JAGELLONCI na českém trůnu

Vladislav Jagellonský (1471 - 1516)

. přezdíván král Bene (Dobře): se vším prý souhlasil (byl moc ústupný), ale jeho diplomacie měla výsledky
. po smrti Jiřího z Poděbrad se stal českým králem, ale Moravu stále mocensky držel uherský král
Matyáš Korvín - 1479 - olomoucká dohoda o rozdělení českého království - Morava zůstane pod
Korvínovou vládou s podmínkou, že po Korvínově smrti se Morava opět připojí k českému státu
.Vladislav dokonce po Korvínově smrti získal i uvolněný trůn uherský – došlo tak ke spojení českého
a uherského státu pod vládou 1 panovníka (spojení 2 či více států, které mají vlastní zákony a správu, ale
vládne jim stejná osoba se nazývá personální unie) – trvala až do konce 1. světové války (1918)
.Vladislav pobýval pak více v Uhrách a český stát spravovali vysocí úředníci:
nejvyšší purkrabí (panovníkův zástupce), nejvyšší kancléř (vedl kancelář – vydávání listin) a další
. největší politickou moc měly zemské sněmy (schvalovaly zákony, daně, války), na nichž zasedali zástupci
stavů; stavy byly 3: šlechta, města a duchovenstvo, ale duchovní v pohusitské době na sněmech nezasedali
(konec světského panování kněží – 1 z pražských artikulů, které byly uzákoněny)
. stavovská monarchie - jednalo se o konstituční monarchii, tedy státní zřízení, v němž nemá panovník
absolutní moc (na rozddíl od absolutistická monarchie), ale podíl na moci má ve větší míře i šlechta
. města měla méně pravomocí (každé město na sněmu mělo jen 1 hlas) a se šlechtou (politicky nejsilnější
skupinou) se dostali měšťané proto do mocenského střetu

1500 – vydán zemský zákoník (soubor základních pravidel = zákonů – něco jak dnes ústava):
Vladislavské zřízení zemské (potvrzení politické síly šlechty), ale města proti tomu - využila toho, že měla
díky priviegiím některá práva (např. monopol na vaření piva v určité oblasti) a šlechtici, kteří chtěli podnikat
(třeba vařit a prodávat pivo), měli tím „svázané ruce“ - proto museli se zástupci měst jednat a došli ke
kompromisu:
1517 – Svatováclavská smlouva – města mají více práv, šlechta může více podnikat

Náboženská situace se po smrti Jiřího z Poděbrad (krále dvojího lidu = katolíků a kališníků) vyostřila:
1483 (24.9.) dokonce proběhla 2. pražská defenestrace – z oken byli utraquisty (= podobojí - kališníky)
vyhozeni purkmistr + konšelé (radní) – začíná období náboženských bojů ukončené 1485 na sněmu
v Kutné Hoře – kompaktáta (přijímání pod obojí) zůstávají platná

Vídeňská dohoda (1515) – spojenectví Jagellonců a Habsburků (potvrzeno vzájemnými sňatky):

Ludvík Jagellonský + Marie Habsburská Ferdinand Habsburský + Anna Jagellonská

Ludvík Jagellonský (1516 - 1526)

. nastoupil jako dítě (vliv purkrabího Zdeňka Lva z Rožmitálu), snaha české šlechty posílit pravomoci;
oženěn s Marií Habsburskou v rámci vídeňské dohody (neměli dětí);
. také on byl i uherským králem – proto bránil Uhry před útokem Turků, které vedl sultán Sulejmán, ale
v bitvě u Moháče v roce 1526 byl poražen a při útěku zahynul v bažině - český a uherský trůn získal
Ferdinand Habsburský (- jeho manželkou byla Anna Jagellonská, Ludvíkova sestra)

jagellonská (pozdní) gotika:

vladislavský sál na Hradčanech (dnes slavnostní akty – předávání státních vyznamenání apod.),
chrám sv. Barbory (patronky horníků) v Kutné Hoře