ÚLOHA PRÁVA VE SPOLEČNOSTI, SYSTÉM ČESKÉHO PRÁVA

Dějiny práva
❖ Chamurappiho zákoník – ……………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………
❖ Zákony dvanácti desek – nejstarší římské zákony, vznikly v 5. st. př. n. l. Římané měli
nejpropracovanější právní systém starověku - Řím – „kolébka evropského práva“. Některé obecné
právní zásady z římského práva platí dodnes např. ……………………………………………………...
……………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………
❖ Justiniánův kodex – Corpus iuris civilis – ……………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………
❖ Code Napoleon – 1804 – stal se základem pro moderní evropské zákoníky, vznikl kombinací starého
římského a tradičního francouzského práva

Nejstarší právní předpisy na našem území

❖ ………………………………………………………………………………………………………….....
.....................................................................................................................................................................
❖ ……………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………
❖ ……………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………
❖ ……………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………
❖ ……………………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………………

Základní pojmy
 Právo = soubor státem daných a vynutitelných norem, které regulují společenské vztahy
 Právní předpis = zákon, přijímá je parlament
 Právní norma = jednotlivé pravidlo z právních předpisů
Právo dělíme do právních odvětví, ta jsou tvořena právními předpisy, které obsahují právní normy.

ODVĚTVÍ PŘEDPIS NORMA

………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………

Vznik práva

1
 - právo vzniklo společně se státem a to ze stejných příčin, z potřeby ………………………………..
………………………………………………………………………..
- vývoj začal nepsanými pravidly = zvykové či obyčejové právo, udržovalo se zvykem
- se vznikem státu a civilizace dospěl vývoj práva do podoby psaného práva
Rozlišujeme:
o pozitivní právo = platné právo, které má písemnou podobu, je výtvorem lidí a jako všechno
lidské je toto právo nedokonalé
o přirozené právo – …………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………….
……………………………………………………………………………………………………….
- pozitivní právo se přirozenému může jen blížit
o právo objektivní = všeobecně závazný právní předpis
o právo subjektivní = je oprávnění, popřípadě nárok určité osoby
……………………………………………………………………………………………………….
(oprávnění = oprávnění použít věc, kterou vlastníme, nárok = právní termín pro vztah mezi
věřitelem a dlužníkem - věřitel má nárok, aby mu dlužník zaplatil dluh)

Právní stát
- v právním státě je důsledně vymáhána zákonnost = ………………………………………………
- aby mohl občan dodržovat zákony, musí je znát
- znalost právních předpisů a ochotu je dodržovat označujeme jako ………………………………..
- právní stát vychází z několika zásad
➢ ………………………………………………………………………………………………
➢ ………………………………………………………………………………………………
➢ ………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
➢ ………………………………………………………………………………………………
- pro společnost je stejně důležité dodržování mravních norem
- na rozdíl od právních norem nejsou ………………………………………………………………..
- jejich dodržování je záležitostí svědomí, jediná sankce za jejich porušování je ztráta přátel, dobré
pověsti …..
- mohou, ale nemusí mít písemnou podobu
- upravují širší oblast vztahů než právní
- o vztahu právních a mravních norem platí, že právo je minimum morálky
- kdo nedodržuje ani toto minimum je sankcionován
Úkol:
Zamyslete se nad vztahem morálky a práva. Naleznete takové oblasti lidského života, kam právo nemůže „sáhnout“,
ale morálka ano? Viz. „z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranovi není zločinem“ (in Vyšší princip).

Znáte antický příběh tragédie hrdinky Antigony? V tomto příběhu se střetává právo „pozemské“ s řádem vyšším,
„božským“, ale zároveň i „obecně lidským“ nebo chcete-li „mravním“. Zrekonstruujte společně její příběh a
prodiskutujte podstatu tohoto tragického konfliktu. Antické tragedie vůbec otevírají velmi zajímavým způsobem otázku
lidské viny, zločinu a trestu. Nalezněte další mýtické příběhy s touto tematikou.

Prameny práva
- zdroje, ze kterých právo vychází
- prameny práva jsou zákony, právní obyčeje, soudní precedenty, normativní smlouvy
- v různých zemích a kulturách jsou prameny práva různé
1) Zákony - akty nejvyššího orgánu státní moci stanovují závazná pravidla chování pro občany,
organizace i státní orgány
2) Právní obyčeje - ………………………………………………………………………………..
…………………………………………………………………………………………………..

2
 3) Soudní precedens - ……………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………
4) Normativní smlouvy - upravují celou skupinu právních vztahů např. kolektivní smlouvy
(obvykle např. mezi odbory) jinak se uplatňují především v právu mezinárodním

Podle toho jaké jsou prameny práva, rozlišujeme dvě právní kultury:
➢ kontinentální - považuje za hlavní pramen práva zákony - psané právo
- v ČR se za prameny práva považují jen zákony a normativní smlouvy
………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………
➢ anglosaské - vychází z obyčejového práva a ze soudních precedentů
………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………

Právní řád
- ………………………………………………………………………………………………….
- každý stát má svůj právní řád a vyžaduje jeho dodržování od všech občanů, ale i od cizinců,
kteří v něm žijí
- právní předpisy se od sebe liší právní sílou = …………………………………………………
…………………………………………………………………………………………………..
- právní řád je uspořádán hierarchicky podle právní síly …………………………………………
……………………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………………
- prostředkem k dodržování právních předpisů jsou sankce, mají dvojí účel:
• preventivní ( předcházení) - podává právní normě větší důraz -…………………………..
………………………………………………………………………………………………

3
 • represivní (odveta) - je odvetou, trestem za spáchání trestného činu

Tvorba právních předpisů

= legislativa (lex=zákon)
- legislativní proces viz. Ústava
- protože se požaduje jejich dodržování, musí být všem občanům dostupné
- jsou zveřejňovány ve Sbírce zákonů ČR
- každý zákon je uveden pořadovým číslem / rok vydání
- dále je zde uveden státní orgán, který tento zákon vydal
- př. Ústava……………………………………………...
Listina ……………………………………………..
- doplnění zákona, či jeho změnu označujeme jako ……………………………………………..
- pokud je rušen zákon, či některé jeho části hovoříme o tzv. …………………………………..
- pokud právní předpis platí zpětně - …………………………………………………………….
- zákon platí, pokud projde legislativním procesem, obsahuje ………………………………
………………………………………………………………………………………………………
…………………………………………………………………….
- účinnost – ………………………………………………………………………………………….
………………………………………………………………………………………………………
- vocatio legis ………………………………………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………………

PRÁVNÍ NORMY
- předepisují chování účastníků právních vztahů
- dělíme je z různých hledisek
 Podle toho jak je vymezeno chování účastníků
a) opravňující - ………………………………………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………………
b) zavazující
• přikazující ……………………………………………………………………………………
• zakazující …………………………………………………………………………………….

 Podle závaznosti
a) kogentní = ……………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………..
b) dispozitivní = ………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………….
 Podle použité legislativy
a) taxativní ……………………………………………………………………………………………..
……………………………………………………………………………………………………….
b) demonstrativní ………………………………………………………………………………………
............................................................................................................................................................

Působnost zákonů a právních norem

= vymezuje rozsah použití na konkrétní případy
• osobní ……………………………………………………………………………………………..
• územní …………………………………………………………………………………………….
• časová …………………………………………………………………………………………….
• věcná ………………………………………………………………………………………………

4
Právní vztahy
- spol. vztahy upravené právními normami
- rozlišujeme u nich tři činitele činitelé: účastníky právního vztahu, obsah právního vztahu,
předmět právního vztahu
1) účastníci - jsou subjektem právního vztahu; jsou to fyzické nebo právnické osoby
2) obsah - práva a povinnosti jeho účastníků
3) předmět - účel právního vztahu
Př.: právní vztah ....... kupní smlouva
účastníci ............ prodejce, kupující
obsah ................. prodejce: předat věc, kupující: dát peníze
předmět ............. převést vlastnické právo k prodané věci z prodejce na kupujícího a převedení
peněz prodávajícímu

Fyzické a právnické osoby

Fyzické osoby – lidé, kteří jsou účastníky právních vztahů. U fyzických osob rozlišujeme dvojí
způsobilost:

o PRÁVNÍ OSOBNOST = PRÁVNÍ SUBJEKTIVITA

- znamená mít práva a povinnosti
- získává se narozením, podle římského práva ……………………………………………….
- i počaté dítě (plod = nasciturus) může ………………………………………………………
- zaniká úmrtím nebo prohlášením za mrtvého ………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
o SVÉPRÁVNOST, dříve ……………………………………………………………………………
- nabývá se ……………………………………………………………..
- možnost samostatně …………………………………………………………………………
- v pracovním právu vzniká …………………………………………………………………...
- soud může ze závažných důvodů fyzickou osobu …………………………………………..
………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………
- v některých závažných případech může soud rozhodnout o předčasném získání této
způsobilosti (zplnoletění) ………………………………………………………………….
- NOVĚ může být soudem zplnoletněna 16 – letá osoba za účelem podnikání.
Právnické osoby - uměle vytvořené subjekty
Právnická osoba má právní subjektivitu od svého vzniku = zápisem v obchodním rejstříku. Za právnickou
osobu jednají osoby fyzické, tzv. statutární orgány. K jejímu vzniku je obvykle potřeba písemná smlouva
nebo zakladatelská listina.
• sdružení fyzických nebo právnických osob (korporace)
• účelová sdružení majetku (nadace),
• jednotky územní samosprávy, tedy obce a kraje (veřejnoprávní korporace) a jiné subjekty, o
kterých to stanoví zákon.

Právnickou osobou je i stát, pokud je účastníkem občanskoprávních vztahů.

Právní skutečnosti
- každá skutečnost, s níž je spojována změna nebo zánik právního vztahu
Rozlišujeme:

5
 ❖ objektivní události – působí na právní vztahy samočinně, nezávisle na naší vůli tzn., že je
nemůžeme ovlivnit
Př.:
úmrtí člověka – ……………………………………………………………………………..
uplynutí času – ………………………………………………………………………………….
…………………………………………………………………………………………………..
přírodní katastrofa – ……………………………………………………………………………

❖ subjektivní právní úkony – člověk sám, svou svobodnou vůlí mění, zakládá, či ruší právní vztahy
Další právní skutečnosti
• Právní domněnka – Jsou to skutečnosti, které pravděpodobně existují a dělíme je na vyvratitelné a nevyvratitelné. Vyvratitelná
domněnka platí, dokud není prokázán opak (např. domněnka otcovství). Nevyvratitelná právní domněnka, která je v občanském
právu spíše výjimkou, naproti tomu platí kategoricky, tj. důkaz o opaku přípustný není (např. společné jmění manželů).

Změny a nebo zánik právních vztahů

1) propadnutí - trvání některých právních vztahů je omezeno lhůtami není-li právo subjektivní
uplatněno ve stanovené lhůtě, dochází k jeho propadnutí = prekluze
2) promlčení - u řady právních vtahů je uvedena promlčecí doba (mezi věřitelem a dlužníkem)
- promlčený dluh existuje i nadále, ale těžce se vymáhá
3) vydržení - opačný účinek než prekluze - nepřetržitým držením věci po stanovenou dobu nabývá
držitel právo vlastnictví - …………………………………………………………………………..
………………………………………………………………………………………………………
………………………………………………………………………………………………………

Systém práva
- obsahové uspořádání právního řádu do příslušných právních odvětví
1. ústavní právo …………………………………………………………………………………………….
2. správní právo …………………………………………………………………………………………….
3. finanční právo ……………………………………………………………………………………………
4. občanské právo …………………………………………………………………………………………..
5. obchodní právo …………………………………………………………………………………………..
6. pracovní právo …………………………………………………………………………………………..
7. rodinné právo …………………………………………………………………………………………….
8. trestní právo ……………………………………………………………………………………………..

Podle římského práva se rozlišuje:

Právo veřejné = ……………………………………………………………………………………………
……………………………………………………………………………………………..
Která právní odvětví řadíme do veřejného práva?
………………………………………………………………………………………………………………
Právo soukromé – ………………………………………………………………………………………….
………………………………………………………………….
Která právní odvětví řadíme do soukromého práva?
……………………………………………………………………………………………………………….

Soudy a soustava soudů

Soudce jmenuje …………………………… bez časového omezení……………………………………….
……………………………………………………………………… Soudce musí mít ……………………
……………………………………………………………………………………………………………….

6
………………………………… Soudce rozhoduje buď jako ……………………………… nebo v senátu
(3 nebo 5 soudců). Po pravici soudce je vždy ………………………………………………………………
Po levé straně ……………………………………………………………………………………………….
Soudce musí být nezávislý a nestranný.

SOUDY OBECNÉ
o okresní soudy
o krajské soudy
o vrchní soudy – Praha, Olomouc
o nejvyšší soud – Brno

SOUDY SPECIÁLNÍ
o Ústavní soud - Brno
o Nejvyšší správní soud - Brno

OKRESNÍ SOUDY
Soud I. stupně - nejnižší článek soudní soustavy. Řeší ……………………………………………………..
KRAJSKÉ SOUDY
Soudy II. stupně - rozhoduji buď jako soudy druhého stupně ve věcech v nichž rozhodovaly v prvním
stupni okresní soudy, tzn. jako ………………………………... Nebo rozhodují jako soudy prvního stupně
ve věcech přesně stanovených zákonem (např. složitější trestní případy, obchodní spory atd.)
VRCHNÍ SOUDY
Byly vytvořeny dva v Praze a Olomouci a rozhodují o řádných opravných prostředcích (= odvolání) proti
rozhodnutím krajských soudů tam, kde tyto soudy rozhodují v prvním stupni.
NEJVYŠŠÍ SOUD
Vrcholný soudní orgán, je jen jeden a sídlí v Brně. Rozhoduje o mimořádných opravných prostředcích
(dovolání). Sleduje a vyhodnocuje pravomocná rozhodnutí soudů nižších stupňů .
Předsedkyně – Iva Brožová
NEJVYŠŠÍ SPRÁVNÍ SOUD – Brno
Rozhoduje v případech, kdy státní orgány nekonaly přestože měly nebo zasáhly nezákonně.
Př. Ve volebních záležitostech (neplatnost voleb), zákaz politických str. atd.
ÚSTAVNÍ SOUD -ochrana ústavnosti

OPRAVNÉ PROSTŘEDKY PROTI SOUDNÍMU ROZHODNUTÍ

❖ Řádné ………………………………………………………………………………………………
❖ Mimořádný prostředek …………………………………………………………………………….

Podle povahy projednávané věci rozlišujeme:

▪ občanské soudní řízení
▪ správní soudní řízení
▪ trestní soudní řízení