Betonov a zdn konstrukce navrhovn

Ing. Jitka Vakov, CSc.

B728 t 13:00 14:00 2 h navrhovn, 1 h technologie betonu Navrhovn betonovch konstrukc 1 od betonsk spolenosti, lze koupit u Vakov

vod

Beton = kompozitn materil, zkladnmi slokami jsou plnivo (kamenivo, keramzit, recyklty), pojivo (cement, epoxidy, plasty, asfalty) a voda. Dle psady a pmsi. Vznikl materil je vlastnostmi podobn prodnmu kamenivu (viz nkter slepence vypadaj podobn jako beton) Pomrn dobr tlakov pevnost (bn do 60 MPa, a 100 MPa i vce), tahov dov hor (cca desetina) Schopnost petvoen mezn tlakov petvoen 3 4 (v normch obvykle 3,5 ). V tahu zhruba desetiny tchto hodnot. Pracovn diagram charakterizuje pevnostn a petvrn vlastnosti. V tahu m obdobn charakter jako v tlaku, ale kivka je dov men.

Modul prunosti E obvykle 20 40 MPa (tenov smrnice teny v potku, nebo senov je ni) Trvanlivost betonu zvis na agresivit prosted Karbonatace betonu koroze betonu, dsledek kyselosti okolnho prosted beton reaguje se vzdunm CO2, zkarbonatovan vrstva ztrc zsaditost => nebezpe pro vztu, zmna vlastnost (samotn beton se trochu zpevn). Izolan vlastnosti pznivj ne u oceli, ale vzhledem k normovm poadavkm nejsou pli dobr. Z izolanho hlediska jsou vhodn lehk betony (hutn beton s lehkm kamenivem, beton s porznm pojivem, porobeton). Dal vhodou lehkch beton je zmenen vlastn hmotnost. Bn beton 2200 2400 kg.m-3, hutn beton s lehkm kamenivem okolo 1800, pitom me mt stejn pevnostn charakteristiky. B 2500. Tk betony a 3000 (nap. na odstnn radioaktivity). Souinitel teplotn roztanosti dleit je, e je pro ocel i beton stejn (10 12.10-6 K-1) Souinitel teplotn vodivosti rozdln, pro ocel mnohem vt (rychleji se oheje a roztahuje) => nebezpen pro kce, kde jsou ve styku ocelov a betonov sti (ne B tam je ocel schovan) Schopnost monolitnn lze vytvet velk monolitick kce

Statick psoben prostho betonu

Uv se na tlaen prvky (namhn pevn tlakem) => masivn sloupky, tlaen pilky namhan centrickm tlakem, propustky (de facto klenba tlaen zemnmi tlaky), gravitan kce (dnes nahrazovny B). Pouit k tomuto elu celkov kles.

Zkladov konstrukce stle masov pouit prostho betonu. Zklad ale mus bt dosti masivn na ten se pouv B. Pi stlaovn vznik pn tah => vznik podlnch trhlin (kolmo na tah)

Taen prvky vznik pn ruptury (tedy opt kolmo na tah) Ohban prvky trhlina vznik kolmo na tah. Nebezpe prvk z prostho betonu: tzv. kehk namhn me prasknout narz bez pedchozho varovn => dnes nesm bt navrhovny ohban prvky z prostho betonu.

Statick psoben elezobetonu

Jazykov nesprvn nzev vztu nen elezo, ale ocel (existuj i nekovov vztun prvky) Tlaen prvky

Taen prvky (stejn vztahy jako tlak) Ohban prvky

Zaten, kter zpsob vznik trhlin v betonu, je jen o mlo vt, ne u prostho betonu vliv vztue se zane projevovat a pot

Statick psoben pedpjatho betonu

Cl: eliminovat tahov napt Pedpt = zmrn vnesen tlakovho namhn. Pi centrickm pedpt vznik v hornch vlknech zbyten velk tlak. Vhodnj je tedy zavst pedpnac slu excentricky tak, aby psobila na hran jdra prezu.

Pedpt nelze udret s asov konstantn hodnotou => ztrty pedpt, se ktermi je poteba potat. Dvod je cel ada (pi pedpt dochz k nataen vztue => materil m tendenci vracet se do pvodnho stavu; reologick zmny betonu; atd.) Prvn aplikace ji na pelomu stolet, reln rozvoj a od poloviny 20. stolet

Historie
Znme betony z doby antiky, i star a 6000 let Vznik podmnn materilem nejastji sopen materil schopn hydratace (nap. pucoln) Prmyslov vroba zhruba od 20. let 19. stolet portlandsk cement U v 19. stolet i B kce, na pelomu stolet velk rozmach i v navrhovn Od poloviny 20. stolet pedpjat beton

Vztu pro betonov konstrukce

Typy vztue
Ocelov vztu Betonsk vztu pevnost ~ 200 700 MPa (EN u poaduje min. 400 MPa). Pruty (tye), drty ve svitcch, svaovan st, phradoviny (nap. filigrny). Tahov vztu je doplnna smykovou (tmnky po obvodu prezu)

tystin tmnek ml by 4 vtve smrem dol (i uprosted prezu, nejen po obvod)

Tuh vztu nap. vlcovan profily => spaen ocelobetonov konstrukce (viz OK)

Pedpnac vztu pevnost 1000 2000 MPa, men tanost

Nekovov vztu polymery vyztuen vlkny (FRP fibre reinforced polymers). Materil vlken: Sklo prutov vztu, pevnost ~ jako ocel, E = 40 a 150 Gpa (velk rozptyl ocele maj vechny skoro stejn E = 210 GPa) Uhlk (karbon) lamely a tkaniny pro dodaten zesilovn BK. Nalep se zespodu na kci => vy nosnost, nezv se ale tuhost. Vhodou je, e se skoro nemus omezit provoz v budov (nutno maximln obouchat omtku). Pevnost 1500 a 3000 MPa, E= 150 a 700 GPa (bn do 400 GPa) Aramidov vlkna

Vlknobeton
Odlin kompozitn materil, jin vlastnosti Vyaduje speciln technologii, navren Dl se na prost, vyztuen (B) a pedpjat Vlknobetonov prvky jsou schopny penet napt i po vzniku trhlin

Drtkobeton s ocelovmi vlkny, nap. na podlahy v prmyslovch objektech Vlknobeton se syntetickmi vlkny

Vlastnosti betonsk vztue

Tanost = maximln mon petvoen Pevnostn a petvrn vlastnosti popisuje pracovn diagram zskan trhac zkoukou Do dosaen meze mrnosti je deformace linern, vratn Za mez mrnosti je deformace nelinern, po odten zstane alespo minimln zbytkov deformace Mez kluzu (fy, y = yeal tci) nhl zvten deformace bez velkho nrstu napt Pak zpevnn Mez pevnosti nejvt napt, jak je materil schopen penst Pak pokles napt prvek se zuuje (tvorba krku), nakonec dojde k petren fy 200 600 MPa, ft 300 800 MPa. Velmi dleit je pomr ft/ fy E = 200 GPa Tanost 10 25 % (beton v tahu 0,3 ) Norma pracuje s petvoenm pi mezi pevnosti, to dvj pstroje neumly mit => bralo se m Oceli bez meze kluzu (s dohodnutou mez kluzu 0,2) Legovan, za studena tven oceli Dohodnut mez kluzu 0,2 kdybychom zatovali na f0,2, po odten bychom dostali trvalou deformaci 0,2% Maj men tanost, men rozdl meze kluzu a meze pevnosti => nebezpen z hlediska varovn ped kolapsem, nejsou moc vhodn z hlediska chovn betonu Vroba: Z hut ocel s mez kluzu

 Nap. kroucenm za studena (na povrchu vztue s pvodn podlnmi prouky vznikne
charakteristick spirla) se do materilu vnesou napt podobn tahovm Dostanu se na uritou hladinu namhn > fy => odlehm => ocel bez meze kluzu Nesm se svaovat ani jinak tepeln namhat vlastnosti by odtekly Rzn pracovn diagramy:

Pokud je nkdy zatek pracovnho diagramu nelinern, je to vlivem prokluzu vzorku ve zkouecm stroji Vechny oceli maj zhruba stejn modul prunosti (200 MPa) Objemov hmotnost 7850 kg Souinitel teplotn roztanosti jsou udvny hodnoty 10 12 . 10-6 K-1 Svaitelnost oceli svaiteln x nesvaiteln (SN: svaitelnost zaruen, dobr, podmnn, neppustn) Lmavost (ohbatelnost) nutno dodret minimln polomry ohbn (dov jednotky nsobk profilu). Na okrajch desky vdy lemovac vztu.

Typ uit vztue m zsadn vliv na vlastnosti cel konstrukce Vrobky (pruty, drty) se td podle: Meze kluzu Tanosti Jmenovitho prmru Charakteristiky povrchu (hladk EN u pro nosn kce nepipout, ebrkov, s vtisky Svaitelnosti

Druhy a znaen betonsk vztue

Lze poznat i kde byla dan ty vyrobena

ROXOR historick ocel pouvan do 50. let, typick tylstkov prez. V hantrce oznaen pro vekerou ebrkovou betonskou ocel (nesprvn).

Spolupsoben betonu a vztue

Poadavky:

Soudrnost

Zajiuje stejn petvoen betonu a vztun oceli Zpsobena proniknm produkt hydratace cementu do nerovnost povrchu vztue (krystalky betonu vrstaj do vztue) Zvis na: Povrchu vztue (ebrka, istota povrchu) Kvalit betonu (sloen smsi) Teplot oetovn betonu v dob hydratace Mrn koroze vztue nevad, zsadn vad mastnota vztue Nutn dostaten kotven vztue (kotevn dlka)

Kotevn dlka

Dlka vyuhujcho prutu, kter mus bt zalit v betonu Sla potebn k vytren prutu z betonu mus bt vt, ne sla potebn k jeho petren (Fb Ft) Potebn kotevn dlka je dov nkolik destek profil vztue (rzn hky a zarky na prutu ji mohou vznamn snit) ft pevnost materilu fb mezn napt v soudrnosti (cca 3 5 MPa, dov jednotky) S rovnomrn napt, urit hodnota nahrazujc skuten prbh napt

Poadovan kotevn dlka zvis na: Kvalit betonu Vlastnostech oceli (povrch) fb Pevnosti oceli (mezi kluzu) Profilu prutu Namhan prvku (ohyb, tah) Podmnkch soudrnosti (dobr, patn)

Koncov prav (hky, zarky) sniuje potebnou kotevn dlku

Ochrana vztue
Ochrana proti: Korozi inkm poru (vysokch teplot)

Zajitna je:

Dostatenou kryc vrstvou kvalitnho betonu Specilnmi typy vztue nekorodujc materily, povlakovan vztu (epoxidov povlaky tl. 100 300m, hor soudrnost, jin zpsob poruen) Izolacemi

Kryc vrstva
Zvis na:

Profilu vztue (minimln 1x ds) Velikosti maximlnho zrna kameniva Zpsobu ukldn a zpracovn betonov smsi Agresivit prosted

Funkce nejen ochrana proti korozi a poru, ale i zajitn soudrnosti Pi betoni stropu musme njak zajistit, aby se kryc vrstva vytvoila i pod nejspodnjmi pruty (aby tam beton natekl) => ocel se pokld na rzn podloky, rozpry. Dole nesm bt ocelov jinak brna pro korozi vnitn vztue. Vnitn rozpry mohou bt i z oceli.

Postup pi navrhovn betonovch konstrukc

Poadavky Pochz od investora, projektanta Funkn, statick, porn-technick, tepeln, akustick, finann, technologick Podle nich navrhneme konstrukn systm a kompletan konstrukce Vpoet Pro kci nebo jej sti zvolme vpoetn model + model zaten => podklady pro vlastn vpoet vnitnch sil Dimenzovn clem je doladit kci nvrh prez, vztue a hlavn jejich posouzen. Nvrh lze stelit od oka, posouzen vak mus vyhovovat norm. Vsledkem jsou vkresy tvaru (pop. skladby), vkresy vztue, detaily a technick zprva

Poadavky na dimenzovn
Tento semestr se budeme zabvat dimenzovnm Poadavky jsou: Spolehlivost rozliujeme pouitelnost a nosnost Hospodrnost Trvanlivost asto obsaena ve spolehlivosti Stavy kce a jejich nsledky:

Teorie meznch stav je zaloena na pravdpodobnosti Podmnka spolehlivosti z hlediska nosnosti stropnho prvku:

inek zaten odpor kce(nosnost ) M Ed M Rd

Index d zna, e se jedn o nvrhovou hodnotu. Nvrhovou hodnotu dostaneme tak, e charakteristikou hodnotu (tj. zaten, kter tam skuten je) vynsobme (pop. vydlme) uritm bezpenostnm souinitelem. Je to hodnota, kter se v praxi me vyskytnout, ale jen s velmi malou pravdpodobnost (dimenzovat na jet vt hodnotu u by bylo neekonomick). Pouitelnost nap. podmnka pro prhyb stropnho prvku:

prhybinkemzaten lim itn prhyb y ylim

U pouitelnosti potme pouze s charakteristickmi hodnotami jinak by kce byly pli drah (poadavek na pouitelnost nesmme pehnat)

Normy
EN evropsk norma, eurokd, SN nrodn norma SN EN evropsk norma ji pejat do eskch podmnek Normy se mus dodrovat, na druh stran pedstavuj pro projektanta jist alibi v ppad problm Konstrukn zsady nco je njak dno ze zkuenost, nikoli pesnm vpotem. Nap. vzdlenost tmnk ve vztui nemusme sloit potat, je dna njakm pravidlem (konstrukn zsadou).

Napjatostn stadia ohbanch prvk

Prvek:

Pracovn diagramy materil:

1. Do vzniku trhlin

2. Hodnota vzniku trhlin ve chvli vzniku trhlin napt v taen sti betonu kles na nulu => celou tanou
slu pen vztu. Z tohoto stadia potme, kdy vzniknou trhliny.

3. Po vzniku trhlin neutrln osa se sune k taenmu okraji. Z tohoto stadia urujeme mezn stavy
pouitelnosti.

4. Dosaen meze kluzu dosud bylo protaen vztue mal => trhliny v betonu nepatrn

5. Za mez kluzu vztu se vrazn protahuje => trhliny rostou. Stle jsme ale v oblasti nosnosti. 6. Kolaps konstrukce pinou je dosaen
Je dosaeno meznho stavu nosnosti.
cu

v hornch vlknech prvku (beton se zan pod tlakem drtit).

Nvrh vztue stropu

inn vka prezu se stanov podle vztahu:

d = h kryt
kde kryt se uvauje 20 mm, D je profil vztue.

D 2

Specifick plocha vztue (na 1 m ky stropu):

Mus platit aS aS,min jinak by mohlo dojt k nhlmu kolapsu po vzniku trhlin

Vztah zaten a prhybu nosnku

!!! Ve uveden plat pro bn vyztuen nosnk !!!

Prost nebo slab vyztuen beton

Prost beton AS = 0 Slab vyztuen beton AS < AS,min Po pekroen tahov pevnosti betonu na dolnm okraji nosnku se vztu me pi skokovm piten nhle petrhnout (hovome o kehkm lomu) => kce nevaruje => trvme na dodren AS,min, navrhovn nosnch prvk z prostho nebo slab vyztuenho betonu je zakzno.

Siln vyztuen konstrukce

V tlaenm betonu doshneme meze pevnosti v tlaku, ale ocel jet nen na mezi kluzu => vrazn se neprotahuje => kce nevaruje => nemly by se navrhovat pespli vyztuen prezy Chceme, aby ocel byla za mez kluzu dve, ne dojde ke kolapsu kce => varovn

nosnost prezu

nosnost prvku je charakterizovna momentem nosnosti MRd odpovd zaten, pi kterm prez doshne meznho stavu nosnosti Moment od zaten MEd mus bt men, ne moment nosnosti:

M Ed M Rd

Potme s nvrhovmi hodnotami pevnosti i zaten

Pedpoklady k vpotu meze nosnosti

Linern chovn zachovn rovinnosti prezu ( je linern) Materily spolupsob dobe funguje soudrnost (i po vzniku trhlin funguje soudrnost v oblasti mezi trhlinami a v nepokozen vce prezu) Zvislost je dna pracovnmi diagramy. Pro ely posuzovan pouvme idealizovan pracovn diagramy.

Snaha: Vslednice FC i jej poloha mus zstvat stle stejn => u konstantnho diagramu bereme 0,8x (jinak by vslednice byla pli velk) 1. Moment nosnosti potme z nvrhovch hodnot C 30 / 37 B 500 .

fcd =

fck c
1,5

f yd =

f yk

yd =
1,15

f yd ES
200 GPa

Charakteristick hodnoty jsou hodnoty kvantilov zaruen. Bereme 5% kvantil => 5% vzork by tchto hodnot nedoshlo. 2. Zanedbvme psoben betonu v tahu 3. Alespo jeden z materil doshne hodnoty meznho petvoen

Postup posouzen
1. 2. Kontrola konstruknch zsad Poloha neutrln osy

Mme prez bn vyztuen => pedpokldme, napt v oceli kluzu). Stanoven x:

= fyd (pi poruen jsme za mez

FC = FS 0,8xbfcd = AS f yd x=
Musme ovit pedpoklad S = fyd. Dv monosti: U znme hodnotu x => musme ovit, e S > Pomoc xBAL,1 (balann):

AS f yd 0,8bfcd
(zjistme z grafu prbhu po prezu)

yd

x xBAl ,1 x xBAL ,1 d d

BAL ,1

700 0,45 700+ f yd

3. Rameno sil: z = d 0,4x

4.

M Rd = FS z

5.

Pokud M Ed M Rd , prez vyhov

Konstrukn zsady
Kryc vrstva (c) vzdlenost od kterhokoli lce prezu k okraji vztue. Plat:

c cmin +
cmin zvis na typu prvku a stupni vlivu prosted. Pro monolitick kce je cmin minimln 10 mm, pro ns minimln 20 mm. Vdy je navc minimln cmin = S. len se uplatn za specilnch podmnek, napklad pro velk zrna kameniva ve smsi je 5 mm. Plat i pro tmnky.

Mezery kontroluje se maximln i minimln svtlost mezi pruty

Minimln vyztuen (nvrh nemus nutn bt cel slo, lze teba 6,6 prutu na metr)

AS AS,min =

0,26fctmbt d f yk

fctm je stedn hodnota tahov pevnosti, bt je taen ka (ka taen sti betonu ped vznikem trhlin). Hodnota AS,min je piblin AS,min = 0 0015b d , t

Metody nvrhu vyztuen

Prez je dan, chci jen AS
1. 2. Odhad AS podle toho, jak vyjde posouzen, odhad postupn korigujeme, a nalezneme vhodn vyztuen Odhad pomoc ramene sil z podle vztah:

z = (0,9 0,95 d )
3.

AS =

M Ed z f yd

Exaktn vpoet dv neznme x, AS => poteba eit soustavu dvou rovnic:

FC = FS
4.

M Ed M Rd

Pomoc tabulek. Tabelizovan veliiny jsou:

x d z = d

Z nsledujcch vah dostaneme tet veliinu. Pro sly ve vztui a betonu plat:

FS = FC = 0,8 cd = 0,8 dfcd bxf b

V meznm stavu je:

M Ed = M Rd = FS z = FSd
Dosazenm z prvnho vztahu a pravou mme:

M Ed = 0,8bdfcdd M Ed = 0,8 bfcdd 2

Vechny veliiny vlevo znme a meme tedy zavst veliinu:

= 0,8
Postup vpotu podle tabulek: Spoteme , hodnotu najdeme v tabulkch a odeteme pslun hodnoty a . Optimln hodnota je pro slab desky 0,1 0,15, pro trmy 0,2 0,35.

Zvolme b, chceme h a AS
1. 2. 3. Zvolme => v tabulkch najdeme => umme zjistit d a z nj h Zamyslme se nad volbou b, ppadn ji zkorigujeme Znme prez => postupujeme podle ve zmnnho postupu

Vkres vztue
Viz t cvien Mtko 1:10 nebo 1:20 Pruty vztue na jednotlivch polch mohu kreslit v kuse nebo po stech (kad prut jednotliv). Pokud nakreslm vztu v kuse, musm vslovn uvst, e ji lze pi provdn rozdlit (jinak to dlnci nesmj udlat!!!) Dlouh tye nejsou dobr vztu je pomrn tenk => deformace pi peprav Funkce rozdlovac vztue: Penos kolmch namhn Penos zaten od loklnch bemen (pky aj.) Eliminace objemovch zmn (teplota, reologie) Vkaz vztue obsahuje: Poloka 1 2 Dlka Hmotnost 1 bm Hmotnost po Hmotnost celkem Profil Dlka Kusy Dlka po profilech [m] [m] 6 10 2 60 120 6 3 60 180 10 120 0,9 108 180 1,2 216 324

Konstrukn zsady (tyto rozmry se ve vkresu NEKTUJ!!!): Alespo 50% prut doln vztue mus sahat z podpory na podporu Pesah doln vztue nad podporu je min. 10S Pesah horn vztue do pole je min.

( 14 13) ln

(svtlho rozponu)

Momenty na okraji desky jsou teoreticky nulov, ale z konstruknch dvod tam umisujeme horn vztu Vzdlenosti prut rozdlovac vztue jsou max. 400 mm a max. 3h (lpe 3 profily na bm) Plocha rozdlovac vztue: AS,rv (0,2 0,25) AS

Vztu trmu (T-prez)

Nvrh
Nejprve udlme oven prezu urme pro Mmax (s tm, e dosadme pouze bw) => z tabulek odeteme . Pokud = 0,15 0,35, je prez v podku, jinak musme zmnit jeho dimenze. Pracujeme s pedpokladem, e 0,8x hf tlaena je pouze deska (na zvr je poteba ho ovit) Spoteme souinitel s dosazenm efektivn ky:

M Ed beff fcd d 2

Pro efektivn ku prezu plat podle EN vztah:

beff = beff ,i + bw b
i

beff ,i = 0,2bi + 0,1 0 l

Nebo podle star normy ENV (vsledn spolupsobc ka je men, nvrh je tedy bezpenj, ale mn ekonomick): beff = bw + 0,2l 0 kde l0 je na spojitm nosnku (trmu) vzdlenost nulovch moment v poli (krajn pole 0,85l, vnitn pole 0,7l), ostatn hodnoty podle obrzku:

Z tabulek odeteme hodnotu pslunou naemu a urme potebnou plochu vztue:

AS =

M Ed df yd

Nvrh dlme na maximln moment v poli a maximln moment nad podporou.

Posouzen
Postupujeme obdobn jako u desky Pracujeme s pedpokladem, e 0,8x hf tlaena je pouze deska (na zvr je poteba ho ovit) Pro plochu vztue plat kritrium AS,min = 0,0013bt d , kde za bt dosazujeme bw Konstrukn zsady Pro d plat

d = h c t
Vztu desky le pmo na vztui trmu

S 2

, Kdy nevyjde pedpoklad 0 8x hf (je tlaena i st trmu)

Fc = Fca + Fcb Fc = (beff bw )hf fcd + 0,8xb fcd w FS = AS f yd M Rd = Fca za + Fcb zb

Vztu tlaen

Pnosy Vt nosnost (z je vzdlenost k vslednici Fc a FS2 => vt z, n kdyby tam bylo samotn Fc => vt MRd). Pokud nemohu zvtit rozmry prezu, zapotu do vpotu i tlaenou vztu => lep vsledek (jinak se nezapotv). Vt protaen doln vztue (duktilita) dobr pro varovn Dr tmnky Vliv na objemov zmny petvoen od dotvarovn je men

Poznmky k nvrhu Je dn prez a psobc sly => znme xmax, Mmax Pidme-li nahoru i dol stejnou vztu, zv se nosnost o M, ale x se nezmn:

M = M max + M
Poznmky k posouzen

a. b.

Chci, aby prez varoval => pedpokldm a) Spotu x => kontrola pedpoklad: BAL,1 ( S1 yd)

S1

= fyd, b)

S2

= fyd

BAL,2

d2 ( d1

S2

yd

Pokud pedpoklady vyhov, je M Rd = Fc zc + FS2 zS Pokud b) nevyjde, znamen to, e

S2

< fyd, S2 =

S2 ES

Obecn symetrick prez

Je-li tlaen st obdlnkov, me prez vypadat zcela libovoln a vdy se bude potat jako pravideln T-prez

Nkter vrstvy vztue nedoshnou fyd nejsou pln vyuity Pro slu a napt v i-t vrstv je

FSi = ASi Si

Si = Si E S
Postup: x si zvolm => umm nakreslit prbh => znm zvolil x. Kontrola x: Mus platit FC + nosnost prezu nakonec je
Si

=> vypotm FSi. Nevm ale, zda jsem dobe

F
i

Si

= 0 . Kdy neplat, upravme x (je-li Fc vt, zmenme x a naopak). M Rd = Fc z + FSi zi

i

Poznmka: pro ocel B500 je

yd

= 2,175

Smykov vztu
Vznik trhlin
Prvn trhliny vznikaj vdy od ohybu, teprve z nich se rozvjej trhliny smykov Dkaz: Uvaujeme prost podepen spojit zaten nosnk

Trhliny vznikaj v okamiku, kdy hlavn tahov napt napt zcela obecn plat:

H,tah

doshne hodnoty fct. Pro hlavn

1,2 =

x +z z 2 x + xz 2 2

V naem ppad bereme z = 0 a meme pst:

1,2 =

x 2 x + xz fct 2 2

Pro msto maximlnho ohybu (A) bereme M = Mmax a V = 0. Je tedy = 0 a nsledn:

H ,tah =
Po dosazen:

x M + x = x H ,tah = z 2 Iy 2

1 2 fl M h h 3 fl 2 H ,tah = max = 8 = 2 I y 2 1 3 2 4 bh bh 12
Odsud dostaneme, e kritick zaten (crack) je:

fcr,M =

4 h fct b 3 l

V mst maximlnho smyku bereme M 0, V = Vmax. Je tedy x = 0 a nsledn:

H ,tah = xz =
Po dosazen:

V Sy I y b

1 h h fl b Vmax Atah z 2 2 4 = 3 fl H ,tah = = 1 3 I y b 4 bh bh b 12

Odsud dostaneme, e kritick zaten (crack) je:

fcr,V =

4 h fct b 3 l
h h h <1, je < a tedy l l l
2

Jeliko pro kad bn nosnk je

fcr ,M < fcr ,V .

K poruen od ohybu tedy dojde pi menm zaten, ne k poruen od smyku. Uveden vaha plat za tchto podmnek: Nosnk je ohybov thl (tj. je navren zhruba v souladu s empirickmi vztahy pro prezy) jinak by dochzelo ke vzniku pnho normlovho napt => pomhmaximlnmu smykovmu napt => jako prvn mohou vzniknout trhliny od V Nosnk m obdlnkov prez nap. I prez m zkou stojinu => ve stojin vznik velk => prvn trhliny mohou vzniknout od smyku Nosnk je rovnomrn zaten pokud mme velk bemena blzko podpor, nemaj vliv na M, ale maj velk vliv na V => velk vliv na => prvn trhliny mohou vzniknout od smyku

Prvky bez smykov vztue

Podle souasnch norem jsou takovto prvky pijateln pouze na mstech s menm namhnm (mlo zaten desky, peklady do 2 m) Napjatostn stadia 1. Do vzniku trhlin V pen beton

2. S trhlinami V pen beton nad trhlinami (neporuen) + podln vztu (hmodinkov inek) + ten v trhlin

3.

Kolaps nkolik monch pin: Poruen tlaen sti betonu smykem (rozhoduje tahov pevnost) Trhliny se i podl vztue => pi patnm kotven me dojt k jejmu vytren (poruen hmodinkovho efektu) Poruen tlaen diagonly mezi trhlinami vznik tlak za ohybu => me dojt k drcen betonu (tlakem, rozhoduje tlakov pevnost). K poruen tlaen sti dochz, kdy:

2 1 VRd,sw = max b 0,4d bdfct 3 4

kde b je ka nosnku a 0,4d je vka tlaen vrstvy (neporuenho betonu). Normov vztah je sloitj, ale zvis na tomt (pevnost betonu, geometrie prezu, souinitel vlivu podln vztue)

Prvky se smykovou vztu

U trm nemusme zkoumat, zda je smykov vztu zapoteb dv se vdy U desky se nutnost smykov vztue posuzuje. Pokud vyjde VRd,sw < VEd, je smykov vztu nutn. Bn by se ale nevylehen pln deska daleko dve poruila od ohybu => nemusme vbec dvat smykovou vztu. Star typy vztue (viz obrzek ne) u se dnes nepouvaj pi roztahovn trhlin psob namhn spe svisle, ne ve smru hlavnho tahu => lep jsou svisl tmnky

Napjatostn stadia 1. Bez trhlin V pen beton

2. S trhlinami beton + podln vztu (hmodinkov efekt) + ten v trhlinch + smykov vztu. Smykov vztu vcemn eliminuje psoben ten v trhlinch, sniuje hmodinkov efekt (protoe zabrauje vertiklnmu posunu v mst trhliny).

3.

Kolaps nkolik monch pin: Usmyknut tlaenho betonu a tmnk prochzejcch trhlinou (poruen smykem). Nastv u bn vyztuench prvk je to lep, protoe smykov vztu ped kolapsem doshne meze kluzu a prvek varuje Poruen tlaen diagonly (tlakem, drcenm). Nastv u siln vyztuench prvk. Nevhoda: tmnky nejsou v okamiku kolapsu za mez kluzu => kce nevaruje. Vytren kotven nemlo by k nmu dojt, svd o patnm nvrhu Siln vyztuen prvky poruen tlaen diagonly

Vyztuen prezu Kolik tmnk se podl na penosu napt v trhlin zjistme pomoc s (vzdlenost dvou tmnku) a p (prmt trhliny do vodorovnho smru) hel trhlin zvis na vyztuen prezu

Je-li moc vztue, je nebezpe drcen tlaen diagonly v mst maximln posouvajc sily (obvykle nad podporou) Je-li mlo vztue, mohlo by dojt k jejmu petren

Phradov analogie
Oblouk hlavnho tlaku a tlaen diagonly meme pro zjednoduen modelovat phradovou konstrukc

nosnost tlaen diagonly zvis na (vztah viz nvrh): Geometrii prezu (b, d) hlu trhlin (sklon tlaench prut phrady; m men, tj. m je cot vt, tm hor pro nosnost) Redukovan tlakov pevnosti .fcd (nejde o jednoos tlak, jsou tam i momenty a pn tah => redukn souinitel (0,1) ) hlu vertiklnch tmnk (zde 90, co je bn) nosnost tmnk zvis na (vztah viz nvrh): Profilu vztue Asw Mezi kluzu tmnk fywd Vzdlenosti tmnk s hlu trhlin

Nvrh smykov vztue

Mme nosnk navren na ohyb Zkladn filosofie: uetit na smykov vztui Nejprve musme ovit prez na drcen tlaen diagonly (aby nebylo rozhodujc, aby k nmu nedolo). Pouijeme vztah:

VRd,max = fcd bw z
pro
swd

fck cot , kde = 0,61 2 250 1+ cot

< 0,8fyk je = 0,6 a podle EN by mlo bt 1 cot 2,5.

Z hlediska hospodrnosti volme cot co nejvt pro hodnotu cot = 2,5 ovme, zda VRd,max VEd,max. Pokud prez vyhov, pistoupme k dalmu bodu nvrhu, v opanm ppad vezmeme men hodnotu cot a nvrh opakujeme. Pokud i pro cot = 1 vyjde VRd,max < VEd, mme patn prez a musme jej zmnit (vt mnostv vztue to nezachrn). Nvrh tmnk Vzdlenost tmnk:

s smax = 0,75 400mm d

Kvli pracnosti se mus dodret i minimln vzdlenost tmnk (obvykle 100 mm, nkdy 80 mm). Pokud by bylo nutn dt tmnky hustji, zvtme profil tmnk, aby jich stailo mn. Vzdlenost vtv tmnk (nkdy nutno pout vcestin): st st,max = 0,75d 600 m m

Stupe vyztuen smykovou vztu:

w =

Asw 0,08 fck , piem w,min = bw s f yk

w,min

Pro beton C 30/37 v kombinaci s ocel B500 je Pro nosnost tmnk plat vztah

= 0,00088.

VRd =VRd ,sw +Vcd kde Vcd je nosnost tlaenho pasu (EN ji zanedbv, bere se 0) a VRd,sw je nosnost materilu tmnk

VRd,sw =

Asw f ywd s

z cot kde Asw = n

d 2
4

kde itatel zlomku pedstavuje slu v prezu, vraz z.cot je prmt ramene vnitnch sil do vodorovn roviny (de facto vodorovn prmt trhliny) a n je poet tmnk prochzejcch prezem. Pokud mme trm s linernm zatenm na pm tlaen podpoe, sta navrhovat na hodnotu posouvajc sly ve vzdlenosti d za lcem podpory (nen nutn na Vmax)

Shrnut postupu nvrhu: t => n => Asw => s smax =>

w,min

Vyztuen trm a prvlak

Kvli vzniku trhlin dojde ke zmn oblky moment posune se o al (m vt cot , tm vraznj zmna). V trhlin vznik dodaten posouvajc sla, kter je pinou zmny

FS =

M + FS z

Ohybov vztu tedy mus bt o nco del, ne by odpovdalo pvodnmu nvrhu => proto ji zavdme a do podpory Vzhledem k prbhu moment nad podporou by nemusely bt vechny pruty vztue na celou dlku:

Stail by nap. 1 dlouh, 1 krat a 1 nejkrat. V trmu irm ne 100 mm ale vdy mus spolen probhat min. 2 pruty => dme 2 na celou dlku a jeden (prostedn) zkrtme jen na sek nejvtho momentu. Jeden samostatn prut smme pout jedin v tenkch ebrcch kazetovho stropu.

Kotven vztue
Zkladn poadovan kotevn dlka (rqd = required):

l b,rqd =

sd 4 fbd

kde sd je skuten napt ve vztui (men, ne fyd) a fbd je napt v soudrnosti. Obvykl hodnota lb,rqd je cca 40. Napt v soudrnosti zvis na fctd a typu vztue (souinitele, hodnota 1 pro doln vztu, 0,7 pro horn vztu):

fbd = 2,251 2 fctd

Cel kotevn dlka pak je: l bd = l b,rqd 1 2 3... kde hodnoty souinitel jsou 0,7 1, my budeme brt vechny 1.

Profily ohybov vztue v jedn vrstv lze kombinovat, ale maximln ob profil (pokud bychom dali vedle sebe nap. profil 3 profily 20 a mezi n vloili profily 8, bylo by to pln na nic sla je zvisl na prezu, mal by nic nepenesly)

Vkres vztue trmu

Na vkres vztue trmu nakreslit oblky moment, pod n teprve vlastn armovk Konstrukn vztu pesahuje kousek pes ohybovou, aby je bylo mon spojit

Vyztuovat symetricky Kty u segment tmnk na stednici (ale dnes u se nkdy ktuj i vnj rozmry => je slunost napsat, jak ktovn uvme). Typy tmnk:

Tmnek radji o malinko del, ne krat d se trochu na ikmo (krat by vyvolval nedouc napt, mohl by zkracovat rameno vnitnch sil) Vztu nesenho prvku (desky) se pmo opr o vztu nosnho prvku (trmu)

Polomr oblouk pi ohbn vztue je min. 4S

Kraj desky ohybov vztu na polovinu maxima

Stykovn vztue
Poadavky Typy Spolehliv penesen sil NE odtpovn betonu NE podln trhliny Pesahem pesahov dlka + pidrtovat Svarem Spojkami (roubovac spojky, na prutech vztue zvity)

Poznmky k kolu
Minimln kotevn dlka se bere podle vztahu

l b,min m (0,3 b.rqd ,10 ,100m ) ax l m

Kdy si rozdlujeme momenty na jednotliv pruty vztue (kreslen obdlnkovch chlvk), je teba dlit MEd, nikoli MRd (??? Pkn blbost ???) U prvlaku budeme pouze ovovat velikost prezu, pozdji ovme mezn stav pouitelnosti Reakce nad sloupem ve skutenosti nen bodov

Moment nad podporou tedy psob na vt ploe => mohu ho redukovat o 10-15% (model je toti adekvtn nosnku se zdnmi prvky a my mme elezobetonov)

Prvek namhan M+N

Pklady:

Velk vliv m thlost prvk. U masivnch prvk je pi deformaci e = konst (piblin), take nedochz k pn deformaci. U thlch prvk vlivem thlosti deformace roste (e etot)

thlost:

=
Na sloupu

l0 kde vzprn dlka je cca l0 = 0,8l, masivn sloup piblin pro 50 i

Je-li moment mal, je vechna vztu tlaen (AS2 vce, AS1 mn) Je-li sla tahov, je vechna vztu taen (AS1 vce, AS2 mn) Jinak jedna strana taen, jedna tlaen Symetricky vyztuen prez: AS1 = AS2

Interakn diagram

Teoretick maximln normlov nosnost je: N Rd ,M =0 = Ac fcd + ASS Maximln sla, kterou beton penese, odpovd petvoen cca 2. Jeliko je petvoen oceli i betonu stejn (materily jsou spaeny), je napt v oceli:

S = S E S = 2 200GPa = 400MPa

Ve skutenosti nikdy neme bt dosaeno teoretick maximln normlov nosnosti vdy je tu njak e, nikdy neexistuje ist tlak. Proto podle normy potme s hodnotou NRd,e kde se bere 0,8Ac. Ve cvien (stupe vyztuen zvolm = 1,5 3%)

N Ed N Rd,e = 0,8Ac fcd + AS S = 0,8Ac fcd + Ac S Ac

N Ed 0,8 fcd + S

Hodnotu NEd bereme piblin jako velikost reakce z prvlaku + reakce od stechy. Potme-li sloup pod nkolika podlami, je velmi nepravdpodobn, e by ve vech patrech ve stejnou dobu bylo pln uitn zaten => redukce uitnho zaten (jsou na to tabulky, pro obytn budovy souinitel 0,7) Zatovac stavy sloupu

K domcmu kolu 1. Nvrh plochy betonu Ac => b,h. Opravit vlastn thu sloupu. Sloup by ml bt zhruba stejn irok, jako prvlak

2. Nvrh AS (u dostedn tlaenho sloupu bereme symetrickou vztu, nedvme dn pruty doprosted profilu pro jednoduchost jen na okraje). Minimln vyztuen 4 12

N Ed N Rd,e = 0,8Ac fcd + AS S = 0,8bhf + AS S AS cd

N Ed 0,8bhfcd S

3. Interakn diagram Pedpoklady vpotu MS: Zachovn rovinnosti prezu i po namhn Pouvm idealizovan pracovn diagramy Napt dostanu z petvoen pomoc pracovnho diagramu Zanedbvme tahov psoben betonu Alespo jeden materil je v meznm stavu (tlak, ohyb beton, tah ocel)

Vpoet bod interaknho diagramu

Sly a momenty vdy vztahujeme k titi prezu. Ramena sil u oceli bereme doprosted vztue. Ve vech ppadech, kdy pracujeme s naptm S, plat:

S = f yd

pokud f yd 400 MPa pokud f yd > 400 MPa

S = 400 MPa

N prez (nesymetricky vyztuen je to obecnj):

Vznamn body pracovnho diagramu (pro symetrick prez obdobn):

0. 1. 2. 3. 4. 5. Bod 0

Dostedn tlak Nulov petvoen taen vztue (cel prez tlaen) x = xBAL,1 Prost ohyb Nulov petvoen tlaen vztue (cel prez taen) Dostedn tah

M Rd,0 = FS2 zS2 FS1zS1 = ( AS2 zS2 AS1zS1 ) S

Pro symetricky vyztuen prez je MRd = 0 Bod 1

N Rd,0 = Fc + FS1 + FS2 = bhfcd + AS1 S + AS2 S

N Rd,1 = Fc + FS2 = 0,8bdfcd + AS2 S h M Rd,1 = Fc zc + FS2 zS2 = 0,8bdfcd 0,4d + AS2 S zS2 2

Bod 2

N Rd ,1 = Fc + FS2 FS1 = 0,8 BAL ,1 fcd + AS2S2 AS1S1 kde xBAL ,1 =BAL ,1d bx Nutn S1 = fyd (v doln vztui je protaen yd). Velikost materilu vztue, je to buto fyd nebo souin ES S2, kde trojhelnk). Bude tedy:
S2 S2

pedem neznme (zle na poloze a zskme z grafu pomoc podobnosti

N Rd,2 = Fc + FS2 FS1 = 0,8bxBAL ,1 fcd + AS2 S2 AS1 f yd h M Rd ,2 = Fc zc + FS2 zS2 + FS1zS1 = 0,8bxBAL ,1 fcd 0,4xBAL ,1 + AS2 S2 zS2 + AS1 f yd zS1 2
Bod 3

N Rd ,3 = 0 h M Rd,3 = Fc zc + FS2 zS2 + FS1zS1 = 0,8bxfcd 0,4x + AS2 S2 zS2 + AS1 f yd zS1 2
V rovnici pro moment mme dv neznm x a S2. Musme tedy sestavit soustavu dvou rovnic o dvou neznmch a neznm zjistit. V prvn rovnici vyuijeme skutenosti, e NRd = 0:

N Rd = 0 Fc + FS2 = FS1 0,8bxf + AS2 S2 = AS1 f yd cd x= AS1 f yd AS2 S2 0,8b f cd

Ve druh rovnici vyuijeme podobnost trojhelnk v grafu deformac (d2 pedstavuje vzdlenost tlaen vztue od hornho okraje prezu):

 cd = S2 x x d2 cd S2 = x ( x d2 ) E S cdd2E S x= cdES S2
Porovnnm obou vztah pro x dostaneme kvadratickou rovnici pro neznmou
S2

AS1 f yd AS2 S2

2 S2 AS2 S2 ( AS1 f yd + AS2 cdES ) + cdES ( AS1 f yd 0,8bfcdd2 ) = 0

(A

S1 yd

f AS2 S2 ) ( cdE S S2 ) = 0,8bfcd cdd2E S

0,8bfcd

cdd2 ES cdES S2

Vyeenm tto rovnice zskme hodnotu S2, jejm dosazenm do vztahu pro x zskme hodnotu druh neznm a nakonec dosazenm obou neznmch do patin rovnice vypoteme MRd,3. Takovto vpoet je velmi zdlouhav, a proto zavdme rzn zjednoduen: Je-li plocha tlaen vztue mal, le neutrln osa hodn nahoe a petvoen tlaen vztue je piblin nulov. Meme tedy pedpokldat S2 = 0 Je-li plocha tlaen vztue velk, le psobit Fc a FS1 prakticky v tomt bod a pro MRd plat jednoduch vztah:

M Rd = FS1z kde z 2zS1 (viz obrzek ve)

Bod 4

N Rd ,4 = FS1 = AS1 f yd M Rd ,4 = FS1zS1 = AS1 f yd zS1

Bod 5

M Rd,5 = FS1zS1 FS2 zS2 = ( AS1zS1 AS2 zS2 ) f yd

rkovan body se potaj obdobn, pouze se v nich obrt role vztu (psob opan moment) Nakonec sta spojit zskan body pmkami. Pouze v oblasti mezi body 2-3 bychom se tm znan oidili => zde pesnj vpoet

N Rd,5 = FS1 + FS2 = ( AS1 + AS2 ) f yd

Body v oblasti 2-3 Prvn monost vpotu zvolme x, dopoteme NRd, MRd (pomoc grafu pro protaen). Nen to moc vhodn dostaneme njak bod, kter se nm nemus hodit. Lep: Je dno NRd z intervalu 2-3, dopoteme pslun MRd. Mylenka je stejn, jako u bodu 3 pouze s tm rozdlem, e NRd nen 0, ale njak konkrtn slo. Z prvn rovnice tedy dostaneme:

x=

NRd + AS1 f yd AS2 S2 0,8bfcd

Druh rovnice zstane stejn. Porovnnm obou vztah pro x nakonec dostaneme:
2 S2 AS2 S2 ( AS1 f yd + AS2 cd E S + N Rd ) + cd ES ( AS1 f yd 0,8bfcd d2 + N Rd ) = 0

Zskme hodnotu

S2

, nsledn hodnotu x a nakonec hodnotu MRd.

Pomoc interaknho diagramu se posuzuj sloupy kdy moje body [MEd, NEd] padnou dovnit nebo na hranici diagramu, sloup vyhov Druh monost posouzen poetn (vpoty podobn jako pi urovn bodu interaknho diagramu) Useknut interaknho diagramu V betonu pi prostm tlaku nen mon redistribuce napt, nebo se jedn o materil s adou nehomogenit Pi prostm tlaku je prez pln vyuit => pokud by se v nm vyskytla teba njak dutina, znamenalo by to oslaben prezu, kter by okoln beton nebyl schopen nahradit a dolo by ke kolapsu (Poznmka: Pokud psob i moment, nen v cel prezu maximln napt => okoln sti prezu mohou pebrat napt za dutinku)

ENV: Proto zavdme useknut interaknho diagramu tak, e slu v betonu nsobme koeficientem 0,8. Useknut tedy udlme na rovni: N Rd,e = 0,8 bhfcd + AS1 S + AS2 S EN: Pomoc koeficientu e0 zskme hodnotu M0 => useknut provedeme na odpovdajc hodnot N (na prseku ramene hlu s interaknm diagramem???). Plat:

h > 20mm 30 M 0 = N Rd,0e0 e0 =

Nvrh vztue
Znm prez a zaten, neznm vztu Vyuit vztue

Pspvky:

Moment se po vce sloupu mn => v kadm prezu bych poteboval jinou vztu, co by se tko provdlo => nejastji se navrhuje symetrick vztu. Pi dimenzovn prezu musme uvaovat jak vypad cel konstrukce, nejen jeden dan prez.

Rozmr prezu je min. 200x200 mm Konstrukn zsady

Pn vztu Zkracuje vzprnou dlku tlaen (podln) vztue => zabrauje odstelen kryc vrstvy a vyboen prut Jejm primrnm kolem nen penet smykovou slu ta je prakticky zanedbateln. Kritria jsou ale psnj, ne pro ohban prvky (kvli vzpru) Zhutn v oblasti stykovn pesahem, nad a pod stropem (kvli pracovnm sprm viz dle)

Schma vztue:

Doplujc poznmky
Ple zajm ns M, V, nvrh vztue na n dlme oddlen. N je nezajmav. Sloupy zajm ns M, N, nelze je od sebe pi nvrhu oddlit. V nezajmav.

Excentrick tlak:

V praxi neexistuje dostedn tlak => proto EN zavd do interaknho diagramu nhodnou vstednost e0 A do uritho rozhran N zvyuje ohybovou nosnost prezu. B prez m toti radji tlak ne tah a psobc tlakov sla zvtuje tlaenou st prezu => vyuije se vt st betonu. Po dosaen urit hranice ale zven tlaku vyerpv pevnost betonu => kles ohybov nosnost.

Pracovn spry vznikaj v dsledku postupu pi betoni. Bu se betonuj sloupy, pak se pok, pak strop, pak dal sloupy, dal strop atd. Nebo se betonuj sloupy a strop nad nimi najednou. Mezi stmi betonovanmi v rznou dobu vznikaj pracovn spry.

Vztu sloupu kolmo na smr psoben rmu

Interakn diagram ve 3D
Kreslme ho, pokud na sloup psob ikm ohyb s tlakem

Interaknm diagramem u nen kivka nosnosti, ale tleso nosnosti:

Ovinut sloupy
Obvykle kruhov prez (vztu min. 612) Pn vztu je realizovna spirlou, kter je charakterizovna stoupnm

Ovinut brn pn deformaci a poruen pnm tahem

Ovinut zvyuje nosnost ovinut sloup vydr daleko vt deformace

Ovinut se hod pro sloupy s malou excentricitou psobc sly Do vpotu jeho vliv zavdme pomoc zven tlakov nosnosti betonu

inek vzpru
Prakticky u vech tlaench prvk, ale a dosud jsme se zabvali prvky masivnmi, pro kter je nevznamn a nemusme ho uvaovat (daleko dve dojde k pokozen drcenm tlaenho betonu)

Rozhodujc je thlost prvku . Je-li

l0 50 i

je prvek masivn. V opanm ppad je thl, pro velmi velk hovome o prvcch velmi thlch. Excentricita tlaenho prvku Excentricita od zaten ef =

Mf Nf

Excentricita 2. du (od deformace stednice) e2

Excentricita nhodn (od vroby) ei

Celkov excentricita je vt, ne excentricita od zaten etot = ef + e2 + e i

=> Mf se zvtuje U masivnch prvk e2 za nedbvme, u thlch plat pro etot ve zmnn vztah. Pro velmi thl prvky musme pouvat zcela speciln vpoetn metody. thlost prvku m vliv na jeho posouzen pomoc interaknho diagramu Pro nosnost masivnch prvk plat dve popsan interakn diagram Pro nosnost thlch prvk musme Buto najt men interakn diagram (snit ru nosnosti), co je ale pracn

Nebo udlme pracovn diagram jako u masivnho sloupu, ale hodnotu ohybovho momentu psluejc sle Nf v obrzku ne zvtme z hodnoty Mf na hodnotu MRd (tzn. zvtme etot o hodnotu e2, kterou u masivnch sloup neuvaujeme) => pokud i potom sloup vyhov, je to v podku.

U velmi thlch prvk je poruen ztrtou stability zcela rozhodujcm faktorem. Neplat interakn diagram

Kritick sla Ncr Takov normlov sla, pi kter sta minimln vodorovn impuls, aby dolo ke ztrt stability (kolapsu kce)

Ncr =

2 EI l0

ALE: Ve vztahu spolehliv znme jen :) Je zde napklad velk vliv dotvarovn betonovch prvk v ase

E pevod na jaksi ideln materil (musme njak zprmrovat ocel a beton) I pevod na ideln prez (moment Ii ouka nahrazujc ocel). Navc bereme moment jen od t sti prezu, kter je tlaen tahem potrhan beton nic nepenese.

Vzprn dlka vrazn zvis na tom, zda je zamezeno vodorovnmu posunu Pokud ano, je 0,5l < l0 < l (nejsme si jisti dokonalost vetknut, ale na druhou stranu je uloen rozhodn lep, ne kdyby lo o prost nosnk) => bereme obvykle 0,7l0 Pokud nen zamezeno, je rozhodn l0 > l, ale me bt i l0 > 2l (opt si nejsme jisti dokonalost vetknut)

Zdivo
Zdc prvky
Budeme se bavit jen o plench zdcch prvcch Skupiny prvk podle objemu vech otvor: 1. Pln (do 25%) 2. Svisle drovan 25 55% 3. Svisle drovan 55 70% 4. Vodorovn drovan Skupiny podle rovn kontroly vrobk I. < 5% kontrolovanch vzork nevyhov II. > 5% kontrolovanch vzork nevyhov Pevnost v tlaku plench zdcch prvk bv 5 30 MPa, vjimen (tzv. klinkry) a 60 MPa (PB prvky 2 4 MPa) Prvek m znaku teba P25 => pevnost zkladnho zkuebnho prvku je fu = 25 MPa. Pevnost konkrtnho prvku ale zle na jeho velikosti => zavdme koeficient zohledujc velikost danho prvku vi prvku zkuebnmu (pro prvek vt ne zkuebn je < 1 a naopak). Pevnost zdcho prvku pak je:

fb = fu
Neplst s pojmem pevnost zdiva = pevnost zdcch prvk v celku i s maltou Jin namhn ne tlak je nepzniv Cihly men pevnosti hor mrazuvzdornost (pod P10 prakticky nulov) Dleit je naskavost

Malta
Dlen malt Obyejn pro bn lon spry 10 12 mm Pro tenk spry (1 3 mm) pro pesn zdn (YTONG, VPC) Lehk malty pro zlepen tepeln odolnosti zdiva

Pevnost malty v tlaku se zna fm kla pevnost cementovch malt je 1 10 MPa (M1 M10) Znaka M0 znamen fm < 0,4 MPa POZOR dosud se asto pouv star znaen v desetinsobku => M25 pak znamen pevnost 2,5 MPa. Vtinou se to neplete, problm je jen se znakou M10, kter ve starm znaen znamen pevnost 1 MPa a v novm 10 MPa. Zdn na maltu cementovou Vt pevnost Problematitj provdn (je to de facto velmi jemn beton => rychle tuhne Musme namet cihly (aby neodsly zmsovou vodu) Zdivo je keh (citlivj na deformace) Hor recyklace (cementov malta se tko oklepv) Zdn na maltu vpennou opak, hlavn vhodou je vt petvrnost Zdn na maltu vpenocementovou nco mezi

Zdivo
Zdivo = zdc prvky spojen maltou na uritou vazbu. Mezi prvky jsou spry lon, podln a styn.

Pro pevnost jsou dleit zdc prvky (pevnost stepu, podl otvor), kvalita provdn, vazba, vyplnn spar (zda se vypluj vechny, jen lon nebo dn) Nvrhov pevnost zdiva v tlaku je:

fd =
kde fk je charakteristick pevnost zdiva v tlaku a
M

fk M
je souinitel z normy

Souinitel M Zvis na kvalit prvk a kvalit provdn Hodnoty obecn 1,5 3,0, zle i na sttu (ne kad stt sm pouvat vechny koeficienty), u ns obvykle 2,0 2,5 Zdc prvky kategorie I na nvrhovou maltu 2,0 Zdc prvky kategorie I na pedpisovou maltu (dlan na stavb) 2,2 Charakteristick pevnost fk Zvis na pevnosti zdcch prvk, pevnosti malty a typu zdiva (zda je tam podln spra) Hodnota z normy, vztah zvis na typu zdiva Pro prvky I. kategorie na pedpisovou maltu plat vztah:
0 fk = fb0,7 fm,3

kde je souinitel podle typu zdiva z tabulky (je-li ve zdivu podln spra, je 0,8nsobkem souinitele pro stejn zdivo bez spry; ve cvien bereme = 0,55) Pevnost v tlaku Zdn prvky maj velmi malou nosnost v tahu => pi tlakovm zaten v nich od pnch tah vznikaj svisl trhliny (jako u B prvk) Pi zaten m malta dky malmu modulu prunosti tendenci pn se petvet (roztahovat), emu brn pdrnost k cihlm => malta ve zdivu vydr vt zaten, ne by vydrela samotn Cihly, kter maj vt modul prunosti, jsou naopak namhny pnm tahem od roztahujc se malty => poru se pi napt menm, ne je jejich fb Pevnost v ohybu Zvis na tom, kde dojde k poruen Poruen v lon spe velmi nebezpen, me k nmu snadno dojt od zemnch tlak => nesm se dlat suternn zdi bez vztue Poruen v zazuben spe

Pevnost ve smyku zvis na velikosti piten bez nj jen v du stovek kPa. Dleit u suternnch zd, ztuujcch stn.

Nvrh a posouzen tlaenho prvku

Pracovn diagram

Modul prunosti (nkdy se mu k modul petvrnosti) je:

E = fk
kde = 500 a 2000, obvykle 1000 Vhodn namhan zdnho prvku:

nosnost NRd je ovlivnna rozmry (A), pevnost (fd), excentricitou a thlost ( i,m) => vztah: N Rd = i ,mAf d

V oblasti i uvaujeme pouze vliv excentricity, mme: N Rd ,i = Aeff fd Skuten prbh napt nahradme idealizovanm prbhem tak, aby velikost i psobit sly zstaly stejn => proto plochu A nahradme efektivn plochou Aeff. Pro obdlnk je:

2e N Rd,i = Aeff fd = b( t 2e) fd = bt1 fd t

i

Oblast m uvaujeme i vliv thlosti prvku, kter zvis na vztahu:

hef tef
Pro ztuenou konstrukci se elezobetonovmi stropy je (hsv je svtl vka sloupu, tj. vka pod prvlakem):

hef tef

0,75 sv h t

Podle tohoto vztahu a excentricity najdeme v tabulce koeficient m a spoteme: N Rd ,m = mbtfd Pi nvrhu plochy prvku vychzme ze vztahu pro oblast i. Jeliko v praxi neexistuje dostedn tlak, dosadme minimln excentricitu e = 0,05t => dostaneme = 0,9 a z podmnky NRd NEd mme:

N Ed 0,9 fd

Nvrh rozmr b, t udlme s pihldnutm k rozmrm pouitch prvk (aby z nich la rozumn vyskldat vazba) Posouzen: Pokud NRd,i i NRd,m jsou vt ne NEd, prvek vyhovuje Prvky, kde by rozhodoval tah za ohybu (vt excentricita zaten), nelze navrhovat nevyztuen

Mezn stav pouitelnosti

Posuzujeme prhyb prvku MSP nesmme podceovat!!! Je nutn si uvdomit, e vztah pro prhyb nosnku z PRPE

y=

5 fl 4 384 EI

plat pouze do vzniku trhlin pak skokov kles I. Navc tento vztah vyjaduje okamitou velikost prhybu po zaten, prhyb se ale po urit dob jet zvtuje vlivem dotvarovn nebo smrovn => ve vsledku je mnohem vt, ne by odpovdalo vzoreku (viz t kapitolka Vztah zaten a prhybu nosnku v kapitole o napjatostnch stdich ohbanch prvk) Zle t na velikosti prezu

Ohybov thlost
Pokud prokeme, e pro ohybovou thlost prvku plat

l d d
d

nemusme prokazovat prhyb vpotem. Ve vztahu je l rozpt prvku, d inn vka prezu a vymezujc ohybov thlost Pro d plat vztah:

je

d = c1 c2 c3 d,tab
kde
c1 c1

je souinitel tvaru, hodnota 1 pro obdlnkov prez (deska, prvlak) a 0,8 pro T-prez (trm) je souinitel rozpt, hodnota 1

c3 =

d,tab

500 AS, prov kde AS,prov je skuten plocha pouit vztue, AS,rqd je poadovan plocha f yk AS,rqd

urme z tabulky podle typu prvku a stupn vyztuen

Omezen napt
Abychom vyhovli meznm stavm pouitelnosti, musme uritm zpsobem omezit napt v prvcch. Pro charakteristick hodnoty napt a pevnosti by mlo platit:

k fk
Zaten prvku:

k1

Na velikosti kvazistl sloky uitnho zaten zvis koeficient k. Pro napt v tlaenm betonu obvykle poadujeme:

cc ( 0,45 0,6) fck

Pro se napt v betonu omezuje? Nechceme, aby za bn situace byl beton pln vyuit vznikalo by pli mnoho mikrotrhlin, kter by se pi dlouhodob psobcm zaten mohly spojit do velk trhliny Pi napt vtm ne fk m dotvarovn nelinern charakter

Pro modul prunosti (petvrnosti) prvku pi dlouhodobm zatovn plat vztah:

Ec,lt =

Ec 1+

kde je souinitel dotvarovn (vyjaduje, o kolik je prhyb pi dlouhodobm zaten vt, ne by byl linern prun prhyb od krtkodobho zaten) Pro napt v taen oceli je:

s ( 0,8 1) f yk
Napt v oceli se omezuje proto, aby nedochzelo k nadmrnmu protaen vedlo by to k velkmu prhybu prvku a velkm trhlinm v betonu

Vpoet cc,

Tlaen prvek viz statick psoben B v vodn kapitole. Pipomeme, e plocha idelnho prezu je:

Ai = Ac + E AS

E =

ES Ec

Ohyb prvku z prostho betonu pro napt v krajnch vlknech plat:

max =

M M h = W I 2

Ohyb B prvku ideln prez bez trhlin. Stejn jako v celm semestru vychzme pi vykreslen z hypotzy zachovn rovinnosti prezu:

Z rovnovhy sil v prezu mme:

Fcc = Fct + FS 1 1 bx cc = b( h xi ) ct + AS S i 2 2
V tto jedn rovnici jsou 4 neznm. Pomoc podobnosti trojhelnk meme napsat:

cc = ct

xi h xi d xi h xi

S = E ct

Napt v oceli meme vyjdit jako E-nsobek napt v betonu, protoe materily jsou spaeny a maj tedy stejn petvoen. Po odsazen pedchozch dvou vztah do rovnice pro rovnovhu sil mme:

xi d xi 1 1 bx ct = b( h xi ) ct + AS E ct i 2 h xi 2 h xi 1 2 1 2 bx = b( h xi ) + E AS ( d xi ) i 2 2
Posledn vztah vyjaduje rovnovhu statickch moment. Z toho vyplv, e neutrln osa prvku neporuenho trhlinami je toton s osou tiovou (to plat obecn, nejen pro ideln prez). Z kvadratick rovnice spoteme xi a pro napt v prvku pak plat vztahy:

 cc = ct =

M xi Ii M ( h xi ) Ii M ( d xi ) Ii
2

S = E
kde moment setrvanosti idelnho prezu je:

Ii =

1 3 h 2 bh + bh xi + ( E 1) AS ( d xi ) 12 2 ocel
beton

Moment oceli k jej vlastn tiov ose zanedbvme (je dov men ne ostatn sloky). Pro je ped Steinerovm doplkem oceli koeficient ( E 1) a ne jen E? Na zatku jsme brali plochu taenho betonu jako b(h xi), ale tato plocha je ve skutenosti men o plochu zabetonovan vztue AS. Pro zjednoduen zpisu vpotu provedeme odeten jedn plochy vztue a takto nakonec.

Pokud je ct < fct, je M < Mcr moment vznikajc v prvku je men, ne moment na mezi vzniku trhlin a trhliny tedy nevznikaj. Lpe eeno, nevznikaj trhliny od silovho zaten, ale jsou zde jet vlivy teploty, smrovn a dotvarovn => ty mohou i pi malm zaten vznik trhlin vyvolat Dal komplikace: Modul prunosti betonu Ec se v ase mn => E se mn. Bereme hodnotu Ec,eff, ale i u t zase zle na tom, zda jde o modul krtkodob nebo dlouhodob (je men). Hodnotu ct omezujeme pouze tam, kde nm vad vznik trhlin (nap. u pedpjatho betonu, kde nesm vzniknout nikdy tah), u bnho B ne Ohyb B prvku ideln prez s trhlinami. Vyjdeme z rovnosti statickch moment (to je zcela obecn podmnka pro polohu neutrln osy; zde u ale n.o. nen toton s osou tiovou!!!):

Fcc = FS 1 2 bx = E AS ( d xir ) ir 2
Rameno vnitnch sil uvaujeme hodnotou (tetina proto, e se jedn o vzdlenost oceli od tit trojhelnku):

z= d
Moment setrvanosti potrhanho idelnho prezu je:

xir 3

I ir

x 1 3 = bx + bx ir ir ir 12 2

+ E AS ( d xir ) 2

1 2 I ir = bx3 + E AS ( d xir ) ir 3
Pro napt v prvku pak mme:

cc = S =

M xir I ir M zAS

Vpoet prhybu
Pi vpotu prhybu musme prokzat, e

y ylim
Limitn prhyb je normou dn jako urit dl rozpt (obvykle 1/250 l, nkdy men, v budovch s pesnmi mcmi aparaturami me bt poadovn nulov prhyb).

Vpoet y je sloit => obvykle sta prokzat kritrium pro ohybovou thlost. Pokud kritrium nevyjde, neznamen to ale, e prvek na prhyb nevyhov pesn vpoet me prokzat, e y je vyhovujc. Pi vpotu vyjdeme ze vztahu, kter sm o sob pro vpoet prhybu pout nememe:

y=

5 ( g + q) k l 384 EI

Dosadme hodnotu maximlnho momentu uprosted a tuhost B:

M =

1 ( g + q) k l 2 8 B = EI
5 Ml 2 48 B

a mme:

y=

Dle zavedeme k jako koeficient pro typ zaten (zde jsme uvaovali spojit rovnomrn) a kivost:

1 M = r B

Pro prhyb pak plat vztah:

1 y = k l 2 r
nebo se tak asto pe:

y = k

M 2 l B
2

nebo se zavedenm poddajnosti C (pevrcen hodnota tuhosti B):

y = kMCl

Toto odvozen plat pro okamit prhyb prvku bez trhlin (Mmax < Mcr). Pro celkov prhyb bychom museli jet pist vliv teplotn zmny, smrovn a dotvarovn.

Pro prvek s trhlinami nememe tuhost (a tedy ani poddajnost) povaovat na celm prvku za konstantn.

Mezi jednotlivmi trhlinami je vztu protahovna mn ne v trhlinch (beton mezi trhlinami stle psob). Proto bychom do vpot nedosazovali maximln hodnotu protaen, ale jen stedn hodnotu sm, kter zvis na pomru M/Mcr.

V oblasti s trhlinami bude men tuhost (vt poddajnost). Pro okamit prhyb plat vztah:

y = kM( C I (1 ) + CII ) l 2
kde CI je poddajnost oblasti bez trhlin, CII je poddajnost oblasti s trhlinami a vyjaduje velmi dleit vliv pomru M/Mcr.

Vliv dotvarovn na prhyb

Dotvarovn je objemov zmna betonu Na jeho velikost m vliv sloen smsi, oetovn betonu pi tuhnut, vyztuen betonu, velikost zaten a doba, po kterou zaten psob

Tlaen vztu zmenuje vliv dotvarovn => do desek se dv kvli prhybm, nikoli ze statickch dvod

Trhliny
Nevad nm samotn vznik trhlin, ale jejich ka w. Mus bt

w wlim
Hodnota wlim je dna normou, bn 0,2 0,3 mm. Hodnota w zvis na petvoen vztue a na stedn vzdlenosti trhlin sm

w = S sm
Koeficient > 1, obvykle 1,3 1,6. Vztu z hlediska ky trhlin a velikosti prhyb Pi zachovni stejn nosnosti je lep vt poet prut z mn kvalitn oceli ne men poet prut z kvalitnj oceli Lep je vce malch profil ne men poet velkch profil Vcemn psemn Test srie krtkch otzek a odpovd (nap. porovnat a vysvtlit, zda m vt nosnost obdlnkov prez nebo T prez) 1 pklad na nosnost v ohybu (zkusit si porovnat nosnost jednostrann a oboustrann vyztuenho prezu) 1 pklad na pedstavu o prbhu M, V => podle prbhu rozmstit vztu 1 pklad na nosnost v tlaku nebo nosnost zdnho prvku Alespo krtk pohovor o domcm cvien DCV se po spn zkouce odevzdv, v z po zkoukch mono si ho vyzvednout zpt

Zkouka