit, vzcnji hlinit poben nplavy a lavice v meandrujcch secch tok. Prtok vody vrazn kols. Charakteristick jsou krtkodob a nkdy i opakovan zplavy, zejmna na jae, ale v mnoha ppadech i v ervenci a na zatku srpna. Naopak od konce lta a do jna je nzk prtok. Chrastice rkosovit (Phalaris arundinacea) je vi pmmu mechanickmu naruovn proudem odolnj ne ostice Buekova (Carex buekii), take roste i na eroznch bezch meandr nebo na nplavech uprosted toku. Oba dominantn druhy se i na oputn louky v nch aluvich, takov vegetace je ale vrazn druhov chud.
31
zk pruhy porost chrastice rkosovit (Phalaris arundinacea) lemuj stedn tok eky Jihlavy.
Rozen. Na stednch a dolnch tocch ek,

nejhojnji v jejich neregulovanch secch. Vskyty rozshlejch porost jsou znmy z nivy Vltavy, Labe, Berounky, Szavy, Ohe, Orlice, Lunice, Otavy, Moravy, Dyje, Ostravice a dalch ek.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Dg Dm
55
60
50
Dg
65
70
49
M. longifolia mta dlouholist Persicaria hydropiper rdesno peprnk Petasites hybridus devtsil lkask P. kablikianus devtsil Kablkov Phalaris arundinacea chrastice rkosovit Poa palustris lipnice bahenn Pseudolysimachion maritimum rozrazil dlouholist Rorippa amphibia rukev obojiveln R. sylvestris rukev obecn Rumex aquaticus ovk vodn R. obtusifolius ovk tupolist Urtica dioica kopiva dvoudom Valeriana excelsa subsp. procurrens kozlk vbkat chlupat Veronica beccabunga rozrazil poton
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen nch rkosin.
Poznmka k mapovn. U vegetace s pevahou

Phalaris arundinacea je pi mapovn nutno rozliovat porosty na mladch nch nplavech s vskytem mnoha bainnch a jednoletch nitrofilnch druh (nap. Bidens spp., Myosotis palustris s. lat., Oenanthe aquatica, Polygonum spp. a Rorippa amphibia), kter se ad k podjednotce M1.4 n rkosiny, a druhov chud porosty na nekosench loukch a v okol mrtvch ramen a kanl v nivch dolnch tok ek, zahrnovan do podjednotky M1.7 Vegetace vysokch ostic. Porosty s ostic Buekovou (Carex buekii), vznikl zarstnm nekosench luk, se rovn mapuj v rmci podjednotky M1.7 Vegetace vysokch ostic.
M1.5 Poben vegetace potok

Reed vegetation of brooks
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 53.4 Small reed beds of fast-flowing waters Pal. Hab. 53.4 Small reed beds of fast-flowing waters EUNIS. C3.1 Species-rich helophyte beds Fytocenologie. Svaz Sparganio-Glycerion fluitantis Br.-Bl. et Sissingh in Boer 1942: Glycerietum fluitantis Wilczek 1935, Glycerietum plicatae (Kulczyski 1928) Oberdorfer 1954, Glycerietum nemoralis-plicatae Kopeck 1972, Glycerio-Sparganietum neglecti Koch 1926, Helosciadietum Br.-Bl. 1931, Beruletum angustifoliae Roll 1938, Nasturtietum officinalis Seibert 1962, Leersietum oryzoidis Krause in Txen 1955, Catabrosetum aquaticae Kaiser 1926 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Ohroen. Regulace tok a zmna hydrologickho reimu, stavba pehrad, en nitrofilnch druh (nap. Urtica dioica) a invaznch neofyt (Impatiens glandulifera, Rudbeckia laciniata aj.). Management. Revitalizace nch systm. Literatura. Kopeck 1961, 1968, Kopeck
& Hejn 1965a, b.
Druhov kombinace
Dg Dg Dg Dm Dg Barbarea stricta barborka pitiskl B. vulgaris barborka obecn Bidens tripartita dvouzubec trojdln Carex buekii ostice Buekova Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupat Mentha aquatica mta vodn
Struktura a druhov sloen. Jednovrstevn a dvouvrstevn porosty s pevaujcmi trvami, zejmna zblochany (Glyceria fluitans a G. notata, vzcnji i G. declinata a G. nemoralis), nebo vytrvalmi irokolistmi bylinami s polhavmi a vystoupavmi, v uzlinch koenujcmi lodyhami, plazivmi oddenky a rychlm vegetativnm enm (nap. Berula erecta, Myosotis palustris s. lat., Nasturtium officinale, Sium latifolium, Veronica anagallis-aquatica a V. beccabunga). V zvislosti na dominant dosahuj porosty vky 0,3 a 1,5 m, vzcn i vce. Na substrtu obnaenm pi letnch prtokovch minimech se mohou objevit jednolet druhy (nap. Juncus bufonius a Persicaria hydropiper). V zaplavench porostech s mrn tekouc vodou se vyskytuj okehky, zvlt Lemna minor.
32
M1.5 Poben vegetace potok
Ekologie. Psito-hlinit, hlinit a jlovit nplavy

v korytech potok a podmen plochy na bezch. Nkter typy tto vegetace se vyskytuj i v lovkem vytvoench kanlech a pkopech, vesnickch strouhch, na nplavech dolnch tok vtch ek, na okrajch rybnk v blzkosti ptokovch struh nebo v okol prameni. Za normlnho stavu vody je pdn povrch mlce zaplaven. V obdob zven hladiny mohou bt porosty na krtkou dobu zaplaveny pln, naopak za letnho prtokovho minima voda asto zcela opad.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dg Dm Dg Dm Dg Dm
Dg Dm Dg Dg
50
55
60
65
Dm Dg Dm Dg Dm
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen poben vegetace potok.
Rozen. Po celm zem R od nin do podhorskho stupn. Rozen je nedostaten znmo. Krom potok je vskyt udvn i z nkterch vtch ek, nap. z Otavy, Horn Vltavy a Szavy. V Polab, na Dokesku, Kokonsku i jinde se porosty s dominantn Berula erecta, Nasturtium officinale nebo N. sterile vyskytuj i v odvodovacch pkopech. Vzcn vegetace s Catabrosa aquatica je v souasnosti doloena z Hamerskch rybnk a Hamerskho potoka na eskolipsku, od Strn v Blch Karpatech a z rybnka Nesyt na jin Morav. Ohroen. Regulace vodnch tok, odvodovn, podchycovn pramen, eutrofizace vod, en neofyt (nap. Bidens frondosa, Impatiens glandulifera aj.) a ruderlnch bylin (zejmna Urtica dioica). Management. Revitalizace vodnch tok, stavba istiek odpadnch vod. Literatura. Kopeck 1972, Hjkov 2000. Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Dm Berula erecta potonk vzpmen
Dg Dg Dm Dg Dg Dg Dg
Catabrosa aquatica odemka vodn Epilobium hirsutum vrbovka chlupat E. parviflorum vrbovka malokvt Galium palustre s. lat. svzel bahenn Glyceria declinata zblochan zoubkat G. fluitans zblochan vzplvav G. nemoralis zblochan hajn G. notata zblochan asnat Hypericum tetrapterum tezalka tykdl Juncus articulatus stina lnkovan J. effusus stina rozkladit Leersia oryzoides tajnika rovit Lemna minor okehek men Mentha aquatica mta vodn M. longifolia mta dlouholist Myosotis palustris s. lat. pomnnka bahenn Nasturtium officinale potonice lkask N. sterile potonice zken Persicaria hydropiper rdesno peprnk Phalaris arundinacea chrastice rkosovit Poa palustris lipnice bahenn Ranunculus repens pryskynk plaziv Scrophularia umbrosa krtink kdlat Sium latifolium sevlk poton Sparganium emersum zevar jednoduch Stellaria uliginosa ptainec mokadn Veronica anagallis-aquatica s. lat. rozrazil drchnikovit V. beccabunga rozrazil poton
Mechorosty Brachythecium rivulare baatka poton
Porosty zblochanu asnatho (Glyceria notata) na behu potoka ky v jin sti Moravskho krasu. Zblochan koen v bahnitm substrtu na behu a jeho dlouh poloen stbla s listy splvaj na vodn hladin.
33
M1.6 Mezotrofn vegetace bahnitch substrt

Mesotrophic vegetation of muddy substrata
Natura 2000. 7140 Transition mires and quaking bogs (viz tak R2.2 a R2.3) Smaragd. 54.5 Transition mires (viz tak R2.2 a R2.3) CORINE. 53.218 Cyperus sedge tussocks, 54.5A Bog arum mires Pal. Hab. 53.218 Cyperus sedge tussocks, 54.5A Bog arum mires EUNIS. D5.2/P-53.21 Large Carex beds, D3.1/P-54.5A Bog arum mires Fytocenologie. Svaz Carici-Rumicion hydrolapathi Passarge 1964: Cicuto-Caricetum pseudocyperi Boer et Sissingh in Boer 1942, Calletum palustris Osvald 1923 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Struktura a druhov sloen. Porosty o vce

0,21,5 m s pevahou irokolistch bainnch bylin, vzcnji ostic. V nzkch porostech se uplatuj byliny, kter se rychle dlouhmi oddenky, plazivmi nadzemnmi vbky nebo polhavmi koencmi lodyhami, nap. Calla palustris, Menyanthes trifoliata a Potentilla palustris. Vegetace vyho vzrstu bv tvoena ostic nedochorem (Carex pseudocyperus), linovit rostoucm lilkem potmchut (Solanum dulcamara), vysokmi bainnmi bylinami (nap. Cicuta virosa a Rumex hydrolapathum) a vzcnji tak kapradinkem bainnm (Thelypteris palustris).
Ekologie. Bahnit sedimenty v mlkch stojatch vodch, nap. v polozazemnnch rybncch, mrtvch nch ramenech a na svtlinch mokadnch olin. Substrt obvykle obsahuje vznamn podl opadu a stainy v rzn fzi rozkladu, je mrn kysel a mrn bazick. Rozen. Roztrouen po celm zem R od nin do podhorskho stupn. astj vskyt byl zaznamenn v povod Plounice, na Kokonsku, ve stednm Polab, na eskomoravsk vrchovin, na Tebosku a v Pood.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen mezotrofn vegetace bahnitch substrt.
Ohroen. Odvodovn bain, nien mrtvch ramen a aluvilnch tn, regulace vodnch tok, intenzivn obhospodaovn rybnk spojen s vyhrnovnm bahna. Management. Revitalizace vodnch tok, pi odbahovn rybnk ponechn sti sediment s nepokozenmi porosty.
Porost blku bahennho (Calla palustris) na okraji rybnka Markvart u Jablonnho v Podjetd.
Literatura. Baltov-Tulkov 1963, Hejn

& Husk 1978, Sofron 1990.
34
M1.7 Vegetace vysokch ostic
Druhov kombinace
Dg Dm Dg Dm Dg Calla palustris blk bahenn Caltha palustris blatouch bahenn Carex pseudocyperus ostice nedochor C. rostrata ostice zobnkat Cicuta virosa rozpuk jzliv Hottonia palustris ebratka bahenn Lysimachia thyrsiflora vrbina kytkokvt Menyanthes trifoliata vachta trojlist Peucedanum palustre smldnk bahenn Potentilla palustris zblnk bahenn Ranunculus lingua pryskynk velk Rumex hydrolapathum ovk kosk Solanum dulcamara lilek potmchu Thelypteris palustris kapradink bainn
Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg
M1.7 Vegetace vysokch ostic

Tall-sedge beds
Porosty ostice poben (Carex riparia) na okraji lun tn v niv Natura 2000. Smaragd. CORINE. 53.16 Reed canary-grass beds, 53.21 Large Carex beds Pal. Hab. 53.16 Reed canary-grass beds, 53.21 Large Carex beds EUNIS. C3.2/P-53.16 Reed canary-grass beds, D5.2/P-53.21 Large Carex beds Fytocenologie. Svaz Magnocaricion elatae Koch 1926 (viz tak M1.2 a M1.8): Caricetum elatae Koch 1926, Caricetum rostratae Rbel 1912, Caricetum appropinquatae Aszd 1936, Caricetum paniculatae Wangerin 1916, Caricetum diandrae (Almquist 1929) Jonas 1933, Peucedano-Caricetum lasiocarpae Txen 1937, Comaro-Caricetum cespitosae (Dagys 1932) Baltov-Tulkov 1978, Caricetum gracilis Almquist 1929, Caricetum vesicariae Br.-Bl. et Denis 1926, Caricetum ripariae So 1928, Caricetum distichae Jonas 1933, Caricetum acutiformis Eggler 1933, Caricetum vulpinae Nowiski 1927, Calamagrostietum lanceolatae Osvald 1923, Phalaridetum arundinaceae Libbert 1931 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva Dyje u Kivho jezera na Beclavsku.
Struktura a druhov sloen. Jednovrstevn a dvouvrstevn porosty s pevahou vysokch ostic. Podle rstov formy dominantnho druhu m vegetace bu mozaikovit nebo homogenn charakter. Trsnat ostice, nap. Carex appropinquata, C. elata a C. paniculata, vytvej mohutn, kompaktn, a 1 m vysok trsy neboli bulty. Na volnch mstech mezi bulty, v tzv. lencch, rostou obvykle bainn byliny vyho vzrstu, nap. Iris pseudacorus, Lysimachia thyrsiflora, Lythrum salicaria, Peucedanum palustre, Ranunculus lingua, Senecio paludosus a Stachys palustris. Ve vtch tkch mezi dce roztrouenmi trsy ostic se asto vyskytuj i byliny polhavho rstu,
nap. Menyanthes trifoliata a Potentilla palustris, nebo bublinatky (Utricularia spp.). Na bultech ostic, zvlt pokud jejich star sti odumraj, se mohou uchytit byliny menho vzrstu, nap. Galium palustre s. lat. a Stellaria palustris. Naopak porosty s pevahou vbkatch netrsnatch ostic, nap. Carex acuta, C. acutiformis, C. riparia, C. rostrata a C. vesicaria, jsou homogennj. Jejich struktura je dna vkou a zpojem dominantn ostice. V hust zapojench porostech ostice poben (Carex riparia) je ni bylinn patro vyvinuto velmi slab. Podobn charakter maj i porosty s chrastic rkosovitou (Phalaris arundinacea) nebo ttinou edavou (Calamagrostis canescens), rovn azen do tto podjednotky. Druhov bohat jsou porosty s pevahou ostice dvouad (Carex disticha) nebo ostic tvocch rozvolnn trsy, nap. Carex vulpina. Mechov patro bv vyvinuto slab nebo chyb.
Ekologie. Vegetace vysokch ostic je vzna

na rzn typy mokad, pedevm poben mliny rybnk, n ramena a tn v pokroilm stadiu sukcese, podmen ternn sneniny na loukch, zaplavovan n a poton nivy apod. Vka vodnho sloupce zpravidla vrazn kols bhem vegetanho obdob a pes lto vtina osticovch porost zcela vysch. Dlouhodobj nedostatek vody m vak
35
za nsledek ochuzen porost o citliv vlhkomiln druhy a naopak pronikn ruderlnch druh. Substrtem jsou tk jlovit oglejen pdy, na povrchu asto se silnou vrstvou organickho sedimentu v rzn fzi rozkladu, se stedn a vysokou zsobou ivin. Pdn reakce je mrn bazick a kysel.
Management. Zajitn pravidelnch zplav v aluvich, nap. zenm povodovnm, revitalizace nch systm, odstraovn nletovch devin, kosen porost na zaplavovanch loukch jedenkrt za 23 roky, pi vyhrnovn rybnk ponechn sti porost bez zsahu.
Rozen. Po celm zem R od nin do podhorskho, vzcn a do horskho stupn. Vskyt je soustedn pedevm do aluvi vtch ek, nap. Labe, Orlice, Ohe, Vltavy, Otavy, Berounky, Szavy, Moravy, Dyje a Odry, a dle do humidnjch oblast s rybnky a bainami (Tebosko, eskobudjovicko, Telsko, rsk vrchy, Chebsko, Marinskolzesko aj.).
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Literatura. Baltov-Tulkov 1963, 1978, Neuhusl 1965. Druhov kombinace

Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dm Dm Dm Dm Dm Dm Dm Dm Dm Dm Dm Dm Dm Alisma plantago-aquatica abnk jitrocelov Calamagrostis canescens ttina edav Carex acuta ostice thl C. acutiformis ostice ostr C. appropinquata ostice odchyln C. cespitosa ostice trsnat C. diandra ostice piobl C. disticha ostice dvouad C. elata ostice vyven C. lasiocarpa ostice plstnatoplod C. paniculata ostice latnat C. riparia ostice poben C. rostrata ostice zobnkat C. vesicaria ostice mchkat C. vulpina ostice li Eleocharis palustris bahnika mokadn Galium palustre s. lat. svzel bahenn Iris pseudacorus kosatec lut Leucojum aestivum bledule letn Lysimachia nummularia vrbina penzkov L. thyrsiflora vrbina kytkokvt L. vulgaris vrbina obecn Lythrum salicaria kyprej vrbice Mentha aquatica mta vodn Menyanthes trifoliata vachta trojlist Myosotis palustris s. lat. pomnnka bahenn Peucedanum palustre smldnk bahenn Phalaris arundinacea chrastice rkosovit Poa palustris lipnice bahenn Potentilla palustris zblnk bahenn Ranunculus lingua pryskynk velk Scutellaria galericulata ik vroubkovan Senecio paludosus starek bainn Sium latifolium sevlk poton Stachys palustris istec bahenn Stellaria palustris ptainec bahenn Teucrium scordium oanka pav Veronica scutellata rozrazil ttkovit
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen vegetace vysokch ostic.
Variabilita. Variabilita v druhovm sloen zvis

u vegetace vysokch ostic hlavn na pdn reakci a obsahu ivin. Naproti tomu z hlediska fyziognomickho je tato podjednotka znan homogenn, nebo ve vech typech porost pevauj vysok ostice, ppadn chrastice rkosovit (Phalaris arundinacea) nebo ttina edav (Calamagrostis canescens).
Dg
Poznmka k mapovn. Je nutno odliovat podjednotku M1.7 Vegetace vysokch ostic od fyziognomicky podobnch podjednotek R2.1 Vpnit slatinit a R2.2 Nevpnit mechov slatinit, kter maj vt zastoupen mechorost a jsou druhov bohat. Dleitm rozliovacm kritriem je druhov sloen porost, nejen dominantn druhy. Ohroen. Regulace vodnch tok a s n spojen
absence zplav, odvodovn bain, nien mrtvch ramen a aluvilnch tn, aplikace herbicid, nadmrn kosen, intenzivn obhospodaovn rybnk spojen s vyhrnovnm bahna a pehnojovnm.
Dg Dm Dm Dg Dg Dg Dg Dg Dg
36
M1.8 Vpnit slatinit s maic pilovitou (Cladium mariscus)
M1.8 Vpnit slatinit s maic pilovitou (Cladium mariscus)

Calcareous fens with Cladium mariscus
Natura 2000. 7210 * Calcareous fens with Cladium mariscus and species of the Caricion davallianae prioritn stanovit Smaragd. 53.3 Fen-sedge beds CORINE. 53.3 Fen-sedge beds Pal. Hab. 53.3 Fen-sedge beds EUNIS. D5.3 Fen-sedge (Cladium mariscus) beds without free-standing water Fytocenologie. Svaz Magnocaricion elatae Koch 1926 (viz tak M1.7): Cladietum marisci Zobrist 1935 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Rozen. Pouze na tyech lokalitch v Polab mezi Mlnkem a Lysou nad Labem (Polabsk ernava, Hrabanovsk ernava, Vetatsk ernava a u eelic). Poznmka k mapovn. Cladium mariscus
se na uvedench lokalitch vyskytuje roztrouen i v ni vegetaci bazickch slatini nebo ve slanomilnch rkosinch. Pokud nen dominantou porost, mapuje se tento biotop v rmci podjednotek R2.1 Vpnit slatinit nebo M1.2 Slanomiln rkosiny a osticov porosty.
Ohroen. Odvodovn, eutrofizace, pirozen sukcese slatinn vegetace, zarstn stromy a kei. Management. Odstraovn nletovch devin, ppadn kosen v nkolikaletch intervalech a regulace vky hladiny podzemn vody. Literatura. Vlek 1962, Huskov et al. 1988, Prochzka et al. 1999, Sdlo & ervinka 2001. Druhov kombinace
Carex davalliana ostice Davallova C. elata ostice vyven C. lepidocarpa ostice upinoplod Cladium mariscus maice pilovit Galium palustre s. lat. svzel bahenn Juncus subnodulosus stina uzlkat Mentha aquatica mta vodn Phragmites australis rkos obecn Schoenus ferrugineus ina rezav
Struktura a druhov sloen. Vegetace

vzhledu rkosin s dominanc maice pilovit (Cladium mariscus). Zapojen porosty jsou druhov velmi chud, protoe v hust spleti plazivch oddenk maice se dal druhy bylin prosad jen zdka. Naproti tomu v rozvolnnch porostech se uplatuj druhy rkosin a osticovch porost (Carex elata, Galium palustre s. lat., Mentha aquatica, Phragmites australis aj.) a vzcnji tak druhy kontaktnch bazickch slatini (Carex davalliana, C. lepidocarpa, Juncus subnodulosus, Schoenus ferrugineus aj.).
Ekologie. Pirozen vskyty jsou vzny na vpnkem bohat zazemujc se slatiny, oznaovan v Polab loklnm nzvem ernavy. Krom toho se porosty s Cladium mariscus vyvjej i na lovkem naruench a pot zamokench plochch, nap. v ternnch sneninch vzniklch tbou zeminy pro stavbu eleznin trati u Vetat. Vodn hladina se dr nad povrchem pdy asto a do pozdnho lta, ale nkter lokality jsou, zvlt v such letech, zamokeny jen krtkou dobu na jae a pot vyschaj.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Dg Dm
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen vpnitch slatini s maic pilovitou (Cladium mariscus).
Maice pilovit (Cladium mariscus) vytv rozshl porosty na zamokench mstech pod nspy elezninch trat u Vetat.
37
M2 Vegetace jednoletch vlhkomilnch bylin

Vegetation of annual hygrophilous herbs Kateina umberov & Milan Chytr
Struktura a druhov sloen. Jednovrstevn a dvouvrstevn, v pokroilejch vvojovch fzch i vcevrstevn porosty o rznm zpoji a vce zpravidla 120 cm. Obvykle pevauj drobn jednolet traviny, nap. Alopecurus aequalis, Carex bohemica, Coleanthus subtilis, Cyperus fuscus, Eleocharis ovata, Heleochloa schoenoides, Juncus bufonius a J. capitatus. Jednolet dvoudlon byliny bvaj rovn vrazn zastoupeny a nkter druhy mohou i dominovat, nap. Gnaphalium uliginosum, Gypsophila muralis, Illecebrum verticillatum, Plantago uliginosa a Spergularia rubra. Hlavn rove porostu mohou nkdy vrazn perstat jednolet byliny vlhkch eutrofnch pd, nap. Atriplex prostrata subsp. latifolia, Bidens radiata, B. tripartita a Ranunculus sceleratus. Vytrval byliny z kontaktn vegetace obvykle nedosahuj vy pokryvnosti. ast je vskyt druh rkosin a vysokch ostic, nap. Lycopus europaeus, Oenanthe aquatica, Phalaris arundinacea, Phragmites australis a Typha spp., vtinou vak jde o mlad jedince. Do maloplonch porost pronikaj ve vt me polhav a plaziv vytrval byliny, nap. Lysimachia nummularia, Polygonum aviculare s. lat. a Ranunculus repens. Na obnaenm substrtu se uplatuj mechorosty, zvlt jtrovky rodu Riccia a mechy Leptobryum pyriforme, Physcomitrium pyriforme a P. sphaericum. Na krtkodob zaplavovanch mstech jsou specializovan druhy obvykle nahrazeny bnmi mechy, nap. Bryum argenteum. Ekologie. Plochy doasn zbaven vytrvalch rostlin a v obdob klen diagnostickch druh dobe provlhen. Nejastji jde o obnaen dna letnnch rybnk, periodickch tn a mrtvch ramen, behy pehradnch ndr a pskoven s kolsajc vkou vodnho sloupce, vzcnji n nplavy, mechanicky naruen msta na loukch, okraje slanisk, vlhk pole a cesty. Substrtem je psek, trk, jl nebo bahno s vysokm podlem organickch ltek a kyselou a mrn bazickou reakc, vzcn i s vym obsahem lehce rozpustnch sol. Dlouhodobj zaplaven nen nezbytnou podmnkou rozvoje tto vegetace, pedstavuje vak pro konku-
renn slab jednolet druhy vhodu, nebo jejich vegetan cyklus je velmi krtk a probhne jet ped rozvojem vegetace s pevahou vytrvalch druh. To je nejlpe splnno u letnnch rybnk. V mlkch ndrch petrvvaj po opadu vody obvykle i vytrval bahenn a poben rostliny, zatmco porosty drobnch jednoletch druh se vyvjej jen fragmentrn.
Rozen. Roztrouen po celm zem R s vraznou koncentrac v jihoeskch rybninch pnvch a na eskomoravsk vrchovin.
M2.1 Vegetace letnnch rybnk

Vegetation of exposed fishpond bottoms
Natura 2000. 3130 Oligotrophic to mesotrophic standing waters of plains to subalpine levels of the Continental and Alpine Region and mountain areas of other regions, with vegetation belonging to Littorelletea uniflorae and/or to Iso eto-Nanojuncetea (viz tak V6, M2.2, M2.3 a M3) Smaragd. 22.321 Dwarf spike-rush communities CORINE. 22.321 Dwarf spike-rush communities Pal. Hab. 22.321 Dwarf spike-rush communities EUNIS. C3.5/P-22.32 Euro-Siberian dwarf annual amphibious swards Fytocenologie. Svaz Eleocharition soloniensis Philippi 1968 (viz tak M2.2): Eleocharito ovatae-Caricetum bohemicae Klika 1935, Cypero fusci-Juncetum bufonii So et Csrs (1936) 1944, Coleantho-Spergularietum echinospermae (Vicherek 1972) Hejn in Hejn et Husk 1978, Dichostyli-Gnaphalietum uliginosi Horvati 1931, Peplido-Eleocharitetum ovatae (Philippi 1968) Pietsch 1973, Lindernio-Eleocharitetum ovatae Pietsch 1961 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Struktura a druhov sloen. V ranch stadich

sukcese obvykle jednovrstevn porosty tvoen nzkmi plazivmi nebo polhavmi rostlinami. asto jde o terestrick formy obojivelnch druh, nap. Callitriche palustris, Elatine hydropiper, E. triandra a Limosella aquatica. Na mokrm bahn se v tto fzi vyvjej i povlaky zelench as a sinic. V prbhu vvoje se stle vce uplatuj jednolet traviny a byliny vyho vzrstu. Nroky jednotlivch druh na dlku
38
M2.1 Vegetace letnnch rybnk
Obnaen dno Matyovskho rybnka u Netolic s porosty drobn jednolet trvy puchky tl (Coleanthus subtilis).
dne, vlhkost a teplotu substrtu pi klen jsou velmi rozdln, a proto jejich vvoj probh rzn dlouho a v rznch stech roku. Na jednom mst se tak bhem vegetan sezony me vystdat i nkolik druh travin, nap. puchka tl (Coleanthus subtilis) bv po dokonen svho vvoje nahrazena ostic chorovitou (Carex bohemica) a bahnikou vejitou (Eleocharis ovata) nebo stinou ab (Juncus bufonius). Pokud si substrt uchovv i v pozdjch sukcesnch stadich dostatenou vlhkost, bv bohat vyvinuto mechov patro.
nejlpe jsou vyvinuty porosty na hlubokm jemnm rybninm bahn. Substrt m mrn kyselou a neutrln reakci.
Rozen. Od nin do podhorskho stupn

po celm zem R, s vjimkou horskch poloh. Vskyt je soustedn pedevm do rybninch oblast jinch ech (Tebosk a eskobudjovick pnev, Jindichohradecko, Novobysticko, Blatensko, Strakonicko, okol Vodan a jinde) a eskomoravsk vrchoviny (hlavn okol Novho Msta na Morav, rsko, Kianovsko, Velkomezisko, Jihlavsko, Telsko aj.). Na stedn a jin Morav je tato vegetace vyvinut jen fragmentrn a vzcn.
Ekologie. Dna letnnch rybnk a rybnin okraje obnaen pi krtkodobm nedostatku vody, mn asto okraje pehradnch ndr, pskovny, bahnit n nplavy a mlk n ramena, kter v lt alespo zsti vyschaj. Podle fyziklnch a chemickch vlastnost substrtu je tato vegetace dosti variabiln i na dn jedinho rybnka, piem
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen vegetace letnnch rybnk.
Poznmka k mapovn. Siln eutrofn nebo sukcesn pokroilej porosty, ve kterch pevldaj nitrofiln nebo invazn byliny (nap. Bidens frondosa, B. tripartita, Chenopodium ficifolium, C. rubrum, Epilobium ciliatum, Persicaria lapathifolia a Rumex maritimus), zatmco druhy charakteristick pro tuto podjednotku jsou zastoupeny v malm potu a s nzkou pokryvnost, se mapuj v rmci jednotky X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla. Vdy se vak zaznamenvaj porosty s vskytem druh Coleanthus subtilis, Cyperus michelianus, Elatine alsinastrum, Lindernia procumbens, Pseudognaphalium luteoalbum nebo Tillaea aquatica. Porosty na nch nplavech s vskytem diagnostickch druh vegetace letnnch rybnk se mapuj jako mozaika tto podjednotky s jednotkou M6 Bahnit n nplavy.
39
Ohroen. Intenzivn obhospodaovn rybnk (hnojen, vpnn a omezen letnn), pravy vodnch tok, vysouen nebo zasypvn mrtvch ramen a tn, tba trkopsku. Management. Alespo u vybranch rybnk
pravideln letnn, omezen vpnn a hnojen, pi odstraovn bahnitch sediment ponechn jejich mal sti jako zdroje diaspor.
M2.2 Jednolet vegetace vlhkch psk

Annual vegetation on wet sand
Natura 2000. 3130 Oligotrophic to mesotrophic standing waters of plains to subalpine levels of the Continental and Alpine Region and mountain areas of other regions, with vegetation belonging to Littorelletea uniflorae and/or to Iso eto-Nanojuncetea (viz tak V6, M2.1, M2.3 a M3) Smaragd. 22.3233 Wet ground dwarf herb communities CORINE. 22.3233 Wet ground dwarf herb communities Pal. Hab. 22.3233 Wet ground dwarf herb communities EUNIS. C3.5/P-22.32 Euro-Siberian dwarf annual amphibious swards Fytocenologie. Svaz Radiolion linoidis Pietsch 1973: Centunculo-Anthoceretum punctati Koch 1926, Junco tenageiae-Radioletum linoidis Pietsch 1961, Hyperico humifusi-Spergularietum rubrae Wojcik 1968, StellarioScirpetum setacei Koch ex Libbert 1932. Svaz Eleocharition soloniensis Philippi 1968 (viz tak M2.1): Gypsophilo muralis-Potentilletum supinae (Ambro 1939) Pietsch 1963 (syn. Gypsophilo muralis-Juncetum bufonii (Ambro 1939) Hejn in Hejn et Husk 1978). Svaz Nanocyperion flavescentis Koch ex Malcuit 1929 (viz tak M2.3): Cyperetum flavescentis Koch 1926 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Literatura. Klika 1935, Ambro 1939, Jlek 1956,

Vicherek 1972, Vicherek et al. 2000. Druhov kombinace
Bylinn patro Alopecurus aequalis psrka plav Bidens radiata dvouzubec paprsit Callitriche palustris hvzdo jarn Dg Dm Carex bohemica ostice chorovit Dg Dm Coleanthus subtilis puchka tl Dm Cyperus fuscus chor hnd Dg C. michelianus chor Micheliv Dg Dm Elatine alsinastrum por kuikovit Dg Dm E. hexandra por estimun Dg Dm E. hydropiper por peprn Dg Dm E. triandra por trojmun Eleocharis acicularis bahnika jehlovit Dg Dm E. ovata bahnika vejit Dm Gnaphalium uliginosum prot bainn Dm Juncus bufonius stina ab Dm Limosella aquatica blatnka vodn Dg Lindernia procumbens putika rozprosten Dg Dm Peplis portula kalunk ruchov Dg Plantago uliginosa jitrocel chudokvt Dg Potentilla supina mochna polhav Dg Pseudognaphalium luteoalbum prot lutobl Dg Rorippa palustris rukev bainn Dg Spergularia echinosperma kuinka ostnosemenn Dm S. rubra kuinka erven Dg Tillaea aquatica masnice vodn Mechorosty Dm Leptobryum pyriforme prutnek hrukovit Dg Dm Physcomitrium pyriforme hrhovka hrukovit Dg Dm P. sphaericum hrhovka kulovit Dg Dm Riccia cavernosa trhutka Dg Dm R. crystallina trhutka kilov Dg Dm R. huebeneriana trhutka Hbenerova Dg Dm R. sorocarpa trhutka obecn
Vlhk lem lesn cesty tvoen psitou ulovou zvtralinou s porosty ateru zednho (Gypsophila muralis) u Kardaovy eice.
40

tvoen pevn jednoletmi efemrnmi druhy nzkho vzrstu. Plon rozloha porost je obvykle men ne 1 m2. Pevauj v nich jednolet traviny (nap. Isolepis setacea a Juncus bufonius, vzcnji Cyperus flavescens, Juncus capitatus a J. tenageia), nkdy i Gypsophila muralis a Spergularia rubra. Charakteristick je zastoupen mechorost, zejmna hlevku tekovanho (Anthoceros punctatus). Vznan je vskyt nkolika zce specializovanch druh, dnes ji velmi vzcnch a kriticky ohroench (Centunculus minimus, Illecebrum verticillatum, Radiola linoides aj.). V ternu se tato vegetace asto nachz v mozaice s porosty ruderlnch bylin na selapvanch mstech.
kovny s pokraujc tbou, zraovan msta podl zpevnnch cest nebo plochy v intravilnech obc, se mapuj pouze v ppad vskytu vzcnch druh Centunculus minimus, Cyperus flavescens, Illecebrum verticillatum, Juncus capitatus, J. tenageia nebo Radiola linoides.
Ohroen. Intenzivn obhospodaovn rybnk (hnojen, vpnn a neletnn), opoutn, nadmrn hnojen i odvodnn pol na vlhkch pscch, pouvn herbicid, zpevovn lesnch cest, zalesovn otevench psk. Management. Redukce vpnn a hnojen v rybncch, pravideln letnn vybranch rybnk nebo alespo jejich obasn ponechn na nzk vod, extenzivn obhospodaovn vybranch vlhkch pol s vskytem vzcnch druh. Literatura. Klika 1935, Ambro 1939, Prach 1999. Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Centunculus minimus drobek nejmen Dg Dm Cyperus flavescens chor lutav Gnaphalium uliginosum prot bainn Dg Dm Gypsophila muralis ater zedn Dg Hypericum humifusum tezalka rozprosten Dg Illecebrum verticillatum nehtovec peslenit Dg Dm Isolepis setacea bezosetka ttinovit Dm Juncus bufonius stina ab Dg Dm J. capitatus stina strboulkat Dg Dm J. tenageia stina rybnin Matricaria discoidea hemnek terovit Plantago uliginosa jitrocel chudokvt Poa annua lipnice ron Polygonum aviculare s. lat. rdesno pta Dg Radiola linoides stozrnk lnov Ranunculus repens pryskynk plaziv Dg Sagina procumbens raznk poloen Dg Dm Spergularia rubra kuinka erven Dg Stellaria uliginosa ptainec mokadn Mechorosty Dg Anthoceros punctatus hlevk tekovan
Ekologie. Periodicky mlce zaplavovan nebo alespo na jae dostaten vlhk psit msta s nzkou pokryvnost vytrvalch bylin. Jde pevn o extenzivn vyuvan plochy, nap. zamoken pole, okraje lesnch cest, lesn skldky deva, paseky, mlk pkopy, pskovny, vlhk pastviny apod. Dve se tato vegetace vyskytovala tak na okrajch rybnk, odkud ale v poslednch desetiletch vymizela v dsledku nadmrnho hnojen. Substrtem je mrn a stedn kysel psek nebo jemn trk s velmi nzkm obsahem vpnku. Rozen. V minulosti od pahorkatin do podhorskho stupn po celm zem R, astji ve vlhkch oblastech eskho masivu. Tit rozen le v Tebosk pnvi a na eskomoravsk vrchovin, v poslednch letech je vak tato vegetace velmi vzcn.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen jednolet vegetace vlhkch psk.
Poznmka k mapovn. Nezaznamenvaj se

druhov chud porosty s dominantn stinou ab (Juncus bufonius), v nich schzej diagnostick druhy tto podjednotky. Vegetace na lovkem siln ovlivnnch plochch, jakmi jsou nap. pole, ps-
41
M2.3 Vegetace obnaench den teplch oblast

Vegetation of exposed bottoms in warm areas
Natura 2000. 3130 Oligotrophic to mesotrophic standing waters of plains to subalpine levels of the Continental and Alpine Region and mountain areas of other regions, with vegetation belonging to Littorelletea uniflorae and/or to Iso eto-Nanojuncetea (viz tak V6, M2.1, M2.2 a M3) Smaragd. 22.3232 Small galingale swards CORINE. 22.3232 Small galingale swards Pal. Hab. 22.3232 Small galingale swards EUNIS. C3.5/P-22.32 Euro-Siberian dwarf annual amphibious swards Fytocenologie. Svaz Nanocyperion flavescentis Koch ex Malcuit 1929 (viz tak M2.2): Samolo-Cyperetum fusci Mller-Stoll et Pietsch 1985 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Ekologie. Obnaen dna mlkch vodnch ndr pirozenho i antropogennho pvodu, zejmna rybnk, mrtvch nch ramen a aluvilnch tn, okraje pskoven a hlink, pkopy, n nplavy, zaplavovan pole a poln cesty. Substrt je nejastji jlovit nebo trkovit, vzcnji psit, slab bazick a neutrln reakce, ivinami bohat, asto mrn zasolen. Rozen. Hlavn nejteplej oblasti jin Moravy,
pedevm nivy doln Dyje a Moravy a Lednick rybnky, kter jsou v souasnosti jedinou lokalitou vegetace se Samolus valerandi. Vegetace s Juncus sphaerocarpus se vyskytuje vzcn na okraji eskho stedoho a v nich polohch moravskch Karpat.
Poznmka k mapovn. Pokroilej sukcesn

stadia s pevahou nitrofilnch bylin a neofyt (zejmna Bidens frondosa, B. tripartita, Chenopodium ficifolium, C. rubrum, Impatiens glandulifera, Persicaria lapathifolia, Rumex maritimus a Xanthium strumarium s. lat.), kde se nzk jednolet druhy vyskytuj v malm potu a s nzkou pokryvnost, se mapuj v rmci jednotky X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla. Vdy se vak mapuj porosty s vskytem druh Cerastium dubium, Juncus sphaerocarpus, Pulegium vulgare nebo Samolus valerandi. Porosty na nch nplavech s vskytem diagnostickch druh tto podjednotky se mapuj v mozaice s jednotkou M6 Bahnit n nplavy.
Struktura a druhov sloen. Jednovrstevn a dvouvrstevn porosty s pevahou jednoletch druh. Oproti vegetaci letnnch rybnk je vy podl vytrvalch bylin. Ve struktue porost se vrazn uplatuj jednolet traviny, pedevm Cyperus fuscus, Juncus bufonius a J. sphaerocarpus. Z bylin se pravideln vyskytuj, asto s vysokou pokryvnost, Gnaphalium uliginosum, Limosella aquatica a Plantago uliginosa, na jin Morav jsou bn i Centaurium pulchellum, Lythrum hyssopifolia a Pulicaria vulgaris, jako i vytrval druhy Lotus glaber a Pulegium vulgare. Ponkud specifick je druhov chud vegetace jarnch efemr vlhkch pd s pevahou Cerastium dubium a Myosurus minimus, v nich obvykle chybj traviny. Mechov patro je slab vyvinuto. Nejastji je tvoeno mechem Bryum argenteum, vzcnji i jtrovkami rodu Riccia.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Ohroen. Neletnn rybnk, stavba vybetonovanch sdek a pkop, zpevovn polnch cest, nien aluvilnch tn a mrtvch ramen, regulace vodnch tok, intenzivn tba v pskovnch a hlincch, nadmrn eutrofizace a en nitrofilnch bylin, pli intenzivn obhospodaovn zamokench pol nebo naopak jejich opoutn.
55
Management. Alespo sten letnn vybra50
60
65
nch rybnk a sdek, extenzivn obhospodaovn vybranch zamokench pol, na existujcch lokalitch odstraovn vytrvalch bylin a devinnho nletu, pravideln mechanick naruovn drnu.
70
49
Literatura. Klika 1935, Ambro 1939, Vicherek

12 13 14 15 16 17 18 19
et al. 2000.
Rozen vegetace obnaench den teplch oblast.
42
M2.4 Vegetace jednoletch slanomilnch trav
Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Centaurium pulchellum zemlu spanil Dg Dm Cerastium dubium roec pochybn Dg Dm Cyperus fuscus chor hnd Dm Gnaphalium uliginosum prot molov Dm Juncus bufonius stina ab J. sphaerocarpus stina kulatoplod Dg Dm Limosella aquatica blatnka vodn Dg Dm Lythrum hyssopifolia kyprej yzopolist Dg Dm Myosurus minimus my ocsek nejmen Peplis portula kalunk ruchov Dm Plantago uliginosa jitrocel chudokvt Dg Dm Pulegium vulgare polej obecn Dg Dm Pulicaria vulgaris blenk obecn Dg Ranunculus sardous pryskynk sardinsk Dg Samolus valerandi solenka Valerandova Spergularia rubra kuinka erven Dg Veronica anagalloides rozrazil bainn V. catenata rozrazil poben Mechorosty Dm Bryum argenteum prutnk stbit Dg Dm Riccia cavernosa trhutka

Vegetation of annual halophilous grasses
Natura 2000. Smaragd. 15.14 Central Eurasian crypsoid communities CORINE. Pal. Hab. 15.14 Central Eurasian crypsoid communities EUNIS. B4.3/P-15.14 Central Eurasian solonchak grasslands dominated by Crypsis Fytocenologie. Svaz Cypero-Spergularion salinae Slavni 1948: Crypsietum aculeatae Wenzl 1934, Crypsietum schoenoidis (So 1933) T opa 1939 Fyziotyp. MT Hygrofiln a mezofiln louky a pastviny, slaniska
Struktura a druhov sloen. Maloplon,

sukcesn nestl, oteven porosty s dominanc slanomilnch jednoletch trav Crypsis aculeata a Heleochloa schoenoides, zpravidla doprovzench jednoletmi a vytrvalmi slanomilnmi kuikami (Spergularia maritima a S. salina), vytrvalou trvou zblochancem oddlenm (Puccinellia distans) a fakultativnmi halofyty z eledi Chenopodiaceae (Atriplex prostrata subsp. latifolia a Chenopodium glaucum).
Ekologie. Obnaen dna rybnk s mrn slanou vodou, vyschav slan jezrka, n nplavy a mechanicky naruovan pdy v komplexech slanch luk, peplaven na jae vodou a v prbhu lta vyschajc. Pdy jsou zpravidla bohat ivinami. Pi snen hladiny podzemn vody a pi zarstn obnaench ploch vytrvalmi bylinami a trvami tato vegetace snadno ustupuje. K vskytu na nplavech pispv vodn ptactvo, kter roziuje diaspory rostlin a obohacuje pdy duskem.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
Vegetace obnaench den teplch oblast je svm vskytem vzna hlavn na nejjinj Moravu, pedevm na soustavu Lednickch rybnk a oblast soutoku Moravy a Dyje. Obnaen beh Mlnskho rybnka na Beclavsku.
12 13 14 15 16 17 18 19
Rozen vegetace jednoletch slanomilnch trav.
43
Rozen. Velmi vzcn na jin Morav v okol

Mikulova a Beclavi, napklad na slaniscch u rybnka Nesytu a u obce Novosedly a v oblasti soutoku Moravy a Dyje. Jednotliv vskyty maj pechodn charakter.
Ohroen. Sukcese, odvodnn. Management. Mechanick naruovn, letnn

rybnk.
Literatura. Vicherek 1973, Holub & Grulich Poznmka k mapovn. V minulosti se na jin
Morav vyskytovaly tak porosty se sukulentnmi jednoletmi halofyty Salicornia prostrata a Suaeda prostrata, posledn z nich vak zanikly v 70. a 80. letech 20. stolet. Rovn vegetace jednoletch slanomilnch trav znan ustoupila a na nkterch jejch dvjch lokalitch, zejmna na obnaench dnech rybnk, se v souasnosti vyskytuj spe porosty odpovdajc podjednotce M2.3 Vegetace obnaench den teplch oblast. Jako vegetace jednoletch slanomilnch trav se mapuj pouze porosty s vraznm zastoupenm alespo jednoho z uvedench diagnostickch druh a naopak zeteln ni pokryvnost nebo absenc druh podjednotky M2.3. Mapuj se i porosty s pevahou nitrofilnch bylin (nap. Atriplex prostrata subsp. latifolia, Chenopodium glaucum, C. rubrum a Xanthium strumarium s. lat.), ale s vskytem ohroench druh Crypsis aculeata a Heleochloa schoenoides. 1999a, b.
Druhov kombinace
Aster tripolium subsp. pannonicus hvzdnice slanist panonsk Atriplex prostrata subsp. latifolia lebeda hrlovit irokolist Chenopodium glaucum merlk siv C. rubrum merlk erven Crypsis aculeata skrytnka bodlinat Cyperus fuscus chor hnd Heleochloa schoenoides bahenka inovit Plantago uliginosa jitrocel chudokvt Puccinellia distans zblochanec oddlen Spergularia maritima kuinka obrouben S. salina kuinka soln
Dm Dg Dm Dg Dm
Dg Dg
Bahenka inovit (Heleochloa schoenoides) na naruovanch pdch slaniska u Nesytu na Beclavsku.
44
M3 Vegetace vytrvalch obojivelnch bylin
M3 Vegetace vytrvalch obojivelnch bylin

Vegetation of perennial amphibious herbs Kateina umberov
Natura 2000. 3130 Oligotrophic to mesotrophic standing waters of plains to subalpine levels of the Continental and Alpine Region and mountain areas of other regions, with vegetation belonging to Littorelletea uniflorae and/or to Iso e to-Nanojuncetea (viz tak V6, M2.1, M2.2 a M2.3) Smaragd. 22.31 Euro-Siberian perennial amphibious communities (viz tak V6) CORINE. 22.3111 Shoreweed lawns, 22.312 Spike-rush shallow-water swards, 22.313 Acid pool fringe shallow-water swards Pal. Hab. 22.3111 Shoreweed lawns, 22.312 Spike-rush shallow-water swards, 22.3134 Juncus bulbosus communities EUNIS. C3.5/P-22.31 Euro-Siberian perennial amphibious communities Fytocenologie. Svaz Littorellion uniflorae Koch 1926: Littorello-Eleocharitetum acicularis Malcuit ex Klika 1935, Eleocharis acicularis spol., Ranunculo flammulae-Juncetum bulbosi Oberdorfer 1957, Ranunculo flammulae-Juncetum articulati Jirsek 1998 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
je psit, trkovit nebo jlovit, nkdy mrn zraelinl, vody jsou oligotrofn a mezotrofn, u porost s Eleocharis acicularis asto a eutrofn. Charakteristick druhy tto vegetace kvetou a plod nad vodn hladinou a pro jejich generativn rozmnoovn je nutn vrazn pokles vky vodnho sloupce bhem vegetan sezony. Na etnch lokalitch se ponoen porosty tchto druh udruj pouze vegetativn. Vjimkou je abnek vzplvav (Luronium natans), kter vytv dlouh lodyhy se submerznmi i vzplvavmi listy a kvty vynoenmi nad hladinu. pln vyschnut substrtu m na vegetaci nepzniv vliv a me vst a k odumen porost.
Struktura a druhov sloen. Nzk, pevn jednovrstevn porosty vytrvalch obojivelnch bylin. Jde o druhov chudou vegetaci, v n obvykle dominuj bahnika jehlovit (Eleocharis acicularis), stina cibulkat (Juncus bulbosus), vzcn pobenice jednokvt (Littorella uniflora), movka kulkonosn (Pilularia globulifera) nebo abnek vzplvav (Luronium natans). Spektrum prvodnch druh je zvisl na dlce zplavy a suchozemsk fze. V porostech s astj a del suchozemskou fz se mohou objevit jednoletky (nap. Eleocharis ovata a Gnaphalium uliginosum), v dlouhodobji zaplaven vegetaci naopak vytrval bainn byliny (nap. Alisma plantago-aquatica a Sagittaria sagittifolia) a vodn makrofyta (nap. Myriophyllum spp. a Potamogeton spp.). Ve vech typech tto vegetace se vyskytuj druhy rod Batrachium, Callitriche a Elatine, kter, podobn jako dominantn druhy, vytvej suchozemsk i ponoen formy. Ekologie. Mlk poben zny rybnk, mrtv n ramena, jezrka v lomech a pskovnch, ale i periodicky zaplavovan a vlhk substrt na pobe stojatch vod a dnech pskoven. Ve vodnch ndrch se tato vegetace vyskytuje podle prhlednosti vody v hloubkch do 1 m, vzcn i hloubji. Substrt dna
Rozen. Roztrouen od nin do pahorkatin, vzcnji a do hor. Vskyt je soustedn do Tebosk pnve, na Jindichohradecko, eskomoravskou vrchovinu a Dokesko. Vegetace s Luronium natans je znma jen z Mlnskho rybnka a z porn ndre u obce Maxiky na Dnsku.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen vegetace vytrvalch obojivelnch bylin.
Poznmka k mapovn. Pi mapovn se zaznamenvaj jen porosty s vraznou pevahou druh uvedench v pehledu jako dominanty a s nzkm kvantitativnm zastoupenm ostatnch druh. Porosty s pevahou Callitriche palustris, v nich chybj ostatn diagnostick druhy tto jednotky, se mapuj v rmci podjednotky V2 Makrofytn vegetace mlkch stojatch vod. Biotopy s pevahou Callitriche palustris, kde se navc vyskytuj druhy rodu Elatine nebo Peplis portula, se zahrnuj do podjednotky M2.1 Vegetace
45
letnnch rybnk. Do tto jednotky se nezahrnuj porosty s Ranunculus flammula na lesnch cestch a okrajch pkop.
Ohroen. Vpnn a hnojen rybnk, eutrofizace

pirozench vod, nien mrtvch ramen. Vyhrnovn rybnk nebo hromadn rekreace spojen s koupnm psob negativn na pobenici jednokvtou (Littorella uniflora), naopak podporuje en bahniky jehlovit (Eleocharis acicularis) a stiny cibulkat (Juncus bulbosus).
Management. Extenzivn hospodaen na rybncch, zchrann kultivace kriticky ohroench druh Littorella uniflora a Luronium natans.
Literatura. Ambro 1939, Suda et al. 2000. Druhov kombinace

Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Callitriche palustris hvzdo jarn Elatine hexandra por estimun E. hydropiper por peprn E. triandra por trojmun Eleocharis acicularis bahnika jehlovit Juncus bulbosus stina cibulkat Littorella uniflora pobenice jednokvt Luronium natans abnek vzplvav Peplis portula kalunk ruchov Pilularia globulifera movka kulkonosn Ranunculus flammula pryskynk plamnek
Dm Dm Dm Dm Dm Dm
Mozaika porost stiny cibulkat (Juncus bulbosus) a pobenice jednokvt (Littorella uniflora) na obnaenm pobe rybnka Osika u Nov Bystice na Jindichohradecku.
M4 trkov n nplavy
River gravel banks Martin Ko a Ji Sdlo
Struktura a druhov sloen. trkov nplavy vznikaj na bezch ek v nch zkrutech (jesepy), behovch lavicch nebo tvo ostrvky (vspy) v nch korytech. V zvislosti na sle proudu a jeho univ schopnosti jsou budovny sedimenty rzn zrnitosti kameny, trkem, pskem i jemnozem. Mlad nplavy jsou asto bez vegetace, star porstaj dkou, druhov chudou vegetac, v n se krom druh snejcch naruovn proudc vodou (Calamagrostis pseudophragmites, Myricaria germanica, Phalaris arundinacea aj.) vyskytuj mezofiln
rostliny z okolnch porost a nkter rychle klc jednoletky. Mechov patro chyb.
Ekologie. trkov nplavy jsou znan pohybliv, pi vtch povodnch bvaj asto pozmnny nebo odplaveny a ukldaj se jinde. Vegetace je ovlivovna hlavn mechanickmi inky proudc vody a pemsovnm sedimentovanho materilu. Substrt nplav se vyznauje nedostatkem ivin a vlhkosti v hornch vrstvch, odkud jsou jemn stice vymvny. V nch secch s astjmi
46
M4.1 trkov nplavy bez vegetace
povodnmi se proto na trkovch nplavech vyvj jen nezapojen vegetace.
Rozen. Pedevm horn a stedn toky ek.

Pravideln se obnovujc nplavy se vyskytuj pravdpodobn jen na zbytcch nkterch divocch ek v Podbeskyd. Pi vtch povodnch vak mohou trkov nplavy vzniknout kdekoliv.
M4.1 trkov nplavy bez vegetace

Unvegetated river gravel banks
Natura 2000. Smaragd. 24.2 River gravel banks (viz tak M4.2, M4.3 a K2.2) CORINE. 24.21 Unvegetated river gravel banks Pal. Hab. 24.21 Unvegetated river gravel banks EUNIS. C2.6 Beds of rivers and streams, C2.7 Riverine islets
prtokem a kombinac hloubkov eroze s vtvenm toku, tedy hlavn na horsk a podhorsk eky. Nplavy se vytvej v mstech, kde se zmenuje spd toku a roziuje dol. trkov ostrvky a lavice pmo v toku, stejn jako pben jesepy, jsou siln pohybliv; pi kad velk vod, zejmna bhem jarnho tn nebo pi vtch neperiodickch zplavch po letnch boukch, star zanikaj a jinde naopak vznikaj nov. Na nkterch ekch, zejmna na Bev, nplavy vznikaj sice pravideln, ale s mnohaletou periodou odpovdajc frekvenci velkch povodn. Vzcnji se nplavy vytvej i na ekch meandrujcch, kde zpravidla postupn pirstaj na vspch nplavovho behu meandr. Sukcesi na nplavech patrn omezuje vymvn jemnozem a pehvn povrchu. Pesto se na nich u v prvnm i druhm roce, nejsou-li znovu naruovny velkou vodou, uchycuj prvn jednotliv rostliny, zejmna rychle rostouc jednoletky (nap. Gnaphalium uliginosum a Persicaria lapathifolia) a vytrval trvy odoln vi inkm povodn (nap. Calamagrostis pseudophragmites a Phalaris arundinacea).
Rozen. Horn toky Jizery a Otavy, Berounka, Vltava na eskokrumlovsku, horn Morava, Ostravice, Beva, Morvka, Slav, Lomn a Odra u Polanky. V Beskydech a Podbeskyd jsou trkov nplavy hojnj, pravdpodobn se vyskytuj i na dalch ekch.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
trkov nplavy se pravideln obnovuj v irokch nivch podhorskch tok, kde me ve trkovch sedimentech dochzet k pekldn koryta. eka Morvka u Dobr na Frdecko-Mstecku.
65
70
49
Ekologie. Nplavy v kontaktu s nm tokem,

zejmna ostrvky v korytech a vzcnji i postupujc vspy meandr, dosud nekolonizovan vegetac, s pevahou trkovho materilu. Zastoupeny jsou sedimenty rzn zrnitosti, od kamen pes psek a po hlinit stice. Substrt bv v hloubce mokr a ivinami bohat, ale jeho povrch zpravidla kryje such a neivn trk, z nho byla jemnozem vymyta proudem pi vych stavech vody nebo detm po obnaen nplavu. Tvorba nplav je vzna pevn na rychle proudc toky se siln kolsavm
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen trkovch nplav bez vegetace.
Poznmka k mapovn. V rmci tto podjednotky se mapuj i trkov n nplavy porostl nzkou vegetac s malou pokryvnost. Pokud na trkovch nplavech s vym podlem jlovit sloky pevauj jednolet nitrofiln rostliny, jsou tyto nplavy azeny do jednotky M6 Bahnit n nplavy, ppadn se mapuj jako pechod obou jednotek. Nemapuj se nplavy mimo n koryto vznikl po velkch po-
47
vodnch, kter okamit zarstaj mezofiln vegetac nebo jsou vyteny.
Ohroen. Regulace a rekultivace vodnch tok

zpsobujc zmny v sedimentanm reimu, protipovodov opaten spojen s pravou beh a koryt tok, tba trku.
doprovzen vtrouenmi kei vrb (Salix daphnoides, S. elaeagnos, S. fragilis a S. purpurea). Sloen bylinnho patra nen vzhledem k poten fzi sukcese tchto porost stabilizovan. Uplatuj se v nm pedevm mezofiln druhy z okoln vegetace a nkter jednoletky schopn rychle kolonizovat nov vznikl nplavy.
Management. dn. Literatura.
Ekologie. Mlad, oligotrofn trkov nplavy

tok v submontnnm a montnnm stupni. Pirozen se idovink vyskytuje v mstech, kde dochz k vtven koryta do ramen, k jejich astmu pekldn a pevrstvovn vsep (tzv. divoen toku). Porst hlavn vlhk, psit okraje nplav, poloen nzko nad vodn hladinou. V obdobch, kdy toky dosahuj tzv. obnovnch prtok, dochz k destrukci vegetace peplavovnm a pemsovnm trkovho materilu. To vak idovinku spe vyhovuje, nebo dochz k fragmentaci rostlin a jejich pirozenmu vegetativnmu mnoen a en. idovink je druh svtlomiln a pi zstinu ustupuje.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
M4.2 trkov nplavy s idovinkem nmeckm (Myricaria germanica)

River gravel banks with Myricaria germanica
Natura 2000. 3230 Alpine rivers and their ligneous vegetation with Myricaria germanica Smaragd. 24.2 River gravel banks (viz tak M4.1, M4.3 a K2.2), 44.1 Riparian willow formations (viz tak K2.1, K2.2 a L2.4) CORINE. 24.223 Willow-tamarisk brush, 44.111 Willowtamarisk brush Pal. Hab. 24.223 Montane river gravel low brush, 44.111 Pre-Alpine willow-tamarisk brush EUNIS. C3.5/P-24.22 Sparsely vegetated river gravel banks Fytocenologie. Svaz Salicion incanae Aichinger 1933: Myricarietum germanicae (Rbel 1912) Jenk 1955 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen trkovch nplav s idovinkem nmeckm (Myricaria germanica). V map nejsou zaznamenny sekundrn vskyty idovinku.
Rozen. Porosty idovinku nmeckho se vzcn vyskytuj na nplavech podbeskydskch tok Morvky (u Dobr), Kopytn a Lomn (mezi Horn a Doln Lomnou). Dky anemochorii tento druh spn osdluje i lokality sekundrnho charakteru, nap. dln vsypky na Karvinsku nebo zvodnl trky jedn z et lomu na Kotoui u tramberka.
Na pravideln se obnovujc trkov nplavy podbeskydskch ek je vzn vzcn vskyt idovinku nmeckho (Myricaria germanica).
Struktura a druhov sloen. idovink nmeck (Myricaria germanica) vytv rzn zapojen porosty dosahujc vky kolem 2 m, asto
Poznmka k mapovn. Protoe idovink nmeck na naem zem jen zdka tvo plon mapovateln porosty, zaznamenvaj se i vskyty jednotlivch rostlin na trkovch nch nplavech. Sekundrn vskyty v lomech a na vsypkch se nemapuj.
48
M4.3 trkov nplavy s ttinou poben (Calamagrostis pseudophragmites)
Ohroen. Regulace vodnch tok vedouc

ke zmnm v sedimentanm reimu a neobnovovn trkovch nplav, protipovodov opaten spojen s pravou beh a koryt tok, pravy koryt po povodnch, tba nch trk, rekrean aktivity, eutrofizace.
Management. Revitalizace vodnch tok vedouc k obnoven jejich dynamiky, individuln druhov ochrana posilovnm populac idovinku nmeckho. Literatura. Velika 1989. Druhov kombinace
Dg Calamagrostis pseudophragmites ttina poben Carduus acanthoides bodlk obecn Epilobium angustifolium vrbka zkolist Erigeron acris s. lat. turan ostr Microrrhinum minus hledek men Myricaria germanica idovink nmeck Ranunculus repens pryskynk plaziv Salix daphnoides vrba lkovcov S. elaeagnos vrba ed S. purpurea vrba nachov Tussilago farfara podbl lkask
Dg Dm Dg Dg Dg
M4.3 trkov nplavy s ttinou poben (Calamagrostis pseudophragmites)

River gravel banks with Calamagrostis pseudophragmites
Natura 2000. 3220 Alpine rivers and the herbaceous vegetation along their banks Smaragd. 24.2 River gravel banks (viz tak M4.1, M4.2 a K2.2) CORINE. 24.222 Alpine gravel bed community Pal. Hab. 24.22221 Carpatho-Alpine small-reed river gravel communities EUNIS. C3.5/P-24.22 Sparsely vegetated river gravel banks Fytocenologie. Svaz Phalaridion arundinaceae Kopeck 1961 (viz tak M1.4): Calamagrostietum pseudophragmitis Kopeck 1968 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Ttina poben (Calamagrostis pseudophragmites) porst mlad trkov nplavy podl tok v podhorskch oblastech. Bl Ostravice u obce Bl v Moravskoslezskch Beskydech.
vky a 150 cm. V bylinnm pate se mohou s vt pokryvnost uplatovat i devtsily (Petasites hybridus a P. kablikianus), v nich polohch bv zastoupena jako dominanta tak chrastice rkosovit (Phalaris arundinacea). V dkm a nepravideln vyvinutm keovm pate je nejastjm druhem vrba nachov (Salix purpurea).
Ekologie. Mlad trkopskov lavice na bezch

ek a ostrvky v korytech tok v montnnm a submontnnm stupni na mstech s vhodnmi podmnkami pro sedimentaci unenho materilu, pedevm pi vtoku ek z zkch dol s velkm spdem do otevenj krajiny. Typicky vyvinut porosty se obvykle nachzej na vlhkch psitch okrajch nplav poloench nzko nad vodn hladinou. Pi pravidelnch jarnch zplavch dochz asto
Struktura a druhov sloen. Zapojen,

druhov chud porosty s dominantn ttinou poben (Calamagrostis pseudophragmites), dosahujc
49
40 50
45
50
55
60
65
70
75 51
Management. dn. Literatura. Kopeck 1968, 1969a, 1989.
55
60
50
Druhov kombinace
Keov patro Salix purpurea vrba nachov
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen trkovch nplav s ttinou poben (Calamagrostis pseudophragmites).
k destrukci porost peplavovnm a pemsovnm trku. Porosty ustupuj pi vraznjm zastnn.
Rozen. Horn tok Labe, Orlice, Morvky

a Ostravice, v Moravskoslezskch Beskydech a v Podbeskyd pravdpodobn i na dalch ekch.
Ohroen. Regulace vodnch tok vedouc ke zmnm v sedimentanm reimu, protipovodov opaten spojen s pravou beh a koryt tok, pravy koryt po povodnch, eutrofizace.
Bylinn patro Agrostis gigantea psineek velik Dg Dm Calamagrostis pseudophragmites ttina poben Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupat Epilobium roseum vrbovka rov Mentha aquatica mta vodn M. longifolia mta dlouholist Petasites hybridus devtsil lkask P. kablikianus devtsil Kablkov Dm Phalaris arundinacea chrastice rkosovit Poa palustris lipnice bahenn P. trivialis lipnice obecn Ranunculus repens pryskynk plaziv
M5 Devtsilov lemy horskch potok

Petasites fringes of montane brooks Martin Ko
Natura 2000. 6430 Hydrophilous tall herb fringe communities of plains and of the montane to alpine levels (viz tak M7, A4.1, A4.2, A4.3, T1.6 a T1.8) Smaragd. CORINE. 37.714 Butterbur riverine communities Pal. Hab. 37.714 Butterbur riverine communities, 37.81442 Carpathian glabrous butterbur communities EUNIS. E2.6/P-37.71 Watercourse veils, E4.5/P-37.81 Alpic tall herb communities Fytocenologie. Svaz Petasition officinalis Sillinger 1933 (viz tak R1.4): Petasitetum hybridi Oberdorfer 1949, Petasitetum officinali-glabrati Sillinger 1933 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
hybridus) nebo vzcnji devtsil Kablkov (P. kablikianus). Spolu s nimi se vyskytuj irokolist nitrofiln byliny (nap. Aegopodium podagraria, Chaerophyllum hirsutum, Filipendula ulmaria subsp. ulmaria, Heracleum sphondylium a Urtica dioica) a trvy (nap. Dactylis glomerata, Elymus caninus a Poa trivialis). Mechov patro je vyvinuto slab.
Ekologie. Nivy malch vodnch tok na dnech

dol v submontnnm a montnnm stupni, v nadmoskch vkch nejastji mezi 450800 m. Pdy maj vysoko poloenou hladinou podzemn vody, jsou stabiln vlhk, ale zrove dobe provzdunn. Bhem jarnch pvalovch vod mohou bt krtkodob peplavovny. Jsou lehk, humzn, bohat duskem i dalmi ivinami a zpravidla 4070 cm hlubok. V hornch vrstvch maj vt podl psku,
Struktura a druhov sloen. Pirozen lemov porosty podl malch vodnch tok, tvoen statnmi vceletmi bylinami dorstajcmi vky okolo 11,5 m. Porosty jsou zpravidla zcela zapojen. Dominantu tvo devtsil lkask (Petasites
50
M5 Devtsilov lemy horskch potok
zatmco ve spodn sti navazuj na naplaven trkov sedimenty. Pirozen porosty se obvykle nachzej v zstinu sousednch lesnch porost.
Rozen. Submontnn a ni montnn stupe pohraninch hor: umava, Luick hory, Krkonoe, Podkrkono, Broumovsko, Orlick hory, Hrub Jesenk, poho moravskch Karpat. Pravdpodobn i jinde, rozen je nedokonale znm.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen devtsilovch lem horskch potok.
Variabilita. V Moravskoslezskch Beskydech je

vedle devtsilu lkaskho (Petasites hybridus) dominantou astji tak devtsil Kablkov (P. kablikianus) a vyskytuj se nkter karpatsk druhy, nap. Aconitum firmum subsp. moravicum a Orobanche flava. Ve vych polohch mohou bt porosty s Petasites hybridus obohaceny o druhy subalpnskch vysokobylinnch niv, nap. Doronicum austriacum a Ranunculus platanifolius. Porosty vysokobylinnch niv s Cicerbita alpina a Petasites albus (podjednotka A4.2 Subalpnsk vysokobylinn nivy) se od devtsilovch lem li absenc nitrofilnch druh a ptomnost druh typickch pro vysokobylinn nivy (Aconitum callibotryon, Adenostyles alliariae, Athyrium distentifolium, Cicerbita alpina aj.) nebo nkterch druh buin (nap. Athyrium filix-femina, Galeobdolon montanum a Prenanthes purpurea).
Porost devtsilu lkaskho (Petasites hybridus) lemujc horsk potok u Halenkova ve Vsetnskch vrch.
Poa annua a Taraxacum sect. Ruderalia. Oputn vlhk louky s dominanc devtsilu lkaskho (Petasites hybridus) se ad do podjednotky T1.6 Vlhk tuebnkov lada.
Ohroen. Ruderalizace, en invaznch druh rostlin (nap. Impatiens glandulifera a Reynoutria spp.), regulace vodnch tok, odlesovn, eutrofizace v dsledku zneiovn vodnch tok a intenzifikace zemdlstv. Management. dn. Literatura. Kopeck 1969b, Kopeck & Hejn
1971.
Poznmka k mapovn. Antropogenn lemov vegetace s devtsily podl dolnch a lesnch komunikac a ruderalizovan porosty na regulovanch a jinak naruench bezch tok se zahrnuj do jednotky X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla. Od pirozench a polopirozench devtsilovch lem se tato vegetace odliuje ptomnost ruderlnch druh, nap. Arctium tomentosum, Chelidonium majus, Elytrigia repens, Lamium album, Plantago major,
Druhov kombinace
Dg Aconitum variegatum omj pestr Aegopodium podagraria brlice koz noha
51
Dg
Dg
Dg
Angelica sylvestris dhel lesn Carduus personata bodlk lopuchovit Chaerophyllum aromaticum krabilice zpan C. hirsutum krabilice chlupat Dactylis glomerata srha lalonat Elymus caninus provnk ps Filipendula ulmaria subsp. ulmaria tuebnk jilmov prav Geranium sylvaticum kakost lesn Heracleum sphondylium bolevnk obecn Orobanche flava zraza devtsilov
Dg Dm Dg Dm
Petasites albus devtsil bl P. hybridus devtsil lkask P. kablikianus devtsil Kablkov Phalaris arundinacea chrastice rkosovit Poa trivialis lipnice obecn Primula elatior prvosenka vy Salvia glutinosa alvj lepkav Stellaria nemorum ptainec hajn Symphytum officinale kostival lkask Valeriana excelsa kozlk vbkat
M6 Bahnit n nplavy
Muddy river banks Kateina umberov
Natura 2000. 3270 Muddy river banks with Chenopodion rubri p. p. and Bidention p. p. vegetation Smaragd. CORINE. 24.52 Euro-Siberian annual river mud communities Pal. Hab. 24.52 Euro-Siberian annual river mud communities EUNIS. C3.5/P-24.52 Euro-Siberian annual river mud communities Fytocenologie. Svaz Bidention tripartitae Nordhagen 1940: Rumicetum maritimi Sissingh in Westhoff et al. 1946, Bidentetum tripartitae Koch 1926, Bidentetum cernuae Slavni1947, Polygono brittingeri-Chenopodietum rubri Lohmeyer 1950. Svaz Chenopodion rubri Txen in Poli et J. Txen 1960 corr. Kopeck 1969: Chenopodietum glauco-rubri Lohmeyer in Oberdorfer 1957, Chenopodietum ficifolii Hejn in Hejn et al. 1979 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
umbellatus, Oenanthe aquatica, Rorippa amphibia aj.). Na bahnitch nplavech s pms trku na dolnm Labi se pravideln vyskytuje Allium schoenoprasum subsp. schoenoprasum a velmi vzcn i Corrigiola litoralis, kter je vzna pouze na tento biotop. V nezapojench porostech na nch nplavech asto rostou i drobn jednoletky, nap. Cyperus fuscus, Juncus bufonius a Limosella aquatica, nkdy i Lindernia procumbens. Mlad bahnit nplavy jsou vhodnm prostedm pro klen vtiny druh poben vegetace vetn vrb (Salix spp.) a topol (Populus spp.). Na vysokch, trvale obnaench nch nplavech probh velmi rychle sukcese.
Ekologie. Nplavy na dolnch, vzcnji i stednch Struktura a druhov sloen. Pionrsk

porosty jednoletch bylin s pevahou rod Bidens, Chenopodium a Persicaria. Dominanty porostu dorstaj za vhodnch podmnek vky a 1,5 m a pokryvnost me bt od nkolika mlo do 100 %, v zvislosti na st nplavu a ivnosti substrtu. Porosty s ni pokryvnost bvaj asto druhov velmi bohat. Vyskytuje se v nich mnoho dalch jednoletch ruderlnch druh (nap. Amaranthus retroflexus a Echinochloa crus-galli) a dokonce i kulturnch plodin (nap. Helianthus annuus a Solanum lycopersicum), dle druhy lesn, lun, druhy rkosin (nap. Phalaris arundinacea a Phragmites australis), vysok ostice (nap. Carex buekii a C. riparia) a obojiveln rostliny mlkch lagun (Alisma plantago-aquatica, Butomus tocch ek, tvoen pevn jemnozrnnmi sedimenty nebo sedimenty smenho charakteru, kdy spodn st nplavu je budovna trky nebo psky a jejich povrch je pekryt vrstvou bahna, ppadn me bt naopak bahnit vrstva pekryta vrstvou trku. Nplavy se vyskytuj uvnit aktivn sti toku i v mrtvch ramenech. Vznik i znik nplav je podmnn erozn-akumulan innost ek, kter se nejvce projevuje na neregulovanch tocch. K akumulaci materilu unenho vodou dochz v mstech, kde je sla vodnho proudu oslabena, nejastji ve vnitn sti meandr ve smru po proudnici. Pirozen kolsn prtoku vody bhem roku umouje periodick zaplavovn a obnaovn nplav, co se zsadnm zpsobem projevuje v dy-
52
M6 Bahnit n nplavy
namice vegetace. Pro rozvoj vegetace jednoletch bylin na nplavech je nejvhodnj obdob prtokovho minima piblin od konce srpna.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen bahnitch nch nplav.
Rozen. Neregulovan, ppadn jen mrn regulovan n seky Berounky na Kivokltsku, Lunice na Tebosku, Blanice, Otavy, Chrudimky, Labe, dolnho toku Jihlavy a Dyje, Moravy, Bevy i jinde. Variabilita. Vegetace bahnitch nplav je znan promnliv v zvislosti na fyziklnch a chemickch vlastnostech substrtu i na fle danho zem. Nahodilost vskytu nplav a nestejnorodost floristickho sloen jejich vegetace i v jedn geografick oblasti vak nedovoluje variabilitu systematicky hodnotit. Poznmka k mapovn. Do mapovn se zahrnuj pirozen sti vodnch tok s vskytem meandr a mrtvch ramen s bahnitmi a psitmi nplavy v rznm stadiu sukcese, ppadn se trkovmi nplavy, pokud obsahuj podl jlovit sloky a vyskytuje-li se na nich vegetace jednoletch nitrofilnch bylin. Mlad nplavy s pevahou nzkch jednoletch obojivelnch druh se zahrnuj do podjednotky M2.1 Vegetace letnnch rybnk. Vegetace zcela zmnn vlivem invaznch neofyt (zejmna Acer negundo, Impatiens glandulifera, Reynoutria japonica, R. sachalinensis, Rudbeckia laciniata, Solidago canadensis a S. gigantea) a druhov chud ruderln porosty s pevahou druh rod Amaranthus a Atriplex nebo dvouzubce ernoplodho (Bidens frondosa) se mapuj jako jednotka X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla. Pouze porosty s vskytem drobnokvtu pobenho (Corrigiola litoralis) se mapuj ve vech ppadech. Vegetace obdobnho charakteru
Mlad bahnit nplav eky Jihlavy u Moravskch Brnic s pevahou nzkch jednoletch druh. V pozdjch sukcesnch stadich tyto nplavy zarstaj chrastic rkosovitou (Phalaris arundinacea).
na rybncch, kterou nelze zahrnout do podjednotky M2.1 Vegetace letnnch rybnk, se zaznamenv jako X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla.
Ohroen. Napimovn a prohlubovn tok, zpevovn beh, stavba jez a pehrad, en invaznch druh rostlin, zneitn vod, rekrean rybolov a koupn. Management. Asanace invaznch druh rostlin. Literatura. Hejn et al. 1979, Kopeck & Hejn
1992.
53
Druhov kombinace
Alisma plantago-aquatica abnk jitrocelov Allium schoenoprasum subsp. schoenoprasum paitka poben prav Alopecurus aequalis psrka plav Bidens cernua dvouzubec nic B. frondosa dvouzubec ernoplod B. tripartita dvouzubec trojdln Chenopodium ficifolium merlk fkolist C. glaucum merlk siv C. polyspermum merlk mnohosemenn C. rubrum merlk erven Corrigiola litoralis drobnokvt poben Cyperus fuscus chor hnd Echinochloa crus-galli jeatka ku noha Gnaphalium uliginosum prot molov Juncus bufonius stina ab
Dg Dg Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dg
Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dg Dg Dg Dg
Dg Dm
Leersia oryzoides tajnika rovit Limosella aquatica blatnka vodn Myosoton aquaticum kehk vodn Persicaria hydropiper rdesno peprnk P. lapathifolia subsp. brittingeri rdesno blenk skvrnit P. lapathifolia subsp. lapathifolia rdesno blenk prav P. mitis rdesno dkokvt Plantago uliginosa jitrocel chudokvt Potentilla supina mochna polhav Ranunculus sceleratus pryskynk lt Veronica anagallis-aquatica rozrazil drchnikovit V. anagalloides rozrazil bainn V. beccabunga rozrazil poton V. catenata rozrazil poben Xanthium strumarium s. lat. epe durkoman
M7 Bylinn lemy ninnch ek

Herbaceous fringes of lowland rivers Kateina umberov
Natura 2000. 6430 Hydrophilous tall herb fringe communities of plains and of the montane to alpine levels (viz tak M5, A4.1, A4.2, A4.3, T1.6 a T1.8) Smaragd. CORINE. 37.71 Watercourse veils Pal. Hab. 37.71 Watercourse veils EUNIS. E2.6/P-37.71 Watercourse veils Fytocenologie. Svaz Senecionion fluviatilis Txen ex auct.: Fallopio-Cucubaletum bacciferi Passarge (1965) 1976, Aristolochio-Cucubaletum bacciferi (Kopeck 1965) Passarge 1976, Cuscuto europaeae-Convolvuletum sepium Txen (1947) 1950, Convolvulo-Epilobietum hirsuti Hilbig, Heinrich et Niemann 1972 Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Struktura a druhov sloen. Vysok vegetace tvoen statnmi bylinami, nap. Althaea officinalis, Aristolochia clematitis, Carduus crispus, Chaerophyllum bulbosum, Senecio sarracenicus a Urtica dioica. Naopak traviny, nejastji zastoupen chrastic rkosovitou (Phalaris arundinacea), obvykle nedosahuj vy pokryvnosti. Charakteristickou sloku tto vegetace pedstavuj bylinn liny, zvlt Calystegia sepium, Cucubalus baccifer, Cuscuta europaea, Fallopia dumetorum a Humulus lupulus, vzcn t Cuscuta lupuliformis. Vlivem vysok pokryvnosti vyho bylinnho patra a lin bv ni bylinn patro vyvinuto jen fragmentrn nebo zcela chyb.
Ekologie. Nitrofiln vysokobylinn vegetace osdlujc zaplavovan nivy potok a ek, nejastji v blzkm okol toku, mrtvch ramen, tn a na bezch pkop a kanl. Navazuje na poben vrbov koviny se Salix triandra a S. viminalis nebo na rkosiny. V pirozench podmnkch jde o vegetaci zkch lem, kter se vlivem odlesovn nch niv, zanedbanho kosen luk a jinch faktor v posledn dob . Druhotn porosty jsou ale zpravidla znan ruderalizovan. Pdy jsou hlinitopsit a psit nebo
Bylinn vegetace lemujc kanl v lunm lese podl Dyje u Lednice.
54
M7 Bylinn lemy ninnch ek
40 50
45
50
55
60
65
70
75 51
Dm Dm Dm
55
60
50
Dg Dg
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen bylinnch lem ninnch ek.
trkopsit, vzcnji jlovit, nkdy mrn zasolen, vdy ale s vysokm obsahem dusku.
Dg Dm Dg
Epilobium hirsutum vrbovka chlupat Fallopia dumetorum opletka kovitn Galega officinalis jestabina lkask Galium aparine svzel ptula G. rivale svzel poton Humulus lupulus chmel otiv Myosoton aquaticum kehk vodn Phalaris arundinacea chrastice rkosovit Poa palustris lipnice bahenn P. trivialis lipnice obecn Rubus caesius ostruink jeink Senecio sarracenicus starek pon Solanum dulcamara lilek potmchu
Rozen. Roztrouen podl vtch ek po celm zem R. Hojnj vskyt je udvn nap. z Polab, dolnho Poorli, z Ohe, Berounky a z Dolnomoravskho i Dyjsko-svrateckho valu. Poznmka k mapovn. Nemapuj se porosty
siln zasaen invaz neofyt (Echinocystis lobata, Helianthus tuberosus, Impatiens glandulifera, Reynoutria bohemica, R. japonica, R. sachalinensis aj.) nebo ruderalizovan porosty s pevahou Galium aparine nebo Urtica dioica, ppadn s vraznm zastoupenm Artemisia vulgaris, Chenopodium spp. a Conium maculatum.
Ohroen. Regulace vodnch tok, nadmrn eutrofizace, en invaznch neofyt. Management. Revitalizace nch systm, omezovn invaznch druh rostlin. Literatura. Kopeck 1969b, 1985. Druhov kombinace
Dg Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dg Aegopodium podagraria brlice koz noha Althaea officinalis proskurnk lkask Aristolochia clematitis podraec kovitn Calystegia sepium opletnk plotn Carduus crispus bodlk kadeav Chaerophyllum bulbosum krabilice hlznat Cucubalus baccifer nadmutice bobulnat Cuscuta europaea kokotice evropsk C. lupuliformis kokotice chmelov Dipsacus fullonum ttka plan D. laciniatus ttka lalonat
V bylinnch lemech ninnch ek se asto vyskytuje lina opletnk plotn (Calystegia sepium) a plaziv ostruink jeink (Rubus caesius). Niva Svratky u Pouzdan.
55
R Pramenit a raelinit
R1 Pramenit
Springs Michal Hjek
Struktura a druhov sloen. Pramenit

vznikaj zpravidla na plochch nkolika mlo m2 na vvrech podzemn vody a v okol pramennch struek v lunch a lesnch celcch. Ve vegetaci jsou vrazn zastoupeny nebo pevauj mechy (Bryum pseudotriquetrum, Cratoneuron spp., Dicranella palustris, Philonotis spp., Plagiomnium affine s. lat., Rhizomnium punctatum aj.), jtrovky (Aneura pinguis, Conocephalum conicum, Pellia spp., Preissia quadrata aj.) a asy, k nim na osvtlenjch mstech pistupuj nzk ostice (nap. Carex canescens, C. flacca, C. nigra a C. panicea), suchopry (Eriophorum angustifolium a E. latifolium), pesliky (Equisetum fluviatile, E. palustre a E. telmateia), zdrojovky (Montia spp.) a dal cvnat rostliny (nap. Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium a Stellaria alsine).
ovno zejmna chemismem vody zce spjatm s tvorbou pnovcovch inkrustac, nezvisle na nm psob mra osvtlen, ovlivnn listovm opadem a tak nadmosk vka pramenit. V souladu s tm se rozliuj pramenit pnovcov a bez tvorby pnovc, pramenit lun a lesn a do zvltn podjednotky jsou azena subalpnsk pramenit. Teplota vody na dostaten vydatnch pramenitch jen mlo kols bhem roku, co umouje vskyt oceanickch druh, rozvoj mechovho patra, ale i spsn vegetace zv v zimnm obdob.
Rozen. Roztrouen a maloplon po celm

zem R od kolinnho do subalpnskho stupn. V planrnm stupni vzcn na artzskch pramenech.
Ekologie. Pro pramenit je dleit trval psun tekouc pramenitn vody. Druhov sloen je ovliv-
R1.1 Lun pnovcov pramenit

Meadow springs with tufa formation
Natura 2000. 7220 * Petrifying springs with tufa formation (Cratoneurion) prioritn stanovit (viz tak R1.3) Smaragd. 54.12 Hard water springs (viz tak R1.3) CORINE. 54.121 Tufa cones Pal. Hab. 54.121 Tufa cones EUNIS. C2.3/P-54.12 Hard water springs Fytocenologie. Svaz Caricion davallianae Klika 1934 (viz tak R2.1): Carici flavae-Cratoneuretum filicini Kovcs et Felfoldy 1958. Svaz Calthion palustris Txen 1937, podsvaz Calthenion palustris (viz tak T1.5): Cirsietum rivularis Nowiski 1927 eriophoretosum latifoliae Baltov-Tulkov 1973 p. p., Cirsietum rivularis equisetetosum telmateiae Hjek 1998 Fyziotyp. PR Spoleenstva prameni a raelini
Struktura a druhov sloen. Vegetace s inkrustacemi pnovc a usazeninami vpnitho sintru na pramennch vvrech a v pramennch strukch. Pnovce mohou charakteristicky ovlivovat relif, a to tvorbou tzv. pnovcovch jazyk, suk a brad, ale vtinou je fyziognomie dna pevldajc mechovou nebo osticovomechovou vegetac. Charakter porost uruj nzk ostice Carex flacca, C. flava,
Vvojov mlad lun pnovcov pramenit se vyznauj mnostvm struek a nesouvislou vrstvou pnovce. Hrub Mechn u Lopenku v Blch Karpatech.
56
R1.1 Lun pnovcov pramenit
C. lepidocarpa, C. panicea a vzcnji C. davalliana i suchopry Eriophorum angustifolium a E. latifolium. Na nkterch pramenitch se objevuje pedjarn aspekt s kvetoucm podblem lkaskm (Tussilago farfara), msty se vrazn uplatuj vstavaovit (Dactylorhiza incarnata, D. majalis, Epipactis palustris, Gymnadenia densiflora aj.) nebo vysok ostice, nap. Carex paniculata. Mechov patro je tvoeno druhy d Bryales a Hypnales, mezi nimi asto dominuje tmav zelen a hndoerven vlenit mech Cratoneuron commutatum, zpravidla inkrustovan uhliitany. Nkdy se ve vod vytvej synuzie paronatek. Na vyschavjch pramenitch se nkdy vyvjej vy porosty s bezkolencem rkosovitm (Molinia arundinacea). Pramenit jsou zpravidla protkna strukami, v nich se mohou objevit stnomiln mechorosty typick pro lesn pnovcov pramenit (nap. Conocephalum conicum, Eucladium verticillatum, Pellia endiviifolia a Preissia quadrata).
novmi ionty, hojnji v karpatsk oblasti Moravy, a to v Blch Karpatech, Hostnsko-vsetnsk hornatin, Zlnskch vrch, Javorncch a u Bl v Moravskoslezskch Beskydech. Vzcn se lun pnovcov pramenit vyskytuj v eskm krasu, Dbnu, eskm stedoho, eskm rji, Podorli a jinde.
Poznmka k mapovn. Lun pnovcov pramenit asto vytvej mozaiku s vpnitmi slatiniti a oba typy je nutn v ad ppad mapovat spolen. Vskyt synuzie paronatek na prameniti se zaznamenv jako mozaika s jednotkou V5 Vegetace paronatek. Mapuj se pouze aktivn pnovcov pramenit s vskytem ne uvedench druh, nikoliv fosiln vyschl pnovce. Ohroen. Antropogenn odvodnn, pokles vydatnosti pramen, zachycen pramene do studny, eutrofizace, zmny v hospodaen, mechanick naruen intenzivn pastvou, ternnmi vozidly nebo zv, hlouben tn pro obojivelnky. Management. Kosen v pozdnm lt, odstraovn nletu devin. Literatura. Hjek 1998, Hjkov & Hjek 2000. Druhov kombinace
Bylinn patro Blysmus compressus skpinka smknut Dm Carex davalliana ostice Davallova C. distans ostice oddlen Dm C. flacca ostice chab Dm C. flava ostice rus C. lepidocarpa ostice upinoplod Dm C. panicea ostice prosov Eleocharis quinqueflora bahnika chudokvt Dm Epipactis palustris krutk bahenn Equisetum telmateia peslika nejvt Dm Eriophorum angustifolium suchopr zkolist E. latifolium suchopr irolist Gymnadenia densiflora ptiprstka hustokvt Juncus inflexus stina siv Dm J. subnodulosus stina uzlkat Dm Molinia arundinacea bezkolenec rkosovit Parnassia palustris tolije bahenn Polygala amarella vtod nahokl Taraxacum sect. Palustria pampelika bahenn Triglochin palustre baika bahenn
Ekologie. Svahov, asto extenzivn kosen pramenitn slatinit v lunch porostech, zsobovan proudc, siln bazickou a extrmn minerln bo hatou vodou s vysokm obsahem Ca2+, HCO3 , asto 2+ i Mg . Determinujcm znakem je vskyt inkrustac CaCO3, promsench s usazeninami nezpevnnch kvartrnch vpenc, slatinou, slnem, detritem, ppadn tzv. bahenn rudou. Inkrustace vznikaj na mechovch rostlinkch i na nadzemnch stech cvnatch rostlin, zejmna pesliek, schrnkch ivoich apod. Svrchn pdn horizont je z velk sti tvoen vpnitmi minerlnmi sedimenty a inkrustacemi, jen z men sti osticovomechovou slatinou. Rozen. Oblasti s vskytem podzemnch vod bohatch vpnkem, hokem a hydrogenuhliita40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen lunch pnovcovch prameni.
57
Mechorosty Dm Bryum pseudotriquetrum prutnk hvzdovit Dm Campylium stellatum zelenka hvzdovit Dg Dm Cratoneuron commutatum hruboebrec promnliv Dg Dm C. filicinum hruboebrec kapradinov Dm Fissidens adianthoides krondlovka netkov Dm Homalothecium nitens vlasolistec vlhkomiln Dm Philonotis calcarea vlahovka vpnomiln
R1.2 Lun pramenit bez tvorby pnovc

Meadow springs without tufa formation
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 54.111 Soft water bryophyte springs Pal. Hab. 54.1111 Middle European soft water bryophyte springs EUNIS. C2.3/P-54.11 Soft water springs Fytocenologie. Svaz Cardamino-Montion Br.-Bl. 1926 (viz tak R1.5): Caltho minoris-Philonotidetum seriatae (Kstner 1938) Hada 1983 Fyziotyp. PR Spoleenstva prameni a raelini
ptainec mokadn (Stellaria uliginosa), trvy (Agrostis stolonifera, Glyceria fluitans, Holcus lanatus, H. mollis, Poa trivialis aj.), nzk ostice (nap. Carex canescens a C. nigra), ppadn dal cvnat rostliny (nap. Cardamine amara a Equisetum fluviatile). Mechorosty mohou tvoit souvisleji zapojen synuzie s vzcn vtrouenmi cvnatmi rostlinami, nebo jsou naopak potlaeny hustmi porosty zdrojovek a ptaince, a pak se vyskytuj s nzkou pokryvnost. Jsou zastoupeny nkolika druhy statnch mk (Rhizomnium punctatum s. lat.), nevtvenm sivozelenm vlenitm mechem Philonotis fontana, druhy rodu Calliergon s lstky na konci lodyky uhlazenmi do piky a asto i vrcholoplodmi druhy rodu Bryum. Raelinky se vyskytuj pouze okrajov a vtrouen na pramenitch tsn sousedcch s raeliniti. Z jtrovek se mohou vyskytnout frondzn druhy Marchantia polymorpha, Pellia epiphylla, P. neesiana, ale i folizn Chiloscyphus polyanthos.
Ekologie. Na vydatnch pramennch vvrech

uprosted luk, ppadn v potcch nebo na raelinitch. Hladina vody je po cel rok vysoko nad zpevnnm dnem, vodn sloupec je vyplnn vegetac nebo organickmi sedimenty. Obsah vpnku ve vod je nzk a neumouje sren pnovc.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen lunch prameni bez tvorby pnovc. Mapka zachycuje pouze pramenit se zdrojovkami (Montia spp.), rozen ostatnch typ je nedostaten znm. K nejohroenjm biotopm nepnovcovch lunch prameni pat vegetace se zdrojovkou poton (Montia hallii). Bodarsk raelinit v Krunch horch.
Struktura a druhov sloen. Pramenit

s nzkostbelnou bylinnou nebo mechovobylinnou vegetac, v n dominuj zdrojovky (Montia fontana a M. hallii) nebo vzrstem a zbarvenm podobn
Rozen. Vskyt je nedostaten znm, pravdpodobn na celm zem R, s optimem v humidnch oblastech na nevpnitm nebo slab vpnitm podlo. Ochransky vznamn pramenit se zdrojovkami (Montia) se vyskytuj v Krunch horch, Tepelsk vrchovin, Krkonoch, Broumovsk vrchovin, Orlickch horch, na eskomoravsk vrchovin a fragmentrn i v Moravskoslezskch Beskydech.
58
R1.2 Lun pramenit bez tvorby pnovc
Poznmka k mapovn. Mn vydatn pramenit maj zpravidla vegetaci odpovdajc spe podjednotkm T1.5 Vlhk pchov louky nebo T1.6 Vlhk tuebnkov lada. Podl pramennch struek se rovn vyskytuj porosty podjednotky M1.5 Poben vegetace potok se zblochany (Glyceria spp.), jejich pokryvnost roste se vzdlenost od pramennho vvru.
Dg Dm Dg Dm
Ohroen. Odvodnn, pokles vydatnosti pramen, eutrofizace, mechanick naruen intenzivn pastvou nebo ternnmi vozidly, hlouben tn pro obojivelnky.
C. stramineum bainatka naloutl Chiloscyphus polyanthos kehutka obecn Dicranella palustris bezkdlatka kostrbat Marchantia polymorpha porostnice mnohotvrn Pellia epiphylla pobenice obecn P. neesiana pobenice Neesova Philonotis fontana vlahovka pramenitn Plagiomnium elatum mk Seligerv Rhizomnium punctatum s. lat. mk tekovan Sphagnum riparium raelink poben
Management. Udrovn okolnho bezles. Literatura. Hada 1983, Sdlo 1999. Druhov kombinace
Bylinn patro Agrostis canina psineek ps Dm A. stolonifera psineek vbkat Caltha palustris blatouch bahenn Dg Cardamine amara einice hok Carex canescens ostice edav C. nigra ostice obecn Epilobium palustre vrbovka bahenn Equisetum fluviatile peslika pon Galium palustre s. lat. svzel bahenn Glyceria fluitans zblochan vzplvav G. notata zblochan asnat Holcus lanatus medynk vlnat H. mollis medynk mkk Juncus articulatus stina lnkovan J. bulbosus stina cibulkat J. effusus stina rozkladit Dg Dm Montia fontana zdrojovka hladkosemenn Dg Dm M. hallii zdrojovka poton Myosotis nemorosa pomnnka hajn Poa trivialis lipnice obecn Dg Stellaria uliginosa ptainec mokadn Swertia perennis kropen vytrval Viola palustris violka bahenn Mechorosty Brachythecium rivulare baatka poton Bryum pseudotriquetrum prutnk hvzdovit B. weigelii prutnk Weigelv Calliergon cordifolium bainatka srdit C. giganteum bainatka obrovsk
R1.3 Lesn pnovcov pramenit

Forest springs with tufa formation
Natura 2000. 7220 * Petrifying springs with tufa formation (Cratoneurion) prioritn stanovit (viz tak R1.1) Smaragd. 54.12 Hard water springs (viz tak R1.1) CORINE. 54.121 Tufa cones Pal. Hab. 54.121 Tufa cones EUNIS. C2.3/P-54.12 Hard water springs Fytocenologie. Svaz Lycopodo-Cratoneurion commutati Hada 1983: Pellio endiviifoliae-Cratoneuretum commutati Rivola 1982 Fyziotyp. PR Spoleenstva prameni a raelini
Ve vegetaci lesnch pnovcovch prameni pevauj mechorosty, kter jsou inkrustovny uhliitanem vpenatm. Pnovcov kaskdy na Kod v eskm krasu.
Struktura a druhov sloen. Pramenit s inkrustacemi, asto s charakteristickou morfologi pnovcovch suk, brad a jazyk a s pevldajc mechovou vegetac. Dominantn mech Cratoneuron commutatum m tmav zelenou a naervenalou barvu a vyznauje se pravidelnm vtvenm, vlenitou lodykou a srpovit zahnutmi zubatmi lstky.
59
Na kolmo uklonnch stnch se mohou vyvinout porosty drobnho, inkrustacemi zcela obalenho mechu Eucladium verticillatum. Rznou, nkdy i rozhodujc mrou se na druhovm sloen podlej jtrovky nebo vlknit asy. Cvnat rostliny jsou mezi mechorosty a asami jen vtroueny.
Literatura. Stuchl 1976, Rivola 1982, Hjek 1998, Novosadov 1999. Druhov kombinace
Bylinn patro Brachypodium sylvaticum vleka lesn Cardamine amara einice hok Carex flacca ostice chab Chrysosplenium alternifolium mokr stdavolist Equisetum telmateia peslika nejvt Festuca rubra s. lat. kostava erven Geranium robertianum kakost smrdut Petasites albus devtsil bl Mechorosty Brachythecium rivulare baatka poton Bryum pseudotriquetrum prutnk hvzdovit Conocephalum conicum mkovec kuelovit Dg Dm Cratoneuron commutatum hruboebrec promnliv Dg C. filicinum hruboebrec kapradinov Dg Didymodon tophaceus vousatnka vpenn Dg Eucladium verticillatum krasatka peslenit Dg Fissidens gracillifolius krondlovka nejmen Dg Pellia endiviifolia pobenice Fabbroniova Philonotis calcarea vlahovka vpnomiln Rhizomnium punctatum mk tekovan
Ekologie. Zastnn pnovcov pramenit v lesnm

podrostu s minerln bohatou a siln bazickou vodou. asto jde o star pramenit ne u lunho pnovcovho typu, v dsledku eho mohou pnovcov sedimenty dosahovat i nkolikametrov mocnosti. Na nkterch lokalitch se krom uhliitan usazuj tak sloueniny eleza (tzv. bahenn ruda). Vtmu rozvoji bylinnho patra brn zastnn a asto i mohutn vrstva listovho opadu.
Rozen. esk kras, Kivokltsko, Dbn,

esk stedoho, Pojize, Litenick vrchy, Bl Karpaty, Zlnsk vrchy, Hostnsko-vsetnsk hornatina, Podbeskydsk pahorkatina, vzcn i jinde.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen lesnch pnovcovch prameni.
Poznmka k mapovn. Mapuj se aktivn

pnovcov pramenit s vskytem ne uvedench druh nebo aktivn pnovcov pramenit bez vegetace vych rostlin (pouze s asovou vegetac). Nemapuj se fosiln vyschl pnovce bez aktivnho pramene. Lesn pnovcov pramenit mohou bt obklopena tm jakmkoliv typem lesa, astj je vak vskyt v olinch.
Ohroen. Sveden pramene na hluboce zaznutou

lesn cestu, rozjedn lesn mechanizac, vsadba smrkovch kultur.
Lesn pnovcov pramenit bez vegetace vych rostlin, kde se na usazovn uhliitanu vpenatho podlej zejmna asy. Prosted me bt pro vy rostliny nepzniv nejen v dsledku zastnn, ale tak kvli vysokmu obsahu kov, napklad eleza, kter se projevuje rezavm zbarvenm substrtu.
Management. dn.
60
R1.4 Lesn pramenit bez tvorby pnovc
R1.4 Lesn pramenit bez tvorby pnovc

Forest springs without tufa formation
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 54.112 Bittercress springs Pal. Hab. 54.112 Bittercress springs EUNIS. C2.3/P-54.11 Soft water springs Fytocenologie. Svaz Cardaminion amarae Maas 1959: Cardaminetum amarae (Br.-Bl. 1926) Maas 1959, Cardamino-Chrysosplenietum alternifolii Maas 1959, Chrysosplenietum oppositifolii Oberdorfer et Philippi 1977, Veronico montanae-Caricetum remotae Skora in Hada 1983, Carici remotae-Calthetum laetae Coldea 1978, Caricetum remotae (Kstner 1941) Schwickerath 1944. Svaz Petasition officinalis Sillinger 1933 (viz tak M5): Chaerophylletum cicutariae Zlatnk 1928 Fyziotyp. PR Spoleenstva prameni a raelini
Struktura a druhov sloen. Pramenit s dce zapojenou bylinnou nebo mechovobylinnou vegetac, v nkterch ppadech tm bez vegetace. Fyziognomii udvaj nejastji ostice (Carex remota a C. sylvatica, v karpatsk oblasti tak C. pendula) a trvy (nap. Brachypodium sylvaticum a Festuca gigantea), z ostatnch cvnatch rostlin zejmna Cardamine amara, Chrysosplenium alternifolium, C. oppositifolium a Petasites albus, vzcnji i pesliky (Equisetum arvense, E. sylvaticum a E. telmateia). Na nkterch lokalitch se utv vysokobylinn vegetace s Eupatorium cannabinum, Impatiens noli-tangere nebo Stachys sylvatica. V mechovm pate nejastji pevldaj statn bokoplod mechy (nap. Brachythecium rivulare a Cratoneuron filicinum) a jtrovky (nap. Pellia epiphylla). Ekologie. Lesn zastnn pramenit s mkkou
vodou, jej nzk obsah vpnku a hydrogenuhliitanovch aniont neumouje sren pnovc. Vegetace je potlaovna zastnnm stromovm patrem a mnostvm listovho opadu. Na rozshlejch pramenitch mn ovlivnnch korunovm zpojem devin se proto nachzej zapojenj a vy porosty. Lesn pramenit se vyvjej jak na humznch, tak i kamenitch pdch, v mnohch ppadech i na mokrch skalch. V tom ppad mohou bt pevldajc slokou vegetace liejnky a mechorosty.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen lesnch prameni bez tvorby pnovc.
Rozen. Po celm zem R s hojnjm

vskytem v podhorskch a horskch polohch.
Lesn pramenit bez tvorby pnovc jsou na jae npadn dky blm kvtm einice hok (Cardamine amara).
Poznmka k mapovn. Pokud z podmen pramenn plochy vyrstaj stromy, zpravidla ole nebo jasany, mapuje se pouze podjednotka L2.2 doln jasanovo-olov luhy. V opanm ppad se lesn pra-
61
menit pro svj maloplon charakter nejastji mapuj v mozaice s jednotkami lesnch biotop.
R1.5 Subalpnsk pramenit

Subalpine springs
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 54.111 Soft water bryophyte springs Pal. Hab. 54.1111 Middle European soft water bryophyte springs EUNIS. C2.3/P-54.11 Soft water springs Fytocenologie. Svaz Swertio-Anisothecion squarrosi Hada 1983: Mniobryetum albicantis marda 1950, Allio sibirici-Cratoneuretum filicini Jenk et al. 1980, Allietum sibirici marda 1950, Crepido paludosae-Philonotidetum seriatae Hada et Va 1971, Epilobio alsinifolii-Philonotidetum seriatae Hada et Va 1971, Swertietum perennis Zlatnk 1928. Vskyty vegetace svazu CardaminoMontion Br.-Bl. 1926 nad horn hranic lesa (viz tak R1.2) Fyziotyp. PR Spoleenstva prameni a raelini
Ohroen. Sveden pramene na hluboce zaezanou

lesn cestu, rozjedn lesn mechanizac, vsadba smrkovch kultur.
Management. dn. Literatura. Hada 1983, Sofron & Vondrek

1986, Novosadov 1999.
Druhov kombinace
Bylinn patro Brachypodium sylvaticum vleka lesn Caltha palustris blatouch bahenn Dg Dm Cardamine amara einice hok Dm Carex pendula ostice pevisl Dg Dm C. remota ostice dkoklas C. sylvatica ostice lesn Dg Dm Chrysosplenium alternifolium mokr stdavolist Dg Dm C. oppositifolium mokr vstcnolist Circaea alpina arovnk alpsk Crepis paludosa karda bahenn Equisetum arvense peslika roln Dm E. sylvaticum peslika lesn Dm E. telmateia peslika nejvt Dm Eupatorium cannabinum sadec konop Festuca gigantea kostava obrovsk Glyceria nemoralis zblochan hajn Dm Impatiens noli-tangere netkavka nedtkliv Mycelis muralis mlka zedn Myosotis nemorosa pomnnka hajn Parnassia palustris tolije bahenn Dg Dm Petasites albus devtsil bl Rumex sanguineus ovk krvav Stachys sylvatica istec lesn Stellaria uliginosa ptainec mokadn Veronica beccabunga rozrazil poton Dg Dm V. montana rozrazil horsk Mechorosty Brachythecium mildeanum baatka Mildeova Dg Dm B. rivulare baatka poton Conocephalum conicum mkovec kuelovit Dg Cratoneuron filicinum hruboebrec kapradinov Dm Dicranella palustris bezkdlatka kostrbat Fissidens taxifolius krondlovka tisolist Dg Pellia epiphylla pobenice obecn Dg Rhizomnium punctatum mk tekovan
Pramen Moravice v Hrubm Jesenku je pkladem subalpnskch prameni s mkkou, trvale chladnou vodou, kde pevldaj vrcholoplod mechy.
Struktura a druhov sloen. Nesouvisle zapojen pramenit nad horn hranic lesa, ve kterch me pevaovat sloka bylinn i mechov. V bylinnm pate se vyskytuj chorovit rostliny (nap. Carex nigra a Trichophorum alpinum), ale i trvy, stiny a jin byliny vetn horskch druh (nap. Allium schoenoprasum subsp. alpinum, Epilobium alsinifolium a Swertia perennis). V mechovm pate mohou pevldat rzn druhy mechorost, nap. Cratoneuron commutatum, kter je jinak typick pro pnovcov pramenit, zde vak nen inkrustovan, dle vrcholoplod
62
R1.5 Subalpnsk pramenit
mech Dicranella palustris s dol zahnutmi lstky, druhy rod Brachythecium, Bryum a Philonotis a rzn frondzn i folizn jtrovky.
Druhov kombinace
Bylinn patro Adenostyles alliariae havez esnkov Alchemilla ser. Subglabrae kontryhel Dg Dm Allium schoenoprasum subsp. alpinum paitka poben horsk Bartsia alpina lepnice alpsk Caltha palustris blatouch bahenn Carex canescens ostice edav Dm C. nigra ostice obecn Dg Epilobium alsinifolium vrbovka abincolist Molinia caerulea bezkolenec modr Dg Swertia perennis kropen vytrval Tephroseris crispa starek poton Trichophorum alpinum suchoprek alpsk Trollius altissimus upoln evropsk Veratrum album subsp. lobelianum kchavice bl Lobelova Viola biflora violka dvoukvt Mechorosty Blindia acuta ronka ostr Dg Bryum schleicheri prutnk Schleicherv Dg B. weigelii prutnk Weigelv Chiloscyphus polyanthos kehutka obecn Dg Dm Dicranella palustris bezkdlatka kostrbat Pellia epiphylla pobenice obecn P. neesiana pobenice Neesova Dg Dm Philonotis fontana vlahovka pramenitn Dg Dm P. seriata vlahovka azen Pohlia wahlenbergii paprutkovnk blav Dg Dm Rhizomnium punctatum s. lat. mk tekovan Dg Scapania uliginosa klnatka mokadn
Ekologie. Nezastnn pramenit nad horn hranic lesa, ppadn i pod n na lavinovch drahch a u potok. Pdn profil je mlk, nezraelinl a nkdy se tato vegetace vyskytuje i na skalch. Voda m rzn chemismus a reakce prosted je nejastji neutrln.
Rozen. Krkonoe, Krlick Snnk a Hrub

Jesenk.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen subalpnskch prameni.
Poznmka k mapovn. Zraelinl vysokohorsk pramenit s nzkm obsahem rozputnch minerl se ad k podjednotce R2.2 Nevpnit mechov slatinit. Vysokohorsk typ nevpnitch slatini se od subalpnskch prameni odliuje dominanc zelenho a narezavlho, na vrcholu lodyky spirln zatoenho mechu Drepanocladus exannulatus, naervenalho vtvenho mechu Calliergon sarmentosum s lstky na konci lodyek uhlazenmi do piky, vym zastoupenm ostic a nkdy i vtrouenmi raelinky. Ohroen. Pokles vydatnosti pramen, plin mechanick naruen a eutrofizace intenzivn pastvou, pohybem turist, ternnch vozidel nebo zve, zalesovn okol. Management. dn. Literatura. marda 1950, Hada & Va 1971, Bercikov 1976, Jenk et al. 1980, Hada 1983, Krahulec 1990a.
Zvltnm typem subalpnskch prameni jsou porosty esneku paitky horsk (Allium schoenoprasum subsp. alpinum), kter se vyskytuj zejmna v Hrubm Jesenku.
63
R2 Slatinn a pechodov raelinit

Fens and transitional mires Michal Hjek & Kamil Rybnek
Struktura a druhov sloen. Ploch, na pramenech nkdy okovit vyklenut minerotrofn raelinit. Jejich vegetaci tvo osticovomechov, nkdy i extenzivn kosen porosty, vtinou s velmi dobe vyvinutm mechovm patrem o pokryvnosti a 90 % a s nzkm nebo stedn vysokm bylinnm patrem, podle druhu dominantn ostice o vce (10)2070(100) cm. Keky a kee se vyskytuj jen vzcn a s velmi nzkou pokryvnost (nap. Frangula alnus, Salix spp., Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea). Mezi cvnatmi rostlinami se nejvce uplatuj ostice (Carex davalliana, C. echinata, C. flava s. lat., C. nigra, C. panicea, C. rostrata aj.) a suchopry (Eriophorum angustifolium a E. latifolium), jejich chmr uruje v lt vzhled nkterch porost. Vyskytuj se i jin traviny, pesliky (Equisetum spp.) a dvoudlon rostliny. Mechov patro me bt tvoeno raelinky (Sphagnum spp.) i mechy z eled Amblystegiaceae a Bryaceae. Prokoenn je vtinou hlubok jen do 2030 cm.
R2.1 Vpnit slatinit

Calcareous fens
Natura 2000. 7230 Alkaline fens Smaragd. 54.2 Rich fens CORINE. 54.2 Rich fens Pal. Hab. 54.2 Rich fens EUNIS. D4.1 Rich fens, including eutrophic tall-herb fens and calcareous flushes and soaks Fytocenologie. Svaz Caricion davallianae Klika 1934 (viz tak R1.1): Juncetum subnodulosi Koch 1926, Eleocharitetum pauciflorae Ldi 1921, Valeriano dioicaeCaricetum davallianae (Kuhn 1937) Moravec in Moravec et Rybnkov 1964, Schoenetum nigricantis Koch 1926, Seslerietum uliginosae (Palmgren 1916) So 1941, Valeriano simplicifoliae-Caricetum flavae Pawowski et al. 1960 Potenciln vegetace. 47 Komplex osticovch a osticovomechovch spoleenstev minerotrofnch raelini Fyziotyp. PR Spoleenstva prameni a raelini
Ekologie. Minerotrofn raelinit s vyvinutou vrstvou organogennch sediment (slatiny nebo raeliny), zsobovan pevn podzemn vodou obohacenou o vpnk a dal kationty. Obsah vpnku kles od vpnitch slatini pes nevpnit mechov slatinit a k vpnkem chudm pechodovm raelinitm. Tento trofick gradient me v nkterch oblastech souviset s postupujc sukces. Slatinn a pechodov raelinit se vyskytuj jak na pramenech, tak na okrajch vodnch ndr, pechodov raelinit i na sten odtench neodvodnnch vrchovitch a minerln bohatch okrajch vrchovi v tzv. laggu. Mohou bt pirozenou vegetac, ale astji jde o extenzivn kosen raelinn a slatinn louky. Rozen. Po celm zem R od nejnich
poloh a po subalpnsk stupe s optimem vskytu v humidnch oblastech na horninch krystalinika.
Vpnit slatinit s inou rezavou (Schoenus ferrugineus) na Hrabanovsk ernav u Lys nad Labem.
64
R2.1 Vpnit slatinit
Struktura a druhov sloen. Minerotrofn raelinit s osticovomechovou vegetac a pevldajcmi chorovitmi rostlinami. Fyziognomicky se asto uplatuje drobn trsnat ostice Davallova (Carex davalliana) a suchopry (Eriophorum spp.). Mechov patro je tvoeno mechy eledi Amblystegiaceae, raelinky chybj. V tkch a na naruench mstech se nkdy vyskytuj paronatky. Nkter slatinit se vyznauj dominanc vzcnjch druh Eleocharis quinqueflora, Juncus subnodulosus, Schoenus ferrugineus, S. nigricans, Sesleria caerulea a Tofieldia calyculata, v Karpatech tak Valeriana simplicifolia. Ekologie. Ploch doln i svahov pramenitn raelinit, po cel rok zsobovan vodou bohatou na Ca2+ a dal ionty. Raelinn horizont obsahuje znan mnostv minerlnch stic. Na dolnch slatinitch jde asto o zazemnn tky a vodn ndre, v nich se vytvoily dnen vrstvy jezern kdy, ppadn dalch vpnitch sediment. Rozen. Slavkovsk les, Dbn, Dokesk pnev, stedn Pojize, hojnji v Polab, dle Podorli, jihozpadn echy, severovchodn st eskomoravsk vrchoviny, Svitavsko, moravsk Karpaty a u Milotic na Hodonnsku.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
tolerantnch raelink. Nkdy se v tkch na slatiniti vyskytuj paronatky, kter se mapuj jako samostatn jednotka V5 Vegetace paronatek, zpravidla v rmci mozaiky se slatinitm.
Ohroen. Povrchov odvodnn, snen hladiny podzemn vody nebo erpn pitn vody z podlo a nsledn mineralizace slatiny, zarstn devinami a rkosem, eutrofizace (leteck hnojen, splachy z pol), mechanick naruovn tkou mechanizac nebo zv, zalesovn. Management. Extenzivn kosen v pozdnm lt, zejmna na mstech s ni hladinou podzemn vody nebo tam, kde hroz zven psun dusku a fosforu, odstraovn nletu devin, hrazen odvodovacch struh. Literatura. Klika 1947, Kopeck 1960, Moravec & Rybnkov 1964, Moravec 1966, Rybnek in Rybnek et al. 1984, Sdlo 1998b. Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Blysmus compressus skpinka smknut Dg Dm Carex davalliana ostice Davallova Dg C. hostiana ostice Hostova Dg Dm C. lepidocarpa ostice upinoplod Dactylorhiza incarnata prstnatec pleov D. traunsteineri prstnatec Traunsteinerv Dg Dm Eleocharis quinqueflora bahnika chudokvt Dm Eriophorum latifolium suchopr irolist Gymnadenia densiflora ptiprstka hustokvt Dg Dm Juncus subnodulosus stina uzlkat Ligularia sibirica popelivka sibisk Dg Liparis loeselii hlzovec Loeselv Dm Molinia caerulea bezkolenec modr Dg Orchis palustris vstava bahenn Dg Pinguicula bohemica tunice esk Dg P. vulgaris tunice obecn Dg Dm Schoenus ferrugineus ina rezav Dg Dm S. nigricans ina naernal Dg Dm Sesleria caerulea pchava slatinn Taraxacum sect. Palustria pampelika bahenn Valeriana dioica kozlk dvoudom Dg V. simplicifolia kozlk celolist
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen vpnitch slatini.
Poznmka k mapovn. K tto podjednotce

se ad tak dk nzk rkosiny s bezkolencem modrm (Molinia caerulea) a podrostem bazifilnch slatinnch druh, kter jsou rozeny zejmna v nich polohch esk tabule. Vpnit slatinit se vyskytuj v ternu samostatn nebo na kontaktu s porosty podjednotky R1.1 Lun pnovcov pramenit. Mohou tsn sousedit i s porosty podjednotky R2.2 Nevpnit mechov slatinit s vskytem kalci-
65
Mechorosty Dm Bryum pseudotriquetrum prutnk hvzdovit Campylium polygamum zelenka mnohosnubn C. stellatum zelenka hvzdovit Dg Dm Drepanocladus revolvens s. lat. srpnatka zvitkolist Fissidens adianthoides krondlovka netkov Philonotis calcarea vlahovka vpnomiln
R2.2 Nevpnit mechov slatinit

Acidic moss-rich fens
Natura 2000. 7140 Transition mires and quaking bogs (viz tak M1.6 a R2.3) Smaragd. 54.5 Transition mires (viz tak M1.6 a R2.3) CORINE. 54.4 Acidic fens, 54.5 Transition mires Pal. Hab. 54.4 Acidic fens, 54.5 Transition mires EUNIS. D2.2 Acid flushes and marshes, dominated by small sedges and often sphagna, D3.1 Transition mires Fytocenologie. Svaz Caricion fuscae Koch 1926: Caricetum goodenowii Braun 1915, Willemetio-Caricetum paniceae Moravec 1965. Svaz Caricion lasiocarpae Vanden Berghen in Lebrun et al. 1949: Drepanoclado revolventis-Caricetum lasiocarpae (Koch 1926) Rybnek in Rybnek et al. 1984, Amblystegio scorpioidis-Caricetum limosae Osvald 1923, Amblystegio stellati-Caricetum dioicae Osvald 1925, Drepanoclado revolventis-Caricetum diandrae (Kopeck 1960) Rybnek in Rybnek et al. 1984. Svaz Caricion demissae Rybnek 1964: Scorpidio-Utricularietum sensu Rybnek 1964, Chrysohypno-Trichophoretum alpini Hada in Bezina et al. 1964, Amblystegio stellati-Caricetum paniceae Osvald 1925. Svaz Drepanocladion exannulati Krajina 1933: Calliergo sarmentosi-Eriophoretum angustifolii Nordhagen 1927. Svaz Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion Dahl 1957: Sphagno warnstorfiani-Eriophoretum latifolii Rybnek 1974, Sphagno-Caricetum lasiocarpae Steffen 1931, Sphagno-Caricetum appropinquatae (marda 1948) Rybnek 1974, Sphagno warnstorfiani-Caricetum davallianae Rybnek in Rybnek et al. 1984 Potenciln vegetace. 47 Komplex osticovch a osticovomechovch spoleenstev minerotrofnch raelini Fyziotyp. PR Spoleenstva prameni a raelini
appropinquata, C. lasiocarpa a C. rostrata) a jin chorovit rostliny spolu s tzv. hndmi mechy eledi Amblystegiaceae. Fermeov hnd a zelen druhy rodu Drepanocladus se srpovit zahnutmi lstky doprovz lutozelen mech Campylium stellatum s kostrbat zahnutmi lstky, zplotl, na vrcholu lodyek srpovit zahnut mech Hypnum pratense, dvouad olistn Fissidens adianthoides a vlenit mechy Aulacomnium palustre a Homalothecium nitens; ast jsou i druhy rod Calliergon a Calliergonella cuspidata s konci lodyek uhlazenmi do hrotit piky a vrcholoplod mech Bryum pseudotriquetrum s ervenou lodykou. Raelinky, typick pro podjednotku R2.3, se vyskytuj pouze vjimen, a to: (a) na sukcesn pokroilch vpnitch slatinitch, kde se setkvaj cvnat rostliny nron na obsah minerl (nap. Carex davalliana, C. lepidocarpa, Epipactis palustris a Eriophorum latifolium) s erven zbarvenm kalcitolerantnm raelinkem Sphagnum warnstorfii a zelenmi a nahndlmi raelinky mezotrofnch substrt (Sphagnum contortum, S. subnitens, S. subsecundum a S. teres), ppadn i s rosnatkou okrouhlolistou (Drosera rotundifolia); (b) na mezotrofnch slab kyselch zraelinlch nebo raelinnch pdch s vegetac nzkch ostic (Carex demissa, C. echinata, C. flava, C. nigra, C. panicea a C. pulicaris), kde se me vtrouen vyskytnout Sphagnum teres nebo nkter ze zelenohndch raelink sekce Subsecunda.
Ekologie. doln i pramenitn mezotrofn a eutrofn raelinit a raelinn louky s rznou mocnost raeliny (dov v destkch centimetr), asto s pms jlu nebo psku. Reakce prosted je slab kysel nebo neutrln, voda m stedn vysok obsah iont. K jednotce nle i zraelinl subalpnsk pramenit a jezrka sycen oligotrofn vodou s pevldajcmi mechorosty. Rozen. Roztrouen po vtin zem R
s vjimkou nejteplejch oblast s minerln bohatm podlom. Tit rozen le v oblastech s pevldajcmi horninami krystalinika a slab vpnitmi sedimenty.
Struktura a druhov sloen. Ploch nebo okovit vyklenut osticovo-mechov raelinit s bohat vyvinutm mechovm patrem a rzn zapojenm bylinnm patrem. Nkdy se vytvej ploky s volnou vodn hladinou a submerznmi mechorosty. Pevldaj nzk ostice (Carex flava s. lat., C. nigra a C. panicea) nebo vy ostice (Carex
Poznmka k mapovn. Nevpnit mechov slatinit mohou tsn sousedit s vpnitmi slatiniti, na kter msty sukcesn navazuj porosty se Sphagnum warnstorfii. Mohou se rovn mozaikovit prolnat s pechodovmi raeliniti. Pi rozliovn podjed-
66
R2.2 Nevpnit mechov slatinit
40 50
45
50
55
60
65
70
75 51
Dm
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen nevpnitch mechovch slatini.
Dg Dm Dm Dg Dm Dm Dg Dm Dm Dg Dm Dm Dm Dm
notek je nutn pozorn sledovat sloen mechovho patra, hlavn vskyt raelink.
Ohroen. Odvodnn, zarstn devinami,

eutrofizace (leteck hnojen, splachy z pol), mechanick naruovn tkou mechanizac, zv nebo dobytkem, zalesovn.
C. canescens ostice edav C. davalliana ostice Davallova C. demissa ostice sklonn C. dioica ostice dvoudom C. echinata ostice jeat C. flava ostice rus C. lasiocarpa ostice plstnatoplod C. nigra ostice obecn C. panicea ostice prosov C. pulicaris ostice blen C. rostrata ostice zobnkat Epilobium palustre vrbovka bahenn Epipactis palustris krutk bahenn Eriophorum angustifolium suchopr zkolist E. latifolium suchopr irolist Oxycoccus palustris s. lat. klikva bahenn Ranunculus flammula pryskynk plamnek Trichophorum alpinum suchoprek alpsk Viola palustris violka bahenn
Management. Extenzivn kosen v pozdnm lt

(zejmna na mstech s ni hladinou podzemn vody nebo tam, kde hroz zven psun dusku a fosforu), odstraovn nletu devin, hrazen odvodovacch struh, na intenzivn vyuvanch pastvinch oplocen slatinit.
Literatura. Hada & Va 1967, Rybnek 1974,

Rybnek in Rybnek et al. 1984.
Druhov kombinace
Bylinn patro Agrostis canina psineek ps Dm Carex appropinquata ostice odchyln
Mechorosty Dm Aulacomnium palustre klamonoka bahenn Dg Calliergon giganteum bainatka obrovsk Dg Dm Campylium stellatum zelenka hvzdovit Dicranum bonjeanii dvouhrotec bahenn Dm Drepanocladus revolvens srpnatka zvitkolist Dg Homalothecium nitens vlasolistec vlhkomiln Dg Dm Hypnum pratense jlovka lun Philonotis fontana vlahovka pramenitn Dg Sphagnum contortum raelink modnov Dg S. flexuosum raelink odchyln Dg S. subsecundum raelink jednostrann Dg S. teres raelink obl Dg S. warnstorfii raelink Warnstorfv
Nevpnit mechov slatinit se suchoprem zkolistm (Eriophorum angustifolium) se asto vyskytuj v nvaznosti na vlhk pchov louky. Poho na umav v Novohradskch horch.
67
R2.3 Pechodov raelinit

Transitional mires
Natura 2000. 7140 Transition mires and quaking bogs (viz tak M1.6 a R2.2) Smaragd. 54.5 Transition mires (viz tak M1.6 a R2.2) CORINE. 54.5 Transition mires Pal. Hab. 54.5 Transition mires EUNIS. D3.1 Transition mires Fytocenologie. Svaz Eriophorion gracilis Preising in Oberdorfer 1957: Agrostio caninae-Caricetum diandrae Paul et Lutz 1941, Carici limosae-Sphagnetum contorti Warn 1926, Carici chordorrhizae-Sphagnetum obtusi Warn 1926, Phragmito-Caricetum lasiocarpae Rybnek in Rybnek et al. 1984. Svaz Sphagno recurvi-Caricion canescentis Passarge (1964) 1978: Junco filiformisSphagnetum recurvi Osvald 1923, Polytricho communisMolinietum coeruleae Hada in Hada et Va 1967, Carici rostratae-Sphagnetum apiculati Osvald 1923, Sphagno recurviCaricetum limosae Osvald 1923, Carici filiformis-Sphagnetum apiculati Warn 1926, Carici chordorrhizae-Sphagnetum apiculati Warn 1926, Carici echinatae-Sphagnetum So 1934 Potenciln vegetace. 48 Komplex osticovoraelinkovch spoleenstev minerotrofnch raelini Fyziotyp. PR Spoleenstva prameni a raelini
Struktura a druhov sloen. Svahov nebo doln minerotrofn raelinit pokryt osticovoraelinkovou vegetac s dominanc zelen a hnd zbarvench raelink ze sekc Cuspidata a Subsecunda, statnch raelink ze sekce Sphagnum i plonk (Polytrichum commune a P. strictum). Mezi raelinky bvaj vtroueny jednotliv lodyky jinch mechorost, nejastji piat, thl a dce olistn Calliergon stramineum, v tkch i srpovit zahnut Drepanocladus exannulatus. Bylinn patro m ni pokryvnost, uplatuj se nzk ostice (Carex chordorrhiza, C. echinata a C. nigra) nebo vysok ostice (Carex lasiocarpa a C. rostrata), ale i jin chorovit rostliny (Eriophorum angustifolium a E. gracile), pesliky (Equisetum fluviatile), vzcnji trvy (Agrostis canina, v Beskydech i Nardus stricta). Msty rostou i keky (Oxycoccus palustris s. lat., Vaccinium myrtillus, V. vitisidaea). Nkdy m velkou pokryvnost rosnatka okrouhlolist (Drosera rotundifolia). Ekologie. doln i svahov pramenitn raelinit, okraje vodnch ndr, sten odten partie a laggy vrchovi sycen pevn podzemn vodou chudou vpnkem i ostatnmi minerlnmi ionty. Raelinn vrstva je rzn mocn (do 2 m), vtinou jen s malou nebo dnou minerln pms. Reakce prosted je slab kysel a kysel.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen pechodovch raelini.
Rozen. V chladnjch oblastech na minerln chudm podlo. Hojnji na umav, ve Slavkovskm lese, v Krunch horch, Jizerskch horch, Krkonoch, Orlickch horch, Jesenkch, na eskomoravsk vrchovin a v Moravskoslezskch Beskydech.
Pechodov raelinit s ostic edavou (Carex canescens) v zamoken okrajov sti vrchovit na Kladskch raelinch ve Slavkovskm lese.
Poznmka k mapovn. Pechodov raelinit se mohou vyskytnout v mozaice s vrchoviti a s podjednotkami R2.2 Nevpnit mechov slatinit
68
R2.3 Pechodov raelinit
Dg Dm
Dm Dg
Dm
Barevn mozaika rznch druh raelink na pechodovm raeliniti, se zelenm Sphagnum fallax a S. palustre, hndavm S. papillosum a vnov ervenm Sphagnum magellanicum. Posledn jmenovan druh se vyskytuje na vpnkem nejchudch pechodovch raelinitch, ale tak na vrchovitch.
Dm
Drosera rotundifolia rosnatka okrouhlolist Epilobium palustre vrbovka bahenn Equisetum fluviatile peslika pon Eriophorum angustifolium suchopr zkolist E. gracile suchopr thl E. vaginatum suchopr pochvat Juncus filiformis stina niovit Lysimachia thyrsiflora vrbina kytkokvt Menyanthes trifoliata vachta trojlist Nardus stricta smilka tuh Oxycoccus palustris s. lat. klikva bahenn Peucedanum palustre smldnk bahenn Potentilla palustris zblnk bahenn Vaccinium myrtillus borvka V. vitis-idaea brusinka Viola palustris violka bahenn
a L10.3 Suchoprov bory kontinentlnch raelini. Pokud jsou raelinit zjevn umle zalesnn smrkem nebo melioranmi devinami (mal stromky v pravidelnch adch), mapuj se stle jet jako pechodov raelinit, nikoliv jako raelinn lesy.
Ohroen. Zalesovn, odvodovn, zarstn

devinami, eutrofizace (leteck hnojen, splachy z pol), mechanick naruovn tkou mechanizac, zv nebo dobytkem.
Management. dn management na dobe zavodnnch raelinitch; na raelinitch s ni hladinou vody kosen jednou ron v pozdnm lt a kcen nletovch devin, ppadn zahrazen odvodovacch struek. Literatura. Rybnek 1974, Rybnek in Rybnek
et al. 1984.
Mechorosty Aulacomnium palustre klamonoka bahenn Dg Calliergon stramineum bainatka naloutl Dm Polytrichum commune plonk obecn P. strictum plonk tuh Dg Dm Sphagnum capillifolium raelink ostrolist S. contortum raelink modnov Dg Dm S. fallax raelink kivolist Dg Dm S. flexuosum raelink odchyln S. obtusum raelink tupolist Dg Dm S. palustre raelink lunkolist S. papillosum raelink bradavit S. subsecundum raelink jednostrann S. teres raelink obl
Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Dm Carex canescens ostice edav Dm C. chordorrhiza ostice lahounovit Dm C. diandra ostice piobl Dg Dm C. echinata ostice jeat C. flava ostice rus Dm C. lasiocarpa ostice plstnatoplod Dm C. limosa ostice bainn Dm C. nigra ostice obecn C. panicea ostice prosov Dm C. rostrata ostice zobnkat
R2.4 Zraelinl pdy s hrotnosemenkou blou (Rhynchospora alba)

Peatsoils with Rhynchospora alba
Natura 2000. 7150 Depressions on peat substrates (Rhynchosporion) Smaragd. 54.6 White beak-sedge and mud bottom communities CORINE. 54.6 White beak-sedge communities Pal. Hab. 54.61 Nemoral bare peat communities EUNIS. D3.1/P-54.61 Nemoral bare peat communities Fytocenologie. Svaz Rhynchosporion albae Koch 1926: Sphagno subsecundi-Rhynchosporetum albae (Koch 1926) Rybnek in Rybnek et al. 1984 Fyziotyp. PR Spoleenstva prameni a raelini
69
40 50
45
50
55
60
65
70
75 51
55
60
50
Dg Dg Dm
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Dg Dg Dm Dg Dm
Rozen zraelinlch pd s hrotnosemenkou blou.
Struktura a druhov sloen. dce zapojen

nzkostbeln vegetace s dominujcmi raelinky ze sekce Subsecunda a mechy eledi Amblystegiaceae, zejmna rodu Drepanocladus. V bylinnm pate pevauj hrotnosemenky (Rhynchospora alba, ojedinle i kriticky ohroen R. fusca) a jin chorovit rostliny, vyskytuj se vak asto i rosnatky (Drosera anglica, D. intermedia a D. rotundifolia) a plavuka zaplavovan (Lycopodiella inundata).
C. echinata ostice jeat C. nigra ostice obecn C. panicea ostice prosov C. viridula ostice pozdn Drosera anglica rosnatka anglick D. intermedia rosnatka prostedn D. rotundifolia rosnatka okrouhlolist Hydrocotyle vulgaris pupenk obecn Juncus bulbosus stina cibulkat Lycopodiella inundata plavuka zaplavovan Oxycoccus palustris s. lat. klikva bahenn Rhynchospora alba hrotnosemenka bl R. fusca hrotnosemenka hnd Utricularia minor bublinatka men
Mechorosty Drepanocladus exannulatus srpnatka bezkruh Dg D. vernicosus srpnatka fermeov Sphagnum contortum raelink modnov Dg S. inundatum raelink splvav Dg S. platyphyllum raelink irolist Dg Dm S. subsecundum raelink jednostrann
Ekologie. Trvale vlhk oligotrofn substrty zraelinlch psk na okrajch vodnch ndr a v pskovnch, vzcnji minerln chud, mlk svahov pramenitn raelinit na krystalinickm podlo. Rozen. Chebsko, Dokesk a Tebosk pnev, jihozpadn okraj eskomoravsk vrchoviny. Poznmka k mapovn. Vegetace tto podjednotky se vyskytuje v ternu samostatn nebo na kontaktu s biotopy R2.2 Nevpnit mechov slatinit a R2.3 Pechodov raelinit, vzcn i v komplexech vrchovi. Ohroen. Odvodnn, zalesovn, samovoln zarstn devinami, leteck hnojen, splachy z pol. Management. Extenzivn kosen nebo obasn mechanick naruovn. Literatura. Rybnek 1970, Rybnek in Rybnek
et al. 1984.
Druhov kombinace
Bylinn patro Agrostis canina psineek ps Carex demissa ostice sklonn
Porosty hrotnosemenky bl (Rhynchospora alba) na zraelinlch pdch u rybnka Dvoit u Lomnice nad Lunic.
70
R3.1 Oteven vrchovit
R3 Vrchovit
Raised bogs Michal Hjek & Kamil Rybnek
Struktura a druhov sloen. Vrchovitn

raelinit se vyznauj charakteristickm, nad rove okolnho povrchu vyklenutm tvarem s vrcholovou ploinou, okrajovm stupnm (rand) a obvodovou znou (lagg). Povrch me bt lenn na vyven bulty a zvodnl sneniny (lenky, flarky nebo jezrka). Na tvorb raelinnho loiska se podlej pedevm raelinky, kter jsou i dominantn slokou vegetace. Na porost raelink jsou vzny nzk keky z eled Empetraceae, Ericaceae a pedevm Vacciniaceae, a tak nkolik mlo druh chorovitch travin. Vzcn, ve vym montnnm a subalpnskm stupni, vstupuje na vrchovit borovice kle (Pinus mugo s. lat.). Na vrchovitch se rovn asto vyskytuj liejnky rod Cetraria a Cladonia.
Rozen. Pevn horsk oblasti s vysokm hrnem srek, v komplexech s raelinnmi lesy i ve stednch polohch. Poznmka k mapovn. Vrchovit porostl stromy se ad k podjednotkm jednotky L10 Raelinn lesy.
R3.1 Oteven vrchovit

Open raised bogs
Natura 2000. 7110 * Active raised bogs prioritn stanovit (viz tak R3.3) Smaragd. 51.1 Near-natural raised bogs (viz tak R3.3 a R3.4) CORINE. 51.11 Bog hummocks, ridges and lawns Pal. Hab. 51.11 Bog hummocks, ridges and lawns EUNIS. D1.1/P-51.11 Raised bog hummocks, ridges and lawns Fytocenologie. Svaz Oxycocco-Empetrion hermaphroditi Nordhagen ex Hada et Va 1967 (viz tak R3.2): Scirpo caespitosi-Sphagnetum compacti Warn 1926, Sphagno robusti-Empetretum hermaphroditi Hada et Va 1967, Empetro hermaphroditi-Sphagnetum fusci Du Rietz 1926, Chamaemoro-Empetretum hermaphroditi Soukupov et al. 1991. Svaz Sphagnion medii Kstner et Flssner 1933 (viz tak R3.2, R3.4, L10.3 a L10.4): Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi Hueck 1925, Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici Bogdanovskaja-Gienev 1928. Svaz Oxycocco-Ericion Nordhagen ex Txen 1937 (viz tak R3.4): Scirpo austriaci-Sphagnetum papillosi Osvald 1923 Potenciln vegetace. 50 Komplex horskch vrchovi, zsti s Pinus mugo agg. a/nebo raelinnou smrinou Fyziotyp. PR Spoleenstva prameni a raelini
Ekologie. Ombrotrofn, tj. pouze nebo pevn

srkovou vodou zsoben, zpravidla horsk raelinit, jejich iv vrstva se dlouhodobm pirstnm dostala mimo dosah povrchov a podzemn vody. V centrln sti vrchovit se vytv obvykle vce ne 2 m mocn vrstva humolitu s vysokm podlem organickch stic (a 90 % v hornch vrstvch raelinnho profilu). Prosted je kysel a siln kysel a voda obsahuje jen stopov mnostv ivin. K jednotce rovn pat kysel, minerlnch iont prost vysokohorsk raelinit pramennho pvodu, jejich druhov sloen odpovd vrchovitm.
Struktura a druhov sloen. Dominantn

slokou vegetace jsou raelinky, nap. vnov erven Sphagnum magellanicum, hndav S. papillosum, drobnj a erven zbarven S. rubellum, hnd S. fuscum a na vlhch mstech zelenav druhy ze sekce Cuspidata. Bylinn patro je tvoeno jen nkolika druhy (Carex pauciflora, Drosera rotundifolia, Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris s. lat., Trichophorum cespitosum aj.), dle zde rostou keky a ojedinl vy deviny. Stromy se objevuj jen vzcn, jednotliv a neovlivuj vraznji ani pzemn
71
Ve vlhch a ivinami bohatch typech vrchovi pevld raelink Sphagnum fallax a suchopr pochvat (Eriophorum vaginatum). Rejvz v Hrubm Jesenku.
vegetaci, ani vzhled porostu. Pokud se vyskytuje kle, dosahuje vky jen asi 0,5 m a jej pokryvnost nepesahuje 30 %.
Ekologie. Horsk vrchovit s mocnou vrstvou

raeliny, zsoben pevn srkovou vodou. V obvodov zn (lagg) se ms srkov voda s podzemn a mocnost humolitu i obsah organickch ltek jsou men. Trvale vysok hladina vody blokuje rozvoj stromovho patra. Prosted je siln kysel, oligotrofn a dystrofn.
Ohroen. Odvodnn, tba raeliny, eutrofizace, atmosfrick depozice, leteck pihnojovn nebo vpnn lesnch porost, naruovn tkou mechanizac, eroze, stavba vodnch ndr, u maloplonch vrchovi pastva a pohyb lesn zve. Management. Zabezpeen lokalit proti nedoucm vlivm z okol. Literatura. Neuhusl 1969, 1972a, b, 1975,
Rybnek 1974, Rybnek in Rybnek et al. 1984.
Rozen. Pevn horsk oblasti s vysokm

srkovm hrnem (umava, Krun hory, Jizersk hory, Krkonoe, Orlick hory, Krlick Snnk a Jesenky), vzcnji ve stednch polohch na kontaktu s raelinnmi lesy (Chebsk pnev, Slavkovsk les, Brdy, Tebosk pnev, Novohradsk hory, eskomoravsk vrchovina, Drahansk vrchovina a Dokesk pnev).
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Andromeda polifolia kyhanka sivolist Calluna vulgaris ves obecn Dg Carex pauciflora ostice chudokvt Drosera obovata rosnatka obvejit D. rotundifolia rosnatka okrouhlolist Dg Empetrum hermaphroditum icha oboupohlavn E. nigrum icha ern Dg Dm Eriophorum vaginatum suchopr pochvat Dg Oxycoccus microcarpus klikva maloplod Dg O. palustris klikva bahenn Dg Trichophorum cespitosum suchoprek trsnat Dm Vaccinium myrtillus borvka Dg Dm V. uliginosum vlochyn Dm V. vitis-idaea brusinka Mechorosty a liejnky Aulacomnium palustre klamonoka bahenn Cladonia arbuscula dutohlvka lesn C. rangiferina dutohlvka sob Dg Dicranum bergeri dvouhrotec Bergerv Dg Gymnocolea inflata svojnice nadmut Dg Mylia anomala vratka odchyln Dg Odontoschisma sphagni slatinatka raelinkov Polytrichum strictum plonk tuh Sphagnum capillifolium raelink ostrolist Dg S. compactum raelink tuh S. cuspidatum s. lat. raelink bodlav Dm S. fallax raelink kivolist Dg S. fuscum raelink hnd Dm S. imbricatum raelink stecholist Dg Dm S. magellanicum raelink prostedn Dm S. papillosum raelink bradavit Dg Dm S. rubellum raelink erven Dg S. russowii raelink statn
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen otevench vrchovi.
Poznmka k mapovn. V otevench vrchovitch se tm vdy vyskytuj lenky, jezrka a tky se submerznmi raelinky ze sekce Cuspidata, mechem Drepanocladus fluitans a cvnatmi rostlinami Carex limosa a Scheuchzeria palustris. Ty pat k samostatn podjednotce R3.3 Vrchovitn lenky. V oblastech s pirozenm vskytem klee pistupuje i podjednotka R3.2 Vrchovit s kle (Pinus mugo). Plochy vrchovi se proto mapuj zpravidla jako mozaika dvou i vce podjednotek. V laggu a na vstupech podzemn vody s alespo nzkm obsahem minerl se me vyskytovat vegetace podjednotky R2.3 Pechodov raelinit. Vrchovit porostl stromy pat do samostatnch podjednotek L10.2 Raelinn brusnicov bory, L10.3 Suchoprov bory kontinentlnch raelini a L10.4 Blatkov bory.
72
R3.2 Vrchovit s kle (Pinus mugo)
R3.2 Vrchovit s kle (Pinus mugo)

Raised bogs with Pinus mugo
Natura 2000. 91D0 * Bog woodland prioritn stanovit (viz tak L9.2, L10.1, L10.2, L10.3 a L10.4) Smaragd. 44.A Birch and conifer mire woods (viz tak L9.2, L10.1, L10.2, L10.3 a L10.4) CORINE. 44.A3 Mountain pine bog woods Pal. Hab. 44.A3 Mountain pine bog woods EUNIS. G3.4/P-44.A3 Mountain pine bog woods Fytocenologie. Svaz Oxycocco-Empetrion hermaphroditi Nordhagen ex Hada et Va 1967 (viz tak R3.1): Pino mugo-Sphagnetum Kstner et Flssner 1933, Chamaemoro-Pinetum mugo (Zlatnk 1928) Hada et Va 1967. Svaz Sphagnion medii Kstner et Flssner 1933 (viz tak R3.1, R3.4, L10.3 a L10.4): Pino rotundatae-Sphagnetum (Kstner et Flssner 1933) Neuhusl 1969 (viz tak L10.4) Potenciln vegetace. 50 Komplex horskch vrchovi, zsti s Pinus mugo agg. a/nebo raelinnou smrinou Fyziotyp. PR Spoleenstva prameni a raelini Lesnick typologie. 9R1 Vrchovitn kle
Struktura a druhov sloen. sti horskch vrchovi, kde dolo k souvislejmu zapojen borovice klee (Pinus mugo) nebo borovice raelinn (P. pseudopumilio). Oba druhy mohou dosahovat vky a 2 m a pokryvnosti a 90 %. V nejspodnjm, mechovm pate pevldaj erven zbarven raelinky (Sphagnum capillifolium, S. magellanicum a S. rubellum), v such partich pistupuj rovn jin mechorosty (nap. Pleurozium schreberi a Polytrichum strictum) a liejnky Cetraria islandica, Cladonia spp., Icmadophila ericetorum aj. V podrostu klee se uplatuj zejmna keky a devnatjc byliny Betula nana, Empetrum hermaphroditum, Oxycoccus palustris s. lat., Rubus chamaemorus, Vaccinium myrtillus, V. uliginosum a V. vitis-idaea. Ekologie. Vysokohorsk raelinit sycen pevn srkovou vodou a nkdy souasn obohacovan minerln chudou podzemn vodou. Raelinn vrstva asto nedosahuje takov mocnosti jako u otevench vrchovi. Vrchovit s kle sukcesn navazuj na oteven vrchovit. asto tvo pechodnou znu mezi otevenmi vrchoviti a okolnmi lesnmi porosty. V centrlnch stech otevench vrchovi se kle nejastji uchycuje na such kopecch s raelinkem hndm (Sphagnum fuscum). K rozvoji kleovho porostu asto dochz pi mrnm odvodnn po antropogennm zsahu v blzkm okol.
Rozen. umava, Novohradsk hory, Slavkovsk les, Krun hory, Jizersk hory a vy polohy Krkono.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen vrchovi s kle (Pinus mugo).
Poznmka k mapovn. Podjednotka se

Vrchovit s kle na pechodu mezi blatkovm borem a otevenm vrchovitm na Kladskch raelinch ve Slavkovskm lese.
velmi asto vyskytuje v mozaice s podjednotkou R3.1 Oteven vrchovit, kde je kle jen vtrouen, a s podjednotkou R3.3 Vrchovitn lenky. V takovch
73
ppadech zpravidla nelze vst ostr hranice a raelinit se mapuje jako mozaika tchto podjednotek. Vrchovit s kle mohou rovn hraniit s neraelinnmi porosty klee jednotky A7 Kosodevina.
R3.3 Vrchovitn lenky

Bog hollows
Natura 2000. 7110 * Active raised bogs prioritn stanovit (viz tak R3.1) Smaragd. 51.1 Near-natural raised bogs (viz tak R3.1 a R3.4) CORINE. 51.12 Bog hollows (Schlenken) Pal. Hab. 51.12 Bog hollows (Schlenken) EUNIS. D1.1/P-51.12 Raised bog hollows (Schlenken) Fytocenologie. Svaz Leuko-Scheuchzerion palustris Nordhagen 1943: Carici rostratae-Drepanocladetum fluitantis Hada in Hada et Va 1967, Drepanoclado fluitantisCaricetum limosae (Kstner et Flssner 1933) Krisai 1972, Scheuchzerio-Sphagnetum cuspidati Osvald 1923 Fyziotyp. PR Spoleenstva prameni a raelini
Ohroen. Zmny vodnho reimu, odvodovn,

tba raeliny.
Management. Udrovn stvajcho vodnho

reimu.
Literatura. Kstner & Flssner 1933, Hada & Va 1967, Sofron & andov 1972. Druhov kombinace
Keov patro Picea abies smrk ztepil Dg Dm Pinus mugo borovice kle Dg Dm Pinus pseudopumilio borovice raelinn Bylinn patro Betula nana bza zakrsl Dg Dm Empetrum hermaphroditum icha oboupohlavn Dg Dm Eriophorum vaginatum suchopr pochvat Oxycoccus microcarpus klikva maloplod O. palustris klikva bahenn Dg Rubus chamaemorus ostruink moruka Vaccinium myrtillus borvka V. uliginosum vlochyn V. vitis-idaea brusinka Mechorosty a liejnky Cetraria islandica puklka islandsk Cladonia arbuscula dutohlvka lesn C. deformis dutohlvka znetvoen C. rangiferina dutohlvka sob C. sulphurina dutohlvka srov Hylocomium splendens rokytnk skvl Icmadophila ericetorum vlhomilka mdnkov Pleurozium schreberi travnk Schreberv Polytrichum commune plonk obecn P. strictum plonk tuh Dm Sphagnum capillifolium raelink ostrolist S. fallax raelink kivolist S. fuscum raelink hnd Dm S. magellanicum raelink prostedn S. russowii raelink statn
Mozaika bult s klikvou bahenn (Oxycoccus palustris) a lenk se suchoprem zkolistm (Eriophorum angustifolium) na okraji Malho Mechovho jezrka u Rejvzu v Hrubm Jesenku.
Struktura a druhov sloen. Vodou vyplnn

vrchovitn prohlubn s pevldajcmi submerznmi mechorosty, zejmna zelen zbarvenmi raelinky z okruhu Sphagnum cuspidatum a bokoplodm mechem Drepanocladus fluitans se srpovit zakonenmi lodykami, ppadn i jtrovkou Gymnocolea inflata. Bylinn patro je druhov chud a je tvoeno zejmna druhy Carex limosa, C. rostrata, Drosera anglica, D. rotundifolia, Eriophorum angustifolium a Scheuchzeria palustris.
Ekologie. lenky se na otevench vrchovitch stdaj se sumi vyveninami. Maj rzn tvar, od piblin kruhovch a ovlnch jezrek po lenky vrazn prothl po vrstevnici (tzv. flarky) a po spdnici spojen drobnmi eroznmi rhami. Tyto morfologick tvary vznikaj mrazovm odtrhvnm
74
R3.3 Vrchovitn lenky
40 50
45
50
55
60
65
70
75 51
Dm
55
60
50
Dg Dm
65 49
C. rostrata ostice zobnkat Drosera anglica rosnatka anglick D. obovata rosnatka obvejit D. rotundifolia rosnatka okrouhlolist Eriophorum angustifolium suchopr zkolist Scheuchzeria palustris blatnice bahenn
70
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen vrchovitnch lenk.
povrchu. Na jejich okrajch jsou raelinn koberce. Rozloha prohlubn se pohybuje od nkolika do nkolika set tverench metr. lenky nevyschaj, pouze v extrmn suchch sezonch me dojt k vraznmu poklesu vodn hladiny. Pi dlouhodobjm vyschnut zanikaj. Na mlkch horskch vrchovitch me bt dno jezrka tvoeno minerlnm podlom, na hlubokch vrchovitch je tvoeno vyvlokovanmi huminovmi kyselinami. Obsah ivin je velmi mal, na okrajch rozshlejch vrchovi vak mohou chemismus lenk ovlivovat vvry podzemnch vod.
Mechorosty Calypogeia neesiana kryjnice Neesova Dg Dm Drepanocladus fluitans srpnatka splvav Gymnocolea inflata svojnice nadmut Dg Dm Sphagnum cuspidatum raelink bodlav Dg Dm S. majus raelink Dusnv Dg Dm S. tenellum raelink nejmk
Rozen. umava, Slavkovsk les, Krun hory,

Jizersk hory, Krkonoe, Orlick hory a Hrub Jesenk.
Poznmka k mapovn. Vrchovitn lenky

se vyskytuj v komplexech podjednotky R3.1 Oteven vrchovit a zpravidla se mapuj v rmci mozaiky obou podjednotek.
Ohroen. Psun cizorodch minerl pi leteckm vpnn, atmosfrick depozice dusku, kalitn vysok a ern zve, pokles hladiny vody. Management. dn. Literatura. Hada & Va 1967, Rybnek in Rybnek et al. 1984, Melichar 1998. Druhov kombinace
Bylinn patro Carex canescens ostice edav Dg Dm C. limosa ostice bainn Dg Dm C. paupercula ostice vrchovitn
lenky v raelinitch na hebenech Krkono jsou protaen po vrstevnici a na mrnch svazch tvo msty kaskdovit soustavy. Panavsk raelinit.
75
R3.4 Degradovan vrchovit

Degraded raised bogs
Natura 2000. 7120 Degraded raised bogs (still capable of natural regeneration) Smaragd. 51.1 Near-natural raised bogs (viz tak R3.1 a R3.3) CORINE. 51.2 Purple moorgrass bogs Pal. Hab. 51.2 Purple moorgrass bogs EUNIS. D1.1/P-51.2 Damaged, inactive bogs, dominated by dense Molinia Fytocenologie. Fragmenty svaz Sphagnion medii Kstner et Flssner 1933 (viz tak R3.1, R3.2, L10.3 a L10.4) a Oxycocco-Ericion Nordhagen ex Txen 1937 (viz tak R3.1) Fyziotyp. PR Spoleenstva prameni a raelini
Literatura. Viz odkazy u jinch raelinitnch

podjednotek.
Druhov kombinace. Vzhledem k heterogenit

podjednotky nelze stanovit.
Struktura a druhov sloen. Heterogenn

podjednotka, zahrnujc hlubok tn vznikl odtenm raeliny a obklopen ivm vrchovitm (nap. tebn jma v NPR erven blato), plon odten raelinit se zbytky raelinn flry (nap. Drosera rotundifolia) a raelinit s porosty bezkolence modrho (Molinia caerulea) nebo suchopru pochvatho (Eriophorum vaginatum), postupn regenerujc po pechodnm poklesu hladiny podzemn vody.
Ekologie. Vrchovit, na nich dolo k pechodnm zmnm kvli odten sti raeliny nebo pechodnmu poklesu vodn hladiny, ale charakter tchto zmn dv nadji v obnoven raelinotvorn vegetace do asi 30 let. Pro zaazen k tto podjednotce je nutn, aby lokalita byla dostaten zsoben vodou a aby v blzkosti bylo nenaruen vrchovit, odkud je mon pirozen migrace raelinitnch druh. Tyto podmnky asto spluj sti ivch vrchovi, naruen run tbou raeliny (borkovnm). Rozen. Shodn s rozenm vrchovi. Poznmka k mapovn. Jako degradovan vrchovit mapujeme pouze nelesn typy, kter nelze piadit k nkter z jednotek R2 Slatinn a pechodov raelinit, K1 Mokadn vrbiny, V3 Makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn, M1.7 Vegetace vysokch ostic, T2 Smilkov trvnky nebo T8 Ninn a horsk vesovit. Degradovan raelinit s nletem devin se podle charakteru vegetace mapuj v rmci podjednotek jednotky L10 Raelinn lesy nebo jako jednotka X12 Nlety pionrskch devin.
Na raeliniti erven blato na Tebosku se obnovil raelinotvorn proces v zatopen jm po borkovn (tj. run tb raeliny) z 2. poloviny 19. stolet. Ve vegetaci pevld suchopr pochvat (Eriophorum vaginatum) a raelinky (Sphagnum sect. Cuspidata).
76
S1 Skly a droliny
S1 Skly a droliny
Cliffs and boulder screes Ji Sdlo
Struktura a druhov sloen. Fyziognomicky

heterogenn bezles biotop s vskytem petrofilnch a chasmofilnch rostlin, kter jsou schopny rst ve trbinch skal a balvan. Zahrnuje vvojovou adu od inicilnch sukcesnch stadi a rozvolnnch porost s pevahou mech, klonlnch kapradin (nap. Polypodium vulgare) a dvoudlonch chamaefyt (nap. Saxifraga rosacea) pes mozaikovit vysokostbeln ttinov trvnky (nap. s Calamagrostis varia) na skalnch hranch a terskch, dle pes uzaven porosty vysokch nitrofilnch bylin (nap. Aconitum variegatum a Lunaria rediviva) a po koviny s rybzem alpnskm (Ribes alpinum) a r pevislou (Rosa pendulina).
tedy nejen skly, ale i balvanit rozpady a droliny (tj. stabilizovan sut) v rznm stadiu zazemovn, do druh pak biotopy, kde se krom stresu uplatuje i periodick naruovn, tedy pohybliv sut. Biotopy vpencov oddlujeme od siliktovch jen v ppad vegetace skalnch trbin. Ostatn typy vegetace skal a drolin toti v R siln pesahuj ze substrt vpnitch na kysel, piem nejhojnj jsou na podkladech bazickch, ale ne vpencovch (algonkick bidlice, paleovulkanity i neovulkanity, slnovce a vpnit pskovce) a smrem k minerl n chudm substrtm vyznvaj.
Poznmka k mapovn. Ve vegetaci skal

a drolin (a tak pohyblivch sut) se kombinuje nkolik mlo specificky skalnch, ppadn suovch druh s poetnou skupinou druh pesahujcch z okoln vegetace. Zrove je tento biotop asto vyvinut jen maloplon a v zstinu lesa, tedy svm zpsobem zalenn do biotopu definovanho ve vtm prostorovm mtku. Pi mapovn se zaznamenvaj vechny lokality velkoplon, z maloplonch (i jen kolem 5 m2) pak ty s vtm potem diagnostickch druh nebo s diagnostickmi druhy vzcnmi. Nemapuj se mal skalky jen s jednm i dvma u ns bnmi diagnostickmi druhy, zejmna maj-li tyto druhy malou pokryvnost a je-li lokalita kryta lesem. Naopak rozshlej skly a droliny se zakresluj do mapy jako celek, nikoliv jen jejich sti porostl vegetac. Zaznamenvaj se i pirozen skly a droliny porostl jen mechorosty a liejnky, ale bez vegetace cvnatch rostlin.
Ekologie. Skaln stny, lenit skalnat svahy,

balvanov rozpady a stabilizovan sut (tzv. droliny) na slunnch, ale i vrazn stinnch mstech vetn poloh pod klenbou stromovch korun. Tento biotop se vyskytuje ve skalnatch zaznutch dolch pahorkatin a hor, na izolovanch vulkanickch kopcch, hadcovch tlesech a v ledovcovch karech. Mnoho lokalit je soust reliktnch komplex primrnho bezles. Podobn vegetace jako na pirozench skalch a drolinch se vyskytuje v lomech, na zdech a kamennch terasch, kde je ale ochuzen o etn chasmofyty a naopak obohacen o ruderln druhy. S vjimkou synantropnch derivt jde o dosti vzcn biotop, protoe na velk sti vhodnch lokalit pevldaj kompetin silnj druhy suchch trvnk, anebo naopak mnoh skly a droliny nejsou vbec kolonizovny cvnatmi rostlinami.
Rozen. Roztrouen v oblastech s vskytem

tvrdch hornin vytvejcch kolonizovateln skaln tvary, celkov vak dosti vzcn.
Poznmka. Vegetace skal a sut bv tradin

lenna podle geomorfologickho kritria na kompaktn skly a klastick sut, a v rmci kad tto skupiny na typy karbontov a siliktov. Toto lenn vak mlo respektuje prodn realitu na zem R, a proto zde pouvme odlinou klasifikaci. Do jedn skupiny klademe biotopy trvale limitovan stresem,
ediov drolina na Pleivci u Litomic.
77
S Skly, sut a jeskyn
S1.1 trbinov vegetace vpnitch skal a drolin

Chasmophytic vegetation of calcareous cliffs and boulder screes
Natura 2000. 8210 Chasmophytic vegetation of calcareous rocky slopes Smaragd. CORINE. 62.15 Alpine and sub-Mediterranean calcareous cliffs Pal. Hab. 62.15 Alpine and sub-Mediterranean calcareous cliffs EUNIS. H3.1/P-62.15 Alpine and sub-Mediterranean calcareous cliffs Fytocenologie. Svaz Potentillion caulescentis Br.-Bl. in Br.-Bl. et Jenny 1926: Asplenietum trichomano-rutaemurariae Kuhn 1937. Svaz Cystopteridion Richard 1972: Asplenio-Cystopteridetum fragilis Oberdorfer (1936) 1949, Asplenio rutae-murariae-Gymnocarpietum robertiani Kolbek et Sdlo 1994 Fyziotyp. SP Spoleenstva skal, sut, psin a primitivnch pd
(nap. Cotoneaster integerrimus a Taxus baccata). Porosty jsou asto v mozaice s pchavovmi trvnky nebo obklopen lesem, bvaj spe maloplon (do 30 m2), vysok do 20 cm, na drolinch msty i souvisleji zapojen. Sekundrn vskyty na zdech jsou pechodem k ruderln vegetaci, zato porosty v oputnch lomech se druhovou skladbou bl pirozenm.
Ekologie. Nezazemnn skly a droliny na vpenci, vzcnji i diabasu, spilitu, snad i na tvrdch slnovcch. K loklnmu vvoji bazifiln vegetace ovem sta i vpnit horninov vloky i vpencov inkrustace mokrch zlom v bidlinatch horninch. Na nkterch vtch drolinch se uplatuje efekt vnitnho mikroklimatu sut a vegetace bv soustedna pi jejich bzi u ventarol se studenm prvanem. ast je sekundrn vskyt na zdech a tak v lomech, kde se vak tyto porosty objevuj nejdve nkolik desetilet po jejich oputn.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Struktura a druhov sloen. Vegetace skalnch trbin s pevahou chasmofilnch kapradin (Asplenium ruta-muraria, A. trichomanes, A. viride, Cystopteris fragilis a Gymnocarpium robertianum), dvoudlonch chamaefyt (nap. Saxifraga paniculata) a mechorost (Brachythecium glareosum, Encalypta streptocarpa, Preissia quadrata, Schistidium apocarpum, Tortella tortuosa aj.). Hojn jsou i druhy hj (nap. Carex digitata), nitrofilnch lem (nap. Geranium robertianum ) a reliktn pchava vpnomiln (Sesleria albicans). Nkdy jsou ptomny i deviny
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen trbinov vegetace vpnitch skal a drolin.
Rozen. Roztrouen esk, Moravsk a Javosk kras, okol tramberka, Pavlovsk vrchy, vzcn jihoesk vpence, Kivokltsko, Krkonoe, Hrub Jesenk, snad i vchodoesk opuky a jinde. Lokln vskyty na vpencovch vlokch dosahuj a do supramontnnho stupn (Ob dl v Krkonoch). Poetn jsou sekundrn vskyty na zdech. Poznmka k mapovn. Nemapuj se vskyty na zdech, zaznamenvaj se vak lokality v lomech. Ohroen. Eutrofizace.
Slezink routika (Asplenium ruta-muraria) ve trbinch vpencovch skalek u Horaovic v Poumav.
Management. dn.
78
S1.1 trbinov vegetace vpnitch skal a drolin
Literatura. Kolbek & Sdlo 1994, Sdlo & Kolbek

1994.
Dg Dg Dm
Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Dm Asplenium ruta-muraria slezink routika A. trichomanes slezink erven Dg Dm A. viride slezink zelen Cardaminopsis arenosa einink psen Carex digitata ostice prstnat Chelidonium majus vlatovink vt Chrysosplenium alternifolium mokr stdavolist Dg Cortusa matthioli kruhatka Matthiolova Dm Cystopteris fragilis puchnk kehk Dryopteris filix-mas kapra samec Epilobium montanum vrbovka horsk Geranium robertianum kakost smrdut Dg Dm Gymnocarpium robertianum bukovnk vpencov Hedera helix bean popnav Phyllitis scolopendrium jelen jazyk celolist Pleurospermum austriacum mzdinec rakousk Dm Poa nemoralis lipnice hajn Dm Polypodium vulgare s. lat. osladi obecn Polystichum aculeatum kapradina lalonat P. lonchitis kapradina hrlovit Ribes alpinum rybz alpnsk Dm Saxifraga paniculata lomikmen vdyiv Dm S. rosacea lomikmen trsnat Sedum album rozchodnk bl Dm Sesleria albicans pchava vpnomiln Mechorosty Dg Anomodon viticulosus klaminka kekovit Brachythecium glareosum baatka trkov Campylium chrysophyllum zelenka zlatolist Dg Cirriphyllum tommasinii hjovka Vaucherova Collema spp. huspenk Encalypta streptocarpa toivka toiv Dg Fissidens dubius krondlovka klamn Dg Grimmia orbicularis drkavka kulat Dg G. pulvinata drkavka podukovit Dg G. tergestina drkavka istrijsk Homalothecium philippeanum hedvbitec hladk H. sericeum hedvbitec prav Leptogium lichenoides tenkomzdk lalkovit Dg Mnium marginatum mk pilovit Neckera spp. sourubka Plagiochila porelloides kapraovka podhoankovit Porella platyphylla podhoanka plocholist Preissia quadrata paten tydln
Schistidium apocarpum klanoepka obecn Timmia bavarica podnoitka bavorsk Tortella tortuosa vijozub zkroucen Tortula ruralis rourkatec obecn
S1.2 trbinov vegetace siliktovch skal a drolin

Chasmophytic vegetation of siliceous cliffs and boulder screes
Natura 2000. 8220 Chasmophytic vegetation on siliceous rocky slopes (viz tak A5 a A6) Smaragd. CORINE. 62.21 Middle European montane siliceous cliffs Pal. Hab. 62.21 Middle European montane siliceous cliffs EUNIS. H3.2/P-62.21 Middle European montane siliceous cliffs Fytocenologie. Svaz Asplenion septentrionalis Oberdorfer 1938: Woodsio ilvensis-Asplenietum septentrionalis Txen 1937, Asplenietum septentrionalis Schwickerath 1944, Biscutello-Asplenietum septentrionalis Korneck 1974, Asplenietum septentrionali-adianti-nigri Oberdorfer 1938, Diantho gratianopolitani-Aurinietum saxatilis Sdlo 1998, Asplenio trichomanis-Polypodietum vulgaris Firbas 1924. Svaz Asplenion serpentini Br.-Bl. et Txen ex Eggler 1955: Sedo albi-Cheilanthetum marantae Vicherek 1970, Asplenietum serpentini Gauckler 1954 Fyziotyp. SP Spoleenstva skal, sut, psin a primitivnch pd
Struktura a druhov sloen. Fyziognomii

porost uruj drobn acidotolerantn kapradiny, nap. slezinky (Asplenium spp.), i kapradiny robustnj, nap. Dryopteris filix-mas, a nkdy tak dvoudlon suchomiln chamaefyty (Aster alpinus, Dianthus gratianopolitanus, Saxifraga rosacea aj.). Dominujc petrofyty jsou doprovzeny acidofyty s irokou ekologickou amplitudou (nap. Avenella flexuosa), mezofilnmi druhy les a kovin (nap. Poa nemoralis) a nkdy i druhy suchch trvnk (nap. Allium senescens subsp. montanum). Velk pokryvnosti dosahuj tak mechorosty a liejnky rostouc jak na povrchu skal a balvan (Hedwigia ciliata, Umbilicaria hirsuta aj.), tak na akumulacch humusu a jemnozem (Bartramia pomiformis, Dicranum scoparium aj.). Porosty dosahuj nkdy plochy a nkolika stovek m2, bvaj dk a podle ptomnch dominant od 5 cm do 1 m vysok.
Ekologie. Stinn i slunn skaln srzy a balvanov

rozpady v dolch, droliny vulkanickch kopc, vzcnji tak oputn lomy a star zdi, kde vak
79
Poznmka k mapovn. Nemapuj se vskyty na zdech, zaznamenvaj se vak lokality v lomech. Ohroen. Eutrofizace. Management. dn. Literatura. Vicherek 1970, Kolbek 1978b, Chytr 1993, Sdlo & Kolbek 1994, Sdlo 1996b, 1998a. Druhov kombinace
ediov drolina na lesn svtlin u Krava v eskm stedoho.
zpravidla chybj mnoh diagnostick druhy. Podkladem je nejastji ula, znlec, edi, rula, granulit, hadec, pskovec, bulink nebo slepenec.
Keov patro Picea abies juv. smrk ztepil Rubus idaeus ostruink malink Sorbus aucuparia subsp. aucuparia jeb pta prav Bylinn patro Dg Allium schoenoprasum subsp. alpinum paitka poben horsk Dg Asplenium adiantum-nigrum slezink netkovit Dg A. adulterinum slezink neprav Dg A. cuneifolium slezink hadcov Dg A. septentrionale slezink severn A. trichomanes slezink erven Dg Aster alpinus hvzdnice alpsk Athyrium filix-femina papratka sami Dg Aurinia saxatilis taice skaln Avenella flexuosa metlika kivolak Dg Biscutella laevigata subsp. varia dvojttek hladkoplod promnliv Calamagrostis arundinacea ttina rkosovit Calluna vulgaris ves obecn Campanula rotundifolia s. lat. zvonek okrouhlolist Cardaminopsis arenosa einink psen Dg Ceterach officinarum kyvor lkask Cystopteris fragilis puchnk kehk Dg Dianthus gratianopolitanus hvozdk siv Dryopteris dilatata kapra rozloen D. filix-mas kapra samec Festuca ovina kostava ov F. pallens kostava siv Geranium robertianum kakost smrdut Dg Gymnocarpium dryopteris bukovnk kapraovit Dg Hieracium schmidtii jestbnk bled Dg Huperzia selago vranec jedlov Hylotelephium maximum rozchodnk velk Dg Iris aphylla kosatec bezlist Dg Notholaena marantae podmrvka hadcov Dg Phegopteris connectilis bukovinec osladiovit
Rozen. Hluboce zaznut dol ek a potok

v povod Vltavy, Jizery a ek na jihozpadn Morav, esk stedoho, pskovcov skaln msta, vskyty hadce roztrouen v zpadnch a jinch echch, na eskomoravsk vrchovin, jihozpadn Morav a na umpersku. Vzcn i jinde, v karpatsk sti R vak velmi vzcn.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen trbinov vegetace siliktovch skal a drolin. Mapa je dosti nepln a vyaduje zpesnn dalm vzkumem.
Variabilita. Podjednotka zahrnuje nkolik odlinch typ spojench etnmi pechody a mozaikami. Jde o (a) vegetaci slunnch svah, nap. s Asplenium septentrionale i Saxifraga rosacea, (b) vegetaci stinnch a vlhkch svah s mechorosty a dle nap. s Cystopteris fragilis a Polypodium vulgare a (c) vegetaci mechorost a liejnk na velmi chudch substrtech, skoro bez vych rostlin, ojedinle vak s vskyty alpnskch druh (nap. Cryptogramma crispa). Skly a droliny nad horn hranic lesa se mapuj v rmci jednotky A6 Acidofiln vegetace alpnskch skal a drolin.
80
S1.3 Vysokostbeln trvnky skalnch tersek
Dg Dg Dg Dg
Polypodium vulgare osladi obecn Saxifraga rosacea lomikmen trsnat Viola tricolor subsp. saxatilis violka trojbarevn skaln Woodsia ilvensis kapradinka skaln
S1.3 Vysokostbeln trvnky skalnch tersek

Tall grasslands on rock ledges
Natura 2000. Smaragd. CORINE. Pal. Hab. EUNIS. Fytocenologie. Svaz Trifolion medii Mller 1962 (viz tak T4.2): Cynancho-Calamagrostietum arundinaceae Skora 1972. Svaz Vaccinion Bcher 1943 (viz tak A2.2 a T8.3): Calamagrostio arundinaceae-Vaccinietum Skora 1972 (pouze porosty s dominanc Calamagrostis arundinacea) a dal nedostaten znm spoleenstva Fyziotyp. SP Spoleenstva skal, sut, psin a primitivnch pd
Mechorosty a liejnky Dicranodontium denudatum hyovka lmav Dg Grimmia hartmannii drkavka Hartmanova Dg G. trichophylla drkavka chluponosn Dg Hedwigia ciliata thovec bezebr Dg Hypnum cupressiforme rokyt cypiov Lasallia pustulata pupkovka puchnat Orthodicranum montanum sobk chlumn Dg Paraleucobryum longifolium radnka dlouholist Parmelia conspersa terovka posypan P. saxatilis terovka skaln Dg Plagiothecium laetum lesklec pjemn Polytrichum formosum plonk ztenen Dg Racomitrium heterostichum zoubkoepka rznoad Dg R. lanuginosum zoubkoepka mechovit Tetraphis pellucida tyzoubek przran Umbilicaria hirsuta pupkovka srstnat
Struktura a druhov sloen. Zapojen trvnky, mozaikovit se stdajc s holmi skalnmi stupni. Fyziognomii uruj trvy vysok ( Calamagrostis arundinacea, C. varia a C. villosa) i nzk (nap. Avenella flexuosa a Sesleria albicans), asto i keky (nap. Vaccinium myrtillus) a kvtnat byliny (nap. Convallaria majalis). Ekologie. Uzaven hlubok dol a izolovan
vrchy, vtinou v mezofytiku a mimo pm kontakt s teplomilnou vegetac. Jde o horn hrany skal s hlub pdou, tersky skalnatch svah, vzcn i svahy vpnitch pskovc s jemnm ronem psitho materilu.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen vysokostbelnch trvnk skalnch tersek.
Skla s druhov chudou acidofiln vegetac u tchovic ve stednm Povltav.
Rozen. Vulkanity a vpnit pskovce Polomench hor, Luickch hor a Ralsk pahorkatiny, znlce eskho stedoho, esk rj, Kivokltsko, stedn Povltav, doln a vrcholov skly na umav, n dol jihozpadn Moravy od okol Brna po Znojemsko, vzcn i jinde.
81
Skalka nad prlomem potoka v Bob soutsce v eskm stedoho s fragmenty kovin a skalnch trvnk se ttinou rkosovitou (Calamagrostis arundinacea).
Ohroen. Vtinou bez ohroen, msty eutrofizace i naruovn muflon zv.
Dg
Management. dn. Literatura. Skora 1972, Chytr 1993, Sdlo & Kolbek 1994, Sdlo 1996b. Druhov kombinace
Keov patro Betula pendula bza blokor Cotoneaster integerrimus skalnk celokrajn Dg Daphne mezereum lkovec jedovat Rubus idaeus ostruink malink Sorbus aucuparia subsp. aucuparia jeb pta prav Bylinn patro Aruncus vulgaris udatna lesn Avenella flexuosa metlika kivolak Dg Dm Calamagrostis arundinacea ttina rkosovit Dg Dm C. varia ttina pestr Dm C. villosa ttina chloupkat Calluna vulgaris ves obecn Dg Convallaria majalis konvalinka vonn Dg Cytisus nigricans ilimnk ernajc Dg Dg Dg Dg Dg
Dg
Digitalis grandiflora nprstnk velkokvt Dryopteris dilatata kapra rozloen D. filix-mas kapra samec Epilobium angustifolium vrbka zkolist Melampyrum pratense ern lun Melica nutans strdivka nic Mercurialis perennis baanka vytrval Laserpitium latifolium hlad irolist Lilium martagon lilie zlatohlvek Pleurospermum austriacum mzdinec rakousk Polygonatum odoratum kokok vonn Polypodium vulgare osladi obecn Scabiosa columbaria hlav fialov Sesleria albicans pchava vpnomiln Silene dioica silenka dvoudom S. vulgaris silenka nadmut Solidago virgaurea subsp. virgaurea zlatobl obecn prav Vaccinium myrtillus borvka Vincetoxicum hirundinaria tolita lkask
Mechorosty Dicranum scoparium dvouhrotec chvostnat Hypnum cupressiforme rokyt cypiov Polytrichum formosum plonk ztenen
82
S1.4 Vysokobylinn vegetace zazemnnch drolin
S1.4 Vysokobylinn vegetace zazemnnch drolin

Tall-forb vegetation of fine-soil-rich boulder screes
Natura 2000. Smaragd. CORINE. Pal. Hab. EUNIS. Fytocenologie. Nelze jednoznan ztotonit s dnou z dosud popsanch jednotek Fyziotyp. SP Spoleenstva skal, sut, psin a primitivnch pd
Rozen. Hojn v severn sti Moravskho krasu, vzcn v eskm krasu, na Kivokltsku, v eskm stedoho a na Semilsku. Poznmka k mapovn. Zaznamenvaj se pouze vskyty ve vegetanch komplexech pirozenho bezles. Do podjednotky nepat fyziognomicky podobn vegetace pohyblivch sut a mladch pasek po suovch lesch. Ohroen. Pirozen sukcese, ruderalizace. Management. dn.
Struktura a druhov sloen. Hlavn rove tchto kvtnatch porost o vce 11,5 m tvo vysok irokolist byliny nron na iviny (nap. Aconitum variegatum a Lunaria rediviva) a ni vrstvu hjov a nitrofiln druhy (nap. Galeobdolon luteum s. lat. a Geranium robertianum). Npadn je ptomnost druh vyadujcch vy vzdunou vlhkost (Chrysosplenium alternifolium, Circaea alpina, Cystopteris fragilis, Phyllitis scolopendrium, Polystichum aculeatum aj.). Nkdy do porost zasahuj i kee, pedevm Ribes alpinum. Ekologie. Stabilizovan a silnji zazemnn sut na vpenci, spilitu, algonkickch bidlicch a rznch metamorfitech. Bvaj zazemnny jen pi povrchu, kde se hromad padajc kameny a hlavn organick materil, jako je listov opad, vtve strom a ron humusu. Nachzej se na pat stinnch svah. Pes vysok zsoben ivinami se tu udruje bezles, a to vlivem teplotnch inverz, vnitnho mikroklimatu sut a zastnn pi vysokm horizontu. Typickm pkladem je suov kuel na dn Macochy.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Literatura. Sdlo & Kolbek 1994.
55
60
50
65
70
49
Rozshl zastnn suov kuel na dn propasti Macocha

12 13 14 15 16 17 18 19
v Moravskm krasu je porostl vysokobylinnou vegetac s netkavkou nedtklivou (Impatiens noli-tangere) a msnic vytrvalou (Lunaria rediviva).
Rozen vysokobylinn vegetace zazemnnch drolin.
83
Druhov kombinace
Keov patro Lonicera xylosteum zimolez pit Ribes alpinum rybz alpnsk Rosa pendulina re pevisl Dm Rubus idaeus ostruink malink Bylinn patro Dg Dm Aconitum variegatum omj pestr Actaea spicata samorostlk klasnat Dm Aruncus vulgaris udatna lesn Athyrium filix-femina papratka sami Chrysosplenium alternifolium mokr stdavolist Dg Cimicifuga europaea plotink evropsk Circaea alpina arovnk alpsk Cystopteris fragilis puchnk kehk Dryopteris filix-mas kapra samec Galeobdolon luteum s. lat. pitulnk lut Geranium robertianum kakost smrdut Gymnocarpium robertianum bukovnk vpencov Impatiens noli-tangere netkavka nedtkliv Dg Laserpitium latifolium hlad irolist Dg Dm Lunaria rediviva msnice vytrval Mercurialis perennis baanka vytrval Dg Phyllitis scolopendrium jelen jazyk celolist Pleurospermum austriacum mzdinec rakousk Poa nemoralis lipnice hajn Dg Polystichum aculeatum kapra lalonat Dm Senecio germanicus starek nmeck Stellaria nemorum ptainec hajn Dg Thalictrum aquilegiifolium luucha orlkolist Dm Urtica dioica kopiva dvoudom
Koviny s rybzem alpnskm (Ribes alpinum) na znlcov suti pod vrcholem Mileovky v eskm stedoho.
S1.5 Koviny skal a drolin s rybzem alpnskm (Ribes alpinum)

Ribes alpinum scrub on cliffs and boulder screes
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 31.8 Thickets Pal. Hab. 31.8. Western Eurasian thickets EUNIS. F1.3 Thorn-thickets, hedgerows and lowland scrub Fytocenologie. Svaz Sambuco-Salicion capreae Txen et Neumann ex Oberdorfer 1957 (z men sti): Ribeso alpini-Rosetum pendulinae Sdlo 1991 ms. Fyziotyp: KR Mezofiln a xerofiln koviny
rybzem alpnskm (Ribes alpinum) a dle druhy Lonicera nigra, L. xylosteum a Rosa pendulina, vzcn tak Cotoneaster integerrimus a Rosa majalis. Jsou rzn rozshl, od rozvolnnch skupinek ke a po velk porosty na plochch tiscovek m2. Hlavn porostn rove penvaj vy kee, nap. Cornus sanguinea, Corylus avellana a Sambucus racemosa, na Morav asto tak Euonymus verrucosa, nebo i ni stromy (Populus tremula, Sorbus aria s. lat. a S. aucuparia subsp. aucuparia). V podrostu na stinnjch a vlhch mstech pevldaj bn lesn a pasekov druhy (nap. Impatiens noli-tangere, Poa nemoralis a Rubus idaeus), na skalch se objevuj druhy suchomiln (nap. Achillea tanacetifolia a Laserpitium latifolium).
Struktura a druhov sloen. Koviny budovan hustmi, asi 1,5 m vysokmi kei, zejmna
84
Ekologie. Slunn i stinn svahy skalnatch dol a vrcholovch skal izolovanch kopc. Zpravidla jde o vskyty v komplexu primrnho bezles na zazemnnch drolinch, skalnch rozpadech, hranch skal a skalnatch svazch, tento biotop se vak nachz i v porostnch mezerch suovch les a na lesnch pasekch. Podkladem jsou nejrznj tvrd horniny, nap. vpenec, vpnit pskovec, edi, znlec, ula a rula.
S2 Pohybliv sut
Rozen. dol horn a stedn Vltavy, Berounky,

doln Szavy, doln Lunice, Tepl, Jizery a Dyje, Broumovsk vbek, umava, esk stedoho (typicky vyvinuto na Mileovce), Moravsk kras, umpersko i jinde.
Management. dn. Literatura. Sdlo 1991, Sdlo & Kolbek 1994. Druhov kombinace
Keov patro Corylus avellana lska obecn Dm Cotoneaster integerrimus skalnk celokrajn Dg Dm Lonicera nigra zimolez ern L. xylosteum zimolez pit Dg Dm Ribes alpinum rybz alpnsk Dg Dm Rosa majalis re mjov Dg Dm R. pendulina re pevisl Sorbus aria s. lat. jeb muk Bylinn patro Cardaminopsis arenosa einink psen Cystopteris fragilis puchnk kehk Dryopteris filix-mas kapra samec Hylotelephium maximum rozchodnk velk Polypodium vulgare osladi obecn
Ohroen. Sukcese lesa, pokozen pi tb

deva, zalesovn a intenzivn pasekov hospodaen.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen kovin skal a drolin s rybzem alpnskm (Ribes alpinum).
S2 Pohybliv sut
Mobile screes Ji Sdlo
Natura 2000. 8160 * Calcareous scree of hill and montane levels prioritn stanovit (jen S2A), 8150 MedioEuropean siliceous scree (jen S2B) Smaragd. CORINE. 61.12 Northern upland siliceous screes, 61.312 Sub-montane calcareous screes Pal. Hab. 61.12 Northern upland siliceous screes, 61.312 Sub-montane calcareous screes EUNIS. H2.3/P-61.12 Northern upland siliceous screes, H2.6/P-61.31 Peri-Alpine thermophilous screes Fytocenologie. Svaz Stipion calamagrostis Jenny-Lips ex Br.-Bl. et al. 1952: Dryopteridetum robertianae Kaiser 1926, Galeopsietum angustifoliae (Libbert 1938) Bker 1942, Melicetum ciliatae Kaiser 1926. Svaz Galeopsion segetum Oberdorfer 1957: Senecioni-Galeopsietum ladani Eli 1993 Fyziotyp. SP Spoleenstva skal, sut, psin a primitivnch pd
hirundinaria). Pevn vtina bylinnch druh naich sut je bazifiln, a proto kysel pohybliv sut bvaj bez cvnatch rostlin, s vjimkou solitrnch devin. V porostech se vyskytuje mnoho druh hjovch, jako i druh suchch trvnk a kvtnatch i nitrofilnch lem. Zemina, kter se pohybem sut dostala na povrch, je toti velmi dobe kolonizovateln druhy znan odlinch ekologickch nrok. Jednoletky se na mnoha lokalitch vyvjej jen v pznivch letech, zatmco jindy je na lokalit vbec nelze zastihnout, a jsou ptomny v semenn bance.
Ekologie. Horninov materil sut je karbontov

(vpenec, slnovec, diabas aj.) nebo v rzn me bazick (nap. spilit a algonkick bidlice), vzcnji i kysel (nap. kulmsk bidlice a porfyrit). Pohybliv sut se skldaj vtinou z mench kamen asi do 1020 cm v prmru, na diabasech se tvo i osypy trkov. Vyskytuj se na pkejch svazch vech orientac o sklonu nad 35. Obvykle jsou si-
Struktura a druhov sloen. Poten stadia sukcese na pohyblivch sutch, od dkch porost jednoletek (Galeopsis angustifolia, G. ladanum, Microrrhinum minus aj.) a po rozvolnn porosty s dominanc geofyt a hemikryptofyt (nap. Gymnocarpium robertianum a Vincetoxicum
85
Poznmka k mapovn. V programu Natura

2000 se sut karbontovch a siliktovch hornin zahrnuj do rznch jednotek. Proto je pi mapovn nutn rozliovat pohybliv sut karbontovch hornin (kd S2A) a pohybliv sut siliktovch hornin (kd S2B). Lokality v lomech se zaznamenvaj pouze v ppad souasnho vskytu nkolika diagnostickch druh. Porosty ruderalizovan, s nitrofilnmi druhy a na sutch vytvoench nebo siln ovlivovanch lovkem se mapuj v rmci jednotek X6 Antropogenn plochy se sporadickou vegetac mimo sdla a X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla.
Tolita lkask (Vincetoxicum hirundinaria) m systm horizontlnch oddenk, kter prorstaj sut a tm ji zpevuj. Tov na Kivokltsku.
Ohroen. Pirozen sukcese, stabilizace sut. Management. dn.
tuovny v doln sti svah pod skalnm stupnm, nad nm je erozn svah. V rmci tho suovho tlesa se asto nachzej jak siln pohybliv osypy s malm mnostvm jemnozem, tak sut sten stabilizovan a silnji zazemnn. Tomu odpovd i vegetan zonace. Vlastn osyp bv neosdlen a vegetace zpravidla porst mn pohybliv okrajov sti a vyven, po spdnici protaen erozn hbtky oddlujc osypov proudy, jejich materil je zpravidla gravitan vytdn podle velikosti, s vtmi lomky v nich stech svahu.
Literatura. Chytr 1990, Kolbek & Sdlo 1994,

Sdlo & Kolbek 1994.
Druhov kombinace
Bupleurum falcatum prorostlk srpovit Cardaminopsis arenosa einink psen Epilobium collinum vrbovka chlumn E. dodonaei vrbka rozmarnolist Fallopia convolvulus opletka obecn F. dumetorum opletka kovitn Fragaria vesca jahodnk obecn Galeopsis angustifolia konopice zkolist G. ladanum konopice irolist Galium album svzel bl Geranium robertianum kakost smrdut Gymnocarpium robertianum bukovnk vpencov Hylotelephium maximum rozchodnk velk Lactuca viminea locika prutnat Melica ciliata strdivka brvit Microrrhinum minus hledek men Origanum vulgare dobromysl obecn Pimpinella major bedrnk vt Poa nemoralis lipnice hajn Securigera varia iorka pestr Sedum acre rozchodnk ostr S. album rozchodnk bl S. reflexum rozchodnk skaln S. sexangulare rozchodnk tenkolist Senecio viscosus starek lepkav Teucrium botrys oanka hroznat Vincetoxicum hirundinaria tolita lkask
Dg Dg
Rozen. Pirozen sut se vyskytuj pomrn vzcn v teplejch pahorkatinch, hlavn v eskm a Moravskm krasu, v dol stedn a doln Vltavy, v dol Berounky na Kivokltsku, na Pavlovskch vrch, vzcn na Znojemsku (u Hornch Dunajovic a v dol Dyje u Btova) a v eskm stedoho. Druhotn se nachzej v lomech, a to i daleko mimo oblasti rozen pirozench sut.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Dg Dm Dg Dm Dm Dg Dm Dg Dg
55
60
50
65
Dm
49
70
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen pohyblivch sut.
Dg Dg Dg Dm
86
S3 Jeskyn
S3 Jeskyn
Caves Ji Sdlo
Natura 2000. 8310 Caves not open to public (jen S3B) Smaragd. 65 Caves CORINE. 65.4 Other caves Pal. Hab. 65 Caves EUNIS. H1 Terrestrial underground caves, cave systems and water bodies Fytocenologie. V stch nkterch jeskyn fragmentrn vegetace svazu Erysimo wittmannii-Hackelion Berntov 1986
Ekologie. V jeskynch jsou dv ekologicky odlin

prosted: st s dosahem slunenho svitu a temn vnitn prostory. Jeskynn st a pevisy jsou extrmn such, protoe pod skaln klenbou zcela pevauj horizontln srky. Substrt je vpnit, sypk a kamenit, asto s podlem kost a vvrk z koisti elem, sov a dravc, a tedy s vysokm obsahem nejen vpnku, ale i fosforu a dusku. Vnitn prostory jeskyn jsou charakterizovny absenc svtla, vyrovnanou nzkou teplotou, stle vysokou relativn vzdunou vlhkost a pevahou skalnch povrch. Morfologicky krajn typy jeskyn jsou na jedn stran dlouh rozvtven jeskynn systmy pechzejc v s plazivek a komunikujc s povrchem relativn zkm, mlo npadnm stm, na druh stran krtk oteven jeskyn, tzv. abri, s vraznm irokm portlem, podobn skalnm pevism. Podle zpsobu vzniku rozeznvme jeskyn krasov, kter jsou nejdel a geomorfologicky nejpestej, a jeskyn jinho pvodu, nap. puklinov. V naich podmnkch jeskyn postrdaj ivoin druhy s vlunou vazbou na jejich prosted. Vnitn prosted jeskyn je pesto biologicky vznamn, a to hlavn jako kryt netopr (Chiroptera), ale i vskytem bezobratlch (nap. nkterch pavouk). Krtk a irok jeskyn, kter nemaj specifick jeskynn mikroklima, jsou zpravidla biologicky nezajmav, vznamn naopak mohou bt mlo npadn, lovku nepstupn dlouh systmy plazivek v balvanovch rozpadech a kamennch moch. Biologicky nejcennj jsou zpravidla jeskyn nepstupn veejnosti, ale i sti jeskyn pmo navazujc na jeskyn pstupn (nap. spodn patro Konpruskch jeskyn), zejmna pokud nezvisle komunikuj s povrchem. V nkterch jeskynch jsou podzemn jezrka nebo i tekouc voda. Komunikuj-li jeskyn s povrchem prostednictvm vodnho toku (nap. Punkva), asto se v nich vyskytuj splaven druhy vodnch, ale i suchozemskch ivoich. Z hlediska botanickho jsou zajmav nrsty koen devin v pskovcovch jeskynch vytvoench mlce pod povrchem (koenov vpln, rohoe,
Krpnkov vzdoba v Rudickm propadn v Moravskm krasu.
87
40 50
45
50
55
60
65
70
75 51
rozliovat jeskyn pstupn veejnosti (kd S3A) a jeskyn nepstupn veejnosti (kd S3B).
55
60
50
Ohroen. V st jeskyn turistick aktivity, ve vnitnch prostorch amatrsk i rdoby profesionln przkumy, zejmna spojen s vkopem jeskynnch sediment.
65
70
49
Management. V st jeskyn zamezen trampsko12 13 14 15 16 17 18 19
Rozen jeskyn.
vletnickm aktivitm, vnitn prostory bez managementu.
polte a stalagmity). V jeskynnch portlech a v prostorch pod vtmi pevisy byly v Moravskm a fragmentrn v eskm krasu zjitny dk porosty jednoletch a dvouletch bylin nronch na iviny (nap. Hackelia deflexa), doprovzen vytrvalmi druhy pesahujcmi z okolnch suchch trvnk. Jde o fragmenty reliktn vegetace rozen na podobnch mstech v alpsko-karpatsk oblasti.
Literatura. Hromas & Blkov 1998, Jenk 1998,

Kopeck 1998, Mller 1998.
Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Asperugo procumbens ostrolist rozprosten Asplenium ruta-muraria slezink routika Aurinia saxatilis taice skaln Chenopodium hybridum merlk zvrhl Dg Hackelia deflexa lopuk sklonn Lappula squarrosa stroek pomnnkov Poa nemoralis lipnice hajn Mechorosty Conocephalum conicum mkovec kuelovit Leptobryum pyriforme prutnek hrukovit Seligeria spp. kpnka Dg Tetrodontium brownianum chudozubk Brownv Dg T. repandum chudozubk
Rozen. Zejmna vpencov zem, hlavn

Moravsk a esk kras, vzcnji i jin oblasti se skalnatmi terny.
Poznmka k mapovn. Pro ely programu

Smaragd se zaznamenvaj vechny jeskyn, zatmco v programu Natura 2000 pouze jeskyn nepstupn veejnosti nebo pstupn jeskynn systmy, jejich podstatn st zpstupnna nen. Proto je nutno
Portl jeskyn Pekrny v dol ky v jin sti Moravskho krasu.
88
A1.1 Vyfoukvan alpnsk trvnky
A1 Alpnsk trvnky
Alpine grasslands Martin Ko
Struktura a druhov sloen. Nzk trvnky

o vce zpravidla do 25 cm, v nich se jen zdka vyskytuj zakrsl exemple devin (Picea abies a Pinus mugo). V bylinnm pate se nejvce uplatuj trvy vytvejc trsy nebo kompaktn porosty (Avenella flexuosa, Festuca supina a Nardus stricta) a s ni pokryvnost se asto vyskytuj keky (Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea). Typick vzhled porost dotv ptomnost nemnoha bylin (Bistorta major, Hieracium alpinum s. lat., Solidago virgaurea subsp. minuta, Veratrum album subsp. lobelianum aj.).
Vyfoukvan alpnsk trvnk s kostavou nzkou (Festuca supina)
Ekologie. Oblasti nad horn hranic lesa, typicky

na vrcholovch ploinch, plochch hebenech a vrcholech.
a brusnicemi u Tabulovch skal na hebeni Hrubho Jesenku.
Rozen. Krkonoe, Krlick Snnk a Hrub

Jesenk.
vtroueny keky (Calluna vulgaris a Vaccinium vitisidaea). Mechov patro je zpravidla bohat vyvinuto, nejastji je tvo liejnky rod Cetraria a Cladonia a mechy rod Polytrichum a Racomitrium.
Ekologie. Deflan vrcholov ploiny, vrcholy
A1.1 Vyfoukvan alpnsk trvnky

Wind-swept alpine grasslands
Natura 2000. 6150 Siliceous alpine and boreal grasslands (viz A1.2 a A3) Smaragd. CORINE. 36.34 Crooked-sedge swards and related communities Pal. Hab. 36.34 Alpigenous acidophilous grasslands EUNIS. E4.2/P-36.34 Alpigenous acidophilous grasslands Fytocenologie. Svaz Juncion trifidi Krajina 1933 (viz tak A2.1 a A6): Carici rigidae-Juncetum trifidi marda 1950, Cetrario-Festucetum supinae Jenk 1961 (s vjimkou C.-F. s. callunetosum Bureov 1976) Potenciln vegetace. 46 Komplex spoleenstev kosodeviny a alpnsk vegetace Fyziotyp. SH Subalpnsk a alpnsk nivy a hole
a osaml skaln tvary (mrazov sruby) v hebenovch polohch alpnskho stupn. Pdy jsou mlk, kamenit, siln vyschav, s nzkm obsahem organickch i minerlnch ltek. Extrmn ekologick podmnky nejvych horskch poloh vrazn umocuje zejmna inek vtru, kter mechanicky i fyziologicky ovlivuje rostliny, zpsobuje vysuovn pd a odnos pdnch stic. inkem vtru je v zim vegetace kryta jen tenkou vrstvou snhu, co umouje promrzn pdy a aktivn kryopedogenetick procesy, jejich vsledkem je nap. tvorba mrazovch pdnch forem.
Rozen. Nejvy polohy Krkono, Hrubho

Jesenku a Krlickho Snnku.
Poznmka k mapovn. Porosty s dominanc Struktura a druhov sloen. Zpravidla

nezapojen jednopatrov porosty, v nich jsou plochy s vegetac asto peruovny plochami hol pdy, kameny nebo obnaenm skalnm podlom. V bylinnm pate se jako dominanty uplatuj trsnat trvy (Avenella flexuosa a Festuca supina) a hojn jsou vesu a brusnic (Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea) odpovdajc tto charakteristice jsou azeny do jednotky A2 Alpnsk a subalpnsk kekov vegetace. Alpnsk trvnky tvo asto s kekovou vegetac mozaiku a pi jejm jemnjm zrnu se mapuj dohromady.
89
A Alpnsk bezles
40 50
45
50
55
60
65
70
75 51
A1.2 Zapojen alpnsk trvnky

Closed alpine grasslands
Natura 2000. 6150 Siliceous alpine and boreal grasslands (viz tak A1.1 a A3) Smaragd. CORINE. 36.34 Crooked-sedge swards and related communities Pal. Hab. 36.34 Alpigenous acidophilous grasslands EUNIS. E4.2/P-36.34 Alpigenous acidophilous grasslands Fytocenologie. Svaz Nardo-Caricion rigidae Nordhagen 1937: Carici fyllae-Nardetum (Zlatnk 1928) Jenk 1961. Svaz Nardion Br.-Bl. 1926 (viz tak T2.1): Festuco supinae-Nardetum marda 1950 Potenciln vegetace. 46 Komplex spoleenstev kosodeviny a alpnsk vegetace Fyziotyp. SH Subalpnsk a alpnsk nivy a hole
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen vyfoukanch alpnskch trvnk.
Ohroen. Naruovn selapem a lyovnm,

vsadby klee, eutrofizace.
Management. dn. Literatura. marda 1950, Jenk 1961, Bureov 1976, Jenk et al. 1980, Krahulec 1990a, Soukupov et al. 1995. Druhov kombinace
Bylinn patro Dm Avenella flexuosa metlika kivolak Calluna vulgaris ves obecn Carex bigelowii ostice Bigelowova Dg Diphasiastrum alpinum plavunk alpnsk Empetrum hermaphroditum icha oboupohlavn Dg Dm Festuca supina kostava nzk Hieracium alpinum s. lat. jestbnk alpsk Homogyne alpina podblice alpsk Dg Huperzia selago vranec jedlov Dg Juncus trifidus stina trojklann Vaccinium vitis-idaea brusinka Mechorosty a liejnky Alectoria ochroleuca vousatec lutozelen Cetraria cucullata puklka rourkovit C. islandica puklka islandsk C. nivalis puklka snn Cladonia arbuscula dutohlvka lesn C. bellidiflora dutohlvka chudobkokvt C. pyxidata dutohlvka pohrovit C. rangiferina dutohlvka sob Polytrichum spp. plonk Racomitrium spp. zoubkoepka Thamnolia vermicularis dlovec kstkovit
Struktura a druhov sloen. Hust zapojen

trvnky s dominanc smilky tuh (Nardus stricta) nebo metliky kivolak (Avenella flexuosa), v nich se vyskytuje jen mlo druh jinch travin nebo dvoudlonch bylin (nap. Carex bigelowii, Deschampsia cespitosa, Homogyne alpina a Molinia caerulea). Mechov patro zpravidla chyb nebo je jen slab vyvinuto.
Ekologie. Ploch hebeny, vrcholov ploiny

s vjimkou deflanch a mrn svahy nad horn hranic lesa. Primrn se tato vegetace pravdpodobn vyskytovala v mlkch ternnch sneninch s dle lec snhovou pokrvkou, pozdji dolo hlavn vlivem pastvy k rozen smilkovch porost na vt plochy. Pdy jsou kamenit, chud ivinami, avak dobe vyvinut a pomrn hlubok. Na rozdl od vyfoukvanch alpnskch trvnk (A1.1) jsou zapojen alpnsk trvnky po celou zimu chrnny vy vrstvou snhu.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen zapojench alpnskch trvnk.
90
A1.2 Zapojen alpnsk trvnky
Rozen. Hebenov oblasti Krkono a Hrubho

Jesenku.
Ohroen. Selap turisty, vsadby klee, eutrofizace.
Management. dn. Literatura. marda 1950, Jenk 1961, Bercikov 1976, Bureov 1976, Klime & Klimeov 1991, Klimeov 1992, Krahulec in Krahulec et al. 1997. Druhov kombinace
Bylinn patro Anthoxanthum alpinum tomka alpsk Dm Avenella flexuosa metlika kivolak Bistorta major rdesno had koen Calamagrostis villosa ttina chloupkat Dg Carex bigelowii ostice Bigelowova
Dg Dm
Deschampsia cespitosa metlice trsnat Festuca supina kostava nzk Hieracium alpinum s. lat. jestbnk alpsk Homogyne alpina podblice alpsk Luzula sudetica bika sudetsk Molinia caerulea bezkolenec modr Nardus stricta smilka tuh Potentilla erecta mochna ntrnk Solidago virgaurea subsp. minuta zlatobl obecn alpnsk Vaccinium myrtillus borvka Veratrum album subsp. lobelianum kchavice bl Lobelova
Mechorosty a liejnky Cetraria islandica puklka islandsk Pleurozium schreberi travnk Schreberv Polytrichum formosum plonk ztenen
Druhov chud smilkov trvnky na vrcholovch ploinch Krkono u Harrachovch kamen.
A2 Alpnsk a subalpnsk kekov vegetace

Alpine and subalpine dwarf-shrub vegetation Frantiek Krahulec & Martin Ko
Struktura a druhov sloen. Rzn zapojen, druhov chud porosty nzkch kek v subalpnskm a alpnskm stupni, tvoen pedevm brusnicemi (Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea), vesem obecnm (Calluna vulgaris) a ichou oboupohlavnou (Empetrum hermaphroditum), mezi nimi se vyskytuj nkter druhy trav (Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa a Festuca supina).
Ekologie. Mlk a kamenit pdy nad horn hranic lesa, v zim s hlub snhovou pokrvkou i vyfoukvan. Rozen. Nejvy polohy Krkono, Krlickho
Snnku a Hrubho Jesenku.
91
A Alpnsk bezles
A2.1 Alpnsk vesovit

Alpine heathlands
Natura 2000. 4060 Alpine and boreal heaths (viz tak A2.2) Smaragd. CORINE. 31.4 Alpine and boreal heaths Pal. Hab. 31.4 Alpine and boreal heaths EUNIS. F3.2 Alpine and boreal heaths and dwarf-shrub mats Fytocenologie. Svaz Juncion trifidi Krajina 1933 (viz tak A1.1 a A6): Empetro hermaphroditi-Juncetum trifidi marda 1950, Cetrario-Festucetum supinae Jenk 1961 callunetosum Bureov 1976. Svaz Genistion Bcher 1943 (viz tak T8.1 a T8.2): Calluno-Deschampsietum Zlatnk 1925 Fyziotyp. AT Acidofiln travinn a kekov spoleenstva, SH Subalpnsk a alpnsk nivy a hole
Ekologie. Vyfoukvan msta nad horn hranic lesa, na mlkch substrtech, asto na vrcholovch skalch. Rozen. Nejvy polohy Krkono, Krlickho
Snnku a Hrubho Jesenku.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen alpnskch vesovi.
Poznmka k mapovn. Porosty drobnch kek vytvej asto mozaiku s podjednotkou A1.1 Vyfoukvan alpnsk trvnky a pi jemnm zrnu tto mozaiky se mapuj dohromady. Ohroen. Eutrofizace a s n spojen expanze trav na kor kek, selapvn pi p turistice. Management. dn. Literatura. marda 1950, Jenk 1961, Bureov
1976, Geringhoff & Dani els 1998.
Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Agrostis rupestris psineek skaln Avenella flexuosa metlika kivolak Dg Dm Calluna vulgaris ves obecn Carex bigelowii ostice Bigelowova Dg Diphasiastrum alpinum plavunk alpnsk Dg Dm Empetrum hermaphroditum icha oboupohlavn Dg Festuca supina kostava nzk Gentiana asclepiadea hoec tolitovit Dg Hieracium alpinum s. lat. jestbnk alpsk Homogyne alpina podblice alpsk Dg Huperzia selago vranec jedlov Dg Juncus trifidus stina trojklann Dm Vaccinium myrtillus borvka Dg Dm V. vitis-idaea brusinka
Na mstech s extrmnmi klimatickmi a edafickmi podmnkami se v nejvych polohch subalpnskho stupn vytv mozaika alpnskch vesovi a vyfoukvanch alpnskch trvnk. Studnin hora v Krkonoch.
Struktura a druhov sloen. Porosty drobnch kek v alpnskm stupni tvoen zejmna vesem obecnm (Calluna vulgaris) a v men me brusnicovitmi druhy (Calluna vulgaris, Empetrum hermaphroditum, Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea). ast jsou plavun (Huperzia selago, mn Diphasiastrum alpinum), dle se vyskytuj Festuca supina a jestbnky z okruhu Hieracium alpinum. Bohat jsou zastoupeny liejnky a mechy rod Cetraria, Cladonia, Polytrichum aj.
92
A2.2 Subalpnsk brusnicov vegetace
Mechorosty a liejnky Cetraria cucullata puklka rourkovit C. islandica puklka islandsk C. nivalis puklka snn Cladonia arbuscula dutohlvka lesn C. bellidiflora dutohlvka chudobkokvt C. rangiferina dutohlvka sob Polytrichum spp. plonk Racomitrium spp. zoubkoepka
borvky tvoeno hlavn trvami, pedevm ttinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) a metlikou kivolakou (Avenella flexuosa). Z bylin jsou hojn nap. Gentiana asclepiadea, Homogyne alpina, Melampyrum pratense a Trientalis europaea. Mechov patro je obvykle vyvinuto.
A2.2 Subalpnsk brusnicov vegetace

Subalpine Vaccinium vegetation
Natura 2000. 4060 Alpine and boreal heaths (viz tak A2.1) Smaragd. CORINE. 31.4 Alpine and boreal heaths Pal. Hab. 31.4 Alpine and boreal heaths EUNIS. F3.2 Alpine and boreal heaths and dwarf-shrub mats Fytocenologie. Svaz Vaccinion Bcher 1943 (viz tak S1.3 a T8.3): Festuco supinae-Vaccinietum myrtilli marda 1950 Fyziotyp. AT Acidofiln travinn a kekov spoleenstva
Ekologie. Porosty brusnic se vyskytuj na zvtrnch i nvtrnch svazch pedevm v blzkosti horn hranice lesa, kde vytvej pirozen lemy horskch smrin, dle na konvexnm relifu v zvtrnch prostorech kar a na rozshlch vrcholovch ploinch v mozaice s kosodevinou. Mocn snhov pokrvka chrn v zim vegetaci ped mrazem. Pdy jsou vtinou kamenit, mlk a vyschav; na jejich povrchu se hromad surov humus. Na rozdl od alpnskch vesovi podjednotky A2.1 neosdluje tato vegetace nejexponovanj vrcholov polohy, a nen tak vystavena inkm silnho vtru.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen subalpnsk brusnicov vegetace.
Rozen. Subalpnsk polohy Krkono, Krlickho Snnku a Hrubho Jesenku. Ohroen. Selapvn pi p turistice, eutrofiPorosty borvky (Vaccinium myrtillus) jsou ast na chrnnch mstech v okol alpnsk hranice lesa. Svahy pod Petrovmi kameny v Hrubm Jesenku.
zace a s n spojen expanze trav na kor kek, sjezdov lyovn.
Management. dn. Struktura a druhov sloen. Zapojen,

druhov chud porosty nzkch kek v subalpnskm stupni tvoen zejmna borvkou (Vaccinium myrtillus), ideji tak brusinkou (V. vitis-idaea). Ve vegetaci jsou asto ptomny juveniln deviny (Picea abies, Pinus mugo a Sorbus aucuparia subsp. glabrata), kvli extrmnmu klimatu vak nedorstaj vy vky. Bylinn patro je vedle dominantn
Literatura. marda 1950, Macko 1952, Jenk et al. 1980, Krahulec 1990a. Druhov kombinace
Bylinn patro Athyrium distentifolium papratka horsk Avenella flexuosa metlika kivolak
93
A Alpnsk bezles
Dg
Bistorta major rdesno had koen Calamagrostis villosa ttina chloupkat Calluna vulgaris ves obecn Festuca supina kostava nzk Gentiana asclepiadea hoec tolitovit Homogyne alpina podblice alpsk Luzula luzuloides subsp. rubella bika blav mdn Melampyrum pratense ern lun Polygonatum verticillatum kokok peslenat Silene vulgaris silenka nadmut Solidago virgaurea subsp. minuta zlatobl obecn alpnsk
Dg Dm Dg
Trientalis europaea sedmikvtek evropsk Vaccinium myrtillus borvka V. vitis-idaea brusinka
Mechorosty a liejnky Cetraria islandica puklka islandsk Cladonia arbuscula dutohlvka lesn C. rangiferina dutohlvka sob Dicranum scoparium dvouhrotec chvostnat Pleurozium schreberi travnk Schreberv Polytrichum commune plonk obecn
A3 Snhov vyleiska
Snow beds Martin Ko
Natura 2000. 6150 Siliceous alpine and boreal grasslands (viz tak A1.1 a A1.2) Smaragd. CORINE. 36.111 Alpine acid snow-patch communities Pal. Hab. 36.1115 Hercynian acid snow patch communities EUNIS. E4.1 Snow-patch grassland habitats, E5.1 Alpine moss and lichen habitats Fytocenologie. Svaz Salicion herbaceae Br.-Bl. in Br.-Bl. et Jenny 1926: Polytrichetum sexangularis Br.-Bl. in Br.-Bl. et Jenny 1926, Polytricho gracilis-Nardetum Jenk et al. 1980 Potenciln vegetace. 46 Komplex spoleenstev kosodeviny a alpnsk vegetace Fyziotyp. SH Subalpnsk a alpnsk nivy a hole
Struktura a druhov sloen. Nzk, druhov chud a rozvolnn porosty trav o vce do 10 cm nebo iniciln mechov vegetace na suovch substrtech. Druhov chud bylinn patro tvo pedevm smilka tuh (Nardus stricta), bezkolenec modr (Molinia caerulea) a metlika kivolak (Avenella flexuosa). astji se vyskytuj jet psineek skaln (Agrostis rupestris), prot nzk (Gnaphalium supinum) a borvka (Vaccinium myrtillus). Z mechorost jsou bn zastoupeny Oligotrichum hercynicum, Pohlia nutans, Polytrichastrum sexangulare a Polytrichum longisetum. Ekologie. Ternn sneniny v alpnskm stupni
s extrmn dlouho vytrvvajc snhovou pokrvkou, kter zkracuje vegetan obdob na nkolik tdn. Vyleiska vznikaj pedevm na zvtrnch svazch v nadmoskch vkch kolem 1400 m, nejastji v karech. Dleitm faktorem je vtr ukldajc v zim mohutn vrstvy snhu o mocnosti nkolika metr. Snhov pokrvka vytrvv 810 msc v roce a jej posledn zbytky odtvaj koncem ervence, nkdy i v srpnu a vjimen se snh udr i po cel rok. Pdy jsou mlk, kamenit, podzolovan, chud ivinami a siln kysel. inkem dlouho odtvajcho snhu nebo hromadn deov vody v msovitch ternnch sneninch jsou po vtinu roku siln provlhen, na povrchu asto postien vodn eroz. Velk mnostv snhu chrn pdu ped promrznm, psob erozn, tlakovmi inky a podmiuje soliflukn pohyby zvtralin.
Snhov vyleiska na hran a svazch psk jmy v Krkonoch, kde snh me vytrvvat a do ervence.
94
A3 Snhov vyleiska
Rozen. Velk kotlina v Hrubm Jesenku a nkolik mst v Krkonoch, zejmna Snhov leb v psk jm, Jelen dl na vchodnm svahu Snky, Modr dl na jinch svazch Studnin hory a pravdpodobn i dal snhov pole v zezech a lebech na obvodu karovch stn.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
mimo snhov vyleiska, a to pedevm na skalkch v alpnskm stupni. Tyto vskyty se mapuj v rmci jednotky A6 Acidofiln vegetace alpnskch skal a drolin.
Ohroen. Globln oteplovn klimatu. Management. dn. Literatura. Jenk 1958, tursa et al. 1973, ebesta 1979, Jenk et al.1980, Hada & tursa 1983. Druhov kombinace
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen snhovch vyleisk.
Poznmka k mapovn. Vegetaci snhovch

vyleisk je vhodn mapovat a ve vrcholnm lt, nejlpe v druh polovin ervence, kdy je snadno identifikovateln podle poslednch zbytk pravidelnch letnch snhovch pol a nehroz zmna s obasnmi snhovmi poli vzniklmi nap. v dsledku nahromadn snhu pdem laviny nebo pi neobvyklch vtrnch podmnkch v zim. Vrba bylinn (Salix herbacea), typick druh snhovch vyleisk v Alpch, Karpatech a ve Skandinvii, se v Krkonoch a Hrubm Jesenku vyskytuje tak
Bylinn patro Agrostis rupestris psineek skaln Dm Avenella flexuosa metlika kivolak Carex bigelowii ostice Bigelowova Deschampsia cespitosa metlice trsnat Dg Gnaphalium supinum prot nzk Molinia caerulea bezkolenec modr Dm Nardus stricta smilka tuh Dg Salix herbacea vrba bylinn Vaccinium myrtillus borvka Mechorosty Oligotrichum hercynicum plonitka horsk Pohlia nutans paprutka nic Dg Dm Polytrichastrum sexangulare plonk estihrann Dm Polytrichum longisetum plonk thl
V asnm lt jsou snhov vyleiska npadn hndavou barvou losk stainy, kter oste kontrastuje s okolnmi alpnskmi trvnky. Velk kotlina v Hrubm Jesenku.
95
A Alpnsk bezles
A4 Subalpnsk vysokobylinn vegetace

Subalpine tall-herb vegetation Martin Ko
Struktura a druhov sloen. Porosty vysokch trav a irokolistch bylin o vce 40150 cm a pokryvnosti blc se 100 %. Dominantami jsou ttiny (Calamagrostis arundinacea a C. villosa), dvoudlon byliny (nejastji Adenostyles alliariae a Cicerbita alpina) nebo kapraorosty (Athyrium distentifolium a Dryopteris filix-mas). Bylinn patro je asto druhov bohat, mechov patro vak bv zpravidla vyvinuto nevrazn.
A4.1 Subalpnsk vysokostbeln trvnky

Subalpine tall grasslands
Natura 2000. 6430 Hydrophilous tall herb fringe communities of plains and of the montane to alpine levels (viz tak M5, M7, A4.2, A4.3, T1.6 a T1.8) Smaragd. CORINE. 37.82 Subalpine small reed meadows Pal. Hab. 37.82 Alpigene tall grass communities EUNIS. E4.5/P-37.82 Alpigene tall grass communities Fytocenologie. Svaz Calamagrostion villosae Pawowski et al. 1928: Crepido-Calamagrostietum villosae (Zlatnk 1925) Jenk 1961, Sphagno compacti-Molinietum coeruleae Wagnerov ex Bercikov 1976, Sileno vulgarisCalamagrostietum villosae Jenk et al. 1980, Violo sudeticaeDeschampsietum cespitosae (Jenk et al. 1980) Ko 2001, Bistorto-Deschampsietum alpicolae (Zlatnk 1928) Rozsypalov in Bureov 1976. Svaz Calamagrostion arundinaceae (Luquet 1926) Jenk 1961: Bupleuro-Calamagrostietum arundinaceae (Zlatnk 1928) Jenk 1961 Potenciln vegetace. 46 Komplex spoleenstev kosodeviny a alpnsk vegetace Fyziotyp. SH Subalpnsk a alpnsk nivy a hole
Ekologie. Chrnn zvtrn msta na svazch

a dnech kar, okol potok nebo prameni v blzkosti horn hranice lesa a asto tak porostn svtliny a behy potok v lesnm stupni. Pdy jsou hlubok a dostaten zsoben ivinami i vodou. Vskyt vysokobylinn vegetace nad horn hranic lesa je vtinou omezen na msta, kde se akumuluje vt mnostv snhu ochraujcho v zimnm obdob vegetaci a pdu ped promrznm.
Rozen. Nejastji nad horn hranic lesa

a v jej blzkosti v Krkonoch, Hrubm Jesenku a na Krlickm Snnku, vzcnji i v nich pohoch.
Subalpnsk vysokostbeln trvnky s ttinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) porstaj velk plochy zvtrnch svah nad horn hranic lesa v Krkonoch a Hrubm Jesenku. Svah Vysok Hole v Hrubm Jesenku.
Struktura a druhov sloen. Jako dominanty se uplatuj pedevm trvy Calamagrostis arundinacea, C. villosa, Deschampsia cespitosa, Molinia caerulea a Poa chaixii, k nim pistupuje vt poet svtlomilnch druh bylin, jejich ptomnost je patrn zvlt v dob kvtu (Anemone narcissiflora, Gentiana asclepiadea, Ranunculus platanifolius, Silene vulgaris, Veratrum album subsp. lobelianum aj.). Porosty jsou vtinou zcela zapojen a dosahuj vky 4060 cm. Mechov patro je zpravidla jen slab vyvinuto. Zvlt pro porosty s Calamagrostis arundinacea, kter jsou druhov nejbohatmi typy pirozen travinobylinn vegetace v R, je charakteristick souasn vskyt alpnskch druh (nap. Anemone narcissiflora, Pleurospermum austriacum a Pulsatilla scherfelii), druh lesnch (nap. Lilium martagon, Mercurialis perennis a Polygonatum verticillatum) i druh relativn teplomilnch (nap. Digitalis grandiflora, Pimpinella major, P. saxifraga, Prunella grandiflora a Thymus pulcherrimus subsp. sudeticus).
96
A4.1 Subalpnsk vysokostbeln trvnky
Ekologie. Chrnn msta nad horn hranic lesa, zvtrn svahy rznch sklon, zpravidla jin a vchodn orientace, nejastji v karech. Pdy jsou obvykle su, hlubok a hlinit, s rznm obsahem skeletu, asto na zazemujcch se sutch (porosty s Calamagrostis arundinacea), ale tak hlub a vlh v mlkch ternnch sneninch nad horn hranic lesa (porosty s Deschampsia cespitosa). Jsou dostaten zsoben ivinami a bzemi. Druhov nejbohat porosty bvaj vyvinuty v karech, kde osdluj pat svah i pravideln lavinov drhy. Dleitm ekologickm faktorem je snh, kter chrn vegetaci ped inky nzkch teplot, ale psob i mechanickm tlakem. Trvn snhov pokrvky je vak krat ne u vysokobylinnch nebo kapradinovch niv.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Pzniv podmnky pro rozvoj vysokostbelnch trvnk jsou pedevm na zvtrnch mstech sudetskch kar. Jejich vskyt je zde umonn dky mechanickm inkm snhu, kter zabrauje dlouhodobjmu rstu devin. Hrana Labskho dolu v Krkonoch.
55
Ohroen. Vysazovn kosodeviny, vysok stavy jelen a kamzi zve, expanze trav Avenella flexuosa a Calamagrostis villosa na kor ostatnch druh. Management. Odstraovn vsadeb nepvodn
kosodeviny.
60
50
65
70
49
Literatura. Jenk 1961, Bercikov 1976, Jenk et al. 1980, Hada & tursa 1983, Ko 2001. Druhov kombinace
Dg Anemone narcissiflora sasanka narcisokvt Avenella flexuosa metlika kivolak Avenula planiculmis ovs dvouzn Bistorta major rdesno had koen Bupleurum longifolium subsp. vapincense prorostlk dlouholist fialov Calamagrostis arundinacea ttina rkosovit C. villosa ttina chloupkat Carex pallescens ostice bledav Crepis conyzifolia karda hnidkolist C. mollis subsp. mollis karda mkk prav Deschampsia cespitosa metlice trsnat Digitalis grandiflora nprstnk velkokvt Galium boreale subsp. boreale svzel severn prav Gentiana asclepiadea hoec tolitovit Homogyne alpina podblice alpsk Hypochoeris uniflora prasetnk jednoborn Lilium martagon lilie zlatohlvek Luzula luzuloides subsp. rubella bika blav mdn Melampyrum sylvaticum ern lesn Molinia caerulea bezkolenec modr Pimpinella major bedrnk vt Pleurospermum austriacum mzdinec rakousk
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen subalpnskch vysokostbelnch trvnk.
Rozen. Krkonoe, Krlick Snnk, Hrub

Jesenk a fragmentrn umava.
Dg Dg Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dm Dg
Variabilita. Na suchch a vslunnch mstech v karech se maloplon vyskytuj druhov velmi bohat porosty ttiny rkosovit (Calamagrostis arundinacea ) s lesnmi a teplomilnmi druhy. Porosty ttiny chloupkat (C. villosa) jsou nejhojnj, vtinou vak druhov chud. Na vlhch mstech pod hranami kar, kde dle vytrvv snh, se maloplon vyskytuj druhov chud porosty bezkolence modrho (Molinia caerulea). Porosty s dominantn metlic trsnatou (Deschampsia cespitosa) nebo rdesnem hadm koenem (Bistorta major) jsou vtinou druhov chud a vyskytuj se lokln na hebenech a nhornch ploinch, v mlkch ternnch sneninch a ve lebech na mrnch svazch. Druhov bohat porosty s Deschampsia cespitosa a etnmi lunmi druhy se nachzej nejastji v mrnch sneninch na zvtrnch svazch v nich nadmoskch vkch v blzkosti horn hranice lesa zejmna v Hrubm Jesenku.
Dg
Dm Dg
97
A Alpnsk bezles
Dg Dg Dg
Dg Dg
Dg
Poa chaixii lipnice irolist Polygonatum verticillatum kokok peslenit Potentilla aurea mochna zlat Pulsatilla scherfelii koniklec bl Ranunculus acris subsp. acris pryskynk prudk prav R. platanifolius pryskynk platanolist Rosa pendulina re pevisl Senecio hercynicus starek hercynsk Silene vulgaris silenka nadmut Solidago virgaurea subsp. minuta zlatobl obecn alpnsk Thesium alpinum lnnka alpsk Thymus pulcherrimus subsp. sudeticus matedouka ozdobn karpatsk Trientalis europaea sedmikvtek evropsk Vaccinium myrtillus borvka Veratrum album subsp. album kchavice bl prav Veratrum album subsp. lobelianum kchavice bl Lobelova Viola lutea subsp. sudetica violka lut sudetsk
Porosty haveze esnkov (Adenostyles alliariae) doprovzej horsk potoky a vlhk msta v subalpnskm stupni. Severovchodn svah Praddu v Hrubm Jesenku.
Jsou vtinou pln zapojen a dosahuj vky 50100(150) cm. Mechov patro je zpravidla vyvinuto, avak nedosahuje vt pokryvnosti.
A4.2 Subalpnsk vysokobylinn nivy

Subalpine tall-forb vegetation
Natura 2000. 6430 Hydrophilous tall herb fringe communities of plains and of the montane to alpine levels (viz tak M5, M7, A4.1, A4.3, T1.6 a T1.8) Smaragd. CORINE. 37.81 Hercynio-alpine tall herb communities Pal. Hab. 37.813 Hercynian tall herb communities EUNIS. E4.5/P-37.81 Alpic tall herb communities Fytocenologie. Svaz Adenostylion Br.-Bl. 1926 (viz tak A8.1): Ranunculo-Adenostyletum alliariae (Krajina 1933) Dbravcov et Hada ex Ko 2001, Chaerophyllo-Cicerbitetum alpini Skora et Hada 1984, Laserpitio-Dactylidetum glomeratae Jenk et al. 1980, Trollio altissimi-Geranietum sylvatici Jenk et al. 1980 Potenciln vegetace. 46 Komplex spoleenstev kosodeviny a alpnsk vegetace Fyziotyp. SH Subalpnsk a alpnsk nivy a hole
Ekologie. Chrnn msta nad horn hranic lesa, mlk a vlh ternn sneniny na svazch, kary, okol prameni a potok, stinn a vlhk msta pi horn hranici lesa. Pdy jsou vtinou vlh, pomrn hlubok a humzn. Podl potok na dnech hlubokch dol sestupuje tato vegetace i do lesnho stupn, kde se me vyskytovat tak na porostnch svtlinch.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen subalpnskch vysokobylinnch niv.
Struktura a druhov sloen. Travinobylinn

porosty, jejich typick vzhled utvej statn druhy irokolistch bylin, nap. Aconitum callibotryon, Adenostyles alliariae, Chaerophyllum hirsutum, Cicerbita alpina, Petasites albus, Valeriana excelsa subsp. sambucifolia a Veratrum album subsp. lobelianum.
Rozen. Nejastji v Krkonoch a Hrubm Jesenku. Ochuzenj porosty (s menm zastoupenm subalpnskch druh) s Cicerbita alpina a Petasites albus se vyskytuj i v dalch pohoch, nap. v Krunch, Jizerskch a Orlickch horch, Adrpasko-Teplickch skalch, na Krlickm Snnku, v Moravskoslezskch Beskydech a na umav.
98
A4.3 Subalpnsk kapradinov nivy
Poznmka k mapovn. Do tto podjednotky se nezahrnuj ruderalizovan porosty s Cicerbita alpina a Petasites albus podl horskch silnic, na regulovanch a jinak siln antropicky naruench bezch tok a v blzkosti lidskch sdel. Ty se mapuj v rmci jednotky X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla. Ohroen. Vsadby kosodeviny, vysok stavy jelen
a kamzi zve, expanze chrastice rkosovit (Phalaris arundinacea) ve Velk kotlin v Hrubm Jesenku.

Subalpine tall-fern vegetation
Natura 2000. 6430 Hydrophilous tall herb fringe communities of plains and of the montane to alpine levels (viz tak M5, M7, A4.1, A4.2, T1.6 a T1.8) Smaragd. CORINE. 37.81 Hercynio-alpine tall herb communities Pal. Hab. 37.8132 Hercynian high montane fern communities EUNIS. E4.5/P-37.81 Alpic tall herb communities Fytocenologie. Svaz Dryopterido-Athyrion (Holub ex Skora et tursa 1973) Jenk et al. 1980: Adenostyli-Athyrietum alpestris (Zlatnk 1928) Jenk 1961, Daphno mezerei-Dryopteridetum filicis-maris Skora et tursa 1973 Potenciln vegetace. 46 Komplex spoleenstev kosodeviny a alpnsk vegetace Fyziotyp. SH Subalpnsk a alpnsk nivy a hole
Management. Odstraovn nepvodnch vsadeb kosodeviny.
Literatura. Jenk 1961, Jenk et al. 1980, Hada & tursa 1983, Skora & Hada 1984, Ko 2001. Druhov kombinace
Dg Dg Dm Aconitum callibotryon omj alamounek A. lycoctonum omj vl mor A. variegatum omj pestr Adenostyles alliariae havez esnkov Alchemilla spp. kontryhel Athyrium distentifolium papratka horsk A. filix-femina papratka sami Bistorta major rdesno had koen Carduus personata bodlk lopuchovit Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupat Cicerbita alpina mlivec alpsk Cirsium heterophyllum pch rznolist Dactylis glomerata subsp. slovenica srha lalonat slovensk Delphinium elatum straka vyven Deschampsia cespitosa metlice trsnat Doronicum austriacum kamzink rakousk Geranium sylvaticum kakost lesn Laserpitium archangelica hlad andlikov Petasites albus devtsil bl Prenanthes purpurea vsenka nachov Rumex alpestris ovk ronolist Senecio hercynicus starek hercynsk S. ovatus starek vejit Stellaria nemorum ptainec hajn Trollius altissimus upoln evropsk Valeriana excelsa subsp. sambucifolia kozlk vbkat bezolist Veratrum album subsp. lobelianum kchavice bl Lobelova Viola biflora violka dvoukvt
Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dg Dg Dm Dg Dm
Monotnn porosty s dominanc papratky horsk (Athyrium distentifolium) jsou vzny na msta, kde se v zim hromad mohutn snhov pokrvka. Spodn st svah Velk kotliny v Hrubm Jesenku.
Dg Dg
Struktura a druhov sloen. V kapradinovch nivch se jako dominanty uplatuj papratka horsk (Athyrium distentifolium) a kapra samec (Dryopteris filix-mas), mn asto tak papratka sa-
99
A Alpnsk bezles
mi (Athyrium filix-femina). Vzhled porost dotvej dal statn byliny, nap. Aconitum callibotryon, Adenostyles alliariae, Cicerbita alpina a Veratrum album subsp. lobelianum. V porostech s Dryopteris filix-mas se asto vyskytuj kee (nap. Daphne mezereum) nebo keovit formy strom, zejmna javoru klenu (Acer pseudoplatanus). Porosty jsou vtinou zapojen a dosahuj vky 80120 cm. Mechov patro m malou pokryvnost kvli velkmu mnostv kapradinov stainy.
Literatura. Jenk 1961, Sofron & tpn 1971, Skora & tursa 1973, Skora & Hada 1984, Ko 2001. Druhov kombinace
Aconitum callibotryon omj alamounek Adenostyles alliariae havez esnkov Athyrium distentifolium papratka horsk A. filix-femina papratka sami Calamagrostis villosa ttina chloupkat Cicerbita alpina mlivec alpsk Daphne mezereum lkovec jedovat Dryopteris filix-mas kapra samec Gentiana pannonica hoec umavsk Mercurialis perennis baanka vytrval Milium effusum penko rozkladit Oxalis acetosella avel kysel Paris quadrifolia vran oko tylist Ranunculus platanifolius pryskynk platanolist Rubus idaeus ostruink malink Rumex alpestris ovk ronolist Senecio hercynicus starek hercynsk Stellaria nemorum ptainec hajn Trientalis europaea sedmikvtek evropsk Vaccinium myrtillus borvka
Dg Dm
Ekologie. Chrnn msta nad horn hranic lesa

na svazch a patch karovch stn, stinn msta pi horn hranici lesa, asto v mozaice s horskmi papratkovmi smrinami. Extrazonln se tato vegetace, ochuzen o adu subalpnskch druh, vyskytuje tak na pat skal v hlubokch inverznch dolch pskovcovch skalnch mst. Pdy jsou nepli hlubok, dostaten vlhk, kamenit, asto na zazemujcch se suovch kuelch. V zim je vegetace chrnna znanm mnostvm pozd odtvajcho snhu.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Dg Dg Dm
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen subalpnskch kapradinovch niv.
Rozen. Krkonoe, Hrub Jesenk, Krlick

Snnk a umava. V dalch pohoch (Moravskoslezsk Beskydy, Javornky) se kapradinov nivy vyskytuj jen fragmentrn v porostnch svtlinch kapradinovch smrin a buin nebo v inverznch polohch pskovcovch skalnch mst (AdrpaskoTeplick skly).
Ohroen. Vsadby kosodeviny, vysok stavy

jelen a kamzi zve. V souasn dob jsou tyto ohroujc faktory omezeny.
V porostech kaprad samce (Dryopteris filix-mas) na balvanitch sutch
Management. Odstraovn nepvodnch

vsadeb kosodeviny.
sudetskch kar se vyskytuj rostlinn druhy typick pro podrost buin, napklad lkovec jedovat (Daphne mezereum).
100
A5 Skaln vegetace sudetskch kar

Cliff vegetation in the Sudeten cirques Ji Sdlo
Natura 2000. 8220 Chasmophytic vegetation on siliceous rocky slopes (viz tak S1.2 a A6) Smaragd. CORINE. 62.21 Middle European montane siliceous cliffs Pal. Hab. 62.21 Middle European montane siliceous cliffs EUNIS. H3.2/P-62.21 Middle European montane siliceous cliffs Fytocenologie. Svaz Agrostion alpinae Jenk et al. 1980: Saxifrago paniculatae-Agrostietum alpinae Jenk et al. 1980, Hedysaro hedysaroidis-Molinietum Jenk et al. 1980, Saxifrago oppositifoliae-Festucetum versicoloris Wagnerov et rov 1972 Fyziotyp. SH Subalpnsk a alpnsk nivy a hole
Ekologie. Skly a skalnat svahy v karovch roklch

s pravidelnmi lavinami a promvan splachem deov vody, vody z tajcho snhu i ostikem z bystin. Horniny, nejastji erlany nebo svory s lami vpence, jsou obvykle minerln bohat.
Rozen. Kary v Krkonoch a Velk kotlina

v Hrubm Jesenku.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen skaln vegetace sudetskch kar.
Ohroen. Pohyb turist a sbr rostlin botaniky. Management. dn.

V druhov bohatch skalnch trvncch sudetskch kar se spolen vyskytuj druhy alpnsk i teplomiln druhy typitj pro ni nadmosk vky. Velk kotlina v Hrubm Jesenku.
Literatura. Jenk et al. 1980, Wagnerov & rov

1972.
Druhov kombinace Struktura a druhov sloen. Rozvolnn

druhov bohat a kvtnat skaln trvnky s pomrn vysokou pokryvnost (3570 %). A jde o vegetaci skalnch trbin, strukturu porost zpravidla uruj vytrval trvy (Agrostis alpina, Festuca supina, F. versicolor a Molinia caerulea), kdeto typick petrofiln chasmofyty maj pomrn nzkou pokryvnost. Kombinuje se zde pestr sms druh suchch oligotrofnch (nap. Vaccinium vitis-idaea) i vlhkch bazickch pd (nap. Parnassia palustris), druh arktoalpnskch (Bartsia alpina, Hedysarum hedysaroides, Saxifraga oppositifolia aj.) i druh nich poloh (nap. Prunella grandiflora a Thymus pulcherrimus subsp. sudeticus). Bohat vyvinuto je i mechov patro.
Bylinn patro Agrostis alpina psineek alpsk Dg Dm Allium schoenoprasum subsp. alpinum paitka poben horsk Asplenium viride slezink zelen Aster alpinus hvzdnice alpsk Dg Bartsia alpina lepnice alpsk Dg Dm Carex montana ostice horsk Festuca supina kostava nzk Dg Dm F. versicolor kostava peest Galium boreale subsp. boreale svzel severn prav Dg Hedysarum hedysaroides kopynk tmav Dg Helianthemum grandiflorum subsp. grandiflorum devaternk velkokvt prav
101
A Alpnsk bezles
Dg Dm
Dg Dg
Minuartia corcontica kuika krkonosk Molinia caerulea bezkolenec modr Parnassia palustris tolije bahenn Phyteuma orbiculare subsp. montanum zvonenk hlavat horsk Polystichum lonchitis kapradina hrlovit Prunella grandiflora ernohlvek velkokvt Rhodiola rosea rozchodnice rov Salix silesiaca vrba slezsk Saxifraga oppositifolia lomikmen vstcnolist S. paniculata lomikmen vdyiv Scabiosa lucida subsp. lucida hlav leskl prav Selaginella selaginoides vraneek brvit Thymus alpestris matedouka podhorsk T. pulcherrimus subsp. sudeticus matedouka ozdobn karpatsk
Mechorosty Campylium stellatum zelenka hvzdovit Homalothecium sericeum hedvbitec prav Tortella tortuosa vijozub zkroucen
Na zvtrnch svazch Velk kotliny v Hrubm Jesenku se stdaj nzkostbeln skaln trvnky s vysokostbelnmi porosty ttiny rkosovit (Calamagrostis arundinacea).
A6 Acidofiln vegetace alpnskch skal a drolin

Acidophilous vegetation of alpine cliffs and boulder screes Martin Ko & Ji Sdlo
Natura 2000. 8110 Siliceous scree of the montane to snow levels (Androsacetalia alpinae and Galeopsietalia ladani) (jen A6A), 8220 Chasmophytic vegetation on siliceous rocky slopes (jen A6B, viz tak A5 a S1.2) Smaragd. CORINE. 61.12 Northern upland siliceous screes, 62.21 Middle European montane siliceous cliffs Pal. Hab. 61.12 Northern upland siliceous screes, 62.21 Middle European montane siliceous cliffs EUNIS. H2.3/P-61.12 Northern upland siliceous screes, H3.2/P-62.21 Middle European montane siliceous cliffs Fytocenologie. Svaz Androsacion alpinae Br.-Bl. in Br.-Bl. et Jenny 1926: Cryptogrammetum crispae Jenny-Lips 1930. Svaz Juncion trifidi Krajina 1933 (viz tak A1.1 a A2.1): Agrostis rupestris-Juncus trifidus spol., Molinio coeruleaeAgrostietum Bercikov 1976, Festuco supinae-Polytrichetum piliferi Jenk et al. 1980 Potenciln vegetace. 46 Komplex spoleenstev kosodeviny a alpnsk vegetace Fyziotyp. SH Subalpnsk a alpnsk nivy a hole
mech a liejnk a s chudm bylinnm patrem. Pevauj v nich acidofiln trvy (Agrostis rupestris, Avenella flexuosa, Festuca supina a Molinia caerulea, vzcn i Poa laxa a P. riphaea) a na sutch tak kapradina jinoadec kadeav (Cryptogramma crispa). Pro skly jsou typick liejnky (Rhizocarpon geographicum), kameny suti jsou porostl mechorosty (Barbilophozia barbata, Dicranum fuscescens, Racomitrium sudeticum aj.) a npadn jsou kekovit liejnky (nap. Cladonia bellidiflora, C. digitata, C. pyxidata).
Struktura a druhov sloen. Nzk, nezapojen porosty o vce do 30 cm, s pevahou

102
Ekologie. Skaln biotopy zahrnuj horsk vrcholy, hbety, izolovan skaliska (tory) nad horn hranic lesa a skalky s druhov chudou acidofiln vegetac v karech. Suov biotopy zahrnuj kamenit sut, asto ne zcela stabilizovan, pedevm na svazch v chrnnch prostorech kar, pi pat skalek v karovch stnch, ale i suov pole vrcholovch svah v nejvych polohch alpnskho stupn.
A6 Acidofiln vegetace alpnskch skal a drolin
Druhov kombinace
Bylinn patro Agrostis alpina psineek alpsk Dg A. rupestris psineek skaln Dm Avenella flexuosa metlika kivolak Calamagrostis villosa ttina chloupkat Dg Campanula gelida zvonek jesenick Dg C. rotundifolia subsp. sudetica zvonek okrouhlolist sudetsk Dg Cardamine resedifolia einice rtolist Dg Dm Cryptogramma crispa jinoadec kadeav Dg Festuca supina kostava nzk Dg Juncus trifidus stina trojklann Dm Molinia caerulea bezkolenec modr Dg Poa laxa lipnice plih Dg P. riphaea lipnice jesenick Dg Primula minima prvosenka nejmen Salix herbacea vrba bylinn Sedum alpestre rozchodnk horsk Silene vulgaris silenka nadmut Vaccinium myrtillus borvka Mechorosty a liejnky Barbilophozia barbata seovka vousat Cladonia bellidiflora dutohlvka chudobkokvt Pohlia nutans paprutka nic Dg Dm Polytrichum piliferum plonk chluponosn Dg Racomitrium canescens zoubkoepka ed Dg R. heterostichum zoubkoepka rznoad Dm R. sudeticum zoubkoepka sudetsk Rhizocarpon geographicum mapovnk zempisn
Porosty seversk kapradiny jinoadce kadeavho (Cryptogramma crispa) na drolinch ertovy zahrdky v Krkonoch.
Substrt je tvoen pedevm kyselmi siliktovmi horninami (biotitick granit, svorov ruly, svory, fylity a kemence), ale vzcnji i bazickmi porfyrity nebo edii.
Rozen. Nejvy polohy a kary Krkono, Krlickho Snnku a Hrubho Jesenku.

40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen acidofiln vegetace alpnskch skal a drolin.
Poznmka k mapovn. Pi mapovn pro program Natura 2000 je nutno zvl uvdt droliny (kd A6A) a skly (kd A6B). Mapuje se cel skla nebo drolina, nikoliv jen plochy s vskytem vegetace. Droliny a skly s vskytem Cryptogramma crispa v nich polohch (nap. dol Jizery mezi Arnotovem a Koenovem, Kamenec v dol Plounice) jsou azeny k podjednotce S1.2 trbinov vegetace siliktovch skal a drolin.
Ohroen. Selap turisty a kamzky. Management. dn. Literatura. ourek 1970, Bercikov 1976, Jenk et al. 1980, Hada & tursa 1983, Wagnerov 1991.
Na skaln trbiny a pukliny ulovch skal v karech je vzna druhov chud vegetace acidofilnch petrofyt. Labsk dl v Krkonoch.
103
A Alpnsk bezles
A7 Kosodevina
Pinus mugo scrub Martin Ko
Natura 2000. 4070 * Bushes with Pinus mugo and Rhododendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) prioritn stanovit Smaragd. CORINE. 31.5 Dwarf mountain pine scrub Pal. Hab. 31.55 Hercynian dwarf mountain pine scrub EUNIS. F1.2/P-31.55 Hercynian dwarf mountain pine scrub Fytocenologie. Svaz Pinion mugo Pawowski et al. 1928: Myrtillo-Pinetum mugo Hada 1956. Svaz Athyrio alpestrisPinion mugo Jirsek 1996: Athyrio distentifolii-Pinetum mugo (Hada 1956) Hada in Mucina et al. 1985 Potenciln vegetace. 46 Komplex spoleenstev kosodeviny a alpnsk vegetace Fyziotyp. SK Subalpnsk keov a kekov spoleenstva Lesnick typologie. 9Z Kle Geobiocenologie. 8 A 1 Pineta mugo lichenosa (liejnkov kle), 8 AAB 3 Pineta mugo (kle), 8 BCC 34 Ribi-pineta mugo (meruzalkov kle)
Cicerbita alpina, Dryopteris dilatata, Gentiana asclepiadea, Geranium sylvaticum, Bistorta major aj. Mechov patro je zpravidla vyvinuto, astji se vyskytuj nap. mechy Dicranum scoparium, Polytrichum commune, P. formosum a Sphagnum spp. a liejnky Cetraria islandica a Cladonia bellidiflora.
Ekologie. Kosodevina roste na horskch svazch, ploinch i hebenech nad horn hranic lesa v nadmoskch vkch od 1200 do 1450 m, extrazonln tak v lesnm stupni na mn frekventovanch lavinovch drahch i suovch polch, kde sestupuje a do nadmosk vky 1050 m. Pdy jsou nejastji kamenit, siln kysel horsk podzoly a mlk rankery s vyvinutou vrstvou surovho humusu, obas tak zazemnn sut.
Rozen. Pirozen porosty se vyskytuj pouze

v Krkonoch a v men me na umav. Fyziognomi a druhovm sloenm shodn, avak nepvodn porosty se nachzej tak na Krlickm Snnku a v Hrubm Jesenku.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
Pln a vrcholov hbety Krkono jsou porostl mozaikou kosodeviny se zapojenmi alpnskmi trvnky. Severn svah Kotle.
65
Struktura a druhov sloen. Porosty kovit

borovice klee (Pinus mugo) nad horn hranic lesa. V keovm pate o vce 0,52 m se spolu s kle astji vyskytuj smrk ztepil (Picea abies) a jeb pta olysal (Sorbus aucuparia subsp. glabrata), mn asto vrba slezsk (Salix silesiaca). Bylinn patro je pomrn druhov chud a uplatuj se v nm pedevm nenron acidofiln rostliny Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Homogyne alpina, Melampyrum pratense, Nardus stricta, Solidago virgaurea subsp. minuta, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus aj. Na vlhch mstech s bohat pdou rostou statnj irokolist druhy vysokobylinnch niv, nap. Adenostyles alliariae, Athyrium distentifolium,
104
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen kosodeviny. V map jsou zahrnuty jen pirozen porosty.
Variabilita. Lze rozliit dva typy porost kosodeviny, a to jednak plon pevldajc druhov chud porosty s acidofyty v bylinnm pate a bohat vyvinutm mechovm patrem, jednak lokln se vyskytujc porosty s vysokmi irokolistmi bylinami a slab vyvinutm mechovm patrem. Druh typ je vzn pedevm na chrnn polohy s dle trvajc snhovou pokrvkou a ivinami bohatmi, vlhmi pdami.
A7 Kosodevina
Poznmka k mapovn. Vsadby kosodeviny

v Hrubm Jesenku a na Krlickm Snnku se zahrnuj do jednotky X8 Koviny s ruderlnmi a nepvodnmi druhy. V Krkonoch je obtn rozliit vsadby od pirozench porost, a proto se mapuj veker kosodevinov porosty. Porosty klee na vrchovitnch raelinitch jsou azeny do podjednotky R3.2 Vrchovit s kle (Pinus mugo).
Ohroen. Mechanick pokozen pi lyovn,

potenciln ohroeno i zneiovnm ovzdu, ale vliv imis se dosud na porostech neprojevuje.
Management. dn. Literatura. Jenk 1961, Sofron & tpn 1971,

Jirsek 1996b.
Bylinn patro Adenostyles alliariae havez esnkov Athyrium distentifolium papratka horsk Avenella flexuosa metlika kivolak Calamagrostis villosa ttina chloupkat Dryopteris dilatata kapra rozloen Homogyne alpina podblice alpsk Rumex alpestris ovk ronolist Solidago virgaurea subsp. minuta zlatobl obecn alpnsk Trientalis europaea sedmikvtek evropsk Vaccinium myrtillus borvka V. vitis-idaea brusinka Veratrum album subsp. lobelianum kchavice bl Lobelova Mechorosty a liejnky Cetraria islandica puklka islandsk Cladonia bellidiflora dutohlvka chudobkokvt Dicranum scoparium dvouhrotec chvostnat Hylocomium splendens rokytnk skvl Pleurozium schreberi travnk Schreberv Polytrichum formosum plonk ztenen
Druhov kombinace
Keov patro Picea abies smrk ztepil Dg Dm Pinus mugo borovice kle Sorbus aucuparia subsp. glabrata jeb pta olysal
A8 Subalpnsk listnat koviny

Subalpine deciduous scrub Martin Ko
Struktura a druhov sloen. Rozvolnn

porosty subalpnskch listnatch kovin jsou tvoeny pedevm bzou karpatskou (Betula carpatica), vrbou laponskou a slezskou (Salix lapponum, S. silesiaca) a jebem ptam olysalm (Sorbus aucuparia subsp. glabrata). Dosahuj vky od 0,5 do 5 m. Bylinn patro je tvoeno pevn druhy vysokobylinnch niv.
A8.1 Subalpnsk koviny s vrbou laponskou (Salix lapponum)

Salix lapponum subalpine scrub
Natura 2000. 4080 Sub-Arctic willow scrub (viz tak A8.2) Smaragd. CORINE. 31.621 Pyreneo-Alpine willow brush Pal. Hab. 31.62151 Sudeten Lapland willow brush EUNIS. F1.1/P-31.62 Mountain willow brush Fytocenologie. Svaz Adenostylion Br.-Bl. 1926 (viz tak A4.2): Salicetum lapponum Zlatnk 1928 Potenciln vegetace. 46 Komplex spoleenstev kosodeviny a alpnsk vegetace Fyziotyp. SH Subalpnsk a alpnsk nivy a hole Geobiocenologie. 8 AB 4 Saliceta lapponae (vrbiny vrby laponsk)
Ekologie. Subalpnsk koviny jsou azonln vegetac supramontnnho a subalpnskho stupn. Nachzej se pedevm v sudetskch karech na jejich svazch, dnech i hranch, ale tak podl potok v subalpnskm stupni. Jsou vzny na vlh pdy ne kosodevina. Rozen. Krkonoe, Krlick Snnk a Hrub
Jesenk.
105
A Alpnsk bezles
Struktura a druhov sloen. Koviny o vce

0,52 m s dominantn vrbou laponskou ( Salix lapponum). Tato kovit vrba vytv rozshl polykormony, kter jsou ji zdlky identifikovateln podle edozelen barvy list. Z dalch druh devin se astji vyskytuje pouze vrba slezsk (Salix silesiaca). Bylinn patro je druhov chud, tvoen nejastji vlhkomilnjmi druhy vysokobylinnch niv (Adenostyles alliariae, Bistorta major, Deschampsia cespitosa, Veratrum album subsp. lobelianum aj.). Mechov patro je zpravidla vyvinuto; bohat je pedevm na mstech s vlhmi pdami. astji jsou zastoupeny nap. Rhizomnium punctatum a Sphagnum spp.
Ekologie. Porosty se Salix lapponum se vyskytuj v karech, asto na jejich hranch, kde dochz k vrazn akumulaci snhu, na zraelinlch plochch karovch stn a tak na obvodech raelini na hebenovch ploinch. Rozen. Nkolik lokalit v Krkonoch (hrana
a svahy Navorsk jmy a jmy Velkho rybnka, hrana psk jmy, podl Panavy na Panavsk louce a pod Labskou boudou) a u Tabulovch skal v Hrubm Jesenku.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Velk polykormony vrby laponsk (Salix lapponum) se vyskytuj na trvale vlhkch zraelinlch pdch v karech a na okrajch vrcholovch raelini. Panavsk raelinit v Krkonoch.
Management. dn. Literatura. Matuszkiewicz & Matuszkiewicz 1975,

Hada & tursa 1983.
Druhov kombinace
Keov patro Dg Dm Salix lapponum vrba laponsk Salix silesiaca vrba slezsk Bylinn patro Aconitum callibotryon omj alamounek Adenostyles alliariae havez esnkov Bistorta major rdesno had koen Calamagrostis villosa ttina chloupkat Crepis paludosa karda bahenn Dm Deschampsia cespitosa metlice trsnat Rumex alpestris ovk ronolist Veratrum album subsp. lobelianum kchavice bl Lobelova Viola biflora violka dvoukvt Mechorosty Rhizomnium punctatum mk tekovan Sphagnum spp. raelink
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen subalpnskch kovin s vrbou laponskou (Salix lapponum).
Variabilita. Sloen bylinnho patra je dno pedevm vlhkost a charakterem pdy. Na such mstech pevldaj Bistorta major, Deschampsia cespitosa, Rumex alpestris, Senecio hercynicus a Veratrum album subsp. lobelianum, na vlhkch mstech, kde dochz k raelinn, je mono nalzt druhy pramenitn a raelinitn, nap. Crepis paludosa, Epilobium nutans, Swertia perennis a Viola biflora nebo mechy Rhizomnium punctatum, Sphagnum spp. a dal. Ohroen. Bez ohroen.
106
A8.2 Vysok subalpnsk listnat koviny
A8.2 Vysok subalpnsk listnat koviny

Subalpine deciduous tall scrub
Natura 2000. 4080 Sub-Arctic willow scrub (viz tak A8.1) Smaragd. CORINE. 31.621 Pyreneo-Alpine willow brush Pal. Hab. 31.62152 Hercynio-Carpathian Silesian willow brush EUNIS. F1.1/P-31.62 Mountain willow brush Fytocenologie. Svaz Salicion silesiacae Rejmnek et al. 1971: Salici silesiacae-Betuletum carpaticae Rejmnek et al. 1971, Piceo-Salicetum silesiacae Rejmnek et al. 1971, Pado-Sorbetum Matuszkiewicz et Matuszkiewicz 1975 Potenciln vegetace. 46 Komplex spoleenstev kosodeviny a alpnsk vegetace Fyziotyp. SK Subalpnsk keov a kekov spoleenstva Geobiocenologie. 8 ABB 34 Salici-betuleta carpaticae (vrbov beziny)
buinnch druh Aruncus vulgaris, Asarum europaeum, Athyrium filix-femina, Equisetum sylvaticum, Luzula sylvatica, Milium effusum, Paris quadrifolia, Prenanthes purpurea aj.
Ekologie. Prudk, jihovchodn a severovchodn orientovan svahy kar, asto na lavinovch drahch, poppad skalnat leby podl potok, jimi mohou tyto koviny sestupovat i pod horn hranici lesa. Jde o zvtrn msta s dostatenou vlhkost, kamenitmi, dosti hlubokmi a ivinami dobe zsobenmi pdami. Dleitm initelem ovlivujcm vvoj a existenci porost je mechanick inek snhu ve form tlakovho psoben a lavin. Rozen. Krkonosk doly a jmy, Velk a Mal
kotlina v Hrubm Jesenku, fragmentrn v kotlin Moravy pod Krlickm Snnkem a v Jizerskch horch.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen vysokch subalpnskch listnatch kovin.
Variabilita. Keov patro je pomrn homogenn,

Subalpnsk koviny nebo lesky s bzou karpatskou (Betula carpatica) lemuj lavinov svahy Velk kotliny v Hrubm Jesenku a indikuj msta s ni frekvenc lavin.
Struktura a druhov sloen. Listnat koviny s Betula carpatica, Rosa pendulina, Salix silesiaca a Sorbus aucuparia subsp. glabrata. V men me se uplatuje nkolik dalch druh devin, nap. Daphne mezereum, Lonicera nigra, Picea abies, Pinus mugo, Prunus avium, P. padus subsp. borealis a Ribes petraeum. Keov patro dosahuje vky od 2 do 5 m. Bylinn patro je tvoeno nejastji ttinami Calamagrostis arundinacea a C. villosa, vysokmi irokolistmi bylinami Aconitum callibotryon, Adenostyles alliariae a Cicerbita alpina a vysokmi kapradinami Athyrium distentifolium a Dryopteris filix-mas. Charakteristick je vskyt
sloen bylinnho patra je vak promnliv v zvislosti na vlhkosti a charakteru pdy. Na such mstech a hlubch pdch pevldaj v bylinnm pate ttiny Calamagrostis arundinacea a C. villosa a dal druhy podjednotky A4.1 Subalpnsk vysokostbeln trvnky, na vlhch mstech a balvanitch substrtech irokolist byliny a kapradiny podjednotek A4.2 Subalpnsk vysokobylinn nivy a A4.3 Subalpnsk kapradinov nivy.
Poznmka k mapovn. Koviny s ol zelenou (Alnus viridis) se v subalpnskch polohch sudetskch poho vyskytuj sekundrn a mapuj se jako jednotka X8 Koviny s ruderlnmi a nepvodnmi druhy.
107
A Alpnsk bezles
Ohroen. Bez ohroen. Management. dn. Literatura. Rejmnek et al. 1971, Matuszkiewicz
& Matuszkiewicz 1975, Jenk et al. 1980.
Druhov kombinace
Keov patro Dg Dm Betula carpatica bza karpatsk Lonicera nigra zimolez ern Dg Prunus padus subsp. borealis stemcha obecn skaln Ribes petraeum rybz skaln Dg Rosa pendulina re pevisl Dg Dm Salix silesiaca vrba slezsk Dg Dm Sorbus aucuparia subsp. glabrata jeb pta olysal
Bylinn patro Adenostyles alliariae havez esnkov Dm Athyrium distentifolium papratka horsk Dm Calamagrostis arundinacea ttina rkosovit Dm C. villosa ttina chloupkat Dm Dryopteris dilatata kapra rozloen D. filix-mas kapra samec Gentiana asclepiadea hoec tolitovit Geranium sylvaticum kakost lesn Milium effusum penko rozkladit Polygonatum verticillatum kokok peslenat Prenanthes purpurea vsenka nachov Rumex alpestris ovk ronolist Vaccinium myrtillus borvka Veratrum album subsp. lobelianum kchavice bl Lobelova
Bylinn patro zakrslch porost bzy karpatsk (Betula carpatica) je velmi bohat. Tvo je pedevm druhy vysokostbelnch niv a trvnk, ale tak nkter druhy buin.
108
T1.1 Mezofiln ovskov louky
T1 Louky a pastviny
Meadows and pastures Tom Kuera & Kateina umberov
Struktura a druhov sloen. Nzkostbeln

a vysokostbeln vegetace s dominantnmi trvami (nap. Alopecurus pratensis, Anthoxanthum odoratum, Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, F. rubra s. lat., Holcus lanatus a Poa pratensis s. lat.) a bylinami rod Cirsium, Geranium, Trifolium aj. Pevaha jednotlivch druh je zvisl na etnosti se a obsahu ivin v pd a tm jsou dny i vka a zpoj porost. Mechov patro asto tm chyb ve vlhkch a nivnch loukch, v ostatnch typech obvykle nedosahuje pokryvnosti vy ne 10 %.
Ekologie. Pravideln seen nebo pasen plochy

od nin do podh. Vyskytuj se jak na ivinami bohatch, sezonn zaplavovanch a vlhkch pdch v nivch potok a ek, tak na ivinami chudch vyschavch pdch na mrnch svazch a ploinch. astj jsou v okol sdel, kde je jejich obhospodaovn snaz.
Rozen. Louky a pastviny se vyskytuj roztrouen po celm zem R od nin do hor. Plon rozshlej porosty jsou vzny na oblasti s extenzivnm zemdlskm obhospodaovnm. Poznmka k mapovn. Raelinn louky se mapuj v rmci podjednotky R2.2 Nevpnit mechov slatinit, smilkov louky jsou lenny na vce typ v jednotce T2 Smilkov trvnky, slan louky jsou obsaeny v jednotce T7 Slaniska a druhov bohat teplomiln orchidejov louky na flyi pat do podjednotky T3.4 irokolist such trvnky.
T1.1 Mezofiln ovskov louky

Mesic Arrhenatherum meadows
Natura 2000. 6510 Extensive hay meadows of the plain to submontane levels (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) Smaragd. CORINE. 38.22 Medio-European lowland hay meadows, 38.23 Medio-European submontane hay meadows Pal. Hab. 38.22 Sub-Atlantic lowland hay meadows, 38.23 Medio-European submontane hay meadows EUNIS. E3.2/P-38.22 Sub-Atlantic lowland hay meadows, E3.2/P-38.23 Medio-European submontane hay meadows Fytocenologie. Svaz Arrhenatherion elatioris Koch 1926: Arrhenatheretum elatioris Braun 1915, Trifolio-Festucetum rubrae Oberdorfer 1957, Poo-Trisetetum Knapp 1951, Potentillo albae-Festucetum rubrae Blakov 1979, PhyteumatoFestucetum Passarge 1968 Fyziotyp. MT Hygrofiln a mezofiln louky a pastviny, slaniska
Struktura a druhov sloen. Louky nin

Su typ ovskov louky s alvj lun (Salvia pratensis) na extenzivn obhospodaovanch zhumencch v Blch Karpatech.
a pahorkatin s dominantnm ovskem vyvenm (Arrhenatherum elatius) nebo podhorsk louky,
109
T Sekundrn trvnky a vesovit
ve kterch pevauj mezofiln trvy niho vzrstu (nap. Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum, Festuca rubra s. lat. a Trisetum flavescens). Z trav se dle vyskytuj nap. Dactylis glomerata, Holcus lanatus a Poa pratensis s. lat., hojn jsou i irokolist, na iviny nron byliny (Geranium pratense, Heracleum sphondylium, Pastinaca sativa, Trifolium pratense, s men pokryvnost tak Campanula patula, Crepis biennis, Daucus carota, Knautia arvensis aj.). Porosty mohou bt vysok a 1 m a podle mry naruovn jsou vce i mn zapojen, s pokryvnost 60100 %. Mechov patro bv vyvinuto asto jen omezen na vlhch mstech.
vegetace s mochnou blou (Potentilla alba) a zvonenkem hlavatm pravm (Phyteuma orbiculare subsp. orbiculare) z doby pedintenzivnho hospodaen.
Ekologie. Ovskov louky se vyskytuj na vych stupnch aluvilnch teras a na svazch, nejastji v blzkosti sdel. Ovsk pevld zejmna na ivinami dobe zsobench pdch, zatmco typy s dominantn kostavou ervenou (Festuca rubra s. lat.) jsou vzny na ivinami chud pdy ve vych nadmoskch vkch. Porosty jsou zpravidla dvakrt ron koseny a pleitostn mohou bt pepsny. Rozen. Roztrouen po celm zem R
od planrnho po submontnn stupe. Plon rozshlej porosty jsou vzny na oblasti s extenzivnm obhospodaovnm.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Poznmka k mapovn. Skupina druh mezofilnch ovskovch luk (Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Poa pratensis s. lat., Taraxacum sect. Ruderalia aj.) osdluje asto naruovan a druhotn eutrofizovan meze nebo pkopy podl silnic, nspy a bval hory. Pokud jsou vrazn zastoupeny ruderln druhy, mapuj se tyto porosty jako jednotka X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla. Siln hnojen, druhov chud a nkolikrt ron seen travn porosty vznikl z ovskovch luk se mapuj v rmci jednotky X5 Intenzivn obhospodaovan louky. Ohroen. Pehnojovn, ruderalizace, opoutn
pozemk a nsledn zarstn.
Management. Pravideln kosen, u ninnch typ s ovskem lze hnojit a vpnit pi vy etnosti se, u reliktnch kostavovch luk je hnojen a vpnn nevhodn. Literatura. Moravec 1965, Blakov 1973, 1979,
1991, Kov 1981, Neuhusl & Neuhuslov 1989, Blakov in Krahulec et al. 1997, Duchoslav 1997, Blakov & Kuera in Kolbek et al. 1999.
55
Druhov kombinace
50
60
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen mezofilnch ovskovch luk.
Variabilita. Ovskov louky zahrnuj nkolik ekologicky vyhrannch typ s dominantnmi druhy Arrhenatherum elatius, Festuca rubra s. lat. a Poa pratensis s. lat. a tak etn pechodn typy k irokolistm suchm trvnkm, smilkovm trvnkm, stdav vlhkm bezkolencovm, aluvilnm psrkovm, vlhkm pchovm a horskm trojttovm loukm. Z ochranskho hlediska jsou nejvznamnj druhov bohat louky chudch pd s kostavou ervenou (Festuca rubra s. lat.) a zejmna reliktn
110
Bylinn patro Dg Achillea millefolium ebek obecn Dg A. pratensis ebek lun Agrostis capillaris psineek obecn Dm Arrhenatherum elatius ovsk vyven Avenula pubescens ovs pit Bromus hordeaceus sveep mkk Dg Campanula patula zvonek rozkladit Dg Cerastium holosteoides subsp. triviale roec obecn lun Dg Crepis biennis karda dvoulet Dactylis glomerata srha lalonat Daucus carota mrkev obecn Festuca pratensis kostava lun Dm F. rubra s. lat. kostava erven Galium album svzel bl Dg Geranium pratense kakost lun Dg Heracleum sphondylium bolevnk obecn Dg Knautia arvensis chrastavec roln
T1.2 Horsk trojttov louky
Dg Dg Dg Dg Dg
K. kitaibelii chrastavec Kitaibelv Leucanthemum vulgare s. lat. kopretina bl Pastinaca sativa pastink set Poa pratensis s. lat. lipnice lun Phyteuma orbiculare subsp. orbiculare zvonenk hlavat prav Potentilla alba mochna bl Saxifraga granulata lomikmen zrnat Tragopogon orientalis koz brada vchodn Trifolium dubium jetel pochybn T. pratense jetel lun Trisetum flavescens trojtt lutav
Mechorosty Brachythecium rutabulum baatka obecn Eurhynchium hians trnnka odstl Plagiomnium affine mk pbuzn
T1.2 Horsk trojttov louky

Montane Trisetum meadows
Natura 2000. 6520 Mountain hay meadows Smaragd. CORINE. 38.3 Mountain hay meadows Pal. Hab. 38.3 Mountain hay meadows EUNIS. E3.3 Mountain hay meadows Fytocenologie. Svaz Polygono-Trisetion Br.-Bl. et Txen ex Marschall 1947: Geranio-Trisetetum Knapp 1951, Melandrio-Trisetetum Moravec 1965, Cardaminopsio halleri-Agrostietum Moravec 1965, Melandrio-Phleetum alpini Blakov in Krahulec et al. 1997, Meo athamantici-Cirsietum heterophylli Blakov 1991, Alopecuro-Po etum chaixii Blakov 1991, Cirsio heterophylli-Alchemilletum acutilobae Hada 1981 Fyziotyp. MT Hygrofiln a mezofiln louky a pastviny, slaniska
Druhov bohat horsk trojttov louka s rdesnem hadm koenem (Bistorta major) a kakostem lesnm (Geranium sylvaticum) pod Meluznou v Krunch horch.
Struktura a druhov sloen. Stedn vysok

louky s dominantnmi trvami (Agrostis capillaris, Anthoxanthum odoratum s. lat., Festuca rubra s. lat., Phleum rhaeticum, Poa chaixii a Trisetum flavescens) a montnnmi bylinami (Bistorta major, Cirsium heterophyllum, Geranium sylvaticum, Meum athamanticum, Phyteuma nigrum, Silene dioica aj.). Ptomny jsou i dal horsk druhy bn rostouc ve smilkovch trvncch (Cardaminopsis halleri, Gentiana asclepiadea, Potentilla aurea, Solidago virgaurea aj.), vysokobylinnch nivch (Ranunculus platanifolius, Rumex alpestris, Silene vulgaris aj.), ppadn v alpnskch trvncch. Porosty jsou zapojen, mechov patro vak m zpravidla jen malou pokryvnost.
Ekologie. Horsk trojttov louky se vyskytuj v horskch oblastech od nadmoskch vek kolem 600 m a po horn hranici lesa, vjimen i nad n. Pdy jsou stedn zsoben vodou i vlh, zpravidla stedn bohat ivinami. Porosty jsou koseny jednou a dvakrt ron a pleitostn pepsny. Tradin obhospodaovn zahrnuje hnojen a vpnn. Rozen. Roztrouen v okol horskch sdel v okrajovch pohoch eskho masivu, ve vchodnch Sudetech je vak vskyt dosti omezen. Variabilita. Lokln typy vzan na jednotliv horsk systmy se li fyziognomi, kter je urovna dominantnmi druhy Alopecurus pratensis, Cardaminopsis halleri, Geranium sylvaticum, Meum athamanticum, Phleum rhaeticum, Poa chaixii a Silene dioica.
111
40 50
45
50
55
60
65
70
75 51
Dm
55
60
50
65
Dg
70 49
12
13
14
15
16
17
18
19
Dm Dg
Rozen horskch trojttovch luk.
Poa chaixii lipnice irolist Potentilla aurea mochna zlat Ranunculus acris subsp. acris pryskynk prudk prav R. platanifolius pryskynk platanolist Rumex alpestris ovk ronolist Silene dioica silenka dvoudom S. vulgaris silenka nadmut Solidago virgaurea zlatobl obecn Trisetum flavescens trojtt lutav Veronica chamaedrys rozrazil rezekvtek Viola lutea subsp. sudetica violka lut sudetsk
Ohroen. Pehnojovn, opoutn a nsledn

zarstn pozemk.
Management. Pravideln kosen a pleitostn pepsn, pihnojovn a vpnn v ppad, e se zanou objevovat druhy smilkovch trvnk. Literatura. Moravec 1965, Blakov 1991, Blakov in Krahulec et al. 1997. Druhov kombinace
Bylinn patro Dm Agrostis capillaris psineek obecn Alchemilla spp. kontryhel Alopecurus pratensis psrka lun Anthoxanthum odoratum s. lat. tomka vonn Astrantia major jarmanka vt Bistorta major rdesno had koen Campanula bohemica zvonek esk Dg Cardaminopsis halleri einink Hallerv Centaurea phrygia chrpa parukka Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupat Cirsium heterophyllum pch rznolist Crepis mollis subsp. hieracioides karda mkk ertkusolist Dactylis glomerata srha lalonat Deschampsia cespitosa metlice trsnat Dm Festuca rubra s. lat. kostava erven Gentiana asclepiadea hoec tolitovit Dg Dm Geranium sylvaticum kakost lesn Holcus mollis medynk mkk Hypericum maculatum tezalka skvrnit Lathyrus linifolius hrachor horsk Dg Dm Meum athamanticum koprnk ttinolist Dg Phleum rhaeticum bojnek vcarsk Dg Phyteuma nigrum zvonenk ern P. spicatum zvonenk klasnat
Mechorosty Brachythecium rutabulum baatka obecn Eurhynchium hians trnnka odstl Plagiomnium affine mk pbuzn Rhytidiadelphus squarrosus kostrbatec zelen
T1.3 Pohkov pastviny

Cynosurus pastures
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 38.1 Mesophile pastures Pal. Hab. 38.1 Mesophile pastures EUNIS. E3.1 Permanent mesotrophic lowland pasture and aftermath-grazed meadow Fytocenologie. Svaz Cynosurion Txen 1947: Lolio-Cynosuretum Txen 1937, Caro-Po etum pratensis Blakov 1967, Trifolio repentis-Veronicetum filiformis Mller 1988, Festuco-Cynosuretum Txen in Bker 1942, Anthoxantho-Agrostietum Sillinger 1933 Fyziotyp. MT Hygrofiln a mezofiln louky a pastviny, slaniska
Typickm prvodcem extenzivnch pastvin je jalovec obecn (Juniperus communis). Jalovcov str u Nedaova v Blch Karpatech.
112
T1.3 Pohkov pastviny
Struktura a druhov sloen. Krtkostbeln pastviny, naruovan trvnky a louky kosen vcekrt do roka. Porosty jsou nzk, ale zapojen, s dominanc trav (Agrostis capillaris, Cynosurus cristatus, Dactylis glomerata, Festuca pratensis, Lolium perenne, Poa trivialis, Trisetum flavescens aj.) a pravidelnm vskytem dvoudlonch bylin snejcch ast naruovn (Achillea millefolium, Bellis perennis, Carum carvi, Euphrasia rostkoviana, Hypochoeris radicata, Plantago major, Potentilla anserina, Taraxacum sect. Ruderalia, Trifolium pratense, T. repens aj.). Vrazn zastoupen maj vytrval ricovit byliny a byliny s plazivmi nadzemnmi vbky. Pro vlastn pastviny jsou typick skupinky trnitch, jedovatch nebo pro dobytek nechutnch rostlin, kter vrazn penvaj okoln nzk trvnk (nap. Carduus spp., Cirsium spp. a Rumex spp.). Mechov patro asto chyb nebo je jen velmi chud. Ekologie. Pastviny se vyskytuj na obdobnch
pdch jako mezofiln louky, li se vak etnost odbr nadzemn biomasy, take vegetan kryt je odlinho charakteru. Nejvznamnjmi faktory jsou selektivn spsn rostlin, odstraovn rostlinn biomasy prbn bhem celho vegetanho obdob, naruovn vegetace selapem a pravideln hnojen. Vegetace travnch porost seench nkolikrt do roka je asto podobn vegetaci pastvin, ale chybj v n skupinky trnitch nebo nechutnch rostlin. Pastviny se nejastji vyskytuj v oblastech s extenzivnm zemdlskm hospodaenm, v blzkosti sdel, na vesnickch zhumencch, v oborch, ale tak na trvncch v obcch a mstech. V okol obc s podniky zamenmi na ivoinou vrobu se vyskytuj intenzivn pastviny, kter jsou osety jetelotravnmi smskami nebo siln eutrofizovny a degradovny.
se ad k jednotkm X1 Urbanizovan zem, X5 Intenzivn obhospodaovan louky nebo X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla.
Ohroen. Pevod na jetelotravn smsky, intenzivn vypsn, ruderalizace, opoutn a nsledn zarstn pozemk. Management. Extenzivn pastva, ppadn doplkov se.
Literatura. Gogela 1971, Blakov 1973, Neuhusl & Neuhuslov 1989, Blakov in Krahulec et al. 1997, Blakov & Kuera in Kolbek et al. 1999.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen pohkovch pastvin. Mapa je dosti nepln a vyaduje zpesnn dalm vzkumem.
Druhov kombinace
Bylinn patro Achillea millefolium ebek obecn Dm Agrostis capillaris psineek obecn Dg A. stolonifera psineek vbkat Alchemilla spp. kontryhel Alopecurus pratensis psrka lun Anthoxanthum odoratum tomka vonn Dg Bellis perennis sedmikrska chudobka Briza media teslice prostedn Dg Carum carvi kmn koenn Dg Cynosurus cristatus pohka hebenit Dactylis glomerata srha lalonat Dg Euphrasia rostkoviana svtlk lkask Dm Festuca pratensis kostava lun F. rubra s. lat. kostava erven Hypochoeris radicata prasetnk koenat Dg Leontodon autumnalis mchelka podzimn L. hispidus mchelka srstnat Dm Lolium perenne jlek vytrval Lysimachia nummularia vrbina penzkov
Rozen. Roztrouen po celm zem R. Rozen je mlo znm a mn se v zvislosti na zpsobu obhospodaovn. Poznmka k mapovn. V rmci tto podjednotky se mapuj pouze extenzivn pastviny s polopirozenou druhovou skladbou, nikoliv vsevy jetelotravnch smsek obnovovan orbou, vbhy dobytka a pepsan i jinak naruovan ruderalizovan plochy v sdlech a jejich tsnm okol. Tyto lovkem vytvoen nebo siln ovlivnn biotopy
113
Dg Dg
Dg
Dg
Phleum pratense bojnek lun Plantago major jitrocel vt Poa pratensis s. lat. lipnice lun P. trivialis lipnice obecn Potentilla anserina mochna hus Prunella vulgaris ernohlvek obecn Ranunculus repens pryskynk plaziv Rumex obtusifolius ovk tupolist Stellaria graminea ptainec trvovit Taraxacum sect. Ruderalia pampelika lkask Trifolium pratense jetel lun T. repens jetel plaziv Veronica serpyllifolia rozrazil doukolist
Mechorosty Brachythecium rutabulum baatka obecn Plagiomnium affine mk pbuzn Pseudoscleropodium purum lazovec ist Rhytidiadelphus squarrosus kostrbatec zelen
Psrkov louka v niv Lunice u Drchova.
Ekologie. erstv vlhk louky v zaplavovanch
T1.4 Aluviln psrkov louky

Alluvial Alopecurus meadows
Natura 2000. Smaragd. 37.2 Eutrophic humid grasslands CORINE. 37.2 Eutrophic humid grasslands Pal. Hab. 37.2 Eutrophic humid grasslands EUNIS. E2.4 Moist or wet lowland eutrophic and mesotrophic grassland Fytocenologie. Svaz Alopecurion pratensis Passarge 1964: Alopecuretum pratensis (Regel 1925) Steffen 1931, Agropyro-Alopecuretum Moravec 1965, StellarioDeschampsietum cespitosae Freitag 1957, DeschampsioSenecionetum aquatici Baltov-Tulkov 1993, SanguisorboDeschampsietum cespitosae Moravec 1965, SanguisorboPolygonetum bistortae Baltov-Tulkov 1985, Holcetum lanati Issler 1936 Fyziotyp. MT Hygrofiln a mezofiln louky a pastviny, slaniska
stech nch a potonch nplav na hlubokch, ivinami dobe zsobench pdch od planrnho po montnn stupe. Pravideln zplavy zsobuj pdu ivinami. Louky jsou jednou ron koseny, jinak zarstaj nitrofilnmi druhy, zejmna kopivou dvoudomou (Urtica dioica), ppadn ve sneninch se stagnujc vodou hustmi porosty metlice trsnat (Deschampsia cespitosa).
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
Struktura a druhov sloen. Zapojen lun

porosty s dominantnmi trvami (Agrostis stolonifera, Alopecurus pratensis, Deschampsia cespitosa, Elytrigia repens, Holcus lanatus aj.) a vlhkomilnmi bylinami obvykle rostoucmi na ivinami bohatch a naruovanch mstech (Chaerophyllum aromaticum, C. bulbosum, Glechoma hederacea, Potentilla reptans, Ranunculus repens, Rumex obtusifolius, Urtica dioica aj.). Mn ast jsou druhy vlhkch luk (Lychnis flos-cuculi, Ranunculus acris subsp. acris, Sanguisorba officinalis). Mechov patro chyb.
114
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen aluvilnch psrkovch luk. Mapa je dosti nepln a vyaduje zpesnn dalm vzkumem.
Rozen. Fragmenty porost se vyskytuj podl

potok a neregulovanch ek roztrouen po celm zem R. Vt plochy zachovalch porost lze najt vzcn podl nkterch dosud neregulovanch sek Vltavy, Lunice, Stropnice, Berounky, Labe, Jizery, Orlice, Plounice, stedn Moravy a Odry. Louky s metlic trsnatou (Deschampsia
T1.4 Aluviln psrkov louky
cespitosa) se vyskytuj podl podhorskch tok hercynsk oblasti, ale jejich rozen je nedostaten znm.
Variabilita. V pravideln zaplavovanch stech

nch niv se vyskytuj louky s psrkou lun (Alopecurus pratensis), kter mohou bt na vlhkch, ale nepeplavovanch pdch vych rovn nch teras nebo i mimo n nivy vystdny loukami s medykem vlnatm (Holcus lanatus). Ve sneninch s obasn stagnujc vodou v nivch podhorskch a horskch ek se vyskytuj louky s metlic trsnatou (Deschampsia cespitosa).
Mechorosty Brachythecium rutabulum baatka obecn Calliergonella cuspidata krovka hrotit Climacium dendroides drabk stromkovit Eurhynchium hians trnnka odstl Plagiomnium affine mk pbuzn
T1.5 Vlhk pchov louky

Wet Cirsium meadows
Natura 2000. Smaragd. 37.2 Eutrophic humid grasslands (viz tak T1.6, T1.7 a T1.10) CORINE. 37.21 Atlantic and sub-Atlantic humid meadows Pal. Hab. 37.21 Atlantic and sub-Atlantic humid meadows EUNIS. E2.4/P-37.21 Atlantic and sub-Atlantic humid meadows Fytocenologie. Svaz Calthion palustris Txen 1937, podsvaz Calthenion palustris (viz tak R1.1): AngelicoCirsietum oleracei Txen 1937, Cirsietum rivularis Nowiski 1927 (viz tak R1.1), Trollio-Cirsietum salisburgensis (Kuhn 1937) Oberdorfer 1957, PolygonoTrollietum altissimi (Hundt 1964) Baltov-Tulkov 1981, Polygono-Cirsietum palustris Baltov-Tulkov 1974, Angelico-Cirsietum palustris Baltov-Tulkov 1973, Chaerophyllo hirsuti-Calthetum (Buttler et al. 1983) Baltov-Tulkov 1985, Chaerophyllo hirsuti-Crepidetum paludosae Baltov-Tulkov in Baltov-Tulkov et Venanzoni 1990, Scirpo-Cirsietum cani BaltovTulkov 1973, Caricetum cespitosae Steffen 1931, Scirpetum sylvatici Ralski 1931, Polygono-Cirsietum heterophylli Baltov-Tulkov 1975, Deschampsio-Cirsietum heterophylli Baltov-Tulkov 1985, Crepido-Juncetum acutiflori Oberdorfer 1957, Scirpo-Juncetum filiformis Oberdorfer 1957, Junco filiformis-Polygonetum bistortae Baltov-Tulkov 1981, Scirpo-Caricetum brizoidis Kuera et al. 1994 Fyziotyp. MT Hygrofiln a mezofiln louky a pastviny, slaniska
Poznmka k mapovn. Siln hnojen psrkov

louky, kosen nkolikrt do roka a vyskytujc se i mimo n nivy, se mapuj v rmci jednotky X5 Intenzivn obhospodaovan louky.
Ohroen. Regulace tok, zmna vodnho reimu, ruderalizace, pevod na intenzivn obhospodaovan vcesen travn kultury. Management. Pravideln kosen, zachovn zplav. Literatura. Blakov 1973, Moravec 1965, Kov 1981, Strakrabov et al. 1996, Duchoslav 1997. Druhov kombinace
Bylinn patro Agrostis stolonifera psineek vbkat Dm Alopecurus pratensis psrka lun Dm Deschampsia cespitosa metlice trsnat Elytrigia repens pr plaziv Festuca pratensis kostava lun Dg Glechoma hederacea popenec obecn Dg Dm Holcus lanatus medynk vlnat Lychnis flos-cuculi kohoutek lun Dg Lysimachia nummularia vrbina penzkov Poa pratensis s. lat. lipnice lun P. trivialis lipnice obecn Potentilla reptans mochna plaziv Dg Ranunculus repens pryskynk plaziv Rumex crispus ovk kadeav R. obtusifolius ovk tupolist Dg Sanguisorba officinalis krvavec toten Dg Symphytum officinale kostival lkask Taraxacum sect. Ruderalia pampelika lkask Dg Trifolium hybridum jetel zvrhl
Struktura a druhov sloen. Vlhk a mokr louky s dominantnmi travinami (Agrostis canina, Carex acuta, C. acutiformis, C. cespitosa, Festuca pratensis, F. rubra s. lat., Juncus effusus, Poa palustris, P. pratensis s. lat., Scirpus sylvaticus aj.) a irolistmi bylinami (Angelica sylvestris, Bistorta major, Caltha palustris, Cirsium canum, C. heterophyllum, C. oleraceum, C. palustre, C. rivulare, Trollius altissimus). Ptomny mohou bt i dal druhy pesahujc ze smilkovch trvnk a bezkolencovch luk (Anthoxanthum odoratum, Briza media, Carex hartmanii, Luzula campestris s. lat., Potentilla erecta, Succisa pratensis aj.), raelinnch luk (Carex canescens, C. echinata, C. nigra, Juncus filiformis, Senecio rivularis, Valeriana dioica, Viola palustris aj.), ppadn z horskch trojttovch luk (nap. Cardaminopsis halleri, Chaerophyllum hirsutum
115
a Crepis mollis subsp. hieracioides). Porosty jsou hust zapojen. Mechov patro nedosahuje zpravidla vt pokryvnosti ne 10 %, na loukch s ponajcm raelinnm vak bv bohat a porst vt plochu.
Ekologie. Vlhk pchov louky rostou na podmench glejovch pdch v dolch potok, mench ek a na pramenitch od nin do podh. Hladina podzemn vody je trvale vysok, porosty vak nesnej dlouhotrvajc zaplaven ani periodick vyschn. Jsou pravideln jednou a dvakrt ron koseny.
Rozen. Pchov louky se dve vyskytovaly

po celm zem R. Zejmna nsledkem odvodovn jsou dnes jejich plochy siln redukovny a tyto louky jsou rozeny spe roztrouen, pevn v kolinnm a submontnnm stupni. Vyskytuj se v oblastech zemdlsky spe extenzivn vyuvanch, nejastji podl pirozench vodnch tok.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
Vlhk louka s pchem potonm (Cirsium rivulare) u Rejvzu v Hrubm Jesenku. Tento druh je hojn ve vchodn sti esk republiky,
49
70
zatmco ve vlhkch loukch na zpad zem pevld spe pch zelinn (C. oleraceum) nebo pch bahenn (C. palustre).
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen vlhkch pchovch luk.
Variabilita. Druhov sloen pchovch luk se mn zejmna v zvislosti na vlhkosti, dostupnosti ivin, pravidelnosti a etnosti se. V eskm masivu je nejhojnj mezotrofn vegetace s pchem zelinnm (Cirsium oleraceum) a oligotrofnj vegetace s pchem bahennm (C. palustre), zatmco v karpatsk oblasti pevld pch poton (C. rivulare). V podhorskch polohch se msty vyskytuj vlhk louky s dominanc pche rznolistho (C. heterophyllum), na stinnch mstech a v lemech horskch potok porosty s dominanc krabilice chlupat (Chaerophyllum hirsutum). Na kontaktu s bezkolencovmi loukami na tch pdch pevld pch ed (Cirsium canum). Na ivinami chudch pdch v mokrch sneninch a podl podhorskch tok se vyskytuje vegetace se stinou niovitou (Juncus filiformis). Typy s dominujc skpinou lesn (Scirpus
116
sylvaticus), ostic teslicovitou (Carex brizoides) nebo ostic trsnatou (C. cespitosa) se vyvjej na oputnch nebo jen obas kosench vlhkch loukch.
Ohroen. Odvodovn, opoutn pozemk a nsledn zarstn vysokmi irokolistmi bylinami a devinami. Management. Pravideln kosen. Literatura. Baltov-Tulkov 1975, 1978, 1981b, 1985a, 1991, 1997, Baltov-Tulkov in Rybnek et al. 1984, Baltov-Tulkov & Hjek 1998. Druhov kombinace
Bylinn patro Agrostis canina psineek ps Alopecurus pratensis psrka lun
T1.6 Vlhk tuebnkov lada
Dg Dm Dg
Dg
Dg Dg Dg Dg Dg Dg
Dm Dm Dm Dm Dm
Dg Dg
Dg Dm
Dm
Angelica sylvestris dhel lesn Anthoxanthum odoratum tomka vonn Bistorta major rdesno had koen Briza media teslice prostedn Caltha palustris blatouch bahenn Carex acuta ostice thl C. acutiformis ostice ostr C. brizoides ostice teslicovit C. canescens ostice edav C. cespitosa ostice trsnat C. echinata ostice jeat C. hartmanii ostice Hartmanova C. nigra ostice obecn Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupat Cirsium canum pch ed C. heterophyllum pch rznolist C. oleraceum pch zelinn C. palustre pch bahenn C. rivulare pch poton Crepis paludosa karda bahenn Deschampsia cespitosa metlice trsnat Festuca pratensis kostava lun F. rubra s. lat. kostava erven Filipendula ulmaria subsp. ulmaria tuebnk jilmov prav Geum rivale kuklk poton Holcus lanatus medynk vlnat Iris sibirica kosatec sibisk Juncus effusus stina rozkladit J. filiformis stina niovit Luzula campestris s. lat. bika ladn Myosotis palustris s. lat. pomnnka bahenn Poa palustris lipnice bahenn P. pratensis s. lat. lipnice lun Potentilla erecta mochna ntrnk Scirpus sylvaticus skpina lesn Succisa pratensis ertkus lun Tephroseris crispa starek poton Trollius altissimus upoln evropsk Valeriana dioica kozlk dvoudom Viola palustris violka bahenn
T1.6 Vlhk tuebnkov lada

Wet Filipendula grasslands
Natura 2000. 6430 Hydrophilous tall herb fringe communities of plains and of the montane to alpine levels (viz tak M5, M7, A4.1, A4.2, A4.3 a T1.8) Smaragd. 37.2 Eutrophic humid grasslands (viz tak T1.5, T1.7 a T1.10) CORINE. 37.1 Meadowsweet stands and related communities, 37.25 Transitional tall herb humid meadows, 37.714 Butterbur riverine communities Pal. Hab. 37.11 Western nemoral tall herb communities, 37.25 Transitional tall herb humid meadows, 37.714 Butterbur riverine communities EUNIS. E2.4/P-37.11 Western nemoral tall herb communities, E2.4/P-37.25 Transitional tall herb humid meadows, E2.6/P-37.71 Watercourse veils Fytocenologie. Svaz Calthion palustris Txen 1937, podsvaz Filipendulenion (Lohmeyer in Oberdorfer et al. 1967) Baltov-Tulkov 1978: FilipenduloGeranietum palustris Koch 1926, Lysimachio vulgarisFilipenduletum Baltov-Tulkov 1978, Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum Niemann et al. 1973, Valeriano procurrentis-Filipenduletum Sissingh in Westhoff et al. 1946, Cirsio heterophylli-Filipenduletum Neuhusl et NeuhuslovNovotn 1975, Filipendulo-Menthetum longifoliae Zlinsk 1989, Filipendulo-Epilobietum hirsuti Sougnez 1957, Trollio altissimiFilipenduletum Baltov-Tulkov in Rybnek et al. 1984, Iridetum sibiricae Philippi 1960, Veronico longifoliaeFilipenduletum Txen et Hlbusch in Dierschke 1968, Filipendulo-Caricetum buekii Hberov 1978 Fyziotyp. MT Hygrofiln a mezofiln louky a pastviny, slaniska
Struktura a druhov sloen. Zapojen porosty irokolistch bylin vyho vzrstu. asto jde o monodominantn porosty, v nich se nejastji uplatuj Filipendula ulmaria subsp. ulmaria, Geranium palustre a Lysimachia vulgaris. Dle jsou ptomny druhy vlhkch pchovch luk, z travin nap. Alopecurus pratensis, Carex acuta, C. acutiformis, Juncus effusus a Scirpus sylvaticus, z irokolistch bylin pak nap. Caltha palustris, Chaerophyllum hirsutum, Cirsium heterophyllum, C. oleraceum, Crepis paludosa, Epilobium hirsutum a Valeriana excelsa subsp. procurrens. Mechorosty maj jen malou pokryvnost nebo chybj.
Mechorosty Aulacomnium palustre klamonoka bahenn Bryum pseudotriquetrum prutnk hvzdovit Calliergonella cuspidata krovka hrotit Cirriphyllum piliferum hjovka chluponosn Climacium dendroides drabk stromkovit Plagiomnium affine s. lat. mk pbuzn Rhytidiadelphus squarrosus kostrbatec zelen
Ekologie. Vlhk pdy, vtinou dobe zsoben ivinami, podl potok, mench ek a na svahovch pramenitch od nin do podh. V jarnch mscch mohou bt doasn zaplavovny. Vysokobylinn vegetace vznik zpravidla z vlhkch pchovch luk ponechanch ladem, s nimi tak asto tvo mozaiku.
117
Rozen. Po celm zem R od nin do hor, s vjimkou nejteplejch a nejsuch oblast. Variabilita. Jednotliv porosty maj rzn dominanty podle nadmosk vky (ve vych polohch jsou ast Chaerophyllum hirsutum, Cirsium heterophyllum a Valeriana excelsa subsp. procurrens) a podle dostupnosti ivin a pdn reakce (Lysimachia vulgaris pevld na ivinami chudch a kyselejch pdch, Geranium palustre na pdch bohatch).
Dg Dm Dm Dg Dm
Dg Dg Dm
Ohroen. Odvodovn, napimovn vodnch

tok, zarstn devinami, zamezen pravidelnm zplavm.
Geranium palustre kakost bahenn Iris sibirica kosatec sibisk Lysimachia vulgaris vrbina obecn Lythrum salicaria kyprej vrbice Mentha longifolia mta dlouholist Poa palustris lipnice bahenn Polemonium coeruleum jirnice modr Pseudolysimachion maritimum rozrazil dlouholist Scirpus sylvaticus skpina lesn Thalictrum aquilegiifolium luucha orlkolist Trollius altissimus upoln evropsk Valeriana officinalis kozlk lkask
Management. Ponechn pirozenmu vvoji,

v nezaplavovanch nivnch polohch regulace pirozenho nletu devin.
Mechorosty Brachythecium rutabulum baatka obecn Eurhynchium hians trnnka odstl Plagiomnium undulatum mk eit
Literatura. Neuhusl & Neuhuslov-Novotn 1975, Baltov-Tulkov 1978, 1981b, 1985a, 1991, 1997, Baltov-Tulkov in Rybnek et al. 1984.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen vlhkch tuebnkovch lad.
Druhov kombinace
Bylinn patro Aegopodium podagraria brlice koz noha Alopecurus pratensis psrka lun Angelica sylvestris dhel lesn Anthriscus sylvestris kerblk lesn Dg Caltha palustris blatouch bahenn Dm Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupat Cirsium heterophyllum pch rznolist C. oleraceum pch zelinn Dg Crepis paludosa karda bahenn Dm Epilobium hirsutum vrbovka chlupat Dm Filipendula ulmaria subsp. ulmaria tuebnk jilmov prav
Vysokobylinn vegetace s tuebnkem jilmovm pravm (Filipendula ulmaria subsp. ulmaria) a kakostem bahennm (Geranium palustre) vznik z vlhkch, ivinami bohatch pchovch luk po ukonen pravidelnho obhospodaovn.
118
T1.7 Kontinentln zaplavovan louky
T1.7 Kontinentln zaplavovan louky

Continental inundated meadows
Natura 2000. 6440 Alluvial meadows of river valleys of the Cnidion dubii alliance Smaragd. 37.2 Eutrophic humid grasslands (viz tak T1.5, T1.6 a T1.10) CORINE. 37.23 Subcontinental Cnidium meadows Pal. Hab. 37.23 Subcontinental riverine meadows EUNIS. E2.4/P-37.23 Subcontinental riverine meadows Fytocenologie. Svaz Cnidion venosi Baltov-Tulkov 1965: Lathyro palustris-Gratioletum Baltov-Tulkov 1966, Gratiolo-Caricetum suzae Baltov-Tulkov 1966, Cnidio-Violetum pumilae Korneck 1962, Cnidio venosi-Jaceetum angustifoliae Vicherek 1962, Juncetum atrati Vicherek in Baltov-Tulkov 1969, Pseudolysimachio-Alopecuretum Blakov 1993 Fyziotyp. MT Hygrofiln a mezofiln louky a pastviny, slaniska
povodn, a zplavov voda se dnes do zem dostv pedevm systmem zavodovacch kanl.
Rozen. Nejvznamnj lokality se nachzej v niv doln Dyje mezi Novmi Mlny a Beclav, doln Moravy piblin mezi Hodonnem a Lanhotem a zejmna v soutokov oblasti Moravy a Dyje jin od Beclavi a Lanhota. V echch se kontinentln zaplavovan louky vyskytuj spe v ochuzen form, a to u Kesna na Libochovicku, roztrouen podl Labe mezi Lysou nad Labem a Mlnkem, zejmna v lunm celku Keltice u Mlnka, a na doln Cidlin.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
Struktura a druhov sloen. Druhov bohat, obvykle pln zapojen porosty dvousench a trojsench luk. Pevauj vlhkomiln traviny, pedevm Alopecurus pratensis, Carex acuta, C. disticha, C. praecox, C. vulpina, Poa palustris a P. pratensis s. lat. Npadn barevn aspekt tvo v dob kvtu Iris sibirica, Lychnis flos-cuculi a Serratula tinctoria, na pokosench loukch v pozdnm lt tak Inula britannica. Diagnosticky vznamnmi druhy jsou zejmna Allium angulosum, Cardamine matthioli, Cnidium dubium, Gratiola officinalis, Lathyrus palustris, Pseudolysimachion maritimum, Scutellaria hastifolia, Viola pumila a V. stagnina. Ni bylinn patro je tvoeno plazivmi druhy Lysimachia nummularia, Potentilla reptans aj. Mechov patro dosahuje zpravidla nepatrn pokryvnosti a je tvoeno jen nkolika druhy.
70 49 12 13 14 15 16 17 18 19
Rozen kontinentlnch zaplavovanch luk.
Variabilita. Druhov skladba vegetace zvis na mikrorelifu n nivy, vce hladiny podzemn vody a dlce jarn zplavy. V pomrn rovinatm ternu s rozdly v relativn vce do 3 m tak vedle sebe mohou existovat porosty vlhch pd s vysokmi osticemi i su louky. V dlouhodobji zaplavovanch porostech s pevahou stiny tmav (Juncus atratus)
Ekologie. Nivy na dolnch tocch velkch ek

v teplch a suchch, kontinentln ladnch oblastech. Pdy jsou hlinit a jlovit, na dlouhodobji zaplavovanch mstech oglejen a glejov, nkdy mrn zasolen, dobe zsoben ivinami, v lt vyschajc. Nezbytnm pedpokladem pro rozvoj tohoto typu luk jsou pravideln jarn zplavy. Dlka zplav je rzn podle umstn porostu v ternu; v nejve poloench mstech trv jen krtce v obdob kulminace povodov vlny, mrn ternn sneniny mohou bt naopak zaplaveny od jara a do ervna nebo ervence. Prohlouben a ohrzovn tok na vtin lokalit znemonilo pirozen
irok n niva v oblasti Koarskch luk u soutoku Moravy a Dyje s vegetac kontinentlnch zaplavovanch luk a roztrouenmi duby letnmi (Quercus robur).
119
me schzet mnoho lunch druh. Naopak v porostech zaplavovanch jen ojedinle a krtkodob se vedle vlhkomilnch lunch druh uplatuj i druhy suchch trvnk a mezofilnch ovskovch luk, nap. Festuca rupicola, Fragaria viridis, Galium verum a Knautia arvensis. V zvislosti na promnliv vlhkosti pd v jednotlivch letech se druhov sloen asto mn smrem k vlhkomilnjmu nebo suchomilnjmu typu.
Dg Dm Dm Dg
Dg Dg
Ohroen. Nekosen, ponechn pokosen hmoty

na louce, absence pravidelnch zplav nebo naopak dlouhodob zadrovn vody na loukch, rozorn, zalesnn, peset komernmi travnmi smskami, tba trkopsku.
Dg
Dg Dg
Lythrum virgatum kyprej prutnat Poa palustris lipnice bahenn P. pratensis s. lat. lipnice lun Potentilla reptans mochna plaziv Pseudolysimachion maritimum rozrazil dlouholist Pulegium vulgare polej obecn Ranunculus repens pryskynk plaziv Scutellaria hastifolia ik hrlovit Serratula tinctoria srpice barvsk Symphytum bohemicum kostival esk S. officinale kostival lkask Teucrium scordium oanka pav Thalictrum flavum luucha lut T. lucidum luucha leskl Viola pumila violka nzk V. stagnina violka slatinn
Management. Pravideln kosen (nejmn jednou

ron) a odstraovn pokosen biomasy, uml povodovn porost za ochrannmi hrzemi (pouze zjara a na dobu nezbytn nutnou).
Mechorosty Brachythecium rutabulum baatka obecn Leptodictyum riparium suinec poben
Literatura. Vicherek 1962, Baltov-Tulkov 1969a, Blakov 1993, Vicherek et al. 2000. Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Allium angulosum esnek hranat Dm Alopecurus pratensis psrka lun Dg Cardamine matthioli einice Matthioliho Dm Carex acuta ostice thl Dm C. disticha ostice dvouad Dg C. melanostachya ostice ernoklas Dg Dm C. praecox ostice asn Dg Dm C. vulpina ostice li Dg Cnidium dubium jarva ilnat Dg Dm Eleocharis uniglumis bahnika jednoplev Festuca rupicola kostava lbkat Dg Filipendula ulmaria subsp. picbaueri tuebnk jilmov Picbauerv Dg Gratiola officinalis konitrud lkask Dg Inula britannica oman britsk I. salicina oman vrbolist Dg Iris sibirica kosatec sibisk Dg Dm Juncus atratus stina ernav Dg Lathyrus palustris hrachor bahenn L. pratensis hrachor lun Lotus glaber trovnk tenkolist Lychnis flos-cuculi kohoutek lun Lysimachia nummularia vrbina penzkov
T1.8 Kontinentln vysokobylinn vegetace

Continental tall-forb vegetation
Natura 2000. 6430 Hydrophilous tall herb fringe communities of plains and of the montane to alpine levels (viz tak M5, M7, A4.1, A4.2, A4.3 a T1.6) Smaragd. 37.13 Continental tall herb communities CORINE. 37.1 Meadowsweet stands and related communities Pal. Hab. 37.13 Continental tall herb communities EUNIS. E2.4/P-37.13 Continental tall herb communities Fytocenologie. Svaz Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris (Passarge 1977) Baltov-Tulkov 1981: Lysimachio-Filipenduletum picbaueri Baltov-Tulkov 1981, Stachyo palustris-Thalictretum flavae Baltov-Tulkov 1981, Veronico longifoliae-Euphorbietum lucidae Baltov-Tulkov et Kneevi 1975 Fyziotyp. MT Hygrofiln a mezofiln louky a pastviny, slaniska
Struktura a druhov sloen. Pln zapojen

vegetace zaplavovanch luk s pevahou mohutnch irokolistch bylin o vce 11,5 m. Dominanty jsou Euphorbia lucida, Filipendula ulmaria subsp. picbaueri, Lysimachia vulgaris, Pseudolysimachion maritimum a Thalictrum flavum. Z trav a ostic dosahuj vysok pokryvnosti Alopecurus pratensis, Carex acuta a Poa palustris. V nich porostnch patrech se s nzkou pokryvnost vyskytuj druhy kosench kontinen-
120
T1.8 Kontinentln vysokobylinn vegetace
tlnch zaplavovanch luk, nap. Cnidium dubium, Lysimachia nummularia a Ranunculus repens. V poslednch letech se znan chrastice rkosovit (Phalaris arundinacea), piem se vrazn ochuzuje druhov spektrum. Mechov patro obvykle chyb.
okolnch porost s invaznmi neofyty, aby se zabrnilo jejich en.
Literatura. Baltov-Tulkov 1981a, 1984, umberov 1997, Vicherek et al. 2000. Druhov kombinace
Bylinn patro Dm Alopecurus pratensis psrka lun Dm Carex acuta ostice thl Dg Dm Euphorbia lucida pryec leskl Dg Dm Filipendula ulmaria subsp. picbaueri tuebnk jilmov Picbauerv Lysimachia nummularia vrbina penzkov L. vulgaris vrbina obecn Lythrum salicaria kyprej vrbice Dm Phalaris arundinacea chrastice rkosovit Dm Poa palustris lipnice bahenn Dm P. pratensis s. lat. lipnice lun Potentilla reptans mochna plaziv Dg Dm Pseudolysimachion maritimum rozrazil dlouholist Ranunculus repens pryskynk plaziv Stachys palustris istec bahenn Symphytum officinale kostival lkask Dg Dm Thalictrum flavum luucha lut Mechorosty Brachythecium rutabulum baatka obecn
Ekologie. Pravideln zaplavovan nivy velkch ninnch ek v oblastech s kontinentlnm klimatem. Pdy jsou hlinit a jlovit, ivinami bohat, v lt vyschajc. Jde o nekosen nebo jen obasn kosen porosty, kter v ternu obvykle navazuj na pravideln seen louky podjednotky T1.7 Kontinentln zaplavovan louky. asto se nachzej na mstech pro kosen he pstupnch, nap. v lemech vodnch ndr a kanl. Rozen. V souasnosti je tato vegetace znma jen od soutoku Moravy a Dyje jin od Beclavi a Lanhota, z nivy Ohe u Kesna na Libochovicku, z nivy Labe na Neratovicku a z dolnho toku Cidliny. Jde o mal, z vt sti degradovan fragmenty. Vskyt fragmentrnch porost nen vylouen v dolnm Podyj mezi Beclav a Novmi Mlny a v dolnm Pomorav mezi Lanhotem a Hodonnem. Nejvt porosty u obce Muov v dolnm Podyj zanikly pi vstavb Novomlnskch ndr.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen kontinentln vysokobylinn vegetace.
Ohroen. Vodohospodsk pravy vodnch

tok, s tm spojen pokles hladiny podzemn vody a absence pravidelnch zplav, pi zenm povodovn nadmrn dlouh zplava, rozorn, stavba kanl, tba trkopsku, dlouhodob ponechn ladem, en neofyt a ruderlnch bylin.
Kontinentln vysokobylinn vegetace je velmi vzcnm biotopem
Management. zen povodovn porost

za ochrannmi hrzemi (pouze na nezbytnou dobu), kosen jednou za 23 roky, co nejastj kosen
zaplavovanch niv velkch ek. Rozshl porosty klonlnho pryce lesklho (Euphorbia lucida) na Koarskch loukch u soutoku Moravy a Dyje.
121
T1.9 Stdav vlhk bezkolencov louky

Intermittently wet Molinia meadows
Natura 2000. 6410 Molinia meadows on calcareous, peaty or clayey-silt-laden soils (Molinion caeruleae) Smaragd. 37.3 Oligotrophic humid grasslands CORINE. 37.311 Calcareous purple moorgrass meadows Pal. Hab. 37.311 Calcareous purple moorgrass meadows EUNIS. E2.5/P-37.31 Purple moorgrass meadows and related communities Fytocenologie. Svaz Molinion caeruleae Koch 1926: Molinietum caeruleae Koch 1926, Junco-Molinietum caeruleae Preising 1951, Gentiano pneumonanthis-Molinietum litoralis Ilijani 1968, Silae tum pratensis Knapp 1954, SerratuloFestucetum commutatae Baltov-Tulkov 1966, Sanguisorbo-Festucetum pratensis Blakov 1973, SanguisorboFestucetum commutatae Baltov-Tulkov 1959 Fyziotyp. MT Hygrofiln a mezofiln louky a pastviny, slaniska
penm dalch travin (Deschampsia cespitosa, Festuca pratensis, F. rubra s. lat., Holcus lanatus, Juncus effusus, Poa pratensis s. lat., P. trivialis aj.). Diagnosticky vznamn je vskyt druh indikujcch stdav zamoken pdy (Betonica officinalis, Galium boreale subsp. boreale, Selinum carvifolia, Serratula tinctoria, Silaum silaus, Succisa pratensis aj.). Bn se vyskytuj druhy vlhkch luk (nap. Cirsium palustre, Lychnis floscuculi a Sanguisorba officinalis) a druhy smilkovch trvnk (nap. Agrostis capillaris, Nardus stricta, Thymus pulegioides a Viola canina). V jinch a jihozpadnch echch se na bezkolencovch loukch msty vyskytuj roztrouen kee Spiraea salicifolia. Mechov patro s astjm vskytem druh Calliergonella cuspidata a Climacium dendroides zpravidla dosahuje pokryvnosti v rozmez 1040 %.
Ekologie. Extenzivn obhospodaovan, stdav vlhk nehnojen louky na oglejench pdch se siln kolsajc hladinou podzemn vody. Z hlediska zsoby ivin jde o pdy chud a stedn bohat. Lokality se nachzej na vych terasch dolnch niv potok a ek, v podmench svahovch polohch, na obvodech raelini nebo na odvodnnch slatinch a raelinitch. Louky jsou zpravidla jednou ron koseny. Rozen. Roztrouen a vzcn od kolinnho po submontnn stupe po celm zem R.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen stdav vlhkch bezkolencovch luk.
V bezkolencovch loukch se vyskytuj druhy indikujc stdav zamoken pdy, jako je bukvice lkask (Betonica officinalis) a olenk kmnolist (Selinum carvifolia). Ratiborova Lhota v Poumav.
Struktura a druhov sloen. Stedn vysok, zapojen lun porosty s pevldajcm bezkolencem rkosovitm (Molinia arundinacea) a hojnm zastou122
Variabilita. Druhov sloen tto vegetace v R se li podle oblasti rozen a nadmosk vky. V teplejch oblastech na slatinnch pdch se vyskytuj porosty s Molinia arundinacea a v hercynsk oblasti na minerln chudch pdch bezkolencov porosty s Juncus effusus a J. conglomeratus. V nich stech vyvenin na aluvich velkch ek panonsk oblasti (tzv. hrd), mimo dosah zplav, rostou bez-
kolencov louky s druhem Gentiana pneumonanthe. Na bazitjch pdch se vyskytuj nap. Festuca rubra s. lat., Sanguisorba officinalis, Serratula tintoria a Succisa pratensis.
Ohroen. Eutrofizace v dsledku hnojen nebo atmosfrickho spadu dusku, odvodovn, opoutn a nsledn zarstn pozemk.
Management. Kosen jednou ron. Literatura. Vlek 1954, 1956, Baltov-Tulkov 1969b, 1994, Blakov 1973, Neuhusl & Neuhuslov 1989, Duchoslav 1997. Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Achillea ptarmica ebek bertrm Agrostis capillaris psineek obecn Allium angulosum esnek hranat Alopecurus pratensis psrka lun Anthoxanthum odoratum tomka vonn Dg Betonica officinalis bukvice lkask Briza media teslice prostedn Carex flacca ostice chab C. hartmanii ostice Hartmanova C. panicea ostice prosov C. tomentosa ostice plstnat Cirsium canum pch ed C. palustre pch bahenn Colchicum autumnale ocn jesenn Dactylis glomerata srha lalonat Deschampsia cespitosa metlice trsnat Dg Dianthus superbus hvozdk pyn Festuca pratensis kostava lun Dm F. rubra s. lat. kostava erven Dg Galium boreale subsp. boreale svzel severn prav Gentiana pneumonanthe hoec hoepnk Holcus lanatus medynk vlnat Dg Iris sibirica kosatec sibisk Juncus effusus stina rozkladit Lathyrus pratensis hrachor lun Luzula multiflora bika mnohokvt Lychnis flos-cuculi kohoutek lun Dm Molinia arundinacea bezkolenec rkosovit Nardus stricta smilka tuh Poa pratensis s. lat. lipnice lun
Dg Dg Dg Dg Dg
Polygala vulgaris vtod obecn Potentilla erecta mochna ntrnk Pseudolysimachion maritimum rozrazil dlouholist Ranunculus acris subsp. acris pryskynk prudk prav R. auricomus s. lat. pryskynk zlatolut Sanguisorba officinalis krvavec toten Scorzonera humilis had mord nzk Selinum carvifolia olenk kmnolist Serratula tinctoria srpice barvsk Silaum silaus korom olenkov Succisa pratensis ertkus lun
Mechorosty Brachythecium spp. baatka Calliergonella cuspidata krovka hrotit Campylium stellatum zelenka hvzdovit Climacium dendroides drabk stromkovit Thuidium philibertii zpeenka Philibertova
T1.10 Vegetace vlhkch naruovanch pd

Vegetation of wet disturbed soils
Natura 2000. Smaragd. 37.2 Eutrophic humid grasslands (viz tak T1.5, T1.6 a T1.7) CORINE. 37.24 Flood swards and related communities Pal. Hab. 37.24 Flood swards and related communities EUNIS. E2.4/P-37.24 Flood swards and related communities Fytocenologie. Svaz Potentillion anserinae Txen 1947 (viz tak X1, X7): Junco inflexi-Menthetum longifoliae Lohmeyer 1953, Juncetum effusi Jonas 1935. Svaz Impatienti noli-tangere-Stachyion sylvaticae Grs ex Mucina 1993: Carici pendulae-Eupatorietum cannabini Hada et al. 1997 (viz tak X7) Fyziotyp. VO Vodn a bainn spoleenstva
Struktura a druhov sloen. Stedn vysok

travinobylinn porosty s dominujcmi stinami (Juncus conglomeratus, J. effusus a J. inflexus), osticemi (Carex flava, C. hirta, C. nigra, C. pendula aj.) a doprovodnmi bylinami vlhkch pd, kter snej mechanick naruovn (Epilobium palustre, Eupatorium cannabinum, Mentha longifolia, Myosotis palustris s. lat., Potentilla anserina, P. reptans, Prunella vulgaris, Ranunculus repens aj.). Pravideln se vyskytuj tak lun druhy, nap. Cerastium holosteoides
123
subsp. triviale, Festuca pratensis, Lathyrus pratensis, Myosotis palustris s. lat., Poa trivialis, Ranunculus acris subsp. acris aj. Na pramenitch bv vyvinuto mechov patro. Porosty jsou spe maloplon.
Ekologie. Vlhk a stdav vlhk, oglejen a glejov pdy se siln kolsajc hladinou podzemn vody. Vyskytuj se na kyselch i karbontovch podkladech, asto na pramenitch, v podmench svahovch polohch a na sesuvech. Porosty jsou mechanicky naruovny, zejmna pasoucm se dobytkem, a mohou bt i nepravideln koseny. Rozen. Rozen je mlo znm; pravdpodobn jde o vzcn roztrouenou vegetaci. Acidofiln typy jsou znmy z podhorskch poloh eskho masivu, bazifiln typy byly zaznamenny na Rakovnicku, v eskm krasu, okol Prahy, Blch Karpatech a v Hostnsko-vsetnsk hornatin.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
Vegetace s mtou dlouholistou (Mentha longifolia) a stinou sivou

50
(Juncus inflexus) se vyskytuje maloplon na naruovanch mstech kolem svahovch prameni. Hosttn v Blch Karpatech.
60
65
Management. Pastva, nepravideln kosen.

70 49
Literatura. Blakov 1971, Hjek et al. 1998,

12 13 14 15 16 17 18 19
Hjkov 2000.
Rozen vegetace vlhkch naruovanch pd. Mapa je dosti nepln a vyaduje zpesnn dalm vzkumem.
Druhov kombinace
Bylinn patro Agrostis canina psineek ps A. stolonifera psineek vbkat Carex distans ostice oddlen C. flacca ostice chab C. hirta ostice srstnat C. nigra ostice obecn C. panicea ostice prosov Dm C. pendula ostice pevisl Dg Epilobium palustre vrbovka bahenn Dm Eupatorium cannabinum sadec konop Juncus articulatus stina lnkovan Dg J. conglomeratus stina klubkat Dg Dm J. effusus stina rozkladit Dg Dm J. inflexus stina siv Dg Dm Mentha longifolia mta dlouholist Potentilla anserina mochna hus P. reptans mochna plaziv
Variabilita. Podjednotka zahrnuje ti vegetan

typy odlin ekologickmi nroky i druhovm sloenm. Vegetace stiny rozkladit (Juncus effusus) roste na kyselch pdch a obsahuje spe acidofiln druhy raelinnch pd (Agrostis canina, Carex echinata, C. panicea, Epilobium palustre, Valeriana dioica aj.). Vegetace stiny siv (Juncus inflexus) roste na karbontovch nebo mrn zasolench pdch a obsahuje spe nronj druhy a druhy mrn zasolench pd (Blysmus compressus, Hypericum tetrapterum, Mentha longifolia, Potentilla anserina aj.). Vegetace ostice pevisl (Carex pendula) a sadce konope (Eupatorium cannabinum) se vyskytuje na stinnjch mstech v moravskch Karpatech.
Ohroen. Odvodovn, opoutn a nsledn zarstn pozemk, nadmrn pastva.

124
T2.1 Subalpnsk smilkov trvnky
Ranunculus flammula pryskynk plamnek R. repens pryskynk plaziv Scirpus sylvaticus skpina lesn Mechorosty Brachythecium rivulare baatka poton
Calliergonella cuspidata krovka hrotit Climacium dendroides drabk stromkovit Eurhynchium hians trnnka odstl Plagiomnium affine s. lat. mk pbuzn P. undulatum mk eit
T2 Smilkov trvnky
Nardus grasslands Frantiek Krahulec
Struktura a druhov sloen. Nzkoproduktivn trvnky o vce do 40 cm. Uplatuj se v nich pedevm ni, asto trsnat traviny, zejmna smilka tuh (Nardus stricta) a dle Agrostis capillaris, Carex pallescens, C. pilulifera, Festuca ovina, F. rubra s. lat., F. tenuifolia, Luzula campestris, L. multiflora aj. Dle jsou ptomny rzn druhy oligotrofnch dvoudlonch bylin, nap. Galium pumilum, Hieracium pilosella, Hypericum maculatum a Potentilla erecta. Dky nzk kompetici o svtlo se pravideln uplatuj druhy prakticky jakkoliv kontaktn vegetace, druhy s optimem vskytu na ivinami bohatch pdch vak bvaj asto steriln. Ekologie. Smilkov trvnky se vyskytuj v podhorskch, horskch a subalpnskch polohch jako nhradn vegetace po rznch typech acidofilnch les, vzcnji kleovch porost. Primrn vegetace se nachz na obvodech sudetskch kar.
T2.1 Subalpnsk smilkov trvnky

Subalpine Nardus grasslands
Natura 2000. 6230 * Species-rich Nardus grasslands, on siliceous substrates in mountain areas (and submountain areas, in continental Europe) prioritn stanovit (viz tak T2.2 a T2.3) Smaragd. CORINE. 36.316 Hercynian summital mat-grass swards Pal. Hab. 36.3164 Bohemian Forest summital mat-grass swards, 36.3165 Sudeten summital mat-grass swards EUNIS. E4.2/P-36.31 Alpic mat-grass swards and related communities Fytocenologie. Svaz Nardion Br.-Bl. 1926 (viz tak A1.2): Lycopodio alpini-Nardetum Preising in Oberdorfer 1957, Thesio alpini-Nardetum Jenk et al. 1980, Solidagini-Nardetum Krahulec in Krahulec et al. 1997 Fyziotyp. SH Subalpnsk a alpnsk nivy a hole
Rozen. Ve vech horskch a podhorskch

polohch na kyselch substrtech.
Struktura a druhov sloen. Krtkostbeln smilkov trvnky s vskytem mnoha druh bylin (Campanula barbata, Gentiana asclepiadea, G. pannonica, G. punctata, Hieracium alpinum s. lat., Homogyne alpina, Hypochoeris uniflora, Potentilla aurea, Pulsatilla scherfelii, Rhinanthus pulcher, Solidago virgaurea subsp. minuta, Thesium alpinum aj.). Z travin jsou krom smilky tuh (Nardus stricta) a metliky kivolak (Avenella flexuosa) vznamn Agrostis capillaris, Festuca rubra s. lat., Luzula sudetica a Phleum rhaeticum. Ekologie. Tyto trvnky se vyskytuj kolem alpnsk hranice lesa. Primrn porosty jsou znmy z okol sudetskch kar; ve stupni pirozench smrin jsou vak ast i sekundrn porosty na kyselch a ivinami chudch pdch odlesnnch mst, dve vyuvan jako pastviny i jednosen louky.
125
Subalpnsk smilkov trvnk na Zadnch Rennerovkch v Krkonoch s violkou lutou sudetskou (Viola lutea subsp. sudetica), silenkou nadmutou (Silene vulgaris) a zvonkem eskm (Campanula bohemica).
Nebylo-li toto vyuvn spojeno s uritou eutrofizac, dolo k vvoji monotnnch porost Nardus stricta, kter se daj jen velmi obtn odliit od pirozen vegetace smilky nad horn hranic lesa.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Dg Dm
Dg
55
Dg
50
60
Hypochoeris uniflora prasetnk jednoborn Nardus stricta smilka tuh Potentilla aurea mochna zlat P. erecta mochna ntrnk Pulsatilla scherfelii koniklec bl Rhinanthus pulcher kokrhel slin Silene vulgaris silenka nadmut Solidago virgaurea subsp. minuta zlatobl obecn alpnsk Thesium alpinum lnnka alpsk
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Mechorosty Brachythecium spp. baatka Barbilophozia spp. seovka Rhytidiadelphus squarrosus kostrbatec zelen
Rozen subalpnskch smilkovch trvnk.
Rozen. Krkonoe a Hrub Jesenk, ve fragmentech na Krlickm Snnku a na umav.
T2.2 Horsk smilkov trvnky s alpnskmi druhy

Montane Nardus grasslands with alpine species
Natura 2000. 6230 * Species-rich Nardus grasslands, on siliceous substrates in mountain areas (and submountain areas, in continental Europe) prioritn stanovit (viz tak T2.1 a T2.3) Smaragd. 35.11 Mat-grass swards (viz tak T2.3) CORINE. 35.11 Mat-grass swards Pal. Hab. 35.11 Mat-grass swards EUNIS. E1.2/P-35.11 Mat-grass swards Fytocenologie. Svaz Nardo-Agrostion tenuis Sillinger 1933: Sileno vulgaris-Nardetum Krahulec 1990, Ranunculo nemorosiNardetum (an 1932) Krahulec 1990, Polygono bistortaeDeschampsietum flexuosae Blakov in Krahulec 1990 Fyziotyp. AT Acidofiln travinn a kekov spoleenstva
Poznmka k mapovn. Subalpnsk smilkov

trvnky pechzej v druhov chud trvnky jednotky A1.2 Zapojen alpnsk trvnky, ve kterch asto tak dominuje Nardus stricta.
Ohroen. Eutrofizace, u primrnch porost

rozrstn vysazen klee, u sekundrnch luk a pastvin znik hospodaen ve vych horskch polohch.
Management. U primrnch porost bez managementu, u sekundrnch pravideln kosen, nepravideln pihnojovn nebo pastva. Literatura. Jenk et al. 1980, tursov & tursa 1982, Krahulec in Krahulec et al. 1997. Druhov kombinace
Bylinn patro Agrostis capillaris psineek obecn Dg Anthoxanthum alpinum tomka alpsk Dm Avenella flexuosa metlika kivolak Bistorta major rdesno had koen Dg Campanula barbata zvonek vousat Festuca rubra s. lat. kostava erven Gentiana asclepiadea hoec tolitovit G. pannonica hoec umavsk G. punctata hoec tekovan Dg Hieracium alpinum s. lat. jestbnk alpsk Homogyne alpina podblice alpsk
Struktura a druhov sloen. Krtkostbeln louky vznikl kombinac alpnskch druh, sestupujcch do nich nadmoskch vek, a podhorskch druh vystupujcch do vych poloh. Vznamn jsou zejmna kostava erven (Festuca rubra s. lat.), smilka tuh (Nardus stricta) a psineek obecn (Agrostis capillaris), z dalch travin jsou zastoupeny nap. Carex pilulifera, Luzula luzuloides, L. multiflora a Phleum rhaeticum. Z irokolistch bylin se vyskytuj nap. Arnica montana, Campanula bohemica, C. rotundifolia, Crepis conyzifolia, C. mollis subsp. hieracioides, Galium saxatile, Gnaphalium sylvaticum, Gymnadenia conopsea, Hieracium iseranum, Potentilla aurea, Silene vulgaris, Veronica officinalis a Viola lutea subsp. sudetica.
126
Literatura. tursov & tursa 1982, Krahulec 1990b, Krahulec in Krahulec et al. 1997. Druhov kombinace
Bylinn patro Dm Agrostis capillaris psineek obecn Anthoxanthum odoratum s. lat. tomka vonn Arnica montana prha arnika Avenella flexuosa metlika kivolak Bistorta major rdesno had koen Dg Campanula bohemica zvonek esk C. rotundifolia zvonek okrouhlolist Cardaminopsis halleri einink Hallerv Carex pilulifera ostice kulkonosn Crepis conyzifolia karda hnidkolist C. mollis subsp. hieracioides karda mkk ertkusolist Dm Festuca rubra s. lat. kostava erven Dg Hieracium iseranum jestbnk jizersk Hypericum maculatum tezalka skvrnit Luzula multiflora bika mnohokvt Dm Nardus stricta smilka tuh Phleum rhaeticum bojnek vcarsk Potentilla aurea mochna zlat Dg Silene vulgaris silenka nadmut Viola lutea subsp. sudetica violka lut sudetsk Mechorosty Brachythecium spp. baatka Cirriphyllum piliferum hjovka chluponosn Plagiomnium affine mk pbuzn Rhytidiadelphus squarrosus kostrbatec zelen
Horsk smilkov trvnky s alpnskmi druhy se vyskytuj v Krkonoch na nelesnch enklvch kolem usedlost. Krsn pl v dol Klnovho potoka.
Ekologie. Lun porosty montnnho stupn,

tvoc nhradn vegetaci po horskch ttinovch smrinch a acidofilnch buinch. Vyskytuj se vtinou v ivinami chudch a such polohch, nap. v hornch stech svah i na konvexnch tvarech relifu.
Rozen. Montnn polohy Krkono, kde je

mnoho lunch enklv, na nich se ms alpnsk a submontnn druhy. Vskyt je znm jet z eskoslovensk pohranin oblasti v Javornkch, z esk strany hranice vak nebyl v posledn dob potvrzen.
Ohroen. Eutrofizace, znik hospodaen, lokln

zalesovn.
Management. Pravideln kosen, nepravideln

pihnojovn nebo pastva.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
T2.3 Podhorsk a horsk smilkov trvnky

Submontane and montane Nardus grasslands
Natura 2000. 6230 * Species-rich Nardus grasslands, on siliceous substrates in mountain areas (and submountain areas, in continental Europe) prioritn stanovit (viz tak T2.1 a T2.2) Smaragd. 35.11 Mat-grass swards (viz tak T2.2) CORINE. 35.11 Mat-grass swards Pal. Hab. 35.11 Mat-grass swards EUNIS. E1.2/P-35.11 Mat-grass swards Fytocenologie. Svaz Violion caninae Schwickerath 1944: Hyperico-Polygaletum Preising ex Klapp 1951, Gymnadenio-Nardetum Moravec 1965, Nardo-Festucetum
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen horskch smilkovch trvnk s alpnskmi druhy.
127
capillatae Klika et marda 1946, Thymo-Festucetum ovinae Oberdorfer et Grs in Grs 1968, Carici leporinaeAgrostietum tenuis Hada et Skora in Skora 1971. Svaz Nardo-Juncion squarrosi (Oberdorfer 1957) Passarge 1964: Nardo-Juncetum squarrosi Gokso /yr 1938 Fyziotyp. AT Acidofiln travinn a kekov spoleenstva
Ekologie. Pastviny nebo jednosen louky kyselch

a mlo produktivnch pd, vtinou na psit zvtrvajcch substrtech. Vyskytuj se jak v such svahovch polohch, tak na stdav vlhkch mstech v plochch ternech, asto na obvodu raelinnch luk. Mn typick a druhov chud porosty se vyvjej na odvodnnch raelinitch. Optimum vskytu je v submontnnm a montnnm stupni, ve srkov bohatch oblastech s ivinami chudmi pdami se vak tyto porosty nachzej i v nich polohch.
Rozen. Roztrouen po celm zem R, hojnji zejmna na eskomoravsk vrchovin, umav, v eskm lese, Brdech a Podbrdsku, na Kivokltsku, v Luickch, Jizerskch a Orlickch horch, v Podkrkono a na Drahansk vrchovin.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen podhorskch a horskch smilkovch trvnk.
Poznmka k mapovn. Pi mapovn pro program Natura 2000 je nutno rozliovat smilkov trvnky s rozptlenmi porosty jalovce obecnho (Juniperus communis) kd T2.3A, a bez jalovce kd T2.3B.
Jednosen smilkov trvnk s psinekem obecnm (Agrostis capillaris) a tezalkou skvrnitou (Hypericum maculatum) u Hornho Polubnho v Jizerskch horch.
Ohroen. Eutrofizace, opoutn luk a pastvin,

lokln zalesovn.
Management. Pravideln kosen, nepravideln Struktura a druhov sloen. Vegetace

tvoen smilkou tuhou (Nardus stricta) a dalmi druhy trav (nap. Danthonia decumbens, Festuca capillata, F. ovina a F. rubra s. lat.), doprovzenmi mnoha bylinami, nap. Galium pumilum, G. saxatile, Pedicularis sylvatica, Pimpinella saxifraga, Polygala vulgaris, Scorzonera humilis, Thymus pulegioides a Viola canina. Krom zapojench travinnch porost jde i o vcemn rozvolnn porosty na naruovanch svazch ovlivovanch pdn eroz i periodickm vyschnm.
128
pihnojovn nebo pastva.
Literatura. Klika & marda 1946, Moravec 1965,

Neuhusl 1975, Blakov 1973, 1991, BaltovTulkov 1980, 1985b, Toman 1977, Neuhusl & Neuhuslov 1989.
Druhov kombinace
Bylinn patro Dm Agrostis capillaris psineek obecn Campanula rotundifolia zvonek okrouhlolist
T3 Such trvnky
Dg Dg
Dm
Carex pilulifera ostice kulkonosn Carlina acaulis pupava bezlodyn Danthonia decumbens trojzubec polhav Dianthus deltoides hvozdk kropenat Festuca filiformis kostava vlskovit F. ovina kostava ov Galium pumilum svzel nzk G. saxatile svzel hercynsk Hieracium pilosella jestbnk chlupek Juncus squarrosus stina kostrbat Nardus stricta smilka tuh Pedicularis sylvatica vivec lesn
Dg Dg Dg
Pimpinella saxifraga bedrnk obecn Polygala multicaulis vtod ostrokdl P. vulgaris vtod obecn Scorzonera humilis had mord nzk Thymus pulegioides matedouka vejit Viola canina violka ps
Mechorosty Hypnum cupressiforme rokyt cypiov Plagiomnium affine mk pbuzn Pleurozium schreberi travnk Schreberv Rhytidiadelphus squarrosus kostrbatec zelen
T3 Such trvnky
Dry grasslands Milan Chytr
Struktura a druhov sloen. Porosty stepnho charakteru se zastoupenm suchomilnch a teplomilnch druh rostlin. Nejastjmi dominantami jsou trsnat traviny (Festuca spp., Stipa spp., Bromus erectus a Carex humilis) nebo vbkat Brachypodium pinnatum, ppadn tak Sesleria albicans. Porosty jsou druhov bohat, s vskytem mnoha dalch druh travin, irokolistch bylin nebo nzkch poloke. Ekologie. V nejsuch a nejteplejch oblastech R
jsou such trvnky vzny na svahy rznho sklonu a orientace, v oblastech chladnjch a vlhch zpravidla jen na jin a jihozpadn orientovan, strm a skalnat svahy. Pdy jsou vtinou mlk, ale i hlubok, vdy vak s malou zsobou dusku a pomalm obratem ivin. Such trvnky se vyvjej nejastji na bazickch horninch, ale v nejteplejch a nejsuch oblastech jsou bn i na horninch kyselch. Ve vtin ppad jde o sekundrn vegetaci, vzniklou na mst pvodnch teplomilnch doubrav nebo dubohabin, vzcnji i buin. Na nkterch skalch, skalnch hranch nebo mstech naruovanch eroz jde o maloplonou primrn vegetaci.
lch stednch ech, v irm okol Brna, Moravskho Krumlova, Znojma, Buovic, Hustope, Mikulova a v Blch Karpatech. Roztrouen tak v podh Doupovskch hor, ve vchodnch echch, na poumavskch vpencch, v Posvitav, na Prostjovsku a Perovsku, na obvodech Hostnskch vrch a v severovchodnm podh Jesenk, vzcn i jinde.
Poznmka k mapovn. U suchch trvnk

podjednotek T3.3 (s vjimkou T3.3A a T3.3B), T3.4 a T3.5 je pi mapovn pro program Natura 2000 poadovno samostatn uveden lokalit s vznanjm vskytem vstavaovitch, kter maj na rozdl od ostatnch suchch trvnk statut prioritnho stanovit. Jde o lokality splujc alespo jedno z nsledujcch t kritri: (a) je na nich zastoupeno vt mnostv druh eledi Orchidaceae, (b) vyskytuje se bohat populace nkterho vzcnjho druhu eledi Orchidaceae (obvykle druhu z ervenho seznamu, Holub & Prochzka 2000, Prochzka 2001), (c) vyskytuje se druh eledi Orchidaceae, kter je v R velmi vzcn (kategorie C 1 ervenho seznamu). Na skalnatch svazch se v suchch trvncch asto vyskytuj mal ploky s rozvolnnou vegetac jednotky T6 Vegetace efemr a sukulent. Vyznauj se vym zastoupenm nzkch jednoletch nebo sukulentnch rostlin a men pokryvnost vytrvalch bylin. Vzhledem k maloplonmu vskytu se vak mapuj v rmci mozaiky se suchm trvnkem.
129
Rozen. Tepl a such oblasti severnch a stednch ech a jin Moravy, nejhojnji v eskm stedoho a irm okol atce, Loun, Slanho, Mlnka a Litomic, v eskm krasu, nch do-
T3.1 Skaln vegetace s kostavou sivou (Festuca pallens)

Rock-outcrop vegetation with Festuca pallens
Natura 2000. 6190 Rupicolous pannonic grasslands (Stipo-Festucetalia pallentis) (viz tak T3.2) Smaragd. 34.3 Dense perennial grasslands and middle European steppes (viz tak T3.2, T3.3, T3.4 a T3.5) CORINE. 34.35 Pale fescue grasslands Pal. Hab. 34.352 Calcicline pale fescue grasslands, 34.353 Acidocline pale fescue grasslands EUNIS. E1.1/P-34.35 Pale fescue grasslands Fytocenologie. Svaz Alysso-Festucion pallentis Moravec in Holub et al. 1967: Alysso saxatilis-Festucetum pallentis Klika ex eovsk 1949 corr. Gutermann et Mucina 1993, Asperulo glaucae-Festucetum pallentis Preis in Klika 1939 corr. Kolbek in Moravec et al. 1995, Allio montani-Sedetum albi Klika 1939, Melico transsilvanicae-Sempervivetum soboliferi Preis in Klika 1939, Alysso montani-Potentilletum arenariae Preis 1939, Potentillo arenariae-Festucetum pallentis Kolbek in Moravec et al. 1983, Medicagini prostrataeFestucetum pallentis Vicherek in Korneck 1974, Helichryso-Festucetum pallentis Vicherek in Chytr et al. 1997, Euphorbio-Festucetum pallentis (Zlatnk 1928) Korneck 1974 (syn. Asplenio cuneifolii-Festucetum pallentis (Zlatnk 1928) Zlyomi 1936), Centaureo stoebes-Allietum montani Tich et al. 1997. Svaz Helianthemo cani-Festucion pallentis Kolbek in Moravec et al. 1983: Seselio glauci-Festucetum pallentis Klika 1933 corr. Zlyomi 1966, Allio montani-Sedetum boloniensis Klika 1942, Minuartio setaceae-Thymetum angustifolii Preis in Klika 1939, Helianthemo cani-Caricetum humilis Kubkov 1977. Svaz Seslerio-Festucion pallentis Klika 1931 corr. Zlyomi 1966: Poo badensis-Festucetum pallentis Klika 1931 corr. Zlyomi 1966 Fyziotyp. SP Spoleenstva skal, sut, psin a primitivnch pd
Ekologie. Vslunn skalnat svahy a skly v suchch a teplch oblastech na rznch typech tvrdch hornin od vpenc, vpnitch a slnitch pskovc, vpnitch slepenc, bazickch eruptiv a hadc a po fonolity, prvohorn bidlice, ruly, uly a dal horniny krystalinika. Na strmch skalch v nch dolch nebo na vulkanickch kopcch bv pokryvnost vegetace nzk a vskyt rostlin je omezen hlavn na skaln trbiny a tersky. Zapojenj porosty se tvo na mn strmch skalnatch svazch; vzcn se tato vegetace me vyvjet i na nevraznch pahorcch uprosted pol.
Struktura a druhov sloen. Oteven trvnky skalnatch svah s dominantn kostavou sivou (Festuca pallens), esnekem chlumnm horskm (Allium senescens subsp. montanum) nebo bez vraznch dominant. Pravideln jsou zastoupeny druhy suchch trvnk s ir ekologickou amplitudou, nap. Asperula cynanchica, Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum, Euphorbia cyparissias a Potentilla arenaria. Charakteristick je vskyt sukulent, zejmna rozchodnk (Sedum spp.) a netesku vbkatho (Jovibarba globifera). Na strmjch svazch se astji vyskytuj i druhy skalnch trbin, nap. taice skaln (Aurinia saxatilis) a drobn kapradiny rodu Asplenium. Pravideln jsou zastoupeny liejnky a poltkovit mechy, nap. Ceratodon purpureus.
Skaln hrana Kabenice v dol Berounky na Kivokltsku. Na proterozoickch bidlicch je vyvinuta rozvolnn vegetace s trsnatou kostavou sivou (Festuca pallens).
130
T3.1 Skaln vegetace s kostavou sivou (Festuca pallens)
Rozen. esk stedoho, Ralsk pahorkatina, dol Ohe mezi Karlovmi Vary a Kadan, dol Vltavy (hlavn mezi Kamkem nad Vltavou a Kralupy nad Vltavou), esk kras, dol Berounky, Szavy, doln Jizery, stedn Dyje, Rokytn, Jihlavy, Oslavy a okrajov i dalch ek v eskm masivu, Moravsk kras, Pavlovsk vrchy, vzcn i jinde v teplch a suchch oblastech s vskytem skal.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Acinos arvensis pamtnk roln Dg Dm Allium senescens subsp. montanum esnek chlumn horsk Dg Alyssum montanum subsp. montanum taice horsk prav Arenaria serpyllifolia s. lat. psenice doukolist Dg Artemisia campestris pelynk ladn Asperula cynanchica mainka ps Dg Asplenium septentrionale slezink severn Dg Aurinia saxatilis taice skaln Dg Centaurea stoebe chrpa latnat Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum hvozdk kartouzek prav D. pontederae hvozdk Pontederv Dg Echium vulgare hadinec obecn Euphorbia cyparissias pryec chvojka Dg Dm Festuca pallens kostava siv Dg Galium glaucum svzel siv Hieracium echioides jestbnk hadincovit H. rothianum jestbnk ttinat Dg H. schmidtii jestbnk bled Dg Hylotelephium maximum rozchodnk velk Dg Jovibarba globifera netesk vbkat Dg Melica ciliata strdivka brvit Dg M. transsilvanica strdivka sedmihradsk Dg Minuartia setacea kuika ttinkat Dg Poa badensis lipnice bdensk Dg Potentilla arenaria mochna psen Pulsatilla pratensis subsp. bohemica koniklec lun esk Sedum acre rozchodnk ostr Dg S. album rozchodnk bl Dg S. reflexum rozchodnk skaln Dg Seseli osseum sesel siv Stachys recta istec pm Teucrium montanum oanka horsk Thymus praecox matedouka asn Verbascum lychnitis divizna knotovit Mechorosty a liejnky Ceratodon purpureus rohozub nachov Cladonia convoluta dutohlvka endiviolist C. rangiformis dutohlvka bodlav Grimmia pulvinata drkavka podukovit Polytrichum piliferum plonk chluponosn Tortella tortuosa vijozub zkroucen Tortula ruralis rourkatec obecn
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen skaln vegetace s kostavou sivou (Festuca pallens).
Variabilita. Floristickm sloenm se sice dosti li krajn typy vegetace na vpencch a kyselch horninch, jsou vak propojeny pechodnmi typy zejmna na edich, hadcch a dalch bazickch magmatitech nebo metamorfitech. Dle existuj men odlinosti mezi vegetac strmch skal, kde se vyskytuj druhy skalnch trbin, a vegetac mn strmch skalnatch svah. Dobe vyhrann vi ostatnm typm jsou such trvnky na vpencovch skalch Pavlovskch vrch a na slepencch v dolch Rokytn a Jihlavy mezi Ivanicemi a Moravskm Krumlovem, kde se vyskytuje mnoho druh vzanch v R vhradn nebo pevn na panonskou oblast jin Moravy. Zejmna jde o Allium flavum, Dianthus moravicus, D. pontederae, Dorycnium germanicum, Fumana procumbens, Iris pumila, Linaria genistifolia, Medicago prostrata, Melica ciliata, Poa badensis, Scorzonera austriaca a Teucrium montanum. Ohroen. Pirozen sukcese a zarstn kovinami nebo stromy, eutrofizace. Management. Odstraovn devin, pastva. Literatura. Klika 1931b, 1933, Vicherek & Unar 1971, marda 1975, Kolbek 1975, 1978a, 1979, Toman 1976, Chytr & Vicherek 1996.
131
T3.2 Pchavov trvnky

Sesleria grasslands
Natura 2000. 6190 Rupicolous pannonic grasslands (Stipo-Festucetalia pallentis) (viz tak T3.1) Smaragd. 34.3 Dense perennial grasslands and middle European steppes (viz tak T3.1, T3.3, T3.4 a T3.5) CORINE. 34.35 Pale fescue grasslands Pal. Hab. 34.3511 Dealpine calciphile pale fescue grasslands EUNIS. E1.1/P-34.35 Pale fescue grasslands Fytocenologie. Svaz Diantho lumnitzeri-Seslerion (So 1971) Chytr et Mucina in Mucina et Kolbek 1993: Alsino setaceae-Seslerietum calcariae Klika 1931, Alysso saxatilis-Seslerietum variae Unar in Vicherek et Unar 1971 ms., Diantho moravici-Seslerietum albicantis Vicherek in Chytr et Vicherek 1996 (syn. Asplenio septentrionalis-Seslerietum variae Vicherek in Vicherek et Unar 1971 ms.), Helianthemo cani-Seslerietum calcariae Klika 1933, Saxifrago aizoi-Seslerietum calcariae Klika 1941, Primulo veris-Seslerietum calcariae Zlatnk ex Kubkov 1977, Asplenio cuneifolii-Seslerietum calcariae (Zlatnk 1928) Zlyomi 1936 Fyziotyp. SP Spoleenstva skal, sut, psin a primitivnch pd
Struktura a druhov sloen. Zapojen

trvnky s dominanc pchavy vpnomiln (Sesleria albicans) a asto s dalmi dealpnskmi nebo perialpnskmi druhy, nap. Biscutella laevigata subsp. varia, Helianthemum canum a Saxifraga paniculata. Dle jsou pravideln zastoupeny druhy suchch trvnk, nap. Carex humilis, Potentilla arenaria a Sanguisorba minor, ale i druhy lesn (nap. Primula veris a Tanacetum corymbosum). Na skalnch vchozech se vyskytuj druhy skalnch trbin (Asplenium ruta-muraria, A. trichomanes, Seseli osseum aj.). Pravideln je vyvinuto mechov patro, v nm jsou astj nap. Ditrichum flexicaule a Tortella tortuosa.
Ekologie. Zpravidla strm svahy nebo skaln

ostrony na bzemi bohatch horninch, nejastji na vpencch, ale tak na spilitech, edich, diabasech, vpnitch slepencch, hadcch a vzcnji i na jinch horninch. Orientace svah je nejastji severn, ppadn zpadn, co podmiuje vt a vyrovnanj pdn vlhkost. Such trvnky s pchavou maj vrazn reliktn charakter, asto se v na skly, kter nebyly v dob poledov nikdy porostl zapojenm lesem.
Rozen. esk kras a okol Prahy, dol Berounky a ek na jihozpadn Morav, Moravsk kras, Pavlovsk vrchy, vzcn i jinde.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen pchavovch trvnk.
Poznmka k mapovn. Pchavov trvnky

na blch strnch v Polab a dolnm Pooh, v nich chybj skaln druhy (nap. Festuca pallens), se ad k podjednotce T3.4 irokolist such trvnky.
Ohroen. Pirozen sukcese a zarstn koviTrvnky s pchavou vpnomilnou (Sesleria albicans) na severnch svazch Dvna v Pavlovskch vrch.
nami a stromy, eutrofizace.
132
T3.3 zkolist such trvnky
Management. Odstraovn devin. Literatura. Klika 1931b, 1933, Vicherek & Unar
1971, Toman 1976, Kubkov 1977, Kolbek 1979, Toman 1988a, Chytr & Vicherek 1996.

Narrow-leaved dry grasslands
Natura 2000. 6210 Semi-natural dry grasslands and scrubland facies on calcareous substrates (Festuco-Brometalia) (* important orchid sites prioritn stanovit) (jen T3.3C a T3.3D, viz tak T3.4 a T3.5), 6240 * Sub-Pannonic steppic grasslands prioritn stanovit (jen T3.3A), 6250 * Pannonic loess steppic grasslands prioritn stanovit (jen T3.3B) Smaragd. 34.3 Dense perennial grasslands and middle European steppes (jen T3.3A, T3.3C a T3.3D, viz tak T3.1, T3.2, T3.4 a T3.5), 34.9 Continental steppes (jen T3.3B) CORINE. 34.3121 Xerophile Central European steppic grasslands Pal. Hab. 34.3121 Central European steppes, 34.315 Sub-Pannonic steppic grasslands, 34.91 Pannonic loess steppic grasslands EUNIS. E1.1/P-34.31 Sub-continental steppic grasslands, E1.1/P-34.91 Pannonic loess steppic grasslands Fytocenologie. Svaz Festucion valesiacae Klika 1931: Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae Klika 1933, Carici humilis-Festucetum sulcatae Klika 1951, Festuco valesiacae-Stipetum capillatae Sillinger 1931, Avenastro besseri-Stipetum joannis Klika 1951 corr. Kolbek in Moravec et al. 1983, Koelerio macranthae-Stipetum joannis Kolbek 1978, Pulsatillo pratensis-Festucetum valesiacae Klika 1947, Stipetum capillatae Dziubatowski 1925, Astragalo-Stipetum Knapp 1944, Ranunculo illyrici-Festucetum valesiacae Klika 1931, Scabioso suaveolentis-Caricetum humilis Klika 1931, Astragalo exscapi-Crambetum tatariae Klika 1939, Astragalo austriaci-Stipetum capillatae Vicherek in Vicherek et Unar 1971 ms., Minuartio setaceae-Stipetum capillatae Vicherek in Vicherek et Unar 1971 ms., Avenulo pratensisFestucetum valesiacae Vicherek et al. in Chytr et al. 1997 (syn. Agrostio pusillae-Festucetum valesiacae Vicherek in Vicherek et Unar 1971 ms.), Fragario-Festucetum rupicolae Bure 1976, Teucrio chamaedrys-Festucetum rupicolae Unar et Grll 1984, Dorycnio sericei-Caricetum humilis Zlatnk 1928, Inulo oculi-christi-Stipetum pulcherrimae Vicherek et Chytr in Chytr et Vicherek 1996, Genisto tinctoriae-Stipetum joannis Tich et al. 1997, Diantho deltoidis-Festucetum rupicolae Kolbek in Moravec et al. 1983, Salvio nemorosae-Melicetum transsilvanicae Kubkov 1977, Potentillo argenteae-Achilleetum setaceae Toman 1977, Thymo pannonici-Po etum angustifoliae Toman 1976, Agrimonio eupatoriae-Festucetum valesiacae Kolbek in Moravec et al. 1983, Podospermo laciniati-Agropyretum repentis Toman 1988, Artemisio ponticae-Dianthetum carthusianorum Toman 1988, Adonido vernalis-Agropyretum repentis Toman 1988, Hyperico perforati-Festucetum valesiacae Toman 1988, Armerio serpentini-Festucetum pseudovinae (Zlatnk 1928) Vicherek in Chytr et Vicherek 1996. Svaz Bromion erecti Koch 1926 (viz tak T3.4): Astragalo austriaci-Brachypodietum pinnati (Kudrman 1928) Vicherek in Vicherek et Unar 1971 ms., Verbasco austriaci-Inuletum ensifoliae Tlustk 1975 Fyziotyp. XT Xerotermn a semixerotermn trvnky a lemy
Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Anthericum ramosum blozka vtvit Dg Asplenium ruta-muraria slezink routika Dg A. trichomanes slezink erven Dg Biscutella laevigata subsp. varia dvojttek hladkoplod promnliv Bupleurum falcatum prorostlk srpovit Carex humilis ostice nzk Euphorbia cyparissias pryec chvojka Festuca pallens kostava siv Dg Helianthemum canum devaternk ed Potentilla arenaria mochna psen Primula veris prvosenka jarn Sanguisorba minor krvavec men Dg Saxifraga paniculata lomikmen vdyiv Dg Seseli osseum sesel siv Dg Dm Sesleria albicans pchava vpnomiln Tanacetum corymbosum imbaba chocholinat Dg Thlaspi montanum penzek horsk Thymus praecox matedouka asn Mechorosty Ditrichum flexicaule tlovlska zprohban Encalypta streptocarpa toivka toiv Tortella tortuosa vijozub zkroucen
Kvtnov aspekt pchavovho trvnku s odkvetlou pchavou a kvetoucm starkem celolistm (Tephroseris integrifolia).
133
paleognn i neognn sedimenty, sprae a spraov hlny, edie, spility, amfibolity a hadce, vzcnji tak na horninch minerln chudch (algonkick bidlice, porfyrity, znlce, uly, ruly aj.). Pdy jsou rzn hlubok, od mlkch rendzin a ranker po hlubok pdy na sprai. Vtinou jde o sekundrn vegetaci vyvinutou na mstech pvodnch teplomilnch doubrav, v minulosti vyuvanch jako ov pastviny.
Rozen. esk stedoho, doln Pooh, ir

okol Slanho, Loun, atce a Podboan, obvody Doupovskch hor, doln Pojize, esk kras a okol Prahy, Kivokltsko, jihovchodn okraj eskho masivu mezi Brnem a Znojmem, Moravsk kras, ir okol Buovic, eje, Hustope a Mikulova vetn Pavlovskch vrch, jihozpadn vbky Blch Karpat od Velk nad Velikou smrem na zpad.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
Rozshl porosty kavylu slinho (Stipa pulcherrima) na svazch Pouzdansk stepi u Hustope na jin Morav. V pozad silueta vpencovch Pavlovskch vrch, kde jsou zkolist such trvnky rovn bohat vyvinuty.
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen zkolistch suchch trvnk.
Struktura a druhov sloen. Vce nebo mn

zapojen nzk trvnky s dominanc trsnatch travin kostavy valisk (Festuca valesiaca), ostice nzk (Carex humilis), kavylu vlskovitho (Stipa capillata) nebo pitch druh kavyl (S. joannis, S. pulcherrima a S. tirsa, velmi vzcn a ojedinle tak S. eriocaulis, S. smirnovii a S. zalesskii). V oblastech s relativn chladnjm a vlhm klimatem se jako dominanta astji uplatuje kostava lbkat (Festuca rupicola). Porosty jsou obvykle druhov bohat, s vraznjm zastoupenm vytrvalch bylin a trav. Mechov patro m promnlivou pokryvnost.
Variabilita. Hlavn variabilita floristickho sloen se uplatuje na pechodu od druhov bohatch porost v teplch a suchch oblastech k trvnkm chladnjch a vlhch oblast, kter jsou pevn tvoeny mn specializovanmi druhy. Dal variabilita floristickho sloen je dna kontrastem mezi minerln bohatmi a chudmi substrty. Poznmka k mapovn. V programu Natura
2000 je poadovno oddlovn tzv. subpanonskch stepnch trvnk a panonskch spraovch step od ostatnch suchch trvnk. Vzhledem k hranin poloze R mezi panonskou a hercynskou oblast je oddlen tchto typ problematick, elov je vak lze definovat vskytem druh, kter dosahuj arelov hranice na jin Morav, zatmco na stedn Moravu nebo do ech u nezasahuj. Pi mapovn pro program Natura 2000 se tedy rozliuj:
Ekologie. Vslunn svahy o rznm sklonu, zpravidla na bazickch horninch, jako jsou vpence, vpnit a slnit pskovce, vpnit slepence, vpnit
134
Subpanonsk stepn trvnky (T3.3A) s vskytem druh vzanch v R vhradn nebo pevn na panonskou oblast jin Moravy, nap. Allium flavum, Chamaecytisus austriacus, Cytisus procumbens, Dianthus pontederae, Dorycnium germanicum, Inula ensifolia, I. oculus-christi, Linaria genistifolia, Polygala major a Pulsatilla grandis. Vyskytuj se na jin Morav na jih od Brna, a to na sprach a vpnitch paleognnch a neognnch sedimentech v irm okol Buovic, eje, Hustope, Mikulova a na jihozpadnch vbcch Blch Karpat od Velk nad Velikou smrem na zpad, na vpencch Pavlovskch vrch a jinho okraje Moravskho krasu, na permokarbonskch slepencch a bazickch horninch krystalinika vetn hadc v dol Dyje, Rokytn, Jihlavy a Oslavy. Z fytocenologickho hlediska jde o asociace Astragalo austriaci-Brachypodietum pinnati, Dorycnio sericei-Caricetum humilis, Inulo oculi-christiStipetum pulcherrimae, Ranunculo illyrici-Festucetum valesiacae, Scabioso suaveolentis-Caricetum humilis, Verbasco austriaci-Inuletum ensifoliae a jihomoravsk vskyty asociace Avenastro besseri-Stipetum joannis. Such trvnky asociace Avenulo pratensis-Festucetum valesiacae na kyselch horninch krystalinika (ula, rula a granulit) v zem mezi Brnem a Znojmem rovn obsahuj panonsk druhy Allium flavum, Linaria genistifolia a Pulsatilla grandis, vzhledem k vznanmu zastoupen acidofyt vak je pro ely programu Natura 2000 za subpanonsk stepn trvnky nepovaujeme.
Panonsk spraov stepn trvnky ( T3.3B) s dominanc kavylu vlskovitho (Stipa capillata) nebo kavylu slinho (S. pulcherrima) a vskytem druh Astragalus onobrychis, Campanula sibirica, Chamaecytisus austriacus, Crambe tataria, Dianthus pontederae, Dorycnium germanicum, Iris pumila, Jurinea mollis, Taraxacum serotinum a Viola ambigua. Vyskytuj se na hlubch ernozemch nebo pararendzinch na sprai, ppadn vpnitch paleognnch i neognnch sedimentech v irm okol Buovic, Sokolnic, Hustope, eje, Velkch Blovic a Mikulova na jin Morav. Z fytocenologickho hlediska jde o asociace Astragalo exscapi-Crambetum tatariae a Astragalo austriaci-Stipetum capillatae. V rmci ostatnch, nepanonskch typ se dle rozliuj porosty s vznanm vskytem vstavaovitch (T3.3C) a porosty bez vznanho vskytu vstavaovitch (T3.3D).
Ohroen. Neobhospodaovn pozemk, spad atmosfrickho dusku a nsledn expanze trav Arrhenatherum elatius a Calamagrostis epigejos, spojen s vymizenm vzrstov nich druh rostlin, zarstn invaznmi devinami Ailanthus altissima, Lycium barbarum a Robinia pseudacacia, vsadby Pinus sylvestris, ppadn P. nigra. Management. Odstraovn devin, pastva ovc
a koz.
Literatura. Vicherek & Unar 1971, Kolbek

1975, 1978a, 1979, Chytr & Vicherek 1996, Chytr et al. 1997, Tich et al. 1997.
Druhov kombinace
Bylinn patro Achillea collina ebek chlumn Dg A. pannonica ebek panonsk Dg Artemisia campestris pelynk ladn Dg A. pontica pelynk pontick Asperula cynanchica mainka ps Dg Aster linosyris hvzdnice zlatovlsek Dg Astragalus austriacus kozinec rakousk Dg A. exscapus kozinec bezlodyn Dg A. onobrychis kozinec viencovit Dg Bothriochloa ischaemum vousatka prstnat Dg Campanula sibirica zvonek sibisk Dg Dm Carex humilis ostice nzk Dg C. supina ostice drobn
zkolist such trvnk s kavylem vlskovitm (Stipa capillata) a katrnem tatarskm (Crambe tataria) na svazch tvoench vpnitmi pskovci s pekryvem sprae, tzv. pidlcch, u eje na Hodonnsku. V programu Natura 2000 je tento biotop hodnocen jako panonsk spraov stepn trvnk.
135
Dg Dg
Dg Dg Dg Dg Dm Dg Dm
Dg Dg Dg
Dg
Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg
Dm Dm Dm Dm Dm Dm Dm
Centaurea stoebe chrpa latnat Crambe tataria katrn tatarsk Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum hvozdk kartouzek prav D. pontederae hvozdk Pontederv Dorycnium germanicum blojetel nmeck Elytrigia intermedia pr prostedn Eryngium campestre mka ladn Erysimum crepidifolium trzel kardolist Euphorbia cyparissias pryec chvojka Festuca rupicola kostava lbkat F. valesiaca kostava valisk Fragaria viridis jahodnk trvnice Hypericum perforatum tezalka tekovan Iris pumila kosatec nzk Jurinea mollis sinokvt mkk Koeleria macrantha smlek thl Medicago falcata tolice srpovit Phleum phleoides bojnek tuh Poa pratensis s. lat. lipnice lun Potentilla arenaria mochna psen P. argentea mochna stbrn Pseudolysimachion spicatum rozrazil klasnat Scabiosa ochroleuca hlav lutav Seseli hippomarathrum sesel fenyklov Silene otites s. lat. silenka unice Stipa capillata kavyl vlskovit S. eriocaulis kavyl jin S. joannis kavyl Ivanv S. pulcherrima kavyl slin S. smirnovii kavyl Smirnovv S. tirsa kavyl tenkolist S. zalesskii kavyl olysal Teucrium chamaedrys oanka kalamandra Thymus glabrescens matedouka olysal T. pannonicus matedouka panonsk Verbascum lychnitis divizna knotovit V. phoeniceum divizna bruntn Veronica prostrata rozrazil rozprosten Viola ambigua violka obojetn
T3.4 irokolist such trvnky

Broad-leaved dry grasslands
Natura 2000. 6210 Semi-natural dry grasslands and scrubland facies on calcareous substrates (Festuco-Brometalia) (* important orchid sites prioritn stanovit) (viz tak T3.3 a T3.5), 5130 Juniperus communis formations on heaths or calcareous grasslands (jen T3.4A a T3.4B, viz tak T8.1 a T8.2) Smaragd. 34.3 Dense perennial grasslands and middle European steppes (viz tak T3.1, T3.2, T3.3 a T3.5) CORINE. 34.32 Sub-Atlantic semi-dry calcareous grasslands Pal. Hab. 34.32 Sub-Atlantic semi-dry calcareous grasslands EUNIS. E1.1/P-34.32 Sub-Atlantic semi-dry calcareous grasslands Fytocenologie. Svaz Bromion erecti Koch 1926 (viz tak T3.3): Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati Klika 1933, Cirsio pannonici-Seslerietum calcariae Klika 1933, Ononido spinosae-Cirsietum acaulis Mikyka 1956, FestucoBrachypodietum pinnati Mahn 1965, Adonido-Brachypodietum pinnati (Libbert 1933) Krausch 1961, Lino tenuifoliiOnonidetum spinosae Toman 1977, Pulsatillo pratensisGlobularietum elongatae Toman 1977, Brachypodio pinnatiSeslerietum Klika 1929, Corothamno-Brachypodietum pinnati Vicherek et Holubov in Vicherek et Unar 1971 ms., Potentillo albae-Brachypodietum pinnati Vicherek in Vicherek et Unar 1971 ms., Brachypodio-Molinietum Klika 1939, Salvio verticillatae-Sanguisorbetum minoris Studnika 1980, Potentillo reptantis-Caricetum flaccae Studnika 1980, Astragalo cicerisVicietum tenuifoliae Toman 1988, Gentiano germanicaeKoelerietum pyramidatae Oberdorfer 1978. Svaz Koelerio-Phleion phleoidis Korneck 1974 (viz tak T3.5): Scabioso-Phleetum Vicherek 1959 Fyziotyp. XT Xerotermn a semixerotermn trvnky a lemy
Struktura a druhov sloen. Zapojen a mezernat trvnky s dominanc vleky prapoit (Brachypodium pinnatum), ppadn sveepu vzpmenho (Bromus erectus), v ni vrstv zpravidla s vraznm zastoupenm kostavy lbkat (Festuca rupicola). Jsou druhov bohat, s vtm mnostvm irokolistch vytrvalch bylin. V nkterch oblastech, hlavn v Blch Karpatech, jsou vznamn zastoupeny druhy eledi Orchidaceae. Mechov patro m obvykle ni pokryvnost. Ekologie. Mrnj svahy, zpravidla orientovan
k jihu, ale v nejteplejch oblastech i k ostatnm svtovm stranm vetn severu. Pdy jsou stedn hlubok a hlubok, nejastji na mkch sedimentrnch horninch kdy (tzv. bl strn), starch i mladch tetihor, na sprach a podsvahovch deluvich. Vzhledem k vy primrn produktivit ne u jinch typ suchch trvnk byly irokolist
Mechorosty a liejnky Abietinella abietina zpeenka jedlov Cladonia convoluta dutohlvka endiviolist C. foliacea dutohlvka listovit C. rangiformis dutohlvka bodlav C. symphycarpa dutohlvka Fulgensia fulgens blskavka lut Rhytidium rugosum eitka statn Weissia controversa termovka zelen
136
T3.4 irokolist such trvnky
such trvnky krom spsn vyuvny tak jako jednosen louky. Ve spsanch porostech se jako dominanta zpravidla uplatuje vleka prapoit (Brachypodium pinnatum), v kosench astji pevld sveep vzpmen (Bromus erectus).
Rozen. esk stedoho, doln Pooh,

tcko, Kokonsko, ir okol Slanho, Loun, atce a Podboan, obvody Doupovskch hor, okol Prahy a esk kras, Kivokltsko, Pootav, okol eskho Krumlova, doln a stedn Pojize, povod Cidliny, okol Hoic, Hradce Krlov, obvody eleznch hor, Litomylsko, Posvitav, Moravsk kras, okol Brna, Znojma, Mikulova, Beclavi, eje, Kyjova, obvody dnickho lesa a Litenickch vrch, Bl Karpaty, obvody Hostnskch vrch, okol Perova, Prostjova, Olomouce, Krnova a Opavy, vzcnji i jinde.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Poznmka k mapovn. Pi mapovn pro program Natura 2000 je nutno zvl uvdt porosty s vznanm vskytem vstavaovitch a lokality s rozptlenmi kei jalovce obecnho (Juniperus communis), a to s nsledujcmi kdy: T3.4A porosty s vznanm vskytem vstavaovitch a s jalovcem, T3.4B bez vznanho vskytu vstavaovitch a s jalovcem, T3.4C s vznanm vskytem vstavaovitch a bez jalovce, T3.4D bez vznanho vskytu vstavaovitch a bez jalovce. Ohroen. Neobhospodaovn pozemk, spad atmosfrickho dusku a nsledn vznik druhov chudch porost s vysokou biomasou vleky prapoit (Brachypodium pinnatum), zarstn invaznmi devinami Ailanthus altissima, Lycium barbarum a Robinia pseudacacia, vsadby Pinus sylvestris, ppadn P. nigra.
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen irokolistch suchch trvnk.
Variabilita. Od bn rozench typ irokolistch suchch trvnk se ponkud odliuj porosty s dominantn pchavou vpnomilnou (Sesleria albicans) na blch strnch v Polab a dolnm Pooh, nejtypitji na Litomicku, v okol tt a Loun. Na rozdl od podjednotky T3.2 Pchavov trvnky v nich vesms chybj skaln druhy (nap. Festuca pallens) a druhov sloen naopak pipomn spe irokolist such trvnky. Jinm specifickm typem irokolistch suchch trvnk jsou druhov bohat such louky v Blch Karpatech, kter obsahuj mnoho druh suchch lem a druh podrostu teplomilnch doubrav, nap. Carex montana, Clematis recta, Peucedanum cervaria, Potentilla alba, Primula veris, Serratula tinctoria, Trifolium rubens aj.
Bl str se svahovmi ntremi v kdovch slnovcch a vegetac irokolistch suchch trvnk u Lys nad Labem.
137
Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg
Blokarpatsk louky s roztrouenmi duby se vyznauj neobyejnou druhovou bohatost. Na paleognnch vpnitch pskovcch se zde vyskytuj spolen druhy suchch trvnk, mezofilnch luk, lesnch lem i druhy lesn. ertoryje na Strnicku.
Linum catharticum len poistiv Ononis spinosa jehlice trnit Plantago media jitrocel prostedn Polygala comosa vtod chocholat Potentilla heptaphylla mochna sedmilist Prunella grandiflora ernohlvek velkokvt Ranunculus polyanthemos pryskynk mnohokvt Salvia pratensis alvj lun Sanguisorba minor krvavec men Securigera varia iorka pestr Trifolium montanum jetel horsk
Mechorosty Campylium chrysophyllum zelenka zlatolist Eurhynchium hians trnnka odstl Fissidens dubius krondlovka klamn Homalothecium lutescens kivoepka lut
Management. Odstraovn devin, alespo jednou za dva roky kosen nebo pastva. Literatura. Klika 1933, Vicherek 1959, Vicherek
& Unar 1971, Tlustk 1975, Bure 1976, Studnika 1980, Toman 1988a, d.
T3.5 Acidofiln such trvnky

Acidophilous dry grasslands
Natura 2000. 6210 Semi-natural dry grasslands and scrubland facies on calcareous substrates (Festuco-Brometalia) (* important orchid sites prioritn stanovit) (viz tak T3.3 a T3.4) Smaragd. 34.3 Dense perennial grasslands and middle European steppes (viz tak T3.1, T3.2, T3.3 a T3.4) CORINE. 34.34 Central European calcaro-siliceous grasslands Pal. Hab. 34.34 Central European calcaro-siliceous grasslands EUNIS. E1.1/P-34.34 Central European calcaro-siliceous grasslands Fytocenologie. Svaz Koelerio-Phleion phleoidis Korneck 1974 (viz tak T3.4): Potentillo opacae-Festucetum sulcatae (Klika 1951) Toman 1977, Pulsatillo pratensisAvenochloetum pratensis Kolbek 1978, Calluno-Festucetum rupicolae Bure 1976 prov., Potentillo arenariae-Agrostietum vinealis Chytr et al. 1997, Peucedano oreoselini-Festucetum rupicolae (Vicherek 1962) Vicherek et al. in Chytr et al. 1997. Svaz Hyperico perforati-Scleranthion perennis Moravec 1967 (viz tak T5.5 a T6.1): Jasiono montanae-Festucetum ovinae Klika 1941 (viz tak T5.5) Fyziotyp. XT Xerotermn a semixerotermn trvnky a lemy
Druhov kombinace
Bylinn patro Anthyllis vulneraria ronk bolhoj Arrhenatherum elatius ovsk vyven Dg Dm Brachypodium pinnatum vleka prapoit Briza media teslice prostedn Dg Dm Bromus erectus sveep vzpmen Dg Carex montana ostice horsk Dg Carlina acaulis pupava bezlodyn Dg C. vulgaris pupava obecn Dg Centaurea scabiosa chrpa eknek Dg Cirsium acaule pch bezlodyn Dg C. pannonicum pch panonsk Dactylis glomerata srha lalonat Festuca rupicola kostava lbkat Dg Filipendula vulgaris tuebnk obecn Fragaria viridis jahodnk trvnice Galium verum svzel syiov Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum devaternk velkokvt tmav Hypericum perforatum tezalka tekovan Knautia arvensis chrastavec roln K. kitaibelii chrastavec Kitaibelv Dg Koeleria pyramidata smlek jehlancovit Leontodon hispidus mchelka srstnat
Struktura a druhov sloen. Nzk, vcemn zapojen trvnky s dominanc trav Avenula pratensis, Festuca ovina, F. rupicola nebo Phleum phleoides. Vyskytuj se v nich druhy suchch trvnk se irokou ekologickou amplitudou, doprovzen rznmi acidofyty, nap. Agrostis capillaris, A. vinealis, Jasione montana, Lychnis viscaria a Rumex acetosella. Pravideln bvaj zastoupeny mechy, nap. Hypnum cupressiforme, v rozvolnnjch porostech tak liejnky.
138
T3.5 Acidofiln such trvnky
Rozen. esk stedoho, podh Doupovskch hor, Ralsk pahorkatina, Kivokltsko, okol Prahy, stedn Povltav, Podbrdsko, Pedumav, stedn Poszav, Tebsko, jihovchodn okraj eskho masivu mezi Brnem a Znojmem, niva doln Dyje, vchodn okraj Drahansk vrchoviny, vzcn i jinde. Poznmka k mapovn. Pi mapovn pro program Natura 2000 se rozliuj porosty s vznanm vskytem vstavaovitch (T3.5A) a bez vznanho vskytu vstavaovitch (T3.5B). Ohroen. Neobhospodaovn pozemk, spad atmosfrickho dusku a nsledn expanze trav Arrhenatherum elatius a Calamagrostis epigejos spojen s vymizenm vzrstov nich druh rostlin, pirozen sukcese kovin a zarstn aktem (Robinia pseudacacia) nebo pajasanem (Ailanthus altissima), zalesovn nebo zarstn borovicemi (Pinus nigra, P. sylvestris). Management. Odstraovn devin, pastva ovc
nebo koz, ppadn i kosen.
Acidofiln such trvnk se smolnikou obecnou (Lychnis viscaria), hvozdkem Pontederovm (Dianthus pontederae), jetelem ladnm (Trifolium campestre) a bikou ladn (Luzula campestris) na psit vyvenin (hrdu) v niv Dyje u Beclavi.
Literatura. Kolbek 1978a, Toman 1988c, Chytr

et al. 1997.
Druhov kombinace
Bylinn patro Agrostis capillaris psineek obecn Dg A. vinealis psineek tuh Asperula cynanchica mainka ps Dg Dm Avenula pratensis ovs lun Carex humilis ostice nzk Centaurea stoebe chrpa latnat Dianthus carthusianorum s. lat. hvozdk kartouzek Euphorbia cyparissias pryec chvojka Euphrasia stricta svtlk tuh Dm Festuca ovina kostava ov Dm F. rupicola kostava lbkat Galium verum svzel syiov Hieracium pilosella jestbnk chlupek Hypericum perforatum tezalka tekovan Dg Jasione montana pavinec horsk Koeleria macrantha smlek thl Lotus corniculatus trovnk rkat Luzula campestris bika ladn Dg Lychnis viscaria smolnika obecn Pimpinella saxifraga bedrnk obecn
Ekologie. Vslunn svahy o rznm sklonu na kyselch siliktovch horninch, nap. na ule, rule, granulitu, pskovcch, minerln slabch vulkanitech, porfyritu, algonkickch bidlicch a na zpevnnch pscch s vyvinutou pdou. Pdy jsou zpravidla mlk rankery. Jde o sekundrn vegetaci vzniklou na mst pvodnch teplomilnch a acidofilnch doubrav. V minulosti byly tyto trvnky vyuvny jako ov pastviny.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen acidofilnch suchch trvnk.
139
Dg
Plantago lanceolata jitrocel kopinat Potentilla arenaria mochna psen Pseudolysimachion spicatum rozrazil klasnat Rumex acetosella ovk men Seseli annuum sesel ron Thymus pulegioides matedouka vejit
Mechorosty a liejnky Ceratodon purpureus rohozub nachov Cladonia foliacea dutohlvka listovit C. rangiformis dutohlvka bodlav Hypnum cupressiforme rokyt cypiov Polytrichum juniperinum plonk jalovcov P. piliferum plonk chluponosn
T4 Lesn lemy
Forest fringe vegetation Milan Chytr
Struktura a druhov sloen. Zapojen porosty stedn vysokch a vysokch irokolistch bylin tvoc zk pruhy na lesnch okrajch nebo na okrajch kovin. Jsou soust typick zonace vegetace od lesa pes kovit lesn pl a bylinn lesn lem po pirozen nebo druhotn trvnk. asto se vegetace analogick lemm vyvj plon i mimo kontakt s lesem na neobhospodaovanch suchch trvncch nebo loukch. V lemech se spolu prolnaj druhy travinn vegetace s druhy lesnho podrostu. Charakteristick je npadn kvtnat aspekt porost, protoe druhy lesnho podrostu prv na vslunnch mstech lesnch okraj vytvej vt biomasu a bohat kvetou. Bn se v lemech vyskytuj ni kee nebo zmlazujc stromy, nedosahuj vak vt pokryvnosti. Mechov patro je kvli akumulaci listovho opadu vyvinuto spe sporadicky. Ekologie. Pirozen lesn okraje a svtliny na skalnch hranch a ostronch, strmch jin orientovanch svazch v nejsuch oblastech, lesn svtliny vznikl tbou nebo bvalou lesn pastvou, druhotn okraje lesa s navazujc travinnou vegetac a del dobu neobhospodaovan plochy v komplexech suchch trvnk a luk. Pdy na pirozench okrajch lesa jsou spe mlk a lemov vegetace se na nich udruje dlouhodob. Naopak na sekundrnch okrajch lesa nebo v komplexech travinn vegetace jsou pdy hlub a lemy jsou zde krtkodobm stadiem v sukcesi od trvnku ke kovinm a lesu. Hlavnm faktorem pro vvoj lemu je dostatek svtla a souasn vy vzdun vlhkost ne na otevenm prostranstv a absence naruovn kosenm, pastvou nebo silnjmi vtry.
Rozen. Podh Doupovskch hor, esk stedoho, eskolipsko, Kokonsko, Pojize, esk kras a okol Prahy, Kivokltsko, poumavsk vpence, vchodn echy, Krlovhradecko, Litomylsko, Svitavsko, Lankrounsko, Moravsk kras, Ivanicko, Moravskokrumlovsko, Znojemsko, Mikulovsko, obvody dnickho lesa a Litenickch vrch, Bl Karpaty a Hostnsk vrchy, vzcn i jinde. Poznmka k mapovn. Do tto jednotky se zahrnuj i porosty vznikl z oputnch suchch trvnk nebo luk na plochch vzdlench od lesa, pokud svm druhovm sloenm odpovdaj lesnm lemm.
T4.1 Such bylinn lemy

Dry herbaceous fringes
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 34.41 Xero-thermophile fringes Pal. Hab. 34.41 Xero-thermophile fringes EUNIS. E1.1/P-34.41 Xero-thermophile fringes Fytocenologie. Svaz Geranion sanguinei Txen in Mller 1961: Geranio-Anemonetum sylvestris Mller 1962, GeranioDictamnetum Wendelberger ex Mller 1962, Peucedanetum cervariae Kaiser 1926, Geranio-Trifolietum alpestris Mller 1962, Vincetoxico hirundinariae-Origanetum vulgaris Kolbek et Petek 1979 prov. Fyziotyp. XT Xerotermn a semixerotermn trvnky a lemy
Struktura a druhov sloen. Lemy na okrajch nebo lesnch svtlinch teplomilnch doubrav, ppadn plon porosty v komplexech neobhospo-
140
T4.1 Such bylinn lemy
40 50
45
50
55
60
65
70
75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen suchch bylinnch lem.
Literatura. Kolbek & Petek 1979, Kubkov

1981.
Druhov kombinace
Dg Dg Anthericum ramosum blozka vtvit Asperula tinctoria mainka barvsk Aster amellus hvzdnice chlumn Brachypodium pinnatum vleka prapoit Bupleurum falcatum prorostlk srpovit Clematis recta plamnek pm Clinopodium vulgare klinopd obecn Crepis praemorsa karda ukousnut Cytisus nigricans ilimnk ernajc Dictamnus albus temdava bl Euphorbia cyparissias pryec chvojka E. epithymoides pryec mnohobarv Festuca rupicola kostava lbkat Fragaria viridis jahodnk trvnice Galium glaucum svzel siv Geranium sanguineum kakost krvav Hypericum perforatum tezalka tekovan Inula hirta oman srstnat Laserpitium latifolium hlad irolist Libanotis pyrenaica ebice pyrenejsk Lithospermum purpurocaeruleum kamejka modronachov Melampyrum cristatum ern hebenit Origanum vulgare dobromysl obecn Peucedanum cervaria smldnk jelen Poa pratensis s. lat. lipnice lun Polygonatum odoratum kokok vonn Salvia pratensis alvj lun Silene nemoralis silenka hajn Stachys recta istec pm Tanacetum corymbosum imbaba chocholinat Teucrium chamaedrys oanka kalamandra Trifolium alpestre jetel alpnsk
Such lem s temdavou blou (Dictamnus albus) na okraji teplomiln doubravy na vpencovch svazch Lys hory u Ochozu u Brna.
Dg
daovanch suchch trvnk. Dominuj teplomiln druhy temdava bl (Dictamnus albus), kakost krvav (Geranium sanguineum) nebo smldnk jelen (Peucedanum cervaria), v plonch lemech na neobhospodaovanch loukch, mezch a oputnch polch tak vikev tenkolist (Vicia tenuifolia). Je to druhov bohat vegetace s vskytem vtho mnostv bylinnch druh lesnho podrostu i druh suchch trvnk.
Dg Dm Dg
Dg Dm
Ekologie. Vslunn svahy o rznm sklonu v teplch a suchch oblastech, nejastji na bazickch horninch, nap. vpencch, edich, sprach a vpnitch pskovcch, v nejsuch oblastech ale i na kyselejch siliktovch horninch. Rozen. Roztrouen v teplch nebo mrn
teplch stech zejmna severnch, stednch a vchodnch ech a jin Moravy, s nejvt koncentrac vskytu v nejteplejch a nejsuch zemch.
Dg Dg Dg Dg Dg Dm Dg
Ohroen. Intenzivn obhospodaovn pozemk

v sousedstv lesa, pirozen sukcese lesa.
Dg
Management. U sekundrnch lem odstraovn

kovin a strom.
Dg
141
Dg Dm Dg
Verbascum chaixii subsp. austriacum divizna jin rakousk Veronica teucrium rozrazil oankovit Vicia tenuifolia vikev tenkolist Vincetoxicum hirundinaria tolita lkask Viola hirta violka srstnat
T4.2 Mezofiln bylinn lemy

Mesic herbaceous fringes
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 34.42 Mesophile fringes Pal. Hab. 34.42 Mesophile fringes EUNIS. E1.1/P-34.42 Mesophile fringes Fytocenologie. Svaz Trifolion medii Mller 1962 (viz tak S1.3): Trifolio medii-Agrimonietum Mller 1962, Vicietum sylvaticae Oberdorfer et Mller ex Mller 1962, Trifolio medii-Melampyretum nemorosi Dierschke 1973 Fyziotyp. XT Xerotermn a semixerotermn trvnky a lemy
(Calamagrostis arundinacea) a v lemech buin vikev lesn (Vicia sylvatica). Krom nich se uplatuj rzn druhy bn v podrostu dubohabin nebo buin. Lemy s Agrimonia eupatoria a Trifolium medium se asto vyvjej na neobhospodaovanch loukch, pastvinch a mezch; v nich se vak krom dominantnho druhu nevyskytuj skoro dn druhy typick pro lemy a porost je tvoen siln ochuzenou garniturou druh pvodn louky.
Ekologie. V teplch a suchch oblastech jsou tyto lemy vzny na hlub mezick pdy nebo na mrn zastnn msta. Bnj jsou v chladnjch a vlhch oblastech suprakolinnho stupn, kde se naopak vyskytuj na suchch a vslunnch mstech. Rozen. Roztrouen v chladnjch pahorkatinch po celm zem. Rozen je nedostaten znm. Vskyt je doloen z eskolipska a Ralsk pahorkatiny, eskho rje, eskho krasu, dol Berounky, poumavskch vpenc, teplejch oblast eskomoravsk vrchoviny, Litomylska, Svitavska, Lankrounska, Drahansk vrchoviny, Blch Karpat, Hostnskch vrch, ze severnho podh Beskyd a vzcn i odjinud.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen mezofilnch bylinnch lem.
Ohroen. Intenzivn obhospodaovn pozemk

v sousedstv lesa.
Mezofiln lem s ernem hajnm (Melampyrum nemorosum) na Vyenskch kopcch u eskho Krumlova.
Management. U sekundrnch lem odstraovn kovin a strom.
Struktura a druhov sloen. Lemy na okrajch

mezofilnch les, zpravidla dubohabin, mn asto tak buin, a vegetace skalnatch svtlin v suovch lesch. Dominantnmi druhy jsou nejastji epk lkask ( Agrimonia eupatoria ), ern hajn (Melampyrum nemorosum) a jetel prostedn (Trifolium medium), na skalnatjch svazch ttina rkosovit
142
Literatura. Druhov kombinace

Dg Dm Dg Agrimonia eupatoria epk lkask Astragalus glycyphyllos kozinec sladkolist Brachypodium sylvaticum vleka lesn
T5 Trvnky psin a mlkch pd
Dm Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dg Dm Dg
Calamagrostis arundinacea ttina rkosovit Chamaecytisus supinus ilimnk nzk Clinopodium vulgare klinopd obecn Convallaria majalis konvalinka vonn Dianthus armeria hvozdk svazit Digitalis grandiflora nprstnk velkokvt Fragaria moschata jahodnk truskavec F. vesca jahodnk obecn Genista tinctoria kruinka barvsk Hypericum montanum tezalka horsk Inula salicina oman vrbolist Knautia arvensis chrastavec roln K. drymeia chrastavec kovitn Lilium martagon lilie zlatohlvek
Dg Dm Dg Dm
Dg Dm
Dg Dm Dg Dm Dg
Melampyrum nemorosum ern hajn Melica nutans strdivka nic Origanum vulgare dobromysl obecn Peucedanum cervaria smldnk jelen P. oreoselinum smldnk olenkov Poa nemoralis lipnice hajn Rubus canescens ostruink edav Salvia glutinosa alvj lepkav S. verticillata alvj peslenit Securigera varia iorka pestr Trifolium medium jetel prostedn Vicia sylvatica vikev lesn Vincetoxicum hirundinaria tolita lkask
T5 Trvnky psin a mlkch pd

Sand and shallow soil grasslands Ji Sdlo & Milan Chytr
Struktura a druhov sloen. Nzk mezernat trvnky. Jejich fyziognomii uruj acidofiln trvy, bu statnj vytrval (Agrostis capillaris, A. vinealis, Avenella flexuosa, Corynephorus canescens, Festuca brevipila, F. filiformis, F. ovina, F. rubra s. lat. a F. vaginata subsp. dominii), nebo drobn jednolet trvy rod Aira a Vulpia. Vrazn je zastoupen psamofyt, a to bu acidofilnch (Armeria vulgaris subsp. vulgaris, Spergula morisonii, Thymus serpyllum aj.), nebo vzcnji bazifilnch (nap. Gypsophila fastigiata, Jurinea cyanoides a Silene viscosa), doprovzench suchomilnmi druhy se ir ekologickou amplitudou, nap. Calluna vulgaris, Hieracium pilosella, Jasione montana, Plantago lanceolata a Potentilla argentea. Kolsajc stlost maj druhy suchch trvnk (Artemisia campestris, Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum, Euphorbia cyparissias, Festuca rupicola aj.), mechorosty a liejnky. Ekologie. Such psiny v oblastech vtch psk a kvdrovch pskovc, jejich pirozenou vegetac by byly acidofiln doubravy. Psky mohou bt jak zcela chud ivinami, tak i s obsahem bz, zejmna karbont. Vzcn se analogick vegetace vyskytuje i na jinch substrtech, jako jsou bidlice, trky nebo kvra. Rostliny asto koen pmo v psku, bu surovm, nebo promenm s humusem, ppadn v primitivn pd typu regozem o nkolikacentimetrovm humznm horizontu. Porosty se udruj
jak dky mechanickmu naruovn zahrnujcmu celou klu zsah od vtrn eroze a po tbu psku, tak kvli extrmnmu substrtu, kter je siln vyschav, chud ivinami a jeho mal tepeln vodivost psob kontrast pdn teploty pi povrchu a v hloubce. Primrnmi lokalitami jsou akumulace vtch psk ve form pesyp i plonch psin, hrany psitch nebo trkopskovch nch teras a vzcnji ploiny pskovcovch skal. Pestr spektrum sekundrnch lokalit zahrnuje pskovny a trkovny, intravilny a periferie obc, such okraje les a svtl msta podl lesnch cest, stelnice a tankodromy vojenskch prostor i dal lovkem naruovan msta v oblastech psk.
Rozen. Hlavn oblast vskytu je Polab od Krlovhradecka po Tereznsko a Ralsk pahorkatina. Loklnj jsou vskyty na jin Morav (les Doubrava mezi Bzencem a Hodonnem, Bo les mezi Valticemi a Beclav), na Tebosku a Opavsku. Poznmka. Do programu Natura 2000 jsou zahrnuty dva typy prodnch stanovi trvnk psin, jejich vskyt v esk republice je sporn. Jde o 2340 Pannonic inland dunes a 6120 Xeric sand calcareous grasslands (Koelerion glaucae).
143
Prvn z nich, 2340 (panonsk vnitrozemsk duny), je velmi nejasn vymezen vi typu prodnho stanovit 2330 (oteven trvnky kontinentlnch dun s palikovcem Corynephorus a psineky Agrostis) a vcemn se s nm svoj npln pekrv. Na zem R nelze tuto vegetaci v panonsk oblasti jin Moravy floristicky ani ekologicky odliit od analogickch typ v echch, a proto vechny vskyty v R adme do eji pojatho typu prodnho stanovit 2330. Druh typ prodnho stanovit, 6120 (such trvnky na vpnitch pscch), by ml odpovdat fytocenologickmu svazu Koelerion glaucae Volk ex Klika 1935. Do tohoto svazu ad esk fytocenologick literatura tradin nkter typy trvnk na kyselch pscch v Polab (Vicherek in Moravec et al. 1995). Pvodn vymezen svazu vak zahrnuje vegetaci bazickch psk s hojnm zastoupenm kontinentlnch druh, z nich se v Polab vyskytuj jen nkter, a to velmi vzcn v nepoetnch populacch. Celkov charakter tto vegetace odpovd svazu Corynephorion canescentis Klika 1931, a proto je azena k typu prodnho stanovit 2330 (oteven trvnky kontinentlnch dun s palikovcem Corynephorus a psineky Agrostis), zatmco typ prodnho stanovit 6120 v R nerozliujeme.
Psen pesypy s maloplon se vyskytujc jednoletou pionrskou vegetac.
zpravidla na plochch mench ne 10 m2. Pevauj psamofiln jednolet druhy, zejmna ni efemry z rod Aira, Filago a Vulpia a vy jednoletky jako Anthemis ruthenica a Plantago arenaria, kter jsou doprovzeny vytrvalmi druhy psitch trvnk (Agrostis capillaris, Festuca rubra s. lat., Hypochoeris radicata aj.) a velmi etnmi druhy ruderlnmi (Conyza canadensis, Oenothera biennis, Poa annua, Tripleurospermum inodorum aj.). Mechov patro zpravidla chyb.
Ekologie. Substrt je psit a hlinito-trkovit,

v lt siln vyschav, zpravidla s malm obsahem ivin. Pvodn lo o vegetaci pirozench psin naruovanch nap. strukovou eroz pesyp. Mnohem astj jsou vak nyn vskyty na mstech naruovanch lovkem, jako jsou pskovny, stelnice, fotbalov hit, tankodromy a enijn cviit na psinch, vzcnji i kvrov i trkov substrty koleji a bidlin odvaly lom.
Poznmka k mapovn. Ne popsan podjednotky se v ternu mohou prolnat, take je asto nutn mapovat je spolen jako mozaiku.
T5.1 Jednolet vegetace psin

Annual vegetation of sand dunes
Natura 2000. 2330 Open grassland with Corynephorus and Agrostis of continental dunes (viz tak T5.2 a T5.3) Smaragd. 64 Inland sand dunes (viz tak T5.2 a T5.3) CORINE. 35.21 Dwarf annual siliceous grasslands, 64.12 Inland dune siliceous grasslands Pal. Hab. 35.21 Dwarf annual siliceous grasslands, 64.12 Inland dune siliceous grasslands EUNIS. E1.2/P-35.21 Dwarf annual siliceous grasslands Fytocenologie. Svaz Thero-Airion Txen 1951: Airetum praecocis Krausch 1967, Filagini-Vulpietum Oberdorfer 1957. Svaz Salsolion ruthenicae Philippi 1971 (zsti): Plantaginetum indicae Philippi 1971 Fyziotyp. SP Spoleenstva skal, sut, psin a primitivnch pd
Rozen. Dosti vzcn, hlavn v subatlantsky ovlivnnch oblastech, na pirozench lokalitch ponkud hojnji na Dokesku a Kokonsku.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
Struktura a druhov sloen. Sukcesn

nestl porosty s nzkou pokryvnost, vyvinut
144
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen jednolet vegetace psin.
T5.2 Oteven trvnky psin s palikovcem edavm (Corynephorus canescens)
Ohroen. Eutrofizace, pirozen sukcese. Management. Mechanick naruovn substrtu,

nap. rozlapnm i rozjednm povrchu.
T5.2 Oteven trvnky psin s palikovcem edavm (Corynephorus canescens)

Open sand grasslands with Corynephorus canescens
Natura 2000. 2330 Open grassland with Corynephorus and Agrostis of continental dunes (viz tak T5.1 a T5.3) Smaragd. 64 Inland sand dunes (viz tak T5.1 a T5.3) CORINE. 35.23 Corynephorus grasslands, 64.11 Inland dune pioneer grasslands Pal. Hab. 35.23 Corynephorus grasslands, 64.11 Inland dune pioneer grasslands EUNIS. E1.2/P-35.23 Corynephorus grasslands Fytocenologie. Svaz Corynephorion canescentis Klika 1931 (vetn svazu Koelerion glaucae sensu auct. bohem., non Volk ex Klika 1935): Thymo angustifolii-Corynephoretum canescentis Krippel 1954, Jurineo cyanoidis-Koelerietum glaucae Klika 1931 Fyziotyp. SP Spoleenstva skal, sut, psin a primitivnch pd
Literatura. Sdlo 1996a. Druhov kombinace

Dg Dg Dm Dg Dm Dm Dg Dm Dg Agrostis capillaris psineek obecn Aira caryophyllea ovsek obecn A. praecox ovsek asn Anthemis ruthenica rmen ukrajinsk Capsella bursa-pastoris kokoka pastu tobolka Cerastium semidecandrum roec ptimun Conyza canadensis turan kanadsk Filago arvensis blolist roln F. minima blolist men Hypochoeris glabra prasetnk lys H. radicata prasetnk koenat Jasione montana pavinec horsk Lepidium densiflorum eicha hustokvt Myosotis discolor pomnnka rznobarv Oenothera biennis pupalka dvoulet Plantago arenaria jitrocel psen Poa annua lipnice ron Sagina procumbens raznk poloen Spergularia rubra kuinka erven Teesdalia nudicaulis nahoprutka psen Trifolium arvense jetel roln T. dubium jetel pochybn Vulpia bromoides mrvka sveepovit V. myuros mrvka my ocsek
Dg Dm Dg Dg Dm
Struktura a druhov sloen. Porosty o rozloze a tisc m2, zpravidla jen do 10 cm vysok a dk, s pokryvnost obvykle ni ne 40 %. Bylinn patro je druhov chud. K dominantnmu palikovci edavmu (Corynephorus canescens) se dru nkter psamofyty vytrval (nap. Gypsophila fastigiata a Thymus serpyllum) i efemrn (nap. Spergula morisonii). Dle jsou bn acidofyty (Avenella flexuosa, Calluna vulgaris aj.), druhy s irokou ekologickou amplitudou (nap. Hieracium pilosella) a vzcnji i druhy suchch trvnk (nap. Artemisia campestris). Siln kols pokryvnost mechovho patra s mechy Ceratodon purpureus, Polytrichum piliferum aj. a s liejnky rodu Cladonia a druhem Cetraria aculeata.
Dm Dg Dm Dg Dm
Ekologie. Pionrsk vegetace kolonizujc oteven, such, naruovan psiny vetn jejich stabilizovanch okraj s nznakem humusovho horizontu. Vzcn jsou primrn vskyty na pesypech, hranch teras a ploinch pskovcovch skal. Hojnj a velkoplon jsou porosty na stelnicch a cviitch vojenskch jezd, podl cest v psitch borech a na Hodonnsku tak podl elezninch trat, kde byla tato vegetace v dobch parn trakce udrovna pory. Nejrozshlej, ale chud a jednotvrn porosty se vyskytuj v pskovnch. Rozen. Pomrn hojn v Polab od Krlovhradecka po Tereznsko, v pskovcovch oblastech, zejmna od Mlnka po Mimo, a v oblasti
145
Trsnat trva palikovec edav (Corynephorus canescens) je dominantnm druhem otevench trvnk na psinch.
lesa Doubrava na Hodonnsku. Loklnji nap. na Tebosku (Vlkov) a asi dosud i v zpadnch echch a na severn Morav.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Thymus serpyllum matedouka zkolist Veronica dillenii rozrazil Dilleniv Mechorosty a liejnky Ceratodon purpureus rohozub nachov Cladonia furcata dutohlvka rozsochat C. uncialis dutohlvka hvzdovit Cetraria aculeata puklka ostnat Polytrichum juniperinum plonk jalovcov P. piliferum plonk chluponosn
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
T5.3 Kostavov trvnky psin

Festuca sand grasslands
Natura 2000. 2330 Open grassland with Corynephorus and Agrostis of continental dunes (viz tak T5.1 a T5.2) Smaragd. 64 Inland sand dunes (viz tak T5.1 a T5.2) CORINE. 35.22 Perennial open siliceous grasslands, 64.12 Inland dune siliceous grasslands Pal. Hab. 35.22 Perennial open siliceous grasslands, 64.12 Inland dune siliceous grasslands EUNIS. E1.2/P-35.22 Perennial open siliceous grasslands Fytocenologie. Svaz Plantagini-Festucion ovinae Passarge 1964 (viz tak T5.4): Diantho deltoidis-Armerietum Krausch 1959, Thymo angustifolii-Festucetum ovinae Txen (1928) 1937, Cerastio arvensis-Festucetum trachyphyllae Kov 1981, Armerio-Festucetum Knapp ex Hohenester 1960, Erysimo diffusi-Agrostietum capillaris Vicherek in Chytr et al. 1997 (syn.: Erysimo diffusi-Festucetum ovinae Vicherek 1975 ms.) Fyziotyp. SP Spoleenstva skal, sut, psin a primitivnch pd
Rozen otevench trvnk psin s palikovcem edavm (Corynephorus canescens).
Ohroen. Pirozen sukcese, ruderalizace,

spontnn nlet nebo uml zalesovn borovic lesn (Pinus sylvestris).
Management. Obnova porost mechanickm

naruovnm.
Literatura. Klika 1931a, Vicherek 1975,

Toman 1988c.
Druhov kombinace
Bylinn patro Agrostis capillaris psineek obecn Artemisia campestris pelynk ladn Avenella flexuosa metlika kivolak Calluna vulgaris ves obecn Dg Dm Corynephorus canescens palikovec edav Dianthus arenarius subsp. bohemicus hvozdk psen esk Equisetum moorei peslika Mooreova Festuca psammophila kostava psen Dg Filago minima blolist men Gypsophila fastigiata ater svazit Dm Hieracium pilosella jestbnk chlupek Jurinea cyanoides sinokvt chrpovit Koeleria glauca smlek siv Rumex acetosella ovk men Scirpoides holoschoenus kamek obecn Scleranthus polycarpos chmerek mnohoplod Setaria viridis br zelen Dg Spergula morisonii kolenec Morisonv Dg Teesdalia nudicaulis nahoprutka psen
Zapojen kostavov trvnk na mrn naruovanch plochch psin na okraji obce Hradany na Dokesku.
146
T5.3 Kostavov trvnky psin
Struktura a druhov sloen. Souvisl, ale dk trvnky, zpravidla o rozsahu do nkolika destek m2. Tvo mozaiku s vegetac otevench psin a na mnoha lokalitch dnes zarstaj zapojenou drnovou vegetac luk i suchch trvnk. Dominuj krtkostbeln suchomiln trvy, zejmna kostavy (Festuca spp.) a psineky (Agrostis spp.). Spolu s nimi bv ptomno nemnoho dvoudlonch vytrvalch psamofyt, z nich stlej je jen trvnika obecn prav (Armeria vulgaris subsp. vulgaris). ast jsou acidotolerantn druhy s ir ekologicku amplitudou (Achillea collina, Hieracium pilosella, Pimpinella saxifraga aj.). Mn pravidelnou ast se vyznauj druhy pesahujc z luk (nap. Arrhenatherum elatius), vesovi (nap. Danthonia decumbens) a suchch trvnk (Artemisia campestris, Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum, Festuca rupicola, Silene otites s. lat., Verbascum phoeniceum aj.). V mechovm pate se objevuj i plaziv mezofilnj druhy, nap. Pleurozium schreberi. Ekologie. Zapojen trvnky uzavraj sukcesi
psamofytn bylinn vegetace na kyselch psinch s vyvinutm nkolikacentimetrovm humusovm horizotem. Primrn vskyty se patrn nachzely na okrajch enklv otevench psench pesyp a v porostnch mezerch psitch les. V kulturn krajin jsou hojn i na suchch lesnch okrajch a v antropogench prolukch les, na pskovcovch skalkch a na mrn selapvanch mstech podl cest a eleznic i v obcch.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Ohroen. Pirozen sukcese, eutrofizace,

zalesovn.
Management. Pastva, selap a mechanick

naruovn.
Literatura. Klika 1931a, Toman 1988c, Chytr

et al. 1997.
Druhov kombinace
Bylinn patro Achillea collina ebek chlumn Dm Agrostis capillaris psineek obecn Dm A. vinealis psineek tuh Dg Alyssum montanum subsp. gmelinii taice horsk Gmelinova Dg Armeria vulgaris subsp. vulgaris trvnika obecn prav Dg Astragalus arenarius kozinec psen Avenella flexuosa metlika kivolak Carex hirta ostice srstnat Dm C. praecox ostice asn Cerastium arvense roec roln Corynephorus canescens palikovec edav Dianthus arenarius subsp. bohemicus hvozdk psen esk Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum hvozdk kartouzek prav D. deltoides hvozdk kropenat Equisetum moorei peslika Mooreova Eryngium campestre mka ladn Euphorbia cyparissias pryec chvojka Dg Dm Festuca brevipila kostava drsnolist Dm F. filiformis kostava vlskovit Dm F. ovina kostava ov Dg Dm F. psammophila kostava psen Dm F. rubra s. lat. kostava erven F. rupicola kostava lbkat Galium verum svzel syiov Gypsophila fastigiata ater svazit Helichrysum arenarium smil psen Hieracium pilosella jestbnk chlupek Hypochoeris radicata prasetnk koenat Jurinea cyanoides sinokvt chrpovit Koeleria glauca smlek siv K. macrantha smlek thl Plantago lanceolata jitrocel kopinat Dm Poa pratensis s. lat. lipnice lun Potentilla argentea mochna stbrn
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen kostavovch trvnk psin.
Rozen. Ralsk pahorkatina, Polab od Krlovhradecka po Tereznsko, atecko, Tebosko, les Doubrava u Hodonna, Bo les u Valtic.
147
Dg
Rumex acetosella ovk men Scirpoides holoschoenus kamek obecn Silene otites s. lat. silenka unice Trifolium arvense jetel roln T. campestre jetel ladn Thymus serpyllum matedouka zkolist Verbascum phoeniceum divizna bruntn
Mechorosty a liejnky Brachythecium albicans baatka blav Ceratodon purpureus rohozub nachov Cladonia furcata dutohlvka rozsochat Polytrichum juniperinum plonk jalovcov P. piliferum plonk chluponosn
T5.4 Panonsk stepn trvnky na psku

Pannonian sand steppe grasslands
Natura 2000. 6260 * Pannonic sand steppes prioritn stanovit Smaragd. 34.A Sand steppes CORINE. Pal. Hab. 34.A1 Pannonic sand steppes EUNIS. E1.1/P-34.A1 Pannonic sand steppes Fytocenologie. Svaz Plantagini-Festucion ovinae Passarge 1964 (viz tak T5.3): Diantho serotini-Festucetum vaginatae Klika 1934 Fyziotyp. SP Spoleenstva skal, sut, psin a primitivnch pd
Psiny s kavylem psenm (Stipa borysthenica) na protipornm odlesnnm psu podl eleznin trati mezi Hodonnem a Moravskm Pskem.

trvnky, nejastji s dominanc palikovce edavho (Corynephorus canescens), kostavy pochvat Dominovy (Festuca vaginata subsp. dominii) a kavylu psenho (Stipa borysthenica). V porostech se ms druhy kyselch a pohyblivch psench dun (Agrostis vinealis, Corynephorus canescens, Jasione montana, Rumex acetosella, Thymus serpyllum) s teplomilnmi druhy zpevnnch psitch pd (Carex stenophylla, C. supina, Cynodon dactylon, Erysimum diffusum, Euphorbia cyparissias, Festuca vaginata subsp. dominii, Helichrysum arenarium, Linaria genistifolia, Minuartia viscosa, Silene otites s. lat., S. viscosa, Stipa borysthenica aj.). V druh skupin je zastoupeno nkolik panonskch prvk dosahujcch na jin Morav severozpadn hranice arelu. Hojn jsou liejnky, hlavn rodu Cladonia, a vrcholoplod mechy (nap. Ceratodon purpureus a Polytrichum piliferum).
148
Ekologie. Sekundrn vegetace suchch a ivinami chudch kemiitch psk na mst pvodnch acidofilnch, ppadn borovch doubrav. Vyskytuje se na asto naruovanch mstech jako jsou protiporn bezles pruhy podl elezninch trat a vojensk cviit. V sukcesi navazuje na druhov chud oteven trvnky s palikovcem edavm (Corynephorus canescens), u nich se dky vvoji vegetanho krytu postupn zpevuje dve pohybliv psit substrt. Po mechanickm naruen, nap. po opakovanch pejezdech vozidel nebo po poru, se vegetace zapojenjho stepnho trvnku zase navrac do pedchozho stadia a sukcese probh znovu. Naopak pi dlouhodobjm neruenm vvoji se vytvej zapojen kostavov trvnky, z nich ustupuj mnoh psamofiln druhy. Rozen. Pouze jin Morava v oblasti lesa
Doubrava mezi Bzencem a Hodonnem.
Ohroen. Spontnn zarstn devinami, zmrn zalesovn, tba psku, eutrofizace.
T5.5 Acidofiln trvnky mlkch pd
40 50
45
50
55
60
65
70
75 51
55
T5.5 Acidofiln trvnky mlkch pd

Acidophilous grasslands on shallow soils
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 35.22 Perennial open siliceous grasslands Pal. Hab. 35.22 Perennial open siliceous grasslands EUNIS. E1.2/P-35.22 Perennial open siliceous grasslands Fytocenologie. Svaz Hyperico perforati-Scleranthion perennis Moravec 1967 (viz tak T3.5 a T6.1): Cerastio arvensis-Agrostietum pusillae Moravec 1967, Jasiono montanae-Festucetum ovinae Klika 1941 (viz tak T3.5), Artemisio campestris-Corynephoretum canescentis KosinovKuerov 1964, Festucetum ovinae Mikyka 1929, Festuco glaucae-Sedetum acris Firbas 1924, Hypno tamarisciniFestucetum duriusculae Skora 1937 Fyziotyp. SP Spoleenstva skal, sut, psin a primitivnch pd
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen panonskch stepnch trvnk na psku.
Management. Odstraovn nletovch devin, pleitostn mechanick naruovn. Literatura. Vicherek 1975. Druhov kombinace
Bylinn patro Agrostis vinealis psineek tuh Dg Carex stenophylla ostice zkolist C. supina ostice drobn Dm Corynephorus canescens palikovec edav Dg Cynodon dactylon troskut prstnat Dg Erysimum diffusum trzel rozvtven Euphorbia cyparissias pryec chvojka Dg Dm Festuca vaginata subsp. dominii kostava pochvat Dominova Helichrysum arenarium smil psen Jasione montana pavinec horsk Linaria genistifolia lnice kruinkolist Minuartia viscosa kuika lepkav Rumex acetosella ovk men Silene otites s. lat. silenka unice Dg S. viscosa silenka lepkav Dg Dm Stipa borysthenica kavyl psen Thymus serpyllum matedouka zkolist Mechorosty a liejnky Ceratodon purpureus rohozub nachov Cetraria aculeata puklka ostnat Cladonia foliacea dutohlvka listovit C. rangiformis dutohlvka bodlav Polytrichum piliferum plonk chluponosn
Struktura a druhov sloen. Nzk rozvolnn trvnky s dominanc kostavy ov (Festuca ovina), vzcnji psinek (Agrostis capillaris a A. vinealis) nebo jestbnku chlupku (Hieracium pilosella). Krom dominantnch druh se uplatuj druhy suchch a ivinami chudch pd, nap. Cerastium arvense, Dianthus deltoides, Galium verum, Hypericum perforatum, Hypochoeris radicata, Jasione montana, Lychnis viscaria, Potentilla tabernaemontani, Rumex acetosella, Scleranthus perennis, Thymus pulegioides, Trifolium arvense aj. Bn se vyskytuj liejnky, zejmna dutohlvky (Cladonia spp.) a mechorosty.
Ekologie. Mlk, ivinami chud pdy, zpravidla rankery nebo kambizem na kyselch siliktovch horninch v kolinnm a submontnnm stupni. Jde o sekundrn vegetaci na mst pvodnch acidofilnch doubrav nebo acidofilnch buin. Pro svou malou produktivitu se tyto trvnky vyuvaly zpravidla jako chud pastviny pro ovce nebo kozy. Vtina porost je maloplonch, vyvinutch na mezch podl cest, na okrajch lesa nebo kolem skalnch vchoz. Rozen. Roztrouen zejmna v pahorkatinch
a podhorskch polohch eskho masivu, astji v nch dolch. Rozen je nedokonale znm.
Ohroen. Spontnn zarstn devinami, eutrofizace.
149
Management. Pastva, odstraovn nletovch

devin.
40 50
45
50
55
60
65
70
75 51
55
Literatura. Kosinov-Kuerov 1964, Moravec

1967, Toman 1977, 1988c, Kuera & Mannov 1998
60 65
50
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen acidofilnch trvnk mlkch pd.
Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Dm Agrostis capillaris psineek obecn Dg Dm A. vinealis psineek tuh Artemisia campestris pelynk ladn Campanula rotundifolia zvonek okrouhlolist Cerastium arvense roec roln Corynephorus canescens palikovec edav Cytisus scoparius janovec metlat Dg Dianthus deltoides hvozdk kropenat Euphorbia cyparissias pryec chvojka Dg Dm Festuca ovina kostava ov Galium verum svzel syiov Dg Dm Hieracium pilosella jestbnk chlupek Hypericum perforatum tezalka tekovan Hypochoeris radicata prasetnk koenat Dg Jasione montana pavinec horsk Dg Lychnis viscaria smolnika obecn Plantago lanceolata jitrocel kopinat Poa compressa lipnice smknut Potentilla argentea mochna stbrn Dg P. tabernaemontani mochna jarn Dg Rumex acetosella ovk men Dg Scleranthus perennis chmerek vytrval Dg S. polycarpos chmerek mnohoplod Sedum acre rozchodnk ostr Dg Thymus pulegioides matedouka vejit Trifolium arvense jetel roln Mechorosty a liejnky Cladonia spp. dutohlvka Polytrichum juniperinum plonk jalovcov P. piliferum plonk chluponosn Racomitrium canescens zoubkoepka ed
Na mlkch skelovitch pdch kivokltskch ple se vyskytuj nzk rozvolnn trvnky s kostavou ov (Festuca ovina), matedoukou vejitou (Thymus pulegioides) a pavincem horskm (Jasione montana). Velk Ple nad dolm Berounky.
150
T6.1 Acidofiln vegetace efemr a sukulent
T6 Vegetace efemr a sukulent

Vegetation of spring therophytes and succulents Ji Sdlo
Struktura a druhov sloen. Oteven porosty o vce do 10 cm, vyvinut zpravidla na nevelkch plochch do 10 m2. Kombinuj se v nich velmi hojn krtkovk jednolet rostliny, tzv. efemry (nap. Erophila verna, Holosteum umbellatum a rzn jednolet druhy rodu Veronica), efemeroidy (nap. Gagea bohemica a Poa bulbosa), drobn dvoulet a vytrval byliny suchch trvnk (nap. Acinos arvensis a Taraxacum sect. Erythrosperma), sukulenty rod Jovibarba a Sedum, jednolet a vytrval ruderln druhy (nap. Capsella bursa-pastoris a Potentilla argentea) a etn druhy kontaktnch suchch trvnk (Achillea collina, Centaurea stoebe, Festuca spp., Koeleria macrantha, Potentilla arenaria aj.). Efemry se hojnji vyskytuj pouze v jarnm obdob a navc jen v letech, kdy nebyl potek jara such, take mnohdy lze tuto vegetaci rozliit jen jako nezarostl msta v trvncch. V nkterch porostech dosahuj velk pokryvnosti mechorosty a liejnky. Ekologie. Centrem diverzity vegetace efemr
a sukulent jsou such strn v teplch pahorkatinch. Analogick vegetace, ale ochuzen o adu druh efemr i sukulent, byla v minulosti hojn i na mezch, souvratch a vesnickch trvncch a do podh, avak dnes miz. V komplexech suchch trvnk osdluj efemry skaln plotny, tersky a ela svah s mlkou kyprou pdou, bohatou jemnozem. Voln plochy v trvncch se udruj dky pesuen celho pdnho profilu bhem letnch obdob sucha, inkm stdavho promrzn pdy a oblev, kter se vystdaj mnohokrt do roka a zpsobuj mrazov echrn pdy, a tak kvli mechanickmu naruovn pi pastv, na krotovinch hlodavc a krmitch zajc. Na mn suchch pdch je tato vegetace vzna prv na mechanicky naruovan msta.
ho, v dolch Berounky, stedn a doln Vltavy, ek jihozpadn Moravy, v eskm a Moravskm krasu a na Pavlovskch vrch. Naopak dosti vzcn je tato vegetace v zemch s mkkm jlovitm nebo psitm podlom.
Poznmka k mapovn. Do programu

Smaragd jsou z tto jednotky zahrnuty pouze porosty s dominantnm neteskem vbkatm (Jovibarba globifera), zatmco do programu Natura 2000 se zahrnuj vechny typy, a to jak s dominantnmi efemry, tak s pevahou sukulent. Oddlovn samostatnch typ s Jovibarba globifera od zbytku jednotky sice pli nevystihuje variabilitu tto vegetace v R, kvli programu Smaragd je vak nutn v obou ne uvedench podjednotkch formln rozliovat porosty s pevahou netesku vbkatho (Jovibarba globifera) s kdy T6.1A nebo T6.2A a ostatn porosty s kdy T6.1B nebo T6.2B. Vzhledem k maloplonmu vskytu se vegetace efemr a sukulent mapuje zpravidla jako soust mozaiky s jinmi jednotkami, nejastji se suchmi trvnky.
T6.1 Acidofiln vegetace efemr a sukulent

Acidophilous vegetation of spring therophytes and succulents
Natura 2000. 8230 Pioneer vegetation on siliceous rock surfaces (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii) Smaragd. 34.112 Houseleek communities (jen T6.1A, viz tak T6.2) CORINE. 34.11 Middle European rock debris swards Pal. Hab. 34.11 Middle European rock debris swards EUNIS. E1.3/P-34.11 Euro-Siberian rock debris swards Fytocenologie. Svaz Arabidopsion thalianae Passarge 1964: Veronico vernae-Po etum bulbosae Moravec 1967, Gageo bohemicae-Veronicetum dillenii Korneck 1975, Arabidopsietum thalianae Sissingh 1942, Veronico dillenii-Galietum pedemontani Eli 1980. Svaz Hyperico perforati-Scleranthion perennis Moravec 1967 (viz tak T3.5 a T5.5): Polytricho piliferi-Scleranthetum perennis Moravec 1967 Fyziotyp. SP Spoleenstva skal, sut, psin a primitivnch pd
Rozen. Roztrouen v such pahorkatinch

po celm zem, vzcnji i v podhch, nejhojnji v oblastech s vskytem teplomiln flry a s lenitm relifem, nap. v jihozpadn sti eskho stedo-
151
Ekologie. Skaln ploiny a tersky i naruovan

msta v nzkch trvncch. Podkladem jsou tvrd horniny, nap. granitoidy, ruly, sedimentrn bidlice a bulinky.
Rozen. V celm arelu jednotky mimo vpencov zem.

40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen acidofiln vegetace efemr a sukulent.
Poznmka k mapovn. Vegetace psin s vskytem efemrnch druh diagnostickch pro tuto podjednotku se mapuje v rmci podjednotek T5.1 Jednolet vegetace psin nebo T5.2 Oteven trvnky psin s palikovcem edavm (Corynephorus canescens)
Ohroen. Pirozen sukcese, ruderalizace. Management. Na pirozench lokalitch dn, na druhotnch pastva ovc a koz. Literatura. Moravec 1967, Korneck 1975, Chytr
& Vicherek 1996.
Na skalnch vchozech siliktovch hornin v eskm masivu se vyskytuje nzk rozvolnn vegetace s chmerkem vytrvalm (Scleranthus perennis) a mechy. Tovice na Kivokltsku.
Druhov kombinace
Bylinn patro Allium oleraceum esnek plan A. senescens subsp. montanum esnek chlumn horsk Androsace elongata pochybek prodlouen A. septentrionalis pochybek severn Dg Dm Arabidopsis thaliana husenek roln Arenaria serpyllifolia s. lat. psenice doukolist Capsella bursa-pastoris kokoka pastu tobolka Centaurea stoebe chrpa latnat Dm Cerastium brachypetalum roec krtkoplten Dg C. glutinosum roec lepkav Dm C. semidecandrum roec ptimun
Struktura a druhov sloen. Tato podjednotka je oproti nsledujc diferencovna ast etnch acidofilnch nebo acidotolerantnch druh. Jsou to zejmna efemry (Arabidopsis thaliana, Myosotis ramosissima, Veronica dillenii aj.), drobn trvalky (nap. Rumex acetosella a Scleranthus perennis), mechy (nap. Ceratodon purpureus a Racomitrium canescens), liejnky (nap. Cladonia furcata) a v rzn me i druhy kyselch trvnk (Anthoxanthum odoratum, Festuca ovina, Jasione montana aj.).
152
T6.2 Bazifiln vegetace efemr a sukulent
Dg Dm Dm
Dg Dm Dg Dm Dg
Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dm
Dg Dg Dg
Dg Dg Dg
Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum hvozdk kartouzek prav Draba nemorosa chudina hajn Erophila verna osvka jarn Euphorbia cyparissias pryec chvojka Festuca pallens kostava siv F. valesiaca kostava valisk Gagea bohemica kivatec esk Herniaria glabra prtrnk lys Hieracium pilosella jestbnk chlupek Holosteum umbellatum plevel okolinat Jasione montana pavinec horsk Jovibarba globifera netesk vbkat Koeleria macrantha smlek thl Myosotis ramosissima pomnnka chlumn M. stricta pomnnka drobnokvt Petrorhagia prolifera hvozdek prorostl Poa bulbosa lipnice cibulkat Potentilla arenaria mochna psen P. argentea mochna stbrn Rumex acetosella ovk men Scleranthus annuus chmerek ron S. perennis chmerek vytrval S. polycarpos chmerek mnohoplod Sedum acre rozchodnk ostr S. album rozchodnk bl S. reflexum rozchodnk skaln S. sexangulare rozchodnk tenkolist Taraxacum sect. Erythrosperma pampelika ervenoplod Trifolium arvense jetel roln Valerianella locusta kozlek polnek Ventenata dubia ovsik thl Veronica arvensis rozrazil roln V. dillenii rozrazil Dilleniv V. hederifolia s. lat. rozrazil beanolist V. triphyllos rozrazil trojklan V. verna rozrazil jarn Vicia lathyroides vikev hrachorovit Viola arvensis violka roln
T6.2 Bazifiln vegetace efemr a sukulent

Basiphilous vegetation of spring therophytes and succulents
Natura 2000. 6110 * Rupicolous calcareous or basophilic grasslands (Alysso-Sedion albi) prioritn stanovit Smaragd. 34.112 Houseleek communities (jen T6.2A, viz tak T6.1) CORINE. 34.11 Middle European rock debris swards Pal. Hab. 34.11 Middle European rock debris swards EUNIS. E1.3/P-34.11 Euro-Siberian rock debris swards Fytocenologie. Svaz Alysso alyssoidis-Sedion albi Oberdorfer et Mller in Mller 1961: Cerastietum pumili (Oberdorfer 1957) Oberdorfer et Mller in Mller 1961, Saxifrago tridactylitae-Po etum compressae (Kreh 1945) Ghu et Lericq 1957, Alysso alyssoidis-Sedetum albi Oberdorfer et Mller in Mller 1961, Poo badensis-Allietum montani Gauckler 1967, Sempervivetum soboliferi Korneck 1975, Trifolio arvensis-Sedetum albi Vicherek in Chytr et Vicherek 1996 Fyziotyp. SP Spoleenstva skal, sut, psin a primitivnch pd
Struktura a druhov sloen. V porostech se uplatuj bazifiln, zejmna vpnomiln druhy efemr (nap. Arabis auriculata, Erophila spathulata, Saxifraga tridactylites a Veronica praecox), drobnch trvalek (nap. Acinos arvensis a Alyssum alyssoides), mech (nap. Tortella inclinata a Tortula ruralis), jtrovek (nap. Mannia fragrans), liejnk (nap. Cladonia foliacea a Fulgensia fulgens). Hojn bvaj sukulenty, zejmna rozchodnk bl (Sedum album). Ekologie. Pevn skaln ploiny a porostn mezery nebo naruovan msta v suchch trvncch na vpenci, ideji na diabasu, spilitu, edii a vpnitch slepencch. Rozen. esk kras, jihoesk vpence, Moravsk kras, okol Ivanic a Moravskho Krumlova, Pavlovsk vrchy, vzcnji v eskm stedoho, u tramberka, mimo vpence ve stednch echch i jinde. Ohroen. Pirozen sukcese, ruderalizace. Management. Na pirozench lokalitch dn, na druhotnch pastva ovc a koz. Literatura. Sdlo 1983, Chytr & Vicherek 1996.
Mechorosty a liejnky Dg Cephaloziella divaricata drobnika Starkeova Ceratodon purpureus rohozub nachov Cetraria aculeata puklka ostnat Cladonia furcata dutohlvka rozsochat C. pyxidata dutohlvka pohrovit Polytrichum piliferum plonk chluponosn
153
40 50
45
50
55
60
65
70
75 51
Dm Dm
55
60
50
Dg Dm
65
70
49
Dg
12 13 14 15 16 17 18 19
S. album rozchodnk bl S. sexangulare rozchodnk tenkolist Taraxacum sect. Erythrosperma pampelika ervenoplod Thlaspi perfoliatum penzek prorostl Valerianella locusta kozlek polnek Veronica arvensis rozrazil roln V. hederifolia s. lat. rozrazil beanolist V. praecox rozrazil asn V. triphyllos rozrazil trojklan
Rozen bazifiln vegetace efemr a sukulent.
Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Acinos arvensis pamtnk roln Allium oleraceum esnek plan Dg A. senescens subsp. montanum esnek chlumn horsk Dg Alyssum alyssoides taice kalin Androsace elongata pochybek prodlouen A. septentrionalis pochybek severn Dg Dm Arabis auriculata husenk oukat Dm Arenaria serpyllifolia s. lat. psenice doukolist Capsella bursa-pastoris kokoka pastu tobolka Centaurea stoebe chrpa latnat Cerastium brachypetalum roec krtkoplten Dg Dm C. pumilum s. lat. roec nzk Dm C. semidecandrum roec ptimun Dianthus carthusianorum subsp. carthusianorum hvozdk kartouzek prav Dg Dm Erodium cicutarium pumpava obecn Dg Dm Erophila spathulata osvka kulatoplod Dm E. verna osvka jarn Euphorbia cyparissias pryec chvojka Festuca pallens kostava siv F. valesiaca kostava valisk Dg Geranium pusillum kakost malik Hieracium pilosella jestbnk chlupek Dm Holosteum umbellatum plevel okolinat Dm Jovibarba globifera netesk vbkat Koeleria macrantha smlek thl Dg Medicago minima tolice nejmen Dg Minuartia fastigiata kuika svazit Poa badensis lipnice bdensk Dm P. bulbosa lipnice cibulkat Potentilla arenaria mochna psen Dg Saxifraga tridactylites lomikmen trojprst Scleranthus annuus chmerek ron Sedum acre rozchodnk ostr
Mechorosty a liejnky Cladonia convoluta dutohlvka endiviolist C. foliacea dutohlvka listovit C. symphycarpa dutohlvka Dg. Fulgensia fulgens blskavka lut Dg Mannia fragrans mozolka vonn Dg Pleurochaete squarrosa bokoplodka kostrbat Dg Pottia lanceolata pozemnika kopinat Psora decipiens stroupka plamiv Toninia sedifolia toninie bublinat Dg Tortella inclinata vijozub nachlen Tortula ruralis rourkatec obecn Weissia spp. termovka
Na naruovanch mstech v suchch trvncch na vpenci se v asnm jaru vyvjej porosty drobnch a krtkovkch jednoletek. Strnsk skla u Brna.
154
T7 Slaniska
T7 Slaniska
Inland salt marshes Ji Sdlo
Natura 2000. 1340 * Inland salt meadows prioritn stanovit Smaragd. 15.4 Suboceanic inland salt meadows CORINE. 15.4 Continental salt meadows Pal. Hab. 15.4 Suboceanic inland salt meadows EUNIS. B4.1 Sub-oceanic inland salt marshes Fytocenologie. Svaz Scorzonero-Juncion gerardii (Wendelberger 1943) Vicherek 1973: Junco gerardiiScorzoneretum parviflorae (Wenzl 1934) Wendelberger 1943, Loto-Potentilletum anserinae Vicherek 1973, AgrostioCaricetum secalinae Vicherek 1973, Blysmo-Juncetum compressi Txen 1950, Agrostio-Caricetum distantis (Rapaics 1927) So 1939, Meliloto-Caricetum otrubae Vicherek 1973. Svaz Puccinellion limosae So 1933 corr. Wendelberger 1943: Puccinellietum limosae So 1936 Fyziotyp. MT Hygrofiln a mezofiln louky a pastviny, slaniska
Struktura a druhov sloen. Louky, pastviny a ruderln trvnky slanch pd. Porosty mohou bt oteven i uzaven, s travinnou nebo bylinnou dominantou, mechov patro zpravidla chyb. kla druh sah od obligtnch halofyt po druhy bez specifick vazby na slan pdy, pouze se zvenou odolnost proti zasolen. Druhy slanch pd (nap. Aster tripolium subsp. pannonicus, Carex secalina, Glaux maritima, Juncus gerardii, Lotus glaber, Melilotus macrorrhiza, Plantago maritima subsp. ciliata, Puccinellia distans a Scorzonera parviflora) se v porostech kombinuj s druhy mezofilnch trvnk a luk (Centaurea jacea, Cirsium canum, Deschampsia cespitosa, Festuca arundinacea, F. pratensis, Silaum silaus aj.), druhy tch a stdav vlhkch pd (Carex distans, C. flacca, C. tomentosa, Ononis spinosa, Tetragonolobus maritimus) a etnmi druhy ruderlnmi (nap. Agrostis gigantea, A. stolonifera, Carex hirta, Elytrigia repens, Potentilla anserina, Ranunculus repens, Trifolium fragiferum). Nae slaniska bvaj v ternu pomrn nenpadn, zdnliv degradovan ruderalizac a snadno zamniteln s bnou lun nebo ruderln vegetac. Ekologie. Slan pdy jsou tk, zsadit, bohat ionty lehce rozpustnch sol (K+, Na+, Ca2+, Mg2+, 2 2 Cl, SO4 , CO3 a NO3 ), v zim a na jae zamoken a po zbytek roku zpravidla vyschl. Vysok koncentrace sol psob na mnoho organism toxicky a naruuje osmotickou rovnovhu v bukch.
Podobn efekt me mt i jednostrann pezsoben uhliitanem vpenatm nebo nitrty. Slaniska vznikaj (a) v okol minerlnch pramen, (b) v mokadech such oblast, kde vpar pevyuje zasakovn, take ionty sol vzlnajc v pdnm profilu se hromad pi povrchu (nap. v okol bnch pramen, na pat slnitch blch strn, v periodicky podmench nivch mench tok a v bezodtokch ternnch sneninch), a (c) na ruderalizovanch mstech, zejmna kolem nvesnch rybnk a v okol solench vozovek. V minulosti byly tyto porosty vyuvny nejastji jako chud pastviny pro drbe, ppadn ovce, kozy, kon nebo hovz dobytek. Nad pirozenmi lokalitami dnes daleko pevauj lokality antropogenn, vtinou ruderlnho charakteru.
Rozen. Vzcn v nejzpadnjch echch

(Soos, Slavkovsk les), hojnji v nin od Mostecka po Neratovicko a na jin Morav v okol Mikulova (u rybnka Nesytu a obc Novosedly a Dobr Pole). Fragmentrn porosty se vyskytuj vzcn v valovitch dolch Trkmanky, doln Litavy a Svratky jin od Brna, Jeviovky a Dyje zpadn od Hruovan nad Jeviovkou a u Radjova v Blch Karpatech. Nkdej velkoplon rozen slanisk jihovchodn od Brna, kde byla i slan jezera u Mnna, eje a Kobyl, a v povod Srpiny na Mostecku bylo zsadn omezeno u v 19. a zatkem 20. stolet.
Variabilita. Slaniska na jin Morav s fytogeografickmi nvaznostmi na kontinentln slaniska

40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen slanisk.
155
panonsk oblasti maj bohat zastoupen halofyt. Obligtn halofyty se zde vyskytuj hlavn na mstech vce ovlivnnch podzemn vodou, nap. v rhch vyhrnutch na slanisku u Nesytu, zatmco na such mstech rostou trvnky s vym podlem lunch a ruderlnch druh. Lokality v tepl oblasti ech jsou floristicky mn vrazn a podobaj se vnitrozemskm slaniskm oceanick zpadn Evropy. V chladnj oblasti zpadnch ech tvo slaniska vegetan komplex s raeliniti.
Dm Dm Dg Dm Dm Dg
Poznmka k mapovn. Pi mapovn se nezaznamenvaj porosty v silninch pkopech a na mstech ovlivnnch dln nebo lomovou innost s vjimkou takovch lokalit, kde se vyskytuje vt mnostv slanomilnch druh nebo i jednotliv druhy z ervenho seznamu. Nemapuj se porosty se zblochancem oddlenm (Puccinellia distans) podl solench vozovek. Ohroen. Zmny vodnho reimu, pln ruderalizace, pirozen sukcese.
Dg Dm Dg Dg
Dg Dm Dg Dg Dg Dg
Management. Pastva drbee, ovc, koz nebo hovzho dobytka, kosen, mechanick naruovn, udrovn vhodnho vodnho reimu.
Literatura. Vicherek 1973, Grulich 1987, Toman

1988b, Danihelka & Hanuov 1995, Chocholoukov & Vankov 1998.
Dg Dg Dg Dg Dg Dm
Chenopodium glaucum merlk siv Cirsium canum pch ed Deschampsia cespitosa metlice trsnat Elytrigia repens pr plaziv Festuca arundinacea kostava rkosovit F. pratensis kostava lun Glaux maritima sivnka pmosk Inula britannica oman britsk Juncus compressus stina smknut J. gerardii stina Gerardova Lotus glaber trovnk tenkolist Melilotus macrorrhiza komonice zubat Odontites vernus subsp. serotinus zdravnek jarn pozdn Ononis spinosa jehlice trnit Plantago maritima subsp. ciliata jitrocel pmosk brvit Potentilla anserina mochna hus Puccinellia distans zblochanec oddlen Pulegium vulgare polej obecn Pulicaria dysenterica blenk plavin P. vulgaris blenk obecn Ranunculus repens pryskynk plaziv Scorzonera parviflora had mord maloborn Scutellaria hastifolia ik hrlovit Silaum silaus korom olenkov Spergularia maritima kuinka obrouben S. salina kuinka soln Taraxacum bessarabicum pampelika besarabsk Tetragonolobus maritimus ledenec pmosk Trifolium fragiferum jetel jahodnat
Druhov kombinace
Dm Dm Dg Dg Agrostis gigantea psineek velik A. stolonifera psineek vbkat Aster tripolium subsp. pannonicus hvzdnice slanist panonsk Atriplex prostrata subsp. latifolia lebeda hrlovit irokolist Blysmus compressus skpinka smknut Bolboschoenus maritimus kamynk pmosk Bupleurum tenuissimum prorostlk nejten Carex distans ostice oddlen C. flacca ostice chab C. hirta ostice srstnat C. otrubae ostice Otrubova C. secalina ostice itn C. tomentosa ostice plstnat Centaurea jacea chrpa lun Centaurium pulchellum zemlu spanil
Dg Dg Dm
Dg Dg
Slaniska pipomnaj na prvn pohled ruderln vegetaci. Na sti slaniska u jinho okraje rybnku Nesyt u Valtic pevld v lt lut kvetouc blenk plavin (Pulicaria dysenterica).
Dg
156
T8.1 Such vesovit nin a pahorkatin
T8 Ninn a horsk vesovit

Lowland to montane heaths Milan Chytr

drobnch kek s pevahou vesu obecnho (Calluna vulgaris), v horskch a podhorskch polohch t s borvkou (Vaccinium myrtillus) a brusinkou (V. vitis-idaea), v pahorkatin jihozpadn Moravy i s kruinkou chlupatou (Genista pilosa). Pimeny jsou rzn trvy, ostice a irokolist byliny, celkov vak jde o vegetaci druhov chudou. Vznamn se uplatuj mechorosty a liejnky.
Struktura a druhov sloen. Porosty s dominanc vesu obecnho (Calluna vulgaris), na jihozpadn Morav tak s kruinkou chlupatou (Genista pilosa). Brusnice (Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea) zcela chybj nebo jsou zastoupeny jen vzcn a maj nzkou vitalitu. V porostech jsou hojn suchomiln acidofyty (Agrostis vinealis, Festuca ovina, Hieracium pilosella, Jasione montana, Rumex acetosella, Scleranthus perennis aj.), nkde se uplatuj i druhy suchch trvnk (Asperula cynanchica, Avenula pratensis, Carex humilis, Dianthus carthusianorum s. lat., Hypericum perforatum, Pimpinella saxifraga, Thymus praecox aj.). Pod keky vesu jsou pravideln ptomny plaziv poltovit mechy, nejastji Hypnum cupressiforme, a na voln pd pevldaj vrcholoplod mechy (zejmna Ceratodon purpureus, Polytrichum juniperinum a P. piliferum) a liejnky (nap. zstupci rod Cetraria a Cladonia).
Ekologie. Primrn vskyty se nachzej na skalnch hranch a vchozech ivinami chudch hornin. Sekundrn vskyty vznikaj po odlesnn na mstech acidofilnch doubrav, borovch doubrav, acidofilnch buin, reliktnch bor a smrin. Pdy jsou minerln chud, mlk nebo hlub s vyluhovanm pdnm horizontem. Rozkladem opadu z kek dochz k okyselovn pdy. Pi zastnn tato svtlomiln vegetace rychle ustupuje. Rozen. Roztrouen a vzcn v rznch
oblastech eskho masivu, v Karpatech zcela ojedinle. Porosty jsou zpravidla maloplon.
Ekologie. Zpravidla jde o vegetaci sekundrn,

vzniklou po odlesnn na mstech acidofilnch nebo teplomilnch doubrav, ale vzcn se vesovit vyskytuj i primrn na skalnch hranch. Geologickm podkladem jsou ivinami chud bidlice, uly, ruly, fonolity, trachyty, kysel pskovce a psky.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
T8.1 Such vesovit nin a pahorkatin

Dry lowland and colline heaths
Natura 2000. 4030 European dry heaths (viz tak T8.2 a T8.3), 5130 Juniperus communis formations on heaths or calcareous grasslands (jen T8.1A, viz tak T3.4 a T8.2) Smaragd. 31.2 European dry heaths (viz tak T8.2 a T8.3) CORINE. 31.2 Dry heaths Pal. Hab. 31.2 European dry heaths EUNIS. F4.2 Dry heaths Fytocenologie. Svaz Euphorbio-Callunion Schubert 1960: Euphorbio cyparissiae-Callunetum Schubert 1960, CladonioCallunetum Krieger 1937, Antherico-Callunetum Stcker in Schubert 1960, Carici humilis-Callunetum Ambrozek et Chytr 1990, Agrostio vinealis-Genistetum pilosae Ambrozek et Chytr 1990. Svaz Genistion Bcher 1943 (viz tak A2.1 a T8.2): Calluno-Deschampsietum Txen 1968 Fyziotyp. AT Acidofiln travinn a kekov spoleenstva
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen suchch vesovi nin a pahorkatin.
Rozen. esk stedoho, Ralsk pahorkatina, pskovcov oblasti severnch a vchodnch ech, Roudnicko, terasy Labe, stedn Pooh, Kokonsko, nejbli okol Prahy a Plzn, Kivokltsko, Znojemsko (zde hojnji), stedn Pojihlav, Mal
157
Ohroen. Zarstn stromy a kei, obohacovn

duskem z atmosfrickch spad a nsledn en konkurenn silnjch bylin na kor kek, absence pastvy, vypalovn nebo jinho naruovn porost.
Management. Odstraovn nletovch devin, pastva ovc, vypalovn, uml obnaovn minerln pdy. Literatura. Kubkov 1976, 1982, Kubkov & Molkov 1981, Kolbek 1985, Ambrozek & Chytr 1990, Chytr et al. 1997, Kuera & Mannov 1998. Druhov kombinace
Bylinn patro Achillea collina ebek chlumn Dg Agrostis vinealis psineek tuh Anthoxanthum odoratum tomka vonn Asperula cynanchica mainka ps Avenella flexuosa metlika kivolak Avenula pratensis ovs lun Dg Dm Calluna vulgaris ves obecn Carex humilis ostice nzk Dianthus carthusianorum s. lat. hvozdk kartouzek Festuca ovina kostava ov Dg Dm Genista pilosa kruinka chlupat Hieracium pilosella jestbnk chlupek Hypericum perforatum tezalka tekovan Jasione montana pavinec horsk Pimpinella saxifraga bedrnk obecn Rumex acetosella ovk men Scleranthus perennis chmerek vytrval Thymus praecox matedouka asn Mechorosty a liejnky Ceratodon purpureus rohozub nachov Cetraria aculeata puklka ostnat C. ericetorum puklka vesovitn Cladonia arbuscula dutohlvka lesn C. furcata dutohlvka rozsochat C. rangiferina dutohlvka sob Dg C. strepsilis dutohlvka modrozelen C. uncialis dutohlvka hvzdovit Dibaeis baeomyces malohubka rov Hypnum cupressiforme rokyt cypiov Polytrichum piliferum plonk chluponosn Dg Pycnothelia papillaria dutohlvka bradavkovit Racomitrium canescens zoubkoepka ed
U Havrank na Znojemsku se vyskytuj such vesovit v mozaice s acidofilnmi suchmi trvnky. S vjimkou velmi mlkch pd v okol skalnch vchoz jsou vesovit pi neobhospodaovn ohroena expanz ovsku vyvenho (Arrhenatherum elatius).
Kos u Olomouce, Opavsko, Krnovsko a Osoblasko, vzcn i jinde.
Variabilita. Podjednotka zahrnuje na jedn stran chud typy s vesem, mechy a liejnky, v nich se jen sporadicky vyskytuj trvy a irokolist byliny, na druh stran druhov bohat vesovit s vraznm zastoupen druh suchch trvnk. Na jihozpadn Morav se msty nachzej such vesovit s dominanc kruinky chlupat (Genista pilosa).
Poznmka k mapovn. Pi mapovn pro program Natura 2000 se rozliuj such vesovit nin a pahorkatin s vskytem jalovce obecnho (T8.1A) a bez vskytu jalovce obecnho (T8.1B). V prvnm ppad jde o vesovitn pastviny, na kterch se rozily rozvolnn porosty jalovce.
158
T8.2 Sekundrn podhorsk a horsk vesovit
T8.2 Sekundrn podhorsk a horsk vesovit

Secondary submontane and montane heaths
Natura 2000. 4030 European dry heaths (viz tak T8.1 a T8.3), 5130 Juniperus communis formations on heaths or calcareous grasslands (jen T8.2A, viz tak T3.4 a T8.1) Smaragd. 31.2 European dry heaths (viz tak T8.1 a T8.3) CORINE. 31.213 Hercynian Vaccinium heaths Pal. Hab. 31.213 Hercynian Vaccinium heaths EUNIS. F4.2/P-31.21 Sub-montane Vaccinium-Calluna heaths Fytocenologie. Svaz Genistion Bcher 1943 (viz tak A2.1 a T8.1): Genisto germanicae-Callunetum Oberdorfer 1978, Calluno-Vaccinietum Bker 1942, Arnico montanae-Callunetum Schubert 1960 Fyziotyp. AT Acidofiln travinn a kekov spoleenstva
druhy acidofilnch les (nap. Avenella flexuosa, Melampyrum pratense a Solidago virgaurea subsp. virgaurea) a horskch pastvin (nap. Deschampsia cespitosa, Nardus stricta a Potentilla erecta). Siln bv vyvinuto mechov patro (Cladonia spp., Pleurozium schreberi, Pohlia nutans, Polytrichum commune, Ptilidium ciliare aj.).
Ekologie. Sekundrn vegetace vznikl po odlesnn na mstech acidofilnch buin, bor a horskch smrin, zpravidla na oputnch nebo ochuzench pastvinch, naruovanch okrajch cest a na haldch hluiny navrench pi nkdej tb rud. Pdy maj kyselou reakci.
Rozen. umava a Poumav, Slavkovsk les,

Krun hory, Luick hory, Jizersk hory, Krkonoe, Podkrkono, Brdy, eskomoravsk vrchovina, Orlick hory, Lankrounsk kotlina, Hrub Jesenk a vzcn i dal msta v horskch a podhorskch polohch eskho masivu. V karpatsk sti R velmi vzcn (Vesovit Blov v Hostnskch vrch).
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen sekundrnch podhorskch a horskch vesovi.
Poznmka k mapovn. Pi mapovn pro program Natura 2000 se rozliuj sekundrn podhorsk a horsk vesovit s vskytem jalovce obecnho (T8.2A) a bez vskytu jalovce obecnho (T8.2B). Sekundrn podhorsk a horsk vesovit se asto vyskytuj v mozaice s podjednotkou T2.3 Podhorsk a horsk smilkov trvnky.
Vesovit Kky ve Slavkovskm lese s prhou arnikou (Arnica montana), vesem obecnm (Calluna vulgaris), vesovcem pleovm (Erica herbacea) a brusnicemi (Vaccinium myrtillus, V. vitis-idaea).
Ohroen. Zarstn stromy a kei, obohacovn

duskem z atmosfrickch spad, absence pastvy, vypalovn nebo jinho naruovn porost.
Struktura a druhov sloen. Dominantou

je ves obecn (Calluna vulgaris) spolu s borvkou (Vaccinium myrtillus) nebo brusinkou (V. vitis-idaea). Teplomiln byliny chybj, msto nich se vyskytuj
Management. Odstraovn nletovch devin, pastva ovc, vypalovn, uml obnaovn pdnho povrchu.
159
Literatura. Geringhoff & Danie ls 1998, Sofron

1998.
Druhov kombinace
Bylinn patro Dg Arnica montana prha arnika Avenella flexuosa metlika kivolak Dg Dm Calluna vulgaris ves obecn Deschampsia cespitosa metlice trsnat Dg Genista germanica kruinka nmeck Dg Melampyrum pratense ern lun Nardus stricta smilka tuh Potentilla erecta mochna ntrnk Solidago virgaurea subsp. virgaurea zlatobl obecn prav Dm Vaccinium myrtillus borvka Dg Dm V. vitis-idaea brusinka Mechorosty a liejnky Cetraria islandica puklka islandsk Cladonia arbuscula dutohlvka lesn C. rangiferina dutohlvka sob Pleurozium schreberi travnk Schreberv Pohlia nutans paprutka nic Polytrichum commune plonk obecn Ptilidium ciliare brvitec chlupat
T8.3 Brusnicov vegetace skal a drolin

Vaccinium vegetation of cliffs and boulder screes
Natura 2000. 4030 European dry heaths (viz tak T8.1 a T8.2) Smaragd. 31.2 European dry heaths (viz tak T8.1 a T8.2) CORINE. 31.213 Hercynian Vaccinium heaths Pal. Hab. 31.213 Hercynian Vaccinium heaths EUNIS. F4.2/P-31.21 Sub-montane Vaccinium-Calluna heaths Fytocenologie. Svaz Vaccinion Bcher 1943 (viz tak S1.3 a A2.2): Rhodococco-Vaccinietum myrtilli Skora 1972, Calamagrostio arundinaceae-Vaccinietum Skora 1972 (pouze porosty s dominanc Vaccinium myrtillus), ConvallarioVaccinietum myrtilli Skora 1972, Ledo-Vaccinietum vitis-idaeae Skora et Hada 1984 Fyziotyp. AT Acidofiln travinn a kekov spoleenstva
Struktura a druhov sloen. Druhov chud vegetace s dominantn borvkou (Vaccinium myrtillus), nkdy tak s brusinkou ( V. vitis-idaea) a vzcn i s medvdic lkaskou ( Arctostaphylos uva-ursi). Dle se vyskytuje nkolik mlo druh acidofilnch buin a doubrav, nap. Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, C. villosa, Convallaria majalis a Luzula luzuloides subsp. luzuloides. V nkterch porostech bv pimen ves obecn (Calluna vulgaris) a pomrn asto se vyskytuje tak ostruink malink (Rubus idaeus) a ni jedinci jebu ptaho pravho (Sorbus aucuparia subsp. aucuparia). Tyto deviny vak maj nzkou pokryvnost. Na vlhch skalnch terskch v Labskch pskovcch a na Broumovsku se me vyskytovat tak rojovnk bahenn ( Ledum palustre) spolu s raelinky (Sphagnum girgensohnii). Hojn jsou mechy, nap. Dicranum scoparium, Pleurozium schreberi a Polytrichum formosum. Ekologie. Primrn nelesn vegetace na skalnch hranch, terskch strmch skal a drolinch minerln chudch hornin, zejmna pskovc esk kdov tabule, trachytickch vulkanit a ivinami chudch prvohornch a pedprvohornch hornin. V kekovch porostech asto dochz ke hromadn surovho humusu. Zpravidla jde o pirozenou lemovou vegetaci na svtlinch a okrajch acidofilnch doubrav, buin nebo bor. Rozen. Pskovcov skaln msta v esk
kdov tabuli, vulkanick kopce Luickch hor, eskho stedoho a Ralsk pahorkatiny, Jizersk
Dominantou sekundrnch vesovi je nejastji svtlomiln a na iviny nenron kek ves obecn (Calluna vulgaris).
160
T8.3 Brusnicov vegetace skal a drolin
hory, dol Jizery u Semil, Adrpasko-Teplick skly, Dbn, Brdy, umava, vzcn n dol jihozpadn Moravy i jinde. Rozen nen dosud dobe znmo a patrn je rozshlej.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Ohroen. Horolezectv. Management. dn. Literatura. Skora 1972, Skora & Hada 1984, Kuera & pryar 1996. Druhov kombinace
55
60
50
65
70
49
Keov patro Rubus idaeus ostruink malink R. plicatus ostruink zasen Sorbus aucuparia subsp. aucuparia jeb pta prav Bylinn patro Dg Arctostaphylos uva-ursi medvdice lkask Avenella flexuosa metlika kivolak Dg Calamagrostis arundinacea ttina rkosovit C. villosa ttina chloupkat Calluna vulgaris ves obecn Dm Convallaria majalis konvalinka vonn Huperzia selago vranec jedlov Ledum palustre rojovnk bahenn Dg Luzula luzuloides subsp. luzuloides bika hajn prav Polygala chamaebuxus zimostrzek alpsk Dg Dm Vaccinium myrtillus borvka Dg Dm V. vitis-idaea brusinka Mechorosty Dicranum scoparium dvouhrotec chvostnat Pleurozium schreberi travnk Schreberv Polytrichum formosum plonk ztenen
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen brusnicov vegetace skal a drolin.
Poznmka k mapovn. Do tto jednotky se zahrnuj pouze primrn porosty v pirozench vegetanch komplexech s mozaikami lesa a lesnch svtlin, ppadn bezles. Tm shodn druhov sloen m sekundrn brusnicov vegetace na pasekch a antropicky podmnnch lesnch okrajch v horskch a podhorskch oblastech na kyselch horninch. Tyto sekundrn biotopy se do podjednotky nezahrnuj a mapuj se v rmci jednotky X10 Paseky s podrostem pvodnho lesa. Primrn vegetace s analogickm druhovm sloenm, ale dominanc travin, nap. ttiny rkosovit (Calamagrostis arundinacea), se zahrnuje do podjednotky S1.3 Vysokostbeln trvnky skalnch tersek.
Hrana Vch skal pod Mileovkou v eskm stedoho s porostem nzkho brusnicovitho keku medvdice lkask (Arctostaphylos uva-ursi).
161
K Koviny
K1 Mokadn vrbiny
Willow carrs Zdenka Neuhuslov
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 44.92 Mire willow scrub Pal. Hab. 44.92 Mire willow scrub EUNIS. G1.6/P-44.92 Willow carrs and fen scrubs Fytocenologie. Svaz Salicion cinereae Mller et Grs ex Passarge 1961: Salici-Franguletum Malcuit 1929, Salicetum pentandro-auritae Passarge 1957, Salicetum pentandro-cinereae Passarge 1961. Svaz Lonicero-Rubion sylvatici Txen et Neumann ex Wittig 1977: Rubus plicatus-Frangula alnus spol. Fyziotyp. LO Hygrofiln (mokadn a poben) koviny a lesy Geobiocenologie. 13 BC 5b Alni glutinosae-saliceta inf. et sup. (olov vrbiny n. a v. st.) (viz tak L2.4), 24 (A)AB 5b Betuli-alneta sup. (bezov oliny v. st) (viz tak L1 a L10.1), 34 BBC 5b Alneta sup. (oliny v. st.) (viz tak L1), 5 (A)BBC 5b Picei-alneta (smrkov oliny) (viz tak L1)
Lysimachia vulgaris, Phragmites australis aj.) a druhy raelini (Agrostis canina, Eriophorum angustifolium, Potentilla palustris, Valeriana dioica, Viola palustris aj.). Vzcn se vyskytuj ohroen druhy Dryopteris cristata, Iris pseudacorus, Menyanthes trifoliata a Thelypteris palustris.
Ekologie. Ternn sneniny s podzemn vodou dlouhodob stagnujc u povrchu pdy nebo nad nm, litorl rybnk, lesn mokady a oputn vlhk louky na glejovch nebo raelinnch pdch od nin do podh.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen mokadnch vrbin.
Rozen. Maloplon vskyt po celm zem R,

hojnji v rybninch oblastech, nap. na Chebsku, eskolipsku, v jihoeskch pnvch, dle na umav, v eleznch horch a v valech moravskch ek.
Mokadn vrbiny s vrbou popelavou (Salix cinerea) se asto vyskytuj na podmench pdch s vysokou hladinou podzemn vody v blzkosti rybnk. Ostrov nad Oh.
Struktura a druhov sloen. Svtl keov nebo stromov vrbiny s dominanc vrb Salix aurita, S. cinerea nebo S. pentandra, ostruink Rubus nessensis nebo R. plicatus, astm vskytem kruiny olov (Frangula alnus) a s pms stemchy obecn (Prunus padus subsp. padus). Vyznauj se neostrou hranic mezi keovm a stromovm patrem. V jinch a jihozpadnch echch se uplatuje tak autochtonn tavolnk vrbolist (Spiraea salicifolia). V bylinnm pate jsou hojn druhy mokad, zvlt rkosin (Carex acuta, C. vesicaria, Equisetum fluviatile,
Variabilita. Na ivinami chudch pdch je ast vskyt raelinnch druh a oligotrofnch mech, na pdch ivinami bohatch naopak pevldaj ostice Carex acutiformis a C. riparia. Ohroen. Vodohospodsk pravy a vysouen pozemk, vsadba smrku na odvodnn pozemky. Management. Zachovn vodnho reimu krajiny
a pirozen devinn skladby porost.
Literatura. marda 1961, Jenk 1983, Jirsek 1998, Holub & Kuera 2001.
162
K2.1 Vrbov koviny hlinitch a psitch nplav
Druhov kombinace
Keov patro Frangula alnus kruina olov Dm Rubus barrandienicus ostruink barrandiensk R. idaeus ostruink malink R. koehleri ostruink pichlav Dg Dm R. nessensis ostruink vzpmen Dm R. pedemontanus ostruink lznat Dm R. plicatus ostruink zasen Dm R. sulcatus ostruink brzdit Dg Dm Salix aurita vrba uat Dg Dm S. cinerea vrba popelav Dg Dm S. pentandra vrba ptimun Dg Dm Spiraea salicifolia tavolnk vrbolist
Bylinn patro Angelica sylvestris dhel lesn Caltha palustris blatouch bahenn Carex acuta ostice thl C. brizoides ostice teslicovit C. vesicaria ostice mchkat Deschampsia cespitosa metlice trsnat Equisetum fluviatile peslika pon Filipendula ulmaria subsp. ulmaria tuebnk jilmov prav Galium palustre s. lat. svzel bahenn Lysimachia vulgaris vrbina obecn Lythrum salicaria kyprej vrbice Dm Phragmites australis rkos obecn Scirpus sylvaticus skpina lesn
K2 Vrbov koviny podl vodnch tok

Riverine willow scrub Zdenka Neuhuslov & Martin Ko

keovch vrb na bezch a trkovch nplavech tok vytv vce nebo mn uzaven porosty dosahujc vky 25(10) m. Sloen bylinnho patra je zpravidla velmi rznorod. Uplatuj se druhy rznch ekologickch nrok vetn druh vlhkomilnch, druh nitrofiln bylinn vegetace i druh ruderlnch. Mechov patro ve vtin porost chyb.
K2.1 Vrbov koviny hlinitch a psitch nplav

Willow scrub of loamy and sandy river banks
Natura 2000. Smaragd. 44.1 Riparian willow formations (viz tak M4.2, K2.2 a L2.4) CORINE. 44.121 Almond willow-osier scrub, 24.32 Vegetated river sand banks Pal. Hab. 44.121 Almond willow-osier scrub, 24.32 Vegetated river sand banks EUNIS. G1.1/P-44.12 Lowland and collinar riverine willow scrub, C3.5/P-24.32 Sparsely vegetated river sand banks Fytocenologie. Svaz Salicion triandrae Mller et Grs 1958: Salicetum triandrae Malcuit ex Noirfalise in Lebrun et al. 1995. Svaz Salicion albae So 1930 (viz tak L2.4): Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis Mller et Grs 1958 Fyziotyp. LO Hygrofiln (mokadn a poben) koviny a lesy Geobiocenologie. 12 BC 5a Saliceta albae inf. et sup. (vrbiny vrby bl n. a v. st.) (viz tak L2.3), 35 BC 5a Saliceta fragilis inf. et sup. (vrbiny vrby kehk n. a v. st.) (viz tak K2.2)
Ekologie. Behy ek a vtch potok od nin

do podh, pevn mezi 200550 m n. m., a trkov nplavy na stednch a hornch tocch. Vrbov koviny jsou vystaveny mechanickmu psoben silnho vodnho proudu, kter omezuje rozvoj stromov vegetace. U divocch podhorskch tok bv vegetace pokozovna hrubozrnnm trkem pemsovanm pi povodnch. Pdy pod pirozenmi porosty jsou pevn slab vyvinut. Naproti tomu u druhotnch vrbovch kovin, vzniklch na mst vykcench lunch les, se asto nachzej hlubok aluviln pdy. Porosty nesnej vt zastnn.
Rozen. Doln a stedn toky ek a vtch

potok po cel R, rozen vak nen dostaten znm.
Struktura a druhov sloen. Vce nebo mn

zapojen porosty keovch vrb s dominanc vrby trojmun (Salix triandra), vrby koksk (S. viminalis)
163
K Koviny
Porosty kovitch vrb lemuj hlavn stedn toky ek. Oslava pod Ketkovskm hradem.
nebo vrby kehk (S. fragilis) na bezch vodnch tok. Vka porost se pohybuje mezi 25( 10) m, piem hranice mezi keovm a stromovm patrem bv nkdy nezeteln. Pleitostn pevaha vrby kehk (Salix fragilis) ve stromovm pate na kor patra keovho je zpravidla vsledkem lidskch zsah. Ptomnost ole lepkav (Alnus glutinosa) ukazuje smr dal sukcese k lunm lesm. Druhov sloen bylinnho patra je zpravidla velmi rznorod, ptomny jsou druhy rznch ekologickch nrok. ast jsou zvlt druhy nitrofiln bylinn vegetace a luk. Na vlhkch a mokrch pdch pevld Phalaris arundinacea, na erstv vlhkch pdch Urtica dioica, msty bvaj hojn Aegopodium podagraria, Lamium maculatum a Stellaria nemorum, ve vych nadmoskch vkch tak Chaerophyllum hirsutum. Jarn aspekt asto tvo Ficaria bulbifera. Mechov patro ve vtin porost chyb.
Slab vyvinut leh pdy tchto porost odpovdaj typm paternia nebo rambla. Jsou dobe propustn a dostaten zsoben vodou i v suchm lt. Pdy druhotnch vrbin vznikajcch na mstech vytench lunch les pat k vvojov pokroilejm pdnm typm glej a hnd vega.
Rozen. astj vskyt je doloen zvlt na bezch Labe a jeho ptok, dle Berounky, Szavy, tok v podh umavy, v Moravsk brn, na obvodech Beskyd a z nivy Odry. Pirozen vskyt lze pedpokldat v ninnch a podhorskch secch
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
Ekologie. Behy potok a ek od nin do podh,

pevn mezi 200550 m n. m. Vrbov koviny se vyskytuj v blzkosti tok na mstech vystavench mechanickmu psoben silnho vodnho proudu. Jde o svtlomilnou vegetaci, ustupujc pi silnjm zastnn spojenm s rozvojem stromovho patra.
70 49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen vrbovch kovin hlinitch a psitch nplav.
164
K2.2 Vrbov koviny trkovch nplav
vech ek a vtch potok R, rozen je vak nedostaten znm. Regulacemi vodnch tok byl vskyt v nich polohch msty siln omezen.
K2.2 Vrbov koviny trkovch nplav

Willow scrub of river gravel banks
Natura 2000. 3240 Alpine rivers and their ligneous vegetation with Salix elaeagnos Smaragd. 44.1 Riparian willow formations (viz tak M4.2, K2.1 a L2.4), 24.2 River gravel banks (viz tak M4.1, M4.2 a M4.3) CORINE. 44.112 Willow and sea-buckthorn brush, 24.224 Gravel bank thickets and woods Pal. Hab. 44.112 Pre-Alpine willow and sea-buckthorn brush, 24.224 Gravel bank thickets and woods EUNIS. G1.1/P-44.11 Orogenous riverine brush, C3.5/P-24.22 Sparsely vegetated river gravel banks Fytocenologie. Svaz Salicion eleagno-daphnoidis (Moor 1958) Grass in Mucina et al. 1993: Agrostio-Salicetum purpureae Jurko 1964 Fyziotyp. LO Hygrofiln (mokadn a poben) koviny a lesy Geobiocenologie. 35 BC 5a Saliceta fragilis inf. et sup. (vrbiny vrby kehk n. a v. st.) (viz tak K2.1), 56 BCC 5a Alneta incanae (oliny ole ed) (viz tak L2.1)
Variabilita. Pro vrbov koviny v nadmoskch vkch piblin do 350 m je typick vskyt druh bylinnch lem ninnch ek (Calystegia sepium, Carduus crispus, Chaerophyllum bulbosum, Cuscuta europaea, Humulus lupulus a Myosoton aquaticum). Ve tyto druhy chybj, naopak zde bv ast vrba nachov (Salix purpurea). V porostech vych poloh s dominanc vrby kehk (Salix fragilis) jsou vce zastoupeny druhy dolnch jasanovo-olovch luh. Ohroen. Regulace nch tok, vysekvn pobench kovin, rekrean aktivity. Management. dn. Literatura. Stalmach 1983, 1984, Neuhuslov
1985, 1987.
Druhov kombinace
Stromov a keov patro Dg Dm Salix fragilis vrba kehk Dg S. purpurea vrba nachov Dg Dm S. triandra vrba trojmun Dg Dm S. viminalis vrba koksk Bylinn patro Aegopodium podagraria brlice koz noha Angelica sylvestris dhel lesn Calystegia sepium opletnk plotn Dg Dm Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupat Elymus caninus provnk ps Ficaria bulbifera orsej jarn Filipendula ulmaria subsp. ulmaria tuebnk jilmov prav Galium aparine svzel ptula Glechoma hederacea popenec obecn Myosotis nemorosa pomnnka hajn Dm Phalaris arundinacea chrastice rkosovit Dm Poa trivialis lipnice obecn Ranunculus repens pryskynk plaziv Rumex obtusifolius ovk tupolist Stellaria nemorum ptainec hajn Symphytum officinale kostival lkask Urtica dioica kopiva dvoudom
Struktura a druhov sloen. Poben porosty kovitch vrb dosahujc vky 3(5) m. V keovm pate se uplatuj Salix daphnoides, S. elaeagnos, S. fragilis, S. purpurea a S. triandra, z dalch devin tak Alnus incana, Betula pendula a Populus tremula. Jednotka zahrnuje jak sukcesn pokroilej porosty s dobe vyvinutm keovm i bylinnm patrem, tak mlad, nestabilizovan porosty pedstavujc iniciln stadia sukcese kovin na erstv vytvoench trkovch lavicch, kter maj jen malou pokryvnost keovho patra. V bylinnm pate se uplatuj vlhkomiln a ruderln druhy z okoln vegetace nebo rzn druhy splaven z vych poloh. Ekologie. Relativn vyven polohy na mladch
i starch trkovch a trkopskovch nch nplavech jak v korytech tok, tak na pobench trkovch lavicch. Oproti trkovm nplavm bez keov vegetace je pdotvorn proces zpravidla pokroilej, s akumulac jemnozem a humusu. Ne poloen sti trkovch nplav se kadoron obnovuj pi vysokch stavech vody na jae nebo pi vtch neperiodickch povodnch z pvalovch srek. K peplavovn a destrukci vych st nplav s keovou vegetac dochz ideji, nebo svou vkou odpovdaj rovni maxim jarn vody.
165
K Koviny
Rozen. eky v Beskydech a Podbeskyd:

Morvka, Ostravice a Ronovsk Beva. Nplavy s vrbinami se zde vyskytuj pouze lokln mnoho nplav vzniklch po povodni v roce 1997 bylo znieno pi rekultivacch.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Druhov kombinace
Stromov a keov patro Alnus incana ole ed Populus tremula topol osika Dg Dm Salix daphnoides vrba lkovcov Dg Dm S. elaeagnos vrba ed Dm S. fragilis vrba kehk Dg Dm S. purpurea vrba nachov S. triandra vrba trojmun Bylinn patro Agrostis capillaris psineek obecn Artemisia vulgaris pelynk ernobl Barbarea vulgaris barborka obecn Calamagrostis pseudophragmites ttina poben Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupat Epilobium angustifolium vrbka zkolist E. hirsutum vrbovka chlupat Equisetum arvense peslika roln Glyceria nemoralis zblochan hajn Lychnis flos-cuculi kohoutek lun Lysimachia vulgaris vrbina obecn Mentha longifolia mta dlouholist Petasites albus devtsil bl P. kablikianus devtsil Kablkov Poa trivialis lipnice obecn Ranunculus repens pryskynk plaziv Rumex obtusifolius ovk tupolist Taraxacum sect. Ruderalia pampelika lkask Tussilago farfara podbl lkask Urtica dioica kopiva dvoudom
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen vrbovch kovin trkovch nplav.
Variabilita. Druhov sloen bylinnho patra je velmi promnliv podle toho, kter diaspory se usad pi povodni. Sloen keovho patra je vak dosti stabiln. Ohroen. Regulace nch tok, protipovodov opaten spojen s pravou beh a koryt tok, tba trku. Management. dn. Literatura.
trkov nplav na Ronovsk Bev u Ronova pod Radhotm zarstajc kovinami s vrbou nachovou (Salix purpurea).
166
K3 Vysok mezofiln a xerofiln koviny
K3 Vysok mezofiln a xerofiln koviny

Tall mesic and xeric scrub Ji Sdlo
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 31.81 Medio-European rich-soil thickets Pal. Hab. 31.81 Medio-European rich-soil thickets EUNIS. F1.3/P-31.81 Medio-European rich-soil thickets Fytocenologie. Svaz Berberidion Br.-Bl. 1950: PrunoLigustretum Txen 1952, Roso gallicae-Prunetum Mikyka 1968, Antherico-Coryletum Kaiser 1926, Rhamno catharticae-Cornetum sanguineae Passarge 1962, Violo hirtae-Cornetum maris Hilbig et Klotz in Rauschert 1990, Prunetum mahaleb Nevole ex Mller 1986. Svaz Pruno-Rubion radulae Weber 1974: Prunus spinosaRubus fruticosus spol. Fyziotyp. KR Mezofiln a xerofiln koviny Geobiocenologie. 1 B 3 Querceta typica (typick doubravy) (viz tak L3.1, L3.4, L6.2 a L6.4), 1 BCC 12 Aceri campestris-querceta humilia (zakrsl babykov doubravy) (viz tak L4), 1 BC 3 Aceri campestris-querceta (babykov doubravy) (viz tak L3.4, L6.2 a L6.3), 1 BD 3 Ligustriquerceta (doubravy s ptam zobem) (viz tak K4, L3.4, L6.2 a L6.4), 12 ABB 12 Querceta humilia inf. et sup. (zakrsl doubravy n. a v. st.) (viz tak K4, L3.1, L6.5 a L7.1), 12 BD 12 Ligustri-querceta humilia inf. et sup. (zakrsl doubravy s ptam zobem n. a v. st.) (viz tak K4 a L6.4), 12 D 2(3) Corni-querceta petraeae-pubescentis inf. et sup. (dnov doubravy n. a v. st.) (viz tak L6.1), 2 (A)ABB 12 Fagi-querceta humilia (zakrsl bukov doubravy) (viz tak L7.1), 2 B 3 Fagi-querceta typica (typick bukov doubravy) (viz tak L3.1 a L3.3), 2 B 3x Carpini-querceta typica (typick habrov doubravy) (viz tak L3.1), 2 BCC 12 Carpini-acereta humilia (zakrsl habrov javoiny) (viz tak L4), 2 BC 3 Fagiquerceta aceris (javoro-bukov doubravy) (viz tak L3.1 a L3.3), 2 BC 3x Carpini-querceta aceris (javoro-habrov doubravy) (viz tak L3.1), 2 BD 3 Fagi-querceta tiliae (lipo-bukov doubravy) (viz tak L3.1 a L3.3), 2 BD 3x Carpini-querceta tiliae (lipo-habrov doubravy) (viz tak L3.1 a L6.3), 3 B 3 Querci-fageta typica (typick dubov buiny) (viz tak L3.1, L3.3 a L5.1), 3 BC 3 Querci-fageta aceris (javoro-dubov buiny) (viz tak L3.1 a L5.1), 3 BD 3 Querci-fageta tiliae (lipo-dubov buiny) (viz tak L3.1 a L5.3), 3 BCBD 3 Querci-fageta tiliae-aceris (lipo-javoro-dubov buiny) (viz tak L3.3 a L5.3), 4 AB 3 Fageta abietino-quercina (jedlo-dubov buiny) (viz tak L5.4), 4 B 3 Fageta typica (typick buiny) (viz tak K5.1), 4 BC 3 Fageta aceris (javorov buiny) (viz tak K5.1), 4 BD 3 Fageta tiliae (lipov buiny) (viz tak L5.3), 4 BCBD 3 Fageta tiliae-aceris (lipo-javorov buiny) (viz tak L5.3)
asto velkoplon nebo liniov. Vesms maj vce dominantnch druh, nejastji Corylus avellana, Crataegus spp., Ligustrum vulgare, Prunus spinosa a Rosa spp., na bazickch podkladech v nejteplejch oblastech tak Cornus mas a Prunus mahaleb. V podrostu je vrazn odlien svtl a such okraj koviny s vskytem druh sousednch trvnk nebo lem od stinnho, mn zarostlho vnitku s nitrofilnmi a mezofilnmi druhy a asto i s druhy hjovmi (nap. Mercurialis perennis a Stellaria holostea).
Ekologie. erstv vlhk a such pdy na rznch podkladech na rovinch i svazch vech orientac od nin do podhorskch poloh. asto jde o mezitj enklvy v primrnm bezles, nap. skaln rozsedliny, dle o pirozen i sekundrn lesn plt na rozhran se sklami, suchmi trvnky i loukami, velmi hojn o meze podl cest a oputn louky, pastviny nebo pole.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen vysokch mezofilnch a xerofilnch kovin.
Rozen. Vtina zem R, nejhojnji v teplch a suchch oblastech s mozaikovitou kulturn krajinou na lenitjm relifu. Tato vegetace je vak vzcn nebo chyb v modern agrrn-prmyslov krajin nin, v podmench pnvch, jako je Tebosko, v pohraninch pohoch a v nejvych stech eskomoravsk vrchoviny. Variabilita. Jednotka zahrnuje jednak hust porosty s pevahou siln klonlnch ke (nap. Ligustrum
Struktura a druhov sloen. Hust, asto

trnit koviny, vysok kolem 25 m, druhov bohat,
167
K Koviny
Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dg Dm Dg Dm Dg Dm Dg Dg Dg Dm Dg
Expanze kovin do suchho trvnku. Vrch Kienberg u Mikulova.
vulgare a Prunus spinosa) a s dkm podrostem, jednak skupinovit porosty vysokch ke (nap. Cornus mas, Corylus avellana a Crataegus spp.), vtinou se silnji zapojenm podrostem.
Dg
C. sanguinea svda krvav Corylus avellana lska obecn Cotoneaster integerrimus skalnk celokrajn Crataegus spp.1) hloh Euonymus europaea brslen evropsk E. verrucosa brslen bradavinat Fraxinus excelsior jasan ztepil Ligustrum vulgare pta zob obecn Prunus avium tee pta P. mahaleb mahalebka obecn P. spinosa slivo trnka Pyrus pyraster hrue polnika Rhamnus cathartica eetlk poistiv Rosa spp.2) re Rubus spp.3) ostruink Rubus idaeus ostruink malink Sorbus aucuparia subsp. aucuparia jeb pta prav Viburnum lantana kalina tualaj
Poznmka k mapovn. Mlad a mezernat

sukcesn stadia kovin se pi mapovn zaznamenvaj jako mozaika kovin a pvodnho biotopu, do kterho koviny expanduj, tedy nap. suchho trvnku nebo louky. Do tto jednotky nepat koviny s pevahou pasekovch nebo synantropnch devin, nap. Robinia pseudacacia, Rubus spp. vetn R. idaeus, Salix caprea a Sorbus aucuparia subsp. aucuparia, ani silnji ruderalizovan koviny s absenc druh kvtnatch lem, zato s hojnm ernm bezem (Sambucus nigra), ostruinkem kovitm (Rubus spp.) a podrostem tvoenm pevn kopivou dvoudomou (Urtica dioica), lopuchy (Arctium spp.) a neofyty. Uveden typy kovin se mapuj v rmci jednotek X8 Koviny s ruderlnmi a nepvodnmi druhy a X11 Paseky s nitrofiln vegetac.
Vechny domc druhy vetn hybridogennch, zejmna Crataegus laevigata, C. lindmanii, C. monogyna, C. praemonticola, C. calycina, C. fallacina, C. macrocarpa a C. media. 2) Vechny domc vy kee: Rosa agrestis, R. canina, R. dumalis, R. elliptica, R. jundzillii, R. micrantha, R. rubiginosa, R. sherardii a R. tomentosa. 3) Druhy s vazbou na nelesn prosted s vjimkou acidofilnch, zejmna ze subsekce Rubus (R. constrictus) a sri Canescentes (R. canescens), Discolores (vtina druh) a Radulae (R. radula). Bylinn patro Dm Aegopodium podagraria brlice koz noha Arrhenatherum elatius ovsk vyven Dm Brachypodium pinnatum vleka prapoit Campanula persicifolia zvonek broskvolist C. rapunculoides zvonek epkovit C. trachelium zvonek kopivolist Clinopodium vulgare klinopd obecn Dactylis glomerata srha lalonat Elytrigia repens pr plaziv Euphorbia cyparissias pryec chvojka Festuca rubra s. lat. kostava erven Dm Fragaria moschata jahodnk truskavec F. vesca jahodnk obecn Galium album svzel bl G. aparine svzel ptula Dm Geranium robertianum kakost smrdut Geum urbanum kuklk mstsk Poa nemoralis lipnice hajn
1)
Ohroen. Eutrofizace, en ruderlnch a nepvodnch druh, pirozen sukcese.
Management. Vbrov vytnn vzrstajcch strom, obasn holose na vtch plochch. Literatura. Sdlo 1991, Holub & Kuera 2001. Druhov kombinace
Keov patro Dm Acer campestre javor babyka Dg Berberis vulgaris dil obecn Dg Dm Cornus mas svda dn
168
K4 Nzk xerofiln koviny
Poa pratensis s. lat. lipnice lun Securigera varia iorka pestr Torilis japonica toice japonsk Trifolium medium jetel prostedn
Urtica dioica kopiva dvoudom Viola canina violka ps V. riviniana violka Rivinova Veronica chamaedrys rozrazil rezekvtek
K4 Nzk xerofiln koviny

Low xeric scrub Milan Chytr & Ji Sdlo
Natura 2000. 40A0 * Continental deciduous thickets prioritn stanovit (jen K4A a K4B) Smaragd. 31.8B1 Pannonic and sub-Pannonic thickets CORINE. Pal. Hab. 31.8B1 Central European subcontinental thickets EUNIS. F1.3/P-31.8B Subcontinental and continental deciduous thickets Fytocenologie. Svaz Prunion spinosae So 1951: Prunetum fruticosae Dziubatowski 1925, Junipero communisCotoneastretum integerrimae Hofmann 1958, Prunetum tenellae So 1951 Fyziotyp. KR Mezofiln a xerofiln koviny Geobiocenologie. 12 (A)AB 1 Querceta pinea humilia inf. et sup. (zakrsl borodoubravy n. a v. st.) (viz tak L6.5), 12 B 12 Querceta humilia inf. et sup. (zakrsl doubravy n. a v. st.) (viz tak K3, L3.1, L6.5 a L7.1), 12 BD 12 Ligustri-querceta humilia inf. et sup. (zakrsl doubravy s ptam zobem n. a v. st.) (viz tak K3 a L6.4), 1 D 1 Corni-querceta petraeae-pubescentis humilia (zakrsl dnov doubravy) (viz tak L6.1), 1 BD 3 Ligustri-querceta (doubravy s ptam zobem) (viz tak K3, L3.4, L6.2 a L6.4), 1 BBD 23 Ligustri-querceta arenosa (doubravy s ptam zobem na pscch) (viz tak L6.3), 23 D 23 Cerasi-querceta pini (boro-mahalebkov doubravy) (viz tak L8.3)
svtlinch v doubravch a suovch lesch. V komplexech sekundrnch suchch trvnk se nzk koviny vyvjej na mstech po del dobu neobhospodaovanch, sukces vak po ase pechzej ve vysok koviny.
Struktura a druhov sloen. Nzk koviny

eminens,
s Cotoneaster integerrimus, C. melanocarpus, Prunus P. fruticosa, P. tenella, Rosa gallica a R. pimpinellifolia. Porosty bvaj asto maloplon (asi do 30 m2), tvoen jedinm klonem kee. Zpravidla se vyvjej v kontaktu se suchmi trvnky a suchmi bylinnmi lemy, z nich vznikaj pirozenou sukces. V porostech jsou zastoupeny rzn bylinn druhy pesahujc z okoln vegetace, jejich pokryvnost je vak nzk vlivem konkurence ke.
Ekologie. Vslunn svahy na rznch typech hornin a pdch o rzn mocnosti, od skalnch hran s mlo vyvinutou mlkou pdou po hlubok pdy na sprai. Na strmch svazch jde o soust vegetace skal a suchch trvnk na pirozench
Vslunn skaln hrany v teplch a suchch oblastech porst nzk ke skalnk celokrajn (Cotoneaster integerrimus). ho u Kadan.
169
K Koviny
Rozen. esk stedoho a vulkanick kopce v dalch oblastech severnch ech, okol Loun, Prahy, esk kras, Kivokltsko, doln a stedn Povltav, Moravsk kras, jihovchodn okraj eskho masivu mezi Brnem a Znojmem, ir okol Mikulova a obvody dnickho lesa, vchodn okraj Drahansk vrchoviny, vzcnji i v dalch teplch a suchch oblastech.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Poznmka k mapovn: Pro soustavu Natura 2000 maj vznam pouze primrn koviny na skalch s druhy rodu Cotoneaster (kd K4A) a ze sekundrnch kovin pouze porosty s Prunus tenella (kd K4B). Ostatn sekundrn porosty se oznauj kdem K4C. Ohroen. Eutrofizace, en ruderlnch a nepvodnch druh, zarstn vymi kovinami nebo nletem strom.
55
Management. Proezvka vych nletovch

50
devin.
60
65
Literatura. Sdlo 1991.

49
70
Druhov kombinace
Keov patro Dg Dm Cotoneaster integerrimus skalnk celokrajn Dg Dm C. melanocarpus skalnk ernoplod Dg Cytisus nigricans ilimnk ernajc Dg Dm Prunus eminens Dg Dm P. fruticosa tee kovit P. spinosa slivo trnka Dg Dm P. tenella mandlo nzk Rosa canina re pkov Dg Dm R. gallica re galsk Dg Dm R. jundzillii re Jundzillova Dg Dm R. pimpinellifolia re bedrnkolist Dg Sorbus aria s. lat. jeb muk Bylinn patro Asperula cynanchica mainka ps Euphorbia cyparissias pryec chvojka Festuca rupicola kostava lbkat Fragaria viridis jahodnk trvnice Galium glaucum svzel siv Geranium sanguineum kakost krvav Hylotelephium maximum rozchodnk velk Melica transsilvanica strdivka sedmihradsk Poa pratensis s. lat. lipnice lun Polygonatum odoratum kokok vonn Potentilla arenaria mochna psen Securigera varia iorka pestr Stachys recta istec pm Teucrium chamaedrys oanka kalamandra Vincetoxicum hirundinaria tolita lkask
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen nzkch xerofilnch kovin.
Variabilita. Jednotka zahrnuje na jedn stran

pevn primrn koviny na skalch s druhy Cotoneaster integerrimus a C. melanocarpus, na druh stran sekundrn koviny v komplexech suchch trvnk, v nich obvykle dominuj druhy rod Prunus nebo Rosa.
Tee kovit (Prunus fruticosa) vytv v neobhospodaovanch suchch trvncch na hlubch pdch nzk porosty. Star Ves u Berouna.
170
L1 Mokadn oliny
L1 Mokadn oliny
Alder carrs Zdenka Neuhuslov
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 44.91 Alder swamp woods Pal. Hab. 44.91 Alder swamp woods EUNIS. G1.6/P-44.91 Alder swamp woods Fytocenologie. Svaz Alnion glutinosae Malcuit 1929: Carici elongatae-Alnetum Schwickerath 1933, Calamagrostio canescentis-Alnetum Mikyka 1956, Carici acutiformis-Alnetum Scamoni 1935 Fyziotyp. LO Hygrofiln (mokadn a poben) koviny a lesy Lesnick typologie. 1T Bezov olina (1 bezkolencov, 2 osticov, 3 slatinn, 4 vtch psk), 1G Vrbov olina (2 mokadn, 3 iniciln stadia, 4 pechodn s jasanem) Geobiocenologie. 14 (A)AB 5b Betuli-alneta inf. et sup. (bezov oliny n. a v. st.) (viz tak K1 a L10.1), 14 BC 5b Alneta inf. et sup. (oliny n. a v. st.) (viz tak K1), 56 (A)BBC 5b Picei-alneta (smrkov oliny) (viz tak K1)
Struktura a druhov sloen. Svtl porosty ole lepkav (Alnus glutinosa), msty se slabou pms bzy pit (Betula pubescens). V keovm pate se vyskytuj Frangula alnus, Rubus idaeus, Sorbus aucuparia subsp. aucuparia, ppadn Prunus padus subsp. padus, a v chladnjch polohch tak Picea abies. Kopekovit mikrorelif v nkterch porostech, tvoen vyveninami kolem pat strom a vodou zaplnnmi sneninami, podmiuje diferenciaci bylinnho patra. Na vyveninch se vyskytuj relativn suchomiln druhy (nap. Athyrium filix-femina, Chaerophyllum hirsutum, Dryopteris carthusiana a Impatiens noli-tangere), zatmco ve sneninch rostou ostice (Carex acutiformis, C. elata, C. elongata, C. vesicaria aj.) a dal bahenn nebo vodn rostliny (Calamagrostis canescens, Galium palustre s. lat., Iris pseudacorus, Lemna minor, Lycopus europaeus, Lysimachia vulgaris, Peucedanum palustre, Viola palustris aj.). ast jsou acidofiln mechy (Polytrichum commune, Sphagnum palustre a S. squarrosum), jindy se objevuj Brachythecium rivulare, Plagiomnium affine, P. undulatum, Plagiothecium denticulatum aj. Ekologie. Zamoken ternn sneniny na ploinch a v irch nch nivch, pramenn pnve, zbahnl okraje rybnk a polohy pod jejich hrzemi, lesn moly a valy ek, pevn v ninch a pahorkatinch mezi 150 a 400 m n. m. Pdy se vyznauj nadbytkem vody stagnujc po vtinu roku v rovni povrchu nebo jej dlouhodob peplavujc. Jsou nedostaten provzdunn, t, mokr a zbahnl, s vrstvou slatiny nebo nslat. V nivch dolnch tok ek, kde dochz k akumulaci bahna pi zplavch, se mokadn oliny nevyskytuj. Rozen. Roztrouen po celm zem R, zvlt v Tebosk pnvi, na Dokesku, Kokonsku, Chebsku, Plzesku a Kivokltsku, v Polab, severovchodnch echch, na eskomoravsk vrchovin, ve stednm Pomorav a na Ostravsku.
Dominantn slokou podrostu mokadnch olin jsou trsnat ostice. Mikrorelif stdajcch se kopek a prohlubn vznik nejen rstem osticovch bult, ale hlavn rozkladem slatiny. Behysk rybnk u Doks.
Variabilita. Bylinn patro m rozdln sloen

podle zsoby ivin v pd. Na oligotrofnch pdch
171
L Lesy
40 50
45
50
55
60
65
70
75 51
55
Dg Dm Dg Dm Dm
50
60
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen mokadnch olin.
Dg
pevauj acidofiln druhy Calamagrostis canescens, Carex elongata, C. vesicaria, Peucedanum palustre, Potentilla palustris, Viola palustris aj., na mezotrofnch a eutrofnch pdch dominuje Carex acutiformis nebo C. riparia, zatmco oligotrofn druhy ustupuj.
Dg
Poznmka k mapovn. Mokadn oliny jsou zamniteln jednak s olinami na lesnch pramenitch, jednak s porosty ole na dle zaplavench mstech v nivch velkch ek. Na rozdl od tchto dvou typ obsahuj mokadn oliny jen velmi mlo druh rostoucch souasn v dubohabinch, buinch nebo suovch lesch. Pramenitn oliny se ad k podjednotce L2.2 doln jasanovo-olov luhy, oliny v nivch ninnch ek k podjednotce L2.3 Tvrd luhy ninnch ek. Ohroen. Odvodovn a vsadba smrku na odvodnn pozemky.
Calla palustris blk bahenn Carex acutiformis ostice ostr C. elongata ostice prodlouen C. riparia ostice poben C. vesicaria ostice mchkat Dryopteris cristata kapra hebenit Galium palustre s. lat. svzel bahenn Glyceria maxima zblochan vodn Hottonia palustris ebratka bahenn Humulus lupulus chmel otiv Iris pseudacorus kosatec lut Lycopus europaeus karbinec evropsk Lysimachia vulgaris vrbina obecn Peucedanum palustre smldnk bahenn Phragmites australis rkos obecn Potentilla palustris zblnk bahenn Rubus saxatilis ostruink skaln Solanum dulcamara lilek potmchu Thelypteris palustris kapradink bainn Viola palustris violka bahenn
Mechorosty Brachythecium rivulare baatka obecn Plagiomnium affine mk pbuzn P. undulatum mk eit Plagiothecium denticulatum lesklec zubat Polytrichum commune plonk obecn Sphagnum palustre raelink lunkolist S. squarrosum raelink kostrbat
Management. Zachovn vodnho reimu krajiny a pirozen devinn skladby s dominanc ole lepkav.
Literatura. Klika 1940, Mikyka 1956, Bezina et al. 1963, Neuhusl & Neuhuslov 1965, Neuhusl & Neuhuslov-Novotn 1979, Jenk 1980, Turoov 1985. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Dg Dm Alnus glutinosa ole lepkav Betula pubescens bza pit Frangula alnus kruina olov Prunus padus subsp. padus stemcha obecn prav Bylinn patro Dm Calamagrostis canescens ttina edav
Porosty kapradinku bainnho (Thelypteris palustris) na bultech v mokadn olin. Slunen dvr u Jesteb na eskolipsku.
172
L2.1 Horsk oliny s ol edou (Alnus incana)
L2 Lun lesy
Alluvial forests Zdenka Neuhuslov
Struktura a druhov sloen. Svtl lesy s dominanc strom snejcch doasn zamoken pdy, zejmna ol (Alnus glutinosa a A. incana), jasan (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis a F. excelsior), jilm (Ulmus laevis a U. minor), dubu letnho (Quercus robur), stromovch vrb (Salix alba a S. fragilis) nebo domcch druh topol (Populus alba a P. nigra). V podrostu pevldaj vlhkomiln druhy irok ekologick amplitudy spolen lesn, lun i ruderln vegetaci (v keovm pate Sambucus nigra, v bylinnm pate Aegopodium podagraria, Alliaria petiolata, Anthriscus sylvestris, Caltha palustris, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Lamium maculatum, Poa trivialis, Rubus caesius, Urtica dioica aj.). Mechov patro ve vtin porost vcemn chyb. Ekologie. Poton a n aluvia, svahov lesn pramenit a ternn sneniny s nehlubokou, protkajc a vrazn kolsajc podzemn vodou, obas vystupujc nad pdn povrch, na glejovch nebo lunch pdch rznho stupn vvoje v tepl a chladn klimatick oblasti. Rozen. Na bezch potok a ek po celm
zem R.
Porosty ole ed (Alnus incana) doprovzej prudce tekouc horsk bystiny. Luh Pstrun u Hartmanic na umav.
L2.1 Horsk oliny s ol edou (Alnus incana)

Montane grey alder galleries
Natura 2000. 91E0 * Mixed ash-alder alluvial forests of temperate and Boreal Europe (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) prioritn stanovit (viz tak L2.2 a L2.4) Smaragd. 44.2 Boreo-alpine riparian galleries CORINE. 44.21 Montane grey alder galleries Pal. Hab. 44.213 Hercynio-Carpathian grey alder galleries EUNIS. G1.1/P-44.21 Montane grey alder galleries Fytocenologie. Svaz Alnion incanae Pawowski et al. 1928, podsvaz Alnenion glutinoso-incanae Oberdorfer 1953 (viz tak L2.2 a L5.4): Alnetum incanae Ldi 1921 Fyziotyp. LO Hygrofiln (mokadn a poben) koviny a lesy Lesnick typologie. 6L Luh ole ed Geobiocenologie. (5)6 BCC 5a Alneta incanae (oliny ole ed) (viz tak K2.2)
Struktura a druhov sloen. Smen,

druhov bohat tpatrov a typatrov porosty s pevldajc ol edou ( Alnus incana), slabou pms javoru klenu (Acer pseudoplatanus), vrby jvy (Salix caprea) a se smrkem ztepilm (Picea abies) ve stromovm i keovm pate. Charakter hustho bylinnho patra uruj vlhkomiln druhy Aegopodium podagraria, Chaerophyllum hirsutum, Crepis paludosa, Festuca gigantea, Knautia dipsacifolia, Petasites albus, Silene dioica, Stachys sylvatica, Stellaria nemorum aj., mezi nimi jsou hojn i druhy horskch vysokobylinnch niv, nap. Aconitum callibotryon, Athyrium distentifolium, Cicerbita alpina, Ranunculus platanifolius, Thalictrum aquilegiifolium a Veratrum album subsp. lobelianum, na umav tak Doronicum austriacum a Veratrum album subsp. album. Zpravidla chyb
173
L Lesy
kvtnat jarn aspekt. Mechov patro bv vtinou jen slab naznaeno.

Dg
Dm
Ekologie. asto zaplavovan behy bystin

s prudce tekouc vodou v horskch polohch, zdka v chladnch podhorskch dolch na slab vyvinutch lunch pdch rznho zrnitostnho sloen, typu rambla nebo paternia, ppadn na glejch, dostaten zsobench ivinami.
Dg
Dg Dm
Rozen. umava, Krkonoe, Hrub Jesenk

a Moravskoslezsk Beskydy, vzcnji tak v Krunch a Orlickch horch, na Jetdskm hbetu a v podhch tchto poho.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Dg Dg Dg
55
60
50
Dg Dg Dg
65
Athyrium filix-femina papratka sami Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupat Cicerbita alpina mlivec alpsk Crepis paludosa karda bahenn Doronicum austriacum kamzink rakousk Festuca gigantea kostava obrovsk Impatiens noli-tangere netkavka nedtkliv Knautia dipsacifolia chrastavec lesn Oxalis acetosella avel kysel Petasites albus devtsil bl Phyteuma spicatum zvonenk klasnat Ranunculus platanifolius pryskynk platanolist Rumex alpestris ovk ronolist Senecio ovatus starek vejit Silene dioica silenka dvoudom Stachys sylvatica istec lesn Stellaria nemorum ptainec hajn Thalictrum aquilegiifolium luucha orlkolist Veratrum album subsp. album kchavice bl prav Veratrum album subsp. lobelianum kchavice bl Lobelova
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
L2.2 doln jasanovo-olov luhy

Ash-alder alluvial forests
Natura 2000. 91E0 * Mixed ash-alder alluvial forests of temperate and Boreal Europe (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) prioritn stanovit (viz tak L2.1 a L2.4) Smaragd. 44.3 Middle European stream ash-alder woods CORINE. 44.3 Medio-European stream ash-alder woods Pal. Hab. 44.3 Middle European stream ash-alder woods EUNIS. G1.4/P-44.3 Riverine ash-alder woodland, wet at high but not at low water Fytocenologie. Svaz Alnion incanae Pawowski et al. 1928, podsvaz Alnenion glutinoso-incanae Oberdorfer 1953 (viz tak L2.1 a L5.4): Pruno-Fraxinetum Oberdofer 1953, Stellario-Alnetum glutinosae Lohmeyer 1957, Arunco sylvestrisAlnetum glutinosae Txen 1957, Carici remotae-Fraxinetum Koch ex Faber 1936, Piceo-Alnetum Rubner ex Oberdofer 1957 Potenciln vegetace. 1 Stemchov jasenina, msty v komplexu s mokadnmi olinami, 2 Stemchov doubrava a olina s ostic teslicovitou (Carex brizoides), msty v komplexu s mokadnmi olinami a spoleenstvy rkosin a vysokch ostic, 3 Smrkov olina Fyziotyp. LO Hygrofiln (mokadn a poben) koviny a lesy Lesnick typologie. 1T9 Smrkov olina, 1G1 Vrbov olina lun, 2L Poton luh, 3L Jasanov olina, 3U1 Javorov jasenina brlicov na hlinitm deluviu, PLO 36, a v labinch, PLO 37 (viz tak L4), 5L Montnn (jasanov) olina Geobiocenologie. 25 BCC (4)5a Fraxini-alneta inf. et sup. (jasanov oliny n. a v. st.), (2)35 BC 4(5a) Fraxini-alneta aceris inf. et sup. (javoro-jasanov oliny n. a v. st.)
Rozen horskch olin s ol edou (Alnus incana).
Variabilita. V horch se uplatuj ve zmnn

druhy subalpnskch vysokobylinnch niv, kter v podhorskch dolch chybj a jsou naopak zastoupeny teplomilnjmi lesnmi druhy Asarum europaeum, Geum urbanum a Pulmonaria officinalis s. lat.
Ohroen. Vysekvn devin. Management. Zachovn pirozen devinn

skladby porost a vodnho reimu zem.
Literatura. Neuhuslov-Novotn 1975, Neuhuslov-Novotn in Moravec et al. 1982, Neuhuslov in Moravec et al. 2000. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Dg Dm Alnus incana ole ed Rubus idaeus ostruink malink Bylinn patro Dg Aconitum callibotryon omj alamounek Dm Aegopodium podagraria brlice koz noha
174
vlhkomiln lesn druhy. V nich polohch je slab vyvinut jarn aspekt s Ficaria bulbifera, ppadn s Anemone nemorosa nebo Chrysosplenium alternifolium. Mechov patro bv zpravidla jen slab naznaeno; jeho nejastjmi druhy jsou Atrichum undulatum, Plagiomnium affine a P. undulatum.
Ekologie. Behy vodnch tok, svahov lesn pramenit a ternn sneniny s hladinou podzemn vody lec v mal hloubce a doasn vystupujc nad pdn povrch. Pdy jsou vlhk a mokr, doasn zbahnl gleje i lun pdy typu paternia, s irokm rozptm pdn reakce i obsahu humusu a dostatenou zsobou ivin. doln jasanovo-olov luhy se vyskytuj od nin do hor.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen dolnch jasanovo-olovch luh.
Rozen. Podl vodnch tok v cel R s vjimkou irokch val velkch ninnch ek a beh horskch bystin. doln jasanovo-olov luhy jsou ast zejmna v rozshlch lesnch celcch, v nich polohch vak byly vlivem lovka asto omezeny na zk pruhy kolem tok.
Jarn aspekt dolnho jasanovo-olovho luhu s bledul jarn (Leucojum vernum) u Radlic na Daicku.
Variabilita. Na bezch potok v zkch zaznutch dolch kolinnho stupn jsou msty pimeny habr obecn (Carpinus betulus) nebo dub letn (Quercus robur) a hojn jsou druhy ninnch les, nap. Acer campestre, Euonymus europaea, Humulus lupulus, Lonicera xylosteum a Stellaria holostea. S rostouc nadmoskou vkou jsou ninn druhy postupn vystdny druhy vych poloh (Acer pseudoplatanus a Ulmus glabra, v bylinnm patru Petasites albus aj.). Na podmench pdch se siln pohyblivou vodou v okol lesnch prameni jsou hojnj ostice (Carex pendula, C. remota a C. sylvatica) a mokre (Chrysosplenium alternifolium a C. oppositifolium), v horch i smrk ztepil (Picea abies) a v bylinnm pate Calamagrostis villosa a Equisetum sylvaticum.
175
Struktura a druhov sloen. Tpatrov

a typatrov porosty tvoen dominantn ol lepkavou (Alnus glutinosa) nebo jasanem ztepilm (Fraxinus excelsior) a pms dalch listn (Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Prunus padus subsp. padus, v nich polohch t Quercus robur a Tilia cordata), ppadn jehlinan (Picea abies na doasn zbahnlch pdch). Keov patro je asto hust a druhov bohat, s pevahou zmlazench devin stromovho patra. V nich nadmoskch vkch se vyskytuj t Cornus sanguinea, Euonymus europaea, Ribes uva-crispa a Sambucus nigra, ve Salix caprea a Sambucus racemosa. V bylinnm pate pevauj
L Lesy
Ohroen. Naruen vodnho reimu krajiny, vysekvn devin, mcen, vsadba smrkovch a jinch monokultur. Management. Zachovn pirozenho vodnho reimu krajiny a pirozen devinn skladby porost. Literatura. Neuhuslov-Novotn in Moravec et al. 1982, Neuhuslov in Neuhuslov et al. 1998, Neuhuslov in Moravec et al. 2000. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Acer platanoides javor ml A. pseudoplatanus javor klen Dg Dm Alnus glutinosa ole lepkav Alnus incana ole ed Dg Dm Fraxinus excelsior jasan ztepil Prunus padus subsp. padus stemcha obecn prav Salix fragilis vrba kehk Sambucus nigra bez ern S. racemosa bez hroznat Bylinn patro Dm Aegopodium podagraria brlice koz noha Caltha palustris blatouch bahenn Cardamine amara einice hok Dm Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupat Dg Chrysosplenium alternifolium mokr stdavolist Dg C. oppositifolium mokr vstcnolist Dg Circaea alpina arovnk alpsk Dg C. intermedia arovnk prostedn C. lutetiana arovnk pask Crepis paludosa karda bahenn Deschampsia cespitosa metlice trsnat Dg Equisetum sylvaticum peslika lesn Festuca gigantea kostava obrovsk Filipendula ulmaria subsp. ulmaria tuebnk jilmov prav Galium aparine svzel ptula Geum rivale kuklk poton G. urbanum kuklk mstsk Glechoma hederacea popenec obecn Dm Impatiens noli-tangere netkavka nedtkliv Leucojum vernum bledule jarn Dg Lysimachia nemorum vrbina hajn Ranunculus repens pryskynk plaziv Stachys sylvatica istec lesn Dm Stellaria nemorum ptainec hajn Urtica dioica kopiva dvoudom
L2.3 Tvrd luhy ninnch ek

Hardwood forests of lowland rivers
Natura 2000. 91F0 Riparian mixed forests of Quercus robur, Ulmus laevis and Ulmus minor, Fraxinus excelsior or Fraxinus angustifolia, along the great rivers of the Atlantic and MiddleEuropean provinces (Ulmenion minoris) Smaragd. 44.41 Great medio-European fluvial forests CORINE. 44.4 Mixed oak-elm-ash forests of great rivers Pal. Hab. 44.4 Mixed oak-elm-ash forests of great rivers EUNIS. G1.4/P-44.4 Mixed oak-elm-ash woodland of great rivers Fytocenologie. Svaz Alnion incanae Pawowski et al. 1928, podsvaz Ulmenion Oberdorfer 1953: Querco-Populetum Neuhuslov-Novotn 1965, Querco-Ulmetum Issler 1926, Fraxino-Populetum Jurko 1958, Fraxino pannonicae-Ulmetum So in Aszd 1936 corr. So 1963 Potenciln vegetace. 2 Stemchov doubrava a olina s ostic teslicovitou (Carex brizoides), msty v komplexu s mokadnmi olinami a spoleenstvy rkosin a vysokch ostic, 4 Topolov doubrava, msty v komplexu s jilmovou doubravou, 5 Jilmov doubrava, 6 Jilmov jasenina Fyziotyp. LO Hygrofiln (mokadn a poben) koviny a lesy Lesnick typologie. 1L Jilmov luh, 1U1 Topolov luh kopivov Geobiocenologie. 13 BCC (3)4 Ulmi-fraxineta carpini inf. et sup. (habro-jilmov jaseniny n. a v. st.), 13 BCC (4)5a Querci roboris-fraxineta inf. et sup. (dubov jaseniny n. a v. st.), 13 C (4)5a Ulmi-fraxineta populi inf. et sup. (topolo-jilmov jaseniny n. a v. st.) (viz tak L3.4), 12 BBD (3)4 Tili-querceta roboris inf. et sup. (lipov doubravy n. a v. st.) (viz tak L3.1 a L3.4), 3 (4) BCC (3)4 Fraxini-querceta roboris-aceris (javoro-jasanov doubravy)
Tvrd luh v lese Rjeek u Brna v obdob jarnho vysokho stavu vody. Na mstech s dlouhotrvajc zplavou se v podrostu rozvj vegetace s mokadnmi druhy, zatmco na mrnch vyveninch rostou druhy hjov.
Struktura a druhov sloen. Zpravidla

tpatrov jilmov a topolov doubravy a jaseniny s dominanc dubu letnho (Quercus robur) a jilmu habrolistho (Ulmus minor), kter vak v poslednch desetiletch ustoupil vlivem grafizy, a na jin
176
L2.3 Tvrd luhy ninnch ek
Morav tak jasanu zkolistho podunajskho (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis). Dle jsou ve stromovm pate pimeny Acer campestre, Fraxinus excelsior, Prunus padus subsp. padus, Tilia cordata a Ulmus laevis, ve vlhch polohch Alnus glutinosa a Populus nigra, v such Carpinus betulus. Keov patro je tvoeno hlavn zmlazenmi devinami stromovho patra, z ke se vyskytuj Cornus sanguinea, Prunus padus subsp. padus, Sambucus nigra aj. V pezvench lesch a oborch me keov patro i chybt. V druhov bohatm bylinnm pate pevauj vlhkomiln a mezofiln druhy (Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Brachypodium sylvaticum, Circaea lutetiana, Festuca gigantea, Galium aparine, Geum urbanum, Glechoma hederacea, Impatiens noli-tangere, Stellaria nemorum, Urtica dioica aj.). Bohat je aspekt jarnch geofyt (Allium ursinum, Corydalis cava, Ficaria bulbifera, Gagea lutea, Galanthus nivalis aj.). Mechov patro s druhy rod Eurhynchium, Plagiomnium aj. je vtinou jen slab naznaeno.
doln Dyje, doln Jihlavy a Svratky pod Brnem, vzcn Bevy, Pood a Ostravsk pnev, vzcn jihoesk pnve.
Variabilita. Jihomoravsk tvrd luhy se li od ostatnch lunch les v R vskytem druh Fraxinus angustifolia subsp. danubialis, Populus alba, ppadn P. canescens v pate stromovm a vzcn lze nalzt tak Leucojum aestivum na vlhch mstech v pate bylinnm.
Poznmka k mapovn. Pro ely programu Smaragd se zaznamenvaj pouze dobe zachoval, lovkem mlo ovlivnn lesy s vyvinutou strukturou porostnch pater a vysokou druhovou diverzitou (kd L2.3A). V rmci programu Natura 2000 jsou zaznamenvny vechny porosty vetn lovkem siln ovlivnnch fragment, pokud je zachovno pirozen druhov sloen stromovho patra (kd L2.3B).
Ekologie. n valy a ninn pnve v tepl a relativn such klimatick oblasti, na nivnch pdch typu vega nebo paternia, na glejovch pdch a ppadn tak na anmru. Pdy jsou t, jlovitohlinit a jlovit, bohat ivinami a pravideln nebo obas zaplavovan, msty vak pouze pi vysokch vodch. astj zplavy jsou zejmna v moravskch valech. Na mstech vzdlenjch od tok le prmrn hladina podzemn vody asi 1 m pod povrchem pdy, u regulovanch tok a 23 m hluboko; jej vkyvy bhem roku asto pesahuj rozmez dvou metr. Rozen. Doln Pooh, doln Povltav, niva Labe od Hradce Krlov po okol Mlnka, valy Moravy,
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen tvrdch luh ninnch ek.
Su msta v tvrdm luhu podl eky Moravy u Strnice.
177
L Lesy
Ohroen. Naruovn vodnho reimu krajiny,

zejmna odvodovn, vsadba hybridnch topol a jinch nepvodnch devin, pezven.
L2.4 Mkk luhy ninnch ek

Willow-poplar forests of lowland rivers
Natura 2000. 91E0 * Mixed ash-alder alluvial forests of temperate and Boreal Europe (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) prioritn stanovit (viz tak L2.1 a L2.2) Smaragd. 44.1 Riparian willow formations (viz tak M4.2, K2.1 a K2.2) CORINE. 44.13 White willow gallery forests Pal. Hab. 44.13 Middle European white willow forests EUNIS. G1.1/P-44.13 Middle European white willow forests Fytocenologie. Svaz Salicion albae So 1930 (viz tak K2.1): Salici-Populetum (Txen 1931) Meijer Drees 1936, Salicetum albae Issler 1926 Fyziotyp. LO Hygrofiln (mokadn a poben) koviny a lesy Lesnick typologie. 1U2 Vrbov (vrbotopolov) luh Geobiocenologie. 12 BC 5a Saliceta albae inf. et sup. (vrbiny vrby bl n. a v. st.) (viz tak K2.1), 13 BC 5b Alni glutinosae-saliceta inf. et sup. (olov vrbiny n. a v. st.) (viz tak K1)
Management. Zachovn pirozen devinn

skladby, udrovn nzkch stav zve, citliv revitalizace nch systm, uml povodovn na mstech s omezenmi pirozenmi zplavami.
Literatura. Neuhuslov-Novotn in Moravec et al. 1982, Neuhuslov in Neuhuslov et al. 1998, Neuhuslov in Moravec et al. 2000. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Acer campestre javor babyka Dg Dm Fraxinus angustifolia subsp. danubialis jasan zkolist podunajsk Dm F. excelsior jasan ztepil Prunus padus subsp. padus stemcha obecn prav Dg Dm Quercus robur dub letn Tilia cordata lpa srdit Dg Ulmus laevis jilm vaz Dg U. minor jilm habrolist Bylinn patro Dm Aegopodium podagraria brlice koz noha Allium ursinum esnek medvd Anemone nemorosa sasanka hajn A. ranunculoides sasanka pryskynkovit Anthriscus sylvestris kerblk lesn Brachypodium sylvaticum vleka lesn Carex brizoides ostice teslicovit Circaea lutetiana arovnk pask Dm Corydalis cava dymnivka dut Dactylis polygama srha hajn Festuca gigantea kostava obrovsk Dm Ficaria bulbifera orsej jarn Gagea lutea kivatec lut Galanthus nivalis snenka podsnnk Galium aparine svzel ptula Geum urbanum kuklk mstsk Glechoma hederacea popenec obecn Impatiens noli-tangere netkavka nedtkliv Dg Milium effusum penko rozkladit Pulmonaria officinalis s. lat. plicnk lkask Ranunculus repens pryskynk plaziv Rubus caesius ostruink jeink Stellaria nemorum ptainec hajn Dm Urtica dioica kopiva dvoudom
Mkk luhy s vrbou blou (Salix alba) zaujmaj nejvlh msta v nivch dolnch tok ek. Kiv jezero v niv Dyje na Beclavsku.
Struktura a druhov sloen. Svtl, zpravidla

tpatrov pirozen porosty tvoen dominantn vrbou blou (Salix alba), msty s pms vrby kehk (Salix fragilis) a topolu ernho (Populus nigra), ideji jasanu ztepilho (Fraxinus excelsior), v panonsk oblasti jin Moravy i topolu blho (Populus alba) a jasanu zkolistho podunajskho (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis). Keov patro tvo zmlazen deviny stromovho patra, na erstv vlhkch pdch je t ast Sambucus nigra, ideji se vyskytuj Frangula alnus, Salix caprea, S. purpurea a S. viminalis. V bylinnm pate pevldaj vlhkomiln druhy Aegopodium podagraria, Anthriscus sylvestris, Galium aparine,
178
Glechoma hederacea, Lamium maculatum, Lysimachia vulgaris, Poa palustris, Rubus caesius, Symphytum officinale aj. Na relativn such mstech dominuje Urtica dioica. V zamokench porostech jsou hojn bahenn a vodn rostliny (Alisma plantago-aquatica, Caltha palustris, Carex acuta, C. acutiformis, C. riparia, Galium palustre s. lat., Glyceria maxima, Iris pseudacorus, Lemna minor, Phragmites australis, Spirodela polyrhiza aj.) a msty se vyskytuj liny (Calystegia sepium, Humulus lupulus a Solanum dulcamara).
Druhov kombinace
Stromov a keov patro Dg Populus alba topol bl Dg Dm P. nigra topol ern Dg Dm Salix alba vrba bl S. fragilis vrba kehk Sambucus nigra bez ern Bylinn patro Dm Aegopodium podagraria brlice koz noha Alisma plantago-aquatica abnk jitrocelov Anthriscus sylvestris kerblk lesn Caltha palustris blatouch bahenn Calystegia sepium opletnk plotn Dm Carex acuta ostice thl Dm C. acutiformis ostice ostr C. riparia ostice poben Galium aparine svzel ptula G. palustre s. lat. svzel bahenn Glechoma hederacea popenec obecn Glyceria maxima zblochan vodn Humulus lupulus chmel otiv Iris pseudacorus kosatec lut Lamium maculatum hluchavka skvrnit Lysimachia vulgaris vrbina obecn Dm Phalaris arundinacea chrastice rkosovit Dm Phragmites australis rkos obecn Poa palustris lipnice bahenn Rubus caesius ostruink jeink Solanum dulcamara lilek potmchu Symphytum officinale kostival lkask Urtica dioica kopiva dvoudom
Ekologie. irok nivy ninnch ek, zpravidla

do 200220 m n. m., behy ek a slepch nch ramen. Pravideln, asto dlouhotrvajc zplavy omezuj rozvoj devin a spolu se siln kolsajc hladinou podzemn vody jsou nejdleitjm ekologickm faktorem podmiujcm vskyt tto vegetace. Po stupu zplavovch vod zstv na povrchu pdy vrstva hlinitch a jlovitch sediment. ivinami dostaten zsoben pdy jsou zpravidla t, hlubok, odpovdajc pdnm typm glej nebo paternia.
Rozen. Fragmentrn v ninnch polohch

esk kdov tabule, moravskch val a Ostravsk pnve.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen mkkch luh ninnch ek.
Ohroen. Naruen vodnho reimu krajiny, pstovn rychle rostoucch hybridnch topol (Populus canadensis). Management. Zachovn stromovch vrb na pdch pli vlhkch pro topol, na erstv vlhkch pdch pstovn vrb i domcch topol, citliv revitalizace nch systm, uml povodovn na mstech s omezenmi pirozenmi zplavami. Literatura. Neuhuslov 1987, Vicherek
et al. 2000.
179
Jihomoravsk mkk luh s bledul letn (Leucojum aestivum).
L Lesy
L3 Dubohabiny
Oak-hornbeam forests Milan Chytr
Struktura a druhov sloen. Lesy tvoen

habrem obecnm (Carpinus betulus) a dubem zimnm (Quercus petraea s. lat.) nebo dubem letnm (Q. robur), v podrovni stromovho patra s astou pms lpy srdit (Tilia cordata) nebo babyky (Acer campestre). Podle zpsobu obhospodaovn v minulosti a podle vlhkosti pdy kols podl hlavnch devin od porost ist habrovch k ist dubovm. Keov patro je v rozvolnnch porostech zpravidla dobe vyvinuto, v zapojenjch nebo pezvench lesch je vak spe sporadick nebo chyb. Tvo je druhy stromovho patra a dle nap. Corylus avellana, Crataegus laevigata, C. monogyna a Lonicera xylosteum. V bylinnm pate se pravideln vyskytuj druhy listnatch les bn i v buinch (Dactylis polygama, Melica nutans, Poa nemoralis, Viola reichenbachiana aj.) a dle relativn teplomilnj mezofiln lesn druhy, nap. Campanula persicifolia, Clinopodium vulgare, Convallaria majalis, Festuca heterophylla a Melampyrum nemorosum. Na jae ped olistnm strom se vyvj npadn aspekt s geofyty (nap. Anemone nemorosa, A. ranunculoides a Corydalis spp.). Mechov patro je vyvinuto nevrazn, astji se vyskytuj zejmna Atrichum undulatum, Hypnum cupressiforme a Polytrichum formosum.
Poznmka k mapovn. Nkter dubohabiny se zjevn nebo s jistou mrou pravdpodobnosti vyskytuj na mstech, kde by bez lidskch vliv rostla jin lesn vegetace. Jde zejmna o pvodn buiny, z nich vlivem vmladkovho hospodaen ustoupil buk, nebo o vyven msta v tvrdch luzch postiench odstrannm pravidelnch zplav a snenm hladiny podzemn vody. Ve vech podobnch ppadech se mapuje stav odpovdajc souasn vegetaci, nikoliv pedpokldan vegetaci pvodn. Za dubohabiny jsou pi mapovn povaovny i vysok, zapojen lskov koviny, kter vznikly z dubohabin pi vmladkovm hospodaen s krtkou obmtn dobou, pokud charakter bylinnho patra odpovd dubohabinm. Lesy s dominantnm habrem na strmch a suovch svazch, kde je ve stromovm pate vy podl javor (Acer platanoides a A. pseudoplatanus), lpy velkolist (Tilia platyphyllos) a jilmu drsnho (Ulmus glabra) se mapuj v rmci jednotky L4 Suov lesy.
L3.1 Hercynsk dubohabiny

Hercynian oak-hornbeam forests
Natura 2000. 9170 Galio-Carpinetum oak hornbeam forests (viz tak L3.2) Smaragd. 41.2 Oak-hornbeam forests (viz tak L3.2, L3.3 a L3.4) CORINE. 41.261 Wood bedstraw oak-hornbeam forests Pal. Hab. 41.261 Wood bedstraw oak-hornbeam forests, 41.265 Bohemian melampyrum oak-hornbeam forests EUNIS. G1.8/P-41.26 Sub-continental oak-hornbeam forests Fytocenologie. Svaz Carpinion Issler 1931 (viz tak L3.2, L3.3 a L3.4): Melampyro nemorosi-Carpinetum Passarge 1962, Tilio-Betuletum Passarge 1957, Stellario-Tilietum Moravec 1964 Potenciln vegetace. 7 ernov dubohabina, 8 Lipov doubrava, 12 Ptaincov lipov doubrava Fyziotyp. HD Habrov a lipov doubravy Lesnick typologie. 1C Such habrov doubrava (krom 1C1) (viz tak L3.4, L6.1, L6.2, L6.4 a L6.5), 1I Ulhav habrov doubrava (viz tak L6.4), 1S (Habrov) doubrava na pscch (viz tak L3.4, L6.3 a L7.4), 1H Spraov habrov doubrava (krom 1H6 a 1H7) (viz tak L6.1, L6.2 a L6.4), 1B Bohat habrov doubrava (viz tak L3.4 a L6.4), 1D Obohacen habrov doubrava (viz tak L3.4 a L6.4), 1V Vlhk habrov
Ekologie. ivinami bohat, obvykle hlub pdy

kyselch i bazickch hornin na svazch a ploinch. V lt vyschaj vce ne pdy v buinch, ale mn ne v teplomilnch doubravch. Porosty byly v minulosti obhospodaovny vesms jako lesy nzk a obnovovaly se z paezovch vmladk. To mohlo v nkterch zemch suprakolinnho stupn vst k en habru na kor dubu a zejmna buku, protoe na rozdl od habru je paezov vmladnost buku mal. Dubohabiny se vyskytuj v nadmoskch vkch do 450 m, vzcnji a do 550 m.
Rozen. Niny a pahorkatiny po celm zem R, jen v jinch echch vzcn. Msty tvo dubohabiny rozshl porosty.
180
L3.1 Hercynsk dubohabiny
doubrava (viz tak L3.4), 1O Lipov doubrava (viz tak L3.4 a L6.4), 1P Sv bezov doubrava (viz tak L3.4 a L7.2), 2X Dnov doubrava s bukem (viz tak L3.4), 2S Sv bukov doubrava (viz tak L3.3, L6.4 a L7.1), 2H Hlinit bukov doubrava (viz tak L3.3 a L6.4), 2B Bohat habrov doubrava s bukem (viz tak L3.3 a L6.4), 2D Obohacen bukov doubrava, 2V Vlhk bukov doubrava, 2O Jedlobukov doubrava (viz tak L3.3 a L7.2) Geobiocenologie. 2 AB 3x Carpini-querceta (habrov doubravy), 2 B 3x Carpini-querceta typica (typick habrov doubravy) (viz tak K3), 2 BC 3x Carpini-querceta aceris (javoro-habrov doubravy) (viz tak K3), 2 BD 3x Carpiniquerceta tiliae (lipo-habrov doubravy) (viz tak K3 a L6.4), 1 B 3 Querceta typica (typick doubravy) (viz tak K3, L3.4, L6.2 a L6.4), 12 ABB 12 Querceta humilia inf. et sup. (zakrsl doubravy n. a v. st.) (viz tak K3, K4, L6.5 a L7.1), 2 B 3 Fagi-querceta typica (typick bukov doubravy) (viz tak K3 a L3.3), 2 BC 3 Fagi-querceta aceris (javorobukov doubravy) (viz tak K3 a L3.3), 2 BD 3 Fagiquerceta tiliae (lipo-bukov doubravy) (viz tak K3 a L3.3), 12 BBD (3)4 Tili-querceta roboris inf. et sup. (lipov doubravy n. a v. st.) (viz tak L2.3 a L3.4), 12 BCC (3)4 Tili-querceta roboris-aceris inf. et sup. (javoro-lipov doubravy n. a v. st.), 3 B 3 Querci-fageta typica (typick dubov buiny) (viz tak K3, L3.3 a L5.1), 3 BC 3 Quercifageta aceris (javoro-dubov buiny) (viz tak K3 a L5.1), 3 BD 3 Querci-fageta tiliae (lipo-dubov buiny) (viz tak K3 a L5.3)
a dle se vyskytuj hjov druhy, jako nap. Anemone nemorosa, Hieracium murorum, Lathyrus vernus, Melica nutans, Poa nemoralis, Pulmonaria officinalis s. lat. a Tanacetum corymbosum. Mechov patro je vyvinuto spe sporadicky.
Ekologie. ivinami bohat, zpravidla hlubok

pdy na svazch i ploinch v teplejch oblastech. Podlo je tvoeno nejrznjmi typy hornin, a to od kyselch hornin krystalinika pes vpence a slnovce a po tetihorn a tvrtohorn sedimenty. Na tch pdch me dochzet i k loklnmu zamoken.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen hercynskch dubohabin.
Rozen. Hercynsk dubohabiny jsou jednm z nejastjch typ pirozen lesn vegetace v eskm stedoho, Mosteck pnvi, Pojize, Polab, podh Orlickch hor, okol Prahy, eskm krasu, na Kivokltsku, v okol Plzn, dol Otavy a stedn Vltavy, na obvodech eleznch hor, v oblasti jihovchodnho okraje eskho masivu od Znojma po Brno a v podh Drahansk vrchoviny a Rychlebskch hor. Variabilita. Druhov sloen bylinnho patra je promnliv hlavn v zvislosti na vlhkosti a pdn reakci. Krom typickch porost zahrnuje tato podjednotka rzn pechodn porosty k tvrdm luhm, teplomilnm doubravm, acidofilnm doubravm a kvtnatm buinm. V jinch echch na stednm toku Otavy a Blanice chybj v porostech pirozen habr obecn (Carpinus betulus) a dub zimn (Quercus petraea s. lat.) a pevldajcmi devinami stromovho patra jsou lpa srdit ( Tilia cordata) a dub letn (Quercus robur). Ohroen. Pevod na jehlinat kultury, pezven.
Jarn aspekt dubohabiny s kvetouc sasankou hajn (Anemone nemorosa), sasankou pryskynkovitou (A. ranunculoides) a hrachorem lechou (Lathyrus vernus) v jin sti Moravskho krasu.
Struktura a druhov sloen. Lesy s pevahou

habru obecnho (Carpinus betulus), dubu zimnho a letnho (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) a astou pms lpy srdit (Tilia cordata). V keovm pate se vyskytuj ni jedinci devin stromovho patra a dle nap. Cornus sanguinea, Corylus avellana a Lonicera xylosteum. V bylinnm pate m vznamnj indikan hodnotu zejmna Hepatica nobilis
181
L Lesy
Management. Zachovn pirozen skladby

stromovho patra, udrovn nzkch stav zve.
L3.2 Polonsk dubohabiny

Polonian oak-hornbeam forests
Natura 2000. 9170 Galio-Carpinetum oak hornbeam forests (viz tak L3.1) Smaragd. 41.2 Oak-hornbeam forests (viz tak L3.1, L3.3 a L3.4) CORINE. 41.262 Mixed lime-oak-hornbeam forests Pal. Hab. 41.262 Mixed lime-oak-hornbeam forests EUNIS. G1.8/P-41.26 Sub-continental oak-hornbeam forests Fytocenologie. Svaz Carpinion Issler 1931 (viz tak L3.1, L3.3 a L3.4): Tilio-Carpinetum Traczyk 1962 Potenciln vegetace. 11 Lipov dubohabina Fyziotyp. HD Habrov a lipov doubravy Lesnick typologie. 3F1 Svahov dubov buina kapradinov (viz tak L5.1), 3C Vyschav dubov buina (1 bikov teplomiln, 2 lipnicov, 9 lipnicov na pkrch svazch) (viz tak L5.1), 3S1 Sv dubov buina avelov (viz tak L5.1), 3H Hlinit dubov buina (5 oglejen, 6 na pskotrkovitch mornch) (viz tak L5.1), 3D5 Obohacen dubov buina s ostic chlupatou (viz tak L5.1) Geobiocenologie. 3 BBD (3)4 Tili-querceta roboris fagi (buko-lipov doubravy)
Literatura. Moravec 1964, Neuhusl

& Neuhuslov 1968, Neuhusl & NeuhuslovNovotn 1968, 1969, 1972b, Neuhusl in Moravec et al. 1982, Neuhuslov in Neuhuslov et al. 1998, Neuhuslov in Moravec et al. 2000.
Druhov kombinace
Stromov a keov patro Acer campestre javor babyka Dg Dm Carpinus betulus habr obecn Cornus sanguinea svda krvav Corylus avellana lska obecn Crataegus laevigata hloh obecn C. monogyna hloh jednosemenn Lonicera xylosteum zimolez pit Dm Quercus petraea s. lat. dub zimn Dm Q. robur dub letn Dm Tilia cordata lpa srdit Bylinn patro Anemone nemorosa sasanka hajn Campanula persicifolia zvonek broskvolist C. rapunculoides zvonek epkovit C. trachelium zvonek kopivolist Carex montana ostice horsk Convallaria majalis konvalinka vonn Dactylis polygama srha hajn Festuca heterophylla kostava rznolist Fragaria vesca jahodnk obecn Galeobdolon luteum s. lat. pitulnk lut Galium odoratum mainka vonn G. sylvaticum svzel lesn Dg Hepatica nobilis jaternk trojlalon Hieracium murorum jestbnk zedn Lathyrus niger hrachor ern L. vernus hrachor lecha Maianthemum bifolium pstroek dvoulist Dg Melampyrum nemorosum ern hajn Melica nutans strdivka nic Poa nemoralis lipnice hajn Pulmonaria officinalis s. lat. plicnk lkask Stellaria holostea ptainec velkokvt Tanacetum corymbosum imbaba chocholinat Veronica chamaedrys rozrazil rezekvtek Viola reichenbachiana violka lesn
Polonsk dubohabiny s lpou srditou (Tilia cordata) a ochuzenm bylinnm patrem na oglejench pdch spraovch hln u eskho Tna.

habru obecnho (Carpinus betulus), lpy srdit (Tilia cordata), dubu letnho (Quercus robur) nebo dubu zimnho (Q. petraea s. lat.). V keovm pate se vyskytuj ni jedinci devin stromovho patra a dle nap. Corylus avellana a Frangula alnus. V bylinnm pate rostou bn druhy mezofilnch listnatch les (nap. Asarum europaeum, Brachypodium sylvaticum, Campanula trachelium, Galeobdolon luteum s. lat., Poa nemoralis, Polygonatum multiflorum, Pulmonaria officinalis
182
L3.2 Polonsk dubohabiny
s. lat. a Viola reichenbachiana), hojn jsou zastoupeny i druhy vlhch lesnch pd (nap. Aegopodium podagraria, Athyrium filix-femina a Carex sylvatica) a druhy borelnch jehlinatch les jako Maianthemum bifolium a Oxalis acetosella, vzcnji i Trientalis europaea. Mechov patro m malou pokryvnost nebo i chyb.
Ekologie. Rovinat terny i svahy s tmi pdami, kter maj ni obsah skeletu a zpravidla jsou pseudooglejen, tedy naskl srkovou vodou a hlavn na jae dlouhodobji zamoken. Zsoba ivin je zpravidla dobr, ale na nkterch mstech mohou bt pdy i chud.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Bylinn patro Aegopodium podagraria brlice koz noha Anemone nemorosa sasanka hajn Asarum europaeum kopytnk evropsk Athyrium filix-femina papratka sami Brachypodium sylvaticum vleka lesn Campanula trachelium zvonek kopivolist Carex brizoides ostice teslicovit C. sylvatica ostice lesn Fragaria vesca jahodnk obecn Galeobdolon luteum s. lat. pitulnk lut Dg Galium schultesii svzel Schultesv Geum urbanum kuklk mstsk Maianthemum bifolium pstroek dvoulist Mycelis muralis mlka zedn Dg Oxalis acetosella avel kysel Poa nemoralis lipnice hajn Polygonatum multiflorum kokok mnohokvt Pulmonaria officinalis s. lat. plicnk lkask Sanicula europaea indava evropsk Scrophularia nodosa krtink hlznat Dg Trientalis europaea sedmikvtek evropsk Dg Vaccinium myrtillus borvka Viola reichenbachiana violka lesn
Rozen polonskch dubohabin.
Rozen. Severn podh Rychlebskch hor a Jesenk, Ostravsko, severn podh Beskyd, Moravsk brna a Hornomoravsk val. Ohroen. Pevod na jehlinat kultury, pezven. Management. Zachovn pirozen skladby
stromovho patra, udrovn nzkch stav zve.
L3.3 Karpatsk dubohabiny

Carpathian oak-hornbeam forests
Natura 2000. 91G0 * Pannonic oak-hornbeam forests prioritn stanovit (viz tak L3.4) Smaragd. 41.2 Oak-hornbeam forests (viz tak L3.1, L3.2 a L3.4) CORINE. 41.26 Eastern oak-hornbeam forests Pal. Hab. 41.266 Carpathian hairy sedge oak-hornbeam forests EUNIS. G1.8/P-41.26 Sub-continental oak-hornbeam forests Fytocenologie. Svaz Carpinion Issler 1931 (viz tak L3.1, L3.2 a L3.4): Carici pilosae-Carpinetum Neuhusl et Neuhuslov 1964 Potenciln vegetace. 10 Osticov dubohabina Fyziotyp. HD Habrov a lipov doubravy Lesnick typologie. 2I5 Ulhav kysel bukov doubrava se ttinou rkosovitou na ploinch a mrnch svazch, PLO 36 (viz tak L7.1), 2S Sv bukov doubrava (2 bikov s ostic prstnatou na ploinch a svazch, PLO 37 a 38, 5 bikov s lipnic hajn na svazch a hbetech, PLO 36, 9 svahov, PLO 36) (viz tak L3.1, L6.4 a L7.1), 2H Hlinit bukov doubrava (2 - s ostic chlupatou na mrnch svazch, PLO 36, 37 a 38, 3 - s ostic chlupatou na plochch hbetech, PLO 36, 37 a 38, 4 - s ostic horskou na mrnch svazch, PLO 36, 37 a 38, 7 - oglejen v mlkch prohybech ploin, PLO 36, 8 - strdivkov, PLO 36 a 38, 9 - svahov, PLO 36)
Literatura. Neuhusl 1963, Neuhusl in Moravec et al. 1982, Neuhuslov in Neuhuslov et al. 1998, Neuhuslov in Moravec et al. 2000. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Dg Dm Carpinus betulus habr obecn Corylus avellana lska obecn Populus tremula topol osika Dm Quercus petraea s. lat. dub zimn Dm Q. robur dub letn Sambucus nigra bez ern Dm Tilia cordata lpa srdit
183
L Lesy
(viz tak L3.1 a L6.4), 2B Bohat bukov doubrava (2 strdivkov na svazch, PLO 36 a 38, 4 vlekov na svazch, PLO 36, 37 a 38, 5 s ostic chlupatou a strdivkou, PLO 36, 6 strdivkov na hebenech, PLO 36, 37 a 38) (viz tak L3.1 a L6.4), 2O5 (Jedlo)bukov doubrava osticov na sneninch ploin a hbetech, PLO 37 (viz tak L3.1 a L7.2) Geobiocenologie. 2 B 3 Fagi-querceta typica (typick bukov doubravy) (viz tak K3 a L3.1), 2 BC 3 Fagi-querceta aceris (javoro-bukov doubravy) (viz tak K3 a L3.1), 2 BD 3 Fagi-querceta tiliae (lipo-bukov doubravy) (viz tak K3 a L3.1), 3 B 3 Querci-fageta typica (typick dubov buiny) (viz tak K3, L3.1 a L5.1), 3 BCBD 3 Querci-fageta tiliae-aceris (lipo-javoro-dubov buiny) (viz tak K3 a L5.3)
ve stromovm pate. Keov patro je v jednotlivch porostech rzn bohat vyvinut. V bylinnm pate vrazn dominuje ostice chlupat ( Carex pilosa) a diagnosticky vznamn je t vskyt nkolika dalch druh vzanch v R pevn na karpatskou oblast (nap. Euphorbia amygdaloides, Galium schultesii a Hacquetia epipactis). Dle se vyskytuj hjov druhy Carex digitata, Fragaria vesca, Galium odoratum, Hieracium murorum, H. sabaudum, Lathyrus vernus, Melica uniflora, Mycelis muralis, Poa nemoralis, Polygonatum multiflorum aj. Mechov patro je vyvinuto nevrazn.
Ekologie. Svahy nebo rovinat terny na flyovch pskovcch a jlovcch starch tetihor, lokln pekrytch mladmi sedimenty. Na tch pdch me msty dochzet k pseudooglejen. Zsoba ivin v pd je dobr. Rozen. Jin okraje Drahansk vrchoviny a obvodov pahorkatiny karpatskch poho: dnick les, Chiby, Litenick, Vizovick a Hostnsk vrchy, Podbeskydsk pahorkatina, Bl Karpaty a Ostravsko.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen karpatskch dubohabin. Na map nejsou zaznamenny pechodn porosty k hercynskm dubohabinm v oblasti eskho masivu.
Vraznou dominantou podrostu karpatskch dubohabin je ostice chlupat (Carex pilosa), kter kvete tsn ped olistnm strom. dnick les.

habru obecnho (Carpinus betulus) nebo dubu zimnho (Quercus petraea s. lat.) a msty s pms buku lesnho (Fagus sylvatica) jako podrovov deviny
Poznmka k mapovn. Na zpadn a jihozpadn Morav, zejmna v irm okol Brna, Znojma a Tebe, a tak na nkterch dalch lokalitch v eskm masivu se vyskytuj dubohabiny s pevldajc ostic chlupatou (Carex pilosa), vskytem pryce mandloovho (Euphorbia amygdaloides) a souasn s jaternkem trojlalonm ( Hepatica nobilis), kter je diagnostickm druhem hercynskch dubohabin. V souasnm fytocenologickm pojet jsou tyto porosty azeny k hercynskm dubohabinm, pi mapovn je vak vhodn zaznamenvat je
184
L3.3 Karpatsk dubohabiny
Ve vrcholnm lt je podrost dubohabin zastnn hust olistnmi korunami habru. V t dob zde kvete jen mlo druh.
jako pechod mezi podjednotkami L3.1 Hercynsk dubohabiny a L3.3 Karpatsk dubohabiny.
Ohroen. Pevod na jehlinat kultury, pezven. Management. Zachovn pirozen skladby stromovho patra, udrovn nzkch stav zve. Literatura. Neuhusl & Neuhuslov 1968, Neuhusl & Neuhuslov-Novotn 1972b, Neuhusl in Moravec et al. 1982, Neuhuslov in Neuhuslov et al. 1998, Neuhuslov in Moravec et al. 2000. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Acer campestre javor babyka
Carpinus betulus habr obecn Cornus sanguinea svda krvav Corylus avellana lska obecn Fagus sylvatica buk lesn Lonicera xylosteum zimolez pit Dm Quercus petraea s. lat. dub zimn Tilia cordata lpa srdit Bylinn patro Anemone nemorosa sasanka hajn Campanula persicifolia zvonek broskvolist C. rapunculoides zvonek epkovit C. trachelium zvonek kopivolist Carex montana ostice horsk Dg Dm C. pilosa ostice chlupat Convallaria majalis konvalinka vonn Dactylis polygama srha hajn Dg Dentaria bulbifera kyelnice cibulkonosn Dg Euphorbia amygdaloides pryec mandloov Festuca heterophylla kostava rznolist Galeobdolon luteum s. lat. pitulnk lut Galium odoratum mainka vonn Dg G. schultesii svzel Schultesv Dg Hacquetia epipactis hvzdnatec zubat Hieracium murorum jestbnk zedn H. sabaudum jestbnk savojsk Isopyrum thalictroides zapalice luuchovit Lathyrus niger hrachor ern L. vernus hrachor lecha Maianthemum bifolium pstroek dvoulist Melica nutans strdivka nic Poa nemoralis lipnice hajn Pulmonaria officinalis s. lat. plicnk lkask Dg Symphytum tuberosum kostival hlznat Tanacetum corymbosum imbaba chocholinat Veronica chamaedrys rozrazil rezekvtek Viola reichenbachiana violka lesn
Dg Dm
L3.4 Panonsk dubohabiny

Pannonian oak-hornbeam forests
Natura 2000. 91G0 * Pannonic oak-hornbeam forests prioritn stanovit (viz tak L3.3) Smaragd. 41.2 Oak-hornbeam forests (viz tak L3.1, L3.2 a L3.3) CORINE. 41.26 Eastern oak-hornbeam forests Pal. Hab. 41.267 Sub-Pannonic primrose oak-hornbeam forests EUNIS. G1.8/P-41.26 Sub-continental oak-hornbeam forests
185
L Lesy
Fytocenologie. Svaz Carpinion Issler 1931 (viz tak L3.1, L3.2 a L3.3): Primulo veris-Carpinetum Neuhusl et Neuhuslov ex Neuhuslov-Novotn 1964, Fraxino pannonicae-Carpinetum So et Borhidi in So 1962 Potenciln vegetace. 9 Prvosenkov dubohabina Fyziotyp. HD Habrov a lipov doubravy Lesnick typologie. 1A9 Javorohabrov doubrava vpencov se strdivkou jednokvtou, PLO 35, 1C Such habrov doubrava (2 s lipnic, 3 s vlekou) (viz tak L3.1, L6.1, L6.2 a L6.4), 1S Habrov doubrava na pscch (2 vlekov, 4 se strdivkou, 5 s tolitou, 6 druhotn kostavov s lipnic zkolistou, 8 na oglejench pdch vtch psk) (viz tak L3.1, L6.3 a L7.4), 1B1 Bohat habrov doubrava lipnicov (viz tak L6.4), 1D Obohacen habrov doubrava (1 vlekov na pscch, 3 brlicov v depresch, PLO 36, 4 konvalinkov, 5 baankov, 6 strdivkov, 8 vlekov) (viz tak L3.1, L6.3 a L6.4), 1V2 Vlhk habrov doubrava brlicov (viz tak L3.1), 1O3 Lipov doubrava se ttinou rkosovitou, PLO 35, 1P3 Sv bezov doubrava vtch psk (viz tak L3.1 a L7.2), 2X Dnov doubrava s bukem (viz tak L3.1) Geobiocenologie. 1 B 3 Querceta typica (typick doubravy) (viz tak K3, L3.1, L6.2 a L6.4), 1 BD 3 Ligustri-querceta (doubravy s ptam zobem) (viz tak K3, K4, L6.2 a L6.4), 1 BC 3 Aceri campestris-querceta (babykov doubravy) (viz tak K3, L6.2 a L6.3), 1 BCC (3)4 Ulmi-fraxineta carpini inf. (habro-jilmov jaseniny n. st.) (viz tak L2.3), 1 BBD (3)4 Tili-querceta roboris inf. (lipov doubravy n. st.) (viz tak L2.3 a L3.1)

habru obecnho (Carpinus betulus), dubu zimnho a letnho (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) a s pomrn astou pms babyky (Acer campestre) a beku (Sorbus torminalis) v ni rovni stromovho patra. V keovm pate jsou vznan zastoupeny teplomiln kee Cornus mas, Euonymus verrucosa, Ligustrum vulgare, Rhamnus cathartica aj. Bylinn patro nem vtinou vraznj dominanty, snad s vjimkou strdivky jednokvt (Melica uniflora) v nkterch porostech. Dle se vyskytuj bn hjov druhy, nap. Campanula persicifolia, Clinopodium vulgare, Convallaria majalis , Dactylis polygama , Festuca heterophylla, Galium odoratum, Lathyrus vernus, Melica uniflora, Poa nemoralis, Polygonatum multiflorum a Viola reichenbachiana. Vznamn zastoupen maj teplomiln druhy Carex michelii, Corydalis pumila, Lathyrus niger, Lithospermum purpurocaeruleum, Melittis melissophyllum, Primula veris, Pulmonaria mollis a Viola mirabilis, kter v ostatnch typech dubohabin spe chybj. Mechov patro je vyvinuto mlo nebo schz.
Pozdn jarn aspekt panonsk dubohabiny. Vcekmenn bze strom jsou dokladem dvjho vmladkovho hospodaen v lesch. pat vrchu Dvna v Pavlovskch vrch.
Ekologie. Hlub a ivinami bohat, asto vpnit pdy na flyovch pskovcch a jlovcch, na miocn-
nch sedimentech a spraovch hlnch, vzcnji na nivnch pdch v komplexech tvrdch luh. Panonsk dubohabiny se vyskytuj nejastji v nich stech svah nebo v mench dolch a roklch, zatmco su msta v hornch stech svah a ploiny jsou zpravidla porostl teplomilnmi doubravami.
186
L3.4 Panonsk dubohabiny
Rozen. Pouze jin Morava, hlavn Pavlovsk

vrchy a Milovick les, lesn celky v okol Kobyl a Dolnch Bojanovic, vzcn jin okraj Moravskho krasu, oblast soutoku Moravy a Dyje, les Doubrava u Hodonna a jihozpadn vbky Blch Karpat.
Dg
Variabilita. Od bnho a suchomilnjho typu

na svazch a ploinch se li dubohabiny na vyvench mstech v niv ek Moravy a Dyje, kde se vyskytuje vt mnostv vlhkomilnch druh, pesahujcch z navazujcch tvrdch luh.
Dg Dm Dm
Poznmka k mapovn. Na bazickch pdch,

zejmna na vpencch v oblasti eskho masivu, se vyskytuj dubohabiny s teplomilnmi druhy jinak charakteristickmi pro panonsk dubohabiny, nap. Cornus mas, Melittis melisophyllum a Primula veris. V souladu se souasnou fytocenologickou klasifikac se tyto porosty mapuj v rmci podjednotky L3.1 Hercynsk dubohabiny.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
C. sanguinea svda krvav Corylus avellana lska obecn Crataegus laevigata hloh obecn C. monogyna hloh jednosemenn Euonymus verrucosa brslen bradavinat Fagus sylvatica buk lesn Ligustrum vulgare pta zob obecn Lonicera xylosteum zimolez pit Quercus petraea s. lat. dub zimn Q. robur dub letn Rhamnus cathartica eetlk poistiv Sorbus torminalis jeb bek Tilia cordata lpa srdit Ulmus minor jilm habrolist
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen panonskch dubohabin.
Ohroen. Pevod na jehlinat kultury, oborn chov zve a pezven i mimo obory. Management. Zachovn pirozen skladby stromovho patra, udrovn nzkch stav zve. Literatura. Neuhusl & Neuhuslov 1968, Neuhusl in Moravec et al. 1982, Neuhuslov in Neuhuslov et al. 1998, Neuhuslov in Moravec et al. 2000, Vicherek et al. 2000. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Dg Acer campestre javor babyka Dg Dm Carpinus betulus habr obecn Dg Cornus mas svda dn
Bylinn patro Campanula persicifolia zvonek broskvolist C. rapunculoides zvonek epkovit C. trachelium zvonek kopivolist Carex montana ostice horsk Clinopodium vulgare klinopd obecn Convallaria majalis konvalinka vonn Dg Corydalis pumila dymnivka nzk Dactylis polygama srha hajn Festuca heterophylla kostava rznolist Galeobdolon luteum s. lat. pitulnk lut Galium odoratum mainka vonn G. sylvaticum svzel lesn Geum urbanum kuklk mstsk Hieracium murorum jestbnk zedn Lathyrus niger hrachor ern L. vernus hrachor lecha Dg Lithospermum purpurocaeruleum kamejka modronachov Maianthemum bifolium pstroek dvoulist Melica nutans strdivka nic M. uniflora strdivka jednokvt Dg Melittis melissophyllum medovnk velkokvt Poa nemoralis lipnice hajn Polygonatum multiflorum kokok mnohokvt Dg Primula veris prvosenka jarn Dg Pulmonaria mollis plicnk mkk P. officinalis s. lat. plicnk lkask Stellaria holostea ptainec velkokvt Symphytum tuberosum kostival hlznat Tanacetum corymbosum imbaba chocholinat Veronica chamaedrys rozrazil rezekvtek Dg Viola mirabilis violka divotvrn V. reichenbachiana violka lesn
187
L Lesy
L4 Suov lesy
Ravine forests Milan Chytr
Natura 2000. 9180 * Tilio-Acerion forests of slopes, screes and ravines prioritn stanovit Smaragd. 41.4 Mixed ravine and slope forests CORINE. 41.42 Hercynian slope forests, 41.45 Thermophilous Alpine and peri-Alpine mixed lime forests Pal. Hab. 41.42 Hercynian slope forests, 41.45 Thermophilous Alpine and peri-Alpine mixed lime forests EUNIS. G1.H/P-41.42 Hercynian slope forests, G1.H/P-41.45 Thermophilous Alpine and peri-Alpine mixed lime forests Fytocenologie. Svaz Tilio-Acerion Klika 1955: Aceri-Carpinetum Klika 1941, Lunario-Aceretum Schlter in Grneberg et Schlter 1957, Scolopendrio-Fraxinetum Schwickerath 1938, Arunco-Aceretum Moor 1952, Mercuriali-Fraxinetum (Klika 1942) Husov in Moravec et al. 1982, Seslerio albicantis-Tilietum cordatae Chytr et Sdlo 1997 Potenciln vegetace. 13 Suov a roklinov lesy kolinnch a montnnch poloh Fyziotyp. SU Suov a roklinov lesy Lesnick typologie. 1J Habrov javoina, 1A Javorohabrov doubrava (krom 1A9, PLO 35), 2A Javorobukov doubrava (viz tak L6.4), 3J Lipov javoina, 3U Javorov jasenina (viz tak L2.2), 5J Suov (jilmojasanov) javoina, 5U Vlhk jasanov javoina, 6J Suov jilmovosmrkov javoina Geobiocenologie. 1 BCC 12 Aceri campestris-querceta humilia (zakrsl babykov doubravy) (viz tak K3), 12 C 3 Carpini-acereta inf. et sup. (habrov javoiny n. a v. st.), 2 BCC 12 Carpini-acereta humilia (zakrsl habrov javoiny) (viz tak K3), 12 CD 23 Corni-acereta inf. et sup. (dnov javoiny n. a v. st.), 2 D 12 Fagiquerceta dealpina (dealpnsk bukov doubravy), 3 C 3 Tili-acereta (lipov javoiny), 3 CD (1)23 Corniacereta fagi (buko-dnov javoiny), 3 BCC 12 Tiliacereta humilia (zakrsl lipov javoiny), 3 D (1)2 Quercifageta dealpina (dealpnsk dubov buiny), 4 C 3 Tiliacereta fagi (buko-lipov javoiny), 4 BCC 12 Tili-acereta fagi humilia (zakrsl buko-lipov javoiny), 4 CD (2)3 Acereta fagi (javoiny s bukem), 4 D (1)2 Fageta dealpina (dealpnsk buiny) (viz tak L5.3), 5 C 3 Fagi-acereta inf. (bukov javoiny n. st.), 5 BCC 12 Fagi-acereta humilia inf. (zakrsl bukov javoiny n. st.), 5 CD 3 Fraxini-acereta (jasanov javoiny)
sylvatica) a naopak ustupuj lpy. Vzcn se v suovch lesch vyskytuje i tis erven (Taxus baccata). Rovn keov patro s Corylus avellana, Ribes uvacrispa, Sambucus nigra, S. racemosa a dalmi druhy je bohat vyvinuto. V bylinnm pate je mlo ekologicky specializovanch druh, spe se vyskytuj druhy pesahujc z buin, dubohabin, dolnch jasanovo-olovch luh a vzcnji i z teplomilnch doubrav. Typick je zastoupen nitrofilnch druh, nap. Geranium robertianum a Urtica dioica, a druh nronch na vlhkost jako Lamium maculatum a Stellaria nemorum. Jako vrazn dominanty bylinnho patra se v nkterch porostech uplatuj stn snejc
Struktura a druhov sloen. Stromov

patro je druhov bohat ne u jinch typ mezofilnch listnatch les. Pevldaj v nm suov deviny Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Fraxinus excelsior, Tilia cordata, T. platyphyllos a Ulmus glabra. V nich nadmoskch vkch je hojn zastoupen habr obecn (Carpinus betulus), zatmco v podhorskch a horskch polohch je pimen i buk lesn (Fagus
Suov les s javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a habrem obecnm (Carpinus betulus) na skalnatm svahu v dol Bl vody v Moravskm krasu.
188
L4 Suov lesy
vysok byliny; na bzemi bohatch a vlhkch pdch je to msnice vytrval (Lunaria rediviva), na hlinitch pdch ovlivnnch pdotokem udatna lesn (Aruncus vulgaris). V suovch lesch krasovch leb se vyskytuje vzcn kapradina jelen jazyk celolist (Phyllitis scolopendrium). Na strmch hornch stech svah na vpenci roste pchava vpnomiln (Sesleria albicans), doprovzen nktermi druhy teplomilnch doubrav. Na balvanitch sutch je vrazn vyvinuto mechov patro.
Ekologie. Strm svahy s vchozy skal nebo s vraznm pdotokem, rokle, doln sti svah a svahov pat s akumulac balvan nebo jinho suovho materilu. Podlo je obvykle tvoeno tvrdmi horninami, a to jak silikty, tak vpenci. Pdy jsou zpravidla hlub, ale s vysokm obsahem skeletu, bohat ivinami a s velmi dobrou mineralizac opadu. asto jsou vlhk, nikoliv vak trvale zamoken. Suov lesy tvo vtinou jen maloplon porosty rozen od pahorkatin do horskch poloh; horn hranice dosahuj v nadmoskch vkch kolem 800900 m.
Rozen. Roztrouen v pahorkatinch a horskch polohch po celm zem R, v eskm masivu hojnji ne v Karpatech.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Teplomiln lipiny s pchavou vpnomilnou (Sesleria albicans) se vyskytuj maloplon na hornch stech strmch vpencovch svah. dol ky u Brna.
55
60
50
lipiny se Sesleria albicans a teplomilnmi druhy, kter se vzcn vyskytuj na rendzinch nebo pararendzinch na hornch stech strmch vpencovch svah.
65
Ohroen. Tba, vsadby nepvodnch devin.

70 49
Management. Zachovn pirozen skladby

12 13 14 15 16 17 18 19
stromovho patra.
Rozen suovch les. Mapa je dosti nepln a vyaduje zpesnn dalm vzkumem.
Literatura. Husov 1982, Husov in Moravec

et al. 1982, 2000, Chytr & Sdlo 1997, Husov in Neuhuslov et al. 1998.
Variabilita. V nich nadmoskch vkch pevldaj ve stromovm pate lpy (Tilia cordata a T. platyphyllos) a habr obecn (Carpinus betulus) a v podrostu jsou hojn zastoupeny druhy dubohabin, naproti tomu ve vych polohch, kde tyto druhy chybj, astji dominuje javor klen (Acer pseudoplatanus) a jako pimen devina se vyskytuje buk lesn (Fagus sylvatica). Zvltnm typem jsou pchavov
Druhov kombinace
Stromov a keov patro Dg Dm Acer platanoides javor ml Dg Dm A. pseudoplatanus javor klen Corylus avellana lska obecn Fagus sylvatica buk lesn
189
L Lesy
Dm Dg
Dg Dg Dm Dg Dm Dg Dm
Fraxinus excelsior jasan ztepil Ribes uva-crispa srstka angret Rosa pendulina re pevisl Sambucus nigra bez ern S. racemosa bez hroznat Taxus baccata tis erven Tilia cordata lpa srdit T. platyphyllos lpa velkolist Ulmus glabra jilm drsn
Dg Dg Dg Dm
Dg Dg Dg Dm
Bylinn patro Aconitum lycoctonum omj vl mor Actaea spicata samorostlk klasnat Dg Dm Aruncus vulgaris udatna lesn Athyrium filix-femina papratka sami Campanula trachelium zvonek kopivolist Epilobium montanum vrbovka horsk Festuca altissima kostava lesn Galeobdolon luteum s. lat. pitulnk lut Galium odoratum mainka vonn
Impatiens noli-tangere netkavka nedtkliv Lamium maculatum hluchavka skvrnit Lathyrus vernus hrachor lecha Lunaria rediviva msnice vytrval Melica nutans strdivka nic Mercurialis perennis baanka vytrval Oxalis acetosella avel kysel Petasites albus devtsil bl Phyllitis scolopendrium jelen jazyk celolist Poa nemoralis lipnice hajn Polystichum aculeatum kapradina lalonat Pulmonaria officinalis s. lat. plicnk lkask Sesleria albicans pchava vpnomiln Urtica dioica kopiva dvoudom
Mechorosty Brachythecium rutabulum baatka obecn Hypnum cupressiforme rokyt cypiov Plagiomnium affine mk pbuzn P. cuspidatum mk bodlav
L5 Buiny
Beech forests Tom Kuera & Milan Chytr
Struktura a druhov sloen. Lesy s dominantnm bukem lesnm (Fagus sylvatica) a nkdy s pms dalch mezofilnch listn (nap. Acer platanoides, A. pseudoplatanus a Tilia cordata) nebo jehlinan (Abies alba a Picea abies). Stromov patro je u hospodsky ovlivnnch stejnovkch porost siln zapojen. Pralesovit porosty maj rozrznnou vkovou strukturu, jejich zpoj je spe nerovnomrn s mnostvm svtlin a vyvinutm nim stromovm patrem. Keov patro je siln zvisl na stavech zve; v pezvench lesch chyb nebo je jen slab vyvinuto. Bylinn patro je velmi variabiln. V zvislosti na mnostv a kvalit humusu a dostupnch ivin je vtinou stedn zapojen, u tzv. nahch buin vak me pln chybt.
a na zvtrnch svazch vystupuj do poloh vych. Rostou na ivinami bohatch i chudch, zpravidla hlubch, asto kamenitch pdch.
Rozen. Buiny jsou vzny na klimaticky

phodn oblasti okrajovch poho eskho masivu a na kopcovinu a vrchovinu ve vnitrozem ech a Moravy. V Karpatech maj tit rozen v Moravskoslezskch Beskydech, Chibech a ve vych polohch Blch Karpat.
Ekologie. Buiny se vyskytuj na svazch i ploinch

v oblastech s mrnou a vlhkou zimou a nepli suchm ltem. U ns maj optimum rozen v suprakolinnm a submontnnm stupni. Na severn orientovanch svazch sestupuj do nich poloh
Poznmka k mapovn. asto se vyskytuj tzv. nah nebo hol buiny (Fagetum nudum), ve kterch vlivem hospodskch zsah chyb bylinn patro. Nen-li zejm, ze kter podjednotky buin se vyvinuly, mapuj se v rmci podjednotky L5.4 Acidofiln buiny. Pokud lze v ternu na zklad sloen navazujcch porost s vysokou pravdpodobnost urit vchoz podjednotku, mapuje se tato podjednotka.
190
L5.1 Kvtnat buiny
L5.1 Kvtnat buiny

Herb-rich beech forests
Natura 2000. 9130 Asperulo-Fagetum beech forests Smaragd. 41.1 Beech forests (viz tak L5.2, L5.3 a L5.4) CORINE. 41.13 Neutrophilous beech forests Pal. Hab. 41.13 Medio-European neutrophile beech forests EUNIS. G1.7/P-41.13 Medio-European neutrophile beech forests Fytocenologie. Svaz Fagion Luquet 1926, podsvaz Eu-Fagenion Oberdorfer 1957: Tilio platyphylli-Fagetum Klika 1939, Tilio cordatae-Fagetum Mrz 1960, Melico-Fagetum Seibert 1954, Carici pilosae-Fagetum Oberdorfer 1957, Dentario enneaphylli-Fagetum Oberdorfer ex W. et A. Matuszkiewicz 1960, Dentario glandulosae-Fagetum Matuszkiewicz ex Guzikowa et Korna 1969, Violo reichenbachianae-Fagetum Moravec 1979, Festuco altissimae-Fagetum Schlter in Grneberg et Schlter 1957; podsvaz GalioAbietenion Oberdorfer 1962: Carici remotae-Abietetum Husov 1998, Saniculo europaeae-Abietetum Husov (1968) 1998 Potenciln vegetace. 14 Lipov buina s lpou velkolistou, 15 Lipov buina s lpou srditou, 16 Strdivkov buina, 17 Osticov buina, 18 Buina s kyelnic devtilistou, 19 Buina s kyelnic lznatou, 20 Kostavov buina, 21 Violkov buina, 23 indavov jedlina Fyziotyp. BU Jedliny a buiny Lesnick typologie. 3X Dnov buina (na edich, PLO 4), 3Z8 Zakrsl dubov buina lipnicov, 3F Svahov dubov buina (viz tak L3.2), 3A Lipodubov buina (krom 3A9), 3C Vyschav dubov buina (krom 3C4) (viz tak L3.2), 3S Sv dubov buina (krom 3S8) (viz tak L3.2), 3H Hlinit dubov buina (viz tak L3.2), 3B Bohat dubov buina, 3D Obohacen dubov buina (viz tak L3.2), 3V Vlhk dubov buina, 3O Jedlodubov buina (krom 3O6, 3O7 a 3O8), 4Z8 Zakrsl buina lipnicov, 4F Svahov buina, 4A Lipov buina (krom 4A9), 4C Vyschav buina (krom 4C1), 4S Sv buina (krom 4S5), 4H Hlinit buina, 4B Bohat buina, 4D Obohacen buina, 4V Vlhk buina, 4O Sv dubov jedlina (viz tak L5.4), 5Z8 Zakrsl jedlov buina ivn, 5F Svahov jedlov buina, 5A Klenov buina, 5C Vyschav jedlov buina, 5S Sv jedlov buina (krom 5S6), 5H Hlinit jedlov buina, 5B Bohat jedlov buina, 5D Obohacen jedlov buina, 5V Vlhk jedlov buina, 5O Sv (bukov) jedlina (krom 5O1 a 5O2), 6Z8 Zakrsl smrkov buina ivn (na edich, PLO 4, 5, 18, 19 a 21), 6F Svahov smrkov buina, 6S Sv smrkov buina (krom 6S4), 6H Hlinit smrkov buina, 6B Bohat smrkov buina, 6D Obohacen smrkov buina, 6V Vlhk smrkov buina (viz tak L5.2) Geobiocenologie. 3 B 3 Querci-fageta typica (typick dubov buiny) (viz tak K3, L3.1 a L3.3), 3 BC 3 Querci-fageta aceris (javoro-dubov buiny) (viz tak K3 a L3.1), 3 ABB 12 Querci-fageta humilia (zakrsl dubov buiny) (viz tak L5.4), 34 (AB)B(BC) 3 Fageta paupera inf. et sup. (hol buiny n. a v. st.) (viz tak L5.4), 4 B 3 Fageta typica (typick buiny) (viz tak K3), 4 BC 3 Fageta aceris (javorov buiny) (viz tak K3), 4 ABB 12 Fageta humilia (zakrsl buiny) (viz tak L5.4) (3)4 (AB)BBC(BD) (3)4 Abietiquerceta roboris fagi (buko-jedlov doubravy) (viz tak L5.4), 5 B 3 Abieti-fageta typica (typick jedlov buiny),
56 BC 3 Abieti-fageta aceris inf. et sup. (javoro-jedlov buiny n. a v. st.), 5 ABB(BC) 3(4) Fagi-abieta (bukov jedliny) (viz tak L5.4), 56 BCC 4(5) Aceri-fageta fraxini inf. et sup. (jasano-javorov buiny n. a v. st.), 6 B 3 Abietifageta piceae typica (typick smrko-jedlov buiny), 6 ABB 3(4) Fagi-abieta piceae (smrko-bukov jedliny) (viz tak L5.4)
Kvtnat buina s kyelnic cibulkonosnou (Dentaria bulbifera) v severn sti Blch Karpat u Svatho tpna.
Struktura a druhov sloen. Listnat lesy

s pevldajcm bukem lesnm (Fagus sylvatica) a nkdy s pms dalch listn (Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Quercus petraea s. lat., Tilia cordata, T. platyphyllos a Ulmus glabra), ve vych nadmoskch vkch tak jedle blokor (Abies alba) a smrku ztepilho (Picea abies). V keovm pate rostou krom zmlazujcch devin stromovho patra tak Corylus avellana, Daphne mezereum, Lonicera nigra, L. xylosteum, Sambucus racemosa, Sorbus aucuparia subsp. aucuparia aj. Pokryvnost bylinnho patra se zpravidla pohybuje mezi 3060 %, ale me bt i ni. Bn se v nm vyskytuj mezofiln druhy listnatch les ( Actaea spicata, Bromus benekenii, Carex pilosa, Dentaria bulbifera, D. enneaphyllos, Dryopteris filix-mas, Festuca altissima, Galeobdolon luteum s. lat., Galium odoratum, Gymnocarpium dryopteris, Hordelymus europaeus, Melica uniflora, Mercurialis perennis, Milium effusum, Paris quadrifolia, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Scrophularia nodosa, Senecio ovatus, Viola reichenbachiana aj.). Mechorosty rostou spe na padlch kmenech a kamenech.
Ekologie. Kvtnat buiny se vyskytuj na eutrofnch, obvykle kambizemnch pdch s rychlou mineralizac humusu, na rznch druzch hornin. Na horninch mi-
191
L Lesy
nerln chudch nebo na vpencch se vyskytuj pouze na ploinch nebo mrnch svazch, kde je vyvinuta hlub pda. V nich a stednch nadmoskch vkch osdluj chladnj rokle a severn svahy, v submontnnm a montnnm stupni pechzej na ploiny a svahy vech orientac. Jen vjimen rostou v nadmosk vce nad 1000 m.
Ohroen. Pevod na jehlinat kultury, pezven, ruderalizace.
Management. Udrovn nzkch stav zve,

ochrana pirozenho zmlazen.
Literatura. Moravec 1977, Moravec in Moravec

et al. 1982, Husov in Neuhuslov et al. 1998, Moravec in Neuhuslov et al. 1998, Moravec & Husov in Moravec et al. 2000.
Rozen. Hlavn oblast vskytu jsou okrajov

poho eskho masivu, eskomoravsk vrchovina a poho moravskch Karpat. Mn asto se vyskytuj rovn v kopcovinch a vrchovinch, ve vnitrozem, nap. v Doupovskch horch, na Kivokltsku, ve stednm Poszav, eleznch horch a eskomoravskm meziho, na Drahansk vrchovin a ve Chibech.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Druhov kombinace
Stromov a keov patro Dg Abies alba jedle blokor Acer platanoides javor ml A. pseudoplatanus javor klen Carpinus betulus habr obecn Corylus avellana lska obecn Daphne mezereum lkovec jedovat Dg Dm Fagus sylvatica buk lesn Fraxinus excelsior jasan ztepil Lonicera nigra zimolez ern L. xylosteum zimolez pit Picea abies smrk ztepil Quercus petraea s. lat. dub zimn Tilia cordata lpa srdit T. platyphyllos lpa velkolist Ulmus glabra jilm drsn Bylinn patro Dg Actaea spicata samorostlk klasnat Bromus benekenii sveep Benekenv Dm Carex pilosa ostice chlupat Dg Dentaria bulbifera kyelnice cibulkonosn Dg D. enneaphyllos kyelnice devtilist Dryopteris filix-mas kapra samec Dm Festuca altissima kostava lesn Galeobdolon luteum s. lat. pitulnk lut Galium odoratum mainka vonn Gymnocarpium dryopteris bukovnk kapraovit Dg Hordelymus europaeus jemenka evropsk Impatiens noli-tangere netkavka nedtkliv Melica nutans strdivka nic Dm M. uniflora strdivka jednokvt Mercurialis perennis baanka vytrval Milium effusum penko rozkladit Mycelis muralis mlka zedn Paris quadrifolia vran oko tylist Poa nemoralis lipnice hajn
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen kvtnatch buin.
Variabilita. Rozliujeme montnn buiny s pirozenou pms smrku a submontnn buiny, v nich smrk pirozen chyb. Pirozen zastoupen jedle je dosti promnliv, ve vtin porost vak je v souasn dob siln redukovno. U nkterch kvtnatch buin se v podrostu vyskytuj vrazn dominanty. V submontnnch buinch na svazch vulkanickch kup a nhornch ploinch v severnch echch a na severn a stedn Morav je to hlavn strdivka jednokvt (Melica uniflora), v karpatskch submontnnch buinch ostice chlupat (Carex pilosa) a na eutrofnch sutch kostava lesn (Festuca altissima).
Poznmka k mapovn. K tto podjednotce

se ad tak kvtnat jedliny, v jejich bylinnm pate rostou Carex digitata, Galium rotundifolium, Luzula pilosa, Moehringia trinervia a Sanicula europaea. V souasn dob jsou jedliny vzhledem k plonmu odumrn jedle a pevodu na smrkov monokultury zachovny jen ve fragmentech, a jejich samostatn mapovn je prakticky nemon.
192
L5.2 Horsk klenov buiny
Dg Dg Dg Dg
Polygonatum verticillatum kokok peslenit Prenanthes purpurea vsenka nachov Pulmonaria officinalis s. lat. plicnk lkask Scrophularia nodosa krtink hlznat Senecio ovatus starek vejit Viola reichenbachiana violka lesn
L5.2 Horsk klenov buiny

Montane sycamore-beech forests
Natura 2000. 9140 Medio-European subalpine beech woods (with Acer and Rumex arifolius) Smaragd. 41.1 Beech forests (viz tak L5.1, L5.3 a L5.4) CORINE. 41.15 Subalpine beech woods Pal. Hab. 41.15 Medio-European subalpine beech woods EUNIS. G1.7/P-41.15 Medio-European subalpine beech woods Fytocenologie. Svaz Fagion Luquet 1926, podsvaz Acerenion Oberdorfer 1957: Aceri-Fagetum J. et M. Bartsch 1940, Daphno mezerei-Aceretum pseudoplatani Jenk et al. 1980 Fyziotyp. BU Jedliny a buiny Lesnick typologie. 6A Klenosmrkov buina, 6V Vlhk smrkov buina (viz tak L5.1), 7V Vlhk bukov smrina (viz tak L9.3), 8A Klenov smrina (viz tak L9.3), 8V Podmen klenov smrina (viz tak L9.3) Geobiocenologie. 6 C 3 Fagi-acereta sup. (bukov javoiny v. st.), 6 BCC 2v Fagi-acereta humilia sup. (zakrsl bukov javoiny v. st.) Horsk klenov buina s devtsilem blm (Petasites albus) a vysokmi
Struktura a druhov sloen. Listnat a smen lesy s pevldajcm bukem lesnm ( Fagus sylvatica) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus), s pms smrku ztepilho (Picea abies) a nkterch dalch druh strom. Keov patro bv chud, vtinou jen se zmlazujcmi se devinami stromovho patra. Naopak velmi bohat a dosti zapojen je bylinn patro, v nm krom mezofilnch lesnch druh (Actaea spicata, Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas, Festuca altissima, Galium odoratum, Gymnocarpium dryopteris, Lilium martagon, Mercurialis perennis, Milium effusum, Paris quadrifolia, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea aj.) rostou druhy horskch vysokobylinnch niv (Aconitum callibotryon, Adenostyles alliariae, Athyrium distentifolium, Chaerophyllum hirsutum, Cicerbita alpina, Petasites albus, Ranunculus aconitifolius, R. platanifolius aj.). asto jsou ptomny tak acidofyty (Oxalis acetosella a Vaccinium myrtillus) a montnn druhy (Homogyne alpina, Luzula sylvatica a Poa remota). Mechorosty rostou spe na padlch kmenech a na jednotlivch kamenech i kamenitch sutch.
bylinami na Bukovci v Jizerskch horch.
Ekologie. Svahov polohy na sutch minerln

chudch i bohatch hornin s pdami typu mezotrofnho a eutrofnho rankeru nebo rankerov kambizem. Pdy jsou dostaten vlhk dky vysokm srkm nebo vod z tajcho snhu, nedochz vak k dlouhodobmu zamokovn. Dekompozice organick hmoty je velmi dobr. Jde asto o maloplon porosty, nejastji na nvtrnch svazch v montnnm a supramontnnm stupni sudetskch poho, kde vystupuj a do nadmosk vky kolem 1100 m.
Rozen. Vzcn v oblastech s vskytem buin,

zejmna na umav, v Jizerskch horch, Krkonoch, Orlickch horch, Hrubm Jesenku a v Moravskoslezskch Beskydech.
Ohroen. Pevod na smrkov kultury, pezven,

ruderalizace.
193
L Lesy

Literatura. Husov in Moravec et al. 1982,

Moravec & Husov in Moravec et al. 2000.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Dg Dg Dg
Dg
55
Polygonatum verticillatum kokok peslenit Prenanthes purpurea vsenka nachov Ranunculus aconitifolius pryskynk omjolist R. platanifolius pryskynk platanolist Rumex alpestris ovk ronolist Senecio hercynicus starek hercynsk Stellaria nemorum ptainec hajn Thalictrum aquilegiifolium luucha orlkolist
60
50
L5.3 Vpnomiln buiny

65
Limestone beech forests

49
70
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen horskch klenovch buin.
Druhov kombinace
Stromov a keov patro Dg Dm Acer pseudoplatanus javor klen Dg Dm Fagus sylvatica buk lesn Picea abies smrk ztepil Sorbus aucuparia subsp. aucuparia jeb pta prav Bylinn patro Dg Aconitum callibotryon omj alamounek Actaea spicata samorostlk klasnat Dg Adenostyles alliariae havez esnkov Dg Athyrium distentifolium papratka horsk A. filix-femina papratka sami Dg Chaerophyllum hirsutum krabilice chlupat Dg Cicerbita alpina mlivec alpsk Circaea alpina arovnk alpsk Crepis paludosa karda bahenn Deschampsia cespitosa metlice trsnat Dryopteris filix-mas kapra samec Festuca altissima kostava lesn Galium odoratum mainka vonn Gymnocarpium dryopteris bukovnk kapraovit Lastrea limbosperma prnatec horsk Lilium martagon lilie zlatohlvek Dg Lysimachia nemorum vrbina hajn Mercurialis perennis baanka vytrval Milium effusum penko rozkladit Oxalis acetosella avel kysel Paris quadrifolia vran oko tylist Dg Petasites albus devtsil bl Phegopteris connectilis bukovinec osladiovit
Natura 2000. 9150 Medio-European limestone beech forests (Cephalanthero-Fagion) Smaragd. 41.1 Beech forests (viz tak L5.1, L5.2 a L5.4) CORINE. 41.16 Limestone beech forests Pal. Hab. 41.16 Medio-European limestone beech forests EUNIS. G1.7/P-41.16 Medio-European limestone beech forests Fytocenologie. Svaz Fagion Luquet 1926, podsvaz Cephalanthero-Fagenion Txen in Txen et Oberdorfer 1958: Cephalanthero-Fagetum Oberdorfer 1957 Potenciln vegetace. 22 Okroticov buina Fyziotyp. BU Jedliny a buiny Lesnick typologie. 3X Dnov buina (viz tak L5.1), 3A9 Lipovodubov buina vpencov, 3C4 Vyschav dubov buina vpencov, 3W Vpencov dubov buina, 4X Dealpnsk buina, 4A9 Lipov buina vpencov, 4C1 Vyschav buina vpencov, 4W Vpencov buina, 5W Vpencov jedlov buina Geobiocenologie. 3 BD 3 Querci-fageta tiliae (lipo-dubov buiny) (viz tak K3 a L3.1), 3 BCBD 3 Querci-fageta tiliaeaceris (lipo-javoro-dubov buiny) (viz tak K3 a L3.3), 34 D 23 Corni-fageta inf. et sup. (dnov buiny n. a v. st.), 4 BD 3 Fageta tiliae (lipov buiny) (viz tak K3), 4 BCBD 3 Fageta tiliae-aceris (lipo-javorov buiny) (viz tak K3), 4 BD 12 Fageta tiliae humilia (zakrsl lipov buiny), 4 D (2)3 Fageta dealpina (dealpnsk buiny) (viz tak L4), 5 BD 3 Abieti-fageta ulmi (jilmo-jedlov buiny)
Vpnomiln buiny jsou vzny na strmj svahy a hbety kopc ve vpencovch oblastech. Na mrnjch svazch a ploinch s hlub pdou pechzej v kvtnat buiny. Josefovsk dol u jeskyn Vpustek v Moravskm krasu.
194
L5.3 Vpnomiln buiny
Struktura a druhov sloen. Lesy s pevldajcm bukem lesnm (Fagus sylvatica) a nkdy s pms dalch listnatch devin (Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Carpinus betulus, Tilia cordata aj.), ppadn tak jedle blokor (Abies alba). Keov patro je vyvinuto asto, ale m zpravidla malou pokryvnost. Krom bukovho zmlazen se v nm astji vyskytuj Cornus sanguinea a Daphne mezereum. V bylinnm pate pevldaj mezofiln lesn druhy (Galium odoratum, Hepatica nobilis, Lathyrus vernus, Mercurialis perennis aj.), na rozdl od jinch buin jsou vak astji zastoupeny vstavaovit (Cephalanthera damasonium, C. rubra, Epipactis helleborine s. lat., Neottia nidus-avis aj.) a nkter teplomilnj druhy typick jinak spe pro dubohabiny (Campanula persicifolia, C. rapunculoides, Carex digitata, Convallaria majalis, Galium sylvaticum, Tanacetum corymbosum aj.). Ve fragmentech vpnomilnch buin v dol Mohelky pod eskm Dubem a v eskm rji se jako dominanta podrostu uplatuje pchava vpnomiln (Sesleria albicans). Mechorosty rostou spe na vynvajcch kamenech nebo na bzch kmen ne na pdnm povrchu. Ekologie. Svahy na vpencch, vzcnji t na opukch a vpnitch pskovcch, kde se vyvj mlk pda typu rendzina, ppadn pararendzina. Pdy jsou vyschavj ne u jinch typ buin, a proto je stromov patro asto ni a rozvolnnj. Na ploinch s hlubmi pdami bvaj vpnomiln buiny nahrazeny kvtnatmi buinami. Porosty se vyskytuj vtinou maloplon v pahorkatinch a podhch v nadmoskch vkch mezi 300 a 600 m.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
v podh Hrubho Jesenku, vzcn ve vchodn sti esk kdov tabule a v Poorli.
Poznmka k mapovn. V kvtnatch buinch

na flyi v moravskch Karpatech se msty vyskytuj okrotice (Cephalanthera spp.) a dal vstavaovit. Jde zpravidla o umle prosvtlen porosty ovlivnn blzkost minerlnho pramene. Pokud dominuje ostice chlupat (Carex pilosa) a chybj teplomiln druhy, nead se tyto porosty k vpnomilnm, ale ke kvtnatm buinm.
Ohroen. Pevod na jehlinat kultury, pezven,

ruderalizace.

Literatura. Moravec in Moravec et al. 1982, Moravec in Neuhuslov et al. 1998, Moravec & Husov in Moravec et al. 2000. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Cornus sanguinea svda krvav Daphne mezereum lkovec jedovat Dg Dm Fagus sylvatica buk lesn Bylinn patro Actaea spicata samorostlk klasnat Campanula persicifolia zvonek broskvolist C. rapunculoides zvonek epkovit Dg Cephalanthera damasonium okrotice bl Dg C. longifolia okrotice dlouholist Dg C. rubra okrotice erven Convallaria majalis konvalinka vonn Corallorhiza trifida korlice trojklan Dg Epipactis helleborine s. lat. krutk irolist Galium odoratum mainka vonn G. sylvaticum svzel lesn Hedera helix bean popnav Hepatica nobilis jaternk trojlalon Hieracium murorum jestbnk zedn Lathyrus vernus hrachor lecha Mercurialis perennis baanka vytrval Dg Neottia nidus-avis hlstnk hnzdk Orthilia secunda hrutice jednostrann Poa nemoralis lipnice hajn Prenanthes purpurea vsenka nachov Tanacetum corymbosum imbaba chocholinat
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen vpnomilnch buin.

vpenc a vpnitch hornin, zejmna v eskm krasu, Dbnu, na Jetdskm hbetu, poumavskch vpencch, v Moravskm a Javoskm krasu,
195
L Lesy
L5.4 Acidofiln buiny

Acidophilous beech forests
Natura 2000. 9110 Luzulo-Fagetum beech forest Smaragd. 41.1 Beech forests (viz tak L5.1, L5.2 a L5.3) CORINE. 41.11 Central European acidophilous beech forests with woodrush Pal. Hab. 41.11 Medio-European acidophilous beech forests EUNIS. G1.7/41.11 Medio-European acidophilous beech forests Fytocenologie. Svaz Luzulo-Fagion Lohmeyer et Txen in Txen 1954: Luzulo-Fagetum Meusel 1937, Calamagrostio villosae-Fagetum Mikyka 1972, Calamagrostio arundinaceaeFagetum Skora 1972, Dryopterido dilatatae-Fagetum Kuera et Jirsek 1994, Luzulo pilosae-Abietetum Mrz 1957, Deschampsio flexuosae-Abietetum Husov 1968. Svaz Alnion incanae Pawowski et al. 1928, podsvaz Alnenion glutinoso-incanae Oberdorfer 1953 (viz tak L2.1 a L2.2): Carici-Quercetum Neuhusl in Mikyka et al. 1968 Potenciln vegetace. 24 Bikov buina, 25 Smrkov buina, 26 Podmen dubov buina s ostic teslicovitou, 27 Metlicov jedlina Fyziotyp. BU Jedliny a buiny Lesnick typologie. 0N Smrkov bor a borov smrina, 3Z Zakrsl dubov buina (krom 3Z8), 3Y Skeletov dubov buina, 3N Kamenit kysel dubov buina, 3M Chud dubov buina, 3I Ulhav kysel dubov buina, 3K Kysel dubov buina, 3S8 Sv dubov buina ochuzen, 3O Jedlodubov buina (3O6 avelov, 3O7 osticov, 3O8 s metlic trsnatou), 4Z Zakrsl buina (krom 4Z8), 4Y Skeletov buina, 4N Kamenit kysel buina, 4M Chud buina, 4I Ulhav kysel buina, 4K Kysel buina, 4S5 Sv buina ochuzen, 4O Sv dubov jedlina (viz tak L5.1), 4P Kysel dubov jedlina, 4Q Chud dubov jedlina, 4G Podmen dubov jedlina, 5Z Zakrsl jedlov buina (krom 5Z8), 5Y Skeletov jedlov buina, 5N Kamenit kysel jedlov buina, 5M Chud jedlov buina, 5I Ulhav kysel jedlov buina, 5K Kysel jedlov buina, 5S6 Sv jedlov buina ochuzen, 5O Sv (bukov) jedlina (1 avelov, 2 osticov), 5P Kysel jedlina, 5Q Chud jedlina, 5T Podmen chud jedlina, 5G Podmen jedlina, 6Z Zakrsl smrkov buina (krom 6Z8 na edich, PLO 4, 5, 18, 19 a 21), 6Y Skeletov smrkov buina, 6N Kamenit kysel smrkov buina, 6M Chud smrkov buina, 6I Ulhav kysel smrkov buina, 6K Kysel smrkov buina, 6S4 Sv smrkov buina ochuzen, 6O Sv smrkov jedlina, 6P Kysel smrkov jedlina, 6Q Chud smrkov jedlina Geobiocenologie. 3 A 3 Fageta quercina (dubobuiny), 3 AB 3 Querci-fageta (dubov buiny), 3 ABB 12 Querci-fageta humilia (zakrsl dubov buiny) (viz tak L5.1), 34 ABB 3 Fageta paupera inf. et sup. (hol buiny n. a v. st.) (viz tak L5.1), 4 A 3 Fageta quercino-abietina (dubo-jedlov buiny), 4 AB 3 Fageta abietino-quercina (jedlo-dubov buiny) (viz tak K3), 4 ABB 12 Fageta humilia (zakrsl buiny) (viz tak L5.1) (3)4 ABB (3)4 Abieti-querceta roboris fagi (buko-jedlov doubravy) (viz tak L5.1), 5 A 3 Fageta piceoso-abietina (smrko-jedlov buiny), 5 AB 3 Abieti-fageta (jedlov buiny), 5 AAB 12 Abieti-fageta humilia (zakrsl jedlov buiny), 5 ABB 3(4) Fagi-abieta (bukov jedliny)
(viz tak L5.1), 6 A 3 Fageta abietino-piceosa (jedlo-smrkov buiny), 6 AB 3 Abieti-fageta piceae (smrkov jedlov buiny), 6 AAB 2v Abieti-fageta piceae humilia (zakrsl smrkov jedlov buiny), 6 ABB 3(4) Fagi-abieta piceae (smrko-bukov jedliny) (viz tak L5.1)
Acidofiln buina s metlikou kivolakou (Avenella flexuosa) a borvkou (Vaccinium myrtillus) na Rchorch v Krkonoch.
Struktura a druhov sloen. Listnat nebo smen lesy s pevldajcm bukem lesnm (Fagus sylvatica) a pms dalch listn (Acer pseudoplatanus, Quercus petraea s. lat., Q. robur, Tilia cordata aj.) nebo jehlinan (Abies alba a Picea abies). Keov patro vtinou chyb nebo m malou pokryvnost; pokud je vyvinuto, zmlazuj se v nm deviny stromovho patra. Bylinn patro bv druhov dosti chud a zpravidla nepesahuje 50 % pokryvnosti; v tzv. nahch buinch me i chybt. Pevldaj v nm bn acidofiln lesn druhy (Avenella flexuosa, Calamagrostis arundinacea, Luzula luzuloides subsp.
196
L5.4 Acidofiln buiny
luzuloides a Vaccinium myrtillus) a pravideln se vyskytuj druhy vzan na buiny (Gymnocarpium dryopteris, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea aj.). Ve vych nadmoskch vkch dominuje nejastji ttina chloupkat (Calamagrostis villosa) a vyskytuj se dal horsk druhy (Blechnum spicant, Dryopteris dilatata, Homogyne alpina, Huperzia selago, Luzula sylvatica, Lycopodium annotinum aj.). V acidofilnch buinch Ostravsk pnve se astji vyskytuje ole lepkav (Alnus glutinosa) a v podrostu pevldaj Carex brizoides, Impatiens noli-tangere a Oxalis acetosella. Mechorosty (nap. Dicranum scoparium a Polytrichum spp.) rostou v mench poltch hlavn na kamenech a padlch kmenech.
Ekologie. Mrn i strmj svahy s minerln chudmi pdami na kyselch siliktovch horninch krystalinika, hlavn na ulch, rulch, svorech a fylitech, dle na proterozoickch a paleozoickch bidlicch, kemencch, bulincch, slepencch, paleoryolitech, znlcch a pskovcch. Na minerln bohatch horninch rostou acidofiln buiny na exponovanch svazch a hbetech ochuzench o iviny. Mineralizace opadu a kolobh ivin jsou pomal. Acidofiln buiny se vyskytuj v nadmoskch vkch 4501200 m a vjimen sestupuj na severnch svazch a ve stinnch roklch i do nich poloh (nap. v Labskch pskovcch). V Ostravsk pnvi vak rostou na kyselch pseudoglejch ji od 200 m n. m.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Nah buiny s pdou krytou souvislou vrstvou bukovho list a bez bylinnho patra se mapuj jako acidofiln buiny.
Ostravsk pnvi a vzcnji i jinde. V moravskch Karpatech jsou vzhledem k charakteru geologickho podlo rozeny spe kvtnat buiny; men oblasti vskytu acidofilnch buin jsou v Moravskoslezskch Beskydech.
Variabilita. Podle nadmosk vky a zastoupen

montnnch druh se rozliuj podhorsk acidofiln buiny s bikou hajn pravou (Luzula luzuloides subsp. luzuloides) a horsk acidofiln smrkov buiny s ttinou chloupkatou (Calamagrostis villosa). Na severn Morav, zvlt v Beskydech, se v horskch acidofilnch buinch vyskytuje hojnji ttina rkosovit (Calamagrostis arundinacea), kter je ast i v acidofilnch buinch na vrcholech severoeskch vulkanickch kopc. Na kamenitch pdch a sutch siliktovch hornin rostou druhov chud acidofiln buiny s vysokou pokryvnost kapradin. Na pseudoglejch v Ostravsk pnvi maj acidofiln buiny vraznou pms dubu letnho (Quercus robur), ppadn i ole lepkav (Alnus glutinosa), a v jejich bylinnm pate pevld ostice teslicovit (Carex brizoides).
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen acidofilnch buin.
Rozen. Hojn v suprakolinnch a montnnch

polohch eskho masivu, hlavn v eskm a Slavkovskm lese, na umav, v Krunch, Luickch a Jizerskch horch, Krkonoch a Podkrkono, Orlickch horch, na Kivokltsku, v eleznch horch, na eskomoravsk vrchovin, v Hrubm Jesenku, Rychlebskch horch,
Poznmka k mapovn. K acidofilnm buinm jsou azeny tak druhov chud acidofiln jedliny. Krom vyho podlu jedle ve stromovm pate jsou indikovny vskytem druh Carex brizoides, C. digitata, C. pilulifera, C. remota, C. sylvatica, Galium
197
L Lesy
rotundifolium, Juncus effusus, Luzula pilosa, Maianthemum bifolium, Melica nutans a Moehringia trinervia. V souasnosti jsou jedliny vzhledem k plonmu odumrn jedle a pevodm porost na smrkov monokultury ji natolik vzcn a fragmentrn, e je prakticky nemon je mapovat jako aktuln vegetaci, i kdy na nkterch mstech jedle spn regeneruje.
Dg Dm
Fagus sylvatica buk lesn Picea abies smrk ztepil
Ohroen. Pevod na jehlinat kultury, pezven,

ruderalizace.

Literatura. Husov & Moravec in Moravec et al. 1982, Moravec et al. in Neuhuslov et al. 1998, Moravec & Husov in Moravec et al. 2000. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Abies alba jedle blokor Acer pseudoplatanus javor klen
Bylinn patro Athyrium filix-femina papratka sami Dg Dm Avenella flexuosa metlika kivolak Dg Dm Calamagrostis arundinacea ttina rkosovit Dg Dm C. villosa ttina chloupkat Dg Dm Carex brizoides ostice teslicovit Dm Dryopteris dilatata kapra rozloen D. filix-mas kapra samec Gymnocarpium dryopteris bukovnk kapraovit Hieracium murorum jestbnk zedn Dg Luzula luzuloides subsp. luzuloides bika hajn prav Maianthemum bifolium pstroek dvoulist Melampyrum pratense ern lun Oxalis acetosella avel kysel Poa nemoralis lipnice hajn Polygonatum verticillatum kokok peslenit Prenanthes purpurea vsenka nachov Senecio ovatus s. lat. starek vejit Dg Dm Vaccinum myrtillus borvka Veronica officinalis rozrazil lkask
L6 Teplomiln doubravy
Thermophilous oak forests Milan Chytr
Struktura a druhov sloen. Svtl lesy s dubem zimnm (Quercus petraea s. lat.), dubem letnm (Q. robur), ipkem (Q. pubescens s. lat.) a na jin Morav vzcn i s dubem cerem (Q. cerris). Jin druhy strom jsou vzcn pimeny v ni rovni stromovho patra. Keov patro je dobe vyvinut a druhov bohat, v pezvench porostech vak me i chybt. Rovn bylinn patro je druhov velmi bohat; kombinuj se v nm teplomiln druhy jihoevropskho, kontinentlnho i stedoevropskho rozen s druhy mezofilnch les a druhy suchch trvnk. Mechov patro je vyvinuto spe sporadicky, vt pokryvnosti dosahuje pouze v rozvolnnch doubravch na skalnatch svazch siliktovch hornin. Ekologie. Mlk i hlub pdy na rznch druzch
hornin, vdy vak su a s pomalejm kolobhem
ivin ne u buin nebo dubohabin. V nejteplejch a nejsuch ninch a pahorkatinch tvo teplomiln doubravy i velkoplon porosty na mrnch svazch nebo ploinch, v chladnjch a vlhch oblastech suprakolinnho stupn jsou vak vzny tm vhradn na strmj, jin orientovan svahy, kde tvo maloplon porosty, obklopen nejastji dubohabinami. Vechny typy teplomilnch doubrav byly v minulosti teny zpravidla na palivov dv a obnovovaly se z paezovch vmladk.
Rozen. esk stedoho, doln Pooh, okol Prahy, esk kras, Kivokltsko, okol Plzn, Pootav, okol eskho Krumlova, Poszav, Kokonsko, doln Pojize, povod Cidliny, vchodoesk Polab, vchodn okraj Drahansk vrchoviny a jin Morava od Brna na jih, jihozpad a jihovchod.
198
L6.1 Perialpidsk bazifiln teplomiln doubravy
L6.1 Perialpidsk bazifiln teplomiln doubravy

Peri-Alpidic basiphilous thermophilous oak forests
Natura 2000. 91H0 * Pannonian white-oak woods prioritn stanovit Smaragd. 41.7 Thermophilous and supra-Mediterranean oak woods (viz tak L6.2, L6.3, L6.4 a L6.5) CORINE. Pal. Hab. 41.7374 Pannonian white oak woods EUNIS. G1.9/P-41.73 Eastern white oak woods Fytocenologie. Svaz Quercion pubescenti-petraeae Br.-Bl. 1932: Pruno mahaleb-Quercetum pubescentis Jakucs et Fekete 1957, Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis Klika 1932, Corno-Quercetum Mth et Kovcs 1962 Potenciln vegetace. 28 Hrachorov a/nebo kamejkov doubrava, 29 Mahalebkov a/nebo dnov doubrava Fyziotyp. XD Xerotermn doubravy Lesnick typologie. 1C Such habrov doubrava (viz tak L3.1, L3.4, L6.2, L6.4 a L6.5), 1H6 Habrodnov doubrava kamejkov (viz tak L6.2 a L6.4), 1X Dnov doubrava (viz tak L6.2 a L6.4) Geobiocenologie. 12 D 2(3) Corni-querceta petraeaepubescentis inf. et sup. (dnov doubravy n. a v. st.) (viz tak K3), 1 D 1 Corni-querceta petraeae-pubescentis humilia (zakrsl dnov doubravy) (viz tak K4), 2 BD 12 Fagi-querceta tiliae humilia (zakrsl lipo-bukov doubravy)
Crataegus monogyna, Ligustrum vulgare a dalmi druhy. Duby jsou niho vzrstu, zatmco kee na porostnch svtlinch nkdy dosahuj a vky stromovho patra. Bylinn patro je druhov bohat, dominuj v nm zpravidla Brachypodium pinnatum, Carex humilis, Lithospermum purpurocaeruleum nebo Vincetoxicum hirundinaria. Krom dominant se v nm vyskytuje mnoho druh jihoevropskho a jihovchodoevropskho rozen. Mechov patro je vyvinuto nevrazn.
Ekologie. Vslunn svahy v teplch a suchch oblastech na minerln bohatch horninch (vpence, edie a vzcnji i jin vulkanity, slnovce, vpnit pskovce a slepence) v nadmoskch vkch nejastji do 400 m, na mezoklimaticky phodnch mstech i ve. Pdy jsou mlk rendziny, pararendziny a rankery.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen perialpidskch bazifilnch teplomilnch doubrav.
Rozen. Vulkanick kopce eskho stedoho, okol Prahy, esk kras, Kivokltsko, Podbradsko, Moravsk kras, okol Tinova, Moravskho Krumlova, Znojma, Mikulova, Valtic a Hustope, ojedinl fragmenty u Strnice a Mohelnice. Ohroen. Oborn chov zve a pezven i miV ipkovch doubravch na vpenci se msty vyskytuj svtliny s vegetac suchch lesnch lem. Velk hora u Karltejna v eskm krasu, v pozad vrch Doutn s rozshlou enklvou suchch trvnk uprosted ipkovch doubrav.
mo obory, pevody na borov monokultury, invaze aktu (Robinia pseudacacia), tracheomykzy, eutrofizace.
Struktura a druhov sloen. Svtl lesy s ipkem (Quercus pubescens s. lat.), na mn suchch pdch nebo v makroklimaticky vlhch oblastech tak s dubem zimnm (Q. petraea s. lat.). Bohat je vyvinuto keov patro s Cornus mas,
Management. Zachovn pirozen druhov skladby, probrka starch zapojench porost, udrovn nzkch stav zve. Literatura. Blakov 1997, Chytr 1997b, Chytr & Hork 1997, Chytr et al. in Neuhuslov et al. 1998, Chytr in Moravec et al. 2000.
199
L Lesy
Druhov kombinace
Stromov a keov patro Acer campestre javor babyka Dg Cornus mas svda dn Crataegus monogyna hloh jednosemenn Ligustrum vulgare pta zob obecn Dm Quercus petraea s. lat. dub zimn Dg Dm Q. pubescens s. lat. ipk Sorbus torminalis jeb bek Dg Viburnum lantana kalina tualaj Bylinn patro Anthericum ramosum blozka vtvit Asperula tinctoria mainka barvsk Dg Aster amellus hvzdnice chlumn Dm Brachypodium pinnatum vleka prapoit Bupleurum falcatum prorostlk srpovit Dm Carex humilis ostice nzk C. michelii ostice Micheliova Dg Clematis recta plamnek pm Clinopodium vulgare klinopd obecn Dg Dictamnus albus temdava bl Euphorbia cyparissias pryec chvojka Festuca rupicola kostava lbkat Fragaria viridis jahodnk trvnice Dg Galium glaucum svzel siv Dg Geranium sanguineum kakost krvav Inula ensifolia oman meolist Dg I. hirta oman srstnat Dg Lathyrus pannonicus subsp. collinus hrachor panonsk chlumn Dg Lithospermum purpurocaeruleum kamejka modronachov Dg Melampyrum cristatum ern hebenit Origanum vulgare dobromysl obecn Polygonatum odoratum kokok vonn Primula veris prvosenka jarn Dg Salvia pratensis alvj lun Securigera varia iorka pestr Dg Silene nemoralis silenka hajn Dg Stachys recta istec pm Tanacetum corymbosum imbaba chocholinat Teucrium chamaedrys oanka kalamandra Trifolium alpestre jetel alpnsk Dg Veronica teucrium rozrazil oankovit Dm Vincetoxicum hirundinaria tolita lkask Viola hirta violka srstnat
L6.2 Panonsk teplomiln doubravy na sprai

Pannonian thermophilous oak forests on loess
Natura 2000. 91I0 * Euro-Siberian steppe oak woods prioritn stanovit (viz tak L6.3, L6.4 a L6.5) Smaragd. 41.7 Thermophilous and supra-Mediterranean oak woods (viz tak L6.1, L6.3, L6.4 a L6.5) CORINE. Pal. Hab. 41.7A211 Pannonic loess steppe oak woods EUNIS. G1.9/P-41.7A Euro-Siberian steppe oak woods Fytocenologie. Svaz Aceri tatarici-Quercion Zlyomi 1957 (viz tak L6.3): Quercetum pubescenti-roboris (Zlyomi 1957) Michalko et Datko 1965 Potenciln vegetace. 31 Spraov doubrava s Quercus petraea, Q. pubescens, Q. robur Fyziotyp. XD Xerotermn doubravy Lesnick typologie. 1X Dnov doubrava (viz tak L6.1 a L6.4), 1C Such habrov doubrava (viz tak L3.1, L3.4, L6.1, L6.4 a L6.5), 1H Spraov habrov doubrava (viz tak L3.1, L6.1 a L6.4) Geobiocenologie. 1 B 3 Querceta typica (typick doubravy) (viz tak K3, L3.1, L3.4 a L6.4), 1 BD 3 Ligustri-querceta (doubravy s ptam zobem) (viz tak K3, K4, L3.4 a L6.4), 1 BC 3 Aceri campestris-querceta (babykov doubravy) (viz tak K3, L3.4 a L6.3)
Panonsk teplomiln doubrava na spraovch ploinch a mrnch svazch Milovickho lesa u Mikulova.

teplomiln doubravy s dubem zimnm ( Quercus petraea s. lat.), ipkem (Q. pubescens s. lat.) a dubem letnm (Q. robur), vzcn tak s pms dubu ceru (Q. cerris). Keov patro s Acer campestre, Cornus sanguinea, Ligustrum vulgare a dalmi druhy je v pirozench porostech bohat vyvinuto, pi dnenm vysokm pezven vak na mnohch mstech chyb. Bylinn patro je pirozen druhov bohat, v pezvench lesch vak asto ochuzen
200
L6.2 Panonsk teplomiln doubravy na sprai
a poznamenan vskytem nitrofilnch druh. Nem vraznj diagnostick druhy, spe se v nm kombinuj druhy ipkovch doubrav a dubohabin, charakteristick vak je zastoupen druh vzanch na t, stdav vlhk pdy (nap. Betonica officinalis, Carex montana a Convallaria majalis).
Dm Dm
Q. pubescens s. lat. ipk Q. robur dub letn
Ekologie. irok ploch hbety a mrn svahy o sklonu do 15 s hlubokmi, ale i mlmi nvjemi sprae. Vrstva sprae le zpravidla na flyovch pskovcch nebo vzcnji na aluvilnch pscch nch teras. Pdy jsou hlubok, typu ernozem, hndozem a luvizem. Vzhledem k nim srkm a velkmu vparu v lt jsou i pes svou hloubku dosti such. Rozen. Lesn celky v okol Hustope a Klobouk
u Brna, Milovick les u Mikulova, fragmentrn porosty na nch terasch podl doln Jihlavy.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
Bylinn patro Betonica officinalis bukvice lkask Brachypodium pinnatum vleka prapoit B. sylvaticum vleka lesn Carex michelii ostice Micheliova C. montana ostice horsk Dm Convallaria majalis konvalinka vonn Dactylis polygama srha hajn Dictamnus albus temdava bl Galium odoratum mainka vonn Iris variegata kosatec rznobarv Lithospermum purpurocaeruleum kamejka modronachov Dg Melica picta strdivka zbarven M. uniflora strdivka jednokvt Dm Poa nemoralis lipnice hajn Tanacetum corymbosum imbaba chocholinat Viola hirta violka srstnat V. mirabilis violka divotvrn
60
50
65
70
49
L6.3 Panonsk teplomiln doubravy na psku

Pannonian thermophilous oak forests on sand
Natura 2000. 91I0 * Euro-Siberian steppe oak woods prioritn stanovit (viz tak L6.2, L6.4 a L6.5) Smaragd. 41.7 Thermophilous and supra-Mediterranean oak woods (viz tak L6.1, L6.2, L6.4 a L6.5) CORINE. Pal. Hab. 41.7A213 Pannonic sand steppe oak woods EUNIS. G1.9/P-41.7A Euro-Siberian steppe oak woods Fytocenologie. Svaz Aceri tatarici-Quercion Zlyomi 1957 (viz tak L6.2): Carici fritschii-Quercetum roboris Chytr et Hork 1997 Potenciln vegetace. 32 Subkontinentln osticov doubrava Fyziotyp. XD Xerotermn doubravy Lesnick typologie. 1S (Habrov) doubrava na pscch, PLO 35 (viz tak L3.1, L3.4 a L7.4), 1D1 Obohacen habrov doubrava na mlkch pekryvech vtch psk, PLO 35 (viz tak L3.4) Geobiocenologie. 1 AAB 12 Pini-querceta arenosa (borov doubravy na pscch) (viz tak L7.4), 1 BBD 23 Ligustriquerceta arenosa (doubravy s ptam zobem na pscch) (viz tak K4), 1 D 2 Corni-querceta petraeae-pubescentiscerris arenosa (dnov doubravy na pscch), 1 BC 3 Aceri campestris-querceta (babykov doubravy) (viz tak K3, L3.4 a L6.2)
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen panonskch teplomilnch doubrav na sprai.
Ohroen. Oborn chov zve a vysok pezven i mimo obory, zakldn borovch monokultur, invaze aktu (Robinia pseudacacia), tracheomykzy, eutrofizace. Management. Obnova porost se zachovnm pirozen devinn skladby. Literatura. Hork 1980, 1983, Chytr 1997b, Chytr & Hork 1997, Chytr in Neuhuslov et al. 1998, Chytr in Moravec et al. 2000. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Acer campestre javor babyka Cornus sanguinea svda krvav Ligustrum vulgare pta zob obecn Dm Quercus petraea s. lat. dub zimn
201
L Lesy
Management. Obnova porost se zachovnm pirozen devinn skladby. Literatura. marda 1961, Grulich & Grulichov 1986, Chytr 1997b, Chytr & Hork 1997, Chytr in Neuhuslov et al. 1998, Chytr in Moravec et al. 2000.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
Panonsk teplomiln doubrava s dubem letnm (Quercus robur) a bohatm podrostem teplomilnch druh na ploin s vtmi psky v lese Doubrava u Hodonna.
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen panonskch teplomilnch doubrav na psku.
Struktura a druhov sloen. Svtl lesy s dubem letnm (Quercus robur), nevrazn vyvinutm keovm patrem a druhov velmi bohatm patrem bylinnm, jeho nejastjmi dominantami jsou ostice Fritschova (Carex fritschii) a konvalinka vonn (Convallaria majalis), na vlhch mstech v mlkch sneninch tak bezkolence (Molinia arundinacea a M. caerulea). Hojn jsou zastoupeny druhy ipkovch doubrav (nap. Geranium sanguineum a Trifolium alpestre), acidofilnch doubrav (nap. Festuca ovina a Melampyrum pratense), druhy stdav vlhkch pd (Betonica officinalis, Galium boreale subsp. boreale, Potentilla alba, Serratula tinctoria aj.) a tak nkter lun druhy (nap. Arrhenatherum elatius). Pravideln je vyvinuto mechov patro s dominantnm druhem Hypnum cupressiforme. Ekologie. Rovinat terny na vtch pscch
nebo trkopskovch nch terasch. Vlastn psky jsou kysel, jejich pdy, kambizem, jsou vak dosycovny podzemn vodou s rozputnmi bazickmi ionty. V asnm jaru jsou relativn vlhk, pozdji v prbhu sezony vak siln vyschaj.
Druhov kombinace
Stromov a keov patro Frangula alnus kruina olov Dm Quercus robur dub letn Bylinn patro Ajuga reptans zbhovec plaziv Dg Asperula tinctoria mainka barvsk Betonica officinalis bukvice lkask Dg Dm Carex fritschii ostice Fritschova Clinopodium vulgare klinopd obecn Dm Convallaria majalis konvalinka vonn Dactylis polygama srha hajn Dg Dianthus superbus hvozdk pyn Dg Festuca amethystina kostava ametystov F. ovina kostava ov Dg Galium boreale subsp. boreale svzel severn prav Geranium sanguineum kakost krvav Dg Iris variegata kosatec rznobarv Dg Laserpitium prutenicum hlad prusk Lysimachia vulgaris vrbina obecn Melampyrum pratense ern lun Dg Dm Molinia arundinacea bezkolenec rkosovit Dg Dm M. caerulea bezkolenec modr Dg Potentilla alba mochna bl Scrophularia nodosa krtink hlznat Dg Serratula tinctoria srpice barvsk Dg Succisa pratensis ertkus lun Trifolium alpestre jetel alpnsk
Rozen. Jihozpadn st lesa Doubrava u Hodonna, degradovan porosty tak v Bom lese u Valtic. Ohroen. Zavdn kultur borovice, dubu ceru, invaze aktu (Robinia pseudacacia), pezven, tracheomykzy, eutrofizace.
202
L6.4 Stedoevropsk bazifiln teplomiln doubravy
Dg
Valeriana stolonifera subsp. angustifolia kozlk ukrajinsk chlumn Veronica vindobonensis rozrazil vdesk Viola reichenbachiana violka lesn

teplomiln doubravy s dubem letnm (Quercus robur) nebo zimnm (Q. petraea s. lat.) a v souasnch obhospodaovanch a pezvench porostech asto spe se slab vyvinutm keovm patrem. Bylinn patro je druhov bohat, obsahuje druhy teplomilnch doubrav (Brachypodium pinnatum, Tanacetum corymbosum aj.), dubohabin (Anemone nemorosa, Hepatica nobilis aj.), acidofilnch doubrav a buin (Festuca ovina, Luzula luzuloides subsp. luzuloides, Melampyrum pratense aj.) a druhy indikujc tk, stdav vlhk pdy (Betonica officinalis, Potentilla alba, Serratula tinctoria aj.). V ponkud specifickch typech tto vegetace na vpencch v Poumav se vyskytuj i perialpnsk druhy Epipactis atrorubens, Polygala chamaebuxus, Viola collina aj.
Mechorosty Hypnum cupressiforme rokyt cypiov
L6.4 Stedoevropsk bazifiln teplomiln doubravy

Central European basiphilous thermophilous oak forests
Natura 2000. 91I0 * Euro-Siberian steppe oak woods prioritn stanovit (viz tak L6.2, L6.3 a L6.5) Smaragd. 41.7 Thermophilous and supra-Mediterranean oak woods (viz tak L6.1, L6.2, L6.3 a L6.5) CORINE. Pal. Hab. 41.7A11 Western white cinquefoil sessile oak woods EUNIS. G1.9/P-41.7A Euro-Siberian steppe oak woods Fytocenologie. Svaz Quercion petraeae Zlyomi et Jakucs ex Jakucs 1960 (viz tak L6.5): Potentillo albae-Quercetum Libbert 1933, Brachypodium pinnatum-Quercus robur spol. Potenciln vegetace. 30 Nerozlien bazifiln teplomiln doubravy, 33 Mochnov doubrava Fyziotyp. XD Xerotermn doubravy Lesnick typologie. 1X Dnov doubrava (3 na rankeru, 5 s habrem na svazch a svahovch ebrech, PLO 36 a 38) (viz tak L6.1 a L6.2), 1Z Zakrsl (habrov) doubrava (7 s vlekou prapoitou, viz tak L6.5, 8 lipnicov), 1C Such habrov doubrava (viz tak L3.1, L3.4, L6.1, L6.2 a L6.5), 1I Ulhav habrov doubrava (viz tak L3.1), 1H Spraov habrov doubrava (viz tak L3.1, L6.1 a L6.2), 1B Bohat habrov doubrava (1 lipnicov s ostic horskou, 4 srhov) (viz tak L3.1 a L3.4), 1D Obohacen habrov doubrava (4 konvalinkov, 6 strdivkov, 8 vlekov na jlech) (viz tak L3.1, L3.4 a L6.3), 1W Bohat habrov doubrava vpencov, 1O Lipov doubrava (viz tak L3.1 a L3.4), 2Z Zakrsl bukov doubrava (4 s vlekou prapoitou, viz tak L8.2, 8 lipnicov), 2A9 Javorobukov doubrava, PLO 10 (viz tak L4), 2C Vyschav bukov doubrava (viz tak L7.1 a L8.2), 2S Sv bukov doubrava (viz tak L3.1, L3.3 a L7.1), 2H Hlinit bukov doubrava (viz tak L3.1 a L3.3), 2B Bohat bukov doubrava (viz tak L3.1 a L3.3), 2W Vpencov bukov doubrava Geobiocenologie. 1 B 3 Querceta typica (typick doubravy) (viz tak K3, L3.1, L3.4 a L6.2), 1 BD 3 Ligustri-querceta (doubravy s ptam zobem) (viz tak K3, K4, L3.4 a L6.4), 12 BD 12 Ligustri-querceta humilia inf. et sup. (zakrsl doubravy s ptam zobem n. a v. st.) (viz tak K3 a K4), 2 BD 3x Carpini-querceta tiliae (lipo-habrov doubravy) (viz tak K3 a L3.1)
Ekologie. Rovinat terny, mrn svahy nebo i mlk ternn sneniny na mkkch horninch, nejastji zvtralinch kdovch sln a slnovc, neognnch jlovitch sedimentech, paleognnch flyovch jlovcch a spraovch hlnch. Pdy jsou tk, zpravidla ilimerizovan a nkdy oglejen, v povrchovch vrstvch odvpnn, ve spodin vak vpnkem bohat. V chladnjm a vlhm klimatu na vpencch v Poumav je tato vegetace vyvinuta i na krystalickch vpencch s pdami typu rendzina.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen stedoevropskch bazifilnch teplomilnch doubrav.
Rozen. esk stedoho, doln Pooh, okol Prahy, esk kras, Kivokltsko, okol Plzn, poumavsk vpence, Kokonsko, stedn Pojize, povod Cidliny, vchodoesk Polab, okol Brna a Znojma, vzcn Litenick vrchy a jihozpadn st Blch Karpat. Variabilita. Od zkladnho, iroce rozenho a pomrn mlo promnlivho typu, odpovdajcho
203
L Lesy
asociaci Potentillo albae-Quercetum, se odliuj porosty na krystalickch vpencch v Poumav. Jde vesms o sekundrn borov kultury, ve kterch jsou mn zastoupeny druhy indikujc tk a stdav vlhk pdy, blzkost Alp se pak projevuje vskytem perialpnskch druh.
Dg Dg
Potentilla alba mochna bl Serratula tinctoria srpice barvsk Tanacetum corymbosum imbaba chocholinat Trifolium alpestre jetel alpnsk Veronica officinalis rozrazil lkask V. vindobonensis rozrazil vdesk Viola collina violka chlumn
Ohroen. Vsadba borovch monokultur, invaze aktu (Robinia pseudacacia), oborn chov zve a pezven i mimo obory, tracheomykzy, eutrofizace. Management. Obnova porost se zachovnm
pirozen devinn skladby, udrovn nzkch stav zve.
Literatura. Mrz 1958a, b, Moravec 1972, Chytr 1997b, Chytr & Hork 1997, Chytr & Kolbek in Neuhuslov et al. 1998, Kolbek et al. in Neuhuslov et al. 1998, Chytr in Moravec et al. 2000. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Corylus avellana lska obecn Dg Frangula alnus kruina olov Ligustrum vulgare pta zob obecn Dm Quercus petraea s. lat. dub zimn Dm Q. robur dub letn Bylinn patro Anemone nemorosa sasanka hajn Dg Betonica officinalis bukvice lkask Dm Brachypodium pinnatum vleka prapoit Campanula persicifolia zvonek broskvolist Dg Carex montana ostice horsk Dg Dianthus superbus hvozdk pyn Festuca ovina kostava ov Fragaria vesca jahodnk obecn Dg Galium boreale subsp. boreale svzel severn prav Hepatica nobilis jaternk trojlalon Hieracium murorum jestbnk zedn Lathyrus niger hrachor ern Luzula luzuloides subsp. luzuloides bika hajn prav Melampyrum pratense ern lun Melica nutans srdivka nic Dg Dm Molinia arundinacea bezkolenec rkosovit Peucedanum cervaria smldnk jelen Dm Poa nemoralis lipnice hajn
Teplomiln doubravy s mochnou blou (Potentilla alba) a bukvic lkaskou (Betonica officinalis) jsou vzny na t, stdav zamokovan pdy. erven k na Kivokltsku.
204
L6.5 Acidofiln teplomiln doubravy
L6.5 Acidofiln teplomiln doubravy

Acidophilous thermophilous oak forests
Natura 2000. 91I0 * Euro-Siberian steppe oak woods prioritn stanovit (jen L6.5A, viz tak L6.2, L6.3 a L6.4) Smaragd. 41.7 Thermophilous and supra-Mediterranean oak woods (viz tak L6.1, L6.2, L6.3 a L6.4) CORINE. 41.712 Sub-Mediterranean Quercus petraea-Q. robur woods, 41.7A13 Pannonic hairy greenweed sessile oak woods Pal. Hab. 41.712 Sub-Mediterranean Quercus petraea-Q. robur woods, 41.7A13 Pannonic hairy greenweed sessile oak woods EUNIS. G1.9/P-41.71 Western white oak woods and related communities, G1.9/P-41.7A Euro-Siberian steppe oak woods Fytocenologie. Svaz Quercion petraeae Zlyomi et Jakucs ex Jakucs 1960 (viz tak L6.4): Sorbo torminalis-Quercetum Svoboda ex Blakov 1962, Genisto pilosae-Quercetum petraeae Zlyomi et al. ex So 1963, Asplenio cuneifolii-Quercetum petraeae Chytr et Hork 1997. Svaz Genisto germanicaeQuercion Neuhusl et Neuhuslov-Novotn 1967 (viz tak L7.1, L7.2, L7.3 a L7.4): Viscario-Quercetum Stcker 1965 Potenciln vegetace. 34 Bekov doubrava, 35 Hadcov slezinkov doubrava Fyziotyp. XD Xerotermn doubravy Lesnick typologie. 1Z Zakrsl doubrava (1 tolitov, 2 s ostic nzkou, 3 kostavov, 7 s vlekou prapoitou, viz tak L6.4), 1C1 Such doubrava bikov teplomiln (ochuzen) (viz tak L3.1, L6.1, L6.2 a L6.4), 1K Kysel doubrava (1 kostavov, 2 kostavov s kruinkou chlupatou, 4 metlicov, 5 psinekov, 7 bikov, 9 svahov) (viz tak L7.1) Geobiocenologie. 1 AB 3 Querceta (doubravy), 12 AAB 12 Querceta pinea humilia inf. et sup. (zakrsl borodoubravy n. a v. st.) (viz tak K4), 1 D 1 Cerasi-querceta pini humilia (zakrsl boro-mahalebkov doubravy) (viz tak L8.3), 12 (A)ABB 12 Querceta humilia inf. et sup. (zakrsl doubravy n. a v. st.) (viz tak K3, K4, L3.1 a L7.1)
(Vincetoxicum hirundinaria). V porostech na skalnatch svazch jsou hojnji zastoupeny mechy a liejnky.
Ekologie. Vslunn, strm, asto skalnat svahy, v nejteplejch a nejsuch oblastech tak ploiny a svahy o mrnm sklonu. Geologickm podkladem jsou kysel siliktov horniny, nejastji ula, rula, granulit, prvohorn a starohorn bidlice, vzcn i hadce, na nich se vyvjej pdy typu ranker nebo ml kambizem. Rozen. dol Vltavy, Berounky a Szavy ve stednch echch, okol Prahy a esk kras, okol Brna, jihovchodn okraj eskho masivu mezi Brnem a Znojmem, vchodn okraj Drahansk vrchoviny, Chiby, vzcn i jinde.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen acidofilnch teplomilnch doubrav.
Struktura a druhov sloen. Svtl lesy s dominanc dubu zimnho (Quercus petraea s. lat.) za hranic arelu ipku (Q. pubescens s. lat.) nebo na pdch, kter tomuto druhu nevyhovuj pro svou vy kyselost. V podrovni me bt pimen habr obecn (Carpinus betulus). Stromov patro je v nkterch porostech velmi rozvolnn a nzkho vzrstu, jen 46 m vysok. Keov patro je zpravidla vyvinuto slabji a mnohdy je tvoeno nimi jedinci dubu zimnho (Quercus petraea s. lat.). Bylinn patro je druhov bohat, nem vak vraznj diagnostick druhy, protoe druhy submediternnho a panonskho rozen v nm chybj nebo jsou vzcn. Dominantou je zpravidla kostava ov (Festuca ovina), lipnice hajn (Poa nemoralis) nebo tolita lkask
Poznmka k mapovn. Pi mapovn pro program Natura 2000 je nutno rozliovat doubravy s kruinkou chlupatou (Genista pilosa) (L6.5A), kter jsou prioritnm stanovitm, od ostatnch typ (L6.5B), kter do Natura 2000 nespadaj. Doubravy s kruinkou chlupatou se vyskytuj na ulovch, rulovch nebo granulitovch skalnatch svazch a skalnch ostronch jihozpadn Moravy, hlavn v dol ek Oslavy, Jihlavy, Rokytn, Jeviovky a Dyje, vzcn i na strmjch svazch mimo dol. Jde o velmi rozvolnn porosty nzkch zakrslch dub, v podrostu s vraznjm zastoupenm kruinky chlupat a bohat vyvinutm mechovm patrem s acidofilnmi mechy a liejnky. Ohroen. Zavdn borovch kultur, invaze aktu (Robinia pseudacacia), oborn chov zve a pezven i mimo obory, tracheomykzy, eutrofizace.
205
L Lesy
Management. Obnova porost se zachovnm

pirozen devinn skladby, udrovn nzkch stav zve.
Dg Dg
Literatura. Chytr 1991, 1997b, Chytr & Hork 1997, Kolbek & Chytr in Neuhuslov et al. 1998, Chytr in Moravec et al. 2000. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Carpinus betulus habr obecn Ligustrum vulgare pta zob obecn Dm Quercus petraea s. lat. dub zimn Bylinn patro Anthericum ramosum blozka vtvit Avenella flexuosa metlika kivolak Carex humilis ostice nzk Dg Dianthus carthusianorum s. lat. hvozdk kartouzek Euphorbia cyparissias pryec chvojka Dm Festuca ovina kostava ov Dg F. pallens kostava siv Dg Genista pilosa kruinka chlupat G. tinctoria kruinka barvsk Hieracium lachenalii jestbnk Lachenalv H. murorum jestbnk zedn H. pilosella jestbnk chlupek H. sabaudum jestbnk savojsk Hylotelephium maximum rozchodnk velk Hypericum perforatum tezalka tekovan Jasione montana pavinec horsk Linaria genistifolia lnice kruinkolist Luzula luzuloides subsp. luzuloides bika hajn prav Dg Lychnis viscaria smolnika obecn Dm Poa nemoralis lipnice hajn
Dg
Dm
Polygonatum odoratum kokok vonn Rumex acetosella ovk men Sedum reflexum rozchodnk skaln S. sexangulare rozchodnk dlouholist Silene nutans silenka nic Tanacetum corymbosum imbaba chocholinat Thymus praecox matedouka asn Trifolium alpestre jetel alpnsk Veronica officinalis rozrazil lkask V. vindobonensis rozrazil vdesk Vincetoxicum hirundinaria tolita lkask
Mechorosty a liejnky Ceratodon purpureus rohozub nachov Cladonia rangiformis dutohlvka bodlav Hypnum cupressiforme rokyt cypiov Polytrichum piliferum plonk chluponosn
Acidofiln teplomiln doubravy porstaj vslunn skalnat svahy s mlkmi, ivinami chudmi pdami na siliktovch horninch. Tovick skly v dol Berounky na Kivokltsku.
L7 Acidofiln doubravy
Acidophilous oak forests Zdenka Neuhuslov
Struktura a druhov sloen. Druhov chud lesy s dominantnm dubem zimnm nebo letnm (Quercus petraea s. lat. nebo Q. robur), k nmu se dru bza blokor (Betula pendula) a obas t dal druhy strom (Abies alba, Betula pubescens,
Pinus sylvestris a Populus tremula). Krom zmlazujcch druh stromovho patra se v keovm pate astji objevuje kruina olov (Frangula alnus). Charakter bylinnho a mechovho patra uruj mlo nron acidofyty.
206
L7.1 Such acidofiln doubravy
Ekologie. Kysel pdy, zpravidla oligotrofn

kambizem, vznikajc na minerln chudch siliktovch substrtech v ninch a podhch.
Rozen. Roztrouen v planrnm a submontnnm stupni po celm zem R, nejhojnji v severnch, stednch a zpadnch echch, v moravskch Karpatech vzcn. V jin polovin ech jsou acidofiln doubravy pevldajcm typem potenciln pirozen vegetace, ale zachoval porosty jsou zde spe vzcn.
L7.1 Such acidofiln doubravy

Dry acidophilous oak forests
Natura 2000. Smaragd. 41.5 Acidophilous oak forests (viz tak L7.2, L7.3 a L7.4) CORINE. 41.57 Medio-European acidophilous oak forests Pal. Hab. 41.57 Medio-European acidophilous oak forests EUNIS. G1.8/P-41.57 Medio-European acidophilous oak forests Fytocenologie. Svaz Genisto germanicae-Quercion Neuhusl et Neuhuslov-Novotn 1967 (viz tak L6.5, L7.2, L7.3 a L7.4): Luzulo albidae-Quercetum petraeae Hilitzer 1932, Calluno-Quercetum Schlter ex Passarge in Scamoni 1963 Potenciln vegetace. 36 Bikov a/nebo jedlov doubrava Fyziotyp. AD Acidofiln doubravy Lesnick typologie. 1N Kamenit kysel doubrava, 1K Kysel doubrava (krom 1K2) (viz tak L6.5), 2Z3 Zakrsl bukov doubrava se ttinou rkosovitou, 2N Kamenit kysel doubrava, 2C1 Vyschav bukov doubrava bikov teplomiln (ochuzen) (viz tak L6.4 a L8.2), 2M Chud bukov doubrava (viz tak L7.3), 2I Ulhav kysel doubrava (viz tak L3.3), 2K Kysel bukov doubrava, 2S Sv bukov doubrava (viz tak L3.1, L3.3 a L6.4) Geobiocenologie. 2 (A)ABB 2 Querceta humilia sup. (zakrsl doubravy v. st.) (viz tak K3, K4, L3.1 a L6.5), 2 A (2)3 Querceta fagina (bukodoubravy), 2 AB 3 Fagi-querceta (bukov doubravy), 2 (A)ABB 12 Fagiquerceta humilia (zakrsl bukov doubravy) (viz tak K3)
Rozvolnn such acidofiln doubrava s dubem zimnm (Quercus petraea) a kostavou ov (Festuca ovina) na prudkch svazch dol Svratky u Brna.
nemoralis), ideji i kek (Calluna vulgaris a Vaccinium myrtillus). Z bylin se astji objevuj na iviny nenron jestbnky (Hieracium lachenalii, H. murorum, H. sabaudum aj.) a tak Lychnis viscaria, Melampyrum pratense a Veronica officinalis. Hojn jsou acidofiln mechy Dicranum scoparium, Pleurozium schreberi, Polytrichum formosum aj. Ekologie. ivinami chud substrty, nap. ruly, uly, svory, kysel typy bidlic a porfyry v pahorkatinch, mn asto v ninch, mezi 250 a 450 m n. m. Stedn hlubok a mlk, erstv a siln vyschav pdy pat typologicky k oligotrofn nebo rankerov kambizemi, ideji k rankeru.
Rozen. Hojn ve stednch, zpadnch a severnch echch, vzcnji na Morav v podh eskomoravsk a Drahansk vrchoviny a roztrouen v dalch oblastech.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
Struktura a druhov sloen. Svtl doubravy s dominanc dubu zimnho (Quercus petraea s. lat.) nebo letnho (Q. robur), se slab pms bzy blokor (Betula pendula) a borovice lesn (Pinus sylvestris) ve stromovm a keovm pate, v pate bylinnm s pevahou travin (Avenella flexuosa, Festuca ovina, Luzula luzuloides subsp. luzuloides, L. pilosa a Poa
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Doloen a pedpokldan rozen suchch acidofilnch doubrav.
207
L Lesy
Variabilita. Porosty jsou promnliv hlavn v zvislosti na minerln bohatosti a vlhkosti pdy. Od nejrozenjho typu na erstvch a relativn hlubch pdch se odliuj porosty patnho vzrstu na mlkch a suchch pdch skalnatch svah, kam pronikaj i nkter teplomiln druhy. V zakrslch doubravch na obtn zvtravatelnch, minerln velmi chudch, mlkch a vyschavch pdch typu ranker dominuj acidofiln keky ( Calluna vulgaris, zdka t Vaccinium myrtillus) a astji se vyskytuj mechy Ceratodon purpureus, Pohlia nutans a Polytrichum piliferum. Ohroen. Mcen pirozench porost, pevod na jehlinat kultury, tracheomykzy, eutrofizace. Management. Zachovn pirozen devinn
skladby s dominanc dub.
Mechorosty Dicranum scoparium dvouhrotec chvostnat Pleurozium schreberi travnk Schreberv Polytrichum formosum plonk ztenen
L7.2 Vlhk acidofiln doubravy

Wet acidophilous oak forests
Natura 2000. 9190 Old acidophilous oak woods with Quercus robur on sandy plains Smaragd. 41.5 Acidophilous oak forests (viz tak L7.1, L7.3 a L7.4) CORINE. 41.57 Medio-European acidophilous oak forests Pal. Hab. 41.57141 Peri-Bohemian giant moorgrass sessile oak forest EUNIS. G1.8/P-41.57 Medio-European acidophilous oak forests Fytocenologie. Svaz Genisto germanicae-Quercion Neuhusl et Neuhuslov-Novotn 1967 (viz tak L6.5, L7.1, L7.3 a L7.4): Molinio arundinaceae-Quercetum Samek 1962, Abieti-Quercetum Mrz 1959 Potenciln vegetace. 37 Bezkolencov doubrava Fyziotyp. AD Acidofiln doubravy Lesnick typologie. 0O Sv jedlodubov bor (krom 0O9), 1P Sv bezov doubrava (viz tak L3.1 a L3.4), 1Q Bezov doubrava, 2O Jedlobukov doubrava (viz tak L3.1 a L3.3), 2P Kysel jedlov doubrava, 2Q Chud jedlov doubrava, 2T Podmen chud jedlov doubrava, 2G Podmen jedlov doubrava, 3P Kysel jedlov doubrava (smrkov), 3Q Chud jedlov doubrava, 3T Podmen chud jedlov doubrava, 3G Podmen jedlov doubrava (smrkov) Geobiocenologie. 23 AAB 4 Betuli-querceta roboris sup. (bezov doubravy v. st.), (3)4 A (3)4 Querci-abieta piceosa (smrko-dubov jedliny), (3)4 AB (3)4 Abietiquerceta roboris-piceae (smrko-jedlov doubravy)
Literatura. Neuhusl & Neuhuslov-Novotn 1967, Moravec 1998, Neuhuslov & Sdlo in Neuhuslov et al. 1998. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Betula pendula bza blokor Frangula alnus kruina olov Dm Quercus petraea s. lat. dub zimn Dm Q. robur dub letn Bylinn patro Dm Avenella flexuosa metlika kivolak Calamagrostis arundinacea ttina rkosovit Dg Dm Calluna vulgaris ves obecn Dm Festuca ovina kostava ov Dg Genista germanica kruinka nmeck G. tinctoria kruinka barvsk Hieracium lachenalii jestbnk Lachenalv H. murorum jestbnk zedn H. sabaudum jestbnk savojsk Dg Dm Luzula luzuloides subsp. luzuloides bika hajn prav Melampyrum pratense ern lun Dm Poa nemoralis lipnice hajn Dg Silene nutans silenka nic Sorbus aucuparia subsp. aucuparia jeb pta prav Dm Vaccinium myrtillus borvka Veronica officinalis rozrazil lkask
Struktura a druhov sloen. Porosty tvoen dominantnm dubem letnm (Quercus robur) s pms Betula pendula, Pinus sylvestris, Quercus petraea s. lat. a mnohch devin severoevropskch borelnch les (Betula pubescens, Populus tremula, Sorbus aucuparia subsp. aucuparia, ppadn i Picea abies). V keovm pate se asto vyskytuje kruina olov (Frangula alnus). V bylinnm pate dominuje bezkolenec rkosovit (Molinia arundinacea), ppadn ostice teslicovit (Carex brizoides), doprovzen druhy vlhkch kyselch pd (nap. Lysimachia vulgaris a Potentilla erecta). Pravideln je vyvinuto mechov patro.
Ekologie. Mlk ternn sneniny, ploiny, bezodtok mlk labiny v ninch a pahorkatinch,
208
L7.2 Vlhk acidofiln doubravy
zpravidla mezi 200 a 400 m n. m., ideji v mlkch sneninch uprosted acidofilnch buin v nadmoskch vkch kolem 450 m (nap. na Kivokltsku). Pdnm typem jsou stdav vlhk, siln kysel, ve spodin zhutnl pseudogleje nebo pseudooglejen kambizem, doasn zamoken stagnujc srkovou vodou a siln vyschajc v suchm lt nebo podzimu. V bezodtokch sneninch se tvo kysel surov humus a pi silnm zamoken dochz k povrchovmu slatinn, kterm vznik tzv. anmr.
Rozen. astji ve stednch a vchodnch echch v oblasti esk tabule a na Opavsku, maloplon i na Kivokltsku a v okol Prahy, ojedinle i jinde.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen vlhkch acidofilnch doubrav.
Poznmka k mapovn. V chladnjch a vlhch

oblastech vtinou mezi 400 a 600 m n. m. se msty vyskytuj fragmentrn a smrkovm hospodstvm siln ovlivnn acidofiln jedlov doubravy. Jejich pirozen porosty tvo jedle blokor (Abies alba) a duby (Quercus petraea s. lat. a Q. robur) se slabou pms pionrskch devin Betula pendula a Sorbus aucuparia subsp. aucuparia. V bylinnm pate jsou ast druhy vlhkch acidofilnch doubrav a Calamagrostis arundinacea, Galium rotundifolium, Luzula pilosa , Mycelis muralis, Oxalis acetosella, Senecio ovatus a Viola riviniana. Z mech pevldaj mlo nron acidofyty Hypnum cupressiforme, Pleurozium schreberi a Polytrichum formosum. Pdy jsou pseudooglejen kambizem na minerln slabch substrtech. Fragmenty porost jsou doloeny pedevm z Kivokltska, Jevansk ploiny a eleznch hor, jako potenciln pirozen vegetace jsou vak pedpokldny na velkch plochch v jin polovin ech. Vzhledem k obtnosti a asto a nemonosti rozliovat v ternu acidofiln doubravy
Vlhk acidofiln doubravy s bezkolencem rkosovitm (Molinia arundinacea) se vyskytuj v mlkch ternnch sneninch se zhutnlmi, siln kyselmi pseudoglejovmi pdami. ihtka u Kublova na Kivokltsku.
od souasnch fragmentrnch porost jedlovch doubrav adme jedlov doubravy k podjednotce vlhkch acidofilnch doubrav.
Ohroen. Mcen porost, pevod na borov,

pp. smrkov kultury, odvodnn drennmi kanly, tracheomykzy, eutrofizace.
Management. Zachovn pirozenho sloen

stromovho patra.
Literatura. Mrz 1959, Samek 1962, Neuhusl & Neuhuslov-Novotn 1967, 1989, Moravec 1998, Neuhuslov & Sdlo in Neuhuslov et al. 1998.
209
L Lesy
Druhov kombinace
Stromov a keov patro Betula pendula bza blokor Dg B. pubescens bza pit Dg Frangula alnus kruina olov Pinus sylvestris borovice lesn Dg Populus tremula topol osika Quercus petraea s. lat. dub zimn Dm Q. robur dub letn Sorbus aucuparia subsp. aucuparia jeb pta prav Bylinn patro Avenella flexuosa metlika kivolak Dm Carex brizoides ostice teslicovit Dg Dryopteris carthusiana kapra ostnkat Dg Hieracium laevigatum jestbnk hladk Dg Lysimachia vulgaris vrbina obecn Melampyrum pratense ern lun Dg Dm Molinia arundinacea bezkolenec rkosovit Dg Potentilla erecta mochna ntrnk Vaccinium myrtillus borvka Mechorosty Atrichum undulatum bezvlska vlnkat Polytrichum commune plonk obecn P. formosum plonk ztenen
Subkontinentln borov doubravy se vyskytuj na psitch pdch na ploinch pskovcovch skalnch mst. Okol Pravick brny
L7.3 Subkontinentln borov doubravy

Subcontinental pine-oak forests
Natura 2000. Smaragd. 41.5 Acidophilous oak forests (viz tak L7.1, L7.2 a L7.4) CORINE. 41.58 Subcontinental pine-oak forests Pal. Hab. 41.582 Cowberry pine-oak forests EUNIS. G1.8/P-41.57 Medio-European acidophilous oak forests Fytocenologie. Svaz Genisto germanicae-Quercion Neuhusl et Neuhuslov-Novotn 1967 (viz tak L6.5, L7.1, L7.2 a L7.4): Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum Oberdorfer 1957 Potenciln vegetace. 38 Brusinkov borov doubrava Fyziotyp. AD Acidofiln doubravy Lesnick typologie. 0K Kysel (dubobukov) bor, 1M Borov doubrava (viz tak L7.4), 2M Chud bukov doubrava (viz tak L7.1) Geobiocenologie. 23 AAB 23 Pini-querceta inf. et sup. (borov doubravy n. a v. st.) (viz tak L7.4), 4 A 23 Querci-pineta (dubov bory), (3)4 A 34 Quercipineta abietina (jedlo-dubov bory)
v eskm vcarsku.
Struktura a druhov sloen. Svtl, druhov

chud porosty s dominantn borovic lesn ( Pinus sylvestris) a dubem zimnm (Quercus petraea s. lat.), ideji dubem letnm (Q. robur), s pms Betula pendula a Sorbus aucuparia subsp. aucuparia ve stromovm a keovm pate, obas t s Frangula alnus a Salix aurita a s dominanc kek ( Calluna vulgaris , Vaccinium myrtilus a V. vitis-idaea), kapradin (nap. Pteridium aquilinum) nebo trav (nap. Avenella flexuosa) v pate bylinnm. Mechov patro je vyvinuto pravideln s astm vskytem Pleurozium schreberi, ppadn s druhy Dicranum polysetum, D. scoparium, Leucobryum glaucum, L. juniperoideum a liejnky.
Ekologie. ivinami chud, leh, velmi siln kysel, vyschav kambizem na minerln chudch substrtech (kysel pskovce, arkzy, slepence,
210
L7.3 Subkontinentln borov doubravy
tercirn a kvartrn trky a psky) v oblastech se subkontinentlnm klimatem v severnch, stednch a vchodnch echch v nadmoskch vkch asi 260300 m, v zpadnch a jinch echch vtinou mezi 400 a 500 m n. m.
Rozen. Hojn v Ralsk, Jinsk a Plzesk pahorkatin, maloplon v Chebsk a Tebosk pnvi, v pskovcovch skalnch mstech severnch a stednch ech, ideji ve vchodnch echch, zejmna v oblasti Tebechovick tabule.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Mechorosty a liejnky Dg Cladonia rangiferina dutohlvka sob Dicranum polysetum dvouhrotec eit D. scoparium dvouhrotec chvostnat Leucobryum glaucum blomech siv L. juniperoideum blomech Pleurozium schreberi travnk Schreberv
L7.4 Acidofiln doubravy na psku

Acidophilous oak forests on sand
Natura 2000. Smaragd. 41.5 Acidophilous oak forests (viz tak L7.1, L7.2 a L7.3) CORINE. 41.57 Medio-European acidophilous oak forests Pal. Hab. 41.57 Medio-European acidophilous oak forests EUNIS. G1.8/P-41.57 Medio-European acidophilous oak forests Fytocenologie. Svaz Genisto germanicae-Quercion Neuhusl et Neuhuslov-Novotn 1967 (viz tak L6.5, L7.1, L7.2 a L7.3): Festuco ovinae-Quercetum roboris marda 1961 Potenciln vegetace. 39 Kostavov borov doubrava Fyziotyp. AD Acidofiln doubravy Lesnick typologie. 1M Borov doubrava (viz tak L7.3), 1S6 Doubrava na pscch druhotn (kostavov) s lipnic zkolistou (viz tak L3.1, L3.4 a L6.3) Geobiocenologie. 1 AAB 12 Pini-querceta arenosa (borov doubravy na pscch) (viz tak L6.3), 23 AAB 23 Piniquerceta inf. et sup. (borov doubravy n. a v. st.) (viz tak L7.3)
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen subkontinentlnch borovch doubrav.
Ohroen. Pevod na borov kultury. Management. Zachovn pirozen devinn

skladby porost.
Literatura. Neuhusl & Neuhuslov-Novotn

1967, Moravec 1998, Neuhuslov & Sdlo in Neuhuslov et al. 1998.
Druhov kombinace
Stromov a keov patro Betula pendula bza blokor Frangula alnus kruina olov Pinus sylvestris borovice lesn Dm Quercus petraea s. lat. dub zimn Dm Q. robur dub letn Sorbus aucuparia subsp. aucuparia jeb pta prav Bylinn patro Avenella flexuosa metlika kivolak Calluna vulgaris ves obecn Dm Vaccinium myrtillus borvka Dg Dm V. vitis-idaea brusinka
Struktura a druhov sloen. Svtl lesn porosty s dominanc dubu letnho (Quercus robur) a borovice lesn (Pinus sylvestris) ve stromovm i keovm pate. Pvodn stromov patro je v dnench porostech vtinou nahrazeno borovmi kulturami. V bylinnm pate se vyskytuj etn suchomiln acidofyty. Pevld kostava ov (Festuca ovina), ideji tak ves obecn (Calluna vulgaris) nebo lipnice lun (Poa pratensis s. lat.). Vznan je podl psamofyt a teplomilnch druh, nap. Agrostis vinealis, Armeria vulgaris subsp. vulgaris, Euphorbia cyparissias, Hypericum perforatum, Trifolium alpestre aj. Mechov patro s pevahou Pleurozium schreberi pokrv msty a tetinu pdnho povrchu. Ekologie. Terasy val nebo vt psky v nejnich a nejteplejch oblastech nin, ve vkch od 180 do 230 m n. m. Pdy jsou kysel a siln kysel arenick kambizem na kemiitm psku a vyznauj se velmi nzkou vododrnost.
211
L Lesy
Rozen. Ojedinl, spe fragmentrn porosty v Polab mezi Podbrady a Tereznem a v lese Doubrava u Hodonna.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Dg Dm Dg
55
60
50
Dm Dg Dg Dg
65
70
49
Festuca brevipila kostava drsnolist F. ovina kostava ov Gypsophila fastigiata ater svazit Hieracium pilosella jestbnk chlupek Hypericum perforatum tezalka tekovan Luzula campestris s. lat. bika ladn Melampyrum pratense ern lun Poa pratensis s. lat. lipnice lun Pseudolysimachion spicatum rozrazil klasnat Thymus serpyllum matedouka zkolist Trifolium alpestre jetel alpnsk Veronica officinalis rozrazil lkask
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen acidofilnch doubrav na psku.
Mechorosty a liejnky Cladonia spp. dutohlvka Dm Pleurozium schreberi travnk Schreberv
Poznmka k mapovn. Porosty s pirozenm sloenm stromovho patra jsou velmi vzcn. V ternu jsou zachovny spe jen mlo reprezentativn druhotn bory s menm podlem dubu a vskytem psamofilnch a teplomilnch druh v bylinnm pate.
Ohroen. Pevod na borov kultury. Management. Udrovn porost s dominanc

Quercus robur a s men pms Pinus sylvestris.
Literatura. marda 1961, Moravec 1998, Neuhuslov & Sdlo in Neuhuslov et al. 1998. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Betula pendula bza blokor Pinus sylvestris borovice lesn Quercus petraea s. lat. dub zimn Dm Q. robur dub letn Bylinn patro Achillea collina ebek chlumn Dg Agrostis vinealis psineek tuh Dg Anthericum ramosum blozka vtvit Dg Armeria vulgaris subsp. vulgaris trvnika obecn prav Calamagrostis epigejos ttina kovitn Dm Calluna vulgaris ves obecn Carex montana ostice horsk Dg Corynephorus canescens palikovec edav Euphorbia cyparissias pryec chvojka
Acidofiln doubravy na psku se dochovaly jen v nepatrnch a siln pozmnnch fragmentech. Vtinou byly pemnny na borov monokultury, kter ale uchovvaj druhy pvodnho podrostu. Les Doubrava u Hodonna.
212
L8.1 Boreokontinentln bory
L8 Such bory
Dry pine forests Ji Kolbek & Milan Chytr
Struktura a druhov sloen. Primrn bory

s dominantn borovic lesn (Pinus sylvestris) a asto s pms dubu zimnho (Quercus petraea s. lat.) nebo bzy blokor (Betula pendula) ve stromovm pate. Keov patro bv obvykle chud a jsou v nm zastoupeni hlavn ni jedinci druh stromovho patra. Bylinn patro bv u acidofilnch typ chud, zatmco u bor na bazickch substrtech dosahuje vysok druhov bohatosti i pokryvnosti. Vznamnou diagnostickou skupinu tvo mechorosty a liejnky, a to zejmna u boreokontinentlnch bor.
L8.1 Boreokontinentln bory

Boreo-continental pine forests
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 42.521 Subcontinental Scots pine forests, 42.522 Hercynian Scots pine forests Pal. Hab. 42.521 Subcontinental Scots pine forests, 42.522 Hercynian Scots pine forests EUNIS. G3.5/P-42.52 Middle European Scots pine forests Fytocenologie. Svaz Dicrano-Pinion (Libbert 1933) Matuszkiewicz 1962 (viz tak L10.2 a L10.4): DicranoPinetum Preising et Knapp ex Oberdorfer 1957, Cladonio rangiferinae-Pinetum sylvestris Kobendza 1930, Betulo carpaticaePinetum Mikyka 1970, Hieracio pallidi-Pinetum Stcker 1965, Asplenio cuneifolii-Pinetum Pita 1982 prov., Cardaminopsio petraeae-Pinetum Hbl et Holzner 1977 Potenciln vegetace. 41 (Sub)montnn smrkov bor a smrina na balvanitch rozpadech, 42 Ostatn acidofiln bory Fyziotyp. BO Bory Lesnick typologie. 0Z Reliktn bor, 0Y Roklinov bor, 0C Hadcov bor (viz tak L8.3), 0M Chud (dubov) bor, 0P Kysel jedlodubov bor, 0Q Chud jedlodubov bor Geobiocenologie. 3 A 12 Pineta quercina (dubobory), 4 A 12 Pineta lichenosa (liejnkov bory), 45 A(D) 23 Pineta serpentini inf. et sup. (hadcov bory n. a v. st.), 56 A 12 Pineta piceosa inf. et sup. (smrkov bory n. a v. st.)
Ekologie. Svahy, skaln ostrony, vzcnji i rovinat, ale pevn vslunn polohy na minerln chudch i bohatch substrtech od tvrdch siliktovch hornin a po horniny vpnit a hadce. Kamenit, vsun a obvykle mlk pdy nejastji nle k rankerm s pomalou humifikac.
Rozen. esk kdov tabule, zaznut n

dol eskho masivu, hadcov ostrvky po celm zem R, vzcnji i jinde. V karpatsk sti Moravy zcela ojedinle.
Struktura a druhov sloen. Dominantnm

druhem svtlho stromovho patra je borovice lesn (Pinus sylvestris), asto zakrslho vzrstu; obas se objevuj dal deviny, zejmna Betula pendula a Quercus petraea s. lat. Keov patro je vyvinuto s pokryvnost zpravidla nepevyujc 20 %, v nkterch porostech i chyb. Jako dal deviny se v nm nkdy vyskytuj Frangula alnus, Sorbus aria s. lat. a S. aucuparia subsp. aucuparia. Bylinn patro m rovn pomrn nzkou pokryvnost, je druhov chud a pevauj v nm zejmna acidofiln traviny (nap. Avenella flexuosa, Festuca ovina a Luzula luzuloides subsp. luzuloides) nebo keky (hlavn Calluna vulgaris, Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea, v Labskch pskovcch i Ledum palustre). Na hadcch me pevldat bezkolenec modr (Molinia caerulea s. lat.), zejmna v mstech s hlub vrstvou jehlinatho opadu. Dal skupinou jsou druhy snejc
Hadcov substrt psob na vtinu strom krom borovice toxicky, a proto zde borov lesy rostou obvykle nejen na svazch, ale i na ploinch. Borovsko u doln ndre elivka.
213
L Lesy
sezonn vyschn pdy (nap. Campanula rotundifolia, Hieracium pilosella a Rumex acetosella) a druhy skalnch substrt (nap. Festuca pallens a Hieracium schmidtii, na jihozpadn Morav tak Genista pilosa). Na hadcch se vyskytuj kapradiny Asplenium adulterinum a A. cuneifolium a dal druhy specificky vzan na tento geologick podklad. Mechov patro me nkdy pokrvat i vce ne polovinu pdnho povrchu. Je tvoeno suchomilnjmi druhy mech (nap. Dicranum polysetum, D. scoparium, Leucobryum juniperoideum, Pleurozium schreberi a Polytrichum piliferum) a liejnk, hlavn etnmi druhy rodu Cladonia.
tabuli, se vyskytuj druhov chud kulturn bory, kter svm sloenm pipomnaj pirozen bory, jsou vak degradovanm typem druhov bohatch borovch doubrav. Odlien pirozench a sekundrnch typ je asto velmi obtn a nemon. V ppad pochybnost by v rmci podjednotky L8.1 mly bt mapovny jen porosty na velmi mlkch a ivinami chudch pdch, napklad na skalnch ostronch.
Ohroen. Vsadba a zarstn cizorodmi devinami, zejmna druhy Pinus nigra, P. strobus a Robinia pseudacacia.
Ekologie. Geologickm podkladem jsou tvrd,

patn zvtrvajc a minerln slab horniny, dle kvdrov pskovce, vt psky a v chladnjch a vlhch oblastech tak hadce. Mlk a such rankerov pdy jsou chud humusem a kamenit. Skaln podklad asto vystupuje nad povrch pdy. Porosty se vyskytuj vtinou maloplon na strmch svazch a skalnch ostronch, kde je ve vegetanm obdob nedostatek pdn vlhy.
Management. dn. Literatura. Mikyka 1964, 1970, Neuhusl & Neuhuslov-Novotn 1972a, Pita 1982, Husov & Andresov 1992, Husov & Jirsek in Neuhuslov et al. 1998. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Dg Betula pendula bza blokor Dg Frangula alnus kruina olov Dg Dm Pinus sylvestris borovice lesn Quercus petraea s. lat. dub zimn Bylinn patro Dm Avenella flexuosa metlika kivolak Dm Calluna vulgaris ves obecn Campanula rotundifolia zvonek okrouhlolist Dg Cardaminopsis arenosa einink psen Dm Festuca ovina kostava ov F. pallens kostava siv Genista pilosa kruinka chlupat Hieracium murorum jestbnk zedn H. pilosella jestbnk chlupek Dg H. schmidtii jestbnk bled Luzula luzuloides subsp. luzuloides bika hajn prav Molinia caerulea s. lat. bezkolenec modr Rumex acetosella ovk men Dg Dm Vaccinium myrtillus borvka Dg Dm V. vitis-idaea brusinka Mechorosty a liejnky Cetraria islandica puklka islandsk Cladonia arbuscula dutohlvka lesn C. coccifera dutohlvka ervcov
Rozen. Roztrouen od pahorkatin do podh, hlavn v oblasti eskho masivu. Vskyt je soustedn do pskovcovch skalnch mst esk kdov tabule, hluboce zaznutch nch dol a na lokality hadc.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen boreokontinentlnch bor. Mapa je dosti nepln a vyaduje zpesnn dalm vzkumem.
Variabilita. Nle sem jak bory s druhov

chudm bylinnm a bohatm mechovm patrem, tak bory na slunnch skalnatch vchozech mlkch pd, jejich bylinn patro je pomrn bohat a me obsahovat i nkter teplomiln druhy.
Poznmka k mapovn. Na svazch v teplejch oblastech ech, zejmna v esk kdov

214
L8.2 Lesostepn bory
Dg
Dg Dg
C. gracilis dutohlvka thl C. portentosa dutohlvka jeovit C. rangiferina dutohlvka sob C. squamosa dutohlvka upinat C. stellaris dutohlvka horsk Dicranum polysetum dvouhrotec eit D. scoparium dvouhrotec chvostnat Hypnum cupressiforme rokyt cypiov Leucobryum juniperoideum blomech Pleurozium schreberi travnk Schreberv Polytrichum piliferum plonk chluponosn Pohlia nutans paprutka nic
L8.2 Lesostepn bory

Forest-steppe pine forests
Natura 2000. Smaragd. 42.5232 Sarmatic steppe pine forests CORINE. 42.523 Lowland steppe Scots pine forests Pal. Hab. 42.5232 Sarmatic steppe pine forests EUNIS. G3.5/P-42.52 Middle European Scots pine forests Fytocenologie. Svaz Cytiso ruthenici-Pinion sylvestris Krausch 1962: Anemono sylvestris-Pinetum Hohenester 1960, Pyrolo-Pinetum sylvestris (Libbert 1933) Schmid 1936 Potenciln vegetace. 30 Nerozlien bazifiln teplomiln doubravy (z men sti) Fyziotyp. BO Bory Lesnick typologie. 0X Dealpnsk bor (0X1 s vlekou prapoitou, 0X2 pchavov), 2Z4 Zakrsl bukov doubrava s vlekou prapoitou (viz tak L6.4), 2C3 Vyschav bukov doubrava s vlekou prapoitou (viz tak L6.4 a L7.1) Geobiocenologie. Druhov bohat lesostepn bory s vlekou prapoitou (Brachypodium pinnatum) se vyskytuj na vpnitch substrtech esk kdov tabule.
Struktura a druhov sloen. Dominantn

devinou dkho a zakrslho stromovho patra je borovice lesn (Pinus sylvestris) a vzcn jsou pimeny duby (Quercus petraea s. lat., Q. robur) nebo bza blokor (Betula pendula). Keov patro m pokryvnost zpravidla do 50 % a me bt druhov bohat; jeho nejastjmi druhy jsou Cornus sanguinea, Cotoneaster integerrimus, Frangula alnus, Juniperus communis, Ligustrum vulgare, Pinus sylvestris a Sorbus aria s. lat. Velmi bohat a hust zapojen je patro bylinn. Dominantnmi druhy jsou Brachypodium pinnatum, Carex flacca, C. humilis, Cirsium acaule, Globularia bisnagarica a Prunella grandiflora, vzcnji tak Inula salicina a Sesleria albicans. Vznan je ptomnost vstavaovitch, nap. druh Epipactis atrorubens, Gymnadenia conopsea, Listera ovata a Ophrys insectifera. Fytogeograficky zajmav je spolen
Les Na ern u Julna na tcku.
vskyt druh boreokontinentlnch a eurosibiskch lesostepnch (nap. Arctostaphylos uva-ursi, Carex ericetorum, Pulsatilla patens, Scorzonera purpurea, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus a druh z eledi Pyrolaceae) a druh perialpidskch a submediternnch (nap. Biscutella laevigata subsp. varia, Linum tenuifolium, Prunella grandiflora, Sesleria albicans a Teucrium chamaedrys). Charakteristick je tak vskyt koniklec Pulsatilla pratensis subsp. bohemica a P. vernalis a na vpnitch pskovcch u Bl pod Bezdzem tak ateru svazitho (Gypsophila fastigiata). Bylinn patro je doplnno dalmi druhy suchch trvnk (Briza media, Centaurea scabiosa, Fragaria viridis, Knautia arvensis, Peucedanum cervaria, P. oreoselinum, Salvia pratensis, Scabiosa canescens,
215
L Lesy
Stipa capillata, S. joannis aj.) a lesnmi acidofyty (Antennaria dioica, Genista tinctoria, Hieracium murorum aj.). Mechov patro nen vdy ptomno a m velmi kolsavou pokryvnost.
Management. Odstraovn bujnho keovho

patra, kter zpsobuje pokles druhov bohatosti bylinnho patra, obasn lesn pastva.
Ekologie. Lesostepn bory se vyskytuj na nepli

strmch svazch jin orientace i v rovinatch polohch v nadmoskch vkch do 400 m. Geologickm podkladem jsou slnovce, resp. opuky a vpnit pskovce. Pdy jsou mlk rendziny, pararendziny a vpnit slinovatky se patnm provzdunnm, vysokm podlem skeletu a s tendenc stdavho zamokovn a vyschn.
Literatura. Kolbek & Petek 1985, Petek & Kolbek 1986a, b, 1994, Kolbek et al. in Neuhuslov et al. 1998. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Betula pendula bza blokor Cornus sanguinea svda krvav Frangula alnus kruina olov Dg Juniperus communis jalovec obecn Ligustrum vulgare pta zob obecn Dg Dm Pinus sylvestris borovice lesn Viburnum opulus kalina obecn Bylinn patro Dg Anemone sylvestris sasanka lesn Antennaria dioica kocinek dvoudom Dg Dm Anthericum ramosum blozka vtvit Aster amellus hvzdnice chlumn A. linosyris hvzdnice zlatovlsek Biscutella laevigata subsp. varia dvojttek hladkoplod promnliv Dm Brachypodium pinnatum vleka prapoit Briza media teslice prostedn Campanula glomerata zvonek klubkat Dg Dm Carex flacca ostice chab Dm C. humilis ostice nzk Centaurea scabiosa chrpa eknek Dm Cirsium acaule pch bezlodyn Dg Epipactis atrorubens krutk tmavoerven Genista tinctoria kruinka barvsk Dg Globularia bisnagarica koulenka prodlouen Dg Gymnadenia conopsea ptiprstka eulnk Gypsophila fastigiata ater svazit Hieracium murorum jestbnk zedn Dg Inula salicina oman vrbolist Linum flavum len lut Listera ovata bradek vejit Dg Ophrys insectifera toi hmyzonosn Peucedanum cervaria smldnk jelen P. oreoselinum smldnk olenkov Platanthera bifolia vemenk dvoulist Primula veris prvosenka jarn Dg Prunella grandiflora ernohlvek velkokvt Dg Pulsatilla patens koniklec oteven
Rozen. esk kdov tabule a Ralsk pahorkatina s pesahem do Polab, zachoval porosty nejastji v tcko-lomsk pahorkatin a v okol Bl pod Bezdzem. Vtina pvodnch porost, zejmna pi okraji blch strn, vak byla smcena nebo nahrazena kulturnmi lesy. Nen vylouen vskyt i jinde na vpnitch substrtech.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen lesostepnch bor.
Poznmka k mapovn. Souasn lesn porosty jsou vesms borov kultury a je velmi obtn odliit lesy s pirozenm vskytem borovice od sekundrnch vsadeb na mst pvodnch teplomilnch doubrav. Jako lesostepn bory se mapuj pouze porosty s vskytem ve uvedench boreokontinentlnch, lesostepnch a perialpidskch druh, zatmco bory s vlekou prapoitou (Brachypodium pinnatum), v nich tyto druhy chybj, jsou povaovny za degradovan porosty odvozen od podjednotky L6.4 Stedoevropsk bazifiln teplomiln doubravy. Ohroen. Holosen tba a nsledn degradace
porost.
216
L8.3 Perialpidsk hadcov bory
Dg Dg Dm
Pulsatilla pratensis subsp. bohemica koniklec lun esk Scabiosa canescens hlav edav Sesleria albicans pchava vpnomiln Teucrium chamaedrys oanka kalamandra Vaccinium myrtillus borvka

Peri-Alpidic serpentine pine forests
Natura 2000. Smaragd. CORINE. 42.54 Spring heath Scots pine forests Pal. Hab. 42.54 Spring heath Scots pine forests EUNIS. G3.5/P-42.54 Spring heath Scots pine forests Fytocenologie. Svaz Erico-Pinion Br-Bl. in Br.-Bl. et al. 1939: Thlaspio montani-Pinetum sylvestris Chytr in Chytr et Vicherek 1996 Potenciln vegetace. 40 Hadcov penzkov bor Fyziotyp. BO Bory Lesnick typologie. 0X3 Dealpnsk bor hadcov, 0C Hadcov bor (viz tak L8.1) Geobiocenologie. 23 D 12 Pineta dealpina inf. et sup. (dealpnsk bory n. a v. st.), 1 D 1(2) Cerasi-querceta pini humilia (zakrsl boro-mahalebkov doubravy) (viz tak L6.5), 23 D 23 Cerasi-querceta pini (boromahalebkov doubravy) (viz tak K4)

lesy s borovic lesn (Pinus sylvestris), v keovm pate s dilem obecnm (Berberis vulgaris), kruinou olovou (Frangula alnus) nebo zmlazujcm dubem zimnm (Quercus petraea s. lat.). V bylinnm pate asto pevld pchava vpnomiln (Sesleria albicans), kter vak me na nkterch mstech schzet. Jsou zastoupeny reliktn perialpidsk druhy ( Biscutella laevigata subsp. varia, Myosotis stenophylla, Thesium alpinum, Thlaspi montanum aj.), obligtn serpentinofyty (nap. Armeria vulgaris subsp. serpentini a Asplenium cuneifolium) a teplomiln druhy (Carex humilis, Dianthus carthusianorum s. lat., Dorycnium germanicum, Pimpinella saxifraga, Thymus praecox aj.). Pravideln je vyvinuto mechov patro s druhy Hylocomium splendens, Pleurozium schreberi aj.
Hadcov bor s pchavou vpnomilnou (Sesleria albicans) na severn orientovanch hadcovch svazch v dol Jihlavy u Dukovan.
jsou mlk a stedn hlubok rankery. Na rozdl od hadcovch bor chladnjch oblast nebo bor na ploinch v okol elivky nedochz u perialpidskch hadcovch bor k tvorb silnj vrstvy surovho humusu, a proto ani k pechodnmu zamokovn povrchov vrstvy pdy.
Rozen. Stedn tok Jihlavy od Dukovan

po Hrubice a okol doln ndre elivka u Sedlic a Bernartic.
Ekologie. Hadcov ostrvky v nch dolch

teplch a suchch oblast v polohch do 400 m n. m. Pirozen perialpidsk bory se obvykle vyskytuj na strmch svazch: v teplejm dol Jihlavy na svazch severn orientace, v relativn chladnjm dol elivky na vech svazch bez rozdlu orientace. Pdy
Poznmka k mapovn. Hadcov bory, v nich chybj ve uveden reliktn a teplomiln druhy, jsou azeny do podjednotky L8.1 Boreokontinentln bory. V okol doln ndre elivka se vyskytuj oba biotopy, piem podjednotka L8.1 je vzna na ploiny a mrn svahy, zatmco podjednotka L8.3 se vyskytuje na strmjch svazch.
217
L Lesy
40 50
45
50
55
60
65
70
75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen perialpidskch hadcovch bor.
Ohroen. Holosen tba. Management. dn. Literatura. Chytr & Vicherek 1996, Chytr in Neuhuslov et al. 1998. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Berberis vulgaris dil obecn Frangula alnus kruina olov Dg Dm Pinus sylvestris borovice lesn Quercus petraea s. lat. dub zimn
Bylinn patro Dg Armeria vulgaris subsp. serpentini trvnika obecn hadcov Dg Asplenium cuneifolium slezink hadcov Dg Biscutella laevigata subsp. varia dvojttek hladkoplod promnliv Campanula persicifolia zvonek broskvolist Carex humilis ostice nzk Dianthus carthusianorum s. lat. hvozdk kartouzek Dorycnium germanicum blojetel nmeck Festuca ovina kostava ov Galium verum svzel syiov Dg Myosotis stenophylla pomnnka zkolist Pimpinella saxifraga bedrnk obecn Dg Dm Sesleria albicans pchava vpnomiln Silene vulgaris silenka nadmut Dg Thesium alpinum lnnka alpsk Dg Thlaspi montanum penzek horsk Thymus praecox matedouka asn Mechorosty a liejnky Cladonia spp. dutohlvka Hylocomium splendens rokytnk skvl Pleurozium schreberi travnk Schreberv
L9 Smriny
Spruce forests Tom Kuera
Struktura a druhov sloen. Jehlinat lesy s dominantnm smrkem ztepilm ( Picea abies), kter tvo rznovk porosty. Korunov zpoj kols od 30 do 90 %. Ve stromovm a keovm pate se krom smrku uplatuj i listne, nap. javor klen (Acer pseudoplatanus) a jeb pta prav (Sorbus aucuparia subsp. aucuparia). Bylinn patro je dosti zastnn a m promnlivou pokryvnost. Mechov patro je dobe vyvinut a jeho pokryvnost dosahuje zejmna u raelinnch smrin a 90 %. Ekologie. Smriny se vyskytuj od submontnnho stupn ve. V nich polohch mezofytika jde o azonln vegetaci podmench, oglejench nebo zraelinlch pd a vrcholovch nvtrnch
poloh kopc a skalnatch hbet. V horch jsou smriny pevldajcm typem lesa na svazch a ploinch horskch hbet s podzolovmi a kamenitmi pdami, vzcnji se vyskytuj i na rankerech a v extrmnch ppadech na skalnch vchozech a blokovch sutch.
Rozen. Horsk oblasti v cel R, zejmna

Novohradsk hory, umava, vrcholov partie eskho lesa, Slavkovskho lesa, Brd a eskomoravsk vrchoviny, Krun hory, Jizersk hory, Krkonoe, Krlick Snnk, Hrub Jesenk a Moravskoslezsk Beskydy. Na podmench pdch se smriny msty vyskytuj i v nich polohch.
218
L9.1 Horsk ttinov smriny
L9.1 Horsk ttinov smriny

Montane Calamagrostis spruce forests
Natura 2000. 9410 Acidophilous spruce forests (VaccinioPiceetea) (viz tak L9.2 a L9.3) Smaragd. 42.23 Hercynian subalpine spruce forests (viz tak L9.2 a L9.3) CORINE. 42.23 Subalpine Hercynian forests Pal. Hab. 42.23 Hercynian subalpine spruce forests EUNIS. G3.2/P-42.23 Hercynian subalpine spruce forests Fytocenologie. Svaz Piceion excelsae Pawowski et al. 1928 (viz tak L9.2): Calamagrostio villosae-Piceetum Hartmann in Hartmann et Jahn 1967, Anastrepto-Piceetum Stcker 1967, Dryopterido dilatatae-Piceetum (Skora 1971) Sofron 1981 Potenciln vegetace. 43 Ttinov smrina Fyziotyp. SM Smriny Lesnick typologie. 7Z Zakrsl bukov smrina, 7Y Skeletov bukov smrina, 7N Kamenit kysel bukov smrina, 7M Chud bukov smrina, 7K Kysel bukov smrina, 7S Sv bukov smrina (viz tak L9.3), 8Z Zakrsl smrina, 8Y Skeletov smrina, 8N Kamenit kysel smrina, 8M Chud smrina, 8K Kysel smrina, 9K Kleov smrina Geobiocenologie. 7 AAB 3 Sorbi-piceeta (jebov smriny), 7 AAB 2v Sorbi-piceeta humilia (zakrsl jebov smriny)
pseudoplatanus, Fagus sylvatica a zejmna Sorbus aucuparia subsp. aucuparia. Bylinn patro je zastnn, take jeho pokryvnost me siln kolsat. Dominantnmi druhy ttinovch smrin jsou Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata a Vaccinium myrtillus. Dle se vyskytuj plavun Huperzia selago a Lycopodium annotinum a rzn montnn druhy (nap. Blechnum spicant, Homogyne alpina, Luzula sylvatica, Streptopus amplexifolius a Trientalis europaea). Mechov patro je dobe vyvinuto a dosahuje pokryvnosti a 90 %.
Ekologie. Ttinov smriny rostou na svazch

a vrcholech kopc v supramontnnm stupni v nadmosk vce (950)11001350 m. Tvo horn hranici lesa, v jej blzkosti jsou porosty nsledkem extrmnch klimatickch pomr a ppadn i pastvy rozvolnnj. Pdy jsou kamenit podzoly na minerln chudch siliktovch horninch. Na skalnch vchozech a vrcholech kopc se mohou ttinov smriny maloplon vyskytovat i v nich nadmoskch vkch; zde vak bv jejich charakter siln ovlivnn smrkovm hospodaenm, take vtinou splvaj s okolnmi kulturnmi smrinami.
Rozen. Montnn a supramontnn polohy umavy, Krunch hor, Jizerskch hor, Krkono, Orlickch hor, Krlickho Snnku, Rychlebskch hor, Hrubho Jesenku a Moravskoslezskch Beskyd, vzcn v eskm lese, Brdech a AdrpaskoTeplickch skalch.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
Horsk ttinov smrina se sedmikvtkem evropskm (Trientalis europaea) na Rchorch v Krkonoch.

12 13 14 15 16 17 18 19
Rozen horskch ttinovch smrin.
Struktura a druhov sloen. Rznovk smriny s nkolika stromovmi patry. Korunov zpoj dosahuje asto a 90 %, rozvolnnj je vak na vchozech hornin, kde m smrk ni vitalitu a zakmenn. Ve stromovm a keovm pate se krom smrku mohou uplatovat i listne Acer
Variabilita. Krom pevldajcho typu smrin

s ttinou chloupkatou (Calamagrostis villosa) a borvkou (Vaccinium myrtillus) se maloplon vyskytuj tak druhov chud porosty s kaprad rozloenou (Dryopteris dilatata) na svaitch kamenitch sutch.
219
L Lesy
Poznmka k mapovn. Vtina porost

smrin jsou druhov chud kultury, kter spadaj do jednotky X9 Lesn kultury s nepvodnmi devinami . V rmci podjednotky L9. 1 se mapuj i porosty pirozench smrin pokozen imisemi nebo hmyzmi kalamitami.
L9.2 Raelinn a podmen smriny

Bog spruce forests
Natura 2000. 91D0 * Bog woodland prioritn stanovit (jen L9.2A, viz tak R3.2, L10.1, L10.2, L10.3 a L10.4), 9410 Acidophilous spruce forests (Vaccinio-Piceetea) (jen L9.2B, viz tak L9.1 a L9.3) Smaragd. 44.A Birch and conifer mire woods (jen L9.2A, viz tak R3.2, L10.1, L10.2, L10.3 a L10.4), 42.23 Hercynian subalpine spruce forests (jen kd L9.2B, viz tak L9.1 a L9.3) CORINE. 44.A4 Sphagnum spruce woods, 42.23 Subalpine Hercynian forests Pal. Hab. 44.A4 Mire spruce woods, 42.23 Hercynian subalpine spruce forests EUNIS. G3.2/P-44.A4 Mire spruce woods, G3.2/P-42.23 Hercynian subalpine spruce forests Fytocenologie. Svaz Piceion excelsae Pawowski et al. 1928 (viz tak L9.1): Sphagno-Piceetum (Txen 1937) Hartmann 1953, Mastigobryo-Piceetum Br.-Bl. et Sissingh in Br.-Bl. et al. 1939, Equiseto-Piceetum marda 1950 Potenciln vegetace. 44 Podmen rohozcov smrina, msty v komplexu s raelinnou smrinou Fyziotyp. SM Smriny Lesnick typologie. 0G9 Podmen borov smrina, 3R Kysel reliktn smrina, 4R Sv reliktn smrina, 5R Raelinn borov smrina, 6T Podmen chud smrkov jedlina, 6G Podmen smrkov jedlina, 6R Sv raelinn smrina, 7O Sv jedlov smrina, 7P Kysel jedlov smrina, 7Q Chud jedlov smrina, 7T Podmen chud jedlov smrina, 7G Podmen jedlov smrina, 7R Kysel raelinn smrina, 8O Sv oglejen (jedlov) smrina, 8P Kysel oglejen (jedlov) smrina, 8Q Podmen chud smrina, 8T Podmen zakrsl smrina, 8G Podmen smrina, 8R Vrchovitn smrina Geobiocenologie. 4 A 4(6) Pini-piceeta sphagnosa (raelinkov borov smriny), 45 A (4)6 Pini-piceeta turfosa (raelinitn borov smriny), 56 A 4(6) Piceeta abietina sphagnosa inf. et sup. (raelinkov jedlosmriny n. a v. st.), 56 ABB 4 Abieti-piceeta equiseti inf. et sup. (peslikov jedlov smriny n. a v. st.), 67 A 6 Piceeta turfosa (raelinitn smriny), 7 A 4 Piceeta sphagnosa (raelinkov smriny)
Ohroen. Imise, krovcov kalamity. Management. Pirozen obnova s vyuitm

autochtonnch populac smrku, udrovn rznovkch porost, likvidace ohnisek vskytu lkorouta smrkovho, omezen fragmentace porost.
Literatura. Sofron 1981, Jirsek 1996a, Jirsek in Neuhuslov et al. 1998. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Dg Dm Picea abies smrk ztepil Dg Sorbus aucuparia subsp. aucuparia jeb pta prav Bylinn patro Dm Avenella flexuosa metlika kivolak Dg Blechnum spicant ebrovice rznolist Dm Calamagrostis villosa ttina chloupkat Dm Dryopteris dilatata kapra rozloen Dg Homogyne alpina podblice alpsk Huperzia selago vranec jedlov Dg Luzula sylvatica bika lesn Lycopodium annotinum plavu puiv Dm Oxalis acetosella avel kysel Senecio hercynicus starek hercynsk Soldanella montana dpatka horsk Dg Streptopus amplexifolius pek objmav Dg Trientalis europaea sedmikvtek evropsk Dm Vaccinium myrtillus borvka V. vitis-idaea brusinka Mechorosty Dm Dicranum scoparium dvouhrotec chvostnat Dm Hypnum cupressiforme rokyt cypiov Dm Polytrichum formosum plonk ztenen Sphagnum capillifolium raelink ostrolist S. girgensohnii raelink Girgensohnv
Struktura a druhov sloen. Raelinn

a podmen smriny rostouc na extrmn zamokench pdch, ppadn na okrajch vrchovi. V rozvolnnm stromovm pate raelinnch smrin se krom smrku ztepilho (Picea abies) vyskytuj bzy (Betula pendula a B. pubescens). Podmen smriny jsou zapojenj a krom smrku roste ve stromovm pate i jedle blokor (Abies alba). Keov patro je tvoeno zmlazujcmi se devinami stromovho patra. V bylinnm pate raelinnch smrin rostou Eriophorum vaginatum, Oxycoccus
220
L9.2 Raelinn a podmen smriny
palustris s. lat., Vaccinium uliginosum aj. Ptomny bvaj montnn druhy, nap. Homogyne alpina, Lycopodium annotinum, Soldanella montana a Trientalis europaea, a v jedlosmrinch druhy spolen s jedlinami (Dryopteris dilatata, Equisetum sylvaticum, Luzula pilosa a Maianthemum bifolium). Mechov patro je asto druhov bohat a dosahuje pokryvnosti pes 70 %; hojnmi druhy jsou nap. Bazzania trilobata, Polytrichum commune a Sphagnum spp.
Ekologie. Raelinn a podmen smriny rostou v submontnnm a supramontnnm stupni od 500 m n. m. ve, a to v okol prameni, raelini a v zamokench ternnch sneninch, na raelinnch nebo glejovch pdch. Ve vych polohch se vyskytuj na obvodech horskch vrchovi. Rozen. Novohradsk hory, umava, esk
a Slavkovsk les, Ask vbek, Krun, Luick a Jizersk hory, Krkonoe, Orlick hory, Krlick Snnk, Hrub a Nzk Jesenk, Brdy, eskomoravsk vrchovina, Svitavsko a Moravskoslezsk Beskydy. Ojedinle se tyto smriny vyskytuj i na okrajch vrchovi na Tebosku a Dokesku.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Raelinn smriny na plochm relifu s vysokou hladinou a zpomalenm odtokem podzemn vody. Paterk ve Slavkovskm lese.
55
60
50
65
Poznmka k mapovn. V soustav Natura 2000 maj raelinn smriny statut prioritnho stanovit, zatmco podmen smriny na neraelinnm substrt ne. Proto je pi mapovn teba formln rozliovat raelinn smriny (kd L9.2A) a podmen smriny (kd L9.2B). Ohroen. Odvodnn, imise, krovcov kalamity. Management. Zachovn existujcho vodnho reimu, podpora pirozen obnovy. Literatura. Sofron 1981, Jirsek 1996a, Jirsek in Neuhuslov et al. 1998. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Betula pendula bza blokor B. pubescens bza pit Frangula alnus kruina olov Dg Dm Picea abies smrk ztepil Sorbus aucuparia subsp. aucuparia jeb pta prav
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen raelinnch a podmench smrin.
Variabilita. Podle stupn zamoken pdy kols

pokryvnost stromovho a bylinnho patra a zastoupen mechorost. Na siln zamokench pdch dochz k raelinn a vyskytuj se dk raelinn smriny se suchoprem pochvatm (Eriophorum vaginatum) a raelinky (Sphagnum spp.). Naopak podmen smriny vznikaj na vlhkch pdch s kolsajc hladinou podzemn vody. Jejich stromov patro je zapojenj, raelinky jsou vzcn a vt pokryvnosti dosahuje jtrovka Bazzania trilobata nebo peslika lesn (Equisetum sylvaticum).
221
L Lesy
Bylinn patro Athyrium filix-femina papratka sami Avenella flexuosa metlika kivolak Calamagrostis villosa ttina chloupkat Carex canescens ostice edav C. nigra ostice obecn Dg Dm Equisetum sylvaticum peslika lesn Dg Eriophorum vaginatum suchopr pochvat Homogyne alpina podblice alpsk Lycopodium annotinum plavu puiv Melampyrum pratense ern lun Oxalis acetosella avel kysel Soldanella montana dpatka horsk Trientalis europaea sedmikvtek evropsk Dm Vaccinium myrtillus borvka Dg V. uliginosum vlochyn V. vitis-idaea brusinka Mechorosty Dg Dm Bazzania trilobata rohozec trojlalon Dm Polytrichum commune plonk obecn Dg Dm Sphagnum girgensohnii raelink Girgensohnv Dg S. riparium raelink poben Dg S. russowii raelink statn
L9.3 Horsk papratkov smriny

Montane Athyrium spruce forests
Papratkov smrina na kamenitch svazch v Labskm dole Natura 2000. 9410 Acidophilous spruce forests (VaccinioPiceetea) (viz tak L9.1 a L9.2) Smaragd. 42.23 Hercynian subalpine spruce forests (viz tak L9.1 a L9.2) CORINE. 42.23 Subalpine Hercynian forests Pal. Hab. 42.23 Hercynian subalpine spruce forests EUNIS. G3.2/P-42.23 Hercynian subalpine spruce forests Fytocenologie. Svaz Athyrio alpestris-Piceion Skora 1971: Athyrio alpestris-Piceetum Hartmann 1959 Potenciln vegetace. 45 Papratkov smrina Fyziotyp. SM Smriny Lesnick typologie. 7F Svahov bukov smrina, 7S Sv bukov smrina (viz tak L9.1), 7B (Bohat) bukov smrina, 7V Vlhk bukov smrina (viz tak L5.2), 8F Svahov smrina, 8A Klenov smrina (viz tak L5.2), 8S Sv smrina, 8V Podmen klenov smrina (viz tak L5.2) Geobiocenologie. 7 BCC 34 Aceri-piceeta (javorov smriny) v Krkonoch.
Struktura a druhov sloen. Zapojen

smriny, v nich se krom pevldajcho smrku uplatuj i listne Acer pseudoplatanus, Fagus sylvatica
a Sorbus aucuparia. Bylinn patro je zastnn, ve srovnn s jinmi typy smrin druhov bohat, dominuje mu papratka horsk (Athyrium distentifolium) spolu s vysokmi subalpnskmi bylinami (Adenostyles alliariae, Cicerbita alpina, Rumex alpestris, Stellaria nemorum, Veratrum album subsp. lobelianum aj.) a druhy spolenmi se ttinovmi smrinami (Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata a Vaccinium myrtillus). Tak jsou ptomny rzn montnn druhy (nap. Homogyne alpina, Luzula sylvatica, Streptopus amplexifolius a Trientalis europaea), ale i druhy, jejich optimum le v buinch (nap. Gymnocarpium dryopteris, Maianthemum bifolium, Phegopteris connectilis, Polygonatum verticillatum a Prenanthes purpurea). Mechov patro je tvoeno zejmna druhy Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Polytrichum formosum a vtm potem vzcnjch borelnch jtrovek.
222
L9.3 Horsk papratkov smriny
Ekologie. Vlh a hlub kamenit pdy v montnnch a supramontnnch polohch typicky od 1150 do 1300 m n. m. na konkvnch tvarech relifu, jako jsou nap. okol svahovch prameni, zvry horskch dol, kary nebo prud svahy. Pdy jsou celoron dobe zsobeny vodou z tajcho snhu nebo ze srek, nedochz vak k jejich dlouhodobjmu zamokovn, a mineralizace opadu a stainy je proto relativn dobr. Rozen. umava, Krkonoe, Krlick Snnk, Hrub Jesenk a Moravskoslezsk Beskydy, vzcn Krun, Jizersk a Orlick hory.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Literatura. Jirsek 1996a, Jirsek in Neuhuslov

et al. 1998.
Druhov kombinace
Stromov a keov patro Dg Dm Picea abies smrk ztepil Sorbus aucuparia jeb pta Bylinn patro Dg Dm Adenostyles alliariae havez esnkov Dg Dm Athyrium distentifolium papratka horsk Avenella flexuosa metlika kivolak Dg Blechnum spicant ebrovice rznolist Calamagrostis villosa ttina chloupkat Dg Cicerbita alpina mlivec alpsk Dm Dryopteris dilatata kapra rozloen Dg Homogyne alpina podblice alpsk Huperzia selago vranec jedlov Dg Luzula sylvatica bika lesn Lycopodium annotinum plavu puiv Oxalis acetosella avel kysel Dg Rumex alpestris ovk ronolist Senecio hercynicus starek hercynsk Soldanella montana dpatka horsk Dg Stellaria nemorum ptainec hajn Streptopus amplexifolius pek objmav Dg Trientalis europaea sedmikvtek evropsk Vaccinium myrtillus borvka Mechorosty Dicranum scoparium dvouhrotec chvostnat Plagiothecium undulatum lesklec vlnkovan Dm Polytrichum formosum plonk ztenen
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen horskch papratkovch smrin.
Ohroen. Imise, krovcov kalamity. Management. Pirozen obnova s vyuitm

autochtonnch populac smrku, udrovn rznovkch porost, likvidace loklnch ohnisek vskytu lkorouta smrkovho, omezen fragmentace porost.
L10 Raelinn lesy

Bog forests Andrea Kuerov, Tom Kuera, Michal Hjek & Kamil Rybnek

jehlinat, listnat nebo smen lesy se smrkem (Picea abies), borovicemi (Pinus rotundata a P. sylvestris, ppadn P. pseudopumilio), bzou pitou (Betula pubescens) a topolem osikou (Populus tremula). Stromov patro m pokryvnost zpravidla do 50 % a je 510(15) m vysok. Keov patro tvo zmlazujc deviny stromovho patra a jen ojedinle jsou
pimeny kee (nap. Frangula alnus a Salix aurita). Bylinn patro je nezapojen, tvoen hlavn keky (Andromeda polifolia, Calluna vulgaris, Ledum palustre, Oxycoccus palustris s. lat., Vaccinium spp.) a suchopry (Eriophorum spp.). Vznamnou roli m mechov patro, kryjc zpravidla 50100 % pdnho povrchu. Pevauj v nm raelinky (Sphagnum spp.) a dle se vyskytuj druhy rod Aulacomnium, Dicranum, Polytrichum aj.
223
L Lesy
Ekologie. Podmen rovinat polohy a mrn ternn sneniny, kde hladina podzemn vody alespo po st roku stagnuje tsn pi povrchu pdy. Pdy jsou zpravidla raelinn, ale na mstech regenerace po bval tb raeliny mohou bt jen mlk zraelinl pdy na minerlnm podlo. Raelinn lesy se vyskytuj ve srkov bohatch oblastech a na minerln chudch horninch od suprakolinnho do montnnho stupn. Rozen. Tit vskytu je v submontnnch polohch vtiny naich hercynskch poho, v jihoeskch pnvch a na Dokesku, zatmco v karpatsk oblasti se raelinn lesy vyskytuj jen ojedinle. Maloplon vskyt byl zaznamenn na vhodnch mstech, nap. na dolnch pramenitch, i v dalch oblastech.
L10.1 Raelinn beziny

Birch mire forests
Natura 2000. 91D0 * Bog woodland prioritn stanovit (viz tak R3.2, L9.2, L10.2, L10.3 a L10.4) Smaragd. 44.A Birch and conifer mire woods (viz tak R3.2, L9.2, L10.2, L10.3 a L10.4) CORINE. 44.A1 Sphagnum birch woods Pal. Hab. 44.A1 Sphagnum birch woods EUNIS. G1.6/P-44.A1 Sphagnum birch woods Fytocenologie. Svaz Betulion pubescentis Lohmeyer et Txen in Txen 1955: Betuletum pubescentis Txen 1937 Fyziotyp. LO Hygrofiln (mokadn a poben) koviny a lesy Lesnick typologie. 0O9 Sv bezodubov bor (viz tak L7.2), 0T Chud bezov bor (viz tak L10.3), 0R7 Borov bezina Geobiocenologie. 24 (A)AB 5b Betuli-alneta sup. (bezov oliny v. st.) (viz tak L1 a K1)
Raelinn beziny se suchoprem pochvatm (Eriophorum vaginatum) se vyskytuj maloplon na okrajch raelini. asto jde o sekundrn vegetaci vzniklou na mst pvodnch raelinnch jehlinatch les.

lesy s dominantn bzou pitou (Betula pubescens), borovic lesn (Pinus sylvestris), ol lepkavou (Alnus glutinosa) a pms nenronch listn (Betula pendula, Populus tremula, Quercus robur a Sorbus aucuparia subsp. aucuparia). Pokryvnost se pohybuje kolem 50 % a vka porost nepesahuje zpravidla 5 m. Keov patro tvo krom zmlazujcch se devin stromovho patra jet Frangula alnus a Salix aurita, v jihozpadnch echch nkdy doprovzen tavolnkem vrbolistm (Spiraea salicifolia). Vzhledem k rznovkosti porost je mezi keovm a stromovm patrem plynul pechod. Bylinnmu patru
dominuj trvy (nap. Molinia caerulea), pi snen hladiny podzemn vody a po naruen vak asto expanduje Calamagrostis canescens. Dle zde rostou druhy typick pro raelinn bory a vrchovit (nap. Oxycoccus palustris s. lat. a Vaccinium uliginosum) a pro montnn smriny (Blechnum spicant, Calamagrostis villosa, Trientalis europaea aj.). Bohat vyvinut je mechov patro s druhy Leucobryum glaucum, Polytrichum commune a zejmna s raelinky (Sphagnum spp.).
Ekologie. Vlhk a mokr gleje a kysel raelinn pdy ve zvodnlch ternnch sneninch i na okrajch raelini. Raelinn beziny zpravidla zaujmaj pdy s obdobnm vodnm reimem jako mokadn oliny, ole je vak na pdch s nzkm obsahem bazickch iont, zejmna vpnku, konkurenn potlaena. Ve srovnn s borovmi raelinnmi porosty pedstavuj raelinn beziny atlantitj
224
L10.1 Raelinn beziny
typ vegetace vzan zpravidla na mlk raeliny o hloubce 1020 cm. Voda stagnuje na povrchu jen v prbhu asnho jara a pozdji opad. Dky pstupu vzduchu probh mineralizace, take nedochz k tak vrazn akumulaci humolitu jako na vrchovitch. V R jsou raelinn beziny vesms mlad vvojov stadia po odlesnn spe ne trval spoleenstva.
Quercus robur dub letn Salix aurita vrba uat Sorbus aucuparia subsp. aucuparia jeb pta prav Bylinn patro Avenella flexuosa metlika kivolak Blechnum spicant ebrovice rznolist Dm Calamagrostis villosa ttina chloupkat Carex brizoides ostice teslicovit Dryopteris carthusiana kapra ostnkat Equisetum sylvaticum peslika lesn Lysimachia vulgaris vrbina obecn Maianthemum bifolium pstroek dvoulist Melampyrum pratense ern lun Dg Dm Molinia caerulea bezkolenec modr Oxalis acetosella avel kysel Potentilla erecta mochna ntrnk Trientalis europaea sedmikvtek evropsk Vaccinium myrtillus borvka V. vitis-idaea brusinka Mechorosty Calliergon stramineum bainatka naloutl Polytrichum commune plonk obecn Sphagnum capillifolium raelink ostrolist S. fallax raelink kivolist

raelini, zejmna v kolinnm a submontnnm stupni, nap. na Tebosku, na umav a v Poumav, v Brdech, na Chebsku, Dokesku, ve vchodnch echch na Tebechovicku, na eskomoravsk a Drahansk vrchovin a v Hrubm a Nzkm Jesenku. Rozen je nedostaten znm, protoe jde o maloplonou a asto fragmentrn vyvinutou vegetaci.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen raelinnch bezin. Mapa je dosti nepln a vyaduje zpesnn dalm vzkumem.
L10.2 Raelinn brusnicov bory

Pine mire forests with Vaccinium
Natura 2000. 91D0 * Bog woodland prioritn stanovit (viz tak R3.2, L9.2, L10.1, L10.3 a L10.4) Smaragd. 44.A Birch and conifer mire woods (viz tak R3.2, L9.2, L10.1, L10.3 a L10.4) CORINE. 44.A2 Scots pine bog woods Pal. Hab. 44.A2 Scots pine mire woods EUNIS. G3.5/P-44.A2 Scots pine mire woods Fytocenologie. Svaz Dicrano-Pinion (Libbert 1933) Matuszkiewicz 1962 (viz tak L8.1 a L10.4): Vaccinio uliginosiPinetum sylvestris Kleist 1929 Potenciln vegetace. 49 Komplex submontnnch borovch raelini Fyziotyp. BO Bory Lesnick typologie. 0G Podmen smrkov bor (krom 0G9), 0R Raelinn bor (1 borvkov, 2 rojovnkov) (viz tak L10.3) Geobiocenologie. 45 A 6 Pineta turfosa (raelinitn bory) (viz tak L10.3)
Ohroen. Odvodnn, zalesnn a samovoln

zarstn borovic a smrkem, eutrofizace.
Literatura. Mikyka 1963, 1968, Kolbek in Kolbek et al. 1997. Management. Zachovn existujcho vodnho
reimu, regulace nletu.
Druhov kombinace
Stromov a keov patro Alnus glutinosa ole lepkav Betula pendula bza blokor Dg Dm B. pubescens bza pit Frangula alnus kruina olov Picea abies smrk ztepil Pinus sylvestris borovice lesn
225
L Lesy
Raelinn brusnicov bor s rojovnkem bahennm (Ledum palustre) na raeliniti erven blato na Tebosku.
Struktura a druhov sloen. Bory raelinnch pd s dominantn borovic lesn (Pinus sylvestris) a pimenm smrkem ztepilm (Picea abies) nebo bzou (Betula pubescens, ppadn B. pendula); v kontaktu s blatkovmi bory bv pimena i borovice blatka (Pinus rotundata). Stromov patro je na rozdl od dvou nsledujcch podjednotek dosti zapojen a me dosahovat vky a 25 m. Keov patro je tvoeno stejnmi druhy niho vzrstu, k nim pistupuje kruina olov (Frangula alnus). Bylinn patro m zpravidla vysokou pokryvnost. Dominuj v nm keky (Calluna vulgaris, Ledum palustre a Vaccinium spp.) a zvlt na odvodnnch raelinitch je hojnji zastoupena Molinia caerulea. Ojedinle se vyskytuj i vrchovitn druhy Andromeda polifolia, Eriophorum vaginatum, Oxycoccus palustris s. lat. a raelinky (Sphagnum spp.). V mechovm pate se dle vyskytuj druhy rod Dicranum, Hylocomium, Pleurozium a Polytrichum. Ekologie. Raelinn brusnicov bory pedstavuj
zvren sukcesn stadium na vrchovitnch raelinitch nich poloh. Pvodn se vyskytovaly asi jen
na okrajch vrchovi a pechodovch raelini. S postupujcm odvodovnm dochzelo k pemn pvodnch rozvolnnch blatkovch a borovicovch vrchovi v zapojenj raelinn brusnicov bory. Dnes se tyto bory vyskytuj pevn na odvodnnch vrchovitch a pechodovch raelinitch se siln rozloenou raelinou, vzcn i na zraelinlch minerlnch pdch. Pdy jsou siln kysel a maj velmi nzkou zsobu ivin a bazickch iont. Hladina podzemn vody se nachz 30 cm pod povrchem a hloubji.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen raelinnch brusnicovch bor.
226
L10.3 Suchoprov bory kontinentlnch raelini
Rozen. Tebosko, ni sti umavy, Chebsko, Dokesko, eskomoravsk vrchovina a Hrub Jesenk. Poznmka k mapovn. Raelinn brusnicov bory se asto mozaikovit prolnaj s blatkovmi bory (L10.4), ppadn s raelinnmi smrinami (L9.2). Ohroen. Odvodnn, tba raeliny, zmna lesn
kultury.
L10.3 Suchoprov bory kontinentlnch raelini

Pine forests of continental mires with Eriophorum
Natura 2000. 91D0 * Bog woodland prioritn stanovit (viz tak R3.2, L9.2, L10.1, L10.2 a L10.4) Smaragd. 44.A Birch and conifer mire woods (viz tak R3.2, L9.2, L10.1, L10.2 a L10.4) CORINE. 44.A2 Scots pine bog woods Pal. Hab. 44.A2 Scots pine mire woods EUNIS. G3.5/P-44.A2 Scots pine mire woods Fytocenologie. Svaz Sphagnion medii Kstner et Flssner 1933 (viz tak R3.1, R3.2, R3.4 a L10.4): Eriophoro vaginati-Pinetum sylvestris Hueck 1931 Potenciln vegetace. 49 Komplex submontnnch borovch raelini Fyziotyp. PR Spoleenstva prameni a raelini Lesnick typologie. 0T Chud bezov bor (viz tak L10.1), 0R Raelinn bor (1 borvkov, 2 rojovnkov) (viz tak L10.2) Geobiocenologie. 4 A 6 Pineta turfosa (raelinitn bory) (viz tak L10.2)
Management. Udrovn stvajcho vodnho

reimu.
Literatura. Neuhusl & Neuhuslov 1965, Neuhusl 1969, 1972a, b, 1975, Bezina 1975, Rektoris et al. 1997. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Dg Betula pubescens bza pit Dg Frangula alnus kruina olov Picea abies smrk ztepil Pinus rotundata borovice blatka Dg Dm P. sylvestris borovice lesn Bylinn patro Andromeda polifolia kyhanka sivolist Calluna vulgaris ves obecn Eriophorum angustifolium suchopr zkolist E. vaginatum suchopr pochvat Ledum palustre rojovnk bahenn Molinia caerulea bezkolenec modr Oxycoccus palustris s. lat. klikva bahenn Dm Vaccinium myrtillus borvka Dm V. uliginosum vlochyn Dm V. vitis-idaea brusinka Mechorosty Aulacomnium palustre klamonoka bahenn Dg Dicranum polysetum dvouhrotec eit Hylocomium splendens rokytnk skvl Dm Pleurozium schreberi travnk Schreberv Dg Polytrichum commune plonk obecn P. strictum plonk tuh Sphagnum capillifolium raelink ostrolist S. fallax raelink kivolist S. palustre raelink lunkolist S. russowii raelink statn
Struktura a druhov sloen. dk porosty

stromov nebo keov borovice lesn (Pinus sylvestris) o zpoji zpravidla 5060 % a vce 812 m, vzhledov podobn blatkovm borm. Borovice tvo i keov patro, kde je k n pimen smrk ztepil (Picea abies). V bylinnm pate dominuj bezkolenec modr (Molinia caerulea), suchopr pochvat (Eriophorum vaginatum) a klikva bahenn (Oxycoccus palustris s. lat.), objevuj se i brusnice ( Vaccinium myrtillus, V. uliginosum a V. vitis-idaea). Rojovnk bahenn (Ledum palustre) je zastoupen, ale jen s nzkou pokryvnost. asto jsou ptomny indiktory ovlivnn minerln chudou vodou z podlo (nap. Carex canescens, C. lasiocarpa, C. nigra, C. rostrata, C. vesicaria, Eriophorum angustifolium a Menyanthes trifoliata). Mechov patro tvo raelinky (hlavn Sphagnum fallax a S. palustre) a lesn mechy (Dicranum polysetum, D. scoparium, Pleurozium schreberi a Polytrichum formosum), zatmco typick vrchovitn druhy jako nap. Sphagnum magellanicum nebo S. rubellum chybj.
Ekologie. Spe ne o ombrotrofn vrchovit jde

o zvrenou vvojovou fzi minerotrofnho raelinit, zvislho na psunu oligotrofn podzemn vody z pramen nebo okolnch vodnch ploch, co se projevuje ptomnost minerotrofnch rostlinnch
227
L Lesy
druh. Dochz k tvorb raeliny, ale jej hloubka je sp men (prmrn 1 m, maximln 2 m). Hladina podzemn vody bhem roku vrazn kols.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
Dm Dg
Molinia caerulea bezkolenec modr Oxycoccus palustris s. lat. klikva bahenn Vaccinium uliginosum vlochyn V. vitis-idaea brusinka
55
60
50
65
70
49
Mechorosty Pleurozium schreberi travnk Schreberv Polytrichum formosum plonk ztenen Sphagnum capillifolium raelink ostrolist S. contortum raelink modnov Dm S. fallax raelink kivolist S. palustre raelink lunkolist
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen suchoprovch bor kontinentlnch raelini.
Rozen. Dokesk pnev, Soos u Frantikovch Lzn, fragmentrn snad i v Tebosk pnvi v okol nkterch oligotrofnch rybnk. Poznmka k mapovn. Suchoprov bory
sukcesn navazuj na zraelinl pdy s hrotnosemenkou blou (R2.4), ppadn mohou bt v kontaktu s raelinnmi brusnicovmi bory (L10.2).
Ohroen. Zmny vodnho reimu, odvodovn,

tba raeliny.

reimu.
Literatura. Neuhusl & Neuhuslov 1965, Neuhusl 1969, 1972a, Neuhusl in Rybnek et al. 1984, Stank 1995. Druhov kombinace
Stromov a keov patro Picea abies smrk ztepil Dg Dm Pinus sylvestris borovice lesn Bylinn patro Andromeda polifolia kyhanka sivolist Carex canescens ostice edav C. lasiocarpa ostice plstnatoplod C. rostrata ostice zobnkat Eriophorum angustifolium suchopr zkolist Dg Dm E. vaginatum suchopr pochvat Dg Ledum palustre rojovnk bahenn Menyanthes trifoliata vachta trojlist
Suchoprov bory kontinentlnch raelini se u ns vyskytuj velmi vzcn v nich polohch. Behysk rybnk na Dokesku.
228
L10.4 Blatkov bory
L10.4 Blatkov bory

Pinus rotundata bog forests
Natura 2000. 91D0 * Bog woodland prioritn stanovit (viz tak R3.2, L9.2, L10.1, L10.2 a L10.3) Smaragd. 44.A Birch and conifer mire woods (viz tak R3.2, L9.2, L10.1, L10.2 a L10.3) CORINE. 44.A3 Mountain pine bog woods Pal. Hab. 44.A3 Mountain pine bog woods EUNIS. G3.4/P-44.A3 Mountain pine bog woods Fytocenologie. Svaz Sphagnion medii Kstner et Flssner 1933 (viz tak R3.1, R3.2, R3.4 a L10.3): Pino rotundataeSphagnetum (Kstner et Flssner 1933) Neuhusl 1969 (viz tak R3.2). Svaz Dicrano-Pinion (Libbert 1933) Matuszkiewicz 1962 (viz tak L8.1 a L10.2): Vaccinio uliginosi-Pinetum rotundatae Oberdorfer 1934 Potenciln vegetace. 49 Komplex submontnnch borovch raelini Fyziotyp. PR Spoleenstva prameni a raelini, BO Bory Lesnick typologie. 0R Blatkov bor (5 - borvkov, 6 - rojovnkov), 9R2 Blatkov vrchovit Geobiocenologie. 46 A 6 Pineta rotundatae (blatkov bory)
Struktura a druhov sloen. Blatkov vrchovit tvo terminln stadium vrchovi stednch poloh, podobn jako brusnicov a suchoprov raelinn bory. Dominuje jim stromov borovice blatka (P. rotundata) a pimeny mohou bt borovice lesn (Pinus sylvestris) nebo jej kenec s blatkou (Pinus digenea), smrk ztepil (Picea abies) a mn asto bza pit (Betula pubescens). Stromov patro me mt rznou vku i zpoj. Vka strom je nejastji 810 m, na lokalitch ovlivnnch odvodovnm a 18 m, zpoj kols od roztrouench jednotlivch strom po uzaven lesn porosty. Bylinn patro je dce zapojen. Dominuj v nm keky (Ledum palustre, Oxycoccus palustris s. lat., Vaccinium myrtillus, V. uliginosum a V. vitis-idaea) a na vlhch mstech Eriophorum vaginatum. V mechovm pate pevldaj raelinky (Sphagnum capillifolium, S. fallax, S. magellanicum aj.) a v such partich pistupuj dal mechorosty (nap. Dicranum polysetum, Hylocomium splendens, Pleurozium schreberi a Polytrichum strictum) a liejnky.
40 50 45 50 55 60 65 70 75 51
55
60
50
65
70
49
12
13
14
15
16
17
18
19
Rozen blatkovch bor.
Ekologie. Pevn srkovou vodou sycen

raelinit mrn konvexnho tvaru hlubok pes 2 m. Hladina podzemn vody v nenaruench blatkovch borech obvykle nekles hloubji ne 30 cm pod povrch ternu. asto probh cyklick, mozaikovit sukcese v zvislosti na zmnch vodnho reimu. Krom mechorost reaguje na zmny vodnho reimu velmi citliv i stromov vegetace: pi odvodovn rychlejm rstem a zvyovnm zpoje, pi nhlm zvodnn doasnm rozpadem stromovho patra. Podobn jako bory raelinnch pd byly i blatkov bory siln pozmnny innost lovka. Pvodn asi jen roztrouen zakrsl blatky vytvely s postupujcm poklesem vodn hladiny vcemn zapojen porosty. Na druh stran tak bylo pod-
Blatkov bory jsou vzny na vrchovit s mohutnou vrstvou raeliny. Kladsk raeliny ve Slavkovskm lese.
229
L Lesy
poeno en borovice lesn do centrlnch st vrchovi, kter zpsobilo introgresivn hybridizaci s blatkou a jej postupnou genetickou erozi.
Literatura. Neuhusl 1969, 1972a, b, 1975,

Bezina 1975, Neuhusl in Rybnek et al. 1984, Businsk 1998, Kuerov et al. 2000.
Rozen. Tebosk pnev, ni sti umavy,

esk les, Slavkovsk les, rsk vrchy a Hrub Jesenk.
Druhov kombinace
Stromov a keov patro Betula pubescens bza pit Picea abies smrk ztepil Dg Dm Pinus rotundata borovice blatka P. sylvestris borovice lesn Bylinn patro Calluna vulgaris ves obecn Dm Eriophorum vaginatum suchopr pochvat Dg Dm Ledum palustre rojovnk bahenn Melampyrum pratense ern lun Oxycoccus palustris s. lat. klikva bahenn Dm Vaccinium myrtillus borvka Dm V. uliginosum vlochyn V. vitis-idaea brusinka Mechorosty a liejnky Aulacomnium palustre klamonoka bahenn Cladonia arbuscula dutohlvka lesn C. digitata dutohlvka prstit C. incrassata dutohlvka raelinn C. sulphurina dutohlvka srov Dicranum polysetum dvouhrotec eit Dm Hylocomium splendens rokytnk skvl Icmadophila ericetorum vlhomilka mdnkov Dm Pleurozium schreberi travnk Schreberv Polytrichum strictum plonk tuh Dm Sphagnum capillifolium raelink ostrolist Dm S. fallax raelink kivolist Dg Dm S. magellanicum raelink prostedn S. russowii raelink statn
Variabilita. V zvislosti na kolsn hladiny podzemn vody a podle dominanty bylinnho patra lze rozliit ti varianty blatkovch bor. Podle klesajc prmrn hladiny podzemn vody to jsou stadium s dominujcm suchoprem pochvatm (Eriophorum vaginatum), stadium s pevahou rojovnku bahennho (Ledum palustre) a stadium s pevldajc borvkou (Vaccinium myrtillus). Tato stadia se li i vkou a zpojem stromovho patra. Me mezi nimi dochzet k cyklick sukcesi v zvislosti na pirozench zmnch vodnho reimu podmnnch dynamikou stromovho patra. V nkterch oblastech, hlavn v eskm lese, se diagnostick druh Ledum palustre vyskytuje v blatkovch borech jen velmi vzcn.
Poznmka k mapovn. Blatkov bory zpravidla navazuj na raelinn brusnicov bory (L10.2) nebo raelinn smriny (L9.2). Nkter porosty tvo mozaiku s otevenmi vrchoviti (R3.1), s nimi jsou vvojov spjaty.
Ohroen. Odvodovn, tba raeliny, introgresivn hybridizace blatky, zmna lesn kultury.

reimu, v ppad porost ovlivnnch odvodovnm postupn prava vodnho reimu.
230
X Biotopy siln ovlivnn nebo vytvoen lovkem

Habitats strongly influenced or created by man Milan Chytr Jednotky hlavn sti katalogu zahrnuj ty biotopy, kter jsou tradin ve stedu zjmu ochrany prody. Pi ternnm mapovn biotop vak je eln zaznamenvat i ostatn biotopy, by jsou ochransky bezcenn vzhledem k silnmu vlivu lovka, ppadn mohou bt z hlediska biodiverzity vznamn, ale jejich konzervativn ochrana nen mon kvli pm zvislosti na ekonomick innosti lovka (nap. vegetace vzcnch polnch plevel nebo archaick typy ruderln vegetace, kter lze chrnit jedin formou ochranskch skanzen). Pro mapovn tchto biotop jsou navreny nsledujc jednotky.
X3 Extenzivn obhospodaovan pole

Extensively managed fields Kultury obilovin a okopanin na extenzivn obhospodaovanch polch, zpravidla na zhumencch a mench parcelch. Plevelov vegetace je alespo v nkterch stech roku bohat vyvinut a vrazn zastoupen v n maj archeofytn druhy. Do tto mapovac jednotky pat i zemdlsk pda doasn lec ladem nebo nedvno oputn orn pda, na kter pevauj jednolet plevele a jet se nevyvinula vegetace zaaditeln do jinch biotop. Nezahrnuj se sem obhospodaovan pole s vegetac podjednotky M2.2 Jednolet vegetace vlhkch psk ani dlouhodob zamoken msta v polch s mokadnmi biotopy.
X1 Urbanizovan zem
Urbanized areas Zastavn sti mst a vesnic nebo prmyslovch a zemdlskch objekt, vetn ruderln bylinn a devinn vegetace, park, stromoad, mench lesk a kovin na volnch plochch mezi zstavbou. Pokud se mezi zstavbou vyskytuj nkter z biotop uvedench v hlavn sti katalogu, mapuj se jako enklva uvnit urbanizovanho zem. Vjimkou jsou ruderalizovan trvnky, jejich druhov skladba me odpovdat podjednotce T1.3 Pohkov pastviny ty se z urbanizovanho zem zvl nevyliuj.
X4 Trval zemdlsk kultury

Permanent agricultural crops Intenzivn sady na orn pd, okopvan, oran i zatravnn vinohrady a chmelnice. V bylinnm podrostu pevauj jednolet pleveln druhy. Extenzivn sady s travinnm podrostem pat k jednotce X13 Nelesn stromov vsadby mimo sdla.
X2 Intenzivn obhospodaovan pole

Intensively managed fields Kultury obilovin a okopanin, zpravidla v rozshlch lnech nebo i na mench polch pravideln oetovanch herbicidy. Z plevelnch druh se v nich nevyskytuj vzcnj archeofyty a pevldaj neofyty. Plevely maj asto malou pokryvnost a vyskytuj se hlavn na polnch okrajch, v zkch pruzch nezasaench herbicidy.
X5 Intenzivn obhospodaovan louky

Intensively managed meadows Druhov chud, siln hnojen, nkolikrt do roka seen nebo peorvan louky a vsevy travnch smsek, ve kterch nejastji pevldaj trvy psrka lun (Alopecurus pratensis), srha znaka (Dactylis glomerata) nebo jlek mnohokvt (Lolium multiflorum)
231
mimo sdla a prmyslov nebo zemdlsk arely. Nezdka se v ternu prolnaj s biotopy sekundrnch trvnk, mokad nebo poben vegetace. V tom ppad o zaazen do pslun jednotky rozhoduje pevaha ruderlnch (synantropnch) druh nebo druh neruderlnch biotop, ppadn se plocha mapuje jako mozaika nebo pechod dvou jednotek.
Ruderln vegetace v okrajov sti elezninho ndra u Vetat.
X8 Koviny s ruderlnmi a nepvodnmi druhy

Scrub with ruderal or alien species Silnji naruovan a lovkem ovlivovan koviny s hojnmi ruderlnmi druhy nebo vsadby nepvodnch druh ke. V ruderalizovanch kovinch nejastji pevldaj bez ern ( Sambucus nigra), kustovnice ciz (Lycium barbarum), ppadn ostruinky (Rubus spp.). Porosty ostruink bez ruderlnch druh jsou vak soust jednotky K3 Vysok mezofiln a xerofiln koviny. Z vsadeb nepvodnch devin jsou sem zahrnuty zejmna vsadby borovice klee (Pinus mugo) v Hrubm Jesenku a na Krlickm Snnku, ole zelen (Alnus viridis) v sudetskch pohoch a v nich polohch nap. vsadby nepvodnch tavolnk (Spiraea spp.), pmelnku blho (Symphoricarpos albus), eku obecnho (Syringa vulgaris) aj.
s pms irokolistch nitrofilnch bylin, jako je kerblk lesn (Anthriscus sylvestris) a ovk tupolist (Rumex obtusifolius). Pat sem i pole s vsevy jetelovin a druhov chud louky postien odvodnnm s dominantnm medykem vlnatm (Holcus lanatus) nebo trojttem lutavm (Trisetum flavescens).
X6 Antropogenn plochy se sporadickou vegetac mimo sdla

Anthropogenic areas with sporadic vegetation outside human settlements lovkem vytvoen biotopy mimo sdla a prmyslov nebo zemdlsk arely, na kterch je vyvinuta sporadick vegetace s pokryvnost do 10 %, ppadn jsou pln hol, bez vegetace. Pat sem tebn jmy a vsypky, odvaly hluiny, haldy, lomy, trkovny, pskovny, skrvky zeminy, vybetonovan nebo asfaltovan plochy a podobn zem s odstrannou, pevrstvenou nebo nevyvinutou pdou. Enklvy s vskytem biotop z hlavn sti Katalogu se z tto jednotky vyjmaj a mapuj se jako pslun jednotka.
X9 Lesn kultury s nepvodnmi devinami

Forest plantations of allochtonous trees Lesn kultury s vysazenmi devinami, kter nebyly soust pirozench les, ppadn v nich mly jen men podl. Z jehlinan jde nejastji o Picea abies a Pinus sylvestris, ppadn Larix decidua: z listn se astji vysazuj Fraxinus excelsior, Populus canadensis, Quercus rubra, Robinia pseudacacia aj. V ppad poteby lze rozliit podjednotky X9A Lesn kultury s nepvodnmi jehlinatmi devinami a X9B Lesn kultury s nepvodnmi listnatmi devinami. Pi mapovn pro program Natura 2000 vak toto rozdlen nen nutn.
X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla

Herbaceous ruderal vegetation outside human settlements Porosty ruderlnch a synantropnch bylin, jednoletch i vytrvalch, asto s dominanc invaznch druh,
232
X10 Paseky s podrostem pvodnho lesa

Clearings with an undergrowth of the original forest Paseky a holiny, jejich vegetace druhovm sloenm odpovd bylinnmu patru pvodnho lesa. Nejastji jde o paseky na mlo produktivnch a ivinami chudch pdch, kde po odstrann stromovho patra nedochz k rozvoji nitrofiln pasekov vegetace. Hojnji se tento biotop vyskytuje v horskch oblastech. Pokud vykcenm lesa vznik nkter z biotop mokadnch, raelinitnch nebo sekundrn trvnk, mapuje se pslun jednotka.
X13 Nelesn stromov vsadby mimo sdla

Woody vegetation outside forest and human settlements Extenzivn sady s travinnm podrostem, parky, zahrady, hbitovy, aleje, stromoad a vtrolamy. Pokud je stromov porost velmi rozvolnn a travinnou nebo kovinnou vegetaci v podrostu lze piadit k nkter jednotce biotop v hlavn sti Katalogu, mapuje se mozaika s touto jednotkou.
X11 Paseky s nitrofiln vegetac

Clearings with nitrophilous vegetation Paseky a holiny s charakteristickou pasekovou vegetac, odlinou od podrostu pvodnho lesa, ve kter jsou zastoupeny svtlomiln a na iviny nron byliny, u starch pasek koviny nebo pionrsk nletov deviny. Zahrnuj se sem i paseky s mladmi stromovmi vsadbami, pokud bylinn vegetace dosud plon pevauje.
X14 Vodn toky a ndre bez ochransky vznamn vegetace

Streams and water-bodies without vegetation of conservational importance Antropicky siln ovlivnn vodn toky a ndre, nap. vybetonovan strouhy a rybnky v sdlech, odpadn kanly, porn ndre, hlubok pehradn ndre se strmmi behy, napmen a ohrzovan seky ek, melioran kanly uprosted polnch kultur, siln zastnn vody v lesch, rybnky s intenzivnm chovem ryb nebo vodn drbee, intenzivn rekrean vyuvan vody apod. Vegetace makrofyt chyb nebo je zastoupena pouze jednm nebo nkolika mlo bnmi druhy eutrofnch vod, nap. okehkovitmi ( Lemna gibba, L. minor, L. trisulca a Spirodela polyrhiza), zkolistmi rdesty Potamogeton crispus, P. pectinatus a P. pusillus a druhy Ceratophyllum demersum, Elodea canadensis, Myriophyllum spicatum a Zannichellia palustris. U nkterch vtch vodnch ndr je mon, e st jejich plochy spad do tto jednotky, zatmco v jin sti lze vymapovat jednotky z hlavn sti katalogu.
X12 Nlety pionrskch devin

Stands of early successional woody species Spontnn nlety pionrskch stromovch devin na nelesnch plochch mimo sdla. Nejastji jde o men lesky vznikl na pvodn nelesn pd nebo poln remzky s pevldajc Betula pendula, B. pubescens, Picea abies, Pinus sylvestris, Populus tremula, Robinia pseudacacia a Salix caprea. Do tto jednotky pat tak nletov stromov porosty v lomech, na vsypkch a odtench nebo odvodnnch raelinitch, kde nedochz k obnov raelinotvornch proces. Analogick stromov porosty na lesnch pasekch se ad do jednotky X11 Paseky s nitrofiln vegetac.
233
Pevodn tabulky
Tabulka 1. Pevod biotop na typy prodnch stanovi soustavy Natura 2000 a ohroen typy prodnch stanovi soustavy Smaragd.
Biotop
Typy prodnch stanovi soustavy Natura 2000 (* hvzdika oznauje prioritn stanovit)
Ohroen typy prodnch stanovi soustavy Smaragd
V Vodn toky a ndre V1 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod V1A Porosty s voankou ab 3150 Pirozen eutrofn vodn ndre (Hydrocharis morsus-ranae) s vegetac typu Magnopotamion nebo Hydrocharition V1B Porosty s ezanem pilolistm 3150 Pirozen eutrofn vodn ndre (Stratiotes aloides) s vegetac typu Magnopotamion nebo Hydrocharition V1C Porosty s bublinatkou jin 3150 Pirozen eutrofn vodn ndre a obecnou (Utricularia australis s vegetac typu Magnopotamion a U. vulgaris) nebo Hydrocharition V1D Porosty s nepukalkou 3150 Pirozen eutrofn vodn ndre plovouc (Salvinia natans) s vegetac typu Magnopotamion nebo Hydrocharition V1E Porosty s aldrovandkou 3150 Pirozen eutrofn vodn ndre mchkatou (Aldrovanda vesiculosa) s vegetac typu Magnopotamion nebo Hydrocharition V1F Ostatn porosty 3150 Pirozen eutrofn vodn ndre s vegetac typu Magnopotamion nebo Hydrocharition V2 Makrofytn vegetace mlkch stojatch vod V2A Porosty s dominantnmi lakunky (Batrachium spp.) V2B Porosty s dominantn ebratkou bahenn (Hottonia palustris) V2C Ostatn porosty V3 Makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn V4 Makrofytn vegetace vodnch tok 3160 Pirozen dystrofn jezera a tn 3260 Ninn a horsk vodn toky s vegetac svaz Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 3140 Tvrd oligo-mezotrofn vody s bentickou vegetac paronatek 3130 Oligotrofn a mezotrofn stojat vody ninnho a subalpnskho stupn kontinentln a alpnsk oblasti a horskch poloh jinch oblast, s vegetac td Littorelletea uniflorae nebo Isoe toNanojuncetea
22.412 Plovouc porosty voanky ab
22.413 Plovouc porosty ezanu pilolistho 22.414 Kolonie bublinatek
22.415 Porosty nepukalky
22.416 Spoleenstva aldrovandky
22.4321 Spoleenstva lakunk 22.4323 Porosty ebratky bahenn
22.44 Ponoen koberce paronatek 22.31 Eurosibisk vytrval obojiveln spoleenstva
V6 Vegetace dlatek (Isoe tes)
M Mokady a poben vegetace M1 Rkosiny a vegetace vysokch ostic M1.1 Rkosiny eutrofnch stojatch vod M1.2 Slanomiln rkosiny a osticov porosty M1.3 Eutrofn vegetace bahnitch substrt M1.4 n rkosiny M1.5 Poben vegetace potok
234
Biotopy
Natura 2000, Smaragd
M1.6 Mezotrofn vegetace bahnitch substrt M1.7 Vegetace vysokch ostic M1.8 Vpnit slatinit s maic pilovitou (Cladium mariscus) M2 Vegetace jednoletch vlhkomilnch bylin M2.1 Vegetace letnnch rybnk
7140 Pechodov raelinit a tasovit 7210 * Vpnit slatinit s maic pilovitou (Cladium mariscus) a druhy svazu Caricion davallianae prioritn stanovit 3130 Oligotrofn a mezotrofn stojat vody ninnho a subalpnskho stupn kontinentln a alpnsk oblasti a horskch poloh jinch oblast, s vegetac td Littorelletea uniflorae nebo Isoe toNanojuncetea 3130 Oligotrofn a mezotrofn stojat vody ninnho a subalpnskho stupn kontinentln a alpnsk oblasti a horskch poloh jinch oblast, s vegetac td Littorelletea uniflorae nebo Isoe toNanojuncetea 3130 Oligotrofn a mezotrofn stojat vody ninnho a subalpnskho stupn kontinentln a alpnsk oblasti a horskch poloh jinch oblast, s vegetac td Littorelletea uniflorae nebo Isoe toNanojuncetea 3130 Oligotrofn a mezotrofn stojat vody ninnho a subalpnskho stupn kontinentln a alpnsk oblasti a horskch poloh jinch oblast, s vegetac td Littorelletea uniflorae nebo Isoe toNanojuncetea 3230 Alpnsk eky a jejich devinn vegetace s idovinkem nmeckm (Myricaria germanica) 3220 Alpnsk eky a bylinn vegetace podl jejich beh 6430 Vlhkomiln vysokobylinn lemov spoleenstva nin a horskho a alpnskho stupn 3270 Bahnit behy ek s vegetac svaz Chenopodion rubri p. p. a Bidention p. p. 6430 Vlhkomiln vysokobylinn lemov spoleenstva nin a horskho a alpnskho stupn
54.5 Pechodov raelinit 53.3 Porosty maice pilovit
22.321 Spoleentva nzkch bahniek
22.3233 Spoleenstva nzkch bylin na vlhk pd
M2.3 Vegetace obnaench den teplch oblast
22.3232 Trvnky s nzkmi chory
M2.4 Vegetace jednoletch slanomilnch trav M3 Vegetace vytrvalch obojivelnch bylin
15.14 Skrytnkov spoleenstva centrln Eurozie 22.31 Eurosibisk vytrval obojiveln spoleenstva
M4 trkov n nplavy M4.1 trkov nplavy bez vegetace M4.2 trkov nplavy s idovinkem nmeckm (Myricaria germanica) M4.3 trkov nplavy s ttinou poben (Calamagrostis pseudophragmites) M5 Devtsilov lemy horskch potok
24.2 trkov behy ek 24.2 trkov behy ek 44.1 Formace pobench vrbin 24.2 trkov behy ek
M6 Bahnit n nplavy M7 Bylinn lemy ninnch ek
R Pramenit a raelinit R1 Pramenit R1.1 Lun pnovcov pramenit
R1.2 Lun pramenit bez tvorby pnovc R1.3 Lesn pnovcov pramenit
7220 * Petrifikujc prameny s tvorbou pnovc (Cratoneurion) prioritn stanovit 7220 * Petrifikujc prameny s tvorbou pnovc (Cratoneurion) prioritn stanovit
54.12 Minerln prameny
54.12 Minerln prameny
235
Pevodn tabulky
R1.4 Lesn pramenit bez tvorby pnovc R1.5 Subalpnsk pramenit R2 Slatinn a pechodov raelinit R2.1 Vpnit slatinit R2.2 Nevpnit mechov slatinit R2.3 Pechodov raelinit R2.4 Zraelinl pdy s hrotnosemenkou blou (Rhynchospora alba) R3 Vrchovit R3.1 Oteven vrchovit R3.2 Vrchovit s kle (Pinus mugo) R3.3 Vrchovitn lenky R3.4 Degradovan vrchovit
7230 Zsadit slatinit 7140 Pechodov raelinit a tasovit 7140 Pechodov raelinit a tasovit 7150 Prolkliny na raelinnm podlo (Rhynchosporion) 7110 * Aktivn vrchovit prioritn stanovit 91D0 * Raelinn les prioritn stanovit 7110 * Aktivn vrchovit prioritn stanovit 7120 Degradovan vrchovit (jet schopn pirozen obnovy)
54.2 Bohat slatinit 54.5 Pechodov raelinit 54.5 Pechodov raelinit 54.6 Spoleenstva hrotnosemenky bl a bahnitch den 51.1 Pirozen vrchovit 44.A Bezov a jehlinat raelinn lesy 51.1 Pirozen vrchovit 51.1 Pirozen vrchovit
S Skly, sut a jeskyn S1 Skly a droliny S1.1 trbinov vegetace vpnitch skal a drolin S1.2 trbinov vegetace siliktovch skal a drolin S1.3 Vysokostbeln trvnky skalnch tersek S1.4 Vysokobylinn vegetace zazemnnch drolin S1.5 Koviny skal a drolin s rybzem alpnskm (Ribes alpinum) S2 Pohybliv sut S2A Pohybliv sut karbontovch hornin S2B Pohybliv sut siliktovch hornin S3 Jeskyn S3A Jeskyn pstupn veejnosti S3B Jeskyn nepstupn veejnosti
8210 Chasmofytick vegetace vpnitch skalnatch svah 8220 Chasmofytick vegetace siliktovch skalnatch svah
8160 * Vpnit sut pahorkatin a horskho stupn prioritn stanovit 8150 Stedoevropsk siliktov sut 8310 Jeskyn nepstupn veejnosti
65 Jeskyn 65 Jeskyn
A Alpnsk bezles A1 Alpnsk trvnky A1.1 Vyfoukvan alpnsk trvnky A1.2 Zapojen alpnsk trvnky
6150 Siliktov alpnsk a boreln trvnky 6150 Siliktov alpnsk a boreln trvnky
A2 Alpnsk a subalpnsk kekov vegetace A2.1 Alpnsk vesovit 4060 Alpnsk a boreln vesovit A2.2 Subalpnsk brusnicov vegetace 4060 Alpnsk a boreln vesovit A3 Snhov vyleiska A4 Subalpnsk vysokobylinn vegetace A4.1 Subalpnsk vysokostbeln trvnky 6150 Siliktov alpnsk a boreln trvnky 6430 Vlhkomiln vysokobylinn lemov spoleenstva nin a horskho a alpnskho stupn 6430 Vlhkomiln vysokobylinn lemov spoleenstva nin a horskho a alpnskho stupn 6430 Vlhkomiln vysokobylinn lemov spoleenstva nin a horskho a alpnskho stupn
A4.2 Subalpnsk vysokobylinn nivy
236
Biotopy
8220 Chasmofytick vegetace siliktovch skalnatch svah
A6 Acidofiln vegetace alpnskch skal a drolin A6A Acidofiln vegetace alpnskch drolin 8110 Siliktov sut horskho a nivlnho stupn (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) A6B Acidofiln vegetace alpnskch skal 8220 Chasmofytick vegetace siliktovch skalnatch svah A7 Kosodevina 4070 * Koviny s borovic kle (Pinus mugo) a pninkem Rhododendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) prioritn stanovit 4080 Subarktick vrbov koviny 4080 Subarktick vrbov koviny
A8 Subalpnsk listnat koviny A8.1 Subalpnsk koviny s vrbou laponskou (Salix lapponum) A8.2 Vysok subalpnsk listnat koviny
T Sekundrn trvnky a vesovit T1 Louky a pastviny T1.1 Mezofiln ovskov louky
T1.2 Horsk trojttov louky T1.3 Pohkov pastviny T1.4 Aluviln psrkov louky T1.5 Vlhk pchov louky T1.6 Vlhk tuebnkov lada
T1.7 Kontinentln zaplavovan louky T1.8 Kontinentln vysokobylinn vegetace
T1.10 Vegetace vlhkch naruovanch pd T2 Smilkov trvnky T2.1 Subalpnsk smilkov trvnky
6510 Extenzivn seen louky nin a podh (Arrhenatherion, BrachypodioCentaureion nemoralis) 6520 Horsk seen louky 6430 Vlhkomiln vysokobylinn lemov spoleenstva nin a horskho a alpnskho stupn 6440 Nivn louky nch dol svazu Cnidion dubii 6430 Vlhkomiln vysokobylinn lemov spoleenstva nin a horskho a alpnskho stupn 6410 Bezkolencov louky na vpnitch, raelinnch nebo hlinito-jlovitch pdch (Molinion caeruleae) 6230 * Druhov bohat smilkov louky na siliktovch podloch v horskch oblastech (a v kontinentln Evrop v podhorskch oblastech) prioritn stanovit 6230 * Druhov bohat smilkov louky na siliktovch podloch v horskch oblastech (a v kontinentln Evrop v podhorskch oblastech) prioritn stanovit 6230 * Druhov bohat smilkov louky na siliktovch podloch v horskch oblastech (a v kontinentln Evrop v podhorskch oblastech) prioritn stanovit 6190 Panonsk skaln trvnky (Stipo-Festucetalia pallentis)
37.2 Eutrofn vlhk trvnky 37.2 Eutrofn vlhk trvnky 37.2 Eutrofn vlhk trvnky
37.2 Eutrofn vlhk trvnky 37.13 Kontinentln vysokobylinn spoleenstva 37.3 Oligotrofn vlhk trvnky
37.2 Eutrofn vlhk trvnky
35.11 Smilkov trvnky
T2.3 Podhorsk a horsk smilkov trvnky
35.11 Smilkov trvnky
T3 Such trvnky T3.1 Skaln vegetace s kostavou sivou (Festuca pallens)
34.3 Zapojen vytrval trvnky a stedoevropsk stepi
237
Pevodn tabulky
T3.2 Pchavov trvnky T3.3 zkolist such trvnky T3.3A Subpanonsk stepn trvnky T3.3B Panonsk spraov stepn trvnky T3.3C Porosty s vznanm vskytem vstavaovitch
6190 Panonsk skaln trvnky (Stipo-Festucetalia pallentis) 6240 * Subpanonsk stepn trvnky prioritn stanovit 6250 * Panonsk spraov stepn trvnky prioritn stanovit 6210 * Polopirozen such trvnky a facie kovin na vpnitch podloch (Festuco-Brometalia), vznan nalezit vstavaovitch prioritn stanovit 6210 Polopirozen such trvnky a facie kovin na vpnitch podloch (Festuco-Brometalia) 6210 * Polopirozen such trvnky a facie kovin na vpnitch podloch (Festuco-Brometalia), vznan nalezit vstavaovitch prioritn stanovit 5130 Formace jalovce obecnho (Juniperus communis) na vesovitch nebo vpnitch trvncch 6210 Polopirozen such trvnky a facie kovin na vpnitch podloch (Festuco-Brometalia) 5130 Formace jalovce obecnho (Juniperus communis) na vesovitch nebo vpnitch trvncch 6210 * Polopirozen such trvnky a facie kovin na vpnitch podloch (Festuco-Brometalia), vznan nalezit vstavaovitch prioritn stanovit 6210 Polopirozen such trvnky a facie kovin na vpnitch podloch (Festuco-Brometalia) 6210 * Polopirozen such trvnky a facie kovin na vpnitch podloch (Festuco-Brometalia), vznan nalezit vstavaovitch prioritn stanovit 6210 Polopirozen such trvnky a facie kovin na vpnitch podloch (Festuco-Brometalia) 2330 Oteven trvnky kontinentlnch dun s palikovcem (Corynephorus) a psinekem (Agrostis) 2330 Oteven trvnky kontinentlnch dun s palikovcem (Corynephorus) a psinekem (Agrostis) 2330 Oteven trvnky kontinentlnch dun s palikovcem (Corynephorus) a psinekem (Agrostis) 6260 * Panonsk psit stepi prioritn stanovit
34.3 Zapojen vytrval trvnky a stedoevropsk stepi 34.3 Zapojen vytrval trvnky a stedoevropsk stepi 34.9 Kontinentln stepi 34.3 Zapojen vytrval trvnky a stedoevropsk stepi
T3.3D Porosty bez vznanho vskytu vstavaovitch T3.4 irokolist such trvnky T3.4A Porosty s vznanm vskytem vstavaovitch a s jalovcem obecnm (Juniperus communis)
T3.4B Porosty bez vznanho vskytu vstavaovitch a s jalovcem obecnm (Juniperus communis)
T3.4C Porosty s vznanm vskytem vstavaovitch a bez jalovce obecnho (Juniperus communis) T3.4D Porosty bez vznanho vskytu vstavaovitch a bez jalovce obecnho (Juniperus communis) T3.5 Acidofiln such trvnky T3.5A Porosty s vznanm vskytem vstavaovitch
T3.5B Porosty bez vznanho vskytu vstavaovitch T4 Lesn lemy T4.1 Such bylinn lemy T4.2 Mezofiln bylinn lemy T5 Trvnky psin a mlkch pd T5.1 Jednolet vegetace psin
64 Vnitrozemsk psen duny
T5.2 Oteven trvnky psin s palikovcem edavm (Corynephorus canescens) T5.3 Kostavov trvnky psin
T5.4 Panonsk stepn trvnky na psku
34.A Psit stepi
238
Biotopy
T5.5 Acidofiln trvnky mlkch pd T6 Vegetace efemr a sukulent T6.1 Acidofiln vegetace efemr a sukulent T6.1A Porosty s pevahou netesku vbkatho (Jovibarba globifera) T6.1B Ostatn porosty
8230 Pionrsk vegetace siliktovch skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albiVeronicion dillenii) 8230 Pionrsk vegetace siliktovch skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii) 6110 * Vpnit nebo bazick skaln trvnky (Alysso-Sedion albi) prioritn stanovit 6110 * Vpnit nebo bazick skaln trvnky (Alysso-Sedion albi) prioritn stanovit 1340 * Vnitrozemsk slan louky prioritn stanovit
34.112 Spoleenstva netesk
T6.2 Bazifiln vegetace efemr a sukulent 34.112 Spoleenstva netesk T6.2A Porosty s pevahou netesku vbkatho (Jovibarba globifera) T6.2B Ostatn porosty T7 Slaniska T8 Ninn a horsk vesovit T8.1 Such vesovit nin a pahorkatin T8.1A Porosty s jalovcem obecnm (Juniperus communis)
15.4 Suboceanick vnitrozemsk slan louky
4030 Evropsk such vesovit 5130 Formace jalovce obecnho (Juniperus communis) na vesovitch nebo vpnitch trvncch T8.1B Ostatn porosty 4030 Evropsk such vesovit T8.2 Sekundrn podhorsk a horsk vesovit T8.2A Porosty s jalovcem obecnm 4030 Evropsk such vesovit (Juniperus communis) 5130 Formace jalovce obecnho (Juniperus communis) na vesovitch nebo vpnitch trvncch T8.2B Ostatn porosty 4030 Evropsk such vesovit T8.3 Brusnicov vegetace skal a drolin 4030 Evropsk such vesovit
31.2 Evropsk such vesovit
31.2 Evropsk such vesovit 31.2 Evropsk such vesovit
31.2 Evropsk such vesovit 31.2 Evropsk such vesovit
K Koviny K1 Mokadn vrbiny K2 Vrbov koviny podl vodnch tok K2.1 Vrbov koviny hlinitch a psitch nplav K2.2 Vrbov koviny trkovch nplav K3 Vysok mezofiln a xerofiln koviny K4 Nzk xerofiln koviny K4A Porosty se skalnky (Cotoneaster spp.) K4B Porosty s mandlon nzkou (Prunus tenella) K4C Ostatn porosty
3240 Alpnsk eky a jejich devinn vegetace s vrbou edou (Salix elaeagnos) 40A0 * Kontinentln opadav koviny prioritn stanovit 40A0 * Kontinentln opadav koviny prioritn stanovit
44.1 Formace pobench vrbin 44.1 Formace pobench vrbin 24.2 trkov behy ek 31.8B1 Panonsk a subpanonsk koviny 31.8B1 Panonsk a subpanonsk koviny 31.8B1 Panonsk a subpanonsk koviny
L Lesy L1 Mokadn oliny L2 Lun lesy L2.1 Horsk oliny s ol edou (Alnus incana)
91E0 * Smen jasanovo-olov lun lesy tempertn a boreln Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) prioritn stanovit
44.2 Boreoalpnsk lun lesy
239
Pevodn tabulky
91E0 * Smen jasanovo-olov lun lesy tempertn a boreln Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) prioritn stanovit 91F0 Smen lun lesy s dubem letnm (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis) a jilmem habrolistm (Ulmus minor), jasanem ztepilm (Fraxinus excelsior) nebo jasanem zkolistm (Fraxinus angustifolia) podl velkch ek atlantsk a stedoevropsk provincie (Ulmenion minoris) 91F0 Smen lun lesy s dubem letnm (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis) a jilmem habrolistm (Ulmus minor), jasanem ztepilm (Fraxinus excelsior) nebo jasanem zkolistm (Fraxinus angustifolia) podl velkch ek atlantsk a stedoevropsk provincie (Ulmenion minoris) 91E0 * Smen jasanovo-olov lun lesy tempertn a boreln Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) prioritn stanovit 9170 Dubohabiny asociace Galio-Carpinetum 9170 Dubohabiny asociace Galio-Carpinetum 91G0 * Panonsk dubohabiny prioritn stanovit 91G0 * Panonsk dubohabiny prioritn stanovit 9180 * Lesy svazu Tilio-Acerion na svazch, sutch a v roklch prioritn stanovit 9130 Buiny asociace Asperulo-Fagetum 9140 Stedoevropsk subalpnsk buiny (s javorem Acer a ovkem horskm Rumex arifolius) 9150 Stedoevropsk vpencov buiny (Cephalanthero-Fagion) 9110 Buiny asociace Luzulo-Fagetum 91H0 * Panonsk ipkov doubravy prioritn stanovit 91I0 * Eurosibisk stepn doubravy prioritn stanovit 91I0 * Eurosibisk stepn doubravy prioritn stanovit 91I0 * Eurosibisk stepn doubravy prioritn stanovit 91I0 * Eurosibisk stepn doubravy prioritn stanovit
44.3 Jasanovo-olov lesy stedoevropskch vodnch tok
L2.3 Tvrd luhy ninnch ek L2.3A Pralesovit porosty
44.41 Velk stedoevropsk lun lesy
L2.3B Ostatn porosty
44.1 Formace pobench vrbin
L3 Dubohabiny L3.1 Hercynsk dubohabiny L3.2 Polonsk dubohabiny L3.3 Karpatsk dubohabiny L3.4 Panonsk dubohabiny L4 Suov lesy
41.2 Dubohabiny 41.2 Dubohabiny 41.2 Dubohabiny 41.2 Dubohabiny 41.4 Smen lesy v roklch a na svazch
L5 Buiny L5.1 Kvtnat buiny L5.2 Horsk klenov buiny
41.1 Buiny 41.1 Buiny
L5.3 Vpnomiln buiny L5.4 Acidofiln buiny L6 Teplomiln doubravy L6.1 Perialpidsk bazifiln teplomiln doubravy L6.2 Panonsk teplomiln doubravy na sprai L6.3 Panonsk teplomiln doubravy na psku L6.4 Stedoevropsk bazifiln teplomiln doubravy L6.5 Acidofiln teplomiln doubravy L6.5A Porosty s kruinkou chlupatou (Genista pilosa) L6.5B Ostatn porosty
41.1 Buiny 41.1 Buiny 41.7 Teplomiln a supramediternn doubravy 41.7 Teplomiln a supramediternn doubravy 41.7 Teplomiln a supramediternn doubravy 41.7 Teplomiln a supramediternn doubravy 41.7 Teplomiln a supramediternn doubravy 41.7 Teplomiln a supramediternn doubravy
240
Biotopy
L7 Acidofiln doubravy L7.1 Such acidofiln doubravy L7.2 Vlhk acidofiln doubravy L7.3 Subkontinentln borov doubravy L7.4 Acidofiln doubravy na psku L8 Such bory L8.1 Boreokontinentln bory L8.2 Lesostepn bory L8.3 Perialpidsk hadcov bory L9 Smriny L9.1 Horsk ttinov smriny L9.2 Raelinn a podmen smriny L9.2A Raelinn smriny L9.2B Podmen smriny L9.3 Horsk papratkov smriny L10 Raelinn lesy L10.1 Raelinn beziny L10.2 Raelinn brusnicov bory L10.3 Suchoprov bory kontinentlnch raelini L10.4 Blatkov bory
9190 Star acidofiln doubravy s dubem letnm (Quercus robur) na psitch plnch 9410 Acidofiln smriny (Vaccinio-Piceetea) 91D0 * Raelinn les prioritn stanovit 9410 Acidofiln smriny (Vaccinio-Piceetea) 9410 Acidofiln smriny (Vaccinio-Piceetea) 91D0 * Raelinn les prioritn stanovit 91D0 * Raelinn les prioritn stanovit 91D0 * Raelinn les prioritn stanovit 91D0 * Raelinn les prioritn stanovit
41.5 Acidofiln doubravy 41.5 Acidofiln doubravy 41.5 Acidofiln doubravy 41.5 Acidofiln doubravy 42.5232 Sarmatsk stepn bory 42.23 Hercynsk subalpnsk smriny 44.A Bezov a jehlinat raelinn lesy 42.23 Hercynsk subalpnsk smriny 42.23 Hercynsk subalpnsk smriny 44.A Bezov a jehlinat raelinn lesy 44.A Bezov a jehlinat raelinn lesy 44.A Bezov a jehlinat raelinn lesy 44.A Bezov a jehlinat raelinn lesy
X Biotopy siln ovlivnn nebo vytvoen lovkem X1 Urbanizovan zem X2 Intenzivn obhospodaovan pole X3 Extenzivn obhospodaovan pole X4 Trval zemdlsk kultury X5 Intenzivn obhospodaovan louky X6 Antropogenn plochy se sporadickou vegetac mimo sdla X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla X8 Koviny s ruderlnmi a nepvodnmi druhy X9 Lesn kultury s nepvodnmi devinami X9A Lesn kultury s nepvodnmi jehlinatmi devinami X9B Lesn kultury s nepvodnmi listnatmi devinami X10 Paseky s podrostem pvodnho lesa X11 Paseky s nitrofiln vegetac X12 Nlety pionrskch devin X13 Nelesn stromov vsadby mimo sdla X14 Vodn toky a ndre bez ochransky vznamn vegetace
241
Pevodn tabulky
Tabulka 2. Pehled typ prodnch stanovi soustavy Natura 2000 vyskytujcch se v esk republice a jejich pevod na biotopy.
Typ prodnho stanovit soustavy Natura 2000 (* hvzdika oznauje prioritn stanovit) Poben a halofytn stanovit 1340 * Vnitrozemsk slan louky prioritn stanovit
Biotopy
T7 Slaniska
Poben psen duny a kontinentln duny 2330 Oteven trvnky kontinentlnch dun s palikovcem (Corynephorus) a psinekem (Agrostis)
T5.1 Jednolet vegetace psin T5.2 Oteven trvnky psin s palikovcem edavm (Corynephorus canescens) T5.3 Kostavov trvnky psin
Sladkovodn stanovit 3130 Oligotrofn a mezotrofn stojat vody ninnho a subalpnskho stupn kontinentln a alpnsk oblasti a horskch poloh jinch oblast, s vegetac td Littorelletea uniflorae nebo Isoe to-Nanojuncetea 3140 Tvrd oligo-mezotrofn vody s bentickou vegetac paronatek 3150 Pirozen eutrofn vodn ndre s vegetac typu Magnopotamion nebo Hydrocharition 3160 Pirozen dystrofn jezera a tn 3220 Alpnsk eky a bylinn vegetace podl jejich beh 3230 Alpnsk eky a jejich devinn vegetace s idovinkem nmeckm (Myricaria germanica) 3240 Alpnsk eky a jejich devinn vegetace s vrbou edou (Salix elaeagnos) 3260 Ninn a horsk vodn toky s vegetac svaz Ranunculion fluitantis a Callitricho-Batrachion 3270 Bahnit behy ek s vegetac svaz Chenopodion rubri p. p. a Bidention p. p. Vesovit a koviny mrnho psu 4030 Evropsk such vesovit
M2.1 Vegetace letnnch rybnk M2.2 Jednolet vegetace vlhkch psk M2.3 Vegetace obnaench den teplch oblast M3 Vegetace vytrvalch obojivelnch bylin V6 Vegetace dlatek (Isoe tes) V5 Vegetace paronatek V1 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod V3 Makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn M4.3 trkov nplavy s ttinou poben (Calamagrostis pseudophragmites) M4.2 trkov nplavy s idovinkem nmeckm (Myricaria germanica) K2.2 Vrbov koviny trkovch nplav V4 Makrofytn vegetace vodnch tok M6 Bahnit n nplavy
4060 Alpnsk a boreln vesovit 4070 * Koviny s borovic kle (Pinus mugo) a pninkem Rhododendron hirsutum (Mugo-Rhododendretum hirsuti) prioritn stanovit 4080 Subarktick vrbov koviny 40A0 * Kontinentln opadav koviny prioritn stanovit
T8.1 Such vesovit nin a pahorkatin T8.2 Sekundrn podhorsk a horsk vesovit T8.3 Brusnicov vegetace skal a drolin A2.1 Alpnsk vesovit A2.2 Subalpnsk brusnicov vegetace A7 Kosodevina
A8.1 Subalpnsk koviny s vrbou laponskou (Salix lapponum) A8.2 Vysok subalpnsk listnat koviny K4A Nzk xerofiln koviny, porosty se skalnky (Cotoneaster spp.) K4B Nzk xerofiln koviny, porosty s mandlon nzkou (Prunus tenella)
242
Natura 2000
Biotopy
Tvrdolist koviny 5130 Formace jalovce obecnho (Juniperus communis) na vesovitch nebo vpnitch trvncch
T3.4A irokolist such trvnky, porosty s vznanm vskytem vstavaovitch a s jalovcem obecnm (Juniperus communis) T3.4B irokolist such trvnky, porosty bez vznanho vskytu vstavaovitch a s jalovcem obecnm (Juniperus communis) T8.1A Such vesovit nin a pahorkatin, porosty s jalovcem obecnm (Juniperus communis) T8.2A Sekundrn podhorsk a horsk vesovit, porosty s jalovcem obecnm (Juniperus communis)
Pirozen a polopirozen travinn formace 6110 * Vpnit nebo bazick skaln trvnky (Alysso-Sedion albi) prioritn stanovit 6150 Siliktov alpnsk a boreln trvnky
T6.2 Bazifiln vegetace efemr a sukulent A1.1 Vyfoukvan alpnsk trvnky A1.2 Zapojen alpnsk trvnky A3 Snhov vyleiska T3.1 Skaln vegetace s kostavou sivou (Festuca pallens) T3.2 Pchavov trvnky T3.3C zkolist such trvnky, porosty s vznanm vskytem vstavaovitch T3.3D zkolist such trvnky, porosty bez vznanho vskytu vstavaovitch T3.4 irokolist such trvnky T3.5 Acidofiln such trvnky T2.1 Subalpnsk smilkov trvnky T2.2 Horsk smilkov trvnky s alpnskmi druhy T2.3 Podhorsk a horsk smilkov trvnky T3.3A Subpanonsk stepn trvnky T3.3B Panonsk spraov stepn trvnky T5.4 Panonsk stepn trvnky na psku T1.9 Stdav vlhk bezkolencov louky M5 Devtsilov lemy horskch potok M7 Bylinn lemy ninnch ek A4.1 Subalpnsk vysokostbeln trvnky A4.2 Subalpnsk vysokobylinn nivy A4.3 Subalpnsk kapradinov nivy T1.6 Vlhk tuebnkov lada T1.8 Kontinentln vysokobylinn vegetace T1.7 Kontinentln zaplavovan louky T1.1 Mezofiln ovskov louky T1.2 Horsk trojttov louky
6190 Panonsk skaln trvnky (Stipo-Festucetalia pallentis) 6210 Polopirozen such trvnky a facie kovin na vpnitch podloch (Festuco-Brometalia) (* vznan nalezit vstavaovitch prioritn stanovit)
6230 * Druhov bohat smilkov louky na siliktovch podloch v horskch oblastech (a v kontinentln Evrop v podhorskch oblastech) prioritn stanovit 6240 * Subpanonsk stepn trvnky prioritn stanovit 6250 * Panonsk spraov stepn trvnky prioritn stanovit 6260 * Panonsk psit stepi prioritn stanovit 6410 Bezkolencov louky na vpnitch, raelinnch nebo hlinitojlovitch pdch (Molinion caeruleae) 6430 Vlhkomiln vysokobylinn lemov spoleenstva nin a horskho a alpnskho stupn
6440 Nivn louky nch dol svazu Cnidion dubii 6510 Extenzivn seen louky nin a podh (Arrhenatherion, Brachypodio-Centaureion nemoralis) 6520 Horsk seen louky
Vrchovit, raelinit a slatinit 7110 * Aktivn vrchovit prioritn stanovit 7120 Degradovan vrchovit (jet schopn pirozen obnovy) 7140 Pechodov raelinit a tasovit
7150 Prolkliny na raelinnm podlo (Rhynchosporion) 7210 * Vpnit slatinit s maic pilovitou (Cladium mariscus) a druhy svazu Caricion davallianae prioritn stanovit 7220 * Petrifikujc prameny s tvorbou pnovc (Cratoneurion) prioritn stanovit 7230 Zsadit slatinit
R3.1 Oteven vrchovit R3.3 Vrchovitn lenky R3.4 Degradovan vrchovit M1.6 Mezotrofn vegetace bahnitch substrt R2.2 Nevpnit mechov slatinit R2.3 Pechodov raelinit R2.4 Zraelinl pdy s hrotnosemenkou blou (Rhynchospora alba) M1.8 Vpnit slatinit s maic pilovitou (Cladium mariscus) R1.1 Lun pnovcov pramenit R1.3 Lesn pnovcov pramenit R2.1 Vpnit slatinit
243
Pevodn tabulky
Skaln stanovit a jeskyn 8110 Siliktov sut horskho a nivlnho stupn (Androsacetalia alpinae a Galeopsietalia ladani) 8150 Stedoevropsk siliktov sut 8160 * Vpnit sut pahorkatin a horskho stupn prioritn stanovit 8210 Chasmofytick vegetace vpnitch skalnatch svah 8220 Chasmofytick vegetace siliktovch skalnatch svah
A6A Acidofiln vegetace alpnskch drolin S2B Pohybliv sut siliktovch hornin S2A Pohybliv sut karbontovch hornin S1.1 trbinov vegetace vpnitch skal a drolin S1.2 trbinov vegetace siliktovch skal a drolin A5 Skaln vegetace sudetskch kar A6B Acidofiln vegetace alpnskch skal T6.1 Acidofiln vegetace efemr a sukulent S3B Jeskyn nepstupn veejnosti
8230 Pionrsk vegetace siliktovch skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii) 8310 Jeskyn nepstupn veejnosti
Lesy 9110 Buiny asociace Luzulo-Fagetum 9130 Buiny asociace Asperulo-Fagetum 9140 Stedoevropsk subalpnsk buiny (s javorem Acer a ovkem horskm Rumex arifolius) 9150 Stedoevropsk vpencov buiny (Cephalanthero-Fagion) 9170 Dubohabiny asociace Galio-Carpinetum 9180 * Lesy svazu Tilio-Acerion na svazch, sutch a v roklch prioritn stanovit 9190 Star acidofiln doubravy s dubem letnm (Quercus robur) na psitch plnch 91D0 * Raelinn les prioritn stanovit
L5.4 Acidofiln buiny L5.1 Kvtnat buiny L5.2 Horsk klenov buiny L5.3 Vpnomiln buiny L3.1 Hercynsk dubohabiny L3.2 Polonsk dubohabiny L4 Suov lesy L7.2 Vlhk acidofiln doubravy R3.2 Vrchovit s kle (Pinus mugo) L9.2A Raelinn smriny L10.1 Raelinn beziny L10.2 Raelinn brusnicov bory L10.3 Suchoprov bory kontinentlnch raelini L10.4 Blatkov bory L2.1 Horsk oliny s ol edou (Alnus incana) L2.2 doln jasanovo-olov luhy L2.4 Mkk luhy ninnch ek L2.3 Tvrd luhy ninnch ek
91E0 * Smen jasanovo-olov lun lesy tempertn a boreln Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) prioritn stanovit 91F0 Smen lun lesy s dubem letnm (Quercus robur), jilmem vazem (Ulmus laevis) a jilmem habrolistm (Ulmus minor), jasanem ztepilm (Fraxinus excelsior) nebo jasanem zkolistm (Fraxinus angustifolia) podl velkch ek atlantsk a stedoevropsk provincie (Ulmenion minoris) 91G0 * Panonsk dubohabiny prioritn stanovit 91H0 * Panonsk ipkov doubravy prioritn stanovit 91I0 * Eurosibisk stepn doubravy prioritn stanovit
9410 Acidofiln smriny (Vaccinio-Piceetea)
L3.3 Karpatsk dubohabiny L3.4 Panonsk dubohabiny L6.1 Perialpidsk bazifiln teplomiln doubravy L6.2 Panonsk teplomiln doubravy na sprai L6.3 Panonsk teplomiln doubravy na psku L6.4 Stedoevropsk bazifiln teplomiln doubravy L6.5A Acidofiln teplomiln doubravy, porosty s kruinkou chlupatou (Genista pilosa) L9.1 Horsk ttinov smriny L9.2B Podmen smriny L9.3 Horsk papratkov smriny
244
Smaragd
Biotopy
Tabulka 3. Pehled ohroench typ prodnch stanovi soustavy Smaragd vyskytujcch se v esk republice a jejich pevod na biotopy.
Ohroen typ prodnho stanovit soustavy Smaragd
Biotopy
Poben a halofytn spoleenstva 15.14 Skrytnkov spoleenstva centrln Eurozie 15.4 Suboceanick vnitrozemsk slan louky
M2.4 Vegetace jednoletch slanomilnch trav T7 Slaniska
Vody (s vjimkou moskch) 22.31 Eurosibisk vytrval obojiveln spoleenstva 22.321 Spoleenstva nzkch bahniek 22.3232 Trvnky s nzkmi chory 22.3233 Spoleenstva nzkch bylin na vlhk pd 22.412 Plovouc porosty voanky ab
22.413 Plovouc porosty ezanu pilolistho 22.414 Kolonie bublinatek
22.415 Porosty nepukalky 22.416 Spoleenstva aldrovandky
22.4321 Spoleenstva lakunk 22.4323 Porosty ebratky bahenn 22.44 Ponoen koberce paronatek 24.2 trkov behy ek
V6 Vegetace dlatek (Isoe tes) M3 Vegetace vytrvalch obojivelnch bylin M2.1 Vegetace letnnch rybnk M2.3 Vegetace obnaench den teplch oblast M2.2 Jednolet vegetace vlhkch psk V1A Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod, porosty s voankou ab (Hydrocharis morsus-ranae) V1B Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod, porosty s ezanem pilolistm (Stratiotes aloides) V1C Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod, porosty s bublinatkou jin a obecnou (Utricularia australis a U. vulgaris) V1D Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod, porosty s nepukalkou plovouc (Salvinia natans) V1E Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod, porosty s aldrovandkou mchkatou (Aldrovanda vesiculosa) V2A Makrofytn vegetace mlkch stojatch vod, porosty s dominantnmi lakunky (Batrachium spp.) V2B Makrofytn vegetace mlkch stojatch vod, porosty s dominantn ebratkou bahenn (Hottonia palustris) V5 Vegetace paronatek M4.1 trkov nplavy bez vegetace M4.2 trkov nplavy s idovinkem nmeckm (Myricaria germanica) M4.3 trkov nplavy s ttinou poben (Calamagrostis pseudophragmites) K2.2 Vrbov koviny trkovch nplav
Koviny a trvnky 31.2 Evropsk such vesovit
31.8B1 Panonsk a subpanonsk koviny 34.112 Spoleenstva netesk
T8.1 Such vesovit nin a pahorkatin T8.2 Sekundrn podhorsk a horsk vesovit T8.3 Brusnicov vegetace skal a drolin K4 Nzk xerofiln koviny T6.1A Acidofiln vegetace efemr a sukulent, porosty s pevahou netesku vbkatho (Jovibarba globifera) T6.2A Bazifiln vegetace efemr a sukulent, porosty s pevahou netesku vbkatho (Jovibarba globifera) T3.1 Skaln vegetace s kostavou sivou (Festuca pallens) T3.2 Pchavov trvnky T3.3A Subpanonsk stepn trvnky T3.3C zkolist such trvnky, porosty s vznanm vskytem vstavaovitch T3.3D zkolist such trvnky, porosty bez vznanho vskytu vstavaovitch T3.4 irokolist such trvnky T3.5 Acidofiln such trvnky
245
Pevodn tabulky
34.9 Kontinentln stepi 34.A Psit stepi 35.11 Smilkov trvnky 37.13 Kontinentln vysokobylinn spoleenstva 37.2 Eutrofn vlhk trvnky
37.3 Oligotrofn vlhk trvnky Lesy 41.1 Buiny
T3.3B Panonsk spraov stepn trvnky T5.4 Panonsk stepn trvnky na psku T2.2 Horsk smilkov trvnky s alpnskmi druhy T2.3 Podhorsk a horsk smilkov trvnky T1.8 Kontinentln vysokobylinn vegetace T1.4 Aluviln psrkov louky T1.5 Vlhk pchov louky T1.6 Vlhk tuebnkov lada T1.7 Kontinentln zaplavovan louky T1.10 Vegetace vlhkch naruovanch pd T1.9 Stdav vlhk bezkolencov louky
41.2 Dubohabiny
41.4 Smen lesy v roklch a na svazch 41.5 Acidofiln doubravy
41.7 Teplomiln a supramediternn doubravy
42.23 Hercynsk subalpnsk smriny
42.5232 Sarmatsk stepn bory 44.1 Formace pobench vrbin
44.2 Boreoalpnsk lun lesy 44.3 Jasanovo-olov lesy stedoevropskch vodnch tok 44.41 Velk stedoevropsk lun lesy 44.A Bezov a jehlinat raelinn lesy
L5.1 Kvtnat buiny L5.2 Horsk klenov buiny L5.3 Vpnomiln buiny L5.4 Acidofiln buiny L3.1 Hercynsk dubohabiny L3.2 Polonsk dubohabiny L3.3 Karpatsk dubohabiny L3.4 Panonsk dubohabiny L4 Suov lesy L7.1 Such acidofiln doubravy L7.2 Vlhk acidofiln doubravy L7.3 Subkontinentln borov doubravy L7.4 Acidofiln doubravy na psku L6.1 Perialpidsk bazifiln teplomiln doubravy L6.2 Panonsk teplomiln doubravy na sprai L6.3 Panonsk teplomiln doubravy na psku L6.4 Stedoevropsk bazifiln teplomiln doubravy L6.5 Acidofiln teplomiln doubravy L9.1 Horsk ttinov smriny L9.2B Podmen smriny L9.3 Horsk papratkov smriny L8.2 Lesostepn bory M4.2 trkov nplavy s idovinkem nmeckm (Myricaria germanica) K2.1 Vrbov koviny hlinitch a psitch nplav K2.2 Vrbov koviny trkovch nplav L2.4 Mkk luhy ninnch ek L2.1 Horsk oliny s ol edou (Alnus incana) L2.2 doln jasanovo-olov luhy L2.3A Tvrd luhy podl ninnch ek, pralesovit porosty R3.2 Vrchovit s kle (Pinus mugo) L9.2A Raelinn smriny L10.1 Raelinn beziny L10.2 Raelinn brusnicov bory L10.3 Suchoprov bory kontinentlnch raelini L10.4 Blatkov bory
Raelinit a mokady 51.1 Pirozen vrchovit
53.3 Porosty maice pilovit 54.12 Minerln prameny 54.2 Bohat slatinit 54.5 Pechodov raelinit
R3.1 Oteven vrchovit R3.3 Vrchovitn lenky R3.4 Degradovan vrchovit M1.8 Vpnit slatinit s maic pilovitou (Cladium mariscus) R1.1 Lun pnovcov pramenit R1.3 Lesn pnovcov pramenit R2.1 Vpnit slatinit M1.6 Mezotrofn vegetace bahnitch substrt R2.2 Nevpnit mechov slatinit R2.3 Pechodov raelinit
246
Fytocenologie
Biotopy
54.6 Spoleenstva hrotnosemenky bl a bahnitch den
R2.4 Zraelinl pdy s hrotnosemenkou blou (Rhynchospora alba)
Vnitrozemsk skly, sut a psky 64 Vnitrozemsk psen duny
65 Jeskyn
T5.1 Jednolet vegetace psin T5.2 Oteven trvnky psin s palikovcem edavm (Corynephorus canescens) T5.3 Kostavov trvnky psin S3 Jeskyn
Tabulka 4. Pehled fytocenologickch td a svaz vegetace esk republiky a jejich pevod na biotopy.
Svaz fytocenologickho systmu
Biotopy
ASPLENIETEA TRICHOMANIS (Br.-Bl. in Meier et Br.-Bl. 1934) Oberdorfer 1977 Potentillion caulescentis Br.-Bl. in Br.-Bl. et Jenny 1926 S1.1 trbinov vegetace vpnitch skal a drolin Cystopteridion Richard 1972 S1.1 trbinov vegetace vpnitch skal a drolin Asplenion septentrionalis Oberdorfer 1938 S1.2 trbinov vegetace siliktovch skal a drolin Asplenion serpentini Br.-Bl. et Txen ex Eggler 1955 S1.2 trbinov vegetace siliktovch skal a drolin Agrostion alpinae Jenk et al. 1980 A5 Skaln vegetace sudetskch kar Cymbalario-Asplenion Segal 1969 X1 Urbanizovan zem THLASPIETEA ROTUNDIFOLII Br.-Bl. 1948 Androsacion alpinae Br.-Bl. in Br.-Bl. et Jenny 1926 Stipion calamagrostis Jenny-Lips ex Br.-Bl. et al. 1952 Galeopsion segetum Oberdorfer 1957 Salicion incanae Aichinger 1933
A6 Acidofiln vegetace alpnskch skal a drolin S2 Pohybliv sut S2 Pohybliv sut M4.2 trkov nplavy s idovinkem nmeckm (Myricaria germanica)
JUNCETEA TRIFIDI Hada in Klika et Hada 1944 Juncion trifidi Krajina 1933
Nardo-Caricion rigidae Nordhagen 1937
A1.1 Vyfoukvan alpnsk trvnky A2.1 Alpnsk vesovit A6 Acidofiln vegetace alpnskch skal a drolin A1.2 Zapojen alpnsk trvnky
SALICETEA HERBACEAE Br.-Bl. 1949 Salicion herbaceae Br.-Bl. in Br.-Bl. et Jenny 1926
A3 Snhov vyleiska
MULGEDIO-ACONITETEA Hada et Klika in Klika et Hada 1944 Adenostylion Br.-Bl. 1926 A4.2 Subalpnsk vysokobylinn nivy A8.1 Subalpnsk koviny s vrbou laponskou (Salix lapponum) Dryopterido-Athyrion (Holub ex Skora et tursa 1973) A4.3 Subalpnsk kapradinov nivy Jenk et al. 1980 Calamagrostion villosae Pawowski et al. 1928 A4.1 Subalpnsk vysokostbeln trvnky Calamagrostion arundinaceae (Luquet 1926) Jenk 1961 A4.1 Subalpnsk vysokostbeln trvnky Salicion silesiacae Rejmnek et al. 1971 A8.2 Vysok subalpnsk listnat koviny
247
Pevodn tabulky
LEMNETEA Txen 1955 Lemnion minoris Txen 1955
Utricularion vulgaris Passarge 1964 Hydrocharition Rbel 1933
V1 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod X14 Vodn toky a ndre bez ochransky vznamn vegetace V1 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod V1 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod
CHARETEA FRAGILIS Fukarek ex Krausch 1964 Nitellion flexilis Dmbska 1966 Charion asperae Krause 1969 Charion vulgaris (Krause et Lang 1977) Krause 1981 Charion fragilis Krausch 1964 Charion canescentis Krausch 1964 POTAMETEA Klika in Klika et Novk 1941 Nymphaeion albae Oberdorfer 1957 Magnopotamion (Vollmar 1947) Den Hartog et Segal 1964
V5 V5 V5 V5 V5
Vegetace Vegetace Vegetace Vegetace Vegetace
paronatek paronatek paronatek paronatek paronatek
Parvopotamion (Vollmar 1947) Den Hartog et Segal 1964
Batrachion fluitantis Neuhusl 1959 Ranunculion aquatilis Passarge 1964
V1 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod V1 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod X14 Vodn toky a ndre bez ochransky vznamn vegetace V1 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod X14 Vodn toky a ndre bez ochransky vznamn vegetace V4 Makrofytn vegetace vodnch tok V2 Makrofytn vegetace mlkch stojatch vod
TO-LITTORELLETEA Br.-Bl. et Vlieger in Vlieger 1937 ISOE Isoe tion lacustris Nordhagen 1937 V6 Vegetace dlatek (Isoe tes) Littorellion uniflorae Koch 1926 M3 Vegetace vytrvalch obojivelnch bylin Sphagno-Utricularion Mller et Grs 1960 V3 Makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn
TO-NANOJUNCETEA Br.-Bl. et Txen ex Westhoff et al. 1946 ISOE Eleocharition soloniensis Philippi 1968 M2.1 Vegetace letnnch rybnk M2.2 Jednolet vegetace vlhkch psk Radiolion linoidis Pietsch 1973 M2.2 Jednolet vegetace vlhkch psk Nanocyperion flavescentis Koch ex Malcuit 1929 M2.2 Jednolet vegetace vlhkch psk M2.3 Vegetace obnaench den teplch oblast PHRAGMITO-MAGNOCARICETEA Klika in Klika et Novk 1941 Phragmition communis Koch 1926 M1.1 Rkosiny eutrofnch stojatch vod Scirpion maritimi Dahl et Hada 1941 M1.2 Slanomiln rkosiny a osticov porosty Oenanthion aquaticae Hejn ex Neuhusl 1959 M1.3 Eutrofn vegetace bahnitch substrt Phalaridion arundinaceae Kopeck 1961 M1.4 n rkosiny M4.3 trkov nplavy s ttinou poben (Calamagrostis pseudophragmites) Sparganio-Glycerion fluitantis Br.-Bl. et Sissingh in Boer 1942 M1.5 Poben vegetace potok Carici-Rumicion hydrolapathi Passarge 1964 M1.6 Mezotrofn vegetace bahnitch substrt Magnocaricion elatae Koch 1926 (incl. Caricion rostratae M1.2 Slanomiln rkosiny a osticov porosty Baltov-Tulkov 1963, Caricion gracilis Neuhusl 1959) M1.7 Vegetace vysokch ostic M1.8 Vpnit slatinit s maic pilovitou (Cladium mariscus) CRYPSIETEA ACULEATAE Vicherek 1973 Cypero-Spergularion salinae Slavni 1948
248
Fytocenologie
Biotopy
PUCCINELLIO-SALICORNIETEA T opa 1939 Scorzonero-Juncion gerardii (Wendelberger 1943) Vicherek 1973 (incl. Loto-Trifolienion Westhoff et van Leeuwen ex Vicherek 1973 p.p.) Puccinellion limosae So 1933 corr. Wendelberger 1943
T7 Slaniska
T7 Slaniska
MONTIO-CARDAMINETEA Br.-Bl. et Txen ex Klika 1948 Cardamino-Montion Br.-Bl. 1926 Cardaminion amarae Maas 1959 Swertio-Anisothecion squarrosi Hada 1983 Lycopodo-Cratoneurion commutati Hada 1983 SCHEUCHZERIO-CARICETEA FUSCAE Txen 1937 Caricion fuscae Koch 1926 Caricion davallianae Klika 1934 Caricion lasiocarpae Vanden Berghen in Lebrun et al. 1949 Caricion demissae Rybnek 1964 Drepanocladion exannulati Krajina 1933 Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion Dahl 1957 Eriophorion gracilis Preising in Oberdorfer 1957 Rhynchosporion albae Koch 1926 Sphagno recurvi-Caricion canescentis Passarge (1964) 1978 Leuko-Scheuchzerion palustris Nordhagen 1943
R1.2 R1.5 R1.4 R1.5 R1.3
Lun pramenit bez tvorby pnovc Subalpnsk pramenit Lesn pramenit bez tvorby pnovc Subalpnsk pramenit Lesn pnovcov pramenit
R2.2 Nevpnit mechov slatinit R1.1 Lun pnovcov pramenit R2.1 Vpnit slatinit R2.2 Nevpnit mechov slatinit R2.2 Nevpnit mechov slatinit R2.2 Nevpnit mechov slatinit R2.2 Nevpnit mechov slatinit R2.3 Pechodov raelinit R2.4 Zraelinl pdy s hrotnosemenkou blou (Rhynchospora alba) R2.3 Pechodov raelinit R3.3 Vrchovitn lenky
OXYCOCCO-SPHAGNETEA Br.-Bl. et Txen ex Westhoff et al. 1946 Oxycocco-Empetrion hermaphroditi Nordhagen ex Hada R3.1 Oteven vrchovit et Va 1967 R3.2 Vrchovit s kle (Pinus mugo) Sphagnion medii Kstner et Flssner 1933 R3.1 Oteven vrchovit R3.2 Vrchovit s kle (Pinus mugo) R3.4 Degradovan vrchovit L10.3 Suchoprov bory kontinentlnch raelini L10.4 Blatkov bory Oxycocco-Ericion Nordhagen ex Txen 1937 R3.1 Oteven vrchovit R3.4 Degradovan vrchovit MOLINIO-ARRHENATHERETEA Txen 1937 Arrhenatherion elatioris Koch 1926 Polygono-Trisetion Br.-Bl. et Txen ex Marschall 1947 Cynosurion Txen 1947 Alopecurion pratensis Passarge 1964 Calthion palustris Txen 1937 Calthenion palustris Filipendulenion (Lohmeyer in Oberdorfer et al. 1967) Baltov-Tulkov 1978 Cnidion venosi Baltov-Tulkov 1965 Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris (Passarge 1977) Baltov-Tulkov 1981 Molinion caeruleae Koch 1926 Potentillion anserinae Txen 1947 (incl. Agropyro-Rumicion crispi Nordhagen 1940 p. p.)
T1.1 T1.2 T1.3 T1.4
Mezofiln ovskov louky Horsk trojttov louky Pohkov pastviny Aluviln psrkov louky
R1.1 Lun pnovcov pramenit T1.5 Vlhk pchov louky T1.6 Vlhk tuebnkov lada T1.7 Kontinentln zaplavovan louky T1.8 Kontinentln vysokobylinn vegetace T1.9 Stdav vlhk bezkolencov louky T1.10 Vegetace vlhkch naruovanch pd X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla
249
Pevodn tabulky
CALLUNO-ULICETEA Br.-Bl. et Txen ex Westhoff et al. 1946 Nardion Br.-Bl. 1926 A1.2 Zapojen alpnsk trvnky T2.1 Subalpnsk smilkov trvnky Violion caninae Schwickerath 1944 T2.3 Podhorsk a horsk smilkov trvnky Nardo-Juncion squarrosi (Oberdorfer 1957) Passarge 1964 T2.3 Podhorsk a horsk smilkov trvnky Nardo-Agrostion tenuis Sillinger 1933 T2.2 Horsk smilkov trvnky s alpnskmi druhy Genistion Bcher 1943 A2.1 Alpnsk vesovit T8.1 Such vesovit nin a pahorkatin T8.2 Sekundrn podhorsk a horsk vesovit Euphorbio-Callunion Schubert 1960 T8.1 Such vesovit nin a pahorkatin Vaccinion Bcher 1943 S1.3 Vysokostbeln trvnky skalnch tersek A2.2 Subalpnsk brusnicov vegetace T8.3 Brusnicov vegetace skal a drolin
KOELERIO-CORYNEPHORETEA Klika in Klika et Novk 1941 Corynephorion canescentis Klika 1931 T5.2 Oteven trvnky psin s palikovcem edavm (Corynephorus canescens) Thero-Airion Txen 1951 T5.1 Jednolet vegetace psin Arabidopsion thalianae Passarge 1964 T6.1 Acidofiln vegetace efemr a sukulent Hyperico perforati-Scleranthion perennis Moravec 1967 T3.5 Acidofiln such trvnky T5.5 Acidofiln trvnky mlkch pd T6.1 Acidofiln vegetace efemr a sukulent Plantagini-Festucion ovinae Passarge 1964 T5.3 Kostavov trvnky psin T5.4 Panonsk stepn trvnky na psku Alysso alyssoidis-Sedion albi Oberdorfer et Mller in Mller 1961 T6.2 Bazifiln vegetace efemr a sukulent FESTUCO-BROMETEA Br.-Bl. et Txen ex Br.-Bl. 1949 Alysso-Festucion pallentis Moravec in Holub et al. 1967 Helianthemo cani-Festucion pallentis Kolbek in Moravec et al. 1983 Seslerio-Festucion pallentis Klika 1931 corr. Zlyomi 1966 Diantho lumnitzeri-Seslerion albicantis (So 1971) Chytr et Mucina in Mucina et Kolbek 1993 (incl. Seslerio-Festucenion pallentis corr. Kolbek in Moravec et al. 1995, Cynancho vincetoxici-Seslerienion calcariae Kolbek in Moravec et al. 1983) Festucion valesiacae Klika 1931 Bromion erecti Koch 1926 Koelerio-Phleion phleoidis Korneck 1974
T3.1 Skaln vegetace s kostavou sivou (Festuca pallens) T3.1 Skaln vegetace s kostavou sivou (Festuca pallens) T3.1 Skaln vegetace s kostavou sivou (Festuca pallens) T3.2 Pchavov trvnky
T3.3 T3.3 T3.4 T3.4 T3.5
zkolist such trvnky zkolist such trvnky irokolist such trvnky irokolist such trvnky Acidofiln such trvnky
TRIFOLIO-GERANIETEA SANGUINEI Mller 1961 Geranion sanguinei Txen in Mller 1961 Trifolion medii Mller 1962
T4.1 Such bylinn lemy S1.3 Vysokostbeln trvnky skalnch tersek T4.2 Mezofiln bylinn lemy
RHAMNO-PRUNETEA Rivas Goday et Borja Carbonell 1961 Berberidion Br.-Bl. 1950 K3 Vysok mezofiln a xerofiln koviny Pruno-Rubion radulae Weber 1974 K3 Vysok mezofiln a xerofiln koviny Prunion spinosae So 1951 K4 Nzk xerofiln koviny Balloto-Sambucion (Jurko 1963) Passarage 1978 X8 Koviny s ruderlnmi a nepvodnmi druhy Chelidonio-Robinion Hada et Sofron 1980 X9 Lesn kultury s nepvodnmi devinami X12 Nlety pionrskch devin X13 Nelesn stromov vsadby mimo sdla Balloto nigrae-Robinion Hada et Sofron 1980 X9 Lesn kultury s nepvodnmi devinami X12 Nlety pionrskch devin X13 Nelesn stromov vsadby mimo sdla
250
Fytocenologie
Biotopy
SALICETEA PURPUREAE Moor 1958 Salicion triandrae Mller et Grs 1958 Salicion eleagno-daphnoidis (Moor 1958) Grass in Mucina et al. 1993 Salicion albae So 1930
K2.1 Vrbov koviny hlinitch a psitch nplav K2.2 Vrbov koviny trkovch nplav K2.1 Vrbov koviny hlinitch a psitch nplav L2.4 Mkk luhy ninnch ek
ALNETEA GLUTINOSAE Br.-Bl. et Txen ex Westhoff et al. 1946 Alnion glutinosae Malcuit 1929 L1 Mokadn oliny Salicion cinereae Mller et Grs ex Passarge 1961 K1 Mokadn vrbiny Lonicero-Rubion sylvatici Txen et Neumann ex Wittig 1977 K1 Mokadn vrbiny
QUERCO-FAGETEA Br.-Bl. et Vlieger in Vlieger 1937 Alnion incanae Pawowski et al. 1928 Alnenion glutinoso-incanae Oberdorfer 1953 Ulmenion Oberdorfer 1953 Carpinion Issler 1931
Tilio-Acerion Klika 1955 Fagion Luquet 1926 Eu-Fagenion Oberdorfer 1957 Acerenion Oberdorfer 1957 Cephalanthero-Fagenion Txen in Txen et Oberdorfer 1958 Galio-Abietenion Oberdorfer 1962 Luzulo-Fagion Lohmeyer et Txen in Txen 1954 Genisto germanicae-Quercion Neuhusl et NeuhuslovNovotn 1967
L2.1 Horsk oliny s ol edou (Alnus incana) L2.2 doln jasanovo-olov luhy L2.3 Tvrd luhy ninnch ek L3.1 Hercynsk dubohabiny L3.2 Polonsk dubohabiny L3.3 Karpatsk dubohabiny L3.4 Panonsk dubohabiny L4 Suov lesy L5.1 L5.2 L5.3 L5.1 L5.4 L6.5 L7.1 L7.2 L7.3 L7.4 L6.1 L6.2 L6.3 L6.4 L6.5 Kvtnat buiny Horsk klenov buiny Vpnomiln buiny Kvtnat buiny Acidofiln buiny Acidofiln teplomiln doubravy Such acidofiln doubravy Vlhk acidofiln doubravy Subkontinentln borov doubravy Acidofiln doubravy na psku Perialpidsk bazifiln teplomiln doubravy Panonsk teplomiln doubravy na sprai Panonsk teplomiln doubravy na psku Stedoevropsk bazifiln teplomiln doubravy Acidofiln teplomiln doubravy
Quercion pubescenti-petraeae Br.-Bl. 1932 Aceri tatarici-Quercion Zlyomi 1957 Quercion petraeae Zlyomi et Jakucs ex Jakucs 1960
ERICO-PINETEA Horvat 1959 Erico-Pinion Br.-Bl. in Br.-Bl. et al. 1939 PULSATILLO-PINETEA SYLVESTRIS Oberdorfer 1992 Cytiso ruthenici-Pinion sylvestris Krausch 1962
L8.2 Lesostepn bory
VACCINIO-PICEETEA Br.-Bl. in Br.-Bl. et al. 1939 Dicrano-Pinion (Libbert 1933) Matuszkiewicz 1962
Piceion excelsae Pawowski et al. 1928 Pinion mugo Pawowski et al. 1928 Athyrio alpestris-Piceion Skora 1971 Athyrio alpestris-Pinion mugo Jirsek 1996 Betulion pubescentis Lohmeyer et Txen in Txen 1955
L8.1 Boreokontinentln bory L10.2 Raelinn brusnicov bory L10.4 Blatkov bory L9.1 Horsk ttinov smriny L9.2 Raelinn a podmen smriny A7 Kosodevina L9.3 Horsk papratkov smriny A7 Kosodevina L10.1 Raelinn beziny
251
Pevodn tabulky
EPILOBIETEA ANGUSTIFOLII Txen et Preising ex von Rochow 1951 Carici piluliferae-Epilobion angustifolii Txen ex auct. X11 Paseky s nitrofiln vegetac Atropion bellae-donnae Aichinger 1933 X11 Paseky s nitrofiln vegetac Rumici-Avenellion flexuosae Passarge 1984 X10 Paseky s podrostem pvodnho lesa X11 Paseky s nitrofiln vegetac Sambuco-Salicion capreae Txen et Neumann ex Oberdorfer 1957 S1.5 Koviny skal a drolin s rybzem alpnskm (Ribes alpinum) X11 Paseky s nitrofiln vegetac X12 Nlety pionrskch devin
BIDENTETEA TRIPARTITI Txen et al. ex von Rochow 1951 Bidention tripartitae Nordhagen 1940 M6 Bahnit n nplavy X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla Chenopodion rubri Txen in Poli et J. Txen 1960 corr. M6 Bahnit n nplavy Kopeck 1969 X1 Urbanizovan zem X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla STELLARIETEA MEDIAE Txen et al. ex von Rochow 1951 Malvion neglectae Hejn in Hejn et al. 1979 Sisymbrion officinalis Txen et al. ex von Rochow 1951 (incl. Bromo-Hordeion murini Hejn in Hejn et al. 1979) Veronico-Euphorbion Sissingh ex Passarage 1964
Spergulo-Oxalidion Grs in Oberdorfer et al. 1967
Panico-Setarion Sissingh in Westhoff et al. 1946
Eragrostion Txen ex Oberdorfer 1954
Salsolion ruthenicae Philippi 1971
Caucalidion lappulae Txen ex von Rochow 1951 Sherardion Krop et Hejn in Krop 1978 Veronico politae-Taraxacion Krop et Hada in Krop et al. 1971 Aphanion Txen et Txen in Malato-Beliz et al. 1960
Scleranthion annui (Kruseman et Vlieger 1939) Sissingh in Westhoff et al. 1946
X1 Urbanizovan zem X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla X1 Urbanizovan zem X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla X2 Intenzivn obhospodaovan pole X3 Extenzivn obhospodaovan pole X4 Trval zemdlsk kultury X2 Intenzivn obhospodaovan pole X3 Extenzivn obhospodaovan pole X4 Trval zemdlsk kultury X2 Intenzivn obhospodaovan pole X3 Extenzivn obhospodaovan pole X4 Trval zemdlsk kultury X2 Intenzivn obhospodaovan pole X3 Extenzivn obhospodaovan pole X4 Trval zemdlsk kultury T5.1 Jednolet vegetace psin X1 Urbanizovan zem X6 Antropogenn plochy se sporadickou vegetac mimo sdla X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla X2 Intenzivn obhospodaovan pole X3 Extenzivn obhospodaovan pole X2 Intenzivn obhospodaovan pole X3 Extenzivn obhospodaovan pole X5 Intenzivn obhospodaovan louky X2 Intenzivn obhospodaovan pole X3 Extenzivn obhospodaovan pole X4 Trval zemdlsk kultury X2 Intenzivn obhospodaovan pole X3 Extenzivn obhospodaovan pole
ARTEMISIETEA VULGARIS Lohmeyer et al. ex von Rochow 1951 Onopordion acanthii Br.-Bl. in Br.-Bl. et al. 1936 X1 Urbanizovan zem X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla Dauco-Melilotion Grs 1966 X1 Urbanizovan zem X6 Antropogenn plochy se sporadickou vegetac mimo sdla X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla Convolvulo-Agropyrion Grs 1966 X1 Urbanizovan zem X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla Erysimo wittmannii-Hackelion Berntov 1986 S3 Jeskyn
252
Fytocenologie
Biotopy
GALIO-URTICETEA Passarge ex Kopeck 1969 Senecionion fluviatilis Txen ex auct. Petasition officinalis Sillinger 1933
Galio-Alliarion Lohmeyer et Oberdorfer in Oberdorfer et al. 1967 Arction lappae Txen 1937 Aegopodion podagrariae Txen 1967 Rumicion alpini Klika in Klika et Hada 1944 Impatienti noli-tangere-Stachyion sylvaticae Grs ex Mucina 1993
M7 Bylinn lemy ninnch ek X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla M5 Devtsilov lemy horskch potok R1.4 Lesn pramenit bez tvorby pnovc X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla X1 Urbanizovan zem X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla X1 Urbanizovan zem X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla X1 Urbanizovan zem X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla T1.10 Vegetace vlhkch naruovanch pd X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla 1975 corr. Rivas-Martnez et al. 1991 X1 Urbanizovan zem X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla X1 Urbanizovan zem X7 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla
TEA ANNUAE Rivas-Martnez POLYGONO ARENASTRI-POE Matricario matricarioidis-Polygonion arenastri Rivas-Martnez 1975 corr. Rivas-Martnez et al. 1991 (incl. Polygonion avicularis Aichinger 1933 p. p.) Saginion procumbentis Txen et Ohba in Ghu et al. 1972
253
Summary
Summary
Habitat Catalogue of the Czech Republic Interpretation Manual for the European programmes Natura 2000 and Emerald The Catalogue has been prepared as a manual for habitat mapping in the Czech Republic, which is a necessary step towards integration of the country into international networks of nature conservation. The Natura 2000 network, developed by the European Union according to the Habitats Directive (92/43/EEC), includes Special Areas of Conservation, whose purpose is protection of natural habitats, wild fauna and flora. The same objectives are shared by the Emerald network, established by the Council of Europe according to the Bern Convention, whose geographical coverage also extends beyond the European Union. As the systems of habitat classification used in Natura 2000 and Emerald network considerably differ and, in many respects, do not fit the classification systems suitable for the national territory of the Czech Republic, a new system of habitat classification has been proposed in the Catalogue. This system is a compromise between the Natura 2000 or Emerald systems and adequate description of the variation patterns found within Czech habitats. It is appropriate for description and management of the Czech natural habitats, while at the same time remaining unequivocally transferable into the classifications used in Natura 2000 and Emerald. Czech habitats include 58 Natural Habitat Types of Community Interest, of which 18 are Priority Habitats according to the Habitats Directive (Natura 2000), and 45 Endangered Natural Habitats Requiring Specific Conservation Measures according to Resolution No. 4 of the Standing Committee of the Bern Convention (Emerald). The basic division of the Catalogue is into nine groups of habitats, including: V Streams and water bodies M Wetlands and riverine vegetation
R Springs and mires S Cliffs and boulder screes A Alpine treeless habitats T Secondary grasslands and heathlands K Scrub L Forests X Habitats strongly influenced or created by man Within each group, habitats are divided into units (codes such as T8) and subunits (codes such as T8.2). There are a total of 141 subunits or units undivided into subunits. For the sake of compatibility with the Natura 2000 or Emerald systems, additional subunits were used in some cases, with codes such as T8.2A. Habitats of group X are described only briefly, as they are not the focus of nature conservation. They are, however, necessary for comprehensive site description. The name of each unit/subunit is followed by a brown box, in which links to other systems of habitat classification are indicated: Natura 2000. Corresponding Natural Habitat Types of Community Interest according to Annex I of the Habitats Directive. Priority Habitats are indicated with an asterisk. Smaragd Emerald. Corresponding Endangered Natural Habitat Types in the Emerald network. CORINE. Corresponding units in the CORINE Biotopes Manual (Commission of European Communities 1991). Pal. Hab. Corresponding units in the Palaearctic Habitats Classification (Devillers & DevillersTerschuren 1996). EUNIS. Corresponding units in the EUNIS Habitat Classification (Davies & Moos 1997). Fytocenologie Phytosociology. Corresponding alliances, suballiances, and associations of phytosociological (Braun-Blanquet) classification. Potenciln vegetace Potential vegetation. Corresponding units in the Map of Potential Natural Vegetation of the Czech Republic (Neuhuslov et al. 1997, 1998).
254
Summary
Fyziotyp Physiotype. Corresponding units in the simple applied system of vegetation classification designed for Czech nature conservation (Petek et al. 1999). Lesnick typologie Forest typology. Corresponding forest site types used in Czech forestry. Geobiocenologie Geobiocoenology. Corresponding types of potential forest or scrub vegetation in the classification system designed by Zlatnk (1976) and modified by Buek & Lacina (1999). The habitat description consists of the following paragraphs: Struktura a druhov sloen Structure and species composition. Indication of dominant, diagnostic and other plant species occurring in the habitat, description of vegetation structure. Ekologie Ecology. Description of environmental factors, particularly bedrock, soil, climate, human influence and vegetation dynamics. Rozen Distribution. Overview of main areas within the Czech Republic where the habitat occurs. Variabilita Variation. Description of variation within the habitat in terms of environmental factors and species composition. Poznmka k mapovn Mapping note. Suggestions of how to cope with problematic situations encountered during field mapping. Ohroen Endangerment. List of potential threats to the habitat. Management. List of measures, which should be adapted by nature conservancy to preserve the habitat. Druhov kombinace Species combination. List of diagnostic (Dg), dominant (Dm), and other species frequently occurring in the habitat. The species are usually grouped by vegetation layers or phylogenetic groups. Literatura References. Main references from the Czech Republic, principally synthetic papers describing the habitat in phytosociological terms.
where the habitat is known to have disappeared are not displayed. Some of the maps are quite complete, whereas others tend to reflect just the current state of knowledge of the distribution of the particular habitat. Maps with the most evident gaps in territorial coverage are completed with pink dots, which indicate potential distribution, estimated by overlays of different environmental layers in the geographical information system.
Distribution maps make use of a 10 x 6 grid, i.e. approximately 12 x 11 km. Red dots are based on vegetation relevs or reliable records not documented by relevs. Most records originate from the period between 1960 and 2000, although sites
255
Literatura
Literatura
Ambrozek L. & Chytr M. (1990): Die Vegetation der Zwergstrauchheiden im xerothermen Bereich am Sdostrand des Bhmischen Massivs. as. Morav. Muz. v Brn, Vdy Pr. 75: 169184. Ambro J. (1939): Kvtena obnaen pdy rybnin v oblasti tebosk. Sborn. Pr. Klubu v Jihlav 2: 384. Baltov-Tulkov E. (1963): Zur Systematik der europischen Phragmitetea. Preslia 35: 118122. Baltov-Tulkov E. (1969a): Beitrag zur Kenntnis der tschechoslowakischen Cnidion venosi-Wiesen. Vegetatio 17: 200207. Baltov-Tulkov E. (1969b): Pspvek k poznn pooderskch luk. Preslia 41: 359379. Baltov-Tulkov E. (1975): Zur Charakteristik der tschechoslowakischen Cirsium-Wiesen (Bhmische Lnder). Phytocoenologia 2: 169182. Baltov-Tulkov (1978): Die Nass- und Feuchtwiesen Nordwest-Bhmens mit besonderer Bercksichtigung der Magnocaricetalia-Gesellschaften. Rozpr. eskoslov. Akad. Vd, ada Mat. Pr. Vd 88/3: 1113. Baltov-Tulkov E. (1980): bersicht der Vegetationseinheiten der Wiesen im Naturschutzgebiet rsk vrchy I. Preslia 52: 311331. Baltov-Tulkov E. (1981a): Beitrag zur Syntaxonomie der Wiesen-Hochstaudengesellschaften. In: Dierschke H. (ed.), Syntaxonomie, Ber. Internat. Sympos. IVV Rinteln 1980, pp. 375384, Cramer, Vaduz. Baltov-Tulkov E. (1981b): Phytoznologische und synkologische Charakteristik der Feuchtwiesen NW-Bhmens. Rozpr. eskoslov. Akad. Vd, ada Mat. Pr. Vd 91/2: 190. Baltov-Tulkov E. (1984): Les megaphorbiaies de lordre des Molinietalia en Tchcoslovaquie. Colloq. Phytosoc. 12: 93100. Baltov-Tulkov E. (1985a): Feuchtwiesen des Landschaftsschutzgebietes umava (Bhmerwald). Folia Mus. Rerum Nat. Bohemiae Occid., Bot. 1819 (1983): 182. Baltov-Tulkov E. (1985b): bersicht der Vegetationseinheiten der Wiesen im Landschaftsschutzgebiet rsk vrchy II. Preslia 57: 247261. Baltov-Tulkov E. (1991): Feuchtwiesen des Brdy Berglandes und seiner Randgebiete (Mittelbhmen). Folia Geobot. Phytotax. 26: 179. Baltov-Tulkov E. (1994): Alopecurion- und MolinionGesellschaften NW-Bhmens. Acta Sci. Nat. Brno 28/6: 152. Baltov-Tulkov E. (1997): Feuchtwiesen- und Hochstaudengesellschaften des Landschaftsschutzgebietes Luick hory und der angrenzenden Randgebiete (Nordbhmen). Verh. Zool.-Bot. Ges. sterreich 134: 233304. Baltov-Tulkov E. & Hjek M. (1998): Feuchtwiesengesellschaften des sdlichen Teiles des Landschaftsschutzgebietes Bl Karpaty (Sdost-Mhren). Verh. Zool.-Bot. Ges. sterreich 135: 140. Bercikov M. (1976): Rostlinn spoleenstva s ast Molinia coerulea v alpnskm stupni Krkono. I. st: Svazy Montion, Juncion trifidi, Nardion, Calamagrostion vilosae. Opera Corcontica 13: 95129. Blakov D. (1971): Junco inflexi-Menthetum longifoliae Lohm. 1953 und Epilobio-Juncetum (effusi) Oberd. 1957 in der Tschechoslowakei. Folia Geobot. Phytotax. 6: 271279. Blakov D. (1973): Pflanzensoziologische Studie ber die Wiesen der Sdbhmischen Becken. Stud. eskoslov. Akad. Vd 1973/10: 1170. Blakov D. (1979): Das Potentillo albae-Festucetum rubrae eine Reliktgesellschaft der vorintensiven Landwirtschaft. Preslia 51: 4769. Blakov D. (1991): Vegetation der Frischwiesen des bhmischen Erzgebirges und der angrenzenden Gebiete. I, II. Folia Mus. Rerum Nat. Bohemiae Occid., Bot. 33: 146, 34: 164. Blakov D. (1993): Vegetace polabskch nivnch luk zem Keltice u Mlnka. Muz. Souasnost, ada Pr. 7: 3564. Blakov D. (1997): Teplomiln doubravy s Buglossoides purpurocaerulea ve stednch echch. Preslia 68 (1996): 289303. Bezina P. (1975): Lesn spoleenstva Tebosk pnve. Rozpr. eskoslov. Akad. Vd, ada Mat. Pr. Vd 85/10: 1116. Bezina P., Hada E., Jeek V. & Kubika J. (1963): Poznmky o vegetaci Teboskch blat. Sborn. Pedag. Inst. v Plzni 4: 207272. Buek A. & Lacina J. (1999): Geobiocenologie II. Mendelova zemdlsk a lesnick univerzita v Brn, Brno. Bure L. (1976): Rostlinn spoleenstva hor v eskm krasu. Preslia 48: 2132. Bureov Z. (1976): Alpnsk vegetace Krkono: struktura a ekologie porost na Lun (1547 m) a Studnin hoe (1555 m). Opera Corcontica 13: 6794. Businsk R. (1998): Agregt Pinus mugo v bvalm eskoslovensku taxonomie, rozen, hybridn populace a ohroen. Zprvy esk Bot. Spolen. 33: 2952. Commission of European Communities (1991): CORINE biotopes manual. Habitats of the European Community. Office for Publications of the European Communities, Luxembourg. Culek M. (ed.): Biogeografick lenn esk republiky. Enigma, Praha. ernohous F. & Husk . (1986): Macrophyte vegetation of Eastern and North-eastern Bohemia. Folia Geobot. Phytotax. 21: 113161. ernohous F. & Husk . (1992): Sparganietum minimi in northeastern Bohemia. Preslia 64: 5358. Danihelka J. & Hanuov M. (1995): Poznmky k souasnmu stavu slanomiln flry a vegetace v okol Nesytu u Sedlce. Zprvy esk Bot. Spolen., Pl. 1995/1: 135146. Davies C. E. & Moss D. (1997): EUNIS Habitat Classification. Final Draft. European Topic Centre on Nature Conservation, Paris. Devillers P. & Devillers-Terschuren J. (1996): Palaearctic habitats classification. Council of Europe, Strasbourg. Duchoslav M. (1997): The present state of meadow vegetation (Molinio-Arrhenatheretea) in the Morava river floodplain (Hornomoravsk val area). Zprvy esk Bot. Spolen., Mater. 15: 131176. European Commission (1999): Interpretation manual of European Union habitats EUR15. Ed. 2. European Commission, Brussels.
256
Literatura
Frey W., Frahm J. P., Fischer E. & Lobin W. (1995): Die Moosund Farnpflanzen Europas. G. Fischer, Stuttgart. Gardavsk A., Hindk F., Husk ., Lensk V., Lukavsk J., Marvan P. & Lhotsk O. (1995): Sinice a riasy. In: Kotlaba F. et al., erven kniha ohrozench a vzcnych druhov rastln a ivochov SR a R. Vol. 4. Sinice a riasy, huby, liajnky, machorasty, pp. 729, Prroda, Bratislava. Geringhoff H. & Dani ls F. J. A. (1998): Vegetationskundliche Untersuchungen zu Zwergstrauch-Heiden in Gebirgslagen der Tschechischen Republik. Tuexenia 18: 103117. Gogela J. (1971): Rostlinn spoleenstva lun a pastvinn vegetace Hostnskch vrch. Ms., dipl. pr., PF MU, Brno. Grulich V. (1987): Slanomiln rostliny na jin Morav. SOP, Beclav. Grulich V. & Grulichov J. (1986): Kostava ametystov (Festuca amethystina L.) na jin Morav. Zprvy eskoslov. Bot. Spolen. 21: 181188. Hada E. (1983): A survey of plant communities of springs and mountain brooks in Czechoslovakia. Folia Geobot. Phytotax. 18: 339361. Hada E. & tursa J. (1983): Syntaxonomick pehled rostlinnch spoleenstev Krkono. (I. Pirozen nelesn spoleenstva). Opera Corcontica 20: 7998. Hada E. & Va J. (1967): Plant communities of mires in the western part of the Krkonoe Mountains, Czechoslovakia. Folia Geobot. Phytotax. 2: 213254. Hada E. & Va J. (1971): Plant communities of springs in the Krkonoe Mountains. Opera Corcontica 78: 89114. Hjek M. (1998): Mokadn vegetace Blch Karpat. Sborn. Pr. Klubu v Uherskm Hraditi, Suppl. 4: 1158. Hjek M., Lustyk P., Novosadov J., Hradlek Z. & Dank M. (1998): Fytocenologick materil k asociaci Carici pendulaeEupatorietum cannabini Hada et al. 1997 (svaz ImpatientiStachyion sylvaticae) z moravskch Karpat. as. Slez. Muz., Ser. A, 47: 213224. Hjkov P. (2000): Rostlinn spoleenstva mokadnch luk, potonch rkosin a porost vysokch ostic v Hostnskch vrch. Sborn. Pr. Klubu v Uherskm Hraditi 5: 751. Hjkov P. & Hjek M. (2000): Streuwiesengesellschaften des Gebirges Hostnsk vrchy und ihre synchorologischen Beziehungen in den mhrischen Karpaten. Linzer Biol. Beitr. 32: 763790. Hejn S. & Husk . (1978): Higher plant communities. In: Dykyjov D. & Kvt J. (eds.), Pond littoral ecosystems. Structure and functioning, pp. 2364, Springer Verlag, Berlin, Heidelberg & New York. Hejn S., Kopeck K., Jehlk V. & Krippelov T. (1979): Pehled ruderlnch rostlinnch spoleenstev eskoslovenska. Rozpr. eskoslov. Akad. Vd, ada Mat. Pr. Vd 89/2: 1100. Hejn S. & Slavk B. (1988): Kvtena esk socialistick republiky 1. Academia, Praha. Holub J. & Grulich V. (1999a): Crypsis aculeata (L.) Aiton. Skrytnka bodlinat. Skrytka ostnat. In: eovsk J., Ferkov V., Holub J., Maglock . & Prochzka F., erven kniha ohroench a vzcnch druh rostlin a ivoich R a SR. Vol. 5. Vy rostliny, p. 119, Prroda, Bratislava. Holub J. & Grulich V. (1999b): Heleochloa schoenoides (L.) Host ex Roemer. Bahenka hlvkat (inovit). Bahienka ainovit. In: eovsk J., Ferkov V., Holub J., Maglock . & Prochzka F., erven kniha ohroench a vzcnch druh rostlin a ivoich R a SR. Vol. 5. Vy rostliny, p. 178, Prroda, Bratislava.
Holub J. & Kuera T. (2001): Vegetace ostruink R prvn piblen. Zprvy esk Bot. Spolen. 35(2000): 213226. Holub J. & Prochzka F. (2000): Red List of vascular plants of the Czech Republic 2000. Preslia 72: 187230. Holzner W. et al. (1989): Biotoptypen in sterreich Vorarbeiten zu einem Katalog. Umweltbundesamt, Wien. Hora J. (ed.) (1998): Legislativa EU a ochrana prody. esk spolenost ornitologick, Praha. Hork J. (1980): Teplomiln doubravy jihomoravskch spraovch tabul a pleistocennch teras (Aceri campestris querceta a Ligustri querceta). Lesnictv 26: 587620. Hork J. (1983): Sdmhrische Feldahorn-Eichenwlder (Aceri campestris-querceta). Waldtypologische Mitteilung. Sborn. Vysok koly Zemd. v Brn, Ser. C, 52: 5975. Hromas J. & Blkov D. (1998): Jeskyn a krasov zem esk republiky 1 : 500 000. Agentura ochrany prody a krajiny esk republiky & Kartografie, Praha. Husk . (1985): Paronatky (Charophyta) v nkterch vodnch ekosystmech SSR. In: Zborn. 7. Konf. eskoslov. Limnol. Spolen., pp. 165168, SVTS, Nitra. Husk . & Rydlo J. (1985): Materily k vodn a mokadn vegetaci stednho Polab a Kokonska. Bohemia Centr. 14: 41107. Husk ., Vge M. & Weilner C. (2000): Iso tes echinospora and I. lacustris in the Bohemian Forest lakes in comparison with other european sites. Silva Gabreta 4: 245251. Huskov J., Pivnikov M. & Chrtek J. (1988): Botanick inventarizace sttn prodn rezervace Hrabanovsk ernava. Bohemia Centr. 17: 39118. Husov M. (1982): Variabilitt und Verbreitung des AceriCarpinetum in der Tschechischen Sozialistischen Republik. Folia Geobot. Phytotax. 17: 113135. Husov M. & Andresov J. (1992): Das Cladonio rangiferinaePinetum sylvestris des Landschaftsschutzgebietes Kivokltsko (Mittelbhmen) und seine Stellung im phytoznologischen System. Folia Geobot. Phytotax. 27: 357386. Chocholoukov Z. & Vankov I. (1998): Flra a vegetace cvnatch rostlin NPR Soos. In: Lederer F. & Chocholoukov Z. (eds.), Flra a vegetace minerlnch pramen a raelini NPR Soos, pp. 68107, Zpadoesk univerzita v Plzni Pedagogick fakulta, Plze. Chytr M. (1990): Melicetum ciliatae Kaiser 1926 na Znojemsku. Zprvy esk Bot. Spolen. 25/2: 7175. Chytr M. (1991): Phytosociological notes on the xerophilous oak forests with Genista pilosa in south-western Moravia. Preslia 63: 193204. Chytr M. (1993): Bemerkungen zur Vegetation der primr waldfreien Flchen auf nichtxerothermen Standorten in Flusstlern des Sdostrandes des Bhmischen Massivs. as. Morav. Muz. v Brn, Vdy Pr. 77 (1992): 123137. Chytr M. (1997a): esk nrodn fytocenologick databze: poten stav a perspektivy. Zprvy esk Bot. Spolen., Mater. 15: 2740. Chytr M. (1997b): Thermophilous oak forests in the Czech Republic: Syntaxonomical revision of the Quercetalia pubescenti-petraeae. Folia Geobot. Phytotax. 32: 221258. Chytr M. & Hork J. (1997): Plant communities of the thermophilous oak forests in Moravia. Preslia 68 (1996): 193240. Chytr M. & Kuera T. (1999): Systmy klasifikace vegetace a jejich vyuit v ochran prody. Ochr. Pr. 54: 137140. Chytr M., Mucina L., Vicherek J., Pokorny-Strudl M., Strudl M., Ko A. J. & Maglock . (1997): Die Pflanzengesellschaften der westpannonischen Zwergstrauchheiden und azidophilen Trockenrasen. Diss. Bot. 277: 1108.
257
Literatura
Chytr M. & Sdlo J. (1997): Tilia-dominated calcicolous forests in the Czech Republic from a Central European perspective. Ann. Bot. (Rome) 55: 105126. Chytr M. & Vicherek J. (1996): Pirozen a polopirozen vegetace dol ek Oslavy, Jihlavy a Rokytn. Pr. Sborn. Zpadomorav. Muz. v Tebi 22: 1125. Jenk J. (1958): Geobotanick studie lavinovho pole v Modrm dole v Krkonoch. Acta Univ. Carol., Biol. 5/1: 4791. Jenk J. (1961): Alpinsk vegetace Krkono, Krlickho Snnku a Hrubho Jesenku. Nakladatelstv SAV, Praha. Jenk J. (1980): Struktura slatinn oliny (Carici elongatae-Alnetum) v regresivn fzi. In: Zborn. Ref. 3. Zjazdu SBS, pp. 5357, Zvolen. Jenk J. (1983): Struktura a biomasa slatinnch vrbin na Mokrch Loukch. Stud. eskoslov. Akad. Vd 1983/4: 123126. Jenk J. (1998): Koenov tvary v pseudokrasovch jeskynch. In: Clek V. & Kopeck J. (eds.), Pskovcov fenomn: klima, ivot a relif, pp. 6168, Zlat k, Praha. Jenk J., Bure L. & Bureov Z. (1980): Syntaxonomic study of vegetation in Velk kotlina cirque, the Sudeten Mountains. Folia Geobot. Phytotax. 15: 128. Jlek B. (1956): K fytocenologii rybninch spoleenstev. Preslia 28: 6677. Jirsek J. (1996a): Spoleenstva pirozench smrin esk republiky. Preslia 67 (1995): 225259. Jirsek J. (1996b): Spoleenstva kosodeviny (Pinus mugo) v esk republice. Preslia 68: 112. Jirsek J. (1998): Rostlinn spoleenstva vod a mokad, step, skal a ruderlnch mst eleznch hor. elezn Hory, Sborn. Prac 7: 180. Kstner M. & Flssner W. (1933): Die Pflanzengesellschaften der erzgebirgischen Moore. Dresden. Klika (1931a): O rostlinnch spoleenstvech a jejich sukcesi na obnaench psench pdch lesnch ve stednm Polab. Sborn. eskoslov. Akad. Zemd., Odd. A, 6/89: 277302. Klika J. (1931b): Studien ber die xerotherme Vegetation Mitteleuropas I. Pollauer Berge im sdlichen Mhren. Beih. Bot. Centralbl., Abt. II, 47: 343398. Klika J. (1933): Studien ber die xerotherme Vegetation Mitteleuropas II. Xerotherme Gesellschaften in Bhmen. Beih. Bot. Centralbl., Abt. II, 50: 707773. Klika J. (1935): Die Pflanzengesellschaften des entblten Teichbodens in Mitteleuropa. Beih. Bot. Centralbl., Abt. B, 53: 286310. Klika J. (1940): Die Pflanzengesellschaften des Alnion-Verbandes. Preslia 1819: 97112. Klika J. (1947): Rostlinosociologick jednotky slatin a lunch porost v Polab. Vstn. Krl. esk Spolen. Nauk, T. Mat.-Pr. 1945/1: 131. Klika J. & marda J. (1946): Rostlinn-sociologick pspvek k poznn raelini a luk na rsku a Novomstsku. Vstn. Krl. esk Spolen. Nauk, T. Mat.-Pr. 1944/7: 160. Klime L. & Klimeov J. (1991): Alpine tundra in the Hrub Jesenk Mts., the Sudeten, and its tentative development in the 20th century. Preslia 63: 245268. Klimeov J. (1992): Rostlinn spoleenstva alpinskho stupn se smilkou tuhou (Nardus stricta) v Hrubm Jesenku. I. Charakteristika spoleenstev ve vztahu k dynamice cenopopulac smilky tuh. Preslia 64: 223239. Ko M. (2001): Subalpine tall-forb vegetation (MulgedioAconitetea) in the Czech Republic: syntaxonomical revision. Preslia 73: in press.
Kolbek J. (1975): Die Festucetalia valesiacae-Gesellschaften im Ostteil des Gebirges esk stedoho (Bhmisches Mittelgebirge) 1. Die Pflanzengesellschaften. Folia Geobot. Phytotax. 10: 157. Kolbek J. (1978a): Die Festucetalia valesiacae-Gesellschaften im Ostteil des Gebirges esk stedoho (Bhmisches Mittelgebirge) 2. Synkologie, Sukzession und syntaxonomische Ergnzungen. Folia Geobot. Phytotax. 13: 235303. Kolbek J. (1978b): Beitrag zur Kenntnis des Woodsio-Asplenietum und Asplenietum septentrionalis in Bhmen. Preslia 50: 213224. Kolbek J. (1979): Spoleenstva du Festucetalia valesiacae v echch. Syntaxonomick revize. Ms., disert. pr., Botanick stav AV R, Prhonice. Kolbek J. (1985): Mlo znm rostlinn spoleenstva Chrnn krajinn oblasti Kivokltsko. Preslia 57: 151169. Kolbek J., Blakov D., Bzov E., Kuera T., Loek V., Rybnek K., Rybnkov E. & Rydlo J. (1999): Vegetace Chrnn krajinn oblasti a Biosfrick vegetace Kivokltsko 1. Vvoj krajiny a vegetace, vodn, poben a lun spoleenstva. Agentura ochrany prody a krajiny R & Botanick stav AV R, Praha. Kolbek J., Blakov D., Husov M., Moravec J., Neuhuslov Z. & Sdlo J. (1997): Potential natural vegetation of the Biosphere Reserve Kivokltsko. Potenciln pirozen vegetace Biosfrick rezervace Kivokltsko. Academia, Praha. Kolbek J. & Petek V. (1979): Vegetace Malho a Velkho Bezdzu a jej vztah k eskmu stedoho. Sborn. Severoesk. Muz., Pr. Vdy 11: 595. Kolbek J. & Petek V. (1985): Zajmav lokalita xerotermn vegetace na tcku. Severoeskou Pr. 17: 19. Kolbek J. & Sdlo J. (1994): Zu Vorkommen und kologie von Gymnocarpium robertianum in Schutthaldenund Felsspaltengesellschaften. Preslia 66: 115131. Kopeck J. (1998): Vzkum koenovch stalagmit. In: Clek V. & Kopeck J. (eds.), Pskovcov fenomn: klima, ivot a relif, pp. 6982, Zlat k, Praha. Kopeck K. (1960): Fytocenologick studie slatinnch luk v severovchodnch echch. Rozpr. eskoslov. Akad. Vd, ada Mat. Pr. Vd 70/4: 164. Kopeck K. (1961): Fytoekologick a fytocenologick rozbor porost Phalaris arundinacea L. na nplavech Berounky. Rozpr. eskoslov. Akad. Vd, ada Mat. Pr. Vd 71/6: 1105. Kopeck K. (1968): Zur Polemik ber die phytoznologische Erfassung der Flussrhrichtgesellschaften Mitteleuropas. Preslia 40: 397407. Kopeck K. (1969a): Calamagrostis pseudophragmites (Hall. fil.) Koel. na Divok Orlici v severovchodnch echch. Zprvy eskoslov. Bot. Spolen. 4: 113117. Kopeck K. (1969b): Zur Syntaxonomie der natrlichen nitrophilen Saumgesellschaften in der Tschechoslowakei und zur Gliederung der Klasse Galio-Urticetea. Folia Geobot. Phytotax. 4: 235259. Kopeck K. (1972): Das Glycerietum nemoralis-plicatae, eine neue Assoziation des Sparganio-Glycerion-Verbandes. Folia Geobot. Phytotax. 7: 4752. Kopeck K. (1985): Spoleenstva du Convolvuletalia sepium a svazu Convolvulion sepium v eskoslovensku. Preslia 57: 235246. Kopeck K. (1989): Rkosiny na pobe ek a potok. iva 75: 256258. Kopeck K. & Hejn S. (1965a): Allgemeine Charakteristik der Pflanzengesellschaften des Phalaridion arundinaceaeVerbandes. Preslia 37: 5378.
258
Literatura
Kopeck K. & Hejn S. (1965b): Zur Stellung der Flussrhrichte des Phalaridion arundinaceae-Verbandes im mitteleuropischen phytocoenologischen System. Preslia 37: 320323. Kopeck K. & Hejn S. (1971): Nitrofiln lemov spoleenstva vceletch rostlin severovchodnch a stednch ech. Rozpr. eskoslov. Akad. Vd, ada Mat. Pr. Vd 81/9: 1126. Kopeck K. & Hejn S. (1992): Ruderln spoleenstva bylin esk republiky. Stud. eskoslov. Akad. Vd 1992/1: 1128. Korneck D. (1975): Beitrag zur Kenntnis mitteleuropischer Felsgrus-Gesellschaften (Sedo-Scleranthetalia). Mitt. Florist.-Soziol. Arbeitsgem., N. F. 18: 45102. Kosinov-Kuerov J. (1964): Acidophytic steppes in the region of the middle Vltava (Central Bohemia). Preslia 36: 260271. Kov P. (1981): The grassland communities of the southeastern basin of the Labe river. 1. Syntaxonomy. Folia Geobot. Phytotax. 16: 143. Krahulec F. (1990a): Alpine vegetation of the Krlick Snnk Mts. (The Sudeten Mts.). Preslia 62: 307322. Krahulec F. (1990b): Nardo-Agrostion communities in the Krkonoe and West Carpathians Mts. Folia Geobot. Phytotax. 25: 337347. Krahulec F., Blakov D., Baltov-Tulkov E., tursa J., Pechkov S. & Fabiov M. (1997): Louky Krkono: rostlinn spoleenstva a jejich dynamika. Opera Corcontica 33: 1252. Krause W. (1997): Charales (Charophycae). In: Ettl H., Grtner G., Heynig H. & Mollenhauer D. (eds.), Swasserflora von Mitteleuropa, Band 18, G. Fischer, Jena. Kubt K. (ed.) (2001): Kl ke kvten esk republiky. Academia, Praha. Kubkov J. (1976): Geobotanick vyhodnocen chrnnch zem na severovchod Prahy. Bohemia Centr. 5: 61105. Kubkov J. (1977): The vegetation of Prokop Valley Nature Reserve in Prague. Folia Geobot. Phytotax. 12: 167199. Kubkov J. (1981): Pspvek k problematice teplomilnch lesnch lem. Zprvy eskoslov. Bot. Spolen., Mater. 2: 2732. Kubkov J. (1982): Chrnn zem reckho dol a jejich souasn vegetace. Nat. Pragensis 1: 570. Kubkov J. & Molkov M. (1981): Vegetace a kvtena Tichho dol, Roztockho hje a Sedleckch skal na severozpadnm okraji Prahy. Bohemia Centr. 10: 129206. Kuera T. & Mannov V. (1998): Srovnvac studie kivokltskch ple. Sborn. Zpadoesk. Muz. v Plzni, Pr. 97: 148. Kuera T. & pryar P. (1996): Flra a vegetace Kokonskho dolu. Proda 7: 181235. Kuerov A., Rektoris L. & Pib K. (2000): Vegetation changes of Pinus rotundata bog forest in the ofinka Nature Reserve, Tebo Biosphere Reserve. Proda 17: 119138. Lawrence G. H. M., Buchheim A. F. G., Daniels G. S. & Dolezal H. (eds.) (1968): Botanico-Periodicum-Huntianum. Hunt Botanical Library, Pittsburgh. Macko S. (1952): Zespoy rolinne w Karkonoszach. I. Karkonosze wschodnie. Acta Soc. Bot. Poloniae 21: 578591. Matuszkiewicz W. (1981): Przewodnik do oznaczania zbiorowisk rolinnych Polski. Pastwowe wydawnictwo naukowe, Warszawa. Matuszkiewicz W. & Matuszkiewicz A. (1975): Mapa zbiorowisk rolinnych Karkonoskiego parku narodowego. Ochr. Przyr. 40: 45112. Melichar V. (1998): Dynamika relifu a vegetace Raelini Rolavy v Krunch horch. Ms., dipl. pr., PF UK, Praha. Mchal I. & Petek V. (eds.) (1999): Pe o chrnn zem II. Lesn spoleenstva. Agentura ochrany prody a krajiny R, Praha. Mikyka R. (1956): Fytosociologick studie les terasovho zem v dolnch stech povod Orlice a Loun. Sborn. eskoslov. Akad. Zemd. Vd, Lesn. 29: 313370.
Mikyka R. (1963): Lesy v Zlab Vchodoesk niny. Rozpr. eskoslov. Akad. Vd, ada Mat. Pr. Vd 73/15: 191. Mikyka R. (1964): Pspvek k fytocenologii reliktnch bor na umav. as. Nr. Mus., Odd. Pr. 133: 185195. Mikyka R. (1968): Wlder am Rande der Ostbhmischen Tiefebene. Rozpr. eskoslov. Akad. Vd, ada Mat. Pr. Vd 78/4: 1122. Mikyka R. (1970): Poznmky k nkterm borm v echch a v Kladsku. Preslia 42: 130135. Mikyka R., Deyl M., Holub J., Husov M., Moravec J., Neuhusl R. & Neuhuslov-Novotn Z. (1968): Geobotanick mapa SSR 1. esk zem. Academia, Praha. Moravec J. (1964): Differenzierung der Pflanzengesellschaften des Carpinion Issler 1931 emend. Oberd. 1953 durch Migration in Sdwestbhmen. Preslia 36: 165177. Moravec J. (1965): Wiesen im mittleren Teil des Bhmerwaldes (umava). In: Neuhusl R., Moravec J. & NeuhuslovNovotn Z., Synkologische Studien ber Rhrichte, Wiesen und Auenwlder, pp. 179385, Academia, Praha. Moravec J. (1966): Zur Syntaxonomie der Carex davallianaGesellschaften. Folia Geobot. Phytotax. 1: 325. Moravec J. (1967): Zu den azidophilen Trockenrasengesellschaften Sdwestbhmens und Bemerkungen zur Syntaxonomie der Klasse Sedo-Scleranthetea. Folia Geobot. Phytotax. 2: 137178. Moravec J. (1972): Poznmky k vskytu smrkovnku plazivho Goodyera repens (L.) R. Br. na Strakonicku. Sborn. Jihoesk. Muz. v eskch Budjovicch, Pr. Vdy 12: 1824. Moravec J. (1977): Die submontanen krautreichen Buchenwlder auf Silikatbden der westlichen Tschechoslowakei. Folia Geobot. Phytotax. 12: 121166. Moravec J. (1998): Pehled vegetace esk republiky. Svazek 1. Acidofiln doubravy. Academia, Praha. Moravec J., Baltov-Tulkov E., Hada E., Hejn S., Jenk J., Kolbek J., Kopeck K., Krahulec F., Krop Z., Neuhusl R., Rybnek K. & Vicherek J. (1983): Rostlinn spoleenstva esk socialistick republiky a jejich ohroen. Severoeskou Pr., Pl. 1983/1: 1110. Moravec J., Baltov-Tulkov E., Blakov D., Hada E., Hejn S., Husk ., Jenk J., Kolbek J., Krahulec F., Krop Z., Neuhusl R., Rybnek K., ehoek V. & Vicherek J. (1995): Rostlinn spoleenstva esk republiky a jejich ohroen. Ed. 2. Severoeskou Pr., Pl. 1995: 1206. Moravec J., Husov M., Chytr M. & Neuhuslov Z. (2000): Pehled vegetace esk republiky. Svazek 2. Hygrofiln, mezofiln a xerofiln opadav lesy. Academia, Praha. Moravec J., Husov M., Neuhusl R. & Neuhuslov-Novotn Z. (1982): Die Assoziationen mesophiler und hygrophiler Laubwlder in der Tschechischen Sozialistischen Republik. Academia, Praha. Moravec J. & Rybnkov E. (1964): Die Carex davalliana-Bestnde im Bhmerwaldvorgebirge, ihre Zusammensetzung, kologie und Historie. Preslia 36: 376391. Mrz K. (1958a): Subkontinentln doubravy ve stednm Polab. Sborn. eskoslov. Akad. Zemd. Vd, Lesn. 4: 120. Mrz K. (1958b): Beitrag zur Kenntnis der Stellung des PotentilloQuercetum. Arch. Forstwesen 7: 703728. Mrz K. (1959): Pspvek k poznn pvodnosti smrku a jedle ve vnitrozem ech. Prce Vzk. stav Lesn. 17: 135180. Mucina L., Grabherr G., Ellmauer T. & Wallnfer S. (eds.) (1993): Die Pflanzengesellschaften sterreichs. G. Fischer, Jena. Mller H. (1998): Koenov stalagmity biogenn struktury v jeskynch pskovcovho pseudokrasu. In: Clek V. & Kopeck J. (eds.), Pskovcov fenomn: klima, ivot a relif, pp. 83101, Zlat k, Praha.
259
Literatura
Neuhusl R. (1963): Die Waldgesellschaften der ostschlesischen Tiefebene. Preslia 35: 6572. Neuhusl R. (1965): Vegetation der Rhrichte und der sublitoralen Magnocaricetea im Wittingauer Becken. In: Neuhusl R., Moravec J. & Neuhuslov-Novotn Z., Synkologische Studien ber Rhrichte, Wiesen und Auenwlder, pp. 11177, Academia, Praha. Neuhusl R. (1969): Systematisch-soziologische Stellung der baumreichen Hochmoorgesellschaften Europas. Vegetatio 18: 104121. Neuhusl R. (1972a): Subkontinentale Hochmoore und ihre Vegetation. Stud. eskoslov. Akad. Vd 1972/13: 1121. Neuhusl R. (1972b): Vegetationsverhltnisse des hydrographischen Gebietes der Moore am Teich Velk Dsko (BhmischMhrische Hhe). Folia Geobot. Phytotax. 7: 105165. Neuhusl R. (1975): Hochmoore am Teich Velk Dko. Academia, Praha. Neuhusl R. & Neuhuslov Z. (1965): Rostlinn spoleenstva sttn prodn reservace Behysk rybnk u Doks. Preslia 37: 170199. Neuhusl R. & Neuhuslov Z. (1968): Mesophile Waldgesellschaften in Sdmhren. Rozpr. eskoslov. Akad. Vd, ada Mat. Pr. Vd 78/11: 183. Neuhusl R. & Neuhuslov Z. (1989): Polopirozen travinn a vysokobylinn vegetace eleznch hor. Stud. eskoslov. Akad. Vd 1989/21: 1220. Neuhusl R. & Neuhuslov-Novotn Z. (1967): Syntaxonomische Revision der azidophilen Eichen- und Eichenmischwlder im westlichen Teile der Tschechoslowakei. Folia Geobot. Phytotax. 2: 141. Neuhusl R. & Neuhuslov-Novotn Z. (1968): Mesophile und subxerophile Waldgesellschaften Mittelbhmens. Folia Geobot. Phytotax. 3: 225273. Neuhusl R. & Neuhuslov-Novotn Z. (1969): Die Laubwaldgesellschaften des stlichen Teiles der Elbeebene, Tschechoslowakei. Folia Geobot. Phytotax. 4: 261301. Neuhusl R. & Neuhuslov-Novotn Z. (1972a): Bory pskovcovch Matal u Prosee a jejich kontaktn spoleenstva. Preslia 44: 254269. Neuhusl R. & Neuhuslov-Novotn Z. (1972b): CarpinionGesellschaften in Mittel- und Nordmhren. Folia Geobot. Phytotax. 7: 225258. Neuhusl R. & Neuhuslov-Novotn Z. (1975): Pspvek k charakteristice spoleenstev s Filipendula ulmaria v kolinnm a submontnnm stupni eskch zem. Preslia 47: 335346. Neuhusl R. & Neuhuslov-Novotn Z. (1979): Pirozen lesn vegetace eleznch hor. Stud. eskoslov. Akad. Vd 1979/2: 1203. Neuhusl R. & Neuhuslov-Novotn Z. (1989): Beitrag zur Kenntnis der Tannen-Eichenwlder in Bhmen. Folia Mus. Rerum Nat. Bohemiae Occid., Bot. 30: 147. Neuhuslov Z. (1985): Salicetum triandro-viminalis spoleenstvo kovitch vrb na bezch eskch a moravskch tok. Preslia 57: 313333. Neuhuslov Z. (1987): Spoleenstva vrby bl a vrby kehk v esk socialistick republice. Preslia 59: 2550. Neuhuslov Z., Blakov D., Grulich V., Husov M., Chytr M., Jenk J., Jirsek J., Kolbek J., Krop Z., Loek V., Moravec J., Prach K., Rybnek K., Rybnkov E. & Sdlo J. (1998): Mapa potenciln pirozen vegetace esk republiky. Textov st. Academia, Praha. Neuhuslov Z., Moravec J., Chytr M., Sdlo J., Rybnek K., Kolbek J. & Jirsek J. (1997): Mapa potenciln pirozen vegetace esk republiky 1 : 500 000. Botanick stav AV R, Prhonice.
Neuhuslov-Novotn Z. (1975): Beitrag zur Kenntnis des Alnetum incanae in der Tschechischen Sozialistischen Republik (SR). Folia Geobot. Phytotax. 10: 131155. Novosadov J. (1999): Vegetace lesnch prameni Hostnskch vrch, Vsetnskch vrch a Javornk. Ms., dipl. pr., PF MU, Brno. Oberdorfer E. (19771992): Sddeutsche Pflanzengesellschaften. Ed. 2. G. Fischer, Jena. Petek V. (1982): S maloplonch chrnnch zem SR jej vvoj, souasn stav a perspektivy. Pamtky Pr. 7: 361370. Petek V. (ed.) (1999): Pe o chrnn zem I. Nelesn spoleenstva. Agentura ochrany prody a krajiny R, Praha. Petek V. & Kolbek J. (1986a): Vpnomiln bory na tcku toit vzcnch druh rostlin. iva 34: 57. Petek V. & Kolbek J. (1986b): Xerofiln reliktn bory SR. In: Samek V. & Moucha P. (eds.), Preventivn a npravn opaten v ohroench fytocenzch, pp. 7681, Stedisko SPPOP & VTS, Praha. Petek V. & Kolbek J. (1994): Fytogeografick studie tck pahorkatiny. Preslia 66: 4159. Pilous Z. & Duda J. (1960): Kl k urovn mechorost SR. Nakladatelstv SAV, Praha. Pita F. (1982): Pirozen spoleenstva jedlobukovho a smrkobukovho stupn v jin sti umavy a jejho pedh. Stud. eskoslov. Akad. Vd 1982/7: 1153. Pott R. (1995): Die Pflanzengesellschaften Deutschlands. Ed. 2. Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart. Pott R. (1996): Biotoptypen. Schutzenswerte Lebensrume Deutschlands und angrenzender Regionen. Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart. Prach K. (1999): Vskyt vzcnch druh v plevelovch spoleenstvech svaz Arnoseridion a Radiolion linoidis na lokalit u Vlkova, jin echy (19891998). Proda 14: 99106. Prochzka F. (1999): Isoe tes lacustris L. dlatka jezern. idlatka jazern. In: eovsk J., Ferkov V., Holub J., Maglock . & Prochzka F., erven kniha ohroench a vzcnch druh rostlin a ivoich R a SR. Vol. 5. Vy rostliny, p. 197, Prroda, Bratislava. Prochzka F. (ed.) (2001): ern a erven seznam cvnatch rostlin esk republiky (stav v roce 2000). Proda 18: 1166. Prochzka F. & Husk . (1999): Isoe tes echinospora Durieu. dlatka ostnovtrus. idlatka ostnatovtrus. In: eovsk J., Ferkov V., Holub J., Maglock . & Prochzka F., erven kniha ohroench a vzcnch druh rostlin a ivoich R a SR. Vol. 5. Vy rostliny, p. 196, Prroda, Bratislava. Prochzka F., Vgenknecht V. & Pivnikov M. (1999): Cladium mariscus (L.) Pohl. Maice pilovit. Marica plkat. In: eovsk J., Ferkov V., Holub J., Maglock . & Prochzka F., erven kniha ohroench a vzcnch druh rostlin a ivoich R a SR. Vol. 5. Vy rostliny, p. 101, Prroda, Bratislava. Rejmnek M., Skora T. & tursa J. (1971): Fytocenologick poznmky k vegetaci Hrubho Jesenku (Salici silesiacaeBetuletum carpaticae ass. nova). Campanula 2: 3139. Rektoris L., Rauch O. & Pib K. (1997): Hynut borovice blatky (Pinus rotundata Link.) a sukcesn zmny blatkovch bor jako reakce na mnc se hydrologick a klimatick podmnky v NPR erven blato. Proda 11: 6784. Rivola M. (1982): Vegetace stedoeskch pnovc. Preslia 54: 329339. Ruikov H., Halada ., Jedlika L. & Kalivodov E. (eds.) (1996): Biotopy Slovenska. Prruka k mapovaniu a katalg biotopov. stav krajinnej ekolgie SAV, Bratislava. Rybnek K. (1970): Rhynchospora alba (L.) Vahl, its distribution,
260
Literatura
communities and habitat conditions in Czechoslovakia, part 2. Folia Geobot. Phytotax. 5: 221263. Rybnek K. (1974): Die Vegetation der Moore im sdlichen Teil der Bhmisch-Mhrischen Hhe. Academia, Praha. Rybnek K., Baltov-Tulkov E. & Neuhusl R. (1984): Pehled rostlinnch spoleenstev raelini a mokadnch luk eskoslovenska. Stud. eskoslov. Akad. Vd 1984/8: 1123. epka R., Kailer P., Ptkov I., Podrack O. & Strnsk J. (1994): Metodika. Mapovn fytocenz vznamnch z hlediska ochrany prody a krajiny. esk stav ochrany prody, Praha. Sdlo J. (1983): Vegetace vpencovch lom eskho krasu. Ms., dipl. pr., PF UK, Praha. Sdlo J. (1991): Vegetace tdy Rhamno-Prunetea v esk republice. Ms., disert. pr., Botanick stav AV R, Prhonice. Sdlo J. (1996a): Nrt vegetace CHKO Kokonsko. Proda 7: 143167. Sdlo J. (1996b): Reliktn vegetace Boen u Bliny a monosti jej historick interpretace. Severoeskou Pr. 29: 116. Sdlo J. (1998a): Diantho gratianopolitani-Aurinietum saxatilis, a relict community of rock fissures in the Czech Republic. Preslia 70: 5768. Sdlo J. (1998b): Dryopteris cristata v raelinnch rkosinch na Jestebsku. Muz. Souasnost, ada Pr. 12: 1924. Sdlo J. (1999): Spoleenstvo s Montia hallii v Javoch horch. Muz. Souasnost, ada Pr. 13: 101102. Sdlo J. & ervinka Z. (2001): Slatinn t se Schoenoplectus tabernaemontani a Cladium mariscus u eelic. Muz. Souasnost, ada Pr. 15: in press. Sdlo J. & Kolbek J. (1994): Nrt nelesn vegetace sut kolinnho a montnnho stupn esk republiky. Preslia 66: 217236. Sdlo J. & Storch D. (2000): Biologie krajiny. Biotopy esk republiky. Vesmr, Praha. Samek V. (1962): Lesy severovchodnho vbku Brdskch Heben. Prce Vzk. stav Lesn. 24: 105168. Schubert R., Hilbig W. & Klotz S. (1995): Bestimmungsbuch der Pflanzengesellschaften Mittel- und Nordostdeutschlands. G. Fischer, Jena & Stuttgart. Slavk B. (1969): Pozoruhodn lokalita boreln-subatlantskho spoleenstva Sparganietum minimi Schaaf 1925 v eskm rji. Preslia 41: 191199. Sofron J. (1981): Pirozen smriny zpadnch a jihozpadnch ech. Stud. eskoslov. Akad. Vd 1981/7: 1127. Sofron J. (1990): Pirozen a polopirozen rostlinn spoleenstva eskho lesa. Stud. eskoslov. Akad. Vd 1990/17: 1134. Sofron J. (1998): Notizen zu den ausgesuchten Pflanzengesellschaften des zentralen Brdywaldes. Folia Mus. Rerum Nat. Bohemiae Occid., Bot. 41: 140. Sofron J. & andov M. (1972): Pflanzengesellschaften des Hochmoores Rokytsk sla (Weitfler Filz) im umavaGebirge (Bhmerwald). Folia Mus. Rerum Nat. Bohemiae Occid., Bot. 1: 131. Sofron J. & tpn J. (1971): Vegetace umavskch kar. Rozpr. eskoslov. Akad. Vd, ada Mat. Pr. Vd 81/1: 157. Sofron J. & Vondrek M. (1986): Vegetace pramen Krlovskho hvozdu na umav. Zprvy Muz. Zpadoesk. Kraje, Pr. 3233: 3149. Soukupov L., Kocinov M., Jenk J. & Sekyra J. (eds.) (1995): Arctic alpine tundra in the Krkonoe, the Sudetes. Opera Corcontica 32: 588. Soukov P. & Soukupov L. (1998): Skpinec Tabernaemontanv (Schoenoplectus tabernaemontani) na slanitch Soosu. In: Lederer F. & Chocholoukov Z. (eds.), Flra a vegetace minerlnch pramen a raelini NPR Soos, pp. 116126, Zpadoesk univerzita v Plzni Pedagogick fakulta, Plze.
Ssymank A., Hauke U., Rckriem C., Schrder E. & Messer D. (1998): Das europische Schutzgebietssystem NATURA 2000. BfN-Handbuch zur Umsetzung der Fauna-Flora-HabitatRichtlinie (92/43/EWG) und der Vogelschutzrichtlinie (79/409/EWG). Schriftenreihe Landschaftspflege Naturschutz 53: 1560. Stalmach J. (1983): Lun lesy v Pood (1. st Salicion triandrae Mller et Grs 1958). Campanula 5: 1528. Stalmach J. (1984): Lun lesy v Pood (II. st Saliceto-Populetum Tx. 1931, Meijer Dress 1936). Campanula 6: 103118. Stank D. (1995): asoprostorov zmny vegetace Behyskho rybnku. Ms., dipl. pr., PF UK, Praha. Strakrabov J., Prach K., Joyce C. & Wade M. (eds.) (1996): Aluviln louky jejich souasn stav a monosti obnovy. Proda 4: 1176. Studnika M. (1980): Vegetace blch strn eskho stedoho a dolnho Pooh. Preslia 52: 155176. Stuchl J. (1976): Spoleenstva mechorost Csask rokle u Berouna. Stud. eskoslov. Akad. Vd 1976/2: 193. Suda J., Bauer P., Brabec J. & Hadinec J. (2000): Znovunalezen druhy na kvteny abnek vzplvav. iva 48: 205207. Svrek M., Kalina T., Smola J., Urban Z. & Va J. (1976): Kl k urovn bezcvnch rostlin. Sttn pedagogick nakladatelstv, Praha. Skora T. (1972): Pspvek k vegetaci skupiny Kle v Luickch horch. Sborn. Severoesk. Mus., Pr. Vdy 4: 5396. Skora T. & Hada E. (1984): Pspvek k fytogeografii Adrpasko-Teplickch skal. Preslia 56: 359376. Skora T. & tursa J. (1973): Vysokostbeln nivy s dominanc kapradin v sudetskch karech Daphno (mezereo)Dryopteridetum filix-mas ass. nova. Preslia 45: 338357. ebesta J. (1979): Snhov pole na esk stran Krkono. Opera Corcontica 15: 2549. marda F. (1961): Rostlinn spoleenstva zem pesypovch psk lesa Doubravy u Hodonna. Prce Brnnsk Zkl. eskoslov. Akad. Vd 33/1: 156. marda J. (1950): Kvtena Hrubho Jesenku. (st sociologick). as. Morav. Mus. 35: 78156. marda J. (1975): Rostlinn spoleenstva skalnat stepi Pavlovskch kopc na Morav (SSR). eskoslov. Ochr. Prr. 14: 558. ourek J. (1970): Kvtena Krkono. Academia, Praha. tursa J., Jenk J., Kubkov J., Rejmnek M., Skora T., Brabec E., Buchar J., Nekvasilov H., Rejmnkov E. & tursov H. (1973): Snhov pokrvka zpadnch Krkono v abnormln zim 1969/1970 a jej ekologick vznam. Opera Corcontica 10: 111146. tursov H. & tursa J. (1982): Horsk louky s Viola sudetica Willd. v Krkonoch. Opera Corcontica 19: 95132. tykar J. (2000): Geobiocenologick typologick systm esk nzvy stg. In: tykar J. & ermk P. (eds.), Geobiocenologick typizace krajiny a jej aplikace, pp. 126136, Mendelova zemdlsk a lesnick univerzita v Brn, Brno. umberov K. (1997): Souasn stav vegetace svazu Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris na jin Morav. Zprvy esk Bot. Spolen., Mater. 15: 177189. Tich L., Chytr M., Pokorny-Strudl M., Strudl M. & Vicherek J. (1997): Wenig bekannte Trockenrasen-Gesellschaften in den Flutlern am Sdostrand der Bhmischen Masse. Tuexenia 17: 223237. Tlustk V. (1975): Syntaxonomick pehled travinnch spoleenstev Blch Karpat. Preslia 47: 129144. Toman M. (1976): Materil k fytocenologii spoleenstev tdy Festuco-Brometea na Pavlovskch kopcch (jin Morava).
261
Literatura
Zborn. Pedag. Fak. v Preove Univ. afrika v Koiciach, Prr. Vedy 14: 127134. Toman M. (1977): Subxerophile Rasenvegetation im Becken Vlaimsk kotlina. Preslia 49: 223235. Toman M. (1988a): Beitrge zum xerothermen Vegetationskomplex Bhmens. I. Die Xerothermvegetation im Nordbhmischen Waldsteppenbezirk. Feddes Repert. 99: 3380. Toman M. (1988b): Beitrge zum xerothermen Vegetationskomplex Bhmens. II. Die Salzflora Bhmens und ihre Stellung zur Xerothermvegetation. Feddes Repert. 99: 205235. Toman M. (1988c): Beitrge zum xerothermen Vegetationskomplex Bhmens. III. Die Sandvegetation in Bhmen. Feddes Repert. 99: 339376. Toman M. (1988d): Beitrge zum xerothermen Vegetationskomplex Bhmens. IV. Die Ausstrahlung der Xerothermflora in Bhmen. Feddes Repert. 99: 565602. Tomovic P. (1979): umavsk dlatky dve a dnes. iva 27: 122123. Turoov D. (1985): Vegetace Hamerskho rybnka u Hamru na Jezee (severn echy). Preslia 57: 335357. Valachovi M., Oahelov H., Stanov V. & Maglock . (1995): Rastlinn spoloenstv Slovenska 1. Pionierska vegetcia. Veda, Bratislava. Vlek B. (1954): Pdy porost Molinia coerulea (W. Koch) v echch a jejich vztah k pdm ostatnch spoleenstev raelini a mokadnch luk. I. Molinietum coeruleae na pdch alkalickch. Preslia 26: 385414. Vlek B. (1956): Pdy porost Molinia coerulea (W. Koch) v echch a jejich vztah k pdm ostatnch spoleenstev raelini a mokadnch luk. I. Molinietum coeruleae na pdch s kyselou pdn reakc. Preslia 28: 169192. Vlek B. (1962): Die Bden einiger Gesellschaften von Moorpflanzen in Bhmen. Rozpr. eskoslov. Akad. Vd, ada Mat. Pr. Vd 72/2: 1113. Velika M. (1989): Aktivn ochrana fytogenofondu kriticky ohroench druh na pkladu reintrodukce Myricaria germanica (L.) Desv. do eit Morvky, okres Frdek-Mstek (SR). as. Slez. Muz., Ser. A, 38: 4955. Vzda A. & Lika J. (1999): Katalog liejnk esk republiky. Institute of Botany, Prhonice. Vicherek J. (1959): Scabioso-Phleetum as. nov. a Scabioso-Phleetum peucedanetosum Vicherek subas. nov., spoleenstva xerothermn kvteny slezsk. Prod. as. Slezsk 20: 1327. Vicherek J. (1962): Typy fytocenos aluviln nivy dolnho Podyj se zvltnm zamenm na spoleenstva lun. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purkynianae Brun., Biol. 3/5: 1113. Vicherek J. (1970): Ein Beitrag zur Syntaxonomie der Felsspaltenund Rissenpflanzengesellschaften auf Serpentin in Mitteleuropa. Folia Fac. Sci. Nat. Univ. Purkynianae Brun., Biol. 11/3: 8389. Vicherek J. (1972): Rostlinn spoleenstva obnaench pd rybnka Velk Dko na eskomoravsk vysoin. Vlastiv. Sborn. Vysoiny, Odd. Vd Pr., 7: 3552. Vicherek J. (1973): Die Pflanzengesellschaften der Halophytenund Subhalophytenvegetation der Tschechoslowakei. Academia, Praha. Vicherek J. (1975): Synekologick charakteristika psamofytn vegetace jin Moravy. Ms., zvr. zpr., Botanick stav AV R, Prhonice & PF MU, Brno. Vicherek J., Antonn V., Danihelka J., Grulich V., Gruna B., Hradlek Z., ehoek V., umberov K., Vampola P. & Vgner A. (2000): Flra a vegetace na soutoku Moravy a Dyje. Masarykova univerzita v Brn, Brno.
Vicherek J. & Unar J. (1971): Fytocenologick charakteristika stepn vegetace jin Moravy. Ms., zvr. zpr., Botanick stav AV R, Prhonice & PF MU, Brno. Wagnerov Z. (1991): Rostlinn spoleenstva Kotelnch jam a jinho svahu Krkonoe v rozmez let 19681990. Ms., habil. pr., Pedagogick fakulta, Hradec Krlov. Wagnerov Z. & rov H. (1972): Saxifrago (oppositifoliae)Festucetum versicoloris, nov rostlinn asociace v Krkonoch. Opera Corcontica 78 (1971): 115124. Weber H. E., Moravec J. & Theurillat J.-P. (2000): International Code of Phytosociological Nomenclature. 3rd edition. J. Veg. Sci. 11: 739768. Zlatnk A. (1976): Pehled skupin typ geobiocn pvodn lesnch a kovinnch v SSR. (Pedbn sdlen). Zprvy Geogr. stavu eskoslov. Akad. Vd 13/34: 5564.
262
Abies alba Agrostio-Caricetum secalinae
Rejstk
Rejstk obsahuje vdeck a esk jmna rostlinnch druh, poddruh a kenc a nzvy jednotek vech klasifikanch systm, kter jsou v katalogu pouity. V nkterch ppadech byly dlouh nzvy jednotek zkrceny. Za nzvy jednotek nsleduj zkratky urujc jejich pslunost ke klasifikanm systmm: biot. cor. eu. fyt. fyziot. geobioc. lest. nat. pal. potv. sm. biotopy CORINE EUNIS fytocenologie fyziotypy geobiocenologie lesnick typologie Natura 2000 Palaearctic Habitats potenciln vegetace Smaragd Acidic moss-rich fens, biot. 6667 Acidocline pale fescue grasslands, pal. 130 Acidofiln buiny, biot. 190, 196198, 240, 244, 246, 251 Acidofiln doubravy, biot. fyziot. 206212, 241 Acidofiln doubravy na psku, biot. 211212, 241, 246, 251 Acidofiln smriny, nat. 241, 244 Acidofiln such trvnky, biot. 138140, 243, 245, 250 Acidofiln teplomiln doubravy, biot. 205206, 240, 244, 246, 251 Acidofiln travinn a kekov spoleenstva, fyziot. 92, 93, 126, 128, 157, 159, 160 Acidofiln trvnky mlkch pd, biot. 149150, 239, 250 Acidofiln vegetace alpnskch drolin, biot. 237, 244 Acidofiln vegetace alpnskch skal, biot. 237, 244 Acidofiln vegetace alpnskch skal a drolin, biot. 80, 95, 102103, 237, 247 Acidofiln vegetace efemr a sukulent, biot. 151153, 239, 244, 245, 250 Acidophilous beech forests, biot. 196198 Acidophilous dry grasslands, biot. 138140 Acidophilous grasslands on shallow soils, biot. 149150 Acidophilous oak forests, biot. sm. 206212 Acidophilous oak forests on sand, biot. 211212 Acidophilous spruce forests, nat. 219, 220, 222 Acidophilous thermophilous oak forests, biot. 205206 Acidophilous vegetation of alpine cliffs and boulder screes, biot. 102103 Acidophilous vegetation of spring therophytes and succulents, biot. 151153 Acinos arvensis 131, 151, 153, 154 Aconitum callibotryon 51, 98100, 106, 107, 173, 174, 193, 194 firmum subsp. moravicum 51 lycoctonum 99, 190 variegatum 51, 77, 83, 84, 99 Acoretum calami, fyt. 26 Acorus calamus 27 Actaea spicata 84, 190195 Active raised bogs, nat. 71, 74 Adenostyles alliariae 51, 63, 96, 98100, 104108, 193, 194, 222, 223 Adenostyli-Athyrietum alpestris, fyt. 99 Adenostylion, fyt. 98, 105, 247 Adonido vernalis-Agropyretum repentis, fyt. 133 Adonido-Brachypodietum pinnati, fyt. 136 Aegopodion podagrariae, fyt. 253 Aegopodium podagraria 50, 51, 55, 118, 164, 165, 168, 173, 174, 176179, 183 Agrimonia eupatoria 142 Agrimonio eupatoriae-Festucetum valesiacae, fyt. 133 Agropyro-Alopecuretum, fyt. 114 Agropyro-Rumicion crispi, fyt. 249 Agrostio caninae-Caricetum diandrae, fyt. 68 Agrostio pusillae-Festucetum valesiacae, fyt. 133 Agrostio vinealis-Genistetum pilosae, fyt. 157 Agrostio-Caricetum distantis, fyt. 155 Agrostio-Caricetum secalinae, fyt. 155
Pltun jsou v rejstku vyznaeny odkazy na kapitoly s popisem pslunch biotop.
Abies alba 190192, 195, 196, 198, 206, 209, 220 Abieti-fageta, geobioc. 196 Abieti-fageta aceris, geobioc. 191 Abieti-fageta humilia, geobioc. 196 Abieti-fageta piceae, geobioc. 196 Abieti-fageta piceae humilia, geobioc. 196 Abieti-fageta piceae typica, geobioc. 191 Abieti-fageta typica, geobioc. 191 Abieti-fageta ulmi, geobioc. 194 Abietinella abietina 136 Abieti-piceeta equiseti, geobioc. 220 Abieti-querceta roboris fagi, geobioc. 191, 196 Abieti-querceta roboris-piceae, geobioc. 208 Abieti-Quercetum, fyt. 208 Acer campestre 168, 175, 177, 178, 180, 182, 185187, 200, 201 negundo 53 platanoides 175, 176, 180, 188192, 195 pseudoplatanus 100, 173, 175, 176, 180, 188196, 198, 218, 219, 222 Acerenion, fyt. 193, 251 Acereta fagi, geobioc. 188 Aceri campestris-querceta, geobioc. 167, 186, 200, 201 Aceri campestris-querceta humilia, geobioc. 167 Aceri tatarici-Quercion, fyt. 200, 201, 251 Aceri-Carpinetum, fyt. 188 Aceri-fageta fraxini, geobioc. 191 Aceri-Fagetum, fyt. 193 Aceri-piceeta, geobioc. 222 Acid flushes and marshes, eu. 66 Acid pool fringe shallow-water swards, cor. 45 Acidic fens, cor. pal. 66
263
Rejstk
Agrostion alpinae, fyt. 101, 247 Agrostio-Salicetum purpureae, fyt. 165 Agrostis alpina 101, 103 canina 59, 67, 68, 70, 115, 116, 124, 162 capillaris 110113, 122, 123, 125128, 138, 139, 143147, 149, 150, 166 gigantea 50, 155, 156 rupestris 92, 94, 95, 102, 103 stolonifera 58, 59, 113115, 124, 155, 156 vinealis 138, 139, 143, 147150, 157, 158, 211, 212 Agrostis rupestris-Juncus trifidus spol., fyt. 102 Achillea collina 135, 147, 151, 158, 212 millefolium 110, 113 pannonica 135 pratensis 110 ptarmica 123 tanacetifolia 84 Ailanthus altissima 135, 137, 139 Aira caryophyllea 145 praecox 145 Airetum praecocis, fyt. 144 Ajuga reptans 202 Aktivn vrchovit, nat. 236, 243 Alchemilla 99, 112, 113 ser. Subglabrae 63 Alder carrs, biot. 171172 Alder swamp woods, cor. eu. pal. 171 Aldrovanda communities, sm. 15 Aldrovanda vesiculosa 16, 17, 234, 245 aldrovandka mchkat 16, 17, 234, 245 Alectoria ochroleuca 90 Alisma lanceolatum 19, 30, 31 plantago-aquatica 19, 27, 30, 31, 36, 45, 52, 54, 179 Alkaline fens, nat. 64 Alliaria petiolata 173 Allietum sibirici, fyt. 62 Allio montani-Sedetum albi, fyt. 130 Allio montani-Sedetum boloniensis, fyt. 130 Allio sibirici-Cratoneuretum filicini, fyt. 62 Allium angulosum 119, 120, 123 flavum 131, 135 oleraceum 152, 154 schoenoprasum subsp. alpinum 62, 63, 80, 101 subsp. schoenoprasum 52, 54 senescens subsp. montanum 79, 130, 131, 152, 154 ursinum 177, 178 Alluvial Alopecurus meadows, biot. 114115 Alluvial forests, biot. 173179 Alluvial meadows of river valleys, nat. 119 Almond willow-osier scrub, cor. pal. 163 Alnenion glutinoso-incanae, fyt. 173, 174, 196, 251 Alneta, geobioc. 162, 171 Alneta incanae, geobioc. 165, 173 Alnetea glutinosae, fyt. 250 Alnetum incanae, fyt. 173 Alni glutinosae-saliceta, geobioc. 162, 178 Alnion glutinosae, fyt. 171, 250
Alnion incanae, fyt. 173, 174, 176, 178, 196, 239, 240, 244, 251 Alno-Padion, fyt. 173, 174, 178, 239, 240, 244 Alnus glutinosa 164, 171173, 175177, 197, 224, 225 incana 165, 166, 173, 174 viridis 107, 232 Alopecuretum pratensis, fyt. 114 Alopecurion pratensis, fyt. 114, 249 Alopecuro-Po tum chaixii, fyt. 111 Alopecurus aequalis 38, 40, 54 pratensis 109, 111121, 123, 231 Alpic mat-grass swards and related communities, eu. 125 Alpic tall herb communities, eu. 50, 98, 99 Alpigene tall grass communities, eu. pal. 96 Alpigenous acidophilous grasslands, eu. pal. 89, 90 Alpine acid snow-patch communities, cor. 94 Alpine and boreal heaths, cor. nat. pal. 92, 93 Alpine and boreal heaths and dwarf-shrub mats, eu. 92, 93 Alpine and subalpine dwarf-shrub vegetation, biot. 9194 Alpine and sub-Mediterranean calcareous cliffs, cor. eu. pal. 78 Alpine grasslands, biot. 8991 Alpine gravel bed community, cor. 49 Alpine heathlands, biot. 9293 Alpine moss and lichen habitats, eu. 94 Alpine rivers and the herbaceous vegetation along their banks, nat. 49 Alpine rivers and their ligneous vegetation with Myricaria germanica, nat. 48 Alpine rivers and their ligneous vegetation with Salix elaeagnos, nat. 165 Alpine treeless habitats, biot. 89108, 254 Alpnsk a boreln vesovit, nat. 236, 242 Alpnsk a subalpnsk kekov vegetace, biot. 89, 9194, 236 Alpnsk vesovit, biot. 9293, 236, 242, 247, 249 Alpnsk bezles, biot. 9, 89108, 236 Alpnsk eky a bylinn vegetace podl jejich beh, nat. 235, 242 Alpnsk eky a jejich devinn vegetace s vrbou edou, nat. 239, 242 Alpnsk eky a jejich devinn vegetace s idovinkem nmeckm, nat. 235, 242 Alpnsk trvnky, biot. 8991, 236 Alsino setaceae-Seslerietum calcariae, fyt. 132 Althaea officinalis 54, 55 Aluviln psrkov louky, biot. 114115, 237, 246, 249 Alysso alyssoidis-Sedetum albi, fyt. 153 Alysso alyssoidis-Sedion albi, fyt. 153, 250 Alysso montani-Potentilletum arenariae, fyt. 130 Alysso saxatilis-Festucetum pallentis, fyt. 130 Alysso saxatilis-Seslerietum variae, fyt. 132 Alysso-Festucion pallentis, fyt. 130, 250 Alysso-Sedion albi, fyt. 153, 239, 243 Alyssum alyssoides 153, 154 montanum subsp. gmelinii 147 subsp. montanum 131 Amaranthus retroflexus 52 Amblystegio scorpioidis-Caricetum limosae, fyt. 66 Amblystegio stellati-Caricetum dioicae, fyt. 66 Amblystegio stellati-Caricetum paniceae, fyt. 66 Anastrepto-Piceetum, fyt. 219 Andromeda polifolia 72, 223, 226228 Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici, fyt. 71
264
Agrostion alpinae Atropion bellae-donnae
Androsace elongata 152, 154 septentrionalis 152, 154 Androsacetalia alpinae, fyt. 102, 237, 244 Androsacion alpinae, fyt. 102, 247 Anemone narcissiflora 96, 97 nemorosa 175, 178, 180183, 185, 203, 204 ranunculoides 178, 180, 181 sylvestris 216 Anemono sylvestris-Pinetum, fyt. 215 Aneura pinguis 56 Angelica sylvestris 52, 115, 117, 118, 163, 165 Angelico-Cirsietum oleracei, fyt. 115 Angelico-Cirsietum palustris, fyt. 115 Annual vegetation of sand dunes, biot. 144145 Annual vegetation on wet sand, biot. 4041 Anomodon viticulosus 79 Antennaria dioica 216 Anthemis ruthenica 144, 145 Antherico-Callunetum, fyt. 157 Antherico-Coryletum, fyt. 167 Anthericum ramosum 133, 141, 200, 206, 212, 216 Anthoceros punctatus 41 Anthoxantho-Agrostietum, fyt. 112 Anthoxanthum alpinum 91, 126 odoratum 109113, 115, 117, 123, 127, 152, 158 Anthriscus sylvestris 118, 173, 177179, 232 Anthropogenic areas with sporadic vegetation outside human settlements, biot. 232 Anthyllis vulneraria 138 Antropogenn plochy se sporadickou vegetac mimo sdla, biot. 86, 232, 241, 252 Aphanion, fyt. 252 Arabidopsietum thalianae, fyt. 151 Arabidopsion thalianae, fyt. 151, 250 Arabidopsis thaliana 152 Arabis auriculata 153, 154 Arction lappae, fyt. 253 Arctium tomentosum 51 Arctostaphylos uva-ursi 160, 161, 215 Arenaria serpyllifolia 131, 152, 154 Aristolochia clematitis 54, 55 Aristolochio-Cucubaletum bacciferi, fyt. 54 Armeria vulgaris subsp. serpentini 217, 218 subsp. vulgaris 143, 147, 211, 212 Armerio serpentini-Festucetum pseudovinae, fyt. 133 Armerio-Festucetum, fyt. 146 Arnica montana 126, 127, 159, 160 Arnico montanae-Callunetum, fyt. 159 Arrhenatheretum elatioris, fyt. 109 Arrhenatherion elatioris, fyt. 109, 237, 243, 249 Arrhenatherum elatius 109, 110, 135, 138, 139, 147, 158, 168, 202 Artemisia campestris 131, 135, 143, 145147, 150 pontica 135 vulgaris 55, 166 Artemisietea vulgaris, fyt. 252 Artemisio campestris-Corynephoretum canescentis, fyt. 149 Artemisio ponticae-Dianthetum carthusianorum, fyt. 133 Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, fyt. 174
Arunco-Aceretum, fyt. 188 Aruncus vulgaris 82, 84, 107, 189, 190 Asarum europaeum 107, 174, 182, 183 Ash-alder alluvial forests, biot. 174176 Asperugo procumbens 88 Asperula cynanchica 130, 131, 135, 139, 157, 158, 170 tinctoria 141, 200, 202 Asperulo glaucae-Festucetum pallentis, fyt. 130 Asperulo-Fagetum, fyt. 191 Asperulo-Fagetum beech forests, nat. 191 Asplenietea trichomanis, fyt. 247 Asplenietum septentrionali-adianti-nigri, fyt. 79 Asplenietum septentrionalis, fyt. 79 Asplenietum serpentini, fyt. 79 Asplenietum trichomano-rutae-murariae, fyt. 78 Asplenio cuneifolii-Pinetum, fyt. 213 Asplenio cuneifolii-Quercetum petraeae, fyt. 205 Asplenio cuneifolii-Seslerietum calcariae, fyt. 132 Asplenio rutae-murariae-Gymnocarpietum robertiani, fyt. 78 Asplenio septentrionalis-Seslerietum variae, fyt. 132 Asplenio trichomanis-Polypodietum vulgaris, fyt. 79 Asplenio-Cystopteridetum fragilis, fyt. 78 Asplenion septentrionalis, fyt. 79, 247 Asplenion serpentini, fyt. 79, 247 Asplenium adiantum-nigrum 80 adulterinum 80, 214 cuneifolium 80, 214, 217, 218 ruta-muraria 78, 79, 88, 132, 133 septentrionale 80, 131 trichomanes 7880, 132, 133 viride 78, 79, 101 Aster alpinus 79, 80, 101 amellus 141, 200, 216 linosyris 135, 216 tripolium subsp. pannonicus 28, 29, 155, 156 Astragalo austriaci-Brachypodietum pinnati, fyt. 133, 135 Astragalo austriaci-Stipetum capillatae, fyt. 133, 135 Astragalo ciceris-Vicietum tenuifoliae, fyt. 136 Astragalo exscapi-Crambetum tatariae, fyt. 133, 135 Astragalo-Stipetum, fyt. 133 Astragalus arenarius 147 austriacus 135 exscapus 135 glycyphyllos 142 onobrychis 135 Astrantia major 112 Athyrio alpestris-Piceetum, fyt. 222 Athyrio alpestris-Piceion, fyt. 222, 251 Athyrio alpestris-Pinion mugo, fyt. 104, 251 Athyrio distentifolii-Pinetum mugo, fyt. 104 Athyrium distentifolium 51, 93, 96, 99, 100, 104, 105, 107, 108, 173, 193, 194, 222, 223 filix-femina 51, 80, 84, 99, 100, 107, 171, 174, 183, 190, 193, 194, 198, 222 Atlantic and sub-Atlantic humid meadows, cor. eu. pal. 115 Atrichum undulatum 175, 180, 210 Atriplex prostrata subsp. latifolia 38, 43, 44, 156 Atropion bellae-donnae, fyt. 251
265
Rejstk
Aulacomnium palustre 66, 67, 69, 72, 117, 227, 230 Aurinia saxatilis 80, 88, 130, 131 Avenastro besseri-Stipetum joannis, fyt. 133, 135 Avenella flexuosa 7982, 8995, 97, 102105, 125127, 143, 145147, 158161, 196, 198, 206208, 210, 211, 213, 214, 219, 220, 222, 223, 225 Avenula planiculmis 97 pratensis 138, 139, 157, 158 pubescens 110 Avenulo pratensis-Festucetum valesiacae, fyt. 133, 135 bahenka inovit 44 bahnika bahenn 30 chudokvt 57, 65 jednoplev 29, 120 jehlovit 31, 40, 45, 46 mokadn 31, 36 vejit 39, 40 Bahnit behy ek, nat. 235, 242 Bahnit n nplavy, biot. 39, 42, 47, 5254, 235, 242, 252 Balloto nigrae-Robinion, fyt. 250 Banat sedge beds, cor. pal. 31 baatka blav 148 Mildeova 62 obecn 111, 112, 114, 115, 118, 120, 121, 172, 190 poton 33, 59, 60, 62, 125 trkov 79 Barbarea stricta 32 vulgaris 31, 32, 166 Barbilophozia barbata 102, 103 barborka obecn 32, 166 pitiskl 32 Bartramia pomiformis 79 Bartsia alpina 63, 101 baika bahenn 57 bainatka naloutl 59, 69, 225 obrovsk 59, 67 srdit 59 Basiphilous vegetation of spring therophytes and succulents, biot. 153154 Batrachietum aquatili-peltatae, fyt. 18 Batrachietum circinati, fyt. 18 Batrachietum fluitantis, fyt. 21 Batrachietum rionii, fyt. 18 Batrachio trichophylli-Callitrichetum cophocarpae, fyt. 18 Batrachio-Callitrichetum hamulatae, fyt. 21 Batrachion fluitantis, fyt. 21, 248 Batrachium aquatile 1719, 31 baudotii 19, 24, 31 circinatum 17, 19, 22 fluitans 22 peltatum 19 penicillatum 22 rionii 18, 19, 24, 31 trichophyllum 19, 24, 31 Batrachospermum moniliforme 21, 22
Bazifiln vegetace efemr a sukulent, biot. 153154, 239, 243, 245, 250 Bazzania trilobata 221, 222 baanka vytrval 82, 84, 100, 190, 192, 194, 195 bedrnk obecn 129, 139, 158, 218 vt 86, 97 Beds of rivers and streams, eu. 47 Beech forests, sm. 190198 Bellis perennis 113 blolist men 145, 146 roln 145 blomech siv 211 blozka vtvit 133, 141, 200, 206, 212, 216 br zelen 146 Berberidion, fyt. 167, 250 Berberis vulgaris 168, 217, 218 Berula erecta 32, 33 Beruletum angustifoliae, fyt. 32 Betonica officinalis 122, 123, 201204 Betula carpatica 105, 107, 108 nana 73, 74 pendula 82, 165, 206216, 220, 221, 224, 225, 233 pubescens 171, 172, 206, 208, 210, 220, 221, 223227, 229, 230, 233 Betuletum pubescentis, fyt. 224 Betuli-alneta, geobioc. 162, 171, 224 Betulion pubescentis, fyt. 224, 251 Betuli-querceta roboris, geobioc. 208 Betulo carpaticae-Pinetum, fyt. 213 bez ern 168, 176, 179, 183, 190, 232 hroznat 176, 190 Bezkolencov doubrava, potv. 208 Bezkolencov louky, nat. 237, 243 bezkolenec modr 27, 63, 65, 76, 91, 94, 95, 97, 102, 103, 122, 202, 213, 214, 225, 227, 228 rkosovit 57, 122, 123, 202, 204, 208, 209 bezkdlatka kostrbat 59, 62, 63 bezosetka ttinovit 41 bezvlska vlnkat 210 Bidens cernua 54 frondosa 33, 39, 42, 53, 54 radiata 38, 40 tripartita 32, 38, 39, 42, 54 Bidentetea tripartiti, fyt. 252 Bidentetum cernuae, fyt. 52 Bidentetum tripartitae, fyt. 52 Bidention tripartitae, fyt. 52, 235, 242, 252 bika hajn prav 161, 197, 198, 204, 206, 208, 214 ladn 117, 139, 212 lesn 220, 223 mnohokvt 123, 127 sudetsk 91 Bikov a/nebo jedlov doubrava, potv. 207 Bikov buina, potv. 196 blojetel nmeck 136, 218
266
Aulacomnium palustre bukovnk vpencov
Biotopy siln ovlivnn nebo vytvoen lovkem, biot. 9, 231233, 241 Birch and conifer mire woods, sm. 73, 220, 224, 225, 227, 229 Birch mire forests, biot. 224225 Biscutella laevigata subsp. varia 80, 132, 133, 215218 Biscutello-Asplenietum septentrionalis, fyt. 79 Bistorta major 89, 91, 94, 97, 99, 104, 106, 111, 112, 115, 117, 126, 127 Bistorto-Deschampsietum alpicolae, fyt. 96 Bittercress springs, cor. pal. 61 Bladderwort colonies, sm. 15 blatnka vodn 40, 43, 54 Blatkov bory, biot. 72, 229230, 241, 244, 246, 249, 251 blatnice bahenn 75 blatouch bahenn 35, 59, 62, 63, 117, 118, 163, 176, 179 bledule jarn 175, 176 letn 36, 179 Blechnum spicant 197, 219, 220, 223225 blenk obecn 43, 156 plavin 156 Blindia acuta 63 blskavka lut 136, 154 Blysmo-Juncetum compressi, fyt. 155 Blysmus compressus 57, 65, 124, 156 bodlk kadeav 55 lopuchovit 52, 99 obecn 49 Bog arum mires, cor. eu. pal. 34 Bog forests, biot. 223230 Bog hollows biot. cor. pal. 7475 Bog hummocks, ridges and lawns, cor. pal. 71 Bog spruce forests, biot. 220222 Bog woodland, nat. 73, 220, 224, 225, 227, 229 Bohat slatinit, sm. 236, 246 Bohemian Forest summital mat-grass swards, pal. 125 Bohemian melampyrum oak-hornbeam forests, pal. 180 bojnek lun 114 vcarsk 112, 127 tuh 136 bokoplodka kostrbat 154 Bolboschoenetum maritimi, fyt. 28 Bolboschoenus koshewnikowii 28, 29 maritimus 28, 29, 156 bolevnk obecn 52, 110 Boreo-alpine riparian galleries, sm. 173 Boreoalpnsk lun lesy, sm. 239, 246 Boreo-continental pine forests, biot. 213215 Boreokontinentln bory, biot. 213215, 217, 241, 251 borovice blatka 226, 227, 229, 230 kle 71, 73, 74, 104, 105, 232 lesn 146, 207, 210218, 224230 raelinn 73, 74 borvka 69, 72, 74, 82, 9 195, 98, 100, 103, 105, 108, 157, 159161, 183, 196, 198, 208, 210, 211, 214, 217, 219, 220, 222, 223, 225, 227, 230 Bory, fyziot. 213, 215, 217, 225, 229 Bothriochloa ischaemum 135
bradek vejit 216 Brachypodio pinnati-Seslerietum, fyt. 136 Brachypodio-Centaureion nemoralis, fyt. 109, 237, 243 Brachypodio-Molinietum, fyt. 136 Brachypodium pinnatum 129, 136138, 141, 168, 199201, 203, 204, 215, 216 sylvaticum 6062, 142, 177, 178, 182, 183, 201 Brachypodium pinnatum-Quercus robur spol., fyt. 203 Brachythecium albicans 148 glareosum 78, 79 mildeanum 62 rivulare 33, 5962, 125, 171, 172 rutabulum 111, 112, 114, 115, 118, 120, 121, 190 Briza media 113, 115, 117, 123, 138, 215, 216 Broad-leaved dry grasslands, biot. 136138 Bromion erecti, fyt. 133, 136, 250 Bromo-Hordeion murini, fyt. 252 Bromus benekenii 191, 192 erectus 129, 136138 hordeaceus 110 brslen bradavinat 168, 187 evropsk 168 brlice koz noha 51, 55, 118, 165, 168, 174, 176, 178, 179, 183 brusinka 69, 72, 74, 90, 9294, 105, 157, 159161, 211, 214, 220, 222, 225, 227, 228, 230 Brusinkov borov doubrava, potv. 210 Brusnicov vegetace skal a drolin, biot. 160161, 239, 242, 245, 249 brvitec chlupat 160 Bryum argenteum 38, 42, 43 pseudotriquetrum 56, 5860, 66, 117 schleicheri 63 weigelii 59, 63 bean popnav 79, 195 Bekov doubrava, potv. 205 Bezov olina, lest. 171 Bezov a jehlinat raelinn lesy, sm. 236, 241, 246 bza blokor 82, 206208, 210216, 221, 225 karpatsk 105, 107, 108 pit 171, 172, 210, 221, 223225, 227, 229, 230 zakrsl 74 bublinatka bledolut 21 Bremova 20, 21 jin 1517, 234, 245 men 21, 70 obecn 17 prostedn 21 Buina s kyelnic devtilistou, potv. 191 Buina s kyelnic lznatou, potv. 191 Buiny, biot. sm. 190198, 240, 246 Buiny asociace Asperulo-Fagetum, nat. 240, 244 Buiny asociace Luzulo-Fagetum, nat. 240, 244 buk lesn 184, 185, 187196, 198 bukovinec osladiovit 80, 194 bukovnk kapraovit 80, 192, 194, 198 vpencov 79, 84, 86
267
Rejstk
bukvice lkask 122, 123, 201, 202, 204 Bupleuro-Calamagrostietum arundinaceae, fyt. 96 Bupleurum falcatum 86, 133, 141, 200 longifolium subsp. vapincense 97 tenuissimum 156 Bushes with Pinus mugo and Rhododendron hirsutum, nat. 104 Butomo-Alismatetum lanceolati, fyt. 29 Butomus umbellatus 19, 22, 27, 30, 31, 52 Butterbur riverine communities, cor. pal. 50, 117 Bylinn lemy ninnch ek, biot. 5455, 235, 243, 253 Calamagrostietum lanceolatae, fyt. 35 Calamagrostietum pseudophragmitis, fyt. 49 Calamagrostio arundinaceae-Fagetum, fyt. 196 Calamagrostio arundinaceae-Vaccinietum, fyt. 81, 160 Calamagrostio canescentis-Alnetum, fyt. 171 Calamagrostio villosae-Fagetum, fyt. 196 Calamagrostio villosae-Piceetum, fyt. 219 Calamagrostion arundinaceae, fyt. 96, 247 Calamagrostion villosae, fyt. 96, 247 Calamagrostis arundinacea 8082, 96, 97, 102, 107, 108, 142, 143, 160, 161, 196198, 208, 209 canescens 27, 35, 36, 171, 172, 224 epigejos 135, 139, 212 pseudophragmites 46, 47, 49, 50, 166 varia 77, 81, 82 villosa 81, 82, 91, 93, 94, 96, 97, 100, 103108, 160, 161, 175, 197, 198, 219, 220, 222225 Calcareous fens, biot. 6466 Calcareous fens with Cladium mariscus, biot. nat. 37 Calcareous purple moorgrass meadows, cor. pal. 122 Calcareous scree of hill and montane levels, nat. 85 Calcicline pale fescue grasslands, pal. 130 Calla palustris 34, 35, 172 Calletum palustris, fyt. 34 Calliergo sarmentosi-Eriophoretum angustifolii, fyt. 66 Calliergon cordifolium 59 giganteum 59, 67 sarmentosum 63 stramineum 59, 68, 69, 225 Calliergonella cuspidata 66, 115, 117, 122, 123, 125 Callitriche cophocarpa 19 hamulata 19, 21, 22 hermaphroditica 18, 19 palustris 19, 31, 38, 40, 45, 46 stagnalis 19, 31 Callitrichetum hermaphroditicae, fyt. 18 Callitricho-Batrachion, fyt. 21, 234, 242 Calluna vulgaris 72, 80, 82, 8992, 94, 143, 145, 146, 157161, 207, 208, 210214, 223, 226, 227, 230 Calluno-Deschampsietum, fyt. 92, 157 Calluno-Festucetum rupicolae, fyt. 138 Calluno-Quercetum, fyt. 207 Calluno-Ulicetea, fyt. 249 Calluno-Vaccinietum, fyt. 159 Caltha palustris 35, 59, 62, 63, 115, 117, 118, 163, 173, 176, 179 Calthenion palustris, fyt. 56, 115, 249 Calthion palustris, fyt. 56, 115, 117, 249 Caltho minoris-Philonotidetum seriatae, fyt. 58 Calypogeia neesiana 75
Calystegia sepium 26, 27, 54, 55, 165, 179 Campanula barbata 125, 126 bohemica 112, 125127 gelida 103 glomerata 216 patula 110 persicifolia 168, 180, 182, 185187, 195, 204, 218 rapunculoides 168, 182, 185, 187, 195 rotundifolia 80, 126128, 150, 214 subsp. sudetica 103 sibirica 135 trachelium 168, 182, 183, 185, 187, 190 Campylium chrysophyllum 79, 138 polygamum 66 stellatum 58, 66, 67, 102, 123 Capsella bursa-pastoris 145, 151, 152, 154 Cardamine amara 56, 5862, 176 matthioli 119, 120 resedifolia 103 Cardaminetum amarae, fyt. 61 Cardaminion amarae, fyt. 61, 249 Cardamino-Chrysosplenietum alternifolii, fyt. 61 Cardamino-Montion, fyt. 58, 62, 249 Cardaminopsio halleri-Agrostietum, fyt. 111 Cardaminopsio petraeae-Pinetum, fyt. 213 Cardaminopsis arenosa 79, 80, 85, 86, 214 halleri 111, 112, 115, 127 Carduus acanthoides 49 crispus 54, 55, 165 personata 52, 99 Carex acuta 28, 29, 35, 36, 115, 117, 119121, 162, 163, 179 acutiformis 35, 36, 115, 117, 162, 171, 172, 179 appropinquata 35, 36, 66, 67 bigelowii 9092, 95 bohemica 30, 3840 brizoides 116, 117, 163, 174, 176, 178, 183, 197, 198, 208, 210, 225 buekii 31, 32, 52 canescens 56, 58, 59, 63, 67, 69, 75, 115, 117, 222, 227, 228 cespitosa 36, 115, 117 chordorrhiza 68, 69 davalliana 37, 57, 6467 demissa 66, 67, 70 diandra 36, 69 digitata 78, 79, 184, 192, 195, 197 dioica 67 distans 57, 124, 155, 156 disticha 28, 29, 35, 36, 119, 120 echinata 64, 6670, 115, 117, 124 elata 3537, 171 elongata 171, 172 ericetorum 215 flacca 56, 57, 60, 123, 124, 155, 156, 215, 216 flava 56, 57, 64, 66, 67, 69, 123 fritschii 202 hartmanii 115, 117, 123 hirta 123, 124, 147, 155, 156
268
bukvice lkask Cerasi-querceta pini
hostiana 65 humilis 129, 132135, 139, 157, 158, 199, 200, 206, 215218 lasiocarpa 20, 36, 6669, 227, 228 lepidocarpa 37, 57, 65, 66 limosa 69, 72, 74, 75 melanostachya 28, 29, 120 michelii 186, 200, 201 montana 101, 137, 138, 182, 185, 187, 201, 204, 212 nigra 56, 58, 59, 6264, 6670, 115, 117, 123, 124, 222, 227 otrubae 28, 29, 156 pallescens 97, 125 panicea 56, 57, 64, 66, 67, 69, 70, 123, 124 paniculata 35, 36, 57 pauciflora 71, 72 paupercula 75 pendula 61, 62, 123, 124, 175 pilosa 184, 185, 191, 192, 195 pilulifera 125127, 129, 197 praecox 119, 120, 147 pseudocyperus 34, 35 pulicaris 66, 67 remota 61, 62, 175, 197 riparia 35, 36, 52, 162, 172, 179 rostrata 20, 21, 35, 36, 64, 6669, 74, 75, 227, 228 secalina 155, 156 stenophylla 148, 149 supina 135, 148, 149 sylvatica 61, 62, 175, 183, 197 tomentosa 123, 155, 156 vesicaria 35, 36, 162, 163, 171, 172, 227 viridula 70 vulpina 35, 36, 119, 120 Caricetum acutiformis, fyt. 35 Caricetum appropinquatae, fyt. 35 Caricetum buekii, fyt. 31 Caricetum cespitosae, fyt. 115 Caricetum diandrae, fyt. 35 Caricetum distichae, fyt. 35 Caricetum elatae, fyt. 35 Caricetum goodenowii, fyt. 66 Caricetum gracilis, fyt. 35 Caricetum melanostachyae, fyt. 28 Caricetum paniculatae, fyt. 35 Caricetum remotae, fyt. 61 Caricetum ripariae, fyt. 35 Caricetum rostratae, fyt. 35 Caricetum vesicariae, fyt. 35 Caricetum vulpinae, fyt. 35 Carici acutiformis-Alnetum, fyt. 171 Carici chordorrhizae-Sphagnetum apiculati, fyt. 68 Carici chordorrhizae-Sphagnetum obtusi, fyt. 68 Carici echinatae-Sphagnetum, fyt. 68 Carici elongatae-Alnetum, fyt. 171 Carici filiformis-Sphagnetum apiculati, fyt. 68 Carici flavae-Cratoneuretum filicini, fyt. 56 Carici fritschii-Quercetum roboris, fyt. 201 Carici fyllae-Nardetum, fyt. 90 Carici humilis-Callunetum, fyt. 157 Carici humilis-Festucetum sulcatae, fyt. 133 Carici leporinae-Agrostietum tenuis, fyt. 128 Carici limosae-Sphagnetum contorti, fyt. 68 Carici pendulae-Eupatorietum cannabini, fyt. 123 Carici pilosae-Carpinetum, fyt. 183
Carici pilosae-Fagetum, fyt. 191 Carici piluliferae-Epilobion angustifolii, fyt. 251 Carici remotae-Abietetum, fyt. 191 Carici remotae-Calthetum laetae, fyt. 61 Carici remotae-Fraxinetum, fyt. 174 Carici rigidae-Juncetum trifidi, fyt. 89 Carici rostratae-Drepanocladetum fluitantis, fyt. 74 Carici rostratae-Sphagnetum apiculati, fyt. 68 Caricion davallianae, fyt. 37, 56, 64, 235, 243, 249 Caricion demissae, fyt. 66, 249 Caricion fuscae, fyt. 66, 249 Caricion gracilis, fyt. 248 Caricion lasiocarpae, fyt. 66, 249 Caricion rostratae, fyt. 248 Carici-Quercetum, fyt. 196 Carici-Rumicion hydrolapathi, fyt. 34, 248 Carlina acaulis 129, 138 vulgaris 138 Caro-Po tum pratensis, fyt. 112 Carpathian glabrous butterbur communities, pal. 50 Carpathian hairy sedge oak-hornbeam forests, pal. 183 Carpathian oak-hornbeam forests, biot. 183185 Carpatho-Alpine small-reed river gravel communities, pal. 49 Carpini-acereta, geobioc. 188 Carpini-acereta humilia, geobioc. 167, 188 Carpinion, fyt. 180, 182, 183, 186, 251 Carpini-querceta, geobioc. 181 Carpini-querceta aceris, geobioc. 167, 181 Carpini-querceta tiliae, geobioc. 167, 181, 203 Carpini-querceta typica, geobioc. 167, 181 Carpinus betulus 175, 177, 180189, 191, 192, 195, 205, 206 Carum carvi 113 Catabrosa aquatica 33 Catabrosetum aquaticae, fyt. 32 Caucalidion lappulae, fyt. 252 Caves, biot. cor. pal. sm. 8788 Centaurea jacea 155, 156 phrygia 112 scabiosa 138, 215, 216 stoebe 131, 136, 139, 151, 152, 154 Centaureo stoebes-Allietum montani, fyt. 130 Centaurium pulchellum 42, 43, 156 Central Eurasian crypsoid communities, pal. sm. 43 Central Eurasian solonchak grasslands dominated by Crypsis, eu. 43 Central European acidophilous beech forests with woodrush, cor. 196 Central European basiphilous thermophilous oak forests, biot. 203204 Central European calcaro-siliceous grasslands, cor. eu. pal. 138 Central European steppes, pal. 133 Central European subcontinental thickets, pal. 169 Centunculo-Anthoceretum punctati, fyt. 40 Centunculus minimus 41 Cephalanthera damasonium 195 longifolia 195 rubra 195 Cephalanthero-Fagenion, fyt. 194, 251 Cephalanthero-Fagetum, fyt. 194 Cephalanthero-Fagion, fyt. 194, 240, 244 Cephaloziella divaricata 153 Cerasi-querceta pini, geobioc. 169, 217
269
Rejstk
Cerasi-querceta pini humilia, geobioc. 205, 217 Cerastietum pumili, fyt. 153 Cerastio arvensis-Agrostietum pusillae, fyt. 149 Cerastio arvensis-Festucetum trachyphyllae, fyt. 146 Cerastium arvense 147, 149, 150 brachypetalum 152, 154 dubium 42, 43 glutinosum 152 holosteoides subsp. triviale 110, 123 pumilum 154 semidecandrum 145, 152, 154 Ceratodon purpureus 130, 131, 140, 145, 146, 148, 149, 152, 153, 157, 158, 206, 208 Ceratophylletum demersi, fyt. 15 Ceratophylletum submersi, fyt. 15 Ceratophyllum demersum 1517, 233 submersum 15, 17 Ceterach officinarum 80 Cetraria aculeata 145, 146, 149, 153, 158 cucullata 90, 93 ericetorum 158 islandica 73, 74, 90, 91, 94, 104, 105, 160, 214 nivalis 90 Cetrario-Festucetum supinae, fyt. 89, 92 callunetosum, fyt. 89 Chaerophylletum cicutariae, fyt. 61 Chaerophyllo hirsuti-Calthetum, fyt. 115 Chaerophyllo hirsuti-Crepidetum paludosae, fyt. 115 Chaerophyllo hirsuti-Filipenduletum, fyt. 117 Chaerophyllo hirsuti-Salicetum fragilis, fyt. 163 Chaerophyllo-Cicerbitetum alpini, fyt. 98 Chaerophyllo-Phalaridetum arundinaceae, fyt. 31 Chaerophyllum aromaticum 52, 114 bulbosum 54, 55, 165 hirsutum 31, 32, 50, 52, 98, 99, 112, 115118, 164166, 171, 173, 174, 176, 193, 194 Chamaecytisus austriacus 135 supinus 143 Chamaemoro-Empetretum hermaphroditi, fyt. 71 Chamaemoro-Pinetum mugo, fyt. 73 Chandalier algae submerged carpets, eu. pal. sm. 23 Chara aspera 23, 24 braunii 23, 24 canescens 23, 24 contraria 24 delicatula 23, 24 globularis 23, 24 hispida 23, 24 vulgaris 23, 24 Charetea fragilis, fyt. 248 Charetum asperae, fyt. 23 Charetum braunii, fyt. 23 Charetum canescentis, fyt. 23 Charetum globularis, fyt. 23 Charetum hispidae, fyt. 23 Charetum vulgaris, fyt. 23 Charion asperae, fyt. 23, 248
Charion canescentis, fyt. 23, 248 Charion fragilis, fyt. 23, 248 Charion vulgaris, fyt. 23, 248 Charophycae vegetation, biot. 2324 Chasmophytic vegetation of calcareous cliffs and boulder screes, biot. 7879 Chasmophytic vegetation of calcareous rocky slopes, nat. 78 Chasmophytic vegetation of siliceous cliffs and boulder screes, biot. 7981 Chasmophytic vegetation on siliceous rocky slopes, nat. 79, 101, 102 Chelidonio-Robinion, fyt. 250 Chelidonium majus 51, 79 Chenopodion rubri, fyt. 52, 252 Chenopodium ficifolium 39, 42, 54 glaucum 43, 44, 54, 156 hybridum 88 polyspermum 54 rubrum 39, 42, 44, 54 Chiloscyphus polyanthos 58, 59, 63 Chrysohypno-Trichophoretum alpini, fyt. 66 Chrysosplenietum oppositifolii, fyt. 61 Chrysosplenium alternifolium 56, 6062, 79, 83, 84, 175, 176 oppositifolium 61, 62, 175, 176 Cicerbita alpina 51, 96, 98100, 104, 107, 173, 174, 193, 194, 222, 223 Cicuta virosa 34, 35 Cicuto-Caricetum pseudocyperi, fyt. 34 Cimicifuga europaea 84 Circaea alpina 62, 83, 84, 176, 194 intermedia 176 lutetiana 176178 Cirriphyllum piliferum 117, 127 tommasinii 79 Cirsietum rivularis, fyt. 56, 115 equisetetosum telmateiae, fyt. 56 eriophoretosum latifoliae, fyt. 56 Cirsio heterophylli-Alchemilletum acutilobae, fyt. 111 Cirsio heterophylli-Filipenduletum, fyt. 117 Cirsio pannonici-Seslerietum calcariae, fyt. 136 Cirsium acaule 138, 215, 216 brachycephalum 28, 29 canum 115117, 123, 155, 156 heterophyllum 99, 111, 112, 115118 oleraceum 115118 palustre 115117, 122, 123 pannonicum 138 rivulare 115117 Cladietum marisci, fyt. 37 Cladium mariscus 37 Cladonia arbuscula 72, 74, 90, 93, 94, 158, 160, 214, 230 bellidiflora 90, 93, 102105 coccifera 214 convoluta 131, 136, 154 deformis 74 digitata 102, 230 foliacea 136, 140, 149, 153, 154 furcata 146, 148, 152, 153, 158 gracilis 215
270
Cerasi-querceta pini humilia Cytisus nigricans
incrassata 230 portentosa 215 pyxidata 90, 102, 153 rangiferina 72, 74, 90, 93, 94, 158, 160, 211, 215 rangiformis 131, 136, 140, 149, 206 squamosa 215 stellaris 215 strepsilis 158 sulphurina 74, 230 symphycarpa 136, 154 uncialis 146, 158 Cladonio rangiferinae-Pinetum sylvestris, fyt. 213 Cladonio-Callunetum, fyt. 157 Clearings with an undergrowth of the original forest, biot. 233 Clearings with nitrophilous vegetation, biot. 233 Clematis recta 137, 141, 200 Cliff vegetation in the Sudeten cirques, biot. 101102 Cliffs and boulder screes, biot. 7785, 254 Cliffs, screes and caves, biot. 7788 Climacium dendroides 115, 117, 122, 123, 125 Clinopodium vulgare 141, 143, 168, 180, 186, 187, 200, 202 Closed alpine grasslands, biot. 9091 Cnidion venosi, fyt. 119, 249 Cnidio-Violetum pumilae, fyt. 119 Cnidium dubium 119121 Colchicum autumnale 123 Coleantho-Spergularietum echinospermae, fyt. 38 Coleanthus subtilis 3840 Comaro-Caricetum cespitosae, fyt. 35 Conium maculatum 55 Conocephalum conicum 56, 57, 60, 62, 88 Continental deciduous thickets, nat. 169 Continental inundated meadows, biot. 119120 Continental salt meadows, cor. 155 Continental steppes, sm. 133 Continental tall herb communities, eu. pal. sm. 120 Continental tall-forb vegetation, biot. 120121 Convallaria majalis 81, 82, 143, 160, 161, 180, 182, 185187, 195, 201, 202 Convallario-Vaccinietum myrtilli, fyt. 160 Convolvulo-Agropyrion, fyt. 252 Convolvulo-Epilobietum hirsuti, fyt. 54 Conyza canadensis 144, 145 Corallorhiza trifida 195 Corni-acereta, geobioc. 188 Corni-acereta fagi, geobioc. 188 Corni-fageta, geobioc. 194 Corni-querceta petraeae-pubescentis, geobioc. 167, 199 Corni-querceta petraeae-pubescentis humilia, geobioc. 169, 199 Corni-querceta petraeae-pubescentis-cerris arenosa, geobioc. 201 Corno-Quercetum, fyt. 199 Cornus mas 167, 168, 186, 187, 199, 200 sanguinea 84, 168, 175, 177, 181, 182, 185, 187, 195, 200, 201, 215, 216 Corothamno-Brachypodietum pinnati, fyt. 136 Corrigiola litoralis 5254 Cortusa matthioli 79 Corydalis cava 177, 178 pumila 186, 187 Corylus avellana 84, 85, 167, 168, 180183, 185, 187189, 191, 192, 204
Corynephorion canescentis, fyt. 144, 145, 250 Corynephorus canescens 143, 145150, 212 Corynephorus grasslands, cor. eu. pal. 145 Cotoneaster integerrimus 78, 82, 84, 85, 168170, 215 melanocarpus 169, 170 Cowberry pine-oak forests, pal. 210 Crambe tataria 135, 136 Crataegus calycina 169 fallacina 169 laevigata 169, 180, 182, 187 lindmanii 169 macrocarpa 169 media 169 monogyna 169, 180, 182, 187, 199, 200 praemonticola 169 Cratoneurion, fyt. 56, 59, 235, 243 Cratoneuron commutatum 5760, 62 filicinum 58, 6062 Crepido paludosae-Philonotidetum seriatae, fyt. 62 Crepido-Calamagrostietum villosae, fyt. 96 Crepido-Juncetum acutiflori, fyt. 115 Crepis biennis 110 conyzifolia 97, 126, 127 mollis subsp. hieracioides 112, 116, 126, 127 subsp. mollis 97 paludosa 62, 106, 117, 118, 173, 174, 176, 194 praemorsa 141 Crooked-sedge swards and related communities, cor. 89, 90 Crypsietea aculeatae, fyt. 248 Crypsietum aculeatae, fyt. 43 Crypsietum schoenoidis, fyt. 43 Crypsis aculeata 43, 44 Cryptogramma crispa 80, 102, 103 Cryptogrammetum crispae, fyt. 102 Cucubalus baccifer 54, 55 Cuscuta europaea 54, 55, 165 lupuliformis 54, 55 Cuscuto europaeae-Convolvuletum sepium, fyt. 54 Cynancho vincetoxici-Seslerienion calcariae, fyt. 250 Cynancho-Calamagrostietum arundinaceae, fyt. 81 Cynodon dactylon 148, 149 Cynosurion, fyt. 112, 249 Cynosurus cristatus 113 Cynosurus pastures, biot. 112114 Cyperetum flavescentis, fyt. 40 Cypero fusci-Juncetum bufonii, fyt. 38 Cypero-Spergularion salinae, fyt. 43, 248 Cyperus flavescens 41 fuscus 38, 40, 4244, 52, 54 michelianus 39, 40 Cyperus sedge tussocks, cor. pal. 34 Cystopteridion, fyt. 78, 247 Cystopteris fragilis 7880, 8385 Cytiso ruthenici-Pinion sylvestris, fyt. 215, 251 Cytisus nigricans 82, 141, 170
271
Rejstk
procumbens 135 scoparius 150 arovnk alpsk 62, 84, 176, 194 pask 176, 178 prostedn 176 ernohlvek obecn 114 velkokvt 102, 138, 216 ern hajn 142, 143, 182 hebenit 141, 200 lesn 97 lun 82, 160, 198, 202, 204, 208, 210, 212, 222, 225, 230 ernov dubohabina, potv. 180 ertkus lun 117, 123, 202 eitka statn 136 esnek hranat 120, 123 chlumn horsk 130, 131, 152, 154 medvd 178 plan 152, 154 iorka pestr 86, 138, 143, 169, 170, 200 ilimnk ernajc 82, 141, 170 nzk 143 pek objmav 220, 223 istec bahenn 28, 36, 121 lesn 62, 174, 176 pm 131, 141, 170, 200 tyzoubek przran 81 Dactylis glomerata 50, 52, 109, 110, 112, 113, 123, 138, 168, 231 subsp. slovenica 99 polygama 178, 180, 182, 185187, 201, 202 Dactylorhiza incarnata 57, 65 majalis 57 traunsteineri 65 Damaged, inactive bogs, dominated by dense Molinia, eu. 76 Danthonia decumbens 128, 129, 147 Daphne mezereum 82, 100, 107, 191, 192, 195 Daphno mezerei-Aceretum pseudoplatani, fyt. 193 Daphno mezerei-Dryopteridetum filicis-maris, fyt. 99 Dauco-Melilotion, fyt. 252 Daucus carota 110 Dealpine calciphile pale fescue grasslands, pal. 132 Degraded raised bogs, biot. nat. 76 Degradovan vrchovit, biot. nat. 76, 236, 243, 246, 249 dhel lesn 52, 117, 118, 163, 165 Delphinium elatum 99 Dense perennial grasslands and middle European steppes, sm. 130, 132, 133, 136, 138 Dentaria bulbifera 185, 191, 192 enneaphyllos 191, 192 Dentario enneaphylli-Fagetum, fyt. 191 Dentario glandulosae-Fagetum, fyt. 191 Depressions on peat substrates, nat. 69 drkavka Hartmanova 81 chluponosn 81
istrijsk 79 kulat 79 podukovit 79, 131 Deschampsia cespitosa 90, 91, 9597, 99, 106, 112, 114, 115, 117, 122, 123, 155, 156, 159, 160, 163, 176, 194 Deschampsio flexuosae-Abietetum, fyt. 196 Deschampsio-Cirsietum heterophylli, fyt. 115 Deschampsio-Senecionetum aquatici, fyt. 114 devaternk ed 133 velkokvt prav 101 tmav 138 devtsil bl 52, 60, 62, 99, 166, 174, 190, 193, 194 Kablkov 32, 5052, 166 lkask 32, 5052 Devtsilov lemy horskch potok, biot. 5052, 235, 243, 253 Diantho deltoidis-Armerietum, fyt. 146 Diantho deltoidis-Festucetum rupicolae, fyt. 133 Diantho gratianopolitani-Aurinietum saxatilis, fyt. 79 Diantho lumnitzeri-Seslerion albicantis, fyt. 132, 250 Diantho moravici-Seslerietum albicantis, fyt. 132 Diantho serotini-Festucetum vaginatae, fyt. 148 Dianthus arenarius subsp. bohemicus 146, 147 armeria 143 carthusianorum 139, 157, 158, 206, 217, 218 subsp. carthusianorum 130, 131, 136, 143, 147, 153, 154 deltoides 129, 147, 149, 150 gratianopolitanus 79, 80 moravicus 131 pontederae 131, 135, 136, 139 superbus 123, 202, 204 Dibaeis baeomyces 158 Dichostyli-Gnaphalietum uliginosi, fyt. 38 Dicranella palustris 56, 59, 62, 63 Dicranodontium denudatum 81 Dicrano-Pinetum, fyt. 213 Dicrano-Pinion, fyt. 213, 225, 229, 251 Dicranum bergeri 72 bonjeanii 67 polysetum 210, 211, 214, 215, 227, 229, 230 scoparium 79, 82, 94, 104, 105, 160, 161, 197, 207, 208, 210, 211, 214, 215, 220, 222, 223, 227 Dictamnus albus 141, 200, 201 Didymodon tophaceus 60 Digitalis grandiflora 82, 96, 97, 143 Diphasiastrum alpinum 90, 92 Dipsacus fullonum 55 laciniatus 55 Ditrichum flexicaule 132, 133 divizna bruntn 136, 148 jin rakousk 142 knotovit 131, 136 dobromysl obecn 86, 141, 143, 200 Doronicum austriacum 51, 99, 173, 174 Dorycnio sericei-Caricetum humilis, fyt. 133, 135 Dorycnium germanicum 131, 135, 136, 217, 218 Doubravy s kruinkou chlupatou, biot. 205
272
Cytisus procumbens Epilobium alsinifolium
Draba nemorosa 153 drabk stromkovit 115, 117, 123, 125 Drepanocladion exannulati, fyt. 66, 249 Drepanoclado fluitantis-Caricetum limosae, fyt. 74 Drepanoclado revolventis-Caricetum diandrae, fyt. 66 Drepanoclado revolventis-Caricetum lasiocarpae, fyt. 66 Drepanocladus aduncus 20, 21 exannulatus 20, 21, 63, 68, 70 fluitans 20, 21, 72, 74, 75 revolvens 66, 67 vernicosus 70 drobnika bezkoenn 17 Starkeova 153 drobnokvt poben 53, 54 drobek nejmen 41 Drosera anglica 70, 74, 75 intermedia 70 obovata 72, 75 rotundifolia 66, 6872, 7476 Druhov bohat smilkov louky, nat. 237, 243 Dry acidophilous oak forests, biot. 207208 Dry grasslands, biot. 129140 Dry heaths, cor. eu. 157 Dry herbaceous fringes, biot. 140142 Dry lowland and colline heaths, biot. 157158 Dry pine forests, biot. 213218 Dryopteridetum robertianae, fyt. 85 Dryopterido dilatatae-Fagetum, fyt. 196 Dryopterido dilatatae-Piceetum, fyt. 219 Dryopterido-Athyrion, fyt. 99, 247 Dryopteris carthusiana 171, 210, 225 cristata 27, 162, 172 dilatata 80, 82, 104, 105, 108, 197, 198, 219223 filix-mas 79, 80, 82, 84, 85, 96, 99, 100, 107, 108, 191194, 198 dpatka horsk 220, 222, 223 dil obecn 168, 217, 218 dub cer 198, 200, 202 letn 119, 173, 175, 176, 178, 180183, 187, 197, 198, 200204, 208, 210212, 225, 240, 244 ipk 198201, 205 zimn 180187, 192, 198201, 204208, 210214, 217, 218 Dubohabiny, biot. sm. 180187, 240, 246 Dubohabiny asociace Galio-Carpinetum, nat. 240, 244 dutohlvka bodlav 131, 136, 140, 149, 206 bradavkovit 158 ervcov 214 endiviolist 131, 136, 154 horsk 215 hvzdovit 146, 158 chudobkokvt 90, 93, 103, 105 jeovit 215 lesn 72, 74, 90, 94, 158, 160, 214, 230 listovit 136, 140, 149, 154 modrozelen 158 pohrovit 90, 153 prstit 230 raelinn 230
rozsochat 146, 148, 153, 158 srov 74, 230 sob 72, 74, 90, 94, 158, 160, 211, 215 thl 215 upinat 215 znetvoen 74 dvojttek hladkoplod promnliv 80, 133, 216, 218 dvouhrotec bahenn 67 Bergerv 72 eit 211, 215, 227, 230 chvostnat 82, 94, 105, 161, 208, 211, 215, 220, 223 dvouzubec ernoplod 53, 54 nic 54 paprsit 40 trojdln 32, 54 Dwarf annual siliceous grasslands, cor. eu. pal. 144 Dwarf mountain pine scrub, cor. 104 Dwarf spike-rush communities, cor. pal. sm. 38 dymnivka dut 178 nzk 187 Dystrophic water bodies, eu. pal. 20 Dystrophic waters, cor. 20 blk bahenn 34, 35, 172 Eastern oak-hornbeam forests, cor. 183, 185 Eastern white oak woods, eu. 199 Echinochloa crus-galli 52, 54 Echinocystis lobata 55 Echium vulgare 131 Elatine alsinastrum 39, 40 hexandra 40, 46 hydropiper 31, 38, 40, 46 triandra 31, 38, 40, 46 Eleocharis acicularis 31, 40, 45, 46 mamillata 20 ovata 27, 3840, 45 palustris 30, 31, 36 quinqueflora 57, 65 uniglumis 28, 29, 120 Eleocharis acicularis spol., fyt. 45 Eleocharitetum palustris, fyt. 29 Eleocharitetum pauciflorae, fyt. 64 Eleocharition soloniensis, fyt. 38, 40, 248 Elodea canadensis 1517, 2224, 233 Elodeetum canadensis, fyt. 15 Elymus caninus 50, 52, 165 Elytrigia intermedia 136 repens 51, 114, 115, 155, 156, 168 Empetro hermaphroditi-Juncetum trifidi, fyt. 92 Empetro hermaphroditi-Sphagnetum fusci, fyt. 71 Empetrum hermaphroditum 7274, 9092 nigrum 72 Encalypta streptocarpa 78, 79, 133 Epilobietea angustifolii, fyt. 251 Epilobio alsinifolii-Philonotidetum seriatae, fyt. 62 Epilobium alsinifolium 62, 63
273
Rejstk
angustifolium 49, 82, 166 ciliatum 39 collinum 86 dodonaei 86 hirsutum 33, 55, 117, 118, 166 montanum 79, 190 palustre 59, 67, 69, 123, 124 parviflorum 33 roseum 50 Epipactis atrorubens 203, 215, 216 helleborine 195 palustris 57, 66, 67 Equisetetum fluviatilis, fyt. 26 Equiseto-Piceetum, fyt. 220 Equisetum arvense 61, 62, 166 fluviatile 26, 27, 5659, 68, 69, 162, 163 moorei 146, 147 palustre 56 sylvaticum 61, 62, 107, 175, 176, 221, 222, 225 telmateia 56, 57, 6062 Eragrostion, fyt. 252 Erica herbacea 159 Erico-Pinetea, fyt. 251 Erico-Pinion, fyt. 217, 251 Eriophorion gracilis, fyt. 68, 249 Eriophoro vaginati-Pinetum sylvestris, fyt. 227 Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi, fyt. 71 Eriophorum angustifolium 20, 56, 57, 64, 6769, 74, 75, 162, 227, 228 gracile 68, 69 latifolium 56, 57, 6467 vaginatum 69, 71, 72, 74, 76, 220222, 224, 226230 Erodium cicutarium 154 Erophila spathulata 153, 154 verna 151, 153, 154 Eryngium campestre 136, 147 Erysimo crepidifolii-Festucetum valesiacae, fyt. 133 Erysimo diffusi-Agrostietum capillaris, fyt. 146 Erysimo diffusi-Festucetum ovinae, fyt. 146 Erysimo wittmannii-Hackelion, fyt. 87, 252 Erysimum crepidifolium 136 diffusum 148, 149 Eucladium verticillatum 57, 60 Eu-Fagenion, fyt. 191, 251 Euhydrophytic river vegetation, pal. 21 Euonymus europaea 168, 175 verrucosa 84, 168, 186, 187 Eupatorium cannabinum 61, 62, 123, 124 Euphorbia amygdaloides 184, 185 cyparissias 130, 131, 133, 136, 139, 141, 143, 147150, 153, 154, 168, 170, 200, 206, 211, 212 epithymoides 141 lucida 120, 121 Euphorbio cyparissiae-Callunetum, fyt. 157 Euphorbio-Callunion, fyt. 157, 249 Euphorbio-Festucetum pallentis, fyt. 130 Euphrasia rostkoviana 113
stricta 139 Eurhynchium hians 111, 112, 115, 118, 125, 138 European dry heaths, pal. nat. sm. 157, 159, 160 Euro-Siberian annual river mud communities, cor. eu. pal. 52 Euro-Siberian dwarf annual amphibious swards, eu. 25, 38, 40, 42 Euro-Siberian perennial amphibious communities, eu. sm. 25, 45 Euro-Siberian quillwort swards, cor. pal. 25 Euro-Siberian rock debris swards, eu. 151, 153 Euro-Siberian steppe oak woods, eu. nat. 200, 201, 203, 205 Eurosibisk vytrval obojiveln spoleenstva, sm. 234, 235, 245 Eurosibisk stepn doubravy, nat. 240, 244 Eutrofn vegetace bahnitch substrt, biot. 2931, 234, 248 Eutrofn vlhk trvnky, sm. 237, 246 Eutrophic humid grasslands, cor. pal. sm. 114, 115, 117, 119, 123 Eutrophic vegetation of muddy substrata, biot. 2931 Eutrophic water bodies, eu. 15 Eutrophic waterbodies, pal. 15 Eutrophic waters, cor. 15 Evropsk such vesovit, nat. sm. 239, 242, 245 Extensive hay meadows of the plain to submontane levels, nat. 109 Extensively managed fields, biot. 231 Extenzivn obhospodaovan pole, biot. 231, 241, 252 Extenzivn seen louky nin a podh, nat. 237, 243 Fageta abietino-piceosa, geobioc. 196 Fageta abietino-quercina, geobioc. 167, 196 Fageta aceris, geobioc. 167, 191 Fageta dealpina, geobioc. 188, 194 Fageta humilia, geobioc. 191, 196 Fageta paupera, geobioc. 191, 196 Fageta piceoso-abietina, geobioc. 196 Fageta quercina, geobioc. 196 Fageta quercino-abietina, geobioc. 196 Fageta tiliae, geobioc. 167, 194 Fageta tiliae-aceris, geobioc. 167, 194 Fageta tiliae humilia, geobioc. 194 Fageta typica, geobioc. 167, 191 Fagetum nudum 190 Fagi-abieta, geobioc. 191, 196 Fagi-abieta piceae, geobioc. 191, 196 Fagi-acereta, geobioc. 188, 193 Fagi-acereta humilia, geobioc. 188, 193 Fagion, fyt. 191, 193, 194, 251 Fagi-querceta, geobioc. 207 Fagi-querceta aceris, geobioc. 167, 181, 184 Fagi-querceta dealpina, geobioc. 188 Fagi-querceta humilia, geobioc. 167, 207 Fagi-querceta tiliae, geobioc. 167, 181, 184 Fagi-querceta tiliae humilia, geobioc. 199 Fagi-querceta typica, geobioc. 167, 181, 184 Fagus sylvatica 184, 185, 187196, 198, 219, 222 Fallopia dumetorum 54, 55, 86 Fallopio-Cucubaletum bacciferi, fyt. 54 Fens and transitional mires, biot. 6470 Fen-sedge beds, cor. eu. pal. sm. 37 Festuca altissima 190194 amethystina 202 arundinacea 155, 156 brevipila 143, 147, 212 capillata 128 filiformis 129, 143, 147 gigantea 61, 62, 173, 174, 176178 heterophylla 180, 182, 185187
274
Epilobium angustifolium Gentiana pannonica
ovina 80, 125, 128, 129, 138, 139, 143, 147, 149, 150, 152, 157, 158, 202208, 211214, 218 pallens 80, 130133, 137, 153, 154, 206, 214 pratensis 109, 110, 113, 115, 117, 122124, 155, 156 psammophila 146, 147 rubra 60, 109113, 115, 117, 122, 123, 125128, 143, 144, 147, 168 rupicola 120, 134, 136, 138, 139, 141, 143, 147, 170, 200 supina 8992, 94, 101103 tenuifolia 125 vaginata subsp. dominii 143, 148, 149 valesiaca 134, 136, 153, 154 versicolor 101 Festuca sand grasslands, biot. 146148 Festucetum ovinae, fyt. 149 Festucion valesiacae, fyt. 133, 250 Festuco altissimae-Fagetum, fyt. 191 Festuco glaucae-Sedetum acris, fyt. 149 Festuco ovinae-Quercetum roboris, fyt. 211 Festuco supinae-Nardetum, fyt. 90 Festuco supinae-Polytrichetum piliferi, fyt. 102 Festuco supinae-Vaccinietum myrtilli, fyt. 93 Festuco valesiacae-Stipetum capillatae, fyt. 133 Festuco-Brachypodietum pinnati, fyt. 136 Festuco-Brometalia, fyt. 133, 136, 138 Festuco-Brometea, fyt. 250 Festuco-Cynosuretum, fyt. 112 Ficaria bulbifera 164, 165, 175, 177, 178 Filagini-Vulpietum, fyt. 144 Filago arvensis 145 minima 145, 146 Filipendula ulmaria subsp. picbaueri 120, 121 subsp. ulmaria 50, 52, 117, 118, 163, 165, 176 vulgaris 138 Filipendulenion, fyt. 117, 249 Filipendulo-Caricetum buekii, fyt. 115 Filipendulo-Epilobietum hirsuti, fyt. 117 Filipendulo-Geranietum palustris, fyt. 117 Filipendulo-Menthetum longifoliae, fyt. 117 Fissidens adianthoides 58, 66 dubius 79, 138 gracillifolius 60 taxifolius 62 Flood swards and related communities, cor. eu. pal. 123 Fontinalis antipyretica 2124 kindbergii 24 squamosa 21, 22 Forest fringe vegetation, biot. 140143 Forest plantations of allochtonous trees, biot. 232 Forest springs with tufa formation, biot. 5960 Forest springs without tufa formation, biot. 6162 Forests, biot. 9, 171230, 254 Forest-steppe pine forests, biot. 215217 Formace jalovce obecnho, nat. 238, 239, 243 Formace pobench vrbin, sm. 235, 239, 240, 246 Fragaria moschata 143, 168 vesca 86, 143, 168, 182184, 204
viridis 120, 136, 138, 141, 170, 200, 215 Fragario-Festucetum rupicolae, fyt. 133 Frangula alnus 64, 162, 163, 171, 172, 178, 182, 202, 204, 206, 208, 210, 211, 213218, 221, 223227 Fraxini-acereta, geobioc. 188 Fraxini-alneta, geobioc. 174 Fraxini-alneta aceris, geobioc. 174 Fraxini-querceta roboris-aceris, geobioc. 176 Fraxino pannonicae-Carpinetum, fyt. 186 Fraxino pannonicae-Ulmetum, fyt. 176 Fraxino-Populetum, fyt. 176 Fraxinus angustifolia subsp. danubialis 173, 177, 178 excelsior 168, 173, 175178, 188, 190192, 232, 240, 244 Free-floating vegetation, cor. pal. 15 Frogbit rafts, sm. 15 Fulgensia fulgens 136, 153, 154 Fumana procumbens 131 Gagea bohemica 151, 153 lutea 177, 178 Gageo bohemicae-Veronicetum dillenii, fyt. 151 Galanthus nivalis 177, 178 Galega officinalis 55 Galeobdolon luteum 83, 84, 182, 183, 185, 187, 190192 montanum 51 Galeopsietalia ladani, fyt. 102, 237, 244 Galeopsietum angustifoliae, fyt. 85 Galeopsion segetum, fyt. 85, 247 Galeopsis angustifolia 85, 86 ladanum 85, 86 Galio-Abietenion, fyt. 191, 251 Galio-Alliarion, fyt. 253 Galio-Carpinetum oak hornbeam forests, nat. 180, 182 Galio-Urticetea, fyt. 253 Galium album 86, 110, 168 aparine 55, 165, 168, 176179 boreale subsp. boreale 97, 101, 122, 123, 202, 204 glaucum 131, 141, 170, 200 odoratum 182, 184187, 190195, 201 palustre 26, 27, 31, 33, 3537, 59, 163, 171, 172, 179 pumilum 125, 128, 129 rivale 55 rotundifolium 192, 197, 209 saxatile 126, 128, 129 schultesii 183185 sylvaticum 182, 187, 195 verum 120, 138, 139, 147, 149, 150, 218 Genista germanica 160, 208 pilosa 157, 158, 206, 214, 240, 244 tinctoria 143, 206, 208, 216 Genistion, fyt. 92, 157, 159, 249 Genisto germanicae-Callunetum, fyt. 159 Genisto germanicae-Quercion, fyt. 205, 207, 208, 210, 211, 251 Genisto pilosae-Quercetum petraeae, fyt. 205 Genisto tinctoriae-Stipetum joannis, fyt. 133 Gentiana asclepiadea 9294, 96, 97, 104, 108, 111, 112, 125, 126 pannonica 100, 125, 126
275
Rejstk
pneumonanthe 123 punctata 125, 126 Gentiano germanicae-Koelerietum pyramidatae, fyt. 136 Gentiano pneumonanthis-Molinietum litoralis, fyt. 122 Geranio-Anemonetum sylvestris, fyt. 140 Geranio-Dictamnetum, fyt. 140 Geranion sanguinei, fyt. 140, 250 Geranio-Trifolietum alpestris, fyt. 140 Geranio-Trisetetum, fyt. 111 Geranium palustre 117, 118 pratense 110 pusillum 154 robertianum 60, 7880, 83, 84, 86, 168, 188 sanguineum 141, 170, 200, 202 sylvaticum 52, 99, 104, 108, 111, 112 Geum rivale 117, 176 urbanum 168, 173, 174, 176178, 183, 187 Glaux maritima 155, 156 Glechoma hederacea 114, 115, 165, 173, 176179 Globularia bisnagarica 215, 216 Glyceria declinata 32, 33 fluitans 3033, 58, 59 maxima 2628, 172, 179 nemoralis 32, 33, 62, 166 notata 32, 33, 59 Glycerietum fluitantis, fyt. 32 Glycerietum maximae, fyt. 26 Glycerietum nemoralis-plicatae, fyt. 32 Glycerietum plicatae, fyt. 32 Glycerio fluitantis-Oenanthetum aquaticae, fyt. 29 Glycerio-Sparganietum neglecti, fyt. 32 Gnaphalium supinum 94, 95 sylvaticum 126 uliginosum 38, 4043, 45, 47, 54 Gratiola officinalis 119, 120 Gratiolo-Caricetum suzae, fyt. 119 Gravel bank thickets and woods, cor. pal. 165 Great medio-European fluvial forests, sm. 176 Grimmia hartmannii 81 orbicularis 79 pulvinata 79, 131 tergestina 79 trichophylla 81 Groenlandia densa 17 Groenlandietum densae, fyt. 15 Gymnadenia conopsea 126, 215, 216 densiflora 57, 65 Gymnadenio-Nardetum, fyt. 127 Gymnocarpium dryopteris 80, 191194, 197, 198, 222 robertianum 78, 79, 8486 Gymnocolea inflata 72, 74, 75 Gypsophila fastigiata 143, 145147, 212, 215, 216 muralis 38, 40, 41 Gypsophilo muralis-Juncetum bufonii, fyt. 40 Gypsophilo muralis-Potentilletum supinae, fyt. 40
Habitats strongly influenced or created by man, biot. 231233, 254 habr obecn 175, 180189, 192, 205, 206 Habrov a lipov doubravy, fyziot. 180, 182, 183, 186 Hackelia deflexa 88 Hacquetia epipactis 184, 185 Hadcov slezinkov doubrava, potv. 205 Hadcov penzkov bor, potv. 217 had mord maloborn 156 nzk 123, 129 hadinec obecn 131 hjovka chluponosn 117, 127 Vaucherova 79 Halophile clubrush beds, cor. eu. pal. 28 Halophilous reed and sedge beds, biot. 2829 halucha vodn 19, 30, 31 Hard oligo-mesotrophic waters with benthic vegetation, nat. 23 Hard water springs, sm. 56, 59 Hardwood forests of lowland rivers, biot. 176178 havez esnkov 63, 98100, 105, 106, 108, 194, 223 Hedera helix 79, 195 hedvbitec hladk 79 prav 79, 102 Hedwigia ciliata 79, 81 Hedysaro hedysaroidis-Molinietum, fyt. 101 Hedysarum hedysaroides 101 Heleochloa schoenoides 38, 43, 44 Helianthemo cani-Caricetum humilis, fyt. 130 Helianthemo cani-Festucion pallentis, fyt. 130, 250 Helianthemo cani-Seslerietum calcariae, fyt. 132 Helianthemum canum 132, 133 grandiflorum subsp. grandiflorum 101 subsp. obscurum 138 Helianthus annuus 52 tuberosus 55 Helichryso-Festucetum pallentis, fyt. 130 Helichrysum arenarium 147149 Helosciadietum, fyt. 32 Hepatica nobilis 181, 182, 184, 195, 203, 204 Heracleum sphondylium 50, 52, 110 Herbaceous fringes of lowland rivers, biot. 5455 Herbaceous ruderal vegetation outside human settlements, biot. 232 Herb-rich beech forests, biot. 191193 Hercynian acid snow patch communities, pal. 94 Hercynian dwarf mountain pine scrub, eu. pal. 104 Hercynian high montane fern communities, pal. 99 Hercynian oak-hornbeam forests, biot. 180182 Hercynian Scots pine forests, cor. pal. 213 Hercynian slope forests, cor. eu. pal. 188 Hercynian subalpine spruce forests, eu. pal. sm. 219, 220, 222 Hercynian summital mat-grass swards, cor. 125 Hercynian tall herb communities, pal. 98 Hercynian Vaccinium heaths, cor. pal. 159, 160 Hercynio-alpine tall herb communities, cor. 98, 99 Hercynio-Carpathian grey alder galleries, pal. 173 Hercynio-Carpathian Silesian willow brush, pal. 107 Hercynsk dubohabiny, biot. 180182, 185, 187, 240, 244, 246, 251 Hercynsk subalpnsk smriny, sm. 241, 246
276
Gentiana pneumonanthe Hyperico-Polygaletum
Herniaria glabra 153 hemnek terovit 41 Hieracio pallidi-Pinetum, fyt. 213 Hieracium alpinum 8992, 125, 126 echioides 131 iseranum 126, 127 lachenalii 206208 laevigatum 210 murorum 181, 182, 184, 185, 187, 195, 198, 204, 206208, 214, 216 pilosella 125, 129, 139, 143, 145147, 149, 150, 153, 154, 157, 158, 206, 212, 214 rothianum 131 sabaudum 184, 185, 206208 schmidtii 80, 131, 214 Hildebrandia rivularis 21, 22 Hippuridetum vulgaris, fyt. 29 Hippuris vulgaris 30, 31 hlad andlikov 99 prusk 202 irolist 82, 84, 141 hlav fialov 82 leskl prav 102 edav 217 lutav 136 hledek men 49, 86 hlevk tekovan 41 hlstnk hnzdk 195 hlzovec Loeselv 65 hloh jednosemenn 182, 187, 200 obecn 182, 187 hluchavka skvrnit 179, 190 Holcetum lanati, fyt. 114 Holcus lanatus 58, 59, 109, 110, 114, 115, 117, 122, 123, 232 mollis 58, 59, 112 Holosteum umbellatum 151, 153, 154 Homalothecium lutescens 138 nitens 58, 66, 67 philippeanum 79 sericeum 79, 102 Homogyne alpina 9094, 97, 104, 105, 125, 126, 193, 197, 219223 Hordelymus europaeus 191, 192 Horsk klenov buiny, biot. 193194, 240, 244, 246, 251 Horsk oliny s ol edou, biot. 173174, 239, 244, 246, 251 Horsk papratkov smriny, biot. 222223, 241, 244, 246, 251 Horsk seen louky, nat. 237, 243 Horsk smilkov trvnky s alpnskmi druhy, biot. 126127, 237, 243, 246, 249 Horsk trojttov louky, biot. 111112, 237, 243, 249 Horsk ttinov smriny, biot. 219220, 241, 244, 246, 251 hoec hoepnk 123 umavsk 100, 126 tekovan 126 tolitovit 92, 94, 97, 108, 112, 126 Hottonia palustris 18, 19, 30, 31, 35, 172, 234, 245 Hottonietum palustris, fyt. 18
Houseleek communities, sm. 151, 153 hrachor bahenn 120 ern 182, 185, 187, 204 horsk 112 lecha 181, 182, 185, 187, 190, 195 lun 120, 123 panonsk chlumn 200 Hrachorov a/nebo kamejkov doubrava, potv. 199 hrhovka hrukovit 40 kulovit 40 hrotnosemenka bl 70, 228 hnd 70 hruboebrec kapradinov 58, 60, 62 promnliv 58, 60 hrue polnika 168 hrutice jednostrann 195 Humulus lupulus 54, 55, 165, 172, 175, 179 Huperzia selago 80, 90, 92, 161, 197, 219, 220, 223 husenek roln 152 husenk oukat 154 hvzdnatec zubat 185 hvzdnice alpsk 80, 101 chlumn 141, 200, 216 slanist panonsk 29, 156 zlatovlsek 135, 216 hvzdo hkat 19, 21, 22 jarn 19, 31, 40, 46 kalun 19, 31 mnohotvar 19 podzimn 18, 19 hvozdek prorostl 153 hvozdk kartouzek 139, 158, 206, 218 prav 131, 136, 147, 153, 154 kropenat 129, 147, 150 psen esk 146, 147 Pontederv 131, 136, 139 pyn 123, 202, 204 siv 80 svazit 143 hyovka lmav 81 Hydrocharis morsus-ranae 1517, 234, 245 Hydrocharitetum morsus-ranae, fyt. 15 Hydrocharition, fyt. 15, 234, 242, 247 Hydrocotyle vulgaris 70 Hydrophilous tall herb fringe communities, nat. 50, 54, 96, 98, 99, 117, 120 Hygrofiln (mokadn a poben) koviny a lesy, fyziot. 162, 163, 165, 171, 173, 174, 176, 178, 224 Hygrofiln a mezofiln louky a pastviny, slaniska, fyziot. 43, 109, 111, 112, 114, 115, 117, 119, 120, 122, 155 Hylocomium splendens 74, 105, 217, 218, 227, 229, 230 Hylotelephium maximum 80, 85, 86, 131, 170, 206 Hyperico humifusi-Spergularietum rubrae, fyt. 40 Hyperico perforati-Festucetum valesiacae, fyt. 133 Hyperico perforati-Scleranthion perennis, fyt. 138, 149, 151, 250 Hyperico-Polygaletum, fyt. 127
277
Rejstk
Hypericum humifusum 41 maculatum 112, 125, 127, 128 montanum 143 perforatum 136, 138, 139, 141, 149, 150, 157, 158, 206, 211, 212 tetrapterum 33, 124 Hypno tamariscini-Festucetum duriusculae, fyt. 149 Hypnum cupressiforme 81, 82, 129, 138, 140, 157, 158, 180, 190, 202, 203, 206, 209, 215, 220, 222 pratense 66, 67 Hypochoeris glabra 145 radicata 113, 144, 145, 147, 149, 150 uniflora 97, 125, 126 Chasmofytick vegetace siliktovch skalnatch svah, nat. 236, 237, 244 Chasmofytick vegetace vpnitch skalnatch svah, nat. 236, 244 chmel otiv 55, 172, 179 chmerek mnohoplod 146, 150, 153 ron 153, 154 vytrval 150, 152, 153, 158 chrastavec Kitaibelv 111, 138 kovitn 143 lesn 174 roln 110, 138, 143 chrastice rkosovit 3133, 35, 36, 49, 50, 5255, 99, 121, 165, 179 chrpa eknek 138, 216 latnat 131, 136, 139, 152, 154 lun 156 parukka 112 chudina hajn 153 chudozubk Brownv 88 Icmadophila ericetorum 73, 74, 230 Illecebrum verticillatum 38, 41 Impatiens glandulifera 32, 33, 42, 51, 53, 55 noli-tangere 61, 62, 83, 84, 171, 174, 176178, 190, 192, 197 Impatienti noli-tangere-Stachyion sylvaticae, fyt. 123, 253 Important orchid sites, nat. 133, 136, 138 Inland dune pioneer grasslands, cor. pal. 145 Inland dune siliceous grasslands, cor. pal. 144, 146 Inland salt marshes, biot. 155156 Inland salt meadows, nat. 155 Inland sand dunes, sm. 144146 Intensively managed fields, biot. 231 Intensively managed meadows, biot. 231232 Intenzivn obhospodaovan pole, biot. 231, 241, 252 Intenzivn obhospodaovan louky, biot. 110, 113, 115, 231232, 241, 252 Intermittently wet Molinia meadows, biot. 122123 Inula britannica 119, 120, 156 ensifolia 135, 200 hirta 141 oculus-christi 135 salicina 120, 143, 215, 216 Inulo oculi-christi-Stipetum pulcherrimae, fyt. 133, 135 Iridetum sibiricae, fyt. 117
Iris aphylla 80 pseudacorus 27, 35, 36, 162, 171, 172, 179 pumila 131, 135, 136 sibirica 117120, 123 variegata 201, 202 Isoe tes echinospora 25 lacustris 25 Isoe tes lacustris spol., fyt. 25 Isoe tes vegetation, biot. 25 Isoe tetum echinosporae, fyt. 25 Isoe tion lacustris, fyt. 25, 248 Isoe to-Littorelletea, fyt. 248 Isoe to-Nanojuncetea, fyt. 25, 38, 40, 42, 45, 234, 235, 242, 248 Isolepis setacea 41 Isopyrum thalictroides 185 jahodnk obecn 86, 143, 168, 182, 183, 204 trvnice 136, 138, 141, 170, 200 truskavec 143, 168 jalovec obecn 112, 128, 137, 158, 159, 216, 238 janovec metlat 150 jarmanka vt 112 jarva ilnat 120 jasan zkolist podunajsk 177, 178 ztepil 168, 175, 176, 178, 190, 192, 240, 244 Jasanov olina, lest. 174 Jasanovo-olov lesy stedoevropskch vodnch tok, sm. 240, 246 Jasione montana 138, 139, 143, 145, 148150, 152, 153, 157, 158, 206 Jasiono montanae-Festucetum ovinae, fyt. 138, 149 jaternk trojlalon 182, 184, 195, 204 javor babyka 168, 178, 180, 182, 185187, 200, 201 klen 100, 173, 176, 188, 189, 192194, 198, 218 ml 176, 189, 192 Javorov jasenina brlicov na hlinitm deluviu, lest. 174 jemenka evropsk 192 jedle blokor 192, 198, 209, 220 Jedliny a buiny, fyziot. 191, 193, 194, 196 Jednolet vegetace psin, biot. 144145, 152, 238, 242, 247, 250, 252 Jednolet vegetace vlhkch psk, biot. 4041, 231, 235, 242, 245, 248 jehlice trnit 138, 156 jelen jazyk celolist 79, 84, 189, 190 jeb bek 186, 187, 200 muk 85, 170 pta 223 olysal 104, 105, 108 prav 80, 82, 161, 168, 194, 208, 210, 211, 220, 221, 225 Jeskyn, biot. sm. 8788, 236, 247, 252 Jeskyn nepstupn veejnosti, biot. nat. 236, 244 Jeskyn pstupn veejnosti, biot. 236 jestabina lkask 55 jestbnk alpsk 9092, 126 bled 80, 131, 214 hadincovit 131 hladk 210
278
Hypericum humifusum klikva maloplod
chlupek 129, 139, 146, 147, 149, 150, 153, 154, 158, 206, 212, 214 jizersk 127 Lachenalv 206, 208 savojsk 185, 206, 208 ttinat 131 zedn 182, 185, 187, 195, 198, 204, 206, 208, 214, 216 jetel alpnsk 141, 200, 202, 204, 206, 212 horsk 138 jahodnat 156 ladn 139, 148 lun 111, 114 plaziv 114 pochybn 111, 145 prostedn 142, 143, 169 roln 145, 148, 150, 153 zvrhl 115 jeatka ku noha 54 jlek mnohokvt 231 vytrval 113 jilm drsn 180, 190, 192 habrolist 176, 178, 187 vaz 178 Jilmov doubrava, potv. 176 Jilmov jasenina, potv. 176 Jilmov luh, lest. 176 jlovka lun 67 jinoadec kadeav 102, 103 jirnice modr 118 jitrocel chudokvt 40, 41, 43, 44, 54 kopinat 139, 147, 150 psen 145 prostedn 138 pmosk brvit 156 vt 114 Jovibarba globifera 130, 131, 151, 153, 154, 239, 245 Juncetea trifidi, fyt. 247 Juncetum atrati, fyt. 119 Juncetum effusi, fyt. 123 Juncetum subnodulosi, fyt. 64 Juncion trifidi, fyt. 89, 92, 102, 247 Junco filiformis-Polygonetum bistortae, fyt. 115 Junco filiformis-Sphagnetum recurvi, fyt. 68 Junco gerardii-Scorzoneretum parviflorae, fyt. 155 Junco inflexi-Menthetum longifoliae, fyt. 123 Junco tenageiae-Radioletum linoidis, fyt. 40 Junco-Molinietum caeruleae, fyt. 122 Juncus articulatus 33, 59, 124 atratus 119, 120 bufonius 32, 3843, 52, 54 bulbosus 25, 45, 46, 59, 70 capitatus 38, 41 compressus 156 conglomeratus 122124 effusus 33, 59, 115, 117, 122124, 198 filiformis 69, 115117 gerardii 28, 29, 155, 156 inflexus 57, 123, 124
sphaerocarpus 42, 43 squarrosus 129 subnodulosus 37, 57, 65 tenageia 41 trifidus 90, 92, 103 Juncus bulbosus communities, pal. 45 Junipero communis-Cotoneastretum integerrimae, fyt. 169 Juniperus communis 112, 128, 136, 137, 157, 159, 215, 216, 238, 239, 243 Juniperus communis formations on heaths or calcareous grasslands, nat. 136, 157, 159 Jurinea cyanoides 143, 146, 147 mollis 135, 136 Jurineo cyanoidis-Koelerietum glaucae, fyt. 145 kakost bahenn 118 krvav 141, 170, 200, 202 lesn 52, 99, 108, 111, 112 lun 110 malik 154 smrdut 60, 79, 80, 84, 86, 168 kalina obecn 216 tualaj 168, 200 kalunk ruchov 40, 43, 46 kamejka modronachov 141, 187, 200, 201 kamek obecn 146, 148 kamynk poln 29 pmosk 29, 156 kamzink rakousk 99, 174 kapra hebenit 27, 172 lalonat 84 ostnkat 210, 225 rozloen 80, 82, 105, 108, 198, 219, 220, 223 samec 79, 80, 82, 84, 85, 99, 100, 108, 192, 194, 198 kapradina hrlovit 79, 102 kapradink bainn 34, 35, 172 kapradinka skaln 81 kapraovka podhoankovit 79 karbinec evropsk 27, 172 krovka hrotit 115, 117, 123, 125 Karpatsk dubohabiny, biot. 10, 183185, 240, 244, 246, 251 katrn tatarsk 135, 136 kavyl Ivanv 136 jin 136 olysal 136 psen 148, 149 slin 134136 Smirnovv 136 tenkolist 136 vlskovit 134136 kerblk lesn 118, 178, 179, 232 klaminka kekovit 79 klamonoka bahenn 67, 69, 72, 117, 227, 230 klanoepka obecn 79 klikva bahenn 67, 69, 70, 72, 74, 227, 228, 230 maloplod 72, 74
279
Rejstk
klinopd obecn 141, 143, 168, 187, 200, 202 kmn koenn 113 Knautia arvensis 110, 120, 138, 143, 215 dipsacifolia 173, 174 drymeia 143 kitaibelii 111, 138 kocinek dvoudom 216 Koeleria glauca 146, 147 macrantha 136, 139, 147, 151, 153, 154 pyramidata 138 Koelerio macranthae-Stipetum joannis, fyt. 133 Koelerio-Corynephoretea, fyt. 250 Koelerion glaucae, fyt. 143145 Koelerio-Phleion phleoidis, fyt. 136, 138, 250 kohoutek lun 115, 120, 123, 166 kokok mnohokvt 183, 187 peslenat 94, 108 vonn 82, 141, 170, 200, 206 kokoka pastu tobolka 145, 152, 154 kokotice evropsk 55 chmelov 55 kokrhel slin 126 kolenec Morisonv 146 Kolonie bublinatek, sm. 234, 245 komonice zubat 29, 156 Komplex horskch vrchovi, potv. 71, 73 Komplex osticovoraelinkovch spoleenstev minerotrofnch raelini, potv. 68 Komplex osticovch a osticovomechovch spoleenstev minerotrofnch raelini, potv. 64, 66 Komplex spoleenstev kosodeviny a alpnsk vegetace, potv. 89, 90, 94, 96, 98, 99, 102, 104, 105, 107 Komplex submontnnch borovch raelini, potv. 225, 227, 229 koniklec bl 98, 126 lun esk 131, 217 oteven 216 konitrud lkask 120 konopice irolist 86 zkolist 86 Kontinentln opadav koviny, nat. 239, 242 Kontinentln stepi, sm. 238, 245 Kontinentln vysokobylinn spoleenstva, sm. 237, 246 Kontinentln vysokobylinn vegetace, biot. 120121, 237, 243, 246, 249 Kontinentln zaplavovan louky, biot. 119120, 121, 237, 243, 246, 249 kontryhel 63, 99, 112, 113 konvalinka vonn 82, 143, 161, 182, 185, 187, 195, 201, 202 kopretina bl 111 koprnk ttinolist 112 kopiva dvoudom 32, 84, 114, 165, 166, 168, 169, 176, 178, 179, 190 kopynk tmav 101 kopytnk evropsk 183 korlice trojklan 195 korom olenkov 123, 156
kosatec bezlist 80 nzk 136 rznobarv 201, 202 sibisk 117, 118, 120, 123 lut 27, 36, 172, 179 Kosodevina, biot. 74, 104105, 237, 242, 251 kostival esk 120 hlznat 185, 187 lkask 52, 115, 120, 121, 165, 179 kostrbatec zelen 112, 114, 117, 126, 127, 129 kostava ametystov 202 erven 60, 110, 112, 113, 117, 123, 126, 127, 147, 168 drsnolist 147, 212 lesn 190, 192, 194 lun 110, 113, 115, 117, 123, 156 nzk 8992, 94, 101, 103 obrovsk 62, 174, 176, 178 ov 80, 129, 139, 147, 149, 150, 158, 202, 204208, 211, 212, 214, 218 peest 101 psen 146, 147 pochvat Dominova 148, 149 rkosovit 156 rznolist 182, 185, 187 siv 80, 130, 131, 133, 153, 154, 206, 214 valisk 134, 136, 153, 154 vlskovit 129, 147 lbkat 120, 134, 136, 138, 139, 141, 147, 170, 200 Kostavov borov doubrava, potv. 211 Kostavov buina, potv. 191 Kostavov trvnky psin, biot. 146148, 238, 242, 247, 250 kotvice plovouc 17 koulenka prodlouen 216 koz brada vchodn 111 kozinec bezlodyn 135 psen 147 rakousk 135 sladkolist 142 viencovit 135 kozlek polnek 153, 154 kozlk celolist 65 dvoudom 65, 117 lkask 118 ukrajinsk chlumn 202 vbkat 52 bezolist 99 chlupat 32 krabilice hlznat 55 chlupat 32, 50, 52, 99, 112, 116118, 165, 166, 174, 194 zpan 52 krasatka peslenit 60 krondlovka klamn 79, 138 nejmen 60 netkov 58, 66 tisolist 62 kropen vytrval 59, 63
280
klinopd obecn Leptogium lichenoides
krtink hlznat 183, 193, 202 kdlat 33 kruinka barvsk 143, 206, 208, 216 chlupat 157, 158, 205, 206, 214, 240, 244 nmeck 160, 208 kruhatka Matthiolova 79 kruina olov 162, 163, 172, 202, 204, 206, 208, 210, 211, 214, 216218, 221, 225227 krutk bahenn 57, 67 irolist 195 tmavoerven 216 krvavec men 133, 138 toten 115, 123 kryjnice Neesova 75 kehk vodn 54, 55 kehutka obecn 59, 63 kivatec esk 153 lut 178 kivoepka lut 138 Koviny, biot. 9, 162170, 239 Koviny s borovic kle a pninkem, nat. 237, 242 Koviny s ruderlnmi a nepvodnmi druhy, biot. 105, 107, 168, 232, 241, 250 Koviny skal a drolin s rybzem alpnskm, biot. 8485, 236, 251 kuklk mstsk 168, 176, 178, 183, 187 poton 117, 176 kuika krkonosk 102 lepkav 149 svazit 154 ttinkat 131 kuinka erven 40, 41, 43, 145 obrouben 44, 156 ostnosemenn 40 soln 44, 156 kustovnice ciz 232 Kvtnat buiny, biot. 191193, 240, 244, 246, 251 kyelnice cibulkonosn 185, 191, 192 devtilist 192 kyhanka sivolist 72, 227, 228 kchavice bl Lobelova 63, 91, 98, 99, 105, 106, 108, 174 prav 98, 174 klnatka mokadn 63 zvlnn 22 kyprej prutnat 120 vrbice 27, 36, 118, 121, 163 yzopolist 43 kyvor lkask 80 Lactuca viminea 86 lakunk Baudotv 19, 24, 31 niolist 19, 24, 31
okrouhl 17, 19, 22 Rionv 18, 19, 24, 31 ttikov 22 ttnat 19 vodn 1719, 31 vzplvav 21, 22 Lamium album 51 maculatum 164, 173, 179, 188, 190 Lappula squarrosa 88 Large Carex beds, cor. eu. pal. 31, 34, 35 Large pondweed beds, cor. pal. 15 Larix decidua 232 Lasallia pustulata 81 Laserpitio-Dactylidetum glomeratae, fyt. 98 Laserpitium archangelica 99 latifolium 82, 84, 141 prutenicum 202 Lastrea limbosperma 194 Lathyro palustris-Gratioletum, fyt. 119 Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis, fyt. 199 Lathyrus linifolius 112 niger 182, 185187, 204 palustris 119, 120 pannonicus subsp. collinus 200 pratensis 120, 123, 124 vernus 181, 182, 184187, 190, 195 lazovec ist 114 lebeda hrlovit irokolist 44, 156 ledenec pmosk 156 Ledo-Vaccinietum vitis-idaeae, fyt. 160 Ledum palustre 160, 161, 213, 223, 226230 Leersia oryzoides 33, 54 Leersietum oryzoidis, fyt. 32 leknn blostn 16, 17 bl 17, 22 Lemanea fluviatilis 21, 22 Lemna gibba 17, 19, 27, 31, 233 minor 1719, 27, 3133, 171, 179, 233 trisulca 17, 19, 233 Lemnetea, fyt. 247 Lemnetum gibbae, fyt. 15 Lemnetum minoris, fyt. 15 Lemnetum trisulcae, fyt. 15 Lemnion minoris, fyt. 15, 247 Lemno-Spirodeletum, fyt. 15 Lemno-Utricularietum vulgaris, fyt. 15 len poistiv 138 lut 216 Leontodon autumnalis 113 hispidus 113, 138 Lepidium densiflorum 145 lepnice alpsk 63, 101 Leptobryum pyriforme 38, 40, 88 Leptodictyum riparium 28, 31, 120 Leptogium lichenoides 79
281
Rejstk
lesklec pjemn 81 vlnkovan 223 zubat 172 Lesn kultury s nepvodnmi devinami, biot. 220, 232, 241, 250 Lesn lemy, biot. 140143, 238 Lesn pnovcov pramenit, biot. 5960, 235, 243, 246, 249 Lesn pramenit bez tvorby pnovc, biot. 6162, 236, 249, 253 Lesostepn bory, biot. 215217, 241, 246, 251 Lesy, biot. 9, 171230, 239 Lesy svazu Tilio-Acerion, nat. 240, 244 Leucanthemum vulgare 111 Leucobryum glaucum 210, 211, 224 juniperoideum 210, 211, 214, 215 Leucojum aestivum 36, 177, 179 vernum 175, 176 Leuko-Scheuchzerion palustris, fyt. 74, 249 Libanotis pyrenaica 141 Ligularia sibirica 65 Ligustri-querceta, geobioc. 167, 169, 186, 200, 203 Ligustri-querceta arenosa, geobioc. 169, 201 Ligustri-querceta humilia, geobioc. 167, 169, 203 Ligustrum vulgare 167, 168, 186, 187, 199201, 204, 206, 215, 216 lilek potmchu 34, 35, 55, 172, 179 lilie zlatohlvek 82, 97, 143, 194 Lilium martagon 82, 96, 97, 143, 193, 194 Limestone beech forests, cor. 194195 Limosella aquatica 38, 40, 42, 43, 52, 54 Linaria genistifolia 131, 135, 148, 149, 206 Lindernia procumbens 39, 40, 52 Lindernio-Eleocharitetum ovatae, fyt. 38 Lino tenuifolii-Ononidetum spinosae, fyt. 136 Linum catharticum 138 flavum 216 tenuifolium 215 lpa srdit 178, 180183, 185, 187, 190, 192 velkolist 180, 190, 192 Liparis loeselii 65 lipnice bdensk 131, 154 bahenn 32, 33, 36, 50, 55, 117, 118, 120, 121, 179 cibulkat 153, 154 hajn 79, 84, 86, 88, 143, 168, 182, 183, 185, 187, 190, 192, 195, 198, 201, 204206, 208 jesenick 103 lun 111, 114, 115, 117, 120, 121, 123, 136, 141, 147, 169, 170, 211, 212 obecn 50, 52, 55, 59, 114, 115, 165, 166 plih 103 ron 41, 145 smknut 150 irolist 98, 112 Lipov buina s lpou srditou, potv. 191 Lipov buina s lpou velkolistou, potv. 191 Lipov doubrava, potv. 180, 181, 186, 203 Lipov dubohabina, potv. 182 lska obecn 85, 168, 182, 183, 185, 187, 189, 192, 204 Listera ovata 215, 216 Lithospermum purpurocaeruleum 141, 186, 187, 199201
Littorella uniflora 45, 46 Littorelletea uniflorae, fyt. 25, 38, 40, 42, 45, 234, 235, 242 Littorellion uniflorae, fyt. 45, 248 Littorello-Eleocharitetum acicularis, fyt. 45 lnnka alpsk 98, 126, 218 lnice kruinkolist 149, 206 locika prutnat 86 Lolio-Cynosuretum, fyt. 112 Lolium multiflorum 231 perenne 113 lomikmen trojprst 154 trsnat 79, 81 vstcnolist 102 vdyiv 79, 102, 133 zrnat 111 Lonicera nigra 84, 85, 107, 108, 191, 192 xylosteum 84, 85, 175, 180182, 185, 187, 191, 192 Lonicero-Rubion sylvatici, fyt. 162, 250 lopuk sklonn 88 Loto-Potentilletum anserinae, fyt. 155 Loto-Trifolienion, fyt. 248 Lotus corniculatus 139 glaber 42, 120, 155, 156 Louky a pastviny, biot. 109125, 237 Low xeric scrub, biot. 169170 Lowland and collinar riverine willow scrub, eu. 163 Lowland steppe Scots pine forests, cor. 215 Lowland to montane heaths, biot. 157161 Lun pnovcov pramenit, biot. 24, 5658, 65, 235, 243, 246, 249 Lun pramenit bez tvorby pnovc, biot. 5859, 235, 249 Luh ole ed, lest. 173 Lunaria rediviva 77, 83, 84, 189, 190 Lunario-Aceretum, fyt. 188 Luronium natans 45, 46 Luzula campestris 115, 117, 125, 139, 212 luzuloides 126 subsp. luzuloides 160, 161, 196198, 203, 204, 206208, 213, 214 subsp. rubella 94, 97 multiflora 123, 125127 pilosa 192, 198, 209, 221 sudetica 91, 125 sylvatica 107, 193, 197, 219, 220, 222, 223 Luzulo albidae-Quercetum petraeae, fyt. 207 Luzulo pilosae-Abietetum, fyt. 196 Luzulo-Fagetum, fyt. 196 Luzulo-Fagetum beech forest, nat. 196 Luzulo-Fagion, fyt. 196, 251 Lun lesy, biot. 173179, 239 Lychnis flos-cuculi 114, 115, 119, 120, 122, 123, 166 viscaria 138, 139, 149, 150, 206, 207 Lycium barbarum 135, 137, 232 Lycopodiella inundata 70 Lycopodio alpini-Nardetum, fyt. 125 Lycopodium annotinum 197, 219223 Lycopodo-Cratoneurion commutati, fyt. 59, 249 Lycopus europaeus 27, 38, 171, 172
282
lesklec pjemn mk eit
lkovec jedovat 82, 100, 192, 195 Lysimachia nemorum 176, 194 nummularia 36, 38, 113, 115, 119121 thyrsiflora 35, 36, 69 vulgaris 36, 117, 118, 120, 121, 162, 163, 166, 171, 172, 179, 202, 208, 210, 225 Lysimachio vulgaris-Filipenduletum, fyt. 117 Lysimachio-Filipenduletum picbaueri, fyt. 120 Lythrum hyssopifolia 42, 43 salicaria 26, 27, 35, 36, 118, 121, 163 virgatum 120 Macrophyte vegetation of naturally eutrophic and mesotrophic still waters, biot. 1517 Macrophyte vegetation of oligotrophic lakes and pools, biot. 2021 Macrophyte vegetation of shallow still waters, biot. 1819 Macrophyte vegetation of water streams, biot. 2122 mka ladn 136, 147 Magnocaricion elatae, fyt. 28, 35, 37, 248 Magnopotamion, fyt. 15, 248 mahalebka obecn 168 Mahalebkov a/nebo dnov doubrava, potv. 199 mchelka podzimn 113 srstnat 113, 138 Maianthemum bifolium 182, 183, 185, 187, 198, 221, 222, 225 Makrofytn vegetace mlkch stojatch vod, biot. 16, 1819, 45, 234, 245, 248 Makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn, biot. 16, 2021, 76, 234, 242, 248 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod, biot. 1517, 19, 22, 234, 242, 245, 247, 248 Makrofytn vegetace vodnch tok, biot. 16, 2122, 234, 242, 248 malohubka rov 158 Malvion neglectae, fyt. 252 mandlo nzk 170 Mannia fragrans 153, 154 mapovnk zempisn 103 Marchantia polymorpha 58, 59 maice pilovit 37, 235, 246 mainka barvsk 141, 200, 202 ps 131, 135, 139, 158, 170 vonn 182, 185, 187, 190, 192, 194, 195, 201 masnice vodn 40 Mastigobryo-Piceetum, fyt. 220 mta dlouholist 32, 33, 50, 118, 124, 166 vodn 32, 33, 36, 37, 50 matedouka asn 131, 133, 158, 206, 218 olysal 136 ozdobn karpatsk 98, 102 panonsk 136 podhorsk 102 zkolist 146, 148, 149, 212 vejit 129, 140, 150 Mat-grass swards, cor. eu. pal. sm. 126, 127 Matricaria discoidea 41 Matricario matricarioidis-Polygonion arenastri, fyt. 253 mzdinec rakousk 79, 82, 84 Meadow springs with tufa formation, biot. 5658
Meadow springs without tufa formation, biot. 5859 Meadows and pastures, biot. 109125 Meadowsweet stands and related communities, cor. 117, 120 Medicagini prostratae-Festucetum pallentis, fyt. 130 Medicago falcata 136 minima 154 prostrata 131 Medio-European acidophilous beech forests, eu. pal. 196 Medio-European acidophilous oak forests, cor. eu. pal. 207, 208, 210, 211 Medio-European limestone beech forests, eu. nat. pal. 194 Medio-European lowland hay meadows, cor. 109 Medio-European neutrophile beech forests, eu. pal. 191 Medio-European rich-soil thickets, cor. eu. pal. 167 Medio-European siliceous scree, nat. 85 Medio-European stream ash-alder woods, cor. 174 Medio-European subalpine beech woods, eu. nat. pal. 193 Medio-European submontane hay meadows, cor. eu. pal. 109 Medium-tall waterside communities, cor. eu. pal. 29 medovnk velkokvt 187 medvdice lkask 160, 161 medynk mkk 59, 112 vlnat 59, 115, 117, 123, 232 Mkk luhy ninnch ek, biot. 178179, 240, 244, 246, 250 Melampyro nemorosi-Carpinetum, fyt. 180 Melampyrum cristatum 141, 200 nemorosum 142, 143, 180, 182 pratense 82, 93, 94, 104, 159, 160, 198, 202204, 207, 208, 210, 212, 222, 225, 230 sylvaticum 97 Melandrio-Phleetum alpini, fyt. 111 Melandrio-Trisetetum, fyt. 111 Melica ciliata 86, 131 nutans 82, 143, 180182, 185, 187, 190, 192, 198, 204 picta 201 transsilvanica 131, 170 uniflora 184, 186, 187, 191, 192, 201 Melicetum ciliatae, fyt. 85 Melico transsilvanicae-Sempervivetum soboliferi, fyt. 130 Melico-Fagetum, fyt. 191 Meliloto-Caricetum otrubae, fyt. 155 Melilotus macrorrhiza 28, 29, 155, 156 Melittis melissophyllum 186, 187 Mentha aquatica 32, 33, 36, 37, 50 longifolia 3133, 50, 118, 123, 124, 166 Menyanthes trifoliata 3436, 69, 162, 227, 228 Meo athamantici-Cirsietum heterophylli, fyt. 111 Mercuriali-Fraxinetum, fyt. 188 Mercurialis perennis 82, 84, 96, 100, 167, 190195 merlk erven 44, 54 fkolist 54 mnohosemenn 54 siv 44, 54, 156 zvrhl 88 mk bodlav 190 eit 118, 125, 172
283
Rejstk
pilovit 79 pbuzn 111, 112, 114, 115, 117, 125, 127, 129, 172, 190 Seligerv 59 tekovan 59, 60, 62, 63, 106 Mesic Arrhenatherum meadows, biot. 109111 Mesic herbaceous fringes, biot. 142143 msnice vytrval 83, 84, 189, 190 Mesophile fringes, cor. eu. pal. 142 Mesophile pastures, cor. pal. 112 Mesotrophic vegetation of muddy substrata, biot. 3435 metlice trsnat 91, 95, 97, 99, 106, 112, 114, 115, 117, 123, 156, 160, 163, 176, 194, 196 Metlicov jedlina, potv. 196 metlika kivolak 80, 82, 9095, 97, 103, 105, 125127, 146, 147, 158, 160, 161, 196, 198, 206, 208, 210, 211, 214, 220, 222, 223, 225 Meum athamanticum 111, 112 Mezofiln a xerofiln koviny, fyziot. 167, 169 Mezofiln bylinn lemy, biot. 142143, 238, 250 Mezofiln ovskov louky, biot. 109111, 237, 243, 249 Mezotrofn vegetace bahnitch substrt, biot. 3435, 235, 243, 246, 248 Microrrhinum minus 49, 85, 86 movka kulkonosn 45, 46 Middle European montane siliceous cliffs, cor. pal. 79, 101, 102 Middle European rock debris swards, cor. pal. 151, 153 Middle European Scots pine forests, eu. 213, 215 Middle European soft water bryophyte springs, pal. 58, 62 Middle European stream ash-alder woods, pal. sm. 174 Middle European white willow forests, eu. pal. 178 Milium effusum 100, 107, 108, 178, 191194 Minerln prameny, sm. 235, 246 Minuartia corcontica 102 fastigiata 154 setacea 131 viscosa 148, 149 Minuartio setaceae-Stipetum capillatae, fyt. 133 Minuartio setaceae-Thymetum angustifolii, fyt. 130 Mire spruce woods, cor. eu. pal. 220 Mire willow scrub, cor. 162 Mixed ash-alder alluvial forests, nat. 173, 174, 178 Mixed lime-oak-hornbeam forests, cor. pal. 182 Mixed oak-elm-ash forests of great rivers, cor. pal. 176 Mixed oak-elm-ash woodland of great rivers, eu. 176 Mixed ravine and slope forests, sm. 188 mlivec alpsk 99, 100, 174, 194, 223 mlka zedn 62, 183, 192 Mniobryetum albicantis, fyt. 62 Mnium marginatum 79 Mobile screes, biot. 8586 Moehringia trinervia 192, 198 mochna bl 110, 111, 202, 204 hus 114, 124, 156 jarn 150 ntrnk 91, 117, 123, 126, 160, 210, 225 psen 131, 133, 136, 140, 153, 154, 170 plaziv 115, 120, 121, 124 polhav 40, 54 sedmilist 138 stbrn 136, 147, 150, 153 zlat 98, 112, 126, 127
Mochnov doubrava, potv. 203 Moist or wet lowland eutrophic and mesotrophic grassland, eu. 114 mokr stdavolist 60, 62, 79, 84 vstcnolist 62 Mokadn oliny, biot. 171172, 239, 250 Mokadn vrbiny, biot. 76, 162163, 239, 250 Mokady a poben vegetace, biot. 9, 2655, 234 Molinia arundinacea 57, 122, 123, 202, 204, 208210 caerulea 27, 63, 65, 76, 90, 91, 9497, 101103, 202, 213, 214, 224228 Molinia meadows, nat. 122 Molinietum caeruleae, fyt. 122 Molinio arundinaceae-Quercetum, fyt. 208 Molinio coeruleae-Agrostietum, fyt. 102 Molinio-Arrhenatheretea, fyt. 249 Molinion caeruleae, fyt. 122, 249 Montane Athyrium spruce forests, biot. 222223 Montane Calamagrostis spruce forests, biot. 219223 Montane grey alder galleries, biot. cor. eu. 173174 Montane Nardus grasslands with alpine species, biot. 126127 Montane river gravel low brush, pal. 48 Montane sycamore-beech forests, biot. 193194 Montane Trisetum meadows, biot. 111112 Montnn (jasanov) olina, lest. 174 Montia fontana 58, 59 hallii 58, 59 Montio-Cardaminetea, fyt. 249 Mountain hay meadows, cor. eu. nat. pal. 111 Mountain pine bog woods, cor. eu. pal. 73, 229 Mountain willow brush, eu. 105, 107 mozolka vonn 154 mrkev obecn 110 mrvka my ocsek 145 sveepovit 145 mkovec kuelovit 60, 62, 88 Muddy river banks, biot. nat. 5254 Mugo-Rhododendretum hirsuti, fyt. 104, 237, 242 Mulgedio-Aconitetea, fyt. 247 Mycelis muralis 62, 183, 184, 192, 209 Mylia anomala 72 Myosotis discolor 145 nemorosa 59, 62, 165 palustris 30, 32, 33, 36, 117, 123, 124 ramosissima 152, 153 stenophylla 217, 218 stricta 153 Myosoton aquaticum 54, 55, 165 Myosurus minimus 42, 43 Myricaria germanica 46, 48, 49, 235, 242 Myricarietum germanicae, fyt. 48 Myriophylletum alterniflori, fyt. 21 Myriophylletum spicati, fyt. 15 Myriophylletum verticillati, fyt. 15 Myriophyllo-Nupharetum, fyt. 15 Myriophyllum alterniflorum 21, 22 spicatum 1517, 22, 233 verticillatum 15, 17
284
mk pilovit Ostatn acidofiln bory
Myrtillo-Pinetum mugo, fyt. 104 my ocsek nejmen 43 nadmutice bobulnat 55 nahoprutka psen 145, 146 Najadetum marinae, fyt. 15 Najadetum minoris, fyt. 15 Najas marina 15, 17 minor 1517 Nlety pionrskch devin, biot. 76, 233, 241, 250, 251 nalovka plovouc 17, 28, 31 Nanocyperion flavescentis, fyt. 40, 42, 248 nprstnk velkokvt 82, 97, 143 Nardion, fyt. 90, 125, 249 Nardo-Agrostion tenuis, fyt. 126, 249 Nardo-Caricion rigidae, fyt. 90, 247 Nardo-Festucetum capillatae, fyt. 127 Nardo-Juncetum squarrosi, fyt. 128 Nardo-Juncion squarrosi, fyt. 128, 249 Nardus grasslands, biot. 125129 Nardus stricta 68, 69, 8991, 94, 95, 104, 122, 123, 125129, 159, 160 Narrow-leaved dry grasslands, biot. 133136 Nasturtietum officinalis, fyt. 32 Nasturtium officinale 32, 33 sterile 33 Natural dystrophic lakes and ponds, nat. 20 Natural eutrophic lakes, nat. 15 Near-natural raised bogs, sm. 71, 74, 76 nehtovec peslenit 41 Nelesn stromov vsadby mimo sdla, biot. 231, 233, 241, 250 Nemoral bare peat communities, eu. pal. 69 Neottia nidus-avis 195 nepukalka plovouc 16, 17, 234, 245 Nerozlien bazifiln teplomiln doubravy, potv. 203, 215 netesk vbkat 130, 131, 151, 153, 154, 239, 245 netkavka nedtkliv 62, 83, 84, 174, 178, 190, 192 Neutrophilous beech forests, cor. 191 Nevpnit mechov slatinit, biot. 36, 63, 65, 6667, 68, 70, 109, 236, 243, 246, 249 Nitella batrachosperma 23, 24 flexilis 23, 24 mucronata 23, 24 Nitelletum flexilis, fyt. 23 Nitellion flexilis, fyt. 23, 248 Nivn louky nch dol, nat. 237, 243 Nzk xerofiln koviny, biot. 169170, 239, 242, 245, 250 Ninn a horsk vesovit, biot. 76, 157161, 239 Ninn a horsk vodn toky, nat. 234, 242 Northern upland siliceous screes, cor. eu. pal. 85, 102 Notholaena marantae 80 Nuphar lutea 1517, 22, 30 pumila 1517 Nupharetum pumilae, fyt. 15 Nupharo lutei-Nymphaeetum albae, fyt. 15 Nymphaea alba 15, 17, 22 candida 1517 Nymphaeion albae, fyt. 15, 248 Nymphoides peltata 15, 17
Nymphoidetum peltatae, fyt. 15 Oak-hornbeam forests, sm. 180187 ocn jesenn 123 odemka vodn 33 Odontites vernus subsp. serotinus 156 Odontoschisma sphagni 72 Oenanthe aquatica 18, 19, 3032, 38, 52 Oenanthion aquaticae, fyt. 29, 248 Oenothera biennis 144, 145 okrotice bl 195 erven 195 dlouholist 195 Okroticov buina, potv. 194 okehek hrbat 17, 19, 27, 31 men 17, 19, 27, 31, 33 trojbrzd 17, 19 Old acidophilous oak woods, nat. 208 olenk kmnolist 122, 123 Oligotrichum hercynicum 94, 95 Oligotrofn a mezotrofn stojat vody, nat. 234, 235, 242 Oligotrofn vlhk trvnky, sm. 237, 246 Oligotrophic humid grasslands, sm. 122 ole lepkav 164, 171, 172, 175, 176, 197, 224, 225 ed 165, 166, 173, 174 zelen 107, 232 oman britsk 120, 156 meolist 200 srstnat 141, 200 vrbolist 120, 143, 216 omj pestr 51, 84, 99 alamounek 99, 100, 106, 174, 194 vl mor 99, 190 Ononido spinosae-Cirsietum acaulis, fyt. 136 Ononis spinosa 138, 155, 156 Onopordion acanthii, fyt. 252 Open grassland with Corynephorus and Agrostis, nat. 144146 Open raised bogs, biot. 7172 Open sand grasslands with Corynephorus canescens, biot. 145146 Ophrys insectifera 215, 216 opletka kovitn 55, 86 obecn 86 opletnk plotn 26, 27, 55, 165, 179 Orchis palustris 65 Origanum vulgare 86, 141, 143, 200 Orobanche flava 51, 52 orobinec irolist 28 zkolist 28 Orogenous riverine brush, eu. 165 orsej jarn 165, 178 Orthilia secunda 195 Orthodicranum montanum 81 osvka jarn 153, 154 kulatoplod 154 osladi obecn 79, 81, 82, 85 Ostatn acidofiln bory, potv. 213
285
Rejstk
ostrolist rozprosten 88 ostruink barrandiensk 163 brzdit 163 jeink 55, 178, 179 kovit 168 malink 80, 82, 84, 100, 160, 161, 163, 168, 174 moruka 74 pichlav 163 skaln 172 edav 143 vzpmen 163 zasen 161, 163 lznat 163 ostice bainn 69, 75 Bigelowova 9092, 95 bledav 97 blen 67 Buekova 31, 32 asn 120, 147 ernoklas 29, 120 Davallova 37, 57, 65, 67 drobn 135, 149 dvoudom 67 dvouad 29, 35, 36, 120 Fritschova 202 Hartmanova 117, 123 horsk 101, 138, 182, 185, 187, 201, 204, 212 Hostova 65 chab 57, 60, 123, 124, 156, 216 chlupat 182185, 192, 195 chudokvt 72 jeat 67, 69, 70, 117 kulkonosn 127, 129 latnat 36 lesn 62, 183 li 36, 120 mchkat 36, 163, 172 Micheliova 200, 201 nedochor 34, 35 nzk 133135, 139, 158, 200, 206, 216, 218 obecn 59, 63, 67, 69, 70, 117, 124, 222 oddlen 57, 124, 156 odchyln 36, 67 ostr 36, 117, 172, 179 Otrubova 29, 156 plstnat 123, 156 plstnatoplod 36, 67, 69, 228 poben 35, 36, 172, 179 pozdn 70 prodlouen 172 prosov 57, 67, 69, 70, 123, 124 prstnat 79 pevisl 62, 124 piobl 36, 69 rus 57, 67, 69 dkoklas 62 sklonn 67, 70 srstnat 124, 147, 156 chorovit 39, 40 edav 59, 63, 67, 69, 75, 117, 222, 228 lahounovit 69
thl 29, 36, 117, 120, 121, 163, 179 upinoplod 37, 57, 65 trsnat 36, 116, 117 teslicovit 116, 117, 163, 174, 176, 178, 183, 197, 198, 208, 210, 225 zkolist 149 vrchovitn 75 vyven 36, 37 zobnkat 21, 35, 36, 67, 69, 75, 228 itn 156 Osticov buina, potv. 191 Osticov dubohabina, potv. 183 Oteven vrchovit, biot. 7172, 73, 75, 236, 243, 246, 249 Oteven trvnky kontinentlnch dun, nat. 238, 242 Oteven trvnky psin s palikovcem edavm, biot. 145146, 152, 238, 242, 247, 250 ovsek asn 145 obecn 145 ovsk vyven 109, 110, 138, 158, 168 ovs dvouzn 97 lun 139, 158 pit 110 ovsik thl 153 Oxalis acetosella 100, 174, 183, 190, 193, 194, 197, 198, 209, 220, 222, 223, 225 Oxycocco-Empetrion hermaphroditi, fyt. 71, 73, 249 Oxycocco-Ericion, fyt. 71, 76, 249 Oxycocco-Sphagnetea, fyt. 249 Oxycoccus microcarpus 72, 74 palustris 6774, 220, 223, 224, 226230 oanka pav 36, 120 horsk 131 hroznat 86 kalamandra 136, 141, 170, 200, 217 Pado-Sorbetum, fyt. 107 Pale fescue grasslands, cor. eu. 130, 132 palikovec edav 145150 pmelnk bl 232 pamtnk roln 131, 154 pampelika bahenn 57, 65 besarabsk 156 ervenoplod 153, 154 lkask 114116 Panico-Setarion, fyt. 252 Pannonian oak-hornbeam forests, biot. 185187 Pannonian sand steppe grasslands, biot. 148149 Pannonian thermophilous oak forests on loess, biot. 200201 Pannonian thermophilous oak forests on sand, biot. 201203 Pannonian white oak woods, nat. pal. 199 Pannonic and sub-Pannonic thickets, sm. 169 Pannonic hairy greenweed sessile oak woods, cor. pal. 205 Pannonic inland dunes, nat. 143 Pannonic loess steppe oak woods, pal. 200 Pannonic loess steppic grasslands, eu. nat. pal. 133 Pannonic oak-hornbeam forests, nat. 10, 183, 185 Pannonic sand steppe oak woods, pal. 201 Pannonic sand steppes, eu. nat. pal. 148 Panonsk a subpanonsk koviny, sm. 239, 245
286
ostrolist rozprosten pch bahenn
Panonsk dubohabiny, biot. nat. 185187, 240, 244, 246, 251 Panonsk psit stepi, nat. 238, 243 Panonsk skaln trvnky, nat. 237, 238, 243 Panonsk spraov stepn trvnky, biot. nat. 135, 238, 243, 245 Panonsk stepn trvnky na psku, biot. 148149, 238, 243, 246, 250 Panonsk ipkov doubravy, nat. 240, 244 Panonsk teplomiln doubravy na psku, biot. 201203, 240, 244, 246, 251 Panonsk teplomiln doubravy na sprai, biot. 200201, 240, 244, 246, 251 papratka horsk 93, 99, 100, 105, 108, 194, 222, 223 sami 80, 84, 99, 100, 174, 183, 190, 194, 198, 222 Papratkov smrina, potv. 222 paprutka nic 95, 160, 215 paprutkovnk blav 63 Paraleucobryum longifolium 81 Paris quadrifolia 100, 107, 191194 Parmelia conspersa 81 saxatilis 81 Parnassia palustris 57, 62, 101, 102 Parvopotamion, fyt. 15, 248 Parvopotamo-Zannichellietum palustris, fyt. 15 Parvopotamo-Zannichellietum pedicellatae, fyt. 15 Paseky s nitrofiln vegetac, biot. 168, 233, 241, 251 Paseky s podrostem pvodnho lesa, biot. 161, 220, 233, 241 Pastinaca sativa 110, 111 pastink set 111 paten tydln 79 patenka jehlicovit 22 pavinec horsk 139, 145, 149, 150, 153, 158, 206 paitka poben prav 54 horsk 63, 80, 101 Peatsoils with Rhynchospora alba, biot. 6970 Pedicularis sylvatica 128, 129 pchava slatinn 65 vpnomiln 78, 79, 82, 132, 133, 137, 189, 190, 195, 217, 218 Pchavov trvnky, biot. 132133, 137, 238, 243, 245, 250 Pellia endiviifolia 57, 60 epiphylla 58, 59, 6163 neesiana 58, 59, 63 Pellio endiviifoliae-Cratoneuretum commutati, fyt. 59 pelynk ernobl 166 ladn 131, 135, 146, 150 pontick 135 penzek horsk 133, 218 prorostl 154 Peplido-Eleocharitetum ovatae, fyt. 38 Peplis portula 27, 40, 43, 45, 46 Perennial open siliceous grasslands, cor. eu. pal. 146, 149 Peri-Alpidic basiphilous thermophilous oak forests, biot. 199200 Peri-Alpidic serpentine pine forests, biot. 217218 Perialpidsk bazifiln teplomiln doubravy, biot. 199200, 240, 244, 246, 251 Perialpidsk hadcov bory, biot. 217218, 241, 251 Peri-Alpine thermophilous screes, eu. 85 Peri-Bohemian giant moorgrass sessile oak forest, pal. 208
Permanent agricultural crops, biot. 231 Permanent mesotrophic lowland pasture, eu. 112 prnatec horsk 194 Persicaria amphibia 17, 28 hydropiper 28, 3033, 54 lapathifolia 39, 42, 47 subsp. brittingeri 54 subsp. lapathifolia 54 minor 28 Petasites albus 51, 52, 6062, 98, 99, 166, 173175, 190, 193, 194 hybridus 31, 32, 4952 kablikianus 32, 4952, 166 Petasites fringes of montane brooks, biot. 5052 Petasitetum hybridi, fyt. 50 Petasitetum officinali-glabrati, fyt. 50 Petasition officinalis, fyt. 50, 61, 253 Petasito-Phalaridetum arundinaceae, fyt. 31 ptiprstka hustokvt 57, 65 eulnk 216 Petrifikujc prameny s tvorbou pnovc, nat. 235, 243 Petrifying springs with tufa formation, nat. 56, 59 Petrorhagia prolifera 153 Peucedanetum cervariae, fyt. 140 Peucedano oreoselini-Festucetum rupicolae, fyt. 138 Peucedano-Caricetum lasiocarpae, fyt. 35 Peucedanum cervaria 137, 141, 143, 204, 215, 216 oreoselinum 143, 215, 216 palustre 27, 28, 35, 36, 69, 171, 172 Phalaridetum arundinaceae, fyt. 35 Phalaridion arundinaceae, fyt. 31, 49, 248 Phalaris arundinacea 3133, 35, 36, 38, 46, 47, 49, 50, 5255, 99, 121, 164, 165, 179 Phegopteris connectilis 80, 194, 222 Philonotis calcarea 58, 60, 66 fontana 58, 59, 63, 67 seriata 63 Phleum phleoides 136, 138 pratense 114 rhaeticum 111, 112, 125127 Phragmites australis 2629, 37, 38, 52, 162, 163, 172, 179 Phragmitetum communis, fyt. 26 Phragmition communis, fyt. 26, 248 Phragmito-Caricetum lasiocarpae, fyt. 68 Phragmito-Magnocaricetea, fyt. 248 Phyllitis scolopendrium 79, 83, 84, 189, 190 Physcomitrium pyriforme 38, 40 sphaericum 38, 40 Phyteuma nigrum 111, 112 orbiculare subsp. montanum 102 subsp. orbiculare 110, 111 spicatum 112, 174 Phyteumato-Festucetum, fyt. 109 pch bahenn 116, 117, 123
287
Rejstk
bezlodyn 138, 216 panonsk 138 poton 116, 117 rznolist 99, 112, 116118 ed 116, 117, 123, 156 zelinn 116118 lutoostenn 29 Picea abies 74, 80, 89, 93, 104, 105, 107, 171, 173, 175, 190194, 196, 198, 208, 218, 220, 221, 223, 225230, 232, 233 Piceeta abietina sphagnosa, geobioc. 220 Piceeta sphagnosa, geobioc. 220 Piceeta turfosa, geobioc. 220 Picei-alneta, geobioc. 162, 171 Piceion excelsae, fyt. 219, 220, 251 Piceo-Alnetum, fyt. 174 Piceo-Salicetum silesiacae, fyt. 107 Pilularia globulifera 45, 46 Pimpinella major 86, 96, 97 saxifraga 96, 128, 129, 139, 147, 157, 158, 217, 218 Pine forests of continental mires with Eriophorum, biot. 227228 Pine mire forests with Vaccinium, biot. 225227 Pineta dealpina, geobioc. 217 Pineta lichenosa, geobioc. 213 Pineta mugo, geobioc. 104 Pineta mugo lichenosa, geobioc. 104 Pineta piceosa, geobioc. 213 Pineta quercina, geobioc. 213 Pineta rotundatae, geobioc. 229 Pineta serpentini, geobioc. 213 Pineta turfosa, geobioc. 225, 227 Pinguicula bohemica 65 vulgaris 65 Pinion mugo, fyt. 104, 251 Pini-piceeta sphagnosa, geobioc. 220 Pini-piceeta turfosa, geobioc. 220 Pini-querceta, geobioc. 210, 211 Pini-querceta arenosa, geobioc. 201, 211 Pino mugo-Sphagnetum, fyt. 73 Pino rotundatae-Sphagnetum, fyt. 73, 229 Pinus digenea 229 mugo 71, 73, 74, 89, 93, 104, 105, 107, 232, 236, 237, 242, 244, 246, 255 nigra 135, 137, 139, 214 pseudopumilio 73, 74, 223 rotundata 223, 226, 227, 229, 230 strobus 214 sylvestris 135, 137, 139, 146, 206208, 210218, 223230, 232, 233 Pinus mugo scrub, biot. 104105 Pinus rotundata bog forests, biot. 229230 Pioneer vegetation on siliceous rock surfaces, nat. 151 Pionrsk vegetace siliktovch skal, nat. 239, 244 Psit stepi, sm. 238, 246 psenice doukolist 131, 152, 154 pitulnk lut 84, 182, 183, 185, 187, 190, 192 Plagiochila porelloides 79 Plagiomnium affine 56, 111, 112, 114, 115, 117, 125, 127, 129, 171, 172, 175, 190 cuspidatum 190
elatum 59 undulatum 118, 125, 171, 172, 175 Plagiothecium denticulatum 171, 172 laetum 81 undulatum 223 plamnek pm 141, 200 Plantaginetum indicae, fyt. 144 Plantagini-Festucion ovinae, fyt. 146, 148, 250 Plantago arenaria 144, 145 lanceolata 139, 143, 147, 150 major 51, 113, 114 maritima subsp. ciliata 155, 156 media 138 uliginosa 38, 4044, 54 Platanthera bifolia 216 plavn ttnat 17 plavu puiv 220, 222, 223 plavunk alpnsk 90, 92 plavuka zaplavovan 70 Pleurochaete squarrosa 154 Pleurospermum austriacum 79, 82, 84, 96, 97 Pleurozium schreberi 73, 74, 91, 94, 105, 129, 147, 159161, 207212, 214, 215, 217, 218, 227230 plevel okolinat 153, 154 plicnk lkask 178, 182, 183, 187, 190, 193 mkk 187 plonk chluponosn 103, 131, 140, 146, 148150, 153, 158, 206, 215 jalovcov 140, 146, 148, 150 obecn 69, 74, 94, 160, 172, 210, 222, 225, 227 estihrann 95 thl 95 tuh 69, 72, 74, 227, 230 ztenen 81, 82, 91, 105, 161, 208, 210, 220, 223, 228 plonitka horsk 95 plotink evropsk 84 Plovouc porosty ezanu pilolistho, sm. 234, 245 Plovouc porosty voanky ab, sm. 234, 245 Poa annua 41, 51, 144, 145 badensis 131, 154 bulbosa 151, 153, 154 chaixii 96, 98, 111, 112 compressa 150 laxa 102, 103 nemoralis 79, 84, 86, 88, 143, 168, 180187, 190, 192, 195, 198, 201, 204208 palustris 32, 33, 36, 50, 55, 115, 117121, 179 pratensis 109111, 114, 115, 117, 119123, 136, 141, 147, 169, 170, 211, 212 riphaea 102, 103 trivialis 50, 52, 55, 58, 59, 113115, 122, 124, 165, 166, 173 Poben vegetace potok, biot. 3233, 59, 234, 248 pobenice Fabbroniova 60 jednokvt 45, 46 Neesova 59, 63 obecn 59, 62, 63 podbl lkask 49, 57, 166
288
pch bezlodyn Potamogeton nodosus
podblice alpsk 9092, 94, 97, 105, 126, 220, 222, 223 Podhorsk a horsk smilkov trvnky, biot. 127129, 159, 237, 243, 246, 249 podhoanka plocholist 79 Podmen dubov buina s ostic teslicovitou, potv. 196 Podmen chud jedlov doubrava, lest. 208 Podmen chud jedlov smrina, lest. 220 Podmen chud smrina, lest. 220 Podmen chud smrkov jedlina, lest. 220 Podmen jedlina, lest. 196 Podmen jedlov doubrava, lest. 208 Podmen jedlov smrina, lest. 220 Podmen klenov smrina, lest. 193, 222 Podmen rohozcov smrina, potv. 220 Podmen smrina, lest. 220 Podmen smrkov jedlina, lest. 220 Podmen zakrsl smrina, lest. 220 Podmen smriny, biot. 221, 241, 244, 246 Podmen smrkov bor, lest. 225 podmrvka hadcov 80 podnoitka bavorsk 79 Podospermo laciniati-Agropyretum repentis, fyt. 133 podraec kovitn 55 pohka hebenit 113 Pohkov pastviny, biot. 112114, 231, 237, 249 Pohlia nutans 94, 95, 103, 159, 160, 208, 215 wahlenbergii 63 Pohybliv sut, biot. 8586, 236, 247 Pohybliv sut karbontovch hornin, biot. 86, 236, 244 Pohybliv sut siliktovch hornin, biot. 86, 236, 244 pochybek prodlouen 152, 154 severn 152, 154 polej obecn 43, 120, 156 Polemonium coeruleum 118 Polonian oak-hornbeam forests, biot. 182183 Polonsk dubohabiny, biot. 182183, 240, 244, 246, 251 Polopirozen such trvnky a facie kovin, nat. 238, 243 Polygala amarella 57 chamaebuxus 161, 203 comosa 138 major 135 multicaulis 129 vulgaris 123, 128, 129 Polygonatum multiflorum 182184, 186, 187 odoratum 82, 141, 170, 200, 206 verticillatum 94, 96, 98, 108, 191, 193, 194, 197, 198, 222 Polygonetum amphibii, fyt. 15 Polygonion avicularis, fyt. 253 Polygono arenastri-Poe tea annuae, fyt. 253 Polygono bistortae-Deschampsietum flexuosae, fyt. 126 Polygono brittingeri-Chenopodietum rubri, fyt. 52 Polygono-Cirsietum heterophylli, fyt. 115 Polygono-Cirsietum palustris, fyt. 115 Polygono-Trisetion, fyt. 111, 249 Polygono-Trollietum altissimi, fyt. 115 Polygonum amphibium 16 aviculare 38, 41 mitis 28, 31, 54
Polypodium vulgare 77, 7982, 85 Polystichum aculeatum 79, 83, 84, 190 lonchitis 79, 102 Polytrichastrum sexangulare 94, 95 Polytrichetum sexangularis, fyt. 94 Polytricho communis-Molinietum coeruleae, fyt. 68 Polytricho gracilis-Nardetum, fyt. 94 Polytricho piliferi-Scleranthetum perennis, fyt. 151 Polytrichum commune 68, 69, 74, 94, 104, 159, 160, 171, 172, 210, 221, 222, 224, 225, 227 formosum 81, 82, 91, 104, 105, 160, 161, 180, 207210, 220, 222, 223, 227, 228 juniperinum 140, 146, 148, 150, 157 longisetum 94, 95 piliferum 103, 131, 140, 145, 146, 148150, 153, 157, 158, 206, 208, 214, 215 strictum 68, 69, 7274, 227, 229, 230 pomnnka bahenn 33, 36, 117 drobnokvt 153 hajn 59, 62, 165 chlumn 153 rznobarv 145 zkolist 218 Ponoen koberce paronatek, sm. 234, 245 Poo badensis-Allietum montani, fyt. 153 Poo badensis-Festucetum pallentis, fyt. 130 Poo-Trisetetum, fyt. 109 popelivka sibisk 65 popenec obecn 115, 165, 176, 178, 179 Populus alba 173, 177179 canadensis 179, 232 canescens 177 nigra 173, 177179 tremula 84, 165, 166, 183, 206, 208, 210, 223, 224, 233 Porella platyphylla 79 porostnice mnohotvrn 59 Porosty s vznanm vskytem vstavaovitch, biot. 135, 137, 139, 238, 243, 245 Potametea, fyt. 248 Potametum alpini, fyt. 15 Potametum crispi, fyt. 15 Potametum lucentis, fyt. 15 Potametum nodosi, fyt. 15 Potametum obtusifolii, fyt. 15 Potametum panormitano-graminei, fyt. 15 Potametum perfoliati, fyt. 15 Potametum trichoidis, fyt. 15 Potamo natantis-Nyphaeetum candidae, fyt. 15 Potamogeton acutifolius 17, 24 alpinus 16, 17, 22 coloratus 24 compressus 17 crispus 1517, 233 friesii 17 gramineus 17 lucens 15, 17 natans 15, 17, 21 nodosus 22
289
Rejstk
obtusifolius 17 pectinatus 16, 17, 233 perfoliatus 17, 22 polygonifolius 2022 praelongus 22 pusillus 1517, 19, 233 trichoides 15, 17, 19 Potentilla alba 110, 111, 137, 202204 anserina 113, 114, 123, 124, 155, 156 arenaria 130133, 136, 140, 151, 153, 154, 170 argentea 136, 143, 147, 150, 151, 153 aurea 98, 111, 112, 125127 erecta 91, 115, 117, 123, 125, 126, 159, 160, 208, 210, 225 heptaphylla 138 palustris 21, 3436, 69, 162, 172 reptans 114, 115, 119121, 123, 124 supina 40, 54 tabernaemontani 149, 150 Potentillion anserinae, fyt. 123, 249 Potentillion caulescentis, fyt. 78, 247 Potentillo albae-Brachypodietum pinnati, fyt. 136 Potentillo albae-Festucetum rubrae, fyt. 109 Potentillo albae-Quercetum, fyt. 203, 204 Potentillo arenariae-Agrostietum vinealis, fyt. 138 Potentillo arenariae-Festucetum pallentis, fyt. 130 Potentillo argenteae-Achilleetum setaceae, fyt. 133 Potentillo opacae-Festucetum sulcatae, fyt. 138 Potentillo reptantis-Caricetum flaccae, fyt. 136 Poton luh, lest. 174 potonice lkask 33 zken 33 potonk vzpmen 33 Pottia lanceolata 154 pozemnika kopinat 154 pramenika Kindbergova 24 obecn 22, 24 upinat 22 Pramenit, biot. 5663, 235 Pramenit a raelinit, biot. 9, 5676, 235 prasetnk jednoborn 97, 126 koenat 113, 145, 147, 150 lys 145 Pre-Alpine willow and sea-buckthorn brush, pal. 165 Pre-Alpine willow-tamarisk brush, pal. 48 Preissia quadrata 56, 57, 78, 79 Prenanthes purpurea 51, 99, 107, 108, 191, 193195, 197, 198, 222 prha arnika 127, 159, 160 Primula elatior 52 minima 103 veris 132, 133, 137, 186, 187, 200, 216 Primulo veris-Carpinetum, fyt. 186 Primulo veris-Seslerietum calcariae, fyt. 132 Prolkliny na raelinnm podlo, nat. 236, 243 prorostlk dlouholist fialov 97 nejten 156 srpovit 86, 133, 141, 200
proskurnk lkask 55 prot bainn 40, 41 nzk 94, 95 lutobl 40 prstnatec pleov 65 Traunsteinerv 65 Prunella grandiflora 96, 101, 102, 138, 215, 216 vulgaris 114, 123 Prunetum fruticosae, fyt. 169 Prunetum mahaleb, fyt. 167 Prunetum tenellae, fyt. 169 Prunion spinosae, fyt. 169, 250 Pruno mahaleb-Quercetum pubescentis, fyt. 199 Pruno-Fraxinetum, fyt. 174 Pruno-Ligustretum, fyt. 167 Pruno-Rubion radulae, fyt. 167, 250 Prunus avium 107, 168 eminens 169, 170 fruticosa 169, 170 mahaleb 167, 168 padus subsp. borealis 107, 108 subsp. padus 162, 171, 172, 175178 spinosa 167, 168, 170 tenella 169, 170, 239, 242 Prunus spinosa-Rubus fruticosus spol., fyt. 167 prustka obecn 30, 31 prutnek hrukovit 40, 88 prutnk hvzdovit 5860, 66, 117 Schleicherv 63 stbit 43 Weigelv 59, 63 prtrnk lys 153 prvosenka jarn 133, 187, 200, 216 nejmen 103 vy 52 Prvosenkov dubohabina, potv. 186 pryskynk lt 54 mnohokvt 138 omjolist 194 plamnek 46, 67, 125 platanolist 98, 100, 112, 174, 194 plaziv 33, 41, 49, 50, 114, 115, 120, 121, 125, 156, 165, 166, 176, 178 prudk prav 98, 112, 123 sardinsk 43 velk 28, 35, 36 zlatolut 123 pryec chvojka 131, 133, 136, 139, 141, 147, 149, 150, 153, 154, 168, 170, 200, 206, 212 leskl 121 mandloov 184 mnohobarv 141 Pechodov raelinit, biot. sm. 6869, 70, 72, 235, 236, 243, 246, 249
290
Potamogeton obtusifolius Raised bog hummocks
Pechodov raelinit a tasovit, nat. 235, 236, 243 peslika lesn 62, 176, 221, 222, 225 Mooreova 146, 147 nejvt 57, 60, 62 pon 27, 59, 69, 163 roln 62, 166 Pirozen dystrofn jezera a tn, nat. 234, 242 Pirozen vrchovit, sm. 236, 246 Pirozen eutrofn vodn ndre, nat. 234, 242 psrka lun 112, 113, 115, 116, 118, 120, 121, 123, 231 plav 40, 54 Pseudognaphalium luteoalbum 39, 40 Pseudolysimachio-Alopecuretum, fyt. 119 Pseudolysimachion maritimum 32, 118121, 123 spicatum 136, 140, 212 Pseudoscleropodium purum 114 psineek alpsk 101, 103 obecn 110, 112, 113, 123, 126128, 139, 145147, 150, 166 ps 59, 67, 70, 116, 124 skaln 92, 94, 95, 103 tuh 139, 147, 149, 150, 158, 212 velik 50, 156 vbkat 59, 113, 115, 124, 156 Psora decipiens 154 pstroek dvoulist 182, 183, 185, 187, 198, 225 penko rozkladit 100, 108, 178, 192, 194 pta zob obecn 168, 187, 200, 201, 204, 206, 216 Ptaincov lipov doubrava, potv. 180 ptainec bahenn 36 hajn 52, 84, 99, 100, 165, 174, 176, 178, 194, 223 mokadn 33, 41, 58, 59, 62 trvovit 114 velkokvt 182, 187 Pteridium aquilinum 210 Ptilidium ciliare 159, 160 Puccinellietum limosae, fyt. 155 Puccinellion limosae, fyt. 155, 248 Puccinellio-Salicornietea, fyt. 248 puchka tl 39, 40 puchnk kehk 79, 80, 84, 85 puklka islandsk 74, 90, 91, 93, 94, 105, 160, 214 rourkovit 90, 93 snn 90, 93 vesovitn 158 Pulegium vulgare 42, 43, 120, 156 Pulicaria dysenterica 156 vulgaris 42, 43, 156 Pulmonaria mollis 186, 187 officinalis 174, 178, 181183, 185, 187, 190, 193 Pulsatilla grandis 135 patens 215, 216 pratensis subsp. bohemica 131, 215, 217 scherfelii 96, 98, 125, 126 Pulsatillo pratensis-Avenochloetum pratensis, fyt. 138
Pulsatillo pratensis-Festucetum valesiacae, fyt. 133 Pulsatillo pratensis-Globularietum elongatae, fyt. 136 Pulsatillo-Pinetea sylvestris, fyt. 251 pumpava obecn 154 pupalka dvoulet 145 pupava bezlodyn 129, 138 obecn 138 pupenk obecn 70 pupkovka puchnat 81 srstnat 81 Purple moorgrass bogs, cor. pal. 76 Purple moorgrass meadows and related communities, eu. 122 pukvorec obecn 27 putika rozprosten 40 Pycnothelia papillaria 158 pr plaziv 115, 156, 168 prostedn 136 Pyreneo-Alpine willow brush, cor. 105, 107 Pyrolo-Pinetum sylvestris, fyt. 215 provnk ps 52, 165 Pyrus pyraster 168 Querceta, geobioc. 205 Querceta fagina, geobioc. 207 Querceta humilia, geobioc. 167, 169, 181, 205, 207 Querceta pinea humilia, geobioc. 169, 205 Querceta typica, geobioc. 167, 181, 186, 200, 203 Quercetum pubescenti-roboris, fyt. 200 Querci roboris-fraxineta, geobioc. 176 Querci-abieta piceosa, geobioc. 208 Querci-fageta, geobioc. 196 Querci-fageta aceris, geobioc. 167, 181, 191 Querci-fageta dealpina, geobioc. 188 Querci-fageta humilia, geobioc. 191, 196 Querci-fageta tiliae, geobioc. 167, 181, 194 Querci-fageta tiliae-aceris, geobioc. 167, 184, 194 Querci-fageta typica, geobioc. 167, 181, 184, 191 Quercion petraeae, fyt. 203, 205, 251 Quercion pubescenti-petraeae, fyt. 199, 251 Querci-pineta, geobioc. 210 Querci-pineta abietina, geobioc. 210 Querco-Fagetea, fyt. 251 Querco-Populetum, fyt. 176 Querco-Ulmetum, fyt. 176 Quercus cerris 198, 200 petraea 180187, 191, 192, 196, 198215, 217, 218 pubescens 198201, 205 robur 119, 173, 175, 176, 178, 180183, 186, 187, 196198, 200204, 206212, 215, 224, 225, 240, 244 rubra 232 Racomitrium canescens 103, 150, 152, 158 heterostichum 81, 103 lanuginosum 81 sudeticum 102, 103 radnka dlouholist 81 Radiola linoides 41 Radiolion linoidis, fyt. 40, 248 Raised bog hollows (Schlenken), eu. 74 Raised bog hummocks, ridges and lawns, eu. 71
291
Rejstk
Raised bogs, biot. 7176 Raised bogs with Pinus mugo, biot. 7374 rkos obecn 26, 28, 29, 37, 163, 172, 179 Rkosiny a vegetace vysokch ostic, biot. 2637, 234 Rkosiny eutrofnch stojatch vod, biot. 2628, 234, 248 Ranunculion aquatilis, fyt. 18, 248 Ranunculo flammulae-Juncetum articulati, fyt. 45 Ranunculo flammulae-Juncetum bulbosi, fyt. 45 Ranunculo illyrici-Festucetum valesiacae, fyt. 133, 135 Ranunculo nemorosi-Nardetum, fyt. 126 Ranunculo-Adenostyletum alliariae, fyt. 98 Ranunculus aconitifolius 193, 194 acris subsp. acris 98, 112, 114, 123, 124 auricomus 123 flammula 46, 67, 125 lingua 28, 35, 36 platanifolius 51, 96, 98, 100112, 173, 174, 193, 194 polyanthemos 138 repens 33, 38, 41, 49, 50, 114, 115, 120, 121, 123, 125, 155, 156, 165, 166, 176, 178 sardous 43 sceleratus 38, 54 raelink bodlav 21, 72, 75 bradavit 69, 72 erven 72 lunkolist 69, 172, 227, 228 Dusnv 75 Girgensohnv 220, 222 hnd 7274 jednostrann 67, 69, 70 kostrbat 172 kivolist 21, 69, 72, 74, 225, 227, 228, 230 modnov 67, 69, 70, 228 nejmk 75 obl 67, 69 odchyln 67, 69 ostrolist 69, 72, 74, 220, 225, 227, 228, 230 poben 59, 222 prostedn 72, 74, 230 splvav 70 statn 72, 74, 222, 227, 230 stecholist 72 irolist 70 tuh 72 tupolist 69 Warnstorfv 67 Raelinn borov smrina, lest. 220 Raelinn a podmen smriny, biot. 220222, 241, 251 Raelinn brusnicov bory, biot. 72, 225227, 241, 244, 246, 251 Raelinn beziny, biot. 224225, 241, 244, 246, 251 Raelinn lesy, biot. 71, 76, 223230, 241 Raelinn smriny, biot. 221, 230, 241, 244, 246 Raelinn bor, lest. 225, 227 Raelinn les, nat. 236, 241, 244 Ravine forests, biot. 188190 rdesno blenk prav 54 skvrnit 54 had koen 91, 94, 97, 99, 106, 111, 112, 117, 126, 127 men 28
obojiveln 17, 28 peprnk 28, 3133, 54 pta 41 dkokvt 28, 31, 54 rdest alpsk 16, 17, 22 dlouholist 22 hrotit 17 hebenit 17 hustolist 17 kadeav 17 malik 17, 19 ostrolist 17, 24 prorostl 17, 22 rdesnolist 2022 smknut 17 svtl 17 trvolist 17 tupolist 17 uzlinat 22 vlskovit 17, 19 vzplvav 17, 21 zbarven 24 Reed and tall-sedge beds, biot. 2637 Reed beds, cor. pal. 26 Reed beds of eutrophic still waters, biot. 2628 Reed canary-grass beds, cor. eu. pal. 31, 35 Reed vegetation of brooks, biot. 3234 Reliktn bor, lest. 213 Reynoutria bohemica 55 japonica 53, 55 sachalinensis 53, 55 Rhamno catharticae-Cornetum sanguineae, fyt. 167 Rhamno-Prunetea, fyt. 250 Rhamnus cathartica 168, 186, 187 Rhinanthus pulcher 125, 126 Rhizocarpon geographicum 102, 103 Rhizomnium punctatum 56, 5860, 62, 63, 106 Rhodiola rosea 102 Rhodococco-Vaccinietum myrtilli, fyt. 160 Rhynchospora alba 70 fusca 70 Rhynchosporion albae, fyt. 69, 236, 243, 249 Rhynchostegium riparioides 21, 22 Rhytidiadelphus squarrosus 112, 114, 117, 126, 127, 129 Rhytidium rugosum 136 Ribes alpinum 77, 79, 8385 petraeum 107, 108 uva-crispa 175, 188, 190 Ribes alpinum scrub on cliffs and boulder screes, biot. 8485 Ribeso alpini-Rosetum pendulinae, fyt. 84 Ribi-pineta mugo, geobioc. 104 Riccia cavernosa 40, 43 crystallina 40 fluitans 17, 26, 28, 31 huebeneriana 40 rhenana 17 sorocarpa 40 Riccietum fluitantis, fyt. 15
292
Raised bogs Rumex sanguineus
Riccietum rhenanae, fyt. 15 Ricciocarpetum natantis, fyt. 15 Ricciocarpos natans 17, 26, 28, 31 Rich fens, eu. cor. pal. sm. 64 Riparian mixed forests, nat. 176 Riparian willow formations, sm. 48, 163, 165, 178 River gravel banks, biot. sm. 4650, 165 River gravel banks with Calamagrostis pseudophragmites, biot. 4950 River gravel banks with Myricaria germanica, biot. 4849 Riverine ash-alder woodland, eu. 174 Riverine islets, eu. 47 Riverine reed vegetation, biot. 3132 Riverine willow scrub, biot. 163166 rmen ukrajinsk 145 Robinia pseudacacia 135, 137, 139, 168, 199, 201, 202, 204, 205, 214, 232, 233 Rock-outcrop vegetation with Festuca pallens, biot. 130131 rohozec trojlalon 222 rohozub nachov 131, 140, 146, 148, 149, 153, 158, 206 rojovnk bahenn 160, 161, 226228, 230 Roklinov bor, lest. 213 rokyt cypiov 81, 82, 129, 140, 158, 190, 203, 206, 215, 220 rokytnk skvl 74, 105, 218, 227, 230 Rooted floating vegetation, eu. 18 Rooted submerged vegetation, eu. 15 Rorippa amphibia 18, 19, 3032, 52 palustris 40 sylvestris 32 Rorippo amphibiae-Oenanthetum aquaticae, fyt. 29 Rorippo-Phalaridetum arundinaceae, fyt. 31 Rosa agrestis 169 canina 169, 170 dumalis 169 elliptica 169 gallica 170 jundzillii 169, 170 majalis 84, 85 micrantha 169 pendulina 77, 84, 85, 98, 107, 108, 190 pimpinellifolia 169, 170 rubiginosa 169 sherardii 169 tomentosa 169 rosnatka anglick 70, 75 obvejit 72, 75 okrouhlolist 66, 6870, 72, 75 prostedn 70 Roso gallicae-Prunetum, fyt. 167 rourkatec obecn 79, 131, 154 rozchodnice rov 102 rozchodnk bl 79, 86, 131, 153, 154 dlouholist 206 horsk 103 ostr 86, 131, 150, 153, 154 skaln 86, 131, 153, 206 velk 80, 85, 86, 131, 170, 206 rozpuk jzliv 35 rozrazil bainn 43, 54
beanolist 153, 154 asn 154 Dilleniv 146, 153 dlouholist 32, 118, 120, 121, 123 doukolist 114 drchnikovit 33, 54 horsk 62 jarn 153 klasnat 136, 140 lkask 198, 204, 206, 208, 212 oankovit 142, 200 poben 43, 54 poton 32, 33, 54, 62 rezekvtek 112, 169, 182, 185, 187 roln 153, 154 rozprosten 136 ttkovit 36 trojklan 153, 154 vdesk 203, 204, 206 roec krtkoplten 152, 154 lepkav 152 nzk 154 obecn lun 110 ptimun 145, 152, 154 pochybn 43 roln 147, 150 ronka ostr 63 Rubus barrandienicus 163 caesius 55, 173, 178, 179 canescens 143, 169 chamaemorus 73, 74 constrictus 169 idaeus 80, 82, 84, 100, 160, 161, 163, 168, 171, 174 koehleri 163 nessensis 162, 163 pedemontanus 163 plicatus 161163 radula 169 saxatilis 172 ser. Canescentes 169 ser. Discolores 169 ser. Radulae 169 subsect. Rubus 169 sulcatus 163 Rubus plicatus-Frangula alnus spol., fyt. 162 Rudbeckia laciniata 32, 53 Ruderln bylinn vegetace mimo sdla, biot. 39, 42, 51, 53, 86, 99, 110, 113, 232, 241, 249, 252, 253 rukev bainn 40 obecn 32 obojiveln 19, 31, 32 Rumex acetosella 138, 140, 146, 148150, 152, 153, 157, 158, 206, 214 alpestris 99, 100, 105, 106, 108, 111, 112, 174, 194, 222, 223 aquaticus 31, 32 crispus 115 hydrolapathum 28, 34, 35 maritimus 39, 42 obtusifolius 32, 114, 115, 165, 166, 232 sanguineus 62
293
Rejstk
Rumicetum maritimi, fyt. 52 Rumici-Avenellion flexuosae, fyt. 251 Rumicion alpini, fyt. 253 Rupicolous calcareous or basophilic grasslands, nat. 153 Rupicolous pannonic grasslands, nat. 130, 132 re bedrnkolist 170 galsk 170 Jundzillova 170 mjov 85 pevisl 77, 84, 85, 98, 108, 190 pkov 170 rkatec bradavit 17 ostnit 17 rybz alpnsk 77, 79, 84, 85 skaln 108 ebek bertrm 123 chlumn 135, 147, 158, 212 lun 110 obecn 110, 113 panonsk 135 eanka men 17 pmosk 17 epe durkoman 54 epk lkask 142 eicha hustokvt 145 einice hok 5962, 176 Matthioliho 120 rtolist 103 einink Hallerv 112, 127 psen 79, 80, 85, 86, 214 eetlk poistiv 168, 187 ezan pilolist 1517, 234, 245 n rkosiny, biot. 27, 3132, 234, 248 imbaba chocholinat 133, 141, 182, 187, 195, 200, 201, 204, 206 sadec konop 62, 124 Sagina procumbens 41, 145 Saginion procumbentis, fyt. 253 Sagittaria sagittifolia 19, 22, 30, 31, 45 Sagittario-Sparganietum emersi, fyt. 29 Saliceta albae, geobioc. 163, 178 Saliceta fragilis, geobioc. 163, 165 Saliceta lapponae, geobioc. 105 Salicetea herbaceae, fyt. 247 Salicetea purpureae, fyt. 250 Salicetum albae, fyt. 178 Salicetum lapponum, fyt. 105 Salicetum pentandro-auritae, fyt. 162 Salicetum pentandro-cinereae, fyt. 162 Salicetum triandrae, fyt. 163 Salici silesiacae-Betuletum carpaticae, fyt. 107 Salici-betuleta carpaticae, geobioc. 107 Salici-Franguletum, fyt. 162 Salicion albae, fyt. 163, 173, 174, 178, 239, 240, 244, 250 Salicion cinereae, fyt. 162, 250 Salicion eleagno-daphnoidis, fyt. 165, 250 Salicion herbaceae, fyt. 94, 247
Salicion incanae, fyt. 48, 247 Salicion silesiacae, fyt. 107, 247 Salicion triandrae, fyt. 163, 250 Salici-Populetum, fyt. 178 Salicornia prostrata 44 Salix alba 173, 178, 179 aurita 162, 163, 210, 223225 caprea 168, 173, 175, 178, 233 cinerea 162, 163 daphnoides 48, 49, 165, 166 elaeagnos 48, 49, 165, 166 fragilis 48, 164166, 173, 176, 178, 179 herbacea 95, 103 lapponum 105, 106 pentandra 162, 163 purpurea 4850, 165, 166, 178 silesiaca 102, 104, 106108 triandra 54, 163, 165, 166 viminalis 54, 163, 165, 178 Salix lapponum subalpine scrub, biot. 105106 Salsolion ruthenicae, fyt. 144, 252 Salvia glutinosa 52, 143 pratensis 109, 138, 141, 200, 215 verticillata 143 Salvinia covers, sm. 15 Salvinia natans 1517, 234, 245 Salvinio-Spirodeletum polyrhizae, fyt. 15 Salvio nemorosae-Melicetum transsilvanicae, fyt. 133 Salvio verticillatae-Sanguisorbetum minoris, fyt. 136 Sambuco-Salicion capreae, fyt. 84, 251 Sambucus nigra 168, 173, 175179, 183, 188, 190, 232 racemosa 84, 175, 176, 188, 190, 191 Samolo-Cyperetum fusci, fyt. 42 Samolus valerandi 42, 43 samorostlk klasnat 84, 190, 192, 194, 195 Sand and shallow soil grasslands, biot. 143150 Sand steppes, sm. 148 Sanguisorba minor 132, 133, 138 officinalis 114, 115, 122, 123 Sanguisorbo-Deschampsietum cespitosae, fyt. 114 Sanguisorbo-Festucetum commutatae, fyt. 122 Sanguisorbo-Festucetum pratensis, fyt. 122 Sanguisorbo-Polygonetum bistortae, fyt. 114 Sanicula europaea 183, 192 Saniculo europaeae-Abietetum, fyt. 191 Sarmatic steppe pine forests, pal. sm. 215 Sarmatsk stepn bory, sm. 241, 246 sasanka hajn 178, 181183, 185, 204 lesn 216 narcisokvt 97 pryskynkovit 178, 181 Saxifraga granulata 111 oppositifolia 101, 102 paniculata 78, 79, 102, 132, 133 rosacea 77, 7981 tridactylites 153, 154 Saxifrago aizoi-Seslerietum calcariae, fyt. 132
294
Rumicetum maritimi Silene otites
Saxifrago oppositifoliae-Festucetum versicoloris, fyt. 101 Saxifrago paniculatae-Agrostietum alpinae, fyt. 101 Saxifrago tridactylitae-Poe tum compressae, fyt. 153 Scabiosa canescens 215, 217 columbaria 82 lucida subsp. lucida 102 ochroleuca 136 Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati, fyt. 136 Scabioso suaveolentis-Caricetum humilis, fyt. 133, 135 Scabioso-Phleetum, fyt. 136 Scapania uliginosa 63 undulata 21, 22 Scheuchzeria palustris 72, 74, 75 Scheuchzerio-Caricetea fuscae, fyt. 249 Scheuchzerio-Sphagnetum cuspidati, fyt. 74 Schistidium apocarpum 78, 79 Schoenetum nigricantis, fyt. 64 Schoenoplectetum tabernaemontani, fyt. 28, 29 Schoenoplectus lacustris 28 tabernaemontani 28, 29 Schoenus ferrugineus 37, 64, 65 nigricans 65 Scirpetum lacustris, fyt. 26 Scirpetum radicantis, fyt. 29 Scirpetum sylvatici, fyt. 115 Scirpion maritimi, fyt. 28, 248 Scirpo austriaci-Sphagnetum papillosi, fyt. 71 Scirpo caespitosi-Sphagnetum compacti, fyt. 71 Scirpo-Caricetum brizoidis, fyt. 115 Scirpo-Cirsietum cani, fyt. 115 Scirpoides holoschoenus 146, 148 Scirpo-Juncetum filiformis, fyt. 115 Scirpus radicans 30, 31 sylvaticus 115118, 125, 163 Scleranthion annui, fyt. 252 Scleranthus annuus 153, 154 perennis 149, 150, 152, 153, 157, 158 polycarpos 146, 150, 153 Scolopendrio-Fraxinetum, fyt. 188 Scorpidio-Utricularietum, fyt. 20, 66 Scorzonera austriaca 131 humilis 123, 128, 129 parviflora 155, 156 purpurea 215 Scorzonero-Juncion gerardii, fyt. 155, 248 Scots pine bog woods, cor. 225, 227 Scots pine mire woods, eu. pal. 225, 227 Scrophularia nodosa 183, 191, 193, 202 umbrosa 33 Scrub, biot. 162170, 254 Scrub with ruderal or alien species, biot. 232 Scutellaria galericulata 26, 28, 36 hastifolia 119, 120, 156 Secondary grasslands and heathlands, biot. 109161, 254
Secondary submontane and montane heaths, biot. 159160 Securigera varia 86, 138, 143, 169, 170, 200 seovka vousat 103 sedmikrska chudobka 113 sedmikvtek evropsk 94, 98, 100, 105, 183, 219, 220, 222, 223, 225 Sedo albi-Cheilanthetum marantae, fyt. 79 Sedo albi-Veronicion dillenii, fyt. 151, 239, 244 Sedo-Scleranthion, fyt. 151, 239, 244 Sedum acre 86, 131, 150, 153, 154 album 79, 86, 131, 153, 154 alpestre 103 reflexum 86, 131, 153, 206 sexangulare 86, 153, 154, 206 Sekundrn podhorsk a horsk vesovit, biot. 159160, 239, 242, 243, 245, 249 Sekundrn trvnky a vesovit, biot. 9, 109161, 237 Selaginella selaginoides 102 Selinum carvifolia 122, 123 Semi-natural dry grasslands and scrubland facies, nat. 133, 136, 138 Sempervivetum soboliferi, fyt. 153 Senecio germanicus 84 hercynicus 98100, 106, 194, 220, 223 ovatus 99, 174, 191, 193, 198, 209 paludosus 35, 36 rivularis 115 sarracenicus 54, 55 viscosus 86 Senecioni-Galeopsietum ladani, fyt. 85 Senecionion fluviatilis, fyt. 54, 253 Serratula tinctoria 119, 120, 122, 123, 137, 202204 Serratulo-Festucetum commutatae, fyt. 122 sesel fenyklov 136 ron 140 siv 131, 133 Seseli annuum 140 hippomarathrum 136 osseum 131133 Seselio glauci-Festucetum pallentis, fyt. 130 Sesleria albicans 78, 79, 81, 82, 129, 132, 133, 137, 189, 190, 195, 215, 217, 218 caerulea 65 Sesleria grasslands, biot. 132133 Seslerietum uliginosae, fyt. 64 Seslerio albicantis-Tilietum cordatae, fyt. 188 Seslerio-Festucenion pallentis, fyt. 250 Seslerio-Festucion pallentis, fyt. 130, 250 Setaria viridis 146 sevlk poton 28, 31, 33, 36 Shallow-water floating communities, cor. pal. 18 Sherardion, fyt. 252 Shoreweed lawns, cor. pal. 45 Silae tum pratensis, fyt. 122 Silaum silaus 122, 123, 155, 156 Silene dioica 82, 111, 112, 173, 174 nemoralis 141, 200 nutans 206, 208 otites 136, 147149
295
Rejstk
viscosa 143, 148, 149 vulgaris 82, 94, 96, 98, 103, 111, 112, 125127, 218 silenka dvoudom 82, 112, 174 hajn 141, 200 lepkav 149 nadmut 82, 94, 98, 103, 112, 125127, 218 nic 206, 208 unice 136, 148, 149 Sileno vulgaris-Calamagrostietum villosae, fyt. 96 Sileno vulgaris-Nardetum, fyt. 126 Siliceous alpine and boreal grasslands, nat. 89, 90, 94 Siliceous scree of the montane to snow levels, nat. 102 Siliktov alpnsk a boreln trvnky, nat. 236, 243 Siliktov sut horskho a nivlnho stupn, nat. 237, 244 sinokvt chrpovit 146, 147 mkk 136 Sisymbrion officinalis, fyt. 252 stina cibulkat 25, 45, 46, 59, 70 ernav 120 lnkovan 33, 59, 124 Gerardova 29, 156 klubkat 124 kostrbat 129 kulatoplod 43 niovit 69, 116, 117 rozkladit 33, 59, 117, 123, 124 rybnin 41 siv 57, 124 smknut 156 strboulkat 41 tmav 119 trojklann 90, 92, 103 uzlkat 37, 57, 65 ab 3941, 43, 54 Sium latifolium 28, 3133, 36 sivnka pmosk 156 Skaln vegetace s kostavou sivou, biot. 130131, 237, 243, 245, 250 Skaln vegetace sudetskch kar, biot. 101102, 237, 244, 247 skalnk celokrajn 82, 85, 168170 ernoplod 170 Skly a droliny, biot. 77, 236 Skly, sut a jeskyn, biot. 9, 7788, 236 Skeletov buina, lest. 196 Skeletov bukov smrina, lest. 219 Skeletov dubov buina, lest. 196 Skeletov jedlov buina, lest. 196 Skeletov smrina, lest. 219 Skeletov smrkov buina, lest. 196 skrytnka bodlinat 44 Skrytnkov spoleenstva centrln Eurozie, sm. 235, 245 skpina koenujc 30, 31 lesn 116118, 125, 163 skpinec dvoublizn 29 jezern 28 skpinka smknut 57, 65, 156 Slaniska, biot. 109, 155156, 239, 242, 245, 248 Slanomiln rkosiny a osticov porosty, biot. 2829, 37, 234, 248
slatinatka raelinkov 72 Slatinn a pechodov raelinit, biot. 6470, 76, 236 slezink erven 79, 80, 133 hadcov 80, 218 neprav 80 netkovit 80 routika 78, 79, 88, 133 severn 80, 131 zelen 79, 101 slivo trnka 168, 170 Small galingale swards, cor. pal. sm. 42 Small reed beds of fast-flowing waters, cor. pal. 32 smlek jehlancovit 138 siv 146, 147 thl 136, 139, 147, 153, 154 smil psen 147, 149 smilka tuh 69, 90, 91, 94, 95, 123, 125129, 160 Smilkov trvnky, biot. sm. 76, 109, 125129, 237, 246 Smen jasanovo-olov lun lesy, nat. 239, 240, 244 Smen lesy v roklch a na svazch, sm. 240, 246 smldnk bahenn 28, 35, 36, 69, 172 jelen 141, 143, 204, 216 olenkov 143, 216 smolnika obecn 139, 150, 206 Smriny, fyziot. 219, 220, 222 Smriny, biot. 218223, 241 smrk ztepil 74, 80, 104, 105, 173, 175, 191194, 198, 218, 220, 221, 223, 225230 Smrkov buina, potv. 196 Smrkov olina, lest. potv. 174 Smrkov bor a borov smrina, lest. 196 Snhov vyleiska, biot. 9495, 236, 243, 247 snenka podsnnk 178 Snow beds, biot. 9495 Snow-patch grassland habitats, eu. 94 sobk chlumn 81 Soft water bryophyte springs, cor. 58, 62 Soft water springs, eu. 58, 61, 62 Solanum dulcamara 34, 35, 55, 172, 179 lycopersicum 52 Soldanella montana 220223 solenka Valerandova 43 Solidagini-Nardetum, fyt. 125 Solidago canadensis 53 gigantea 53 virgaurea 111, 112 subsp. minuta 89, 91, 94, 98, 104, 105, 125, 126 subsp. virgaurea 82, 159, 160 Sorbi-piceeta, geobioc. 219 Sorbi-piceeta humilia, geobioc. 219 Sorbo torminalis-Quercetum, fyt. 205 Sorbus aria 84, 85, 170, 213, 215 aucuparia 222, 223 subsp. aucuparia 80, 82, 84, 160, 161, 168, 171, 191, 194, 208211, 213, 218221, 224, 225 subsp. glabrata 93, 104, 105, 107, 108 torminalis 186, 187, 200
296
Silene viscosa Stipa borysthenica
Sparganietum erecti, fyt. 26 Sparganietum minimi, fyt. 20 Sparganio-Glycerion fluitantis, fyt. 32, 248 Sparganio-Potametum pectinati, fyt. 21 Sparganium emersum 19, 22, 31, 33 erectum 26, 28 minimum 16, 20, 21 Sparsely vegetated river gravel banks, eu. 48, 49, 165 Sparsely vegetated river sand banks, eu. 163 Species-rich helophyte beds, eu. 32 Species-rich Nardus grasslands, nat. 125127 Spergula morisonii 143, 145, 146 Spergularia echinosperma 40 maritima 43, 44 rubra 38, 40, 41, 43, 145 salina 43, 44, 156 Spergulo-Oxalidion, fyt. 252 Sphagnion medii, fyt. 71, 73, 76, 227, 229, 249 Sphagno compacti-Molinietum coeruleae, fyt. 96 Sphagno recurvi-Caricetum limosae, fyt. 68 Sphagno recurvi-Caricion canescentis, fyt. 68, 249 Sphagno robusti-Empetretum hermaphroditi, fyt. 71 Sphagno subsecundi-Rhynchosporetum albae, fyt. 69 Sphagno warnstorfiani-Caricetum davallianae, fyt. 66 Sphagno warnstorfiani-Eriophoretum latifolii, fyt. 66 Sphagno warnstorfiani-Tomenthypnion, fyt. 66, 249 Sphagno-Caricetum appropinquatae, fyt. 66 Sphagno-Caricetum lasiocarpae, fyt. 66 Sphagno-Piceetum, fyt. 220 Sphagno-Utricularietum intermediae, fyt. 20 Sphagno-Utricularion, fyt. 20, 248 Sphagnum capillifolium 68, 69, 7274, 220, 225, 227230 compactum 72 contortum 66, 67, 69, 70, 228 cuspidatum 21, 72, 74, 75 fallax 21, 68, 69, 71, 72, 74, 225, 227230 flexuosum 67, 69 fuscum 7174 girgensohnii 160, 220, 222 imbricatum 72 inundatum 70 magellanicum 69, 7174, 227, 229, 230 majus 75 obtusum 69 palustre 68, 69, 171, 172, 227, 228 papillosum 69, 71, 72 platyphyllum 70 riparium 59, 222 rubellum 7173, 227 russowii 72, 74, 222, 227, 230 sect. Cuspidata 68, 71, 72, 76 sect. Sphagnum 68 sect. Subsecunda 66, 68, 70 squarrosum 171, 172 subnitens 66 subsecundum 66, 67, 69, 70 tenellum 75 teres 66, 67, 69 warnstorfii 66, 67 Sphagnum birch woods, cor. eu. pal. 224
Sphagnum spruce woods, cor. 220 Spike-rush shallow-water swards, cor. pal. 45 Spiraea salicifolia 122, 162, 163, 224 Spirodela polyrhiza 1519, 26, 28, 31, 179, 233 Spoleenstva aldrovandky, sm. 234, 245 Spoleenstva hrotnosemenky bl a bahnitch den, sm. 236, 247 Spoleenstva lakunk, sm. 234, 245 Spoleenstva netesk, sm. 239, 245 Spoleenstva nzkch bylin na vlhk pd, sm. 235, 245 Spoleenstva prameni a raelini, fyziot. 56, 58, 59, 61, 62, 64, 66, 68, 69, 71, 73, 74, 76, 227, 229 Spoleenstva skal, sut, psin a primitivnch pd, fyziot. 78, 79, 81, 83, 85, 130, 132, 144146, 148, 149, 151, 153 Spoleentva nzkch bahniek, sm. 235 Spraov doubrava, potv. 200 Spraov habrov doubrava, lest. 180, 200, 203 Spring heath Scots pine forests, cor. eu. pal. 217 Springs, biot. 5663, 254 Springs and mires, biot. 5676, 254 Spruce forests, biot. 218223 srha hajn 178, 182, 185, 187, 201, 202 lalonat 52, 110, 112, 113, 123, 138, 168 slovensk 99 srpice barvsk 120, 123, 202, 204 srpnatka bezkruh 21, 70 fermeov 70 splvav 21, 75 zahnut 21 zvitkolist 66, 67 srstka angret 190 Stachyo palustris-Thalictretum flavae, fyt. 120 Stachys palustris 28, 35, 36, 121 recta 131, 141, 170, 200 sylvatica 61, 62, 173, 174, 176 Stands of early successional woody species, biot. 233 starek bainn 36 hercynsk 98100, 194, 220, 223 lepkav 86 nmeck 84 pon 55 poton 63, 117 vejit 99, 174, 193, 198 celolist 133 Star acidofiln doubravy s dubem letnm, nat. 241, 244 Stellaria alsine 56 graminea 114 holostea 167, 175, 182, 187 nemorum 52, 84, 99, 100, 164, 165, 173, 174, 176178, 188, 194, 222, 223 palustris 35, 36 uliginosa 33, 41, 58, 59, 62 Stellarietea mediae, fyt. 252 Stellario-Alnetum glutinosae, fyt. 174 Stellario-Deschampsietum cespitosae, fyt. 114 Stellario-Scirpetum setacei, fyt. 40 Stellario-Tilietum, fyt. 180 Stipa borysthenica 148, 149
297
Rejstk
capillata 134136, 216 eriocaulis 134, 136 joannis 134, 136, 216 pulcherrima 134136 smirnovii 134, 136 tirsa 134, 136 zalesskii 134, 136 Stipetum capillatae, fyt. 133 Stipion calamagrostis, fyt. 85, 247 Stipo-Festucetalia pallentis, fyt. 130, 132, 237, 238, 243 stolstek klasnat 17, 22 peslenat 17 stdavolist 21, 22 stozrnk lnov 41 straka vyven 99 Stratiotes aloides 1517, 234, 245 Stratiotetum aloidis, fyt. 15 strdivka brvit 86, 131 jednokvt 187, 192, 201 nic 82, 143, 182, 185, 187, 190, 192, 204 sedmihradsk 131, 170 zbarven 201 Strdivkov buina, potv. 191 Streams and water bodies, biot. 1525, 254 Streams and water-bodies without vegetation of conservational importance, biot. 233 Streptopus amplexifolius 219, 220, 222, 223 stroek pomnnkov 88 stroupka plamiv 154 Stedoevropsk bazifiln teplomiln doubravy, biot. 203204, 216, 240, 244, 246, 251 Stedoevropsk siliktov sut, nat. 236, 244 Stedoevropsk subalpnsk buiny, nat. 240, 244 Stedoevropsk vpencov buiny, nat. 240, 244 stemcha obecn prav 162, 172, 176, 178 skaln 108 Stemchov doubrava a olina, potv. 174, 176 Stemchov jasenina, potv. 174 Stdav vlhk bezkolencov louky, biot. 122123, 237, 243, 246, 249 stulk mal 16, 17 lut 16, 17, 22, 30 Suaeda prostrata 44 Subalpine beech woods, cor. 193 Subalpine deciduous scrub, biot. 105108 Subalpine deciduous tall scrub, biot. 107108 Subalpine Hercynian forests, cor. 219, 220, 222 Subalpine Nardus grasslands, biot. 125126 Subalpine small reed meadows, cor. 96 Subalpine springs, biot. 6263 Subalpine tall grasslands, biot. 9698 Subalpine tall-fern vegetation, biot. 99100 Subalpine tall-forb vegetation, biot. 9899 Subalpine tall-herb vegetation, biot. 96100 Subalpine Vaccinium vegetation, biot. 9394 Subalpnsk brusnicov vegetace, biot. 9394, 236, 242, 249 Subalpnsk keov a kekov spoleenstva, fyziot. 104, 107 Subalpnsk pramenit, biot. 6263, 236, 249 Subalpnsk vysokobylinn vegetace, biot. 96100, 236
Subalpnsk a alpnsk nivy a hole, fyziot. 89, 90, 92, 94, 96, 98, 99, 101, 102, 105, 125 Subalpnsk kapradinov nivy, biot. 99100, 107, 236, 243, 247 Subalpnsk koviny s vrbou laponskou, biot. 105106, 237, 242, 247 Subalpnsk listnat koviny, biot. 105108, 237 Subalpnsk smilkov trvnky, biot. 125126, 237, 243, 249 Subalpnsk vysokobylinn nivy, biot. 51, 9899, 107, 236, 243, 247 Subalpnsk vysokostbeln trvnky, biot. 9698, 107, 236, 243, 247 Sub-Arctic willow scrub, nat. 105, 107 Subarktick vrbov koviny, nat. 237, 242 Sub-Atlantic lowland hay meadows, eu. pal. 109 Sub-Atlantic semi-dry calcareous grasslands, cor. eu. pal. 136 Subcontinental and continental deciduous thickets, eu. 169 Subcontinental Cnidium meadows, cor. 119 Sub-continental oak-hornbeam forests, eu. 180, 182, 183, 185 Subcontinental pine-oak forests, biot. cor. 210211 Subcontinental riverine meadows, cor. eu. pal. 119 Subcontinental Scots pine forests, cor. 213 Sub-continental steppic grasslands, eu. 133 Subkontinentln borov doubravy, biot. 210211, 241, 246, 251 Subkontinentln osticov doubrava, potv. 201 Sub-Mediterranean Quercus petraea-Q. robur woods, cor. pal. 205 Submerged river vegetation, cor. 21 Submerged, floating and floating-leaved macrophyte beds of running waters, eu. 21 Sub-montane calcareous screes, cor. pal. 85 Submontane and montane Nardus grasslands, biot. 127129 Sub-montane Vaccinium-Calluna heaths, eu. 159, 160 Sub-oceanic inland salt marshes, eu. 155 Suboceanic inland salt meadows, pal. sm. 155 Suboceanick vnitrozemsk slan louky, sm. 239, 245 Sub-Pannonic primrose oak-hornbeam forests, pal. 185 Sub-Pannonic steppic grasslands, nat. pal. 133 Subpanonsk stepn trvnky, biot. nat. 135, 238, 243, 245 Succisa pratensis 115, 117, 122, 123, 202 Sudeten Lapland willow brush, pal. 105 Sudeten summital mat-grass swards, pal. 125 Such doubrava bikov teplomiln, lest. 205 Such habrov doubrava, lest. 180, 186, 199, 200, 203 Such vesovit nin a pahorkatin, biot. 157158, 239, 242, 243, 245, 249 Such acidofiln doubravy, biot. 207208, 241, 246, 251 Such bory, biot. 213218, 241 Such bylinn lemy, biot. 140142, 238, 250 Such trvnky, biot. 129140, 237 suchopr pochvat 69, 71, 72, 74, 76, 221, 222, 224, 227, 228, 230 irolist 57, 65, 67 thl 69 zkolist 57, 6769, 74, 75, 227, 228 suchoprek alpsk 63, 67 trsnat 72 Suchoprov bory kontinentlnch raelini, biot. 69, 72, 227228, 241, 244, 246, 249 suinec poben 28, 31, 120 Suov (jilmojasanov) javoina, lest. 188 Suov jilmovosmrkov javoina, lest. 188 Suov a roklinov lesy, fyziot. potv. 188 Suov lesy, biot. 180, 188190, 240, 244, 246, 251 Svahov buina, lest. 191 Svahov bukov smrina, lest. 222
298
Stipa capillata Taraxacum sect. Erythrosperma
Svahov dubov buina, lest. 182, 191 Svahov jedlov buina, lest. 191 Svahov smrina, lest. 222 Svahov smrkov buina, lest. 191 sveep Benekenv 192 mkk 110 vzpmen 136138 svtlk lkask 113 tuh 139 Sv (bukov) jedlina, lest. 191, 196 Sv bezov doubrava, lest. 181, 186, 208 Sv buina, lest. 191, 196 Sv bukov doubrava, lest. 181, 183, 203, 207 Sv bukov smrina, lest. 219, 222 Sv dubov buina, lest. 182, 191, 196 Sv dubov jedlina, lest. 191, 196 Sv jedlodubov bor, lest. 208 Sv jedlov buina, lest. 191, 196 Sv jedlov smrina, lest. 220 Sv oglejen (jedlov) smrina, lest. 220 Sv raelinn smrina, lest. 220 Sv reliktn smrina, lest. 220 Sv smrina, lest. 222 Sv smrkov buina, lest. 191, 196 Sv smrkov jedlina, lest. 196 svda dn 168, 187, 200 krvav 168, 182, 185, 187, 195, 201, 216 svzel bahenn 27, 31, 33, 36, 37, 59, 163, 172, 179 bl 86, 110, 168 hercynsk 129 lesn 182, 187, 195 nzk 129 poton 55 ptula 55, 165, 168, 176, 178, 179 severn prav 97, 101, 123, 202, 204 Schultesv 183, 185 siv 131, 141, 170, 200 syiov 138, 139, 147, 150, 218 svojnice nadmut 72, 75 Swertia perennis 59, 62, 63, 106 Swertietum perennis, fyt. 62 Swertio-Anisothecion squarrosi, fyt. 62, 249 Symphoricarpos albus 232 Symphytum bohemicum 120 officinale 52, 115, 120, 121, 165, 179 tuberosum 185, 187 Syringa vulgaris 232 chor hnd 40, 43, 44, 54 Micheliv 40 lutav 41 alvj lepkav 52, 143 lun 109, 138, 141, 200 peslenit 143 ina naernal 65 rezav 37, 64, 65
ater svazit 146, 147, 212, 216 zedn 40, 41 ejdraka bahenn 17 ek obecn 232 dlatka jezern 25 ostnovtrusn 25 dlovec kstkovit 90 icha ern 72 oboupohlavn 72, 74, 91 ipk 198201, 205 patka vodn 19, 22, 31 irokolist such trvnky, biot. 109, 132, 136138, 238, 243, 245, 250 ik hrlovit 120, 156 vroubkovan 28, 36 karda bahenn 62, 106, 117, 118, 174, 176, 194 dvoulet 110 hnidkolist 97, 127 mkk ertkusolist 112, 127 prav 97 ukousnut 141 mel okolinat 19, 22, 27, 30, 31 trbinov vegetace siliktovch skal a drolin, biot. 7981, 103, 236, 244, 247 trbinov vegetace vpnitch skal a drolin, biot. 7879, 236, 244, 247 trkov behy ek, sm. 235, 239, 245 trkov nplavy bez vegetace, biot. 4748, 235, 245 trkov nplavy s ttinou poben, biot. 4950, 235, 242, 245, 248 trkov nplavy s idovinkem nmeckm, biot. 4849, 235, 242, 245247 trkov n nplavy, biot. 4650, 235 ttka lalonat 55 plan 55 trovnk rkat 139 tenkolist 120, 156 avel kysel 100, 174, 183, 190, 194, 198, 220, 222, 223, 225 ovk ronolist 99, 100, 105, 106, 108, 112, 174, 194, 223 kadeav 115 kosk 28, 35 krvav 62 men 140, 146, 148150, 153, 158, 206, 214 tupolist 32, 114, 115, 165, 166, 232 vodn 32 tajnika rovit 33, 54 Tall grasslands on rock ledges, biot. 8182 Tall mesic and xeric scrub, biot. 167169 Tall-forb vegetation of fine-soil-rich boulder screes, biot. 8384 Tall-sedge beds, biot. 3536 Tanacetum corymbosum 132, 133, 141, 181, 182, 185, 187, 195, 200, 201, 203, 204, 206 Taraxacum bessarabicum 156 sect. Erythrosperma 151, 153, 154
299
Rejstk
sect. Palustria 57, 65 sect. Ruderalia 51, 110, 113115, 166 serotinum 135 taice horsk Gmelinova 147 prav 131 kalin 154 skaln 80, 88, 130, 131 tavolnk vrbolist 162, 163, 224 Taxus baccata 78, 188, 190 Teesdalia nudicaulis 145, 146 thovec bezebr 81 tenkomzdk lalkovit 79 Tephroseris crispa 63, 117 integrifolia 133 Teplomiln a supramediternn doubravy, sm. 240, 246 Teplomiln doubravy, biot. 198206, 240 terovka posypan 81 skaln 81 termovka zelen 136 Terrestrial underground caves, eu. 87 Tetragonolobus maritimus 155, 156 Tetraphis pellucida 81 Tetrodontium brownianum 88 repandum 88 Teucrio chamaedrys-Festucetum rupicolae, fyt. 133 Teucrium botrys 86 chamaedrys 136, 141, 170, 200, 215, 217 montanum 131 scordium 36, 120 Thalictrum aquilegiifolium 84, 118, 173, 174, 194 flavum 120, 121 lucidum 120 Thamnolia vermicularis 90 Thelypteris palustris 34, 35, 162, 172 Thermophilous Alpine and peri-Alpine mixed lime forests, cor. eu. pal. 188 Thermophilous and supra-Mediterranean oak woods, sm. 199201, 203, 205 Thermophilous oak forests, biot. 198206 Thero-Airion, fyt. 144, 250 Thesio alpini-Nardetum, fyt. 125 Thesium alpinum 98, 125, 126, 217, 218 Thickets, cor. 84 Thlaspi montanum 133, 217, 218 perfoliatum 154 Thlaspietea rotundifolii, fyt. 247 Thlaspio montani-Pinetum sylvestris, fyt. 217 Thorn-thickets, hedgerows and lowland scrub, eu. 84 Thuidium philibertii 123 Thymo angustifolii-Corynephoretum canescentis, fyt. 145 Thymo angustifolii-Festucetum ovinae, fyt. 146 Thymo pannonici-Poe tum angustifoliae, fyt. 133 Thymo-Festucetum ovinae, fyt. 128 Thymus alpestris 102
glabrescens 136 pannonicus 136 praecox 131, 133, 157, 158, 206, 217, 218 pulcherrimus subsp. sudeticus 96, 98, 101, 102 pulegioides 122, 128, 129, 140, 149, 150 serpyllum 143, 145, 146, 148, 149, 212 Tilia cordata 175, 177, 178, 180183, 185, 187192, 195, 196 platyphyllos 188192 Tili-acereta, geobioc. 188 Tili-acereta fagi, geobioc. 188 Tili-acereta fagi humilia, geobioc. 188 Tili-acereta humilia, geobioc. 188 Tilio cordatae-Fagetum, fyt. 191 Tilio platyphylli-Fagetum, fyt. 191 Tilio-Acerion, fyt. 188, 251 Tilio-Acerion forests of slopes, screes and ravines, nat. 188 Tilio-Betuletum, fyt. 180 Tilio-Carpinetum, fyt. 182 Tili-querceta roboris, geobioc. 176, 181, 186 Tili-querceta roboris fagi, geobioc. 182 Tili-querceta roboris-aceris, geobioc. 181 Tillaea aquatica 39, 40 Timmia bavarica 79 tis erven 188, 190 toivka toiv 79, 133 Tofieldia calyculata 65 tolice nejmen 154 srpovit 136 tolije bahenn 57, 62, 102 tolita lkask 82, 86, 142, 143, 170, 200, 205, 206 Tolypella glomerata 23, 24 intricata 24 prolifera 24 tomka alpsk 91, 126 vonn 112, 113, 117, 123, 127, 158 Toninia sedifolia 154 toninie bublinat 154 topol bl 178, 179 ern 178, 179 osika 166, 183, 210, 223 Topolov doubrava, potv. 176 Topolov luh kopivov, lest. 176 Torilis japonica 169 Tortella inclinata 153, 154 tortuosa 78, 79, 102, 131133 Tortula ruralis 79, 131, 153, 154 toice japonsk 169 toi hmyzonosn 216 Tragopogon orientalis 111 Transition mires, cor. eu. pal. sm. 34, 66, 68 Transition mires and quaking bogs, nat. 34, 66, 68 Transitional mires, biot. 6869 Transitional tall herb humid meadows, cor. eu. pal. 117 Trapa natans 15, 17 Trapetum natantis, fyt. 15 trvnika obecn hadcov 218
300
Taraxacum sect. Palustria Utricularion vulgaris
prav 147, 212 travnk Schreberv 74, 91, 94, 105, 129, 160, 161, 208, 211, 212, 215, 218, 227, 228, 230 Trvnky psin a mlkch pd, biot. 143150, 238 Trvnky s nzkmi chory, sm. 235, 245 trhutka Hbenerova 40 kilov 40 obecn 40 plovouc 17, 28, 31 rnsk 17 Trichophorum alpinum 62, 63, 67 cespitosum 71, 72 Trientalis europaea 93, 94, 98, 100, 104, 105, 183, 215, 219225 Trifolio arvensis-Sedetum albi, fyt. 153 Trifolio medii-Agrimonietum, fyt. 142 Trifolio medii-Melampyretum nemorosi, fyt. 142 Trifolio repentis-Veronicetum filiformis, fyt. 112 Trifolio-Festucetum rubrae, fyt. 109 Trifolio-Geranietea sanguinei, fyt. 250 Trifolion medii, fyt. 81, 142, 250 Trifolium alpestre 141, 200, 202, 204, 206, 211, 212 arvense 145, 148150, 153 campestre 139, 148 dubium 111, 145 fragiferum 155, 156 hybridum 115 medium 142, 143, 169 montanum 138 pratense 110, 111, 113, 114 repens 113, 114 Triglochin palustre 57 Tripleurospermum inodorum 144 Trisetum flavescens 110113, 232 trnnka odstl 111, 112, 115, 118, 125, 138 trnovnk akt 139, 199, 201, 202, 204, 205 trojtt lutav 111, 112, 232 trojzubec polhav 129 Trollio altissimi-Filipenduletum, fyt. 117 Trollio altissimi-Geranietum sylvatici, fyt. 98 Trollio-Cirsietum salisburgensis, fyt. 115 Trollius altissimus 63, 99, 115, 117, 118 troskut prstnat 149 Trval zemdlsk kultury, biot. 231, 241, 252 trzel rozvtven 149 kardolist 136 temdava bl 141, 200, 201 teslice prostedn 113, 117, 123, 138, 216 tee kovit 170 pta 168 tezalka horsk 143 rozprosten 41 skvrnit 112, 127, 128 tekovan 136, 138, 139, 141, 150, 158, 206 ttina chloupkat 82, 91, 93, 94, 96, 97, 100, 103, 105, 106, 108, 161, 197, 198, 219, 220, 222, 223, 225 kovitn 212 pestr 82
poben 49, 50, 166 rkosovit 80, 82, 97, 102, 108, 142, 143, 161, 197, 198, 208 edav 27, 35, 36, 172 Ttinov smrina, potv. 219 tunice esk 65 obecn 65 Tufa cones, cor. pal. 56, 59 turan kanadsk 145 Tussilago farfara 49, 57, 166 tuebnk jilmov Picbauerv 120, 121 prav 52, 117, 118, 163, 165, 176 obecn 138 Tvrd luhy ninnch ek, biot. 172, 176178, 240, 244, 251 Tvrd oligo-mezotrofn vody s bentickou vegetac paronatek, nat. 234, 242 Typha angustifolia 26, 28 latifolia 26, 28 Typhetum angustifoliae, fyt. 26 Typhetum latifoliae, fyt. 26 Typhetum laxmannii, fyt. 26 udatna lesn 82, 84, 189, 190 doln jasanovo-olov luhy, biot. 61, 172, 174176, 240, 244, 246, 251 Ulhav habrov doubrava, lest. 180, 203 Ulhav kysel buina, lest. 196 Ulhav kysel doubrava, lest. 183, 207 Ulhav kysel dubov buina, lest. 196 Ulhav kysel jedlov buina, lest. 196 Ulhav kysel smrkov buina, lest. 196 Ulmenion (minoris), fyt. 176, 240, 244, 251 Ulmi-fraxineta carpini, geobioc. 176, 186 Ulmi-fraxineta populi, geobioc. 176 Ulmus glabra 175, 180, 188, 190192 laevis 173, 177, 178, 240, 244 minor 173, 176, 178, 187, 240, 244 Umbilicaria hirsuta 79, 81 Unvegetated river gravel banks, biot. cor. pal. 4748 upoln evropsk 63, 99, 117, 118 por kuikovit 40 peprn 31, 40, 46 estimun 40, 46 trojmun 31, 40, 46 raznk poloen 41, 145 Urbanized areas, biot. 231 Urbanizovan zem, biot. 113, 231, 241, 247, 252, 253 ronk bolhoj 138 Urtica dioica 32, 33, 50, 54, 55, 84, 114, 164166, 168, 169, 173, 176179, 188, 190 tlovlska zprohban 133 Utricularia australis 1517, 234, 245 bremii 16, 20, 21 intermedia 16, 20, 21 minor 16, 20, 21, 70 ochroleuca 16, 20, 21 vulgaris 16, 17, 234, 245 Utricularietum australis, fyt. 15 Utricularion vulgaris, fyt. 15, 247
301
Rejstk
zkolist such trvnky, biot. 133136, 238, 243, 245, 250 Vaccinio uliginosi-Pinetum rotundatae, fyt. 229 Vaccinio uliginosi-Pinetum sylvestris, fyt. 225 Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum, fyt. 210 Vaccinion, fyt. 81, 93, 160, 249 Vaccinio-Piceetea, fyt. 219, 220, 222, 241, 244, 251 Vaccinium myrtillus 64, 68, 69, 7274, 81, 82, 89, 9195, 98, 100, 103105, 108, 157, 159161, 183, 193, 196, 197, 207, 208, 210, 211, 213215, 217, 219, 220, 222, 223, 225, 227, 229, 230 uliginosum 7274, 221, 222, 224, 227230 vitis-idaea 64, 68, 69, 7274, 8994, 101, 105, 157, 159161, 210, 211, 213, 214, 220, 222, 225, 227230 Vaccinium vegetation of cliffs and boulder screes, biot. 160161 vachta trojlist 35, 36, 69, 228 vleka lesn 60, 62, 142, 178, 183, 201 prapoit 136138, 141, 168, 200, 201, 204, 215, 216 Valeriana dioica 65, 115, 117, 124, 162 excelsa 52 subsp. procurrens 32, 117, 118 subsp. sambucifolia 98, 99 officinalis 118 simplicifolia 65 stolonifera subsp. angustifolia 202 Valerianella locusta 153, 154 Valeriano dioicae-Caricetum davallianae, fyt. 64 Valeriano procurrentis-Filipenduletum, fyt. 117 Valeriano simplicifoliae-Caricetum flavae, fyt. 64 Vpencov buina, lest. 194 Vpencov bukov doubrava, lest. 203 Vpencov dubov buina, lest. 194 Vpencov jedlov buina, lest. 194 Vpnit slatinit, biot. 24, 36, 37, 6466, 236, 243, 246, 249 Vpnit slatinit s maic pilovitou, biot. nat. 37, 235, 243, 246, 248 Vpnit nebo bazick skaln trvnky, nat. 239, 243 Vpnit sut pahorkatin a horskho stupn, nat. 236, 244 Vpnomiln buiny, biot. 194195, 240, 244, 246, 251 Vegetace efemr a sukulent, biot. 129, 151154, 239 Vegetace jednoletch slanomilnch trav, biot. 4344, 235, 245, 248 Vegetace jednoletch vlhkomilnch bylin, biot. 3844, 235 Vegetace letnnch rybnk, biot. 3840, 45, 53, 235, 242, 245, 248 Vegetace obnaench den teplch oblast, biot. 4243, 44, 235, 242, 245, 248 Vegetace paronatek, biot. 2324, 57, 65, 234, 242, 245, 248 Vegetace dlatek, biot. 25, 234, 242, 245, 248 Vegetace vlhkch naruovanch pd, biot. 123125, 237, 246, 249, 253 Vegetace vysokch ostic, biot. 32, 3536, 76, 235, 248 Vegetace vytrvalch obojivelnch bylin, biot. 4546, 235, 242, 245, 248 Vegetated river sand banks, cor. pal. 163 Vegetation of annual halophilous grasses, biot. 4344 Vegetation of annual hygrophilous herbs, biot. 3844 Vegetation of exposed bottoms in warm areas, biot. 4243 Vegetation of exposed fishpond bottoms, biot. 3840 Vegetation of perennial amphibious herbs, biot. 4546 Vegetation of spring therophytes and succulents, biot. 151154 Vegetation of wet disturbed soils, biot. 123125 Velk stedoevropsk lun lesy, sm. 240, 246 vemenk dvoulist 216 Ventenata dubia 153
Veratrum album subsp. album 98, 173, 174 subsp. lobelianum 63, 89, 91, 96, 98100, 105, 106, 108, 173, 174, 222 Verbasco austriaci-Inuletum ensifoliae, fyt. 133, 135 Verbascum chaixii subsp. austriacum 142 lychnitis 131, 136 phoeniceum 136, 147, 148 Veronica anagallis-aquatica 32, 33, 54 anagalloides 43, 54 arvensis 153, 154 beccabunga 32, 33, 54, 62 catenata 43, 54 chamaedrys 112, 169, 182, 185, 187 dillenii 146, 152, 153 hederifolia 153, 154 montana 62 officinalis 126, 198, 204, 206208, 212 praecox 153, 154 prostrata 136 scutellata 36 serpyllifolia 114 teucrium 142, 200 triphyllos 153, 154 verna 153 vindobonensis 203, 204, 206 Veronico dillenii-Galietum pedemontani, fyt. 151 Veronico longifoliae-Euphorbietum lucidae, fyt. 120 Veronico longifoliae-Filipenduletum, fyt. 117 Veronico longifoliae-Lysimachion vulgaris, fyt. 120, 249 Veronico montanae-Caricetum remotae, fyt. 61 Veronico politae-Taraxacion, fyt. 252 Veronico vernae-Poe tum bulbosae, fyt. 151 vsenka nachov 99, 108, 193195, 198 Viburnum lantana 168, 200 opulus 216 Vicia lathyroides 153 sylvatica 142, 143 tenuifolia 141, 142 Vicietum sylvaticae, fyt. 142 vijozub nachlen 154 zkroucen 79, 102, 131, 133 vikev hrachorovit 153 lesn 142, 143 tenkolist 141, 142 Vincetoxico hirundinariae-Origanetum vulgaris, fyt. 140 Vincetoxicum hirundinaria 82, 85, 86, 142, 143, 170, 199, 200, 205, 206 Viola ambigua 135, 136 arvensis 153 biflora 63, 99, 106 canina 122, 128, 129, 169 collina 203, 204 hirta 142, 200, 201 lutea subsp. sudetica 98, 112, 125127 mirabilis 186, 187, 201 palustris 59, 67, 69, 115, 117, 162, 171, 172
302
zkolist such trvnky Vyschav jedlov buina
pumila 119, 120 reichenbachiana 180, 182, 183, 185187, 191, 193, 203 riviniana 169, 209 stagnina 119, 120 tricolor subsp. saxatilis 81 Violion caninae, fyt. 127, 249 violka bahenn 59, 67, 69, 117, 172 divotvrn 187, 201 dvoukvt 63, 99, 106 chlumn 204 lesn 182, 183, 185, 187, 193, 203 nzk 120 obojetn 136 ps 129, 169 Rivinova 169 roln 153 slatinn 120 srstnat 142, 200, 201 trojbarevn skaln 81 lut sudetsk 98, 112, 125, 127 Violkov buina, potv. 191 Violo hirtae-Cornetum maris, fyt. 167 Violo reichenbachianae-Fagetum, fyt. 191 Violo sudeticae-Deschampsietum cespitosae, fyt. 96 Viscario-Quercetum, fyt. 205 vtod chocholat 138 nahokl 57 obecn 123, 129 ostrokdl 129 vlhomilka mdnkov 74, 230 vlahovka pramenitn 59, 63, 67 azen 63 vpnomiln 58, 60, 66 vlasolistec vlhkomiln 58, 67 vlatovink vt 79 Vlhk buina, lest. 191 Vlhk bukov doubrava, lest. 181 Vlhk bukov smrina, lest. 193, 222 Vlhk dubov buina, lest. 191 Vlhk habrov doubrava, lest. 186 Vlhk jasanov javoina, lest. 188 Vlhk jedlov buina, lest. 191 Vlhk smrkov buina, lest. 191, 193 Vlhk tuebnkov lada, biot. 51, 59, 117118, 237, 243, 246, 249 Vlhk acidofiln doubravy, biot. 208210, 241, 244, 246, 251 Vlhk pchov louky, biot. 59, 115117, 237, 246, 249 Vlhkomiln vysokobylinn lemov spoleenstva, nat. 235237, 243 vlochyn 72, 74, 222, 227, 228, 230 Vnitrozemsk psen duny, sm. 238, 247 Vnitrozemsk slan louky, nat. 239, 242 Vodn a bainn spoleenstva, fyziot. 15, 18, 20, 21, 23, 25, 26, 28, 29, 31, 32, 34, 35, 37, 38, 40, 42, 45, 4850, 52, 54, 123 vodn mor kanadsk 17, 22, 24 Vodn toky a ndre, biot. 9, 1525, 234 Vodn toky a ndre bez ochransky vznamn vegetace, biot. 16, 233, 241, 247, 248 voanka ab 16, 17, 234, 245 vousatec lutozelen 90 vousatnka vpenn 60 vousatka prstnat 135 vranec jedlov 80, 90, 92, 161, 220, 223
vraneek brvit 102 vran oko tylist 100, 192, 194 vrba bl 178, 179 bylinn 95, 103 jva 173 koksk 163, 165 kehk 163166, 176, 178, 179 laponsk 105, 106 lkovcov 49, 166 nachov 49, 50, 165, 166 ptimun 163 popelav 162, 163 slezsk 102, 104, 106, 108 ed 49, 166 trojmun 163, 165, 166 uat 163, 225 vrbina hajn 176, 194 kytkokvt 35, 36, 69 obecn 36, 118, 121, 163, 166, 172, 179, 202, 210, 225 penzkov 36, 113, 115, 120, 121 vrbka rozmarnolist 86 zkolist 49, 82, 166 Vrbov olina, lest. 171, 174 Vrbov koviny hlinitch a psitch nplav, biot. 163165, 239, 246, 250 Vrbov koviny podl vodnch tok, biot. 163166, 239 Vrbov koviny trkovch nplav, biot. 165166, 239, 242, 245, 246, 250 vrbovka bahenn 59, 67, 69, 124 horsk 79, 190 chlumn 86 chlupat 33, 55, 118, 166 malokvt 33 rov 50 abincolist 63 Vrbov (vrbotopolov) luh, lest. 178 Vrchovit, biot. 7176, 236 Vrchovit s kle, biot. 72, 7374, 105, 236, 244, 246, 249 Vrchovitn kle, lest. 73 Vrchovitn smrina, lest. 220 Vrchovitn lenky, biot. 20, 21, 72, 73, 7475, 236, 243, 246, 249 vratka odchyln 72 ves obecn 72, 80, 82, 9092, 94, 146, 157161, 208, 211, 212, 214, 227, 230 vesovec pleov 159 vstava bahenn 65 vivec lesn 129 Vulpia bromoides 145 myuros 145 Vyfoukvan alpnsk trvnky, biot. 8990, 92, 236, 243, 247 Vysok mezofiln a xerofiln koviny, biot. 167168, 232, 239, 250 Vysok subalpnsk listnat koviny, biot. 107108, 237, 242, 247 Vysokobylinn vegetace zazemnnch drolin, biot. 8384, 236 Vysokostbeln trvnky skalnch tersek, biot. 8182, 161, 236, 249, 250 Vyschav buina, lest. 191, 194 Vyschav bukov doubrava, lest. 203, 207, 215 Vyschav dubov buina, lest. 182, 191, 194 Vyschav jedlov buina, lest. 191
303
Rejstk
Vznan nalezit vstavaovitch, nat. 238, 243 Water courses of plain to montane levels, nat. 21 Water crowfoot communities, sm. 18 Water violet beds, sm. 18 Watercourse veils, eu. cor. pal. 50, 54, 117 Water-fringing reed beds, eu. 26 Water-soldier rafts, sm. 15 Weissia controversa 136 Western Eurasian thickets, pal. 84 Western nemoral tall herb communities, eu. pal. 117 Western white cinquefoil sessile oak woods, pal. 203 Western white oak woods and related communities, eu. 205 Wet acidophilous oak forests, biot. 208210 Wet Cirsium meadows, biot. 115117 Wet Filipendula grasslands, biot. 117118 Wet ground dwarf herb communities, cor. pal. sm. 40 Wetlands and riverine vegetation, biot. 2655, 254 White beak-sedge and mud bottom communities, sm. 69 White beak-sedge communities, cor. 69 White willow gallery forests, cor. 178 Willemetio-Caricetum paniceae, fyt. 66 Willow and sea-buckthorn brush, cor. 165 Willow carrs, biot. 162163 Willow carrs and fen scrubs, eu. 162 Willow scrub of loamy and sandy river banks, biot. 163165 Willow scrub of river gravel banks, biot. 165166 Willow-poplar forests of lowland rivers, biot. 178179 Willow-tamarisk brush, cor. 48 Wind-swept alpine grasslands, biot. 8990 Wolffia arrhiza 16, 17 Wolffietum arrhizae, fyt. 15 Wood bedstraw oak-hornbeam forests, cor. pal. 180 Woodsia ilvensis 81 Woodsio ilvensis-Asplenietum septentrionalis, fyt. 79 Woody vegetation outside forest and human settlements, biot. 233 Xanthium strumarium 42, 44, 54 Xeric sand calcareous grassland, nat. 143 Xerophile Central European steppic grasslands, cor. 133 Xerotermn a semixerotermn trvnky a lemy, fyziot. 133, 136, 138, 140, 142 Xerotermn doubravy, fyziot. 199201, 203, 205 Xero-thermophile fringes, cor. eu. pal. 140 zblnk bahenn 21, 35, 36, 69, 172 Zakrsl buina, lest. 191, 196 Zakrsl bukov doubrava, lest. 203, 207, 215 Zakrsl bukov smrina, lest. 219 Zakrsl dubov buina, lest. 191, 196 Zakrsl (habrov) doubrava, lest. 203 Zakrsl jedlov buina, lest. 191, 196 Zakrsl smrina, lest. 219 Zakrsl smrkov buina, lest. 191, 196 Zannichellia palustris 16, 17, 233 zapalice luuchovit 185 Zapojen alpnsk trvnky, biot. 9091, 126, 236, 243, 247, 249 Zapojen vytrval trvnky a stedoevropsk stepi, sm. 237, 238, 245 zraza devtsilov 52 Zsadit slatinit, nat. 236, 243 zvitka mnohokoenn 17, 19, 28, 31 zbhovec plaziv 202 zblochan hajn 33, 62, 166 asnat 33, 59 vodn 2628, 172, 179 vzplvav 31, 33, 59
zoubkat 33 zblochanec oddlen 43, 44, 156 zdravnek jarn pozdn 156 zdrojovka hladkosemenn 59 poton 58, 59 zelenka hvzdovit 58, 66, 67, 102, 123 mnohosnubn 66 zlatolist 79, 138 zemlu spanil 43, 156 zevar jednoduch 19, 22, 31, 33 nejmen 20, 21 vzpmen 28 zimolez ern 85, 108, 192 pit 84, 85, 182, 185, 187, 192 zimostrzek alpsk 161 zlatobl obecn 112 alpnsk 91, 94, 98, 105, 126 prav 82, 160 zoubkoepka mechovit 81 rznoad 81, 103 sudetsk 103 ed 103, 150, 158 zpeenka jedlov 136 Philibertova 123 Zraelinl pdy s hrotnosemenkou blou, biot. 6970, 236, 243, 247, 249 zvonenk ern 112 hlavat 110 horsk 102 prav 111 klasnat 112, 174 zvonek broskvolist 168, 182, 187, 195, 204, 218 esk 112, 125, 127 jesenick 103 klubkat 216 kopivolist 168, 182, 183, 185, 187, 190 okrouhlolist 80, 103, 127, 150, 214 sudetsk 103 rozkladit 110 epkovit 168, 182, 185, 187, 195 sibisk 135 vousat 126 abnek vzplvav 45, 46 abnk jitrocelov 19, 27, 30, 31, 36, 54, 179 kopinat 19, 30, 31 ebratka bahenn 16, 18, 19, 31, 35, 172, 234, 245 ebrovice rznolist 220, 223, 225 ebice pyrenejsk 141 idovink nmeck 48, 49 indava evropsk 183 indavov jedlina, potv. 191 luucha leskl 120 orlkolist 84, 118, 174, 194 lut 120, 121
304

Interpretan pruka k evropskm programm Natura 2000 a Smaragd Milan Chytr, Tom Kuera, Martin Ko (editoi) Milan Chytr, Tom Kuera, Martin Ko, Kateina umberov, Ji Sdlo, Zdenka Neuhuslov, Michal Hjek, Kamil Rybnek, Frantiek Krahulec, Andrea Kuerov, Ji Kolbek, tpn Husk (autorsk kolektiv)
Vydala Agentura ochrany prody a krajiny R, Kalinick 46, 130 00 Praha 3, ve spoluprci s katedrou botaniky Prodovdeck fakulty Masarykovy univerzity v Brn a Botanickm stavem Akademie vd esk republiky Praha 2001
Grafick a typografick zpracovn Pilot v.o.s., grafick studio Tisk a knihask zpracovn RETIS reklama a tisk, s.r.o. Brno
Vydn prvn 307 stran ISBN 80-86064-55-7

Chytry Etal2001 Katalog Biotopu CR

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Chytry Etal2001 Katalog Biotopu CR

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

ISBN 80-86064-55-7

Katalog biotop esk republiky

Katalog biotop esk republiky

Katalog biotop esk republiky

Milan Chytr, Tom Kuera, Martin Ko

Technick spoluprce: Helena Dukov, Kateina Ehrenbergerov, Marie Rafajov, Ji Rozehnal,

Doporuen citace celho svazku

Doporuen citace kapitoly

162 163 163 165 167 169

Natura 2000 a Smaragd

Problematika klasifikace biotop

Terminologick poznmka: biotop, prodn stanovit a prodn habitat

Vysvtlivky k popisu biotop

Nzev. Nzvy biotop byly voleny jako kompromis

Smaragd. Jde-li v programu Smaragd o ohroen

Fytocenologie. Jsou uvedeny odpovdajc svazy,

CORINE. Tento odstavec uvd seln kd

Potenciln vegetace. V odstavci je uvedena

Geobiocenologie. U lesnch a kovinnch biotop

Fyziotyp. Zahrnuje pevod na fyziotypy uveden

Lesnick typologie. U lesnch biotop je

Poznmka k mapovn. Uvd se, pokud je

Mapky rozen. Do publikace byly zaazeny

V1 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod

V1 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod

V Vodn toky a ndre

Ohroen. Vodohospodsk pravy a s nimi

V1 Makrofytn vegetace pirozen eutrofnch a mezotrofnch stojatch vod

Literatura. Hejn & Husk 1978, ernohous

V Vodn toky a ndre

V2 Makrofytn vegetace mlkch stojatch vod

Doloen a pedpokldan rozen makrofytn vegetace mlkch stojatch vod.

Rozen. Roztrouen po celm zem R,

Mlk t s lakunkem vodnm (Batrachium aquatile) v pskovn u Vlkova na Tebosku.

V2 Makrofytn vegetace mlkch stojatch vod

Poznmka k mapovn. Nemapuj se siln

Ohroen. Nien a vyschn aluvilnch vod vlivem

V Vodn toky a ndre

V3 Makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn

Struktura a druhov sloen. Druhov chud

Rozen makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn.

Rozen. Vzcn v chladnjch a vlhch oblastech

Variabilita. Na kyselch substrtech s pH vody

V3 Makrofytn vegetace oligotrofnch jezrek a tn

Poznmka k mapovn. Do tto jednotky se

U. intermedia bublinatka prostedn U. minor bublinatka men U. ochroleuca bublinatka bledolut

Ohroen. Odvodnn, vyhrnovn rybnk,

Management. Udrovn existujcho vodnho

V4 Makrofytn vegetace vodnch tok

Struktura a druhov sloen. Jednovrstevn a dvouvrstevn, druhov chud porosty ponoe-

V Vodn toky a ndre

Ohroen. Vodohospodsk pravy vodnch tok, eutrofizace vod.

Management. Citliv revitalizace nch systm,

Literatura. Hejn & Husk 1978, ernohous

Druhov kombinace Ekologie. Stedn a doln, vzcnji horn seky

Doloen a pedpokldan rozen makrofytn vegetace vodnch tok.

Batrachospermum moniliforme potrka Hildebrandia rivularis Lemanea fluviatilis

Variabilita. Druhovm sloenm se vrazn li

V Vodn toky a ndre

Literatura. Husk 1985, Husk & Rydlo 1985,

V6 Vegetace dlatek (Iso etes)

V6 Vegetace dlatek (Isoetes)

Ekologie. Oligotrofn horsk jezera s psitm

Rozen. Porosty obou druh dlatek maj