íK lll'

Boón

.''' "''-'
*}- *Ě"á]'j
Prní jednotkou jež měla tu česl nasadit do boje nowu amádni A
stihačku Nakqjima Ki-84 Hqjate' byla 22, Sentai, která s nimi a- A
čala opemvat v březnu I944 , číně'zde je stroj ze staw 2. ChuÍai
opatřený celozeleným nátěrn horních ploch a světlemodrými
spodními.
A
Bojil o Filipíny * ziěast rila i tato Ki-84 od I. Sentai, l. Chutai.
NeobvýIý mútěr sestáwl z světle modrých spúníchplrch' artm-
ona horních l barvě kow byúo nanescno množsnízlmýchskwt
IralšúmstÍojcm zfrlipínskeho tažerríielenlo standaÍdně
Iaoun od I L Sentai respektivejQí 3, chatai.

Souětistíjižníhosektom protivzdušné obrany Tokia v Iétě

I945 byl i zde zobrazený sttoj Ki-84 patřící 47. suÍai
2. ChutaL
 ílPQ
\_-/L,rl r-\l
l-,
^
OBSAH:
2- 5 Nakajima Ki-84
6- 7 Zvláštní bojové prostředky
německé armády za druhé
světové války
. HPM Historie a plastikové modelářství 8-9 Ranmtiger
Měsíčníkpro zájemce o letectví, pozemní 10-15 M-551 Sheridan
bojovou techniku a válečné lod'stvo
r7-20 lth (Czechoslovak) Bomber
3 I
o Prvé číslovyšlo v prosinci 1990 Squadron RAF
o Číslomez. indexu _ 46 642 2I_23 V-3 tajná zbraň Ířetí řiše
o Registračníznačka _ Mk ČR 5340 24-26 Fiesler Ti 167
C Vychází
- měsíčně 2'/-29 Německé ponoÍky typu I, X a XIV
o Vydává: Vydavatelswí HPM spol. s r.o. 30-32 Recenze
o Za původnost příspěvku ručíautor
e Přetisk povolen s uvedením pramene Připravujeme do čísla9/93
a při zachování autorských práv' Nakajima Ki-84 (dokončení;
. Šéfredaktor:lvo Pejčoch Y-3 tajná zbrai tÍeti říše (dokončení)
r Korektorská práce: Vratislav Konečný Jagdpanther
o Grafická úprava: Zuzana Nová Tupolev Tu-128
. Fotografická práce: Daniel Šperl
r Redakčnírada: V. Janovský,
lng. P. Provazník' l. Pejčoch,
V. Leimer a lng. M. Mamula
Adresa redakce: ZÁSILKovÁ st-uŽBA HPM ZÁSILKovÁ st-uŽBA HPM
Vydavatelství HPM sro, Ierevanskd 3,
100 00 Praha 10 oPRAVA: velice se omlouváme, ale bohužel v čísle7 /93 došlo
NtÍvštěvníden: středn 10'00_ 1 5.00
Inzerci za stanovených podmínek přijímdme k prohození cen u obou modelů Ju 88 firmy Dragon.
na adrese redakce, na obólce uved|te
Správné ceny jsou: 5510 MISTEL 2 1 935 Kč
Inzerce HPM
- 5509 Ju 8BG-6 1 495 Kč
Číslopodepsáno k sazbě -
9. 7. 1993
Datum vyjití dle harmonogramu -27,8.1993
Tiskárna: Východočeskétiskárny, s' p., Dalšízajímavá nabídka modelů je připraveria na Straně 5 tohoto čísla.
provoz 10, Smilova 487, Pardubice
Podávání novinových zásilek povoleno
Ředitelstvím poŠtóvnípřepralry Praha
é. j' 1298/93 ze Qne 2L. 4. 1'993
ISSN 12lO-1427

History and plastic modelling issued monthly

by HPM Ltd.
Editorial & advertising Offices HPM Ltd.
Jerevanská 3
100 00 Praha 10
tel.02-73 79 892
Editorial & Production Staff
o Managing Editor _ l. Pejčoch
o l\4odelling Editor _ V. Janovský
r Technical Editor M. Mamula
-
. Art Editors _ P. Provazník
V. Leimer
-
o Graphic Editors - Zuzana Nová
Printed in Czech Republic by Východočeské
tiskárny, s' p', provoz 10, Smilova 487,
Pardubice
All right reserved.
Apart from any fair dealing for the purpose of
private study, researth, crilism or review, as
permitted under the Copyright Act, no part of
this publication may be reproduced, stored in
a retrieval system, or transmitted in any form
or by any means electronic, electrical, chemř
cal, mechanical, optical, photocopying, recor-
ding or otherwise, without the prior per-
mission of the copyright owner. Enquiries
should be adressed to the Publisher.

HPM 8/93 I
 PEOFILY ,

Nakaj ima Ki -84 Hayate Pavel Dvoňik

souvislosti s letec\fini boji Na samém počátku války jiŽ armáda při- Připravovaný stroj měl vystačit s pouhými
v pacifické oblasti vytane kaž- pravovala specifikaci na náhradu Kř43 14 000 normohodinami' coŽ se skutečně
dému čtenáři na mysli jediné a 29. prosince 1'941' ji oficiálně lryhlásila. podařilo dodržet. Konstrukční práce
slovo, Zero. Standardní ná- Nový stroj měl být prost neduhů sých u Nakajimy vedl zkušený Tej Kojama'
mořní stíhacíletoun Micubishi AóM Rei- předchůdců a současníků,pilota by chrá- otec známých typů Ki-43 aKi-44. Při ná-
sen, v kódu Spojenců Zero či Zeke se stal nilo pancéřování kabiny, palivové nádrŽe vrhu nového Ki-84 lryuŽil zkušeností se
skutečnou legendou' Takovou, Že v očích měly bý samosvorné. Přitom by si stroj studiemi letounů Ki-62 a Ki-63, z nichž
lidí' kteří se vyloženě na tichomořské boje zachoval obratnost svého předchůdce Ki- první měl představovat konkurenci stroje
nespecializuji naprosto zastínil všechna 43 a vyznaéoval se dostatečným doletem Kawasaki Ki-61 Hien' známého podle
ostatníjaponské stíhací letadla' včetně ce- a do té doby nedosaŽenou rychlostí. Vý- amerického kódu jako Tony. Rovněž Ki-
lé plejády armádních typu. Námořnictvo robu mělo usnadnit' zlevnit a urychlit -62 mél pohánět licenčníněmecký řadový
totiž mělo poněkud odlišný přístup k filo- použitímaximálního množství přípravků motor Daimler Benz DB 601' přednost
zofii budování stíhacíchsil, když nahradi- z produkce typu Hayabusa. Letectvo také však dostala konstrukce firmy Kawasaki.
lo dosavadní A5M s pevným podvozkem požadovalo výrazné snížeti doby, potřeb- Nezdarem skončil i projekt letounu Ki-
kvalitním AóM, postupně jej dále lryv(|eli né k ýrobě stroje' VycházeIo z logícké -63, poháněného hvězdicovým čtrnácti-
a jeho nástupce A7M Reppu tak zůstal na ílvahy, Že při polovině normohodin, po- válcem Micubiši Ha 1'02. Po předložení
konci války teprve ve stavu přípravy sé- třebných k postavení nového modelu je nového projektu a oponentním Íízeníza-
riové výroby. I sériové modely N1K1 Shi- moŽno takřka zdvojnásobit produkci. Pro dalo armádní letectvo firmě Nakajima ký-
den a J2M Raiden nedokázaly rozšíÍené srovnání, Ki-43 potřebova| 25 000 nor- Ženou zakázku na stavbu prototypů letou-
Zero nahraóit na pozemních záHadnáclt mohodin, přepadoqý Kř44 vyrobili dělní- nu Ki-84. Práce pokračovaly bezproblé-
námořnictva. Nejzajímavějšíjaponský stí- ci továrny za 24000 pracovních hodin. mově a velice rychle, a tak jiŽ v březnu
hací stroj, kachní Kawanishi Shinden zů-
stal jen v prototypech.
Armádní letectvo pohlíŽelo na rozdíl
od námořních rivalů na budování stíha-
cích útvarůjinak. Velitelé se striktně dr_
ŽeIí zásady, že ve chvíli, kdy je noý typ
vyzkoušen a nabíhá jeho sériová qýroba,
již poněkud zastaral a zada|i požadavky
na zkonstruování jeho nástupce. Po
Ki-27
s pevným podvozkem připravila firma
Nakajima typ Ki-43 Hayabusa, který pro-
vázel armádní letectvo prakticky po celou
válku. Vedle tohoto standardního typu
lyráběla Nakajima přepadoý stroj Ki-44 Klasicky podvěšenó Ki-84 je připravena k qkci při obraně Filipin. Pod lepýn křídlem je přídavná nddrž nq
2o0 l a pod pravým 25o kg bomha,
Šokia Kawasaki jediný japonský stíhací The typically- arnted Ki-84 during the tlefence o.l the Philippines with a 250 kg bomb under the rigltt wing and
letoun s řadoým motorem Ki-61 Hien. a l(t()l ,lrof rank uruler rlrc left wing.

2 HPM 8/93
 PBOFILY
1943 je prototyp Ki-84.01 dokončen a
o pět neděl později absolvoval premiéroý
let, dějištěm jeho prvního odlepení od ze-
mě se sta]o letiště na základně ojima.
K dalšímu qlzkoušení jej obdrželo ý-
zkumné středisko armádního letectva ve
městě Fuso.
Noý Ki-84 byl řešen jako robustní le-
toun velmi elegantního tvaru s kapkovi-
tým překrytem pilotní kabiny, posazeným
na hřbetu trupu. Stroj poháněl osmnácti-
válec NakajimaEa 45-IL o ýkonu 1 800
koňských sil. Trupová nádrŽ pohonných
hmot měla kapacitu ]itfů, kromě toho se
v trupu nacbázely dvě malé ná-
drže o litrech, do kterých se tankovala Jedn ze strcjú zkoušený američany.

směs vody a metanolu. Tato směs totiŽ One of the machines tested by the Americans.

byla v případě nutnosti vstřikována do

motoru za ič,elem krátkodobého nýšení
výkonu pohonné jednotky. Pilotní prostor
byl řešen pohodlně, aby ulehčil letci úna-
vu při delších akcích. Poprvé byl také
pancéřován, čelníštítekměl sílu 65 mili-
metrů, pancéřová deska za zády a hlavou
pilota L3 milimetrů. Motor roztáčel čtyř-
listou stavitelnou vrtuli, u prototypů byly
spaliny odváděny jediným v.ifukem, slu-
čujícímpotrubí ze všech válců. Ki-84 měl
dolnoplošné uspořádání, přímé křídlo by-
1o ukončeno mírně zaobleným obdélnfto-
vým tvarem. Konstrukce stroje byla celo-
kovová. Podvozkové nohy se zatahovaly
do centroplánu směrem k trupu, jejich ša-
chty plně lzaviraly krycí plechy. Zde je
namístě zmínit největšíhandicap nového
stroje' totiž právě podvozek a jeho hy-
draulický systém' Nohy i hydraulika byly
poddimenzovány a jevily se jako křehké.
Na betonorých plochách to přílišnevadi-
lo, horší jiŽbyly vzlety a přistání na trav-
natých polních letištích,kde zlomení jed-
né nohy nebo i úplnézhroucení podvozku
přivodilo nejednu těžkou havárii. Již
u prototypu se podařilo odhalit dalšíne-
ctnost stroje, slabý tlak palivové soustalT,
kteý způsoboval občasnépoklesy ýkonu
motoru. I tato nepíjemná vlastnost neby-
la až do konce existence Hajaté odstraně-
na. Yýzbtoj sestávala ze dvou synchroni-
zovaných kulometů Ho 103 ráŽe I2,7 mi-
limetru se zásobou třista padesáti kusů
munice ta zbraí a dvou kanónů Ho 5 rá-
Že 20 milimetrů v křídlech, procházejícich
nosnou plochou za podvozkovými šachta-
mi. Pro kanóny činila zásoba munice sto
padesát granátů na h]aveň.
Armáda tlačila 1ýzkumné středisko ve
Fuso na urychlené dokončení testovacího
programu' neboť její letectvo se dostalo
do těŽké krize. 4.letecká armáda, bojující
na Nové Guineji ztráce|a stovky bojoých
'letounů bez reílného1ýsledku. Tlak Spo-
jenců začal být drtiý a nebylo moŽné
proti nim postavit dostatečný počet mo-
derních strojů odpovídajícíchparametrů.
Armádě začaly pomalu stíhačkytéměř
docbázet a na Ki-84 se doslova netrpělivě
Motoropó zkouškaje prováděna u předsíňové Ki-84 nt tjedné ze
Engine test of one of the reproduction Ki-84 on an Ja1 'anese base.
major Iwabaši v červnu 1'943 do letecké
školy armády v Ahenu, kde jej kromě ge-
nerality předvedl i instruktorům a letec-
kým žákům'Lze Íici, že všichni byli no-
ým strojem dos]ova nadšeni, zvláštékdyŽ
jim zkušený Iwabaši názorné ukazoval, co
jeho,'mašina" dokáŽe. Její obratnost sku-
teóné za starším Ki-43 Hajabusa příliš ne-
zaostávala, přitom byla rych\á a dokázala
použivat minimální letištníplochy. Iwaba-
ši před zraky diváků napřftlad při-
stál na pouhých čtyř stech metrech. Podle
jeho tvrzení dokáza| na Ki-84 jít do boje
i žák s nalétanými pouhými dvěma stov-
kami hodin. Nálada a moráIka armádních
letců se poněkud zt{šila' noqý qýkonný
stroj, schopný postavit se přívalu americ-
kých strojů byl na světě. zároveň jednotky
dostávaly i relativně kvalitní Kj-6l Hien.
V tomto měsíci se podařilo dokončit
i druhý prototyp Ki-84. 02' který poprvé
vzlétl v srpnu. pak následoval jeŠtětřetí
prototyp Ki-84.03. V září proběhla pozo-
ruhodná akce ve Fuso, když byl uskuteč-
něn simulovaný souboj stroje 84.0 l s pře-
padogÍm Ki-44 a dokonce i s německým
Focke Wulfem Fw l90 A-5, který byl do
Japonska převezen V rozmontovaném sta-
l'rr ponorkou k rryzkoušení. V kabině
]
základa v Japonsku
Ki-84 přitom seděl zalétávačmajor Jasu-
hiki Kuroe' majícíbohaté bojové zkuše-
nosti z doby působeníu jednotky vyzbro-
jené letouny Ki-44 Shoki. Kuroe jasně
stavěl noý Ki-84 na první místo mezi
,,bojujícími" stroji, Focke Wulf ale byl
přecejenom o něco rychlejší nežjaponský
protějšek' měl i lepšívlastnosti ve střem-
hlavém letu. Před zahájením masové sé-
riové ýroby byly postaveny dva bloky
ověřovacích letounů, které však již plně
odpovídaly skutečným sérioým exemplá-
řům. První produkčníblok opustil brány
závodu ve městě Ota, náIežejicího do pre-
fektury Gumma, v období stpna 1943 až
bÍezet 1944, po nich přišlo dvaačtyřicet
exemplářů druhého bloku, kompletova-
ných v měsících březnu aŽ červtu 1944.
od prototypů se na prrrní pohled lišily iry-
vedením samostatných lýfukoých rour
z motoru' tvořících navíc dodatečtý tah,
namísto dosavadní společné. Iediný zá-
věsnft pod trupem prototypů nahradily
dva pod křídlem, na něž bylo možno za-
věsit bombu do hmotnosti 250 kilogramů
či přídavnou nádrž. Na frontě mnohdy
Ki-84 nosily na jednom závěsníku bombu
a na druhém nádrž. Motory byly opět ty-
pu Nakajima Ha 45-11' čt Ha

čekalo. Ki-84. 01 přelétl zkušebnípilot |

45-1'2

HPM 8/93 3
 PBONLY ,

Typ 4 Model 1,A' Hajaté nebo zkráceně

Ki-84 Ia. Bojové pojmenování Hajaté zna'
mená v japonštině bouře. Všichni piloti
i mechanici si svůj noql letoun velice oblí-
bili a zanedlouho jej předvedli ve skuteč-
ném boji.
V té době již velmi aktivní americká vo-
jenská rozvědka pochytala prvni zprávy
o přípravě nového stroje na japonské po-
měry letounu vynikajícího. Podařilo se
zjlstit, Že ýrobcem bude firma Nakajima
a kódové oznaóení je Ki-84. Zpravodajci
rovněž věděli, že letadlo ponese pancéřo-
vání, více věrohodných informací již ne-
Ki-84 od po jeho
I I.
obsazení Spojenci.
Sentaí 2. Chutai zathycený začátkcm roku l 94 5 na leilšti Clark Field na Filipíndch měli po ruce. Přidělili mu tedy jméno
Ki-84 of
Frank a čekali, až se na některém bojišti
the 1 I . .Sentai found by Antericun troops ut Clark Field, Philippines, 1 945.
objeví'

g1]'iiffĚ;1iř,,''ii

Hezký detail na odkrytý panel za výfukovými rourami

s dobře patrným otporem pro odvod plrnrů'

Po několika měsícíchbyla jejich zvěda-

Detail předni části Ki-84 s motorem Nakajima Ha 4 5.
vost ukojena a je třeba předeslat, Že pro
Nice detail o.l the cowling ol the Nakajinta Ha 15 engit
Američany dosti nepříjemným způsobem.
shodného výkonu, některé sttoje jiŽ zÍej- vozkv. Z hlášení, která přicházela, si tedy Armádní velení se totiž rozhodlo přesu-
mě poháněl výkonnější Ha 45-21' o 1990 příslušníčinitelémusili udělat dojem, Že nout 22. Sentai do Čínya nasadit ji proti
koňských silách, instalovaný pak do sério- dostali zcela dokonalý letoun. Skutečně americké 14. letecké armádě. Hajaté se
vých strojů. defekty se tedy projevily ažpozdéjilbéž- objevily v Číněpočátkem srpna L944 na
Pro posouzení skutečných bojových ných frontoých útvarůs průměrnou zákJadné Hankov a zaéaly Američanům
hodnot byla postavena experimentální úrovnípilotů i mechaniků, navíc operují- zIe zatápét. Piloti USAAF zjistili, že nový
Chutai (přibližný ekvivalent peruť), létající cichz nezpevněných travnatých letišťa za protivnft je prost béžnýct't neduhů japon-
se svými Ki84 především nad ostrovem situace nemožnosti věnovat letadlům tolik ských stíhacíchletounů, naúc snesl těžká
Hokkďdo. Zkušeníostřílení piloti' kteří péče,kolik by potřebovaly. poškozenív boji. 14. letecká armáda proti
již prošli peklem války v Tichomoří, létali První skutečnou operačníjednotkou, sobě měla typ, srovnatelný se spojenecký_
na béŽnépatroly, ale bez styku s nepříte- která Ki-84 dostala do vyzbroje, se stala mi stíhacímiletadly, navíc v jeho kabinách
lem. Jednak bylo snahou dosud nemnohé 22. Serýai pod velením majora lwašiho. seděli ostříení veteráni 22. Sentai. Ameri-
Ki-84 nevystavovat riziku sestřelení, dále Přešli sem opět nejzkušenějšípiloti, zhusta čanémuseli hledat nové způsoby boje
pravděpodobně armádní letectvo nehodla- od zmíněné experimentální Chutai, u kte- s obávaní.rni japonskými stroji, naštěstí
lo odhalit karty, v nichž drželo jedno eso, ré sloužili od jejího za|oženív říjnu 1943' však po pěti týdnech nepříjemné Franky
noý ýkonný stroj ýborných parametrů. 2?. Sentat' měla domovskou základnu ve z čínskéhonebe zmizely. Armádní velení
Generálové si zřejmě Ki-84 schovávali ja- Fusu a v ieií sestavě kromě základního ká- je totiž z bojiště stáhlo v zájmu soustředění
ko překvapení pro Američany až do doby, dru rotovali i lybraní letci od dalších útva- sil na Filipíny, kde se Japonci připravovali
kdy jich bude dostatečnémnožstvípro rů, kteří se zde v praxi seznamovali s no- k odtažení očekávané spojenecké invaze.
efektivní nasazení na frontě. Testování no- vou zbraní. Sériová yýroba se mezitím úspěšně roz-
vinky qlnikajícími vybranými letci bylo Sériová výroba typu Ki-84 byla zaháje- bíhala, v červnu opustllo továrnÍ llnku sto
jistě žádoucí, zvláštékdyŽjim byli po ruce na v dubnu L944 závodem ota, později se strojů, v íjnu již dokázaIa Nakajima vy-
ti nejlepšímechanici. avšak mělo i jednu k němu přidaly dalšítovárny, jmenovitě produkovat tři sta Hajaté.
stinnou stránku. Tak zkušený pozemní v Utsu nomiyi v prefektuře Tochigi, kde Nasazení Ki-84 na Filipínách, okinawě
i létajícípersonál si dokázal poradit prak- první Ki-84 postavili v květnu, dále pak a při protivzdušné obraně domácích ostro-
ticky s každým provozním problémem, v mandžuském Harbinu u Mansyu Hikoki vů se bude věnovat dokončení článku
který se vyskytl' navíc Chutai pouŽívala le- Seizo, tam se však produkce rozjela až na v píštímčísle,kde budou rovněŽ popsány
tiště se zpevněnou drahou. na které se to- jaíe 1'945. Sériové stroje se nazývaly pl- všechny následujícíverze Ki-84 a llavazlJ-
lik neprokazovaly popsané nectnosti pod- ným označením Armádní stíhacíletoun
]
jicitypy. (dokončenípříště)

4 HPM 8/93
 PEOFILY

DaaiI pravé pottvozkové nohy'

The right main undercarriage leg in detail.
Levá podvozkolá šachta.
The le.ft wheel well.

ZASILKOVA SLUZBA HPM ZASILKOVA SLUZBA HPM

Yážení čtenáři, postupně se snažímeplnit slib přinášet pro Vás nabídku modelů,
které nejsou běŽně v obchodech k dostání. První vlaštovkou jsou dva shortruny
novozélahdskéfirmy Ventura. Bohužel musíme upozornit zájemce, Že zásoba je
omezená a případná doobjednávka bude trvat několik měsíců,proto neváhejte
s objednávkou.

Stříkanémodely technologií shortrun V měřítku 1 : 48

?rtb;ra

cena: 595 Kč
cena: 735 Kč
V případě zasílání na dobírku je potřeba k ceně připočítatpoštovnéa
balné 50 Kč.
HPM 8/93 5

ZvláštÍxboj ové prostředky
V
neme :cké armády Za druhé
světové váIky
Německá armáda věnovala v prů-
běhu druhé světové války značnéúsilí
vývoji a konstrukci zvláštníchbojo-
ých prostředků, z nichž mnohé kon-
čily ve stadiu projektu nebo ýroby
prototypu. Proto je lze zaÍadit mezi
rarity vojenské techniky, které ne-
ovlivnily zásadním způsobem průběh
válečných operací a jejich použitímě-
lo jen lokální charakter.
Mezi týo prostředky náIežejí i dál-
kově řízenétanky, přesněji řečeno
pásová vozidla, použítápředevším ja-
ko nosiče trhaých náloŽi a určená
k demoličním,odtarasovacím a odmi_
novacím účelům.Na rozdíl od jiných
zvláštních prostředků se tato vozidla
dostala i do sériovévýroby a byla bo-
jově nasazena.
Již od roku 1940 se v-fuojem po-
dobného prostředku zabývala firma
Borgward, která německé armádě
dodala celkem 150 kusů tzv. Minen-
ráumwagen Sd. Kfz. 300, určeného
k odminování.
Pro polní taŽení na ýchodě lyvi-
nula a posléze i sériově v |etech 1'942
6 HPM 8/93
PEOFIY ,
Pavel Pilař
aŽ L944 lyráběla typ B IY, tzv. rovněž vyvinula a vyráběla firma
Schwerer Ladungstráger sd. KÍz' Borgward, ale jen v první variantě,
30I, jehož základ tvořil podvozek kdy byl tančíkpoháněn elektromoto-
lehkého tanku Pz-I. Vozidlo s bojo- rem' napájeným dvěma bateriemi
vou hmotností v různých obměnách aťuen rádiem' K dalšímu vývoji a vý-
od 4,5 do 6 tun sloužilo buď jako dál- robě tohoto typu dostala pověření fir-
kově rádiem řízený nosič trhavé nálo- ma Zindapp, která tančíkpředělala
že o hmotnosti 450 až 500 kg, nebo na pohon benzínoým motorem a na
jako dálkové Írzený průzkumný tank dtátové Íízeni.Tato varianta byla
bez osádky určený k odposloucháváru označena jako Leichte Ladungstráger
a k fotografování. V prvém případě Sd. Kfz. 303 - Goliath a opatřena
byl nosič dálkově naveden do prosto- vzduchem chlazeným dvoutaktním
ru cíle a poté náIož na rádioý impuls dvouválcovým motorem o obsahu
odhozena na vlastní cfl a nosné vozid- 700 cm3 s výkonem L2,5 ks (9'2 kw).
lo přivedeno zpět k ffdícímu tanku. Řízeníse provádělo těžkým' odvino-
V druhém případě byl tank dálkově vatelným polním kabelem.
Íízenvprostoru činnosti na dohled ří- U obou těchto variant by|o Íízení
dícílro personálu. Firma těchto tanků rádiové i drátové vedeno z Íídícího
bez osádky vyrobila několik stovek tanku s účinnostína cfle do maximál-
a sloužily k vyzbrojení 10 zvláštních ní vzdálenosti 1 000 m, kdy tančíkse
tankoých rot. Poznatky o účinnosti svou náložípÍinárazu na cíl explodo-
bojového použtÍíprostředků Sd. Kfz. val a byl zničcn. TančíkGoliath měl
300 a 301 nejsou známy. tozméry 1 600x660X670 mm, celko-
Nejznámějším a také nejúčinnějším vou hmotnost 350 kg, hmotnost nálo-
prostředkem tohoto typu byl tzv. Leí- že L00 kg a dojezd 6 až L0 km. Určen
chte Ladungstráger Sd. Kfz. 3o2 byl k ničeníminoých polí a silnič-
- Goliath. Tento miniaturní tank ních zábran a zátarasi. První tančfty

Rammtiger
aŽdý, kdo sbÍrá modely
pozemní bojové techni-
ky, musí zkonstatovat, že
podivným Íízeltrlrosudu
výrobci mnohdy sáhli po Íypech zce-
la okrajor1ých, které v některém roz-
šířenémměřítku zpracovali a dodá-
vají na trh, a naopak tanky či bojová
vozidla, která znamenala ve své době
skutečný pojem, buď neexistují v ně-
kterém ze zmenšení, či dokonce
v horšímpřípadě vůbec. To je napří-
klad osud některých slavných anglic-
kých či amerických tanků, naopak
některé firmy mají ve sých katalo-
zích typy, nad nimž zůstává soud-
ným kitařťrm stát". Tak ně-
''rozum
mecký Frankmodellbal nabízíjiž po
léta vacuformoqý konverzní set, je-
hož pomocí můžemezískat model
Y případě' že si chaeae RammÍiEer postavil
I :72 lze použítza základ Elefantfimy ESCL Dle
v
přiložené pérovkyje nutné upralit díI ěíslo I 6'
E HPM 8/93
HISTOBIE ,
e Výkres:Final
Iw Pejčoch
speciálního tanku Rammtiger v mě- zhusta skrývali odhodlaní sovětští
řítku 1:35. V návodu se uvádí, že bojovníci, způsobujícíprotivníku
několik těchto vozů bylo skutečně značnéztráty. Nasazení klasických
vyrobeno a snad i nasazeno na vý- tanků nebylo vždy efektivní, stejně
chodní frontě. Naprostá většina zá- jako pokusy obdobné závaly a zbý-
jemců o německou bojovou techniku ky domů rozstřílet dělostřelectvem,
při'pohledu do firemního katalogu navíc velitelé s ,pelibostí sledovali
nevěřícně kroutí hlavou a v běžně mnohdy marné plytvání drahou mu-
dostupných publikacích marně hledá nicí pro děla. Tehdy se zrodila idea
o tomto vozidle byt jedinou zmínku. vytvoření mohutného obrněného vo-
Tímto stručným článkem tedy reagu- zu, ktetý by obdobné překážky likvi-
ji na dotazy některých čtenářů a po- doval nikoliv palebnými prostředky,
kusím se krátce ťuto záhadnou kon- ale obrovskou pancéřovou radlicí.
strukci osvětlit. Jako základ vozidla byl vybrán téžký
Úvodem předesílám, že o typu se stíhačtanků Ferdinand/Elefant, kte-
prakticky nepíšez prostého důvodu, ý jižby| v HPM 3/91' popsán. Znéj
vůbec totiž neexistoval, šlo pouze měla být sňata dosavadní nástavba
o projekt vypracovaný do stádia ý- a nahrazena masívníkonstrukcí
robních plánů a malých dřevěných z pancéÍoýchplátu, na nížměla být
modelů. Jediný renomovaný autor, uchycena vlastní pancéřová korba,
který vozidlo popsal, je nejlepší his- lpředu vybhajícív mohutné pancé-
torik německé pozemní bojové tech- řové beranidlo, jehož tloušťka by do-
niky vůbec, Walter J. Spielberger sáhla neuvěřitelných 400 milimetru.
z SRN, autor mnoha vynikajících Síla pancíře v ostatních partiích kor-
publikací na toto téma. V jeho pra- by se měla pohybovat okolo
cích jsem nalez| alespoň zmínky 100 mm. Ytůz byl označen jako
o tomto programu' které se pokusím Rammpanzer Tiger (P), populárně
čtenářům pÍiblížit. Rammtiger (volně přeloženo beraní-
Nápad na rrýrobu speciálního těž- cí či taranoý Tiger). Vůz neměl nést
kého tanku, určenéhok likvidaci po- ýzbroj buď vůbec, nebo jen v podo-
ze;mních pÍekáŽek se datuje do ob- bě kulometu MG 34 ráže 7,92mm
dobí tuhých bojů v ruinách stalin- pro přímou obranu před pěchotou.
gradu. Německá pozemaí vojska se Je otázkou, jaká by byla reálná bojo-
musela neustále potýkat s nejrůzněj- vá hodnota beranícího tanku, ale
něřitku
šímizávaly a zátarasy v ulicích roz- skutečná akce kolosu vážícíhovíce
bořeného velkoměsta, za nimiž se jak sedmdesát tw a nezadržitelně se

tohoto typu pouŽila německá armáda
úspěšněna ýchodní frontě na počát-
ku bitry u Kurska v roce 1943. Cel-
ková ýroba dosáhla do konce války
asi 5 000 kusů, jimiž bylo postupně
vyzbrojeno 6 tankových ženijníchrot.
Konečně existoval ještě jeden,
technicky nejdokonalejší prostředek
tohoto druhu, oznaóený jako Mittlere
Ladungstráger Sd. Kfz. 304 - Sprin-
ger, lyvinutý firmou NSU s použitím
dflů pásového motocyklu NsU HK
101 s motorem Opel-Olympia. Pro
rok 1945 se předpokládala ýroba
znaÓného počtu tohoto typu, ale do
konce války se pqíařilo sestavit jen
několik předsérioých exemplářů.
Vzhledem k tomu, že Springer byl vr-
cholem tohoťo druhu německé ý-
zbroje, je uveden jeho podrobnější
technický popis.
Střední nosič náloží Springer bylo
pásové vozidlo ručně nebo dálkově
řízené prostřednictvím ústrojípůsobí-
cím na brzdícíbubny vpravo nebo
vlevo, buď mechanicky při ručnímří-
zeni, nebo hydraulicky při dálkovém
ovládání. Pohonná kola pásů byla
umístěna vpředu, motor zabudován
ve středu vozidla před sedadlem řidi-
če, náloŽ umístěna ve zvláštních
schránkách nebo nádržích upevně-
ných v přední části.
Technické údaje vozidla Springer:
1. Motor čtýaktní,ótyŤváIcoý Ía-
doý, zážehoý, vodou ch|azený
typ opel 1,5 litru. YrÍání a zdvih
80x70 mm, celkoý objem válců
1478 cm3, maximální výkon 36 ks
(26,4kw) při 3 400 ot./min. ob-
sah nádrže pohonných hmot 61'l,
spotřeba 32I na 100 km při jízdě
po silnici a 64I pÍi jtzdé v terénu.
Motor byl opatřen spádoým kar-
burátorem typu Solex 32FJ II.
PEOFILY ,
2' Převodové ústrojítypu Trilog HY
646 nebo typu AEG, automatické,
tlakové, pracujícíve dvou stupních
pro jízdu po silnici nebo v terénu
vpřed i vzad.
3. Délka 3 150 mm' šířka 1 430 mm'
ýška 1 456 mm (s řidičem)' výška
1 ]"40 mm (při dálkovém Íízení),
světlost nad terénem 260 až
300 mm' šířka pásů 170 mm, šířka
stopy 1 120 mm.
4. Bojová hmotnost vozidla 2 450 kg'
hmotnost pevné nálože 290 kg,
obsah tekuté nálože 190 l, specific-
ký tlak o,5Lkg/cm2.
5. Maximální rychlost 42km/h'1
trvalá rychlost na silnici 35 km/h 1
trvalá rychlost v terénu 20 km/h I
maximální stoupavost 35"
hloubka brodění 820 mm
nejmenší poloměr otáiení 13 m Folografie na této dvorctrónce puhánjí z Íechnické-
ho manuáIu na Sd. I(fz. 3o4 Springer, Na timlním
jízdnídosah 190 km snimku je zachycen bez boěních krycích plechů. což
dtivá vyniknout stavbě potlvozku. DaIší fotografie
představuji Springer v dálkově ovládqné i řízené kon-
Iak již bylo uvedeno, vlastní řízení figuraci, věetně poroýn.iní s čloňkm.
se uskutečňovalo ručně řidičem, zpra- The photos on these two pages are from the Sd. Kfz.
vidla při přepravě v týlu nebo při při- 304 Springer Technical Manual. The shot on the op-
posite page shows the Springer whitout of the side
bliŽování vozidla v cílovém prostoru, plates. On this page is the vehicle shown in both the
vlastní navedení na cíl se provádělo remote controled antl manned configuration. Com-
pare the size with the standing soldier.
pomocí rádia na dálkll z Íídícího tan-
ku. Pro toto dálkové Íízenílybavil PÍi nárazu na cílový objekt nádrž
výrobce vozidlo rádioým přijíma- na vozidle explodovala a došlo záro-
čem, prutovou antónou, spínací veň i ke znióeni vlastního nosiče.
skříňkou, hydraulickým ÍídícímzaÍí- V podstatě se stalo vozidlo Springer
zením a čtyřmi polohoými orientač- jen větší obměnou tančíkuGoliath,
ními světly pro použitív noci. Rádio- jehož praktické použitíse celkem
vé zaÍlzenínapájela 1'2Y baÍerie osvědčilo.
a reagovalo na 6 povelů: Všechny zvláštní bojové prostředky
1. Nastartovat motor a běh na volno- německé armády Sd. Kfz' 300 až 304
běh, obě brzdy zataŽeny: dosáhly místně poměrně dobrých ý-
2. Béh motoru na poloviční přípusť, sledků, ale měly pouze omezené moŽ-
obě brzdy uvolněny: nosti použití, neboť byly určeny k ni-
3. Běh motoru na plnou přípusť, obě čenínepohybliých cílů,což jejich
brzdy uvolněny; bojovou hodnotu znaóné snižovalo.
4.Levábrzday zábéru; Proto ani Springer, ýrazné zdokona-
5. Pravábrzdav zábérq lený prostředek, nepřekročil hranici
6. Chod motoru zastaven. tehdejších technických možností.
HPM 8/93 7
 7[Da\[
r\\LLn\-_zL
'
@-JTT
-9š;- <l (, ar
001 ó spR e ! á€
":66ci
xoo=E
o
p ď ]'<
5--or3a'ó.t
o c -i< aď^.oď9á<
r zro.=> < -- ď< -o (
ijÍž9<
: -o
@eo':
o
g
ř9
i'-:'e
x9
i:d r 3'
-.oj'c).Ň o
=<>o=

i
N
o ! á = '" ol'š
^-^ňU
-=Ň'E

:ň tQ-'íg$;Ř
HEiÍ'Ěš.*
c)T--

@
Jo O.
o:<P
- c:'r 1+
c"g ď
ě g=] -ďď
9:ž o q!
3T
eó. EpŤ á.gš
q-L

..=;
5 ELO
-1:o o
t000'N'T =+qcD
-<-J 9 íaE =a3
L.N.0003 Tó;io
áÍ* :=3
@,
o^

:= i3'P
T:. s
@.v, l

oO
r"E6.
N@ L o - ?6 J

o'Óx ay.!
N E, s:-B $iL'
q a,@-
.-"E H:o
Ea' H
- s5:4 B3=.
tsš
T3 řťD. Hxó
-č.
N
J=ď
*J
o L
== j=
, *'É.á

sB' sse
i<a<<
AŤY o Ó =
ádo -i
ÉH:
o=:
á<-a*
ú P'=
f o
3<b' óď
+ďJ
!
::yo.o. s,9
3 gH.
JAJ
Ň .<<.O r=
=

valícíhoaž dvacetikilometrovou rychlostí zříceninami,

nezastavitelného sovětskými ostřelovači, by byla jistě
velmi impozantní. Projekt z roku 1943 byl pro nejrůz-
nějšípříčiny, mezi jinými pro pochybnosti (zřejmě
oprávněné) tankoých odborníkůo faktické hodnotě
Rammtigeru téhožroku zrušen. K postavení prototypu
nedošlo.
Přestože jde pouze o projekt, je natolik Íechnicky za-
jímaý, že i z našich zájemců o německou bojovou tech-
niku lykrystalizují skalní,,fanatici", kteří zatouŽí doplnit
sbírku modelem Rammtigeru: Těm bych osobně dopo-
ručoval nevydávat ďrahé peníze za konyerzní set Frank-
modellu, ale lrytvořit korbu na E'lefant z plastikoých
destiček. Její war je jednoduchý a nepůjde o přílišná-
ročnou záležitost.

HPM 8/93 9
 I I l\,,/t lL_V
DDa)[| |

@, Kdo si hraje] nezlobí-

u MPM!
ilDffim&ilH$Elll lguinka
U
pn-onuGTlo]l Navštivte#:['Jl'#[lf'ů;Pšť""i*
s L\--]
MPM nabízídovoz sortimentu belgické firmy VERL|NDEN, která vede kvalitní doplňky
a interiéry letadel, bo|ové techniky, konverzí. Dále suché obtisky, dioramy a literaturu.
M PM real izuje p rodej na základě i nd ivid uál n ích objed n áv ek zákazníkŮ.

AEROGRAF zazaiímavou cenu 165,- Kč koupíte jen u MPM!

O Ceník MPM '93 (3Ostránkový Seznam modelů od firem, které MPM prodává) si můžete
objednat na dobírku prostřednictvím zásilkové sluŽby MPM na adrese: Zásilková
služba MPM, V Hodkovičkách 2,147 00 Praha 4, případně telefonicky na čísleo2/4o2 25 53,
nebo osobně zakoupit v prodejnách MPM' Cena včetně poštovného činí35,- Kč.
Zveme vás k návštěvě stánku MPM na Air Show ve Kbelích 10. _ 12.9.93!
Praha 1, Mystíkova 19 . Praha 4, Budějovická1126,lel.o2/42 4824 o Teplice, Čapkova 19, tel. o417/276 55 r Brno,
:

.Kóuniaó'ú' 87,,,t.el. 05/41:21 7976'. Hradéc Králové, Dr. Beneše 1,;4'14, tel,. 049/61 72 85 o Havířov,|aselská 1a,
lel,.o69/942 34 22 l Párdubice, bratranců Veverkových 681, tel. ó+otst 22 9o o Cheb, nám. |. z Poděbrad 32,
,ft!: 0i oezzs0 6s i ČeškáLípa, Moskevská 16, tel. o425/244 62 . ČeskéBuděiovice, Mariánské rtám' 1i, tel, 038/347 09
r Košice, Komenského 63, tel. o95/622 44 36

M-551 Sheridan
o celou druhou světovou válku amerických moderních tanků, neorto-
Ivo Pejčoch

ji na cíl navádí pomocí infračerveného

i v Koreji ptováze|y americké
pozemní síly neodmyslitelně
lehké tanky, efektivní napřftlad
při průzkumu' bojích v džunglovitém te-
rénu a v dalšímspektru operací. Po před-
válečnémtypu M-2 přišly postupně M-3
a M-5 Stuart, po nich přišel do ýzbroje
M-24 Chafee a v poválečném období je-
ho nástupce M-41 Walker Bulldog'
představující standardní bojové vozidlo
této kategorie padesátých let. Walker
Bulldog byl vyzbrojen kanonem ráže 76
milimetrů, který však již nebyl dostateč-
ně účinnýmproti moderním sovětsk]í'rn
středním a téžkýmtankům. Výsadkové
divize poukazovaly na dalšíhandicap to-
hoto typu, bylo jej sice možné přepravit
vzduchem v těžkém transportním letou-
nu, ne však již lysadit na padácích. Jtž
v polovině padesátých let byly vypraco-
vány studie nástupního typu, roku 1957
proběhl zkušební program experimetál-
ního neortodoxního tanku T-92 s ex-
trémně nukoll véží,nesoucí kanon ráže
76 mm, který měl být v pozdější fázi na-
hrazen kalibrem 90 mm. Dva kulomety
byly instalovány do malých samostatných
véži.T-92 zůstal v prototypovém stádiu'
ale naznačil dalšísměr vývoje lehkých
tanků, vzdalující se od dosavadní konzer-
vativní linie. Výsledkem nového progra-
mu byl jeden z nejkontroverznějších
doxní typ M-55 1' který v průběhu v1fuoje
dostal bojové jméno General Sheridan,
po slavném vojevůdci z let občanskévál-
ky v USA. Jak je obvyklé' používá se
zkr ácelého názvu Sheridan.
Nejneobvyklejší byla na novém tanku
ýzbroj, do té doby nevídaná. Věž stroje
totiž nenesla obvyklý tankový kanon, ale
kombinaci kanonu s vypouštěcím zaříze-
ním protitankoých íízených střel. Hla-
veň zbraně má ráži 152 milimetrů a je
schopna použítjak konvenčního dělo-
střeleckého granátu, tak protitankové ff-
zené střely Shillelagh. Střely měly zabez-
pečit spolehlivou likvidaci protivnfto-
vých bojových vozidel daleko za hranicí
účinnéhodostřelu tehdy běžných tanko-
vých kanonů.
Raketová střela MGM 51,A. Shillelagh
(česky kyj) byla vyvíjena koncernem
Philco Ford od roku 1958. Její sériová
ýroba pak byla zahájena roku 1964.
Střela o průměru 152 mm a délce
1 140 mm má hmotnost 27 kilogramů,
z čehož6,2 kilogramu připadá na bojo-
vou hlavici. MGM 51A je jednostupňo-
vá, poháněná raketoým motorem na tu-
hé pohonné hmoty, který ji udílírychlost
přibliŽně 300 m/s. Po opuštění hlavně
odpalovacího zaÍízeni střela rozevírá čty-
ři stabilizační křídla, čímžjejí maximální
průměr stoupá na 280 milimetrů. Střelec
povelového řídícíhosystému. fuzení je
prováděno čtyřmi vychylovatelnými trys-
kami raketového motoru' jejich servome-
chanismus pouŽívá jako zdroje energie
ply.rrů' odebíraných ze spalovací komory.
Všeobecně se udává, že maximální účin-
ný dostřel Shillelaghu je 4 000 metrů,
minimální pak 75-100 metrů. V praxi
se však ukázalo, že přesného zásahu cíle
není možnéstoprocentně dosáhnout pod
kritickou hranicí až 1 000 metrů. Při
střelbě na větší vzdálenost se však Shille-
lagh ukázal velmi přesnou zbraní s vel-
kou ničivou silou. Jeho používáníbylo
také celkem bezproblémové.
Překvapující jsou naopak téŽkéa ni-
kdy nevyřešené potíŽe s normální kano-
novou municí, které dosáhly takových
rozměrů' že částečně Sheridan jako zbra-
ňový komplex znehodnocovaly. Munice
totiŽbyla řešena s celospalitelnou náboj-
nící,z ltž měla po výstřelu zbý 1en ne-
rozměrná bronzová těsnícívložka. V ide-
álním suchém prostředí to skutečně fun-
govalo' horšívšak již byly vlastnosti ná-
boje ve vlhkém klimatu. Tenkostěnné
nábojnice byly citlivé na vlhkost a při vý-
střelu nedocházelo kjejich úplnému spá-
|ení. Žbavé zbytky zistávaly v hlavni,
došlo dokonce k případům, že dfty své
lysoké teplotě zapá|i|y dalšínáboj' vsu-
nutý do hlavně a způsobily katastrofu.

l0 HPM 8/93
 PEOTILY
Přes veškerésnahy se nepodařilo tento
závažný handicap nikdy odstrantt. Za
války ve Vietnamu byl dokonce vyvinut
plastikový hermetický obal, do kterého
se vodotěsně náboj zatavi|. Před bojem
však posádky zptavtdIa plastik strhaly'
aby měly náboje co nejrychleji k dispozi-
ci a ty mohly opět ,,vesele" navlhat.
Po odbočeník netypické ýzbroji vo-
zidla se vraťme k Sheridanu samotnému.
Jeho w_ývoj byl zad,án firmě General Mo-
tors najaře 1960 zároveí s objednávkou
na prvních šest prototypů pro provozní
a vojskové zkoušky. Pro urychlení prací
byla mezitím lrytvořena zvláštnívéž,in-
stalovaná na podvozek lehkétro tanku
walker Bulldog' v nÍŽ se nacházelo dělo M-55 I zachycaý pfi trarepoÍtu ýe Fort Knoxu roku I97o.
whač i:'zených střel XM-81. Armáda
-požadovala The M-551 at Fort Knox in 1970.
vedle možnosti vysadit tank
na padácích plnou ochranu před chemic-
kými, biologickými i jadernými zbraněmi
a možnost vést efektivní boj i v noci a za
snižené viditelnosti. Po první šestici pro-
totypů objednala.US Army dalších šest
a pak ještě kontrakt 'zýšila, celkem
vzniklo na dvacet zkušebních exemplářů'
Měly korbu svařovanou z hlinftového
pancíře, véžzvláštttího tvaru a nízkého
provedení měla pancíř oceloý, i ona by-
la svařovaná. ZvéŽe čněl kanon, kombi-
novaný s vrhačem střel Shitlelagh, po je-
ho straně se nacházi koaxiální kulomet
ráže 7,62 mm. Na pravé straně stropu
véžemá své místo velitelský poklop, ře-
šený jako vršek kupolky s průzory po ce-
lém obvodu. Před kupolkou je umístěna
lafeta kulometu Colt BrowningM'2 ráže
I2,7 miltmettu, používanéhojak k obra- Sheridan 82. vjsadkové divin při operaci Desert Ston t(USARMY).
ně před nízkoletícímiletadly a vrtulníky' During the Desert Storm the only user of the Sheridan was the 82nd Airborn Division.
tak k likvidaci příslušníkůprotivnftoých
pozemních vojsk. U prototypů i prvních lostřeleckých nábojů. Ty byly zpn'u lanku na třech kruhových padácích. Pro-
sériových strojů nebyl kulomet nijak kryt pouze typu HE-high explosive, šlo tedy tože došlo k případu' že se některý z pa-
a velitel-střelec se vystavoval plně ostře- o \Tsoce výbušnéprotipancéřové graná- dáků neotevřel a došlo k poškozenívo-
lování nepříteh. Je jasné, že v důsledku ty. operace ve Vietnamu ukázaly mÍ- zidla příiš silným nárazem při přistání'
nedomyšleně lafetovaného kulometu do- nost použití speciální protipěchotní mu- byla zavedena nová metoda ýsadku.
šlo v akcích ke ztrátám na životech' vel- nice, byl proto vyvinut náboj píezdívaný Transportní letoun prolétá co nejníže
mi rychle však reagovali jak u výrobce, ,,Beehive", určený především k likvidaci nad zemi a Sheridan je z nákladového
tak v polních dílnách. Kulomet dostal nekrýých vojáků. Při explozi se z graná- prostoru lrytažen padákem, přistává na
obdélníkový štit z pancéÍovéhoplechu, tu oddělilo 10 000 malých šipkoých speciální plošině, tlumícínárazy natoltk,
zahnltý do boků- Na fotografiích z nasa- projektilů, majících hrozné ničivéčinky. že vin neďojde újmy. Posádka je vysaze-
zeni ve Vietnamu jsou zřetelně vidět Pohonnou jednotkou je motor Detroit na na vlastních padácích. Tank plave po-
i důkladnějšípolní úpraql, u kterých byl General Motors V 6 o výkonu 300 koň- háněn pásy pomocí teleskopicky r,ryzdvi-
tento štítdále doplněn dalšími oceloými ských sil. Motor je chlazený vodou a vy- hovaného plovákového boxu, jehož pří-
pláty, uchycenými buď na wchní straně bavený turbodmychadlem. Celkem znač- prava k akci trvá 5-10 minut.
velitelské kopulky, nebo navařenými na ný ýkon na nevysokou hmotnost vozu je Zkoušky prototypů lkázaly na řadu
střechu věže. Nalevo od velitelské kopule důvodem jeho relativně lrysoké rychlosti, problémů a dětských nemocí, hlavní
je umístěn poklop nabiječe, který má velmi dobré obratnosti a akce|erace. Zá- ovšem byly popsané nedostatky dělostře-
k dispozici periskop M-37, uchycený soba 606 litrů pohonných hmot umožňu- lecké munice. Ve vztahu k M-551 se pří-
před poklopem otočně o 360". Třetím je Sheridanu dojet na vzdálenost 600 ki- slušní odborníci rozdělili na dva tábory.
muŽem v bojovém prostoru je střelec, se- lometrů. Motorový prostor je lrybaven Jedni radili vyčkat a celý zbrojní komplet
dícínapravo, pod velitelem, ten vyhltží hasicím systémem spouštěným buď řidi- dořešit' pak teprve přistoupit k objed-
a zaměřuje cíl pomocí teleskopického za- čem' nebo ručně ovladačem, umístěným návkám lryzrá|ých sérioých vozů. Druhá
měřovače M-1'29, v případě nočního vně prostoru posádky na boku korby, skupina naléhala na okamžité zahájení
střetnutí pak pouŽije infraÓervený zamě- nad druhým pojezdoým kolem zepředu. výroby a ,,lrychytání much" během pro-
ÍovačM-44. Čwrtým mužem posádky je Prostor pohonné jednotky se uzavírá vozu. Tato druhá skupina svůj názor pro-
řidiě' jehož poklop se nalézá v levé polo- dvoudílným mÍtžoýmkrytem. Podvozek sadila, a tak je roku 1965 schválena ý-
vině čelnfto štítukorby. Poklop má půl- tvoří pět pojezdoých kol na každéstra- roba Sheridanu i přes nedořešené prob-
kruhoý půdorys a odklápí se směrem ně s hnacím a napínacímkolem. U pro- lémy. Sériové M-551 se od prototypů
vzad. Řidič má rovnéžmožnost použít totypů a prvních sériových strojů byl vně XM-551 vzhledově znaóné lišily, dosa-
optických sledovacích přístrojů,'tří peri- vozidla jediný úchý na materiál posád- vadní krabicovitou korbou zkušebních
skopů, jimiž vyhltží,když je poklop uza- ky' později tento počet nyšovali jak vozidel nahradila nová, rovněž svařovaná
vřen. Prostřední periskop je infračervený v polních dílnách' tak u ýrobce. zaobleného tvaru, lépe odolávající ostře-
a sloužík sledování prostoru y noct. Zá- Sheridan je možno přepravit vzdu- lování, na kořeni hlavně se objeúl zamě-
sobu munice pro hlarrní zbraň tvoří stan- chem a r,ysadit na padácích, původně se řovač pro střely Shillelagh. Rovněž po-
dardně osm střel Shillelagh a dvacet dě- používalo shozu z většívýšky a zavéšení jezdová kola mají odlišný vzh|ed. Béžný

HPM 8/93 1r

Yelitelský poklop s držákem na kulomet.
The conununders hatth WirlI íhe muchitte'4tn ntount'
provoz M-551 útvarůukrázal na dalšíne-
dostatky. Docházelo k přehřívání pohon-
ných jednotek a praskání nosníkůalter-
nátoru. To se podařilo eliminovat vylep-
šenímporuchového větráku motoru
a nahrazením dosavadních hliníkoých
nosníků ocelovými. Horšíjž bylo vniká-
ní dýmu a oxidů uhlíku do bojového'
prostoru při střelbě. Dálo se tak v dů-
sledku použitístupňovité hlavně, tzv.
Open Breech Scavenger System Tube.
Problém vyřešilo montování noých plně
uzavřených hlavní Closed Breech Sca-
vanger System Tube do vozidel následu-
jícíchsérioých bloků. První Sheridany
se star,ým provedením hlavně byly
vány především k výcviku na územíspo-
jených států. Všechny sériovéSheridany
dostďy rovněž na rozdíl od protoýpů
osm zadýmovacích granátometů, které se
montovaly po čtyřech do řady vedle sebe
vlevo i vpravo od kanonu, symetricky
k podélnéose věže.
Generálové US Army byli rozhodnuti
zjistit v reálných podmínkách, co nové
vozidlo, na něž někteff z nich pohlíželise
značnou nedůvěrou, dokáŽe v oblastech
s nríročnýmklimatem. Sheridany proto
zkušebně operovaly v mrazivých pusti-
nách Aljašky i džunglíchAustrálie.
M-551 dostala na přezkoušení i britská
armáda. Celková hodnocení nevyzněla
pro typ přílišpříznivě. Hlavní kritika se
snášela na starou bolest' problémy s dě-
lostřeleckou municí ve vlhkém prostředí,
nepříznivě byl hodnocen i zaměřovací
systém střelce. Jako nevhodný pro použř
tí v džunglovifých oblastech jej shodně
prohlásili jak Australané, tak američtí
důstojníci,kteří ho testovali v Panamě.
Austrďská armáda nakonec tento typ
neobjednďa, i když o tom zprvu její veli-
telé uvažovali. Tankisté však generalitu
přesvědčili, že Sheridan je pro použití
v Austrálii nevhodný, v případě teoretic-
kých bojů v klimaticky náročnéoblasti,
kdyby se snad nějaký nepřítel na nejmen-
šímkontinentu lylodil, by zřejmě přinesl
nečekanépotíŽe.
Ve Spojených státech padala mezitím
na hlavu všech odpovědných činitelů
okolo programu Sheridan kritika tisku,
projekt se přetřásal i v Kongresu. Velitel-
ství pozemních sil se tedy rozhodlo zlé
jazyky umlčet a předvést tank v reálných
podmínkách bojiště, kde by dokrízal své
t2 HPM 8/93
r flL/l lLv
DDa)ril I
Detail průzom iidiče.
Sheridan při doplňování pohonných hmol ve Vietnamu
Re.fueling an Sheridan in l/ietnunt.
použí- kvality. Prvních šedesát čtyři Sheridanů
tedy přišlo do Vietnamu v lednu roku
1'969 a byly přiděleny dvěma jednotkrím.
Staly se jimi 3. a později i 4. Squadron
Forth Cavalry a 1. Squadron 11. Armo-
red Cavalry Regiment (Blackhorse Regi-
ment).
U obou squadron přistoupili k novému
typu zcela odlišným způsobem, u 11.
ACR proběhl intenzivní výcvik posádek'
po kterém se teprve přikročilo k bojové-
mu nasazení. Yýznam také měI fakt, že
tankisté do té doby bojovali v obrněných
transportérech M-113 a byli vcelku potě-
šeni mohutnou palebnou silou své nové
zbtané. U squadron Forth Cavalry za-
prvé neměl výcvik patřičnou úroveň, za-
druhé muŽi přešli na Sheridan ze střed-
ních tanků M-48 Patton, které si oblíbili
a cítili se pod jejich pancířem bezpeční.
V jejich přesvědčení o nedokonalosti no-
vého vozidla je utvrdilo i první nasazeni,
při kterém jeden M-551 najel na minu,
která prorazila spodní část korby a ini-
ciovala dělostřeleckou munici. Následná
exploze připravila o Život řidiče a jeho
druhy vážně zran1la' Tankisté poukazo-
vali na skutečnost, že v jejich dosavad-
ních vozidlech by se nic podobného ne-
mohlo přihodit. U lépe pancéřovaného
M-48 nedošlo k proraženíkorby, muži,
v M-113' tvrdili, že
kteří dříve jezdili
obrněný transportér neveze takové
množství výbušnin' aby přivodily tragic-
ké následky. Po únorovém fiasku zasáhly
Sheridany této jednotky opět do boje 10.
bÍezna u Tay Ninh City' kde ýbuchy
střel ,,Beehive" usmrtily přes čtyřicet ne-
přátel' poté tankisté hleděli na M-551
přece jen poněkud smířlivěji. U druhé
zmíněnéjednotky probíhalo nasazení
fhe driters hatch in detuil.
ils ARMY.
tanku v naprosto jiném ovzduší. Mužstvo
v Sheridan věřilo a při operacích proti
jednotkám Vietcongu dokrízalo plně vy-
uát jeho palebné say. Tak například 23.
února při boji u Bien Hoa pobili tankisté
střelami ,,Beehive" přes osmdesát seve-
rovietnamských vojáků a příslušníkůVř
etcongu. Ptávépfiznivá hodnocení od té-
to squadrony byla podnětem pro odesílá-
ní dďších Sheridanů do Vietnamu.
Již roku 1970 bylo v oblasti na dvě stě
tanků tohoto typu, jejich celkové hodno-
cení však nevyznívájednoznačně. Posád-
ky si vesměs stěžovaly na nekončícípro-
blémy s dělostřeleckor+ municí, velmi se
také obávaly vietnamských min, které
mohly přivodit zkáEu lehkého vozidla,
stejně jako pancéřovky RPG. Docházelo
dokonce k takovým extrémům,Že nékteíi
tankisté používaliproti severovietnam-
ským vojákům raději pouze kulometů, fo-
tografie dokazují, Že mnoho posádek se
raději vezlo sedíce na véŽineŽ v bojovém
prostoru. Když pak byli v interiéru vozu'
nechávali alespoň otevřené všechny po-
klopy, aby v případě zásahu minou či
pancéřovkou mohli okamžitě utéci' Kriti-
ka mÍila i na průchodivost rozbahněným
terénem. Přes všechny nesnáze zůstaly
Sheridany ve Vietnamu jako jedny z úpl-
ně posledních bojových vozidel před ko-
nečným staženímAmeričanů.Kvality
Sheridanu jako takového však přece je-
nom není zcela správné hodnotit pouze
z vietnamské anabáze, kde jich by1o ztta-
ceno asi sto, z toho některé zlikvidovaly
vlastní posádky ýbušninami, buď pro
nevyprostitelnost z bahna, nebo pro po-
škozeni která nedokázaly na frontě opra-
vit. M-551 se na toto bojiště skutečně
moc nehodily, zkušenosti z cvičenív Ev-

ropě, pouštních oblastí i nasazení v Per-
ském zálivu hovoff naopak o typu vcelku
kladně. V oblastech se suchým nebo mír'
ným klimatem se zmiňované obtíŽe tot1Ž
přílišneprojevovaly. Poslední z I662 sé-
rioých M-551 Sheridan opustily výrobní
linku roku 1970. Roku 1971 vyvinula fir-
ma Hughes laseroý dálkoměr pro t5rto
tanky, označený AN vVG-l, jeho zákla-
dem byl rubínoý Laser, Ytzertý počítačem.
Na M-551 se montoval pod I2,7 mm ku-
lomet před velitelskou kupoli. Takto vy-
bavené vozy dostaly označení M-551A.
Zde je tÍeba se zmínit i o dalšímvylepše-
ni, pocházejícím však jížz vietnamského
PROTILY
období. Na spodní část korby nad pásy
byly dodatečně přidávány titanové desky,
snižujícíúspěšně účinkymin.
U obrněných jednotek slouály Sheri-
dany po sedmdesátá léta, jejich koncem
jlE byly stahovány pro opotřebovanost,
nedostatek některých náhradních dílů
a zřejmě i munice, která se nevyr'áběla od
počátku desetiletí, počítajev to i střely
Shillelagh. Nevelký počet Sheridanů se
snad ještě dnes nalé'zá u Národní gardy,
jedinou skutečně bojovou jednotkou, kte-
rá je měla po celá osmdesátá léta a až do-
dnes ve stavu, je 82. výsadková ďiize.
Výsadkáři dokonce se svými M-551 ještě
dvakrát bojově zasáhli. Poprvé to by-
lo v prosinci roku 1989 při útoku na
oddíly generála Manuela Noriegy,
panamského ďktátora, operace v Pa-
namě měla krycí název Just Cause.
Druhým případem byla válka v Per-
ském zálivu, kam Sheridany přibyly
v riímci operace Desert Shield jako
vůbec první americké tanky krátce
po podpisu vojenského paktu se
Saúdskou AIábií. V nejkritičtější
chvíle, než se do země Saúdůzdařilo
přisunout větší síly, představovďy ty-
to lehké tanky záštitu prvních oddílů
US Army. 82' výsadková divize s ni-
mi prodělala celié vítézttétaŽení De-
sert Storm, je však pravdou, Že proti
iráckým středním tankům, zejména
ýpuT-72, jiŽbyly deklasovány slabšípa-
sívníochranou. Tato válka představovala
labutí píseň obdivovaného i proklínaného
tanku, který čeká v nejbližšíchletech vy-
Íazeni pro zastaralost a opotřebování.
Zde však nastává problém neexistence
nástupce typu Sheridan. Pozemní sfly by
se sice bez lehkého tanku obešly, pro ge:
nerály ýsadkového vojska je myšlenka
na vyÍazenítohoto typu a nezavedení no-
vého nepřijate|ná' J1ž po léta tedy probí-
haly ýzkumné programy, majíci za cíl' ta-
kové vozidlo přinést. Na podvozek Sherř
danu byl napřftlad namontován experi-
mentální 76mm kanon ARES, za|oŽelý
HPM 8/93 13
 IDDr-\trII
I t\'/t rL
V I

Prototyp XM-551 (General Moron). The XM-551 Prototype.

Yojá* držícív rukou střelu shillelagh (Philco-Forď),

The Shillelagh rocket.

na principu využitíkinetické energie,

v tomto případě však nešlo ani tak o ná-
stupce' jako výzkumný program zbÍané.
Dlouho se mluvilo o konzervativně řeše-
ném lehkém tanku Stingray, q.vinutém
firmou Cadillac a vyzbrojeném kanonem
ráŽe 1'05 milimetrů. Podle všeho byl
úspěšnějšítyp CCVL Close Combat Ve-
hicle Light koncernu FMC, q'užívající
skupin bojového vozidla M-2 Bradley.
Přestože bývá CCVL označován jako
obrněné vozidlo, je řešen jako tank, s ka-
nonem L7 ráže 105 mm ve věži. Vůz
s maximálním počtem moderních prvků
v'ruŽívá zaměřovací a dalšíelektronické
systémy středního tanku M-1 Abrams.
Podle posledních zpráv snad měla být
potvrzena objednávka na necelých 400
kusů pro ýsadkové jednotky, ale zÍejmé
ještě není ukoněen schvalovací proces
u státních orgánů. M-55I pře*onáyá vodní tok (GM). The M-55 I crossing a river.
Dříve se objevovaly zprávy o zájmu
JižníKoreje o odkoupení části M-551 k výcviku, při kterém hrají roli nepřítele. předeslat, Žejde o jediný Sheridan v pět-
z amerických zásob a jejich přezbrojení Přestavby jsou označovány jako VIS- atřicetině vůbee, poch-ázejici ze starých
klasickým tankoqým kanonem, ale nako- MOD (Visual Modification), vznikly tak forem japonské firmy Tamyia. Kit sám
nec ke kontraktu nedošlo. Podobnými M-551 představující střední tanky T-72, o sobě je dosti jednoduchý, navíc má
myšlenkami se ostatně zaby,lali koncem L22mm samohybné houfnice, bojová v spodní části korby otvory, charakteris-
šedesátých let i v USA' kde se dočkal vozidla pěchoty BMP-1 a samohybné tické pro původně funkčnímodel, pohá-
prototypového stádia projekt přezbrojení protiletadlové komplety ZSU 23-4 zrtá- něný elektromotorkem. Povrch je poně-
M-551 76mm kanonem z tanku M-41 mé jako Shilka. Přestavěné Sheridany kud jednoduše řešen, avšak čisý, bez
Walker Bulldog. Prototyp zhotovili jsou popisovány jako oPFoR (oppo- přebytečnýctr nálitků a otřepů' Závadou
v Rock Island Arsenal, ale po vyzkoušení sing Forces). Nalézajíse ve ýcvikoých jsou přfliš silné chrániče světel a nosník
se ve studii dále nepokračovalo. střediscích, jmenovitě v škole pozemních kulometu, které působínerealisticky a je
Z modelářského hlediska je namístě sil na základně Fort Knox a v Národním třeba je lyrobit znovu. Jinak jde model
připomenout ještě poslední ýznamnou ýcvikovém středisku (National Trainig sestavit vcelku bezproblémově a není po-
úpravu M-551, která byla provedena Center-NTC), sídlícímna kalifornské zá- třeba jej ani nijak drasticky tmelit. Jeho
koncem osmdesátých let u strojů v rámci kladně Fort lrwin. Po této až kuriozni zcela největším nedostatkem je fakt, že
82. ýsadkové divize. Dosavadní zadý- změně vzhledu tedy typ M-551 Sheridan představuje původní verzi Sheridanu se
movací granátomety Íazenéd,o řady byly plní velmi ýznamnou roli při výcviku stupňovitou hlavní kanonu. Soudě podle
demontovány a nahradil je stejný počet nových příslušnftůamerických pozem- dostupných fotografií' nedostaly se tyto
granátometů, uchycených v přibližně ních vojsk. stroje s velkou pravděpodobností ani do
stejných místech na obdélníkovémplo- Z modeláÍit, které popsaný typ zaui Vietnamu, takže je ze stavebnice možno
chém loži ve dvou párech nad sebou. me, lze uspojit jak sběratele ,,drobotin" postavit nejspíše výcvikový stroj. Většina
Spodní hlavně přitom spolu svírajíostřej- 1, :72 ói 76 i dnes nejrozšířenějšíhomě- modelářů však pochopitelně raději sáhne
šíúhel než horní pár. řítka 1 : 35. V šestasedmdesátině se po po vozidle, které prošlo peklem skuteč-
I po vyřazení od většiný bojoých jed- létech opět objelrrje letitý kit britského ného boje, tedy vietnamskou džunglí,
notek Sheridany neskončily svou službu Airfixu, pětatřicetinu dnes nabízífirma případně akcí v Panamě nebo si dokom-
u US Army, naopak asi tři sta vozů bylo Academy z Jižni Korqe. U tohoto kitu, pletuje sbírku strojů, nasazených v Per-
modifikováno do přibližnépodoby so- který nám poskytla firma MPM k otesto- ském zálivu. Získáníkopie této verze
větských obrněných vozidel a slouží vání, se na chvíli zastavíme. Chtěl bych však vyŽaduje konverzi, která však není

14 HPM B/93
 DDíltrll
I I l\,,/l lL_
V I

příliš složitá a zvládne ji i méně pokročilý

zaéáteóník. Zahr nuj e především vyrob ení
nové hlavně, buď s pouŽitím původní ja-
ko základu, nebo opracováním kulatiny
či trubičky z vhodného materiálu a odpo-
vídajícítroprůměru. Je třeba roynéŽ zmé-
nit tvar a provedení rámu na zadní straně
věže, vytvořit štítkulometu, případně
dalšípřídavné pláty konkrétníhovozidla.
Stroje z Perského zálivu dále potřebují
přestavbu zadýmovacích granátometů,
verze M-551A' dodělání tělesa laserové-
ho zaměřovače. Jinak je samozřejmě
vhodně vybrat si konkrétnístroj a při
zpracováni jeho exteriéru se držet foto-
grafií detailů, zavěšeného materiálu, ka-
nistrů, případně individuálních úprav. odpálení střelt Shillelagh (Philco Ford). The fired Shillelagh missile.
Pochopitelně je ovšem možnépostavit
i méně rozšířenou původníverzi M-551,
nabízenou firmou Academy, kdo se pro .S.ARMY TANK
ni rozhodne, ušetří si práci s konverzí -ss$ ffififfi$ffiffiffi
a ziská vozidlo zajímavéhotvaru s neob-
vykle tvarovaným dělem' Mezi klady sta-
vebnice patří jednoduchost a přehlednost
návodu, snadné vyjimáti dílůz licích rá-
mečkůa především technologické zpra-
cování spodní poloviny korby, která při-
léhá k horní části tak, že nevznikají ne-
příjemnéprázdné prostory nad pásy' ja-
ko je tomu u mnoha starších stavebnic
bojové techniky' Zaslepování podobných
,,průhledů" do vnitřku kitu je vcelku
otravná práce. Interiér samozřejmě chy-
bí, což je ovšem případ valné většiny mo-
delů bojové techniky. Celkově bych mo-
del Sheridanu hodnotil příznivě, s při-
hlédnutím na dlouhá léta,která uplynula ýška 2,94 m Jim Mesko: M-551 Sheridan in Action
od lyrobení jeho formy' Nikdo jiný v da- rychlost 70Km/lt Jim Mesko: Desert Storm - Ground
ném měřítku M-551 nenabízi a s vynalo- dojezd 600 km War
ženímurčitépráce získáme docela pěkný zásoba PHM ve vnitřní nádrži 606 I Armor in Vietnam
vitrínový kit proslulého tanku. výkon motoru 3OO HP Kroulft, Růžička:Vojenské rakety
posádka 4 mlňi Badonio Missile
Hlavní technická daÚa:
hmotnost 1.5,844 t Použitá literatura: Periodika :

délka 6,23 m R. M. Ogorkiewiczi Missile Armed Waffen Revue, Atom, Soldat ud

šřka 2,82m Armoured Vehicles Technik, Defense

PRoDEJNA x PRAHA
- PECKA MoDELÁŘ
1, 110 0o KARoLíNY SVĚTLÉ 3
I-t
-
I Telefon/fax: (02) 24 23 0170

Supernabídka modelŮ firmy 9UPERMODEL

Vměřítku1:72
Fiat CR-32 139 Kč Macchi M.205 139 Kč
Fiat G.55 139 Kč CantZ 1007,,Mono" 360 Kč
Fiat G.55 ,,S" 139 Kč CantZ 1007 bis 360 Kč
Reggiane RE 2000 139 Kč SM 81 360 Kč
Reggiane RE 2001 139 Kč Cant Z 5068 360 Kč
Reggiane RE2002 139 Kč BW 138 390 Kč
Macchi M.202 139 Kč ***

Uvedené modely je moŽno objednat i na dobírku.

HPM 8/93 15
 DúrEor ,

'eciluarrcI-' Přicházíme se suými

MoD€L ílCC€SSoftsS plastikov'ými
modely
První dva modely série letadel 1. světové vá!ky v měřítku 1 :72

07202 SOPWTH BABY Mc 199 Kč

07201 SOPWITH SCHNEIDER Mc 199 Kč

É

Připravujeme:1 :48 sSW D.l!l; 1 :48 Fokker E.lll

Naše výrobky si můŽete objednat na dobír-ku u firenl ARTUR fuliŮDEL CENTRUM,
P. o. Box 78,2v4 oi st-RruÝ
MODELIMIEX, SLOVENSKA 2648, 415 O'I TEF'LII:E

zÁslrxovÁ st_uŽa* 44
46
cH-53D S. Stallion
H. P. Hampden
UsA - Vietnam, Záliv
Velká Británie' sssR
167,_
167,-
91 Anti Tank Dodge usA 285,-

BILEK
92 Chevrolet 15 CWT V. B., Austrálie. CDN 285,-
93 Dodge WC-62 usA 285,-

Cerriky plastikových kitťl !taieri, Dragot-t a Kirin, stejně

Kottěvova 233 jako barev a přislrršcrrstvi Te stors clbrjrŽíte jako obvykle
130 00 Praha 3 rra r-raši ac]relso: Bilek, Koněvr.lva 22']
130 00 Fri:hir ll
Kat' č. Model Zbatveni Cena Kč
0't Japonsko 8'1,-
02
AH-6A Night Fox
Fw 190D-9
USA. lzrael,
Německo. }{ """"'"""""" Vystřihněte nebo opište:
maj. Barkhorn 81,-
03 AH-644 Apache UsA Pouštníbouře 81.- Zásilková služba
- Pouštní
04 AH-1 Super Cobra UsA - bouře 81.- zÁvnzruÁ oBJEDNÁVKA
05 MiG 37 Ferret SSSR, Rusko 8'1,- Koněvova 223
06 P-6'lA Black Widow USA 81.- 130 00 Praha 3
18 SBD Dauntless USA' Tichomoří 124,-
20 Fw 189A-2 Německo, Mad'arsko 124,-
2'.1 Mirage 2000C Francie, Řecko 137,-
Zašlete mi na dobírku modely firmy BíIek:
22 Mi-24 Hind D/E Prostějov
- ,,Zubatá" 137,-
23 MiG 29 Fulcrum A Žates Tygří letka 137,- Katalogové číslo: Tvp: Kusů:
24 F-16 C/D
-
USA, Belgie
Holandsko 137,-
26 Kamov Ka-50 Hocum Rusko 137,-
28 B-25 B/C Mitchell USA. SSSR 137,-
29 Tornado IDS Saudská Arábie' Jméno a příjmení:
Velká Británie 137,-
Adresa:
40 Suchoj Su-24 D lrák, Rusko 335,-
41 Junkers Ju 884-4 Německo 167,-
42 F-44 Tomcat lrán, USA "t67,-
43 Suchoj Su-27 Rusko 167,-

t6 HPM 8/93
 Staršívm M-55I v celoolivové kamufltÍži,

Vuidlo, jež re zúčrctnilo bojů w Yielnamu l rámci

I. Cavalry a četa E. Nátěr olive Dnab uWěI vlivn
klimatických podmínek

Sheridatt, pestře zbamený odsrtny okrolé, světle hnědé

a ěené sloužil a Nórcdní gardy ý sedmdesriÍých leteclr'
zařazen k I . Squadrcn I I6 Amored CavaIIry Regiment

Zobruený M-55I y zúčrctnil v nimci 82. Airbone diuision

bojů v Panamě roku 1988. NaI kamufltž okrcvé, olivové
a čenébamy

Během operae l)esert Storm byly Sheridany 82. Airbor-

ne division přatřikóny ochrannou kamtýItúípískového
odstínu

HPM 8/93
311th (Czechoslovak) Bomber Squadron RAF
Jedním z l!,pick ch p e.Ista itel ll/ellington Mk I C užívanch 3 l l. perutí byl stroj sértového
číslaR I 599 s ktjdol m označenímKX-J. Letoun nesl standardní marking té doby, sestávající
z kombinace nepravideln ch polí Dark Green a Dark Earth na honích a speciálně sytě matně
ěemou bamou Nighi na pluhách bočnícha spodních' Dělícírcvinu no ila vlnovka veden až
k zadní věži. BíIémezikiží na trupov ch znacích bylo začerněno. Letoun s os dkou P/o Fran-
rtška Sjat se nevrátil z náletu na Kolín n/R. v noci l 7./ I 8. 4. I 94 I . Byl sest elen noění stíhač-
kou Bf I I o C, pilotovanou znám m německ m esem Hptm. Wemerem Streibem, Gmppenkom'
mandeurem I.i|,]JG l z letiště Yenlo p sně v (X),oo hod- německého čreu. Wellington se z íÍil
od íjno I 94 2 byly strcje 3 I I. perutě postupně opat ován))
v plameaech 3 km v chodně od Kelpelu rci městy Grathem a Baexem, Io km ulchodně od
.námo ní" kamufláží sestávající z kombinae barev Dark Sla-
te Grey a ExtÍa Dark sea Grey na homích plochtÍch a bíIou
Weertu l Niazemí. Nikdo z osádky se nuachrániL Streib až do konce války aznamenal el-
barvou, pokryvqjící bočnía spodní plochJl. od počátku roku
kem 66 sat el .
1943 bylo upuštěno od používáníperutních k.Ódli KX takže
z stalo pouze indi duální písmeno, provedené v barvě Dark
slate GÍer, Stejn m odstínem bylo provedeno i sériovéčíslo.
Jedním z typick'Xch p íklad takového markingu je i tento
Wellington Mk HZ268 cz") F/o Metoděje Šebely,oFC.
Jmenovan se s tímto strojem dne Io. 4' 1943 podílel na
tkpěšněm .itoku Wellington 3l l. a Hampden 4I 5. perutě
na italskou obchodní lod',Himalaya" v Biskajském záIivu.
Stroj
"Z Íor Zebra" brl p itom vážně poškozen flakem z es-
kortních lodí.

Wellington LIk lc L7842 Gx-D byl dmh m letounm.t istqjedaácíky", kterj padl
relativně neporušen do rukou Luftwa;ffe Y noci 6"/7. 2' I94I s ním osádka P/o
františka Cigoše po náleta na Boulogne pro ztr.Ítu orientace a nedostatek paliva
orrrllem p istrila na letišti a Flers v okupované Nomandii' Zobrruen je v podobě, v ja-
ké létal ve zkušebním st edisku Luftuaffe Erprobungstelle v Reehlinu Změna markin-
ga spočívala pouz v zÍměně znak RAF a znak! Lufrvqte, jinak strqi z stal u pt-
vodai podobě.
Z ejmě nejslavnější Liberotor "t istajeden ctky" - 82796 "HJbr Harry", Dne-27, 12.
I943 tento letoan s oslidkou P/o oItI icha Doležala' DFC v Biskaji u6. 33 ss' 18.55
ZD) potopil německou lod',Blockade Runner", ,AlstemÍer", LeÍoun nese Ílpick ,námo ní"
marking užívan 3 I I. pemtí prakticky až do konce války, Homí plochy kryla kombinace
barev Dark Slate Grev a Extra Dark Sea Grey, bočnía spodní plochy blly bíIé,

.ffio
Aěkoli byla 3I L 1rcrul v dubnu 1942 p evedena od Bomber Command ke Corctal Command pro počti-
tečníobdobí operací nad mo em (do íjna I 94il si její letouny dočasně ponechaly běžnou ,bombardo-
vací" kamufláž. od p edchozích struj se však zobrann l4ellington Mk. lC Dy664 KX-O ovšm lišil
v ně*olika detailech: nesejiž nové znak1s avedené v k nu 1942, vlnit p echod nekoněí u zadní uěže,
n bž vybíhtÍ obloukm ke koženi SoE sériove čísloje již umístěilo nad YoP a je mmě čemené (DulI Poslední aktivitu 3 I I ' pemt! tortžjejíza azení v nimci Transport Command po skončení váI-
Red) stejně jako ktidovti oznaěení, jehož individu lní čdst Qísrcna A) je již v miniaturizovmé podobě. ky. ndm dokumenruje zobrazeny Liberator GR. Mk.W EW295 PP-D' s nímžlétala mj. osádka
Zobrazen letoun s ostidkou S/Ldr Josefa Stránského, DFC dne 27. 7. I 942 v Biskqii rjspěšně arjtoěil F/o Jana Ríhy. DFC. NesI již nové pemní k dy PP, zavedené ujednotky roku I 94 5' čs. znaky
na ponorku U-I o6 (Kapitdnleutnant Hermann Rrcch), která byla vážně poškozena a rychlostí I ulu se a pod kabinou, kde byla namalována miniatura čs. znak4 se nacházel ndpis podobně
"Emilko"
jí poda ilo dovléei do p ístavu St. Nazaire. .jako u.jin ch strcj perutě: KG9I 7 GP-D "David"), EV953 GP-K-Kostil' KG86o GP-M
,Ma ena"), KG859 GP-U aj. Kamufl ž ztstala l p vodní,námo ní" potlobě.
"Uršula")

*",r
í.-"" /
ť*; !

VElka
II HPM 8/93 HPM B/93 III
 Na jaře 1945 opemwla z Fornosy a donúcích utrolit
50, sentai sjejími Ki-84.7.deje stroj 2 Chutal

5 l. Seatai yrzbmjenrú
Při obraně Filipín se objevila i Ki'
84. Standailně zfuryený struj ruúleželjejí 2. ChutaL

Bojtl o okinaw se zúěastnil i zde abruený struj

52, sentai' 3. ChuÍai.

Ietoun s nímžlétal Nobom Naito na přelomu

roku I 944 a I 945 v rámci 52o. sentai urěe-
ne k pmtivdušné obruě Japrcka Tou dobou
opemlalajednotka z letiště Nakat*

Valka
HPM 8/93

3tlth (Czcchoslovak)
Bombcr Squadron RAF'
Ze ótyÍ čs. perutí ďormovaných v rámci
RAF byla 311. peruť jediná bombardova-
ci. Jeji zárodek byl zformoviín ve sběrném
táboře v Innsworth Lane u Gloucesteru
z čs. personálu nedávno evakuovaného
z poraŽeté Francie. Zde se utvořila tzv.
Bombardovací skupina. Ta se ve dnech
14._16. 7. 1940 přesunula na základnu
Cosford u Wolverhamptonu, kde byla do-
plněna dalšískr1pinou evakuovanou ze se-
verní Afriky a 29. 7. byla přemístěna na
svou první válečnou zákliadnu, letiště Ho-
nington (hr. Suffolk)' kde byla oficiálně
téhoŽ dne utvořena 311. čs. bombardovací
peruť RAF. Na svém působištispadala do
podřízenosti 3. skupiny Bomber Com-
mand.
Pro počátečníobdobí, než si čs. důstoj-
níci osvojili britskou orgarizaci a předpisy,
byly všechny velitelské a řada dalších
funkcí dublovány. Britským velitelem se
27. 7. 1940 stal W/Cdr J. F. Criffiths,
DFC, lystřídaný 15. fi. Í940 W/Cdr
W. S. Simondsem, jenž ve funkci setrval
do 24. 2. ].941' Prvním čs. velitelem jed-
notky se stal W,/Cdr K. Mareš (Toman)'
nahtazený od 19.3. I941'W/CdrJ. Schej-
balem. Protože příslušnícinové jednotky
měli jen malé zkušenosti z Francie' kde se
bojové činnosti účastnilojen několik málo
čs. bombardéru' byl ihned pod vedením
britských instruktorů zahájen intenzivní
výcvik, směřující k rychlému zvtádnuti
bombardovacích strojů Vickers Welling-
ton Mk. I/|A/IC, jimižbylajednotka vy-
zbrojena. Přes veškeré píekážky, mezi néž
patřilo i jeho časténarušování útoky Luft-
waffe' bylo školeníprvních šesti nejzkuše-
nějších osádek ukončeno již 7. 9. 1940.
Tři dny poté mohla proto jednotka zahájit
své nočníbombardovací akce nad Němec-
L__itc'-r^f)tf
r il\) r \rl-llL
kem' Itálií a okupovanými územímive
Francii, Belgii a Nizozemí.
,,Třistajedenáctka" poprvé udeřila v no-
ct I0./II. 9. 1940, kdy byly tři stroje
L7778 (rO(-U), L778s (r<)(-R)
a P9235 (I()(-C) s kapitány S/Ldr
J. Schejbalem, F/Lt J. Ocelkou a Sgt
V. Kordou - vyslány bombardovat seřa-
zovací nádtaží v Bruselu. Pro nepříznivé
počasívšak cíl bombardovďy jen první
Zdořilú ,,Ietovka" trojice Wtllingtonů Mk, l{' otl
3 I l. perulě, pořízena u březnu l 94 L kdy jednotkn
operovala z Easl llrethamu. Shora jsou letouny
R t 4 I O (KX-M), R I 378 (KX-il a T2 56 I (KX-il.
Pnní ztríila 3 I L perutě. Wellington Mk' l c
L 7788 (KX-E) nusel róno 24.9. I94o po náletu
ra Berlin nouzově přistlÍt u Leidschendamu v Nizo-
zemí.
dva stroje. od té noci létala peruť nad ne-
přátelské územíprůměrně každou čtvrtou
noc. Dne 16.9' 1940 se operační část jed-
notky (tedy letka A) přesunula na satelitní
polní letiště East Wretham (hr. Norfolk),
kam postupně píecháze|y dalšílycvičené
osádky' zatímco zbýek jednotky pokračo-
val ve výcviku v Honingtonu. Velitelství,
operačníštáb a dílenský oddíl tam zůstaly
až do 30. 4. L942. Svou pr'vní ztrátu utrpě-
la 311. peruť již v noci 23. na 24.9. 1,940,
kdy se z náletu na Berlín ze tří vyslaných
strojů nevrátil L7'788 (KX-E) P/o K.
Trojáčka. Stroj poškozený flakem nad cí-
lem při zpáteénim letu nouzově přistál
v Haagu v Nizozemí. Zalímco 5 členů
osádky upadlo do zajeti, šestý se pÍi zaý-
krínízastřelil. Poškozený letoun Němci
opravili a až do rokl 1944 ho pouávali
Jiří Rqiliclt, JUDr. Jiří Sehnal
u Erprobungstelle v Rechlinu (obdobný
osud potkal i dalšístroj peruti, L7842
[I(X-T]' jenž s osádkou P/o F. Cigoše
v noci 6. na7.2. I94I po náletu na Bou-
logne pro ztrátu orientace omylem přistál
na letišti u Flers v okupované Normandii;
i v tomto případě byla osádka zajata).
Počátky akcí jednotky byly svízelné a je-
jí ztráty kulminovaly v ,,čemé noci" 16. na
I7. Io. 1'940, kdy ze čtyř strojů lyslaných
bombardovat Brémy a Kiel byly ztraceÍLy
tÍi. L7844 (I(X-T) P/o B. Landy byl se-
střelen ještě před cílem u Oosterwolde
v Nizozemí nočnísďhačkou Do 17 od II.,/
NJG 1. Nepříznivé počasía dalšíokolnosti
se stďy osudné strojům N2771 (Kx-H
aN2773/I(X-K) s osádkami S/Ldr J. Ve-
selého a F/Lt J: Šnajdra. Pwni z nich po
nárazu do lan balonové baráže lad I-nn-
dýnem havaroval u Bentley Priory, z dru-
hého osádka vyskákala na padácích
u Blidsworthu. Bilance: 10 letců mrtr"ých'
2 zajatí a jeden téžcezranéný. V důsledku
téchto ztrát musela bý jednotka 22. Io.
1940 dočasně yyíata z operací, aby do-
plnila bojoý stav a do akcí se vrát1|a až
v noci 8. na9.1.2. 1.940.
Není nezbýně potřeba zmiňovat se po-
drobně o průběhu dalšíchakcí v rámci
Bomber Command. Zájemci se s nimi mo-
hou _ pokud tak již neučinili _ seznámit
z memoátoých publikací V. BuÍky,
A. Šišky,R. Nedomy, V. Kordy a dalších
veteránů,,třistajedenáctky". Naopak je
třeba vyzdvihnout soustavné nálety perutě
na přístav Brest, kde kotvila těŽká hladi
nová plavidla Kriegsmarine, jenž předsta-
vovala vážnou hrozbu pro spojeneckou
námořní dopravu v Atlantiku. Brest se tak
stal vůbec nejnapadanějším cílem perutě,
která nad něj při 15 akcích vyslala celkem
HPM 8/93 l7
 HISTOEIE ,

Pfi dlouh.ých hlidkóch nad Severnim mořem neb'la n ouze o dramqÍické okamžiky. Dne 12. I L 1944 po
l 3 l /2 hod. letu n.ihle ýysadil! Liberatoru GR, Mk. al FL953 (,Mr 3, a 2. mo.or. osádka W/o Ladka Mou'
drého se strcjem, kterému nešel otelřít podvozek, nouz lvě přistála na břicho u ztikladnv Stornoway na ostrově
Lewis na Hebridách.

111 strojů. Za velmi úspěšnou býá v této
Mk. IC 311. perutě v noci 1. ru 2' 7. 1'941'.
Vzdor prudké palbě flaku byla dvěma pu-
mami zasažena záď těŽkého křižníku
I aŽ 30.4. 1942 byla v rámci tohoto opatření
I přesunuta se sv}'mi Wellingtony Mk. IC
| 1krátce předtím qužívalajednotka zkušeb-
I ně i stroje verze Mk. lll) na svounovou
I bázi v Aldergrove (hr. Antrim; v severním
Liberator GR. Mk. YI EW295 (PP-E jako Emilkd.
Vzácný snímek nám zobrazujejeden z letoadů pemtě,
zařazené po skončenívtilk-v k Transport Command.
Nejméaě pět strcjů jednotky nosilo nkfu jméno odýo-

,'Prinz Eugen", v jehož útrobách našlo I lrsku. kde přešla do podřízenosti 15. sku- zené od kódového písmene.

smrt 60 námořnftů a plavidlo samo bylo I piny Coastal Command. Tam proděIávala
nějaký čas neschopno plavby. Tento | Úcvik pro nové poslání. To mělo sestávat
úspěch je někdy připisován stroji R1015 I z vyhledávání a ničeníponorek a hladino-
(KX-L) P/o v. Kordy, nicméně některé vých plavidel' jakož i z doprovodů konvo-
I
britské materiály uvádějí' Že exploze byla | jri. ervnr, víceméně cvičnéhlídky nad mo-
způsobena zřejmě jedním ze dvou Welling- | řem absolvovalo 5 strojů perutě již 22. 5.
tonů ztracených v této akci. V té době (od I ts+z. Po dokončenípřeškolenÍ sejednotka
3. 7. 194I) již v čele jednotky stál jeden I ve dnech l0._|2.6. 1,942 přestěhovala na
z nejslarrnějších čs. bombardérů, W/Cdr I základnu Talbenny (hr. Pembrokeshire)
J. Ocelka, DFC. I v jižnímWallesu do sestarry 19. skupiny
Strohá číslajen velmi nesnadno vyjádří I Coastal Command. V té době ji už velel
úsilía oběti 31L. perutě, která byla vůbec | (od 20. 4. 1942) noqý velitel W/Cdr Jeden ze št'ttstnějšíchstrojů,,třistcýedenáetky''
první spojeneckou jednotkou bojující I J. Šnajdr, DFC' Novou operační oblastí se - Wellington Mk. IC W57l I GX-H), kter! mezi
květnem I 94 I a březnem l 942 provedl 50 nočních
v rámci Bomber Command, čímžse i stala I jí tu stal především Biskajský záliv. ndletů. Svědčío tom počel slmbolů těchto akcí (ma-
jednou z průkopnic strategického nočního l Přestože služba u Coastď Command se l-ých žlutých pum) pod kabinou.
bombardování Třetí říše. Až do noci 25. I velmi odlišovala od nočních náletů, nebyly
na26. 4. 1942 (kďy 5 stroji provedla nálet dlouhé patroly nad nekonečnými prostoía:
na Dunkerque, cožbyla její poslední akce I mi Atlantiku o nic méně důleŽité,niíročné
v rámci Bomber Command) lykonala 311. I a nebezpečné.Představu o charakteru této
peruť celkem 1 029 operačních letů' při služby si čtenář můžeučinit ze vzpomínko-
nichž napadla celkem 77 rivných cíLil lých knih M' Vilda. V. Kordy, R. Nedo-
v Německu, Itálii a okupované Francii, Ni- l .y' J. Osolsobě a dalších. Jtžkrátce po za-
zozemi a Belgii. Nad nepřátelským územím hájení nové činnosti svedla 3l1' peruť své
ztratila 'l'9 letounů (což činí1',8 o/o ztÍát), první boje s Kriegsmarine. V červenci
dalších20 strojů bylo při akcích vážné po- 1942 napad|a dvě ponorky, v srpnu sedm
škozeno nebo těŽce havarováno natolik, že a v záÍí tři. PrvnÍro úspěchu dosáhla již
většina musela být odepsána a jiných 33 le- 27. 7. 1942' kdy v Biskají S/Ldr J. Strán-
tounů utrži|o menší nošknzení Hlnvní nří- ský ve stroji DV664 (Ig-A) vyhledal
činou ztrát byla především palba flaku, ale a poškoďl ponorku U-l06 (typ XB; a prv- Zřejmě nejslavnějším a určitě nejoblíbenějším velite-
o mnoho pozadu nezůstali ani nočnístíha- ní powrzený úspěch se dostavil již l0. 8. lent perutě byl llY/Cdr Josef ocelka, DFC fuprald'
Zahynul 2 L 7, I 94 2 v Brize Nortonu na Beaufonu
či' kteří se s letouny 311. perutě utkali 1942: Wellington Mk. IC HF922 (p(-H) Mk. II DD938 na stdži u 6. MU, Na snímku z jara
zhruba ve 30 případech; šest Wellingtonů F/o J. Nýlta potopil u mysu ortegal pla- 1942 je zachycen s inspektorem čs' letectva A/V/M
bylo přitom ztraceno, deset poškozeno, za_ údlo U-578 (typ VIIC). Je však třeba po- Karlem Jonouškem, KCB'
tímco střelcům ,,třistajedenáctky" byly při- zÍlamenat, že nepÍite| nezůstal dlouho pa-
znány dva pravděpodobné sestřely Bf 110. sír'rría lrysílal nad Biskaj stále větší množ- okolností se však tentýž Wellington o čtyři
Protivníky byly ýfuadně stroje náležejici sM dálkoqých stíhaček,aby potíraly akutní dny později sám stal první obětí perutě
k útvarům I. a II./NJG 1' al. a II./NJG 2. nebezpečíhroácí ponorkám. Protivníky u Coastal Command, byl sestřelen Ju 88,
Za dobu svého nasazení u Bomber Com- ,'třistajedenáctky" se staly především Jun- pocházejícím pravděpodobně od v. (Z)
mand z 318 bojově nasazených mužůcel- kersy Ju88 od útvaru v. (Z)/KG 40 KG 40. Nebyly však řídképřípady' kdy se
kem 94 padlo, 34 by|o zajato a přibližně a Arada Ar 196 od Bord F1.Gr.196, s ni- čs. letounu podařilo ubránit i silné přesile.
30 utrpělo zranéní. miŽ čs. letci svedli nejeden souboj. Pwní Za píík1adnám můžeposloužit souboj
V důsledku opakovaně narůstajících utkání se odehrálo jíž1'1'. 7. 1'942, kdy stroje X9745 (l()(-S) F/Sgt S. Petráška
ztrát a téžkostípři jejich zacelování a sou- stroj ZL1'55 (K)(-F) Sgt. H. Dostála čelil dne 22. '1.1.. 1.942 s osmi Ju 88 od V. (Z)
časně se stupňující se válkou v Atlantiku útokům osamělého Ju 88 od Wekusta 5]' KG 40. Přestože Wellington utrpěl poško-
bylo rozhodnuto přeřadit 311. peruť do /meteorologická peruť), jenž však musel zelí, nezranénéosádce se podařilo dva
svazku Coastal Command. Ve dnech 28. z boje odtáhnout s poškozením. Shodou z útočníků vyřadit z boje.

18 HPM 8/93

I fukro může skončit cviěný leÍ: 3 I. 7. l 942 těsně po
starau z Talbenný Sgt Saplik vrazil do telqfonního
vedeni a posadi! svúj }|ellington Mk. ,C X98oJ
(KX-J) na bňeho.
Na přelomu let 1942_1943 byla 311.
peruť dokonce Vyhodnocena jako vůbec
nejlepší jednotka Coastal Command, což je
zvláště pikantrlt, tlvážíme-ll že šlo o pí-
siušnfty národa, který se na takoý jihočes-
ký rybnft díval jako na pořádný kus vody'
od 1'. 2. 1943 stanul v čele perutě její nový
velitel W/cdr J. Breitcetl, DFC' V násle-
dujícícm měsíci st4v dosavadních Welling-
tonů Mk. IC doplnily roÝněž stroje verze
Mk. X. Jako jeden z projevů uznání dosa-
vadní velmi úspěšnébojové činnosti 311.
perutě rozhodlo velení Coastal Command
o přezbrojení jednotky na čtyřmotorové
stroje Consolidated Liberator GR. Mk. V.
Vzhledem ke stálému nedostatku těchto
strojů to byl velký projev důvěry čs. letcům.
V polovině května 1943 byla proto peruť
dočasně lyř.ataz operací a ve dnech 25.-
27. 5. 1'943 se z Talbenny přesunula do Be-
aulieu (hr. Hampshire) v jlžni Ang|Li. Zde
odevzdala dosavadní Wellingtony Mk. IC
a X a obdržela své první Liberatory. Vlast-
-l'943,
ní přeškolení zahájt|a ji'Ž 25. 5. a to
na Liberatorech GR. Mk. III' IIIA a V ná-
ležejícíútvarp 1. (C) oTU. Složitý a nároě-
ný výcvik byl oficiálně ukoněen 4. 8. a ke
dn| 2I. 8. 1943 byla peruť opét uznána za
bojeschopnou. *TéhoŽ dne dva stroje
(BZ780 _ ,o" aBZ775 _,,G") kapitánů
W/Cdr J. Breitcetla, DFC a S/Ldr V. Kor-
dy, DFC zahájlly operační ,,liberatorové"
období perutě. Bohužel, hned napoprvé
tragicky. Breitcetlův stroj se totž z hÍdky
nad Biskajem newátil a má se za to, Že padl
za oběť Ju 88 od V. (z)KG 40. Po padlém
Breitcetlovi pÍevza| velení perutě W/Cdr
V' Nedvěd, MBE' DFC.
Ani po pÍezbrojeni jednotky nepolevily
boje s německými dálkoými stíhači
a osádky svou sehranost prokázaly v řadě
soubojů s přesilou' Např. 7. 10. 1943 se
čtyřem Ju 88 od V. (Z) KG 40 dokáza|
ubránit Liberator BZ779 (''J") F/sgt.
J. Kuhna; přestože by| váŽné poškozen
a dva střelci zraněni, podařilo se osádce
jednoho z útočníků zneškodnit a uniknout.
o dva |ýdny později' 23. I0., stroj BZ774
(''D") P/o J. Stacha dokázal vzdorovat
dokonce útokůmsedmi Ju 88 od téhož
(ltvanl, z nichž jeden byl osádce pÍíznán ja.
ko sestřelený a dva jako poškozené. Libe-
rator neutrpěl ani škrábnutí! V té době se
jednotce podařilo z\.ýšit i své protiponor-
kové skóre. Zaslollžl,Ia se o to osádka
F/Sgt. o. Žanty se strojem Bz774 (,'D"),
která se 1'0. 1'1'. 1943 spolu s americkÍryni
Liberatory od perutí VPB 103 a VPB 110
USN podílela na zničeníponorky U-966
(typ VIIC) v zátoce De Fantafata u španěl-
HISTOE
Posledni bojové obdobi pemtě nám dokumentuje snín rck zjara 1945 poříený na zókladně Tain, Pozemni
personól doplňuje palivojednomu ze strojů pemtě, v po zadí je Liberator GR' Mk W EY943 GP'D.
ského pobřeží. Největšíúspěch roku a je-
den z největších za dobu její existence vů-
bec však čekal na 311. peruť 27. L2. 1943.
osádce stroje B2796 (''H") s kapitánem
P/o o. Doležalem se tehdy v Biskaji po-
dďilo potopit německou hladinovou 1oď
,,A1sterufer" o 2 729 tunách, směřující
s nákladem kaučuku a vzácných kovů z Ja-
ponska do Bordeaux. Pro německý válečný
průmysl' trpícínedostatkem takových su-
rovin, to byla skutečně téžkárána.
Dne 3. 2. 1944 píevza| po Nedvědovi
veleď nad 311. perutíjeden zjejích dalších
veteránů W/Cdr J. Šejbl,DFC a od 1. 9.
1944 až do konce války stál v čele jednot'
ky její poslední váleéný velitel, w/cdr
J. Kostohryz, DSo' Ale nepředbíhejme
děj. Ve dnech 22._23. 2 'l'944 se jednotka
přesunula z Beaulieu na svou novou zá-
kladnu, letiště Predannack (hr. Comwall),
kde i nadále setrvala ve svazku 19. skupiny
Coastal Command. Toto opatření bylo
diktováno přípravami k invazi evropského
kontinentu a peruti byl svěřen úkol bránit
pístupy do Lamanšského prulivu před
prunikem německých ponorek. Památný
óewen 1944 byl důkladnou prověrkou ý-
konnosti perutě, neboť během měsíce pro-
vedla celkem 131 bojových vzletů během
28 dnů alalétal.a přitom L 250 operačních
hoďn' Tento rekord už do konce války ne-
překonala. Během hektického invazního
období se jí opět podařilo zv.ýšit si své bo-
jové skóre. Stalo se tak 24. 6. 1'944, kdy
strojBZT63 (,,O") F/O J. Velly za asisten-
ce torpédoborců HMS Eskimo a HMS
Haide potopil severně od ostrova Quessant
ponorku U-971 (typ VIIC).
Po skončenírozhodujícího období spo-
jeneckého rrylodění byla 31 l. peruť přesu-
nuta daleko na sever, do sestavy I8. skupi-
ny Coastal Command. Jejím no{m domo-
vem. ktený se měl zároveň stát ijejí posled-
ní válečnou základnou, bylo letiŠtěTain
(hr. Ross & Cromarty) v severním Skot-
sku. Peruť se tam přesunula z Predannacku
ve dnech 7._9.8. ]'944. Novou operačru
]
oblastí se jí tu staly vody Sevemrho moře
|
poblížNorska, kam se stáhly německé po-
I
norky po dobytí francouzských přístavů,
jakož i Balt a přilehlé prostory. I při opera-
cích z Tainu dosáhla četných úspěchů.Tak
například 29.'l0. 1944.,dostala" svou dal-
šíponorku, jmenovitě plavidlo U-1060
(typ VIIF). K události došlo u Vega fiordu
a na potopení této ponorky se podílely
stroje FL949 (,,Y-) F/O J. Pavelky
aBZ723 (,,H") S/t-dr A. Šedivého,DFM
ve spolupráci s dvojicí Hďifaxů od 502.
perutě a s letouny Fřefly od 1771'. perúé
FAA z letadlové lodi HMS Implacable.
Z dalšíchakcí je potřeba jmenovat přinej-
menšímdva nočnínálety v Baltu, v okolí
ostrova Bornholm, kde se nacházely výcvi-
kové prostory ponorek. Akce byly prove-
deny v nocich 23. na 24. a 26. na 27. 3.
1945 vždy po osmi Liberatorech
GR.Mk.VI' na néžbyla jednotka tentýž
měsíc přezbrojena. obě akce byly velmi
úspěšnéa peruti se mj. podařilo potopit
pomocnou loď,,Oden" o 141 tunách. Po-
sledního zýšeni svého bohatého bojového
skóre dosáhla jen krátce před uzavřením
příměří, 5. 5. 1945. osádce stroje KG861
(PP-L) kapitána WO J. Beneše se v Baltu
podařilo potopit německou ponorku
U-3523 (typ xxt).
osmý květen 'l'945 znamenal konec dru-
hé světové války v Evropě, ovšem 311'. pe-
ruť operovala i nadále, neboť pátrala po
kapitulujících U-bootech a doprovázela je
do spojeneckých přístavů. Teprve 4. 6'
1945 pro ni válka definitivně skončila. Do
té doby provedla v rámci úkolův Coastal
Command celkem 2084bojoých letů, při
nichž napadla celou řadu h-ladinoých lodí
a 33 ponorek, z ntcÍlžpět prokazatelně
potopila a šestou vrážně poškodila. V bojo-
ých akcích za sledované období ztratíIa
16 strojů (6 Wellingtonů a 10 Liberatorů)
zničených a dalších27 (16 * 11) vážně
poškodila natolik, že větší část musela být
odepsána. ].04 letců v boji padlo nebo zmř
zelo nad Atlantikem a 29 byl'o vážné zra-
něno. V průběhu vzdušných soubojů s ne-
přátelskými stíhačibyly střelcům perutě
pílznány 4 sestřely jisté, 3 pravděpodobné
a 14 letounů poškozených.
HPM 8/93 19

Po skončenísvého poslání u Coastal
Command byla 311. peruť převedena dne
25. 6. 1945 k Transport Command a pod-
řízena jeho 301. wingu. Jejím noqým úko-
lem byla přeprava pffslušníkůčs. letectva
a armády a posléze i dďších repatriantů
z Británie do Československa. V červnu se
proto přesunula do Manstonu (hr. Kent)
v jižníAnglii' kde již byly soustředěny
všechny tři čs. stíhacíperutě' Její Liberato-
ry GR. Mk. VI byly upraveny pro doprav-
ní účelytim, že byly zbaveny ýzbroje
a speciální ýstroje a jejich pumovnice by-
ly upraveny pro dopral'u nákladu a osob.
opatřené čs. znaky zaháji|y tyto stroje
s redukovanými osádkami dopravní čin-
nost dnem 30.7. 1945. Cíloým letištěm
byla pražská Ruzyň. Ani při této činnost
sejí však nelyhnuly ztráty, o to bolestněj-
ší,že k nim došlo již v míru. Dne 5. 10.
1945, po startu z Blackbushe se u Ertleye
zřítil stroj KG867 (PP-N) s pětičlennou
osádkou P/o J. Kudláčka a 13 repatrian-
ty. Všichni byli na místě mrtví. Po skonče-
ď dopravní činnosti byly Liberatory, o je-
jichž odkoupeď neprojevilo Českosloven-
sko zájem' mezi I7._27 ' 1'2. 1'945 píelét-
nuly na letiště Valley. Dnem 15. 2. |946
přestala 311. peruť existovat de iure jako
jednotka RAF.
Během své pětileté činnnosti 311. peru-
tévzlét|y jeii letouny k celkem 3 113 ope-
račnímletům a nalétďy při nich úhmem
26 71'9 bojoých hodin. Jeji celkové ztráty
včetně těch nebojových činily (nepočítá-
me-li zraněnó) celkem 284 muŽ'il, z ruch
250 padlo a 34 upadlo do zajeÍí.Kromě
řady Čs' válečných kí:rž:ůa Čs. medailí Za
chrabrost její činnost lysoce ohodnotily
i britské autority, které příslušníkůmperu-
tě udělily lysoké Íády a vyznameláIi:
1 OBE,2 MBE, 1DSO, ZIDFC,g DFM
a 1AFM.
Po definitivním návratu do Českoslo-
venska reorganizovanou peruť, disponující
prakticky pouze jedním oxfordem Mk. I'
čekalo přezbrojení. Podstata zrušenéperu-
Neiúspěšněišípříslušníci311. perutě podle nalétaných operačníchhodin
a) v rámci Bomber Command
Poř.
číslo Hodnost a lmeno
u Bomber
1. W/Cdr J. Ocelka, DFC (+)
2. F/Lt V. slánský
3. S/Ldr A. Šediqý, DFC, DFM
4. F/Lt M. Šebal, DFC (*)
5. F/Lt F. Fencl (*)
6. F/Lt J. Capka, DFM
7. F/Lt K. Vildomec
8. W/Cdr J. Breitcetl, DFC (+)
b) v rámci Coastal Command
I. F/LI M, ViId, DFC
2. F/o L. Valníček
3. F/Lt J. Irving
4. F/O.T. Novosad
5. P/o K. Geduš
6. F/O J. Vella, DFC (+)
x u Fighter Command (68. nočnístíhací perut)
20 HPM 8/93
HS_TORE ,
Mk. 2
Dmhým strujn peruti, kterj se dostal Němcům relativně nepoškozený do rukou, byl l4/ellington I C L784
(KX-D, který v noci ze 6. na 7, 2. l94
po nóletu m Boulogne I omylem přistáI na letišti Luftwafre u Flers
v Normmdli. Na snímku je zachycen při testech u Erprobungstelle v Rechlinu.
tě se v únoru 1946 přesunula do Plzně' a Wellingtonechverzi Mk. I, IA, IC a III.
kde ziednéjejíčásti vznikl 24. bombardo- Soustředění bojového qýcviku v rámci
vací letecký pluk ,'Biskajský" a z drtlhé operačníjednotky však postupem času
části byl zakrátko ďormován v Havlíčkově přinášelo Íadll obttžíotgantzaóního rázl.
Brodě 25' bombardovací letecký pluk Proto byla ke dni 16. 12. I94I v OTF ry-
,,Atlantický". Pwní z nich obdržel do své fuořena v East Wrethamu samostatná
výzbroje letouny De Havilland Mosquito 1'429. és. operačně-{ýcvíková letka (1'429.
FB. Mk. VI (v ČSR označovaných 8-36, CoTF)' která převzala dosavadní Wel-
později LB-36) resp. jejich cvičnévarianty lingtony Mk. lC tlžívanéOTF a na přelo-
T. Mk. III (cB-36)' druhý pak dostal so_ mu |et 1942/ 1'943 k nim přibrďa rovněž
větské Petljakoly Pe-2FT (B-32)' resp. stroje verze Mk. VIII a rovněž Oxford
Pe-2UT (CB-32). ZbyIou ýzbroj obou Mk. I. Velením 1429. COTF byl pověřen
p1uků pak doplňovaly Siebely si 204D S/Ldr J. Šejbl, kterého 24:'4. 1942 vystíí-
(Aero C-3A a C-3B), Fiesely Fi 156 (C- dal S,/Ldr J. Breitcetl, DFC. Ten ve funkci
54) a Pipery Cup L-4 (C-8). Týo dva plu- působil do 1'. 2. 1'943, kdy byl nahrazen
ky, tvořící dohromady ó. leteckou divizi, S/Ldr J. Stránským, DFC, jenž letce velel
tak utvořily základ po válce budovaného až do jejího rozpuštění dne 10. 8. 1943. Je
čs. bombardovacího letectva. však třeba pozÍamenat, Že i 1,429. Co'tF
V souúslosti s 311' perutíjeještě potře- jako jiné obdobné jednotky vypomáhala
ba zminít se o její operačně-'fýcvikovéod- i při bojoých akcích. Mimo jiné účastnila
noži. která byla dlouhou dobu její integrál- se v nocích 30. na 31. 5. a 1. na 2.6. 1'942
ní součástí.Šloo operačně v,ýcvikovou let- prvních dvou ,,tisícovek", při nichž byly
ku (Operational Training Flight, OTF), napadeny Kolín n. R. resp. Essen. V obou
kde již od za|oženi jednotky prováděly případech vyslala po 6 strojích. V souvi-
osádky operačnívýcvik před nasazením slosti s přeložením 311. perutě k Coastal
oTF sídlil zpo-
v bojové části 311. perutě. Command se 1429. COTF dne 30. 6.
čátku v Honingtonu a od 16. ].. 1941 se 1942 přesunula via North Luffenham do
postupně přesouval do East Wrethamu, Woolfox Lodge (hr. Rutland) a odtud
kde působila i ýkonná část jednotky. 31,. 8. 1942 do Church Broughtonu (hr.
osádky se zde cúčilyna Ansonech Mk. I Derbyshire), kde jako No 5 Training
Flight (Czech) přešla do podřízenosti 27.
oTU. odtud byla 10. It. 1942 odeslána
na základnu Thornaby on-Tees (hr. Dur-
ham), kde byla 1'429. CoTF v únoru 1943
Počet operačních formálně zrušena a byl z ní vytvořen
hodin akcí hodin akcí Czech Flight, kteý byl součástí 6. (C)
Command u Coastal Command oTU. v jeho rámci se 11. 3. 1943 odsu-
nula na základnu Silloth (hr. Cumber-
224,30 44
land). Tehdy čs. osádky cvičily na Wel-
213,40 45 358,s0 lingtonech Mk. IC, VIII, X a XI, Anso-
213,04 4L 425,48 39 nech Mk. I a pro vlek terčůužívalydo-
21I,45 39 173,06 15 konce i Lysandery TT. Mk. III. Dne 10. 8.
zrlJ't 40 151,11 19
1943 byt Czech Flight rozpuštěn. Stalo se
tak poté, kdy byla mateřská 311. peruť
zLol0 42 205,40\ přezbrojena na Liberatory. Školenínoých
210,10 37 osádek proto od 21'. 6. 1943 zajišťovďa
208,00 46 61,38 8 specializovaná 1 l 1. oTU v Nassau na Ba-
hamskÝch ostrovech. Čs. letci zde létali na
Mitchellech Mk. I, il a III a školenído-
r 178,32 102 18,32 4 končovali na Liberatorech yerzi Mk. III'
932,25 8l GR. Mk. V, w a VIII. velitelem zdejší
917,25 9L 7,57 2 skupiny čs. letců byl nejprve S/Ldr B. Liš-
ka (od 4. 8. 1943), po němž velení převzal
85r,32 80 24.6. 1944 S/Ldr Fr. Janoušek. Zminéné
817.19 8s středisko pak plynule zásobovalo 311. pe_
817,1,5 71' ruť vycvičenými osádkami až do konce
války. Poslední Čech opustil Bahamy dne
11,.7. 1945.

V-3 taj ná zbraň třetí říše
od tímto námem, ale i pod nány
,,Tisícpacka", ,,Obří dělo" nebo
také ,,Vysokotlaká pumpa" se
_t- skrýval jeden z nejfantastičtějších
projektů hitlerovského Německa' Naštěstí
pro Spojence nedosáhl celý projekt takové
zralosti, aby mohl účinněohrozit Anglii,
konkrétně Londýn' proti kterému byl celý
tento monstrózní plán určen.
Oč se vlastně jednalo? V-3, neboli dale-
konosné dělo určenék bombardování Lon-
dýna, bylo vynalezeno inŽenýrem Coender-
sem z centfa Saar Róchling v Saarbrůckenu
v roce L942 a bylo po tétajícich pumách
s pulzačďm motorem V-1 a raketách na ka-
palné palivo Y-2 tÍeti německou tajnou
zbtaní, jejížpřesné užitíbylo ale před Spo-
jenci utajeno až do osvobození' konkrétně
do příchodu kanadské armády a skupiny an-
glického ženijnfto vojska v čele s plukovní
kem Sandersem, který toto dělo objevil
v bunkru u Mimoyecques, necelých 10 km
od pobřeží Lamanšského průlilrr a ]"70 km
od centrálního Londýna, který měl být cílem
pro tento kanón.
Z konstrukčníhohlediska šlo o dělovou
hlaveň, dlouhou 'l'27 m, ráže Í52'5 umístě-
nou pod úhlem 55 stupňů ve skále' osově
zaměřenou na Londýn. Z déla mély být w-
střelovány projektily o hmotnosti 135 kg
rychlostí 1 350 m/s. (Některé prameny udá-
vají úsťovou rychlost až o 1 000 m/s rryšší).
Na ýbušnou nálož ve střele připadalo zhru-
ba 21 kg. Nejlyššídostřel byl plánován na
240 km. Střela byla podkaliberní a po opuš-
tění hlavně byla stabilizována čtyřmi kor-
midly, která se rozevřela. Délka střely byla
kolem 3 metrů..."|o dobu letu byla v hlavni
stabilizována těsnícími segmenty a lzáyéro-
ým límcem' které za letu odpadly. Nejzají
mavější však bylo umístění hnacích náloŽí.
Kromě hlavní výbušnénáloŽe umístěné na
konci zadní části kanónu u hlavního závétu,
kudy se dělo nabíjelo, bylo po celé délce ly-
baveno vždy dvojicí pomocných komor, kde
byly druhotné ýbušnénálože' Vzdálenost
těchto pomocných komor vůčisobě byla ko-
lem tří metrů. (Některé materiá|y uvádějí
vzdálenost 4_5 metrů). Se zkracujícíse
vzdáleností k ústíděla se hmotnost druhot-
ných výbušných náloží zvětšovala. Jednotli-
vých dvojic pomocných komor mělo býtéty-
řicet najednom děle. Po odpáleníhlavníná-
lože se střela dala do pohybu. Při každém
průletu okolo dvojice komor s druhotnými
ná|ožemi došlo k jejich odpáleni a mýšení
rychlosti' takže na konci hlalrrrě měla mít
střela takovou úsťovou rychlost, aby bez
problému zasáhla předepsaný cfl' Yzdále-
nost dostřelu se pak mohla dobře regulovat
pomocí váhy druhotných ná|oží. Teoreticky
to lypadá velice jednoduše, ovšem jak praxe
lkázala, šlo o problém velice sloátý, o tom
však až později.
Celý projekt byl značně hazardní, protože
v létě roku 1943 nemohl nikdo s jistotou slí-
bit, že se podaří vyřešit všechny experimen-
tální problémy, spojené s konstrukcí děla.
Koncem záÍí1943 hlásil Albert Speer
HISTOBIE
2\
'á
padnÍ
hod
Nadmořská výška
l56 metrů
t7;
ustí
dě1
t\\\\\\
u uiltiliř*
P1án umÍstění V]
Mimoyecques se vchody
obr. ě'l
Hitlerovi, že podle výsledků zkoušek s pro-
totypem v modelu ráže 2cm tohoto děla
v Hillerslebenu a na ostrově Misdroy by se
mohlo začíts přednostním qývojem této
zbraně ve skutečnévelikosti. 14' října pak
doplnil svou zprávu konstatováním, že spo-
třeba prachu u tohoto děla je ve skutečnosti
hospodárnější než u konvenčních děI. Hitler
k tomu sám navrhl, aby se k ostřelování
Londýna do těchto střel montovaly zápa|né
hlavice. Pět dní nato se v Hillerslebenu za-
čalo naplno s palebnými pokusy. Při nich se
ukázalo, že střela, kterou vyráběla firma
Róchling' kde byl i zaměstnán vynáIezce
hlavní inženýr Coenders, se sice při malých
rychlostech chová dobře, ale Že někdy sejejí
kormidla roztÍepotaji nebo nelyklopí najed-
nou. Přes tyto problémy byla na podzim
1943 schválena sériová ýroba těchto střel.
Na konci íjna bylo zároveň ve zkušebním
hillerslebenském Centru u Magdeburgu po-
staveno dě1o ve skuteěné velikosti, na kte-
rém zkoušky pokračovaly. Prvé střely do-
sáhly jen dvou třetin předepsané rychlosti,
při které by mohly zasáhnout Londýn v pří-
padé, že děla budou umístěna v Mimoyec-
ques. Konstruktéři však véÍilii, že zlepšením
konstrukce střely a elektrického odpalování
pomocných náloá se jim podaří dosáhnout
takového dostřelu, kteý bude schopen za-
sáhnout Londýn'
Zároveřl se rozběhly stavební práce ve vá-
pencovém masívu u Mimoyecques. Původně
se uvažovalo o dvou bateriích po pětadvace-
ti dělech. Děla měla být umístěna v šikmých
štolách vždy po pěti nad sebou, pravděpo-
dobně pro rychlejšínabíjenípomocných ko-
mor. Všechny šachty, v nichž byla děla
umístěna, směřovaly přesně na Londýn.
Hlavňová ústítěchto děl měla být chráněna
pět metrů silnou železobetonovou deskou
s pěti úzkými priíezy. V závodech Krupp
,
ZdcněkHák
opatstvÍ
úkryt pro
' personál
trat Calais - Boulogne
pak byla lyrobena pancéřová deska o síle
20 cm' která uzavřela prÍňezy, takže kromě
samotného ústíděl bylo vše dokonale zakry-
to. Přímo na ústíchděl pak byly jako mas-
kování falešnékupky sena, takže spojenečí
vyhodnocovači leteckých průzkumných
snímkůdlouho nevěděli' co se v kopci děje
(obr. 1).
Zbruba 30 metru pod povrchem kopce
však horečně pokračovaly razičskéa tune-
lářské práce. o jejím znač,ném rozsahu svěd-
či i to, že přfton staveniště byl kolem
5 000 kW' pomocí dvojitého dálkového ve-
dení (kvůlijistění při náletu) byla el. energie
dodávána od Elektrické Severo-Západní
společnosti. V kopci byly vyraženy dva sou-
běžné tunely, do kteÚch měly vést železnii-
ní ko1eje odbočenéz tratě Calais-Boulog-
ne. V těchto železniénich tunelech byly po
stranách betonové vykládací rampy, kde se
měl z vlaků vykládat potřebný materiál.
Zbrlba o dalších 75 m hlouběji bylo lyhlou-
beno dalšípodzemní patro, kde byly samot-
né závéry děl. Toto patro bylo s horním spo-
jeno pomocí ýtahů. V horním patře pak
ještě bylo dalšítýlové zabezpeč,ení,tj. skla-
diště munice, prostory pro obsluhu, zásobár-
ny, dílny atd' Práce pokračovaly poměrně
rychle, jednak díky značnému počtu lidí' ko-
lem 5 000 včetně 430 hornftů z PoriÍí,
značná část z tohoto počtu byli nuceně nasa-
zení dělníci údajně včetně zajatců. Dalším
důvodem relativně rychlého postupu bylo
i to, že ražení bylo prováděno ve vápenci.
Na druhé straně je faktem, že právé uložení
ve vápenci bylo píčinourychlé zkázy po
objevení záHadny a zapoéatém bombardo-
vání. Ale o tom později (obr. 2).
Veškeréptáce provádéla firma Todt pod
kódovým jménem ,,Projekt č. 51". Dále se
zde objevily firmy United Steel, Mannes-
mann, Gute-Hoffnugs-Hůte, Krupp. Práce
HPM 8/93 2I

..l,l $J+kJ'ř'[*,
Á{ 1' |\
e: --
'i'i-t---.
JE
li
MIM0YEc0UESKÝ guNrR PR0
/pto tzv. obří dě1o
vedli inženýři společnosti Moll z Mnichova
pod vedením hlavního inženýra T elze.
Zároveřl' byla zformována operačnípaleb-
ná jednotka v počtu 1 000 muŽů, pod vele-
ním plukovnfta Bortt-Schellera, aby se cvi-
čila v obsluze této zbrané. Samotné baterii
v Mimoyecques měl velet plukovník De
Boucher.
Samotný plán patřil 3. divizi taj-
''V-3"
ných zbrani, kterou ffdil generifl Schneider,
šéfArmádní zkušebníkanceláře a generál
dělostřelectva Leeb, ovšem až poté, co se
zjistilo, že zámérné lrylouěení Armádní zku-
šební kanceláře na samotný příkaz Hitlera
věci spíšeuškodilo než pomohlo! Původně
totiž Armádní zkušebníkancelář o celém
projektu nebyla vůbec informována. Srím
generál Leeb se o celém plánu dozvěděl či-
rou náhodou, když při inspekčnícestě po
francouzském pobÍežínarazil stavbu na
podzemního bunkru, o jehož urěení nic ne-
věděl. Údajně to bylo z toho důvodu, že
Hitler si nepřál, aby se kdokoli vměšoval
konstruktérům do jejich práce. Úřadu bylo
povoleno pouze jmenovat jednoho z vyšších
úředníkůhlavního inženýra Telze, který měl
kontrolovat odpalovací pokusy. To, že autor
projektu Coenders odmítal spolupracovat
s kvalifikovanými odborníky při vývoji děla
a hlavně pak střely, přineslo brzy své nebla-
hé ovoce.
Přes tyto problémy nemínil Hitler měnit
své rozhodnutí' nařídil ministru Speerovi
zvýšit ýrobu střel firmy Róchlig z 2 500 na
10 000 kusů měsíčně.Při zkušebních střel-
bách dne 22. bíezna 1944, tentokrát již za
přítomnosti generála Leeba a generá|a
Schneidera, se přišlo na to, že při potřeb-
ných rychlostech jsou střely, v té době již vy- principu ,'Vysokotlaké pumpy". Na poradě
ráběné sériově, balisticky nestabilní. Všech-
ny střely ínženýraCoenderse se přes různé tingenu Walcher potvrdil, že lze zkonstruo-
varianty při zvýšeníúsťovérychlosti nad
1 100 m,/s ve vzduchu převracely. Zdéšení hem příštíchdeseti dnů byl tento názor ové-
přihlížejícíchgenerrílů bylo o to větší' když řen řadou pokusů v aerodynamickém tune-
se dozvěděli, že ve ýrobě je jiŽ na 20 oaO
polotovarů tóto střely!
Na plánovací poradě téhoždne došlo ke
vzrušené debatě, při které se generál Schnei-
der rozčileně dotazoval, proč nebylo k práci
na projektu přizváno více odborníků z obo-
ru balistiky. Autor projektu, inženýr Coen-
ders, byl namán ,,domácím kutilem"' každý
22 HPM 8/93
HISTOBIE
__*. _-ffit'
-.i,1'r'.)'&).*.r.l -,.
ý.^fu,,.' '..",".?"a,.,.,.r",,\,|. ,i
',
přemýšlel' jak celou věc lyřešit vzhledem
k tomu, co prostředků bylo na celou akci
lyplýtváno. Armádní zkušební kancelář se
nechala slyšet, že kdyby projekt V-3 spadal
do její kompetence od samého počátku, ne-
nechala by věci nikdy dojít tak daleko. Že
celý projekt je zbytečně extravagantní, po-
tvrdil inženýr Te|z, který vedle práce v Mř
moyecques' trpce si stěžoval na to, Že plu-
kovnft De Boucher, který měl baterii velet,
trvá na vybudování podzemních ubytoven,
kuchyní, elektráren, ventilátorů
pomocných zaťtzeni, takže finanční náklady
na základnu se zdvojnásobily. PřestoŽe ne-
bylo vůbec jasné, zda zbraň bude v dohledné
době schopna operačníhonasazení. Nejvíce
se však přetřásala otázka zailášté aktuální'
kdo oznámí Hitlerovi, že projekt s tak lryso-
kým přednostnim zaíazenim skončil neúspě-
chem, jestliže se ukáže, že dě1o nemůže, tak
jakje navrženo, vůbec fungovat. Nakonec se
generálové shodli na tom, že když do věci
bylo investováno již tolik prostředků a když
ji Hitler schválil k realizaci, je nutno učinit
vše, aby celý projekt dospěl do zdámého
konce. Zároveň bylo navrženo, omezit ý-
robní program na tři standardní déla a za-
stavit výrobu granátů autora Coenderse.
Několik dní nato byl hlavní inženýt Telz na
Speerovo osobní naléhání pověřen, aby dál
kontroloval technícký vývoj děla i palebné
pokusy a Telz zase nakonec přizval odborní-
ky z říšskéýzkumné rady, aby celý projekt
posoudili. Šéfplánovacího oddělení říšské
ýzkumné rady profesor W. Osenberg po-
zval profesora Walchnera, předního góttin-
genského odborníka na balistiku vysokých
rychlostí, aby posoudil praktickou stránku
ve ýzkumném ústavu aerodynamiky v Gót-
vat pro tuto zbraň jednoduchou střelu. Bě-
lu' Několika dalšímzbrojním závodům,
včetně Škodovky, nařídil Heereswaffenamt
lyrobit jiné vhodné prototypy granátů pro
V-3. Ani inženýr Coenders nezahálel, na-
vrhl opět no\ry ťyp projektilu se šesti stabili-
zaěními křídly.
Mezitím pokračovaly na ostrově Misdroy
palebné pokusy se střelami zkonstruovaný-
mi podle zásady ,,zkus a uvidíš",která sice
lyhovovala lrynáIezci děla, ovšem praktické
-,,.
zkoušky tomu neodpovídaly. Osenberg do-
poručil Walchnerovi, aby se jich osobně zú-
častnil, a ten to také učinil.
Velícígenerál nařídil, aby ty prototypy'
u kterých je nejmenšípravděpodobnost, že
způsobí explozi děla, byly vyzkoušeny jako
první. Měl k tomu zřejmě své důvody' pro-
tože po pétadvacáté ráně praskly dva díly
hlavně' tím byly pokusy ukončeny. (Vzhle-
dem ke znaóné dé|ce byla hlaveň z ýrob-
ních důvodůrozdělena na díly, píič,emŽkaŽ-
dý díl měl dvojici komor, na místě pak byla
celá hlaveň sďroubována). Coendersova
střela doletěla jen do vzdálenosti 42'5 km
a pak skonóila ve vlnách Baltského moře.
Prasknutí hlavně pak zřejmě způsobila ne-
kvalitní práce v róchlinské továrně, kde se
také mimo střel vyráběly dělové hlavně. Ta-
to závada však málem zastaila celý projekt.
Walchner ohlásil profesoru Osenbergovi, že
vynďlezce děla zanedbal vliv základnich fyzi-
kálních ákonů a dopustil se celé řady chyb.
o funkci děla se vyjádřil značlérozpačitě.
Dne 4' května se v Berlíně sešly stovky
techniků, aby zde debatovali o tom, jak celý
projekt ukončit. Celý problém opět skončil
na tom, kdo to řekne Hitlerovi. Inženýr Co-
enders byl donucen pÍizna't, že se při kon-
strukci střely zmý|il a snad právě dfty tomu
byl projekt vzat na milost. Přesto profesor
osenberg jako náčelníkplánovacího odděle-
ní říšskéýzkumné rady čtyři dny po skon-
a da1ších čenítéto konference písemně upozornil
Martina Bormanna na to, Že celý projekt je
mrháním státními prostředky' a upozornil,
že diletantský pffstup v úvodu celého pro-
jektu zdrželcelou věc minimálně o šest mě-
síců.
Mezitím usilovně pokračovaly práce
v podzemí kopce u Mimoyecques. Fran-
couzské hnutí odporu nespalo a brzy došla
do Londýna zpráva o nezvykle velkých do-
dávkách el. proudu a podezřelém hemžení
v okolí vápencového masívu. Přes řetězce
stráží,které neprodyšně uzaťtraly okolí, se
stavba takového rozsahu nedala utajit. Ex-
perti britské informačníslužby' kteří již
1'8. záíí1943 objevili na leteckých snímcích
ony kupky sena, si vše dali dohromady. Fo-
tografická služba Pevnostního střeleckého
pluku rovněž potvrdila na snímcích z listo-
padu 1943' že v okolí obce Mimoyecques se
děje cosi podezřelého. Na základě těchto
údajůse proto Spojenci rozhodli pro bom-
bardování této oblasti od ledna 1944.
Dne L9. bíezna !944 mise č. 2ó6 8. ame-
rické letecké armády napadla s 56 letadly
B 17 ýše jmenovaný cfl a svrhla na něj 150
bomb o hmotnosti 250 kg a 500 kg. Akci
krylo 82 letadel P 47 Thunderbolt od 359.
a 3ó1. bojové skupiny. Bombardování po-
kračovalo 10. dubna 1'944, kdy okolo po-
ledne mise é. 259 8 s 15 stroji B 24 Libera-
tor svrhla 75 kusů půltunových bomb. Tato
akce se uskutečnila, když se stroje vracely
z náletu na Orleans a Bourges. Dalšínálet se
uskutečnil 26. dubna 1'944,kdy mise č. 323
8 se 47 stroji B 24 Liberator shodila na ob-
jekt 183 tunjednotuno{ých a dvoutunových
bomb. 15' kvétna 1944 mise č. 356 8 se 38
stroji B 17 z 303.,379. a 384. bombardova-
cí skupiny shodila 133 tun bomb.
Vraťme se zpět na ostrov Misdroy. Zde se
 HISTOEI= ,

Yyústěnísvuku pěti hlavní. Do ozubtů na okrqji měIa přiiít zakotýit pancéřovti

deska kryjícíhlavně. (Snímek z roku I 944).
mezi 20. a 24. kvétnem L944 rozbéhla čtvttá
série palebných pokusů. Použilo se k nim
upravené hlavně. Její délka byla zkrácena na
konečných 127 m (původně byla délka
150 m). Dále byl přepracován'systém boč-
ních komor pro druhotné náloŽe. Ze zaéát-
ku byly komory v pravém úhlu k hlavni (viz
foto č. 1). Na návrh profesora osenberga
byly komory namontovány šikmo (viz obr.
č' 3)' Tím došlo ke sníženíspotřeby ýbuš-
nin i příznivějšímu namáhání dělové hlavně.
Zároveťt byli přizváni i odborníci Z oblasti
metalurgie jako Coendersovi poradci při vý-
robě dělové hlavně. Tím se celý projekt do-
stal na úroveň, na které měl být už od za'
čátku.
Zároyeí s novým typem děla probíhaly
zkoušky i s původnímtypem. Zkoušely se
nové prototypy děl, náboje. Nejlepším ty_
Pohled na krycí desky hlavni. Zřetelně lze vidět i přes značnépoškorení zbytky
ozubú přes uloženípancéřové desky.
pem se ukázala střela lyrobená ve Vítkovi-
cích na základé návrhu dr. Athena. Tato
střela vážila 78 kg' na trhavou náplň připa-
dalo 5 kg. Délka granátu byla L,82 metru'
stabilitu zajišťovalo šest balančníchkřídélek.
Při rychlosti, které ji dodalo dělo, doletěla
do vzdálenosti 90 km. Kdyby se podařilo
zvýšit úsťovou rychlost na 1 500 m/s, dole-
těla by stÍela žádaných 150 km a zasát]7a
Londýn. Nové pokusy v aerodynamickém
tunelu na ostlově Wollinu, jímžbyl tento
granát podroben, slibovaly po konstrukč-
ních zménách značnéz|epšení. Ministr
Speer také neotálel sdělit ,,fiihrerovi" tuto
příznivou zprávt. Dne 24. kvétna 1944 jej
navštívil v Berchtesgadenu. Hitler nařídil'
aby se v pokusech pokračovalo co nej-
rychleji.
Zkoušky na ostrově Misdroy pokračovaly
kromě yýše uvedené vítkovické střely také
s dalšími 7 typy granátů. Jejich hmotnost
byla od 85 kg do 140 kg při různédélce'
Váha trhaviny ve střele kolísala od 7 do
L6kg. Z hlediska historie je zajímavé, že
i Škodovka vyvinula během týdne (!) granát
pro V-3, na přelomu let 1'943_L944. Tato
střela byla i s nábojnicí odeslána pryč' nic
bližšíhonení známo. Pokud jde o vítkovic-
kou střelu, ta byla vyrobena podle archív-
ních dokumentů v celkovém počtu 88 kusů.
V lednu 1'944by(o zhotoveno 25 kusů a týž
počet v únoru' V březnu pak 38 kusů.
o tom' zda byla použita v bunkru Mimoyec-
ques' není dodnes zcela jasno. Zřejmě byla
použita později při nasazení
''Vysokotlakých
pump" proti Lucembursku a Antverpám.

Navštívíte-Ii nabizi:
rirmu
.FlNLlL
v Praze 6' Václavkova 2 e
-
or
publikace o moderní
vojenské technice
e ?.a,o
přímézastoupení, kompletní
-
edice v cenách 160-330 Kč
NabízípUblikace britské firmy osprey Publ. Ltd'
pro obchodní organizace možnost
v řadách: -
velkoobchodního odběru
Vanguard, Elite, Men at Arms a Campaign.
Novinky edice New Vanguard a Warior. Dále nabízíme:
- - prodej plastikových stavebnic letadel, aut, lodí,
Katalog s cenami zašleme proti 3 Kč známce. motocyklů a Vojenské techniky od zahraničních
i tuzemských firem včetně fy: Tamiya, Hasega-
Publikace, které nemáme na skladě pro Vás rádi wa, Fujimi, Airfix, Heller, Matchbox, Revell, Mo-
objednáme. nogram aj.
prodej kovových modelů aut i bojové techniky
Dále nabízíme: - firem Matchbox, Solido, Majorette, Schabak,
plastikové modely letadel
-_ Vojenské techniky, aut,
Bburago, Vitesso, Brum aj.
barvy, štětce, lepid|a a jiné potřeby pro mode-
zbrani,lodi, -
- a rŮznÝ materiál pro plastikové modeláře, lářskou činnost.
- včetně barev a modelářské literatury.
Vše nakoupíte v maloobchodní prodejně K & K,
Tuklatská 2105, 100 00 Praha 10
lnformace na telefonním čísle:02/3117208 Telefon: (02l.77 98 48
otevřeno v pracovní dny otevřeno v pracovní dny od 8.00 do 19.00 hodin,
od 14.00 do 18.00 hodin v sobotu od 8.00 do 11.00 hodin

HPM 8/93 23
 PEOFIY ,

Fieseler Fi 167
Iw Pejčoch

V HPM 6_7'9I byl publikován člrínek nikdy nespustili na vodu, měla údajně nést pokusu o odtažení do SSSR se v srpnu
o jediné téměř dokončené letadlové lodi jméno Petera Strassera, vůdčíosobnosti 1947 zábadné potopil.
třetí ffše, pojmenované Grď Zeppelin. vzducholodní ofenzivy z|et pwni světové Po stručnémodbočení,osvětlujícím
Nyní si přiblížímejeden ze strojů' kteý války. Ani Grafu Zeppelinu však nebyl vznik popisovaného letounu, se vrátíme
měl z paluby rozměrného plovoucího osud nakloněn, sice se jej podařilo z větší k předmětu našeho článku. Je samozřej-
letiště operovat. Předtím bychom si však části dokončit, ale v dubnu L940 byl pro- mé, že s přípravou programu letadloých
měli alespoň několika větami přiblížit gram zastaven a loď přemístěna z Kielu lodí bylo nutné pomýšlet i na skutečnost,
program ýstavby Hitleroých nosičů do polské Gdyně. Koncem listopadu že Německo dosud nevlastnilo žádný
letadel, určenými zajména těm' kteří 1942 je opět přepraven do Kielu' kde měl vhodný palubní letoun. Letecké továrny
neměli možnost ýše zmínénéčísloHPM bý přece jenom dokončen. Práce však tedy urychlené začaly připravovat proto-
sehnat. byly opět zastaveny a od dubna 1943 byl typy bojoých strojů trojího určení.Jed-
Po nástupu Adolfa Hitlera a jeho na- opuštěn v Gdyni, kde jej také zabavili po nak měly vzniknout stíhací stroje,dále
cionálně socialistické mašinerie k moci osvobození sovětští vojenštíčinitelé.Po střemhlavé bombardéry a konečně torpé-
docházelo záhy k porušování míroqých
dohod z Versailles, podepsaných po
ukončeníprvní světové války. Podle míro-
vé smlouly si smělo Německo ponechat
jen velmi okleštěnou brannou moc, která
nesměla vlastnit obměnou techniku, měla
přísně limitované početnístavy a platila
pro ni řada dalšíchvýznamných omezení.

t
Pochopitelně i válečnéloďsťvo mohlo se-
stávat pouze z menších prastaých bitev-
ních lodí' zastaruIých křížníkůa několika
torpédoborcůa torpédovek. Ponorky byly
zakázány úplně. Staré lodě bylo možné
nahradit jen vymezeným počtem nových
plavidel, limitovaných opět přísnými hra-
nicemi qýtlaku. Hitler, od počátku počíta-
jícís rozpoutáním nové války v Ewopě,
nemohl podobný stav akceptovat- Zprwl
skrýě a později jlž zcela veřejně jsou bu-
dovány pozemní síly, tankové divize'
v námořní oblasti pak docbáa ke stavbě
bitevních křižnftů,bitevních lodí' těžkých
i lehkých křiŽnftů' torpédoborců a přede-
všímzakázných ponorek, které měly určit
charakter budoucí války proti spojenecké
koalici. Roku 1935 je i schválena stavba
dvou letadlových lodí, z nichž první do-
stala jméno Graf Zeppelin, druhá, kterou ,lulen z Í'i I 67 za letu,

21 HPM 8/93
 PEOTILY
dová letadla. Argument, několikráte v mi-
nulosti opakovaný v našíliteratuře, že hit-
lerovci torpédová letadla nestavěli a ne-
projektovali, neboť to vůdce považoval za
zbytečflé,je holým nesmyslem, jak ukáží
i následující řádky.
Palubní stíhačese zkoušely celkem dva,
dvouplošnéArado Ar 197 a mnohem po-
kročilejší'modifikovaný Messerschmitt Bf
109E, označený Bf 109T. SoutěŽ hladce
q'hrál a vzniklo celkem asi šedesát exem-
plářů r,yznačujícíchse větším rozpětím
křídel' sloužily pochopitelně nakonec na
pozemních záklaónách, poslední kusy
snad ještě roku L944. Střemhlavým
bombardérem se jednoznačně stala upra-
vená Stuka se sklopnými křídly, přeznače-
ná na Ju 87C. Do soutěže o sériovou ý-
robu torpédonosného bombardéru byly
přihlášeny dva typy, dvouplošnéArado
Ar 195 a rovnéždvouplošný Fieselerův
Fr167. Porovnávací testy jasně ukázaly,
že Fi 1'67 má nad sým konkurentem jas-
nou převahu a ve aývoji Ar 195 se dále
nepokračovalo.
obě firmy dostaly specifikaci na nový
torpédonosný letoun roku 1'937 s tím, Že
po třech prototypech bude postaveno do
léta 1938' kdy proběhnou srovnávací
zkoušky a bude lybrán finalista pro sério-
vou výrobu. Stroj neměl býlt čistě torpédo-
ý' ale letectvo požadovalo dvoumístný
víceúčeloýpalubní bojoý letoun. U ťir-
my Fieseler se vedení projektu ujal Rein-
hold Mewes, jehož tým navrhl neortodox-
névyhlížejicídvouplošný stroj, s poměrně
čistými aerodynamickými tvary, proskle-
ným překrytem kabiny a charakteristický- M
mi pevnými podvozkoými nohami.
Fi 167 poháněl řadoý kapalinou chla-
zený dvanáctiválec Daimler Benz DB
6018 o maximálním ýkonu 1 100 koň-
ských sil. Vrtule by1a kovová, tříistá a sta-
vitelná. Rozměrgý letoun měl dvouplošné
uspořádání. mezi oběma křídly se nachá-
zelo celkem šest vzpěr tvaru písmene N,
tíilkaždépoloúny nosných ploch, vždy
dvě velké vzpéry by|y ukotveny mezi kří-
dly a třetí menšímezi homí nosnou plo-
chou a horní částítrupu. Kostra trupu by-
la celokovová' dvounosníkové křídlo mě-
lo plátěný potah, trup pak duraloý. Ne-
zvyklý byl pevný podvozek, zakapotovaný
kalhotovitými krýy' jeho nohy byly od-
pruženy pomocí zvlášť ýkonných tlumi-
čů,v očekávání enormního namáhání při
tvrdých přistáních na palubu letadlové 1o-
di. Zakapotovánabyla i ostruha' před níž
se nacházel ýklopný přistávací hák' Vy-
soká zaoblená směrovka byla s výškoým
kormidlem spojena ocelovu ýzÍuží,po-
Detail přítlě Fi l67.
dobnými' ale delšími ýztlžemi byl opa-
třen i podvozek. Kabina s prosklen;ýrrn
překrytem byla dvoumístná, její zadní éást zavěsit buď tunovou bombu sD 1 000'
byla otevřena a tvořila střeliště pro po- nebo torpódo LT F5b o hmotnosti 760 kr- Letovj snímek tříčlennéhoroje předsériovjch strcjú.
hyblivý kulomet MG 15 ráže 7, 92 mm se logramů. Běžnou ofenzivni ýzbroj pro
zásobou 600 nábojů. Tento kulomet měl bombardování měla wořit kombinace čtyř nemohlo pro nejrůznějšíobttŽe a závady
chránit zadní poIosféru, přední bránil pev- 50 kilogramoých bomb SC 50 pod kří- rovnat. Zkušebnípiloti si stroj pochvalo-
ný kulomet typu MG I7 stejné táže, na- delními závěsnfty a jedné sC 250 o hmot- vali jako spolehli1ý' na své rozměry obrat-
cházel se na hřbetu trupu před kabinou' nosti 250 kilogramů pod trupem. ný a dobře ovladatelný. Rychlost nebyla
ovládal jej pilot' jenž měl k dispozici cel- ovládací prvky na křídlech tvořily sloty nijak vysoká' ale jeho sok za kanálem La
kem pět set kusů munice. Hlavní ýzbroj a křidélka na obou nosných plochách Manche
- britský Swordfish rovněž nijak
stroje byla nesena na vnějšíchzávésnícich, a naúc vztlakové klapky na spodní. r,ysokýrrni ýkony nevynikal. V létě 1940
jednom hlavním pod trupem a čtyřech po- Tři prototypy zaznamenaly úspěch, pÍevzala Luftwaffe prvních a také posled-
mocných pod křídly. Pod trup bylo možné a jak již bylo řečeno, Arado 195 se s nimi ních dvanáct předsérioých strojů Fi 167

HPM 8/93 2s
 I I tttt rLtV
DDNIII
A-o. Lišily se instalací gumového nafu-
kovacího záchranného člunu v nosných
plochách, upraveným kompresorem po-
honné jednotky, pozměněným tvarem vý-
fuků, lrysokotlakými pneumatikami větší
ho průměru a několika dalšími r,ylepšení
mi. V té době však již bylo jasné, že leta-
dlo je sice vcelku zdařilé, ale nebude pro
něj použití.Letectvo je v létě soustředilo
u zkušební jednotky Erprobungsstaffel
167, kde bylo testováno jejich případné
operačnípoužití. Roku 1942 se Staffel
přesunula do Holandska s devíti Fl 167,
kde probíhaly lety nad pobřežními voda-
mi a připravovala se metodika výcviku
případných budoucích palubních letců,
potřebných v případě dostavby Grafu
Zeppelinu, o které se tehdy zaóalo znovu
uvažovat. Jedenáctý předsériový stroj byl
již roku 1941 odeslán k Erprobungstelle
firmy Daimler Benz v Echterdingenu, kde
slouŽil k výzkumu pohonných jednotek.
Tento letoun měl kódové znaky
KG + QE. Roku 1943 se Erprobungs-
staffel 167 stáhla zpět do Německa a le-
tadla dosloužila při různých experimen- ?ředsériol.y Íi ! 67 běkem zAuš{l)iliha l.ru-
tech. Tři Fi 167 se dostalv i k Fahrwerk-
serprobungsstelle v Českých Budějovi- mí, dokonce snad mezi námi ještě žijípa- max. vzlet. hmotnost 4 830 kg
cích, zaby,lající se v_iuojem a zkouškami mětníci, kteří Fieselery spatřili na vlastní max. rychlost s bombami 319 km/h
přistávacích zaíízení.Několikrát se v Za- oči. S pomocí vás, čtenářů, bychom tak max. rychlost bez bomb 325 km/h
hraničníchi našich pramenech objevilo chtěli odhalit roušku nad jedním nralým cestovní ekonomická rychlost 251'km/h
tvrzení, že poslední Fi 167 skončily svou tajemstvím letecké historie. přistávací rychlost 95 km,/h
kariéru v Rumunsku' r,yloučit to pochopi- Klasický mode1 Fi 167 bohužel nikdo
telně nelze, ale dosud se bohužel nepoda- nelyrábí, existuje pouze vacuform 1 :72 PoužitépramenY:
řilo odhalit žádný přesvědčivý dokument, britské firmy Airframe, ovšem zhotovený W. Green: Warplanes of the Third Reich
dokazující,Že se pozoruhodné stroje do v doslova mizerné kvalitě. W. Green: Warplanes
této země skutečně vůbec dostaly. Tottto Junkers at Aircraft Album
cestou by se chtěla redakce obrátit na čte- Hlavní Íechnické údaje: Hitchcock: Messerschmitt O-Nine Galery
nářskou veřejnost s dotazem, zda se najde rozpětí 13,5 m W. Green: History of the Augsburg
někdo, kdo by snad měl o existenci délka 71.,4 m Eagle
Fi 167 v Rumunsku nějaké zprávy nebo ýška 4,8 m I-uftfarhrt
písemné či fotografické dokumenty. Rov- nosná plocha 45,5 m2 S. Breyer: Flugzeugetrager Graf Zeppelin
něž tak by se mohl najít někdo, vlastnící prázdná hmotnost 3 150 kg E. cróner: Deutsche Kriegschiffe 1915
materiál o působenístrojů na našem úze- vz]'etová hmotnost 4 470 kg aŽ 1'945

ATRFtr

nice firmy Airfix v měsici září a říjnu se

informujte v prodejně o podmínkách
a vyžádejte si přihlášku do soutěže' Po-
té stačÍdonést, v prvním listopadovérn
Ýdnu lt.-s' 11.), postavený rnodel
,,z krabičky" a vyplnénou přihlášku do
obchodu, kde jste jej koupili. Bez vy-
plněné přihlášky' kterou obdržíte při
nákqpu.'.:|..L},qbude modcl:':,dg soutěžd pji:,
jat. Hodnoceni bude provedeno formou
tvŮřd :..iři:ňějbpŠích]l ili.d':
"líbí*iělfiiť'a
delů obdQi ceny od Ťilmy Airfix Ce'lá
soutěž je pořádána dhradním zástup'

26 HPM 8/93

Německé ponorky typu
Jak známo, Hitlerovo Německo předsta-
vovalo po stránce ponorkoých sil napros-
tou světovou špičkujak z pohledu množství
postavených člunů,tak i jejich lysokou kva-
litou a technickým zpracováním. Poslední
oceánský t1p, lynikající loď typu XXI se
stala dokonce ýzoÍem pro mnoho zahraniÓ-
ních podmořských člunů'vyráběných ještě
dlouhá léta po ukoněení druhé světové vál-
ky. Naprostá věsina německých ponorek
náležela k rozšířeným typům VII a IX, po-
případě XXI a XXIII' produkovaných v po-
sledních měsících konfliktu. Již méně je
známo, že Němci kromě těchto proslulých
vzorů vyráběli a používali dalšímodely pod-
mořských člunů,navržených k nejrůznějším
druhům námořních operací. V populární li-
teratuře tak byvá hojně opomíjen malý po-
břežní typ II, předstar.ující však v prvních
měsících vátky ýznamné procento stavu
ponorkových flotil, na těchto nevelkých lo-
dích lydobila první ostruhy pozdější esa
zvučných jmen' jako například Schepke.
Tento článek je však zaméŤet na dalšítři
třídy německých ponorek, ne1ýznamné sice
množstvímr,1robených exemplářů, zajímav é
ale technickým řešením a sými osudy, pro
které by neměly zapadnout v zapomění.
L IC\-rr-\f)lf
l-l|Ů l frnlL
Stručně se tedy pokusíme zmíněné lodě
představit.
Typ IA
Typ IA představoval pn'ní velkou oceán-
skou ponorku, r,'yprojektovanou a postave-
nou v Německu po skončení první světové
války. Na její konstrukci se pracovalo potají
ještě v době' kdy Německo dodržovalo
ustanovení Versaillského mírl' zakazující
mu stavbu a udtŽování ponorek vůbec. Ně-
mečtíkonstruktéři však pod přísným utaje-
ním na projektech podmořských člunůpra-
covali dál, rrýsledky jejich práce by1y pak
rcalizovány v zahraniční. Tak byla ve Špa-
nělsku postavena ponorka Gúr, prodaná
Turecku, která představovala přímý proto-
typ popisovaného německého typu IA. Gúr
byla spuštěna na vodu roku 1932. Díky těm-
to přípravným akcím mohli Němci začítse
stavbou ponorek velmi rychle, krátce poté,
co byla roku 1935 podepsána námořní
smlouva s Velkou Brttánii, stanovící limity
tonáže německé Kriegsmarine a mimo jiné
dovolující postavit ponorky v celkovém
standardním výtlaku, předstalujícím 45 %
britské tonáže, pro dalšíetapu se již počítalo
dokonce s partiním stavem mezi obéma ze-
NakkúdtÍní torýd do ponorky typu IA.
I, X a X'"n:
měmi. Práce byliy zahájeny pochopitelně ofř
ciáině, neboť skrýě probíhaly již dříve' pro
první čluny byly dokonce vyrobeny některé
součásti. Loděnice nejdříve dokončily první
ýrobní blok malých ponorek typtl II' záhy
následovaných dvěma loděmi typu IA. obě
byly postaveny závodem Deschimag Bre-
men, U-25 zde spustili na vodu 14' února
']'936 a 6. dubna ji dokončili' následující
U-26 je na vodu spuštěna L4' bÍezna 1"936
a dokončena 15. května L936. Yýzbroj
těchto ponorek tvořily čtyři torpédomety rá-
že 533 mm na přídi a dalšídva stejné ráŽe
na zád| Loď pro né vezla ótrnáct torpéd ty-
pu G7e, bylo ale možnéje vyměnit za ná-
mořní miny, těch š1o naložit až čtyřicet dva
kusy. V době vzniku byla pochopitelně běž-
ná dělostřelecká ýzbroj, v první Íázi války
skutečně němečtí ponorkáři slavili úspěchy
i palebnými přepady dopravních lodí na hla-
dině' v druhé polovině světového konfliktu
sejž námořní kanony nemontovaly, naopak
ze stávajícich lodí byly snímány' Tehdy,
v období intenzívni spojenecké letecké prů-
zkumné a protiponorkové činnosti, bylo na-
padení spojeneckého plavidla na hladině po-
mocí děla téměř nemyslitelné. Ponorky typu
lA měly před věŽí instalován kanon riíže
HPM 8/93 27

105 mm o dé1ce hlavně 45 ráňí, pro néjŽ se
vezlo sto padesát kusů munice. Na plošině
y zadní části věŽe se nalézal rychlopalný ka-
non ráže 20 milimetrů, sloužícíobraně před
protivníkovými letouny. Pro po-
',dvacítku"
norka vezla dva tisíce granátů. Na hladině
byla 1oď poháněna dvěma dieseloými mo-
tory MAN MBX' čtyřtakty o ýkonu 3 080
koňských sil, pod hladinou ponorku pohá-
něly dva elektromotory, dávající dohromady
1 000 koňských sil. Na hladině tedy loď do-
sahovala rychlosti L7,8 rzlu, pod hladinou
pouze 8,3 uzlu. Posádka loď se skládala ze
43 mužů.obě ponorky se aktivně zúčastnily
prvních měsícůdruhé světové války, napří-
klad během operačnípatroly v únoru ].940
potopila pod velením poručíka Viktora
Schulze šest lodí o celkovém ýlaku 27 000
tun. Později se účastnilaútoku na Norsko.
Ani jedné člence této dvojice nebylo souze-
no bojovat dlouhou dobu, obě se staly obět-
mi spojeneckých sil. U-25 (velitel korvetní
kapitán Heinz Beduhn) najela v Severním
moři 3. sprna 1940 na minu, z posádky za-
hynu1o třicet devět mužů,její sestra U-26
(korvn. kpt. Heinz Scheringer) skončila svou
válečnou pouť již o měsíc dříve v severním
Atlantiku, napadena britskou korvetou Gla-
dious a přivolanými bombardéry. Stalo se to
1. července 7940,iv tomto případě zahynu-
la většina mužůposádky. Dalšíčluny typu
IA nebyly postaveny, obě ponorky spíšepo-
mohly loděnicím připravit se na budoucí no-
vou masovou ýrobu dalších vzorů, kon-
strukčnítýmy si ověřily svou práci a poznat-
ky v praxi, páteří německých ponorkoaých
sil se za války staly modernějšía dokonalejší
typy VII a větší oceánský IX.
Tvp X čet dvacetimilimetro\.ých kanonů byl ale-
Dalším poměrně málo známým typem
německých ponorek byl typ XB' představu-
jícínejvětšípostavené ponorky třetí říše.
Tyto lodě byly navrženy jako plavidla pro
oceánskou službu' jejich činnost se však mě-
la zaméÍtt především na kladení min daleko
od vlastních základen. Tomu odpoúdalo
složeníýzbroje, plavidlo bylo r,ybaveno
pouze dvěma příďovými torpédomety ráŽe
533 mm, pro něž se vezlo patÍ\áct torpéd.
Hlavní zbraň představovala šedesát šest
min, q'pouštěných z šachet, umístěných
svisle v trupu. Šachty byly rozděleny do ba-
terií po šesti, vždy Íazených v přímce za se-
bou. První šestice se nacháze|a v ose ponor-
ky před nástavbou a kanonem, ostatní ětyři
skupiny po šesti šachtách byly rozmístěny
28 HPM 8/93
HS_TOEE
symetricky k podélnéose lodi na bocích,
pÍed a za bojovou věží'Hlavňové zbrané za-
stupoval námořní kanon ráže 105 milime-
trů' stojícípřed patou nástavby, zadní polo-
vina bojové věže nesla dvě plošiny' na nichž
se nacházely dva pIotiletecké kanony, jeden
táže 37 milimetrů a druhý 20 milimetrů. Pro
kanony se vezlo dvě stě kusů munice kalibru
105 mm, dva a půltisice gratátů ráže
37 mm a čtyři tisíce stÍel ráŽe 20 milimetrů.
Posádka se skláda1a z padesáti čtyř mužů.
Pohonný systém se skládal ze dvou dieselů
Germania, devítiválců typu F 46 čtyřtaktní
koncepce, dávaly plný výkon 4 z0o_4 800
koňských sil. Pohyb pod hladinou zajišťova-
ly dva elektromotory AEG 720/8-287
o společnémplném ýkonu 1 100 koňských
sil. Stroje umožňovaly ponorkám dosáhnout
na hladině rychlosti 16,5 uzlu a pod vodou
6,4 uz|l. Na rozdíl od popsaného typu IA
měly ponorky typu X namontovián schnor-
chel, umožňujícíspuštěnídieselmotorů pod
hladinou, a tedy dobití akumulátorů bezvy-
noření. Na projektu těchto lodí se pracovalo
již pŤed válkou, první návrh typu XA nebyl
realizovítn, stavěly se až ponorky pozmě-
něnného projektu XB. Jejich ýrobcem byla
loděnice Germaniawerft v Kielu, postupně
zde spustili na vodu a dokončili ponorky
U-116 spuštěna na vodu 3.5' 1'941', dokon-
čena 26. 7. 1'941', U-1'17 (26. 7. 1'941,,
2s. r0. 1.94r), u-118 (23. 9. 1,941,, 6. 1,2.
1941), U-11.9 (6. 1.. 1942, U-21.9 6. L0.
1.942), 1.2. L2. 1942, U-220 (16. L. 1,943,
27. 3. 1943), U-233 (8. 5. 1.943, 22. 9.
1943) a konečně U-234 (23. Iz. 1'943,2' 3.
1944). v průběhu let 1'943_44 byl kanon
Áže 105 milimetrů sejmut jako zbytečná
a de facto nepoužitelná píítéŽ,piičemžpo-
spoň u někteých plavide1 zýšenze dvou na
čtyři. Některé z popisovaných ponorek byly
dodatečně upraveny k použitípři doprav-
ních úkolech, mimo jiné dovozu strategicky
důležitýchsurovin z Japonska. Š1o napří-
klad o U-219 aU-220'jejichž minové ša-
chty byly použity jako skladovací prostory,
nad nimi se ralézaly přepravní kontejnery'
oheň válečného požánl píeži|az léchto za-
jímaých lodí jen málokterá. U-116 se stala
pod velením nadporučíkaWilhelma Grim-
ma 15. 10. 1942 obéti ne zcela vy'jasněného
protivníka, z posádky se nezachránil nikdo,
některé prameny udávají najetí na minu, ke
ztrátě došlo v severním Atlantiku, U-117
pod velením korvetního kapitána Hanse
Wernera Neumanna poslala 7. 8. 1943 ke
,
Ponorka U-I 19 náležejíci k typu XB, upralená pro
dopruvní účelv'na ústich šachetjsou umístěil!) bare'
Iovité kontejnery.
dnu bombardovací letadla' startujícíz palu-
by americké eskortní letadlové lodě Card'
ve středním Atlantiku, ani zde nikdo zkázu
nepřežil. U-l I8 (korv. kpt'Werner Cygan)
by'la západně od Kanárských ostrovů nale-
zena a napadena 12. 6. 1943 letouny z ame-
rické eskortní letadlové lodě Bogue, z po-
sádky padlo čtyřicet tři mužů.U-119 (kpt.
Horst Jessen von Kamecke) 24. 6. 1943 za'
sypa1 hlubinnými bombami severozápadně
od mysu ortegal britský sloop Starling, ani
zde nepÍežilkatastrofu nikdo. U 219 (korv.
kpt. Walter Burghagen) měla větší štěstí' po
kapitulaci Německa zůstala v Japonsku, kde
dostala označeníI 505' po kapitulaci v srp-
nu 1945 padla do roku Spojencům v Jakar-
tě, roku 1948 ji sešrotovali. U 22o (npor.
Bruno Barber) napadla (etadla z americké
doprovodné letadlové lodi Block Island 28.
I0. 1943 v severním Atlantiku, rovněž
v tomto případě padli všichni muži posádky.
Většíštěstíse usmálo na část posádky
U 233 (kpt. Hans Steen), kterou poslala ke
dnu 5. 7' 1944 exp|oze hlubinných bomb
z amertckých doprovodných torpédoborců
Baker a Thomas v severním Atlantiku, za-
hynulo ,,pouze" třicet dva mužů,ostatní se
zachránl|i. Jediná ponorka XB' která kapi-
tulovala pdo vlajkou Kriegsmarine, byla
U 234,která se vzdala pod velením kapitá-
na Johanna Heinricha Fehlera 16. 5. v
Porthsmouthu. Po zkouškách ji v listopadu
1946 potopili u mysu Cod.
Typ XfV
Třetím pozoruhodným podmořským pla-
vidlem, které je předmětem tohoto článku'
byla třída ponorek typu XIV A, určených
k zásobování bojových lodí palivem. Nejne-
bezpečnějšímúsekem německých ponorek
byla cesta ze záktaden do operačních pros-
torů, kde byly nejsnáze vypatrány spojenec-

Ponorka U-2 5 typu IA,
kými silami a zneškodněny, navíc každé
prodloužení patroly ponoÍky bylo pochopi-
telně velmi efektivní. Dosažení prodloužení
operace ponorky na širémmoři bylo usku-
tečnitelnéjedinou cestou' totiž jejim záso-
bováním během plavby' Jako zásobovací zá-
kladna pochopitelně mohly sloužit běžné
hladinové dopravní lodě, ale se zvyšujícíse
aktivitou Spojenců ve vzduchu i na moři
přestávaly mít v polovině války podobné zá-
sobovací prostředky šanci na píežiti. Proto
byla obnovena stará myšlenka na vytvoření
zásobovacích po&nořských lodí' vezoucích
dostatečnémnožství pohonných hmot, tor-
péd a dalšího materiálu, umožřtujícíhozý-
šit operačnímponorkám dobu strávenou na
moři. Byl proto \yvinut speciální cisternoý
podmořský člun typu xIV A' stavěný lodě-
nicemi Deutsche Werk v Kielu a Germania-
weďt rovněž z Kielu. Torpédovou ýzbroj
podmořské tankery nenesly, byly vybaveny
jenom jedním 37 mm kanonem se zásobou
dva a půltisícegranátů a dvěma kanony ráže
20 milimetrů, pro néžse nakládalo osm tisíc
kusů munice. Tyto zbraně mě1y sloužit ze-
jména k odraženíleteckého útoku' kdyby
byla ponorka překvapena nepřátelskými let-
Hlavní technická data
typ I-A
r,1itlak na hladině 862 t
výtlak pod h1adinou 983 t
rvchlost na hladině 17, 8 uz1ů
rychlost pod hladinou 8,3 uzlů
délka 72,4 m
šířka 6,2m
akčnírádius na hladině 7 900 nám. mil,/10 uzlů
akčnírádius pod hladinou 136 nám. mil/2 tlz]'v
ponoÍ 4,3
HISTOEIE
ci na hladině. Pohonný systém se skládal ze
dvou čtyřtaktních diesel motorů Germania,
šestiválců o společnémplném aýkonu
2 800-3 200 koňských sil' pohyb pod hla-
dinou umožňovaly dva diesel elektromotory
Siemens Schuckert GU 343/38-8 o plném
společnémaýkonu 750 koňských sil. S tím-
to strojním vybavením mohla loď dosáhnout
na hladině rychlosti 1'4,4 uzlil a v ponoře-
ném stavu 6 uzlů. Její posádku tvořili pade-
sát tři muži. Nádrž v bachratém trupu pojala
432 tw nafty, určenék zásobování dalších
podmořských lodí. Mezi ponorkáři dostaly
tyto pozoruhodná plavidla přezdívku Milch-
kůhe, tedy v češtině dojnice či dojné krály.
Za zák|ad jejich konstrukce byl vzat rozšíře-
ný typ VII C, ovšem radikálně upravený. Po
třídě xlv A měla následovat lrylepšená
xlv B s lepšími plavebními parametÍy
a v-vššízásobou paliva, ale projekt již nebyl
rea|izován. První ponorkou typu XIV A se
stala U-459, spuštěná na vodu 1'3. 8. 1'941',
dokončená pak 15. ']'1'. 1'941'' následovaly ji
u-460 (13. 9. 1.94r,24. 12. 7941),U-461.
(8. 11.. 1"941.,30. r. 1942),U-462 (29. r1.
7941, 5. 3. 1942), U-463 (20. 12. 1,941,,
2. 4. L942), U-464 (20. 1,2. 1,941, 30. 4.
typ X-B typ XIV-A
r7351 16601
21.431 1990r
16'5 uzlů 1,4,4 uzlit
7 tlzlÍl' 6 uzlů
89,8 m
6'1 ,1,
9,2 m 9,4 m
18 500 n. mil/10 uzlů 5 6-50/8 uzlů
188 n. mil/2 uzly L00/2
4,7 m
,
1942),U-487 (24. 10. 1942,21,. 1.2. 1.942),
u-488 (29. 1,0. 1,942,21. 12. 1942),U-489
(r9. 72. 1942,8. 3. t943),U-490 G9. 12.
1942). Následujicí U - 49 1'-U -500 byly zru-
šeny před zahájeÍ7íÍfistavby, stejně tak padla
dalšízakázka na U -2 20I-U2 204. Podob-
ně jako typ XB vybavily tyto podmořské
cisterny schnorchelem, ale stejně jim nebyl
mnoho platný. Přestože se setkávaly s bojo-
qými čluny na odlehlých místech oceánu
a vyhýbaly Se střetu s protivníkor1ými silami,
všechny by1y posléze vypátrány spojenecký-
mi loděmi a letectvem a následně zlikvido-
vány. U-459 pod velením korvetního kapi-
tána von Wilamowitze-Mólendorfa padla za
obét 24. 7 . 1943 britskému náletu severový-
chodně od mysu ortegal, padlo devatenáct
mužů'U-460 lalezla 4. Lo. 1943 |eta-
dla z americké eskortní letadlové lodi Card
severně od Azor' celá posádka v čele s veli-
telem kapitánem Heinrichem Schnorrem
padla,U-46l pod velením korvetního kapi-
tána Wolf-Harro Stieblera byla bombardo-
vána australským letectvem severoýchodně
od mysu ortegal 30. 7. 1'943, přežilo jenom
osm mužů,ve stejném prostoru skončila
i U-462' dfty britskému leteckému útoku,
provedenému ve shodné datum jako
v předešlém případě' tentokrát z posádky,
vedené kapitánem Brunem Vowem zahynul
jediný muž. U-4ó3 pod velením korvetního
kapitána Bruna Wolfbauera byla potopena
britskými letadly 15. 5. 1943 v Biskajském
zátivu, nepÍežil nikdo. U-464 vedené kapi-
tánem ottou Harmsem skončila bojová
pouť již 20. 8. 1'942' když ji jihoýchodně
od Islandu potopila americká letadla' padli
pouze dva mužl Z posádky U-487 padla
1'3. 7. 1'943 přibližně polovina posádky, ve-
dené nadporučíkem Constantinem Metzem,
třicet jeden muž' stalo se tak v důsledku ná-
letu DomoardeÍu Z amerlcKe esKortil leta-
dlové lodi Core. Na U-488 padla kompletní
posádka včetně velitele nadporučíka Bruna
Studta' když ji americké eskortní torpédo-
borce Frost, Huse, Barber a Snowden zasy-
paly hlubinnými bombami severozápadně
od Kap-Verde. U-489 se stala obětí úderu
kanadských bombardérů 4. 8. 1943 jihoý-
chodně od Islandu, z posádky, jížvelel nad-
poručíkHans Schmandt zahynul jediný
muž. Poslední ponorka typu XIV A' U-490
našla svůj osud až 1'1'.6' 1'944, kdyžji seve-
rozápadné od Azor napadly americké es-
kortní torpédoborce Frost, Inch a Huse hlu-
binnými bombami, účinekútoku zesílily
bomby, svržené letouny startujícími z palu-
by eskortní letadlové lodi Croatan. Většina
mužůpod velením nadporučíkaW. Gerla-
cha zahynula.
Žádnáz popisovaných lodí není lTráběna
ve formě plastikového modelu, zájemce mu-
sí sáhnout po technologii scrachtbuildu.
Použitá literatura:
E' Gróner: Die Deutschen Kriegschiffe
1815-1945
R. Stern: U boats of World War Two
m
R. Stern: U boats in Action
Conways All the Worlds Fighting Sfups
1,922-1946
E. Rossler: Geschichten des Deutschen
:uzIy U Bootbaus
F. Kohl, A. Niestle: U boot typ VII C
periodika, ročenky
HPM 8/93 29
 BEO$iZE
Vojenské mlJzeum nově
Dne 23. 6. 1993 Vojenské muzeum
v Praze na Žižkovéotevřelo první část nově
budované stálé Expozice odboje a dějin ar-
mády. První část mapuje období let I9I4 až
1918 a soustředuje se především na vznik,
činnost a politické důsledky českosloven-
ských legií v Rusku, Francii a Itálii' jakož
F- I O4S Starfishter ,Tigermeet 9I "
Výrobce: Monogram
Měřítko: l :48
Yýrobní ěíslo: 74oI 5
Model Starfighteru v měřítku 1,: 48 vyrá-
bí několik světoÚch firem. Bohužel většina
těchto modelů neodpoúdá věrně svému
vzoru, proto jsem byl zvědav na kit F-104s
od Monogramu' kter,ý byl redakci HPM vě-
nován k recenzi firmou MPK Mattanelli.
Horch W I5
Výrobce: Italeri
Měřítko: l :35
Cena v ČR: 265 Kč
Dovozce: Bílek Hobby Kits
Firma Bílek nám poskytla k recenzi jednu
z novinek firmy Italeri, osobní vůz němec-
kých ozbrojených sil z druhé světové války,
Horch Kfz 15. Model byl naposledy nabí-
zen před léty a stal se těžko sehnatelnou
vzácností.
Přestože jde o obnovený starší kit' pře-
kvapí nás množstvím dílůa detailnosti zpÍa-
cování. o absenci otřepů a jiných nešvarů
snad není u firmy Italeri šířejihovořit, rá-
meček je řešen tak, že díly jdou od něj
snadno oddělit. Nejhorší práci přinese se-
stavování podvozku, návod totiž v někte-
ých případech neukazuje přesně, kam kte-
rou součást přilepit. Kromě této nejasnosti
30 HPM 8/93
i na situaci rakousko-uherské armády a na
všechny válčícístrany v 1. světové válce vů-
bec. Všechny tyto dějirrné události, které ve
sých důsledcíchvedly k radikální změně
politické mapy Evropy, jsou velmi bohatě
dokumentovány dobovými artefakty. Jde
především o velké množstvívojenských unř
forem, zbraní, vyznamenáni a řádů, modely
těžkébojové techniky, tiskoviny, vojenské
prapory a mnoho dalšíchexponátú.
Kromě toho mohou návštěvníci Vojen-
ského muzea shlédnout výstavy ,,Západrln
paraýsadky a domáci odboj"' dělo-
''Naši
střelci včera a dnes", ,,Čs. voják na Středním
Již na pr:vní pohled upoutá samotná kra-
bička. Monogram si zvolil noý styl přeba-
1u, který působívelice dobrým dojmem. Sa-
motný model má 60 dílůplus 6 dílůzéírého
plastiku. Návod je přehledný' a tak stavbu
byl měl zvládnout i méně zkušený modelář.
Interier kabinky je zptacován dobře' tak
jako u jiných modelů této fumy. Návod
nám dáv6 na výběr dvě sedačky pilota'
avšak italské Staďightery měly pouze jeden
typ vystřelovací sedačky, které odpovídá díl
č. 34. Sedačka s číslem51 byla používána
pouze u F-104G německého, holandského
a belgického letectva. Trochu tmelení vyža-
duje slícování trupu se zadní éástí i s dílem
č. 3 před kabinkou. Model lze postavit
s odejmuqim krytem kanonu na levé straně
trupu, i sotevřeným překrytem kabinky
včetně dílu č. 13' pod kterým se nacházi
elektronická ýbava, a téžs vysunutýmibrz-
dícímiklapkami. Vzadu na spodní části tru-
však je dalšístavba modelu příjemnou bez-
problémovou záIeŽitosti. Výhrady bych měl
k provedení palubní desky, kde jsou přístro-
je a dalšínáležitosti jen velmi schematicky
namačeny a volají po dodělání. Podle foto-
grafií konkrétníhovozidla lze pochopitelně
doplnit i interiér automobilu. Praporek na
levý blatník samozřejmě umístímejen v pff-
padé, že zvo|ené vozidlo jej ve skutečnosti
opravdu neslo' Stejně se rozhodneme i
o použití sklopené nebo vytažené střechy,
bočníchokének, popřípadě ýée a náíadí,
heveru a jiných drobností, které lze doplnit
i zjiných stavebnic. stejněje možnó do ná_
kladového prostoru dotvořit napřftlad be-
dýnky ěi kufry posádky' jestlže se nechce-
me spokojit s kanystry nabízenými Italeri.
Po sedadlech však lze ,,poházet" aktovku,
pouzdro s dýkou' čepici, sumky a samopal
Schmeiser, které stavebnice obsahuje.
Vzhled Horchu to rozhodně oživí.Přehled-
ně řešený návod je ažnazminénénejasnosti
vcelku pochopitelný. Vedle stavebního po-
stupu nabízí tři kamuflríárí schémata, u kte-
rých bych se rád zastavil. První představuje
Kfz 15 jednotek bojujících v severní Africe,
dalšídva vozy a|e měly operovat v první po-
lovině války na qýchodní frontě. Jejich
schéma tmavožluté základni barvy (v návo-
du nesprávně uvedena písková) s doplňko-
ými poli dalšíchodstínů však zpravidla
spadá do pozdějšíhoobdobí války' neŽ je
u těchto vozů uváděno. Soudě podle foto-
,
východě"' čs. odboje v Polsku
a Francii", ',Počátky
,,Čs. letci ve Velké Británii"
a ,,Sokolovo 1943-1'993"' Postupně jsou
budovány dalšídvě části stálé expozice' kte-
ré budou pojednávat o obdobích L9Í8 aŽ
'1939 a 1939-7945.
Vojenské muzeum' U Památnftu 2, Pra-
ha 3-Žížkovje otevřeno od května do záÍí
denně mimo pondělí, od října do dubna
denně mimo soboty a neděle. V úterý je
vstup zdarma. Nejlepší spojení je metrem
trasy ,,C" a ,,B" na stanici Florenc a odtud
autobusem č. 133 nebo 207 jednu zastávku
na stanici Pod Památníkem. JR
pu měly italské starfightery přidány ještě
dvě kýlové plošky, které jsou také uvedeny
ve stavebním návodu, a přidanou plastiko-
vou destičkou, avšak na kresbě krabičky
scházejí. Zajimavé je tygří zbawení letounu
pochéaejicí z roku ].991. S povděkem lze
přijmout skutečnost, že Monogram má nové
obtisky vyráběné pro něj Revellem. Ty jsou
matné, tenké a kvalitní, takže přiložený ob-
tiskoý aršíkje bezvadný,11eboť barvy se ni-
kde nepřekrývají, ani na obtisku tygří hlavy.
Po sestavení kitu zůstanou nějaké díly v rá-
mečcích. Je to proto' že tato firma má ve
svém ýrobním programu i jiné verze Star-
fighteru, pro které jsou určeny zbylajicí
díly.
Závérem lze íict, že Monogram vyrábí
nejlepší starfighter v měřítku 1 : 48' i když
se nejedná o úplnou novinku této americké
firmy.
Leoš Řepka
grafií, Horchy na ýchodní frontě do roku
1942 nesly především kamufláž tmavě šedé
barvy (Dunklegrau) s případnými zimními
doplňky. Tím samozřejmě nechci obě kon-
troverzní schemata striktně zamítnout, ne-
lze vyloučit, že podobná atypická aýjimka
skutečně existovala. Jako u všech modelů je
však nejlépe se držet snímkůskutečných vo-
zide1 a dosáhnout tak co nejrealističtějšípo-
doby kitu. Na pomoc čtentffim uvádíme
v tomto čísleněkólik kamufláži Horchu Kfz
15, vytvořených podle existujících foto-
grafií.
Celkově bych přes uvedené ýhrady mo-
del zhodnotil jako velice pěkný a každému
zájemci o bojovou techniku Třetí říše jej
chci vřele doporučit. Jen upozorněnínazá-
věr pro přesnost, Horch v1rráběný firmou
Italeri je jiný typ' než vyrábi firma Tamyia,
její Horch představuje pozdější provedení
vozidlla s odlišným vzhledem.
Autor
 [úEEor
ffi
'

Pražská33 ARTUR MODEL CENTRUM

273 51' Unhošť P. O. Box79
tel/fax: (0312) 982 23 27 4 0I Slaný
nabízí:
Představujeme novinky na pruní pololetí roku 1993
Eduard (kovové detaily 1' :72, 1 : 48, 1 : 35,
obtisky), 4 * (publikace)
F-104G Starfighter
MONOGRAM Ford Tri-motor Airpl.
Battleship Bismarck
Plus Model (pinzety, pďubní desky, doplňky
L : 35, štětce, síťoviny)
Mig 23 MF
NFruTRNX A-10 Thunderbolt A + v models (epox. modely, doplňky)
- Tornado F3 ,,RSAF"
Bell AH-1 Seacobra Aeroteam, Hobbymanual, Hema, Model-
- M-1 Abrams Tank pÍes' Manuď, MBI, (publikace)
Admiral Hipper
Leopard II. Tank JLC (pomůcky a obtisky 1 : 35)

ExtraTech (kovové detaily, obtisky)

US Marine Inf. WWII Boeing CH-47D Aerodetail, WT' (palubní desky)
Mil Mi-24 Hind Sikorsky CH-53c UNO
NVA/BW SA. 330 Puma Tigermeet Propagteam (obtisky)' Kovozávody, Směr,
P-39 Airacobra Me-109G-10 Premium
Tempest V. Spitfire Mk. 1 Premium Novo, Plastimo, (modely)
Fokker D\/II. P-5LB Mustang RAF
Me-4I04-2 Spad XIII Sign (epox. modely) TONDA (vacu modely
He-115 Cl Sopwith Camel 1:35akonverze)
F-SE Crusader Zero A6M5
HP Victor Mk. 2 U-25I8 Type XXI Hasegawa, Dragon, Airfix, Academy, IÚalerin
F-14 plus Tomcat USS Pine Island Bílek, Esci, Tamiva' Fujimi' Matchbox, Re_
Tornado IDS ,,RSAF" British Vosper M. T. B.
Sikorsky S-55 Sabena USS Constellation vell, Heller, Monogram, Supermodel (mode-
Bell AH-1S Mayflower |y 1 :72, 1' : 48, 1: 35) polské publikace,
časopisy HPM' PKR, Zlínek
Co nenaj-{pte v modelářských prodejnách, můžete najít Humbrol, Revel, Agama (bu.vy)
K-MART: PRAHA, PLZEŇ,
v obchodním domě
PARDUBICE, HRADEC KRÁLoVÉ, LnnRpc KATALOG ZDARMA
my Hasegawa Nakajima Ki-84 Ha-
yate (Frank) kat. č' 504.
Sada číslo72041' nahrazuje někte-
ré původnídíly a nabízínám násle-
dujícíčásti: podlahu a bočnístěny
kabiny, palubní desku, sedačku, pe-
dály nožního (lzení a filmovou fólii
s přístroji, celkem 37 dílů.
Set s číslem72042 obsahuje při-
stávacíklapky-6dílů.
Popsané díly asi splní všechna
oÓekávání do nich vkládaná. Jsou te bez dalšíchpodkladů, ptotoŽe
přesné rozměrově a ve sro'ynání z návodu není přílišjasné umístění
s podklady jim nelze nic vytknout.
jednotliwých dílů.Umístění přistáva-
Nakajima Kť84 Stavba je příjemná a neskťyvá žádné cích klapek je nejlépe patrné v pub-
likaci Maru Mechanic č. 33.
Frank
- sady leptaných kovových dílů komplikace. mám ovšem k návodu,
Eduard I :72 Výhrady Méně zkušení najdou rady k práci
Katalogové číslo7204 I který je zcela nedostateÓný mlášté s kovor1ými díly ve Zlínku ó. 3/91',
72042 u soupravy 7ZO4Z. Neobsahuje Jií Bodeček, Práce s kovoqými díly,
zmínky o zbatvení detailů a zejména str. 14.
Soupravy jsou určeny pro kit fir- u druhé sady se při stavbě neobejde- M. KHOL

HPM 8/93 3l

MesserschmitÍ Me- I63Á Komet
Výrobce: MPM/Condor
Měřítko: I : 72
Katalogové číslo:C 7 2(X)2
Předpoklddaná prod. cena: do I oo Kč
Pražská firma MPM piicházi s dalšíno-
vinkou. Jedná se již o druhý model z kovo-
vé formy, opět pod obchodní značkou
Condor.
Tentokrát padla volba na německý rake-
toý letoun Me-1634. Při srovnání s před-
choziY2/A4 musíme konstatovat, že Ko-
met je zhotoven pokrokovější technologí,
která obzvlášť nechává vyniknout přesnosti
Crusader podle Revella
vezmi přehršel cizích výIisků' přidej vlast-
ní návotl, dochut'zajímavými obtisky, zabal
do krabice s kresbou J. Yelce a semíru.j.ještě
tep Ié nedočka vým strá vn íkům,
Tak nějak by mohl vypadat recept z ku-
chařky firmy Revell. Na rozdíl od jiných
modelů tohoto 1ýrobce, mnohdy jen velmi
těžko stravitelných' je stavebnice, F-8E
v měítku 1 :72 piijemným překvapením.
Krabičku zdobí velmi zdařilá kresba J. Vel-
32 HPM 8/93
DT'\f\ I7T
I-lLL,zL-l \LL
jednotliých dílů,jemnosti detailů a již tra-
dičně přesné negativní rytí. Model je opět
doplněn kovovými |epty z nichž složíte
přístrojovou desku, terimy směrovky, opěr-
né křídelní lyŽiny a přistávací vozft'
Stavba modelu probíhá velmi rychle a to
i přesto, Že nékterédosedací plochy je tře-
ba zatmelit. Dfty chytrému rozložení mo-
delu na jednotlivé díly výrobcem a jedno-
duché tvary dané konstrukcí letounu je
tmelení jednoduché a nestojí nás mnoho
času. Pokud budete chtít zkoumat přesnost
tvarů a rozměry poslouží Vám druhé a třetí
čísloHPM zroku t992 ve kterých najdete
i historii všech Kometů a jejich kamufláže.
ce a tři fotografie slušně postavenóho mo-
delu. Ve třech rámečcích, pocházejících
z forem Esci, je rozmístěno 58 jemně nega-
tivně rytých součástek ze světle šedého
plastiku a dva čirédíly překq'tu kabiny.
Výlisky jsou čisté'bez otřepů, s pečlivě
zhotovenými detaily i na méně viditelných
místech (podovozkové šachty, plocha pod
vyklápěným křídlem)' Srovnáme{i je s vý-
kresy, zjistíme, že trup vcelku přesně od-
povídá předloze, jen jeho spodek by měl
Náročné pak jistě uspokojí japonský Model
Art věnovaný proudoým stíhačkámtřetí
říše.Jestliže stavba probíhá rychle je vhod-
né se zaměřit na některá vylepšení. Efektní
bude otevřený kokpit' kteý je již dfty edu-
ardům ,,načat" a zbýná ho jen dokončit.
Velmi pěkně qlpadá i lysunutá přistávací
|yže. Zbytek času věnujte dvaceti čtyřem
neŤizenýrn raketám a jejich závěsníkům,
potřebují mýraznit tvary a zjemnit detaily'
Celou stavbou vás provází přehledný
dvojjazyčný plánek stejného typu jako
lY2/A4. obsahuje stručnou historii typu
a jeho kamufláŽrll óást předkládá dvě vari-
anty rozkreslené do všech pohledů s urče-
ním pilotů a dat nasazení. Není zapomenu-
to ani na tabulku barev přřazující konkrét-
ní odstíny barev Molak a Humbrol. Roz-
místění obtisků je zakresleno názorně, ne-
můžetedy dojít k záměně. Jsou opět lyro-
beny vsetínským Propagteamem v obvyklé,
tedy vysoké kvalitě.
Recenzi zakončímpohledem na zcela
novou krabičku se zatím asi nejzdařileiší ti-
tulní kresbou a nově zptacovanol zadni
stranou obsahující pět barevných kreseb
detailů interiéru a přistávacího ústrojí'Na-
lezneme zde také oznaóení odstínů barev
včetně ..říšského"kódu RLM. V tiskárně
se však stala chyba při oziilačeníbarvy Mo-
lak. Místo správné LG-6 je chybně natiště-
noLG-2.
Doufejme, že MPM bude dále pracovat
v této kvalitě, protože pak se opravdu mů-
žeme těšit na připravované Ju-87A' kolekci
německých rt,keÍ z 2. sv. války a He 178'
ktery bude i čtvrtkoý. Když všechno dob-
ře dopadne budou jmenované modely na
trhu jeŠtědo konce roku.
Petr ŠobíšekKPM Albatros
bý trochu klenutější a aerodynamický ý-
stupek na hřbetě o něco větší.Opravíme
asi zjednodušený tvar šachet podvozku
a jen hrubě a nepřesně naznaéený brzdici
štítpod trupem. Svislá ocasní plocha je bo-
hužel asi o tři milimetry nlžši, což se nám
bude odstraňovat obtížně. S podobným
problémem se setkiíqe i u křídla. Jeho
hloubka je skoro po celém rozpětí o něco
menší, úhel mezináběžrými hranami a tru-
pem není zcela přesný a zjednodušený je
také tvar spáry mezi pevnou částíkídla
a sklápěcími konci.
Stavební návod nabíúbez jakéhokoliv
bliŽšíhourčeníkamufláŽď schémata ame-
rického a francouzského letounu' První
z nich je F-SE' později označovaný F-8J,
jednotky VF-53 ,,Iron Angels", operující
z paluby USS Bon Homme Richard. V ji-
nak kvďitních obtiscích je však uvedena
jednotka VF-51 (,,Screaming Eagles"),
operujícíz téželodé,avšak s jinými barev-
nými doplňky. Druhý Crusader je jedním
ze 42 letad,el F-8E (FN) postavených pro
francouzské námořnictvo, jež sloužily na
letadlové 1odi Clemenceau'
Nepřesnosti výlisků sice nelze úplně pře-
hlédnout, ale pro většinu modelářů je pod-
statné,Že kdyŽ si model postaví jen ,,zWa-
bičky"' bude to zmenšený Crusader. Po-
kud chcete s modelem soutěžit, musíte si
jei podle kvalitních podkladů dotvořit.
Martin Salajka
CRUSADER F-8E (FN)
v detailu
Stává se téměř pravidlem, že po uve-
řejnění článku se v redakci objeví
nové zajimavé informace či fotogra-
fie. Nejinak tomu bylo i se zde uve-
řejněnými fotografiemi, které přinesl
Ing. Jaroslav Špaček.Naštěstíbylo
možno uvolnit tuto stránku azajíma-
vé fotografie uveřejnit s nepatrným
odstupem po dvoudílnémonografii
věnované F-8 v číslech6 a7 /93.
Vaše redakce
 Yelitelský KÍz I 5 ze sevení AJriky roku I942. Původnílmaloše-
dá Dunkelgrau hyla přetřena pískouou bamou, v!,tvořenou impfo-
vizovmou směsí písku a klihu, která působením drcného klimatu
značně trpěIa. Eofch patřil do stavu protitankového oddilu, písme-
no S značípříslušnosík těžkým zbraním, na masce byl pfrdrátován
talisman podkova.
-

DalšíEorch' naířený již kýalitni baruou, sloužil rowěž

v Africe u L batalionu 5. PzRgt 2L Panzerdivision.

Tnto vtLz používaladivin

SS Dre Reiclt, zúčasnilag
s ním bojú o Pančevo v Ju-
goslávii,
Yzimním období byly Horchy na východnífrontě nartrány smytel-
nou bílou bamu tento strcj náležel do staw Lqftpqffe - o čert
svědčí zmčka }fL vision- Wehrmacht LuJtwafie, oproli WH vision-
Wehmacht Heere

A
I(Íz I5 jedil na výhodní Jrontě i u štábniho únaru
I. Pz Div. Zqjímavé je nepředpisové noění zýiditelněni
vozu arámováním korby. Předpis totiž nařizolal onimo-
I tento Horch Kfz I 5 bojoval v Jugoslávii v rámci I I. Panzerdi- vání blamftů,
vision, nátěr nořila Panzergrau, detail ukazqje osobní znak jed-
noÍk!, sýérázně si pos,idka chránila re;flektory zavěšením plyno'
vých msek na chladiěije zavěšenafrancouzskó přílba' ukořistěná
jugoslávské amódě.

Destmkční vozidlo sprtnger měIo na západní frontě na

základaí tmavošedou Dunkelgrau naneseny nepravidelné
ploch! tmavožIatéDunkelgelb a čemenohnědéRott-
braun.