l.

tvoo
i

I
J

2. pnvNA rAzn znnrrNy

2.2 oBsAHppvxn rAze 2.3 vElrKosr iAsrrc pavNEr.Aze
2.4 MTNERALocTcKE sroZnNi 2.5 TVARZRN 3. VODA V ZEMINi
2.1 VZNIK ZEMIN 2.1.1 Vliv vzniku zeminna strukturu

3 5 5
o

9 I2 13
I J

3 , I O B S A HV O D Y V Z E M I N E 3.2 DRUHY VODY V ZeUtttE

3.3 cHEMrcKs pi.iseoy vs vooE 3.4 sil.y prlsonici MEzr pEVNouA KApALNourAzi
3.5 STRUKTURA ZEMIN 3.5.1 Makrostruktura 3.5.2 Mikrostruktura 3.6 PLASTICITA A KONZISTENCE ZEMIN 3 . 6 . 1 S t a n o v e n ik o n z i s t e n d n i c h e z i m 4. CHARAKTERISTIKY STAVU A KLASIFIKACE 4.I CHARAKTERISTIKY STAVU ZEMIN 4.1.1 Charakteristika tavu zemin soudrZn!ch s 4.1.2 Charakteristika stavu sypklf ch zemin 4.2 KLASIFIKACE ZEMIN PRO INZENVRSKE I T r a E T V 4.2.1 Klasifikace zemin pro zakl6ddnistaveb 4.2.2 Ostatni klasifikacezemin ZEMIN

14 14 l5 16 17 17 20 22 26 26 26 27 28 33 37 39 39
4l Aa

5. PROUDi,Ni VODY ZEMINAMI 5.1 uvoD 5.2 DARCYHO ZAKON

5.2.1 Vjpodet prfisaku z Darcyho zirkona 5.2.2 Dupuitovo zj ednoduSen i 5.3 PROUDOVf TI,RX 5.4 FILTRAdNi SOUdINTTEI- t 5 . 4 .I M e t o d y m d i e n i 5 . 4 . 1 . 1 L a b o r a t o r nm 6 i e n i i 5 . 4 . 1. 2 P o l n i z k o u S k y 5 . 4 . 1 . 3 S t a n o v e nk z e m p i r i c k f h v z o r c i i c 5.5 OBECNA ROVNICE PROUDENi 5.6 PROUDOVA Sif 5.6.I Hranidni podminky 5 .6.2 YyuLiti proudov6 sitd 5.7 METODY frISPNi LAPLACEOVY ROVNICE

z+o

47 48 49 5l 53 53 )o 57 57 59

6.

NAPTTi V ZEMINi

6.I DEFINICE NAPET' V ZEMINE 6 . 2 N A P J A T O S TV B O D E 6.3 PRINCIP EFEKTIVNiCH NAPETi 6.3.1 Stanoveni P6rovtch tlaki u 6.3.2 Zobrazeni efektivni napj atosti 6.4 NAPETi OD VLASTNi TIHY ZEMINY 6.4.1 Svisl6 naPEti 6.4.2 Vodorovnd naP6ti

61 6l
oz

6.5 NAPETi OD PfrITiZENi

6.5.1 PiitiZeni povrchu pruZn6ho poloprostoru s 6.5.1.1 OsamEl6 ila 6.5.1.2 Piimkov6 svis16 zatiZeni 6 . 5 . 1 . 3 S v i s l 6 z a t i Z e n in a P i i s e 6 . 5. 1. 4 P l o 5 n 6 z a t i Z e n i 6 . 5 . 2 N a p d t i v p o l o p r o s t o r uo d l i S n 6 mo d B o u s s i n e s q a 6.6 KONTAKTNi NEPETI

64 65 66 67 67 68 70 '70 70 71 72 72
t )

77 78 80 80 81 83 87 88 89 90 92 93 93 94 99 102 102 103 104 104 105 106

7. DEFORMAENi CHARAKTERISTIKYZEMIN SrledIrBlNosr 7.1 JEDNOOSA

7.L\ Klasickf edometr 7.1.2 ZkouSka s plynulfm zatEi'ovinim 7.1.3 Definice deformadnich charakteristik 7,2 TROJOSA DEFORMACE 7 .2.1 Deformace izotroPicki 7.2.2 Deformace za obecn6 anizotropnich podminek 7.3 DEFORMACNi CTTERNTTERISTIKY URdENE IN SITU 7.4 DOPL]iIKOVE POZNAMKY ZEMIN 8. KONSOLIDACE 8.1 UVOD 8.2 TERZAGHIHO TEORIE KONSOLIDACE 8,3 URdENi SOUENITELE -KONSOLIDACE C' 8.4 OBECNEJSi Pi.iPEOY KONSOLIDACE 8.4.1 ZatiLeni Prom6nn6 s dasem 8.4.2 Zeminy nenasYcen6 8.4.3 Konsolidace 2 a vice vrstev 8.4.4 Dvouosi a trojos6 konsolidace 8.5 SEKUNDARNi KONSOLIDACE S.6 PRAKTICKA APLIKACE

g.

PEVNOSTNiCHARAKTERISTIKY ZEMIN

108
108 111 113 113 115 116

9.1 PEVNOST V TAHU A VE SMYKU

9.2 SMYKOVEpnisrnore
9.2.1 Krabicov6 smykov6 piistroj e 9.2.2 TriaxiSlni smykov6 piistroje 9 .2.3 Kruhovj smykovf Piistroj 9,3 ZAKLADN! TYPV SMYKOVVCH ZKOUSEK
ll

9 . 3 . 1 Z k o u i k a n e k o n s o l i d o v a nn e o d v o d n d n i 6 9 . 3 . 2 Z k o u S k ak o n s o l i d o v a n i n e o d v o d n 6 n 6 9.3.3 Zkouika odvodn6n6 S 4 M E R E N i S M Y K O V EP E V N O S T I N S I T U 9.4.l Zkouika na blocich 9.4.2 Vrtulkov6 zkouSka 9.5 OBECNE DRAHY NAPETi VEDOUCI K PORUSEN1 9.6 ROZDILY MEZI SKUTEdIIoU n. NAMERENOU PEVNOSTI l . 1 . 1 N a m d i e n dh o d n o t y s m y k o v dp e v n o s t i 9 . 6 . 1 1 S m y k o v dp e v n o s t n e s o u d r Z n j c h e m i n . z 9 . 6 . 1 . 2 S m y k o v r ip e v n o s t s o u d r Z n j c hz e m i n 9 . 6 . 1 . 3 R e z i d u 6 l n is m y k o v 6 p e v n s t o 9 . 6 . 2 O d l i S n o s t il a b o r a t o r n im e t o d i k y o d r e 6 l n l i c h p o d m i n e k 9.6.2.1 Vliv das u 9 . 6. 2. 2 V l i v a ni z o t r o i e p 9.6.2.3 Vliv velikosti zkuiebnihovzorku

tl7 118 122 124 t24 125 126 128 128 128 131 132 135 135 135 136 138 138 141 142 144 t45 145 146 151 152 154 155 156 156 157 159 163 163 164 168 168 169 110 Il I 172 174 174 176 177

IO. frESENi APLIKAdNICH ULOH MECHANIKY ZEMIN 10.1uvoD

10.2 MODELOVANi I 0 . 2 .I L a b o r a t o r n im o d e l 1 0 . 2 . 2 F y z i k 6 l n im o d e l v m d i i t k u l : 1 1 0 . 2 . 3 N u m e r i c k 6m o d eo v A n l i 1 0 . 2 . 4 O v d i o v i i n m o d e l o v l l c hp i e d p o k l a d t i I O . 3 N A V R H G E O T E C H N I C K V C HK O N S T R U K C i rI. STABILITA SVAH{I 1I.I METODYRISgNi NAP:ATOSTI DEFORMACE A ZEMNiHOTELESA 11.2 METODY MEZNI ROVNOVAHY 1 1 . 2 . 1 K r u h o v 6 s m y k o v 6 pl o c h y 1 1 . 2 . 1 . 1 K o n v e n d n i m e t o d a ( P e t t e r s o n o v a5 v 6 d s k 6 ) , 1 1 . 2 . 1 . 2B i s h o p o v am e t o d a 1 1 . 2 . 2 R o vi n n d s m y k o v d p l o c h y 1 1 . 2 . 3 O b e c n 6 s m y k o v 6 pl o c h y 1 1 . 2 . 4 P i e d p o k l a d ys p r 6 v n 6 h os t a b i l i t n i h o i e S e n f 1 1 . 2 . 5 V y h l e d 6 n i n e j n e b e z p e d n 6 j Sm y k o v 6 p l o c h y si II.3 KRATKODOBA E Ni-OUHODOBASTABILITA I I . 4 P R V O T N i S E S U V Y A S E S U V Y P O P R E D C H O Z i C HP L O C H A C H POHYBU I1.5 SANACE SESUVU A METODY ZVVSEN1 STABILITY SVAHU I I . 5 .1 U p r a v a t v a r u z e m n i h o t E l e s a 1 l . 5. 2 O d v o d n 6 n i s v a h u 11. 5 . 3 O p d r n 6 k o n s t r u k c e I l 5.4 Ostatni metody ./ 12. ZEMNi TLAKY 12.1 UVOD I2.Z ZEMNI TLAK V KLIDU T2.3 AKTIVNi A PASIVNI ZEMN1 TLAK
lll

12.3.1 Rankinova teorie zernnich tlakt 12.3.1.1 Aktivni a pasivni tlak sypkfch zemin .2 12.3.1 Aktivni a pasivni tlak soudrZnfch zemin 12,3 .2 Coulombova teorie zemnich tlakt 12.3.3 Vfznam tieni mezi stdnou a zeminou .4 Metody stanoveni bodni deformace 12.3 '12.3.5 Volba smykovich parametrri a stupnd bezpednosti 12.4 ZEMNI TLAKY NA PAZENE A KOTVENE KONSTRUKCE

178 179 180 181 183 184 185 186 190 190 193 196 197 197 203 204 204 205

13. MECHANIKA PLOSNfCTT ZATT,IOTJ 13.1 ZAKLADNi POJMY

13.2 PRINCIP NAVRHU A POSOUZENi PLOCHY ZAKLADU 13.3 KONTAKTNi NAPETi V ZAKLADOVE SPANN 13.4 MEZNi ZATLZENi 13.4.1 Zikladni le5eni o'n 13.4.2 FaktorY ovliviuj ici o. 13.4.2.1 Excentricita zatiZetri i 1 3. 4 . 2 . 2 S i k m 6 z a ti z e n 13.4.2.3 Hloubkovf faktor 13.4.2.4 Sikmost z6kladov6 sp6ry a okoli 13.4.2.5 Ostatni faktorY 1 3. 4 . 3 O b e c n d l e i e ni 13.5 SEDANi PLOSNVCH ZAKLADU 1 3 . 5 . 1 P t i s t u P Yk v f P o d t u s e d 6 n i 13.5.2 Podrltedni sed6ni 13.5.3 Celkov6 sed6ni 1 3 . 5 . 31 M e t o d Y t e o r i e P r u Z n o s t i . 1 3. 5 . 3. 2 S u m a d n im e t o d Y

20s
206 206 209 209 210 211 212 213 216 zt6
z l o

14. ZHUTiIOVANI ZEMIN

14.1 UVOO 14.1.1 Cil zhutfiovrini I4.l .2 Mechanismus zhutiov6ni ETONY ZHUTNOVANi 14.2 LABORATORNj TT 14.3 HUTNICI STROJE 14.3.1 Hutnici stroje vyuZivajici dynamickf frdinek 1 4 . 3 . 1 . 1H u t n d n i n h r a z s m .1 14.3 .2 Hutn6ni vibraci 14.4 KONTROLA ZHUTNENi 15. LITERATURA

216 218 221 221 221 221 222 224

lv

1.

UVOD

V inZenly'rsk6m stavitelstvi m6 zemina svoji v5lznamnoua nezastupitelnou f u n k c i , n e b o t 's e n a n i m r i Z e m e i v a t z p o h l e d u d - stavebniho materi6lu, ze kter6hoje stavebnidilo - zemni konstrukce - budovdno, - p r o s t i e d i , v e k t e r 6 m j e s t a v e b n i i i n n o s t v e d e n a n e b oj e v p i i m 6 m k o n t a k r u s n o v d b u d o v a n o u o n s t r u k c i- s o u d d s z e m n i h op o v r c h u ,k t e r 6j e p i i m o o v l i v n d n a k t novou stavbou,naz'!v{,me zdkladovou pridou. V o b o u p i i p a d e c h o t i e b u j e m e n 6 t v l a s t n o s t iz e m i n ya t j i 2 p o p i s n 6 , n d e x o v d , p z i t a k m e c h a n i c k o - f y z i k | l n i i c h o v 6 n iz e m i np i i j e j i c h n a m 6 h 6 n-i z a t 6 z o v 6 n iT o n a m d . u m o Z n ji a k n 6 v r h z e m n i c hk o n s t r u k c i t a k n i v r h z 6 k l a d t s t a v e b n i h o i l a d i v y s e t i o , d v i i n i v z t a h un o v d u l o Z e n 6 6 t k y v j e j i m p i i m 6 m k o n t a k t us e z e m i n o u- t z n . L e n 6 m l u m o z n i i e i i t p r o b l e m a t i k uu k l 6 d 6 n i r r i z n l i c hl 6 . t e kv z e m i n o v 6 mp r o s t i e d i v d e t n 6 odoadfi. H l a v n i n 6 p l i m e c h a n i k yz e m i n s p o d i v 6j,a k z v ; i 5 eu v e d e n ; y ' c h r o k &v y p l l y ' n6 v6, ve zjiSt'ov6nivlastnosti zemin a jejich chovrlniza rizn!ch podminek a ve vyieti o v 6 n i n a p j a t o s t n i h o t a v uz e m n i h ot d l e s ap o d v l i v e m v l a s t n i h od i v n d j s i h oz a t i L e n i s a t o p i e v 6 Z n dz h l e d i s k a d e f o r m a c e k t e r o u z m d n a n a p j a t o s t n i h o t a v u v y v o l a l a , , s r e s p .z h l e d i s k ap o r u S e np e v n o s t z e m i n y ,k e k t e 1 6 m ua t o z m d n am r i Z e 6 s t . f i t v Aplikadni piedmdtyjako napi. zaklitd|ni staveb,zemni konstrukcedi ukl6d6ni odpadri,potom na tyto poznatky navazujia dov6ddjije do konkr6tni realizace. Z k u i e n o s t is e z e m i n o u j a k o h l a v n i m s t a v e b n i m a t e r i 6 l e mb y l y v e l m i d o b r 6 , m , j i Z v d 6 v n j z c h o b 6 c h .C a s t ob y l y s p o j e n ys v j s t a v b o u v o d n f c hh 1 6 z ia k a n i i l r id r s e d zakl|dinim panovnickly'ch sidel na m6lo rinosnlch zemin6chv okoli iek di naopakna s k a l n i c h v y v ; y ' S e n i n 6 cN o v 6 p o z n a t k yb y l y z i s k 6 n y v e s t i e d o v d k u ,p i i b u d o v 6 n i h. v e l k l l c ho p e v n d n io k o l o m 6 s t ,p i i v i s t a v b d s i t 6 r y b n i k t a p i i z a k l 6 d i n i h o r n i c k l y ' c h m d s t . V m i n u l 6 m s t o l e t ij e r o z v o j s p o j e ns d o p r a v o u- z e j m n as v f s t a v b o u Z e l e z n i d n i s i t d , t j . p r o b l e m a t i k a p o j e n i is e s t a b i l i t o u a d e f o r m a c in 6 s y p r i ,z A i e z & ,s e s z a l o L e n i m o s t r ia p o d . m S o u d a s n l y 'z v o j o b o r uj e s p o j e n ro p s e v z r i s t a j i c i m i n 6 r o k y n d k t e r l i c h r r i m y s l o v f c h b j e k t i j a k z h l e d i s k aa b s o l u t o n i h o s e d 6 n i ,t a k G i . z h l e d i s k an e r o v n o m d r n l y 's e d d n i- n a p i . r o t a d n i p e c e ,r e ch akto y jadernjchelektr6ren pod. r a s v j s t a v b o u v l y ' S k o v j c h u d o v s h l u b o k l i m p o d z 6 k l a d i mv e s t i e d u s t i v a j i c i c h b m es t , je v e v 6 t S i mv y u Z i t i m 6 n d v h o d n l y ' cz e m i n , s p o j e n j c h s e z l e p S o v 6 n i m j i c h v l a s t h n o s t ip r o s n i Z e n i n e r g e t i c kn 6 r o d n o s t i , e 6 t s r o s t o u c ip 6 d i o Z i v o t n i p r o s t i e d i ,k d y s e v e l k r i p o z o r n o s v d n u j e r r i z n l i mo d k a j l i S t i m , s t a b i l i t d a d e f o r m a c i v j s y p e k n a d l o Z n i c hi l n j a k o v l i s l e d e kp o v r c h o v 6 jejich moZn6zitstavlsy, vVstavbou tdZby uhli vdetnd ot6zky s povrchovlch skl6dek

tuh6ho komunalniho di prtmyslov6 odpadu a konedndse pozornost zamdiuje na zeminu jako na vlfznamnouochrannoubari6ru proti Siieni rriznich kontaminantt odpaduvdetnd radioaktivnihoa to i v podzemnichpropii ulozeni nebezpedn6ho stor6ch. T,emin'' se od jinjch l6tek liSi hlavnd tim, Ze sestivi ze tii I6zi - fize pevn6' kapaln6 a plynn6. d6stice pevn6 f6ze tvoii Sirokou 5k6lu z hlediska tvaru, velikosti i sloZeni. velikost d6stic se pohybuje ve velk6m rozsahu,prakticky od velkj'ch balvant aZ po mikroskopi. Zeminiaturni d6stice pozorovateln6pouze s vyuZitim elektronovly'ch miny mohou obsahovatprakticky libovolnf element zemsk6hopovrchu organick6ho kyslik, kiemik, vodik a pivodu, avSaknejhojndji jsou zastoupeny: di neorganick6ho hlinik. Atomy techto prvkri spolu s menSimmnoZstvimostatnich prvkri tvoii rriznd ck6 formy, kter6 jsou hlavni slozkou miner6li tvoiicich pevnou fizi krystalografi zeminy. Kapalnou firzi tvoii voda s odlisnfmi typy a mnozstvim rozpustdnich elektrolytri. Plynnou flzi tvoii vdtSinouvzduch, v organickich zeminich rrizn6 plyny' Vzijemnf pomdr t6chto tli l6zi a jejich vzijemnf vztah je faktorem' kterf ovliviuje chovini zeminy jako celku. Lambeawhitman(1969)poukazujinapartikul6rnicharakterzemin,tj.2e kazeminy jsou sloZenyz individu6lnich zrn, kter6 se piimo nebo prostiednictvim paln6 a plynn6 f6ze ovlivfiuji. Diskr6tni d6sticepevn6 f6ze jsou sice viiz6ny urditjsnadno mi silami, avSakne tak silnd jako krystaly di kovy a tak se mohou relativnd pohybovat.vevz6Lje'mn6muspoi6d6ni.Nadruh6stran6tytosilyjsounatolikvli. jako prvky v tekuznamn6,Ze jednotliv6 d6stice se nemohoupohybovattak snadno t6m prostiedi. ZminEni autoii uvidEji 4 aspekty partikulirni povahy zernin: - interakcemezi jednotlivimi 66sticemi pevn| fize, kter6 se projevi pii deformaci zemina sPeciiln6 Pii smYk6ni, - interakcechemick6,kdy slozeni kapaln6 a plynn6 faze bude ovliviovat charakter povrchriminerrilriatudiZovlivfiovatpienossilynakontaktechdtistic, - interakce fyzik lr.i, kdy voda proudici zeminou prisobi na pevnd d6stice' ovliva smyiuje vjslednici zati',enina kontaktechmezi d6sticemia tudiz stladitelnost kovou pevnost, -vzirjemn!podilnapien6Benizatii'eni:piin6hl6zmlndzatiL'enizeminyjsoutyto p6rech vyvolaji pohyb zmdny pien65enyspoledndv5emi f6zemi' Zm6ny tlaku v vody zeminou a tudiZ vlastnosti zemin se budou m6nit s dasem' (praZPosledni vlastnost zeminy objevil a matematickyvyj6diil K' Terzaghi poditek moderni mechaskj rod6k) kolem roku 1920. Tento objev je oznadovfn za Myslivec' niky zemin. Z klady mechanikyzemin v iesk6 republice poloZil A'

PEVNA FAZE ZEMINY

P o p i s p e v n d f i z e v z e m i n d m r i Z e m ep r o v 6 s t n a z 6 k l a d d r f i z n y i c hh l e d i s e k , n a p i . podle: - v z n i k u z e mi n , m n o Z s t vi p e v n | f h z e , velikosti dristic, m i n e r a l o g i c k 6 h os l o Z en i , tvaru zrn, v z 6 j e m n d h ou s p o i e d e n i p e v n f c h d 6 s t i c , barvy, o b s a h uo r g a n i c k y i c h 6 t e k , v A p n aa j i n y i c h p i i m d s i l

2.1
-

VZNIK ZEMIN
Z h l e d i s k a v z n i k u z e m i n r o z l i S u j e m ed v 6 z i k l a d n i s k u p i n y : k t e r 6 v z n i k l y z v E t r 6 v A n i mv r c h n i v r s t v y z e m s k 6 k r i r y , a v i a k

zerniny reziduilni,

zfistaly na mistd sv6ho vzniku. Jejich mocnost z6visi zejmna na klimatickllch p o d m i n k i c h , v t r o p i c k ! c h o b l a s t e c hm o c n o s t d o s a h u j e i n d k o l i k d e s i t e k m e t r i , v naSich podmink6ch jsou to iidovd metry. Geologov uZivaji termin eluvium a p o d l e m a t e d n i h o r n i n y s e u Z i v 6 o z n a d e n i ,n a p i . Z u l o v d e l u v i u m . z e m i n y s e d i m e n t 6 r n i , t j . z e m i n y , k t e r 6 z p r v o t n i h o m i s t a z v4 . t r i n i b y l y e r o d o v r i n y a t r a n s p o r t o v A n yn a m i s t o n o v 6 - v d t S i n o u l e Z i c i v n i L i i p o l o z e a z d e u k l S d 6 n y - s e di m e n t o v 6 n y .

Z v E t r A v i n i h o r n i n a z e m i n j e p o s t u p n y m d e s t r u k t i v n i m p r o c e s e m ,j e h o Z v l is l e d k e mj e n o v d s l o Z e n i v y 5 5 i s t a b i l i t y . N a v l a s t n i r o z r u i e n i s k a l n i c h h o r n i n p r i s o b i e v e l k d m n o Z s t v i p r o c e s i f y z i k r i l n i c h , c h e m i c k y y ' crh s p . b i o l o g i c k l y ' c h F y z i k A l n i p r o . ces redukuje velikost d6stic, zvySujepovrchovou plochu a p6rovitost. Velkou roli zde hraje zmdnateploty v dennich i rodnich cyklech a voda. Chemick6 a biologick6 procesy mohou vyvolat komplexni zm6ny jak fyzik6lnich, tak chemicklichvlastnosj p t i . K c h e m i c k y y ' mr o c e s r i m e n u t n i v o d a , p i i p . j e j i p r o u d d n i a d o c h i t z i k c h e m i c k j m j p r o c e s r i m , a k o h y d r o l l i z e , v y m d n E k a t i o n t t , o x i d a c i , k a r b o n i z a c i ,r o z p o u S t d n i . Z v d t r a l 6 2 6 n a j e e r o d o v 6 n ai r d i n k e m v o d n i h o p r o u d u , d e i t d , v d t r u , v l n , l e d o v c e . R o z l i S u j e m ee r o z i p l o S n o u d e i t ' o v o u , e r o z i v o d n i h o p r o u d u , v d t r n o u e r o z i a p o d . P o e r o z i j e z e m i n a n 6 s l e d n d t r a n s p o r t o v a n a .M a x i m 6 l n i v e l i k o s t t r a n s p o r t o v a n i c h d 6 s t i c i v z d 6 l e n o s t p i e m i s t 6 n i z 6 v i s i n a z p f i s o b ut r a n s p o r t u i n a r y c h l o s t i p i e n o s o v 6 h o m 6 d i a . P o d l e p i e n o s o v 6 h om 6 d i a r o z l i 5 u j e m e s d i m e n t y : - n a p l a v e n 6 ( a l u v i 6 l ni ) - i i d ni , s v a h o v 6 ( d e l u v i 6 l n i ) - g r a v i t a c e+ p o v r c h o v 6 v o d a , vit6 (eolick6), l e d o v c o v 6 ( g l a ci 6 l n i ) , moisk6 usazeniny - sedimenty.

promdnlivost ziklaje Podminkami sedimentace v mnoha ohledech ovlivndna pomdry vdt5inou existuji dov6 pridy jak hloubkovE,tak ploin6 ' NejsloiitdjBi irloZn6 se liSi od st6rkovich zrn u aluvi6lnich sedimentt. kter6 jen z hlediska velikosti zrn sloZit6 probl6my aZ po jilovou frakci, plipadnd s organickou piimdsi' Speci6lnd vznikajiuvelkjchiekvjejichdelt6ch.V6t6sedimenty-nejdastdjisprase,bjvaji Z hlediska tvaru zrn vdtSinoustejnozrnn6a zrna povrchov6jevi znimky opracov6ni' oproti zemindm reziduflnim' v6t5i opracovtinijevi obecnd zeminy sedimentovan6 Zn^|ostvznikuzeminmriZehodnEnapomocipiiodhaduprom6nlivostiz6kladov6 prtzkumu z6kladov6 pidy staveni5t6.VZdy je nutno br6t zietel na to, Le v r6mci jsou hodnoceny pridy jsou odebir6ny pouze reprezentativnivzorky' pomoci nichZ vlastnosticelfch vrstev podz6kladi' nebot' i v naMocnost sedimentovanichvrstev mriZedosahovati stovek metrri' Sichpodminkich vznikaly moisk6 sedimenty' Zhlediskamechanicko-fyzik||nichvlastnostijedilezitizn6thistoriizatizeni. takov6' u nichZ st6vajici zatiLeni Zt zeminy normdlnE konsolidovan6 povaZujeme potom takov6' u nichZ nebylo v historii piekrodeno, za zeminy piekonsolid ovan6 zatiienibylovhistoriiv6tSineZvsoudasnosti,toznamen6'ZediistsedimentoVane vrstvy byla opEt denudaciodstranEna obr' 2' l '

ZEMINY

normaln6 konsolidovan6

o s Diekon olid van6

minulost

sou6asnost

n ?7?rrrr7?n7r?r?'777?77??77'?'7????177?

|Jot. z,l

2.1.1

N V t t v v z N t x uZ E M I N A S T R U K T U R U

i 6 D i l e Z i t 6 p r o v l y ' s l e d nu s p o i 6 d r i nz r n - s t r u k t u r u - j s o u p o d r r i n k y s e d i m e n p t t a c e . Z h l e d i s k am a k r o s t r u k t u r y , k t e r o um r i Z e m e o z o r o v a p o u h j m o k e m ,j e v e l m i , i o v l z n a m n y mf a k t o r e mc y k l i i n o s t u s a z o v a c i h p r o c e s u n e j d a s t d jr o d n i p o d l e t e p l o t nich podminek. Napi. v ledovcovfch jezerechv l6tE doch6zelok usazoviinivdtsiho m n o Z s t v i h r u b S i c h d i s t i c , z a t i m c ov z i m d p o u z ek u s a z o v 6 nti e n k 6 v r s t v i d k y n e j j e m n d j S i c h i s t i c . V z n i k l y t a k t y p i c k 6v a r v o v 6- p 6 s k o v a n 6 j i l y . Z b l e d i s k ac e l k o d js v6 stability staveniStE ou proto velmi dtleZit6 urdit6 z6ny, kterd maji viraznE o d l i S n 6v l a s t n o s t io d o k o l n i c h z e m i n . T a k n a p i . s t a b i l i t as v a h um r i Z eb l i t k o n t r o l o z v 6 n a t e n k o uv r s t v i d k o um 6 l o i r n o s n 6 e m i n y o m a l 6 s m y k o v 6p e v n o s t i ,s t l a d i t e l n o s t , s p o d l o z i v r s t v i d k o uo r g a n i c k d h o l o z e n i ,k t e r 6 j e v e l m i s t l a d i t e l n 6 v r s t v i d k ap i s k u ' o v f i v n i r y c h l o s t s e d i i n im 6 l o p r o p u s t n i h op o d l o z i a p o d .v e l k ; yv ! z n a m n a v f s l e d n 6 s c h o v 6 n i z e m i n m a ji r r i z n 6t r h l i n y a m i s t a o s l a b e n. f O b e c n ds e v i o p r o b l d m e c h ji e t r h l i n a m v s i l n dp i e k o n s o l i d o v a n y cl h c h . i Z hlediska podminek sedimentace zejm'na jemnjch d6stic - :e dileLire, 7d^ s e d i m e n t a c p r o b i h a l av e s l a d k 6n e b o s l a n 6 m o i s k 6 v o d 6 . D o u r d i t 6 v e l i k o s t i z r n e i p i e v l 6 d 6p i i s e d i m e n t a cg r a v i t a d n 0 d i n e ka j e d n o t l i v r iz r n a s e p r a k t i c k yn a v z 5 j e m i s z ^ 6 n ep r o j e v o v a t e h d y ,k d y Z v z 6 j e m n 6 i l y m e z i n e o v l i v i u j i . v z 6 j e m n 6p t s o b e n is e s j e d n o t l i v l i m i d i i s t i c e m ip i e v l 6 d a j i n a d g r a v i t a 6 n i m i i l a m i . T d m t o 6 e s t i c i m p o t o m i j i i k i m e k o l o i d y a v e l i k o s t n 6 s o u i 6 d o v 6 0 , 0 0 1m m . v e l k e d e s t b a d a t e l rs e z a j i m a l a - d 6 s t i c .s k u t e d n e m i n y z o u s p o i 6 d 6 n - s t r u k t u r u- t d c h t on e j j e m n d j S i c-hj i l o v j c h i vSak neobsahujipouze koloidni d6stice, ale t62 zrna hrubSi.Na z|kladd pozorov6ni p i i r o z e n l i c hz e m i n s e u k a z u j e ,z e h r u b S iz r n a s e v 6 t S i n o up i i m o n e d o t i k a j i . B u d ' o j i j s o u o b a l e n a e m n 6 j S i m z r n y a n e b op r o p o j e n ji e z p r o s t i e d k o v 6 nm f i s t k yz j e m n d j S i c h d 6 s t i c . J e z i e j m 6 , z e s t a b i l i t a t d c h t o m f i s t k r lb u d e s i l n 6 o v l i v f i o v a t c h o v 6 n i z e m i n vi a k o c e l k u .

2.2

O B S A H P E V N EF A Z E

jak Hodnoty obsahu pevn6 fiize v jednotce objemu m&zeme charakterizovat ta obiemovE, khmnotnostn. p i Z c e l k o v 6 h oo b j e m uv z o r k u v - o b r . 2 . 2 - s i m r i Z e m ed e a l i z o v a n d r e d s t a v i t , je objem p6rt Ze diist objemu V, obsahuji pevn6 d6stice,tzv' objem skeletu a zbytek obsah pevn f6ze pomoci p6rovinrezi d6sticemiVo. objemov6 lze charakterizovat tostin.P6rovitostjedefinov6najakopom6robjemup6rrikcelkov6muobjemu.

V" V
Vlastni objem pevn6 fiize je potom 1 - n' v l P 6 r o v i t o s t z e t e d y d e f i n o v a t d i l e c h n e b ov p r o c e n t e c h ' jako hlin a P 6 r o v i t o s tp i s k r i b f v 6 n i Z i i ( 3 0 ' 4 0 % ) n e Z j e m n o z r n n l c h z e m i n jilovtj i l r i s p 6 r o v i t o s t i3 5 - 5 5 % , i k d y Lj e d n o t l i v 6 p 6 r y v p i s k u j s o u v E t 5 i n e Z u tich zemin.

Y zijemn! pomdr pevnlTch dristic a p6rri ud6v6 dislo p6rov i t o s t i e . d i s l o p 6 r o v i t o s t ie :

P6ry v o d a ,v z du c h

I/

e=----L= -

V"

l-n

resp.

P e v n 6f 6 z e (zrna)

e n=l+e Hmotnostnd pevn6 pomoci fhze obiernov6 je obsah c h a r a k t er i z o v 6 n hmotnosJi o , r . U dr i v : i objemem

vvsuSen6 zeminv

{--:'Y. p o m E r e z i h m o t n s ti p e v n f c h m o
distic ma a celkovjm zeminy V:

Obr.2.2
nt) lKg.m -l

Hmotnost md = m - m*, kde m je celkovi hmotnost zeminy objemu V a m* je p h m o t n o s V o d y ,k t e r 6 s e o d p a i i v y s o u S e n i m i i t e p l o t E1 0 5 ' - 11 0 ' C . t soudit na z5Hodnoty p6 se pohybuji v Sir5ichmezich a dle velikosti mriZeme kladni mechanick6 vlastnosti. U jilti a hlin se pohybuje nejdast6ji v rozsahu 1 1 2 0 0 k g . m - 3a L . 9 0 0 k g . m - 3a u p i s k i 1 5 0 0 - 2 0 0 0 k g . m ' 3 .U S t d r k o v i t f c hu m 6 i zemindmriZebft dosaZeno hodnoty 2 400 kg.m-r. lfch n6sypripii nestejnozrnn6 Piitom velikost pd nezevisi pouze na objemu pevn6 fize, ale t6Z na hodnotd zd{nliv6 hustoty pevnfch iistic (mErn6 hmotnosti zrn zeminy) p" definovan6 jako pomdr hmotnostizrn m6 k objemu zrn V": m, rs v, 3 Mdrn6 hmotnostse pohybujev pom6rnd&zk6m tozmezi2 650 - 2750 kg'm s vlichylkami obdmasm6ry a je ovlivn6na pievl6dajicimi mineriily v zemin6 V pro piirozen6 zeminy hodnotu2 700 kg'm'3 Pro piedbdZnjchvypodtechuvaZujeme p o p e lj e h o d n o t an i Z S i ,c a 2 4 0 0 k g . m - r .

2.3

VELIKOSTEASTIC PEVNE FAZE

Jak jiz bylo v rivodu iedeno, zeminy obsahuji Sirokou 5k6lu velikosti zrn od m m i n e j m e n 5 i c h6 d o v 6 1 . 1 0 - 3 m a n i i S i c h a Z p o k a m e n ya b a l v a n yi 6 d o v d 1 . 1 0 3 m . Pii hodnoceni velikosti zrn se idealizuje jejich tvar a uvazujemes tzv. n6hradnim orrimdrem zrna d.

Rozddleni dastic zeminy podle velikosti - klasifikace frakci zemin je proved e n o p l y n u l y i mo d s t u p f i o v i i n f m d h r a d n i c hp r t i m 6 r t t , i s l y 2 a 6 . R o z l i i u j i s e : n

60 - 2,0 mm - pisdit6 frakce ( z n a d e n is ) 2 , 0 - 0 , 0 6m m jemn6 i6sti ce (znadeni f) v 5 ep o d 0 , 0 6m m - prachovi frakce ( z n a d e n im ) 0 , 0 6 - 0 , 0 0 2m m - j ilov6 frakce ( z n a d e n ic ) p o d 0 , 0 0 2m m E x i s t u j et 6 Z d e t a i l n d j Sd d l e n i ,k d e f r a k c ei t 6 r k o v 6 ,p i s d i t 6a p r a c h o v 6 j ed d l e _ i n a n a t i i p o d s k u p i n y o z n a d e n i m d r o b n j ( j e m n f ) , s t i e d n i ,h r u b ! a p o t o m l z e u Z i t s o z n a d e nn a p i . i pisek j emn;y' 0 , 0 6- 0 , 2 m m p f s e ks t i e d n i 0,02- 0,6 mm pisek h rubyy' 0,6 - 2,0mm Zeminy v piirodd viak v6t5inounesest6vaji pouzeze zrn jedn6 frakce, a proto p r o d e t a i l n d j Sp o p s 6 n iv e l i k o s t iz r n s e p o u Z i v 6 r n i t o s t n ik i i v k a . f z j e s o u i t o v i i 6 r a , j e j i i k a i d f b o d u d r i v r i ,k o l i k p r o c e n t z Zrnitostni kiivka c e l k o v 6h m o t n o s t i v z o r k u i i n i h m o t n o s tv 5 e c hz r n m e n 5 i c hn e i u r i i t f p r f i m 6 r zrna d v mm. V l a b o r a t o i iz j i S t ' u j e m p r o j e d n o t l i v 6z e m i n yn d k o l i k b o d f iz r n i t o s t n ik i i v k y , e k t e r 6 s e p r o p o j ij a k l o m e n o u a k p l y n u l o ud a r o u .E x i s t u j i d v d n e j d a s t d jp o u Z i v a n d t i m e t o d yz S v i s l do d v e l i k o s t id 6 s t i c : - s i t o v i r o z b o r - k d y p r o s 6 v i i m e a s f t e c h s t a n d a r d i z o v a ni 6 d y m a t e r i 6 l f r a k c e n a p i s d i t 6a Z 5 t 6 r k o v i t 6 p r o s d v 6 n s e p r o v i i d i z a s u c h ad i z a m o k r a ,a b y n e u l p i v a l y i , j e m n 6 d 6 s t i c e a h r u b S i c h r n e c h- s c h 6 m a i z o b r . 2 . 3 . n z v - h u s t o m d r n i m e t o d a - v h o d n i p r o z r n a p r a c h o v i t 6 m e t o d av y c h h z i z e S t o k e s o v a , usazovacihoz|kona ud|vajiciho vztah mezi prrimdremzrn a rychlosti jejich usaz o v h n iv k a p a l i n d- o b r . 2 . 4 , k d e l z e v i d d t , Z e s 6 a s e m d t 5 i d 6 s t i c e y c h l e j i s e d i v r m e n t u j ia h u s t o t am d i e n i h u s t o m d r e m h o r n i d 6 s t ik l e s r l . v z o - - 'o". .. 1 d l .I - I v=-..s " tt 9" \2) kde:
^ t ,,,2

velmi hrub6 i istice - balvanitifrakce ( z n a d e nb ) i - kamenit6frakce (znadenicb) h r u b 6 i 6 st i c e - 5t6rkovi frakce (znadenig)

n a d2 0 0 m m 200- 60 mm

v - r y c h l o s tk l e s 6 n id 6 s t i c e k a p a l i n 6 , v - gravitadnikonstanta, g p, - mdrn6 hmotnostzrn zeminy, p * - m 6 r n eh m o t n o s v o d y , t l 1 - d y n a m i c k rv i s k o z i t av o d y , d - n r f i m d rz r na .

NAVAZKA

t
Dr Dz Da
Dn Ds
6l

a)

b)

O b r .2 . 3

Obr.2.4

jejiho podilu. Zrnitostni spokojime stanovenim Pro jilovitou frakci se vEtSinou kiivka tedy kondi na hranici jilov6 frakce. Je to dAno tak6 tim, Ze tvar jilovitich d6stic se li5i od iderilniho tvaru kulovitlch zrn. Typickf vfsledek zrnitostniho rozboru je uveden na obr. 2.5, kde na svisl6 ose je podil zrn men5ich (hmotnostn6) vyj6dienjch v yo a ta vodorovn6ose primEr zrn d [mm] v log. mdiitku.

propady IYol 100 90 80 70 60 40 30 10 0

K R I V K AZ R N I T O S T Z E M I N Y I m n ee a s t i c e f S t 6 r k o vs l . e rachovaloz s

II n zemina estejnozrnna,z n stledne nestejrfozrn5 zemina z e mI na s t e j n o z r n n a Obr.2.5

v e l i k o s tz r n d [ mm ]

Z charakteru2rnitostni kiivky Ize ziskat zdklad,ni informaceo zemind. plynul6 zrnitostnf kiivka I vyjadiuje iirok6 zastoupenizrn rizn velikosti v piislu5n6 zemin6, zatimco strme zrnitostni kiivka I I u k a z u j en a p i e v l r i d a j i c d e t n o s tu r d i t 6 h ou Z S f i ho rozsahu istic. d Zde rozl iSujeme: - ifslo nestej n ozrn itosti
r- "60 4to

- iislo kiivosti

n _ (dr), ' d r o 'd e o

k d e d r o , d 3 e , 6 6 j s o u p r r l m d r y r n p i i s l u 5 e j i c il 0 % , 3 0 % t i 6 0 o / o r o p a d u . d z p Zrnitostni rozbor je jednou ze z6kladnich zkousek zemin a zrnitostni kiivka jejich z6kladni charakteri ikou, nebot'prakticky vsechny klasifikace zemin vych6st zeji z pomdru jednotlivlch frakci. Na z|kladE zatiiddni se potom urdit6mu typu z e m i n yp i i s u z u j i u r d i t 6v l a s t n o s t i N a v i c b y l y z i s k 6 n yu r d i t 6p i i m 6 z k u i e n o s t i , t e r 6 . k n 6 m u m o i n i z k i i v k y z r n i t o s t io r i e n t a d n d o s o u d i t : p - p r o p u s t n o sz e m i n , t - niichylnostzemin na promrziini, - vhodnostStdrkov itopisditjch zemin do betonu, - vhodnostzemin pii pouZiti do drenriZnich filtradnich vrstev apod. a

2.4

M I N E R A L O G I C KS L O Z E N i E

V neporu5enych hornin6ch,kter6 tvoii zikladni zdroj vzniku zemin, je nejdast d j i i m m i n e r 6 l e m i v e c ( 6 0 % ) , p y r o x e na a m f i b o l ( 1 7 % ) . M n o L s t v ik i e m e n ej e c a Z 12 V6a slidy 4 o/o, takLe na ostatni mineriily zblv6 pouhfch 8 %, i kdy1 je jich ident i f i k o v 6 n oo k o l o 2 0 0 0 a z a t z v . h o r n i n o t v o r n 6 j e o v a 2 o v r i n2 0 0 n e j r o z s i i e n 6 j s i c h . p o Tyto horninotvorn6 miner{ly jsou t6Z oznadov6ny jako prvotni. ZvEtrixinim hornin doch6zi k piemdnd n6kterjch prvotnich minerihi a vznik6 nov6 skupina min e r d l t d r u h o t n f c h , j e j i c h Z s o u d 6 s tjis o u i m i n e r 6 l y j i l o v 6 . Z e m i n y t a k o b s a h u j i jak miner6ly horninotvorn6,tak druhotn6vdetndjilovfch. V l a s t n o s t iz e m i n m o h o u v S a kb j t o v l i v n d n yj i l o v l m i m i n e r i l y p o d s t a t n d d t 5 i v m d r o u , n e Z b y o d p o v i d a l o p r o c e n t u 6 l n i m uz a s t o u p e n i .M d i i t k o v e l i k o s t i z r n 0 , 0 0 2m m , s l o u Z i c ip r o n h z e vj i l , n e n i n u t n dh o r n i h i a n i c .jii l o v j c h m i n e 1 6 l t ,s t e j n 6 t a k j a k o n e j f l o v 6m i n e r d l ym o h o ud o s a h o v av e l i k o s t im e n S i c h e L t a t o h r a n i c e . t n V z e m i n i i c h p r v o t n i c hm i n e r i i l tj e n e j v i c ez a s t o u p e n i e m e n s m a l l i m m n o Z z k stvim Zivce a slidy. Pyrox6ny a amfibolity jsou tak6 obsaieny velmi ziidka. Z karbon6trise nejdastdjivyskytuji kalcit a dolomit, zejmna jako uSazeniny hlubokly'ch v moiich. Oxidy Leleza a hliniku jsou hojn6 v rezidu6lnich zemin|.chtropicklich oblasti.

Z poklesu podilu Zivce v zeminechje ziejm6, 2e na zvEtt'vacim procesu se nejv6t5i m6rou podili pr6vE tento minerril a konednlimproduktem zv6trSv6nijsou jilov6 miner6ly. Jilov6 miner6ly spadaji do skupiny silik6tovlch minerihi vrstvenjch, jejichZ soud6stijsou vsak i nejilov6 miner6ly. zi*ladni stavebnijednotkou silik6tovjch miner6hije kiemikovf tetraedra z n6j vytvoienSkiemikovi vrstvidka s propojenlmi vrcholy ' obr.2.6. d6stednd

1 -

o'6t,
si o

Q1-

Si

Obr.2.6 Tato vrstvidka se propojuje s vrstvidkou hlinikovich oktaedrri gibbsitem a s vrstvidkou hoidikovfch oktaedrri- brucitem. Jilov6 miner6ly se vSak liSi od schematick6 stavby vrstevnfch miner6hi, nebot'u nich doch6zi k tzv. izomorfni substituci, tj. k n6hraddjednoho atomu druhim. N6kter6 kationty tetraedri resp. oktaedrfi jsou nahrazenyjinfm kationtem vyvoli: Nejdastdjihlinik misto kiemiku. Tato substituce - celkovj z6porni nrlboj, - nepatrn6pootodenikrystalick6 miiZky, nebot'nemaji stejnouvelikost' jiloZiLporn! niftoj za typickfch pH hodnot prostiedi se vyskytuje pii povrchu vjch miner6hi, zatimcona hranrlchmiZe vzniknout kladni n6boj. vznik elektrick6- a tim ovliviuje ho pole m6 velkf vliv na vz6jemn6 prisobeni s kapalnou fhzi jejich strukturu zemin. Pootoeeni omezuje rrist krystalt a tak zprisobujeomezeni velikosti. Vdalsimbudoustrudndpopsinytiinejdast6jisevyskytujic(jilov6miner6lyjako piedstavitel6 urkaolinit, illit, montmorillonit - kter6 jsou dasto ozna6ov6ny ditich skupin j ilovfch miner6hi. tetraKaolinit je tvoien spojenimvrstvidky gibbsitu s vrstvidkou kiemikovich je pevnd d6na' edrri. Tdchto souvrstvi je vice - ca 100 a vzd6lenost mezi nimi obr.2.7a.

10

.\I

FT
--T

--) co

/l\

]L
n .H 2 O

A 110

-*7
V

+ kationty mezivrstvdch

o vA z a n y K

a)

b) O b r .2 . 7

c)

Montmorillonit - obr. 2.7 b - tvoii zikladni souvrstvi vznik16uzavienim sibbs i t u r n e z i2 v r s t v i d k yt e t r a e d r tk i e m i k o v l c h . Illit m6 obdobnou stavbu. LiSi se tim, Ze vazba z|kladniho souvrstvi u monrm o r i l l o n i t uj e p o m d r n dv o l n 6 , s n a d n od o c h | z i k o d d r i l e n ir i d i n k e ma d s o r b c e o d y , v z a t i m c o u i l l i t u j e p e v n d d 6 n a . M o n t m o r i l l o n i tj e t a k j i l o v ! m i n e r i l s n e j v d t 5 i s c h o p n o s tv 6 z a t v o d u a s n a d n ob o b t n e .U i l l i t u v a z b aj e z p r o s t i e d k o v 6 np o m o c i i a n e v l l m 6 n n y i c h t i o n t r iK m e z i e l e m e n t d r n i m i j e d n o t k a m ib r . 2 . 7 c . ka o, T y t o z 6 k l a d n j i l o v 6 m i n e 1 6 l y e n e j d a s t d jv y s k y t u j i v e r v a r u d e s t i d e k d d l k o u i s i s 0 , 0 0 0 3- 0 , 0 0 3m m p r o k a o l i n i t a Z 0 , 0 0 0 1- 0 , 0 0 1m m p r o m o n t m o r i l l o n i t t l o u i t k a a j e 1 / 5 a L l / 1 0 0 d 6 l k y . P o v r c ht d c h t om i n e r 6 l f ji e z n a t n ! , . 1 g r a m t d c h t or h i n e r 6 l rm d i p o v r c h l 0 - 2 0 m ' z( k a o l i n i t ) , S 0 - 1 0 0 m ' ?( i l l i t ) a c a 8 0 0 m 2 ( m o n t m o rlil o n i t ) . p i i takto vysok6m specifick6mpovrchu se jiZ projevi vy!znarn elektrick6hon6boje a tim vazba povrchu t6chto materi6hi s kapalnoufrizi. Zminlni vazbaje piidinou plastick6hochov6nijemnozrnnl/chzemin. Typickjm p r o j e v e m c h o p n o s tv i z a t v o d uj e s m r S t i t e l n o s t b o b t n a v o sj ti l o v i t j c h z e m i n . s i a j s S a m o t n 6i l o v 6 m i n e 1 6 l y a j i v e l k o u o b l a s tv y u Z i t i . N a p i . v g e o t e c h n i c je o u m - o z n a d o v a n 6E L j a k o b e n t o n i t y ,p o u Z i v 6 n yp i i z a k l | d d n i j m o n t m o r i l l o n i t i c k i l y t jako paZici suspqzg-pii vistavb6 podzemnichstdn a pii vrtini 5irokoprofistaveb l o v j c h p i l o t , v e s p o j e n i s c e m e n t e m d a l S i m ip i i m d s m ij a k o t 6 s n i c i p r v e k ( s t d n a ) . a pouZivaji pii vrtnlch pracech,pii dotdsiujicich injekt6zich Bentonitov6v;iplachy se v a p o d . V p o s l e d n id o b d s e v e l k 6 p o z o r n o s t 6 n u j ej i l o v l m m i n e r i l r i mj a k o v h o d n 6 t d s n i c i b a r i 6 r y p r o o c h r a n uo k o l n i h o p r o s t i e d i p i e d u l o Z e n S i m d p a d e m- t E s n d n i o ( p s k l 6 d e k , o d z e m n i c hi l o Z i S t ' p o d . ,V a n i d e k 1 9 8 8 ) . r a

ll

2.5

TVARZRN

Tvar zrn mriZemit vjznamni vliv na odpor zrn proti smyk6ni.NejnizorndjBije to pro piipad rozdilu mezi ostrohrannymi zrny Stdrku drcen6ho v kamenolomu a zaoblenjmi zrny Stdrkuiidniho. JestliZejsme piijali piedpoklad ptibliZnd kulov6ho tvaru 66stic siltovfch (prachovitfch, hlinitich) a vdtsich (pli zrnitostnim rozboru), tak tento piedpoklad bude silnd ovlivndn vznikem zrn. Zeminy rezidualni budou mit ostiejSi hrany neZ materi6l a Transport mii vliv na abrazi (obruSov6ni) tim i na zmdnu povrchu transportovanji. d6stic.Nejm6n6 se abrazeprojevi pii transportun6sledkemgravitace resp. u glacl6lnich zemin ulozenjch na Eele ledovce. K nejvdtSi abrrzi a tim i zaobleni dojde v t n 6 s l e d k e mr a n s p o r t u d t r e ma v o d n i m p r o u d e m . Jilov miner6ly maji piev6ind Supinkoviti tvar, kteri se pii smykrini projevi usmdrndnimjilovjch miner6lt. vijirnku tvoii napi. halloysit s miner6ly ve tvaru trubidek a attapulgit ve tvaru jehlidek. Supinkoviti tvar d6stic m6 tdi slida. Vdtsi mnozstvi slidy, napi. u zemin vzniklich ze zv6tral6hokrystalinika, mrize mit proto negativni dopad na vyuZiti t6to zeminyjako stavebnihomateriiilu'

12

3. 3.1

VODA V ZEMINE
O B S A HV O D Y V Z E M I N E

Z i n z e n y i r s k 6 h o e d i s k an a v l h k o s tz e m i n y s o u d i m e o d l e m n o Z s t v v o d y , k t e hl p i 1 6 s e u v o l r i u j ep i i v y s o u S e nd o t e p l o t y 1 0 5 . - I 1 0 " C . i
V l h k o s t w i e d e f i n o v i i n av z t a h e m : \.------\ \

\ r=& ma \,

looo/o

kde m* - je hmotnostuoOfiJuro.ku u ptuti, k d e m - j e c e l k o v i h m o t n o sv z o r k u , t - j e h m o t n o s v z o r k uv y s u 5 e n 6 h o ,d y Z md t k s e o p r i i v n d n a n e d b h v 6 ,b r . 3 . 1 . z o

p6rech

vzctuc v o da s k e l e t= = zrna

y"

n 1 1-n

V - celkovf objem Vo - obj em p6rri V" - objem skeletu- pevnl f|ze V, - objem vzduchuv p6rech V* - obj em vody v p6rech

m - celkovi hmotnost mw - h motnost vody m d- h m o t n o s v y s u i e n d h o z o r k u t v

O b r .3 .I C h a r a k t e r i s t i k o m n o Z s t v vody, kter6 vypliuje p6ry zeminy,je stupei nasyu i c e n i y o d o u ( s a t u r a c e )S " :

k d e V * - j e o b j e mv o d y v e v z o r k u V o - o b j e mp 6 r i .

IJ

lAt

Pro 5. : 1 jsou vSechnyp6ry vyplndny vodou - tzn. zeminaje vodou nasycenA a a p r o S . = 0 j e z e m i n ab e z v o d y - v y s u S e n i .V p r v 6 m p i i p a d dn e o b s a h o v a lp l y n n o u kapalnoufizi. fiLzi,z*imco v druh6mpiipad6 neobsahuje

3.2

D R U H YV O D Y V Z E M I N E

Voda v zemin6 se mtZe vyskytovat v mnoha form6ch - jako vodni p6ra, Ied, resp.jako kapalina.Piitom tato kapalina mtZe bjt s pevnouf6zi natolik spojena,2e ji lze povaZovatza jeji soud6stdi jako voda voln6, kter6 podl6h6 zemsk6piitaZlivosti. Pro piipad kapaliny spojen6s pevnou fLzi m.&lejit o: - vodu, kterri je urditim zprisobemsoudisti miner6lfi (napi. hydroxylov6 skupiny, kter6 se daji odstranitjen velmi vysokfmi teplotami). - vodu vizanou, kteri okolo pevnfch 66stic tvoii vodni obal, kter;i je k povrchu i zrn zeminy pouten elektrochemckf m i a molekul6rnimi silami. Podle velikosti slabd vhzanou(osmotickou) di vazby jde o vodu pevnd v6zanou(adsorbovanou), zemiVoda hydroskopicki je ta dast vody, kterou vysuSen6 vodu hydroskopickou. na je schopnapiijimat a v 6zat na povrchu d6stic piimo ze vzduchu. Maximiilni vlhkost odpovid6 mnoZstvivody v zemind,kter6 piij im6 zeminaze hydroskopickti h v z d u c h up i i 1 0 0 % r e l a t i v n i v l h k o s t i a t e p l o t d2 0 " C . U p i s k r i d o s a h u j e o d n o t y i 1 - Z %, u jilt piesahuje 10V6. - vodu volnou, kter6 vyphiuje v nasycenlch zemin6ch souvisle objem p6rt. M6 fyzik|lni vlastnosti obydejn6 vody a jak jiZ uvedeno, podl6h6 zemsk6 piitaZliz vosti.D6li se na vodu kapil{rni a vodu gravitaini' O vod6gravitadni, ejmtna v 5 o j e j i m p o h y b u z e m i n a m i ,b u d e p o j e d n e n o s a m o s t a t n 6 . k a p i t o l e .K a p i l i r n i voda se pohybuje v zeminEn6sledkempovrchov6honapdti vody, kter6 zprisobuje p6rech nad hladinou podzemni vody. ViSka, do vzlin|ni vody v nenasycen;fch kter6 kapil6rni voda vystoupi,je nepiimo timdrn6velikosti p6rri. U Stdrkovitycha p i s d i t f c h z e m i nj s o u t o i i d o v d c m , u j e m n f c h p i s k i a z a h l i n d n i c hp i s k f i d m a u jemnjch zemin - jihi - i6dov6 m. Nepliznivou roli hraje kapilarita zejm6nav souvislosti s promrz6nim zeminy, nebot' piemblou vody v led se objem zvySuje zeminy vznikaji nov6 p6ry, do kterfch mtZe vzlinat kapil6rni o 9 Yo.P otrhiLnim voda a cyklus se opakuje. Ochrala pied timto jevem je drlleZit6 pii dopravnich stavb6ch. Pii zakl|d|ni ploSn;ich z6kladri je nutno zabr6nit promrznuti a tim prakticky nakypieni zeminy v rirovni z6kladovespery.

3.3

V C H E M I C K EP R I S A D Y E V O D E

Kapalnou f|zi zemin tvoii voda s odliSnimi typy a mnozstvim elektrolytt Z kationtri se nejdastdjiv zemindvyskytuji v tomto poiadi: KNa* Mg'* Caz* Z aniontrijsou to v nisledujicim poiadi: - chloridy: (Cl-) - sulf6ty: (SOo'-) - nitrety: (NO:-) - fosfity: (PO43-)

t4

P o m d rj e d n o t l i v f c h k a t i o n t t s i l n 6 o v l i v i u j e c h o v i i n iz e m i n .M 6 v l i v n a v n i t i n i s t r u k t u r u- u s p o i 6 d 6 n i r n a p o p i s n 6i m e c h a n i c k o - f y z i k 6 l n v l a s t n o s t iz e m i n . p r o z i v y j 6 d i e n i p o m d r u j e d n o t l i v f c h k a t i o n t r iv p 6 r o v 6 v o d d s e u L i v 6 t z v . s o d i k o v 6 h o a d s o r b i n f h o p om 6 r u S A R :

S4R=

Nq*

n e b ot 6 Z t z v . v f r n E n n 6 h o r o c e n t as o d i k u E S P : p

__ ESP

Na*

celkovd vi'mdnnd kaPacita

V 5 e s e u d 6 v r iv m i l i e k v i v a l e n t e c n a l i t r . h N a p i i k l a d v y s o k 6z a s t o u p e ns o d i k uv e v z t a h uk c e l k o v d m u n o Z s t v io s t a t n i c h i m k a t i o n t t ( v 6 p n i k ,h o i d i k ) m t z e v 6 s t k e v z n i k u d i s p e r z n i c hz e m i n . D i s p e r z n iz e m i n y j s o u s i l n d n 6 c h y l n 6k e r o z i a t o i v p o r o v n 6 n i n e s o u d r Z n j mj ie r n n l m i p i s k y a p r a s c h o vi t i m i z e m i n a m i . T y t o z e m i n y e r o d u j i z a p i i t o m n o s t iv o d y v p r o c e s uo z n a d o v a n 6 m i s p e r z n i m . d P r o c e sn a s t d v 6 ,k d y Z o d p u d i v 6 s i l y m e z i j e d n o t l i v l m i d 6 s t i c e m iz e m i n y p i e k r o d i p i i t a l l i v E s i l y , t a k z e p i i s t y k u s v o d o u s e j e d n o t l i v 6 d 6 s t i c eo d d d l u j i o d p o v r c h ua v c h i t z e j id o s u s p e n z eJ e s t l i z ev o d a p r o u d i , d i s p e r z n id 6 s t i c ej s o u o d n i i s e n y r y d . . p Tento jev je obzvlriSt'nebezpednj po vzniku trhliny v sypanl hritzi a po zadrtku p r r i s a k u o d y t o u t o t r h l i n o u ,V a n i d e k 1 9 8 8 ) . v ( chemickd slozeni kapalnEffLzem6 viak tak6 svrij dopad pii hodnoceni ridinku v o d y n a s t a v e b n k o n s t r u k c ev t 6 t o s o u v i s l o s tm l u v i m eo a g r e s i v n i mr i i i n k u v o d y f . i n a s t a v e b n i k o n s t r u k c e( z e j m 6 n a e t o na o c e l ) . R o z l i S u j e m e : b l. vody hladov6, kter6 obsahuji m6ndneZ 100 mg rozpuStdnly'ch l6tek na litr, 2 . v o d y k y s e l 6 ,k d e p H j e m e n i i n e Z6 , 3. vody s agresivnim oxidem uhliiitjm, v6penat6ho: kter;y' rozkl|d| z uhliditanu se

C a ( H C O 3 ) r : C a C o : + C O z+ H z O 4. vody prisobicagresivnim bsahem iranovfchiontri. i o s

3.4

S I L Y P U S o B i c i M E Z I P E V N o UA K A P A L N o UF A z i

JelikoZ jak kapaln6 fize, tak povrch pevnjch d6stic nejsou chemicky inertni, vypllvh z tohoto faktu skutednost, se tyto dvd f6ze vz|jemnE ovliviuji. Ze NejdastEji se pii v;ikladu o pochopeni sil, kte16 prisobi mezi jednotlivllimi frizemi zeminy, zdtraziuje velmi d&leZit6 vazba mezi negativnim nibojem povrchu jilovjch dristica rozptilenim n6bojemv piilehl6 kapaln6fdzi. Toto spojenije oznadov6noterminem difuzni elektrickf dvojvrstva. 15

. Rozmist6ni- koncentrace iontrl piilehljch k povrchu jilov6 d6sticeje zobrazeno na obr. 3.2.

@
@
= o o (L

IA

@
O 6 \ @ ^.-

@
-@

Kationty

@ o _
tt
_\17

-@
Anionty

o
Obr.3.2

zdalenost

Koncentraceni iontt se v z6vislosti na vzdiilenostiod povrchu mdni oproti vychozimu stavu nio, kterf odpovid6 stavu v velk6 vzd6lenosti od povrchu. Kationty jsou k povrchu distic piitahov6ny,jejich koncentrace roste. Na druh strand anionty jsou odpuzov6nya jejich koncentrace kles6. V f s l e d n r ip o l o h az o b r a z e n in a o b r . 3 . 2 j e t e d y v l s l e d k e mv i e c h p i i t a Z l i v l i c ha odpudivjch sil. Tloustka difuzni elektrick6 dvojvrstvy je tak vzd6lenostod povrchu na potiebnripro neutralizacinribojena povrchu dristice,dili vzdrilenost, kter6 prisobi iontfi n; odpovid6 elektrickf potenci6l. Odpovidi vzd6lenosti,ve kter6 koncentrace hodnotEnio. Velikosti a piidin6m, kter6 ovliviuji tlou5tku t6to dvojvrstvy - jako vlimdnd adsorbovanfch iontri, vlivu pH, koncentraceelektrolytri apod. je vdnov6na velk6 tak pracovnikriv keramick6mprimyslu, minepozornostjak stavahi - geotechnikri, ralogri a fyzik6lnich chemikt.

3.5

S T R U K T U R AZ E M I N
(1969) dva hlavni drivody: Studium struktury mi podle Morgensterna 1) poskytnoutpomoc diagnostick6povahy pro ieSeni inZenirskfch probl6mt, vlastnosti zemin. 2) napomociv na5empozorov6nizi*lad& mechanickly'ch

lo

Prvni bod je piev6in6 spojov6n s makrostrukturouzemin a druhf s mikrostrukturou - s uspoi6d6nima orientaci individu6lnich d6stic a silami, kte16 prisobi m e z i j e d n o t l i v l m i d i i s itc e m z e m i n y . i Termin mikrostrukturaje uLiv6n pro takov6 uspoi6drinidrlstic v zemin6, pro jehoi sledovrinije tieba rozlisovaci schopnosti minim6lnd optick6ho mikroskopu, zatimcomakrostrukturumiZeme pozorovatpouhfm okem nebo kapesnilupou.

3.5.1

MAKRoSTRUKTURA

Makrostruktura mriZebjt vfsledkem v z n i k u z e m i n , k d e p i i s e d i m e n t a cd o S l ok e s t i i d 6 n i v r s t v i d e k ,k t e r 6j s o u n 6 s l e d . i nd urdujici pro urdit6 vlastnosti zemin. Tak napiiklad stiidrini vice a m6nd propustn)tch vrstev vede ke skutednosti, celkovil propustnostve vodorovn6msmEze ru je i6dovd vyS5i nez propustnostve sm6ru kolm6m na sedimentovan6 vrstv!. D6le m6lo mocni vrstvidka bahnit6honiiplavu v aluvi6lnim sedimentumriZe bft r o z h o d u j i c iz h l e d i s k ad e f o r m a c e e b o i z h l e d i s k am o z n 6 h ou s m y k n u t ip o t 6 t o n vrstvidce. zmdn, kter6 nastaly po sedimentaci.Velkj vjznam na vjsledn6 chov6.nizemin maji rrizn6 trhliny a mista oslabeni.obecnE se vi o probl6mechv piekonsolidovanfch potrhanjch jilech, avSaktyto trhliny se vyskytuji ve v6t5im okruhu zemin. zprisobemzpracov6.ni zeminy jako stavebniho materielu. Naptiklad hrudkovit6 zemina bude mit po zhutndni rfiznou makrostrukturuv z6vislosti na v;y'chozi vlhk o s t i . P i i n i Z B iv l h k o s t i b u d o u h r u d k y m i n d p r o p o j e n y , e z e r y e z i n i m i v i t 5 i a m m t a k p r e f e r e n d nc e s t y p r o p r i s a k v o d y v l i r a z n E j S i . i i v y i 5 i v l h k o s t i d o j d e k v 6 r i P S i m up r o p o j e n ih r u d e ka v f s l e d n 6p r o p u s t n o sb u d e v f r a i n d n i Z i i a t o i p l i s t e j n 6 t hodnotd bjemov6 motnostvysu5en6eminy. o h i z V prvnich dvou piipadech do popiedi vystupuje vlznam urdeni mist oslabenr nebojind heterogenity. jsou proto preferov6nymetody, Pii geotechnick6m prrizkumu kter6 vyhled6ni t6chto speci6lnichz6n snadnbji umoZni - j6diov6 vrty, fotografick! z|znam vrtnfho jridra, uZiti televizni techniky v rizkjch vrtech, kopan6 sondy pro piim6 sledov6nistratigrafieapod.

3.5,2

MIKRoSTRUKTURA

Uspoi6drinijednotlivfch d6stic ovlivfiuje obdobnEjako v piedchozim piipadd zpSsobvzniku zeminy (pienosov6m6dium, prostiedi ve kter6m sedimentace probih6) resp. zprisob zpracoviinizeminy jako stavebnihomateri6lu. Piitom vSak pojem struktura zemin nespojujemepouze s orientaci a rozmistEnimd6stic v zeminE, ale t6Z uvaZujeme sily, kter6 prisobi mezi jednotlivfmi d6sticemizeminy, nebof vlastni u s p o i 6 d 6 nj ie s i l n d o v l i v n E n o v e d e n l y ' miil a m i . u s NejsnadndjSi objasndniuspoi6d6nijednotlivjch d6stic zeminy je moZnoziskat na modelu zeminy sedimentovane vodnim prostiedi, ve

t7

Do urdit6 velikosti zrn pievl6d6 pii sedimentacigravitadni [dinek a jednotliv6 zrna se prakticky navz|jem neovlivfiuji. Vzrijemn6 prisobeni se zadne projevovat tehdy, kdyZ vz6jemn6sily mezi jednotlivimi d6sticemiptevl6daji nad gravitadnimi silami. TEmto dtisticimpotom likime koloidy. AvSaktato podminkaje spln6napouze tehdy,jestliZe vzijemn6 sily - elektrick6 niboje - prisobi na velk6 ploSe vzhledem k celkov6 hmotnosti dtistice.Proto se z v E t S i n o u a k o l o i d y o z n a d u j i d 6 s t i c em e n l i n e Z 0 , 0 0 1m m r e s p . d e s t i c e ,u n i c h Z s p e c i f i c k f p o v r c h j e v t 5 i n e Z 2 5 m 2 l g . T y t o p o z a d a v k ys p l f i u j i p r a k t i c k y p o u z e jilov6 miner6ly a to jeitd kaolinity jsou t6snE pod uvaZovanoumezi (specifickf p o v r c hm a j i l 0 - 2 0 m ' z l g ) . To znamen6,Ze pro vlechny prachov6, pisiit6 a v6tSi iistice pievl6daji gravitadni sily a jejich struktura bude povahy ojedin6lfch zrn. Pledstavy o uspoi6drinijednotlivich jilovich miner6lt se vyvijely postupn6. D6le bude uveden model, kteri uvidi Lambe (1953, 1958)' Ten vych|zel z teorte elektrick6 dvojvrstvy a z chov6ni jilovitych minerrilri tvaru Supinek ve zieddnd za koloidni suspenzi.Tvrdil, Ze sedimentace velice nizkd elektrolytick6 koncentrace jako neslan6 flokulace, tj. vede ke stiukture zn6zorn6t6na obr. 3.3a a oznadovan6 otevien6uspoirid6nidan6 kontakty mezi hranou a hranou di hranou a plochou. K nepatrn6zm6nd oproti otevien6muuspoi6d6ni dochhzipii usazovini za vyjako slan6 flokulace, ktere sok6 elektrolytick6 koncentrace obr. 3.3b, oznadovan6 se projevuje vyssim stupnEmparalelniho uspoi6d6nijednotlivfch d6stic a doch|zi tak ke kontaktrimhrana x hrana, strana x strana a hrana x strana. Lambe uvaZoval, ie sedimentacepii stiedni koncentraci suspnze,kter6 odpovid6 podminkim piimoisk6 - brakick6 - vody, vede ke struktuie disperzni - obr. 3.3 c, kdy 66sticejsou uspoi6d6nypom6rn6rovnob6Zn6 plocha x plocha, ale k piim6mu kontaktu jednotjsou odddleny svjmi difuznimi elektrickfmi dvojvrstvaliv;ich minerrilt nedochazi,
ml.

Termin flokulaini odpovid6tedy stavu, kdy vfslednice vsech sil pii usazovini je ktattnri a d6stice se piitahuji, resp. termin disperzni, kdy vfslednice vSech sil pii usazovini je zdporn6 a d6stice prostiednictvim svich elektrickjch dvoji. vrstev se odpuzuj zkouScezrnitosti zemin. PoDisperzni stav navozujemeum6le pli hustomdrn6 sodnj - a piedchozi piipravou, napi. moc( chemickjch plisad - napi. hexametafosfrit vaienim zeminy,chceme docilit separacijednotlivlch d6stic a zabr|nit tak tvoieni shlukri(flokuli) bdhemsedimentace.

18

c)

O b r .3 . 3

Stabilita st ru ktu ry Konedn6 strukturaje vfslednici vnitiniho uspoirid6nii sil, kte16 pfisobi mezr jednotliv;y'mid6sticemi zeminy, resp. mezi jej imi agregrity.' Stabilita teto struktury bude ovlivfiovat pietv6rn6charakteristikyzemin. Z i n Z e n j r s k d h oh l e d i s k aj s o u p r o t o o b z v l r i S tn e b e z p e i n 6t a k o v 6 z e m i n y . u ' n i c h Z v l a s t n o s t ip i e d p o r u B e n i m n i t i n i s t r u k t u r y a p o j e j i m p o r u S e n i , e b u d o u v s v'!razn li5it, nebo kde b6hem zmdny struktury dojde k v!,raznfm objemovlimzmdjako metastabilni. eest z nich, u nichZ je rozhoniim. Takov6 zeminy oznadujeme j j d u j i c i o b j e m o v 6s t a b i l i t a , s o u o z n a d o v i n y a k o z e m i n y o b j e m o v 6n e s t r i l 6 .S n i Z e n i jako prosednuti a zvlieni objemu jako bobtn:ini. Za repreobjemu je oznadov6no zentantymetastabilnichzemin jsou vdtiinou povaZoviinysprase,senzitivni moisk6 jily, disperzni zeminy, kyp16 zvodndl6pisky a silnd piekonso i dovan6jily s nizkou I v l h k o s t i ,k t e r 6j s o u n e j v i c en i c h y l n 6 k b o b t n i n i . Ve skutednostivsechny ostatni zeminy maji urditou strukturni pevnost, po j e j i m Z p i e k r o d e n i v y k a z u j i r o z d i l n 6 v l a s t n o s t i ,i k d y Z n e t a k v y i z n a m n 6a k o u j m e t a s t a b i l n i c h e m i n . H a v l i d e k ( 1 9 7 8 ) s t r u k t u r n i p e v n o s t ir o z u m i o d p o r z e m i n y z ust6len6 struktury proti objemovdmua tvarov6mu pietvoieni, vyvolan6mu zmdnou napjatosti. Tento odpor se vysvdtluje povahou kontaktnich sil prisobicich mezi jednotlivymi zrny zeminy Tato zrna se nemohouvz6jemndposouvata tim piidem se zemina nemtZe v'frazn pietvriiet, dokud se kontaktni sily nedostanoudo meznich

hodnot, piipadn c"mbsifiSfdt6fiil nebodokudnejsou piekon6ny 6 r*too. flbftfti,

re 'ffi'ry#{f"fi#:'Y''

i nr.

Strukturni pevnostby se dala vysvdtlit i tin, 2e tleni mezi zrny za klidu je vdtSi neZ za pohybu.

3.6

PLASTICITA A KONZISTENCE ZEMIN

Vlhkost md na nesoudrlnd zeminy (pisky, Stdrky)pomdrndzanedbatelni vliv. Daleko vdt5i vlznam m6 voda u soudrZnfchzemin (hlin, jilt) a to zejm6na s ohledem na malou velikost jilovjch miner6lri a vz|jemni v azby, kter6 prisobi mezi jilovjmi miner6ly a kapalnoufizi, jak byly pops6nyv piedchozi kapitole. Pii urdit6m obsahu vody se jemnozrnn6 zemina zadne g. ovat L-lagl&EJ_ to a jilovjch minerdlfi a obklopujici vodou..Z mevlivem svazkt mezi povrchem dristic chanick6hohlediska lze plastickj stav definovat tak, Ze zemina v tomto stavu vyka-

po66tedni po p]gl!i: kV pevnost, jejimZ plekrodeni zadne se zuje pii smvkinLurditou pietvrlfet, tj. zv6t5uje svoje pletvoieni rni? roste napdti. Pies znadn6deformace
o v 6 h m o t y m l u v i t o p o r u 5 e n i .P i i p o r u i e n i e5td u oiitom vznikl6 nelze v obecndtotiZ dochitzi k rlpln6mu poklesu pevnosti na t6mEi nulovou hodnotu (rozpadnuti zkou5endhomateri6lu), zatimco pii plastick6m stavu se u zemin udrZuje jako plastelinu). st|liLvazba.V tomto stavu lze zeminu v ruce hnisti (zpracovat Plastickj stav vlak m6 sv6 hranidni meze,kter6 oznadujeme

;$,162 tekutosti je hranidni vlhkosti, po jejimZ zvlieni zemina piest6viL vykazosmlkovou pevnosta piechitzido stavu tekutdho.

chovatjako plastickj materi6l a piech|zi do stavu pevn6ho. jilovfch minerrlhivizat vodu a podle jejich rizn6ho Podle rozdilnd schopnosti an! indexem obsahu v zeminiich; bude i rozsah plastick6ho stavu - charakterizov sti plasticity Ip riznf. Proto je index plasticity drileZitoucharakteri kou soudrZnich zemin. mezi pro V tabulce 3.1jsou uvedenyn6kter6 visledky zkoulek konzistendnich jilov6 miner6ly,jak je uv6di Larnbea Whitman (1969). samostatn6

20

mineriil

vymdnny mez tekutosti kationt WL

Na Ca Na Ca Na Ca 710 510 120

mez p lastic ity

< ,

index plasticity
IP

Montmorillonit IIIit Kaolinit

6s6
429
ot

8l
)J

r00
53 38 T a b .3 . 1

45
.JZ

55 21

27

s k u t e d n i z e m i n yv s a k v 6 t l i n o u o b s a h u j ip o u z eu r d i t j p o d i r j i r o v j c h m i n e 1 6 l i a t i m i h o d n o t yk o n z i s t e n d n i cm e z ij s o u n i Z i i . s k e m p t o n( 1 9 5 3 )d e f i n o v a r h tzv. index koloidni aktivity jilri Ia.

IA
Ip

podtl zrn < 0,002 mm

zjistil, ze index prasticity pro urditou zeminu roste s podilem jilov6.frakoe, o b r . 3 . 4 a p r o n d k t e 1 6y p i c k 6m i n e r r i t y v r i d ir e p r e z e n t a t i v n io d n o t yi o r o i d n i . a k t i t u h v lty: - nejilov6minerrily:klemenIa = 0, viiLpenec = 0,1g, Ia slida (muskovit)In = 0,23 - jilov6 minerilly:kaolinit lo = 0,33-0,46, = 0,90,Na - montmorillont la = 7.2 illit Io i Jak jiz bylo vj5e uvedeno,zeminamfiLez prastick6ho stavu piech6zetdo stavu t e k u t 6 h o p i i z v j B e n i v l h k o s t i ) d i d o s t a v u p e v n 6 h o p i i s n i z e n iv r h k o s t i ) .V e ( ( sravu t e k u t 6 m( o z n a d o v i i n6 z k a s o v i t i ) s e z e m i n ap i i s e v i e n iv d l a n i p r o t r 6 d im e z i p r s t y . t Na druh6 strand zemina ve stavu pevn6m se jestd d6 v ruce pietv6iet, avlak jiz se nepodaii vyvilet souvislli vriledek o prfimEru 3 mm. i6stedn6 jiz zemina dosteve kiehkj charakter.skutednEkiehk6ho chov6ni zeminyje dosaZeno daliim sniZeaZ nim vlhkosti - pod mez, kterou oznadujeme jako mez smr5tEni (vlhkost na mezi smritdni) w,. Zemina potom piechazi do stavu tvrd6ho. Stav tvrdi nastanetehdy,kdyL vlhkost zeminy j9 tak mal6, ie se voda stahuje kapilr4rnimi sorpdnimisilami dovnitf, barvaje svdtlii a zeninu lze l6mat a rozbijet i na ostrohrannd kusy. Souhrnnd lze jednotliv6 stavy a meze zn6,zornitsch6maticky_ viz. obr. 3.5. ZminEn stavy oznadujeme jako konzistence a meze jako konzistenini neze. zde stav plastickyje jiL rozddlenna mdkkj a tuhf.

100

80

L ok al i t a

In
I,JJ

40

lx
40 60

?.
a A

Shellhaven jil Lond!n jil Weald Horten

0,95 0,63 0,42

-o.

2o

^{-}

...L-y

i;?

20

80

100

- + P o d i lz r n < 0 , 0 0 2m m [ % ]
Obr.3.4

eme tedy RozliSuj konzistenci: - kaSovitouaZ tekutou - tekutosti wL - plastickou ".m.6kkou...di.tuhou - pevnou - smr5tdn vr'. i - tvrdou - plasticity wp mez:

3.6.1

uezi SratoveNi xoNztsreNdxicH

misce, obr. 3.6. Mez tekutosti lJr'L se urduje v normalizovan6casagrandeho zemint v misce se rozddli na 2 66sti a cel6 miska pad6 na podloZkuz visky l0 mm. m6 zemina vlhkost Spoji-li se obd dristipod6l br6zdy na d6lku 10 mm po 25 riderech, na mezi tekutosti.

22

Konzistence
Tvrd6 pevn6 tuh6 m6kk5 ka5ovit6 tekutS) ( Ws

\-_-___v_________
plasticka
o v> o
l q)

W1

.. o =

,o t

'
;

9
r o

O b r . 3. 5

Pied zkouSkou
2mm

P o z k ou 5 c e

poCetf der[r 2s U d e n l
M 16 1A 20 22 24

26 28 30 3234363840

65 64.

s
3
a
J

62 61 60 59 58

O b r . 3. 6

Pii konkr6tni zkouise v3ak zjiSfujemez6vislost mezi podtem tderri, kdy dojde misce a tomu odpovidajici vlhkosti ke spojeni uvedenjch dvou ddsti v Casagrandeho zeminy. VynesenimnamElendz6vislosti, kterou v semilogaritmick6m mEiitku byv6 piirnka, mrlZeme zjistit vlhkost - tedy mez tekutosti - kter6 odpovid6 25 tdertm. Pro ptibliZn6 zjiStdni w1 se pouZiv6t6Z tzv. jednobodov6 metoda, kdy mez tekutosti se urdi ze vztahu:
; .^Y 1 o ' 1 2 r | r I wt =wvl-l " t)\l "

kter6 se slila po N tderech. Je tieba splnit kde w1 je vlhkost piislu5nd zeminE, poZadavek, aby N se pohybovalov rozmezi20 - 30. Pro stanovenimeze tekutosti lze t6L ut'it metodu Vasiljevovu, kdy wL je dosaZenotehdy, pokud kuZelik o vlastni hmotnosti 76 g a vrcholov6mirhlu 30o se zaboii povrchu zeminy v misce na hloubku l0 mm. Stanovenimeze tekutosti do uhlazen6ho kuZelikemje typick6 napi. pro Sv6dskodi Velkou Brit6nii. Yychini vEtSinouhodmisky. noty odli5n6 od hodnot zjiStdnich pomoci Casagrandeho ve JelikoZ uveden6zkou5ky meze tekutosti jsou nejpouZivan6jSi svdtd,je dobrE znlt vz|jernnf pomdr mezi nimi. Srovn6ni vlsledkfi vice zkou5ek uv6di napi. Skopeka Ter Stepanjan. Mez plasticity wp se urdi tak, Ze se zemina prosyti vodou a na sav6 podloZce se z ni vytv6li viledky o prtm6ru 3 mm, obr. 3.7. Zalnou'li se tyto v6ledky drolit po d6lce ca 10 mm, m6 zeminavlhkost na mezi plasticity. Uveden6 konzistendnimeze j s o u v e l m i 6 a s t ot 6 Z o z n a d o v 6 n y jako Atterbergovy meze podle jejich prv6ho propag6tora, kterj pomoci nich charakterizoval soudrZn6 zeminy. Mez smr5t6ni w" se urdi ze zkouBky, kdy nech6me vzorek zeminy - nejdastdjitvaru hranolu - plirozen6 pozvolna vysychat, piidemZmdiime jeho vlhkost v zivislosti na smrit6ni. ObdrZime vzlah zn|zorn6nj na obr. 3.8, kde lom, kterly' ukazuje, 2e zemina se dal5im vysychinim prakticky nesmr5fuje, pov aLujeme za mez smrStdn i.

w>wp ,, ., . .--{+J+lJa-1

lS h
-ll<3mm 3mm

lqn

w'wo+F+F\ T
Obr. 3 .7

>3mm

Urditjm charakteristickfrnznakem zeminy upozorriujici na nebezpedi n6_ sledkem smrifov6ni je soulinitel line_ frniho snr5t6ni S, urEenj ze vztahu:

. S =e Lw
kde As je rozd,il pomErnfch lineiirnich smr5tdnia Lw rozdil piislu5nfch vlhkosti vzorku. Problematikou srnrst'ov6ni zemin se zabjv6me tam, kde toto nebezpedi je re|ln6.. zejmdtnaje to v blizkosti rriz_ obr.3.g nlch teplovodri,parovodri,kouiovodrl, v blizkosti rriznjch peci apod', kde n6sledkemvysych'ni zeminy teprem mrite dojit k jejimu smrltdni a deformacetakto vznikl6 mohou silnd poruiit vrastni stavbu. Vli_ vem klimatickich podminek miie dojit k vysych6ni povrchu zeminy.v nalich podmink6ch se ud6v6 hloubka, do kter6 se projevi ridinky vysych6ni ca 0,g - 1,2 m. Za urditjch okolnosti vysychdni mohou zprisobitkoieny stromri i ve v6tsich hloubkrich, zejm6napii vysok6 evaporaci(vypaiov6ni).

25

4.

S CHARAKTERISTIKY TAVU A KLASIFIKAGE ZEMIN

Seskupeniurditjch typt zemin do skupin, tiid apod. se obecndnazfvri klasifikace. Toto seskupov6nise uZiv6 proto, aby se urditd skupin6 mohly piisoudit konkr6tni. velmi blizk6 vlastnosti. To nim potom umozfiuje prov6st n6vrh zaloLeni stavby,posouzenistability svahudi ie5enijin6 rilohy a to vzdy na z6klad6vlastnosti piiiazenfch urdit6 skupin6 bez dalSichnirodnfch zkouSek.Snahouje prov6st zatiiv d6ni zemin na zlklad' jednoduchfch, dasovdnenirodnich zkouSek. posledni dobd se nejvice rozSiiily klasifikaini syst6my, kter6 berou v fvahu jak zrnitostni sloZeni zeminy,tak plasticitu jemnjch d6stic. d6,stic vlastnosti zemin v urdit6 skupind se vSak mohou vjraznd lisit a to podle stavu ve kter6m se zemina nachitzi,Piitom charakteristikystavu se liSi podle toho, zda jde o soudrZn6zeminy (hliny a jily), kter6 vykazuji plasticitu, nebo o zeminy sypk6 menSivliv na jejich chov6ni. (pisky, 5t6rky), u nichZ zmdnavlhkosti m6 podstatnd

4.1
4.1.'l

S CHARAKTERISTIKY TAVU ZEMIN

srAvu ZEMIN souDRzNYcH GHARAKTERISTIKA

charakteristikou stavu soudrZnich zemin neni jejich konkr6tni vlhkost w, a l e tato vlhkost ve vztahu ke konzistendnimmezim. Nejdastdji se stav soudrZnich z e min vyjadiuje pomoci indexu konzistenceI",
wr.-w , la = wr-wP

w l l lt- - | |
IP

jak se zemin empiricky (protl6di se mezi prsty, lze ji dobte di 5patn6hnisti a pod.), stanovuje piimo na mistt (napi' pii prvnim popisu vzorki), tak nyni mriieme tento stav vyj6diit diselnd. Podle hodnoty indexu konzistenceI. se rozlisuji tyto stavy konzistence: I" konzistence pevni aZ tvrd6 tuh6 plastickti mEkki kaSovit6 aL tekut|

z'isten Tak, jako jsme v piedchbzi Gp-iTo*TetefinOmfr-T-on ci (stav) soudrZnfch

J,--"),

> 1 - 0,s 1,0 0 , 5- 0 , 0 < 0'0

a mezi Pevnou tvrdou konzistenci bychom potfebovali zn6t j e5td Pro rozliSeni mezsmr5tdni.

26

4.1.2

CHARAKTER|SflKA srAvu sypKvcH zEMtN

P r o v l a s t n o s t ik o n k r 6 t n i h o i s k u r e s p . s t d r k un e n i r o z h o d u j i c iv l h k o s t ,j a k j i z p bylo ie6eno, ale jejich vz|jemn| ulozeni zrn. za idellniho piedpokladu kulov6ho tvaru zrn o stejnd velikosti mrizemeteoreticky dostat uspoi6drinfnejvolndjii, kter6 d 6 v ; i n e j v d t 5 ip 6 r o v i t o s tn ^ ^ * : 4 7 , 6 % , t 1 . t e h d , yk d y Z s t i e d y k o u l i t v o i i k r y c h l e v , p r o s t o r o v e mu s p o i 6 d 6 n i .N e j t d s n d j i i u s p o i r i d r l n o d p o v i d 6 m i n i m 6 l n i p 6 r o v i t o s t i i n ^ i , : 2 5 , 9 y " , t j . t e h d , y k d y Z s t i e d y k o u l i t v o i i v r c h o l y r o v n o r a m e n n 6 hj o h l a n u . , e JestliZev prv6m piipadd nejvolndjbihouspoiridanise jedno zrno dotlkalo pouze 6 s o u s e d n i c h , p i i p a d dn e j t 6 s n 6 j S i hu s p o i a d r i np o d e tk o n t a k t r v z r o s t ln a 1 2 . v o f i I k d y Z b d Z n f p i s e k n e m i i i d e 6 l n dk u l o v 6 z r n a a n a v i c s t e j n d v e l k 6 , z j i 5 t 6 n 6 h o d n o t y m a x i m i i l n i a m i n i m 6 l n i p 6 r o v i t o s t ij s o u b l i z k 6 t e o r e t i c k l i m . i s d i t 6 r e s p . p S t d r k o v i t 6 e m i n y m a j i z i i d k a p 6 r o v i t o s tv 6 t s i n e L s 0 % o ,r e s p . m e n i i n e L 2 5 o h . z Vy55f hodnoty jsou zisk6ny pro zeminy s v6tiim mnoZstvim zrn, jejichL tvar je v1j,_ r a z n d o d l i S n j o d t v a r u k o u l e . E x t r 6 m n ih o d n o t y d 6 v 6 s l i d n a t l ip i s e k , k d e s u p i n k o v i t A s l i d a m 6 v e l k ! v l i v s o h l e d e m a v e l k ; i r e l a t i v n ip o v r c hk e s v d m uo b i e m u . n v y d f s l e n ia b s o l u t n ih o d n o t yp 6 r o v i t o s t ip r o v y j 6 d i e n i k o n k r d t n i h o t a v u z e m l s n y t e d y z v ! s e u v e d e n d h o l e d i s k an e s t a e i .N a v i c r o z m e z i h o d n o t m a x i m i i l n i c ha h m i n i m 6 l n i c hu p r a v i d e l n d j i i c h r n o p i i b l i Z n d s t e j n 6v e l i k o s t i z r n ( t o j s o u z e m i n y z s t e j n o z r n n 6 h l e d i s k az r n i t o s t n ik i i v k y ) i e m e n S in e z u z e m i n n es t e j o z r n n f c h .U z n zemin nestej o zrnn!, p6ry mezi hrub5imi zrny mohou b1y't n ch vypln6ny zrny meniimi. Dochhzi tak ke zvdt5eni kontaktri jednotlivlch zrn, kter6 se podileji na pienosu z a t i L e n.i Pro charakteristiku stavu sypkfch zemin je proto rozhodujici konkrdtni stav ( v y j 6 d i e n l ip 6 r o v i t o s t in r e s p .d i s l e mp 6 r o v i t o s t ie ) v e v z t a h uk e k r a j n i m h o d n o t 6 m z j i S t d n i m p r o d a n o u z e m i n u v l a b o r a t o i i .e i s e l n d j e k o n k r 6 t n i s t a v s y p k 6 z e m i n y v y j 6 d i e np o m o c ii n d e x u r e l a t i v n i h u t n o s t i I D : , _^ - _ pd.^a^ (po - po^r^)

"- ^*-r^n-

Q;-*^r1

k d e e j e k o n k r 6 t n id i s l o p 6 r o v i t o s t i , e'',* je maxim6lni dislo p6rovitosti, kter6 odpovid6nejkypiejiimu uloZeni pro testovanymateri6l, stanoven6mu Iaboratornd piedepsanly'm zprisobem, e * ; "j e m i n i m 6 l n id i s l o p 6 r o v i t o s t i k t e r d o d p o v i d i n e j t d s n d j S i mu l o Z e n i , u pro testovanlimateri6l, stanovenmu laboratorn6 piedepsanjmzpfisobem. N e j k y p i e j S iu l o Z e n i( o d p o v i d 6 6 Z h o d n o t 6 m m a x ,e s p . p a , i n ) s e z i s k r iv o l n f m t n r s y p 6 n i ms u c h 6 h op i s k u d o z k u S e b n n i d o b y p o m o c i t r y c h t i i e . N e j t d s n 6 j i i u l o Z e n i i ( o d p o v i d 6 a k 6 h o d n o t 6 m m i nr, e s p . p a , " " ) s e z i s k 6 v i b r a c i p i s k u v e z k u 5 e b n i 6 t n n d o b d p i i s o u d a s n 6 m a t d L o6 n i p r o s t i e d n i c t v i m i s t u . P i s e kj e t 6 Z m o Z n op r o l i t z v p

27

vodou. Podle hodnoty indexu relativni hutnosti Ip rozliSujeme n6sledujici stavy sypk!ch zemin: Ip stav

< 0,3 3 - 0,67 0,33 0 , 6 7- 1 , 0 0 > 1,00

kvprj stiedndulehlf ulehlj stmelen:i

Stav stmelenf je ud6v6nproto, Ze materiiil v piirozen6muloZeni (napi. v pisek zv tral6 Zulov6 eluvium) mtZe dosahovattak tdsn6ho uloZeni, Ze je po n6sledndm poru5eniodb6remjiZ nemiZemelaboratornimzprisobem ziskat. Hodnota relativni hutnosti Ip vliznamnd ovliviuje vlastnosti sypkly'ch zemrn. Jedena tfZ pisek nebo Stdrktvoii ve stavu ulehl6m di stmelen6m vjbornou z6kladovou pridu, zatimco ve stavu kypr6m je nevhodnf pro zakl6d6ni, nebot' zde hrozi prosednuti, napi. setiesenimzrn ridinkemvibrace.

4.2

K L A S I F I K A C E E M I N P R O I N Z E N Y N S XO C E I Y Z E

Postupnf vjvoj smdtuje k vytvoieni klasifikadnichsystdmri, kter6 by podaly ccr jednotliv6 obory aplikace. Je tieba vSak zSrovei vynejpodrobndjSi informace pro tvoiit univerziilni z|kladni systdm pro inZenfrsk6 irdely, aby doilo k sjednoceni n6zvoslovi i pouZitfch znadek pro jednotliv6 typy zemin od f|ze prtzkumu aZ po nejrrizndjSiaplikace. Jednotliv6 obory tak mohou vyuZivat univerz6lni zrikladni syst6m,pomoci ndj tvoiit tiidy a skupiny zemin podle svjch potieb a jim piiddlovat specifick6v I astnosti. Za zdklad univerz6lniho syst6mu pro inZenjrsk6 ridely (tab.4.l a - c) byl ve v 6 t i i n d z e m i z v o l e n d o s u d n e j r o z S i i e n d j S il a s i f i k a d n is y s t 6 mU S C S ( U n i f i e d S o i l k C l a s s i f i c a t i o n y s t e m ) .P i i s t o u p i l o s e v S a k k j e h o m o d i f i k a c i ,n a p i . k r o z 5 i i e n i s S ohledemna hrubozrnn6zeminy,vdtii rozliSeni plasticity, odstrandnidvojsmyslnosti p o j m u s i l t a p o d .N 6 v r h y v j e d n o t l i v j c h z e m i c hs e v e l m i b l i Z i j a k v s y m b o l e c ht,a k v nizvech a neni vlrazndjiich probl6mt pii jejich pievodu. Tento v;ivoj umoZni hlediska. upiesiovat ridaje o jednotlivfch skupin6chz celosvdtovdho Rozddleni d6stic zeminy p o d l e v e l i k o s t i - k l a s i f i k a c e f r a k c i z e m i n j e p r o v e deno plynuljm odstupfiov6nim 6 h r a d n i c h p r t i m d r f i d i s l y 2 a 6 . R o z l i i u j i s e : n velmi hrubd ids tice - balvanitf frakce (znadenib) n a d2 0 0 m m - kameniti frakce (znadenicb) 2 0 0- 6 0 m m hrubd ids tice - St6rkovi frakce (znadenig) 6 0 - 2 , 0m m - pisditi frakce (znadenis) 2 , 0 - 0 , 0 6m m

28

jemnd idstice - prachovdfrakce - jilovi frakce

(znadenif)

v5e pod 0,06 mm 0,06 _ 0,002 mm p o d 0 . 0 0 2m m

Podle procentu6lnihozastoupeni jednotlivfch d6stic nebo frakci se urduji vfc h o z i k l a s i f i k a i n i s k u p i n y - t a b .4 . 1 . Z d e s er o z l i S u i i : - velmi hrub,!zeminy - balvany - s y m b o lB ( b o u l d e r s ) - kameny - s y m b o lC b ( c o b b l e s ) - hrubd zeminy - Stdrk - symbol G (gravel) - pisek _ s y m b o lS ( s a n d ) - jemnozrnndzeminy - symbol F (fine) po upiesndni rozli5eni hlinu M(mould)ajil C (clay). na U v e d e n d e l k d p i s m e n a v o i i z 6 k r a ds y m b o l ui n i z v u s k u p i n y .s t o j i n a p r v n i m v t m i s t d a n 6 z e vz a d i n 6p i i s l u S n j mp o d s t a t n f mm 6 n e mv l , p 6 d 6 . j Mezi rozl i5uj ici znaky patii: a ) C L r a A v c a s a g r a n d e h o l a s t i c i t n i md i a g r a m u ,o b r . 4 . 1 , k t e r 6 r o z l i s u i e p j e m n o z r n n 6 e m i n yF : z - h l i n a ( p o d d a r o uA ) - M , - j i l ( n a d d a r o uA ) - C, b ) v l h k o s tn a m e z i t e k u t o s t iw s , k t e 1 6r o z l i i u j e z e m i n ys n i s l e d u j i c ip l a s t i c r tou: - nfzkou - L wy 3 35 %o - s t i e d n iIwr=35-50% - vYsokou H wy: 50 - 70 Yo - velmi vysokou V wy = 70 - 90 o/o - extr6mndvysokou - E wy > 90 Yo c ) d i s l o n e s t e j n o z r n i t o sCi" = d e o / d ra d i s l o k i i v o s t i C " = d 2 3 0 / ( d r 0 . d 6 0 ) , t o kter6 hrub6 zeminy upiesfiuji podle zrnitosti na: - dobie zrndnd- W Cu > 6 pro pisky, resp. Cu > 4 pro Stdrky azhroveiC":1-3. - SpatndzrnEn' - P nejsou splndnypodminky pro W, - Spatnd - Pu, zrndn6stejnozrnn6 - Spatnd zrnn6s mezerou- Po. Z6klad klasifikaceje zpracov6npro zeminy do prrimdru60 mm. Trojrihelnikov ! d i a g r a r nn a o b r . 4 . 2 r o z l i S u j e9 r r i z n j c h p o l i p o d l e p r o c e n t u 6 l n i h o a s t o u p e n i z d i s t i c a f r a k c i g , s , f . Z d e j e j i L l e m n o z r n n 5 e m i n ar o z l i i e n an a h l f n u a j i l . z Do podilu f < 15 oAse upiesfiujecharakterzrnitosti hrublch d6stic (napi. GW S t d r kd o b i e z r n 6 n j , G W - M - S t d r kd o b i e z r n d n l is p i i m d s i h l i n y . p i i p o d i l u f > l 5 % se upiesiuje plasticita, napi. CL - jil nizkd plasticity. CLG - jil nizk6 plasricrry S t d r k o v i t f ,r e s p .G C L - S t 6 r k j i l o v i t f s n i z k o up l a s t i c i t o u ) .

29

l a D . 4 . l

Vjchozi klasifikadni skupiny a rozvoj zemin ij obsah ic i t6Z distice > 60 mm

zeminy 66sticemi s <60mm

> 6astu 60mm (R

o/o > 35 Yo f
o/ol<6Vo

%(cb+b)<50%

%(cb+b)>50%

FT'le'-lFT"'lmrT"'lFT'l F*tlFY'l tr-"|tr""_ry]

lprimesl llpiim6sil lt<ameny | | uatvanylpiimesillptimCsil I lzeminoul lzeminoul I lkamenri I lbalvanir I I ll | | zeminyI zeminv I I I ll I I
resp 4 l b v dle za symbol rozvoje lev6e6stitab.4.'1a Pozn.: X se dosadi

cbll B I x + I l x - c u l l x e l x + c u l l x I leG b - x l l BI l c b + x l l B I+Ix

z R o z v o jj e m n o z r n n l i c h e mi n Tab. 4. I a
o/o 65 Yo f>

ll ll

I I

"hf=35-65"k

.iemnozmne zeminy F jemnozrnn6 zeminy Upfesn6ni F na: M - hlinu (poddarouA) (nad6arouA) C - jil

jemnozrnne zeminy piseite StErkovite a

t-b r(J

jemnozmne zeminy Stdrkovit6

jil pisery

jil StErkoviti hlinaStdrkovita MG

cs
Plasticita: nl < 35 o/o CL nizke wL= 35-50% CI stiedni \4rsok5 \r.ll = CU- /U -/o CH ltt- = 70-90o/oCV \,elmirysoka > CE exf6mne Wsok6\^fL 90 % ML MI MH IVM ME CSL CSI CH CSV CSE MSL MSI MSH MSV MSE

CGL cGl
U\,N

CGV
t (rE

MGL MGI MGH MGV MGE

4 Tabulka .1,4.1a

30

Tab.4.lb

Rozvoj hrubfch zemin

o/ol<35%

%t=0-sVo

o t=5-15ok

Vof=15-35%

okf=j-,Yo pisek

o l=5_15o/o

Vot=15-35%

Stdrk piim6si s jemnozrnne zeminy G-F

pod A

nad A

pod A

GW GP

GW-C
GP.-M GPs-M

t
/:D

I GPe-C

GML GMI GMH GMV

F GCL FGCI FG C H FGCV

SW SP
Y v's

SW-M SP.M
SPU-M SPg-M

SML SMI sPe-c LSME

scl scH
SCV

scE

po Vysv.: - dobiezrn6nf; P - Spatne W zrnenil'; - stejnozrnne; - s mezerou P, -vysokaiV-vetmi vys6kd; - extr6mne Plasticita: L-nizkd; l-stfedni; H E vysoka

Tab.4.lc

U p i e s n d n S t d r k i p o d l ep o d i l u f r a k c i g a s i
G-M GM StCrk s pfim6si pisku jilu a pisdity Sterk s pfim6si jilu GS.C GW-S-C GP.S-C 5t6rks piimdsi pisku,hliniti G-SM pis6ity Sterk hlinity GSM G.SML G-SMI G-SMH G-SMV G-SME GSML GSMI GSMH GSMV GSME Stdrk s piim6si pisku,jilovitY G-SC 5t6rkpisdity jilovitY GSC
G-SCL G.SCI G.SCH G-SCV G-SCE GSCL GSCI GSCV

s=5-20% (s+g)

StCrk s pfimesi hliny G.S StCrk pisdity

(.,J

Sterk pisku hliny a G-S.M

gt6rkpisiiti s pfim6si hliny GS-M GW-S-M GP-S-M

s=20-50% (sr9)

GW-S GP-S
V

GP,.S GPs-S GWS

(,FD I

GWS-M GPS-M

GWS.C

v GP"s
GPeS

Tabulka .1b,4.lc 4

3l

1 6 0
I

' 5 0

s iro
E a

g l 0
u 2 0 ; . 1 0 6
o

o
---,.wL vlhkost na mezi tekutosii [%l

Obr. 4. 1

upiesnit podle vz6jemSymbol'G nebo S i jejich n6zev lze pii podilu f 3 35 o/o n6ho podilu pisdit6 (s) a Stdrkovit6(g) frakce v hrubfch dristicich(s+g): - itdrk s piimEsi pisku s = 5 - 20 % (s+g) symbol G-S - Stdrkpisditj s = 20 - 50 % (s+g) symbol GS - pisek s piimdsi Stdrku g : 5 - 20 % (s+g) symbol S-G - pisek Stbrkovitj e = 20 - 50 % (s+g) symbol SG Piitomnost balvanit6 a kamenit6 frakce do obsahu(b+cb) 20 % celkovd hmotnosti se popisuje jako piimds velmi hrub6 frakce (symbol X-Cb, resp. X-B), kde X je nhzevzeminy urden6ze sloZek f+5+g uvaZovanlchza 100 % (napi. GM-Cb-Stdrk hlinitj s piimdsi kamenri).Pii podilu (b+cb; = 20-50 % z celkov6 hmotnosti se tento projevi piid6nim za n6zevzeminy (symbol X+Cb, resp. X+B, napi. GM+Cb - Stdrk hliniti s kameny). Velmi hrub6 zeminy zfistivaji bez dopliujiciho n6zvu nebo symbolu, pokud je podil ostatnich d6stic men5i neL 5 Yo (z|kladni n6zev kameny - symbol Cb, cb > b, nebo z6kladni niizev balvany, symbol B, b > cb)' Pti podilu (f+s+g; : 5 - 20 Yo' se porl.iv6 symbol Cb-X, kde X je ntzev zeminy (napl. Cb-GM-kamenys piim6si Stdrku hlinit6ho). Pii podilu (f+s+g; = 20 ' 50 Vo se pouL,Ivbsymbol Cb + X, resp. B + X (napi. Cb + GM - kameny se St6rkemhlinitfm). Vzijemnj podil frakci b a cb ve velmi hrubfch d6sticich lze posoudit obdobndjako u hrubjch ddstic v piipadE pisku a Stdrku.

- ------looi/j
! hrsboltnna :tmant

10Olt 95

icmnorrnn6 zanint

1o0.lr Obr.4.2

4.2.'l

pRo ZAKLADANi KLAstFtKAcE zEMtN srAvEB

Pro fdely zakl6dini stavebbylo pii nrivrhu esN z:1001 ze zrikladnihoklasifikadniho syst6muvytlenino celkem l8 tiid a to 5 tiid zemin Btirkovitfch (Gt - G5), 5 tiid zemin pisiitfch (Sl - S5) a 8 tiid zemin jemnozrnnfch ( F l - F 8 ) . Z h k l a d . ns c h 6 m a l e n n i e u v e d e n o a o b r . 4 . 3 . i d n S m d r n 6 o r m o v 6c h a r a k t e r i s t i kjy d n o t l i v f c h t i i d j s o u u v e d e n y t a b .4 . 2 , 4 . 3 , e n v 4 . 4 . P r o S t d r k o v i t 6 p i s d i t 6z e m i n y s e u v i i d i P o i s s o n o v o i s l o v , p i e v o d n is o u 6 i n i a d tel /, objemovL tiha y, modul deformace86.1a efektivni parametrysmykov6 pevnosti per, c"1, kter6 jsou v rozpdti piislusnfch tiid s obsahemjemnlch d6stic f < 15 yo (g+s+f) zitvisl| na hutnosti. I n d e x . r e l a t i v nh u t n o s t iI p l z e k r o m d z p r i s o b fu v e d e n f c hv o d s t . 4 . 1 . 2o v d i i t i i i n e p i i m o , n a p i . p e n e t r a d nz k o u S k o u e b o i j i n j m i p o s t u p ys p o u Z i t i m o v d i e n j c h i n pienosovllchvztahri. Piibliznd lze stanovit hutnost piskfi a Bt6rkriodhadem podle obtiznosti rozpojovini rudnim ndladim ve vfkopech. Na kyprd zeminy se smdrnd normov6 charakteristikynevztahuji a bez zvl|Stnich riprav se na nich nesmi zakl6dat. P r o j e m n o z r n n 6 e m i n yj s o u s m d r n d o r m o v 6c h a r a k t e r i s t i k r o z s i i e n yo t o t 6 l z n y n i p a r a m e t r y s m y k o v 6p e v n o s t i ( p ! a c v P i i v l b d r u c h a r a k t e r i s t i k e p i i h l i Z i k e s k o n z i s t e n c ( o b d o b n du t i i d G 4 , G 5 , 3 4 , S 5 ) . Z p r a k t i c k ; i c h r i v o d rjie z d e v o l e n a i d

J J

dolni hranice m6kk6 konzistencehodnotou indexu konzistenceI " = 0 , 0 5 .N a z e m i n d c hs I " < 0 , 0 5 n e l z ebez zvl65tnichirprav zakl6dat:
o

100"/c

(.'zr9r G-P

toaf s
5 3- s - F
S5r SC

. 5
. 1 5
S4r SM

95

GSEGC

.35
f'lrMG \ *\ F2. CG \

Nl

- l

-65

rl
F5 F5 F7

t tl l

F3' HS F4cCS

= ML,MI r cL,cl
! MH,MV,ME =CH,CV,CE

r F 8

1o0z f
O b r .4 . 3

Vliv kamenit6 a balvanit6 piimdsi na smbrn6 normov6 charakteristiky se z a n e d b i : i t d o o b s a h u ( b + c b )< 2 0 % . P i i o b s a h u ( b + c b ) : 2 0 ' 5 0 % c e l k o v e hmotnosti se smdrne hodnota modulu pletv6rnosti 86"1 zvdtSuje o 10 %. Pii stanoveni normovfch charakteristik kamenitjch a balvanitych zemin se postupuje individu6lnd. Specialni zjiStEninormovjch charakteristikje mnohdy nutn6 u nestandardnich zemtn Z zemin nebo u zemin v niisypech,z6sypechnebo podsypech. nestandardnich zeminy uhlidit6 a evaporitick6, io jde napi. o zeminy organick6,prosedav6spraSe, zeminy s vlraznE nestabilni strukturou. o vyuzitelnosti sloziSf piirodnich nebo primyslovfch odpadnich materi6hi jako z6kladov6 pfidy se rozhoduje podle mistnich oodminek.

J1

e S m 6 r n 6 o r m o v 6c h a r a k t e r i s t i kj y m n o z r n n l l c h e m i n n z
Konzistence
I rt-

da

Symbol Charakteristika mekk6

tuh6

pevna

twd6

s.> 0,8
FI MG v,p,1[kNm-3]
Ed"r[MPa]

s. < 0,8

s. > 0,8s, < 0,8

vysetFl zkouskami se

v = 0,35; p = 0,62; 19,0 y:

5-10 40 0 4t2 l0-20 '10

t2-24 70
l0 8-16

l5-30

c" [kPa]

70-80
l2-15 t6-32
zo-J2

a"t'l
c"r[kPa] 9"r ["]
CG

, z .,

vySetfi se zkoulkami

v,p,y [kNrr|3] Ea"r [MPa] c" [kPa] 4-8

v= l0- l2 60 0 6-14 60 l0 l0-18 1815 60-70

lySetii sezkouskami

30
0

e,rl
c.6 [kPa]

tz-t5
l8-36 t R-r6 '- -uystfi t' zkouikami

9"r[']
F3 MS v,P,y[kNm-3]
Ed"r[MPa]

24-30 y: v = 0,35;I : 0,62; 18,0 34

30 5-8 ly5etli sezkou5kami

8-t2
60 l0

c. [kPa]

60 0
8-16

60-70
12-15

q,rl
c"1[kPa] qa [']

t2-20

20-40
24-29

rn--rR -- --

uystfii t' zkouSkami

F4

CS

v,p,T[kNm-3]
Eder[MPa]

v=0,35;0:0,62;y=19,5
) <--a 44 5-8 '10 5 t4-22 8-12 70-80 8-14

rySetiisezkouskami

c" [kPa]

30 0

50
0 l0-18

e"t"l
c"r[kPa] 9"r [']

2244
2317

,r-? r

uys"fr{ t"
zKousKaml

l Tabuka 4.2

35

Konzistence

Ttida
ff,

Symbol Charakteristika mEkk6

tuha

pevna S.> 0,8

twda s, > 0,8 s. < 0,8

vyIeffi sezkouikami 10-15 t2--20 200 0
)n-t9

s. < 0,8

ML MI

v,p,T[kNm']
Eaa [MPa]

v = 0 , 4 0 ;P = 0 , 4 7 , Y = 2 0 , 0 3-5 30 0
8-16 5-8 '10 5 12--20

7-10
70-80 8-14
2Q4Q

c" ftPal

60 0

80-90 15-20
YVSetii se zKousKaml

e" rl
c.r [kPa] tP.r['] F6 CL CI v,p,1[kNm'3] Ed.r[MPa]

1913

:21 v: A,40;p: 0,47;''1

I,5-3 25 0 8-16

YySeSl zkouskami se 8-12 10-15 1210 170 0 80-90 14-18

3-6 50 0

6-8

c"ftPaI q. I"1
c.r [kPa] q* ['] F7 MH MV ME v,p,1[kNm-3]
E6.a[MPa]

80 0

80-90
4-12

t2+0

20_4'0 2V28 t7-21

wsetii se : ,. zKousKaml

v : 0 , 4 0 ; p : 0 , 4 7 ;y : 2 1
l-3

vysetli sezkouskami 10,15 170 0

| 6_)A '- -

3-5
50

7- l0 80 0
8-16 80-90 4-12

t2J0 80-90 14-18

c" [kPa]

25 0
4-10

e"t'l
c"r[kPa]

't4-28
l5-19

wsetii se
zkouikami

q.r [']
F8 CH CV CE v,p,y [kNm-3] Ea.r[MPa] c. [kPa] 20 0

v = 0,42: 9:0,37i 't =20,s

44 6-8 80-90 3-10

vySeti sezkouSkami 8-10 150 0

1L_))

10-15 80-90 12-16 wsetii se

zKousKalnt

40 0 2-8

80 0 6-t4

q" t'l
c.; [kPa]
q* ["]

t4-28 L3-t7

Tabulka4.2 - pokradovini

JO

Smdrn6normov6 charakteristikypisditych zemin

Ed"rlMpal Tti
da

9.rt1
Io:

Symbol

"l

lkNmrl

rD-

rD-

0,334,67

0,67-t,0 0334,6't
50-100 30-50 l7-2s0 34-39
J Z_J)

Lnrtele ovliviuj ici Ccf stanoveni It: lkPaI charakteristik 0,67-1,0 v r6mci rozpdtl tridy 3742
ttl-J I

S I SW 0,28 0,78 20 S2 SP 0,28 0,78 1 8 , 5 S3 S_F 0,30 0,74 S4

J)

3H0 l5-35 t2-19

J-l)

28-31

30-33

0 0 0

lp, w,Vog, WarTn, angularita

SM SC

0,30 0,74 1 8 0 , 3 50,62 1 8 , 5

4-12

28-30 26-28

podiljemnfch 0-10 aastic kona 4-t2 astence zemtny

Tabulka 4.3

Sm6rn6normov6 charakteristikySt6rkovitlich zemin

E6.dMpal
trl

9"r{'l

Lmlrele

da

Symbol

ovliviujici ^{ Ccf stanoveni rDrDrDrDlkNm-31 charakeristik lkPal 0334,67 0,67-1,0 0,334,67 0,67-1,0 v r6mcirozpdti riidy 2l 20 l9 19
lq {

G 1 GW 0,200,90 G2 GP 0,200,90 G3 G-F 0,250,83 G4 GM GC

250*390 360-500 100-190 170-250 80-90 90-100 60-80 4H0

3@l 33-38 30-35

3944 3&l 33-38

0 0 0

Ip, w, o/og,

tvar zrn, angularita

c5

0,300,74 0,300,74

30-35 28-32

podiljemnlch 0-8 d6stic kona 2-10 zistence zemmy

T a b u l k a4 . 4

4.2.2

OsrATNi KLAS|F|KACE zEMrN

V oblasti vodoho spod6isklch staveb se v soudasn6 dob6 vychrizi z klasifikace USCS, napi. z iSN 73 6824 Mal6 vodni nidrie a z dalsich norem tikaiicich s v y s t a v b ys y p a n y c h i e hr a d . p

37

Tyto klasifikace jsou uZitedn6zejm'na tim, Ze ud6vaji smdrn6 hodnoty zemtn Proctot standardkap. \4.2. sypanjch a zhutndnich energii odpovidajici tzv. zkouSce Kromd optim6lni vlhkosti a maxim6lni objemov6 hmotnosti vysuien6 zeminy ud6vaji sm6rn6 hodnoty propustnosti,efektivni smykov6 pevnosti i stladitelnosti. z|rovei se uv6di vhodnost jednotlivich zemin pro vfstavbu piehrad, vhodnost do jednotlivjch oblasti piehrady,obtiZnostzpracovini apod' s V o b l a s t i s t a v e bd o p r a v n i c h e v y c h 6 z iz e S N 7 2 1 0 0 2K l a s i f i k a c e z e m i n p r o d o p r a v n i s t a v b y . d S N Z Z i 0 0 2 b y l a p i e p r a c o v i n av r o c e 1 9 9 3 a j i Z a k c e p t o v a l a p v s y m b o l ya n d z v o s l o v i o u Z i v a n 6 i S N Z g i 0 0 l . U v 6 d i z a i a z e n iz e m i n p o d l e v h o d resp. podle zhutnitelnosti. nosti pro podloZi 6i podle vhodnosti do nrisypri, Zvl|ltni kategorizaci zav6di tak6 esN 73 3050 Zemni pr6ce, kter6 ddli zemrny a horniny do 7 ttid z hlediska tdzitelnosti. zatiidEni je drileZit6 pro vhodn6 urdeni t6Zebnich zaiizer.i i pro ekonomick6zhodnoceni,nebot' cenik zemnich praci se timto zatiid6nim iidi. i P r o j e d n o t n i p o p i s a p o j m e n o v 6 nh o r n i n a z e m i n v p o l i ( i n s i t u , v t e r 6 n u ) r o k u 1 9 8 9 s e n a z l v i LP o j m e n o v i n i a p o p i s p l a t i d S N 7 2 1 0 0 1 . P o s l e d n iv e r z e z z h o r n i n v i n i e n f r s k 6 g e o l o g i i .P r o z e m i n yj i Z t 6 Z a k c e p t u j e 6 k l a d n ip r i n c i p y u n i v erzllni klasifikace ve form6, jak je uv6di esN 73 1001. Pii popisu zemin detailndji rozebir6 - barvu zeminy, - ptvod zeminy, - strukturnd-texturni charakteristikyzeminy - i kdyZ hlavni pozornostv6nuje hodnoceni stupndopracov6nizrn, - doplfiujici ridaje jako mineralogick6 slozeni, obsah organickfch l6tek, obsah ulliditani, piitomnost konkreci apod'

38

s.

P R o U D E N Io o y z E M I N A M I v

s.1 Uvoo
Z e m i n o uo b e c n d o h o up r o u d i tr t z n i m d i a : m - h m o t n dd 6 s t i c e : - voda - lonty - rozpuitdn6d6sti ce - energte: - teplo - elektrick)tproud P i e s t o z e t d t o k a p i t o l eb u d e m e l a v n i p o z o r n o s v n o v a tp r o u d 6 n iv o d y z e m i v l h nami, je tieba se zminit, Le v posledni dobd se velk6 pozornostvdnuje iiieni kont a m i n a n t f i z e m i n a m i . v z d s a d 6d e o d v a h l a v n i o k r u h y p r o b l 6 m r i , r v n i s e t f k 6 j p i 5 [ f e n ip o l u t a n t f p r o p u s t n l i m r o s t i e d i m k d y n r i mj d e h l a v n do p o t e n c i 6 l n n e b e z p e d i p , i znediStdni vyy'znamnjch pitn6 vody. Na druh6 stran6 druhj okruh je spojen s zdrojt provEienim,zda urtitiL geologickria umdlii inZenlirskrl bari6ra (v6t5inou zaloLenl na t d s n i c is c h o p n o s tj i l o v j c h m i n e r r i l r ib u d ed o s t a t e d n p r o o c h r a n uo k o l i p i e d u l o z e ) 6 n;im odpadem.Kromd ziikladnihotransportnihoprocesua to pohybu vody zeminamr, p t j d e i o d i s p e r z e ,d i f u s e , s o r p c e ,p o l o d a sr o z p a d uv p i i p a d 6 r a d i o n u k l i d t a p o d . v i c e j e t 6 t o p r o b l e m a t i c e d n o v 6 n a o z o r n o s v e s k r i p t e c h i v o t n i p r o s t i e d i- i n L e p t v Z n j r s k 6 s t a v b y -V a n i d e k S c h r d f e l( 1 9 9 5 ) . a Ot6zka Siieni tepla je velice drileZit6 pii zakl6d6niobjektfi s rozdilnfmi tep_ lotami. S kladnfmi - rizn6 pece, parovody,teplovody,kominy apod., resp. z6pornlimi - mrazirny, z6sobniky kapalnjch plynfi apod. JelikoZ nepiizniv6 ovlivfiuji vlastn o s t i z e m i n - v y s y c h 6 n i s m r i f o v d n i ,r e s p .t v o i e n i l e d o v f c h v l o d e k o v 6 t I i m o b j e a je nutno k tdmto probl6mrimpii zakl6drinipiihliZet. U n6s se teoreticklm asmu, p e k t t m S i i e n it e p l a n e j v i c ev d n u j eE i c h l e r( 1 9 7 8 ) . P r o u d E n i v o d y z e r n i n a m i ,k t e r 6 m uj e vEnovdnan6sleduj kapitola, rnohou ici

vyvolat 4 zikladni poidiel'etr

gradient hydraulick6v;i5ky, teplotni gradient, e l e k t r i c k f g r a d e nt , i ( c h e m i c k fg r a d i e n t r t z n 6 k o n c e n t r a c e ) . Udinek poslednich3 gradientt je oznadovd.n jako osm6za.RozliSujeme proto: - termoosm6zu, - elektroosm6zu, - n orm6ln i osm6zu. Z t|chto tii gradientrinejvdt5i znalosti m6me o elektroosm6ze,kde prouddni v o d y j e v y v o l 6 n oe l e k t r i c k y m o t e n c i 6 l e m . p 39 -

V zemind je piebytek kationtri, kter6 neutralizuji celkovj zhporny n6boj na jilovit6 zemind pevnfch d6sticich. Kationty migruji ke katodd umist6ndv nasycen6 a strhivaji vodni molekuly s sebou a tak vyvolivaji prouddni smdrem ke katod6. Obdobnj opadnj jev je moZno piisoudit anionttm. JelikoZ kationtt bjv6 vice, celkovj vfslednf pohyb vody je ke katod6. V praxi se tohoto jevu d6 vyuZit pro zvjSeni piitoku vody do vrtu v jilovitjch zemin6ch,pli vysouleni jilovitfch zemin i zdiva apod. SloZitjmi otAzkamielektroosm6zyse u n6s zablval Havlidek (1960). V dal5im je cel6 kapitola vdnov6naprv6mu gradientu- gradientu hydraulick6 vfSky. Pohybu vody zeminami se tdastni zejm6na voda voln6 - gravitadni, tj. ta voda, kter6 se bude pohybovatv p6rech niisledkemtlaku prisobicihona zeminu jako celek, resp. na vjpli p6rt. Zdkladnim rikolem mechaniky zemin v t6to oblasti je stanovenipropustnosti zemin jako jednl ze zrikladnichfyzik6lnich vlastnosti a na zrikladd znalosti z6konri, jimiZ se proudEni vody zeminami lidi stanovit: -rflEinek stavebni konstrukce (vodni tlak prisobici na hritze,piehrady, na op6rn6stdny apod.), -prfisakov6 mnoistvi (plitok vody do stavebnichjam, prtsak zemlnou jako tdsnicim prvkem apod.7. Prouddnivody zeminamije proces sloZiti, nebot'voda proudi pouze p6ry, kte16 jsou rrizn6hotvaru a velikosti. Rychlost proudEnivody bude tedy m(sto od mista rtzn6 a vyjidieni tohoto jevu je prakticky nemoZn6.Proto je nutno provdst urdit6 zjednodu5eni, spodivajici ve vyj6dieni nldryghopritoku q (mnoZstvivody protekld -p za dasovoujednotku) skrz-celou "prtiiezovou lochu A. Rychlost prfisaku je potom definov6na:
q
t
l .

rychlost (i kdyZ voda prosakujepouze p6ry, je skutednrl JelikoZ ve skutednosti ji op6t prrim6rn6k promdn6 p6rt) vdt5i. Oznadujeme jako prrimdrnouprisakovou rychlost v". ObdrZimeji, pod6lime-li rychlost v ploSnoup6rovitosti zeminy, kter6 se p r a k t i c k yr o v n i p 6 r o v i t o s t i e m i n yn . z v" =;
v

Ve skutednostijsou zde dal3i rozdily plynouci napi. z toho, Ze drriha vody zeminEneni ide6ln6 piim6, Le zeminaobsahujebublinky vzduchu apod. S ohledem na potlebu vyjadiovat prrisakcelkovou prtiiezovou plochou, bude dalSimpod pojmem rychlosti proudEni vody zeminami uvaiov{na rychlost v.

40

5.2

DARCYHO AKON Z

Na z6klad6 experiment6ln ich m6ieni Darcy jiL v roce lg50 definoval prrisakq c e l k o v o up l o c h o uA v z t a h e m : a = k.*' .A M kde k je filtraini souiinitel zeminy - diive oznadovanfiako koeficient propustnosti,nyni je tEL moZn6se setkat s oznadenim souiinitel hydraulick6 vodivosti.Pomdr LH/ LL, tj. rozdil hladin celkovfch vfsek ku driize, kterou musi vodni dristiceprojit zeminou,je oznadovinjako hydraulickf sklon (gradient) i: . L H , = M oznadenije v souladus obr. 5.1, kt er'! zn|zoriuje piipad ustelen6ho proud6ni. pro
AIJ

proud6ni ustalen6

rychlost v potom uZijeme vztah: v=k.i Pro objasn6ni celkov6 vflky h vyj d eme z Bernoulliho pro rovnice prouddni vody v uzavien6m potrubi:

O b r . 5 .I

_ ,,2 ' 1 , v l -----.!-+ -t= h za + y I io ' w

kde yo: p , . g = l0 kN/m3

^ ..2 v 1 P ) ___=_+z^+4 Z v 29 t w

Zde celkov{ vy5ka h je dina soudtempievjieni nad srovnivaci rovinou (z), t l a d n o uv j ' 5 k o u( p / y * ) a r y c h l o s t n iv l i S k o u ( v 2 l 2 g ; . V praktickfch riloh6ch mechaniky zemin, kde rychlost prouddni je relativn6 mal6, lze v'lraz pro rychlostni vyiSkuzanedbat,nebot' napi. pro v = I cm/s je to hodnota inim6lni. m
4l

Celkovd vf5ka h v libovoln6m bodd prisakov6ho p o l e s e p o t o m r o v n f s o u i t u vfiky polohy z vzhledemk srovn6vacirovind a tlain6 vfSky ho.

5.2.1

ZAKONA z VYpoder PRosAKu DARCYHo

V ndkterfch jednoduchfch piipadech lze vyj ridiit prisak t E s n i c iv r s t v o u z e m i ny plimo pouZitim Darcyho z6kona.Jedni se v piev6Zn6miie o piipady tzv. j ednoproud6ni. dimenzion6lniho Klasickfm plipadem je prisak vody kan6lem,jehoZ dno i stdny jsou tdsndny zeminouo mocnostid - obr. 5,2. Celkovf prtsak kan6lem o d6lce | = 1 lze rozd|lit na prrisakdnem Q6 a st6nami 2.Q": Q = Qa +2Q" Prrisakdnem o Siice b za 6ast lze urdit pomErndsnadno 8d=v'b't'{' kde rychlost v vyj6diime z Darcyho z|kona (v : k.i) Pro vyj 6d i e n i h y dr a ulick6ho sklonu ze vychinime stanoveni rozdilu celkovfch Pokud vf5ek. srovnivaci rovinu umistime do frovnd spodni roviny O b r .5 . 2 t6snici vrstvy, potom celkove je vjlka nad tdsnEnim H + d a celkov6 vf5ka v irovni srovn6vaciroviny je nulov6, podloZi. nebot'voda pod tEsnici vrstvou se volnd vsakuje do propustn6ho Potom

.
a ttdiL

H+d
a I - I+ i
d

Q ,= b ' k ' " : " ' t ' t

ia

Prfisak stdnouje sloZitdjii, nebot' hydraulickj sklon je prom6nnj. Vjpodet se provede za piedpokladu,Le kryci vrstva nad tEsn6nim,resp. pod nim, je zcela propustn6 a tudiZ dr6ha vodni d6sticepfi vstupu a vystupu z t6snici vrstvy je kolm6 k j e j i p l o 5 e .N a p l o l e d A o j e d n o t k o v E 6 l c e( . : 1 , k d e d d A : d h / s i no pros6kne:

d Q ,= v . d e . t = k ' i . - : : ' . t
smd jako v pledchozimpiipadd vyjidiime ze vztahu: hydraulickj sklon obdobn6

/lh

,=
d o s a z e n l mz a i D o t o m :

h+d.cosa

= -h+ c o s o

,(h \ a n 't = K 'I 'l ..\ av, = Kl -+cosa | . ,-:----:-+ colgd..dh I ) srnd \4 \4.srna )
MnoZstvi vody pros6kl6celou stdnoupotom:

(h.dh

* o " = r , l \ . h 4 . h ' 1 " 'o t * o . a n \ = t , . , 1 + " o t e a . H . l , !' "

fjd.sina d ) l2.d.sina
\

o^ ='- ""' .l -lr-.r- e5aI s sina \2.d ) 5.2.2 DuPUrrovo ZJEDNoDUSENi

l,tH

( H

V bdZnjch 0loh6ch proudEnipodzemnivody, kter6 sleduje hydraulika podzemni vody - viz. napi. skripta Patodka- Hydraulika l - 1977,je vdt5inou hydraulickli s k l o n m a l j . P o t o mj e m o Z n op o u Z i tz j e d n o d u S e nk , e r 6 z a v e d lD u p u i t v r o c e 1 8 6 3 . it Podle Dupuita je filtradni rychlost pii rovnomdrndmi nerovnomdrn6mprouddni podzemnivody s volnou hladinou v cel6m prfitodn6mprtiezu urdenasklonem hladin y - o b r .5 . 3 .

43

v = k

dHi dx

Obr.5.3 Uplnf studna reprezentujeprostorovouirlohu, kdy vrt s perforovanou v;ipaZpodloZi, kter6 se piednici (studna) o prtmdru 2r je vyhloubenaaZ na nepropustnd ooklidi vodorovnd obr.5.4.

l i l

-z-

t l l

.-/

i k d e p r e s n kF i v a

jfl-t-'
t i l 9..
I

ili ,:'-:

Obr.5.4 OdbEremse postupndsniZi hladina v okoli studny a za urditou dobu, odvislou od propustnostiprostiedi se pli konstantnimodbdru Q ust6li v depresnikiivku (ust6len6prouddni). Depresnikiivka teoreticky v nekoneinu piech|zi do privodni horizontilni hladiny. ve Prakticky sniZeniptvodni hladiny je zanedbateln6 vzdilenosti R, oznadovan6jako hydraulickf polomdr (t6Z dosah sniZenidi depresnidosah). Vyj6diime prritok vrilcovou prritodnouplochou S ve vzd6lenostix od osy studny: S=2.tr.x'z 44

skloni:
l = -

. d z dx

Prritodn6 rychlost obecn6:

V =K .t

a piitok do ripln6 studny:

Q=S.v=2.tr.x.z.k.L dx
Po separaciprom6nnjch lze pro Q = konst. integrovatv mezich od r do x, r e s p .o d h " d o z , k d e h " j e h l o u b k av o d y v e s t u d n i . t, t, O = -_-:- l-dx lz'dz 2 . 1 r ' k ;x ;
7 , 7 O . x z- -h6 = -'=-- ' lg-

Poslednivlraz ud|v6 rovnici depresni kiivky. S jeji pomoci m0Zeme navrhojam u nichZ z6kladov6spr{ra pod irovni vat podpovrchov6 odvodndnistavebnich je h ladiny privodni podzemnivody. Ze znalosti depresnikiivky pro ust6len6proud6nimriZeme zp6tndurdit filtradni soudinitel k. V tomto piipadEje vSakv;ihodndjSi vychrlzetalespofize znalosti pr&b6hudepresnikiivky zjiStdn6ho mdienim alespoi ve 2 kontrolnich vrtech. Potiebujeme-lidopiedu urdit Q (napi. pro dimenzovini derpadel),uvaZujeme h o r n i m e z ei n t e g r 6 l t x : R , z : H a p o t o m :
- - 1. 1 = O R 11'-h6 ii,e;

a t u di Z :

v=_____-Rtg;

1T.k.lI1'-h;l

l--7

.rl

Hodnota hydraulick6hopolom6ruR se d6 urdit z rfiznfch empirickjch vzorci. N a p i . S i c h a r du v 6 d i :

R = 3 0 0 0 . s JtF l m
kde s je sniZeniprivodni hladiny ve studni v metrecha k - filtradni soudinitel v m/s.

4)

5.3

TLAK PROUDOVY

P l i z p 6 t n 6 mp o h l e d un a o b r . 5 . 1 j e v i d 6 t , Z e v o d n i d 6 s t i c em e z i p r o f i l y l - l ' a2-2' ztratila celkovou vjSku H, nebof tento rozdil se nepromdnilv energii kinetickou, protoZe se jedn6 o ust6lend proud6ni, kdy mnoistvi vody piitekl6 je rovno mnoZstvi vody odtekl6. To vSak znamen6,2e zemina klade odpor proti pohybu vodni d6stice, resp. prosakujici voda vyvozuje silovi riiinek na zeminu, oznaiovani jako proudovf (prrisakovf) tlak. M6rnj proudovf tlak p, je definov6njako odpor objemov6jednotky zeminy proti prouddni vody. Jeho odvozeni spodiv6 v ndsledujici tvaze. Mezi profily 1-1' a2-2' na obr. 5,1je rozdil mezi ptsobicim zati?enim: I p=H.A./_ kde A je prriiezov6 plocha. -. -)

Sila P je celkovf proudovf tlak p0sobici na zeminu objemuA'AL' Potom mirn j proudovj tlak P': H'A'Y* P P"= A.LL= A.M p"=, y. Celkovj proudovi tlak na obecni objem V je potom: P,:i./*.Y Smdr proudov5ho tlaku je vZdy ve smEru proud6ni vody' DAle budou uk zdny 2 piipady, kdy se mriZe proudovi tlak negativnd projevit' Prvni piipad zniizorf,ujesvah ze kter6ho vyt6k6 voda, obr' 5'5'

o..g
i;''T,-o.Tl

Obr.5.5 46

Vyt6kajici voda prisobi svly'm silov!m ridinkem i na. krajni d6stice a ty mize p o m d r n 6 n a d n oo d p l a v i t- o b r . 5 . 5 a - a p o s t u p n l p r o c e se r o z em r i Z e s i v 6 s t aZ k poruSenizemni konstrukce.Proto napiiklad u zemnich piehrad nikdy nesmimep i i p u s t i t , aby tento piipad n astal. obdobnri situace viak mize vzniknout ve vice piipadech, napiikrad pii hloubeni svahovan6j6my pod hladinou vody, pii sniZeni vody v koryt6, kdy voda ze svahri biehfi odt6k6 se zpoZddnimapod. i.eBenimje ochrana takovdhoto svahu filtrem, kterli neumoZniodplavenijemnfch d6stic a na odplaveni hrubfch jiZ proudovli t l a k n e s t a d i , o b r . . 5 b , d i l z e z v o r i t t e c h n i c k 6 e s e n i ,k t e r 6 z a j i s t i a b y v o d a p i i m o 5 i ze zeminy nevyt6kala, ale byra svedenado piikopri, dr6nri, kter6 odv6ddii vodu. are z a b r a i u j i p o h y b up e v n f c h 6 6 s t i c ,o b r . 5 . 5 c , d . D r u h j p i i p a dj e s c h e m a t i c k z n | z o r n E n a o b r . 5 . 6 . y n

tp"
O b r . 5. 6 c 6 s t v o d y p r o s a k u j ep o d l o Z i m j e z u a v j e h o s p o d n i d r i s t ij e v z 6 s a d ds m r proud6ni odspodu nahoru. v krajnim piipad6 mriZe proudovl/ tlak svim silovfm riiinkem vyvolat aL tzv. ztekucen dna. ukolem niivrhu cel6 situaceje zajistit, aby i proudovyy' tlak na jednotku objemu zeminy byl niZSi nez je gravitadni ridinek tohoto jednotkov6ho objemu zeminy. Lze uvaLovat,Ze objemov6 tiha zeminy nadlehdeni y 9i l-je piibtiLn:: rovna .10k\/m3. potom podminka, aby prou_ l"O:" ."i":.lU _.f dov! tlak byl niZSi,je spln6napokud i-< l_.-v praxii'sirk vyzadujemehodnotu nizii ( c a 0 , 2 5 - 0 , 3 3 ) ,a b y b y l a z a j i S t 6 n a o s t a t e d nb e z p e d n o s t . d 6

5.4

F I L T R A E NS O U E I N I T E L I K

S t a n o v e nfi i l t r a d n i h os o u d i n i t e l e j e v e t i c e p o t i e b n 6 r o i e i e n i i a d y p r o b l 6 m i k p mechanikyzemin, napi. piimo tim, ze ovlivfluje prrisakzemnim tdsndnima nepiimo, ze propustnost ovlivriuje dalSi faktory jako rychlost deformace zemin, rychlost j a k o u s e r e a l i z u j ez m d n ap i e n o s un a p d t iu v n i t i z e m i n y n a j e d n o t l i v 6 f i z e a p o d .T a k tieba u mrilo propustnfch zemin neni rozhodujici u zemnich piehrad prtsak, ale rychlost jakou bude realizovhna2m6na pienosu napdti - jak rychle bude zemina konsolidovata tak schopnapienriSet smykovrlnap6ti. NemdnE dtlei:it| je znalost k pii zakl6drinistaveb pro n6vrh piitoku vody do stavebni jhmy, z hlediska n6vrhu izolaci z6klad.istaveb, z hlediska injektov6ni zemin, promrzini, pro niivrh sloZenibentonitovdho vfplachu apod. 47

Z ostatnichpiibuznfch oborri, kde je vj'znam filtradniho soudinitelevyznamny, je moZnouv6st vodohospod6iskoupedologii, meliorace,hydrogeologii,inZenfrskou geologii. urdeni filtradniho soudiniteleje z6lezitostpom6rn6slozita, pii ni i v dobd piipravy mdieni existuje mnoho faktorri, kter6 ovlivfiuji ni. Proto nebylo iidkfm jevem, Ze filtradni soudinitel se urdoval pro zeminy pouze piibliZnE, dasto s piesnosti pouze i6dovou a bylo hodnotu iednu. V dal5im bude ukrizdno,Ze jedna a thL zeminav sypan6hrizi mtZe mit znadn6 odchyln6 hodnoty filtradniho soudinitelev z6vislosti na umist6ni v t6to hr6zi. zeminy ve spodni d6sti budou podrobenyv6t5imu zatiLenia lze piedpokl6dat,ze jejich p6ry nebudou vyplndny vzduchem (sou pod hladinou depresni kiivky a voda je chud6 na vzduch), zatimco zeminy blizko koruny budou pod menSim zatizenim a pii kolisrini hladiny v n6drZi nemusl bit vlechny p6ry vypln6ny vodou. Z Darcyho z6kona vypliv6, ie filtradni soudinitel k mi rozm6r rychlosti, nehodnota a t6to rychlosti se piimo rovne, pobot' hydraulickj sklon je bezrozm6rn6 kud tento sklon je roven jedn6. v = k . i Rozsahhodnot filtradniho soudiniteleje znz|n!, nejdastdjiv rozsahuidLdri r r 1 . 1 0 - 2 1 . 1 0 - r 0n l s .V z 6 s a d d o z l i S u j e m e : - zeminy propustn6, je-li k > 10-5rn/s, patii sem Stdrky a dist6 pisky nebo jen velmi milo zahlindn6, - zeminy miio aL,velmi m6lo propustn6' je-li k v rozmezi l0-5 - l0-8 m/s, do t6to skupiny patii hlinit6 pisky a 5t6rky di prachovit6 zeminy, - zeminy nepropustn6, je-li k menSineZ 10-8 m/s. Do t6to skupiny patii prakticky j z v 5 e c h n y e m i n y , e j i c h Z p o d i l z r n v d t s i c hn e z 0 , 0 6 m m j e m e n S in e Zp o l o v i n ac e l ku podle hmotnosti,tj. hlina pisditri,hlina di jil aZ vysok6 plasticity. Jily vysok6 aZ extr6mn6vysok6 plasticity maji k menSineZ 10-em/s a jsou velmi nepropustn6 - do t6to skupiny by m6ly napiiklad spadatzeminy pouZit6 na tdsnEni sklAdek tuh6ho komunilniho odpadu. Samotn6jilov6 miner6ly, zejmnamontmorillonity jeStd niZSi zhruba o jeden aL tii i6dy. Jejich pouZiti se piedpomaji propustnost radioaktivnihoodpadu' kl6d6 napi. pii tdsndni irloZiSt' Pro piedstavuje n6kdy vhodnd si uv6st, jakou dr6hu urazi vodni d6stice v zeo k j m i n d z a d a s o v o u e d n o t k u p i i i = 1 . P r o t 6 s n 6 n is k l r i d e k o m u n 6 l n i h o d p a d uj e t o iidovd cm za rok. vlastnim mdievfsledek mdiem6lo propustn6 zvykem uviddt

5.4.1

Metoov MEnENi

jak urdit filtradni soudinitelje mnoho, lze je vsak rozd6lit do 4 hlavZprisobri nich skupin: a) Laboratorni m6leni b) Polni zkoudkY c) Stanovenik z empirickfch vzorcri prribdhukonsolidace d) Stanovenik vipodtem z dasov6ho

48

Samoziejm6,Le lze uLit i smdrnjch hodnot, kter6 uv6di napt. eSN 73 6t24, k d e p r o z e m i n yz h u t n d n 6 r i Z e m e r i e n t a d n i s k a tf i l t r a d n s o u d i n i t e l m o z i dan6 eminy. z vSechny uveden6metody se nehodi pro vlechny zeminy.Laboratorni metody se dnes na modernich piistrojich pouZivaji pro zeminy v rozsahu k o d l 0 - r p o l 0 - r 1m / s . P o l n i z k o u 5 k y s o u r e a l i z o v a t e l n v r o z s a h u j 6 - 10-6 /s, i 10-r m kdyz dnes je snaha pouzivat polni zkousky i pro ovdioviini propustnosti tdsndnf skl6dek.Nepiim6 urdeni k z empirickjch vzorcrije vhodn6 pro nesoudrZn6 zeminy v rozsahu l0-r - l0-r m/s. vfpodet k z dasov6ho prribEhu je konsolidace sporehliv! pro jilovit6 zeminy,je-li k mensi nez l0-e m/s. posledni metoda bude zdttraznEna pii aL p r o b i r d n ik o n s o l i d a c e e mi n . z 5.4.1.1 Laboratornim6ieni

Pii laboratornimmdieni lze filtradni soudinitel urdovatna neporusen6m vzorku odebrandmz vrtv, z kopand sondy a nebo na vzorcich um6le piipravenjch napi. hutn6nim. Poslednimzprisobemsi simurujemestav, kterli se pl6nuje do zemni konstrukce a m6iime tak odek6vanou. hodnotu, kterou zemina ziskii jako stavebni materi6l. Klasick6 propustomdry bylo zvykem d6lit na 2 z|klad,niskuoinv: a) na propustomdry konstantnimsklonem s b ) n a p r o p u s t o m r s p r o m d n n j ms k l o n e m y v piistrojich s konstantnimsklonem se rozdil celkovfch vlsek nemdni bdnem zkouSky,zatimco v piistrojich s promdnnly'm sklonem se tento rozdir m6ni - mEiime p o k l e sh o r n i h l a d i n yv o d y v z 6 v i s l o s t n a d a s e . i Klasickf propustom6r s konstantnim sklonem byl zkonstruoviin podle nfvrhu A. Myslivce v r. 1935 a v odvzduSfiovaci m n o h a l a b o r a t o i i c hs e u n 6 s ventil s t 6 l ep o u Z i v 6 o b r . 5 . 7 . J e h o h l a v ni v f h o d o u j e , Ze uvedeny,i piistroj umoZiuje manometr piimo osazeni odbdrnjch p f i v od vooy v6lci s neporu3enlimi vzorky zemin prfimEru 120 mm. Voda z A va Z i zde pod stilly'm tlakem, dan l i m r o z d i l e mh l a d i n H , p r o s[ta sakuje zeminou.a m6ii se mnoZstvi vody Q protekl6 za ea s t :
Q : V

A . t i . A . t

Q:k.A.t.H/L a tudi' Obr. 5.7 49

A.t.H plocha. vzorkua A jeho prritodn6 kde L je vf5ka zkuBebniho

S c h 6 m ap r o p u s t o m 6 r u s p r o m 6 n n f m s k l o n e m j e u v e d e n on a o b r . 5 . 8 . Z k u Sebnivzorek je umistdn ve v6lci o priiezov6 plose A2 a visce L. Na obou povrsich je vzorek opatfen sitkem, aby se zabrinilo vyplavov6ni zrn. Horni dist je propojena je trubici o prilezov6 ploSeA1 a spodni di6st ponoienav n6dob6 na fzkou sklenEnou s vodou, kde je drzena konstantni dolni hladina. Mnozstvi prosrikl6 vody se m6ii jako pokles v m6rn6 trubici z hodnoty He na Hl za das t.obecn6 za Easdt poklesne vjska o hodnotu dH a tim protede mnoZstvi vody dq, piidemZ dq lze vyjridiit jak pomoci objemu trubice, tak z Darcyho z'kona: dq:-A1 .dH dq=A2'v.dt =Az.k.H/L.dt Z rovnosti obou vlfrazria po n6sledn6 ripravddost6viime:
k = -.

k = -":-

o'L

H" A,.L Ig--.2 Hr Az.t

Klasick6 propustomdry maji urditd nevjhody, mezi nEZnapi. patii nemoznost at, vzorek v3esmdrnl zatELov obt(Znd odstraflovat vzdach z p6rri a mnohdy proj p u s t n o s t e z i z e m i n o ua p l 6 5 t 6 m e v y 5 5 i . m Hodi se proto spi5e pro propustndjSize-

Obr.5.8

miny. BliZe eSN 72 1020 Laboratorni stanoveni propustnosti zemin.

Mnoho vfSe uvedenjch nevihod odstraiuje moderni univerzrilni propustom6r, obr.5.9. Vzorek tvaru v6ledku je umistdn v prthledn6 komoie, je chr6n6n gumovou .membrinoua horni a spodni filtradni destidkou,kter6 jsou napojeny na vn6j5i syst6m trubic. z kladni princip tohoto plistroje spodiva v tom, Ze m6 tii neziivisl6 zdroie tlaku: zatiLenivzorku, o,., umoZiujici vSesmErn6 a) komorovly' o/o b) p6rovj (p6rovi sytici tlak) u - umoZiujici prakticky 100 saturacivzorku' c) gravitadni- nez|visl! na pledchozich,pomoci n6j se vyvodi rozdil celkovfch vj5ek pro vyvol6ni prttoku skrz vzorek'

\II

odvzduSn6ni

h o r ni dren52e

horni podstava

v z o r e kv m e m b r 5 n 6

o d v o d v o dy z hornl dren62e komorov)t'tlak

Obr.5.9

dolni oodstava piivodvody do dolni drenA1e

Piistroj je zaloLenna principu, vypljvajicim ze zikontt Boyleho a Henryho, 2e v z r i s t t l a k u v k a p a l i n db u d e p i i d i n o u z m e n l e n io b j e m uv z d u c h o v l c hb u b l i n a t a k 6 v z r t s t u m n o Z s t v v z d u c h ur o z p u S t d n d h o k a p a l i n d . z r t s t e m k o m o r o v 6 h o p 6 r o v 6 , i v V i h o t l a k u o s t e j n 6h o d n o t ys e d o c i l f p o s t u p n 6 h oo z p u S t d nvi z d u c h ua Z k i p l n 6 s a t u r raci, anil. doSlok deformacivzorku. t P i i s t r o j u m o Z f , u j e d i i t p r o p u s t n o sp i i k o n s t a n t n i m p r o m n n 6 m k l o n u , p i i m i s k o m o r o v y i c h s y { i c i c h t l a c i c h d o I 2 0 0 k N / m 2 a p i i h y d r a u l i c k f c h s k l o n e c ho d a t 6 m d i n u l o v 6 h oa Z k h o d n o t di = 1 0 0 ( p r o v z o r e k v l S k y 1 0 0m m ) . V g r a v i t a d n i m systdmu,kterf je uzavienli a tvoieny'trubidkami o velmi mal6m prtiezu, se hydraulickf sklon vyvozuje rtut'ovjm sloupcem v U trubici. Nehrozi ztrity vlparem a r velmi mal6 mnoZstviprotek16 vody lze mdiit s vysokou piesnosti. 5.4.1.2 Polni zkou5ky

i a P o l n i z k o u i k y j s o u v d t 5 i n o un r i k l a d n d j S i p r a c n d j S n e Z l a b o r a t o r n iz k o u i k y , ale vyhlfbaji se urditjm chybim, vyvolan;fm reprezentab ito u mal6ho vzorku, tdZiI p k o s t i v y s t i h n u t i m a k r o s t r u k t u r y a m a l 6 m v z o r k u , j e h o d 6 s t e d n j mp o r u S e n i m i i n odbdru apod. Polni zkou5ky tak v podstatndvdt5i miie mohou zahrnout do svjch p v j s l e d k r in e h o m o g e n i t a a n i z o t r o p i z e m i n o v 6 h o r o s t i e d i . u i R o z l i S ue m e p o l n i z k o u i k y n a : j a) derpacizkouSky, b) vsakovacizkouSky, c ) m d i e n i f i l t r a d n i c hr y c h l o s t ip r o u d 6 n i .

51

derpaci zkoulky vychbzeji z principu navozeni ustiilen6hoprouddni, kdy pii piipad - irpln6 studna st6l6m odbdru sledujemetvar depresnikiivky. NejsnadndjSi byl jiZ pops6n. Praktick6 aplikace spodiv6 v provedeni vrtan6 sondy o prfimdru 150 - 400 mm paZen6dErovanou vypaLnici, sahajici ai k nepropustn6mupodloZi. Pro derpan6mnoZstvi se mdii depresnikiivka v pozorovacichvrtech, kter6 se osadi po obvodd dvou kruZnic ve dvou profilech, tzv. hydraulick6m kiiii. Jedenprofil se p o l o Z iv e s m E r up r o u d 6 n ip o d z e m n v o d y a d r u h f k o l m o k n d m u ,o b r . 5 . 1 0 . i Hodn.oty v!5ek h lah din v pozorovacich rtec v jako prfihr a hz se urdi mdr pro kaZdoukruZnici o polomdru 11 a 12. Filtradni s o u d i n i t e lk s e v y p o d t e z rovnice:

k=

"

Q ' t e l2 r

-h?) " \hi

kter6 byla odvozena na ziklad Dupuitova smr z j e d n o d u l e n i .P l a t i i d e 6 l proudEni n d p r o h o m o g e n n ia i z o dtropni zeminu. Ve skut e nosti vSak reprezentuj jakousi stiedni hodnotu k, platnouv okoli derpaciho vrtu a zahrnuje v sob6 urditou nehomogenitu i anizotropii, kter6 Obr.5.10 vSak nesmi piestoupit urditou mez. V tomto piipadd jsou ziskan6 hodnoty velice uZitednfm voditkem pro ocendni piitoku vody jam, u nichZ bude voleno povrchovdodvodndni. do stavebnich Vsakovaci zkouiky d6vaji visledek rychleji neZ derpaci pokus, av5ak mohou bjt nepiesndjli. Bud' mElime povrchov;i vsak, jako je tomu napi. pii mdieni propustnosti zemnlho t6sn6ni, a nebo vsak ve vrtech a to bud'jen dnem a nebo i jeho stdnami. V hornin6ch, pii sledov6ni propustnosti piehrad, se uZivri vodni tlakov6 zkouSka, kter6 se prov6di s 1 obtur6torem pii sestupn6mvrt6ni i m6ieni resp s dvojitjm obtur6torempii m6ieni po vyhloubeni cel6ho vrtu. Timto zprisobemse t6Z posuzuje tdinnost injekt6'LepodloZi. U vsakovacichzkouSekve vrtech se pouZiv6 tlakov6 voda a je uZitedn6zn6t vs6kl6 mnoZstvijako funkci tladn6 vjsky. Prudsi skok na t6to z6vislosti mize indi-

52

kovat piipad hydraurick6ho trh6ni, kdy ridinkemtlakovi vody se vytvoii po obvodE t r h l i n y a t i m i p r e f e r e n d nc e s t yp r o v o d u . i Mdieni filtracnich rychlosti proudEni. Filtradni soudinitel k se v tomto piipadd urduje ze znalosti pohybu podzemni vody. pohyb podzemni vody se 2jist'uje nejdastdjiprostiednictvim 3 vrtri, vyhloubenfch pod hladinu spodni vody. Do prv6ho vrtu, od kter6ho odek6viime, voda proudi, se zavedouindikadni dinidla - barze viva, soli di jind aktivni prvky. v ostatnich vrtech se sleduje 6as, za kter:i takto indikovani voda vzddlenostprotedea ze znalostipoloh vtoku i vjtoku se urdi hydr a u l i c k f s k l o n .F i l t r a d n is o u d i n i t e s e p o t o mu r d i z D a r c y h oz k o n a . l 5.4.1,3 Stanoveni k z empirickfch vzorc&

Tyto metody vdtSinou vych|zeji ze zrnitostni kiivky a lze je pokr6dat za orie n t a d n i . m p i r i c k 6v z o r c eb y l y v 6 t S i n o u t a n o v e n y r o f i l t r a d n i m a t e r i 6 l y- p i e v 6 L E s p yych|zeji z tzv. efektivniho zrna d.1, nd pisky a tak jejich pouzitelnost omezen6. je k t e 1 6 d p o v i d dd r o d i d 2 o . o Hazen doporudujenapi. pro pisky vztah: k=l00.dro2 kdedlejevcmakvcm/s. Terzaghi piihliZi t6Z k 6islu p6rovitosti e a ud6v6vztah: k = 2 0 0. d , o r . ", ,

5.5

O B E C N AR O V N I C E R O U D E N 1 P

Doposudjsme se sezniimili se z6kladnimi vztahy a z|kony. Na v6t5inu prakticklich riloh je viak nutno pohliZetjako'na rovinnly' resp. prosiorov! probl6m. Jakfmi z6kony se prouddni podzemnivody iidi za tEchtosituaci mii objasnit tato kapitola. U v a Z u j m e l e m e n tv s o u l a d us o b r . 5 . 1 1 .N e c h t 'v e s t i e d ue l e m e n t ue r y c h l o s t e j prouddni ve smErux d6na hodnotouv". Mnozstvi vody w** (vyjidieno hmotnostnd) p r o t e k l 6z a j e d n o t k ud a s uv e s t l e d o v 6 m r o f i l u : p W . -= p " . v - . d z . d y UvaZujeme-li,Ze W*. je prom6nn6po d6lce dx, tzn., Ze v,, resp. t6i p* nejsou konstantni,potom prfisakovd mnoZstvina plo5e ADHE (piitok):

-*ro-.d!fa" at, 1r,.",

a o b d o b n d a p l o 5 eB C G F ( v f t o k z e l e m e n t u ) : n

lo-",

d ,

ot

* ")*l*
53

Z rozdilu dostanemezm6nuortsakov6homnoZstvive smdru

4^t"..r,V* nr.*
z i Obdobnfvlfrazdostanemepro ostatnismdryproudEni a y: Ll o... ..Vx' dv ' dz .v

4""

|r*,.""W.0r.*
Potom celkov6 zm6na prfisakov6homnozstvi pro sledovanlielement za Eas r (tj. bud' piirrlstek nebo ztr6ta)je d6na vztahem:

",)*!b- o, ",)*ft(,, ")f*'o, *--l*u"

mnoZstvi,tj ' Pokud budemepiedpoklidat, Ze nedojdeke zm6ndprrisakov6ho

potom *=o

a'
6\n"'u,

v4b-.""\*4b..",)=o . oz q

Tato rovnice je oznadov6najako rovnice kontinuity a oznaduje ustilen6 proud6ni, nebot' popisuje prouddni, kter6 se nemEnis dasem. R o v n i c ej e s p l n d n az a icich piedPokladt: n6sleduj a ) Z e m i n aj e P l n d n a v s y c e n a o d o u( S ' : 1 ) b) Rychlost a tlak j sou pouzefunkci polohY c) Pridni skelet je nestladitelnj (e = konst.). Uvahy vztahujic i se k kapitole projednrivan6 piedpokl6daji tyto vlSe uveden6 podminky. Pokud vSak budeme piedPokl6dat, O b r . 5 . 1I 2e

V.l

Vv

AF,

a
bude to zejm6naProto, Ze: - zemina neni pln6 nasYcen6 m6ni s e S , 54

- pfrdni skeletje stladiteln! - mEni se e a tak mohou nastatnesledujicikombinace: = I a e j e p r o m 6 n n 6 t j . p r o c e sk o n s o l i d a c ee s p .p r o c e so p a d n f - b o b t n r i n a - S. r i b u d ep o p s 6 n k a p . 8 - K o n s o l i d a c e e m i n , v z - e = konst. a S, se mdni - tj. proces odvodndni resp. zavlaLov|ni pttd - ot|zka spadajici do oblasti melioradnichinZenly'rri pedologri, a - S. i e jsou prom6nn6- obecnly' piipad, kterj mtZe nastat - je zvl65tnim piipadem konsolidace i bobtnani. d Vrafme se nyni k rovnici kontinuity. Pro celkem oprdvndnf piedpoklad, Ze o b j e m o v 6 m o t n o s t o d y s e n e m 6 n i( p * = k o n s t . ) ,d o s t i i v 6 m d a l S iz j e d n o d u i e n i h v e

A," A,- =U -----:- ------- -------'+ +

PouZij eme-li zobecn6n6ho Darcyho z kona.'.
vx=_Kx.=_

a',

' 4 1

, 4 7 v., = -r.,. t , & , A v' = -K"'Et kde znam6nkominus znadi, Ze rychlost je mdiena kladn6 ve smdru klesajiciho tlaku. Dosadime-liza rychlost do upraven6rovnice kontinuity, dostiv6me: -a (1 - k * a t \ a ( 7 = l+;l-Ku q( ox\ d)

a1\ a(

^ l+=l-k" ^ l=u q) az\ oz)

at\

p o k u dk * , k r , k " j s o u k o n s t a n t n ip o t o m p l a t i : ,

. k, --;- * k, --- ^'t k,-:;

d2h

&'

'a'

a2h

-a'

a2h

= U

jako je Tatorovnice oznadov6na Laplaceova rovnice.Pro izotropniprostiedi: k* = ftr': L"

dostaneme dalSi zjednoduSeni:

azh = { } - + - + - azh d2h

&' a'

a'

ve zkratce psan6:

V2h -- 0 c

55

Velmi dasto lze flohy v mechanicezemin piev6st na r ohy rovinn6, kter6 ieSenizjednodu5ujia jsou moZn6u stavebs jednou delSi osoujako hr6ze, Stdtov6 kanihi apod. st6ny,piitoky do odvodfiovacich Laplaceovu rovnici pro izotropni prostiedi lze potom ps6t ve tvaru: d2h dzh -- ^ * ----- = U

&"

a'

5.6

PROUDOVA Sif

i.e5enim Laplaceovy rovnice pro dan6 hranidni podminky zeminov6hoprostiecelkovou vjSku h jako funkci polohy - soudi, skrz kter6 voda proudi, dostaneme iadnic x, y, z. Z Darcyho zfkona lze potom spoditat rychlost prouddni v jednotlivfch bodechpodle vztahu: v = -k.gtad h nebo v rozepsan6 formE:

a, v' =-k':
' d l V-.=-K'-

ox

'

. 4 1 vz= -K'A p i i C e m i s m E r p r o u d i n i j e d 6 n s m E r e mv e k t o r u r y c h l o s t i v t o m t o b o d 6 . Jinjmi slovy: v urdit6m bod6 izotropniho zeminov6hoprostiedi, skrz kterd voda proudi, bude se voda pohybovatve sm6ru maxim6lnihogradientucelkov6 vjiky v tomto bod6. Timto bodem,jakoZto vjsledek Laplaceovyrovnice pro rovinni piipad, lze kreslit takovou ktivku, pod6l niZ je celkov6 vf5ka kdekoliv konstantni (ieieni pro h = konst.). Maximrllni hydraulickf sklon v tomto bodd tedy bude ve smdru kolm6m na kiivku konstantnishvisek. Pokud toto plati pro cel6 sledovan6zeminov6 prostiedi, potom vodni d6stice budou sledovat drrihu,kter6 je kolm6 ve vSechbodechke kiivce konstantnichcelkojako ekvipotencidla a dr6ha vjch vjsek. Klivka konstantnichvySekje oznadov6na vodnich d6stic jako proudnice. Soustava ekvipotenciil a proudnic je ozna6oviina jako proudov6 sif a jako takov6 je grafickfm vyj6dienim ieieni Laplaceovyrovni-

56

5.6.1

HnaNrdl'|i poDMiNKy

P i i s e s t r o j e n p r o u d o v 6 i t Ej s o u v e l m i d r i l e Z i t 6 r a n i i n i podminky, nebot'iei s h probl6mu, napi. pro rovinnou rilohu, nespodiv6 pouze v nalezeni funkce h Seni (x, z), kter6 spliuje Laplaceovurovnici uvniti oblasti, ale t6Z n a h r a n i c i t 6 t o o bl a s -

Na hranici oblasti mriZeme stanovit hranidni podminky trojiho typu, iak uv6di n a p i .S c o t t( 1 9 6 3 ) : / l / P o t e n c i 6 l n h r a n i c e , o d 6 l n i Z c e l k o v 6v j l k a j e k o n s t a n t n i . i p /2/ Nepropustniihranice,kter6 ohranidujeprouddni. /3/ Hranice voln6ho povrchu, pod6l niz probih6 prouddni (krajni proudnice) a kde celkovf v!5ka je rovna vjSce bodu nad srovn6vaci rovinou (z), nebot' tlak v j k a p a l i n 6 e r o v e n v n d j S i m u v d t S i n o u t m o s f 6 r i c k 6 m ul)a k u . ( a t V matematick6m i se: z6p ll/Pod6l S,h: H (konstantni) a, l2t Podf,lS, : = 0 an

/ 3 / P o d 6s', A = 0 l 41

a h = f(z)

k d e S j e h r a n i c e a n n o r m 6 l ak n i v l i b o v o l n 6 mb o d E .U k r i z k o uh r a n i d n i c h podminekpro homogennizemni hr|z n a n e p r o p u s t n 6 mo d l o Z j e o b r . 5 . 1 2 . p i

krajn proudnice i

p n e p r o p u s t n 6 o dl o : i

dren

O b r .5 .12

5.6.2 Vyu2rripRouDovE sirE

i U v a Z u j e m j e d n o d u c h l p i i p a d S t d t o v 6 t d n y ,k t e 1 6 e n e p r o p u s t n 6 ,l e n e n i z a e j s a r a z e n a L n a n e p r o p u s t n p o d l o i i , o b r . 5 . 1 3 .R o z d i l e mh o r n i a d o l n i h l a d i n y v z n i k n e a 6 gravitadni potencial a voda zadne prosakovat podlozim pod zakondenim stdtov6 stCny. St6tov6stdnatvoii vlastn6 nepropustnou hranici /2/. yod,nidistice, kterii proudi podloZim po proudnici za|inajici v bodE l, ztrati na sv dr6ze, neZ se dostanedo b o d u 2 , c e l k o v o uv f 5 k u , o d p o v i d a j i c ir o z d i l u h l a d i n H . N a p i e d m d t n 6 m b r A z k uj e o

57

proudovesit' zakreslena formd kiivodarfch dtvercri,tzn., i,e plati ai = bi. Celkovd ve jsou zde 3 proudnicov6kanrily (m = 3) a 6 dtverct v 1 proudnicov6mkan6le (n = 6). Pro celkovj prrlsakpodloZimQ (na I bm) lze potom uZit vztahu: Q=k.H.m/n

n e S t e t o v a e p r o p u s t ns t e n a
m=3 n=6

proudnice
\ i

l -T-

ekvipotenciala

----{-

I
n e p r o p u s t np o d l o z i e
O b r . 5 .I 3

Krom ce1ko16hoprrisaku-lzezproudov6 sitE stanovit: - c e l k o v o uv f 5 k u v l i b o v o l n 6 mb o d 6 ,v i z o b r . 5 ' 1 3 a 5 ' ' 1 4 - hydraulickj sklon pro jednotliv6 elementy,napi' pro posouzeninebezpedi tlaku' ztekucenidna a smdr proudov6ho na DalSi ukazka vyuziti proudov6sit6 j e prezentovana obr. 5 . I 4, kter! zn6zorpatnim dr6nem' iuje popilkovi5tdse zabudovanym zn6me-li proudovousif, lze snadnourdit tlak vody v p6rech v bodd P. celkovi vjSka v tomto bod6 je stejn6 pro ekvipotenci6luna kter6 lezi. v bod6 I v prtsedi2e ku s krajni proudnici - je celkov6 viska d6na pouze viSkou polohy. To znamen6, tladn6 vfska v bod6 P (mdien6 napl. piezometrem- proto velice dasto oznadovani jako piezometricki vjSka) je d6na polohou bodu 1. Tento postup nabizi vyuziti pii ie5eni stability svahu po smykov6 plose, kdyz potiebujemezn6t v libovoln6m bodd velikost p6rov6hotlaku u.

58

\--

-\\ \--

piezometricka trubice

proudnice

ekvipotenci6la

O b r . 5 .I 4

5.7

M E T O D YN C S E T IL A P L A C E O V Y O V N I C E R

p L a p l a c e o v a o v n i c e p i e d s t a v u j e a r c i 6 l n id i f e r e n c i 6 l n r o v n i c i 2 . i r i d u a p o p i r i j i n j c h o b o n i - p r u Z n o s t iS i i e n i i , s u j e n e j e n p r o b l 6 mh y d r a u l i k yp o d z e m n v o d y , a l e i p e l e k t r i c k 6 h o r o u d ud i s v d t l aa p o d . piipadech lze ji ie5it piimo analyticky, jindy lze V ndkterlichjednoduchly'ch p i u Z i t m e t o d t e o r i e p r u Z n o s t d i a n a l o g i es S i i e n i me l e k t r i c k 6 h o o l e a p o d . S t a n o v e n i proudov6 sit6, kterri piedstavuje teoreticky kompletni ieSeni urdit6ho probl6mu prouddni vody zeminami,je moZn6i pomoci specifickjch piistupti laboratornich, Mezi z|kladri piistupy patii: 1) Graficki metoda - skicov6niproudovdsit6 od ruky. 2) Analytick6 metody jednoduch6piipady lze pii2a) Piesn6analytick6metody - nEkter6 mo integrovat. 2b) PiibliZn6 analytick6metody - kter6 pro moznostvyie5eni 6lohy zav6d,Eji zjednoduSuj piedpoklady. ici 3 ) E x p e r i m e n t d l n im e t o d y am 3a) Metody analogie- napi. EGDA - metodaelektro-hydro-dyn i ck6 analogie. modely. 3 b) Modelovrianalogie- hydraulick6a Stdrbinov6 4 ) N u m e r i c k 6m e t o d y 4 a ) R e l a x a d nm e l o d a . i 4b) Metoda konednfch a hranidnichprvkti - MKP, MHP

59

Vfznam jednotlivfoh metod se postupnd mdni. Napi. experirnentilni metody jsou obliben6 pro svoji n6zornost.V posledni dbb6 nbjvdtli pozornostje vdnovfna numerickfm metod6m, hlavnE metodd konednfch prvkri - napi. Kazda (1978)'Pro je orientadniposouzenia z hlediska prrlsak& pomdrndpiesn6 a hlavnd rychl6 graficki metodapomoci skicovriniproudovdsit6 od ruky.

60

6. 6.1

N A P E T iV Z E M I N E
D E F I N I C E A P E T IV Z E M I N E N

Prisobi-li na celkovou prtiezovou plochu A kolmo celkov6 sila N, potom napEti od t6to sily je d6no vztahem: o=-

n/
/l

Piitom celkovou prriiezovouplochou A v zemin6chminime plochu vdetn6p6rt. v zemin6chneobdrzimeskutedn6napdti ani kdybychomprriiezovouplochu A zmenSili o p6rovitost. ve skutednostiplocha kontaktri Ak v prtiezov6 ploie je velmi mal6, a proto napdti na kontaktechvysok. Toto napEtije oznadov6no jako intergranul6rni. Ilustrativni obr6zek v tomto sm6ru podivii napi. Lambe a whitman ( 1 9 6 9 )o b r . 6 . l . , Modelovd zkouSky v zahranidi, jak je uv6di napi. Myslivec (1975), obr. 6.2, ukazuji, Le pienos celkovfho zatil.eni se dj e prostiednictvim drah, kter6 jsou spojnicemi kontakti j ednotliv!ch zrn. Piitom je viddt, Ze ndkterri zrna nemus i vibec bft zatiLena a na p i e n o s us e n e p o d i l i . Skutedn6 (hlavnd hrubozrnn6) zeminy se vSak na kontaktechd rti tidinkem i ntergranu l6rn iho nap6ti aL zvEtienim plochy kontaktri dojde k urdit6 rovnov6ze pii dan6m kontaktnim n ap6ti.

Vodorovni prriiezov6 ploZvlnEn6 plocha skrze kontakty

6BB@@ffinr
r l
d

Vertik6lni pohled na lez m ineriily vodorovnou plochou

e0p
Obr.6.

Vertik6lni pohled na plochu kontakti mine16l0 podl

zvlndn6plochy

Toto kontaktni napEti lze pro Stdrkovitj materi6l mEiit (Vanidek, 1968) a je urditou charakteristik o u s l e d o v a n 6 h o a t e r i 6 l u .z i v i s i t 6 , Ln a s t u p n i z v E t r | n i , v r s t e v n a t o s t iv l h k o s t r m , kontakti apod. Zkouiky tohoto typu slouZi napi. pii vfbdru vhodn6ho lomovdho kamenepro n6syp stabilizadnich d6sti sypan;y'ch piehrad. 6l

V daSimvSechnyrivahyo nap6ti v zemin6chse vztahuji k fvodni definici'

6.2

V NAPJATOST BODE

Z hlediska moZnostiporuseni materi6lu obecnd,neni v6t3inou rozhodujici urdit6 napdti v jednom sm6ru, ale celkovi napjatost v urdit6m bod6 M, tj' znalost prisobicihonapdti ve viech sm6rech.Z teorie pruZnostije znimo, Ze velikost napdti v bod6 M, ve vSech smdrechpii rovinn6m pisobeni sil, n6m ud6v6 elipsa nap6ti E, jejii osy jsou d6ny hlavnimi nap6timi 61 a 02. V prostorov6mptsobeni sil je to obecnbelipsoid napdti s hlavnimi napEtimi ot>-oz>-63 , kde dl je nejvEtii hlavni nap6ti, d2 stiedni hlavni napEti a o3 nejmenSihlavni nap6ti. Pro piipad 6z=6g d o s t a n e m r o t a d n ie l i p s o i dn a p d t i . e H l a v n i n a p 6 t ij s o u k o l m 6 k h l a v nim rovin6m napEti, a proto na tdchto ploch6ch nevznik6 napdti ve smyku. Ve v5ech ostatnich rovin6ch prisobi n a p E t i S i k m on a t u t o r o v i n u a l z e j e rozloLit do sloZky norm6ln6 o a t a n g e n c i 6 l n iz . Pro rovinnou flohu s hlavnimi napdtimi 01 d 62 lze na z|kladE r o v n i c o d v o z e n f c hp r o r o v n o v 6 h us i l na trojbok6m hranolu j ednotkov6 vjBky, spoditat velikost normiilnich o a tangenci|lnich t napdti na rovis hlavni nd p, kterh sviri rihel a rovinou napeti Pr:
o_vt
Ot+O. a 6t _"2 +-t -- zcoszd z . -O'>

Obr.6.2

, =

ot - 6z sin2a 2

Uveden6rovnicesplf,ujeMohrovakruZnice,sestrojenevsyst6mupravoithnapdtia vodorovn6 kde svislaosavyjadiujevelikosttangenci6lniho ljch souiadnic, obr' 6'3, leZi na vodorovne nap6ti' Stled Mohrovy kruZnice, velikost norm6ln6ho od oseve vzd6lenosti pod6tkusouladnic: ot+o.
.,

a s polomdrem: ot-62 z 62

Mohrova kruinice je nejpouZivandjim prostiedkem mechaniky zemin pro 5 zobrazeninapjatosti v bod6. Nevadi jeji rovinn6 zobrazeni,nebot' st6le vice prosty,.,'\ r o v l l i c h i l o h p i e v i d i m e n a r o v i n n 6f i l o h y .V m n o h ap i i p a d e c hz t o t o Z i u j e m e6 2 = b J r piipadnd yiznam 02 neuvaZujemea bereme v fvahu pouze nejvdt5i a nejmensi hlavninaodti.
Rozdil hlavnich nap6ti ol -o3 je oznadovin jako deviitor nap6tf a nejvdtBi smykovd napdti, kte16 mriZe existovat pro dan6 hlavni nap6ti je rovno: d r o hn o p d t i _6t-Cz

n {o)bod opEti

2
j ak j e ziej m6 z Mohrovy kruZnice. Samostatnou ot6zkou j e z o b r a z e nz m E n yn a p ja i tosti ze stavu 1do stavu Obr.6.3 napjatosti 2. Chceme-li prtbdZnd zndt napjatost mezi tdmito z6kladnimistavy,musimezn6t spojnici mezi nimi, tzv. dr:ihu nap6ti. Zobrazeni t6to drrihy napdti pomoci vice Mohrovjch kruZnic je tdZkop6dn6 a m6lo nd.zorn6. Bylo navrZenovice zptsobri,jak tuto drihu napdti zobrazitjednoduSeji. Z nich nejpouZivandjiije ot x o3 diagram, kdy v jednotlivfch fLzich sledujemepouze vztah hlavnich napdti a nebo zobrazenipomoci bodu nap6ti. Bod napEti (napi. Lambe, 1967) reprezentujevrchol Mohrovy kruZnice, tedy t b o d s n e j v 6 t 5 i m m y k o v j m n a p d t i m . o u i a d n i c eo h o t o b o d u n a p d t i j s o u : S s

'

ot+67

'

ot -6t

Propojenim bodri nap6ti dostiviime drihu nap6ti, obr.6.3. Vliznam tohoto zptsobu zobrazenibude uk6z6ni v dalSichkapitol6ch,nebot'choveni a vlastnosti zemin j s o u v m n o h ao h l e d e c hz 6 v i s l 6n a d r a h 6 c h a p d t i ,k t e r 6 v e s v 6 m z a t E Z o v a c i my k l u n c z e m i n yp r o d d a l y . l

OJ

6.3

P R I N C I PE F E K T I V N i C H A P E T 1 N

Jak bylo zdriraznEno rivodni kapitole, objeveni principu efektivnich napdti je v pokl6d6noza poE|tek moderni mechanikyzemin. Terzaghiv r. 1936 na prv svdtovd konferenci mechaniky zemin a zakl|dhni stavebtento princip charakterizovaln6sledovnd. Napjatost v jak6mkoliv bodd zeminov6hoprostiedi mriZebjt spodtenaz lotel nich napdti oy62763, kter6 pisobi v tomto bod6. Jestliie p6ry zeminy jsou vypln6ny vodou pod tlakem u, potom totAlni nap6ti sest{v{ ze 2 Ehsti. Prvni u ptsobi ve vodE i zemin6ve v5ech smdrechse stejnou intenzitou. Je nazjv6no neutriln6 napEti resp. tlak vody v ptirech. Rozdil oi =ot-u, oL=oz -u, oi=o3-tt p i e v y S u j i c in e u t r 6 l n 6n a p d t i ,p r i -

sobi pouze v pevn6 fini zeminy. Tato d6st tot6lnich hlavnich napdti je oznadov6na jako efektivni napEti. Oznadeniefektivnich nap6ti je ndkdy t6Z pomoci indexu ve tv arI.I oel . ZmEna tlaku vody v p6rech u nevyvozuje prakticky Zidn6 objemove zmny a nem6 vliv na napjatostnistav pii poruSeni. Vsechny mdiiteln6 jevy vyvolan6 zmdnou napdti jako je napi. stladitelnosta zm6nasmykov6pevnosti,jsou vfhradnE n6sledkemzmEnyefektivnich napdti TldiL, kaLd6 vy5etiov6ni stability nasycen6ho elementu zeminy vyLaduje zna(tlaku vody v p6rech). lost obou napdti - tot6lni.hoi neuJrrilniho Jak z popisu vypllv6, uvedeneskuteinostje d6na vztahem: o'=o-u vodou. a vztahuje se na zeminu plnd nasycenou P r o z e m i n y d r i s t e d n n a s y c e n 6 o d o u d o p o r u d i lB i s h o p ( 1 9 5 9 ) n 6 s l e d u j i c ir o v v d
nlct:

o,=o-lta+7.(u,-u.) kde u, zna6i napdti v plynn6 d6sti p6rt, u., znadi nap6ti v kapaln6 fini p6rit.

64

Je to proto, Ze u nenasycenjchzemin existuje rozdil mezi napdtim v plynn6 a kapaln6f6zi. Nap6ti v plynn6 fr{zije v6t5i neZ v kapaln6.parametr se pohybuje 7 rozsahu - l: 0 I : I pro nasycend zemrny

(s,
Z = 0 p r o v y s u 5 e n zeminy 6

(s.
Pro mezilehl6 hodnoty S,.je parametrI funkci jak stupnE nasyceni S.. tak takd z6visi na typu zeminya na zptsobu, jakjm byla hodnota S, dosaZena. Ziivislost I na S, pro siltovf materi6l udrivriBishop a Henkel ( 1 9 6 2 ) ,o b r . 6 . 4 . Pro v6tlinu piipadri zemin in s i t u j e s t u p e f in a s y c e n i o d o u p o m 6 r v nd vysokj. Prakticky v rozsahu S , = 0 , 8 5- l , k d e l z e u v a Z o v as h o d t notou parametru I : l a tudiL vych6zet ze zikladni Terzaghihorovnice.

0,8

0,6
| 0,4

| 0,2
0

o d r 6 n o v a nz k . a . zk.s konst. w p r os i l t
0,4
S,

0,2
F-

0,6

0,8

1,0

O b r .6 . 4

Pro stupefi nasyceni vodou niZdi je vsak tuto skutednostnutno vzit v fivahu. Velkf vjznam md Bishopovarovnice pii laboratornichsmykovjch zkoulkiich nenasyce nlich zem in.

6.3.1

Smtoveti p6RoWcHrLAKUu

Pii stanovenip6rovjch tlakri musime rozlibovat 2 z kladni piipady a to u st6len6 proud6ni, kdy tladnrivflka v urditdm bodd je stiil6, resp. pro neustiilen6 proud6ni, kdy tladnrivfika (a tim i p6rovf tlak) je s 6asempromdnn6. Pro prvj piipad byla problematika bjasnEnajiZ kap. 5 _ viz napi.obr. 5.14, o v kde , u * np=T
t w

Graficky je tladn6 v!5ka ho d6na prtsedikem ekvipotenci6ly,na kte16 leii sledovanf bod s krajni proudnici. S p e c i 6 l n i mp i i p a d e mj e n e p r o u d i c iv o d a s v o d o r o v n o uh l a d i n o u ,k d y t l a d n 6 vli 5kaje d6na v1y'Skou vodniho sloupce. Druh;i piipad je slozitdjsi. Pro piipad neust6len6ho proudEnivyvolan6ho zmdnou napjatosti odvodili Skemptona Bishop (1954) vztah, kde zmdna p6rov6hotlaku j e v y j r i d t e n a o m o c iz m d n yh l a v n i c hn a p d t i : p
o)

Lu = BlLot+,1(lor - lor)]
kde A a B jsou souiinitel6 ptirov6ho tlaku. Jejich rozsahyi zprisoburdeni budou probr6ny v kapitole o smykov6 pevnosti' Pro plipad pln6 nasycenjch zemin soudinitelp6rov6hotlaku B : I a plati: Lu=Lot+A(Lor-L,q) nasycenjchzemin , kde B < 1, je vhodn6jSivichozi rovniPro piipad dristedn6 ci upravit na tvar: Lu = BLot +V(to, - tor) kdeT=A.B Pro piipad, kde hlavnim ridelemje ptedpov6d'p6rovich tlakri pii vyvozeni plitiZeni jak ve svisl6m,tak vodorovn6msm6ru,je vhodn6 uLit vlrazu:

L u= E . L o r
kde B je dalSi soudinitelp6rov6hotlaku. Vfslednf p6rovi tlak vody u je tedy vfslednici poiiteiniho p6rov6ho tlaku u" pied zapodetim piitEiov{ni a piirristku Au od piitiieni. Piirtstek p6rov6ho tlaku Au tak mfiieme piedpovidat na z|kladE laboratornd zjiStdnich soudinitelt p6rovjch tlakri a znalosti plirristku hlavnich nap6ti. ov6Feni skutein6ho stavu p6rov6hotlaku in situ (nebo i v laboratoii) se proPii mdieni in situ rnusi bit m6iivridi pomoci snimadi p6rov6hotlaku (piezometrri). ci bod (osazenj napi. do vrtu) ut6sn6n,aby skutedndsnimal p6rovj'tlak v pozadovan6mmistd. Piezometrynejjednoduieji pracuji na principu spojenjch n6dob a nebo vyuzivaji tlaku vody na membrdnu,jejiz deformace se snim6 mechanicky a nyni dast6ji elektricky. v laboratoii krit6riem snimadi p6rov6ho tlaku je co nejmenSi spotfebaobjemu vodY ze vzorku

6.3,2

NAPJAToSTI Zosnezeli EFEKTIvNi

JestliZezniimehlavni tot6lni nap6ti 61, 63 a p6rovj tlak u, mfiZemespoditat efektivn i

totelni napjatosti

t 6 Z e f e k t i v n ih l a v n i n a p d t i o i = o r - u resp. dj =63-u. P i i z o b r a z e n in a p j a tosti pomoci Mohrovich kruZnic rozliSujemeproto Mohrovu kruZnici v totiilnich resp. v efektivnich napdtich.Zatimco prrimdr kruZnice zfistriv6 stejn;i or - oz = oi - o't, stied kruZnice od

pod6tkuse posuneo hodnotu u - obr. 6 5. Pii zobrazeni drah naP6ti Pomoci p-q diagramu je op6t hodnota q stejn6 pro efektivni i totelni napdti a rizn6 pro hodnotup. Zde rozdil je din oPdt velikosti p6rov6hotlaku u - obr. 6.6. Obr.6.5

66

T S P - t o t 6 l n id r a h a n a o e t i E S P - e f e k t i v n id r e h a n a o e t i
: ta\l

( t o t a ls t r e s sp a t h ) (effeclive stresspath)

^t +lN o l

'

/g!gi\ \ 2

Obr.6.6

6.4

N A P E T Io D V L A S T N iT I H Y Z E M I N Y

Znalost napdti od vlastni tihy zeminy tzv. geoslqlick64lpiti, je dtleZit6 pii rfiznjch deformadnichfloh6'ch, nebot'vlastni a-Jformace zeminy neni z6Lvisl6 pouze od piitiZeni ale t6Z od privodni,poditedni napjatosti.

6.4.1

SvtslEr'rrpEri

S v i s l 6n a p 6 t io d v l a s t n i t i h y c e l k o v 6o d p o v i d 6t i z e s l o u p c ez e m i n yn a d u v a Z o v a n o uj e d n o t k o up l o c h y . P r o h o m o g e n n ip o d l o i i j e t e d y s v i s 1 6 a p 6 t i : n 6z= y'z k d e z j e h l o u b k ap o d p o v r c h e m . Svisl6 nap6ti narristi rovnomdrnds hloubkou a to pii hodnotd 7 : 20 kN/m3 o 20 kN/m2 o kaZdf 1 metr. Pro vrstevnat6 podloii - obr. 6.7 pI a t i : t
h1

6, =2Y,'h,
Pro obecn6 nehomogenni podloZi -pokud zn6mezm6nu 7 jako funkcihloubkyz-plati

ll2

n. f'
M o. = ITi .hi Obr. 6.7

oz = S/\z)' az
0

Ddposudj sme piedpoklidali,2e neutriiln6napdtije rovno nule a tim

svisl6 totrilni napdti odpovid6 i efektivnimu napdti. Neni-li tomu tak, musime stanovit tot6lni nap6ti, p6rovj tlak a z j e j i c h r o z d i l u u r d i t s v i s 1 6 f e k t i v n in a p d t i : e
o' = 6zeJ = oz -l)

67

6.4.2

VooonovrEHlpEri

UvaZujmeprvni plipad - homogennipodloZi. Podle teorie pruZnostivyj6diime vodorovn6 pletvoleni 6, ve formd roziiien6ho Hookova z6kona:

-r(o" = *.r)l ", f,lo,

a poloZimejej rovno nul", n"if Pokladu 6y = 6, dostaneme: 0= a tudiZ: z Eeho|:
^ l t

i. deformac D6le za piednedochizi k Lhdn(t

-v.62 -v.ox)

7(o,

ox-v'62-v'6r=0 o, = o" ':-

l-v

dlslo a E modul pruZnosti' kde v je Poissonovo Vodorovn6napdtije tedy rimdrn6svisl6munap6ti a vlrazu: =Ko : t-v jako Ko - soudinitel zemniho tlaku v klidu' Nyni se jeho kterf oznadujeme velidina doporuduje znadit jako K,, ale prozatim se tato zmdna piiliS neujala. Potom: ox=oz'Ko Poissonova disla pro zeminy se ud6vaji v nisledujicich mezich - viz eSN 7 31 0 0 1- t a b . 4 . 2 : = 0 , 2 0- 0 , 2 5 - z e m i n yS t 6 r k o v i t 6 - z e m i n yp i s d i t 6 : 0,30 : 0,35 - 0,40 - zeminy soudrZn6 . To znamen6,Ze hodnota Ko < I Pro - zerninyStErkovit6 K" : 0,25 - 0,33 - zeminy pisdit6 0,43 Ko : - z e m i n ys o u d r Z n 6 K " = 0 , 5 4 - 0 , 6 7

V n6kterjch piipadech v3ak byly namElenyhodnoty vodorovnlichnap6ti in situ Ze vdt5i neZ hodnoty svisljch napdti. To znamen6, Ko bylo vEtSineZ 1. Na obr' 6.8 jsou tyto vjsledky vynesenypro plekonsolidovani londjnskj jil, kde byly zisk6ny Ze hodnoty K" i bliZici se ke 3. To znamen6, vodorovn6napdtije aL 3x vdtli nel' lidovanlfchzemin je napdti svisl6. Vlastni stanovenihodnoty Ko zejm6nau piekonso Souhrnpiimich a nepiimfch metod uvildi napi. Feda pomdrnd sloLit| zaleL,itost. (1978).

68

Vysvdtleni tdto skutednostipro piekonsolidovan6zeminy je moZn6niisledovnE. V m i n u l o s t i .k d y Z z e m i n ab y l a p o d r o b e na vdtSimu zatiL.eni,byl vztah mezi vodorovnjm a svisljm nap6tim drin ptibliZnd zikladni rovnici, nebof 5lo o norm6lnE onsolidovan6 k zeminy Po erozi vdtii d6sti se svisl6 napdti piizptisobilo nov6mu zatiL.eni, zatimco vodorovn 6 n a p 6 t i s e j i Z t o l i k n e s n i Z i l o , e b o t 'v o d o n rovn6 pietvoleni se nemohlo realizovat. 40 m

@- Skempton

@- sisnop

/;\ Obr. 6 . 8

zemina si tedy v urdit6m smyslu pamatuje svoje piedchozi zatileni a nemrizeme na ni aplikovat teorii pruinosti pii odlehdovacif6zi. Tento Drocessi lze znaz o r n i t p o m o c id r a h n a p d t i- o b r . 6 . 9 .

o d l e h 6 o v a n( e r o z e ) i
Bod

ocR
1 2

G
0,6 1,0 1,5

pi i t e Z o vni 6 (sedimentace)

o2

Obr. 6.9 JestliZepro stav napjatostiA je Ko < l, potom pii odlehdov6nimriZedos6hnout h o d n o t y= I - n a p i . b o d B - a d d l e r r i s t ,t a k Z ev b o d dC b u d ej i Z K " > 1 . Hodnota K" bude tedy zeviset na tzv. p ie konsolidain im pom6ru OCR (overconsolidationratio), kteri udrivripomdr mezi maximilnim svislfm efektivnim napdtim, kterlm byla zemina zatiLenaa st6vajicim svisljm efektivnim naptfm. Na obr. 6.9 napi. pro stav B je OCR = 2, zatimcopro stav C jiz OCR : 4. ZLvEremt6to d6sti je moZnokonstatovat,Le z|kladni rovnici lze uZit pro norm 6 l n d k o n s o l i d o v a n 6 e m i n y a u p i e k o n oI i d o v a n l i c hj e n u t n o p o d i t a t s h o d n o t o u z s vyS5i. N a v e l k 6 h o r i z o n t i l n i n a p d t i n e m u s iv S a k m i t v l i v p o u z e p i e k o n s o l i d a c ea l e , t6Z dalSi horninotvornd procesy vdetnd tektonickfch pohybri,jak se dnes ukazuje pro Severodeskou pinev pii otvirce hlubokfch povrchovjch dolri. Umdle lze vn6st d o z e m i n y v d t S ih o r i z o n t 6 l n i a p d t i p i i z h u t i o v 6 n i z e m i n t 6 Z k f m i h u t n i c i m i s t r o j i . n

69

Nepiiznivd se tento fakt mriZeprojevit zvf5enfmi tlaky zemin napl. na opEry mostri za kterf mi probihalo zhutiov6Lni. V piipadd existence p6rovfch tlakri musime pii vipodtu vodorovnlch napdti postupovatnisledovnE.Nejdiive spodit6meefektivni vodorovn6 napdti d; ze vztahu: o'' = Ko'oL totilni vodorovn6nap6ti ze vztahu: a teprve niisledn6spodteme o'=o|+u

6.5

NAPETOD PRITIZENi i

T6mdi v kaZd6 praktick6 tiloze mechaniky zemin ieSime probl6m deformace jak tato zmdna nazemniho tElesa nisledkem zm6ny napjatosti, resp. posuzujeme, pjatosti ovlivnila celkovou stabi I itu. Pro stanoveni zmdny napjatosti niisledkem piitiZeni si nahrazujemere6lnou zeminu geotechnickjm modelem,kterf mtZe mit rtzn6 mechanick6vlastnosti. Cim je mechanickfch parametrt m6nd a jsou jednoduSSi(napi. 2 parametty izotropni je teorie lineiirni pruZnosti),tim jednoduSSi vipodet. O to vEtSi v5ak mriZe blt odchylka chov6ni modelu od re6ln6ho pros$edi. Presto nejv6tsi pozornostv t6to kapitole bude v6nov6nateorii pruZn6hopoloprostoru.opr6vndnostt6to teorie je d6na skutednosti,Ze pro urditf rozsah piitiZeni, kteri pro skutedn6zhklady aplikujeme, je z6vislostmezi piitiZenim a deformacipiibliZnd line6rni.

6.5.1

PoLoPRosroRU PRU2NEHo PfuriZenlPovRcHu

Teorie pruZn6hopoloprostoruuvridi n6sledujicipiedpoklady: - Lltka souvisle vyplfiuje poloprostor a je iderilnEpruZn6, homogenni a izotropni (pruZn6vlastnostijsou v libovoln6m bodu a v kaLd|m smErustejn6), - ziivislost mezi nap6tim a deformacije line6rni (plati Hooktv zhkon) ' prisobenirfiznjch namahrinije - plati superpozice,to znamen|, ie za soudasn6ho a moZn6irdinky vy5etiovat oddElend potom sditat, - vfsledn6 deformace jsou mal6 a nenaru5ispojitost poloprostoru. 6.5.1.1 Osam6l6 sila

vodorovnd nap6ti or a smykov6 napdti r,' od zatiLer.ipruZn6ho poloprostoru osam6lou silou odvodil Boussinesq (1885) - obr. 6 . 1 0 ,k d e p i e d p o k l 6 d 6 : sily, - napdti se Siii prostorempiimodaie, radi6lnd od prisobiStE sily, - radi6lni naplti 6, kles6 se dtvercemvzd6lenostiod pfisobiStd Vztahy pro svisl6 napdti o'

70

oz -7

O b r .6 . 1 0 - radi6lni napdti je piimo rim6rn6kosinu rihlu p, kter! svirri prrivodid vyletiovan 6 h ob o d u s v e r t i k i l o u :

_- cosB rkde konstantaK se urdi z rovnovihyve svisl6msmdru za piedpokladu,Ze soudet svis l;ich sloZek radi6lniho napati ot prisobic n a p o l o k o u l i o p o l o m d r ur o d ich
or = K.----;-

povidri prisobic i sile F.

K = - ' 2' tr
5.1..2-

'

3.1.x-.2

2.r.rt

z.E.rJ.It.X.Z'

O,

'

= --------:---

3 ' F ' v 2' z

-

2.r.rt

z t'r-

6.5.1.2

Piimkov6 svisl6 zatiieni

- o b r .6 . 1 1 .

piimkov6nekonednd UvaZujme dlouh6zatil,enis intenzitou f na jednotku d6lky

=K."otf
r

ua" K =2'f
l f

hledan6sloZky napdti:
\ f">
). f .,3

-,t'z

E.r
O x = ----------T-

2.f.x2.2 E.r'
). f .".,2

E,r'

O b r .6 . 1 1 7l

6.5.1.3

Svisl6 zatiieni na p6se

Pro obecn6, promEnn6, svis16zatiieni na pise, kde f= f(x), uv6di Gersevanov vztah pro svisl6 nap6ti ve tvaru:

o,=:.

? ^/

,o

lf\x).cos'F'dF p,

Pro rovnom6rn6 zatiiienl - obr. 6.12a,jsou hledan6nap6ti uviiddnavztahy:

a)

b)

Obr. 6.12

=+ :j.*s2.dBllo,. f,"^, - @ - I,i"('B,)] B B) B = ""

", -(t P,)*f,,i'(t =*l^ -LrsinzP, B,\
I r ro =ro = t-lgos2Bz - cos2Br) Hlavni napdti v obecn6mbod6 M od dan6ho rovnomdrn6hop6sov6hozatiLeni d l e o b r . 6 . 1 2 bj e p o t o m :
t

or=LQ.e+sin2e)

or=L(ze-sin2e)

6.5.1.4

Plo5n6 zatiZeni vychitzi ze zhkladnich Boussinesqovjch rovntc a

Newmarkova metoda -

umoZiuje stanovenisvisl6ho napfti oz pod libovolnim bodem od obecn6hoplo5n6piidinkove ho zatiL,eni. Pomrickupro vfpodet tvoli piiiinkovf diagram o stanoven6 hodnotEs piislu5njm mdiitkem - bliZe Vani6ek(1982). p D o p o r u C e n 6 o s t u p yv d s x z 3 t o o t jejich sed6ni - potiebuPro praktickj n6vrh ploinfch z|kladi - pro posouzeni jeme zn|t rozn6Senipod obecn6 zatiLenot obd6lnikovou nebo kruhovou plochou. I pro tyto piipady jsou odvozenyrovnice, jejichZ te5enije v5ak pracn6 (pokud neni k

72

dispozici zvl65tni vypodetni program),a proto se dasto d6v6 piednost zpracovanym grafiim. Grafy znhzoriuj i redukci plirtstku nap6ti v z6kladovd sp6ie smdrem do h loubky. Rozn65ecisoudinitel6,kter6 norma CSN Z: l00l oznadujeindexem o"f f funkci hloubky z, iiiky b a d6lky z6kladut.

isou

Svisl6 sloZka napEti o" ve hroubcez od zatiLenina povrchuje d6na vztahem: o, = oot Y? kde ool je hodnota piitiieni ^ o,l.f piisluBnf rozn6Ieci soudinitel.

Norma pouZiviityto vypodtov6modely pro urdeni svis16sloZky napEti o, v z6_ kladov6 pridd od zatii.enistavbou: Homogennfizotropni linerirndpruZnj poloprostorje na povrchu zatiLen! s v i s l o uo s a m d l o u i l o u F - v i z j i L u v e d e n lo b r . 6 . 1 0 , s i svisljm rovnom6rn;y'm zatilenim f na proie b.r (napdti pod rohem z kradu o b r . 6 . l 3 . - a p o d c h a r a k t e r ti c k f m b o d e mz r i k r a d u o b r . 6 . r 4 - t i m t o z p r i s o b e m is rozliSujemevfpodet pro tzv. poddajnf z|klad a tuh! ziklad - v piipadd vfpodtu sediini tuh6ho zikladu si pom6h6me tak, Ze hledrimeprtbdh napEti pod ctrarat<teristickjm bodem poddaj n6ho z6kladu), svisljm rovnomErnly'm zatiLenimf na kruhov6 ploSe, vodorovnou sam6lou ilouH, o s vodorovnyim rovnomdrnlim zatilenim h, svislly'm troriheln ikovly'mzatilenim (napdtf pod zatiLenlm i nezatiLenlm okrajem) Kromd vf 5e uveden6normy je moZn6 grafy najit t6L,ve skriptech Mechanika z e m i n- c v i d e n i- V a n i d e k K u d r n r i d o v ( 1 9 9 2 ) . , 6 Obecn6 zatii,eni Pii obecn6mzatiL'eni vyuZiv6mez|kona superpozice- tzn., Le vjsledn6 napdti od jednotlivlich zatiLeni se daji sditat, resp. odditat. N a o b r . 6 . l 5 j e z n d z o r n d n os c h 6 m a t i i o s a m 6 l f c hs i l F 1 , F 2 , F 3 a h l e d 6 m en a p E t i o d t d c h t o s i l v o b e c n 6 mb o d d M v e h l o u b c e z . Vjsledn6 svisl6 napdti d, je soudtemsvislfch

l"=

6zj+oz2+Oz3

napEti o4,

622, oz3 od jednotlivfch sil.

O b r . 6 .l 5

Proto pro obecn6zatiL.eni vZdy snazime se toto zatiLeni rozloZit na jednodu5si typy zatiLen i . p r o k t e 1 6 z n 6 m e r y c h l 6 i e S e n i ,a n : i s l e d n E d i l d i n a p 6 t is e d t e m e .

6.5.2

NApEriv poLopRosroRu oDLISNEM BousstNESoA oD

Nejdast6jsi odliSnosti, se kterfmi se setk6v6mepii praktickdm vly'podtu piitiLeni v podz|kladf od plo5nlichz6kladri jsou n6sleduj ici: - nikdy nezakl|dhmena povrchu ter6nu,ale v urditd hloubcepod povrchem,

f-'-'r.lIl

0,05

0,10

0,15

0,20

0,25

6[

4 o

8 10 12 14
.la

l>b

18 20 zlb

--o

Obr. 6.I 3

74

0,1

0,2

0,3

0,4

0,5

0,6

0,7

0,8

0,9

0,1 0,2 0,3

4 5

0,4

0,6 0,7 0,8

n o ,ln zlb

7 8 I

10
zlb

oz {

II

JJ*7 b 0,3

O b r .6 . 1 4

t)

- v mnoha plipadech pevnostzeminy do hloubky roste - prostor je spojitE nehomogenni, - v mnoha pilpadech pod vrstvou homogennizeminy se vyskytuje vrstva s v-lraznE podloZi ve viznamn6 hloubce pod odliBnjmi vlastnostmi - ptlpad nestladiteln6ho z|kladem. Vliv hloubky zaloieni i N a S ei S N 7 3 1 0 0 1 p t e j i m 6 p o l o e m p i r i c k 6e S e n iJ e l i n k a .i . e S e n ip i e d p o k l r l L d r 4 n6hradnihloubky uZiti redukdnihosoudinitelext a zaYedeni
2 1 1: Z ' 1

Potom napdti v hloubce z pli 6rovni zikladov6 spiry v hloubce d odpovidti plipadu nap6ti v hloubce 2.1 pro piipad poloprostoru zatiLenlho na povrchu. 26vislost hodnoty itr na hloubce zaloLenid a pii odliSeni,zda jde o p6sov6di dtvercov6 zaliZeni je zobrazenana obr. 6.16a.

s'
a)

4 \ a
E -

lI z
I l

--t--I I

N N

lz I I
vrsva nestlaeitelna

I --FI I

v .-v
I I

/.

1l 0,7

-___+

0,8

'l
X2

O b r . 6 .I 6 Vliv nestlaiiteln6ho PodloZi piedstavit tak jakoby se svis16nap6ti odr6zjednodusend Tento vliv si mriZeme podloZi a tak se zesilovalov prostoru nad nim. PiibliZn6 Zelo od nestladitelneho ieSeni.kter6 uvridi dSN 73 1001, piedpoklid6 zavedenin6hradn6hloubky 2.2:
z r 2 =z ' % 2

lloubky z ke hloubce z;"' kde x2 je redukdni soudinitel a je zbvisl! na pomEru podloZi - obr' 6'l6b' ve kter6 se nachlzi nestladiteln6
./o

vyskytuji-li se pii vfpodtu oba vlivy - vliv hloubky zaloteni a vliv nestladiteln6ho podloZi, hledime napEtiv niihradn6 hloubce: z,=z &4.&,2

6.6

KONTAKTNI NNPETI

v piedchozi kapitole byla zminka o poddajn6ma tuh6m z6kradu.pii zaklrid6ni staveb tuhost z|kladovd konstrukce- z6kladov6patky, pasu nebo desky, mfize byt r&zn6' zitkladov6 patky jsou vdtSinou velmi tuh6 a budou sedat (stladovat se do podlozi) jako celek, zatimcovelk6 zrikladov6 desky napi. kruhovfch zisobnikrr paliv jsou s to se plizprisobit rozdilnfm deformacimpodloZi. Kontaktni napdti piedstavujerozd6renireakce zeminy v z6kladovdsp6ie. pro pifpad ide6ln6 poddajn6ho zikradu zatiLen|ho rovnomErnfm zatizenim q toto rozddleni nap6ti ztistivri stril6 a tedy odpovid6 kontaktnimu napefi.z prribdhu svisl6ho napdti na vodorovn6rovind vime, Le naplti bude pod stiedem poddajn6ho z6kladu nejvdtsi a ke stran6mse bude snizovat.DeformacepodloZi a tedy i poddajn 6ho z6kfadu, pii platnosti Hookova zbkona, musi tedy b)rt vEt5i ve stiedu z kladu ne| na okrajich. Pro piipad ide{rn6 tuh6ho zrikradu se kontaktni nap6ti budou odliSovat od rovnomdrn6ho zatiLeni z6kladu, nebot' sed6ni tohoto z6kladu musi bft stejn6. Tedy urdit6 vodorovne vrstvidka v podzikladi se musi deformovat rovnomdrnd a tim i pifrtstek napdti v ni pod zikladem musi bft stejnj. Aby tato podminka platila - s ohledem na zikon superpozice- je nutn6, aby kontaktni napdti na rozich z6kladubylo vyISi neZ ve stledovddiisti. I d e 6 l n i r o z d d Ie ni kontaktnihonapdti pro tento piipad ud6v6Boussinesq vztahem:
E

kde F je centrick6zatiLeni,b Siika z6kladu. Grafick6 znLzornni tohoto vztahu je uvedeno na obr. 6.17. Reiln6 zeminav5ak nemriZe pien6st nekonedn6 velk6 na_ p'ti a tudiL dojde zde k porusenf a k pierozdEleni nap6ti, takZeprtb6h kontaktnihonapEtidostanesedlovitf charakter. Re6ln6z6klady nejsou ide6lnEtuh6 di iderilndpoddajn6a proto je tieba definovat koeficient tuhosti z{kladu K. De_ tailndji je tato problematika probir6na ve skriptech Vybran6 s t a t dz m e c h a n i k y e m i n( S i m e k ,V a n i d e ki 9 7 6 ) . z Znalost kontaktnich napdti je potiebn6 zejm6na pii di_ O b r .6 . 1 7 menzovdniz6kladovfch konstrukci.

77
----

7.

ZE D E F O R M A E NC H A R A K T E R I S T I K Y M I N i

Deformadni charakteristikyzemin se nejdastdji vyuZivaji pii vipodtech deformace - podz6kladi(tj. sed6ni staveb,deformacepodloZi pod n6sypy apod)' - budovan6ho zemniho t6lesa (komunikadniho n6sypov6ho tdlesa, t6lesa hr6zi, piehrad apod.). v praktick6 aplikaci mechaniky zemin lze uplatnit deformadnicharakteristiky teorie pruZnosti,tj. - modulu pruZnostiE, - Poissonovaisla Y. d - smykov6homodulu G. To je vSakmozn6 pouzev piesnEdefinovan6mrozsahuzatiLeni,kde lze obecnd slozitdjSiz6vislost mezi pietvoienim a napEtimplatnou pro zeminy nahradit Hookovfm zikonem teorie pruZnosti. slozitost pletv6ieni zemin proti jinim l6tk6m je dena skutednosti,ze deformace zemin je v mnohem v6t5i miie ovlivndna historii zatELov ni, zprisobem piit6zov6ni, metodikou vlastni zkousky. To jsou piev62n6 faktory, kter6 vyjadiuji partikul6rni povahu zemin (vicefrizovf syst6m, interakce mezi pevnou f6z( i jednotlivjrni f6zemi navzajem i vz6jemnf podil f6zi na pienosu zatiLeni). Pii objasndni principu efektivnich nap6ti v pledch6zejici kapitole, kterly' vyjadiuje vz|jenny podil na pienosu tatiLeni, bylo konstatov6no, Le deforma6ni vlastnosti jsou piev6Zn6 funkci efektivnich napdti. To si miZeme objasnit na = v6le6kovit6m vzorku jilovitd zeminy nasycen6vodou (S, 1)' kteri je obalen v rin6 a je-zat'Lov6npouzeve svisl6m sm6ru (obr. 7.1). pryZov.menb nepropustn6 V p r v n i m p i i p a d d( o b r . 7 . l a ) j e vzorek odddlen od sv6ho okoli PrYZovou membrinou a neproPustnfmi destidkami. Pii svisl6m zarilLovLni se zmdii urdit6 pom6rn6 deformace E'r. Ale objem vzorku V se nezm6ni, tzn. svisl6 deformace se uskutednila na tkor bodniho pietvoien i. V d r u h 6 mp i i p a d 6 ( o b r . 7 . 1 b ) j e a spodni destidka proPustn6L Pfes ventil propojena na m6iidlo objemoLr.i vjch zmdn. V prvni fizi zat|y''ov 1e ponechin ventil uzavien! a je tak s n a v o z e n a i t u a c eo b r . 7 . 1 a i s e s h o d nym svislfm pietvoienim. TePrve potom se ventil otevie a voda, ktera

zemlna Sr=1

zemina Sr=1

podloZka,2'pryLovit 1-nepropustn6 -propustnePodloZka, rnembrina,3 4-t6snici krouZky O, 5-ventil, 6-m6iidlo objemovfch zm6n Obr. 7. 1

78

je uvniti vzorku pod tlakem, zadne odt6kat. Ziskhme svisl6 pietvoieni jako funkci dasu (obr. 7.2). S rostoucim efektivnim zatiLenirnroste i deformace. Oblast, kde d o c h | z i k v y m i z e n ip 6 r o v f c h t l a k r i u , j e t z v . p r i m 6 r n i k o n s o l i d a c e o b l a s t ,k d y j i Z a p 6 r o v i t l a k u = 0 , s e k u n d 6 r nk o n s o l i d a c eP o k r a d u j i c id e f o r m a c e o v y m i z e n i p 6 i . p rovdho tlaku se piisuzuje vlastnimu pietv6feni zrn zeminy na kontaktech,zatimco v prvni f6zi deformace probihala v drisledku posunuti pevnllch distic do prostoru o d t e k l 6v o d y . B l i Z S ip o p i s c e l 6 h op r o c e s u u d e o b j a s n 6 n k a p i t o l e8 . b v V t6to d6sti je drileZit6 konstatovAni,Ze celkov6 svisl6 pietvo-

ieni 22 pii odvodn6ni vzorku je I v6t5i nei v prvnim piipadd a Ze j modul lze definovatak v tot6lnich nap6tich(za neodvodndn!ch odp minek E"), tak v efektivnich nap6tich Eef, piidemZ v efektivnich b u d en i Z B i .
6_

,l

uJl c)l

<l E

ts UJ
o Obr. 7 .2

zl
C _

"ef

-;

o-

Ve vdt5in6 0loh mechaniky zemin vychhzime z deformadnichcharakteristik v efektivni napjatosti pro vlipodet celkov6 deformace.Z tohoto dfivodu se index ef j v d t i i n o u v y n e c h i i v 6N a o p a kp r o z d t r a z n d n im o d u l uz a n e o d v o d n n l i cp o d m i n e k e . h tieba index vZdy piipojit a podminky zdtrraznit. podminek se uplatfiuje napi. pii deformadni analyze Modul za neodvodndn;fch t6lesa sypan6 piehrady po skondenivistavby, nebot' fiize vytladov6ni vody z p6ri trv6 u milo propustnjch zemin velmi dlouho. Obdobn6pii vjpodtu sedeni staveb na jilovitich zemin6chlze celkov6 seddni,odpovidajici deformadnimchrakteristik6mv efektivnich nap6tich, rozd6lit na dvE f|ze, z nichZ prvni se oznadujejako podritedni podminek)a druhrijako konsolidadnisedini. sedAni(deformaceza neodvodnEnjch Dal5i specifikou riloh mechanikyzemin je ieieni irloh, pii nichZ se zemina mt' Ze deformovat pouze v jednom smdru (nejdastdji svisl6m). Jednoos6deformaci se nejvice bliZi zatiZeni podzrikladin6sypemna velk6 ploSe(nav6Zka,nisypov6 tdleso o velk6m ptidorysu).Typickj je piiklad deformacepodz6kladivlivem sniZeni hladiny spodni vody, kterd vyvolri piirtstek efektivnich napEti.Pro jednoosou deformact mi vSak smysl urdovat deformadnicharakteristikypouzeza odvodn6nlch podminek, nebot' za neodvodndnjch pti S. = I je deformacenulov6 (nebof voda v p6rech je t 6 m d i n es tl a di t eI n 6 ) .

79

7.1

JEDNOOSA TLAEITELNOST S

ZatELovacisch6majednoos6 deformaceje ziejm6 z obr. 7.3. Zde bodni pietvoieni a, = Q a zArovei 6oJ = 6yeJ.Z roziiien6ho Hookova z6konaplati

, ==lo*r a tedy

1r

/ \ - vlo-"! + o""t)ll

Oxzf = 6vef = -,O "ef l -v

a$ rs =t,
Obr.7.3

Y ztah mezi vodorovnlim a svisllfm napdtim je obecndd6n v;irazern

o,"1= K,ot

kde

K, =+

l-v

Jde o vliraz platnf pro vypodet geostatick6ho napEti u normeln6 konsolidovanfch zemin. Dosazenimza 6xeJ a or"7 'lze vyj6diit svis16pomdrn6pietvoieni vyrazem

v r la- = -t 6zeI- v\z'llj'ouI ' Et

z t;ehoL vypljvri

. l f. 2 . , ' f o * ,
) r L 1-u) E

r = 9z- t | - 't -' r"l f t

L
nebo

p.:p..n

kde'

E*a=3

Jde o edometrickf modul pletvrirnosti, oznat,ov podle piistroje edometru, an'! v n6mZse jednoosrideformacenejdast6ji mdii. Mezi modulem pruZnosti(pii n6hradd modulem pietv6rnosti) a edometrickjm modulem pietvirnosti je vziLjernny ztah v d6n pomoci soudinitele /
),,2

'D

= l--

l-v

7.'1.1

KLASTCKY EDoMETR

Zfklad edometru tvoii edometrick6krabice, tuhj v6lcovj prstenec, ktery zabrariuje vybodeni vzorku zeminy do stran. Do prstence se bud' vzorek pietla1i z odb6rn6hov6lce nebo se zemina piimo zhutni v prstenci. Z privodniho prrimru prstence120 mm (coZ odpovidalo prrimdru vdt5iny odbdrnfch v6lcri) se nyni piedlo na 100 mm. Odstrani se tim zemina nejvice porulenii po obvodd vzorku. Vzorek zeminy vf5ky 30 mm se vyiez|v{ do prstence (konsolidadniho krouZku) pomoci

80

n a s a z e n 6 h o i i t u . Z e m i n a j e s v r c h u a z e s p o d uo b k l o p e n af i l t r a d n i m i d e s t i d k a m i , b kterd umoziuji prrichodvody ob6ma smlry. zatELovLn se realizuje pistem, kterf i ie konstruovin tak, aby nebyl veden (aby se mohl piipadnd nakl6n6t),je mirn6 k6nickj a horni filtradni destidkaje do n6j zapustdna, aby byla zarudena nejv6t5i rovnost co plochy pistu. celly'vzorek lze chr6nit pokropemz plexiskla pro zabrindni vysych6ni a udrZenipoZadovan6ho imatu. kl Dosud nejbdZndjsi zkouska s krokovfm (stupriovitfm) piit6iov6nim. Staje tick6 zatiLeni napi. zatEiovacideskou se p6kovfm pievodem pien6si na pist a n6sledndna zeminu. od okamziku zatiLeni se registruje deformacevzorku jako funkce dasu.U plastickfch jilri vodou nasycenjchse ziskii z6vislost zn6zorn6n6 obr. 7.2. na velmi drileZit6je othzka,jak dlouho ponechatprisobici zatizeni, aby piislusnri deformace odpovidala efektivnimu zatizeni - v souladu s obr. 7.2 v daset, kdy efektivni zatiLeni dos6hlo tot6lniho zatizeni. pii kratsim dasejeBt6 d6st totrilniho piitiZeni piejimi p6rovf tlak a pii piiris dlouh6m ptsobeni zatiLenimriZe bjt vfsledek vlfznamndjiovlivndn sekund6rnikonsotidaci.v klasick6m piistupu se proto stanov u j i s ml u v ni h o d n o t y : - celkovj das prisobeni jednoho zatELovacfho stupnd,napi. 24 hodin, - zmdna deformaceza hodinu musi bft mensi neZ 1yo rozdilu deformacesoudasn6 a deformacena konci piedch6zejiciho zatdZovaciho stupnd. Po spln6ni n6kter6 z tdchto smluvnich podminek se zvfsi zati1enia cyklus se opakuje. Pro piesnEjli rozhodnuti o dob6 piitizeni je nutno zjiit'ovat a vyhodnocovat z6vislost = f@ pro konstantni zatiieni (podrobn6jikap. g). Druhou ot6zkou je volba zatELovacich stupiri. pii mensich krocich obdriime p l y n u l e j s iz 6 v i s l o s ts = f ( o " r ) , z p r i s o b s a k v e d ek e z n a d n 6 m u r o d l o u z e nz k o u s k y . v p i Pri piiliS velkjch krocich lze nepiizniv ovlivnit i celkovou deformaci, napi. u pisku nejspi5evlivem dynamick6hoefektu pii n6hl6m zatizeni. v bdZnjch irloh6ch se doporuduje, aby n6slednf stuperi byl dvojn6sobkempiedch6zejic ih o, napi. 50, 100, 200, 400 kNm-2. Maximrilni zatii.eni m6 bjt nepatrnd vysii neZ maxim6lni piedpokl6dan6 napdti pro konkr6tni piipad.

7.1.2

Zxou5xr s pLyNULVM zArEZovANiM

Ve snaze po ziskrini nejplynulejBiz6vislosti mezi efektivnim zatiLenima deformaci ^ tez pro urychleni edometrickdzkoulky se v poslednim obdobi prosazuji zkouSkys plynulfm zatEi,ov |nim. y z6sad rozrilujeme (Vanidek, Sfastnj, lggr) d v a d r u h y z k ou 5 e : k - s iizenou deformaci, - s iizenfm napdtim. Z h l e d i s k a i i z e n i v l a s t n i z k o u S k yj e j e d n o d u S s p r v n i p i i p a d , s p e c i 6 l n 6p i i i konstantnfmniirfistu deformace,kdy se jako zatELovaci prostiedek pouziv6 lis, v 81

Zkouiku s iizenou deformacije op6t moZje nEmZ edometrickekrabice stla6ov6na. no prov6st dvoj im zprisobem: - s oboustrannou dreniZi s rychlosti deformacetak malou, Ze nerozptlilenf p6rovi a tlak vlivem plitiZeni ve vzorku je minim6lni, prakticky nulovly' registrovan6zatiZeni odpovidi potom zatiLeni efektivnimu, - s jednostrannou dreniZi a mdieni p6rov6ho tlaku pii protilehl6 nedr6novan6 oodstavd. U zkouSky s oboustrannou dren|Li, kter6 umoZiuje vyui:iti jii- popsan6 edometrick6 krabice, je rozhodujici volba rychlosti deformacepro pouZitou zeminu. cSN 72 1027 Laboratorni stanoveni stlalitelnosti zemin v edometru doporudujetyto rychlosti (pro vf5ku vzorku 30 mm): zemtna

rychlostpiirtstku deformace [mm s'1]

1.10-o 4.I 0-5 2.t0''

pisek pi sek hlinitj, hlina pisdit6 hlina, jil, zemina s organickoupiimdsi

Pro doporuden6rychlosti lze odekdvat ukondeni z k o u S k y( p r o b 6 Z n j r oz sa h zatiLeni 0 -400 kPa) p r o p i s e k z a 1 , 5 a L 2 h o d a P r o j i l za 1 aL 2 dny, nebot' i kdYZ p rychlosti se piiliS neli5i, n6rrist nap6ti pro m 6 n Es t l a d i t e l n 6 i s k y b u d e doporuden6 o mnoho rych lej I i.

0,5
Aub/A6

a)

b) Obr. 7 .4

c)

ZkouSkysmdienimp6rov6hotlakuplijedn6podstavEumoZiujinejl6pevyj6diit deformacivzorku pro stav ukondeniprim6rni konsolidace.Sch6matakov6 zkouSje ky je znizornlno na obr. 7.4a, kde snimadem rn6ien p6rovj tlak ub u spodni podpiesnosti stavy.Prrim6rn6efektivni napEtive vzorku je mozno poditat s dostatednou ze vztzhtt 2 6"1=6-1u5

82

kterj piedpokl6d6 parabolickf prnbdh rozloLeni p6rovlch tlakri po vfsce v z o r k u .P r o o b e c n d j i ir o z l o L e n J a n b ua S e n n e s e(t1 9 7 9 )u v e d d j iv z t a h : i

Oef =6-dnub

kde soudinitel a, je funkci pom6ru LuofA,o a je zn6.zorn6n na obr. 7.4c. ZkouSkutohoto typu je moZnoukondit i pro jily za 4 aL 6 hod.

7 .1.3

DEFTNTcE DEFoRMAd NicH cHARAKTERtsnK

Pro jednoosou stladitelnostse u nts i ve svdt6 pouLivAvice deformadnichcharakteristik. V z6saddvychLzeji ze zpfisobuvyj6dieni m6ienlich velidin. Prvni skupina vych6zi ze ziivisI osti

Le = f\A,o*)
kde Ae je piirtstek pom6rn6deformacevyvolan6 efektivnim piitiLenim L,o"1 , a druhil ze z6vislosti

6, = 7(to"1)
kde Ae je zm6nadisla p6rovitosti vyvolani zm6nouefektivnich napdti. D o p r v n i s k u p i n yp a t i i - edometrickj modul pietvirnosti E""d [MPa] A,o-, A,o^. => E^^"= Le= " " Ena Lt - souiinitel stlaiitelnostiC

+Lo"J a " = ! A l n o - - .= l r n o v l c ovr

= Lo"f 1 c = - L l h o ^ , 'r = ,oovl't L L ovl

kde pomdrn6pietvoieni bylo vyvol6nozmdnouefektivnihonapEtiz hodnoty

t \ 6p7 na o2"1 \oZ"J - ot"I = LoeI ) - koeficient objemov6 stlaiitelnosti m" [MPa-t]

= A,e m...A,o^. =

^., = '

L"
6o"!

|
Eo"d

kterj je vlastn6 reciprokouhodnotouedometrick6ho modulu. Do druh6 skupiny patii - iislo stlaiitelnosti a, [MPa-r] Le=-au.LoeJ + o,=--M 6o ef

83

C" index stlaCitelnosti o,-. + LoeI Le = -C"' A,logo"1= -Ccbg:)4-:-:" Cr.r :) C^=--=-

"

e A,logo ",

Le
opy * L6"1 , lo9 or"r

stik6m prvni skupiny, nebot' V dR se d6v6 plednost deformadnimcharakteri za slou,Li ziklad vypodtu sedeni plolnich zikladt (konkr6tnd eSN 73 l00l - E".d). Vjhodou druh6 skupiny je soudasniikontrola p6rovitosti dan6 zeminy i vlchozi stav eo, (pod6tedni dislo p6rovitosti), od n6hoZ dochizi ke stladov6ni. Je celkem logick6, Ze stladitelnostpii stejn6mrozsahunapdti bude menSipro ulehlejSizeminy. ze stik6m, kter6 vychazeJi zevislosti v semilogaritmicDeformadnimcharakteri k6m melitku (obr. 7.5) byla d6v6na piednost proto, nebof jejich promdnnost na rozsahu zatir,eni byla mal6, dokonce pro piimkovou z6vislost je tato deformadni charakteristikakonstantni. Na obr. 7.5a ie zninornEnatypicke deformadni kiivka d p r o z e m i n yj i l o v i t 6 p i i p r a v e n 6z k a l e n e b o p i s d i t 6z e m i n y v o l n d n a s y p e n 6 o e d o metrick6 krabice. V itseku a - b je z6vislost piimkovi, tzv. primrirni - ,,panensk6' plimka". Po odlehdenidojde k urdit6mu vypruZeni(risekb - c). Pti op6tn6mzviSeni zatiLeni na privodni maximiilni hodnotu probih6 deformace po j in6 kiivce (risek c - d). Usek deformadnikiivky znazorfiujiciodlehdenia obnoveni pivodniho zatiZezatiLeni na fseku ni nazlv 6mehystereznismydka(irsekb - c - d). Po dalsim zvly'seni d - e se deformadnikiivka vraci na svoji prim6rni piimku.

In

6"t

tog 6e1
a) Obr.7.5 je Z uveden6ho ziejm6, Ze historie zatiLeni m6 velkj vliv na prrib6h deforI madni kiivky. Pro piekonso i dovan6 zeminy je typicka deformadnikiivka reprezentovand spojnici bodri c - d - e. Soudinitel stladitelnosti C je proto promEnni pro rizn6 intervaly zatiLeni a jeho vihoda se ztr6ci. orientadni hodnoty soudinitele stladitelnostiC: b)

84

- spra5ov6h lina - j i l p o d l ek o n z i s t e n c e - hlinit6zeminy - stiednd ulehl6 a uleh16pisky - pisek se St6rkem

C= 15-45 c= 30-120 c : 6 0- 1 5 0 C=150-200 c>250

ZjiSt6ni lomu na deformadnikiivce je velmi vly'znamn6 pii spr6vn6mocendni deformacepodloZi ridinkemvn6jSiho z^tizeni (napi. sedriniploSnjch z6kladri), nebot pietvoieni v iseku c - d je menli nez d - e. Minimrilnd lom odpovidri hodnotd oo' (geostatick6 svis16napdti) pro nehutndn6 n6sypy pisku nebo pro mlad6 normiiln6 konsolidovan6jily. V6tiinou vlak lom odpovidi zatizeni v6tsimu nez oot a to tzv. piekonsoI idadn fmu napEti o". Rozdil mezi geostatickim napEtim oo, a piekonsolidadnimnapdtim dc vsak n e n i d 6 n p o u z ev d t s i m z a t i L e n i m e m i n yv m i n u l o s t i( u p i e k o n s o l i d o v a n j c z e m i n ) . z h Ukazuje se, ze u zemin pii delsim prisobenigeostatick6ho napdti vznikaji piidavn6 vazby, kter6 se projevi vznikem piekonsolidadniho napdti i u norm6lndkonsolidovanlich zemin nebo jeho zvdt5enimu piekons idovanly'ch ol zemin. Tato skutednostje piidit6na na rikor sekundiirnikonsolidace,resp. vzniku piidavnfch diagenetickjch v a z e b( n a p i . c e m e n t a c)e . Velmi zajimav6 vfsledky uvdLdi tomto sm6ru Leonardsa Altschaeffl (r964) v p r o n o r m 6 l n dk o n s o l i d o v a n j6 l y ( u m 6 l e s e d i m e n t o v a n 6o ,b r . 7 . 6 . v z o r e k j i l u b y l i ) pomalu zatdZov6n dni. Potom byl vzorek ponechin 90 dni pod danfm zatiLenima 35 teprve potom bylo opdt zvly'5eno zatiLeni.Vysledky ukazuji, ze normiiln6 konsolidovan6jfly, ponechand delSi dobu pod ridinkemsekund6rnikonsolidace,se pii vzrristu napdti nedeformuji pod6l prim6rni (panensk6) kiivky, dokud piirtstek napdti nepies6hne urditou hodnotu. Pomdr tohoto piirristku k privodnimu zatii,eni byl tj (o" - o o"" = 0,4. Tato hodnotabyla zisk6nai z dalBichvjsledkfr pro rrlzn6j ily ",)f vznikl9 za rtznjch podmfnek. Ztrovefi v5ak Leonard a Altschaeffl ukrizali velmi dfileZitou vdc a to, Ze toto zpevnni je obvykle poruieno pii odbdruvzorku (tzn. po jeho odlehdeni a opdtn6m piitiieni). Pouze pii tzv. ide6lnim odb6ru, kdy byl vzorek odebrin a do l5 minut opdt piitiZen na privodni napdti, bylo toto zpevn6nitak6 zaregi strov6no. To ukazuje na velkj v,fznam odbdru vzorku a j e h o z k o u S e nv l a b o r a t o i i .I k d y Z n k t e i i a u t o i uef i i n a m E i i l i u r d i t 6 p i e k o n s o l i d a 6 nn a p 6 t i v y i 5 i i Obr. 7 .6 n e Z g e o s t a t i c k 6i p r o n o r m 6 l n d k o n s o l i d o v a n 6 zeminy,je oprrivndndjSi piedpoklad, Ze toto zpevndnije odb6rem vzorku (ieho odlehdenima opdtnly'm piitiZenim) alespofid6stednd poruseno.

85

K objasn6nijevfi, kter6 probihaji v zemind pii vfvinu piidavnjch vazeb, velmi jako strukturni pevnost napomohlHavli6ek (1980), kterf vfslednf projev oznaduje I zeminy. Metody stanoveni plekonso idadniho napdti i jeho vjznam pro vipodet sed6ni uvrldi napi. St'astnj (1982), Vanidek (19S3), Van(deka St'astnf (1981). Doporuduji edometrickouzkouSkuse st6lou rychlosti deformace,kde je vj'sledn6 kiivka plynuli a nad6je na zachycenivfzna(nlch bodri kiivky je v6t5i. Tato skutednostbude uk6z6nana z6vislosti = f\orf), z niZ vyhodnocujemeEo.a.

na Na obr. 7.7 je d6st deformadnikiivky sestrojen6 zrikladdznalosti ndkolika dvojic hodnot 6 a oef , ktere jsou vfsledkem edometrick6zkou5ky s krokovlm zatdLov|je internim. Edometrickj modul pietv6rnostiEo"6 sednovlimodul platnf pro urditly' val zatiLeni <6p1 , o2ey>
- oed

o2"r- ovr
z-t

r-------------- [ r p o ] 6ct

I s
Obr. 7.7
.-6.t [k P o]

d6or AE_

6nim U zkou5ky s plynuljm zateLov Janbu a Senneset(1979) ukazuji zptisob v y h o d n o c e ne d o m e t r i c k 6 h o ' n o d u l p o m o i u ci derivacem6ienjch hodnot s dasem.Je-li v1y'Ska vzorku H, jeho deformace d a m6iime o a ub, potom derivace s dasemoznaEuji o,ri6 popi. d. Potom plati E o " a= \ o - a r u t )
^ / , t H

6 Typickf prribEh deformadni kiivky na zjiStdn6timto zpfisobemi z6vislost Eoed o"y zn|zoritje obr. 7.8. Lom odpovidi plekonso idadn I imu napdti o" a z6,roveije zaznamenhnprudkj pokles v hodnotd edometrick6ho modulu - Vanidek, Sdastnl;,

zelesk(1984). f
.5.

lt

E
'6el

too [r po]
Obr.7.8

Z rozboru vyplynulo, jak je dtileZit6 zkoulet vzorek zeminy co nejm6nd poruSenj odbdrema dostatjej do takov6ho stavu, v jak6m byla zemina pied svfm odbdrem. To znamen6 nasimulovat zatiLeni nadloZim a vyhovdt nasycenostivzorku vodou, aby se dalo vypoditat jeho efektivni zatiLeni v ter6nu. Hovoiime o rekonsolidaci vzorku v laboratoii.

86

Pro v1lpodet pfivodniho efektivniho napdti vzorku in situ o,,' lze uplatnit Bish o p o v ur o v n i c i ( t 6 L k a p . 6 ) :

oo,=o-lr"-xfu,-u.)l
IelikoL / =,f(S,), je proto nutno zjistit a l e s p o i p i i b l i Z n d s t u p e d n a s y c e n i v z o r k u v o d o u S . , k t e r i r o z h o d n ea k o v e l i k o s t ir e k o n s o l i d a d n i hn a p 6 t i , j o tak o tom, z d a v z o r e kv e d o m e t r u u d ez a l i t v o d o ud i n e . b l. Vzorek soudrZn6 eminyin situ se nach6zepod hladinou podzemni z l vody. P i i d l o u h o d o b 6 m e t r v 6 n iz e m i n y v t o m t o s t a v u S , = l a t e d y I = 1 a u " = 0 , t e d y s plati oor = o -uvt = o - y\4.h coL 1e z|kladnf Terzaghiho rovnice efektivnich n a p d t i . V t 6 t o r o v n i c i h j e h l o u b k ao d b 6 r uv z o r k u p o d h l a d i n o uv o d y . p r o t e n t o p i i p a d v o l f m e z k o u S k u se zal i t l im v z o r k e m . 2 . Y z o r e k s o u d r z n 6 e m i n yi n s i t u s e n a c h 6 z en a d h l a d i n o uv o d y . v t o m t o p r i z l p a d ds e m o h o uv y s k y t o v a n r i s l e d u c i v a r i a n t yv e s t u p n in a s y c e n i : t ij - S . : l , j d e o p l n 6 n a s y c e n 6 z o r k y ,v o l i m e z k o u S k u v s e z a l i t l m v z o r k e m .T l a k p 6 r o v dv o d y j e n e g a t i v n i . f e k t i v n i r e k o n s o l i d a d nn a p d t io o , b u d e v t o m t o p i i p a d d E i v d t S in e Zt o t i l n i t i h a n a d l o Z im i s t a o d b 6 r uo t i d i n e kk a p i l 6 r n i h o l a k u . t - S . > 0 , 9 , n e n a s y c e n o s te z a n e d b h v 6 ,o l i s e m e t o d a s v, j se zalitfm vzorkemako v piedch6zejicimi ipad6. p - S , = 0 , 8 a L 0 , 9 , v o l i m e z k o u 5 k uz a l i t 6 h ov z o r k u , i k d y Z se dopustime rditi u n e p r e s n o s ts p 6 r o v l m i t l a k y . R e k o n s o r i d a d n ia p d t i o o , s p o d i t e m ed o s a d i m e - lp r o i , i = 0 , 8 h o d n o t uX = 0 , 8 5 a p r o S , = 0 , 9 h o d n o t u S. ,/ = 1. - S , < 0 , 8 , z e m i n aj e s p o j i t d p r r i v z d u 5 n 6 ,e g a t i v n it l a k p 6 r o v 6 n vody pii zat6_ Z o v i n i v e d o m e t r u e s t o u p 6p i e d e p i s u j e e z k o u S k a e z a l i t 6 h o z o r k u . n , s n v 3 . P r o p i s k y s m a l o u p i i m 6 s i j e m n 6 f r a k c e , k t e r 6j s o u d o s t a t e d n p r o p u s t n d d a maji malou kapil6rni v1y'5ku zanedbateln6 a negativni p6rov6 tlaky, by teoreticky nem6lo z6leZet na tom, zda volit zkou5ku se zalitlim nebo nezalitlim vzorkem. S o h l e d e mn a t o , L e b y s t l a d i t e l n o sm o h l a b ] y 'o v l i v n d n ak a p i l 6 r n is o u d r z n o s t id o p o t t , ruduje se zkouSetvzorky nach|,zej se pod hladinou podzemni vody jako zalit| a ici v z o r k yn a d h l a d i n o ua k o n e z a l i t 6 . j

7,2

TROJOSADEFORMACE

N a r o z d f l o d j e d n o o s 6 s t l a d i t e l n o s t i k d y d o c h 6 z i v p r r i b 6 h us t l a d o v 6 n ik e , zpeviov6ni zeminy,u trojosd deformace(v zivislosti na prisobicichnapdtich) mtZe d o j i t j a k k e z p e v n d n i e m i n yt a k k j e j i m u p o r u s e n i M d i e n f d e f o r m a d n i c h h a r a k t e z . c ristik se proto proviidi v piistrojich shodnl/chpro m6ieni pevnosti zemin. vyhodnoceni deformadnichcharakteristikje tedy pouzejednou z f6zi vyhod,noceni vyuziti a c e l 6 z 6 v i s l o s t im e z i n a p d t i ma d e f o r m a c i k t e r o ul z e z m d i i t . , 87

RozliSujeme - pravf trojosf piistroj, kde pletvoieni ve smdrechx, y, z mriZe bit rttzne, - rovinnj piistroj, kde e, =Q ^ " +y, - osovd symetrickj trojosf piistroj, kde vzorek je v6lec a pomErn6deformaceve vodorovn6rovind jsou shodn6 e, = ar. Posledn6uvedenf piistroj tvoli dnes jiZ standardni,i kdyZ relativnd n6kladn6 zaiizeni laboratoli mechanikv zemin. D6le budou jednotliv6 piipady aplikov6ny na tento piistroj. K poruleni di ke zpevndnivzorku dojde v ziivislosti na pomdru piirtstku svisK: l6ho a vodorovn6honap6ti, obecn6oznadovan6ho K=Lo' Lo" Je-li K : 1, jde o izotropni stladitelnost, je-li K : K., jde o jednoosou stladitelnost(piipad obdobni stladov6niv edometru), piirtstek Ao" zabr|ni bodni deformaci vzorku (visledky jsou uZitedn6pro vfpodet zemnihotlaku v klidu), je-li X = 0, vzorek je piit6Zov6npouze svisle.

K-0

Jlj6'

t-t
#
t

l'l
l
'l'av

K p o r u i e n i v e d e p o u z e p o s l e d n ip i i p a d . Av5ak k poruieni dojde obecn6jiZ pro K < K6, kde Ki vyjadiuje vzijemnj vztah mezi hlavnimi nap6timi pro piipad poruSenizeminy. Je Ze vSak tieba poznamenat, k poruSenidojde i pro K >> 1, kdy piirristek Ao, je vliznamnd v d t i i n e Z L o " . K d y L j e s v i s l p i i t i Z e n i n u l o -

d v6, jde o jednoosj tah a vyhodnoceni eformadnichcharakteristikv tahu. Obr. 7.9 Drile bude pozornost vdnov6na dv6ma zikladnim piipadfim, kdy K = 1 a K :0, kter6 pii standardnitrojos6 zkouice tvoii dvd zrikladnif6ze zkou5ky- obr. 7 .9.
AV

7,2.1

tzorRoPlcKA DEFoRMAcE

-Pii zatiLeni vzorku objemu V v5esm6rnlfm zatiLenim 6" = c, = 6y oo doide podminek ke zmdnd objemu AZ. Tuto zmdnu objemu lze mdiit a za odvodnEnlich vfsledni z6vislost bude obdobn6jako na obr.7.2. Na konci prim6rni konsolidace budou uveden6 nap'ti totoLn| s efektivnimi napdtimi. p i Z t e o r i e r u Z n o s tp l a t i {=""+x+ay=a

e"=;Lo"-v\o-+or)l

Hookova z6kona: Jednotliv6pomErn6deformacese vyjfdii z rozSiien6ho 1 1 l r / \ l 1 r / r 7 - J

e,=71o,-v\o,+ot)l

"r=Elor-v\o,+o,)l

88

P o d o s a z e n i z a o z , o r , o, a sedtenise zisk6

'={=}""1t-z
z dehoi. vyplfvi

"1

! -3. o^fi -2. rtt AV Modul pruznosti (s pratnostipro urditj interval modur pietv6rnosti) lze vyhodnotit pii znalosti Poissonova disla v, kter6 se urdi z druh6 f6ze zat|Lovirni_ viz obr. 7. 9 . t =

7.2.2

Deronluece oBEcNE poDMiNEK zA ANtzorRopNicH

Nejdiive proberemepiipad pro K = 0, kdy L,o, = A,o, = 0, a pro Aa, m6time svisl6 pietvoieni a objemovou zmEnuLV . Z rozsfien6hoHookova ziikonavvitidirme j e d n o t l i v 6p i e t v o i e i : n
A a L

A e -= 1 ( - v . n o - \
t7

u, =L(v. to")

S e d t e n i md o s t a n e m e

u = * = + -2, lgu = ^o" (r_ 2r) LE"(t _2v) = V E

E E \ .
z d.ehoZ ljv6 vyp

. , = ! ( r - o Y E ) = l f , - o ")
2( v Lo, ) 2ltt, )
Poissonovo6islo tak urdime ze znalosti objemov6 zmEnyLe = LVlv a svisl6ho pietvoieni Aa,. Modul pruznosti lze potom spoditatz obou flzi zatELov6ni. P i i t o m t o o d v o z e njis m e v s o u l a d u t e o r i i p r u Z n o s tp i e d p o k l 6 d a llii n e r i r n iz a s i vislost mezi piitiZenim a deformaci. Skutednrideformadni kiivka je zjednodusen6 zakreslena obr. 7.10a. z ni je ziejm|, Le linelrni z6vislostplati pouze pro urditf na
{6r- 6, }t

rc lc ; lc

to It ; lc

O b r .7 . 1 0

m a l f o b o r p i i t i Z e n i .e i m v i c e r o s t e rozdil mezi hlavnimi napdtimi, tim je deformadnikiivka zakiiven6jdi. P o d o s a z e n m a x i m 6 l n i h od e v i 6 t o i ru napdti se vzorek d6le pietv6ii pii konstantnim zatiLeni, nebo d o k o n c ep i i j e h o p o k l e s u . A v 5 a k ani pro piimkovou oblast neni m o Z n o m o d u l o z n a d i tj a k o m o d u l pruZnosti, nebot' po odlehdeni se zisk| jin6 kiivka, ukazujici, Ze pru2n6 pietvoieni je u zemin pom d r n dm a l 6( o b r . 7 . l 0 b ) .

89

Proto pro re6lne zeminy pouZiv6mesprivndji viraz modul pietv6rnosti E6"1 a do v;ipodtujej zav6dimejako lineirni n6hradudeformadnikiivky pro urditj Isek, ptidemZje nutno rozliSovat, zda jde o piitiZeni nebo odlehdeni, popi opakovan6 piitiZeni. pro urditf stav napdti teinovf rozliSujerne Podle toho, jak nihradu provedeme, Lni modul pietvilrnosti ( pro po66tek zatELov podetednimodul pietviirnosti), nebo pro urditj rozsahnapdti selnovf modul pletv6rnosti. Pro urditou zeminu modul kles6 s rostoucim deviiitoremnapdti, pro urdit! dezatiLenim zeminy v prvni f6zi (s rostouvi6tor napEti roste s rostoucim v5esm6rn1y'm cim konsolidadnimnap6tim). Rozsahy modulu pFetvirnosti pro jednotliv6 zeminy a jejich stavy uvridi dSN zftOOt (viz tEL tab. 4.2-4.4). Plati pro rozsah zatiLeni omezenf meznim staplati: OrientadnE vem irnosnosti. - zeminyjemnozrnn6 - Ea"r: I aZ 30 MPa, - Er"r = 5 aZ 100 MPa, - zeminy pisdit6 = - Eags 20 aZ 500 MPa. - zeminy $t6rkovit6 Deformaini charakteristiky za obecnd anizotropnich podmin^k potiebujeme zn6t pii ieSeni sloZitEjSichirloh, napiiklad pii vfpoitu sed6nf z:lkladri metodou drah napdti. Pro stiedy jednotlivly'chvrstvidek podz6kladi se stanovi pfivodni napjatost, pro kterou se rekonsoliduji vzorky v laboratoii a krun K, tyto se niisledn6piitdZuji po dr6,ze odpov(dajici teoretick6mupiirtstku vodorovnlch a svise-0,5 ljch piitiZeni pro tyto uvaZovandstiedy vrstvi0-q4 dek. Hodnoty K pro kruhovi z6klad (o prrimru r.03 B ) j s o u u v e d e n yv z 6 v i s l o s t i n a h l o u b c e z a r-02 Poissonovddisle v resp. pro pisovi z6klad na p o b r , 7 . 1 1 . V l a b o r a t o i is e s t a n o v is v i s 1 6 i e t v o 1 ieni vzorku pro rtzn6 drrihy piitiZeni K a toto zJg pletvoieni se piisoudi jednotlivfm vrstvidkim Obr. 7.I 1 podz6kladi. Metoda drah napdti se snaZi co v stav,kteri nastane realitd pro konkr6tni stavbu. nejvdrn6jv laboratoiisimulovat i

7.3

UR C D E F O R M A E N i H A R A K T E R I S T I K Y E E N EI N S I T U

Dnes v bdZn6 praxi existuji dva z6kladni zprisobymdieni deformadnichcharakteristik in situ: desek, - piim{ metoda- zat'LovacizkouSkymodelovfch z6kladt nebo zatdZovacich prfizkumu bud' ve vrtech - neplim6 metody - prov6ddn6v r6mci geotechnickdho (zkousky presiometrick6 a penetradni),nebo z povrchu pomoci geofyzikrilnich metod. aci Sch6mauspoi6d6ni zkousky z^tE'ollt kruhovou deskou prrimdru 1,38 m proje veden6 SG-Geotechnikou uk6z6nona obt. 7.12. ZatiLeni je vyvozovano hydrau-

90

lick!m lisem, kterf potiebuje velk6 protiziivaZi(ocelov6 ingoty a profily) - i6dovd hmotnosti 00 tun.

O b r .7. 1 2 Modul pfetv6rnosti E6"6 vyj6dii za pouLiti rovnice pro deformaci pruZndho se poloprostoru:

6^r.Bi-v'zl uo"r = -:--;o

kde s je sedAnizatdzovacidesky o prfimdruB vlivem piitir.eni oot. e P i i t a k t o n 6 k l a d n l c hz k o u S k 6 c jh v h o d n 6j e j i c h d o p l n d n io p o l o h o v 6z n a 6 k y pod z6kladem v rriznjch hloubkich. Z jejich zatlateni a spodten6hopiitiLeni lze zp6tnd usuzovatna deformadnicharakteristikyplatn6 pro tyto vrstvidky. Tento typ zkou5ekpiispdl k objasn6nistrukturni pevnosti zemin, nebot'zemina v tomto piipad6 neni poru5enaodbdrem.V mnoha piipadech se zmdiila t6mdi nulov6 deformace, z a t i m c op i i t i Z e n iv t 6 t o v r s t v dj e 5 t 6 m E l o b ; i t n e z a n e d b a t e l nT o z n a m e n 6L e z e m i 6. , pro malj rozsah piitiZeni mri pomdrnEvysokj modul pietvernosti danj zmindnou na strukturni pevnosti. Pro mal6 zatdLovaci desky,napiiklad primdru 0,357 m (0,1 m'?),stadi vdt5inou protiv6ha stiedniho automobilu. Jsou vhodn6 pro kontrolu zhutndni, nejdast6ji v dooravnim stavite lstv i. Presiometrick{ zkoulka se prov6di ve vrtu a v principu se m6ii radirilni rozSiieni vrtu v omezen6m fiseku vlivem vyvolan6hozde piiliLeni tlakovou vodou a prostiednictvim pevn6 pryZov6obj imky. Penetraini zkouSka stanovuje odpor zeminy proti pronik6ni penetradniho hrotu nebo vrtn6ho vietena do podloZi. RozliSujese penetracestatickii a dynamick6. Pii dynamick6penetraci se mdii podet iderfi beranu z konstantnivfSky, potiebnjch p r o v n i k v r t n 6 h ov i e t e n ao u r d i t o uh l o u b k u( n a p i . 2 0 0 m m ) d o p o d l o Z i .M e t o d aj a k o prfizkumu slouZi pro rych16vyhledrini rozhrani a mocnosti soud6stgeotechnick6ho vrstev podloZi a na z|kladE empirickjch vztahfi mfiZe slouZit pro odhad mechanic9l

kjch vlastnosti zemin. V men5im provedeni se t6Z penetradnizkouSkapouZiv6 pro kontrolu zhutndni zemin. jednotlije K polnim zkou5k6m vlak tieba udinit pozn6mku,Ze d6lka prisobeni vych zatELovacich stupfiri u soudrZnjch zemin neni obvykle dostatedn6pro irpln6 rozptjleni p6rovjch tlakri. Takto ziskany modul potom neni z hlediska podminek odvodn6nipiesnEdefinov6n.

7.4

D O P L N K O V E POZNAMKY

V laboratoii v edometru se tak6 dasto zji5fuje objemov6 nestdlost zemin. Za objemovE nest6l6 se povaZuji zeminy, kter6 pii styku s vodou mdni svrij objem. Zeminy prosedav6 vykazuji doplfikovou deformaci po prosyceni vodou a naopak zeminy bobtnav6 zvyiuji svfij objem. povaZuji ty zeminy, kter6 maji soudinitel proObvykle se za zeminy prosedav6 sedavostiv6tSi neZ I %. Soudinitel pomdrn6 prosedavostise stanovi zkouikou na kter6mu byl vzorek vystaven in situ. neporu5en6m vzorku zeminy a to pii zatiL,eni, sednuti vzorku po nasyceni voeiselnd se stanovi z pom6ru velikosti dodatedn6ho dou k privodni vf5ce vzorku pied nasycenim. a Bobtn6ni nast6v6tam, kde jilovit6 zemina byla odlehdena nyni mfiZepiijimat vodu. Odebran! vzorek zeminy osadimedo edometrick6krabice - zatilirne a teprve dodatednE zalijeme vodou. M6iirne pomdrnoudeformacijako funkci dasu pro rfizn6 zatiieni - dim men3i zatiLenl, tim v6t5ich hodnot nabobtnini lze ziskat. Naopak pii v ur6it6m zatiLeni nenamdiimeZ6dn6pietvoieni, at ruL, kladn6m 6i ziiporn6msmyslu. Toto zatiLeni oznadujemejako bobtnaci tlak. s Cyklick6 zatdLovhni- u bdZnfch staveb se nesetk6v6me cyklickjm zatEZovanim piiliS dasto,nebof podil nahodil6hozatil,eni(snih, vitr), ku stil6mu je pomdrnd mal!. Ylrazn|ji tento zpisob zat62ov|ni vystupuje do popiedi u podloZi dopravnich a staveb (stiidav6 pojezdy), velkfch n|drii a sil (cyklus plndni a prr{Lzdn6ni) nyni napi. u zrikladritdZnich ploSin v Selfov6mmoii (vlny). U cyklick6ho zatdi:ovLnijde v principu o'nmohondsobn6 opakov6nipiitiZeni a odlehdeni- opakovini hysterezni dosednutivlivem kaZd6hodal5iho smydky.Tato se stile vice zploSt'ujea dodatedn6 cyklu se sniZuje a kles6 s logaritmempodtu cykhi. Pokud vSak pomdr zmdny napti ku st6l6mu zatiLenije malj, deformacetakto vyvolan6 budou prakticky zanedbateln6, nebof i zde plati to, co bylo ie6eno o strukturni pevnosti v piedchozich kapitol6ch.

92

8. 8.1

KONSOLIDACEEMIN Z

0voo

Pod pojmem konsolidacese obecn6 rozumi deformacevicefrizovdhoprostiedi (zeminy) v dase pod ridinkemvn6jsiho (konstantnihodi prom6nn6ho\zatiLeni. piitom tato deformaceprobihri jak vlivem postupn6hovytladov6ni p6rov6 vody (pri_ mirni konsolidace),tak vlivem reologickjch procest ve skeletu zeminy (sekund6rni konsolidace). v s o u l a d us o b r . 7 . 2 s e p i e d p o k l 6 d 6Z e p r i m 6 r n ik o n s o l i d a c e r o b i h r iv d o b 6 , p pokud p6rovj tlak neni roven nule. otevienou zttst|v otizka, zda reologick! proces 6 probih6 jen ve fizi sekund6rnikonsolidace,nebo jiz d6stedn6 f6zi primiirni konve solidace. Pii vlkladu je vfhodn6 tyto dva procesy oddElit. Nejdtive se budemevdnovat prim6rni konsolidaci. ProtoZepii ni voda proudi ven ze zeminy, t6L oznalov6na ie jako filtradn. i Teorie konsolidacezemin ve sv6 praktick6 podob6je vhodni pro ieieni ot6zek spojenjch s piedpovddi dasov6hoprribdhu sed6ni staveb a zpevfioviini zemniho tElesaa d6le slouZi k upiesndnipiedstavyo choviini zeminy jako l6tky vicef6zov6ho s y s t 6 m u S a m at e o r i ej e z a l o L e n a a z i k l a d n i c hp i e d p o k l a d e c a z i i k o n e c h e c h a n r . n h m k y z e m i n , t a k Z e v l a s t n ds e v z n i k e mt e o r i e k o n s o l i d a c eT e r z a g h o k o l o r . 1 9 2 0 )s e ( i s p o j u j ev z n i k m o d e r n im e c h a n i k y e m i n . z O v z 6 j e m n 6 m o z d d l e n t o t r i l n i h o a p 6 t iu z e m i n yn a s y c e n o d o u ( c h y b i p l y n _ r i n v nA f|ze) pii jejim zatiLeni propustnfm pistem (obr. 8.la) slouZi zn6m! model hyd_ r o - m e c h a n i c k 6 n a l o g i e- o b r . 8 . l b . o d p o r s k e l e t uz e m i n yp r o t i s t l a d o v i n i j e r e p r e a zentovan pruzinou a odpor proti proud6ni vody skrz zeminuje reprezentov6n vent i l e m v n e p r o p u s t n 6 mi s tu . p Pii zatiLeni pistu a uzavien6mventilu (obr. 8.lc) pien6bi vnesen6nap6ti voda vzhledem k pomErnE v6tsi stladitelnostipruZiny oproti vod6 v nridob6.po otevieni v e n t i l u ( o b r . 8 . 1 d ) v y t 6 k r i v o d a n 6 s l e d k e m i e t l a k u , k t e r i t a k k l e s 6 a p r u Z i n as e p z a d i n 6s t l a d o v a t l i v e m s v 6 h op o d i l u n a p i e n i S e n iv n e s e n ds i l y , a L p o u r d i t 6 , p o v m d r n 6d l o u h 6d o b d ,p i e n i 5 i v e 3 k e r 6 a t i Z e n p o u z ep r u Z i n a o b r . 8 . 1 e ) . z i ( O b r . 8 . l f u k a z u j ez 6 v i s l o s t a s ua r o z d d l e n v n e s e n 6 i l y m e z i p r u Z i n ua v o d u . d i s Je ziejm5, ze rychlost piebirrini zatiLeni pruzinou bude z6visl6 na velikosti ventilu. p v d t s i o t v o r v e n t i l u b u d eo d p o v i d a t r o p u s t n ; i me m i n 6 m n a o p a k . r o t oj e - l i z e m i p z a na propustne,stladujese rychle, kdeZtom6lo propustn6pomalu, nebot'voda z jejich p 6 r t m i Z e u n i k a t t a k 6j e n p o m a l u . V t i v o d uj e t i e b a t E L n a v A z a n a k a p . 5 . , n e b o t 'p i i k o n s o l i d a c p r o b i h 6n e u s t 6 _ t i p r o u d d n iv o d y z e m i n a m ia o b e c n d d e p i e d p o k l 6 d 6 m e ,e d i s l o p 6 r o v i t o s t ie j e Ien6 z L

93

se promdnn6,tzn., L,ese bdhem konsolidacem6ni a soudasnd mdni vlhkost. Pro zakladni ptipad probiranj v kap. 8.2 se t6Z piedpoklitd|, Le stupefi nasyceni vodou

s.: 1.
ventil plst pruZina voda 'ventil

Lst se Pohy: buje

voda pod tlaketn
d) tlak

voda neProudi pruiina Prenasl zatfl,enl v )dnf. tlak uEtAfen

vnesena s ila

stla je vodnl
klesd

e)

qt
Fl

v PruiinE

I
I

Obr.8.1

8.2

KONSOLIDACE TEORI.E TERZAGHIHO

Terzaghihoteorie konsolidaceje t6L,oznadovinajako linearni teorie konsolidace.IJLiv6 se t6L vlrazu jednoos6 konsolidaces linearni z'vislosti napdti - deformace,kterj' se zdh blt nejvhodn6jSi. odvozeni line6rni teorie konsolidacepiedpokl6d6rovinn6 zatiLeni vodou nasycen6,m6lo propustn6zeminy o visce H, jejiZ dolni omezenivrstvy je nepropustn6 a horni propustn6(obr, 8.2). D6le je line6rni teorie konsolidacezaloi,enana tdchto piedpokladech: 1) filtradni soudinitel k a koeficient stladitelnostia" jsou konstantnipro celou mocnostvrstvy, a 2) zeminaje pln6 nasycenavodou, kterri je voln6, nestladitelnri hydraulicky nepietrLit6, 3) zrna pevn6 f6ze jsou nestladiteln6, 4) proud6ni vody se lidi Darcyho z6konem,

94

5) deformacepevn6 f6ze je zpfisobena vfludn6 efektivnim napdtim a je line6rni a nezivisl6 na dase(tj. probihi okamZitd).
Ao,

ao

p r op u s t n 6
:*'..fil'.,:ljj

, au 1L-_iL_+

,Ao'

'

t
z

jil S r =1

Tr)]b6 a"' tr'tN \

\ \
-,1

\ \ \

izochrona v 6 a s et = 0 izochrona v 6 a s et 1

ruul, Y,
A =H. A o

i z o c h r o ra n v d a s et 1

-l

i
"

r
nepropustn6

t z ol h r o n a v 6 a s e Obr.8.2 Obr.8.3

P o c h o d yv z e m i n 6 z a t d c h t o p i e d p o k l a d r s i m t Z e m e p i e d s t a v i t n 6 s l e d o v n 6 . i Z a t i L i m e - l iv r s t v u z e m i n y n a o b r . 8 . 2 t o t 6 l n i m p i i t i Z e n i m A o , r o z k l 6 d 6s e t o t o piiti2eni na napEti efektivni Ao', pien65en6kostrou zeminy a na napdti neutriilni 6 A z , p i e n 6 5 e n v l p l n i p 6 r r i( p 6 r o v f t l a k ) , t a k Z ep l a t i : L,o=A.o'+Lu V p r v 6 mo k a m Z i k u o z a t i L e n i t : 0 ) p l a t i : p ( A,tt = Lu t z n . , 2 e v e 5 k e r 6z a t i L e n ip i e n 6 5 iv o d a v p 6 r e c hz e m i n y .N a o p a k p o s k o n d e n i k o n s o l i d a c e o v y m i z e n in a p t iv p 6 r e c h( t e o r e t i c k y n e k o n e d n up l a t i : p v ) Lo = Lo' Mezi t6mito krajnimi mezemi unikii voda z p6rri vlivem existujiciho pietlaku smdrem k propustnd vrstvd. To znamen6,Ze konsolidace z{visi na propustnosti zeminy a drhze, kterou musi idstice vody vykonat. Nejdiive odtedevoda z vrstvidky u propustn6hokonce. Vz6jemnj pomdr Lu a A,o' bude tedy po v1y'5ce vrstvy r riz n1y'. Kiivka rozdElujici napiti Ao po vf5ce vzorku na nap6ti efektivni Lo' a napdti neutr6lni Lu se nazlvL izochrona. ProtoZestladeni z6visi na efektivnim zatiLeni,miZeme vyjrldiit stladeni tenk6 vrstvidky As, o v1y'5ce v daset vztahem: &
At'

Ls,= Lz :-

" oed

j S t l a d e n c e l 6 v r s t v y H v t d m z ed a s e e p o t o m : i

s,= I&, =---ltz

z=0 Doed

z=H

to'=i

ll

L oed

95

kde A'je na obr. 8'3 vy5rafovani plocha' Celkov6 stladenivrstvy v daset : co O z n a d i m e - lH ' A o ' = A i obdriime: A -* =( Ena a z toho stladenivrstvy zeminy o mocnostiH v daset: bude: t. = H.Lo' E*

A' Jr=s".7=s-'u
plati: v t' dosaZenj dase Obecn6 kde U je stupei konsolidace

'=

"=i Lo' 'Lz

* ")" 'a

ProvjpodetA.potlebujemezn6tt'lat(rovnici)izochronyvdaset.PotlebujepiidemZ ie ziejml' Ze p6rovj' tlak me tedy znfit rozloLeni p6rov6ho tlaku z po v1;''Sce, je funkci dvou promEnnfch - dasut a polohy ve vrstvd z' Z6vislost u = f(z,t) byla odvozenaz podminky, ze stlaEeni piirfrstkem efekjednotkotivniho napiti je rovno obiemu vytlaCen6 vody za jednotku iasu' Pro ps6t tuto podminku ve tvaru: vou vrstvu z mirZeme dq - _0n

Az

At

je p6rovitost zeminy' kde q je mnoZstvi vody protekl6 jednotkou plochy a n jednotkovou plochu: nebof objem vody pii S. = 1 odpovid6objemu p6rt' Pro

Q=K.r=r
a tudiZ

'( an\
l_ Ar)

E=
- d e An = 1a e"

oq -* a2h ,

at'

V prav6 strand rovnice dosadimeza p6rovitost n: a potom Plati:

"=#

' i k d e e o j e p o d 6 t e d nd i s l o p 6 r o v i t o s t i T u d i Z

e at= 1-%' A

coZjedildipiipadrovnicekontinuityprojednoosoukonsolidaci.JelikoZkoe. ficient stladitelnostia':

0e
oo

de zt m r i z e mo s a d iaO e = - a n . O o ' :
96

#=-#

t,

Tladnou vj5ku h lze vyj6diit vztahem: a p o t o mj e j i d r u h 6d e r i v a c e l e z : d po dosazenia ripravEdostaneme: Pro o'= o -u vyraz

, a2h
Oz2

u I
y.

o2u
A"t

k'(t+e.) a2u
7o'o, dz-

0o'
oI

d6le: ". c"

k.(t+e").a2u Ou _ _6o ^ )
/n'4,

oz-

oI

dI

k . ( t + e ^ )y. .a"

kde c" je souiiniter konsoridace a vyjadiuje tak charakteristiku zeminy v dan6msm6ru.Vzhledem k diivEjlim vztahfim,kde:
' ' - o = ' av m" = F oecl

cr=To'fiu Rovnice po fipravE tak piech6zi na tvar:

E ,.k
Tn

c"'

62u Ou Ao =E-

ar2

at

oznadovanj jako Terzaghiho konsolidacni rovnice. pro piedpoklad nrihl6ho zatiLeni bez dal5iho zvdtioviini tot6lniho piitizeni (tj. za piedpokladu oof6t=0'1 dojde k redukci na nejzn6mdjSi tvar: O2u Ou Reseniteto parci6lni diferenci6lni rovnice druh6hoi6du je moZn6 op6t za vyuZiti apar|tu matematikyrtznfmi zprisobypli respektovini okrajovfch podminek. Terzaghis6m piedloZil ieieni pomoci bezrozmErnjch promEnnlich: T=cn'^t: Z=L H ' H kde hloubka z je mdiena od povrchu konsolidujici vrstvy a H je vjika vrstvy u jednostrannddrdnovan6vrstvy a polovidni vfska vrstvy u oboustrannddr6novan6 zeminy. T je tzv. bezrozmdrn'! iasovf faktor a je funkci stupndkonsolidaceu

"' a'=E

r =f(u)

Z je t6i bezrozmErn!faktor vyjadiujici polohu vy3etiovan6ho bodu ve vztahu k celkov6 v;y'Sce vrstvy H. Z6vislost U = f(T) je d6na graficky na obr. 8.4 a to pro rrizn6 hranidni pod_ minky. Piipad la resp. 1b, kdy je zatiZenipo vfbce konstantni. piipad 2, kterf pii_ bliZnd nahrazujeprrib6h napdti v z6kladov6pridEpod z6kladovoukonstrukci a pii-

97

pad 3, kterY mi tvar zatii'eni obdobnf jako prribEh napdti od vl astni tihy zeminy.Pro piipad I napiiklad v i d i m e , L e 5 0 % k o n s o l i d a c eb Y l o dosaZeno pii hodnotd T:0,197=0,2.

r0
20

I
-I
3
\ \ \ \I \
!

0 '0{

20u
306
10d

ct
{{l

50 60 70 EO 90

s03
6o; 70H 180;

an

rm

lso I
1100
o

g g g

B 8.

g
2,

C'

'Effi

o1.."*+9.

r-+ tisovfiaxron H
6
ROPUS

8|.

..Pil.pRopusrNd..:,..Efr

Obr.8.4 Pro z6kladni piipad 1a je na obr. 8.5 z6vislostmezi bezrozm9rnfmfaktorem Z a pomerem 0 piitiLeni efektivniho Ao' k tot6lnimu Ao piitiZeni pro rfizn6 dasov6 faktory. kiivkY Tyto i prakticky reprezentuj tvar izochrony Pro rr1zn6dasov6 faktory. Na z6kladd uvedenfch graft miZeme leSit piiklady n6slez6kladnich dujicich typri:

fr
N

tr5

0t eq3

q6 q7ic
-G

q9 lp

Obr.8'5 a) urdit 6asovf prtb6h sedrinipro zvolen6dasy t, k e poZadovan6ho t u p n d o n s o l i d a c U , s b) stanovit das t, pii kter6m bude dosaZeno

98

c) urdit rozddleni efektivniho piitiL,eni a tim i piirtstek tlaku vody v p6rech v libovoln6m bodd vrstvy. Tato floha je drileZit6 zejm|na pii namrihinf zeminy smykem,nebot'smykovi pevnostz6visi na efektivnim normdLln6m zatiLeni. Z tdchto grafi t6i. plynou n6sledujici dfileZit6poznatky: primdrn6 konsolidaceu oboustrannd dr6novan6vrstvy probihi 4x rychleji neZ u jednostrannE d16novan6 vrstvy, j 1 0 0 % k o n s o l i d a c ee d o s a Z e n t e o r e t i c k yv n e k o n e d n ua v 5 a k9 9 y oj i L p r o T = 3 o , a 92 Yo pro T = 1 (pro zhkladni piipad zatiLeni l), tzn., Ze v praktickich riloh6ch uvaZujeme, konsolidace skondena je Ze pro dasovllfaktor T : l-3, hydraulickf gradientje nejvy55i u povrchu dr6novan6vrstvy a nulovj uprostied v r s t v y o b o u s t r a n nd 1 6 n o v a n 6 , vrstva zeminy oboustrannddr6novan6zadne konsolidovat i uprostied sv6 vrstvy p o k u dT > 0 . 05 .

8.3

u R C E N is o u e t N l r E L EK o N s o L l D A c E v c

K e s t a n o v e n s o u d i n i t e l e o n s o l i d a c e " s e u z i v 6 n e j d a s t 6 je d o m e t r i c k 6 k o u s i k c i z ky, i kdyz jej lze urdit t6L.z prv4,f|ze zat62ov (vsesm6rn6zatELov 6ni 6ni) u triaxi6lni zkouSkv. Pii krokovem zdtEr.ovani mdiime pro konstantnipiitizeni deformacijako funkci dasu. N ej pouZivan i u niis je Casagrandeho metoda , kdy z6vislost mezi dedj.5 f o r m a c i a d a s e ms e v y n e s e v s e m i l o g a r i t m i c k 6 m 6 i i t k u - o b r . 8 . 6 . p r o p l y n u l l i m prtbdh kiivky se doporudujem6iit sed6ni automaticky a nebo v dase t od piitiLeni v z o r k u 4 , 8 , 1 6 , 3 2 s , l , 2 , 4 , 8 , 1 5 , 3 0 m i n a 1 , 2 , 4 , 8 h o d a d 6 l ep o d l ep o t i e b y : ( v 6 t 5 i n o u e d n e c h ) .S o u d i n i t e k o n s o l i d a c e r d i m ez e v z t a h u : v l u c' = Tso-' H2
,50

kde T5eje dasovf faktor odpovidajici 50 Yo primdrni konsolidaci (pro piipad l-Tro=9,197;' .H2 0,197 cv = --1,50

kde t56je das potiebnf k dosaieni 50 % primrirni konsolidacevzorku a H je polovidni v;y'5ka vzorku, nebot' v klasick6m edometruje vzorek oboustrannddr6novdn. K zfsk6ni t5e - dasu, kdy bylo dosaZeno polovidniho stladeni vzorku, potiebuj e m e z n i t j e h o 1 0 0 % s t l a d e n ia p o d a t e kp r i m 6 r n i k o n s o l i d a c eZ a k o n e c p r i m 6 r n i . k o n s o l i d a c e s o u l a d us o b r . 8 . 6 s e u v a Z u j ep r f i s e d i k i i m k y , v e d e n 6i n f l e x n i m b o v p d e m s t i e d n i d 6 s t ik o n s o l i d a d nk i i v k y a p i i m k y , v e d e n 6p i i m k o v j m r i s e k e m o s l e d n i i p d6sti kiivky. Tento prfisedikje obecn6 povaZov6nza rozhrani prim6rni (filtradni) konsolidacea sekund6rnikonsolidace, piiditan6 na fkor pietviieni pevnEf|ze. e teni deformace na indik6torovly'ch hodinkrlch odpovidaj ici 0 % primrirni k o n s o l i d a c s e v y n e s en a r o v n o b d Z k u d a s o v o u s o u ( l o g t ) t a k , a b y d t e n i p r o 6 a st 1 i s o ddlilo na polovic vzd6lenost ezi dtenimpro das 4t1 a dtenim pro 0 YoprimArni m
aq

konsolidace. 6as log t Imin] 1,0 :10,0 10000

()
(!

propustne
() o
{! .!<

cv=-

0.197H'z
. r50

0, ,<J

primarni k ons ol i da c e O b r .8 . 6 Na obr. 8.6 jsou zn|zornfny 2 moZnosti.

0,1

sekunderni
konsolidace

'10

100

'1000

6as

='->.
()
I

-:i::
-.._.,\

'.\.!tl.'

E
q)

r------r-----]-^T] ; I F;IG_o l a ol r,oo \ o ' l

l-l'

F;,'
F::1ill

lo,zoo,zo I I I # I o,noo,roo,zs I I I

\ \ t YP l l l

F.rl@;a
Obr. 8.7

Leonards a Altschaeffl (1964) vSak upozornili na to, Le v laboratorni praxi mtzeme dostat rrizn6tvary konsolidadnichklivek - obr. 8.7. Pr6vd popsanoumetodu lze tLit pro kiivku I, kter6 se zisk6 pokud novf stupefipiitiZeni a,o k dosavadnimu na.p'ti 6 je v6t5i nebo roven 1. Pokud tento piinistek je mensi, obdrzime kiivky typu II resp. III, z kterfch c' zmindnou metodou nelze ziskat.

100

Ve sv6t6 a nyni dastEjii u nis se uZiv6 Taylorova metoda tzv. odmocninov6 ( square root method), kdy das je vynio Sen na vodorovnou osu ve c) (5 - obr.8.8. Prrisedik ",[ o d" tedny k piimkov6 d6sti kiiv- E k y s e s v i s l o uo s o u s e p o v a Z u j e za zalitek prim6rni konsolidace. Bodem d. se vede piimka s tangentou I,l5x vdtii neL zmindn6 tedna. Teoreticky tato p i i m k a p r o t i n i k o n s o l i d a din k i i v k u p r o 9 0 % k o n s o l i d a c iZ . obr.8.4 mtZeme urdit dasovy f a k t o r T e s= 0 , 8 4 8 ,d i l i : tvaru
?! = -

I 1[ (finin)

\.. \\ \.\ \,. \\. a=

0'848 H'z reo

\,- l*
1"-------Nl
\ 1,15x \.\

namerenadeformacni
krivka

0,848. H2
tgo

_;----\$'-.-

Pii zkouSce s plynulfm

obr. 8.8 zatELov|nim je tez mozno v y h o d n o t is o u d i n i t e lo n s o l i d a c N.a p i .J a n b u S e n n e s e1 9 7 9 )u Z i v a j v z t a h : t k e a (t i

F ..H.i cr=a":g# z'ut kde H je vliSkavzorku jednostrannddr6novan6ho p6rovjm tlakem u6 u neod_ s vodndn6podstavy- viz. kap. I - a 3 ie derivacedeformacevzorku d s dasem.Hodn o t a s o u d i n i t e l ea " j e n a o b r . 7 . 4 a a u t o f i d o p o r u d u j i ,a b y L u f L , o : 0 , 3 , piirfistek p6rov6hotlaku k piirristku totelniho nap6ti byl men5ineZ 0,3. Na obr. 8.9 je vykreslen prribdh c" jako funkce efektivniho nap6ti a vidime i zd.e zlom pro c" pii piekonsolidadnim tlaku o|, Obr. 8.9 navazuje na obr. 7.8, kde je vykreslena ziivislost mezi efektivnim napdtim a deformacf vzorku resp. mezi edometrickly'm modulem. tj. aby

40

.E, tn
o I

fl
\

rA

fl

oef

Obr.8.9

Pozn. Urdujeme-li c" z konsolida6nikiivky zobrazen6 obr. 8.6, kter6 odpona vidi piitiLeni A,o ,lze pro tento interval spoditatedometricklimodul Eo"6a z vyuLiti vztahu
F v .1.

spoditatpo stanovenic" tdZ filtradni soudinitelk:

ft =

c'-'/,

l0l

Toto je dopln6ni kap. 5 o ur6ov6ni filtradniho soubinitele.Zprisob se pomErnd dobie osvdddil pro m6lo propustn6zeminy vodou nasycen6.

8.4

K O B E C N E J SP R | P E O V O N S O L I D A C E I

Terzaghiho teorie konsolidacev mnoha sm6rechidealizuje, i kdyZ je i dnes velmi roz5iien6 pro pom6rn6 dobrou shodu s namEienimi vlsledky a pro jednoduhodnot. chost zisk6ni poZadovanfch V dalSim budou probr6ny 4 zikladni piipady odliSnosti,s kteri'mi se v praxl nejdast6jisetk6v6me: - zatiLenije prom6nn6s dasem, - zeminy nejsou pln6 nasycen6 vodou (S. < 1), - podloZi neni izotropni a sest6vd vice vrstev, z - rilohu je tieba te3it jako rovinnou, resp' jako prostorovou(tzv. dvouos6a trojosa konsolidace).

8,4.1

S Z,r'1ZEX|PROMENNE EASEM

Z kladni iesenl piedpokl dalo, Le 0ol0t =O ' tj., Le piitiL,eni se bude reahzo' vat jednor6zov6.Pii skutednjch stavb6chvsak nejdiive pii vykopu dojde ke zmenv!Seni zatiLeni,v dalSi f6zi je potom zemina piit6zov6nav zivislosti na dobd stavby. D6le teprve zitst|v ir zatiLeni st6l6. Obr. 8.10 ukazuje tyto zrlvislosti a je ziej m6 odchylka skutedn6ho seddni od teoretick6ho za uvaiov6ni okamZit6hoplititeni.

'E H S

east

Pro zjednodu5enY Piipad line6rn6 vzristaj iciho nap6ti (po das t1) a d6le konstantniho napdti - obr. 8 . l l - j e m o Z n op o u Z i tP i i iv6 bliZn6, ale velmi uspokoj metody uv6d6n6 TaYlorem ( 1 9 4 8 ) ,p o d l e k t e r 6 : Obr.8.10 - sedfni v dast t b6hem vystavby (t < t1) odPovid6 sed6ni pro okamZit6plitiLeni, ale pro Polovidni das 0,51 kret podil nanesei n6ho piitiZeni v dase t ku konedn6mu (celkov6mu) konsolidadnimunapEt (o,f o,t coL odpovid6t6Z pomdru t/t1):
S, = Sns'',l

102

sed6ni po dokonieni vfstavby u v a Z o v i n id a s ut - 0 , 5 t r : st=sr-0,5/l Piipad zatiL,eni prom6nndho s dasem reprezentuje t62 edomerrickii zkou5ka s lineirnd vzrtstajicicm zatiLenim. Vyhodnoceni c, na zlkladd t6to z k o u 5 k y( v i z r E L p i e d c h o z i kapitola) vyuLivi o becndj i 5 t e o r i e k o n s o l i d a c e ,k t e r o u u v 6 d i S m i t h a W a h l s( 1 9 6 9 ) r e s p .W i s s a( 1 9 6 9 ) - v i z t 6 2 V a ni d e k a S t ' a s t n j( 1 9 8 1 ) .

( t > t r ) o d p o v i d 6s e d 6 n ip r o o k a m Z i t 6p i i t i L e n i z a

'N

o
N

tdot-#sLvbg -+

6ast

.o tt o

8.4.2

ZEM|Ny NENASYCENE

Zdkladni piedpoklad O b r . 8 .I I uvaZuje,Ze veSker6piitiZen i p o z a t i L e n ip i e n 6 5 ip 6 r o v r iv o d a .J e s t l i z e S a kv p 6 r e c h e t 6 Z v z d u c h- t j . z e m i n y j v - znamen|to, Ze pii vysokd stladitelnostibublin vzduchu bude nejsou pln6 nasycen6 diist aplikovanEho zatiLeniv prv6m okmZiku pienri5et t6Z skelet zeminy. Skutednost, Z e v o d a p i e j ( m r ip o u z eu r d i t o u d 6 s tt o t 6 l n i h op i i t i Z e n i v o k a m Z i k u a t i Z e n i , e p r o z s k L z a l ai u p i e k o n ol i d o v a n l i c h e m i n . S k e l e tz e m i n yp i e n r i Sti i m v d t 5 i p o d i l , d i m j e s z z e m i n ap i e k o n s oi d o v a n d5i . l j P i i p a d n e n a s y c e nz e m i n y i e S i l n a p i . C y t o v i d ( 1 9 6 8 ) .T e n p r o l e B e n ip a r c i r i l n i 6 diferenci6lni rovnice konsolidace pouZil Fourierovly'ch iad. Pro piipad 1.a - rovnom6rn6rozddleni piitiZeni a oboustrannd dr6novan6 zeminy o celkovd mocnosti2H uv6di n6sledui vztahv: ici
6

, = O ltl. 4 r . z I r 2 H

-x

4 3tt
/Y

3 r.z 2H
^ t - " -

-su

4 5n

5 . t ' z . e_-r' < M -

2H

*2..
----------:-

kde resp. pro stupenkonsolidace:

" v

'

+11

I l ', = t - L ( u r
Ez\

+ l e - s* I r - " " N
9 25

* ...)
)

Pro piipad nenasycen6 zeminy CytoviE zavitdi koeficient podritedniho p6rov6ho tlaku Bo: a p r o s e d 6 n v a a s et : i Fo =uo

,,=Jt-4. a(r-' 9 '" * ...)'l *1" ' E'

L \ ))
i03

kde
o 2 . n

B=
N = -------L.
A TIZ

\+an.Eoo,n.Bo

,, =!-l.o'En. p

Blite viz pr6ce Cytovid a ZLreckij (1967) a Z|reckij (1967).

8.4.3

KoNsoLrDAcE A vlcE vRsrEv 2

Tato problematika vystupuje do popiedi v piipadd 2 zeminov!,ch,miilo propustnlch vrstev se soudiniteli propustnostipomdrndblizklmi. Pii oboustrann6 dreniZi, pokud pomdr filtradnich soudinitehije v6tii neL 1:20, je moZno ie5it konsolijako jednostrannddr6novanoua m6n6 propustnoujako daci odddlen,propustn6jSi oboustrannd dr6novanou. Pro pom6r men5ije moZnopro praktick6 ridely pouZit grafri obdobnfch jako v p i e d c h o z ik a p i t o l e . Z a u t o r t l z e u v 6 s t n a p i . L u s c h e r ( 1 9 6 5 ) , K r i s t k o v 6 ( 1 9 6 9 ) , E i c h l e r ( 1 9 7 8 ) .V d n e S n id o b d s e v 5 a k s t e l e d a s t 6 j ip l e c h i z i n a i e i e n i r o v n i c ek o n solidacenumerickymi metodami,piev6ZnE metodoukonednjch prvkri.

8,4.4

DvoUosAA TRoJosAKoNSoLIDACE

Doposud byly vlechny uvaZovan6piipady zaloLenyna piedpokladu jednoos6 konsolidace.I kdyZ se zatim osvdddila a je pom6rnd jednoduch6, musime si blit v6domi nakolik se skutednim plipadem liSime od pfivodnichpiedpokladt. Napi. dim je velikost zatELov plochy v6t5i, tim dostiv6me piesndjSivfsledky. aci Dvouos6konsolidaceteSi piipady rovinn6, napi. konsolidaci n6sypov!ch tdles i podloZi dopravnichstaveb,sypanich hrLzi, piehrad apod. Trojos6 konsolidaceieli 6lohy prostorov6,napi. konsolidacipodloZi pod ploSnj,m zatiLenim. V obou plipadech vystupuje do popiedi moznostanizotropie- odliSn6 hodnoty propustnostidi stladitelnostiv rriznjch smdrecha postatn6sloZitdjSihranidni podminky. ObecndjSiteorie piedloiili napf. Florin, Biot, Z6reckij. ReSeniv poslednim obdobi se vede nejdastdjidvojim smrem: - ieSenipomoci grafri na zprisobTerzaghihoteSenipomoci bezrozmdrnfchpromCnnfch, - ie5eni konkr6tnich piipadi vyuLivajici obecnfch teorii za pomoci numericki integrace diferenci6lnich rovnic za uvaLoviLni hranidnich podminek. Dnes nejje dastdjSi metodakonednjch prvkri di hranidnichelementfi.

104

Z prv 6ho smdrujsou nejznrimEjSi grafy autort Gibsonaa McNamee (1957) pro vipodet konsolidace pod 0 rohem pravo10 rihl6ho, rov20 nomdrnd zati30 Lenfho z{kla40 du na povrchu cu nasycen6ho 60 pruZn6ho 70 poloprostoru s 80 propustnlim 90 povrchem. 1 j sou (, O O o Grafy

r =++

spoeteny na z5kladE BioObr.8.12 tovy teorie trojosd konsolidacea umoZfiuji urdit prribdhsed6nipod libovolnfm bodem na z kladl superpozice. StupefikonsolidaceU v z6vislosti na dasov6mfaktoru T pro rohovj bod z6kladu P obddlnikov6plochy pro rrizn6 pomlry )"= BIL ie na obr. 8.12.

8.5

S E K U N D A R NK O N S O L I D A C E I

Za sekundiirnikonsolidaci lze povaLovattakov6 stladoviinivzorku, kter6 probih6 v dase,kdy Az se rovn6 nule. Toto stladov6nivlastn6 odpovid6 pietv6ieni ztn pevn6 fhze. To tedy znamen6, sekund6rnikonsolidaceprobihriu vlech zemin a n e Ze pouze u milo propustnfch. logt (min)
lo-1 1oo 1or io2 103 101

Cls=T

AHiH rog t2- log t.' ,--0s

O b r .8 . 1 3

105

je Zivislost deformacezeminy po skondeniprim6rni konsolidace [m6rni logaritmu dasu a smdrnici t6to piimky - viz. obr. 8.13. Sm6rnicecharakterizuje souiinitel sekundirniho sednuti 0..

LHIH
logr, - logr, Prof. Myslivec( 1970)uv6di n6sledujicirozsahyhodnot ar: - pisek 0,00003 - 0,00006 - s p r a S o v i ih l i n a = 0,0004 + 0,001 - jil je uvaZovat hodnotami 4x v6ts asi Piitom u zemin vlhkjch ca 5 - 10 %o moLno
5i m i . Lambe a Whitman (1969) uv6ddji tyto hodnoty: - piekonsolidovanj jil < 0,001 - 0,002 - norm6ln6konsolidovanfjil 0,005 - plastick6organick6zeminy > 0,03 Rozdil v hodnot6ch a" pro rriznd zeminy je piiditrin zejm6nana rikor tvaru zrn neb se piedpokl6d6,i:e drceni na hrotech Supinkovitich jilovfch mineriilfi di organickjch piim6si, napi. v ra5elin6,bude v6t5i neZ napi. u kiemennlichzrn pisku. Pii vfpodtu sedini zeminov6 vrstvy tak mriZemeodli5it deformaci ridinkem orim6rni i sekund6rnikonsolidace.

8.6

APLIKACE PRAKTICKA

div Na praktickou aplikaci teorie konsolidacese mriZeme at ze 2 hledisek, kteri se vzij emnd propoj uj i: - z hlediska deformace, jde o jeji iasovi prfrbEh (napi. tdlesa hrdze, podloLi nisypri, podziklad1 ploSnf ch z6kladt), - z hlediska pevnosti (smykov6pevnosti),jde o miru rozptfleni p6rovfch tlakti. Obecnousnahouje miru rozpt;ileni p6rovfch tlakri urychlit, nebot'tim se zvySuje pevnost zeminy a z|rovei. je urychlena deformace.NiZSi p6rovd tlaky napi. t6lesa(viz. kap. 11). piiznivd ovlivni stabilitu svahun6sypov6ho Urychleni deformaceumoZni sniZeni podilu z celkovd deformace, kterj probdhne po definitivnim dokondeni dila. Je-li obecnd podil deformace po ukondeni dila velkf, mriZe se to negativn6projevit na ie5en6 konstrukci, napiiklad ve formd trhlin na korunE piehrady di n6sypov6hotdlesa silnice, ve formd trhlin ve spar6ch pospojovanfch paneli u panelov6vistavby apod. VZdy je vihodndjSi, prov6d6ji-li jako architektonick6, aZ tehdy, kdyZ je se definitivni ripravy - mnohdy oznadovan6 prakticky ukondena. deformace tohoto hlediska. Piidnj profil plehrady se proto musi navrhovati s uvaZov6nim U homogennichplehrad se buduji rrizn6 dr6ny plo5n6 i kominov6, kter6 sniZuji konsolidadnidr6hu (neb rychlost konsolidacezLvisi na druh6 mocnind t6to drfhy) -

106

obr. 8.14. U piehrad se zemnim t6sn6nimje velice drilezit6 volba tloult'ky t6to t6snici vrstvy. Je tieba hledat urditf kompromis;tlustii t6sn6nije vhodn6jli z hlediska propustnosti, provr{ddnije m6nd n6chyln6 na tvorbu trhlin. SoudasnErozptfleni p6rovyi tlakri probihri pomaleji a tak stled t6sn6ni se mtiZest6t mistem s nejmensi ch p e v n o s t i . O p a t i e n iu v e d e n fn a o b r . 8 . 1 4 h r a j i d v o j i v l i z n a m n o u o l i : r - urychluji konsolidaci ve f6zi vjstavby, - po skon6eni vlfstavby a napu5tdni ovliviuj i p o l o h u d e p r e s n ik i i v patnidr6n ky pro ust6len6 prouddniatimip6rov6 t l a k y n a v z d u S n i mI i cl.

Opatien provedenA i v podloZi n risyp nejfr, dast6j dopravnich stai veb vedoujak k urych-

ploSny d16n

l e n i k o n s o l i d a c e ,t a k k kominoWdr6n rychlej Simu pienosu smykovdho nam6hiini Obr.8.14 kostrou zrn. Krom6 u r y c h l e n is e d 6 n is e t a k s n i Z u j en e b e z p e dusmyknuti v podloZi nilLsypu. i Opatieni se vetSinouprovridi pro podloZi sest|valici z p l a s t i c k j c hj i l r i , k t e r 6j s o u h o d n d s t l a 6 i jejich smykovii pevnost m a l 6 . N a o b r . 8 . 1 5 j e z a c h y c e nk l a s i c k l i teln6 a soudasnd zptisob opatieni pro tento piipad. V podloZipied zhotovenim nisypu j sou provedeny piskov6 piloty. Jejich hlavni riloha je dan6 urychlenim konsolidacepodloZi. Na obr. 8.15jsou zachyceny sm6ry proudEni vody z podloZi do dr6nfi, vlraznE zkracujici konsolidadni dr6hu.Dnes se d6v6 piednost geodr6nim, jejichZ stied jddro a povrch filtradni tvoii geotextilie zabraiujici zan6Seni dr6nu. Vodici tydi se v t l a d u j id o p o d l o Z i .

n6s)'pove tdl

I
vodorovn6 odvod nEni

-l- l

piskovd oilotv
1'

I:i:

{-'6'-4-: , z l o:'-) ',/l\z\ \/

\ J /

,'.ir1t$
:-/

piskov6piloty

,..-t----'
O b r . 8 .I 5

t07

9.

P E V N O S T N iC H A R A K T E R I S T I K Y E M IN Z

V kapitole 7 bylo uvedeno,2e zatEL,ov|ni zeminy v ndkterjch piipadech vede k jejimu poru5eni,k piekrodeni pevnosti. OdliSenivjkladu na deformadnia pevnostni charakteristikyzemin je sice z pedagogick6ho hlediska opr6vn6n6,ale je tieba vZdy mit na zfeteli, Ze deformaini i pevnostni charakteristiky jsou vfsledkem jednoho procesu - napjatostnE deformainich vztahri v zeminich.

9.1

PEVNOST V TAHU A VE SMYKU

Piev6Znr[ dest piipadt poruSenizemniho tdlesa m6 smykovj charakter - sesuv svahu, poru5eni podzdkladi, vytvoieni smykov6 plochy za opdrnou stdnou apod. Otizka stanoveni pevnosti zemin v tahu st6la doned6vnav pozadi z6jmu. Bylo to vyvol6no tlm, Ze pii praktickfch klasickjch rilohich mechanikyzemin tEchto hodnot nebylo tieba. Nekdy se sice konstatovalo,Ze existuji tahov6 oblasti nebo tahov6 trhliny, av5akve vfpodtech se tato skutednost neprojevila. pevnosti a deformacezemin v tahu vice Dnes je podn6ti pro rozvoj zjiSt'ovrini Vanidek, 1975). Za hlavni se povaZuji n6sledujici: - ziskini podkladri pro anallizu napjatosti a deformacezemniho tElesa,napi. metodou konednlch prvkri, nebot'v zemnich tdlesechhr6zi, svaht, za opdrnlimi st6nami jsou zaznameni.ny tahovd oblasti. Pro jejich piesnou lokalizaci a charakter chov6nije tleba pietvirnd charakteristikyzemin v tahu zn|t. - studium chov6ni zemin v rozsahumaljch a zipornlch napdti pro ov6ieni platnosti krit6rii ooru3eni. - tahov6 zkouiky zemin mohou slouZit jako prostiedek pro objasndni vzijemnych vazeb, kter6 u jemnozrnnfch zemin mezi jednotlivjmi dSsticemi di mezi kapalnou a pevnou fizi exi stuj i.

tl l lr
LJ
ill
A
A--.--.-

lll

ill Br
l l

Tahov6 zkouiky se vyznaduji dosud znadnou nejednotnostia rozddluji se podle zprisobuzatdZov6ni obr. 9.1 na zkouSkyv prost6m tahu (A), v tahu za ohybu (C), triaxirilni tahov6 zkouiky (B), zkouiky na dutlch v6lcich (D) a v piidn6m tahu ( E ) . P o d l e p o d m i n e ko d v o d n E n s e d d l i n a z k o u 5 i ky odvodndn6a neodvodndn6.

Zkou3ky tahov6 neodvodnEn6jsou nejdast6jSi a vfsledky slouZi pro ziskini p.ietv6rnfch charakteristik potiebnych pii anal!ze zemniho tdlesa za neodvodn6nfch podminek. Nejpiim6jO b r .9 . 1 5im podn6tem pro tyto zkoubky byly zaregistrovan6 tahov6 piidnd trhliny v tdlese sypanjch piehrad, kter6 vedly k naru5enijejich funkce di ve spojitosti s neslednouerozi aL k tot6lni katastrofd - Vanidek (1988).

108

Vfsledky jsou samoziejm6 ovlivndny negativnim p6rovfm tlakem pii nam6h6ni zeminy. Tahov6 pevnost zemin zhutn6njch pii zkousceproctor standardza optim6rni vlhkosti je i6dov6 30 aZ 80 kN.m-2 a maxim6lni protazeni pri poruienf 0'2 aL 0,5 o%. je PoruSeni charakterizov6n n6hljm odd6lenimdvou d6sti od sebe o odvodnEn6 tahov6 zkoulky prov6dEn6pievriznEv triaxiiilnim ptistroji poskytuji lep5i piedstavu o vz6jemnfch vazb ch uvniti zeminy. Tahov6 pevnost za odvodnEnjch podminekje pom6rndmal6, iidovd 5 aZ 20 kN.m-2a prakticky nulov6 pro prohndten6 zeminy. K prvnimu poruieni doch6zi pri protazeni o 2 aL 10 yo. charakter poruSenije plastidt6jsi povahy a nejspise nast6v6nejdrive zplastizov ni smykovyy'm nam6h6nim teprve potom odddlenitahem, a Prvni rovnici smykov6 pevnosti zemin, jejiL z|kradni podoba prati doposud, u v e d lC o u l o m bv r o c e 1 7 7 3 tl =6'tg(P+c kde tJ ie tangenci|lni napdti na smykov6ploie, o - norm6lov6napdti prisobicikolmo na smykovouplochu, c - soudrZnost zeminy, - ihel vnitiniho tieni zeminy tp z tohoto vztahu je ziejm6, Le pevnost zeminy ve smyku zivisi na vrastnostech zeminy charakterizovan hodnotamic a e (tzv. parametry snykov6 pevnosti 6 z e m i n ) a n a v e l i k o s t i n o r m { l o v 6 h o n a p d t i p r i s o b i c i h o o l m o n a s m y k o v o up l o c h u . k Pro urditou hodnotu o zisk|me pro stav poruSeniurditou hodnotu t1, vztah vyjadiuje rovnici piimky (obr. 9.2). Pro sypk6 pfsky a stdrky se z6kladni vztah zjednod u S in a v l i r a z 6'tg9 nebot' pisek a Stdrk nevykazuji soudrZnost (maji nulovou smykovou p e v n o s t p i i n u l o v 6 m n o r m 6 l o v 6 mn a mrih6ni).Proto o nich mluvime jako o nesoudrZnfchzemin6ch v protikladu k soudrZnjm zeminim, jej ichZ smykov6 1 o l pevnost je tak6 charakterizov6na sou-\ d r Z n o s tc . i Ke stejn6mu vfsledku jako Coul o m b d o s p d j e m e p o u Z i j e m e - l ik z n 6 , Obr. 9 .2 zorndni napjatosti Mohrovo zobrazeni. V tomto piipad6 je Coulombova piimka obalovou iarou Mohrovfch kru.Znic, kter6 zninorfiuji stav napjatostina mezi poruieni. z tohoto drivoduje piimka oznadov6najako Mohr-cou Iombova.Pro zjiStdni smykovfch parametrri potiebujemeznet n e j m e n i i a n e j v d t i f h l a v n i n a p d t ip r o s t a v p o r u S e n i t J , o r f n a 2 a L 4 i d e n t i c k f c h o

r09

vzorcich zeminy. Pro rrizndvolenou hodnotu o3 mtZeme ziskat pouzejednu hodnotu or, pii niL dojde k poruSeni(o, = 611) - obr. 9.3. Princip efektivnich napdti je tieba uplatnit i pii aplikaci na smykov6 parametry, nebot' pokud smykovri pevnost je t6Z funkci norm6lov6ho napEti prisobiciho na smykov6 ploie, je tieba rozliSit, zda jde o nap6ti totelni nebo efektivni. JestliZe se Obr.9.3 bude zvySovat pouze totelni napEti a efektivni se nezm6ni, smykovii pevnost ztistanestejn6, protoZevoda nem6 t6mdi Z6dnou dva druhy parametrft: pevnostve smyku. Proto rozliSujeme - tot{lni parametry smykov6 pevnosti p,r c.' urden6na z6klad6znalosti tot6lnich napdti (zkouBkaneodvodnEn6): cJ =o'tgQ,+c, - efektivni parametry smykov6 pevnosti Q"1,c* (oznadovan6 tdL 9', c'), urEen|

na zriklad6efektivnich nap6ti. Efektivni napdti budeme zntt tehdy, zajistime-li, aby piirtstek p6rov6ho tlaku za smyk6ni byl ptibliZn6 rovn;i nule (zkouSkaodvodn6n6),nebo za neodvodndnjchpodminekmdiime p6rovf tlak u.
xf=6"f.tg(pej+cef

resp.

ry --(o -u)se4 + c,7

Piitom je tieba mit na zieteli, Ze smykoviipevnostzeminy je nezivisl6 na tom, zda ji vyjidiime v tot6lnich nebo v efektivnich napdtich. Na z6klad6 toho proto rozliSujeme n6sledujici typy smykovfch zkoulek: - a) Zkoulka typu UU - neodvodn6n6 ol smykovii zkou5ka,nekons idovan6' pii nii' nedoch6zik odvodndni vzorku ani k poklesu p6rov6ho tlaku ve vzorku. Visledkem jsou tot6lni parametrysmykov6pevnosti p, cu. - b) ZkouSka typu CU - neodvodndni smykovi zkouSkavzorku konsolidovan6ho na jistf stav napdti a usmyknut6pii jin6m stavu' Zkou5kaukazuje z6vislost smykov6ho odporu zeminy na tlaku, jimZ byla konsolidov6na.Pii mdieni p6rov6ho Lni zisk6me prisobici efektivni nap6ti, a tim i efektivni tlaku v druh6 fLzi zatdLov parametry smykov6 pevnosti Qef, cer. - c) Zkoulka typu CD - odvodn6ni zkouSka, pii niZ je vzorek pln6 konsolidov6na smykini probih6 tak pomalu, Ze velikost vznikajiciho p6rov6ho tlaku se stadi

110

rozptilit na nulovou hodnotu. Zkou5kou zisk6me efektivni parametry smykov6 pevnostieey c,r. , VSESI{ERNE USPORADANI CASNC
a\i

Pojmem smykov6 pevnosti zem i n r o z u m i m em a x i m i l n i v r c h o l o -

VYSO{A ORIENTACE v o u p e v n o s t T f . U v e t S i n yz e m i n s e

CAsnc

PEVNoST

'f7 REZIIUALNI

PEVNOST

po dosaZeni maximiilni pevnosti dalSi odpor proti smykini zmenSuje, aZ se odpor zeminy ust6li. Tento ustilenly' odpor se naz'lv6 rezidu6lni (zbytkovri) pevnost ?.. Typickf

Obr.9.4

pracovni diagram znizori,lujici tuto j e n a o b r . 9 . 4 . O b e c n ds e v r c h o l o v i p e v n o s t p i i s u z u j e s t r u k t u i e ( m i k r o situaci struktuie) vSesmdrn6 (nebo destedndovlivndn6 podminkami sedimentace),zatimco reziduiilni pevnostodpovidriodporu vysoceorientovan6struktury.

9.2

SMYKOVE RISTROJE P

V t6to kapitole budou popsriny laboratorni smykov6 piistroje. V laboratoii jednak vzorky ,,neporuien6"(odebran6in situ) a diile vzorky v laboratoii zkouSime p i i p r a v e n 6 v 6 t d i n o u h u t n d nm ) . ( z i V prvnim piipad6 jde o laboratorni simulaci chov6ni zeminy v rostl6m stavu pii zmdndjeji napjatosti ridinkemzatiLeni.Velkou pozornostje proto tieba vdnovat odb6ru neporu5en6ho vzorku. Jde o obavy spojen6s prohndtenimzeminy pod6l stdn odbdrn6hovrilce v drisledkuzatladov6Lni opdtn6hovytladov6ni. ProtoZepii odb6ru a dojde k zmdnE napjatosti (prakticky na vzorek prisobi nulov6 totelni nap6ti), je velmi dtleZit6 ptvni fLze vlastniho mdieni, kdy je snahavzorek rekonsolidovatna stav napjatosti,jak;i byl in situ. V druh6m piipad6 jde o zkouiky zemin, kter6 se uvaZuji do plinovan6 zemni konstrukce.V laboratoii vzorek uvedemedo stavu, jakj se odek6v6, Ze bude mit zemina v zemni konstrukci (napiiklad pies kontrolu vlhkosti w a objemov6 hmotnosti vysuSend zeminy p4 u zhutndn6soudrZn6 zeminy), a teprve potom jej odzkou5ime. OdzkouSen6 hodnoty po vyhodnocenislouZi za ziklad pii vjpodtu uvaiovan6 z e m n ik o ns t r u k c e . Samostatnou kapitolu tvoii otiizka velikosti maxim6lniho zrna, kter6 piipustim e p i i l a b o r a t o r n iz k o u 5 c e .Z m o d e l o v 6 h o l e d i s k a s e p i i p o u S t i ,a b y m a x i m 6 l n i h velikost zrna byla 20 aL 40 kr6t men5i neL rozmr zku5ebnihovzorku. Norma pro t r i a x i 6 l n i z k o u 5 k yv S a k p i i p o u i t i a Z 1 / 6 p r i m d r u v z o r k u . O b e c n Ep l a t i , d i m v d t S i prtm6r maximdlniho zrna, tim vdtsi rozm6r zkoulen6ho vzorku. Zvl|ltni skupinu tvoii zkouSky sypaniny pro kamenitd piehrady a zkou5ky hrudek nadloZnichjilfi napi. v Severodesk6m reviru, z nichL jsou budov6ny vlisypky. Je-li hnddouhelndm
lll

rozm6r zku5ebniho vzorku limitov6n danym .pfistrojem, je nutno hrubbi zrna ze zeminy vytiidit a vfsledky vyhodnotit s ohledemna tuto skutednost. D6le jsou strudn6pops6nyn6sledujici typy laboratornichsmykovfch piistrojt obr.9.5.

a V&,
I I
cl

6t

Roo{A Obr.9.5

piistroj, kterj zkouSi vzorky zeminy za obecndhostavu napjatosti, kdy ot * 02 * d3 (obr. 9.5a). Podobnlch plistrojfi je zatim m6lo a jsou piePravf triaxi{lni v6Zndoriginrilniho charakteru.SouZi k zrikladnimuvlizkumu (napi. sledov6nivl,vu zm6ny prostiednihohlavniho napdti d2) nebo pii aplikaci na velmi v!znamnl zemni konstrukce, napf. vysok6 sypan6 piehrady. V fR existuji prototypy pravfch triaxirilnich piistrojt, kter6 byly zhotovenyjako soudiistunifikovan6 iady laboratornichpiistrojt vyvinutfch v SG-Geotechnice Praha. Piistroj s rovinnjm pletvolenim (obr. 9.5b), kterf umoZiuje nejl6pe simulovat choviini zemin v liniovjch konstrukcich (n6sypov6komunikadnitdleso, ochrann6 sypan6hr6z, piehrady, op6rn6 st6ny apod.),kde sice plati: 6t>O2>03 ale pietvoieni v pod6ln6ose a2 je nulov6. Zkoubka na dutfch vilcich spad6 do kategorie ndrodnjch zkouiek, nebot'jejim prostlednictvim lze simulovat sloZit6 stavy zatii,eni,kromd tlaku tak tah a krouceni. Vrtulkovd zkou5ka je vhodnd pro typ zkouSky UU a konkr6tnd pro studium tixotropniho chov6nijilovitfch zemin. Jeji polni varianta bude pops6nav kap. 9.4. Dat!i t[i piistroje, v iR nejdast6jSi, tj. osovd symetrickj triaxi:ilni piistroj, krabicovj smykovf piistroj a kruhovf smykovj piistroj, budou podrobndji popseny n6sledujicCristi. v i

lt2

9.2;1

pRisrRoiE KRABtcovE sMyKovE

ZkuSebnivzorek zeminy v krabicov6msmykov6mpiistroji m6 prfiiezovou plochu dtvercovou(napi. 80 x 80 mm) nebo kruhovou (prtmdr 60 ai: r00 mm) a vfiku 1 5 a 2 2 0 m m . S n a h o u e u s m y k n o u t e m i n u u p r o s t i e ds v 6 v f s k y ( o b r . 9 . 6 ) . V z h l e _ j z dem k tomu se piipraven! vzorek osadi mezi 2 krabice (delisti), jejichZ stykem je piedurdenasmykov6 plocha. z toho drivoduje n6kdy zji5t6n6 smykovi pevnost o trochu vdtSi nez na libovoln6 smykov6 plose prochiizejici nejslablim mistem zeminy. Jedna delist je vzdy pevn6 a druh6 posuvn6.Nad i pod vzorkemjsou propustn6, a l e d r s n 6 d e s t i d k y . o r m 6 l o v 6s i l a p r i s o b in a v z o r e k p o m o c i p i s t u v h o r n i k r a b i c i . N Pohybujicf se krabice je taLenanebo tladenaa smykov6 sila se registruje na dynamometru nebo na elektrick6m snimadi sily. pii smyk6ni se t6Z m6ii vz6jemn;y' posun krabic ve smdru smykiini a ziroved svisl6 deformace(zda se vzorek stladuie nebo nadzvedfv6). Velmi drileZiti je rychlost smykrin ProtoZev i. -20 !t'V r (rl b d Z n 6 mk r a b i c o v ms m y k o -80 MM v 6 m p i i s t r o ji n e n i m o Z n o navodit plnE neodvodndnd podminky, je piistroj pie dTNDIKATOROVf urden pro zkouiku odvodHODINKY n C n o u( t y p u C D ) . R y c h l o s t smyk6ni proto musi blt tak mal6, aby se p6rov1y' tlak vznikajici zmdnou napjatosti sladil rozpt)rlir. To Obr.9.6 vyZaduje smykri i za iizen6. n a v S i r o k 6 mr o z s a h um 6 n , teln6 rychlosti deformace.Poiadavky na vlastni piistroj i metodiku zkouSkyuvridi p o d r o b n 6 j n a p i . H a vl i d e k ( 1 9 6 9 ) . i

9.2.2

pRisrRoJE TRtAxtALNi sMyKovE

Klasickf triaxi6lni smykovf piistroj umoZiuje zkouiet vzorky zeminy za osovd symetrick6hostavu, tzn. oz = 6t resp. pii speci6lnichzkoujk6ch oz = ot @br. 9.7). Vzorky maji tvar v6lce, standardnE prtm6ru 38 mm a vyice 76 mm. tj. dodrZujese o pom6r vliSky k prrimEru2:1. Tato velikost vzorku umoZfiujepiipravu 3 zkuiebnich v6ledkfi z vrtn6ho j6dra prfim6ru 120 mm. U hrubozrnnlichmateri6lri nebo vzorkt umdle piipravenlich v laboratoii se pouZiv6 prrimdr 100 mm a vjlka 200 mm. vdtii vzorky vyZaduji speci6lni pii stroje. V z o r e k j e o s a z e nn a s p o d n i p o d s t a v ut r i a x i 6 l n i k o m o r y ,j e j i Z s t d n y j s o u o b _ p v y k l e z p l e x i s k l a ,a b y b y l o m o Z n ov z o r e k p o z o r o v a t . i e d u z a v i e n i mk o m o r y s e usadf vrchni destidka o prrimdru vzorku, piet6hne se pryZov6 membr6na,kter6 se ut6sni k podstavempryZovfmi krouzky o. piitom podstavyjsou nepropustn6(pro ll3

zkouiky typu UU), nebo propustn6 (por6zni) pro zblvajici dva typy zkouiek (CD,CU). Toto ie5eni umoZfiujeodd6lit vzorek od komorov6 vody, kter6 se do kozatiLeni mory napouStia kter6 pod tlakem vyvozuje tzv. komorovi tlak (v5esmdrrt6 vzorku). Soudrlstikomory je pist, jehoZ prostiednictvim se u siandardni zkou5ky vzorek piitEZuje deviitorem napdti (o1 -o3), aL dojde k poruSeni (o1 -or)s. K vyvozeni devi6toru nap6ti je u standardnihopiistroje tieba vloZit celou komoru s pistem do lisu, kterj pracuje za iizenf, v Sirokfch mezich mdniteln6rychlosti posunu.

p zatdZovaci ist vrchni pliruba J vrilcovj plri5t' r1 piirub a spodni prstencov6 komory zhkladna 5 podstava zvf Senri 6 7 zkuSebni vzorek zeminy zatELov hlava vzorku aci 8 (s dren6Znimotvorem) o filtradni destidka pruZnf n6vlek 1 0 nepropustnli pruZn6t6snici krouZky O 1i 1 2 odvzduiiovaci ventiI I J odvodfiovacihadidka t4 rozvodn6kan6lky v z6kladnov6 podstav6 - ovLidaci kohouty rozvodt 15

I 2

Obr. 9.7

K ostatnim doplilktm triaxiilniho plistroje patfi tyto soudisti: zdroj konstantnihotlaku (komorov6ho,popi. zp6tn6hosyticiho), snimadsvisl6 sily prisobici na vzorek (po piepodtu na prtiiezovouplochu devi6tor napEti), snimaddeformacepro stanovenisvisl6hopietvoieni vzorku' mdiidlo obj emovjch zmdn vzorku, snimadvody v p6rech. Podrobnf popis triaxi6lnich plistrojri i zprisobu provedeni zkou5ek popisuji Bishop a Henkel (1962). Problematikutriaxi6lnich zkousek zemin ie5i t6L Menzelov6(1979). p B i s h o pa W e s l e y( 1 9 7 5 ) p o p i s u j in o v l i t y p t r i a x i r i l n i h o i i s t r o j e ,k t e r ! n e v y Z a duje lis, protozevlastni vzorek je osazenna pohybliv6mpistu, kter! se i se vzorkem pohybuje proti snimadi sily umist6n6mu uvniti komory. Pohyb se vyvol6v6 hydrostatickjm tlakem v tlakov6 komoie pod pistem, obr. 9.8. Tento piistroj umoZfitje zatELo-

tt4

veni vzorku za osovdsymetrick6napjatosti,ale s iizenjmi drahaminapdti,tzn. umozpodle piedem zvolen6hon6rristuhlavnich napdti 6r a 63. Proti stanfluje zat6Zov6ni dardnimu vybaveni v5ak vyZaduje alespofi2 zdroje tlaku pro stabilizaci i plynul6 ( o v l 6 d 6 n k o m o r o v 6 h ol a k u i t l a k u p o d p i s t e mV a n i d e k 1 9 7 6 ) ,L i b u s ( 1 9 7 8 ) . i t

I 234567-

p snima6 osunu s n i m a ds i l y vzorek komorovj tlak dreniZ nebo m6lenip6rov6ho tlaku zat6Zovaci tlak t l a k o v 6k o m o r a

Obr.9.8

9.2.3

PR.ISTROJ KRUHoW SMYKoVY

Principirllndpracuje kruhovf smykovf piistroj jako krabicovf, av5ak zkuSebni vzorek m6 tvar mezikruZi. Horni i spodni delisti se pohybuji proti sobd a stydna plocha je st6l6, zatimco u krabicov6ho smykov6hopiistroje se sniZovala.Sch6ma t o h o t o p i i s t r o j ej e u v e d e n o a o b r . 9 . 5 c . n Piistroj je proto vhodnj pro zjiSfovini smykov6hoodporu po velkfch deformacich, zejm6na pro urdeni rezidu6lni smykov6 pevnosti. Jednu z poslednich verzi p i i s t r o j e p o p i s u j eB i s h o p e t a l . ( 1 9 7 1 ) . T a t o v e r z e u m o Z i u j e m 6 n i t e l n o ua p f e s n d m6iitelnou tlouSt'kuu mezery mezi horni a dolni delisti a dile m6ieni zttht norm6l o v 6 s i l y , v y v o l a n 6t l e n i m z e m i n yo s v i s l 6s t d n yh o r n i d e l i s t i .

115

9.3

ZKOUSEK ZAKLADNI TYPY SMYKOVYGH

Piiklad z6kladnich typri smykovjch zkoulek bude.uveden pro standardni triaxiilni piistroj. Vlastni zkou5kase skl6d6ze dvou f|zi, obr.9.9. 6n V prvni fAzi je vzorek v5esmdrn6zatdLov a ve druh6 f6zi je stladov6n svrslou silou resp. deviitorem nap6ti 6t-6t, kteri obdrZimepo ddleni sily prtiezovou plochou vzorku. Pii registraci devi6toru napeti a svisl6ho pletvoieni mriZemevykreslit pietv6rnou kiivku

e"=f(or-or)
a z ni stanovimedevietor napdti pii poruieni (or-o3)r. Tento typ zkouiek se oznaduje jako triaxi6lni zkou5ka stlaiitelnosti (triaxial compressiontest) proti triaxiilni zkoubce v protaieni (triaxal extensiontest), kdy komorovly' tlak zrist6v6 konstantnia svisl6 napEti se sniiuje aZ po poru5enivzorku. V odst.9.5 bude ukiz6no vice moznosti, jak poruSeni vzorku navodit. Druhou odli5nosti od uvedendho sch6matuna obr. 9.9 mtZe byt jii prvni f6ze, nebot'jiZ pii ni lze odli5it napdti vodorovn6 od svisl6ho,

izotropni zatiL,eni v I. fazi

1. Ieze
Obr.9.9

2. l6ze

Nejdastdji probih6 anizotropni konsolidacev prvni fini za podminek tlaku v klidu (qf o1= K"), nebof cilem zkuiebniho postupuje volit takovj postup zatEZovrini, kterj by co nejv6rnEji modeloval proces probihajici in situ. U klasick6ho triaxiilu se vdt5iho svisl6ho zatiLeni pii konsolidadni fizi dos6hneaplikaci gravitadniho zatiL,enizAvaljm na zatEL,ov oist. aci Podle podminek konsolidace a podle podminek smyk6ni N6vrh jednotnfch metodickfch postupri (1985) pro trojos6 smykov6 zkou5ky rozliSuje standardni typy. Jejich symbolick6 oznadeni uv6di tab. 9.1, sklidi se z 2 aL 4 velkfch pismen a vjznamov6 je tvoieno dv6ma nebo tiemi d6stmi. Prvni dristje jedno- aZ dvoupismenn6a oznadujetyp konsolidadnif6ze zkouiky: U - zku5ebnivzorek neni konsolidov6n. CI - zkuSebnivzorek je konsolidov6nizotropnE,

116

CA - zku5ebnivzorekje konsolidov6nanizotropnE. Druh6 d6st je jednopismenn6a oznaduje podminky odvodndni zkulebniho vzorku bdhemsmykini: D - zkuSebnivzorekje b6hemsmykriniodvodndn, U - zku5ebnivzorek neni b6hemsmyk6ni odvodndn. Tieti dristje u zkou5eks mdienim p6rov6hotlaku pii smyk6ni tvoiena pismenem P. Norma piipousti sloudenidruh6 a tieti dasti oznadenido jedin6ho symbolu p u zkou5ek se vzorkem bdhem smykrini neodvodndnfm, je-li zirovei m6ien p6rovf tlak.

Podminkysmykrini P o d nn k y k o n s o l i d a c e i ZkuSebnivzorek neodvodndnj b e zm d i e n i p6rov6hotlaku b e zk o n s oi d a c e l s mdienim p6rov6hotlaku

ZkuBebn i vzorek odvodn6nf

UU
CIU CIUP (CIP)

k o n s o l i d a c ez o t r o o n i i

CID

konsolidace ani zotroon i

CAU

CAUP (CAP)

CAD

T a b .9 . 1

9.3.1

ZKoUSKA NEKoNSoLtDovANA NEoDvoDNENA

Pfi t6to zkouScetypu UU v trojosdm smykovdm piistroji se pouZivaji nepropustnd destidky, takLe vzorek je nepropustndodddlen od sv6ho okoli. Po zatiLeni komorovlim tlakem se ihned miZe piikrodit k vyvozeni deviiitoru napdti. Vzorek se zatEZujetakovou rychlosti, aby svis16 deformacenaristala rychlosti 0,2 aL2,0 % pfivodni vf5ky vzorku za minutu. U plastidtdjBich zemin, kter6 se vice deformuji neZ dojde k poruSenivzorku, se voli rychlost narist6ni deformace vdtii. Naopak u zemin pevnych a tvrdjch se voli rychlost menBi.Piesto je zkouSkarelativn6 rychl6 a po piiprav6trv6asil5minut.VzoreksezatE2ujeaZdoporu5eni Kiivka udrivajici vztah mezi devi6toremnapdti a svislou deformaci vzorku dos 6 h n es v 6 h ov r c h o l u a z a 1 n e l e s a t- v y t v o i i s e z i e t e l n ds m y k o v dp l o c h a ,o b r . 9 . l 0 . k Neni-li dosaZenimaximrilniho zatiLeni patrnd a vzorek se roztladuie soudedkovitd

117

do stran, pokl6d6 se za maxin6lni devi6tor zatiLeni ten, pii ndmZ svislii deformace ptvodni vjSky vzorku. vzorku dosihla 20 o%

Obr.9.10

O b r .9 . 1 I

Provedenimtdchto zkou5ekna neporuSen6m materi6luz jedn6 lokality pro rrizn6 komorov6tlaky (nejdastdjivolime 3 aZ 4 viledky pro komorov6tlaky 50, 100, jejichZ ob6lkaje piimka se 200, 400 kNm-2)ziskrlmeMohrovy kruZniceporuSeni, smykovfmi parametry eu, cn. Pro plastick6 jilovit6 zeminy se stupn6mnasyceniblizkjm jedn6 nemii komorovj tlak vliv na smykovou pevnost. Nam6ien6 devi6tory napdti jsou piibliZn6 shodnd a vfsledn6 hodnoty tot6lnich parametrt smykov6 pevnosti eu: 0, c u = k o n s t .( o b r . 9 . 11 ) . JestliZetento stav lze piedpokl6dat,potom hodnotu tot6lni soudrZnosti micu Zemezjistit pro jeden zatELovaci stav i bez aplikace komorov6hotlaku pomoci tzv. zkou5ky proste pevnosti v tlaku. Hodnota prost6 pevnosti v tlaku o" odpovida svisldmunapgti pii poruSenia plati oc"=T Vrtulkovi zkouSkam6 tak6 charakter zkoulky UU. Stanovenitot6lni soudrZnosti cu z vjsledku zkou5kyje plipustn6jen tehdy, lze-li piedpokladarg, = 0.

9.3.2

ZKoUSKA KoNsoLrDovANA Neoovoor'rENA

Zkou5ky patiici do t6to skupiny jsou v tab. 9.1 oznadovinyjako CIUP (zkr|cend CIP), resp. CAUP (CAP), pokud pli smyk6nije mdien p6rovj tlak di CIU a CAU pokud neni mdien p6rovf tlak. Pii t6to zkouice musi bft alespoi spodni destidkapropustn6.Piistup ke zkou5nebo d6stednE se liSi podle toho, zda jde o vzorek plnE nasycenly' nasycen! vodou U zemin nasycenfch po zatiLeni komorov;imtlakem se otevie drenAi spojenr{ se vzorkem ples propustnou destidku a mdii se mnoZstvi vody vytekl6 ze vzorku

ll8

jako funkce dasu.Tuto z6vislostgraficky vynesemebud'jako z6vislost tv = f(rogt) tzv. casagrandeho metoda nebo jako LV = fW) - Tayrorova metoda. Mrizeme v y h o d n o t i ts o u d i n i t e k o n s o l i d a c e , ( k a p . 8 ) . p o s k o n d e n k o n s o l i d a c ep r i m 6 r n i ) l c i ( ie dren6Zuzavienaa mfiZese zadit zatEL.ovat devi6toremnao6ti. Nem6ii-li se p6rov6 tlaky v druh6 f6zi (zkou5katypu CIU, CAU), znrime pii poruseni pouze tottlni napeti a jejich vyhodnocenim zisk6me totalni parametry smykovdpevnosti oznadovand cc,t, ecu,nebot'byly nejdiive konsolidoviiny. MEii-li se p6rov6 tlaky (typ cIUP, cAUp), dostaneme vyhodnocenimtii velidiny pii poruSenivzorku (pro maximilni devi6tor nap6ti): o t o 3 u

Z n i c h s p o d i t 6 m e f e k t i v n ih l a v n i n a p d t i :
= 6te1. ot-u 63eI =63_u

z tEchto hodnot lze sestrojit Mohrovy kruZniceporusenijak v tot6lnich, tak v efektivnich napdtich. KruZnice maji stejnf prrimdr, avsak na vodorovn6 ose jsou vzhjemnEposunuty o hodnotu p6rov6hotlaku, obr.9.12. Jejich obrilky urduji efektivni parametrysmykovdpevnosti gef, aer totalni parametrygcu,c",. a U zemin iristeinE nasycenjch vodou je zprisobvyhodnocenismykovlich parametri obdobn! avSakprobl6m dini vipodet efektivnich nap6ti, nebof mezi p6rovimi tlaky vody u* a vzduchu uu existuje urditj rozdil. pii vyhodnoceniefektivnich n a p 6 t ij e p r o t o t i e b a v y c h i z e t z B i s h o p o v y o v n i c e( k a p . 6 a 7 ) : r
o"7 =6-uo+ I(ua -u14')

S o u d a s n im d i i c i t e c h ni k a u m o Z fu j e i odliSne mdieni obou p6rovjch t l a k r i , a l e j e p o m d r n Es l o i:it6. Tlak p6rov6 vody se m d i i p r o s t i e d n i c t v i mn a s y j c e n 6 h o e m n 6 h o k e r a mc k i i ho filtru, kterf vlivem velk6hoodporu proti vstupu vzduchu zristiv6 nasycen po celou zkou5ku. Voda v p6rech je v rovnovdzes t l a k e m v o d y v p 6 r e c hv z o r O b r .9 . l 2 ku. Tlak p6rov6ho vzduchu se mEii pomoci hrubozrnn6ho keramick6ho filtru s omezenouvlhkostni retendni kapacitou, takLe zttst|v it prakticky suchj. Vzduch obsaZenfv hrubozrnn6mfiltru je v rovnov6zes p6rov;y'm t l a k e mv z d u c h u .

tt9

Dnes se rad6ji tdmto probl6mrimvyhfb6me a snaZimese vzorek nasytit, aniZ mEnimejeho strukturu. U velmi propustnfch zemin (napi. piskri) se nasycenidos6hvody zkuSebnimvzorkem sm6remvzhtru. Obne protladenim derstvd odvzduSndn6 jem vody protladen6zkouiebnim vzorkem musi bit nejm6n6 dvakr6t vdt5i, neZ je objem p6rt zku5ebnihovzorku. U jemnozrnnfch zemin, u nichZ by vjrn6na p6rov6 vody trvala velmi dlouho a byla m6lo irdinn6,se uplatni nesledujici postup. Po osazeni vzorku se z6rovefi zvy5uje komorovj a zpitnj sytici tlak (back pressure), kterf oznadujeme Rozdil tlakri je malj' a konstantni,vZdy men5i nez piedpokltiu". zvySov6nitlakt se vzorek nech6 v klidu dan6 konsolidadninapdti. Pii stupfiovit6rn do ust6leni objemovjch zmdn,nejm6ndv5ak 30 minut. vzduchu uvniti vzorPotiebnf zpdtnj sytici tlak vody, potiebny pro rozpuStdni ku, je z6vislj na stupni saturaceS,, Doporuden6hodnoty z N6vrhu jednotnfch m metodickfch postupfi uvfdl tab. 9.2. Efektivni napdti potom spoditime bEZnyi jako rozdil totilnich napdti a tlaku vody v p6rech. Teprve po saturacipiizpfisobem stupuje f6ze konsolidace a fLze zatlLov 6ni devi6torem napEti.

Pod6tedni stupei nasyceni S,

Sytici tlak us IkPa]

0,95 0,90 0,8 5 0,80

n ?5

100 200 300 400 500

Tab.9.2

Pro urychleni frize konsolidacese voli tak6 dren6Znapojen6na horni podstavu vzorku. Konsolidadni doba se tak zkr6ti na dtvrtinu. Pli pouZiti i radirilni dreniLe z filtradniho papiru, kterf se vklid6 mezi vzorek a pryZovoumembrinu, se doba konsolidace zkr6ti jeStEvjznamndji. typu DfileZit6je takd ot|zka rychlosti aplikace devidtoru napEti. Pii zkouSce je molno pouZit rychlost jako u zkouiky UU, tzn. usmyknuti prov6st za CIU (CAU) 8 aZ 10 minut. Av5ak pii zkou5k6chCIUP (CAUP) musi probihat zatdZovini dostatednd pomalu, aby se umoZnilo vyrovn6ni p6rov6hotlaku po v;iScevzorku, tzn. aby snimanj p6rovj tlak u podstavy vzorku odpovidal i p6rov6mu tlaku uvniti vzorku. JelikoZ d6stedn6 nasycenj vzorek je obvykle mnohem m6nd propustny,je zde Iieba uplatnit extr6mndpomalou rychlost plitdZov6ni,v limitnim piipadd rychlosti pouZivanjch u zkouiky typu CD (viz nisledujici odstavec).To je dal5i z dtvodti, prod se nasycenjch upouStia potLivL se syceni vzorku zpdtnly'm od zkou5ekvzorkri d6stedn6 syticirn tlakem.

120

velkou rilohu pii stanovenirychlosti osov6 deformacehraji podminky odvodndni vzorku, zda je dren|L z jedn6 nebo z obou podstav,zda se uplatfiujet6L radi6lni dren6L.Minimrilni doby do poruieni pii zkouikrichcIUp a cAUp pii odvodndniz obou del bez rad'i|lni drenaLeuvedi tab.9.3. S radirilni drenlli u v6ledku prrim6ru 38 mm se podit6 s dosaZenim maxim6lnihodeviitoru do 6 hodin.

VjIka zkuiebniho vzorku Zemina 67 mm d i s t dp i s k y a Z p i s e k h l i n i t y S,S_F,SM p i s e kj i l o v i t j , h l i n a p i s i i t r i , h l i n y n i z k 6 a s t i e d n ip l a s t i c i t y S C ,M S , M L , M I hliny vysok6 aZ extr6mndvysok6 plasticity MH, MV, ME jily nizk6 a stiedni plasticity CL, CI j ily vysok6 aZ extr6mndvysok6 plasticity CH, CV, CE

2 0 0m m
8

a^

20

80

40

r60

tloj'
Uv6dime pozn6mkuk vjsledkrim tot6lnich smykovjch parametrt ziskanlch ze zkousky cIU di CIUP. zatimco v prvnim piipadd probihaji zkouSkyza rovnomErn rozloLenEvlhkosti po vjsce vzorku, v druhdm ptipadE za rovnom6rn6rozddlen6ho p6rov6hotlaku. Tato skutednost mriZemit vliv na rozdiln6 vfsledky tdchto parametr t p i i p o u Z i t io d l i S n j c hm e t o d i k . Metodika zkouSkytypu CIUP se uplatfiuje tak6 pro stanoveniSkemptonovfch koeficientrfr p6rov6ho tlaku B, e,, A {kap. 6). kdy pro piirtstek p6rov6hotlaku Az piirtstkem h lavnich nap6ti plati

tu = BILoz A(Lo1- Aor)] +

resp.

Lu = BLoz+V(A,o, Lor)
Pii prvni f|zi se za neodvodndnly'ch podminekzvyiuje komorovf tlak Ao, a mdii piirfistek p6rov6hotlaku Az. Pii pln6m nasycenivzorku plati Lu = 6.t,a tudiZ B : l.

t2l

Pii niZSich stupnich nasyceni koeficient p6rov6ho tlaku B prudce kles6, obr. 9.13. N6rtst Ao3 je moZno aplikovat v krocich a zji5fovat hodnotu koeficiTD entu B jako funkci v5esmdrn6ho zatiilenPro B= lplati A= A. i. Realizaci konsolidadni fine je moZnozajistit tzv. disipaci p6rot---------r r S vych tlakfi, kdy s dasemurdujeme rychlost rozptYleni p6rov6ho O b r .9 .l 3 ke zvolend hodnot6 tlaku umoZiuje spolehlivdurdit soudinitel konsolida(napi. u"). Tento zprisobkonsolidace

V druh6 fizi zkoulky, pii aplikaci deviitoru nap6ti, se urduje koeficient porov6ho tlaku A resp. f. Koeficient je promdnnf v z6vislosti na devi6toru nap6ti, a proto je uZitedn6zn6t koeficient A v okamZikuporu5enivzorku As. Normiilnd konI solidovan6jily maji koeficient Ar *1, u piekonso i dovanlfchzemin nabjv6 koeficient Ai z6pornfch hodnot. Typick6 hodnoty koeficientu p6rovdhotlaku pii poru5eni A 1 u v 6 d 6 j iB i s h o pa H e n k e l( 1 9 6 2 ) ,t a b . 9 . 4 .

Zemir'a moiskj j il neporuSeni londfnskj j il prohn6teni Wealdjil prohn6tenf aluvirilni pisdity j il neporulenli kyprj pisek ulehlf pisek Wealdjil neporuienlf Wealdj il prohndtenf OCR = 8 londjnskj j il prohnEteniOCR : 8 Tab. 9.4

I"

Ar

Norm6lnE konsolidovani

60 52 25 t:

+0,97 +0,94 +0,47 +0,0 8

Piekonsol idovan6

z) 25 52

_A K)

_n))
-o ll

9.3,3

ZKOUSKAODVODNENA

O prvni f6zi zkou5ektypu CID a CAD plati stejn6 z6v6ryjako u zkouSkypiedje nasycenj'ch moZno piistoupit k saturaci ch6zejicihotypu. Opdt u zemin d6stednE nebo nikoli. Neni-li vzorek nasycen,m6ii se objemov6 zmdny v prvni fizi podle mnoZstvi vody piitekl6 do komory za tv aLov6ni korekci na rozpinadodatedn6ho

122

vost. Objem vody i vzduchu vytladendhoze vzorku lze tak6 m6iit pomoci specirilniho lapadevzduchu. ZpEtn! sytici tlak je nutnf tam, kde lze odekiivat negativni p6rov6 tlaky ve vzorku i po skondeni prvni fLze konsolidace.Je tieba si uv6domit, Ze jakjkoli vzorek, kter! zachovivi svrij tvar, m6 pied osazenimdo komory negativni p6rovj tlak, kterf rniZe bft nepatrnj, ale u silnd piekonso i dovanjch zemin nebo u zemin vysuI Senlich vliznamnf. Tak6 v druh6 fhzi je vzorek odvodn6n, dren62eotevfeny. Rychlost svisl6ho pietvoieni pii aplikaci devi6toru napdti musi bit tak mal6, aby se p6rovj tlak vzniklj zmdnoudevi6toru napEtistadil rozptjlit do zanedbateln6 mal6 hodnoty.Urdi se ze znalosti soudinitelekonsolidacec, a z dreniLnich podminek. P o d l eB i s h o p aa H e n k e l a( 1 9 6 2 )p r o d a sd o p o r u 5 e nti r p l a t i
tt

'

h= --------t---:--

r|c,\l-u, )

kde h je vfika vzorku, c u - s o u d i n i t e k o ns oI i da c e , l p Ur- primErni stupeikonsolidace ii poruSeni, podmink6ch- tab. 9.5 4 - sou6initel zhvisl! na dren6Znich D r e n i Z n io o d m i n k v pouze z jedn6 podstavy dren6.Z dren62z obou podstav drenhLz jedn6 podstavyvdetndradielni dren6Ze dren62z obou Dodstavvdetndradirilni dren6Ze T a b .9 . 5 Bishop ukrizal, Ze pevnost se prakticky nezv6tiuje, pokud primdrny stupefi je konsolidace alespofi0,95. Proto das do poru5enilze poditat z rovnice 20h2 t 'r = Icu Rychlost svisl6 deformacevzorku v je d6na vztahem
tl

0,7 5 3,00 35,80 40,40

,_i
7

kde e, je svisl6 pom6rn6 pfetvoieni pii poruSeni. Hodnota ay se odhadne podle zku5enosti(u norm6ln6konsoI id ovanlichjilri bjv6 20 o/o, pevnlch jihi 10 % u h a u s i l n d p i e k o n s o l i d o v a n y c4 a L 8 % ) . D 6 l k a z k o u i k y ( d o b a d o p o r u 5 e n i )j e u piekonsoI idovanfch jilfi (pro 4 = 40,4 a standardniv6ledek) 8 hodin, u plastickfch jili aZ50 hodin.

r
Obdobn6je problematika u krabicov6 smykov6 zkou5ky, kter6 je vhodni pro zkou5ky typu CD. Vlhodou je zde zkr6,cenikonsolidadni dr6ha, kter6 pro vfSku vzorku 20 mm dini pouze l0 mm, colje m6nd neZ u standardniho v6ledku v triaxi6lu s radi6lni drenai,i.NejdelSi doby smyk6ni je nutno aplikovat pro plastick6 jily s vysokou plasticitou, ai, 1,5 dne, pro vdt3inu zemin vsak stadi d6lka pracovni doby 8 hodin. Rychiost po dosazenivrcholovd pevnosti ry ie moLnozvEtsovataZ l0 krrit.

9.4 uEneNi sMyKovE pEvNosfl tN stru

Polni zkouSkysmykov6pevnosti se prov6ddji piev 6LnE tehdy,je-li odb6r vzorjejich Iaboratorni odzkouSeni prakticky nereal kt a izovate ln6 (napi. rozpadav6 jilovit6 biidlice a obdobn6 poloskalni horniny na strandjedn6 a materi6ly plaven6 do odkaliSt6,napi. popilek na stranddruh6), nebo tam, kde lze odek6vatvfznamn6j5i poruSenivzorku pli jeho manipulaci (napi. m6kk6, normdlnd konsolidovand jily, bahnite n6plavy), popf. tam, kde polni zkou5kamtZe bft realizov na za podstatnE jednoduSSich podminek. PodrobnEjipopiSi zkouiky na blocich a vrtulkovou zkousku.Nepiim6 zkouBky, zejm{na zkouiky penetradni,kterd jsou nejdastdjii pro pisdit6 zeminy, kontroluji ulehlost. Pomoci t6 je odvozov6nasmykovii pevnost na zrikladEdopiedu ziskanlch korelaci z laboratornichsmykovfch zkou5ekpro danou pisditou zeminu.

g.4.1

ZxouSxr NA BLocicH

Tyto zkou5kyjsou pomdrnEnirodnd na vybaveni, a tim jsou i relativn6 drah6. Jsou vSak nutne u vjznamndjlich staveb a u materiiilu poloskalniho charakteru.u potrhanfch piekonsolidovanfch jiln i hrubozrnnfch zemin. Sch6ma zkoudky je na o b r .9 . 1 4 . Z k u 5 e b n i b l o k o ol o i e 0 , 2 5 n e b o0 , 5 0 m 2 j e o b e j m u t riimedkem. Situov6nim zkuSebniho bloku je d6stedn6 piedurdena smykovi plocha. Pomocf vjkonnfch hydraulick j c h l i s t s p r o t i r e a k c ij e n e j diive blok zatiZen norm6lovou silou N. Tim se d6stednd lie Obr.9.l4 minuje vliv urdit6ho rozevieni trhlinek u poloskalnich hornin po odlehdeni zeminy pii piipravd bloku. Sikmou silou F se prisobi pod .6hlem d tak, aby blok nebyl zatElov6n momentem a jejim postupnymzvy5oviinimse dos6hneusmyknuti bloku, vjslednd norm6lov6 a tangencielni nap6ti na smykov6plole je dino vztahy F.sina+y'y' F . cosq t=A A Zajimav6 srovn6ni vfsledkrl t6to polni zkou5ky s laboratornimizkou5kamikrabicovfmi i triaxi6lnimi pro p{nevni sedimenty v SHR uv6di Seydek (1984). Typ

124

zkousky je zbvisl! na zkousen6mmateriilu. pokusy s m6ienim p6rov6ho tlaku v prrib6h smyk6ni byly rispE5n6. u

9.4.2

VnrulxovA zKouSKA

Tato zkouSkase v nasich podmink6chnejdastdji pouLivir pro mdieni pevnosti kalfi plavenjch do odkalisf, napi. elektrdrenskfchpopilkri, papirenskjch kalt a to pro posouzenicelkov6 stability di pii rozhodovanio vfstavbd dalsich zvysovacieh stupiri. DalSi pouZiti je vhodn6 pro bahnit6 neplavy,v zahraniEi prevaZuji zkouiky na plastickjch normrilnE j ilech. konsoI idovanly'ch Vrtulkovri zkou5ka je vhodni pti zjiSfov6ni neodvodndn6pevnosti (typu UU). Do povrchu zeminy nebo do dna vrtu se zarazi vrtulka - obr. 9.15 a m6ii se kroutici moment M, pli n6mZ se zemina usmykla po obvodd vrtulky. Vrtulk o v d p e v n o s t e s t a n o v iz r o v n i c e s M -|( kde K je konstanta z6visl6 na rozmdrech a tvaru vrtulky. Za piedpokladu, Z e o d p o r p r o t i u s m y k n u t ij e r o z d 6 l e n rovnomdrndna povrchu v6lce usmyknut6 z e mi n y , p l a t i O b r .9 . l 5 ,. HD2(. A=-|l+-i D\

2 (

3H)

kde H je vfska a D iiika vrtulky. Smykov6plochaje svis16a vodorovn6,a tak vfsrednripevnostzahrnujeurditou prrimdrnouhodnotu z hlediska dnizotropieu nehomogennich sedimentri. vrtulka popsandhoobd6lnikov6hotvaru zejm6na u tuziich materi6hi strh6v6 zeminu, a tim ji poruiuje. Proto J.Eichler navrhl vrtulku troj riheln ikov6ho tvaru, kter6 zeminu m6n6 poruSi. Pouziti vrtulek troj rihe ikov6ho typu s rriznfm stiedoln vjm rihlem i s rriznlm podtemkiiddlek doporudujitak6 Menzies a simons (197g). Laboratorni verze vrtulky se vyuziv6 pro sledovini vlivu dasu na zvEtsenipevnosti vyrobgnlch j il ocementovly'ch suspenzia d6le pro m6reni tixotropie jirri. Tixotropni jily vykazuji pomdrndvelkou pevnostv piirozen6m stavu. Tato pevnost se vsak prudce zmendujepo prohndteni(i kdyz index konzistenceI" zrist6vrikonstantni), nebof vazby mezi pevnou a kapalnouf6zi se poruSily.s dasem,a to u tixotropnich jihi pomdrnd rychle, i6dovd n6kolika dni, se v5ak tyto vazby obnovuji a pev_ nost se zv6t5uj i kdy? v re6ln6mdasese pouzepiiblizuje privodni hodnot6. e,

t25

9.5

O B E C N ED R A H YN A P E T iV E D O U C iK P O R U S E N I

Z6k|adniprincipdrahnapdtibylnaznadenvodst.6'l.5,kdebylouvedeno,Ze mistu bodri zn6zoriujidr6ha napEtije vektorov6 d6ra odpovidajici geometrick6mu cichpostupnouzm6nunapjatostizeminyvesledovan6mbod6,Dr6hanapdtivsouna iadnicich hlavnich napdti o*o, orln byla zn6zorn6na obr. 6.6. Pii vyhodnoceni triaxi6lnich zkousekje n6kdy vhodnEjSizllzornEni napjatosti pomoci bodu napEti, jehoZ souladnicej sou
dmax s =-- dmin

o=e*{^

tj. odpovidajl vrcholu Mohrovy kruZnice(bodu s nejvdt5im smykovim napdtim - devi6torem nap6ti). v souladu s principem efektivnich napdti lze potom zm6nu napjatostivyj 6diit Pomoci - efektivnich drah nap6ti ESP (effective stresspath):

S{ = t=n-

ot"f -c3"1

P"t =

ot"1 +o1"1

- totilnich drah napdti TSP (total stresspath): ot lot p = q =ot:ot

z z ,

- tot6lnich drah nap6ti minus zp6tni sytici tlak us

(z - r"ysr],

s=-'T:

or -oz

/o, +o.,) o=l--r-r''

pro druhou fazi triaxillrj standardni zkouSky jsou efektivni drrihy napdti zobje uvedenozobod razeny risedkou.o.dklondnou vodorovn6 o rihel 450' Na obr' f i6 kterf rerazeni zkou5ky CID pro pisek hlinitf. Pod6tekirsedkyvychrizi z bodu A' prezentujestav izotropni konsolidacea kondi v bod6 B ve vrcholu Mohrovy kruznice poruSeni. tzv' Spojnice bodfi nap6ti, kte16 reprezentujirrizn6 stavy poruSeni1rB-28;' 1e stik6ch k a O' Pro jejich vztah k parametrtm smypiimka poruieni Kr o charakteri kov6 pevnosti plati

c"J = k sec@

0q =sin-t(tg)

Naobr.g.lTjsouzakreslenypiimkyporu5eniKrvoboupoloroviniich,zjiSt6n6 prosypkjmateri6l'BodAreprezentujekonecprvnifiizeizotropnikonsolidace. KromEdr6hynapdtiprostandardnitriaxidlnizkou5kuClD(viztak6piedch|zelici je mozno piipad) jsou zde zakresleny tak6 zblvajici tii dr6hy nap6ti v ESP' kter6 je prov6d6tv osov6 symetrick6mtriaxi6lnim piistroji. Svis16efektivni hlavni napdti oznadenod" a vodorovnd dr'

126

L.

qr'k'sec O I,f sin' (t9 o)

O b r .9 . l 6

U (ou > on)

kladnj'ch mluvime

hodnot

.q-

rvist{ 3ttolefli

o vertikrilodtcheoni h66--rog"- o t e a I I

nim stladeni,zatimco u zipornfch q (d" < or) o vertik6lnim protaZeni. Pokud se hodnota p zvdtiuje, jde o zkouSku piitdZov6nim, s p o k u d s e p z m e n 5 u j e ,j d e o zkouSku s odlehdov6nim. Pii protnuti efektivni dr6hy napdti s piimkouporu5enKr se sledovany i vzorek poru5i. U zkoudky CAD s anizotropni konsolidadni fLzi (napi. za podminek K.) leZi vjchozi bod mimo hlavni osu, obr. 9.18. Zde jsou t6z ukiz|ny zirkladni praktick6 piipady, u nichZ se lze s uvedenj'mi dtyimi z6kladnimi drahami napdti setkat:

4'Q'6stlj

fu> rf-h 6r

9l*
I
{a6y--;a66'01

-c -sviEt6 o.otolcni

S"., + 66.,
2

( Pe1I

Obr.9.17
- k l a s i c k 6s v i s [ 6s t l a d e n is p i i t i Zenim reprezentuje drihy napdti bodu A nach6zejicihose pod ploinjm z6kladem, - svis16 stladeni s vodorovnyimodlehdenim reprezentujedr6hy napdti bodu A za o p 6 r n o us t d n o up i i v z n i k u a k t i v n i h ob o d n i h ot l a k u , - svisl6 protaZenis bodnim plitiZenim reprezentuje drihy napdti bodu A za opdrnou pasivniho zemnihotlaku, st6nou,kde doch|zi k vfvoji - svisl6 prot^Leni se svisllim odlehdenimzn|zoritje drrlhy napEti bodu A, kterf se pod firovni dna hlouben6ho vjkopu. nachd'zi

127

FZkoulky sledujici uveden6 dr6hy napdti nemaji za tideI pouze stanovit srnykov6 parametry, ale zejm6na sledovat deforrnace nutn6 pro dosaZeni stavu poruBeni, zkouSky CIUP (CAUP) sleduji tak6 riznf vfvoj p6rov6ho tlaku. Teoreticky a v piistroji s lizenlmi drahami nap6ti prakticky lze sledovat obecn6 plipady drah nap6ti (ne pouze zdkladni uveden6, kterd svirajf rihel 450 s vodorovnou), Vzorek se poruli pouze pii protnutf plimky poruSeni, tj. tehdy, svir6-li dr6ha nap6ti s vodorovnou irheI v6t3i nei. rihel @, kterj svir6 s vodorovnou piimka poruSeniK;.
r ' l t t

o
hsl

zotileni zdktodem

iA

I
i
plipod posiwiho zcmnftro ttoku

6l-o
"'tt -

10

vikop

O b r .9 . 1 8

9.6

RozDiLYMEZI SKUTEENoU NAMERENoU A PEVNosTi

Pro zdtrazndni rozdilt je nejdiive tieba specifikovat z|kladni rozsahy smykovlch parametrripro jednotliv6 typy zemin a typy zkou5eka teprve n6sledn6pouk6zat na piipadn6 disproporcemezi zmdienou pevnosti a jeji skutednouhodnotou v urdit6m zemnim tdl ese.

9,6.1
9.6.1.1

NltrlERetE HoDNoTysMyKovE pEvNosTl

SmykovS pevnost nesoudrinfch zemin

NesoudrZn6 zeminy mohou bft definoviny jako zeminy, u nichZ jsou sily di vazby mezi jednbtlivjmi zrny zanedbateln6s ohledem na mechanick6 chov|ni zemin. Tato kategorie zemin zahrnuje pisky, Stdrky, rockfilly (kamenit6 n6sypy) i hrubSisilty (prachovit6zeminy). U tEchto zemin urdujemevzhledemk jejich vysok6 propustnosti piev6ZnE efektivni parametry smykov6 pevnosti, protoae jejich zatEiovdni in situ obvykle probih6 za odvodndnly'ch podminek. Vjjimku tvoii napi. zvodn6l6 dodky pisku, kter6 jsou obklopeny m6lo propustnlimi zeminami. piiklady lze nalfzt v terci6rnich pilnevnichsedimentech jihi. SHR nebo ve vjsypkrlch nadloZnich V prvnim piipadd byly tyto dodky (tekut6 pfsky di kuiavky) hrozbou pro horniky pii podpovrchov6t6Zb6. V druh6m piipadE jsou piidinou nestability tdchto vfsypek, protoZesmykovi pevnostza neodvodndnfchpodminekje velmi mal6.

kygrt pieek

I +atr
:
E
I

o () c

Ztkla:dni vlastnosti nesoudrZnfch zemin uk6Zeme pro pisek. Jejich chovini je silnd ovlivnEno jejich stavem, zikladni rozdil mezi kyprfmi a ulehllmi pisky pii smyk6ni v krabicov6m smykov6m piistroj i je znL.zornEn obr. 9.19. Zde je na ziejm6, Le se odpor ulehl6ho pisku proti usmyknuti prudce zvdt5uje a po piekro6eni maximiilni pevnosti ( 17) se zmen5uje k hodnotE pevnosti rezidu6lni r,. Na druh6 strand se u kyprho pisku odpor proti smykrini zvEtSuje aZ se ust6li na maximilni h o d n o t 6 ,k t e 1 6s e b l i Z i h o d n o t e r,. Svisl6 pomErn6 pietvoieni pii poruSenie,7 dosahujehodnot 2 aL 4 %o pro ulehl6 pisky a 10 aL20 % pro kypr6pisky.

o r o c

t
J

-ah

Pfi zkouice tak6 sledujeme svislou deformaci vzorku. U u l e h l 6 h op i s k u s e p o p o d 6 t e d n i m nepatrn6m stladeni zvdt5uj e v1y'3kavzorku. Dochlzi zde k O b r .9 . 1 9 dilatanci. Piedstavmesi ji jako nadzvednutijednotlivfch zrn na smykov6 plo5e, aby se mohla vz6jemnEposunout. Na druh6 stranE se u kypr6ho pisku v oblasti smyku zrnidka pies sebe navz|lam posouvaji a zisk|v aji ulehlejSipolohu. Tento d6j oznadujeme jako kontraktanci. Je ziejm6, Ze po plekrodenimaximAlnipevnosti dochizi k homogenizaci napdti ve smykov626n6. Jak smykov6nap6ti, tak dilatance,nabfvaji v tomto stadiu zkou5ky stri16 hodnoty, kter6 se v prribdhudalSihopietveieni nem6ni. Pro dan6 norm6lov6 napdti nabjv6 v tomto stadiu p6rovitost ve smykovd z6nd urdit6 hodnoty nezrivis16 na pod6tednip6rovitosti. Tuto hodnotu Casagrande oznadil jako kritickou p6rovitost. Vynesenfm z6vislosti 7 = f(o"1) pro kyprj a ulehlf pisek na zi*ladEprovedeni vice krabicov;y'ch zkouiek pii rriznjch norm6lovly'ch napEtichziskiimez6vislostzobrazenouna obr.9.20. Pro ulehlf pisek se z6vislostu poddtkusouiadnictrochu zakiivuje, avSakproch|zi pod6tkem. Jestliie nemdiimesmykovoupevnostpro mal6 norm6lovi napdti, mtZeme proloZenim piimky mezi nam6ienfmi body ziskat hodnotu r",

129

tjako pod6tednisoudrZnost, kter6 se zdrivodiujezaklindnimzrn. oznadovanou Zakiiv eni z6vislosti mezi smykovly'm a norm6lovfm nap6tim je vlrazn' u kamenit6ho nrisypu (rockfillu). Je vyvol6no jednak zaklin6nim velkfch zrn, ale tak6 drcenim pii vysokjch nap6tich, kter6 . odpovidaji tlakrim u vysokjch kamenitfch piehrad. Proto se n6kdy irhel vnitiniho tien i urduje v z6vislosti na tomto napEti. Z porovnini popsanjch [hel zkouSek vypllv6, 2e vnitiniho tieni pisku je funkci p o d r i t e d np 6 r o v i t o s t i ,i i m j e i

Obr.9.20 je p6rovitost niZSi, tim vy55i rihelvnitinihotieni.

Vliv pod6tednip6rovitosti se projevi na rozdilu mezi vrcholovim a rezidu6lnim irhlem vnitiniho tteni (0"-10'), nebot' rezidu6'lnipevnostje nez6vislriod podtitedni p6rovitosti. Rezidudlni ihel vnitlniho tieni je zase vy55i asi o 5o-7o neZ je irhel tieni mezi vyhlazenfmi rovnob6Znfmi plochami jednotlivjch zrn (24"-26") v drisledkugeometrickfchpodminek(hladkost ploch, velikosti zrn, angularitaapod.). S ohledemna uriitost Podminekse zkouii pisek bud'v such6m stavu nebo zalitf vodou. U zavlhlich jemnfch piskti jsou vfsledky piiliS vysok6, nere6ln6, v drisledkukapiklrnich negativnich tlakt. Piitom rozdil v hodnot6 e"f pro suchll a zalit! vzorek tini 1o aL 2". Stiedndulehl6 Zeminy prachovit6zeminy (neplastick6) jemn6 a stiedni Pisky stejnozrnn6 dobie zrnEn6pisky pisdity St6rk rockfill - kamenitf n6syp Tab.9.6 Smdrn6 hodnoty rihlu vnitiniho tieni nesoudrZnjch materi6li udiv6 dSN Zf 1001 pro zeminy v rostl6m stavu a eSN 73 6824 pro zeminy zhutndn6.Orientadnihodnoty uv6di tak6 tab.9'6. Ulehl6

aal")
2 8a L 3 2 30 aL, 34 3 4 a L4 0 3 6 a L4 2 40 aL 45

aal")
30 aL34 32 zL,36 38 aL46 40 aL48 45 aL60

130

lE-

9.6.1.2

SmykovS pevnost soudrinfch

zemin

Obdobn6 rozdily jako byly registroviny mezi smykovou pevnosti kypr6ho a ulehl6ho pisku mriZemesledovat i pro jily normdlndkonsolidovan6a piekonsolidovane. Typickf prribEh vfsledku triaxi6lni zkouSky s mdienim p6rov6ho tlaku je zn|zorndn na obr. 9.21. U zemin piekonsoI idovanjch (graf 2) dochbzi v oblasti smykov6 z6ny k dilatanci, k nadzvednuti a vjvinu podtlaku (negativniho p6rovdho tlaku). Tento podtlak m6 vliv na zvjieni efektivnich napdti a tim na zvliSen pom6rn6ho pietvoieni, pii i ndmZ dojde k poruieni. U normilnd konsolidovanjch jili (graf 1) vznikaji kladn6 p6rov6 tlaky. Obr6zek 9.22 zndzorltuje, jak se toto typick6 chov6ni projevi pii zn6zorndni drah napEti. Pro zkouSky neodvodndn6 (typu UU) pro nasycen6 zeminy ziskime totilni parametry g, =0, c, = konst. Velikost tot6lni soudrZnosti ziivisi na charakteristicestavu soudrZn6zeminy, na indexu konzistence I" (tab. 9.7).

? 5

<r"
rj)

(, t

t' -os {5
O b r .9 . 2 1

I
t
Obr.9.22

P r o s t a n o v e n ih o d n o t y t o t i l n i soudrZnosti cu normilnE konsolidovanjchjilfi uv6di Skempton mpirice k! vztah cu = ..,:(0,11+0,0037'I e) kde oo, je svisl6 efektivni napdti, jimZ byl vzorek konsolidovrln in situ. Io - index plasticity.

l3l

Konzistence

cu

mdkk6 tuhri
pevnii tvrd6

tdmdi stejnf pro stejnou zeminu, avSakefektivni soudrZnost serje menTab.9.7 5i pro norm6lnd konsolidovan6 zeminy. Pro zeminy konsolidovan6z ka5e = 0. velikost soudrznostitedy z6visi jak na velikosti piekonsolidadlze zlskat i c.r niho nap6ti, tak na dase,po ktery piekonsolida6ninapdti ptsobilo, nebof das hraje vlfznamnou rilohu ve vjvinu vz6jemnich vnitinich v azeb(viz kapitola 7). kles6 s rostouci plasticitou zemin a v rozsahu Ip= 10 aL 60 se tg e"7 pohvbuje v mezich 0,6 aL 0,3, tj. g"t :31"-17". Hodnoty efektivnl soudrZnostijsou i6dovd v desitk6ch kNm-2. Efektivni soudrZnostzemin zhutn6njch energii odpovidajici Proctorovd standardnizkou5cese pohybuje v rozsahu 5 aZ 25 kNm'2. Sm6rn6 hodnoty efektivnich parametrri zemin v piirozendm stavu udiiva norma dSN 73 1001 a zeminpo zhutndniiSN Zf OAZa. Pii zkou5k6chtypu CU s mdlenim p6rov6hotlaku obdrZimeprakticky identickd vjsledky jako pii zkouice CD z hlediska parametri e4 a c"s.Hodnoty tot6lni pevnosti po piedch6zejici konsolidaci gcu, ccu neni moZno tabelovat, nebot' gsou ovlivn6ny velikosti ptedchrizejiciho konsolidadniho napdti. Uhel vnitfnlho tieni

IkPa] 25 50 100 1 5 0a L 2 0 0

Pii zkou5ce typu CD v triaxiilpiistroji lze opdt odliSit chov6ni nim piekonso idovanfch a norm6lnd konI s o l i d o v a n j c hz e m i n . L i S i s e j e d n a k z hlediska dilatance di kontraktance a d6le z hlediska smykovlch parametrri. Efektivni rihel vnitiniho tieni g"1 je

9.6.1.3

Rezidu6lni smykove pevnost

Typickj vjsledek krabicovd smykovd zkouiky odvodndn6pro jil piekonsolidovanf a norm6lnd konsolidovanf uvidi Skempton (1964) a je zobrazen na obr. 9.23. le ziejm6, Ze piekonsolidovan6 (obr 9.23-2) zeminy vykazuji vyznamny rozdil mezi pevnosti vrcholovou a reziduflni, zatimco u norm6lnEkonsolidovanjch zemin ( o b r 9 . 2 3 - 1 )j e t e n t o r o z d i l p o d s t a t n E e n S i . m Miru poklesu pevnosti z vrcholov6 na rezidu6lni je moZn6charakterizovat ind e x e mk i e h k o s t i I s p o d l e B i s h o p a( 1 9 6 7 ) :

Itz

POSUN 6 Obr.9.23

Obr6zek 9.24 znizoriuje prribdhmoZnjch poklesrismykov6 pevnosti proti vrcholov6. Vidime, Le zi*isi na prtbdhu a velikosti posunu. Pro stejny index kiehkosti je kiivka c nebezpedndjli.Index kiehkosti lze definovat i pro neodvodnEnou pevnost,napi. urdenouz vrtulkov6 zkouSky.

6
o c .o

B
E
I l-

r1,0
le=0,1 le= ,6 0

Metod stanoveni rezidu6lni pevnosti neporuSenfch vzorkri zemin je vice, ale nejdastEji se pouZivaj i: - krabicovf piistroj smykovf reverzibilni. - krabicovi smykovi zkouika na proiiznut6m vzorku, - kruhovf smykovj piistroj.

lo.a lo,o lo,+ lo,z

lo

O b r .9. 2 4

Z|kladnim cilem je mdiit smykovf odpor zeminy po velk6m pietvoieni, kdy jiZ vznikla vyhlazen6 smykov6 plocha s vysokou orientaci 66stic. V t6to souvislosti se dnes mluvi o nutnosti vz6jemn6ho posunuaZ I m pro vysoce plastick6jily. BdZnndrdha posunu v krabicov6m nebo triaxirilnim piistroji je nedostatedni.Nejl6pe proto z6kladni podmince vyhovuje kruhovf smykovj piistroj, kde lze modelovat teoreticky libovoln6 posuny. Pouiiti krabicov6hopiistroje s reverzibilnim posunemje urditou n6hradou.Po prvnim cyklu smyk6ni do krajni meze, kterou vz|jemn! posun krabic umoirluje, se krabice vrilti do privodni polohy. Nevfhodou je poruSeniorientace E stic z piedch6zeiici fine. Umdljm proiiznutim vzorku v mistech piedurdendsmykov6 plochy chcemedosiihnouturychleni zkou5ky.Takto piipravenj vzorek lze potom zkou5etkrom6 krabicov6ho piistroje vfjimedn6 i v triaxi6lnim piistroji.

I J J

7'Ideilni piipad nast6v6,mriZeme-lim6iit reziduAlni pevnost na skutedn6smykov6 plo5e, napi. na vzorku, kterf byl in situ odebrin ze smykovd plochy. Zde orientacedilstic iiZ nastala. idovanfmi a norm6lnd konsoPokud uvaZujemez6kladni rozdil mezi piekonsol lidovanjmi jily bez zpevnEni,miZeme vyjit z pledpokladu, Ze reziduilni pevnost jilovit6 past6,piipravene zhruba na mezi tekutosti. Tak lze m6iit na zkonsolidovane se modeluje stav zmdkl6hojilu na smykov6plo5e. M6ieni rezidu6lni smykovd pevnosti v6noval velkou pozornostHer5tus (1971) providdt reverzni a Seydeka Havlidek (1975). Podle poslednichautort Ize irspd5nE zkouSkyjen na modernich krabicovjch piistrojich. Po kaZd6mposunu se smykovii omezeni norm6lo6i krabice vriiti do privodni polohy pti ponechi4ni jen d6stedn6m v6ho zatileni. U n6s se dnes tomuto postupu v krabicov6msmykov6mpiistroji d6v6 piednost, nebot' nejnovdj5i kruhovi piistroj popsanj Bishopem et al (1971)je velmi n6kladnf. Ze Proto tim vice se uplatiuji koreladni vztahy, kter6 vyuLivaji skutednosti, rena zidu6lni pevnostje nez6vis16 pledchizejicim nap6ti a je zit'visl| zejm6nana mineralogick6msloZeni.V souladu s obr. 9.23 je moZnokonstatovat,Ze c',=0, u O.oro napi. snahouje najit korelaci pro g', na ndkter6 zlrkladni indexov6 charakteristice, Seydeka Havlidek ( 1975 ). Jedenz poslednichnivrhri korelaceuvidi Vaughana Hamza (1977) - obr. 9-25. Zde rp', prudce kles6 proti vrcholov6mu pro index plasticity Ir=25 aL 30. JestliZe pro pro nesoudrZn6 zeminy odpovid6 rezidu6lni rihel vnitiniho tieni irhlu zjiSt6ndmu kyprf stav, tj. asi 300, potom pro soudrZn6zeminy s Io > 30 kles6 pi k hodnotrim 13oaL'|". Ndkteii autoii vSak uv6ddji, Ze nejmen5(nhel p', nam6iili pro montmorillonitick6 jily aZ pouhfch 4'. Neni-li moZnost mdiit rezidu|lni pevnost, zaznamenisit se tzv. pevnost koncovi, tj. peYnost,kterou m6 zemina po 1 usmyknuti v krabicov6msmykov6m piistroji. I z ni je moZno orientadnE usuzovat na rozdi I mezi vrcholovou a rezidu6ln i pevnosti.

t
*

t
i
f
F-+

INoEX PLASTtCtTy

Obr.9.25

134

L-

9.6.2

pooMiNEK ODLrSNosr LABoRAToRNI MEroDrKy oD REALNVcH

V laboratoii, popi. polnimi zkouikami mdiime smykovou pevnost za urditjch p o d m i n e k ,k t e r 6 s e m o h o u o d s k u t e d n 6 h o h o v 6 n ip i i p o r u S e n i n s i t u v i c e d i m 6 n d c Iisit. V t6to kapitole nechdmestranouot6zku, zda zkou5enf vzorek je di neni dostatednEreprezentativniz hlediska promdnnostiparametrfiv rozsahu staveniStd. Ptjde o vlivy, kter6 mohou ovlivnit nam6ien6hodnoty smykovlich parametrt zjiStdnfch pro konkr6tni materi6l. Jednou ze z|kladnich odliSnosti mriZe bft skutednost,Ze n a p j a t o s tv z o r k u n e o d p o v i d rp i e s n d s i t u a c i i n s i t u . N a p i i k l a d s e z m i n i m e o v l i v u i s t i e d n i h o l a v n i h on a p d t i 0 2 . V o s o v ds y m e t r i c k 6 mr i a x i 6 l n i mp i i s t r o j i j e j e h o v l i v h t brdn konzervativn6,nebot' oz = 03 (pii zkouSkrich stladov6nim).Zmdienj thel se v n i t i n i h o t i e n i , n a p i . p r o p i s k y , m r i Z eb l i t n e p a t r n d 6 t S i ,p r o v 6 d i - l i s e z k o u S k a v v p r o t a Z e n io z = o t ) . P o t o mi d 6 r a p o r u l e n iK r n a o b r . 9 . l 7 a 9 . 1 8 b y b y l a n e p a t r n d ( p o d l i S n 6 r o j e d n o t l i v 6t y p y z k o u S e k .

9.6.2.'l

Vliv Easu

V laboratoii proviidimezkouiky pomErn6rychle ve srovnfni se skutednfm piip a d e mi n s i t u . Z v l 6 5 f v e l k f v l i v s e u k a z u j ep i i m d i e n i n e o d v o d n d n p e v n o s t it y p u 6 z k o u 5 k yU U . V e l k o u p o z o r n o s t i t o s k u t e d n o s tv 6 n o v a lB j e r r u m ( 1 9 7 3 )j a k o r e a k c i i n a p o r u i e n i n 6 s y p r iz a l o Z e n y y ' n a p l a s t i c k j c h j i l e c h . Z p E t n o ua n a l f z o u z j i S t d n 6 ch p e v n o s ti n s i t u b y l a z n a d n d e n 5 in e Zp e v n o s tz m E i e n |v r t u l k o v o uz k o u 5 k o u n s i t u . i m V y s v d t l e n ip o k l e s u p e v n o s t is d a s e ms e z p r a v i d l az d t v o d r i u j ev z r t s t e m v l h kosti ve stiedov6 d6sti vzorku a to bud' srlnim pii dilatanci nebo migraci vlhkosti vlivem nerovnomdrnd rozloZenjch p6rovfch tlakfi u podstav vzorku a v jejich stied o v 6d 6 s t i .

9.6.2.2

Vlivanizotropie

Anizotropie pevnosti zemin je vyvoliina dvdma vziijemn6 se ovlivfiujicimi aspekty: - geometrickouanizotropii, tj. preferovanfmuspoi6d6nimd6stic, - a n i z o t r o p i in a p d t i . d6stice Geometrick6anizotropieje vyvoliina pii ukl6drini,kdyZ sedimentovan6 A m a j i t e n d e n c iu k l i d a t s e p o d 6 l n o uo s o u v o d o r o v n d . n i z o t r o p i en a p E t ij e v y v o l 6 n a a k o m b i n a c ih i s t o r i e n a p d t i a g e o m e t r i c k o u n i z o t r o p i i( n a p i . z e m i n y k o n s o l i d o v a n 6 v z a p o d m i n e kK . ) . V j s l e d n f e f e k t j e p e v n o s t n ia n i z o t r o p i e e v z t a h u n a p d t i v e r s u s nietvoieni. ( v a S k e m p t o n H u t c h i n s o n 1 9 6 9 )u v e d 6 j iv l i v o r i e n t a c e z o r k u n a n e o d v o d n d n o u p i i p e v n o s t N e j m e n s ip e v n o s t j e d o s a Z e n o r o p i i p a d , k d y s m y k o v r p l o c h aj e p i i b l i z .

135

r'
nd rovnobdZn6s horizontillni rovinou (s rovinou sedimentace), obr. 9.26. S touto je skutednosti tieba poditat, nebot'bEZn6se zkouSejivzorky orientovan6svisle.
.tA

o o

1,0

jll - London, Ashford jll - London, Wraysbury jll - Surte ill - San Francisco iit - Wetand

E
-q

I I

E I I

0,

Zkou5ky typu CU s mEienim p6rov6ho tlaku ukdzaly zajimavd vjsledky z hlediska anizotropie (napi. Mitchell, 197 , 6 Skrabal, 1917), obr. 9.27. Anizotropie m6 malj vliv na smykov6 parametry Q"1, cer, ale vfznamn!' vliv na efektivni dr6hy napEti. Ve skutednosti to znamen6, ie (pro piip ad 2) vzorek piit6Zovanly' ve smdru geometricki ani zotropie mii vdt5i pevnostpro dan! v! chozi stav, danli konsolidadnim napdtim oc. Je ziejm6, 2e pro ruznou geometrickou anizotropii je rizn! v!voj p6rovfch tl akri d6n ziej md anizotropii propustnostivzorku.

Nl*0
F..--r t

30.

60" Obr.9.26

90.

C'

r-...-+

p I pef

Obr.9.27

9.6.2.3

Vliv velikosti zkuiebniho

vzorku
Mnoho zemin v sobd skryv6 rfizn6 plochy nespojitosti (lok6lni z6ny nebo plochy s omezenoupevnosti),jako jsou vrstevn6plochy, dislokace,hlavni dElici roviny a star6 smykov6plochy. Pod6l poruchovfch oblasti, pod6l nichZ v minulosti doSlo k pohybu (star6 smykovd plochy), je tieba poditat s tim, Ze se pevnost zmen5ilaaZ k pevnostirezidu6lni. Proto velmi zaleLi ta tom, jak velkj zkulebni vzorek je odebriin a odzkou5en. eim je menSi,tim je pravddpodobndji, Ze neobsahujeZ6dndplochy nespojitosti a S vykazuje tak nejv6t5i pevnost, kter6 odpovidri neporu5en6 zeminl. S rostouci velikosti vzorku se tato pravddpodobnost zvy5uje a pevnost se postupne zmeniaje. 26le7i tak6 na orientaci ploch nespojitosti vzhledemk ploSeusmyknuti. Velmi drileZitou rilohu proto tato otazka hraje pii stanovenipevnosti tuhjch aZ pevnlich potrhanfch j ilt.

lJo

l-

Pokud je zn6ma detnost trhlinek v takovych potrhanfch jilech, resp. jejich vzdilenost,je tieba, aby velikost zkuSebniho vzorku k t6to vzd6lenostibyla v pomd- M a r s l a n d( 1 9 7 2 ) . P o t o m s m y k o v 6p e v n o s ts t a n o v e n 6 a v z o r k u v r u 2 , 5 : 1a L 4 : l n laboratoli bude odpovidat pevnosti odhadnut6na zrikladdvelkorozmdrovfch polnich zkouiek. Velikost vzorku Relativni pevnost

lmml
12,5x 25,2 38x76 1 0 0x 2 0 0 1 5 0x 3 0 0 3 0 0x 6 0 0
T a b .9 . 8

1,90 1,00 0,66 0,64 0,66

pevObdobnj vliv velikosti zku5ebnihovzorku se projevi i u neodvodn6n6 j s o u p o d l e S k e m p t o n a H u t c h i n s o n a 1 9 6 9 ) u v e d e n yv j s l e d k y ( nosti. V tab. 9.8 a pro londjnsk! jil z Wraysbury,kde primdrnii vzd6lenosttrhlinek triaxi6lni zkouSky je 3,5 cm. Za zhkladje vzata pevnostpro standardnivelikost v6ledku (38 x 76 mm). Je ziejm6, Ze jiZ vlsledek mdieni na standardnivelikosti vzorku je ovlivndn ploc h a m in e s p oijt o s t i . Pii zkouikrich Stdrkovitych zemin, napi. zemin tiidy GC (Stdrkjilovitf), je tievzorku nebo odstranit vdt5i zrna a tato ba bud'neirmdrn6zvj3it velikost zku5ebniho nebrat v rivahu.To se bdZndprovridia piipouiti, protoZevlastnostitakov6ho materirilu jsou do znadn6miry kontrolov6nyvlplfiovlm materi6lem.

137

t'i o . n e S e n in p l r r n c n i c n 0 l o u M E c H A N T K E M r N zy
io.1 tlvoo
JiZ v irvodu byly uvedeny ndkter6 z6kladni probl6my, kter6 musi mechanika zemin ie5it. V principu jde o - zemni konstrukce. kter6 dnes lze ddlit na staveb(hr6ze,piehrady,...) i) zemni konstrukcevodohospodrilskjch (n6sypy,zLiezy,...) ii) zemni konstrukcedopravnichstaveb iii) zemni konstrukceekologickjch staveb(sklrldkykomuniilnihoodpadu,odkali5t6, vfsypky, ...). - interakci zernniho prostFedi s konstrukci, napiiklad i) ploSn6zhklady(pasy,desky,patky,...) ii) hlubinn6 z|klady (piloty, podzemnistdny,...) inZenjrskdsit6, Stoly v zemikonstrukce(napi. zasypan6 iii) podpovrchov6 n i c h , . . .) . Zhkladni probldmy se vz6jemn6 prolinaji, nebot' napiiklad pii volbd metody zakl dbni - zejmdna pii zakl|d|ni v otevien;ich j6m6ch - jde o tilohu zaji5teni t6to j6my a na tu jsou kladeny obdobn6n6roky jako na typickou zemni konstrukci. d Pro typickou zemni konstrukci vodohospo 6isk!ch, dopravnich di ekologickfch stavebmusi bjt vzaty v rivahun6sledujici mezni stavy: - ztrata celkov6 stability nebo fnosnosti - deformace (vdetnd creepovfch), kterd zprisobi poruchy piilehl!ch konstrukci nebojejich nepouZitelnost, - poru5enivnitini erozi, - poruSeni povrchovouerozi nebo vyplavovinim, - poruSeni vztlakem. Pro typickf piipad interakcemusi bit zohledndnydv6 zikladni skupiny meznich stavri. dochizi ke ztr^tE Prvni skupina meznich stavri zahrnuje stavy, pii kterly'ch konstrukce. Inosnosti di tpln6 nepouZitelnosti Druh6 skupina meznich stavt zahrnujenepiipustn6 deformace, kter6 ztELtli bELn6 pouLiv6ni konstrukci (napi. nepiipustn6 sed6ni, prrihyby, vznik a otvir6ni trhlin). Ze vz|jernn(:ho porovn6ni jasnE do popiedi vystupuji 2 zhkladni tlohy - zajiStEni stability nebo rinosnosti(obr. 10.1), - zabezpeieni, aby se zemni prostiedi (konstrukce) deformovaly pouze trkovim zpisobem, kterf by neovlivnil piim6 jejich pouZiti nebo konstrukci, kte16 jsou s nim v interakci (obr.102)'

138

nasyp smykova plocha p l I U n o s n e o do Z p l m 6 k k e o d o zi

zeklad

t-

O b r .1 0 . 1

nepFipustne naklonenl

prf|hyb

r k o r u n ap F e h a d y

nepFipustne deformace koruny

s e v z ni k e m t r hl i n

O b r .1 0 . 2

139

r-'

Tdmto dvdma probl6mrimbude v dalSich kapitolich v6nov6nanejvdtSi pozornost. Nebezpediporu5enistability po smykovdploie bude ukhzino v kapitole Stabilita svahu, i kdyi zminka bude i u kapitoly o n6vrhu ploSnjch z6kladt a zemnich tlakri. Piipad vipodtu sed6ni bude ieien hlavnd pro sed6ni plo5nfch z6kladri,kdyZ postupy se daji aplikovat i pro ostatni ptipady. zde uvddEn6 DalSi okruhy meznich stavi jsou spojeny s vodou. Piipady poruieni vztlajiZ kem byly naznadeny v kap. 5 - v souvislosti s proudovjm tlakem. KromE typicky vodohospod6lskfchstaveb se s nebezpe6im poru5eni vztlakem setkiivilmepii zajiStgni zekladov6spdry,kteri je situov6naniLe nel. okolni hladina podzemnivody. Ot6zka vnitini eroze je spojena s nebezpedim vyplavov6ni nejjemnEjiich dristic p6ry mezi v6tSimi zrny, nebo s vyplavov6nim po preferendnichcestdch, napiiklad trhlinech. Pro zamezenitomuto jevu je nutno mezi proudici vodu a kolektor (vdtSinou dr6n) umistit filtr, kterj propusti vodu, ale neumoZni pohyb pevnjch d6stic (obr. 10.3). Filtr mtZe byt klasickf zrnit! a nebo geotextilni.

tlnEni

fittr

o?ji"18a"38tHi
-^--ol;
<)

9""%o"3g,?!Ss?
a) Obr. 10.3 N6vrh filtrri vychizi z porovnfnl zrnitostnich kiivek filtru i chrindn6 zirkladni zerniny pro piipad zrnit6ho filtru, resp. z porovn6ni se soudtovoudarou souvislfch prrisakovjch prrilin u filtrri geotextilnich. Hovoiime o filtrainich krit6riich. Terzaghi rozliSovalpli nr{vrhufiltradni vrstvy dvd zikladni podminky. Prvni podrninka zaji5t'uje stabilitu rozhrani a druh6 podminka alespofi 5 aZ 10 nisobnou vy55i propustnostfiltradni vrstvy: - p r v n ip o d m i n k a : ?.4 4ts kde D znadi velikost zrna pro filtr a d znadi velikost zrna pro z6kladni zeminu
b)

d r u h 6p o d m i n k a :

Dt,

d,,

,4

iSN Z: 6850 Sypan6 piehradni hr ze m6 nisledujici poZadavky: - je-li filtr ze stejnozrnn6sypaniny Deo/Dro S 5: 5 < D 5 o / d 5< l 0 o - j e - l i f i l t r z n e s t e j n o z r n ns y p a n i n y D 6 6 / D 1> 5 : 6 6 12<Drs/drs<40 1 2 < D s o / d s< 5 8 o CSN 73 6824 M.al6 vodni nidrie doporuduje: - u materi:i stejnozrnnfch: lri o 5 ( D s o / d sS l 0 Drs/drs 5 3 - u materi6lfin estejnozrnn:ich: ( t 2 S Dr:/drs 40

1 2S Dso/dso 6 0 3
( Drs/drs 5 a dele D s > 0 , 0 6 3m m , k i i v k y z r n i t o s t i f i l t r u a c h r 6 n d n d e m i n y b y m E I y b i t p i i b l i Z n 6r o v n o b d Z n e t o z a h l a v n dv o b o r uj e m n 6 j S i c h 6 s t i c , d nejvEtSizrno nejhrubSivrstvy filtru nesmi bit vdtsi neZ 63 mm, u chr6ndnlichzemin s piimdsi hrubdho Stdrku se pro nevrh filtru vyluduji zrna n a d 3 0 m m - p o u Z i j es e d 6 r y z r n i t o s t if r a k c e0 a Z 3 0 m m . Pro geotextilni filtry lze uvdst nejjednodu5Si vjraz pro filtradni krit6ria: Or 3 B.dso , k d e O 1j e t y p i c k r iv e l i k o s tp 6 r r ig e o t e x t i l i e v 6 t S i n o u r = O s o , O B soudinitel v rozsahu 1-5 v z6vislosti na disle nestejnozrnitostiz|kladni zeminy a typu geotextilie. Z hlediska vy55i propustnosti se vdtiinou vyZaduje, aby O r > d r s . P o d r o b n d j Sp o p i s f i l t r a d n i c h k r i t 6 r i i u v r i d i V a n i d e k( 1 9 8 8 ) , K u d r n 6 d o v 6 i (r99l).

10.2 MODELOVANI
P i e d s t a v u b u d o u c i mc h o v e n iz e m n i k o n s t r u k c e i i n t e r a k d n f l o h y j e m o Z n 6 o d i si ziskat pomoci modelovini. Y zhsadl lze r o z l i s i t - fyzik|lni model - laboratorni, - f y z i k 6 l n i m o d e lv m 6 i i t k u l : 1 , - n u m e r i c k 6 o d e l o v ain m pii niivrhu velmi sloZitjch tiloh je u piedn o strloviinak o m b i n a c e u m e r i c n Dnes l k6ho modelov6nis doplfikovlm fyzik6lnim m o d e e m .

141

10.2.1

LABoRATORNIMODEL

mdiitku' Klasick;i Laboratorni model zn6zoriuje leSenourilohu ve zm6n5en6m model vdtlinou piedstavujelaboratornistand,v kter6m se simuluje ieSenj probl6m napi. podloZi zatiL,en|plolnfm z6kladem.vyztuLeni nrisypapod. Model se piitdZuje vndjSim zatiLenim a sleduje se deformace jako funkce piitil'eni aL do fLze poru5eni zeminy. Pro lepii sledov6ni je dasto delni st6na prrlhledn6 a chov6ni modelu je moZn6 fotograficky di jinak snimat. Obr. 10.4 piedstavuje fotografii podz|kladi zatileniho z6kladovjm pasem.

Obr. 10.4

V prribEhu dosazeni tnosnosti byl fotoapar6t otevien a Iak zrna, kter6 byla v pohybu jsou tozmazan| a v z sadEzn|zotiuji trajektorie pohybu zrn v oblasti poruSeni.Pro sledov6ni pohybu jednotlivfch zrn v podzikladi je moZnovyuZit i stereofotogrammetrick6 metody - porovn6nim snimkri pied piitizenim a po zat'Lovacim stupni obdrZimetrajektorie vybranich dastic.Vfhodou je urdit6 pledstavao chov6ni podloZi, napl. pii vyztuLovlni. Piimi pienos vjsledkri na chov6ni prototypu (reiln6ho piipadu) vSak mrize bit ovlivndn zvolenlim mEiitkem a dalSimi vedlejsimi vlivy. Dnes se z laboratornich metod upiednostiuje modelovini na odstiedivce. Model zemni konstrukceje umistEn na rameni ods*edivky a nam6h6nzrychlenim,

kter6 je vy55i neZ gravitadnizrychleni. JestliZepro prototyp plati, Le svisl6 nap6ti v h l o u b c eh oj e o,p=p.E.hp potom stejneho naplti ovn je dosaZeno odstiedivce se zrychlenim N kret na g v d t l i m n e Z z e m s k 6 r a v i t a c e h l o u b c eh , - o b r . 1 0 . 5- T a y l o r ( 1 9 9 5 ) . v

o"^=p.N.g.h.

hh.=;

Y
I
# r lI n'tooet I T n *Hloubka
O b r .1 0 . 5

Gravitaeni napeti

.l--

Pivodni napeti

'l
n^
Hloubka

Model tak mtZe bjt N kr6t men5i. Mdiitkovli faktor (model : prototypu) pro lin e 6 r n i r o z m E r yj e l : N . J e l i k o Zm o d e lj e v l i n e 6 r n i mm E i i t k u k p r o t o t y p u ,p o t o m i posuny budou ve stejn6mm6iitkov6m faktoru 1:N. Z toho potom vyplfv6, Ze pom6rn6 pietvoieni m6 m6iitkovf faktor l:l a tak d6st kiivky - zaIiL'eni- pietvoieni mok b i l i z o v a n 6 m o d e l ub u d e i d e n t i c k 6 p r o t o t y p u . v metodou laboratorniDnes se modeloviinina odstiedivcestiivd nejv;y'znamndjii P i h o m o d e l o v 6 n a p o t e t z a i i z e n i ,i p i e s j e j i c h c e n u ,v z r f i s t d L .o u Z i t e l n o srto s t e n e j e n s r o z v o j e m p r o c e s f i ,k t e 1 6 s e d a j i m o d e l o v a t( n a p i . i c h o v 6 n i z e m n i h ot 6 l e s a p i i vlibuchu), ale i pro strile lep5i mEiici zai izeni, kterd snim6 mdrn6 body b6hem zkouSky.

t43

r'
Vjhodu lze ukhzat napi. i na jednoduch6mpiipadu konsolidace.J ii' vime' Le rychlost konsolidaceje imdrnrl dtverci konsolidadni drrlhy. Pro proces konsolidace je m6iftkovj faktor dasu diin pom6rem l:N2' Tak konsolidadni proces trvajici 400 dni u prototypu mtze bjt reprodukov6nbdhem t hodiny v odsdedivce pii zrychleni 1 0 0g .

10,2.2

1:1 MODELV MERITKU FYZIKALNI

Tento model je aplikov6n pouze pro piipady s men5imi rozm6ry, napi. deformace plo5nfch z6kladri,opErn6stdna s vyztuZenimapod. Model lze umistit do vEtSich laboratornichhil di do exteri6ru.Na obr. 10.6je zachycenmodel opdrn6 st6ny,

O b r .1 0 . 6

kde svislf prvek tvoii prefabrik6ty, kter6 jsou pomoci vlfztuh ukotveny mezt jednotliv6 zhutiovan6 vrstvy za opdrnou stdnou.Tento zptsob modelov6nije nejv6rohodn6jSi,vdtsinou vsak i nejdraZSi.N6kdy se vfsledky mohou lisit od chov6ni re6ln6hopfipadu, nebof technologii prov6d6nije pii modelov6nivdtSinouvdnovana v d t S ip 6 d e ,I n g o l d a M i l l e r ( 1 9 8 8 ) '

r44

10.2.3 NuuenrcxE ruooelovANl

Jak jiL nazna(,eno kapitole o proudEnivody zeminamia o konsolidaci,pii iev Seni slozitfch riloh se piikl6nime k numericklim metod6m,v6tsinou dnes k metodd konednlch prvki (MKP). Pro aplikaci na geotechnick6probl6my jsou pro na5e studenty nejdostupnEjSi skripta autorri Bartrik, Bucek, Kazda (1976').zde lze ziskat prvni poznatky o zprisobumodelov6ni,napi. probl6mu postupn6vfstavby zemniho tElesa,tj. vlivu volby jednotlivjch zatELovacich krokri na pietvoieni zemniho t6lesa apod' ukazuji se mozn6 zprisobyrozd6leni zemniho tdlesa na jednotlivd prvky - v nejjednoduSSi prvky trojthelnikov6. Jsou ukiiz6ny aplikace na nejdastdjsirilohy, na jiZ zmindnjch na opdrndst6ny,vyruby v zemnim a horninov6mmasivu apod. kromd NaSim 6kolem neni seznamovat nyni studentys touto metodou.spise konstatovat, Ze piesnost metodyje v nejvdtSimiie ovlivn6na zprisobem jakf piedpoklad pro - pietvoieni resp. jestd pro das je pro zeminu zvolen Mluvime o tzv. vztah napEti konstituinfch vztazich. Konstitudni vztahy vychizej i od nejjednodussich zn6zoriujicich choviini l6tky pruin6, po pruZnd plastickou, se zm6k6ov6nimapod. V kapitole o stabilitc svahuje ukin|na moznost n6hrady vztahu mezi napdtim a pietvoienim pomoci hyperbolick6hovztahu Kondnera di n6hradaskutedni kiivky iteradnimi metodami.objevuji se vsak stiile sloZitdjsimodely, vych|zejici z plasticity, ale berouci do rivahy i moznosti strukturnich zmdn pii zatELov|ni apod. UZitednj pieh l e d v t o m t o s m d r uu v 6 d i n a p i . B o h r i d 1 9 9 4 ) . ( Vly'hodou MKP je t6Z moznost pom6rndrychl6ho ov6iov6ni vly'znamu vlivu n6_ k t e r f c h v s t u p o i c hp a r a m e t r i n a c h o v i n i k o n s t r u k c e m o Z n o s t p o z o r n i tn a c i t l i v i a u m i s t av k o n s t r u k c i t a k n a p o m o c p i i p r o j e k t um o n i t o r i n g u e 6 l n 6k o n s t r u k c e . a i r

10.2.4

OvERovANi MoDELovYcHPREDPoKLADO

M o n i t o r i n gn a r e 6 l n 6s t a v b 6m 6 v z 6 s a d 6 c i l e . 3 Jednak ov6iovat modelov6piedpoklady- ovdiit platnost piedpokladrio chov6ni zemni konstrukceziskanfch pii modelovrini. D 6 l e m t Z e p r i s o b i jt a k o r e 6 l n j m o d e l 1 :l , n e b o t 'm o n i t o r i n gm r i Z ep i i m o o v l i v iovat vlistavbu - napi. podle vfvoje p6rovfch tlaki v zemni konstrukci (piehradE, vlisypce) mtZeme korigovat rychlost syp6ni (moZnostzrychleni di naopak nutnost zpomaleni). A konednly'm cilem monitoringu je ujiStEni, Ze se konstrukce bude chovat po jejim dokondenipodle poZadavkfi. Monitoring v6t5inou zahrnuje (viz normativni dokument EC 07- Navrhoviini geotechnickfchkonstruksi ): - deformacezhklad,ov pridy vyvolan6 konstrukci, - hodnoty zatiLeni, - hodnoty kontaktnichnapdtf mezi ziikladovoupridoua konstrukci, - t l a k v o d y v p 6 r e c ha j e h o p r o m 6 n u d a s e m , s

145

nap6ti a deformace (svis16 nebo vodorovn6 posuny, pootodeni nebo krouceni) konstrukdnichprvkri. K tomu ridelu slouZi cel6 5k6la m6iicich zaiizeni, napi. snimadfizemnichtlakri. p6rovf ch tlakt, snimadri m6iidel absolutnihopohybu di relativniho pietvoieni, svislfch di vodorovnfch inklinometrri, mdiicich geodetickjch bodri po povrchu zemnihot6lesa. Zajimav! piiklad monitoringu, kterj plnil hlavnd cil 2, tj. pracoval obdobnd j a k o f y z i k 6 l n i m o d e l v m d i i t k u 1 : 1 u v 6 d i d e B e e r ( 1 9 6 9 ) .S l o o s t a b i l i t us v a h uz 6 i e zu, kter! mdl bft otevien! pouze po omezen;i6as t. Bylo navrZenondkolik zkuiebnich risekt s rriznjm sklonem a zejm6na pomoci inklinometri se sledoval vj'voj piipadn6 smykov6 plochy v dase. Vyhodnocenipotom vedlo k optim6lnimu nivrhu sklonu svahu,jehoZ stabilita po das t bude zaji5t6na.

KO 1 0 . 3 N A V R HG E O T E C H N I C K Y C H N S T R U K C i
V historickjch dob6ch se vdtiina staveb navrhovala podle zkuienosti. Nedochovaly se Z6dn6 piiklady vfpodetnich postupt. V moderni dob6 proily metody dimenzov6nistavebnichkonstrukci v z|sadf tiemi vfvojovimi etapami: - dimenzov6nidle dovolenfch nam6h6ni, - dimenzov6nidle stupndbezpednosti, - dimenzov6nidle meznich stavt. Rozli5eni jednotlivfch metod bude uk6z6no na piikladu n6vrhu ploinlch z6kladi. V piipadE metody dovolenfch nam6hini (metoda platn6 do r. 1966) se stanonap6ti v zirkladovl spiie od horni konstrukce o a posoudilo s dovilo odek6van6 volenjm nam6hinim o7o, urdenllm tabulkovou formou pro jednotliv6 typy a stavy Siiku z6kladua hloubku zaloLeni. zemin a pro urditou odek6vanou V piipadd stupni bezpeinosti (tento stupefi naie normy pro plo5n6 z6klady prakticky piekrodily, ale b6Zndse uZivii pii vjpodtu stability svahu), se stanovi pro urditou zeminu, hloubku zaloLenia Siiku z6kladu, tzv. mezni rlnosnost zikladov6 prfrdy o,. Tato hodnota se ddli napdtim o v zikladov6 sp6ie a obdrZi se celkovli F. stupef,bezpednosti V kapitole 12 bude hlavni pozornostzam6fenaprrivd na vly'pomev det hodnoty mezni rinosnosti.Je-li ziskani stupefibezpednosti doporuden;ich se zich ( napi. 2-3), piedpokl6dL se, I'e n6vrh vyhovi. Samostatnd stanovujeseddni' V p i i p a d d m e z n i c h s t a v f i ( C S N 7 3 1 0 0 1 o d r . 1 9 6 7 s n o v e l o uv r . 1 9 8 7 ) s e p r o 1. mezni stav - mezni stav inosnosti porovnavilvlipodtov6tnosnost Ra s kontaktnim napdtim v z6kladov6 sp|ie o6, pro eitr6mni zatiLeni. samostatndse posuzuJe 2. mezni stav - deformace, kdyz sed6nipodz6kladise po6it6 pro kontaktni napdti v

146

z6kladov6 spiie o7" stanoven6pro provozni zatiLeni. BliZe jsou postupy niivrhu p l o 5 n j c h z 6 k l a d r i l e i S N 7 3 1 0 0 1p o p s r i n y e s k r i p t e c h e c h a n i k az e m i n - c v i d e n i d v M - V a n i d e ka K u d r n f d o v 6( 1 9 8 8 ) . P i i n r i v r h up l o S n j c hz 6 k l a d r p o d l e m e z n i c hs t a v i d l e e S N 7 3 1 0 0 1s e r o z l i S u j e , i zda jde o nfroinou ii nendroinou konstrukci, resp. o jednoduch6 ii sloiJt6 z6kladov6 pom6ry. Vzijemnou kombinaci tdchto 4 moZnostijsou definov6ny 3 geot e c h n i c k 6k a t e g o r i e . P r o l . G K - t j . k o m b i n a c in e n A r o d n k o n s t r u k c e j e d n o d u c h l c hz i k l a d o v f c h 6 v p o m r e c h o s t u pv y Z a d u j e o u z es p l n n ip o d m i n k y : p p Ro,2 o^ je kde Ra1 tabulkov6 finosnostzrikladov6pridy a tak tento postupje urditou obdobou metodv dovolen'ichnamiih6ni. Pro 3. GK - tj. kombinaci nirodn6 konstrukcea sloZitlich z|kladovych pomErri p o s t u pv y Z a d u j e p l n d n i2 p o d m i n e k s

Ra > oa"
s, ( sr,li.

resp.

l s l l s l lAzl lAZLi'"

kde druh6 mi zarudit splndni mezniho stavu deformace(absolutni di nerovnom 6 r n 6s e d 6 n im u s i b f t n i Z i i n e Zh o d n o t yp i i p u s t n 6p r o h o r n i k o n s t r u k c i ) . r P r o 2 . G K j s o u p o d m i n k yo b d o b n 6 , o z d i l j e v t o m , Z e p r o 3 . G K v i e c h n y v f p p o d t y p r o v 6 d i m e r o n o r m o v dc h a r a k t e r i s t i k z 6 k l a d o v 6 r i d y s t a n o v e n 6 k o u S k a m i , p z y charakteristik z|kladov6 ptidy tak jak zatimco pro 2. GK ze smdrnich normovly'ch j s o u u v e d e n yp r o j e d n o t l i v 6 t i i d y a s t a v y v t a b u l k 6 c hv k a p . 4 . T i m j e z i e j m 6 , Z e n6rok na geotechnickj prrizkum - zptisob stanoven(geotechnickfch dat se vfraznd a l i S i p r o 1 . a 2 . G K n a s t r a n d j e d n 6 3 . G K n a s t r a n dd r u h 6 .Z a t i m c ov p r v d m p i i p a d d s t a 6 iv d t 5 i n o up o r u i e n 6v z o r k y p r o j e j i c h z a t i i d d n i ,v d r u h d mp i i p a d 6p o t i e b u j e stiky. me neporuSen6 vzorky, na nichZ se stanovuji deformadnia pevnostnicharakteri probihajicim obdobi se piedpokl6di piechod na normy Evropsk6ho V soudasnE Zde byl pro oblast geotechnikyzpracovin tzv. Eurok6d 7 - Navrhospoledenstvi. vini geotechnickfch konstrukci. V drlsti I - Obecni pravidla se setk6mes n6sleg 6 p d u j i c i m i d o p o r u d e n i m ip l a t n y m io b e c n E r o v s e c h n y e o t e c h n i c k k o n s t r u k c e . , Poiadavky pro navrhovini n6vrhu musi vy ch{zet z rizika ohroZeni Komplexnost kaZd6hogeotechnick6ho majetku a Zivotri. Z toho vypllvaj i minimrilni poZadavkyna rozsah a kvalitu geotechnick6ho prtzkumu, vfpodtri a kontrolnich zkou5ek staveb. ZvleStd musi bit r udinEn ozdil mezi: je - lehkfmi a jednoduchjmi konstrukcemia mallimi zemnimi pracemi, u kterly'ch moZn6 zajistit, Le z|kladni poZadavkybudou spln6ny na zikladd zku5enosti a

147

a-

prrizkumu se zanedbaielnimrizikem ohroZeni makvalitativniho geotechnick6ho jetku a iivoti, - ostatnimi geotechnickfmi konstrukcemi. n6vrhov6 postupy jsou piijateln6 u m6lo sloZitich geotechnicZjednodu5en6 kjch projekti s maljm rizikernjak jsou definov6nyv piedchozimodstavci. Pro stanovenipoZadavki na geotechnickf n6vrh musi bit vzaty v rivahu nilsledujici faktory: - druh a velikost konstrukcea jejich prvkri v6etnd specirllnichpoZadavkt, - podminky vzhledem k jejimu okoli (sousedni konstrukce, doprava, funkdnost, chemik6lie,apod' )' nebezpedn6 vegetace, - zikladov6 pomEry, - reZim podzemnivody, - region6lniseizmicita, - vliv okolniho prostiedi (hydrologie, povrchovii voda, poklesy tzemi, sez6nni zmdny vlhkosti). Pro stanovenipoiadavkfi na geotechnickj nrivrh mohou bjt zavedenytii geo1 k t e c h n i c k 6 a t e g o r i e , , 2 a 3' 1. geotechnicki kategorie Tato kategoriezahrnujepouze mal6 a relativndjednoduchdkonstrukceu nichz: - je moznd zabezpe'it,Le z|kladni poZadavkybudou spln6ny na z6klad6zkusenosti prrizkumu, a kvalitativniho geotechnick6ho - riziko ohroZenimajetku a Zivoti je zanedbateln6. Postupy podle 1. geotechnick6kategorie budou postadujici v z6kladovich pojasn6, takze m6rech, kter6 jsou zn6rn6ze srovnateln6zkusenostia jsou dostatednE smi bft pouZity rutinni metody. pro n6vrh zLkladi a-prov6ddni Postupy podle 1. geotechnick6kategorie budou postadujici tehdy, jestliZe se nebudouprov6ddt vfkopov6 pr6ce pod hladinou podzemnivody nebo jestlize mistni naznaduje,Le zamfllen' vfkopovd pr6ce nebudou komplikosrovnateln6zkuSenost van6. i Uvrlddn6piiklady konstrukci nebo d6sti konstrukci, k t e r 6 v y h o v u j l . g e o t e c h nick6 kategorii, j sou: - jednoduch6jedno a dvoupodlaZnidomy a zemdd6lsk6 t a v b ys m a xi m 6 l n i m n 6 v r s v hovym zatiL,enim pat6 sloupu 250 kN nebo zdi 100 kNm-r zaloZen6na b6Znich typech ploinjch nebo pilotovlch z6kladi, 2 - opdrn6 zdi a paLenivikopri, kde viSkovi rozdil nepiesahuje m, - mal6 vfkopy pro odvodfiovaciprdce,pokl6dku potrubi apod. k 2. geotechnick6 ategorie Tato kategorie zahrnujebdZn6typy konstrukci a z6kladi, u nichz nevznik6 abpodminky nejsou neobvyk16 normalni riziko a zlkladov6 pom6ry nebo zatEZovaci kategorievyzaduji nebo vfjimednd obtiZn6.Konstrukcezaiazen' do 2. geotechnick6 kvantitativni geotechnick6 idaje a staticky vipodet, aby bylo prok6z6no, Le z6klad148

ni poiadavky budou spln6ny. Lze pouzit rutinni posrupy pro polni a laboratorni zkouSky,nivrh a prov6ddni. uvfddn6 piiklady konstrukci nebo d6sti konstrukci, kter6 vyhovuji 2. geotechn i c k dk a t e g o r i i : - plo3nd z|klady, - z6kladov6roSty, - pilotovd ziklady, - st6ny a dalSi konstrukcezadrLujicinebo podporujici zerninunebo vodu, - vjkopy, - piliie a opdry mostri, - nisypy a zemni price, - zemni kotvy a ostatni systdmyzaloLendna principu pienesenihorninov6ho tlaku zp6t do horninov6homasivu, - tunely v tvrdfch nerozpukanjch horninrich, u nichZ neni poZadov6nazvl6stni vodotdsnost nejsou na nd kladeny dalSi poZadavky. a 3. geotechnicki kategorie Tato kategoriezahrnujekonstrukcenebo dristikonstrukci,kter6 nespadajfdo l. resp. 2. geotechnick6kategorie. 3. geotechnick6kategorie zahrnuje velmi velk6 nebo neobvykl6 konstrukces abnorm6lnimrizikem nebo neobvykl6 nebo vfiimednE obtizne zikladov6 pomdry nebo zatdZovacipodminky a konstrukceve vysoce seizm i c k j c h obl a s t e c . h Pro kaZdougeotechnickou n6vrhovou situaci musi bft ovEieno, Ze neni piekrodenZridnly' relevantnimezni stav. Tento poZadavek n6vrh smi blit dosaZen: na - statickim vfpodtem, - piij etim piedepsanjchopatieni, - experiment6l im i modely a zatELovacimi n zkouSkami, - o b s e r v a d nm e t o d o u , i kdyZ postupy pro vjSe uvedendpiistupy EC 7 bliLeji specifikuje. Tyto dtyii piistupy sm6ji bjt pouZity v kombinaci. V praxi zku5enost dasto uk6Ze,kterly' mezni stav bude rozhodujici pro niivrh a nepiekrodenidalSichmeznich stavt smi bft ov6ieno pouze hrubou kontrolou. Je ziejm6, Ze se v podstatnd vdtsi miie driv6 diraz na stanoveniv5echvlivri, kter6 mohou ovlivnit zatii,eni v geotechnick6mn6vrhu, geotechnickf prrizkum a stanovenigeotechnickich dat. Napi. v geotechnickich statickfch vfpoitech se musi uvaiovat tato zatii,et i h a z e m i n y ,h o r n i n ya v o d ; , napdti in situ v zrlkladov6 prid6, t l a k v o l n 6v o d y , i t l a k p o d z e m nv o d y , proudovf tlak, vlastni tiha konstrukce,u?itn' zatiLenikonstrukce, zatiLenipovrchu ter6nu,

149

t-

kotevni sily, odstrandnivn6jliho zatiLeni nebo odstrandnizatiLeni vznikl6ho vfkopem z6kladov6 pridy, zatiL,eniod dopravy, pohyby zapiidinEn6dtlni dinnosti, vyvolan6 vegetaci,zmdnouklimatu nebo vhkosti, bobtnrinia smrSt'ov6ni pohyby vyvolan6 creepemnebo sesouvajicise hmotou zeminy, pohyby vyvolan6 degradaci,dekompozici,vlastnim zhutioviinim a rozpouSt6nim, pohyby a zrychleni vyvolan6 zemdtiesenim,vfbuchy, vibracemi a dynamickjm zatiLetirn, v l i v t e p l o t y v d e t n E v e d d n im r a z e m , z zatiLeni ledem, zavedeniptedp6ti v zemnichkotv6ch nebo rozpEr6ch. tdaje o z6kladov6ptidEa reGeotechnickf prrizkum musi poskytovatveSker6 Zimu podzemnivody na stavenistia v jeho okoli nutn6 k i6dn6mu popisu z6kladnich st vlastnosti z|kladov6 pridy a spolehlivdnu stanoveni charakteri ickfch hodnot parametrt z6kladov6prldy, kter6 budou pouZity ve vipoEtech pii n6vrhu stavby. kategorii plati: Pro 1. geotechnickou je Minim6lnim poZadavkem ovdieni vSechn6vrhovfch piedpokladt nejpozddji bdhem dohledu pii provddEni stavby. Prrizkum m6 obsahovat vizuilni prohlidku stavenistEa tak6 m6lk6 kopan6 sondy, penetradni zkoulky nebo vrty spir6lovim vrt6kem. kategorii sest6v6geotechnickf prtzkum bdinl z n6Pro 2. a 3. geotechnickou sledujicich tiech fitzi, kter6 se mohou piekrivat: - piedbdZnj prtzk.um, - podrobnf prtzkum, - kontrolni prtzkum, kde opdt n6roky jsou bliZeji specifikov6nyv EC 7.

150

1 1 STABILITA SVAHU
Jednou z nejdast6jSich aplikaci mechanikyzemin je vfpodet stability zemnich jak u piirozenfch svahri,jejichZ rovnov6inf stav byl svahri.Se sesuvyse setkiiv6me naru5en,tak u svahfi vznikllch inZenlirskou dinnosti,jako jsou nisypy silnidniho a Zeleznidniho t6lesa,zemnichhrizi, piehrad,svahyvlkopri pro nejrrizn6jSi ridely apod. Detailni poznini piidin sesuvria moznostoptim6lniho navrhu sklonu svahi mii velkf hospodriiskj vfznam a to nejen z hlediska ochrany zemddlsk6 pfidy a zaji5tdni bezpedn6 funkce niisypukomunikaci, piehrad, ale takd z hlediska rispory v piesunu zeminy jako stavebnihomateri6lu.VZdyt' napiiklad nepatrnjm zvj5enim bezpedn d h o s k l o n u s v a h u v e v i k o p e c h p r o z i i e z y d r i l n i d n i h o E l e s an e b o p i i s k r f v k 6 c h t zeminy pii povrchov6 tdZbd uhli dosahuji rispory v zemnich pracich ohromnyich rozmdrt. PodrobnE se ekonomickjm aspektem sesuvri zablivaj Zhruba a Mencl i (1969). M e t o d i k a p i i s t u p u k b e z p e d n 6 m n 6 v r h u s k l o n u z e m n i h os v a h uz 6 v i s i v m n o u h 6 m n a d i l e Z i t o s t i i e S e n 6 h o i i k l a d u .V z 6 s a d d e r o z l i S u j id t y i i o b l a s t im e t o d : p s - Metody mezni rovnovihy, kterd vychhzeji z piedpokladu,Ze se poru5i stabilita s v a h up o d 6 l u r d i t d s m y k o v 6p l o c h y .V p r i n c i p ui e i i r o v n o v 6 h u i l p o d 6 l u v a Z o v a s n d s m y k o v 6 l o c h y a p o s t u p n E y h l e d 6 v a j p l o c h us n e j n i Z S s t a b i l i t o u . p v i i - Metody mezniho stavu rovnovihy vychhzeji z Rankinovy teorie, kter6 je podrobn6ji specifikovina kapitoleo zemnichtlacich.Jejich cilem je definovatobecndtzv. kriv tickou vlSku svahu H1,11 sklonu B a parametrech o smykovdpevnosti rp, c, pii nichL dojde k meznimustavu rovnov6hy. Velmi zilisi na vlchozich piedpokladech. Napiikfad pro svislou stdnuv jilech a pro tot6lni parametrysmykov6pevnostilze obdrLet H*u =3
4 . .

I I

r es P .

-_

2.c.,

, V p r v n i m p i i p a d d s e v y c h i z i z p f e d p o k l a d uZ e v j s l e d n i c e a k t i v n i h o z e m n i h o je tlaku na stdnu vi5ky H1,;1 nulovdL v druh6m piipadd z podminky nulovdho vodoa rovn6ho napdti vyvolan6ho aktivnim zemnim tlakem. Tyto metody kritizoval Terzag h i ( 1 9 3 6 )a j e j i c h p o u Z i t ij e d n e sp o m 6 r n 6 i d k 6 . i Metody ie5eni napjatosti a deformace zemniho tdlesa umoZfiuji stanovit piea t v o i e n i z e m n i h ot d l e s aj a k o c e l k u d i v j e h o j e d n o t l i v f c h e l e m e n t e c h d i l e p o rovnat spoditanounapjatosts napjatostipii poruSeni. Nomogramy, tabulky. Nivrhy sklonu svahu se opiraji bud'o praktick6 zkuienosti nebo o mnoho vyieienfch piipadi, napi. metodoumezni rovnov6hy. D o p o r u d e n 6 k l o n y p i i v f k o p o v f c h p r a c i c hu v i i d i o r i e n t a d n d S N Z e m n i p r 6 s C c e . O b d o b n dv d o p r a v n i ms t a v i t e i s t v is e d o p o r u d u j is k l o n y n i i s y p uk o m u n i k a d n i h o tdlesa a v piehradim stavitelstvi sklon nizk;ich sypanfch hrizi v zrivislosti na vySce s v a h ua d r u h u z e m i n y . V piipad6 nutnosti vfpodtu stabilioty svahu se st6le obvykle vych|zi z metody mezni rovnovihy. Metody ieSeni napjatosti a deformacezemniho tdlesa se uplatnily

151

poslednim obdobi. YyuLivaii vjpodetni techniky a jsou opr6vn6ndve speci6lnich a n6rodn6jiich piipadech, resp. pii zptacov|ni modelovfch studii.

TELESA ZEMNiHO DEFORMACE NAPJATOSTIA RCSEHI 11.1 METODY

Pro ieseni napjatostnihoa deformadnihostavu libovoln6ho tdlesa lze pouzit libovoln6 metody teoretickd mechaniky.vdrohodnost pouiit6 metody je vSak silnd z|visll na konstitudnim vztahu mezi napdtim a pietvolenim, kteri je schopnaiesit' moZn6modely pietvarnich diagrami zemin. Metody, Na obr. 11.1 jsou znS,zorn'ny kter6 vych6zeji z piedpokladu, Ze sledovani l6tka se chov6 jako line6rnd pruZn6 (viz obr. 11.1a), jsou m6lo vdrohodnd, nebof skutedn6 zemina ( o b r . 1 1 . 1 e )s e o d t o h o t o b) a) piedpokladuznadndli5i. pru2nd

plasticka

plasticka pruzne

Rozvoj metody koprvkt, dnes nednjch nejpouZivandjSi metody leieni napjatostniho a deformadnihostavu tdles, umoZfluje pouZiti sloZitdj Sich diagramri pletv6a l e d ) r plasticka pruZne ieni, a tedy i lepsi vystizemina skuteene se zmdk6ovdnlm LenI skutedn6 situace. Cesty k tomu jsou v PrinO b r .1 1 . 1 cipu dvd. Prvni idealizuje ( chov6ni skutedn6 zeminy pomoci urdit6ho vztahu, n a p i . b i l i n e 6 r n f h oo b r . l 1 ' 1 c ) nebo hyperbolick6ho(Kondnet, 1963): (o,-o,)= ",' a + b ' e,

stavu na ndkolik stupa Druh6 cesta vyuLiv6 rozddleni pod6tedniho konedn6ho parametry stanofiri, pro n6z (pro danou hladinu nap6ti) stanovujepseudoelastick6 ven6 pro re6lnou zavislost mezi napEtim a pletvoienim a to bud' pomoci tednovich moduhi (clough a woodward, 1967) nebo sednovich moduhi (G irij ival l abhan a R e e s e ,1 9 6 8 ) . Z ftiaxi|lni zkoulky jsou deformadni charakteristiky d6ny vztahy t(o"-o,) Llo- - o-l -

=_l

Lt"

L"

Je vldy vhodn6 v prribdhu anallzy kontrolovat, zda spoditanj piirristek naPdti odpovidi piitiZeni nebo odlehdeni'nebot'moduly pro oba stavyj sou rozdiln6.

jsou porovniv6ny s napjatosti Vlsledky napjatosti v jednotlivfch elementech pii poruSeni.Metoda tak umoZiuje lokalizovat oblasti poruleni v zemnim tdlese, popi. Siieni t6to poruchy d|le aZ k poruieni svahu. DalSi piednosti t6to metody je moznost reiln6ji vystihnout vliv privodni geostatick6napjatosti, napf. vliv pfekonsolidacepomoci rrizndvelk6ho soudinitelebodniho tlaku v klidu K.. Vfhoda moZn6ho simulovini vjstavby ve stupnichneni tak6 zanedbatelnii, nebot'kone6n6vjsledky s e m o h o uv j z n a m n 6I i 5i t . Jeden z moZnfch piikladt ieSeni zvdtSujicihose vlikopu poskytuje obr. 1 1 . 2 .D u n l o p a D u n c a n( 1 9 7 0 ) p o u Z i l i bilineirni vztah mezi napdtim a dePORUCHOUA PLOCHA formaci, kdy pevnost po dosazeni vrcholov6 pevnosti zttst|v6 konstantni. Oblasti poruSenise s pokradujicim vfkopem zvdt5uji. Pies existenci takto urdenly'choblasti poruSeni vych|zi stupefi stability F, urdeny metodou mezni rovnov6hy na kruhov6 smykov6 plo5e, strile vdt5i neZ 1, nebot'v nepor u S e n d b l a s t ij e j e S t d r e z e r v av p e v o O b r .I 1 . 2 nosti. CelkovE lze vjhody metody napjatostnihoa deformadnihostavu, kromd jiZ z m i n d n j c h ,s h r n o u td o n 6 s l e d u j i c i c h o d f i : b - postupnf piehled o napjatostiv jednotlivjch elementech jen sledovat neumoZfiuje vly'vojoblasti poruSeni,ale t6Z smdry hlavnich napdti a drrihy napEti a tak zpdtnd o v l i v i o v a t p r o v i d d n i l a b o r a t o r n i c h k o u 5 e k a b y c o n e j l 6 p es i m u l o v a l yp r o c e si n z , situ: zArovei lze z piiristku hlavnich napdti vErohodndjistanovit p6rov6 tlaky, - v nehomogennich materi6lechlze sledovat redistribuci napdti, napi. u sypanfch piehrad se zemnim tEsndnimzjiit'ovat nebezpedivzniku oblasti s redukovanou napjatosti,v niZ.hrozi nebezpedi vzniku trhlin, - pii deformaEnianali,ze jsou uZitedn6informaceo celkov6mcharakterupietvAieni zemniho tElesa, protoze ndkdy jsou deformace lep5im mdiitkem pro posouzeni stability a provedenidila, napi. u jiZ zmin6nfch sypanfch piehrad, - n u m e r i c k 6 s i m u l o v 6 n i a l o k a l i z a c ek r i t i c k y c h m i s t z e m n i h o t d l e s a z h l e d i s k a napjatosti i deformace pliznivE ovlivni volbu umist6ni rrizn!ch snimadi, kter6 rnaji ovdiit choviini skutedn6ho zemnihotElesa. Vjhody metody konednfch prvkfi jsou pomdrndziejm6, av5ak vLdy je tieba si u v d d o m i t , e j e j i p i e s n o s tz i v i s i n a : Z - v s t u p n i c hd a t e c hd o d a n l c hl a b o r a t o i im e c h a n i k y e m i n ,s t a d is e j e n z m f n i t o t o m , z piistroj s rovinn;im zatdZov6nim pro Ze pro rovinn6 irlohy by byl nejvhodnjSi a prostorov6 rilohy pravf triaxi6lni piistroj, zatimco se vdtiinou spokojujernes osov6 symetrickfm triaxi6lnim piistrojem, - na zprisobunrihradyskutedn6ho pietv6ieni zeminyjejim modelem,

153

u'
- na zptsobu n6hradycel6ho tdlesa zvolenfmi elementy,protoZes podtemelementri rostou niiroky na poditada vfpodetni das.

11.2 METODYMEZN| ROVNOVAHY

Metody mezni rovnov6hy leSi rovnovrihu sil pod6l zvolen6 smykovd plochy. Tato smykov6 plocha m6 rriznf tvar. V homogennich soudrZnfch zemin6ch se nejdastdji vyskytuji sesuvy rotadni (obr. 11.3).Tvar smykov6plochy je blizkj kruhov6 smykov6 plo5e, a proto tato je vzhledem k jednoduchosti nejdastdjSi.Transladni sesuvy po rovinnjch smykovjch ploch6ch se bEZn6vyskytuji u sypkyfchzemin, ale tak6 u soudrZnfch,zejm6nana rozhrani mdkdi povrchov6vrstvy s pevndjSimpodlozemin6chlze Lim, Y zemin|ch anizotropnichz hlediska pevnosti a v nehomogennich podminky minimilniho odporu nal6zt obecnf tvar smykov6 plochy, kter6 vych|zi z na t6to kinematicky moZn6smykov6ploSe. ROTAENi SESW JEONOOUCHi

SESUV NASOBNiROTAENi
JiL NEBO

sfttoLrc JiLovtrA

POOLO2f PEVNE O b r .1 1 . 3 Stupefrstability svahu F je definov6njako pom6r maxim6lni smykov pevnosti r.o k mobilizovan6smykov6pevnosti s:
F =t^o .t

pokud uvaObr6cen6plati, Le mezni rovnov6hyje na smykov6ploSedosaZeno, stupnEmstability F: Zujemesmykovoupevnostredukovanou

'=+

Tento konvendni zprisobje pouZiv6nvzhledem k jednoduchosti a neodpovid6 sti, modernimkoncepcim meznich stavt s uv6Zenimteorie pravddpodobno piedevSim kdyz dnes vime, Le hodnovurnostlaboratornihostanoveniobou parametrrismykov6 pevnostije rrizn6 a parametryse tdZ riznd podileji na celkov6 stabilit6'

Z definice stupnd stability tL vypl!v6, Ze se neuvaZujevfvoj smykovd pevnosti s ohledem na pietvoieni. V zlsadE se tak akceptujemodel plastick6hopietv6i e n i , o b r . 1I . l b . S o h l e d e mn a v y j 6 d i e n i s m y k o v 6p e v n o s t il z e s t a b i l i t n i i e l e n i p r o v 6 s tt i e m i zSkladnimizprisoby: - iebeni v totilnich napEtich za vyruiiti tot6lnich parametrri smykov6 pevnosti qu, c". ,=7.*=cu*otBQ, F F F Pii vjpodtu vych|zime z tot6lniho zatiLeni na smykov6 plo5e. Vliv tlaku vody je v p6rech se neuvaZuje, zahrnut ve smykovlichparametrech. - i e l e n i v e f e k t i v n i c h n a p 6 t i c hs p o u i i t i m p 6 r o v 6 h ot l a k u u : r-"" ' = f = i * ( o - tu ) c"{ ,l8Qe1

Pii rozboru se stanovi totalni zatiLeni na smykov6ploSea p6rovj tlak u, kter! zde pisobi. P6rov1y' tlak se pii ust6len6mprouddni urdi z proudov6 sit6. U privd dokondenlch n6sypria vly'kopri p6rov1y' lze tlak spoditat pii znalosti piirristku hlavn i c h n a p E t ia k o e f i c i e n t f i 6 r o v l c h t l a k t A , B , B . P i i v f p o d t u s t a b i l i t y s u r d i t i m p je nutno poditat se zmdnouvjvoje p6rovlch tlakri. dasovlimzpoZddnim - ieSeni v efektivnich nap6tich s pouiitfm proudov6ho tlaku vody p":
.r= . fma* =c"f

* n-

E. 1 8 Q " ! F

u P r o t i p i e d c h A z e j i c i mp i i p a d u s e l i S i t i m , Z e s e n a s m y k o v dp l o S eu r d u j ep i i m o e f e k t i v n iz a t i L e n i . o j e d 6 n oe f e k t i v n it i h o u z e m i n ya p r o u d o v l / ml a k e m . T t Dnes se divri piednost prvnim dvEmazprisobfimie5eni. Vjhoda druh6ho pied tietim spodivri zejmna v moZnosti ieieni piipadu s neust6lenly'm proud6nim a ve s n a d n 6 j i i mv y j r i d i e n is i l o v l c h p o d m i n e k s l o Z i t d j i i c hm e t o di e S e n i . u

11.2,'l

KRUHovE sMYKovE PLocHY

Zi&ladni piedstavu o poruleni stability homogennihosvahu ukazuje obr. 11.4. Zde se pro kruhovou smykovouplochu o polomdru R se stiedem O posuzujenebezp e d i u j e t i k r u h o v 6v j s e d e o t i z e W . R e 5 e n is e b 6 2 n E r o v i d i n a d 6 l k u s v a h u I m , t j . p v i e S i m et l o h u r o v i n n o u .N a z 6 k l a d E o m e n t o v 6 f m i n k y k e s t i e d uO l z e s t a n o v i t . m - s i l y a k t i v n i ( v y v o l 6 v a j i c is e s u v ) : W x - s i l y p a s i v n i( b r 6 n i c is e s u t i ) : R.S kdeS = s.L p L - d 6 l k as m y k o v 6 l o c h y , - m o b i l i z o v a n 6 m y k o v 6 e v n o s t p r o k t e r o up l a t i : p , s s
cet
S=z+lO-Ul

I
I

,tBQ"t -

7
Z toho vypljv6, Ze momenty si budou rovny (bude nastolen stav mezni rovnov6hy) pro urditf stuperistability F. JelikoZ vlak vznikaji probl6my s vyj6dienim hodnoty (o -u) poddl smykov6 plochy, praktick6 ie5eni vyu?ivaji tzv. metodu prouZkn, kdy je kruhov6 vllsed rozd6lena na prouZky. Pii uvaZov6ni jednoho prouZku l4e, kromE sil jiZ uvedenly'ch, uvaiovat sily od sousednich prouZkrinebo je zanedbat.

uvazovane smykov6 plocha O b r .1 1 . 4

11.2.1.1 Konvenini

metoda {Pettersonova, 5v6dsk6)

Tato metoda neuvaiuje sily vyvoland sousednimiprouZky a vych|zi pouze z momentov6vjminky, obr. 11.5. Momentova rovnov6hake stiedu smykov6 kruZnice O pro celou kruhovou vlsed je

Z w . *=I s . n =l s . / . R
kde s je mobilizovandsmykov6pevnost.Pro ie5eni v efektivnich napdtich a ze znalosti p6rov6hotlaku u plati:

' t =+ =+f""r.* (o.- u. t t t)ryp,rl

Jellko7o.l =N kde N =W.cosa a d6le x =.Rsina, dostaneme dosazenido po momentov6 vyninky vj,raz

, =rk

-ut\g,p",l lP",t+(N

Pro ie5eni v tot6lnich napdtichplati

,= rk
Obr. 11.5

ll"l +Ntge.)

a pro piipad, kdy g" = 0 se konednii rovnice zjednoduii na tvar

Dr - Lt-u

Y " .' /

fWsina
11.2.1.2 Bishopova metoda prouZkria kromE momentov6vlminky zav6B i s h o pu v a Z u j es i l y o d s o u s e d n i c h di rovnov6husil pro jednotlivj prouZek,obr. 1l.6. Z tzavienfho silov6ho obrazcea z vjminky ve svisl6m sm6ru lze vyj6diit r o v n i c i

w + (x,- x,., )- l[r"o, o * lt rino)

N"r=N-sl= t89*
COSd*-S111d

156

Obr. I I .6 i D o s a z e n m do rovni ce p r o s t u p e i s t a b i l i t yz k o n v e n d n m e t o d y i
F -

Itr

sinaZbr't

+('rr-r't\sp{l

, a p ol o Z e nm I = b s e c a , k d e b j e S i i k ap r o u Z k u d o s t a n e m e i

F _

lw

sina,{[""r.

t - ub+ X n - x nn,\sp"r

J d e o B i s h o p o v ur i g o 1 6 z n im e t o d u . J e ji i e 5 e n i p o s t u p n j m p i i b l i 2 o v 6 n i mj e v e l m i n 6 r o d n 6 B i s h o p s6m zj istil, 2e zanedbhni rozdilu X" - Xn*r mii malf praktickf . jako Bishopova vyznam. Po ripravd tak dostiiv6mevyraz, kter! je bdZn6oznadovdn m z m e t o d a ( t 6 Z B i s h o p o v a j e d n o d u B e n 6e t o d a ) :

E _

lw

sina,

-.b\se", {f",,.t
sina

seca ts(t ^. . Isd

i U n 6 s s e dastdj udrivf ve tvaru I ti-

lw

-rb\cp"r c"1b+Qv
tgg"1.sina
CoSd.1--

piibliZov6nim. HledanrihodnotaF se zjiSt'ujepostupnly'm

PLocHY sMYKovE 11.2.2 RovrNNE

Rovinn6 smykovii plocha rovnobdZnrise svahem piibliZnd nahrazuje vdtiinu smykovfch ploeh u transladnichpohybri.Pro d/L < 0,1 podle obr. ll.7a lze zanedbat s r i d i n e kb o d n i c hs i l a z a v 6 s tm o d e l p o d l e o b r . l l . 7 b . Z d e z r o v n o v i r h y i l v e s m d r u rovnob6Zn6m smykovouplochou vypllvir se llsin0--s

t57

kde S = s./ a tedy

cef s=-+-

oatSQ"r

wsinB=lQ"rn*r"y'rr"r)

o<t?t

r.&T
O b r .1 1 . 7

\,f.z.b'd'1

Z toho pro stupei stabilityU Of,t

, F=rr*\c"tl+N,rtgg"r)

N!'q!"t, r =""t1.* bzY B sn

a tedy
i = -

kdeb = tcosf

,", +!N", 1tlgg",

Tzsin cos B B

Pro rovnov6husil ve sm6ru kolm6m na smykovouplochu plati N=N"r+U=Wcos/ kdeU=ul . N"r=WcosPN " 1= 7 b z c o s - u l . = y z t c o s 2 - u l B B N " 1= / ( T z c o s tB - u ) Dosazenimvjrazu pro N"6 do rovnice pro F a po 6prav6 dostanemeobecnou rovnici stability svahu v efektivnich napdtich pro smykovouplochu rovnobdZnouse svahem:
I \ _u_lgeef _c4 +Wcos--p F B 7asinB cos ' t ^

Speci6lniptipady obecn6rovnice: a) c"s= 0

,, r=(r)'sp"I Tzcos"f )tSP I

b) c*= 0, u = 0 - stabilita such6hopisku a St6rku fEQ"I

tcB

158

*.$nt

Pro bdZn6hodnoty sypkych zemin 9"1 :30" aL 42', takLe svah v indiferentni r o v n o v 6 z es e u d r Z i v e s k l o n u l : 1 , 2 5 a L 1 : 1 , 7 5 .P i i p o Z a d o v a n 6 rs t u p n i s t a b i l i t y n j s o u n e j d a s t d j S k l o n yv r o z s a h u : 1 , 5 a L l : 2 , 2 5 . F: 1,3 si l c) c.r : 0 a voda proudi rovnobdZn6s povrchem ve v1y'Sce nad smykovou mz p l o c h o u .P r o t e n t o p i i p a d p l a t i u=rwmzcos2 B a tedy

l ; '- =(. ' - - v*\ tsQ"r )1rp

d ) p r o p i i p a d c ) , k d y m = l , t j . h l a d i n av o d y j e v f r o v n i t e r 6 n u ,p l a t i ( \ tpro-, F = 1 1 - '" w l . - ' " r

r)tsQ

P i i i n d i f e r e n t n r o v n o v 6 z ek d y F = 1 p l a t i i , ( " t g B= l l - r y l t \g e " r a Pro f : 20 kNm'3

v)

. ^ . tBQ,r ICp =-; u S tim se nejdastdj setkiiviime vf kopti v sypkjch zemin6chs povrchovlim odi j v o d n d n i m .P i i i n d i f e r e n t n ir o v n o v 6 z es o u s k l o n y l : 2 , 2 a L .l : 3 , 6 a p r o F : 1 , 3 j s o u d v e l m i p o z v o l n 1 : 3 a L 1 : 4 , 5 .N a s t a n e - l i a n l i p i i p a d u j i l o v i t f c h z e m i n p o _ v e l k l i c h p o s u n e c h , d y p e v n o s tk l e s n e k r e z i d u 6 l n i( c , ' = 0 ) , p o t o m m t Z e b f t n e s t a b i l n ii k s v a ho s k l o n ul : 7 a L . : 8 . l e) c.r + 0, voda vyt6krize svahuve vodorovn6msm6ru a plati u = y*z a tedy

c"r ilycos'z - y.) P 18Q"1 ysinBcosB

Pro ieieni v totilnich parametrech(cu = konst, gu = 0o) mL zhkladni rovnice tv at lr= s c'l 'u

lY sinp

Tzbsin B

p Fsin B cos

PLocHY 1'1.2.3 OeecHesMYKovE

kruhovi smykov6 plochy piedpokl6dalyhomogennizeminu. Av5ak UvaZovan6 'velmi dasto se setkdvime s nehomogenitou, vrstevnatosti, se stiidrinim rfiznjch s piehradrichapod. Zde je nutno piistoupit k posouzenistability na z6n v sypanyich ploch6ch. o b ecnly'c smykovly'ch h

159

V z6sad6 lze rozdllit zprisoby ieieni stability po obecnjch smykovfch ploch6ch do dvou skuPin: _ prvni skupinu tvoii metody prouzkovd, kter6 obdobnEjako zmin6n6 metody na kruhov6 ploSe d6li svah nad zvolenou smykovouplochou na prouZky,avsak smykov6 plocha mriZeblt obecn6,sloZen6z jednotlivfch risedek,resp. na sebe navazuj icich kiivkovich risekti, - druhou skupinu tvoii metody klinov6, kte16 leSi stabilitu urdit6ho bloku nad zvolenou smykovouplochou, kter! ie z bokri zatiZenaktivnimi a pasivnimi bloky zeminy. Prouikov6 metodY Dot6toskupinypatiimetodaJanbuova(1957'1'973),metodaMorgensterno- Priceova (1965) a metoda sarmova (1973). Lze portzit i metodu konvendni va (Skempton a Hutchinson, 1969). Probl6my prouZkovich metod vyplivaji z lejich je rozd6len na statick6 neurditosti.Za piedpokladu,ze svah nad smykovouplochou nprouZkri,jecelkovfpodetnezn6mjch6n-2apodetmoZnjchrovnic4n.Rozklad t s v t o m t o s m E r uu v 6 d i S a r m a( 1 9 7 9 ) .V s o u l a d u o b r . I 1 . 8 r o z l i s u j e m ey t o n e z n 6 m 6 : - PodetN; (Ni.r) normilovfch sil, n - p o d e tS ; tangenci6lnichsmYkovfchsil, n - podet E; vodorovnich sil mezi ProuZkY, n-1 - podet X; svislfch sil mezi ProuZkY, n-1 sily Ni od kraje prouZku, - po6et d1 vzdilenost prisobiStd n ptsobi5tdsily E od smykov6plochy - poeet zi svisli vzdiilenost n-1

. F

stupei stabilitY

Z=6"-z
ProkaZdfprouZeklzedefinovattiistatick6podminkyrovnov6hyayztahmezi norm6lovoua tangenci6lnisilou: - vlminka ve vodorovn6msmdru, vfminek H; = 0 n - v j m i n k a v e s v i s l 6 ms m 6 r u , n vjminek Vi = 0 - momentov6vjminka k pfisobi5tisily Ni' n vjminek M; = 0 krit6rium pro kald! prouZek vjminek S : f (N.t - Mohrovo-Coulombovo n

L=qn

xr,Y l r

O b r .1 1 . 8

K d i s p o z i c it a k m 6 m e 4 n r o v n i c , z nichl, je tieba spoditat 6n - 2 nezniLmlch. Proto PoZadujeme 2n - 2 nez6vislfch piedPokladfr a Pouze 2n - 2. Rigor6zni ieSeni je Potom takov6, Ze vSechnYPodminkY rovnovrihy jsou spln6ny podle piedpokladt. Zjednoduien6 ieieni je proto takov6, kdy viechny PodminkY rovnov6hY nejsou splndnY. Pro zj ednoduSen6

piedpoklady. jsou volenyzjednodu5ujicl ie Seni 160

I
Piijateln6 ieSenije rigo16zn(ieSeni. Mri piidavn6 kritdria, piedpoklady a cip l e m j e o b d r Z e t i i j a t e l n 6i e 5 e n is m i n i m i l n i n 6 m a h o u . Z t o h o t o h l e d i s k aj e m o Z n o h o d n o t i t i B i s h o p o v um e t o d u ,j e j i d v d v e r z e , z nichZ pouZivani spadrido zjednodu5enlchieieni. D6le budou strudndcharakterizov6ny piedpoklady n6kterjch metod s obecnimi smykovjmi plochami. Janbuovametodazaviidi ndsledujici piedpoklady:n - podet bodi pisobiStd sily j d N a n - 1 - p o d e t b o d i p r i s o b i S t s i l y E . J e d e np i e d p o k l a de n a v i c , a t e c h n i c k yt e d y p n e j d e o r i g o r 6 z n i i e S e n i .A v S a kv i e l e n i j e d e n p i e d p o k l a d , j . p r i s o b i S t d o s l e d n i t sily N, neni pouZit.Kdyby tomu tak bylo, momentov6 fminka by pro posledni v p r o u Z e kn e b y l a s p l n d n aM " : 0 , k t e r o u v 5 a k n e p r o v i i d i T a t o c h y b aj e v S a k m a l 6 a . d i o v l i v i u j e p o u z eu m i s t d n iv j s l e d n i c o v 6 r y ,a n i k o l i s t u p e f s t a b i l i t y . piedpoklady: n - podet bodri Morgen stern-P eova metoda zav6di n6sledujici ric p r i s o b i S t s i l y N a n - l - p o d e tr e l a t i v n i c hv z t a h t m e z i s i l a m i X a E . J e l i k o Zp i e d p o d k l a d f ij e o 1 v i c e , z a v A d E j i , , e x t r an e z n i m o u- p o m o c n o u u n k c i 2 = f ( x ) , k d e 2 j e " f je funkce, kter6 musi bjt specifikoparametr,kterf musi bjt urden z ie5eni, a f(x) v6na. : S a r m o v a e t o d am 6 t y t o p i e d p o k l a d y n - p o d e tb o d r iv f s l e d n i c es i l y N a n - l m p o d e t r e l a t i v n i v e l i k o s t i s i l X . T a k 6 z a v 6 d ij e d n u , , e x t r a "n e z n 6 m o u P o r o v n 6 n i m . p o s l e d n i c h v o u m e t o dv y c h h z iS a r m o v a 6 n dn 6 r o d n i i a p r o t o l z e p o d i t a ti s j e j i m m , d roziiienimu n6s. Obdobnjch ie5eni existuje vice, z|leLi pouze na doplikovfch piedpokladech pro spln6ni podminky statick6 neurditosti. Praktickj postup ieieni spodivrive zvol e n i s m y k o v 6p l o c h y p r o d a n f s v a h a v j e h o r o z d d l e n in a p r o u Z k y .D 6 l e s e n a p i . u Morgen stern-Priceovy metody zvoli podritednifunkce F(x) a stupei stability F a iteradnimzprisobem hledaji vjsledn6 hodnoty,kter6 vyhovuji okrajovfm podminse j p s k r i m ,Z e v o d o r o v n 6 i l a E n a p r r i s e d i k u m y k o v d l o c h y s e s v a h e me r o v n a n u l e a 2 e s kaZdf prouZekje v momentov6rovnov6ze. Z S k e m p t o na H u t c h i n s o n( 1 9 6 9 ) u v r i d E j i , e i u o b e c n f c h s m y k o v i c h p l o c h j e charakteremspad6do zjednoduSenlich moZnopouZit konvendnimetodu, kter6 svly'm ieSeni:
' 4 '

I J c-. .1 +l

(W cosa - ut\pto-, >w t""

Zjednoduieni lze prov6st u rnettfil ploch bez vn6jiiho zatiLenia pii konstantnimrihlu vnitiniho tieni. Klinov{ metoda p m P r i n c i p k l i n o v 6 m e t o d yu k i Z e m en a n e j j e d n o d u S 5 id v o u k l i n o v 6 m i i d n 6 m i e zu - obr. 11.9. Zhkladni blok cbd svym mobilizovanfm tienim pod6l smykov6plochy c b v z d o r u j ez a t i \ e n i o d a k t i v n i h ok l i n u a b d . J e - l i t o t o z a t i L e n iv y 5 5 i n e Z m o b i l i z o i v a n 6 t i e n i , z 6 k l a d n ib l o k c b d a n i i s l e d n d h o r n i b l o k s e p o s u n o u ,c o Z j e o b v y k l e prov6zenodrlLstednym rozlomenim nebo odtrZenimhran. KlinovA metoda vychttzi ze v sesuvriodpozorovanlich piirod6. Pro ieSeni v efektivnich napdtich za rvaLov6ni p6rovly'ch tlakri a volby pod6tednihodnoty stupn6 stability Fl jsou sestrojenysloZp k o v eo b r a z c e r o o b a k l i n y .

r6l

Pro aktivni klin I zn6mejeho tihu W1, p6rovf tlak prisobici na smykovou plochu ab - U1 a p6rovf tlak na d6lici rovinu bd - Urz. D6le zniime mobilizovanousoudrZnost pod6l smykov6 plochy ab = c1.1. 11: F1. Ze zblvajicich sil zndme sm6r vfslednice tieni pod6l smykov6 plochy, ktere je odchflena od kolmice o rihel dt. Plati tggr=(llFlCe"r. Diile zn6me smdr vislednice sil na d6lici rovin6 bd - Er.r,

kter6 je odchilena od kolmice na tuto rovinu o rihel d. Z tzavien9ho sloZkov6ho obrazcetyto sily urdime.

= tge frtg91"1 = tse f'tge'",

HLEOANE

O b r .1 1 . 9

Obdobnd postupujemei pro zikladni klin' Pro prvni piibliZeni obdrZime rozdiln6 hodnoty sil E1"1a E2"1.Pro mezni rovnov6hu se vSak musi rovnat a postup resp. Ez"rjako funkci F a v opakujemes dal3i hodnotou Fz. Potom vynesemeE131 jejich prtsediku hledanouhodnotu F pro danou smykovouplochu. V j s l e d n 6 h o d n o t aF j e p o m 6 r n dc i t l i v i n a v o l b u d . O b e c n dF s e z v y l u j e p r o zvySujici se hodnotu d. Ptedpoklad 6=0o podhodnocujeF a poskytuje pesimistickou progn6zu. Na druh6 strand piedpoklad 6=Qq obvykle piehodnocuje F, a je Nbkteii autoii doporuduji volit hodnotu 6 odpotedy nebezpednjmptedpokladem. vidajici prrim6rn6musklonu povrchu ter6nu - v nasem piipadd spojnici bodfi ac. Proto je vhodn6 kontrolovat citlivost F vridi volen6 hodnotE d. Klinov6 metody se dasto pouzivaji v piehradnim stavitelstvi pii posuzov'ni stability sypanjch piehrad se zemnim t6sn6nim.Pro navodni zemni tdsndni se dasto uplatiuje Terzaghihometoda a u stiedniho zemniho tdsn6ni metoda Nonweilerova. Piedpokladytvaru smykovlichploch podle t6chto autort zn6zorfiujeobr. 11.10' t62

l : -

O b r .1 1 . 1 0

1 1 . 2 . 4 PReoporuoy spRAvNEHo srABrLrrNiHo RESENi

P f e s n o s s t a b i l i t n i h o e S e n iz i v i s i n a m n o h af a k t o r e c h : t i - sprivn6 urdeni smykov6pevnosti a volba smykovly'ch parametrri, - v h o d n 6v o l b a m e t o d yi e S e n is t a b i l i t ys v a h u , - vyhled6ni nejnebezpedndjSi smykov6plochy, a tim i rninimrilnihostupnd stability K tdmto z6kladnimbodrimpiistupuje znalost obecnfch charakteristikjako - znalost morfologie izemi, iez, popi. situace, - g e o l o g i c k f p r o f i l p r o p o s o u z e n n e h o m o g e n i t p o d l o Z i ,p r o p o s o u z e n m i s t n e j i i y p m d n dp e v n j c h , o v l i v i u j i c i c h p r r i b d h m y k o v 6 l o c h y , s - znalost rozloLenip6rovlichtlakfi, - spriivn6stanoveniobjemov6tihy zeminy y. h i O b e c n 6c h a r a k t e r i s t i k y r a j f v f z n a m n o uf l o h u p i i v y 5 e t i o v 6 n p i i d i n k o n k r 6 t niho sesuvu,pii jeho zpEtneanalize. Do popiedi vystupuje jak morfologie irzemi, p i t a k z n a l o s tp 6 r o v f c h t l a k t . V p o s l e d n i m i i p a d 6n e s t a d z n a l o s th l a d i n y v o l n 6 v o d y , l i . n a p i . v e s t u d n i c h , e b o t 'z d e h r o z i n e b e z p e dp r o p o j e n ih o r i z o n t r iP o d s t a t n de p i i j e n znalost p6rovlch tlakfi na zrikladdmdieni pomoci piezometrri. 11.2.5 st'rtvxovEPLocHY VvxleoANi NEJNEBEzpEeNE.t$i

j D o p o s u d s m e s e z a m 6 i i l i n a m e t o d ui e 5 e n i .P r o d a n f p t i p a dj e v i a k t i e b a u r p d i t n e j n e b e z p e d n d js m y k o v o u l o c h u ,p o d 6 l n i Z j e s t u p e i s t a b i l i t yn e j n i Z S i . Si probl6memje nalezenitvaru smykov6plochy, pod6l niZ jii doSlo Samostatnlim k sesuvu (podminka nutni pii zpEtn| analfze). Zde vychinime z morfologie rizemi prfizkumupomoci vrtri (napi. vlhkost smykopied sesuvema po n6m, z dodatedn6ho i s v 6 p l o c h yv p i e k o n oI i d o v a n f c hj i l e c h j e v y S S n e Zv l h k o s to k o l i , j e l i k o Z v d r i s l e d k u dilatancevzniki s6ni), ze stratigrafievrstev apod. i P r o s v a h , u n 6 h o Zm 6 m e p o s o u d i tn e b e z p e dp r o t i p r v o t n i m us e s u v u j,e n u t n o 5i rilohu ieSit vicekr6t, neZ je vytypovina nejn ebezpedndj smykovri plocha. U vfi z n a m n f c hp i e h r a dn e n f v f j i m k o u p o s o u z e n3 0 0 a Z 6 0 0 r f i z n f c h p l o c h . U h o m o g e n j p p n i c h s v a h f i , d e o d e k i i v 6 m u s m y k n u t i o k r u h o v 6s m y k o v 6 l o 5 e , e n e j o b v y k l e j 5 i m k e zprisobemsestrojeni sitd moZnjch stiedri smykovfch ploch. VyBetieni stability pro jednotliv6 stiedy a zobrazenivjsledkri pomoci izodar o stejnich hodnot6chF zobraj p a z u j e n a p i . o b r . 1 1 . 1 1 a o d l e L a m b e h o W h i t m a n a( 1 9 6 9 ) .T e n t oz p r i s o be n e j v h o d -

r63

ieleni 0lohy. Pro,,rudni" vjpodet doporudujeMyslivec (1964) n6jbi pii poditadovdm 5i metodu vyhled6vajici nejnebezpedn6j stied smykov6plochy, u niZ je stupeti stabip e l i t y m i n i m r l l n i , o m o c ip d t i p i e d c h 6 z e j i c i c ih S e n in a k i i Z i - o b r . 1 1 . 1 1 b .

Rsrdi
O b r .1 1 . 1 1 U obecnjch ploch je nutno v z6vislosti na nehomogenitdprostiedi posoudit rrizn6smykov6plochy a urdit citlivost stupndstability F na jejich zm6nu.

,11.3 KRATKODOBA DLOUHODOBA STABILITA A

velmi brzy po ziizeni Ze Obecn6je zn|rna skutednost, n6kter6 svahy se sesunou podloZi), zatimco ndkter6aZ po delSi dobd, i6do(zejrnlna n6sypy na m6lo irnosn6m vd i po desitk6chlet (zejm6navfkopy v m6lo propustnich zeminich). OdliSn6situaje ce mezi svahy vfkopri a n6sypri drinan6kolika aspekty: - rriznjmi"podminkami vyrovniiv6ni p6rovich llakri po ziizeni svahu, - progresivnim poru5ov6nim,jimi je mySleno Siieni poruchy z n6jak6ho mista potenci6lni smykov6plochy do okoli, - zvEtr|v Lnim (m6knutim),kdy vlivem pov6trnostnich podminek, zejm|na u v;ikopti pii obnaZenidosud hloubEji pod povrchem uloZen6zeminy, doch|zi k d6stedn6 vazeb. Tento proces se piisuzuje tak6 urdit6ztr6td pevnosti, napi. cementadnich mu nakypieni, dan6muodlehdenim,teplotnimi rozdily, obdasnim promrz6nimnebo vysych6nim,a dalSim povdtrnostnimvlivrim ve spojeni s kolisrlnim podzemni vodv. Udinkv mdknuti tak mohou sahataZ do hloubek 6 aL 8 m. pozornost. budemedile vdnovat zvliSenou Prvnim dv6ma aspektrim Z hlediska a podminek vyrovnini p6rovfch tlakri rozliSuji Skemptona Hutc h i n s o n( 1 9 6 9 )t y t o s e s u v y : - krrltkodob6 (neodvodn6n6),kdy neni vyrovnina zmEna p6rov6ho tlaku vody vyvolan6 zmdnoutotrilnich nap6ti, - mezilehl6 pro distedn6vyrovnini zm6n p6rov6hotlaku, - dlouhodob6 (odvodndn6)pro irpln6 vyrovn6ni p6rovfch tlakri, odpovidajici hodproudEnipro novi stav. not6m ustrilen6ho

164

I
Obecn6pro nasycenou zeminu koeficient p6rov6hotlaku B = l, a tak z6vislost zmdny p6rov6hotlaku na zmdniichtotilnich nap'ti lze vyj6diit rovnici O b r .l l . l 2 Lu=Lot+A(A,or-l,or) kde koeficient p6rov6ho tlaku A je rtznf podle druhu zemin y . Z j e d n o d u S e nld e p r o z e m i n y z dilatantnf (piekonsolidovan6 jily a hliny) uvazovatA = 0, a pro zeminy kontraktantni(mdkk6j ily, z e m i n y n o r m 6 l n d k o ns ol i d o v a n ) 6 u v a Z o v aA = 1 . t Zmdny nastiivaj u vjkopu, ici resp. n6sypuukazuje obr. 11.12 ( p o d l e B i s h o p aa B j e r r u m a , 1 9 6 0 ) a obr. ll.l3 (podle Bjerruma, 197 ). 3 Pro vfkop uvaZujme kruhov o u s m y k o v o u l o c h ua n a n i b o d p P, v ndmZ budemesledovat vlvoj p6rovlch tlakri. Pod6tednip6rov! tlak je drin pivodni hladinou p o d z e m n i v o d y . P o z b u d o v i i in vly'kopu,tj. po odlehdeni, dosah u j e p 6 r o v ! t l a k v b o d dP m a l l c h hodnot pro A=1, a dokonce z|pornfch hodnot pro A : 0. Tim dojde k zvly'Seni normilovfch sil prisobicichna smykovou plochu a k zvjSeni smykov6 pevnosti v s o u l a d u r o v n ic i s

USTALEN PRC)(JDENI

I
f,

I
1

PODMiNKY P6ROvYcH TLAx|J

r = (o -u\gp",
Z|rovefi se zvlSi stabilita F. easem se vyrovnaji p6rov6 tlaky aZ k hodnot6 urden6 z ustelen6 proudovi sitd pro novli stav. Timto zptisobem si Ize snadno vysvdtlit vysok6, t6mdi svisl6 stdnyve vfkopech, k jejichZ sesuti dochizi ai po uriit6 dobE, v z6v i s l o s t i n a p o k l e s us t u p n ds t a b i lity F aL k jedn6.

{1,

n
f,

O b r .11 . 1 3
165

Opadn6je situace u plitiZeni, pii vybudovrininisypu, kde naopakpiirfistek p6rov6ho tlaku v bodd P potenci6lni smykov6 plochy po zbudov6ni nisypu mi za n6sledek omezeni smykov6 pevnosti, a tim i stability. S postupem dasu doch6zi ke konsolidaci,a tim i ke vzrfistu smykovdpevnosti a stability. Rozdil mezi vfkopem a nisypen je tedy d6n rozdilnfm dasem,pii ndmZje stupefistability nejniZSi.Pro niisypje rozhodujici stav kr6tkodobi, protoze s 6asem (s probihajici konsolidaci) se situace zlepSuje,zatimco u vfkopu jsou rozhodujici podminky dlouhodob6, kdy p6rov6 tlaky jiZ nejsou ovlivn6ny zmdnou napjatosti Sesuvypiirozenjch svahrilze proto zaiadit do podminekdlouhodobich' Kr6tkodob6 sesuvy reprezentuji neodvodn6n6podminky. Jejich stabilitu lze ieSit bud's pomoci efektivnich parametrt smykovdpevnosti za piedpokladu znalosti (prakticky ptedpovddi) p6rovich tlakt, nebo s pomoci tot6lnich parametrt smykov6 pevnosti. s ohledemna probl6my spojen6s piedpov6di p6rovjch tlakri a s jednodusmykovd pevnosti se tomuto piipadu d6v6 piednost. chosti stanoveni neodvodn6n6 Ze To znamen6, stabilitu kr6tkodobich vikopri (s vfjimkou potrhanich jilri) a n6sypt a jejich podloZi je moZno politat za pouZiti tot6lnich parametrt smykov6 pevnosti. v kap.9 vSak bylo t6Z uk6zilnona ndkolik vlivri, kter6 mohou ovlivnit nam6lenou tot6lni pevnost od pevnosti v re6lnfch podminkach.Proto Bjerrum (1973) t,i Menzies a Simons (1978) doporuduji neodvodn6noupevnost (su),un.stanovenou vrtulkovou zkouskou n6sobit korekdnimi faktoty pn a pB pro zisk6ni neodvodn6n6 pevnostiv poli (so)1;"1a: (s")ri"ra = lte ltn G),"* kde pu je korekdnifaktor vyjadiujici vliv pevnostnianizotropie- obr' l1'14, zkouSkya p3 je korekdni faktor vyjadiujici vliv rychlosti neodvodnEn6 p progresivniho oruSovini obr. I I .15.

sv
/

1,0 1fr
Suh

1q

175
'...-lp

O b r .1 1 . 1 4

O b r .1 1 . 1 5

166

U s e s u v r iz a d l o u h o d o b f c h p o d m i n e kj d e o t y p i c k j p i i p a d o d v o d n d n j c hp o d minek a totdlni analfza je v tomto piipadE chybni. Proto lze pouZit pouze efekt i v n i p a r a m e t r ys m y k o v 6 p e v n o s t i .V d r o h o d n o s t r c h o l o v j c h p a r a m e t r r i m y k o v 6 v s jily m6kke di tuh6 konzistencebyla prok|z|na jiL pevnosti ge1, c"t pro nepotrhan6 ( v e v i c e p i i p a d e c h V a n i d e k ,1 9 8 1 ) . p i V p o t r h a n j c hj i l e c h j e p e v n o s t i i p o r u S e nm e n i i n e Zv r c h o l o v 6 , l e t a k 6 v 6 t 5 i a ( ( n e Z r e z i d u 6 l n i . k e m p t o n 1 9 7 1 )a C h a n d l e r 1 9 7 4 ) z j i s t i l i p r o d v a t y p y p i e k o n s o l i S dovanlichjihi, Ze k poruieni doSlopii vrcholov6m thlu rp"1,ale prakticky pii nulov 6 s o u d r Z n o s t iT o t o z v l 6 S t n ic h o v [ n f s e p i i s u z u j e v l i v u p r o g r e s i v n i h o o r u S o v i i p . p , n i . T e n t op o s l e d n ia s p e k tj e v e l m i d r i l e Z i t j v n a S i c h o d m i n k 6 c h k d e j e p o t r h a n j c h j p i e k o n s o l i d o v a n l c hi l n p o m d r n dh o d n d ( n a p i . S e v e r o d e s k h n d d o u h e l n fr e v i r ) a j zptisobuj znadn6probl6my. i Tyto jily se totiz svj'm piet v d i e n i mn e j v i c el i S i o d k o n v e n d ni h o p i e d p o k l a d u i d e 6 l n d t u h o plastick6hov ztahu mezi deformaci a smykovyim napdtim a d6le od piedpokladu rovnomrn6 rozloL.ep n d m o b i l i z o v a n d e v n o s t ip o c e l 6 s m y k o v dp l o i e . Z t 6 c h t o p f e d p o kladfi vypl!v6, Ze pii stupni stab i l i t y F > I n e n i p e v n o s t id o s a Z e no v Z6Ldn6m bodd smykov6 plochy. Na rozpor pfedpokladu a skutednostibylo jiZ pouk6ziino v s o u l a d u o b r . 1 1 . 2 N a o b r .1 1 . 1 6 s . je schematicky zn6zorn6nasitua2 ce, pii niZ se piedpokl6d6, e v bodd S potencirilni smykov6 plov chy bylo jiZ dosaZeno rcholov6 O b r .1l . 1 6 p e v n o s t i .A v S a k p o r u c h as e m t z e Siiit d6le, jak je zn|zorndno pro p t 2 . O t o m t o p r o g r e s i v n i m o r u 5 o v i n iv 5 a k B i s h o p ( 1 9 6 7 )n e m l u v i p o u z eo p o r u S o v a ni v dase,ale zejm6nav prostoru. Siieni poruchy se vSak mriZezastevit, nebot'body s n o m i m o p l a s t i c k o u b l a s t j e S t d e d o s 6 h l y v 6 v r c h o l o v 6p e v n o s t it / . Z tEchtorivah vyplyv6, Ze indiferentni rovnov6hanastanepro r erdn)mezi pevn o s t i v r c h o l o v o ua r e z i d u fl n t T, <T$nir)<t7 B j e r r u m ( 1 9 6 7 )u v 6 d i t i i p o d m i n k y p r o g r e s i v n i h op o r u S o v 6 n i : - Zemina vykazuje kiehk6 chov6ni a markantni pokles pevnosti pii deformacich o v 6 t 5 i c h ,n e Z p i i k t e r dj e d o s a Z e n v r c h o l o v 6p e v n o s t i( z 6 k l a d n iv l a s t n o s tp i e k o n -

lo/

sol.idovanjchjihi). Proces poklesu pevnosti je nebezpednfpiedevSim u zvdtrallich zemin. Existuji mista koncentracenapdti, nejsnezeu potrhanjch jihi na rozich trhlinek, kde mtZe bft lokrllnd piekon6napevnost,a progresivni porusov6nimiie tedy zadit. Hranidni podminky jsou driny riznfmi deformacemi, napi. odlehdenim u paty vjkopu, kde doch6zi k rozdilnfm deformacim,kterd mnohdy piesahuji deformaci potiebnou pro dosaZenivrcholov6 pevnosti. V tomto smErujsou velmi poudnii pozorovd.nivjvinu (proiezrivrini) smykov6 plochy u paty svahu, jak je uvridi H a v l i d e k( 1 9 8 1 . )

1 1 . 4 PRVOTNISESUVYA SESUVYPO PREDCHOZ1CH

PLOCHACH OHYBU P
V klasifikaci inZenjrskfch geologri se setkevemedasto s pojmy rozliSujicimi st6ii sesuvu,popi. jejich vfvojov6 stadium.Podle stupnd stabilizacese rozezn6vaji sesuvy Ziv6 (aktivni), dodasnEuklidndn6 a trvale uklidndn6 (stabilizovan6). Pii posuzov6nitdchto sesuvt, zejm9napii vly'stavbd sesuvnfchoblastech(napi. vedeni v je nutno vzit v rivahu skutednost,Ze mikrostrukturajilovitly'ch komunikadni trasy) d6stic na smykov6 ploSe (star6 di aktivni) odpovid6 vSesmdrndmu uspoi6d6ni v souladu eznizorndnim a obr.9.4. s n Z tohoto pohleduje moZnoddlit sesuvyna dva druhy: Sesuvy prvotni v neporuSen6zemin6. Mikrostruktura jilovitlch d6stic je v5esm6rne (nebo jen destednd ovlivndn6 podminkami sedimentace) poruSenismya kem mtZe nastataL po piekonrinipevnosti vrcholov6. Sesuvy po pFedchozichplochich pohybu. Uspoiridrinidiistic na piedchozi ploie pohybuje vysoce orientov6noa smykov6 parametry,s nimiZ lze poditat, odpovije daji hodnotim reziduilnim nebo jim blizkjm. Kromd zmindnjch sesuvri moZno se s timto piipadem setkat i u pohybri vyvolanjch promrz6nim a t6nim, u solifj l u k d n i c hp o h y b r i ,p o d 6 l t e k t o n i c k j c hp o h y b f i ,n a p i . z l o m i , d i s l o k a c i . e - l i v f p l n i jilovitf materi6l resp. u sesuvu pod6l vrstevn6 plochy. K poklesu pevnosti aZ k rezidu6,lni mohlo dojit i vlivem bodni expanzev drisledkuproiez6vrlniridoli.

1 1 . 5 SANACE SESUVUA METODYZVYSENiSTABILITY

SVAHU
Drivodt pro zvfSeni stability svahuje vice: u piirozenlich svahrijde napi. o stavbu dal5iho stavebnihodila, kter6 mriZe bft i sesuvem ohroZeno(nejdastdj kornunikace), je u vfkopri nebo nrisyptiekonomidtdjSi pokud n6vrh strmEjSich svaht pii aplikaci opatieni zvySujicichstabi I itu, sesuvnaruSilfunkci stavebnihoobjektu a pietveieni pokraduje, ptidy apod. zamezenidevastace zemdd6lsk6

i68

I
Proto pii nivrhu metod je nutno odliSovat,zd,ajde o opatieni pro zvli5eni bzp e d n o s t ip r o t i p r v o t n i m u s e s u v u ,n e b o o s a n a c i s t a r 6 h os e s u v u ,d i s e s u v u ,k t e r f p r o b i h 6 p o m a l o u r y c h l o s t i . V o b o u p o s l e d n i c hp i i p a d e c h s m y k o v 6 p a r a m e t r yj i Z k l e s l y n a h o d n o t y r e z i d u i i l n i .P o m a l 6s e s u v ys e u s t a l u j i p r a k t i c k y z a i n d i f e r e n t n i r o v n o v 6 h y z a t i m c os e s u v yr y c h l 6 s e m o h o uv l i v e m z r y c h l e n i u s t e l i tp i i F > 1 . , S o u b o rm e t o d j e v e l m i r o z s r i h l f a v d n o v a l om u p o z o r n o s tv i c e a u t o r t , n a p i . Zbruba a Mencl (1969), Hutchinson (1977). Delr' jsou uvedeny zi*ladni metody, k t e r 6 m o h o ub i t a p l i k o v e n y n d i v i d u 6 l n d i v e v z 6 j e m n d o m b i n a c i : i d k - fprava tvaru zemniho tElesa, - o d v o d n d n s v a h, i i - o p d r n 6k on s t r uk c e , - o s t a t n im e t o d y , - p r o t i e r o z n i p a t i e n. o i E r o z e m 6 p i i m ! v z t a h k p o h y b f i mh m o t yj a k o z i k l a d n i e l e m e n tv g e o l o g i c k m j c y k l u d e n u d a c eP r o t o k o n t r o l ae r o z e a k v e v S e o b e c n 6 ma k v e s p e c i f i c k d m m y s l u . t, s mA z|kladni v'ltznampro prevenci svahov;ichpohybri. Protierozni opatieni tak zvy5 u ji s t a b i l i t us v a h . u 11.5,1 Upnevl rvARU zEMNiHo TELESA

Pii rozboru stability jednotlivlich prouZkripii prouZkov;ichmetod6chje ziejm 6 , Z e n e j n i Z S is t a b i l i t u v y k a z u j i p r o u Z k yu b r a n y s v a h u ,p o p i . p o t i e b u j i n e j v E t S i p o d p o r uo d n i Z e l e L i c i c hp r o u Z k r is o u s e d n i c hn e j l 6 p ej s o u n a t o m p r o u Z k yu p a i y , p p r i n c i pn 6 s l e d u j i c f c h o s t u p t i : s v a h u .Z t o h o v y p l l i v r i - O d b 6 r h m o t y u p a t y s v a h u t a k d l o u h o , p o k u d n e n i n a s t o l e n a o v n o v 6 h a .T a t o r i d r a s t i c k 6m e t o d av y v o l 6 v Ap o s t u p n 6s e s u v y ,a Z j e p r r i m d r n l s k l o n s v a h u d o s t a t e d n ds t a b i l n i .V y u Z i t ij e m o Z n dp i i t d Z b d( s k r j v k a v c i h e l n da p o d . ) . - O d s t r a n 6 na n a h r a z e nu s m y k n u t 6 h o a t e r i 6 l ub u d ' p r o p u s t n j mm a t e r i 6 l e m e b o m i i n z e k o n o m i d t 6 j p i e h u t n d n f mm a t e r i 6 l e m s e s u v uv k o m b i n a c is d r e n 6 Z i .U a e l e m i j e p o r u 5 e n is m y k o v 6p l o c h y s o m e z e n o u e v n o s t i . a t o m e t o d a e v h o d n r lp i i m 6 j p T n d r o z s r i lL c h s e s u v e c h . lh - O d k o p m a t e r i i l u u h o r n i h r a n y s v a h up r o s n i Z e n p r r i m d r n 6 h s k l o n u . o i - Ndsypy u paty svahu- vytvoieni zatdLovacilavice. P o s l e d n id v a p o s t u p yj s o u n e j d a s t 6 j Sa j e i d e r i l n ij e v z 6 j e m n 6k o m b i n o v a ts i p m o h l e d e mn a v y r o v n a n o s t i e s u n u h m o t , o v i e m z a p i e d p o k l a d up r o s t o r o v l i c h o Z n o s t i , 2 e u p a t y s v a h u l z e z a t d L o v a clla v i c i v y t v o i i t ( o b r . l l . 1 7 A , B ) . U r e l a t i v n d i s i d l o u h j c h t r a n s l a d n i c h e s u v rv S a km t Z e h r o z i t n e b e z p e du s m y k n u t in a d z a t d L o v a c i j s o u p r o t o v h o d n 6p r o h l u b S is m y k o v 6p l o c h y . lavici (obr. I l.l7C). Tyto postupy j ( , p P i i z m i n d n f c ho p a t i e n i c h v f k o p e c ha n d s y p e c h )k t e 1 6 s o u p r o v e d e n a o m E r j d e o k r r i t k o d o b 6 o d m i n k yz h l e d i s k av y r o v n 6 n ip 6 r o v f c h t l a k r i . N a p i i p nE rychle, k l a d p i i a p l i k a c i z a t d L o v ^ c il a v i c e v j i l o v i t 6 , v o d o u n a s y c e n 6 e m i n 6 , m r i 2 e b ! t z h l e d i s k at 6 m d i n u l o v j , n e b o t 'p i i t i Z e n i m i z a n 6 s l e d e kv z r r i s t efekt z okamZitdho

r69

p6rovjch tlakri. S dasem se vSak bude stabilita zvy5ovat. U vjkopu mize nastat opadnf piipad, a to v souladus tim, co bylo uvedenov kap. I 1 . 3 . tdchto Efektivnost opatieni posuzuje Hutc h i n s o n1 9 7 7 ) p o d l e t z v . ( neutreln6 ELry.Ta je definov6naj ako misto, v ndmi vfkop nebo n6syp nevyvo lii zmEnu celkov6 stability. S rostoucim koeficiPLOCHA entem p6rov6ho tlaku B klesi neutrrilnri d6ra po svahu, a s tlm se sniZuje oblast, kde m6 vybudov6ni zatELovaci lavice n6j akf efe kt.

O b r .1 1 . 1 7

11.5.2 Oovoot'tEtisvlxu
Princip odvodndni spodiv6 ve sniZeni p6rovich tlakri a ve zvdt5eni mobilizoodvodndni povrchov6 a podpovrchov6' van6hosmykov6hoodporu. RozliSujeme V prvnim piipadEjde zejm6nao zabr6n6nisyceni svahu vodou z okoli. Nebezpe6nf je piitok do vznikajiciho sesuvu,kde se u horni hrany tvoii tahov6 trhliny, kter6 jsou n6sledn6 touto vodou syceny. Po visce t6to trhliny neprisobi smykovi hydrostatickou silou. pevnost a pii naplnEni vodou je oblast sesuvu zatELovana je NejvhodnEjSi odvedenipovrchovevody mimo svah, utEsndnitahovich trhlin a pii pokradujicim otvir6ni jejich odvodndni. Tato opatieni maji bit provedenaco nejprostfednicdiive. Vhodn6 volba vegetaceomezuje vsak povrchov6 vody a zilr.oveit spirace(vypalov6ni) sniZujep6rov6 tlaky pod povrchem. tvim vysok6 evapotran odvodndnim6 ndkolik variant: Podpovrchov6 a) DreniZni Zebrabyla klasickjm prvkem v poditcich vfstavby Zeleznic' Princip spodiv6ve vybudov6ni rfhy kolmo na svah a ve vyplndni t6to rfhy propustnym (aby nehrozilo nebezpedizan65eni materidlem,napi. Stdrkemdi l6pe Stdrkopiskem I vnitini erozi)-obr. 1.18.

l M i l ! s t u d e n t e ,g r a t u l u j i ,i e j s i s e p r o b o j o v a a 2 n a t u t o s t r e n k u .P i e j i T i d a l S (v f d r i a v 6 i i m , i e v y t r v a 5d o k o n c e ,i k d y Z n e m o h un a t o m t o k o n c is l i b i t n i c s v 6 t o b o r n 6 h oS n a d j e n I l e v u a p o c i t , Z e n 6 k t e r 6i n f o r m a c em o h o u b y t i . u v budoucnu Zitecn6.

t70

PAT Ni

C i l e m j e s n i Z e n ih l a d i ny spodni vody a zdrovei na d6sti potenciilni smykov6 plochy zvjieni smykov6 pevnosti z6mdnoumateriiilu. Zebra byla v horni 66sti p r o p o j e n aa t v o i i l a j a k o u s i klenbu udrZujici horni d6st svahu. V dolni d6sti jsou Lebra propojena patnim d r 6 n e m p r o o d v e d e n iv o d y . Dnes je za porLiti moderni
mechanizace provedeni

s-B

DEPRESNI SNi2ENA
KRIVKA

PAINi OREN

O b r .I l . l 8

Z e b e rp o m 6 r n E n a d n 6a p i i s provedeni nehrozi rychldm ovlivndni stability svah u b d h e mo t e v i e n. i

b) Horizontilni odvodilovaci vrty jsou dnes nej6ast6j5im zprisobem podpovrchov6ho odvodiov6ni u n 6 s . V r t y j s o u p r o v e d e n ys mirnly'msklonem v patd svahu s ddrovanou v;ipaZn i. ic C i l e m j e s n i Z i t d e p r e s in kiivku, a tim p6rovtlaky o b r .I 1 . 1 9 .

O b r .I 1 . 1 9

c ) O d v o d i o v a c i S t o l yj s o u u Z i t y u zvl65t' velklch sesuvi a nahrazujf vrty. Je s moZno prov6st propojeni rovnobEZnd e s v a h e ma I d i n n o s t z v j S i t o d v o d f i o v a c i m i vrty provridnlimi tdchto 5tol. z Pii rych[6m zesahuje moZno pouZit st6vajicich studni v okoli sesuvua derp6v n i m s n i Z i t h l a d i n u p o d z e m n i o d y , r e s p .p r o v 6 s tn o v 6 v r t y p r o t o t o d e r p 6 n i .V m f l o je moZno ojedin6le piitok do odvodiovacich prvkft zvi5it propustnfch materi6lech p o m o c i e l e k t r o o s m 6 z yP i i n 6 v r h u p o d p o v r c h o v 6 h o d v o d f i o v A nii p o s o u z e n ji e h o . efektivnostije nutno vzit v tvahu dva drileZitdaspekty: - r y c h l o s ts n i Z o v i i nd e p r e s n k i i v k y a v l i v v z d 6 l e n o s td r e n 6 Z n i c h r v k r i n a p r t b d h p i i i d e p r e s nk i i v k y m e z i n i m i , i - nebezpedizan|Senidren6Zniho syst6mu. 11.5.3 OpEnHEKONSTRUKCE

P O p 6 r n 6 k o n s t r u k c eu m o Z f i u j io p f e n i s v a h u d o t u h 6 k o n s t r u k c e . o u Z i v a j i s e : i ici nejdastdj n6sleduj moZnosti

J
nejdastdji pii a) OpErnAstEna(zed')jako klasicki prvek, s nimZ se setk6viime niZ5ich svazich. Rub zdi je nutno odvodnit, aby nebyla zaliLena hydrostatickfm podloZi, popi. u aktivnich sesuvfi pod smykovou tlakem. Zakl6d6 se na irnosnEjSi plochu. V poslednimpiipad6 je vjstavba moZn6jen po krat5ich risecich. b) Podzemni di pilotov6 st6na mriZe bft jako moderni prvek bud' pouze vetknutie.nebo navic kotveni - obr. 11.20. Velk! vfznam maji tyto st6ny pii vjkopech, kde je lze prov6st v piedstihu jako prevenci, nebof omezuj vcdorovn6 vypruZeni, a i p t i m p o d i t e k p r o g r e s i v n i h o o r u5 o Ei{CALNI SMYKOA vini, mdknuti, zvdtr6vhni,otevien i trhlinek apod. U rizkfch liniovfch VENO{'TASTEi{A staveb je vli hodn6 vzijemnE rozeKOfVEM STENA piit protilehl6 op6rndkonstrukce.

O b r .1 1 . 2 0

'11.5,4

OsrATNi METoDY

Z ostatnich metod jsou velmi dast6 zprisoby,kte16 se snaZi vylepSit vlastnosti zeminy pod6l existujici di potenci6lni smykov6 plochy. Mezi nejdastjSipatii iniektov6ni a chemick6 stabilizace. V posledni dob6 se dastdji pouZivi vyztuiovini svahri - nisyprir.V klasickdm provedeni(Vidal, 1969) se mezi jednotliv6 vrstvy vkl6daji vlztfin prvky - kovov6 prvkem - obr. ll.21a. ViztuZnou funkci mohou p6sky,na povrchu spojen6s pevnyy'm plnit i vjztuin6 geotextilie' Vihodou geotextiliije proti kovovym p6skrimpostupnly' nirrist jejich pevnosti s protaZenim.Maxim6lni pevnosti je obvykle dosaZenopii vdt5im pietvoieni neL,u vlastni zeminy - obr. 11.22. Ztr6tu pevnosti v zemin6 tak postupnEpiejim6 geotextilie, i kdyL za cenu zvfienlfch deformaci. Aby nebyly degeotextilie pro ndZ je sednovj modul pro formace ptiliS velk6, obvykle poZadujeme i 5 % p i e t v o i e n iv t a h u a l e s p o f 5 0 k N m ' r , v h o d n E j i2 0 0 a Z 5 0 0 k N . m - r .

-!

Obvykle se vfztuZn6 geotextilie,proloZen6 zhutn6nou zeminou,ukl6daji v horizont'lni vzdilenosti 0,4 ai:2,5 m, piidemZ yiztui.n^ geotextilie se ukl6d6 v cel6 Siii potenci6lni oblasti smykov6hosesuti a poklid6 se 3 ai 5 m za potencidlni smykovou plochu nevyztuZen6ho svahu.Horizont6ln6zabudovand geotextilie lze vz6jemn6prop o j i t p r o t i e r o z ng e o t e x t i l i i e d e n o u o p o v r c h us v a h u- o b r . 1 1 . 2 1 b , c . i p v U b 6 Z n j c h s v a h f ij i Z p i i p o u i i t i m 6 n dp e v n 6g e o t e x t i l i el z e d o s 6 h n o u z v j 5 e n i t s t a b i l i t y s v a h u o 3 0 % ( V a n i d e k ,1 9 8 1 ) .K o v d i e n i l z e v ; i h o d n 6p o u i i t m e t o d yJ a n b u o v y ( V a n i d e k ,1 9 8 6 ) .J a n b uv y c h i z i z v l i m i n e kv e s v i s l 6 mi v o d o r o v n d m m d r ua z s v l m i n k y m o m e n t o v d . c h 6 m as i l p r i s o b i c i c h a j e d e n p r o u Z e k e u v e d e n on a o b r . S j n 1123 . . Pro stuperi stability plati

S- ^ z z "
F -

9i

E . - E b+ Z B
kde E" a E6 jsou vodorovn6sily v n d j 5 i , p r i s o b i c is h o r a a z d o l a n a v y y ' s e d sesuvu.Pro pomocn6vyrazy plati

i ,

Ti-r

.l="tl':(t+ry'o)
B=LQ+\p+t)tsaLx

- -c e r + U ) + t - u y g g e r - r"t
I+ le(t tea
f

O b r .1 1 . 2 3

k d e L Q j e p i i r t s t e k v o d o r o v n 6 i l y ( n a p i . od vi ztuZnegeotextilie). s

LW,
11 axi
'

a'l
.J/'

Aw

j P J s t u p e n u t n oieSit iteraci a s pouZitim vlipodetni techniky. Celkovj n6vrh j s v a h ue n u t n oo v6 i i t vly'podtem stability na smykovd plode prochrizejici pied d,i za o b l a s tv y z t u Z e n i i.
S t a b i l i t as v a h t ( v j k o p r i ) s e v p o s l e d n id o b d z v y 5 u j eh i e b i k o v 6 n i m , k d y s e v prribEhutdLby zar62eji do svahu ocelov6 pruty. ZtuLenim zemniho prostiedi pomoci p h i e b i k r i s e z l e p b i p e v n o s t n f p i e t v e r n 6v l a s t n o s t i r o s t i e d i ,k t e r i d i n i z e m n i m a s i v a z p r i s o b i l e j i ip r o p l n d n i s t a t i c k l c h f u n k c i . Z p r i s o bn 6 v r h u a p o s o u z e n i v a h r in e i n s j e k t o v a n l m i h i e b y u v 6 d i n a p i . B a r t 6 k ,B u c e ka Z a p l e t a l( 1 9 8 6 ) .

12. ZEMNi TLAKY

12.1 rivoo
Velice 6asto se v praxi setkdv6mes potiebou navrhnout svislou konstrukci, kter6 m6 za irkol piej imat vodorovn6 zatiLeni od zeminy. Timto probl6mem se v 5irok6 mile zabyvali i na5i pledkovd pii vistavbd rfrzni'ch opevndni. I prvni teorie zemnich tlakt - Coulomb (1773) - je spojena se stavboutohoto druhu. Coulombova teorie ve sv6 upraven6podobd m6 svoje praktick6 opodstatn6nii dnes a je pondrnd dastouZiviina, Velkf vjznam na upiesn6ni naSichpoznatkt o zemnich tlacich m6 pr6ce Rankina (1857). Prostlednictvim s6rie pokust na velk6m modelu op6rn6 stdny Terzaghi (1934) :uklzal,Ze bodni sily na st6nujsou promEnn6v z6vislosti na bodnim pohybu stdny.Tato z6vislostje tk6z6na na obr. 12.1.'ZdeE znadi vfslednici zemniho tlaku na st6nu vjSky H.

^,0 ,002

O b r . I 2 .I 3 RozliSujeme z6kladni hodnoty zemnihotlaku: zatiLeni,kter6 ptsobi na svislou op6rZemnim tlakem v klidu E" oznadujeme nou st6nu,kter6 je natolik pevn6 a tth6, L,enedojde prakticky k Z6dn6jeji deformaci, posunudi pootodenipii prisobenitohoto zatiZeni. Aktivni zemnl tlak E. prisobi na opdrnou st6nu v piipadE tak velk6ho posunu di pootodenikonstrukce(ptipadn6 k tak velk6 deformaci t6to konstrukcedojde vlivem zatiLeni), Ze se v zemind vytvoii smykov6 plocha. Doch|zi k aktivizaci smykov6 pevnosti zeminy za op6rnou konstrukci a ke sniieni pod6tedniho zatiLeni'

r74

I
Pasivni zemni tlak (pasivni odpor) Ep prisobi na op6rn6konstrukce,pokud je konstrukce zatlalovina do zeminy vn6j5i silou. S potiebnjm zatladov6nimopdrn6 konstrukceroste odpor zeminy proti vytladeni aZ k maximilni hodnot6 oznadovan6 pasivni zemni tlak (pasivni odpor). Pii tomto tlaku doch|zi k poruSenizeminy a k d6stedn6mu vytladeni klinu zeminy po vytvoien6 smykov6 ploSe, na kter6 doilo k p s m a x i m i l n i a k t i v i z a c is m y k o v 6 e v n o t i . Z obr. 12.1 je t,62ziejm6, Ze k vfvinu aktivniho zemniho tlaku je tieba deform a c e s t d n y c a 5 - 1 0 x m e n 5 i n e Z k a k t i v i z a c ip a s i v n i h oo d p o r u . T o j e v s o u l a d us tim co bylo iedeno v kapitole o drah6chnap6ti vedoucichk poruSeni,nebot'piipadu po E" bylo dosaZeno kratii drAzenapdti. konstantnia vodorovV pi(padd aktivniho zemnfhotlaku svisl6 napdti zrist6vri ( p i i p a d v e r t i k i l n i h o s t l a d e n is b o d n i m o d l e h d e n 6 s e s n i Z u j ea Z d o j d e k p o r u 5 e n i i i z n i m ) . P r o p i i p a d p a s i v n i h o e m n i h ot l a k u t 6 Z s v i s l 6n a p 6 t iz t i s t 6 v tk o n s t a n t n a v 5 a k p i v o d o r o v n 6 e z v y l u j e a Z p o p o r u i e n i ( p i i p a d v e r t i k a l n i h o r o t a z e n s b o d n i ms t l a d e s n i m ) . N a o b r . l l . 2 j s o u z n i z o r n d n yp r o m 6 n ye l i p s n a p j a t o s t iz v l c h o z i h o s t a v u z z e m n i h ot l a k u v k l i d u d o a k t i v n i h or e s p .p a s i v n i h o e m n i h ot l a k u .

I
h____-+-__-l " 'o' lG '6,.6

@
Obr. 12.2

Pomdr bodniho napdti o, ku svisl6mu nap'ti 6z je obecnd charakterizov6n s k o e f i c i e n t e mb o i n i h o n a p d t i ( s o u i i n i t e l e m z e m n i h o t l a k u ) o z n a d o v a n i m y m b o l e mK :

IJ

K="x oz P o t o m r o z l i S u je me : Ko - soudinitelzemniho tlaku v klidu, K" - soudinitelaktivniho zemnihotlaku, Ko - soudinitelpasivnihozemnihotlaku.

V dnebni dob6 se setk6vi{me klasicklmi opdrnjmi stdnami pomdrnd ziidka. s je CastdjSi piipad zemnihotlaku na paZenivjkopov6 rfhy pro inZenfrsk6sit6. Velkf vfvoj v5ak zaznarnen{v stdny, kter6 zachycuji bodni tlaky pii vystavbd v otevieaji nfch stavebnich jam6ch - hluboko zalor-enf velk6 stavby, stanice metra apod. Zde svislou konstrukci tvoii nejdastdji betonov6podzemnistdny di pilotov6 stdny, kter6 jsou nejdastEji navrhovan6jako vetknut6 (pii maljch vfSk6ch) di jako kotven6. Velkjm pomocnikem pti ie3eni tdchto piipadrl je metoda konednlch prvkri, jako metoda ie5eni napjatosti a deformacezemniho tElesa.UmoZriujenam nejenom stanoveni zatiZeni stdny, ale i jeji deformaci. K vfpodtu je tieba mit k dispozici pietv6rn6 a pevnostni charakteristikyzemin zjiStEn6pro dr6hy nap6ti, kter6 odpovidaji piipadu. ieSen6mu

12.2 ZEMNI TLAK V KLIDU

vodoPiipad zemniho tlaku v klidu odpovid6 piipadu stanovenigeostatick6ho rovn6ho napEti od vlastni tihy zeminy, kter! byl ie5en jiZ v kapitole 6. Zhkladni podminkouzde je poZadavek, aby , =0 Piipomeime si jiZ diive odvozen6vztahy: , . v .r\^ = " l-v odvozen!'na zhklad9teorie pruZnosti,

J6kyho poloempiricklivztah,jehoZ verze pro Ko=l-sin2' soudrZn6 zeminy se uvridi n6kdy ve tvaru (Brooker a Ireland, 1965): Ko=0,95-sint?' ZatiLeni svisl6 stdny vj5ky H o vodorovn6mter6nu za stEnouje potom - p i i troj rihelnikov6m rozloLeni zatiLeni, o b r . 1 2 . 3 :

n,=| r n2 x,

F-------------+
Obr. 12.3

THKo

I Obr. 12.4

o napdtizv6t5ena Pii sklondn6m ter6nuza opdrnouzdi je velikostvodorovn6ho 176

hodnotu Ao, pro kterou p l a t i :

Lo, = y.H .K" .tgB

k d e B j e f h e l m e z it e r 6 n e ma v o d o r o v n o u , o b r . 1 2 . 4 . Pii rovnomdrn6mp6sov6mzatiLeni povrchu lze uLit ieSeni Gersevanova (Mysl i v e c , 1 9 6 8 ) . V o d o r o v n 6n a p d t i o d z e m n i h ot l a k u v k l i d u v b o d 6 M p i i o z n a d e n i p o d l eo b r . 1 2 . 5 :

",

-@ =TlU-lsinzB, p,)+L,in(xzB))

Postup vfpodtu podle tohoto v z t a h u a j e h o t a b e l 6 r n iz p r a c o v 6 njie uvedeno ve Sbirce pi iklad,fi z MZ, L V a n i d e k( 1 9 7 3 , 1 9 7 8 ) . V k a p i t o l e6 v 5 a k t 6 Z b y l o i e d e no, Ze tyto zbkladni vztahy plati pro n o r m 6 l n dk o n s o l i d o v a n 6 e m i n y . P r o z zeminy piekonsolidovan6 mtze bit K " v d t S i n e Z l , o r i e n t a d n dz e u v a Z o l vat

x" =(t-sinp').JOCR
kde OCR je dislo piekonsolidaO b r .I 2 . 5 c e . P i i n i v r h u s v i s l j c h p a Z i c i c hk o n s t r u k c i v r o s t l 6 mt e r 6 n u( n a p i . p o d z e m n i t d n y )j e t i e b a s t o u t o m o Z n o s t i o d i t a t .S s p timto probl6mem se setk6v6me u zhutfiovanfchzisypri pevnjch op6r (napi. mosti n i c h k i i d e l ) , k d e v o d o r o v n j t l a k j e p o t o m v d t S in e Z b y o d p o v i d a l o o r m 6 l n 6 o n s o n k l i d o v a n ! m z e m i n 6 m . o s l e d n z m i n d n l y 'r o b l 6 mb y l s l e d o v 6 n o w e r s e m t a l ( 1 9 5 7 ) p P i S e a u n 6 s s e m u v E n o v a lP r uS k a .

1 2 . 3 A K T I V N IA P A S I V N Z E M N i T L A K I
M e z i z r i k l a d n k l a s i c k 6i e S e n iz e m n i c ht l a k t , j a k j i Z b y l o v r i v o d ui e d e n o ,p a t i i i j t e o r i eC o u l o m b o v a R a n k i n o v a S t r u d n de c h a r a k t e r i z o v a la p i . F e d a( 1 9 5 7 ) . a . n C o u l o m bu r d o v a lz e m n it l a k z r o v n o v A h y r a n o l u ,o m e z e n 6 h o o v r c h e m e m i h p z i n y , r u b e m z d i a 5 i k m o ur o v i n o u ,p r o c h 6 z e j f cs p o d n ih r a n o uz d i . P o l o h at d t o S i k m d r o v i n yj e u r d e n a o d m i n k o u Z e t l a k n a s t d n ub u d em i n i m 6 l n in e b o m a x i m 6 l n i .P o d 6 l p , p t d t o r o v i n y - s m y k o v 6p l o c h y- u v a Z u j e l n d m o b i l i z o v a n js m y k o v l y 'd p o rz e m i n y . o Z a t i m c o C o u l o m bp i i i e 5 e n i z e m n i h ot l a k u v y i e l z e s m y k o v 6p l o c h y s e x t r e p m 6 l n i m i v l a s t n o s t m i v n i L j e s p l n E n a o d m i n k am e z n i r o v n o v 6 h y v y c h | z i R a n k r n e , , , z p i e d p o k l a d uZ e v o k a m Z i k u e z n ir o v n o v 6 h y e m i nz a o p d r n o uz d i n e n i v m e z n i m m z s t a v u n a p d t ij e n z e m i n a p o d 6 l s m y k o v 6p l o c h y , a l e v c e l d o b l a s t i m e z i s m y k o v o u p l o c h o u ,p o v r c h e mz e m i n y a r u b e m z d i . R a n k i n ez j i s t i l , 2 e k l u z n 6 p l o c h yj s o u i s o g o n r i l n f t j . p r o t i n a j i i z o s t a t yh l a v n i h on a p 6 t ip o d s t 6 l ! m i r h l e m ) ,Z e v f s l e d n 6n a p d t i ( 177

na nd ptsobici jsou vzijemn6 sdruZeni (tedna kluzn6 d6ry prv6 osnovy je rovnobdZn6s napetim, ptsobicim v tomt6z bod6 kluzn6 d6ry druh6 osnovy), Ze v prfibdhu kluznjch ploch neni rozdilu mezi zeminami sypkimi a mezi zeminami soudrZnlimia matematickyodvodil dva mezni stavy nap6ti - aktivni a pasivni'

12.3.1

TEoRtE zEMNicH TLAKU RANKTNoVA

V souladu s Rankinovouteorii, bodni tlak na svislou opdrnou stdnuje shodnf pos napdtimi ptsobicimi na svislf iez v homogennimpoloprostorus vodorovnly'm vrchem a objemovou tfhou y, Prakticky to znamen6,Ze Rankine uvaZuje st6nu svislou, naprostohladkou, bez tieni mezi zdi a zeminou. Stav nap6ti v homogennimpoloprostoruv hloubce z odpovid6 zemnimu tlaku v klidu:
ox = oz. Ko

v Mohrova kruinice je zakreslena obr. l2'6. Pro jedno hlavni napdti o" mILeme v souladu s Mohr-Coulombovim krit6riem poruSeni nalzt po\ze 2 krruL'nice, kter6 vystihuji mezni stav poruleni - aktivni a pasivni stav.

pasivni

. \ \ . \ 90 ^ . ^ . . \ \t;:\' " + e ' stav klidovY

\.

--- protazenl.-

..---

t stlaCen

1: L
|

ds_anneive$I + h l 6 V OI
na t5'-a/2 p6

1o,=Y'z

+_".o
nejve$l hlavntnapetl c) aktivni stav Obr. 12.6 178 d) pasivni stav

a) klidovf stav

12.3.1.1 Aktivni a pasivni tlak sypkfch zemin Pro piipad aktivniho zemniho tlaku sypk6 zeminy: 61 = o", 03 = o " ' obr. 12.7:

\. j5sr

Obr. 12.7
6t-ol

O b r .1 2 . 8

sinp

2
ot+63

6t-ol ot+03

2
o3 = ot' l +srnp o"'Ko,

l-sino

= o1.ry2(4s"-e12)
kde

ox

K,=ry2(4s"-al2)

Vodorovn6 zati?eni v h I o u b c eH , o b r . 1 2 . 8 :

o,=y.H.Ko a celkov6 zatiLeni stdny vflky H aktivnim zemnim tlakem:

E,=12.r.H2.K.
V piipadd aktivniho zemniho tlaku je nejvEtSihlavni napdti svisl6 a ptli irhel m e z i 2 s y s t 6 m yi z o g o n i l n i c hk l u z n f c h p l o c h , o b r . 1 2 . 6 c . V piipadE pasivniho zemniho tlaku sypk6 zeminy plati: ol = 6"t 63 = o" obr. 12.9:

o, - o"
Sln @ '

-"--z-

) + oz ox

o, - c"

clsffltSOS0 Uis,\T ttf!,iir..nr r ;:or"

t79

, 1 W + : ' r ' : ' , r ; . . , , , ,j 1 ,"

''fftlnJ;':':'l';fi:'

o,

Oz,

1 +s i n q
.------,-

r-slnp

o, = 6" .ry2(45" g12) +

\ ox-oz

or=o".Kp

kdeK, = ry2(C5" e12) +

V ptipadd pasivniho zemniho tlaku je nejv6tii hlavni napdti vodorovn6 a svir6 s trajektoriemi kluznjch ploch rihel 45 -912, obr. 12.6d.

Obr. 12.9

12.3.1.2 Aktivni a pasivni tlak soudrZnfch zemin Hlavni rozdil pro piipad aktivniho zemniho tlaku soudrZnjchzemin je fakt, Ze soudrZnost sniZuje velikost bodniho napEti. Velikost vodorovn6 sloZky o, ve h l o u b c ez u r d i m eo p d t z M o h r - C o u l o m b o v k r i t 6 r i a p o r u 5 e n i o b r . 1 2 . 1 0 .P o d o b n l l m a , jako v piedchozimpiipadd dostiiviime: postupem

o,=o,.tg-\45"-el2)-

-z.c.tg(+s"-olz)
\

ot=o"

^ r La - z'c ',\tL a

oz+ ox

Pro velikost vodorovn6hozatiLenina op6rnou zed' bude platit prfib 6 h p o d l e o b r . 1 2 . 1 1 .P r o z : 0 b u d ep l a t i t :

O b r .1 2 . 1 0

" o , = - 2 . c . t g ( + 5- 9 l Z ) = tg(+s'elz)
6t = /'zo

-2.c

ve Nulovou hodnotu o" dostaneme hloubce zo:

o - -/ . " o . 8 2 ( 4 5 "p l 2 ) - z . c. t g ( + s '9 l z ) 2-c.ts(45"-a12) (+s" y . tg'z - 912)

",=4

,r1ot'-e12)

180

-:i-

T
Vf5ka z" je tzv. vjSka, na kterou se udrZi zemina sama ve svisl6 st6nd. Ve skut e d n o s t ic e l k o v f b o d n i t l a k j e nulovj na vf5ku H"=2.2o=

4=he=2cty

.tg(A'o + qt2)

+ = q . c l y . t s ( a s 'p l 2 )
takZe teoreticky by se svah udrZel na tuto vf5ku. Prakticky vSak ne, nebot' v horni dAsti svahu vznikaji tahovi trhliny, kte16 redukuji v 1 / 5 k uH " n a n i Z S i h o d n o t u , vdt5inou Lna zo. a Pro pasivni tlak soudrZn6 zeminy plati: or= vime:

O b r .l 2 . l l 01, o" = d: a obdobnd dost6-

+ + 6, = o,. ry2(45' 912) 2. c. tg(+s" 9 lz) +

0,=6,.Kr+2, JK, kde,

Ke = ry2(45'+ al2)

Rozddleni zatiLeni na stdnu vysokou H je uvedenona obr. 12.12. Rriznd varianty zatiLeni stdny pro Rankinovu teorii jsou uvedeny t6Z ve skriptech Sbirka piikladl&z MZ.

h"o. =2cffi Ko

yH |<o O b r .1 2 . 1 2

-------?---1

12cffi1
O b r . 1 2 .I 5

TLAKU zEMNicH 12.3.2 couloMBovA TEoRTE

Oproti jiZ zmindnly'm rozdilrim s Rankinovouteorii Coulomb tak6 uvaZujere6l, n d j d i p i e d p o k l a d L e m e z i s t 6 n o ua z e m i n o u e x i s t u j e t i e n i , j e h o Z f h e l j e o z n a d o v i n i 6 a j e v L d y m e n S in e Z f h e l t i e n i z e m i n y g , n e j d a s t d j v m e z i c h ( l / 3 - 2 / 3 ) g . V ! -

181

slednice aktivniho zemniho tlaku je tedy odchjlena od norm6ly ke stdnd o irhel d, obr. 12.13. Pro zvolenou smykovouplochu OM a z rovnov6hy hranolu POM (ie5eni pii na 1 bm d6lky) dostaneme grafickdm rozkladu sil velikost E1 (u niZ zn6me sm6r) i velikost vfslednice tieni R1 (kterA pii plnd mobilizaci tieni pod6l smykov6plochy je odchjlena o fhel p od t6to plochy). i.eSeni opakujemepro dalSi smykovou plohodnotu E" a tim i smykovouplochu, po kter6 by doSlo chu a hled6metak maximr{Llni k usmyknuti.

Obr.12.13 Pro ptipad pasivniho zemniho tlaku je ieSeni obdobn6- obr. 12.14 , aL.na to, Ze hled6metakovou smykovouplochu, pod6l niL, odpor proti usmyknuti bude nej niZIi.

smykove
\ Obr. 12.14 poV piipad6 soudrZnich zemin je navic v silov6m obrazci sloZka soudrZnosti d6l smykov6 plochy di tak6 pod6l stdny a zeminy. Sm6r je diin smdrem plochy na kter6 prlsobi a velikost hodnotou c. I , kde I je d6lka plochy na kter6 soudrznost oisobi.

r82

Pro sypk6 zeminy a pro ori entac rihlri podle obr. 12.15 lze uL.itvztahu i
a = a . K

' cos(a + d)

kde Ko=

r e s p .p r o pa s i v n i t l a k o"p=o"'Ko'cos(a+6)
kde Ko =

+ cos2(a rp)
cos2a . cos

t". r) ['

sin\q-5).sin\g+ p

12.3.3 VVZNAM TRENi MEzr srENouA zEMrNou

T i e n i p o d 6 l s t E n yo v l i v n i s m E rh l a v n i c hn a p d t i ,t a k Z es v i s l 6i v o d o r o v n 6 a p d t i n n e b u d o un a p 6 t i m i h l a v n i m i . S o u d a s n d e z m d n i s m 6 r k l u z n l l c hp l o c h . J e j i c h s m d r s pro pln6 vyvinutj aktivni stav, kdy st6na se ot6di okolo bodu H, je zobrazenna obr. 12.16a. Zde celkovil oblast sestiiviiz oblasti OJK, odpovidajici prost6 Rankinov6 a k t i v n i o b l a s t i ( n e o v l i v n d n 6i e n i m ) a d v o u o b l a s t iO I J a O I H , j e j i c h Z s y s t 6 mk l u z t n ; i c hp l o c hj e s l o Z i t 6 j S i . O b d o b n rj ie s i t u a c ep r o p i i p a d p a s i v n i h oz e m n i h ot l a k u - o b r . 1 2 . 1 6 b . d e o p E t Z p o b l a s tO J K o d p o v i d i p r o s t 6R a n k i n o v d a s i v n io b l a s t i .

9n

O b r .1 2 . l 6 Z tech13obrizkri je ziejm',2e v piipadd usmyknuti po krajni kluzn6 ploSeHJK j d o s t a n e m ei n 6 v e l i k o s t i E " r e s p . E o n e Z p o d l e C o u l o m b a ,k t e r ! u v a Z u j er o v i n n d smykov6plochy. Vdt5i rozdil bude pro piipad Ep, zatimco pro E, pro zrlkladnipiipad 183

svisl6 stdny a vodorovn6ho povrchu je rozdil podle Terzaghiho (1943) menii nei 5 Yo. V principu vLdy jde o stabilitni rilohu, hled6me plochu poruseni, kter6 d6vri R h o d n o t u E " n e j v d t S i ,r e s p . h o d n o t u E o n e j m e n S i . e S e n il z e n a l 6 z t p r o t o p o m o c i rriznfch nornogramt, pokud jsou zn6my piedpoklady autorfi, nebo lze probl6m ieiit v n6kterouz metod prezentovanou kapitole o stabilitd svahu.

BoeNl DEFoRMAcE 12.3.4 Merooy srANovENi

V dosud popsanjch metodiichhlavnim cilem bylo stanovit zali?eni opdrn6 st6ny pro piipad vzniku aktivniho resp. pasivniho tlaku. Pro n6vrh klasick6 opdrn6 st6ny tento zprisob v6tlinou postadi. Napi. pro piipad zrisypuza vybudovanoust6nou nejdiive prisobi zatiZenivdt5i neZ piedpokl6danf aktivni zemni tlak, maximrilnd aL tlak v klidu. Aviak pod vlivem tohoto zatizeni dojde k posunu di k pootodeni a stdny a tim automaticky ke sniZenizatiL.eni nastoleni urdit6 rovnov6hy pii zatiLeni. kter6 leZi n6kde mezi aktivnim zemnim tlakem a tlakem v klidu. U modernlch opbrnfch stdn, napi. u piedem budovanfch podzemnichst6n pro zaloLeni objektri v hust6 z6stavb6, potiebujeme zn|t tEL k jakjm deformacim dojde, nebot' tyto deformace, kromd jin6ho, budou mit vliv na tuto okolni z6stavbu. V tomto piipadd je nutno se divat na stdnu i okolni zeminu jako na celek o urditich hranidnich podminkich. Nebot'jiZ v souladu s obr. 12.1 vime, Le deformacea zatiZenijsou ve vz6jemn6mvztahu. Pro ieSeni tohoto probldmu potiebujemev souladu s Morgensternema Eisensteinem (1970) zn|t: - pod6tednistav napdti v zemind, - konstitudnivztahy pro zeminy (zivislost mezi zm6nounapjatostia deformaci), - reriln6 hranidni podminky. Tito autoii uvaZuji tii moZn6piistupy k ocendninapdti a deformace: piipad maljch deformaci, kde todni tlaky a deformacemohou bft ieieny za uLiri teorie pruZnosti(napi. MKP), piipad maljch a stiednich deformaci, kde bodni tlaky jsou spodtenyza uLiti metod mezni rovnov6hy a deformacejsou kontrolov6ny volbou vhodn6ho stupnd bezpednosti, jsou odhadpiipad stfednich aZ vysokich deformaci,kde bodni tlaky a deformace nuty semiempirickjmi metodami.Pod poslednimpiipadem autoii mini problematik t zatiLeni a deformaceStdtovfch st6n a tlakt na paLeni.Tyto othzky se budou i e 5 i t v k a p i t o l e1 2 . 4 . Pomdrndjednoduchf piipad ie5eni ukazuje Lambe (1967), kter! vyuZiv6 meelementu todu drah napdti . Princip spodivL ve zvoleni urdit6ho reprezentadniho zeminy u ndjZ piedpokl6d6meurdit6 zmny napjatostniho a tim i deformadniho stavu. Tyto zm6ny v laboratoii modelujemea na5e privodni piedstavy korigujeme podle namdienfch vjsledki. Autor doporuduje za nejvhodndj5i piistroj s rovinim 184

I
pietvoienim. Soudasnd ukazuje na fakt, ie pomErn6deformacespojen6 s vly'vinem zemn(hotlaku z6visi na zatlLovacichdrah6ch.Zda jde o dr6novan6podminky (piipad minim6lni pomdrn6deformace)di nejdiive nedr6novan6 potom dr6novan6. a je Ke zbjvajicim probl6mrim moZnodoplnit, Ze MKp se vice rozviji a je moZno ie5it i pifpady nelinefrni ziivislosti mezi naptima deformaci.

12.3.5 VoLBA sMyKoWcH PARAMETR0srupNE BEzpEeNosrl A

Pii vlastnim nfvrhu opdrn6 konstrukcejde o ot6zku jak6 smykov6 parametry p o u Z i ta j a k f s t u p e i b e z p e d n o s t ( s t a b i l i t y )v o l i t . i V zrisad6lze rozli5ovat - obdobnEjako v piipadd stability svahu - podminky k r i t k o d o b 6 a d l o u h o d o b 6 . p i i p a d dv y t v o i e n i p a Z i c ik o n s t r u k c e o r o s t l 6 z e m i V d ny (5ttov6,pilotov6 di podzemnistdny) a n6sledn6ho vybr6ni prostoru pro stavebni j 6 m u , j d e o p i i p a d o d l e h d e n i l i m i t u j i c i b u d o u z h l e d i s k av f v i n u p 6 r o v l c h t l a k i a podminky dlouhodobd(ieieni v efektivnich nap6tich).Naopak z hlediska z|sypit kdy je nejdiive vybudoviinaop6rn6 stdnaa n6sledn6z jedn6 strany zasyp6na jde o p i i p a d p i i t i Z e n i a l ; m i t u j i c i b u d o up o d m i n k yk r 6 t k o d o b 6 l z e u i : i t t o t 6 l n i c hp a r a m e t ( rt smykov6 pevnosti). V propustnjch zemin6ch nesoudrZnly'ch vZdy vyuLiv6 se ieSeniv efektivnich parametrech. V t6to d6sti je moZnoudinit poznrimkuo vlznamu voln hladiny vody za op6rnou stdnou.Hydrostatick! tlak je pomdrndvelmi vlfznamnousloZkou a mriZevelice n e g a t i v n do v l i v n i t c e l k o v o u s t a b i l i t u . P r o t o t a m , k d e r i k o l e m s t E n y n e n i z a d r Z e t vodu (jako je tomu v6t5inou v piipad6 Stdtovjch a podzemnich stdn pii ochrand stavebni jAmy), je tieba prostor za stdnou pedlivd odvodnit a dren62udrZovat ve st6l6 funkci. j D a l S i o t 6 z k o u e p i e d p o k l a d E t S i n y e t o da t o , 2 e s m y k o v 6 a p d t ij e p l n 6 m o v m n j e t i e b a u v a Z o v ao m o Z n o s tp r o g r e s i v n i h o b i l i z o v i i n op o c e l 6 s m y k o v dp l o 5 e .O p d t t i poruSov6ni materiiilris vysokou kiehkosti charakterizovanou u indexemkiehkosti Is. Zajimavj, souhrn uvidi Janbu (1972), ktery za piedpokladu adekv6tnihoprtzkumu, laboratornichzkouiek a prakticklch zku5enostipii urdov6ni reprezentativnich hodnot smykov6pevnosti doporudujepii n6vrhu opdrnfch stdn volit n6sledujici s t u p e f s t a b i l i t yF : , - p r o p i s e k F > 1 , 3 p r o k r i t k o d o b 6p o d m i n k ya F > 1 , 4 p r o d l o u h o d o b 6 o d m i n k y , p efektivni analyza,c' = 0, - p r o s i l t y F > 1 , 4 p r o k r i t k o d o b dp o d m i n k ya F > 1 , 5 p r o d l o u h o d o b 6e f e k t i v n i , analfza, c' = 0 piinejmeniim v aktivni 26n6, - p r o d l o u h o d o b 6 o d m i n k yv j i l e c h F > 1 , 4 p r o n i z k o u s e n z i t i v i t ua F > 1 , 5 p r o p stiedni senzitivitu, efektivni anal!za, v aktivni oblasti c' : 0, - pro aktivni oblast v pevnfch jilech efektivni analyzai pro kr6tkodob6podminky a F > 1.3.

- pro kr6tkodob6podminky v jilech a pii tot6lni anal!,2e, zaloL,en{ neodvodndn na pevnosti F > 1,3 pro nizkou senzitivitu a F 2 1,4 - 1,5 pro stiedni sensmykov6 zitivitu. N a i e s o u d a s n 6 o r ] n aC S N 7 3 0 0 3 7Z e m n i t l a k n a s t a v e b n i k o n s t r u k c e n e n i n jiL zaloLena na metodd stupnd bezpednosti(stability) ale na n6vrhu dle meznich stavt. Zde pro stanoveni zemnich tlakti lze vyuZit klasickjch postupri (Coulomb, Rankine)na z6kladdpodetnihonebo grafickdhovybetieni mezni rovnovihy. Pro stanoveni extr6mni hodnoty vjpodtov6ho zatiLeni zemnim tlakem se urdi vfpodtov6 hodnoty fihlu vnitiniho tieni gd, soudrZnosticd a Poissonovadisla v, zeminy z jejich normovfch hodnot ddlenim soudiniteli spolehlivosti j ej ichZ hodnotyj sou - pro normovou hodnotu irhlu vnitlniho tieni gn - pro normovou hodnotu soudrZnosti cn - pro normovouhodnotu Poissonova disla v, ie /., je /^" ie y^u zeminy y.,

: 1 , 1n e b o0 , 9 , = 1 , 4 n e b o0 , 7 = 0,9 nebol,l

TOruSTNUKCE 12.4 ZEMN| TLAKY NA PAZENEA KOTVENE

Prakticky pii jak6mkoliv pohybu opdrn6 konstrukce rozdiln6m od pootodeni kolem jeji paty neni pnibdh nap6ti do hloubky piimkovf (zat{Lovaci obrazectrojtihelnikovf) a jeho skutednyprtb6h lze urdit pouze piibliZn6. Proto v tdchto pfipametody. semiempirickd dech pouZiv6me Z|kladnim vjchodiskem t6chto metod jsou ov5em vlchozi tii z6kladni typy zemnich tlakt. V ndkterjch plipadechjejich hodnot lze t?it piimo, protoZevznikl6 jsou v malfch zanedbatelnich mezich, piipadndjsou na nepiesnostivri6i skutednosti strandbezpednosti. Semiempirick6metody se opiraji zejm6nao vfsledky m6ieni na velkich laboratornich modelech, piipadnd, coL. blvit v6t5inou vihodndjSi, piimo na stavb6ch' aciho obrazce PiibliZn6 metodyjsou posileny zjiStdnimi,Ze celkovrivelikost zatEi.ov je piibliZnd stejn6 jako pii klasick6m Coulombovdtroj riheln m zatiLeni. UtEiikov6 je irvahao klenbov6mpnuti. Proto v mist6, kde podpora ustoupila, se tfm voditkem zeminapondkudzaklenea tlak se zmen5i.Naopak ta d6st podepieni, kteri nepovoli, se stanepodporouklenby a tlak zde vzroste. Zbsadn| moZno konstatov^t, Le prtbEh a tvar zatd7ovaciho obrazce kotven6 opErn6konstrukcebude ovlivndn: - tuhosti a souvislostiop6rn6konstrukce, - mnoZstvimkotev di podtemrozepieni, - velikosti popuSt6ni prvku, kotev di poddajnostirozepien6ho - g e o t e c hin k f m p r o f i l e m . c Vjsledky teoretickfch rivah i praktickich pozorovini pro relativnE poddajn6 5t6tov6stdny kotven6 v jedn6 iadd uv6di Terzaghi(1955) - obr. 12.17. Prvni piipad zn6zorfiujepatu volnd uloZenou,Na obr. 12.17aje zn|zottEna piedpokl6danride186

formace stdny a na obr. 12.17b tomu odpovidajici zatii.eni. Zleva s ohledem na flexibilitu steny se piedpoklrid6prisobeniaktivniho zemniho tlaku a zprava se zatdi,ovaci obrazecblizi tlaku pasivnimu,ale s hloubkou se postupn6sniZuje a smdiuje k tlaku v klidu. patavolne uloZena

a) Pata vetknuti

d)

e)

O b r .1 2 . 1 7 Pro piipad paty vetknut6 jsou zn6zorndny deformace stdnY pro pisek - obr.12.17ci pro jil obr. 12.17e.Op6t zleva pisobi aktivni zemni tlak, kterf se v dolni disti s klesajici deformaci e zvySuje.Zprava nejdiive dosahuj ice nejvy5Siho vzrfistu ( sm6rn s l e d u j e s o u d i n i t e lK p ) , p o t o m s e prudce sniZuje a mriZeklesat aZ ke smdrnici Ku, nebot' se stdna deformuje aL opadnim smerem ( o b r .1 2 . 1 7 d ) . 187

I O b r .1 2 . 8

Pokud v5ak pii kotveni je pouZito piedpinaci sily, mr.iZedojit aZ ke vtladenf stdny v mist6 ukotveni do zeminy a tak ke zvjSeni zatiLeniv tdchto mistech - obr. 12.8. 1 Zajimav! souhrn znalosti v otLzce tlakri na paieni pod6v6peck (1969). Doporuduje 3 z|kladni zatE\ovaci obrazce - obr. 12.19a,b,c,pro ocendni maxim6lniho zatiL.eni rozpEry,kter6 by mohlo vzniknout pii rozepieni dandhovjkopu. ZatELovaci sch6ma- dili zd6nliv6 tlakov6 diagramy na obr. 12.19 - tedy nemaji reprezentovat skutedn6rozloLeni zemniho tlaku ve svisl6m sm6ru, ale namisto toho ud6vat hypotetick6 tlaky, z nichl by se poditaly sily v rozpEr6ch, kter6 by mohly bjt dosaZeny, avSakne piekrodeny ve skutednfch vfkopech. e ili jsou v nich zahrnuty urdit6 bezpednosti.

pisek

jilv

rozp6ry

T,,
[F., 1 , 0 . K . 7 . rH

0,25H

-ffi
Ka = tg'?(45" - q/2)

T.^ I

0,25H I

, 0,2yH 0,4.yH

r---a------1

1"=1-6-4,9Y m=1,0 (vjj imky viz text)

a)

b)
O b r .1 2 . 1 9

c)

P r o n e s o u d r Z n 6 zeminyje zatELov sch6maobd6lnikov6o poiadnici: aci

K' Pr = 0,65' 'Y ' H

kde Ko =

ry2(ts q 1z)

Pro soudrZn6zeminy jsou dnes navrhovdny2 moZnosti.Jejich volba zivisi na tzv. stabilitnim disle N:
'"=

,, v'H
S,

kde s" je neodvodnEnii smykov6 pevnostjilu. To znamen|, 2e obrazec 12.19b nelze piiiadit pouze jilim plastick6 konzistencea obrazec 12.19c pevnym potrhanjm jilfim, jak to privodndnavrhli Terzaghia Peck (1967).

188

J e - l i N < 4 , p o t o m z k l a s i c k dt e o r i ez e m n i h o l a k u p r o t L" = L-

4.s,,
y.H

bychom dostali nulov6 zatiLeni st6ny. Ve skutednostiv5ak urdit6 zatii.eni zde existuje. Je to proto, Ze aplikujeme teorii plastick6 rovnov6hy na material, kterj, n e n f v p l a s t i c k 6 ms t a v u . P l a t i t o j a k p r o m E l k 6 v l k o p y v m k k j c h j i l e c h , t a k p r o h l u b S iv j k o p y v t u h j c h a Z p e v n f c hj i l e c h . V t d c h t op i i p a d e c h e u Z i j eo b r a z e c o d l e p s o b r .l 2 . l 9 c . P r o j i l y , k d e N : 5 a L 6 s e u v a Z u j es c h 6 m az o b r a z e n 6 a o b r . 1 2 . 1 9 b .V n e j n dastdjiich piipadech,kdy dno stavebnij6my se nachLziv pevn6jSich materi6lech:

K"=l-*

zt. (

r.n

P o k u d v i a k d n o i p o d l o Z iv j k o p u j e s t 6 l e v p l a s t i c k 6 m a t e r i e l u- p o t o m j e m zatd,L.ov obrazecvdtS aci i: K '^ = 1 - m k d e m d o s a h u j e o d n o ta Z 0 , 4 . h P r o j i l y , k d e N = 4 - 6 s e z a m i n i m 6 l n it l a k u v a Z u j e c h 6 m a a o b r . 1 2 . t 9 c ,j i s n nakseuvaZuie ch6ma a obr. 12.19b. s n P r o p i s d i t 6j i l y a j i l o v i t d p i s k y s e u k i i z a l ov h o d n d j l i u Z i t s c h d m ap o d l e o b r . 1 2 . 1 9 az a u v a Z o v e ne f e k t i v n i h or i h l u v n i t i n i h o t i e n i a c ' = 0 . K o n s o l i d o v a n in e o d i i vodndni pevnost s hodnotamic a (p d6vavy55i tlaky. p P r o b l 6 m y v z n i k a j i p i i n e h o m o g e n i t d o d l o z i , k d e o c e n E n iz a t i L e n i s t d n y j e stiile znadndobtiL.n. ZajimavEsrovn6ni piedpov6di zatii.enivjznamnjch praktikt s p o r o v n 6 n i m k o n k r 6 t n i mm 6 i e n i mu v r i d iG o l d e r e t a l ( 1 9 7 0 ) a L a m b e e t a l ( 1 9 7 0 ) . s Jak v t6chto dl6ncich, tak i v dl6nku Pecka (1969) jsou uvedeny zajimavi hodnoty mdieni deformacevlastni stdny i okolniho ter6nu. Doporudeniuvrid6nri Peckemlze lu?it i pro stavebnij6mu kotvenou ve vice iaje drich, av5ak pouze v piipadd, Ze dojde k popuStdnikotev. U kotev, kde popuSt6ni minimrilni, je nutno politat zatiZeni vdtSi. Vfsledky ndkterfch mdieni i vlastni j n i l v r h ys h r n u j ea u t o r ( V a n i 6 e k , 9 7 1 )a n d k t e r ds o u o b s a Z e n iy v e s k r i p t e c h o t v e n i 1 K ( s t a v e b n i c h o n s t r u k c i S t r a k ae t a l , l 9 7 l ) . Z d e j e p r o b i r 6 ni p i i p a d c e l k o v 6s t a b i l i t y k jednotlivfch prvkfi. kotveni st6ny a dimenzovrlni 4.-s .' /.H

189

13.

MEcHANTKA oSNYcH Axuou z PL

1 3 . 1 zAxlaoxi PoJMY
V t6to kapitole se budemevdnovat jedn6 z nejdastdjSich riloh praktick6 mechaniky zemin a to n6vrhu plo5nfch zikladri. Hlavnim cilem vbak nebude pouze prakticky n6vrh ploSnjch z6kladri(nebof tato problematikabude detailndji probir6, na v piedmbtu Zakl|d|ni staveb),ale bude v6nov6nak objasndni procest, kter6 pii aplikaci plo5n6hozatiLeniv zemindprobihaji. Zbkladni piedstavu si znizornime dvojim zpisobem. V prv6m piipad6 budeme uvaZovat modelovj z6klad, spodivajici na such6m ulehl6m pisku. Pii zatELovaci zkouice, kde mdiime sed6nimodelov6hoz6kladu s jako funkci jeho rovnom6rndho zatiLeniv zrikladov6sprlie o, obdrZimez6vislost,kter6je zobrazena obr. 13.1. na s = f(o) je line6rni aL do zatiLeni, kter6 vyvoli prvni lok6lni poruSeni. Po piekrodeni jako kritick6 t6to hodnoty - oznadovan6 Zde vidime, Ze zrivislost zatfi,eni 6pi1 sa na celkov6m sedini podili i plastick6 pietviieni. Mista s lok6lnim poru5enim - plastick6 oblasti se zv6t5uji s postupnym rfistem d nad aL 6p,11, dojde k jejich propojeni. Nastane tak pii hodnotd mezniho za,tii,eni o. odpovidajici mezni rinosnosti zrikladov6 pridy. Zrirovefi s propojenim plastickfch oblasti doch6zi ke vzniku smykov6 plochy nebo smykovjch z6n, po nichZ se podzrlkladivytladuje do stran a vzhirru a ziklad se zaboiuie. modelovy zaklad

okrit

O b r .1 3 . 1 '

V druh6m piipadd sledujmechov6ni elementuA pod vybudovanfm z6klademv t ( V a u g h a n 1 9 7 6 ) - o b r . 1 3 . 2 .J e h oc h o v 6 n is i b u d e m e l a b o r a t o i im o d e l o v a v t r i a x i rilnim piistroji za urditlch zj ednoduiujic ich podminek - poditedni napjatostje izotropni, zeminaje nasycenaa totilni napdti jsou nez|visl| od zprisobu odvodndni. Na obr. 13.3a je zn|zornna vj,chozi nap j a t o s t o v t o t r i l n i c hn a p 6 t i c h ,r e s p . o ' v e f e k tivnich napdtich a rozdfl Au" je pod6tednitlak vodv v o6rech.

.A

O b r .1 3 . 2 190

ot-o3

E-F

-J---

-2

a,o,c
o

| i

A u . l' , //
l /

./ u

O'

uo

of63ll

; 6'ia'sl2

Obr. 13.3a

N y n i b u d e m eu v a z o v a 2 e x t r 6 m n iz a t E L o v a c i o d m i n k y- o b r . l 3 . 3 b : p t JestliZebdhem piit6Zov6nipo driize napdti oa neni umoZndna dren62, v z r o s t ep 6 r o v j t l a k . n e z m d n is e o b je m vzristajici odvod. a s v i s l i i d e f o r m a c e u d e o v l i v n d n an e b o's=konst. odvodndn!mi deformadn i charakteim / Y po zatir.eni bude ristikami. Teprve u m o Z n d n oo d v o d n E n i - p 6 r o v f t l a k neodv. klesne prakticky na privodnihodnotu p o d r 6 z ea b , z m e n l i s e o b j e m v z o r k u a n a r o s t e v i s l 6d e f o r m a c e . s J e s t l i Z ej e u m o Z n d n ok o m p l e t n i o d v o d n 6 n i v z o r k u b 6 h e m p i i t d Z o v 6 n ip o dr|ze oc, potom objemov6 zm6ny i smykov6 deformace probdhnou b6hem piit6Zovrini a piirfistek p6rovich tlaki b u d e n u l o v l i . B 6 h e m p i i t d Z o v 6 n iv S a k roste ol a tak element se bude zpeviovat, poroste peynosti modul pietvArnosti.

o
AV

Ve skutednosti mohou nastat liboO b r .1 3 . 3 b v o l n 6 m e z i l e h l 6p o d m i n k y .T a k 6 m i Z e m e zm6iit dodatedn6deformace vlivem piet v i i e n i p e v n f c h d 6 s t i c - s e k u n d d r n k o n s o l i d a c i .P o k u d n e d o j d e k p o r u i e n i , l z e i c i i c h o v 6 n ic e l 6 h op o d z 6 k l a dz j i s t i t i n t e g r a c i h o v 6 n j e d n o t l i v fc h e l e m e n t i . Pii sledovini sedriniobjektu zn|zornEnfmna obr. 13.2, miZeme opet uvaZovat e 2 e x t r 6 m n ip o d m i n k y- p i i t d z o v e n iz a n e o d v o d n d n l i crh s p .o d v o d n d n j c hp o d m i n e k . je zachycena obr. 13.4. na Celkov6 situace p P r o n e o d v o d n 6 n 6 o d m i n k y z n a E i l - 2 z d v i h v l i v e m o d l e h d e n iv l k o p e m , 2 - 3 okamZit6 sed{ni si bez objemovfch zmdn, avSak za smykov;ich pietvoieni, 3-4 ) k o n s o l i d a i n i s e d i n i ( p r i m d r n i k o n s o l i d a c e v y v o l a n 6o b j e m o v f mp i e t v o i e n i m .
l9l

= o
$ : l'lo

seku ndarn I konsolidace

O b r .1 3 . 4 Pro odvodnEn6podminky zna6i r-5 zdvih, 5-6 okamzit6 sed6ni s objemovjmi zmdnamia smykovlfmpietvoienim probihajicim soudasnd. Po skondeniprim6rni konsolidacemtZe nastatkreepovdpietvoieni (sekundrirni konsolidace).Na obr6zku tak6 vidime, Le i kdyl celkov6 sed6ni (ako soud6stpodritedniho s; a konsolidadnihos") ie stejn6, mtze v urdit6m daseexistovat velkj rozdil v s e d d n. i zhvEremtohoto rivoduje mozno konstatovat,Ze pii n6vrhu plochy z6kladu musi bft uvaZov6na zabezpelena oddElen6 a 2 krit6ria: - musi bjt zajiSt6nadostatedn6 bezpednost proti porubenipodzrikladi meznim zau2,enim, - sed6nia obzvl6Std nerovnomdrn6 sed6nijsou v piipustnfch mezich, kdy nepiizniv6 neovlivni di dokonceneporu5ivlastni stavbu. Piitom pro zakl6d6nina jilech n6vrh plochy m&Zeovlivnit jak mezni rinosnost tak sed6ni, zatimcopro z6klady na pisditfch a Stdrkovitly'ch zemin6chbude vdtSinou rozhoduj sed6ni. ici V soufadu s obr. 13.3b vidime, 2e piitdLov|ni za neodvodndnjch podminek nejl6pe vystihuje chovini jiln. U jilri sedini vlivem objemovfch zm6n vyvolanli.ch odtokem pietlakov6 vody z p6rri zapodneprakticky aZ po skondeni vfstavby. postupn6 s konsolidacfjily budou zisk|vat na pevnosti a mezni zatiLeni poroste.proto pro zakl|d|ni na m6lo propustnyich jilovitfch zeminiich bude rozhodujici stav na konci vistavby. Pro vfpodet mezniho zatiLeni budou proto pouzity totiilni parametry smykov6pevnosti. Zde najdemesouvislost s kretkodoboustabilitou svahu n6sypu a jeho podloZi, kdy byly rozhodujici kretkodob6 podminky z hlediska vfvoje p6rovjch tl akri.

192

Na druh6 strand pro hrubozrnn6 propustn6materiely na konci vjstavby budou jiZ nastolenyodvodn6n6podminky a pro vjpodet mezniho zatiLeni se uZiii efektivni parametrysmykov6pevnosti.

1 3 . 2 P R I N C I PN A V R H U P O S O U Z E NP L O C H YZ A K L A D U A I
Princip n6vrhu spodivave stanovenitakov6ho namih6ni v z6kladovdspriie vyvolan6 vn6jSim zatiZenim vdetnd vlastni tihy zrikladu, kter6 splriuje v piedchozi kapitole uveden62 zikladni krit6ria. N i v r h p l o c h y z i k l a d u v y c h | z i z p r v 6 h ok r i t 6 r i a - s p l n d n ip o d m i n k yf n o s n o s t i zikladov6 pridy a zvolenf nrivrh (siika z6kladu) se niisledndv6tsinou posuzuje na obd krit6ria - opdt na inosnost a niisledn6 deformaci- sed6ni. na K l a s i c k j n i v r h d l e s t u p n i b e z p e c n o s tv y c h 6 z iz p o d m i n k y , e k o n t a k t n in a i Z p6tf v zikladov6 spriie stanoven6pro extr6mni zatii.eni o4" bude F kr6t mensi nez mezni 6nosnostz|kladu o^
ode

<o^ F

kde stuper\stability (bezpednosti)F se nejdastEjipohybuje v rozmezi 2-3, u n d k t e r l c h a u t o r t v u Z S i mr o z s a h u2 , 3 - 2 , 6 . T o j e o b e c n h o d n o t av y s i i n e z k t e r o u b6ZnEpoZadujeme stability svah0 (ca 1,5). Extr6mni zatizenije nutno br6t proro, u nebol ot6zka tinosnostiie otiizkoukritkodobou. N i v r h d l e s o u i a s n 6 e S N 7 3 l 0 0 l 2 6 k l a d o v r i p r & d ap o d p t o l n f m i z r { k l a d y v y c h t z i v s o u l a d us t i m c o b y l o i e d e n ov k a p . 1 0 z e t i i v a r i a n t- p o d l e z a t i i d i n i d o geotechnick6kategorie. P r o l . g e o t e c h n i c k o u a t e g o r i i n i v r h a n a k o n e ci p o s o u z e n v y c h 6 z i z p o d _ k i m inky Ra,2 o* kde R6, je tabulkovd fnosnost zikladovl ptdy a a7" je provozni vly'podtov6 k o n t a k t n in a p d t iv z 6 k l a d o v d p 6 i e . s

P r o 2 . g e o t e c h n i c k oku t e g o r i i 6 v r hv y c h d zz p o d m i n k y a n i Ra )-',ca" kde R6 je vfpodtov6rinosnost zbkladovl p:i-dy o4" je extr6mnivjpodtov6 a kontaktninapdtiv z6kladov6 ptidd.
V f p o t e t R 6 v y c h 6 z i z o b d o b n f c hr o v n i c j a k o p r o s t a n o v e n i m e z n i [ n o s nosti o,, s tim, Ze vstupni velidiny do rovnice jsou dosazoviny s urditou mirou z a b e z p e t e n iM l u v i m e o t o m , z e d o r o v n i c ev s t u p u j i v j p o d t o v d n { v r h o v 6 c h a r a k . 193

teristiky zrlkladov6 pridy, kter6 se ziskaji d6lenim normovych charakteristiksoudinitelem spolehlivosti z|kladovf pitdy y-.Pro 2'GK ud6v6 normov6 charakteristiky d s N z l t O O t p r o j e d n o t l i v 6t i i d y z e m i n- v i z . k a p . 4 . Pro vfpo6tov6 charakteristikyplati: 9a =-

a
0 o< g < 1 2 ' ,

cd -- Tnc

kde y -* -- 1,5

pokud

y^, =:t; (p-+

(ft

pro e > l2o

Pro 3. geotechnickou kategorii plati stejn6 podminka Ro 2 o4" av5akpii vfpodtu Ra se vych6zi z charakteristikzfkladov6 pridy, kter6 se skuprtzkumu. Piitom jde o vibdrov6 prfimdry irdaji tedn6zjisti v r6mci geotechnick6ho na ziskanfch piimo pii prrizkumu(napi. polni zkouiky) nebo z hodnot stanovenllch zkouSek. zrikladdstatistick6hozpracov6nivjsledkt hromadnlich k P i i p o s o u z e n in i v r h u s e k r o m 6 n 6 v r h o v 6 h o r i t 6 r i a p r o 1 . m e z n i s t a v p o s u r 6 z u j e ( s v f j i m k o u p o s t u p ud l e l . G K ) i s e d 6 n i , e s p .n e r o v n o m E r ns e d 6 n i- o b r ' 1 3 . 5 .

1. Relativn pn:ihybAs/Lr i

4
as/L 2. 0 hlove oietvofeni
-

<l

,r

3 . N a k l o n e in A s ib

O b r . I 3. 5 Mezni hodnoty kone6n6hocelkov6ho prtm6rn6ho sednuti a hodnoty nerovnom d r n 6 h o e d a n iu d i v 6 e s u z : 1 0 0 1 a j s o u u v e d e n yv t a b . 1 3 . 1 . Z d e v i d i m e , 2 e s a b s o l u t n i p i i p u s t n d s e d 6 n i j e n e j d a s t d j iv r o z s a h u 6 0 - 1 0 0 m m a n e r o v n o m E r n 6 0 s e d 6 n v r o z s a h u , 0 0 1 5- 0 , 0 0 6 . i

194

_I

Konedn6 elkov6 c p r i m 6 r n 6s ed nu t i Druh stavby

Sm, lim

Nerovnomdrn6sednuti

Hodnota [mm]

Druh

H o dn o t a

1 . B u d o v y a k o ns t r u k c e u n i c h Zn e v z n i k a j iv l i v e m n e rovnomErn6ho sedini p f idatna i n a m 6 h i n ia n e n i n e b e z p e dp o p r u S e n i r os t u p r ia s o u v i s e j i c ich konstrukc i 2. Konstrukce 2 . 1. s t a t i c k yu r di t stat 2.2. Lelezobetonov6 icky neurdit6 2 . 3. o c e l o v 6s t a t i c k yn e u r d i t 6 b i 3 . V i c e p o d l a Z ns k e l e t o v 6 u d o yy vi 3 . 1 . Z e l e z o b e t o n os k e l e l y s v f p l i o v f m z di v e m 3 . 2 . o c e l o v 6s k el e t y s vlip lfiovlm zdivem i 4 . V i c e p o da Z n b u d o v y l i s n o s n y m is t 6 n a m z 4 . 1. z d E n 6 c i h e l a b l o k f i s e ztuZujicimi vEnci 4.2. z velkorozm6rovfch aP nelri a monolitickdho betonu ko 5 . T u h 6Z e l e z o b e t o n o v 6 n strukce K o m i n y d o v ! 5 k y 1 0 0m K o m i n y v y 5 5 in e Z 1 0 0 m

As/Lr 120 As/L

0,003 0,006

100 60 80

As/L As/L As/L

0,005 0,002 0,003

60 70

As/L As/L

0,0015 0,0025

80

As/L1 As/L

0,0015 0,0015

60

200 200 100 50

As/b As/b As/b As/L

0,003 0,005 0,002

6 . J e i i b o v 6d r i h y

0,001s

I T a b .1 3 .

195

13.3 KoNTAKTNI xapEri v zAxlaoovE spAne

Vfpodet kontaktniho napEti v zdkladov6 sp6ie je odli5nj pro 1. mezni stav a pro 2. mezni stav. Pro mezni stav fnosnosti se obvykle piedpokl6d6,Ze kontaktni napdti je rozddleno rovnomErndna efektivni ploie z6kladu A"1. Pro centricky zatiLen! ziklad efektivni plocha odpovid6 celkov6 ploSe.Pro mimostiedndzatiZen! z6klad se efektivni plocha urduje z podminky,Ze sila V6. di V6" prisobiv tdZiStiplochy ,4"6. N6sleduj i piiklady pro obd6lnikov z|klady: centrick6 za.tii.eni V. z6kladovf pas oa =:* kde b je 5ilka pasu a V6 svis16tl.tiZ"nina b6Znyi metr (uvaiuje se jiZ vdetnd tihy vlastniho z6kladov6hopasu). Pozn. - ve fizi n6vrhu vlastni tihu z6kladu odhadujeme ca 15 o/o zatiLeniod vndj5iho zatiLeni. obd6lnikov6patka oa =Ji ^ " b.L

kde b je kratSi a / del5i rozmdr z|kladu, osov6 excentri ck6 zatii,eni pas od =
Y,t

b",

kde b"i = b - 2e, piidemL excentricitu napl. pro zatiLeni svislou silou V6 a moM. mentemM6 spodteme v ztahu ze e = -::
yd

dtvercovii patka

v oa = -;4D'o"r

obecnEexcentrick6 zatiieni obd6lnikov6patka, kdy obecn6excentricitaje vyvol6na napi. 2 momenty ve 2 na sebekolmfch smdrech. excentricity: Nejdiive spodteme

=Aa "
a nilsledn E
f/

vd

=A-o "
vd
(."y=(.-2e2
,)

potom efektivni Siiku b.r a d6lku /"r b"f=b-2er -

"o

41 4*-

Pozn. Pro vjpodet o4" dosazujeaeV6sa pro o^ dosazujeme V6". Pii vfpodtu sedini se piedpoklrid6, napEtije rozddlenorovnomdrndv zLklaLe dov6 sp6ie, avSakplocha, na kterd napdti prisobi, odpovidritladen6plo5e zi*ladov6 sp6rv A. 196

MtZeme si jej piedstavitjako primdrn6 napEtfv z|kladovl sp6ie, kter6 vyvoli prrim6rn6 sedini. To znamen|, Ze pro piipad vlistiednosti, pii kte16 sila prisobi uvniti j6dra prriiezu z6kladu (tj. u obd6lnikov6hoprriiezu do l/6 rozmdru prisobici v1/stiednosti) uvaZujeme celou plochu z6kladov6sp6ry. Nej vdt5i piipustnrivly'stiednost e,'u*: M*,* -

= "^* v*-

nesmi piekrodit 1/3 rozmdru zdkladu ve sm6ru prisobici vistiednosti. pro piipad v1!stiednosti, kter6 sila pfisobi mimo jidro prtlezu z6kladu (ale je menBineZ pii 1/3) se kontaktni napEtiv zilkladov6sp6ie stanovi za vylouden6ho tahu. U tuh6ho z6kladuvSak excentritamfiZevyvolat naklondni z6kladu.pro vly'podet naklondni potom mfiZeme vyuZit hranovenapdtf: = - d mirx.mrn Vo, b.t + Mau w, * = Moo wy

kde W je prtiezovj modul pridorysuzikladov6 konsrrukce.

13.4 MEZNI ZATIZENI

13.4.1 ZAKLAoNI ieSeNi o,

Teoreticklichipraktickfch piistupri k ieSeni meznihozatil.enije ve sv6t6 relativn velk6 mnoZstvi. Vypljv6 to z konkrdtni aplikovatelnostivfsledkri pii n6vrhu p l o c h y z 6 k l a d ua d i i l e s l o Z i t o s t i e S e n 6 h o r o b l 6 m u . p Proto souhrn na5ichznalosti o stanovenimezniho zatiLeni mtZe bft posuzov6n z rtznych hledisek. U niis zhodnoceniz rlizn'! pohledriprovedli napi. Feda ( 1957, ch 1 9 6 5 ) r e s p .M y s l i v e c K y s e l a( 1 9 7 5 ) . , a Z|kladni 2 smdry k piistupu ie5eni meznihozatiL.eni reprezentujirrizn6 variace tilohy Coulombovya Rankinovy. Prvni smdr se divri na probldm jako na bdZnj stabilitni probl6m a zji5t'uje rovnov6hu sil prisobicichna piedem zvolenly'ch plochrich. Unosnost se smykovli'ch p l o c h u k i n e m a t i c k ym o Z n o u .M e z i n e j urdujez podminkyminima pro smykovou zn6mdjSipiedstavitelepatii Terzaghia Meyerhof. Druh! smdr vych6zi z teorie plasticity. Nevjhodou je, 2e sloiitost mechanickllch vlastnosti zemin je zatim tdZko postiZiteln|. Ztkladni priice v tomto smdru v y k o n a lP r a n d t l . Tieti smdr vyuLivb obou piedchozicha aplikuje diferencirilnivjminky rovnov6hy prostiedi v plastick6mstavu, kter6 koriguje okrajovfmi podminkami urdenjmi experimentiln6 (napi. tvar smykov6 plochy, tvar tuh6ho j6dra pod z6kladovousp6-

rou apod.). Typicklm piedstavitelemje Berezancev,velmi dasto se uzive metoda B r i n c hH a n s e n a . Vlastni z|klad je ve vdt5ind zikladnich ie5eni zjednoduSen. Piedpokl6d6 se - tzn., Le se ieieni piev6di na rovinnou ohu. nekonednE dlouhlf z6kladovf pas Tak6 vlastnf podloZi se uvaZuje zjednodu5en6,vEtiinou homogenni, ndkdy bez vlastni tihy, resp. bez smykov6pevnosti nad z6kladovousparou.Pro re|lny zdklad i zeminu je proto tieba vzit v irvahu celou iadu faktort, kter6 vjslednou hodnotu mezn iho zatiLeniovlivhuji. Rankine piedpokl6dal, Ze pod vlastnim z6kladem se vytvoii aktivni oblast a mimo z6klad oblast pasivni. Mezni zatiLeni se potom stanovi z rovnov6hy pasivniho a aktivniho tlaku ptsobiciho na roviny jdouci svisle doli hranou z6kladov6hopasu. kdy orientace hlavnich nap6ti pied a za rovinou jsou Toto piiliSn6 zjednoduSeni, opadn6,vedlo Prandtla (1920) k volb6 smykov6 plochy - z6ny - ve kter6 kromd jako Prandtltv aktivni a pasivni oblasti je i piechodnrl oblast - dnes oznadovanri s o k l i n . T a t o p l e c h o d n 6 b l a s t- o b r . 1 3 . 6 - j e o m e z e n a m y k o v o up l o c h o ut v a r u l o g a ritmick6 spir6ly,jejiL tvar je urden rovnici:
,=ro."9'EQ

kde r je prrivodid,ro podiitedniprfrvodida ,9 rihel mezi r a ro. Kluzn6 plochy v aktivni oblasti sviraji s povrchemirhel 45o+rp12 a v pasivni i obtasti vych6zej na povrch pod tihlem 45"- g 12.

P r a n d t-l B u i s m an n

I ;B
o o = 1 , zD

C*4i

*i)'--r)*
--'.'.-l

q 'n

logarilmicka s pi r 6 l a r = ro.e O b r .1 3 . 6 h , P r a n d t l i e 5 i l t n o s n o s t p o l o p r o s t o r uv y p l n d n 6 h o m o t o u b e z t i L e ( y t = 0 ) z a piedpokladu, Ze elastick6 posunuti jsou proti plastickfm zanedbatelnii,d6le, Le ( p o s u v y v p l a s t i c k 6o b l a s t ij s o u m a l 6 a p l a s t i c k i o b l a s tj e n e s t l a d i t e l n Lv = 0 , 5 ) ' SoudasnE zikladov6 spira se piedpokl6d6hladkri,bez tieni. Podrobndpiedpoklady i ( o d v o z e n u v 6 d i n a p f . B a Z a n t 1 9 7 1 ) .P r o s y p k i m a t e r i 6 lp l a t i : i o^ = /2. D .tg2(45"+ 9f2). s"''se jako soudinitel rinosnoskde vlraz tg2(lS" + plZ)'eo'tge= Nq a No oznadujeme ti, D je hloubka zaloLeni, /2 obiemov| tiha zeminy nad z6kladovou sparou Hod-

198

nota y2.D tedy reprezentujerovnomdrn6zatir.eni povrchu zeminy mimo z|klad v rirovni z6kladov6sp6ry. P r o s o u d r Z n jm a t e r i e lg + 0 , c + 0 p o t o m p l a t i : o^=Tz,D.Nn+c.N" kde Nc = (Nq - 1). cotg p Z uvedenlich vztahri j e ziejm6, Le souCinitel6 (nosnosti No, N" jsou funkci pouze vnitfniho tieni (p. Nyni si na j ednoduch6m piipadu plastick6ho jilu (9, = 0, cu = konst.), ukiZem e n E k t e 1 6m o i n 6 p i i s t u p y k ieSeni mezniho zatii,eni o^. Zhrovei si tim osvdtl i m e h o d n o t u s o u d i n i t e l e " pro e = 0, nebot' z uveden6 rovnice pro tento ihel N h o d n o t aN " n e n i d e f i n o v 6 n a Z a j i m a v 6s r o v n 6 n iv t o m t o s m 6 r u u v 6 d i n a p i . B o l t o n .

( te 7 ) . e
, N e j d i i v e u v a Z u j m ee l e n i R a n k i n a , o b r . 1 3 . 7 .T e n u v a Z u j e Z e a k t i v n i o b l a s tA i j e n a h r a n i c i s p a s i v n i o b l a s t i P . P r o o , s h o d n 6s e p o t o m M o h r o v y k r u Z n i c ep r o o b l a s tA i P d o t l k a j i a p l a t i : o , = 2 ' o n - o o = 6oI4'cu

o bl a s t

o bl a s t

66

Y O b r . 1 3. 7

Podle Prandtla uvaZujemeplechodovou oblast R, ve kter6 dochizi k rotaci h l a v n i c hn a p d t i ,o b r . 1 3 . 8 . S t i e d y M o h r o v l c h k r u Z n i cp r o p a s i v n io b l a s t P i a k t i v n i p o o b l a s tA j s o u o d s e b eo d s u n u t y h o d n o t uA o p r o k t e r o uo b e c n E l a t i : Lo=2.cu.LV kde Aly je zm6na rihlu natodenihlavnich napdti. V naiem piipadd LV = nlZ u tudiL Lo=1t.cu V s o u l a d us o b r . 1 3 . 8p o t o mv y c h a z i : o^ = oo + (x + 2)' c, = oo + 5,14'cu 199

o = n.c,r

^ l

T
I
I
oo

6
l(ft+2) cu ,ll.r) ""

+
v ! l

om

O b r . 13 . 8 Z hlediska stabilitniho piistupu k ieieni dan6 tlohy, uvaZujemenejdiive smykovouplochu kruhovou, obr. 13.9, jejiZ stied O leZi v rohu zrikladu Siiky B. Z momentov6 vfminkv k bodu O:

u'(+)-"" "^ '(r)

ct=6o*2'1f

=cu'It'B'B

,cu

6m = oo + 2'n'Cu

= 60 + 6,28 c,

Obr. 13.9 Tato hodnotaje, jak lze doklzat, minim6lni pro v5echny smykov6 plochy kruhov6,jejichZ stied leZi v frovni z6kladov6sp6ry.Hled6me-li drileje5t6 nepiiznivdjj i 5 i s m y k o v o uk r u Z n i c i ,b u d e m e i h l e d a t s e s t i e d e mn a s v i s l i c i p r o c h 6 z e j i c h r a n o u z6kladov6ho pasu, obr. 13.10.Z momentov6vjminky ke stiedu O:
P R

o '- . 8 . 2 - o ^ " 8 . = 2 4 . a odtud

c ..2d.-

B
sma slna

200

a odtud

NojnebezpednEjsi kruznice bude ddvat minimilnl hodnotu 6-., f."o. dcrivacl

Obr. I 3. l0

0 6,"
0a.

/,

S/n

oL - d . S i n 4 . . C o s o r .

5inq d

Pro hodnoty:

,6' d4

_ e 1 "

t9

"t'

2 < = > d =6 / " c*

a zpEtnymosazenlm to d td

6-

= 5o *5,5

Porovn6nimtito hodnoty s fcSonimpo kluzn6 plo5c podlc Prandtla vidimo, io rozdily neisou tak velk6 a tudii hodnota 6-- neni pltli3 citliv6 ke zmdn6mzvolen6ho mechanismu poruleni. Piesto vfvoj od zdkladnf Prandtlovy rovnice 5e! dil. Buismann a Caquot pli ponech6nitvaru ploch poru5eni,zavedli do vfpodtu vliv tlhy zeminemi pod i nad zikladovou spArou. Dospdli k rovnici:

6,,. = 0,5 h B Nrt u d N2^= (No- l) l,R;

/ -

J", D No r c. Nc 7

kde No a N" jsou shodn6s ie5enim Prandtlaa N y:

kde Ko = tg'?1lS + f tz1

K obdobn6 zikladni rovnici dospdl i Terzeghi. Ten pledpoklfdal smykovou plochu zobrazenou obr. 13.11. Z6kladnl rozdil je v oblasti aktivni. Terzaghi tona jii uvaiuje drsnj z6klad a pfedpokl6dA, tleni v z6kladovsp6teje dost veltiZ le k6, aby se zabr6nilo bodnimu rozliieni. Ptedpoklid6, ie zemina v aktivni oblasti bude tvoiit jakjsi tuhf klin a jednotlivC d6stice se budou pohybovar doli. Proto

201

r \ = -| s e c,-(l- + - @ | 2 \4 2)

N, =(No-r).r(+*)"'
tr" = 0i, -t).cotg4

2cosg

Terzaghi aktivn oblast I (tuhy k l i n )

pasivni oblast

O b r .1 3 . 1 1 , L u n d g r e n a M o r t e n s e n ( 1 9 5 3 ) ,k t e i i d r i l e r o z v i j e l i P r a n d t l o v o r e s p . P r a n d t l a B u is m a n n - C q u o t o v oi e S e n i ,u v a Z o v a l it 6 Z d r s n ! z 6 k l a d ,o b r . 1 3 . 1 2 .R e S e n ji e o d li3n6 v tom, Le pod z|kladem se uvaZujezemina v elastick6mstavu. JelikoZ piedpopotom klin pod klad byl, Ze elastick6 deformacevridi plastickim jsou zanedbateln6, zikladem je vridi sv6mu okoli uvaZovin jako tuhi. Na z6kladdkluznlich ploch zobrazenlch na obr. 13.12 autoii odvodili empirick;i vztah pro Nr:

-t)tge N, --r,5.\Nn
V roce 1953 tak6 Caquot a i K6risel uvrid6j hodnoty N, pro drsnj z6klad tabel6rnd- tab. 13.2.

7-Jl: -* i,
Obr' 1 3 . t 2

V d e m s e t e d y l i S i o b e c n yt v a r r o v n i c e m e z n i h o z a t i L e n i o pr o ti Prandtlovuvlrazu2 Je to konstatov6ni,Ze disti pisek zatiLen! na povrchu zikladovlim pasemje schopenpien6st urdit6 mezni zatil'eni (Prandtl piedpokl6d6,2e L6dnE) a to: o, =0,5'Yt'B'Nl a je tedy siln6 ovlivndno liikou zikladu B a objemovou tihou zeminy /r pod z6kladovouspirou.

202

No, soucrNITELE UNOSNOSTt N., N,

Drsnj z6klad P r a n d t l ,B u i s m a n n , Caquot, Hansen Terzaghi, Houska Terzaghi, Houska
N/

0'

Caquot, K6risel N-.

Lundgren, Mortensen Hansen

N..

0 5 l0 l5 20 25
)-7 \

1,00

5 ,l 4 6,49 4 8,3 10,98 14,83 20,7 24,8 30,I 37,0 46,l

5 R4

r, 5 7
)4 1

r,0o s,71 I I
z,6e 1e,60 I 4,4s 112,e |
7,44 1 1 7 , 7| 14,7 12s,1 |
1,64 1 7 , 3 4|

o,o
0,37
0,07 1,60 2,98 5,69 11,2 15,9
)) 1

3,94 6,40

t,t ,,t
t,, tt,o

o ?o 1,18
t o(

r0 , 7
1 1 q

6 6,7 10 , 1
l 5 l

30
?, 5

18,4 )a 6

35
45 , 8

22,4 1 3 7 , 2| 30,4 ]i46,1 I 41,4 1s7,7 I

57,7 |73,7 |

r 6 , e 1 3 0 , 41 s , 8 1
22,7 33,0 48,3
72,2

')) < 49,l

14 \ sl 6

40
l)s

64,2
o1 0 I '14 0

99,2

45

t 7 3 , 2| 1 7 2 , 2 |
I ao. t3.L

8r,3 l e s , 71 o e , o I r6e,0 117,6 lrz7,2 I

267,0

l 14,0 183,5 30 0 , 0 124,9 200,8

'13,4,2

FAKToRY ovLlvliuJici

om

prakticky o 2 faktorech ovlivflujicich mezni zatileni jiZ byla zminka v z6kladn i m i e 5 e n ia t o z d a : - objemov6tiha zeminy je nulov6 di nenulovri, - z r i k l a de h l a d k f d i d r s n ! . j Kdruh6mufaktorusejest6mizemevr6titproz6kladnisledovanlfpiipad.zh. na dlouhly' plastick6mjil:u (tp, = 0), obr' 13 13' kladovj pas nekonednE

Pod6lz6kladov6sp6ryseuvaZujepln6mobilizovan6smykov6pevnostcu.Pro t e n t o p i i p a d u v 6 d i n a p i . B o l t o n ( 1 9 7 9 )v l r a z : o. = 6o + 5'7 'cu (5'5 c")' kter6 c o Z j e h o d n o t av y S 5 in e Z p r o s t a b i l i t n ii e 5 e n i p o k r u h o v 6p l o i e o i e n e z 6 v i s l 6 d d r s n o s t id i h l a d k o s t iz r i k l a d u '

203

rotace h lavnich napeti o 3x14 O b r .l 3 . l l

13.4.2.1

Excentricita

zaliieni

Meyerhof (1953), B. Hansena dal5i prokrizali, Ze skutedn6mezni zatiLeni excentricky zatiLen6ho zrikladubude t6mdi shodn6s meznim zatiLenimcentricky zatfZen6efektivni zikladov6 plochy. Jeji stanovenije d6no podminkou,Ze jeji geometrickf stied odpovid6 prisobiSti excentrickdho zatiLeni a obrys sleduje co moZnii nejl6pe obrys skutedn6ho z|kladu. Pro zrikladovf pasje Siika efektivni plochy B'=B-2e Tato skutednost projevi v z6kladni rovnici meznihozatiLeni: se o^ = 0,5. . B'' N, + yr. D. Nn+ c.N" h N6kter6 dalSi piiklady efektivni z|kladov| plochy jsou uvedenyna obr. 13.14.

M
B' 13.4.2.2 Sikm6 zatiieni

,a

O b r .1 3 . 1 4

Vliv naklon6ni vyslednice zatiLeni bude mit vZdy vliv na redukci mezniho zatiLeni. B r i n c h H a n s e n( 1 9 6 1 )o d v o z u j ep i e s n dr e d u k d n is o u d i n i t e l e r o j e d n o t l i v 6 d l e p ny z|kladni rovnice iq, i y, i" na zikladd poruchov6plochy zobrazen6 obr. I 3 . 15. na

204

\ll

O b r .1 3 . 1 5

13.4.2.3 Hloubkovf faktor V z6kladnim ieseni se vliv hloubky zavAdi pouzejako rovnomdrnt zati?enipovrchu v rirovni z6kladov6 sp6ry. To znamen6,Ze se pledpokl6d6, Le tato zemina nevykazujeZiidnousmykovoupevnost.JelikoZje tomu pr6vd naopak, spolupodili se pro mElce zaloZetato zemina na pienosu mezniho zatiLeni.Tento vliv lze zanedbat nd zriklady.Terzaghinapi. platnost sv6 zrikladnirovnice omezujepodminkouD < B. Pro v6t5i hloubky zaloLenimri zanedb6nitohoto vlivu iiL vlznamnf podcendni j m e z n i i r n o s n o s t i P a s i v n i o b l a s t s e z a k i i v u j e a n e o d p o v i d 6i Z k l a s i c k 6 R a n k i n o v d . oblasti. p n M e y e r h o f( 1 9 5 1 ) u v a Z u j es m y k o v o u l o c h u z o b r a z e n o u a o b r . 1 3 . 1 6 .P o d z L k l a d e m u v a Z u j ek l a s i c k o u R a n k i n o v ua k t i v n i o b l a s t p i e c h 6 z e j i c iv l o g a r i t m i c k o u d s p i r 6 l ua p i i m k u . T a t o m e t o d ad 6 v 6p o m d r n d o b r 6v l s l e d k y p r o D / B < 5 .

I
O b r . I 3 .1 6

13.4.2.4 Sikmost z6kladov6 sp6ry a okoli z a l o \ e n i z i k l a d u n a s v a h ua j e h o h o r n i h r a n 6m 6 d o u r d i t 6m i r y v l i v n a s n i Z e n i mezniho zatiLeni.Blizkost svahu ovlivni charakter kluznich ploch v podzrikladia celkovou irnosnostsni Zuje.

205

O b r .1 3 . 1 7 13.4.2.5 Ostatni faktory

Z vliv vliv vliv vliv

B. Hansen stanovuje tzv. faktory naklonEni z6kladovd sp6ry a okolniho ter6nu na z6kladd ktuznjch ploch zobrazen.! na obr. 13.17. Tyto faktory budou ch u v e d e n y n i s l e d u ji c i k a p i t o l e . v

ostatnichfaktorrijmenujme aspoi n6kter6: podzrikladi, nehomogenity sousednich z6kladri, vody, prostorov6hoieSeni (dtvercov6, obd6lnikov6, kruhov6 zrikladov6 konstruk-

Prostorov6 le5eni v6tlinou spodiv6 v definovini tzv. tvarov6ho faktoru. Terzaghi pro obd6lnikovoupatku o d6lce L a Siice B uv6di:

o. = 0,5' a( -o,zl)w,+y,.D.Nn* * o,rf)" Tr [t ""

a pro kruhovf z|klad o polomdrur: ' o - = 0 , 6 . r ' h ' N r + l z ' D ' N n+ 1 , 3c ' N " 1 p i S k e m p t o(n 9 5 1 ) r o m e z n z a t i L e njii l u ( r p u : 0 ) u v r i d i :
6. = Oo+ Cu,N", kde oo =

Y,D
3 rovnoa vice nez 7,4 7,5

potom pro z|kladov! pas (L = co): 0,75 1,0 D/B: 0 0,25 0,5 6,4 5,9 6,2 N": 5,1 5,6 Vliv d6lkv L < o ie d6n vztahem:

1,5 6,8

2 7,0

. = I N"11,.-1 N"1r,=-1l 1 +0 . 1 6 . :

/ \.

n\ L)

13.4.3

O B E c N EF E S E N I

Stabilitni piistup k ieSenimezni fnosnosti je moZnopokl6datza obecn6iebeni. Prakticky spodivri,jak jiZ bylo v itvodu iedeno, ve vyhledrivdni smykov6 plochy, nejl6pe vyhovuje metoda stabipod6l niZ je tnosnost minim6lni. Tomuto poZadavku smykovjch ploch6ch, umoZfiujici tEL zavedeni vndjXich lity svahu po obecn;y'ch z*iL,eni. Probl6mem zrist6v6 prostorov6tiloha. ieZ ieYeni,kteri vyuLivaji z|kladni rovnice meznihozatiLenije nejobecndjSi S e n iB r i n c h H a n s e n ak t e r 6 b y l o t a k 6 u Z i t oj a k o z 6 k l a di e S e n iv n a s i e S N 7 3 1 0 0 1 . , B r i n c h H a n s e ns v 6 z i k l a d n i i e 5 e n iu v e d l v r . 1 9 6 1a v r . 1 9 6 8 1 9 7 0j e j u p i e s n i f a r o z S i i i l .Y y c h i z i z r o v n i c e :

206

r
o.= + 0,5'Vr'B'Nr'sr'd/'il'br'g, + q''Nr'sq'dq'iq'bq'gq c'N"'s"'d"'i"'b"'g"

kdeq.jezaliLeniokolnihoter6nu(v6t5inou9,:lz.D).Sou6initelerinosnosti pouZiv6stejn6jako Prandtl a N, jako Lundgrena Mortensen:

Nr= r,slNo-t)teP
D6lev rovniciznadi: s - tvarovi faktor, d - hloubkovj faktor, i - vliv naklon6ni vfslednice zatiLeni b - vliv naklondni zrikladov6sp6ry, o g - v l i v s k l o n i t 6 h o k o l n i h ot e r 6 n u . Pii vodorovn6mokolnim ter6nu faktor g odpadnea lze psit: ' c o t g ( p ) ' q ' s o' d n ' i n ' b o - c ' c o t g q N o ^ = 0 , 5 ' V r 'B ' N r ' s , ' d r ' i r ' q + ( y z ' D + c podmiV dalSim specielnim piipadd p, : 0 (poru5eni jilu za neodvodn6nfch lze nek), pro dominujici efekt soudrZnosti psilt:

+d! - ii -ti -st) o^=(n+z\,(t+si

Vlivnak|on6nivfslednicezltft,eni-jednotliv6faktorybylyodvozenyzporu. l c h o v 6p l o c h y z o b r a z e n n a o b r . 1 3 . I 5 ' P t o 9 u = 0 :

tl =o's-o,s
kdeAjeefektivniplochaz6kladu,Hvodorovn6sloZkavfslednicezatiL'eni. V obecn6m iiPad: P
. ^. ,r 1)

i ,= l r -V + A , .' c .' c o t gIe ) 1 ' ' ' L

kde V je vertikilni sloZkavfslednice zatiLeni
r

iy = l t '
I <

a ua " ' t"t

15

V+A,.c.cotg(p)

podminka: spiry, musibft splndna pod6lz6kladov6 k Aby nedo5lo usmyknuti H A''c+V'tg(P s silu H: He, ptisobiciparaleln6 kratSi faktoryplati pro horizont6lni Uveden6

odpopro i - dostaneme stranou B efektivni plochy' N6hradou H za HB v rovnicich vidaj ici faktorY:
lo"s iqs lls

L' zjistime p V o b e c n d j b i m t i p a d 6 ,k d y p r i s o b it 6 Z h o r i z o n t 6 l n is i l a v e s m d r u dal5i faktory niihradouHv za H: ir tiqri u.rporu5enipod6l delSi Prvni soubor (s indexemB) bude uZit v plipad6 obvykl6ho (s indexem L) je uZit pii strany L, kter6 nastane,kdyZ Hs dominuje' Druhf soubor H1 dominuje' vy5etiov6nimoZn6hoporuSenipod6l kratSi strany B' kdyZ

207

Vliv naklonEni z6kladov6 spiry a okolniho ter6nu je urden v souladu s poruc h o v o up l o c h o uz o b r a z e n o u a o b r . 1 3 . 1 7 .P r o g , = 0 . n

h" = -c

g' 147"
br=s-2,1stgp

oo oc = _EL rc7"
cn=llo,sgpf = Cl

Pro obecndjSipiipad g+ 0: bo=s2e'eo

Uveden6faktory lze uZit pro kladn6 hodnoty .9 a /. Tvarovf faktor navrhovalj ii Beer: B ,=l-0,4; pro j ily Skemptonzjistil: B sq=1+sinq'a

L Tyto tvarov6faktory plati pro svisl6zatiLeni. Pro 3ikm6zatiLeniHansen tyto rovnicemodifikoval.A jelikoZ k poru5e mriZe dojit bud'podil delSidi pod6l kratii jsou uvaZov6ny soubory strany, oba faktorrinaklondni vjslednice: B . L = s""B 0,2.i:EL sL = 0,2.iiL . * .= " " 8 . B L = sn1 I * sin(/'i"t = s . a= l + s i n @ ',i , n ' = ' . L
. ^.8.i* s"a= I -Q.{-----t" '" L'iro ^ _1 n^L.if, sfl=1-0,4'" B'irt

si =0.2'!

F a k t o rs , v S a kn e s m ik l e s n o u tp o d 0 , 6 . Hloubkovi faktor - pro d, plati obecn6: Pro mal6 hodnoty D < B lze uZit: d, = |

d: =0,4'+
B
Pro vdtli h I oubky: n di = 0.4 ' arc ts.a
b

d'o= t + 2 ' t s p l - . i n p') ' { '

, , ^ / . v D dq = | + 2'tg(p\l- srn(pf'arctg -

z6kladu(rp" = 0):c V limitnim piipadd D -+ ooa dtvercov6ho ( r \

0 ' o , = \ t r+ 2 ) .c , . l l + 0 . 2 + , 4 : l = 9 , 4 c u 2)
\

coZje dobie zn6mj vfsledek pro tnosnost pilot na patd v jilech. TakLe lze iici, Ze rovnice mi pomdrndobecnouplatnost i pro hlubinn6 ziklady. Uveden6 faktory plati pro bELny piipad usmyknuti pod6l del5i strany L. Pro piipad moZn6housmyknuti pod6l krat5i strany B musime uZit dalSi soubor hloubkovjch faktorri:

208

E!
g dit = 0'4'arc t _ -L

-snpf dn,=1+2.tgr?(t

arctcl

V obecn6mpiipadd zati'eni, kdy vodorovni sila m6 sloZku HB - rovnobdznous kratsi stranou B a slozku Hr - rovnob6Znous delSi stranou L, musime porovnat nebezpedivytvoieni smykov6plochy v obou smdrech.Za skutednouhodnotu uvaZuj e m e n i Z S iv j s l e d e k . - c'cotgQ + 1 0,5.yr.B.N,.sp.ifl.bt (q'+ c'cotgrplNo'drr'sru'iru'b,

o ''' = \ m

\ 0,5.2,-,.N,.L.so.io.b, (q' + c.cotgrp)N,.d,r.s,,.i,,.bq c'cotgQ + + + s i u d i u- i k - t i - s i )

a nebopro jily (9" = 0):

o m = ( I

1 Q t+ z ) ' r , ' ( t

\ 1o z).c,.(t+ s! + di,- iL - ni - si) *

Vtiv hladiny spodni vody se projevi na hodnotEobjemovetihy:

t , = y :* 4 (Bv , - y i ) " '

kde h je hloubka hladiny spodni vody pod ter6nema 7i je objemov| tiha zevo m i n y n a d l e h d e n a d o u .P l a t ip r o 0 < ( h - D ) < B ' K d y z ( h - D ) > B . p o t o m/ r = y , i a v l i v s p o d n iv o d y n a s n i Z e n I n o s n o s t is e n e p r o j e v i . t J e - l i h l a d i n as p o d n iv o d Y nad trovni zdkladov6sP6rY. j . ( h - D ) < 0 , j s o u n 6 hradni objemov(: tihy lt -- Y't a p I ati:
-l

7- =

lv'.lD-hl+v..hl v-!-.\-------r-----::-=---D

Z 1 3 . 5 S E D A N IP L O S N Y C H A K L A D U
K 13.5.1 PRisruPY vYPodruSEDANI
sed6Sed6ni ploSnfch z6kladt mtze bit rozd6lenona 3 odd6len6kornponenty ni, viz obr.13.4: s : s i + s c+ s s i, kde s - celkov6 sed6n - p o d A t e di n n e o d v o d n d ns e d 6 n i , , d Si - k o n s o l i d a d ns e d 6 n, i i sc - s e d 6 n iv l i v e m s e k u n d 6 r nk o n s o l i d a c e . i ss at V dal5im se budeme zabyv pouze prvnimi dvEmakomponentya jejich soudet l b u d e m ep o v a z o v a tz a s e d 6 n ic e l k o v 6 . v l i v t i e t i h o k o m p o n e n t u z e o c e n i t p o m o c i i n a 5 i c hz n a l o s t iz k a p i t o l ys e k u n d 6 r nk o n s o l i d a c e ' 209

Podritednised6ni s; lze spoditat na zikladd jily trojos6hostavu nam6h6ni,nebof pro nasycen6 je bdhem I6to f6ze celkov6 deformace nulov6 aviak svisl6 deformace nastane vlivem bo6niho p i e t v d i e n i ,o b r . 1 3 . 1 8 .Z a j e d n o o s 6 h o t a v un a m 6 s - bez moZnostiroztlaleni do stran - by bylo hrini s e d A nn u l o v 6 . i Zajinav! tivod do vfpodtu sed6ni i z h l e d i s ka dasu (primirni konsolidace) uvhdi D a v i s a P o u l o s ( i 9 6 E ) . Z a p o d m i n e kt r o j o s 6 h onam6,h6ni je celkov6 sed6nis:
S = Si + Sc

O b r .1 3 . 1 8

kde s" je celkov6 konsolidadnisedini. Potom v daset po aplikaci zatii'eni na je ziLklad sedini s,: st= si + Us . sc kde U" je stuperikonsolidaceza trojosich podminek.Konvendni metody sediini piedpokl6dajijednoos6 podminky, tzn., Le podloZi se deformuje pouze svisle. Sed6Za edometrick6zkouSkya je oznadovino sod. distd ni je potom poditino na zitkladE jednoosfch odminek i=0atudiz: p s
S = Soea 51 = U 56.4

kde U je stupei konsolidacez Terzaghihoteorie jednoos6 konsolidace.Odpostupni rozptileni p6rovich tlakt. vidi v dan6mpiipadd pr&mErn6mu j , P o k u dp o d m i n k yn e j s o ua n i p l i b l i Z n E e d n o o s 6 t e h d y s e t d Z d a s t op i e d p o k l r i d 6 , 2 e s e d i n i v e a s et :
: 31S;*U a celkov6 sediini: ( s " " a -s i ) S = soed

V dalSim se vSak nebudeme vdnovat vfpodtu sediini v dase t, ale vlipodtu sed6ni pod6tedniho si, resp, vfpo6tu celkov6ho s.

13.5.2 PodAredri SEDANI

V j p o d e t p o d i t e d n i h os e d 6 n in a . i i l e c h m 6 n d k o l i k p i i d i n ( D ' A p p o l o n i a e t a l , l97l): 1. Pod6tednised6nimriZetvolit velkf podil z celkov6hosed6ni' v ziivislosti na povazezemin, zatEi,ov ploSe,mocnostia stladitelnostivrstvy. aci 2. Anallza poditedniho sedini je integrrilni 6ast analizy celkov6ho sed6ni 26k l a d uv d a s e . stabilitou zikladu. Velk6 3. Pod6tednisedrinije fzce spojeno s neodvodndnou podftedni sed6nimtZe blft varov6nim pied bliZicim se poruSenim

210
.:

Pro vjpodet si lze uzit vztahu:

si = oot.E;. tu pruZn6hopoloprokter! vychLzi z teorie pruZnosti- pro stladeniodvodndn6ho je piidinkov! faktor pro v = 0,5 a Eu je modul storu lok6lnd zatiLen|ho. Zde l, pietvirnosti stanovenj v triaxi6lu za neodvodn6nichpodminek. Janbu,Bjerrum a Kjaernsli (1956) uv6ddji vztah pro Iu: 1" = lto' Pt n kde hodnoty po, l.tr j s o u z o b r a z e n y a o b r . 1 3 . 1 9 .P o m o c i t a k t o s t a n o v e n d h o piidinkov6ho faktoru s e urdi prirnErn6 pod6tedni sed6ni rovnomdrnd zatiZen6ho poddajn6hoz6kladu.
3,0 d6lka

z,?

D
2,O

20

10r I

I -ao

d 1n

o.B si=pr.po f

etverec kruh
H

0,0

o,2 0,5

10

20

50

100

'1000

tt

1,0 0,9 . 0'8 0,7 0,[ D 0,5 0,1 0,2 0,5 100
o

O b r . 1 3 .l 9

13.5.3 CelxovE SEDANI

z kladnim piedpoklademvjpodtu celkov6hosed6nije uvaZov6nideformadnich charakteristikzjiStEnichza odvodndnjchpodminek.

2tl

Prv6 skupina metod vychizi z teorie pruZnosti a vyuLivit deformadnichcharakteristik zjiStdn)rch trojosfch podminek.Je vhodn6pro homogennipodlozi. za Druhii skupina vy chLzi z jednoos6 stladitelnostizemin a poditrl celkov6 sed6ni stavbyjako soudet sed6nijednotlivfch vrstvidek podz6kladi.PouZiv6se pro vrstevn a t 6o o d l o Z i . Tieti skupina celkov6 sed6ni urduje t6Z pomoci sumace sedini jednotlivlich vrstvidek aviak deformadnicharakteristikyjsou v laboratoii zjiSt'ov6nypodle drah napEti, kter6 se ptedpoklddaji (vdtiinou na z6kladdteorie pruZnosti)pro jednotliv6 vrstvidky, viz kapitola 7 . Z novlch metod bude uk|zina metoda navrZeni Havlidkem (1978). Yychfzi z principu druh6 skupiny, ale uvaZujevliv strukturni pevnosti.

{ 3.5.3.1

Metody teorie pruinosti

Na z6kladdSchleicherovy rovnice pro pruin6 sed6nihomogennihoizotropniho p o l o p r o s t o r ub y l a o d v o z e n a o v ni ce : , r

kde E
6 , EI

je modul deformace iStdnj za odvodndnlich podminekv triaxiilnim zj piistroj i, - pfitiZeni v zikladov6 spiie, bdZnd 6ot = oas- T d - 5iika z6kladu. - Poissonovodislo ( = v,i.), - tvarovi a tuhostni koeficient (tab. 13.3)

4 TVAROVVATUHOSTNi KOEFICIENT
Tvar ziikladu Kruh itverec O b d e l n i kL l B : 1 , 5 z 3 5 10 20 50 Dokonale tuhli z6kl ad Stied netuh6ho z|klad:u Roh netuh6ho z6kladu 0,64 0,5 6 0 , 68 0,77 0 , 89 1,05 1,27 1,48 1,77 2,00

0,79 0,8 8 1,08

1 )',)

I,00
1 1 )

|,44 |,72
) 1 )

1,78 2,10
, 05 ? s4

100
I ao. I J.J

4,00

212

Naie privodni CSN Zf 1001 (platn6 do r. 1987) tento vzorec pouZivalapro hovYraz: mogennipodloZi a zav6dEla / o " t ' B ' a ' m ' m t ' \ 1 - ,z\ vt

'=-T

i l k d e m : 1 , 2 5j e s o u d i n i t e s p o l e h l i v o s tv y p o d t u ' vfpodtu pro rizn6 druvzhledemk zjednodulen6mu m1 opravnf soudinitel I mr=0,8 protiidY -6 a8-11, hyzemin: m r : 0 , 7 P r o t i i d Y 7' 1 2 - 1 8 ' m r = 0 , 5 P r ot i i d Y 1 9 - 2 l ' Le V normE byla rovn6Zpozn6mka, vzorec div6 zpravidla vdtsi hodnoty sed6ni neZ ie skutedndsedini. Tiidy zemin odpovidalytehdejSiklasifikaci'

13.5.3.2 Sumadni metodY zjiStenych charakteristik z metodvych6zejicich deformadnich Ze sumadnich vyrazy" u7iv se edometru, doned6vna aly 2 n6sledujici
s = L-'

6z.i . nj

' = i4' 1Ct

1o"'i 1n6o'l oo,,i

efektivni nap6ti ve stiedu vrstvy h;, kde oo, - je prlvodni (geostatick6) bodem od plitiZeni stavbou oz,i - ie svisli sloZkanap6ti pod uvaZovanlfm dor ve stiedu i-t6 vrstvy' Eo"6 - edometrickf modul pietv6rnostipro vrstvu i, - soudinitel stladitelnostiplatni pro vrstvu i' C

piitil'esv Zprisobvipodtu geostatick6ho isl6ho nap6ti nap6ti od vlastni tihy i n l od plo5n6hozatiLenibyl ukrizin v kap' 6'
6*'i = /i'zi

o, 6 z , i= o o t ' 7

=o*-T'd kde ool je piitiZeni v z6kladov6sp6ie a P l a t io o 1

Princip ddleni podz6kladina vrstvy musi spliovat nisledujici podminky: a pod), rozhrani vrstev se kryje s rozhranimrriznich zemin (rrizn6c, Eoea, mocnostprvnich 2 vrstev je men5i neL Bl2' (viz drile)' do stied posledni vrstvy zasahuje konce aktivni deforma('ni z6ny Havlidek(1978)doporudilpoditatsed6nisuvaZov6nimstrukturnipevnosti. plekrodi o i.eSenipodit6 s tim, Ze vrstva se zadnedeformovattehdy, pokud piitizeni cal0-40%privodnigeostatick6napdti,nakter6jiZzeminakonsolidovala.Toto

zl)

ie5eni bylo zadlen6no revize CSN 73 1001 v r. 1987 a zde je uv6ddnjiZ tento podo stup. Konedndsednutizikladov6 pridy pod vy5etiovanjmbodemse stanoviz rovnice:
-'-$ d ' , i ,4 -ffit'oo,,i

t*.,

t'"'

kde m; je opravnli soudinitel piitiLeni, kterl,ise pro i-tou vrstvu stanovi v z6vislosti na druhu zikladov6 pridy podle tab 13.4.

Druh z6kladov6nridv SilnE stladiteI n6 j emnozrnn6 zeminy - s modulempietvoieni E6.1 4 Mpa < - nepiekons I idovan6 o - konzistence mdkk6 nebo tuh6 (v5echny3 znaky musi bft splndny) N6sypy a jin6 sypaniny,z6kladov6pidy dodatednE zatiienl, a dosudn ezkons idovan6 ol H o r n i n y t i i d R l , R 2 ; z d r a v 6d r u h o h o r n a t i e t i h o r n i i sedimentytiid R4, R5 Jemnozrnn6 zeminy tiid Fl aZ F8, jimL nen|leLi s o u d i n i t em = 0 , 1 a n i 0 , 4 a n i 0 , 5 l P i s k y a S t d r k yt i i d Horniny tiid R3 S 1 , 3 2 , G 1 , G 2 p o d h l a d i n o up o d z e m n v o d y f

0,1

0,2

P i s k y a S t 6 r k y i i d S 1 , S 2 , c l , G 2 n a d h l a d i n o up o d z e m n v o d y t i P i s k y a S t d r k yh l i n i t 6 ,j i l o v i t 6 d i s p i i m 6 s i jemnozrnn6 eminy, iid 53, 54, S5, z t G3, G4, G5 Horniny tiid R4, R5 - kromd zdravlch druhohornich a tietihornich sedimentri Horniny ttid R6 (eluvia) S p r a S e s p r a 5 o v 6 l i n y n a d h l a d i n o up o d z e m n iv o d y , l z e - l i v y l o u d i t a h jej ich nasycenivodou 0,4 o 5

I aD.

I J.4

V f p o d t o v f m o d e l s e d n u t ip r o t e n t o p i i p a d j e u v e d e nn a o b r . 1 3 . 2 0 .H l o u b k a deformadni aktivni z6ny z. je dina prrisedikemprribdhu oz a m' ool. VEtSinou se jedn6 o hloubky I - 2 B, kde B je Siika zikladu. U klasickfch vztahi se dasto piedpokl6dalo,i.e zeminase v podz6kladideforrnujedo hloubek i6dovd 3 - 4 B.

214

^-\

-.!l

p i v o d ni

z ak l a do v spera

\if:

I I

hladina p o dz e mn i v o oy

Y;;,
T':6
fm=0,

I hloubka I- deformadnt zz z6nY

(obrazecirdinn6hopiitiZeni je vySrafov6n) Vfpodtovi model sednuti

O b r .1 3 . 2 0

1 4 , Z H U T N O V A NZ E M I N i

14.'t Uvoo
Zhutiovrini zemin je nejbEin6jSi zprisob ipravy zeminy jako stavebniho ma_ teri6lu. Detailni znalost problematiky zhutiov6ni umoZfiuje vyuZiti Birsi ikily zemin jako stavebniho materi6lu za niaSi energetick6 ndroinosti zpracovini. Ne vZdy musi jit o vjstavbu komunikadniho t6lesa, hr6ze, piehrady. Zhutf,ov6ni se pouZiv6 i pii zisypech inZenlrskfch siti, obsypech,pii vyrovn6v6ni terdnnich nerovnosti.

14.1.'l CIL zHUrNovANi

Cilem zhutfiov6nije riprava vytdLenf,a voln6 rozprostien6vrstvy zeminy do takov6hostavu, kterly'm docili zlepieni mechancko-fyzik6lnich vlastnosti zeminy se i - smykov6 pevnosti, stladitelnosti,propustnosti.ZlepSenise dosiihneaplikaci zatiZeni hutnicim prostiedkem,kter6 m6 za n6sledekhutndjli uloZenijednotlivjch zrn zeminy - tj. sniZenimp6rovitosti. Aby aplikace hutniciho prostiedku byla co nejridinndjii, je tieba znit mechan i s m u s z h u t i o v { n i . Z n a l o s t t o h o t o m e c h a n i s m u i m u m o Z n i l 6 p e r o z h o d o v a to n zpisobu zhutfiovdni, kterj je ovlivndn zejmlna t6mito faktory: - jakri zemina se m6 zhutiovat, - v j a k 6 m s t a v u( k o n z i s t e n c iv l h k o s t i - a j a k - v j a k f c h v r s t v A c h ) u d e d o z h u t i o , b vandhotdlesa ukl6d6na, - jakfmi hutnicimi prostiedky se m6 zhutiovat, - jak6 miry zhutndni m6 bft dosaZeno.

14.1.2

MEGHAN|SMUS zHuliovANi

Pro danou metodu zhutiov6ni a hutnici ridinekje zemina zhutndnana urditou o b j e m o v o uh m o t n o s tv z 6 v i s l o s t in a v l h k o s t i . Z o b r . 1 4 . 1j e z i e j m 6 , Z e o b j e m o v 6 hmotnost vysu5en6 zeminy p4 zhutriovan6homateriiilu roste s rostouci vlhkosti, dokud neni dosaZenomaxim{lnf objemov6 hmotnosti vysu5en6 zeminy pdma*za tzv. optimilni vlhkosti woo1. piekrodeni tohoto bodu hodnota p6 za6in6klesat s Po pokraduj icim niristem vlhkosti. Pro kaZdou metodu zhutiovrini a ridinek zhutfiovdniexistuje pouze jedna max i m 6 l n i h o d n o t ao b j e m o v 6h m o t n o s t iv y s u B e n 6 e m i n y p i i o p t i m 6 l n i v l h k o s t i . N a z vlhk6 v6tvi hutnici kiivky od optimilni je tato piibliZnE rovnobdZnri kiivkou nulos v 6 h o o b s a h uv z d u c h uv p 6 r e c h ( 1 0 0 % n a s y c e n iz e m i n y v o d o u ) a v z d 6 l e n o s t e z i m

216

-\

ve t6mito kiivkami d - obr. 14.1 - reprezentujemnoZstvivzduchu obsaZen6ho zhutnEn6zemind.

80% saturace 90o/o saturace 100% salutace
{l) q)

100%saturace

\
\

\ k

90%saturace

\- -}80% saturace

> c
(,)q) o .!z

optimelni

uihkost

tNr

o o c
E

c ocE E>.
E , =

N\.\
v l h k o s tw Obr. 14.2

o
-o cl O N

.*

v lhkost w

O b r .1 4 . 1

JestliZezemina je zhutnEnastejnou metodou, ale pii rtznjch hutnicich ridinsoubor zhutfiovacich cich (pii rizn6 pr6ci zhutfiovaciho prostiedku), dost6,viime kiivek s podobnfm tvarem, obr. 14.2. S rostouci hutnici praci roste maximiilni hodzeminy pii klesajici optimrilni vlhkosti. V tomto nota objemov6hmotnosti vysuSen6 s o u b o r uh u t n i c i c hk i i v e k s p o j n i c ev r c h o l r ip r o j e d n o t l i v 6k i i v k y j e p i i b l i Z n dp i i m k a rovnobdZni s kiivkou 100 %onasycenivodou. Na mokr6 vdtvi od optima se kiivky ziskan6 pro rrizn6 hutnici pr6ce t6mdf plekryvaji, co' zna'i, Ze pro danou vlhkost existuje jak6si dosaZiteln6maximum v stupni nasyceni vodou (resp. max pd pro n d a n o u v l h k o s t ) n e z 6 v i s l a v e l i k o s t i h u t n i c i p r i i c e .s u c h 6 v d t v e h u t n i c i c h k i i v e k jsou piibliZnE rovnob6Znd. Z techlo vfsledkri je ziejm6, Ze vzrtst hutnici pr6ce je mnohem efektivndjSi pro vzrtst p7 pli vlhkosti niZSineZ optimilni, neZ pii vlhkosti vy55i' Obr. 14.3 ukazuje kvalitativni vztdh mezi rostoucim hutnicim fdinkem a rostouci hmotnosti Pa, pro zeminy se stejnou Podatednf hodnotou pa, ale s rozdilnou vlhk o s t i ( b o d y a , b ) . P r o v Y 5 5 ih u t n i c i Idinek, obj emov6 hmotnost vysusen6 zeminy pd roste mnohem rYch-

E
n)
N

o : tr .-; o

/M
-

,ry
v l h k o s t%

z-

b'

vzr0stajici o hutnici einek

leji v bod6 a neL v bodd b. Tento Obr. 1 4 . 3 rozdil ve vlivu vzrtstu hutniciho 2e ridinku na objemovou hmotnost vysuSen6z e m i n y j e v l i v e m skutednosti, vlhEi

217

m a t e r i 6 lj e m d k k ! a s m y k o v 6n a p 6 t i p i s o b i c i n a z e m i n uj s o u v d t i i n e Z s m y k o v 6 pevnost, takZe hutnici energieje spotiebov6nana usmyknuti hutndn6homateriflu, misto na sniZeni p6rovitosti. Na such6 v6tvi hutnici kiivky je materi6l tuZSi a vice energie se pievidi na stladovini zeminy do ulehlejiiho stavu. Stladov6ni ovSem vyZadujebodni omezenizabrafiujicivytladeni poruien6 zeminy do stran. Pro kaZdouzeminu urditii metoda zhutf,ovrinidrivi riznli soubor hutnicich kiivek. V laboratoii, kde hutnic( zkou5ky mohou bjt provedeny za kontrolovanfch podminek,lze hutnici kiivky ziskar pom6rndsnadnoa v6rohodnd.Mnohem obtiZn6j5i je ziskat hutnici kiivky pro zhutn6ni materi6lu v n6sypu pro rizn6 typy vrilcri, nebof je obtizn6 kontrolovat prom6nlivost viech faktorri, kter6 ovlivriuji vfsledky zkouSek.

METODYZHUTNOVANI 14.2 LABORATORNI

Laboratorni metody zhutfiovini maji n6kolik ideli. Nejhlavn6jSi je ten, Ze materiil piedpoklidanf pro tpravu se v laboratoii zhutni a na takto zhutn6n6m vzorku se namdii smykov6 pevnost, stladitelnost,propustnostdi dalSi hodnoty a s tdmito se potom podit6 pii zji5t'ov6nistability, deformacedi propustnostipl6novan6 konstrukce.V praxi se potom pouze kontroluje, bud' piimo di nepiimo, zda piedpokl6danjch hodnot bylo dosaZeno. Dal5i vlznamnou velidinou je stanovenioptimelni vlhkosti, kterii n6m potom indikuje, zda materi6l v piirozendm stavu mA vlhkost vy55i di niZ5i a zda nebude tieba speciilni ripravy pro zm6nut6to piirozen6 vlhkosti. Z charakteruhutnici kiivky se vSakt6Z d6 vydislit citlivost materi6lu na zmdnu je v l h k o s t i .T a k n a p i . m 6 l o z a h l i n d n j S t E r k o p i s e k v e l m i m r i l o c i t l i v f n a z m d n uv l h k o s t i - o b r . 1 4 . 4 a .Z d 6 n l i v 6p o d o b n 6s e c h o v a j ij i l o v i t 6 z e m i n y s v y s o k o up l a s t i c i tou, kde menSi zmEnavlhkosti od optim6lni bude mit za n6sledekmalou zmdnu v hodnot6 objemovd hmotnosti vysuien6 zerniny.NejcitlivdjSi zeminy na zmdnu vlhkosti jsou zeminy soudrZn6s nizkou plasticitou - prachovit6 pisky, hlinito-pisdit6 materi6ly,kde pomdrndmal6 zm6navlhkosti od optim6lni + 2 - 3 yo mtze znamenat velkf pokles v hodnotd p7 - obr. 14.4b.

ut o

-; o

ll

ERo' c .
E A

10

2)

. -.a r 5>\

t I
|

o >

v t hk o s t w [ % ] ck6 kiivka pro Charakteristi 5tdrk s plimdsi pisku Obr. 14.4a

v l hk o s t w [ % ] st C harakteri ick6 kiivka pro j i l o v i t o u p i s d i t o uz e m i n u Obr. 14.4b

218

--l
z laboratornichzkousekse nejvice ve sv6t6 a i u n6s ujala zkouSka Proctorova. Mi dv6 zikladni verze - zkouika Proctor standard a zkouSkaProctor modifikovanf, liSici se rtznou hutnici energii. Princip zkouSkyspodivriv tom, ze na voln6 nasypanouvrstvu zeminy ve v6lci (hmozdiii) dopad6 p6ch pledepsan6hmotnosti z piedepsan6 v1i5ky. Proctor standardse zemina s nizSi pod6tednivlhkosti vlozi do vrilPii zkouSce ce na ca polovinu vfsky a zhutni se 25 irdery pdchu.Toto se potom je5t6 2x opakuje. vise (do vjiky vrilce po odstrandni vfska tieti vrstvy se zarovn| do poZadovan6 zeminy. ZkouSka se nestavce)a stanovi se vlhkost a objemov6 hmotnost vysuSen6 vlhkost, aby vfsledkem zkouiky mohla bjt celi opakuje pro stupiovit6 zvySovanou hutnici kiivka. Pii zkousceProctor modifikovani je p6ch t6z5i, dopad| z v6t5i visky a poZaduje se, aby na vlSku v6lce byla zemina zhutndna v 5-ti vrstvich jsou uvedenyv tab' 14'1' no 25 riderech.Z|kladni hodnoty obou zkouSek ProctorovazkouSka standard hmotnostp6chu [kg] z d v i h p 6 c h u[ m ] prrim6rdosedaciplochy pdchu [mm] prfim6r n6doby [mm] vjika nridoby- bez nestavce [mm] podet vrstev podet fderri na kaZdouvrstvu
')\

modifikovani
4 \

0,3 0
) l

101,s
117 3 25
T a b .l 4 . l

0,45 5l 1 01 , 5 117 5 25

ze dvou z6kladnich hutnicich zkouSek- Proctor standarda Proctor modifikovanli - vypfjvri pomcrncvelki rozdil ve zhutfiovacienergii 59,44 Jlcm3pro zkou3ku standard resp. 267,5J/cm3 pro zkouSkumodifikovanou' V praxi se u bdZnfch n6sypi ukrizalo, Ze zhutndni na hodnotu maxim6lni objemov6 hmotnosti vysu5en6 k vly'razndmu zeminy podle zkou5ky Proctor standard je dostatedn6a nedoch6zi sed6ni.Umensichn6sypridiz6syptseprotopozadujezhutnEnimensiaud6v6sev Proctor standard.Zkouska Proctor procentechmaxim6lni hodnoty - napr. na 950lo podkladovich vrstev modifikovani byla zvolena pro piisnd poiadavky zhutndn( letiSfab6ZnEsepiinisypechazhsypechnepouZiv6,vijimkutvoiivysok6plehrady nad 100 m vj5ky. Urditfmprobl6memvprov6d6nilaboratornichzkou5ekjeskutednost,LevL|ec, dokter6hozhutflujemejepom6rn6malj',takZepiilaboratornizkou5cejen6kdy zhutnit i e b a v y l o u d i t v 6 t 5 i z r n a . P r o t o n a 5 eC S N Z Z l 0 l 6 L e b o r a t o r n i s t a n o v e n i telnostizeminud6v64variantyli5iciseprtmEremvrilce(moZdiie)amaxim6lnim 6 zrnem zkou5en zeminY:. A. moZdii vnitiniho prrimdru I 01,5 mm, zeminapropadl6sitem 5 mm' s B . m o Z d i tv n i t i n i h o p r t m b r u 1 0 1 , 5 m m ' z e m i n ap r o p a d l e i t e m 1 6 m m ' C. moZdii vnitiniho prrimdru i 52 mm, zeminapropadl6sitem 5 mm'

219

i D . m o Z d i i v n i t i n i h o p r t i m d r u 1 5 2 m m , z e m i n ap r o p a d l i s i t e m 1 6 m m . jsou metody A a B, nebot' reprezentuji standardni Proctorovu NejbdZnjSi zkouSku. Provede-li se hutnici zkouSkav laboratoii na materi6lu jemn6jSim neZ je potom ve skutednosti,bude na stavb6 dosaZeno rozdiln6 hodnoty pd^* d woo, i pii pouZiti stejn6 metody a hutnici energie.Zn6me-li mnoZstvivdt5ich zrn vyloudenii ch pii laboratorni zkouSce,lze prov6st piepodet hodnot pdmn a woo, i na piirozen;i materi6l. Pro iist6 nesoudrin6 materidly - pisky a St6rkopisky -se bdZn6nepouZivii ProctorovazkouSka,nebot'jak jiZ bylo iedeno, hodnota maxim6lni objemov6 hmotnosti je pouze nepatrndziivisl6 na vlhkosti a navic nesoudrLn zeminy nejsou tolik citliv6 na statick6 zatiLenijako na vibraci. Proto se v laboratoii stanovujetzv. minim{lni a maxim6lni iislo p6rovitosti eninresp. enrx pro vyj6dieni charakteristiky stavu sypk6 zeminy Ip - viz t6L kap. 4.
/ 'd . = p m d - o' gmal f,nin

j k d e e . " , , e m i ns o u d i s l a p 6 r o v i t o s t io d p o v i d a j i c in e j k y p i e j S i m u n e j t 6 s n d j i i a piedepsanjmzprisobem e je konkrdtni dislo mu uloZeni zrn docilenly'ch laboratornd a p6rovitosti. z V p r a x i s e p o t o m p i e d e p i s u j e h u t n d n in a I p = 0 , 8 - 0 . 9 5 . M i e n i m s e p r o k 6 zalo, Le zemina s rovnomdrnouzrnitostni kiivkou se zhutiuje vibraci snadndji a lze u ni docilit daleko vyS5i hodnoty pdnax, EimZje tEL dosaLeno vice vnitinich kontaktt, takze deformace takovdto zeminy bude niZBi. Jemn6 distice vyplf,uji p6ry mezi hrubSimi d6sticemi, zalimco ve stejnozrnndzemind p6ry mezi piibliZnd stejnymi zrny zrist6vaji voln6. j p S o u h r n e me m o Z n oi i c i , Z e z h u t i o v d n i m : i n E k o l i k n 6 s l e d u j i c i c h r i n c i p t i : t o 1 . Z a j i S t d n d o s t a t e d n 6 hko n t a k t n i h o l a k u n a z e m r n u . i je zemina zhutiov6na, urduje efektivnost vyvozen6ho 2. Vhkost, pii kter6 kontaktnihotl aku. zeminy je dosaZenou nehmotnosti vysuSen6 3. VySSichhodnot objemovly'ch stejnozrnnlich zemin s plynulou zrnitostni kiivkou. j, 4 . A b y z h u t n d n im o h l o b j t d o s a Z e n o e t i e b a a b y z e m i n ab y l a - s o h l e d e mn a existujici smykov6napdti - bodnd omezena. Posledn6 zmin6nj bod m6 plim! vztah ke 5patni zhutnitelnosti zeminy po okrajich n6sypu.

220

--\

14.3 HUTNICI TROJE S

Hutnici stroje vyvozuji rfizn6 ridinky, zhutndni se vykon6vii tlakem, hndtenim, n'razem, vibraci, resp. kombinacitEchtoridinkfi.NejdastEjBim hutnicim prostiedkem jsou v:ilce a rozliSujeme viilce, kter6 vyuZivaji zejm6na: - statickly' 0dinek, - dynamickf [dinek. Dynamickj [dinek krom6 v6lc0 vyuZivaji t6Z desky a pdchy. Drile rozdElujemev6lce podle charakterubdhounu na v6lce s hladklm povrchem,jeZkov6 v6lce a v6lce pneumatikov6. Rozddleni mttLe bit t6L podleschopnosti pojezdu na samopojizdn6 vleden6. di 14,3.1 HUTNIci sTRoJE VYUziVAJici DYNAMIGKY OdIHer

14.3.1.1 Hutndni n6razem Hutndni nirazem, napi. pridemocelovjch desek nesenjch na vliloZniku bagru nebo vly'busnfmi p6chy,zprisobina povrchu zhutfiovan6ho materi6lu velkou tlakovou vlnu, kter6 se Siii do velk6 hloubky. Statickj fdinek vlastni desky pii dopadu je mnohon6sobnd zesilen kinetickou energii. Tento zprisobzhutiov6ni se u n6s prosazoval koncem 50. let. urditou renezancitohoto hutniciho prostiedku ptin6ii zprisob propagovanlive Francii M6nardem. pouzivri tdZkfch p6cht padajicich z verkfch vlSek (aZ 30 m). Tento zprisobje n6kdy oznadovrin jako zhutflovini sokem, n6kdy tL jako dynamicki konsoridace. vysok6 energie poru5uje ripln6 vnitini v azby v zemind a diive nez tato se miZe vytladit do stran, je zhutndna.Tohoto zprisobu se fspd5ndpouZilo pii zhutriovrini skl6dek,n6plavria m6lo rinosnVch zemin. 14.3.1.2 Hutndni vibraci vibrace byla vyuZiv6nazejm|na pii zhutfiov6nisypkfch zemin - pisku, it6rkopisku. Nyni se stiile ve vdtsi miie pouziv6 i pii zhutfiov6ni soudrZnly'ch zemin. za vibrace u nesoudrZnly'ch zemin doch|zi ke znadn6mu sniZenijejich smykov6 pevnosti, kter6 je pouze ndkolik procent pevnosti v klidu. Tak pii aplikaci vibrace a zatiZeni povrchu zaujimaji zrna nejtdsn6jli polohu. Na plemistdni zrn v soudrZnjchzemini{chm6 ze sloiek vibrace - frekvence a amplitudy - vdtsi vliv amplituda.Ta se projevuje pomoci rostouci kinetick6 enersie v i b r u j i c i h m o t y .v e s t y k u s e z e m i n o us e m 6 n i n a s t a t i c k yr l a k a l i m s e z v y s u j es i a tick! tlak na zhutfiovanlielement.proto spojeni velk6 hmotnosti a velk6 amplitudy je u soudrZnly'ch zemin zvlitlt piizniv|. zhkladni d6leni hutnicich prostledki vyuZivajicich vibra6ni 6dinek ie mozno provdstna: - vibradn v6lce, i - v i b r a d n id e s k y , - vibradni pdchy.

221

Z tdchto hutnicich prostiedki zaujimaji nejv6tii podil vibraini v{lce a z nich op6t v6lce s hladkfm bdhounem.Aviak stejnd jako u statickfch v6lcri se postupn6 projevily jako velice vhodn6 v6lce jezkov6 a pneumatikov6.proto jsou nyni st6le vice vyuZiviny pro jejich vfborn6 vlastnosti, kter6 jsou navfc zesileny vibradnim fdinkem. Pokud doslo k volbE hutniciho stroje, budou mit vliv na vfslednf efekt hutndni je5td dalSi faktory, napi.: - vflka zhutfiovan6 vrstvy, - poZadovan6 mira zhutndni, - podet poj ezdri, - rychlost hutniciho stroje. PoZadovani mira zhutndni je b6Znd piedepsriLna. Vjbka zhutiovan6 vrstvy je jednak ovlivnEnahutnicim strojem (pozadavekaby i spodni dristvrstvy byla zhutn6na na poZadovanou miru zhutnEni)ale t6Z technologickfmi poZadavky(zprisobt6Zenf, dopravou, uklid6nim). Pii rozsdhlejSichpracech o vlf5ce zhutfiovan6vrstvy a poZadovan6m podtu pojezdt rozhodujehutnici velkopokus.

14.4 KONTROLA HUTNENI Z

Kontrola zhutn6ni zemin je velice dtleZit6, nebot'je tak vlastnd kontrolovdn stav provedeni zemni konsirukce. Z tohoto pohledu jsou proto d eZit6 vztahy mezi navrienou mirou zhutndni (projektant), provedenou(prov6dEcimpodnikem) a skutednd zjiSt6noumirou zhutndni(uZivate investor). lPodle dileZitosti zemni konstrukceje nutno piizprisobit zprisobkontroly, jejiZ je podstatou zjistit dosaZen6 pevnosti zeminy, stladitelnostiresp. propustnosti,bud' piimou nebo nepiimou zkou5kou.Rychlou zkou5kuzhutndni uZivd piedev5improviidEci podnik pro'operativni iizeni zhutiovacich praci. Z nepiimfch metod je nejjednodu5Si penetraini zkou5ka prov6d6n6rriznjmi druhy penetrometri - napi. kapesnim penetrometrem,Proctorovou jehlou apod. Zji5fuje velikost zaboieni kuZele pii standardnimzatiL,eni toto porovnSv6s velia kosti zaboieni do materiilu poZadovand miry zhutnEni.V posledni dob6 se montuji na samotnly' v6lec snimadetzv. odezvy podloZi, takZe obsluha viilce dostilvil prvni je informaceo tom zda v pojezdech nutno pokradovatdi nikoliv. DalSi nepiim6 metody vych6zeji z kontroly vlhkosti a objemov6hmotnosti vysu5en6zeminy, aby tak vjsledky mohly bft porovn6ny s hutnici kiivkou zjiStEnou laboratornE, napf. se zkouikou Proctor standard.ZjiStdni vlhkosti nedini probl6my, ale vyZadujedas pro vysu5enivzorku, takZe vjsledek zkou5kyje proto zn6m v6t5inot ai za 24 hodin, coZ vdt5inou bfv6 pozdd pro operativni iizeni zemnich praci. Nov6 nepiim6 kontroly vlhkosti napi. pomoci gamazLieni piin63eji v tomto smdru mnoh6vVhodv. ZjiStgni objemov6 hmotnosti zhutnEndzeminy vyLadtje stanoveniobjemu odebran6ho vzorku. U soudrZnfch zemin to vEt5inou neni probldm a uLivaji se rtzn6

222

typy odb6rnjch v6lcri. U sypkfch zemin je tieba uZit nepiim6 metody stanoveni objemu odebran6hovzorku. UZiv6 se metoda normov6ho pisku, kterj se nasyp6 piedepsanlimzptsobem do jamky, kterou zaplni. DalSi moZnostposkytuji membr6novd objemom6ry a to vzduchov6 nebo kapalinov,6. Ziieni gama se vyuZivri i pii stanoveniobjemovfch hmotnosti a v posledni dobdjiZ existuje vice profesion6lnich vf robkri. Rychlou zkou5koukontroly zhutn6ni, kter6 se u niis ujala, je Hilfova metoda a u v 6 d ij i n a p i . K u b 6 n ( 1 9 7 1 ) .P o s u z u j e mz d e : e - stupei zhutn6ni D: kde pa pa^ D = Pa
Pd^o

je objemovrihmotnostvysu5enc6 zeminy zji5t6n6na stavb6, je objemov6hmotnostvysu5en6 zeminy pli optim6lni vlhkosti pfi nPa

ProctorovE zkoubcestandardn i. - koeficient riiinnosti hutniciho stroje C: Poa zeminy pii Proctorov6zkouSce labokde poa je objemovi hmotnostvysuSen6 v ratoii pii stejn6 vlhkosti jako na stavb6pro pd. rozdil vlhkosti: Aw = w - wopr

ud6vi rozdil vlhkosti, pii kter6 se zhutiuje na stavbd a vlhkosti optim6lni p o d l eP r o c t o a . r a S ohledemna mozny rozdil zhutfiovini pii laboratornizkouSce pii zhutiov6ni v poli, kde se vice yyuZivaji vibrace a hnEteni, mfiZemepii stejn6 objernov6 hmotnosti docilit rrizn6 pletvern6 vlastnosti. DalSi probl6m spodiv6 v interpretaci namdienly'ch deformadnichcharakteristikv laboratoii na podminky in situ. Proto se st6le 6astdji v drileZitfch piipadech prosazuje metoda piim6 - stanoveni modulu zatELov zkouSkou. aci zeminy E6.g deformacezhutfiovan6 Sed6nistiedu kruhov6 poddajn6desky s pii zatii,enipruZn6hopoloprostoruse spoditAz rovnice: o^,.8(l-v2l s=-:;kde oo1 je piitiLeni deskou, prrim6rzatdZovaci deskY, B d Y P o i s s o n o v o i s l oz e m i n Y . Ea"r modul deformace Modul deformacelze potom vyhodnotit pro jednotliv6 piit6Zovaci kroky, resp' i pro fLzi odlehdeni a opdtn6hopfitiZeni. Urdit6 probl6my piin6Si pouze velikost zatELov desky, aby nedochiizelok tak zvandmu pilotov6mu efektu - viz Kubrin aci p n6 ( 1 9 7 1 ) . D o p o r u d u j es e u Z i t d e s k y o d o s e d a c i l o 5 e 2 0 0 0 - 2 5 0 0 c m 2 . V 1 y ' z n a m j e kroku, proto nedilnou soud6stivyhodnoceni tak6 d6lka trv6ni jednoho zatELovaciho je pozn6mkao t6to skutednosti.

15. LITERATURA
a) Skripta BaZant,Z.(1971): N6vrh plochy z6kladu ( E i c h l e r , J 1 9 7 8 ) :M e c h a n i k a e m i n ,V U T B r n o z (1 J e s e n 6 k , J . 9 7 8 ) :M e c h a n i k a e m i n ,S V S T B r a t i s l a v a z Kazda,I. ( 1978): Teorie piehrad - aplikace programovly'ch syst6mri Myslivec,A. (1964, 1968): Mechanikazemin (1977): Hydraulika I, II Patodka,C. Straka,J.Bucek,M. Bart6k,J.Vanidek,I.Jandikovi,T. (1971): Kotveni stavebnich konstrukci Simek,J.Vanidek,I.(1976): Mechanikazemin I - laboratoie Simek,J.Vanidek,I.(1976): Vybrand stat6z mechanikyzemin Simek,J.Vanidek,I.(1974, 1977):Mechanika zemin a zakl6d6nistaveb Simek,J. Z6lesk!,J.Vanidek,I.( 1978):' Geomechanika Mechanikazemin Vanidek,I.(1973,1978): Sbirka piikladri z mechanikyzemin Votruba,L.Kazda,L Havlidek,J.(1962): Posuzov6ni stability sypanjch piehrad Zeman,O.(1979): Technick6petrografie

t) Diplomov6 pr6ce - katedrageotechnikyFSv dVUT K u r k a , J .( 1 9 7 8 ) :S t u d i u mv l i v u r y c h l o s t id e f o r m a c e a v f s l e d e kn e k o n s o l i d o v a n 6 n neodvodn6n6 smykov6zkouSky ( K y s e l a , Z . 1 9 6 5 ) :U n o s n o s v r s t e v n a t d h p o d l o Z i t o L i b u s , J .( 1 9 7 8 ) :V f h o d y a m o Z n o s tv y u Z i t i h y d r a u l i c k 6 h t r o j o s 6 h o m y k o v 6 h o i o s piistroje (1975): Problematikastanovenisoudinitelepropustnosti Pachta,V. jilovfch zemin Sikora,J. ( 1981): Geotextilie pro zvf5eni rinosnostipraZcov6ho podloZi Ski 6bal,L.(1977): Studium anizotropieumdle piipraven6homosteckdho jilu Winkelhofer,J.(_1980): Po.rovn6ni vfsledkri oed.ometrick6. zkouSkypii stupiovit{m zatELov|ni a pii iizenf deformaci

'

, ,

c ) K ni h v Bishop,A.W. Henkel,D.J. (1957, 1962): The measurement soil properties in the of triaxial test. E. Arnold, London Bolton,M. (1979): A guide to soil mechanics, Macmillan Press,London Cytovid,N.A. (1968): Mechanikagruntov,Vysiaja 5kola, Moskva Cytovid,N.A. et al (1967): Prognoz skorosti osadok osnovanij sooruZenij,Strojizdat. Moskva E m b a n k m e n t - d a e n g i n e e r i n gC a s a g r a n dV o l . ( 1 9 7 1 , 1 9 7 3 ) :J o h n W i l e y a n d S o n s , m , e Toronto, 6l6nky Marsal,R.J.,Janbu,N.Sherard,J.L. Feda,I. (1974): Napjatost podzrikladia metody vlpodtu konedn6hosednuti, Academia, Praha
.ra ^

Feda,J.(1971): Zhklady mechanikypartikul6rnichletek, Academia,praha F l o r i n , V . A .( 1 9 6 1 : O s n o v ym e c h a n i k g r u n t o v , o s s t r o j i z d a t , o s k v a i G M ) H:ilek,V. Svec,J.(1973): Hydraulika podzemnivody, AcademiaPraha H6lek,V. (1965): Hydrotechnickf vly'zkum III. Metody analogii v hydraulice, SNTL Praha H e j t m a n , B . o n t a , J .( 1 9 5 3 ) :H o r n i n o t v o r n d i n e r 6 l y , i i r . v y d . p r a h a K m P Istomina,V.S. Burenkova,V.V.MiSurova,G.V.(1975): Filtracionnaja prodnosf glinistych gruntov, Strojizdat, Moskva K u t i l e k , M . ( 1 9 7 8 ) :V o d o h o s p o d a i s k A d o l o g i e S N T L , P r a h a pe , L a m b e , T . WW h i t m a n , R . V(.1 9 6 9 ) :S o i l m e c h a n i c sJ o h nW i l e y a n d S o n s ,N e w y o r k . , Malyiev,M.V. (1980): Prodnost' gruntov i ustojdivost'osnovanij sooruZenij,Strojizdat, Moskva M e n c l , V .( 1 9 5 5 ) :M e c h a n i k a e m i n ,C S A V ,P r a h a z M i t c h e l l , J . K .( 1 9 7 6 ) :F u n d a m e n t a lo f s o i l b e h a v i o rJ o h n W i l e y ,N e w y o r k s , M y s l i v e c , A .E i c h l e r , J J e s e n 6 k , J .1 9 7 0 ) :M e c h a n i k a e m i n ,S N T L p r a h a ( . z M y s l i v e c , A .K y s e l a , Z .( 1 9 7 5 ) :U n o s n o s z 6 k l a d r s t a v e b , N T L P r a h a t l S S c o t t , R . F(.1 9 6 3 ) :P r i n c i p l e s f s o i l m e c h a n i c sA d d i s o n - W e s l e y ,o n d o n o , L Sherard,J. et al (1963): Earth and earth-rockdams,John Wiley, New york L. S i m o n s , N . E .M e n z i e s , B . K . ( 1 9 7 7 ) : A s h o r t c o u r s e i n f o u n d a t i o n e n g i n e e r i n g , Newnes-Butterworth London s, S t r e s s - s t r a i n e h a v i o u ro f s o i l s ( 1 9 7 1 , 1 9 7 2 ) : P r o c e e d i n g s f t h e R o s c o e M e m . b o - d l 6 n k yB i s h o p , A . W . P e a r c e , J . A . , r e e n , G . E .M a r s l a n d , A . , S y m pC a m b r i d g e , G , S i d e s , G . RB,a r d e n , L . . T a y l o r , D . W ( 1 9 4 8 ) :F u n d a m e n t a lo f s o i l m e c h a n i c sJ o h n W i l e y ,N e w Y o r k . s , T e r z a g h i , K . 1 9 2 5 ) : E r d b a u m e c h a n ia u f B o d e n p h y s i k as c h e rG r u n d l a g e e u t i c k e , ( k i l D Vienna T e r z a g h i , K ( 1 9 4 3 ) :T h e o r e t i c as o i l m e c h a n i c sJ o h n W i l e y ,N e w Y o r k . l , T e r z a g h i , K .P e c k , R . B .( 1 9 4 8 , 6 7 ) : S o i l m e c h a n i c si n e n g i n e e r i n g r a c t i c e , J o h n p W i l e y .N e w Y o r k V a n O l p h e n , H .( 1 9 6 3 ) : A n i n t r o d u c t i o n o c l a y c o l l o i d c h e m i s t r y J o h n W i l e y , N e w t , York V j a l o v , S . S . ( 1 9 7 8 ) : R e o l o g i d e s k i j eo s n o v y m e c h a n i k i g r u n t o v , V y s B a j a 5 k o l a , Mo skva Ztreckij,Ju.K. (1967): Teorija konsolidaciji gruntov,Vys5aja5kola, Moskva Z6rtba,Q. Mencl,V. (1969): Sesuvya jejich zabezpelov6ni, Academia,Praha

d) Cl6nky v dasopisech, konferencich,vfzkumn6 zpr6vy apod. na B a r d e n , L .( 1 9 7 1 ) : E x a m p l e s f c l a y s t r u c t u r ea n d i t s i n f l u e n c eo n e n g i n e e r i n g e o b h a v i o u r ,P r o c .R o s e o e e m . S y m p . ,C a m b r i d g e 9 7 l M l B i s h o p , A . W .( 1 9 5 4 ) : T h e u s e o f p o r e - p r e s s u rc o e f f i c i e n to n p r a c t i c e ,G 6 o t e c h n i e q u e ,V o l . 4 , p p . 1 4 8 - 1 5 2 B i s h o p , A . W .( 1 9 6 6 ) : S t r e n g t ho f s o i l s a s e n g i n e e r i n g a t e r i a l s , i o t e c h n i q u e1 6 , m G 8 9 -1 30 B i s h o p , A . W .( 1 9 6 7 ) : P r o g r e s s i v ea i l u r e w i t h s p e c i a lr e f e r e n c e o t h e m e c h a n i s m f t c a u s i n g t , P r o c .G e o t .C o n f .O s l o , 2 , 3 - 1 0 i

225

B i s h o p , A . W .B j e r r u m , L .( 1 9 6 0 ) :T h e r e l e v a n c e f t h e t r i a x i a l t e s t t o t h e s o l u t i o no f o stability problems,NGI 34, Oslo Bishop,A.W. Morgenstern,N.L.(1960): Stability coefficients for earth slopes, G6otechnique 0, 129- 50 1 1 Bishop,A.W. Wesley,L.D. (1975): A hydraulic triaxial apparatus for controlled p s t r e s s a t h t e s t i n g ,G 6 o t e c h n i q u2 5 , 6 5 7 - 6 7 0 e Bjerrum,L. (1967): Progressivefailure in slopes of over-consoldated plastic clay i a n d c l a y s h a l e s J S M F DA S C E 9 3 , S M 5 , 3 - 4 9 , Bjerrum,L. (1967): Engineeringgeology of Norwegian normally-consoI idated marine clays as related to settlementof building, G6otechnique 7, 8 I - 11I 1 B j e r r u m , L .( 1 9 7 3 ) : P r o b l e m s f s o i l m e c h a n i c s n d c o n s t r u c t i o n n s o f t c l a y s , V I l I o a o ICSMFE, ol.3, pp. 111-15Moskva V 9 (1980): Diskuse na Dunajsk6konferenci MZ+ZS, V^rna Broms,B. Brooker,E.W.Ireland,H.O. (1965): Earth pressuresat rest related to stress history, C a n . G e o t .J . 2 , 1 , 1 - 1 5 Butler, F.G. (1974): Heavily over-consoidated clays, Proc. ,,settlementof structuI r e s " , C a m b r i d g e 5 31 - 5 7 8 , C a q u o t , M . A . e r i s e l , J .( 1 9 4 8 ) : T a b l e sf o r t h e c a l c u l a t i o n f p a s s i v ep r e s s u r e a c t i K , o ve pressureand bearing capacity of foundations,GauthiersVillars, Paris C a q u o t , A .K e r i s e l , J .( 1 9 5 3 ) : S u r l e t e r m e d e s u r f a c ed a n s l e c a l c u l d e s f o n d a t i o n s en milieu pulv6rulent,III ICSMFE, Yol. | 336-337,Zurich (. C a s a g r a n d e , A1 9 3 7 ) ; S e e p a g eh r o u g hd a m s ,B o s t o n S o c . C i v . E n g . C o n t r . T o S o i l t M e c h . 1 9 25- 1 9 4 0 Collins,K. McGown,A. (1974): The form and function of microfabric features in a variety of natural soils, G6otechnique No 2, 223-254 24, (1973, 1976): Essejevydan6. piileZitosti ICSMFE Moskva Coulomb u D a v i s , E . H .P o u l o s , H . G(. 1 9 6 8 ) :T h e u s e o f e l a s t i ct h e o r y f o r s e t t l e m e n p r e d i c t i o n t u n d e rt h r e e - d i m esi o n a l c o n d i t i o n s G 6 o t e c h n i q u 1 8 , N o 1 , 6 7 - 9 1 n , e Davis,E.H.Brooker,J.R.(1973): The effect of increasingstrengthwith depth on the bearing capacity of clays, G6otechnique 23, 4, 551-565 D'Appoloniaet al (1971): Initial settlement f structures n clay, JSMFD ASCE o o sM 10,1359-1378 Feda,J. (1957): SJano.veni pri.dy,Ut^q,U CSRV praha mezniho zatiLeni..z6ktadovd pndy, UTA,VIdSAV Praha Feda,J.(1965): Unosnosta deformaceziftladov4(.1 9 7 0 ) :B e a r i n gc a p a c i t y D a n i s hG e o t .I n s t . , B u l l N o 2 8 Hansen,J.B , H a m b l y , E . C(.1 9 6 9 ) :A n e w t r i a x i a l a p p a r a t u sG 6 o t e c h n i q u 1 9 , 2 , 3 0 7 - 3 0 9 , e praha Havlidek,J.(1955): Tekutf pisek, UTAM CSAV H a v l i d e k , J ( 1 9 6 9 ) : V l i v p 6 r o v 6 h o l a k u v z e m i n i c h n a v l s l e d e k k r a b i c o v 6s m y k o v 6 . t zkouSky, InZenfrsk6stavby,d. 11-12,433-441 Havlidek,J.(1978): Sed6nistaveb,z6vdrednL zpriva C 52-347-018, SG Praha Havlidek,J.( 1981): Uvodni piedn65ka semin6ieo stabilitd svahu,VTS, Karlovy Vary Havlidek,J.Fiedler,J. (1969): Vliv dlouhodobfch de5t'rina stabilitu zemnich hr6zi, utnv CSAV Praha H e r 5 t u s , J(.1 9 7 1 ) :R e s i d u 6 l n p e v n o s t j i l o v f c hz e m i n ,S t a v e b n i c k d a s .B r a t . f i Hobst,O.(1978): Zhutilov6ni zemin, Prac. pom. 43, Vodni stavby,Praha Houska,J.(1959): Ptispdvekk dimenzovini z6kladi podle mezni fnosnosti z6kladov6 ptdy, Fsv CVUT Praha

226

I
Hulla,J. ('197 5): Anallza vertikAlniho pohybu vody vo vrte, Geotech.sbornik SVST Bratislava Hutchinson,J.N. (1968, 1976): Stabilita svahri, Udebni texty, Imperial College, London Hutchinson,J.N.(1977): Assessment the effectiveness corrective measuresin of of relation to geological conditions and types of slope movement,Symp. LandsliPtaha 1977 des and other mass movements, Chandler,R.J.Skempton,A.W.(1974): The design of permanent cutting slopes in 24, 457-466 stiff fissured clays; G6otechnique Janbu,N. (1972): Earth pressure computationsin theory and practice, V ECSMFE Madrid Janbu,N. Bjerrum,L. Kjaernsli,B. (1956): Mechanika zemin aplikovanri k n6kterjm inZenjrskf m probl6mrim(v nor5tind)NGI No. 16 (1979): Interpretationproceduresfor obtaining soil deformaJanbu,N. Senneset,K. B V t i o n p a r a m e t e r s , I I E C S M F E1 8 5 - 1 8 8 r i g h t o n p6rovitost sypk6hoprostiedi, fifeU dSaV Kamenov,B.(1964): Dilatance a kritick6 Praha K e n n e y , T . C(.1 9 5 6 ) :M . S c . t h e s i s ,I m p e r i a lC o l l e g e ,L o n d o n j K r i s t k o v 6 , S .( 1 9 6 9 ) : K o n s o l i d a c e i l o v i t 6 h o d v o u v r s t v 6 h os y s t 6 m u ,S b o r . e V T S zemin II, Praha Nov6 poznatkyv mechanice Kub6n,M. (1971): Kontrola zhutneniana stavbe,InZenfrsk6 stavby, Mechanizaced. 4/71,Bratislava z6kladrina jejich mezni zatiLeni.Kand' Kysela,Z. (1971): Vliv stejnfch sousednich d i s . p r 6 c e ,F S v C V U T P r a h a s o L a m b e , T . W(.1 9 5 3 ) :T h e s t r u c t u r e f i n o r g a n i c o i l s ,P r o c .A S C E 7 9 , N o 3 1 5 clay, Proc. ASCE 843 SM 2, l-34 Lambe,T.W.(1958): The structureof compacted J ( L a m b e , T . W . 1 9 6 4 ) : M e t h o d s o f e s t i m a t i n gs e t t l e m e n t , S M F D A S C E 9 0 , S M 5 ' -67 43 p J L a m b e , T . W(.1 9 6 7 ) :S t r e s s a t h m e t h o d , S M F D A S C E 9 3 , S M 6 , 3 0 9 - 3 3 2 Lomize,G.M.KryZanovkij (1967): On the strengthof sand,IV ECSMFE, Oslo Lundgren,H.Mortensen,K.(1953): Determinationby the theory of plasticity od the bearing capacity of continuousfootings on sand, III IC SMFE l, 409'412 Zurich L u p i n i , J . G . S k i n n e r , H . E .V a u g h a n , P . R(.1 9 8 1 ) : T h e d r a i n e d r e s i d u a l s t r e n g t h o f No2, 181'214 cohesivesoils, G6otechnique ( , L u s h e r , U . 1 9 6 5 ) :D i s c u s s i o nP r o c .A S C E , 9 1 , S M 1 , 1 9 0 - 1 9 5 z M e n z e l o v 6 O . ( 1 9 7 9 ) :T r i a x i 6 l n es k r i S k y e m i n ,V U I S , B r a t i s l a v a , s M e n z i e s , B . K S i m o n s , N . E(.1 9 7 8 ) :S t a b i l i t yo f e m b a n k m e n to n s o f t g r o u n d ,i n S o i l . mechanicsdevelopment1, ed' by C' R. Scott, Applied SciencePubl. (1951): The ultimate bearing capacity of foundations,Gdotechnique' Meyerhof,G.G. Vol.2, 301 Meyerhof,G.G.(1953): The bearing capacity of foundations under excentric and i n c l i n e dl o a d s ,I I I I C S M F E 1 , 4 4 0 4 4 5 ,Z u r i c h (1957): The ultimate bearing capacity of foundations on slopes, IV Meyerhof,G.G. I C S M F E1 , 3 8 4 , L o n d o n ical effects on the properties R. Morgenstern,N. (1969): Structural and physico-chem o f c l a y s ,V I I I C S M F E ,3 , 4 5 5 - 4 7 1 ,M e x i c o

227

Morgenstern,N.R.Eisenstein,2. (1970): Methods of estimating lateral loads and deformations,ASCE Spec' Conf. Ithaca o l M o r g e n s t e r n , N . RT c h a l e n k o , J . S(.1 9 6 7 ) : M a c r o s t r u c t u r a o b s e r v a t i o n s n s h e a r . zonesfrom slips in natural clays, IV ECSMFE, 1, 147-452,Oslo Morgenstern,N.R. Price, v.E. (1965): The analysis of the stability of general slip surfaces,G6otechnique15, 7 9-93 i M y s l i v e c , A .( 1 9 7 5 ) :N o v f p o h l e dn a k o n s o l i d a c z e m i n ,S b o r n i kV T S , V s ' T a t r y Myslivec,A.(1978):Novfpohlednazemnihr6zean6sypy,jejichsloZeniahutnini, InZenjrsk6 stavbY, 9/7 8 o , B r i e n , N . P . ( 1 9 7 1 ) : F a b r i c o f k a o l i n i t e a n d i l l i t e f l o c c u l e s ,c l a y a n d c l a y m i n e r a l s ,1 9 peck,R.B. (1969): Deep excavations and tunneling in soft ground, vII ICSMFE, State of the art vol' 225'290, Mexico prandtl,L. (1920): Uber die Hiirte plasticherkdrper, Math. phys. klasse,Gdttingen Pruska,L. (1972): Koeficient tlaku v klidu v zrnitem nesoudrin6m prostiedi pii kles6ni iidiciho nap6ti or', UTAM eSAV Praha R a n k i n e , W . J( 1 8 5 7 ) : O n t h e s t a b i l i t y o f l o o s e e a r t h , P h i l ' T r a n s R o y S o c ' V o l ' . 1 4 7 .L o n d o n Rowe,P.W.(1972): The relevanceof soil fabric to site investigation practice' G6otechnique22, 2, 495'300 Sarma,S.K. (1979): Stability analysis of embankmentsand slopes, JGED ASCE' I Sallfors,G.( 1975): Preconsoidation pressureof soft, high-plastic clays, Univ, Gdteborg, Dr. thesis of e S e r g e j e v , J . M .t a l ( 1 9 7 3 ) :T h e i m p o r t a n c e the fabric of clays in estimatingtheir properties,Int' symp. on soil structure,Gothenburg engineering-geological H S e y d e k , J . a v l i d e k , J .( 1 9 7 5 ) : R e s i d u 6 l n is m y k o v i i p e v n o s t z e m i n , S b o r n i k V T S , Vys. Tatry Sherard,J.L.et al (197 6a): Pinhole test identifying dispersive soils, J G E D A S C E , 1 0 2 .N o G T l , 6 9 - 8 5 Sherard,J.L. et al (1976b): Identification and nature of dispersive soils, JGED A S C E 1 0 2 ,N o G T 4 , 2 8 7 - 3 0 1 (1971): The microstructureof dispersedand flocculated samples B.arden,L. Sides,G, ofkaolinite.illiteandmontmorillonite,Canad'Geot'J'8,No3,391-399 r u ( W S m i t h , R . E . a h l s , H . E . 1 9 6 9 ) :C o n s o l i d a t i o n n d e r c o n s t a n t a t e o f s t r a i n ' J S M F D ASCE953No SM 2, 519-539 Res' ( Skempton,A.W. 1951): The bearing capacity of clays, Proc' Brit' Bldg'

G 1 0 5 , T 1 2 ,r s l l - r s z 4

1 Cong. , 180 (1 The coloidal activity of clays, III ICSMFE 1, 57, Zurich S k e m p t o n , A . W .9 5 3 ) : 4, (. 4 S k e m p t o n , A . W1 9 5 ) : The pore-pressurecoefficient A and B, G6otechnique 143-147

14' 77-101 (1964): Long-term stability of clay slopes;G6otechnique Skempton,A.W. ICSMSkempton,A.W.(1977): Slope stability of cuttings in brown London clay' IX FE, Vol.3, Tokyo Skempton,A.W.Hutchinson,J.N.(1969):Stabilityofnaturalslopesandembankment foundations.VII ICSMFE, Stateof the art vol' 291-340,Mexico p S o w e r s , G . Fe t a l ( 1 9 5 7 ) : T h e r e s i d u a l l a t e r a l p r e s s u r e s r o d u c e db y c o m p a c t i n g . s o i l s .I V I C S M F E 2 , 2 4 3 ' 2 4 7 L o n d o n

228

'l
Suchj,J. (1981): Sestaveni vjpodetnich programt pro'stabilitu svahfi- zamdieni na - P r i c e ,S b o r n i kV T S V U H U M o s t m e t o d uM o r g e n s t e r n T a n , T . K .( 1 9 5 7 ) : R e p o r t o n s o i l p r o p e r t i e s n d t h e i r m e a s u r e m e n I V I C S M F E , 3 . a t, 8 7 - 8 9 ,L o n d o n Terzaghi,K.(1934): Large retaining wall test, Eng. News Record V a n i d e k , I ( 1 9 6 8 ) :P r o b l 6 m yz k o u 5 e nh u t n i c i c hs t r o j r i ,S A Z 2 1 2 , P r a h a . i Vanidek,I. (1969): Nr{vrh kotven6 pilotov6 st6ny stanice metra Kaderov, PUDIS Praha V a n i d e k , I ( 1 9 7 1 ) :P r o b l 6 m yk o t v e n f c hs t d na p a Z e n i F S v i V U T P r a h a . , (1975): Pietvirn6 vlastnostizemin v tahu, kand. disert. pr6ce, FSv CVUT Vanidek,I. Praha V a n i d e k , I ( 1 9 7 6 ) :S o m ea s p e c t s f t e n s i o nt e s t , D I C t h e s i s , n i v . o f L o n d o n . o U ( 1 9 7 9 ) :V t a s t n o s t z e m i no v l i v i u j i c i v z n i k t a h o v l y ' ct hh l i n a v n i t i n i e r o z i Vanfdek.l. i r sypanjch hr6zi, habilitadni pr6ce, FSv CVUT Praha Vanidek,I.(1979): Zhufiov6ni zemin, FSv CVUT Praha ( V a n i d e k , I . 1 9 8 1 ) : K a t e g o r i z a c e e s u v r s e z i e t e l e mk v j p o l t u s t a b i l i t y ,K o n f . V T S , s i K arlovy Vary Vanidek,I. Pachta,V.(1976): Problematikalaboratornihostanoveni soudinitele prop u s t n o s tjii l o v i t i c h z e m i n ,V o d n i h o s p o d 6 i s t v 1 2 1 7 6 3 1 9 - 3 2 3 i , Vanidek,I. St'astnf,J.(1981): Edometrickri zkouSkas plynuljm zatllov|nim, Sbornik konf. VTS Brno (. V a u g h a n , P . R1 9 7 6 ) :F o u n d a t i o nu d . t e x t y , I m p . C o l l e g e ,L o n d o n , Vaughan,P.R. Hamza,M.M. (1977): Clay embankments and foundations.Monitoring stability by measuringdeformations,Spec.session8, IX ICSMFE Tokyo W i s s a , A .( 1 9 6 9 ) : A n e w o n e - d i m e n s i o n ac,o n s o l i d a t i o n e s t , V I I I C S M F E V o l . 3 , l t 524,Mexico Pozn. vysv6tleni ndkterjch z6kladnichzkratek, ICSMFE - Mezinrlrodnikonferencemechanikyzemin a zakl6drinistaveb, ECSMFE - Evropskiikonferencemechanikyzemin a zakl6dini staveb.

Doplndk literaturv pro 3. vyddni z S i m e k , J J e s e n 6 k , J . i c h l e r , J V a n i d e k , I . M e c h a n i k a e m i n ,S N T L P r a h a1 9 9 0 . E . : Vanidek,I.:Vznik a chov6ni trhlin v zemnim tdsndni sypanfch piehrad, SNTL, Praha i988 Vanidek,I.Kudrnidov6,I.: Mechanika zemin- cvideni, skripta eVUT, Praha 1992 Kudrn6dovii,I.:Srovn6nizrnitych a geotextilhichfiltrri, kand. dis. pr6ce FSv dVUT, P r a h al 9 9 l B o h 6 d , J .E x p e r i m e n t 6 l np l a s t i c i t az e m i n ,k a n d .d i s . p r i i c e ,U T A M P r a h a : i h ; I n g o l d , T . SM i l l e r , K . S . :G e o t e x t i l e s a n d b o o kT h . T e l f o r d ,L o n d o n 1 9 8 8 . Taylor,R.N.: Geotechnicalcentrifuge technology,Blackie Academic and Profession a l , L o n d o n1 9 9 5 konstrukci- deski verze L. Lamboj 1995 EC-07 - Navrhov6ni geotechnickyfch

229