01 Skripta Na Zimni Pitvy

ANATOMIE KONČETIN PRO ZIMNÍ PITEVNU
OBSAH
PŘEDMLUVA …………………..……………….…………………………………………………………………………………. 6
1. SVALY HORNÍ KONČETINY ………….………………………………..……..………………………………………… 7

1.1 Thorakohumerální svaly ………………………………….………..………………………………………….. 7
1.2 Spinohumerální svaly …………………………………………....…………………………..…………………… 9
1.3 Svaly ramenní a lopatkové ……………………………..……………………….……………………….... 11
1.4 Svaly paže ….………………………………….….…………………………….…………………….……..…….. 13
1.4.1 Svaly paže – přední skupina …….……………….………..…………………………………………..… 13
1.4.2 Svaly paže – zadní skupina ……..…………..……………………………………………….………..…. 14
1.5 Svaly předloktí ……………………………..……….………………………………………………………….… 15
1.5.1 Svaly předloktí – přední skupina (první vrstva) ……………………………………..…………….. 15
1.5.2 Svaly předloktí – přední skupina (druhá vrstva) …………………….…………..………..……. 16
1.5.3 Svaly předloktí – přední skupina (třetí vrstva) ……………………………….….………………. 17
1.5.4 Svaly předloktí – přední skupina (čtvrtá vrstva) ……………………….…………….….……... 17
1.5.5 Svaly předloktí – laterální skupina (povrchová vrstva) ………………………..………......…. 18
1.5.6 Svaly předloktí – laterální skupina (hluboká vrstva) ………………..……………….……….. 19
1.5.7 Svaly předloktí – zadní skupina (povrchová vrstva) ……………………………..………….… 19
1.5.8 Svaly předloktí – zadní skupina (hluboká vrstva) ……………………………………….………. 20
1.6 Svaly ruky ……………………………………………………………………….…………………………..…….… 21
1.6.1 Svaly ruky – skupina palcová …………………………………………..……………………………..…. 21
1.6.2 Svaly ruky – skupina malíková …………….…………………………………………………………….… 23
1.6.3 Svaly ruky – svaly středního prostoru ………….……………………..………..……………….…... 24
2. SVALY DOLNÍ KONČETINY ………………………….………………………………………………………………… 26

2.1 Svaly kyčelního kloubu ……………………………………………………………………………………….. 26
2.1.1 Svaly kyčelního kloubu – přední skupina …………………………………………………………... 26
2.1.2 Svaly kyčelního kloubu – zadní skupina (povrchová vrstva) .………………………………. 26
2.1.3 Svaly kyčelního kloubu – zadní skupina (hluboká vrstva) …………………………………..... 28
2.2 Svaly stehna …………………………………………………………………………………………………….…. 29
2.2.1 Svaly stehna – přední skupina ………………………………………………………………………..…. 29
2.2.2 Svaly stehna – vnitřní skupina …………………….……………………………………………………… 30
2.2.3 Svaly stehna – zadní skupina …………………….………………………………………………….……. 32
2.3 Svaly bérce …………………………………………………………………….…………………….………………. 33
2.3.1 Svaly bérce – přední skupina …………………….…………………………………………………….…. 33
2.3.2 Svaly bérce – laterální skupina ……………………..………………………………………………..…… 34
2.3.3 Svaly bérce – zadní skupina (povrchová vrstva) ………..……………………………………..…. 35
2.3.4 Svaly bérce – zadní skupina (hluboká vrstva) …………..………………………………………….. 36
2.4 Svaly nohy ………………………………………………………………………..………………….…………….…. 37
2.4.1 Svaly nohy – hřbetní skupina ……………………..…………………………………………………….…. 37
2.4.2 Svaly nohy – skupina palce ………………………..…………………………………………………….…. 38
2.4.3 Svaly nohy – skupina malíku ………………………..………………………………………………….….. 39
2.4.4 Svaly nohy – střední skupina ……………………….…………………………………………………….. 39
3. KLINICKÉ KORELACE U SVALŮ KONČETIN ….…………………………………………………………………. 42

3.1 Rotátorová manžeta ………………..…………….……………..…………………………………………..…. 42
3.2 Klenba nožní …………………………………………………………………………………………………….…… 42
3.3 Kompartment syndrom ………………………………………………………………………………………… 43
4. TIHOVÉ VÁČKY, ŠLACHOVÉ POCHVY A SVALOVÁ POUTKA KONČETIN; VINCULA ……….. 44

4.1 Tihové váčky (bursae mucosae) ……………………………….……………..………………………….. 44
3
4.1.1 Významné tihové váčky horní končetiny ……………..………………………………………..….. 44

4.1.2 Významné tihové váčky dolní končetiny ……………………………….…………………………….. 44
4.2 Šlachové pochvy (vaginae tendinum) ………………………………………………………………….. 45
4.2.1 Šlachové pochvy horní končetiny ………………………………………………………….…………….. 45
4.2.2 Šlachové pochvy dolní končetiny ……………………………………………………………………..…. 46
4.3 Svalová poutka (retinacula) …………………………………………………………………………………. 46
4.3.1 Svalová poutka horní končetiny …………..……………………………………………..………………. 47
4.3.2 Svalová poutka dolní končetiny ……………………..………………………………………………….. 47
4.4 Vincula ………………………..…………………………………………………………………………………..……. 47
5. NERVY HORNÍ KONČETINY …………………….……………………………………………………………......…. 48

5.1 Plexus brachialis a jeho větvení ……………………..…………………………………………………..… 48
5.1.1 Pars supraclavicularis et infraclavicularis plexus brachialis ……..………………………….. 48
5.1.2 Nervus musculocutaneus ………………………………………………………………………………….… 49
5.1.3 Nervus medianus …………………………………………………………………..………………………..…. 49
5.1.4 Nervus ulnaris ………………………………………………………………………………………………….…. 49
5.1.5 Nervus radialis ……………………………………………………………………..………………………….…. 50
5.1.6 Nervus axillaris ……………………………………………………………………..………………………..….. 50
5.2 Shrnutí motorické inervace horní končetiny ……………..………………………..……………..… 50
5.2.1 Z pars supraclavicularis plexus brachialis (+ n. accesorius) ……….…………………………. 50
5.2.2 Z pars infraclavicularis plexus brachialis ……………………..…………………………………….… 51
5.3 Shrnutí senzitivní inervace horní končetiny ………..……..………………………..………………. 51
6. NERVY DOLNÍ KONČETINY ……….………………………………………………………………………………..… 54

6.1 Plexus lumbalis a jeho větvení ………………………..…………………………………………….….….. 54
6.2 Plexus sacralis a jeho větvení ………………………..……………………………………………………… 55
6.2.1 Větve plexus sacralis pro pánev a stehno ……………..…………………………………………….. 55
6.2.2 Nervus tibialis; nervus fibularis communis ………………………..…………………….………….. 56
6.3 Shrnutí motorické inervace dolní končetiny ……………………………………………..……….…. 56
6.3.1 Z plexus lumbalis ……………………………………………………………………..……………………..….. 56
6.3.2 Z plexus sacralis ……………………………………………………………………..…………………………… 57
6.4 Shrnutí senzitivní inervace dolní končetiny ………………..………………………………..……… 58
7. KLINICKÉ KORELACE U NERVŮ KONČETIN ……………………………………………………………….…. 61

7.1 Nervus accesorius ………………………………………………………………………….………………….….. 61
7.2 Nervus thoracicus longus ……………………………………………………………………………...…..…. 61
7.3 Nervus axillaris ……………………………………………………………………………………………….…….. 61
7.4 Nervus musculocutaneus …………………………………………………………………………………..…. 62
7.5 Nervus radialis …………………………………….……………………………………………………………..…. 62
7.6 Nervus medianus ……………………………………………………………………………………….……..….. 62
7.7 Nervus ulnaris ……………………………………………………………………………..……………..….…….. 62
7.8 Nervus femoralis ………………………………………………………………………….………………….……. 63
7.9 Nervus obturatorius ……………………………………………………………………………………..………. 63
7.10 Nervi glutei (superior et inferior) ……………………………………………………………………….. 63
7.11 Nervus ischiadicus ………………………………………………………………….……………………..……. 64
7.12 Nervus tibialis ………………………………………………….……………………………………………..….. 64
7.13 Nervus fibularis communis ………………………………………………………………………………… 64
8. CÉVY HORNÍ KONČETINY …………….…………………………………………………………………………..….. 65

8.1 Tepny horní končetiny …………………………………………..……………………………………………… 65
8.1.1 Arteria subclavia; arteria axillaris; arteria brachialis …………………………………..…….…. 65
8.1.2 Arteria radialis; arteria ulnaris ……………………………………………………………………….……. 66
4
8.2 Žíly horní končetiny ……………………………………………………………………………………..……….. 67

8.2.1 Hluboký žilní systém horní končetiny ………………….……………………………………….…….. 67
8.2.2 Povrchový žilní systém horní končetiny ………………….….…………………..………………….. 67
9. CÉVY DOLNÍ KONČETINY ………….……………………………..……………………………………………….…. 68

9.1 Tepny dolní končetiny ………………………………………………………………………………………..…. 68
9.1.1 Arteria iliaca externa et interna ……………………..…………………………………………….…….. 68
9.1.2 Arteria femoralis; arteria poplitea ………………………………………………………………………. 68
9.1.3 Arteria tibialis anterior et posterior ……………………..…………………………………………….. 69
9.2 Žíly dolní končetiny ……………………………………………..…………………………………….….……… 70
9.2.1 Hluboký žilní systém dolní končetiny …………………..……………………………………………… 70
9.2.2 Povrchový žilní systém dolní končetiny ............................................................…….. 70
9.2.3 Spojky povrchových a hlubokých žil dolní končetiny (venae perforantes;
perforátory; prorážející žíly) ……………………………………………….……..……………………………..….. 71
10. KLINICKÉ KORELACE U CÉV KONČETIN ……………………….………..…………………………………72

10.1 „Corona mortis“ (Hesselbachi) ………………………………………………..………………..…….. 72
10.2 Význam vv. perforantes při vzniku žilních městků (varixů) …………………….………. 72
11. MÍZNÍ ODTOK KONČETIN ……………….………………………………………………………………………. 73

11.1 Mízní odtok horní končetiny ………………………………………………………………………..…. 73
11.2 Mízní odtok dolní končetiny ……………..…………………….……………………………….…….. 73
12. TOPOGRAFIE HORNÍ KONČETINY …………………………………….………………………………..……... 74

12.1 Incisura scapulae et spinoglenoidalis …………………….………………………………..…..…… 74
12.2 Foramen omotricipitale et humerotricipitale ……………….………………………..…..……. 75
12.3 Trigonum clavipectorale; fossa ovalis infraclavicularis …….…………………….………… 76
12.4 Fossa axillaris (axilla) ………………………………………….…………………………………………….. 77
12.5 Sulcus bicipitalis medialis et lateralis; hiatus basilicus …………………………..……..…. 78
12.6 Fossa cubitalis; canalis pronatorius …………………….…………………………………..……….. 79
12.7 Canalis supinatorius + Frohseho arkáda; canalis cubitalis ………………………..….….. 80
12.8 Foveola radialis („la tabatiére“) ………………………………….……………………………….…. 81
12.9 Canalis carpi; canalis ulnaris; Paronův prostor ……….………………….………..…………… 82
12.10 Guiotův prostor ……………………………………………………………..…………….…………………. 83
13. TOPOGRAFIE DOLNÍ KONČETINY ………………………….……………………………………..……..…….. 84

13.1 Foramen ischiadicum majus (foramen suprapiriforme et infrapiriforme);
foramen ischiadicum minus; canalis pudendalis ………………………………………………………. 84
13.2 Lacuna musculorum et vasorum; canalis femoralis; hiatus saphenus;
canalis obturatorius; trigonum femorale; fossa iliopectinea ……………….............……….. 86
13.3 Canalis adductorius + hiatus adductorius …………….………………………..…………………. 88
13.4 Fossa poplitea; arcus tendineus musculi solei; canalis musculofibularis ……….…. 89
13.5 Útvary před a za mediálním kotníkem …………….…………………………………..…………… 90
13.6 Útvary za laterálním kotníkem …………………………………………………….…………………… 91
14. POUŽITÉ ZDROJE ………………………………………………….……………………………………….…………… 92

14.1 Použitá literatura …………………………………………………………………………………..…………. 92
14.2 Elektronické zdroje …………………………………..……………………………………………………… 92
14.3 Další doporučené zdroje …………………………………………………………………………………… 92
5
1. SVALY HORNÍ KONČETINY
1.1 Thorakohumerální svaly
MUSCULUS PECTORALIS MAJOR
mediální část klavikuly (pars clavicularis); ventrální

plocha sterna spolu s přilehlými částmi prvních
6 žeber (pars sternocostalis); aponeurosis musculi
obliqui abdominis externi (pars abdominalis)
crista tuberculi majoris humeri
ventrální flexe paže (hlavně pars clavicularis);

addukce + vnitřní rotace paže (hlavně pars
sternocostalis); při fixované uklání žebra kraniálně
– rozšiřuje hrudník (pomocný nádechový sval)
n. pectoralis medialis et lateralis
dolní okraj svalu tvoří plica axillaris anterior – jedno

z ohraničení fossa axillaris (viz topografie)
MUSCULUS PECTORALIS MINOR
3. – 5. žebro (často 2. - 4. žebro)
processus coracoideus scapulae
protrakce + deprese lopatky - rotuje kloubní jamku

art. humeri ventrálně (poloha při předpažení);
při fixovaném pletenci má funkci pomocného
nádechového svalu
n. pectoralis medialis et lateralis
7
MUSCULUS SUBCLAVIUS
1. žebro v místě připojení chrupavky
sulcus musculi subclavii (corporis claviculae)
táhne claviculu dolů; fixuje klavikulu

v art. sternoclavicularis; při fixovaném pletenci zdvihá
1. žebro (velmi slabý pomocný nádechový sval)
n. subclavius
MUSCULUS SERRATUS ANTERIOR
8 - 10 zubů na prvních 9 žebrech
margo medialis scapulae + angulus inferior

scapulae
přitlačuje lopatku k hrudníku; vytáčí dolní úhel

lopatky zevně a tím umožňuje abdukci paže nad
horizontálu; při fixované lopatce zvedá žebra
(pomocný nádechový sval)
n. thoracicus longus
8
1.2 Spinohumerální svaly
MUSCULUS TRAPEZIUS
mediální třetina linea nuchalis superior + protuberantia

occipitalis externa + pomocí lig. nuchae na processus spinosi
C1 – C6 (pars descendens); processus spinosi C7 – T3 (pars
transversa); processus spinosi T4 – T12 (pars ascendens)
laterální třetina klavikuly; acromion; spina scapulae
fixace lopatky k páteři; elevace lopatky (pars descendens);

deprese lopatky (pars ascendens); současná akce pars
descendens a pars ascendens vytáčí angulus inferior scapulae
zevně (synergista m. serratus anterior – viz výše); při
fixovaném pletenci extense (oboustranná akce) nebo
lateroflexe (jednostranná akce) hlavy
n. accesorius (n. XI) + větévky z míšních segmentů C2 – C4
v oblasti C7 (vertebra prominens) se nachází aponeurotický

začátek svalů obou stran – speculum rhomboideum
MUSCULUS LATISSIMUS DORSI
processus spinosi T7 – S5; fascia thoracolumbalis (lamina

posterior); spina iliaca posterior superior; labium externum
cristae iliacae; 9. – 12. žebro
crista tuberculi minoris
vnitřní rotace, addukce a dorzální flexe v art. humeri;

při fixovaných končetinách zvedá trup; fixuje kaudální žebra
(pomáhá bránici)
n. thoracodorsalis
úponová šlacha srůstá s úponovou šlachou m. teres major

(viz níže); hypertrofuje u chronického kašle
9
MUSCULUS LEVATOR SCAPULAE
processus transversi C1 – C2 + tuberculum posterius

processus transversi C3 – C4
angulus superior scapulae
elevace lopatky; rotace angulus inferior scapulae

mediálně (antagonista m. serratus anterior
a m. trapezius); lateroflexe krční páteře při fixované
lopatce
n. dorsalis scapulae + rr. musculares C3 – C4
MUSCULUS RHOMBOIDEUS MINOR
processus spinosi C6 – C7
horní 1/3 margo medialis scapulae
táhne lopatku mediokraniálně (elevace + retrakce

lopatky)
n. dorsalis scapulae
často splývá s m. rhomboideus major (viz níže)
MUSCULUS RHOMBOIDEUS MAJOR
processus spinosi T1 – T4
spodní 2/3 margo medialis scapulae
táhne lopatku mediokraniálně (elevace + retrakce

lopatky)
n. dorsalis scapulae
často splývá s m. rhomboideus minor (viz výše)
10
1.3 Svaly ramenní a lopatkové
MUSCULUS DELTOIDEUS
vnější část spina scapulae (pars spinalis); acromion

(pars acromialis); vnější část klavikuly (pars
clavicularis)
tuberositas deltoidea humeri
abdukce v art. humeri; fixace caput humeri v cavitas

glenoidalis; dorzální flexe v art. humeri (pouze pars
spinalis); ventrální flexe v art. humeri (pouze pars
clavicularis)
n. axillaris
MUSCULUS SUPRASPINATUS
fossa supraspinata scapulae
tuberculum majus humeri (horní faseta)
vnější rotace + abdukce v art. humeri
n. suprascapularis
součást tzv. rotátorové manžety (viz níže)
MUSCULUS INFRASPINATUS
fossa infraspinata scapulae
tuberculum majus humeri (střední faseta)
vnější rotace + addukce v art. humeri
n. suprascapularis
11
MUSCULUS TERES MINOR

kraniální část margo lateralis scapulae
tuberculum majus humeri (dolní faseta)
vnější rotace + addukce v art. humeri
n. axillaris + variační inervace z n. suprascapularis
MUSCULUS TERES MAJOR

kaudální část margo lateralis scapulae + angulus inferior
scapulae
crista tuberculi minoris humeri
addukce / dorzální flexe + vnitřní rotace v art. humeri
n. subscapularis
úponová šlacha srůstá s úponovou šlachou m. latissimus

dorsi (viz výše)
MUSCULUS SUBSCAPULARIS
facies costalis scapulae (fossa subscapularis)
tuberculum minus humeri
vnitřní rotace + addukce v art. humeri
n. subscapularis
12
1.4 Svaly paže

1.4.1 Svaly paže – přední skupina
MUSCULUS BICEPS BRACHII
tuberculum supraglenoidale (caput longum); processus
coracoideus scapulae (caput breve)
tuberositas radii + pomocí aponeurosis musculi bicipitis brachii

(lacertus fibrosus) na povrchovou fascii ulnární strany předloktí
flexe + supinace v art. cubiti; abdukce v art. humeri (pouze caput

longum); ventrální flexe + pomocná addukce v art. humeri (pouze
caput breve)
n. musculocutaneus
tendo capitis longi m. bicipitis brachii rozděluje svaly ramenního

kloubu na vnitřní a vnější rotátory
MUSCULUS CORACOBRACHIALIS
processus coracoideus scapulae
tělo humeru v pokračování crista tuberculi minoris
pomocná addukce + pomocná ventrální flexe

v art. humeri
n. musculocutaneus
skrz sval proráží n. musculocutaneus
MUSCULUS BRACHIALIS
přední plocha humeru od tuberositas deltoidea až k pouzdru
art. cubiti
tuberositas ulnae
flexe v art. cubiti
n. musculocutaneus
13
1.4.2 Svaly paže – zadní skupina

MUSCULUS TRICEPS BRACHII
tuberculum infraglenoidale (caput longum); zadní
plocha humeru proximálně od sulcus nervi radialis
(caput laterale); zadní plocha humeru distálně
od sulcus nervi radialis (caput mediale)
olecranon ulnae
extenze v art. cubiti; dorzální flexe + addukce

v art. humeri (pouze caput longum)
n. radialis
mezi caput mediale et laterale probíhá v sulcus nervi

radialis n. radialis spolu s vasa profunda brachii
MUSCULUS ANCONEUS
epicondylus lateralis humeri + lig. collaterale laterale
olecranon (distálně od úponu m. triceps brachii)
extenze v art. cubiti; hluboké snopce brání uskřinutí kloubního

pouzdra při extensi v art. cubiti
n. radialis
14
1.5 Svaly předloktí

1.5.1 Svaly předloktí – přední skupina (první vrstva)
MUSCULUS PRONATOR TERES
epicondylus medialis humeri - „caput commune ulnare“
(caput humerale); processus coronoideus ulnae (caput ulnare)
uprostřed laterální strany radia (tuberositas pronatoria)
pronace předloktí; pomocná flexe v art. cubiti (pouze caput

humerale)
n. medianus
štěrbinou mezi caput humerale a caput ulnare (canalis

pronatorius) probíhá n. medianus
MUSCULUS FLEXOR CARPI RADIALIS
báze 2. metakarpu (zčásti i 3. metakarpu)
pomocná flexe v art. cubiti; flexe v art. radiocarpalis; radiální

dukce zápěstí
n. medianus
všechny svaly obsahující v názvu slovo „carpi“ provádějí dukce

zápěstí
MUSCULUS PALMARIS LONGUS
retinaculum musculorum flexorum + aponeurosis palmaris
pomocná flexe v art. cubiti; flexe v art. radiocarpalis; napíná

aponeurosis palmaris
n. medianus
probíhá přes retinaculum musculorum flexorum; v 15% případů chybí
15
MUSCULUS FLEXOR CARPI ULNARIS

(caput humerale); olecranon + dorzální hrana ulny (caput
ulnare)
os pisiforme a dále pomocí lig. pisohamatum na hamulus

ossis hamati a pomocí lig. pisometacarpale na bázi
5. metakarpu
pomocná flexe v art. cubiti (pouze caput humerale); flexe

v art. radiocarpalis; ulnární dukce zápěstí
n. ulnaris
všechny svaly obsahující v názvu slovo „carpi“ provádějí

dukce zápěstí; os pisiforme je sezamská kost v úponové
šlaše svalu; štěrbinou mezi hlavami svalu (canalis cubitalis)
probíhá n. ulnaris
1.5.2 Svaly předloktí – přední skupina (druhá vrstva)
MUSCULUS FLEXOR DIGITORUM SUPERFICIALIS

+ lig. collaterale ulnare + tuberositas ulnae (caput
humeroulnare); podél tuberositas pronatoria (caput radiale)
4 šlachami, které se ještě „rozvidlí“ (chiasma tendinum)

na boky basis phalangis mediae 2. – 5. prstu
flexe v artt. interphalangeae proximales; flexe

v artt. metacarpophalangeae; flexe v art. radiocarpalis;
pomocná flexe v art. cubiti (pouze caput humeroulnare
– její část začínající na „caput commune ulnare“)
n. medianus
mezi hlavami svalu probíhá do hloubky předloktí

n. medianus; společná šlachová pochva s m. flexor digitorum
profundus (viz níže)
16
1.5.3 Svaly předloktí – přední skupina (třetí vrstva)

MUSCULUS FLEXOR DIGITORUM PROFUNDUS
facies anterior ulnae + přilehlá membrana interossea antebrachii
(mezi úponem m.brachialis a proximálním okrajem m. pronator
quadratus)
basis phalangis distalis 2. – 5. prstu
flexe v artt. interphalangeae proximales et distales; flexe

v artt. metacarpophalangeae; flexe v art. radiocarpalis
část pro 2. a 3. prst n. medianus; část pro 4. a 5. prst n. ulnaris
úponové šlachy probíhají skrz chiasma tendinum musculi flexoris

digitorum superficialis, se kterým mají také společnou šlachovou
pochvu (viz výše)
MUSCULUS FLEXOR POLLICIS LONGUS

facies anterior radii + přilehlá membrana interossea antebrachii
(mezi úponem m. pronator teres a m. pronator quadratus)
basis phalangis distalis pollicis
flexe v art. interphalangea pollicis; flexe v art. metacarpophalangea

prima; flexe v art. radiocarpalis
n. medianus
v 5% případů caput humerale (od epicondylus medialis humeri);

průběh šlachy tvoří hranici inervačních zón pro svaly palce (viz níže)
1.5.4 Svaly předloktí – přední skupina (čtvrtá vrstva)

MUSCULUS PRONATOR QUADRATUS
distální čtvrtina facies anterior ulnae
distální čtvrtina facies anterior radii
pronace předloktí
n. medianus (n. interosseus anterior)
17
1.5.5 Svaly předloktí – laterální skupina (povrchová vrstva)
MUSCULUS BRACHIORADIALIS
distální třetina margo lateralis humeri + crista supracondylaris lateralis
+ septum intermusculare brachii laterale
processus styloideus radii
pomocná flexe v art. cubiti; pronace při flektovaném předloktí; supinace

při extendovaném předloktí
n. radialis
MUSCULUS EXTENSOR CARPI RADIALIS LONGUS

crista supracondylaris lateralis humeri
dorzální strana báze 2. metakarpu
dorzální flexe v art. radiocarpalis; radiální dukce zápěstí
n. radialis
společná šlachová pochva s m. extensor carpi radialis brevis (viz níže);

všechny svaly obsahující v názvu slovo „carpi“ provádějí dukce zápěstí
MUSCULUS EXTENSOR CARPI RADIALIS BREVIS

dorzální strana báze 3. metakarpu
dorzální flexe v art. radiocarpalis; radiální dukce zápěstí
n. radialis (r. profundus)
společná šlachová pochva s m. extensor carpi radialis longus (viz výše);

18
1.5.6 Svaly předloktí – laterální skupina (hluboká vrstva)

MUSCULUS SUPINATOR
+ lig. anulare radii (povrchová vrstva); crista musculi supinatoris
ulnae (hluboká vrstva)
laterálně a proximálně od tuberositas pronatoria radii
supinace předloktí
mezi vrstvami svalu se nachází canalis supinatorius a v něm

probíhající n. radialis spolu s větví a. recurrens radialis
1.5.7 Svaly předloktí – zadní skupina (povrchová vrstva)

MUSCULUS EXTENSOR DIGITORUM
epicondylus lateralis humeri
aponeurosis dorsalis manus + dorzální strana bází středních a distálních

falangů 2. - 5. prstu
extenze v artt. interphalangeae proximales et distales; extenze

v artt. metacarpophalangeae; dorzální flexe v art. radiocarpalis
na hřbetu ruky jsou jednotlivé úponové šlachy propojeny pomocí connexus

intertendinei; společná šlachová pochva s m. extensor indicis (viz níže)
MUSCULUS EXTENSOR DIGITI MINIMI

epicondylus lateralis humeri
aponeurosis dorsalis digiti quinti + bases phalangis medii et distalis digiti

quinti
společná s m. extensor digitorum – pouze pro 5. prst
úponová šlacha se štěpí ve dvě a splývá se šlachou m. extensor digitorum

v dorsální aponeurose 5. prstu
19
MUSCULUS EXTENSOR CARPI ULNARIS

epicondylus lateralis humeri (caput humerale); margo posterior ulnae
pod úponem m. anconeus (caput ulnare)
dorzální strana basis metacarpi quinti
dorzální flexe v art. radiocarpalis; ulnární dukce zápěstí
1.5.8 Svaly předloktí – zadní skupina (hluboká vrstva)
MUSCULUS ABDUCTOR POLLICIS LONGUS

dorzální plocha radia, ulny a přilehlé membrana interossea antebrachii
radiální strana báze 1. metakarpu
abdukce v art. carpometacarpalis prima (abdukce palce)
společná šlachová pochva s m. extensor pollicis brevis (ventrální

ohraničení foveola radialis – viz níže)
MUSCULUS EXTENSOR POLLICIS BREVIS

dorzální plocha radia + přilehlá membrana interossea antebrachii
distálně od začátku m. abductor pollicis longus
dorsální plocha phalanx proximalis pollicis
extenze v art. metacarpophalangea prima
společná šlachová pochva s m. abductor pollicis longus (ventrální

ohraničení foveola radialis – viz dále)
20
MUSCULUS EXTENSOR POLLICIS LONGUS

dorzální plocha ulny + přilehlá membrana interossea antebrachii
distálně od začátku m. abductor pollicis longus
dorzální strana basis phalangis distalis pollicis
extenze v art. interphalangea palce; extenze

v art. metacarpophalangea prima; extenze
v art. carpometacarpalis prima; pomocná addukce
v art. carpometacarpalis prima (pouze v krajní poloze – abdukci
palce)
MUSCULUS EXTENSOR INDICIS

dorzální plocha ulny + přilehlá membrana interossea antebrachii
distálně od začátků mm. extensores pollicis
dorzální aponeurosa ukazováku (zpravidla až na phalanx distalis)
extenze v art. interphalangea proximalis et distalis; extenze

v art. metacarpophalangea secunda; dorsální flexe
v art. radiocarpalis
společná šlachová pochva s m. extensor digitorum (viz výše)
1.6 Svaly ruky

1.6.1 Svaly ruky – skupina palcová
MUSCULUS ABDUCTOR POLLICIS BREVIS

eminentia carpi radialis (tuberculum ossis scaphoidei + laterální část
retinaculum musculorum flexorum)
radiální strana basis phalangis proximalis pollicis + os sesamoideum

radiale
abdukce palce
n. medianus
21
MUSCULUS FLEXOR POLLICIS BREVIS

eminentia carpi radialis (tuberculum ossis trapezii + laterální část
retinaculum musculorum flexorum; caput superficiale);
os trapezoideum + os capitatum + ligg. intercarpalia palmaria
(caput profundum)
laterální strana basis phalangis proximalis pollicis

+ os sesamoideum radiale (obě hlavy)
flexe v art. metacarpophalangea prima
n. medianus (caput superficiale) + r. profundus n. ulnaris (caput

profundum)
mezi oběma hlavami probíhá šlacha m. flexor pollicis longus

a rozděluje svaly palce na 2 inervační zóny (n. medianus
a n. ulnaris)
MUSCULUS OPPONENS POLLICIS

eminentia carpi radialis (tuberculum ossis trapezii + laterální část
retinaculum musculorum flexorum)
radiální okraj 1. metakarpu (crista musculi opponentis)
opozice palce + flexe v art. carpometacarpalis pollicis
n. medianus
sval je ukryt pod m. abductor pollicis brevis; opozice palce

se účastní i další svaly thenaru (mm. abductores pollicis;
m. adductor pollicis; m. interosseus dorsalis I) – m. opponens
pollicis se účastní jen rotace, která staví palec do vlastní opozice
MUSCULUS ADDUCTOR POLLICIS

os capitatum + os trapezoideum + basis metacarpi secundi et tertii
+ ligg. intercarpalia palmaria (caput obliquum); distální 2/3 corpus
metacarpi tertii (caput transversum)
mediální strana basis phalangis proximalis pollicis

+ os sesamoideum ulnare
addukce palce
n. ulnaris (r. profundus)
22
1.6.2 Svaly ruky – skupina malíková

MUSCULUS PALMARIS BREVIS
ulnární okraj palmární aponeurosy + ulnární část
retinaculum musculorum flexorum
kůže hypothenaru
bezvýznamná (při stahu vznikají jamky a prohlubuje

se žlábek v dlani)
n. ulnaris (r. superficialis)
jedná se o podkožní sval ohraničující canalis ulnaris

(viz níže)
MUSCULUS ABDUCTOR DIGITI MINIMI

os pisiforme + ligamentum pisohamatum + šlacha m. flexor carpi
ulnaris
mediální strana basis phalangis proximalis quinti
abdukce malíku
MUSCULUS FLEXOR DIGITI MINIMI BREVIS

hamulus ossis hamati + ulnární část retinaculum musculorum
flexorum
mediální strana basis phalangis proximalis quinti
flexe malíku
m. flexor digiti minimi longus neexistuje
23
MUSCULUS OPPONENS DIGITI MINIMI

hamulus ossis hamati + ulnární část retinaculum musculorum
flexorum
ulnární strana 5. metakarpu
addukce malíku (opoziční vliv je minimální)
sval je ukryt pod m. abductor digiti minimi a m. flexor digiti minimi

brevis
1.6.3 Svaly ruky – svaly středního prostoru
MUSCULI LUMBRICALES (I-IV)

zpeřeně na šlachách m. flexor digitorum profundus
v intermetakarpálních prostorech (I - radiální strana
šlachy k ukazováku; II až IV - na obou šlachách přilehlých
k příslušnému intermetakarpálnímu prostoru)
aponeurosis dorsalis manus + basis phalangis proximalis

příslušného prstu
flexe v artt. metacarpophalangeae; extenze

v artt. interphalangeae proximales et distales; uklánějí
prsty k palci
n. medianus (I + II); r. profundus n. ulnaris (III + IV)
rozdělení inervace pro jednotlivé prsty je stejné jako

v případě m. flexor digitorum profundus, od jehož šlach
mm. lumbricales začínají
24
MUSCULI INTEROSSEI PALMARES (I-III)

3 svaly v 2. - 4. intermetakarpálním prostoru na bocích
corpus metacarpi přivrácených k prostředníčku (I – ulnární
strana 2. metakarpu; II – radiální strana 4. metakarpu;
III – radiální strana 5. metakarpu)

(I – ulnární okraj 2. prstu; II – radiální okraj 4. prstu;
III – radiální okraj 5. prstu)
svírají vějíř prstů; flexe v artt. metacarpophalangeae;

extenze v artt. interphalangeae proximales et distales
osa funkce prochází 3. prstem (při svírání vějíře prstů

se nikam neuklání)
MUSCULI INTEROSSEI DORSALES (I-IV)

4 svaly, každý dvěma hlavami od obou stran metakarpů
přivrácených do intermetakarpálního prostoru

(I – radiální okraj 2. prstu; II – radiální okraj 3. prstu; III – ulnární
okraj 3. prstu; IV – ulnární okraj 4. prstu)
rozevírají vějíř prstů; flexe v artt. metacarpophalangeae;

extenze v artt. interphalangeae proximales et distales
osa funkce prochází 3. prstem (při rozevírání vějíře prstů

25
2. SVALY DOLNÍ KONČETINY

2.1 Svaly kyčelního kloubu
2.1.1 Svaly kyčelního kloubu – přední skupina
MUSCULUS ILIOPSOAS
těla obratlů T12 - L5 + jejich meziobratlové ploténky + processus
costarii L1 - L5 (m. psoas major); fossa iliaca (m. iliacus); těla obratlů
T12 - L1 + jejich meziobratlová ploténka (m. psoas minor)
trochanter minor (m. psoas major + m. iliacus); eminentia iliopubica

(m. psoas minor)
flexe + vnější rotace v art. coxae; pomocná addukce v art. coxae;

m. psoas minor působí při oboustranné akci slabou flexi bederní
páteře
n. femoralis + přímé větévky z plexus lumbalis v rozsahu L1 – L3

(je uložen přímo v m. psoas major)
m. psoas minor chybí ve 40% případů; při obrně svalu je prakticky

nemožná chůze (chybí vykročení)
2.1.2 Svaly kyčelního kloubu – zadní skupina (povrchová vrstva)
MUSCULUS GLUTEUS MAXIMUS

ala ossis ilii dorzálně od linea glutea posterior + labium
externum cristae iliacae + fascia thoracolumbalis + okraj
os sacrum + os coccygis + lig. sacrotuberale
tuberositas glutea femoris + tractus iliotibialis
extenze + vnější rotace v art. coxae; addukce v art. coxae

(pouze spodní snopce); abdukce v art. coxae (pouze horní
snopce); pomocná fixační funkce extenze v art. genus (tahem
za tractus iliotibialis)
n. gluteus inferior
26
MUSCULUS GLUTEUS MEDIUS

ala ossis ilii mezi linea glutea posterior et anterior + labium
externum cristae iliacae
trochanter major femoris
abdukce v art. coxae; vnitřní rotace + flexe v art. coxae (pouze

přední snopce); vnější rotace + extenze v art. coxae (pouze
zadní snopce)
n. gluteus superior
MUSCULUS GLUTEUS MINIMUS

ala ossis ilii mezi linea glutea anterior et inferior
shodná s m. gluteus medius (viz výše) ale s mnohem menším

účinkem
n. gluteus superior
MUSCULUS TENSOR FASCIAE LATAE

spina iliaca anterior superior + přilehlá část labium externum
cristae iliacae
tractus iliotibialis (zesílený pruh fascia lata femoris

na laterální straně upínající se na condylus lateralis tibiae
– tuberositas tractus iliotibialis Gerdi)
pomocná flexe, abdukce a vnitřní rotace v art. coxae; udržuje

extenzi v art. genus (tahem za tractus iliotibialis)
n. gluteus superior
27
2.1.3 Svaly kyčelního kloubu – zadní skupina (hluboká vrstva)

MUSCULUS PIRIFORMIS
facies pelvina ossis sacri
vnější rotace v art. coxae při extendované končetině; abdukce

v art. coxae při flektované končetině
přímá větev z plexus sacralis
svým průběhem dělí foramen ischiadicum majus na foramen

suprapiriforme et infrapiriforme
MUSCULUS GEMELLUS SUPERIOR

spina ischiadica
malá faseta nad fossa trochanterica

MUSCULUS OBTURATORIUS INTERNUS

vnitřní plocha membrana obturatoria + přilehlé kostěné okraje

28
MUSCULUS GEMELLUS INFERIOR

horní okraj tuber ischiadicum

MUSCULUS QUADRATUS FEMORIS

vnější okraj tuber ischiadicum
crista intertrochanterica
vnější rotace v art. coxae
2. 2 Svaly stehna
2.2.1 Svaly stehna – přední skupina
MUSCULUS SARTORIUS
spina iliaca anterior superior
condylus medialis tibiae pomocí pes anserinus major
flexe, abdukce a vnější rotace v art. coxae; flexe a vnitřní rotace

v art. genus
n. femoralis
pes anserinus major („husí noha“) je společný úpon tří svalů (m. sartorius,
m. gracilis a m. semitendinosus) na condylus medialis tibiae v blízkosti
tuberositas tibiae; nejdelší sval v těle
29
MUSCULUS QUADRICEPS FEMORIS

spina iliaca anterior inferior + sulcus
supraacetabularis (m. rectus femoris – caput rectum
et reflexum); labium mediale lineae asperae + distální
(mediální) část linea intertrochanterica (m. vastus
medialis); labium laterale lineae asperae
+ proximální (laterální) část linea intertrochanterica
(m. vastus lateralis); přední plocha femuru distálně
od linea intertrochanterica (m. vastus intermedius)
přes lig. patellae na tuberositas tibiae
extenze v art. genus; flexe v art. coxae (pouze

m. rectus femoris)
n. femoralis
z m. vastus intermedius se ještě odštěpuje

m. articularis genus, který se upíná do pouzdra
kolenního kloubu a brání tak jeho uskřinutí při extenzi
v art. genus
2.2.2 Svaly stehna – vnitřní skupina

MUSCULUS PECTINEUS
pecten ossis pubis
linea pectinata femoris
addukce, vnější rotace a pomocná flexe v art. coxae
n. femoralis + n. obturatorius (r. anterior)
diploneurální sval
30
MUSCULUS ADDUCTOR LONGUS

os pubis mezi tuberculum publicum a okrajem symphysis pubica
střední třetina labium mediale lineae asperae
n. obturatorius (r. anterior)
MUSCULUS GRACILIS
dolní část corpus et ramus inferior ossis pubis
condylus medialis tibiae pomocí pes anserinus major („husí noha“)
addukce v art. coxae; pomocná flexe v art. genus; při flektovaném koleni
vnitřní rotace v art. genus
pes anserinus major („husí noha“) je společný úpon tří svalů

(m. sartorius, m. gracilis a m. semitendinosus) na condylus medialis
tibiae v blízkosti tuberositas tibiae
MUSCULUS ADDUCTOR BREVIS

ramus inferior ossis pubis laterálně od symphysis pubica
proximální třetina labium mediale lineae asperae
31
MUSCULUS ADDUCTOR MAGNUS

ramus ossis ischii + ramus inferior ossis pubis; tuber ischiadicum
labium mediale lineae asperae (část začínající na r. inferior ossis

pubis a r. ossis ischii); tuberculum adductorium condyli medialis
femoris (část začínající na tuber ischiadicum)
addukce v art coxae (obě části) + pomocná extenze v art. coxae (část
upínající se na tuberculum adductorium); pomocná vnější rotace
v art. coxae (proximální část svalu); pomocná vnitřní rotace
v art. coxae (distální část svalu)
r. posterior n. obturatorii (část upínající se na labium mediale lineae

asperae) + n. ischiadicus / n. tibialis (část začínající na tuber
ischiadicum)
diploneurální sval; mezi jednotlivými částmi svalu je šlašitá arkáda

(hiatus adductorius), kterou procházejí vasa femoralia (viz níže)
MUSCULUS OBTURATORIUS EXTERNUS

vnější strana membrana obturatoria + přilehlé kostěné okraje
fossa trochanterica
vnější rotace + pomocná addukce v art. coxae
n. obturatorius (r. posterior)
2.2.3 Svaly stehna – zadní skupina
MUSCULUS BICEPS FEMORIS

tuber ischiadicum (caput longum); střední třetina labium laterale lineae
asperae (caput breve)
caput fibulae
flexe v art. genus; při flektovaném koleni vnější rotace v art. genus;
pomocná extenze + pomocná addukce v art. coxae (pouze caput longum)
n. ischiadicus / n. tibialis (caput longum); n. ischiadicus / n. fibularis

communis (caput breve)
32
MUSCULUS SEMITENDINOSUS
tuber ischiadicum
condylus medialis tibiae pomocí pes anserinus major („husí noha“)
flexe v art. genus; při flektovaném koleni vnitřní rotace v art. genus;
pomocná extenze + pomocná addukce v art. coxae
n. ischiadicus / n. tibialis
pes anserinus major („husí noha“) je společný úpon tří svalů

(m. sartorius, m. gracilis a m. semitendinosus) na condylus medialis
tibiae v blízkosti tuberositas tibiae
MUSCULUS SEMIMEMBRANOSUS
tuber ischiadicum
3 úpony (pes anserinus profundus) – přední strana condylus medialis

tibiae + condylus lateralis femoris (jako lig. popliteum obliquum) + zadní
strana condylus medialis tibiae
flexe v art. genus; při flektovaném koleni vnitřní rotace v art. genus;
pomocná extenze + pomocná addukce v art. coxae
n. ischiadicus / n. tibialis
2. 3 Svaly bérce
2.3.1 Svaly bérce – přední skupina
MUSCULUS TIBIALIS ANTERIOR
proximální 2/3 laterální plochy tibie + přilehlá membrana interossea cruris
plantární strana os cuneiforme mediale + basis metatarsi primi
dorzální flexe + supinace nohy; udržuje příčnou klenbu nohy
n. fibularis profundus
33
MUSCULUS EXTENSOR DIGITORUM LONGUS

condylus lateralis tibiae + přední okraj fibuly + přilehlá část membrana
interossea cruris
dorzální aponeurosa 2. - 5. prstu v oblasti phalanx distalis
dorzální flexe nohy a prstů + pronace nohy
šlacha jdoucí k basis metatarsi quinti (může obsahovat malé svalové bříško)
se označuje jako m. fibularis tertius – chybí v 8% případů
MUSCULUS EXTENSOR HALLUCIS LONGUS

mediální plocha fibuly + přilehlá membrana interossea cruris
dorzální aponeurosa palce v oblasti phalanx distalis
extenze palce + dorzální flexe nohy
2.3.2 Svaly bérce – laterální skupina
MUSCULUS FIBULARIS LONGUS

caput fibulae + proximální polovina laterální plochy fibuly
plantární strana os cuneiforme mediale + basis metatarsi primi
pronace, plantární flexe a abdukce nohy; udržuje příčnou klenbu nohy
n. fibularis superficialis
společná šlachová pochva s m. fibularis brevis (viz níže)
34
MUSCULUS FIBULARIS BREVIS

distální polovina laterální plochy fibuly
tuberositas ossis metatarsi quinti
pronace, plantární flexe a abdukce nohy
n. fibularis superficialis
společná šlachová pochva s m. fibularis longus (viz výše)
2.3.3 Svaly bérce – zadní skupina (povrchová vrstva)
MUSCULUS TRICEPS SURAE

epicondylus medialis femoris (caput mediale musculi
gastrocnemii); epicondylus lateralis femoris (caput laterale
musculi gastrocnemii); caput fibulae + linea musculi solei tibiae
(musculus soleus)
pomoci tendo calcaneus (Achillova šlacha) na tuber calcanei
plantární flexe nohy; flexe v art. genus (pouze

m. gastrocnemius)
n. tibialis
začátek m. soleus je na kostěné útvary připojen pomocí šlašitého

arcus tendineus m. solei, kterým procházejí n. tibialis spolu
s vasa tibialia posteriora
MUSCULUS PLANTARIS
facies poplitea femoris (linea supracondylaris lateralis)
úponová šlacha splývá s tendo calcaneus (Achillova šlacha) a upíná

se na tuber calcanei
slabá plantární flexe nohy; pomocná flexe v art. genus
n. tibialis
rudimentární sval odpovídající m. palmaris longus horní končetiny (chybí

v 5% případů)
35
2.3.4 Svaly bérce – zadní skupina (hluboká vrstva)
MUSCULUS POPLITEUS
epicondylus lateralis femoris
zadní plocha proximální části tibie (nad linea musculi solei)
pomocná flexe v art. genus; při flektovaném koleni vnitřní rotace

v art. genus; ovlivňuje pohyb laterálního menisku
n. tibialis
tvoří dno fossa poplitea (viz níže)
MUSCULUS TIBIALIS POSTERIOR

membrana interossea cruris + přilehlé okraje tibie a fibuly
tuberositas ossis navicularis + plantární plochy ossa cuneiformia

+ os cuboideum a báze 2. - 4. metatarzu
plantární flexe nohy; supinace nohy; udržování podélné klenby nohy
n. tibialis
udržuje podélnou klenbu nožní
MUSCULUS FLEXOR DIGITORUM LONGUS

mediální část zadní plochy tibie
plantární plocha phalanges distales 2. - 5. prstu
plantární flexe prstů a nohy; udržuje podélnou klenbu nohy
n. tibialis
36
MUSCULUS FLEXOR HALLUCIS LONGUS

distální 2/3 facies posterior fibulae + přilehlá membrana interossea cruris
plantární plocha phalanx distalis hallucis
flexe palce; plantární flexe nohy; udržuje podélnou klenbu nohy
n. tibialis
palec je důležitý opěrný a odrazový bod – sval je větší než m. flexor

digitorum longus
2. 4 Svaly nohy
2.4.1 Svaly nohy – hřbetní skupina
MUSCULUS EXTENSOR DIGITORUM BREVIS

dorzální plocha patní kosti + přilehlé vazy tarzu
dorzální aponeurosa 2. - 4. prstu
extenze 2. - 4. prstu
MUSCULUS EXTENSOR HALLUCIS BREVIS

dorzální plocha patní kosti + přilehlé vazy tarzu
dorzální aponeurosa palce (spolu se šlachou m. extensor hallucis

longus)
extenze palce
37
2.4.2 Svaly nohy – skupina palce
MUSCULUS ABDUCTOR HALLUCIS

processus medialis tuberis calcanei
os sesamoideum mediale + basis phalangis proximalis hallucis
abdukce + pomocná flexe palce; udržuje podélnou klenbu nohy
n. plantaris medialis
MUSCULUS FLEXOR HALLUCIS BREVIS

plantární plocha ossa cuneiformia, os naviculare a os cuboideum
(caput mediale et laterale)
os sesamoideum mediale + přilehlá část basis phalangis proximalis

hallucis (caput mediale); os sesamoideum laterale + přilehlá část
basis phalangis proximalis hallucis (caput laterale)
flexe palce v art. metatarsophalangea
MUSCULUS ADDUCTOR HALLUCIS

plantární strana báze 2. - 4. metatarsu + přilehlé části tarzálních
kostí (caput obliquum); plantární strana
3. - 5. metatarsophalangového kloubu (caput transversum)
os sesamoideum laterale + basis phalangis proximalis hallucis
addukce palce; pomocná flexe v art. metatarsophalangea prima
n. plantaris lateralis
38
2.4.3 Svaly nohy – skupina malíku

MUSCULUS ABDUCTOR DIGITI MINIMI
processus lateralis tuberis calcanei + vnější okraj plantární
aponeurosy
tuberositas ossis metatarsi quinti + basis phalangis proximalis

digiti quinti
abdukce + pomocná flexe malíku
MUSCULUS FLEXOR DIGITI MINIMI BREVIS

basis ossis metatarsi quinti + lig. plantare longum
basis phalangis proximalis digiti quinti
flexe v metatarsophalangovém kloubu malíku
stejný průběh s úponem na vnější okraj 5. metatarsu

a metatarsophalangového kloubu má nekonstantní musculus
opponens digiti minimi, který provádí addukci malíčku (často oba
svaly splývají v jeden); m. flexor digiti minimi longus neexistuje
2.4.4 Svaly nohy – střední skupina

MUSCULUS FLEXOR DIGITORUM BREVIS
processus medialis tuberis calcanei
4 šlachami, které se ještě „rozvidlí“ (chiasma tendinum) na boky

basis phalangis mediae 2. – 5. prstu
flexe v artt. metatarsophalangeae; flexe v artt. interphalangeae

proximales
rozštěpem úponových šlach (chiasma tendinum) prochází šlachy

m. flexor digitorum longus
39
MUSCULUS QUADRATUS PLANTAE

plantární plocha patní kosti
z laterální strany do šlachy m. flexor digitorum longus
svým tahem převádí šikmý tah m. flexor digitorum longus

na přímý (podporuje jeho funkci) – „m. flexor accesorius“
MUSCULI LUMBRICALES (I-IV)

na šlachách m. flexor digitorum longus v intermetatarsálních
prostorech
aponeurosis dorsalis 2. - 5. prstu
flexe v art. metatarsophalangea; extenze

v art. interphalangeae proximales et distales; uklání prsty
k palci
n. plantaris medialis (I + II); n. plantaris lateralis (III + IV)
MUSCULI INTEROSSEI PLANTARES (I – III)

palcová strana 3. - 5. metatarzu
dorzální aponeurosa 3. - 5. prstu + phalanges proximales

3. - 5. prstu
svírají vějíř prstů, flexe v artt. interphalangeae proximales

extenze v artt. interphalangeae distales
osa rozložení jednotlivých svalů prochází 2. prstem

(při svírání prstů se nikam neuklání)
40
MUSCULI INTEROSSEI DORSALES (I – IV)

4 svaly, každý dvěma hlavami od obou stran metatarsů
přivrácených do intermetatarsálního prostoru
aponeurosis dorsalis + basis phalangis proximalis (I – tibiální

okraj 2. prstu; II – fibulární okraj 2. prstu; III – fibulární okraj
3. prstu; IV – fibulární okraj 4. prstu)
rozevírají vějíř prstů, flexe v artt. interphalangeae proximales

extenze v artt. interphalangeae distales
osa funkce prochází 2. prstem (při rozevírání vějíře prstů

41
3. KLINICKÉ KORELACE U SVALŮ KONČETIN

3.1 Rotátorová manžeta
Všechny svaly upínající se na tuberculum
minus humeri (m. subscapularis) a tuberculum
majus humeri (v kraniokaudálním pořadí
m. supraspinatus, m. infraspinatus a m. teres
minor) tvoří tzv. rotátorovou manžetu (rotator
cuff). Ta svým „obemknutím“ (viz obrázek) chrání
ramenní kloub proti subluxaci (podobně jako
m. deltoideus – viz výše). Příznaky poškození
rotátorové manžety (např. pádem na rameno)
jsou subluxace ramenního kloubu, zhoršená schopnost rotace v art. humeri, ztížená abdukce
vlivem částečného nebo úplného výpadku m. supraspinatus (viz výše) a bolest ramene.
3.2 Klenba nožní

Kostra nohy je za fyziologického stavu
sklenuta podélně a příčně. Tomuto uspořádání
říkáme klenba nožní. Ta ochraňuje cévy a nervy
planty proti utlačení a současně působí jako
„tlumič“ při chůzi. V souvislosti s rozvojem chůze
se vyvíjí poměrně pozdě po narození (koncem
1. roku) – u novorozence mluvíme
o tzv. fyziologické ploché noze. Klenbu nožní
udržují svým tahem svaly a také vazivové útvary
planty. Rozeznáváme klenbu nožní podélnou
a příčnou (viz obrázek).
Podélná klenba je vyšší na tibiální straně a na jejím udržování se podílejí vazivové
útvary plantární strany nohy, které jsou orientovány podélně – lig. plantare longum,
plantární aponeurosa aj. Ty však samy o sobě nestačí a proto je nutný i tah svalů směřujících
longitudinálně chodidlem – m. tibialis posterior, m. flexor digitorum longus, m. flexor
hallucis longus a povrchově probíhajících krátkých svalů planty.
Příčná klenba je nejvýraznější v oblasti ossa cuneiformia a os cuboideum. Na jejím
udržení se podílejí, stejně jako u podélné klenby, vazivové útvary plantární strany nohy
a dále šlašitý třmen. Ten je tvořen úponovými šlachami m. tibialis anterior a m. fibularis
longus, které se upínají na stejné místo (viz výše). Pomáhá udržovat také podélnou klenbu.
Nejčastější poruchou klenby je plochá noha (pes planus), kdy dochází k poklesu
mediální strany nohy. Tím se zároveň zvětší nášlapná plocha chodidla. Nejčastějšími
příčinami je oslabení svalů nebo protažení vazů podílejících se na klenbě nožní. Následkem
jsou bolesti nohy (utlačením měkkých tkání planty) a pokles vnitřního kotníku. Méně častá
je pak vyklenutá noha (pes cavus), kdy je klenba nožní zvýšená oproti normálu.
42
3.3 Kompartment syndrom

Kompartment syndrom je zvláštním typem poškození svalu. Objevuje se v prvních
hodinách po poranění svalu nebo zlomeninách dlouhých kostí v oblasti bérce, ale také
předloktí, stehna nebo paže. Podstatou je zvýšení tlaku ve fasciálním prostoru – většinou
v důsledku intramuskulárního krvácení nebo otoku. To vede k utlačení cév a ischémii
svalové tkáně s možnou nekrózou. Ta je největší komplikací kompartment syndromu, která
může mít důsledky pro funkci svalu, osud končetiny, ale i celkový stav pacienta. Léčba
kompartment syndromu je většinou chirurgická. Představuje ji tzv. fasciotomie nebo také
dermatofasciotomie – proříznutí fascie (spolu s kůží) za účelem snížení tlaku ve fasciálním
prostoru. Neinvazivní léčba většinou není dostatečně účinná a používá se spíše zřídka.
Podrobnější popis problematiky kompartment syndromu je nad rámec těchto skript.
43
4. TIHOVÉ VÁČKY, ŠLACHOVÉ POCHVY A SVALOVÁ

POUTKA KONČETIN; VINCULA
4.1 Tihové váčky (bursae mucosae)

Tihové váčky (bursae mucosae)
jsou štěrbinové prostory umístěné
v řídkém vazivu v okolí svalů a kloubů.
Jsou, stejně jako kloubní pouzdra, vystlané
synoviální membránou, která produkuje
do prostoru tihového váčku malé množství
synoviální tekutiny (kloubní tih). Ten zde
plní stejnou funkci jako v kloubech
– snižuje tření a tím usnadňuje vzájemný pohyb dotýkajících se vrstev váčku. Tvary tihových
váčků jsou různé – kulaté, vejčité, s laločnatými záhyby atd.
Tihové váčky nalezneme v místech, která jsou vystavena současně tlaku a tření
– mezi naléhajícími svaly (nebo jejich šlachami), mezi svalem (nebo jeho šlachou)
a kloubem nebo kostí, mezi kůží a kostí apod. Fyziologická úloha tihových váčků spočívá
v zamezení negativního účinku tlaku a tření na útvary, mezi nimiž se nachází. Můžeme
je přirovnat k ložiskům ve strojích. Tihové váčky se klinicky manifestují zejména při jejich
zánětech (burzitidách), při nichž zduří. Stejně jako v kloubních pouzdrech, může
se i v dutině tihového váčku vytvořit hematom.
4.1.1 Významné tihové váčky horní končetiny

BURSA SUBACROMIALIS - vsunuta mezi m. deltoideus a kloubní pouzdro art. humeri,
zasahuje až pod acromion a pod úpon m. supraspinatus, často splývá s bursa subdeltoidea
(viz níže).
BURSA SUBDELTOIDEA - vsunuta mezi m. deltoideus a kloubní pouzdro art. humeri, často
splývá s bursa subacromialis (viz výše).
BURSA SUBCUTANEA OLECRANI - vsunuta mezi kůži a olecranon.
BURSA SUBTENDINEA M. TRICIPITIS BRACHII - vsunuta mezi úpon m. triceps brachii
a olecranon.
4.1.2 Významné tihové váčky dolní končetiny

BURSA SUBCUTANEA TROCHANTERICA - vsunuta mezi kůži a trochanter major femoris.
BURSAE TROCHANTERICAE (MM. GLUTEORUM) - vsunuty mezi trochanter major femoris
a úpony m. gluteus maximus, medius et minimus.
BURSA SUBTENDINEA ILIACA - vsunuta mezi kost a m. iliopsoas.
44
BURSA SUPRAPATELLARIS - vsunuta mezi šlachu m. quadriceps femoris a facies patellaris

femoris; často propojena s recessus suprapatellaris art. genus.
BURSA SUBCUTANEA PREPATELLARIS - vsunuta mezi kůži a fascii.
BURSA SUBTENDINEA PREPATELLARIS - vsunuta mezi lig. patellae a čéšku.
BURSA SUBCUTANEA INFRAPATELLARIS - vsunuta mezi kůži a lig. patellae pod čéškou.
BURSA INFRAPATELLARIS PROFUNDA - vsunuta mezi lig. patellae a holenní kost.
BURSA ANSERINA - vsunuta mezi pes anserinus (major) a condylus medialis tibiae.
BURSA SUBCUTANEA CALCANEA - vsunuta mezi kůži a tendo calcanei.
BURSA TENDINIS CALCANEI - vsunuta mezi tendo calcanei a tuber calcanei.
4.2 Šlachové pochvy (vaginae tendinum)

Šlachové pochvy (vaginae
tendinum) jsou úzké prostory podél
úponových šlach svalů. Vytvářejí
se především v místech, v nichž
dlouhá šlacha probíhá úzkým
ostefibrózním kanálem – na hřbetu
nohy (ruky), podél kotníků, v canalis
carpi apod. Celý prostor šlachové
pochvy je vystlán synoviální
membránou (vagina synovialis),
která produkuje malé množství synoviální tekutiny. Ta, stejně jako u tihových váčků,
usnadňuje skluzný pohyb. Vagina synovialis má tři části: epitenonium (vnitřní synoviální list),
peritenonium (vnější synoviální list) a mesotenonium (podélná dvojitá řasa, kterou v sebe
přechází dva předešlé synoviální listy). Mesotenonium je vyplněno řídkým vazivem, kterým
prochází cévní zásobení příslušné šlachy. Vagina synovialis je ještě překrytá pomocí vazivové
pochvy (vagina fibrosa) – vazivový povrch ostefibrózního kanálu. Vaginae fibrosae jsou
dobře vyvinuty např. na palmární straně prstů, na níž přidržují úponové šlachy m. flexor
digitorum superficialis et profundus ke kostře.
Fyziologický význam šlachové pochvy je podobný jako u tihových váčků – zabraňují
negativním účinků tlaku a tření při pohybu šlachy (stahu svalu) na okolní útvary a na šlachu
samotnou. Klinický význam mají při zánětech, které se těmito prostory kolem šlach
charakteristicky šíří.
4.2.1 Šlachové pochvy horní končetiny

VAGINA TENDINIS INTERTUBERCULARIS - obaluje šlašitý začátek caput longum m. bicipitis
brachii.
VAGINA TENDINIS M. FLEXORIS POLLICIS LONGI - obaluje šlachu m. flexor pollicis longus.
VAGINA TENDINIS M. FLEXORIS CARPI RADIALIS - obaluje šlachu m. flexor carpi radialis.
45
VAGINA COMMUNIS TENDINUM MM. FLEXORUM - obaluje šlachy m. flexor digitorum

superficialis et profundus.
VAGINA TENDINUM MM. EXTENSORUM CARPI RADIALIUM - obaluje šlachy
m. extensor carpi radialis longus et brevis.
VAGINA TENDINUM M. ABDUCTORIS POLLICIS LONGI ET EXTENSORIS POLLICIS BREVIS
- obaluje šlachy m. abductor pollicis longus a m. extensor pollicis brevis.
VAGINA TENDINIS M. EXTENSORIS POLLICIS LONGI - obaluje šlachu m. extensor pollicis
longus.
VAGINA TENDINUM M. EXTENSORIS DIGITORUM ET EXTENSORIS INDICIS - obaluje šlachy
m. extensor digitorum a m. extensor indicis.
VAGINA TENDINIS M. EXTENSORIS DIGITI MINIMI - obaluje šlachu m. extensor digiti minimi.
VAGINA TENDINIS M. EXTENSORIS CARPI ULNARIS - obaluje šlachu m. extensor carpi
ulnaris.
VAGINAE FIBROSAE ET SYNOVIALES DIGITORUM MANUS – obalují šlachy m. flexor
digitorum superficialis et profundus na prstech ruky.
4.2.2 Šlachové pochvy dolní končetiny

VAGINA TENDINIS M. TIBIALIS ANTERIORIS - obaluje šlachu m. tibialis anterior.
VAGINA TENDINIS M. EXTENSORIS HALLUCIS LONGI - obaluje šlachu m. extensor hallucis
longus.
VAGINA TENDINIS M. EXTENSORIS DIGITORUM LONGI - obaluje šlachu m. extensor
digitorum longus.
VAGINA TENDINIS M. FLEXORIS DIGITORUM LONGI - obaluje šlachu m. flexor digitorum
longus.
VAGINA TENDINIS M. TIBIALIS POSTERIORIS - obaluje šlachu m. tibialis posterior.
VAGINA TENDINIS M. FLEXORIS HALLUCIS LONGI - obaluje šlachu m. flexor hallucis longus.
VAGINA COMMUNIS TENDINUM MM. FIBULARIUM - obaluje šlachy m. fibularis longus
et brevis.
VAGINA PLANTARIS TENDINIS M. FIBULARIS LONGI - obaluje šlachu m. fibularis longus
v sulcus tendinis m. fibularis longi ossis cuboidei.
VAGINAE FIBROSAE ET SYNOVIALES DIGITORUM PEDIS - obalují šlachy m. flexor digitorum
longus et brevis na prstech nohy.
4.3 Svalová poutka (retinacula)
Svalová poutka (retinacula; šlachové úvazy) jsou zesílené pruhy povrchové fascie,
které poutají úponové šlachy svalů ke kostře. Svalové poutko spolu s kostrou v těchto
46
místech vytváří tzv. osteofibrózní kanál, ve kterém jsou šlachy opatřeny šlachovou pochvou
(viz výše).
4.3.1 Svalová poutka horní končetiny

RETINACULUM MM. FLEXORUM – poutá ke kostře úponové šlachy m. flexor digitorum
superficialis et profundus, m. flexor pollicis longus a m. flexor carpi radialis v jejich šlachových
pochvách.
RETINACULUM MM. EXTENSORUM – poutá ke kostře úponové šlachy m. abductor pollicis
longus, m. extensor pollicis brevis, m. extensor pollicis longus, m. extensor carpi radialis
longus et brevis, m. extensor digitorum, m. extensor indicis, m. extensor digiti minimi
a m. extensor carpi ulnaris v jejich šlachových pochvách.
4.3.2 Svalová poutka dolní končetiny

RETINACULUM MM. FLEXORUM – poutá ke kostře úponové šlachy m. tibialis posterior,
m. flexor digitorum longus a m. flexor hallucis longus v jejich šlachových pochvách.
RETINACULUM MM. EXTENSORUM SUPERIUS ET INFERIUS – poutají ke kostře úponové
šlachy m. tibialis anterior, m. extensor hallucis longus a m. extensor digitorum longus
v jejich šlachových pochvách.
RETINACULUM MM. FIBULARIUM SUPERIUS ET INFERIUS – poutají ke kostře úponové šlachy
m. fibularis longus et brevis v jejich šlachových pochvách.
4.4 Vincula
Úponové šlachy m. flexor digitorum superficialis et profundus

jsou na prstech ruky uloženy ve své společné šlachové pochvě
(viz výše). Její mesotenonium je charakteristicky uspořádáno do
dvou párů vazivových provazců – vincula tendinum digitorum
manus. Těmito útvary probíhá cévní zásobení pro příslušné
šlachy. Rozeznáváme vincula brevia et longa. Vinculum breve je
zpravidla trojúhelníkovité a nalezneme jej při úponu šlachy.
Vinculum longum má pak delší nitkovitý vzhled (je tak
přizpůsobeno posunu šlachy při stahu svalu) a nachází
se proximálně od vinculum breve dané šlachy. Poškození vinkul
(např. při zranění) má za následek přerušení cévního zásobení
úponových šlach m. flexor digitorum superficialis et profundus
s příslušnými klinickými příznaky.
47
5. NERVY HORNÍ KONČETINY

5.1 Plexus brachialis a jeho větvení
5.1.1 Pars supraclavicularis et infraclavicularis plexus brachialis
Názvy sekundárních svazků plexus brachialis (fasciculus medialis, lateralis

et posterior) jsou odvozeny od postavení těchto svazků vzhledem k a. axillaris, kterou
obklopují. Chyby v jejich rozlišování jsou u zkoušení poměrně časté a proto neuškodí malý
návod.
K jejich 100% určení musíme nejprve vyhledat 4 nervy – n. musculocutaneus,
n. medianus, n. ulnaris a n. radialis. N. musculocutaneus najdeme tak, že si nejprve
vyhledáme m. coracobrachialis (viz výše), kterým tento nerv přímo proráží. N. medianus jde
nejsnáze vyhledat ve fossa cubitalis (viz níže), kterou prochází a díky své poměrně velké
tloušťce je dost nápadný. N. ulnaris spolehlivě najdeme ve vstupu do canalis cubitalis
(viz níže) v sulcus n. ulnaris („brňavka“). N. radialis pak prochází na zadní stranu humeru
(do sulcus n. radialis) spolu s vasa profunda brachii mezi caput laterale et mediale musculi
tricipitis brachii.
Pak už si vystačíme se znalostí, ze kterých fascikulů jednotlivé nervy odstupují.
Uchopíme současně do ruky (pinzety) n. ulnaris s n. medianus a budeme po nich pokračovat
proximálně. Na n. medianus dojdeme k „vidličce“ (spojení radix medialis
et lateralis nervi mediani) a na n. ulnaris už přímo k fasciculus medialis v místě, kde z něj
vychází radix medialis nervi mediani. Obdobným způsobem budeme postupovat
48
u fasciculus lateralis. Uchopíme současně do ruky (pinzety) n. medianus

a n. musculocutaneus. Proximálně narazíme v průběhu n. medianus opět na jeho „vidličku“
a u n. musculocutaneus přímo na fasciculus lateralis v místě odstupu radix lateralis nervi
mediani. Pak už nám zbývá určit jen fasciculus posterior. Budeme po n. radialis postupovat
proximálně za a. axillaris. Dále proximálně od místa odstupu n. axillaris (jediná větev
fasciculus posterior), který jde dorzálně do foramen humerotricipitale spolu s vasa
circumflexa humeri posteriora (viz dále), se už nachází samotný fasciculus posterior.
5.1.2 Nervus musculocutaneus
5.1.3 Nervus medianus
5.1.4 Nervus ulnaris
49
5.1.5 Nervus radialis
5.1.6 Nervus axillaris
5.2 Shrnutí motorické inervace horní končetiny

5.2.1 Z pars supraclavicularis plexus brachialis (+ n. accessorius)
N. ACCESSORIUS (N. XI): m. trapezius
N. DORSALIS SCAPULAE: celá druhá vrstva zádových svalů (m. rhomboideus major
et minor; m. levator scapulae)
N. SUPRASCAPULARIS: m. supraspinatus; m. infraspinatus; variačně m. teres minor
N. SUBCLAVIUS: m. subclavius
N. SUBSCAPULARIS: m. subscapularis; m. teres major
N. THORACODORSALIS: m. latissimus dorsi
N. PECTORALIS MEDIALIS: m. pectoralis major et minor
N. PECTORALIS LATERALIS: m. pectoralis major et minor
N. THORACICUS LONGUS: m. serratus anterior
50
5.2.2 Z pars infraclavicularis plexus brachialis

N. MUSCULOCUTANEUS: celá přední skupina svalů paže (m. coracobrachialis; m. biceps
brachii; m. brachialis)
N. MEDIANUS: celá ventrální skupina svalů předloktí KROMĚ M. FLEXOR CARPI ULNARIS
A ČÁSTI M. FLEXOR DIGITORUM PROFUNDUS PRO 4. A 5. PRST!!!
(m. pronator teres; m. flexor carpi radialis; m. palmaris longus; m. flexor
digitorum superficialis; část m. flexor digitorum profundus pro 2. a 3. prst;
m. flexor pollicis longus; m. pronator quadratus); svaly thenaru KROMĚ
CAPUT PROFUNDUM M. FLEXORIS POLLICIS BREVIS A M. ADDUCTOR
POLLICIS!!! (m. abductor pollicis brevis; caput superficiale m. flexoris
pollicis brevis; m. opponens pollicis); mm. lumbricales I et II
N. ULNARIS: z ventrální skupiny svalů předloktí m. flexor carpi ulnaris a část m. flexor
digitorum profundus pro 4. a 5. prst (INERVAČNÍ VÝJIMKY!!! – viz výše);
ze svalů thenaru caput profundum m. flexoris pollicis brevis a m. adductor
pollicis (INERVAČNÍ VÝJIMKY!!! – viz výše); všechny ostatní svaly ruky
(m. palmaris brevis; m. abductor digiti minimi; m. flexor digiti minimi brevis;
m. opponens digiti minimi; mm. lumbricales III et IV; mm. interossei
palmares et dorsales)
N. RADIALIS: celá dorzální skupina svalů paže (m. triceps brachii; m. anconeus); celá
laterální skupina svalů předloktí (m. brachioradialis; m. extensor carpi
radialis longus et brevis; m. supinator); celá dorzální skupina svalů předloktí
(m. extensor digitorum; m. extensor digiti minimi; m. extensor carpi ulnaris;
m. abductor pollicis longus; m. extensor pollicis longus et brevis;
m. extensor indicis)
N. AXILLARIS: m. deltoideus; m. teres minor
5.3 Shrnutí senzitivní inervace horní končetiny
n. cutaneus brachii lat. sup. (z n. axillaris) n. cutaneus brachii lat. inf. (z n. radialis)
51
n. cutaneus brachii post. (z n. radialis) n. cutaneus brachii med.

(z fasciculus medialis)
n. cutaneus antebrachii med. n. cutaneus antebrachii post.

(z fasciculus medialis) (z. n radialis)
n. cutaneus antebrachii lat. n. medianus

(z n. musculocutaneus)
52
n. ulnaris n. radialis
53
6. NERVY DOLNÍ KONČETINY

6.1 Plexus lumbalis a jeho větvení
Určení některých větví plexus lumbalis (n. iliohypogastricus, n. ilioinguinalis,

n. genitofemoralis a n. cutaneus femoris lateralis) nepatří – díky jejich malé tloušťce – mezi
nejsnadnější úkoly. Proto, podobně jako u sekundárních svazků plexus brachialis, neuškodí
něco málo z „know how“.
N. iliohypogastricus je nejkraniálněji vystupujícím nervem z celé pleteně. Je to jedna
z velmi slabých větví plexus lumbalis. Rozlišíme ho podle toho, že se zanořuje do svalů břišní
stěny ještě nad crista iliaca a nevstupuje tedy do pánve.
N. ilioinguinalis pak nalezneme o něco kaudálněji od předchozího nervu. Ten již
vstupuje do pánve podél spina iliaca anterior superior, kde se zanořuje do svalů břišní stěny,
mezi kterými se dostává do canalis inguinalis. Někdy může být „volný“.
U n. genitofemoralis nám pomohou hned dva znaky, které ho odlišují od zbytku větví
lumbální pleteně. Tím prvním je místo výstupu nervu z m. psoas major (ve kterém
54
je plexus lumbalis uložen). Zatímco ostatní nervy plexus lumbalis opouštějí tento sval
po bocích, n. genitofemoralis proráží svalem ventrálně a po jeho povrchu pak sestupuje
k lig. inguinale. Druhým typickým znakem je, že se ještě mezi m. psoas major
a lig. inguinale dělí na dvě konečné větve. Tou první je r. genitalis n. genitofemoralis, který
stejně jako n. ilioinguinalis prochází přes canalis inguinalis a je někdy na vypitvané dolní
končetině „volný“. Druhou větví je r. femoralis n. genitofemoralis, který už můžeme
vyhledat v lacuna vasorum – v některých případech však na preparátu ztrácí svoji fixaci
k okolní tkáni a může být rovněž „volný“.
Poznávacím znakem n. cutaneus femoris lateralis je pak jeho průběh přes lacuna
musculorum v těsné blízkosti spina iliaca anterior superior (lze ji snadno vyhmatat) laterálně
od m. iliacus. V praxi si můžeme toto místo najít pomocí m. sartorius, který na spina iliaca
anterior superior začíná.
Zbylé dva nervy (n. femoralis a n. obturatorius) už rozeznáme snadno díky jejich
velké tloušťce oproti předchozím nervům. N. femoralis najdeme pohodlně v lacuna
musculorum mediálně od m. iliopsoas, n. obturatorius (jako jediný z celé pleteně)
pak mediálně od m. psoas major – nejsnáze při vstupu do canalis obturatorius.
6.2 Plexus sacralis a jeho větvení

6.2.1 Větve plexus sacralis pro pánev a stehno
Místo štěpení n. ischiadicus je velmi variabilní. Zpravidla je nerv rozdělen

na n. tibialis a n. fibularis communis již před vstupem do fossa poplitea. V některých
případech k jeho rozdělení může dojít i mnohem výše – např. už ve foramen infrapiriforme
nemusí být kmen n. ischiadicus přítomen. Tzv. vysoké štěpení n. ischiadicus má vliv
na inervaci zadní skupiny svalů stehna a m. adductor magnus.
Běžně je celá zadní skupina svalů stehna (m. biceps femoris, m. semitendinosus
a m. semimembranosus) spolu s částí m. adductor magnus začínající na tuber ischiadicum
55
inervována z kmene n. ischiadicus. Pokud se však tento nerv štěpí dostatečně vysoko,
jsou tyto svaly inervovány z n. tibialis a n. fibularis communis a to následovně: všechny svaly
(nebo jejich části) z výše jmenovaných začínající na tuber ischiadicum (caput longum
m. bicipitis femoris, m. semitendinosus, m. semimembranosus a část m. adductor magnus)
jsou inervovány z n. tibialis a pouze caput breve m. bicipitis femoris z n. fibularis communis.
6.2.2 Nervus tibialis; nervus fibularis communis
6.3 Shrnutí motorické inervace dolní končetiny

6.3.1 Z plexus lumbalis
PŘÍMÉ VĚTÉVKY Z PLETENĚ: m. psoas major et minor
N. FEMORALIS: přední skupina svalů stehna (m. sartorius; m. quadriceps femoris);
m. iliopsoas; m. pectineus (DIPLONEURÁLNÍ SVAL!)
56
N. OBTURATORIUS: celá vnitřní skupina svalů stehna (m. pectineus /DIPLONEURÁLNÍ

SVAL!/; m. adductor longus; m. gracilis; m. adductor brevis;
m. adductor magnus /DIPLONEURÁLNÍ SVAL!/; m. obturatorius
externus)
6.3.2 Z plexus sacralis

PŘÍMÉ VĚTÉVKY Z PLETENĚ: všechny svaly hluboké vrstvy zadní skupiny svalů kyčelního
kloubu – tzv. pelvitrochanterické svaly: m. piriformis
– samostatná větev z pleteně; m. gemellus superior
+ m. obturatorius internus – společná větev z pleteně;
m. gemellus inferior + m. quadratus femoris – společná větev
z pleteně
N. GLUTEUS SUPERIOR: m. gluteus medius; m. gluteus minimus; m. tensor fasciae latae
N. GLUTEUS INFERIOR: m. gluteus maximus
N. ISCHIADICUS (KMEN): celá zadní skupina svalů stehna (m. biceps femoris;
m. semitendinosus; m. semimembranosus); m. adductor
magnus (DIPLONEURÁLNÍ SVAL!) – v případě tzv. vysokého
štěpení n. ischiadicus jsou jmenované svaly inervovány
n. tibialis a n. fibularis communis (viz výše)
N. TIBIALIS (KMEN): celá zadní skupina svalů bérce (m. triceps surae; m. plantaris;
m. popliteus; m. tibialis posterior; m. flexor digitorum longus;
m. flexor hallucis longus)
N. PLANTARIS MEDIALIS: ze svalů planty m. abductor hallucis; m. flexor hallucis brevis;

m. flexor digitorum brevis; mm. lumbricales I et II
N. PLANTARIS LATERALIS: zbytek svalů planty (m. abductor digiti minimi; m. flexor digiti
minimi brevis; m. opponens digiti minimi; mm. lumbricales
III et IV; mm. interossei plantares et dorsales; m. adductor
hallucis)
N. FIBULARIS SUPERFICIALIS: všechny svaly laterální skupiny svalů bérce (m. fibularis
longus; m. fibularis brevis)
N. FIBULARIS PROFUNDUS: celá přední skupina svalů bérce (m. tibialis anterior;
m. extensor digitorum longus; m. extensor hallucis longus);
svaly hřbetu nohy (m. extensor digitorum brevis;
m. extensor hallucis brevis)
57
6.4 Shrnutí senzitivní inervace dolní končetiny
n. iliohypogastricus n. ilioinguinalis n. genitofemoralis
n. cutaneus femoris rr. cutanei ant. femoris n. saphenus

lateralis (z n. femoralis) (z n. femoralis)
58
r.cutaneus n. obturatorii nn. clunium sup. nn. clunium medii

(z n. obturatorius) (ze segmentů L1 - L3) (ze segmentů S1 - S3)
nn. clunium inf. n. cutaneus femoris n. suralis

(z n. cutaneus femoris posterior (z n. fibularis communis
posterior) a n. tibialis)
59
n. cutaneus surae lat. n. fibularis superficialis n. fibularis profundus

(z n. fibularis communis) (z n. fibularis communis) (z n. fibularis communis)
n. plantaris medialis et lateralis

(z n. tibialis)
60
7. KLINICKÉ KORELACE U NERVŮ KONČETIN

Klinické projevy poruchy funkce periferních nervů končetin jsou dvojího druhu.
Jednak jde o motorické příznaky, které mají základ ve ztrátě inervace jednotlivých svalů
nebo celých skupin. Kromě poruch hybnosti inervovaných svalů dojde také ke zhoršení nebo
úplnému výpadku senzitivní inervace (ztráta citlivosti kůže na různé podněty) oblasti
inervované příslušným nervem (tzv. area nervina).
Příčiny poškození periferních nervů jsou hlavně mechanické - traumata. Ta dále
dělíme na otevřená a uzavřená. Otevřená traumata mají za následek částečné nebo úplné
přerušení nervu. Nejčastěji se jedná o řezné nebo tržné poranění. Uzavřená dělíme dále na
tažná, při kterých dojde k nadměrnému natažení nervu a následnému přetržení části axonů,
a na útlaky. U nich dojde pouze k utlačení nervu – poškozena je především myelinová
pochva (axony až druhotně). Útlaky dále dělíme na vnitřní a vnější. Při vnějším útlaku
dochází ke kompresi nervu proti tvrdému podkladu (např. utlačení n. ulnaris v kostěném
sulcus n. ulnaris – „brňavka“). Naopak k vnitřní kompresi dochází v tzv. anatomických
úžinách (zúžená místa kudy nerv prochází – např. canalis carpi u n. medianus). Hovoříme pak
o tzv. úžinových (tunelových) syndromech (např. „syndrom karpálního tunelu“
u n. medianus).
V následujícím přehledu si popíšeme a vysvětlíme hlavní motorické příznaky obrn
jednotlivých nervů končetin. Kromě uvedených omezení pohyblivosti dochází také
ke ztrátě senzitivní inervace v příslušné area nervina (jejich oblasti pro jednotlivé nervy
viz výše ve shrnutí senzitivní inervace horní a dolní končetiny).
7.1 Nervus accessorius

N. accessorius (XI. hlavový nerv) se svým průběhem klade přes trojúhelníkovitý
začátek spina scapulae, kde je snadno zranitelný (např. pádem na záda). Při poškození nervu
v tomto místě je vyřazena pars ascendens musculi trapezii. Ten pak není schopen rotovat
angulus inferior scapulae vně. Tím je znemožněna abdukce paže nad horizontálu
– m. serratus anterior jako synergista není schopen tento pohyb sám zabezpečit kvůli příliš
velké hmotnosti končetiny.
7.2 Nervus thoracicus longus

Při obrně n. thoracicus longus dojde poruše funkce m. serratus
anterior. Lopatka je následně nedostatečně fixována k hrudníku.
To se projeví odstáváním lopatky neboli tzv. křídlovitou lopatkou
(„scapula alata“) – viz obrázek. Rovněž je omezen pohyb paže
– především abdukce nad horizontálu (viz výše).
7.3 Nervus axillaris

Při obrně n. axillaris (např. při zlomenině collum humeri) se nejvíce klinicky projeví
nedostatečná hybnost m. deltoideus. Abdukce paže je porušena především nad úroveň 90°
(nad horizontálou) – do 90° zajišťuje abdukci hlavně m. supraspinatus. Rovněž dochází
k subluxacím v art. humeri díky zhoršené fixaci caput humeri v cavitas glenoidalis.
61
7.4 Nervus musculocutaneus

Obrna tohoto nervu je v izolované formě vzácná. Nejčastěji je poškozen
při rozsáhlejší lézi v plexus brachialis. Motorickým příznakem je oslabení flexe v art. cubiti
(díky výpadku m. biceps brachii a m. brachialis) a supinace předloktí (ztráta vlivu m. biceps
brachii).
7.5 Nervus radialis

K poškození n. radialis dochází velmi často. Nejčastějším
místem poranění při zlomeninách je sulcus n. radialis na diafýze
pažní kosti (Holstein-Lewisova zlomenina). Stejně tak při
zlomeninách předloktí dochází k periferním obrnám n. radialis.
Klinicky se projeví vymizením tricipitálního reflexu spolu
s oslabením extenze v art. cubiti (snížená funkce m. triceps brachii).
Dalším nápadným příznakem je tzv. „syndrom labutí šíje“ nebo
„kapkovitá ruka“ (viz obrázek). K jeho vzniku dochází převahou flexorů ruky (vyřazení
extenzorů); převahou mm. pronatores (vyřazení m. supinator) a addukcí palce (vyřazení
jeho abduktorů).
7.6 Nervus medianus

K poškození n. medianus dochází nejčastěji v anatomických
úžinách, kterými prochází (canalis carpi – „syndrom karpálního tunelu“,
canalis pronatorius, mezi hlavami m. flexor digitorum superficialis aj.),
v axille při dislokaci art. humeri nebo při bodných a střelných poraněních
a v zápěstí při zlomeninách (např. Collesova zlomenina) nebo řezných
poraněních („suicide wrist“).
Motoricky se vyřazení funkce n. medianus projeví nemožností
pronace (vyřazení mm. pronatores), nemožností opozice a flexe palce
(vyřazení m. opponens pollicis a flexorů palce – kromě caput profundum
m. flexoris pollicis brevis; pro pacienta největší z obtíží – „opičí ruka“) a nemožností flexe
2. a 3. prstu (vyřazení flexorů). Flexe 4. a 5. prstu je zachována díky inervační výjimce
ventrální skupiny svalů předloktí – ulnární polovině m. flexor digitorum profundus, která
je inervována z n. ulnaris. Dohromady vytvářejí tyto příčiny tzv. „přísahající ruku“
(„preachers´s hand“) - viz obrázek.
7.7 Nervus ulnaris

N. ulnaris je nejčastěji poškozen v anatomických úžinách,
kterými prochází (canalis cubitalis a canalis ulnaris /Guyoni/),
a při zlomeninách v oblasti loketního kloubu nebo předloktí
(často společně s n. medianus).
Typickým motorickým příznakem periferní obrny
n. ulnaris je tzv. „drápovitá ruka“ („claw hand“ – viz obrázek).
Fyziologicky je v rovnováze klidový tonus svalů předloktí s tonem
62
vlastních svalů ruky. Při vyřazení funkce n. ulnaris dochází k porušení této rovnováhy. Více
se pak uplatňují flexory (inervované n. medianus) a extenzory (inervované n. radialis) prstů.
Tato nerovnováha pak způsobí extenzi v art. metacarpophalangeae (zvýšené uplatnění
extenzorů) a flexi v art. interphalangeae proximales et distales (zvýšené uplatnění flexorů).
Nejvíce je toto postavení patrné na 4. a 5. prstu (mm. lumbricales 2. a 3. prstu inervuje
n. medianus). Zároveň je palec v abdukci (výpadek funkce m. adductor pollicis) a celá ruka
v radiální dukci (výpadek funkce m. flexor carpi ulnaris a mm. lumbricales III a IV). Rovněž
díky denervaci mm. interossei není možné svírat a rozevírat vějíř prstů. Tyto svaly podléhají
také denervační atrofii, což se projeví propadlými intermetakarpálnímu prostory.
Další známkou porušení n. ulnaris je tzv. Fromentův příznak. Pacient neudrží list
papíru mezi palcem a ukazováčkem bez flexe v art. interphalangea pollicis.
Jde o kompenzaci nefunkčního m. adductor pollicis pomocí m. flexor pollicis longus
(inervován z n. medianus).
7.8 Nervus femoralis

Traumaticky může být n. femoralis poškozen při zlomeninách
pánve, luxacích v art. coxae nebo při operacích. Důvodem může být
i nesprávná aplikace intramuskulární injekce (musí se vždy aplikovat
do vnější části stehna!). Z netraumatických příčin je nejčastější tlak
zvětšených tříselných uzlin (nádor) a výduť na a. femoralis.
Hlavní motorické příznaky obrny n. femoralis vycházejí z porušené
funkce m. quadriceps femoris – chůze bez opory není možná, obtížná
chůze do schodů, v leže nelze zvednout nohu (výpadek m. rectus
femoris); stoj je nestabilní, není možné dupnout a udržet se v podřepu. V některých
případech se vyskytuje i genu recurvatum – hyperextense v koleni při stoji (viz obrázek).
7.9 Nervus obturatorius

Izolovaná periferní obrna n. obturatorius je velmi vzácná. Mezi motorické projevy
patří především oslabená funkce svalů vnitřní skupiny stehna – snížená schopnost addukce
a vnější rotace v art. coxae. Rovněž nelze zkřížit dolní končetiny. Nerv může být drážděn
také zvětšenou dělohou při těhotenství.
7.10 Nervi glutei (superior et inferior)

Obrna n. gluteus inferior se projeví výpadkem funkce
m. gluteus maximus – extenze v art. coxae je omezena (obtíže při
chůzi do schodů). U poruch n. gluteus superior dochází k omezení
funkce m. gluteus medius et minimus a m. tensor fasciae latae. První
dva jmenované svým stahem zajišťují abdukci v art. coxae. Zároveň
má tento tah velký význam při chůzi a stoji na jedné noze, kdy
zabraňuje elevaci pánve na straně, na které stojíme. Projevem
omezení této funkce je tzv. Trendelenburgrův příznak (viz obrázek),
kdy je viditelná elevace pánve na straně léze nervu, kterou pacient
63
kompenzuje úklonem trupu na opačnou stranu. Při chůzi se vyskytuje podobný příznak
– „kachní chůze“.
7.11 Nervus ischiadicus

Traumaticky bývá nerv poškozen při zlomeninách pánve nebo zadních luxacích
v art. coxae. K netraumatickému utlačení nervu dochází nejčastěji krevním výronem nebo
nádorem v hýžďové krajině. N. ischiadicus může být rovněž poraněn při nesprávné aplikaci
intramuskulární injekce (musí se aplikovat vždy do vnějšího horního kvadrantu hýžďové
krajiny!). Protože se n. ischiadicus dělí dále na n. fibularis communis a n. tibialis, projevuje
se jeho poškození stejně jako porušení jmenovaných nervů (viz níže). Při lehčích formách
obrny dochází pouze k omezení funkce svalů zadní skupiny stehna (extenzory v art. coxae
a flexory v art. genus). Motorickým příznakem je zakopávání při chůzi. Mnohdy ale snížená
funkce těchto svalů unikne pozornosti, protože extenze v art. coxae je kompenzována
mm. glutei a flexe v art. genus m. gastrocnemius. Při těžších poškozeních nervu je chůze
nemožná.
7.12 Nervus tibialis

K poškození n. tibialis dochází při těžkých traumatech v art. coxae (dislokující
zlomeniny a luxace). Častější je však poškození n. tibialis za jeho průběhu v canalis
malleolaris – řezné nebo sečné rány, při zlomeninách kotníku a při útlaku nádorem nebo
nesprávně zhotoveným sádrovým obvazem.
Motorickým příznakem je nemožnost plantární flexe nohy díky výpadku m. triceps
surae (nelze zvednout patu a postavit se na špičky). Také vyhasíná reflex Achillovy šlachy.
Při chůzi dopadá postižený na patu (díky převaze m. tibialis anterior – dorzální flexe nohy)
– stav se označuje jako „pes calcaneus“.
7.13 Nervus fibularis communis

Nejčastěji dochází k utlačení n. fibularis communis v místě jeho průběhu za caput
fibulae, kde je kryt jen kůží (např. nesprávně zhotoveným sádrovým obvazem). Časté jsou
také tažná poranění nervu při luxacích nebo distorzích kolenního kloubu.
Motorické příznaky vycházejí z oslabené funkce inervovaných svalů. Vlivem výpadku
funkce přední skupiny svalů bérce dochází k plantárnímu přepadávání špičky, které
se během chůze projeví „pleskavou chůzí“. Postižený pak tuto obtíž kompenzuje vysokým
zvedáním nohou – „kohoutí chůze“. Také není možné postavit se na patu. Zároveň
je propadlá klenba nožní, protože oba dva svaly tvořící šlašitý třmen (viz výše)
jsou inervovány větvemi n. fibularis communis.
64
8. CÉVY HORNÍ KONČETINY

8.1 Tepny horní končetiny
8.1.1 Arteria subclavia; arteria axillaris; arteria brachialis
A. subclavia má další větve, jejichž znalost není předmětem zimních pitevních cvičení,
a proto nejsou ve schématu zakresleny. A. suprascapularis najdeme snadno v incisura
scapulae (viz níže) nad lig. transversum scapulae superius. A. axillaris se pak větví ve fossa
axillaris (viz níže), přičemž určení některých větví bývá na preparátech končetin obtížnější
- lépe se dají oddemonstrovat na letní pitevně. Neuškodí tedy - podobně jako u nervů – malá
pomůcka.
První větví je a. thoracica superior. Směřuje k prvním dvěma mezižebřím a horním
zubům m. serratus anterior. Na vypitvaných končetinách je zachovaná spíše výjimečně.
Rr. subscapulares je možné v některých případech vyhledat na přední ploše
m. subscapularis společně s n. subscapularis jako drobné větévky a. axillaris.
A. thoracoacromialis nejsnáze nalezneme v trigonum clavipectorale (viz níže) spolu s jejími
větvemi (fascia clavipectoralis spolu s fossa ovalis infraclavicularis většinou není
zachovaná). Mohou být zachovalé především rr. pectorales, které vyživují stejnojmenné
svaly. A. thoracica lateralis bývá zachována poměrně často. Poznáme ji podle toho,
že se přidává k n. thoracicus longus a spolu s ním se větví na vnější ploše m. serratus
anterior. Při hledání a. subscapularis je výhodné začít od jedné její větve – a. circumflexa
65
scapulae. Tu nalezneme snadno ve foramen omotricipitale (viz níže), kterým probíhá

a následně vytváří anastomózu s a. suprascapularis na dorzální straně lopatky. Budeme-li
po ní pokračovat směrem k a. axillaris, narazíme na odstup a. thoracodorsalis, která směřuje
k m. latissimus dorsi a m. teres major spolu se stejnojmenným nervem. Dále proximálně
už je krátký silný kmen a. subscapularis. Odstupy posledních dvou větví – a. circumflexa
humeri ant. et post. – nalezneme v místě, kde se a. axillaris dostává před humerus v úrovni
collum chirurgicum humeri. Snadno najdeme a. circumflexa humeri post., která se přidává
k n. axillaris a společně s ním prochází skrz foramen humerotricipitale (viz dále).
A. circumflexa humeri ant. je pak slabší a směřuje ventrálně kolem collum chirurgicum
humeri k ramennímu kloubu a okolním šlachám.
Rete articulare cubiti je cévní pleteň v okolí art. cubiti, do které se sbíhá několik větví
přilehlých arterií. Obdobná cévní pleteň se vytváří prakticky kolem všech kloubů v těle. Díky
četným anastomózám umožňuje toto uspořádání kolaterální cirkulaci krve pro distální části
kloubu bez ohledu na jeho momentální polohu.
8.1.2 Arteria radialis; arteria ulnaris
66
Arcus palmaris superficialis et profundus představují důležité anastomózy mezi

a. radialis et ulnaris. Díky tomuto anatomickému uspořádání je ruka dokonale zásobena krví.
Každý tepenný oblouk je koncovou větví jedné z výše jmenovaných tepen, přičemž druhá
vysílá do oblouku slabší větev. Arcus palmaris superficialis je koncovou větví
a. ulnaris, kterou radiálně doplňuje r. palmaris superficialis a. radialis. Zasahuje distálněji
než arcus palmaris profundus a je uložen mezi aponeurosis palmaris
a úponovými šlachami flexorů. Arcus palmaris profundus je konečnou větví a. radialis.
Ta se zprvu označuje jako r. profundus a. radialis, který vstupuje do Guiotova prostoru
(viz níže) a následně vytvoří spolu s r. palmaris profundus a. ulnaris vlastní tepenný oblouk.
Ten je uložen mezi úponovými šlachami flexorů a mm. interossei.
8.2 Žíly horní končetiny

8.2.1 Hluboký žilní systém horní končetiny
Obecně rozeznáváme na končetinách dva žilní systémy – povrchový a hluboký.
Hluboký žilní systém doprovází tepny, přičemž název tepny a žíly je totožný (např. spolu
s a. suprascapularis běží v. suprascapularis). Až po v. axillaris jsou žíly zdvojené – tepny jsou
doprovázeny 2 stejnojmennými žílami (např. a. brachialis doprovázejí vv. brachiales).
Vzhledem k tomuto uspořádání je vhodné používat výraz „vasa“, který označuje jak tepnu
tak žílu (žíly). Pokud bychom např. u foramen omotricipitale řekli, že jím prochází
a. circumflexa scapulae, nebyla by tato odpověď úplná – opomněli bychom v. circumflexa
scapulae. Jestliže ale řekneme, že se v tomto průchodu nacházejí vasa circumflexa scapulae,
není už co dodat.
8.2.2 Povrchový žilní systém horní končetiny
Povrchový žilní systém horní končetiny začíná z žilní pleteně na dorzální straně ruky
– rete venosum dorsale manus. Žíly na této straně jsou mnohem méně vystaveny tlaku,
a proto se tato pleteň vytváří právě zde. Z rete venosum dorsale manus začínají dvě hlavní
povrchové žíly horní končetiny – v. cephalica et basilica. K zapamatování jejich umístění
slouží zkratka CRBU – v. Cephalica začíná podél Radiálního okraje ruky a v. Basilica podél
Ulnárního okraje. Ve fossa cubitalis (viz níže) potom obě žíly propojuje v. mediana cubiti.
Dvě hlavní povrchové žíly se následně vlévají do hlubokého žilního systému – v. cephalica
do v. axillaris (ve fossa axillaris) a v. basilica do jedné z vv. brachiales.
67
9. CÉVY DOLNÍ KONČETINY

9.1 Tepny dolní končetiny
9.1.1 Arteria iliaca externa et interna
Kromě tepen uvedených ve schématu má a. iliaca interna další viscerální větve, které
zásobují orgány malé pánve. Jejich znalost je předmětem výuky v dalších semestrech a není
tedy v rámci zimních pitevních cvičení nutná (stejně jako větvení a. pudenda interna).
Aorta abdominalis se dělí v místě, které označujeme jako bifurcatio aortae
na aa. iliacae communes. Toto místo se na skelet promítá do úrovně obratle L4. Zbytek
sestupné aorty představuje a. sacralis mediana, která pokračuje po facies pelvina ossis sacri
ve střední čáře. Rozdělení a. iliaca communis na a. iliaca externa et interna se na kostru
promítá do art. sacroiliaca.
U některých cév dolní končetiny můžeme použít tzv. pravidlo „5“. V případě a. iliaca
interna znamená, že má 5 parietálních větví (a. iliolumbalis; aa. sacrales laterales - počítají
se jako jedna; a. glutea superior; a. glutea inferior; a. obturatoria).
9.1.2 Arteria femoralis; arteria poplitea

Všechny větve a. femoralis (kromě a. descendens genus) se oddělují v trigonum
femorale (viz níže). Aa. genus spolu s aa. surales se pak z a. poplitea větví ve fossa poplitea.
Aa. perforantes (spolu s a. circumflexa femoris medialis) procházejí na dorzální stranu
stehna mezi úpony mm. adductores, které spolu se svaly dorsální skupiny stehna zásobují.
Nahrazují tak a. ischiadica, která je u nižších obratlovců hlavní tepnou dolní končetiny.
U člověka může být zachovaná jako větev a. glutea inferior – a. comitans nervi ischiadici.
68
Tzv. pravidlo „5“ zde říká, že a. femoralis má 5 větví (a. profunda femoris;
a. epigastrica superficialis; a. circumflexa ilium superficialis; aa. pudendae externae
– počítají se dohromady jako jedna větev; a. descendens genus). Využijeme ho také
u samotné a. profunda femoris, která má rovněž 5 větví (a. circumflexa femoris medialis
et lateralis; aa. perforantes I-III). A. poplitea pak vysílá 5 aa. genus (viz obrázek).
9.1.3 Arteria tibialis anterior et posterior

Podobně jako ruka je také cévní zásobení nohy zajištěno pomocí tepenných oblouků,
ze kterých se oddělují jednotlivé větve pro prsty. První z nich nalezneme na dorzální straně
nohy mezi krátkými extenzory a skeletem nohy spolu s vazy. Tvoří ho a. dorsalis pedis
(pokračování a. tibialis anterior po průchodu pod retinaculum musculorum extensorum
sup. et inf.), která se jako a. arcuata stáčí v oblasti Lisfrankova kloubu laterálně.
Na laterálním okraji nohy pak vytváří anastomózu s a. tarsalis lateralis (větev a. dorsalis
pedis), čímž je dotvořen kompletní tepenný oblouk. Toto uspořádání se však vyskytuje
jen v 10% případů a slouží tedy spíše jako didaktická pomůcka.
Na plantární ploše nohy je vytvořen analogicky arcus plantaris. Tvoří
ho pokračování silnější z konečných větví a. tibialis posterior – a. plantaris lateralis.
Ta se za svého průběhu v plantě stáčí mediálně pod m. flexor digitorum brevis
a m. quadratus plantae. Následně v prostoru mezi mm. interossei plantares a caput
obliquum m. adductoris hallucis vytvoří arcus plantaris. R. profundus a. plantaris medialis
s ním pak na mediální straně chodidla vytváří anastomózu. Oba dva tepenné oblouky jsou
propojeny pomocí rr. perforantes. Z nich je největší r. plantaris profundus (větev a. arcuata
nebo a. metatarsalis dorsalis prima), který tvoří spojku v prvním intermetatarsálním
prostoru.
69
9.2 Žíly dolní končetiny

9.2.1 Hluboký žilní systém dolní končetiny
Na dolní končetině (stejně jako na horní) rozeznáváme dva žilní systémy
– povrchový a hluboký. Hluboký žilní systém doprovází tepny, přičemž název tepny a žíly
je totožný (např. spolu s a. femoralis běží v. femoralis). Až po v. poplitea jsou žíly zdvojené
– tepny jsou doprovázeny 2 stejnojmennými žílami (např. a. fibularis doprovázejí
vv. fibulares). Vzhledem k tomuto uspořádání je vhodné používat výraz „vasa“, který
označuje jak tepnu tak žílu (žíly). Pokud bychom např. u fossa poplitea řekli, že jí prochází
a. poplitea, nebyla by tato odpověď úplná – opomněli bychom v. poplitea. Jestliže
ale řekneme, že se v tomto průchodu nacházejí vasa poplitea, není už co dodat.
9.2.2 Povrchový žilní systém dolní končetiny

Povrchový žilní systém dolní končetiny začíná z žilní pleteně na hřbetu nohy – rete
venosum dorsale pedis. Žíly na této straně jsou mnohem méně vystaveny tlaku a proto
se tato pleteň (stejně jako na ruce) vytváří právě zde. Z rete venosum dorsale pedis
se utvářejí dvě okrajové žíly nohy – v. marginalis lateralis et medialis. Jejich pokračováním
70
vznikají dvě nejvýznamnější povrchové žíly dolní končetiny – v. saphena magna

(z v. marginalis medialis) a v. saphena parva (z v. marginalis lateralis). V. saphena parva
se vlévá do hlubokého žilního systému ve fossa poplitea do stejnojmenné žíly. Před svým
ústím do v. poplitea přibírá ještě v. extensiocranialis venae saphenae parvae (starý název
je v. femoropoplitea). V. saphena magna pokračuje dále až do hiatus saphenus, v jehož okolí
se do ní vlévají na obrázku uvedené přítoky. Poté její kmen ústí ve fossa iliopectinea (součást
trigonum femorale – viz níže) do v. femoralis communis (pokračování v. femoralis
po připojení v. profunda femoris).
9.2.3 Spojky povrchových a hlubokých žil dolní končetiny (venae

perforantes; perforátory; prorážející žíly)
Kromě povrchových žil probíhajících
v podkoží, vně od svalových fascií,
a hlubokých žil doprovázejících stejnojmenné
tepny existují také spojky, které procházejí
přímo skrz fascii a spojují obě žilní soustavy.
Nazývají se venae perforantes. Chlopně jsou
v těchto „perforátorech“ postaveny tak,
že proud krve je usměrňován z povrchové do hluboké soustavy. Za fyziologických podmínek
se na žilním návratu z dolní končetiny z 80% podílí hluboká žilní soustava a z 20% povrchová
žilní soustava. Poruchy tohoto „usměrnění“ mají klinické důsledky ve vzniku městků (varixů,
“křečových žil“), následovaných záněty a trombózami, které mohou vyústit až v plicní
embolii.
Celkem je asi 100 - 150 venae perforantes, z nichž přibližně 40 je přítomno
konstantně. Jsou rozděleny do šesti skupin podle polohy (venae perforantes pedis, tarsales,
cruris, genus, femoris et gluteales). Mezi klinicky nejvýznamnější patří venae perforantes
cruris posteriores tibiales (3 „Cockettovy perforátory“) propojující vena saphena magna
accessoria posterior a venae tibiales posteriores. Některé další mají rovněž eponymní
názvy, ale tyto nejsou doporučené k používání.
71
10. KLINICKÉ KORELACE U CÉV KONČETIN

10.1 „Corona mortis“ (Hesselbachi)
„Corona mortis“ („věnec smrti“) je nekonstantní anastomóza mezi r. pubicus
a. epigastricae inferioris (přesněji jeho r. obturatorius) a r. pubicus a. obturatoriae. Svým
průběhem se klade přes ramus superior ossis pubis (4 - 8 cm od symphysis pubica). Bývá
přítomná v 8-20% případů. Mnohem častěji se v této oblasti nachází žilní anastomóza
(50-90% případů). Obě mohou dokonce nahradit vasa obturatoria.
Klinický význam „corona mortis“ spočívá v její velké zranitelnosti při průchodu přes
horní rameno stydké kosti. Krvácení v těchto případech často směřuje do prostoru pánve
a může přímo ohrozit život pacienta. Tato spojka může být poškozena při operačních
výkonech v dané oblasti (např. při operaci kýly, zejména stehenní) a při zlomeninách stydké
kosti nebo jámy kyčelního kloubu (na tuto anastomózu se musí pamatovat i během nápravy
zlomeniny). Musí se na ní pamatovat také při komplikovaných porodech.
10.2 Význam vv. perforantes při vzniku žilních městků (varixů)
Chlopně v transfasciálních spojkách povrchového a hlubokého žilního systému

dolní končetiny za normálních okolností (vlevo) usměrňují tok krve do hlubokých žil,
ze kterých je pak tato krev vypuzována mj. svalovou pumpou. Odtok pomocí povrchových žil
tak činí pouze 20-40% z celkového objemu žilního návratu z dolní končetiny.
Pokud jsou chlopně ve vv. perforantes nedomykavé (např. po prodělaném zánětu
žil, porušenému vývoji kolagenu nebo hladké svaloviny ve stěně cév), nejsou tyto spojky
schopné „usměrnit“ dostatečné množství krve do hlubokých žil (vpravo). Navíc svalová
pumpa zvyšující tlak v hlubokém žilním systému „žene“ ještě více krve do povrchového
systému. Po určité době (v závislosti na odolnosti stěny cév) povrchové žíly nemohou dále
odolávat tlaku krve a dochází k jejich dilataci. Tyto dilatované žíly se pak zřetelně projeví
v podkoží jako „křečové žíly“ (varixy, městky).
Léčba je konzervativní nebo chirurgická. Konzervativní je pouze podpůrná – nošení
kompresních punčoch a užívání venofarmak. Chirurgická terapie spočívá v extirpaci
insuficientních žil. Bližší výklad této problematiky je nad rámec těchto skript.
72
11. MÍZNÍ ODTOK KONČETIN

11.1 Mízní odtok horní končetiny
Mízní odtok končetin je podobný žilnímu – i zde rozeznáváme povrchový mízní

systém, který se nachází v podkožním vazivu a doprovází povrchové žíly, a hluboký mízní
systém, který doprovází hlavní kmeny krevních cév. Do jejich průběhu jsou vloženy mízní
uzliny (nodi lymphoidei) – nejvýznamnější jsou zakresleny ve schématu a některé z těchto
uzlin nalezneme v určitých topografických místech (viz dále). Obecně v mízní soustavě platí,
že před návratem do cévního řečiště musí být míza „přefiltrována“ alespoň jednou mízní
uzlinou.
Povrchové mízní cévy horní končetiny přestavují tři skupiny kolektorů – laterální
(doprovází v. cephalica), mediální (doprovází v. basilica) a přední (doprovází v. mediana
antebrachii). Ty se následně vlévají do hlubokých mízních cév ve fossa axillaris přes nodi
lymphoidei axillares. Odtud již pokračují hluboké mízní cévy jako truncus subclavius. Bližší
výklad týkající se mízního systému není předmětem zimních pitevních cvičení.
11.2 Mízní odtok dolní končetiny
Odtok mízy dolní končetiny je obdobný jako u horní končetiny. Povrchový systém
představují tři skupiny kolektorů – laterální, mediální (doprovází v. saphena magna)
a zadní (doprovází v. saphena parva). Míza z mediálních a laterálních kolektorů vstupuje
do hlubokých mízních cév přes nodi lymphoidei inguinales superficiales et profundi. Zadní
kolektory pak ústí do hlubokých mízních cév přes nodi lymphoidei popliteales superficiales
et profundi. Míza z povrchového i hlubokého systému se pak přes několik skupin mízních
uzlin (viz obrázek) dostává do truncus lumbalis.
73
12. TOPOGRAFIE HORNÍ KONČETINY

12.1 Incisura scapulae et spinoglenoidalis
INCISURA SCAPULAE
Incisura scapulae je topografické místo mezi kostěnou incisura scapulae (kaudálně)
a lig. transversum scapulae sup. (kraniálně). Otvorem probíhá pouze n. suprascapularis
– vasa suprascapularia běží nad vazem.
INCISURA SPINOGLENOIDALIS
Jde o průchod mezi odstupem spina scapulae (mediálně), cavitas glenoidalis

(laterálně) a lig. transversum scapulae inf. (dorzálně). Prochází tudy n. suprascapularis
spolu s vasa suprascapularia (pozor na rozdíl v poloze vasa suprascapularia oproti incisura
scapulae!).
74
12.2 Foramen omotricipitale et humerotricipitale
FORAMEN OMOTRICIPITALE (TRILATERUM)
Foramen omotricipitale je trojúhelníkovitý otvor mezi třemi svaly – m. teres minor

(proximálně), m. teres major (distálně) a caput longum m. tricipitis brachii (laterálně)
z fossa axillaris tudy za lopatku prochází a. circumflexa scapulae doprovázená v. circumflexa
scapulae.
FORAMEN HUMEROTRICIPITALE (QUADRILATERUM)
Jde o obdobný otvor laterálně od foramen omotricipitale ohraničený laterálně

humerem a totožnými svaly - m. teres minor (proximálně), m. teres major (distálně)
a caput longum m. tricipitis brachii (mediálně). Z fossa axillaris přes otvor za humerus tudy
prochází n. axillaris spolu s vasa circumflexa humeri post.
75
12.3 Trigonum clavipectorale; fossa ovalis infraclavicularis
TRIGONUM CLAVIPECTORALE (DELTOPECTORALE)
Jde o prostor mezi m. deltoideus (laterálně), m. pectoralis major (mediálně)

a klíční kostí (kraniálně), od které tyto svaly částečně začínají. Celý prostor je překryt pomocí
fascia clavipectoralis. A. thoracoacromialis se tímto prostorem dostává k povrchu,
kde se větví, a v. cephalica se tudy dostává z podkoží do hloubky, kde se ve fossa axillaris
vlévá do v. axillaris. V trigonum clavipectorale se nacházejí také nn. pectorales (medialis
et lateralis).
FOSSA OVALIS INFRACLAVICULARIS (MOHRENHEIMI)
Jde o průchod ve fascia clavipectoralis (viz výše), kterým se a. thoracoacromialis

dostává k povrchu a v. cephalica do hloubky. Nn. pectorales tudy neprocházejí – zůstávají
subfasciálně a inervují m. pectoralis major et minor. Pro fossu ovalis infraclavicularis
se také používá výraz „jamka milenců“, protože do tohoto místa si dívka pokládá hlavu.
76
12.4 Fossa axillaris (axilla)
Axillu si můžeme pro zjednodušení představit jako čtyřboký jehlan, jehož vrchol tvoří
spodní okraj art. humeri. Ventrální stěnou je plica axillaris ant., kterou podmiňují
mm. pectorales. Dorzálním ohraničením je pak plica axillaris post., jejímž základem
je m. latissimus dorsi spolu s m. teres major. Mediálně je fossa axillaris ohraničena
hrudníkem spolu s m. serratus ant. a laterálně humerem a jeho svaly.
Cévním obsahem axilly je a. axillaris a její větve (viz obrázek). Ventromediálně
od a. axillaris je v. axillaris se svými přítoky. Do v. axillaris zde také přitéká v. cephalica
(dostává se sem z trigonum clavipectorale - viz výše). A. axillaris je obklopena pars
77
infraclavicularis plexus brachialis s jednotlivými sekundárními svazky a větvemi

(viz obrázek). Z pars supraclavicularis plexus brachialis zde nalezneme n. thoracodorsalis
a n. thoracicus longus. Oba dva nervy jsou však na vypitvaných končetinách většinou „volné“
nebo chybí úplně – lépe si je lze oddemonstrovat během letních pitevních cvičení. Kromě cév
a nervů jsou obsahem fossa axillaris také mízní uzliny (nodi lymphoidei axillares). Ty jsou
rozmístěny v několika skupinách – jejich přesná znalost není v rámci zimní pitevny nutná.
12.5 Sulcus bicipitalis medialis et lateralis; hiatus basilicus
SULCUS BICIPITALIS MEDIALIS + HIATUS BASILICUS
Jde o povrchový žlábek mezi ventrální a dorsální skupinou svalů na mediální straně
paže, ve kterém probíhá senzitivní větev fasciculus medialis pro mediální stranu předloktí
- n. cutaneus antebrachii medialis - spolu s povrchovou v. basilica. Oba útvary najdeme také
v hiatus basilicus (otvor ve fascia brachii 3-4 prsty nad art. cubiti), kudy se v. basilica
dostává z podkoží do hloubky a n. cutaneus antebrachii medialis vystupuje z hloubky
do podkoží. Hlouběji pak v septum intermusculare mediale (už mimo povrchový sulcus
bicipitalis medialis) probíhá n. medianus spolu s vasa brachialia.
SULCUS BICIPITALIS LATERALIS
Obdobný žlábek mezi ventrální a dorsální skupinou svalů na laterální straně paže,
kterým prochází povrchová v. cephalica.
78
12.6 Fossa cubitalis; canalis pronatorius
FOSSA CUBITALIS (REGIO CUBITI ANTERIOR)
Fossa cubitalis neboli loketní jamka je ohraničena 4 svaly – začátkem úponové šlachy
m. biceps brachii (proximálně), m. brachioradialis (laterálně), m. pronator teres (mediálně)
a m. brachialis (tvoří dno fossa cubitalis). Obsahem je a. brachialis, která se zde dělí
na a. ulnaris et radialis. Všechny tepny doprovázejí zdvojené žíly. Na povrchu (na fascia
brachii) probíhají dvě nejvýznamnější povrchové žíly horní končetiny (v. cephalica
et basilica), které navzájem spojuje v. mediana cubiti. Z nervových struktur fossa cubitalis
obsahuje n. medianus a n. radialis, který se zde větví na r. superficialis a r. profundus.
CANALIS PRONATORIUS
Jde o štěrbinu mezi caput humerale et ulnare m. pronatoris teretis, která dále
pokračuje mezi caput humeroulnare et radiale m. flexoris digitorum superficialis.
N. medianus tudy prochází z fossa cubitalis dále na předloktí.
79
12.7 Canalis supinatorius + Frohseho arkáda; canalis cubitalis
CANALIS SUPINATORIUS + FROHSEHO ARKÁDA
Canalis supinatorius je štěrbina mezi povrchovou a hlubokou vrstvou

m. supinator. Frohseho arkáda je pak zesílený vazivový pruh na jejím začátku, který lemuje
povrchovou vrstvu m. supinator. Skrz canalis supinatorius probíhá r. profundus n. radialis
spolu s větví z a. recurrens radialis.
CANALIS CUBITALIS
Canalis cubitalis (není na obrázku) je obdobou canalis pronatorius. Navazuje

na sulcus n. ulnaris humeri jako průchod mezi caput humerale et ulnare m. flexoris carpi
ulnaris. Jeho obsahem je n. ulnaris.
80
12.8 Foveola radialis („la tabatiére“)
Foveola radialis je topografické místo na radiálním okraji ruky ohraničené

vazivovým retinaculum musculorum extensorum (proximálně), úponovými šlachami
m. extensor pollicis brevis a m. abductor pollicis longus ve společné šlachové pochvě
(palmárně) a úponovou šlachou m. extensor pollicis longus (dorzálně). Povrchově
(přes ohraničující útvary) samotnou foveolu přebíhá v. cephalica spolu s r. superficialis
n. radialis. V hloubi (pod ohraničujícími útvary) pak probíhá vasa radialia – od a. radialis
zde odstupuje r. carpalis dorsalis a. radialis pro rete carpi dorsale. Přívlastek „la tabatiére“
dostala foveola radialis proto, že se z kožní jamky nad ní šňupe tabák.
81
12.9 Canalis carpi; canalis ulnaris; Paronův prostor
CANALIS CARPI
Canalis carpi (karpální tunel) je průchod mezi ossa carpi (radiálně, dorzálně,
ulnárně) a vazivovým retinaculum musculorum flexorum (palmárně), který se dále dělí
na ulnární a radiální oddíl. V ulnárním probíhají úponové šlachy m. flexor pollicis longus,
m. flexor digitorum superficialis a m. flexor digitorum profundus, které doplňuje
n. medianus. V radiálním úseku potom nalezneme úponovou šlachu m. flexor carpi radialis.
PARONŮV PROSTOR
Je pokračováním canalis carpi proximálně mezi m. pronator quadratus (dorzálně)

a úponové šlachy m. flexor digitorum profundus spolu s m. flexor pollicis longus
(palmárně). Prostor je vyplněn pouze řídkým vazivem, díky kterému se mohou tímto
topografickým místem rychle šířit záněty např. z dlaně nebo okolních tihových váčků.
82
CANALIS ULNARIS (GUYONI)
Canalis ulnaris nalezneme v rýze mezi os pisiforme a hamulus ossis hamati. Dále
tento průchod ohraničuje podkožní m. palmaris brevis (palmárně) a vazivové retinaculum
musculorum flexorum (dorzálně). Skrz Guyonův kanál probíhají vasa ulnaria spolu
s n. ulnaris.
12.10 Guiotův prostor
Jako Guiotův prostor se označuje štěrbina mezi caput transversum m. adductoris

pollicis (palmárně) a m. interosseus dorsalis primus (dorzálně). R. profundus a. radialis
se tudy dostává mezi svaly dlaně a následně vytvoří arcus palmaris profundus.
83
13. TOPOGRAFIE DOLNÍ KONČETINY

13.1 Foramen ischiadicum majus (foramen suprapiriforme
et infrapiriforme); foramen ischiadicum minus; canalis
pudendalis
84
FORAMEN ISCHIADICUM MAJUS
Je velký otvor ohraničený pomocí incisura ischiadica major ossis coxae

(ventrálně / laterálně), lig. sacrotuberale (dorzálně / mediálně) a lig. sacrospinale
(kaudálně). Tímto otvorem se z facies pelvina ossis sacri dostává na trochanter major
femoris m. piriformis. Rozděluje tak tento průchod na dva samostatné topografické útvary
– foramen suprapiriforme et infrapiriforme.
FORAMEN SUPRAPIRIFORME
Foramen suprapiriforme je kraniální částí foramen ischiadicum majus

- nad průběhem m. piriformis. Spolu s ním ho ohraničuje incisura ischiadica major ossis
coxae (ventrálně / laterálně) a lig. sacrotuberale (dorzálně / mediálně). Procházejí tudy
vasa glutea superiora spolu s n. gluteus superior. Vzácně tudy mohou procházek kýly.
FORAMEN INFRAPIRIFORME
Je topografický průchod ve foramen ischiadicum majus pod úrovní m. piriformis.

Dále je ohraničen těmito útvary: incisura ischiadica major ossis coxae
(ventrálně / laterálně), lig. sacrotuberale (dorzálně / mediálně) a lig. sacrospinale
(kaudálně). Nalezneme zde čtyři nervové a dvě cévní struktury. N. ischiadicus (nejsilnější
nerv v lidském těle) prochází skrz foramen infrapiriforme nejlaterálněji. Mediálně od něj
se nacházejí n. pudendus, n. gluteus inferior a n. cutaneus femoris posterior. Z cév zde
nalezneme vasa glutea inferiora a vasa pudenda interna (obě rovněž mediálně
od n. ischiadicus). Vzácně tudy mohou procházet kýly.
FORAMEN ISCHIADICUM MINUS
Foramen ischiadicum minus je průchod ohraničený incisura ischiadica minor ossis

coxae (ventrálně / laterálně), lig. sacrotuberale (dorzálně / mediálně) a lig. sacrospinale
(kraniálně). Z foramen infrapiriforme sem pokračuje n. pudendus spolu s vasa pudenda
interna poté, co se tyto struktury zezadu „obtočí“ kolem spina ischiadica ossis ischii. Z malé
pánve tudy vystupuje ke svému úponu do fossa trochanterica m. obturatorius internus
(není na obrázku).
CANALIS PUDENDALIS (ALCOCKI)
Alcockův kanál je štěrbina ve zdvojené fascii mediokaudálního okraje

m. obturatorius internus. Nachází se ve fossa ischioanalis, jejíž schéma je znázorněno
na přiloženém obrázku. Z foramen ischiadicum minus tudy pokračuje n. pudendus spolu
s vasa pudenda interna směrem k symphysis pubica.
85
13.2 Lacuna musculorum et vasorum; canalis femoralis; hiatus

saphenus; canalis obturatorius; trigonum femorale; fossa
iliopectinea
86
LACUNA MUSCULORUM
Lacuna musculorum je laterální (kraniální) část prostoru mezi lig. inguinale

(ventrálně) a os coxae (dorzálně). Mediálním ohraničením je arcus iliopectineus (zesílená
mediální fascie m. iliopsoas). Obsahem lacuna musculorum je m. iliopsoas (odtud název)
a dva nervy – laterálně procházející n. cutaneus femoris lateralis a mediálně umístěný
n. femoralis.
LACUNA VASORUM
Doplňuje lacuna musculorum mezi lig. inguinale (ventrálně) a os coxae (dorzálně).

Dále ji ohraničuje arcus iliopectineus (laterálně) a lig. lacunare (mediálně). K zapamatování
obsahu a jeho umístění nám dobře poslouží zkratka CLOVAN - mediolaterálně: nodus
lymphoideus inguinalis profundus /CLOqueti/; Vena femoralis; Arteria femoralis a ramus
femoralis Nervi genitofemoralis.
CANALIS FEMORALIS
Canalis femoralis je průchod začínající v mediální části lacuna vasorum – anulus

femoralis (místo uložení nodus lymphoideus inguinalis profundus /Cloqueti/). Pokračuje
směrem k hiatus saphenus, kde končí. Obsahuje výše zmíněnou lymfatickou uzlinu. Klinicky
je tento průchod významný jako místo nejčastějšího prostupu femorálních kýl.
HIATUS SAPHENUS
Hiatus saphenus je průchod skrz fascia (lamina) cribrosa (součást fascia lata
femoris) do fossa iliopectinea (viz níže), který laterálně ohraničuje zesílený vazivový pruh
– margo falciformis. Prochází tudy do hloubky povrchová v. saphena magna, do které se zde
vlévají další přítoky – v. epigastrica superficialis, v. pudenda externa superficialis
a v. circumflexa ilium superficialis. Z hloubi na povrch skrz hiatus saphenus vystupuje
a. pudenda externa superficialis.
CANALIS OBTURATORIUS
Je otvor v membrana obturatoria v místě kostěného sulcus obturatorius. Z malé

pánve na mediální stranu stehna tudy prochází n. obturatorius a vasa obturatoria. Některé
větve jmenovaných struktur mohou následně procházet mezi m. pectineus a m. adductor
longus až do trigonum femorale (viz níže).
TRIGONUM FEMORALE (FOSSA SCARPAE MAJOR)
Trigonum femorale je poměrně velký topografický prostor ohraničený pomocí

m. sartorius (laterálně), m. adductor longus (mediálně) a lig. inguinale (proximálně).
Nalezneme zde veškerý obsah lacuna musculorum et vasorum – podle zkratky CLOVAN:
nodi lymphoidei inguinales profundi (nejkraniálněji uložená je tzv. CLOquetova uzlina),
87
Vena femoralis a její přítoky (v trigonum femorale se do ní mj. vlévá v. saphena magna),
Arteria femoralis s jejími větvemi a ramus femoralis Nervi genitofemoralis; dále
n. femoralis (+ jeho větve) a n. cutaneus femoris lat. V hloubce (mezi m. pectineus
a m. adductor longus) mohou do trigonum femorale vstupovat větve n. obturatorius a vasa
obturatoria (viz výše).
FOSSA ILIOPECTINEA (FOSSA SCARPAE MINOR)
Fossa iliopectinea leží v hloubce trigonum femorale a je ohraničena pomocí

m. iliopsoas (laterálně), m. pectineus (mediálně) a vazivovou fascia liopectinea (tvoří dno
fossa Scarpae minor - je rozepjatá mezi výše jmenovanými svaly). Z lacuna vasorum tudy
dále pokračuje a. et v. femoralis.
13.3 Canalis adductorius + hiatus adductorius
CANALIS ADDUCTORIUS (HUNTERI)
Hunterův kanál navazuje distálně na trigonum femorale (fossa iliopectinea).

Je to průchod mezi m. vastus medialis (laterálně), m. adductor longus (mediálně),
m. adductor magnus (dorzálně) a vazivovou lamina (membrana) vastoadductoria
(ventrálně). Celý kanál šikmo přebíhá m. sartorius. Z trigonum femorale (fossa iliopectinea)
88
sem vstupují vasa femoralia. Nalezneme zde také senzitivní n. saphenus, který proráží
lamina (membrana) vastoadductoria spolu s a. descendens genus, která z a. femoralis
odstupuje přímo v canalis adductorius.
HIATUS ADDUCTORIUS
Zakončuje distálně canalis adductorius (Hunteri). Je to štěrbina mezi dvěma částmi

m. adductor magnus (viz výše) a přilehlou částí femuru. A. et. v. femoralis tudy přechází
z Hunterova kanálu na dorsální stranu kolena do fossa poplitea. Zároveň dochází ke změně
názvů tepny i žíly na a. et. v. poplitea.
13.4 Fossa poplitea; arcus tendineus musculi solei; canalis

musculofibularis
89
FOSSA POPLITEA
Fossa poplitea neboli zákolenní jamka je topografické msto ohraničené pěti svaly:
m. semitendinosus et semimembranosus (mediálně / proximálně), m. biceps femoris
(laterálně / proximálně), caput mediale et laterale m. gastrocnemii (distálně)
a m. popliteus (tvoří dno fossa poplitea). K zapamatování obsahu a jeho polohy nám
pomůže zkratka AVEN - mediolaterálně z hloubi na povrch: Arteria poplitea a její větve
(aa. genus et surales), VEna poplitea a její přítoky – především povrchová v. saphena parva,
Nervus ischiadicus – většinou je již rozdělený na n. tibialis a n. fibularis communis (viz výše).
Kromě toho zde nalezneme také nodi lymphoidei popliteales profundi. Pozor na obrácené
pořadí tepny a žíly oproti lacuna vasorum!
ARCUS TENDINEUS M. SOLEI
Je to šlachový oblouk, kterým m. soleus začíná od linea musculi solei tibiae. Pod ním
prochází n. tibialis spolu s vasa tibialia posteriora. Toto anatomické uspořádání má velký
význam, protože při stoji nebo chůzi zabraňuje utlačení výše zmíněných útvarů při stahu
m. soleus (m. triceps surae).
CANALIS MUSCULOFIBULARIS (HYRTLI)
Hyrtlův kanál je, jak už napovídá název, štěrbina mezi fibulou (laterálně) a jedním ze
svalů bérce – m. flexor hallucis longus (mediálně). Prochází tudy a. et v. fibularis.
13.5 Útvary před a za mediálním kotníkem
90
ÚTVARY PŘED MEDIÁLNÍM KOTNÍKEM
Průchod před mediálním kotníkem (dorzálně) je dále ohraničen vazivovým

retinaculum musculorum extensorum sup. et inf. (ventrálně). Obsah se lépe pamatuje
pomocí zkratky SAMANTA – vena SAphena MAgna, Nervus saphenus a šlacha musculus
Tibialis Anterior. Žíla a nerv procházejí povrchově (přes retinakula) a šlacha v hloubce
(pod retinakuly).
ÚTVARY ZA MEDIÁLNÍM KOTNÍKEM
Průchod za mediálním kotníkem se také označuje jako canalis malleolaris nebo

tarsální kanál. Je ohraničen pomocí malleolus medialis (ventrálně), retinaculum
musculorum flexorum (mediálně) a tuber calcanei (dorzálně). Obsah a jeho polohu shrnuje
zkratka TIDIVANEH – ve ventrodorsálním pořadí: šlacha musculus TIbialis posterior, šlacha
musculus flexor DIgitorum longus, VAsa tibialia posteriora, NErvus tibialis a šlacha
musculus flexor Hallucis longus. Všechny útvary jsou kryty retinaculum musculorum
flexorum a opírají se svým průběhem o mediální kotník. Výjimkou je šlacha m. flexor
hallucis longus, která se svým průběhem klade přes processus posterior tali.
13.6 Útvary za laterálním kotníkem
Průchod za malleolus lateralis (ventrálně) je dále ohraničen retinaculum

musculorum fibularium sup. et inf. (laterálně) a tuber calcanei (dorzálně). Útvary
procházející přes toto topografické místo shrnuje zkratka SAPASUFI – vena SAphena PArva,
nervus SUralis a šlachy musculus FIbularis longus et brevis ve společné šlachové pochvě.
Podobně jako u útvarů před mediálním kotníkem, také zde probíhá žíla spolu s nervem
povrchově (přes retinakula) a úponové šlachy svalů v hloubce (pod retinakuly).
91

01 Skripta Na Zimni Pitvy

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

01 Skripta Na Zimni Pitvy

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

ANATOMIE KONČETIN PRO ZIMNÍ PITEVNU

1. SVALY HORNÍ KONČETINY ………….………………………………..……..………………………………………… 7

2. SVALY DOLNÍ KONČETINY ………………………….………………………………………………………………… 26

3. KLINICKÉ KORELACE U SVALŮ KONČETIN ….…………………………………………………………………. 42

4. TIHOVÉ VÁČKY, ŠLACHOVÉ POCHVY A SVALOVÁ POUTKA KONČETIN; VINCULA ……….. 44

4.1.1 Významné tihové váčky horní končetiny ……………..………………………………………..….. 44

5. NERVY HORNÍ KONČETINY …………………….……………………………………………………………......…. 48

6. NERVY DOLNÍ KONČETINY ……….………………………………………………………………………………..… 54

7. KLINICKÉ KORELACE U NERVŮ KONČETIN ……………………………………………………………….…. 61

8. CÉVY HORNÍ KONČETINY …………….…………………………………………………………………………..….. 65

8.2 Žíly horní končetiny ……………………………………………………………………………………..……….. 67

9. CÉVY DOLNÍ KONČETINY ………….……………………………..……………………………………………….…. 68

10. KLINICKÉ KORELACE U CÉV KONČETIN ……………………….………..…………………………………72

11. MÍZNÍ ODTOK KONČETIN ……………….………………………………………………………………………. 73

12. TOPOGRAFIE HORNÍ KONČETINY …………………………………….………………………………..……... 74

13. TOPOGRAFIE DOLNÍ KONČETINY ………………………….……………………………………..……..…….. 84

14. POUŽITÉ ZDROJE ………………………………………………….……………………………………….…………… 92

1. SVALY HORNÍ KONČETINY

1.1 Thorakohumerální svaly

MUSCULUS PECTORALIS MAJOR

mediální část klavikuly (pars clavicularis); ventrální

crista tuberculi majoris humeri

ventrální flexe paže (hlavně pars clavicularis);

n. pectoralis medialis et lateralis

dolní okraj svalu tvoří plica axillaris anterior – jedno

MUSCULUS PECTORALIS MINOR

3. – 5. žebro (často 2. - 4. žebro)

processus coracoideus scapulae

protrakce + deprese lopatky - rotuje kloubní jamku

n. pectoralis medialis et lateralis

1. žebro v místě připojení chrupavky

sulcus musculi subclavii (corporis claviculae)

táhne claviculu dolů; fixuje klavikulu

MUSCULUS SERRATUS ANTERIOR

8 - 10 zubů na prvních 9 žebrech

margo medialis scapulae + angulus inferior

přitlačuje lopatku k hrudníku; vytáčí dolní úhel

1.2 Spinohumerální svaly

mediální třetina linea nuchalis superior + protuberantia

laterální třetina klavikuly; acromion; spina scapulae

fixace lopatky k páteři; elevace lopatky (pars descendens);

n. accesorius (n. XI) + větévky z míšních segmentů C2 – C4

v oblasti C7 (vertebra prominens) se nachází aponeurotický

MUSCULUS LATISSIMUS DORSI

processus spinosi T7 – S5; fascia thoracolumbalis (lamina

crista tuberculi minoris

vnitřní rotace, addukce a dorzální flexe v art. humeri;

úponová šlacha srůstá s úponovou šlachou m. teres major

MUSCULUS LEVATOR SCAPULAE

processus transversi C1 – C2 + tuberculum posterius

angulus superior scapulae

elevace lopatky; rotace angulus inferior scapulae

n. dorsalis scapulae + rr. musculares C3 – C4

MUSCULUS RHOMBOIDEUS MINOR

horní 1/3 margo medialis scapulae

táhne lopatku mediokraniálně (elevace + retrakce

často splývá s m. rhomboideus major (viz níže)

MUSCULUS RHOMBOIDEUS MAJOR

spodní 2/3 margo medialis scapulae

táhne lopatku mediokraniálně (elevace + retrakce

často splývá s m. rhomboideus minor (viz výše)

1.3 Svaly ramenní a lopatkové

vnější část spina scapulae (pars spinalis); acromion

tuberositas deltoidea humeri