Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Pedagogická fakulta
Katedra matematiky

Bakalářská práce

Sbírka příkladů z matematiky pro 9. ročník

základní školy

Vypracoval: Pavel Urban

Vedoucí práce: prof. RNDr. Pavel Tlustý, CSc.

České Budějovice 2014

Prohlášení

Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci na téma Sbírka příkladů z matematiky pro 9. ročník
základní školy, jsem vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených
v seznamu citované literatury.

Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se

zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě, elektronickou cestou ve veřejně
přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích
na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému
textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v
souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a
oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž
souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz
provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na
odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích 25. 6. 2014 ………………………….

(podpis)
Poděkování:
Rád bych poděkoval panu profesoru Pavlu Tlustému, který mě vedl po
celou dobu vypracovávání mé bakalářské práce. Také děkuji za morální
podporu své rodině.
 Anotace:
Urban Pavel, 2014: Sbı́rka přı́kladů z matematiky pro 9. ročnı́k základnı́
školy.

Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku látky probı́rané v 9.

ročnı́ku základnı́ školy, přı́padně ve 4. ročnı́ku osmiletého gymnázia. Ob-
sahuje nejen základnı́ přı́klady podobné úlohám v již vydaných sbı́rkách, ale
je také obohacena o přı́klady, které se svým obsahem přibližujı́ každodennı́
realitě. Zabývá se soustavami lineárnı́ch rovnic, lomenými výrazy, rovnicemi
s neznámou ve jmenovateli, funkcemi, finančnı́ matematikou (jednoduchým a
složeným úrokovánı́m), geometriı́ (podobnostı́ trojúhelnı́ků, základnı́m rýsovánı́m,
tělesy) a úlohami z matematických olympiád. Cı́lem práce je sestavit sbı́rku
přı́kladů, která bude sloužit žákům k procvičenı́ a prohloubenı́ jejich znalostı́
a učitelům jako doplněk k probı́rané látce.

Bakalářská práce je zpracovaná v programech TeX a GeoGebra.

Annotation:
Urban Pavel, 2014: Collection of examples in mathematics for 9th year of
elementary school.

This Bachelor’s thesis is focused on the mathematic issues which are

taught during the 9th year of elementary school. The thesis contains not
only the usual problems dealt with at this educational level but also exam-
ples from ordinary daily life. The thesis includes systems of linear equations,
fraction expression, equations with an unknown in the denominator, financial
mathematics (simple and compound interest), geometry (the similarity of tri-
angles, basic drawing, bodies), questions from the Mathematical Olympiad.
The aim of the thesis is to create a collection of examples which should help
the students to deepen and elaborate their knowledges and the teachers to
supplement their classes.

The whole thesis is elaborated in the TeX and GeoGebra.

Contents
1 Úvod 6

2 Soustavy lineárnı́ch rovnic 7

3 Lomené výrazy 13

4 Rovnice s neznámou ve jmenovateli 19

5 Funkce 22
5.1 Soustava souřanic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22
5.2 Funkce jako závislost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24
5.3 Přı́má a nepřı́má úměrnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27
5.4 Lineárnı́ funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28
5.5 Kvadratické funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 29
5.6 Goniometrické funkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30

6 Finančnı́ matematika 33
6.1 Jednoduché úrokovánı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
6.2 Složené úrokovánı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34

7 Geometrie 35
7.1 Podobnost trojúhelnı́ků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35
7.2 Základy rýsovánı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36
7.3 Tělesa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39

8 Úlohy z matematických olympiád 40

9 Výsledky 46

10 Závěr 69

11 Seznam použité literatury 70

1 Úvod
Své téma bakalářské práce jsem si vybral z nabı́zených témat bakalářských
pracı́ z důvodu vlastnı́ho zájmu pro svou budoucı́ učitelskou praxi na základnı́ch
školách.

Sbı́rka obsahuje pouze soubor přı́kladů, protože má sloužit jen jako do-
plněk pro výuku matematiky 9. třı́d. Výuka matematiky v 9. třı́dě, je
dle mého názoru jednou z nejdůležitějšı́ch, protože se žáci 9.třı́d setkajı́
s probı́ranou látkou jak v navazujı́cı́m středoškolském vzdělávánı́, tak i v
běžném praktickém životě.

Samostatná sbı́rka je rozložena do 8 kapitol+ Výsledky. Kapitoly jsou

poté rozloženy na jednotlivé subkapitoly. Některé přı́klady jsou obohaceny o
tabulky a obrázky. Obrázky jsem tvořil v programu GeoGebra.
Během sestavovánı́ sbı́rky jsem se naučil základy TeXu.

6
2 Soustavy lineárnı́ch rovnic
2.1 Vypočı́tejte x, y z těchto soustav pomocı́ substitučnı́ metody:
a)
2x − 2y = 4
x + 3y = 6
b)
3x + 2y = 6
4x + y = 8
c)
−4x + 5y = −10
2x − 10y = −5
d)
4x − 5y = 4
3x + 5y = 10
e)
−4x + y = −1
2x + 5y = 3
f)
2x + 3y = 5
4x − 4y = −6

2.2 Vypočı́tejte x, y z těchto soustav pomocı́ sčı́tacı́ metody:

a)
x+y =8
2x + 1y = 3
b)
2x − y = 3
4x + 3y = 4

7
c)
4x + 3y = 7
3x + 2y = 5
d)
1
x + 3y = 2
2
2x + 6y = 1
e)
1 1
x − y = −2
3 2
−2x + 2y = 10

2.3 Vypočı́tejte x, y z těchto soustav:

a)
3
2x − y =
2
3(x + 1) − y = 2
b)
3(x − y) = 5
2x + 3 = 2(y − 2)
c)
1
x + (y − 6) = 0
3
4x − 5y = 5 − 2x
d)
1 1 1
x+ y =
2 3 6
3(x + 2y) = 9
e)
1 1
(2x + 1) − (4y + 2) = 0
5 2
3x + 5 = 2 − 6

8
 f)
1 1
(2 + 2y) + 1 = x
3 5
3 1
x + (y + 1) = 2
5 2

2.4 Vypočı́tejte x, y z těchto soustav a nezapomeňte na podmı́nky:

a)
6
=4
x − 2y
3 1
=
2x + y 2
b)
2x + 4
=4
y
−y
=2
x−4
c)
x−9
= −3
2y + 2
2
=2
x−y
d)
5x + 2y x−2
=
4 2
3(x + 2y) − 2(−x + y) = 1
e)
1+y
=3
x+2
1
(x + y) = −1
3
f)
3x − y − 2
−1=3
x+y
2 3
(x − y) = (x + y)
3 2
9
2.5 Vypočı́tejte x, y z těchto soustav:
a)
−2x + 4y = −2
3x + 2y = 3
b)
3x + 3y = −1
4x + 2y = 0
c)
5x − 2y = −5
3x + y = 8
d)
8x − 3y = 2
9y − 24x = 5
e)
3x − 5y = −14
x + 4y = 1
f)
7x − y = 2
1
4x + 2y =
2
2.6 Vypočı́tejte x, y z těchto soustav:
a)
2 16
=
x−y 2y
18 12
=
x+y y+2
b)
0, 2(x − 3) − 0, 3(y + 1) = −0, 79
2, 1x + 0, 5(4 − y) = 7, 66
c)
4(x − 3) − 2(1 − y) = −2

10
 6(2 − x) + 4(y + 3) = −8
d) √ √
3x +
2y = 5
√ √
x−y+ 2= 3
e)
4 2
=
x−y y−1
2 4
=
3(x − 1 5(y − 2)
f)
0, 4(x − 2) + 0, 1(y + 5) = 0, 6
1 1 5x − 2
− =
x y xy
2.7 Vypočı́tejte x, y z těchto soustav:
a)
x+y x
+ = −2
5 5
2y − x 3y 3
− =
3 4 2
b)
3x − 4y + 3 4x − 2y − 9
=4−
4 3
2x − y + 3 x − 2y + 3
=4+
3 4
c)
3x − 4 1
=
3y + 4 2
2x − y 1
=
2x + y 4
d)
1 1 4
− =−
1−x−y 1+x−y 3
1 1 2
+ =
1+x−y 1−x−y 3

11
e)
2, 5x + 0, 2y = −4
0, 2x + 0, 1y = 0, 1
f)
1
0, 3x − 0, 5y = −
5
0, 6x − y = −0, 4

12
3 Lomené výrazy
3.1 Vypočı́tejte, pro které neznámé x, y má daný výraz smysl:
a)
5
x
b)
3−x 2
−
x y
c)
2+y
2x − 4
d)
1−x 1−y
+
3x + 1 1 − y
e)
2
x2
f)
x−1 x−2
+
y − 3 2y + 6

3.2 Vypočı́tejte, pro které neznámé a, b má daný výraz smysl:

a)
4a + 3b
3a − b
b)
2ab − b
4ab
c)
2(a − b) − 1
b2 − 4
d)
4
a − b2
2

e)
a−2 b−4
−
a(a − 4) ab2

13
 f)
b a
+
a2 − a 16 − 9b2
x+3
√
3.3 Vypočı́tejte hodnotu výrazu 25−x2
pro x = 0, 3, 5, −2, −4, 10
a sestavte z nich tabulku.

3.4 Vypočı́tejte, pro které proměnné x je výraz roven nule:

a)
x
x+3
b)
4x − 2
x+1
c)
x2 − 1
x−1
d)
16 − x2
3x + 2
e)
x2 − 5x + 6
−4x + 6
f)
x2 + 6x + 8
12 − 3x

14
 3.5 Převeďte následujı́cı́ lomené výrazy do základnı́ho tvaru:
a)
16a4 b
4a2 b2
b)
6ab2 c
27bc3
c)
−15a2 b2
−25b2
d)
2a2 b − 8ab
4ab
e)
9a2 b2 + 12ab
9a3 b3
f)
4abc + 6ac
12ab − 6abc

3.6 Převeďte následujı́cı́ lomené výrazy do základnı́ho tvaru a uveďte podmı́nky:

a)
−1 − x
.(−4x2 )
2x
b)
5
.(x2 − y 2 )
2x − 2y
c)
−2y x
( − ).(x2 − y 2 )
x−y x+y
d)
3 3x − y
( − ).(y − 4x)
4x − y 16x2 − y 2
e)
x−1
.(x2 − 1)
x2 + 2x + 1

15
f)
2x − 3y
.(2x2 )
x2 + 2x
3.7 Určete, pro které hodnoty proměnné x majı́ dané výrazy smysl:
a)
3
2x
b)
7
6x2
c)
x+2
x−2
d)
2 + 3x
4 + 5x
e)
2x − 3
x2 − 4
f)
8x − 11
x2 + 16
3.8 Určete, pro které hodnoty proměných majı́ dané výrazy smysl:
a)
5a
−4ab
b)
2−m
7m2 n
c)
2u − 3v
u(u − 5)
d)
8r − 1
s2 − s

16
e)
k−3
3k 2 + 4k
f)
15t − 11
25 − 4t2
3.9 Určete hodnoty proměnné x, pro něž se daný výraz rovná nule:
a)
x
x+5
b)
x−2
x+3
c)
2x + 5
2x − 5
d)
x(x − 4)
8x − 9
e)
9 − x2
2 − 7x
f)
x2 − 2x + 1
x+6
3.10 Určete hodnoty proměnné x, pro něž se daný výraz rovná nule:
a)
x(x − 1)
x
b)
x(x − 1)
x−1
c)
x2 − 49
x−7

17
d)
x2 − 25)
x(x + 5)
e)
x2 − 4
3x − 6
f)
x2 − 2x + 1
x−1

18
4 Rovnice s neznámou ve jmenovateli
4.1 Vyřešte rovnici a proveďte zkoušku:
a)
3−x
=2
x
b)
3x − 2
=4
x−1
c)
−x + 2
=5
2x − 4
d)
7x + 3 5
=
2x + 6 2
e)
5x − 6 3
=−
9x − 7 7
f)
5x − 3 5
=
6x + 1 3
4.2 Vyřešte rovnici a proveďte zkoušku:
a)
2 4
=
x−2 3x + 3
b)
6 3
=
2x + 3 5x − 2
c)
7 −1
=
6x − 4 −x + 3
d)
x−2 x+4
+ =2
x−4 x+2
e)
2x − 1 2x − 4
+ =2
2x + 4 2x + 1

19
4.3 Vyřešte rovnici a proveďte zkoušku:
a)
2 1 3x − 1
= − 2
x−3 x+3 x −9
b)
−3 2 3x − 5
− = 2
3x + 4 3x − 4 9x − 16
c)
1 5x − 4 5
− 2
=
5x − 1 25x − 1 5x + 1
d)
6 4 4x − 6
= −
2x − 4 x + 2 4 − x2
e)
4x − 9 2 2
2
= +
16x − 9 4x − 3 4x + 3
4.4 Vyřešte rovnici a proveďte zkoušku:
a)
x−6
= −3
x
b)
−x + 3
= −5
2x
c)
2x − 4
=2
x−2
d)
3x − 10
=3
x−5
e)
9x − 7 3
=
4x − 3 2
f)
5x − 6 5
=−
9 − 7x 7

20
4.5 Vyřešte rovnici a proveďte zkoušku:
a)
2x − 1 2
=
3x − 1, 5 3
b)
2x − 7 7
=−
8 − 3x 9
c)
1 2
=
x+4 x−5
d)
x+7 x+5
+ =2
x−5 x−7
e)
5 3
=
4x − 3 3x − 2
f)
2x + 5 2x + 3
+ =2
2x − 3 2x − 5
4.6 Vyřešte rovnici a proveďte zkoušku:
a)
1 1 2x − 7
= − 2
x−2 x+2 x −4
b)
3 2 x + 12
− =
4x − 3 3 + 4x 16x2 − 9
c)
3(x + 1) 1 1
= −
x2 − 9 x+3 3−x
d)
3x − 4 3 1
2
+ =+
1 − 4x 1 + 2x 2x − 1
e)
2x − 1 2 4
2
− =
9−x x−3 x+3
f)
4 7x + 8 2
+ 2 =
2x − 6 4x − 36 2x + 6

21
5 Funkce
5.1 Soustava souřanic
5.1.1 Vypište souřadnice bodů v této kartézské soustavě souřadnic:

5.1.2 Zapište pozice šachových figur na této šachovnici:

22
 5.1.3 Zakreslete do grafu tyto body :
A[−3; 1], B[2; −2], C[2; 0], D[1; 3], E[−1; 2], F [−2; −1], G[0; −3]

5.1.4 Určete souřadnice bodu B, který je souměrný s bodem A[−3; 2]

podle:

a) osy x, b) osy y, c) podle počátku

5.1.5 Vypište souřadnice bodů v této kartézské soustavě souřadnic:

5.1.6 V kartézské soustavě souřadnic znázorněte body:A[3; 1], B[1; −2],

c[−2; 1]. Určete souřadnice bodů A1 , B1 , C1 , které jsou k daným bodům A,
B, C osově souměrné dle osy x a body A1 , B1 , C1 zakreslete.

23
 5.1.7 Určete souřadnice Pavlovo křižnı́ku (+) ,ledoborc (L) a dvou bárek.

5.2 Funkce jako závislost

5.2.1 Rozhodněte, které z následujı́cı́ch tabulek jsou zadánı́m funkce. Pokud
tabulka funkci určuje, zapište jejı́ definičnı́ obor.

x 0 1 4 9 16
a)
y 0 1 2 3 4

x −1 3 −2 4 −3
b)
y 0 4 −1 5 −2

x 3 1 −1 3 2
c)
y 4 2 3 1 5

x 10 7 5 4 0
d)
y 9 9 9 9 9

24
5.2.2 Rozhodněte, který z následujı́cı́ch grafů je grafem funkce. Pokud se
jedná o graf funkce, zapište jejı́ definičnı́ obor.

a) b)

c) d)

25
 e) f)

5.2.3 Přiřaďte funkce k těmto dvojicı́m čı́sel:

a) 5 → 25; b) 17 → 4; c)30◦ → 12 d) 4 → 14 e) 13 → 2, f) 4 → 12
1
Na výběr máte tyto funkce: f1 :y = 3x, f2 :y = x2 , f3 :y = sin x, f4 :y = x
,
f5 :y = 5x − 3, f6 :y = 2

5.2.4 Je dána funkce f :y = x3 , x ∈ (0; 25). Rozhodněte, které z uspořádaných

dvojic [x; y] patřı́ k funkci f :
a) [1; 3], b) [2; 32 ] c) [6; 2],
d) [0; 0], e) [−1; −3], f) [ 12 ; 6]

26
5.3 Přı́má a nepřı́má úměrnost
5.3.1 Rozhodněte, zda se v uvedených přı́padech jedná o přı́mou či nepřı́mou
úměrnost.

a) Počet prodaných lı́stků na koncert a tržba v pokladně.

b) Rychlost jı́zdy na motorce a čas potřebný k ujetı́ dané vzdálenosti.
c) Průměr odtoku ve vaně a rychlost ubývánı́ vody při jejı́m vypouštěnı́.
d) Počet uběhnutých kilometrů a doba běhu při stálé rychlosti.
e) Vzdálenost letadla a jeho optická velikost.
f) Doba svitu lampičky a cena za spotřebovanou energii.
g) Počet dělnı́ků a čas, za který stihnou udělat zadanou práci
při stále stejném pracovnı́m nasazenı́.

5.3.2 Na pokladně kina se vybralo 10 875 Kč od 87 návštěvnı́ků. Jaká

by byla tržba, kdyby se obsadil celý sál, který má 130 mı́st ?

5.3.3 V hrnci, který je napuštěn do 30 % je 230 ml vody. Kolik % vody

bude v hrnci po přilitı́ dalšı́ch 150ti ml ?

5.3.4 Petr oběhne rychlostı́ 6.25 ms okruh za 1 min a 4 s. Jakou rychlostı́ by

musel běžet, aby daný okruh stihl za 57 s ?

5.3.5 Dva klempı́ři udělajı́ krov rodinného domku za týden. Za kolik dnı́
by stejný krov stihlo 5 klempı́řů? Pracovnı́ doba je 10 hod denně.

5.3.6 Dvě trička uschnou na přı́mém slunci za 3 hod. Za jak dlouho uschne
7 triček?

5.3.7 Do jednoho obrázku narýsujte grafy přı́mých úměrnostı́:

f1 : y = 3x, f2 : y = 14 x, f3 : y = −1, 5x, f4 : y = − 12 x

27
5.4 Lineárnı́ funkce
5.4.1 Sestrojte grafy lineárnı́ch funkcı́: a) y = 3x − 1, b) y = 2x + 4,
c)y = −3(x + 2), d) y = 32 x + 2

5.4.2 Nalezněte předpisy lineárnı́ch funkcı́, které procházejı́ následujı́cı́mi

body a sestrojte je do jednoho grafu:
a) A[1; 3], B[2; 2], b) C[−1; 2], D[4; 1], c) E[ 21 ; −2], F [2; 4],
d) G[4; 3], H[= 1; 4]

5.4.3 Určete průsečı́ky s osami x a y.

a) y = 4x − 3, b) y = 5(x + 1), c)y = − 12 (x + 3), d) y = 3( 32 x + 4)

5.4.4 Doplňte tabulku lineárnı́ funkce y = 12 x − 5

x −3 4
y 0 − 92 − 19
4
3
2
3

5.4.5 Rozhodněte, zda se jedná o rostoucı́ či klesajı́cı́ funkci:

a) y = 8x − 2, b) y = 0, 025x − 1, c) y = −5, d) y = −x − 6, e) y = 13 (x + 2)

5.4.6 Určete vzájemnou polohu těchto přı́mek:

p1 : y = 4x − 1, p2 : y = 3x − 3, p3 : y = 12 (8x + 3)

28
5.5 Kvadratické funkce
5.5.1 Sestrojte grafy kvadratických funkcı́ do jednoho obrázku:
a) y = x2 , b) y = x2 − 2, c) y = 2x2 , d) y = −2x2

5.5.2 Doplňte tabulku kvadratické funkce y = 3x2

1 2
x 1 3 3
-4
y 27 12 0

5.5.3 Určete koeficienty k a q kvadratické funkce y = kx2 + q, která procházı́

a) body A[1; −1] a B[0; 2]
b) body C[0; −3] a D[2; −1]
c) body E[−1; 3] a F [0; 2]

5.5.4 Určete průsečı́ky grafu kvadratické funkce s osou x:

a) y = x2 − 9, b) y = −x2 + 16, , c) y = −3x2 + 12, , d) y = 4x2 − 8

5.5.5 Určete koeficient k kvadratické funkce y = kx2 pro:

a) f (−4) = 32, b) f (6) = 18, c) f ( 13 ) = 32 , d) f (−5) = 5

5.5.6 Sestrojte graf kvadratické funkce y = −3x2 + 3 a určete:

a) průsečı́ky s osou x a y
b) interval, na kterém je funkce rostoucı́ a na kterém klesajı́cı́
c) interval, na kterém je funkce kladná
d) interval, na kterém je funkce záporná

29
5.6 Goniometrické funkce
5.6.1 Vypočı́tejte hodnoty funkce sinus pro úhly:
a) α = 40◦ , b) α = 81◦ , c) α = 43◦ ,
d) α = 22◦ 430 , e) α = 13◦ 130 , f) α = 31◦ 190

5.6.2 Vypočı́tejte hodnoty funkce cosinus pro úhly:

a) α = 19◦ , b) α = 52◦ , c) α = 27◦ ,
d) α = 44◦ 110 , e) α = 13◦ 290 , f) α = 81◦ 450

5.6.3 Vypočı́tejte hodnoty funkce tangens pro úhly:

a) α = 15◦ , b) α = 33◦ , c) α = 79◦ ,
d) α = 51 58 , e) α = 48 9 , f) α = 21◦ 350
◦ 0 ◦ 0

5.6.4 Vypočı́tejte hodnoty funkce kotangens pro úhly:

a) α = 41◦ , b) α = 37◦ , c) α = 84◦ ,
d) α = 3◦ 420 , e) α = 26◦ 170 , f) α = 39◦ 450

5.6.5 Bez použitı́ kalkulačky doplňte tabulku

α 0◦ 30◦ 45◦ 60◦ 90◦ 180◦

sin x
cos x
tan x

5.6.6 Vypočı́tejte úhel α :

a) sin α = 0, 54, b) cos α = 0, 12, c) tan α = 3, 56, d) cot α = 2, 04,
e) sin α = 0, 22, f) cos α = 0, 94, g) tan α = 0, 09, h) cot α = 4, 22

5.6.7 Doplňte tabulku :

◦
20 225 95 141
rad 2, 2 0, 32 5, 82 0, 63

5.6.8 Napište následujı́cı́ úhly v základnı́ velikosti:

α = 983◦ , β = −125◦ , γ = 35 4
π rad, δ = − 67 π rad,  = 1631◦ , η = 17
2
π rad

30
5.6.9 V trojúhelnı́ku s pravým úhlem při vrcholu C jsou odvěsny
a = 4 cm, b = 5 cm Dopočı́tejte vnitřnı́ úhly při vrcholech A a B.

5.6.10 V pravoúhlém trojúhelnı́ku s úhlem α = 25◦ , délkou přepony

c = 5 cm dopočı́tejte úhel β a délky odvěsen.

5.6.11 V kosočtverci o straně a = 3 cm a délce úhlopřı́čky f = 5, 42 cm

určete délku druhé úhlopřı́čky a velikosti vnitřnı́ch úhlů α a β.

31
 5.6.12 Přiřaďte správné goniometrické funkce:
a) α = ac , b) α = ab ,
c) β = ac , d) β = ab

5.6.13 Porovnejte bez použitı́ kalkulačky či tabulek následujı́cı́ čı́sla:

a) sin 31◦ 200 a cos 58◦ 300 b) cos 47◦ 180 a sin 42◦ 480
c) tan 78◦ 360 a cot 11◦ 300 d) cot 32◦ 350 a tan 57◦ 250

32
6 Finančnı́ matematika
6.1 Jednoduché úrokovánı́
6.1.1 Jana si uložila do banky částku 15 000 Kč. Jakou částku si vybere na
konci roku při ročnı́ úrokové mı́ře 3,4 %, vybere-li si pouze úroky ? Kolik
peněz si vybere celkově za 5 let i s počátečnı́m vkladem, vybı́rá-li si úroky
každý rok ?

6.1.2 Honza půjčil Frantovi 200 Kč a slı́bil mu, že pokud mu je do týdne
nesplatı́, dá mu za každý dalšı́ den 5 Kč. Kolika procentnı́ je tato úroková
sazba po lhůtě na splacenı́? Kolik Honza obdržı́, jestliže mu Franta vrátı́
penı́ze až za dva týdny?

6.1.3 Jak dlouho by musela mı́t Petra v bance uloženo 20 000 Kč při měsı́čnı́
úrokové mı́ře 0,5 %, aby na úrocı́ch vydělala 500 Kč, pokud banka úroky už
dále neúročı́?

6.1.4 Jakou částku uložil Michal do banky, jestliže po 2 letech při měsı́čnı́
úrokové mı́ře 0,4 % v nı́ měl 411 548 Kč, pokud banka úroky už dále neúročı́?

6.1.5 Lucka si na vkladnı́ knı́žku uložila 1 000 Kč. Jaká je měsı́čnı́ úroková
sazba, jestliže po půl roce na nı́ má 1 048 Kč, pokud banka úroky už dále
neúročı́?

6.1.6 Ondra se rozhoduje, zda vložit penı́ze na účet s měsı́čnı́ úrokovou

sazbou 0,4 %, či s ročnı́ úrokovou sazbou 4,5 %. Který účet je pro něj
výhodnějšı́ a o kolik procent, hodlá-li penı́ze v bance nechat po dobu 2 let
a banka úroky už dále neúročı́?

6.1.7 Anička si vložila do banky 35 000 Kč. Kolik na tomto účtu bude
mı́t po sedmi letech s ročnı́ úrokovou sazbou 3,9 %, pokud banka úroky už
dále neúročı́?

33
6.2 Složené úrokovánı́
6.2.1 Marek vložil do banky 155 200 Kč. Kolik peněz bude mı́t na účtě po
3 letech s ročnı́ úrokovou sazbou 2,7 %?

6.2.2 Karel si uložil do banky 7 500 Kč. Po jaké době si bude moci tyto penı́ze
vyzvednout, chce-li si za ně koupit nové kolo v ceně 7 800 Kč ? Úroková mı́ra
je 0,7 % za měsı́c.

6.2.3 Markéta vložila do banky 54 321 Kč na účet se čtvrtletnı́ úrokovou

sazbou 1,3 %. Po 3 letech však banka zkrachovala a vyplatila každému ze
svých klientů pouze 10% úspor. O kolik peněz Markéta přišla?

6.2.4 Pavel vložil do banky 253 050 Kč. Jaká byla měsı́čnı́ úroková sazba,
když po 2 letech měl na účtě 265 467 Kč?

6.2.5 Kolik peněz si uložila Tereza do banky, jestliže na účtu se čtvrtletnı́

úrokovou sazbou 1,2 % měla po roce 1 832 211 Kč?

6.2.6 Růženka se rozhodla investovat do zlata a koupila si zlatou cihličku

v ceně 867 692 Kč. Jakou bude mı́t cihlička cenu za 10 let, jestliže bude cena
zlata stoupat o 0,5 % ročně?

6.2.7 Ivan požádal Petra, zda by mu poradil, na který účet si má vložit
své penı́ze, které chce spořit po dobu 3 let. Zda na účet s 0,5 % měsı́čnı́
úrokovou sazbou, či na účet s 1,8 % čtvrtletnı́ úrokovou sazbou, u kterého
ale banka dále úroky neúročı́. Petr mu téměř okamžitě doporučil prvnı́ z
účtů. Poradil mu správně?

34
7 Geometrie
7.1 Podobnost trojúhelnı́ků
7.1.1 Rozhodněte, která z tvrzenı́ o podobnosti trojúhelnı́ků jsou pravdivá:
a) Dva trojúhelnı́ky jsou si podobné, shodujı́-li se poměry dvou stran
a majı́-li stejný libovolný úhel.
b) Dva trojúhelnı́ky jsou si podobné, majı́-li alespoň dva úhly shodné.
c) Každé dva rovnoramenné trojúhelnı́ky jsou si podobné.
d) Dva trojúhelnı́ky jsou podobné, jsou-li jejich odpovı́dajı́cı́ si strany navzájem
kolmé nebo rovnoběžné.
e) Jsou-li si dva trojúhlnı́ky podobné, nmohou být shodné.

7.1.2 Které z těchto trojúhelnı́ků jsou si podobné a jaký je jejich poměr

podobnosti?

4ABC : a = 4 cm, b = 6 cm, c = 1 dm

4EF G : e = 6 cm, b = 3 cm, c = 8 cm
4HIJ : h = 3, 5 cm, i = 4 cm, j = 6, 5 cm
4KLM : k = 3 cm, l = 4, 5 cm, m = 7, 5 cm
4N OP : n = 3 cm, p = 1, 5 cm, q = 4 cm

7.1.3 Rozhodněte o podobnosti těchto dvojic trojúhelnı́ků. Jsou-li si podobné,

určete dle jaké věty.

a)4ABC : |6 ABC| = 45◦ , |AB| = 4 cm, |BC| = 6 cm

4A0 B 0 C 0 : |6 A0 B 0 C 0 | = 45◦ , |A0 B 0 | = 6 cm, |A0 C 0 | = 9 cm

b)4EF G : |6 ABC| = 50◦ , ||6 BCA| = 75◦

4E 0 F 0 G0 : |6 E 0 F 0 G0 | = 50◦ , |6 G0 E 0 F 0 | = 45◦

c)4HIJ : |6 JHI| = 25◦ , , |IJ| = 5 cm, |HJ| = 9 cm

4H 0 I 0 J 0 : |6 J 0 H 0 I 0 | = 25◦ , |I 0 J 0 | = 2, 5 cm, |H 0 J 0 | = 4, 5 cm

d)4KLM : |6 KLM | = 43◦ , , |KL| = 2 cm, |KM | = 3, 5 cm

4K 0 L0 M 0 : |6 K 0 L0 M 0 | = 43◦ , |K 0 L0 | = 6 cm, |K 0 M 0 | = 10, 5 cm

35
7.1.4 Sestrojte trojúhelnı́ky ABC a KLM , vı́te-li, že 4KLM ∼ 4ABC
s koeficientem podobnosti k = 3.
|AB| = 1, 5 cm, |6 ABC| = 60◦ , |6 BCA| = 35◦

7.1.5 Trojúehlnı́ky ABC a DEF jsou podobné. Vypočı́tejte obvody těchto

dvou trojúhelnı́kú, známe-li |AB| = 5 cm, |AC| = 7, 2 cm, |DE| = 4, 2 cm.
Poměr podobnosti trojúhelnı́ků je a) 3, b) 52 , c) 32 .

7.1.6 Trojúehlnı́ky KLM a OPQ jsou podobné, s poměrem podobnosti 27 .

Jaký je obsah trojúhelnı́ku KLM, jestliže obvod rovnostranného trojúhelnı́ku
OPQ je 21 cm?

7.2 Základy rýsovánı́

7.2.1 Narýsujte a) plnou, b) čárkovanou, c) čerchovanou d) tečkovanou
přı́mku.

7.2.2 Doplňte kóty do následujı́cı́ho obrázku, vı́te-li, že jeden čtvereček

odpovı́da 10ti cm.

36
7.2.3 Narýsujte půdorys a nárys pyramidy složené ze třech krychliček
o hraně 4 cm.

7.2.4 Narýsujte půdorys a nárys krychle o hraně 3 cm, která má uvnitř
čtvercový otvor o hraně 1 cm.

37
 7.2.5 Honzı́k si chce postavit raketu ze šesti kostek o hraně 2 cm, a jed-
noho jehlanu který má hranu podstavy i výšku také rovnu 2 cm. Pomozte
mu k nı́ vyrobit plány půdorysny a nárysny.

7.2.5 Narýsujte půdorys a nárys této stavby, která je zhotoven z kostek

o hraně 4 cm.

38
7.3 Tělesa
7.3.1 Narýsujte sı́ť jehlanu se čtvercovou podstavou o délce hrany a = 3 cm
a výšce v = 5 cm.

7.3.2 Narýsujte sı́ť válce s poloměrem podstavy r = 2 cm a výškou v = 4 cm.

7.3.3 Jaký je povrch a objem pravidelného čtyřbokého jehlanu, který je

vysoký 8 cm a má obsah podstavy 25 cm2 ?

7.3.4 Jaký je povrch a objem válce, který je vysoký 6 cm a má poloměr

podstavy 2 cm ?

7.3.5 Jaký je povrch a objem čtyřstěnu o délce hrany 4, 21 cm?

7.3.6 Sud o objemu 120 l je naplněn ze 43 vodou. Jak vysoký je vodnı́

sloupec, vı́me-li, že průměr podstavy sudu je 0, 5 m ?

7.3.7 Jaký je povrch a objem kuželu o poloměru podstavy 2 cm

a výšce 6 cm?

7.3.8 Vypočı́tejte povrch a poloměr koule o objemu 63, 585 cm3 .

7.3.9 Jaký je povrch a objem kuželu, jestliže je jeho výška 1, 2 dm a úhel

mezi podstavou a bočnı́ hranou je roven 30◦ ?

7.3.10 Jaký je povrch a objem pravidelného čtyřbokého jehlanu, jestliže

délka úhlopřı́čky v podstavě je 7, 07 cm a úhel mezi touto úhlopřı́čkou
a hranou jehlanu je 60◦ ?

39
8 Úlohy z matematických olympiád
8.1 (Z9 - I - 5(50)) Doplňte do jednotlivých trojúhelnı́ků na obrázku
jednotlivá čı́sla tak, aby se v každém lichoběžnı́ku tvořeným třemi trojúhelnı́ky
součet některých dvou čı́sel rovnal třetı́mu.

8.2 (Z9 - III - 3(48) )Doplňte čı́sla do čtverečků tak, aby v každém
vnitřnı́m čtverečku byl součet okolnı́ch čtyř.

40
 8.3 (Z4 - I - 4(43)) Všimněte si, že čı́slo 231213 má mezi trojkami tři
čı́sla, dvojkami dvě čı́sla a jedničkami jedno čı́slo. Najděte osmiciferné čı́slo,
které bude mı́t mezi pětkami pět čı́sel, čtyřkami čtyři čı́sla, trojkami tři čı́sla,
dvojkami dvě čı́sla a jedničkami jedno čı́slo. Najděte jich co nejvı́ce.

8.4 (Z5 - I - 3(41))Na obrázku je začátek spirály složené ze 100 polokružnic,

které majı́ své středy na čı́selné ose v bodech 0 a 1. Ve kterém bodě na čı́selné
ose tato spirála skončı́?

41
 8.5 (Z7 - I - 4(50)) Wilhelm Tell, když byl ještě Vilémek, střı́lel na terč
(znázorněný na obrázku). Přitom nevystřelil vı́ce jak dvacetkrát, každým
šı́pem terč zasáhl a průměrně zı́skal 17 bodů na zásah.
Kolik mohl zı́skat maximálně bodů?

8.6 (Z8 - I - 2(41))

Kačka dostala za domácı́ úkol spočı́tat rovnici, jejı́ž levá strana byla
5+x
3
+ 4−x2
=
Na pravé straně bylo čı́slo, které si zapomněla opsat. Doma si tedy zvolila
jedno čı́slo a úlohu vyřešila. Ve škole zjistila, že si zvolila čı́slo dvakrát většı́
než měla, a proto jı́ kořen vyšel o 2 většı́ než měl. Jak zněla domácı́ úloha?

8.7 (Z8 - I - 3(47))

◦ ◦ ◦
Je daný deltoid ABCD s úhly √ při vrcholech B, C, D v pořadı́ 90 , 135 , 90
a délkou úhlopřı́čky |BD| = 2 cm.
Vypočı́tejte přesně délku úhlopřı́čky AC.

42
 8.8 (Z8 - I - 1(50))
Vojta doplnil do vrchnı́ho řádku sčı́tacı́ho trojúhlnı́ku pět různých prvočı́sel.
Jejich součet byl 50. Jaké nejvyššı́ čı́slo mu mohlo vyjı́t ”dole”?

8.9 (Z5 - II - 3(50))

Na kostkách ve spodnı́ vrstvě pyramidy, která je na obrázku, jsou napsaná
přirozená sudá čı́sla. Jejich součet je 100. Na dalšı́ch kostkách je napsaný
součet kostek, na kterých tato kostka stojı́ . Jaké nejnižšı́ čı́slo může být
napsané na vrchnı́ kostce?

43
 8.10 (Z7 - I - 1(48))
Učitel napsal na tabuli přirozené čı́slo menšı́ než 50 000.
Prvnı́ žák se přihlásil a řekl, že je dělitelné dvěmi.
Druhý žák se přihlásil a řekl, že je dělitelné třemi.
Třetı́ žák se přihlásil a řekl, že je dělitelné čtyřmi.
Takto to pokračovalo, až dvanáctý žák prohlásil, že je toto čı́slo dělitelné
třinácti. Všechna tvrzenı́ krom dvou žáků kteřı́ hovořili za sebou byla prav-
divá. Jaké čı́slo učitel na tabuli napsal?

8.11 (Z9 - I - 6(49))

Ve vrcholech čtverce jsou napsaná čı́sla 1,2,3 a 4. Pavel mněnil čı́sla vždy v
některé trojici sousednı́ch vrcholů takto: Buď ve všech třech zvětšil čı́slo o 1,
a nebo ho v všech třech o jena zmenšil (viz prvnı́ řáek obrázku).
a) Může Pavel popsanými opracemi dostat čtvereec se samými čtyřkami?
b) Které z následujı́cı́ch obrazců jde uvedeným způsobem změnit tak, jak je
to znázorněné na obrázcı́ch? (Proč?)

44
 8.12 (Z8 - I - 5(49))
Najděte čtyřciferné čı́slo dělitelné 7, pro které platı́:
- součet prvnı́ch dvou cifer je 10,
- součet prostřednı́ch dvou cifer j 10,
- součt poslenı́ch vou cifer je 9.

8.13 (Z5 - I - 3(48))

Jaký nejmenšı́ počet šı́pů musel zasáhnout terč, jestliže je součet nastřı́lených
bodů 150?

45
9 Výsledky
2. Soustavy lineárnı́ch rovnic

2.1 a) x = 3, y = 1 , b) x = 2, y = 0, c) x = 4, y = 1 15 , d) x = 2,y = 45 , e)
4 5 1
x = 11 , y = 11 , f) x = 10 , y = 1 35

2.2 a) x = −5, y = 13 , b) x = 1 41 , y = − 12 , c) x = 7, y = −7,

d) x = −3, y = 1 61 , e) x = −3, y = 2

2.3 a) x = −2 21 , y = −6 12 , b) x = 1, y = 1 23 , c) x = 1 23 ,y = 1,
d) x = −1,y = 2, e) x = 71 , y = − 74 , f) x = 4 13 , y = −1 51

2.4 a) x = 2 45 , y = 25 , b) x = 2 45 , y = 2 25 , c) x = 1 75 , y = 57 ,
3
d) x = 15 , y = −2 10 , e) nemá řeš. (x 6= −2), f) x = 2 16 , y = − 65

2.5 a) x = 1, y = 0 , b) x = 13 , y = − 32 , c) x = 1,y = 5, d) nemá řeš.,

e) x = −3, y = 1, f) x = 14 , y = − 41

2.6 a) x = 5, y = 4 , b) x = 31 17
, y = 10 , c) x = 4,y = −2,
√ √ 10
28 16 1
d) x = 3, y = 2, e) x = − 31 , y = 31 ,f) x = 1 10 , y = 4 35

2.7 a) x = −4, y = −2 , b) x = 7, y = 5, c) x = 5, y = 6,
d) x = 2, y = 2, e) x = −2, y = 5,f) x = − 23 , y = 0

3 Lomené výrazy

3.1 a) x 6= 0, b) x 6= 0, y 6= 0, c) x 6= 2, y ∈ R, d) x 6= − 31 , y 6= 1,
e) x 6= 0, f) x ∈ R, y 6= − 31 ; 3

3.2 a) a 6= 3b, b) a 6= 0, b 6= 0, c) a ∈ R, b 6= ±2, d) a 6= ±b,

e) a 6= 0;4, b 6= 0, f) a 6= 0;1, b 6= ± 34
√
x 0 3 5 −2 −4 √ 10
3.3 x+3 3 6 1
25−x2 25 16
nemá řeš. 21 − 19 10+3
15

3.4 a) x = 0, b) x = 12 , c) x = −1, d) x = ±4, e) x = 2;3, f) x = 2

46
 4a2 2ab 3a2 a−4 3ab+4 2bc+3c
3.5 a) b
, b) 9c2
, c) 5
, d) 2
, e) 3a2 b2
, f) 6b−3bc

3.6 a) 2x2 + 2x;x 6= 0, b) 5x+5y 2

;x 6= y, c) −x2 − xy − 2y 2 ;x 6= ±y,
2 2 −6xy
3x−y
d) −3 + 4x+y ;x 6= ± 14 y, e) (x−1)
x+1
;x 6= −1, f) 4xx+2 ;x 6= −2;0

3.7 a) x 6= 0, b) x =6= 0, c) x 6= 2, d) x 6= − 45 , e) x 6= ±2, f) x ∈ R

3.8 a) a 6= 0, b 6= 0 b) m 6= 0, n 6= 0, c) u 6= 0;5, d) s 6= 0;1, e) k 6= − 34 ;0,

f) t 6= ± 52

3.9 a) x = 0, b) x = 2, c) x = − 52 , d) x = 0;4, e) x = ±3,

f) x = 1

3.10 a) x = 1, b) x = 0, c) x = −7, d) x = 5, e) x = −2, f) nemá

řeš.

4 Rovnice s neznámou ve jmenovateli

4.1 a) x = 1, b) x = 2, c) nemá řeš. (x 6= 2), d) x = 6, e) x = − 21

8
,
14
f) x = − 15

4.2 a) x = −7, b) x = 78 , c) x = 25, d) x = 1, e) x = 3

4

4.3 a) x = − 74 , b) x = 2, c) x = 25 , d) x = 12
5
, e) nemá řeš. (x 6= − 43 )

4.4 a) x = 32 , b) x = − 13 , c) nekonečně mnoho řeš. , d) nemá řeš. , e)

x = 56 , f) nemá řeš.

4.5 a) nekonečně mnoho řeš. , b) x = − 37 , c) x = −13, d) x = 6, e) 31 ,

f) x = 2

3
4.6 a) x = 2
, b) x = −1, c) x = −3, d) x = 0, e) nemá řeš. , f) x = −4

47
 5 Funkce

5.1 Soustava souřadnic

5.1.1 A[2; 3], B[4; 0], C[−1; 2], D[−2; −3], E[1; −1], F [−4; 0], G[4; 0]

5.1.2 bı́lé: p [3; b] ; [5; c], V [1; g], K [1; d]

černé: p [6; e] ; [7; f ]; [5; g] ; [6; h], V [2; h], D [2; d], K [8; g]

5.1.3

5.1.4 a) B1 [−3; −2], b) B2 [3; 2], c) B3 [3; −2]

5.1.5 A[3; 1], B[0; 4], C[−3; 3], D[1; −2], E[−2; 1], F [−3; −2]

48
 5.1.6 A1 [3; −1], B1 [1; −2], C1 [−1; −2]

5.1.7 Křižnı́k se nacházı́ na souřanicı́ch 3A; 2B; 3B; 4B; 3C

Ledoborec na souřadnicı́ch F8; G8; H7; H8
Bárky na souřanicı́ch A8 a G3

5.2 Funkce jako závislost

5.2.1 a) je zadánı́m funkce D = {0; 1; 4; 9; 16}

b) je zadánı́m funkce D = {−3; −2; −1; 3; 4}
c) nenı́ zadánı́m funkce, pro x = 3 jsou 2 funkčnı́ hodnoty
a) je zadánı́m funkce D = {0; 4; 5; 7; 10}

49
 5.2.2 a) je grafem funkce D =< −3; −2 > ∪ < −1; 4 >
b) nenı́ grafem funkce
c) je grafem funkce D =< −6; 6 >
d) je grafem funkce D =< −4; 6)
e) nenı́ grafem funkce
f) je grafem funkc D = {−2}∪ < −1; 2 > ∪{3}

5.2.3 a) f2 , b) f5 , c) f3 , d) f4 , e) f6 , f) f1 , 5.3 Funkce - Přı́má a nepřı́má

úměrnost

5.3.1 a)přı́má úměrnost, b)nepřı́má úměrnost, c)přı́má úměrnost,

d)nepřı́má úměrnost, e)přı́má úměrnost, f)přı́má úměrnost, g)nepřı́má úměrnost

5.3.2 Vybralo by se 16 250 Kč.

5.3.3 V hrnci bude 49,57 % vody.

m
5.3.4 Musel by běžet rychlostı́ 7.02 s
.

5.3.5 Krov stihnou za 2 dny a 8 hod.

5.3.6 Sedm triček uschne také za 3 hod. (nejedná se o úměrnost)

5.3.7

50
5.4 Lineárnı́ funkce

5.4.1
a) b)

d)

c)

51
 5.4.2 a) y = −x + 4, b) y = 15 x + 59 , c) y = 4x − 4, d) y = 15 x + 19
5

5.4.3 a) [ 34 ; 0], [0; −3], b) [−1; 0], [0; 5], c) [−3; 0], [0; − 32 ],
d) [− 32 ; 0], [0; 34 ]
1
x 10 −3 1 2
4 13 16
5.4.4
y 0 − 13
2
− 92 − 19
4
−3 32 3

5.4.5 a) rostoucı́, b) rostoucı́, c) ani rostoucı́ ani klesajı́cı́, d) klesajı́cı́,

e) rostoucı́

5.4.6 p1 a p2 různoběžky, p1 a p3 rovnoběžky, p2 a p3 různoběžky

52
 5.5 Kvadratické funkce

5.5.1

5.5.2
1 2
x 1 ±3 3
±2 3
-4 0
1 4
y 3 27 3
12 3
48 0

5.5.3 a) y = −3x2 − 1, b) y = 12 x2 − 3, c) y = x2 + 2
√ √
5.5.4 a) [3; 0], [−3; 0], b) [4; 0], [−4; 0], c) [2; 0], [−2; 0], d) [ 2; 0], [− 2; 0]

5.5.5 a) y = 2x2 , b) y = 12 x2 , c) y = 16 x2 , d) y = 51 x2

53
 5.5.6 a) s osou x [1; 0], [−1; 0], s osou y [0; 3],
b) rostoucı́ na (−∞; 0 >, klesajı́cı́ na < 0; ∞), c) (−1; 1),
d) (−∞; −1) ∪ (1; ∞)

5.6 Goniometrické funkce

5.6.1 a) 0, 64, b) 0, 99, c) 0, 68, d) 0, 39, e) 0, 23, f) 0, 52

5.6.2 a) 0, 95, b) 0, 62, c) 0, 89, d) 0, 72, e) 0, 97, f) 0, 14

5.6.3 a) 0, 34, b) 0, 65, c) 5, 14, d) 1, 28, e) 1, 12, f) 6, 90

5.6.4 a) 1, 15, b) 1, 33, c) 0, 11, d) 1, 06, e) 2, 02, f) 1, 20

54
 5.6.5

α 0◦ 30◦ 45◦ 60◦ 90◦ 180◦

√ √
1 2 3
sin x 0 √2 √2 2
1 0
3 2 1
cos x 1 0 −1
√2
3
2 √2
tan x 0 3
1 3 nelze 0

5.6.6 a) 32◦ 410 , b) 19◦ 570 , c) 74◦ 190 , a) 32◦ 410 , a) 26◦ 70 , e) 12◦ 430 ,
f) 19◦ 570 , g) 5◦ 90 , h) 13◦ 200

5.6.7
◦
20 225 126 18, 34 95 333, 46 141 36, 1
rad 0, 11 3, 93 2, 2 0, 32 1, 66 5, 82 2, 46 0, 63

5.6.8 α = 263◦ , β = 235◦ , γ = 34 π rad, δ = 56 π rad,  = 191◦ ,

η = 12 π rad

5.6.9 α = 38◦ 400 , β = 51◦ 200

5.6.10 β = 65◦ , a = 4, 53 cm, b = 2, 11 cm

5.6.11 e = 2, 58 cm, α = 51◦ , β = 129◦

5.6.12 a) sin, b) tan, c) cos, d) cot

5.6.13 a) sin 31◦ 200 < cos 58◦ 300 b) cos 47◦ 180 < sin 42◦ 480
c) tan 78◦ 360 > cot 11◦ 300 d) cot 32◦ 350 = tan 57◦ 250

6 Finančnı́ matematika

6.1 Jednoduché úrokovánı́

6.1.1 Jana si na konci roku vybere 510 Kč. Za 5 let si vybere 17 550 Kč.

6.1.2 Úroková sazba je 2,5 % denně. Po 2 týdnech Karel dostane 235 Kč.

55
6.1.3 Petra by musela mı́t uložené penı́ze po dobu 5ti měsı́ců.

6.1.4 Michal uložil do banky 375 500 Kč.

6.1.5 Měsı́čnı́ úroková sazba je 0,8 %.

6.1.6 Pro Ondru je výhodnějšı́ účet s měsı́čnı́ úrokovou sazbou,

kde za dva roky vydělá o 0,6 % vı́ce.

6.1.7 Anička bude mı́t po 7mi letech na účtu 44 555 Kč.

6.2 Složené úrokovánı́

6.2.1 Marek bude mı́t po 3 letech na účtě 168 114 Kč.

6.2.2 Karel si bude moci kolo koupit za 6 měsı́ců.

(na účtu bude mı́t 7 821 Kč)

6.2.3 Markéta přišla o 57 085 Kč.

6.2.4 Měsı́čnı́ úroková sazba byla 0,4 %.

6.2.5 Tereza si uložila 1 746 841 Kč.

6.2.6 Cihlička bude mı́t hodnotu 912 066 Kč.

6.2.7 Ne, na druhém účtu si Ivan během 3 let vydělá o 1,9 % vı́ce.

7 Geometrie

7.1 Podobnost trojúhelnı́kú

7.1.1 a) nepravdivé (musı́ se jednat o úhel těmito stranami sevřený či proti
většı́ ze stran), b) pravdivé,
c) nepravdivé (toto platı́ pouze u rovnostranného trojúhelnı́ku),
d) pravdivé, e) nepravdivé (shodnost je speciálnı́ přı́pad podobnosti)

56
7.1.2 4ABC ∼ 4KLM , k = 43 , 4EF G ∼ 4N OP , k = 1
2

7.1.3 a)jsou podobné dle věty sus, b) jsou podobné dle věty uu,
c) nejsou podobné, d) jsou podobné dle věty Ssu

7.1.4

7.1.5 a) o(ABC) = 13, 6 cm, o(DEF ) = 40, 8 cm

b) o(ABC) = 22, 7 cm, o(DEF ) = 9, 08 cm
c) o(ABC) = 15 cm, o(DEF ) = 22, 5 cm

7.1.6 s(ABC) = 1, 73 cm

57
 7.2 Základy rýsovánı́

7.2.1

7.2.2

58
7.2.3

7.2.4

59
7.2.5

7.2.5

60
 7.3 Tělesa

7.3.1

7.3.2

61
7.3.3 S = 108, 82 cm2 , V = 66, 67 cm3

7.3.4 S = 301, 44 cm2 , V = 75, 36 cm3

7.3.5 S = 30, 70 cm2 , V = 8, 79 cm3

7.3.6 Výška vodnı́ho sloupce v sudu je 0, 46 m.

7.3.7 S = 52, 28 cm2 , V = 25, 12 cm3

7.3.8 r = 3cm, S = 113, 04 cm2

7.3.9 S = 1748, 06 cm2 , V = 2712, 96 cm3

7.3.10 S = 33, 92 cm2 , V = 95, 71 cm3

8 Úlohy z matematických olympiád

8.1 (Z9 - I - 5(50)) Chybějı́cı́ čı́sla v jednotlivých trojúhelnı́cı́ch označte

pı́smeny a,b,c,d (viz obrázek). Vezměte si dva lichoběžnı́ky, prvnı́ tvořı́
trojúhelnı́ky a,b 153 a druhý tvořı́ a b 291. Platı́, že součet něktrých dvou
čı́sel se rovná třetı́mu.a + b = 153, a + 153 = b, b + 153 = a a + b = 291,
a + 291 = b, b + 291 = a
a) Vezměte a + b = 153 ;a + 291 = b řešenı́m této soustavy (např. substitucı́
b z 2. rovnice) dostáváme a = −69 b = 222
b) Vezměte a + b = 153 ; b + 291 = a řešenı́m této soustavy dostáváme
b = −69 a = 222
c) Vezměte a + b = 291 ; a + 153 = b ... a = 69 b = 222
d) Vezměte a + b = 291 ; b + 153 = a ... b = 69 a = 222
Ze symetrie čı́sel v obrázku vyplývá, že c, d ∈ {−69; 69; 222}.
Jestliže a = ±69 potom c 6= 222 a jestliže a = 222 potom d = ±69

úloha má 8 řešenı́

62
 a b c d a b c d
−69 222 −69 222 222 −69 222 −69
−69 222 69 222 222 69 222 69
69 222 69 222 222 69 222 −69
69 222 −69 222 222 −69 222 69

8.2 (Z9 - III - 3(48)) Doplňte do středu neznámé x, y a dopište jaká

čı́sla jsou v ostatnı́ch polı́čkách, i pro polı́čka s neznámými x a y.
Musı́ platit podmı́nka o sousedı́cı́ch čı́slech. Dostáváme dvě rovnice o dvou
neznámých.
x = (x + 12) + (x + 8) + (x + y + 5) + (x + y + 5)
y = (y + 12) + (y + 8) + (x + y + 5) + (x + y + 5)
Řešenı́m je x = −6, y = −6
8.3 (Z4 - I - 4(43))
Začněte umı́stěnı́m čı́sla 5 jsou dvě možnosti zrcadlově obrácené
5 * * * * *5 * a * 5 * * * * * 5
poté už existuje vžy jen jna možnost jak doplnit do symetrických čı́sel.
Řešnı́m je tedy rozmı́stěnı́ cifer 52412154 a 45121425.

8.4 (Z5 - I - 3(41)) Střed kružnice je střı́davě v bodě 0 a 1. Kružnice

se sudým pořadovým čı́slem má střed v bodě 1. Prvnı́ kružnice má poloměr
1, druhá 2 a tak dále. Při napojenı́ kružnice na spirálu se zvětšı́ jejı́ poloměr
o 1 oproti poloměru kružnice, na který se napojila.Proto stá kružnice bude
mı́t poloměr 100 a jelikož je sudá, tak střed v bodě 1.
Poslednı́ spirála tedy skončı́ v bodě 101 na čı́selné ose.

63
8.5 (Z7 - I - 4(50)) Když všechna čı́sla na terči jsou dělitelná 6ti součet
bodů musı́ být též dělitelný 6ti. Na jeden zásah zı́skal Vilémek průměrně 17
b takže součet bodů musı́ být také dělitelný čı́slem 17. Jelikož čı́sla 6 a 17
jsou nesoudělné, připaajı́ v úvahu jn jejich spolčné násobky:
102, 204, 306, 408 ,,,
408 : 17 > 20
306 : 17 = 18
Vilémek mohl zı́skat maximálně 306 bodů na 18 zásahů.

8.6 (Z8 - I - 2(41)) Zvolte čı́slo na pravé straně tak, jak si ho zvolila
Kačka. Označte ho pı́smenem y a řešte rovnice:
doma: 5+x 3
+ 4−x
3
= y ... po úpravě dostanete x = 22 − 6y
škola: 3 + 3 = y2 ... po úpravě dostanete x = 22 − 3y
5+x 4−x

Když od kořene, který vyšel Kačce doma očtete 2 měli byste dostat kořen,
který vyšel ve škole.
22 − 6y − 2 = 22 − 3y ... y = − 32
Kačka si tedy doma zvolila čı́slo y − 32 a mělo být y2 = − 23 avšak − 23 < − 13
což nevyhovuje zadánı́ úlohy.
Úloha nemá řešenı́.

64
 8.7 (Z8 - I - 3(47)) Trojúhelnı́ky ABC, ACD jsou pravoúhlé se stejnou
přeponou AC. Body B, D ležı́ na Tháletově kružnici nad AC. Tato kružnice
je zárovň kružnicı́ opsanou trojúhlnı́ku ACD. Když S je stře této kružnice,
potom platı́:
|SA| = |SB| = |SC| = |SD| = 12 |AC|
• Určete vlikost jednotlivých úhlů:
|6 DAB| = 360◦ − 135◦ − 2(90◦ ) = 45◦
|6 CAB| = |6 CAD| = 12 45◦ = 22, 5◦
• Trojúhelnı́ky ABS a ASD jsou rovnoramenné se základnami AB a AD.
|6 BSA| = |6 DSA| = 180◦ − 2(22, 5◦ ) = 135◦
• |6 DSB| = 360◦ − 2(135◦ ) = 90◦ To znamená, že trojúhelnı́k DSB je
pravoúhlý, rovnoramenný se základnou DB.√ Podle Pythagorovy věty: |SB|2 +
2
|SD|2 = |BD|2 ; |SB| = |SD| → |SB|2 = ( 22) = 1 cm;
|AC| = 2|SB| = 2 cm
Délka úhlopřı́čky AC je 2 cm.

65
8.8 (Z8 - I - 1(50)) Označme prvočı́sla, která Vojta vepsal do prvnı́ho řáku,
pı́smnami a, b, c, d, e, přičemž a + b + c + d + e = 50 Vı́me, že c = 50 − (a +
b + d + e), potom čı́slo v poslednı́m řádku se rovná 300 − (5a + 2b + 2d + 5e).
Aby čı́slo v poslednı́m řádku bylo největšı́, musı́ být prvočı́sla a, b, d, e co
nejmenšı́.
50 − (2 + 3 + 5 + 7) = 33 .. nenı́ prvočı́slo
50 − (2 + 3 + 5 + 11) = 29
Čı́sla b, d jsou ve výraze v poslednı́m řádku obsažena čtyřikrát, čı́sla a, e jen
jednou. Proto prvočı́sla 5 a 11 přiřdı́me pı́smenům b, d a poslenı́ dvě nej-
menšı́ 2 a 3 pı́smenům a, e . Vojta může rozmı́stit prvočı́sla čtyřmi způsoby
3—5—29—11—2 , 2—5—29—11—3, 2—11—29—5—3 a 3—11—29—5—2
Vojtovi mohlo vyjı́t nejvı́še čı́slo 243.

66
 8.9 (Z5 - II - 3(50)) Aby na vrchnı́ kostce bylo co nejmenšı́ čı́slo, čı́sla
v nižšı́ vrstvě musı́ být co nejmenšı́ a čı́sla v nejnižšı́ vrstvě musı́ být také co
nejmenšı́. ve sponı́ vrstvě s nacházı́ devět různých suých čı́sel, jejichž součet
je 100. Njmenšı́ čı́sla tdy jsou: 100 = 2 + 4 + 6 + 8 + 10 + 12 + 14 + 16 + 28
Doprostřed umı́stı́me nejnižšı́ čı́slovku (2) a o rohů naopak nejvyššı́ (28;16;14;12).
Po doplněnı́ dostáváme konečný součet 134.
Na vrchnı́ kostce bud čı́slo 134.

8.10 (Z7 - I - 1(47)) Ze zadánı́ úlohy vı́me, že dvě za sebou jdoucı́ tvrzenı́
jsou nesprávná. Začneme dělitelnostı́ 12. kyž čı́slo nenı́ dělitelné 12 potom
nenı́ dělitelné 11 nebo 13. Potom ale 3 a 4 dělı́ dané čı́slo což je v rozporu
s tı́m, že 12 nedělı́ učitelovo čı́slo , tudı́ž čı́slo 12 dělı́ čı́slo na tabuli. Je-li
dělitelné 12 je i 2,3,4,6. Dále čı́slo musı́ být dělitelné i 5 a 13 (dvě za sebou
jdoucı́ tvrzenı́ jsou nesprávná). Čı́slo je dělitelné 2 a 5 tudı́ž je i 10. Zůstali
čı́sla 7, 8, 9 a 11.Čı́slo 11 můžeme vyloučit stejně jako čı́sla 5 a 13. Zůstala
trojice čı́sel 7, 8, 9.
• Když čı́slo nnı́ dělitelné 7 a8, potom hledané čı́slo je 3∗5∗11∗12∗13 = 25740
• Když čı́slo nnı́ dělitelné 8 a9, potom hledané čı́slo je 5∗7∗11∗12∗13 = 60060,
což je ale většı́ než 50 000.
Učitel napsal na tabuli čı́slo 25 740.

8.11 (Z9 - I - 6(49))

a) Čtverec zadaných vlastnostı́ se dá takto zmněnit napřı́klad posloupnostı́
(1; 2; 3; 4) → (2; 3; 3; 5) → (3; 4; 4; 5) → (4; 5; 5; 5) → (4; 4; 4; 4)
b) Trojúhelnı́k se takto změnit nedá - rozı́l ve dvou vrcholch je vždy 1 nebo2
a nemůžeme ho změnit na 0.
Každou operacı́ přidáme či ubereme čı́slo 3, celkově tedy přidáme či ubereme
násobek čı́sla 3 a v pětiúhelnı́ku potřebujeme přidat 4 + 3 + 2 + 1 = 10, což
nejde.
Sedmiúhelnı́k se dá přepsat takto:
(1; 2; 3; 4; 5; 6; 7) → (2; 3; 3; 4; 5; 6; 8)→ (3; 4; 4; 4; 5; 6; 8)→ (4; 5; 5; 4; 5; 6; 8)→
(5; 6; 6; 4; 5; 6; 8) → (6; 7; 7; 4; 5; 6; 8)→ (7; 8; 8; 4; 5; 6; 8)→ (7; 7; 7; 3; 5; 6; 8)→
(7; 7; 75; 6; 7; 8)→ (7; 7; 75; 7; 8; 8)→ (7; 7; 8; 6; 8; 8; 8)→ (7; 7; 8; 6; 7; 7; 7)→
(7; 7; 8; 7; 8; 8; 7)→ (8; 8; 8; 7; 8; 8)→ (7; 7; 7; 7; 8; 8; 8)→ (7; 7; 7; 7; 7; 7; 7)

67
 8.12 (Z8 - I - 5(49)) Označme si čtyřciferné čı́slo dělitelné 7 ABCD.
Součet prvnı́ch dvou cifer je 10: A + B = 10
Součet prostřednı́ch dvou cifer je 10: B + C = 10
Součet poslednı́ch dvou cifer je 9: C +D =9
Z prvnı́ch dvou rovnic dostáváme A = C, B = 10 − A, ze třetı́ C = 9 − D
Za A postupně dosadı́me 1,...,9: 1918, 2827, 3736, 4645, 5554, 6463, 7372,
8281, 9190. Ze kterých podle dělitelnosti 7 zı́skáváme pouze dva výsledky.
Úloha má dvě řešenı́ 1 918 a 8 281.

8.13 (Z5 - I - 3(48)) Terč zasáhlo alspoň 12 šı́pů, jelikož 150 : 13 = 11 zb.7
Zjistı́me, či je to minimálnı́ počet, nebo jich muslo být vı́ce.
150 = 13 ∗ 9 + 11 ∗ 3
Terč zasáhlo 12 šı́pů.

68
10 Závěr
Než jsem začal psát svou bakalářskou práci, musel jsem si nejprve uvědomit
a stanovit cı́le své práce, podle kterých jsem se v tomto rozsáhlém tématu
mohl orientovat. Hlavnı́m cı́lem bylo vytvořit Sbı́rku přı́kladů z matematiky
pro 9roč. základnı́ školy.

Pokud to bylo možné, tak jsem do jednotlivých kapitol vložil jak početnı́
přı́klady, tak slovnı́ úlohy. Jednotlivé přı́klady jsem se snažil zvolit tak, aby
byly praktické a z každodennı́ho života. Inspiraci jsem čerpal z literatury
(viz. Seznam použité literatury).

Součástı́ sbı́rky jsou i vypracované výsledky přı́kladů, včetně postupů v

kapitole 8. Postupy jsem uvedl z důvodu vyššı́ obtı́žnosti.

Vypracovánı́ sbı́rky je pro mě velice přı́nosné, už z důvodu, že ji budu
moci použı́t ve své učitelské praxi. A dále, že jsem se zdokonalil v práci s
programemTeX.

69
11 Seznam použité literatury
1. Mihalı́ková, B., Ondovičková, D., Semanišinová, I., 2003: Úlohy matem-
atickej olympiády základnej školy. IUVENTA, Bratislava, 12-16, 21, 30 s.
ISBN- 80-8027-010-X

2. Bušek, I., Kubı́nová, M., Novotná, J., 1994: Matematika 9 – 1.dı́l.

Prometheus, ISBN 80-85849-58-5

3. Bušek,I., Kubı́nová, M., Novotná, J., 1995: Matematika 9 – 2.dı́l. Prometheus,

ISBM 80-85849-7

4. Herman, J., Chrápavá, V., Jančovičová, E., Šimša, J., 2000: Matem-
atika, Podobnost a funkce úhlu. Prometheus, ISBN 80-7196-206-6

5. Herman, J., Chrápavá, V., Jančovičová, E., Šimša, J., 2000: Matem-
atika, Funkce. Prometheus, ISBN 80-7196-182-5

6. Kubešová, N., Cibulková, E., 2007: Matematika, Přehled středoškolského

učiva. FINIDR s.r.o., ISBN 978-80-86873-05-3

7. Vošický, Z., 1999: Cvičenı́ k matematice v kostce pro střednı́ školy. Frag-
ment, ISBN 80-7200-251-1

70