PŘÍPRAVNÝ KURZ II

Fyziologie rostlin

PharmDr. Jan Kubeš, Ph.D.

doc. Ing. František Hnilička, Ph.D.
 Krytosemenné rostliny
Nejmladší, nejpočetnější, nejpokročilejší skupina s maximální
redukcí gametofytu. Obvykle mají kratší vývojový cyklus. Ve
SC jsou průvodní buňky.
Tvorba květů, dokonalá ochrana vajíček.
Dvojité oplození:
Pylová zrna n ablizně vyklíčí v pylovou láčku – proroste semeníkem.-
nese 2 spermatické buňky.
Opylení je přenos pylového zrna z tyčinky (samosprašnost –
autogamie, cizosprašnost – alogamie). Přenos pylu na bliznu se
uskuteční pomocí hmyzu (entomogamie) či větem (anemogamie).

Pylové zrno vyklíčí v pylovou láčku – diferenciace buňky láčkové

(vegetativní) a 2 spermatických buněk (samčí gamety).
1. gameta + vaječná b. – zygota – zárodek;
2. gameta + zárodečný vak – živné pletivo (endosperm).
 LEKNÍNOVITÉ – NYMPHAEACEAE Salisb.

Leknín bílý (Nyphaea alba) Stulík malý (Nuphar pumila)

Viktorie královská (Victoria amazonica)
Oddělení: krytosemenné; Třída: nižší dvouděložné (Magnoliopsida)
PRYSKYŘNÍKOVITÉ – RANUNCULACEAE Juss.

Blatouch bahenní (Caltha palustris) Pryskyřník prudký (Ranunculus acer)

Čemeřice černá (Helleborus niger) Plamének vlašský (Clematis viticella)
Oddělení: krytosemenné; Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
 BUKOVITÉ – FAGACEAE Dum.

Buk lesní (Fagus sylvatica) Dub letní (Quercus robur)

Kaštanovník jedlý (Castanea sativa)

 BŘÍZOVITÉ – BETULACEAE S. F. Gray

Bříza bělokorá (Betula pendula) Olše šedá (Alnus incana)

 LÍSKOVITÉ – CORYLACEAE Mirbel

Líska obecná (Corylus avellana) Habr obecný(Carpinus betulus)

HVOZDÍKOVITÉ – CARYOPHYLLACEAE Juss.

Hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum)

Ptačinec prostřední (Stellaria media)
Silenka širolistá (Silene latifolia)
MERLÍKOVITÉ – CHENOPODIACEAE Vent.

Lebeda hrálovitá – Atriplex prostrata

Řepa obecná – Beta vulgaris skupina vulgaris
Merlík bílý – Chenopodium album
 VRBOVITÉ – SALICACEAE Mirbel

Vrba křehká (Salix fragilis) Topol černý (Populus nigra)

 BRUKVOVITÉ – BRASSICACEAE Burnett

Penízek rolní (Thlaspi arvense)

Barborka obecná (Barbarea vulgaris)
Řepka olejka (Brassica napus subsp. napus)
 RŮŽOVITÉ – ROSACEAE Juss.

Tavolník (Spireaa sp.) Slivoň švestka (Prunus domestica)

Hrušeň obecná (Pyrus communis) Růže šípková (Rosa canina)
 BOBOVITÉ – FABACEAE Lindl.

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia)

Jetel plazivý (Trifolium repens)
Hrách setý (Pisum sativum)
 MIŘÍKOVITÉ – APIACEAE Lindl.

Máčka ladní (Eryngium campestre)

Mrkev obecná (Daucus carota)
Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria)
 BRUTNÁKOVITÉ – BORAGINACEAE Juss.

Brutnák lékařský (Borrago officinalis)

Kostival lékařský (Symphytum officinalis )
Pomněnka rolní (Myosotis arvensis)
 LILKOVITÉ – SOLANACEAE Juss.

Kustovnice cizí (Lycium barbarum)

Lilek brambor (Solanum tuberosum)
Lilek potměchuť (Solanum dulcamara)
 KRTIČNÍKOVITÉ – SCROPHULARIACEAE Juss.

Divizna (Verbascum sp.)

Rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys)
Náprstník velkokvětý (Digitalis grandiflora)
 HLUCHAVKOVITÉ – LAMIACEAE Lindl.

Dobromysl obecná (Origanum vulgare)

Hluchavka bílá (Lamium album)
Levandule lékařská (Lavandula angustifolia)
 HVĚZDNICOVITÉ – ASTERACEAE Martinov

Heřmánek pravý (Matricaria recutita)

Podběl obecný (Tussilago farfara)
Pampeliška lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia)
Locika vytrvalá (Lactuca perennis)
ROZDÍLY MEZI ROSTLINAMI DVOUDĚLOŽNÝMI
A JEDNODĚLOŽNÝMI
ROZDÍLY MEZI ROSTLINAMI DVOUDĚLOŽNÝMI
A JEDNODĚLOŽNÝMI
 LILIOVITÉ – LILIACEAE Juss.

Vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia), Chřest lékařský (Asparagus

officinalis), konvalinka vonná (Convallaria majalis), Hyacint
východní (Hyacinthus orientalis), Česnek medvědí (Allium
ursinum), Lilie zlatohlavá (Lilium martagon)
 VSTAVAČOVITÉ – ORCHIDACEAE Juss

Vstavač vojenský (Orchis militaris)

Tořič (Ophrys sp.)
Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium)
 ŠÁCHOROVITÉ – CYPERACEAE Juss.

Suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium)

Skřípina lesní (Scirpus sylvaticus)
Ostřice obecná (Carex nigra)
LIPNICOVITÉ – POACEAE Barnhart.

1. – 7. Pšenice setá
(Triticum
aestivum)
8. – 12. Ječmen
obecný (Hordeum
vulgare)
13. – 16. Žito seté
(Secale cereale)
17. - 20. Oves setý
(Avena sativa)
LIPNICOVITÉ – POACEAE Barnhart.

1. Trojštět žlutavý
(Trisetum flavescens)
2. Ovsík vyvýšený
(Arrhenatherum
elatius)
3. Chrastice rákosovitá
(Phalaris
arundinacea)
4. Srha laločnatá (Dactylis
glomerata)
 Fyziologie rostlin

• Funkce rostlinného organismu

• Rostlinná biochemie – podstata fyziol. procesů

• + cytologie, histologie, anatomie ⇒

jednota struktury a fce buňky, pletiv, orgánů
 Fyziologie rostlin
Fyziol. přeměny látek a energií
• Příjem H20 a minerálních živin
• Fotosyntéza
• Dýchání

Fyziol. změny tvaru (individuální vývin rostliny)

• Růst
• Diferenciace
• Organogeneze
• Rozmnožování

Fyziol. pohybů a biologických rytmů

• Příčin změn místa nebo polohy
• Schopnost reagovat na vnější podráždění
• Podstata biologických rytmů
 Sacharidy
OH
H 2C

CH O OH

Monosacharidy HC
OH
CH

• jednoduché cukry
HO CH CH

OH

• aldosy x ketosy; D- x L-; (+) x (-); α x β; furanosy x pyranosy

• tetrosy (4C; erythrosa), pentosy (5C; ribosa, deoxyribosa;
ribulosa), hexosy (6C; glukosa, fructosa,…)
CH 2OH

O CH 2OH
Oligosacharidy
O

OH HO

• 2 -10 jednotek, glykosidická vazba HO O

CH OH 2

• sacharosa (glc + fru), laktosa (glc + gal), maltosa (glc + glc)

OH OH

Polysacharidy
• škrob – amylosa (α-1,4 glc) + amylopektin (α-1,6 glc)
• celulosa – β-1,4 glc
• inulin, pektiny, slizy, gumy, …
 Lipidy
Tuky a oleje
• estery triacylglycerolu a VMK: palmitová (16C), stearová (18C)

Vosky
• estery jednosytných alifatických alkoholů a VMK

Kutin → kutikula

Fosfolipidy
• přítomna kys. fosforečná + N látky (cholin, serin) n. inositol
CH3

H 3C CH3
CH3
CH3

Steroidy, steroly – stigmasterol, β-sitosterol

CH3

• estery vysokomolekulárních cyklických alkoholů s MK

HO
 AMK a bílkoviny
- α-aminokarboxylové kyseliny (alanin, cystein, serin, …)
- peptidická vazba
- primární, sekundární, terciární, kvartérní struktura

Jednoduché
• Albuminy, globuliny

Složené
• Nukleoproteiny, glykoproteiny, lipoproteiny, chromoproteiny,
metaloproteiny

Enzymy
• Biokatalyzátory; oxidoreduktasy, transferasy, hydrolasy, …
 Nukleové kyseliny
- skládají se z 5C cukru (ribosa n. deoxyribosa) zbytku k.
fosforečné a nukleové báze: NH 2 O

N N
N NH

• puriny: adenin, guanin (DNA, RNA) NH N NH N NH 2

• pyrimidin: cytosin (DNA, RNA), thymin (DNA), uracil (RNA),

NH2 O O

H3C
N NH NH

• cukr+báze → nukleosid NH O NH O NH O

• nukleosid + k. fosforečná → nukleotid

• DNA párování: A+T, G+C; RNA párování: A+U; G+C

Voda - funkce, vlastnosti, význam

Vlastnosti vody

Měrné teplo
Teplo vypařování
Hustota
Volná voda
Vázaná voda
Mobilní voda
Dipólový moment
Vodíkový můstek
VODNÍ REŽIM ROSTLIN

VODNÍ POTENCIÁL ψW
• vyjadřuje rozdíly mezi chemickým
potenciálem vody v systému a volné
čisté vody při stejné teplotě a
atmosférickém tlaku

• má vždy zápornou hodnotu a udává

se v Pa nebo MPa
VODNÍ REŽIM ROSTLIN

OSMOTICKÝ POTENCIÁL ψS
• roven tlaku, kterým by molekuly rozpuštěné
látky tlačily na stěny uzavřeného prostoru,
za dané teplot v plynném stavu
• MPa
VODNÍ REŽIM ROSTLIN

TLAKOVÝ POTENCIÁL ψP
• vyjadřuje napětí buněčné stěny, tzv.
turgescenci, vznikající v důsledku
osmotického přijmu vody buňkou

• jeho hodnoty jsou kladné; označuje

se jako TURGOR
VODNÍ REŽIM ROSTLIN

MATRIČNÍ POTENCIÁL ψM
• vyjadřuje pokles chemického potenciálu
vody vázané na struktury cytoplazmy a
buněčné stěny – působením rozhraní –
matrice

• v buňce má zápornou hodnotu

Vodní potenciál
Vodní potenciál

Höflerův diagram vztahu hodnoty vodního potenciálu k

relativnímu objemu buňky.
Fyzikální jevy v buňce
 Osmotické změny

Osmotické změny – plazmolýza (hraniční, křečová),

- deplazmolýza (plazmoptýza)
Transportní cesty
Příjem vody
Kořenový vztlak
Výdej vody rostlinou
Rozdělení rostlin

ROSTLINY

HYDATOFYTA AEROFYTA

HYGROFYTA

MEZOFYTA

XEROFYTA
Rostliny hydrolabilní
Rostliny hydrostabilní
Příjem živin

Příjem živin rostlinou se uskutečňuje:

a) nespecifickým transportem
- difúze
- usnadněná d.
b) Aktivním transportem
- primární – elektroneutrální
- elektrogenní
- sekundární - uniport
- symport
- antiport
Pasivní transport – difúze

plyny (O2, N2, CO2), voda, močovina …
malé hydrofilní molekuly bez náboje s Mr < 200
lipofilní látky
Koncentrační spád
X
látky s velkou molekulovou hmotností
ionty (Na+, K+) – hydratační plášť
Pasivní transport – usnadněná difúze
Koncentrační spád
Aktivní transport

Koncentrační spád

ENERGIE
SYMPORT A ANTIPORT
Aktivní transport

ATP ADP + Pi
Rozdělení prvků
Průměrné obsahy popelovin
Rozdělení hnojiv
Ekologické rozdělení rostlin
Heterotrofní výživa
Látkový a energetický metabolismus rostlin
MgATP NH2
NAD+
- - - O
O O O N
N NH2
-
O P O P O P NH2
N
O N N O
-
O
- N
O O O +
CH2 O N
O P O P O N N
OH HO O
O O
O

HO OH
HO OH

NH2

FAD OH OH N
NADP+ O
N
NH2
H 2C O P O P
O N NH2
HO O O N N
CH2 O - - N
O O
+
HO N
O P O P O N
HO
N
OH HO O
HO OH O O
CH2
O
H3C N N O

HO O
NH - -
H3C N O P O

O O
Fotosyntéza
Světelná fáze fotosyntézy
Temnostní fáze fotosyntézy
Spektrální složení světla
Fotosyntetická barviva
Chlorofyl a: X – ethyl Y – methyl
X Y

b: X – ethyl Y – CHO H 3C

d: X – CHO Y – methyl
CH3
N N

Mg

N N

H3C CH3

CH3 CH3 CH3

O O
H3C n O OCH 3
CH2

Β-karoten

COOH COOH
fykobiliny H3C H2C

H3C H 3C CH3 H3C

O O
N N N N
H H H
Z – schéma fotosyntézy
Temnostní fáze fotosyntézy
C3 fixace CO2 – Calvinův cyklus
H 2C O P

3x
1
H2C O P O H2C O P HC OH
2
C O
3x CO2
C C OH C
-

3x
3 - O O
HC OH O C O
- 3-fosfoglycerát
4 RuBisCO O O
HC OH HC OH C
5
H 2C O
ribulosa-1,5-bisfosfát
P
3x H 2C O P
3x HC OH

H 2C O P
ADP
ATP

ZISK 1 G3P DO SYNTÉZY

ATP
ADP
1
H2C OH
2 NADP+ NADPH
C O HC O H 2C O P
3
HC OH HC OH O - Pi HC OH
3x HC
4
OH 5x H 2C O P O
- 6x H C 2 O P
5
H2C O P -
O 1,3-bisfosfoglycerát
ribulosa-5-fosfát glyceraldehyd-3-fosfát
 C4 fixace CO2 – Hatch-Slackův cyklus
CO2
- -
O O O O
O HCO3 C C
- NADPH NADP+
pyruvátfosfátdikinasa

H 2C O P O H 2C O H 2C OH
AMP C C CH
-
O
C PEP-karboxylasa C malátdehydrogenasa C
- - -
O O - Pi O O O O
fosfoenolpyruvát oxalacetát malát
ATP
mezofylové buňky
buňky pochvy CS
H 3C O
C
jablečný enzym
C
O
-
O Cavinův
CO2
cyklus
pyruvát NADP+ NADPH
Faktory
Ekologické rozdělení rostlin
Dýchání rostlin
Respirační kvocient
Dýchání
Dýchání - glykolýza H2C
OH

O
H
OH

HO OH

OH

CH2OP
PO OP
CH2OP
CH2 H2C C O H O
O
C
O
H HO HO C H
HO H
+ H OH
H OH H C OH
CH2OP
H
OH H H C OH

CH2OP

Čistý výtěžek z 1 molekuly glukózy:

2 molekuly pyruvátu
2 molekuly ATP
2 molekuly NADH
-
COO

CH3
Dýchání – citrátový cyklus
Pyruvát →
Acetyl CoA + 1 molekula NADH

Čistý výtěžek z 1 molekuly AcCoA:

2 molekuly CO2
3 molekuly NADH
1 molekula GTP (ATP)
1 molekula FADH2
Dýchací řetězec
Dýchací řetězec

Energetický zisk:
1 mol NADH → 3 mol ATP
1 mol FADH2 → 2 mol ATP
⇒1 mol AcCoA → 12 mol ATP

⇒1 mol glukosy → 36 -38 mol ATP, CO2 a H2O

(spálením se uvolní 2884 kJ.mol-1; zužitkováno cca 40 %)

•Tuky → β-oxidace → AcCoA

⇒ kys. palmitová (C16) → 130 mol ATP
Anaerobní dýchání - kvašení
Kvašení alkoholové
OH
H2C

O
H
OH
HO OH

2 ADP
OH
2 NAD+
2 ATP 2 NADH + 2 H+ 2 NAD+
-
COO

2x O HC O H2C OH

CH3 - CO2 CH3 2x CH3

Kvašení mléčné
OH
H2C

O
H
OH

HO OH

OH
2 ADP 2 NAD+
2 NAD+
2 ATP 2 NADH + 2 H+ O
-
O
- C
COO

2x O H OH

CH3 2x CH3
Biosyntéza primárních
nukleotidy
metabolitů v rostlinách aminocukry,
glykolipidy,
glykoproteiny
lipidy

serin

AMK, pyrimidiny
alanin

aspartát, další AMK, puriny, cholesterol, MK

pyrimidiny

glutamát, další AMK, puriny

hem, chlorofyl
Biosyntéza sekundárních metabolitů v rostlinách
terpeny, steroidy

mevalonová k. polyacetyleny
mastné k.

fosfoenolpyruvát pyruvát acetylkoenzym A poly-β-ketoacetylkoenzym A ketidy

glykolýza
citronová k.; cyklické k. malonylkoenzym A
C
U
Fotosyntéza K AMK
R
Y flavonoidy
PENTÓ alkaloidy katechiny
ZOVÝ anthokyanidiny
CYKLUS
stilbeny

fenylpropanoidy
šikimát chorismát aromatické AMK skořicová k.

isochorismát gallotaniny,
ellagotanniny
antrachinony
Faktory
Fáze růstu
Rozdělení regulátorů růstu

CH3
H3C CH3

OH

O CH3 O OH

d) ABA
Místa vzniku a distribuce fytohormonů
Fytohormony - účinek
OH
Auxiny (IAA)
• polární bazipetální transport, 5-15 mm/h O

• vyvolání n. zesílení mitotické aktivity

• diferenciace zdřevnatělých elementů cév N

H
• podpora tvorby advent. či postranních kořenů a cibulí

• potlačuje rašení úžlabních pupenů

• brání opadávání listů a plodů

HO HO
Gibereliny (GBA) O
O
H 3C
• vrchol prýtu a kořene, mladé listy a embrya HO
O
• nižší koncentrace: rovnoměrný růst

• vyšší koncentrace: převaha prodlužovacího růstu nad tloustnutím

OH
• ovlivnění květní indukce a dormance, indukce klíčení

• brzdí tvorbu adventivních kořenů

• podpora syntézy IAA

Fytohormony - účinek
Cytokininy (kinetin)
O
• rozklad n. syntéza z adeninu

• účinek za přítomnosti IAA, mohutné buněčné dělení

N
• urychlení klíčení dřeva
H
N
• stimulace diferenciace chloroplastů a syntézy chlorofylu N

• stimulace růstu bočních pupenů – řízení apikální dominance

N N
• stimulace klíčení H

• brání opadávání listů a plodů

Brassiny (brassinolid)
• Antistresová aktivita

• Růst za nízkých teplot, nedostatek živin, vody

Fytohormony - účinek
Kyseliny abcisová (ABA, dormin)
• přirozený inhibitor CH3
H3C CH3
• koncentruje se v sítkovicích

• tvorba oddělovací vrstvy mezi řapíkem a stonkem OH

• inhibice klíčení, kvetení dlouhodenních rostlin O CH3 O OH
• urychlení stárnutí

• podpora tvorby hlíz brambor

• brzdění dělení a růstu buněk a anabolickcý procesů

Ethylen
• přírodní regulátor zrání plodů

• tvorba stimulována IAA, ale ethylen tvorbu IAA tlumí

Periodicita růstu
Celistvost rostlin
Regenerace
Kritéria vývoje a vývojové fáze
Korelace
Dormance
Dormance
Klíčení
Životní cyklus
Fotoperiodismus
Rozdělení rostlin
Jarovizace
Pohyby rostlin
Pohyby rostlin – pasivní

Entomogamní p.z. Anemogamní p.z.

Fyzikální pohyby
Pohyby vitální
Pohyby vitální
Rozmnožování rostlin
Ekologie
Vegetační zóny Země
Vegetační stupně ČR
Ochrana přírody a krajiny v ČR
Doporučená literatura
 Doporučená literatura

Kincl, L. a kol.: Biologie rostlin.

Fortuna, 304 s., 4. vydání.
ISBN:80-7168-947-5

Text je rozdělen do kapitol:

Stavba rostlinné buňky, Stavba a funkce
rostlinných orgánů, Systém a evoluce rostlin,
Systém a evoluce hub. Nechybí ani
problematika geneticky modifikovaných
rostlin.
Názornost zvyšují obrázky, grafy a tabulky.
Ukázkový test
Ukázkový test
 Přehled použité literatury
Aichele, D.: Co tu kvete?, Ikar – Knižní klub, 1996
Alberts, B. a kol.: Základy buněčné biologie. Espero Publishing,Ústí nad Labem, 1998
Beneš, K.: Úvod do biologie buňky. JČU České Budějovice, 1994
Bolliger, Erben: Keře, Ikar – Knižní klub, 1998
Buček, A.; Lacina, J.: Geobiocenologie II. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická
universita, 1999. 240 s.
Culek, M. a kol.: Biogeografické členění České republiky II. díl. Praha: Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR, 2005. 589 s.
Dolejš, K. a kol: Základy fytotechniky, ČZU v Praze, 1999
Gloser, J.: Fyziologie rostlin. Masarykova univerzita. Brno, 1998
Grau, J.: Bobulovité, užitkové rostliny…, Ikar – Knižní klub, 1996
Jahodář, L.: Vybrané kapitoly z fyziologie rostlin pro farmaceuty. Karolinum, 2000.
Kincl, M., Krpeš, V.: Základy fyziologie rostlin. Ostravská univerzita, nakladatelství
Montanex, 2000
Kováč, J.: Kapitoly z rostlinné fyziologie, Pedagogická fakulta Ústí nad Labem, 1991
 Přehled použité literatury
Kremer, B., P.: Stromy, Ikar – Knižní klub, 1998
Kryštín, J.: Rostlinná výroba, SPN Praha, 1985
Ledvina, M., Stoklasová, A.; Cerman, J.: Biochemie pro studující medicíny.
Praha: Karolinum, 2004
Mader, S., S.: Biology. Biology of Plant Structure and Function. Part 4, WCB
Publishers, 2000
Műnker: Plané rostliny střední Evropy, Ikar – Knižní klub, 1998
Procházka, S. a kol.: Fyziologie rostlin, Academia Praha, 1998
Randuška, D.; Vorel, J.; Plíva, K.: Fytocenológia a lesnická typológia. Bratislava:
Príroda, 1986. 339 s.
Rohwer: Tropické rostliny, Ikar – Knižní klub, 2002
Rosypal, S.: Přehled biologie, SPN, Praha, 1987
Šebánek, J. a kol.: Fyziologie rostlin, SZN Praha, 1983
Tůma, J., Tůmová, L.: Fyziologie rostlin. Gaudeamus, VŠP Hradec Králové, 1998
Volf., F.: Zemědělská Botanika, SZN PRAHA, 1988
Zima, M. a kol. : Fyziológia rastlín, SPU Nitra, 1999
 Přehled použité literatury
http://atraktivnibiologie.upol.cz/docs/pdf/Dychani.pdf
http://atraktivnibiologie.upol.cz/docs/pdf/Fotosynteza.pdf
http://botanika.wendys.cz
http://cs.wikipedia.org/
http://cs.wikipedia.org/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Atriplexsemibaccata.jpg
http://kfar.bf.jcu.cz/
http://www.af.mendelu.cz/prezentace/index
http://www.biolib.cz/
http://www.cavehill.uwi.edu/bio_courses/bl14apl/conq.htm
http://www.guh.cz/edu/bi/biologie_rostliny
http://www.sci.muni.cz/botany/bures/vysrost/vysrost.htm
www.botanika.borec.cz
www.e-herbar.net
www.naturfoto.cz
www.uspza.cz
NASHLEDANOU