Lícování

Lícování je ve strojírenství předepsání rozměrů a výroba dvou samostatných

konstrukčních částí, kdy jedna svým vnějším povrchem (součást charakteru „hřídel“)
má zapadat do otvoru vytvořeného v druhé (součást charakteru „díra“) tak, aby tyto
části vůči sobě měly předepsaný vztah - tvoří uložení. Součástem, které do sebe mají
zapadat, například hřídeli a díře ložiska, konstruktér obvykle stanovuje shodný
jmenovitý rozměr (zde průměr) a ten doplňuje ještě rozměrem tolerančního pole
(stručně „tolerancí“). Protože žádnou součástku nelze vyrobit (ani změřit) úplně
přesně, stanoví se takto rozmezí přípustných rozměrů s ohledem na funkci uložení;
obdobně se popisují přípustné odchylky tvaru a polohy. Velikost nebo výška
tolerančního pole určuje míru přesnosti, s níž se součástka musí vyrábět. Vhodnou
kombinací přípustných odchylek může konstruktér rozhodnout o druhu uložení.
Rozsah přípustné odchylky může předepsat číselně v milimetrech, z praktických
důvodů jsou však mezinárodně normovány a udávají se kombinací písmen a čísla.

Druhy uložení
Druh uložení je s ohledem na jeho funkci určen kombinací tolerančního pole hřídele
a díry a může být:

• s přesahem nebo pevné - tolerance se volí tak, aby skutečný rozměr typu
„hřídel“ byl vždy větší než rozměr „díry“, takže součásti budou navzájem
nehybně spojeny, jako například kolo nalisované na hřídeli,
• přechodné - mezi součástkami může vzniknout vůle nebo přesah,
• s vůlí nebo volné - skutečný rozměr „hřídele“ bude vždy menší než
rozměr „díry“, což zaručuje nezbytnou vůli a umožňuje vzájemný pohyb
součástí, například hřídele v kluzném ložisku.

Toleranční třídy

Velikost tolerančního pole v μm pro jmenovitý rozměr 80-120 mm a stupně přesnosti

IT4 - IT10
Toleranční pole se udává jako toleranční třída a označuje kombinací
písmen A - Z, ZA - ZC (u hřídele malá a u díry velká písmena) a čísla 01, 0 - 18.
Písmena udávají polohu tolerančního pole vůči jmenovitému rozměru či tzv. nulové
čáře. U děr znamenají písmena A - H, že díra bude vždy větší než jmenovitý rozměr
(A znamená největší kladnou odchylku, H nejmenší), písmeno J oboustrannou
odchylku a písmena K - ZC, že díra bude vždy menší než jmenovitý rozměr. U
hřídele je význam písmen obrácený: a znamená největší zápornou odchylku (hřídel
bude menší než jmenovitý rozměr), j je oboustranná a zc znamená největší kladnou
odchylku (hřídel bude větší než jmenovitý rozměr).
Čísla znamenají požadovaný stupeň přesnosti výroby čili výšku tolerančního pole.
Čísla 01 - 4 znamenají největší přesnosti, například pro kalibry a měřidla, čísla 5 - 11
běžné strojírenské přesnosti a čísla 12 - 18 se užívají při výrobě polotovarů, určených
k dalšímu opracování (například výkovků nebo výlisků). Dosažení vyšší přesnosti je
ve výrobě pochopitelně nákladnější, takže konstruktér má volit nejnižší přesnost
(nejvyšší číslo), která u daného uložení vyhoví požadované funkci. Výška
tolerančního pole roste geometricky, zvýšením stupně přesnosti o 1 se toleranční
pole zvětší 1,6krát (platí pro IT5 až IT18).
Druh uložení, tedy kombinace tolerančních tříd díry a hřídele, se potom v této
soustavě popisuje jejich uvedením v podobě zlomku takto:

• H11/p11 (příklad uložení s přesahem, malá přesnost) nebo H7/p6 (s vyšší

přesností),
• typickým příkladem přechodného uložení může být uložení H7/h7,
• H11/d11 (příklad uložení s vůlí, malá přesnost) nebo H7/f7 (s vyšší
přesností).

Jednotná díra a jednotný hřídel

Z praktických důvodů se ve výrobě užívá jen část možností, které toleranční třídy
poskytují. Typicky se používá soustava jednotné díry a méně často soustava
jednotného hřídele. Pokud se například díry obrábějí výstružníkem příslušného
průměru, stačí jedna sada výstružníků obvykle s toleranční třídou H7, případně H6
nebo naopak H11. Podle druhu uložení se pak užívají hřídele s třídami například f7
(volné), h7 (přechodné) nebo s7 (s přesahem). To je soustava jednotné díry.
Naopak v soustavě jednotného hřídele se volí obvykle třída h7 a druh uložení pak
určuje toleranční třída díry.

Netolerované rozměry
Ve výkresech se obvykle uvádí tolerance přímo jen u těch rozměrů, které mají tvořit
uložení nebo být přesnější než ostatní rozměry. Zbylé rozměry (tzv. netolerované
rozměry) mívají toleranci společnou, ta bývá uvedena v popisovém poli např.: ISO
2768 - m. Zatímco tolerované rozměry používají číslo a písmeno, netolerované
rozměry jsou zjednodušené, používají jen písmeno (f - jemná, m - střední, c -
hrubá, v - velmi hrubá) a mnohem hrubší členění nominálních rozměrů. U délkových
rozměrů tolerance m - střední odpovídá zhruba Js13.