Cech B

Cesk a eskoslovensk prvn djiny e c e a e
Studenti PF UK Vypracovan otzky ke zkouce e a s Skupina B

2011
Tento text vznikl jako p rprava na ustn zkouku z pedmtu Cesk a eskoslovensk prvn djiny, vyuovanho s r e e c e a e c e na prvnick fakult UK. Text vytvoili sami studenti prvn ron a e e r ho c ku, nemus tedy bt i pes veker korektury y r s e zcela sprvn a autoi nepeb dnou odpovdnost za vsledek zkouky. Texty byly vytvoeny na wiki student a y r r raj za e y s r u PF UK http://ius.tulacek.eu/. Otzky jsou rozdleny do dvou skupin A a B. Student si losuje jednu otzku z obou skupin. a e a Soubor vygenerovn: 1.5.2011, 04:17 a
Obsah
2 Skupina B 2.1 Recepn zkon 1918 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c a Recepn norma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c 2.2 Vznik CSR a Prozat ustava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . mn Obsah Ustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Ustavn listina 1920 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Obsah Ustavy 1920 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4 Prvn postaven menin za prvn republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a s Prozat ustava 1918 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . mn Smlova ze Saint Germain en Laye . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ustava 1920 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jazykov prva menin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a a s 2.5 Prvn zakotven hranic CSR v letech 1919-1938 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a Pazsk m a jednn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r a rov a Zalenn Podkarpatsk Rusi do CSR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c e e Dal potvrzen hranic za prvn republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s Mnichovsk dohoda 1938 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a 2.6 Zmny v recipovanm obanskm prvu v letech 1918-1938 . . . . . . . . . . . . . . e e c e a Uvod do recipovanho obanskho prva (OP) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e c e a Konkrtn zmny v recipovanm obanskm prvu po roce 1918 . . . . . . . . . . . . e e e c e a Rozlukov zkon 1919 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . y a Zkon o adopci 1928 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a 2.7 Vvoj volebn prva v CSR (volby obecn parlamentn ostatn . . . . . . . . . . y ho a , , ) Zkon o prozat ustav (. 37/1918 Sb. z. a n.) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a mn e c Zkon . 75/1919, kterm se vydv volebn d v obc republiky . . . . . . . . . . a c y a a ra ch Ustavn listina CSR zkon . 121/1920 Sb., kterm se uvozuje ustavn listina CSR a c y Zkon . 330/1920 o volbch upn zastupitelstev a okresn vbor . . . . . . . . a c a z ch ch y u Volby do Prozat ho Nrodn shromdn 1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . mn a ho az e Vvoj volebn prva 1946-1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . y ho a Zmny ve volebn prvu po pijet Ustavy 9. kvtna . . . . . . . . . . . . . . . . . e m a r e Zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.8 Prvn uprava obanskch prv a svobod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a c y a Saint Germainsk smlouva 1919 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a Ustavn listina 1920 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dal (podrobnj uprava a provdc pedpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s e s) a e r 2.9 Soudn soustava CSR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nejvy soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ss Nejvy sprvn soud . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ss a Sjednocen soudn organizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zvltn soudy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . as Trojinstann soudn soustava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c Advokacie, notstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ar 2.10 Pozemkov reforma 1.CSR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a 2.11 Zkon na ochranu republiky a vvoj trestn prva v letech 1919-1938 . . . . . . . a y ho a . 50/1923 Sb.z.a n. zkon na ochranu republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c a Pokusy o odstrann duality prvn du a jeho modernizaci . . . . . . . . . . . . e a ho ra 2.12 Organizace veejn sprvy v CSR v letech 1918-1927 . . . . . . . . . . . . . . . . . . r e a Veejn sprva na potku republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r a a ca Veejn sprva na Podkarpatsk Rusi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r a a e Zupn z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . rzen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7 7 7 8 9 10 10 11 12 12 12 12 13 13 13 14 14 14 14 14 14 15 15 15 16 16 16 16 17 17 18 18 18 18 18 20 20 20 20 20 20 21 21 22 22 23 24 24 25 25
OBSAH
OBSAH
Sprvn reforma 1927 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 a 2.13 Organizace veejn sprvy v CSR 1927-1938 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 r e a Sprvn reforma 1927 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 a Organizace veejn sprvy dle organizan zkona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 r e a c ho a Sttn apart CSR a jeho ozbrojen sloky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 a a e z 2.14 Zmocovac zkonodrstv za prvn CSR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 n a a Zmocovac zkonodrstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 n a a Zmocovac zkonodrstv za prvn CSR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 31 n a a Ustavn zkon . 330/1938 o zmocnn ke zmnm ustavn listiny republiky Cesko-Slovensk a o a c e e a e mimodn moci naizovac . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 ra e r 2.15 Tzv. socializan zkonodrstv a uprava pracovn prva za prvn CSR . . . . . . . . . . . . . . . . 33 c a a ho a Urazov pojitn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33 e se Nemocensk pojitn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 e se Penzijn pojitn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 se Pojitn pro p se rpad nemoci, invalidity a st . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 ar Podpora v nezamstnanosti a sttn p evek, pracovn prvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 e a rsp a Bytov pe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 a ec Zdravotnictv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 Socializan snahy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 36 c 2.16 Pokusy o unikaci a kodikaci prva za prvn CSR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 a Situace po 1.sv. vlce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 37 a Pokusy o unikaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 38 Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 2.17 Prvn postaven c a nboenskch spolenost za prvn CSR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 a rkv a z y c 2.18 Uprava s. sttn obanstv v letech 1918-1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 40 c a ho c Ustava 1920 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 Ustavn zkon o nabvn a pozbvn sttn obanstv a prva domovskho v republice Ceskoslovensk 41 a y a y a a ho c a e e Vliv mezinrodn smluv na vznik sttn obanstv CSR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41 a ch a ho c Dsledky smlouvy mezi Cesko-Slovenskou republikou a Nmeckou s z roku 1938 pro eskoslovensk u e r c e sttn obanstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 a c Protektortn nrodnostn uprava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 42 a a Ustavn dekret prezidenta republiky z 2. srpna 1945 . 33/1945 Sb. o uprav eskoslovenskho sttn c ec e a ho obanstv osob nrodnosti nmeck a madarsk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 43 c a e e e 2.19 Mnichovsk dohoda a jej dsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 44 a u Dsledky mnichovsk dohody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 u e Platnost Mnichovsk dohody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 e 2.20 Zmny v ustav a prvn du za Druh republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 e e a ra e Politika Slovenska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 46 Zilinsk dohoda - poadavek autonomie Slovenska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 47 a z Ustavn zkon o autonomii Slovenskej krajiny a pravomoc slovenskch orgn . . . . . . . . . . . . . 47 a y a u Ustavn zkon o autonomii Podkarpatsk Rusi a pravomoc orgn PR . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 a e a u Nsleduj vvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 48 a c y Abdikace prezidenta E. Benee a volba E. Hchy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 s a Omezovn demokratickch svobod a samosprvy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 49 a y a 2.21 Prvo a sprva v Protektortu Cechy a Morava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 a a a Vznik protektortu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 a Charakter Protektortu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 50 a Sprva protektortu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 51 a a Prvo v protektortu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 a a 2.22 Prvn formy perzekuce v dob Protektortu Cechy a Morava . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 a e a Prvn postaven obyvatel Protektortu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53 a a Rasov pepisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 54 e r Trestn hospodsk a dal prvo v Protektortu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 , ar e s a a Postaven c a nboenskch spolenost v Protektortu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 rkv a z y c a Nacistick konen een idovsk otzky v Protektortu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 55 e c e r s z e a a 2.23 Prozat sttn z CSR v emigraci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 mn a rzen Vznik prozat ho sttn z CSR v emigraci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 mn a ho rzen 1. Kontinuita prvn existence CSR . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 a 2. Vznik zahranin odboje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 c ho 3. Mezinrodn uznn Ceskoslovenskho nrodn vboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 56 a a e a ho y 4. Vkon zkonodrn moci v exilu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 y a a e 5. Exilov vlda . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 57 a a
OBSAH
OBSAH
2.24
2.25
2.26 2.27 2.28 2.29
2.30 2.31
2.32 2.33 2.34
2.35
Snaha CSL. sttn z v emigraci o mezinrodnprvn obnovu CSR . . . . . . . . . . . . . . . a ho rzen a e a Snaha o oduznn mnichovsk dohody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a e Zvren fze innosti exilovho z . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a e c a a c e rzen Slovensko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Podkarpatsk Rus . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a Ustavn a prvn vvoj Slovensk republiky 1939-1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a y e Vznik Slovenskho sttu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e a Snaha Nmecka o odtrhnut Slovenska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e Ntlak Nmecka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a e Charakter samostatnosti Slovenskho sttu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e a Slovensk stt v mezinrodn vztaz . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . y a a ch ch Ustava Slovenskho sttu a jej ir rmec . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e a s s a Protiidovsk zkonodarstv Slovenskho sttu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . z e a e a Znik Slovenskho sttu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a e a Obnoven prvn podku 1944-1945 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a ho ra Zkladem se bezpochyby stal ustavn dekret prezidenta republiky o obnoven prvn podku a a ho ra .11/1944, v konen podob pijat NS jako 12/1946 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c c e e r Ustavn dekret o nrodn vborech a Prozat m Nrodn shromdn .18/1944 . . . . . . . . a ch y mn a m az e c Ustavn dekret .47/1945 o Prozat m Nrodn shromdn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c mn a m az e Ustavn dekret .3/1945 o vkonu moci zkonodrn v pechodnm obdob . . . . . . . . . . . . . . c y a a e r e Dekret .6/1945 (pozdji nahrazen .16/1945) o potrestn nacistickch zloinc, zrdc a jejich c e c a y c u a u pomaha a o mimodnch lidovch soudech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . cu ra y y Slovensko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Koick vldn program . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s y a Potrestn vlench zloinc a domc kolaborace 1945 1947 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a a c y c u a Potrestn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a Odsun . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zmny ve vlastnickch vztaz 1945-1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e y ch Znrodnn a sttn zsahy do ekonomiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a e a a Ekonomika v letech 1946-1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Postaven Slovenska 1944-1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Znik slovenskho sttu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a e a Postaven Slovenska . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ustavn vvoj CSR 1946-1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . y Vytvoen Ustavodrnho Nrodn shromdn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r a e a ho az e Volby 1946 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Situace po volbch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a Unorov udlosti 1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e a Nrodn vbory 1944-1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a y Nrodn vbory v letech 1946-1948 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a y Ustava 9. kvtna . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e Pijet Ustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r e Clenn Ustavy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ustava v praxi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zmny Ustavy v 50.letech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e Vvoj rodinnho a obanskho prva 1949-1964 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . y e c e a Obansk prvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c e a Rodinn prvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e a Prvnick dvouletka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a a Vvoj trestn prva v letech 1948-1961 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . y ho a Rysy s. trestn prva v 50. letech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . c ho a Zkon na ochranu lidov demokratick republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a e e Zkon O Sttn soudu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a a m Trestn zkon z r. 1950 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a Zkon o trestn soudn a m rzen m . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Trestn zkon sprvn a trestn d sprvn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a a ra a Zkon na ochranu m a ru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Zkon . 102/1953 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a c Zkon o trestn soudn z roku 1956 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a m rzen m Zkon o umlm peruen thotenstv . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a ee r s e Trestn zkon 1961 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a Nov trestn d . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . y ra Vznik JZD a zemdlskodrustevn prvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e e z a Pozemkov reforma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a Vznik JZD . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jednotn zemdlsk drustvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e e e e z 3 Typy JZD podle stupn spolenho hospodaen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e c e r
58 58 59 60 60 60 61 61 61 61 61 62 62 63 63 64 64 64 64 64 65 65 65 65 67 67 67 69 71 71 71 73 73 74 75 75 77 78 79 80 80 81 82 83 83 85 86 88 88 88 88 89 90 90 90 90 90 90 90 91 92 92 92 92 93
OBSAH
OBSAH
2.36 2.37
2.38 2.39
2.40
Postihy nepohodlnch lid . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . y Zemdlskodrustevn prvo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e e z a Prvn formy perzekuc a politick procesy 1948-1956 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a e Tbory nucench prac . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a y Dal formy perzekuce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . s Vvoj veejn sprvy 1949-1960 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . y r e a Obecn charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a Organizace veejn sprvy a nejdleitj prvn normy 1948 1960 . . . . . . . . . . . . . . . . . . r e a u z e s a Nov prvn uprava nrodn vbor v roce 1954 a vvoj prvn upravy organizace a innosti veejn a a a ch y u y a c r e sprvy v druh polovin 50. let . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a e e Sprvn , sttn kontrola a sprvn trestn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a rzen a a a Vvoj soudnictv 1948 1960 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . y Obecn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e Zkony . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a Prvn uprava ekonomickch vztah 1948-1964 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a y u Znrodnn likvidace soukromch ivnost a prvn uprava plnovn a sttem e ekonomiky . . a e , y z a a a a rzen Prvn ptiletka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . e Penn reforma z roku 1953 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ez Druh ptiletka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a e Hospodsk prvo do roku 1964 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ar e a Ustava CSSR z roku 1960 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . P rprava a pijet Ustavy 1960 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . r Ustava 1960 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Nsledn ustavn vvoj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . a y y
93 94 95 96 97 97 97 97 103 104 105 105 105 107 107 107 108 108 108 111 111 111 113
Kapitola 2
Skupina B
2.1. Recepn zkon 1918 c a
nov rakousk ministr zahrani Andrassy zaslal prezidentu Wilsonovi ntu, ve kter byly jeho podm y y c o e nky pijaty, tento akt chpn eskou veejnost jako kapitulace R-U r a a c r IZEN SAMOSTATNEHO STATU CESKOSLOVENSK nrodn vbor veejn vyhlsil 28. 1918 ZAKON O ZR a y r e a rjna I 11/1918 Sb. autorem pvodn textu je A. Ra (tak pispli Soukup, Svehla, St y) u ho sn e r e rbrn prvn zkon nov vzniklho Ceskoslovenska a e e ne a ale, zda je CSL stt monarchie i republika, v tu chv se jet nevdlo, protoe jsme se zrovna od rk a c li se e e z jedn monarchie oprostili a zvaovalo se, jak z si zvolit, ale v t dob byla vtina stt v Evrop e z e rzen e e es au e tradin monarchiemi, republiky nebyly tak ast (take pouze eeno, e CSL stt vstoupil v ivot) c e c e z r c z a z prvn pedpis, u kterho se d urit, e se jedn o republiku je a Prozatimn ustava, kde se pse o prezidentovi r e a c z a z a rozsudc jmnem republiky ch e vyteme, e Nrodn vbor je orgnem vldy (v zkon se pse, e m za ukol tento zkon provst), ale tak c z a y a a a e z a a e e vyteme, e na sebe pevzal i zkonodrnou moc (pse se, e je orgnem jednomysln vle nroda a suvernem) c z r a a z a e u a e VYPLYVA - nefunguje tripartice moci, moc je soustedna do rukou NV = jednota exekutivy a legislativy r e (Nrodn vbor pak vykonval i funkci hlavy sttu, pevzal i st soudn moci a sm udlil amnestii - co je a y a a r ca a e z vhradn pravomoc hlavy sttu, ale NV byl v t dob suvernem) y a e e e formln diskontinuita a zdrojem moci u nen panovn jako suvern z Bo vle, ale je zde poprv nov suvern = eskoslovensk z k e z u e y e c y nrod, kter je zdrojem moci. a y Nov hodnoty, vznik novho sttu, oprotn se od monarchie a R-U e e a se materiln kontinuita a jej dvod vyjden v preambuli zkona aby byl neruen pechod k novmu sttn u a r a s y r e a mu z , aby rzen nenastaly zmatky v tom, e by se n nov stt ocitl bez prv. du z as y a a ra byl pevzat obsah pvodn prvn du r u ho a ho ra jinak eeno: pevzali jsme obsah z rakouskho prvn du, ale oznaili jsme jej za eskoslovensk r c r e a ho ra c c y prvn d a ra
Recepn norma c
CS stt recipoval z R-U, pvodn bylo pevzet plnovno jako doasn, nakonec se jednalo o tm 20 let a u e r a a c e e er zkon uinn dnem vyhlen a c y as 1. dosud platn prvn d y a ra 2. podobu sttn a samosprvnch orgn a ch a y a u lnek 1 - sttn formu sl. sttu ur Nrodn shromdn orgnem jednomysln vle nroda a st. svrchoca a c a c a az e , a e u a vanosti je Nrodn vbor a y lnek 2 - veker dosavadn zemsk a ssk zkony a na zstvaj prozat v platnosti ca s e e r e a rzen u a m lnek 3 - vechny uady samosprvn i sttn jsou pod ca s r a e a rzeny NV, recepce sprvn pedpis a ch r u lnek 4 - zkon nabv uinnosti dnen dnem ca a y a c s m lnek 5 - nrodn ca a mu vboru se ukld, aby tento zkon provedl y a a a jazykov otzka a a nen zde pravidlo, v jakm jazyce se prvo pouije, ale pevzalo se v nmin e a z r e c e 7
2.2. VZNIK CSR A PROZAT IMN USTAVA I
KAPITOLA 2. SKUPINA B
otzka, zda m sl.stt pestoupit k ociln pekladm? (zvr NE) a ac a r a m r u a e prvn d tedy tvoen pluralitou jazyk (nj, j, madartina na Slovensku) a ra r u c s trialismus prvn du - na jist as, pak u jen dualismus (Hlu a ho ra yc z cnsko - pevzato prvo prusk, esk r a e c e zem- rakousk, Slovensko a Podkarpatsk Rus - uhersk prvo) e e a e a snaha o odstrann prvn dualismu (Hlu e a ho cnsko ji prusk prvo vytlailo) z e a c 1. metoda: pij r mat nov pedpisy jako sl. pedpisy e r c r 2. metoda: rekodikovat prvn d - nepodailo se, i kdy se vytvoilo nkolik komis a ra r z r e 3. metoda: sjednocen judikatury - sjednocovat vklad u odlinch pr. Pedpis y s y r u rozd v rakouskm a uherskm prvu ly e e a 1. ve struktue pramen prva - Rakousko prvo psan, zkony X Uhersko pipout pr.obyeje a r u a a e a r s c nepsan prvo e a 2. uhersk prvo pipoutlo privilegia (panovnick akt ve prospch jedince) a statutrn prvo (prvo e a r se y e a a a nkterch jedinc a uritch komunit vydvat si pedpisy platn v rmci tto komunity), sl. soudn e y u c y a r e a e c instance statuta a privilegia uznvaj a 3. aplikace prva - et prvn neznaj uhersk prvo a naopak a c s a ci e a v souvislosti s vydn ustavn listiny dolo ke konsenzu, bylo pevzato ve co bylo sluiteln s existenc a m s r s c e novho sttu, to co pak zbylo bylo pecezeno roku 1920 (z preambule: zkony odporuj listin a dal e a r a c e sm zkon, kter ji mn a dopluj jsou neplatn, a z l.9: stejn tak i vechny zkony odporuj republiknsk a u e e n e c e s a c a e form vldy zanikaj e a ) mimo recepce prva dolo k mimolegln recepci judikatury (zpsobeno t e s soudy zaaly vydvat sv a s a u m, z c c a e sb rky judikatury pomrn pozd) e e e legislativn inace - v letech 1918 a 1921 722 zkon, za deset let deset tis ztrta ucty k zkonm a u c, a a u (oproti R-U zkonodrn exploze), objevuj se i zkony retroaktivn byly uzemn a profesn specikovan, a a a a , e e e ubylo zkon celosttn a obecnch, byly na asov omezenou dobu (nejkrat uinnost zkona byla 12 dn a u a ch y c e s c a a jeden ztratil uinnost d ne j nabyl) a obsahovaly m ej sankce c rve z rn s po. 30.let pak zmocovac zkonodrstv st kompetenc parlamentu penesena na vldu, naruen c n a a ca r a s schmatu dlby moci e e Uebnice Djiny eskho a sl.prva do roku 1945, Karel Mal a kol., 3.vydn Sttnicov otzky Jita (vakobobi); c e c e c a y a ; a e a r Vpisky z uebnice Ustavn prvo - rezzy; pednky y c a r as
2.2.
Vznik CSR a Prozat ustava mn
Snahy o vytvoen samostatnho eskho sttu u dlouho ped 28. r e c e a z r rjnem 1918 Siln protirakousk nlady, negativn vztah eskho obyvatelstva k Rakousku, velk nrodn c en e e a c e e a t Katolick strana siln prorakousk, naopak radikln sttoprvn strany, real. protirakousk, ada stran chtla a e a a a a e r e jen peit sttu, nenastolovala rozpad R-U r z a Po vypuknut 1.sv.v. pevzal vedouc ulohu eskoslovensk odboj T.G.Masaryk (+Bene, Stefnik) vznik r c y s a eho komittu zahranin Cesk e c ho, r.1916 se mn na Ceskosl. nrodn radu (Paz) e a r Za c stanovili nezavsl Ceskoslovensk stt, chtli z l y y a e skat vedouc osobnosti dohodovch stt pro svj y au u program, pesvdit je o zniku R-U - zpotku nepijateln r e c a ca r e Vzniku CSR pomohly tak nae legie Nazdar ve Francii, dal v Rusku a Itlii ( proti Rakousk) e s s a e Otzka, zda se zamit na orientaci na Rusko (Kram, Drich) i na Z stty a er ar u c a 5/1918 Pittsburghsk dohoda eskch a slovenskch organizac kde se hlas ke spojen Cech a Slovk, a c y y , u a u s t e Slovensku bude poskytnuta autonomie (vlastn vlda, snm); mla pouze politick, nikoliv prvn m, z a e e y a vznam - Slovci se na ni odvolvali pozdji marn y a a e e Velk uspch bylo v lt r. 1918 mezinrodn uznn sl. Nrodn rady jako nejvy orgnu a pst sl. y e ee a a c a ssho a r c vldy (Francie, VB a USA) a y orgny domc odboje Mae (spoluprce s Radou), oc. - Cesk svaz, Nrodn vbor a a ho a a y Manifest eskch spisovatel (17 .5. 1917) - velk draz, aby poslanci dbali na nrodn zjmy c y u y u a a T alov deklarace - poaduj prvo na svobodn ivot nrodn a na sebeuren - 6.1.1918 rkr a z c a yz a c V Obecn dob v dubnu vznikla Nrodn p m e a rsaha (A.Jirsek) - vrnost mylen nr. osvobozen a e s a Vytvoen parlamentu reorganizace Nrodn vboru - domc prozat vlda, K. Kram r a ho y a mn a ar Podle vsledk posledn pedvlench parlamentn voleb do ssk rady z roku 1911 Svehlv klc y u ch r a c y ch r e u v praxi 1. pedsednictvo NV = vlda r a 8
2.2. VZNIK CSR A PROZAT IMN USTAVA I
2. plnum NV = parlament (pouze vykonvalo jeho FUNKCE, ale nebylo skutenm parlamentem) e a c y Vytvoen vldy 14.10.1918 Ceskoslovensk nrodn rada - zahranin prozat vlda r a a a c mn a a T.G. Masaryk (prezident + 1. ministr ), M. Stefnik (ministr nrodn obrany), a E. Bene ( ministr vnitra i zahranin vc s c ch e ) nsleduj den uznna Franci a ostatn dohodovmi stty a c a mi y a Washingtonsk deklarace a 16.10. 1918 vydna prozat zahranin vldou, vytvoena Masarykem dle vzoru americk Deklarace a mn c a r e obsah: deklarace, e CSL bude: z Republika s parlamentn formou vldy a Suvernem bude sl. nrod e c a Veobecn volebn prvo s e a Prva a svobody, rovnoprvnost mu a en, zruen lecht. titul, . . . atd. a a zu z s s u 27. 10. napsal rakousk ministr zahrani Andrassy prezidentu Wilsonovi notu, ve kter pij y c e r mal podm nky Dohody, tento akt eskou veejnost pochopen jako kapitulace R-U c r 28.10 Nrodn vbor vyhlsil zkon o vzniku Ceskoslovenska (11/1918) viz2.1 a y a a Martinsk deklarace a a a 30.10. 1918, pijata Slovenskou nrodn radou, Stefnik, Srobr r a v t dob ale u stejn bylo 2 dny vyhleno samostatn Ceskoslovensko z 28. e e z e as e rjna, akort na Slovensko a tato informace jet nestaila dorazit. . . se c deklarace spolenho sttu Cech a Slovk c e a u a u mylenka jednotnho sl. nrodu o 2 jazykovch vtv s e c a y e ch Z Nrodn vboru se m stt Nrodn shromdn (dn parlament), ale posledn co NV pijal, byla a ho y a a a az e ra y , r PROZAT IMN USTAVA 37/1918 Sb. I revolun - nenavazovala na ustavu R-U c rigidn - aby bylo jistj e nov hodnoty v nov ustav nebudou jen tak zmnny e s, z e e e e e polylegln - obsahovala i dal zkony, hlavn 11/1918 Sb. a s a e
Obsah Ustavy
1. Odd Parlament - Nrodn shromdn l a az e jednokomorov y vznikl pemnou a rozren Nrodn vboru na Nrodn shromdn r e s m a ho y a az e zpsob sestaven len byl pevzat z minulosti - dle Svehlova klce (dle vsledk voleb z 1911) 256 len, u c u r y u c u usnen prost vtiny as e es s zastoupeni pouze Cei a Slovci, Nmci a Madai ne (byli proti sl. sttnosti) a e r c a 2. Odd O Prezidentu republiky l dle Prozat ustavy nebyl soust moci vkonn, ale samostatn orgn mn ca y e y a volilo jej NS souhlasem 2/3 p rtomnch poslanc, piem musely bt p y u rc z y rtomny alespo 2/3 poslanc n u aklamace = zpsob zvolen prezidenta Masaryka = potleskem a voln u a m nejvy velitel vojska, prvo milosti a amnestie, nutnost kad jeho vldn rozhodnut kontrasignovat ss a z e a z nadpisu odd vyplv tak forma sttu - republika lu y a e a 3. Odd Jak se vyhlauj rozsudky l s 4. Odd Moc vkonn a naizovac vlda l y a r a volena Nrodn shromdn + byla mu tak odpovdna a m az e m e e 17 ministr v. pedsedy u c r mohla bt odvolna vysloven nedvry NS vld y a m u e a e a Srobr - ministr s plnou moc pro sprvu Slovenska a nejvy moc m parlament, vkonnou moc m vlda, ale ta je pouh vbor parlamentu ss a y a a y y 1. novelizace - nejprve rozren len NS na 270 (bezen 1919, vichni nov Slovci-ne tak docela, zasedali s c u r s y a teba ei znal slovensk problematiky) r c s e Kvtnov novelizace 1919 - dleit, omezen kompetenc parlamentu a pos vkonnch orgn hlavn e a u z a len y y a u e prezidenta - nov povinnost prezidenta vi parlamentu podvat obas zprvy o stavu republiky, prvo e uc a c a a jmenovat a propoutt vldu - prezident se stal fakticky hlavou adn a vkonn moci, prezident mohl se a vl y e pedsedat vld, Kram si jednou odjel na konferenci a u se nikdy nevrtil jako pedseda vldy :), vlda u r a e ar z a r a a z nemla pesn poet len e r y c c u 9
2.3. USTAVN LISTINA 1920 I
Nepse se nic o obanskch prvech, Kukl si mysl e zejm platily pedpisy z R-U c y a k , z r e r Uebnice Djiny eskho a sl.prva do roku 1945, Karel Mal a kol., 3.vydn Sttnicov otzky Jita (vakobobi); c e c e c a y a ; a e a r Vpisky z uebnice Ustavn prvo - rezzy; pednky y c a r as
2.3.

Ustavn listina 1920
Ustava 1920 (121/1920 Sb.) je pokldna za prvn denitivn ustavu a a v poad je vlastn ale tet Ustavou (pedt 11/1918 Sb. a 37/1918 Sb.) r e r r m inspirace dle Ustavy Francie 3.rep., vychz z klasick teorie dlby moci, autor nvrhu Dr.J.Hoetzel a e e a sice mnoho nedostatk, ale velice uznvan v zahrani jako 1 z nejlep ustav za svoji demokratinost (kter u a a c sch c a byla dodrovna dokonce i v praxi) a za prvnickou pesnost z a a r vytkno: y a vytvoen bez uasti veejnosti r c r pijet nevolenm orgnem (byla pijata tehdej prozat m parlamentem) r y a r sm mn mal pod Slovk pi jej tvorb, bez uasti pedstavitel menin y l a u r e c r u s
polylegln - preambule, text ustavy, plus dal zkony (o osobn a domovn svobod, listovn tajemstv o a s a e m , st. obanstv c ) rigidn - obtznji mniteln (v praxi nebyla zmnna a do roku 1938) e e a e e z formln a materiln strnka tm toton a a a e er z a nrodn povaha ustavy a povaha prvn sttu a a ho a byla velmi vychvalovna, ale mla adu b ych m - nebyla provedena autonomie Podkarpatsk Rusi, nebyly a e r l st e vytvoeny upy, nebyl pijat provdc zkon k referendu, nebyl ustanoven US v r.1931, ve 30.letech zmocovac r z r a e a n zkonodrstv - proti demokracii a a uinnost nastala dnem vyhlen 6.3.1920 c as ,
Obsah Ustavy 1920

PREAMBULE slavnostn prohlen as obsahuje nrodn princip (za a My, nrod eskoslovensk. . . ) a mylenku demokracie a cn a c y s UVOZOVAC ZAKON I 121/1920 Sb. stanovuje nadazenost ustavy nad zbytkem prvn du r a ho ra prohlsil neplatnost zkon odporuj ustav a republiknsk form sttu a pro jej zmnu stanovil formu a a u c e a e e a e UZ dnem uinnosti ustavn listiny pozbvaly platnosti vechny d ej ustavn zkony (tj. recipovan rac y s rv s a e kousk a uhersk) - diskontinuitn prvek e e tak zakotven Ustavn soud, dle stanovena autonomie Podk. Rusi (nerealizovno, a 1938!) e a a z USTAVN LISTINA 6 hlav I 1. Veobecn ustanoven s a lid je zdrojem veker sttn moci (t eeno odm s e a m r c tnut monarchie) uzem ned e = unitrn stt, zmna hranic jen UZ, plat jedin st.obanstv ln a a e e c upraveny zkladn ustavn otzky a a 2. Moc zkonodrn a a a parlament = Nrodn shromdn a az e dvoukomorov (inspirace z Francie), komory tm toton funkce, rozd pouze v tom, e PS mohla y e er z e l z vyslovovat nedvru vld a mohla Sent pehlasovat kvalikovanou vtinou (PS m vt vhu v u e a e a r es a e s a zk. procesu) a PS - 300 poslanc na 6 let, aktivn volebn prvo 21 let, pasivn 30 let u a Sent - 150 sentor na 8 let, aktivn volebn prvo 26 let, pasivn 45 let a a u a pomrn volebn systm do obou komor e y e ob komory se volily v jeden den, nebyla uzav klauzule e rac sesiov zasedn = dle ron obdob (2x ron na jae a podzim, svolval prezident) a a c ch c e r a 10
2.4. PRAVN POSTAVEN MENSIN ZA PRVN REPUBLIKY I I I
3.
4.
5.
6.
bhem neinnosti NS fungoval Stl vbor sloen ze zstupc obou komor (24 len), pak ale e c ay y z y a u c u nutnost dodaten ratihabice c e zkaz imperativn mandtu - ale v praxi lenov parlamentu jednali stranicky a ho a c e 3/5 vtina vech len kad ze snmoven- vypovzen vlky a zmna ust.listiny es s c u z e e e a e platnost voleb posuzoval volebn soud- z y zkonem 125/1920 Sb. z. a n. rzen a monost pedloit nvrh zkona lidu prostednictv referenda (nikdy) z r z a a r m Moc vldn a vkonn a y a rozlien kter nae souasn ustava u nezn s , e s c a z a slou k rozlien prezidenta (adu) od sprvy (administrativy, tzn. vldy) z s ur a a Prezident = moc vldn slab postaven a , e volen NS na 7 let, max. 2x, min. vk 35 let e k jakmukoliv ukonu nutn kontrasignace lena vldy e a c a jen zkladn pravomoci: reprezentace, veto, milost, amnestie, jmenovn a a /odvoln ministr, sjednvn a u a a /ratikac mez. smluv, svolvn a odvoln NS a a a trestn odpovdnost za velezradu, za uklady o republiku ze zkona na ochranu republiky z r.1923 e a Vlda = moc vkonn a y a odpovdna PS, ale na zatku volebn obdob vldy nebylo zvykem vyslovovat dvru, vlda e ca ho a u e a byla prost ustavena, PS mla akort monost vyslovit nedvru e e a z u e pravomoci stejn jako dnes, vydvali na na zklad zkona a v jeho mez e a rzen a e a ch, provdn a e zkon (kolektivn rozhodovn a u a !) jmenuje, propout prezident s ve 20.letech 20.stolet vznamn ovlivovala vldu i PS parlamentn ptka (agrrn lidovci, soc y e n a e a ci, dem, nrodnsocial., nrodndemok.) a e a e Administrativa = moc vkonn (ministerstva a ni sprvn uady) y a zs a r pijat Zupn zkon, kter ml z r a y e rdit upy = velk okresy, kter mly bt sttn sprvou a z e e e y a a samosprvou, nakonec nerealizovno a a problematick = v ustav chyb uprava uzemn samosprvy!!!!! e e a Moc soudcovsk a nezvislost, nesesaditelnost a nepeloitelnost soudc a r z u Nejvy sprvn soud dleit, ochrana zkonnosti u rozhodnut sprvn uad ss a u z y a a ch r u Ustavn soud neupraven zde, ale v uvozovac zkonu m a Prva, svobody a povinnosti oban a c u chpno jako 2 protikladn ply: prva a svobody X povinnosti a a e o a rovnost osob. a majetkov svoboda, svoboda domovn tisku, projevu, nboensk, a , a z a prvo shromadovac petin a z , c povinnost vojenskho vcviku e y Ochrana menin s nrodn rasovch a nboenskch a ch, y a z y pepis Saint-Germainsk mez. smlouvy o ochran menin do vnitrosttn prva r e e s a ho a zsada rovnosti ped zkonem, zsady jazykovho prva a r a a e a pozitivn plnn - pokud v okresu min. 20 e jazykov zkon .122/1920 - soust listiny v ir smyslu a tak z..236/1920 Sb. z. a n. o y a c ca s sm e c pozbvn obanstv a prva domovskho (viz otzka B-4) y a c a e a UZ 293/1920 o ochran svobodn osobn domovn a tajemstv listovn e , , UZ 294/1920 o podepisovn zkon na a a u rzen
doplky ustavy n
Uebnice Djiny eskho a sl.prva do roku 1945, Karel Mal a kol., 3.vydn Sttnicov otzky Jita (vakobobi); c e c e c a y a ; a e a r Vpisky z uebnice Ustavn prvo - rezzy; pednky y c a r as
2.4.
Prvn postaven menin za prvn republiky a s
prvn postaven menin za prvn republiky vychzelo pedev ze Smlouvy v Saint-Germain, ustanoven a s a r sm hlav 5 a 6 Ustavy 1920 a jazykov zkona 1920, dal podrobnosti je mon naj i v otzkch tkaj ch se e a s z e t a a y c problematiky obanstv i zkladn obanskch prv a svobod c c a ch c y a
11
2.4. PRAVN POSTAVEN MENSIN ZA PRVN REPUBLIKY I I I
Prozat ustava 1918 mn

ohlasy na pijet Prozat ustavy upozorovaly na nevyeenou otzku pomru Cech a Nmc v novm r mn n r s a e u e u e stt ae siln nrodnostn menina nmeckho nroda toti nebyla zastoupena v nejvy orgnem sttu a a s e e a z ssch a a politika nmeckch stran z pohrani snaha o odtren pohranin uzem a ozbrojen odpor vi s. orgnm e y c, z c ch y uc c a u pot nejmn do konce r. 1918 neumonovaly jejich spoluprci s CS republikou e e e z a
Smlova ze Saint Germain en Laye

Prvn uprava nrodnostn menin vychzela pedev ze Smlouvy mezi elnmi mocnostmi spoa a ch s a r sm c y jenmi i sdruenmi a Ceskoslovenskem, podepsan v Saint Germain en Laye 10. z 1919 y z y a ar potvrzuje uznn svrchovan moci Ceskoslovenska nad uzem Cech, Moravy, sti Slezska, Slovenska a Poda e m ca karpatsk Rusi e zavazuje Ceskoslovensko k dodrovn zkladn ustanoven o meninch, obsaench v lnc dohody, z a a ch s a z y c a ch zejmna: e upln a naprost ochrana ivota a svobody vech obyvatel bez ohledu na jejich pvod, sttn obanstv a a z s u a c , jazyk, rasu nebo nboenstv svoboda vyznn nebo v (l.2) a z ; a ry c uznn za eskoslovensk p sn nmeck, rakousk a uhersk, kte maj domovsk prvo nebo se a c e rslu ky e e e e r e a narodili z rodi maj ch tam bydlit nebo prvo domovsk, na uzem kter je nebo bude uznno cu c se a e , e a m ymi smlouvami za s. sttn uzem (l.3) rov c a c rovnost ped zkonem, stejn obansk a politick prva vech s. oban bez ohledu na rasu, jazyk r a a c a a a s c c u nebo nboenstv pi p a z ; r rpadnm zaveden sttn jazyka vldou bude jazykovm meninm umonno e a ho a y s a z e u an jejich jazyka ped soudy jak ustn, tak p zv r e semn (l.7) e c stejn zachzen a stejn prvo pi zakldn i lidumilnch, nboenskch nebo sociln ustav e a e a r a a c rzen y a z y a ch u i kol s prvem pou c s a zvat svj jazyk a vykonvat sv nboenstv (l.8) u a e a z c umonn vyuovn ve vlastn jazyce a pod na stkch vynaloench na nboenstv i vchovu z z e c a m l ca a z y a z c y veejnch zdroj v oblastech, v nich je usedl znan zlomek s. p sn u jinho jazyka r y u z y c y c rslu k e
Ustava 1920
prvn postaven menin bylo v Ustav 1920 obsaeno v hlav pt a pedev hlav est a s e z e ae r sm es e Hlava 5: rovnost vech bez ohledu na pvod, sttn p snost, jazyk, rasu, nboenstv pohlav rod a s u a rslu a z , , povoln a Hlava 6: uprava ochrany menin nrodn nboenskch a rasovch; rovnost ped zkonem; svoboda nboenstv s a ch, a z y y r a a z a jazyka (podrobnji jazykov zkon) e y a s nedostatek ustavy 1920 vytvoili ji Cei a Slovci sice s ohledem na meniny, ale bez jejich participace r a s
Jazykov prva menin a a s

jazykov prvo je nutn odliit do prvn pedpis, zaruuj ch ochranu nrodnostn menin i pes to, e e a e s a ch r u c c a ch s r z normy obou oblast se vrazn prol y e naj NS pijalo 29. unora 1920 na zklad 129 Ustavy jazykov zkon u an sttn jazyka se rozum r a e y a zv m a ho : 1. uadovn vech soud, uad, ustav, orgn a podnik republiky, jejich vyhlky a zevn oznaen r a s u r u u a u u as c 2. text bankovek a sttovek a 3. vel jazyk v armd c a e podrobnji upravuje pou an sttn ociln jazyka vldn na e zv a ho a ho a rzen . 17/1926 Sb. z. a n., kter c e bylo vydno k proveden ustavn jazykovho zkona a ho e a prvo menin u a s zvat ve vymezench p y rpadech meninovho jazyka s e pro Podkarpatskou Rus (PR) plat ustanoven jazykovho na , pokud neuprav jazykovou otzku e rzen a snm pro PR e pokud soudn okres obvalo alespo 20 y n za stejnch podm y nek byl veejn alobce povinen vznst trestn obalobu v p snm meninovm jazyce r yz e z rslu e s e dleit 5 jazykovho zkona stanovuje, e vyuovn na kolch pro nrodn meniny m prob u z y e a z c a s a a s a hat v p snm meninovm jazyce a rovn kulturn instituce z e pro meniny maj pou rslu e s e ez rzen s zvat odpov c daj meninov jazyk; meniny mly tak nrok na uritou st z penz na kulturu rostlo nmeck kolstv s y s e e a c ca e e es Djiny eskho a eskoslovenskho prva do roku 1945, Karel Mal a kol., 3. pepracovan vydn str. 332-333, e c e c e a y r e a , 341-343, 351-356, 359-361; Semin - Rkosn ar a k
12
2.5. PRAVN ZAKOTVEN HRANIC CSR V LETECH 1919-1938 I I
2.5.
Prvn zakotven hranic CSR v letech 1919-1938 a
adu ms u po vyhlen eskoslovenskho sttu jet nebyly ureny sttn hranice, pro jejich vymezen r e c as c e a se c a neexistovalo spolehliv vod e tko v souvislosti se vznikem novch stt ve stedn Evrop byl propagovn postult sebeuren (princip etnick), y au r e a a c y kter akceptovaly vldy v eznch zpadn mocnost y a t y a ch v komplikovanch pomrech stedn Evropy vak etnick i historick princip selhaly y e r s y y Ceskoslovensko argumentovalo t e jeho uzem bylo soust bvalho eskho krlovstv m, z ca y e c e a to vak narelo na obdobn argumenty sousedn stt, p s az e ch a u rpadn t dvody etnick, ale i na poadavky e ez u e z strategick a hospodsk e ar e hned po vyhlen CSR se pokusily odtrhnout nmeck pohranin oblasti as e e c nmecky hovo poslanci v nskho parlamentu toti v posledn dnech R-U pipravovali pln na sjednocen e rc de e z ch r a rakouskch Nmc do jednoho sttn celku y e u a ho v nsk parlament vyhlsil na konci de y a rjna 1918 4 nmeck provincie (Deutschbhmen - Liberec, Sudetene e o land - Ust nad Labem, Bhmerwaldgau v Poumav a sti jin ech, Deutschsdmhren - Znojmo), kter o s ca z ch c u a e se pozdji prohlsily za st Rakouska e a ca v prosinci 1918 je ale obsadilo eskoslovensk vojsko a m pronmet uedn sloili slib prask vld c e stn e c r ci z z e a e historick esko-nmeck a esko-rakousk u pot nebyla zpochybovna a stala se vchodiskem pro stanoven ac e a c a z e n a y odpov c sti hranice CSR daj ca na potku r. 1919 se vyhrotil spor mezi vldou CSR a Polska o uzem bvalho t eho knzectv kter ca a y e esnsk , e pipojil ke sttu Cesk koruny ji Jan Lucembursk v r. 1327; oba stty se snaili uzem z r a e z y a z skat vojenskou silou, co vyeil a diplomatick zsah dohodovch velmoc z r s z y a y
Pazsk m a jednn r a rov a

O povlenm uspodn Evropy se rozhodovalo na Versaillesk konferenci v Pazi na potku roku a c e ra a e r ca 1919 (27 stt, hlavn slovo USA,VB,FR, IT a JAP) au dolo k podepsn m ych smluv s poraenmi stty zklad tzv. versailleskho systmu, povlenho s a rov z y a a e e a c e uspodn v Evrop, kter se vak rozpadl pod tlakem agresivn politiky nacistickho Nmecka ra a e a s e e kritria pro urovn hranic: sebeurovac historick, vojensk a hospodsk princip + geograck kritria e c a c , y y ar y a e Ceskoslovensk delegace (vedl ji pedseda vldy Karel Kram, hlavn mluv byl ministr zahrani dr. a r a ar m cm c Edvard Bene) pedloila velk uzemn poadavky: s r z e z historick uzem Cech, Moravy, Slezska s T e esnskem a Slovenska - s posunutou hranic vi Madarsku uc na jih pipojen Podkarpatsk Rusi r e pipojen Vitorazska, Valticka na hranici s Rakouskem a Kladska, Hlu r cnska a Hlubicka na hranic s c ch Nmeckem (dnes Polsko) e koridor, spojuj CSR se spojeneckm srbo-chorvatskm sttem c y y a eskoslovensk argumentace se op c a rala pedev o argumenty historickoprvn nrodnostn strategick, kor sm a , a , e munikan i jin c e poadavek koridoru byl vak nereln, nedolo ani k pipojen Kladska ani Hlubicka, kde byly s. nroky z s a y s r c c a vzny na stanoven hranic mezi Nmeckem a Polskem; podstatn byl redukovn i rozsah pidlenho uzem a a e e a r e e Slovenska, T esnska, Vitorazska a Valticka jednotliv sttn hranice byly ureny m ymi smlouvami: Versailleskou s Nmeckem (1919), Sainte a c rov e Germainskou s Rakouskem (1919), Trianonskou s Madarskem (1920) a v roce 1920 byla podle neratikovan smlouvy ze Sevres upesnna hranice s Polskem a Rumunskem e r e Ustava CR poadovala, aby byly uzemn zmny potvrzeny formou ustavn zkona z e ho a prvotn uren v podob m ych smluv toto potvrzen nepotebovala, nsledn kroky v rmci pozdj c e rov r a e a e sch zmn z doby prvn republiky ji byly stvrzeny ustavn zkony e z mi a
Zalenn Podkarpatsk Rusi do CSR c e e

Podkarpatsk Rus (PR) patila pvodn k uhersk sti R-U a r u e e ca v r. 1919 se rus st politici pihlsili k CSR, co potvrdila i Pazsk m konference n r a z r a r. na zklad tzv. mal smlouvy St. Germainsk, uzaven mezi Dohodou a Ceskoslovenskem 10. z 1919, a e e e r e ar byla podkarpatsk Rus pipojena k CSR a r ke stabilizaci vnitn pomr PR pozdji vrazn pispl Generln statut pro sprvu uzem Podkarpatsk r ch eu e y e r e a a e Rusi, na jeho zklad se vytvoilo 5-ti lenn direktorium ze zstupc m ch obyvatel z a e r c e a u stn
13
2.6. ZMENY V RECIPOVANEM OBCANSKEM PRAVU V LETECH 1918-1938 KAPITOLA 2. SKUPINA B
Dal potvrzen hranic za prvn republiky s

1920 - zkon o inkorporaci (zalenn Vitorazska a Valticka a c e ) 1922 - umluva mezi CSR a Rakouskou republikou o veden hranic 1920-1924 - vyeen spor na polsk hranici o T r s u e esnsko, Oravu a Spi rozhodnut konference velvyslanc s mi u
Mnichovsk dohoda 1938 a

Mnichovsk dohoda konstatovala odstoupen oblast v nm bylo pes 50 a , e z r 30. z s. vlda pijala tyto podm ar c a r nky, rozhoduj m dvodem byla snaha vyhnout se vlenmu koniktu s c u a c e Nmeckem e blze viz otzku 2.19 a Djiny eskho a eskoslovenskho prva do r. 1945, Karel Mal a kol., 3. pepracovan vydn str. 336-339; e c e c e a y r e a , Semin - Rkosn ar a k
2.6.
Zmny v recipovanm obanskm prvu v letech 1918-1938 e e c e a
Uvod do recipovanho obanskho prva (OP) e c e a

na zklad recepn normy 1918 bylo po sttn pevratu pevzato prvo rakousk (ABGB ve znn pozdj a e c a m r r a e e e sch novel) a tak obyejov prvo uhersk e c e a e ve zm en skutenosti okamit vyvolaly potebu sjednocen prvn upravy v tto oblasti ys n e c z e r a e jako nejjednodu cesta ml bt pvodn ABGB peloen do etiny a platil by tak jako obansk zkon ss e y u e r z c s c y a k od tto mylenky vak bylo uputno a byly zahjeny prce na unikaci eskoslovenskho obanskho prva, e s s se a a c e c e a kter mla vychzet z rakouskho obanskho zkon s pihldnut k upravm platnm na Slovensku a v a e a e c e a ku r e m a y Podkarpatsk Rusi e na unikan prac se pod c ch ch leli pracovn ministerstva unikac ministerstva spravedlnosti a odborn z ci , ci praxe, z nich bylo vytvoeno 5 subkomitt; na sjednocen jejich prce pot pracovala od roku 1926 do roku z r eu a e 1931 superrevizn komise, nsledovaly ministersk porady a prce komise na konen redakci osnovy a e a c e redakce osnovy byla vydna v roce 1937 jako Vldn nvrh zkona, kterm se vydv obansk a a a a y a a c y zkon byla vydna Sentem Nrodn shromdn a projednna byla ve vborech a komis parlamentu a k; a a a ho az e a y ch vekerou snahu vak zastavil Mnichov 1938, pijaty byly pouze urit d c novely tkaj se specickch s s r c e l y c y oblast hlavn rysem novel byla relativizace pvodn konstrukce OP zaloen na absolutn povaze vlastnickho prva m u z a e a a smluvn svobody p rkladem byla uprava njemn smlouvy a omezen dispozin svobody vlastnickho prva v p e pozemk a c e a rpad u a byt u spolen se stabilizac spoleenskch a hospodskch pomr bylo od tohoto trendu postupn opoutno, c e c y ar y eu e se avak upln nvrat k pvodn koncepci nikdy nenastal s y a u podobn osud mly tak pokusy o kodikaci obanskho prva procesn y e e c e a ho od roku 1922 na n pracovali prask a bratislavsk komise a v roce 1931 byly vsledky jejich prce vydny z a a y a a jako Nvrh zkona o soudn p snosti civiln soudn du a a rslu ho ho ra podailo se alespo dokonit zkon o zkladn ustanoven soudn r n c a a ch ch ho rzen nespornho (. 100/1931 e c Sb. z. a n.) stejn podvojnost jako v rmci prva obanskho existovala i v rmci prva autorskho a a a c e a a e CSR sice pistoupila k bernsk konvenci, stle vak bylo nutn vytvoit vlastn normu r e a s e r prce na tto norm zaali v roce 1919 a nakonec byl vsledek tto prce pijat jako zkon o autorskm a e e c y e a r a e prvu k d um literrn a l a m, umleckm a fotograckm (. 218/1926 Sb. z. a n.) e y y c jet pedt v roce 1926, byl pijat zkon o nakladatelsk smlouv s e r m, r a e e
Konkrtn zmny v recipovanm obanskm prvu po roce 1918 e e e c e a

v roce 1919 byla snzena a zrove sjednocena hranice plnoletosti na 21 let (. 447/1919 Sb. z. a n.) a n c v roce 1924 byl zruen institut rodinnho deikomisu (svenectv kter umonoval, aby dritel deikomisu s e er ), y z z nakldal s takovm majetkem jako kad jin vlastn a y z y y k
Rozlukov zkon 1919 y a

prvn vznamnou normou v oblasti rodinnho prva byl tzv. rozlukov zkon (. 320/1919 Sb. z. a n., y e a y a c kterm se mn ustanoven obanskho prva o obadnostech smlouvy manelsk, o rozluce a o pekkch y e c e a r z e r az a manelstv z ) 14
2.7. VYVOJ VOLEBN IHO PRAVA V CSR (VOLBY OBECN PARLAMENTN OSTATN 2. SKUPINA B I, I, KAPITOLA I)
sjednotil upravu uzav an manelstv v eskch zem a na Slovensku r z c y ch byl zaveden fakultativn civiln s atek, kter v eskch zem nahradil vlunost c n y c y ch y c rkevn satku (s ho n vjimkou bezkonfesn osob) a na Slovensku m y ch sto dosavadn obligatorn civiln zpsobu uzaven ho ho ho u r manelstv pinesl snoubencm monost volby jako formou jejich manelstv vznikne z r u z z uzkonn vhradn fakultativn formy civiln satku bylo povaovno za ustupek politickm stranm a e y e ho n z a y a katolick orientace e za tento ustupek se podailo doshnout uzkonn rozluky i pro manelstv katol u z taxativn urench r a a e z k e c y dvod a t ukonit roziovn velkho potu tzv. matrikovch manelstv u u m c sr a e c y z v neposledn ad zkon tak odstranil urit pekky vzniku manelskho svazku, maj pvodn kanonick r e a e c e r az z e c u e y pvod (nap. vy knsk svcen slavn sliby eholn u r ss ez e e , e r ) d tmto krokm se manelstv stalo do znan m instituc obanskou! ky e u z c e ry c Aplikace Rozlukovho zkona e a zejmna na slovenskm uzem se aplikace manelsk novely shledvala v prvn letech sv existence s adou e e z e a ch e r problm e u normy toti nezavedla vrazn zmny v hmotnprvn manelskch ustanoven ani v jurisdikn pedpisech z y e e e a ch z y ch c ch r o een manelskch spor r s z y u osvojen novch norem slovenskmi duchovn nebylo snadn, jeliko prakticky cel knsk generace jejich y y mi e z a ez a znalost dosud nepotebovala, protoe od 1.10.1895 nemohl dn duchovn asistovat pi vzniku manelskch r z za y r z y svazk u mnoz katolit fari si novou upravu vykldali tak, e s prvem oddvat oila zrove i platnost kanonickch c ar a z a a z a n y manelskch pedpis; problmy vznikaly nap. pi oddvn p s mladch nevst (14) i pi nedostatenm z y r u e r r a a rli y e c r c e potu ohlek; kn se pitom odvolvali na c c as ez r a rkevn pedpisy r ni soudy se pvodn stavli k tmto p um benevolentn, avak nejvy soud rozhodl, e nedostaten zs u e e e rpad e s ss z c a znalost obanskoprvn pedpis zakld trestn odpovdnost knze c a ch r u a a e e otzky manelstv se tkaly tak novely z roku 1921 (zruen instituce obhjce manelskho svazku, 1924 a z y e s a z e (zaveden platnosti Rozlukovho zkona pro Podkarpatskou Rus), 1925 a 1931 (prava alimentan povinnosti) e a u c
Zkon o adopci 1928 a

v prbhu 20. let 20. stolet byla pipravovna novela rakouskho majetkovho manelskho prva, kter mla u e r a e e z e a a e za c sjednocen prvn upravy na celm uzem sttu l a e a princip spolenho majetku manel, kter byl v t dob platn na Slovensku, se vak neprosadil c e z u y e e y s v letech 1919 a 1921 byly pijaty nkter pedpisy, kter zvili pravomoci sttu pi zasahovn do osudu z r e e r e ys a r a dt e byla jimi snzena hranice plnoletosti, nov upraveno sthovn dt do ciziny a ochrana dt v ciz pi a dt e e a e e ec e nemanelskch (. 256/1921 Sb. z. a n.) z y c nejkomplexnj normou v oblasti rodinnho prva byl zkon . 56/1928 Sb. z. a n., uzko uj instituci e s e a a c a n c adopce tento zkon ml zrove unikan charakter, jeliko spolen s upravou adopce nahradil i zastaral pedpisy a e a n c z c e e r platn v t dob na Slovensku e e e draz byl kladen pedev na vznik majetkovch prv osvojence v rodin osvojitele u r sm y a e hlavn zsadou tto normy byla ochrana vlastn dt ped p a e ch e r rpadnou majetkovou ujmou zpsobenou adopc u , kter byla proto v takovch p a y rpadech zakzna a a pi adopci museli souhlasit oba manel, jinak byla vylouena; jedinou vjimkou z tohoto pravidla byla adopce r z e c y vlastn nemanelskch dt ovem za podm ch z y e , s nky, e adopc nebyla zpsobena majetkov ujma druhmu z u a e manelovi z Djiny eskho a eskoslovenskho prva do roku 1945, Mal a kolektiv, 3. pepracovan vydn str. 440-443 e c e c e a y r e a ,
2.7.
Vvoj volebn prva v CSR (volby obecn parlamentn y ho a , , ostatn )
Zkon o prozat ustav (. 37/1918 Sb. z. a n.) a mn e c

v tomto zkon nen speciln ustanoven o volebn prvu a e a m a Nrodn shromdn vznikl rozren plna Nrodn vboru mlo 256 len; jednotliv politick strany a az e e s m e a ho y e c u e e z skaly zastoupen dle vsledk posledn voleb do v nsk ssk rady v r. 1911; p y u ch de e r e rpadn doplnn volnch e e y m v parlamentu mlo bt provedeno stejnm zpsobem st e y y u Nrodn shromdn krom sv zkonodrn innosti volilo prezidenta i vldu a az e e e a a ec a prezident republiky byl volen kvalikovanou dvoutetinovou vtinou p r es rtomnch za uasti nejmn dvou y c e e tetin poslanc r u 15
vlda byla zvisl zpsobem svho vzniku na Nrodn shromdn kter volilo stanoven poet 17 ministr, a a a u e a m az e , e y c u vetn pedsedy c e r
Zkon . 75/1919, kterm se vydv volebn d v obc republiky a c y a a ra ch

obsahuje pedev podm r sm nky volebn prva, ustanoven o pekkch a omezen volebn prva a o volebn ho a r az a ho a povinnosti volit mohl oban CSR bez rozd pohlav (i eny!!), star 21 let, kter m bydlit v obci alespo po c lu z s y a se n dobu 3 ms u; kad oban sml vykonvat volebn prvo pouze v jedn obci, pestoe nap. bydlel ve v e c z y c e a a e r z r ce obc ch z volebn prva byl vylouen ten, kdo byl soudn zbaven prva voln nakldat se svm majetkem, kdo je ho a c e a e a y v donucovac pracovn, kdo byl odsouzen pro zloin, d ktermu nastv ztrta volebn prva do obc e c ky e a a a ho a ; ztrta pomine u zloin nejd po 3 letech a c u rve do obecn orgn mohou bt voleny osoby, kter maj prvo volit, je jim 26 let a bydl v obci alespo 1 rok; ch a u y e a n leny obecn rady a komise zrove nemohou bt manel, rodie a dti, tchn (tchn) se zetm (snachou), c a n y z e c e a y e e sourozenci a vagi s r povinnost volit m kad vyjma osob star 70 let, lka a osob, kter se nemohou dostavit pro nemoc, a z y sch e ru e nebo proto, e jsou od m z sta volby vzdleni v ne 25 km; zamstnavatel je povinen upravit v den volby a ce z e slubu tak, aby se zamstnanci mohli k volbm dostavit z e a kad voli je povinen pijmout uad, do kterho ho lid zvolili, vyjma en a osob star 60 let z y c r r e e z sch
Ustavn listina CSR zkon . 121/1920 Sb., kterm se uvozuje ustavn listina CSR a c y
velk st je vnovna volbm do Nrodn shromdn a ca e a a a ho az e Nrodn shromdn se skld z Poslaneck snmovny a Sentu a az e a a e e a PS m 300 len volench na 6 let; je zde veobecn, rovn, p e a tajn hlasovac prvo; aktivn volebn a c u y s e e rm e a prvo m oban star 21 let, pasivn od 30 let a a c s Sent m 150 len volench na 8 let; aktivn volebn prvo m oban star 26 let, pasivn star 45 let a a c u y a a c s s volby se mly konat vdy v nedli e z e platnost voleb posuzoval volebn soud dn oban nemohl bt souasn lenem obou snmoven za y c y c ec e volba prezidenta s zvolen mohl bt oban CSR star 35 let y c volily jej ob snmovny Nrodn shromdn kvalikovanou 3/5 vtinou za p e e a ho az e es rtomnosti minimln a e poloviny svch len y c u prezident republiky byl volen na 7 let, zvolen mohl bt vak maximln dvakrt po sob y s a e a e
Zkon . 330/1920 o volbch upn zastupitelstev a okresn vbor a c a z ch ch y u

aktivn volebn prvo pi volbch do upn zastupitelstev a okresn vbor mli oban star 21 let, kte a r a z ch ch y u e c e s r v oblasti upy bydleli alespo 3 ms z n e ce pasivn volebn prvo mli oban nad 30 let s bydlitm alespo 1 rok a e c e se n zastupitelstvo mlo 35 len e c u tento zkon byl zmnn zkonem . 126/1927 o volbch zemskch a okresn zastupitelstev a e e a c a y ch aktivn volebn prvo mli sttn oban star 24 let s bydlitm v zemi alespo 1 rok, a e a c e s se n pasivn oban nad 30 let s bydlitm v zemi alespo 2 roky c e se n zemsk zastupitelstvo mlo 120 len, fn obdob bylo 6 let e e c u c .
Volby do Prozat ho Nrodn shromdn 1945 mn a ho az e

25. srpna 1945 podepsal Edvard Bene ustavn dekret prezidenta republiky . 47/1945 Sb. o Prozat m s c mn nrodn shromdn (PNS); tento povlen pedpis navazoval na londnsk dekret ze 4. prosince 1944 o a m az e a c y r y y nrodn vborech a Prozat m Nrodn Shromdn jeho platnost pozdji potvrdilo usnesen vldy a ch y mn a m az e , z e a a vyhlka ministra vnitra . 43/1945 Sb. z 3. srpna 1945 as c podle l. 1 ustavn dekretu o PNS vykonvalo PNS zkonodrnou moc pro pro cel uzem eskoslovenskho c ho a a a e c e republiky, a to a do doby, ne se sejde Nrodn shromdn zvolen podle veobecnho, rovnho, p eho z z a ho az e e s e e rm a tajnho volebn prva a podle zsady pomrnho zastoupen e ho a a e e zkonodrnou innost tak PNS vykonvalo od 18 ervence 1946, kdy se na zklad vsledku voleb z 26. kvtna a a c a c a e y e 1946 selo Ustavodrn nrodn shromdn s a e a az e volby do PNS se konaly na zklad vldn a e a ho na rzen . 48/1945 Sb. o volb do Prozat ho c e mn nrodn shromdn prostednictv delegt nrodn vbor a sprvn komis na zemskch sjezdech a ho az e r au a ch y u a ch y 16
zem esk a moravsk tvoily jeden volebn obvod a pipadlo na n 200 poslanc a stejn poet nhradn u, ec a a r r e u y c a k Slovensko tvoilo dal volebn obvod se 100 poslanci r s nejsilnj stranou ve volbch byla KSC e s a
Vvoj volebn prva 1946-1948 y ho a

na rozd o Ustavy 1920 a prvorepublikov prvn upravy se volebn prvo vrazn zmnilo l e a a y e e 21. unora 1946 byl po politickch dohodch v Nrodn front a se Slovenskou reprezentac pijat zkon . y a a e r a c 28/1946 Sb. o stlch seznamech voliskch ay c y volebn prvo do Nrodn shromdn bylo vzno na zpis do tchto seznam a voli mohl volit a a ho az e a a a e u c jen v t obci, kde byl do seznamu zapsn e a volit mohli jet oban CSR esk, slovensk nebo jin slovansk nrodnosti; nemohli volit p sn c e c e e e e a rslu ci nmeck a madarsk meniny (pesto, e jim dle Beneovch dekret obanstv zstalo) e e e s r z s y u c u do voliskch seznam se nezapisovaly ani osoby, proti nim bylo zahjeno p c y u z a rpravn soudn vyetovn e s r a pro trestn in podle velkho retribun dekretu nebo na SNR . 33/1945 Sb. n. a tak osoby yc e c ho rzen c e odsouzen dle malho retribun dekretu e e c ho pekkou ve vkonu vol. prva bylo v uritch situac i trestn oznmen pro retribun delikt r az y a c y ch a c i lenstv v organizac c c ch, jejich seznam pineslo provdc na - tzv. pekka volebn z r a e rzen r az ho prva a t mto zkonem se tak snzila hranice aktivn vol. prva z 21 na 18 let a vol. prvo bylo rozreno a e ho a a s tak na vojky a leny bezpenostn sbor (SNB), co mlo jet dle pos radikln levici e a c c ch u z e se a lit a volebn prva a vbec podoby Ustavodrnho nrodn shromdn (UNS) se tkal pedev ho a u a e a ho az e y r sm ustavn zkon . 65/1946 Sb. z 11. dubna 1946 o Ustavodrnm nrodn shromdn a c a e a m az e volilo se dle veobecnho, rovnho a tajnho prva podle zsady pomrnho zastoupen s e e e a a e e potvrdil t aktivn volebn prvo s. oban esk, slovensk nebo jin slovansk nrodnosti, bez ez a c c uc e e e e a rozd pohlav kte doshli hranice minimln 18 let, pasivn volebn prvo = 21 let lu , r a a e a UNS bylo jednokomorovm orgnem, kter ml 300 len; v jeho ele stl 24 lenn Stl vbor; y a y e c u c a c y ay y platila pro nj ustanoven Ustavy 1920 o poslaneck snmovn; zruen byl vak volebn soud, kter e e e e s s y nahradil ovovac vbor UNS er y volebn pepisy byly doplnny zkonem . 67/1946 Sb. o volb Ustavodrnho Nrodn shromdn z r e a c e a e a ho az e 11. dubna 1946 a e 28 volebn kraj (13 v Cechch, 6 na Morav a 9 na Slovensku) ch u byla stanovena povinnost volit a tomu, kdo by volit neel, hrozila pokuta do 10 000 korun (s vjimkou s y osob star 70 let, nemocnch, vzdlench od m sch y a y sta volby nejmn 100 km, vkon neodkladn e e y e povinnosti uadu nebo povoln r a ) byl zachovn princip pomrnho zastoupen a vzanch kandidtek; kandidovat mohly jen strany a e e a y a NF volby vypsal ministr vnitra svou vyhlkou 19. dubna 1946 as v eskch zem i na Slovensku tak kandidovaly vdy 4 strany; volii, kte nesouhlasili se stvaj m c y ch z c r a c reimem i se nerozhodli pro dnou stranu, mli monost vhodit ve volbch tzv. b y l z c za e z a l stek - s t mto npadem pili komunist, politici z ostatn stran byli spse proti; b e l a rs e ch l stky vak odevzdalo pouze s 0,4 strany NF se nav spolen dohodly, e nebudou ve svch pedvolebn kampan napadat dosac c e z y r ch ch vadn vldu, prezidentsk dekrety a vyhnou se i osobn utok a e ch u ve volbch zv ezila KSC, kter dominovala pedev v eskch zem a celkov z a t a r sm c y ch e skala v novm e Ustavodrnm nrodn shromdn 114 mandt, nrodn socialist 55, lidovci 46 a slovent a e a m az e au a e s demokrat, kte dominovali na Slovensku, 43 mandt; sociln demokrat se spojili se slovenskou e r au a e Stranou prce a z a skali 39 mandt, Strana slobody 3 mandty au a Zkon o volbch do Nrodn shromdn 75/1948 a a a ho az e odkazuje na zkon o stlch voliskch seznamech a jet v omezuje volebn prvo - vol. prvo a ay c y s e ce a a nemli lid, kte byli vyazeni z veejnho a politickho ivota - ti co hanobili vldu (poslouchali e e r r r e e z a ciz rozhlas, ilegln tiskoviny, nepravdiv zprvy, ...) a e a t NS 300 poslanc, 1 komora, 6 let, jednotn kandidtka, KSC v ez u a a
Zmny ve volebn prvu po pijet Ustavy 9. kvtna e m a r e

2.31 zmny spojen s vydn Ustavy 9. kvtna viz otzka Ustava 9 kvtna - ustavn zkony . 26 a 27/1954 e e a m e a e a c Sb. o volbch do Nrodn shromdn a o volbch do Slovensk nrodn rady, respektive o a a ho az e a e a volbch do Nrodn shromdn a a ho az e 17
2.8. PRAVN UPRAVA OBCANSKYCH PRAV A SVOBOD I
zavedeny jednomandtov volebn obvody dle sovtskho vzoru a e e e Volebn zkon 113/1967 - zavedeny opt v a e cemandtov volebn obvody, poet kandidt musel pevyovat a e c au r s poet mandt, nevolilo se podle nj, voby odloeny c au e z
Zdroje
Djiny eskho a eskoslovenskho prva do roku 1945, Karel Mal a kol., 4. pepracovan vydn str. 322-327, e c e c e a y r e a , 335-347 Vvoj esko-slovenskho prva 1945-1989, Jan Kukl a kol, 2009, str. 61-65, 141-146 y c e a k chyb prameny
2.8.
Prvn uprava obanskch prv a svobod a c y a
Saint Germainsk smlouva 1919 a

c y vchodiskem upravy obanskch prv byla jet ped samotnou Ustavn listinou 1920 Smlouva mezi elnmi y c y a se r mocnostmi spojenmi a sdruenmi a eskoslovenskem, podepsan v Saint Germain en Laye 10. z y z y c a ar 1919 zavazovala CSR k naprost ochran ivota a svobody vech obyvatel bez ohledu na jejich pvod, sttn e e z s u a obanstv jazyk, rasu nebo nboenstv (l.2) c , a z c upravovala tak otzky obanstv vyznn jazyka a nrodnostn meniny e a c , a , a s viz tak 2.4 e
Ustavn listina 1920

e e a pramenem obanskch prv a svobod byla zejmna Ustavn listina 1920 konkrtn jej hlava V. nadepsan c y a e Prva a svobody, jako i povinnosti obansk (106 - 127) zde bylo zakotveno: a z c e Rovnost (106) vsady pohlav rodu a povoln se neuznvaj (tituly mohly oznaovat jen uad y , a a c r nebo povoln s vjimkou akademickch) a y y Svoboda osobn a majetkov (107 - 111) kad oban se mohl usadit, nabvat nemovitost a bt a z y c y y vdlen inn kdekoliv v CSR, obsahuje mnostv zkonnch vhrad (nap. soukrom vlastnictv y e c ec y z a y y r e lze omezit jen zkonem, dan a veejn dvky vbec mohou se ukldat jen na zklad zkona) a e r e a u a a e a Svoboda domovn (112) prvo domovn je neporuiteln a s e Svoboda tisku, prvo shromadovac a spolkov (113 - 114) a z e Prvo petin (115) p s kadmu a c rslu z e Listovn tajemstv (116) Svoboda uen a svdom Svoboda projevu m en (117 - 125) c e . n Manelstv a rodina (126) jsou pod zvltn ochranou zkona z as a Brann povinnost (127) povinnost kadho zpsobilho obana je podrobit se vojenskmu a z e u e c e vcviku a uposlechnout vzvu k obran sttu y y e a
Dal (podrobnj uprava a provdc pedpisy s e s) a e r

Spolovac a shromadovac prvo c z a ustavn garance obou prv byla celosttn upravena denitivn ustavou v r. 1920 (113), jdro podrobnj a a e a e s upravy vak stle tkvlo v prvn du rakouskm a uherskm s a e a m ra e e v parlament se nkolikrt zvaovalo pijet nov upravy, ale tyto pedstavy nebyly poslze uskutenny e e a z r e r e c e s realizac nov upravy po e ctalo znn 113 ustavy, v nm byla uprava provedena - pipoutlo rzn omezen e e z r se u a obou prv, nap. na m a r stech slou ch veejn doprav i pi objektivn existenci mimodnho stavu (vlka) zc r e ec r ra e a Shromadovac prvo z a uprava rakouskmi pedpisy, CS uprava pouze doplovala nebo korigovala y r n byly mon zkonn restrikce (zejmna ve vjimench situac vlka ohroen republiky, ale i bez z e a e e y c y ch a z nich v otzce omezen na m a stech slou ch veejn doprav) zc r e e trestn prvn ochrana 4,5 zkona proti utisku a na ochranu svobody ve shromdn e a a az e ch (309/1921 Sb. z. a n.)
18
2.8. PRAVN UPRAVA OBCANSKYCH PRAV A SVOBOD I
pijet tohoto zkona bylo velice problematick, nzorov stet levice a pravice, pijat na hranici r a a a y r r formln legality a za skutkov podstaty (ruen shromdn zkonn svolanho, neoprvnn uast nepovolanch e s az e a e e a e a c y osob) tresty od 1 tdne a do 6 ms u vzen y z e c e mn poveden uprava, innost soud nereagovala na nov aspekty vstupuj do tohoto prva (nap. e e a c u e c a r prohlubuj se zvislost na politick orientaci), jejich innost pisp c a e c r vala k vytven pedstav oban ar r c u o represivn uelnosti tchto norem a o jejich jednostrannm vyu an ve prospch momentln c e e zv e a e vldnouc koalice, co bylo v rozporu s pvodn smyslem uzakonn tohoto prva a z u m e a Spolovac prvo c a celkov kvalitnj uprava, v reektovalo zmnn promny prosted v nm se uskutenovalo e e s ce e e e e r , e z c prvn existence spolk nebyla v historickch zem zem nikdy zpochybnna, pesto dolo k selektivn a u y ch ch e r s revizi spolk na zklad z. . 267/1920 Sb. z. a n. (nen p u a e c rpustn, aby svm duchem odporovaly e y ideji CS sttu) a tajn spolovn postihovno podle z. na ochranu republiky (50/1923) e c a a k rozren spol. prva dolo po vydn volebn d v r. 1919 - pestala bt omezovna innost en v s a s a ch ra u r y a c z pol. spolc ch dochzelo tak k rozpoutn spolk (poruen trestn zkona nebo veejnho du) a e se u s ho a r e ra ustava vak tak rozrila rozsah spol. prva o spolovn k ochran a podpoe pracovn , zamstnaneckch s e s a c a e r ch e y a hospodskch pomr - t se pod pojem spol. prva dostali z velk sti i prvn upravy koalic, ar y eu m a e ca a odbor. organizac i politickch stran c y Odborov hnut a postaven politickch stran a y prvn d neobsahoval denici odborovho hnut politick strany ignoroval (nebyly prvnickmi osobami) a ra e , e a y z . 267/1921 o podpoe v nezamstnanosti (ve znn 74/1930) nejv se dotk problematiky odborovch c r e e ce y a y organizac zkon o zastavovn innosti a o rozputn politickch stran (201/1933) 2krt novelizovn jedin norma a a c se y a a a zabvaj se politickmi stranami, viz 2.14 y c y zruen strany vedlo ke ztrt mandtu s ae a ve 2. pol. 30. let navrhovna povinn registrace politickch stran u ministerstva vnitra zam a a y tnuto Tiskov prvo e a recipovna rakousk uprava s irokou monost sttn dohledu a a s z a ho snaha o demokratizaci 1919 zkon o tisku (mnoho liberln ustanoven - neprojednn a a ch ) a 1920 zkon o mimodnch opaten vlda me omezit svobodu tisku a ra y r ch a uz 1921 komplexn tiskov zkon - vrazn demokratick, svoboda tisku - neprojednn z politickch dvod y a y e y a y u u 1923 zkon na ochranu republiky 11 skutkovch podstat delikt v oblasti tiskovin a y u Tiskov novela 1924 zloiny a peiny spchan obsahem tiskoviny se projednvaly u zvltn (5ti a c r c a e a as ch lennch 3 soudci z povoln a 2 p c sent krajskch soud do t doby projednvaly porotn soudy c y a rsed ) au y u e a (asto osvobozovaly) c Mal tiskov zkon 1933 zavdl omezen ve stejnm roce tak vydn zkon o ochran cti uprava y y a a e , e e a a e mimo jin i tiskov novely - viz. 2.14 e e dle do tiskovho prva zasahuj novely zkona na ochranu republiky (1933,34) a zkon o obran sttu (1936) a e a a a e a
Ustavn uprava svobody vyznn a svdom a e podrobnj vklad ustanoven UL 1920 e s y Rozren prva nboenskho sebeuren jednotlivce a volnost jeho vnj projevu (ten vak nesml odpos a a z e c e sho s e rovat veejnmu podku a dobrm mravm) r e ra y u Omezen subjekt, kter mohly ze zkona svobodnou vli ve vcech v omezovat (derogace ustanoven u e a u e ry pedpis vojenskch, kolskch nebo zdravotnickch z dob monarchie) r u y s y y Zsada rovnosti vech vyznn ped zkonem (nebyla v rakouskm prvu) a s a r a e a Omezovn demokratickch svobod za mnichovsk krize a Druh republiky a y e e k vraznmu omezen obanskch prv dolo v obdob mnichovsk krize a Druh republiky y e c y a s e e vnitropolitick vvoj smrem k omezovn obanskch prv a svobod dokumentuje vydn ustavn zkona y y e a c y a a ho a . 330/1938 Sb. z. a n. o zmocnn ke zmnm ustavn listiny a ustavn zkon republiky c e e a ch a u Cesko-Slovensk a o mimodn moci naizovac - praktick likvidace zkonodrn moci parlamentu e ra e r a a a e
19
2.9. SOUDN SOUSTAVA CSR I
brzy nsledovalo postupn omezen a likvidace samosprv a zastupitelstev a e a 1938 - zaveden pedbn cenzury tisku r ez e v rmci omezovn spolovac prva dolo ke zp en postih, zp en evidence obyvatel, zvlt cizinc a a c ho a s rsn u rsn as e u 1938 - vldn na o pol. stranch - postavilo je zcela pod kontrolu vldy a rzen a a 1939 - p rpravy pro z krnch pracovn tbor pro osoby t c se prce rzen a y ch a u s t a viz tak 2.19 a 2.20 e
Djiny eskho a eskoslovenskho prva do roku 1945, Karel Mal a kol., 3. vydn - str. 341-343, 351-52, e c e c e a y a 367-370, 374-376; Ustavn listina - 1920 (hlava V.)
2.9.
Soudn soustava CSR
po recepci soudn soustavy habsbursk monarchie zstala vstavba soud bez koncepn zmn, jak po e u y u c ch e organizan lenn tak po personln obsazen c m c e , a m po 28. rjnu 1918 zaaly soudy vyhlaovat sv rozhodnut jmnem republiky a pokraovaly ve sv innosti c s a e c ec
Nejvy soud ss
nov z e rzen v listopadu 1918 (se s dlem od 1919 v Brn) e stl nad soustavou dnch soud civiln a trestn a ra y u ch ch sloen z prvn a druhho prezidenta a sentn prezident (poet se postupn zvtoval) jmenovni z ho e a ch u c e es a prezidentem republiky
Nejvy sprvn soud ss a

z rzen v listopadu 1918, pro objektivn een monch konikt oban a instituc se sprvn orgny r s z y u c u a mi a z potek zamlen soustavy sprvn soudnictv zstal vak osamocen, nebot upn zkon pedpokldal ca ys e a ho ; u s a r a jinou organizaci sprvn soudnictv decentralizovanou na jednotliv sprvn utvary; pestoe upn zkon a ho e a r z z a nebyl realizovn, mli oban monost vyu a e c e z zvat podle ustavy pi hjen svch zjm dnch soud r a y a u ra y u
Sjednocen soudn organizace

1928, v eskch zem a v dal stech republiky c y ch sch ca sborovmi soudy prv instance byly krajsk soudy (podle specializace - civiln trestn obchodn nebo y e e , , exekun c ) druhou instanci sborovch soud tvoily vrchn soudy (ty byly na uzem CSR 4: Praha, Brno, Bratislava, y u r Koice) s okresn soudy pro civiln i trestn vci pedstavovali samosoudci e r
Zvltn soudy as
Ustavn soud - ustavn orgn a Volebn soud ustavn orgn, ovoval volby do NS a konikty z voleb vzel a er se Zivnostensk soudy od 1932 pak jako soudy pracovn e Rozhod komise pro nkter spory pracovnprvn povahy c e e e a Hornick rozhod soudy zasedali po dvou zstupci dln u (zamstnanci) a zamstnavatel za pedsednictv e c a e k e e u r profesionln soudce a ho Rozhod soudy nemocenskch pojit oven a urazovch pojit oven + pojit ovac soudy jejich c y s y s s vy instance ss Sttn soud od 1923, zvltn typem soudu, pro nejt trestn iny, p. uklady proti republice aj. a as m ezs ec r Kmetsk soudy pro vci tiskov = urky tiskem aj. e e e az Soudy mldee od 1931; pro mlde mezi 14 18 roky, okresn a krajsk urove a z a z a n Labsk plavebn soudy spory vznikaj pi plavb na Labi (podle mezinr.smluv byla Labe toti od e c r e a z vystn Vltavy povaovna za mezinrodn eku) u e z a a r Vojensk soudnictv mlo vlastn organizaci divizn a brigdn soud, s Nejvy vojenskm e e ch a ch u ssm y soudem v Praze
Trojinstann soudn soustava c

soustava soud byla zaloena na systmu t instanc u z e r
20
2.10. POZEMKOVA REFORMA 1.CSR
prvn instance - okresn nebo krajsk soud (v kadm soudn okrese; kraji) y z e m odvoln bylo opravnm prostedkem proti rozsudku prv instance - smovalo k druh instanci (kraj. i a y r e er e c vrchn soud) dovoln nebo dost o revizi rozsudku druh instance - smovalo ke tet instanci (k vrchn i nejvy a za e er r mu c ssmu) sttn zastupitelstv - svou organizac kop a rovalo organizaci dnch soud ra y u generln prokuratura psobila u NS a u u soud vrchn a krajskch fungovala vrchn a krajsk zastupitelstva u ch y a u okresn soud sttn zastupitelstva z ch u a rzena nebyla - obalobu zde zastupovali funkcioni sttn z ar a ho zastupitelstv
Advokacie, notstv ar
upravena pevzatmi pedpisy z monarchie r y r advoktn d v eskch zem pochzel z roku 1868 a ra c y ch a notsk d pochzel v eskch zem z roku 1871 ar y ra a c y ch upravoval innost not jednak jako veejnou (sepisovn a vydvn veejnch listin), pak tak jako c aru r a a a r y e soukromou (vyhotovovn podn dost uastn u ve vcech nespornch apod.) a a za c k e y Karel Mal a kolektiv autor Djiny eskho a eskoslovenskho prva do roku 1945, 3. pepracovan vydn y u: e c e c e a r e a , str. 403-405; Karol Adamov a kolektiv autor Djiny eskho soudnictv do roku 1938, 1.vydn str. 107 na a u: e c e a , 111
2.10.
Pozemkov reforma 1.CSR a
vrazn zsah do sfry pozemkovho vlastnictv fyzickch a prvnickch osob, probhla i v mnoha evropskch y y a e e y a y e y zem ch prbh mezi roky 1918 1936, kdy byla pechodn zastavena z nedostatku nann prostedk i zjemc o u e r e c ch r u a u pdu ze strany obyvatel u jaksi odinn B e hory (B.h.: majetkov dsledky = pesun pozemk z domc vlastn u na ciz e c e l e u r u a ch k lechtu) pevod do rukou eskch a slovenskch vlastn u s r c y y k rozhoduj vliv na p c rpravu a proveden reformy mla agrrn strana veden A. Svehlou ( s podporou irok e a a s e vrstvy obyvatelstva) Pozemkov uad ml na starosti realizaci zborovho procesu (funguje do 1935, pak funkci peb a minisy r e a e r r terstvo zemdlstv pedseda + 2 nmstci, pedseda agrrn e e ), r a e r a k 1. Zk. 32/1918 Sb. z. a n. o obstaven velkostatk a u znemonoval dosavadn vlastn um jakkoli dispozice s nimi, avak vlastnick prvo neruil z m k e s e a s 2. Zk. 215/1919 Sb. z. a n. tzv. zborov zkon a a y a rmcov zkon, kter byl rozveden adou pedpis a y a y r r u o zabrn velkho majetku pozemkovho, t se rozumlo soubory nemovitost nle do vlastnictv jedn a e e m e a zc e osoby jejich vmra na uzem CSR pevyovala 150 ha zemdlsk pdy (pole, louky, zahrady, vinice, chmelz y e r s e e e u nice) i 250 ha pdy celkem - podle jejich vbru c u y e zkon pipoutl vjimky vzhledem k m m pomrm apod., maximln rozloha vyjmutho pozemkovho a r se y stn eu a e e vlastnictv pak byla stanovena na 500 ha vyloueny objekty prvn i hospodsky samostatn, kter neslouily hospodaen na zabranch nemovitosc a e ar e e z r y tech, dle pak majetek zemsk, okresn a obecn s vhradou zvltn zkonnch ustanoven o jejich uprav a y y y as ch a y e vyvlastnn pozemkov majetek mohl stt ponechat pro obecn prospn uely, nebo jej v omezen roze y y a e es e c e loze pidlit do vlastnictv i pachtu malm zemdlcm, domkm, drobnm ivnostn um, bezzemkm, r e c y e e u aru y z k u bytovm, spotebn a zemdlskm drustvm, obc (pop. dal zkonem stanovenm) y r m e e y z u m r sm, a y konskace zn nep rjemn, nazvno expropriace, konskovna pda bval vldnouc dynastie e a a u y e a 3. Zk. 81/1920 Sb. z. a n. tzv. p elov zkon a rd y a vymezen zsad pidlovn pdy a jej prvn reimu a r e a u ho a ho z pidlovno do vlastnictv nebo pachtu bylo zejmna jednotlivcm i drustvm (kad osoba v drustvu mohl r e a e u c z u z a z dostat pouze tolik pdy, kolik by dostala kdyby se uchzela jako jednotlivec) u a rozsah p el: 6 15 ha rd u 21
2.11. ZAKON NA OCHRANU REPUBLIKY A VYVOJ TRESTN IHO PRAVA V LETECH 1919-1938 KAPITOLA 2. SKUPINA B
zbytkov statek vytveny z dvodu, e nebylo mon vekerou zabranou pdu ueln rozparcelovat a y ar u z z e s u c e bylo nutn zajistit jej efektivn hospodsk vyuit tudz se nepidlovaly e ar e z , r e Pozemkov uad byl tak zmocnn k vyjmut i vt plochy ne stanoven zborovm zkonem k uelm y r e e e s z e a y a c u ekologickm, pop. k ochran historick pamtky, s podm y r e e a nkou, e se vlastn mus podrobit podm am z k nk stanovenm PU ( tj. monosti jejich vyuit veejnost vdou apod.) y z z r , e nepidlovna tak lesn pda - asto se zde vytvoily vojensk prostory (p. Brdy) slou pro sttn uely r e a e u c r e r zc a c 4. Zk. 329/1920 Sb. z. a n. tzv. nhradov zkon a a y a podrobn specikace nhrady za zbor pozemkovho vlastnictv ne vdy se tak stalo, ne vdy v t vi, jak a a a e , z z e ys bylo stanoveno nhrada za zabran majetek nep sela p sn um neptelskch stt a p sn um bval panovnick a y rslu rslu k ra y au rslu k y e e rodiny habsbursko-lotrinsk a dle pak neodporovalo-li to m ym smlouvm e a rov a Prbh: Pozemkov uad oznmil vlastn zabranho majetku, kter nemovitosti hodl pevz (prostednictv u e y r a ku e e a r t r m soudu, doruen oznmen s vzvou), pokud odsouhlaseno -) vklad vlastnickho prva pro s. stt nebo rovnou c a y e a c a na novho vlastn Pozemkov reforma byla koncipovna na principu sobstanosti tj. vnos za pevod pdy e ka a a e c y r u pokryl i s n spojen nezbytn administrativn sprvn vlohy. !kritika: nkter pozemky nezahrnuty pod rznmi e e e a y e e u y vmluvami: existence pamtek na pd, alej . . roku 1947 zkon o revizi prvn pozemkov reformy = prohl y a u e . a e dka zam tnutch a pidlovanch akt y r e y u Karel Mal a kolektiv autor Djiny eskho a eskoslovenskho prva do roku 1945, 3. pepracovan vydn y u: e c e c e a r e a , str.413-419; pednky r as
2.11.
Zkon na ochranu republiky a vvoj trestn prva v letech a y ho a 1919-1938
v duchu recepce rakouskho a uherskho prva tvoil hlavn pte trestn prva rakousk trestn zkon z e e a r a r ho a y a k roku 1852 (v novelizovanm znn 1918) a pvodn uhersk pedpisy e e u e e r nkter pedpisy nevyhovovaly republiknsk form vldy, a proto byly zrueny! e e r a e e a s trestn prvo CSR obsahovalo z potku mezery a nedostatky, kter byly postupn odstraovny a ca e e n a . 562/1919 Sb. z. a n. zkon o zaveden podm cnho proputn a odsouzen c a ne e s e reektoval zven zjem o vzestv jeho posln a uel ys y a e n , a c modikoval pevzat prvn systm r y a e zvraznil prvky progresivn vkonu trestu odnn svobody a umonoval pos vchovnou funkci trestu y ho y e z lit y v praxi vak institut podm enho proputn p s nefungoval; velk procento podm en proputnch se s n e s e rli e n e se y opt ocitalo ve vzen e e
. 309/1921 Sb.z a n. zkon proti utisku a na ochranu svobody ve shromdn c a az e ch pro upevnn vnitn stability sttu e r a zkon proti teroru osob naruuj ch legln veejn akce politickch stran a s c a r e y chrn a zajit uje shromadovac a osobn svobodu oban a s z c u umonoval st an a potrestn toho, kdo jinmu zpsob ujmu na tle, svobod, cti, majetku nebo vdlku z h a e u e e y e stvka ani vluka se nemla povaovat za utlak, pokud nesmovala proti jednotlivm zamstancm z pohnutek a y e z er y e u nrodnostn nrodnostn nebo politickch a ch, a ch y
. 50/1923 Sb.z.a n. zkon na ochranu republiky c a

nejvznamnj trestnprvn norma CSR ve 20. letech 20. stol. y e s e a zkon zaploval mezeru v prvn du, kter prozat postrdal ustanoven o ochran CSR a n a m ra y m a e byl projednn v unoru a v beznu 1923 po atenttu na ministra nanc A. Ra a r a sna tento zkon a jeho novely ve 30. letech 20. stolet dvaly vld relativn velkou m monost a a a e e ru z jak omezovat a trestat zloiny obsaen v zkon c z e a e HLAVA 1 upravovala postihovn zloin jako uklad o republiku a c u u nap. nsiln jednn znemonuj ustavn innost prezidenta republiky a dal nejvy orgn r a a a , z c c sch ssch a u postihovala tak pokusy nsil pipojit uzem republiky nebo jeho st k jinmu sttu e a m r ca e a HLAVA 2 poskytovala zvenou ochranu bezpenosti ustavn initel a cti prezidenta republiky ys c ch c u 22
2.11. ZAKON NA OCHRANU REPUBLIKY A VYVOJ TRESTN IHO PRAVA V LETECH 1919-1938 KAPITOLA 2. SKUPINA B
st hala vyzrazen stt. tajemstv vojenskou zradu apod. a , HLAVA 3 byla v praxi nejv uplatovna ce n a obsahovala ustanoven o ohroovn m v republice a jej vojensk bezpenosti, o nedovolenm ozbro z a ru e c e jovn schvalovn trestnch in, ren nepravdivch zprv apod. a , a y c u s y a 14 - verbln delikt ruen obecnho m a s e ru, spo c ve veejnm pobuovn proti sttu pro jeho cvaj r e r a a vznik, proti jeho samostatnosti, ustavn jednotnosti nebo demokratickorepubliknsk form a e e trestem za takov pein bylo tuh vzen od jednoho ms a do dvou let r c e e e ce z dal odstavce chrnily skupiny obyvatel a jednotlivce ped popuzovn k nsilnostem a zt vi nim s a r a m a as uc pro jejich jazyk, rasu a nboenstv a z zvlt p e se st as e rsn halo hanoben republiky, nroda nebo nrodn meniny a a s 15 - vzva k neplnn zkonnch povinnost nebo k trestnm inm, trestan jako pein tuhm vzen a y e a y y c u e r c y e m z do jednoho roku souhrnn upraven trestn sankce v zvru zkona sestvaly z trestu tkho ale na doivot nebo na 5 a e e a e a a ez e z ar z z 20 let, penitho trestu a do pl milionu korun a zabaven majetku ez e z u souasn s pijet zkona byl zkonem . 51/1923 Sb. z. a n. z c e r m a a c rzen nov - STATN SOUD y I projednval nejzvanj skutky st e dle zkona na ochranu republiky a a z e s han a tvoil jej pedseda a jeho nmstek (jmenovn prezidentem republiky na nvrh vldy na 3 roky) a dle r r a e a a a a soudci (z povoln jmenovan na 1 rok prezidentem Nejvy soudu z ad jeho soudc a p c znal a ssho r u rsed , prva) a hlavn lcen prob halo ped 6-lennm sentem, v nm byli ti soudci z povoln r c y a e z r a ve 30. letech byl zkon dvakrt novelizovn, dolo k rozren nkterch skutkovch podstat a ke zp en a a a s s e y y rsn nkterch sankc e y 1. zkon . 124/1993 Sb. z. a n. nap. pipojil k ustanoven 14 postih hanoben Nrodn shromdn a c r r a ho az e a jeho orgn; 34 zvyoval ochranu ozbrojench sil a rozren monost zastaven periodickho tisku a u s y s z e 2. zkon . 140/1934 Sb. z. a n., 14a postihoval veejn popuzovn k neptelskm inm proti a c r e a ra y c u jednotlivcm a skupinm obyvatel proto, e jsou stoupenci demokraticko-republiknsk formy nebo u a z a e demokratickho du CSR; tyto delikty byly pchna vtinou v sudetonmeckm tisku, proto se dle e ra a a es e e a roziovali monosti jeho omezovn opaten sr z a r mi vldy a Zkon na ochranu republiky do znan m omezoval ustavou zaruen obansk prva a svoa c e ry c a c a a body, ale k zchran CSR jako suvernn demokratickho sttu d v neptelskm obklcen a e e ho e a ky ra e pesto nemohla tato cesta stait r c
Pokusy o odstrann duality prvn du a jeho modernizaci e a ho ra

u roku 1920 ministerstvo spravedlnosti prce organizovalo osnovu novho trestn zkona z a e ho a vsledkem byl zat nvrh obecn sti trestn zkona v kvtnu r. 1921 y mn a e ca ho a e klasikoval iny na zloiny a peiny, hlavn kritrium bylo rozhodnut soudce, pro zloin byl trest ale c c r c e c z ar po s institutem neuritho odsouzen (osoby do 30 let mly vykonvat trest odnt svobody v polepovnch ctal c e e a e s a pro dospl) ee v omezen mre upraveno podm cn odsouzen e ne e trest smrti se zachovval jako vjimen, nap. v souvislosti stannho prva a y c y r e a 1923 dal verze celho trestn zkona P s e ho a rpravn osnova trestn zkona o zloinech a peinech a zkona a ho a c r c a pestupkovho ryze odborn vznam r e y y 1936 dokonena dal verze nvrhu trestn zkona, v ne 400, zachovvala dlen delikt na 3 skupiny, c s a ho a ce z a e u nebyla parlamentem projednna, kritika, e smuje k faizaci, jinak precizn formulace a z er s Reforma mla odprce mezi konzervativci byli spokojeni s pvodn recepc poukazovali na nance a nutnost e u u , eit nco dleitj r s e u z e sho!!
Velmi diskutovan trest smrti, snad vykonn jen 2x, jinak vdy prezident udlil milost y a z e Djiny eskho a eskoslovenskho prva do roku 1945, Karel Mal a kolektiv autor 3. pepracovan vydn e c e c e a y u, r e a , str. 413-419
23
2.12. ORGANIZACE VEREJNE SPRAVY V CSR V LETECH 1918-1927
2.12.
Organizace veejn sprvy v CSR v letech 1918-1927 r e a
Veejn sprva na potku republiky r a a ca

Nrodn vbory v roce 1918 a y po vyhlen samostatnho Ceskoslovenska dosavadn rakousk sprvn orgny pechzely do pod as e e a a r a rzenosti praskho Nrodn vboru okruh jejich sprvn innosti ani personln obsazen se nezmnilo, upravovaly z e a ho y a c a e se pouze nzvy uadu (d c.k. okresn hejtmanstv - po r. 1918 okresn sprva politick Nrodn vboru) a r rve a a a ho y Nrodn a mu vboru se podizovaly tak dal sprvn orgny i policie a etnictvo y r e s a a c vedle rakousk sprvn soustavy u v posledn ms ch vlky ilegln vznikaly na ad m sprvn orgny e a z ch e c a a e r e st a a novho typu - nrodn vbory (nap. v Beneov, Vysokm Mt i Kladn), kter zpotku psobily jako e a y r s e e yec e e ca u organizan stediska protirakouskho odboje c r e potkem listopadu 1918 bylo v eskch zem v ne 280 okresn a m ch nrodn vbor ca c y ch ce z ch stn a ch y u Prask nrodn vbor se snail a koordinovat jejich innost, aby plnily rznorod sprvn ukoly podle z y a y z rdit c u e a m politick a hospodsk situace stn e ar e nakonec dolo z obav, aby nenahradily pvodn rakouskou sprvn organizaci, k omezovn jejich innosti a v s u a a c prosinci 1918 k jejich rozputn podle usnesen vldy ze 4. 12. 1918 se a Ustaven Nejvy sprvn soudu ssho a ho snahy o konsolidaci novho sttu byly zpotku omezovny separatistickmi snahami nmeckch politickch e a ca a y e y y stran, jejich c z lem bylo administrativn osamostatnn uzemn celk s nmeckm obyvatelstvem e ch u e y k prvm krokm CSR na useku sprvy po 28.10. patilo vytvoen ustedn uad, aby byla zavrena y u a r r r ch r u s recipovan sprvn soustava nejvy lnky a a ssmi c a stalo se tak zkonem Nrodn vboru . 2/1918 Sb. ze dne 2. listopadu 1918 a a ho y c souasn byl tak uzkonn Nejvy sprvn soud, 12 nejvy sprvn uad bylo pejmenovno na c e e a e ss a ssch a ch r u r a ministerstva, pro sprvu sttu bylo nejdleitj ministerstvo vnitra v ele s A. Svehlou a a u z e s c nejvy sprvn uady ss a r Nrodn vbor se snail vyhnout term ministerstvo (=neptelsk, zakysl uady) X u 18.11. dosply a y z nu ra e e r z e k tomu, e to nem cenu a usnesen vldy se jim zaalo z a m a c rkat ministerstva 12 nestailo poet se zvtoval (ministerstva a dal sprvn orgny) a doshl potu 17 c c es s a a a c 15. ustedn uad (zkon . 64/1918) = ministerstvo s plnou moc pro Slovensko r r a c teritoriln orgn, skrze kter mla bt mimodnmi prostedky mimodn situace na Slovensku a a y e y ra y r ra a zvldna, v ele Vavro Srobr a a c s a ml mimodn moci, jimi se provuje uhersk apart jako zstavek, jestli nekod e ra e z er y a u s fungoval do 1928 16. ministerstvo pro sjednocen zkonodrstv a organizace sprvy (431/1919 Sb.) a a a m v nzvu doshnout unikace sprvn soustavy a prvn soustavy (prvn du historickch a a a a a a ho ra y zem na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi) , e vysvtluje postaven Slovenska v CSR e c lem bylo odstranit disparitu a vytvoit jednotu r Nrodn vbor vydal 13.11.1918 jet zkon o Zemskm sprvn vboru pro Cechy, kter nahradil a y se a e a m y y bvalou rakouskou zemskou Sprvn komisi y a Morava a Slezsko - v prv polovin roku 1919 zstvaly pvodn zemsk sprvn vbory z doby monarchie; e e u a u e a y rovn okresn lnky samosprvnch orgn (silnin vbory) byly zachovny ez ca a y a u c y a e v Zemi Cesk byla pevzata okresn zastupitelstva, obecn vbory a komise (v roce 1919, po volbch do obc r y a , byly nahrazeny sprvn komisemi) a mi nejvt zmny zashly orgny obecn e s e a a tkaly se pouze eskch zem a prosazovaly je pedev dlnick politick strany y c y r sm e e e 7. 2. 1919 Revolun nrodn shromdn pijalo zkon . 76/1919 Sb., kter mnil a doploval rakousk c a az e r a c y e n y zkon o obecn z a m rzen vedle zruen nefunkn monarchistickch ustanoven sjednocoval obecn samosprvu v Cechch, na s c ch y a a Morav a ve Slezsku a pisp k jej demokratizaci e r val
24
Novela obecn z ho rzen novela obecn z zmocovala vldu, aby po pechodnou dobu pouze svm rozhodnut mnila hranice ho rzen n a r y m e okres a obc a aby je spojovala nebo rozdlovala u e uedn nzvy obecn orgn byly: obecn zastupitelstvo (d obecn vbor), obecn nebo mstsk r a ch a u rve y e a rada (d obecn pedstavenstvo), starosta a komise rve r oban volili zastupitelstvo obce, kter dle volilo ze svch len obecn radu, jej starostu, nmstka a dal c e e a y c u ho a e s leny c obecn rada dosud fungovala pouze jako poradn orgn starosty, podle novely vzrostl jej vznam, a y usnela se o vech otzkch vlastn i penesen pravomoci, kter nerozhodovalo zastupitelstvo as s a a r e e komise mly poradn a pomocn charakter e y v obc musely bt z ch y rzeny komise nann a letopiseck, jin podle poteby (nap. pro sprvu obecn c a e r r a ch podnik) u hospodaen obce kontroloval dohldac uad okresn nebo zemsk instance r e r e ze dvou len obecn rady a starosty se skldal obecn sent, kter vyizoval trestn agendu spadaj do c u a a y r c pravomoci obce novela tak po e ctala s mimodnmi orgny pro obce: vldn komisa a sprvn komise ra y a a r a rdili obec, pokud bylo rozputno obecn zastupitelstvo se k demokratickm opaten se adilo zaveden nann nhrad za vkon funkc zruen virilist v obecn y r m r c ch a y , s u ch orgnech, zruen preference velkostatk v obc na Morav a s u ch e byla rovn uzkonna inkompatibilita len orgn obce pi rozhodovn o obecn zakzkch pro p ez a e c u a u r a ch a a rpadn y konikt zjm a u
Veejn sprva na Podkarpatsk Rusi r a a e

Ustavn listina CSR charakterizovala Podkarpatskou Rus jako samosprvn uzem s nejir autonomi sluitelnou a e s s c s jednotnost republiky vojensk sprva generla Hennocquea uskutenovan podle generln statutu z listopadu 1919 byla v dubnu a a a c a a ho 1920 podrobnji upravena vldn na m e a m rzen do t doby, n bude vytvoen snm PR byli nejvy lnky sprvy guvernr a jeho zstupce - vicegue ez r e ssmi c a a e a vernr, oba jmenovan prezidentem podle nvrhu vldy e a a viceguvernr byl v nkterch povinnostech nezvisl na guvernrovi a podlhal p vld, stl v ele Civiln e e y a y e e rmo a e a c sprvy (=orgn sestaven podle refert jednotlivch ministerstev) a a y au y uad guvernra zastval od dubna 1920 do bezna 1922 H. P. Zatkovi, po nm nastoupil v z 1923 A. Beskid r e a r c e ar na uzem Podkarpatsk Rusi byly v roce 1920 vytvoeny tyi upy: Uhorod, Mukaevo, Berehovo a e r c r z z c Velk Bokov y c v jejich ele byli sprvci c a o rok pozdji zstaly pouze ti (Uhorod, Mukaevo, Velk Sevlju) a od roku 1926 byly vechny spojeny e u r z c a s s do jedin upy se s ez dlem v Mukaevu c sprvu t vt mst a r e sch e rdili vldn komisa a policejn kapitn msta - zajitn vlivu novho sttu ve a r a e se e a starm uherskm modelu e e v 1923 dolo k pos pravomoc sttn uedn u - psobnost bvalch uherskch orgn pela na s len a ch r k u y y y a u r s pedstavitele novch upn celk - sprvce r y z ch u a v lednu 1922 byla na Podkarpatsk Rusi ukonena vojensk diktatura e c a na podzim 1923 probhly volby do orgn obc e a u
Zupn z rzen
upa = vy uzemn sprvn celek podobn dnen krajm z ss e a y s m u d c reforma obecn z z roku 1919 byla prvn krokem v zsadn zmnch veejn sprvy (recipovan l ho rzen m a ch e a r e a y sprvn systm rakousk byl kritizovn pro svoji nann nronost, tkopdnost, velikost uzemn celk a a e y a c a c ez a ch u dvojkolejnost) navrhovan reformy mly zjednoduit celou soustavu i chod sprvn uad a zrychlit sprvn z e e s a ch r u a rzen vchodisko z tohoto stavu se nab y zelo v podob men uzemn sprvn obvod ych sttn orgny e sch e a ch u rzen a mi a nov sprvn systm ml tak upevnit zapojen Slovenska a Podkarpatsk Rusi do jednotnho sttu a provst y a e e e e e a e demokratizaci a odrakoutn sprvy se a navrhovan reformy mly zjednoduit celou soustavu i chod sprvn uad a zrychlit sprvn e e s a ch r u a rzen
25
Zupn zkon a ministerstvo vnitra (v ele s A. Svehlou) zahjilo p c a rpravy na potku roku 1919 a zamilo se na velikost a ca er poet kraj neboli up (stedn sprvn orgny i sprva v obc ji reformovna byla) c u z u r a a a ch z a nrodn demokracie a esk strana lidov podporovali zachovn zemskch sprvn celk; agrrn socia c a a a y a ch u a ci, alist, slovent a slezt poslanci pak podporovali upy; Moravan dlouho upy odm e s s z e z tali a mluv nmeck c e e meniny poukazoval na to, e se reforma provd bez jejich uasti s z a c pedmtem spor byl tak rozsah kompetenc jmenovn nebo volbu uedn u a s r e u e , a r k dla upn uad z ch r u vldn nvrh zkona o upn z byl upravovn i v parlamentn vborech (pedev otzka upn a a a z m rzen a ch y r sm a z ch mst) e Zkon o z a rzen upn a okresn uad v Republice Ceskoslovensk byl pijat 29.2.1920 (stejn z ch ch r u e r e jako ustava, ustavn zkony, jazykov zkon) . 126/1920 Sb. z. a n. a y a c zkon ml vak i slab m a e s a sta, jeho zaveden do praxe pedpokldalo hlub znalost problematiky a rozshl r a s a e p rpravn prce zvlt na Slovensku a Podkarpatsk Rusi e a as e e proto byl zvolen v legislativ velmi zvltn zpsob een vlda byla zmocnna, aby svm na m sama e as u r s : a e y rzen stanovila term a rozsah jeho uinnosti n c zkon se nevztahoval na uzem Prahy jako hlavn msta a ho e zavdl upn uady e ministerstvem vnitra, p a e z r rzen rpadn jinm ustedn uadem e y r m r uzem republiky rozdlil na 21 up (v Cechch 9 - centra Praha-pro okoln venkov, Pardubice, Hradec e z a a pa, Louny, Karlovy Vary, Plze a Cesk Budjovice; na Morav 5 Brno, Krlov, Mlad Boleslav, Cesk L a e a n e e e Jihlava, Olomouc, Uhersk Hradit a Moravsk Ostrava; ve Slezsku 1 - T na Slovensku 6 Bratislava, e se a esn; Nitra, Zvolen, Turiansky sv. Martin, Liptovsk sv. Mikul a Koice) c y as s uzem Podkarpatsk Rusi nebylo zkonem rozdleno na upn celky, jeliko nebyl vyeena otzka jej pedpokldan e a e z z r s a r a e autonomie zakotven ustavou (vyvolalo to diskusi, zda se na toto uzem zkon vztahuje) e a po dobu pti let od potku psobnosti zkona byla vlda zmocnna provdt men zmny hranic mezi e ca u a a e a e s e upami z zkladn obvodem byla upa, ni slokou byly okresy (v ele okresn uad a okresn hejtman) a m z zs z c r Zupn orgny a upn uady v s z r deln mstech up mly instann nahradit zemsk politick sprvy v eskch zem ch e z e c e e e a c y ch, na Slovensku komitty a v ele upy byl vldou jmenovan sttn uedn s poadovanm prvnickm vzdln upan c z a y a r k z y a y e a m z upn zastupitelstvo volen na dobu 6 let mlo 35 len a tetina byla jmenovna vldou, jednn pedsedal z e e c u r a a a r upan (pokud v up ilo v ne 700 000 obyvatel, tak se na kadch nsleduj ch 20 000 obyvatel volili z z ez ce z z y a c dal zastupitel) s e na nvrh slovenskch poslanc byla z obavy, aby nepevldly v upch star madarsko-centralistick elementy a y u r a z a e e na dobu pst 20 let (do 1. ledna 1940) jedna tetina len zastupitelstva jmenovna vldou na nvrh upana r ch r c u a a a z lenov zastupitelstva skldali slib vrnosti a jednn pedsedal upan c e a e a r z Kompetence upn zastupitelstva z ho vydvn provdc pedpis k zkonm a vldn na m a a a e ch r u a u a m rzen vydvn statut instituc sprvy veejnho majetku up, okres a obc (vechny prvn normy a a u , rzen a r e z u s a upn zastupitelstev podlhaly kontrasignaci ministra vnitra) z ch e zastupitelstvo zizovalo a podporovalo veejn prospn podniky a instituce pro kulturn vzdlvac r r e es e e e a , zdravotn sociln dopravn a pod. uely , a , c bylo poradn orgnem upana v otzkch veejn sprvy m a z a a r e a mlo tak stenou kontroln pravomoc vi okresn vborm a volilo p c do upn sent e e ca c uc m y u rsed z ch au (orgny budovan soustavy sprvn soudnictv a e a ho ) vcn kompetence zastupitelstev byla znan omezena, zkon vslovn stanovil, e jim nep s e a c e a y e z rslu jednat o vcech politickch e y upan i upn zastupitelstvo byli z z rzeni ministerstvem vnitra - jeho rozhodnut mohlo bt zastupitelstvo m y rozputno ped uplynut volebn obdob do dvou ms u pak musely bt vypsny volby do novho se r m ho , e c y a e zastupitelstva dal orgnem upy byl osmilenn vbor volen zastupitelstvem z jeho len sm a z c y y y c u pedsedal upan r z vbor fungoval jako stl orgn zastupitelstva y ay a pipravoval jeho bn jednn nvrh nann rozpotu, dohlzel na plnn rozhodnut zastupitelstva, r ez a a , a c ho c e na innost upn komis i na okresy a obce c z ch
26
2.13. ORGANIZACE VEREJNE SPRAVY V CSR 1927-1938
v kad up musela bt zastupitelstvem zvolena nann komise (pedsedal upan stejn jako dal z e z e y c r z e sm komis m) upn zkon dle upravoval monost utvoen t upn svaz (na uzem Cech, na Morav a ve Slezsku, na z a a z r r z ch u e Slovensku) slouen k plnn nkterch spolench hospodskch a sprvn ukol c e e y c y ar y a ch u ml psobit zemsk upn sbor, zemsk svazov vbor, zemsk svazov dozor vbor e u yz y y y y y c y byl to pokus o zachovn zemskho uspodn (do zkona prosadili nrodn demokratick a lidov a e ra a a a e a a strana) upy se dlily na men sprvn celky - okresy, v jejich ele byly okresn uady z e s a zc r na jejich urovni stla v eskch zem msta se zvltn statutem a msta s municipln sprvou na a c y ch e as m e a a Slovensku rozdlen jednotlivch obc do okres bylo ponechno vld na pozdj dobu e y u a a e e s Proveden upn zkona na Slovensku a v eskch zem z ho a c y ch od 1. 1. 1923 byl upn zkon uinn na Slovensku z a c y volby dvou tetin upn zastupitelstev se konaly a 30. z 1923 - zv ezila ludov strana, druh byla strana r z ch z ar t a a agrrn a v zastupitelstvech siln pevaovali pedstavitel majetnch vrstev (v 6 zastupitelstvech jen 15 dln u) e r z r e y e k v eskch zem bylo uveden upn zkona do praxe odsouvno a pibvalo jeho odprc; dlnick strany c y ch z ho a a r y u u e e kritizovaly omezen pravomoci samosprvy, pos uednickho elementu a potlaovn nr. menin; byly a len r e c a a s oiveny spory o poet a uzemn rozloen upn celk z c z z ch u od roku 1924 s lily poadavky na novelizaci zkona z a
Sprvn reforma 1927 a

viz. 2.13 Djiny eskho a eskoslovensk prva do roku 1945, Karel Mal a kolektiv, 4. pepracovan vydn str. 374-381; e c e c e a y r e a , pednka r as
2.13.
Organizace veejn sprvy v CSR 1927-1938 r e a
otzka navazuje na otzku 2.12 a a
Sprvn reforma 1927 a

y y e a a naly se v prvn polovin 20. stolet se Ceskoslovensko potkalo s nejednotnm systmem sttn sprvy; prol e zde prvky star, recipovan sprvy s novmi upravami e e a y unikace veejn sprvy byla proto nutn r e a a na reorganizaci nejd pracovala uzaven skupina expert; v lednu 1927 byl nvrh rovn bez publicity rve r a u a ez projednn a v unoru 1927 pedloen parlamentu a r z osnova zkona byla prezentovna jako novelizace upn zkona z roku 1920, obsahov se vak vracel k a a z ho a e s dslednmu centralistickmu pojet avak bez jeho dvojkolejnosti u e e , s reforma posilovala kompetence sttn orgn a oslabovala vliv samosprvy, sprvn orgny z a ch a u a a a skaly vt e s kompetence v trestn a policejn agend e uzem celho sttu bylo rozdleno na 4 zem: Cesk se zemskm uadem v Praze, Moravskoslezsk (Brno), e a e e a y r a Slovensk (Bratislava) a Podkarpatsk (Uhorod) a a z nvrh zkona vyvolal znan odpor pro svou nedemokratinost, opozin strany chtly zachovat prvky samoa a c y c c e sprvy, protesty, nakonec vak byl pijat a s r Zkon o organizaci politick sprvy organizan zkon byl pijat pod . 125/1927 Sb a e a c a r c rky a nabyl uinnosti 1. ervence 1928; to ovem dodrelo pouze Slovensko a Podkarpatsk Rus. V historickch zem c c s z a y ch eskch platil a od 1. prosince 1928 c y z v uvodn lnc byla iroce vymezena psobnost ministerstva vnitra a jemu pod ych politickch, tedy ch c a ch s u rzen y sprvn uad vnitn sprvy; povinnost bd nad veejnm podkem, za tmito uely mohly politick a ch r u r a t r y ra e c e (=okresn uady vydvat p ) r a rkazy a zkazy vetn p a c e rpadnch trest y u upravu sprvn mla blze specikovat a zajistit vlda svm na m a ho rzen e a y rzen nedstojn a hlubok zsah do obanskch prv zaruench ustavn listinou u y y a c y a c y vzorem pro tyto pravomoci ni lnk sttn sprvy, kter pedstavovali v demokratickm Ceskoslovensku zsch c a u a a e r e znan zsah do obanskch prv a svobod, byl rakousk vpraskov patent z roku 1854 - nstroj c y a c y a y y y a policejn represe 27
Organizace veejn sprvy dle organizan zkona r e a c ho a

v Bratislav konec ministerstva pro sprvu Slovenska e a organizan zkon rozdlil uzem Ceskoslovenska na 4 sprvn celky zem (viz ve), zemi spravoval zemsk c a e a e ys y uad v ele se zemskm prezidentem a zemsk zastupitelstvo r c y e Zemsk uad y r zemsk uady v eskch zem nastoupily na m dosavadn zemskch politickch sprv a jejich orgn; e r c y ch sta ch y y a a u na Slovensku pevzaly funkce upn uad a jejich orgny r z ch r u a jeho hlavn ukolem bylo zajit ovn veejnho podku a bezpenosti m s a r e ra c byl nad rzen jednotlivm sttn policejn uadm v zemi, dohlzel na innost okresn soud a fungoval y a m m r u c ch u tak jako druh instance v soustav sprvn orgn e a e a ch a u se zemskm prezidentem nejmocnj v zemsk politick sprv y e s e e a e Zemsk prezident y byl jmenovn prezidentem republiky a pod a rzen ministerstvu vnitra pedsedal zemskmu zastupitelstvu jako kolektivn r e mu orgnu a dohlzel na jeho innost a c rozhodoval o tom, kter z aktuln otzek nleej do kompetenc zastupitelstva; mohl tak pozastavit plnn e a ch a a z e e usnesen zastupitelstva navenek jako reprezentant zem e Zemsk zastupitelstvo e zemsk zastupitelstvo zem Cesk mlo 120 len, v zemi Moravskoslezsk 60, v zemi Slovensk 54 a v zemi e e e e c u e e Podkarpatsk 18 len e c u jedna tetina len zastupitelstva byla jmenovna vldou, piem vbr specialist (prvn r c u a a rc z y e u a ci,...) ml vychzet e a ze zsady apolitinosti (v praxi ne), funkn obdob bylo 6 let a zbytek zastupitelstva byl volen a c c prvo volit mli oban star 24 let, kte nejmn jeden rok pobvali v dan zemi; pro pasivn volebn prvo a e c e s r e e y e a byl podm nkou vk alespo 30 let a dvoulet pobyt v zemi e n y jednn zastupitelstva se uastnili uedn zemskho uadu, kter uril zemsk prezident a c r ci e r e c y usnesen zemskho zastupitelstva podlhalo schvlen ministerstva vnitra e e a organizan zkon zemskm zastupitelstvm zakazoval usnet se o politickch otzkch c a y u as y a a nleela jim hospodsk a sprvn kompetence = sprva zemskho majetku, doprava, zdravotn a z ar a a a e , sociln pe; zastupitelstvo fungovalo tak jako poradn orgn zemskho prezidenta; mohlo vydvat a ec e a e a provdc pedpisy k zkonm a pedpisy pro instituce a uadu, kter mu byly pod a e r a u r r e rzeny hlavn p m rjmem zastupitelstev byly zemsk pirky k dan a sttn dotace e r az m a zemsk zastupitelstva volila ze svch len zemsk vbory (pol.s. pomrn), kter mly 12 len a y c u e y e e e e c u (jen v p e zem Podkarpatsk 6); vbor svolval a pedsedal mu zemsk prezident; vbor rpad e e y a r y y pipravoval nvrhy pro jednn zastupitelstva a hospodail se zemskm majetkem r a a r y Okresn hejtmanstv okresn hejtmanstv byly men uzemn sprvn celky, na kter se dlily jednotliv zem s e a e e e e okresn hejtman byl jmenovn ministrem vnitra, reprezentoval okres navenek a psobil jako prvn uedn v a u r k rmci okresu; tak okresn uad, pedsedal kolektivn orgnm, okresn a rdil e r r m a u mu zastupitelstvu a okresn mu vboru, dohlzel na bezpenost a podek y c ra
Sttn apart CSR a jeho ozbrojen sloky a a e z

pro otzku 2.12 i pro otzku 2.13 a a hlavn rysy vstavby sttn apartu CSR jsou zakotveny v Ustavn listin 1920 y a ho a e parlamentn orgny mly fungovat tak jako kontrola vldy a cel veejn sprvy a e e a e r e a od r. 1921 usporn komise, od r.1923 usporn a kontroln komise (zstupci PS a Sentu) a a a a od po. 20. let 20. stol. byl kritizovn velk rozmach uedn agendy ministerstev a dal ustedn uad c a y r sch r ch r u 1932 - komise pro zhospodrnn veejn sprvy a e r e a nepinesla dn een pouze doporuila nap. snzen potu stt. zamstnanc r za e r s , c r c a e u zkladn orgny vkonn moci byla ministerstva, zakotven v ustav, jejich pravomoci ml urit zkon a mi a y e a e e c a
28
pvodn byla z u e rzena zkonem . 2/1918 Sb. z. a n. vydanm NV v listopadu 1918, pozdji jejich innost a c y e c blze urovala vlda c a vedle ministra fungovalo presidium (presidiln odbor) a odbory (sekce) sestvaj z oddlen (departement) a a c e u a pomocn utvary - utrny a kancele e c a ar zemsk a okresn uady byly zvlt po roce 1927 organizovny centralisticky; pracovali v nich odborn a e r as e a konceptn uedn sttn a autonomn zamstnanci z posttnn samosprvy r ci a e a e e a Cetnictvo organizace etnictva byla rovn recipovna z dob R-U c ez a a ho r c y z y a m y m etnictva byl poven Uad generln editelstv etnictva, ustaven praskm Nrodn vborem rzen c er r bylo zaazeno pod psobnost ministerstva vnitra a v potc novho sttu psobilo pi obsazovn uzem r u ca ch e a u r a Slovenska postaven etnictva bylo upraveno zkonem o etnictvu (. 299/1920 Sb. z. a n., novela 1928) c a c c vojensky organizovan strn sbor y az soustava podlhaj generln e c a mu velitelstv zemsk velitelstv etnick oddlen okresn etnick velitelstv : a , c a e , c a a etnick stanice jako zkladn organizan lnek c e a c ca pod rzeny jednak sttn politickm uadm (sttn bezpenost) a jednat veejn bezpenosti (disciplina, a m y r u a c r e c kontrola, sprvn a hospodsk zleitosti) a ar e a z r pi zemskm velitelstv v Praze bylo v roce 1922 z r e rzeno Ustedn ptrac oddlen a e jeho ukolem bylo a sjednocovat etnickou ptrac slubu; pozdji (1928) vznikly i etnick ptrac rdit c a z e c e a stanice po nstupu fais. vldy v Nmecku byly v r. 1933 vytvoeny etnick pohotovostn odd dislokovan pevn a s a e r c e ly, e r az e v nmeckm pohrani e e c hlavn funkce etnictva: vkon rozhodnut uad politick sprvy, ochrana bezpenosti sttu, dozor nad obecn c y r u e a c a polici spoluprce s vyetuj mi soudci pi p , a s r c r rpravnm , asistence uadm politick sprvy e rzen r u e a d spoluprci s politickmi orgny, pouit zbran, vysokmu potu a vojensk organizaci bylo etnictvo na ky a y a z e e c e c venkov rozhoduj mocenskou slokou e c z etnictvo zasahovalo nap. i proti demonstrantm v dob hospodsk krize c r u e ar e Policie policejn sprvu vykonvalo v kontinuit s R-U upravou pedev politick orgny a v nkterch vt a a e r sm e a e y e sch mstech (Praha, Brno, Plze, Ostrava,..) uady policejn (policejn editelstv - v ele policejn editel, koe n r r c r misarity - sprvce, resp. pohranin komisarity), postaven uednickho sboru a stre bezpenosti upravil a a c a r e az c zkon o z a rzen Sboru stre bezpenosti (. 230/1922 Sb. z. a n.) az c c vedle ustedn sttn orgn fungovala i obecn str bezpenosti s na Slov. policejn kapitanty pi r ch a ch a u az c a r mstskch magistrtech e y a s policejn uad byla pvodn velmi a, pln vybaven bylo jen prask policejn editelstv v roce t ch r u u e rdk e e z e r ; 1920 byla vlda zkonem . 165 Sb. z. a n. zmocnna zizovat za souhlasu p snho orgnu nov policejn a a c e r rslu e a e uady kdekoliv bylo teba r r ukoly policejn uad: pe o veejnou bezpenost a vnitn klid, starost o bezpenost osob a majetku, ch r u ec r c r c udrovn veejnho d a veden evidence obyvatelstva a cizinc z a r e ra u u dal psobnosti pol. uad: spolkov, shromadovac tiskov, dopravn divadeln a mravnostn policie s u r u e z , e , vykonvaly nap. tak ukoly v trestn prvu podle vpraskovho patentu a r e m a y e p sn stre bezpenosti se dlili na uedn (dozor a kontroln sluba) a gisty (hl an ulic, eskort rslu ci az c e r ky z az d vz,...) e nu dal vvoj vnitn i zahranin situace si vynutil vytvoen Zpravodajsk ustedny (1923) s y r c r e r byla z rzena 1923 na praskm policejn editelstv po vydn zkona ochranu republiky z e m r a a rdila a koordinovala vekerou obrannou vzvdnou slubu vech bezpenostn orgn s y e z s c ch a u v komplikovanch vztaz s okoln stty byla zpravodajsk innost nezbytn y ch mi a ac a samotn Zpravodajsk slub pedchzelo nap. zvltn oddlen ministerstva vnitra (oddlen N) i e e z e r a r as e e c d c zpravodajsk aparty v zemskch uadech a polic. editelstv l e a y r r ch pvodn se zamovaly na vzvdnou innost a boj s org. zloinem, pozdji se z nich vak stal uinn u e er y e c c e s c y nstroj politickho boje ve stt a e ae od r. 1933 fungovala jako jej soust protikomunistick ustedna, v roce 1929 byla pi praskm polic. ca a r r z e editelstv z r rzena i Veobecn kriminln ustedna (evidence a st an zloin) s a a r h c u kompetence Zpravodajsk ustedny byla rozrena v roce 1934; dvodem byla snaha elit narstaj mi e r s u c u c nebezpe se strany Nmecka c e
29
bezpenostn systm CSR byl vak poslze oslabovn vzjemnou nedvrou a rivalitou mezi bezpenostn c e s e a a u e c mi slokami (policejn uady, etnictvo a obecn policie) z r c tyto nedostatky byly zeteln zvlt pi konfrontaci se zfaizovanou nmeckou a madarskou meninou r e as e r s e s k jejich odstrann smoval zmocovac zkon pro vldu s prvem zizovat sttn policejn uady kdekoli to e er n a a a r a r uznala za vhodn; dolo tak ke sjednocen Sboru uniformovan i neuniformovan stre bezpenosti v rmci e s e e e az c a republiky, kdy dolo k pod jejich innosti ministerstvu vnitra; dolo tak k pos vlivu sttn orgn z s rzen c s e len a ch a u na obecn policii p sn policie byla tak zalenni do Stre obrany sttu a spolen s etnictvem byli v roce 1938 odhodln rslu ci e c e az a c e c a brnit hranice republiky proti Nacistm a u Orgny ochrany sttn hranic a a ch orgnem ochrany sttn hranic byla nann str a a ch c az orgn pevzat z habsbursk monarchie vak pvodn steil pouze hranici s Nmeckem a na zbytku a r y e s u e r z e hranice tak bylo nutn nann str vybudovat e c az po vzniku republiky bylo nutn pevn uzav hranici, aby mohla bt provedena mnov odluka od e e rt y e a Rakouska; k tomu byla vyuita i armda z a pi reorganizaci v r. 1919 byla nann str zkonem rozdlena na dchodkovou kontrolu (vnitrozemsk r c az a e u a psobnost, ochrana sttn monopol) a na pohranin nann str; bli psobnost byla vymezena u a ch u c c az zs u nslednmi vldn na mi v r. 1920 a 1923 a y a mi rzen pi dal reorganizaci spojen s pijet celn zkona v roce 1927 byla sluba na sttn hranic a ve r s e r m ho a z a ch ch vnitrozem opt sjednocena pod nzvem nann str; sluebn pomry poslze upravilo vldn na z r. e a c az z e e a rzen 1930, dle vak platil sluebn pedpis z roku 1907 a s z r funkce nann stre: c az vojensk organizovan strn sbor k ochran sttn zjm pedev na hranic republiky y y az e a ch a u r sm ch ochrana celn hranice; dohled pechod osob a pestup zbo zabrnn celn a jinm deliktm; strn r r z; a e m y u az , kontroln a ptrac sluba v jinch nann oborech a dle zvltn pedpis tak vojensk ochrana a z y c ch as ch r u e a a ochrana veejn bezpenosti r e c p sn nann stre mli irok oprvnn k pouit zbran, kontrole osob, dopravn prostedk rslu ci c az e s e a e z e ch r u a budov nann str se orientovala pedev na ochranu ekonomickch zjm na sttn hranic c az r sm y a u a ch ch zkon o obran sttu (. 131/1936 Sb. z. a n.) - obsahoval zmocnn k vytvoen Stre obrany sttu a e a c e r az a (SOS) v r. 1936 SOS byla vytvoena pod vlivem p eho nebezpe ze strany nacistickho Nmecka r rm c e e byla urena k zajitn hranic v p e zhoren mezinrodn situace i k odraen prvn utoku nep c se rpad s a z ho rtele zaala bt budovna v z 1936, avak pouze rmcov - jej lenov z ad vojenskch osob, etnictva, c y a ar s a e c e r y c policie, nann stre a dal vykonvali v obdob m sv povoln a byli aktivizovni pouze na c az sch a ru a a a nezbytn vcvik a v p y y rpad vyhlen pohotovosti e as k plnn bojovch ukol byla SOS aktivizovna pi vyhlen kvtnov a zijov mobilizace v r. 1938 e y u a r as e e ar e jej lenov byli pipraveni hjit hranice; po Mnichovu 1938 vak museli bez boje opustit pohrani a c e r a s c sthnout se na novou hranici - 2.19 a po okupaci Ceskoslovenska v beznu 1939 byla SOS zruena vldn na m; v protektortu byla r s a m rzen a zruena i nann str (tak vl. na.), v tzv. Slovenskm stt vak fungovala dle s c az e r e ae s a Vze stv e n i v oblasti vzestv byla pejata d ej prvn uprava e n r rv s a 1919 - zkon o podm enm odsouzen a podm enm proputn (. 362/1919 Sb. z. a n.) a n e n e s e c reektoval zven zjem o vzestv jeho posln a uel ys y a e n , a c modikoval pevzat prvn systm r y a e zvraznil prvky progresivn vkonu trestu odnn svobody a umonoval pos vchovnou funkci trestu y ho y e z lit y v praxi vak institut podm enho proputn p s nefungoval; velk procento podm en proputnch s n e s e rli e n e se y se opt ocitalo ve vzen e e
1931 - zkon o trestn soudnictv nad mlde a m a z jeho vydn pokraovalo v demokratizan snahch a reagovalo na neuten pomry vzestv a c c ch a es e e e n upravoval podrobn vkon trestu odnt svobody mladistvmi odsouzenmi e y e y y 1931 - zkon o sttn vzen a a m e 30
2.14. ZMOCNOVAC ZAKONODARSTV ZA PRVN CSR I I I
tkal se vkonu trestu politickmi vzni, kte mli jist privilegia (podobn jako v habsbursk monarchii y y y e r e a e e zkon odstranil paradoxn situaci vyvolanou pijet zkona na ochranu republiky v r. 1923; tento zkon a r t a a toti zavedl nov skutkov podstaty, s nimi star pedpisy nepo z e e z s r ctaly, a proto osoby za n odsouzen e e nepo zvaly vhod politickch vz y y e nu nucen pracovn kolonie e z rzeny zkonem v r. 1929 (. 102/1929 Sb. z. a n.) a c jejich z pedstavovalo opanou tendenci vzhledem k vrazn zmn vnitropol. situace ve druh pol. rzen r c y e e e e 20. let 20. stol. jednalo se o zvltn druh ji nkolik des as z e tek let existuj ch donucovac pracoven c ch nepohodln osoby v nich mohly bt dreny jen za stravu a nepatrnou odmnu a pt let e y z e z e Armda a z s. brann moc se jednotn zkonstituovala po boj na SVK a v MAD a na zklad rozkazu prezidenta c a e m a e republiky (TGM) z prosince 1919 tvoili ji vojci revolun zahranin sbor (Legi p sn bval R-U armdy a utvary domobrany, r a c ch c ch u ), rslu ci y e a vybudovan z eskch s slovenskch zajatc i ITA e c y y u v dsledku prvn kontinuity s habs. monarchi v n pevldl duch R-U armdy, v nm byly postupn u a r a a e z e oslabovny d c demokr. rysy z Legi a l k budovn s. armdy pisp a c a r vali i p sn francouzsk vojensk mise, kte byli dosazeni do rozhoduj rslu ci e e r ch velitelskch funkc y 1920 - brann zkon y a zakotvil systm pravideln armdy tvoen vojky z povoln a povolanmi ron v inn slub e e a r e a a y c ky c e z e 1936 - zkon o obran sttu (. 131/1936 Sb. z. a n.) a e a c byl pijat pod vlivem nep r rzniv mezinrodn situace e a umonoval provdt nov organizan a vojensko-technick opaten ke zven obranyschopnosti repubz a e a c a r ys liky vld se dostalo irokho zmocnn k uprav mimodnch pomr v dob brann pohotovosti sttu, a e s e e e ra y eu e e a p rpadn i jindy, pokud by byla ve zven mre ohroena celistvost sttu, demokr.-repub. forma, ustava e ys e z a nebo veejn klid a podek, tzn. i v p e masovch vystoupen obyvatelstva r y ra rpad y Nejvy rada obrany sttu ss a mla peovat o dkladn zabezpeen obrany sttu e c u e c a jednalo se o nov orgn v ele s pedsedou vldy y a c r a dochzelo i ke zizovn pohranin opevnn vytvoen SOS (viz ve) a organizace civiln protileteck a r a c ch e , r ys e obrany Djiny eskho a eskoslovensk prva do roku 1945, Mal a kolektiv, 3. pepracovan vydn str. 392-403 e c e c e a y r e a ,
2.14.
Zmoc ovac zkonodrstv za prvn CSR n a a
Zmoc ovac zkonodrstv n a a

zmocovac zkonodrstv je proces, pi nm parlament (shromdn i jin ustedn orgn zkonodrn n a a r e z az e c y r a a a e moci) pen st kompetenc zkonodrn moci na jin orgny, nejastji na vldu r as ca a a e e a c e a zmocovac zkon je pot takov normativn akt, kterm pen parlament st zkonodrn moci na jin n a e y y r as ca a a e y orgn, obvykle na vldu a a
Zmoc ovac zkonodrstv za prvn CSR n a a

zmocovac zkony byly za prvn CSR vydvny pedev o oblastech obrany a bezpenosti sttu, dle tak n a a a r sm c a a e v oblasti tisku, ochrany cti a v oblasti pol. stran zkony zmocovaly exekutivu k pijet opaten za uelem realizace tchto zkon a n r r c e a u nejdleitj normativn akty zmocovac zkonodrstv za prvn CSR byly Zkon na ochranu republiky, u z e s n ho a a a Mal tiskov zkon, Zkon o ochran cti, Zkon o zastavovn innosti a o rozpoutn politickch stran a y y a a e a a c se y Zkon o obran sttu a e a 31
2.14. ZMOCNOVAC ZAKONODARSTV ZA PRVN CSR I I I
Zkon . 50/1923 Sb. z. a n., na ochranu republiky a c viz zkon na ochranu republiky v otzce 2.11 a a Mal tiskov zkon y y a jedn z diskutovanch zkonodrnch tmat po pijet Ustavn listiny 1920 byla demokratizace u unikace m y a a y e r tiskovho prva e a nam komplexn upravy, kter parlamentem neprola (asto z politickch dvod), byl v roce 1933 schvlen sto a s c y u u a pouze tzv.mal tiskov zkon o dvaceti paragrafech y y a omezen kter zavdl byla zdvodovna podle hesla svoboda tisku nesm bt nevzanost tisku , a a e u n a y a dosti voln upravoval kolport tiskovin e az zabval se kontrolou a omezovn nemravnch publikac v souvislosti s mezinrodn umluvami y a m y a mi upravil tak otzky tzv. tiskov opravy, pesn stylistick uprava vak pedepsna nebyla e a e r a a s r a vlda kontrolovala a svmi na mi omezovala vydvn nemravnch publikac a y rzen a a y Zkon o ochran cti a e byl vydn spolen s malm tiskovm zkonem v roce 1933 a c e y y a nahrazoval pvodn rakousk a uhersk trestnprvn normy o urkch na cti a adu ustanoven tiskov u e e e a az a r e novely z roku 1924 podstatn zp noval st an a trestn ublzen na cti, k nmu dolo v tisku; mohlo j o pomluvu e rs h a e z s t nebo utrhn na cti a zavedl mimo jin kumulaci trest za jednotliv ublzen na cti spchan v tisku tzv. zanedbn povinn pe e u a a a a m e ec vlda zmocnn ke st an a trestn urek na cti apod. a e h a az Zkon o mimodn moci naizovac . 95/1933 Sb. z. a n. a ra e r c zkonodrn pravomoc penesena na vldu, nejdleitj zmocovac zkon spolu s 330/1938!! a a a r a u z e s n a vydan v dob hospodsk krize k potlaen svobody obchodu y e ar e c byl nkolikrt novelizovn: jeho platnost byla prodluovna a psobnost roziovna e a a z a u sr a podoba s Nmeckem, obava z totality, ale zde se jednalo pouze o hospodskou oblast e ar
Zkon . 201/1933 Sb. z. a n., o zastavovn innosti a o rozpoutn politickch stran a c a c s e y kadodenn ivot za prvn republiky byl ovlivovn innost pol. stran, prvn d vak stle politick strany z z n a c a ra s a e ignoroval pol. strana byla povaovna za faktick utvar, z jeho projev mly prvn relevanci jen ty, o nich to prvn z a y z u e a z a pedpis vslovn stanovil r y e pol. strany se proto pravideln neustavovaly jako spolky, pestoe je spolkov zkon ze svho psoben nee r z y a e u vyj mal judikatura tvrdila, e pol. strany nemaj charakter prvnickch osob z a y Zkon o zastavovn innosti a rozpouten politickch stran byl tak jedinou normou, kter se zabvala polia a c s y a y tickmi stranami y rozputny Deutsche nationalsozialistische Arbeiterpartei (DNSAP) a Deutsche Nationalpartei (DNP), jejich se z innost byla vldn na m zakzna ji o ti tdny d Zkon vak ml umonit t likvidaci KSC. c a m rzen a a z r y rve. a s e z ez pozdji byl zkon dvakrt novelizovn, posledn novelou (1936) zstavala v plastnosti pouze ustanoven o e a a a u rozpoutn politickch stran; platnost zkona se prodluovala a do 1. 1. 1938 se y a z z i kdy jeho existence byla vyvolna pedev nacionlnsocialistickm smrem, psob m uvnit nkterch z a r sm a e y e u c r e y stran sdruuj ch nmeck obyvatelstvo, nebylo jej nakonec vyuito proti Sudetendeutsche Heimatsfront, v z c e e z nz se koncetrovaly utoky ohrouj samostatnost, ustavn jednotu, celistvost a bezpenost republiky z c c zkroky exekutivy (nap. ustanoven dozor zastaven innosti) se na zkl. tohoto zkona nea r u, c a a musely dotkat jen vlastn stranick struktury, ale mohly jimi bt zasaeny i spolky, obchodn y e y z spolenosti a hospodsk drustva, kter navenek vystupovaly jako sloky pol. strany c ar a z e z mnoh ustanoven pehlzela, e pol. strany nejsou prvnickmi osobami, a zasahovala do vnitrostranickch a r z a y y zleitost na hranici legality - nap. zabavovn majetku, zkazem vydvn periodik apod. a z r a m a a a t dochzelo k zsahm do sfry individuln obanskch prv a svobod pro pouhou p snost k zastaven m a a u e a ch c y a rslu e nebo rozputn stran se e e aplikace zkona mohla rovn ohrozit, resp. naruit mechanismus parlamentn demokracie a ez s rozputn strany se zbavovali mandtu lenov vech zastupitelskch sbor, kte byli volen na jej kans e m a c e s y u r didtn listin, ani by za n mohli nastoupit nhradn a e z e a ci t pdem zstval a do pst voleb urit okruh voli bez zastoupen m a u a z r ch c y cu zkon tak omezoval nebo komplikoval vyu an svobody spolovac relativn velkm skupinm oban a e zv c e y a c u ve druh polovin 30. let 20. stol. s e e lily hlasy daj zsadn zmnu v reimu pol. stran, tyto pedstavy vak za c a e z r s nakonec realizovny nebyly a 32
I 2.15. TZV. SOCIALIZACN ZAKONODARSTV A UPRAVA PRACOVN I IHO PRAVA ZA PRVN SKUPINA B KAPITOLA 2. I CSR
Zkon . 131/1936 Sb. z. a n. o obran sttu a c e a byl vydn pod vlivem nep a rzniv mezinrodn situace e a umonoval provdt nov organizan a vojensko-technick opaten ke zven obranyschopnosti republiky, z a e a c a r ys ale modikoval i jej formy vld se dostalo irokho a asov neomezenho zmocnn k uprav mimodnch pomr v a e s e c e e e e ra y e u dob brann pohotovosti sttu, p e e a rpadn i jindy, pokud by byla ve zven mre ohroena celistvost e ys e z sttu, demokraticko republiknsk forma, ustava nebo veejn klid a podek, tzn. nap. i v p e masovch a a a r y ra r rpad y vystoupen obyvatelstva o dkladn zabezpeen obrany sttu mla peovat Nejvy rada obrany sttu - nov orgn v ele s u e c a e c ss a y a c pedsedou vldy r a k pos obrany sttu smovalo i zizovn pohranin opevnn vytvoen Stre obrany sttu (SOS) a len a er r a c ch e , r az a organizace civiln protileteck obrany e SOS byla urena k zajitn hranic v p e ohroen sttu, obrana byla aktivovna jen po dobu nezbytnho c se rpad z a a e vcviku a kolen a pi vyhlen pohotovosti, jinak lenov obrany vykonvali sv civiln zamstnn y s , r as c e a a e a
Ustavn zkon . 330/1938 o zmocnn ke zmnm ustavn listiny republiky Cesko a c e e a Slovensk a o mimodn moci naizovac e ra e r
!! Nepat ji p r z rmo do otzky, jeliko se jedn o obdob druh CSR a po Mnichovsk dohod, pesto jde a z a e z e e r vak o vznamn zmocovac zkon, tak jen strun pro ty, kter to zaj a (pny profesory by to tak mohlo s y y n a c e e m a e zaj mat :)) byl ociln vydn ve sloventin; byl vysvtlovn s poukazem na mimodn pomry, kdy je teba ve veden a e a s e e a ra e e r sttu velmi prun init mnoh opaten a z ec a r prakticky likvidoval zkonodrnou moc parlamentu, prezident a vlda dostali irok zkonodrn a a a s e a a e pravomoci prezident byl zmocnn, aby po dobu 2 let od ustaven snmu Slovenskej krajiny let, na zklad jednomyslnho e e a e e nvrhu vldy, vydval dekrety ke zmn ustavy a ustavn zkon (jedinou vjimkou byly p a a a e e ch a u y rpadn zmny e e zkon o autonomii) a u vlda byla zmocnna, aby po dobu 2 let se souhlasem prezidenta mohla init vechna opaten k jejich a e c s r , z proveden by bylo teba zkona; podobn tak zkonodrn kompetence autonomn snm pechzela na r a e e a a a ch e u r a vldy a po pijet tohoto zkona ukonil parlament svou innost (16.12.1938), pijal nvrh zkona o rozpotovm r a c c r a a c e provizoriu a rozeel se na parlamentn przdniny, aby u nebyl svoln; dal prvn normy mly ji formu s a z a s a e z vldn na a ch rzen nsledovala omezen i samosprvnch orgn; v polovin ledna 1939 byla rozputna zemsk zastupitelstva a a a y a u e se a jejich pravomoc pevzaly zemsk sprvn komise, to sam u okresn zastupitelstev r e a e ch u obc zstala zastupitelstva zachovna, ale na jejich innost doz obecn tajemn u a c ral k Djiny eskho a eskoslovenskho prva do roku 1945, Karel Mal a kolektiv autor 4. pepracovan vydn e c e c e a y u, r e a , 2010, str. 358-363, 391-392, 400-406, 444-445
2.15.
Tzv. socializan zkonodrstv a uprava pracovn prva za c a a ho a prvn CSR
pedmtm tzv. socializan zkonodrstv za prvn CSR byly pedev nsleduj oblasti: r ee c ho a a r sm a c urazov pojitn e se nemocensk pojitn e se penzijn pojitn se pojitn pro p se rpad nemoci, invalidity a st ar podpora v nezamstnanosti a sttn p evek, pracovn prvo e a rsp a bytov pe a ec zdravotnictv
nen nezbytn si nutn pamatovat jednotlivch zkon, na pednce bylo jen letmo zm eno, e takov e e csla y a u r as n z e druhy pojitn vbec existovaly se u
Urazov pojitn e s e
recipovan rakousk zkon . 1 . z. z roku 1888 o pojit ovn dln u pro p y y a c r s a e k rpad urazu
33
zkon .96/1912 . z., o urazovm pojit ovn pi stavebn podnic a c r e s a r ch ch zkon .363/1917 .z., j z se mnila nkter ustanoven o pojit ovn dln u pro p a c r m e e a s a e k rpad uraz u zkon .207/1919 Sb. z. a n., kterm se mnily zkony o urazovm pojitn dln u a c y e a e s e e k urazov pojit ovna dlnick pro Cechy a Moravu - nejvy orgn sprvy urazovho pojitn a s e a ss a a e se Na vyetovn urazu v podnic se pod s r a ch lely tak bratrsk pokladny e e Zkon .481/1921 Sb. z. a n. pak piznval k dchodm z urazovho pojitn tak drahotn p evky a c r a u u e se e rsp
Nemocensk pojitn e s e
zkon .33/1888 .z., kter byl nkolikrt zmnn a c r y e a e e zkon .221/1924 Sb.z.a n. o pojitn zamstnanc pro p a c se e u rpad nemoci, invalidity a st ar zkon .221/1925 Sb.z.a n. o nemocenskm pojitn veejnch zamstnanc a c e se r y e u pojitn mly na starost zejmna nemocensk a v oblasti hornictv bratrsk pokladny, zvodn nemocensk se e e e e a e pokladny a spolkov nemocensk pokladny e e
Penzijn pojitn s e
v obdob prvn CSR byla problematika upravena zkonem .1/1907 .z. o penzijn pojit ovn z a c r m s a rzenc u ve slubch soukromch a nkterch z z a y e y rzenc ve slubch veejnch u z a r y novelizovn v r.1920 a pojit ovac povinnost zejmna zamstnanci, kte vykonvali duevn prci nebo kte doz s e e r a s a r rali na prci a jinch osob, dle povinn pojitni zamstnanci v kancel a p arnch; pojistn platil sten y a e se e arch s a e ca c e zamstnavatel a sten pojitnec e ca c e se v r. 1918 byl zkonem .92/1918 z a c rzen Veobecn penzijn ustav v Praze sprva penzijn pojitn s y a ho se dleit novely k zkonu o penzijn pojitn zejmna vldn na z let 1931 a 1934 u z e a m s e , e a rzen
Pojitn pro p s e rpad nemoci, invalidity a st ar

zkon .221/1924 Sb.z.a n. (a provdc vldn na z roku 1925) se tkaly pojitn zamstnanc a c a e a rzen y s e e u (i dln u) pro p e k rpad nemoci, invalidity a st ar r nad nemocenskmi pojit ovnami mla dozor Ustedn sociln pojit ovna y s e a s hornick pojitn upravovaly zvltn pedpisy, zpotku se tu navazovalo na tradici pojitn horn u e se as r ca se k z R-U; pojitn horn u obstarvaly bratrsk pokladny se k a e zkon . 221/1924 (platnost 1.7.1926) se nevztahoval na skupiny obyvatelstva, kter byly podrobeny a c e pojitn podle jinch pedpis (nap. dle penzijn z. - viz ve), k jeho proveden vydala vlda vldn se y r u r ho ys a a na .200/1925 Sb. z. a n. rzen c t mto zkonem poprv dno dln um urit zabezpeen v p nemoci, inv. i st a e a e k c e c rp. c ar dchody znamenaly uritou, i kdy minimln ivotn jistotu u c z a z zkon novelizovn v roce 1928 a ve 30.letech na jedn stran snzen nemocenskho, na stran druh a a e e e e e zlepen nrok v oblasti invalidn a starobn pojitn s a u ho ho se obligatorn pojitn dle tohoto zkona se nevztahovalo na osoby star 60 let s e a s zkon z roku 1929 jim proto umonil piznn sttn starobn podpory 500K na osobu ron, a z r a a c c e pokud 2 adatel ve spolen domcnosti 300K na osobu) z e c e a c do starobn podpory se zapo avaly vechny podpory, kter adatel dostval z titulu veejn chu ct s ez a r e dinsk pe e ec chudinskou sprvu a dobroinn ustavy mly dle zkona z r. 1919 pevz ir samosprvn sbory a a c e e a r t s s a e dobroinn ustavy, k vydn dal chudinskch zkon nakonec nedolo c e a sch y a u s
Podpora v nezamstnanosti a sttn p evek, pracovn prvo e a rsp a

Podpora v nezamstnanosti a sttn p evek e a rsp 1918 - zkon . 63/1918 Sb. z a n. o podpoe nezamstnanch, kter inila 4K denn a c r e y ac c e nrok na sttn podporu mohli uplatovat dln kte mli pojitn dle 33/1888 nebo podle zkona o a a n e ci, r e se a bratrskch pokladnch 127/1889, i demobilizovan vojci y a c a nrok tedy vznikl kadmu pojitnmu dln a z e se e e ku, horn a vojku, kter se marn uchzel o prci ku a y e a a nezamstnan ztrcel nrok na podporu, pokud odm tzv. nouzovou prci (pikzanou mu veejnou e y a a tl a r a r sprvou) a 34
tit pe v nezamstnanosti se stal zkon . 267/1921 Sb. z. a n., kter stanovil, e k podpoe v neez s e ec e a c y z r zamstnanosti se poskytuje sttn p evek e a rsp systm sttn podpor byl nahrazen tzv. gentskm systmem dobrovolnm pojitn pro p e a ch y e y s e m rpad nezamstnanosti, dln se mohli pojistit u svch odborovch org. a stt a obec poskytovaly k tto e e ci y y a e podpoe urit p evek; pe o nezamstnan tak spo r c y rsp ec e e cvala pedev v odborovch organizac r sm y ch; nrok na podporu mli tedy jen ti, kte byli odborov organizovan a nemocensky pojitn a e r e se 1933 - zp en podm rsn nek pro vyplcen podpor v nezamstnanosti a e v roce 1919 pijat zkon (199/1919 Sb.z.a n.) zajit uj pi sttu o vlen pokozence mli bt zabezpeeni r a s c ec a a c e s e y c zvltn dchody as mi u poitky vlench pokozenc upravoval zkon z r. 1920, jejich ve byla v prbhu prvn CSR nkolikrt z a c y s u a ys u e e a upravovna a Pracovn prvo a 1918 - zkon o osmihodinov pracovn dob (. 91/1918 Sb. z. a n.) a e e c byly zrueny pracovn a eledn knzky s c zaveden osmihodinov pracovn den! y stanovil pro vechny nmezdn pracuj 8hod pracovn dobu (do t doby museli zamstnanci pracovat s a e c e e v zdovech s v ne 20 zamstnanci 11 hodin a horn 9 hodin, pracovn doba ostatn kategori ani a ce z e ci ch upravena nebyla) v letech 1918-1920 byly vydny pedpisy o prci dt en, o placen dovolen, o ochran mezd, kolektivn a r a e , z e e e ch smlouvch atd. a dovolen - pro vechny trval zamstnance v ne 1 rok 6 dn v roce, po 10 letech 7 dn, po 15 a s e e ce z u u letech 8 dn, zavedeno v roce 1925 u 1919 zkon upravuj vztahy mezi podnikateli, zprostedkovateli a domc dln a c r a mi e ky stanoveny minimln mzdy, mzdov uady se sm c a rozhod funkc ve mzdovch sporech a e r r c y zkon . 420/1919 prce dt a c a e ml zamezit vyu an prce dt do 14 let za plat nebo pravideln i bez odmny e zv a e e e pipoutl, aby v lehkch prac v zemdlstv a domcnosti byli zamstnvny dti od 10 rok; jen r se y ch e e a e a a e u vjimen v jinch odvtv dti star 12 let y c e y e ch e s stanovil kolik hodin denn me d e mlad 14 let pracovat e uz t s prce dt se tkaly i mezinrodn smlouvy nebyly v rozporu s na upravou a e y a s ji zkon o osmihodinov pracovn dob . 91/1918 Sb. z. a n. (viz ve) pinesl urit vhody pro mladistv z a e ec ys r c e y e dti mlad 16 let nesmj vykonvat non prci (i eny), nkdo ml a 12tihodinnovou pracovn dobu e s e a c a z e e z (kuchaky, chvy, vychovatelky) r u 1931 vytveny poradn sbory pro ochranu pracuj mldee ar c a z fce informativn a iniciativn - zabvaly se nmty pro zlepen pracovn zkonodrstv tkaj ho se y a e s ho a a , y c mladch lid y v ele stl ustedn poradn sbor pro ochranu pracuj mldee c a r c a z leny jmenoval ministr sociln pe c a ec pracuj mldee se tkala ada pedpis (tzv. eledn d) u z dob R-U (unovsk mlde - zkon z r. c a z y r r u c ch ra u z c a a z a 1859) 1931 zkonem . 131/1931 Sb. z. a n. z a c rzeny pracovn soudy, kter eily pracovnprvn spory, do t e r s e a e doby projednvan obecnmi soudy a sprvn uady a e y a mi r
35
Bytov pe a ec
dle pedpis prvn CSR bylo mon bytov jednotky vystavt, koupit nebo najmout r u z e e e nemajetn oban byli obvykle odkzni na barkov kolonie nebo domovsk obec poskytla azyl c e a a a e a obyvatel s ni p e zsmi rjmy bydleli v soukromch njemn bytech, zvodn bytech,. . . y a ch a ch u nkter msta (nap. Batv Zl stavla pro sv obyvatele adov domky a vytvely se cel dlnick a e a e r n) e e r e ar e e e uednick tvrti r ec jednotliv obce stavly pro obany s ni p e e c zsmi rjmy tzv. obecn domy bytov inspekce mla dozor nad stavem a pou an bytovho fondu, monost zasahovat do vlastnickch a e zv m e z y prv pro veejn uely a r e c zkon o ochran njemn u (. 48/1925 Sb.z.a n.) a e a k c obsahoval mimo jin dvody, za kterch m pronaj e u y a matel bytu prvo zruit smlouvu nutn a s y souhlas p snho okresn soudu (nap. njemn nevyu rslu e ho r a k zval byt trvale, poruoval podek, s ra nebo pronaj matel byt nutn poteboval) e r njemn bylo mono zvit jen v zkonem stanovench limitech a e z ys a y upravoval tak p sn sluby, kter musel pronaj e rslu e z e matel zajistit (vymetn kom u, odvoz smet a n atd.) upravoval tak otzky veejnho oznmen o pronaj e a r e a man byt a trestn postih za poruen bytovho u s e zkona a vlda prvn CSR podporovala rozvoj stavebnictv a zkon o sttn podpoe stavebn ruchu (1919,1920) a a r ho o podpoe soukromho stavebn podnikn (1923) a ada dal r e ho a r sch
Zdravotnictv
V Rakousku neexistoval veobecn zdravotn zkon, v r. 1870 upravena organizace veejn zdravotn sluby s y a r e z zdravotn zkonem (. 68/1870 . z.) m a c r v jednotlivch odborech platili pevn pedpisy z obdob absolutismu y r az e r CSR zcentralizovalo zdravotn sprvu odejmuta obc zdravotn policie penesena na sttn uady (z. . a m, r a r c 232/1920 Sb. z. a n.) veejnou sprvu zdravotnictv vykonvaly politick uady okresn a zemsk, v nejvy instanci ministerstvo r a a e r e ss zdravotnictv lkai povaovn za sttn uedn innost upravena rznmi prvn pedpisy e r z a a r ky, c u y a mi r Lkask komory e r e zkon . 113/1929 Sb. z. a n.) a c lenstv povinn, chrnila a podporovala zjmy lka, podobn v advokacii c e a a e ru e vrchn dozor nad lkaskou komorou vykonval p sn politick uad, v jeho obvodu se komora e r a rslu y y r z nachzela a Zdravotn sprva dozor nad lebnmi za mi a provdn zdravotnpolicejn pedpis a ec y rzen a e e ch r u
Socializan snahy c
socializan snahy se dotkaly i upravy hospodskho a obanskho prva c y ar e c e a konec 1.sv.v., rozpad R-U, bolevick revoluce, b hlad lkav hesla socializace, nap. omezen soukromho s a da, a a r e vlastnictv tyto tendence se objevily v zkonodrstv v letech 1919-1920 a a za pedsedy vldy K. Krame dolo k zahjen ankety o socializaci dol r a ar s a u podna ada poslaneckch nvrh (nap. ze strany eskch socialist) k zaveden vt spoluasti a r y a u r c y u e s uc zamstnanc na sprv podniku a o jejich pod na zisku, nkter nvrhy po e u a e lu e e a ctaly i s posttnn a e m uheln tby, sami pedkladatel povaovali tyto sv nvrhy za socializan e ez r e z e a c Za Tusarovy vldy vydan zkony byly povaovny za zklad socializan procesu a e a z a a c ho zkon o uasti zamstnanc pi hornictv na sprv dol a jejich pod na istm zisku a c e u r a e u lu c e (. 143/1920 Sb. z. a n.) - vytven podnikovch rad pod c se na sprv podniku v podnic c ar y lej ch a e ch zamstnvaj v ne 100 osob e a ch ce z zkon o zvodn a rev ch radch pi hornictv (. 144/1920 Sb. z. a n.) - v podnic s v ne a a ch rn a r c ch ce z 20 zamstnanci dochzelo k vytvoen zvodn rady e a r a 36
2.16. POKUSY O UNIFIKACI A KODIFIKACI PRAVA ZA PRVN CSR I
zkon o hornickch rozhod soudech (. 145/1920 Sb. z. a n.) a y cch c rozhodovaly s konenou platnost o odvoln z vrok zvodn rad (mzdov otzky, spory mezi c a ch y u a ch e a sprvou zvodu a zvodn radou) 3 zstupci podnikatel, 3 zstupci z a a a a u a rzenc, 3 zstupci dln u u a e k a pedseda r 1924 - nov zkon o rozhod soudech (. 170/1924 Sb. z. a n.) y a cch c z vrchn rozhod soud - odvolac instance proti rozhodnut rozhod soud rdil c m cch u 1921 zkon o zvodn vborech (. 330/1921 Sb. z. a n.) a a ch y c zvodn vbory ustaveny v prmyslovch zvodech nad 30 zamstnanc, fce: doz a y u y a e u rat na zachovn a mzdovch a pracovn smluv a ad y ch r u ve 30. letech dolo ji jen k novelizaci zkon o zvodn a rev ch radch a zvodn vborech (zajit ovaly s z a u a ch rn a a ch y s udrovn kzn na pracoviti), jejich zizovn vak bylo pouze fakultativn z a a e s r a s Djiny eskho a eskoslovensk prva do roku 1945, Karel Mal a kolektiv, 3. pepracovan vydn str. 407-412, e c e c e a y r e a , 422-423
2.16.
Pokusy o unikaci a kodikaci prva za prvn CSR a
Situace po 1.sv. vlce a

otzka prva se eila u v recepn zkon (. 11/1918 Sb. z. a n.) a a r s z c m a e c l. 2 - Veker dosavadn zemsk a ssk zkony a na zstvaj prozat v platnosti. c s e e r e a rzen u a m Uvozovac zkon Ustavn listiny 1920: a l.I. - zkony odporuj ustavn listin, jej soustkm a zkonm ji mn m a dopluj m jsou c a c e m ca a a u e c n c neplatn e l.IX. - v den ustanoven v 1. odstavci lnku VIII. (29. unora 1920) pozbvaj platnosti vechna ustanoc y ca y s ven kter odporuj tto ustavn listin a republiknsk form sttu, dle vechny d ej ustavn zkony, , a e e a e e a a s rv s a i kdy by jejich jednotliv ustanoven nebyla v p em rozporu s ustavn zkony Ceskoslovensk rez a rm mi a e publiky. po I. SV. fungovala v CSR prvn kontinuita s R-U pr. dem dualismus pr. du a ra ra na uzem eskch zem platilo prvo rakousk, na uzem Slovenska a Podkarpatsk Rusi prvo c y a e e a uhersk e situace se jet zkomplikovala v roce 1920 k uzem CSR bylo pipojeno Hlu se r cnsko, kde platilo prvo nmeck a e e prvn trialismus a vyeeno hned v roce 1920 pejato prvo rakousk do prvn du Hlu r s r a e a ho ra cnska rozd mezi rakouskm a uherskm prvem: ly y y a rakousk - zkonn prvo e a e a je dostupn ve sb ach e rk jazyk: nmeck e y ru se pedpisy od MT (do 1752) s r uhersk - z sti i obyejov, instituty jako statut, privilegium, kter rakousk prvo nezn e ca c e e e a a neexistuj sb rky, neseznateln pr. d y ra jazyk: madarsk, nkter pedpisy - latina y e e r neru se pedpisy (platily od 11. stolet s r ) prob hali diskuze, co tedy plat jak pedpisy (ssk zkony, zemsk zkony, na ) a z jak doby , e r r e a e a rzen e judikatura vrcholnch soud potvrdila, e plat opravdu ve) y u z s pozn.: v roce 1935 se dva soukromn pokusili zmapovat, co ve u ns tedy plat nejstar pedpis platn ci s a ; s r y v eskch zem zkon o tulctv Marie Terezie, 1752; na Slovensku rezignovali nepehledn c y ch a a , r e 37
2.16. POKUSY O UNIFIKACI A KODIFIKACI PRAVA ZA PRVN CSR I
Pokusy o unikaci
snaha sjednotit prvn d na celm uzem CSR a ra e bylo kvli tomu z u rzeno i speciln ministerstvo Ministerstvo pro sjednocen zkon a organizace sprvy a a u a CSR (ministerstvo unikac - ministr Milan Hoda ) z fungovalo od roku 1919 do prosince 1938, pot na chv obnoveno v roce 1946 e li uspn bylo pouze sjednocen sprvy - viz 2.13 es e a za celou dobu svho fungovn nic pozitivn ohledn unikace prvn du nevykonalo e a ho e a ho ra rzn metody, jak mohlo unikaci provst u e e pij an novch, eskoslovenskch zkon; postupn by k unikaci dolo, ale zdlouhav a pracn r m m y c y a u e s e e pijet novch zkon u, rekodikace r m y a k sjednocen judikatury, sjednocen vkladu odlinch norem m y s y rozhodlo se, e unikace bude provedena pijet novch kodex z r m y u za prvn republiky dn kodex pijat nebyl za y r Obansk zkon c y a k 2.6 krom ministerstva unikac se na unikaci pod e lelo i ministerstvo spravedlnosti platilo tedy ABGB a uhersk obyejov prvo; z potku byla snaha peloit ABGB do etiny, ten by pak e c e a ca r z c s platil jako obansk zkon - neuskutenno c y a k c e NS rozhodl, e po 6.3.1920 je aplikace starch uherskch norem protistavn - judikoval podle ABGB - roziuje z y y u sr platnost i na Slovensko zaala unikace, pod c lelo se mnoho subjekt, byla ukonena v roce 1935 u c v roce 1937 byl nvrh zkon odesln do parlamentu, hlasovno o nm vak nikdy nebylo a a ku a a e s prce na unikaci tohoto odvtv se dostaly nejdle a e a dolo pouze k stenmu sjednocen manelskho prva 320/1919 manelsk novela (rozlukov zkon); s ca c e z e a z a y a civiln a nboensk satek stejn urove; rozluky i pro manelstv katol u; odstrann nkterch pekek a z y n a n z k e e y r az manelstv (p.: eholn z r r ci) sjednocen pedpis o ochran dt v ciz pi, zkony o porunictv a opatrovnictv zkon o osvojovn r u e e ec a c , a a blze viz 2.13 Obansk soudn d c y ra prce na nm zaali v roce 1922, nvrh 1931; pedpokldalo se, e bude pijat a po obanskm zkon a e c a r a z r z c e a ku, to se vak nestalo s sjednocen nespornho (1931), konkurzn vyrovnvac a odpr d (1931) e rzen a u c ra Trestn zkon a k 2.11 v duchu recepce rakouskho a uherskho prva platil trestn zkon z roku 1852 e e a a k u od roku 1920 prce na novm zkon z a e a ku 1921 nvrh obecn sti TZ rozdluje zloin, pein rozhodnut ponechv na soudc osoby do 30 let a e ca e c r c a a ch; polepovny pro dospl; podm cn odsouzen proputn trest smrti vjimen s ee ne e , s e ; y c y 1923 nvrh celho trestn zkona; prce zpomaleny, rozpor politickch stran a e ho a a y 1936 dokonena dal verze nvrhu, v ne 400 paragraf c s a ce z u kritizovn konzervativci, dle komunisty (nzor - faizace trestn prva); k pijet nedolo a a a s ho a r s Obchodn zkon a k platil obchodn zkon z roku 1863 (esk zem) a 1875 (Slovensko a PR) a k c e e pvodn bylo zamleno zahjit unikaci tohoto prvn odvtv a po pijet obanskho zkon u e ys a a ho e z r c e a ku, ale protoe se prce na nm protahovaly, ministerstvo spravedlnosti zahjilo p z a e a rpravy ji v r. 1927 z 1927 zaaly p c rpravn prce na obchodn kodexu e a m 1937 byla vydna osnova, kter vak zahrnovala pouze odd Obchodn a Spolenosti, chybla uprava a a s ly ci c e obchodn ukon, t prce prakticky skonily ch u m a c d c kroky: l 1920 na Slovensku zavedeny s.r.o., kter pedchoz uhersk uprava neznala; pozdji byl vydn pojit ovac e r a e a s regulativ sjednocuj prvn upravu v tto oblasti na celm uzem sttu c a e e a 1927,28 - sjednocen eleznin prva z c ho a 1927 zkon o nekal souti, 1928 smnen d a e ez e c y ra
38
2.17. PRAVN POSTAVEN C I I IRKV A NABOZENSKYCH SPOLECNOST ZA PRVN CSR 2. SKUPINA B I I KAPITOLA I
Zivnostensk prvo e a zkladem byl ivnostensk d z roku 1859 ve znn pozdj etnch novel a z y ra e e sch c y na Slovensku a PR to byla rakousk zkonn uprava z r. 1884, tak pozdji novelizovan a a a e e a i v tto oblasti s e lily snahy o unikaci situace byla i zde vyeena rozren pedpis plat ch v eskch zem i na zbytek uzem republiky = r s s m r u c c y ch ivnostensk zkon . 259/1924 Sb. z. a n. z y a c zkon byl doplnn zkonem . 155/1925 Sb. z. a n. o teritoriln rozsahu nabytch ivnostenskch oprvnn a e a c a m y z y a e - rovnost es. i slov. ivnost. oprvnn a monost provozovat ivnost kdekoliv na uzem republiky c z a e z z dleitou roli hrli stle i obchodn a ivnostensk komory - hjen zjm podnikatel v nich zastoupench u z a a z e a a u u y r 1922 - Ustedna eskoslovenskch obchodn a ivnostenskch komor - zajit ovala souinnosti subjekt v c y ch z y s c u komorch s ustedn orgny veejn sprvy, vyjadovala se k osnovm novch prvn norem a r mi a r e a r a y a ch
Souhrn
k unikaci prva za prvn republiky nikdy nedolo a s bylo ovem pijato velk mnostv pedpis bhem prvn deseti let existence CSR bylo pijato okolo 1000 s r e z r u e ch r zkon, vydno v ne 3700 prvn akt legislativn inace, ztrta ucty k zkonm a u a ce z a ch u a a u zkonodrstv bylo mn obecn, dlilo se dle uzem a obyvatelstva a a e e e e zkony byly asto spse vsledkem boje politickch stran a c y y dolo ke zmenen vlivu prezidenta na zkonodrstv s s a a ve v ne 100 zkonech CSR psob retroaktivita ce z a u jednotliv prvn upravy viz tak otzky 6, 7, 8, 10, 11, 15 e a e a Djiny eskho a eskoslovenskho prva do roku 1945, Mal a kol, 4. pepracovan vydn str. 402, 403, 426, e c e c e a y r e a , 427, 429; pednky . 4, 5/LS r as c
2.17.
Prvn postaven c a rkv a nboenskch spolenost za prvn a z y c CSR
po vzniku CSR velmi citliv oblast (asto siln politick podtext) a c y y Svoboda vyznn a svdom a e vtina v ch povaovala vznik CSR za zatek obdob opravdov nboensk svobody, spatovna es erc z ca e a z e r a denitivn negace poblohorskho nboenskho vvoje e e a z e y uprava svobody vyznn a svdom obsaen v ustavn listin z r. 1920, pinesla pozitivn posun v a e , z a e r nkolika smrech: e e rozrila prvo nboenskho sebeuren jednotlivce a volnost jeho vnj projevu (k veejnmu s a a z e c e sho r e vkonu vyznn byli oprvnni vichni obyvatel CSR, i cizinci, bez ohledu na to, zda patili k y a a e s e r c rkvi sttem uznan nebo jin) (p sn um jinch c byl d dovolen pouze domc vkon a e e rslu k y rkv rve a y v ry) omezila okruh subjekt, kterm bylo umonno svobodnou vli jednotlivce ve vcech v ze zkona u y z e u e ry a ovlivovat (zsah musel bt open jedin o moc otcovskou nebo poruenskou) (d to byly etn n a y r e c rve c e pedpisy vojensk, kolsk, zdravotnick) r e s e e zakotven zsady rovnosti vech vyznn ped zkonem (to rakousk prvo neznalo) zajitn tto a s a r a e a se e rovnosti v rozvrstven spolenosti inilo potze stt chtl minimalizovat vznik a projevy kone c c a e ikt mezi stoupenci rznch vyznn proto na upravu ustavn navazovaly pedpisy o vzjemnch u u y a , r a y pomrech vech vyznn tzv. mezikonfesn normy (nejprve v historickch zem z. . 277/1920 e s a , y ch c Sb. z. a n. pot pro celou republiku z. . 96/1925 Sb. Z. a n.). Do konce 15. roku vku uruj e c e c nboensk vyznn rodie, od 16 let lovk sm. Prohlen o vystoupen z c a z e a c c e a as rkve se provdlo a e ped okresn politickm uadem, c r m y r rkvi to pak sdlil stt. Pokud chtl pestoupit k jin, musel e a e r e tak uinit u m e p snho duchovn sprvce sm. c stn rslu e ho a a ustava zaruovala i svobodu vnj projevu mimonboenskho vnitn pesvden ale nekonstato c e sho a z e r ho r e c , vala rovnost p snosti k vyznn se stavem bez vyznn Csl. ustava se vyerpvala absolutizac prva rslu a a . c a a na svobodu vyznn a nedocenn prvn zruk na svobodu svdom a e m a ch a e . C rkve a nboensk spolenosti do roku 1938 a z e c ke dni vzniku CSR uznno rakouskm prvem na uzem Cech, Moravy a Slezska 7 c a y a rkevn organizac ch
39
2.18. UPRAVA CS. STATN IHO OBCANSTV V LETECH 1918-1945 I
1. c rkev katolick vech rit, 2. evangelick c. augsburskho a helvtskho vyznn 3. evangelick a s u a e e e a , a c. bratrsk, 4. eckovchodn pravoslavn c., 5. starokatolick c., 6. islmsk nboensk spolenost a r y a a a a a z a c hanetskho ritu, 7. idovsk nboensk obce e z e a z e a na Slovensku a Podkarpatsk Rusi recipovno nebo uznno 8 c e a a rkevn organism ch u 1. c rkev katolick vech rit, 2. evangelick c. augsburskho vyznn 3. reformovan c., 4. eckovchodn a s u a e a , a r y pravoslavn c., 5. nboensk spol. baptist, 6. nboen. spol. unit, 7. islmsk nboensk a a z a u a z aru a a a z a spolenost, 8. idovsk nboensk obce c z e a z e vznik CSR popudem k ventilaci nboenskho c en pedev tch sloek obyvatelstva, kter byly a z e t , r sm e z e d omezovny (pedev protestanti) rve a r sm 1918 1922 se prvn konstituovala Ceskobratrsk c a e a rkev evangelick v Cechch, na Morav a ve a a e Slezsku (1928 uznn i na Slov. a Podkarp. Rusi) a 1922 1924 vytvoena Nmeck evangelick c r e a a rkev v Cechch, na Morav a ve Slezsku (nemla a e e uznn na S a PR) a 1923 Augsbursk c a rkev evangelick ve vchodn Slezsku a v Ceskoslovensku a y m z e s y Atd. Sloitj vvoj byl na Slovensku. e rkve (skupina proti rmsky ori doasn ztrta prestie katolick c c a a z e rkve vytvoen Ceskoslovensk c r entovanho katolickho klru, kter se rozeel se svou pvodn c ), 1920 uznan sttem e e e y s u rkv a a sloit vvoj mlo hnut pravoslav nevedl k uspokojivmu prvn z y y e , e a mu zavren po rozpadu monarchie s , zaniklo spojen s dosavadn organizan zkladnou (rakousk a uhersko-srbsk pravoslavn c c a a a a rkev), v CSR ve 20.letech poet pravoslavnch prudce rostl a k vytvoen oko organizace nedochzelo, vlda c y r a a podpoila smr sbrsbk a v r.1929 vytvoila dv tuzemsk eparchie, nebylo do r.1938 zalenno Slovensko r e y r e e c e 1930 uznn Unit eskoslovenskch posledn uznn c a aru c y a rkevn utvaru v I. republice. ho Svaz idovskch obc - jedin reln existuj mimokest ansk konfese, mnostv prvn samostatnch z y a a e c r a z a e a obc - teritoriln nebo nrodnostn princip, zkon v roce 1937 sluoval idovsk obce v Cechch, Morav a a a c z e a e a Slezsku do jednotnho spoleenstv - zpsobilost bt subjektem prv a zvazk e c u y a a u na eskoslovenskm uzem dolo 1919 1930 k relativn velkmu poetn nrstu c a nboenskch c e s e e c mu a u rkv a z y spolenost c . Pomr sttu k c e a rkv a nboenskm spolenostem m a z y c jet ped vyhlen CSR vyjdil zahranin odboj programov pedstavy o postaven c a nboenskch se r as m a r c e r rkv a z y spolenost Washingtonsk deklarace slibovala proveden odluky c c a rkve od sttu a oekvalo se, e to bude p c a z rmo v ustavn listin, ale parlament 121 ( Mezi sttem a c budi e a rkv z zaveden stav odluky) neakceptoval, ani nijak nenahradil v ustav nebylo o pomru sttu a c e e a rkv dn ustanoven za e klcov vznam - 124 Vecka nboensk vyznn jsou si ped zkonem rovna. Otevenou zstala y y s a z a a r a r u otzka, zda se to tk i a y a rovnosti c , nebo jen rovnosti vyznn V praxi se mlo za to, e z ustavy rkv a . e z nelze vyvozovat, e padla hranice mezi sttem uznanmi konfesemi a neuznanmi a princip rovnosti z a y y vyznn byl vykldm jen z hlediska rovnosti jednotlivc. a a a u Zrueny d ej ustavn zkony o c ch jako o autonomn a samosprvnch veejnop. korporac s rv s a rkv ch a y r mnit jen bnm zkonem, nikdy se na to nepistoupilo e ez y a r Zaveden odluky cestou bnho zkona bylo jet nkolikrt po pijet ustavn listiny zvaovno, avak ez e a se e a r z a s ztrcel na aktulnosti. a a V CSR zstal zachovn veejnoprvn privilegovan korporativn charakter c a nboenskch u a r a , e rkv a z y spolenost a prvn d proto nadle obsahoval rzn rozshl prvky konfesnosti (obansk prvo, c a ra a u e a e c e a trestn nann Oban vak nebyl nucen podrobovat dleit ivotn okamiky (satk, narozen d ete, , c ..). c s u z ez z n t koln dochzka) zsahm c . s a a u rkv uebnice 305-312 c
2.18.
Uprava s. sttn obanstv v letech 1918-1945 c a ho c
obecn uprava s. sttn obanstv se objevila ve smlouv podepsan v Saint Germain 10. z 1919 a c a ho c e e ar upravovala pedev sttn obanstv p sn u nmeck, rakousk a uhersk nrodnosti na uzem CSR a r sm a c rslu k e e e e a zkladn prva a svobody vech oban a a s c u a do 9. dubna 1920 nebyl v Ceskoslovensk republice vydn dn zkon o sttn obanstv z e a za y a a m c do tto doby byla praxe obanstv posuzovna dle domovsk p snosti; vychzela z toho, e dnem 28. e c a e rslu a z rjna 1918 vzniklo i zvltn eskoslovensk sttn obanstv zakldaj trval svazek jednotlivce s novm sttem as c e a c , a c y y a praxe v eskch zem se c y ch rdila tak dle zkona z 1. prosince 1867 (. 142/1867 . z.) o veobecnch prvech e a c r s y a sttn oban pro krlovstv a zem v ssk rad zastoupen a ch c u a e r e e e 40
Ustava 1920
v Ustav Ceskoslovensk republiky z roku 1920 se pak stanovilo, e sttn obanstv v Ceskoslovensk republice e e z a c e je jedin a jednotn e e podm nky nabvn uink a zniku sttn obanstv Ceskoslovensk ml urit zvltn zkon y a , c u a a ho c a e c as a v Ustav bylo dle uvedeno, e p sn ciz sttu neme bt zrove p sn e a z rslu k ho a uz y a n rslu kem Ceskoslovensk ree publiky; Ustava neeila p r s rpady dvoj sttn obanstv ho a ho c
Ustavn zkon o nabvn a pozbvn sttn a y a y a a ho obanstv a prva domovskho v c a e republice Ceskoslovensk e
sttn obanstv se dotkaly mnoh prvn pedpisy a ho c y e a r zkladn zkonem v tomto smru se stal ustavn zkon z 9. dubna 1920 (. 236/1920 Sb. z. a n.) o a m a e a c nabvn a pozbvn sttn obanstv a prva domovskho v republice Ceskoslovensk y a y a a ho c a e e navazoval na mezinrodn prvn upravu a e a zkon vychzel ze zsady, e eskoslovenskmi sttn obany byly od 28. a a a z c y a mi c rjna 1918 osoby, kter nejpozdji e e dnem 1. ledna 1910 z skaly a od t doby nepetrit mly domovsk prvo na uzem nkdej Rakouskae r z e e e a e sho Uherska, kter se stalo soust Ceskoslovensk republiky; toto ustanoven platilo i pro bval obany se e ca e y e c r Nmeck e e osoby, kter se narodily na uzem Ceskoslovensk republiky, byly pokldny za sttn obany Ceskoslovenska, e e a a a c pokud nebyl prokzn opak a a lenov habsbursko-lotrinskho rodu nemohli nabt obanstv a domovsk prvo v Ceskoslovensku, jejich c e e y c e a d ej obanstv a domovsk prvo v tto republice zaniklo rv s c e a e eskoslovensk sttn obanstv se piznvalo tak tm osobm, kter p sely svm domovskm prvem k c e a c r a e e a e rslu y y a nkter obci nkdej Rakouska-Uherska le mimo uzem Ceskoslovensk republiky, pokud se tyto osoby e e e sho zc e staly sttn uedn novho eskoslovenskho sttu a mi r ky e c e a s. sttn obanstv nabyli i ti ostatn oban rakousko-uhert kte pochzeli z rodi maj ch na uzem c a c c e s , r a cu c CSR domovsk prvo nebo bydlit e a se zkon upravoval tak problematiku pozbvn sttn obanstv a poskytoval monost volby (opce) obanstv a e y a a ho c z c - v p rpadu oblasti bvalho R-U to bylo mon do lhty jednoho roku, v p e Nmeck se do dvou let y e z e u rpad e e r od nabyt uinnosti zkona c a k proveden samotnho zkona bylo vydno vldn na . 601/1920 Sb. z. a n. e a a a rzen c sttn obanstv upravoval tak ustavn zkon . 152/1926 Sb. z. a n. o udlen ttnho obianstva eskoslovenskho a c e a c e s a e c c e niektorm osobm. y a
Vliv mezinrodn smluv na vznik sttn obanstv CSR a ch a ho c

sttn obanstv a ochrany menin se dotkala rovn smlouva mezi Rakouskem a Ceskoslovenskem a ho c s y ez ze 7. ervna 1920 (. 107/1921 Sb. z. a n.) c c tato smlouva, vychzej z m e smlouvy s Rakouskem (507/1921 Sb. z. a n.), povaovala za dleit a c rov z u z e pro z an sttn obanstv sttn zamstnanc domovsk prvo sk a ho c a ch e u e a pro uely nabyt sttn obanstv byli p sn obou stt rozdleni do t skupin: c a ho c rslu ci au e r i. do prvn skupiny patili osoby, kter z r e skaly do 28. rjna 1918 v Rakousk republice doe movsk prvo; tyto osoby byly povaovny za rakousk sttn obany e a z a e a c ii. do druh skupiny patili ti, kte mli dn bydlit v Rakousku, ale domovsk prvo nabyli e r r e ra e se e a a v dob mezi 29. z e rjnem 1918 a 28. unorem 1919, eventuln do tohoto term podali a e nu dost o udlen domovskho prva nebo z za e e a skali domovsk prvo v nkter z rakouskch e a e e y obc na zklad desetiletho pobytu v tto obci; tyto osoby mly prvo rozhodnout se ve a e e e e a lht jednoho roku od nabyt psobnosti smlouvy o sttn obanstv a ochran menin ue u a m c e s pro sttn obanstv eskoslovensk a c c e iii. u tet skupiny bylo rozhoduj vlun domovsk prvo r c y c e e a otzku sttn obanstv upravovaly i jin bilaterln smlouvy a a ho c e a nap rklad smlouva o sttn obanstv mezi republikou Ceskoslovenskou a s Nmeckou (. a m c r e c 308/1922 Sb. z. a n.) tato smlouva vychzela z m e smlouvy versaillesk (. 217/1921 Sb. z. a n.) a rov e c sttn p snost eskoslovensk nebo nmeck nebyla urovna na zklad domovsk p snosti, ale a rslu c a e a c a a e e rslu na zklad mateskho jazyka a e r e
41
za Cechoslovka se ml povaovat nmeck sttn p sn kter hovoil od dtstv eskoslovenskm a e z e y a rslu k, y r e c y jazykem jako jazykem mateskm; pokud by ovem pochzel od otce nmeck rasy a nmeckho jazyka, r y s a e e e e neml se povaovat za Cechoslovka; za Cechoslovka byl pokldn pouze tehdy, kdy otec zemel nebo e z a a a a z r neil s rodinou z zaj mav byl p y rpad Hlu cnska, kde se bval ssko-nmet oban stali eskoslovenskmi sttn y r e c c e c y a mi obany dnem nabyt psobnosti versaillesk smlouvy; mohli vak ve lht dvou let optovat pro nmeck c u e s ue e e sttn obanstv a c osoby, kter ily na uzem Ceskoslovenska po nabyt psobnosti versaillesk smlouvy, a byly nmeckmi ez u e e y sttn p sn zstvaly nmeckmi sttn obany i nadle a mi rslu ky, u a e y a mi c a osoby, kter se narodily na uzem CSR, z avaly sttn p snost jen tehdy, pokud nemly na zklad e sk a rslu e a e svho pvodu jinou sttn p snost e u a rslu s vjimkou Hlubicka a Hlu y c cnska byla potvrzena nmeck sttn p snost tm osobm, kter v dob e a a rslu e a e e nabyt platnosti versaillesk smlouvy bydlely v Nmecku e e
D usledky smlouvy mezi Cesko-Slovenskou republikou a Nmeckou s z roku 1938 e r pro eskoslovensk sttn obanstv c e a c
e r v listopadu 1938, tedy a po Mnichovsk dohod, byla mezi Cesko-Slovenskou republikou a Nmeckou s z e e sjednna smlouva (. 300/1938 Sb.) o otzkch sttn obanstv a opce, kter vychzela z pipojen a c a a a ho c a a r sudetonmeckch uzem k Nmeck si e y e e r podle tto smlouvy nabvali eskoslovent sttn oban, kte mli 10. e y c s a c e r e rjna 1938 sv bydlit v nkter obci e se e e na sudetonmeckm uzem s uinnost od 10. e e , c rjna 1938 nmeckou sttn p snost a zrove pozbvaly za e a rslu a n y uritch podm c y nek eskoslovensk sttn obanstv to bylo nap. tehdy, kdy pozbyli dnem 10. ledna 1920 c e a c ; r z nmeckou sttn p snost e a rslu eskoslovent sttn oban nmeck nrodnosti, kte mli 10. 1938 sv bydlit mimo bval eskoslovensk c s a c e e e a r e rjna e se y ec e sttn uzem nabvali s uinkem od 10. 1938 nmeckou sttn p snost; zrove pozbvali eskoslovensk a , y c rjna e a rslu a n y c e sttn obanstv jestlie mli 10. a c , z e rjna 1938 domovsk prvo v nkter obci pipojen k Nmeck si e a e e r e e e r eskoslovensk vlda mohla do 10. ervence 1939 dat, aby osoby nmeck nrodnosti, kter byly c a a c za e e a e eskoslovenskmi sttn obany a od 1. ledna 1910 se pesthovaly na nynj uzem Ceskoslovensk, a c y a mi c r e e s e jejich potomci opustili ve lht t ms u CSR; nmeck vlda se zavazovala je pijmout na sv uzem u e r e c e a a r e naproti tomu nmeck vlda mohla dat, aby osoby nmeck nrodnosti, kter dle ustanoven smlouvy e a a za e e a e zstaly eskoslovenskmi sttn obany a od 1. ledna 1910 se pesthovaly na uzem pipojen k Rsi, i u c y a mi c r e r e jejich potomci, kte byli eskoslovenskmi sttn obany, opustili ve lht 3 ms u Nmeckou si, vlda r c y a mi c ue e c e r a CSR se zavazovala je pijmout na sv uzem r e smlouva dvala osobm nenmeck nrodnosti, kter nabyly dle smlouvy nm. sttn p snost, monost a a e e a e e a rslu z optovat pro obanstv CSR; p sn nm. nrodnosti, kte zstali s. sttn obany, mohli optovat pro c rslu ci e a r u c a mi c nm. sttn p snost e a rslu k proveden smlouvy s Nmeckou s bylo vydno vldn na . 301/1938 Sb. e r a a rzen c
Protektortn nrodnostn uprava a a

na uzem Protektorru CM platili krom prvn pedpis vydanch protektortn orgny tak prvn a e a ch r u y a mi a e a normy z pedokupan doby a prvn pedpisy Nmeck se r c a r e e r dle na mohl protektor mnit protektortn prvo svm dekretem rzen e a a y na uzem protektortu ili: a z Nmet st oban - podlhali jen sskm orgnm a soudm e c rs c e e r y a u u tito oban mli zastoupen v sskm snmu, mli vhody v oblasti pracovn prva, vt p ely c e e r e e e y ho a e s rd potravin, mohli se sdruovat do organizac z dle na z 20.4. s uinnost od 15.3. se stali vichni Nmci sskmi obany rzen c s e r y c udlen sskho obanstv rozhodovaly pouze ssk orgny e r e c r e a ena zsadn sledovala v obanstv manela z a e c z Protektortn obyvatelstvo - tvo jej mncennj skupiny a r e e e s toto obanstv bylo vytvoeno pro obyvatele esk nrodnosti c r c e a mli adu povinnost nav oproti Nmcm a podlhali p e kontrole e r c e u e rsn stali se jimi ti, kdo mli bydlit, domovsk prvo nebo nrok na udlen domovskho prva na e se e a a e e a uzem Protektortu a Obyvatel, na kter se vztahuj rasov pedpisy - pedev Zid e e e r r sm e blze viz 2.21
42
Ustavn dekret prezidenta republiky z 2. srpna 1945 . 33/1945 Sb. o uprav eskoslovenskho c ec e arsk sttn obanstv osob nrodnosti nmeck a mad a ho c a e e e
dekretln zkonodrstv eilo v prv ad odsun (transfer) nmeck, pop e madarsk meniny z CSR a a a r s er e e e rpad e s jet ped konenm rozhodnut velmoc dolo k tzv. divokmu odsunu bezprostedn po skonen vlench se r c y m s e r e c a c y udlost (bylo odsunuto v ne 650 000 Nmc a ce z e u odsun Nmc dostal po Postupimsk konferenci v srpnu 1945 tak mezinrodnprvn zklad, kter byl e u e e a e a a y konkretizovn rozhodnut Spojeneck kontroln rady a mi e odlin vsledek mlo jednn o odsunu madarsk meniny; zpadn velmoci se toti postavily proti odsunu s y y e a e s a z a tuto otzku mla eit a pozdj dohoda obou stt a e r s z e s au pro vymezen osob, kterch se odsun ml tkat, byl klcov ustavn dekret prezidenta republiky z y e y y 2. srpna 1945 . 33/1946 Sb. o uprav eskoslovenskho sttn c e c e a ho obanstv osob nrodnosti c a nmeck a madarsk e e e konen verze tohoto ustavn dekretu byla podepsna E. Beneem v zvislosti na vsledku jednn Postuc a ho a s a y a pimsk konference a vychzela z teorie, e z hlediska eskoslovenskho prva sttn obanstv CSR u osob e a z c e a a c nm. a mad. nrodnosti petrvalo po celou dobu vlky a teprve t e a r a mto dekretem je CSR propustila ze svho e sttn svazku a ho jako osoby zbaven s. sttn obanstv mohli bt pot tyto osoby deportovny do okupan zn v Nmecku ec a ho c y e a c ch o e s. prvo sice neuznvalo ani pomnichovsk prvn vvoj, ani prvn stav protektortu, na jeho zklad se c a a y a y a a z a e vtina s. oban nmeck nrodnosti stala sskmi obany, avak muselo z tohoto faktu vyvodit urit es c c u e e a r y c s c e dsledky u dekret vychzel z pedpokladu, e stt. obanstv maj bt zbaveny ty osoby, kter se po Mnichovu i po 15. a r z a c y e c beznu 1939 staly stt. obany Nm. se a Madarska, tedy stt, s nimi byla CSR od z 1938 ve vlenm r a c e r au z ar a c e stavu ustavn dekret dle konstatoval, e sttn obany CSR nejsou ty osoby nm. nebo mad. nrodnosti, kter a z a mi c e a e dle pedpis ciz okupan moci nabyly sttn p snosti nmeck nebo madarsk, a to zptn od doby, kdy r u c a rslu e e e e e se tak stalo na druhou stranu byla zdraznna nutnost vymezit okruh osob, na n by se ustanoven o ztrt obanstv u e ez ae c nevztahovala nebo kte mohli p r rpadn o obanstv podat, zejmna v p e oban, kte zstali CSR e c za e rpad c u r u loajln dle smrnice, kterou k proveden vydalo ministerstvo vnitra, se jednalo nap. o osobu, je a ; e r z 1. byla z polit. nebo rasovch dvod vznna v koncentran tboe nebo ve vzen nebo byla pro svoji y u u e e c m a r e vrnost k republice a loajalitu k eskmu neb slovenskmu lidu jinak nacisty pronsledovna e c e e a a 2. aktivn se uastnila boj proti nacismu a za CSR e c u 3. slouila v s. i spojeneckch jednotkch nebo v domc odboji z c c y a a m 4. nebyla lenem SS, SA, SDP, NSDAP nebo jinch nacistickch organizac c y y za prokzn vrnosti CSR se pokldala i politick innost v emigraci, nancovn odboje apod. a a e a ac a sttn obanstv zstvalo zachovno i tm osobm, jejich rodinn p sn bud byli zavradn za svoji a c u a a e a z rslu ci z e antifaistickou innost, nebo zemeli v konc. tborech s c r a o zachovn obanstv rozhodovalo z uedn povinnosti ministerstvo vnitra i okresn nrodn vbor a c r c a y (ONV), kter mohl vydat tzv. zjitn o zachovn sttn obanstv y s e a a ho c obanstv zstalo zachovno i Nmcm a Madarm, kte se v dob zvenho ohroen republiky pihlsili v c u a e u u r e ys e z r a uedn hlen za Cechy nebo Slovky r m as a krom toho existovala i dal skupina osob, je mohly o navrcen obanstv podat ve lht 6 ms u od dne e s z a c za ue e c publikace p sn vyhlky ministerstva vnitra; jednalo se o dal kategorie nmeckch antifaist, a to na rslu e as s e y s u zklad posudku zvltn komis a e as ch podrobnosti upravovala vyhlka ministerstva vnitra z 25. srpna 1945 . 51/1945 Sb. a obn ministerstva as c ez k vnitra z 24. srpna 1945 dosti o navrcen obanstv vak nesmlo bt vyhovno, jestlie adatel poruil povinnosti eskoslovenskho za a c s e y e z z s c e sttn obana a ho c mezi takov osoby patili nap. ti, kte se stali leny zkonodrnho sboru, byli soudci nebo vysokmi e r r r c a a e y sttn uedn a mi r ky, dstojn nebo poddstojn neptelsk brann moci, leny nacistickch stran, u ky u ky ra e e c y organizac nebo hnut vedouc hospodskmi initeli nmeckch podnik i p sn Sudetende , mi ar y c e y u c rslu ky utschen Freikorps s. sttn obanstv tak nemohlo bt navrceno osobm, kter se dopustily veejnch projev proti CSR c a c e y a a e r y u nebo byly nositeli estn hodnosti nebo vyznamenn udlench neptelskm sttem nebo neptelskou c e a e y ra y a ra instituc jako i tch, kdo jakkoli spolupracovali s nep , z e rtelem nebo tily nebo se pokouely tit hosez s ez podsky nebo nann pro sebe nebo osoby bl e z pomr vzniklch obsazen s. uzem neptelskou ar c e zk eu y m c ra moc pro uely tohoto dekretu se provdan eny a nezletil dti posuzovaly samostatn c ez e e e 43
2.19. MNICHOVSKA DOHODA A JEJ DUSLEDKY I
dosti o navrcen stt. obanstv kter podvaly manelky a nezl. dti s. oban, mly vak bt podle za a a c , e a z e c c u e s y ustanoven dekretu posuzovny blahovoln a a do rozhodnut o dostech byly povaovny za s. obany a e z za z a c c lhta pro podn dosti o navrcen s. stt. obanstv u ONV byla stanovena od 10. srpna 1945 do 10. unora u a za a c a c 1946; o dostech pot rozhodoval Zemsk nrodn vbor za e y a y dekret postihoval ztrtou s. obanstv i Cechy, Slovky a p sn jinch slovanskch nrod, kte se v a c c a rslu ky y y a u r dob ohroen CSR dobrovoln uchzeli o nm. i mad. obanstv e z e a e c c vzory vech osvden najdete v na str. 20-24 uebnice Vvoj s. prva 1945-1989, 2009 s e c c y c a Djiny eskho a eskoslovensk prva do roku 1945, Mal a kol., 3. pepracovan vydn str. 363-366, 4.vydn e c e c e a y r e a , a str.353-356; Djiny esko-slovenskho prva 1945-1989, str. 17-24 e c e a
2.19.

Mnichovsk dohoda a jej d a usledky
CSR se ve sv zahranin politice orientuje na zpadn demokratick stty e c a e a CSR uzav a tzv. Malou dohodu r vojensko-politick uskupen s Jugoslvi a Rumunskem e a snaha elit pokusm o restauraci podunajsk monarchie c u e snaha oddlit SSSR od zpadn Evropy e a Jej zkladem byly dvoustrann vojensk smlouvy z let 1920-1921, trv do r. 1939 m a e e a
Spolenost nrod - 1920. c a u Mla garantovat bezpenostn systm v Evrop e c e e CSR zakldaj m lenem a c c z iniciativy U.S. presidenta Wilsona souast versailleskho m eho systmu c e rov e
Locarnsk konference 1925 a uskutenn na zklad enevskho protokolu c e a a ez e c lem mla bt garance nmeckch hranic a udren versailleskho systmu e y e y z e e byl uzaven tzv. Rnsk garann pakt (smlouva o vzjemnch zrukch mezi Belgi Franci VB, Itli r y y c a y a a , , a a Nmeckem, nevztahoval se na vchodn hranice Nmecka) e y e s Polskem a CSR uzavelo Nmecko dohodu o sm c vyizovn spor r e rm r a u esko-francouzsk smlouva - 25. 1. 1924 c a garann smlouva na n navazovala - zaruovala, e v p e napaden CSR mu FRA poskytne vekerou c c z rpad s pomoc a podporu. Briand-Kellog pakt - 1928 uv Briand - ministr zahr. FRA, Kellog - st.tajemn min.z. USA, CSR tak soust k e ca ml vst k zabezpeen m e e c ru vylouil utonou vlku jako prostedek een spor c c a r r s u jeho vznam byl nulov, po vlce se ale stal zkladem k potrestn vlench zloinc y y a a a a c y c u
Souasn dochzelo k vzr c e a ustu napt e : v Itlii dikttorem Mussolini (1925) a a nu Japonsko napadlo C (1931) v Nmecku se kanclem stv Hitler (1933) e er a a Francie se sna malou dohodu nahradit Vchodn paktem, ten je odm z y m tnut Nmeckem a Polskem. e 1933 Nmecko vystupuje ze SN, stejn i Japonsko, Itlie v r. 1937 e e a SSSR vstupuje 1934 do Spolenosti nrod a CSR jej uznv de iure c a u a a v roce 1922 jet s RSFSR podepisuje CSR smlouvu o hospodskch a obchodn styc se ar y ch ch 1935 s n podepisuje CSR smlouvu kulturn a spojeneckou m v p rpad napaden signate druh stt zachov neutralitu e ar y a a stejnou smlouvu mla CSR i s Ukrajinou z r. 1922 e 44
2.19. MNICHOVSKA DOHODA A JEJ DUSLEDKY I
1936 Nmecko vstoupilo do demilitarizovanho psma Porn a vypovdlo zvazky z Locarna, Itlie napad e e a y e e a a a Habe s ve stejnm roce vypuk frankistick povstn ve Spanlsku. e a e a e v rjnu tho roku vznik Osa Berl R v listopadu podepisuje Nmecko s Japonskem Pakt proti e z a n- m, e Komintern (Komunistick internacionla), k nmu se pipojuj Itlie a Madarsko. e a a e r a Nmecko pipravuje expanzi proti Rakousku, CSR a Polsku, zdvoduje ji rasov, nrodnostn a hose r u n e a e podsky ar zahranin politika Velk Britnie a Francie byla zaloena na ustupc Nmecku a snaze za kadou cenu c e a z ch e z udret m (tzv. politika appeasementu) z r Henleinova Sudetonmeck strana (SdP) e a Nmecko vyu e zvalo silnou nmeckou meninu v Cechch, e s a v r. 1935 po volbch nejsilnj politickou stranou (15,18 a e s vlda CSR nab a zela Nmcm konstruktivn een problm, uzavela s nmeckmi stranami krom SdP e u r s e u r e y e dohodu o nrodnostn vyrovnn (1937) a m a SdP stupovala neustle sv poadavky do nesplnitelnch mez sv poadavky stupovala tak klen a e z y , e z n e rofaistick seskupen na Slovensku. s a Hitler veejn prohlaoval nutnost pipojen CSR, obvanou nmeckou meninou, k si r e s r y e s r Anschluss - 12.3.1938 pipojen Rakouska k nmeck si, CSR nijak nereaguje r e e r V dubnu vyhlsil K. Henlein (po konzultaci s Hitlerem) na stranickm sjezdu v Karlovch Varech tzv. Kara e y lovarsk poadavky: e z rovnoprvnost nmeck meniny a e e s vytvoen uzavenho nrodn uzem s nmeckou samosprvou r r e a ho e a nrodn reprezentaci v parlamentu se zkonodrnou pravomoc a a a Pestoe poadavky naruovali suverenitu CSR, vlda se jimi ve snaze o uklidnn situace zabvala. r z z s a e y
20.5. vyhlsilo CSR stenou mobilizaci, nebot se podl spolench hranic soustedovalo nmeck vojsko a ca c e c y r e e V ervnu podali ludovci nvrh zkona o autonomii Slovenska, Polsko a Madarsko zaalo tak diktovat sv c a a c e e uzemn poadavky z Velk Britnie navrhuje, aby situaci nmeck meniny prozkoumal lord Runciman a a e e s ten postupoval neobjektivn a podporoval henleinovce e doporuil, aby CSR postoupila Nmecku sv pohranin uzem c e a c 12.9. pednesl Hitler v Norimberku tvav protieskoslovensk projev, kter byl signlem k pokusu o ozbror s y c y y a jen pu y c Vlda obnovila podek, vyhlsila stann prvo a 16.9. zakzala SdP. a ra a e a a 15.9. pijzd Chamberlain do Berchtesgadenu r zde jednal s Hitlerem a projednal s fr. vldou podporu nmeckmu poadavku, aby CSR odstoupila sv a e e z a uzem si r 19. z - vldy Anglie a Francie vyzvaly eskoslovenskou vldu, aby odstoupila pohranin oblasti s v ne 50 ar a c a c ce z 21. z - vyslanci Velk Britnie a Francie pedloili Ceskoslovensku ultimativn poadavky, na co vlda ar e a r z z z a pistoupila. Smlouva ru mj. veker vojensk smlouvy CSR r s s e e 22. z - generln stvka, jej z vsledkem byl pd Hodovy vldy ar a a m y a z a 22.z se seel Chamberlain s Hitlerem v Bad Godesbergu ar s Hitler pedloil rozshlej poadavky na uzem republiky, vojenskou vzbroj a vstroj a podporu r z a s z y y uzemn nvrh Polska a Madarska. ch a u 23. z jmenovn vldy gen. Syrovho ar a a e 23.z byla vyhlena veobecn mobilizace ar as s a
45
2.20. ZMENY V USTAVE A PRAVN RADU ZA DRUHE REPUBLIKY I
Hitler stanovil lhtu do 28.9., kdy mus republika pijmout jeho podm u r nky z Bad Godesbergu, jinak vypov republice vlku a Chamberlain upozornil Hitlera, e ve podstatn me dostat bez vlky a bez odkladu. z s e uz a 25. z CSR vlda odm poadavky Nmecka ar a tla z e 29.-30.9. se sela konference do mnichova s rno 30.9. podepsali zstupci Francie (Daladier), Itlie (Mussolini), Velk Britnie (Chamberlain) a a a a e a Nmecka (Hitler) mnichovskou dohodu, kter byla CSR nadiktovna e a a CSR 30.9. dohodu pij a r m
D usledky mnichovsk dohody e

znamenala odstoupen oblast jeho obyvatelstvo tvo pes 50 , z r r ovna ani nien dn vojensk ani civiln za nesm bt pem y r st a c a za a a rzen term vyklizovn byl od 1. do 7. 10. a pak ml bt stanoven mezinrodn vbor, kter stanov dal oblasti, n a e y a y y s je mus CSR vyklidit do 10.10. z esk vlda musela do 4 tdn propustit vznn sudetsk Nmce odsouzen za politick delikty c a a y u e e e e e e e nov hranice CSR byly vytyeny v lednu 1939, zvren protokol o odstoupen Nmci nepodepsali. e c a e c y e v listopadu byly dal oblasti podstoupeny Polsku (T s esnsko, Frdecko, Jablunkov, Orava, Spi, Kysuci a y s s Sarii). Madarsko si na zklad V nsk arbitre pipojilo slovensk uzem (Petralku, Dv u Bratislavy) a e de e az r a z e n CSR pi tchto zmnch ztratila dv ptiny svho prmyslovho a asi jednu tetinu zemdlskho potencilu r e e a e e e u e r e e e a a necelch pt milion obyvatel. Naruen byl systm eleznin a silnin dopravy y e u s e z c c
Platnost Mnichovsk dohody e

Mnichovsk dohoda jako dokument byla v rozporu s ustavou a prvn dem CSR, tudz byla od potku a a m ra ca neplatn (CSR neuzavela smlouvu, kter byla nav koncipovna v jej neprospch) a r a c a e plnn mnichovsk dohody bylo v rozporu s ustanoven o zmn sttn hranic e e mi e e a ch Bhem II. sv. vlky za a proces oduznvn Mnichovsk dohody, zaat V.B. a nsledovan FR, kdy vldy e a cn a a e c y a y a tchto zem prohlsily dohodu od potku za neplatnou e a ca Uebnice str. 361-367; Mnichovsk komplex: jeho pciny a d c y r usledky / Jan Tesa; Vypracovan sttnicov otzky r e a e a z minulch let y
2.20.
Zmny v ustav a prvn du za Druh republiky e e a ra e
Druh republika je oznaen pro politick systm CSR v obdob 1. a c y e rjna 193814. bezna 1939 r trvala tedy pouhch 167 dn nsledovala po prvn republice; Druh republika byla vrazn men a slab ne y ; a a y e s s z jej pedchdkyn r u e uzemn ztrty, naruen dopravy, prmyslu a s u
Politika Slovenska
erven 1938 - nvrh zkona o autonomii Slovenska c a a pedloen poslanci Hlinkovi ludov strany (LS) r z e svj postup pi prosazovn sttoprvn poadavk usmrovali vzhledem k vvoji mezinrodn situace a u r a a a ch z u en y a aktivitm sudetskch Nmc, kte utoili na integritu CSR z druh strany a y e u r c e na konci z 1938 byl jmenovn pedsedou prask vldy zstupce ludov strany M. Cermk a prob ar a r z e a a e a hrala jednn o konkrtn podob autonomie a e e zstupci slovensk politiky postupn stupovali sv poadavky - nap. v uprav volebn prva na SVK tak, a e e n e z r e ho a e by jej nemohli uplatnit tam ij Cei z z c s ntlak na praskou vldu s i po Mnichovsk dohod; tm denn dochzelo k nvrhm novch vldn a z a lil e e e er e a a u y a ch na , kter by z rzen a rdila slovensk vldn orgny a penesla na n urit kompetence e a a r e c e dolo tak se sblzen stanovisek slovenskch politickch stran a sjednocen jejich postupu za uelem z an s e y y c sk autonomie
46
Zilinsk dohoda - poadavek autonomie Slovenska a z

dohoda o spolenm prosazovn ervnov osnoy zkona o autonomii Slovenska c e a c e a 6. rjna 1938 se seli s Katolickm dom v Zilin lenov vkonnho vboru, tzn. veden ludov strany se s e e e c e y e y e zstupci dal slovenskch stran (agrrn faist, nrodn socialist, lidovci, nrodn sjednocen a dal a a sch y a ci, s e a e a s) uzaveli tuto dohodu r vkonn vybor LS vydal souasn tak Manifest slovenskho nroda y y c e e e a LS v nm poadovala jmnem nroda prvo na sebeuren a svobodnou volbu stt. z ; podporovala e z e a a c a rzen kest anstv a podporovala boj proti idovsk ideologii; pij r z e r mala Mnichov 38 jako pokojn prostedek y r een boj r s u 6. rjna 1938 byl Josef Tiso jmenovn praskou vldou ministrem pro sprvu Slovenska a z a a 7. rjna byla ji jmenovna na nvrh Tisa cel slovensk vlda (Tiso, dva lenov LS a dva agrrn z a a a a a c e a ci) c vnitro - J. Tiso, spravedlnost, soc. pe, zdravotnictv - F. Duransk, kolstv - M. Cermk; nance, ec y s a zemdlstv a veejn prce - P. Teplansk (agr.); doprava - J. Lichner (agr.) e e r e a y tato vlda byla soust ustedn vldy a ca r a okamit na n bylo peneseno rozhodovn slovenskch zleitost z e r a y a z pedseda ustedn vldy generl Syrov potvrdil snahu petvoit stt dle naprost rovnosti Cech, r r a a y r r a e u Slovk a Karpatskch Rus u a u y n pedstavitel es. pol. stran v tto fzi pisl r ec e a r bili podporu nvrhu zkona o autonomii SVK a a autonomn uspodn SVK bylo de facto uvedeno do ivota ji realizac Zilinsk dohody ra a z z e lo vak o vklad Ustavn listiny 1920 (zda tento krok nebude povaovn za protistavn s s y z a u jmenovn sl. ministr mlo podporu v 60 UL (oprvnn vldy jmenovat nov ministry v zastoupen a u e a e a e prezidenta) dle zkona o obran sttu z r. 1936 mohla vlda zizovan nov ministerstva pro jednotliv sti uzem a e a a r a e ca republiky Tisova vlda se ujala sprvy Slovenska a a na rozhoduj m c sta byli dosazovni lenov LS a c e v mnoha m stech byla rozputna okresn i mstsk zastupitelstva i dal samosprvn orgny - na jejich se e a s a e a m sta Tisova vlda jmenovala vldn komisae a dal uedn a a r s r ky r u pedsednictva sl. vldy byl vytvoen sekretarit pro nmeck zleitosti a Uad propagandy r a r a e e a z Sloventina byla zavedena jako uedn jazyk s r po vzoru fa. re u byly na Slovensku legalizovny a vldou podporovny ozbrojen odd Hlinkovy s zm a a a e ly gardy; 1938 sl. vlda rozpustila spolky, kter mohli alespo sten tvoit gardm protivhu (Selsk a e n ca c e r a a a j zda, Orel, Nrodn garda) a Gardist prosazovali vldn polititku sl. vldy a pod se na likvidaci zbytku demokr. instituc e a a leli po faktickm dosaen autonomie a stanoven novch hranic zaala slovent pedstavitel apelovat na uzakonn e z y c s r e e tohoto stavu; ustedn vlda vak pokraovala v politice neroziovn autonomie na SVK ve snaze neoslabovat r a s c sr a jet v tce postienou republiku s e ce ez z v prbhu listopadu nav musela vldat eit politick i hospodsk problmy spojen s Mnichovem u e c a r s e ar e e e 1938 a odtren st uzem a uzkonn autonomie SVK tak nepovaovala za prvoad ukol z m ca a e z r y
Ustavn zkon o autonomii Slovenskej krajiny a pravomoc slovenskch orgn a y a u

osnova zkona byla schvlena po pekonn rozpor mezi eskou a slovenskou stranou 19. listopadu 1938, a a r a u c spolen se zkonem o autonomii Podkarpatsk Rusi, ovem bez pedepsan 3/5 vtiny c e a e s r e es mezi slovenskou veejnost bylo pijet zkona mohutn oslavovno r r a e a ociln byl publikovn pouze ve slovenskm jazyce jako zkon . 299/1938 Sb. z. a n. a e a e a c dv sti e ca 1. prvn prohlaovala nov zkon za soust ustavn listiny a upravovala nkter pravomoci usten a s y a ca e e r ch slovenskch zkonodrnch a vkonnch orgn na pechodnou dobu y a a y y y a u r 2. druh obsahovala adu zmn dosavadn ustavy, nzev sttu se mnil na Cesko-Slovenskou republiku, a r e a a e Slovensk krajina byla oznaena ze jej autonomn st a c ca
47
Pravomoc slovenskch orgn y a u Nrodn shromdn (celosttn zk. orgn) a az e a a a pravomoci: zmna ustavy, otzky obrany sttu a zahr. politiky, otzky hospodstv nanc a podnikn e a a a ar , a pro uzem celho sttu e a poslanci a sentoi za SVK mohli hlasovat pouze o tchto celosttn zleitostech, o eskch vcech a r e a ch a z c y e hlasovali pouze et lenov parlamentu c sc e aby se vylouilo mon pehlasovn slovenskch zstupc eskmi, bylo stanoveno, e kvalikovan c z e r a y a u c y z a t etinov vtina hlas pi zmn ustavy a volb prezidenta mus odpov rp a es u r e e e dat pimen kvalikovan r er e e vtin reprezentant SVK (zkaz majorizace) es e u a pos vlivu Slovk v parlament vyjadovala tak ustanoven e nvrh na vysloven nedvry vld len a u e r e , z a u e a e me podat tetina slovenskch poslanc uz r y u Snm Slovenskej krajiny e spravoval vechny ostatn vci na SVK, kter zkon vhradn nevyhradi Nrodn s e e a y e a mu shromdn az e spoluast pi sjednvn nkterch mezinrodn smluv uc r a a e y a ch ukol: pijmout ustavu Slovenskej krajiny r pi projednvn zmn SVK hranic se vyadoval souhlas dvou tetin jeho poslanc r a a e z r u prezident mohl odep podpis zkona slovenskho snmu rt a e e
Celosttn vlda a a jet u taxativn vymezen okruh pravomoc tkaj se SVK (zahranin politika, obrana, mna, s e zs e y y c c e sttn dluh) a Slovensk vlda a a spravovala vechny ostatn zleitosti SVK, kter nemla v pravomoci celosttn vlda s a z e e a a byla soust celosttn vldy; ale jej lenov se uastnili jednn v Praze pouze v otzkch tkaj ch ca a a c e c a a a y c se SVK; vldn akty pak spolupodepisoval vdy alespo jeden slovensk ministr a z n y vldu SVK jmenoval prezident republiky, odpovdn byla slovenskmu snmu a e a e e Zkon o autonomii Slovenska mimo jin stanovil, e do ustedn orgn psob ch na SVK budou pij ani a e z r ch a u u c r m pednostn Slovci a v ustedn orgnech vbec, vetn mezinrodn budou psobit Slovci v pimenm r e a r ch a u c e a ch, u a r er e potu c dobudovn autonomie na SVK pedpokldalo vlastn soudn soustavu, jako uedn a vyuovac jazyk byla a r a r c uzkonna sloventina a e s i po uzkonn autonomie zstalo jednotn sttn obanstv ale vedle nho krajinsk p snost odvozoa e u e a c , e a rslu van od domovskho prva ve slovensk obci a e a e zkon upravoval tak nancovn celosttn vdaj; mly se hradit z p u z hospodaen sttn podnik, a e a a ch y u e rjm r a ch u z vybranch cel a monopol a nkterch dan Slovensko mlo erpat pod odpov c jeho p um y u e y ; e c l daj rjm
Ustavn zkon o autonomii Podkarpatsk Rusi a pravomoc orgn PR a e a u

byl projednn a pijat 19. listopadu 1938 spolen s ustavn zkonem o autonomii SVK a r c e m a byl publikovn v eskm jazyce pod . 338/1938 Sb. z. a n. a c e c vstavba orgn PR a jejich pravomoci vi ustedn vld se velice podobala uprav tchto otzek v rmci y a u uc r a e e e a a slovensk autonomie e byl zruen uad guvernra, jeho zstupce i kancel - jejich pravomoci pely na m vldu s r e a ar r s stn a na rozd od SVK, kde se pedpokldalo mj. z Nejvy soudu, po l r a rzen ssho ctalo se pro PR se z m samorzen statnho sentu u NS v Brn a NSS v Praze e a e
Nsleduj vvoj a c y
autonomie obou uzem znamenala trializaci republiky s nesoumrnm modelem vstavby vrcholnch orgn e y y y a u zk. i vk. moci a y v kontextu se snahou faistickho Nmecka oslabily ntlakov akce autonomist mezinrodn autoritu a dle s e e a e u a a zhorily vnit politick klima CSR s r e autonomie napomohla k rychlej smu vytven nedemokratickho a autoritativn reimu CSR ar e ho z je pot otzkou, zda byla autonomie prospn nrodnostn e a es a a mu rozvoji celk, kter ji z u e skaly v ijnu 1938 zaala komise expert pracovat na nvrhu nov ustavy r c u a e odlinosti se tkaly postaven prezidenta, kter ml m v dob, kdy nezasedal parlament, pravomoc s y y e t e init opaten s moc zkona c r a dal zmny byly zamleny v obanskch prvech, vetn volebn s e ys c y a c e ho k projedn nov ustavy republiky, ani k ustaven jej jednotlivch soust vzhledem k dal a e ch y ca , sm udlostem ji nedolo a z s 48
Abdikace prezidenta E. Benee a volba E. Hchy s a

prezident republiky dr. E. Bene odstoupil z funkce 5. s rjna 1938, aby se zanedlouho stal ustedn osobnost r zahranin odboje Cech a Slovk c ho u a u svou demis umonil zmnu kursu s. zahranin politiky na tsnou spoluprci s Nmeckem; jinou monost po z e c c e a e z Mnichovu 1938 Ceskoslovenskou prakticky ani nemlo e za kandidta na uad prezidenta byl koncem listopadu 1938 poslze vybrn JUDr. Emil Hcha (dosavadn a r e a a prezident Nejvy sprvn soudu), kter byl zvolen prezidentem republiky 30. listopadu 1938 ssho a ho y pro jeho kandidaturu bylo rozhodujic pivolen nmeckho dikttora; oekvalo se, e bude podporovat vldu r e e a c a z a jako rozhoduj element, psob v ele sttu c u c c a ve stejn den (30.11.) podala demisi vlda gen. Syrovho; novou vldu sestavil agrrn R. Beran y a e a a k mla bt pevn orgnem apolitickch odborn u (nap. ministr kolstv - prvn Jan Kapras) e y r az e a y k r s a k v programu vldy dominovala snaha o podporu hospodstv a v oblasti zahranin spoluprce vynucen a ar c a a spoluprce s Nmeckem a e v t den (30.11.) byla jmenovna nov ptilenn Slovensk vlda (v ele opt J. Tiso) a pouze dvoulenn yz a a e c a a a c e c a vlda PR a v prosinci 1938 probhly na SVK volby, kter nepipustili opozin kandidty; prob e e r c a haly pod heslem: Chce s nov, svobodn Slovensko e e pitom byly inny p r c e rpravy k dslednmu obsazen vech sloek sttn apartu na Slovensku Slovky; do u e s z a ho a a 1. bezna 1939 mlo uvolnit sv m r e a sta a opustit Slovensko nap. 9000 eskch uedn u a 26 univerzitn r c y r k ch profesor u
Omezovn demokratickch svobod a samosprvy a y a

vnitropolitick vvoj smrem o omezovn obanskch prv a svobod dokumentuje vydn ustavn zkona y y e a c y a a ho a . 330/1938 Sb. z. a n. ze dne 15. prosince 1938 o zmocnn ke zmnm ustavn listiny a ustavn c e e a ch zkon republiky Cesko-Slovensk a o mimodn moci naizovac a u e ra e r samotn UZ viz 2.14 y jet ped vydn samotnho UZ, byla od z 1938 zavedena vldn na m pedbn cenzura tisku se r a m e ar a m rzen r ez a byla na rzena pehl r dka policejn orgny mi a od prosince 1938 provdli centuru p a e rmo v tiskrnch zvltn dvrn tiskov dozor sluby, a a as u e ci e c z rzen odborem tisku pedsednictva vldy r a zkaz kritiky vldn politiky, o zahranin udlostech bylo povoleno pouze referovat bez komente; a a c ch a ar pi zastaven innosti pol. stran byly zastaveny i jejich asopisy r c c dolo tak k omezen spolovac prva s e c ho a vlda zp a rsnila a zdokonalila evidenci obyvatel, zvlt cizinc-imigrant, kterm mohl zemsk uad as e u u y y r pikzat, aby ve stanoven lht opustili uzem republiky r a e ue vldn na o politickch stranch z prosince 1938 je stavlo zcela pod kontrolu vldy a rzen y a e a ke konci roku byla zakzna a rozputna komunistick strana; ji v a a se a z rjnu j byla zastavena innost a c zabaven majetek na dkaz ochoty novho veden sttu spolupracovat s nacistickm Nmeckem; funku e a y e cionm byla se souhlasem vldy umonna emigrace aru a z e v beznu 1939 zaaly p r c rpravy pro z krnch pracovn tbor pro osoby, t c se prce, ve vku nad rzen a y ch a u s t a e 18 let dne 2. listopadu 1938 probhla ve v nskm Belvedru tzv. prvn v nsk arbitr o madarsko-eskoslovensk e de e e de a az c e hranici ociln dvodem jednn bylo vyeen postaven polsk a madarsk meniny v Ceskoslovensku a m u a r s e e s na zklad abritrn rozhodnut ministr zahrani Nmecka Joachima von Ribbentropa a Itlie a e az ho u c e a Galeazza Ciana bylo rozhodnuto, e Ceskoslovensko odstoup urit uzem ve prospch horthyovskho z c a e e Madarskho krlovstv podobn jako byly odstoupeny Sudety nacistickmu Nmecku e a , e e e Madarsku pipadlo 12 000 km2 uzem a 850 000 obyvatel, z toho 272 000 Slovk a 38 000 Podkarr a u patskch Rus u y n e as e e e a 14.3.1939 - znik Cesko-Slovensk republiky, vyhlen samostatnho Slovenskh sttu (tzv. a prvn Slovensk republika) a Djiny eskho a eskoslovenskho prva do roku 1945, 3. pepracovan vydn pednky e c e c e a r e a ; r as 49
2.21. PRAVO A SPRAVA V PROTEKTORATU CECHY A MORAVA
2.21.
Prvo a sprva v Protektortu Cechy a Morava a a a
Protektort = podle mezinrodn prva autonomn sttn z , kdy st pravomoc m vlastn vlda a a a ho a a rzen ca a a st vlda sttu jinho ca a a e Protektort Cechy a Morava = spse ne o autonomn sttn z lo o nsilnou okupaci trvaj od 16. a z a rzen s a c bezna 1939 do 8. kvtna 1945 r e
Vznik protektortu a
v noci ze 14. na 15. 3. 1919 obsadila nmeck armda uzem Cech e a a c lem agresivn okupace bylo zabrn esko-moravskho teritoria a t rozren tzv. tet se a c e m s r r z an kontroly nad strategicky dleitm stedoevropskm prostorem si nmeck strana vytvoila sk m u z y r y e a r vznamn pedpoklady pro zahjen pipravovan vlky y e r a r e a Hcha pod ntlakem podepsal listinu, e odevzdv osud sttu do rukou fhrera, co bylo samozejm a a z a a a u z r e protistvn (64 a 64 ustavy) u a 16. bezna 1939 Adolf Hitler jako vdce a ssk kancl z na obsazenm uzem vnosem Protektort r u r y er rdil e y a Cechy a Morava otitno ve Sb se rce zkon a na bez akceptace nejvy sttn orgn a u rzen ssch a ch a u na bylo pvodn otitno nmecky, pot byl po rzen u e se e e rzen esk peklad c y r r k proveden vnosu z y rzeno tzv. Ustedn m sto u ministerstva vnitra Berl e, s n z musely n m ssk uady konzultovat kad protektortn opaten r e r z e a r proti okupaci zbytku CSR protestovala VB a FR (signati Mnichova) ar nkter zem (USA, Polsko) pipoutli dal innosti s. zastupitelskch orgn na svm uzem e e e r se s c c y a u e okupaci odsoudil i SSSR, autorita jeho stanoviska byla zrelativizovna vst ym vyjednvn Nmecka a a rcn a a m e Sovtskho svzu, kter v srpnu 1939 vystil v uzaven Paktu o netoen (Ribentrov-Molotov) e e y u r u c
Charakter Protektortu a
skuten obsah vnosu uroval eskm zem postaven kter ani prvn, ani fakticky pojmu protektort c y y c c y m , e a e a neodpov dalo nmeck moc se v praxi rozchzela s mnohmi ustanoven obsaenmi ve vnosu, nebot se obsahem vlastn e a a y mi z y y ch pravidel nec tila nijak zsadn svzna a e a a podle lnku 3 vnosu je Protektort jako autonomn tj. omezen svzkonn samosprvn utvar, ca y a , e e a y a y kter je soust Velkonmeck se y ca e e r podle odstavce 3 tohoto lnku jsou tato prva vykonvna vlastn orgny a vlastn uedn ca a a a mi a ky r ky (= Piputno v praxi vyuit orgnu a uadu tzv. druh republiky), blze nebylo specikovno r se z a r e a ze souvislosti lze dovodit, e jde o vldu protektortu a hlavu autonomn sprvy, vnos ale neobsahoval z a a a y nap. nic o tom, kdo jmenuje nebo odvolv vldu protektortu (pedpokldalo se, e to bude dlat r a a a a r a z e hlava protektortu), takovchto mezer obsahoval nkolik a y e Protektort nemohl samostatn vystupovat v zahranin vztaz a neml zastoupen v cizin (jen a e c ch ch e e velvyslance Chvalkovskho v Berl e) e n r Rse pevzala veker mezinrodn zleitosti, kter se protektortu tkaly s e a a z e a y dosavadn esko-slovensk konzulty mly bt vydny Nmecku, kter se povaovalo za univerzln c e a e y a e e z a ho prvn nstupce zanikl republiky (mimo vci sttn dluhu = byla tak piputna omezen mea ho a e e a ho r se a e) zinrodn prvn politika protektortu, ovem ve prospch Rs a e a a s e Protektort neml ani monost vlastn vojensk obrany, kter mla bt poskytnuta Nmeckem a e z e a e y e bval eskoslovensk armda byla krtce po okupaci rozputna (vldn na 317/1939) y ac a a a se a rzen r Se souhlasem Ustedn m ho sta mohlo vzniknout vldn vojsko k zachovn vnitn bezpenosti a a a r c podku uvnit Protektortu (max. 7000 osob) ra r a vznikla tak bezpenostn sluba a tajn policie pod a sskmu usted - gestapo, kter mlo s e c z a rzen r e r e e dlo mj. v budov PF UK v Praze e dohled nad sprvou, soudnictv potou, dopravou a spoji, nancemi, cly apod. a m, s
50
Sprva protektortu a a
Na zklad Hitlerova vnosu psobily dvoj orgny a e y u a 1. orgny autonomn s autonomn samosprvou a a 2. orgny ssk, kter byly autonomn nadazeny a r e e m r r Ustedn autonomn orgny a Postaven autonomn orgnu bylo upraveno sskmi zkony a usmrovno p ch a r y a en a rkazy nmeckch e y m (ta tyto orgny povaovala pouze za pevodn nstroj pro c nmeck politiky) st a z r a le e e Hlava autonomn sprvy = protektortn prezident, Dr. E. Hcha (v zvislm postaven a a a a e ) zpotku naivn dvoval Nacistm, snail se intervencemi zm ca e u er u z rnit nmeckou persekuci ve e prospch uvznnch, vydrel a do konce vlky, pot byl zaten a zemel v nemocnici na e e e y z z a e c r Pankrci 27.6.1945 a Protektortn vlda a a Do 1940 oprvnna na zklad zkona . 330/1938 Sb. z. a n. vydvat se souhlasem prezidenta a e a e a c a na s moc zkona(skonilo v r. 1940) rzen a c v obdob protektortu se vyst a rdaly celkem 4 kabinety s tmito pedsedy: Rudolf Beran, gen. e r Alois Eli, J. Krej R. Bienert as c, lenov prvn 2 vld napojeni na domc i zahranin odboj, pedsedov zateni a potrestni c e ch a a c r e c a lenov Krej a Bienertovy vldy byly nstrojem okupant pro germanizaci c e cho a a u vzhledem k omezen zahranin politiky a vojenstv zruena p sn ministerstva (obrana, c s rslu a zahranin vci, veejn prce, sociln a zdravotn sprva) c e r e a a a Heydrichova sprvn reforma v autonomn vld: a a e Z Ministerstva hospodstv a prce (v ele Nmec Bertsch), Ministerstva lidov osvty rzen ar a c e e e (draz kladl na formovn ideovho c en eskho obyvatelstva), Pozemkovho uadu pro Cechy u a e t c e e r a Moravu (kolem pevod pdy z Cech na Nmce) u r u u e zruen uadu pedsedy ministersk rady byla zlikvidovna kolektivn innost vldy a ta se s m r r e a c a pestala schzet, mnoh jej ukoly pevzal sekretarit pedsedy vldy a Ministerstvo vnitra r a e r a r a r Ustedn orgny ssk a r e y Rssk protektor = zstupce protektortu a zmocnnec ssk vldy, prakticky neomezen pn protektortu a a e r e a y a a ml prvo bt informovn o vech opaten autonomn vldy; pokud hrozilo nebezpe z prodlen e a y a s r ch a c , mohl vydvat vlastn na (uveejovna ve Vstn na sskho protektora) a rzen r n a e ku rzen r e postaven protektora upravovno sskmi normami: dleit Hitlerovo na a r y u z e rzen ze 7. 6. 1939 prvo vydvat vlastn prvn pedpisy, mnit a ruit veker autonomn prvn normy na uzem a a a r e s s e a protektortu vetn tch z 1. a 2. CSR a c e e jeho kontrole podlhala autonomn sprva a jeho zkroky mohly zablokovat sprvn a soudn roze a a a hodnut stejn jako vyhlen zkon i na e as a uc rzen byl takt v ele Sprvy ssk na uzem protektortu (mimo armdn sloek) ez c a r e a a ch z zastupoval jej sttn tajemn (Staatsekretr) a k a protektoi a zastupuj protektoi: r c r K.v. Neurath, protektor (od 1941 nevykonval fci, na zdravotn dovolen, funkce protektora a e zbaven a 1943) z R. Heydrich, zastupuj protektor (do atenttu 27.5.1942, jemu podlehl 4.6.1942), pln c a z a genocidy eskho nroda, snaha o potlaen odbojov aktivity u ns a udlat ve pro tzv. c e a c e a e s konen een fyzick likvidace, asimilace vt sti eskho obyvatelstva c e r s a e s ca c e Kurt Daluege, zastupuj protektor (do 1943, obdob stannho prva, vyhlazen Lidic a c e a Lek) za u W. Frick, protektor Sttn tajemn a k zastupoval sskho protektora r e sttn tajemn K.H.Frank a ci: Sttn ministerstvo a Vznik po Heydrichov smrti r. 1943 a koncentruje na sebe pvodn pravomoci protektora (vydvn a e u a a pedpis) = potlaen vznamu fce protektora, pouze vnj reprezentace Pro? Nkoliker st an r u c y e s c e e rd reprezentant ssk moci a sprvy protektortu, jejich ast nep u r e a a c a rtomnost a ambice K. H. Franka v ele sttn ministr K.H.Frank c a 51
Orgny ni sprvy a zs a Zprvu dvoj autonomn (zemsk, okresn a obecn samosprva CSR a ssk (oberlandrty), avak po : a a r a a s Heydrichov reform 1942 se ob spojuj a jako celek jsou pod e e e rzeny sskmu protektorovi a od 1943 r e sttn a mu ministrovi c lem bylo oslaben a poslze upln odbourn volench zastupitelstev sprva se dostvala pod bez e e a y a a prostedn sskch sprvn orgn, pracovaly asto jako sousti nmeck sprvy, nmeck r rzen r y a ch a u c ca e e a e e sprvn instituce, vytvoen ihned po proveden okupace, pracovaly jako p a soust ssk sprvy. a r e rm ca r e a Oberlandrty a = ni sloka ssk sprvy podlhaj sskmu protektorovi a od 1943 sttn zs z r e a e c r e a mu ministrovi v ele tzv. oberlandrti (povaovni za inspektora sskho protektora) c a z a r e dohled nad obecn a okresn autonomn samosprvou a Heydrichova reforma: agenda oberlandrtu pechz na protektortn sprvn orgny, kter a r a a a a e ji vykonvaj z p a rkazu se (personln je obsazuj Nmci) (tzv. zjednoduen sprvn sour a e e s a stavy dle Hitlerova zmocnn ze 7.5.1942) e soustava zemsk a okresn sprvy a obecn samosprvy zstala v druhorepublikov podob e a a u e e rady prce (Arbeitsamt) U a Zizovny od 1939 pro obvod jednoho i v politickch okres r a c ce y u jejich ukolem bylo vst evidenci pracovn sil, byly dsledkem zaveden veobecn pracovn e ch u s e povinnosti pracovn s vyvena do Nmecka a j obsazench uzem la az e m y Bezpenostn a policejn apart c a vnos, j z se zizoval protektort, pipoutl existenci autonomn bezpenostn sbor y m r a r se ch c ch u nmeck sloky usilovaly o kontrolu a ovldnut tchto sbor ihned po p e e z a e u rchodu do zem e Heidrich prosazoval, aby byla m sta generl obsazovna vhran Nmci au a y e e nmeck bezpenostn apart tvoil poetnou a sloit organizovanou s e y c a r c z e lu pro esk obyvatelstvo byla nejnebezpenj sttn tajn policie Gestapo a bezpenostn sluba c e c e s a a c z (SD) jejich aktivity byly zameny proti domc rezistenci er a innost gestapa se koncetrovala na fyzickou likvidaci eskho obyvatelstva c c e Soudnictv jako u sprvy vznikly dv linie sprvn orgn, tak taky vznikly dv soustavy soud (autonomn ssk) a e a ch a u e u , r a autonomn soudn soustava zstala tm beze zmny u e er e pro nmeck sttn p sn trojinstann soustava: 12 uedn soud, 3 zemsk soudy a vrchn zemsk e e a rslu ky c r ch u e y soud u kadho bylo sttn zastupitelstv rovn existoval nmeck notarit a advoktn komora z e a , ez e y a a k postihu delikt bylo z u rzeno 5 zvltn soud (Sonderngericht), bylo zkrceno a rozsudek okamit as ch u rzen a z e vykonateln bez monosti odvoln y z a protektortn p sn byli souzeni i mimo uzem protektortu lidovmi soudy (Volksgeritshof), hlavn pro a rslu ci a y e velezradu obvykl trest smrti i za nedbalostn delikty y zkrceno a zjednodueno (zaveden samosoudce pro men zloiny a peiny) rzen a s s c r c Hitlerv vnos o amnestii sudetskm Nmcm = vnos vdce a sskho kancle o prominut trestu ze 7. u y y e u y u r e er Cervna 1939, vydan u p zitosti odtren Sudetonmeckho uzem od Ceskoslovenska, ospravedlnn jinak y rle z e e e trestnho jednn sudetskch Nmc proti tm, kte museli opustit pohrani a odej do vnitrozem (obyvatel e a y e u e r c t e protektortu s eskou nrodnost obyvatelm uzem udlena beztrestnost za trestn iny a sprvn pestupky a c a ), u e ec a r (pod zminkou udren nmectv prominut trestu za lenstv v pol. stranch, kter byly u ns zakzny a z e ), c a e a a a Odboj okupace a protektort byly spontnn odm any prakticky celou eskou populac a a e t c nrodn obrann postoj byl projevoval nejrznj veejnmi projevy a e y u e smi r y jedinou politickou stranou, kter psobila v ilegalit po celou dobu existence protektortu, byla Komunistick a u e a a strana Ceskoslovenska; ostatn odboj byl prolovn nrodnostn a obansky a a e c mezi vznamn organizace, kter psobily v rmci odbojovho hnut bylo Politick usted Obrana nroda, y e e u a e e r , a Petin vbor vrni zstaneme a nsledn Ustedn veden odboje domc c y e u a e r a ho
52
2.22. PRAVN FORMY PERZEKUCE V DOBE PROTEKTORATU CECHY A MORAVA I KAPITOLA 2. SKUPINA B
Prvo v protektortu a a
podle na o zkonodrstv z Protektortu Cechy a Morava z roku 1939 bylo prvo pln pod kontrolou rzen a a a a e sskho protektora, pozdji (1943) sttn ministra, nebot ti mli prvo mnit a ruit svm dekretem prvn r e e a ho e a e s y a pedpisy vydan protektortn orgny stejn jako prvo vydvat vlastn na s platnost zkona (pokud r e a mi a e a a rzen a bylo nebezpe z prodlen c ) v celm vvoji protektortn prva bylo vidt vraznou tendenci sskch orgn co nejrychleji pizpsobit e y a ho a e y r y a u r u protektortn prvo prvu sskmu a a a r e prvo 1. a 2. CSR; prvn pedpisy protektortn (na zklade zmocovac zkona 330/1938 Sb.z.); prvn a a r a a n ho a a pedpisy Nmeck se + na sskho protektora; ==== Prvn postaven obyvatel v Protektortu ====; r e e r rzen r e a a ena zsadn sledovala ve sttn obanstv manela, o udlen sskho obanstv rozhodovaly pouze ssk orgny z a e a m c z e r e c r e a (p sn vrchn zemsk rada); ; podlhali vhradn sskm orgn a jurisdikci nmeckch soud mohli zastvat rslu y y e y e r y a um e y u; a vechny uady v ssk sprv i v protektortn uadech; zvltn vhody v oblasti prva pracovn s r r e a e a ch r as y a ho, sociln a ho, z avali vet p ely potravin, mli lep plat (v rmci protektortn sprvy), mohli se sdruovat do vlastn sk s rd e s a a a z ch zjmovch skupin; ssk oban se nikdy nemohl stt obanem protektortu; ; obanstv ni kategorie, tvoeno a y r y c a c a c zs r pro obyvatele esk nrodnosti; mnoho povinnost kontrolovni ze strany protektortn orgn (podlhali autoc e a , a a ch a u e nomn orgn sprvy, ale stle v se na n vztahovala i naizovac pravomoc sskch orgn Kdo si pom a um a a ce e r r y a u); nechal nebo optoval esko-slovensk obanstv (oban nacisty obsazenho pohrani kte se pihlsili k nmeck c e c c e e c, r r a e e nrodnosti, mli nmeckou sttn p snost a byli povaovni za ssk obany); Nemli politick prva, byli pouze a e e a rslu z a r e c e a a subjekty obanskoprvn vztah (Zid, Romov,..); zkladem Norimbersk zkony z 1935 (o ssk vlajce, o sskm c a ch u; e e a e a r e r e obanstv a ochran nmeck krve a cti); denice Zida = kdo nejmn od t prarodi pln idovskch; zkaz satku c e e e e e r cu ez y a n mezi Zidy a sttn p sn nmeck krve, pozdji vztaeno i na protektortn obyvatele (pod sankc neplata mi rslu ky e e e z a e nosti a ale); od r. 1941 Zid povinni nosit lutou estic z ar z s pou hvzdu, zavedeny transporty; od r. 1939 postupn e a diskriminace:; v oblasti veejn: nesmli zastvat dn funkce ve veejnm ivot (mimo v obci idovsk); zkaz do r e e a za e r e z e z e a nkterch hostinc kavren, restaurac biografu, knihoven, aren p nutno vyhradit pro ne zvltn m e y u, a , ct rp. as stnost; v oblasti pracovn bez nroku na p : a rplatky za prci pesas, v noci, ve svtc celkov ni odmny, mohli bt kdykoli a r c a ch, e zs e y proputni; v oblasti sociln dn sociln p se a : za e a rdavky; v oblasti majetkov:; zkaz dispozice (koup, prodej, pevod) e a e r a povinnost nahlsit majetek; arizace idovskho majetku (= zde konskace do nmeckho vlastnictv idovt oba z e e e ), z s chodn nesmli prodvat ani kupovat nemovitosti a drahocenn pedmty, nesmli disponovat svm majetkem (k ci e a e r e e y proveden tohoto na vydna ada provdc vnos Tsn ped t ne poslni do plynovch komor podepi rzen a r a e ch y u); e e r m, z a y sovali plnou moc na majetek, kter by zvldli ped nacisty utajit; ==== Protektortn trestn prvo ====; platilo y a r a a trestn prvo domc i nmeck (trestn zkon z r.1871); nkter nmeck prvn pedpisy aplikovny i na p sn a a e e a e e e e a r a rslu ky protektortu v p a rpadech: utoku na osobu v udce, hanoben Rse, velezrady (= nap rklad ten, kdo by lena ssk c r e vldy oloupil o jeho ustavn moc), zemzrady (= vyzrazen sttn tajemstv trestnprvn pedpisy doplovny a e a ho ); e a r n a rozhodnut ssk vldy i protektora; 1942 zaveden preventivn policejn dohled nad nktermi osobami; dolo k mi r e a e y s omezen opravnch prostedk zjednoduen pelcen a vyhotovovn rozsudk ==== Hospodsk zkonodrstv y r u, s r a u; ar e a a ====; dochz k pronikn nmeckho kapitlu, co se projevuje penn transakcemi a protiprvn konskaa a e e a z ez mi a mi cemi idovskho majetku bez nhrady (tzv. arizace); byl zaveden institut tzv. nucen sprvy nad majetkem nkterch z e a e a e y protektortn p sn u; v r. 1940 dolo k vytvoen celn unie protektortu s si; dolo k potlaen principu a ch rslu k s r a r s c samosprvy t e byly likvidovny hospodsk svazy a vytvoeny tzv. ustedn svazy; banky a penn ustavy byly a m, z a ar e r r ez r m zalenny do t hospodskch skupin, kter byly organizovny v Ustedn svazu pennictv vldn na mi c e r ar y e a ez ; a mi rzen 1939 (pozdj znn 1940) byl z e s e rzen Nejvy cenov uad), kter mohl stanovit smrn nebo pevn ceny zbo a ss y r y e e e z ukon veho druhu a vi nkterch plateb; ==== Ostatn ====; 17. listopadu 1939 uzaveny VS, stalo se tak u s ys e y r v d usledku studentskch demonstrac v y rjnu 1939 (28. rjna 1939 byl smrteln zrann student medic Jan Oplee e ny tal); 1939 Veobecn pracovn povinnost; pro osoby od 14 let pracovn knzky (evidence pracovn sil); monost s a ch z a totln pracovn nasazen kdekoli v Rsi; zkaz stvek, restrikce mezd; oslaben odbor vechny byly sloueny a ho ho a u, s c v Nrodn odborov ustedn zamstnaneck; zavedena dvojjazynost ve veejnm ivot (v. kol); 1940 - povinn a e r e e e c r e z e c s e vyuovn v Nmin na eskch obecnch a ostatn kolch; 1939 - zruen zkaz veejnho u an lechtictv a c a e c e c y y ch s a s a r e zv s d dal urit zmny v oblasti sociln zabezpeen pojitn podpory zamstnanc a dln u; lebn pe ra u; s c e e a ho c , s e , e u e k ec a ec zachovna v podob 1. CSR, sttn i soukrom lebn za ; ===== Prameny =====; sttnicov otzky a e a a ec a rzen a e a 2009/2010; Djiny eskho a eskoslovenskho prva do roku 1945, Karel Mal a kolektiv, 3. pepracovan vydn e c e c e a y r e a , str 463 - 489
2.22.
Prvn formy perzekuce v dob Protektortu Cechy a Morava a e a
Prvn postaven obyvatel Protektortu a a

Nmet st obyvatel, Protektortn obyvatel, Obyvatel s omezenmi obanskmi prvy e c rs e a e e y c y a 53
viz 2.21
Rasov pepisy e r
zkladem (inspirac pro rasov zkonodrstv na uzem Protektortu byly Norimbersk zkony z 15. z a ) e a a a e a ar 1935 zkon o ssk vlajce a r e zkon o sskm obanstv a r e c sskm obanem je pouze sttn p sn nmeck nebo druhov p r y c a rslu k e e e rbuzn krve, kter dokazuje e y svm chovn e je ochoten a schopen vrn slouit nmeckho nrodu a si y a m, z e e z e e a r na k tomuto zkonu ze 14. listopadu 1935 stanovilo, e idem je ten, kdo pochz pinejmen rzen a z z a r sm od t prarodi pln idovskch, toto vymezen pevzalo pozdji na sskho protektora z 21. r cu ez y r e rzen r e ervna 1936 c zkon o ochran nmeck krve a nmeck cti a e e e e e zakazoval satky mezi Zidy a sttn p sn nmeck a druhov p n a mi rslu ky e e e rbuzn krve e 1942 - na protektortn vldy (7. bezna 1942, . 85) o Zidech a idovskch msenc zakzalo rzen a a r c z y ch a protektortn p sn um uzav a m rslu k rat manelstv s osobou idovskho pvodu pod sankc neplatnosti, trest z z e u 1-15 let, na tak uzaven manelstv byl vyv r a z jen ntlak, aby se rozvedla a e od 1. z 1941 byli Zid povinni nosit lutou Hvzdu dle policejn na sskho ministra vnitra ar z e ho rzen r e redna pro idovsk vysthovalectv Ust z e e z rzena sskm protektorem s psobnost od 31. ervence 1939 r y u c mla zabezpeit vysthovn Zid e c e a u pvodn pro Prahu a okol od unora 1940 spadal do jej kompetence cel Protektort u e , y a Persekuce idovskho obyvatelstva z e 16. rjna 1941 - prvn transport idovskho obyvatelstva z Prahy do ghetta v Lodi z e z krtce pot dal transporty, pedev do Terez a e s r sm na 1942 - vldn na a rzen o zamstnvn Zid e a a u vrazn diskriminace y a dn nrok na p za y a rplatky za prci pesas, v noci, o nedl a o svtc a r c e ch a ch dn zvltn odmny, jen vjimen ubytovn, cestovn a stravn za e as e y c e e e e dn sociln p za e a rdavky, dn placen dovolen za a a a zamstnavatel mohl vypovdt zamstnaneck pomr k idovskm obanm kdykoli ke konci nsleduj ho e e e e y e z y c u a c pracovn dne ho
1939 - vldn na a rzen - uprava prvn postaven Zid ve veejnm Zivot a ho u r e e nesmli vykonvat dn funkce v soudnictv ani ve veejn sprv (vjimka - fce nboensk v nb. e a za e r e a e y a z a a obci idovsk) z e e e r Zid nesmli bt uiteli, soukrommi docenty na VS, lkai ani advokty e y c y a nesmli bt ani leny spolk a korporac spoleenskho, kulturn a hospodskho ivota e y c u c e ho ar e z prvn postaven idovskho obyvatelstva upravovalo i znan mnostv vyhlek politickch uad a z e c e z as y r u 1939 - vyhlka zakazuj osobm idovskho pvodu p as c a z e u rstup do nkterch hostinc, restaurac a kavren e y u a ve veejnch nemocnic a sanatori museli bt Zid odloueni od ostatn r y ch ch y e c ch v obc s vt potem nmeckch obyvatel nesmli Zid nap. vstupovat do divadel i knihoven ch e sm c e y e e r c vnosy ministerstva kolstv a nrodn osvty zakazovaly pij y s a e r mat nerijce ze kol s jinm vyuovac jazykem a s y c m e do kol eskch; Zid, kte pichzeli z eskch kol, mohli bt pij ani do jinch kol pouze v potu 4 s c y r r a c y s y r m y s c Arizace idovskho majetku z e od r. 1939 byly vydvny pedpisy, kter omezovaly Zidy v hospodsk oblasti; nap. nesmli zcizovat svj a a r e ar e r e u majetek na rzen sskho protektora z 21. ervna 1939 r e c
54
zkladn pedpis tkaj se idovskho majetku a r y c z e idovt obyvatel nesmli kupovat ani prodvat nemovitosti a drahocenn pedmty z s e e a e r e nesmli zsadn vbec disponovat svm majetkem e a e u y na zklad tohoto na a zaala tzv. arizace idovskho majetku a e rzen c z e konskace, pevod do nmeckho vlastnictv r e e
e Zid byli postieni i v oblasti mnov (vzan uty, vbr pouze do urit ve), nemohli bt osvobozeni od z e e a e c y e c e ys y dan z vysthovn a nesmli dostvat odvn l e e a e a e stky
Trestn hospodsk a dal prvo v Protektortu , ar e s a a

viz 2.21
Postaven c rkv a nboenskch spolenost v Protektortu a z y c a

postaven c a ostatn nb. spolenost zstvalo po celou dobu existence protektortu spse na okraji rkv ch a c u a a c e legislativn pozornosti sskch i protektortn orgn len r y a ch a u vjimka: ideologicky motivovan soustedn na prvn negaci idovskho kultu a obyvatelstva a represivn y e r e a z e postih jeho p sn u, kde se nmeck iniciativ musela pizpsobit i protektortn tvorba pedpis rslu k e e e r u a r u vynucen pejmenovn v Protektortu: eskomoravsk c e r a a c a rkev (d c rve rkev eskoslovensk) a Nboensk c a a z a spolenost eskch unit (d organizace eskoslovenskch unit) c c y aru rve c y aru c rkve doplcely na zmenen s. uzem za Protektortu - nejv Augsbursk c a s c a ce a rkev evangelick ve vchodn a y m Slezsku v Ceskoslovensku - jej obce se po 16.3.1939 ocitly mimo uzem Protektortu, ani by jej existence a z prvn zanikla a e v r. 1941 bylo pipojena esk pravoslavn eparchie na ntlak sskch uad k eparchii pravoslavnho biskupa r c a a a r y r u e berl eho a cel nmeck se Serama; pipojen potvrdilo i protektortn ministerstvo kolstv nsk e e e r r a s eparchie = c rkevn sprvn uzemn jednotka a po odsouzen a zastelen t duchovn a jednoho laickho pedstavitele eparchie za podporu a pomoc r r ch e r parautistm, kte provedli atentt na zastupuj ho sskho protektora R. Heidricha, rozpustil nov ssk s u r a c r e y r y protektor 18.9.1942 pravoslavn obce v Protektortu e a na zklad tohoto opaten provedla protektortn kultov sprva prvn likvidaci organizace pravoslav a e r a a a a (.5/1943 Sb.) c
Nacistick konen een idovsk otzky v Protektortu e c e r s z e a a

idovsk nboensk obce byly postupn vyj any z rmce protektortn c z e a z e e m a a ch rkevnprvn pedpis a z e a ch r u dosahu protektortn uad a ch r u Nmeck orgny v Protektortu si mezi roky 1939-1940 zajistili vlun vliv na organizaci idovskho kultu e e a a y c y z e e u v polovin r. 1939 pipravovala vlda na , j z by byli Zid soustedn ve Svaz Zid s nucenm e r a rzen m r e y lenstv co pro n snad mohlo m alespo sten ochrann vznam v Protektortu - ssk protekc m, z e t n ca c y y y a r y tor vak nakonec pedpis odm s r tl 1939 - ustedna pro idovsk vysthovalectv (Zentralstelle fr jdische Auswanderung) r z e e u u z rzena sskm protektorem r y k tomu na rzen sskho protektora z 5.3.1940 o Pi o Zidy a idovsk organizace r e ec z e ustedna z r skala fakticky i prvn (d na ) rozhoduj kontrolu nad idovskmi obcemi a e ky rzen c z y mohla obce rozpoutt, spojovat nebo vleovat do jinch organizac se c n y rozhodnut ustedny nemusela bt odvodovna a nebyly mon dn opravn prostedky r y u n a z e za e e r zvltn fond, kter byl nositelem majetku (Auswanderungsfond fr Bhnem und Mhren) podlhal as y u o a e jurisdikci nmeckch soud a dozor uedn e y u cm r kem nad fondem byl velitel bezpenostn policie u uadu c r sskho protektora r e v srpnu 1942 pejmenoval ssk protektor ustednu na Zentralamt f r Regelung der Judenfragen r r y r u in Bhmen und Mhren o a u obt konenho een idovsk otzky se v Protektortu stalo v ne 78 000 Zid e c e r s z e a a ce z Djiny eskho a eskoslovenskho prva do roku 1945, Karel Mal a kolektiv, 3. pepracovan vydn str. e c e c e a y r e a , 477-489
55
2.23. PROZAT IMN STATN ZR I I IZEN CSR V EMIGRACI I
2.23.
Prozat sttn z mn a rzen CSR v emigraci
Vznik prozat ho sttn z mn a ho rzen CSR v emigraci 1. Kontinuita prvn existence CSR a
vytvoen Protektortu Cechy a Morava a vyhlen samostatnho slovenskho sttu pestala Ceskoslovensk r m a as m e e a r a republika fakticky existovat podle eskoslovenskch prvn u a politik vak CSR prvn existovala dle: c y a k u s a e a zkladem tohoto tvrzen se stal protest, kter proti nmeckmu postupu v Cechch a na Morav podaly a y e e a e vldy Velk Britnie, Francie, USA a SSSR a a a Prezident Bene u 16.3.1939 protestoval proti vytvoen Protektortu formou telegram u pedstavitel s z r a u r u velmoc a Spolenosti nrod c a u E. Bene se postavil do ela druhho eskoslovenskho odboje s c e c e zkladem jeho innosti se stala teorie prvn a politick kontinuity, podle nz Ceskoslovensko nikdy a c a e nepestalo prvn existovat jako subjekt mezinrodn prva, nemlo vak dn vldn orgny r a e a ho a e s za e a a mnichovsk dohoda byla podle Benee od potku neplatn mezinrodn smlouva, protoe: a s ca a a z e 1. byla Ceskoslovensku vnucena za hrozby silou ze strany Nmecka 2. eskoslovensk Nrodn shromdn ji nikdy ustavn zpsobem nepijalo c e a az e m u r 3. Nmecko ji vlastn jednn v beznu 1939 poruilo e m a m r s vrazem mezinrodnprvn trvn Ceskoslovensk republiky byla podle Benee ta eskoslovensk vyslay a e a ho a e s c a nectv a konzulty, kter i po 15.3.1939 fungovaly v tch sttech, kter rozpad Ceskoslovenska prvn neuznaly. a e e a e a e
2. Vznik zahranin odboje c ho

dlouho se nedailo vytvoit prozat exilovou vldu, kter by mohla zastupovat sl. stt r r mn a a c a situaci komplikovaly osobn a politick spory ve veden sl.odboje a odm y postoj Francie a Velk Britnie e c tav e a vi koncepci obnovy sttu v pedmnichovskch hranic uc a r y ch o vedouc postaven v odboji usilovali Bene, Stefan Osusk (sl.vyslanec v Pazi), Milan Hoda (bval s y c r z y y sl.premir) a Lev Prchala (generl sl.jednotek v Polsku). c e a c 17. 10. 1939 byl vytvoen pouze Ceskoslovensk nrodn vbor veden Beneem r y a y y s a jeho leny jsou i Srmek, Outrata, Ingr, Osusk, Ripka, Slvik a Viest. c y a do konce roku 1939 jej uznala Francie i Velk Britnie jako orgn, kter ml zastupovat v zahrani a a a y e c eskoslovensk nrody a sl. armdu ve Francii c e a rdit c a vojensk jednotky zaaly ve Francii vznikat na zklad eskoslovensko-francouzsk smlouvy z 2.10.1939 o e c a e c e obnoven eskoslovensk armdy ve Francii c e a byly uzaveny i dohody o leteckch jednotkch, a sl. vojenskm soudnictv na fr. uzem vznik 1. sl. p r y a c e , a c es divize v rmci Csl. nrodn vboru dochz ke vzniku tzv. Sprv nrodn a a ho y a a a ho vboru, kter zajit ovaly admiy e s nistrativu zleitost sl. emigrant; nejvznamnj z nich byla Sprva vojensk a z c u y e s a a proti politice Ceskoslovenskho nrodn vboru se zorganizovala opozin Slovensk nrodn rada v ele e a ho y c a a c s Hodou z v r. 1940 se petvoila na Cesko-Slovenskou nrodn radu. r r a jej programem je respektovn autonomie Slovenska po skonen vlky a vytvoen stedoevropsk m a c a r r e federace Polska, Ceska a Slovenska, p dal stt rp. sch a u
3. Mezinrodn uznn Ceskoslovenskho nrodn vboru a a e a ho y

Bene a cel Csl. nrodn vbor se snail doshnout uznn za prozat sl. vldu, eho vak doshl a po s y a y z a a mn c a c z s a z vojensk porce Francie e az Velk Britnie uznala Ceskoslovensk nrodn vbor za prozat eskoslovenskou vldu s vhradami, kter a a y a y mn c a y e se tkaly povlench hranic a jurisdikce nad sl. p sn nmeck nrodnosti na britskm uzem (dopisy y a c y c rslu ky e e a e lorda Halifaxe z 18. a 21.7.1940) tak vznik Prozat sttn z a mn a rzen Ceskoslovensk republiky tvoen prezidentem republiky, exilovou e r y vldou a Sttn radou. a a 56
prezidentem se prohlsil Bene, kter je ale zpotku uznvn pouze de facto a s y ca a a Bene argumentuje t e jeho rezignace byla uinna pod ntlakem s m, z c e a a do r. 1942 se odvolv na trvn sedmiletho funkn obdob 3.12.1942 ho prodlouila exilov vlda z a a a e c ho , z a a s poukazem na 58 ustavn listiny a na zkon o volb prezidenta, a to a do doby, ne bude mon zvolit a e z z z e novho prezidenta e
4. Vkon zkonodrn moci v exilu y a a e

normotvorn innost byla v rmci exilovho sttn z vykonvna tzv. ustavn dekrety, dekrety a c a e a ho rzen a a mi prezidenta republiky a na mi vldy rzen a r prvn zkladem pro jejich vydvn se stal ustavn dekret . 2 Uedn vstn sl. o prozat m a m a a a c ho e ku c mn vkonu moci zkonodrn z 15.10.1940 y a a e eila se nemonost svolat Nrodn shromdn v podm ach okupace r s z a az e nk tam, kde ustava vyadovala k vkonu pravomoci prezidenta souhlas nrodn shromdn nahrazoval z y a ho az e , jej souhlas exilov vldy e a to se realizovalo 16. 12. 1941, kdy vydali prezident a pedseda vldy Srmek prohlen e je CSR ve vlenm r a a as , z a c e stavu s Nmeckem, Madarskem a vemi nepteli spojenc e s ra u podle 2 ustavn dekretu je zkonodrn innost vykonvna v nezbytnch p ho a a ac a a y rpadech ustavn mi dekrety a dekrety prezidenta vydanmi na nvrh vldy a spolupodepsanmi prezidentem a pedsedou y a a y r vldy, resp. ministry. a r po vydn ustavn dekretu . 12/1942 Uedn vstn sl. si prezident ped vydn a ho c ho e ku c r a m dekretu musel vydat poradn zprvu Sttn rady za a a ji podle dvodov zprvy k dekretu o prozat m vkonu zk. moci se pedpokldalo, e dekrety po z u e a mn y a r a z vlce budou podlhat dodatenmu schvlen zkonodrnho sboru tzv. ratihabici a e c e a a a e vtina dekret se tkala ustaven exilovho sttn z , jeho sttn rozpot a s. fungovn es u y e a ho rzen a ch cu c a vojenskch jednotek y posledn obdob normotvorby je vnovno obnoven prvn podku a sttn z osvobozenho e a a ho ra a ho rzen e Ceskoslovenska
5. Exilov vlda a a
a prvn exilovou vldu v Londn jmenoval Bene 22. 7. 1940, v jej ele stl po celou dobu Msgr. Jan Srmek a y e s m c a dleitmi ministerstvy byly: u z y nrodn obrany (Ingr), zahranin vc (Jan Masaryk), nanc (Outrata), vnitra (Slvik), sociln pe a c ch e a a ec (Nmec) a ti ministi bez resort (Osusk, Neas, Feierabend) e r r u y c prozat vlda byla krom Velk Britnie uznna dal exilovmi vldami v Londn a francouzskm mn a e e a a smi y a y e y Nrodn vborem gen. de Gaulla a m y denitivn byla uznna 18. 7. 1941 po vstupu SSSR do vlky (do t doby Moskva postupovala podle e a a e paktu Ribbentropp-Molotov, uznala Slovensk stt a uzavela sl. vyslanectv y a r c ) SSSR uznal de iure Benee i exilovou vldu za pedstavitele CSR a souhlasil s vytvoen eskoslovenskch s a r r m c y jednotek na svm uzem e Tent den Velk Britnie uznala prezidenta Bene de iure dopisem min. zahrani Anthony Edena yz a a s c USA pokldaly nadle za pedstavitele sttu vyslance ve Washingtonu Vladim Hurbana, exilovou vldu a a r a ra a uznaly dopisem americkho velvyslance z 31. 7. 1941 a denitivn a v e e z rjnu 1942 pvodn sloen exilov vldy se mnilo, dolo ke z novch ministerstev, k personln zmnm, na rove u z e a e s rzen y a m e a n ministerstvm byl postaven Nejvy kontroln a uetn uad u ss c r r ustavn dekretem . 1 U. v. sl. byla se zptnou platnost k 21.7.1940 z m c c e rzena Sttn rada jako poradn a orgn prezidenta a prozat ho sttn z v emigraci a mn a ho rzen mla 40 len, jmenoval je prezident na 1 rok e c u mla podvat prezidentovi a vld poradn zprvy o otzkch, kter j prezident dal k posouzen e a a e a a a e , mla omezenou kontrolu vldy a mla pipravovat povlen zkonodrstv e a e r a c e a a . po ust. dekretu . 12/1942 u. v. sl. posuzovala dekrety prezidenta c r c
systm exilovho sttn z doplnila Prvn rada, vytvoena usnesen vldy a rozhodnut prezidenta e e a ho rzen a r m a m 4. unora 1942 poradn a quasi soudn orgn, kter psal posudky pi p a y r rprav osnov normativn akt a posuzoval e ch u stznosti sl. sttn p sn u proti rozhodnut orgn exilovho z c a ch rslu k m a u e rzen Prvn radu mohl o posudek poadat prezident, Nejvy uetn a kontroln uad nebo eskoslovensk a z ss c r c y sttn p sn a rslu k 57
Snaha CSL. sttn z a ho rzen v emigraci o mezinrodnprvn obnovu CSR a e a

exilov sttn z za dobu sv existence uzavelo celou adu mezinrodn smluv, kter pomohly mee a rzen e r r a ch e zinrodnprvn zajistit obnovu Ceskoslovensk republiky v pedmnichovskch hranic upravovaly vztahy a e a e e r y ch, mezi stty a vytvoily mezinrodnprvn rmec fungovn sl. exilovho sttn z a r a e a a a c e a ho rzen 25. rjna 1940 uzavela vlda s Velkou Britni smlouvu o sl. ozbrojench silch na uzem VB r a a c y a podle n se organizovaly s. leteck jednotky v Royal Air Force (RAF) c e poskytnut vojenskch sil pro boj s Nmeckem se stal dleitm ukolem y e u z y 10. prosince 1940 uzavel ministr nanc Outrata nann dohodu s VB o poskytnut uvru pro armdu r c e a a prozat sttn z mn a rzen soust bylo, e po vlce dojde ke spojen zdroj pro povlenou obnovu obou zem ca z a u a c britsk strana se zavzala poskytnout suroviny a eskoslovensk vlda souhlasila s t aby zlato depoa a c a a m, novan za vlky v Anglii bylo pouito na nancovn britskho usil e a z a e podobn smlouvy, o vybudovn vojenskch jednotek a o uvru. uzavela vlda i se SSSR e a y e r a obnovu Ceskoslovenska ovlivnily zsadn zp a m usobem vztahy se Sovtskm svazem e y v r. 1943 iniciativa prezidenta Benee uzav bilaterln smlouvy se SSSR a Velkou Britnii (ta ale s rt a a respektovala dohodu neuzav rat smlouvy s men spojenci, a tak odm smi tla) 12. prosince 1943 - byla uzavena dohoda o ptelstv vzjemn pomoci a povlen spoluprci r ra , a e a c e a se SSSR oba stty se zavzaly respektovat nezvislost a suverenitu smluvn stran a nevmovn se do vnitn a a a ch es a r ch zleitost zvazek povlen hospodsk spoluprce, na 20 let a z , a a c e ar e a dohoda ponechv dal sttm monost se pipojit (hlavn Polsku) a a sm a u z r e v dob postupu Rud armdy je uzavena smlouva se Sovtskm svazem 8. kvtna 1944 smlouva e e a r e y e o pomru mezi sl. sprvou a sovtskm vrchn velitelem po vstupu sovtskch vojsk na sl. e c a e y m e y c uzem eskoslovensk a polsk reprezentace jednaly v prbhu vlky o monosti vytvoen eskoslovensko-polsk c a a u e a z r c e konfederace v listopadu 1940 vydaly prohlen o svm umyslu vytvoit konfederativn spoleensvt oteven dal as e r c r e sm sttm stedoevropskho regionu au r e v lednu 1942 pijaly vldy Protokol s detailn nvrhem r a m a na ntlak SSSR a kvli neshodm o T a u a esnsko jednn skonila a c
Snaha o oduznn mnichovsk dohody a e

Velk Britnie tvrdila, e dohoda byla uzavena jako dn mezinrodn smlouva, kter se stala neplatnou a a a z r ra a a a z nmeckou vojenskou aktivitou v beznu 1939 e r nav nechtla uznat sl. hranice v pedmnichovsk podob, ani nepiznvala Beneovi prvo rozhodovat o c e c r e e r a s a zleitostech eskoslovenskch Nmc a z c y e u Bene se snail o dohodu s pedstavitelem nmeckch emigrant ve VB W. Jakschem, ale nehodlal akceptovat s z r e y u poadavek zvltn sttoprvn postaven nmeck meniny v Ceskoslovensku, kter pesahoval i pvodn z as ho a a ho e e s y r u poadavky Henleinovc z u stle astji se objevuje poadavek odsunu Sudetskch Nmc z Ceskoslovenska (hlavn po nstupu a c e z y e u e a Heydricha) v srpnu 1942 zas a Anthony Eden (ministr zahrani VB) Janu Masarykovi dopis, kde prohlauje, e Velk l c s z a e Britnie je zbavena jakchkoliv zvazk vyplvaj ch z mnichovsk smlouvy, nebot Nmecko poruilo dohodu a y a u y c e s konen rozhodnut ve vci odsunu nmeckch menin ze stedn a vchodn Evropy bylo pijato na Postuc e e e y s r y r pimsk konferenci 3 v eznch mocnost e t y v lnku XIII. je zakotven princip spodanho odsunu Nmc z Polska, Ceskoslovenska a Madarska za ca ra e e u dozoru velmoc podle vboru de Gaulla byla Mnichovsk dohoda neplatn od samho potku, y a a e ca Francie neuznala dn uzemn zmny, ke kterm po Mnichov dolo za e e y e s zavzala se podporovat obnovu Ceskoslovenska v pedmnichovskch hranic a r y ch nov italsk vlda 26. 9. 1944 odsoudila politiku faistickho reimu k Ceskoslovensku a prohlsila mnichovskou a a a s e z a dohodu za neplatnou od samho potku e ca 58
sl. diplomacie se aktivn uastnila na vytven protihitlerovsk koalice c e c ar e sl. vlda se pipojila k Atlantick chart prohlen ze srpna 1941 tento dokument byl prakticky do c a r e e as m konce vlky jedin, ve kterm byly shrnuty c Spojenc a zsady povlen rekonstrukce a y e le u a a c e dle k Deklaraci Spojench nrod z ledna 1942 o potrestn vlench zloinc a k deklaraci o neplata y a u a a c y c u nosti majetkovch jednn uzavench pod tlakem okupace y a r y Ceskoslovensko se pod lelo na z rzen OSN, uastnilo se konference v Bretton Woods v ervenci 1944, c c kde byly uzaveny dohody o Mezinrodn mnovm fondu a Mezinrodn rekonstrukn bance, pistoupilo i r a m e e a c r k Dohod o Sprv Spojench nrod pro okamitou pomoc a prvn obnovu (UNRRA) e a e y a u z
Zvren fze innosti exilovho z a e c a a c e rzen

viz ot.2.25 v posledn roce svho fungovn se exilov sttn z soustedilo na p m e a e a rzen r rpravu akt pro zajitn u s e obnoven prvn du a st. orgn osvobozenho Ceskoslovenska a ho ra a u e stle zetelnj vlivy nzor moskevskho veden Komunistick strany Ceskoslovenska a r e s a u e e na zklad ve zm en smlouvy se SSSR o pomru mezi sl. sprvou a sovtskm vrchn velitelem po a e ys n e e c a e y m r c c e vstupu sovtskch vojsk na sl. uzem vydal prezident ustavn dekret . 10/1944 U. v. sl. o doasn e y c , c sprv osvobozenho uzem Republiky eskoslovensk a e e c e r a e y a m a sprvu ml vykovvat Uad pro sprvu osvobozenho uzem veden vldn delegtem a e a ten se ml pedpisy vydanmi do 29. z 1938, prezidentskmi dekrety a na mi exilov vldy e rdit r y ar y rzen e a (byl j Frantiek Nmec) m s e r zkladem eskoslovenskho povlenho prvn vvoje se stal ustavn dekret . 11/1944 Uedn a c e a c e a ho y c ho vstn sl. o obnoven prvn podku e ku c a ho ra konenou podobu dostal zkonem prozat ho Nrodn shromdn . 12/1946 Sb., kterm c a mn a ho az e c y se schvaluj dopluj a mn pedpisy o obnoven prvn podku , n e r a ho ra prvn hlava - o obecnch prvn normch y a ch a pedpisy vydan v tzv. dob nesvobody (po 30. z 1938) nejsou soust prvn du r e e ar ca a ho ra na pechodnou dobu mohou bt pou any ty pedpisy, kter se svm obsahem nepcily r y zv r e y r eskoslovensk ustavn listin c e e v dnm p za e rpad se nemohlo pou pedpis obanskho a trestn soudn a obanskho e zt r u c e ho ho rzen c e a rodinnho prva e a o tom, kter pedpis vyhovoval tto podm y r e nce, rozhodl soud zrove byla potvrzena zsada, e vechny pedpisy prozat ho sttn z podlhaly a n a z s r mn a ho rzen e dodaten ratihabici c e druh hlava individuln sprvn rozhodnut a soudn rozsudky a a a ty bylo mono na nvrh stran mnit nebo ruit, pokud se pcily ustav z a e s r e za nicotn byly prohleny ty rozsudky, ve kterch byl nkdo odsouzen za in, kter nebyl e as y e c y trestn podle eskoslovenskho prva y c e a tet hlava - stanov jak budou odinny kody vznikl dsledkem mimodnch pomr r , c e s e u ra y eu tvrt hlava ponechala vld monost urit, kter ze soudn a sprvn orgn z ych v c a a e z c e ch a ch a u rzen dob nesvobody mohly doasn uadovat i po osvobozen e c e r (doba nesvobody skonila 4.5.1945) c dal vznamnm ustavn dekretem, vydanm jet v londnskm exilu, se stal ustavn dekret . 18/1944 sm y y y se y e c r U. v. sl. o nrodn vborech a prozat m Nrodn shromdn c a ch y mn a m az e na osvobozenm uzem mly vznikat jako prozat orgny veejn sprvy m , okresn a zemsk e e mn a r e a stn e nrodn vbory, pod e vld a y rzen a e z nrodn vbor mlo vzej prozat Nrodn shromdn jakoto prozat nejvy zkonodrn a ch y u e t mn a az e , z mn ss a a y orgn CSR a r dne 22. unora 1945 vydal prezident republiky ustavn dekret . 3 U. vst. sl. o vkonu moci c e c y zkonodrn v pechodn obdob a a e r e prezident se zmocoval na osvobozenm uzem vydvat dekrety, ne se ustav prozat Nrodn n e a z mn a shromdn ji neteba zprvy Sttn rady (ta zanikla) az e , z r a a 59
2.24. USTAVN A PRAVN VYVOJ SLOVENSKE REPUBLIKY 1939-1945 I I
pi p r rprav na nvrat do osvobozen vlasti vydal prezident jet srii dekret a hlavn dekret . 6/1945 e a e se e u e c r e U. vst. sl. o potrestn nacistickch zloinc zrdc a jejich pomaha a o mimodnch c a y c u, a u cu ra y lidovch soudech y stanovoval pro dobu zvenho ohroen republiky, tj. od 28. kvtna 1938, p ej trestn sazby pro v ys e z e rsn s dekretu uveden trestn iny a e ec zizoval pro jejich rozhodovn mimodn lidov soudy r a ra e e pi faktick obnov CSR dolo k vznamnm zmnm ve ve uveden Beneov koncepci pedev kvli r e e s y y e a ys e s e r sm u vvoji na Slovensku, vzestupu vlivu komunistick strany a postupu SSSR na Podkarpatsk Rusi y e e
Slovensko
koncem 1943 na Slovensku dolo k vytvoen Slovensk nrodn rady, jako spolenho ustedn orgnu s r e a c e r ho a obanskho a komunistickho protifaistickho odboje c e e s e jej programem se stala tzv. Vnon dohoda, kter poadovala obnovu CSR, ale na principu rovn m a c a z y s rovnm y o denitivn podob pomru slovenskho nroda k eskmu mli rozhodnou svobodn zvolen zstupci e e e a c e e e a slovenskho nroda e a Slovensk nrodn rada se pokusila pevz moc po vypuknut Slovenskho nrodn povstn a 1. z 1944 a a r t e a ho a ar vydala prohlen podle nho peb as , e z r rala na Slovensku nejvy zkonodrnou a vkonnou moc ss a a y dle pevzala povstn a vyhlsila, e chce postupovat v souladu s sl. zahranin odbojem a a r rzen a a z c c m pracovat na vytvoen nov CSR. To bylo potvrzeno na m . 1/1944 SNR r e rzen c zkonodrnou moc hodlala SNR uskutenovat na mi a a c rzen Slovensk nrodn rada pokldala sl. exilovou vldu za reprezentanta CSR v zahrani ale a a a c a c, postavila se proti Beneovu pojet prvn a politick kontinuity ve vnitrosttn m s a e a m ertku znovu potvrdila poadavek obnoven CSR jako sttu rovnoprvnch nrod z a a y a u mnoho dekret prezidenta nebylo aplikovno na slovenskm uzem a dolo k asymetrickmu uspodn sl. u a e s e ra a c orgn a u po ustaven nov vldy k Koic vydval prezident sv dekrety s celosttn psobnost pouze po dohod se e a s ch a e a u e SNR a politicky eila tuto situaci dohoda mezi vldou a SNR, zvan Prvn prask dohoda r s a a z a nam sto stvaj slovenskch ustedn orgn byla z a c y r ch a u rzena tzv. povenectva a Pedsednictvo Slovensk er r e nrodn rady a s vvojem na Slovensku se nechtla smrit exilov vlda a Bene y e a a s
Podkarpatsk Rus a
Beneova teorie kontinuity a obnovy CSR v pedmnichovskch hranic byla krom vvoje na Slovensku s r y ch e y ohroena i postupem Sovtskho svazu na Podkarpatsk Rusi z e e e nakonec byli Bene a s. exilov vlda nuceni akceptovat odtren Podkarpatsk Rusi s c a a z e po vlce tento stav stvrdila eskoslovensko-sovtsk smlouva z 29.6.1945 a c e a londnskmu sl.sttn y e c a mu z v emigraci nebylo umonno, aby se vrtilo ve sv pvodn podob do rzen z e a e u e osvobozen vlasti e na ntlak komunistick strany bylo rozhodnuto, e bude vytvoena nov vlda a e londnsk vlda pod a e z r a a z y a a a demisi v beznu 1945 odjel Bene do Moskvy, kde se za uasti dal politik jednalo o sloen nov vldy r s c sch u z e a program nov vldy byl vyhlen v Ko ch e a as sc uebnice 503-517 (vakobobi opraven dle uebnice) c r c
2.24.
Ustavn a prvn vvoj Slovensk republiky 1939-1945 a y e
Otzka se sice tk ustavn a prvn vvoje, no pro jistotu jsem do n zahrnul i ir souvislosti, zkouej by a y a ho a ho y s s s c se na to mohl ptt. a
60
Vznik Slovenskho sttu e a

potek r. 1939 stoupenci separatizmu v HSLS zaali dvat najevo, e ustavn garantovan autonomie pro ca c a z e a Slovensko ( st.z..299/1938 Zb.z.a n.) nen koncem jejich snah u c po pijet ustavn zmocovac zkona ust.z..330/1938 Zb.z.a n. ada krok slovensk zemsk r ho n ho a c r u e e vldy proveden bez ohledu na m en celosttn orgn a a n a ch a u 21.2.1939 zasedn snmu Slovensk zem bez dvojznanosti se hovoilo o budovan slovenskho sttu, ale a e e e c r e a bez zm nky o tom, m-li tento stt bt vytvoen mimo rmec tehdej Cesko-Slovensk republiky a a y r y a s e
Snaha Nmecka o odtrhnut Slovenska e

snaha o budouc slovenskou sttn samostatnost podporovan Nmeckem a a e Deutche Partei strana Nmc ij ch na SVK (v e u z c rjnu r. 1938 prosadila z Nmeckho sttn sekrerzen e e a ho taritu) tak pisp a e r vala k posilovn separatizmu uvnit svk politickch kruh n a r y u 9-10.3.1939 vyhlen vjimenho stavu praskou vldou = snaha o zbrdn stupovn odstedivch as y c e z a z e n a r y snah; prezident odvolal Tisovu zemskou vldu a jmenoval nov kabinet a y reakce SVK: vldn kroky jako utok na nedvno udlenou autonomii vyuilo toho Nmecko a a e z e
Ntlak Nmecka a e
nejd na J.Sidora, on vak vyhlen samostatnho slovenskho sttu odm rve s as e e a tl potom na J.Tisa na Berl e nvtv mu Hitler oznmil, e obsad Cechy a Moravu a jestlie SVK nem nsk a s e e a z z a bt zabran Madarskem, mus se rozhodnout pro samostatnost y e 14.3.1939 Tiso svolal zasedn krajinskho snmu v Bratislav a e e e demise vldy J.Sidora (jeho vldu jmenoval prez. Hcha) a a a poslanci na Tisv nvrh rozhodli o vyhlen slovensk sttn samostatnosti u a as e a pijet zkona o samostatnm Slovenskm stt vyel jako .1 v nov zaloenm r a e e a e s c e z e Slovenskm zkon e a ku jmenovn prvn vldy = veker vldn a vkonn moc s neomezenou naizovac pravomoc a a s a a y a r a do vydn ustavy Slovenskho sttu z a e a do Berl vzkzno, e SVK se podrobuje Hitlerov ochran na a a z e e
Charakter samostatnosti Slovenskho sttu e a

Hitler: garance existence SVK sttu ochrannou smlouvou, mus ji vak navrhnout SVK a s 23.3.1939 ochrann smlouva (Schutzvertrag): vnitn SSu a r omezen suverenity slovenskho sttn utvaru e a ho zahranin hospodsk, brann politika vkon jen v uzk dohod s Nmeckem c , ar a a y e e e vyhrazen slovensk uzem (tzv. ochrann zna) Nmecko na nm mohlo budovat vojensk za a e e a o e e a rzen vydrovat brannou moc z za tyto ustupky = Nmecko na 25 rok garance ochrany nezvislosti Slovenskho sttu a integrity jeho uzem e u a e a 18.3.1939 Protokol o hospodsk a nann spoluprci ar e c a pod nmeckou kontrolu: slovensk pennictv + Slovensk nrodn banka e e ez a a vliv ve sfe sttn rozpotu + nann kooperace SVK s dal stty er a ho c c smi a 30.1.1940 Smlouva o vojenskm hospodstv e ar Nmecko ovldlo nejvznamnj slovensk podniky s vojenskm vznamem e a y e s e y y produkce podnik dodvan Nmecku na uvr, k jeho zaplacen nikdy nedolo u a a e e z s bertoi nstroj prosazovn nmeckho vlivu postupn dosazovan poradc do slovenskch uad a a r a a e e e u y r u instituc i do ustedn sekretaritu HSLS, postaven piblin jako diplomatit zstupci , r ho a r z e c a dal zsahy sskch instituc do slovenskch pomr s a r y y eu Ribbentropovo uren kdo a jak ministersk uad bude v slovensk vld zastvat v r.1940 c , y y r e a e a pomr SVK k si VAZALSKY; Nmecko: SVK povaovalo za satelitn utvar, za p e r e z rklad vzorovho e uspodn pro stty malch nrod ra a a y a u samostatnost SVK: ktivn charakter podzim 1944: kce samostatnosti faktick okupace uzem na kterm se vedly vojensk operace a , e e
Slovensk stt v mezinrodn vztaz y a a ch ch

od vzniku vnj znaky samostatnho sttu X limit jejich mezinrodn uplatnn = ochrann smlouva s e s e a a ho e a Nmeckem e uznn Slovenskho sttu: celkem 26 zem (Nmecko, Itlie, SSSR po nmecko-sovtskm paktu z r. 1939), a e a e a e e e nkter pozdji kvli vojenskmu koniktu peruily styky e e e u e r s USA samostatn SVK nikdy neuznalo, ani nenavzalo styky e a
61
1940 pistoupen slovensk vldy k Paktu t deklarace uzkho vztahu s faistickmi reimy r e a r e s y z vojensk spoluast slovensk armdy na nmeckm taen a uc e a e e z z 1939 slovensk vojsko se bez vyhlen vlky pidalo k napaden Polska ar e as a r 1941 SVK vyhlsilo vlku SSSR, USA, VB (vyhlen vlky protistavn akt vyhlsil ministersk pedseda a a as a u , a y r a ministr zahranin vc V. Tuka bez ustavou stanoven pravomoci snmu) c ch e e e
Ustava Slovenskho sttu a jej ir rmec e a s s a

21.7.1939 - ustavn zakotven slovensk samostatnosti = snm Slovenskho sttu pijal nvrh e e e a r a ustavy zvltn komise jmenovan HSLS; 185/1939 Sl.z. as e 13 hlav, 103 Slovensk nrod pod ochranou Boha Vemohouc od vk se udrel na ivotn prostoru mu urenm.., y a s ho e u z z m c e slib prezidenta republiky: P am na Boha Vemohouc a Vevdouc rsah s ho s e ho.. - vnatky z ustavy = vazba y na kest anstv r republiknsk forma sttu a a a stavovsk z e rzen = oban se rozdlovali do 6 stav, zstalo nenaplnn c e e u u e e pod rzen jednotlivce sttu, neml monost uinn ochrany proti nrokm sttu a e z c e a u a draz na obansk povinnosti, u c e bez zm nky o rovnosti oban c u vznam obanskch prv a svobod zatlaen do pozad y c y a c y vlastnictv chpno v duchu ideologie nrodn socializmu vlastn ho musel vyu a a a ho k zvat v zjmu nejasnho a e veobecnho dobra s e popen prvn rovnosti politickch stran, politickho pluralizmu r a y e vedouc postaven HSLS koncentrace moci neexistoval mechanizmus zapojen obana do sprvy sttu / tvorby prvn norem c a a a ch vzory ustavy: Itlie, Spanlsko, Portugalsko, Nmecko a e e koncepn neujasnnost ohledn dal vvoje sttn utvaru a jeho charakteru c e e sho y a ho nkter ustavn instituty nebyly v e e ubec realizovny a ociln oznaen Slovensk republika a c a soustava nejvy sttn orgn = prezident, snm, vlda ssch a ch a u e a PREZIDENT 26.10.1939 na 7 rok zvolen prezidentem J.Tiso (v uadu a do zniku SS = Slovenskho ttu) u r z a e sa SNEM 80 len, volen v tajnch volbch (nedolo k nim), po dobu fungovn obsazen jen nepln, nejv v nm c u y y a s a y u e c e zasedalo 63 poslanc (zvolench jet v r.1938 do autonomn snmu), poet se snioval, doplnn jmenovn u y se ho e c z e a m prezidenta, innost zatlaovan exekutivou, minimln uplatnn c c a a e VLADA vjimen postaven y c e z vldu tvoili: pedseda, 8 ministr (vichni lenov HSLS a na ministra obrany F. Catloa) a r r u s c e s 44 zmocnn vldy k vydvn pedpis s moc zkona, hojn vyuit e a a a r u a e z potebovala dvru snmu, ale vysloven nedvry by nevedlo k jej pdu r u e e u e a I STATN RADA zvltn kontroln poradn iniciativn orgn as , , a pravomoci koncipovan ustavou znan efemrn e c e e e SOUDNICTV I vzor sl.stava z r.1920, ueteno autoritstv soudcovsk nezvislost, soudce vzan jen zkonem c u s r ar , a a a y a Z . 215/1942 Sl.z. zakotven v c udcovskho principu v HSLS likvidace kolektivn rozhodovn e ho a , vdce = prezident sttu u a
Protiidovsk zkonodarstv Slovenskho sttu z e a e a

z r projevy protiidovskho postoje v HSLS u ped vytvoen SS; po vzniku ociln ideologie vldy z e r m a a zdroje: tlak nacist, domc hospodsk a konfesn konikty u a ar e vl. nar. .63/1939 Sl.z. - konfesn kritrium pi uren idovsk komunity; cca 90 000 osob c e r c z e vl.nar.65 a 74/1939 Sl.z. + jin - omezovn a vyazovn Zid z veejnho a hospodskho ivota, e a r a u r e ar e z stovn p ez a rstupu k vkonu uritch povolan komplikovn p y c y , a rstupu do kol, revidovn udlench ivnostenskch s a e y z y opaten r ... u souasn piputna dobrovoln emigrace Zid nann vhodn c e r se a c e y a polovina r.1940 vyosten idovsk otzky pod vnj tlakem se na SVK zaal uplatovat nmeck vzor r z e a e sm c n e y vypodn se s idovskou otzkou ra a z a majetkov aspekt problmu arizace odprodej idovskch majetk kest anskm zjemcm y e z y u r y a u ust.z..210/1940 Sl.z. - snm udlil vld plnou moc aby vyeila idovsk problm c e e a e r s z y e 62
2.25. OBNOVEN PRAVN I IHO PORADKU 1944-1945
e rs - Zid pili o povoln majetek, adu obanskch a lidskch prv a , r c y y a ZIDOVSKY KODEX - 198/1941 Sl.z. - rasov kritrium pi urovn kdo je a kdo nen Zid X protesty e e r c a slovenskch biskup, ohradila se i Svat stolice y u a dsledek kodexu: utvoen skupiny obyvatelstva na okraji spolenosti tm bez prostedk u r c e er r u nsiln vyven Zid na nvrh nacist za kadou vyvezenou osobu vlda platila Nmecku 5000 korun a e az u a u z a e deportace do polskch koncentran tbor prob y c ch a u haly od jara 1942, vyvezeno asi 58 000 osob z..68/1942 Sl.z. - dodaten legalizovn vyven c c e a az rjen r. 1942 vyven zastaveno az podzim 1944 obsazen SVK nmeckmi ozbrojenmi silami dal 13 000 deportovanch Zid e y y sch y u Slovensk sttn orgny = genocida na vlastn obyvatelstvu e a a m
Znik Slovenskho sttu a e a

od jara 1944 krizov jevy e vojensk nespchy Nmecka = podlomen jeho stability e u e e mnoz obyvatel: odpor vi ludckmu reimu e uc a e z 1943 vznik ilegln Slovensk nrodn rady (SNR) jako spolenho ustedn orgnu obanskho a a e a c e r ho a c e komunistickho protifaistickho odboje e s e * program: Vnon dohoda obnoven CSR, ale na principu rovn s rovnm + peveden rozshlch a c y y r a y sociln a hospodskch reforem a ch ar y o denitivn uprav tchto otzek, jmenovit o denitivn uprav pomru slovenskho nroda k eskmu e e a e e e e a c e mli rozhodnout vlun svobodn zvolen zstupci slovenskho nroda e y c e e a e a potek 1944: vznik Vojenskho usted intenzivn hledn cesty k SNR ca e r a 1944 konec srpna - Slovensk nrodn povstn pihlen se k ideje obnoven CSR, proti faismu, e a a r as e s nestavlo se proti mylence slovensk sttnosti e s e a vtina obyvatelstva se neztotonila se SS e s z 1.9.1944 SNR vydala prohlen podle kterho peb as , e r rala na SVK nejvy zkonodarnou a vkonnou moc ss a y jako jedin oprvnn zstupce slovenskho nroda a to a do doby, ne se demokratickm zpsobem z y a e a e a z z y u rd legitimn slovensk orgny e a
* uveden deklarace byla potvrzen vydn na a a a m rzen . 1 SNR, podle kterho SNR vykonvala vechnu c e a s Z,V a vldn moc na SVK a SNR: Z moc hodlala uskutenovat prostednictv na publikovanch v Sb c r m rzen y rce na rzen SNR ch SNR t eila problm platnosti stvaj ch s a sl prvn pedpis, kter na SVK doasn zstvali v ez r s e a c c a ch r u e c e u a platnosti, pokud neodporovali republiknskemu z a demokratickmu duchu a rzen e SNR sl exilov vlda pokld za reprezentata CSR v zahrani avak postavila sa proti Beneovu pojet c a a a a c, s s prvn a politick kontinuity ve vnitrosttn m a e a m ertku; potvrdila poadavek obnoven CS rep jako sttu z a rovnoprvnch nrod eskho a slovenskho a y a u, c e e SNR pevzala povstn obranu SVK a vyhlsila, e chce postupovat v souladu s s zahranin odbojem r rzen a , a z c c m a pracovat na vytvoen nov CS republiky r e 1945: konec bezna politick pika opustila uzem SVK, duben = znik posledn atribut ludckeho r a s c a ch u a reimu z na SNR a politick vvoj na SVK zpsobili, e na uzem SVK nebyla cel ada dekret prezidenta rzen y y u z a r u republiky aplikovan + dolo k asymetrickmu uspodn sl orgn a s e ra a c a u po ustanoven nov sl vldy v KE vydval prezident svoje dekrety ve smyslu na e c a a rzen SNR . 30 ze dne c 21.4.1945 s celosttn platnost jen po dohod se SNR a e Bene + londnsk emigran vlda = nechtli se smrit s vvojem na SVK proto bxl na SVK vysln vldn s y a c a e y a a delegt, 2. Paradesantn brigda a 1. Cs st pluk a a hac Velen nad 1. Cs armdou na SVK pevzal len londnsk exilov vldy generl RUDOLF VIEST a r c y e e a a a Jejich psoben vak nebylo uspn, nebot vldn delegt se dostal do sporu se SNR a po porce povstan u s es e a az bylo jasn, e obnoven CS republiky bude v rukch Cerven armdy a e autorita SNR neme byt opom a e z a e a z uz nan DCaCSP do r.45, 4. prepracovan vydanie, str. 472 - 482, 495 - 496 e
2.25.
Obnoven prvn podku 1944-1945 a ho ra
V posledn roce svho fungovn se exilov sttn z soustedilo na p m e a e a rzen r rpravu akt pro zajitn obnoven u se prvn du a sttn orgn osvobozenho CSR a ho ra a ch a u e 63
2.25. OBNOVEN PRAVN I IHO PORADKU 1944-1945
Zeteln se projevoval vliv nzor moskevskho veden Komunistick strany CSR, kter sv poadavky tlumoilo r e a u e e e e z c Beneovi v Moskv v roce 1943, k prosazen komunist vyu s e e zvali presti a vojenskou s SS z lu Na zklad smlouvy z 8.5.1944 se SSSR (o pomru mezi eskoslovenskou sprvou a sovtskm vrchn velitea e e c a e y m lem po vstupu sovtskch vojsk na eskoslovensk uzem vydal Bene ustavn dekret . 10 o doasn sprv e y c e ) s c c e a e osvobozenho uzem Republiky Ceskoslovensk do t doby, ne se na uzem pesune s e e e z r dlo vldy, vykonv a a a r sprvu Uad pro sprvu osvobozenho uzem veden vldn delegtem, jmenovanm prezidentem a a e a a m a y Vldn delegt se eskoslovenskmi prvn pedpisy do 29.9.1938, dekrety a na mi exilov vldy, a a rdil c y a mi r rzen e a pravomoc zastupovat resortn ministry, mohl vydvat vldn na schvalovan pot vldou, byl to Frantiek a a rzen e e a s Nmec e
Zkladem se bezpochyby stal ustavn dekret prezidenta republiky o obnoven prvn a a ho podku .11/1944, v konen podob pijat NS jako 12/1946 Sb. ra c c e e r
I.HLAVA: o obecnch prvn normch ustavn a jin eskoslovensk prvn pedpisy vydan do 30.9.1938 y a ch a ec e a r e byly povaovny za sl. prvn d, zat z a c a ra mco pedpisy vydan v dob nesvobody nebyly soust nebyly r e e ca vydny ze svobodn vle sl. lidu a e u c Na pechodnou dobu mohou bt u any ty pedpisy, kter se nepc ustavn listin, vyloueny vechny r y zv r e r e c s pedpisy prva osobn r a ho, rodinnho, soudn prva trestn a soudn trestn e ho a ho ho rzen ho; zda pedpis r vyhovoval, uril soud musel zdvodnit c u Vechny pedpisy exilovho sttn z podlhaj dodaten ratihabici s r e a ho rzen e c e II. HLAVA: individuln sprvn rozhodnut mono na nvrh stran zruit nebo zmnit, pokud se pedpisy a a z a s e r pcily ustav r e zvl. podm nky stanovil ustavn dekret o trestn rozsudc nicotn ty rozsudky, podle kterch byl ch ch e y nkdo odsouzen za in, kter podle sl. prva nebyl trestn, nebo pokud byly spchny s umyslem e c y c a y a a osvobodit CSR IV. HLAVA vlda mla monost urit svm na m, kter soudn a sprvn orgny, z e v dob nesvobody, a e z c y rzen e a a rzen e mohly dle uadovat a r Doba nesvobody skonila 4.5.1945 c
Ustavn dekret o nrodn vborech a Prozat m Nrodn shromdn .18/1944 a ch y mn a m az e c

Jako prozat orgny veejn sprvy mly vznikat m , okresn a zemsk vbory, pod e vld mn a r e a e stn e y rzen a e Z tchto nrodn vbor mlo vzniknout Prozat Nrodn shromdn jakoto prozat nejvy e a ch y u e mn a az e , z mn ss zkonodrn orgn CSR a a y a Otzka fungovn dosavadn systmu orgn sttn sprvy a dlka prozat ho obdob - oteven (e ji a a ho e a u a a e mn r a r s a na koick vldy, . 4/1945 Sb. a dekret prez. republiky . 47/1945 Sb.) z rzen s e a c c
Ustavn dekret .47/1945 o Prozat m Nrodn shromdn c mn a m az e

e otzku fungovn dosavadn systmu orgn sttn sprvy a dlka prozat ho obdob (viz pedchoz r s a a ho e a u a a e mn r dekret)
Ustavn dekret .3/1945 o vkonu moci zkonodrn v pechodnm obdob c y a a e r e

Prezident republiky se zmocoval pokraovat na osvobozenm uzem ve vydvn dekret podle ustavn den c e a a u ho kretu z roku 1940 a do doby, ne se ustav Prozat Nrodn shromdn (Sttn rada zanikla s pechodem z z mn a az e a r na osvobozen uzem e )
Dekret .6/1945 (pozdji nahrazen .16/1945) o potrestn nacistickch zloinc c e c a y c u, zrdc a jejich pomaha a o mimodnch lidovch soudech a u cu ra y y
Stanovoval p ej trestn sazby pro v dekretu uveden trestn iny a zizoval pro jejich rozhodovn rsn s e e c r a mimodn lidov soudy ra e e Tento dekret tak stanovuje potek doby zvenho ohroen republiky dnem 28.5.1938 e ca ys e z
64
I I 2.26. POTRESTAN VALECNYCH ZLOCINCU A DOMAC KOLABORACE 1945 1947 KAPITOLA 2. SKUPINA B
Slovensko
Na Slovensku se uplatnilo na SNR .33 o potrestn faistickch zloinc, okupant, zloinc a kolaborzen c a s y c u u c u rant,. . . u Na Slovensku dolo v roce 1943 k vytvoen SNR jak spolenho ustedn orgnu obanskho a komus r c e r ho a c e nistickho protifaistickho odboje programem se stala tzv. Vnon dohoda poadovala obnoven CSR, e s e a c z avak na principu rovn s rovnm; o denitivn uprav tchto otzek, zejmna o denitivn uprav pomru s y y e e a e e e slovenskho nroda k eskmu, mly rozhodnout svobodn zvolen zstupci slovenskho nroda e a c e e e a e a SNR se pokusila pevz moc po vypuknut SNP a vydala prohlen podle nho peb r t as , e z r rala na Slovensku nejvy zkonodrnou a vkonnou moc, a do doby, ne se demokratickm zpsobem konstituuj orgny ss a a y z z y u a SNR chce postupovat v souladu s eskoslovenskm zahranin odbojem a pracovat na vytvoen nov c y c m r e Ceskoslovensk republiky e 1/1944 na SNR potvrzen pedelho, zkonodrn moc prostednictv na ve Sb n. SNR rzen r se a a a r m rzen Na rozd od Ceska, na Slovensku zstvaly v platnosti vechny prvn pedpisy, kter neodporovaly rel u a s a r e publiknskmu z a demokratickmu duchu, SNR se postavila proti Beneov pojet prvn a politick a e rzen e s e a e kontinuity ve vnitrosttn m a m ertku Na Slovensku nebyla ada dekret prezidenta republiky aplikovna asymetrick uspodn esko-slovenskch r u a e ra a c y orgn, Prvn prask dohoda prezident vydval dekrety po dohod se SRN a u z a a e Z rzena povenectva a Pedsednictvo SNR, prezident Bene a londnsk vlda se s t er r s y a a mto vvojem na Sloy vensku nechtli smrit, poslali tam vldn delegta, brigdu a st pluk, psoben ale nebylo uspn a e a ho a a hac u es e bylo jasn, e obnoven bude v rukou Rud armdy, a e autorita SNR se nesm opom e z e a z jet
Koick vldn program s y a

Postup SS na Podkarpatsk Rusi ohroen Beneovi teorie kontinuity, Bene nucen akceptovat odtren a e z s s z jej pipojen jako Zakarpatsk Rusi k SS, po vlce stvrzeno r e a Na ntlak komunistick strany a jej moskevskho veden londnsk vlda nucena podat demisi a byla a e ho e y a a vytvoena nov vlda, Sttn a Prvn rada zanikaj r a a a a Bezen 1943 Bene do Moskvy, kde se dohadovali na sloen vldy, Koick vldn program r s z a s y a Ustaven prvn povlen vldy Nrodn fronty Cech a Slovk, 16 eskch a 9 slovenskch len, pedseda a c e a a u a u c y y c u r Fierlinger, znovu zaveden institut sttn tajemn u a ch k Koick vldn program (5.4.1945) s y a Zkladn zsady vldn politiky ve vnitropolitick a mezinrodn oblasti a a a e a Denoval vldu Nrodn fronty Cech a Slovk, existence limitovna proveden volby do Ustavodrnho a a u a u a m a e shromdn jeho hlavn ukolem vypracovn ustavy az e , z m a Dal lnky vnovan vybudovn brann moci za pomoci Rud armdy s c a e e a e e a Linie zahranin politiky na zklad spojenectv se SSSR a ptelstv s VB, F, USA c a e ra Poadavek nahrazen dosavadn byrokratickho apartu volenmi nrodn vbory, zrovnoprvnn z ho e a y a mi y a e en, volebn prvo od 18 let (i p sn brann moci) z a rslu ci e Zaruen ustavn svobody (osobn shromadovac spolovac projevu slovem, tiskem, p c , z , c , smem, listovn tajemstv . . ) ,. Represivn postup proti meninm prostednictv upravy sttn obanstv konskac a celkov retri s a r m a ho c , e buc (s ohledem na loajln nmeck, madarsk obany a dle idovsk obyvatelstvo nmeck nrodnosti, a e e e c a z e e e a kte nebyli trestni) r a Retribuce, vytvoen mimodnch lidovch soud a Nrodn soud s politickmi pedstaviteli r ra y y u a ho u y r Forma institutu Nrodn sprv zajitn majetku zejmna u nmc a madar, jako i u zrdc a a ch a se e e u u z a u kolaborant, konskace jako potek pozemkov reformy, tak restituce majetku odatho u ca e e n e Znrodnn klcovch odvtv nrodn hospodstv a penn reforma a e y e a ho ar ez Zabezpeen zsobovn obyvatelstva potravinami, zklady sociln politiky c a a a a chyb prameny
2.26.
Potrestn a
Potrestn vlench zloinc a domc kolaborace 1945 a a c y c u a 1947
esk vyrovnn se se zloinci bylo uniktn svm rozsahem v Evrop c e a c a y e vvoj na Slovensku a v Cesku rozd y Slovci si chtli vyeit potrestn zrdc sami - uplatnilo se y ln a e r s a a u na rzen SNR .33 o potrestn faistickch zloinc okupant zloinc a kolaborant a o c a s y c u, u, c u u z rzen lidovho soudnictv e 65
I I 2.26. POTRESTAN VALECNYCH ZLOCINCU A DOMAC KOLABORACE 1945 1947 KAPITOLA 2. SKUPINA B
pro Cesko se pou zvalo slovo retribuce - pojem pro potrestn vlench zloinc a domc kolaborant a a c y c u a u retribuce se rdila hlavn temi dekrety presidenta: e r velk retribun dekret (. 16/1945 Sb) na potrestn nacistickch zloinc zrdc a jejich y c c a y c u, a u pomaha pipraven v Londn (neml komunistick pvod), neodpov cu r y y e e y u dal p s situaci v Cechch rli a nap. netrestal naen z udavastv r rc c z rdilo se 24 mimodnch lidovch soud ra y y u sent se skldal z profesionln soudce a ty laik vybranch podle politickho klce na a a a ho c r u y e nvrh ONV (socdem, nrsoc, lidovci, komunist) a a e obalobu pedkldal soudu veejn alobce, velk vznam mlo vyetovn komisemi ONV z r a r yz y y e s r a rozhodovn se postupem asu zm novalo, dl t v osvobozench a c r cm a m ce y zpotku p s p ca rli rpad mnoho lid dreno ve vazb po nkolik ms u bez obvinn asto u z e e e c e , c nebyly dodny podn dkazy a ra e u z obalovanch vtina osvobozench nezaujat soudnictv z y es y e nemonost odvoln vykonn trestu smrti do t hodin z a , a r s trestni jak Nmci (nap. K.H. Frank), tak Cei, kte kolaborovali (nap. fredaktor asopisu a e r r r se c Arijsk boj) y poruen principu nulla poena sine lege s nov trestn skutky - lenstv v nacistickch i faistickch organizac propagace nac., fa. hnut e c y c s y ch, s , udavastv - a smrt c z tresty - odnt svobody, ztrta obansk cti - nucen pracovn odd - budou pracovat na odstrann e a c e e ly e tch kod, kter napchal reim, zaloeno dekretem, nemli nrok namzdu, pouze v Cech platil, e s e a z z e a ch na Slovensku na SNR; propadnut majetku, trest smrti, cca 800 trest smrti, 750 doivot (co rzen u z se te kauz s vzamnmi pedstaviteli) yc y y r od kvtna 38 do prosince 46 p ej trestn sazby pro v dekretu uveden trestn iny, trestalo se e rsn s e ec i podle zkona na ochranu republiky, pro jejich rozhodovn byly z a a rzeny mimodn lidov soudy ra e e dekret . 17/1945 Sb. pro esk prominentn kolaboranty zizoval Nrodn soud c c e r a jak estn, tak trestn soud c y nrodn prokurator rozhodoval, kdo pjde ped soud a kdo ne celkem 80 osob a u r nikdo ze len protektorn vldy nedostal trest smrti, nkte pouze mal tresty, zbaven aktivn c u a a e r e ho, pasivn volebn prva a pol.prv ho ho a a k trestu smrti nap. pedstavitel Vlajky i aktivistit novini (7 trestu smrti) - 18 trestu smrti r r e c c ar Hcha jet pedt umel, souzen teba Beran (pedseda vldy 2.rep.) a s e r m r r r a mal retribun dekret (. 138/1945 Sb.), kter umonoval m m sprvn orgn y c c y z stn a m a um trestat obany za nkter provinn proti nrodn cti c e a e a podepsn den ped koncem monost vydvat dekrety, pipraven narychlo (pouh 4 ) a r z a r e subsidirn charakter k velkmu retribun a e c mu dekretu, eil p r s rpady, kter MLS nemohli eit, e r s nep rstojn chovn kter vzbuzuje veejn pohoren e a , e r e s udlen pravomoci nrodn vborm trestat obany za nep e a m y u c rstojn chovn uren nrodn e a , az a ho c en eskho nebo slovenskho lidu v dob zvenho ohroen republiky (28.5.1938 31.12.1946) t c e e e ys e z pokutou do 1 mil. korun i vzen do ve 1 roku c e m ys urychlen, mono odpustit, pokud to bylo pod ntlakem i pro dobro CSR e z a c vznamn uloha pi aplikaci - bezpenostn komise m ch nrodn vbor - zde se soustedovala y a r c stn a ch y u r veker trestn oznmen s a a vydvny zvazn smrnice ministerstva vnitra, kter nap. stanovovaly, e kolaboraci s Nmci a a a e e e r z e pedstavoval i v ne nutn spoleensk styk s Nmci nebo Madary podm r ce z y c y e nkou veejn por e horen propagovn nacismu, snaha zal se okupantm, ... s , a bit u s Nmci se tedy lovk nemohl veejn bavit ani rok a pl po skonen vlky e c e r e u c a dekret o zajit ovac vazb sttn nespolehlivch osob s e a e y zptn zajitn vazby sttn nespolehlivch osob, i pokud se tak stalo i mimo p e e se a e y rpady zkonem a dovolen i pes dobu p ec r rpustnou dn nrok na nhradu kody za y a a s prodluoval policejn vazbu z 48hodin na 8 dn z Dal na /dekrety: s rzen SNR o rozputn faistickch stran a org., o zruen madarskch a nmeckch kol se s y s y e y s dekret o zp en postih nkterch vojenskch delikt rsn u e y y u znrod ovac dekrety - tkaly se Madar a Nmc (pokud nebyli aktivn uastni a n y u e u e c odboje), zrdc kolaborant ap., tedy osob sttn nespolehlivch a u, u a e y 66
2.27. ZMENY VE VLASTNICKYCH VZTAZ ICH 1945-1948
. 5/1945 Sb. z 19.5 - restituce majetku, byl-li pevod proveden pod ntlakem po 29.9.1938 c r a majetek osob sttn nespolehlivch pod ochranu nrodn sprvc - vlastn um omezena a e y a ch a u k vlastnick prva a a u podnik, u kterch bylo poadovno zajitn plynulho chodu vroby a hospodskho u y z a se e y ar e ivota i kter byly v dren osob sttn nespolehlivch - nap. i lenov eskch nacistickch z c e z a e y r c ec y y organizac vlastn nemohl prvn jednat ohledn podstaty majetku po uinnosti dekretu k a e e c velmi rozren - ke konci z 1945 na podniky s 1 mil. zamstnanc v esk sti, na Slovensku s e ar e u c e ca podobn, ale jinak upraven e e . 12/1945 Sb. z 21.6 - znrodnn pozemk ve uveden skupiny za uelem pozemkov c a e u ys e c e reformy konskovno bez nhrady a a zizovny Osidlovac uady - k osidlovn - v Praze a Bratislav r a r rzen a e na Slovensku na SNR . 104/1945 Zb.n.SNR - konskace pdy nad 50 ha ve zm enm rzen c u ys n y skupinm a . 108/1945 Sb. z 25.10 - konskace bez nhrady pr. osobm nmeckm a madarskm + ve c a a e y y ys zm enm skupinm n y a majetek spravoval do pidlen Fond nrodn obnovy r e a rozhodnut prezidenta o amnestii dekret o p em potrestn drancovn rsn a a
Odsun
prvn fze divok odsun ihned po vlce, cca 650 000 osob cca 40 000 obt siln z rukou Revolun a y a e , e c ch gard dekret . 33/1945 Sb. o uprav eskoslovenskho sttn obanstv osob nrodnosti nmeck c ec e a ho c a e e a madarsk e teorie: teprve t mto dekretem pili o sl. sttn obanstv rs c a c ze zkona zachovno tm, kte byli budto pronsledovn pro loajalitu k CS nebo se aktivn a a e r a a e zastnili boje proti nacistm, i byli lenov sl. vojska i odboje a zrove nebyly lenov nacisuc u c c ec c a n c e tickch organizac y potvrzovalo ministerstvo vnitra i okresn nrodn vbor (ONV) c a y zachovno i tm, kte se v dob zvenho ohroen republiky pihlsili za Cechy i Slovky a e r e ys e z r a c a s o obanstv pili i Cei a Slovci, kte se dobrovoln prohlsili za Nmce i Madary c rs a r e a e c ti, kdo nabyli nm. i mad. st. obanstv bhem okupace nejsou sl. obany usnadnn deportac e c c e c c e , vyhnut se nutnosti jejich souzen podle retribun dekret c ch u deportovno 2,3 milion Nmc a u e u povinnost pracovat pro osoby zbaven sl. obanstv (dekret . 71/1945 Sb.) ec c c omezuj opaten pipom c zachzen s idy snzen potravinov dvky, omezen nkupn doby, c r r naj a z e e a a povinnost nosit b lou psku ap. a Frommer Benjamin, Nrodn oista, Academia, Praha 2010; Cech po 1945, Kukl - str. 15-59 a c k
2.27.
Zmny ve vlastnickch vztaz 1945-1948 e y ch
Znrodnn a sttn zsahy do ekonomiky a e a a

jednou ze skupin prezidentskch dekret po 2. svtov vlce jsou znrod ovac dekrety y u e e a a n poadavek znrodnn klcovch odvtv tkho prmyslu, bankovnictv a pojit ovnictv se objevuje jak v z a e y e ez e u s londnskm exilu, tak v domc odboji y e a m znrodnn provedeno dekrety ped svoln Nrodn shromdn Koick vldn program znrodnn a e r a m a ho az e , s y a a e podrobn neupravoval e hektick atmosfra znrodnn politick i prvn teoretick spory o rozsah, tempo i zpsob znrodovn a e a e , e a e e u a n a komunistick strana a socdem prosazuj jednorzov a rozshl znrodnn (ostatn strany poaduj znrodnn a a e a e a e z a e etapov i s vyu an drustevn forem vlastnictv ec zv m z ch ) ntlak na vldu, rozshl tiskov kampa, vznamn v tlaku na znrodnn hrly odbory reprezentovan a a a a a n y a a e a e r m Usted a radou odbor (URO) u 67
srie dekret z 24. e u rjna 1945 (. 100-108/1945 Sb.) dochz k zesttnn vech dol a klcovch podnik c a a e s u y u energetickho a tkho prmyslu (prvn znrodovac pedpisem ji dekret z 11.srpna o opaten v oblasti e ez e u m a n m r z r lmu) kritriem pro znrodnn je poat zamstnanc i objem vroby v obdob 1938-1940 (rzn pro e a e c e uc y u e rzn odvtv u a e ) vjimka me bt udlena na nvrh ministra prmyslu vldou y uz y e a u a ministr prmyslu po dohod s ministrem nanc me nechat podnik zav pokud jeho provozovn u e uz rt, a nen ve veejnm zjmu r e a ministr pr umyslu je zmocnn vydat vyhlku, ve kter jsou uvedeny znrodnn podniky e as e a e e aby nebylo pochyb, jak podniky byly znrodnny e a e sama mla ale pouze deklaratorn charakter e dekret vslovn nedenuje pojem znrodnn zesttnn ale fakticky se jedn o vyvlastnn tzn. odnt y e a e a e m, a e , e vlastnickho prva bvalm vlastn um e a y y k zesttnn = zpsob jeho proveden pevod vlastnickho prva ke znrodnnmu podniku na stt a e u r e a a e e a na stt pechz vlastnictv k vekerm nemovitm vcem, za a r a s y y e rzen slou mu k provo zc zovn podniku, vekermu p senstv (nap. i patenty, licence, cenn pap hotovost, ...), a s e rslu r e ry, k hotovm i nedokonenm vrobk y c y y um, loisk a nalezit surovin a k vekerm z um s m s y podnik tvo ch se znrod ovanm podnikem nerozlun hospodsk celek um rc a n y c y ar y takov majetek se stv kmenovm jmn novch subjekt, tj. nrodn podnik stt y a a y e m y u a ch u, a se stv jejich zizovatelem, c fce, dozor fce a a r rd c pechod vlastnickho prva se zapisuje do pozemkovch knih a dal uedn rejst u r e a y sch r ch rk nrodn podnik vstupuje do zvazk pvodn subjektu a a u u ho zrove vyhleno jen pro stt vhradn prvo zakldat podniky nov v oblastech prmyslu tkho, a n as a y a a e u ez e zbrojn a energetickho ho e znrodnn prob a zsadn za nhradu obecn cena mla bt urena dle uedn cen ke dni vyhlen a e h a e a a e y c r ch as dekretu, pop. dle uedn odhad r r ch u mla bt vyplacena v hotovosti, cennch pap e y y rech (vydan Fondem znrodnnho hospodstv a gae a e e ar rantovanch sttem), i v jinch hodnotch y a c y a dochz ke konskaci neptelskho majetku - tady je znrodnn bez nhrady (majetek nmeck, a ra e a e a e y madarsk) y dekret zmocuje vldu, aby porobnosti o struktue a zpsobu fungovn nrodn podnik upravila zvltn n a r u a a ch u as m vldn na m statut nrodn podnik nrodn podniky jsou samostatn prvnick osoby a m rzen a ch u, a e a e podniky se zsadami obchodn podnikn stt neru za jejich zvazky, ale zisk jde do sttn rd a ho a , a c a a ho rozpotu, zamstnanci jsou v soukromoprvn pracovn pomru c e a m m e sprva podnik pedstavenstvo (v ele editel, lenov jsou zstupci sttu a zamstnanc), ministerstvo a u r c r c e a a e u m dozor funkce a c plnovan, administrativn y systm hospodstv zkon o dvouletm hospodskm plnu a y e rzen e ar a e ar e a dle pilo na adu znrodnn potravinskho prmyslu, bank provozuj ch bankovn a penn obchody, a rs r a e ar e u c ez soukromch pojit oven y s zaveden zjmovch zastupitelstev zamstnanc a y e u znrodovn je vn ano jako obrovsk zsah do pedmnichovskho pojet soukromho vlastnictv a n a m y a r e e prvn zsadn systmov zmny, snaha o pechod od trn ekonomiky k plnovan ekonomice socialis a e e e r z a e tickho typu e normy musely reagovat t na vlen zkonodrstv protektortu - zruen systmu nucench prac ez a c e a a a s e y , ruily se pracovn pomry vznikl tzv. nasazen zruen protektortn pracovn uad, m nich s e e m, s a ch ch r u sto vznikly uady na ochranu prce r a dekret o veobecn pracovn povinnosti - jednal-li se o prci kter je neodkladn a je ve veejnm zjmu, je s e a a a r e a pracovn povinnost pro mue 16-55 a pro eny 18-45, vjimkou jsou vojci, vysokokolci, thotn... osoba z z y a s a e e se mus dostavit k okresn mu uadu prce, tam je j konkrtn prce u konkrtn zamstnavatele pidlena r a e a e ho e r e - vznik soukromoprvn pracovn pomru a ho ho e
68
dekretem vytvoen Hospodsk rady - p r ar e rprava a koordinace opaten a rozhodnut vldy v hospodskch r a ar y vcech e pedsed j pedseda vldy, leni nkte ministi, guvernr Nrodn banky a zstupci URO, SNR, apod. r a r a c e r r e a a innost koordinovna generln sekretaritem c a a m a z technickch orgn - Sttn statistick uad a Nejvy cenov uad rzen y a u a y r ss y r dekrety kter se tkaly nrodn hospodstv - nap. o vroby, o kontrole zahranin obchodu e y rzen a ho ar r rzen y c ho znrodovn vytvelo ekonomick systm, kde vedle sebe existuje sektor sttn a sektor soukrom, innost a n a ar y e a y c poradn + innost smuj k zavdn plnovanho hospodstv c er c a e a e ar po skonen vlky je teba vyeit problm rozvratu eskoslovensk mny c a r r s e c e e zvil se pod penz v obhu kvli nedostatku zbo a poklesu vroby, okupace pinesla zven sttn ys l e e u z y r ys a ho rs dluhu, CS pilo o sv mnov zlato a devizov rezervy, je teba vylouit z u an ostatn mny na naem e e e e r c zv e s uzem mnov reforma (dekret . 91/1945 Sb.) e a c je zavedena eskoslovensk koruna (Ks) s pomrem ke star korun 1:1 dosud ob c pen c a c e e e haj ze musely bt sloeny na tzv. vzan uty, z nich se pak uvoluje 500 korun na osobu, podnikm se uvoluj y z a e c n u n prostedky na 1 ms provozu (prostedky na vzanch utech se blzily v prosinci 300 miliardm korun) r e c r a y c a vtina vzanch vklad zstv blokovna a do penn reformy v r. 1953 es a y u u a a a z ez na reformu navazuje revize cen a pizpsoben mezd, plat a penz r u u je obnovena innost Nrodn banky eskoslovensk jako cedulov banky c a c e e
Ekonomika v letech 1946-1948

zkladn vchodiskem pro zmny v ekonomick a sociln struktue sttu pineslo hospodsk plnovn a a m y e e a r a r ar e a a sttn z a rzen v prmyslu bylo znrodnno v ne 60 u a e ce z Budovatelsk program Gottwaldovy vldy z 8. ervna 1946 y a c na nutnosti prvn zakotven hospodskho plnu se shodly vechny strany NF a ho ar e a s obrysy dvouletho plnu obnovy a vstavby republiky e a y snaha rekonstrukce povlen ekonomiky, zvit vrobu investin a spotebn statk, pivst ji na a c e ys y c ch r ch u r e pedvlenou urove, zven ivotn urovn obyvatelstva r a c n ys z e 16.ervna na obecn proklamace navzala vlda - vldn na potek konkrtn p c e a a a rzen ca e rpravy plnu a r a e ch c u z z rzena Ustedn plnovac komise - mla 16 pracovn komis a nav byly ministrm uloeny ukoly pro vypracovn nvrh za jejich resorty, do p a a u rprav se zapojila i Hospodsk rada a Sttn uad plnovac ar a a r a 28. rjna 1946 - slavnostn podpis zkona o dvouletm hospodskm plnu prezidentem repub a e ar e a liky (192/1946 Sb.) nsledovaly propagandistick manifestace a slavnostn pihlaovn se k mylence dvouletky a e r s a s zkon novho typu, vraz lidov demokracie a e y e nejprve prvn c rekonstrukce ekonomiky, nsledn druh c rozvoj ekonomiky l a e y l d c povaha - c l lem je plnovat ekonomiku po stech a ca zavazoval nejen nrodn podniky, ale i soukrom subjekty a e snaha o dosaen pedvlen produkce, v nkterch odvtv dokonce jej pekroen z r a c e e y e ch r c rmcov ukoly - zabezpeen dostatku pracovn sil, investic, zsady pro obchod se surovinami apod. a e c ch a trestnprvn ochrana dvouletky - zkonem + vldn na mi a vyhlkami ministerstev e a a a mi rzen as
do ekonomiky se nep rjemn prom e tne odm tnut Marshallova rekonstrukn plnu (americk program na c ho a y pomoc povlen Evrop) vynucen sovtskou stranou + hospodsk nsledky sucha a c e e e e ar e a populistick nvrh tzv. milionsk dvky = mimodn jednorzov dvka z nadmrnch p ustk y a ar e a ra a a a a e y rr u na majetku zkon o tzv. pepychov dani zven spotebn dan z taxativn vymezench luxusn pedmt a r e ys r e e y ch r eu organizace UNNRA - pomoc poskytnut ze strany USA v podob potravin, zdravotnickho materilu a a e e a lk, textilu, hnojiva dleit pro obnovu CS hospodstv (do konce ervna 1947) e u u z e ar c SSSR - pomoc s potravinami, pohonnmi hmotami, dopravn prostedky od t doby SSSR majoritn y mi r e partner obchodn vztah ch u tzv. prmyslov konskty sti majetku, kter byl konskovn jako neptelsk nebo jako majetek u e a ca y a ra y zrdc a kolaborant (hlavn v pohrani nap. majetek nmeck, madarsk) boj o konskty KSC a u u e c, r e y y a prosazuje, aby nebyl takov majetek perozdlovn, ale slouen se znrodnnmi podniky, co se poda jet y r e a c a e y z r s e ped unorem 1948 pos sttn sektoru ekonomiky, dleit vrobn faktory ve vlastnictv sttu r len a ho u z e y a 69
V letech 1946-1948 existuj 3 souvisej problmy c e 1. revize (dokonen prvorepublikov prvn pozemkov reformy c ) e e 2. p rprava nov pozemkov reformy e e 3. diskuse omaximln vme pdy v soukromm vlastnictv a o monosti zakldn zemdlskch drustev a y er u e z a a e e y z s ministrem zemdlstv Julius Duri e e vytvoena jednotn, formln nepolitick organizace Jednotn svaz eskch zemdlc (samosprvn korpor a a e e y c y e e u a a race veejnho prva) r e a s Duri i Gottwald se snaili z z skat na svou stranu venkovsk obyvatelstvo p e rslibem dal reforem, ale odm sch tali zdrustevovn dle sovtskho vzoru z n a e e s a a u a u c e e a a e Duriovy zkony 6 nvrh zkon, na jejich uskutenn nalh KSC, proti jsou nrodn socialist, lidovci, na Slovensku Demokratick strana a nvrhy zkona o revizi pozemkov reformy, o technicko-hospodskch upravch pozemk, zaknihovn a a e ar y a u a pidlenho majetku, o zajitn zemdlskho vrobn plnu apod. r e e se e e e y ho a podpora z venkova - p rslib p el dal pdy rd u s u s r Duri pedstavuje tzv. Hradeck program y duben 1947, p pat tm, co na n pracuj uda r e poadavky doeen otzek spojench s p elem pdy, rozdlen veker zemdlsk pdy nad 50 ha, z r s a y rd u e s e e e e u mechanizaci zemdlstv uzkonn nrodn pojitn pro roln jednotn zemdlsk da apod. e e , a e a ho se ky, a e e a n s do unora 1948 nebyl ve svm celku realizovn, v r. 1947 vak parlament pijal vesms vechny Duriovy e a s r e s zkony a nejdleitj z pedkldanch norem je zkon o revizi prvn pozemkov reformy . 142/1947 Sb. u z e s r a y a e c revizi byl podle 1 tohoto zkona podroben zejmna: a e 1. pozemkov majetek, kter byl ze zboru vylouen, proputn z dvodu veejnho zjmu nebo byl y y a c se u r e a vlastn kovi p elovm zkonem ponechn rd y a a 2. Pozemkov majetek, kter ji sice byl zabrn, avak nebylo u nj rozhodnuto o proputn ze y y z a s e se zboru i provedeno p elov a c rd e rzen 3. pozemkov majetek ve form tzv. zbytkovch statk ve vme vt ne 50 ha, piem vlastn y e y u y er e s z rc z k takovho statku si mohl pdu do 50 ha nespadaj pod revizi vybrat e u c bhem revize se s majetkem spadaj m do jedn z kategori smlo nakldat jen se souhlasem ministerstva e c e e a zemdlstv e e z revize jsou taky stanoveny vjimky y je vytvoen soupis p r udy, kter revizi podlhala a v pozemkovch knihch je revize vyznaena (na a e y a c zklad vldn na ) a e a ho rzen soupisovou povinnost m vlastn (pop. uivatel nebo nrodn sprvce), proveden reformy je a k r z a a m povena revizn komise ministerstva zemdlstv vytvoen podle politickho klce er e e r a e zbytkov statky - neperozdlovny, pebrny do vlastnictv sttu e r e a r a a obsahuje t otzky hmotnho zabezpeen zamstnanc pracuj ch na zabranm majetku, nann ez a e c e u c e c ch prostedk nutnch k proveden revize, sprvy fond pozemkov reformy apod. r u y a u e konenou fz reformy je p el reviz c a rd majetek mohl bt pidlen malm a stedn zemdlcm, zemdlskm zamstnancm, rolnickm y r e y r m e e u e e y e u y synm a dcerm, zemdlskm vrobn drustvm, dln um, drobnm ivnostn um, veejnm a u a e e y y m z u e k y z k r y soukromm zamstnancm a dln um y e u e k uchzet se me ten, kdo proke, e je eskoslovenskm obanem nebo je za nj povaovn, a uz az z c y c e z a mus m eskou, slovenskou nebo jinou slovanskou nrodnost, mus bt nrodn a sttn spolehliv t c a y a e a e y majetek je pidlovn za uplatu, o p elu rozhoduje ministerstvo po vyjden rolnickch komis r e a rd a r y stt si st majetku ponechal pro uely veobecn prospn a ca c s e es e za pozemek kter byl zabrn/pevzat na zklad revize mla bt jeho vlastn y a r a e e y kovi vyplacena nhrada a dle nhradovho zkona z prvn republiky a e a spolu se zkonem o proveden revize prvn pozemkov reformy byl pijat kontroverzn zkon o pevodu a e r a r vlastnictv majetku hlubock vtve Schwarzenberg na zemi Ceskou bez nhrady (Lex Schwarzenberg) e e u a 70
2.28. POSTAVEN SLOVENSKA 1944-1948 I
po pijet Duriovch zkon se sousted politika KSC i dal stran Nrodn fronty na stanoven maximln r s y a u r sch a a vmry vlastnictv pdy jednotlivcem nebo spolen hospoda rodinou y e u c e rc KSC tvrd e vlastnictv do 50 ha bude garantovno a nebudou se tvoit sovchozy ani kolchozy sovtskho , z a r e e typu nsledn vvoj - 2.39 a 2.35 a y y Vvoj CS prva 1945-89, strany 35-43, 77-87 y a
2.28.
Postaven Slovenska 1944-1948
note warning Toto nie je denit vna verzia, ete to prerob a uprav /note s m m.
Znik slovenskho sttu a e a

od jarn ms u r. 1944 se objevovaly uvnit SS krizov jevy ch e c r e s vojenskmi nespchy Nmecka se podlamovala stabilita SS y u e e ociln pedstavitel SVK si uvdomovali bezvchodnost situace, ale nemohli ji nijak zmnit a r e e y e objektivnost vnj vvoje byla provzen nutnou vnitn eroz rezignac ale t pechodem mnohch k e sho y a a r , , ez r y resistenci proti ludckemu reimu a z potek r. 1944 vznik Vojenskho usted z popudu vysokch dstojn u; ca e r y u k vojensk kruhy hledaly intenzivn cestu k ilegln SNR, na pd snmu byla dokonce zvaovna monost e e a u e e z a z deklarativn prohlen o optovnm pipojen SVK k obnovuj se CSR ho as e e r c Konec srpna 1944 vypuknut Slovenskho nrodn povstn na stedn SVK pihlsilo se k ideje e a ho a r m r a obnoven CSR; smovalo pedev proti faizmu, ale nestavlo se proti mylence slovensk sttnosti er r sm s e s e a 1.9.1944 SNR vydala prohlen podle kterho peb as , e r rala na SVK nejvy zkonodrnou a vkonnou ss a a y moc jako jedin oprvnn zstupce slovenskho nroda a to a do doby, ne se demokratickm y a e y a e a z z y zp usobem konstituuj legitimn slovensk orgny e a SNR pevzala povstn obranu SVK a vyhlsila, e chce postupovat v souladu s s. zahranin odbojem r rzen a , a z c c m a pracovat na vytvoen nov CS republiky r e uveden deklarace byla potvrzen vydn na a a a m rzen . 1 SNR, podle kterho SNR vykonvala vechnu c e a s ZD,V a vldn moc na SVK a SNR: ZD moc hodlala uskutenovat prostednictv na publikovanch ve Sb c r m rzen y rce na rzen SNR SNR t eila problm platnosti stvaj ch s. a sl. prvn pedpis, kter na SVK doasn zstvaly v ez r s e a c c a ch r u e c e u a platnosti, jestlie neodporovaly republiknskmu z a demokratickmu duchu z a e rzen e SNR sl. exilovou vldu pokld za reprezentanta CSR v zahrani avak postavila se proti Beneovu c a a a c, s s pojet prvn a politick kontinuity ve vnitrosttn m a e a m ertku; potvrdila poadavek obnoven CSR jako sttu z a rovnoprvnch nrod, eskho a slovenskho a y a u c e e Na SNR a politick vvoj na SVK zpsobily, e na uzem SVK nebyla cel ada dekret prezidenta rzen y y u z a r u republiky aplikovan + dolo k asymetrickmu uspodn sl orgn a s e ra a c a u Bene + londnsk emigran vlda = nechtli se smrit s vvojem na SVK proto byl na SVK vyslan s y a c a e y y vldn delegt, 2. Paradesantn brigda a 1. Cs. st pluk a a a hac Velen nad 1. Cs armdou na SVK pevzal len londnsk exilov vldy generl RUDOLF VIEST a r c y e e a a jejich p usoben vak nebylo uspn, protoe vldn delegt se dostal do sporu se SNR a po porce s es e z a a az povstn bylo jasn, e obnoven CSR bude v rukou Rud armdy a e autorita SNR neme bt opom a a e z e a z uz a jen pedstavitel SS zstali v izolaci r e u vtina slovenskho nroda neztotonila svoje zjmy a pedstavy se SS es e a z a r Bratislavsk vlda ztrcela kontrolu nad stle se zmenuj st slovenskho uzem a a a a s c ca e konec bezna 1945 politick pika opustila uzem SVK r as c dubem 1945 znik posledn atribut ludckeho reimu a ch u a z
Postaven Slovenska
Na SVK se uplatnilo Na rzen SNR . 33 o potrestn faistickch zloinc okupant zloinc a c a s y c u, u, c u kolaborant a o z u rzen lidovho soudnictv z r. 1945 e pi faktick obnov CSR vak dolo k vznamnm zmnm v Beneov koncepci, pipravovan v Londn r e e s s y y e a s e r e y e vyvolal je hlavn vvoj na SVK, vzestup vlivu komunistick strany a postup SSSR na Podkarpat. Rus e y e UDPR z 2.4.1945 o nov organizaci vldy a ministerstev v dob pechodn e a e r e vlda 12 eskch a 9 slovenskch len a c y y c u 71
2.28. POSTAVEN SLOVENSKA 1944-1948 I
KOSICKA VLADA - institut sttn tajemn u, kte mli na klcovch ministerstvech, v jejich ele stl a ch k r e y zc a Cech, reprezentovat Slovensko - V. Clementis (min.zahr.), M. Ferjen ck(min.nr.obr.) a J. Lichner (min.zahrani.obchodu) a c UDPR 1/1945 - jestlie byl na tchto ministerstvech Cech, sttn tajemn z e a m kem byl Slovk a KOSICKY VLADN PROGRAM I lnek VI - zsada novho vztahu eskho a slovenskho nroda v CSR - rovn s rovnm ca a e c e e a y y poadavek vytvoen Nrodn soudu - proces s pedstaviteli protektortu a SS z r a ho r a pol. strany - na SVK jen KSS a DS (Demokratick strana) a rovnoprvnost Cech a Slovk a u a u asymetrick model - SNR vydvala na platn pouze pro SK y a rzen e duben 1945 - dohoda vldy a SNR, e nkter dekrety budou schvleny pro uzem SK a z e e a v CSR - 3 druhy pedpis - celosttn dekrety (platn v CZ) a na SNR (platn na SVK) r u a , e rzen e asymetrie i ve sprv - jin systm nrodn vbor, vechny pod a e y e a ch y u s rzeny SNR, nevytvoen slov. r zemsk NV y celosttn vlda x SNR + jej povenci - mohli eit otzky vlastn sprvy, spravedlnosti, hosa a er r s a a podstv dopravy, ... ar ,
DPR . 19/1945 Zb. o Sb c rce zkon a na a u rzen republiky eskoslovensk c e vslovn respektoval zvltn publikaci pedpis platnch jen pro SVK = Sb y e as r u y rka na SNR rzen Po ustanoven nov s. vldy v Koic vydval prezident svoje dekretyve smyslu na ec a s ch a rzen SNR . 30 c ze dne 21.4.1945 s celosttn platnost jen po dohod se SNR a e PRV PRAZSKA DOHODA z 2.6.1945 I vymezen zleitost kde mus CSR postupovat jednotn, nap. meniny, pozemkov reforma; k a z , e r s a celosttn pedpism musela dt souhlas SNR; shoda o vytvoen prozat ho NS - odlin a m r u a r mn s e volby v CZ a SK politicky eila uvedenou situaci mezi vldou a SNR r s a m stvaj ch slovenskch ustedn uad byly z sto a c y r ch r u rzeny tzv. povenictv a Pedsednictv er r SNR, na kter byly ke konci povstn peneseny vechny pravomoci podle na . 1 SNR, e a r s rzen c stejn jako funkce povenictv e er celosttn upravovan a e zleitosti nrodn hospodstv sociln kulturn a admia e e rzen a z a ho ar , a ch, ch nistrativ-politickch otzek e y a souhlas SNR s dekretem prezidenta repubiliky byl potom vyjadovn skrze slovensk leny r a ec s. vldy c a UDPR 47/1945 Sb. O PNZ ustavoprvn postaven SVK nutnost souhlasu vtiny p a es rtomnch slovenskch len PNZ y y c u zkaz majorizace; SVK volebn obvod s 100 poslanci; volby do Okresn nrodn vbor na a ch a ch y u SVK upravovaly p sn pedpisy SNR rslu e r DRUHA PRAZSKA DOHODA mezi vldou a SNR z 11.4.1946 a snaha vytvoit mechanismy na een rodz u; obnoven nejvy soudu pro celou republiku (2 r r s l ssho sti - Brno a BA); dohoda, e dal otzky se budou eit a po volbch ca z s a r s z a een otzky postaven SVK r s a podrobnj uprava pravomoc prezidenta, p e s rpravy celosttn norem a koordinace plnovn, a ch a a statistiky a soudn soustavy deklarovala t snahu odstraovat i nejvznamnj rozd v platnm prvu v CZ a na SVK ez n y e s ly e a PARLAMENTN VOLBY 26.5.1946 I odlin vsledky v CZE a na SVK s e y CZE: KSC 40,17 SVK: Demokratick strana 62 a celosttn hledisko = pesvdiv v ezstv komunist a r e c e t u SVK: KSS se nevyrovnala s volebn porkou, snaila se podkopat postaven DS = projev vnit az z ropolitick krize; slovent demokrat se nemohli spolehnout na uinnou pomoc eskch nekomue s e c c y nistickch stran, protoe politick situace na SVK byla z esk strany posuzovan i jako otzka y z a c e a a rozsahu slovensk autonomie; po volebn asku na SK pestali komunist podporovat SK autoe m r e nomii, pidaly se i dal strany r s 72
2.29. USTAVN VYVOJ CSR 1946-1948 I
odhalen do znan m vykonstruovanho protisttn spiknut bvalch p sn u Slo c e ry e a ho y y rslu k vensk lidov strany vlda podpoila rozshl zatkn podezelch a vytvoen novho Sboru e e a r a e y a r y r e povenc v listopadu 1947, ve kterm u Demokratick strana ztratila absolutn vtinu len er u e z a es c u vldn krize v r. 1948 sttn pevrat a a r UZ 64 / 1946 Sb. O Ustavodrnm Nrodn shromdn ZD moc pro cel uzem republiky, SNR a e a m az e e mla do pijet nov upravy vydvat na SNR v dosavadn rozsahu a rozsah psobnosti obou orgn e r e a rzen m u a u byl odkzan na prv praskou dohodu, zkaz majorizace: rozhodnut o sttoprvn postaven SVK a y z a a a m TRET PRAZSKA DOHODA 27.6.1946 I strany Nrodn fronty se na ntlak komunist seli ohledn een postaven SVK a a u s er s posilovala centralizan tendence a politicky mla oslabit dsledky volebn v ezstv Demokrac e u ho t tick strany na SVK e tkala se zpsobu pij an celosttn platnch norem a i p y u r m a e y rslibu pokrauj unikace eskho a c c c e slovenskho prva e a centralizan tendence posilnn postaven vldy a ministerstev ve vztahu k SNR a sboru povenc c e a er u a to hlavn v ekonomick oblasti e e na SVK byl zvolen odlin postup obnovy cel SNR a nrodn vbor ne v eskch zem s y e a ch y u z c y ch P rprava nov ustavy odlin koncepce zastvali Vladim Kube a Ivan Drer e s e a r s e odhalen do znan m vykonstruovanho protisttn c e ry e a ho spiknut bvalch p sn u Slo y y rslu k vensk ludov strany vlda podpoila rozshl zatkn podezdelch a byl vytvoen nov e e a r a e y a r y r y Sbor povenc v listopadu 1947, v kterm u Demokratick strana ztratila absolutn vtinu er u e z a e s len vldn krize v r. 1948 sttn pevrat c u a a r J.Kukl a kolekt - Vvoj eskoslovenskho prva 1945-1989, 2009 , 11-59; 61-66; 107 k v y c e a
2.29.
Ustavn vvoj CSR 1946-1948 y
Vytvoen Ustavodrnho Nrodn shromdn r a e a ho az e

provizorium pedstavovan Prozatimn NS a vldou vzelou z dohod politickch stran Nrodn fronty mlo r e m a s y a e bt v roce 1946 nahrazeno parlamentem vzelm z pokud mono demokratickch voleb y sy z y pot mlo doj t k k odpov c promn vldy a nov prezidentsk volb e e t ez daj e e a e e e pvodn pedstavy E.Benee a nekomunistickch stran o co nejrychlej proveden voleb se nepodailo naplnit, u r s y sm r uvaovan term byl nkolikrt posouvn nakonec a 26.kvtna 1946 z y n e a a z e problmy s odchodem sovtsk i americk armdy z naeho uzem e e e e a s promna postaven parlamentu a volebn prva e ho a v porovnn s Ustavou 1920 a prvorepublikovou prvn upravou a a nebylo uvaovno o obnov druh komory parlamentu (Sent) z a e e a pijat zkon o stlch seznamech voliskch (. 28/1946 Sb.) r a ay c y c 21.nora 1946, po politickch dohodch Nrodn fronty a slovesk reprezentace u y a a e volebn prvo do NS bylo vzno na zpis do tchto seznam a voli mohl volit pouze v t obci, a a a a e u c e kde byl ve voliskm seznamu zapsn c e a podle 2 to mohli bt pouze sttn oban Ceskoslovensk republiky, esk, slovensk, nebo jin y a c e e c e e e slovansk nrodnosti volebn prva tak byly zbaveny meniny nmc a madar e a ho a s e u u do tchto seznam se nezapisovaly osoby, proti nim bylo zahjeno p e u z a rpravn soudn vyetovn e s r a pro trestn in podle velkho retribun dekretu nebo na SNR a tak osoby odsouzen y c e c ho rzen e e podle malho retribun dekretu e c ho za uritch okolnost znemonno volit i osobm, na n bylo podno jen trestn oznmen pro c y z e a ez a a retribun delikt a osobm, kter byly leny organizac jejich seznam pineslo provdc vldn c a e c , z r a e a na ( pekka volebn prva) rzen r az ho a aktivn volebn prvo snzeno z 21 let na 18 (tzn. + pl milionu oprvnnch voli) a u a e y cu volebn prvo rozreno na vojky a p sn SNB (bezpenostn sbory), co mlo pos ra a s a rslu ky c z e lit dikln levici a volisk seznamy se sestavovaly na dobu t let zvltn c e r as mi volebn komisemi (zde zarueno mi c rovnomrn zastoupen stran Nrodn fronty) e e a zkon obsahoval i pedpisy o a o nmitkch proti nezapsn do seznamu, rozhodoval v zsad a r rzen a a a a e nad y Nrodn vbor rzen a y zkon ml i trestn sankce pi poruen povinnost ve snaze bt zapsn do v voliskch seznam, a e r s , y a ce c y u i pi umyslnm i nebalostn uveden nepravdivch udaj c r e m y u 73
podrobnji proveden vldn na m e a m rzen volebn prva a podoby UNS se tkal ustavn zkon o Ustavodrnm Nrodn shromdn (. ho a y a a e a m az e c 65/1946 Sb.) z 11.dubna 1946 v tomto zkon deklarovna podoba parlamentu podle veobecnho, rovnho a tajnho prva... a podle a e a s e e e a zsady pomrnho zastoupen a e e potvrzen aktivn volebn prva s.oban od vku 18ti let, prvo pasivn od 21 let ho ho a c c u e a hlavn ukolem UNS bylo projednvn p m a a , rprava a pijet nov ustavy r e funkn obdob stanoveno do doby, ne se sejde zkonodrn sbor CSR, nejdle vak na dobu dvou let c z a a y e s r s UZ eil otzku zkonodrn moci tu mlo UNS pro cel uzem republiky, SNR mla do pijet nov a a a e e e e r e upravy vydvat na SNR v dosavadn rozsahu (s odkazem na prvn praskou dohodu) a rzen m z druh prask dohoda a z a e posaven Slovenska r s mezi vldou a SNR. 11.dubna 1946 a podrobnj uprava pravomoc prezidenta, p e s rprava celosttn norem, koordinace plnovn staa ch a a , tistiky a soudn soustavy deklarace snahy o odstraovn nejvraznj rozd u v prvu platnm v eskch zem a na n a y e sch l a e c y ch Slovensku zsada zkazu majorizace v zsadn otzkch tkaj ch se sttoprvn postaven Slovenska a a a ch a a y c a a ho Ustavodrn Nrodn shromdn a e a az e jednokomorov, 300 len e c u v ele 24lenn Stl vbor c c y ay y platila pro nj ustanoven z Ustavy 1920 o poslaneck snmovn e e e e zruen volebn soud nahrazen ovovac vborem UNS s er m y
Volby 1946
28 volebn kraj (13 v Cechch, 6 na Morav, 9 na Slovensku) ch u a e prvo volit nutno splnit pt podm a e nek stanovena povinnost volit, kdo neel, hrozila pokuta 10 tis (s vjimkou osob nad 70 let, nemocnch, s c y y vzdlench v den voleb o v ne 100 km, neodkladn povinnosti uadu i povoln a y ce z e r c a ) pomrn zastoupen e e vzan kandidtky a e a kandidovat mohli pouze leni stran Nrodn fronty (ty ale nemly celosttn psobnost c a e a u u volby vypsal ministr vnitra 19.dubna 1946 svoji vyhlkou as v eskch zem o na Slovensku kandidovaly 4 strany c y ch volii, kte nesouhlasili se stvaj m reimem nebo se nerozhodli pro dnou z nab ych stran, dostali c r a c z za zen monost vhodit ve volbh tzv. b y l z a l stek (u voleb odevzdno pouze 0,4 a Nrofn fronta - pedvolebn dohoda o volebn souti nenapadn dosavadn vldn program a a r ez a ho a ho u dekret prezidenta, zden se osobn utok, pipravenost na povolebn spoluprci u z ch u r a komunist li do voleb s heslem republice v prce, to je nae agitace!, nrodn socialist pojdte s e s ce a s a e nmi, s nmi nezabloud lidovci totalita bude bita a a te, vsledky - C: 40 y USN - 114 mandt komunistm, nrodn socialist 55, lidovci 46, slovent demokrat 43 mandt, au u a e s e au socdem + strana prce 39 mandt, strana slobody 3 mandty a au a ped dokonen jednn o sestaven nov vldy se sely strany Nrodn fronty a eila se otzka Slovenska r c m a e a s a r s a tet prask dohoda r z a 27.ervna 1946 c pos centralizan tendence, politick oslaben dsledk volebn v ezstv demokrat na len c e u u ho t u Slovensku tkala se zpsobu pij an celosttn platnch norem y u r m a e y p rslib unikace prva a pos postaven vldy a ministerstev ve vztahu k SNR a sboru povenc (zejmna v len a er u e ekonomick oblasti) e
74
Situace po volbch a
UNS ustavuj schze 18.ervna 1946 c u c pedsedou Zpotock, po ms David r a y e ci 19.ervna - nov volba Benee prezidentem (jednomysln) c a s e 2.ervence - jmenovna nov vlda prvn v jej ele komunista Klement Gottwald c a a a e m c c u a KSC 7 len vldy, KSS dal dva, nrodn socialist, lidovci a demokrat po 4 keslech, socdem 3, dva s a e e r ministi bez politick p snosti (Masaryk, Svoboda) r e rslu mla pokraovat vlda vech stran Nrodn fronty e c a s a pijet Budovatelskho programu r e vcelku um en, pednesen 8.ervence rn y r c zamen na rekonstrukci vlkou ponien zem zaloen na dvouletm hospodskm plnu er a c e e z e e ar e a z prvn hlediska byla klcov ustanoven tkaj se p a ho a y c rpravy nov ustavy e mla vychzet z dosavadn demokratickch zsat Ustavy 1920 i ze zmn, kter pinesla e a ch y a e e r vlka a vvoj po n a y zm eny - nrodn vbory, znrodnn nrodn pojet sttu jako sttu slovanskch nrod n a y a e , a a a y a u Cech a Slovk (bez zvltn prv nrodnostn menin), dokonen tzv. nrodn oisty u a u as ch a a ch s c a c spojenectv se SSSR vyven prohlubovn politickch, hospodskch a kulturn vztah s VB, USA a Franci az e a y ar y ch u sten rekonstrukce vldy na konci listopadu 1947 - vyvolala ji politick krize na Slovensku, zmny ca c a a a e ve Sboru povenc SNR personln vmna er u a y e ustavn vbor y z rzen k p rprav ustavy a souvisej ch zkon zvltn ustavn zkonem . 197/1946 Sb. e c a u as m m a c 36 len, zstupci vech stran Nrodn fronty dle zsad pomrnho zastoupen c u a s a a e e generln zpravodaj - komunista Prochzka a a prce formou subkomis k jednotlivm stem ustavy a y ca spory o m decentralizace, pojet zkonodrnho sboru, postaven nrodn vbor ru a a a ch y u poradn orgnem sbor expert (lenem nap. i Weyr, jeden z tvrc U20) m a u c r u u Kube - profesor MUNI v Brn, ucelen nvrh ustavy s e y a postavili se za nj nrodn socialist, vylo dokonce tiskem e a e s snaha o harmonizaci princip z U20 a pomnichovskm vvojem na zklad Masarykovch idel u y y a e y au socializuj demokracie c odm a asymetrick postaven Slovenska, zemsk decentralizace t e a dlba kompetenc mezi NS a zemsk snmy, respektive vldu a zemsk vldy e e e a e a tzv. rozestupov varianta - existence NS a nrodn rad a a ch draz na kontinuitu upravy obanskch prv a svobod + sociln prva u c y a a a po s Ustavn soudem ctal m dal nvrhy ustavy i z per slovenskch prvn u (v zsad vychzeli z asymetrickho postaven Slovens a y a k a e a e ska)
Unorov udlosti 1948 e a

komunist po volbch - c e a lem zisk moci ve stt jakmkoli zpsobem, na ostatn strany NF zaali pohlzet ae y u c jako na opozici nekomunistick strany - kritika komunistickch praktik e y 1947 - krize systmu NF, kter dospla v roce 1948 k unorovmu vyvrcholen e a e e situaci zhorovala stle vt zahraninpolitick orientace na SSSR (odm s a e s c e a tnut Marshallova plnu) a vnitro a politick krize se nejprve objevila na Slovensku (komunist se tu nesmrili s porkou od demokrat, ti se zase a e az u nemohli spolehnout na pomoc od nekomunistickch eskch stran) y c y vykonstruovan spiknut Slovensk lidov strany vlda podpoila rozshl zatkn podezdelch a vytvoen e e e a r a e y a r y r novho Sboru povenc v roce 1947, demokrat tu ztratili vtinu len e er u e es c u Krmansk p c y rpad - vyhrocen vztah komunisti x nekomunisti u 75
na Zenkla a Drtinu (ministi nrodn socialist) byl spchn atentt prostednictv balckovch bomb r a ch u a a a r m y stopy vedly k sekretaritu KSC komunistick ministr vnitra a bezpenostn sloky se postaraly, a y c z aby p rpad nebyl een r s konkrtn podmt k vypuknut krize v roce 1948 byla prv situace v bezpenostn slokch ty se stvaly e e a e c ch z a a nadm pod kontrolou komunist ru u nekomunist - kritika postupu vyetovn spiknut na Slovensku a dal politickch afr e s r a sch y e 13.nora - protest nrodn socialistickch ministr proti pesunut nkolika velitel SNB v Praze (mlo u a e y u r e u e to pos KSC) lit ministr vnitra na protesty nereagoval ministi nekomunistickch stran odm uast na pst zar y tli c r m sedn vldy a a 20.nora - 12 nekomunistickch ministr podalo demisi (to bylo ale mn ne 1/2 len, vlda mohla u y u e e z c u a fungovat dl) a vypukla oteven politick krize r a a ministi, kte podali demisi, pedpokldali e komunist bud ustoup nebo e prezident jmenuje pechodnou r r r a z e , z r vldu a dojde k novm volbm a y a KSC se soustedila na ustavn vyeen krize, vyzvala k plnn vldn programu a vldu povaovala r r s y e a ho a z az stle funkn a hledala v adch stran kritik kolaboranty a c r a u akn vbory NF - hlavn uloha, istky a vyluovn len (prvn zajitno, aby to lo snadnm c y c c a c u a e se s y zpsobem) u Bene nucen pijmout poadavky KSC, Gottwaldovi ml umonit vldnout dl (masivn kampa proti s r z e z a a n stranm, jejich ministi podali demisi, demonstrace, innost odbor a lidovch milic) a z r c u y r Veden KSC - svoln sjezdu zvodn rad a sjezdu zstupc rolnickch komis pod ztitou Ustedn a a ch a u y as rady odbor vzva k podpoe KSC u y r nekomunistin ministi vili v parlamentn een krize a spolhali na Benee, ti jen je podporovali c r er r s e s z nekonali vraznj protikroky proti KSC y e s Masaryk demisi nepodal, nav zpadn zem situaci jen pihlzely c a e r SSSR zprostedkovan zsahy do krize r e a v rozhodovn vylouen parlament a c z KSC poadovala na Beneovi, aby demisi pijal a jmenoval pebudovanou vldu (kdyby to Bene nepijal, s r r a s r byla pipravena generln stvka) r a a Bene rezignaci ministr pijal a souhlasil se zmnami ve vld, tak jak je navrhl Gottwald s u r e a e unor 1948 - sttn pevrat a r proveden bez otevenho uit nsil r e z a zmna charakteru sttu e a KSC se chopila moci a vyhlsila ve stt nov obdob tzv. lidovou demokracii (soustedna na a ae e , r e budovn socialismu) a obdob diktatury proletaritu (totalitn systm, potlaen opozice) a e c nov vlda - mocensk monopol KSC, tvoena Gottwaldem, NF pouze pevodn pkou a fasdou a a y r r a a novho reimu e z zavdn politick systm se ml stt kopi stalinistickho sovtskho svazu a e y y e e a e e e Akn program c 10.bezna, vlda jej pedloila UNS r a r z kritika t ho sloen pedmnichovsk republiky rdn z r e podn komunistickho pohledu na povlen vvoj a unorov udlosti a e a c y y e a nast en programu v duchu pemn na lidovou demokracii n r e zesttnn centrln plnovan ekonomika, oista veejnho ivota a e , a e a a c r e z nov ustava a UNS m pijmout jet ped ustavou normy o znrodnn pozemkov reform, volbch, a r se r a e , e e a nrodn pojistn a zkladn kolstv a m e a m s
oitno i UNS a vytvoen Akn vboru parlamentn NF cs e r c ho y nkte poslanci radji emigrovali, jin se vzdali poslaneckho mandtu, nkte zateni e r e e e a e r c pijat ustavn zkon, kterm byla upravena volba, pravomoc a innost NS (. 74/1948 Sb.) do r a y c c uinnosti nov ustavy c e stvaj UNS pokraovalo ve sv psobnosti do volby novho NS a c c e u e NS zachovna jednokomorovost, 300 len a c u 76
2.30. NARODN VYBORY 1944-1948 I
volebn obdob na 6 let na tento zkon navzal zkon . 75/1948 Sb., o volbch do NS, vychzel z volebn zkona z roku a a a c a a ho a 1946 vetn upravy aktivn a pasivn volebn prva + povinnosti volit a byl rozren poet c e ho ho ho a s c osob, u kterch existovala pekka volebn prva, naruena t tajnost hlasovn y r az ho a s ez a legitimizac novho komunistickho reimu se mly stt nov parlamentn volby, plnovan na e e z e a e a e konec kvtna 1948 e do jejich p rprav se prom postoj totalitn moci tl jedna volebn kandidtka NF KSC v n mla 70 a e voli dv monosti c e z souhlasit s navrenou kandidtkou z a vhodit tzv. b y l l stek
volby probhly v atmosfe zastraovn v dnm p e nebyly demokratick ani svoe er s a , za e rpad e bodn e st an projev protikomunistick agitace h u e na mnoha m stech nebyla pouita ani plenta z upravy vsledk voleb y u nov reim 87 y z 7.ervna - abdikace Benee, 14.ervna prezidentem Gottwald c s c otzka ustavy v o prbehu a samotn ustav v otzce 2.31 a ce u e e a uebnice Vvoj eskoslovenskho prva, Kukl strany 61 a 66 a 107 a 114 c y c e a k, z z
2.30.
Nrodn vbory 1944-1948 a y
pi obnov Ceskoslovenska hraj nrodn vbory klcovou roli jako nov typ orgn veejn sprvy -nahrazuj r e a y y a u r e a orgny obecn a sttn sprvy a samosprvy = vytvoily vznamn mocensk faktor povlenho obdob a a a a r y y y a c e vytvoen nrodn vbor pedpokld londnsk rmcov dekret prezidenta republiky ze 4. 12. 1944 o r a ch y u r a a y y a y nrodn vborech a Prozat m Nrodn shromdn (pesnji stanov vlda + do koncepce celosttn a ch y mn a m az e r e a a zashl vvoj na Slovensku) a y vldn na . 4/1945 Sb. z 5. kvtna 1945 o volb a pravomoc nr. vbor ve znn na vldy . a rzen c e e ch a y u e rzen a c 44/1945 Sb. upravilo vznik a psoben nr. vbor pro esk zem (m , okresn zemsk) a pro Slovensko u a y u c e e stn , e urilo SNR (dvojstupov soustava NV) c n a zvltn pedpis pro Prahu 100lenn Ustedn nrodn vbor hlavn msta Prahy (UNV) as r c y r a y ho e pod rzen p rmo ministru vnitra, p sela mu psobnost m ch, okresn NV rslu u stn ch v ele stoj pedsednictvo (primtor s nmstky), rada je tvoena 32 leny c r a a e r c vkonn uad UNV se oznauje Magistrt hl. m. Prahy, vytveli komise, pop. obvodn rady y y r c a ar r vldn na . 4/1945 Sb. oznauje NV za zastupitelsk orgny a orgny veejn sprvy ve vech jejich a rzen c c e a a r e a s oborech M nrodn vbory (MNV) vykonvaj pravomoci, kter d vykonvaly obecn (mstsk) zastupitelstva, stn a y a e rve a e a obecn rada a starosta obce Okresn nrodn vbory (ONV) vykonvaj funkce okresn zastupitelstev, okresn uad a okresn a y a ch ch r u ho pednosty r Zemsk nrodn vbory (ZNV) zastupuj zemsk zastupitelstvo, zemsk uad a zemskho prezidenta e a y e y r e v m stech s vtinou sttn nespolehlivho obyvatelstva veejnou sprvu vykonvaj tzv. sprvn komise (3-6 es a e e r a a a len), maj za ukol pizvat zstupce sttn spolehlivho obyvatelstva jako jejich pordn sbor, ne na Slovensku c u r a a e e a (tam maj NV podle SNR) leny NV se mohou stt eskoslovent oban s eskou, slovenskou nebo jinou slovanskou nrodnost se c a c s c e c a , stlm bydlitm v obci nebo okrese, star 18 let, osoby, kter projevily vlasteneck c en apod. - smrnice ay se s e e t , e ministerstva vnitra pro M/ONV (nesm to bt osoby sttn nespolehliv - nap. lenov Vlajky, Hlinkovy y a e e r c e gardy, ..., kolaboranti, ...) NV nov zajit uj rozshl ukoly v ad dal oblast zajit ovn prbhu retribuce, zsobovn nebo e s a e r e sch s a u e a a provdn prezidentskch dekret o st.obanstv nr. sprv, apod. a e y u c , a a velkou roli hraj pi nprav kivd spchanch v dob nesvobody v oblasti psoben veejn r a e r a y e u r e sprvy (vi obtem alky,...) a uc e v 77
2.30. NARODN VYBORY 1944-1948 I
ONV pod rzeno ZNV, ZNV a UNV byly ve vcech politick sprvy pod e e a rzeny ministerstvu vnitra a v p snch sprvn ch jednotlivm resortn ministerstvm rslu y a ch rzen y m u MNV a ONV maj radu, z jej z len se nsledn vol pedseda NV, nmstkov pedsedy, vol se taky ch c u a e r a e e r komise a tajemn k nov uprava statutrn mst (Praha, Liberec, Plze, Brno, Olomouc, Opava, Moravsk Ostrava) a uprava a a ch e n a nkterch sprvn okres e y a ch u MNV, ONV a ZNV maj bt vytveny dohodou vech 4 politickch stran pibrn pimenho potu y ar s y r a m r er e c zstupc zjmovch organizac na zklad stejnch princip byla jednotn kandidtka tak pro volby do a u a y , a e y u a a e PNS problmem koncepce nep ych voleb je samotn ustaven MNV e rm e jejich sloen vznik bezprostedn po osvobozen na zklad veejnch voleb na shromdn z a r e a e r y az e oban i aklamac nerespektuje paritn zastoupen c uc y ve sloen a hlavn v klcovch funkc pedsed m KSC vraznj vliv ne ostatn z e y ch r u a e s z na urovni ONV a ZNV je paritn zastoupen zachovno a //Prozatimn NS - voleno prostednictv delegt NV a sprvn komis 200 poslanc za Cechy, Morav r m au a ch , u skoslez., 100 za Slovensko, kandidtn listiny pouze strany NF, delegan volby, volili se delegti (vtinou a c a es aklamativn potvrzen pak zvolili psolance PNS a jejich nstupce; ukolem PNS - potvrdit Benee, ratihabo ), a s vat! pijat u.zkon 57/1946, kter schvaluje dekrety za zkony; konec ratihab. obdob r a y a //
Nrodn vbory v letech 1946-1948 a y

a z potku se uplatuj zsady parity, v MNV si KSC stle udruje vt pod zastoupen ca n a z e s l v tomto obdob se nekonaj p e volby, pestoe se s nimi po rm r z ctalo vjimkou bylo nkolik voleb do MNV v r. 1946 y e KSC prosazuje, aby byly volby odloeny, maj bt vyhleny a po tom, co bude pijata nov ustava, aby z y as z r a mohlo doj k novmu vymezen jejich pravomoc t e proti komunistickmu pojet NV se stav nrodn socialist a sociln demokrat, nel se jim e a e a e b pravomoci NV v nkterch oborech e y v r. 1946 jsou NV rekonstruovny podle vsledk parlamentn voleb, m se jednat o doasn een KSC a y u ch a c e r s , m pevahu skoro vude (jak v MNV, ONV, ZNV) a r s jsou vydny dv provdc smrnice ministerstva vnitra, kter upravuj zejmna volbu c orgn NV a e a e e e e rd ch a u (rady, pedsedy a nmstk) a znik lenstv v NV jinou smrnic z roku 1947(smrt, rezignace, odvoln r a e u a c e a politickou stranou, odvoln radou nad eho NV dvma tetinami hlas), zkon o volbch do NV vydn a rzen e r u a a a nebyl uzemn lenn po r. 1945 je nedoteno c e c ZNV m v Praze 120 len, v Brn 80 (z toho 20 len je ostravsk expozitura) a c u e c u a ZNV vykonv psobnost jednak v plnu, jednak ve slokch (pedsednictvo, pedseda, rada lenov jako a a u e z a r r c e referenti, hospodsk rada, komise, poradn sbory) ar a rada ZNV m v Praze 28 len, v Brn 30 len (10 ostravsk expozitura) a c u e c u a plnum ZNV e m pravomoc vydvat normativn akty, podvat nvrhy a posudky vld a resortm, vytvet a a a a a e u ar orgny ZNV a schvalovat smrnice pro innost sloek a e c z pij a zsadn rozhodnut o hospodskch a nann otzkch ZNV r m a ar y c ch a a m kontroln pravomoc a rozhoduje o vech dal otzkch, kter si vyhrad a s sch a a e rada ZNV nle j to, co nenle plnu a z a z e vydv obecn zvazn na , pat mezi rozhoduj sloky NV a a e a a rzen r c z nov vznikaj pedsednictva ONV a ZNV e r ZNV koordinuj innost sloek NV, dohlz nad chodem sprvy uad, rozhoduje ve vcech, kde c z a r u e na n plnum nebo rada penese pravomoci, vykonv kontrolu ONV e e r a a
78
2.31. USTAVA 9. KVETNA
pedseda ZNV (ONV) r zatupuje zemi (okres) jako prvnickou osobu, svolv schze plna, pedsednictva a rady a je, a a a u e r rd je sluebn pedstaven zamstnanc z r y e u ONV m 20-36 len a m stejn sloky jako ZNV krom hospodsk rady a c u a e z e ar e referenti ONV maj na starost p rpravu jednn rady a jsou jej leny a mi c plnum MNV m 9-60 len e a c u sloky MNV z rada, pedseda, referenti, komise r rada MNV je odpovdn plnu, pedseda m siln postaven me nechat rozhodnout ONV m e a e r a e uz sto MNV, m referentskou pravomoc tam, kde nebyly z a rzeny referty, je pedsedou trestn komise a r zkladn innost NV je Budovatelsk program pod se na plnn dvouletky vznamnou mrou a c y lej e y e pod se na dokonen odsunu po r. 1947, na p lej c rprav revize pozemkov reformy, proveden e e zemdlskch zkon, rozhoduj o osvden o nrodn zpsobilosti e e y a u e c a u provdj konskan , o nrodn sprv, ustanovuj nrodn sprvce do men poda e c rzen rzen a a e a a sch nik a majetkovch podstat, zajit uj naturln restituce a p elov u y s a rd a rzen maj psobnost ve vcech zachovn veejnho podku a trestn agendu sprvn u e a r e ra a NV spolupracuj se Sborem nrodn bezpenosti a c pod se na dokonen retribuce, rozhoduj o ivnostech i obchodu, vetn kontroly cen, psob lej c z c c e u v kultue, zdravotnictv sociln pi apod. r , a ec odlin postaven maj nrodn vbory na Slovensku zde existuje jed dvoustupov soustava ONV a MNV, s e a y n a psobnost je postavena na jinch principech ne v Ceskch zem rozsah pravomoc je u u y z y ch, zs jin organizace nrodn vbor jsou pod a a ch y u rzeny povenectvu vnitra Slovensk nrodn rady er e a vkonnm orgnem ONV je uad ONV, jeho pednostou je tajemn y y a r r k neexistuje zde pedsednictvo a referenti, pedseda nem sistan veto r r a c podobn princip jako v eskch zem je u MNV s t rozd y c y ch m lem, e zde existuje obvodn uad MNV pro z r nkolik m ch nrodn vbor v regionu e stn a ch y u Vvoj CS prva 1945-89 y a
2.31.
Ustava 9. kvtna e
ustavn rmec pro ponorov obdob pedstavovala hlavn prv Ustava 9.kvtna 1948 (dle jen U48) a u e r e a e e a do jej vydn formln platila Ustava z roku 1920 ho a a e ale v jej podob byla pozmnna pomnichovskm vvojem, dekrety prezidenta republiky, normotvornou e e e y y innost SNR a legislativn innost povlench parlament c c a c y u zmny se dotkly podoby vldy a parlamentu, volebn prva, sttn obanstv postaven menin a e a ho a a ho c , s obanskch prv vbec c y a u zsadn zmnou proel i systm veejn sprvy zkladem se stala soustava Nrodn vbor a e s e r e a a a ch y u mnna i soudn soustava e e nvrhy U48 byly pipravovny v Ustavodrnm Nrodn shromdn a r a a e a m az e obsahovaly prvky limitovan a socializuj demokracie povlenho obdob e c a c e platily v nich i nkter principy parlamentn demokracie z U20 koncepce dlby moci, zajitn e e e se zkladn obanskch prv a svobod doplnn o katalog prv sociln a ch c y a e e a a ch vdom navazovn na nkter prvky U20 a tak obdob po 2.sv.v. zdrazovala i dvodov zprva e e a e e e u n u a a k Ustav e po unoru 1948 se charakter novho komunistickho reimu projevil t e nvrhy jednotlivch st e e z m, z a y ca ustavy projednvaly nejen vlda, Nrodn shromdn a jeho ustavn vbor, ale zejmna pedsednictvo a a a az e y e r KSC a Nrodn fronta a 79
sporn zstvala otzka sttoprvn uspodn eskoslovenskho sttu vedouc pedstavitel KSS a u a a a a ho ra a c e a r e chtli rozrit pravomoci slovenskch orgn nvrhy pozmnuj ustavu na podnt Gottwalda e s y a u a e c e vtina zam es tnuta nvrh ustavy nakonec vyel z pipravench pln UNS nejvznamj zmny v preambuli a v koncepci a s r y a u y e s e tzv. zkladn lnk + v pas tkaj ch se znrodnn ekonomiky a nrodn vbor a ch c a u azch y c a e , a ch y u y jednotliv sti ustavy nejprve schvalovalo pedsednictvo UV KSC, pak ustavn vbor e ca r koordintorem dosavadn generln zpravodaj profesor Prochzka a a a ustavou se zabval t Ustedn akn vbor Nrodn fronty (nvrh schvlil v polovin dubna) a y ez r c y a a a e rozhodl, aby se o ustav vedla tzv. venrodn diskuze (byla pouze formln e s a a ) jet ped pijet ustavy pijalo NS adu zkon, kter obsah ustavy pedznamenvaly a charakse r r m r r a u e r a terizovaly c novo reimu (pedpisy o znrodnn pozemkov reform, nrodn pojitn le e z r a e , e e a m s e )
Pijet Ustavy r
9. kvtna 1948 ve Vladislavskm sle Praskho hradu e e a z e jednomysln ji pijalo 246 p e r rtomnch poslanc y u hlasovalo se jednotliv o jednotlivch stech ustavy - o preambuli, zkladn lnc a o nsleduj ch e y ca a ch c a ch a c kapitolch a pedseda vldy Gottwald pi projevu k pijet ustavy pipom a symboliku data pijet - vro osvobozen r a r r r n r y c slavnou sovtskou armdou e a prezident Bene odm ustavu podepsat ped nabyt jej uinnosti 7.ervna odstoupil, ustavu tak podepsal s tl r m c c a Gottwald z pijata jako ustavn zkon .150/1948 Sb. r a c
Clenn Ustavy e
po formln strnce prohlen 12 lnk (v nich byly vyjdeny zkladn ustavn zsady) a na podrobn a a as , ca u a r a a a ustanoven ustavy (10 kapitol, 178 paragraf) u uvodn preambule rozshl, reektuje ideologii novho reimu eskoslovensk lid je pevn rozhodnut vybudovat osvoa a e z c y e bozen stt jako lidovou demokracii, kter nm zajist pokojnou cestu k socialismu y a a a C a CS sttnost - interpretovna z marxistickch a nrodn-pokrokovch pozic a a y a e y 12 zkladn lnk a ch c a u sttn z - lidov demokratick republika a rzen e a l. I - zsada e jedinm zdrojem moci je lid c a z y l. II - jednotn stt dvou rovnoprvnch slovanskch nrod c y a a y y a u l. III - zkladn obansk prva a svobody vem obanm bez rozd pohlav (v. novch sociln c a c a a s c u lu c y a ch prv prvo na vzdln prci, odpoinek po prci, spravedlivou odmnu, zaopaten pi nezpsobilosti a a e a , a c a e r r u k prci), tento lnek zrove vymezuje dv obansk povinnosti (prce ve prospch celku, obrana sttu) a ca a n e c e a e a l. IV-VII + XI - denice formln koncepce dlby moci c a e volebn prvo do 1komorovho Nrodn shromdn mlo bt obecn, rovn, p e, tajn a e a ho az e e y e e rm e Prezident - hlava sttu, volen NS, 7 let a Vlda - nejvy orgn moci vldn a vkonn, jmenovan/odvolvan prezidentem, odpovdn a ss a a y e a a a e a NS soudn moc - formln nezvisl, ustava pedpokld nejen soudce z povoln ale i soudce z lidu, a e a a r a a a , kte si byli pi rozhodovn rovni (soudci byli sice nezvisl ale vzni prvn dem lidov r r a a , a a a m ra e demokratick republ e ky) l. VIII a XI - potvrzen zachovn slovenskch nrodn orgn - Slovensk nrodn rady, Sboru c a y a ch a u e a povenc (jako pedstavitel svbytnosti slovenskho nroda) er u r e e e a l. X - nositel a vykonavatel sttn moci a strci prv a svobod lidu jsou nrodn vbory (v obc c e e a az a a y ch, okres kraj ch, ch) l. XII - potvrzen sociln a ekonomick promny povlenho obdob c a e e a c e hospodstv vidla zaloen na ar e z e znrodnn nerostnho bohatstv prmyslu, velkoobchodu a pennictv a e e , u ez vlastnictv pdy podle zsady pda pat tomu, kdo na n pracuje u a u r ochran drobnho a stedn podnikn e e r ho a 80
nedotknutelnosti osobn majetku ho jednotn hospodsk pln hospodsk innosti sttem, mlo to zajistit to, e hosy ar y a rzen ar e c a e z podstv slou lidu ar z podrobn ustanoven ustavy a zkladn lnky blze rozvedeny a ca prvn kapitola - prva, svobody a povinnosti oban a c u deklarace zsady rovnosti ped zkonem a r a zkladn obansk prva a svobody (nap. osobn domovn tajemstv listovn svoboda poa c a a r , , , bytu, svdom a vyznn projevu, prvo petin a svoboda shromadovac + spolovac e a , a c z c ) doplnno ji o zm en sociln prva, prvo na vzdln e z n a a a a ea povinnosti obana vci sttu a spolenosti - brann povinnost, povinnost pracovat dle svch c u a c a y schopnost zachovn vrnosti republice, ctn ustavy a zkon, dbt zjm sttu , a e e a u a a u a vlasteneck povinnost - udrovn a zvelebovn sttn majetku a z a a a ho veejn funkce, k nim je lid povoln, maj bt vykonvny svdomit a poctiv v duchu lidov r e z a y a a e e e e demokratickho z e rzen
Ustava v praxi
ustanoven ustavy asto jen proklamac kterou reim nem v praxi dodrovat c , z nil z obchzena, nsledn mnna a uzp a a e e e usobovan sovtskmu vzoru a e e zejmna ustanoven o zkladn obanskch prvech mla pouze proklamativn charakter e a ch c y a e rozpor mezi ustavou de facto a in iure samotn text ustavy umonoval jej obchzen tomu napomhala taky neexistence ustavn soudu, y z a a ho likvidace NSS a ovldnut formln nezvislho soudnictv komunistickou stranou a a e a e p rklad - shromadovac prvo jen pokud se j neorouje lidov demokratick z nebo veejn pokoj z a m z e e rzen r y a d, svoboda osobn poruovna novmi represivn pedpisy, nap. zkonem o tborech nucen prce ra s a y mi r r a a e a rozpor textu ustavy a praxe i u dlby moci - faktickm mocenskm centrem nebyly ustavn orgny, ale e y y a orgny KSC vechna vznamn rozhodnut ustavn orgnu byla projednvna nejprve politickmi a s y a ch a a a y orgny, hlavn pedsednictvem UV KSC a e r personln propojen ustavn funkc a stranick hierarchie a ch e zmna vznamu parlamentu e y volebn zkony a faktickm prbhem voleb dokzal kontrolovat komunistick reim jeho sloen mi a y u e a y z z , promna i jeho postaven e NS po unoru tovrnou na pij an zkon, pipravench vldou a politicky nejprve odsouhlasench a r m a u r y a y orgny KSC a c UZ .47/1950 Sb. o upravch v organizaci veejn sprvy rozren naizovac pravomoci vldy za a r e a s r a spolupodpisu prezidenta republikyy, co doplnilo vldn na . 5/1953 Sb. o nov organizaci vldn z a rzen c e a ch prac ada otzek tak nemusela bt vbec parlamentem projednna a schvalovna r a y u a a poet zkonu pijatch NS mezi lety 1949 a 1955 neustle klesal c a r y a vlda a zosobnn centralizace sttn sprvy a jej ovldnut KSC e a a ho a prohlena nejvy orgnem moci vldn a vkonn as ssm a a y e formln odpovdn NS, pedsedu a leny jmenoval prezident a e e a r c pedseda vldy + nmstci + ostatn lenov - ministi a sttn tajemn r a a e c e r a ci 50.lta - rst vznamu v legislativn procesu e u y m ada prvn relevantn otzek nebyla upravovna zkony NS, ale vldn r a e ch a a a a mi na mi - zejmna rzen e vyhlkami jednotlivch resort as y u postaven pos leno t prvn pojet ptiletek - ptiletch hospodskch pln ez a m m e e y ar y a u v pravomoci ruit a zakldat ministerstva, upravovat jejich psobnost s a u soustava nrodn vbor a ch y u U48 potvrdila dosavadn komunistick pojet NV jako novho povlenho typu sttn orgn sttn e e a c e a ch a u a moci a jednotliv lidov sprvy e e a soustava mla bt upravena dle dle novho uzemn-sprvn lenn sttu pedpokldalo vytvoen e y e e a ho c e a r a r m ch, okresn a krajskch NV, pod ych vld, zmna uvedena zkonem . 280/1950 Sb. stn ch y rzen a e e a c pestoe byl zejm rozpor mezi ustavou na papre a ustavou v praxi, nebylo uvaovno o jej podstatnj r z r y z a e s zmn (z dvod propagandistickch a politickch) e e u u y y 81
Zmny Ustavy v 50.letech e

v letech 1948 a 1960 byly doplovny nkter sti ustavy novou upravou z n a e e ca tkalo se to nap. sttn obanstv voleb, soudnictv nrodn vbor y r a c , , a ch y u nejastji byly zmny provdny jen na urovni provdc pedpis c e e a e a e ch r u nejvznamj zmny y e s e zkon o zlidovn soudnictv a ustavn zkon o soudech a prokuratue (. 64/1952 Sb.) a e a r c zkon o nabvn a pozbvn eskoslovenskho sttn obanstv (. 194/1949 Sb.) a y a y a c e a ho c c ustavn zkon o nrodn vbor vldou (. 81/1953 Sb.) a rzen a ch y u a c ustavn zkon o nrodn vborech (. 12/1954 Sb.) a a ch y c ustavn zkony o volbch do NS a SNR (. 26 a 27/1954 Sb.) a a c zmny ve zpsobu volby do parlamentu, prezentovan jako demokratizace voleb, na podstat voleb e u e e se v totalitn reimu vak nic nezmnilo m z s e zruen pevn danho potu poslanc NS s e e c u uprava volebn obvod (dle zsady, e poet poslanc m odpov ch u a z c u a dat uritmu potu obyvatel c e c 1/35 000) teoreticky to mlo vst k vt zodpovdnosti poslanc a jejich uzkou vazbu na sv volie e e e s e u e c konec institutu nhradn u pi uprzdnn poslaneckho mandtu nov volby a k r a e e a e kandidti do NS = automaticky kandidti za Nrodn frontu (ta je svazem dln u, roln u a a a a e k k pracuj inteligence a za kandidty mli bt voleni ti nejlep z dln u, len JZD i p sn u c a e y s e k c u c rslu k pracuj inteligence c vliv vldnouc reimu maskovn udajn vt rozhodovn lidu a ho z a e e sm a m 1954 - na zklad tchto pedpis volby do NS i SNR a e e r u Osud kapitoly V., kter pojednvala o slovenskch nrodn orgnech a a y a ch a 1954 - obnoven diskuz o jejich postaven t i diskuze o vztahu Cech a Slovk , m u a u SNR byla na potku padestch let postiena personln politickmi procesy a perzekucemi, v ca ay z a e y letech 1950-53 prakticky nezasedala r ys duben 1956 - Politick byro (neboli politbyro) UV KSC pijalo usnesen o nutnosti zven pravoe moc slovenskch nrodn orgn nemla t bt ohroena pozice komunistick strany, ani y a ch a u e m y z e krok smrem k federalizaci i autonomii e c usnesen bylo provedeno ustavn zkonem (. 33/1956 Sb.) z 31.ervence 1956, pravomoci SNR m a c c a Sboru povenc se zvily v oblasti kolstv kultury, zdravotnictv a zemdlstv er u ys s , e e zmny politick situace e e 1953 zemel Stalin, hned po nm Gottwald r e nebyly naplnny nadje na vt politick zmny a mocensk pesuny e e e s e e e r NS zvolilo prezidentem Anton Zpotockho (dal dlnick vdce) na a e s e y u r UV KSC pijalo v z 1953 usnesen o zahjen novho kurzu, ale snailo se tak sps vyhovt doporuen ar a e z e c sovtskho svazu e e XX. sraz KSSS - Chruov, kritika Stalina (kult osobnosti, nezkonnost jeho vldy) KSC se pot mla sc a a e e tak pod e vat na svoji minulost, zejmna na politick procesy st komunist proreformn zlepen e e ca u , s situace odbory - draznj vyjadovn svch zjm ohledn ochrany zamstnanc, poadovaly vt pod na u e s r a y a u e e u z e s l podnik rzen u Nrodn fronta - vy poet pij a ss c r manch len y c u celosttn konference KSC 1956 usnesen o likvidaci byrokratismu, zmny v ekonomiky, reexe a e rzen nejkiklavj p r e sch rklad nezkonnosti (poadavky novelizac trestn zkona a trestn du), ale pak u a z ho a ho ra probhly provrky v dsledku udlost v Polsku a Madarsku (snaili se tam odstranit stalinistick reim) e e u a z y z a zstnci vznamj zmn byli umleni a a y e sch e c 1957 - prezidentem Novotn (prvn tajemn UV KSC) opt propojen stranick a sttn funkce y k e e a druh polovina 50.let - zamen na ekonomick a sociln problmy, dovren zklad socialismu, c a er e a e s a u lem zm rnit spoleensk napjet nepipustit vyhrocen vztahu strany a spolenosti to potvrdil i XI. sjezd c e , r c KSC 1958 Z hlediska dal ustavn vvoje bylo d zit, e nejvy orgny KSC zaaly hovoit sho ho y ule e z ss a c r o dovren prvn fze komunistickho reimu a soustedily se na dobudovn zklad socis a e z r a a u alismu. To se prom tlo do diskuz o p rprav nov ustavy a do nslednch zsadn zmn e e a y a ch e prvn du. a ho ra
Vvoj CS prva 1945 a 1989, Kukl a kolektiv, strany 117 a 122, 143 a 146 y a z k z z 82
2.32. VYVOJ RODINNEHO A OBCANSKEHO PRAVA 1949-1964
2.32.
Obansk prvo c e a
Vvoj rodinnho a obanskho prva 1949-1964 y e c e a
po Unoru 1948 c a snaha o vybudovn novho obanskho prva, kter je zaloeno na ideologickch len a e c e a e z y tez marxismu-leninismu po vzoru Sovtskho svazu ch e e odbourvaly se instituce a tradice ius civile (odtrhnut od kontinentln civilistiky, kter byla zaloen na a a a z a rmskm prvu) e a i pes velk snahy se odpoutn od ius civile nikdy nepodailo a eskoslovensk obansk prvo mlo stle r e a r c e c e a e a zklad v a rmskm prvu - s. OP se sice adilo do prvn rodiny socialistickho prva, ale spolen mlo e a c r a e a c e e pouze konkrtn instituty vznikl na politickou objednvku e e a vliv marxismu-leninismu, diktt stranickho veden KSC, snaha o bezt spolenost OP mlo utoit a e rdn c e c na tradin sociln vazby, rozruovat je a vytvet nov c a s ar e OP mlo bt jedn z nstroj k prosazen radikln zmn ve spolenosti e y m a u a ch e c OP mlo napomoci reform sttn z e e a ho rzen jej z c , m lem bylo: 1. dsledn regulovat oblast majetkovch prv velmi p a regulace (nap. v dvodov zprv k OZ u e y a rsn r u e a e 1950 bylo, e upravy vlastnickch vztah spo v omezen dohled sttu nad vekerm majetkem z y u cvaj ), a s y 2. vychovvat jedince k novm hodnotm vlastn pro socialismus a komunismus a zbavit ho a y a kapitalistickch nvyk y a u p y sttn centralismus snaha sttu autoritativn regulovat vechny oblasti kadodenn ivota rsn a a e s z ho z zat mco TZ ml m funkci represivn OZ ml funkci vchovnou lid se mli odnauit vlastnit majetek a e t , e y e e c mli nahradit tento pocit spontnn pedstavou vci kolektivn sd e a r e e let Atributy OP, ktermi se odliovalo od kontinentln pojet y s a ho programov snaha o odstrann tradin princip kontinentln a e c ch u a ho pojet ius civile vybudo vanho na zkladech e a rmskho prva e a kritika rmskho prva stran buroazii na ukor pracuj ch e a z c rmsk prvo pr vznikalo na jinch spoleenskch zkladech e a y y c y a nov OP mlo odret zjmy lidu dlnick t e e az a e e rdy OZ 1950 zachovval jet vtinu tradin institut x OZ 1964 byl radikln ez a se es c ch u a r
odstrann tradin prvn dualismu rozliuj prvo soukrom a veejn e c ho a ho s c a e r e dualismus je typick pro ius civile y soukrom prvo je spojeno s vykoist ovn dlnick t e a r a m e e rdy posunut vn an charakteru prva vvoj spolenosti ml konit odumen prva a sttn e m a y c e c r m a a ch struktur popena soukromoprvn povaha obanskho prva (d centrln regulaci) omezovn zkladn r a c e a ky a a a ch princip smluvn volnosti, autonomie vle. . . u u centralismus a kogentn prvn uprava a draz na vchovn posln OP a regulace soukromho ivota pos kogentn uprav na ukor u y e a e z len ch dispozitivn ch zosten sttn dohledu nad dispozic s majetkem nkter druhy smluv musely m souhlas r a ho e e t sttn orgnu apod. a ho a OZ 1964 pipoutl pouze absolutn neplatnost prvn ukon to postihlo pedev zvazkov r se a ch u r sm a e prvo (nap. pokud ujednn o cen v kupn smlouv neodpov a r a e e dalo cenovm pedpism, pestala y r u r platit cel smlouva) a snaha o potlaen individualismu a prosazovn kolektivismu c a nadazen kolektivn zjmu nad individuln snzen ochrany jednotlivce r ho a a m t charakter prva rdn a ustedn motiv t antagonismus (t boj) hybn s evoluce lidstva, spolenost je rozdlena r rdn rdn a la c e do t kter pohn odpor proti neptelsk vykoist ovatelsk t e - vlastn yrobn prostedky, rd, e a ra e r e rd v r kterou nakonec svrhnou a samy budou vldnout a
83
t vidn spolenosti se odrazilo v OP, hl. v prbhu prvnick dvouletky a na po. 50. let rdn e c u e a e c pizpsoben prva potebm v eze revoluce (dlnick t r u a r a t e e rdy) aplikace prva dle t ho hlediska hl. 50. lta a potek normalizace a rdn e ca rozdroben tradin rozshl civilistick materie a zen obanskho prva na majetkov prvo c e a e e uz c e a e a tendence k siln oborov specializaci e e rozdroben obanskho prva na kousky nakonec se za OP povaovalo jen majetkoprvn uprava c e a z a ostatn oblasti OP se staly samostatnmi obory prvo rodinn, pracovn pozemkov apod. y a e , e nov zkon v prvn vln zkon . 265/1949 Sb. (o prvu rodinnm), v dal zkon pracovn e a ky e a c a e s a ky ho prva. . . a
redukce funkce obanskho prva na nstroj k prosazovn hospodskch a ideologickch c u c e a a a ar y y l prvo chpno jako nadstavba hospodsk zkladny funkce prva pod a a a ar e a a rzena ekonomice sttu a upevovn zsad plnovanho hospodstv n a a a e ar usmrovn jednotlivc a jejich vzjemnch vztah k plnn hospod. plnu en a u a y u e a pehnan snaha o zjednoduovn prvn upravy r a s a a OZ 1950 oproti ABGB redukovn na necelou polovinu (ABGB pr bylo moc sloit a laici tomu a y z e nemohli rozumt) e OZ 1950 zredukovn jet citliv, OZ 1964 ml ale hodn mezer a se e e e inovace terminologie aby byla srozumiteln laikm, nap. prvnick osoba organizace a u r a a Periodizace 1. lidov demokracie (1.1.1951-31.3.1964) budovn zklad novho prvn du a a a u e a ho ra 2. socialismus (1.4. 1964 31.12.1982) 3. normalizace (1.1.1983 - 17.11.1989) Ustavn zklady OP a 2.31 hl. l. VI znrodnn zklad vech odvzv zklady kolektivn hospodaen s pdou, vymezen c a e , a s s , a ho r u novho pojet vlastnickho prva, zavedeno monopoln sttn vlastnictv nrodn majetku a byly vymezeny e e a a a ho kontury osobn vlastnictv zakotvena ochrana soukromho vlastnictv zavedeno komunln vlastnictv bez ho , e , a dal upravy, pracovn povinnost, rovnost mu a en, ... s zu z 2.40 - Socialismus v na zemi zv ezil s t Obansk zkon 1950 c y a k vydan pod . 141/1950 Sb., uinnost od 1.1. 1951 y c c sjednocen obanskoprvn upravy na celm Ceskoslovensku (ABGB toti neplatil na Slovensku) c a e z poplatn dob (na rozd od OZ 1964 pouze ovlivnn marxismem-leninismem) y e l e kodikan komise v ele s Viktorem Knappem c c c lem naruit tradin burozn principy a instituty s c z a koncepn pedlohou byly rusk obansk zkon z roku 1922 a principy sovtsk ustavy 1936 + c r y c y a k e e pedvlen nvrh obanskho zkon (pouit kvli asov t r a c y a c e a ku z u c e sni) i pes ideologick inovace (princip nadazenosti kolektivn zjmu, nov konstrukce vlastnickho prva s r e r ho a a e a preferenc socialistickch forem vlastnictv si zachoval rz civiln y ) a ho kodexu ve smyslu kontinentln a tradice zachovny tradin smluvn typy, typy obligac vcnch prv i obecn sti a c , e y a e ca vliv marxistick kritiky pirozench prv e r y a primrn c - odstrann soukromho vlastnictv a jeho nahrazen kolektivn a l e e administrativn regulace smluvn volnosti podle poteb hospodskho plnovn (smluvn volnost je r ar e a a nstrojem vykoist ovatel) a r u pln pevchovnou funkci r y zaveden strukturovanho vlastnictv - rozlien vlastnickch typ (sttn drustevn osobn soukrom) e s y u a , z , , e zruen institutu res nullius, resp. k deformaci na kategorii vc ve vlastnictv sttu a vci bez individuln s e a e a ho vlastn ka zjednoduena uprava drby a vydren s z z zruena zsada supercies solo cedit stavby byly kvalikovny jako nemovitosti s a a derivativn nabvn vlastnictv - uinky pevodu jsou v perfekci smlouvy, nikoliv zpisu do pozekovch knih y a c r a y
84
Obansk zkon 1964 c y a k zcela deformovn programem marxismu-leninismu a radiklnost pedil i sovtsk OZ a r c e y nejkuriznj obansk zkon historie kontinentln prva o e s c y a k a ho a jet v roce 2008 byl v platnosti! se vznikal v atmosfe konce 50. let, pijata nov ustava, kter mla otev novou cestu (socialismus byl doer r a a e rt budovn, nyn je cesta komunismu), ideologick rtorika vak byla v kontrastu s realitou hospodskho a a e s ar e vvoje y prce na OZ zapoaty na zklad usnesen US KSC z 8. 12. 1960 a c a e ml vychzet z OZ 1950, ale zadn znlo, e nov OZ mus odret progresivn hospodsk a politick vvoj, e a a e z y az ar y y y OZ 1950 pekonan, nelze s n budovat komunismus, je to brzda r y m ada tradin institut vytlaena upln i na okraj (eliminovny instituce drby, vydren sluebnosti, r c ch u c e c a z z , z njemn smlouvy. . . x zavedeny alternativy v podob osobn u an . . ) a e ho zv . nov prvnick pojmoslov e a e veker poteby ml zajit ovat stt prostednictv tzv. slueb, kter mly nahradit zvazkov vztahy mezi s e r e s a r m z e e a e zkazn a kem a poskytovatelem sluby (nam smluv se staly dominantn pojmem zvazkovho prva sluby) z sto m a e a z obansk vpomoc pedstava o socialistickm souit vzjemn vpomoc mezi obany, mlo to za c a y r e z a a y c e nsledek rozvinut ed ekonomiky, melouchaen (stt toti v zajit ovn slueb selhval) reakc byly a s e r a z s a z a Zsady pro poskytovn nkterch slueb a oprav obany na zklad povolen nrodn vboru a a e y z c a e a ho y (. 20/1965 Sb.), rezignace komunistickho reimu -) povolen urit formy soukromho podnikn c e z c e e a po vydn zkon bylo jasn selhn 1982 novela - nvrat vtiny stjn institut a a ku e a a es eze ch u
Souvisej legislativa c 2.33 . 99/1950 Sb. o hospodskch smlouvch a sttn arbitri - specick povaha hospodskch smluv, c ar y a a az a ar y zkladem pro hospodsk prvo a ar e a samostatn pedpis pro obchodn styky se zahrani y r cm 60. lta ti samostatn kodexy, kter byly vn any jako spolen zklad obanskho prva: e r e e m c y a c e a obansk zkon (. 40/1964 Sb.) c y a k c hospodsk zkon (. 109/1964 Sb.) ar y a k c zkon mezinrodn obchodu (. 101/1963 Sb.) a k a ho c zkon o rodin (. 94/1963 Sb.) nahrazoval star . 265/1949 Sb. (byla pesunuta uprava majetkovho a e c s c r e spoleenstv manel do obanskho zkon c z u c e a ku, zruen pojem rodiovsk moci atd.) s c e pracovn vztahy se do roku 1965 rdily ABGB (urit ustanoven novelizovna . 58/1965 Sb., 71/1958 Sb., c a a c 120/1950 Sb.) prakticky fungovaly narz dva obansk zkon zkon prce 1965 a c e a ky, a k a
Rodinn prvo e a
vvoj po roce 1948 lze hodnotit kladn y e zrovnoprvnn manel ( celkov zlepen postaven en), zruena otcovsk moc nad dtmi, zrova e z u e s z s a e noprvnn nemanelskch dt vytvoen majetkovho spoleenstv manel toto se zavdlo i jinde v a e z y e , r e c z u a e Evrop e = utok na c rkev druhou stranu povaha nkterch institut ovlivnn marxismem-leninismem manelstv a rodina byly na e y u e a z chpny jako spoleensk jednotka pod a a c a rzena zjmu veejnosti a r klcovou roli ml hrt stt, kter ml p i nep psobit na manele, aby setrvali v manelstv vytvoili e a a y e rmo c rmo u z z , r nejlep mon podm s z e nky pro vchovu dt apod. y e stt nap a rklad podporoval s atenost bezronmi manelskmi pjkami, podpora porodnosti. . . n c u c y z y uc pozice sttu v RP postupn s a e lila . 94/1963 Sb. o rodin c e c hlava Uast spolenosti pi vkonu prv a povinnost rodi c r y a cu ena role spoleenskch organizac pi vchov dt (42) vyzdvi z c y r y e e zsadn funkce baly svena m m sprvn uadm (43) a er stn a m r u pod ntlakem c a rkve a nkterch komunist se ustanoven o povinnosti rodi vychovvat d e v e y u cu a t duchu marxismu-leninismu vypustilo, pesto ale podle 31 m rodi psobit na mravn vvoj dt r a c u y e v duchu morlky socialismu a
odtpen rodinnho prva od obanskho zkon se e a c e a ku
85
2.33. PRAVNICKA DVOULETKA
2 kodikace: vchoz krokem byl zkon . 265/1949 Sb. v rmci prvnick dvouletky zkon o prvu y m a c a a e a a rodinnm upravoval manelstv a rodinu z ABGB e z zaveden obligatorn manelskho satku (ped nrodn vborem) ho z e n r a m y zruil patriarchln moc a nahradil ji moc rodiovskou (oba rodie mli pi vchov stejn s a c c e r y e a prva) a zruen moci nad manelkou s z zavedeno majetkov spoleenstv manel (souhrn majetku za dobu manelstv zrovnoprvnil e c z u z ,), a postaven pi rozhodovn o vchov, majetku r a y e zreformoval proces osvojen zrovnoprvnil nemanelsk dti a z e e . 94/1963 Sb. (inn od 1.4. 1963) zkon o rodin c uc y a e pvodn ml bt pouze novelou, nakonec ale zcela nov zkon (bylo poteba sjednotit u e e y y a k r roztstn prvo) r e e a odstranil rodiovskou moc a nahradil ji prva a povinnosti rodi c a cu zruen pojem porunictv a zachovn pouze pojem opatrovnictv s c a pos lena uloha a pravomoc nrodn vbor pi tzv. spoleensk kontrole vchovy dt a ch y u r c e y e penesen majetkoprvn upravy vztahu manel do OZ r a z u uebnice (Linde, 2008) - str. 505-529 a 575-578 c
2.33.
Prvnick dvouletka a a
ji brzy po Unoru 1948 se veden KSC rozhodlo, e podpo radikln pemnu eskoslovenskho prva, aby z z r a r e c e a odpov dalo zmnnm politickm, sociln a ekonomickm pomrm lidov demokratickho sttu e e y y a m y eu e e a e y e s e a c e vchodiskem mla stt Ustava 9.kvtna (2.31) + nejvznamnj legislativn zmny povlenho obdob a y e a mlo j o zsadn zmnu prvn du formou kodikace, aby svm obsahem a formou slouila e t a e a ra y z 1. potebm a funkci lidov demokratickho sttu a bylo jasnm vrazem promn hospodsk, politick r a e e a y y e ar e e a t struktury spolenost, rdn c 2. bylo nstrojem, kter aktivn psob pi vstavb socialismu, a a y e u r y e 3. kter svm obsahem podporuje dal vvoj a umonuje jej prunost a konen y y s y z z c e 4. zajit uje ve, eho bylo ji na cest k socialismu dosaeno s s c z e z nutnost kodikac jedn ze zsadn bod programovho prohlen vldy A.Zpotockho Nrodn m a ch u e as a a e a mu shromdn az e usnesen vldy ze dne 7. a 14. ervence 1948 bylo uloeno ministerstvu spravedlnosti, aby pokud mono do m a c z z 1. z 1950 vypracovalo a pedloilo ke schvlen osnovy zkon u, kter spadaj do psobnosti ministerstva ar r z a a k e u mlo se jednat jak o normy procesn tak i hmotnprvn a tak o zmnu v podob organizace soudnictv e , e a e e e toto prvo mlo bt nov kodikovno, a to zpsobem odpov c souasnm sociln a hosa e y e a u daj m c y a m podskm pomrm ar y eu a dleitm faktorem byl unikan efekt, nebot zkon mly platit jednotn na celm uzem u z y c ky e e e kvli vysloven lht a tak s ohledem na e, a tudz plnovan zmny prvn du se pro tento proces u e ue e rzen a e e a ho ra vilo oznaen prvnick dvouletka z c a a ministerstvo ji 1. z 1948 vytvoilo zvltn kodikan odbor a pro jednotliv osnovy zkon u i kodikan z ar r as c e a k c komise a subkomise velk vznam mla zejmna tzv. politick komise ministerstva spravedlnosti, kter nechala z y y e e a a rdit ti velk r e odborn kodikan komise pro e c 1. Obansk prvo ta se pozdji rozdlila na komisi pro obansk prvo hmotn a komisi pro obansk c e a e e c e a e c y soudn d ra 2. Trestn prvo taky rozdlena na komisi pro trestn zkon a pro trestn d a e a ra 3. Zvltn ukoly prvo autorsk, smnen a ekov, st prva obchodn as a e e c e s e ca a ho, znmkov a e zvltnost vvoje bylo, e dolo k vytvoen dvou subkomis pro obansk zkon (Praha a Bratislava), kdy as y z s r c y a k po nslednch jednn mlo doj ke skuten unikaci obanskho prva a y a ch e t c e c e a ministerstvo spravedlnosti oslovilo vybran profesory, soudy, sttn zastupitelstv notskou komoru, velk e a , ar e tovrny, Svaz mldee a dal spoleensk organizace Nrodn fronty a podalo je o potvrzen spoluprce a a z s c e a za a 86
2.33. PRAVNICKA DVOULETKA
krom odborn u (nap. pvodn buroazn profesoi Solna, Tureek, Stajgr, Andres, pozdji i Krm) e k r u e z r r c e c ar ml bt zajitn lidov prvek (dln nap. z tovren CKD, Tesla, Ki odbori, i osvden e y se y e ci r a r zk, ar c e c mldenit funkcioni) a z c ar krom kodikan komis bylo z e c ch rzeno i administrativn organizan oddlen co bylo zvltn studijn e c e , z as oddlen kter bylo poveno sledovn prvnick literatury a zkonodrstv v SSSR a ostatn lidov e , e er a m a e a a ch e demokratickch republikch y a dle bylo z a rzeno zvltn informan a propagan oddln jeho ukolem bylo popularizovat prci na novch as c c e , z a y zkonech a informovat o n veejnost a r krom ministerstva spravedlnosti se prvnick dvouletce pod e a e lelo i ministerstvo vnitra, a to zejmna ve vztahu e k trestn mu zkonu sprvn a a mu a odpov c procesn pedpism daj m m r u prce na zkon ch a dal pedpisech byla rozdlena na do t fz a a c sch r e r a : 1. Zpracovn zsad vech pipravovanch kodex (do poloviny roku 1949) a a s r y u 2. Prce na osnovch a a vsledkem byly tzv. elaborty, kter odpov y a e daly hlavm i kapitolm zkon u, vjimkou byl zkon a c a a k y a o prvu rodinnm, kter byl vylenn ke zvltn a e y c e as mu jednn (sjednocen s polskm vzorem a a y pednostn pijet r r ) za zklad prac na obanskm zkon byl vztah nvrh novho s. obanskho zkon z roku a c e a ku a e c c e a ku 1937, kter se nepodailo pijmout do Mnichova y r r od po. 1949 bylo zavedeno detailn tdenn plnovn v rmci mscn bilann vyhodnoc y ho a a a e ho c ho covn a vsledky prac v jednotlivch komis byly pedloeny odbornm oddlen y y ch r z y e m 3. Obhajoba vsledk y u konen redakce v oddlen ministerstva spravedlnosti c a e setkn s dln a e ky, zstupci spoleenskch organizac a poslanci Nrodn shromdn reim a c y a ho az e z zakldal spoluprci na zkon ch se zstupci pracuj ho lidu a a a c a c dln mli hjit v kodikac t zjmy a profesor nap. vytkali, e dvaj p s na odiv e ci e a ch rdn a u r y z a rli svoji odbornost (t e pou mnoho latinskch term u), zkon mly bt zbaveny veho m, z zvaj y n a ky e y s kolskho a zbytenho s e c e c k 28.10.1949 byly nvrhy vech osnov pedloeny ministru spravedlnosti A. Cepikovi s t e byl splnn a s r z m, z e socialistick zvazek, kter si ministerstvo dobrovoln uloilo v lednu 1949 y a y e z do prac zashl IX. sjezd KSC, kter vytil generln linii vstavby socialismu a zkon mly bt nejdleitj a y yc a y a ky e y u z e sm prostedkem, a tak IV. sjezd s. prvn u, kde byly zkl. propagandistick motivy pevedeny do prvnick r e c a k a e r a e mluvy vznamnm prvkem kodikan prac se staly sovtsk zkuenosti a vliv sovtskho prva y y c ch e e s e e a znalost zkon Sovtsk svazu a sovtsk prvn vdy je nezbytnm pedpokladem pro zdoln uloenho a u e e e e a e y r a z e ukolu prvn Sovtskho svazu na podklad marxismu-leninismu rozv bohat prvn vdu a ci e e e jej e a e se vichni dobe seznmili se sovtskou prvn vdou, byla organizovna dobrovoln kolen dle aby s r a e a e a as , a bylo vyhotoveno 526 peklad prvnick literatury, uebnic a zkon r u a e c a u snaha o maximln zuitkovn sovtskch zkuenost a z a e y s velmi dleit se ukzaly vztahy a konkrtn spoluprce i koordinace s nktermi jinmi lidov demokratickmi u z e a e a e y y e y stty, zejmna se sousedn Polskem, co se vznamn projevilo nap. v rodinnm a obanskm prvu a e m z y e r e c e a prob halo i klasick pipom e r nkov , pedev u jinch resort, soud a sttn zastupitelstv e rzen r sm y u u a ch nap. trestn zkon sprvn byl podroben pipom r a a r nkovmu ze strany nrodn vbor e rzen a ch y u vsledkem prvnick dvouletky tak byly tyto zkony: y a e a zkon o prvu rodinnm (sladn s polskm zkonem, pijat pednostn ji na podzim r. 49) a a e e y a r r e z trestn zkon .86/1950 Sb. a c trestn d . 87/1950 Sb. ra c obansk zkon 141/1950 Sb. c y a k c obansk soudn d . 142/1950 Sb. c y ra c zkon o podnikovm rejst (. 100/1950 Sb.), o akciovch spolenostech (. 243/1949) a e rku c y c c trestn zkon sprvn a a p rprava ministerstvem vnitra, ankety u Nrodn vbor (kvli prom a ch y u u tnut praxe do norem) 87
2.34. VYVOJ TRESTN IHO PRAVA V LETECH 1948-1961
dvodov zprva k nmu uvedla 200 norem, kter se jeho pijet zruuj u a a e e r m s prvnickou dvouletkou byly vytvoeny zklady pro podstatnou a cel jedno desetilet trvaj zmnu eskoslovenskho a r a e c e c e prvn adu a ho r bylo vytvoeno prvo, kter oteven hlsalo, e se jedn o prvo vyjaduj t , ideov a politick zjmy r a e r e a z a a r c rdn e e a nov reimu, ideologick proklamace e z e Vvoj eskoslovenskho prva 1945-1989 str. 122-129; Vypracovan otzky ke sttnic 2009/2010 z vakobobr y c e a e a a m u od uivatele Rothbard; Prvnick dvouletka refert z vakobobr od uivatele snier z a a a u z
2.34.

Vvoj trestn prva v letech 1948-1961 y ho a
Rysy s. trestn prva v 50. letech c ho a

trestn prvo jednou z nejdleitj soust lidov demokratickho prva, socialistick typ a u z e s ca e e a y t charakter a uel TP - chrn spoleensk vztahy rdn c a c e akcentovan vchovn role a y a socialistick demokratismus (socialistick TP je na rozd od kapitalistickho demokratick, protoe chrn y e l e e z a prva irokch mas pracuj ch) a s y c zvazek trestat jednn namren proti zjmm SSSR projev proletskho internacionalismu a a a a u ar e tzv. socialistick zkonnost (petvoen zsady nen trestnho inu bez zkona a nen trestu bez zkona, ve se a a r r a e c a a s rdilo souladem se zjmy pracuj ho lidu) - 1956 XX.sjezd KSSS odsoudil p a c rpady poruovn soc. zkonnosti s a a a ekl, e se na tom pod trestn d -) nov trestn d r z lel ra y ra trestn prvo bylo prostedkem doshnut c novho reimu a r a le e z
Zkon na ochranu lidov demokratick republiky a e e

C. 231/1948 Sb. Hlavn uelem st an odprc totality, vychzel tak ze zkona z roku 1923, ale chrnn nebyl jen stt a m c h u u a e a a e a celistvost, ale i lidov demokratick z e e rzen Znovuzaveden pojmu velezrada Velezrada, utok na ivot ustavn initel, vydrastv vlen kdnictv tlesn pokozen ustavn z ch c u e c , a c e s u , e e s ch initel mohlo bt trestno i smrt c u y a Vrazn zven trestn sazeb u vtiny skutkovch podstat y e ys ch es y 5 HLAV: 1. Hlava: velezrada, sdruovn proti sttu, pobuovn proti republice, hanoben republiky z a a r a 2. Hlava: - zloiny proti vnj bezpenosti sttu vyzvdastv vyzvdastv proti spojenci, nedbal c e s c a e c , e c e uchovvn sttn tajemstv ohroen obrany republiky, vlen kdnictv vlen zrada a nedovoa a a ho , z a c es u , a c a len zpravodajstv e 3. Hlava: - zloiny proti vnitn bezpenosti sttu: skutkov podstaty ze zkona z r. 1923, zloiny podpory c r c a e a c a propagace faismu a podobnch hnut zneuit uadu duchovn , sabot a ohroen jednotnho s y , z r ho az z e hospodskho plnu ar e a 4. Hlava: - zloiny proti mezinrodn vztahm republiky prorada, neoprvnn oputn uzem repubc a m u a e e se liky, neuposlechnut vzvy k nvratu, pokozovn zjmu republiky v cizin - umonilo trestat emigraci y a s a a e z nespojenho obyvatelstva, zloin hanoben spojeneckho sttu e c e a 5. Hlava spolen a zvren ustanoven ustanoven o st an cizinc, o zvren l c a a e c a , h u a e c e tosti, o ukldn a a trest, o konskaci, propadnut atd. u Ped t r mto zkonem: Zkon na ochranu republiky z r. 1923 a a C. 50/1923 Nejvznamnj trestn zkon y e s a Nejprve byl zamen proti stoupencm komunismu, ve 30.letech proti sudetskm Nmcm a po roce er u y e u 1948 j byli postihovni odprci komunistickho reimu m a u e z
Zkon O Sttn soudu a a m

C. 232/1948 Sb. Sttn soud nejdleitj soudn orgn pro provdn politicky motivovanch , konat a rozhoa u z e s a a e y rzen rzen dovat o TC podle pedchoz zkona, Trestn zkon z r. 1950 to pak zmnil pouze na 1.hlavu r ho a y e Ped Sttn soud vci, u nich bylo mon uloit trest smrti, trest odnnt svobody na dobu del ne 10 let, r a e z z e z e s z i p c rpady, kdy to navrhl veejn alobce r yz 88
Prezident, v ceprezident, obant a vojent soudci a soudci z lidu, vyetuj soudce c s s s r c Veejn aloba sttn prokuratura ( v ele sttn prokurtor, pod y p r az a c a a rzen rmo min. spravedlnosti) Obhajoba ped sttn soudem pouze advokt zapsan na zvltn seznamu vedenm ministerstvem r a m a y as m e spravedlnosti Proces podle zkona z roku 1873 a
Trestn zkon z r. 1950 a

C.86/1950Sb. Vychz ze stalinskho pedpokladu o zostuj m se t m boji (t se odvodovalo u an represivn a e r r c rdn m u n zv ch metod) tuto teorii rozpracoval sovtsk prokurtor Vyinskij e y a s Oputn pvodn rakousk (stedoevropsk) prvn kultury se u e r e a TZ vychz z roziovn kriminalizace protispoleenskch jednn spchn trestnho inu se chpalo jako a sr a c y a a a e c a vyjden politickho nesouhlasu a r e Nov pojet ji ne zloin ale trestn in (= in nebezpen pro spolenost) materiln-formln pojet e z c yc c c y c a e a trestnho inu, i pokud jsou splnny znaky a nejedn se o nebezpe pro spolenost (nebo velmi nepatrn), e c e a c c e meme opustit od st an nebo se nejedn vbec o TC uz h , a u Pihlzelo se k mre zavinn k osob pachatele, k okolnostem pituj m i polehuj m r e , e r ez c c c Pestupky upravoval trestn zkon sprvn (88/1950 Sb.) r a a Podle D. C rov nebyl vliv sovtskho prva na TZ z r. 1950 a tak velk, jak by se mohlo zdt, nepijali sa e e e a z y a r jsme analogii v neprospch pachatele e TZ st obecn a st zvltn vkov hranice trestn odpovdnosti 15 let ca a ca as , e a e Obecn st zavinn a formy trestn innosti (i pokus, spolupachatelstv nvod a pomoc ke spchn a ca e e c , a a a trestnho inu), nov denovan i nutn obrana a krajn nouze, nepcetnost e c e a a r Nov stanovuje i uel trestu (kombinace potrestn pevchovy, zabrnn dal trestn innosti a vchovn e c a , r y a e s ec y e psoben na spolenost) u c Pi srovnn s prax je vsmchem ustanoven odstavce , e vkonem trestu nesm bt poruena lidsk r a y e z y y s a dstojnost u Tresty hlavn a vedlej s Hlavn trest smrti, trest odnt svobody a npravn opaten (odnt svobody max. ve 25 let, pak e a a r e ys na doivot z ) Vedlej tresty: ztrta estnch prv obanskch, ztrta sttn obanstv vylouen z vojska, ztrta s a c y a c y a a ho c , c a vojensk hodnosti, penit trest, propadnut jmn nebo propadnut vci, zkaz pobytu, zkaz innosti, e ez y e e a a c vyhotn a tak uveejnn rozsudku se e r e Vedlej trest bylo mono udlit pouze s trestem hlavn s z e m Npravn opaten - 1-6 ms u, sta m ej trest, na svobod, vkon uritch prac zamstnn .. a a r e c c rn s e y c y , e a , Tzv. vchovn opaten prostedky prevence i ochrany ped osobami, kt. nebyli nap. pro n y vk i y a r r c r r zk e c duevn poruchu trestn odpovdn, ale dopustili se jednn kt. jinak bylo trestnm inem (nap. ochrann s e e e a , y c r a lba, ochrann vchova, zabrn vci) ec a y a e mladistv 15-18 let, na 1.m e stt, na druhm jednotlivec st a e Obecn st 7 hlav a ca 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. HLAVA HLAVA HLAVA HLAVA HLAVA HLAVA HLAVA uel trestn zkona c ho a zklady trestn odpovdnosti a e psobnost trestn zkon u ch a u tresty znik trestnosti a trestu a ochrann opaten a r spolen ustanoven c a
Zvltn ast 10 hlav as c 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. HLAVA HLAVA HLAVA HLAVA HLAVA HLAVA HLAVA HLAVA HLAVA trestn iny ec trestn iny ec trestn iny ec trestn iny ec trestn iny ec trestn iny ec trestn iny ec trestn iny ec trestn iny ec proti republice hospodsk ar e proti podku ve vcech veejnch ra e r y obecn nebezpen e c e proti rodin a mldei e a z proti ivotu a zdrav z proti svobod a dstojnosti lovka e u c e majetkov e proti brannosti 89
10. HLAVA trestn iny vojensk (zkon z r. 1950 ruil dosavadn vojensk trestn zkon z r. 1855) ec e a s y a Zvltn ast kritizovna pro irok a vgn formulace as c a s e a Zmnn r. 1956 (zkonem .63/1956 Sb., uinnost od 1. 1. 1957) ml napravit nejviditelnj nedostatky; e e a c c e e s reformami prola zejmna oblast trest (odstranny drakonick tresty, v se pihlzelo k okolnostem a osob s e u e e ce r e pachatele)
Zkon o trestn a m rzen soudn m

. 87/1950 Sb. c Ruil dosavadn upravu trestn Glaserova trestn du z r. 1873 i uhersk procesn pedpisy z r. s ho rzen ho ra e r 1896 Patrn sovtsk vlivy e e e Upravuje pedev stadia trestn p r sm ho rzen rpravn , hlavn lcen ped soudem, odvolac , e rzen r rzen rzen o mimodnch opravnch prostedc (nap. stznost na poruen zkona) ra y y r ch r s a Rozhoduj uloha v trest. prokurtor c rzen a Sttn prokurtor p a a rpravn v inech podle I. hlavy zvltn sti TZ, pokud za n zkon stanovil e rzen c as ca e a trest smrti, odnt svobody na doivot nebo jeho doln hranice byla nejmn 10 let e z z e e a a Mimo tyto iny p c rpravn okresn prokurtor (v jeho okrese byl TC spchn); tomu nad e rzen a z rzen krajsk y prokurtor a jemu generln a a prokurtor zahajoval vyetovn vedl vslechy, dkazy, rozhodoval o uvalen vazby, podval alobu soudu, a s r a , y u a z pot hlavn lcen - veejn, odvolac e r e rzen Prokurtor rozhodnut o vlastn vkonu trestu a m y pomrn zhy promnn - 1952 zkon o soudech a prokuratue, znn pak z roku 1953 e e a e e a r e
Trestn zkon sprvn a trestn d sprvn a a ra a

. 88 a 89/1950 Sb. c TZ sprvn trestn pestupk (=in men spoleensk nebezpenosti ne byly trestn iny), denice a a r u c u s c e c z e c pestupk a trest, odnt svobody na 6 ms u, pokuta, pokrn zkaz pobytu, ... r u u e e c a a , a Trestn d sprvn trestn ped komisemi nrodn vbor ra a rzen r a ch y u
Zkon na ochranu m a ru
. 165/1950 Sb. c P e trestn sazby za podncovn k vlce a jej propagaci rsn e a a Nepromlitelnost zloin proti m c c u ru
Zkon . 102/1953 Sb. a c

nejzvanj pestupky projednvny u ne nrodn vbory, ale soudy a z e s r a a z a mi y snaha o prohlouben vchovnho uinku trest za pestupky y e c u r
Zkon o trestn a m rzen soudn z roku 1956 m

C. 64/1956 Sb. Procesn zkon a Soust reformy prvn du v tzv. prvnick dvouletce (viz otzku 33) ca a ho ra a e a Vyuit k prvn vln perzekuc z e Snaha odstranit ty sti trestn , kt. umonily dopoutt se nezkonnost v politickch procesech ca ho rzen z se a y Zkladn zsady trestn , vslovn presumpce neviny, prvo na obhajobu, voln hodnocen dkaz, a a ho rzen y e a e u u obalovac legality, ...nemlo stait pouh doznn z , e c e a Z rzen institut vyetovatel prokuratury - zpesnny podm s r u r e nky zahjen a rzen Zaveden institut pedbnho projednn obaloby soudem, pos r ez e a z lena role soudem
Zkon o umlm peruen thotenstv a ee r s e

trestn osob, kter navedli enu k potratu, z roku 1958 a e z
Trestn zkon 1961 a

Byla pijata nov ustava rekodikovat prvn odvtv zmna pojet trestn NV (zaveden MLSu) r a a e , e a C. 140/1961 Sb. 90
Vychz z pedstavy, e spolenost vstoupila do novho socialistickho stdia vvoje a r z c e e a y Nahrazuje represi vchovnm psoben na odsouzenho y y u m e Po mnohch novelizac platil a do pijet trestn zkona . 40/2009 Sb. y ch z r ho a c Obecn a zvltn st a as ca Obecn st a ca uel TZ - chrnit spoleensk a sttn z CSSR, vlastnictv c a c e a rzen ,.. (muselo bt: spoleensk nebezpenost vy ne nepatrn materiln-formln denice TC a e a y c a c ss z a (i kdy jinak obsahovalo prvky TC), zavinn pokus a p z e ), rprava forma trestn innosti ec Draz na ochranu spolenosti ped pachateli trestn innosti u c r ec Snzen trestn sazby (odnt svobody na max. 15 let, zrueno doivot trest smrti prohlen e s z , as za vyj cn) me y Pracuje s podm enm odsouzen podm enm proputn uputn od vkonu zbytku n y m, n y s e m, s e m y trestu zkazu innosti a c Upravuje st an mladistvch (15-18 let) h y Zvltn st 12 hlav as ca I. Hlava trestn iny proti republice (ti odd 1. upravuje vlastizradu, rozvracen ree c r ly; publiky, teror, zkodnictv sabot, pbuovn hanoben republiky a jej pedstavitele, as , az r a , ho r pokozovn sttu svtov socialistick soustavy, zneu an nboensk funkce; 2. upravuje z a a e e e zv a z e vyzvdastv ohroen sttn tajemstv oputn republiky; 3. upravuje TC proti obran e c , z a ho , se e vlasti) II. Hlava trestn iny hospodsk (pt odd u; 1. upravuje spekulaci, nedovolen podnikn ec ar e e l e a , zneu an socialistickho podnikn ohroen hospodskho tajemstv neplnn ukol pi zv e a , z ar e , e u r provozu soukromho hospodstv pokozen spotebitele; 2. upravuje TC proti hospodsk e ar , s r ar e proti majetku v socialistickm vlastnictv 4. upravuje ohroen devikzni, 3.upravuje TC a e , z zovho hospodstv 5. upravoval nekalou sout) e ar , ez III. Hlava TC proti podku ve vcech veejnch (1.odd TC proti vkonu pravomoci ra e r y l y sttn orgnu a orgnu spoleensk organizace a veejnho initele, utok na veejnho a ho a a c e r e c r e initele; 2. odd zneuit pravomoci veejnho initele, 3 uplatkstv 4 schvalovn c l z r e c ar , a , neoznmen podncovn atd. TC, 5 jin formy ruen innosti stt. orgnu) a , e a e s c a a IV. Hlava TC obecn nebezpen e c e V. Hlava TC hrub naruuj obansk souit e s c c e z VI. Hlava TC proti rodin a mldei e a z VII. Hlava TC proti ivotu a zdrav z VIII. Hlava TC proti svobod a lidsk dstojnosti e e u IX. Hlava - TC proti majetku X.Hlava - TC proti lidskosti XI. Hlava TC proti brannost XII. Hlava TC vojensk e
Nov trestn d y ra
. 141/1961 Sb. c Snaha, aby se neopakovaly nejkiklavj nezkonnosti (prvn poloviny) 50. let r e s a Snaha zvit ulohu pracuj ho lidu a jeho organizac ys c Snaha o prohlouben socialistick demokracie e m rzen Orgny inn v trestn (vyetovac orgny, prokurtor, soud) - maj posupovat tak, aby zaruili a c e s r a a c ustavou dan prva a svobody a a Zsada presumpce neviny a Zsada obalovac (monost st a z z hat jen na zklad aloby pedloen prokurtorem) a ez r z e a Zsady objektivn pravdy, ustnosti a veejnosti a r Zsada volnho hodnocen dkaz a e u u Zsada co nejir spoluprce orgn innch v trestn se spoleenskmi organizacemi a s s a a uc y m rzen c y Zsady slouily jako vod a z tko pro interpretaci Spol.organizace mohly upozorovat orgny inn v trest. na poruovn socialistick zkonnosti + mohly n a c e rzen s a e a psobit jako spoleensk alobce/obhjce a mohly nab zruky za obalovanho u c yz a zet a z e
IDN I TR E PERZEKUCN CHARAKTER BYL SICE ZM EN, ALE NEZMIZEL UPLNE IRN
91
2.35. VZNIK JZD A ZEMEDELSKODRUZSTEVN PRAVO I
Prvn djiny na uzem CR (Ji L. B y); Vvoj esko-slovenskho prva 1945 89 (Jan Kukl a kol.); Vvoj a e r l y c e a k y prva v Ceskoslovensku v letech 1945 1989 (Karel Mal, Ladislav Soukup a kol.); Zkon . 231/ 1948 Sb. Na a y a c ochranu lidov demokratick republiky; Zkon . 86/1950 Sb. e e a c
2.35.
Pozemkov reforma a
Vznik JZD a zemdlskodrustevn prvo e e z a
21.3.1948 - Klement Gottwald - program pozemkov reformy e nejvy mon vmra pdy v soukromch rukou 50 ha ss z a y e u y zkon . 43/1948 Sb. - o zemdlskm uvru - pjky sttu zemdlcm na stroje - k zven zemdlsk a c e e e e uc a e e u ys e e e produkce zkon . 44/1948 Sb. - o zmn a doplnn zkona o revizi pozemkov reformy uprava p elovho ; a c e e e a e rd e rzen stt mohl pevz i statky pod 50 ha a r t zkon . 45/1948 Sb. - zmnil ustanoven zkona o uprav dlen zem. podnik v pozstal. ...- zcizovn a c e a e e u u rzen a pdy jen se souhlasem ONV u zkon . 46/1948 Sb. - o nov pozemkov reform = o trval uprav vlastnictv k zem. a lesn pd a c e e e e e u e omezen vlastnictv pdy jednotlivce na 50 ha u pda pat tm, kdo na n pracuj u r e NUCENY VYKUP = vyvlastnn za nhradu (pen na vzan uty) - pda vkonnch zemdlc e a ze a e c u y y e e u a rodinnch p sn u nad 50 ha (mohli si urit) + pda vlastn u, kte na n trvale nepracuj bez y rslu k c u k r ohledu na vmru + pda prvnickch osob (do 1 ha nechali) y e u a y I UDA - vlastn koupil, ale sm neobhospodaoval, pronaj SPEKULACN P k a r mal vkupu nepodlhala: pda sttn podnik, JZD, zddn a obdlvan pda,. . . y e u a ch u e e a ea a u SOUPIS P UDY - i s prvy na n vznouc a a mi, vlastn nad 50 ha; za patn proveden - sankce (pozd, k s e y e chyby umysln), vpovd min. zemdlstv nebo jin orgn, i veejnou vyhlkou po sklizni e y e e e y a r as NARODN POZEMKOVY FOND - spravovn vykoupen pdy + jej p el - drobnm pachtm, I a e u rd y yru malozemdlcm pokozenm vlkou, malm a sedn zemdlcm, kterm byla pda zabavena po e e u s y a y r m e e u y u roce 1930,. . . p elci omezeni pi dal nakldn s pdou, pracovat osobn rd r sm a a u e M ISTN A OKRESN ROLNICKE KOMISE - provdn poz.ref. na nejni urovni I I a e zs do kvtna 1951 vykoupeno 250 000 ha pdy e u zkon . 47/1948 Sb. - o technicko-hospodskch upravch pozemk = scelovac zkon a c ar y a u a zkon . 49/1948 Sb. - o zemdlsk dani - zvltn daov podm a c e e e as n e nky pro osoby provozuj zem.hospodstv c ar scelovn + dan ve prospch vznikaj ch drustev a e e c z
Vznik JZD
zemdlsk drustevnictv denovno u v Ustav 9.kvtna 1948 jako ,,lidov drustevnictv e e e z a z e e e z r ervenec 1948 - z c rzena Ustedn rada drustev (URD) (Slovensk rada drustev) zrueny pedchoz z a z s r drustevn svazy (lenov vtinou peli do novch drustev) drustevn hnut centralizovna umonno z c e es r s y z z a z e stranick zasahovn do jeho innosti (pos role strany dal znrodovn lechtitelsk a vzkumn e a c len sm a n a m s e y e zemdlsk ustavy) e e e URD dleit role vechny existuj a vznikaj drustva j pod u z a s c c z rzena podzim 1948 - veden KSC rozhodlo o nutnosti petvoit eskoslovensk zemdlstv podle socialistickho r r c e e e e modelu kolektivizace a velkovroby vzorem SSSR y listopad 1948, zasedn UV KSC - K. Gottwald formuloval novou politiku jako tzv. socializaci venkova a zizovn sttn traktorovch stanic, spolench vkrmen, podpora drustevnictv a zbaven vlivu vesnickch r a a ch y c y y z y boh kulak acu u prosinec 1948, dal zasedn UV KSC nvrh na vytvoen jednotnch m ch drustev, p s a a r y stn z rpadn jednotnch e y vesnickch drustev dolo by ke sjednocen vech drustev v obci+scelovn pozemk tento koncept y z s s z a u oputn vytvoeno Jednotn zemdlsk drustvo (JZD) se r e e e e z Slovensko odlin prvn uprava drustev - Jednotn rolnick drustva (JRD) s a a z a a z
Jednotn zemdlsk drustvo e e e e z

zkon . 69/1949 Sb. - o Jednotnm zemdlskm drustvu - 23.nora 1949 a c e e e e z u 92
samostatn prvnick osoba a a a o zakldn orgnech, hospodaen nabvn a a , a r , y a /(pozbvn - neupravoval moc) lenstv v JZD odstrann y a c e drustevn roztstnosti (pvodn strojn drustva, horsk pasteveck drustva,. . . ) z r e u e z a a z jen jedno v obci pokud v slouen ce c dozor nad nimi ministerstvo zemdlstv e e mohlo vyu zvat monost danch zemdlskmi zkony z 21. bezna 1948 = scelovat pozemky, podporovat z y e e y a r mechanizaci, vnovat se emesln vrob,. . . e r e y e pro vznik se pedpokldal p r a rpravn vbor a dn orgny volen na valn hromad y y ra e a e e e mohlo jednat za sv leny i neleny v obci, vyadoval-li to veejn zjem ec c z r y a nejprve zakldna na nejvhodnj m a a e sch stech pozitivn vzor pro ostatn agitace , STATN STATKY - hospodaily na sttn pd z I r a u e skan konskacemi a znrodnn existovaly paraleln s e a e m; e JZD a samostatn hospoda mi roln e rc ky vyzdvihovna zsada dobrovolnosti ta zajitna legislativn kroky ale za a ikana a znevhodnn tch a a se mi cn s y e e roln u, kte odm k r tali kolektivizaci Vzorov stanovy JZD - bezen 1949 - ministr zemdlstv + URD e r e e podle na se staly zvltn druhem prvn pedpisu zvazn pro JZD, odchlen mon jen rzen as m a ho r a e y z e vjimen (postupn se mnily) y c e e e spolen s nimi vytvoen Jednac d JZD c e r ra zkon . 27/1949 Sb. - o mechanizaci zemdlstv a c e e nucen vkup zem. techniky - zisk pro sttn uely (strojn a traktorov stanice) y y a c e red pro mechanizaci zemdlstv z rzeno Ust e e vldn na - povinn uzav an smluv o dodvkch - 1949 a rzen e r a a mnostv stanovoval ONV, nsledn zp eno obn z a e rsn ez kem ministerstva-vnucovn nesplnitelnho plnu a e a zabavovn majetku a I VELKODISTRIBUCN POTRAVINARSKY PODNIK - vhradn prvo vkupu a prodeje potravin a y a y npoj + z a u rzen vkup zemdlskch produkt od zemdlc (skladovn pidlovn zpracovatelm) y e e y u e e u a , r e a u vldn na - k URD z a rzen rzeny zemdlsk referty krajskch a okresn nrodn vbor e e e a y ch a ch y u c - spolen obdlvn pdy v cel vesnici pod veden JZD l c e ea a u e m
3 Typy JZD podle stupn spolenho hospodaen e c e r

1. Spolen osev pi zachovn mez jednotlivch pozemk; drustvo zajit ovalo sousedskou vpomoc c y r a y u z s y 2. Rozorn mez a sklize se rozdlovala podle vloen vmry pozemku a n e z e y e 3. Drustevn hospoda na spolench pozemc (podporovno KSC) - rozdlen podle prce, vloen vmry z ci r c y ch a e a z e y e Rada drustev organizovala i spolenou ivoinou vrobu, otzky spolenho hospodaen perozdlovn z c z cs y a c e r , r e a eily Provozn dy JZD, roli denitivn ztratila URD - 1950 peneseny na min. zemdlstv a jeho Hlavn r s ra e r e e sprvu JZD a
Postihy nepohodlnch lid y

1950/1951 KSC nespokojena s tempem kolektivizace urychlen dal potlaen vesnickch boh s c y ac u trestn st an - za tento rok potrestno skoro 50 000 zemdlc (pokuty, konskace, vzen h a e e u e ) podstatn zven pvodn ukol prvn ptiletky - poadavek na zakldn JZD 4. typu se spolenou rostlinou e ys u ch u e z a a c a ivoinou vrobou, nedlitelnch fond a odmnovan podle pracovn jednotek, ne s ohledem na vloenou z cs y e y u e ch z pdu u pda ve vlastnictv len, ale JZD rozshl uivatelsk prvo u c u a e z e a nalhn KSC na vyluovn vesnickch boh (kulak) s majetkem nad 15 ha pdy z drustev (1961 e a c a y acu u u z zm eno) rn zkon . 65/1951 Sb. - o pevodech nemovitost a o pronjmech zemdlsk a lesn pdy a c r a e e e u omezen vlastnickch prv k pd - prodej, ddn v rodin - nutn souhlas ONV y a u e e e e y z drustva na soukromou osobu nelze pevzt pdu z r e u POLITICKE PROCESY Babick p y rpad trest smrti, al, vysthovn nepohodlnch rodin+zabaven z ar e a y jejich majetku 93
dodvkov ukoly byly zveny i na mal hospodstv do 2 ha + vmna zvrat (plemenn do JZD) a e ys a ar y e a tresty za neplnn vkupn zvazk, porky hospodskch zvrat (radi ne aby je dali) e y ch a u az ar y s z M ISTN KULACKE SEZNAMY - dti kulak nemohly studovat I e u Akce K = akce kulak smrnice ministra vnitra,.. o uspodn nkterch pomr rodinnch p sn u e ra a e y eu y rslu k odsouzench vesnickch boh-1951 y y acu jako trest pro kulaky hlavn propadnut majetku a zkaz pobytu v dosavadn bydliti i pro rodinn e a m s e p sn celkem 1800 rodin rslu ky smrnice fakticky nahrazovaly platnou prvn upravu e a hrub poruen Ustavy 9. kvtna svoboda pobytu e s e
zkon . 77/1952 Sb. - vbr dan na zklad t ho principu zven pro kulaky a o 30 a c y e a e rdn ys z zkon . 56/1952 Sb. - o dvkov povinnosti a o vkupu zemdlskch vrobk a c a e y e e y y u uzkonna zven dvkov povinnost pro kulaky (10 a e ys a a a Vzorov stanovy JZD - 1953 vytvoeny nov e r e pedpisy pro dal postup v kolektivizaci, vztahovaly na drustva III. a IV. typu - innost drustev pln r s z c z e pod rzena sttn a mu plnovn a a pozemky vloen leny do drustva zstvaly jejich soukromm vlastnictv - JZD k nim z avalo z e c z u a y m sk tzv. u prvo, drustevn prvo na p el zhumenkovho pozemku na pstovn plodin k vlastn zvac a z k a rd a e e a spoteb r e leny drustva nemohou bt kulaci ani jin vykoist ovatel c z y r e ve sttn rukou celkem asi 1 milion ha pdy a ch u y objevuje se vystupovn z drustev - KSC nepo a z ctala reakce KSC - vhody pro drustva, odvoln kulackch z a y seznam, projevilo se a v roce 1955 + dal postih ostatn u z s m klesala efektivita kvli tomu, neblaze penn reforma u ez
Zemdlskodrustevn prvo e e z a
zvltn odvtv vzniklo v roce 1953 as e 28.kvtna 1958 - usnesen KSC o dokonen pechodu k socialismu likvidace kulak jako t e c r u rdy opaten k z an upadkovch statk do rukou JZD nebo sttn statku kdy ne, mohli pikzat majetek r sk y u a ho z r a socialistickmu sektoru nucen pacht - u an JZD asto bezplatn e y zv c e zkon . 49/1959 - o Jednotnch zemdlskch drustvech (krom toho nap. o zemdlsk dani, vkupu zem. a c y e e y z e r e e e y vrobk,..) y u zpesnn drustevn vlastnictv (potvrzeno v Ustav 1960 a novm obanskm zkon r e z ho e e c e a ku) dobrovolnost - piputno jej poruovn v minulosti r se s a drustevn demokracie pod meniny vtin z rzen s es e sttn , hmotn zainteresovanost, upevovn svazku dlnick t s pracuj mi roln a rzen a n a e e rdy c ky vznik, orgny, sluovn pozemk, vypodn stran po zniku lenstv a c a u ra a a c ,... Vzorov stanovy JZD (upraven vnitn ivota drustva; podle nich kad JZD konkrtn stanovy e r ho z z z e e pevz ustanoven zsadn povahy) tvoily se zkonem jeden celek r t a r a tak vytvoeno: vzorov prac. d, pokyny pro odmnovn za prci v JZD, vzorov vkonov normy e r y ra e a a e y e drustva je nahradila vnitn pedpisy z r mi r JZD = zvltn druh prvnick osoby, hl. fce - zemdlsk vroba as a e e e a y JZD se rdilo hospodskm zkon ar y a kem, nancovn dle nann prva a c ho a JZD na vesnic - i funkce spoleensk organizace ch c e nejvy orgn lensk sch povinn uast vech len ss a c a uze a c s c u nevy lovk pedseda, jemu pomhal zootechnik, agronom, ekonom ss c e r a kontroln a revizn komise upraveno lenstv v drustvu - vk 15 let, p c z e semn pihlka projednn pedstavenstvem; po ukonen a r as a r c lenstv sloit prvn situace sten vyplacen + navrcen vtinou jin hor pdy c z a a ca c e a es e s u len - urit prva a povinnosti c c a a odmnovn podle pracovn jednotek nebo pvn stanoven penn odmnovn e a ch e e e ez e a drustevn kze z a n zmna sttn JZD - vrobn zemdlsk sprvy - JZD i sttn statk e a ho rzen y e e e a rzen a ch u
60.-70.lta sluovn men drustev vytven kooperac bez pr.subjektivity x spolen zemdlsk e c a sch z ar c y e e y podnik s pr.subjektivitou (platilo i pro jin socialistick organizace) e e 94
2.36. PRAVN FORMY PERZEKUC A POLITICKE PROCESY 1948-1956 I I
zatky prva ochrany ivotn prosted ca a z ho r 1968 pos drustevn demokracie zkon o provozovn pidruen vroby JZD, nancovan drustev a len z a a r z e y z jejich hospodaen - na o ekonomickch nstorj r rzen y a ch 70.lta tlak na novou prvn upravu drustevnictv Sjezdy JZD nahrazeny Svazem drustevn roln u e a z z ch k (soust Nrodn fronty) ca a zkon . 122/1975 - o zemdlskm drustevnictv 13.listopadu 1975 a c e e e z pos sttn dozoru, odstrann nkterch rozd u mezi leny JZD a jinmi zamstnanci len a ho e e y l c y e JZD charakterizovno jako lidov drustvo, dobrovoln sdruen pracuj ch roln u, dobrovoln spoleensk a e z e z c k a c a organizace ukol JZD - socialistick zemdlsk velkovroba a e e a y upraven pojmu prva drustevn u an ve vztahu k pozemkm sdruenm ke spolenmu drustevn a z ho zv u z y c e z mu hospodaen = neplatn a asov neomezen prvo r u e c e e a zruena povinnost vrtit bvalmu lenovi jeho pozemky pi ukonen lenstv s a y e c r c c Vzorov stanovy JZD - vydny k proveden zkona e a a zkon . 123/1975 - o u an pdy a jinho zemdlskho majetku k zajitn vroby a c zv u e e e e se y vlastn povinen oznmit Nrodn k a a mu vboru, e nen schopen plnit sv povinnosti k pd ml bt y z e u e e y donucen, aby daroval pdu sttu u a 80.lta - nkter JZD zavdn podnikatelskho prosted do centrln e ekonomiky JZD Sluovice e e a a e e r a e rzen s zkon . 90/1988 Sb. - o zemdlskm drustevnictv 15.ervna 1988 a c e e e z c ml zajistit vt efektivnost a produktivitu prce, prohlouben drustevn demokracie e e s a z a KSC jdrem drustevn kolektiv z ch u pos pe o drustevn vzdln len ec z ky e a ,... zven hospodsk samostatnosti JZD ys ar e odpovdnost drustva za ochranu ivotn prosted e z z ho r uputn od Vzorovch stanov se y monost soudn pezkumu pi vylouen z drustva z ho r r c z ve vsledku dn zsadnj zmny konec reimu y za e a e s e z
POZEMKOVE PRAVO - mlo bt zvltn prvn odvtv ale pouito jen prvnickch fakultch (prvn e y as m a m e m, z a y a a vztahy tkaj se pdy + uelov kategorizace pdy) y c u c a u Vvoj CS prva 1945 a 1989, Kukl a kolektiv, strany 196-217, 625-633; (inspirovala jsem se jet co do y a z k se podrobnost kouskem sttnicovch otzek 2009-2010, ale pesnej nzev neeknu p mi vako njak blbnou) a y a r a r ac e
2.36.
Prvn formy perzekuc a politick procesy 1948-1956 a e
hlavn vlna politickch proces 1948- 1955; nikdy vak zcela nevymizely (ani v 60. letech) a jejich vznam y u s y v obdob normalizace znovu vzrostl systematick, masov a plnovan snaha likvidovat potenciln politick protivn a a a a a e ky, atmosfra podez an a e r strachu represivn sloky nap. StB (= Sttn bezpenost) - napojeni na SS, vznamn uloha sovtt poradci z r a c y a es StB funkce: zpravodajsk, policejn a vyetovatelsk; metody: provokace, nasazovn agent, krut a e s r e a u e nezkonn metody vyetovn (muen a psychick trn zatench, obvinnch i vznnch), bit hlavou o a e s r a c e ya c y e y e e y stnu, ... e Prvn zklad organizace a innosti StB. zkon . 286/1948 Sb. O Nrodn bezpenosti a a c a c a c StB slokou SNB (Sbor nrodn bezpenosti) z a c Tzv. monstroprocesy veejn projednvan, odstrauj procesy - jeden z charakteristickch rys stalinismu r e a e s c y u (v Ceskoslovensku trvaly nejdle, byly nejkrutj vyznaovaly se irokm zbrem obt a vysokm potem e e s, c s y a e e y c trest smrti) u Soudily nejen soudy, ale i NV, souzeni i osoby roznej letky, i nespn emigranti as c a c u es Nejvznamnj procesy byly dopedu projednny politickmi a bezpenostn orgny zde bylo rozhodnuto y e s r a y c mi a o vin i trestu, e Zsada veejnosti zneuita a pokroucena veejn hlavn lcen slouila k propagandistickm uelm a r z r a z y c u Nkter politick procesy (zejmna s dstojn a vojky) se konaly s vylouen veejnosti e e e e u ky a c m r Obalovanm bylo eeno, jak maj na otzky odpov z y r c a dat (nazpamt ) zinscenovan procesy, soudn divadla, e e justin vrady c z V jednotlivvch kraj rozhodovaly o obalovanch tzv. bezpenostn ptky (p trojky) m komuy ch z y c e rp. stn nistit funkcioni c ar Vbr obt sledoval politick c obti i z ad KSC y e e e le, e r 95
2.36. PRAVN FORMY PERZEKUC A POLITICKE PROCESY 1948-1956 I I
y u u Prvn procesy mly potvrdit sprvnost Unora 1948 + byly odvetou proti politickm odprcm z let 1945 e a 48 Vykonstruovan obvinn z protisttn innosti soc.dem a nar.soc. p e e a c rpad Milady Horkov (v jej a e m procesu tak Vojtch Dundr, Frna Zem a, Zdenk Peka, Zvi Kalandra atd.) obvinn z rozshl e e a nov e s a s e a e protisttn innosti, velezrady, vyzvdastv vyzrazovn sttn tajemstv atd. (pozn. 26. 6. 1950 poprava a c e c , a a ho Den pamtky obt komunistickho reimu) a e e z Trest smrti nad enou protesty svtov veejnosti z e e r c (V t dob min. spravedlnosti A. Cepika, min. vnitra V. Nosek) - instruktn porady na p e e az rpravu a reii procesu (i se soudci z lidu), advokati tak pipraveni - procviovny otzky,..., veejnost byla vyb ana z e r c a a r r (dln e ci) Dal znm p s a y rpad gen. Heliodora P (tak popraven; 1949) ky e Postieni dstojn kte za 2.sv.v. bojovali na Zpad, legioni 1.sv.v., dstojn znm svmi demokraz u ci, r a e ar u ci a y tickmi postoji, vlen letci, vojent zpravodajt dstojn vojent ata, sportovci armdn klub, nepoy a c s s u ci, s se a ch u hodln vojent soudci, c s rkevn pedstavitel (zejmna r e e rmskokatolick), sportovci, tvrci pemny s.ekonomiky a u r e c na centrln a e rzenou (hledni vin nespchu), pestavitel typickch prvorepublikovch organizac Orel, a ci u e r e y y Sokol, Junk a dal a s Na m urovni tzv. kulack procesy se zemdlci mli zastrait odprce kolektivizace (zameny proti vesstn e e e e s u er nickm bohm i kulakm; obvinn i z umyslu niit urodu, neplnit dodvkov povinnosti atd. provokace y acu c u e c a e StB) Nejvt kluack proces p e s y rpad Babice (lenov ilegln skupiny, v ele provokatr StB zastelili 3 c e a c e r funkcione KSC; do skupiny patili i kn p ar r ez rpad poslouil i k odsouzen agent Vatiknu, p z u a rpad propagan vyuit, v babickch procesech odsouzeno v ne 100 osob) c e z y ce z Rostouc napt studen vlky - komunismus hled obti i ve vlastn adch (procesy e e a a e ch r a rzeny sovtskmi e y KSC - pr v ele poradci) nejznmj proces s Rudolfem Slnskm (1952), generln tajemn a e s a y a m kem UV y c protisttn spikleneckho centra, zpoatku se brnil, pokus o sebevradu, c a ho e c a z lem ho psychicky zlomiz, unavit, podailo se, ze 14 obalovanch v tomto procesu 11 idovskho pvodu, 11 trest smrti, 3 doivotn tresty, r z y z e u u z dosti o milost zam za tnuty, dopad i na jejich rodiny 1954 proces s tzv. slovenskmi buroazn nacionalisty (mezi nimi i Gustav Husk) y z mi a Prvn pol. 50. let - procesy na Slovensku neprovzela takov brutalita a tak p e tresty jako v Cechch; a a rsn a hlavn vlna v druh pol. 50.let (rok 1958 rok procesov), s c e rkevn pedstaviteli jet v 60. letech mi r se Vslechy krut muen snaha obalovanpsychicky zlomit, vyhroovn y e c , z e z a Pedsednictvo UV KSC tajn instrukce o osudu p r a rbuznch odsouzench z politicky motivovanch proces y y y u pesthovn z velkch mst, snzen sociln dvek, omezen monost studia r e a y e a ch a a z 1952 zruen Sttn soud (jeho pravomoci pevzaly krajsk soudy) s a r e Po smrti Stalina a Gottwalda v r. 1953 hlavn vlna polit. proces skonila; byla pozmnna forma repres u c e e 1955 rehabilitan komise, rehabilitovno jen pr bvalch komunistickch funkcion c a a y y y aru
Tbory nucench prac a y

1948 54 propracovan systm tbor nucench prac (zkon . 247/1948 Sb. O tborech nucench prac y e a u y a c a y ) Pijet zkona dva dvody nespokojenosti s reimem vyvolan smrt Benee a nedostatek pracovn sil pro r a u z e s ch doly a tk prmysl ez y u Krom odsouzench pachatel (politickch vz) tak osoby, kter se provinily sociln pvodem bval e y u y e nu e e a m u y e podnikatel, ivnostn kulaci, p sn buroazn inteligence a tak osoby prci se vyhbaj e z ci, rslu ci z a y c e Podm nkou tlesn a duevn zpsobilost, vk 18 60let e a s u O zaazen do TNP rozhodovaly komise vytven krajskmi nrodn vbory r ar e y a mi y Na vyhledvn vhodnch osob se pod a a y lely orgny SNB (Sbor nrodn bezpenosti), nrodn vbory, orgny a a c a y a nrodn fronty, uady ochrany prce, odbory, Svaz mldee, Svaz jednotnch zemdlc a r a a z y e e u akce T-43 mla v roce 1949 pivst desetitis lid tak moc se nerealizovala, vyuito k vysthovn (prostor e r e ce , z e a pro KSC, StB,..) Doba pobytu 3 ms a dva roky, mohla bt vak opakovan prodlouena, asto spojeno s vyklizen bytu, e ce z y s e z c m uvalen nrodn sprvy na majetek, ... m a a Podm nky asto velmi patn, tk fyzick prce c s e ez a a a e TNP nap. tbor Vojna u P r a rbrami, Cesk Budjovice I. a II., Kladno, Doln Jiet Ostrava-Kunice, e r n, c Ostrava-V tkovice, Oslavany, Jchymov. . . a Tbor M a rov pro bval dstojn + zvltn tbory pro eny y e u ky as a z Slovensko nap. v I e, Novc r lav a ch Trestn zkon a trestn zkon sprvn - v TNP mohl bt odpykvn trest odnt svobody, byly jsme ale a a a y a a e zaazovny i osoby, kter si u trest odpykaly, ale nebyl dvod se domn r a e z u vat, e se polepily z s 1954 cel systm zruen y e s Krom TNP i zvltn npravn pracovn tbory pro vkon trestu odnt svobody a donucovac pracovny e as a e a y e
96
2.37. VYVOJ VEREJNE SPRAVY 1949-1960
(klasick vzesk za ) a e n a rzen Politit vzni ve velk vtin p c e e e s e rpad do uranovch dol v P u y u rbrami a Jchymov a e
Dal formy perzekuce s

administrativn majetkov e ekonomick e v pracovnprvn vztaz e a ch ch v sociln zabezpeen a m c istky na vysokch kolch muselo odej 4,5 tis nepohodlnch student, dle tak pedagogov; studenti c y s a t ce y u a e e nahrazeni t e nezvadnmi, pedagogov zastnci marxistickho svtovho nzoru rdn a y e a e e e a vojensk jednotky pro politicky nespolehliv pomocn technick prapory (PTP) slouili beze zbran a e e e e z nosili ern psky oznaen ern baroni prce v dolech, hut na stavbch + perzekuce (nap. pi studiu, c e a c c a ch, a r r v zamstnn i po skonen sluby e a ) c z Z pohledu komunist perkzekuce splnily svj uel - rozbita mon organizan a personln zkladna pro prou u c z a c a a tikomunistick odboj, kter se tak na domc pd nepodailo zorganizovat v vt rozsahu (vyj y y a u e r e sm mkou byly akce izolovanch skupin, nap. pokus brat Ma u a jejich spolen u z y r r sn c k skat se zbran v ruce prostedky pro utk z r e Ceskoslovenska) Vvoj esko-slovenskho prva 1945 89 (Jan Kukl a kol.) y c e a k
2.37.
Obecn charakteristika a

Vvoj veejn sprvy 1949-1960 y r e a
obtzn, vldnouc ideologie se vyv a a jela po Unoru 1948 zaala bt budovna nov, tzv. lidov demokratick sprva a sprvn prvo c y a a e a a a a v nov sprvn soustav dleitou ulohu - masov organizace, KSC, sloky NF (hodn stranick) e a e u z e z e e nejvznamnj prostedkem vlivu KSC byla jej kdrov politika, tzn. vchova, vbr a rozm ovn pery e s r a a y y e st a sonlu sttn apartu a a ho a funkce sttu se vrazn roziovaly (KSC snaha tm vechny oblasti spol. ivota) a y e sr rdit e er s z normy sprvn prva se objevovaly takka ve vech prvn oblastech, opout se dualismus soua ho a r s a ch s kromho a veejnho prva, zdrazuje se veejnoprvn dimenze veho e r e a u n r a s pokraoval ustup od dvoukolejnosti sprvy smrem k etatizaci veejn sprvy a opoutn dlby moci ve c a e r e a se e prospch koncepce jednoty moci e
dolo sice ke zjednoduen zprhlednn a unikaci veobecnch sprvn pedpis, ale ne mrn nar s s , u e s y a ch r u u e e ustala produkce podzkonnm norem a y znaky sprvn prva: rozshlost, rozmanitost, v systmu prva m velk vznam, vrazn promnlivost a a ho a a e a a y y y a e prunost (zce spjato s politikou, reaguje na zmny v hospodstv apod.) z u e ar trochu rozpor mezi projevovanm odm y tnut minulosti a faktickou kontinuitou orgn i norem (sprvn d m a u a ra 1928) vznikala cel nov odvtv sttn sprvy a prva p. plnovn vkup, vstavba prmyslu apod., nkdy a a e a a a r a a , y y u e petrval nzev odvtv ale zcela se zmnil jeho obsah (sociln zabezpeen r a e , e a c ); typick rys sprvy po 1948 snaha svit co nejv ukol do psobnosti veobecnch sprvn orgn y a er ce u u s y a ch a u nrodn vbor a vznamn tak koncentrovat, zjednoduit a zpehlednit soustavu sprvn a ch y u y e s r a ch orgn (zlidovn i laicizace sprvy) (Leninova teze, e sprva m bt tak jednoduch, e i kuchaka a u e c a z a a y a z r me stt) uz rdit a vznikaly nov uedn sb e r rky prvn pedpis a vnitn akt, zejm.: a ch r u r ch u 1. 2. 3. r Uedn list Ceskoslovensk republiky pedpisy vldy a ministerstev, skonil 1960 e r a c Sb rka obn u pro nrodn vbory (nzvy se mnily) smrnice, pokyny, zsady pro innost NV ez k a y a e e a c Jin vyven na uedn desce, zveejnn v tisku, rozes an organizac apod. e es r r e l m
Organizace veejn sprvy a nejd zitj prvn normy 1948 1960 r e a ule e s a
Ministerstva a dal ustedn uady s r r zklad organizace veejn sprvy Ustava 9. kvtna 1948 a r e a e 97
nejvy stupe sttn sprvy tvoila ministerstva a dal ustedn uady ss n a a r s r r Ministerstva ustedn uady sttn sprvy veden lenem vldy, vld pod e a odpovdn, kter r r a a e c a a e rzen e e e e rdily pesn r e vymezen sprvn odvtv e a e psobnost a organizace ministerstev zakldal ustavn dekret . 1/1945 Sb. o nov organizaci vldy u a c e a dleit byl zkon . 143/1949 Sb. o zmnch v organizaci veejn sprvy a v psobnosti jej orgn u z y a c e a r e a u ch a u vlda me upravovat psobnost ministerstev, povenectev i jinch orgn veejn sprvy, zizovat a uz u er y a u r e a r a ruit ministerstva, povenectva i jin orgny veejn sprvy, ustavy, podniky apod. (i ta, kter byla s er e a r e a a z rzena zkonem) a 1950 z rzena mnoh dal ministerstva, zejmna prmyslov (lehkho prmyslu, tkho prmyslu, paliv, a s e u a e u ez e u chemickho prmyslu..), zrueno ministerstvo unikac velmi siln bylo ministerstvo nrodn bezpenosti e u s , e a c (soustedilo v sob adu policejn pravomoc vznamn lnek represivn apartu sttu, jedin r e r ch y y ca ho a a e mlo psobnost i na Slovensku, zrueno 1953) e u s specializace ministerstev mla pispt k zajitn vy m prvn jistoty e r e s e ss ry a Specializovan (resortn uady s celosttn psobnost e ) r a u nenazvaly se ministerstva, ale v ele nkterch stl ministr a byly pod y c e y a rzeny vld, nap. Sttn a e r a plnovac uad a r z rzen zkonem 60/1949 Sb., o hospodskm plnovn a ar e a a vypracovval nvrhy sttn nrodohospodskch pln, kontroloval jejich plnn plnoval a a a a ch a ar y a u e , a organizoval zavdn nov techniky, posudky o nvrz sttn rozpotu, uvrovho a pokladn a e e a ch a ho c e e ho plnu, vypracovval zkladn smrnice pro plnovan cen, otzky metodiky a techniky plnovn a a a e a a a a nrodn hospodstv a ho ar jej pedseda, kter ml pozici ministra (SR - povenec-pedseda) rdil r y e er r u pedsedy bylo z r rzeno kolegium (stedn plnovac komise) a rada technicko-hospodsk exu r a ar e pertisy SPU zruen 1959 (nahrazen Sttn plnovac komis s a a ) Sttn uad pro vci c a r e rkevn , Sttn mzdov komise, a a Csl. rozhlaso vbor apod. y y
Zat mco orgny exekutivy vlda a jej pedsednictvo (u orgn tvoen pedsedou vldy a 5 nmstky) a a r zs a r y r a a e rozhodovaly ve sboru, ministerstva fungovala monokraticky a mla pravomoc vydvat rzn prvn pedpisy: e a u e a r veobecn zvazn prvn pedpisy (na , vyhlky) s e a e a r rzen as vnitn pedpisy (instrukce, smrnice, pokyny) upravuj organizaci sprvn orgn r r e c a ch a u individuln sprvn akty sprvn rozhodnut aplikuj veobecn prvn pedpis na konkrtn skutkovou a a a c s y a r e podstatu Stav na Slovensku A do 1960 asymetrick stav vedle celosttn centrln orgn soubn existovaly jako jejich z y a ch a ch a u ez e souast zvltn ustedn slovensk orgny (pro esk zem podobn struktura vytvoena nebyla): c as r e a c e e a r 1. Slovensk nrodn rada volen zastupitelsk orgn a a y y a 2. Sbor povenc povenectva, kter byla obdobou ministerstev, vykonvala resortn ustedn er u er a a r sprvn psobnost na Slovensku a u do roku 1950 dvoj (sprvnprvn legislativa na Slovensku odlin normy a jin podoba sprvy a e a ) s e a a v roce 1956 bylo ustavn zkonem . 33/1956 Sb. a dal pedpisy postaven slovenskch nrodn m a c smi r y a ch orgn reformovno, nap. povenci byli pod a u a r er rzeni ministerstvm u Prameny sprvn prva a ho a ustava a ustavn zkony, resp. ty pase, kter se dotkaly nrodn vbor, dal orgn a sprvn a az e y a ch y u sch a u a ho prva a zkony, kter upravovaly obecn otzky sprvn prva, dle normy reguluj jednotliv useky a jim a e e a a ho a a c e odpov c uady, anebo zkony, kter se v uritch aspektech dotkali sprvn vztah, zkony daj r a e c y y a ch u a Slovensk nrodn rady e a vldn na vydan k proveden zkona (nejvznamnj prameny administrativn prva) a rzen a a y e s ho a usnesen vldy, pokud obsahovala obecn zvazn pravidla a e a a na ministerstev vydvan na zklad zkonnho zmocnn rzen a a a e a e e na Sboru povenc rzen er u 98
Nrodn vbory uady s veobecnou vcnou p a y r s e usobnost Charakteristika a hlavn zsady organizace a innosti nrodn vbor a c a ch y u nejdleitj ni orgny veejn sprvy byly nrodn vbory u z e smi zsmi a r e a a y uvahy o jejich nahrazen akn vbory Nrodn fronty se neprosadily, c mi y a pesto tyto akn vbory hrly a do prvn p ych voleb do nrodn vbor 1954 vznamnou r c y a z ch rm a ch y u y roli pi dosazovn poslanc NV r a u orgny sttn moci (tj. jednotn moci zkonodrn a vkonn) a souasn tzv. orgny jednotn lidov a a e a a e y e c e a e e sprvy, tzn. jednalo se o orgny s veobecnou vcnou psobnost a a s e u nrodn vbory mly pedev tyto funkce: a y e r sm chrnily a posilovaly lidov demokratick z a e e rzen spolupsobily pi plnn ukol obrany sttu u r e u a peovaly o nrodn bezpenost c a c podporovaly udrovn a zvelebovn nrodn majetku z a a a ho uastnily se vypracovvn a provdn jednotnho hospodskho plnu c a a a e e ar e a peovaly o nrodn zdrav staraly se o kulturu, umn a kolstv sport, ivotn prosted c a , e s , z r rdily hospodsk, sociln a kulturn budovn na svm uzem ar e a a e nalzaly prvo v oboru sv psobnosti, zejmna vykonvaly v mez stanovench zkonem trestn e a e u e a ch y a a pestupkovou pravomoc r
zkladn principy organizace a innosti nrodn vbor a c a ch y u: zsada demokratickho centralismu a e sttn sprva budovna p e centralisticky a hierarchicky, kdy orgny ni stupn byly a a a rsn a zsho e vzny nejen zkony a prvn pedpisy, ale t vnitn akty vy stupn; zrove a a a a mi r ez r mi ssho e a n nrodn vbory mly irokou diskren pravomoc (=sprvn uven mohou odm a y e s c a az , tnout) zsada dvoj pod a rzenosti orgny NV jsou pod a rzeny vertikln vy sprvn orgnm a horizontln plnu a rad a e ssm a m a u a e e e NV zsada socialistick zkonnosti a e a povinnost zachovat zkony a na v zjmu jednotnho vkonu veejn sprvy (prakticky a rzen a e y r e a lo sps o metodu vldnut ne o juristickou kategorii), se tak zsadami lidov demos a z rdit e a e kratickho z e rzen zsada uasti pracuj ch na veejn sprv a c c r e a e do NV p rmo i nep c rmo pib ana veejnost, zlidovn sprvy (viz ve obecn charakter r r e a ys a ristika); veejnost jednn orgn nrodn vbor, monosti oban pichzet na NV s r a a u a ch y u z c u r a oznmen a mi, iniciativami, systm tzv. dvrn u lidov sprvy (dvryhodn oban); reae u e k e a u e c e lita jin a zsada rovnoprvnosti nrodnostn a a a zajitna decentralizac veejn sprvy, petrvn slovenskch nrodn orgn, rovnm se r e a r a m y a ch a u y p rstupem k fyzickm osobm bez ohledu na nrodnost y a a zsada socialistickho plnovn a evidence a e a a innost nrodn vbor se c a ch y u rdila plnem (zemdlstv kultura,...), kter musel bt sestaven a e e , y y pod dozorem vy uad a pak co mon nejlpe splnn; plnovn i evidence byly prvn ssch r u z a e e a a a e zvazn, nemly svj vlastn majetek (stt jim dval do pe) a e e u a a ec Formy akt nrodn vbor u a ch y u jednotliv akty se li prvn povahou, prvn silou, v prvc e s a a ch, fz a ch, podm ach i omezen nk ch, v podob e vslednho rozhodnut i dsledc akt y e u ch u obecn zvazn na e a a rzen nrodn vbor a ch y u tk se vc jak sttn sprvy, tak samosprvy y a e a a a mus m oporu v zkon, bt pijata a vyhlena v souladu se zkonem, nesmla bt contra t a e y r as a e y legem, tzn. e mla konkretizovat a v podrobnostech rozvdt ustanoven zkon z e a e a u mohou vyplovat mezery v prvu (praeter legem) n a v letech 1948 1960 pozbvala platnosti po uplynut dvou let od potku uinnosti (nebylo-li y ca c stanoveno mn nebo nebyly-li zrueny) e e s 99
orgn, kter je vydal, byl sm oprvnn je zruit a to tak mohl NV vy stupn a y a a e s e ssho e vnitn pedpisy (vnitn c akty) r r r rd akty abstraktn povahy, slou k uspodn pomr uvnit jedn nebo v organizan zc ra a eu r e ce c ch jednotek nebo za veejn sprvy rzen r e a jde o organizan ekonomick, c technick a obchodn vnitn akty c , e rd , e r zavazovaly pod e NV, jejich funkcione, pracovn i pod e organizace, obany nerzen ar ky rzen c zavazovaly dozor vykonvaly vy orgny nrodn vboru tho stupn (tj. plenrn zasedn vy a ss a a ho y e z e a a ), ss NV, prokuratura rozhodnut (individuln akty) a jen na zklad zkona a v jeho mez a e a ch jednostrann sprvn ukon autoritativn zakldaj , mn nebo ru prva, prvem chrnn y a e a c e c sc a a a e e zjmy a povinnosti fyzickch a prvnickch osob v konkrtn p e a y a y e m rpad velk diskren pravomoc a c k zajitn zkonnosti odvolac , pezkoumvn mimo odvolac , obnova , se a rzen r a a rzen rzen v nkterch p e y rpadech pezkum soudem r sprvnprvn smlouvy s jinmi orgny, sttn a e a y a a mi, drustevn nebo spoleenskmi organizacemi z mi c y jejich prostednictv dochz k zapojen jinch subjekt do veejn sprvy r m a y u r e a posudky, stanoviska, vyjden doporuen a r , c vztahuj se ke konkrtn otzce pro vy sttn orgny, nebyly prvn zvazn e a ss a a a e a e pat zde i informan ukony pro jin vykonavatele veejn sprvy a pro veejnost r c e r e a r faktick pokyny a bezprostedn donucovac zsahy e r a nap rklad ustn p rkaz k odstrann stavby a podobn e e do tto skupiny pat tak exekun sprvn ukony e r e c a Zkon o krajskm z a e rzen krajsk nrodn vbory a organizace nrodn vbor v hlavn mst , e a y a ch y u m e e Praze do poloviny 50. let v nvaznosti na Ustavu 9. kvtna a na zkon . 280/1948 Sb. o krajskm z (byl zkladn prvn a e a c e rzen a m a m pedpisem sprvn organizace a do roku 1954 tak vchoz normou reguluj nrodn vbory) r a e y c a y byly zrueny zem Cesk a zem Moravskoslezsk i jejich orgny s e a e a a dnem 1. ledna 1949 vzniklo krajsk uspodn 19 kraj (CR 13 a SR 6), 300 okres e ra a u u v letech 1948 a 1960 tato soustava nrodn vbor: z a ch y u r Krajsk nrodn vbory (KNV) a Ustedn nrodn vbor (UNV) v Praze e a y a y Okresn nrodn vbory (ONV okresy), jednotn nrodn vbory v s a y e a y dlech kraj (okresy a obce) u (ty byly v roce 1954 zrueny) s M nrodn vbory (MNV obce) stn a y zkon o krajskm z ml 10 odd u, kter upravovaly: a e rzen e l e z kraj, psobnost a ukoly krajskch nrodn vbor, jejich pod rzen u u y a ch y u rzenost a dozor, organizaci krajsk sprvn soustavy, zruen zemsk sprvn soustavy a obchodn a ivnostenskch komor e a s e a ch z y vetn vypodn jejich majetku a zamstnanc, pizpsoben okresn a m ch nrodn c e ra a e u r u ch stn a ch vbor novmu uzemn sprvn y u e e a mu uspodn ustanoven spolen a pechodn ra a , c a r a (do roku 1955 ponechn v platnosti sprvn d z roku 1928), z a a ra rdit/zruit kraj mono jen zkonem s z a Krajsk NV e krajsk nrodn vbory byly koncipovny jako nejdleitj urove veobecn sprvy a nejvy stupe e a y a u z e s n s e a ss n nrodn vbor a ch y u
100
KNV mly vykonvat veejnou sprvu ve vech jej oborech, spolupsobit pi plnn ukol obrany e a r a s ch u r e u sttu, peovat o bezpenost a zdrav lidu, hospodsk a kulturn rozvoj na svm uzem zajit ovat a c c rdit ar y e , s zemdlskou i prmyslovou vrobu a starat se o zsobovn a vivu obyvatelstva (tedy co d zemsk e e u y a a yz rve e NV), postupn soustedily kompetence vykonvan d spec. orgny e r a e rve a KNV i jejich sloky byly pod z rzeny vld a v jednotlivch oborech sv psobnosti vcn p snm a e y e u e e rslu y ministrm a ustedn uadm, KNV byly u r m r u rzeny ministerstvem vnitra, odpovdny ministru vnitra za e dodrovn zkon, smrnic, ... z a a u e samostatn struktura: nejvy orgnem veejn sprvy na uzem kraje bylo plenrn zasedn a rdic ssm a r e a a a krajskho nrodn vboru e a ho y poslanci plna mli bt voleni, ale a do 1954 byli obsazovni delegovn jednotlivmi slokami e e y z a a m y z Nrodn fronty, i po roce 1954 zleelo pouze na p a a z rprav kandidtky e a svolv a pedsed pedsena KNV a a r a r vydvalo na zklad zmocnn obecn zvazn na , dle rzn usneseni o kompetenc apod. a a e e e a a rzen a u a ch, krajskou sprvu vykonvaly vkonn sloky KNV: a) rada, b) pedseda (a jeho nmstkov), c) a a y e z r a e e referenti a d) komise: Rada KNV (pedseda, nmstci, referenti) r a e klcov vkonn orgn, vykonvala usnesen plenrn zasedn y y y a a a ho a p selo j a sprva vech zleitost nleej ch do psobnosti KNV, pokud nebyly vyhrarslu rzen a s a z a z c u zeny plenrn a mu zasedn nebo pedsedovi (tzv. generln klauzule) a r a Pedseda KNV r funkce reprezentativn sprvn i politickou , a v dob, kdy rada nezasedala, mohl pij e r mat neodkladn opaten (dodaten schvlen rady) a r c e a mohl usnesen plenrn zasedn rady, komise, rozhodnut referenta zastavit, pokud se mu nco a ho a , e nezdlo a sluebn pedstavenm vech zamstnanc KNV a pidloval zamstnance jednotlivm refertm z m r y s e u r e e y au Referenti referentsk systm spo y e cval v obstarvn kadodenn chodu nrodn vboru pod ym a a z ho a ho y rzen zamstnaneckm apartem e y a v ele refertu byl volen referent (zrove lenem Rady) c a y a nc referentem mohl bt len plna NV i osoba mimo zastupitelsk sbor y c e y ml prvo rozhodovat a init opaten v rozsahu innost refertu jmnem rady e a c r c a e byl odpovdn plenrn zasedn i rad, zrove se p e y a mu a e a n rdil rkazy a pokyny p snch ustedn rslu y r ch uad r u od 1949 ml kad KNV 11 refertu, nap. pro veobecn vnitn vci, plnovac bezpenostn e z y a r s e r e a , c , hospodsk, zemdlsk. . . ar y e e y 1952 vznamn zmna v innosti y a e c Krajsk tajemn y k v ele uedn u KNV, profesionln uedn jmenovan radou se souhlasem ministra vnitra c r k a r k y pomocn pedsedy, v rad poradn hlas k r e Komise zizovny pi refertech jako stl i doasn, poradn funkce r a r a aec c e mly bt projevem uasti pracuj ch na veejn sprv, protoe v nich zasedali lenov i nelenov e y c c r e a e z c e c e nrodn vboru a ho y Praha pro Prahu byl pijat zvltn pedpis zkon . 76/1949 Sb. o organisaci sprvy v hlavn mst Praze r as r a c a m e e zizoval 100lenn Ustedn nrodn vbor, jeho orgny (plenrn zasedn rada, primtor, refer c y r a y z a a a , a renti, ustedn tajemn a komise) odpov r k daly postaven i kompetencemi obdobnm krajskm m y y orgnm a u jako ni sloky Prahy zkon vytvel 30lenn obvodn vbory jednotlivch mstskch st (bylo zs z a ar c e y y e y ca jich 16), jejich orgny opt korespondovaly s obdobnou strukturou okresn a souasn i m ch z a e ch c e stn nrodn vbor a ch y u existovala i ada pomocnch subjekt domovn dvrn vbory en, ulin vbory r y u u e ci, y z c y 101
Prvn uprava okresn a ch nrodn a ch vbor jednotnch nrodn y u, y a ch vbor a m ch nrodn y u stn a ch vbor do poloviny 50. let y u Okresn nrodn vbory a y ni stupe veejn sprvy, vldn na . 139/1949 Sb. o organizaci lidov sprvy v okresech zs n r e a a rzen c e a mnila se soustava okres a byla zruena statutrn msta e u s a e orgny ONV byly: plenrn zasedn rada, pedseda (jeho nmstkov), referenti a komise a a a , r a e e Plnum (plenrn zasedn e a a ) volen zastupitelsk sbor, ale volby se konaly a v roce 1954 (viz ve), jmenoval ministr y y z ys vnitra funkce rozhodovac vkonn, kontroln a dozorov , y e e urovalo smr innosti, politiku okresu a vci mimodn hospodsk dleitosti, volilo c e c e ra e ar e u z pedsedu, referenty,... r v mez usnesen plna vykonvaly lidovou sprvu vkonn sloky: ch e a a y e z Rada (8 - 11 len, pedseda, nmstkov, referenti) c u r a e e sprva vech zleitost nleej ch do psobnosti ONV, pokud nebyly vyhrazeny plenrn a s a z a z c u a mu zasedan nebo pedsedovi (generln klauzule) r a rozhodovala ve sboru provdla vtinu usnesen plenrn zasedn a e es a ho a pezkoumvala veker rozhodnut kter vydal referent nebo j zmocnn zamstnance r a s a , e m e y e nebo komise, bylo-li proti nim podno odvoln a a Pedseda r funkce reprezentativn rozhodovac a vkonn , y a odpovdn plenrn e y a mu zasedn a rad a e Referenti (referentsk systm) y e profesionln uedn v refertech v ele s referenty a r ci a c zbytkov klauzule rozhodovali o vcech, kter nebyly vyhrazeny rad nebo kter nep sely a e e e e rslu pedsedovi nebo komis r m Komise poradn a iniciativn funkce, rada na n mohla delegovat pravomoc e v ele p sn referenti c rslu Okresn tajemn k pomhal pedsedovi, byl jeho vkonnm orgnem a zastupoval ho ve funkci sluebn a r y y a z ho pedstavenho zamstnanc r e e u ONV mohly bt rozputeny ministrem vnitra i zmocnnm KNV y s c e y Jednotn nrodn vbory e a y v s dlech KNV, a v Opav a v oblasti Vysokch Tater e y zkon . 142/1949 Sb. o jednotnch nrodn vborech a c y a ch y vykonvaly souasn kompetence okresn a obecn nrodn vbor pro msto, je bylo s a c e ch ch a ch y u e z dlem kraje, a pro uzem p snho okresu, v nm se s rslu e e z deln msta nachzela e a M nrodn vbory stn a y vldn na . 14/1950 Sb. o m ch nrodn vborech a rzen c stn a ch y vykonavatel sttn moci a jednotn sttn sprvy na uzem obce ve vech oborech, pokud nebyla a e a a s zvltn zkony svena jinm orgnm as mi a er y a u zsada dvoj pod a rzenosti pod rzeny ONV, KNV, vld, ministrm a pedseda a referenti tak a e u r e rad a odpovdni rad a plnu e e e e orgny byly obdobn jako u KNV a ONV, ALE pro men obce platila vjimka z obvyklho a e s y e referentskho principu (nebyly referty jakoto samostatn orgny, referenti byli jen vjimen) e a z e a y c e u v roce 1949 se objevila funkce ujezdn tajemn u, kte plnili obdobn ukoly jako tajemn z ch k r e ci nrodn vbor vy stup (mezistupe mezi okresy a MNV) a ch y u ssch nu n do 1954 jmenovaly a odvolvaly leny pln MNV okresn nrodn vbory na nvrh m ho nebo a c e a y a stn okresn akn vboru Nrodn fronty ho c ho y a rdily hosp., kult, soc. innost, dn vkon soc. slueb, strcem lidov dem. z c ra y y z az e rzen jako projev zsady uasti pracuj ch na veejn sprv vznikly s e dvrn u lidov sprvy ( poa c c r e a e t u e k e a liticky spolehliv osoby), kte zprostedkovvali styk mezi obany a sttn moci, sdlovali nvrhy e r r a c a e a i stznosti oban apod. c u 102
Nov prvn uprava nrodn vbor v roce 1954 a vvoj prvn upravy organizace a a a ch y u y a a innosti veejn sprvy v druh polovin 50. let c r e a e e
1953 veobecn NV z ministra vnitra na vldu jako celek s e rzen a zlom ve vvoji veejn sprvy 1954 poprv p e volby do NV y r e a e rm v tomto roce bylo pijato mnoho dleitch zkon a na r u z y a u rzen ustavn zkon . 12/1954 Sb. o nrodn vborech, mn a dopluj Ustavu a c a ch y e c n c zkon . 13/1954 Sb. o nrodn vborech a c a ch y vldn na . 23/1954 Sb. o organizaci vkon. orgn nrodn vbor a rzen c y a u a ch y u nov pedpisy zasahovaly mj. do uzemn uspodn sttu poet kraj se snzil na 12 a poet okres na e r ho ra a a c u c u 179 jednotliv stupn nrodn vbor vypadaly nsledovn (a do 1960): e e a ch y u a e z r r 1. Krajsk nrodn vbory, Ustedn nrodn vbor hl. msta Prahy a Ustedn nrodn vbor msta e a y a y e a y e Bratislavy 2. okresn mstsk a obvodn (Praha) nrodn vbory , e e a y 3. m a obvodn (obvody mst se s stn e dlem kraje) nrodn vbory a y jednotn nrodn vbory zanikly, na jejich m e v s e a y st dlech kraj vznikly mstsk nrodn vbory (psobnost u e e a y u na teritoriu krajskho msta, pro okoln okres ustaven zvltn okresn nrodn vbor) e e as a y NV rzeny vldou, NV ni stupn a zsho e rzen a odpovdn NV vy stupn e y ssho e nov uprava nov denovala postaven a funkce nrodn vboru - dolo k vnitn a e a ch y s r mu rozlenn nrodn c e a ho vboru jako zastupitelskho sboru na jedn stran a vkonnch orgn nrodn vboru jako realiztor y e e e y y a u a ho y a u sttn sprvy na stran druh a a e e nrodn vbory disponovaly podle pedpis z roku 1954 nsleduj mi orgny: a y r u a c a 1. Plenrn zasedn a a nejvy orgn ss a volebn obdob 3let, volebn prvo bylo veobecn, rovn, p e a tajn (v praxi ale nkdy tzv. e a s e e rm e e demonstrativn hlasovn kdy voli neel za plentu) a , c s aktivn volebn prvo od 18 let, pasivn od 21 let a vzanost mandtu poslance (odpovdn obanm a mohl bt kdykoliv odvoln) 1954-1989 a a e y c u y a mohlo pro svj obvod vydvat obecn zvazn na u a e a a rzen rozhodovalo o obsazen vkonnch orgn (pedseda, nmstkov, tajemn lenov rady) y y a u r a e e k, c e 2. Stl komise ae kontroln iniciativn charakter, tj. nezasahuj do innosti vkonnch odbor, ale sledovaly a konte c y y u rolovaly byly vlastn vnitn orgny NV, neplatil pro n princip dvoj pod e r mi a e rzenosti 3. Rada vkonn orgn NV, volena ze len NV, rozhodovala vdy ve sboru y y a c u z zsada dvoj pod a rzenosti (plnu a rad vy NV) e e ssho , zajitn organizace a kontrola plnn ukol NV rzen s e , e u pedseda NV pestal bt samostatnm orgnem, ale stal se z nho primus inter pares mezi leny r r y y a e c rady (pedev reprezentativn a organizan fce) r sm c rada mla tak sv zvltn orgny: komise (plnovac uedn apod. e e e as a a ), r ky, Plnovac komise rady a zvltn tzv. objektivn orgn rady; odpovdn plnu a rad, as , a e a e e rdila se pokyny Sttn a ho plnovac uadu, resp. nad ych pln. komis a ho r rzen a . dle obdobn komise (trestn sociln zabezpeen odbory (kontroln organizan a e , a ho c ), , c , nann c ) r Uednictvo rady 1954 dolo ke zruen referentskho systmu (pos byrokratickho apartu) s s e e len e a m sto refert odbory, v ele vedouc au c vt centralizace vkonn orgny NV jakousi prodlouenou rukou vldy a ministerstev e s y e a z a lenov rady pestali bt bezprostedn spojeni s vkonem sprvy c e r y r e y a 103
neklid po XX. sjezdu KSSS 1956 a 1958 urit upravy dosavadn podoby sprvn soustavy z c e a c lem tchto zmn mlo bt: e e e y 1. dal pos volen sloky nrodn vbor (v ele odbor opt volen len rady) s len e z a ch y u c u e yc 2. decentralizace sttn sprvy (hlavn penos ukol v oblasti kolstv kultury, zdravotnictv zemdlstv a a e r u s , , e e , apod. na ni sloky) tedy ustup od trendu z roku 1954 zs z vzrostla uloha odbor a komis u nrodn vbory byly univerzln sprvn orgny, vykonvaly sttn sprvu ve vech oblastech, pokud zkon a y a a a a a a s a nestanovil jinak avak zstvalo nkolik oblast v nich byly inn sprvn uady se zvltn uzemn psobnost obvodn s u a e , z c e a r as u : bnsk uady, krajsk a okresn vojensk sprvy, orgny celn sprvy, okresn a krajsk nann sprvy, Sbor a e r e e a a a e c a nrodn bezpenosti (SNB) a c
Sprvn a rzen sttn kontrola a sprvn trestn , a a a

Sprvn a rzen v platnosti vldn na . 8/1928, upravuj administrativn proces ped politickmi uady postupn a rzen c c r y r e zjednoduovn a zuovn rozsahu sprvnprocesn materie obsaen v tto norm s a z a a e z e e e v 1952 byl zkonem zruen Nejvy sprvn soud a sprvn tak konilo u centrln uadu, do jeho a s ss a a rzen c a ho r z psobnosti vc patila u e r v nvaznosti na novou prvn upravu nrodn vbor z roku 1954 bylo pijato vldn na . 20/1955 a a a ch y u r a rzen c Sb. o ve vcech sprvn (sprvn d) rzen e a ch a ra zakotvoval pednost zahjen na nvrh (z moci uedn jen pokud to vyadoval obecn zjem) r a rzen a r z y a oslaben poadavku nezbytnosti dodren formln nleitost ve prospch tzv. materiln pravdy, z z a ch a z , e a (tzn. zjitn skutenho skutkovho stavu vci bez ohledu na podn a nvrhy uastn u, na navren se c e e e a a c k z e dkazy, na fzi procesu apod.) u a nebylo rozdleno na fze, tvoilo 1 celek rzen e a r prosadil se princip upln apelace dovoloval pezkoumat rozhodnut v cel ri (po skutkov i prvn e r e s e a strnce) a brzy pestal vyhovovat, 1960 nahrazen novm r y Kontroln mechanismy vznamnou slokou moci a sprvy, od 60. let povaovny za tvrtou sloku jednotn sttn moci y z a z a c z e a vytvoeny nov kontroln orgny s veobecnou psobnost r e a s u zlom pedstavoval rok 1951, kdy bylo z r rzeno ministerstvo sttn kontroly nam a sto NUKU nebylo nezvisl od exekutivy a e jeho psobnost veobecn kontroln (a do 1989) u s e z mohlo dvat zvazn pokyny, zajit ovat doklady, vstupovat do objekt, m a a e s u stnost vyu , zvat pomoci odborn u a sttn uad, init okamit opaten vcnho i osobn rzu k a ch r u c z a r e e ho a na ni urovni zvltn odbory NV, stl komise zs as ae po zruen NSS 1952, vznikla soustava kontroln a revizn uad (rzn inspekce) s ch ch r u u e vedle toho i spoleensk kontroln aktivity c e zsadn vznam i soustava sttn prokuratury a y a
Sprvn trestn a a v roce 1950 byly pijaty trestn zkon sprvn (. 88/1950 Sb.) a trestn d sprvn (. 89/1950 Sb.) vrazn r a a c ra a c y e unikovaly a zjednoduily sprvn trestn s a a reformovn pojet trestnch in rozlien a y c u s : trestnprvn delikty (rozhodovaly soudy) a e a sprvnprvn delikty pestupky jako iny nepatrn spoleensk nebezpenosti, rozhoduje o nich a e a r c e c e c sprvn uad a r tak pro pestupky platila zsada nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege e r a dal principy: zsada osobn odpovdnosti (neexistuje sprvn odpovdnost prvnickch osob), nezbytnost s a e a e a y zavinn alespo ve form nedbalosti, zsada ne bis in idem (za jeden in nebylo mon potrestat opakovan) e n e a c z e e i vchovn uel psoben sprvn donucen c y y c u a ho trestn zkon sprvn vet pestupk a konkrtn sazby: a a yc r u e 104
2.38. VYVOJ SOUDNICTV 1948 1960 I
i za pestupky byly tresty hlavn a vedlej (vedlej nelze uloit samostatn) r s s z e jako hlavn tresty byly uvedeny odnt svobody, veejn pokrn a pokuta e r e aa vedlej tresty byly propadnut jmn zkaz innost, zkaz pobytu, propadnut vci, uveejnn nlezu smi e , a c a e r e a na nklady pachatele a o pestupc rozhodovaly v prvn stupni ONV (v nkterch p r ch m e y rpadech MNV) trestn komise rady, vedouc odbor rady, NV mohl vz obvinnho do vazby irok pravomoc u t e e s a odvolac orgn mohl jakmkoliv zpsobem napaden rozhodnut zmnit i doplnit, vetn reformatio in peius, a y u e e c c e KNV mohl s konenou platnost zruit ex ocio pravomocn nlez o vin a trestu za pestupek (tzv. zruen c s y a e r s nlezu z moci uedn a r ) pravomoc nrodn vbor ukldat sprvn sankce byla v roce 1953 zkonem . 102/1953 Sb. omezena tak, a ch y u a a a c e se zil okruh monch trest (klcovm se stalo, e m z uz z y u y z sto odnt svobody nastoupil trest npravnho e a e opaten (odsouzen musel po dobu trestu vykonvat pidlenou prci za snzenou odmnu a bez vhod r ) y a r e a e y vyplvaj ch z pracovn pomru) y c ho e 1957 - snzen horn sazeb pokut, spse pevchovn fce ch r y a uebnice (2009) str. 253-322 c
2.38.
Obecn e
Vvoj soudnictv 1948 1960 y
po pevratu vyloueno cca 10 r c star soudci nezaruovali spravedlnost: pedsedaj soudce v procesu s R. Slnskm soudil s c r c a y od roku 1924 soudci mli bt aktivistit nejen rozsudkem, ale i ivotem - ml ociln socialistickm e y c z e zt a m y ivotem (vchovn role justice), star soudci narozd od novch museli projevovat vt z y a s l y e s loajalitu ke stran, nov soudci byli tzv. kontrolou star e sch soudci byli (podobn jako v USA) vyb ani podle politickho pesvden (napc vkovm e r e r e c r e y rozptylem), od potku 60. let opt karirn soudci (po absolvovn fakulty) ca e e a byli voleni podle zvltn zkona . 36/1957 Sb. o volbch soudc a soudc z lidu lidovch as ho a c a u u y a krajskch soud a o uprav nkterch jejich pomr y u e e y eu Okresn krajsk soud - soudce oddn lidov demokratickmu z , min 23/24 let, prvnick , y a e e rzen a e vzdln a v 60.letech nutn, ea z e soudcovsk nezvislost - oima KSC: Soudce mus soudit podle zkona s pihldnut k a a c a r e m m en lidu a stanovisku vldy (K. Gottwald) n a nejdleitj byl prokurtor, soudce se hlavn podizoval, i advokt ml hjit zjem lidu, u z e sm a e r a e a a ne pouze svho klienta e 1956 reforma justice a pos nezvislosti bylo omezeno monopolem KSC len a prvo ztotonovno se zkony a z a a socialistick zkonnost byla przdnou formou bez jakhokoliv vznamu - zkon aplikovn a a a e y a a tehdy, bylo-li to politick ueln y c e soudce ml rozhodovat ideologicky a neskrvat to - snaha pou socialistick soudnictv jako e y zt e instrument transformace spolenosti c koncem 50. let vyst en snaha o stabilitu a formalismus - souviselo se stabilizac reimu rzliv , z vznik centralizovan publikace soudcovskho rozhodovn ve Sb a a e a rce soudn rozhodnut a stanovisek ch - sprvn intepretace prva a a a v prbhu 60. let NS za a vydvat stanoviska k zajitn jednotnho vkladu zkona u e cn a se e y a
Zkony a
zkon o zlidovn soudnictv . 319/1948 Sb. (22.12.1948) a e c zizoval institut soudc z lidu (zajist t p r u rdn rstup - soudci z dlnick t e e rdy) rozd e ln pomry mezi profesionly a soudci z lidu podle urovn soudu i monmu nejvy e a e c z e ssmu trestu 105
2.38. VYVOJ SOUDNICTV 1948 1960 I
vdy mli v sentech pevahu soudci z lidu krom projednn stznost pro zachovn zkona z e a r e a a a Krajsk soudy - 1.instance (3lenn sent) nebo soud odvolac (5lenn sent), soudci z lidu e c y a c y a byli i v sentu Nejvy soudu a ssho vyj mkou je obanskoprvn spor u okresn soudu, kter eil samosoudce (z povoln c a ho yr s a ) podm nky pro soudce z lidu: sttn obanstv vk 30 60, zapsn v seznamu voli, obansk a c , e a cu c a bezhonnost, sttn spolehlivost a oddanost mylence lidov demokratickmu z , funkn u a s e e rzen c obdob dva roky, stanovovali Nrodn vbory i vlda (pro NS) a y c a soudci voleni na ti roky, od roku 1961 na tyi, od roku 1970 na deset let r c r spolen s monost odvoln soudce naprost popen nezvislosti - naopak pln zvislost c e z a e r a a a justice na politickm systmu e e funkce byla obanskou povinnost odm c , tnou lo pouze ze zvanch dvod s a z y u u k realizaci principu uasti lidu z Ustavy 9.5 dolo pouze u dnch soud, u vojenskch a c s ra y u y z vydn novho trestn du . 87/1950 Sb. a m e ho ra c asto dosazovni nep s vzdlan soudci (i do prokuratur), kolikrte ani SS vzdln abc a rli e a e a : solventi jednolet Prvnick koly pracuj ch min.sprav. (pochybn rychlokurzy ppci, e a es c e es a spojovala je dvra KSC, nedostaten vzdln - nutnost nahradit vzdlan Nmce a Zidy u e c e e a ) e e e nemli dostaten formln vzdln a nedvovali dosavadn prvn kultue, sympatizanti e c e a ea u er a r KSC - profesionln soudci povaovni za p e a mi z a rtz do poloviny 50. let obsadili klcov m a sta v justici dvojinstannost (z trojinstannosti) zrueny soudy pracovn pojit ovac okresn a c rzen c s , s , krajsk, obchodn porotn mldee a vtina rozhod soudni organizace soustedna na e , , a z es cch, r e okresn krajsk soudy a Nejvy soud - zlevnn a zefektivnn soudnictv , e ss e e demokratick institut porot v roce 1948 zruen(v Cechch od roku 1848) y s a z prokuratur v s rzen dlech okresn a krajskch soud ch y u ze sttn zastupitelstv vstavba prokuratury leninskho typu a ch , y e trest smrti - mono zmnit na doivot i 15-30let z e z c zkon o uzemn organizaci krajskch a okresn soud . 320/1948 Sb. a y ch uc pizpsoben novmu krajskmu z r u e e rzen zkon o Sboru uniformovan vze sk stre . 321/1948 a e e n e az c KSC tak z skala pevnou oporu v p sn ch - bacha rslu c rch zkon o advokacii 1948 a odstrann soukrom charakter, zruen dosavadn advoktn komor, m e y s ch a ch sto toho obligatorn lenstv v krajskch sdruen advokt c y z au sprvn soudnictv ochranu zjm zajit ovala prokuratura od zkona o prokuratue 65/1952 Sb. - 1953 a a u s a r ukonena innost NSS c c prokuratura strkyn socialistick zkonnosti (kdykoliv vstoupit do sporu) veobecn dozor prokuaz e e a s y ratury 1948 z rzena zkonem o Sttn soudu, zamena na st an trestn in podle zkona na a a m er h ch c u a ochranu lidov demokratick republiky e e v ele ministr spravedlnosti, od 1952 generln prokurtor oddleno od ministerstva, voc a a e jensk prokuratura se stala soust jednotn eskoslovensk a ca ec e zkon o soudech a prokuratue . 64/1952 Sb. + z..66/1952 o organizaci soud a r c c u soudn soustavu tvo soudy obecn a zvltn r e as obecn: lidov (d okresn krajsk a NS e e rve ), e zvltn vojensk (obvodov a vy a rozhod as : e e ss) c cca zsada dvojinstannosti a c s dla a obvody soud odpov u daly s um a obvodm okresn resp. krajskch nrodn dl u ch y a ch vbor y u zruen Sttn soudu a peveden agendy na krajsk soudy s a ho r e sprva justice: Pevzat rakousk model, e soudn sprva peuje o poteby soudu a r y z a c r 106
2.39. PRAVN UPRAVA EKONOMICKYCH VZTAHU 1948-1964 I
ministr spravedlnosti dostal ir pravomoci - nap. sledovat soudn innost s s r c reforma trestn prva a procesu v roce 1956 v reakci na nezkonnost politickch proces ho a a y u soudci odborn i z lidu byli voleni na ti roky Nrodn vborem, mohli jim bt t odvolan ci r a m y y ez nov zkon o prokuratue . 65/1956 Sb. - pos institut veobecnho dozoru y a r c len s e Vvoj CS prva 1945 a 1989, Kukl a kolektiv, strany 635 - 638, 656 - 707 y a z k
2.39.
Prvn uprava ekonomickch vztah 1948-1964 a y u
Znrodnn likvidace soukromch ivnost a prvn uprava plnovn a sttem a e , y z a a a a rzen e ekonomiky
Rozvij se otzka dal znrodnn Poadavek dal znrodnn se objevuje i jako ustedn heslo na a sho a e . z sho a e r celosttn sjezdu zvodn rad a odborovch organizac v unoru 1948, Gotwaldova vlda Nrodn fronty a m a ch y a a jej zaazuje do Akn programu, opt nrodn sprvy r c ho e a a V dubnu provd konen krok k proveden druh vlny znrodnn Nrodn shromdn Dochz k novelizaci a c y e a e a az e . a nkolika pvodn znrodovac dekret z roku 1945 a vydvn novch zkon e u ch a n ch u a a y a u Roziuje se na stedn a mal podniky i na obchod a ivnosti. Formln byla stanovena hranice pro znrodnn sr r e z a e a e na 50 zamstnanc, a to pokud podniky doshly tohoto potu po 1. ledna 1946. V oblastech klcovch (veejn e u a c y r y zjem), se znrodovaly vechny podniky (velkoobchod, veejn doprava,...) a a n s r a Na p rklad se jedn o ty to zkony: 114 a 115/1948 z 28. dubna 1948 pozmnuj dekrety prezidenta . 100 a a c e c c a 101 z roku 1945. Dle zkony o organizaci velkoobchodn innosti a znrodnn velkoobchodn podnik, a a c a e ch u o sttn organizaci zahranin obchodu a mezinrodn vlastnictv atd. . . . a c ho a m Krom jinho se objevuj kritria technickho vybaven i vrobn kapacity e e e c y Znrodovac zkony pekraovaly - ke konci r.1948 nebyly podniky nad 20 zamstnanc a n a r c e u Vlastn um znrodnnho majetku mla bt poskytovna nhrada, nicmn se rozril poet osob, kter na k a e e e y a a e e s c e nhradu nemly nrok (v praxi bylo vyplacen nhrad obanm spse vjimen), pokud byla vyplacena, byla a e a a c u y c e znehodnocena penn reformou 1953 ez Fond znrodnnho hospodstv eil nann otzky a vazbu znrodnnho majetku na sttn rozpoet, a e e ar r s c a a e e a c tento majetek byl organizovn ve form nrodn podnik a e a ch u Znrodnn se tedy stv ned a e a a lnou soust socialistick ekonomick a sociln reformy, i Ustava 9.kvtna ca e e a e hospodsk soustava je zaloena na znrodnn ar a z a e ... Od podzimu 1948 dochz k utokm na ivnostn (propagandou, nann nstroji, administrativn ikanou) a u z ky c mi a s - snaha pimt je ke vstupu do sttn komunln drustvn podnik r e a ch, a ch, z e ch u Nebyly zrueny dosavadn pedpisy o ivnostenskm podnikn nicmn ivnosti jsou rueny a pevdny do s r z e a , e ez s r a e vy forem socialistickho podnikn ssch e a Zivnosti povolovalo p rmo KNV, vyadovala se odborn kvalikace a sttn spolehlivost, m eten ONV z a a stn s r Pevdn ivnost do drustev zasteovala redn rada drustev, v praxi pevilo soustedovn dosar a e z z r s Ust z r az r a vadn emeslnch ivnost do nrodn podnik a na vesnici do JZD ch r y z a ch u Nejd zlikvidovn maloobchod, dle emesla, pohostinstv vlastn inovn dom rve a a r , ci c z ch u Proces socializace byl dokonen v letech 1957 a 1960, kdy byla zruena vtina pe c ivnost (prvn c z s es r zvaj ch z a e byl tento proces zaloen na smrnic ministerstva m ho hospodstv o postupu NV v ivnostenskch z e ch stn ar z y zleitostech z ervna 1957) a z c Vznikaj drobn provozovny nrodn vbor nebo povolovn soukromn e a ch y u a kovi omezeno max na 1, 2 roky V roce 1948 je dokonena i pemna eskoslovenskho bankovnictv zstv zachovna jen banka pro krtkodob c r e c e , u a a a a y uvr v eskch zem (Zivnostensk banka) a na Slovensku Tatrabanka, pro dlouhodob uvry funguje In e c y ch a e e vestin banka c Ustava z 9. Kvtna upravuje jednotn hospodsk pln jako zklad ekonomickho systmu sttu e y ar y a a e e a Ekonomika byla tak koordinovna od r. 1949 na zklad spoluprce RVHP e a a e a
Prvn ptiletka e
Prvn ptiletka mla navzat plynule na dvoulet pln a to roku 1949. Ptiletka se nechala vst sovtskm e e a y a e e e y modelem plnovn byla nerealistick a krom jinho se zamovala pedev na tk stroj a a , a e er r sm ez e renstv a zbrojn vrobu, dochz tedy ke strukturln zmnm v ekonomice y a a m e a Pln se nesl v duchu zven a ys zvotn urovn, pestavby hospodstv omezit kapitalistick prvky, podpora e r ar , e znrodnnho prmyslu, zvit produktivitu prce, vzorem SS, zaloeno na vsledc dvouletky a e e u ys a z y ch Plnn ukol ptiletky vychzelo pedev z usnesen IX. Sjezdu KSC (po e u e a r sm ctala s n i Ustava 9.5.), m provzanost se stranickmi direktivy a y 107
Zkon o prvn ptiletm plnu rozvoje Ceskoslovensk republiky byl na nvrh Anton Zpotockho a m e e a e a na a e schvlen Nrodn shromdn 25. a a m az e m rjna 1949, podepsal ho K. Gottwald a byl publikovn pod a cslem 241/1948 Sb. Koncipovno podobn jako dvouletka s t e ambice zahrnout cel hospodstv a e m, z e ar Vlda byla zkonem zmocnna, aby pipravila ron pop e tvrtletn provdc plny, jimi stanovila a a e r c , rpad c a e a z zvazn ukoly. Vlda tak inila vldn na mi a pepokldalo se vydvn provdc vyhlek minisa e a c a mi rzen r a a a a e ch as terstev, monost mnit ukoly podle ekonomick situace z e e Ptiletka pinesla zmny v nrodn podnik. To bylo sveno resortn ministerstvm a generln e r e rzen a ch u er m u a m editelstv - nad e nr. podnikm v rmci prm. odvtv r m rzen a u a u e ) V roce 1950 byl vydn zkon . 103/1950 o nrodn podnic prmyslovch (tj. podnic v oboru a a c a ch ch u y ch psobnosti ministerstev prmyslu,... Nsledoval i nov statut nrodn podnik (vyjadoval vztah nrodn u u a y a ch u r a ch podnik k provedenmu znrodnn ideologick, podniku a jejich prvn postaven u e a e , y rzen a ) Sovtsk model ekonomiky se denitivn prosazuje v roce 1951, roste poet resortn ministerstev (p e e y e c ch rm nr. podnik), na minesterstvech sovtt poradci rzen a u es Ve zpsobu nrodn podnik dolo ke zruen generln editelstv a k jejich nhrad tzv. hlavn u rzen a ch u s s a ho r a e mi sprvami a 1951 zmna ukol (vliv RVHP, studen vlky) - naven ukol pro prmysl a stavebnictv nereln c -) e u e a ys u u , a e le vn ekonomick a sociln problmy, upadala popularita reimu az e e a e z V obdob let 1950 a 1964 je t charakteristick t e v nm neexistuje dn zkon kter by souhrn z ez e m, z e za y a k, y e upravoval prvn vztahy v ekonomice. Nov obansk zkon z roku 1950 pevzal funkci obchodn kodexu a y c y a k r ho (konec cca 90 let rak. obch. zak.), jeho vydn pedchzelo pijet zkona . 99/1950 o hospodskch smlouvch a r a r a c ar y a a sttn arbitri, kter v sob ji obsahoval prvky pozdji zakotven v obanskm kodexu a az y e z e e c e Zkladn institutem hospodskch vztah se staly hospodsk smlouvy, mli zabezpeovat plnn p snch a m ar y u ar e e c e rslu y hospodskch pln(OZ stanovil nov smlouvy jako smlouva zasilatelsk, nkladn ar y a u e a a ..) Tak byl pijat smnen zkon . 191/1950 Sb. r e c a c Do roku 1964, kdy byl vydn hospodsk zkon bylo vydno mnoho novel, asto se jednalo o podzkonn a ar y a k, a c a e prvn akty nap. vldn na o organizaci sttn statk, vldn na o podnic sttn obchodu, a r a rzen a ch u a rzen ch a ho o darech ve prospch sttu, atd. . . e a
Penn reforma z roku 1953 ez

Na jae 1953 dolo k oteven hospodsk krizi. Stt se pokusil neblah vvoj zastavit penn (mnovou r s r e ar e a y y ez e reformou) Do posledn chv tvrdili, e dn reforma nebude, je to posledn uder proti kapitalistm, hlavn zastavit le z za a u e rostouc inaci, zredukovat mnostv obiva (rostla kupn s ale ne nab z ez la, dka) Reforma byla provedena usnesen vldy a UV KSC ze dne 30 ervna 1953. m a c Obsah strun: Sthnut vech penz a nhrada novmi, hospodsk se pepo avala v pomru 5:1, do c e a s e a y ar a csla r ct e 300 korun vmna hotovosti 5:1 obanm, kte nezamstnvali nmezdn s nad 300 50:1, vklady pevdny y e c u r e a a lu, r a e do 5000 v pomru 5:1, od 5000 do 50 000 odstupovan v pomru 6.25-25 : 1, vklady vy 50:1, dle byly e n e e ss a provedeny pevody hospodskch JZD, hospodskm rozpotovch a jinch organizac atd. . . ., byl uzkonn r ar y ar y c y y a e nov zlat obsah koruny a zruena jeho vzanost na dollar, mzdy, platy stipendia, penze . . . byly proplceny y y s a a t v pomru 5:1 ez e Jako zlehen situace reim vyhlsil zruen l c z a s stkov systmu a dvoj systmu ceny e e ho e Ztrty nemohlo kompenzovat ani zven mezd, ... a ys SOK :), sttem a krde, nespokojenost, prv dln nejradiklnji vystoupili, stvky, demonstrace, a rzen a z a e e ci a e a p e trestno rsn a
Druh ptiletka a e
Druh ptilet pln vzhledem k problmm se splnn prvn bezprostedn na prvn ptiletku nenavazoval, y e y a e u e m ho r e e dokonce byl v prvn dvou letech provdn na zklad ron pln stanovench vldou ch a e a e c ch a u y a A roku 1958 byl se zptnou vazbou vydn zkon . 63/1958 Sb. o druhm ptiletm plnu rozvoje nrodn z e a a c e e e a a ho hospodstv a to pro lta 1956-1960, byla to strun norma, ale dle roziovala zmocnn vldy vydvat k ar , e c a a sr e a a provdn plnu vldn na s moc zkona a e a a rzen a
Hospodsk prvo do roku 1964 ar e a

Ustava z roku 1960, pesnji lnek 7 zakotvuje zespoleentn vrobn prostedk, stejn jako plnovit r e ca c se y ch r u e a e nrodn ekonomiky rzen a specickmi utvary hospodskho ivota se stvaj po sovtskm vzoru orgny sttn arbitre ji v roce y ar e z a e e a a az z 1950, e spory vznikaj v rmci hospodsk innosti (bylo poukazovno na to, e soudn je p s r s c a ar e c a z rzen rli
108
zdlouhav a nevyhovuje uelm hospodskho ivota), nep e c u ar e z rmo se pod na nrodn hospodstv lej rzen a ho ar , psob jako strce discipl pi plnn sttn pln u az ny r e a ch a u v letech 1950-1953 existuj arbitrn komise, od roku 1953 jsou vytveny rezortn a drustevn arbitre a az ar z az roce 1962 je zavedeno oznaen hospodsk arbitr c ar a az dsledn oddlovn vnitrosttn pomr od zahranin obchodu u e e a a ch eu c ho z potku dekretem prezidenta republiky . 113/1945 byl ministr zahranin obchodu zmocnn k uprav, ca c c ho e e a kontrole dovozu, tranzitu i vvozu, pozdji ji projev direktivn ekonomiky, byl pijat zkon rzen y e z ho rzen r a . 119/1948 Sb. o sttn organizaci zahranin obchodu a o mezinrodn zasilatelstv c a c ho a m zahranin obchod je v rukou ministerstva zahranin obchodu (vlun v rukou sttu), kter stavuje c c ho y c e a e krtkodob a dlouhodob plny zahranin obchodu + vznikaj specializovan podniky zahranin oba e e a c ho e c ho chodu, byly oddleny od domc podnikov sfry e a e e zahranin obchod ml duln charakter- jin pravidla pro zem s trn ek., jin pro socialistick - pedev c e a a e z a e r sm leny RVHP c RVHP od 1949 zakldaj lenov Bulharsko, Ceskoslovensko, Polsko, Madarsko, Rumunsko a SSSR, pozdji a c c e e t nap. NDR nebo Kuba. Dle s RVHP spolupracovaly tak nap. Finsko i Irk ez r a e r c a do konce 50. Let nebyly obchodn vztahy v rmci RVHP nijak zvlt upraveny a realizovali se na zkladn a as a e veobecnch dodac podm s y ch nek. Nejd sjednvny bilaterln smlouvami a pozdji nahrazovny multirve a a a mi e a laterln a mi jistm pedlem se stv v roce 1959 pijet Statutu Rady vzjemn hospodsk pomoci. Na jeho zklad y r e a a r a e ar e a e byly vytveny postupn Stl komise pro hospodskou a vdeckotechnickou spoluprci ar e ae ar e a po pijet ustavy v roce 1960 bylo konen pistoupeno ke komplexn uprav prvn vztah v hospodsk r c e r e a ch u ar e oblasti, byl pijat zkon mezinrodn obchodu (ZMO) a hospodsk zkon r a k a ho ar y a
Zkon mezinrodn obchodu a k a ho v roce 1963 byl pod . 101/1963 Sb. pijat zkon mezinrodn obchodu, o prvn vtaz v mezinrodn c r a k a ho a ch ch a m obchodn styku, kter byl uinn od 1. Dubna 1964 a zruen byl a k 1. lednu 1992. Doprovzel ho zkon m y c y s z a a . 98/1963 Sb. o mezinrodn styku a vkonu rozhod nlez c a m y cch a u ZMO se lenil do 5 hlav a 26 d u c l 1. Hlava - obsahovala uvodn ustanoven a uel tohoto zkona (soubornm zpsobem upravit majetkov c a y u e vztahy v mezinrodn obchodn styku) a m m 2. Hlava - byla vnovna spolenm ustanoven a vymezen zkladn pojm (nap. osoby, prvn e a c y m a ch u r a ukony, pln moc... ) a 3. Hlava - se nazvala,,obecn ustanoven o zvazkovch vztaz y a a y ch, obsahovala ustanoven o vzniku zvazkovho vztahu, vzniku a zmnch smluv, jejich uastn ch, zpsobech zajitn zvazk, zpsobech a e e a c c u se a u u dnho plnn zvazk, nsledc nesplnn zvazku i jejich zniku ra e e a u a ch e a a 4. Hlava - vnovna nejdleitj smluvn typm (pedev kupn smlouv - podrobn uprava e a u z e sm m u r sm e a vetn ujednn kter byla v souvislosti s n uzav ana nap. smlouva o vhradn prodeji a odbru). c e a , a r r y m e Dle se vnuje nap. uprav smlouvy o vzanch obchodech, vmn, pjce a vpjce, rzn druhy a e r e a y y e e uc y uc u e smluv o bankovn obchodech, pojistn smlouvy, zprostedkovatelsk smlouvy atd. ch e r e 5. Hlava - obsahovala ustanoven zvltn zvren a pechodn as , a e c a r a Hospodsk zkon ar y a k Hospodsk zkon (zkon 109/1964) nabyl uinnosti 1. ervence 1964 a byl zruen stejn jako ZMO ar y a k a c c c s e redn vboru KSC z prosince 1960 ke kodikaci tohoto odvtv bylo pistoupeno na zklad Usnesen Ust e r a e ho y pijet hospodskho zkon r ar e a ku zapadalo do tehdej celkov koncepce nezvislosti oddlen jednotlivch s e a e y prvn odvtv (Potkem 60. let byly pijaty samostatn kodexy obanskho prva a ZMO, protoe tyto a ch e . ca r e c e a z zkon byly na sob nezvisl, obsahoval kad z nich zvltn obecnou st a neexistovala zde monost a ky e a e z y as ca z subsidirn platnosti. V dsledku toho dochzelo tak k duplicitn uprav zkladn pojm a institut) a u a e e a ch u u v uvodn 10ti lnc HZ byly stanoveny zkladn postulty socialistickho pohledu na tuto oblast prva. ch c a ch a a e a Pedev zde bylo eeno, e nrodn hospodstv CSSR tvo ned y celek, kter je pod veden KSC r sm r c z a ar r ln y m rzen na zklad principu demokratickho centralismu. Dle byla zdraznna uloha sttn pln a ukoly a e e a u e a ch a u socialistickch organizac y tento kodex upravoval vztahy mezi socialistickmi organizacemi jak v horizontln tak i ve vertikln linii y a , a (podrobn mon pe p e z e r cst rmo v 1 kter se nachz v uebnici na stran 584) y a c e pesto se vak prvn uprava u nkterch oblast omezila na podobu obecnch zsad a vlastn uprava byla r s a e y y a penechna provdc pedpism, kter mlo vydvat Ministerstvo nanc Ministerstvo zemdlstv Sttn r a a e m r u e e a , e e , a arbitr CSSR, Ministerstvo nrodn obrany, Sprva hmotnch rezerv, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro az a a y technick a investin rozvoj, jednotliv dodavatelsk ministerstva a vlda CSSR y c a a a veker normy vydan v pechzej dob byly s vjimkou vyhlky 127/1962 zrueny s e e r a c e y as s
109
Hospodsk zkon se po formln strnce rozpadal do 12ti sti, kter pedchzela preambule a uvedench ar y a k a a ca y r a y 10 zkladn lnk nazvanch Zsad hospodskoprvn vztah a ch c a u y a ar a ch u sti HZ ca st ca st ca st ca st ca st ca st ca st ca st ca st ca st ca st ca st ca I. Obecn ustanoven a II. Hospodsk innost sttn organizac ar a c a ch III. Hospodsk innost drustevn organizac ar a c z ch IV. Hospodaen spoleenskch organizac r c y V. Podnikov rejst y rk VI. Spolen ustanoven o hospodskch zvazc c a ar y a ch VII. Hospodsk zvazky pi dodvce vrobk ar e a r a y u VIII. Hospodsk zvazky v investin vstavb a pi dodvkch vvozn investin celk ar e a c y e r a a y ch c ch u IX. Hospodsk zvazky v nkladn peprav ar e a a r e X. Hospodsk zvazky pi jinch zpsobech spoluprce mezi socialistickmi organizacemi ar e a r y u a y XI. Platebn a uvrov vztahy e e XII. Ustanoven spolen, pechodn a zvren c a r a a e c a
cel matrie HZ se vcn rozpadala do nkolika oblastn a e e e e prvn z nich je problematika nrodn hospodstv hlavn nstroji bylo plnovan nancovn a or rzen a ho ar , mi a a , a ganizace hospodsk innosti. Klcovou roli hrlo plnovn v souladu s c Komunistick strany. Nejznmj ar e c a a a ly e a e s byly stedndob ptilet plny r e e e e a druhou zkladn oblast upravy vlastnick vztahy. HZ rozeznv nkolik typ socialistickho vlastnictv a e a a e u e a) sttn vlastnictv - je vlastnictv veho lidu, jedinm vlastn a m s y kem vech vc je stt, zkon zn tak institut s e a a k a e nrodn majetku, kterm ,,jsou veker vci ve sttn socialistickm vlastnictv a veker pohledvky a a ho y s e e a m e s e a jin majetkov prva sttu. Jednotliv sti tohoto majetku byly ve sprv sttn organizac a a a a e ca a e a ch upraveno ji d v hospodskm zkon vnovna zvltn pozornost zpsobm jeho pevodu a sprv z rve, ar e a ku e a as u u r a e nrodn majetku a ho b) Drustevn vlastnictv - forma socialistickho spoleenskho vlastnictv spo z e c e , cvala pedev na spolen r sm c e innosti kolektivu len drustva, nositelem vlastnickch prv byla jednotliv lidov drustva p c c u z y a a a z rpadn vy e ss stupn drustevn organizac uprava pouze rmcov a deklaratorn e z ch , a a c) vlastnictv spoleenskch organizac - jedna z forem socialistickho spoleenskho vlastnictv (zejmna c y e c e e pedmty spoleensk poteby, vrobn prostedky mohly bt ve vlastnictv tchto organizac pouze pokud je r e c e r y r y e potebovaly k zajitn vlastn innosti) r se c dal oblast je prvn uprava socialistickch organizac s a y a) sttn hospodsk organizace - pevldaj forma, ve vztahu k ostatn organizan formm se vymea ar e r a c m c m a zovaly specickmi znaky: 1) byly zizovny, y r a rzeny a rueny sttn orgny p s a mi a rpadn nrodn vbory e a mi y 2) hospodskou innost vyv ar c jely na zklad princip tzv. podnikovho chozrasotu (chozrasot je speciln a e u e c c a ekonomick pojem vychzej z ruskho souslov znamenaj hospodaen podle rozpotu (a na pedem y a c e , c r c z r stanoven vjimky mly bt p e y e y rjmy tchto organizac vy ne jejich vdaje spojen s jejich hospodaen 3) e ss z y e r m byly sprvci nrodn majetku a a ho b) Rozpotov organizace - zizovny zejmna na useku sttn sprvy, hospodstv kultury a zdravotc e r a e a a rzen ar , nictv hospodskou innost vykonvaly v mre nutn pouze pro zabezpeen jejich zkladn ukol, zizovn , ar c a e c a ch u r a a zsady upraveny ve zvltn pedpisech a as ch r c) P evkov organizace - p rsp e rjmy vtinou nestaily pokrt nklady (byly dotovny ze sttn rozpotu), es c y a a a ho c pozdji zavedeny obdobn formy organizac nap. uelov fondy e e r c e d) Drustevn organizace - byla lidov drustva (dle dlen na jednotn zemdlsk drustva JZD, drustva z a z a e a a e e a z z melioran vrobn spotebn stavebn bytov, a drustva vzjemn obansk pomoci), svazy drustev, c , y , r , a z a e c e z drustevn podniky nebo spolen drustevn podniky z c e z e) spoleensk a jin organizace - psob v kulturn politick a sociln oblasti c e e u c , e a jak je patrn za socialistick organizace nebyly povaovny nap. prvnick osoby organizovan v kapitlov e e z a r a e e a e i spolkov form, stejn jako c c e e e rkevn organizace institut podnikovho rejst e rku, kter byl upraven v 5. sti HZ se tkal jak hospodskch organizac kter y ca y ar y , e vyv jely svou innost v tuzemsku, tak dle zkona 101/1963 Sb. i podnik zahranin obchodu c a c u c ho podnikov rejst byly vedeny u tzv. rejst ych soud, co byly okresn soudy v s e rky rkov u z dlech krajskch soud. y u Podrobnosti o podnikovm rejst upravila vyhlka Ministerstva spravedlnosti . 114/1964 e rku as c jdrem celho zkon byla uprava hospodskch zvazk, ty byly chpny jako majetkov vztahy mezi a e a ku ar y a u a a e socialistickmi organizacemi, kter vznikaly v rmci jejich hospodsk innosti y e a ar e c est st HZ obsahovala spolen ustanoven tkaj se vech druh hospodskch zvazk, kter byly pak s a ca c a y c s u ar y a u e podrobn upraveny v dal jeho stech e sch ca zsadn vznam pro vznik hospodskch zvazk mli tzv. zkladn podm a y ar y a u e a nky dodvky pro urit skupiny a c e vrobk a prac Vydvala je dodavatelsk ministerstva a to na zklad dohody s ministerstvy, kterch se y u . a a a e y vcn tkaly. Tyto podm e e y nky upravovaly p sn dodavatelsko-odbratelsk vztahy a jejich ukolem bylo rslu e e e usnadnit socialistickm organizac uzav an hospodskch smluv y m r ar y v hospodskch vztaz hrla roli existence tzv. kontraktan povinnost subjekt tchto vztah. Principem ar y ch a c u e u kontraktan povinnosti byla povinnost dodavatele na zkladn vle p snho odbratele. Hlavn smyslem c a e u rslu e e m 110
2.40. USTAVA CSSR Z ROKU 1960
kontrakn povinnosti bylo zajistit splnn ukol sttn plnu rozvoje nrodn hospodstv c e u a ho a a ho ar .(Zkrcen z a e knihy na stran 589 Organizace nesmj odm e e tnout uzaven hospodsk smlouvy na dodvku vrobk, r ar e a y u jestlie pevzet zvazk nen ohroeno plnn jejich jinch povinnost z r m a u z e y ) dal oblast hospodskch zvazk podrobn upravenou HZ byly zvazky v investin vstavb a pi dodvkch s ar y a u e a c y e r a a vvozn a dovozn investin celk. K zabezpeen takovch innost byl vytvoen sloit systm smluvn y ch ch c ch u c y c r z y e ch typ. Nap. smlouva slou k vlastn u r zc mu proveden investin vstavby smlouva o dodvce stavebn prac c y a ch , smlouva o dodvce souboru stroj a za atd. a u rzen uprava zvazk v nkladn peprav byla nesystematick a nachzela se shodn ve tech kodexech OZ, MZO, a u a r e a a e r a a HZ(9. Cst). Zkladem plnn byly mscn pepravn plny a smluvn typem byla pepravn smlouva a e e r a m r dest st HZ obsahovala upravu nejrznj smluvn typ, kter asto nebyly chpny jako zvltn a a ca u e sch ch u e c a a as hospodsk smlouvy, protoe byly odvozeny od obanskoprvn smluv a lze je obecn adit pod kupn ar e z c a ch e r smlouvu, smlouvu o d p lo c rkazn smlouvu. V dikci HZ se oznaovali jinak. Byly to na p c rklad hospodsk ar e smlouvy o pevodech sprvy nrodn majetku, jeho doasnm u an a pevodech vlastnictv dle smlouvy r a a ho c e zv r , a o uskladnn atd.. Poslze sem byly zaazeny i dal smluvn typy jako smlouva zasilatelsk, veejn sout e e r s a r a ez atd. zvltn skupiny upravy pedstavovali zvazky pi platebn a uvrovch vztaz a to proto, e tyto zvazky as r a r ch e y ch z a nevznikaly z hospodskch smluv. Z tohoto dvodu byla nvaznost tto upravy z jedenct sti HZ na jeho ar y u a e a e ca ostatn sti pouze omezen. HZ v tomto p e sice sjednotil roztstnou upravu, ale nevytvoil upravu ca a rpad r e r komplexn posledn ast HZ obsahovala rozshl zmocovac ustanoven c a a n HZ byl postupn doplnn tm 80ti prvn pedpisy e e e er a mi r
Vvoj CS prva 1945 a 1989, Kukl a kolektiv, strany 122-129, 217-220, 579-591 y a z k
2.40.
P rprava a pijet Ustavy 1960 r
Ustava CSSR z roku 1960
na konci 50.let zejm, e pvodn ustava neodpov a komunistickmu reimu konce 50.let (zejmna svmi r e z u d e z e y deklaratorn demokratickmi prvky) mi y ve veden KSC - hlasy po nov ustav, souviselo s diskuz zda CS ji doshlo zkladn etapy socialismu i e e , z a a c nikoli XI. sjezd KSC 1958 - v Ceskoslovensku byla dovrena socialistick vstavba, byly odstranny zbytky vykoist ovatelskch s a y e r y t a vbrzku bude pedstiena urove vysplch kapitalistickch stt rd r z n ey y au ustava m bt ustavou socialistickho sttu, CS je dle KSC druhm sttem po SSSR, kde se socialismu podailo a y e a y a r doshnout a m potvrdit vedouc postaven dlnick t a komunistick strany a e e rdy e socialistick charakter politickho, ekonomickho a sociln systmu y e e a ho e nvrh nov ustavy projednval UV KSC na potku dubna 1960 a e a ca rozhodl, e o ustav bude prob z e hat venrodn diskuze v NF, pod kontrolou stranickch funkcion s a y aru o nvrhu se konalo pes 47 tis veejnch schz kde se vyjdilo pes 700 tis oban a r c r y u , a r r c c u nvrh a vsledky diskuze byly projednny na III. celosttn konferenci KSC (5.-7.ervence) a y a a c ped vlastn schvlen se konaly volby do NS, SNR a nrodn vbor tradin 99 r m a m a ch y u c
Ustava 1960
pijata NS 11.ervence 1960, . 100/1960 Sb. r c c ustavn djinch (degradace prvn kultury, ideologick indokrinace) vznamn pedl v CS y y r e ch e a a a oznaovna za mn ktivn ne U48 c a e e z vslovn oznaen sttu za socialistick Ceskoslovensk socialistick republika (CSSR), nov sttn y e c a y a a y a znak stt je unitrn a centralizovan a a y realizace ustavn potvrzen vedouc ulohy KSC ve spolenosti a sttu ho c a sama KSC se chpala jako pedvoj dlnick t dobrovoln bojov svazek nejaktivnj a nejuvdomlej a r e e rdy, y y e sch e e sch oban z ad dln u, roln u a pracuj inteligence (l. 4) c u r e k k c c
111
l. 16 pak hovo o vdeckm svtovm nzoru marxismu-leninismu, jako o zkladn ideologii pro c r e e e e a a vekerou kulturn politiku, vuku a vzdlvn s y ea a lenn c e Prohlen as neboli preambule nezabv se historickmi koeny, ale jen obdob po roce 1945 (oproti U48) y a y r m vysloven pedstavy o dokonen etapy budovn zklad socialismu a po sovtskm vzoru vyhlsilo r c a a u e e a i dal etapu materiln a duchovn pedpoklad pro pechod na spolenosti od socialismu s a ch ch r u r s c ke komunismu 9 hlav, 112 lnk ca u hlava prvn - spoleensk z c e rzen CSSR je socialistickm sttem zaloenm na pevnm svazku dln u, roln u a inteligence, y a z y e e k k v jeho ele je dlnick t zc e a rda krom zm en vedouc ulohy KSC zakotven i politick systm NF a ulohy dobrovolnch n e y e y spoleenskch organizac (zejmna ROH) c y e ekonomick systm - zkladem je zespoleentn vrobn prostedk, plnovit y e a c se y ch r u a e rzen nrodn hospodstv socialistick vlastnictv (ve form vlastnictv sttn i drustevn a ho ar , e e a ho c z ho), ustava pipoutla tzv. vlastnictv osobn a omezen vlastnictv soukrom r se e e mezinrodnpolitick orientace sttu na Sovtsk svaz a ostatn svtov socialistick soua e a a e y e e e stavy hlava druh - prva a povinnosti oban a a c u denitivn oputny zsady zaloen v s ustavn vvoji U20 e se a z e c m y zjmy spolenosti nad zjmy jednotlivce a c a zjmy kadho obana socialistickho sttu jsou v souladu se zjmy cel spolenosti a z e c e a a e c prva, svobody a povinnosti oban slou svobodnmu, vestrannmu rozvoji a uplatnn a c u z e s e e osobnosti oban a souasn upevnn socialistick spolenosti c u c e e e c prva a svobody spojovny s povinnostmi (nap. povinnost pracovat ve spojen s prvem na a a r a prci) a soubor prv a svobod denovn ueji ne v U48 a a z z rovnost oban ped zkonem bez ohledu na radu a nrodnost c u r a a mu = ena v postaven v rodin, prci i ve veejn innosti z z e a r ec hospodsk a sociln prva ar a a a prvo na prci a prvo na odmnu za vykonanou prci a a a e a prvo na ochranu zdrav a na zdravotn pi a ec prvo na zabezpeen ve st a c ar ochrana matestv manelstv a rodiny r , z
formln zakotven prv politickch a osobn svobod jednotlivce, ale jen v souladu se zjmy a a y ch a pracuj ho lidu c svoboda projevu, svoboda tisku, svoboda shromadovac svoboda poulin prvod a maz , c ch u u nifestac nedotknutelnost osoby, obydl ochrana listovn tajemstv svoboda nboenskho , , ho , a z e vyznn a prvo obracet se ke sttn orgnm s nvrhy, podnty a stznostmi a stanovila tmto a a m a u a e e instituc takov podn vyizovat m a a r povinnosti oban c u dbt zjm sttu, dodrovat ustavu a zkony a a u a z a chrnit a upevovat socialistick vlastnictv a n e brnit vlast a jej socialistick z a e rzen svdomit vykonvat funkce a uvdomle zachovvat pravidla socialistickho souit e e a e e a e z
stle pokraoval rozpor mezi ustavn textem a skutenost a c m c mon omezen obanskch prv provdc pedpisy, vetn monosti ukldat jim i dal z e c y a a e mi r c e z a s povinnosti (v rozporu se zsadou e povinnosti lze obanovi uloit pouze zkonem) a z c z a hlavy 3, 4, 5 - dlba moci e uputn od klasick koncepce dlby a vyvaovn moc se e e z a 112
najdeme sice dlbu kompetenc mezi NS, prezidenta a vldu, avak to ve bylo ovlivnno e a s s e vedouc ulohou KSC preferuje se jednota vkonu sttn moci vyjdenou v postaven NS y a a r NS 300 len, 4 roky c u imperativn mandt a nejvy zkonodrn orgn, ale i dal pravomoci volba prezidenta, ratikace mezin.smluv, ss a a y a s usnesen o vypovzen vlky, vysloven souhlasu s programovm prohlen vldy i eventuln e a y as m a a nedvra vld, volba len NS a byl mu odpovdn generln prokurtor u e a e c u e y a a pednostn se ale vechny otzky projednvaly v UV KSC, resp. v jeho pedsednictvu r e s a a r vechny vznamn sttn funkce obsazeny leny KSC s y e a c formln ustanoven zachovvaj kontinuitu s U48, u NS to byla nap a a c rklad monost, aby se z na vydvn pedpis vraznji pod a a r u y e lelo 30ti lenn pedsednictvo NS, s t e jeho zkonn c e r m z a a opaten byla nsledn schvalovna na nejbli zasedn NS a nemohla mnit ustavu r a e a zsm a e prezident funkn obdob zkrceno ze sedmi na pt let c a e neusply nzory, aby byl prezident nahrazen po sovtskm vzoru kolektivn hlavou sttu e a e e a hlava est s a centralizace - omezen slovenskch nrodn orgn y a ch a u pravomoci SNR vymezeny jen na vci hospodsk, kulturn a vci tkaj se madar a e ar e e y c u ukrajinc u jej zkonodrstv muselo bt v souladu s celosttn zkony, NS je mohlo pi zjitn a a y a mi a r se nesouhlasu zruit s SNR volenm orgnem na 4 roky, zruen Sbor povenc y a s er u hlava sedm a formln zven pravomoc nrodn vbor (k tomu dolo u zkonem z kvtna 1960) a ys a ch y u s z a e nov sprvn organizace sttu hl.msto Praha, 10 kraj, 108 okres a a a e u u hlava osm - soudn moc a uprava soudnictv prokuratury (dozor nad provdn a dodrovn zkon a dal , a e m z a m a u sch prvn pedpis) a ch r u
Nsledn ustavn vvoj a y y

dleit, protoe v roce 1968 byla ustava zmnna u z y z e e socialistick ustava se dostala v polovin 60.let do konfrontace s postupnou liberalizan tendenc s spolenosti a e c c c vrcholem byl obrodn proces tzv. Prask jaro v roce 1968 y z e rozhoduj pozice ve stt m UV KSC, zejmna prvn tajemn a prezident Anton Novotn (funkce jsou c ae a e k n y uvedeny podle chpn jejich tehdej vznamu bt prvn tajemn a a sho y y m kem znamenalo vy postaven ne ss , z bt prezidentem) y ekonomick problmy, kritika ptiletho plnu (neplnn jeho ukol), nekoncepnost ekonomiky vye e e e a e u c rzen nucen personln zmn ve veden strany v roce 1963 a ch e nrst potu na vldy a vyhlek ministerstev, kter mly pinst odpov au c rzen a as e e r e dajic vsledky y 1963-64 ekonomick krize, rst sociln napt nespokojenost obyvatelstva KSC si uvdomilo, e je nutno a u a ho e , e z diskutovat o ekonomick reform direktivn e ekonomiky na konci roku 1963 vldn komise pro ekoe e e rzen a nomickou reformu (Ota Sik) c lem zdokonalit systm plnovn nvrh vt samostatnosti a odpovdnosti e a a , a e s e nrodn podnikm, zaveden nkterch trn mechanism a zboovch vztah schvleno UV KSC v a m u e y z ch u z y u a lednu 1965 pot se reforma zaala experimentln zkouet e c a e s vsledky spse pozitivn zven ekonomick aktivity podnik i jednotlivc y ys e u u zrove plnovna tvrt ptiletka a n a a c a e velk oekvn lid odbornost, zpsobilost stranick legitimace e c a a u a projev nutnosti reformovat cel socialistick systm y y e
spoleensk pohyb vyvoln t vmnou generac v rmci strany c y a ez y e a generan stety - mlad (liberlnj snaha o modernizaci) X star c r s a e s, s v prvn polovin 60.let tak nov oteven problematika proces 50.let komise pro prozkoumn politickch e e e r a u a y proces vlny rehabilitac odsouzench, propoutn vznnch osob u y se e e y 113
duben 1963 - Alexander Dubek c znovueen slovenskho problmu Slovci spojencem reformn smr esk politiky dosaen pos r s e e a ch euc e z len pravomoc slovenskch orgn y a u ada proklamativn ustanoven U60 byla v prvn polovin 60.let realizovna pijet zkon u nejdleitj r ch e a r m a k u z e sch prvn odvtv vznamn promna s prva, svoj vazbou na ustavu znateln ovlivnn ideologi dobua ch e y a e c a e e dovanho socialismu e do nkterch norem se zkonodrce snail zakomponovat ideologick postulty o postupnm odum an prva, e y a a z e a e r a o nutnosti zapojen lidu do een konikt, o prosazen socialistickho demokratismu r s u e prvo mlo odpov a e dat socialismu a bt v souladu s U60 y 1964 - na zklad ustavy dal volby a e s do NS i SNR, plus volby do NV a soudc u 11.ervna 1964, manifestan charakter - tm 100 c c e er vnitrostranick spory o smovn KSC a cel s spolenosti se projevily na XIII. sjezdu KSC e er a ec c oslaben pozice Novotnho e do ela stoupenci reforem - Dubek, Kolder, Strougal c c reformy mly zstat prozat omezeny na oblast ekonomiky e u m druh polovina 60.let - uvolnn spoleenskho ivota, faktick naplnn nkterch proklamativn ustanoven a e c e z e e e y ch U60 (hlavn svoboda projevu, tisku, slova) e zmny se projevily v televizi, literatue, lmu, spol.organizac apod. (zlat edest) e r ch, as aa 1967 - protest student na strahovskch kolej proti pedstavitelm komunistick moci (patn podm rjen u y ch r u e s e nky pro studium, vyp an elektriky,...) demonstrace brutln potlaena vsledkem uvahy vdc studentsk n a e c y u u e generace o skutenm naplovn svobody projevu, shromadovn a sdruovn c e n a z a z a v ustav nebyla zmiovna svoboda pohybu, nav zkon o vydvn cestovn pas (monost odm e n a c a a a ch u z tnut i bez udn dvodu), nutnost speciln povolen ale kolem let 1967/8 faktick uvolnn i pro zahranin cesty a u a ch , e e c s oban c c u dal uvolnn vyjden demokratizace uprava volebn prva do NS a NV s e , a r ho a . 113 a 114/1967 Sb. c volba z v kandidt v kadm volebn obvodu, jejich poet ml bt o 1/3 vy ne mandt ce au z e m c e y ss z au u vazba voli x kandidt (shromdn diskuze) zs c a az e , sestavovn kandidtn listin nadle v rukou NF (tedy v podstat KSC) a a ch a e draz na tajnost u podle tohoto zkona se vak dn volby nekonaly (zkon pekonn udlostmi roku 1968) a s za e a r a a
konec r. 1967 - kritika konzervativn sil a nekvalikovanho zpsobu ekonomiky a sttu ch e u rzen a Novotn se vzdal funkce y v ele strany kompromisn Alexander Dubek c c zaalo obdob tzv. Praskho jara 1968 c z e 1968 vcukuletu pijet novho Akn programu ml vst k dal demokratizaci, ekonomickm reformm, kritika r e c ho e e s y a centralismu, byrokratinosti c snaha o vybudovn socialismu s lidskou tv KSC si nem postaven vynucovat, ale op a ar, a rat se o skutenou podporu veejnosti c r snaha o pos role ustavn orgn a dal sttn orgn, pos role volench orgn, federalen ch a u sch a ch a u len y a u lizace CS, ustavn zakotven prv nrodnost politick a ekonomick reformy a a , e e konec bezna - nov prezident Ludv Svoboda r y k snahy o zven realizace prv a svobod ys a mla bt zmnna Ustava z roku 1960 e y e e mnily j ustavn zkony - nap. o volb soudc (vol je NS a SNR) e a r e u nov sttoprvn uspodn e a a ra a federalizace pedpokladem vytvoen paralely k SNR CNR r r zkaz majorizace (slovci nemohou bt pehlasovni echy, jen kvli tomu e jich je mn) a a y r a c u z e e do budoucna se pedpokldalo pijet nov federln ustavy, syntza nrodn ekonomik s r a r e a e a ch jednotnm socialistickm trhem y y 114
do toho ovem zsah Moskvy nesouhlas s demokratizac a stavem v CSSR, intervence vojsk SSSR, s a se objevili kolaboranti s Moskvou) 20./21. SRPEN NDR, Polska, Madarska a Bulhraska (v CS 1968 odpor stopnut procesu demokratizace, odstrann nepohodlnch e y z uvaovanch reformn zmn nakonec prosazen pouze poadavek eit C-S sttoprvn pomr z y ch e z r s a a e zmna Ustavy z roku 1960 e ustavn zkon . 143/1968 Sb. o Ceskoslovensk federaci pijat v a c e r rjnu 1968, v uinnost c 1.ledna 1969 (pi jeho pij an uplatnn zkaz majorizace) r r m e a e rozsah pravomoc federln orgn, pojet zkazu majorizace, zpsob volby Snmovny r s a ch a u a u e nrod, samotn nzev sttu (stle CSSR, tvoen CSR a SSR) a u y a a a r e preambule s obecnm prohlen dvod pro federaci y as m u u 8 hlav a 151 lnk a se mu mal ustava ca u rk a zmna p snch ustanoven U60 ta ale zstala jako celek v platnosti e rslu y u 1.1.1969 tak vznikly CSR a SSR kad udluje sv obanstv souasn existuje obanstv federln z a e e c , c e c a oban jedn republiky m v druh stejn prva a povinnosti c e a e a a ob republiky postoupily st svch pravomoc federln e ca y a mu sttu a vlun pravomoci federace - zahranin politika, obrana sttu, federln sttn hmotn y c e c a a a e rezervy, federln zkonodrstv kontrola federln orgn a federln ustavnosti a a a , a ch a u a zleitosti spolen - plnovn nance, ceny, zahranin hospodsk vztahy, prmysl, a z c e a a , c ar e u zemdlstv doprava, poty, telekomunikace, vda a technika, prce a mzdy, sociln politika, e e , s e a a prvn uprava socialistickho podnikn normalizace, m a vhy, patenty, vynlezy, vnitn a e a , ry a a r podek, bezpenost sttu, tisk a informace ra c a vlun p y c a usobnost republik - ve ostatn s zkonodrstv a a Federln shromdn - zleitosti nleej do psobnosti federace a spolen psobnosti a az e a z a z c u c e u federace a republik, mohlo pij r mat i zkony co se tkaly psobnosti republik, ale musely pi a y u r tom zachovvat jednotn postup a y volba prezidenta, vysloven dvry vld, z federln ministerstev, schvalovn me u e a e rzen a ch a zinrodn smluv, volba 8 len a 4 nhradn u Federln ustavn soudu (pro spory a ch c u a k a ho ho federace x republika, stznosti na poruen ustavou zaruench obanskch prv) s c y c y a dv rovnoprvn komory, ob musely vechny zkony projednat schvlit e a e e s a a Snmovna lidu - 200 e dosavadn NS Snmovna nrod - 150, polovina volena v CSR, polovina v SSR e a u pro uz, volbu prezidenta, vypovzen vlky nutno 3/5 pro e a 1/2 + princip zkazu majorizace pro zkony o st. obanstv schvalovn hospodskho a a c , a ar e plnu, rozpotu, hospodaen federace, zizovn federln orgn a c r r a a ch a u zkaz majorizace - nemonost pehlasovat slovensk poslance v uritch otzkch a z r e c y a a CNR a SNR - pro republiky pravomoce v legislativ v oboru vlun psobnosti republiky a spolen psobnoti federace e y c e u c e u a republik jmenovaly a odvolvaly pedsedu a leny republikovch vld a r c y a orgn moci vkonn a naizovac a y e r vldy republik - v oblasti zkonodrstv sttn rad a a a a ch federln vlda - relativn omezen pravomoci a a e e pedseda, m r stopedseda, ministi, sttn tajemn r r a ci z 7 federln ministerstev a 7 federln vbor skldany paritn rzen a ch a ch y u a e
t zmna postaven prezidenta, sttn sprvy, justice ez e a a projevil se pvodn zmr silnj postaven republik u a e e s v obdob po srpnu 1968 a po cel 70.lta pak mluv o obdob normalizace - doasn p a e me c a rtomnost sovtskch e y vojsk, nvrat k prosovtskmu reimu, sovtsk vmovn odstrann legislativn a politickch symbol a e e z e e es a , e ch y u Praskho jara z e Vvoj CS prva 1945-89, strany 323 a 344 (vydn z roku 2008) y a z a 115

Cech B

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Cech B

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

Cesk a eskoslovensk prvn djiny e c e a e

Studenti PF UK Vypracovan otzky ke zkouce e a s Skupina B

2.26 2.27 2.28 2.29

2.32 2.33 2.34

2.2. VZNIK CSR A PROZAT IMN USTAVA I

Vznik CSR a Prozat ustava mn

2.2. VZNIK CSR A PROZAT IMN USTAVA I

2.3. USTAVN LISTINA 1920 I

Ustavn listina 1920

Obsah Ustavy 1920

2.4. PRAVN POSTAVEN MENSIN ZA PRVN REPUBLIKY I I I

Prvn postaven menin za prvn republiky a s

2.4. PRAVN POSTAVEN MENSIN ZA PRVN REPUBLIKY I I I

Prozat ustava 1918 mn

Smlova ze Saint Germain en Laye

Jazykov prva menin a a s

2.5. PRAVN ZAKOTVEN HRANIC CSR V LETECH 1919-1938 I I

Prvn zakotven hranic CSR v letech 1919-1938 a

Pazsk m a jednn r a rov a

Zalenn Podkarpatsk Rusi do CSR c e e

2.6. ZMENY V RECIPOVANEM OBCANSKEM PRAVU V LETECH 1918-1938 KAPITOLA 2. SKUPINA B

Dal potvrzen hranic za prvn republiky s

Mnichovsk dohoda 1938 a

Zmny v recipovanm obanskm prvu v letech 1918-1938 e e c e a

Uvod do recipovanho obanskho prva (OP) e c e a

Konkrtn zmny v recipovanm obanskm prvu po roce 1918 e e e c e a

Rozlukov zkon 1919 y a

Zkon o adopci 1928 a

Vvoj volebn prva v CSR (volby obecn parlamentn y ho a , , ostatn )

Zkon o prozat ustav (. 37/1918 Sb. z. a n.) a mn e c

Zkon . 75/1919, kterm se vydv volebn d v obc republiky a c y a a ra ch

Zkon . 330/1920 o volbch upn zastupitelstev a okresn vbor a c a z ch ch y u

Volby do Prozat ho Nrodn shromdn 1945 mn a ho az e

Vvoj volebn prva 1946-1948 y ho a

Zmny ve volebn prvu po pijet Ustavy 9. kvtna e m a r e

2.8. PRAVN UPRAVA OBCANSKYCH PRAV A SVOBOD I

Prvn uprava obanskch prv a svobod a c y a

Saint Germainsk smlouva 1919 a

Ustavn listina 1920

Dal (podrobnj uprava a provdc pedpisy s e s) a e r

2.8. PRAVN UPRAVA OBCANSKYCH PRAV A SVOBOD I

2.9. SOUDN SOUSTAVA CSR I

Soudn soustava CSR

Nejvy sprvn soud ss a

Sjednocen soudn organizace

Trojinstann soudn soustava c

2.10. POZEMKOVA REFORMA 1.CSR

Pozemkov reforma 1.CSR a

Zkon na ochranu republiky a vvoj trestn prva v letech a y ho a 1919-1938

. 50/1923 Sb.z.a n. zkon na ochranu republiky c a

Pokusy o odstrann duality prvn du a jeho modernizaci e a ho ra

2.12. ORGANIZACE VEREJNE SPRAVY V CSR V LETECH 1918-1927

Organizace veejn sprvy v CSR v letech 1918-1927 r e a

Veejn sprva na potku republiky r a a ca

2.12. ORGANIZACE VEREJNE SPRAVY V CSR V LETECH 1918-1927

Veejn sprva na Podkarpatsk Rusi r a a e

2.12. ORGANIZACE VEREJNE SPRAVY V CSR V LETECH 1918-1927

2.13. ORGANIZACE VEREJNE SPRAVY V CSR 1927-1938

Sprvn reforma 1927 a

Organizace veejn sprvy v CSR 1927-1938 r e a

otzka navazuje na otzku 2.12 a a

Sprvn reforma 1927 a

2.13. ORGANIZACE VEREJNE SPRAVY V CSR 1927-1938