Mechanika zemin I 1 Popis a klasifikace zemin 1. vod 2. popisn (indexov) vlastnosti 3. stavov vlastnosti 4.

zatdn

MZ1_1

October 20, 2009

VOD

GEOMECHANIKA Mechanika skalnch hornin Mechanika zemin Mechanika snhu a ledu

= PARTIKULRN LTKY

MZ1_1

October 20, 2009

VOD

PARTIKULRN LTKY

vliv vody na chovn

MZ1_1

October 20, 2009

VOD

vliv vody na chovn

MZ1_1

October 20, 2009

VOD

IG vs. GEOTECHNIKA Inenrsk/ geolog/ka poskytuje data vstupn hodnoty geotechnikm stavam Mapy, profily (ezy), mineralogie, pvod.... Mechanick vlastnosti Pevnost Stlaitelnost Propustnost Technologick vlastnosti atd Podzemn voda proudn, chemismus
MZ1_1 October 20, 2009 5

VOD

INENRSKOGEOLOGICK PRZKUM = GEOTECHNICK PRZKUM

MZ1_1

October 20, 2009

VOD Partikulrn ltky > geomaterily > horniny + zeminy Zrna vs stice Zrna velikosti [nm] a [m] Zpevnn cementace koheze Fze pevn, kapaln, plynn Zrna koloidn velikosti pesto u nich vliv primrnch (kovalentn, iontov, kovov) a sekundrnch vazeb (vodkov vazba, van der Waalsovy sly) zpravidla lze zanedbat Kapilarita Efektivn napt zohleduje napjatost v jednotlivch fzch zohlednn struktury i pi pouit mechaniky kontinua

MZ1_1

October 20, 2009

VOD GEOTECHNICK STAVBY aplikace IG, mechaniky zemin

[1]

MZ1_1

October 20, 2009

VOD DILATANCE energie navc potebn pro zven objemu pro smyk:

(Casagrande, 1936)
MZ1_1 October 20, 2009 9

VOD svornky (rock bolts)

[3]

MZ1_1

October 20, 2009

10

VOD STRUKTURA, SENSITIVITA Leda Clay (Can) [2]

[2]

MZ1_1

October 20, 2009

11

VOD SEDN Mexico - vliv dlouhodobho erpn - snen hladiny podzemn vody

(Legget and Karrow, 1982, Geology in civil engineering, McGraw Hill)

MZ1_1

October 20, 2009

12

VOD VLIV VODY PROV TLAKY

[1]

MZ1_1

October 20, 2009

13

VOD Role pr, prov tekutiny Prov tekutina m prvoad vznam v zeminch tzv. princip efektivnch napt: napt, kter rozhoduje o mechanickm chovn vodou nasycench partikulrnch ltek ....definice v dalm vkladu... (Skaln) horniny princip efektivnch napt rovn plat Propustnost puklinov vs prlinov ovlivuje vznam vody

MZ1_1

October 20, 2009

14

VOD Role asu Geologick procesy [My] vs inenrsk konstrukce [10-1ky] Mechanika prunost neuvauje as - nelze modelovat geologick procesy; lze vyut pro inenrsk aplikace reologie creep (plouen) = deformace pi konstantnm napt (efektivnm) relaxace = zmna napt pi konstantnm petvoen

MZ1_1

October 20, 2009

15

VOD HISTORIE OBORU 1775 Coulomb (Francie) - publikoval prci o ten v zeminch (vojensk opevnn) cca 1911 Atterberg (vdsko) plasticita jlu 1925 Terzaghi (Rakousko, pozdji USA) kniha Erdbaumechanik... zaloen teoretick mechaniky zemin; princip efektivnch napt (1936); ten pro pevnost zemin; jednoos konsolidace; jednoos stlaitelnost... Casagrande, Hvorslev (USA) - pevnost, kritick stav, plasticita, klasifikace... Roscoe, Schofield, Wroth (Anglie Cambridge) prvn ucelen teorie pro chovn zemin critical state soil mechanics - dodnes zkladem pro matematick modelovn a pro interpretaci experiment... Skempton (Anglie Londn) koloidn aktivita, prov tlaky, reziduln pevnost Fellenius, Petterson, Bishop, Janbu - ...stabilita svah...od 1930. do 1960. let od 1970 FEM, BEM ... DEM... v geomechanice
MZ1_1 October 20, 2009 16

POPIS ZEMIN ZRNITOST (= POPIS, nikoliv stav) Stanoven velikosti zrn: prosvn a/nebo sedimentace kivka zrnitosti

[2]
MZ1_1 October 20, 2009 17

POPIS ZEMIN Stanoven kivky zrnitosti - prosvn

[4]
MZ1_1 October 20, 2009 18

POPIS ZEMIN Stanoven kivky zrnitosti sedimentace hustomr Stokesv zkon (plat pro rychlost koule klesajc ve viskzn kapalin vlivem gravitace): v=fce(D2;hustoty; viskozity)

V praxi je zpravidla nutn kombinovat prosvn se sedimentac

[4]
MZ1_1 October 20, 2009 19

POPIS ZEMIN Stanoven kivky zrnitosti V praxi obecn nutnost kombinovat prosvn se sedimentac

[4]
MZ1_1 October 20, 2009 20

POPIS ZEMIN seln popis tvaru kivky zrnitosti: Efektivn (inn) prmr zrn: Def = D10 a D20 slo nestejnozrnnosti: CU = D60 / D10 CU< cca 5 stejnozrnn z. CU= cca 5 a 15 stedn stejnozrnn z. CU>15 nestejnozrnn z. slo kivosti: CC = (D30)2 / (D60 D10) CC = 1 a 3 (a CU> 4 a 6) dobe zrnn z. (= patn vytdn) CC = <1 nebo >3 chybjc frakce z. (= patn vytdn)

MZ1_1

October 20, 2009

21

POJMENOVN FRAKC ZRNITOST frakce SN EN 14688-1

patn peloeno

dve kameny

[5]
MZ1_1 October 20, 2009 22

SN ENPOPISN popis v poli (= bez zkouek) 14688-1: VLASTNOSTI ZRNITOST frakce (EN SN)

MZ1_1

October 20, 2009

[5]
23

POJMENOVN ZEMIN podle kivky zrnitosti NZEV ZEMINY - LZE POUZE NA ZKLAD ZRNITOSTI podle velikosti zrn lpe i na zklad PLASTICITY (viz dle) Nov nzvoslov, zaveden SN EN: Smen zeminy = zkladn a druhotn/ frakce druhotn frakce je s malm zatenm psmenem (narozdl od zkladn frakce), nap.: saGr = psit trk grCl = trkovit jl vloky, proplstky, nap: grClsa = trkovit jl s vlokami psku

MZ1_1

October 20, 2009

24

POJMENOVN ZEMIN podle kivky zrnitosti POJMENOVN SN EN 14688-2 Pojmenovn na zklad pouh zrnitosti Informativn ploha normy postup nen zvazn Lze pout star zpsob (pouit nap.
tak v SN 721001 (zruena 2004) nebo SN 731001 (bude zruena 2010(?)) - viz dle)

[5]
MZ1_1 October 20, 2009 25

POJMENOVN ZEMIN podle kivky zrnitosti + plasticity ....NZEV ZEMINY - LZE POUZE NA ZKLAD ZRNITOSTI podle velikosti zrn lpe i na zklad PLASTICITY (viz dle) Existuj jin, star, ale celosvtov rozen systmy pro nzvy zemin USCS symboly pro frakce: C, M, S, G, Cb, B podstatn rozdl oproti SN EN 14688: nesta velikost zrn, je nutn uplatnit i plasticitu (tzv. plasticitn diagram viz dle)

+ zrnn: SW, SP... + plasticita: ML, CH.....

MZ1_1

October 20, 2009

26

JET POPIS? NEBO JI STAV? VLHKOST STAV vlhkost je obas zaazovna mezi POPISN VLASTNOSTI, protoe pro stanoven sta poruen vzorek (vzorek u nj nen zachovna STRUKTURA/TEXTURA), vyjaduje ale STAV zeminy

GRAVIMETRICK

w = Mw / Md = Mw / Ms

(ale v loiskov geologii (uhl): vlhkost = Mw / Mt)

OBJEMOV

= Vw / Vt ( = S n)

(v pedologii, hydrogeologii)

MZ1_1

October 20, 2009

27

POPIS ZEMIN KONZISTENN MEZE (Atterbergovy meze) Vlhkost na mezi tekutosti wL (vlhkost, pi n zemina pechz z tekutho stavu do stavu pevn ltky, chovajc se plasticky) Vlhkost na mezi plasticity wP (nejni vlhkost, pi n se zemina jet chov plasticky - pi ni vlhkosti plasticitu ztrc) Vlhkost na mezi smrtn wS (vlhkost, pi n zemina pestv zmenovat svj objem pi vysuovn) Stanoven wL a wP na past, po odstrann stic vtch ne 0,4 mm Index plasticity IP= wL-wP POPIS! (konstanty pro danou zeminu)
MZ1_1 October 20, 2009 28

POPIS ZEMIN KONZISTENN MEZE (Atterbergovy meze) Vlhkost na mezi tekutosti wL

Kuelov zkouka

[4] Hled se vlhkost, p n se doshne smluvn penetrace, kter odpovd wL (10mm u kuele 60/60g (20mm u 30/80g)) hled se vlhkost pi dosaen smluvn pevnosti zeminy (neodvodnn pevnost cca 2-3 kPa)
MZ1_1 October 20, 2009 29

POPIS ZEMIN KONZISTENN MEZE (Atterbergovy meze) Vlhkost na mezi tekutosti wL

Casagrandeho miska

[2] Hled se vlhkost, p n se poru svah zezu v past smluvenm zpsobem, kter odpovd wL hled se vlhkost pi dosaen smluvn pevnosti zeminy (neodvodnn pevnost cca 2-3 kPa)
MZ1_1 October 20, 2009 30

POPIS ZEMIN KONZISTENN MEZE (Atterbergovy meze)

Vlhkost na mezi tekutosti wL

Casagrandeho miska

[2]

MZ1_1

October 20, 2009

31

POPIS ZEMIN KONZISTENN MEZE (Atterbergovy meze)

Vlhkost na mezi plasticity wP

[2]

Hled se vlhkost, p n se vzorek rozpad - drob - smluvenm zpsobem hled se vlhkost pi dosaen smluvn pevnosti zeminy (neodvodnn pevnost cca 200 - 300 kPa (100 vy ne u wL)
MZ1_1 October 20, 2009 32

POPIS ZEMIN PLASTICITA Casagrandeho plasticitn diagram rozlien M (Si) a C (Cl)

[5]

PLASTICITA zeminy (resp. jej 'stupe') se definuje na zklad wL

MZ1_1 October 20, 2009 33

POPIS ZEMIN ....PLASTICITA plasticitn diagram piblin rozlien jlovch minerl

[2]
MZ1_1 October 20, 2009 34

POPIS ZEMIN AKTIVITA A (jlovch minerl/koloidn aktivita) A (= IA) = IP / (vhov % obsahu C)

(Skempton, 1953)

MZ1_1

October 20, 2009

35

STAV ZEMIN KONZISTENCE (STAV) - pro jemnozrnn zeminy Stupe konzistence Stupe tekutosti IC=(wL-w) / (wL-wP) IL=(w-wP) / (wL-wP)

Konzistence: kaovit IC < 0 plastick IC = 0 a 1 (mkk 0 a 0,5; tuh 0,5 a 1) pevn IC >1 (tvrd pro w < wS) Stupe konzistence podle EN SN 14688-2 (2005) velmi mkk IC < 0,25 mkk IC = 0,25 a 0,50 tuh IC = 0,50 a 0,75 pevn IC = 0,75 a 1,0 velmi pevn IC > 1,0
MZ1_1 October 20, 2009 36

STAV ZEMIN MNOSTV PR PROVITOST SLO PROVITOSTI (pry mezizrnn prostory) n = Vp / Vt e = Vp / Vs

...vyuit fzovho diagramu = schematick zobrazen textury partikulrn ltky

MZ1_1

October 20, 2009

37

STAV ZEMIN HUSTOTA (OBJEMOV HMOTNOST) Mrn (specifick) hmotnost (zdnliv) hustota pevnch stic zeminy s= Ms / Vs = Md / Vs (konstantapopis, ne stav)

Hustota (objemov hmotnost) pirozen vlhk zeminy = Mt / Vt = (Mw +Md) / Vt (= n) Hustota (objemov hmotnost) nasycen zeminy sat= Mt / Vt = (Mw +Md) / Vt Hustota (objemov hmotnost) vysuen zeminy d= Md / Vt (Sypn hmotnost vliv mezerovitosti)

MZ1_1

October 20, 2009

38

STAV ZEMIN OBJEMOV THA = g ....vechny verze nasycen, such...

objemov tha zeminy pod vodou nadlehen vztlakem: Archimdv zkon ' = sat w

Krom hustoty stic vyjaduj hustoty (a objemov thy) STAV zeminy

MZ1_1

October 20, 2009

39

STAV ZEMIN Stanoven hustot, th vpoet snadn, ale problmem je stanoven objemu (jmenovatel v definici) hustota stic pyknometr

ostatn objemov hmotnosti / thy - lze odebrat neporuen vzorek pravidelnho tvaru snadn zmen rozmr - neporuen vzorek nem pravideln tvar - bu men objemu vzorkem vytlaen vody nebo ven pod vodou - nelze odebrat neporuen vzorek (sypk zemina) stanoven v poli - odebrn zeminy, kter bude zvena + stanoven objemu vkopu
MZ1_1 October 20, 2009 40

STAV ZEMIN Vyuit fzovho diagramu = schematickho zobrazen textury partikulrn ltky vztahy mezi jednotlivmi veliinami: nap. e = n / (1 - n)

....nebo d vs ; d vs s ; n a e vs d ...atd:

d = s / (1 + e) stanoven e z hmotnosti suiny vzorku: e = (s d) / d ; d = / (1 + w); ...atd...

MZ1_1 October 20, 2009 41

STAV ZEMIN STUPE NASYCEN S ( Sr) S = Vw / Vp Stanoven S - vpotem z e a w

MZ1_1

October 20, 2009

42

STAV ZEMIN ULEHLOST (STAV) pro hrubozrnn zeminy (Sa a hrub) Relativn ulehlost (Index ulehlosti) ID=(emax- e) / (emax- emin)

zemina kypr ID= 0 a 0,33 stedn ulehl ID = 0,33 a 0,67 ulehl ID = 0,67 a 1

Pojmenovn stavu ulehlosti podle EN SN 14688-2 (2005) z. velmi kypr ID= 0 a 0,15 kypr ulehl velmi ulehl
MZ1_1

ID= 0,15 a 0,35 ID= 0,65 a 0,85 ID = 0,85 a 1,0

October 20, 2009 43

stedn ulehl ID= 0,35 a 0,65

Vznam jemnozrnn frakce a Def .....ji umme pracovat s velikosti pr, tak jet mal doplnk k VZNAMU JEMNOZRNN FRAKCE NA CHOVN ZEMIN ( Def) Jlovit psek (25% C a 75% S) m slo provitosti 0,5. Jakou roli v nm hraje jlov frakce? pokud se odstran jl, zbyde psek o e = 1,0

Nejkypej psek se vemi (kulovmi) zrny jet stle v kontaktu: zjednoduen vpoet ... .e<1 Kulov zrna psku se pi e = 1 nemohou dotkat (maj vy e ne nejkypej uloen kulovch zrn, kter se jet dotkaj...) Pi 25%C a 75%S kulov pskov zrna plavou v matrici jlu Lze oekvat, e jl (a jej je jen 25%) bude rozhodujc pro mechanick chovn zeminy!
MZ1_1 October 20, 2009 44

Vznam jemnozrnn frakce a Def Zvislost hydraulick vodivosti na mnostv jemnch stic (sms kalu a poplku)

MZ1_1

October 20, 2009

45

Vznam jemnozrnn frakce a Def Zvislost pevnosti na mnostv jemnch stic (drcen sk. hornina)

(Man, 2000)
MZ1_1 October 20, 2009 46

Pklady vyuit kivky zrnitosti ( dalch popisnch charakteristik) Odhad emin a emax psku z Cu a tvaru zrn

(Youd, 1973 in Mitchell and Soga, 2005)

MZ1_1 October 20, 2009 47

Pklady vyuit kivky zrnitosti ( dalch popisnch charakteristik) Zvislost emin a emax na mnostv siltu v psku

(Polito and Martin, 2001 in Mitchell and Soga, 2005)

MZ1_1

October 20, 2009

48

Pklady vyuit kivky zrnitosti ( dalch charakteristik) Odhad hydraulick vodivosti psku Hazen: k [ms-1] = 0,01D102 [mm] ...a nap. tak jemn a stednzrnn psky: k = [A / (Cu+B) + C] D102, kde A, B a C zvisej na ulehlosti

Odhad hydraulick vodivosti jemnozrnn zeminy k = fce (e, wP, IP) k = fce (e, CF%, IA)
(podrobnosti korelac lze nalzt nap. in Soos a Boh (2002), Geotechnical Engineering Handbook, Ernst & Sohn)

MZ1_1

October 20, 2009

49

Pklady vyuit kivky zrnitosti ( dalch charakteristik) Odhad namrzavosti

(Beskow, 1935 in [2])

[2]

MZ1_1

October 20, 2009

50

Pklady vyuit kivky zrnitosti ( dalch charakteristik) Kritria pro nvrh filtr

(Cedergren, 1988)

D15(of filter) / D85 (of soil) < 4 to 5 < D15(of filter) / D15 (of soil)
MZ1_1 October 20, 2009 51

Pklady vyuit kivky zrnitosti ( dalch charakteristik) Pouit zemin do konstrukc Nap. SN736824 (zruen) pedepisovala, e pro tsnc st (mal) hrze mus kivka zrnitosti padnout do oblasti 1 nebo 2 a pro nosnou st do oblasti 3 nebo 4

MZ1_1

October 20, 2009

52

Pklady vyuit kivky zrnitosti ( dalch charakteristik) Pouit zemin do konstrukc Nap. SN 736133 vyluuje bez zvltnho postupu pout do zemnho tlesa poz. komunikac zeminy s wL>60%, IC<0,5... Nap. SN 721002 (Klasifikace zemin pro dopravn stavby) udv dal kritria, nap. namrzavosti:

....atd.
MZ1_1 October 20, 2009 53

ZATDN ZEMIN SN 731001 (plon zklady zruena 2010?) - vyuv USCS (+ definuje sv vlastn tdy, kter ale nejsou uvedeny v tomto schmatu):

[5]
MZ1_1 October 20, 2009 54

ZATDN ZEMIN SN731001 (Zkladov pda pod plonmi zklady; zruena 2010(?)), obdobn SN721001 (Pomenovanie a opis... - zruena 2004) vyuvaly USCS:

[5]

MZ1_1

October 20, 2009

55

ZATDN ZEMIN KLASIFIKACE = zrnitost + plasticita

Klasifikace podle SN731001 nahrazuje (zbyten) tdy z USCS eskmi nzvy: tdy F1-F8 pro C a M, tdy S1-S5 pro S a G1-G5:

[5]
MZ1_1 October 20, 2009 56

POZNMKY K NORMM V IG/GT Technick obory normy zajiuj kvalitu prac a vrobk (? - viz ne) ISO, CEN, SN Geotechnika normy pro bezpenost, ekonominost a kvalitu geot. staveb Normy z definice

odrej politick a skupinov zjmy zaloeny na starch, asto pekonanch teorich a postupech konzervativn = neekonomick praxe

Pesto jsou nsledujc normy jsou dleit pro IG:

SN TS/ISO 17892 Geotechnick przkum a zkouen - Laboratorn zkouky zemin (11 st) SN EN ISO 14688 Geotechnick przkum a zkouen Pojmenovn a zatiovn zemin (2 sti) SN EN ISO 14689 Geotechnick przkum a zkouen Pojmenovn a zatiovn hornin SN EN ISO 22476 Geotechnick przkum a zkouen Ternn przkum a zkouen (...sti) SN EN 1997 Navrhovn geotechnickch konstrukc - st 1 Obecn pravidla (pro stav. inenry) SN EN 1997-2 Navrhovn geotechnickch konstrukc - st 2 Przkum a zkouen zkladov pdy (norma pro geotechnick = inenrskogeologick przkum)
MZ1_1 October 20, 2009 57

SHRNUT 1: POJMENOVN A STAV ZEMIN POPIS v poli a v laboratoi Velikost zrn (kivka zrnitosti, ale v poli tenm mezi prsty, pod vodou) Tvar zrn (zpravidla pro D>2mm) Minerln sloen (nzvy minerl) Barva Pevnost v suchm stavu (jl (vysok) vs silt (nzk)) Dilatance (tesen a stlaen hrudky v ruce objeven a zmizen vody silt) Plasticita (nzk (nelze vyvlet do 3mm) vs vysok (lze)) Obsah uhliitan Obsah organickch sloek (zpach, barva; HCl) STAV v laboratoi v poli pouze odhad konzistence (kaovit a tvrd) a ulehlosti ostatn podle laboratoe (w; e, n; S; IC; ID) Zpravidla se popis provede podle njak zvolen normy, nap.: SN EN ISO 14688 GT przkum a zkouen, nebo SN 721001 Pomenovanie a opis hornn v IG (1990; zruena 2004 po vydn SN EN ISO 14688-1)

MZ1_1

October 20, 2009

58

SHRNUT - 2: KLASIFIKACE ZEMIN KLASIFIKACE Velikost zrn (kivka zrnitosti) + plasticita (konzistenn meze) + ulehlost + tvar kivky zrnitosti u hrubozrnnch zemin Potebn laboratorn zkouky: zrnitost, tvar zrn konzistenn meze emax, emin + stavov charakteristiky (w, e, , IC, ID...) pro piazen parametr na zklad zkuenosti opatrn, vhodnj jsou korelace s popisnmi konstantami (tvar zrn, konzistenn meze atd.) Zpravidla podle njak zvolen normy: SN EN ISO 14688 GT przkum a zkouen, nebo SN 721001 (zruena 2004), nebo SN 731001 (plon zklady bude zruena 2010?) - uv USCS + esk nzvoslov
MZ1_1 October 20, 2009 59

LITERATURA PRO PEDMT MECHANIKA ZEMIN I, II

Zkladn http://natur.cuni.cz/~bohac/ Atkinson, J.H. (2007) The mechanics of soils and foundations. 2nd ed. Taylor & Francis (v knihovn Geol sekce je nkolik exempl) Doporuen roziujc literatura (omezen dostupn na oddlen IG) Feda, J. (1977) Zklady mechaniky partikulrnch ltek. Academia, Praha. (Ppadn anglick verze: Feda, J. (1982) Mechanics of particulate materials, Academia-Elsevier.) Mitchell, J.K. and Soga, K (2005) Fundamentals of soil behaviour. J Wiley. (Ppadn star vydn, bez druhho autora: 1973; 1993.) Wood, D.M. (1990) Soil behaviour and critical state soil mechanics. Cambridge Univ.Press. Bolton, M. (1979) A guide to soil mechanics. Macmillan Press, ISBN 0-33318931-0. Craig, R.F. (2004; existuj rzn vydn, prvn 1974) Soil mechanics. Spon Press. Holtz, R.D. and Kovacs, E.D. (1981) An introduction to geotechnical engineering, PrenticeHall, ISBN 0-13-484394-0 Atkinson, J.H and Bransby, P.L. (1978) The mechanics of soils. McGraw-Hill, ISBN 0-07-084077-2.

MZ1_1

October 20, 2009

60

Literatura pouit v prezentaci (odkazy u pouitch obrzk)

[1] Atkinson, J.H. (2007) The mechanics of soils and foundations. 2nd ed. Taylor & Francis. [2] Holtz, R.D. and Kovacs, E.D. (1981) An introduction to geotechnical engineering, Prentice-Hall, ISBN 0-13-484394-0 [3] Hoek, E. (2007) Practical rock engineering (2007 edition). Voln pstupn na http://www.rocscience.com/hoek/PracticalRockEngineering.asp (staeno 2008/02). [4] SN TS/ISO 17892 (sti17892-4;*-6) [5] SN EN 14688; SN731001

MZ1_1

October 20, 2009

61