Professional Documents
Culture Documents
Fyzika s nadhledem 7
Řešení pracovního sešitu
Pohyb tělesa
Co je pohyb? strana 6–7
1. běžící zajíc, lopatky větrné elektrárny, padající švestka, vagon na rovných kolejích, kabina lanovky,
kolo jedoucího automobilu, kyvadlo hodin, hlína na hrnčířském kruhu, řídítka horského kola, počítačová myš,
prsty ruky při psaní, konev při zalévání, DVD v přehrávači, křídlo vlaštovky, kmen topolu ve větru, Měsíc kolem
Země, Země kolem své osy, Země kolem Slunce
Pozn.: Neoznačené pohyby jsou složené.
2. modře označené výrazy: padající švestka, vagon na rovných kolejích
3. Individuální žákovské řešení.
4. Jde o posuvný pohyb po kružnici (elipse) kolem středu Slunce.
Den by byl stejně dlouhý jako rok.
5. Posuvný pohyb ve směru výstřelu, otáčivý kolem osy a posuvný směrem k Zemi (volný pád).
Náboj se otáčí kolem osy díky spirálovitému drážkování v hlavni. Účelem otáčení je lepší stabilita při letu. Náboj během letu
padá volným pádem působením gravitačního pole Země.
6. Při jízdě po rovné silnici (bez zatáčení) nebo u stojícího auta pozorovaného kolemjedoucím cyklistou, …
1. a) km
popis pohybu živočicha rychlost v — pořadí
h
Medvěd urazil v lese za 2 hodiny 10 kilometrů. 5 2
Želva za hodinu ušla na pláži 500 metrů. 0,5 1
Divoká husa táhnoucí na jih uletěla za 4 hodiny 240 kilometrů 60 4
Delfín v moři uplaval 10 kilometrů za půl hodiny. 20 3
b) m
popis pohybu živočicha rychlost v —
s pořadí
B
C
km km
5. Nejnižší dovolená rychlost 30 — . Konec úseku s nejnižší dovolenou rychlostí 30 — .
km h km h
Doporučená rychlost 70 — . Úsek s nejvyšší dovolenou rychlostí 80 — .
h km h
Konec úseku s nejvyšší dovolenou rychlostí 80 — . V České republice je nejvyšší dovolená rychlost v obcích
km km h km km
50 — , mimo obec 90 — , na silnicích pro motorová vozidla 110 — a na dálnicích 130 — .
h h h h
6. a) 300 s
km
b) 10 —
h
c) 250 s
d) Po rozjezdu jel Jarda asi z kopce, pak do kopce a na závěr po rovince nebo z mírnějšího kopce než na začátku.
1. v
m
s
30
25
20
15
10
5
0
0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 t
min
2. v
km
h
15
10
0
0 2 4 6 8 10 12 t
min
3. popis, Excel, veličiny, kolmé, stupnice, vodorovná, body, svislá, jednotky; tajenka: PEČLIVOST
60
0
0 0,25 0,50 0,75 1 1,25 1,50
t
h
Pozn.: Počátek půlhodinového intervalu může být v grafu libovolný, důležitá je jen délka intervalu (0,5 hodiny).
2. Země urazí téměř 2 600 000 km, tedy mnohem více než je její průměr.
3. Stroj urazí za týden téměř 34 m.
4. Okruh je dlouhý 24 m.
5. Družice byla ve výšce 105 000 km.
6. Veronika dožene brášku za 7,5 s ve vzdálenosti asi 38 m.
s
m
40
30
20
10
0
0 5 10
t
s
7. a)Tonda s Janou se potkají za 30 min ve vzdálenosti 3 km od místa A.
b) Alík za 30 minut naběhá s = v · t = 9 km.
Dráhu Alíka lze určit i z grafu sčítáním délky jednotlivých úseků:
4,1 km + 2,1 km + 1,3 km + 0,6 km + 0,4 km + atd.
Výsledek se blíží vzdálenosti 9 km.
s
km
5
0
0 10 20 30 t
min
v m
d) Průměrná rychlost člunu je 4,8 — ,
m s
s je tedy menší než rychlost
člunu na rybníce.
6
5
4
3
2
1
0
0 70 140 210 280 350 420 t
s
7. Automobily se potkají za 1 hodinu a 5 minut ve vzdálenosti 109 km od města A.
1. Řepu vytáhli silou 1 322 N. Síla potřebná k vytažení řepy je větší než 1 320 N.
2. Na věšák působí síla 17 N.
3. Pavel musí při zvedání vědra pomoci silou alespoň 50 N.
4. Výsledná síla byla 250 N. Vyhrálo družstvo modrých.
5. Traktor musí mít tažnou sílu alespoň 15 kN.
6. Horní siloměr ukazuje 11,5 N, dolní 10 N.
7. Výslednice je rovna 0,9 N, působí vpravo.
výslednice
1. Výslednice je 7 N.
2. Výsledná síla F = 0 N.
Pozn.: Složením 1. a 3. síly se získá síla F 13 , ta je opačná k síle F2. Je samozřejmě možné nejprve složit síly 1 a 2, případně 2 a 3.
F3
F13
F2
F1
8. Pokud dvě stejně velké síly svírají úhel 120°, má jejich výslednice také stejnou velikost.
Pokud dvě stejně velké síly svírají úhel 180° (jsou rovnoběžné, opačného směru), je jejich výslednice nulová.
1. Na košík s jablky působí tíhová síla 10 N. Jablka mají hmotnost 800 g.
2. Na každé kolo tahače působí tíhová síla 20 kN.
3. Kočka má hmotnost 2,9 kg.
4. Hmotnost závaží je 0,2 kg.
5. Například při hmotnosti 40 kg je to 200 N.
T
T
5. Při překlápění přes delší hranu (na obrázku vpravo) stačí kvádr
naklonit o menší úhel. Kvádr (jeho těžiště) v tomto případě
také stačí nadzdvihnout do menší výšky.
FG
FG
6. Těžiště věže z kostek musí stále stát nad podstavou dolní kostky, tj. nesmí se posunout
o více než polovinu délky hrany kostky. Hranice je v prvním případě u 11. kostky,
v druhém u 5. kostky, ve třetím u 4. kostky. Poslední případ je na obrázku.
Podrobnější rozbor: Těžiště každé kostky je v jejím středu. Položíme-li na sebe dvě kostky, těžiště
bude ležet na spojnici obou těžišť uprostřed. Posune se proto o jednu polovinu posunutí horní
kostky. Posune-li se těžiště o více než polovinu délky hrany, kostky spadnou. Proto nemůže
na sobě stát v prvním případě více než 10 kostek, v druhém více než 4 kostky, ve třetím více
než 3 kostky. Hranice se dosáhne v případě, že se levá strana horní kostky dostane svisle
nad pravou stranu dolní kostky. To je v prvním případě u 11. kostky, v druhém
u 5. kostky, ve třetím u 4. kostky. Poslední případ je naznačen na obrázku.
1. Skok z místa: Při odrazu musíme vyvinout sílu, tělo by jinak setrvávalo v klidu. Odrazit se musíme nejen do
výšky, ale i do dálky. Při dopadu se projeví setrvačnost v pohybu. Proto musí být dopadiště sypké (písek).
Tělo se musí zabrzdit postupně, aby nepůsobila velká síla.
Skok s rozběhem: Rozběhem získáme rychlost. I kdybychom se odrazili jen do výšky, tělo by setrvačností letělo
dále. Vhodným odrazem se ale rychlost ještě zvětší. Skočíme proto mnohem dále než při skoku z místa.
1. vedení tělesa do pohybu: hod oštěpem, vrh koulí, hod diskem, míčové hry, golf, kriket, kulečník, kuželky, šachy, …
u
zastavení pohybujícího se tělesa: stejné příklady
2. těleso A bowlingová koule řetízky závěsu raketový motor Země padák
sedačky
těleso B zasažená kuželka sedačka s člověkem startující raketa padající míček přistávající
letadlo
změna rychlosti zvětšuje mění směr zvětšuje zvětšuje zmenšuje
Pozn.: V příkladu s padajícím míčkem je nutno uvážit, že míček padá, tj. působí na něj gravitační síla Země.
Jiná situace by byla po dopadu, kdy by ho naopak síla nárazu do země zpomalila.
3. Jde o gravitační sílu, kterou na Měsíc působí Země. Kdyby přestala působit,
Měsíc by se pohyboval rovnoměrně po čárkované přímce. A
(Po přímce, která by byla tečnou k trajektorii v místě, kde síla přestala působit.)
Pozn.: Podstatná je v zadání informace, že se sáňky pohybují rovnoměrným pohybem. Z toho je rovnou zřejmé, že na ně působí
nulová výsledná síla.
FG = m · g
1. Hřídel kola namazaná olejem. Zledovatělý chodník posypaný pískem. Venkovní dlaždice se zdrsněným
povrchem. Skluznice snowboardu s naneseným voskem. Tobogan na koupališti politý vodou.
Gumová rukojeť šroubováku.
2. Lokomotivy musí mít velkou hmotnost, aby třecí síla mezi kolejemi a hnacími koly byla co největší.
Motorová lokomotiva řady 774.7 pro nákladní vlaky má hmotnost 120 tun.
Elektrická lokomotiva Siemens řady 383 určená pro rychlíky má hmotnost 87 tun.
3. Výhodnější je bednu táhnout. Působící síla míří šikmo vzhůru a snižuje tlakovou sílu bedny na podložku.
Třecí síla je proto menší.
4. Ano. Tužka píše proto, že síla mezi vrstvičkami grafitu je menší než třecí síla mezi grafitem a papírem. U skla je
tomu naopak, proto tužkou na sklo psát nemůžeme.
5. a) Nebude, třecí síla nezávisí na ploše, kterou se bedna tře o podložku.
b) Situace se změní. Kvůli zaboření se do měkkého podkladu je nejsnazší bednu táhnout po největší stěně.
(Pod stěnou s největší plochou je nejmenší tlak, bedna se nejméně zaboří do podkladu.)
1. Všechny pohyblivé součásti, které se po sobě pohybují, se mažou. Ve válcích motoru se maže vstřikovaným
olejem, v jiných částech motoru se maže různými tuky při údržbě.
Některá ložiska jsou takzvaná samomazná – do materiálu pouzdra je přidávána látka, která snižuje tření. Takové ložisko pak
nepotřebuje údržbu ani po celou dobu životnosti automobilu.
2. Velká kola výrazně snižují tření na hrbolatých cestách. I dnes mají automobily do terénu větší kola než auta
používaná jen na silnicích.
3. Stařena nasypala hrách na podlahu. Tření mezi Jánošíkovými botami a podlahou se změnilo ze smykového
na valivé a Jánošík upadl. Podobného triku využíval i hrdina filmů Sám doma.
4. Snižuje se tak odpor vzduchu.
5. Žralok. Žraloci jsou vodní dravci, živí se mořskými živočichy, rybami, ale také ptáky či ploutvonožci.
Musí být schopni kořist dohonit.
6. Čím menší je koeficient C x, tím je spotřeba auta nižší. Fabia 0,33; Octavia RS 0,29.
Kapaliny
Vlastnosti kapalin, povrchové napětí strana 40–41
A P R A Č L O V Ě K S V Ě T L O
B N O S N O V É K O P Y T O
C P O V R CH O V Ý K A V A L Í R
D D A R E B Á K N O V I N Y
2. a) Povrchové napětí táhne mýdlovou blánu k okraji a roztáhne nit do tvaru kružnice.
b) Povrchové napětí se snaží zmenšit velikost blány. Táhne ji proto k jedné straně, až nit získá tvar části kružnice.
c)
3. Tíhová síla zplošťuje mastné oko; proti působí povrchové napětí tukové kapky.
4. Zápalka se pohybuje za koncem bez papíru. Táhne ji tam povrchové napětí vody, které je větší než povrchové
napětí mýdlového roztoku.
5. Kápneme-li saponát mimo sponku, začne se pohybovat pryč od saponátu. Kápneme-li saponát doprostřed
sponky, sponka se potopí. (Povrchové napětí saponátu je malé a neudrží sponku na hladině.)
6. Brownův, rtuť, blána, mýdlo, difúze, napětí, síly; tajenka: BUBLINY
1. Oslazený čaj má větší hustotu, zůstává u dna a čaj se nepromísí. Teplý čaj se rychleji promísí difúzí.
V teplém čaji se molekuly pohybují rychleji, proto také probíhá rychleji difúze mezi sladkým čajem u dna a neoslazeným v horní
části. Po uplynutí nějaké doby bude všechen čaj sladký. Difúze probíhá i ve studeném čaji, ale výrazně pomaleji.
2.
18 °C
17 °C
16 °C
15 °C
ρ
3. kg
m3
1000,00
999,95
999,90
999,85
999,80
0 1 2 3 4 5 6 7 8 t
°C
4. Teplá voda má menší hustotu, a tak od kotle stoupá trubkami vzhůru. Ochlazená voda ji pak nahrazuje –
klesá dolů. V kotli se opět ohřeje, stoupá vzhůru…
5. Led se začíná tvořit od hladiny. Zde se voda nejdříve přiblíží teplotě tuhnutí. Hlouběji je teplota vody vyšší.
Led s nižší hustotou než teplejší voda pak plave na hladině. U jiných kapalných látek by se led tvořil ode dna.
1. Olej velmi dobře smáčí stěny nádoby a pokryje je tenoučkou vrstvou oleje.
2. Kapka vody postupuje do všech stran (kapilární „elevace“). Protože je nestlačitelná, přitahuje skleněné desky
k sobě a brání jejich oddálení. S kapkou rtuti by destičky šly oddálit snadno.
Pozn.: Ponoříme-li skleněné destičky celé do vody, bude možné je oddálit snáze než ve vzduchu.
3. Knotem vytéká voda z nádoby. Kapilární síly umožňují vodě vystoupit až do pravé části knotu, pak působí navíc
i tíhová síla.
4. Inkoust vystoupí kapilárami v rostlinách až do květů a zbarví je do modra.
A D
1. Hadice může být někde přiskřípnuta, zaškrcena (přehnutím či nějakým předmětem ležícím na hadici), nebo v ní
může být vzduchová bublina, která brání pohybu vody ve vodováze.
2. Když loď vjede do zdymadla, zavřou se za ní vrata a otevře se kanál, kterým se spojí prostor zdymadla s částí
řeky, do které loď po průjezdu zdymadlem směřuje. Postupně se vyrovnají hladiny ve zdymadlu a v příslušné
části řeky. Otevřou se vrata a loď pluje ze zdymadla.
3. popis, mýdlo, srdce, mokré/vlhké, slaná, sádlo (máslo), blány;
pascal, trajektorie, tření, newton, voda, bublina;
tajenka: SPOJENÉ NÁDOBY
4. Nejvhodnější je konvice B. Konvice A má příliš krátkou hubici, nelze do ní nalít dostatek vody. Konvice C má
hubici příliš dlouhou, konvici bychom museli hodně nahnout, aby z ní tekla voda.
3. Nafukovací míč má malou hmotnost (působí na něj malá tíhová síla) a velký objem (ve vodě na něj působí velká
vztlaková síla). Proti síle, kterou jej ponořujeme, proto působí velká výsledná síla.
4. Kropicí konev ponořená ve vodě je nadlehčovaná vztlakovou silou.
5. Individuální žákovské řešení.
6. Stlačíme-li láhev, zmenší se objem vzduchu v trubičce. Tím se zmenší vztlaková síla na karteziánek,
karteziánek klesá ke dnu.
U karteziánka vyrobeného ze skleněné trubičky se objem vzduchu mění změnou hladiny vody, která do trubičky zatéká dolním
otevřeným koncem. Karteziánek z plastového vroubkatého brčka má uzavřené oba konce trubičky, objem vzduchu uvnitř
se mění změnou tvaru trubičky (harmonika).
1. Po sešlápnutí pedálu se zvětší tlak v celém okruhu brzdové kapaliny. Tlaková síla v brzdách způsobí přitisknutí
brzdových čelistí k brzdovým bubnům nebo kotoučům spojeným s koly.
2. Na malý píst působí síla, která zvětší tlak v kapalině. Na větší píst působí kapalina silou, která je tolikrát větší,
kolikrát je plocha druhého pístu větší než plocha prvního. Touto silou se stlačuje těleso v lisu.
3. Plocha otvoru je 400krát menší než plocha pístu ve stříkačce. Také síla je 400krát menší. Voda je vytlačována
silou 7,5 mN.
4. Na malý píst působí síla, která zvětší tlak v kapalině. Na větší píst působí kapalina silou, která je tolikrát větší,
kolikrát je plocha druhého pístu větší než plocha prvního. Touto silou se zvedá těleso na zvedáku.
5. U dna nádoby bude tlak roven součtu tlaku způsobeného tlakovou silou na píst a hydrostatického tlaku.
Tlak u dna je roven 163 kPa.
6. a) Na větší píst působí kapalina silou 6 kN.
b) Druhý píst se posune jen o 3 mm. Objem kapaliny se nemění, protože je nestlačitelná.
Plyny
Vlastnosti plynů strana 50
3. Typické naměřené hodnoty jsou uvedeny v tabulce (při konkrétním provedení mohou být odlišné).
injekční stříkačka hustilka
počáteční objem/délka 20 ml 30 cm
objem/délka po stlačení 5 ml 10 cm
objem se zmenšil čtyřikrát třikrát
Tlak plynu se při zmenšování objemu zvětšuje.
4. Je několik možností: po zahřátí je láhev „tvrdší“ – hůře se promáčkne; při otevírání zahřáté láhve slyšíme u zátky
zasyčení – vzduch z láhve uniká; ponoříme-li uzavřenou zahřátou láhev svisle zátkou do vody a pak ji otevřeme,
vidíme, jak vzduch uniká bublinami.
3. síla
t, automat
roura, Mže
louka, metr
Pluto, Země
tajenky: TROPOSFÉRA, STRATOSFÉRA, MEZOSFÉRA, TERMOSFÉRA
4. spalování uhlí v kamnech a v tepelných elektrárnách, spalování benzínu a nafty v automobilech, vypouštění
škodlivých plynů ze sprejů a z chladniček, produkty trávení skotu v zemědělských velkochovech, …
5. Mraky, jsou tvořeny drobnými kapkami vody nebo částečkami ledu. Vznikají, když se vodní pára dostane s teplým
vzduchem do velkých výšek, kde je nízká teplota.
6. Ledoví muži (Pankrác, Servác, Bonifác) — 12.–14. květen (Souvisejí s obdobím, kdy se do Atlantiku dostávají
plovoucí ledovce, které způsobují prudké snížení teplot v západní a střední Evropě.)
Svatá Žofie políčka často zalije. — 15. květen (V tomto období často prší.)
Medardova kápě 40 dní kape. — 8. červen (Pranostika předpovídá časté srážky v období června a v červenci.)
Svatá Markéta hodila srp do žita. — 13. červenec (Začíná hezké počasí, vhodné pro žně.)
Svatá Anna, chladna zrána. — 26. červenec (V tomto období bývají ranní tepoty již výrazně nižší.)
Svatý Martin přijíždí na bílém koni. — 11. listopad (Období, kdy se objevují první sněhové srážky.)
2. V kesonu musí být přetlak roven hydrostatickému tlaku vody v hloubce 20 m: pkeson = pk = h · ρvoda · g =
= 20 · 1 000 · 10 Pa = 200 000 Pa = 200 kPa. Kesonová nemoc souvisí s větším rozpouštěním dusíku v krvi při
přetlaku. (Detailně u úkolu 3 z pracovního sešitu u kapitoly Atmosférický tlak a jeho měření.)
3. Tlaková síla atmosféry působící na přísavky musí být větší než tíhová síla působící na sklo.
Proto Fatmosféry = pa · S = 100 000 Pa · S, kde pa je atmosférický tlak a S je celková plocha přísavek, musí být větší
než FG = mskla · g = 40 · 10 N = 400 N. Plocha S musí být větší než 0,004 m2.
Pro bezpečné uchycení se však plocha volí několikrát větší.
4. Přetlak v balonku je roven hydrostatickém tlaku vody v hloubce 20 cm:
pbalonek = h · ρvoda · g = 0,2 · 1 000 · 10 Pa = 2 000 Pa = 2 kPa.
5. Individuální žákovské řešení.
6. Tlaková síla na hrudník: F = ph · S = h · ρ
ρ voda · g · S = 2 · 1 000 · 10 · 0,06 N = 1 200 N. Dýchání je stejně obtížné,
jako kdyby na hrudi ležícího potápěče byla zátěž 120 kg.
7. pumpa na vodu, pneumatika, přísavka, brčko v limonádě, zvon na odpady, zvon na odpady
Světelné jevy
Přímočaré šíření světla, rychlost světla strana 57–58
1. plamen petrolejové lampy, hvězda, bílá stěna, Měsíc, neonový poutač, pouliční svítilna, světlý plakát,
žárovka, zrcátko
2. kousek vosku – průsvitné, pitná voda – průhledné, cihla – neprůhledné, kouř – průsvitné, mlha – průsvitné
3. voda – 2, vzduch – 4, sklo – 1, led – 3, vakuum – 5
s 2 400
4. Pozorovatel zahlédne blesk prakticky okamžitě, zvukový signál uslyší za dobu t = — = — s 6 s.
v 340
5. Za bodový zdroj lze považovat: plamen vzdálené svíčky, „bezpečnostní“ světla několik
kilometrů vzdáleného (v noci letícího) letadla, orientační osvětlení na vzdáleném komínu, světluška.
6. „Azore, přines klobouk!“ – průhledné prostředí
Vlaková souprava sjela na nesprávnou kolej. – průsvitné prostředí
Pavel si pro jistotu přivázal k řemenu batohu buzolu, aby se při cestě lesem neztratil. – průsvitné prostředí
Vazači knih potřebují ke své práci dobrý klíh. – průhledné prostředí
1. Při vzdalování od lampy se polostíny prodlužují a slábnou, při přibližování k lampě je tomu naopak.
Pokud člověk neprochází přímo pod lampami, polostíny se kolem něho také otáčejí (nejrychleji v místech,
kde je nejblíže lampám).
2.
A B C
3. osa Země
Na severní polokouli je v dané poloze zima.
Delší stíny jsou na severní polokouli.
zde svislá
tělesa nemají
stín
rovník
4. Mezi herci na jevišti a diváky v hledišti je plátno. Za jevištěm je zdroj světla, který promítá na plátno siluety
herců. Diváci nevidí herce, ale jejich stíny na plátně.
1. Nemůže. Mezi uvedenými planetami a Sluncem není žádné těleso, které by zakrylo Slunce.
Merkur ani Venuše nemají měsíc.
2. Jde o zákryt Slunce Venuší, který můžeme považovat za částečné (prstencové) zatmění Slunce.
3. Jde o polohu těsně po zatmění Slunce. Z obrázku se nedá rozhodnout, zda zatmění Slunce bylo úplné, či
částečné. (Astronomové nazývají tuto polohu kontakt T4.)
4. Na jižní polokouli se obě tělesa pohybují také od východu k západu, ale zprava doleva. Obrázek tedy znázorňuje
okamžik těsně před zatměním Slunce (Astronomové nazývají tuto polohu kontakt T1).
5. Při průměru Slunce 1 m bude Země velká 9 mm a Měsíc 2,5 mm.
Země bude od Slunce 107 m daleko, Měsíc bude obíhat Zemi ve vzdálenosti 29 cm.
2.
poslední čtvrť
nov úplněk
první čtvrť
3. Je-li Měsíc v úplňku, pozoroval by člověk na přivrácené straně Měsíce nov Země.
Je-li Měsíc v novu, pozoroval by člověk na přivrácené straně Měsíce úplněk Země.
Tvar osvětlené části Země závisí na poloze pozorovatele na Měsíci. Z různých míst přivrácené strany Měsíce totiž
pozoruje Zemi jinak natočenou. I když bude vždy osvětlena polovina Země, může mít tvar písmen C, D, U, obráceného U,
ale i s jiným sklonem hranice světla a stínu.
4. Synodické oběžné doby: Merkur 115,88 dnů, Venuše 583,92 dnů.
1. K zrcadlu je nutné se přiblížit. (Zvětší se tak zorný úhel oka, tj. úhel, pod kterým světlo odražené od krajních
bodů předmětů v prostoru za námi vstupuje do oka.)
2. Nápis je psán zrcadlově kvůli tomu, aby řidiči vozů, jedoucích před ambulancí, viděli tento nápis správně ve svém
zpětném zrcátku.
3. newton, brzda, mili, metr, zrcadlo, dráha; tajenka: TRIEDR
4. a) 54°, b) 45°, c) 90°
12°
12°
12°
α’
α
1. fyzika, tma, libela, Slunce, šum, tření, nov, výška; tajenka: ZMENŠENÝ
Obraz předmětu ve vypuklém zrcadle je vždy zdánlivý, vzpřímený a zmenšený.
2. A) Obraz vznikne mezi 2f a f. Bude skutečný, převrácený a zmenšený.
o
S F
2f
B) Obraz vznikne ve vzdálenosti větší než 2f. Bude skutečný, převrácený a zvětšený.
S o
F
2f
o
S F
2f
o
F' S
voda vzduch
vzduch sklo
sklo voda
2. Rychlost světla ve vodě (225 000 kilometrů za sekundu) je jen nepatrně nižší než rychlost světla v ledu
(229 000 kilometrů za sekundu). Odchylka lomeného paprsku od původního směru je proto velmi malá,
přesto dochází k lomu od kolmice.
3. tajenka: OD KOLMICE
4. A: led–vzduch–sklo
B: voda–sklo–vzduch
5. Povrch celého oka (a tím i zorničky) je pokryt slznou kapalinou. Povrch kapaliny nesleduje přesně povrch oka,
proto dochází k lomům světla pod různými úhly.
1. spojky: 3, 4, 6
rozptylky: 1, 2, 5
2. Rozdíl oproti skleněné čočce je především v tom, že ledová čočka může roztát.
Čočka také musí být více zakřivená, protože světlo se v ledu šíří větší rychlostí než ve skle. Vodu je vhodné převařit, jinak by
mohly být v čočce bubliny. Vychladlou vodu necháme zmrznout ve větším půlkulovém tvořítku na led.
3. Průchodem skleněnými čočkami se paprsek láme na dvou rozhraních optických prostředí, ve kterých se světlo
šíří různou rychlostí. Proto dochází k odchylce od původního směru paprsku.
4.
oo
F'
1. Obě čočky držíme ve vzduchu. První „vodní“ čočka bude zobrazovat jako spojka, druhou „vzduchovou“ bude paprsek procházet
téměř beze změny. Jiná situace by nastala, pokud bychom tuto druhou čočku ponořili do vody. Tam by překvapivě zobrazovala
jako rozptylka.
vzduch
voda
2. Abychom dostali obraz stejně velký jako předmět, musí stát předmět ve vzdálenosti 2f před čočkou.
Poloze svíčky v příkladu odpovídá vzdálenost menší než 2f, svíčku musíme posunout od spojky.
3. obzor, odraz, fáze, magnet, tlak, optika, volt, vývěva; tajenka: ZDÁNLIVÝ
další vlastnosti: zmenšený a vzpřímený
4. A) Obraz vznikne na opačné straně čočky mezi 2f a f. Bude skutečný, převrácený a zmenšený.
S F' o
F
f
2f
B) Obraz vznikne na opačné straně čočky ve vzdálenosti větší než 2f. Bude skutečný, převrácený a zvětšený.
S F' o
F
f
2f
C) Obraz vznikne na stejné straně jako předmět. Bude zdánlivý, vzpřímený a zvětšený.
S o
F S F' o
F F'
f
2f
f
2f
F' o
S F
f
2f
6. Obraz je zdánlivý, vzpřímený a dvakrát zvětšený. (Vznikne ve vzdálenosti 40 mm před spojkou, tedy v F.)
O
P
o
Fˇ F
Oko strana 70
1. Sluneční paprsky se odrážejí od dna jezera, dopadají na rozhraní voda–vzduch, lámou se od kolmice a vstupují
do oka. Optický klam vznikl lomem slunečních paprsků z vody do vzduchu.
Lidské oko vnímá směr, odkud do něj paprsek světla vstupuje, a proto se Rebece zdálo být dno jezera blíže (v menší hloubce),
než ve skutečnosti je.
2. Slon má 4 nebo 5 nohou, podle toho, kterou část obrázku zakryjeme.
Zakryjeme-li spodní část obrázku, vidíme 4 nohy. Když zakryjeme horní část obrázku, má slon 5 nohou.
3. přezáření oka
4. Individuální žákovské řešení.
5. Jedná se o kombinaci jevů svrchního a spodního zrcadlení.
6. „Zvětšení“: Vymalujeme místnost světlou barvou se zvýrazněnými svislými proužky.
Případně do ní dáme ještě nábytek, který má nápadné svislé hrany.
„Zmenšení“: Podlahu a strop vymalujeme tmavšími barevnými odstíny.
Případně ještě strop „snížíme“ vodorovnou čárou (linkou), kterou oddělíme tmavší strop od stěn.
1. Nejvíce zvětšuje lupa s nejmenší ohniskovou vzdáleností, tedy lupa s ohniskovou vzdáleností 6 cm.
2. Speciální lupy – největší zvětšení asi 30×, běžné lupy asi 6×.
3. duhovka se zorničkou – funguje jako clona ve fotoaparátu
oční čočka – plní funkci soustavy čoček v přístroji (objektiv)
sítnice – polovodičový čip citlivý na světlo (u klasického fotoaparátu citlivá vrstva filmu).
4. kompas, výboj, objem, sekunda, délka, střelka, Diviš, kelvin; tajenka: OBJEKTIV
1. ozorujeme-li červené těleso modrým filtrem, jeví se nám černé. Je to stejné, jako kdybychom ho osvětlili
P
modrým světlem. Modrý filtr téměř nepropouští červené světlo.
2. tajenka: HNĚDÁ
3. například: zkosené obroučky brýlí, zabroušený okraj skleněné vázy, křišťálový lustr, …
4. Individuální žákovské řešení.
5. barva R G B
255 128 0
255 255 0
255 0 0
0 128 0
128 0 255
0 200 200
128 128 128
0 0 128
Počítejte s tolerancí v určení odstínu. Pestré barvy v levém sloupci je možno určit ještě poměrně přesně.
Méně syté barvy v pravém sloupci je možno odhadnout jen s poměrně velkou tolerancí.