DESKRIPTIVNÍ GEOMETRIE - elektronická skripta

ŘEZY HRANOLŮ A JEHLANŮ V MONGEOVĚ PROMÍTÁNÍ

(sada řešených příkladů)
---

PŘÍKLAD 1: A4 na výšku, O [10,5; 9,5]

Pravidelný šestiboký hranol má podstavu v půdorysně (střed S [-2; 3,5; 0], vrchol A [-2,5; 5,5; 0] a výška v=6). Zobraz-
te řez hranolu rovinou ρ (2; ∞; 1,5) a určete velikost řezu.

PŘÍKLAD 2: A4 na výšku, O [10,5; 9,5]

Pravidelný šestiboký hranol má podstavu v půdorysně (střed S [-2; 3,5; 0], vrchol A [-2,5; 5,5; 0] a výška v=6). Zobraz-
te řez hranolu rovinou ρ (2; ∞; 3) a určete velikost řezu.

PŘÍKLAD 3: A4 na výšku, O [10,5; 10,5]

Pravidelný šestiboký hranol má podstavu v půdorysně (střed S [-2; 3,5; 0], vrchol A [-2,5; 5,5; 0] a výška v=6). Zobraz-
te řez hranolu rovinou ρ (4,5; 5,5; 2,5) a určete velikost řezu.

PŘÍKLAD 4: A4 na výšku, O [11; 8]

Pravidelný šestiboký hranol má podstavu v půdorysně (střed S [-2; 3,5; 0], vrchol A [-2,5; 5,5; 0] a výška v=6). Zobraz-
te řez hranolu rovinou ρ (∞; 6; 7) a určete velikost řezu.

PŘÍKLAD 5: A4 na výšku, O [17; 13]

Kosý hranol s pravidelnou pětiúhelníkovou podstavou ABCDE v půdorysně (střed podstavy S [-4; 5; 0], A[-2; 2; 0],
A[4; 8; 8]) protněte rovinou ρ (8; 9,5; ∞) a určete velikost řezu.

PŘÍKLAD 6: A4 na výšku, O [11; 10,5]

Zobrazte řez roviny ρ (5,5; 6,5; 6) kosým hranolem o čtvercové podstavě ABCD v půdorysně (A [-5; 1,5; 0],
C[-1; 1,5; 0], A [1; 3,5; 6,5]).

PŘÍKLAD 7: A4 na výšku, O [15,5; 11,5]

Kosý hranol s pravidelnou pětiúhelníkovou podstavou ABCDE v půdorysně (střed podstavy S [-4; 5; 0], A[-2; 2; 0],
A[4; 8; 8]) protněte rovinou ρ (2; -3,5; 1,5) a určete velikost řezu.

PŘÍKLAD 8: A4 na výšku, O [13,5; 10]

Je dán pravidelný šestiboký jehlan s vrcholem V[0; 4; 6,5] a podstavou ABCDEF v půdorysně (A[-2,5; 6; 0]). Zobrazte
řez jehlanu rovinou ρ (4,5; 90°; 150°) a určete jeho skutečnou velikost.

PŘÍKLAD 9: A4 na výšku, O [11; 11]

Pravidelný pětiboký jehlan s vrcholem V[-2,5; 4; 6,5] a podstavou ABCDE v půdorysně (A[-4; 7; 0]) protněte rovinou
ρ (0; 60°; 150°). Zobrazte řez a určete jeho skutečnou velikost.

PŘÍKLAD 10: A4 na výšku, O [10; 10]

Pravidelný pětiboký jehlan s vrcholem V[-2,5; 4; 6,5] a podstavou ABCDE v půdorysně (A[-4; 7; 0]) protněte rovinou
ρ (3; 4; 3). Zobrazte řez a určete jeho skutečnou velikost.

PŘÍKLAD 11: A4 na výšku, O [10; 12]

Pětiboký jehlan s vrcholem V[2,5; 7; 6] a podstavou ABCDE v půdorysně (A[-4; 7; 0], S[-2,5; 4; 0]) protněte rovinou
ρ (3; 7; 2). Zobrazte řez a určete jeho skutečnou velikost.

1
PŘÍKLAD 1: A4 na výšku, O [10,5; 9,5]

Pravidelný šestiboký hranol má podstavu v půdorysně (střed S [-2; 3,5; 0], vrchol A [-2,5; 5,5; 0] a výška v=6). Zobraz-
te řez hranolu rovinou ρ (2; ∞; 1,5) a určete velikost řezu.

Předtisk na další straně.

nρ2

E2 F2 D2 A2 C2 B2

E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1
C1=C1

E1=E1

B1=B1

F1=F1
A1=A1

pρ1

2
 nρ2

E2 F2 D2 A2 C2 B2

E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1
C1=C1

E1=E1

B1=B1

F1=F1
A1=A1

pρ1

3
POSTUP KONSTRUKCE

1. Rovina ρ je kolmá k nárysně a protína všechny pobočné hrany hranolu. Řezem je šestiúhleník A’B’C’D’E’F’, jehož
vrcholy jsou průsečíky pobočných hran s rovinou řezu. Půdorysný obraz řezu je totožný s půdorysným obrazem
hranolu, nárysným obrazem řezu je úsečka E’2B’2.

nρ2

E2 F2 D2 A2 C2 B2

B’2
C’2

A’2

D’2

F’2
E’2

E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1=D’1
C1=C1=C’1

E1=E1=E’1

B1=B1=B’1

F1=F1=F’1
A1=A1=A’1

pρ1

4
POSTUP KONSTRUKCE

1. Rovina ρ je kolmá k nárysně a protína všechny pobočné hrany hranolu. Řezem je šestiúhleník A’B’C’D’E’F’, jehož
vrcholy jsou průsečíky pobočných hran s rovinou řezu. Půdorysný obraz řezu je totožný s půdorysným obrazem
hranolu, nárysným obrazem řezu je úsečka E’2B’2.

2.Velikost řezu sestrojíme sklopením roviny ρ např. do druhé průmětny.

(A) (B) nρ2

E2 F2 D2 A2 C2 B2
(F)
(C)
B’2
C’2
(E) (D)
A’2

D’2

F’2
E’2

E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1=D’1
C1=C1=C’1

E1=E1=E’1

B1=B1=B’1

F1=F1=F’1
A1=A1=A’1

pρ1

5
PŘÍKLAD 2: A4 na výšku, O [10,5; 9,5]

Pravidelný šestiboký hranol má podstavu v půdorysně (střed S [-2; 3,5; 0], vrchol A [-2,5; 5,5; 0] a výška v=6). Zobraz-
te řez hranolu rovinou ρ (2; ∞; 3) a určete velikost řezu.

Předtisk na další straně.

nρ2

E2 F2 D2 A2 C2 B2

E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1
C1=C1

E1=E1

B1=B1

F1=F1
A1=A1

pρ1

6
 nρ2

E2 F2 D2 A2 C2 B2

E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1
C1=C1

E1=E1

B1=B1

F1=F1
A1=A1

pρ1

7
POSTUP KONSTRUKCE

1. Rovina ρ je kolmá k nárysně, ale neprotína všechny pobočné hrany hranolu. Řezem je pětiúhelník K’L’D’E’F’, jehož
vrcholy D’, E’, F’ jsou průsečíky pobočných hran s rovinou řezu a vrcholy K’, L’ jsou průsečíky hran horní podstavy s
rovinou řezu. Nárysný obraz řezu je úsečka E’2K’2(L’2). K sestrojení půdorysu řezu potřebujeme získat půdorysy bodů
K’ a L’. Jelikož máme jejich nárysné obrazy, po ordinále přeneseme tyto do půdorysu, kde na průsečících ordinály s
hranami horní podstavy hranolu nalezneme body K’1 a L’1.

nρ2

K’2= L’2
E2 F2 D2 A2 C2 B2

D’2

F’2

E’2

E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1=D’1
L’1
C1=C1

E1=E1=E’1

B1=B1

F1=F1=F’1 K’1
A1=A1

pρ1

8
POSTUP KONSTRUKCE

1. Rovina ρ je kolmá k nárysně, ale neprotína všechny pobočné hrany hranolu. Řezem je pětiúhelník K’L’D’E’F’, jehož
vrcholy D’, E’, F’ jsou průsečíky pobočných hran s rovinou řezu a vrcholy K’, L’ jsou průsečíky hran horní podstavy s
rovinou řezu. Nárysný obraz řezu je úsečka E’2K’2(L’2). K sestrojení půdorysu řezu potřebujeme získat půdorysy bodů
K’ a L’. Jelikož máme jejich nárysné obrazy, po ordinále přeneseme tyto do půdorysu, kde na průsečících ordinály s
hranami horní podstavy hranolu nalezneme body K’1 a L’1.

2. Velikost řezu sestrojíme sklopením roviny ρ např. do nárysny.

nρ2

(K)

(L)

(F)v K’2= L’2

E2 F2 D2 A2 C2 B2
(D)
D’2

(E)
F’2

E’2

E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1=D’1
L’1
C1=C1

E1=E1=E’1

B1=B1

F1=F1=F’1 K’1
A1=A1

pρ1

9
PŘÍKLAD 3: A4 na výšku, O [10,5; 10,5]

Pravidelný šestiboký hranol má podstavu v půdorysně (střed S [-2; 3,5; 0], vrchol A [-2,5; 5,5; 0] a výška v=6). Zobraz-
te řez hranolu rovinou ρ (4,5; 5,5; 2,5) a určete velikost řezu.

Předtisk na další straně.

E2 F2 D2 A2 C2 B2 nρ2

E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1
C1=C1

E1=E1

B1=B1

F1=F1
A1=A1

pρ1

10
 E2 F2 D2 A2 C2 B2 nρ2

E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1
C1=C1

E1=E1

B1=B1

F1=F1
A1=A1

pρ1

11
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jelikož je rovina ρ je zadána obecně, musíme nejsprve určit, zda protíná podstavy hranolu. Je zřejmé, že
půdorysná stopa roviny řezu neprotíná dolní podstavu. Sestrojíme průsečnici p roviny horní podstavy a roviny ρ. Z
této konstrukce je patrné, že rovina ρ neprotíná ani horní podstavu.

2. Řezem hranolu je šestiúhelník A’B’C’D’E’F’. Půdorysný průmět řezu je totožný s půdorysem hranolu. Pomocí
hlavních přímek roviny ρ získáme nárysný průmět řezu a dourčíme jeho viditelnost.

E2 F2 D2 A2 C2 B2 nρ2
p2

C’2

B’2
D’2

A’2
E’2
F’
E2 F2 2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1=D’1
C1=C1=C’1

E1=E1=E’1
p1

B1=B1=B’1

F1=F1=F’1
A1=A1=A’1

pρ1

12
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jelikož je rovina ρ je zadána obecně, musíme nejsprve určit, zda protíná podstavy hranolu. Je zřejmé, že
půdorysná stopa roviny řezu neprotíná dolní podstavu. Sestrojíme průsečnici p roviny horní podstavy a roviny ρ. Z
této konstrukce je patrné, že rovina ρ neprotíná ani horní podstavu.

2. Řezem hranolu je šestiúhelník A’B’C’D’E’F’. Půdorysný průmět řezu je totožný s půdorysem hranolu. Pomocí
hlavních přímek roviny ρ získáme nárysný průmět řezu a dourčíme jeho viditelnost.

3. Velikost řezu získáme otočením roviny řezu např. do půdorysny.

E2 F2 D2 A2 C2 B2 nρ2
p2

C’2

B’2
D’2

A’2
E’2
F’
E2 F2 2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1=D’1
C1=C1=C’1

E1=E1=E’1
p1

B1=B1=B’1

E0 F1=F1=F’1
A1=A1=A’1
F0

D0

pρ1
A0
C0
13 B0
PŘÍKLAD 4: A4 na výšku, O [11; 8]

Pravidelný šestiboký hranol má podstavu v půdorysně (střed S [-2; 3,5; 0], vrchol A [-2,5; 5,5; 0] a výška v=6). Zobraz-
te řez hranolu rovinou ρ (∞; 6; 7) a určete velikost řezu.

Předtisk na další straně.

nρ2

E2 F2 D2 A2 C2 B2

E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1
C1=C1

E1=E1

B1=B1

F1=F1
A1=A1
pρ1

14
 nρ2

E2 F2 D2 A2 C2 B2

E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1
C1=C1

E1=E1

B1=B1

F1=F1
A1=A1
pρ1

15
POSTUP KONSTRUKCE

1. Rovina řezu je rovnoběžná s osou x, proto lze pro konstrukci řezu využít třetího průmětu.
konstrukce viz obrázek

nρ2

A3 F3 B3 E3 C3 D3 E2 F2 D2 A2 C2 B2

ρ3

A3 F3 B3 E3 C3 D3 E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1
C1=C1

E1=E1

B1=B1

F1=F1
A1=A1
pρ1

16
POSTUP KONSTRUKCE

1. Rovina řezu je rovnoběžná s osou x, proto lze pro konstrukci řezu využít třetího průmětu.
konstrukce viz obrázek

2. Řez se ve třetím průmětu zobrazí jako úsečka A’3D’3. Získané body přeneseme z bokorysu do nárysu a získáme
druhý průmět řezu. V půdoryse splyne řez s průmětem tělesa. Řezem je šestiúhelník A’B’C’D’E’F’. Dourčíme viditel-
nost ve druhém průmětu.

nρ2

A3 F3 B3 E3 C3 D3 E2 F2 D2 A2 C2 B2

D’3 ρ3 D’2
C’3 C’2

E’3
E’2

B’3 B’2

F’3 F’2
A’3 A’2
A3 F3 B3 E3 C3 D3 E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1=D’1
C1=C1=C’1

E1=E1=E’1

B1=B1=B’1

F1=F1=F’1
A1=A1=A’1
pρ1

17
POSTUP KONSTRUKCE

1. Rovina řezu je rovnoběžná s osou x, proto lze pro konstrukci řezu využít třetího průmětu.
konstrukce viz obrázek

2. Řez se ve třetím průmětu zobrazí jako úsečka A’3D’3. Získané body přeneseme z bokorysu do nárysu a získáme
druhý průmět řezu. V půdoryse splyne řez s průmětem tělesa. Řezem je šestiúhelník A’B’C’D’E’F’. Dourčíme viditel-
nost ve druhém průmětu.

3. Skutečnou velikost řezu můžeme pro zjednodušení určit sklopením řezu ve třetí průmětně.

(C) nρ2

(D)
A3 F3 B3 E3 C3 D3 E2 F2 D2 A2 C2 B2

D’3 ρ3 D’2
(B)
C’3 C’2
(E)
E’3
E’2

(A) B’3 B’2

(F)
F’3 F’2
A’3 A’2
A3 F3 B3 E3 C3 D3 E2 F2 D2 A2 C2 B2
x1,2

D1=D1=D’1
C1=C1=C’1

E1=E1=E’1

B1=B1=B’1

F1=F1=F’1
A1=A1=A’1
pρ1

18
PŘÍKLAD 5: A4 na výšku, O [17; 13]

Kosý hranol s pravidelnou pětiúhelníkovou podstavou ABCDE v půdorysně (střed podstavy S [-4; 5; 0], A[-2; 2; 0],
A[4; 8; 8]) protněte rovinou ρ (8; 9,5; ∞) a určete velikost řezu.

Předtisk na další straně.

E2 A2 D2 B2 C2

nρ2

x1,2 E2 A2 D2 B2 C2

A1 B1

E1
C1

A1 B1
D1

E1
C1

D1
pρ1

19
 E2 A2 D2 B2 C2

nρ2

x1,2 E2 A2 D2 B2 C2

A1 B1

E1
C1

A1 B1
D1

E1
C1

D1
pρ1

20
POSTUP KONSTRUKCE

1. Rovina ρ je kolmá k nárysně a protíná horní podstavu hranolu. Řezem je šestiúhleník A’K’L’C’D’E’, jehož vrcholy
jsou průsečíky pobočných hran s rovinou řezu a průsečíky roviny řezu s hranami horní podstavy. Půdorysný obraz je
úsečka A’1C’1, nárysný obraz získáme přenesením průsečíků po ordinále do nárysného obrazu hranolu a dourčíme
jeho viditelnost.

E2 A2 D2 K’2 B2 L’2 C2

C’2

nρ2
A’2

D’2

E’2

x1,2 E2 A2 D2 B2 C2

A1 B1

E1
C1
A’1

E’1 K’1
A1 B1
D1

L’1
D’1
C’1
E1
C1

D1
pρ1

21
POSTUP KONSTRUKCE

2. Velikost řezu sestrojíme sklopením roviny ρ např. do půdorysny.

E2 A2 D2 K’2 B2 L’2 C2

C’2

nρ2
A’2

D’2

E’2

x1,2 E2 A2 D2 B2 C2

A1 B1

E1
C1
A’1

E’1 K’1
A1 B1
D1
(E)

(A) L’1
D’1
C’1
E1
C1

(K) (D)

D1
pρ1
(L) (C)
22
PŘÍKLAD 6: A4 na výšku, O [11; 10,5]

Zobrazte řez roviny ρ (5,5; 6,5; 6) kosým hranolem o čtvercové podstavě ABCD v půdorysně (A [-5; 1,5; 0],
C[-1; 1,5; 0], A [1; 3,5; 6,5]).

Předtisk na další straně.

nρ2

C2 D2 B2 A2

C2 D2 B2 A2
x1,2
D1
A1

D1
A1

C1

B1

C1

B1
pρ1

23
 nρ2

C2 D2 B2 A2

C2 D2 B2 A2
x1,2
D1
A1

D1
A1

C1

B1

C1

B1
pρ1

24
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jeden vrchol řezu (C’) sestrojíme jako průsečík hrany CC s rovinou řezu. Zvolíme nárysně krycí přímku k a nalez-
neme její průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany CC a přímky k je bod C’.

nρ2

C2 D2 B2 A2

k2

C2 D2 B2 A2
x1,2
k1 D1
A1

D1
A1

C1
C’1
B1

C1

B1
pρ1

25
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jeden vrchol řezu (C’) sestrojíme jako průsečík hrany CC s rovinou řezu. Zvolíme nárysně krycí přímku k a nalez-
neme její průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany CC a přímky k je bod C’.

2. Mezi podstavou hranolu a řezem existuje vztah osové afinity. Osa afinity je průsečnice roviny podstavy a roviny
řezu, tedy půdorysná stopa pρ. Dvojice odpovídajících si bodů je C a C’. Za pomoci osové afinity dourčíme body
A’1, B’1, D’1. Po ordinálách dourčíme obraz řezu v nárysně a dourčíme jeho viditelnost.

nρ2

C2 D2 B2 A2

k2
A’2

D’2
B’2

C’2

C2 D2 B2 A2
x1,2
k1 D1

D’1 A1

A’1
D1
A1

C1
C’1
B1

B’1
C1

B1
pρ1

26
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jeden vrchol řezu (C’) sestrojíme jako průsečík hrany CC s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany CC a přímky k je bod C’.

2. Mezi podstavou hranolu a řezem existuje vztah osové afinity. Osa afinity je průsečnice roviny podstavy a roviny
řezu, tedy půdorysná stopa pρ. Dvojice odpovídajících si bodů je C a C’. Za pomoci osové afinity dourčíme body
A’1, B’1, D’1. Po ordinálách dourčíme obraz řezu v nárysně a dourčíme jeho viditelnost.

3. Skutečnou velikost řezu sestrojíme otočením roviny ρ do půdorysny či nárysny.

nρ2

C2 D2 B2 A2

k2
A’2

D’2
B’2

C’2

C2 D2 B2 A2
x1,2
k1 D1

D’1 A1

A’1
D1
A1

C1
C’1
B1
D0
A0 B’1
C1

B1
pρ1
C0

B0
27
PŘÍKLAD 7: A4 na výšku, O [15,5; 11,5]

Kosý hranol s pravidelnou pětiúhelníkovou podstavou ABCDE v půdorysně (střed podstavy S [-4; 5; 0], A[-2; 2; 0],
A[4; 8; 8]) protněte rovinou ρ (2; -3,5; 1,5) a určete velikost řezu.

Předtisk na další straně.

E2 A2 D2 B2 C2

nρ2

x1,2 E2 A2 D2 B2 C2

A1 B1

E1
C1

A1 B1
D1

E1
C1
pρ1

28 D1
 E2 A2 D2 B2 C2

nρ2

x1,2 E2 A2 D2 B2 C2

A1 B1

E1
C1

A1 B1
D1

E1
C1
pρ1

29 D1
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jeden vrchol řezu (E’) sestrojíme jako průsečík hrany EE s rovinou řezu. Zvolíme nárysně krycí přímku k a nalez-
neme její průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany EE a přímky k je bod E’.
Je nutné uvědomit si, že půdorysný stopník krycí přímky k má zápornou y-souřadnici.

E2 A2 D2 B2 C2

nρ2

k2

x1,2 E2 A2 D2 B2 C2

A1 B1

E1
C1

A1 E’1 B1
D1

E1
C1
pρ1

k1
30 D1
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jeden vrchol řezu (E’) sestrojíme jako průsečík hrany EE s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany EE a přímky k je bod E’.
Je nutné uvědomit si, že půdorysný stopník krycí přímky k má zápornou y-souřadnici.

2. Mezi podstavou hranolu a řezem existuje vztah osové afinity. Osa afinity je průsečnice roviny podstavy a roviny
řezu, tedy půdorysná stopa pρ. Dvojice odpovídajících si bodů je E a E’. Za pomoci osové afinity dourčíme body
A’1, B’1, C’1, D’1. Po ordinálách dourčíme obraz řezu v nárysně a dourčíme jeho viditelnost.

E2 A2 D2 B2 C2
C’2

D’2
nρ2
B’2
k2

E’2 A’2

x1,2 E2 A2 D2 B2 C2

A1 B1

A’1

E1
C1
B’1

A1 E’1 B1
D1

E1 C’1
C1
pρ1
D’1

k1
31 D1
POSTUP KONSTRUKCE

2. Mezi podstavou hranolu a řezem existuje vztah osové afinity. Osa afinity je průsečnice roviny podstavy a roviny
řezu, tedy půdorysná stopa pρ. Dvojice odpovídajících si bodů je E a E’. Za pomoci osové afinity dourčíme body
A’1, B’1, C’1, D’1. Po ordinálách dourčíme obraz řezu v nárysně a dourčíme jeho viditelnost.

3. Skutečnou velikost řezu sestrojíme otočením roviny ρ do půdorysny či nárysny.

E2 A2 D2 B2 C2
C’2

D’2
nρ2
B’2
k2

E’2 A’2

x1,2 E2 A2 D2 B2 C2

A1 B1

A’1
A0

E1
C1
B’1

B0

A1 E’1 B1
D1
E0

E1 C’1
C1
pρ1
D’1 C0
k1
D0
32 D1
PŘÍKLAD 8: A4 na výšku, O [13,5; 10]

Je dán pravidelný šestiboký jehlan s vrcholem V[0; 4; 6,5] a podstavou ABCDEF v půdorysně (A[-2,5; 6; 0]). Zobrazte
řez jehlanu rovinou ρ (4,5; 90°; 150°) a určete jeho skutečnou velikost.

Předtisk na další straně.

V2 nρ2

E2 D2 F2 C2 A2 B2
x1,2
C1

D1

B1

V1

E1

A1

F1

pρ1

33
 V2 nρ2

E2 D2 F2 C2 A2 B2
x1,2
C1

D1

B1

V1

E1

A1

F1

pρ1

34
POSTUP KONSTRUKCE

1. Rovina řezu je kolmá k nárysně a protíná všechny pobočné hrany jehlanu. Řezem je šestiúhelník A’B’C’D’E’F’,
jehož nárysným obrazem je úsečka B’2E’2. Půdorysy vrcholů leží na ordinálách a na půdorysu příslušných pobočných
hran.

V2 nρ2

A’2
B’2
F’2 C’2

E’2 D’2

E2 D2 F2 C2 A2 B2
x1,2
C1

D1
D’1 C’1
B1

B’1
V1
A’1
E1 E’1
F’1 A1

F1

pρ1

35
POSTUP KONSTRUKCE

1. Rovina řezu je kolmá k nárysně a protíná všechny pobočné hrany jehlanu. Řezem je šestiúhelník A’B’C’D’E’F’,
jehož nárysným obrazem je úsečka B’2E’2. Půdorysy vrcholů leží na ordinálách a na půdorysu příslušných pobočných
hran.

2. Skutečnou velikost řezu získáme např. otočením roviny řezu do půdorysny.

V2 nρ2

A’2
B’2
F’2 C’2

E’2 D’2

E2 D2 F2 C2 A2 B2
x1,2
C1

D1
C0
D’1 C’1
D0 B1

B0 B’1
V1

A0 A’1
E0 E1 E’1

F0 F’1 A1

F1

pρ1

36
PŘÍKLAD 9: A4 na výšku, O [11; 11]

Pravidelný pětiboký jehlan s vrcholem V[-2,5; 4; 6,5] a podstavou ABCDE v půdorysně (A[-4; 7; 0]) protněte rovinou
ρ (0; 60°; 150°). Zobrazte řez a určete jeho skutečnou velikost.

Předtisk na další straně.

V2

nρ2

D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1

D1

V1 B1

pρ1 E1

A1

37
 V2

nρ2

D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1

D1

V1 B1

pρ1 E1

A1

38
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jeden vrchol řezu (A’) sestrojíme jako průsečík hrany AV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany AV a přímky k je bod A’.
Je nutné uvědomit si, že půdorysný stopník krycí přímky k má zápornou y-souřadnici.

V2

nρ2
k2

D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1

D1

V1 B1

A’1

pρ1 E1

A1

k1

39
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jeden vrchol řezu (A’) sestrojíme jako průsečík hrany AV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany AV a přímky k je bod A’.
Je nutné uvědomit si, že půdorysný stopník krycí přímky k má zápornou y-souřadnici.

2. Půdorysy dalších vrcholů řezu sestrojíme užitím středové kolineace mezi půdorysem podstavy a řezu. Osou
středové kolineace je půdorys stopy pρ1, středem kolineace je bod V1 a párem kolineárně sdružených bodů je A1, A’1.
Řezem je pětiúhelník A’B’C’D’E’. Nárysy vrcholů řezu získáme přenesením po ordinále na příslušnou hranu tělesa.
Dourčíme viditelnost řezu v druhé průmětně.

V2

nρ2
k2 A’
2 B’2

E’2 C’2

D’2

D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1

C’1

D1
D’1
V1 B1
B’1

A’1
E’1

pρ1 E1

A1

k1

40
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jeden vrchol řezu (A’) sestrojíme jako průsečík hrany AV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany AV a přímky k je bod A’.
Je nutné uvědomit si, že půdorysný stopník krycí přímky k má zápornou y-souřadnici.

2. Půdorysy dalších vrcholů řezu sestrojíme užitím středové kolineace mezi půdorysem podstavy a řezu. Osou
středové kolineace je půdorys stopy pρ1, středem kolineace je bod V1 a párem kolineárně sdružených bodů je A1, A’1.
Řezem je pětiúhelník A’B’C’D’E’. Nárysy vrcholů řezu získáme přenesením po ordinále na příslušnou hranu tělesa.
Dourčíme viditelnost řezu v druhé průmětně.

3. Skutečnou velikost řezu získáme otočením roviny ρ např. do půdorysny.

V2

nρ2
k2 A’
2 B’2

B0
C0 E’2 C’2

D’2
A0
D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1
D0
E0 C’1

D1
D’1
V1 B1
B’1

A’1
E’1

pρ1 E1

A1

k1

41
PŘÍKLAD 10: A4 na výšku, O [10; 10]

Pravidelný pětiboký jehlan s vrcholem V[-2,5; 4; 6,5] a podstavou ABCDE v půdorysně (A[-4; 7; 0]) protněte rovinou
ρ (3; 4; 3). Zobrazte řez a určete jeho skutečnou velikost.

Předtisk na další straně.

nρ2

V2

D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1

D1

V1 B1

E1

A1

pρ1

42
 nρ2

V2

D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1

D1

V1 B1

E1

A1

pρ1

43
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jeden vrchol řezu (A’) sestrojíme jako průsečík hrany AV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme
její průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany AV a přímky k je bod A’. Pro usnadnění dalšího postupu
využijeme také krycí přímky l pro zjištění bodu D’.

nρ2

V2

k2
l2

D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1
l1

D1 D’1

V1 B1

A’1
E1

A1
k1
pρ1

44
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jeden vrchol řezu (A’) sestrojíme jako průsečík hrany AV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme
její průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany AV a přímky k je bod A’. Pro usnadnění dalšího postupu
využijeme také krycí přímky l pro zjištění bodu D’.

2. Půdorysy dalších vrcholů řezu sestrojíme užitím středové kolineace mezi půdorysem podstavy a řezu. Osou
středové kolineace je půdorys stopy pρ1, středem kolineace je bod V1 a párem kolineárně sdružených bodů je A1, A’1.
Jelikož rovina řezu protíná podstavu tělesa, součástí řezu je úsečka K’L’. Řezem je šestiúhelník A’B’C’D’K’L’. Nárysy
vrcholů řezu získáme přenesením po ordinále na příslušnou hranu tělesa. Dourčíme viditelnost v obou průmětech.

nρ2

V2

C’2 B’2

k2
l2 A’2
D’2

D2 E2 L’2 C2 A2 B2
x1,2 K’2
C1
l1

D1 D’1 C’1

K’1 V1 B1
B’1

A’1
E1 L’1
A1
E’1 k1
pρ1

45
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jeden vrchol řezu (A’) sestrojíme jako průsečík hrany AV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme
její průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany AV a přímky k je bod A’. Pro usnadnění dalšího postupu
využijeme také krycí přímky l pro zjištění bodu D’.

2. Půdorysy dalších vrcholů řezu sestrojíme užitím středové kolineace mezi půdorysem podstavy a řezu. Osou
středové kolineace je půdorys stopy pρ1, středem kolineace je bod V1 a párem kolineárně sdružených bodů je A1, A’1.
Jelikož rovina řezu protíná podstavu tělesa, součástí řezu je úsečka K’L’. Řezem je šestiúhelník A’B’C’D’K’L’. Nárysy
vrcholů řezu získáme přenesením po ordinále na příslušnou hranu tělesa. Dourčíme viditelnost v obou průmětech.

3. Skutečnou velikost řezu získáme otočením roviny řezu např. do půdorysny.

nρ2

V2

C’2 B’2

k2
l2 A’2
D’2

D2 E2 L’2 C2 A2 B2
x1,2 K’2
C1
l1

D1 D’1 C’1

K’1=L0 V1 B1
D0
B’1

A’1
E1 L’1=L0
A1
C0
E’1 k1
A0 pρ1
B0
46
PŘÍKLAD 11: A4 na výšku, O [10; 12]

Pětiboký jehlan s vrcholem V[2,5; 7; 6] a podstavou ABCDE v půdorysně (A[-4; 7; 0], S[-2,5; 4; 0]) protněte rovinou
ρ (3; 7; 2). Zobrazte řez a určete jeho skutečnou velikost.

Předtisk na další straně.

nρ2

V2

D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1

D1

B1

S1

E1

V1 A1

pρ1

47
 nρ2

V2

D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1

D1

B1

S1

E1

V1 A1

pρ1

48
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jeden vrchol řezu (D’) sestrojíme jako průsečík hrany DV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany DV a přímky k je bod D’.

nρ2

V2

k2

D2 E2 C2 A2 B2
x1,2
C1

D1
D’1
B1

S1

E1

V1 A1

k1

pρ1

49
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jeden vrchol řezu (D’) sestrojíme jako průsečík hrany DV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany DV a přímky k je bod D’.

2. Půdorysy dalších vrcholů řezu sestrojíme užitím středové kolineace mezi půdorysem podstavy a řezu. Osou
středové kolineace je půdorys stopy pρ1, středem kolineace je bod V1 a párem kolineárně sdružených bodů je D1, D’1.
Řezem je pětiúhelník A’B’C’D’E’. Nárysy vrcholů řezu získáme přenesením po ordinále na příslušnou hranu tělesa.
Dourčíme viditelnost v obou průmětech.

nρ2

V2

k2 B’2
C’2
A’2

D’2
E’
D2 E2 2 C2 A2 B2
x1,2
C1

D1
C’1
D’1
B1

S1

B’1

E1
E’1
V1 A1
A’1

k1

pρ1

50
POSTUP KONSTRUKCE

1. Jeden vrchol řezu (D’) sestrojíme jako průsečík hrany DV s rovinou řezu. Zvolíme krycí přímku k a nalezneme její
průsečík s příslušnou hranou tělesa. Průsečíkem hrany DV a přímky k je bod D’.

2. Půdorysy dalších vrcholů řezu sestrojíme užitím středové kolineace mezi půdorysem podstavy a řezu. Osou
středové kolineace je půdorys stopy pρ1, středem kolineace je bod V1 a párem kolineárně sdružených bodů je D1, D’1.
Řezem je pětiúhelník A’B’C’D’E’. Nárysy vrcholů řezu získáme přenesením po ordinále na příslušnou hranu tělesa.
Dourčíme viditelnost v obou průmětech.

3. Skutečnou velikost řezu získáme otočením roviny řezu např. do půdorysny.

nρ2

V2

k2 B’2
C’2
A’2

D’2
E’
D2 E2 2 C2 A2 B2
x1,2
C1

D1
C’1
D’1
B1
D0
S1

B’1
C0

E1
E0 E’1
V1 A1
A’1
B0
k1

A0

pρ1

51