R u n m k o v n m m e m e v y r o b i t jen

mrn

mal a j e d n o d u c h

patrnm

mnostv.

v k o v k y v ne

Pro vrobu

ve velkm p r m y s l o v m

po

vkovk

mtku

pichz

t e c h n i c k c h znalo

v vahu strojn kovn a lisovn. Z k l a d

nmi

vrobnmi

nj

kovsk

prostedky

jsou

stroje a pece

nejrz-

pro

ohev

P r u n

u e b n

kovanho nebo lisovanho materilu. K o S v a z e k

v s t v je v e l m i r o z s h l a v z n a m n v d a

23.

a vvoj nov techniky nut pracovnky v ko

v r n c h , a b y s e s n s e z n a m o v a l i i p o t e o r e
tick

strnce.

m bt

Prce

Frantika

vodnm slovem

oboru a svm

ke

Drastka

kovskmu

podnm i pojetm

bezesporu kadho, kdo v oboru

zaujme

n e b o m o nj v n z j e m . B u d e u i t e n
zejmna
dosud

tak

pro

nevnovali

zkuen kove,
teorii dostatenou

kte
po

z o r n o s t a adu svch pracovnch z k u e n o s

t z s k a l i m n o h d y d r a h m i z k o u k a m i . P r o
to knka p e d e v m dopluje
zkuenost.

Vyerpv

obor,

obsahuje

tedy

v
i

praktickou

pehledu
popis

pec, z a b v se o r g a n i z a c

cel

materil,

kovren,

bez

penostn technikou, mechanizanmi

pro

s t e d k y v k o v r n c h a p o d . A u t o r je z n m
kovrensk odbornk a vznan vysoko
kolsk pedagog. Problematiku
znalost

oboru

zkladnch

kovrensk

techniky

postihl v pln i a s d o b r m

myslem,

aby i v tto strun f o r m pinesla uitek

v e m , j i m je u r e n a .

P r o f . dr. F r a n t i e k

pracuje

Kovstv

DRASTK

t e x t y

Kovstv
Zkladn

uivo

pro

vcvik

kov

v praxi a p o m c k a
k odbornmu kolen dorostu

Prof. dr. Frantiek Draslk

PRAHA 1960

STTN NAKLADATELSTV TECHNICK LITERATURY

Obsah

Svazek probr pehledn hlavn

kovsk prce, popisuje nstroje,
stroje i organisaci prce pi runm
a strojnm kovn v rozsahu, jak to
vyaduje zkladn vcvik kov
v praxi. Podv vak pehled kovstv i pro pracujc jinch od
vtv prmyslu. Vklad je doplnn
etnmi obrzky.

vod

1. Zkladn pojmy

2. K o v y v h o d n pro tven
Ocel

11

Kovn ocelovch ingot

14

Petvrn pevnost oceli

15

H l a v n d r u h y ocel

15

L e h k slitiny

17

M a jej s l i t i n y .

I7

3. R u n k o v n

19

Vhe

19

K o v s k nstroje

20

Z k l a d n k o v s k prce

23

4. O h e v oceli ke strojnmu kovn

Redakce strojrensk literatury

Prof. D r . Frantiek Drastk, 1960

27

O h e v oceli v p l y n o v c h pecch

27

Propal a o d u h l i e n p o v r c h u oceli

28

P e c h o d tepla d o o h v a n h o materilu

29

T e p e l n bilance pece

30

K o n s t r u k c e pec

31

Pedehvae vzduchu

32

K o v s k p l y n o v pec

33

K o v s k pece p r o o h e v t k c h i n g o t

34

Pec s o t i v o u
Lektorovali in. Antonn torch a Rudolf Suchoprek

10

p r s t e n c o v o u nstj

34

Zazen pro elektrick ohev kov

35

Men teploty

37

5. V o l n s t r o j n k o v n

40

Nstroje pro voln kovn

40

P o m o c n nad

40

Z k l a d n prce

42

Manipulace a mechanisace pi v o l n m k o v n

45

K o v n v n c a d u t c h tles na t r n u

48

6. P r i n c i p prce k o v s k c h stroj

51

7. S t r o j e p r o v o l n k o v n

55

Buchary

55

Zklady buchar pro voln kovn

58

H y d r a u l i c k lisy

58

R o z d l m e z i p r a c n a b u c h a r u a n a h y d r a u l i c k m lisu

63

8. Zpustkov kovn

vod

64

Pedkovn

64

Zpustkov kovn d o dvoudlnch zpustek

66

Z p u s t k y p r o p o s t u p o v k o v n na bucharu

69

Z p u s t k y p r o k o v n n a lisech

69

9. Stroje p r o zpustkov kovn

71

Buchary

71

Zklady zpustkovch buchar

75

Volba mohutnosti zpustkovho bucharu

75

V e t e n o v lisy

76

M e c h a n i c k k l i k o v lisy

79

Velik koly, kter ve strojrenstv

p l n m e , stle j a s n j i z d r a z u j , j a k

v h o d n je v t v y u i t t v e n , ili j a k r o s t e i v z n a m k o v s t v . V k o
v r n c h j s o u u t a j e n y v e l k r e s e r v y p r o d u k t i v i t y p r c e , a s t o je t a m
v a k i z k l a d v y s o k h o v k o n u a k v a l i t y cel s t r o j r n y . V k o v s t v je
tak velk pleitost p r o dlensk novtory a zlepovatele, nebo pi
k a d prci n a c h z m e d r o b n z l e p e n , k t e r e t m a t e r i l e m , z v t u
j v k o n , l p e v y u v a j s t r o j , z l e p u j p r a c o v n p o d m n k y a b e z p e n o s t

10. Ostihovn v r o n k u

80

11. Kovn zpustkovch vkovk

rotanch

tvar otivm k o

vnm

82

O t i v kovn na svislch kovacch automatech G F M

. 82

K o v n na rotanch kovacch strojch

82

12. V o d o r o v n kovac stroje a technologie kovn

84

13. K o v n na elektrickch

pchovacch strojch

14. K o v n a lisovn protlaovnm

Z k u e n o s t i z p o k r o k o v c h k o v r e n ns u, e velmi m n o h o zle
na o r g a n i s a c i a peliv p p r a v p r c e , na v o l b nejlepho p o s t u p u a n a
vyuit

jednoduchch

ppravk. T o ve tvo dohromady

kovsk

umn.

88

T a t o s t r u n k n k a s e z a b v j e n z k l a d y k o v s t v . Je t e d y v o d n

89

uebnic p r o nov kove, i p o m c k o u k doplnn vzdln z k u e n c h

15. K o v n d o uzavench zpustek a kovn na vcecestnch

lisech

p i p r c . N a t o m u s m e k l s t z v l t n d r a z , n e b o p r c e v k o v r n je
ztena r e m .

m i s t r . P o m h t e n i t m , e h o v e d e a k p o d s t a t p r a c o v n c h m e t o d ,
91

k produktivnj a bezpenj prci. M e tak bt v o d e m k dalmu

16. L i s o v n zvlt v e l k c h v k o v k na o b c h lisech

93

studiu o b o r u . V kovrnch se toti asto setkvme i se starmi a velmi

17. Uspodn zpustkov k o v r n y

94

s c h o p n m i praktiky, kte u destilet nestudovali o d b o r n o u literaturu.

96

R d i b y c h o m je p e s v d i l i o u i t e n o s t i t e o r i e . A n i n e j p i l n j l o v k

Mechanisace v zpustkovch kovrnch

18. B e z p e n o s t prce v k o v r n c h

98

nakonec nevysta s vlastnmi z k u e n o s t m i , mus se oprat o z k u e n o s t i

s o u d r u h . Jenom tak me poznat v mld t o , k emu by tebas is m
d o e l , a l e a p o t i c e t i l e t e c h p r a x e .
S r o z v o j e m s o c i a l i s m u s e i k o v r n y m n v e k o l y . T a m , k d e je v y
budovna spolehliv teorie, kov netpe a nehled. M znamenitho
pomocnka ve vd, v z k u m u a v e vpotech. T m roste vznam o d b o r
n k n i h y ,

kter se tak stv i n n m d o p l k e m

praktickch

zkue

nost. A o to se p e d e v m sna i t e n t o mal s o u s t a v n pehled zklad

kovstv.

o o d p o r y , kter vznikaj znanou petvrnou rychlost a t e n m tve

Zkladn pojmy

n h o m a t e r i l u o s t n y n s t r o j e . P e t v r n o d p o r je v t n e p e t v r n
p e v n o s t p r o p r c i n a lisu p i b l i n o 3 0 % a p r o p r c i na b u c h a r u o 1 5 0
a 2 5 0 % . P e t v r n o d p o r s e p i k o v n m n a z v i s ( k r o m

pevnosti

m a t e r i l u na r y c h l o s t i t v e n ) z e j m n a n a v e l i k o s t p l o c h y s t k a j c s e
s n s t r o j e m a n a j e j m p o m r u k t l a e n v c e . Je-li t a t o p l o c h a v e l i k
a v k a m a l . p a k m m e p e t v r n o d p o r p o d s t a t n v y ; d o s a h u j e a
pti po p p a d d e s e t i n s o b k u p e t v r n p e v n o s t i . P e t v r n o d p o r
2

vyjdme v k g / m m .
Petvrn

prce je p r c e p o t e b n k p e m n t v a r u k o v u . L i s u j e m e - l i

n a p . k o v o v v l e c , n a s t a n e p o h y b m a t e r i l u t e n k r t , je-li u r i t o u s i l o u
pekonn jeho petvrn odpor. A b y c h o m doshli z m n y tvaru, mus
pouit sla neustle p e k o n v a t o d p o r . Sla p s o b p o d o b u t v e n na
urit d r z e , k t e r o u o z n a u j e m e j a k o d r h u d e f o r m a n . P s o b - l i sla
Tven

kov

z n a p e m n u t v a r u z p s o b e n o u p e s u n e m jejich s t

v tvrnm stavu.*)
Kovn

P ( k g ) na d r z e h ( m ) , b u d e v y k o n a n p r c e s o u i n e m s l y a d r h y ,
tj.
A =

je z p s o b t v e n r u n k l a d i v y a s t r o j n b u c h a r y p o p t r c h

P . h (kgm).

jednotlivmi d e r y n e b o rzy.
Lisovnm
Tvrn,

r o z u m m e zpsob tven klidnm tlakem

plastick

byla celistvost
pi

stav

kov

umouje

p e s u n y jejich s t , a n i by

materilu poruena. K o v y jsou zpravidla d o b e

vych teplotch;

d o znan mry

Prci u d v m e v k i l o g r a m m e t r e c h

na l i s u .

snesou tven

i v

tvrn

chladnm

p r c e je

kovstv

dleitm

( k g m ) . P e t v r n ili

pojmem:

Mechanick

vlastnost

kov

maj v e l k v z n a m pi j e h o pouit. Jsou

2

t o : p e v n o s t v t a h u (v k g / m m ) , m e z p r t a n o s t i , t a n o s t , z e n , m e z
navy, mez teen, v r u b o v houevnatost,

pevnost v tlaku,

ohybu,

kroucen a s m y k u , tvrdost. Jako c h e m i c k o u vlastnost oznaujeme o d o l

tven,

n u t n o konat deforman prci. D e f o r m a n prce p o t e b n k v y k o v n

u r i t h o t v a r u je z v i s l n a s t u p n i p r o k o v n , na k r y c h l o v m o b s a h u
(a t m t a k n a v z e ) t v e n h o k o v u a n a j e h o p e t v r n m

stavu.

deforman

abychom doshli

Stupe

prokovn

odporu.

z n a , k o l i k r t j s m e ty pi k o v n p r o d l o u i l i

d l k y . V y k o v e m e - l i nap. i n g o t v dlce 1 m na d l k u 4 m ,

do

mluvme

o t y n s o b n m p r o k o v n . S t u p e p r o k o v n u d v m e astji v p r o
centech p v o d n h o prezu. Stupe prokovn

nost proti c h e m i c k m inidlm, mj. tak proti vlivm atmosfry (reza

vn), opalu apod.
Petvrn

pevnost

materil d o s h l pi

m a t e r i l u je n a p t ,
mal rychlosti

kter nutno zpsobit,

t r v a l c h z m n t v a r u , tj.

aby

trvalch

deformac. U d v se v k g / m m .
Petvrn
tvenho
je

r y c h l o s t je r y c h l o s t , s j a k o u s e bl j e d n o t l i v
k o v u . N e s h o d u j e se s r y c h l o s t

tvecho

prezy

nstroje,

t a k z v i s l na v c e s t l a o v a n h o m a t e r i l u . Je d n a

deformace

z a a s o v o u j e d n o t k u v p r o c e n t e c h . Je-li n a p .

nbr

prstkem
stlaovan

v k a 500 m m a stlame-li t u t o v k u za jednu v t e i n u na 4 8 0 m m , u b u

d e n a v c e 2 0 m m , tj. 4 % z a v t e i n u . U lis s e p o h y b u j e

petvrn

r y c h l o s t m e z i 4 a 1 0 % , u b u c h a r m e z i 5 0 0 0 a 1 0 0 0 0 % z a v t e i n u .
Petvrnm

odporem

nazvme

petvrnou

pevnost

zvtenou

*) Oznaen beztskov zpracovn" nebo beztskov obrbn" je v tomto p

pad chybn.

k d e F je p r e z p e d t v e n m a F p r e z p o t v e n . N a s t u p n i p r o k o
0

vn ingotu jsou zvisl m e c h a n i c k vlastnosti v k o v k u . O c e l o v

ingot

m bt n e j m n 3 , 5 n s o b n p r o k o v n , a b y ocel mla d o b r m e c h a n i c k
vlastnost, zejmna velkou houevnatost. Dalm p r o k o v n m , p o k u d
b y l o k o v n s p r v n p r o v e d e n o , m e c h a n i c k vlastnost se n e m n .

Kovy vhodn pro tven

Obr. 1. Pechod tekutho kovu do tuhho stavu; tvoen kovovch krystal

T v r n o s t ili p l a s t i c i t a je c h a r a k t e r i s t i c k

vlastnost k o v , umoujc

p e s u n y j e d n sti k o v u p r o t i d r u h , b e z p o r u e n s o u v i s l o s t i . T a t o
schopnost

pemisovn vyplv z tzv. kovov vazby atom. A t o m y se

stvaj z j d r a ( n e u t r o n ) a z e l e k t r o n

kroucch v uritch vzdlenostech

plochch n e b o sfrch k o l e m t o h o t o jdra. U r i t k o v m zcela

urit uspodn elektron v a t o m u . N a p . hlink m 2 elektrony v prv
n v r s t v , 8 e l e k t r o n

ve druh vrstv a 3 elektrony

Obr. 2. Ztuhl tavenina sloen z krystalovch shluk

ve tet vrstv.

e l e z o m v prvn vrstv 2 , ve d r u h 8, ve tet 14 a ve tvrt 2 elektro

ny. E l e k t r o n y jsou zkladn jednotkou a t o m u a a t o m y opt stavebnmi
jednotkami

krystal,

kter

se seskupuj d o uritch

tvar.

Nap.

u e l e z a si p e d s t a v u j e m e k r y s t a l y s a t o m y v r o z c h k r y c h l e a u p r o s t e d
(prostorov

centrick

uspodn) nebo s atomy

a uprosted jednotlivch

na r o z c h

krychle

ploch (plon centrick). Jednotliv e l e m e n

t r n k r y c h l e se k s o b piazuj t a k , e maj n k t e r a t o m y s p o l e n
a t v o velk souvisejc celky. Pravideln p r o s t o r o v rozloen a t o m
oznaujeme jako p r o s t o r o v o u

t a l o z n a u j e m e j a k o z r n o " . M e z i z r n y ili n a h r a n i c c h z r n s e u s a z u j
prvky, kter se p m o stavby krystal nezastn a tvo vrstvu s odli
nmi vlastnostmi. T a k vlastn krystal

K o v y jsou pi v y s o k c h teplotch t e k u t a pi chladnut

pechzej

d o t u h h o s t a v u . P i t u h n u t s e t v o k r y s t a l y , tj. t v a r y , k t e r j s o u
krystalick.

Pechz-li

tekut

ru k r y s t a l i s a n c h o s (obr. 1a). Z j e d n o d u e n s c h m a k r y s t a l o v h o z
r o d k u je n a obr. 1b. P i p o s t u p u j c m t u h n u t s e r o z r s t v e v e c h

obr.
(obr.

k r y s t a l i s a n c h o s (obr.

1d. je-1i k o v t v e n

tuhnut.

talu v blzkosti hranice. T y t o n e r o v n o m r n o s t i v e sloen krystalu a m e -

nou leptanch plochch k o v u . Z r n a k o v u se nm p o t o m p o d m i k r o s k o

p e m j e v , j a k n a z n a u j e obr. 2c. B n s e d v m e n a z r n o z v t e n m i k r o
s k o p e m 1 0 0 a 4 0 0 k r t ; l z e v a k p o u t z v t e n a 1 8 0 0 n s o b n h o .
T v e n m k o v u s e z r n o z j e m u j e a zcela zeteln

k o v d o t u h h o stavu, vytvo se zrodek krystalu, kter narst ve s m

smrech

mn sloen bhem

U u h l k o v c h o c e l je s t e d k r y s t a l u na u h l k c h u d n e v n j st k r y s

z i k r y s t a l i c k v r s t v a n m u m o u j p o z o r o v n z r n a na l e t n c h a k y s e l i

m."

o h r a n i e n y p l o c h a m i . K o v y jsou tedy

m s t e c h t a v e n i n y u k a z u j e obr. 2a. N a o b r 2b je z a c h y c e n o k a m i k , k d y
tavenina pln ztuhla. K r y s t a l y v y r o s t l y a narazily na sebe. S h l u k l y k r y s

1c). D a l r s t

krystalu

znzoruje

m r n , k r y s t a l y se stlauj, ani m n

objem

1e). P i s i l n m s t l a e n s e k r y s t a l d e f o r m u j e j e t silnji (obr.

1f).

Z krystalovch z r o d k v y t v o e n c h v tavenin na r z n c h mstech

s e k r y s t a l y r o z r s t a j a n a s e b e n a r a z a z a b r a u j t a k v z j e m n d a l

2d).

prodluuje

(obr.

Z r n o oceli p o z o r u j e m e t a k p o u h m o k e m n e b o l u p o u na l o m u

o c e l i . N a l o m u je j a s n p a t r n a v e l i k o s t z r n a , k t e r n m s p o l u s l e s k e m
krystalickch

ploek inn p o m h pi posuzovn oceli.

Posuzovn

lomu k o v u p o u h m o k e m oznaujeme jako z k o u k u m a k r o s k o p i c k o u

(na rozdl o d z k o u k y m i k r o s k o p i c k ) .

Ocel

m u r s t u . C e l t a v e n i n a je n y n z t u h l a s l o e n a z k r y s t a l o v c h s h l u k .

P r o t v e n je n e j v h o d n j o c e l s o b s a h e m u h l k u d o 1,5 % . e d

S c h e m a t i c k y v i d m e t e n t o p o s t u p na obr. 2 . V z n i k z r o d k na r z n c h

litina, k t e r m u h l k u k o l e m 3,5 % s e p r o t v e n n e h o d (ani za tepla

ani za s t u d e n a ) , p r o t o e grafit v y l o u e n v p o d o b destiek in m a t e

ril k e h k . O c e l s o b s a h e m u h l k u 0 , 8 5 % o z n a u j e m e j a k o o c e l e u t e k -

na obr. 3. P r o i s t e l e z o je t a t o t e p l o t a 9 1 0 C , p r o Ocel

eutektoidn

7 2 3 a je t o t o n s t e p l o t o u A c . Z a h e j e m e - l i o c e l n a d t e p l o t u A c ,
t

toidn.

Sestv ze s m s i d e s t i e k

istho eleza (feritu) a destiek,

v n i c h je u h l k c h e m i c k y s l o u e n s e e l e z e m ( k a r b i d e m e l e z a F e C
3

il m e t a l o g r a f i c k y

cementitem).

T u t o sms oznaujeme jako

perlit.

M - l i o c e l m n n e 0 , 8 5 % u h l k u , k m e , e je p o d e u t e k t o i d n .

Ocel

s e s t v z p e r l i t u , m e z i k t e r m je jet i s t e l e z o ( f e r i t ) . O c e l s o b s a
h e m C nad 0,85 %
cementit

je o c e l n a d e u t e k t o i d n . M i m o p e r l i t o b s a h u j e t a k

(chemick

slouenina uhlku

se e l e z e m ) .

Krystaly

oceli

p e m n s e k r y s t a l y <x na k r y s t a l y a u h l k u l o e n v c e m e n t i t u

pejde

d o t z v . t u h h o r o z t o k u ; e l e z o je n e m a g n e t i c k . T e n t o t u h

roztok

j m e n u j e m e a u s t e n i t . " V t a k t o o h t oceli se r o z p u s t " u h l k v eleze

a utvo jednotn

k r y s t a l y o urit velikosti z r n a . h a v ocel sestv

t e d y z a u s t e n i t u . T e n t o a u s t e n i t v y n i k d o b r o u t v r n o s t ili
t o u . A b y c h o m d o s h l i nejlep t v r n o s t i ,

plastici

m u s m e ocel zaht a nad

t e p l o t u A c . N e j m e n t e p l o t a t v e n p r o ocel s o b s a h e m 0 , 3 %

uhlku

v c h l a d n m s t a v u maj s e s k u p e n a t o m o d p o v d a j c elezu a a po d o s a

b u d e p o d l e d i a g r a m u asi 8 4 0 C . K l e s n e - l i t e p l o t a p o d k i v k u A c , z a n e
3

en urit teploty, kterou

oznaujeme jako teplotu

pekrystalisan

A c , m n t y t o k r y s t a l y s e s k u p e n a t o m n a k r y s t a l y y. P e k r y s t a l i s a n
3

se z a u s t e n i t u v y l u o v a t ist e l e z o ( f e r i t ) , a t v m e t u d t e n t o f e r i t
v a u s t e n i t u j a k o ciz t l e s o . P i t e p l o t o z n a o v a n Ac

t e p l o t a je p r o o c e l s n i m o b s a h e m u h l k u v y a m n s e p o d l e k i v k y

stl a m n se ( p e k r y s t a l i s u j e )

nen austenit

na p s l u n s l o k y perlit n e b o per

lit a f e r i t i p e r l i t a c e m e n t i t . P i o h e v u n a p l i v y s o k o u t e p l o t u v n i k
kyslk podl hranic zrn mezi krystaly, take nastane rozpad postupujc
o d p o v r c h u d o j d r a . O c e l je splen
z r n a ztratila s o u d r n o s t . Trv-li

a pi k o v n se r o z p a d v , p r o t o e

ohev

na n a d m r n v y s o k t e p l o t

d l o u h o , z r n o z h r u b n e a ocel ztrat d o b r m e c h a n i c k vlastnosti. O c e l

je peht.

K o v e m e - l i pak t a k o v o u p e h t o u ocel pi s p r v n kovac

teplot, zjemujeme z r n o a ocel n a b v svch p v o d n c h d o b r c h vlast

n o s t i . Je t e d y z s a d o u , e o c e l o h t o u n a v y s o k t e p l o t y m u s m e t v e t
( k o v a t ) , aby mla d o b r vlastnosti. Proti t o m u p o a d a v k u se asto c h y
b u j e : k o v z a h e j e na n e p p u s t n v y s o k o u k o v a c t e p l o t u c e l k u s ,
a l e k o v e j e n j e h o s t . T a s t v k o v k u , k t e r b y l a k o v n a , je d o b r ,
a v a k z b v a j c s t , k t e r b y l a o h t , ale n e b y l a k o v n a , je

peht

a t u d d o urit m r y z k a e n . O c e l z a h e j e m e ke k o v n na t e p l o t u
c o n e j v y , a t o t a k o v o u , a b y o c e l n e b y l a s p l e n a a jej d o b r m e c h a
nick vlastnosti nebyly v y s o k m o h e v e m p o r u e n y Z a bn povau
j e m e u o c e l i r o z m e z k o v a c c h t e p l o t p o d l e tab.

1.

K o n e n t e p l o t a , pi k t e r m m e k o v n u k o n i t ( d o k o v v a c te
plota), n e m bt ni ne t e p l o t a A c

p r o oceli s o b s a h e m u h l k u

do

Tabulka 1 . Rozmez kovacch teplot ocel

Kovac teplota C
D r u h oceli

Obr. 3. Zmny pekrystalisan teploty u oceli s nim obsahem uhlku

uhlkov 0,1 % C
uhlkov 0,4 % C
uhlkov 1,2 % C
chromniklov
rychloezn
feritick (chromelezo)
austenitick

nejvy (poten)

nejni (konen)

1250
1200
1000
1250
1200
1100
1150

950
850
800
850
850
750
900

0,85 %

a Ac

pro

oceli

s obsahem uhlku

t e p l o t a m vliv na m e c h a n i c k vlastnosti

nad 0,85 % .
a na p o m r

Dokovvac

mechanickch

vlastnost podl a nap k o v a n h o materilu. T y t o jevy

vysvtlujeme

i n g o t u v z n i k a j n s l e d k e m s t a h o v n o c e l i d u t i n y (4), z v l t n e d a l e k o
hlavy ingotu. D u t i n y
struktura

oznaujeme jako staeninu (lunkr).

Krystalick

i n g o t u je h r u b ; v j d e m o h o u b t v y c e z e n i n y a u h l a v y

rekrystalisac. T v m e - l i ocel za s t u d e n a , z j e m u j e m e z r n o a p r o t a h u

staeniny. Krystaly

j e m e je v e s m r u t v e n . T m t o t v e n m se s t v o c e l t v r d ( p e v n j ) ,

h r a n i c c h k r y s t a l se usazuj o s t a t n p r v k y a jejich s l o u e n i n y o b s a e n

ale z r o v e k e h . P i

v o c e l i . R s t k r y s t a l a n e i s t o t , je je o b k l o p u j , s l e d u j e u r i t p o s t u p

plinm tven

z a s t u d e n a by se

tvrnost

v y e r p a l a . O c e l by z t v r d l a a z k e h l a t a k , e by se pi d a l m

tven

podrobit

ji

hn, a b y snesla dal tven.

postupujcm

tvary,

tuhnut

kter jsou zjevn

m n svoje s l o e n ; na

po rozznut

leptn

pli

ingotu j a k o d e n d r i t y . Siln vyjden d e n d r i t y se n k d y i v t m p r o k o -

Ohejeme-li

v n m neodstran. Jako o h e v tak i k o v n ingotu vyaduje zcela m i m o

d r o b i l a . T v e n za s t u d e n a m u s m e t u d p e r u i t a p o k u d ocel
neztvrdla,

a tvo rozvtven

pi

o c e l , jej z r n o j s m e z j e m n i l i t v e n m za s t u d e n a , o p t z r n o n a r s t .

dn o p a t r n o s t i spojen se s l e d o v n m a o d s t r a o v n m p o v r c h o v c h

Tomuto

v a d i n g o t u . Z e j m n a m u s m e d b t na t o , a b y s t a e n i n a b y l a o d s e k n u

zjevu

kme

rekrystalisace,

na

rozdl

od

pekrystalisace.

T v m e - l i o c e l z a t e p l a , z j e m u j e s e t a k z r n o , ale i h n e d p s o b e
n m v l a s t n h o tepla rekrystalisuje; krystaly se zvt. P o n v a d t e p l o t a
oceli

b h e m k o v n kles, d o c h z s klesajc t e p l o t o u ke

r e k r y s t a l i s a c e ; z r n o t o l i k n e r o s t e (tj.
dokovvac teplota, tm

jemnj

nerekrystaluje).

bude zrno a tm

vce b u d e

vlk

Doba ohevu

oceli

m bt d o s t a t e n d l o u h , aby byla ocel nleit a r o v n o m r n

pro

h t ; ale n e s m b t z a s e z b y t e n d l o u h . D o b a o h e v u je d o z n a n
oceli, o h e v u a na pouit

peci. O c e l , k t e r o u

p o u v m e k e k o v n s t s t r o j a j i n c h z a z e n , je

b u d ve tvaru

ingot nebo vlcovanch, po ppad kovanch polotovar; pro d r o b

nj v k o v k y p o u v m e t y o v c h o c e l

vznikaj znan

Petvrn pevnost oceli

patrn

n i t m u s l o h u , k t e r o z n a u j e m e j a k o devit

m r y zvisl na d r u h u

hlavy zcela o d s t r a n n a . O d s e k n u t m hlavy i n g o t u

zpomalen

m ni b u d e

s m r p r o t a e n k r y s t a l . M e d o j t a k p l i s i l n v y j d e n m u
sloh.

tm

z t r t y o c e l i , t a k e v t e k i n g o t u je n k d y jen 6 0 % .

O c e l t v m e k o v n m za tepla h l a v n p r o t o , e p e t v r n

pevnost

p v y c h t e p l o t c h je p o d s t a t n n i . P r o u h l k o v o u o c e l k l e s t a t o
p e v n o s t pi o h e v u d o 5 0 0 C p o m a l u

pi v y c h t e p l o t c h

velmi

rychle. P e t v r n p e v n o s t s e p o h y b u j e u u h l k o v oceli z h r u b a v t c h t o
mezch:
Teplota
petvrn pevnost k g / m m

800 C

900 C

1000 C

1100 C

1200 C

9 a 11

6 a 8

4,5 a 6

3 a 4,5

2 a 3

vlcovanch nebo k o v a n c h .
Petvrn

o d p o r zvis na rychlosti

tven,

na p o m r u

velikosti

t l a e n p l o c h y k v c e a n a d r u h u o c e l i . U o c e l i se m n p e t v r n o d p o r

Kovn ocelovch ingot

o d h o d n o t p e t v r n p e v n o s t i a n a h o d n o t y 4 0 a 5 0 k g / m m

Z ingot k o v e m e v e l i k v k o v k y , k t e r nelze v y r o b i t z v l c o v a n h o

pi k o

vn t e n k c h st.

n e b o k o v a n h o p o l o t o v a r u . P o odlit d o kokily ocel p o s t u p n t u h n e ,

a t o nejdve u v n i t n h o p o v r c h u kokily,
se v y t v o d r o b n

k r y s t a l y (1),

jak

kde

obr. 4. S m r e m k e s t e d u i n g o t u n a r s t a j v e l
k krystaly
turu

(2)

oznaujeme

kolumnrn.
jako

Hlavn druhy ocel

naznauje

Tuto

struk

transkrystalisaci.

V e velkch kovrnch hutnch zvod se k o v o u ingoty p o d silnmi

hydraulickmi

lisy. Nejastji v y r b m e t m t o z p s o b e m v e l k s t r o j n

sti. S t r o j r e n s k z v o d y dostvaj p r o h o t o v e n v k o v k z

hutnch

sti i n

z v o d o c e l ji t v e n o u , v t i n o u v l c o v a n o u n e b o k o v a n o u j a k o p o l o

g o t u je p o m a l e j , a p r o t o v z n i k a j k r y s t a l y v e

t o v a r . P o l o t o v a r o v t c h r o z m r e c h n e m u s bt v d y c k y d o s t a t e n

O c h l a z o v n t e k u t oceli

ve stedn

t v a r u h r u b c h z r n (3) g l o b u l r n . V

jdru

p r o k o v n , p r o t o e se pot s t m , e k o v n b u d e p o k r a o v a t . V l c o

i n g o t u , k t e r zstane nejdle

shro

van polotovary

tekut,

m d s e n e j v c e n e i s t o t o c e l i , jejich s o u h r n
oznaujeme

jako

vycezeniny.

Pi

chladnut

o z n a u j e m e j a k o pedvalky.

Siln pedvalky

tverco

v h o p r e z u s e z a o b l e n m i h r a n a m i ( 1 4 0 m m a 3 5 0 m m t l u s t ) n a z
v m e bloky.

Bramy

m a j p r e z p l o c h o c e 1 8 0 a 5 5 0 m m a t l o u

c e 1 3 0 a 3 0 0 m m . Sochory ( c a g l e ) se v y z n a u j p r e z e m t v e r c o v m

se z n a n z a o b l e n m i h r a n a m i a s t n a m i . S o c h o r y v l c u j e m e v r o z m
Obr. 4. Kovni velkch vkovk z ingot. Tuhnuti oceli
po odliti do kokiiy

r e c h c|H 5 0 a 2 5 0 m m a u l e c h t i l o c e l i v r o z m r e c h c|j 30 a 2 0 0 m m .

obsah C %
P l o t i n y ili p i a t i n y j s o u
p l e c h ; maj o b d l n k o v

polotovary

prez

slouc k dalmu

se z a o b l e n m i

hranami, ku

180

pevnost k g / m m

a 3 5 0 m m a t l o u k u 6 a 2 6 m m .
prezu s po

m r n p e s n m i r o z m r y . K r u h o v ocel se vlcuje b n o d 0

6 mm

1 7 0 m m , ocel t v e r c o v nad 6 m m , p l o c h ocel o d k y 1 2 d o

150 m m a tlouky o d 5 d o 60 m m . i r o k ocel m o b d l n k o v

prez

k y 1 6 0 a 9 0 0 m m , t l o u k y 5 m m a 1 0 0 m m . P s k o v ocel m o b
d l n k o v p r e z k y 1 0 a 5 0 0 m m o t l o u c e d o 5 m m .

pouvme zpravidla

vlcovanch

polo

t o v a r . N k d y je v h o d n j p o u t t y o v p r o f i l o v o c e l , j a k o n a p .
oceli k r u h o v h o , t v e r c o v h o a e s t i h r a n n h o p r e z u . P o d l e

poteby

pouijeme i jinch profil. Jakho v c h o z h o materilu m m e pro k o

v n p o u t , je o t z k o u h o s p o d r n o s t i .
Thomaso

v m z p s o b e m ( z n a m e T h ) n e b o v m a r t i n s k peci ( M a ) . P o d l e z p
s o b u o d k y s l i e n pi o d l v n i n g o t jsou oceli b u d n e u k l i d n n

mn innm odkysliovacm prostedkem,

b h e m lit i n g o t u se jet v y v j C O

spojovnm uhlku z

take

bubliny.

Ocel

nkterch

0,40

40-50

50-60

6070

uklidnn

0,50

0,60

70-75

ocel

75-80

nen zcela pesn,

m l o d r u h se p o u v j a k o k o n s t r u k n i j a k o

nstrojov

oceli. M a n g a n u ( M n ) b v v oceli k o l e m 0 , 5 % , k e m k u (Si) p i b l i n

0 , 2 5 a 0 , 5 % . M a l m n o s t v ( d o 0 , 2 0 , 3 % ) c h r m u ( C r ) , n i k l u ( N i ) ,
w o l f r a m u ( W ) se n e p o v a u j e za m y s l n o u p s a d u . Slitinov n e b o l e g o
van oceli maj m y s l n p s a d y j i n c h k o v , k t e r maj p o d s t a t n vliv
pevnost

za tepla, nap. w o l f r a m , nikl a m o l y b d e n . Fosfor a sra jsou p o v a o v n y

za neistoty

v oceli. Fosfor (P) m s k l o n t v o i t vycezenny v

ingotu

a ji v m a l m m n o s t v m v l i v n a v l a s t n o s t i o c e l i , z e j m n a n a s k l o n k e
k e h k o s t i pi napoutn. V jakostnch ocelch nepevyuje j e h o o b s a h
0 , 0 3 % . S r a z p s o b u j e l m a v o s t o c e l i v e r v e n m r u ( 8 0 0 a 1 0 0 0 C ) .
tm, e sra vnik na hranice

jednotlivch

k r y s t a l a s n i u j e t a k jejich s o u d r n o s t z a t e p l a . O c e l s v y s o k m o b s a
h e m s r y se pi k o v n r o z p a d , ztrc

tvrnost.

Lehk slitiny

roztaven

oceli s k y s l k e m z k y s l i n k o b s a e n c h v lzni, k t e r t v o v t u h n o u c !
uzaven

35-40

nebo

u k l i d n n . O c e l n e u k l i d n n je t a k o v o c e l , k t e r b y l a d e s o x y d o v n a

ocel

0,30

T e n t o kaz se vysvtluje

P o d l e v r o b y r o z e z n v m e oceli v y r o b e n v k o n v e r t o r u

f e r o m a n g a n e m tj.

0,20

n a jejich v l a s t n o s t i . V t i n a t c h t o p s a d z v y u j e p e t v r n o u

P o l o t o v a r se dle z p r a c o v v k o v n m n e b o v l c o v n m . P r o h o t o
ven zpustkovch v k o v k

H r a n i c e mezi k o n s t r u k n a nstrojovou

T y o v o c e l je v l c o v a n n e b o k o v a n o c e l u r i t h o

do 0

0,10

vlcovn

v z n i k , je-li d e s o x y d o v n a

i n n m p r o s t e d k e m , a t o f e r o s i l i c i e m ; je p r o s t a b u b l i n a k y s l i n k
eleza.

T y t o slitiny lisujeme pi p o d s t a t n nich t e p l o t c h ne o c e l , n a p .

ist

hlink

Duralumin
4 %

4 5 0 a 3 5 0 C . V l i s k y

( S N 4 2 4200),

m d i , k o v e m e pi

nejastji

lze d o l i s o v v a t z a s t u d e n a .

p o u v a n o u slitinu

4 6 0 a 4 0 0 C , s l i t i n u h l i n k u ,

hlinku

( S N 4 2 4 2 1 5 ) p i 4 8 0 C a 4 0 0 C . J e l i k o t e p l o t u h l i n k o v

P o d l e pouit d l m e oceli na

nelze zjistit p o d l e z e n , n u t n o p o u t t e r m o e l e k t r i c k c h

1 . oceli p r o k o n s t r u k c e , u nich klademe hlavn d r a z na p e v n o s t ,

mez prtanost, tanost a houevnatost;
2. oceli nstrojov, o d nich v y a d u j e m e t v r d o s t , e z n o s t a o d o l n o s t

speciln, k

nim

potme

slitiny

dotykovch

pro men teplot. A b y nedolo k mstnmu peht,

pro

vdme o h e v ke k o v n v k o m o r o v c h pecch s e l e k t r i c k m o d p o r o

ost nstroj a zejmna d o b r o u kalitelnost;

3. oceli

pyrometr

se

md a niklu

v m t o p e n m a o b h e m v z d u c h u , n e b o v s o l n lzni. S o l n lze, s e
stvajc z 5 0 % K N O

p e d e v m oceli

nerezavjc,

(ledek draseln) a z 50 %

NaN0

k u s y . V s o l n lzni n e s m b t o h v n e l e k t r o n .

r u p e v n a fyzikln.
P o d l e S N jsou oceli znaeny ptimstnm

s l e m . D r u h oceli

je

(ledek s o d n ) ,

o h v r y c h l e a p e s n , je v a k n e b e z p e n * ) a v h o d n jen p r o

elektronu

mal

H o k o v o u slitinu

k o v e m e p i t e p l o t c h 4 0 0 a 3 2 0 C .

oznaen prvnm dvojslm, a t o :

10 stavebn uhlkov

15 ulechtil c h r o m v a n a d o v

11 s t r o j n u h l k o v

16 ulechtil

M a jej slitiny

chromniklov

12 ulechtil u h l k o v

17

nerezavjc

13 ulechtil m a n g a n o v

19

nstrojov

istou

tvrd

14 ulechtil c h r o m o v
K o n s t r u k n ocel
0,1

uhlkov

maji s t e d n o b s a h u h l k u 0 , 4 %

bn d o 0,65 % ) , nstrojov

1,5%).

P e v n o s t ocel v tepeln

mn s o b s a h e m uhlku takto:

u h l k o v oceli 1 %

m d k o v e m e za s t u d e n a i za tepla.

t e p l o t a je 8 0 0 a 9 0 0 C

(od 0,7 %

(od
do

n e z p r a c o v a n m stavu za s t u d e n a se

m d , tj.

Nejvhodnj

tvec

pi s v t l e e r v e n m r u . C h c e m e - l i , aby

m d t v r z e n t v e n m z a s t u d e n a z m k l a , h m e ji

pi

5 0 0 C , a u m o n m e t m d a l t v e n z a s t u d e n a . M o s a z lze d o b e k o v a t
*) Jde o sms dusinanu draselnho a dusitanu sodnho, je jsou za uritch okol
nost explosivn.

v o l n i v z p u s t c e p i t e p l o t c h 7 5 0 a 7 0 0 C . T o m b a k k o v e m e

pi

t e p l o t c h 9 0 0 a 8 6 0 C . B r o n z c n o v s o b s a h e m c n u d o 9 % m o
no tvit vlcovnm

za s t u d e n a ,

bronz

hlinkov

obsah

Run kovn

hlinku

9 a 1 1 % je d o b e t v r n z a t e p l a . K o v e m e je v o l n i v z p u s t c e p i
t e p l o t c h 8 4 0 a 8 0 0 C , p i s v t l e a t m a v t e o v m

ru. M o n e -

lv k o v s o b s a h e m 6 5 a 7 0 % n i k l u a 2 6 a 30 % m d i s e k o v e pi t e p l o
t c h p o m r n v y c h ( 1 2 0 0 a 1 0 5 0 C ) .

Vhe
V h e s l o u k o h e v u o c e l i n a k o v a c t e p l o t u . Je s t a b i l n n e b o p e
nosn. Stabiln v h n jsou zdn, s j m k o u pro ohnit, z d n o u a m o t o
v m i cihlami n e b o litinov. Z d n v h n udruj lpe teplo, litinov
lze s n z e p o s t a v i t , p o p p a d r y c h l e p e m s t i t . N a obr.

5 je

litinov

v h e . J m k a p r o o h n i t je o p a t e n a r o t e m 2 , p o d nj

pivdme

v z d u c h o t l a k u 5 0 a 1 5 0 m m v o d n h o s l o u p c e . V z d u c h lze

regulovat

Obr. 5. Litinov vhe

ventilem 3, zenm

run

p k o u 4. P o p e l ,

komory, vypustme otevenm

propadl

do

vzduchov

u z v r k y 5. V z d u c h s e v h n p o d

rot

v e n t i l t o r e m 6. K l o b o u k ( d m n k ) ) s l o u c j a k o s b r a k o u e

m bt

c o n e j n e , ale t a k , a b y k o v i

komna

8 bv pmo

nepekel.

Rovn otvor

u ohnit. V h n se stav zpravidla

do

u z d i , v n je

ko-

m i n , v e v t c h k o v r n c h d o v o l n h o p r o s t o r u , k d e d v a t y i

h n maj s p o l e n k l o b o u k a o d v o d k o u e d o k o m n a . T y t o v h n m o
hou

bt tak

u p r a v e n y se s p o d n m o d v o d e m s p a l i n . U v h n je

tak

l a b , r o z d l e n p k o u na d v n e s t e j n v e l i k s t i ; v e v t je z s o

p l o c h u o z n a u j e m e j a k o prsa

4. V l e v m

plochm

rohu

mme

ty

hrann o t v o r pro vkldn p o m o c n c h nstroj. Dosedac plocha kova

d l i n y je v y t v o e n a d o s e d a c m i

p a t k a m i 6. Stojf-1i

kov

tsn u

vadliny, ml by se p i p a e n o u a v pst z a v e n o u r u k o u d o t k a t

ko
dr

ba p a l i v a , v m e n je v o d a p r o c h l a z e n n s t r o j . P e n o s n c h p o l n c h

h y . K o v a d l i n u s t a v m e n a d e v n d u b o v p a l e k , z a p u t n v z e m i (asi

v h n p o u v m e p r o p o m o c n prce

0,5 m), n e b o d o vlcov elezn n d o b y , naplnn d r o b n m

k o v s k na s t a v b c h , pi

t c h a p o d . V k a s t o l u v h n b v 8 0 0 a 9 0 0

m m . Jako

nejvhodnj d r o b n kamenn a spkav uhl nebo d r o b n

mon

palivo

je

koks.

nebo pskem

uzavrajc

kovadliny slou jednak

silnou

trkem

d e v n o u d e s k o u . O t v o r y v tlese

k zajitn

polohy,

jednak

pro zasunut po

m o c n c h ty pi p e n e n k o v a d l i n y . N k d y se p o u v v y s o k thl

Kovsk nstroje

kovadliny se dvma pomrn tenkmi

j

Kovadlina

(obr.

6). S t e d n k o v s k k o v a d l i n a v p i b l i n 1 4 0 k g .

P r a c o v n p l o c h u 1 k o v a d l i n y j m e n u j e m e drhou.

D r h a je h l a d k a t v r

d (kalen) a v p n m ezu p o n k u d v y p o u k l . K o v a d l i n a m d v a r o
h y : na lev s t r a n r o h

p l o c h 2 a na p r a v

kuelov.

Pedn ikmou

r o h y d o vhy 50 k g ;

kme

rohatina.
Kladiva.

H l a v n d r u h y k o v s k c h k l a d i v u k a z u j e obr.

7.

1 . J e d n o r u n k l a d i v o v 0 , 7 5 a 2 k g , d l k a n s a d y je 3 5 0 a 4 0 0
m m . e l o n e b o p l o s k a je v y p o u k l , n o s n a p k n s a d je

ploch.

2 . D v o u r u n p i t l o u k a i k l a d i v o v 3 a 1 0 k g . D l k a n s a d y je
6 0 0 a 9 0 0 m m .
3 . D v o u r u n k l a d i v o p n i k o v m n o s r o v n o b n s n
sadou.
4 . P e r l k je p i t l o u k a i k l a d i v o s p l o s k o u n a o b o u s t r a n c h . B n
v 4 a 5 k g . K l a d i v o s e h o t o v z t v r d o c e l i o o b s a h u u h l k u 0 , 7 a
1 %.

O b strany

kladiva

nutno

zakalit a sprvn napustit.

p e v n n a s a d m e na nsadu. O v l n o t v o r

pro

Kladivo

n s a d u se s m r e m

ke

stedu zuuje. O c e l o v klnek opaten zptnmi zseky vrme upro

sted (ve s m r u v e l k o s y ovlu) d o nsady, kter byla u p r o s t e d na
z n u t a , a b y ji k l n n e r o z t p l . T e b a p i h l e t k t o m u , a b y d e v o n
sady mlo podln vlkno a bylo tvrd, vysuen a houevnat (mla
d d u b , h l o h , jasan).

Obr. 8. Klet

Obr. 9. Osazovac a hladic kladiva

Klet

nutno

pizpsobit

k l e t k m e kletina.

materilu,

k t e r p i d r u j i . J e d n o m u dflu

H l a v n sti k l e t j s o u : e l i s t , z m e k a r u k o j e .

A b y k o v n e m u s e l d r e t k l e t i n y k s o b p i t i s k n u t y , s e v e je s p o n o u ,

7. d e s k a , k t e r s e p o u v p p r o b j e n

otvor.

O s a z o v a c kladiva h o t o v m e ze stejn oceli j a k o kladiva p l o c h . K a l m e

jen p r a c o v n p l o c h u . P l o c h a , n a k t e r o u s e p i t l o u k , s e n e k a l .

( s v r a c m o k e m . ) N a obr. 8 j s o u k l e t :
1. s elistmi

pro

materil

tvercovho

nebo

plochho

profilu;

2. s elistmi r o v n m i , oznaovan jako klet v h o v

nebo

dlouh

krtk;

3. se z a h n u t m i
4. pro

Klet

elistmi;

10):

2. sek p r o sekn za tepla m ost

ten;
mate

4 . tinka se vkld d o o t v o r u v d r z e k o v a d l i n y a slou k o d s e k v n

koveme

uhlku

mkk
nem

nekaliteln

nebo

jen

mrn

kaliteln

materilu b u d sama, nebo jako podloka;

5. k r u h o v p r b o j n k slou k probjen

pesahovat 0,35 % .

6. tvercov
Pomocn

(obr.

rilu;

kulatinu;

Obsah

a prbojnky

3 . s e k s o b l m o s t m je p o u v n p r o v y s e k v n t r h l i n z

5. p c h o v a c .

oceli.

Seke

1 . sek p r o s e k n za s t u d e n a m silnj o s t ;

nstroje

pro run

kovsk

prce

pitlouknm

7. v l e k

prbojnk

(rek)

je

nstroj

pracovn
tvaru

kruhovch otvor;
st

trnu

tvercovho

pro

prezu;

vsazovn do

drhy

kovadliny;
Osazovac

a hladic

k l a d i v a (obr.

9):

1 . o b l o s a z o v a c k l a d i v o ili o b l k je v n k t e r c h k o v r n c h o z n a
o v n j a k o p l o v a c k l a d i v o (z n m e c k h o
2. jednostrann

Ballhammer");

oblk;

3. ostr osazovac kladivo (zk sedlk);

4 . sedlk (hladic sedlk) m v e l k o u r o v n o u pracovn p l o c h u , kter
pi p i t l o u k n v y r o v n v a hlad p o v r c h v k o v k u ;
5. b a b k a ( r o v n
do otvoru v rohu
6. obl
do otvoru

p o d l o k a ) je

mal p o m o c n kovadlina vsazovan

kovadliny;

p o d l o k a je

p o m o c n mal t v a r o v

Obr. 11. Zpustky

kovadlina vsazovan

kovadliny;
8 . r e k s e p o d o b v l k u ; je v a k z a h n u t ;
9. roziovac trn

slou k rozhnn otvor

o rznch

profilech.

S e k e se d l a j z u h l k o v o c e l i s 0 , 8 a 1 % u h l k u a o s t

kalme

p o o h e v u na 7 6 0 a 8 7 0 C d o v o d y . S e k e p r o p r c i z a t e p l a j s o u
z c h r o m w o l f r a m o v oceli ( h u t n z n a k a T e n a x N ) . O s t s e k z t t o
o c e l i s e kal z t e p l o t y 8 5 0 a 9 5 0 C d o o l e j e , n e b o z t e p l o t y 8 0 0 C
a 8 4 0 C d o v o d y . S t r a n a , n a k t e r o u s e p i t l o u k , s e n e k a l .
Z p u s t e k (obr.

11) s e p o u v p r o s t e j n o m r n

kovn a hlazen

ty r z n c h p r e z a p r o jin p o m o c n prce, nap. o h b n .

1. Zpustka pro estihran: a vrek; b spodek.
2. Z p u s t k a s o s t r m r o h e m p r o p o m o c n prce a o h b n .
3. Z p u s t k y s p o j e n p r u n m t m e n e m

(klapky).

Zkladn kovsk prce

V k o v k y rznch tvar zhotovme postupnm provedenm vhodnch
Obr. 10. Seke a prbo|n!ky

zkladnch prac.
Prodluovn

t a k o z n a u j e m e j a k o kovni

do dlky

nebo

vytahovni.

Obr. 12. Prodluovn nebo kovni do dlky

P r o v d s e b u d p o d l e obr. 12a ( p e s h r a n u k o v a d l i n y ) , n e b o p o d l e

obr.

12b ( p e s r o h k o v a d l i n y ) . S p i t l o u k n m p r o d l u u j e m e

12c.

p o d l e obr.

i n n j je v a k p r o d l u o v n p o d b u c h a r e m .
Hlazen

s e d j e p i t l o u k n m n a s e d l f k (obr.

Osten

tvar provdme kladivem

12d).

na d r z e k o v a d l i n y . P o d o b n s e

kove hrot.
Roziovn

je r o z h n n m a t e r i l u d o k y .

Osazovnm

r o z u m m e zeslabovn tye v urit dlce. Provd se

zakrcenm polotovaru osazovacm kladivem nebo oblkem, a to Jedno

strann, poppad d v o u s t r a n n s nsledujcm p r o d l o u e n m osazen
sti. J e d n o s t r a n n

osazovn osazovacm kladivem

o s a z e n v k o v e k n a obr. 13b.
mocnm oblm
n a obr.

15a)

k o v a d l e m je n a obr.

n a obr.

13a,
a po

14a a d v o u s t r a n n o s a z e n k u s

14b. K o s a z o v n m e n c h k u s p o u i j e m e

Pchovat

je

Dvoustrann osazovn oblkem

babky.

je m o n o k r t k k u s c e l n e b o u d e l c h k u s e l a (obr.

na drze k o v a d l i n y . e l o d l o u h c h ty p c h u j e m e na d e s c e (na

p o d l a z e ) p e m d e r y p r o v d m e v l a s t n t y (obr.

15b). D o j i s t m r y

lze t a k t y e p c h o v a t u p r o s t e d j e j i c h d l k y .
Ohbnje

velmi dleitm p r a c o v n m p o s t u p e m . Materil o h b m e

bud* p e s h r a n u (obr.

16a),

n e b o p e s r o h k o v a d l i n y (obr.

16b).

Pamatu

j e m e na t o , a b y b y l m a t e r i l p e d o h n u t m v m s t o h y b u s i l n j a p o
o h n u t ml s p r v n nezeslaben prez. O h b a t d o m e n c h p o l o m r ,
poppad
Sekn

do

uritch

hl

je

mono

p o m o c z p u s t k y (obr.

16c).

se dl na tince; p i t l o u k m e p i t o m k l a d i v e m n e b o perl-

k e m n a m a t e r i l (obr.

17a).

N e j d v e materil n a s e k n e m e z jedn stra

n y , p a k o p a t r n z d r u h a o d d l m e . i n n j , ale n e b e z p e n j je
s e k n s e k e m na t i n c e p o d l e obr.
Drovn!

je

proren otvor

Ohev oceli
ke strojnmu kovan

17b.

rznch

profil p r b o j n k e m .

Pr-

b o j n k z j e d n s t r a n y m a t e r i l u n a r a z m e (obr. 18a) a p o t j m z d r u h
s t r a n y v y r a z m e b l n u (obr.
nebo

v prbojn

kuelovm
Kovn

desce.

18b). P i p r c i p o u i j e m e o t v o r u v k o v a d l i n
Proraen

otvor

zpesuje

(kalibruje)

se nejastji p o u v p r o

kalibrovn

n e b o j e h l a n c o v m t r n e m (obr.
do pomocnch

zpustek

se
18c).

a hlazen ty o r z n c h prezech (kulatch, e s t i h r a n n c h , t r o j h r a n n c h ) . P r o k o v n v t h o p o t u s t e j n c h t v a r si v y r o b k o v p o m o c

nou zpustku, odpovdajc danmu tvaru.
Kovsk

svaovn

ili s v a o v n v o h n i je n e j s t a r z p s o b s v a o v n .

S v s e t a k , e sti o c e l i , k t e r n u t n o s p o j i t , z a h e j e m e v e v h n i n e
b o ve s p e c i l n s v e c peci na v y s o k o u s v e c t e p l o t u (asi 1 3 0 0 C ) ,
p o l o m e na s e b e a d e r y
plochy

m u s bt

i s t , tj.

kladiva k s o b siln
prost

okuj.

pitlame.

Svaovan

v y j m u t ze r u svec prek o k l e p n e m e , p o p p a d
drtnm

kartem,

n a e je

plochy

oist

s v m e . jPi s v e n p i p r a v

v svaovan kusy do danho tvaru.

K o n c e ty, k t e r maj

ko
bt

s v a e n y , nejdve napchuje na vt p r m r a p l o c h y z e i k m . Pi k o
v n s e p a k s v a e n m s t o z e s l a b na p v o d n r o z m r t y e . K d y b y c h o m
tye dve nenapchovali, pak
pod pvodn prmr.

b y c h o m je d e r y

M i m o uveden

novch a poloplynovch, elektroinduknch

Pi o h e v u se p l o c h y , k t e r

maj bt s v a e n y , c h r n s v e c m p r k e m ( p s k e m n e b o b o r a x e m ) . P o

me

Pro strojn kovn pouvme pec: pro pevn palivo, naftovch,

pi

s v e n zeslabili

svaovn naikmo

ply

a elektroodporovch.

Pece p r o p e v n palivo s m e n m v k o n e m v y t p m e k o k s e m , jinak

p o u v m e tzv.

poloplynovch

pec. Z d e se spaluje

dlouhopiamenn

u h l na i k m c h r o t e c h , t a k e o h n i t p e j m s t e n f u n k c i

plyno

v h o g e n e r t o r u , k t e r vyvj p l y n . Plyn p r o u d nad nstj, k d e

a ohv polotovar

u r e n k e k o v n . O b s l u h a t c h t o p e c je

ho
velmi

namhav, p r o v o z neist (saze) a teplota n e s t e j n o m r n . V e v e l k c h

p r m y s l o v c h k o v r n c h se p r o o h e v oceli pouv v h r a d n
vch nebo elektrickch

plyno

pec.

(peplto-

v n m ) m e m e s v a o v a t tak d o r o z t p e n n e b o k l n o v , p i e m kl
nov v y k o v a n o u ty vlome d o vidlicov
tye a tlakem

vykovanho

konce

druh

Ohev oceli v plynovch pecch

p o p p a d d e r y s v a m e . S v a o v n n a t u p o lze p o u

t p r o v t p r e z y , je v a k n e s p o l e h l i v a m l o s e p o u v , P e v n o s t
s v a e n st o d p o v d b e z m l a p e v n o s t i

plnho materilu.

Kovsky

P o h e v u oceli

v plynovch

k o v s k c h pecch p o u v m e

nej

astji t c h t o p l y n :

s e d o b e s v a u j e m k k ocel s o b s a h e m u h l k u d o 0 , 2 5 / .
0

Do

koksrenskho s vhevnost

4200 kcal/m ,

genertorovho s vhevnost

1400 kcal/m ,

vysokopecnho s vhevnost

1050 kcal/m .

proudu

plynu

P r o s t o r , ve k t e r m

pivdme

pod uritm hlem

proud vzduchu.

d o c h z ke s p a l o v n p l y n u o z n a u j e m e j a k o pla

m e n . Podle z p s o b u men plynu se v z d u c h e m rozeznvme h o k y

nzkotlak

(dlouho

nebo krtkoplamenn)

Schma dlouhoplamennho

hoku

a hoky

ukazuje

obr.

19a.

vysokotlak.
V z d u c h se

pivd d o p r o u d u plynu v malm hlu.

N a obr.
me

do

Otvory

19b je s c h m a k r t k o p l a m e n n h o h o k u . V z d u c h p i v d

proudu

plynu

adou

otvor

pod

pomrn znanm

hlem.

m a j i k m s t n y , je z p s o b u j v e n s m s i v z d u c h u a p l y n u

ve r o u b o v c i . U v y s o k o

kyslinky eleza, a t o F e O , F e 0

tlakho

lejcch s e n a c e l k o v tlouce v d y z h r u b a 1/3.

haku pouva

nho p r o plyn

o vym

V hutn praxi potme s t m t o

a Fe 0
2

v oddlench vrstvch, pod

propalem:

t l a k u ( o b r . 19c) s t r h v
u
u
u
u

proudc plyn v z d u c h s s e
bou.
Spalovnm plynu d o
sahujeme

Tto

teplot

kme teplota spalovac.

U

dlouhoplamennho

plota

je s p a l o v a c t e
0,75, u

plamennho

krtko-

0,9 spaln

Spalovac

teplota

genertorov
1700 C , s

pro

plyn

je

pedpokldanm

pedehvn

pedehtm
vzduchu

na

kch strojnch stech, kter se obrbj,

nen oduhlien

na zvadu,

kdeto zstane-l povrch hrub pi tenkch strojnch stech, me o d

lechtn zstane oduhlien

povrchov vrstva

mkk, co me bt

d v o d e m selhn sti.

Teplo se pedv ohvanmu kusu

1. vedenm (konvekc) ze spalnch plyn d o ohvanho

materilu,

2. slnm spalnch plyn,

S p o t e b a v z d u c h u ke splen 1 m
a

k o k s r e n s k h o plynu

je k o l e m
8

4,5 m , k e splen 1 m g e n e r t o r o v h o plynu piblin 1,25 m . P o m r

v z d u c h u a p l y n u m b t r o v n o m r n . Je-li v p l a m e n u

pebytek

mluvme o redukn

vzduchu, o oxy-

atmosfe

v p e c , je-li p e b y t e k

plynu,

3. slnm stn a s t r o p u pece.

V kuse se teplota s p o v r c h u stny d o stedu v e d e n m . K dosa
e n r o v n o m r n t e p l o t y v c e l m p r e z u o h v a n h o k u s u je p o t e b a
jist d o b y ,
a povrchem

atmosfe.

rozmrech

k t e r je z v i s l n a t e p l o t n m s p d u m e z i t e p l o t o u v pec
kusu,
kusu.

na tepeln vodivosti
P r o teoretick

vznam koeficient
kusu a koeficient

Propal a oduhlien povrchu oceli

P r o p a l je z t r t a v z n i k l v p e c n a t m o s f e s l u o v n m
se elezem. Okuje

odpadvaj

K s o u i n i t e l ( p r o u h l k o v a n z k o l e g o v a n o c e l i je

atmosfe

Udruj s e vce na povrchu a zamakvaj d o

Povrch oceli se z a m k n u t m i

okujemi

je z d n l i v h l a d k ; a l e p o o d s t r a n n o k u j , n a p . m o e n m , s e s t a n e
nevzhledn a asto se nedostv materilu na o b r o b e n . O k u j e

jsou

1 2 , 5 , p r o v y s o k o l e g o v a n o c e l i Je

K = 25).

O k u j e v o x y d a n atmosfe vznikaj velmi rychle, zvlt pi t e p l o

materilu.

pestupu tepla z ohvanho prosted d o povrchu

p r o s t u p u tepla. E m p i r i c k y udv D o b r o c h o t o v d o b u

k d e D je p r m r o h v a n h o p o l o t o v a r u v m e t r e c h ,

K =

tch nad 1 0 0 0 C ; ale odpadvaj p o m r n d o b e . V r e d u k n

povrchu tvenho

a na

m hlavn

mnostv

vek nepostaoval.

nenarstaj.

materilu

doby ohevu

pebytenho

a po-nrn znan

v s z k y d o pece, nebo jinak b y se m o h l o stt, e b y materil p r o v k o

rychle

ohvanho

sledovn

ohevu v hodinch:

oceli s e t m ztrc. S p r o p a l e m n u t n o p r o t o potat u p i vypotvn

tak

vrstva

d o s h n o u t p o m r n znanch tloutk (nkolik desetin m m ) . P i vel

Pechod tepla do ohvanho materilu

500 C ) .

kyslku

pronik

z v n i t k u n a p o v r c h . T m si v y s v t l m e , p r o m e o d u h l i e n

pro k o k s r e n s k plyn
1975 C , s

dan

O d u h l i e n p o v r c h u oceli v z n i k p i t e p l o t c h nad 9 0 0 C . P e b y t e
n k y s l k nalzajc s e na p o v r c h u spaluje u h l k , k t e r difus

pedehtm

vzduchem 1900 C ,

vzduchem 2250 C (pi

3%
3 %
5%
6%

uhlien m t nepzniv vliv n a p e v n o s t sousti. T a k p o kalen a z u

teploty plynu.

Obr. 19. Schma plynovch hok

1 a
2 a
2 a
4 a

urit teploty

plamene.

hoku

hlubinnch peci
strkaclch pec
kotlecch peci
kovskch pec podle pot ohev

P o d l e D o b r o c h o t o v a t r v o h e v v k o v s k peci 8 a 1 2 m i n / 1 c m
tlouky a v kovsk

peci .pro z p u s t k o v

k o v n 3 a 4 m i n / 1 c m

tlouky.
'Doba

ohevu

je n e j k r a t ,

je-li k u s u l o e n t a k , a b y m l y

plyny ze

v e c h s t r a n p s t u p (obr. 20a). O z n a m e - l i t u t o d o b u z a j e d n o t k u ,

trv

ohev

kusu,

uloenho

na

20b)

kus

( n s t j e ) (obr.
s

velkmi

plkrt

nebo

mezerami
tak

podlaze

mezi

pece

poloench

sebou,

dlouho; u kus

jeden

sloench

vznikajc

krt tak dlouh a u k u s tsn vedle sebe

spaliny pedehvaj

(obr.

pout

trv tyikrt

dle.

Z h r u b a trv d o b a o h e v u oceli (teplota

Velmi

stanovenm

sprvnho

pec pichzej h o r k

U strka-

plyny do

na nejvy t e p l o t u , z a t m c o p o s t u p n se

styku

ochlazujc

materil ( p r o t i p r o u d ) . Spalin m e m e s v h o d o u

k pedehvn tlakovho

vzduchu pro pohon vzdunch bu-

char.
S p o t e b a t e p l a p r o o h e v oceli se u d v v kalorich na 1 t u n u v s z k y .

pro hlubinn pece 8 min. na 1 cm tlouky,

pro narec pece 11 a 15 min. na 1 cm tlouky.
Obr. 20. Ohev oceli

odstranme

tm, e spalin vyuijeme k pedehvn vsazenho materilu.

s ocel o h t o u

20d)

hoenm

cch a sten u k o m o r o v c h

s m a l m i m e z e r a m i (obr. 20c) je o h e v d v a

1200 C ) :

hrubou

informaci

pro

T a t o s p o t e b a je

tab. 2. R o z u m s e t u o h e v

na 1 1 0 0 C pi

pro

hlubinn pece pi studen vszce 500 a 1050 tisc kcal/t,

hlubinn pece p tepl vszce 150 a 250 tisc kcal/t,
strkac pece pi studen vszce 500 a 800 tisc kcal/t,
kovsk pece pi studen vszce 700 a 3000 tisc kcal/t.

uren

o h e v u m a l c h k u s z u h l k o v a n z k o legovan oceli p o s k y t n e

nedokonalm

p o m r u plynu a vzduchu. Ztrty tepla o d v e d e n h o spalinami zamezme

te
Vkon

plot pece 1 2 2 0 C .

pece se u d v m n o s t v m

V k o n y bvaj

ohtho

materilu

za 2 4

hodin.

pro

Tabulka 2. Piblin doba ohevu oceli v plynov peci

Tlouka
ohvan oceli mm

velk pece kovsk

mal kovsk pece
narec pece pro vlcovny

Doba ohevu minut

nzkolegovan ocel

uhlkov ocel

10
20
30
40
50
60
80
100

Z a t e n p e c e je d n o v h o u o h t o c e l i n a t v e r e n m

4
7
9
12
15
20
25
30

5
7
9
11
14
16
20

80 t za 24 hod.
8 t za 24 hod,
700 t za 24 hod.
m e t r u nstje

za j e d n u h o d i n u .
2

Z a t e n pece b v u h l u b i n n c h pec asi 6 0 0 k g / m z a h o d i n u ,

a

u narecch pec
u kovskch pec
u hacfch peci

200 a i 600 k g / c m za hodinu,

200 a 400 k g / m za hodinu,
300 k g / m za hodinu.
2

Konstrukce pec
Tepeln bilance pece

V e l i k o s t a u s p o d n pec o d p o v d kapacit, t e p l o t a d r u h u o h

T e p l o p i v e d e n d o p e c e p a l i v e m je v y u i t o

pro ohev

kovu

jen

z m e n s t ; v t s t s e z t r c . 4 0 a 6 0 % t e p l a s e o d v d s p a l n m i
plyny d o k o m n a a 2 0 a 30 % s t n a m i . D a l ztrty vznikaj n e d o k o n a
l m s p l e n m p l y n u . U i t e n t e p l o je u p r b n c h p e c 2 5 a 3 5 % ,
u k o v s k c h 10 a 1 5 % a u m a l c h jen 5 a 15 % . Z t r t y vznikl

pr

c h o d e m stn s n m e tepelnou solac ( s t r u s k o v o u n e b o s k e l n o u v l n o u ,

isolan m o u k o u , a s b e s t e m ) . Pli velk isolace vak m e bt i k o d
l i v , n e b o z v y u j e t e p l o t u n a v n i t n m p o v r c h u p e c e a n a d t e p l o t u
mknut

v y z d v k y . Z v e n m t l o u k y s t n y pece se sn z t r t y ,

ale

v a n h o materilu. Pece jsou z d n ze r u v z d o r n h o zdiva a o p a t e n y

armaturou

skldajc se z k o t e v n h o zabezpeen z d i v a , z

pehvao-

vch tles, h o k , d v e k atd.

Jako r u v z d o r n h o zdiva se pouv tchto cihel:
chrommagnesltovch s 12 a 30 % C r 0 , pro teploty nad 1700 C ,
magnesitovch s 92 % M g O , pro teploty nad 1700 C ,
sillkovch s 93 a 96 % SlOj pro teploty asi 1700 C ,
amotovch s 57 % S i O , a 41 % A l , , 0 pro teploty 1300 a 1350 C ,
ervench cihel s 60 a 70 % S i O , , 15 % A I . O , a 6 a 10 % FejOa pro teploty do
800 C .
a

souasn se zv teplo a k u m u l o v a n ve z d i v u , co se zase projev jako

z t r t a . D o c h z k t o m u z e j m n a pi astji p e r u o v a n m c h o d u

pec

n a p . pi prci v jedn n e b o d v o u s m n c h a pi n e d l n c h p e s t v k c h .
Tepeln ztrty sniujeme

pelivm

zavrnm dvek

pece. Z t r t y

B n se p o u v cihel a m o t o v c h . P r o nstje pec p o u i j e m e m a g

nesitovch cihel,

nebo a m o t o v se p s o b e n m o k u j m n na

dce

t e k u t o u s t r u s k u , rychle se opotebuj. Pi stavb r o v n c h stn poslou

cihly

bnch tvar, poppad zvltnch r o z m r ;

klenby

sestavj

z k l e n b o v c h cihel s r z n m i k o s y .

( j e h l a m i ) , o b r . 21b. J e d n o d u b l o k o v r e k u p e r t o r y

Z d i v o pece p r o z v e n pevnosti zajistme o b l o e n m z litinovch

desek, anebo rmy z profilovch

v e n ze r u v z d o r n litiny s e vyznauj pilitmi v y s o k m i

ocel staench kotevnmi

rouby.

t r u b k y z a l i t d o l i t i n y (obr.

21c).

Rekupertor

vstupky

maj v l s e n k o v

H z e n je u s p o d n

p o d l e obr. 21d. S t u d e n v z d u c h p i v d m e d o k o m o r y , o d k u d p r o c h z
d o s o u s t a v y t r u b e k 2 a k e d n u u z a v e n c h t r u b e k 3. T y t o t r u b k y z a

Pedehvae vzduchu

sahuj d o k o m o r y ,

kterou proud odtahujc

h o r k spaliny. O

stny

t c h t o t r u b e k s e v z d u c h z a h v , je s b r n v k o m o e 4 a o d v d n k p l y
U

p l y n o v c h pec p e d e h v m e v z d u c h p o t e b n

zpravidla teplem

odchzejcch

regenerativn, nebo

k hoen

plynu

rekupertory.

R e g e n e r t o r s e p o u v p r o v e l k pece v e vlcovnch a k o v r n c h ,
a s e d n e s i p r o v e l k j e d n o t k y d v p e d n o s t r e k u p e r t o r m .

Regene

rtory

ktermi

sestvaj z c i h l o v h o

mov

vyplujcho

komory,

prochzej h o r k spaln plyny. P o zaht k e r a m i c k h o zdiva

spalin k o m o r o u

novm hokm.

spalin. P e d e h v n se provd b u d

ustane a zavede s e d o jin, c h l a d n k o m o r y .

prtok
Prv

zahtou k o m o r o u prochz v z d u c h uren k h o e n plynu a zahv se

na teploty k o l e m 500 C .

Kovsk plynov pec

S c h m a b n k o v s k p l y n o v p e c e je n a obr. 22. P v o d

ohvae vzduchu (rekupertor)

a oht pichz d o h o k . T c h t o

h o k je v z a d n e l n s t n u p r a v e n o n k o l i k . H o r k s p a l n p l y n y j s o u
klenbou

sreny na podlahu

vzduchu, k d e ohvaj

(nstj)

pece a odchzej

trubek

proud

pedehvan v z d u c h . R e k u p e r t o r y jsou b u d

k e r a m i c k , n e b o ze r u v z d o r n c h ocel.
U k e r a m i c k c h r e k u p e r t o r se pouv p r o v m n u tepla keramic
k c h t r u b e k n e b o k a n l k . N e v h o d o u j e , e p e d v n t e p l a je p o m a l
a rekupertory
trubkov

trp netsnost. asto pouvanm rekupertorem

rekupertor

se s o u s t a v o u

trubek

ze ruvzdorn

je

oceli

(obr. 21a). V e l m i i n n j s o u j e h l o v r e k u p e r t o r y ; jejich t r u b k y z h o t o -

Obr. 22. Schma bn kovsk plynov pece

Obr. 21. Trubkov rekupertor

pes

ohva

v z d u c h p r o u d c k h o k u , d o k o m n a . P e c je

R e k u p e r t o r y sestvaj z t r u b e k a zven s e ohvaj s p a l n m i plyny.

Uvnit

plynu

v e d e z p o t r u b u l o e n h o v k a n l u . V z d u c h je t l a e n v e n t i l t o r e m d o

Obr. 23. Schma komorov pec;

o p a t e n a n k o l i k a d v k y . M a t e r i l u r e n k o h e v u s e s z na n e j c h l a d n j m m s t (asi 9 5 0 C ) a p o s t r k u j e s m r e m k h o k m , k d e je t e p l o t a
n e j v y ( 1 2 0 0 a 1 3 0 0 C).
M o d e r n k o n c e p c e k o v s k c h pec s m u j e k p e c m

komorovm,

p o m r n d l o u h m ( p o m r s v t l k y k d l c e d l s e 1 : 6 a 1 : 1 0 ) .
S c h m a t a k o v p e c e u k a z u j e obr. 23. P e c je o p a t e n a s t r k a c m z a z e n m
). N s t j p e c e m k m s t u n e j v t c h t e p l o t s k l o n . H o k y s e u m i s u j
v zadn eln ploe 2 n e b o ve s t r o p 3.
Pece se stavj

bu

prostrkvac

nebo

propadvac.

pec m v z a d n m ele ( m s t o h o k u 2) d v k a v t o m

Propadvac
ppad jsou

h o k y u m s t n y p o s t r a n n e b o v e s t r o p . N a obr. 2 3 je z r o v e s c h
m a u s p o d n .propadvac pece s p r o p a d v a c m d v k y

4 v

nstji.

Spaln plyny odchzej k ohvai v z d u c h u 5.

Kovsk pece pro ohev tkch ingot

Pro ohev tkch
24).

ingot

p o u v m e pec s vjezdn

nstji

(obr.

P e c je v y t p n a p o s t r a n c h s t n k o m o r y h o k y . O d v o d s p a l n c h

plyn obstarvaj

k a n l y . N s t j je u p r a v e n a j a k o d e s k a na v o z e , k t e r

p o m o c m o t o r u a p e v o d u pojd p o k o l e j n i c c h . M o h u t n d v e e v ele
pece j s o u z v e d n y a s p o u t n y n a v i j k e m p o h n n m

motorem.

Obr. 2S. Pec s rotujc prstencovou nstj!

benm, d o kterho zabr pastorek pohnn e l e k t r o m o t o r e m ;

umo

u j e s e t m r o t a n ( o t i v ) p o h y b p r s t e n c o v n s t j e . T e n t o p o h y b je
bu

plynul

nebo peruovan.

N a vnj

(poppad

i na

vnitn)

stn pece jsou ve s m r u teny u m s t n y h o k y 3. Materil szme d o

p e c e d v k y 4. Je u n e n r o t u j c n s t j i ( v i z i p k u ) z p e h v a c h o p s m a
d o p s m a v y s o k c h t e p l o t , a s e d o s t a n e k e d v k m 5 , j i m i je t a e n .
Materil nen teba d o mfst vych teplot p o s u n o v a t . V pecch s r o t u
jc n s t j i m o h o u b t o h v n y i n e p r a v i d e l n

kusy.

Obr. 24. Kovsk pec s vjezdn nstji

Zazen pro elektrick ohev kov

Pec s otivou prstencovou nstji
Elektrick
Pec s o t i v o u

prstencovou

m s t o p e c p r c h o z c h (obr.

25).

n s t j i se z n a m e n i t
K o m o r a pece ( m

Nstj 2 m rovn tvar prstence (mezikru)

hod pro

kovrny

o h e v se v posledn d o b tak zavd p r o o h v n p o

l o t o v a r z o c e l i u r e n c h k e t v e n . O h e v je r y c h l a i s t , b e z o k u j ,

prstencov

tvar.

velmi inn a hygienick. O k o l neobtuje

a je v y z d n n a

rmu

P r o m e n i k u s y lze k o h e v u p o u t o d p o r o v h o t e p l a , n e b o t e p l a v z n i

z p r o f i l o v c h e l e z . R m e m m o n o o t e t . N a o b v o d u je o p a t e n o z u -

ani plyny, ani

kajcho vivmi p r o u d y i n d u k o v a n m i v o h v a n m k o v u .

teplem.

u p o v r c h u ( p o v r c h o v z h u t n s k i n efekt). T e p l o v z n i k l na p o v r c h u
t y e p r o n i k d o s t e d u . m v y f r e k v e n c e , t l m je p r o n i k n d o h l o u b
ky men. Proto se pro ohev tlustch kus vol frekvence

ni (50

c y k l ) , p r o p r m r 1 5 a 4 5 m m a 8 0 0 0 c y k l .
P r o u s k u t e n n o h e v u je z a p o t e b o h v k u a n a p j e c h o z d r o j e
p r o u d u . O h v k y bvaj z p r a v i d l a

upraveny pro

run vkldn;

h o d n j je v a k z a z e n s t r k a c (obr. 26). D o i n d u k t o r u 1 j s o u z a s u n u t y
ohvan kusy 2. Strkac narkou 3 pohybovanou pstem 4 posuneme
pneumaticky

cel o h v a n s l o u p e c o jeden k u s . T m p o s l e d n

k u s v y p a d n e na s k l u z a v k u 5

pmo

k z p u s t c e , v e k t e r je

oht
kovn.

J i n z p s o b , k d y n e n t e b a c e l k u s o h t , je n a z n a e n n a obr.

27a.

I n d u k t o r je s v i s l . O h v a n k u s 2 m m e u l o e n v o b j m c e 3 u p e v n
n na p s t n tyi p o h y b o v a n p n e u m a t i c k y
st (obr.

27b)

p s t e m 4. P o o h t v r c h n

se pst spust d o l , klet k u s u c h o p a z a s u n o u mezi

elisti t v e c h o stroje. V S R se t e n t o o h e v zan z a v d t * ) .

Men teploty
Je v e l m i d l e i t , a b y
teplotu oht

kov

alespo zhruba dokzal

o c e l i ve s t u p n c h C e l s i a , c o p i j i s t p r a x i

odhadnout
nepsob

p o t e . P o d l e barvy se t e p l o t a ur t a k t o :

Obr. 27. Pklad stenho ohevu

Elektrick

ohev

odporov.

O h v a c agregt se skld z transform

t o r u , k t e r t r a n s f o r m u j e p r o u d n a S a 1 2 V . T e n t o p r o u d p r o t k
o h v a n h o k u s u k o n t a k t y , je j s o u s l o u p i t l a o v n y
stnm. O d p o r o v h o

o h e v u se pouv p r o p r u t y

k jeho

(tye)

do

elnm
stejnm

p r e z u d o p r m r u a 5 0 m m . Je-li o d p o r o v o h e v s o u a s n s p o j e n s

hndoern
hndoerven
tmavoerven
tmav teov
teov
svtle teov
svtle erven
lutoerven
ilut
svtle lut ai bl
bili

520 580 C ,
580 650 C ,
650 750 C ,
750 780 C ,
7 8 0 - 800 C .
800 830 C .
830 880 C ,
8801050 C ,
10501150 C ,
11501250 C ,
12501350 C .

Teplota se m t e p l o m r y , z v a n m i

pyrometry.

Pro pm men teplot pouvme pyrometr

termoelektrickch;

pchovnm, vznik elektrick pchovac stroj. N e v h o d o u elektrick

p r o m e n t e p l o t na d l k u ( n a p . v peci) nejastji p y r o m e t r

h o o d p o r o v h o o h e v u je o p o t e b e n

kch, poppad pyrometr

pvodnch kontakt.

o d p o r o v o h e v je z v l t v h o d n p r o o h e v
Elektrick

ohev

Indukn.

Elektrick

nt.

Termoelektrick

Vznikem vivch proud ve ferromagne-

t i c k m k o v u se u m o n o h e v k o v o v c h ty bez jakhokoliv

dotyku,

p o u h o u indukc. O h e v ty pravidelnho p r e z u , nejlpe k r u h o v h o ,

pyrometr.

optic

na tepeln zen.
Termoelektrick

lnek podle

schmatu

( n a o b r . 2 8 ) s e s t v z p l a t i n o v h o d r t u , k t e r je s v a e n m na k o n c i 3
spojen s drtem Platnrhodia 2. K o n c e t o h o t o termolnku jsou spojeny
tzv. k o m p e n s a n m v e d e n m 4 s m i l i v o l t m e t r e m 5, c e j c h o v a n m

pmo

dje se z a s u n u t m d o o h v k u , k t e r s e s t v z c v k y n a v i n u t na t r u b c e
ze r u v z d o r n h o materilu.

Protk-li

v cvce stdav

proud, st

d a v p r o u d v tyi se i n d u k u j e . V tyi o v t m p r e z u vak nen s t

dav

proud

rozdlen

stejnomrn,

nbr

proud

intensivnji

ble

*) V Sovtskm svazu je kovrna automobilky pro vrobu automobil Moskvi vy

bavena elektroinduknlm ohevem polotovar pro kovn pod mechanickmi lisy. Nejvt jednotky v cizin jsou stavny pro pkony pes 5000 k W . Ohvk pro polotovary
175 X 175 X 350 mm pracuje se 60 cykly a m pkon 3000 k W .

v l k n a u p r a v u j e m e r e g u l a n m o d p o r e m 4 t a k d l o u h o , a v l k n o s p l y n e
se s v t c m

povrchem

teplot vlkna a tm
Pyrometry

v k o v k u . Intensitu

proudu,

k t e r je

mrn

I t e p l o t v k o v k u , o d e t e m e na g a l v a n o m e t r u 5 .

na tepeln

zeni

(radian)

sousteuj

okou

tepeln

a svteln p a p r s k y na e r n t l s k o , k t e r se t e p e l n m i p a p r s k y zaheje.
Teplotu

tlska

m m e c i t l i v m g a l v a n o m e t r e m , k t e r je

cejchovn

tak, e ukazuje p m o t e p l o t u ve s t u p n c h C e l s i a . T e p l o t y se m ne
z v i s l e na p o z o r o v a t e l i . T m i t o

p s t r o j i je m o n o m i t stle a t a k

registrovat teplotu kovanch blok.

M e n t e p l o t d o 5 0 0 C , k d y c c e l je j e t t m a v a n e l z e p r o t o p o d l e
intensity zen rozeznat t e p l o t u , p r o v d m e bu slitinami k o v , k t e r
taj p i

uritch teplotch,

n e b o l t k a m i , je p i u r i t t e p l o t

mn

b a r v u . T o h o t o z p s o b u m e n se p o u v p r o m e n t e p l o t z p u s t e k .
S l o e n k o v t a j c c h pi r z n c h t e p l o t c h je na tab.

3.

Tabulka 3. Teploty taven slitin kov pro men teplot do 550 C

Pb (olovo) %

Sn (cn) %

40
70
94

60
30
6
70
60
45
36
24

P o h o d l n je m e n s t e p l o m r n m i

Sb (antimon) %

30
40
55
64
76

Teplota taven
200
250
300
350
400
450
500
550

tukami. Tukou pro

C
C
C
C
C
C
C
C

men

u r i t t e p l o t y n a p . 3 0 0 C u d l m e na m e n p e d m t r u . Z m n - l i
se b a r v a

n a p . p v o d n z e l e n n a h n d o u , z n a t o , e t e p l o t a je

vy ne 300 C .

v e C . T e r m o l n e k je

umstn v keramick trubce chrnn ru

vzdornou ocelovou trubkou. Tmto

1300 C . P r o ni t e p l o t y
niklu

pyrometrem

pouvme lnku

lze m i t t e p l o t y d o

s drty

niklu a c h r o m -

n e b o eleza a k o n s t a n t a n u .

Pro

pm

men

teploty

vkovk

lehkch

slitin

kov pouvme dotykovch pyrometr. Termoelektrick

jen s g a l v a n o m e t r e m a r u k o j e t se pitiskne

barevnch
lnek s p o

k menmu

materilu

a teplota se o d e t e .
Optick

pyrometr

(obr.

29).

Pyrometr

m r o v k u napjenou ba

t e r i 2 . V l k n o r o v k y je v z o r n m p o l i d a l e k o h l e d u 3. D a l e k o h l e d e m
namme

na v k o v e k , jeho teplotu

mme

p o d l e obr. 30. J a s n o s t

Voln strojn kovn

Nstroje pro voln kovn

Kovadla

pati k nejdleitjm nstrojm

p o u v a n m pi v o l n m k o

v n . V r c h n k o v a d l o je u p e v n n o v b e r a n u , s p o d n v a b o t b u c h a r u
n e b o l i s u . Z n m e k o v a d l a r o v n , o b l , k o m b i n o v a n a t v a r o v (obr.
Rovn

kovadla

31).

maj p r a c o v n p l o c h u ( d r h u ) r o v n o u . U p e v n n k o -

vadel d o b e r a n u i d o a b o t y p r o v d m e k l n e m . U p e v o v a c st k o
v a d l a m t v a r r y b i n y ; p n v l o k a zajiuje k o v a d l o

proti

pnmu

p o s u v u a o t v o r y v elnch stnch u m o u j z a s u n u t k o l k p z v e
dn (manipulaci).

D r h y k o v a d e l p r a c o v n c h p l o c h j s o u k a l e n a jejich

h r a n y z a o b l e n . D l e i t je k a k o v a d l a .
Oblch

kovadel

Kombinovan

pouvme pro velmi inn prodluovn.

kovadla

zakrcovac nebo pro

Tvarov

kovadlo

se vyznauj r z n m i tvary. Jsou obl, r o v n ,

kovn uritch tloutk

opaten

narkami.

( h l o v ) "m v d r z e d u t i n u . V r c h n k o v a d l o je z p r a

vidla r o v n n e b o stejnho t v a r u jako s p o d n . h e l , k t e r svraj

ny h l o v c h t v a r o v c h

rovi

k o v a d e l , b v 9 5 a 1 2 0 .

Pomocn nad
Klet

(obr.

32)

maj elisti p i z p s o b e n t v a r m

kovanch

ty.

R u k o j e t i k l e t je m o n o s e v t k r o u k e m .
Osazovac!

ploky

slou k vyren zsek rznch tvar. T y t o p-

loky jsou podle d r u h u

provdn prce hranat,

I jinch tvar a opaten

Sekte

r u k o j e t (obr.

kulat, obl

nebo

33).

j s o u k o v s k n s t r o j e , j i m i o d d l u j e m e m a t e r i l (obr.

34).

Z h o t o v u j se z n z k o l e g o v a n w o l f r a m o v oceli ( T e n a x N ) a jsou

bud

r o v n , n e b o maj k o s .
Pi p r o r e n o t v o r p o u v m e

prbojnk.

Zkladn prce
Prodluovn.

Prodluovanou

st

polome

na

spodn

kovadlo

(obr. 35) t a k , a b y k o v a d l o o c e p s o b i l o p i p r v n m z b r u n a p o v r c h
t y e jen v d l c e p. J e l i k o p i k o v n m u s m e t y o t u t o d l k u

posunout,

k m e t t o d l c e p o s u v . T y z m k n e m e o b r , tj. o r o z d l v k y h
p e d k o v n m na v k u h

p o k o v n , m se p r o d l o u a r o z . R o z

e n bib

nen o b v y k l e d o u c a zvis na p o s u v u a ce k o v a d e l .

V e l m i d o b r v s l e d k y pi p r o d l u o v n u m o u j ! z k , obl a t v a r o v
kovadla.
Profilov

tye k o v e m e tvarovmi

kovadly.

N a obr. 3 6 je

postup

k o v n k u l a t i n y . P o l o t o v a r v y k o v e m e na t v e r c o v o u t y 2 , u n s r a
z m e h r a n y 3. T v a r o v m i k o v a d l y v y k o v e m e z a s t l h o o t e n k u l a t i n u
4. P o u i j e m e p i t o m t v a r o v c h k o v a d e l h l o v c h (a t o s p o d n k o v a d l o
hlov a vrchn rovn nebo ob kovadla hlov) nebo kovadel s pracov
n p l o c h o u v l c o v o u .
Osazovn

d l m e na b u c h a r e c h i na lisech b u d j e d n o s t r a n n ,

dvoustrann. Schma jednostrannho

zovac ploku
dloume.

37d.

oboustrann,

37c)

zatlame

ploku

na

pro

vrchn

a p s l u n o u st t y e p r o d l o u m e ,

podle

J d e - l i o o s a z e n s e k t y e , j e j i c h k a je m e n n e k a

kovadel, pouijeme
Sekn

nebo

37 a, b. O s a -

z a m k n e m e d o v r c h n p l o c h y a o d d l e n o u st

Osazujeme-li

a s p o d n p l o e (obr.
obr.

o s a z e n je na obr.

uch

ploek.

slou k oddlovn

k o v a n c h ty a v k o v k .

tyhrannou

ty s e k m e ze d v o u n e b o t y s t r a n , k u l a t i n u o b v y k l e ze t s t r a n .
d v o u stran p r o v e d e m e naseknut
plnm zamknut

pi

n e s m d o s e d n o u t na d r h u k o v a d l a . P o o t o e n

ty

materil

s t r a n , je s e k i s t (obr.
vdy na d v o u

nim

sekem,

sekem.

sekem. Kulatinu,

vch kovadlech, zasekneme

pizpsobenm

hu t v a r o v h o
Prosazovn

Sekme-li

ze

ty

tak,

sekem ze t

aby

pi

z a s e k n e m e d o tye z jed

n s t r a n y vy sek o vce h a p o o t o e n

em

vak

38). T y n a s e k n e m e s e k e m o m a l v c e

protilehlch stranch. N a t o

(protrhneme) rovnm

kter

Ze

e o 180 d o s e k n e m e

vym

ty o 180

dosekneme

k t e r o u jsme kovali v
stran

a dosekneme

plnm zmknut

hlo
sek

n e d o s e d l na d r

kovadla.
pouvme

pi

prci na l i s e c h . S p o v v

sesmyknut

d v o u u s e b e b l z k c h p r e z , pi e m o s a p e s m y k n u t sti z s t a n e
r o v n o b n s p v o d n o s o u . U lis s v j e z d n m
pesazovn pomrn
o s a z o v a c p l o k u (obr.
vznikl pli velk

snadn. D o obou
39a).

klopn

spodnm kovadlem

protilehlch stran

je

zatlame

Pot v y s u n e m e s p o d n kovadlo, aby ne

moment

a provedeme

prosazen.

p r o s a z o v a t p o d s t r o j e m bez p o s u v n h o s t o l u , p o u i j e m e
m e n i r o k c h i v y s o k c h p l o e k (obr.

39b).

Mme-li

k tomu

pi

Kombinaci

prodluovn! a prosazovn koveme vkovky

z a l o m e n c h h d e l (obr. 40).

velkch

Z ingotu 1 v y k o v e m e nejdve tyhran

2. P o s t u p n s e p r o s a z u j j e d n o t l i v r a m e n a s o j n i n m i e p y

(zdvihy).

K o v n p r v n h o z d v i h u je o z n a e n o 3 a k o v n p o s l e d n h o p r o s a z e n 4 .
Po d o h o t o v e n se v k o v e k 5 d o p r a v k hn a o b r b n .

Manipulace a mechanisace pi volnm kovn

P r o d l u o v n , kovn ty uritho profilu, osazovn, prosazovn
a s e k n p r o v d se r z n p o d l e v h y k u s u a p o u i t h o s t r o j e . S k u
s e m , k t e r k o v lehce u n e s e , manipuluje s m . Pi k o v n
nebo jednoduchch
a obtnjch

vkovk dme

pednost

k jejich p e m s t n p o u i j e m e
k o v n obr.

41. K o v a n

druh

pomocnci. O b v y k l uspodn pra

c o v i t u k a z u j e v p d o r y s e obr.
Pomrn jednoduch

42.

zmechani-

sovan zpsob manipulanho

ten

pouit jebu

za

vidme

na

M a n i p u l a n z v s 1 je o p a

objmkou 2 a protizvam

3.

D o o b j m k y 2 z a s a d m e i n g o t 4, n a
n m je v y k o v n m a n i p u l a n e p 5 .
Z v s v i s n a e t z e 6, k t e r je v z
vsn

kladnici jebu

otivou kladku. Tak

veden
mono

pes
ingot

penet a s nm otet.
P r o manipulace nejtch

ingo-

t p o d lisem uv se j e d n o h o

nebo

dvou

jeb

s kladnici

pro

k u s u (obr.

44).

koncem

nleit
naten

nosnosti,
kovanho

Ingot spov jednm

na k o v a d l e

druhm

je

uloen v etzu zavenm v klad

nici n a o z u b e n k l a d c e 2 , p o h n n
pes

pevody

3 motorem
J psob
pnut

4.

nekovho
N a brzdov

brzda

proudu

odlehen

soukol
kotou
pi

elektromagnetem

P r o u d je p i v d n

tch

bucharu

jebu. Schematicky znzoruje z p s o b

s t r a n y b u c h a r u p o m h a j pi p o s u v u

obr. 43.

kovn s idiem

k u s je s e v e n v k l e t c h s v r a t i d l e m

en a z a v e n na e t z u .

z e n pi

nejmench

k u s d p i t o m sm n o h o u i buchar. U

za
6.

kabelem 7 a za-

zenzaveno pruinam8 n a o k u 9.

pro

ot

libovoln
opateny

pohybovat.

Manipultory

jsou

na k o l e j c h ,

pneumatikami. Pklad manipultoru

k a m i je n a o b r . 46.
polotovaru

jebov

opatenho

nebo

pneumati

Manipultor zpsobuje oten a posuv k o v a n h o

pod b u c h a r e m n e b o lisem (tedy nikoliv taen k u s u z pe

c e ) . K u s je d r e n m o h u t n m i

kletmi

2 , k t e r lze z v e d a t a o t e t .

O t e n u m o u j e e l e k t r o m o t o r 3 , p o j e z d m o t o r 4. P r o u d s e p i v d
k a b e l e m 5 . i d i d v z a o s t a t n p o h y b y z e s t a n o v i t 6.
K o l e j o v m a n i p u l t o r p o j d p o k o l e j n i c c h s m r e m k lisu a o d l i s u .
M o h u t n klet m o n o zvedat, spoutt a otet k o l e m

vlastn o s y .

Pchovni
V o l n p c h u j e m e na b u c h a r e c h a l i s e c h (obr. 47). P c h o v a t m e m e
tmito hlavnmi zpsoby:
a) p r o s t m

stlaenm

hranolu

n e b o vlce mezi

rovnmi

deskami

( d r a h o u kovadel). P c h o v a n v k a h n e m bt vt ne 2 , 5 n s o b n
p r m r d p c h o v a n h o vlce n e b o t l o u k y h r a n o l u . V p p a d , e by
se k u s b h e m
na p a t i n m

pchovn
mst

z njakho dvodu

vtlaenm

ploky

Mme-li pchovnm vykovat tenk

kotoue o velkm

v e m e za stlho oten na z k c h k o v a d l e c h ;

M a n i p u l a c e s t k m i i n g o t y p i v j e z d n m s p o d n m k o v a d l e je n a
obr. 45. I n g o t , u l o e n o b o u s t r a n n n a e t z u , p o l o m e n a k o v a d l o ,
k t e r je v y s u n u t o t a k , a b y z s t a l v r o v n o v n p o l o z e . J e d e n k o n e c
ingotu zachytme Gallovm etzem

manipulan kladnice. N a to za

jedeme se stolem ve s m r u ipky a vrchn kovadlo p o n k u d s p u s t m e .

T m s e I n g o t p o s u n e a k o n e c k t e r m b t k o v n , s p o i n e na k o v a d l e .
Pro prodluovn a kovn osazovanch v k o v k rznho
s v j i m k o u nejtch v k o v k se p o u v m a n i p u l t o r .
svr

kovan kus v

mohutnch

kleovch

elistech,

prezu

Manipultor

jimi

meme

kivil, narovnme

jej

na h o r n eln p l o c h u tlesa.
prmru, ko-

b) p o u i t t m

pomocnch zpustek

1 a 2

meme

pi

pchovn

z r o v e v y m k n o u t n i v s t u p k y 3;
c) d e l

kusy

na j e d n

stran pchujeme pomoc

p o u z d r a 1, d o

k t e r h o v l o m e k u s 2 , k t e r n a p c h u j e m e v e v c e h.
K d y b y b y l a t a t o v k a v t n e 2 , 5 d, p o u i j e m e
pedkovku,

kter jsme

men prmr d
Proren
Obr.

zhotovili

osazenm prmru

st o prmru d

(probjen)

pro pchovn
polotovaru

na

zasuneme do pouzdra.

otvor

48 u k a z u j e s c h m a p r o r e n o t v o r

prbojnkem:

a) m r n k u e l o v p r b o j n k n a s a d m e n a m s t o , k t e r c h c e m e p r o
razit;

b) t l a k e m

p r b o j n k z a m k n e m e d o m a t e r i l u , a n a d n z s t a n e

slab bdn;
c) p r b o j n k v y j m e m e a k u s o b r t m e . N a b l n u n a s a d m e p r b o j n k ,
k t e r m ji

asto

prostihneme.

pod

probjen

materil v k l d m e v n e c (stinici),

jeho

o t v o r o d p o v d p r b o j n k u ; pak o t v o r p r o r a z m e p m o bez o b r a

P o d l e obr. 50 u s e k n e m e (1) p s l u n k u s k u l a t i n y

cen

c h u j e m e jej (2) n a b u c h a r u n e b o n a l i s u . S o u d k o v i t p l o c h y s r o v n m e

v k o v k u . Proren vyaduje

zvltn

opatrnosti,

aby

nedolo

nebo s o c h o r u a p

k r a z m . V y s o k b l o k y p r o r m e p o d l e obr. 49 t r n e m , k t e r v t l a

(3) a d r u j e m e (4).

me do materilu.

nasadme vleek 2 a z a m k n e m e

v a j c n a p o d s t a v c i (5) a k o v n m p r o d l u u j e m e o b v o d a t m t a k p r

N a vtlaen trn

D o otvoru d r o v a n h o kotoue vlome trn

spo

d o vt h l o u b k y . P o nasazen d a l h o v l e k u 3 z a m k n e m e t r n a na

m r vnce. K o v a n vnec natme kletmi, u velkch vnc pouije

tlouku blny. D r o v a n k u s pak o b r t m e (vleky 2 a 3 v y p a d n o u )

m e k o t e n t r n u n e b o v n c e p o m o c n h o j e b u . K o v a d l o je r o v n o

a blnu prorazme p r b o j n k e m

bn s osou

4.

Dut

Kovn vnc a dutch tles na trnu

V k o v k y ve tvaru

vnce se k o v o u z p o l o t o v a r u , k t e r n e j d v e n a p

tlesa

trnu.
velkch

rozmr

( d o p r m r u 1,8 m a

nkolikametro

v c h d l e k ) k o v e m e na t r n u .
Postup
obr. 51.

kovn dlouhho dutho

tlesa (bezevho kotle)

I n g o t (1) s r o v n m e , v y k o v e m e k u l a t

je

na

polotovar a konce o d

c h u j e m e na k o t o u . Maj-li p r m r y a v k a v n c e o d p o v d a t p o a d o

s e k n e m e (2).

v a n m r o z m r m , m u s bt vha materilu p o m r n p e s n v y p o t e n a .

n a t r n u (5). J e l i k o jde o v e l m i d l o u h d u t t l e s o , p r o v d m e v l a s t n

P o t o m v l e c p c h u j e m e (3), d r u j e m e (4) a v y r o v n v m e

k o v n n a t r n u u m t v a r o v m k o v a d l e m , k t e r je k o l m k o s e t r n u .

Nejdve

v y k o v e m e j e d e n k o n e c (6)

kuelovt.

a pak d r u h

(7).

Trn

je

mrn

A b y b y l o m o n o n a k o n e c v k o v e k s e j m s u t , n u t n o jej

prci o d d a l o v a t

Princip prce
kovskch stroj

o d k u e l o v h o t r n u . N a p o s l e d v y k o v e m e st u n -

k r u k u t r n u k.
V

kovn velkch

dutch

tles dosahuj

Leninovy zvody v

Plzni

a Vtkovick elezrny Klementa Gottwalda svtov rovn.

S t r o j e , k t e r c h se p o u v pi k o v n , k o n a j p e t v r n o u
nebo klidnm tlakem.

Proto dlme

prci d e r e m

k o v s k s t r o j e na b u c h a r y ,

t e n o v lisy a m e c h a n i c k lisy ( p r a c u j c d e r e m ) , a na h y d r a u l i c k
kter pracuj k l i d n m t l a k e m .
Buchary

ve
lisy
,

r o z e z n v m e padac a d v o j i n n .

U padacho bucharu

kla

d e m e m a t e r i l na k o v a d l o ( z p u s t k u ) u p e v n n v a b o t . B e r a n s v r c h
nm k o v a d l e m , svisle p o h y b l i v ve v e d e n , pad voln,
a pedv prci t v e n m u
ka, ze k t e r

nap. s ve 2 m

v k o v k u , je-li v h a b e r a n u G

p a d h ( m ) , je p r c e , k t e r o u

buchar

pro

(kg) a v
jeden

der

k disposici
A =

. h

(kgm).

T t o p r c i k m e r z o v p r c e a u d v m e ji v k g m . B e r a n d o p a d n e n a
abotu

uritou dopadovou

rychlost

v (m/s). Tato

rychlost

z v i s na

p a d a c v c e . R z o v p r c e A, tj. p o h y b o v e n e r g i e , je z v i s l na t v e r c i
dopadov rychlosti v (m/s)

( g je z r y c h l e n z e m s k t e 9 . 8 1 m / s ) .
P o d e r u b e r a n u n a k o v a n k u s p e n se e n e r g i e na a b o t u a ta
se u v e d e d o k m i t a v h o

pohybu. Tmto

p o h y b e m z t r c m e st r z o v

p r c e . Je-li v h a a b o t y G j a v h a b e r a n u G , je
b

A b y byla i n n o s t c o nejvt, m u s bt vha aboty proti vze b e r a n u

tak co nejvt.

Obyejn

b v v h a a b o t y d v a c e t i a

ptadvaceti-

n s o b n o u v a h o u b e r a n u . P a d a c c h b u c h a r u s e d n e s p o u v jen
z p u s t k o v k o v n . D v o j i n n b u c h a r y (obr.

pro

52) m a j a b o t u 1 s e s p o d

n m k o v a d l e m n e b o z p u s t k o u . N a ni d o p a d b e r a n v l a s t n v a h o u , z v t
e n o u o tlak pry n e b o v z d u c h u , p s o b c na pst 3 a s p o j e n s h o r a
p s t n i c s b e r a n e m . P u s t m e - l i p r u p o d p s t d o p r o s t o r u 4, je

beran

zvedn. Proud-li

dol.

p r a d o p r o s t o r u 5 n a d p s t , je b e r a n t l a e n

Rzov prce b u d e

k d e rj je i n n o s t ( b v 0 , 8 5 a 0 , 9 5 ) , h z d v i h , G v h a p a d a j c c h
st ( b e r a n u a pstn tye s p s t e m ) , F

plocha pstu a p

stedn

tlak pry.
Prce d v o j i n n h o

b u c h a r u je r y c h l e j

a rzov prce p r o t i pada

c m u b u c h a r u z h r u b a d v o j n s o b n . V p o s l e d n d o b se zavdj b u c h a r y
zdokonalen, a to

se zetelem

Z r y c h l e n p r c e , tj.

na z r y c h l e n

prce a snen p o r u c h .

potu der v asov jednotce, d o s h n e m e z m e n

e n m z d v i h u . i v o t n o s t st b u c h a r u z v m e p o u i t m p s t u , p s t n i c e
a beranu z jednoho

k u s u a p o m o c s t o j a n , k t e r maj t v a r

tuhch

r m . D o p a d o v r y c h l o s t b e r a n u je 5 a 8 m / s , nejastji 6 m / s . D n e s
se t a k u p l a t u j tzv. b u c h a r y e l e k t r o h y d r a u l i c k ;
s t a t n o u j e d n o t k u , je je p o h n n a
Vetenov

pedstavuj

samo

elektromotorem.

Usy m a j z d r o j e n e r g i e v m o h u t n m s e t r v a n k u . S c h m a

je na obr. 53. R o z t o e n s e t r v a n k o t r o u b e m 2 v m a t i c i 3. B e r a n
4 s k o v a d l e m 5 k l e s a n a r a z na m a t e r i l , p i p r a v e n n a k o v a d l e 6 k e

t v e n . Pi d e r u se vybije v e c h n a prce n a s h r o m d n v rotujcm

setrvanku.
T a t o e n e r g i e je

k d e / je m o m e n t s e t r v a n o s t i s e t r v a n k u a a) h l o v r y c h l o s t s e t r v a
nku.
D o p a d o v r y c h l o s t b e r a n u je u v e t e n o v c h lis 0 , 3 a 0 , 5 m / s .
Klikov

lis (obr. 54)

pracuje r o v n s k i n e t i c k o u

energi. V

principu

je b e r a n 1 u v d n d o p o h y b u k l i k o v m h d e l e m 2 a t e n o p t p o h n n
m o h u t n m o t i v m s e t r v a n k e m 3. S e t r v a n k o d e v z d s t n a s h r o
mdn prce na k o v n v k o v k u , pi e m dochz ke snen otek
(otky v p r a c o v n pestvce v y r o v n e l e k t r i c k m o t o r o p t na p v o d -

n). Pokles otek

nem bt

vt ne 10 % ;

klesnou-li

otky

pod

5 0 % , s t r o j se a u t o m a t i c k y z a s t a v .
Hydraulick

lisy.

Princip

prce

na

hydraulickch

lisech

Stroje pro voln kovn

ukazuje

obr. 55.
a) H y d r a u l i c k lis s m u l t i p l i k t o r e m je s t r o j , se k t e r m s e j e t v e l m i
a s t o v k o v r n c h s e t k m e . D o p r a c o v n h o v l c e lisu p i v d m e z h y
draulickho

vlce

2 tlakovou

vodu. D o

hydraulickho

vlce

vchz

p l u n r 3 t l a e n p s t e m 4 . N a p s t t l a p r a . Je-li n a p . p l o c h a p l u n r u
20 c m

a p l o c h a p s t u 1 0 0 0 c m , tj.

50krt

vt, bude

tlak

tlakov

v o d y proti tlaku pry 50nsobn.

b) N e j a s t j i j s o u p o u v n y h y d r a u l i c k lisy s e r p a d l y a a k u m u l t o
r e m . H y d r a u l i c k e r p a d l o , z p r a v i d l a t r o j i t , t l a v o d u p o d

tlakem

2 0 0 a t m ( p o p p a d v c e ) d o a k u m u l t o r u 2 . V z d u c h , k t e r je v a k u m u
ltoru stlaen t m t l a k e m , pi n a d b y t k u t l a k o v v o d y se stlauje jet
v c e , t a k , e s e v o d a , i k d y je j n e d o s t a t e k , t l a k e m v z d u c h u v h n d o
p r a c o v n c h v l c l i s u . R o v n se p o u v k o v a c c h lis b e z a k u m u l t o r o v c h , u nich vak m u s bt erpadla tak v k o n n , aby v
obdob dodvala dost tlakov vody a tm

pracovnm

zajistila n o r m l n c h o d lisu.

V p r a c o v n c h p e s t v k c h n e d o d v e r p a d l o t l a k o v o u v o d u , a p r o t o je
z a z e n o na p l y n u l o u regulaci m n o s t v d o d v a n t l a k o v v o d y o d n u l y
do maxima.

Pruinov
tj.

buchary

se stavj s b e r a n e m o v z e o d 4 0 d o 1 0 0 k g . S l a d e r ,

rzov prce b u c h a r u zvis na z m n otek hdele s e x c e n t r e m

p o h y b u j c m p r u i n o u . m j s o u o t k y v y , t m v t je z d v i h a t m
v t je t a k r y c h l o s t d o p a d u . Z v o d y P r a k o " s t a v j m o d e r n i s o v a n
typ b u c h a r u s regulac otek kluznou spojkou zenou stlaovnm

c) U h y d r a u l i c k o m e c h a n l c k c h

lis d o d v t l a k o v o u v o d u v l e c , d o

n h o je p l u n r m e c h a n i c k y v t l a o v n b u r o u b o v m v e t e n e m , o z u b e
nou ty, nebo k l i k o u . E l e k t r o m o t o r

1, na j e h o h d e l i je n a s a z e n s e

t r v a n k 2 , p o h n z a l o m e n h d e l 3, k t e r t l a p l u n r 4 a v y t l a u j e
z vlce 5 t l a k o v o u

Buchary

v o d u d o p r a c o v n h o vlce

hydraulickho

lisu

6.

n o n h o p e d l u . N o v t y p b u c h a r u K A P 7 0 " je n a obr.
Pneumatick

buchary

56.

se p o u v a j nejastji pi v o l n m k o v n m a l c h

a s t e d n v e l k c h v k o v k . Maj v h o d u , e t v o p l n j e d n o t k y h n a n
elektromotorem

a n e v y a d u j z a p o j e n na t l a k o v z d u n p o t r u b

nebo

pru. Buchar pouv jako hnacho a prucho elementu vzduchu. N a

obr. 5 7 je

ez b u c h a r e m

pevod 1 klikov

K B 63. Elektromotor

hdel, kter prostednictvm

pohn pes ozuben

ojnice 2 p o h y b u j e

ve

v l c i k o m p r e s o r u p s t e m 3 . P r o s t o r n a d p s t e m je s p o j e n k a n l k e m p e s
oton

ventil 4 s p r o s t o r e m

nad

pracovnm

pstem

beranu. A

po

d o b n je s p o j e n p r o s t o r p o d p s t e m k o m p r e s o r u s p r o s t o r e m p o d p s t e m
b e r a n u . U c p v k a 6 t v o v e d e n p r o s i l n o u pstn ty, k t e r t v o s ps
t e m a b e r a n e m j e d i n c e l e k . S p o d n k o v a d l o 7 je u p e v n n o v a b o t 8 .
B u c h a r d m e n o n p k o u 9 , je s o u a s n o v l d o b a v e n t i l y r o z v o d u
v z d u c h u . Jsou-li o b a ventily o t e v e n y ,

prostory

k o m p r e s o r u a pracov

n h o vlce se spoj a beran sleduje p o h y b y pstu 3 k o m p r e s o r u .

Buchary

parn

nebo vzduchov

jsou dvojinn, pohnn p a r o u , pop.

s t l a e n m v z d u c h e m o t l a k u 6 a 8 a t m . P r o v e d e n b v j e d n o s t o j a n o v
( d o v h y b e r a n u 1 5 0 0 k g ) a u t c h b e r a n ( p r m r n 2 3 t) d v o u s t o j a n o v . S c h m a p a r n h o r o z v o d u u k a z u j e obr. 58. R o z v o d p r y o d p o
vd v zklad r o z v o d u u p a r n h o stroje. Pra se pivd p o t r u b m

a prochz krticm ventilem 2 k ouptku 3, kter ovld pvod pry

d o p r o s t o r u n a d a p o d p s t e m 4. z e n je r u n (obr. 59) n e b o a u t o m a -

tick. Run

pkou

otvrme

a zavrme

Run pkou 3 dme ouptko 4 a tm

pvod

vpoutn

pry

ventilem

pry d o

2.

prostoru

p o d n e b o n a d p s t e m . P k a 5 je p o j i s t n a s l e d u j e z d v i h b e r a n u , a b y
nevyrazil
nmi

vrchn

dery

vko

vlce.

n a z n a u j e obr. 60.

zen

beranu s automaticky opakova

Stlaenm

non pky

umoujeme

v p o u t n pry ventilem 2. o u p t k o 3 pejm p o h y b o d avle 4 o t o n

kolem epu 5. Pi p o h y b u beranu v z h r u p e s u n e se p o h y b e m
ouptko a beran v y k o n der.

avle

Zklady buchar pro voln kovn

B e r a n dopadajc na a b o t u z p s o b u j e o t e s y p d y . T m i t o

otesy

trp okol i stroj. U buchar urench p r o voln kovn se upravuje

a b o t a na z k l a d u o d d l e n m o d z k l a d u v l a s t n h o s t r o j e . R m s t r o j e
je u l o e n na r o t u z d u b o v c h t r m a z k l a d o v m i r o u b y p i r o u b o
v n k z k l a d u . a b o t a je o p t u l o e n a na j i n m r o t u n e o d v i s l e n a r m u
stroje.
N o v z p s o b u s p o d n z k l a d u p r o t k b u c h a r u k a z u j e obr.

61.

a b o t a 1 je u l o e n a n a p r y o v c h n r a z n c c h 2 , k t e r s e d na z k l a d n m
b l o k u 3 p o d p r a n m p r u i n a m i 4. R m s t r o j e je p i p e v n n k n s t a v b
z k l a d u 5 a c e l z k l a d u l o e n v b e t o n o v s k n i 6.

n h l a v a

nese

k r o m h l a v n h o p r a c o v n h o vlce jet v l c e z p t n 7,

d o nich zasahuj psty. T y t o psty jsou

Pustme-N

tlakovou

vodu

potrubm

thly
11,

10 s p o j e n y
vykon

beranem.

beran

pracovn

z d v i h , p u s t m e - l i ji p o t r u b m 12, b e r a n s h l a v n m p l u n r e m z v e d n e m e .
T l a k o v v o d a o t l a k u 2 0 0 a t m ( p o p . a 3 5 0 a t m ) je d o d v n a t r o j i t m
e r p a d l e m 13,
multor

kter

pedstavuje

tla v o d u d o p r o s t o r u

14 v a k u m u l t o r u .

silnostnn

k t e r je

ndoba, v

Aku

prostoru

stlaen v z d u c h . V ppad, e e r p a d l o nesta dodvat t l a k o v o u

15

vodu

a lis o d e b r t l a k o v o u v o d u z a k u m u l t o r u , v z d u c h s e r o z p n . T l a k o v
v o d a je v e d e n a p o t r u b m 16 k r o z v o d o v s k n i s r u n p k o u 17, k t e r o u

Hydraulick lisy
H y d r a u l i c k lis p o d l e s c h m a t u n a obr. 6 2 s e s t v z e s t o l u

n a s t a v u j e m e v e n t i l y 18 a 21.
1 a ze

Pi s p o u t n beranu

naprzdno

ped dosednutm

na k o v a n

s l o u p 2 , je n e s o u p n o u h l a v u 3 ( t r a v e r s u ) s h y d r a u l i c k m v l c e m 4.

m a t e r i l p l n m e p r o s t o r p r a c o v n h o v l c e t z v . pedplnc

v o d o u (o nz

V e vlci s e p o h y b u j e p l u n r 5 s b e r a n e m lisu 6 . B e r a n je v e d e n s l o u p y .

k m tlaku). T u t o vodu o d e b r m e z ndrky 22 b u d vlastnm

V e s t o l u je u p e v n n o s p o d n k o v a d l o a na b e r a n u v r c h n k o v a d l o . P i -

n e b o ji e r p m e t l a k e m 5 a 7 a t m z u z a v e n n d r k y . V o d a p r o c h z

spdem,

Star a k u m u l t o r y byly tZv. z v a o v . N a p l u n r Zasahujc d o tla

k o v h o vlce b y l o z a v e n o m o h u t n z v a , k t e r se pi d o s a e n j m e
novitho

tlaku zvedalo. D n e s

pouvme akumultor

vzduchovch

s e s t v a j c c h z n k o l i k a t l a k o v c h n d o b . V j e d n z n i c h je t l a k o v v o d a ,
v ostatnch

vzduch. Vzdun prostor

vech tlakovch

ndob

spojuje

p o t r u b , je s l o u k d o p l o v n v z d u c h u p i p r o v o z u a k p l n n k o t l
stlaenm v z d u c h e m ped u v e d e n m a k u m u l t o r d o c h o d u .
A k u m u l t o r je v y b a v e n r e g u l a n m z a z e n m . Z a z e n p r o r e g u l a c i
t l a k u s e s t v z m a n o m e t r u , k t e r pi p o k l e s u t l a k u zapoj e r p a d l o a p o
ppad svtelnm nebo z v u k o v m signlem na t u t o s k u t e n o s t u p o
z o r n . Regulaci b u d obstarvaj f o t o l n k y , n e b o tlakov v o d a pi s t o u p
nut u z a v e k o n t a k t , a pslun rel v y p o j c h o d erpadla.
S i l n h y d r a u l i c k lisy m a j p r a c o v n c h p l u n r n k o l i k . U k o v a c h o
plnicm p o t r u b m 2 3 d o vlce. K o n s t r u k c e u s p o d n hlavy p r a c o v n h o
v l c e s p l n i c m v e n t i l e m u k o v a c c h lis L e n i n o v c h z v o d je na obr

63.

Lis pracuje t a k t o : 1 . Z p t n zdvih beranu u s k u t e n m e t m , e d o

z p t n c h vlc 7 p u s t m e p o t r u b m

12 t l a k o v o u v o d u . P r a c o v n p l u n r

lisu s e z v e d a v y t l a u j e v o d u ( t l a k o v o u k a p a l i n u ) p e s v e n t i l 24 p o t r u b m
23 d o n d r e 22. P o t r u b 12 je s o u a s n z a p o j e n o n a p r o s t o r v l c e V,
ve k t e r m

s e p o h y b u j e p s t P, t l a c t y T na v e n t i l 24. K d y k o l i v s e

t e n t o ventil oteve, uzave pitom pstup tlakov v o d y z potrub

V o d a z vlce u n i k d o n d r k y o t e v e n m v e n t i l e m

11.

3. Klesn beranu vlastn vahou d o s h n e m e otevenm ventilu,kter

u m o n , aby m o h l a v o d a ze z p t n c h vlc v y t k a t . B e r a n p i t o m nasv

4 . L i s o v n , tj. v l a s t n p r a c o v n z d v i h , p r o v e d e m e v p u t n m t l a k o v
v o d y d o p o t r u b 11. P l n i c v e n t i l 24 je u z a v e n , ale o t v o r y v e s t n c h
v e n t i l u ( n a obr. 63 n a k r e s l e n p o l o h a ) d o v o l v s t u p t l a k o v

vody

do

p r a c o v n h o p r o s t o r u 5 . T l a k o v v o d a p i t o m v e n t i l 24 u z a v e .
hydraulickch

tlakov

vody a odtud

ji

rozvodnmi

lis

ventily vedeme d o

akumultor
pracovnch

v l c . e r p a d l o je z p r a v i d l a t r o j i t , l e a t . Z a l o m e n h d e l , p o h n n
elektromotorem,

p e v d o j n i c e m i p o h y b na p l u n r y ve vlcch. V k o n

e r p a d l a se udv v litrech t l a k o v v o d y za m i n u t u a uruje p o d l e veli

k o s t i h y d r a u l i c k c h v l c a p o d l e p o t u jejich z d v i h ( p r a c o v n , z p t n ,
p o s u v s t o l u , v y r a e ) . B e r e m e p i t o m zetel na p r a c o v n p e s t v k y , ve
kterch

je a k u m u l t o r

automaticky zastav.

p l n n . Je-li a k u m u l t o r

Uspodn

velk kovrny

v i d m e n a obr. 64. V h l a v n h a l e je u m s t n

lis a n a d n m p o j d m a n i p u l a n j e b . V l e v p o s t r a n n h a l e j s o u p e c e
s v j e z d n m i v o z y ; v t e h a l e n e b o v p s t a v k u je j e t u m s t n a a k u
m u l t o r o v s t a n i c e s h y d r a u l i c k m i e r p a d l y . ( N a obr. 6 5 je f o t o g r a f i e
t k h o h y d r a u l i c k h o lisu v L e n i n o v c h z v o d e c h v P l z n i ) .

k c h lis s e l e k t r o h y d r a u l i c k m

p o h o n e m (obr. 6 6 } . V z h r u je

n h o vlce). T e n t o

prostor

je s p o j e n s p r o s t o r e m

P p m m spojen sleduje beran

rytmus

pohybu

beran

vlce e r p a d l a 3 .
plunru

a v y k o n v z d v i h h. P e a z e n m r o z v o d u n a h y d r a u l i c k

p l n i c v o d u z n d r e 2 2 a v e n t i l 24 se s a m o i n n o t e v e .

a akumultory

tak

nap.

t l a e n z p t n m i v l c i , d o l h y d r a u l i c k m t l a k e m (v p r o s t o r u 2 p r a c o v

til 24 u z a v e n (je u z a v r n s i l n o u p r u i n o u ) , n a s t a n e k l i d .

e r p a d l e m n a v y s o k t l a k 2 0 0 at v t l a u j e m e v o d u d o

stl na o b strany p o s u v n a zvltn stl s p o s u v n m k o v a d l e m

J a k o n o v j s m r ve v v o j i m e m e p o z o r o v a t z a v d n h y d r a u l i c

24.

2 . Je-li p s t u p t l a k o v v o d y p o t r u b m a 12 a s o u a s n s n m i v e n

erpadla

lisu je d l e i t u s p o d n p r a c o v n h o s t o l u . V e l m i v k o n n lisy m a j

naplnn, erpadlo se

d o s h n e m e l i b o v o l n h o stlaen (nejvce zdvih H ) .

erpadla

akumultor

Rozdl mezi prac na bucharu a na hydraulickm lisu

Padajc b e r a n b u c h a r u v y k o n pi k a d m d e r u u r i t o u r z o v o u
p r c i v k g m a lis v y v i n e j i s t o u n e j v t s l u . B u c h a r s v m d e r e m v y k o n
rovnocennou

prci

petvrnou.

Sla, kter vznik na ploe

kovadla

b u c h a r u , je z v i s l n a p e t v r n d r z e , d o s e d n e - l i k o v a d l o n a k o v o v e l
k m d e f o r m a n m o d p o r u , je t a t o p e t v r n d r h a m a l a s l a v e l k .
Pi d o p a d u na zcela t v r d p o d k l a d , nap. u h o d - l i k o v a d l o n a p r z d n o ,
tj.

na t v r d o na s e b e , v z r o s t e t e o r e t i c k y sla na n e k o n e n o ; p r a k t i c k y

vak vlivem p r u e n aboty d o s h n e tato sla znan a p r o

stroj ne

b e z p e n v e . N a b u c h a r u d o c h z p r o t o k urit d e f o r m a c i pi k a d m
d e r u , z a t m c o lis v p p a d , e d e f o r m a n o d p o r p e v m a x i m l n
(jmenovitou) jeho slu, pestane konat

prci.

P r o v o l n k o v n se d n e s pouv b u c h a r u d o v h y b e r a n u m a x . 5 t u n
a hydraulickch

lis o d s l y 3 0 0 t u n d o 1 2 0 0 0 t u n ( n e j v e 1 5 0 0 0 t u n ) .

Zpustkov kovn

Z p u s t k o v k o v n s e s t v z e t y z k l a d n c h p r a c (obr.
k o v n , j e je p i z p s o b e n m p o l o t o v a r u

67): a) z p e d

I k tvaru 2 a zhruba odpovd

poadovanmu tvaru zpustkovho vkovku;

b ) z k o v n d o z p u s t k y , tj.

zatlaenm

pedkovku

do

dutiny,

v y p r a c o v a n ve s p o d n m a v r c h n m dle z p u s t k y . D o p r o s t o r u ,
c h a n h o mezi z p u s t k a m i , vtee pebyten
vfronek.

V budoucch otvorech vkovk nutno

materilu, kter kme

pone

materil oznaovan jako

ponechat slabou vrstvu

blna;

c) z o s t i e n , tj. o d d l e n v r o n k u o d v k o v k u p r o t l a e n m

sti zhotovenho prodlouenm

nic;
d) z p r a v y

vkovku

(moen, tryskn

pskem; kontrola a od

strann vad v y s e k v n m n e b o b r o u e n m ; z k i v e n k u s y

opravujeme

me zpravidla

(obr. 7 0 b ) . P e d k o v n p r o v d

P r o t o e jde o b v y k l e o v e l k p o e t z p u s t k o v c h v k o v k , p o u v m e
ku pedkovn

rovnnm).

polotovaru

na b u c h a r u p r o v o l n k o v n n e b o na kovacch vlcch.

nch

pokud

m o n o nejvce zvltnch

poadovanmu tvaru.

z p u s t k o v h o bucharu a pracujeme v lince. Pi

Pedkovn

vm kovn provdme pedkovn

P z p u s t k o v m k o v n v y c h z m e zpravidla z vlcovanho p o l o t o

kovadel

pizpsobe

Pedkovac buchar postavme do blzkosti

pmo

k d e je s t z p u s t k y v y t v o e n a j a k o t v a r o v

zpustko

kovadlo pro

T o h o t o z p s o b u se pouv zejmna

v h o d n j . Jde-ll o j e d n o d u c h t v a r , s n a m e s e p o u t p o l o t o v a r u

z p s o b p e d k o v n p o v a u j e m e vlcovn na k o v a c c h v l c c h .

pedkovn. Podle tvaru v k o v k u zhotovme

pedkovek: 1 . pchov

Kovacch

vlc

(obr.

k o v n z tye. Z a

bucharu,

pedkovn.

varu b u d tyhrannho s oblmi rohy, nebo z jinch profil, p o k u d jsou

bez

pi

postupnm

na z p u s t k o v m

pokrokov

71) p o u v m e p r o p e d k o v n s t p i z p u s t

nm b u d celm nebo stenm, 2. osazenm a prodlouenm, 3. osa

kovm

z e n m , p r o d l o u e n m a p c h o v n m , 4. o h b n m , S . k o v n m neb vl

otejc se p r o t i s o b v l o i s k c h , u l o e n c h v e s t o j a n e c h , maj d u t i n u

c o v n m vnce, 6. k o v n m t v a r o v h o v k o v k u .

( k a l i b r ) v y p r a c o v a n o u jen na j e d n p o l o v i c i o b v o d u v l c e , z a t m c o d r u h

Pedkovek mus mt takov tvar a vhu, aby po zmknut vyplnil

dutinu, a aby co nejmn

materilu teklo d o v r o n k u

(obr. 68a).

s p r v n p e d k o v e k je n a z n a e n v obr. 6 8 b , k d y d o v r o n k u u n i k

Ne
velk

M m e - l i z h o t o v i t o j n i c i p o d l e obr. 6 9 a , z h o t o v m e p e d k o v e k
P r o v y k o v n v k o v k u p o d l e obr. 7 0 a p o u i j e m e

nevlcuj p l y n u l e ,

ale p o p t r c h . V l c e

p o l o v i n a o b v o d u v l c e je v o l n . T y , k t e r o u m m e v l c o v a t ,

ulome

n a s t l s t r o j e d o m e z e r y m e z v l c e v o k a m i k u , k d y je m e z i n i m i v o l n
p r o s t o r a o p e m e j o n a r k u 2 . R o t u j c v l c e u c h o p t y d o s v h o k a
l i b r u 3 a v y t l a u j ji o p t z p t , tj. z v l c v e n v e s m r u i p k y ; p i t o m

st m a t e r i l u .

o b r . 69b.

k o v n . T y t o vlce

podle

pedkovku

dvaj tyi t v a r u r e n v i n n p o l o v i n d u t i n o u . Vlce m e n c h s t r o j

se otej p l y n u l e ; vt stroje jsou o p a t e n y p n e u m a t i c k o u

lamelovou

s p o j k o u a v l c e m o n o p o v y k o n n j e d n n e b o pl o t k y

zastavit.

Tabulka 4. Oceli vhodn pro zpustky

V l c o v n st s p e r i o d i c k y se m n c m p r o f i l e m m e bt t a k p l y n u l .
P r o f i l je v y p r a c o v n n a c e l m o b v o d u v l c e t a k , a b y p e r i o d i c k y

vytvoil

pln a h o t o v v k o v e k , jako m a t k o v kle n e b o p e d k o v k y p r o k o v n

s t r o j n c h st, n a p . ojnc. P e r i o d i c k v v a l k y n u t n o zbavit v r o n k u ,
c o se dl na o s t i h o v a c c h

lisech.

Z p s o b y z p u s t k o v h o kovn jsou t y t o :
1. Kovn zpustkovch vkovk do dvoudlnch
.

z p u s t e k na b u -

c h a r u a na lisu.
2. Kovn zpustkovch v k o v k rotanch tvar otivm
(rolovnm)

kovnm

na b u c h a r u a na specilnch s t r o j c h .

3. K o v n v k o v k p c h o v n m na k o v a c c h s t r o j c h n e b o

naelektro-

odprovch strojch.
4. K o v n a lisovn v k o v k

protlaovnm.

5. K o v n d o u z a v e n c h z p u s t e k na j e d n o d u c h c h a v c e c e s t n c h
lisech.
6. K o v n zvlt v e l k c h v k o v k na o b c h h y d r a u l i c k c h

lisech.

Ocel

Druh a velikost
zpustky

Chemick sloen %
Cr

Ni

0,3

2,35

- -

TBM 3

0,55

1,1

1,65

19662

TBM1

0,55

0,7

1,7

vechny velikosti
vysoce namhan
slab namhan trny

19642

CNF

0,35

0,9

4,85

0,35

mal vysoce namha

n vloky a normln
trny

19740

425

0,3

1,2

3,75

19720

212D2

0,3

2,4

4,35

0,55

19721

212

0,25

2,25

9,5

0,2

SN

hutn

ploch a mal pro

buchar, normln
stedn pro lis

19466

CX

vechny velikosti
stedn namhan

19650

stedn a velk
siln namhan

Mo

0,35

- -

0,5

0,15

0,25

- -

Zpustkov kovn do dvoudlnch zpustek

0,15

m a n i p u l a n m i o t v o r y 6 a i d e n t i f i k a n m slem 7 se z n a k o u materilu.
Vkovky

k o v e m e bu v jednodutinovch,

nebo v postupnch

pustkch.
Obrzek

Z p u s t k o v b l o k y p r o k o v n za tepla jsou vyrbny z oceli

podle

tab. 4. V o l b a p e v n o s t i ( t v r d o s t i ) z p u s t k y je d l e i t p r o d o s a e n n e j 72 u k a z u j e

bn tvar zpustky

pro

kovn

jednotlivch

v y c h v k o n . P r o z p u s t k y na v k o v k y p l o c h c h t v a r v o l m e

tvr

k u s n a b u c h a r u . Z p u s t k o v b l o k ) je o p a t e n r y b i n o u 2 p r o u p e v n n

dosti vy. P r o stedn velik zpustky s n e h l u b o k o u dutinou

z p u s t k y k l n e m . D u t i n a 3 je v y p r a c o v n a v b l o k u a v y l e t n a . V r o n e k

pevnost kolem 140 k g / m m . P r o velik a h l u b o k zpustky

m v bloku vyfrzovanou d r k u 4. A b y b y l o zajitno sprvn d o s e d

m e m a t e r i l n a p e v n o s t 1 1 0 a 1 3 0 k g / m m , p r o n e j v t z p u s t k y n e b o

n u t v r c h n z p u s t k y n a s p o d n a a b y pi d o r a e n z p u s t k y n e b y l o i k

takov, kter vyaduj

m o psobcmi tlaky namhno veden stroje, upravujeme veden v z

1 0 0 a 1 1 5 k g / m m . P r o m a l z p u s t k y a v l o k y z v y s o k o l e g o v a n c h

p u s t c e nejastji v p o d o b v o d i c c h k o l k 5 . Z p u s t k u o p a t m e na ele

ocel v o l m e

volme

zulechuje

vy

houevnatost,

se s p o k o j m e

pevnost

spe vy pevnosti, n k d y i nad 140 k g / m m .

Abychom

etili t u t o legovanou ocel, h o

tovme
vloky

mal

zpustky

upevnn

z uhlkov

jako

objmkch

oceli.

Z p u s t k y v beranu
upevujeme

bucharu

obvykle

jednm

klnem s k o s e m 1 : 100. Proti

pnmu
zpustku
stran

rybiny.

zpustku
stupek

posuvu

zajiujeme

vstupkem

dvma

proti

na

jedn

Upevujeme-li
klny,

je

pnmu

posuvu

uprosted koene zpustky.

D u t / n o zpustky

je n e g a t i v n m

tvarem v k o v k u . Materil

vypluje

pi v z j e m n m s t l a o v n v r c h n a s p o d n d u t i n u z p u s t k y , v y p r a c o v a
n o u j a k o n e g a t i v v z p u s t k o v m b l o k u . V k o v e k je r o v i n o u

vronku

( k t e r o u j m e n u j e m e r o v i n o u dlc) dlen na s p o d n a v r c h n st. P o k u d

je j e d n a s t v k o v k u v y n e d r u h , u m i s u j e m e ji ve v r k u z p u s t k y
(obr.

73) z t o h o d v o d u , e m a t e r i l d o v r k u l p e s t o u p . R o z m r y

z p u s t k y j s o u o m r u s m r t n (u o c e l i 1 % ) v t , n e r o z m r y v k o v
k u , aby p o v y c h l a d n u t ml v k o v e k dan r o z m r y . k o s y na vnjch

d v s t r a n y a s p o v sti k s o b p i l h a j c u v r k u a u s p o d k u o h o b l o v
ny a opateny

k o n t r o l n m i v r y p y . K o l k y m u s bt nleit siln. P r o

rotan tvary m e m e
meme vrek zapustit

upravit soustedn vlcov veden,

d o s p o d k u podln a nap

drkami a odpovdajcmi

poppad

vyhoblovanmi

vstupky.

stnch se dlaj v t a k o v m h l u , aby bylo m o n o v k o v e k ze z p u s t k y

v y j m o u t , a to u vnjch stn 7 a u st, k t e r jsou pi c h l a d n u t v
k o v k u svrny, vt o b v y k l e 11. H r a n y a p e c h o d y z j e d n o h o

pr

ezu do d r u h h o nutno u zpustkovch f o r e m (dutin) dostaten zaob

lit ( z a o k r o u h l i t ) .

S t n y z p u s t k o v c h d u t i n maj bt co nejhlad, aby

ten kov bylo

minimln.

Z p u s t k o v kovn pracuje vdy s u r i t m p e b y t k e m

a b y b y l o z a r u e n o v y p l n n cel d u t i n y ; p e b y t e k

materilu,

k o v u pak petee d o

Zpustky pro postupov kovn na bucharu

P o s t u p o v k o v n p r o v d m e na r y c h l o b n c h

bucharech. Zpra

vidla p o u v m e j a k o v c h o z h o p o l o t o v a r u tye, s n zstane v k o v e k

p o cel k o v n s p o j e n k r k e m , k t e r n a k o n e c p e s e k n e m e a t m

jej

o d d l m e o d t y e . V z p u s t c e je v y p r a c o v n o n k o l i k d u t i n , a t o jak

pro

p e d k o v n , t a k p r o k o v n d o z p u s t k y . O b r . 74 u k a z u j e t y p i c k o u p o s t u
p o v o u z p u s t k u p r o k o v n na b u c h a r u . T y f p e d k o v e m e v d u t i n I

vronku.
Silo (tlouka)

vronku

a tvar

vronkov

drky

jsou

a m a j a s t o r o z h o d u j c v l i v na s t o u p a v o s t m a t e r i l u .

dleit

na t v a r 2. T e n t o p e d k o v e k z d o k o n a l m e v d a l p e d k o v v a c d u t i n

Tlouka vron

II na t v a r 3. Z s k a n p e d k o v e k v y k o v e m e z h r u b a v d u t i n III a na h o t o

velmi

ku se dl podle velikosti a d r u h u v k o v k u o d 1 d o 10 m m . Jako

nor

m l n m e m e p o v a o v a t d r k u p r o v r o n e k p o d l e obr. 73. V e v r k u ,
p o p p a d v e s p o d k u z p u s t k y se v y t v o v o l n

prostor,

aby

chladn

vo v dutin IV.
V h o d o u p o s t u p o v h o k o v n je, e z s k v m e p e d k o v k y

v r o n e k n e b r n i l k o v n . k a d r k y b b v t y i k r t t a k v e l k ja

v h o d o u je, e je t a t o p r c e p r o k o v e n a m h a v a p o m r n

ko tlouka v r o n k u ; chceme-li doshnout vyho o d p o r u , dlme

Proto rozdlujeme

ji

zpustek

pomal.

u v e l k c h s r i p e d k o v n a k o v n v z p u s t c e na

d v a s t r o j e t h o t y p u , u s p o d a n p r o p l y n u l o u prci v lince.

a d e s e t i n s o b n o u .
Veden

pesn

a pedkovek i vlastn v k o v e k k o v e m e t m vdy v jednom ru. N e

zaruuje

souhlasn dosednut vrku zpustky

na

s p o d e k , aby v k o v e k nebyl pesazen. V e d e n obstar pedevm stroj,

Zpustky pro kovn na lisech

j e h o b e r a n je v e d e n v e v e d e n , u p r a v e n m v e s t o j a n e c h . U s t a r c h ,
m n p e s n c h s t r o j o p a t u j e m e z p u s t k y k o l k y , k zajitn bezpe
nho veden konce deru. P r o kontrolu sprvnho dosednut

bvaj

Z p u s t k o v m k o v n m na m e c h a n i c k c h l i s e c h d o s t a n e m e v k o v k y
pesn, s malmi

k o s y , co znamen s p o r u k o v u . T a k samotn z-

Stroje
pro zpustkov kovn

Pro zpustkov kovn pouvme buchar, mechanickch a hydraulic

k c h lis a n k t e r c h s p e c i l n c h s t r o j .

Buchary
p u s t k y n e m u s b t t a k m a s i v n j a k o p r o prci na b u c h a r e c h .
pouvme vloek pipevnnch d o universln

Zpravidla

V zklad se z p u s t k o v b u c h a r y s h o d u j s b u c h a r y p r o v o l n

ko

objmky, anebo postu

v n , ale v p r o v e d e n a v e z p s o b u p r c e s e o d n i c h z n a n li. Z a t m c o

N a obr. 7 5 je t y p i c k u s p o d n z p u s t k y n a k l i k o v m l i s u . Z p u s t k y

se p r o z p u s t k o v k o v n stle jet t a k padacch b u c h a r a j i n c h ty

povch zpustek.

jsou

upraveny

p r o v o l n k o v n s e d n e s ji p o u v jen d v o j i n n c h

jako vloky

do

mohutn

o b j m k y , k t e r je

opatena

p, nap. protiderovch

buchar, pouv

b u c h a r . Z s a d n r o z d l je v t o m , e m o d e r n

d v m a silnmi v o d c m i k o l k y . V objmce m e bt u p e v n n o n k o l i k

z p u s t k o v b u c h a r y maj stojan s p o j e n se a b o t o u , novj t y p y maj

vloek

d o k o n c e a b o t u , s t o j a n y a v l e c z j e d i n h o k u s u lit o c e l i .

vedle sebe, take

dutiny jsou opateny

lze k o v a t

p o s t u p o v . Jak v r c h n t a k s p o d n

vyraei. Vrchn

v y r a e je

v s t u p k e m 1 n a o j n i c i , s p o d n v y r a e 6 je
vm

strojm

a vakou

10

upevnnou

7 5 o je p o l o h a z p u s t k y z n z o r n n a

na

uvdn do pohybu

uvdn d o
hlavnm

okamiku

pohybu

hdeli.

doraen

pko

N a obr.
zpustky,

n a o b r . 7 5 b je p o l o h a z p u s t e k a v y r a e e p i z p t n m p o h y b u , k d y s e
zpustky od sebe vzdaluj a spodn* a vrchn vyrae
z dutiny.

vyr

vkovek

D n e s se s e t k v m e s t m i t o t y p y b u c h a r p r o z p u s t k o v k o v n :
a) p a d a c b u c h a r y ,
Padac

buchary

b) d v o j i n n b u c h a r y ,

c) p r o t i d e r o v

buchary.

konaj prci v o l n m p d e m b e r a n u . P o d l e t o h o ,

je b e r a n z v e d n , r o z e z n v m e b u c h a r y

jak

parn, vzduchov nebo tec.

U parnch a v z d u c h o v c h padacch b u c h a r

se p o u v p r o z v e d n

beranu pry n e b o stlaenho v z d u c h u , v p o u t n h o pod pst, spojen

pstn ty s b e r a n e m . Po uzaven pvodu pry nebo v z d u c h u a po s p o
jen p r o s t o r u

pod pstem s vfukovm otvorem

pad beran v o l n d o l ,

piem pst vytlauje pru n e b o v z d u c h z vlce. Pstn ty b v t e n k

a vzhledem

k p o m r n v e l k m u z d v i h u (2 m) tak velmi d l o u h .

Pi

d o p a d u b e r a n u je t a t o t y z n a n n a m h n a n a v z p r a a s t o s e l m e .
P o n v a d pi
stedm

zvedn

beranu

p l n m e v l e c z c e l a jen

b e z e x p a n s e , je p r o v o z t c h t o b u c h a r v e l m i

tlakovm

pro

nehospodrn.

T e c padac z p u s t k o v b u c h a r y maj b e r a n z d v i h a n p r k n e m ,

la

n e m , psem n e b o e t z e m . Z v e d n se d o s a h u j e t e n m o k l a d k u p o h
nnou

elektromotorem

spojkou.

nebo

novch typ tak lamelovou

tec

Prknov

buchar

pipevnno

je s c h e m a t i c k y n a k r e s l e n n a obr. 76. K b e r a n u je

p r k n o 2. Kladky 3 a 4 jsou

pohnny

elektromotorem,

j e n je u m s t n n a v r c h n t r a v e r s e s t o j a n s t r o j e . K l a d k y j s o u u m s t n y
na s c h e m a t i c k y z a k r e s l e n c h e x c e n t r e c h jako h l o v p k y 5 a 6. Z a
k r e s l e n p o l o h a z n a o k a m i k , k d y b y l a s e l p n u t a n o n p k a 7, z v e d
nut palec 8 a o d d l e n o d d e s k y . T m se u v o l n i l o p r k n o a b e r a n pad
d o l , i k d y p a l e c 16 je v e v o d o r o v n p o l o z e (v z b r u ) . K d y b e r a n
d o p a d n e d o l d o p o l o h y naznaen v p r a v o , v y s u n e svoj z e i k m e n o u
p l o c h o u 9 s m y k a d l o 10 d o v n j p o l o h y . T y 11 s p a d n e d o

dolej

p o l o h y a p i t l a k l a d k u 3 k p r k n u a n a s t a n e z v e d n , j e l i k o si p r k n o
s a m o z v e d n e p a l e c 16. B e r a n je z v e d n , a n a r a z n a p k u 12,

kterou

z v e d n e a s p o l u s n z v e d n e t h l o 11, k t e r o d d l k l a d k u o d

prkna.

P r k n o z s t a n e z a v e n o m e z i palci 8 a 16. S e l p n u t m p e d l u 7 u v o l
n m e palec 8 a p r k n o a s n m b e r a n o p t p a d a c y k l u s s e o p a k u j e . T y t o
b u c h a r y s e s t a v j d o v h y b e r a n u 3 t.
N a obr.
Lanov

77 je p o h l e d n a n o v j t y p p r k n o v h o p a d a c h o b u c h a r u .
a emenov

(psov)

padac

buchary

jsou u ns p o u v n y m l o ,

ale v c i z i n j s o u v e l m i o b l b e n y p r o p o m r n o u j e d n o d u c h o s t a h o s p o d r
nost, kterou zaruuje pm elektrick p o h o n .
e t z o v zpustkov

buchar

m beran z a v e n na G a l l o v

etze,

k t e r s e navj n a b u b e n . V h o d o u t o h o t o s t r o j e je d o b r o v l a d a t e l n o s t
a v h o d n o s t pro p r o g r a m o v zen m o h u t n o s t i deru a p m elektrick
p o h o n , t a k e b u c h a r je s a m o s t a t n o u p r a c o v n j e d n o t k o u .

Stav se d o

vhy beranu 7700 kg.

Dvojinn

zpustkov

a protiderov

buchary

jsou

parn

nebo

vzdun

abotov

a novj t y p y se z j e d n o d u e n m r o z v o d e m a buchary

hyd raulick.
Dvojinn

abotov

zpustkov

buchary

parn nebo v z d u n maj r o z

v o d pry n e b o v z d u c h u p o d o b n jako b u c h a r y pro voln kovn (obr.

58). Star t y p y buchar mly pstn ty p o m r n slabou, spojenou s be
r a n e m . Z d v i h byl d o s t i v e l k . N o v j t y p y t c h t o b u c h a r maj m e n
zdvih a vt p r m r p a r n h o vlce, take dosahuj stejnch d o p a d o v c h
r y c h l o s t , a t u d stejn r z o v prce j a k o pi v t m z d v i h u . N a obr. 7 8
je e z t m t o b u c h a r e m . B e r a n , p s t n t y a p s t j s o u z j e d n o h o
Hydraulick

buchar

beranu tlakovou

kusu.

(obr. 79) d o s t v e n e r g i i , p o t e b n o u p r o z v e d n

k a p a l i n o u . S e s t v z b e r a n u 1, p s t n t y e 2 a p s t u 3,

p o h y b u j c h o se v t l a k o v m vlci. P o d pst 3 p i v e d e m e t l a k o v o u k a p a
l i n u d o p r o s t o r u 4. N a d p s t e m v p r o s t o r u 5 je u z a v e n v z d u c h , k t e r
se pi z v e d n b e r a n u stlauje. T m s e a k u m u l u j e e n e r g i e . Z a s t a v e n m
erpn tlakov

t e k u t i n y se beran zastav a p o o t e v e n

odpadovho

ventilu pad, j e h o e n e r g i e se p s o b e n m s t l a e n h o v z d u c h u z v y u j e .
Protidern

buchary

se o s v d u j p r o zvl v e l k r z o v prce a

k m e jim t a k b u c h a r y b e z a b o t o v ( t y p

B c h ) . U t c h t o b u c h a r se

pohybuj dva stejn tk berany proti s o b . B u c h a r n e m abotu a jeho

c e l k o v v h a je d a l e k o m e n n e v h a b u c h a r u s e a b o t o u . V h a b e r a n u
v k g b v s e l n a s i s t e j n , j a k o je r z o v p r c e b u c h a r u . N a p . k a d
ze d v o u b e r a n b u c h a r u 3 0 0 0 0 k g m v v c e n e 3 0 0 0 0 k g . S p o d n
b e r a n je n e p a t r n t , a b y p i n e d o s t a t k u

pry ly berany o d sebe.

S c h m a t o h o t o b u c h a r u je n a obr. 8 0 . V r c h n b e r a n 1 je s p s t n t y 2
a p s t e m 3 v y r o b e n z j e d n o h o k u s u . P r a ( n e b o t l a k o v v z d u c h ) se p i
vd potrubm
prostoru

4 do ouptkov k o m o r y a ouptkem 5 prochz

do

n a d n e b o p o d p s t e m . P o h y b v r c h n h o b e r a n u se p e v d na

s p o d n b e r a n o c e l o v m i p s y 6 , k t e r j s o u v e d e n y p e s k l a d k y 7. J d e - l i
vrchn

beran

d o l , jde

s t e d n r o v i n AA.

spodn nahoru.

Zpustky

Nejvt protiderov

na s e b e naraz

ve

buchar s psovm pevo

d e m m r z o v o u prci 40 0 0 0 k g m .
B u c h a r y s vt r z o v o u prac se stavj s p a r n m n e b o v z d u c h o v m
pohonem

vrchnho

i spodnho beranu,

100 000 k g m s h y d r a u l i c k m

pevodem

buchary

pro

rzovou

prci

p o h y b u z v r c h n h o na s p o d

n b e r a n .

Zklady zpustkovch bucharu

Zklad bucharu tvo m o h u t n betonov blok s rotem z d u b o v c h
t r m . A b y b y l o z a b r n n o p e n e n o t e s na o k o l n p d u , u k l d se
z k l a d o v b l o k 1 p o d l e obr. 81 d o o b e z d v k y 2 n a p r u i n y 3 . M i m o t o e
umsuje n k o l i k

k a p a l i n o v c h t l u m i 4.

P r o t i d e r o v b u c h a r y se ukldaj d o o b e z d n c h jam se s i l n m c i h l o
v m zkladem, k nmu pipevnme spodn desku stroje.

Volba mohutnosti zpustkovho bucharu

U

zpustkovch

bucharu

charakterisuje

mohutnot

stroje

prce,

k t e r o u s t r o j v y k o n p i j e d i n m r z u , tj. r z o v p r c e v k g m . P o t m e ,
e v k o v e k d o h o t o v m e

n a 5 a 7 r z , n e j v e na 1 0 r z . D m e - l i

m l o r z , n a p . jen 2 , je s t r o j n e v y u i t a p l i v y s o k p o e t r z z n a
m e n z t r t y na ase. S l a b v k o v e k v y a d u j e v t d e f o r m a n e n e r g i ,
ale m a l p o e t d e r ( b r z y c h l a d n e ) . R z o v p r c e n e z v i s t a k n a d e
formovanm
roviny.

objemu, jako

Na 1 dm

na velikosti

prmtu

Mme-li vykovat v k o v e k stedn obtnosti,

zvlt

povrchu

do

dlc

p l o c h y p o t e b u j e m e z h r u b a asi 2 0 0 0 0 k g m .

vysokch eber,

kter

m plochu

ne pli t e n k ,
2

3,0 d r n ,

meme

bez

zhruba

potat s c e l k o v o u petvrnou prac 3 . 20 0 0 0 = 60 000 k g m . C h c e m e - l i

t e n t o v k o v e k v y k o v a t na 6 d e r , potebujeme

b u c h a r o r z o v prc

10 000 k g m .

Vetenov lisy
U v e t e n o v c h l i s je n o s i t e l e m e n e r g i e t k v o d o r o v n s e t r v a
nk,

otejc s v i s l m r o u b o v m

vetenem.

Toto

veteno

posouv

beran uloen ve veden mezi stojany stroje. R y c h l o s t , s jakou

beran

u d e n a k o v a n k u s , je 0 , 3 a 0 , 5 m / s . S e t r v a n k je h n n t e c m i k o
toui.

P o d l e z p s o b u n h o n u uv se t c h t o

lis:

tkotouovho,

dvoukotouovho, jednokotouovho a bezkotouovho.

L/s d v o u k o t o u o v (obr. 82) je nejastji p o u v a n m l i s e m

veteno

v m . N a s t o l e 1 s t r o j e je u p e v n n a s p o d n z p u s t k a 2 ; v r c h n z p u s t k a 3
je u p e v n n a v b e r a n u 4. V h o r n st b e r a n u j e o t o n u p e v n n o v e t e
no 5 , pohybujc se v matce 6, u p r a v e n v t r a v e r s e spojujc

stojany.

V e t e n o je n a s v m h o r n m k o n c i p e v n s p o j e n o s e s e t r v a n k e m 7.
K n m u se m e bu z jedn n e b o z d r u h s t r a n y p i t i s k n o u t k o t o u 8
n e b o 9 . T y t o k o t o u e j s o u u p e v n n y n a h d e l , k t e r je p o h n n e l e k
tromotorem.

K o t o u e s e stle t o a o t e j s e t r v a n k e m b u d n a j e d n u

nebo na d r u h o u s t r a n u . zen stroje spov v p e s o u v n hdele

pkovm zazenm b u d run

n e b o lpe

pomocnm

10

pneumatickm

nebo hydraulickm zazenm.

L/s Vincentv

(obr.

83) je r o v n d v o u k o t o u o v , s t m r o z d l e m , e

setrvank / se n e p o s o u v nahoru a d o l . V e t e n o 2 pohybuje

rmem

3, na k t e r m

stojanu

je s p o d n n s t r o j . V r c h n n s t r o j je n a t r a v e r s e

a je n e h y b n .
Obr. 84 u k a z u j e m o d e r n s o v a n t y p d v o u k o t o u o v h o v e t e n o v h o
lisu s p r o g r a m o v m z e n m z e r s k c h s t r o j r e n . P o m o c n e l e k t r i c
k z a z e n se n a s t a v t a k , a b y b e r a n lisu d v a l d e r y z c e l a u r i t r z o v
prce, aby

dery

mly

zcela

uritou

prv

a b y t y t o d e r y byly stejn v e l k . Stavj se i lisy

Bezkotouov

lis (obr.

potebnou

velikost a

tkotouov.

85) m s e t r v a n k p o h n n m a l m i t e c m i

k l a d k a m i 2 n e b o 3 , p o d l e t o h o , k t e r z n i c h je p i t i s k n u t a k

vnitnmu

v n c i s e t r v a n k u . T e c k l a d k y j s o u h n n y p a s t o r k e m 4, p o h n n m
elektromotorem.

P e s o u v n m r m u ve s m r u i p e k d o s a h u j e m e p r a

c o v n h o nebo zptnho chodu stroje.

Mechanick klikov lisy

M e c h a n i c k c h k l i k o v c h lis (obr.

86) s e p o u v d o s l y 8 0 0 0 t u n .

N e j s i l n j lis s t a v n v S R m 4 0 0 0 t u n . S t l s e s p o d n z p u s t k o u
u l o e n o u n a k l n o v p o d l o c e ( a b y ji b y l o m o n o v k o v s t a v t ) t v o
s o u s t m o h u t n h o r m u s t r o j e . R m je b u d z lit o c e l i a s t a e n k o t e v
n m i s v o r n k y , n e b o je s v a o v n z e s i l n c h p l e c h . B e r a n 2 d o s t v p o
h y b o d k l i k o v h o h d e l e 3. N a h d e l je l e t m o u p r a v e n s e t r v a n k 4,
k t e r se stle ot. Z a p n u t m l a m e l o v s p o j k y 5 s p o j m e k l i k o v h d e l
se s e t r v a n k e m , b e r a n v y k o n p r a c o v n p o h y b d o l a v r t s e z p t d o
vchoz horn polohy. N a d r u h m

k o n c i h d e l e je u p r a v e n a

b r z d a 6. S e t r v a n k je p o h n n m o t o r e m

psov

7 (pes pedlohu). V h a be

r a n u je v y v e n a t l a k e m v z d u c h u p s o b c m v p r o s t o r u p o d p s t e m 8 ,
k t e r s e p o h y b u j e v p n e u m a t i c k m v l c i a je t h l y s p o j e n s b e r a n e m .
S t l i b e r a n je o p a t e n

mechanickm vyreem, nezbytnm

pro

kovn pesnch v k o v k s malmi kosy.

Velmi dleitou

s t m e c h a n i c k c h lis je p n e u m a t i c k

s p o j k a , o b v y k l e s e d v m a l a m e l a m i . Je z a m o n t o v n a d o

lamelov

setrvanku

stroje. L a m e l o v c h spojek t o h o t o t y p u se pouv p r o k l i k o v lisy, v o d o

r o v n kovac stroje a tak p r o lanov n e b o etzov padac b u c h a r y .
e z s p o j k o u je n a obr. 8 7 . S e t r v a n k 1 d o s t v p o h o n o d

elektromoto

ru. P o t r u b m pivdme pes rotujc kloub 2 tlakov vzduch d o p n e u

m a t i c k h o v l c e 3, k t e r m
h d e l 7 s e s e t r v a n k e m 1.

se pitlauj lamely 4 k s o b a t m

spojuj

Stinice

10

Ostihovn vronku

1 o d p o v d tvaru v k o v k u , stink 2 m pak profil v y s t i

hovanho otvoru.
P r o uchycen nstroj m k o v r n a n o r m a l i s o v a n podkladnice. O s t
s t i n i c e m s k l o n 5 (obr.
navait

o s t (obr. 90b)

90).

P r o o s t i h o v n za tepla se d o p o r u u j e

wolframovou

ocel, m z v m e nejen

jeho

i v o t n o s t , ale t a k u l e h m e o p r a v y .

P r o s t h n o b l c h st m b t

mez stinkem

lenitjch

se ostien

v k o v k , u kterch

a stinic

vle.

vronek zachyt

na

s t i n k a j e h o s t a e n je o b t n , d o p o r u u j e s e u p r a v i t s t r a v r o n k .
T a k lze u p r a v i t o s t i h o v a d l o b l o k o v , k t e r s o u a s n o s t i h u j e a

de

ru
P r o o s t i h o v n se p o u v d o s l y 5 0 0 t u n m e c h a n i c k c h k l i k o v c h
lis, p r o vt sly h y d r a u l i c k c h lis.

V r o n k y se ostihuj (okrajuj) o s t i h o v a d l e m ; v k o v e k protlame p r s t i n l c , jej o b r y s o d p o v d o b r y s u v k o v k u . O b r . 88 z n z o r u j e o s t i hovadlo pro ostihovn v k o v k u kola s vncem a nbojem. Prstince
1 je v n e c z n s t r o j o v o c e l . S t i n k 2 m p o v r c h p i z p s o b e n t v a r u
v k o v k u , aby n e m o h l o dojt k deformaci
vkovku

r o v n , nen teba v nkterch

v k o v k u . Je-li e l n
ppadech

pout

strana

stinku.

S t i n k v n a z n a e n m p p a d je n a s a z e n v o l n n a v k o v k u , p o n v a d
t v a r v k o v k u zajiuje j e h o s o u s t e d n o s t .
zvedn stinku

U vtch v k o v k , k d y by

bylo namhav, volme stink

upevnn v beranu

l i s u . D r o v n ( v y s t i h o v n ) b l n y p r o v d m e p o d l e n r t u n a obr.

89.

11

Kovn zpustkovch
vkovk rotanch tvar
otivm kovnm

O t i v k o v n na b u c h a n u m o u j e v r o b u r o t a n c h t v a r s p o d l n
p r o m n n m profilem.

T m t o z p s o b e m k o v e m e tak

rovn

kulatiny,

o s a z o v a n k u l a t i n y , k u l a t i n y s r z n m i n k r u k y , k u e l o v sti a p o d .
K o v e m e o b v y k l e p r b n tye v k o v a d l e c h t v a r o v c h za s t l h o o t
e n t y e . N a obr. 91 je s p o d n z p u s t k a p r o o t i v k o v n ( r o l o v n ) .
T a t o zpustka m dutinu 2 odpovdajc tvaru

vkovku

a je o p a t e n a

m i m o t o o s t m , p r o o d s e k n u t k r k u .

Otiv kovn na svislch kovacch automatech

GFM
U v e d e n z p s o b kovn oznaujeme jako
a stroji kme

r e d u k o v a c (obr.

92).

redukovn

(prmru)

Slou k automatick

vrob

k u l a t c h , r z n o s a z o v a n c h st.
K o v a n k u s 1 je u p n u t v h l a v a k o n s n r o t a n p o h y b . N a o b v o d
k o v a n tye bu ze t s t r a n k o v a d l a 2 , p o h y b o v a n t e m i e x c e n t r y 3 .
K o v a d l a stlauj m a t e r i l v r a d i l n m s m r u . E x c e n t r y d o s t v a j

pohyb

o d p l a n e t o v h o s o u k o l a d i s k u J , k t e r je p o h n n e l e k t r o m o t o r e m

6.

H l a v a , na k t e r je u p n u t a r e d u k o v a n t y , je n a s a n c h 7, k t e r m o h o u
p s t 8 , na nj

posuvn uloen v rotujc hlav 4 jsou odstedivou silou vytlaovna

p s o b h y d r a u l i c k t l a k k a p a l i n y . T l a k o v k a p a l i n a se p i v d p e s r o z

o d s t e d u na o b v o d . R o t u j c hlavu o b j m v n e c 5 , v n m jsou u l o e n y

konat svisl p o h y b n a h o r u a d o l . S a n m i 7 pohybuje

dlova 9 od erpadla, p o h n n h o e l e k t r o m o t o r e m

k a l e n v l e k y 6. P i r o t a c i h l a v y 4 n a r e j k l a d k y 3 k l a d i v n a v l c e 6

10.

a jsou nrazem m r t n y d o s t e d u ; tam se nachz k o v a n ( r e d u k o v a

n) t y , n a k t e r o u z o b o u s t r a n p r u d c e n a r a z k o v a d l a . R y c h l m s l e d e m

Kovn na rotanch kovacch strojch

nraz k o l e m o b v o d u r e d u k o v a n tye nastane z m e n o v n p r m r u .

R o t a n k o v a c s t r o j e s l o u p e v n p r o p r c i za s t u d e n a . V p o s l e d
n d o b s e stavj t y t o s t r o j e t a k p r o r e d u k o v n t y v t c h

prmr

( p e s 5 0 m m ) z a t e p l a . N a obr. 93 je s c h m a p r a c o v n sti s t r o e .
d i v a 1 n e s o u e l i s t i 2 a na o p a n m k o n c i k a l e n v l e k y 3.

Kla

Kladiva

P r o t o e o t v k l a d i v a a s l e d d e r je v e l m i

r y c h l , je p o v r c h t y e

h l a d k . T a k se d o s a h u j e pi prci z a s t u d e n a v e l k p e s n o s t i . T o h o t o
stroje se p o u v pi k o v n p e s n c h st rotanch t v a r , k t e r u
nevyaduj dalho obrbn.

12

Vodorovn kovac stroje

o technologie kovn

V K S se obyejn stav jako m e c h a n i c k v o d o r o v n k l i k o v

lisy. Jsou

o p a t e n y elistmi, d o nich se materil s e v e a j e h o v o l n k o n e c p c h u

je. P r a c o v n p o s t u p k o v n v k o v k u t v a r u b je s c h e m a t i c k y

zobrazen

n a obr. 94. N e j d v e t y p i l o m e k p e v n e l i s t i 2 a u v e d e m e s t r o j
d o c h o d u . P o d l e obr. 94c s e p i r a z p o h y b l i v e l i s t 3 n a p e v n o u e l i s t 2
a s e v e p e v n t y . V e l i s t e c h a l i s o v n k u 5 je v y p r a c o v n a d u t i n a , o d p o
v d a j c p o a d o v a n m u t v a r u v k o v k u . P o s e v e n e l i s t (obr.

94d)

vy

k o n beran 4 s lisovnkem J pracovn zdvih a napchuje ty d o d u t i n y

(obr.

94e).

N a t o beran v y k o n z p t n zdvih a elisti se r o z e v o u , take

m e m e ty s n a p c h o v a n m k o n c e m v y j m o u t . N a k o n e c se oddl p o a
d o v a n d l k a t y e , a t o n a v h o d n u p r a v e n c h n k c h n e b o na o k r u n
pile z a t e p l a .
|i

K o v a c stroje maj elisti u s p o d a n se s v i s l o u dlc r o v i n o u , n o

v j t y p y m a j e l i s t s v o d o r o v n o u d l c r o v i n o u . R o z d l je v e z p s o b u ,
j a k m p e n m e p o h y b na b e r a n a na elisti.
Beranem pohybuje

klikov

(excentrov)

mechanismus. P o h y b e

l i s t je o d v o z e n b u d o d h l a v n h o h d e l e , n e b o n o v j t y p ( H a s e n c l e v e r )
m vlastn m o t o r .
N a obr. 95 je s c h m a n o v j h o k o v a c h o s t r o j e s e s v i s l m i
Motor

1 p o h n s e t r v a n k 2 . P o h y b se p e n na k l i k o v

elistmi.
hdel J .

S i l n o j n i c e p o h y b u j e b e r a n e m 7. V e l m i d l e i t je p e v o d p o h y b u n a
elisti. elist se u z a v e d v e , ne hlavn l i s o v n k z a p o n e
S l a , k t e r o u je p o h y b l i v e l i s t p i t l a o v n a

pracovat.

k pevn elisti, r o v n se

jmenovit sle, jakou me v y v i n o u t beran stroje. U starch typ stroj

p e v d m e p o h y b na elist o d b e r a n u s o u s t a v o u h l o v c h pk. N o v j
stroje o d v o z u j uzavrac p o h y b elist o d k l i k o v h o hdele. V u v e d e
n m s c h m a t u z n a 13 v a k u , k t e r je u p e v n n a n a k l i k o v m

hdeli.

T a t o v a k a p e n p o h y b n a v z p r n o u t y 8 , je s o u s t a v o u k o l e n o v c h
pk pitla p o h y b l i v o u

e l i s t na p e v n o u e l i s t . Z a p n u t m s p o j k y

11

p r m r D je m e n n e 1,5 p r m r u t y e d , lze p c h o v a t d l k y a t y
nsobn (

m a x

4 d ) jak n a z n a u j e obr.

97a.

Vhnme-M vedenou

d o d u t i n y , m e m e p c h o v a t d l k y a o s m i n s o b n ( /
p a d i v c e , jak n a z n a u j e obr.

m a x

ty

8d), po p

97b.

a s t o se p r o v d v y s o k s t u p e p c h o v n p o s t u p n m p c h o v n m
k u e l o v c h k o n c (obr.

98).

D u t i n a p r o p c h o v a n m a t e r i l je v l i s o v -

n k u . S t e d n p r m r p r v n h o p c h o v a n h o k u e l e je D

1,5 d , d r u

h h o k u e l e je D

1,5 D

a tet kuel m p r m r D

1,5 D .
2

V n c e ( k r o u k y ) nap. p r o k u l i k o v loiska se k o v o u tak, e nej

d v e n a p c h u j e m e n a t y i j a k o u s i p r u b u p o d l e obr. 99, k t e r o u d r u
j e m e . P r m r t y e je r o v e n v n i t n m u
Vyuljeme-ll

stroji tak sthat

s p o j m e s e t r v a n k s h d e l e m 3. T m d o s h n e m e s p o j e n s h d e l e m
kter pohybuje

b e r a n e m . D v e ne z a p o n e beran vlastn

p o h y b , u v e d e v a k a 13 d o p o h y b u v z p r n o u t y 8 , a t m

5,

pracovn

pohyblivou

e l i s t 9. e l i s t i s e o t e v o u , j a k m i l e z a p o n e z p t e n p o h y b b e r a n u .
Nov

typy

vodorovnch

kovacch stroj

maj v o d o r o v n

elisti

(obr. 96). Z a t l a u j z c e l a z e t e l n s t r o j e s e s v i s l m i e l i s t m i , a t o z e j m n a
p r o t o , e o b s l u h a je p o h o d l n j a p r c i lze n a t o m t o s t r o j i v e l m i

lehce

a u t o m a t l s o v a t . S t r o j e se stavj b u d s k l e o v m u z a v r n m v o d o r o v
nch elist, n e b o s u z a v r n m svisle se p o h y b u j c m s m y k a d l e m . T o t o
nov u s p o d n elist u m o n i l o dal rozvoj k o v a c c h stroj a d o s a e n !
velmi v y s o k c h v k o n .
Technologick

postupy

prci

rznorod a umouj velmi

na

vodorovnch

kovacch

strojch

hospodrnou vrobu pomrn

v k o v k , jak o s a z e n c h , v i d l i c o v i t c h , t a k t a k

jsou

sloitch

dutch.

Z k l a d n o p e r a c je p c h o v n a pi s t a n o v o v n p o s t u p a t v a r n u t
n o z n t z k l a d n z k o n y . N o r m l n lze p c h o v a t d l k u / =

2 , 5 d.

kde

d je p r m r p c h o v a n t y e . P c h u j e m e - l i t y d o u z a v e n d u t i n y , jej

prmru vnce.

p o h y b u e l i s t p r o o d d l e n m a t e r i l u , lze na k o v a c m
tye.

13

Kovn no elektrickch
pchovacch strojch

14

Kovn a lisovn
protlaovnm

P r o p c h o v n v e l k c h n k r u k n e b o p r u b na t e n k c h t y c h , k d e je
poadovno
prmru

pchovn velik

tye,

pouijeme

dlky,

rovnajc

elektrickch

se m n o h o n s o b n m u

odporovch

pchovacch

T v r n kus m e m e protlaovat

Pchovac stroj pracuje podle principu

n a obr.

P r o f i l o v a n tye z l e h k c h slitin a b a r e v n c h k o v se v y r b j t m

100.

vhradn protlaovnm

T y p r m r u d je u p n u t a v e l i s t e c h .
ni p i t l a o v n a

O p r s e o kovadlinu

o p r n m s m y k a d l e m . K o v a d l i n a a elisti

jeny na t r a n s f o r m t o r .

a je n a

jsou z a p o

P r o u d p r o c h z v tyi mezi elistmi a k o v a d l i

n o u , o h e j e ty na p o t e b n o u

teplotu a smykadlo

pitlaujc ty

na

k o v a d l o z p s o b n a p c h o v n t m , e se p o h y b u j e ve s m r u i p k y . A b y
ml

pchovan

b u d o p e d u ( t a k l i s u j e m e b n sti

z lehkch slitin a ze slitin mdi), n e b o proti s m r u lisovn.

stroj.

materil

msto

pro

roziovn,

m u s se

kovadlina

pohybovat mrn zpt s m r e m ipky. N a t o m t o stroji pchujeme d r o b

nj s t r o j n s t i , n a p . v e n t i l y s p a l o v a c c h m o t o r , p a s t o r k y s h d e
lem a p o d . Stroje jsou svisl nebo v o d o r o v n .
O b v y k l e se n a p c h o v a c m s t r o j i h o t o v h r u b p e d k o v e k , k t e r v y l i
s u j e m e na j i n m s t r o j i ( v e t e n o v m l i s u ) . T a k s e u n s p o u v p o k r o
kovho zpsobu elektrickho

pchovn ve spojen s lisovnm poa

d o v a n h o t v a r u na j e d n o m s t r o j i .

( v y t l a o v n m , e x t r u s ) na m o h u t n c h

vodo.

rovnch hydraulickch
ppad p e d k o v k
V obr.

101 je

lisech. P r o zhotoven zpustkovch v k o v k

lze n k d y v h o d n p o u t

naznaen postup v r o b y

spalovacch m o t o r .

protlaovn

pedlisku

V c h o z m materilem

je

pro

po

dopedu.

kovn

ventil

kulatina A uznut

na

p o t e b n o u d l k u . T e n t o kus lisujeme t r n e m d o p o u z d r a 2. Zatek

l i s o v n n a z n a u j e obr. l.,obr.

II. u k a z u j e d o k o n e n p r o t l a o v n a obr. 8

hotov pedlisek. Pro protlaovn

nejastji k l i k o v c h

m e n c h st d o p e d u

15

Kovn do uzavench
zpustek a kovn
na vcecestnch lisech

pouvme

lis.

Z p t n m p r o t l a o v n m s e nejastji h o t o v n a h y d r a u l i c k c h
d u t t l e s a . Z k l a d n m n s t r o j e m je p o u z d r o a t r n (obr.
je z l e g o v a n o c e l i a t r n

102).

lisech

Pouzdro

m u s b t z o c e l i p r o p r c i z a t e p l a (s v y s o k m

o b s a h e m w o l f r a m u ) . P o u z d r o je n a l i s o v n o d o o b j m k y z u h l k o v o c e l i .
T r n m e bt chlazen chladic v o d o u protkajc v r t n m . N k d y vysta
me s vnjm chlazenm
s t k a n o u na p o v r c h t r n u .

proudem v z d u c h u , po ppad s v o d o u
K o v n d o u z a v e n c h z p u s t e k p o v a u j e m e za n e j h o s p o d r n j , p o k u d
jde o v k o v e k v h o d n h o t v a r u , v h o d n n s t r o j a s t r o j .
Z a v h o d n stroj povaujeme

hydraulick

a vetenov

lis.

Princip

k o v n d o u z a v e n z p u s t k y je n a o b r . 103. V k o v e k je p r a k t i c k y b e z
v r o n k u . Pi n e v h o d n m p o s t u p u v z n i k v a k mezi l i s o v n k e m a liso
vacm p o u z d r e m o t e p , kter ztuje kovn. V s d k a m u s bt

velmi

p e s n s t a n o v e n a . K o v n d o u z a v e n z p u s t k y je z v l t v h o d n p r o
vkovky s rznmi

vstupky.

V c e c e s t n c h lis s e p o u v p r o k o v n i v k o v k s d u t i n a m i v r z
n c h o s c h . Jsou t o lisy, k t e r maji m i m o
b e r a n jet b e r a n y

u p r a v e n na s t o l e

S c h m a v c e c e s t n h o lisu je n a obr.

hlavn svisle se

pohybujc

lisu s v o d o r o v n m

pohybem.

104. S v i s l e s e p o h y b u j c b e r a n n e s e

l i s o v n k 1. s t e n p e d k o v a n v k o v e k je s e v e n v o d o r o v n se p o -

h y b u jc e l i s t 2 , t l a e n o u
lickm

vlcem

hydrau

protibnou

e l i s t 4, t l a e n o u h y d r a u l i c k m

18

Lisovn zvlt velkch

vkovk na Ohch lisech

vl

c e m 5 . N e j d v e se p e d k o v e k s e v e
elistmi 2 a 4 a pak lisujeme hlavnm
l i s o v n k e m . T y t o s t r o j e b y l y p o s t a
veny p r o sly d o 9 0 0 0 t u n . N a vcec e s t n m lisu

mohou

sloit v k o v k y
padu
105.

bt

vykovny

p r a k t i c k y bez o d

materilu,

nap.

podle

obr.

N e j d v e se v y k o v e v zpustce

p e d k o v e k a, k t e r m v h o d n t v a r
h l a v y f. T e n t o
vodorovn
mi

lisu a s v i s l e p o h y b l i v m

pedkovek

seveme

se p o h y b u j c m i

elist

lisovnkem, upevnnm v hlavnm

beranu

a vylisujeme d u t o u p r u b u 2.

V e l k s t r o j n a k o n s t r u k n sti z e j m n a z l e h k c h s l i t i n , n a p .
velkch

st letadel, v h o d n

lisujeme na o b c h

kostry

lisech. V r o b a

je

r y c h l e j a s t i j s o u leh. J e l i k o j d e o v e l k r o z m r y ( a 1 0 m ! ) , n e l z e
t y t o sti k o v a t na b u c h a r e c h , a p r o t o b y l y v y v i n u t y o b l i s y . V s o v t
skm Novokramatorskm

z v o d b y l p o s t a v e n lis na t l a k 7 5 0 0 0

a v U S A p r a c u j e n k o l i k lis o t l a k u 5 0 0 0 0 t u n . N a obr. 106 je o b

pro tlak 8000 tun.

Mohutn

o b lisy m a j z c e l a
konstrukci

od

odlinou

klasickho

p r o v e d e n . S l o u p y jsou
vedeny

ze s i l n c h

pro

plochch

ps a p n h l a v y lisu s k l
dny z mohutnch

vlcova

nch desek.
H l a v n v h o d a p r c e na s i l
nch hydraulickch

l i s e c h je

vt pesnost v k o v k a vt
b e z p e n o s t
zpustek.

pi

kovn do

Z e svtovho v

voje v y s v t , e se t y t o
osvduj a uplatuj

lisy

zejm

na p i k o v n v e l k c h v k o v
k z hlinkovch

slitin.

Pro

kovn v e l k c h o c e l o v c h z
pustkovch

vkovk

bude

me jet d l o u h o dvat p e d
nost z p u s t k o v m b u c h a r m ,
a to

p r o t o , e

rozmry
nklady

a jejich
jsou

maj

men

poizovac

men.

tun
lis

17

Uspodn
zpustkov kovrny

R o z m s t n stroj se d d r u h e m

a velikost

vkovk a

technologi.

Podle m o n o s t pracujeme v linkch a pslun stroje jsou uspodny

za s e b o u , a b y t o k m a t e r i l u b y l p l y n u l . T a k p i u n i v e r s l n m u s p o d
n , jak je t o m u d o s u d p e v n o u v t i n o u v n a i c h z p u s t k o v c h k o v r
n c h , jsou stroje a pece u m s t n y
a) z a s e b o u (obr.

107);

pedkovac stroj, zpustkov buchar

(nebo

lis), o s t l h o v a c s t r o j ,
4 . M o r n a je d l e i t , ale d o s t i z a n e d b v a n p r o v o z . V t v

b ) v e d l e s e b e ( n a p ) obr. 108; pec , p e d k o v a c s t r o j 2 , z p u s t k o v

kovky

b u c h a r 3 , o s t i h o v a c lis 4 ,

se

plechem,

c) v e s k u p i n c h a l i n k c h u s p o d a n c h p r o h r o m a d n o u v r o b u .

solnou
Pomocn
K

provozy

zpustkov

zpustkov kovrn

kovrny

vkldaj j d o
nebo

nebo

do

ndr

van

srovou.

(devnch)

kyselinovzdorn

Drobn

vkovky

vyloench
keramiky,

vkldaj

se

olovnm

kyselinou

do

kyseliny

v koch z kyselinovzdorn oceli. i n e k kyselin spov jednak v pm

nle m n o h o dalch p o m o c n c h

provoz

p e m n k y s l i n k eleza na jin s l o u e n i n y , j e d n a k p s o b e n m v z n i k

tak, jak to z p r a c o v n p o l o t o v a r a v k o v k vyaduje. K c e l m u o b j e k t u

l h o v o d k u n a o d p r s k v n o k u j . U ns se v t i n o u m o

z p u s t k o v k o v r n y pat t y t o p r o v o z y :

s o l n o u , v p o m r u j e d e n dl k y s e l i n y s e d v m a d l y v o d y . O h e v k y s e l i n y

1 . S k l a d s o c h o r , k n m u se p i m y k

e z r n a , k d e se s o c h o r y

e o u p i l o u na k u s y u r i t v h y , s t h a j n a s t r o j n c h n k c h n e b o r o z

d o 50 C urychluje m o e n . Pouijeme-li kyseliny srov, pichz v va

h u asi 8 % z e d n . K y s e l i n o u s r o v o u s e m o v d y z a t e p l a .
M o e n trv podle d r u h u m o e n h o materilu a koncentrace kyseliny

e z v a j k y s l k e m , p o p p a d l m o u na l a m a c h . S c h m a m e c h a n i c k h o
l a m a e je n a obr. 109. S o c h o r 1 v m s t e c h z l o m u o p a t m e v r u b e m , n e b o

vrub vyplme kyslkem. Vlekovm transportrem

vodkem

stavitelnm

operm

2 a 3 , n a e h r o t 4,

jej d o p r a v m e

mechanicky

ke

pohybovan,

hodiny
a

oplchneme

(pli

dlouh

konen
vodou

moen

trhliny).

a ponome

Po
je

zpsob
moen

do

nasycovn

povrchu

kyselin

vkovky

neutraiisan

lzn

o s c h n o u . A b y v k o v k y d o s t a l y ist p o v r c h a lep v z h l e d ,

2. V l a s t n z p u s t k o v k o v r n a .
3. h r n a a k a l r n a . V t i n a b n c h v k o v k se zpravidla

po

u v v e s t a v u t e p e l n n e z p r a c o v a n m , n e b o jen n o r m a l i s a n h a n m .
N k t e r v k o v k y se p e d o b r b n m haj, jin zulechuj.

Vkovky

tepeln zpracovvme hnm vhacch pecch,ato ve vtm mnostv

v o z e m . V k o v k y maj na p o v r c h u v r s t v u

k t e r se t e p e l n m z p r a c o v n m

a 4

(vpenn

m l k o ) . Pak se p o n o d o h o r k lzn a p o v y j m u t v l a s t n m

ulom pslun kus s o c h o r u .

v pecch s vjezdnm

kyselinou

zvtuj.

okuj,

se p s k e m . J e d n o d u c h t y p

morny

teplem

otryskvaj

je n a obr. 110. V d o b e

vtran

a stranou postaven b u d o v jsou umstny t y h r a n n n d r k y z k y s e linovzdornho

materilu.

T y t o n d r k y (vany) jsou o p a t e n y

bud od

svacm z a z e n m n e b o u s p o d n m p r o o d v d n par p o d l e o b r z k u .
V a n y jsou o b s l u h o v n y o t o n m i jeby. M o d e r n m o i c lzn t r a n s p o r tuj a u t o m a t i c k y

na etzech

zaven v k o v k y

nebo

koe

naplnn

v k o v k y , a to

nejdve d o k y s e l i n y , pak d o v o d y a dle d o

s a n l z n s k o n e n m o p l a c h e m (obr.
5. T r y s k n

vkovk

vrhanm lopatkovmi

se

neutrall-

111).

dl

ocelovm

pskem

mechanicky

k o l y na p o v r c h v k o v k .
6. K o n t r o l a

rovnn

vkov

k zle v p r o h l d c e p o v r c h u a v m
en r o z m r . P o v r c h m u s bti

prost

trhlin a peklad materilu (peloek).

Kiv

kusy

se

rovnaj

k c h lisech. Pi

rovnn

povat

zodpovdn. Velk

sme

rovnat

po

hydraulic

teba

ohevu

postu

kusy

mu

na 3 0 0 C ,

p o p p a d a na 5 5 0 C , m a l

k u s y za

s t u d e n a . R o v n a n k u s y maj bt z n o v u
poputny, aby bylo odstranno

pnut.

Mechanisace v zpustkovch
kovrnch
Pi

kovn

velkch

kus

(do

asi

3 0 0 k g ) je m e c h a n i s a c e n u t n ; p o u v
se o t o n c h j e b ,
a

pojezdnch

jeb

manipultor.
Pi k o v n d r o b n c h

vkovk

maj

hlavn v z n a m v h o d n

dopravn

pro

stedky

a transportn

p s y . P i jejich

ukldn se p o u v p l e c h o v c h
(beden),

podle

poteby

k t e r se p i s t a v u j k e
Z
chzej

transportnch
v

zpustkovch

(jetrky) a

hlavn

transportn

pi

kovrnch
akumulto
zkokolejn

prostedky,

d r u h m u . Jsou to hlavn t y t o

plynule

dopravujc

ma

prostedky:

1. skluzy,
2. vlekov transportry
lekovm transportrem

strojm.
prostedk

v vahu, mimo transportn

rov vozky

skn

upravench,

vozky,

teril o d j e d n o h o stroje k e d r u h m u , p p a d n o d j e d n o h o p r o v o z u ke

3. t r a n s p o r t n

( n a obr.

112 je k o m b i n a c e s k l u z u s v

pro zpracovn sochor),

psy a etzy,

4. korekov a skov transportry

(obr.

113 u k a z u j e

skov

transportr),
5. o b n t r a n s p o r t r y
m o r n u , obr.
Zvltn

etzov

nebo lanov ( p o d o b n jako

pro

111).

pozornost

je

vnovna odklzen

je o d v d n o d p a d u ( o d s t i h n u t c h

odpadu.

vronk) psovmi

Nejvhodnj
transportry

umstnmi v podzemnch kanlech.

Vyjmn

zvlt v e l k c h

uleh pojezdn

v k o v k z pece a vkldn d o

jeb s kletmi

(obr.

114).

M o s t o v jeb 1

bucharu
pojd

p o d l p s l u n s t i k o v r n y . N a p o j e z d n m v o z e 2 je u p r a v e n z v s
3 s k a b i n o u p r o i d i e 4. i d i d p o h y b j e b u a k l e t 5 . K l e t j s o u
oton

kolem

o s y O, take

msto v kovrn.

vkovek

m e bt

szen

na

kterkoliv

18

Bezpenost prce
v kovrnch

nch p e d p i s . Jeb m u s bt o p a t e n a u t o m a t i c k m v y p n a e m k o m e
zen z d v i h u . N i k d o nesm stoupat pod b e m e n o jebem

prv trans-

p o r t o v a n . J e b s m o b s l u h o v a t jen z k o u e n j e b n k . N a j e b o v o u
drhu

se n e s m v s t u p o v a t

ani

by

byla zajitna

nehybnost

mostu.

T a k h y g i e n prce v k o v r n c h n u t n o v n o v a t zvltn p o z o r n o s t .
T k se t o p e d e v m vtrn. A b y b y l o vtrn inn, nesta o t e v e n
aluzi, u m s t n c h v nejvym mst s t r o p u , n e b o prava
Je n u t n o p a m a t o v a t

na p v o d v z d u c h u z d o l a nleitmi

vtrnk.

o k n y ve zdi

(tsn nad p o d l a h o u ) . U d v e se v z i m pouij s p r c h y t e p l h o v z d u c h u .

P l y n o v pece maj mt d o b r o d t a h a nad t o s e u p r a v v t r a c o t v o r y n a d
pec. E l e k t r i c k o h e v zlep p o d s t a t n a t m o s f r u v k o v r n . K o v r n a
m bt p r o s t o r n , svtl a z b a v e n z b y t e n h o h l u k u .

Z a z e n k o v r n y a z p s o b prce m u s o d p o v d a t p s l u n m bezpe
n o s t n m p e d p i s m . Z e j m n a je t e b a d b t , a b y p o d l a h a b y l a r o v n .
C e s t y nutno nechat b e z p o d m n e n voln, n e m se v nich

povalovat

ani n a d ani v k o v k y . H l a v n cesty m u s bt i r o k .

V k o v r n c h p r o run k o v n m u s bt d o s t a t e k m s t a mezi v h n
a kovadlinou a mezi kovadlinou a s t n o u . Kladiva teba pevn naklnovat,

jen

nstroje,

na

n se p i t l o u k , j s o u

na r u k o j e t i

voln.

U t c h t o n s t r o j se p l o c h y , na n se p i t l o u k , n e k a l . V e l k

opatr

n o s t i je z a p o t e b p i s e k n .
Pi strojnm kovn hroz nebezpe tkch raz. N a bucharu sm
p r a c o v a t jen z a p r a c o v a n k o v a z a p r a c o v a n i d i b u c h a r u . K o v
udl
hluku

nahlas pkazy
doprovz

p o m o c n k m a idii stroje.

rozkaz smluvenm

pohybem

Pi

ruky

pli
nebo

velikm
kvnutm

STROJRENSK

VROBA

h l a v y . i d i b u c h a r u m u s b t v d y n a t s t r a n b u c h a r u , n a k t e r je

asopis vech p r a c o v n k ve strojrenskch z v o d e c h . Informuje o n o

p r v n k o v . Je-li p o m o c n k n a d r u h s t r a n s t r o j e , m u s n a p r v n h o

vinkch v technologii a nov technice pstupnmi, pomrn krtkmi

k o v e v i d t , ne-li, m u s v i d t a s p o na p o m o c n k a , k t e r vid v e d o u c h o

lnky s nejvtm

kove.

praxi, pou se dlnk, seizova, mistr i technolog a k o n s t r u k t r ,

K o v a n kus m bt bezpen seven v kletch. V dnm ppad

potem

o b r z k . l n k y jsou psny z praxe

pro

prv

tak jako h o s p o d s k pracovnk.

n e s m k o v sahat r u k o u na nstroje p o d z d v i e n m b e r a n e m , nen-l

V k a d m sle jsou z p r v y o n o v c h z p s o b e c h prce v t e c h n o l o g i i ,

beran bezpen zajitn. P o l o h a beranu m u s bt zajitna p e d s u v n o u

obrbn, tven, svaovn, p o v r c h o v c h prav, v r o b y nad a p o d .

zvorou nebo u bucharu protiderovch

aspo silnm d e v n m tr

m e m . T a k p i v y j m n v k o v k u k l e t m i je z a p o t e b n e j v t

opatr

S t r o j r e n s k v r o b a je a s o p i s z l e p o v a t e l , n o v t o r , l e n
socialistick

prce a vech,

kte chtj lpe

pracovat

brigd

a doshnout

n o s t i , nebo d e r na klet m e z n a m e n a t z t r t u r u k y . Pi k o v n n a

vynikajcch v s l e d k . Vyplat se vydat u k z k o v slo S t r o j r e n s k

b u c h a r u pracujeme s p l o k a m i velmi o p a t r n . Pi z p u s t k o v m k o v n

vroby, asopisu bohatho obsahu a zajmavch nmt.

n e s m bt ploek k o m e z e n z d v i h u v b e c p o u v n o . V y m r t n p-

Rozsah

jednotlivch

sel

62 stran

msn. C e n a

jednoho

l o k a p s o b j a k o s t e l a . P z p u s t k o v m k o v n n u t n o c h r n i t o p e d

Ks 3,50. Pedplc se u kadho p o t o v n h o adu P N S .

o d s t i k u j c m i o k u j e m i . Pi k o v n n a t r n u n u t n o potat s t m , e se t r n

S T T N

m e z l o m i t . P o k u d jde o prci s j e b y ,

nutno

rovn dbt pslu-

N A K L A D A T E L S T V

T E C H N I C K

P r a h a 2 , S p l e n 51

sla

LITERATURY

technickch znalost
Prun uebn texty

Svazek 23.

Prof. dr. Frantiek D r a s t k

Kovslv
D T 621.73

Publikace
pro

je

urena

dlnky,

un a

studenty

Oblku navrhl Metodj Sychra. Grafick

prava a technick redakce Ji Appl.
Vydalo Sttn nakladatelstv
technick
literatury, n. p., Splen 5 1 , Praha 2,
v ervnu 1960 jako svou 3373. publikaci,
typov slo L13-B1-2-1/2475, v ad kni
nice Kurs technickch znalost, 100 stran,
114 obrzk. Hlavn redaktor Ota Kraus.
Odpovdn redaktor Frantiek Chudrek.
Jazykov prava Herta Kodlov. Tiskov
korektury Marie Svobodov. Z nov sazby
psmem petit Gill vytiskl Mr, n. p.,
novinsk zvody, Praha 3. Formt papru
61 X 86 cm. 5,29 A A , 5,59 V A . D-02*01277.
Sazba 18. 2. 1960. Tisk 25. 5. 1960. Vtisk
8.215. Vydn prvn.

C e n a

bro.

56/lll-6-(B1)

vtisku

Ks

2,80