První pomoc

Postup při záchranných pracích

a/ postiženého vyprostíme
b/ jestliže nedýchá, zavedeme umělé dýchání (nyní není nutné)
c/ jestliže jeho srdeční tep není hmatatelný, doplníme umělé
dýchání nepřímou masáží srdce
d/ přivoláme lékařskou pomoc (č. tel.: 155, 112)
e/ uvědomíme o nehodě příslušného vedoucího pracoviště
Úraz el. proudem - vyproštění
• Přerušit působení el. proudu – vypnutí jističe nebo spotřebiče
• Zachránce musí dbát na to, aby postižený po vypnutí proudu nespadl
z výšky a nezpůsobil si úraz pádem, ale také na to, aby neohrozil sám
sebe
• Je nutné používat izolované pomůcky (suché tyče, hadry apod.) nebo
izolované stanoviště (stůl, bednu, pneumatiku, dielektrický koberec)
• Při úrazu vysokým napětím se nesmí k postiženému přibližovat – hrozí
el. výboj na několik metrů
• Pokud postižený hoří, je nutné oheň udusit zamezením přístupu
vzduchu, např. dekou, kabátem apod.
 Kontrola životních funkcí
• Po vyproštění je nutné zjistit, zda postižený dýchá a má hmatný tep
• Před okamžitou resuscitací se provádí pouze ošetření tepenného nebo
silného žilního krvácení
• Je třeba reagovat velmi rychle, neboť již po cca 5 minutách bez kyslíku
odumírají buňky v mozku
• Je-li osoba zasažená el. proudem při vědomí - uvolníme jí oděv a uložíme ji
v teplé místnosti
• Nesmíme ji opustit, dokud nepřijde lékař (stav vědomí nemusí být stabilní)
• Je-li v bezvědomí a dýchá, uložíme ji do zajištěné, zotavovací polohy a
kontrolujeme tep a dech, až do příchodu lékaře
 Umělé dýchání
• Umístěte jednu ruku na čelo pacienta a druhou rukou ho uchopte za bradu.
Zakloňte mu hlavu a tahem za bradu otevřete ústa.
• Palcem a ukazováčkem ruky, kterou máte na čele pacienta, mu stiskněte nosní
křídla (zacpěte nos).
• Nadechněte se tak, jak normálně dýcháte (ne moc zhluboka ani mělce) a
umístěte svoje ústa kolem úst pacienta. Pevně se přitiskněte, aby vzduch
neunikal okolo.
• Vdechněte do pacienta plynule, ne prudce. 1 vdech by měl trvat cca 1,5s.
• Po vdechu udržujte záklon hlavy pacienta, oddalte svoje ústa a nechte
pacienta vydechnout.
• Zatímco pacient vydechuje, znovu se nadechněte a po jeho výdechu znovu do
pacienta vdechněte.
• Po provedení dvou vdechů začněte ihned znovu provádět nepřímou srdeční
masáž.
 Postup nepřímé srdeční masáže
• Klekněte si vedle pacienta (nezáleží na tom z jaké strany).
• Položte spodní hranu dlaně jedné ruky (nezáleží na tom jaké) doprostřed
hrudníku postiženého, přímo na hrudní kost.
• Druhou ruku položte shora na první ruku a propleťte si prsty.
• Nakloňte se nad pacienta tak, aby Vaše ramena byla kolmo nad hrudní kostí,
propněte lokty.
• Začněte rytmicky stlačovat hrudní kost pacienta do hloubky 5-6 cm. Po
každém stlačení zcela uvolněte hrudní kost, aby se hrudník mohl vrátit do
neutrální polohy. Ruce z hrudníku nesundávejte.
• Frekvence kompresí: 100-120 / minutu
• Hloubka kompresí: 5-6 cm (ani více, ani méně)
• Střídání nepřímé srdeční masáže a umělého dýchání je v poměru 30:2 u
dospělých nebo 15:2 u dětí! (po 10 cyklech zkontrolujte tep)
Přivolání pomoci
• Zachránce se snaží přivolat lékaře a nesmí postiženého opustit
• Vyhledat lékaře je třeba i při úrazech elektrickým proudem, kdy
zdánlivě nedošlo k poškození zdraví, ovšem důsledky úrazu se
mohou projevit později
• Telefonní čísla:
• 155 – zdravotnická záchranná služba
• 112 – tísňová linka (zde vás přepojí na potřebnou službu)
Účinky el. proudu na lidský organismus (doba 5 s)
• 0,5 mA – 1 mA: začínáme proud pociťovat – práh vnímání
• 1 mA – 8mA: podráždění v nervech – mravenčení, brnění, křeč =>
stoupání krevního tlaku
• 6 mA – 15 mA: způsobuje tetanickou křeč, člověk se nemůže uvolnit
• Nad 20 mA: může dojít k vnitřním poraněním tkání
• 25 mA: křeč dýchacího svalstva
• 60 mA: chvění srdečního svalu (fibrilace), přechodná zástava srdce
• Nad 80 mA: zpravidla trvalá zástava srdce
Bezpečnostní předpisy
–
základní pojmy
 Živá část
• vodič nebo vodivá část určená k tomu, aby při normálním užívání byla
pod napětím případně vedla proud (např. kontakty, přípojnice, troleje
apod.), včetně středního vodiče, ale nezahrnuje vodič PEN

Neživá část
• vodivá část el. zařízení, které se lze dotknout a která není obvykle živá,
která se však může stát živou v případě poruchy (např. kovové části el.
strojů - kryt)
Třídy ochrany v instalaci nn
Bezpečnostní značky
Značení holých vodičů barvami
Stupeň ochran krytem
Stupeň ochran krytem
Příklady značení
krytí
Používané značky pro označení krytí
Druhy ochran
a) Základní ochrany
b) Ochrany při poruše
Základní ochrany:
Základní izolace
• izolace živých částí, která zajišťuje tzv. základní ochranu, tj. ochranu před
dotykem živých částí. Tato izolace musí mít definovanou kvalitu např. pro
pracovní napětí 230 V AC musí tato izolace mít izolační pevnost 1250 V
Kryty nebo přepážky
Zábrany
Poloha – venkovní vedení, troleje
Omezení napětí
Omezení ustáleného dotykového proudu a náboje
Doplňková ochrana proudovým chráničem
Prostředky ochrany při poruše
• Automatické odpojení od zdroje – vypnutí zařízení ihned po
přesáhnutí meze poruchového proud
• Přídavná izolace – izolace základní + přídavná
• Ochranné pospojování – slouží k vyrovnání potenciálu mezi částmi,
které mohou být současně přístupné dotyku
• Ochranné stínění – účelem je zabránit, aby se při průrazu izolace živé
části napětí dostalo dál než na toto ochranné stínění
• Nevodivé okolí
• Jednoduché oddělení – obvod, který je galvanicky oddělen od země a
od ostatních obvodů
Termíny a definice
 Přídavná izolace
• je izolace, která v kombinaci se základní izolací zajišťuje ochranu tzv.
dvojitou izolací. Prakticky je to např. u prodlužovacích šňůr vnější
plášť. Přídavná izolace má rovněž definovanou kvalitu, pro pracovní
napětí 230 V AC je předepsána izolační pevnost 2500 V

Dvojitá nebo zesílená izolace

• je kombinací základní a přídavné izolace nebo, je-li to výrobně
jednodušší jedné vrstvy tzv. zesílené izolace tj. izolace mající vlastnosti
základní a přídavné izolace. Je to izolace, jejíž zaručená elektrická
pevnost musí být nejméně 4 kV (teoreticky 3750 V)
 Ochranný vodič (PE)
• vodič určený pro zajištění bezpečnosti (nulovací, zemnící, chráničový),
např. k ochraně před úrazem elektrickým proudem

Střední (nulový) vodič (N)

• vodič připojený na střed zdroje, bez ohledu, zda je spojen se zemí či
nikoliv, schopný přispět k přenosu el. energie (např. uzel při zapojení
do hvězdy)
 PEN
• vodič spojený se zemí slučující v sobě funkci ochranného a středního
vodiče

Úraz el. proudem

• patofyziologický účinek el. proudu procházejícího tělem
Může nastat:
• a) Při dotyku nebezpečných živých částí proti zemi, nebo po přiblížení se
k nim (v případě velmi vysokých potenciálů)
• b) Po současném dotyku nebezpečných živých částí různé polarity nebo
rozdílných potenciálů nebo po přiblížení se k nim
• c) Při dotyku neživých částí, na kterých mohou vznikat při poruše
nebezpečná napětí
 Ochranné uzemnění
• Ochranné uzemnění je spojení neživých částí pomocí ochranného
vodiče se zemí.

Porucha
• stav, kdy jsou buď volně přístupné nebezpečné živé části (např.
porušením izolace) nebo kdy se neživé části stanou částmi
nebezpečně živými.
 Dotykové napětí
• napětí, kterému může být vystavena osoba při doteku elektrického
zařízení.
Malé napětí – mn
• napětí, které by nemělo způsobit úraz elektrickým proudem. V prostorech
normálních se malým napětím rozumí hodnoty do 50 V AC resp. 120 V DC.
Nízké napětí – nn
• napětí vyšší než napětí malé, ale nižší než napětí vysoké. Jeho meze jsou
tedy 50 V AC – 600 V fázové, resp. 1 kV sdružené napětí a 120 V DC – 1,5 kV
pro stejnosměrné.
Vysoké napětí – vn
• Vždy se jedná o napětí vyšší než 1 kV AC (sdružené), resp. 1,5 kV DC. Z hlediska
rozdělení napětí do hladin je vysoké napětí do 52 kV, u hladin napětí nad 52 kV
hovoříme o velmi vysokém napětí (vvn), zvlášť vysokém napětí (zvn) atd.
• Elektrická instalace – veškerá elektrická zařízení, která slouží pro výrobu, přeměnu,
distribuci a užití elektrické energie

• Osoba odpovědná za elektrické zařízení – pověřená osoba s konečnou odpovědností za

bezpečný provoz elektrického zařízení, stanovení pravidel a organizace nebo uspořádání

• Vedoucí práce – osoba s odpovídající elektrotechnickou kvalifikací pověřená konečnou

odpovědností za pracovní postup, činnost a dodržování podmínek bezpečné práce

• Obsluha – pracovní úkony spojené s provozem zařízení jako je spínání, ovládání,

regulování, monitorování, prohlídky zařízení …

• Práce na el. zařízení – činnosti jako je měření přístroji, zkoušení, revize, údržba, výměna
prvků, rekonstrukce, montáž …

• Údržba el. zařízení – všechny druhy oprav, odstraňování závad, poruch, měření a
zkoušení funkčního stavu zařízení
Práce s dohledem
• Práce, která se provádí podle podrobnějších pokynů. Při práci
odpovídá dohled za dodržování bezpečnostních předpisů

Práce pod dozorem

• Práce, která se provádí za trvalé přítomnosti osoby, která je pověřena
dozorem
Ochranné pomůcky
• Předměty chránící pracovníka před nebezpečnými účinky elektřiny –
pryžové rukavice, ochranné přilby, brýle, štíty, pásy…

Pracovní pomůcky
• Předměty potřebné k práci na el. zařízení – izolované nářadí,
zkoušečky, stupadla, el. měřící přístroje
 Odborná způsobilost pracovníků
v elektrotechnice

zák. 250/2021 Sb. a NV 194/2022 Sb.

Osoba poučená - §4 - NV 194/2022Sb.
• Osoby bez elektrotechnického vzdělání
• Osoba poučená je odborně způsobilá osoba podle § 19 zákona (250/2021
Sb.), která:
• byla v rozsahu své činnosti školena o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci pro činnost na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti,
• dále byla školena v oblasti možných zdrojů a příčin rizik na elektrických zařízeních a v jejich
blízkosti, upozorněna na možné ohrožení elektrickými zařízeními, seznámena s postupy pro
poskytnutí první pomoci při úrazech elektrickým proudem a
• byly u ní tyto znalosti ověřeny;
• Za osobu poučenou se považuje rovněž osoba znalá, jejíž přezkoušení pozbylo
platnosti
• O poučení a ověření znalostí musí být proveden zápis. V zápisu musí být přesně
vymezen rozsah poučení a specifikace pracoviště.
• Osoby mohou pracovat v blízkosti částí pod napětím jen při dodržování
bezpečných vzdáleností dle normových hodnot
Osoba poučená - §4 - NV 194/2022Sb.
Osoba poučená zejména vykonává:
a) samostatnou obsluhu elektrického zařízení bez omezení napětí, s omezením, že se
může dotýkat jen těch částí zařízení, které jsou pro obsluhu určeny,
b) práci podle pokynů na elektrických zařízeních malého a nízkého napětí bez napětí a v
jejich blízkosti,
c) práci s dohledem na elektrických zařízeních vysokého napětí bez napětí a v jejich
blízkosti,
d) práci s dohledem osoby znalé v blízkosti nekrytých živých částí elektrických zařízení
nízkého napětí pod napětím, v bezpečné vzdálenosti od nich, nebo až na dotyk s
izolačním krytem chránícím před nahodilým dotykem s živou částí,
e) práci pod dozorem osoby znalé v blízkosti nekrytých živých částí elektrických zařízení
vysokého napětí pod napětím,
f) práci na elektrickém zařízení ve zvláštních případech, na které právnická osoba nebo
podnikající fyzická osoba, která provozuje elektrické zařízení, zpracovala a vydala
zvláštní pracovní postup, se kterým byla osoba poučená předem a opakovaně ve
stanovených lhůtách seznámena a byla prakticky zacvičena k této činnosti
Osoba znalá - §5 - NV 194/2022Sb.
Osobou znalou je:
a) osoba znalá pro samostatnou činnost (dále jen „elektrotechnik“),
b) osoba znalá pro řízení činnosti (dále jen „vedoucí elektrotechnik“) a
c) revizní technik.
Osoba znalá je odborně způsobilá vykonávat veškeré práce na elektrickém zařízení v
rozsahu vydaného dokladu o úspěšném složení zkoušky z odborné způsobilosti k
výkonu činností v elektrotechnice podle § 19 zákona (250/2021 Sb.).
Revize vyhrazených elektrických zařízení vykonává na základě zákona revizní technik
s osvědčením o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených elektrických
zařízeních příslušného rozsahu pro provádění revizí.
Elektrotechnik - §6 - NV 194/2022Sb.
• Elektrotechnik je osoba s odbornou kvalifikací (ukončené sš nebo vš vzdělání v oboru
elektrotechnika nebo příbuzném), která po zaškolení složila zkoušku z odborné
způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice ve stanoveném rozsahu.
• Elektrotechnik vykonává činnosti na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti samostatně
s výjimkou zvláštních případů vycházejících z hodnocení rizik.
• Minimální požadovanou odbornou praxi stanoví v souladu s hodnocením rizik
jednotlivých činností vykonávaných elektrotechnikem odpovědná osoba, a to místním
provozním bezpečnostním předpisem.
• Osoby, které se pro dále stanovený okruh činností považují za elektrotechniky, přestože
nesplňují stanovené požadavky na odbornou kvalifikaci k výkonu činností v
elektrotechnice, jsou:
a) pracovníci vědeckých, výzkumných a vývojových ústavů, kteří mají vysokoškolské vzdělání, v
rámci výuky složili zkoušky z elektrotechniky, elektroniky nebo fyziky, nebo složili závěrečnou
zkoušku z elektrotechniky nebo jaderné fyziky na střední odborné škole, a kteří vykonávají
experimentální práci na vymezených vědeckých, výzkumných nebo vývojových pracovištích,
pokud složili po zaškolení zkoušku z odborné způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice v
rozsahu vykonávaných činností,
b) učitelé, kteří používají při výuce na školách elektrická zařízení pod napětím, pokud byli v
používání zařízení zaškoleni a jejich znalosti právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti
a ochrany zdraví při práci souvisejících s jejich činností byly ověřeny v rozsahu.
 Vedoucí elektrotechnik - §7 - NV 194/2022Sb.
• Vedoucím elektrotechnikem může být pouze osoba, která má odbornou kvalifikaci, splňuje požadavek
minimální délky odborné praxe a po zaškolení složila zkoušku z odborné způsobilosti k výkonu činností v
elektrotechnice ve stanoveném rozsahu.
• Vedoucí elektrotechnik může vykonávat veškeré činnosti, které může vykonávat elektrotechnik, řízení
činností, řízení provozu a projektování vyhrazených elektrických zařízení, které není předmětem
autorizace.
• Minimální délka požadované odborné praxe vykonané na elektrických zařízeních činí:
a) 2 roky pro zařízení do 1000V AC a 1500V DC a hromosvody v prostředí bez nebezpečí výbuchu
b) 3 roky pro zařízení NN a VN v prostředí bez nebezpečí výbuchu a zařízení do 1000V AC a 1500V DC a
hromosvody v prostředí s nebezpečím výbuchu
c) 4 roky pro zařízení NN a VN v prostředí s nebezpečím výbuchu
• Absolventi přírodovědecké fakulty vysoké školy oboru fyziky, kteří pracují jako asistenti v laboratořích
škol všech stupňů a nesplňují stanovené požadavky na odbornou kvalifikaci pro osoby znalé, se považují
na svých pracovištích za vedoucí elektrotechniky, pokud složili po zaškolení zkoušku z odborné
způsobilosti k výkonu činností v elektrotechnice v rozsahu vykonávaných činností.
Revizní technik - §8 - NV 194/2022Sb.
• Revizním technikem může být pouze osoba, která má odbornou způsobilost
získanou podle zákona, je držitelem platného osvědčení k provádění revizí
elektrických zařízení, je osobou odborně způsobilou podle § 7 a splňuje
požadavek minimálního rozsahu odborné praxe.
• Minimální délka požadované odborné praxe vykonané na elektrických zařízeních
činí:
a) 4 roky - pro zařízení NN a VN v prostředí bez nebezpečí výbuchu a zařízení do 1000V AC a
1500V DC v prostředí bez nebezpečí výbuchu,
b) 2 roky - pro hromosvody v prostředí bez nebezpečí výbuchu,
c) pro zařízení NN a VN v prostředí bez nebezpečí výbuchu a zařízení do 1000V AC a 1500V DC
v prostředí s nebezpečím výbuchu - 4 roky pro druh A a 1 rok pro druh B,
d) pro hromosvody v prostředí s nebezpečím výbuchu - 2 roky pro druh A a 1 rok pro druh B.
 Obsluhovat zařízení Pracovat na zařízeních
Kvalifikace nn vn a vvn
osob mn a nn vn a vvn bez
v blízkosti pod napětím bez napětí v blízkosti pod napětím
napětí

bez kvalifikace smí sama nesmí nesmí nesmí nesmí nesmí

smí
poučená smí jednoduchá zařízení smí s smí s smí pod
podle nesmí nesmí
§4 sama dohledem dohledem dozorem *)
pokynů
smí sama, popř. smí s
Elektrotechnik smí pod dohledem dohledem smí pod
smí sama smí sama smí sama
§5, §6 sama nebo pod popř. pod dozorem
dozorem dozorem
Vedoucí smí sama,
smí smí pod
elektrotechnik smí sama smí sama smí sama smí sama popř. pod
sama dozorem
§5, §7 dozorem
Vzdělávání elektrotechniků §3, odst. 5 NV 194/2022 Sb.

• Právnická osoba (škola) a podnikající fyzická osoba (školitel) ve spolupráci s

příslušným školským zařízením zajistí, aby žáci a studenti elektrotechnických
oborů v rámci praktické výuky před zahájením činností na elektrických zařízeních
a v jejich blízkosti splnili požadavky na osoby poučené podle tohoto nařízení a
prováděli na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti jen takovou činnost, která
odpovídá jejich postupně nabývaným odborným znalostem, a to vždy pod
vedením určené osoby s odbornou způsobilostí odpovídající charakteru činnosti.