M PRAKTICKÁ M

M FREI\OLOGIE M

Cena *1_1 ha[eřů,

xtlihtiskárna F. iiáverníha v JiÉíně

 ,ffit;-

Hlavní základové

FREI\OLOGIE.

Dle jin ch.pom cek spracoval

: K. SEZEMSKÝ. :

ll

Nákladem Spiritické knihovny v Nové Pace.

 slovo co tivod.
Poznání sebe sama, budiž prvním rikolem životním
každéhojedince, poněvadž na tonrto sebe poznání spo-
čívádalšírozvoj a blaho, nap ed jedincri a pak cel ch
kast. Poznání toto má b ti ovšem všestranné,aby
mohlo -téžvšestranně vyhovovati a k tomuto sebe i jinlfch
poznávánl, p ispívá nemallim zpťrsobem ,rFrenologie",
která určuje nám nadání, vlohy a náklonnosti, jaké každ ,
byť více méně vyspěl tvor zde zauiímá a iiž v zárodku
sebou do těla p ináší.
Jest tudížpozorování frenologické nadmíru cenné a
dťlleŽitév každérodině i škole, v obchodě i pr myslu,
emesle a p i jakémkoliv povolání v bec, neboť vědouce
p edem jaké máme vlohy, jaké nadání a náklonnosti,
lehko nám bude voliti pro sv j životníběh povolání ta-
kové, které jim bude odpovíclat a tak stane se nám p í-
jernn]lim a zábavnym, místo mornlltm trestem života.
Znaiice frenologii, nebudeme dítky své nutit do po-
volání tákového, kte}é by jim bylo nesnesiteln m b eme-
nem pro cell dalšíživot, n,brž voliti budeme takov
směr, kde nejlépe uplatniti mohou své vrozené vlohy a
p i tom volně rozvinouti vlohy nové.
Že poznáni toto jest'veledťrležitéi ve styku s lidmi
v bec, nebude nikdo as pochybovati, zejmén3 proto, že
znajice na prvl pohled alespoň z hruba vrozené vlohy
a náklonnosti některého člověka, mťržeme veími snadno
povaze jeho se p ispťrsobiti, aneb ltdyž by se p etvá el,
šalbu tuto vypozorovati;,
Že neniiaké obtížno tyto hlavní základy frenologie
si osvojiti, dozná každ , kdo tento nepatrn spisek opa-
trně p ehlédne a p ečte. Hlavním rikolem jeho jest, by
stal se lidov m a každémup ístupn m katechismem,
ponechávaje podrobné propracování této velké vědy do-
konalejšímspis m a povolanějšímautortlm.

Autor.
 4) Hlavy myslicí (rozumové) neb
occultní, jichž touha nese e
dále nad povrchní smyslov1
život a jež svym tvarem podo-
bají se troj helníku. \/
4) myslící.

Hlavní základové frenologie Dle těchto označeníbude nám snadno na první

pohled člověka v adit cio duchovní rovně svllich schop-
ností, kam právem téžp ináležía dle toho možno činiti
téždalšíuzávěry.
Pohlédneme-li na člověka, tu na prvy pohled roze-
znáváme r znost tvaru hlavy. Raždy má skoro hlavu
-
jinou; někdo širokou, jin nízkou, ten v zadu zvltšenou,
onen nap ed vyklenutou a to vše má své vážnép íčiny
fl-.z
a činky v životě lidském.
Abychom lehčeii pochopili tuto r znost tvaru a vloh
s tírn spojen ch, rozdělme si je a sice:

\
t
1) Hlavy energické (v bojné),
jež sv m tvarem p esahují i \
t
pravideln čtverec. I

t
t) energickí.

n
l

2') Hlavy citové, iichž hlavním

ry em povahy jest cit a po-
dobají se tvarem sv m obt

n
délníku.
2) cltová.

3) Hlavy povahy člnné,jež do-

vedou vymyšlené téžvytvo it,
podobají se pravideln é m u
čtverci.
 od A-B shrnuty jsou vlastnosti rozumové, pozorování
a vnímání.
od B-Cvlohy p izpťrsovací, jichž majitel dovede vždy
a všude lehce p izprlsobiti.
od C--D vlohy náboženské, cit a schopnosti pro pravé
vnímání Božství,
od D-E vlohy ovládací, pánovitost a qadvláda nad
jinllimi.
od E-F obvod vloh oddanosti, citu lásky a pudti oplo-
zovacích.

NT \l
li
y
!
\s
\"J
6|4:
,\
,l

\ t>
ts
R
x
-.š
x
,\}

Pak sledujme člověka ze strany od spánku, abychom

mohli určit sílu a rozměr hlavy dle objemu podrobnějších
schopností. (Viz obr. I )
Zde vezmeme za základ bod ucha, kde soust ed'ují
se rllíhy a rozdělíme si hlavu na 5 stejnoměrn ch částí.
Táhneme-li linii od A-F, tu pojali jsme skorem cely
obsah hlavy v tomto okruhu a ta která čásťp evyšuje
druhou, označuje nám obsah schopností a vlastností, jež
p evládají na kor schopnostem jin;fm a sice: Obraz 3.

6
 Rozčleněnímjednotliv ch těchto obvod p ijdeme
snadno ku pochopení všech podrobnlfch vlastnostl-a po-
sloužínám zde vllborně obrazec 2., iež uzavirá v sobě:
a) vlohy sebezachování,
b) vlohy společenskéa oplozovací,
c) vlohy pánovité a ovládací,
d) vlohy náboženského vnímání,
e) vlohy ideální,
í) vlohy rozumové,
i) vlohy pozorovací,
nám jasně znázorní obrazec 3.
Tímto zpťrsobem si velmi snadno vštípímev paměť,
kde a v kterém místě hlavní souhrn těch kter ch vloh
hledati máme. Pak teprve p ikročímeku podrobnému
rozboru jednotlivlich míst, abychom s toho dalšíuzá-
věry.své činiti mohli. P i tom ovšem vždy nutno míti
na z eteli téžpoměr velikosti hlavy k celému tělu. Je-li
tělo p ílišvelké a hlava oproti tomu p ílišmalá, tu nutno
míti. na z eteli velklii stroj, jež obsluhován mall m slab; m
strojníkem nebude asi vždy schopen, by na veškeréfunkce
stroje správn , dozor míti mohl; ovšem i zde spadá na
váhu, jaké a v jaké mí e které vlastnosti hlavtr tuto o-
vládají. P i velké hlavě a malém tělu, bude as činnost
opáčná.

Pnilruhní ruz[Or igdnllliuírll ttslí ulilt.

I

Spánky po obou stranách hlavy uzavírají v sobě

tyto vlohy: vl živngst, energii, opatrnost, umění. (Viz
obr.4) - Obraz
1. Živgtnl pud. Láska k životu. V ,st ední: P ílišnélnutí
k životu, strach p ed smrtí. Nedostatek; Málo odpo-
ruje nemoci, brzo ztrácí chuť k životu.
2-3. V živa. Smysl pro pokrmy a nápoje. Vyst ední: Ne-
st ídmost. B icho je mu bohem. Nedostatek; Nechuť
. a lhostejnost k jídlu a nápojťrm.
a. V konnost. Záliba v činnosti, d raznost. V ,st ední:
prchlost, bo ivost. Nedostatek.. Nerozhodnost, choulo-
stivost, lenost.
8
4.
rdnatost. Smělost a statečnost. V,st ední: Yyz,vav ,,
pouštíse rád do hádek a bojri. Nedostatek; Zbabělost
a malomyslnost.
Těživost. Snaha po nabytí jakéhokoliv majetku. Vl-
st ední: Hrabivost. lakomství. Nedostatek: Pl tvání,
lhostejnost k majetku.
7. Tajivost. Schopnost k zakr vání myšlenek a věcí. V/-
st ední; Tajn stká ství, samé vytáčky, schytralost. Ne-

_l
 - il,
}l
tri

dosttttek: Neumí držet jazyk za zuby, zvoneček, ktery 15. Vytrvalost. Snaha po vytrvání v toIn, co jiné vloby za-
;i počaly, Yysti'edni: Nenrťržese od jedné věci odtrhnout.
všecko vyzvoní. jl
8. Bdělost. Snaha vyst ílrati se nebezpeči.Yyst ední: Chová Nedostatek: Nevytrvá dlouho p i jedné věci. |iného
p ílišrnnoho obav, dlouho se rozpakuje, než-li něco rlmyslu chodě, jiného sedě. Mnoho začne, málo dodělá.
podnikne, bázlivy jako zajíc. Nedostatek: Jedná p e-
náhleně, vrhá se rychle do nejisté situace.
27. Velkolepost. Smysl pro vše velké a velkolepé._ v Pe.9,
jnrenovitě v p íiodě. Y,st ední: P epiatost, p emršlě-
itost, zveličování.Nedostatek: Bez velkolep ch pocitťt.
Vtip. Smysl pro vtip, žert, humor, veselost. Y ;,st edni:
Úvádí vše v posměch, Nedostatek: Nerozumí žertu.
Konstruktivno t. Snrysl pro sestavování strojťr a užiáni
nástrojťr. Yi,st ední: Fanatickl konstruktér, čas a penlze
mrhá p i vym;fšlení věcí, které nelze uskutečnit. Ne-
clostatek: Ňeumělli a ned vtipn , v uživánínástrojťt.
Ton. Smysl pro zvuk a harmonii, zá|iba v hudbě. V/-
st ední:. Zpivá ahvizdá do otnrzení, Nedostatek: Nemá
smysl pro zpév a hudbu.

o@o
Zadn| část hlavy obsahuje:
Pudy oplozovací, lásku, sympatičnost a pánovitost.
1Yiz obr. 5.)
9. považuíese od některych írenolog za st edisko klidu
a spánku.
Pohlavni pud. Pozornost vťrčitlruhému pohlaví. V/-
-Smyslnost,
10. st ední: chlípnost, Nedostatek: Chlad, a
odpor.
Snubnost. Snaha oddati se jednomu druhu neb družce.
Y st ední: P ílišjednoho zbožňuje. Nedostatek: Yrt-
kavost,
12. Láska k dětem. Miluje dítky a zviíátka. Y tst ední:
Mazlení. Nedostatek Zanedbávání jich.
13. P átelslvl. Záliba a oddanost v p átelství. Yyst ední:
Nemťrže se bez p ítele pohnout. Nedostatek: Samotá .
la. ídelnost. P íchylnost k jistému místu, láska k domovu.
Yilst,ední: Nemťrže vydržet na cizím m-ístě, stl ská se
niu. Nedosíaíek:Nevydržídlouho na jednom mistě. Obraz 5.

10 11

jt. ._,,..,",,J.:Li";e
 \l
},
i
i
j

Dristojnost, neodvislost, sebedťtvéra._Yy,- ili

|7, _-i,inost:Domyšlivost,pánovitost.NedosÍalek:Pod-
Sebevědomí.
ceňuje své schopnosti, netroufá si na sebe bráti zod-

l L.|]0
il,
povědnost, otrocky duch. -.,.t;/,.',l'.1x1

lB. Záliba v souhlasu. Snaha po dobytí souhlasu, anebo

vyznamenání. Y ,st edni: Marnivost, chlubivost, ur!ž1
livost, Nedostaiek: Nedbá o mínění jinllich, zanedbává
svťrj zevnějšek.

@oo
Temeno htavy obsahuje:
Ocluševnění, naději, soucit, uctivost, p ispťrsobeníse.
(Yiz obr. 6,)
16. Pevnost. Pevnost ntyslu, rozhodnost, stálost. Y lst ední:
Tvrdošíjnost,ne stupnost. Nedosíalelr: Nestálé mysli,
kolísav1 .

Svědomitost. Smysl pqa.p,,|_4vo a pravdu, poctivost. Vl* oo'ť,,,"&'t,.

st ední: Vyhledává chyby, žaluje a odsuzuje. Nedo-
statek: Nepoctiv,'"ňéSvčdomitlli, nespolehliv .
Naděinost. Smysl pro nesthrtelnost, pohlíženído bu-
doutnosti s dťrvěrou ve zdar, očekávání. Y ,st ední:
Očekává nemožnosti, staví zámky do vzduchu, náruživ,!,
spekulant. Nedostatek: Vidí jen stinné stránky, klesá
na mysli, beznadějn , íatalista.
)1
Duchovní smysl. Schopnost k vě ení a vnímánívěcí,
které iin mi Šrnysly nelze post ehnout. Yj,st ední: Leh-
'Nedosiatek:
kověriyj aucná .
st edně ned vě iv skeptik.
Nevě íci Tomáš, vy-
22, Uctivost. Smysl pro uctíváni, vz, vání, ko ení . se, pro
autoritu a Čtu p ed stá ím. Y tst ední: Modlá ství, fa-
natické zbožňování. Nedostatek: Neuctivost, neni mu
nic svat m.
oucit. Blahovťrle, dobrotivost, sympatie s trpícím.Vy'-
st ední: Vše by rozdal, omdlévá p i bolestech jinytch.
Nedostatek: Nemilosrdn;f, lhostejny k utrpení jin ch,
necita.
-st sobnost. Snaha státi
Zpr se p íjemnlim, laskavost. V/-
ední: Pochlebenství, rilisnost. Nedostatek: Neoma-
lenost, neohrabanost.
i.:'"
Napodobení. Vloha pro napodobení vribec. Y ,st ední:
Otrocké napodobení, opičeníse. Nedosíaíek: Neschop-
nost p izprisobiti se jinlrm lidem.
3t. Prozlravost. Schopnost pro zkoumání lidsk ch povah
a pohnutek, intuice. Yyst ední: Slíděnípo skryt ch
stránkách povahy na kor jemnocitu a slušnosti. Ne-
dostatek: p ílišnádrlvěrnost v lidskou dobrotu.
@@o
P ední část hlavy zruJímá:
Rozum, vnímání a pozorován!. (Yiz obr. 7.\
32. rovnávánl. Mohutnost, která porovnává myšlenky i
věci. Vy'sí edni: Puntičká , všude vidí chyby. Nedo-
statek: Neschopen vnímati vztahy včcí.
Usuzování. Chápáni p íčina ričinkťrzjevri, privodnost
myšlenek. Yi;,st ední: Samá theorie, nepraktičnost. Ne-
dostatek: Neschopen st ízlivéhorisudktr.

l2
 tT7
Ij
1l
., ,i

Děi. Paměf pro události a denní p íhody. Y ,st edni:
ĚritiSnyrn Óblibovánim pov_ldek zaneťlbává tť pouin-
nosti. irJedo statek: Zapomětliv . Slabá paměf pro u-
dálosti.
poznáváni místa, schopnost orientační,
Místo. Vloha pro
'-vlštrrart,
órnisna torrha po cestování, jmenovitě p i
,r,alé sídelnósti. Nedostatek: Snadno zabloudí a za-
pomene, kde chodil.
Čas. Smysl pro trvání, pokračování a rozdělování času,
o esnošt. ljí,st ední, Siává se otrokem hodin, nešťastn; ,
iremá-li něóo v čas. Nedoslaíek: Nep esnl v dodržení
neb vymě ení času, nemá cit pro časomíruv hudbě,
í J/. Všímavost. Nadání k pozorování jednotlivych věcí a
myšlenek, individualisacc. Y st ecl'ni: Všetéčnost.Ne-
il
dostatek: Nevšímavost,povrchnost v pozorování po-
'll drobností.
3B. Rozměrnost. Smysl pro velkost, vzdálenost a souměr-
nost těles, schopnost vymě iti okem. V ,st ední: Ne-
mile.,dotčen neporněry._ těles. Nedoslale?: Nesprávné
tisudky o rozměrech těles.
Tíhocit. Schopnost držeti rovnováhu (st elec, jezdec,
lezec), míti_jistou ruku.Yyst edni: VáŠnivy lézěc. Ne-
dostatek: Neschopen držeti rovnováhu.
40. Barvocit. Smysl pro vnímání barev. Y st ettní: Vášnivá
zálibr-ve všem barevném. Nedostot:ek: Žádnf smysl
pro krásy barev.
41. Po ádek. Smysl pro uspo ádání věcí. Yvst ední: Stále
by jen po ádal, hryže ho nepo ádek. Neáostatek: Lho-
stejnli k uspo ádání věcí, nedbalosti.
počty. smysl pro vnímáníčíslica počítáníz hlavv.
Y jlst ední: Vše by chtěl dokazovati
'číslicemi.
Nedá-
statek: Má potížes nejjednoduššímivztahy číslic.
43. Tu3_ry. Smysl pro vnímánítvarri a podob. Je-li velky,
z ídka .zapomene, jak kdo vypadal. NedoŠtatek: NÓ-
rozeznává. a _nepamatuje si tvary; a konečně čis, 44.,
které zaujímá st ed qlg u rozpoznává se dle velk cň
_ vypouklych neb vpadlych očí.
44. Reč.,Vloha pro osvojení a upot ebení slov. V st ední:
Má více slov než myš.lenek. Netlostatek: Neniťrže najít
slova, aby se vyjád il,

. Tí!n, shrnuli jsme v prakticky soulad veškeré uve-

.
$9n9 v|ghy .tak, že každémujediirci knížkatato co zá-
kladní klíčku dalšímvlzkum m stoužiti m že. Snaživ,í
pak čtená , jenž p áli si bude na této cestě dále pokra'-
čovati, nalezne v tečnépom cky ve .Hlavě nrénóló-
Ohraz 7. gickég (cena K 5,-) a v p eriu již Óznačené knize od

|4 l5

lI
 lrrmlav Iitochleh
Pralra 1,

Norb. F. Čapka: ,,Jak poznám vlohy^a náklonnosti Klrlímg!l, ll

^ciár
m nu'iiiuY'i,Ótt'eaa.. (cena K9,. ), i9ž {o.st{i
lze buď u auto.u u B,rĚ aneb u nakladátele
tohotb
$irŘ" v Nové Pace. t

..i-$ir.
, '"!íi,_i,?

l6

.. l___