1.

Technické kovové materiály

a-Výroba surového železa a oceli
b-Rozdělení a značení ocelí dle ČSN (EN), a jejich použití
Výroba surového železa a oceli:
1. Výroba surového železa
 Surové železo se vyrábí ve vysoké peci.
 Je to slitina železa s uhlíkem a ostatními doprovodnými prvky ( Mn, Si, P, S). Není kujné pro vysoký obsah
uhlíku je pouze dobře slévatelné.
 Rozdělení surového železa: -Ocelárenské surové železo (bílé) – má bílou jemně zrnitou strukturu, uhlík se
vylučuje ve formě karbidu železa a vzniká, když se do vysoké pece přidávají slitiny s velkým množstvím
manganu. Používá se pro výrobu oceli.
- Slévárenské surové železo (šedé) – má šedou hrubě zrnitou strukturu, uhlík se
vylučuje ve formě grafitu a vzniká, když se do vysoké pece přidávají slitiny s velkým množstvím křemíku.
Používá se pro výrobu litiny.

Soroviny:

 železná ruda – před vsazením do pece se musí vhodně upravit drcením velkých kusů nebo
lisováním, spékáním drobných kusů. Mezi základní typy patří: magnetovec, krevel, ocelek, hnědel,
pyrit
 palivo – tvoří ho vysokopecní koks, který se vyrábí z kvalitního černého uhlí
 tavidlo – tvoří ho vápenec a slouží k vytváření strusky ve které jsou zachyceny nečistoty a pomáhá
při uvolňování čistého železa z železné rudy. Struska taky chrání surové železo, aby mělo žádané
chemické složení a nebylo nadměrně syceno uhlíkem.
 ohřátý vzduch – do pece se vhání mohutnými pístovými nebo rotačními dmýchadly. Ohřívá se v
Cowperových ohřívačích.
Postup při výrobě surového železa :

 1. etapa – sušení : probíhá v rozmezí teplot 200 – 500˚ C, kdy dovezená vsázka se nasype do kychty pomocí
dopravníku a dochází k sušení
 2. etapa – redukce : probíhá pomocí CO ( oxid uhelnatý ). Nastává v rozmezí teplot 500 – 900˚ C. V této
etapě dochází k reakci CO s rudou, kdy se z železné rudy uvolní kyslík, který se naváže na CO za vzniku CO2 a
tak dojde k uvolnění čistého železa za přispění tavidla
 3. etapa – nauhličení: probíhá v rozmezí teplot 900 – 1100˚ C. V této etapě se začne sytit čisté železo
uhlíkem, který se uvolňuje z paliva a jinými doprovodnými prvky jako je např. Mn, Si, S, P a tím se přemění
čisté železo na slitinu tzv. surové železo
 4. etapa – tavení: probíhá v rozmezí teplot 1100 – 2000˚ C. V této etapě se surové železo roztaví úplně,
nečistoty zůstanou vázané ve strusce a ze zarážky kape surové železo do nístěje, kde dojde k odpichu,
přičemž vsázka zůstává na povrchu surového železa.

Produkty vysoké pece : 1. surové železo – je to hlavní produkt vysoké pece a rozděluje se na ocelárenské (bíle) a
slévárenské ( šedé) surové železo.

2. struska – používá se k výrobě cementu a umělých hnojiv

3. vysokopecní plyn – slouží k vyhřívání pecí, koksoven

 2. Výroba oceli:
 Je to sloučenina železa s uhlíkem a dalšími doprovodnými prvky, kdy obsah uhlíku nepřevyšuje 2,14 % . Ocel
má vyšší bod tání, je čistější a houževnatější než surové železo, dobře se tváří válcováním, tažením a
kováním.
 Ocel se vyrábí v ocelárnách z ocelárenského surového železa procesem, který se nazývá zkujňování.
 Úkoly zkujňování : - 1. snížit obsah uhlíku
- 2. snížit množství nežádoucích prvků a plynů (P,S,H,N)
- 3. zlepšit vlastnosti přidáním legujících prvků
 Ocel se vyrábí v Kyslíkovém konvertoru nebo v Elektrické obloukové peci

Rozdělení a značení ocelí dle ČSN (EN), a jejich použití:

1. Rozdělení oceli dle ČSN :
Ke tváření (Tř.10-19) - Konstrukční (Tř. 10-17) - Obvyklých jakost
- Ušlechtilá (Tř. 12-17) - Nelegovaná (Tř.12)
- Legovaná (Tř.13-17)

- Nástrojová (Tř. 19) - Nelegovaná (Tř.190xx-192xx)

- Legovaná (Tř.193xx-199xx)

Odlévání - Nelegovaná (Tř.4226xx)

- Legovaná (Tř.4227-4229xx)

Značení ocelí dle ČSN:

Rozbor značky konstrukční oceli: - Tř. 10 : 10 XXX druhé dvojčíslí vynásobené 10 znamená mez pevnosti Rm

- Tř. 11 : a) 11 1XX je-li za prvním dvojčíslím jednička jedná se o automatovou ocel

b) 11 XXX druhé dvojčíslí vynásobené 10 znamená mez pevnosti Rm

- Tř. 12 – 16 : 12 XXX třetí číslice znamená % legur, čtvrtá % uhlíku po vynásobení 0,1

- Tř. 17 : 17 XXX třetí číslice udává kombinaci legur

Značení ocelí: xx xxx.xx

- Základní číselná značka je pětimístné číslo, označující základní materiál.

- První číslice v základní značce je 1 a označuje tvářenou ocel.
- Druhá číslice ve spojení s první označuje třídu oceli, viz tabulka.
- Třetí a čtvrtá číslice mají různý význam podle třídy oceli, viz tabulka.
- Doplňkové číslo má jednu nebo dvě doplňkové číslice, jejich význam je v tabulce.

Třída 10

 Dvojčíslí dané třetí a čtvrtou číslicí v číselné značce oceli vyjadřuje u konstrukčních ocelí nejmenší pevnost v
tahu v 10 MPa s těmito výjimkami:
- oceli obchodní jakosti: třetí a čtvrtá číslice je 0 (např. 10 000, 10 004)
- betonářské oceli: dvojčíslí udává nejmenší mez kluzu v 10 MPa

Třída 11

 Dvojčíslí dané třetí a čtvrtou číslicí v číselné značce oceli vyjadřuje u konstrukčních ocelí nejmenší pevnost v
tahu v 10 MPa s výjimkou automatových ocelí, kde třetí číslice - 1 - označuje ocel obzvlášť vhodnou k
 obrábění a čtvrtá číslice charakterizuje střední obsah uhlíku v desetinách procenta, zaokrouhlený na nejbližší
celé číslo. Je-li střední obsah uhlíku menší než 0,1 %, používá se číslice 0.

Třída 12 - 16

 U ocelí třídy 12 je třetí číslice v číselné značce oceli většinou 0. U ocelí tříd 13 až 16 vyjadřuje třetí číslice
součet středních obsahů legovacích prvků v procentech, zaokrouhlený na nejbližší celé číslo. Čtvrtá číslice
vyjadřuje střední obsah uhlíku v desetinách procenta se zaokrouhlením setin od 3 na vyšší desetinné číslo. Př.
Průměrný obsah C 0,23 % se zaokrouhlí na 0,3; čtvrtá číslice bude 3.

Třída 17

 Třetí číslice v základní číselné značce ocelí třídy 17 vyjadřuje typ legování ocelí jednotlivými legovacími prvky
nebo skupinou hlavních legovacích prvků dle tabulky.

- 17 0xx- oceli chromované

- 17 1xx- oceli chromované, s dalšími prvky (Al, MO, Ni)
- 17 2xx- Oceli chromniklové, popř. stabilizované (Ti, Nb)
- 17 3xx- Oceli chromniklové, popř. stabilizované (Ti, Nb) a s dalšími přísadovými prvky (Mo, V, W,, aj.)
- 17 4xx- Oceli manganochromové, manganochromniklové
- 17 5xx- Oceli niklové
- 17 6xx- Oceli manganové
- 17 7xx-17 9xx –Volné

Třída 19

 Třetí číslice v základní číselné značce ocelí třídy 19 vyjadřuje jednak nelegované oceli, jednak typ legování
oceli jednotlivými legovacími prvky nebo skupinou hlavních legovacích prvků dle tabulky.
 Oceli třídy 19- U této třídy rozlišujeme oceli uhlíkové a legované. Legované dále mohou být nízkolegované,
střednílegování, vysoké legování.

Nástrojové oceli uhlíkové:

- 19 0xx-19 2xx - Dvojčíslí ze 3. a 4. číslice vyjadřuje u nelegovaných ocelí střední obsah uhlíku

Nástrojové oceli slitinové:

- 19 3xx- Oceli manganové, křemíkové, vanadové

- 19 4xx- Oceli chromové
- 19 5xx- Oceli chrommolybdenové
- 19 6xx- Oceli niklové
- 19 7xx- Oceli wolframové
- 19 8xx- Oceli rychlořezné
- 19 9xx- Speciální oceli

První doplňková číslice-Stav oceli (druh tepelného zpracování):

- 1xxxx.0- tepelně nezpracovaný

- 1xxxx.1- normalizačně žíhaný
- 1xxxx.2- žíhaný (s uvedením způsobu žíhání)
- 1xxxx.3- žíhaný na měkko
- 1xxxx.4- kalený nebo kalený a popouštěný při nízkých teplotách, po rozpouštěcím žíhání (jen u austenitických
ocelí)
 - 1xxxx.5- normalizačně žíhaný a popouštěný
- 1xxxx.6- zušlechtěný na dolní pevnost obvyklou u příslušné oceli
- 1xxxx.7- zušlechtěný na střední pevnost obvyklou u příslušné oceli
- 1xxxx.8- zušlechtěný na horní pevnost obvyklou u příslušné oceli
- 1xxxx.9- stavy, které nelze označit číslicemi 0 až 8

Druhá doplňková číslice- Stupeň přetváření (pásy válcované zastudena):

- 1xxxx.x0- dále nepřeválcováno (za tepla)

- 1xxxx.x1- lehce převálcováno
- 1xxxx.x2- ¼ tvrdý
- 1xxxx.x3- ½ tvrdý
- 1xxxx.x4- ¾ tvrdý
- 1xxxx.x5- 4/4 tvrdý
- 1xxxx.x6- 5/4 tvrdý
- 1xxxx.x7- netvoří se při něm čtyřlístky (pásy jsou zpracovány se zřetelem na omezení anizotropie
mechanických vlastností materiálů - omezení tvorby cípů); mechanické vlastnosti jako u měkce žíhaného
materiálu
- 1xxxx.x8- zpracováno podle zvláštního předpisu
- 1xxxx.x9- zpracování podle dohodnutého předpisu

2. Rozdělení jednotlivých ocelí

 Konstrukční oceli – jsou zpravidla nelegované oceli používané ve strojírenství, stavebnictví, apod.
 Ocel k zušlechťování – oceli se středním obsahem uhlíku, které se po kalení popouštějí na vyšší teploty, aby
se dosáhlo vysoké houževnatosti při zachování dobré pevnosti (např. ČSN 412042, 412050, 412051, 412052,
…). Tyto oceli, jako materiál, lze také koupit už zušlechtěné. Ve třídě oceli za tečkou mají číslo 6, 7, 8. Např.:
12040.6. Zušlechtěné oceli jsou pevnější, ale lze je ještě obrábět – soustružit, frézovat, apod oproti kaleným
ocelím, které lze už jen brousit. Zušlechtěná ocel je částečně houževnatá. Zušlechťování se skládá z běžného
kalení a popuštění oceli na vyšší teplotu. Při zušlechťování nám nejde primárně o tvrdost oceli, ale o zlepšení
mechanických vlastností, např. pevnosti v tahu a struktury oceli. Tím může být pak výrobek lehčí. Pro
základní orientaci možno uvést, že u obyčejných uhlíkových ocelí se po zušlechtění jejich pevnost v tahu zvýší
asi o čtvrtinu.
 Nástrojové oceli – jsou uhlíkové, středně legované a vysocelegované ocele nebo oceli rychlořezné (jsou
samokalitelné) typicky s vyšším až vysokým obsahem uhlíku a používají se na výrobu různých nástrojů a
forem. Označují se předčíslím 19. Ocel uhlíková a ocel rychlořezná dosáhne při kalení stejné tvrdosti, ale ocel
uhlíková drží tvrdost ostří (břitu) cca do 240 °C, vyšší teplotou začíná měknout. Ocel rychlořezná drží tvrdost
ostří i při vyšší teplotě než 500 °C a obsahuje vysoký podíl karbidů wolframu a molybdenu. Ve srovnání s
ocelemi uhlíkovýmí a středně legovanými umožňuje mnohem rychlejší obrábění a proto vznikl i název
rychlořezná.

Zdroje: https://online.ferona.cz/znaceni-oceli/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ocel

https://www.spszengrova.cz/texty/texty/ZAV/ZAV1-Technicke_materialy_Vyroba_zeleza.pdf