Základy organické chemie

Jaromír Literák
Organizace předmětu
C2700 (přednáška) + C2701 (seminář – řešení příkladů).
V ISu budou zveřejňovány prezentace, domácí úkoly a soupis
požadavků ke zkoušce za každou kapitolu.
Ukončení:
I C2701 – test min. 50 %
I C2700 – zkouška bude mít písemnou část (min. 60 %) a
krátkou ústní část.

Doporučená literatura:
McMurry, John: Organická chemie. 1. vyd. Brno: Vysoké učení
technické v Brně, Nakladatelství VUTIUM, 2007.
Organizace předmětu
Doporučená literatura:
McMurry, John: Organická chemie. 1. vyd. Brno: Vysoké učení
technické v Brně, Nakladatelství VUTIUM, 2015.

Svoboda, Jiří a kol.: Organická chemie I. 1. vyd. Vysoká škola

chemicko-technologická v Praze, Praha 2005.

147.33.74.135/knihy/uid isbn-80-7080-561-7/pages-
pdf/obsah.html
Organizace předmětu
Doporučená literatura:
Klein, David: Organic Chemistry. 1. vyd. John Wiley & Sons, 2012.

Literák, Jaromír: Sbírka řešených příkladů k semináři z organické

chemie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Munipress 2012.
MASARYKOVA UNIVERZITA
Přírodovědecká fakulta

SBÍRKA ŘEŠENÝCH PŘÍKLADŮ

K SEMINÁŘI Z ORGANICKÉ
CHEMIE

Jaromír LITERÁK

BRNO 2012

https://is.muni.cz/www/literak/C2022.pdf
https://is.muni.cz/www/literak/C3041.pdf
Co je organická chemie?
Chemie sloučenin uhlíku s výjimkou CO, CO2 , HCN, uhličitanů a
kyseliny uhličité, karbidů, HCNO a HCNS.
Organická chemie byla historicky chemií látek pocházejících
z organismů.
1828 – Friedrich Wöhler připravil z anorganických látek močovinu.

O
(NH4)2SO4 + 2 KCNO 2 C + K2SO4
H2N NH2
Co je organická chemie?
1856 – William Henry Perkin připravil mauvein, první z tzv.
anilinových barviv.
CH3
H3C N H3C N

H H
H2N N N H2N N N

CH3 CH3
mauvein A mauvein B

CH3
H3C N H3C N

H H
H2N N N H2N N N

CH3 CH3 CH3 CH3

mauvein B2 mauvein C

https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4330143
Co je organická chemie?
1858 – strukturní teorie organických látek

Friedrich August Kekule Archibald Scott Couper

I Stálá valence určitého typu atomu.

I Čtyřvazný uhlík.
I Možnost řetězení atomů uhlíku.
I Použití čárky pro znázornění vazby mezi atomy.
Co je organická chemie?
1864–1866 – Alexandr Michajlovič Butlerov: Úvod do studia
organické chemie – rozvinutí strukturní teorie.

1874 – Jacobus Henricus van’t Hoff – tetraedrická koordinace

atomu uhlíku.

HOOC H H COOH
C C
C C
H COOH H COOH
Co je organická chemie?
1886 užití acetanilidu jako analgetika

H
N CH3

1899 – patentována kyselina acetylsalicylová.

OH

O CH3
Co je organická chemie?

1910 – na trhu se objevuje salvarsan (Paul Ehrlich)

NH2

HO As
As OH

H2N
NH2
NH2 HO
HO OH
H2N NH2
As
As As
As HO As As
HO As As OH
OH
H2N NH2
H2N OH NH2

1932 – antimikrobiální účinky prontosilu (Gerhard Domagk).

NH2

N
N
O
NH2
S
H2N
O
Co je organická chemie?
1939 – objev působení DDT (Paul Hermann Müller)

Cl

Cl3C

Cl

1939–1949 – objevy pesticidů na bázi organofosfátů (Gerhard

Schrader).

COOCH3

S COOCH3
O P S
H3C O
CH3
Co je organická chemie?

1973 – laboratorní syntéza vitaminu B12 (Robert Burns

Woodward)
Reprezentace molekul vzorci
Sumární vzorec
C4H10 C4H10 C6H12 C2H6O

2-methylpropan butan cyklohexan ethanol

Konstituční vzorec
Konstituce je způsob, jakým jsou dané atomy tvořící molekulu
mezi sebou pospojovány.

H H
H H
H H H H H H H C H H
H C C H
H C C C H H C C C C H H C C O H
H C C H
H C H H H H H C H H
H H
H H H H H

2-methylpropan butan cyklohexan ethanol

Reprezentace molekul vzorci

Racionální vzorec
H3C CH CH3 H3C CH2 CH2 CH3 H3C CH2 OH
CH2
CH3 H2C CH2
CH3CH2CH2CH3 CH3CH2OH
H2C CH2
CH3CH(CH3)CH3 CH3(CH2)2CH3 CH2 C2H5OH

2-methylpropan butan cyklohexan ethanol

Čárový vzorec

H
O

H3C CH3 CH3 H

H3C H3C O
CH3
2-methylpropan butan cyklohexan ethanol
Reprezentace molekul vzorci
Pozor, explicitně uvedenému atomu musíme doplnit všechny
substituenty!

O O
N N C C
C C H3C CH3
H

Elektronový strukturní vzorec vyjadřuje uspořádání valenčních

elektronů (vazebných i nevazebných) v molekule.
− jednoduchá kovalentní vazba
= dvojná kovalentní vazba
≡ trojná kovalentní vazba
− nebo · · u symbolu prvku vyjadřuje nevazebný elektronový pár
· u symbolu prvku vyjadřuje nepárový elektron
Formální náboj atomu vyjadřujeme symbolem ⊕ nebo
uzavřeným v kroužku.
Reprezentace molekul vzorci
Oktetové pravidlo – atomy nepřechodných prvků jsou stabilní se
stejným počtem valenčních elektronů jako v atomech vzácných
plynů.
Pozor, existují molekuly, v nichž atomy porušují oktetové pravidlo
(např. meziprodukty reakcí) – molekuly jsou obvykle nestabilní
nebo náchylné k přeměně chemickou reakcí.
Formální náboj atomu
I Nevazebné elektrony patří atomu, z elektronového páru
kovalentní vazby započítáváme polovinu.
I Součet srovnáme s počtem elektronů, které má neutrální atom
daného prvku ve valenční vrstvě (H 1, C 4, N 5 a O 6).

H H H
H H H H H H
H N O H N O H O N
H C C C H C C C H C C C
H H O H H O H H O
Úkol č. 1

Za předpokladu, že všechny atomy kromě vodíku mají elektronový

oktet, doplňte volné elektronové páry a formální náboje atomů.

H O
C N
H O

Řešení:

H O
C N
H O
Vaznost atomů v organických látkách

bor uhlík dusík kyslík fluor

B C N O F

C N O

C N

Atom boru má elektronový sextet.

Ve skupinách uplatníme analogii:

P P S S
Vaznost atomů v organických látkách
Zapojení nevazebného elektronového páru/prázdného orbitalu do
dativní kovalentní vazby:

H O H O

H CH2CH3 H CH2CH3
B O H B O
H H
CH2CH3 H CH2CH3

bor dusík kyslík fluor

B N O F

N O

N
Vaznost atomů v organických látkách

Heterolýza kovalentní vazby:

H F H + F

H C C H H C C + H

dusík kyslík fluor

N O F

N
Kovalentní vazby v organických látkách

S ohledem na rozložení elektronové hustoty sdílených

elektronových párů rozeznáváme σ a π vazbu:

σ vazba π vazba
Vznik σ-vazby

σ vazba

σ∗

σ
Vznik σ-vazby
Vznik π-vazby

π vazba

π∗

π
Vazebné poměry atomu uhlíku

6C
2s2 2p2

1931 – Linus Pauling rozpracoval teorii hybridizace, vysvětlil tvar

molekuly methanu.
Popis vazebných poměrů pomocí hybridizace

Hybridizace sp 3
z z z z z

y y y y y

x + x + x + x = x

2pz 2px 2py 2s sp3

Vazebný úhel je přibližně 109,5◦ .

Popis vazebných poměrů pomocí hybridizace
Dvojná vazba je kombinací jedné σ a jedné π vazby.
H H
H H
C C
H H
H H

Hybridizace sp 2
z z z z

y y y y

x + x + x = x

2px 2py 2s sp2

Popis vazebných poměrů pomocí hybridizace
Trojná vazba je kombinací jedné σ a dvou π vazeb.

H C C H H H

Hybridizace sp
z z z

y y y

x + x = x

2px 2s sp
Popis vazebných poměrů pomocí hybridizace
Allen:

sp H
H
H H
sp2 C C C sp2 H
H H H
Popis vazebných poměrů pomocí hybridizace

Úvahy můžeme rozšířit na další prvky, kdy místo vazebného

elektronového páru nalezneme nevazebný elektronový pár.

benzen pyridin
H H
H H H H

H H H N H
H
sp2 sp2

H H H H
H H H N
H H H H
Popis vazebných poměrů pomocí hybridizace
Hybridizace sp 3

H H
H B H H B H
H H

H
N
H H N H
H

H H
H N H H N H
H H

O H O
H H
H
Popis vazebných poměrů pomocí hybridizace
Hybridizace sp 2

H
N H H
C N
C H
H H

O H
C C O
H H H

Hybridizace sp

H C C H H H

H C N H
Konjugace
Ethen

H H
H H
C C
H H
H H
Konjugace
Buta-1,3-dien
H
H H

H H
H
Konjugace
Allylový systém – kation, anion a radikál
H H

H H
H
H
H H
H H H H H H

H H H H H H

Allylový kation:
Konjugace
Allylový systém – vinylalkohol

H H sp2
H H
H H O H H
O O
H sp2
H H H
sp2

Pozor na hybridizaci atomu s volným elektronovým párem vedle π vazeb!

Allylový systém – amid
O
CH3
H N
CH3

sp2
sp2 O
H3C O CH3
N C H N
H3C H CH3
sp2
Příklad č. 2

H2C C CH
H2C CH3 H2C CH2
CH3

konjugované π-vazby izolované π-vazby kumulované π-vazby

Identifikujte dvojné vazby, které jsou v konjugaci.

H2C

CH3

Řešení:

H2C

CH3
Příklad č. 3
Za předpokladu, že všechny atomy kromě vodíku mají elektronový oktet,
doplňte volné elektronové páry a formální náboje atomů. Určete, které
volné elektronové páry jsou v konjugaci s násobnými vazbami. Pokuste se
odhadnout hybridizaci označených atomů.

a) b)
H H
O
N O H N N
N H
O
H O

Řešení:

a) b)
sp2
H H
O
N O H N N
N H
O
sp3
H O sp2
sp2
sp2
Rezonanční vzorce

Klasické elektronové vzorce často selhávají při popisu vlastností

konjugovaných π-systémů.

Acetátový anion:

126 pm 121 pm
O O δ− O
H3C H3C H3C
δ−
O 126 pm O 131 pm O H

1931–1933 – Linus Pauling

Pomůckou je použití rezonančních (mezomerních) vzorců, které
odvodíme posuny elektronů v rámci konjugovaného π-systému.

Skutečné vlastnosti konjugovaného π-systému získáme jako vážený

průměr (hybrid) více rezonančních vzorců.
Rezonanční vzorce

Pravidla pro psaní a použití rezonančních vzorců:

I Rezonanční struktury se oddělují jednoduchou oboustrannou
šipkou ↔.

I Posuny se týkají jen elektronů v konjugovaných π vazbách a p

orbitalech. Nedochází k přerušení σ vazeb.

I Musí docházet k překryvu π a p orbitalů. Např. v allenu jsou

π vazby na sebe kolmé a nejsou v konjugaci:
H H
C C C
H H

I Hybrid je stabilnější než všechny rezonanční struktury, ze

kterých se skládá.
Rezonanční vzorce

I Vznik oddělených nábojů snižuje příspěvek k výslednému

hybridu.

minoritní

I Větší váhu mají struktury, ve kterých je záporný náboj

lokalizován na elektronegativnějším atomu a kladný náboj na
elektropozitivnějším atomu.

O O O

vyšší podíl menší podíl

Rezonanční vzorce

I Rezonanční struktura, ve které mají všechny atomy

elektronový oktet, mají větší váhu než struktury
s elektronovým sextetem.
H H
H3C O C H3C O C vyšší podíl
H H

I Delokalizace elektronu ve větším π orbitalu znamená snížení

energie a zvýšení stability, počet možných rezonančních
struktur je přímo úměrný velikosti π-systému. Proto čím více
rezonančních struktur napíšeme, tím by měla být částice
stabilnější.
Rezonanční vzorce

V organických molekulách se setkáme s několika základními

„vzoryÿ pohybu elektronových párů:

Allylový systém
O O

Polarizace π vazby
O O
Rezonanční vzorce

Elektronový pár vedle prázdného p orbitalu

O O

Cyklický π systém
Uplatnění rezonančních vzorců

CH3 CH3
N N
CH3 CH3

CH3 CH3
N N
CH3 CH3

CH3 CH3 δ CH3

δ
N N N
CH3 CH3 CH3
Uplatnění rezonančních vzorců

O O O Oδ
δ
H H H H H H H H

δ
O O O O
δ δ
H H H H
Příklad č. 4

Napište relevantní rezonanční vzorce vinylalkoholu a akrylonitrilu a

určete, na kterých atomech v rámci π-systému dochází ke vzniku
parciálního kladného a záporného náboje.

OH C
N

Řešení:

δ
OH OH δ OH

δ δ
C C C C δ
N N N N
Polarita a polarizovatelnost vazeb
Několik škál elektronegativit.
Linus Pauling:

H
2,1
Li Be B C N O F
1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0
Na Mg Al Si P S Cl
0,9 1,2 1,5 1,8 2,1 2,5 3,0
Br
2,8
I
2,5
Polarita a polarizovatelnost vazeb
Nepolární vazba: rozdíl elektronegativit < 0,4
Polární vazba: rozdíl elektronegativit 0,4–1,7
Iontová vazba: rozdíl elektronegativit > 1,7
δ δ δ δ δ δ
C H C C C O C N C F Na F

nepolární polární iontová

vazby vazby vazba

Dipólový moment

µ=r ·q [C cm]
Praktičtější je vyjadřovat velikost dipólového momentu jednotkou
debey (1 D = 10−18 C cm)
Znázorňování orientace dipólového momentu.
δ δ
H F
µ
Polarita a polarizovatelnost vazeb

Dipólový moment je vektorová veličina.

H δ δ Cl Cl
H C C N C
H H H

V nepolární molekule mohou být polární vazby:

Cl Cl
O C O C
Cl Cl
Polarita a polarizovatelnost vazeb
Polarita vazby je důsledkem trvalé deformace rozložení elektronové
hustoty.
Polarizovatelnost vyjadřuje, jak snadno vlivem vnějšího elektrického pole
dojde k deformaci elektronové hustoty (a vzniku např. indukovaného
dipólu).
Polarizovatelnost souvisí se snadností heterolýzy vazby.
δ δ
I C Cl I C + Cl

H
δ δ
X HO C + X
HO H C
H

roste polarita vazby C–X

H3C F H3C Cl H3C Br H3C I

roste polarizovatelnost vazby C–X

roste reaktivita vazby C–X

Indukční a mezomerní efekt
Indukční efekt – deformace rozložení elektronové hustoty σ vazeb.
Efekt rychle slábne s počtem vazeb!

H H H H
H C Li H C F H C O H H C O
H H H −H H
I+ efekt I− efekt I− efekt I+ efekt

Mezomerní efekt – deformace rozložení elektronové hustoty π vazeb.

Elektronová hustova v π vazbách je polarizovatelnější než v σ vazbách!

H2C CH OH H2C CH CH O

M+ efekt M− efekt
Indukční a mezomerní efekt

H2C CH N H H2C CH O
H
I− efekt I+ efekt
M+ efekt M+ efekt

F
H2C CH F H2C CH C F
F
I− efekt I− efekt
M+ efekt
Příklad č. 5

Určete, jakým efektem (indukční a mezomerní) působí modře

označené skupiny na zbytek molekuly.

O
OCH3 CH3 NH3

O N
N O S CH3 C
Příklad č. 5

Řešení:

O
OCH3 CH3 NH3

I− I+ I−
M−

O N
N O S CH3 C

I− I− I−
M− M+ M−
Zápis organických reakcí

CH3
N
1. HNO3, H2SO4 CH3
2. Fe + HCl
N
3. NaOH N
4. NaNO2 + HCl (0–5 °C)
5. N,N-dimethylanilin (pH<7)

Což prakticky znamená:

NO2 NH3 NH2

Cl
HNO3, H2SO4 Fe + HCl NaOH NaNO2 + HCl
– H2O – H2O – H2O 0–5 °C
– FeCl3 – NaCl – H2O
– NaCl

N CH3 CH3
N
Cl N N
CH3
CH3
N
pH<7 N
– HCl
Klasifikace organických reakcí

1. Adice – dochází ke spojení molekul.

H2C CH2 + Cl2 H2C CH2

Cl Cl

H3C I + Mg H3C Mg I

H CH3 H CH3
H B + O H B O
H CH3 H CH3

2. Eliminace – opak adice, dochází k rozštěpení molekuly.

Br

H3C CH3 H2C CH3 + HBr

Klasifikace organických reakcí
3. Substituce – počet molekul na jedné a druhé straně rovnice je
stejný, jen dochází k výměně atomu nebo skupiny atomů v jedné
molekule za jiný atom nebo skupinu atomů.

CH2Cl + I CH2I + Cl

4. Přesmyk – dochází pouze k přeskupení vazeb v rámci molekuly,

produkt reakce je konstitučním izomerem výchozí látky.

H
O O

H3C CH2 H3C CH3

H3C H3C
Klasifikace organických reakcí
Kondenzace – reakce, při které se spojují molekuly do větší molekuly za
současného odštěpení další malé molekuly, například H2 O, NH3 , HCl. . . .

Reakční mechanismus
Podrobný popis souslednosti všech meziproduktů reakce včetně způsobu
jejich vzájemné přeměny.
Navržení reakčního mechanismu je výsledkem experimentálního zkoumání
průběhu dané reakce nejrůznějšími metodami a na základě analogie
s podobnými reakcemi.
Reakce probíhající polárním mechanismem zahrnují polární molekuly a
ionty a obvykle dochází k heterolýze kovalentních vazeb nebo kovalentní
vazby vznikají tak, že částečně nebo úplně záporně nabitý atom dodává
elektronový pár do vazby s atomem, který je částečně nebo úplně kladně
nabitý.

CH3 CH3
H3C N H Cl H3C N H + Cl
CH3 CH3
Klasifikace organických reakcí
CH3
H
C O
H3C CH3
H
elektrofil nukleofil

Nukleofil (Nu) – molekula nebo atom, který je částečně nebo úplně

záporně nabitý a vyhledává atomy kladně nabité.
V průběhu reakce nukleofil přispívá do tvorby kovalentní vazby s kladně
nabitým atomem elektronovým párem (nevazebným elektronovým párem
nebo elektronovým párem vazby π nebo σ).
Elektrofil (E) – molekula nebo atom, který nese částečný nebo úplný
kladný náboj nebo která nemá elektronový oktet, a která během reakce
vyhledává atomy, které jsou nukleofilní.

Činidlo Nenabité Nabité

elektrofil AlCl3 , H2 SO4 H+ (jako H3 O+ ), Cl+ , NO+
2 , (CH3 )3 C
+

nukleofil H2 O, NH3 OH− , NH− − −

2 , Br , I
Zápis organických reakcí
Ke znázornění pohybu elektronů a elektronových párů používáme
zahnutých šipek.

Pohyb jednoho elektronu Pohyb elektronového páru

Homolýza vazby

H H H H
H C C H H C + C H
H H H H

Heterolýza vazby

CH3 CH3
H3C C Br H3C C + Br
CH3 CH3
Oxidace a redukce
Oxidační číslo atomu ve sloučenině je náboj, který by tento atom
nesl v případě, že bychom provedli štěpení všech kovalentních
vazeb z tohoto atomu vycházejících s ohledem na polaritu vazby.
V případě různých atomů bychom provedli heterolytické štěpení,
které musí respektovat elektronegativity atomů.
V případě stejných atomů dělíme vazebné elektronové páry
symetricky.

H2C CH2 + Br2 H2C CH2

Br Br

H H Br H H
Br
0 0
H C C H H C C H
2 2

Br Br
Oxidace a redukce

O
OH
C H2
H3C CH3 + H3C C CH3
H

O O H
2 H H 2
0 0
C CH3 C CH3
2 0
CH3 CH3 H
Příklad č. 6

Napište rezonanční vzorce fenolátového aniontu:

Řešení:

O O O O O
Příklad č. 7

Napište rezonanční vzorce benzaldehydu:

Řešení:

O O O O

H H H H

O O O

H H H
Příklad č. 8
Napište rezonanční vzorce pyrrolu a pyridinu:

N N
H

pyridin pyrrol
sp2
sp2

N H N

Řešení:

N N N N N
Příklad č. 8

Řešení:

N N N N
H H H H

N N
H H