V - 42

Finanční trhy – obchody na finančních trzích (burzovní a mimoburzovní trhy)

Rozdělení fin. trhů a nástroje obchodování

A) PENĚŽNÍ TRH – obchodují se:

1. směnky = směnka je CP, kt. musí splňovat zákonem předepsané náležitosti, na kt. se určitá osoba zavazuje
zaplatit oprávněnému majiteli směnky uvedenou peněžní částku

- formy směnek:- vlastní směnka = vystavuje jí sám dlužník a zavazuje se zaplatit ve prospěch oprávněného
majitele směnky uvedenou částku (směnečným dlužníkem je sám výstavce a závazek ze
směnky mu vzniká podpisem směnky)
- cizí směnka = vystavuje jí věřitel a přikazuje dlužníkovi zaplatit částku ve prospěch třetí
osoby (dlužník se stává směnečně závazným až v momentu akceptu (přijetí) směnky, kt.
uděluje svým podpisem)
- v bankovní praxi rozlišujeme směnky na:
- směnky obchodní – vznikly jako výraz poskytnutého či dodavatelského úvěru
- směnky finanční – jsou naproti tomu pouze odrazem určitých fin. transakcí bez
odpovídajícího pohybu zboží či služeb
- náležitosti směnky:
a) výslovné označení, že jde o směnku
b) bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžní sumu
c) jméno toho, kdo má platit – směnečníka / nebo u vlastní směnky je dlužníkem sám výstavce vlastní
směnky
d) údaj splatnosti – způsob: na viděnou (vistasměnka), na určitý čas po viděné (lhůtní vistasměnka), na
určitý čas po datu vystavení (datosměnka), na určitý den (denní, fixní směnka)
e) údaj místě, kde má být placeno
f) jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno (směnečný věřitel, remitent)
g) datum a místo vystavení směnky
h) podpis výstavce
- směnka je ze zákona převoditelný CP, směnku lze převádět, pokud na ní není doložka „na řad“ – tyto
směnky jsou indosamentem nepřevoditelné. Převádí se indosamentem (rubopisem), vyskytují se dvě osoby:
- indosant – ten, kdo směnku indosamentem převádí
- indosatář – ten, na koho je směnka převáděna
- indosament musí dle zákona splňovat následující náležitosti:
- musí být napsán na směnce nebo na jejím přívěsku, často na rubu směnky
- musí být bezpodmínečný, částečný indosament je neplatný
- musí být indosantem podepsán, doporučuje se připojit adresu
- řádný majitel směnky se musí prokázat nepřetržitou řadou indosamentů

2. šeky = šek je CP, kt. obsahuje bezpodmínečný příkaz výstavce šeku bance, aby vyplatila z jeho běžného účtu
(resp. z úvěrového účtu) oprávněnému majiteli šeku na šeku uvedenou částku
- náležitosti šeku a způsob jeho použití jsou podrobně upraveny v zákonu směnečném a šekovém č. 191/1950 Sb.
- šek musí obsahovat tyto podstatné náležitosti:
a) označení, že jde o šek
b) bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu
c) jméno toho, kdo má platit (osoba se označuje jako šekovník – může ji být v zásadě pouze banka)
d) údaj místa, kde má být placeno
e) datum a místo vystavení šeku
f) podpis výstavce

1
V - 42

- průběh placení šekem – je založen na tom, že majitel účtu může po splnění podmínek požadovaných bankou
obdržet ke svému účtu šekovou knížku s šeky, vyplněním šeku potom může přímo zaplatit jiné osobě či použít
šeku v bankce k výběru hotovosti. Ten, kdo získá šek, jej předkládá své bance k proplacení.
- banka, kt. je požádána o proplacení šeku, může postupovat dvojím způsobem:
- okamžitě proplatit (honorovat) šek, což činí v případě, kdy není pochyb o krytí šeku
- může převzít šek k inkasu, a to ve dvou formách:
a) zálohově šek okamžitě proplatit s výhradou storna po určitou dobu, pro případ, že by ji šek
nebyl šekovníkem proplacen
b) šek proplatí, až sama obdrží platbu od šekovníka

- druhy šeků:
 šek na řad (orderšek) – šek je vystavený na určitou dobu s výslovnou doložkou „na
řad“ nebo i bez této doložky – práva z šeku lze převádět na další osoby –
indosamentem (rubopisem) indosant uvede indosatáře a převod stvrdí svým podpisem
 šek na jméno (rektašek) – šek je vystavený na určitou osobu a musí mít doložku
„nikoli na řad“
 šek na majitele, držitele (au porteur šek) – šek, na kt. není uvedena osoba, kt. má být
zaplaceno, popř. je uvedena, ale s doložkou „nebo majiteli“
- předložení a proplacení šeku – zákon pro šek (na rozdíl od směnky) jednoznačně stanoví, že šek je splatný vždy
na viděnou – to nelze změnit žádnou doložkou (každý šek při předložení šekovníkovi resp. bance bude proplacen
ale pouze v případě, kdy je šek dostatečně krytý zůstatkem na účtu výstavce šeku

3. pokladniční poukázky – zúčtovací a eskontní banky drží vládní krátkodobé CP = pokl. poukázky, kt. fungují
podobně jako obchodní směnky

B) KAPITÁLOVÝ TRH – obchodují se:

1. akcie – akcie nemají určenou splatnost a obchoduje se s nimi na domácích i světových kapitálových trzích.
Investoři nakupují akcie pro vlastnosti, kt. se tyto CP odlišují od dluhopisů.
Majitelé akcií se stávají akcionáři společností, do níž investovali, jestliže získají dostatečnou míru vlivu, jsou
oprávněni spolupodílet se na řízení této společnosti (při podstatném vlivu – investor vlastní nejméně 20% akcií a
více, nejvýše však 50% akcií a zakládá mu hlasovací práva), nebo dokonce tuto společnost řídit, ovládat (při
rozhodujícím vlivu – investor vlastní více než 50% akcií).
Bez ohledu na míru vlivu mají všichni akcionáři právo podílet se na zisku společnosti a na likvidačním zůstatku
při jejím zániku.
S akciemi mohou být spojena určitá práva, např. přednostní právo na dividendu (prioritní akcie), právo na prodej
za zvýhodněnou cenu (např. zaměstnanci) aj.
Akcionář má nárok na podíl na zisku, kt. byl určen valnou hromadou k rozdělení – dividendy jsou vypláceny
v různých formách:
a) peněžní dividenda – jednorázová výplata po skončení obchodního roku
b) akciová dividenda – akcionář získává nové akcie společnosti zdarma
c) majetková dividenda – jsou vypláceny akcionářům v nepeněžní formě, akcionář buď dostane určité
množství výrobků vyráběných akciovou společností, nebo nárok na bezplatné využití určité služby

2. dluhopisy – dluhopisy dělíme dle toho, zda přinášejí úrokový výnos či nikoliv a zda jsou směnitelné či nikoliv
- formy dluhopisů:
 standartní dluhopis – přináší nám úr. výnos, každý rok tzv. kupóny – ty jsou po určité době
splatitelné
- obligace obsahuje datum vydání, datum splatnosti + kupónový arch
 svlečený dluhopis – dluhopis bez kupónového archu je tzv. svlečený dluhopis, vydává se pod
cenou = zero bond
 konvertibilní dluhopis – zakládá nám právo směnit tento dluhopis za přesně daný počet akcií –
dlužný a majetkový CP

2
V - 42

- jeho cena je odvozena od ceny jiného aktiva (jiného fin. derivátu)

- když roste cena akcie, roste i hodnota konvertibilního dluhopisu
 padlý anděl – dluhopisy vydáváné společnostmi, kt. mají nízký rating (bonitu)
- nejvyšší rating má Světová banka AAA – určitě nám vrátí, nebo CCD je padlý anděl, nejnižší
je pak DDD – to už je bankrot)
- např. u ratingu CCD investor očekává, že firma se vzmátoří a akcie půjdou nahoru (jde o velké
riziko anebo velký výnos)
 konsole – dluhopis, kt. nemá nikdy splatnost, dluhopis nám vynáší po věčnou dobu =
kupón,
tzv. věčná renta – nikdy nebude vyplacená jeho jmenovitá (nominální) hodnota

- ocenění dluhopisu:
standartní dluhopis:
PD = C1 / (1+i) + C2 / (1+i)2 + … + Cn + NH / (1+i)n ……… Cn = kupón, NH = nominální hodnota

konsole:
PD = D / i = C / i

3. hypoteční zástavní listy – obsahují výslovné potvrzení emitenta v textu dluhopisu, že návratnost se
zabezpečuje nemovitostmi nebo podobně jištěnou zástavou. Takto jsou zástavní listy jištěny dvakrát – výstavce
za ně ručí jako u ostatních dluhopisů, a navíc ručí svými zastavenými nemovitostmi.
Hypoteční zástavní listy jsou specifickým typem, kt. jsou vydávány oprávněnými hypotečními bankami, jejichž
jmenovitá hodnota je kryta pohledávkami z hypotečních úvěrů poskytnutých na investice do nemovitostí

4. finanční deriváty = CP, jehož cena je odvozena z ceny tzv. podkladového aktiva
 opce – je pouze CP obchodovatelný na burze, opce dává právo (ne povinnost) využít nákup nebo prodej
opce = právo nakoupit nebo prodat za určitou cenu, rozlišujeme:
1. evropská opce – své právo uplatním po předem stanovené době
2. americká opce – během doby se sám rozhodnu, kdy nakoupím nebo prodám
- CP bude mít odvozenou cenu od toho, jak se bude vyvíjet cena
- finanční páka (např. cena stříbra vzroste o 1 penci, cena opce vzroste o 20 USD)
- nákupní opce – vlastník opce má garantováno, že bude moct po určité době nakoupit (např.
nakoupit stříbro za 2 měsíce za 16,8 USD – za 2 měsíce: buď 21,4 USD zvýšila se cena opce
nebo 15,6 USD poklesla cena opce
- prodejní opce – vlastník má právo po určité době opci prodat (např. nákup stříbra za 16,8
USD, opci můžu prodat za 2 měsíce za 16,8 USD – za 2 měsíce:
buď 17,4 USD – právo se nevyplatí, nákup stříbra na trhu 17,4 USD
nebo 15,7 USD – vydavatel se zavázal, že ode mě koupí za 16,8
USD (právo proti poklesu – tzn. vydělám na tom)
 futures – kupuji skutečně danou komoditu (komodita dodána v daném množství, v požadované kvalitě a
na přesné místo) – např. ropa dodávaná pouze do Brand (NO), Chicago
- futures mohu dál prodat, postoupit je – jsou obchodovatelné na burze
 swapy – používá se v mezibankovním styku při obchodování
- fin. derivát, jež jako podkladové aktivum bere úrokové sazby (např. garance úroku 4,3% - koupím
swap (clearingová centra bank) – úrok vzroste na 7,2%, uplatním nákup a je mi vyplacen úrokový
rozdíl)
- použití na měnovém trhu, jistím se proti nárůstu či poklesu na měnovém trhu
- neobchoduje se na burze
 forwardy – jde o komodity (jako u futures)
- smlouva (ne právo na prodej nebo koupi) ale nemá standardizované podmínky
- neobchoduje se na burze (forward je uzavřen s podnikem, na burze neprodejný – není zaručena jeho
kvalita)
 waranty – zvláštní druh opce, liší se:
a) zavedli ji Evropani – Deutsche Bank
b) větší výnosnost X větší prodělek
c) 1 opce kryje 1 akcii nebo 1 dluhopis: ale! 1 dluhopis = 10 warantů, 1 akcie = 8 warantů
(např. růst dluhopisu o 1 USD, mám 10 warantů – nárůst 10x)

3
V - 42

 ceritifikáty (právo 1:1), turbocertifikáty (právo 10:1) – CP založené na tom, jak roste index nějakého
světového trhu
- certifikáty jsou pouze nákupní
- certifikáty jsou na celé průmyslové odvětví (farmaceutický, automobilový průmysl,…)

Burzovní trh a jeho regulace

- burza je trhem zboží jako každý jiný trh, ale v důsledku specifičnosti obchodů se burzovní trh
vyznačuje několika zvláštnostmi:
a. k provozování burzovních obchodů je třeba zvláštní povolení
b. jednotlivé druhy burzovních obchodů jsou přesně stanoveny
c. zboží obchodované na burzách musí být připuštěno a schváleno vedením burzy
d. obchoduje se s určeným množstvím
e. čas a místo obchodů jsou burzovními orgány přesně určeny
f. existuje flexibilita cen, množství, N a P
g. zboží, kt. je předmětem obchodů, není na burze fyzicky přítomno

- burzy se vzájemně liší podle sféry činností a fcí, kt. plní. Z hlediska předmětu burzovního obchodu
rozeznáváme:

1. peněžní burzy (burza CP je užší pojem než peněžní burza), rozeznáváme:

a) burzy CP - především provádějí promtní obchody s klasickými nástroji
b) devizové burzy - realizují nákupy a prodeje deviz a valut – slouží k oficiálnímu
stanovování devizových kurzů (fixing) a usnadňují devizové intervence CB
c) burzy financial futures - slouží pro obchody s různými druhy financial futures
d) opční burzy - obchoduje se s opčními kontrakty
2. zbožové burzy – realizují promtní i termínované obchody:
- na promptních zbožových burzách se obchody uskutečňují podle vzorků jednotlivých zboží,
což znamená, že obchodované instrumenty nejsou vzájemně zastupitelné (promntní burzy mají
zpravidla charakter plodinových burz), obchody jsou plněny a sjednávány podle individuálních
podmínek – drtivá většina obchodů probíhá ve formě mimoburzovních obchodů
- termínované zbožové burzy slouží k zajištění (popř. ke spekulaci) proti cenovému kolísání
obchodovaných komodit, obchody jsou standardizovány a nejsou efektivně plněny, jedná se o
burzu v Londýně (předmětem obchodu jsou vlna, neželezné kovy, cukr, kaučuk, kakao a obilí),
burzu v New Yorku (obchoduje se s bavlnou, vlnou, kovy, kávou, cukrem a rostlinými oleji) a
burzu v Chicagu (obchody s obilím, masem a olejem)
3. burzy služeb – mají charakter obchodů s prostorami lodí a jejich prodejem, vzhledem k tomu,
že většina těchto služeb je realizována na mimoburzovních trzích, je možné zaznamenat
neustálý pokles důležitosti zmíněných burz služeb

- institucionální uspořádání burzovních trhů se v jednotlivých státech výrazně odlišuje, zejména

z historických, ekonomických, regulatorních a politických důvodů, při určitém zjednodušení můžeme
rozlišovat:
-
A. veřejné burzy – vznik se datuje v napoleonském období (vznik v zemích pod vlivem
Napoleona I. – Francie, Belgie, Španělsko, Itálie, Řecko), model fungoval až do konce 80. let 20.
stol., nyní dochází k modernizaci veřejného modelu burzy – dříve burzy podléhali přísné regulaci
panovníka (později státu), kt. stanovil detailní podmínky obchodování, ale také rozhodoval o
připuštění jednotlivých CP k burzovnímu obchodu a určil výši zprostředkovatelské provize
B. soukromé burzy – jako samosprávné instituce si sami vytvářejí pravidla členství,
podmínky připuštění CP a principy obchodování, přičemž současně používají samoregulace
(anglosaské země – USA, VB, Kanda, Austrálie, JAR)

4
V - 42

C. bankovní burzy – převládají ve státech, kde dominuje univerzální model

bankovnictví – i když burzy mají charakter buď privátní, nebo veřejnoprávní instituce –
rozhodujícími burzovními účastníky jsou univerzální banky (Německo, Rakousko, Skandinávie,
Nizozemsko, Švýcarsko, ČR)

- světové burzy se odlišují svou organizací, předmětem obchodů – na některých burzách mají dominantní
význam obchody s akciemi (akciové burzy), na jiných transakce s dluhopisy (dluhopisové burzy) a na některých
obojí (burzy CP)

=> burza CP – definujeme jako zvláštním způsobem organizované přímé či nepřímé (prostřednictvím počítačů)
shromáždění osob, kt. se koná pravidelně a v určenou dobu a obchoduje se na ní s CP podle platných pravidel a
burzovních předpisů
- burza CP se stala jednou z nejdůležitějších institucí tržní ekonomiky, bývá označována jako „barometr
ekonomiky“, má následující fce:
a) obchodní – burza CP umožňuje vlastníkům volných fin. prostředků investovat je do CP a současně
jim zajišťuje transformaci finančních investic v likvidní prostředky, na burzovním trhu CP dochází především ke
změně majitele CP
b) alokační – burza CP vykonává alokační fci pouze v situaci, jestliže jsou CP emitovány
prostřednictvím burzovního trhu a burza má tedy charakter nejen sekundárního, ale i primárního trhu
c) cenotvorná – vyrovnáváním N a P přispívá k oceňování kapitálu – kursový vývoj má vliv na
rozhodování a činnost makroekonomických i mikroekonomických subjektů
d) spekulační – hlavním objektem spekulace jsou akcie. Burzovní spekulace je podnikatelská činnost
založená na uvážení určitých, na burzu působících okolností, kt. způsobují změny tržních cen akcií – čehož
burzovní spekulant využívá ve svůj prospěch, cílem spekulantů není dlouhodobě investovat, snaží se vydělat na
kursovém pohybu, jsou označováni za „parazity trhu“

Burzovní systém
- k základním prvkům burzovního systému patří:

1. BURZOVNÍ PUBLIKUM – burza CP není volně přístupným trhem, přístup na něj mají pouze
vybrané osoby nebo instituce, prostřednictvím stanovených osob nebo institucí však mohou v tomto trhu
obchodovat všichni zájemci (tzn. široká investiční veřejnost)
- rozlišujeme: a) nepřímí účastníci – jsou investoři, kt. mají zájem koupit nebo prodat CP na burzovních trhu,
protože nemají fyzický přístup na burzu, musí využít služeb přímých burzovních účastníků
b) přímí účastníci – obchodují na vlastním burzovním trhu a realizují obchody na vlastní
nebo na cizí účet. Existují dvě skupiny přímých účastníků:
 burzovní obchodníci – jsou zástupci členských firem, tyto firmy nabízejí svým klientům
širokou paletu služeb, kt. jsou spojeny s investováním (poradenství, správa a úschova,
majetková správa, provedení kupních a prodejních příkazů)
- členství lze získat buď na základě splnění určitých požadavků (veřejnoprávní typ burzy)
- nebo koupí „křesla“ (členství) ve veřejných aukcích (soukromoprávní typ burzy)
 burzovní zprostředkovatelé – mají zprostředkovatelskou a kursotvornou úlohu (stanoví
burzovní kurs a vyřizují burzovní obchody)
- pokud dohodce vykonává pouze tyto fce, jedná se o pasivního burzovního zprostředkovatele –
existují na evropských trzích a jsou jmenováni burzou
- na anglosaských burzách vystupují zprostředkovatelé jako „tvůrci trhu“, protože oznamují kupní a
prodejní ceny, za kt. jsou ochotni kdykoliv koupit či prodat CP (buď uzavírají obchody na cizí účet =
broker, nebo na vlastní účet = dealer)

2. BURZOVNÍ PŘÍKAZY – investoři se v první řadě při zadávání burzovního příkazu zajímají o
kupní, popř. prodejní kurs. Burzovní příkazy jsou elektronicky evidovány v centrálních databázích firem CP.
Z hlediska limitů rozlišujeme následující burzovní příkazy:

5
V - 42

a) nelimitované příkazy (tržní příkazy – „co nejlépe“ a „co nejlevněji“) – klient očekává od obchodníka, že bude
co nejlépe hájit jeho zájmy
b) limitované příkazy – přesné stanovení nejvyšší kupní ceny, popř. nejnižší prodejní ceny, pokud se obchodník
do limitu nevejde, je povinen rozdíl mezi limitem a dosaženou burzovní cennou sám uhradit
c) příkazy omezující ztrátu (stop loss order) – slouží ke snížení rizika kursových ztrát, obchodník dohodne se
zákazníkem hranici, kt. je určující pro prodej CP – pokud aktuální kurs dosáhne této hranice, popř. klesne pod ni,
následuje automaticky prodej „co nejlépe“ (např. aktuální kurs činí 45 USD, stop loss order 41 USD znamená, že
při poklesu kursu na 41 USD se obchodník pokusí okamžitě prodat akcie na trhu)
d) příkazy zajišťující zisk (stop byu order) – naopak obsahují hranici, kt. slouží ke koupi akcií na účet zákazníka
„co nejlevněji“ – příkazy slouží k zajištění kursového zisku při neočekávaném kursovém zhodnocovacím pohybu

3. PŘEDMĚT BURZOVNÍCH OBCHODŮ

- předmětem burzovního obchodu jsou různé druhy CP, především však akcie a dluhopisy
- aby mohl být CP obchodován na burzovním trhu, musí být nejdříve připuštěn na burzu – o připuštění rozhoduje
vedení burzy (popř. burzovní výbor), kt. rovněž stanoví podmínky pro připuštění
- k podmínkám pro připuštění CP na burzu patří:
- minimální výše vlastního kapitálu
- minimální doba existence společnosti
- dostatečné rozptýlení akcií mezi investičním publikem
- určitá úroveň hospodaření žadatele
- vyhotovení burzovního prospektu
- pravidelné zveřejňování výsledku hospodaření

4. STANDARDIZACE OBCHODOVANÉHO MNOŽSTVÍ

- na burzách se obchody neuskutečňují v libovolném množství, ale jsou stanoveny minimální jednotky transakcí
- např. v anglosaské oblasti je 1 lot, kt. např. v USA obsahuje 100 ks jednoho titulu
- při nižších příkazech (odd-lot) je přičítána k základnímu kursu přirážka

5. OBCHODNÍ SYSTÉM
I. PREZENČNÍ BURZY
- představují klasickou techniku obchodování, účastníci se scházejí ve stanovenou dobu na burzovním parketu,
kde vzájemně uzavírají obchody
- dle role burzovních zprostředkovatelů a způsobu stanovení burzovních kursů lze rozlišovat tyto modely PB:

A. systém řízený příkazy – burzovní zprostředkovatelé stanoví burzovní cenu na principu

maximalizace počtu (objemu) transakcí, vzájemně spárují příkazy a zúčastněným stranám (burzovním
obchodníkům) vydají uzavírací listiny
B. systém řízený cenou – na burzovním parketu si aktivní burzovní zprostředkovatelé (tvůrci trhu –
obchodují na vlastní účet a riziko) vzájemně konkurují svými nákupními a prodejními kotacemi a vyhledávají co
nejvýhodnější ceny
C. aukční systém – obchodování probíhá přímo mezi burzovními obchodníky bez burzovních
zprostředkovatelů, burzovní obchodníci uzavírají obchody mezi sebou metodou „veřejného křiku“

II. ELEKTRONICKÉ BURZOVNÍ OBCHODNÍ SYSTÉMY

- trend je jednoznačný: rychlé opouštění prezenčních burz a jejich nahrazování burzami elektronickými

A. systém řízený kvótami – jedná se elektronizaci prezenčního obchodního systému řízeného cenou,
v tomto systému vystupují jak tvůrci trhu, tak i burzovní obchodníci – vzájemně jsou propojeni počítačovými
systémy, mohou sledovat burzovní dění v reálném čase a uzavírat obchody
B. systém centrální objednávkové knihy – systém vůbec nepoužívá tvůrce trhu, vystupují zde pouze
burzovní obchodníci, kt. elektronicky zadávají příkazy do centrální objednávkové knihy, kt. shromažďuje a řadí
příkazy podle časových a cenových priorit. Počítačový systém automaticky vytváří burzovní ceny na principu
maximalizace transakcí a spojuje vhodné příkazy.

6
V - 42

C. systém jednotné cenové aukce – založen na systému centrální objednávkové knihy, avšak
s rozdílem, že se burzovní cena vytváří pouze jedendenkrát ve stanoveném období, burzovní ceny se stanoví na
principu maximalizace burzovních transakcí
D. kombinovaný obchodní systém – spojuje dohromady výše popsané elektronické obchodní systémy

6. DRUHY BURZOVNÍCH OBCHODŮ

- podle časového okamžiku realizace obchodu rozeznáváme:

a) promptní obchody – dochází k dodání CP a k vypořádání obchodů během několika dní (několikadenní časové
zpoždění je způsobeno technickou obtížností vypořádacích operací)
b) termínované obchody – se uskutečňují až po dohodnuté lhůtě nebo ve lhůtě stanovené burzovními pravidly
(např. 1-6 měsíců). Plnění při termínovém obchodu (tzn. skutečné zaplacení a dodání) neuskutečňuje ihned po
sjednání obchodu (k tomu dochází při promptních obchodech), nýbrž se posunuje od data uzavření obchodu na
předem stanovenou dobu.

7. VYPOŘÁDÁNÍ BURZOVNÍCH OBCHODŮ

- za vypořádání burzovních obchodů se považuje:
 vyrovnání finančních závazků mezi kupujícím a prodávajícím
 dodání CP
- po uzavření obchodu obdrží zúčastněné strany uzavírací list
- po skončení obchodního dne ohlásí oba partneři realizaci obchodu zúčtovací instituci
- tato instituce porovná informace o uzavřených obchodech (zjistí vzájemné pohledávky a závazky)
- další operací je clearing = zápočet vzájemných pohledávek a závazků (snahou je minimalizace
peněžních pohybů)
- po provedení clearingu dojde k vlastnímu plnění obchodu (pohyb CP a peněžních prostředků)

8. BURZOVNÍ INFORMACE
- v burzovním systému má prvek burzovních informací nezastupitelnou úlohu – aktuální a pravdivé informace
jsou nezbytné pro efektivní fungování burzy, ale i pro investiční rozhodování investorů

Český burzovní systém

- v květnu 1991 vzniká Přípravný výbor pro založení burzy CP

- Burza cenných papírů Praha, a. s. (BCPP) byla zapsána do obchodního rejstříku v listopadu 1992
- zakladateli bylo 12 českých a slovenských bank a 5 obchodníků s CP

Členství na BCPP
- členství je založeno na členském principu, oprávnění k obchodování mají pouze členové
- členem může být PO, kt. má dle zákona o CP povolení k obchodování s CP, splňuje podmínky členství
a je buď akcionářem burzy, nebo je přijata burzovní komorou za člena burzy
- o přijetí za členy BCPP rozhoduje burzovní komora na základě doporučení burzovního výboru pro
členské otázky
- k nákupu a prodeji CP na BCPP je oprávněna také ČNB
- člen vystupuje vždy vlastním jménem prostřednictvím svého makléře, kt. jedná jménem člena burzy
- burzovní člen je oprávněn obchodovat na BCPP pouze když je zároveň členem Garančního fondu burzy
(GFB) – peněžní prostředky GFB kryjí rizika vyplývající z vypořádání burzovních obchodů
- burzovní člen, kt. poruší své povinnosti dané právními předpisy, je potrestán peněžitou pokutou,
pozastavením členství nebo zrušením členství

Burzovní obchody a burzovní trhy

- na BCPP se v současné době uzavírají pouze promptní obchody, kt. se uskutečňují na trhu:
 hlavním - obchodují se zde CP největších společností a fondů,
- o přijetí na hlavní trh burzy rozhoduje burzovní výbor pro kotaci na základě žádosti (součástí je i
prospekt, který je ověřen bankou)
- emise dluhopisů vydaných vládou ČR nebo ČNB jsou přijaty bez žádosti a bez prospektu

7
V - 42

- CP určené k obchodu na hlavním trhu musí být zcela splacené a obchodovatelné bez omezení, emise
musí splňovat přísné podmínky:
a) výše ZK emitenta – podle obch. zákoníku
b) objem části emise vydané na základě veř. nabídky (emisní kurs) – nejméně 200 mil. Kč
c) podíl části emise vydané na základě veř. nabídky na celkovém objemu emise nejméně 20%
d) doba podnikatelské činnosti emitenta – nejméně 2 roky
e) dostatečná likvidita – stanovená burzovním výborem pro kotaci
- mezi základní podmínky přijetí emise akcií investičních fondů a podílových fondů na hlavní trh patří:
a) výše základního jmění emitenta – 500 mil. Kč
b) doba podnikatelské činnosti emitenta – nejméně 2 roky
c) dostatečná likvidita – stanovená burzovním výborem pro kotaci

 vedlejším – obchodují se CP, kt. jsou vydány v souladu s obecně uznávanými předpisy a burzou přijaty
k obchodu na tomto trhu.
- o přijetí na vedlejší trh burzy rozhoduje burzovní výbor pro kotaci na základě žádosti (součástí je i
prospekt, který je ověřený bankou)
- pro přijetí CP musí emise splňovat tyto podmínky:
a) výše ZK emitenta - podle obch. zákoníku
b) objem části emise vydané na základě veř. nabídky (emisní kurs) – nejméně 100 mil. Kč
c) podíl části emise vydané na základě veř. nabídky na celkovém objemu emise nejméně 15%
d) doba podnikatelské činnosti emitenta – nejméně 2 roky
- mezi základní podmínky přijetí emise akcií investičních fondů a podílových fondů na hlavní trh patří:
a) výše základního jmění emitenta – 250 mil. Kč
b) doba podnikatelské činnosti emitenta – nejméně 2 roky

Emitenti připuštěných CP na hlavní nebo vedlejší trh musí dodržovat základní informační povinnosti. Musí
poskytovat čtvrtletní ukazatele svého hospodaření, auditovanou účetní závěrku, výroční zprávu a během roku
kursotvorné informace o hospodářských výsledcích.

 volném – připuštění CP se uskutečňuje pouze na základě registrace, o kt. rozhoduje generální tajemník
burzy
- emitenti CP z volného trhu nepodléhají žádným informačním povinnostem

 novém – nový trh byl vytvořen 3. září 1999 a je určen zejména nově vzniklým společnostem
- mezi základní podmínky přijetí emise patří:
a) výše ZK emitenta – 10 mil. Kč
b) doba podnikatelské činnosti emitenta – 1 rok
c) podíl části emise vydané na základě veř. nabídky – 15%
d) počet akcií v emisi – 100 000 ks
e) tržní kapitalizace emise – 20 mil. Kč

Typy burzovních obchodů

- BCPP patří mezi burzy, kt. používají elektronický obchodní systém – lze realizovat jak cenotvorné, tak
i necenotvorné obchody. Na BCPP se v současné době realizují tři základní typy obchodů:
 automatické obchody – buď mají charakter obchodování při pevné ceně, nebo průběžné
obchodování při proměnlivé ceně.
- obchodování při pevné ceně (fixing) – má charakter elektronického obchodního systému
jednotné cenové aukce, ve kt. se zpracovávají objednávky ke koupi nebo prodeji CP ke stanovenému

8
V - 42

časovému okamžiku. Výsledkem zpracování je stanovení jedné ceny pro daný předmět burzovního
obchodu na principu dosažení co největšího zobchodovaného množství CP
- průběžné obchodování při proměnlivé ceně – má charakter elektronického obchodního
systému centrální objednávkové knihy, tento systém je znám pod zkratkou KOBOS (Kontinuální
Burzovní Obchodní Systém) – obchoduje se ve stanovenou dobu průběžným způsobem s proměnlivou
cenou, kt. je vždy odvozena podle posledního uzavřeného obchodu. V KOBOS nelze realizovat
obchody v libovolné výši, ale pouze v letech, kt. jsou stanoveny podle obchodních skupin a velikosti
tržních cen. Používá se jak princip cenové, tak časové priority.
 Systém pro podporu akcií a dluhopisů (SPAD) – je založen na elektronickém obchodním
systému řízeného kvótami, ve kt. obchodování probíhá prostřednictvím tvůrců trhu. Rozlišujeme:
- otevřenou fázi – tvůrci trhu mají povinnost kotovat nákupní a prodejní ceny ve stanoveném
rozpětí těch CP, u kt. mají s burzou uzavřenou smlouvu o vykonávání tvůrců trhu. Průběžně je určována
nejlepší nabídková a poptávková cena, a to ze všech kotací oprávněných tvůrců trhu.
- uzavřená fázi – nejsou tvůrci trhu povinni kotovat nákupní a prodejní ceny, obchody v této
fázi mohou být realizovány v rámci povoleného rozpětí, platného v okamžiku ukončení otevřené fáze
 blokové obchody – jedná se o necenotvorné obchody na BCPP, jde o transakce s CP, kt. jsou
uzavřeny mezi dvěma členskými firmami burzy, přičemž jsou zaregistrovány v automatickém
obchodním systému. Cena uzavřeného obchodu není vázána aktuálním tržním kursem CP a
odchylka od platného kursu není omezena.

BCPP rovněž zprostředkovává pro své členy na volném trhu nákup a prodej podílových listů otevřených
podílových fondů. Odkupní a prodejní cena je pro členské firmy oznámena ráno každý burzovní den.

Vypořádání burzovních obchodů

- vlastní vypořádání zajišťuje dceřiná společnost burzy UNIVYC, a. s. (UNIverzální VYpořádací
Centrum). UNIVYC zadává příkazy k převodům peněžních prostředků na účtech členů burzy jako třetí
strana. Registraci změny majitele CP v evidenci SCP, který byl obchodován na burze, uskutečňuje SCP
na základě pokynu UNIVYC
- vypořádání burzovních obchodů uzavřených na centrálním trhu se uskutečňuje průběžným způsobem
třetí pracovní den následující pro burzovním dni – a to na základě dodání CP proti jejich zaplacení.
Peněžní vyrovnání je prováděno prostřednictvím Clearingového centra ČNB, a to prostřednictvím
clearingových bank.

Mimoburzovní trhy

- obchody s CP uskutečňují investiční zprostředkovatelé nejen na burzovních trzích, ale i na

mimoburzovních trzích
- v posledních letech je trendem zvyšování významu mimoburzovních obchodů s dluhopisy, akciemi
malých a středních akciových společností
- invest. zprostředkovatelé využívají mimoburzovních trhů zpravidla pro realizaci akvizičních nebo
blokových obchodů

- základní důvody pro existenci mimoburzovních trhů jsou:

a) burzy CP stanoví přísné podmínky pro připuštění CP (minimální výše tržní kapitalizace, minimální
doba existence firmy, finanční historie firmy atp.) – ovšem tyto podmínky nesplňují akcie nově založených nebo
malých společností, a proto jsou v počáteční fázi jejich akcie obchodovány na mimoburzovních trzích (zejména
na trhu NASDAQ), tyto trhy umožňují firmám získávat akciový kapitál veřejnými akciovými emisemi
b) burzovní obchody nevyhovují některým typům kapitálových operací – např. akviziční obchody, kt. se
uskutečňují ve formě přímých (mimoburzovních) transakcí. Invest. zprostředkovatelé zpravidla preferují pro
obchodování s dluhopisy mimoburzovní trhy – zejména ve formě telefonických nebo počítačových systémů
(např. Reuters nebo Bloomberg)
c) obchodování na burzách není levnou záležitostí – úsilí institucionálních investorů hledat možnost
snížení transakčních nákladů. Institucionální investoři vytvářejí vlastní soukromé mimoburzovní obchodní
systémy (např. Instinet, POSIT nebo Ariel), na kt. realizují své transakce za nižších nákladů než na burzovním

9
V - 42

trhu. Existují specializované internetové obchodní systémy (např. e-trade), kt. své služby nabízí drobným
investorům
d) mimoburzovní trhy vystupují jako konkurenční trhy vůči burzám – především nekvalitní burzovní
infrastruktura podněcuje k vytváření alternativních obchodních systémů

Český mimoburzovní systém

- v ČR se mimoburzovní systém realizuje ve dvou formách:

a) neorganizovaný burzovní trh – měl mimořádné postavení do poloviny 90. let, zejména z důvodu
zprostředkování centralizace vlastnických práv a akvizičních operací, kt. byly vyústěním kupónové privatizace.
Akcie byly evidovány ve Středisku CP (SCP), neorganizovaný mimoburzovní trh se realizoval především ve
formě přímých převodůna přepážkách v SCP. K výraznému poklesu přímých převodů došlo po třetí vlně
kupónové privatizace, ale jistý vliv mělo i rozhodnutí Burzy CP Praha (BCPP) z roku 1997, kt. zakázalo svým
členům realizovat převody na přepážkách SCP.

- od poloviny 90. let se rozvíjí nový segment mimoburzovního trhu – obchody s dluhopisy vypořádané
prostřednictvím UNIVYC, a. s. (UNIverzální VYpořádací Centrum) – jedná se o dceřinou společnost
BCPP, tato společnost realizuje vypořádání burzovních obchodů, ale také vypořádání mimoburzovních
obchodů, úschovu a správu listinných CP, půjčování CP, správu a řízení vkladů účastníků v Garančním
fondu burzy. BCPP tyto obchody vykazuje ve svých statistikách jako burzovní obchody, ale převládá
názor, že jde o transakce mimoburzovního charakteru.

b) organizovaný mimoburzovní trh – dle zákona o CP lze tento trh vytvořit na základě povolení
Komise pro CP. Trh spravuje organizátor mimoburzovního trhu, kt. však nesmí sám obchodovat s CP a dalšími
invest. instrumenty. Dosud v ČR provozuje organizovaný mimoburzovní trh v ČR pouze RM-Systém, a. s. –
jedná se o dceřinou společnost PVT, a. s. – ale RM-S vznikl z registračních kupónových knížek v rámci projektu
kupónové privatizace. RM-S začal organizovat obchodování v květnu 1993.

RM-S = elektronický obchodní systém, kt. není založen na členském principu, ale na principu zákaznickém, což
umožňuje přímý vstup na sekundární trh všem zaregistrovaným zákazníkům a to za velmi jednoduchých
podmínek

RM-S sám s CP neobchoduje, nekupuje ani neprodává CP, ale obchody s nimi pouze organizuje.
- RM-S používá unikátní systém předobchodní validace kupujícího a prodávajícího. Kupující musí
disponovat dostatečnými prostředky na „jumbo účtu“ vedeného u Investiční a Poštovní banky. Naopak
prodávající musí disponovat CP ve SCP, kt. zabezpečuje jejich blokaci.
- prostřednictvím RM-S lze realizovat i přímé obchody mezi dvěma předem dohodnutými partnery –
RM-S zajistí pouze předobchodní validaci na korunových účtech a vypořádání obchodu, kdy cena je
určena vzájemnou dohodou smluvních partnerů bez vazby na aukční cenu nebo přípustné cenové
pásmo.
- v posledním období rozšířil RM-S nabídku služeb o zprostředkování hromadných odkupů, technickou a
organizační podporu emitentů CP
- RM-S je rovněž technicky připraven zprostředkovávat převody příkazů klientů, kt. se týkají fin.
derivátů na Vídeňskou burzu

10