Ekonomie

Základy ekonomie – Dohnalová – knížka

Obsah
Přednáška 20.9.......................................................................................................................................5
Lidské potřeby....................................................................................................................................5
Statky a služby................................................................................................................................5
Definice ekonomie..............................................................................................................................5
Mikroekonomie a makroekonomie....................................................................................................5
Myšlení v ekonomii............................................................................................................................6
Pozitivní výrok................................................................................................................................6
Normativní výrok............................................................................................................................6
Metodologie ekonomie......................................................................................................................6
Základní ekonomické pojmy...............................................................................................................6
Hranice produkčních možností...........................................................................................................7
Posun hranice produkčních možností.................................................................................................7
Náklady obětované příležitosti...........................................................................................................7
Tři ekonomické otázky........................................................................................................................8
Mechanizmus výběru.........................................................................................................................8
Přednáška 27.9. 2013.............................................................................................................................8
Trh a tržní mechanismus....................................................................................................................8
Dělba práce....................................................................................................................................8
Směna.............................................................................................................................................8
Trh a tržní subjekty.............................................................................................................................9
Trh..................................................................................................................................................9
Zboží...............................................................................................................................................9
Typologie trhů....................................................................................................................................9
Územní hledisko.............................................................................................................................9
Z hlediska předmětu obchodu........................................................................................................9
Podle počtu a druhu.......................................................................................................................9
Účastníci trhu.................................................................................................................................9
Základní prvky trhu...........................................................................................................................10
Poptávka...........................................................................................................................................10
 Determinanty individuální poptávky................................................................................................11
Nabídka............................................................................................................................................11
Determinanty individuální nabídky..................................................................................................12
Posuny nabídkové křivky a pohyb po nabídkové křivce....................................................................12
Přednáška 4.10.....................................................................................................................................12
Tržní selhání.....................................................................................................................................12
Důvody tržních selhání:................................................................................................................12
Teorie chování spotřebitele..............................................................................................................12
Teorie chování spotřebitele..........................................................................................................12
Rozpočtové omezení spotřebitele....................................................................................................13
Optimální rozhodnutí spotřebitele:..............................................................................................13
Změny optima spotřebitele..............................................................................................................13
Změna důchodu spotřebitele.......................................................................................................13
Vliv změn ceny statku...................................................................................................................13
Konkurence......................................................................................................................................13
Dokonalá Konkurence......................................................................................................................14
Předpoklady modelu dokonalé konkurence:................................................................................14
Nedokonalá Konkurence..................................................................................................................14
Příčiny vzniku nedokonalé konkurence:.......................................................................................14
Nedokonalá Konkurence..................................................................................................................14
Monopol (jeden výrobce).............................................................................................................14
Oligopol (několik málo výrobců nabízí podobné nebo identické statky)......................................14
Monopolistická konkurence (mnoho firem, podobné statky, různé ceny)...................................14
Tržní struktury..................................................................................................................................15
Trhy výrobních faktorů.....................................................................................................................15
Specifika trhů výrobních faktorů:.................................................................................................15
Poptávka po daném vstupu..........................................................................................................15
Nabídku výrobních faktorů...........................................................................................................15
Cena výrobního faktoru................................................................................................................15
Trh práce..........................................................................................................................................15
Substituční efekt...........................................................................................................................15
Důchodový efekt..........................................................................................................................15
Individuální nabídka práce............................................................................................................15
Trh práce..........................................................................................................................................16
Přednáška 18.10.2013..........................................................................................................................16
Makroekonomie a Mikroekonomie..................................................................................................16
Omezené zdroje, vzácnost................................................................................................................16
Ekonomické systémy společnosti.....................................................................................................16
Subjekty agregátního trhu................................................................................................................17
Ekonomika se dvěma sektory...........................................................................................................17
Tří sektorová ekonomika..............................................................................................................17
Ekonomika se čtyřmi sektory........................................................................................................17
Agregátní poptávka AD.....................................................................................................................18
AD.................................................................................................................................................18
Subjekty ekonomiky:....................................................................................................................18
Agregátní nabídka AS.......................................................................................................................19
AS.................................................................................................................................................19
Subjekty ekonomiky:....................................................................................................................19
Agregátní nabídka AS.......................................................................................................................19
Neokeynesiánský model...............................................................................................................19
Makroekonomické DETERMINANTY.................................................................................................19
Makroekonomické VÝSLEDKY...........................................................................................................20
Přednáška 25.10...................................................................................................................................21
Hrubý národní produkt, Hrubý domácí produkt...............................................................................21
Nominální a reálný produkt..............................................................................................................21
Metody výpočtu makroekonomického produktu.............................................................................21
Produkční metoda výpočtu HDP (Q).................................................................................................21
Výdajová metoda výpočtu HDP (E)...................................................................................................22
Důchodová metoda výpočtu HDP (Y)...............................................................................................22
Osobní důchod PI.............................................................................................................................22
Disponibilní důchod DI.....................................................................................................................22
Měření cenové hladiny, inflace........................................................................................................23
Index spotřebitelských cen...........................................................................................................23
Měření inflace..................................................................................................................................23
Míra inflace...................................................................................................................................23
Míra nezaměstnanosti......................................................................................................................23
Saldo platební bilance státu - Běžný účet platební bilance...............................................................24
Přednáška 5.11. 2013...........................................................................................................................24
 Peníze a finanční trh.........................................................................................................................24
Peníze...........................................................................................................................................24
Vývoj peněz..................................................................................................................................24
Peněžní agregáty..........................................................................................................................25
Rovnice směny..............................................................................................................................25
Centrální banka............................................................................................................................25
Přednáška 8.11. 2013...........................................................................................................................26
Inflace a nezaměstnanost.................................................................................................................26
Inflace...........................................................................................................................................26
Cenové indexy..............................................................................................................................26
Přednáška 15.11. 2013.........................................................................................................................27
Ekonomická rovnováha....................................................................................................................27
Bariéry růstu.....................................................................................................................................28
Bludný kruh nerozvinutosti..........................................................................................................28
Teorie hospodářského cyklu.............................................................................................................28
Fáze hospodářského cyklu................................................................................................................28
Periodičnost cyklů........................................................................................................................28
Hospodářský cyklus spjatý s multiplikátorem a akcelerátorem........................................................28
Přednáška 20.9.
Lidské potřeby
 Lidské potřeby jsou hnací silou vývoje lidské společnosti, protože jsou neomezené.
 Člověk si je uvědomuje a je jimi neustále podněcován k ekonomické činnosti s cílem nalézt
vlastní uspokojení.
 Například rozdělujeme potřeby na fyzické a duševní.
 Potřeba je pocit nedostatku, který si uvědomujeme a snažíme se jej odstranit.

Statky a služby
 Uspokojování lidských potřeb u každého člověka probíhá prostřednictvím spotřeby statků a
služeb.
 jejich spotřeba je omezená
 Volné statky se volně nacházejí v přírodě a jsou lidem volně dostupné.(voda, vzduch)
 Ekonomické statky jsou ve společnosti vyráběny.
 Služba je cílevědomá, užitečná lidská činnost, kterou uspokojujeme lidské potřeby. Je
nehmotná, nelze ji skladovat ani vyrábět na zásobu.

Definice ekonomie
 Slovo "ekonomie" pochází z řeckého slova, označujícího "toho, kdo spravuje domácnost".
 Společnost si také uvědomuje, že existuje jistá nerovnováha mezi přáními a zdroji, které má k
dispozici. Respektuje tedy skutečnost, že společenské zdroje jsou vzácné.
 Vzácnost znamená, že je nedostatek zdrojů pro uspokojení všech potřeb a přání lidí.

„ Ekonomie se zabývá studiem, jak nejlépe využít vzácné zdroje v  alternativních možnostech.“

Bradley R, Schiller 2004

Mikroekonomie a makroekonomie
 Makroekonomie zdůrazňuje vzájemnou interakci v ekonomice jako celku.
 Mikroekonomie studuje způsob chování, rozhodování a vzájemnou interakci jednotlivých
dílčích subjektů na různých trzích.
 Mikroekonomie – jednotlivá domácnost, jednotlivec
 Makroekonomie – jak se chová celá ekonomika

Obě části jsou vzájemně provázané. Nastanou-li změny v ekonomice jako celku, víme, že jsou
vyvolány změnou chování jednotlivců a firem.
Myšlení v ekonomii
Pozitivní výrok
 Vysvětlování ekonomických jevů a jejich příčin může probíhat na základě poznání reality s
využitím a popsáním faktů, bez hodnotových soudů a stanovování cílů. V tomto případě
hovoříme o pozitivní ekonomii

Pozitivní výrok se snaží popsat svět takový jaký je.

Normativní výrok
 Ekonomie, která se na základě zkoumání ekonomické reality snaží ukázat, jak by měly
ekonomické jevy vypadat, činí hodnotové soudy a stanovuje cíle, je normativní ekonomií.

Normativní výrok se pokouší stanovit, jaký by svět měl být.

Výroky pozitivní a normativní ekonomie jsou však vzájemně propojené. Pozitivní pohled na
vysvětlování ekonomických jevů, tj. jaký ekonomický život je, ovlivňuje normativní pohled na to, jaký
by ekonomický život měl být.

Metodologie ekonomie
Využívá vědecké metody, které ekonomové společně s vědci jiných oborů vyvinuli. Jde o pozorování,
analýzu, statistickou analýzu, syntézu, experimenty.

 Ceteris paribus „za jinak stejných podmínek“.

• musíme očistit zkoumaný jev od ostatních vlivů, pouze na konkrétní zadání
 Omyl "poté tedy proto".
• poučení například z hospodářské krize, díky chybám se může ekonomie rozvinout
 Celek není vždy sumou částí.
• poptávka po výrobku, není matematicky přesný, 1kč vs 3 kč. Když zdražíme
propisku z 1 kč na 3 kč nemusíme vydělat více, sníží se poptávka.
 Subjektivnost
• každý má svůj názor, žádný názor není úplně stejný

Základní ekonomické pojmy (problémy)

Vstupy – výrobní faktory (inputy), vlastní domácnosti
 Práce
o máme určitou zkušenost, budeme někde pracovat, nebo prodáme na trhu vlastní
výrobek, každý stejný čas, ale jiná kvalita
 Půda
o Každý má svoji půdo pro vlastní potřebu, pronájem
o Pro každého je jinak kvalitní půda, podle jeho potřeb
 Kapitál (kapitál reálný, finanční) (lidský kapitál)
o Reálný kapitál je ve formě kapitálových statků užíván ve výrobním procesu.(stroje,
know how)
o Finančním kapitálem je kapitál ve smyslu finančních aktiv, jako jsou hotové peníze a
cenné papíry.
o Kombinací vstupů do výroby dostáváme rozmanité statky nebo služby označované
jako výstupy (outputy).
Výrobní faktory jsou omezené, tedy vzácné. Míru vzácnosti jednotlivých výrobních faktorů vyjadřuje
jejich tržní cena. Čím vzácnější tím vyšší cena.
Cenou práce je mzda, cenou půdy je renta a cenou kapitálu je úrok.
„Bez práce a kapitálu nejsou koláče“

Hranice produkčních možností

Alokaci výrobních faktorů do výroby a produkční možnosti lze znázornit graficky pomocí křivky zvané
hranice produkčních možností.

!KOLIK MAXIMÁLNĚ SE DÁ VYTĚŽIT Z DANÝCH ZDROJŮ!

Křivka zvaná hranice produkčních možností graficky znázorňuje různé kombinace statků nebo služeb,
které mohou být vyrobeny s danými výrobními faktory a výrobními technologiemi příslušné
ekonomiky efektivním způsobem.

ne
re
áln
Nafta a benzín plné využití zdrojů, výhodnější je vyrábět kombinaci produktů.
ě

Posun hranice produkčních možností

 Tento jev je způsoben například vlivem zavádění nových technologií do výroby, kdy dochází k
růstu produkčních možností. Je vyráběno více statků a služeb což je podstatou
ekonomického růstu země. Kromě technického pokroku může k ekonomickému růstu dojít i
vlivem zvýšení zdrojů, a to například jejich objevením.
 VÍCE ZAMĚSTNANCŮ, JSME SCHOPNI VYROBIT VÍCE,
 OPOZIT FINANČNÍ KRIZE, PŘÍRODNÍ KATASTROFY, ODLIV MOZKŮ

Práce – vždy jde posunout, více lidí více práce.

Kapitál také může růst.

neefektivně
x
Náklady obětované příležitosti
 Náklady obětované příležitosti neboli alternativní náklady každého rozhodnutí jsou hodnotou
další nejlepší alternativy, které se vzdáváme.

Například sezení na přednášce vs. práce

Renta z pronájmu vs. Bydlení v domě

Tři ekonomické otázky

 CO vyrábět ze vzácných zdrojů?
 JAK vyrábět vybrané zboží a služby? – brambory ručně vs. motyčkou
 PRO KOHO jsou zboží a služby vyráběny?
• Umělá poptávka – reklamou

Mechanizmus výběru
Podle mechanizmu, jakým způsobem hledá společnost odpovědi na otázky CO, JAK A PRO KOHO
VYRÁBĚT, rozlišujeme tyto základní typy ekonomik:

 zvyková ekonomika
o (kmeny - hlad atd.) kvalitnější maso, auto místo MHD
o Žádné inovace a lidé jsou zvyklý dělat práci a vyrábět výrobky tak jak to bylo.
 řízená ekonomika
o (centrálně řízená – např. komunistické země), co se bude vyrábět, jak a pro koho bylo
nařízeno
 tržní ekonomika
o tři otázky zodpovídá trh
o Vládne nabídka s poptávkou, trh se řídí podle tohoto
 smíšená ekonomika
o (smíšený typ) – řízená státem a taky trhem, usměrňování problémů státem apod.

Přednáška 27.9. 2013

Trh a tržní mechanismus
• Dělba práce a existence nezávislých výrobců zboží

Dělba práce
znamená specializaci účastníků výroby na jednotlivé pracovní činnosti.

• Přirozená dělba práce

• Společenská dělba práce

Nařízeno někým

Směna
Vzniká potřeba vzájemné výměny výsledků pracovních činností jednotlivých výrobců.
 I. Naturální směna (barterový obchod) – zboží za zboží

II. Peníze


Komoditní (koření, šátky)

drahé kovy (nedostatek, velká vzácnost,

bankovky (původně byly kryté zlatem, dnes už nejsou podloženy – nedostatek zlata)

a mince (dovolily snadnou dělitelnost, trvanlivost neomezená, všichni byli schopni
akceptovat, umožnily představu hodnoty zboží),
 depozitní peníze (Peníze bezhotovostní – bankovní účty, peníze uložené na nich)
Peníze jsou zvláštním statkem, který zprostředkovává směnu ostatních statků.

Trh a tržní subjekty

Vysoký stupeň dělby práce a nutnost výměny činností mezi lidmi, kdy málokterý výrobek
spotřebovává jen ten, kdo ho vyrobil, vyvolává vznik trhu.

Trh
je více nebo méně organizovaná skupina kupujících a prodávajících
ve vzájemném kontaktu za účelem směny zboží. Směnu zprostředkovávají peníze.
Dříve třeba tržnice ve městě, dnes už není centralizovaný. Dnes např. Internetový obchod. Trh vznikl
díky přirozené dělbě práce.

Zboží
výrobky nebo služby - za účelem směny na trhu prostřednictvím peněz.
Zboží má svou směnnou a užitnou hodnotu.
Směnná hodnota
je kvantitativní poměr, ve kterém se určité zboží na trhu směňuje s ostatními. Přesná
cena produktu.

Cena je směnná hodnota vyjádřená v penězích.

• Užitná hodnota
je daná vlastnostmi zboží, pro které jej směňujeme s cílem uspokojit své potřeby. Pro
každého je jiná, znamená to co nám přinese.

Typologie trhů
Územní hledisko
 Trh místní (trh se zeleninou ve městě)
 Trh národní (trh celé české republiky)
 Trh světový (mezinárodní záležitosti)

Z hlediska předmětu obchodu

 trhy výrobních faktorů (obchoduje se s výrobními faktory – práce, půda, kapitál)
 Trh statků a služeb (hmotné a nehmotné produkty, domácnosti)

Podle počtu a druhu

 Individuální
 Dílčí
 Agregátní trh (součtová hodnota, trh sečtený ze všech dílčích trhů (národní trh)
Účastníci trhu
 Domácnosti
 Firmy
 Stát (státní zakázky, vybavení do armády, nemocnice)
Základní prvky trhu
Za základní prvky, které ovlivňují každou tržní transakci považujeme:

• poptávku (Lidé kteří nakupují a poptávají výrobní faktory práce)

• nabídku (firmy nabízí produkty na trhu a my nabízíme svůj faktor práce)
• cenu (utváří se na trhu, dohoda za kolik peněz bude směněno)

To kdo je na straně poptávky a kdo na straně nabídky záleží na druhu směny.

Poptávka
Poptávkou obecně rozumíme souhrn všech zamýšlených koupí všech spotřebitelů na trhu. Toto pojetí
je nazývané celkovou (agregátní) poptávkou.

• Individuální (jdu do obchodu a přemýšlím kolik si koupím) x tržní poptávka

• Zákon poptávky:

• „za jinak stejných podmínek růst ceny vyvolává pokles poptávaného množství“

Důvodem klesajícího vývoje poptávky je působení:

 Substitučního (pokud je výrobek příliš drahý, tak budeme hledat alternativu)

 důchodového efektu. (nemáme tolik peněz)
Determinanty individuální poptávky
 Cena
 Příjem
 ceny statků
o mají vztah k hlavnímu statku (k jabkům hrušky) - substitut
o musíme mít doplňující produkt (auto, benzín)
 preference (fialové šaty v TV, klesne poptávka po červených)
 očekávání

Ceny statků, mezi nimiž existuje vztah. Může se stát, že změna ceny jednoho statku ovlivní
poptávané množství statku jiného). Statky, které jsou v takovém vzájemném vztahu nazýváme
substituty (dva statky podobného charakteru, podobný užitek) a komplementy (jeden produkt souvisí
s druhým, auto a benzín).

Substituty
jsou dva statky, pro které platí, že zvýšení ceny jednoho z nich vyvolá růst poptávky po statku
druhém. Substituty danou potřebu uspokojují obdobným způsobem.

Komplementy
jsou dva statky, pro které platí, že zvýšení ceny jednoho z nich vyvolá pokles poptávky po tom
druhém. Komplementy uspokojují danou potřebu společně.

Posuny poptávkové křivky –Snížení - cena zůstává stejná, ale sníží se poptávka.

Nabídka
Souhrn všech zamýšlených prodejů výrobců, nazýváme celkovou (agregátní) nabídkou. Je určena
objemem výroby všech výrobců a cenami, za které chtějí své výrobky prodat.

 Individuální (jednoho výrobce)

 tržní nabídka (součet ind. nabídek)
 Zákon nabídky:
o „za jinak stejných podmínek růst ceny vyvolává růst nabízeného množství“

s
individuální nabídky
 Cena (nabídne za více peněz, větší množství)
 Cena vstupů (větší náklady – větší cena)
 Technologie (ovlivní nabídku – nový vynález)
 Očekávání (na sezonu více zboží)
 Konkurence (musíme se přizpůsobit cenám ostatních)

Posuny nabídkové křivky a pohyb po nabídkové křivce

• Změna v nabízeném množství znamená pohyb podél křivky nabídky v důsledku změny ceny
daného statku.

• Změna nabídky znamená posun křivky nabídky změnou cen vstupů, technologií, konkurence
a očekávaní.

Přednáška 4.10.
Tržní selhání
Tržní selhání narušují tržní rovnováhu.

Převis nabídky = Firmy nabízejí za velké peníze málo výrobků

Převis poptávky = Domácnosti chtějí koupit za malou cenu velký počet množství

Důvody tržních selhání:

• Externality - vliv činností jednoho ekonomického subjektu na subjekt jiný, který se dané
činnosti neúčastní. Když jako firma něco vyrobíme, tak poškodíme lidi, kteří s tím nemají nic
společného, npř. Znečištění životního prostředí – správně by měli uvést prostředí do
původního stavu. Jsou i pozitivní externality – včelař a sadař, dívat se na koncert přes plot.
• Veřejné statky - Nerivalitní spotřeba (nezmenšitelnost), což znamená, že jej může
spotřebovávat kdokoliv a nikdo svojí spotřebou neovlivní množství spotřeby ostatních.
Nevylučitelnost, což znamená, že není možné nebo je příliš nákladné neplatící spotřebitele ze
spotřeby vyloučit. Žádná firma je nebude chtít nabízet, ale všichni je potřebují (dálnice, cesty,
veřejné osvětlení). Přebírá stát. Platíme daně a za ně dostáváme veřejné statky.
• Tržní síla - v různých formách nedokonale konkurenčních tržních struktur. Jde o situace, kdy
účastníci trhu mají možnost uplatnit určitou monopolní sílu při stanovování ceny. ČEZ – má
monopol a je velmi obtížné, aby ceny odpovídali ceně produktu. Pouze monopol má přístup
ke zdrojům, speciálním technologiím apod.

Teorie chování spotřebitele

Teorie chování spotřebitele
Kupujeme si produkt, abychom měli užitek.

Racionální chování spotřebitele

Tedy základní problémy, které spotřebitel řeší při nákupu každého statku, jsou uspokojení, které
statek přinese, tzv. užitek, a peněžní výdaje na jeho nákup.

Užitek (utility) je veličina, která slouží k měření míry uspokojení potřeb plynoucí ze spotřeby
jednotlivých statků.
 • Celkový užitek (Total utility TU) vyjadřuje celkovou úroveň uspokojení určité potřeby
při spotřebě daného množství statků. Jedno pivo na žízeň, máme největší užitek,
postupem se dostáváme na hranici.

• Mezní užitek (Marginal utility MU) vyjadřuje změnu celkového užitku vyvolanou
změnou spotřebovávaného množství statku o jednotku. Bavíme se o tom kolik užitku
nám přinese každý produkt.

• A – hranice racionálního chování, plně uspokojena potřeba

Rozpočtové omezení spotřebitele

Znamená to, kolik mám v peněžence, nikdy nemám tolik peněz, kolik chci.

• Faktem je skutečnost, že každý z nás je při rozhodování o nákupu omezen svým příjmem. Z
tohoto důvodu spotřebováváme méně, než bychom chtěli.

Optimální rozhodnutí spotřebitele:

• Při daném příjmu se snaží dosáhnout co nejvyšší míry uspokojení ze spotřeby nakupovaných
statků.

Vyjdeme-li z předpokladu, že důchod spotřebitele je omezený a celý jej utratí za nákup dvou statků
X a Y, potom platí:
I = PX . X + PY . Y
kde I je důchod, PX je cena statku X a PY je cena statku Y

Změny optima spotřebitele

Změna důchodu spotřebitele.
Pokles důchodu = nákup méně statků, a naopak

Vliv změn ceny statku.

• substituční efekt
o změna struktury nakupovaných statků, a to standardně ve prospěch statku levnějšího
• důchodový efekt
o změnu kupní síly spotřebitele způsobenou změnou ceny některého z nakupovaných
statků.

Konkurence
• konkurence je pro trh zdravá
• soutěž
• konkurence na straně firem a domácností.

Cenová konkurence
Jedná se o nesmyslné, dobrovolné snižování cen jednotlivých výrobců s cílem odstranit konkurenty a
ovládnout trh. Předhání se cenou. Více prodaných věcí, protože lidé upřednosťují cenově výhodnější
produkty. Srazíme cenu pod úroveň nákladů, abychom odstranily konkurenci.

Necenová konkurence
Jde o přilákání poptávky od konkurentů jinými prostředky než cenou. Například reklamou, servisem,
obalem atd. Přidáváme k produktu něco navíc.
Dokonalá konkurence
předpokládá naprosto rovné podmínky pro všechny její účastníky. Je abstrakcí ekonomické teorie.
Všechny produkty stejné, všichni to vyrábí stejně. Teoretický model.

Nedokonalá konkurence
je běžnou ekonomickou realitou. Jedná se o monopol, oligopol a monopolistickou konkurenci. Každá
firma má jinou cenu, marketing atd.

Dokonalá Konkurence
Předpoklady modelu dokonalé konkurence:
1. Velký počet kupujících a prodávajících na každém trhu.

2. Všechny statky jsou homogenní.

3. Na všechny trhy je volný vstup a výstup.

4. Firmy jsou příjemcem ceny!

Nedokonalá Konkurence
Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující,
který může ovlivnit cenu.

Příčiny vzniku nedokonalé konkurence:

1. nákladové podmínky
2. bariéry konkurence (např. právní restrikce-ochranná známka…)
3. diferenciace produktu
4. nedostatečné informace
5. vlastnictví důležitého výrobního faktoru v rukou jedné firmy
6. zásahy státu

Nedokonalá Konkurence
formy tržních struktur nedokonalé konkurence:

Monopol (jeden výrobce)

• na trhu je jediný výrobce (ČEZ, Česká pošta)
• neexistuje blízký substitut
• vstup na trh je uzavřen
• schopnost ovlivnit cenu svého výrobku

Oligopol (několik málo výrobců nabízí podobné nebo identické statky)

• Homogenní nebo diferencovaný produkt
• Nejčastější příklad TV, elektrospotřebiče, pár značek TV
• Několik výrobců v odvětví, činnost každého z nich ovlivňuje chování ostatních firem.
• Existují překážky vstupu do odvětví.

Monopolistická konkurence (mnoho firem, podobné statky, různé ceny)

• Výrobky jsou heterogenní (nestejnorodé), jejich diferenciace je jemná, existuje mnoho
blízkých substitutů monopolistická síla firmy je relativně malá.
• Firem je nesčetné množství, můžou vyrábět různé druhy zboží s různou cenou.
• Rozhodování každé firmy o množství a ceně produkce je nezávislé na ostatních firmách.
• Relativně volný vstup do odvětví
Tržní struktury
Viz. Prezentace

Trhy výrobních faktorů

Specifika trhů výrobních faktorů:
• domácnosti nabízejí
• firmy poptávají
Poptávka po daném vstupu
(Firmy nakupují výrobní faktor za účelem výroby statků.)

je poptávkou odvozenou od poptávky po statku, který je s pomocí daného vstupu vyráběn.

Nabídku výrobních faktorů

představují domácnosti (spotřebitelé) jako vlastníci výrobních faktorů, kteří se snaží maximalizovat
svůj užitek.

Cena výrobního faktoru

Práce, půda, kapitál

Trh práce
Substituční efekt
Substituční efekt (SE) změny mzdové sazby znamená nahrazování volného času prací při růstu
mzdové sazby.

Důchodový efekt
Důchodový efekt (IE) změny mzdové sazby znamená snižování množství nabízené práce a růst zájmu
o volný čas. Pokud nám dá někdo málo peněž, tak budu pracovat méně. Za vyšší cenu více hodin
denně. JE určitá hranice pokud nám firma nabídne více peněz než potřebujeme, potom už odmítáme.
L

Individuální nabídka práce

w
Trh práce
Prezentace graf.

Přednáška 18.10.2013
Makroekonomie a Mikroekonomie
 Ekonomická teorie (makroekonomie i mikroekonomie) zkoumá, jak subjekty využívají
vzácné zdroje při výrobě statků a jak vyrobené statky rozdělují ke spotřebě.
 Mikroekonomie zkoumá ekonomický systém na základě chování dílčích ekonomických
subjektů – jednotlivých domácností a firem.
 Makroekonomie se zabývá hospodářstvím jako celkem, zkoumá rozhodující tendence ve
vývoji celého národního hospodářství.
 Cílem makroekonomie je pochopit vztahy mezi jednotlivými faktory majícími vliv na
výkon a chod hospodářství jako celku.

Omezené zdroje, vzácnost

 Hranice produkčních možností ekonomiky (HPM)
 bod B – neefektivní ekonomika
 bod A – původní zdroje – efektivní ekonomika – původní HPM
 bod C - lepší využití zdrojů – efektivní ekonomika – nová HPM

Ekonomické systémy společnosti

otázky CO, JAK a PRO KOHO
 zvykový systém
 příkazový systém
 tržní systém
 smíšené systémy

tyto přednášky se zaměří na tržní systémy a smíšené systémy s převahou tržních prvků.
Mezi základní pojmy bude patřit AGREGÁTNÍ TRH (dokonalá a nedokonalá konkurence,
selhání trhu a zásahy státu) AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A NABÍDKA.

makroekonomické teorie nejsou jednotné – budeme se zaměřovat na teorie hlavního

proudu a budeme uvádět výhody a problémy jejich aplikace v reálné ekonomice státu.
Subjekty agregátního trhu
 ekonomika se dvěma sektory
o dva subjekty: domácnosti + firmy
o dva až tři trhy
 málo rozvinutá ekonomika, která není schopna tvořit úspory: Trh výrobních
faktorů + trh finální produkce.
 rozvinutější ekonomika tvořící úspory (lidé mají úspory a mohou například
půjčit firmám na nové technologie atd.) :
 Trh finanční + trh výrobních faktorů + trh finální produkce.
 ekonomika se čtyřmi sektory (ekonomika obchoduje se zahraničím)
o čtyři subjekty: domácnosti, firmy, stát, zahraničí;
o tři trhy: Trh finanční + trh výrobních faktorů + trh finální produkce
 ČR patří mezi rozvinuté země se čtyřmi sektory, proto tyto přednášky budou většinou
předpokládat čtyř sektorový model.

Ekonomika se dvěma sektory

 dva subjekty: domácnosti + firmy
 tři trhy
o rozvinutější ekonomika tvořící úspory:
Trh finanční + trh výrobních faktorů + trh finální produkce.

Tří sektorová ekonomika

 stát, domácnosti, firmy

Ekonomika se čtyřmi sektory

 čtyři subjekty: domácnosti + firmy + vládní instituce + zahraničí
 tři trhy
o rozvinutější ekonomika tvořící úspory:

Trh finanční + trh výrobních faktorů + trh finální produkce.

Agregátní poptávka AD
AD
ukazuje, jak se hodnota nákupů (poptávané množství zboží a služeb v celé ekonomice = reálný
produkt) mění s cenovou hladinou. Subjekty ekonomiky budou s rostoucí cenovou hladinou
nakupovat méně zboží a služeb (ceteris paribus). Všechny poptávky sečtené dohromady.

Subjekty ekonomiky:
 domácnosti
 firmy
 vládní instituce a neziskový sektor
 zahraničí

Všechny subjekty ekonomiky vystupují jak na straně agregátní nabídky tak poptávky a celý systém se
tak chová jako relativně uzavřený (viz modely ekonomiky). Tím se makroekonomie zásadně liší od
mikroekonomie.
P = Cenová hladina – kolik stojí všechno zboží a služby na trhu. Pokles cenové inflace = všechno na
trhu klesá. Zvýšení = inflace, všechno stoupá.
AD = agregátní, celková poptávka

Agregátní nabídka AS
AS
ukazuje, jak se hodnota výstupu ekonomiky (nabízení množství zboží a služeb v celé ekonomice =
reálný produkt) mění s cenovou hladinou. Subjekty ekonomiky budou s rostoucí cenovou hladinou
nabízet více zboží a služeb (ceteris paribus). Musíme sečíst nabídku všech subjektů na trhu.

Zde se ovšem jednotlivé teorie rozcházejí v názorech, jak se konkrétní průběh agregátní
nabídky projeví v krátkém a dlouhém období (viz klasický model, keynesiánský model a
neoklasický model). Viz Mikroekonomie Rusmichová.

Subjekty ekonomiky:
 domácnosti
 firmy
 vládní instituce a neziskový sektor
 zahraničí.

Agregátní nabídka AS
Neokeynesiánský model

 AS – agregátní nabídka
 N – potenciál v ekonomice, hranice produkčních možností, lze překročit půjčkou ze zahraničí.
 Y = HDP
 P = cenová hladina

Makroekonomické DETERMINANTY
 Vnitřní tržní síly – růst populace (více výrobního faktoru práce), spotřební chování (dnes tolik
nespoří, konzumní ekonomika, lidé více nakupují, lepší pro firmy, potřebují více lidí),
vynálezy, inovace, atd.
 Vnější síly – finanční a hospodářské krize, přírodní katastrofy, politické krize, přerušení
obchod, atd.
  Hospodářská politika – daňová politika (kolik vybírat, jak vybírat, co dělat atd.), vládní
spotřeba (nákupy státu, cena dálnic, školství), změny v dostupnosti peněz a regulace (kolik
peněz v oběhu, jak je stahovat).

Makroekonomické VÝSLEDKY
 Výstup – celková hodnota produkce (HDP),
 Pracovní místa – míra zaměstnanosti a nezaměstnanosti, měříme na kolik je využit
výrobní faktor práce,
 Ceny – průměrné ceny zboží a služeb, cenová hladina, inflace,
 Udržitelný růst – změny potenciálního produktu, hospodářské cykly,
 Mezinárodní rovnováha – mezinárodní hodnota dané měny, obchodní a platební bilance
s ostatními zeměmi. Kolik peněz jde do zahraničí a kolik peněz přišlo k nám.
Lze zobrazit pomocí magického n-úhelníku, čím větší plocha tím úspěšnější.

 Všechny údaje v procentech, počítá se změna

o U- nezaměstnanost
o P - cenová hladina
o Y – HDP
o B- platební bilance (co šlo do světa a co šlo k nám)
Přednáška 25.10.
Hrubý národní produkt, Hrubý domácí produkt
 Hrubý národní produkt (HNP,GNP) gross national product - tržní hodnota všech finálních
statků a služeb vytvořených výrobními faktory ve vlastnictví subjektů národní ekonomiky za
dané období. Počítáme pouze výkon subjektů, co jsou opravdu Češi.
o národní princip - do HNP ČR se například nezapočítá výstup firmy Škoda Mladá
Boleslav, neboť není ve vlastnictví českých subjektů.
 Hrubý domácí produkt (HDP, GDP) gross domestic product – tržní hodnota všech finálních
statků a služeb vytvořených výrobními faktory nacházejícími se na území daného státu, bez
určení, kdo tyto výrobní faktory vlastní. Například Škoda(Wolksvagen group)
o územní princip - do HDP České republiky bude započítán výstup firmy Škoda, neboť
byl vytvořen na území ČR. Používá se v Evropských zemích.

HNP = HDP + NPI

kde NPI je Net Property Income, tedy čistý příjem z majetku v zahraničí

Nominální a reálný produkt

 Nominální produkt – v běžných cenách, první výpočet,
o Nominální produkt roku 2005 = Y2009 . P2009
 Reálný produkt – ve stálých cenách, očištěno od inflace (figuruje reálné HDP)
o Reálný produkt roku 2005 = Y2009 . P2005

Y……finální produkt P……cena

 Přepočet na reálný produkt pomáhá eliminovat vliv inflace při víceletých srovnáních.
 nominální produkt = reálný produkt * implicitní cenový deflátor

Metody výpočtu makroekonomického produktu

 Produkční metoda, vycházející z  tvorby makroekonomického produktu
 Výdajová metoda, vycházející z  užití makroekonomického produktu
 Důchodová metoda, vycházející z  rozdělení makroekonomického produktu
Q=E=Y

Výsledný produkt je v principu shodný při použití kterékoliv metody.

Produkční metoda výpočtu HDP (Q)

 Sečtením všech přidaných hodnot všech spotřebovaných a zpracovaných meziproduktů
Nebo
 sečtením pouze finálních produktů
v praxi obtížné rozlišit, zda se jedná o konečnou produkci nebo o meziprodukt, obvykle se GDP
vypočte sečtením hodnoty, která byla přidána zpracováním jednotlivými výrobci (value added).
Výdajová metoda výpočtu HDP (E)
 Výdaje domácností na spotřebu
o (C- personal consumption expenditure)
 Hrubé soukromé domácí investice
o (Ig- gross private domestic investment)
 Výdaje státních orgánů na nákup výrobků a služeb
o (G- government expenditure )
 Čistý export
o (EX – IM)

HDP (HNP) = C + Ig + G + (EX – IM)

Y = C+I+G+NX (to samé jak ten nad ním)

Důchodová metoda výpočtu HDP (Y)

 Národní důchod NI
o W..hrubé mzdy a platby zaměstnancům
o i…čisté úroky
o r…renty
o z…hrubé zisky společností
o sz…příjmy ze samozaměstnání (stolař stůl sám pro sebe)
 
NI = W + i + r + z + sz

NI = GNP – Io – nepřímé daně

kde nepřímé daně jsou DPH, spotřební daň a daně pro životní prostředí
Io jsou investice obnovovací (amortizace, opotřebení)

Osobní důchod PI
(personal income)

 Osobní důchod je očištěný národní důchod.

PI = NI - soc. poj

 nerozdělené zisky korporací

 daně ze zisku korporací
 + transferové platby

Disponibilní důchod DI
(disposable income)

Di – peníze, které jsou opravdu k dispozici, dispozitivní důchod, YD = C + S

 Disponibilní důchod DI je osobní důchod PI očištěný od osobních daní.

o DI = PI - osobní daně
 Disponibilní důchod mohou domácnosti spotřebovat, případně část ušetřit.
o DI = C + S (spotřeba + úspory)
 Spotřeba domácností je součástí agregátní poptávky AD a úspory domácností se přeměňují
na nabídku investic na finančních trzích.
Měření cenové hladiny, inflace
 Vycházíme z cenových indexů:
o Index spotřebitelských cen (CPI - Costumer Price Index),
o Index cen výrobců (PPI - Producer Price Index) – cena surovin
o Implicitní cenový deflátor (IPD - Implicit Price Deflator)

Index spotřebitelských cen

Výběrový soubor = koš (tržní) spotřebitelských statků a služeb (asi 700 položek)
Qo . P1 Q……množství

CPI= --------- . 100 % P……cena

Qo . Po

CPI se využívá pro měření inflace.

Měření inflace
Míra inflace
vychází z indexu spotřebitelských cen a odráží změnu cenové hladiny především spotřebních statků a
služeb

CPIt - CPIt-1

r = -------------------- . 100 (v %)

CPIt-1

Zápornou míru inflace nazýváme deflací (cenová hladina v běžném období je nižší než cenová hladina
v předchozím období). Desinflace – z 8% na 4%, ale pořád je.

Míra nezaměstnanosti
Poměr mezi nezaměstnanými, kteří aktivně hledají práci, a ekonomicky aktivními obyvateli

u = ------ 100 v %

 L=E+U
 L….ekonomicky aktiv.obyv.
 E….zaměstnaní
 U….nezaměstnaní,aktivně hled.práci
  Údaje se zjišťují výběrovým šetřením pracovních sil (statistické šetření v terénu) –
provádí ČSÚ; mezinárodní metodika ILO.

 Jiné výsledky má registrovaná nezaměstnanost na Úřadech práce.

Saldo platební bilance státu - Běžný účet platební bilance

 +
o Export, důchody, mzdy, dotace, investice
 -
o Import, členské poplatky (EU), investice, úvěry, úroky (dluhy v zahraničí),

 Běžný účet
o obchodní bilance - dovoz a vývoz zboží
o bilance služeb - zahrnuje dovoz a vývoz služeb, příjmy z turistiky
o bilance výnosů - čisté příjmy ze zahraničního kapitálu (úroky, zisky, dividendy)
o bilance převodů - účet jednostranných převodů (tranferové platby, dary, honoráře,
penze..)

Přednáška 5.11. 2013

Peníze a finanční trh

Peníze
 Peníze jsou zvláštním statkem, který zprostředkovává výměnu ostatních statků. Jsou
všeobecným ekvivalentem
 Vlastnosti peněz
o trvanlivost, přenosnost, stabilita, dělitelnost, jednotnost
 Funkce peněz
o jsou mírou hodnoty,
o transakčním prostředkem/jako oběživo a platidlo/,
o slouží k uchování hodnoty / shromažďovány jako úspory s cílem budoucích nákupů
zboží a služeb nebo akumulace/.

Vývoj peněz
 barter – přímá výměna výrobku za výrobek,
 komoditní peníze - hledal se všeobecný ekvivalent (plátno, dobytek, ...)
 Peníze z drahých kovů poprvé v 6.-7.stol.p.n.l.
 Od 17.stol. papírové bankovky (z dlužních úpisů, směnitelné za zlato)
 Státovky – emitované státem ke krytí jeho potřeb - nejčastěji v době války, nekryté zlatem).
 Bankovky – emitované centrální bankou.
 Systém Zlatého standardu umožňoval stabilitu měnového systému a mezinárodní
směnitelnost měn (kurz stanoven podle zlatého obsahu).
 Zlatý standard poprvé narušen za první světové války. Po druhé světové válce uzavřeny
Bretton-woodské dohody (1944), které garantovaly volnou směnitelnost za zlato pouze u
amerického dolaru. Vznikl Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Konec 1971.
 Měny již nejsou kryty zlatem a za měnovou politiku odpovídá centrální banka.
 Bezhotovostní peníze – na účtech; bankovní karty.
Peněžní agregáty
 Centrální banka musí mít přehled o emitovaných penězích v oběhu.
 Peněžní zásoba, nabídka peněz
o M1= užší agregát (oběživo, hotovostní peníze v oběhu, jednodenní vklady);
o M2 = širší agregát, M1+úsporová a termínová depozita;
Odlišné detailní národní přístupy jednotlivých centrálních bank
• M1 = mince a papír.peníze v oběhu, šekové účty;
• M2 = M1 + termínová depozita do (100tis.USD),
• M3 (akcie, dluhopisy) = M2 + velká termínovaná depozita.

Rovnice směny
 Vyjadřuje nutnost vyrovnání toků výrobků a služeb (levá strana) s tokem peněz (pravá
strana).
P.Y=M.V
 P..cenová hladina (CPI)
 Y..reálný produkt (stálé ceny)
 M..množství peněz (měnový agregát)
 V..rychlost obratu jedné peněžní jednotky
 P x Y = nominální produkt (zkreslen inflací)
 MxV=

Nerovnováha mezi stranou peněz (pokud je emitováno příliš mnoho peněz) se obvykle projeví
zvýšením cenové hladiny na straně toků zboží = inflace.

Rychlost obratu peněz

V..kolik koupí a prodejů zprostředkuje v určitém období jedna peněžní jednotka

Y. P … nominální produkt
V = nominální produkt/ M

P.Y = M .V => V = Y. P /M

→ Příklad
 Vypočtěte rychlost obratu peněz, znáte-li nominální produkt a peněžní agregát M2

Nominální HDP (r.2000 ) byl 1959,9mld.Kč

Peněžní agregát M2 (r.2000) 1412,3mld.Kč
V = 1,39

Složitější výpočty rychlosti obratu peněz se pohybovaly v intervalu 1,25-1,4

Poptávka po penězích
 S růstem úrokové sazby poptávka po penězích klesá.
 Změna poptávky po penězích při stejné úrokové sazbě je
způsobena:
◦ změnou reálného produktu;
◦ změnou cenové hladiny.
Nabídka peněz
 Tvorba peněz a bankovní soustava
◦ Centrální banka,
◦ Obchodní (komerční) banky.

Centrální banka
 Centrální banka = banka bank, instituce řízená vládou, v řadě zemí je nezávislá na vládě při
realizaci své měnové politiky (ECB, ČNB), v USA systém 12 soukromých bank (Federální
rezervní systém v USA).
 Funkce:
o provádět finanční operace vlády,
o emitovat bankovky,
o poskytovat úvěry obchodním bankám,
o spravovat měnové rezervy,
o regulovat činnost obchodních bank.
 Jednotná bankovní licence v EU – platí v ČR od r. 2004.
 Nástroje ČNB: úrokové sazby (diskontní sazba, repo sazba, lombardní )
 PMR (povinné minimální rezervy)
 operace s cennými papíry

Obchodní (komerční) banky

 Obchodní banky = zpravidla soukromé podniky hospodařící podle ziskového kritéria, přičemž jejich
činnost je výrazně ovlivňována ze strany vlády a CB.

 Vykonávají operace:
◦ Aktivní – poskytují úvěry,
◦ Pasivní – přijímají vklady, vydávají obligace a akcie,
◦ Zprostředkovatelské – různé služby klientům – vedení účtů, směnárenské služby, správa cenných
papírů apod.

Multiplikace depozitních peněz

Multiplikace depozitních peněz probíhá v bankovním sektoru a je dána tvorbou neúplných rezerv.
Banky mají centrální bankou předepsané Povinné minimální rezervy (r) z vkladů a zbytek mohou
půjčit. Opakovaná multiplikace znásobí nabídku peněz. Pro kontrolu peněz na trhu.

1
D = ------. R

D..přírůstek depozitních peněz

1/r..multiplikátor nabídky peněz

R.. přírůstek rezerv

Změna rovnováhy na peněžním trhu

Rusmichová

Přednáška 8.11. 2013

Inflace a nezaměstnanost

Inflace
 Jiná než jsme změřili = skrytá
 Potlačená inflace = uměle zkreslená informace

 Inflace – projev ekonomické nerovnováhy, jejímž vnějším znakem je růst cenové hladiny.
 Deflace – pokles cenové hladiny.
K vyjádření velikosti inflace využíváme cenové indexy

• index spotřebitelských cen CPI (Consumer price index)

CPI t – CPI t-1

Míra inflace r = -------------------------- . 100 %

CPI t-1

t… běžné období
t-1 …minulé období

Cenové indexy
 index spotřebitelských cen CPI – zjišťován na výběrovém souboru spotřebních statků
(spotřební koš) statistickým šetřením.

               Q t . P t+1
                     CPI = -----------------  . 100 %     

                               Q t . P t

kde Q je spotřební koš, P …ceny, t…  základní období, t+1 běžné období

 index výrobních cen PPI – zjišťován na výběrovém souboru výrobních statků a komponent
statistickým šetřením.

Implicitní cenový deflátor IPD - zahrnuje vývoj cen všech zboží, je tedy objektivnější. Na druhou
stranu má nevýhodu, že jej můžeme vypočítat pouze zpětně, až máme údaje o vývoji HDP.

Druhy inflace
 Zjevná (otevřená) inflace - ekonomická nerovnováha spojená s růstem cenové hladiny.
 Potlačená (blokovaná) inflace - brzdění růstu cen administrativními opatřeními, nejsou odstraněny
příčiny inflace (vynucený růst úspor, nedostatkového zboží, rozvoj černého trhu..).
 Skrytá inflace - v oficiálních statistikách nejsou zachyceny ceny výrobků a služeb stínové ekonomiky,
nemusí vybraný koš výrobků plně odpovídat struktuře spotřeby domácností. Skrytá inflace obsahuje
kvalitativní faktor – ceny výrobků mohou být stabilní, ale skrytě klesá kvalita.
 Očekávaná inflace – domácnosti i firmy očekávají určitou výši inflace. Někdy hovoříme o setrvačné
inflaci, kdy trend vývoje cen setrvačností pokračuje, aniž by k němu byl objektivní ekonomický důvod.

Velikost inflace
 Do 10%
Mírná (plíživá) – tempo růstu cen nepřekračuje tempo růstu výroby, roste nominální i reálný produkt.

 Nad 10%
Pádivá (cválající) - tempo růstu výroby zaostává za tempem růstu cen, peníze ztrácejí kupní sílu.

 Nad 100%
Hyperinflace - extrémní případ inflace pádivé, peníze přestávají vykonávat svoji funkci (např. inflace v Bulharsku
v roce 1996 byla 1.085 %, Rusko 1992 mělo inflaci 2.508 %, Ukrajina v tomtéž roce 2.730 % apod. Inflační
„rekord“ zlomil v roce 2009 Mosambik s inflací přes 2.000.000 %).
Příčiny inflace
 Poptávková inflace – skutečný produkt se blíží k produktu potenciálnímu, roste agregátní poptávka a
odpovídajícím způsobem neroste potenciální produkt. Nerovnováhu způsobují například:
◦ příliš nízké úroky domácnostem způsobující přehnané nákupy na dluh;
◦ příliš razantní státní nákupy statků a služeb;
◦ příliš nízké úroky investorům způsobující přehnané investice.

 Nabídková(nákladová) inflace – skutečný produkt je nižší než potenciální, zvýšení nákladů.

Nerovnováhu způsobuje strana nabídky – například:
◦ tlak na zvyšování mezd ze strany odborů;
◦ rychlé zvyšování cen vstupů (například ropné šoky 1974);
◦ daňové zásahy; apod.

→ Poptávková inflace

Rusmichová

→ Nabídková inflace

Rusmichová
Důsledky inflace
 V rozvinuté ekonomice většina hospodářských procesů využívá peníze jako zprostředkovatele. Nejsou-
li peníze stabilní, všechny hospodářské procesy jsou deformovány a ztíženy.

 Přerozdělovací efekt.
 Sociální dopady.
 Působení na rovnováhu ekonomiky.
 Při vysokém tempu inflace měny daného státu se subjekty ekonomiky přizpůsobí a přechází
na jiné měny (dolarizace ekonomiky apod.) a posilují barterové obchody se všemi dopady na
vnitřní ekonomiku.

Míra nezaměstnanosti
 míra nezaměstnanosti – unemployment u
U
u = ------ 100 v %
L
L=E+U
L….ekonomicky aktivní obyvatelstvo
E….zaměstnaní
U….nezaměstnaní, aktivně hled.práci

 Jak zjistit počet nezaměstnaných:

◦ Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) – ČSÚ.
◦ Registrovaná nezaměstnanost – Ministerstvo práce a sociálních věcí, úřady práce.

Pozn.: obě metody poskytují jiný pohled na nezaměstnanost!!!

Nezaměstnanost v ČR
Zdroj: www.mfcr.cz

Okunův zákon
 Vztah mezi křivkou produkčních možností státu a nezaměstnaností.

 Původní výzkumy: Každé procento nezaměstnanosti se projeví ztrátou 3% reálného výstupu.

 Novější výzkumy Okunova zákona – 1:2, zvýšení nezaměstnanosti o 1% znamená 2% snížení výstupu.
Důvod – měnící se složení pracovní síly(více žen), struktura výstupu (více služeb).
Formy nezaměstnanosti
 Frikční nezaměstnanost - přechod z jednoho zaměstnání do druhého se stejnou nebo podobnou
kvalifikací, trvá několik dní, max.několik týdnů. Krátkodobá.

 Sezónní nezaměstnanost – v zemědělství, stavebnictví apod. Krátkodobá.

 Cyklická nezaměstnanost - poklesem hospodářského cyklu. Může být dlouhodobá.

 Strukturální nezaměstnanost - změnami v požadované kvalifikaci, i několik let, spojena s rekvalifikací.

Může být dlouhodobá.

Přirozená míra nezaměstnanosti

 Přirozená míra nezaměstnanosti je teoretický makroekonomický pojem.
 Dlouhodobá míra nezaměstnanosti určená strukturálními trendy na trhu práce a trhu podniků.
 Opuštění konceptu plné zaměstnanosti.
 Přirozená míra nezaměstnanosti – nezávisí na inflačních trendech, skládá se pouze z frikční a
strukturální nezaměstnanosti.
 Počet těch, co práci ztrácejí = počtu těch, co práci nacházejí, ∆U – ∆E = 0

 Trh práce je v rovnováze, což neznamená, že neexistuje nezaměstnanost = počet nabízených míst
odpovídá počtu poptávaných míst. Abstrahuje od struktury práce, kvalifikace.

Vztah mezi inflací a nezaměstnaností = Philipsova křivka.

Rusmichová

Dlouhodobá Phillipsova křivka, přirozená míra nezaměstnanosti

Rusmichová
Dopady na hospodářskou politiku
 V krátkodobém horizontu existuje substituční vztah mezi inflací a nezaměstnaností.
 Fiskální a monetární snahy státu:
◦ vláda intervenuje ve prospěch snížení nezaměstnanosti vyvolává krátkodobě zvýšení inflace;
◦ Centrální banka intervenuje ve prospěch snížení inflace, tím vyvolává krátkodobě zvýšení
nezaměstnanosti. Dilema centrální banky.
 z dlouhodobého hlediska je míra inflace a míra nezaměstnanosti nezávislá (směřuje k přirozené míře
nezaměstnanosti).

Přednáška 15.11. 2013

Ekonomická rovnováha
• Ekonomická síla – absolutní velikost finálního reálného produktu (GNP), bez ohledu na počet
obyv.

• Ekonomická úroveň – vyjadřuje jak společnost využívá disponibilní výrobní faktory, jaká je
životní úroveň obyv. dané země (GNP/ obyv.)

Ekonomická rovnováha – soulad mezi nabídkou a poptávkou, zabezpečuje ekonomický růst dané
země.

Zdroje ekonomického růstu

Kvantitativní – do výroby jsou zapojována nová kvanta VF se stejnými kvalitativními charakteristikami

– extenzivní růst, více výrobních faktorů, více lidí, půdy atd.

Kvalitativní – zvyšování kvalifikace pracovníků, využívání kvalitnějších přírodních zdrojů, rozvoj

technické úrovně fixního kapitálu – intenzivní růst, lepší kvalita zdrojů, v dnešní době především

Bariéry růstu
 Únik kapitálu
o přesun úspor do zahraničí s cílem uchování kupní síly v případě vysoké inflace a nízké
domácí úrokové sazby
 Nedostatečný technický pokrok
o Předpokládá se, že máme zavedeny moderní technologie
  Nedostatečná kvalifikace pracovní síly
 Únik mozků
o Lékaři do zahraničí, vědci do zahraničí
 Neekonomické-přírodní vlivy a katastrofy

Bludný kruh nerozvinutosti

 Nedostatečná vybavenost práce kapitálem
o Nedostatek technologií atd., Nedostatek jídla
 Nízký důchod na obyvatele
o Nízký důchod, málo úspor, málo peněz v bance¨

Nízké tempo růstu

kapitálu

Nedostatečná vybavenost práce

Nízké kapitálem
úspory

Nízký důchod na
obyvatele

Odbourání kruhu: dát lidem vzdělání, vybavit se lepšími technologiemi.

Teorie hospodářského cyklu

Hospodářský cyklus (business cycle) - pravidelné kolísání skutečného produktu kolem potenciálního
produktu, neboli růstového trendu

Fáze hospodářského cyklu

Hospodářský cyklus (business cycle) - pravidelné kolísání skutečného produktu kolem potenciálního
produktu, neboli růstového trendu
Periodičnost cyklů
Z hlediska délky trvání:

 Kitchinovy cykly – krátkodobé cykly, 36-40měs., spojeny s vlivem sezónních událostí, dobré
počasí, lepší stavebnictví
 Juglarovy cykly – střednědobé, 10-11 let, cyklus spojen s investicemi do strojů a zařízení
 Kondratěvovy (též Kuznetsovy) cykly – dlouhodobé, 50-60let, spoj. Se změnami ve výrobních
technologiích, s monetárními jevy a s politickými událostmi

Hospodářský cyklus spjatý s multiplikátorem a akcelerátorem

• autonomní investice = část investičních výdajů, které nezávisí na velikosti reál. ND; velikost je
podmíněna tempem růstu obyvatelstva, rychlostí realizace tech. pokroku,…
• indukované (vyvolané) investice = část investic, která závisí na velikosti ND, nereagují na
změnu důchodu v přesně stejném rozsahu, jak se vyvíjí důchod, závisí na velikosti HDP
• akcelerační princip - čisté indukované investice jsou funkcí míry změny reálného produktu
• čisté indukované investice budou větší než nula, pokud reálný produkt roste
• pokud lze část strojů prodat, dochází k disinvesticím (decelerátor)

Přednáška 22.11. 2013

Fiskální (rozpočtová) politika státu
 Rozpočtová politika má úlohu:
◦ přerozdělovací (sociální);
◦ rozvojovou (investice do infrastruktury apod.);
◦ proticyklická regulace.

Příjmy státního rozpočtu (+)

 Daně – povinná platba, kterou subjekt (domácnost, firmy) odvádí do státního rozpočtu ve stanovené
výši a lhůtě.
 Příjmy ze státních podniků.
 Cla – od roku 2004 jsou příjmem rozpočtu EU.
 Pojistné sociálního zabezpečení.

Výdaje státního rozpočtu (-)

 Transfery – přerozdělování důchodů ve společnosti (podpory v nezaměstnanosti, výplaty starobních a
invalidních důchodů);
 Výdaje na nákup výrobků a služeb – výdaje spojené s výkonem státních orgánů, obrany a jiných
veřejných statků.
 Výdaje na veřejnou správu.
 Výdaje na investice do infrastruktury.

Rozdíly
 = vyrovnaná
 - > + deficitní, schodková
 + > - přebytková

Cíle fiskální politiky

 Konečné cíle:
◦ vysoká zaměstnanost;
◦ cenová stabilita
  Bezprostřední cíle:
◦ působení na:
▪ agregátní nabídku;
▪ agregátní poptávku.

Nástroje fiskální politiky

 Čisté daně:
◦ přímé daně – daně z příjmu, z nemovitosti, z převodu nemovitosti dědické a darovací, daň silniční;
◦ nepřímé daně – DPH (daň z přidané hodnoty), spotřební daň, daň pro životní prostředí.
 Výdaje na nákup výrobků a služeb - prostřednictvím veřejných financí a státního rozpočtu.
 Změna struktury a výše rozpočtových příjmů a výdajů => působí na vývoj hospodářství.
 Vestavěné stabilizátory;
 Záměrná (diskrétní) opatření.

Vestavěné stabilizátory
 Progresivní daň z příjmu – v roce 2009 u nás rovná daň, ale politické strany uvažují o znovuzavedení
progresivní daně;
 Pojištění v nezaměstnanosti;
 Státní výkup zemědělských přebytků – v ČR PGRLF = Podpůrný garanční rolnický a lesnický fond;
 Subvence k cenám zemědělské produkce – nové země EU dostávají nižší subvence než země původní
patnáctky.

Vestavěné stabilizátory působí automaticky, nevyžadují žádná další rozhodnutí státních orgánů. Napomáhají
trhu zajistit efektivní využití výrobních zdrojů. Působí jako proticyklické regulátory s cílem stabilizovat chod
ekonomiky.

Multiplikační efekt státních nákupů výrobků a služeb

 Multiplikátor udává – o kolik se zvýší produkt, jestliže se státní nákupy výrobků a služeb zvýší o 1
korunu. Je shodný s investičním multiplikátorem.

multiplikátor státních výdajů

e = ------------------

MPS

Přírůstek produktu (důchodu) je multiplikován přírůstkem státních výdajů na nákup výrobků a služeb.

Multiplikační efekt čistých daní

 Daňový multiplikátor udává - o kolik se zvýší produkt, jestliže stát sníží daně o 1 korunu. Při snížení
daní státem – část nových příjmů domácností se promění ve spotřební výdaje a část v úspory neboli
investiční výdaje. Snížení daní má tedy menší multiplikační účinek než zvýšení státních výdajů (u
snížení daní, pouze část bude spotřebována, část se promění v úspory).

daňový multiplikátor

MPC
 t = --------------------- = e - 1

MPS

P
AS

AD

Daňový multiplikátor je
dle Keynese vždy nižší než výdajový multiplikátor.

Restriktivní a expanzivní fiskální politika

 Restriktivní fiskální politika
◦ Sníží se HDP, a dočasně se sníží cenová hladina, zvýší se nezaměstnanost, přebytkový státní
rozpočet
◦ zvýšení čistých daní;
◦ snížení vládních nákupů výrobků a služeb.
 Expanzivní fiskální politika
◦ HDP poroste, cenová hladina poroste, sníží se nezaměstnanost, schodkový státní rozpočet
◦ snížení čistých daní;
◦ zvýšení vládních nákupů výrobků a služeb.

Vytěsnění soukromé spotřeby a investic

 Efekt vytěsnění = kompenzování zvýšených vládních výdajů snížením soukromé spotřeby a
soukromých investic.
=> Snížení výstupu soukromého sektoru.

Riziko je tím větší, čím více se ekonomika blíží plné zaměstnanosti

=> změna ve složení výstupu.

Dlouhodobé účinky expanzivní fiskální politiky

 Nemění úroveň reálného produktu a zaměstnanosti (pokud dochází k úplnému efektu vytěsnění =
pokud zvýšení rozpočtových výdajů odpovídá poklesu soukromých investičních výdajů v souvislosti s
krátkodobým růstem nominálního produktu => zvýšení poptávky po penězích => zvýšení úrokové míry
=> omezení zamýšlených investičních výdajů).

 Zvyšuje úroveň cen

Na rozdíl od monetární politiky nevrací reálné investice a úrokové míry na výchozí úroveň.

P
AS
 Y

Restriktivní fiskální politika

 krátkodobé účinky:
◦ Snižuje reálný produkt a zaměstnanost, v případě nevyužitých výrobních faktorů a vysoké
nezaměstnanosti;
◦ Snižuje cenovou hladinu, pokud se reálný produkt blíží k potenciálnímu produktu a nemění se
AS;
◦ Snížení reálného produktu a růst cenové hladiny, pokud pokles AS vyšší než AD.

 dlouhodobé účinky:
◦ Zvyšuje soukromé investice;
◦ Dochází k poklesu cenové hladiny;
◦ Klesají nominální a reálné úrokové míry;
◦ Úroveň reálného produktu a zaměstnanosti se nemění, pokud soukromé investice nahradí
snížení vládních výdajů.

Státní rozpočet – nástroj fiskální politiky a jeho výsledek

Konstrukce státního rozpočtu:

vyrovnaný Příjmy = Výdaje

přebytkový Příjmy > Výdaje

schodkový Příjmy < Výdaje

Krytí deficitu státního rozpočtu

 Prodej státních cenných papírů na trhu (domácnostem, podnikatelskému sektoru, finančním

institucím, tzv.operace na volném trhu);
  Krátkodobý deficit skutečného plnění rozpočtu je kryt státními pokladničními poukázkami,
dlouhodobý deficit je kryt státními dluhopisy.
 Prodej státních cenných papírů jinému státnímu orgánu – např.CB;
 Prodej státních cenných papírů:
◦ domácím subjektům => vnitřní zadlužení
◦ cizím subjektům => vnější, zahraniční dluh

Daně a Lafferova křivka

 Lafferova křivka (1980)
ekonomie strany nabídky = experiment, prezident Reagan, snížení daní o 25%;

Přednáška 29.11.