Trest komplet od Nika – 2021/22

(obecná část, zvláštní část, proces)

Výchozí soubory:
- Michaela Pešková (Trestní právo_zkouška 2020-21_komplet)
- Huyen Vuová (tabulky 2019/2020)
- Trest dojmy

Poslední aktualizace: 4. února 2022

Obsah
A1 Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a jeho základní zásady..........5
A2 Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie..........................................................................6
A3 Internacionalizace a europeizace trestního práva.............................................................................................8
A4 Působnost trestních zákonů..............................................................................................................................9
A5 Pojem trestného činu a jeho znaky.................................................................................................................11
A6 Skutková podstata trestného činu...................................................................................................................13
A7 Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající...................................................14
A8 Objekt trestného činu.....................................................................................................................................15
A9 Objektivní stránka trestného činu...................................................................................................................16
A10 Pachatel trestného činu (fyzická osoba)........................................................................................................19
A11 Příčetnost......................................................................................................................................................20
A12 Základy trestní odpovědnosti mladistvých....................................................................................................21
A13 Základy trestní odpovědnosti právnických osob...........................................................................................22
A14 Subjektivní stránka trestného činu................................................................................................................25
A15 Omyl v trestním právu...................................................................................................................................27
A16 Okolnosti vylučující protiprávnost.................................................................................................................29
A17 Vývojová stadia trestné činnosti...................................................................................................................31
A18 Trestná součinnost a účastenství..................................................................................................................33
A19 Nepřímý pachatel, spolupachatelství............................................................................................................36
A20 Souběh trestných činů a recidiva..................................................................................................................37
A21 Zánik trestní odpovědnosti............................................................................................................................40
A22 Pojem a účel trestu, systém trestů................................................................................................................42
A23 Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení................................................44
A24 Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem
............................................................................................................................................................................. 45
A25 Nepodmíněný trest odnětí svobody..............................................................................................................46
A26 Zásady ukládání trestů dospělým..................................................................................................................48
A27 Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu........................................................50
A28 Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení...................................................................................................52
A29 Ochranná opatření........................................................................................................................................53
A30 Sankcionování mladistvých...........................................................................................................................56
A31 Sankcionování právnických osob...................................................................................................................59
Systematika zvláštní části.....................................................................................................................................63
B1 Trestné činy proti životu..................................................................................................................................64
B2 Trestné činy proti zdraví..................................................................................................................................66
B3 Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví...........................................................67
B4 Trestné činy proti těhotenství ženy.................................................................................................................69

2
B5 Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, svěření dítěte do moci jiného, zbavení osobní svobody,
omezování osobní svobody, zavlečení..................................................................................................................70
B6 Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy.........................................................72
B7 Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování svobody sdružování a
shromažďování, omezování svobody vyznání......................................................................................................73
B8 Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství........................................74
B9 Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti....................................................................................76
B10 Trestné činy proti rodině a dětem.................................................................................................................80
B11 Trestné činy proti majetku I: obohacovací – krádež a zpronevěra................................................................83
B12 Trestné činy proti majetku II: obohacovací – podvod a zvláštní případy podvodného jednání.....................84
B13 Trestné činy proti majetku III: obohacovací – zatajení věci, lichva, provozování nepoctivých her a sázek....86
B14 Trestné činy proti majetku IV: tzv. poškozovací trestné činy.........................................................................88
B15 Trestné činy proti majetku V: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) a legalizace výnosů z trestné činnosti
............................................................................................................................................................................. 91
B16 Trestné činy hospodářské I: trestné činy proti měně a platebním prostředkům...........................................92
B17 Trestné činy hospodářské II: trestné činy daňové a poplatkové....................................................................94
B18 Trestné činy hospodářské III: trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a trestné činy proti
právům duševního vlastnictví...............................................................................................................................96
B19 Trestné činy obecně nebezpečné I: obecné ohrožení a navazující trestné činy..........................................103
B20 Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty............................................................................107
B21 Trestné činy proti životnímu prostředí........................................................................................................109
B22 Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci.................................................114
B23 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných I: trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci
a úřední osoby a trestné činy úředních osob......................................................................................................119
B24 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných II: úplatkářství..................................................................122
B25 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných III: maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání a další
trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci...........................................................................124
B26 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných IV: trestné činy narušující soužití lidí...............................130
B27 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných V: výtržnictví a jiná rušení veřejného pořádku................132
B28 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných VI: opilství........................................................................134
B29 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných VII: organizovaná zločinecká skupina a některé další formy
trestné součinnosti.............................................................................................................................................134
B30 Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské.....................................................................137
B31 Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy.....................................................................144
C1 Trestněprocesní zákony a jejich výklad, ochrana ústavně zaručených základních práv a svobod v trestním
řízení, koncepce spravedlivého trestního procesu.............................................................................................150
C2 Předmět trestního řízení, předběžné otázky.................................................................................................152
C3 Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní zásady....................................153
C4 Subjekty trestního řízení a strany..................................................................................................................156
C5 Soudy.............................................................................................................................................................157
C6 Podezřelý a obviněný....................................................................................................................................160

3
C7 Obhájce.........................................................................................................................................................162
C8 Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení...........................................................................................164
C9 Státní zástupce v trestním řízení, policejní orgán..........................................................................................167
C10 Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů........................................................................169
C11 Jednotlivé důkazní prostředky – výpověď obviněného a obžalovaného, výpověď svědka.........................170
C12 Jednotlivé důkazní prostředky – zvláštní způsoby dokazování, odborné vyjádření a znalecký posudek,
ohledání osoby a věci, listinný důkaz, operativně pátrací prostředky................................................................173
C13 Procesní úkony............................................................................................................................................176
C14 Zajištění osob v trestním řízení....................................................................................................................178
C15 Zajištění věcí v trestním řízení.....................................................................................................................183
C16 Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání...........................................................185
C17 Přípravné řízení, rozhodnutí v přípravném řízení........................................................................................189
C18 Zkrácené přípravné řízení............................................................................................................................191
C19 Přezkoumání a předběžné projednání obžaloby, veřejné a neveřejné zasedání........................................192
C20 Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost.......................................................................194
C21 Hlavní líčení.................................................................................................................................................197
C22 Zvláštní způsoby řízení, odklony..................................................................................................................201
C23 Trestní řízení ve věcech mladistvých...........................................................................................................204
C24 Trestní řízení proti právnickým osobám......................................................................................................206
C25 Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení...............................................................................209
C26 Stížnost, odpor............................................................................................................................................211
C27 Odvolání......................................................................................................................................................213
C28 Dovolání......................................................................................................................................................217
C29 Stížnost pro porušení zákona, obnova řízení...............................................................................................220
C30 Vykonávací řízení.........................................................................................................................................224
C31 Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních..................................................................................227

4
Obecná část
A1 Pojem trestního práva hmotného, trestněprávní vztah, funkce trestního práva a
jeho základní zásady
Pojem trestního práva
- TP jako odvětví práva veřejného dělíme na:
o hmotné – stanoví, co je TČ a jakou sankci za něj lze uložit
o procesní – upravuje trestní řízení, procedurální postup trestních orgánů v trestních věcech

Trestněprávní vs. trestněprocesní vztah

- trestněprávní vztah:
o vztah mezi státem (OČTŘ) a pachatelem
o obsah:
 P&P státu uložit pachateli tresty či ochranná opatření
 P&P pachatele se jim podrobit + oprávnění, aby čin byl posuzován podle TZ
- trestněprocesní vztah:
o vztah mezi OČTŘ a osobou, proti níž se řízení vede – tedy i proti tomu, kdo TČ nespáchal
o vzniká usnesením o zahájení trestního stíhání
o obsah:
 P&P OČTŘ provádět trestní řízení a dle potřeby užít opatření přípustná podle TŘ
 P&P obviněného/obžalovaného se trestnímu řízení podrobit a právo využít zákonné
prostředky

Funkce trestního práva

- ochranná funkce:
o ochrana společnosti, ústavního zřízení a oprávněných zájmů FO a PO před kriminalitou
o TP má fragmentární charakter – vybírá si jen některé vztahy a ty upravuje
- regulativní funkce:
o vymezuje podmínky trestní odpovědnosti, ukládání trestů a ochranných opatření
- preventivní funkce:
o účelem TP je předcházet a zamezovat trestné činnosti
o individuální prevence – působení na konkrétního pachatele
o generální prevence – působení na ostatní členy společnosti (potenciální pachatele)
- represivní funkce:
o působí na pachatele TČ
o účelem je zabránit páchat další trestnou činnost
o ovlivněno zásadou subsidiarity trestní represe (účelnost, přiměřenost)

Základní zásady trestního práva

- principy a vůdčí ideje, na kterých je založeno TPH
- význam:
o poznávací – umožňují pochopit smysl a funkce TP
o interpretační – jako vodítko pro výklad zákonů a institutů
o aplikační – jako vodítko pro aplikaci
o normotvorný – pro tvorbu práva

Nullum crimen sine lege (není TČ bez zákona)

- nullum crimen sine lege scripta – pramenem TP může být pouze psané právo v zákonech nebo MS
podle čl. 10 Ústavy (nižší síly nestačí!)
- nullum crimen sine lege certa – TP normy musí vyjádřeny přesně, určitě a srozumitelně

5
 - nullum crimen sine lege stricta – zákaz analogie v neprospěch pachatele (analogie přípustná pouze
v TPP)
- nullum crimen sine lege praevia – zákaz retroaktivity v neprospěch pachatele (posuzuje se podle
zákona účinného v době spáchání TČ)

Nulla poena sine lege (není trestu bez zákona)

- požadavek zákonné formy (scripta)
- zákaz analogie (stricta) a retroaktivity (praevia) v neprospěch pachatele se použijí i pro ukládání trestů
- tresty nemusí být absolutně určité (certa), stačí, aby zákonodárce určil hranice, v jejíchž mezích soud
rozhodne (tzv. tresty relativně určité)

Zásada subsidiarity trestní represe

- TP je nejpřísnější prostředek, který má stát k ochraně taxativně vymezených zájmů k dispozici
- nastupuje tam, kde ostatní prostředky (soukromoprávní, správní) nejsou účinné – TP je prostředek
poslední instance (ultima ratio)

Zásada humanismu
- TP chrání demokratické a humanitární hodnoty, chrání oběti TČ a zachází humánně s pachateli TČ
- nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu,
trest smrti je nepřípustný (LZPS)

Zásada odpovědnosti za zavinění

- trestní odpovědnost závisí na existenci psychického vztahu pachatele ke skutečnostem, které
zakládají TČ (úmysl, nedbalost) – nezaviněné následky se nepřičítají (výjimkou TČ opilství!)

Zásada souběžné a nezávislé trestní odpovědnosti FO a PO

- trestní odpovědnosti FO a PO jsou na sobě nezávislé
- zásada individuální odpovědnosti FO se uplatňuje stále tam, kde TOPO není možná (§ 7 TOPO – výčet
TČ, kterých se PO nemůže dopustit)

A2 Prameny trestního práva, výklad trestních zákonů a analogie

Prameny trestního práva
- v materiálním smyslu – společenské okolnosti a důvody vzniku právní regulace
- ve formálním smyslu – právní formy, v nichž jsou vyjádřeny normy trestního práva (normativní právní
akty a normativní smlouvy)
- Ústava – normativní právní akt nejvyšší právní síly, upravuje hmotněprávní exempci poslanců,
senátorů, prezidenta a soudců ÚS, amnestii
- LZPS – zákaz trestu smrti, nullum crimen/poena sine lege, ne bis in idem, zákaz retroaktivity v
neprospěch pachatele, zákaz mučení, krutého a nelidského zacházení
- vyhlášené MS, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas – MPOPP, EÚLP, ÚPD, Evropská úmluva o
zabránění mučení + právní předpisy EU o TP
- Trestní zákoník (TZ – zákon č. 40/2009 Sb.):
o základní pramen TPH, odvětví komplexně a systematicky upravuje
o má 2 části – obecná část (působnost, trestní odpovědnost, sankce atd.), zvláštní část (13 hlav
podle druhových objektů) + ustanovení přechodná a závěrečná
- Zákon o soudnictví ve věcech mládeže (ZSVM – zákon č. 218/2003 Sb.) – upravuje podmínky
odpovědnosti za protiprávní činy mladistvých a dětí mladších 15 let (i proces)
- Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (ZTOPO – zákon č. 418/2011 Sb.) –
upravuje podmínky odpovědnosti PO
- další zákony:
o zákon o výkonu TOS
o zákon o výkonu zabezpečovací detence
o zákon o obětech TČ

6
 o zákon o probační a mediační službě
- amnestijní rozhodnutí prezidenta – vyžaduje se kontrasignace předsedou vlády nebo jím pověřeného
člena vlády, jsou retroaktivní a (na rozdíl od milosti) mají normativní povahu
- rozhodnutí ÚS ČR normativní povahy – rozhodnutí, kterými ÚS ruší zákony či ustanovení

Význam judikatury (soudních rozhodnutí) v TP

- není pramenem práva ve formálním smyslu (s výjimkou rozhodnutí, kterými ÚS ruší zákony či
ustanovení)
- judikatura obecních soudů nemá obecnou závaznost (pouze instanční – nižší soud musí respektovat
názor vyššího soudu, NS působí jako sjednotitel judikatury)

Struktura právních norem

- právní norma = závazné pravidlo chování
- hypotéza – předpoklad pro realizaci dispozice; v TP obsahuje znaky skutkové podstaty, které je třeba
naplnit, aby došlo ke spáchání TČ
- dispozice:
o konstatování, že byly naplněny znaky TČ, a proto bude uložena sankce
o části dispozice mohou být rozptýlené – část v obecné a část ve zvláštní části
o popisné – popisují znaky TČ
o odkazovací – odkazují na konkrétní normu
o blanketní – odkazují obecně na normu
o taxativní – znaky jsou vyjádřeny vyčerpávajícím způsobem
o demonstrativní – znaky či podmínky vyjádřené příkladně
- sankce = tresty, ochranná opatření a jiná opatření:
o absolutně určité – obsahují druh trestu i výměru (např. TOS na 25 let)
o relativně určité – druh trestu a výměra v určeném rozmezí (např. TOS na 1-5 let)
o absolutně neurčité – neurčitý druh i výměra (např. bude potrestán přiměřeně), nepoužívají
se, porušují zásadu NPSL certa

Výklad (interpretace) trestních zákonů

- účelem je poznání obsahu a smyslu právní normy
- podle subjektu, který výklad podává:
o autentický výklad – výklad orgánem, který normu vytvořil
o výklad ÚS – závazný, pokud ÚS ruší rozhodnutí obecního soudu a ten pokračuje v řízení podle
pokynů ÚS
o výklad vyšších soudů (NS) – účelem je sjednocování rozhodovací činnosti soudů
o výklad orgánů rozhodujících v konkrétní věci (soudní výklad) – závazný pro konkrétní případ
o výklad vědecký (doktrinální) – není závazný, ale je přesvědčivější než laický
- podle metody a způsobu výkladu:
o jazykový výklad – vychází z gramatiky, morfologie a syntaxe
o logický výklad – pomocí logických argumentů:
 a contrario = důkaz opaku
 per eliminationem – důkaz vyloučením (pokud zákon určí taxativním výčtem všechny
sankce, nelze uplatnit sankci jinou)
 a simili = důkaz podobnosti
 a maiore ad minus = důkaz od většího k menšímu
 a minore ad maius = důkaz od menšího k většímu
o systematický výklad – podle zařazení mezi jinými ustanoveními (v rámci jednoho zákona, ale i
celého oboru či celého právního řádu)
o historický výklad – podle historického kontextu a okolností vzniku
o komparativní výklad – srovnání obdobných institutů v různých právních řádech
o teleologický výklad – zkoumá se úmysl zákonodárce

7
 - podle poměru výkladu k doslovnému znění právní normy:
o doslovný výklad – rozsah právní normy je adekvátní textu, v němž je vyjádřena
o extenzivní výklad – rozšiřuje se doslovné znění normy
o restriktivní výklad – smysl normy je stanoven úžeji než doslovný význam

Analogie
- = zaplňování mezer v právu – podřazení neupraveného případu pod zákonné ustanovení
- analogie legis – užití analogické normy v témže předpise
- analogie iuris – užití analogické normy v jiném předpise
- v TPH je možné použít analogii pouze ve prospěch pachatele, v neprospěch je zakázána!
- v TPP je analogie obecně přípustná

A3 Internacionalizace a europeizace trestního práva

Internacionalizace trestního práva
- důsledek globalizace, projevuje se ve vzniku mezinárodního práva trestního a vlivu MPV na
vnitrostátní právo
- vznik po 2. světové válce – cílem bylo potrestat nejtěžší válečné zločiny → byl přijat Statut
Mezinárodního vojenského tribunálu (Norimberk, 1945) – 3 kategorie zločinů:
o zločiny proti míru (plánování, zahájení či vedení války)
o válečné zločiny (např. vraždění zajatců)
o zločiny proti lidskosti (proti civilnímu obyvatelstvu)
- snaha OSN o kodifikaci – návrh Kodexu zločinů proti míru a bezpečnosti lidstva (nebyl schválen) →
RB vytvářela ad hoc trestní tribunály (Jugoslávie, Rwanda)
- Mezinárodní trestní soud (ICC, Haag) – zřízen Římským statutem 2002, příslušný pro nejzávažnější
zločiny podle MP (genocidia, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny, zločin agrese), jeho jurisdikce je
dána, když stát nechce nebo není schopen zločin stíhat sám (princip komplementarity)
- multilaterální smlouvy:
o mezinárodní smlouvy o lidských právech jsou aplikovatelné přímo (např. MPOPP, EÚLP)
o ty, které stanoví pro smluvní státy povinnost vybrané činy kriminalizovat ve vnitrostátním
právním řádu, nejsou přímo aplikovatelné a musí být recipovány do práva státu

Europeizace trestního práva

- probíhá ve 2 směrech – na půdě Rady Evropy a prostřednictvím práva EU

Rada Evropy
- mezivládní aktivity – spolupráce států (např. společné vypracování smluv)
- kooperační aktivity – podpora reforem v členských státech
- základními právními instrumenty jsou smlouvy (např. 1950 Úmluva o ochraně lidských práv a
základních svobod), rezoluce a doporučení
- vytvořen Evropský výbor pro trestněprávní problematiku – podporuje společný postup států, výzkum
a rozvoj spolupráce v oblasti TP
- priority:
o boj s korupcí a organizovaným zločinem (Trestněprávní úmluva o korupci)
o boj proti praní špinavých peněz
o boj proti kyberkriminalitě
o boj proti terorismu (Evropská úmluva o potlačování terorismu)
o boj proti obchodování s lidmi

Evropská unie
- v 90. letech došlo k europeizaci kriminality v EU – jednotný trh a zrušení přeshraničních kontrol vedly
ke změnám v oblasti hospodářské a organizované kriminality a ilegálního přistěhovalectví → nutnost
spolupráce v trestních věcech

8
 - Maastrichtská smlouva (1993) – nový 3. pilíř – spolupráce v oblasti justice a vnitra
- Amsterodamská smlouva (1997) – 3. pilíř – justice a vnitro přeměněno na policejní spolupráci v
justičních a trestních věcech (nově také boj proti rasismu a xenofobii) X část přešla do 1. pilíře (azyl,
migrace, kontrola hranic)
- Lisabonská smlouva (2007) – zrušení pilířové struktury, oblast justiční spolupráce v trestních věcech
upravována nařízeními, směrnicemi a rozhodnutími
- priority:
o boj proti rasismu a xenofobii
o boj proti terorismu (→ teroristické TČ)
o boj proti organizovanému zločinu (→ organizovaná zločinecká skupina)
o boj proti obchodování s lidmi a proti kriminalitě páchané na dětech (→ TČ obchodování
s lidmi, TČ sexuálního nátlaku, pohlavního zneužití, šíření pornografie atd.)
o boj proti korupci a podvodům (→ TČ poškození finančních zájmů EU, TČ neoprávněného
opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku)
o boj s praním špinavých peněz (→ TČ legalizace výnosů z trestné činnosti)
o boj s počítačovou kriminalitou
o boj s ilegálním přistěhovalectvím (→ TČ organizování a umožnění nedovoleného překročení
státní hranice, napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky, neoprávněné
zaměstnávání cizinců)
o boj s obchodováním s drogami
o trestněprávní ochrana životního prostředí (→ TČ neoprávněné vypuštění znečišťujících látek)
- Corpus Iuris – návrh trestního kodexu obsahujícího hmotnou i procesní část (nebyl přijat)
- harmonizace TPH i TPP směrnicemi (oblast trestního řízení, práva obětí, vzájemná přípustnost důkazů
mezi členskými státy)
o emergency break – pokud se členský stát domnívá, že se návrh dotýká aspektů jeho systému
soudnictví, může dojít k pozastavení přijímání směrnice v řádném legislativním postupu,
případně možnost posílené spolupráce mezi státy, které o úpravu stojí
- SFEU předpokládá posílení Eurojustu (Haag):
o tvoří ho národní státní zástupci, soudci a policejní úředníci
o pomáhá ČS v boji proti terorismu a závažné organizované trestné činnosti nejméně ve 2
státech
- Úřad Evropského veřejného žalobce:
o vytvořen nařízením (EU) č. 2017/1939
o pravomoc ve věcech závažných TČ proti rozpočtu EU a proti jejím ekonomickým zájmům

A4 Působnost trestních zákonů

- působnost = okruh společenských vztahů, na které se právní norma vztahuje, a podmínky, za kterých
se tato norma použije

Působnost časová
- řeší otázku, podle kterého zákona se posoudí daný případ

TPH
- zásada nullum crimen sine lege praevia – zákaz retroaktivity v neprospěch pachatele (trestnost činu
se posuzuje podle zákona účinného v době spáchání; podle pozdějšího zákona se posuzuje jen tehdy,
jestliže je to pro pachatele příznivější – § 2 odst. 1 TZ)
- trestnost = podmínky, které jsou trestněprávně relevantní pro výrok o vině a trestu (např. okolnosti
vylučující protiprávnost či promlčení)
- doba spáchání TČ = doba ukončení jednání (nikoli doba, kdy nastane následek):
o u pokračujících TČ a TČ hromadných – doba spáchání posledního útoku
o u trvajících TČ – okamžik ukončení protiprávního stavu
- zpětná časová účinnost zákona možná, pokud je to ve prospěch pachatele

9
 - pozdější zákon = novější zákon s účinností do doby pravomocného rozhodnutí

TPP
- trestní řízení se řídí procesními pravidly účinnými v době probíhajícího řízení
- druh trestu se ukládá podle zákona účinného v době, kdy se o TČ rozhoduje
- ochranné opatření se ukládá dle zákona účinného v době, kdy se o něm rozhoduje
- způsob výkonu trestu, uloženého za účinnosti starého zákona, se řídí zákonem účinným v době, kdy je
vykonáván

Působnost místní
- vymezuje území, na kterém trestní zákon působí svými účinky; může být rozšířena nebo zúžena MS
- řízena subsidiaritou – nejprve se uplatní zásada teritoriality, když nepřichází v úvahu, uplatní se zásady
registrace, personality, popř. zásada ochrany a univerzality

Princip teritoriality (§ 4 TZ)

- dle českého zákona se posoudí trestnost činu spáchaného na území ČR
- postihuje i distanční delikty (jednání na území ČR s následkem jinde / jednání jinde s následkem v ČR)
- vztahuje se i na účastenství bez ohledu na to, zda je čin pachatele v cizině trestný
- nejsou vyňata exteritoriální místa (sídla velvyslanectví a mezinárodních organizací), pravomoc státu je
však omezena souhlasem dotčeného státu
- tranzitní delikty – místem činu jsou všechna místa, kde existoval příčinný vztah mezi jednáním a
následkem (např. „putování“ kokainu z Frankfurtu, přes Prahu do Vídně – trestné všude, kudy projel)
- opomenutí – místem činu je místo, kde měl pachatel povinnost jednat, i místo, kde se zdržoval v době
spáchání TČ
- pokusu – místem činu je i místo, kde měl nastat následek
- organizátorství, návod a pomoci – místem činu je místo, kde k nim došlo
- PO – pokud TČ spáchá PO mající sídlo / podnik / organizační složku na území ČR, pokud zde vykonává
činnost nebo tu má majetek

Zásada registrace (§ 5 TZ)

- trestní zákon se vztahuje na TČ spáchané mimo území ČR na palubě letadla, lodi či jiného plavidla
nebo vzdušného dopravního prostředku, které jsou registrovány v ČR (X princip vlajky – nezáleží na
tom, jakou má vlajku, ale kde je skutečná registrace)

Zásada personality
- aktivní zásada personality (§ 6 TZ) – podle českého zákona se posoudí trestnost činu spáchaného v
cizině občanem ČR (+ osobou bez státní příslušnosti mající na území ČR povolen trvalý pobyt)
- pasivní zásada personality (§ 7 odst. 2 TZ) – podle českého zákona se posuzuje trestnost činu
spáchaného v cizině proti občanu ČR, jestliže je čin v místě spáchání trestný nebo jestliže místo činu
nepodléhá žádné trestní pravomoci

Zásada ochrany a univerzality (§ 7 odst. 1 TZ)

- některé TČ jsou stíhány bez ohledu na místo činu a pachatele
- zásada ochrany – TČ související s ochranou zájmů a orgánů státu (např. terorismus, rozvracení
republiky)
- zásada univerzality – TČ útočící na samotné principy lidství (např. TČ proti lidskosti, proti míru, válečné
TČ)

Zásada subsidiární univerzality (§ 8 TZ)

- podle českého zákona se posoudí trestnost činu spáchaného v cizině cizím státním příslušníkem nebo
osobou bez státní příslušnosti, která nemá na území ČR povolen trvalý pobyt, i tehdy, jestliže:
o čin je trestný i podle zákona účinného na území, kde byl spáchán (oboustranná trestnost),
o pachatel byl dopaden na území ČR, nebyl vydán nebo předán k trestnímu stíhání a
o žádající stát požádal o provedení trestního stíhání pachatele v ČR X nesmí však být uložen
přísnější trest, než stanoví zákon státu, na jehož území byl TČ spáchán

10
 - platí také tehdy, byl-li čin spáchán ve prospěch PO, která má na území ČR sídlo nebo organizační složku

Působnost věcná
- vyjadřuje, na jaký okruh společenských vztahů trestní zákon dopadá
- TP chrání státní, veřejné i individuální zájmy (ty jsou konkretizovány ve 13 hlavách zvláštní části TZ a
individualizovány ve SP jednotlivých TČ)

Působnost osobní
- je vymezena negativně skrze výjimky z trestního zákona, tj. na koho se TZ nevztahuje
- exempce hmotněprávní (indemnita) – osoby jsou zcela nebo zčásti beztrestné
- exempce procesní (nestíhatelnost) – vynětí z pravomoci OČTŘ (pachatel je trestný, ale určité okolnosti
brání provedení trestního řízení)
- prezident republiky:
o nelze jej zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek po dobu výkonu funkce (procesní
exempce)
o může být stíhán za ústavní delikty (pro velezradu a za hrubé porušení Ústavy či jiné součásti
ústavního pořádku) – trestem je ztráta úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt
- poslanci a senátoři:
o hmotněprávní exempce:
 úplná – nemohou být postiženi za hlasování v Poslanecké sněmovně / Senátu
 částečná – nemohou být postiženi za projevy v Poslanecké sněmovně / Senátu
(podléhají disciplinárním orgánům komory)
o procesní exempce – nelze je trestně stíhat bez souhlasu komory (při odepření souhlasu je
stíhání po dobu výkonu mandátu vyloučeno)
- soudci ÚS – nelze je stíhat bez souhlasu Senátu (pokud souhlas odepře, je stíhání po dobu výkonu
funkce vyloučeno)
- soudci – pro činy spáchané v souvislosti s funkcí je lze trestně stíhat nebo zadržet jen se souhlasem
prezidenta republiky
- poslanci Evropského parlamentu:
o mají stejnou imunitu jako členové Parlamentu jejich státu, pokud se nacházejí na území
tohoto státu; na území jiného státu EU se na ně vztahuje imunita proti zadržení a stíhání
o imunitu nelze namítat, pokud je člen EP přistižen při páchání TČ; EP může člena imunity zbavit
- diplomaté (Vídeňská úmluva o diplomatických stycích)

A5 Pojem trestného činu a jeho znaky

Pojem trestného činu
- materiální pojetí TČ (TZ 1961) – nebezpečnost činu pro společnost, problémem neurčitost pojmu
- formální pojetí TČ (TZ 2009) – vychází ze zásady nullum crimen sine lege certa, požadavek určitosti TP
norem, právní jistota adresátů
- TČ = protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v
takovém zákoně (§ 13 odst. 1 TZ) → tato definice je omezena 2 korektivy:
o zásada subsidiarity trestní represe (hmotněprávní korektiv):
 trestní odpovědnost pachatele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat
jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění
odpovědnosti podle jiného právního předpisu
 společensky škodlivé jednání = určeno povahou a závažností TČ, významem
chráněného zájmu, způsobem provedení činu, okolnostmi spáchání, osobou
pachatele
 odpovědnost podle jiného právního předpisu = např. náhrada škody podle
občanského práva, sankce za přestupek
o zásada oportunity (procesněprávní korektiv):
 umožňuje státnímu zástupci zastavit trestní řízení pro neúčelnost (§ 172 odst. 2 TŘ)

11
Pojmové znaky trestného činu
- 1) protiprávnost – rozpor s právním řádem (formulace „neoprávněně“, „v rozporu s právními
předpisy“)
- 2) typové znaky (znaky SPTČ) – charakterizují jednotlivé TČ:
o objekt – chráněný zájem
o objektivní stránka – jednání, následek a kauzální vztah mezi nimi
o subjekt – pachatel
o subjektivní stránka – forma zavinění (úmysl či nedbalost)
- 3) obecné znaky / požadavky na subjekt (pachatele):
o věk – trestně odpovědná je osoba starší 15 let
o příčetnost – schopnost rozpoznat protiprávnost a ovládat své jednání
o u mladistvého (15-18 let) rozumová a mravní vyspělost –musí dosáhnout vyspělosti, aby
rozpoznal protiprávnost nebo ovládat své jednání, jinak není trestně odpovědný
- podle § 111 TZ se TČ rozumí i příprava zvlášť závažného zločinu, pokus TČ a účastenství na TČ ve
formě organizátorství, návodu a pomoci
- TČ spáchaný mladistvým = provinění (nejde o samostatnou kategorii TČ!)
- TČ X protiprávní čin – termín používá ZSVM jako souhrnné označení pro TČ, provinění a čin jinak
trestný
- TČ X čin jinak trestný – čin je beztrestný, ale v každém jiném případě by trestný byl (např. chybí věk,
příčetnost nebo byl spáchán za okolnosti vylučující protiprávnost)
- TČ X přestupek – přestupky vymezeny v přestupkovém zákoně, vyznačují se nižší mírou škodlivosti,
stejně jako u TČ se vyžaduje věk nad 15 let, zavinění a příčetnost

Třídění trestných činů

- 1) podle typové závažnosti:
o monopartice – jen 1 trestní delikt
o bipartice – 2 kategorie deliktů
o tripartice – 3 kategorie
o TZ 2009 je založen na bipartici – TČ dělí na přečiny a zločiny:
 přečiny – všechny nedbalostní TČ a úmyslné TČ s horní hranicí trestní sazby do 5 let
(včetně)
 zločiny – všechny ostatní TČ, které nejsou přečiny
 zvlášť závažné zločiny (podkategorie zločinů)
 úmyslné TČ s horní hranicí trestní sazby nejméně 10 let
 je u nich trestná i příprava k TČ (pokud tak zákon u TČ výslovně stanoví)
 je možné mimořádně zvýšit TOS
 je možné uložit výjimečný trest (pokud tak zákon stanoví)
 je možné uložit trest propadnutí majetku
 pachatel se zařadí do věznice se zvýšenou ostrahou
- 2) podle objektu TČ (chráněného zájmu) – dělení zvláštní části TZ do 13 hlav podle tzv. druhového
objektu (např. TČ proti životu a zdraví, TČ proti rodině a dětem, TČ proti majetku)
- 3) podle toho, zda vyvolávají účinek:
o TČ materiální (výsledečné) – vyžaduje se účinek (např. krádež)
o TČ formální (čistě činnostní) – netřeba účinek (např. neposkytnutí pomoci)
- 4) podle druhu následku:
o TČ ohrožovací – následkem je nebezpečí poruchy (např. obecné ohrožení)
o TČ poruchové – následkem je porucha (např. podvod)
- 5) podle způsobu jednání:
o komisivní TČ – lze je spáchat pouze konáním
o omisivní TČ – lze je spáchat opomenutím:
 pravé omisivní TČ – lze spáchat pouze opomenutím konání, k němuž měl pachatel
obecnou povinnost (např. neposkytnutí pomoci)

12
  nepravé omisivní TČ – lze spáchat konáním i opomenutím zvláštní povinnosti konat
(např. u vraždy dítěte tím, že mu nedávám najíst)
- 6) podle okruhu subjektů, které se jich mohou dopustit:
o obecné TČ – může je spáchat kdokoliv
o zvláštní TČ – může se jich dopustit jen osoba určité vlastnosti nebo postavení (např. úřední
osoba u zneužití pravomoci úřední osoby):
 pravé zvláštní TČ – vlastnost/postavení již v základní SP
 nepravé zvláštní TČ – vlastnost/postavení je okolností podmiňující vyšší trestní sazby
(např. úřední osoba u mučení)
o vlastnoruční TČ – předpokládá osobní jednání pachatele, je vyloučeno nepřímé pachatelství či
spolupachatelství (např. TČ soulože mezi příbuznými)
- 7) podle formy zavinění:
o úmyslné TČ:
 úmysl přímý – pachatel přímo TČ spáchat chtěl
 úmysl nepřímý – pachatel věděl, že TČ spáchat může, a pro případ, že jej spáchá, s
tím byl srozuměn
o nedbalostní TČ:
 vědomá nedbalost – pachatel sice škodu či TČ způsobit nechce, ví však, že jej
způsobit může a spoléhá na to, že se tak nestane
 nevědomá nedbalost – pachatel škodu nebo TČ způsobit nechce, a dokonce ani neví,
že může takový následek nastat, ale vzhledem k okolnostem a svým osobním
poměrům o tom vědět měl a mohl
- 8) podle vývojových stadií TČ:
o příprava
o pokus
o dokonaný TČ
- 9) z časového hlediska:
o pokračování v TČ – jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují
SP stejného TČ, jsou spojeny podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a
souvislostí v předmětu útoku (§ 116 TZ)
o TČ hromadné – je požadovaná mnohost útoků spojená jednotným záměrem, na rozdíl od
pokračování v TČ je mnohost útoků znakem SP (v případě jednotlivého útoku nejde o TČ –
např. TČ nedovoleného ozbrojování)
o TČ trvající – spočívají v udržování protiprávního stavu, ať již jej vyvolal pachatel nebo vznikl
bez jeho přičinění (např. TČ omezování osobní svobody)

Místo a doba spáchání trestného činu

- místo spáchání TČ – všechna místa, kde TČ probíhal
- doba spáchání TČ – časové období, ve kterém byl TČ spáchán (TČ, které trvají delší dobu – pokračování
v TČ, TČ hromadné, TČ trvající)

A6 Skutková podstata trestného činu

Pojem skutkové podstaty trestného činu
- je jedním z formálních znaků TČ – vyjadřuje typové znaky uvedené v trestním zákoně
- jde o souhrn znaků, které charakterizují jednotlivé TČ a odlišují je navzájem
- od SPTČ odlišujeme konkrétní skutkový děj (skutek), který má znaky SPTČ
- od SPTČ odlišujeme dispozici, která je souhrnem všech podmínek TO, včetně těch, které nejsou znaky
SPTČ (věk, příčetnost atp.)
- SPTČ musí být jasné, určité a srozumitelné – naplňují zásadu nullum crimen sine lege certa

Znaky skutkové podstaty trestného činu

- obligatorní znaky – pokud nemá posuzovaný skutek tyto znaky, není naplněna SPTČ:

13
 o objekt TČ – zájem chráněný trestním zákonem
o objektivní stránka TČ – jednání, následek a kauzální nexus mezi nimi
o pachatel (subjekt) TČ – kdokoli, kdo je trestně odpovědný, pokud ze zákona neplyne něco
jiného
o subjektivní stránka TČ – vnitřní psychický vztah pachatele k protiprávnímu jednání;
obligatorním znakem subjektivní stránky je zavinění, výjimečně i pohnutka
- fakultativní znaky – nemusí být u všech SP, jestliže však SP některý fakultativní znak obsahuje, musí
být i tento znak splněn, aby byla naplněna (např. místo, čas, cíl, motiv, předmět útoku)

Třídění skutkových podstat

- podle vyjádření v zákoně:
o SP popisná – popisuje znaky TČ
o SP odkazovací – odkazuje na konkrétní normu
o SP blanketní – odkazuje na normu obecně
- podle závažnosti TČ nimi charakterizovaných:
o základní SP:
 uvádějí znaky běžného typu daného TČ
 bývají většinou uvedeny v prvních odstavcích příslušných ustanovení
 potřebná forma zavinění (§ 13 odst. 2) – úmysl, není-li výslovně uvedeno, že stačí i
nedbalost (např. formulací „byť i z nedbalosti“)
o kvalifikované SP:
 tvořeny znaky základní SP a nějakým dalším znakem, který typizuje vyšší stupeň
závažnosti pro společnost (např. závaznější porušení/ohrožení objektu TČ)
 pouze modifikují základní SP
 potřebná forma zavinění (§ 17) – nedbalost, není-li výslovně uvedeno, že je nutný
úmysl
o privilegované SP:
 tvořeny znaky základní SP a nějakým dalším znakem, který typizuje nižší stupeň
závažnosti pro společnost
 vyskytují se ojediněle (např. vražda novorozence matkou je privilegovanou SP k
vraždě)
o SP kvalifikované a privilegované jsou v poměru speciality k SP základním, což vylučuje jejich
jednočinný souběh
- podle struktury:
o jednoduché SP – neobsahují více znaků stejného druhu
o složité SP – charakterizovány pluralitou znaků:
 složená SP – vzniká spojením více znaků jiných jednoduchých SP
 kumulativní SP – znaky musí být splněny kumulativně (např. loupež – svoboda
rozhodování + majetek)
 alternativní SP – znaky jsou dány alternativně, k naplnění stačí, aby byl naplněn
jeden z nich (např. rozvracení republiky)

A7 Pokračování v trestném činu, trestné činy hromadné a trestné činy trvající

- jde o zvláštní případy TČ, které trvají delší dobu
- doba spáchání TČ – časové období, ve kterém byl TČ spáchán (důležité z hlediska věku pachatele,
určení působnosti trestního zákona, promlčení)
- místo spáchání TČ – všechna místa, kde TČ probíhal (např. podvod – kde uvedl pachatel jinou osobu v
omyl i místo obohacení)
- z hlediska TPH se pokračování v TČ, TČ hromadné a TČ trvající posuzují jako jeden skutek a jeden TČ,
vícečinný souběh je vyloučen X z hlediska TPP je každý z dílčích útoků pokračujícího TČ samostatným
skutkem
- moment ukončení trestné činnosti:

14
 o důležitý pro určení časové působnosti trestního zákona – jestliže se část jednání odehrála za
účinnosti nového zákona, jsou tyto činy posuzovány podle nového zákona
o pokud pachatel spáchal alespoň část jednání jako plnoletý, je odpovědný nikoliv jako
mladistvý
o promlčecí doba počíná běžet od ukončení TČ, tedy u trvajících TČ od zániku protiprávního
stavu a u pokračování v TČ a hromadných TČ od posledního dílčího útoku

Pokračování v trestném činu

- = jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují, byť i v souhrnu, SP
stejného TČ, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí
časovou a souvislostí v předmětu útoku (§ 116 TZ)
- 4 znaky pokračování v TČ (musí být splněny kumulativně):
o 1) stejná SPTČ:
 jde o opětovné uskutečňování jedné a téže SP
 škody způsobené pokračováním v TČ se sčítají
 všechny dílčí útoky tvoří jediné jednání, které má i jediný následek (účinek)
o 2) stejný nebo podobný způsob provedení – pokračovat lze v činnosti velmi podobné,
stejnorodé
o 3) objektivní souvislost:
 časová – časový úsek mezi jednotlivými útoky
 místní – nepatří mezi nezbytné znaky
 souvislost v předmětu útoku
o 4) subjektivní souvislost – postupné uskutečňování stejného záměru, společný záměr musí
spojovat každý dílčí útok
- výjimečně je pokračování výslovným znak SP (např. § 201 odst. 3 TZ – pachatel pokračuje v
ohrožování výchovy dítěte)
- mezníkem, který odděluje jeden pokračující TČ od druhého, je doručení usnesení o zahájení
trestního stíhání – pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, posuzuje se takové jednání jako
nový skutek (§ 12 odst. 11 TŘ)
- X opakování TČ – pachatel znovu naplňuje SP téhož TČ, ale chybí spojení stejným záměrem nebo jiné
podmínky pokračování, a proto jde o více skutků (dvojnásobný, trojnásobný TČ)

Trestné činy hromadné

- podmínkou trestnosti je více útoků, které až v souhrnu zakládají odpovědnost za TČ + společný záměr
- např. TČ nedovoleného ozbrojování – SP předpokládá výrobu zbraně či střeliva ve značném množství
(tzn. vyrobení jedné zbraně nenaplní SPTČ)
- na rozdíl od pokračování je mnohost útoků vyjádřena přímo jako znak SPTČ

Trestné činy trvající

- pachatel vyvolá protiprávní stav a pak ho udržuje (např. TČ omezování osobní svobody) nebo udržuje
protiprávní stav, aniž ho vyvolal (kde zákon nevyžaduje i vyvolání)
- postihuje se tu udržování protiprávního stavu, které pachatel stále obnovuje

A8 Objekt trestného činu

Pojem objektu trestného činu
- jde o obligatorní znak SPTČ – společenské vztahy, zájmy a hodnoty (tzv. právní statky) chráněné
trestním zákonem
- zpravidla není vyjádřen v zákoně – jde o teoretickou konstrukci a musíme jej dovodit výkladem
- TP má fragmentární povahu – zákonodárce vyjímá jen určité objekty (hodnoty, zájmy), které považuje
za základní a které je potřeba chránit
- následek TČ – ohrožení nebo porušení objektu TČ X účinek TČ – porušení předmětu útoku

15
Třídění objektů trestných činů
- podle stupně obecnosti:
o obecný (rodový) objekt – souhrn nejdůležitějších vztahů, zájmů a hodnot, které chrání trestní
zákon
o skupinový (druhový) objekt:
 je vyjádřen společnými druhovými rysy individuálních objektů jednotlivých TČ
 TČ jsou obvykle seskupeny v jedné hlavě/dílu podle druhového objektu ve zvláštní
části TZ (např. TČ proti majetku)
o individuální objekt:
 označuje jednotlivý zájem chráněný konkrétním ustanovením TZ – je obligatorním
znakem SP každého TČ
 např. individuálním objektem TČ krádeže je zájem na ochraně majetku
- objekt hlavní a vedlejší:
o objekt hlavní (primární) – nejdůležitější zájmy, proti nimž TČ bezprostředně útočí (např. život
člověka u TČ vraždy)
o objekt vedlejší (sekundární):
 společenské zájmy, které jsou postiženy nepřímo (např. výživa rodiny zavražděného
při TČ vraždy)
 mohou být pokaždé jiné, nelze je odvodit rozborem příslušných ustanovení TZ
- některé TČ mají více objektů:
o objekty vyjádřené kumulativně – všechny objekty musí být jednáním pachatele zasaženy
současně (např. loupež – osobní svoboda a ochrana majetku)
o objekty vyjádřené alternativně – postačí zasažení jednoho z alternativně uvedených objektů
TČ (např. rozvracení republiky – územní celistvost, ústavní zřízení, obranyschopnost)

Předmět útoku
- předmětem útoku jsou lidé, nebo věci, na které pachatel TČ bezprostředně útočí (např. zavražděný
člověk u vraždy nebo cizí věc u krádeže)
- hmotné i nehmotné (např. pohledávka u lichvy / legalizace výnosů z TČ)
- je fakultativním znakem SPTČ (mají jej jen některé TČ), ale pokud je jejím znakem, musí být naplněn
- má význam pro trestní řízení – umožňuje v obžalobě, návrhu na potrestání a rozsudku individualizovat
a konkretizovat TČ
- porušení předmětu útoku = účinek TČ – jde o změnu (např. zlomené žebro, rozbitá výkladní skříň)
nebo možnost změny předmětu útoku (např. nebezpečí výbuchu)

A9 Objektivní stránka trestného činu

- je obligatorním znakem SPTČ – charakterizuje způsob spáchání TČ a jeho následky

Obligatorní znaky objektivní stránky trestného činu

- musí být v každé SPTČ – pokud některý znak chybí, není naplněna objektivní stránka TČ, a tudíž není
naplněná ani SPTČ a nenastává trestní odpovědnost
- jsou jimi jednání, následek a příčinná souvislost mezi jednáním a následkem

Jednání
- = projev vůle ve vnějším světě
- má psychickou (vůle) a fyzickou složku (projev) – chybí-li jedna ze složek, nejde o jednání ve smyslu
trestního práva
- jednáním je konání (vůlí řízený pohyb – např. bodnutí poškozeného) i opomenutí (vůlí řízené zdržení
se pohybu – např. neposkytnutí pomoci)
- komisivní TČ – lze je spáchat pouze konáním
- omisivní TČ:

16
 o předpokladem je, že pachatel mohl vzhledem k okolnostem a svým poměrům splnit nějakou
povinnost
o pravé omisivní – lze je spáchat pouze opomenutím, jde o obecnou povinnost konat (např.
neposkytnutí pomoci)
o nepravé omisivní – lze je spáchat konáním i opomenutím, jde o zvláštní povinnost konat
(např. vražda spáchaná neposkytnutím stravy dítěti)
- obecná povinnost konat:
o např. obecná povinnost poskytnout pomoc nebo obecná povinnost překazit TČ
o její porušení nezakládá TO za následek, pouze za porušení příslušné obecné povinnosti
- zvláštní povinnost konat:
o stanoví podmínky TO za nepravý omisivní delikt (§ 112 TZ) – musí vyplývat:
 ze zákona / jiného právního předpisu (např. péče o dítě)
 z úředního rozhodnutí (např. ustanovení opatrovníka)
 ze smlouvy (např. strážný neuhlídal zboží – pomoc při krádeží spáchaná omisivně)
 v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat (garance) – např. převod slepce
přes křižovatku
 z předchozího ohrožujícího jednání (ingerence) –povinnost odvrátit nebezpečí, které
pachatel vyvolal (např. horolezec vyvede tělesně postiženou osobu na nepřístupnou
skálu)
 z jiného důvodu, z něhož byl pachatel podle okolností a svých poměrů, povinen
konat (např. společenství v nebezpečí při účasti v horolezeckém týmu)
o její porušení zakládá TO za následek
- TČ mohou mít i dvě jednání (např. znásilnění = násilné jednání + soulož)
- jednáním není:
o vis absoluta (fyzické násilí), které vylučuje projev vůle (např. A vedl ruku B, kterou bodl C do
břicha)
o reflexní pohyby, pohyby vyvolané křečí, pohyby v bezvědomí či mluvení ze spaní
o případy, kdy chybí projev (např. myšlenka, že někoho zabiji)
- jednáním je:
o vis compulsiva (psychické donucení) ani závazný rozkaz jednání nevylučuje (došlo k projevu
vůle, byť ovlivněnou okolnostmi), nenastává však TO z důvodu okolnosti vylučující
protiprávnost
o jednání, které tvoří znaky SPTČ spáchaného z nedbalosti, přičemž chtěný následek není
trestněprávně závadný
o jednání dítěte či osoby nepříčetné (nenastává však TO z důvodu nedostatku věku /
nepříčetnosti)

Následek trestného činu

- = porušení nebo ohrožení hodnot, které jsou objektem TČ
- následkem může být porucha nebo ohrožení
- podle druhů následku rozlišujeme:
o následek – jde o poruchu nebo ohrožení objektu jako znak základní SPTČ
o těžší následek:
 jde o závažnější poruchu nebo závažnější ohrožení primárního či sekundárního
objektu za předpokladu, že v něm zákon shledává přitěžující okolnost nebo okolnost
podmiňující použití vyšší trestní sazby
 je znakem kvalifikované SPTČ
 např. způsobení smrti při znásilnění
o škodlivý následek:
 jeho zamezení či napravení je podmínkou beztrestnosti z důvodu účinné lítosti
 je třeba zahrnout také nezaviněné skutečnosti (např. při obecném ohrožení
žhářstvím i škodu vzniklou na sousedním majetku při hašení požáru)

17
 o zvlášť těžký a těžko napravitelný následek – pouze u poruchy, je jednou z podmínek uložení
výjimečného trestu
- následek u majetkových deliktů:
o škoda nikoli nepatrná – min. 10 000 Kč
o škoda nikoli malá – min. 50 000 Kč
o větší škoda – min. 100 000 Kč
o značná škoda – min. 1 000 000 Kč
o škoda velkého rozsahu – min. 10 000 000 Kč

Příčinný vztah mezi jednáním a následkem

- pachatel může být trestně odpovědný jen tehdy, pokud svým jednáním následek skutečně způsobil
- vývoj příčinné souvislosti musí být zahrnut zaviněním alespoň v hrubých rysech – nezaviněné
následky, těžší následky a účinky se nepřičítají
- kauzální nexus je nutný mezi:
o jednáním a následkem
o jednáním a účinkem
o jednáním a následkem, který je okolností pro použití vyšší trestní sazby nebo přitěžující
okolností
o jednáním a škodlivým následkem
o dobrovolným jednáním a odstraněním nebezpečí způsobeného přípravou nebo pokusem, má-
li trestnost přípravy či pokusu zaniknout
- příčinný vztah se stanovuje pomocí teorie podmínky (conditio sine qua non):
o zkoumá, zda by k následku (účinku) v jeho konkrétní podobě došlo i tehdy, pokud by se určité
jednání odmyslelo
o příčinou je pak každý jev, bez něhož by jiný jev nenastal, resp. nenastal by způsobem,
kterým nastal
- trestní odpovědnost je omezena 2 zásadami posuzování příčinné souvislosti:
o 1) zásada umělé izolace jevů:
 omezuje zjištěné příčiny a následky na ty trestněprávně relevantní
 trestněprávně relevantní příčina = protiprávní jednání trestně odpovědného
pachatele popsané v SPTČ
 trestněprávně relevantní následek = následek popsaný v SPTČ
o 2) zásada gradace příčinné souvislosti:
 různé příčiny a podmínky mají různý vliv na způsobení následku
 stupeň způsobení následku je jednou z okolností určujících povahu a závažnost TČ
(např. pro vraždu má větší význam jednání toho, kdo oběť usmrtí než ten, kdo
poskytne zbraň)
- teorie přerušené příčinné souvislosti:
o příčinná souvislost se přeruší (nedospěje až k účinku), pokud do příčinného vztahu vstoupí
další, výlučná a samostatná příčina (náhodná událost či jednání třetí osoby), která způsobila
účinek bez ohledu na jednání pachatele
o pachatel musí takový vývoj předvídat alespoň jako možný, jinak odpovídá pouze za pokus
TČ (A poraní B v úmyslu ho usmrtit, B zemře zavražděním osobou C  A bude trestně
odpovědný a přičítá se mu dokonaná vražda, pokud si tento následek představoval alespoň
jako možný a byl s ním srozuměn)

Fakultativní znaky objektivní stránky trestného činu

- nemusí být u všech SPTČ, pokud ho však SPTČ má, stává se tento znak pro onu SPTČ obligatorním, a
bez naplnění tohoto znaku by se nejednalo o tento TČ
- předmět útoku (např. dítě, těhotná žena, cizí věc)
- doba spáchání TČ (např. za války)
- místo spáchání TČ (např. na místě veřejnosti přístupném)
- použitý prostředek TČ (např. se zbraní)

18
 - zvláštní způsob spáchání (např. zvlášť surovým způsobem)
- účinek (např. těžká újma na zdraví, škoda nikoli nepatrná)

A10 Pachatel trestného činu (fyzická osoba)

Pojem pachatele trestného činu
- = trestně odpovědná osoba, která bezprostředně spáchala TČ
- bezprostředně = pachatelem je i osoba, která na spáchání měla účastníka nebo pomocníka
- pachatelem může být PO / FO, která je příčetná a dovršila 15. rok věku, je rozumově a mravně
vyspělá, jde-li o mladistvého
- „pachatelem TČ je, kdo svým jednáním naplnil znaky SPTČ nebo jeho pokusu či přípravy, je-li trestná“
(§ 22 odst. 1 TZ)
- „pachatelem TČ je i ten, kdo k provedení činu užil jiné osoby, která není trestně odpovědná pro
nedostatek věku, nepříčetnost, omyl, anebo proto, že jednala v nutné obraně, krajní nouzi či za jiné
okolnosti vylučující protiprávnost, anebo sama nejednala nebo nejednala zaviněně“ (§ 22 odst. 2 TZ)
- „pachatelem se rozumí i spolupachatel a účastník, nevyplývá-li z ustanovení trestního zákona něco
jiného“ (§ 113 TZ)

Odlišení pachatele a subjektu trestného činu

- u pachatele nás zajímá věk, příčetnost a rozumová mravní vyspělost, u subjektu nás navíc zajímá, zda
jde o subjekt obecný, speciální či konkrétní
- pachatel na rozdíl od subjektu neodlišuje jednotlivé TČ od sebe navzájem

Obecné znaky pachatele (FO)

Věk
- hranice 15 let:
o trestní odpovědnost FO začíná dnem, který následuje po dni 15. narozenin (§ 139 TZ)
o dopustí-li se dítě mladší 15 let činu jinak trestného, učiní soud pro mládež opatření k jeho
nápravě (§ 93 ZSVM)
- hranice 18 let:
o osoby, které v době spáchání činu dovršily 15 let, ale nepřekročily 18 let (v den 18. narozenin
= stále mladistvý), označujeme jako osoby mladistvé
o dřívější nabytí zletilosti podle občanského práva před dovršením 18. roku je z hlediska TP
irelevantní
- hranice 12 let – soud pro mládež může uložit dítěti ochrannou výchovu, pokud dítě v době spáchání
činu dovršilo 12. rok svého věku a bylo mladší 15 let, přičemž spáchalo čin, za který by jinak byl uložen
výjimečný trest (§ 93 odst. 2 ZSVM)
- hranice 19 let – ochranná výchova zásadně trvá do 18. roku života, ale je možné ji prodloužit až do 19.
roku (§ 22 odst. 2 ZSVM)
- je polehčující okolností, dopustil-li se pachatel TČ ve věku blízkém věku mladistvých – podle praxe
max. 21 let

Příčetnost
- viz otázka A11

U mladistvých rozumová a mravní vyspělost

- „mladistvý, který v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl
rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný“ (§ 5
odst. 1 ZSVM)
- nedostatečná vyspělost musí být zásadní, vymykat se vrstevníkům (mezi faktory patří genetické
dispozice, prostředí, vzory, autority)
- převládá názor, že je samostatnou podmínkou trestnosti. tj. stojí nezávisle na příčetnosti X názory, že
její nedostatek je pouze zvláštní případ nepříčetnosti

19
Znaky SPTČ charakterizující pachatele
- obecný subjekt – většinu TČ může spáchat kdokoliv trestně odpovědný
- konkrétní subjekt – vyžaduje se zvláštní vlastnost pachatele (např. matka dítěte u TČ vraždy
novorozeného dítěte)
- speciální subjekt – vyžaduje se zvláštní postavení pachatele (např. úřední osoba u TČ úředních osob,
voják u vojenských TČ)
- TČ s omezeným okruhem pachatelů dělíme na:
o pravé zvláštní TČ – zvláštní vlastnost, způsobilost či postavení pachatele je požadována již v
základní SP
o nepravé zvláštní TČ – zvláštní vlastnost, způsobilost či postavení pachatele je znakem
kvalifikované SP
- zvláštní vlastnost či postavení pachatele se vyžaduje pouze u (spolu)pachatele – účastníkem na TČ s
omezeným okruhem pachatelů může být kdokoli
- institut jednání za jiného – v případě, kdy je konkrétním nebo speciálním subjektem PO, postačí, že
zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u PO, jejímž jménem pachatel jedná

Právnická osoba jako pachatel trestného činu

- viz otázka A13

A11 Příčetnost
Pojem a kritéria příčetnosti
- = způsobilost být pachatelem TČ, pokud závisí na duševních schopnostech pachatele
- „kdo pro duševní poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat
své jednání, není za tento čin trestně odpovědný“ (§ 26 TZ)
- nepříčetnost se musí dokazovat – nesvéprávná osoba není automaticky nepříčetná
- biologické (lékařské) kritérium:
o nepříčetnost spočívá v duševní poruše = odchylka od běžné normy, resp. od úplné duševní a
sociální pohody
o „duševní poruchou se rozumí mimo duševní poruchy vyplývající z duševní nemoci i hluboká
porucha vědomí, mentální retardace, těžká asociální porucha osobnosti nebo jiná těžká
duševní nebo sexuální odchylka“ (§ 123 TZ)
o duševní porucha může být vrozená/získaná, trvalá/dlouhotrvající/přechodná (např.
epileptický záchvat)
o TP nezkoumá duševní poruchu jako takovou, ale její vliv na schopnost rozpoznat
protiprávnost činu a schopnost ovládnout své jednání
- psychologické (juristické) kritérium:
o stačí v době spáchání činu naplnit alternativně
o ztráta schopnosti rozumové (rozpoznávací) – pachatel není schopen rozpoznat, že jeho
jednání je protiprávní, postačí laická představa
o ztráta schopnost ovládací (určovací) – neschopnost ovládnout vlastní konkrétní jednání,
které posuzujeme
o nedostatek je třeba posuzovat se zřetelem k povaze TČ (např. pachatel může být schopen
rozpoznat krádež, ale ne TČ zneužívání informací a postavení v obchodním styku) → tzv.
parciální nepříčetnost

Zmenšená příčetnost
- stav, ve kterém byla v důsledku duševní poruchy v době činu podstatně snížena schopnost pachatele
rozpoznat protiprávnost činu nebo ovládat své jednání (příp. obě tyto schopnosti)
- nevylučuje trestní odpovědnost ani nejde o polehčující okolnost, odůvodňuje však zvláštní postup
vůči pachateli u ukládání trestu a při zařazování do určitého typu věznice
- obligatorní důsledky zmenšené příčetnosti:

20
 o u dospělého pachatele soud přihlédne k tomuto stavu při stanovení druhu trestu a jeho
výměry (§ 40 odst. 1 TZ)
o u mladistvého se přihlíží, i když si zmenšenou příčetnost přivodil vlivem návykové látky (§ 25
odst. 2 ZSVM)
- fakultativní důsledky zmenšené příčetnosti:
o soud uloží ochranné léčení
o soud upustí od potrestání a zároveň uloží ochranné léčení nebo zabezpečovací detenci
o soud sníží TOS pod dolní hranici trestní sazby a zároveň uloží ochranné léčení
o soud upustí od uložení trestního opatření a zároveň uloží ochranné léčení nebo zabezpečovací
detence (ZSVM)
- všechny tyto důsledky (s výjimkou jejich použití u mladistvých) zákon vylučuje, pokud si pachatel stav
zmenšené příčetnosti přivodil vlivem návykové látky (i když z nedbalosti)

Nepříčetnost vyvolaná návykovou látkou

- návyková látka = alkohol, omamné látky, psychotropní látky a ostatní látky způsobilé nepříznivě
ovlivnit psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování (§
130 TZ – odlišná definice je od té v zákoně o návykových látkách)
- při posuzování konkrétních TČ spáchaných pod vlivem návykové látky je třeba zjišťovat:
o původní stav pachatele před aplikací návykové látky
o vliv aplikace návykové látky na příčetnost pachatele
- nejběžněji si pachatel přivodí opilost / jiný stav návykovou látkou jako příčetný a TČ spáchá též jako
příčetný
- nejkomplikovanější je situace, pokud se příčetný pachatel pod vlivem návykové látky stal nepříčetným
a v tomto stavu spáchal TČ – rozlišujeme 4 případy:
o 1) actio libera in causa dolosa – pachatel se úmyslně vlivem návykové látky uvede do stavu
nepříčetnosti, aby v něm spáchal TČ (tzv. opití se na kuráž) → trestní odpovědnost za
úmyslný TČ
o 2) actio libera in causa culposa – pachatel se vlivem návykové látky uvede do stavu
nepříčetnosti (úmyslně nebo z nedbalosti), následkem čehož spáchá TČ z nedbalosti (např.
řidič věděl, že pojede autem, přesto požije alkohol a srazí dítě) → trestní odpovědnost za
nedbalostní TČ
o 3) TČ opilství (§ 360) – pachatel se vlivem návykové látky přivede do stavu nepříčetnosti
(úmyslně nebo z nedbalosti), ve kterém se dopustí činu jinak trestného (kvazideliktu) →
trestní odpovědnost za TČ opilství (za přivedení se do takového stavu, nikoli za onen
kvazidelikt!)
o 4) pachatel se přivedl do stavu nepříčetnosti bez zavinění a v tomto spáchal čin jinak trestný
(např. kamarádi ho tajně opili) → není trestně odpovědný
- patologická opilost:
o duševní porucha, kdy je nepříčetnost vyvolána i malým množstvím alkoholu
o pokud je to poprvé a neví, že bude takto reagovat  nepříčetnost podle § 26
o pokud věděl a doufal, že to zvládne  TČ opilství

A12 Základy trestní odpovědnosti mladistvých

- nižší rozumová a mravní vyspělost a nezralost mladistvých odůvodňují zvláštní úpravu podmínek
jejich trestní odpovědnosti a řešení důsledků jejich deliktu
- u mladistvého je větší šance na výchovu a ovlivnit jeho budoucí život, aby se trestné činnosti
vyvaroval
- účelem je vytvoření podmínek pro sociální a duševní rozvoj mladistvého, jeho ochrana před škodlivými
vlivy a předcházení dalšímu páchání provinění – prioritním účelem je individuální prevence
- ZSVM (zákon č. 218/2003 Sb.):

21
 o jedná se o vedlejší trestní zákon (obsahuje hmotněprávní i procesní ustanovení) a speciální
právní předpis vůči obecným trestním předpisům (TZ, TŘ a ZMJS), které se použijí, pokud
ZSVM nestanoví jinak
o upravuje podmínky odpovědnosti mládeže za protiprávní činy uvedené v TZ, opatření
ukládaná za protiprávní činy, postup, rozhodování a výkon soudnictví ve věcech mládeže
- mládež = nadřazený pojem pro děti do 15 let věku a mladistvé
- mladistvý = osoba, která v době spáchání provinění dovršila 15. rok a nepřekročila 18. rok svého věku:
o mladistvý je ještě pachatel, který spáchal provinění v den svých 18. narozenin
o za mladistvého se považuje i osoba, která z hlediska občanského práva nabyla plnou
svéprávnost
- dítě = osoba do 18 let věku X III. hlava ZSVM se zabývá pouze dětmi do 15 let

Provinění a trestní odpovědnost mladistvého

- provinění = trestný čin, který spáchal mladistvý
- „mladistvý, který v době spáchání činu nedosáhl takové rozumové a mravní vyspělosti, aby mohl
rozpoznat jeho protiprávnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin trestně odpovědný“ (§ 5
odst. 1 ZSVM)
o jde o tzv. podmíněnou příčetnost (relativní trestní odpovědnost)
o samostatný důvod vylučující protiprávnost / podle někoho jen speciální důvod nepříčetnosti
o nedostatečná rozumová a mravní vyspělost není projevem choroby, ale důsledkem
neukončeného procesu dospívání – tento proces je individuální a neprobíhá u každého dítěte
stejně
- fáze mládí:
o období úplné trestní neodpovědnosti – děti mladší 15 let, předpoklad naprosté
nezpůsobilosti rozpoznávací a určovací
o období relativní trestní odpovědnosti – podmíněna dosažením potřebného stupně rozumové
a mravní vyspělosti
o období úplné trestní odpovědnost – po překročení 18. roku věku; u osob ve věku blízkém
věku mladistvých se někdy uplatní výjimky
- samotná nezralost nezbavuje mladistvého trestní odpovědnosti – musí k tomu ještě jako důsledek
přistoupit buď nedostatek schopnosti rozpoznávací (schopnost posoudit protiprávnost jednání) nebo
schopnosti určovací (ovládat své jednání), případně obou, v době činu
- v případě pochybností řeší tuto otázku znalci – psychiatr v odvětví dětské psychiatrie a psycholog v
odvětví dětské psychologie

Zánik trestní odpovědnosti mladistvého

- účinná lítost:
o může být uplatněna pouze u provinění, na která TZ stanoví TOS s horní hranicí nepřevyšující
5 let
o trestnost takového činu zaniká, jestliže mladistvý po spáchání činu:
 dobrovolně odstranil nebo napravil způsobený následek nebo se o to pokusil
(zejména nahradil způsobenou škodu, učinil opatření nezbytná k její náhradě nebo se
jinak pokusil odčinit způsobené následky)
 svým chováním projevil účinnou snahu po nápravě – změnil způsob života, aby se
vyvaroval dalšího provinění
 čin neměl trvale nepříznivé následky pro poškozeného nebo pro společnost
o k zániku trestní odpovědnosti dojde, i když pachatel splnil všechny podmínky až po dovršení
18. roku věku
- promlčení trestního stíhání – jsou stanoveny kratší promlčecí doby než u dospělých – 3-10 let (u
dospělých 3-20 let)

22
 A13 Základy trestní odpovědnosti právnických osob
- v kontinentální Evropě fenoménem posledních 30 let, v angloamerické kultuře jde o tradiční institut
- argumenty pro zavedení – globalizace ekonomiky, sílící moc PO a rozmach jejich protispolečenských
aktivit, mezinárodní závazky a doporučení, rovnováha práv a povinností FO a PO, nepropracované
mimotrestní možnosti
- argumenty proti zavedení – PO je fikce, nezpůsobilost jednat zaviněně, kolektivní vina (postižení i
nevinných členů), možné řešit i jinak než trestně, přetížené soudnictví
- varianty postihu PO:
o pravá TOPO (ČR) – podmínky trestní odpovědnosti a sankcionování jsou obsaženy v zákoně,
je vymezen vztah pachatele jako FO a PO, přičemž PO odpovídá za TČ spáchaný FO nebo
může i sama spáchat TČ
o nepravá TOPO (dříve SR) – zachovává individuální trestní odpovědnost FO a umožňuje
postihnout PO ve formě ochranného opatření nebo jiné podobné sankce (činí odpovědnost
PO závislou na trestní odpovědnosti FO, odpovědnost PO za TČ v zákoně není vyjádřena)
o sankcionování PO v rámci správního práva (např. Německo)
- ZTOPO (zákon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim):
o jedná se o vedlejší trestní zákon (obsahuje hmotněprávní i procesní ustanovení) a speciální
právní předpis vůči obecným trestním předpisům (TZ, TŘ a ZMJS), které se použijí, pokud
ZTOPO nestanoví něco jiného nebo to není z povahy vyloučeno
o upravuje – podmínky TOPO, tresty a ochranná opatření, které lze PO uložit, postup v řízení
proti PO
o základní účel – ochrana nejdůležitějších právních statků, zejména práv a oprávněných zájmů
FO a PO, ústavního zřízení ČR, před TČ spáchanými PO, s výjimkou taxativně uvedených TČ v §
7 ZTOPO (vražda novorozeného dítěte matkou, rvačka, dvojí manželství apod.)

Působnost ZTOPO
- časová působnost – použijí se ustanovení TZ
- místní působnost:
o zásada teritoriality – podle zákona ČR se posuzuje trestnost činu spáchaného na území ČR
PO, která má (alternativně):
 sídlo v ČR
 v ČR podnik nebo organizační složku
 vykonává v ČR svou činnost
 má v ČR majetek
o zásada registrace – použijí se ustanovení TZ
o zásada personality – podle zákona ČR se posuzuje trestnost činu, pokud jej v cizině spáchala
PO se sídlem v ČR
o zásada ochrany a univerzality – podle zákona ČR se posuzuje trestnost taxativně stanovených
TČ (např. TČ mučení a jiného nelidského a krutého zacházení) i tehdy, spáchala-li takový TČ
v cizině osoba, která nemá v ČR sídlo
o subsidiární zásada univerzality – podle zákona ČR se posuzuje trestnost činu spáchaného
v cizině PO, která nemá sídlo v ČR, také tehdy, byl-li čin spáchán ve prospěch PO, která má v
ČR sídlo
- osobní působnost – trestně odpovědné nejsou ČR, ÚSC při výkonu veřejné moci (kraje, obce, hl. m.
Praha)
- věcná působnost – vyloučena u taxativně vypočtených TČ v § 7 ZTOPO
- působnost stanovená mezinárodní smlouvou – mohou působnost českých zákonů u PO rozšířit nebo
zúžit

Vznik trestní odpovědnosti PO

- zásada souběžné a nezávislé trestní odpovědnosti FO a PO – trestní odpovědnosti FO a PO jsou na
sobě nezávislé

23
 - rozsah TOPO – PO mohou být trestně odpovědné za všechny TČ podle TZ s výjimkou těch, u kterých je
to výslovně vyloučeno nebo to není možné z povahy věci
- trestní odpovědnost PO je založena na přičitatelnosti TČ – vychází se z toho, že PO jsou umělé osoby s
umělou právní osobností a deliktní způsobilostí; jedná se o zvláštní subjektivní odpovědnost PO
- předpoklady spáchání TČ PO:
o 1) jde o čin protiprávní (právem zakázán)
o 2) protiprávní čin je spáchán v zájmu PO nebo v rámci její činnosti (dříve i jejím jménem) –
pokud byl čin spáchán proti zájmům PO nebo na její úkor, PO není trestně odpovědná
o 3) protiprávní čin je spáchán:
 statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu nebo jinou osobou ve
vedoucím postavení, která je oprávněna jménem PO nebo za PO jednat (např.
likvidátor, nucený správce)
 osobou ve vedoucím postavení, která vykonává řídící (valná hromada, členská
schůze) nebo kontrolní (dozorčí rada) činnost
 tím, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této PO (fakticky/právně)
 zaměstnancem nebo osobou v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů
(např. člen družstva):
 ale jen v případě, že k činu došlo na podkladě rozhodnutí, schválení nebo
pokynu orgánu PO
 PO se může TO zprostit (vyvinit), pokud bude prokázáno, že provedla
taková opatření, která jí ukládají právní předpisy nebo která lze od ní
spravedlivě požadovat (tzv. compliance programy – byly vydány a
kontrolovány potřebné vnitřní předpisy, provedena školení zaměstnanců
apod.)
o 4) musí být přičitatelný PO
- trestní odpovědnosti PO nebrání, pokud:
o se nepodaří zjistit, která konkrétní FO jednala
o jednající FO není trestně odpovědná
o k jednání došlo před vznikem PO
o PO vznikla, ale soud rozhodl o její neplatnosti
o právní úkon, který měl založit oprávnění k jednání za PO, je neplatný nebo neúčinný
- zavinění PO ve vztahu z TČ je odvozováno ze zavinění jednající FO – pokud FO spáchala TČ úmyslně,
bude PO odpovědná za úmyslný TČ
- pachatel = PO, které lze přičítat porušení nebo ohrožení zájmu chráněného TZ způsobem uvedeným
v ZTOPO
- nepřímý pachatel = PO, která k provedení činu užila jiné PO nebo FO
- účastník = použije se podpůrně TZ

Trestní odpovědnost právního nástupce PO

- TOPO přechází na všechny její právní nástupce (i na nástupce nástupců – všechny nástupce)
- přešla-li TOPO na více právních nástupců, přihlédne soud při rozhodování o druhu a výměře trestu
nebo ochranného opatření k tomu, v jakém rozsahu na každého z nástupců přešly výnosy, užitky a
jiné výhody ze spáchaného TČ
- nástupkyní může být jen PO – je vyloučeno, aby trestní odpovědnost PO přešla na FO

Zánik trestní odpovědnosti PO

- okolnosti, které nastaly po spáchání TČ, ovšem dříve, než o něm bylo pravomocně rozhodnuto, přihlíží
se k nim ex offo
- způsobují jednou pro vždy zánik práva státu na potrestání PO – nelze zahájit trestní stíhání
- účinná lítost – TOPO zaniká, pokud dobrovolně upustila od dalšího protiprávního jednání a:
o odstranila nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem nebo zamezila
škodlivému následku nebo ho napravila, nebo

24
 o učinila státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu o TČ oznámení v době, kdy nebezpečí,
které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, mohlo být ještě odstraněno nebo
škodlivému následku mohlo být zabráněno
o nevztahuje se na některé vyjmenované TČ (např. pletichy při zadání veřejné zakázky, přijetí
úplatku, podplacení, nebo nepřímého úplatkářství)
- promlčení trestní odpovědnosti – použije se obdobně úprava délky promlčecí doby, stavení promlčecí
doby a přerušení promlčecí doby podle § 34 TZ:
o hmotněprávní lhůta, spočívá v uplynutí doby od spáchání TČ
o ustanovení o promlčení se neuplatní na TČ teroristického útoku, pokud byl spáchán za
podmínek, které zakládají válečný zločin nebo zločin proti lidskosti
- + teorie a praxe přiřazuje ještě další důvody:
o zvláštní případy účinné lítosti
o milost prezidenta republiky
o zánik PO, pokud je PO zlikvidována bez právního nástupce nebo právními nástupci jsou jen FO

A14 Subjektivní stránka trestného činu

- charakterizuje TČ z hlediska jeho vnitřní stránky – z pohledu psychiky pachatele
- obligatorní znak – zavinění (úmysl nebo nedbalost), souvisí se zásadou odpovědnosti za zavinění
(objektivní odpovědnost je vyloučena!)
- fakultativní znaky – pohnutka, cíl, nemusí se vyskytovat v každé SPTČ, ale pokud ji SPTČ obsahuje, jsou
obligatorní

Zavinění
- = vnitřní (psychický) vztah pachatele k určitým skutečnostem, které zakládají TČ (X vina – širší
význam, odpovědnost za TČ) – mohou být vytvořeny pachatelem nebo mohou objektivně existovat bez
jeho přičinění
- o zavinění nelze hovořit u nepříčetného – nepříčetnost zavinění vylučuje

Složky zavinění
- 1) složka vědění:
o zahrnuje to, jak pachatel vnímá objektivní realitu a jak si představuje tyto skutečnosti –
některé skutečnosti se pachateli jeví jako jisté, některé pouze jako možné
o zahrnuje nejen to, co pachatel skutečně ví aktuálně v době činu, ale také potenciální vědění,
tj. to, co pachatel může vědět (u nedbalosti)
- 2) složka volní:
o zahrnuje vůli pachatele vyvolat svým jednáním rozhodné skutečnosti – pachatel musí mít
kladný vztah k těmto skutečnostem
o zahrnuje chtění nebo srozumění
o rozlišení mezi úmyslem a nedbalostí se děje pomocí volní složky
- složka vědění i složka volní nemusí odpovídat objektivní realitě (např. při krádeži nelze u zloděje
žádat, aby věděl, kolik peněz je v ukradené peněžence)
- pokud se však pachatel mýlí v podstatných znacích, není naplněna subjektivní stránka TČ (např. byt
jiného považuje za svůj vlastní)
- zavinění tu musí být v době činu (např. vrátný uzamknul budovu, protože si myslel, že už všichni
odešli)
- zavinění má různou intenzitu – úmysl je těžší forma než nedbalost, čím lépe znal pachatel okolnosti,
tím vyšší stupeň zavinění
- zavinění je předmětem dokazování (jako všechny znaky SPTČ) – hodnotí se nepřímé důkazy jako
způsob provedení útoku, co útoku předcházelo, jakým motivem byl veden útok (pohnutka), osobní
vlastnosti pachatele

25
Formy zavinění
Úmysl (dolus)
- úmysl přímý (dolus directus):
o pachatel věděl, že poruší nebo ohrozí zájem chráněný trestním zákonem nebo že jej může
porušit nebo ohrozit a chtěl takové porušení nebo ohrožení způsobit
o je závažnější než úmysl nepřímý – míra zavinění je vyšší
- úmysl nepřímý (dolus eventualis):
o pachatel věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný trestním
zákonem, a pro případ, že jej způsobí, s tím byl srozuměn
o srozuměn = nepočítal s žádnou okolností, která by následku mohla zabránit
o dle teorie i lhostejný vztah k následku

Nedbalost (culpa)
- nedbalostně jedná ten, kdo nedodržuje míru opatrnosti:
o ke které je v rámci okolností povinen (objektivní vymezení) a
o podle svých subjektivních možností je schopen ji dodržovat (subjektivní vymezení)
- mezi porušením povinné opatrnosti a následkem musí být nejen příčinná souvislost, ale též je
zapotřebí, aby smyslem bezpečnostního předpisu bylo zabránit právě tomuto následku
- nedbalost na rozdíl od úmyslu neobsahuje složku volní
- nedbalost vědomá (culpa luxuria) – pachatel věděl, že může porušit nebo ohrozit zájem chráněný
trestním zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení
nezpůsobí
- nedbalost nevědomá (culpa negligentia) – pachatel nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo
ohrozit zájem chráněný trestním zákonem, ale vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům o
tom věděl měl a mohl
- hrubá nedbalost (culpa lata) – přístup pachatele k požadavku opatrnosti svědčí o bezohlednosti
pachatele k chráněným zájmům, jde o vyšší stupeň nedbalosti

Forma zavinění Složka vědění Složka volní

chtěl následek
úmysl přímý věděl
způsobit
byl srozuměn, že
úmysl nepřímý věděl
následek způsobí
věděl, ale bez přiměřených
nedbalost vědomá důvodů spoléhal, že následek
nenastane
nevěděl, ač o tom vzhledem k
nedbalost nevědomá okolnostem a ke svým osobním
poměrům vědět měl a mohl

Obsah zavinění
- zavinění se musí vztahovat na:
o všechny skutečnosti, které jsou znakem SPTČ – výjimkou jsou znaky subjektivní stránky TČ
o normativní znak SP – pokud SPTČ obsahuje znak, který vyjadřuje právní pojem, právní vztah
nebo právní institut, stačí laická představa (např. nemusí rozumět vyživovací povinnosti, ale
má dítě a tuší, že ho musí krmit, živit a šatit)
o objekt TČ – nemusí být v SP vyjádřen, stačí, jestliže pachatel zná ostatní znaky, ze kterých se
objekt dovozuje (např. u úvěrového podvodu stačí, že věděl, že chce vylákat úvěr na koupi
penzionu a koupil auto)

26
 - zavinění se nemusí vztahovat na:
o právní posouzení skutku a jeho trestnost – ignorantia iuris non excusat
o protiprávnost jako rozpor s celým právním řádem – zavinění se však musí vztahovat na
neoprávněnost, pokud je výslovně uvedena v dispozici (např. „neoprávněně“, „v rozporu s
jiným právním předpisem“, „bez povolení“ apod.)
o společenskou škodlivost – zavinění se však musí vztahovat na všechny skutkové okolnosti, ze
kterých si pachatel tvoří úsudek o škodlivosti
o objektivní podmínky trestnosti u TČ opilství – zavinění se zde vztahuje jen na uvedení do
stavu nepříčetnosti, nikoli na jednání v tomto stavu uskutečněné

Konstrukce skutkové podstaty z hlediska zavinění

- základní SP:
o k trestnosti činu je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li zákon výslovně, že postačí zavinění
z nedbalosti (§ 13 TZ)
o ve zvláštní části se zpravidla výslovně nerozlišuje mezi oběma druhy úmyslu – pokud však SP
vyžaduje, aby jednání pachatele bylo vedeno „s cílem“, je třeba zavinění ve formě úmyslu
přímého
o u nedbalostních TČ musí být znak „z nedbalosti“ výslovně uveden
o pokud výraz „byť i z nedbalosti“ – TČ lze spáchat úmyslně i nedbalostí
- kvalifikovaná SP:
o není-li stanoveno jinak, postačí zavinění z nedbalosti
o TZ rozlišuje 2 druhy okolností pro použití vyšší trestní sazby a přitěžujících okolností:
 těžší následek – jde o závažnější ohrožení či porušení primárního objektu TČ (těžké
ublížení na zdraví, značná škoda)
 jiné skutečnosti – okolnosti, které blíže určují objekt, objektivní stránku, subjekt
nebo subjektivní stránku (např. okolnost, že TČ znásilnění byl spáchán na dítěti
mladším než 15 let)

Fakultativní znaky subjektivní stránky trestného činu

- pohnutka (motiv) = vnitřní podnět, který vedl pachatele k rozhodnutí spáchat TČ:
o např. nenávist, pomstychtivost, žárlivost, pohlavní vzrušení
o většinou není znakem SPTČ, má význam pro správné posouzení závažnosti a uplatní se při
výměře trestu
o pokud je však určitá pohnutka znakem SPTČ, je její existence podmínkou trestní odpovědnosti
o může být:
 okolností polehčující (např. spáchání TČ pod vlivem tíživých rodinných poměrů)
 okolností přitěžující (např. spáchání TČ ze ziskuchtivosti)
 zvlášť zavrženíhodnou pohnutkou – je podmínkou uložení TOS na doživotí, trestu
ztráty čestných titulů nebo vyznamenání a trestu ztráty vojenské hodnosti
- cíl (účel) TČ – vyžaduje se úmysl přímý
- společný/jednotný záměr – je podstatným znakem pro pokračování v TČ a TČ hromadné

A15 Omyl v trestním právu

- = neshoda pachatelova vědění (vnímání, představy) se skutečností – ať již proto, že si pachatel
nějakou skutečnost vůbec neuvědomil, nebo proto, že o ní měl nesprávnou představu

Omyl skutkový
- neshoda pachatele se týká okolností skutkových
- skutkový omyl negativní (pomůcka pro zapamatování NEgativní  NEvědomá NEdbalost):
o pachatel nezná ani nepředpokládá jako možnou určitou skutkovou okolnost, která je znakem
TČ a která podmiňuje jeho trestní odpovědnost

27
 o např. pachatel vystřelí do křoví domnívajíce, že je tam zvěř, ale střelí člověka, nebo osoba
odnese omylem cizí kufr domnívajíc se, že je její
o vylučuje odpovědnost za úmyslný TČ a TČ spáchaný z vědomé nedbalosti, ale není vyloučeno
zavinění z nevědomé nedbalosti
- skutkový omyl pozitivní (pomůcka pro zapamatování Pozitivní  Pokus/Příprava):
o pachatel mylně předpokládá existenci určité skutkové okolnosti, která je znakem TČ a která
podmiňuje jeho trestní odpovědnost – tyto skutečnosti však objektivně neexistují
o např. pachatel se mylně domnívá, že souloží s dívkou mladší 15 let
o jde o jednání, kterého se pachatel dopustí v úmyslu spáchat TČ – takové jednání může být
trestné jako příprava nebo jako pokus
o pokud mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky mírnějšího
úmyslného TČ, bude potrestán jen za tento mírnější TČ, nejde-li o TČ spáchaný z nedbalosti
o pokud mylně předpokládá skutkové okolnosti, které by naplňovaly znaky přísnějšího
úmyslného TČ, bude potrestán za pokus tohoto přísnějšího TČ
- omyl o okolnostech vylučujících protiprávnost:
o negativní skutkový omyl o okolnostech vylučujících protiprávnost:
 pachatel nezná určitou skutečnost, která vylučuje jeho trestní odpovědnost
 např. A neví, že B je terorista, který ho v tom momentě bezprostředně ohrožoval na
životě
 má stejný význam jako pozitivní omyl o skutečnostech tvořící znaky SPTČ –
posuzujeme jako pokus
o pozitivní skutkový omyl o okolnostech vylučujících protiprávnost:
 pachatel mylně předpokládá, že jsou zde skutečnosti odůvodňující nutnou obranu,
krajní nouzi či jinou okolnost vylučující protiprávnost
 např. pachatel se domnívá, že je napaden a je oprávněn se bránit – tzv. putativní
nutná obrana
 má stejný význam jako negativní skutkový omyl o skutečnostech tvořících znaky TČ
– odpovědnost maximálně za nedbalost
- zvláštní případy skutkového omylu:
o omyl v předmětu útoku (error in objecto / in persona) – pachatel se mýlí v identitě nebo
vlastnostech věci či osoby, na kterou útočí → k omylu se nepřihlíží, jde o úmyslný dokonaný
TČ
o omyl v kauzálním průběhu (aberratio ictus) – pachatel se mýlí v kauzálním průběhu
skutkového děje, který se podstatně odchýlil od jeho původní představy (např. daruji
manželčinu milenci láhev vína, která je otrávená, a ten ji daruje šéfovi, který po vypití zemře)
→ pokus úmyslného TČ a dokonaný TČ z nedbalosti (je-li trestný)
o zvláštní případ omylu v kauzálním průběhu (dolus generalis):
 pachatelův útok míří proti poškozenému, ale postihne ho podstatně jiným
způsobem, než si pachatel představoval – pachatel svého cíle dosáhne, ale jinak
 např. A chce usmrtit osobu B kladivem do hlavy a pak jeho mrtvolu hodit do studny,
B však pouze ztratil vědomí a zemřel utopením → posoudíme jako pokus vraždy v
jednočinném souběhu s nedbalostním usmrcením

Právní omyl
- spočívá v neznalosti nebo mylném výkladu norem TP nebo norem mimotrestních
- právní omyl negativní:
o pachatel neví, že jeho jednání naplňuje SPTČ – pachatel, který při spáchání TČ neví, že jeho
čin je protiprávní, nejedná zaviněně, pokud se nemohl omylu vyvarovat (§ 19 TZ)
o omylu se bylo možné vyvarovat, pokud existovala povinnost pachatele seznámit se s
příslušnou právní úpravou
o právní omyl omluvitelný:

28
  omyl, kterého se pachatel nemohl vyvarovat – nevede k trestní odpovědnosti,
jelikož chybí zavinění → beztrestnost
 např. pachatel spáchal TČ krátce poté, co nastoupil do nového zaměstnání, a nestačil
se ještě seznámit s příslušnými předpisy, jak bylo jeho povinností
o právní omyl neomluvitelný:
 omyl, kterého se pachatel mohl vyvarovat – pachatel bude trestně odpovědný za
příslušný úmyslný TČ nebo TČ spáchaný z nedbalosti (jde však o polehčující okolnost
a okolnost umožňující mimořádné snížení trestu)
 např. pachatel – podnikatel se neseznámil s předpisy upravujícími ochranu ŽP a
vypouští odpadní vody do řeky
o negativní právní omyl mladistvého:
 soud pro mládež může upustit od uložení trestního opatření mladistvému, který
spáchal provinění, na které TZ stanoví TOS, jehož horní hranice nepřevyšuje 5 let,
jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě, pokud se dopustil činu z
neznalosti právních předpisů, která je omluvitelná (zejména vzhledem k jeho věku,
rozumové vyspělosti a prostředí, ve kterém žil)
 neznalost příslušných předpisů však nevylučuje trestní odpovědnost mladistvého –
má význam pouze pro sankcionování
- právní omyl pozitivní:
o pachatel mylně předpokládá, že jeho jednání je trestné, ale ve skutečnosti toto jednání
žádným TČ není
o např. A neví, že sebepoškozování není trestné
o jde o tzv. putativní delikt – trestní odpovědnost nevzniká

A16 Okolnosti vylučující protiprávnost

- okolnosti činu, které způsobují, že i když čin má ostatní znaky TČ, není protiprávní, a proto nemůže
být ani TČ
- protiprávnost = rozpor s právní normou v rámci právního řádu
- X zánik trestní odpovědnosti (např. účinná lítost, promlčení)

Krajní nouze (§ 28 TZ)

- dochází ke střetu právem chráněných hodnot – ohrožený zájem lze chránit jen tak, že porušíme jiný
zájem
- odvrací se nebezpečí přímo hrozící zájmu, který chrání trestní zákon, přičemž:
o 1) nebezpečí nelze za daných okolností odvrátit jinak (požadavek subsidiarity):
 např. podnapilý řidič nemůže vézt zraněnou osobu do nemocnice, pokud jsou na
místě nehody jiní řidiči ochotni tak učinit
o 2) způsobený následek nesmí být zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který
hrozil (požadavek proporcionality):
 srovnává se následek na zájmu, kterému hrozí nebezpečí, a následek na zájmu, který
má být jednáním v krajní nouzi obětován
 např. lékař pacientovi zlomí žebro při masáži srdce, aby přežil zástavu
o 3) a ten, komu nebezpečí hrozí, není povinen ho snášet:
 v krajní nouzi nemůže jednat ten, kdo má povinnost nebezpečí snášet (např. hasič při
požáru)
- nebezpečí = stav hrozící poruchou; zdrojem mohou být přírodní síly, zvířata, věci, fyziologické procesy,
nebezpečné lidské jednání
- zájem chráněný trestním zákonem (např. život, zdraví, důstojnost, svoboda, čest, majetek), může jít o
ohrožení zájmů vlastních i cizích
- jednání v případě domnělého nebezpečí – nebezpečí existuje jen v představě pachatele → tzv.
domnělá (putativní) krajní nouze se posoudí jako skutkový omyl (může jít o nedbalostní TČ)

29
 - vybočení z mezí krajní nouze (tzv. exces) – případy, kdy nebyly naplněny všechny znaky krajní nouze,
polehčující okolnost:
o exces intenzivní – způsobený následek byl stejně závažný nebo závažnější než ten, který hrozil
o exces extenzivní – jednání je vykonáno v době, kdy nebezpečí nehrozilo přímo
o hrozící nebezpečí mohlo být odvráceno jinak
o byla zde povinnost nebezpečí snášet

Nutná obrana (§ 29 TZ)

- speciální (privilegovaný) případ krajní nouze
- škoda vzniká útočníkovi – je možné způsobit větší škodu, než která hrozila, není požadavek
subsidiarity ani povinnost útok snášet
- 1) odvrací se přímo hrozící nebo trvající útok:
o útok = protiprávní jednání člověka v podobě konání či opomenutí
o musí bezprostředně hrozit nebo trvat, očekává se, že k útoku jistě brzy dojde – proti již
ukončenému útoku není nutná obrana přípustná
- 2) na zájem chráněný trestním zákonem:
o např. život, zdraví, svoboda, čest, majetek
o je možné chránit zájmy vlastní i jiného → pomoc v nutné obraně
- 3) přičemž obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku:
o obrana může být i nepřiměřená, ne však zcela zjevně nepřiměřená
o není podmíněno požadavkem subsidiarity – útoku lze čelit, i když bylo reálně možné se
útoku vyhnout jinak X obrana nesmí být výrazně hrubě intenzivnější, než jaká by stačila k
spolehlivému odvrácení útoku
o nevyžaduje proporcionalitu mezi škodou hrozící a škodu způsobenou X nesmí zde být
výrazně hrubý nepoměr mezi zájmem chráněným v nutné obraně a zájmem obětovaným
- vybočení z mezí krajní nouze (exces) – polehčující okolnost:
o exces intenzivní – obrana byla zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku
o exces extenzivní – obrana v době, kdy útok nehrozí bezprostředně nebo již skončil (např.
ublížení útočníkovi ze msty)

krajní nouze § 28 TZ nutná obrana § 29 TZ

přímo hrozící nebo trvající
nebezpečí přímo hrozící zájmu
proti čemu směřuje útok na zájem chráněný
chráněnému trestním zákonem
trestním zákonem
kdo může jednat kdo nemá povinnost nebezpečí snášet kdokoliv
komu se působí
komukoliv útočníkovi
újma
subsidiarita jednání se vyžaduje se nevyžaduje
co porovnáváme? hrozící a způsobený následek obranu a útok
proporcionalita hrozícího a (ne)přiměřenost obrany
základní kritérium
způsobeného následku způsobu útoku
způsobený následek nesmí být zřejmě
stejný nebo více závažný než následek
podmínky obrana nesmí být zcela
hrozící; není možno nebezpečí odvrátit
způsobilosti zjevně nepřiměřená útoku
jinak; ten, komu nebezpečí hrozilo,
není povinen je snášet

30
Svolení poškozeného (§ 30 TZ)
- ke svolení poškozeného může dojít pouze v případech, kdy:
o jde o zájmy jednotlivce, o kterých on sám může rozhodovat a jejichž porušení se nedotýká
zájmů společnosti – vyloučeno u TČ ochrany ŽP, TČ proti pořádku ve věcech veřejných
o svolení je vážné, dobrovolné, určité a srozumitelné – osoba si musí být vědoma všech
významných okolností
o svolení je dáno před TČ nebo nejpozději současně s TČ – dodatečný souhlas je možný, pokud
pachatel mohl důvodně předpokládat, že poškozený by tento souhlas vzhledem k okolnostem
případu a poměrům dal
o svolení je dáno osobou, která je způsobilá a oprávněná učinit závazný projev vůle –
předpokladem je schopnost úsudku a rozhodování se
- nelze udělit souhlas k ublížení na zdraví nebo usmrcení – výjimkou případy svolení k lékařským
zákrokům, které jsou v době činu v souladu s právním řádem a poznatky lékařské vědy a praxe

Přípustné riziko (§ 31 TZ)

- při zavádění nové techniky, zkoušení nových výrobků a při výzkumu je někdy třeba zájmy jinak
chráněné vystavit určitému nebezpečí v zájmu vědeckotechnického pokroku (např. riziko v
kosmonautice či lékařském výzkumu)
- zákonné podmínky:
o jednání musí sledovat společensky prospěšný cíl – nestačí, prospěch jednotlivce či skupinu
jednotlivců
o sledovaného výsledku nelze dosáhnout jinak (zásada subsidiarity)
o výsledek, k němuž směřuje, odpovídá míře rizika – riziko musí být podstatně nižší než
pravděpodobnost společensky očekávaného výsledku (zásada proporcionality)
o rozhodnutí o činnosti spojené s rizikem může učinit pouze oprávněná osoba v rámci svého
zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce
o jednání je v souladu s dosaženým stavem poznání a informacemi v době rozhodování (lege
artis)
o osoby, jejichž život a zdraví by mohly být ohroženy, musí být seznámeny se všemi možnými
riziky a musí nebezpečí podstoupit dobrovolně
o činnost nesmí zřejmě odporovat požadavkům jiného právního předpisu, veřejnému zájmu,
zásadám lidskosti nebo dobrým mravům

Oprávněné použití zbraně (§ 32 TZ)

- TČ nespáchá, kdo použije zbraně v mezích stanovených jiným právním předpisem (zákon o
ozbrojených silách ČR, zákon o Policii ČR, zákon o obecní policii, zákon o BIS, zákon o Vězeňské službě a
justiční stráži)
- zbraň = střelná, bodná, sečná, speciální výbušný předmět apod.

Další (netypizované) okolnosti vylučující protiprávnost

- jsou odvozené z mimotrestních zákonů, přípustné díky analogii ve prospěch pachatele
- výkon práva – oprávnění může vyplývat z právní normy nebo z rozhodnutí oprávněného subjektu
(např. exekutor, který na exekuční příkaz zabavuje majetek)
- výkon povolání a jiné dovolené činnosti – bývají stanoveny podmínky pro výkon takové činnosti,
jejichž smyslem je vyloučit nebo minimalizovat nebezpečí (např. výroba zbraní s licencí, vzájemná
zranění boxerů)
- plnění povinností – jednání je dovolené, vyplývá-li povinnost ze zákona nebo rozhodnutí oprávněného
subjektu a jsou dodrženy předpoklady a podmínky (např. OČTŘ mohou zakročit proti svobodě člověka
nebo proti majetku)
- závazný rozkaz – ten, kdo plní závazný rozkaz (vydaný zákonem nebo oprávněnou osobou), nejedná
protiprávně a nedopouští se TČ (nesmí být zjevně zločinný)

31
 A17 Vývojová stadia trestné činnosti
- = fáze, které jsou typické pro uskutečňování úmyslu pachatele spáchat TČ – jsou omezena pouze na
úmyslné TČ
- pachateli se přičítá jen nejzávažnější forma (forma bližší dokonání) – dokonaný čin zahrnuje přípravu i
pokus
- vývojová stadia podle TZ:
o příprava – trestná jen u zvlášť závažných zločiny, pokud tak TZ stanoví
o pokus
o dokonaný TČ – okamžikem, kdy jsou naplněny všechny znaky SPTČ X předčasně dokonaný TČ
– právní fikce, že čin, který je materiálně přípravou či pokusem zákon kriminalizuje jako
dokonaný
- v širším smyslu navíc:
o pojetí myšlenky spáchat TČ – beztrestné
o projev této myšlenky – beztrestný (výjimka, když je projevem naplněna SPTČ – např. TČ
nebezpečného vyhrožování)
o dokončení trestné činnosti / činnost pachatele po spáchání TČ (např. maření stop)
- dokonání TČ X ukončení trestné činnosti:
o dokonání – dané objektivně (jakmile pachatel naplní všechny znaky TČ)
o ukončení – zahrnuje subjektivní prvek (představu pachatele, že se mu podařilo uskutečnit cíl),
je ukončena teprve posledním útokem / okamžikem odstranění protiprávního stavu

Příprava k trestnému činu (§ 20 TZ)

- první trestněprávní stádium – je trestná jen u zvlášť závažných zločinů, pokud tak TZ u příslušného TČ
výslovně stanoví a nedošlo k pokusu ani dokonání zvlášť závažného zločinu
- = úmyslné vytváření podmínek pro spáchání zvlášť závažného zločinu – zejména (demonstrativní
výčet):
o organizování TČ, návod a pomoc
o opatřování nebo přizpůsobování prostředků nebo nástrojů k jeho spáchání
o spolčení = dohoda 2 a více osob o budoucím individuálně určitém zvlášť závažném zločinu
o srocení = shluk alespoň 3 osob, k němuž došlo i bez dohody a který je zaměřen k individuálně
určitému zvlášť závažnému zločinu, který má být ihned spáchán
- příprava k TČ může směřovat k:
o pouze vlastnímu TČ (např. obstarávání si prostředků)
o pouze k TČ jiné osoby (např. návod a pomoc)
o k TČ vlastnímu i osoby jiné (např. spolčení, srocení)
- při hodnocení závažnosti přípravy je třeba zkoumat, zda byla příprava složitým úsekem trestné činnosti
– posouzení může být náročné
- příprava přípravy není trestná (např. koupím si učebnici na přípravu jedů)

Pokus trestného činu (§ 21 TZ)

- = jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání TČ a jehož se pachatel dopustil v úmyslu TČ
spáchat, jestliže nedošlo k dokonání TČ
- je obecnou formou TČ – je trestný u všech úmyslných TČ
- u pokusu vždy chybí následek – nedošlo k naplnění objektivní stránky TČ
- 1) jednání bezprostředně směřuje k dokonání TČ:
o pachatel začne vykonávat jednání popsané v příslušné SPTČ (např. vrah začal škrtit oběť)
nebo
o pachatel uskutečňuje jednání, které má bezprostřední význam pro dokonání TČ –
pomocnými kritérii pro jeho určení jsou zejména:
 časová určenost pokusu – jednání je v časové spojitosti s následkem, který má
nastat (např. atentátník číhající s připravenou zbraní na střeše domu)

32
  místní určenost pokusu – pachatel se nachází na místě činu (např. zloděj vešel do
bytu)
 pachatelovo odstraňování překážek, které brání dokonání TČ (např. vylomení
zámku u dveří)
 použití prostředků k uskutečnění zločinného cíle (např. použití paklíče při krádeži)
 působení na hmotný předmět útoku (např. pachatel spoutal oběť v úmyslu ji později
usmrtit)
- 2) u pachatele je úmysl spáchat individuálně určitý TČ:
o úmysl spáchat TČ se musí vztahovat na všechny znaky základní SP, ale ve vztahu k některým
znakům stačí úmysl nepřímý
o bez úmyslu, který směřuje k dokonání TČ, není pokus trestný (např. otevření trezoru plného
peněz, aby se poukázalo na nedostatek zabezpečení)
- 3) k dokonání činu nedošlo – chybí následek, čímž se liší od dokonaného TČ
- pokus kvalifikované SPTČ – úmysl pachatele směřuje k naplnění znaků kvalifikované SPTČ, ale svým
jednáním naplní pouze znaky základní SPTČ (např. zloděj se domníval, že krade náhrdelník v hodnotě
500 tis. Kč, ve skutečnosti měl hodnotu 16 tis. Kč)
- neukončený pokus – pachatel neučinil vše, co pokládal za potřebné k dokonání TČ tím, že
nepokračuje, odstraňuje nebezpečí (např. namíří pistoli, ale odhodí ji)
- ukončený pokus – pachatel učinil vše, co pokládal za potřebné k dokonání TČ, avšak k jeho dokonání
nedojde (např. netrefí se při střelbě)

Společné zásady platné pro přípravu a pokus

- příprava a pokus nejsou možné:
o u předčasně dokonaných TČ (např. pachatel si poříčí padělanou veřejnou listinu s tím, že ji
použije jako pravou)
o u TČ, v jejichž SP je jednání formulované natolik široce, že obsahuje i přípravu a pokus (např.
pletichy při zadání VZ)
o u nedbalostních TČ, u verbálních TČ (výjimky), u pravých omisivních deliktů (výjimky)
- nezpůsobilý pokus a příprava – nemohou vést k dokonání TČ:
o pokus/příprava nezpůsobilými prostředky (např. střelná zbraň nabitá slepými náboji)
o pokus/příprava nezpůsobilým subjektem (např. pachatel se mylně domnívá, že trpí pohlavní
chorobou)
o pokus/příprava na nezpůsobilém předmětu útoku (např. pachatel se mylně domnívá, že
předmětem útoku je těhotná žena)
- zánik trestnosti přípravy a pokusu:
o trestnost přípravy a pokusu zaniká, pokud pachatel dobrovolně upustí od dalšího jednání,
které směřuje ke spáchání TČ a:
 odstraní nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněného trestním zákonem z
podniknuté přípravy nebo pokusu, nebo
 učiní o přípravě nebo pokusu TČ oznámení příslušnému orgánu (státnímu zástupci
nebo policejnímu orgánu; voják i nadřízenému) v době, kdy nebezpečí může být
ještě odstraněno
o o dobrovolné upuštění nejde, jestliže pachatel od dokonání upustí jen proto, že:
 byl při činu přistižen a obával se odhalení
 nedokázal překonat určitou překážku (např. odpor poškozeného)
 uvěřil lsti poškozeného (např. při pokusu znásilnění, že to „půjde po dobrém“)
 proti jeho společníku bylo zahájeno trestní stíhání atd.

33
 o kvalifikovaný pokus / kvalifikovaná příprava:
 přestože pachatel dobrovolně upustí od dokonání TČ a odstraní nebezpečí, může být
trestán za (jiný) čin, jehož znaky svým jednáním naplnil
 např. pachatel upustil od dokonání vraždy, ale způsobil již oběti těžkou újmu na
zdraví  nebude trestně odpovědný za pokus vraždy, ale za dokonaný TČ těžkého
ublížení na zdraví
- trestání pokusu a přípravy:
o pokus a příprava se trestají podle trestní sazby stanovené za dokonaný TČ
o soud však při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlíží k tomu, do jaké míry se jednání
pachatele přiblížilo k dokonání TČ, jakož i k okolnostem a k důvodům, pro které k dokonání
nedošlo
o soud může:
 mimořádně snížit trest pod dolní hranici sazby
 upustit od potrestání v méně závažných případech nezpůsobilého pokusu a přípravy,
a to i podmíněně s dohledem

A18 Trestná součinnost a účastenství

Trestná součinnost
- = případy, kdy se TČ účastní více spolupachatelů (FO/PO) nebo vedle pachatele i jiné osoby –
zejména tím, že:
o TČ pachatele nebo spolupachatelů úmyslně zosnují, řídí, vyvolávají nebo takový čin umožňují
či usnadňují
o zužitkují kořist a výnosy z TČ
o pachatelům TČ či osobám na něm zúčastněným pomáhají uniknout trestnímu stíhání nebo
trestu
- formy trestné součinnosti:
o účastenství = kvalifikovaná forma trestné součinnosti 2 a více osob, jde o úmyslnou formu
účasti na TČ, směřuje proti témuž určitě konkrétnímu objektu a sleduje stejný následek;
jednotlivé formy účastenství jsou obecnou formou TČ, trestají se podle téže sazby jako
pachatelství:
 v užším smyslu – organizátorství, návod a pomoc
 v širším smyslu – organizátorství, návod a pomoc + spolupachatelství
o některé formy přípravy – spolčení a srocení
o formy trestné součinnosti obsažené ve zvláštní části TZ (např. legalizace výnosů z trestné
činnosti)
o účast na OZS – relativně stálé společenství osob zaměřené na soustavné páchání úmyslné
trestné činnosti
o některé SPTČ obsahující znak, že pachatel spáchal TČ jako člen organizované skupiny
(sdružení nejméně 3 trestně odpovědných osob s dělbou úkolů, plánovitostí a
koordinovaností) či čin spáchal „nejméně se 2 osobami“
- všechny formy trestné součinnosti směřují k úmyslnému TČ, spolupachatelem či účastníkem může být
FO i PO

Účastenství v užším smyslu (organizátorství, návod a pomoc)

- účastník na TČ nemůže být současně spolupachatelem téhož TČ –nespáchá vlastní TČ, ale nese
odpovědnost za účast
- méně závažné formy trestní součinnosti jsou subsidiární ve vztahu k závažnějším formám –
spolupachatelství zahrnuje organizátorství, návod a pomoc; organizátorství zahrnuje návod a pomoc
atd.

Organizátorství
- organizátor = ten, kdo spáchání činu zosnoval nebo řídil:

34
 o zosnování = iniciování dohody, vypracování plánu, rozdělování úloh
o řízení = usměrňování a vydávání pokynů
- musí směřovat ke konkrétnímu TČ
- organizátor je odpovědný za všechny činy, které řídil nebo zosnoval, za případný exces hlavního
pachatele odpovídat nebude

Návod
- návodce = ten, kdo jiného navede ke spáchání TČ tím, že v něm úmyslně vzbudí rozhodnutí spáchat
TČ
- návod musí směřovat vůči individuálně určené trestně odpovědné osobě a ke konkrétnímu TČ, který
musí být určen alespoň v obecných rysech X TČ podněcování
- musí jít o konání (přemlouvání, radu)
- naváděná osoba nesmí jednat nesvobodně, jinak by šlo o krajní nouzi
- rozlišujeme návod:
o nadbytečný – osoba (pachatel) již byla rozhodnuta čin spáchat, ale návodce to neví → pokus
návodu
o k závažnějšímu činu – pachatel je rozhodnut pro čin méně závažný → návod k závažnějšímu
činu
o k méně závažnému činu – pachatel je rozhodnut pro čin závažnější:
 pokud o tom návodce věděl, bude odpovědný za psychickou pomoc
 pokud nevěděl, tak za návod k méně závažnému činu
o bezvýsledný – návodce v pachateli vzbudil rozhodnutí spáchat TČ, ale ten se dosud o čin
nepokusil → odpovědnost za přípravu
o nezdařený – pachatel návodu odolal → odpovědnost za přípravu
- agent provokatér (úmyslně jiného navede ke spáchání TČ, aby ho pak udal, a tak zabránil dokonání TČ)
– je trestně odpovědný za návod, popř. přípravu

Pomoc
- pomocník = ten, kdo jinému úmyslně umožní nebo usnadní spáchání TČ
- pomoc fyzická = opatření prostředků, odstranění překážek, vylákání poškozeného na místo činu,
hlídání při činu
- pomoc psychická = rada, utvrzování, slib přispět po TČ (na rozdíl od návodu pomocník utvrzuje
pachatele v rozhodnutí, které již učinil)
- pomoc X spolupachatelství:
o kritériem je jednání popsané v dané SPTČ
o spolupachatel se bezprostředně podílí na jednání popsaném v SP, jednání je součástí útoku
přímo směřujícího ke spáchání TČ
o pomocníkovo jednání není součástí útoku, je jen jednou z podmínek, aby byl TČ spáchán

Společné zásady pro organizátorství, návod a pomoc

Zásada akcesority účastenství
- = závislost trestní odpovědnosti účastníka na trestní odpovědnosti hlavního pachatele
- akcesorita kvalitativní:
o = závislost trestní odpovědnosti účastníka na právní kvalitě hlavního TČ
o trestní odpovědnost nastává, pouze pokud je hlavní pachatel trestně odpovědný v okamžiku
spáchání
- akcesorita kvantitativní:
o = závislost trestní odpovědnosti účastníka na stadiu činu hlavní pachatele
o organizátorství, návod a pomoc se posuzují jako účastenství, pouze dospěl-li hlavní pachatel
alespoň do stadia pokusu – jinak je organizátor, návodce či pomocník odpovědný pouze za
přípravu
- pokud zanikne trestní odpovědnost přímého pachatele, nevylučuje to trestní odpovědnost účastníků

35
 - organizování, návod nebo pomoc k činu osoby, která není trestně odpovědná, není účastenstvím – ale
může být přípravou
- účastenství je možné jen vůči TČ – jelikož sebevražda není TČ, musela být trestnost „účastenství“ na
sebevraždě dána zvláštní SPTČ
- podmínkou účastenství je příčinný vztah mezi jednáním účastníka a TČ hlavního pachatele – pokud
např. pachatel nevyužil nástroje poskytnutého pomocníkem, nelze z důvodu chybějící příčinné
souvislosti postihnout pomocníka za pomoc k TČ pachatele
- jednání účastníka musí být úmyslné, a to k úmyslnému TČ hlavního pachatele (dvojí úmysl) – úmysl
musí zahrnovat čin hlavního pachatele alespoň v hrubých rysech a také zahrnovat skutečnost, že se
účastní na činu TO pachatele
- účastník, k jehož ochraně je příslušné ustanovení určeno, nemůže být trestný (např. sebevrah není
návodce k účastenství na sebevraždě)

Exces pachatele
- =představa účastníka se neshoduje s pozdějším reálným průběhem činu
- pachatel naplní místo účastníkem předpokládané základní SP kvalifikovanou SP  TO účastníka ke
kvalifikované SP bude záviset na formě jeho zavinění k okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby
dle § 17
- pachatel spáchá typově závažnější TČ (např. místo těžkého ublížení na zdraví vražda)  účastník bude
TO za účastenství na méně závažném deliktu, pokud je obsažen v tom závažnějším
- pachatel spáchá čin zcela odlišný (např. místo vydírání vraždu)  půjde-li o zvlášť závažný zločin, kde
je příprava trestná, bude TO za přípravu
- pachatel spáchá méně závažný čin (např. pachatel je naváděn k loupeži a spáchá krádež)  účastník
bude TO za přípravu (je-li trestná); pokud není, tak za účastenství na dokonaném TČ pachatele, pokud
jsou oba činy stejného druhu (např. účastník cílí na kvalifikovanou SP, ale pachatel spáchá jen základní
SP)

Omyl pachatele
- pokud na straně pachatele došlo k omylu, a ten by se o TČ, k němuž účastenství směřovalo, pokusil či
jej dokonal
- omyl v předmětu útoku a aberace – bez významu pro odpovědnost účastníka
- omyl, který má za následek trestní neodpovědnost pachatele – z důvodu akcesority zde nebude ani
účastenství (možnost trestnosti za přípravu)
- omyl, se kterým účastník počítal – nepřímé pachatelství
- omyl, se kterým nepočítal – není odpovědný jako účastník, ale přichází v úvahu jeho odpovědnost za
přípravu
- omyl v (právní) kvalitě subjektu – pachatel je trestně neodpovědný (dítě, nepříčetný):
o pokud to účastník nevěděl, lze jej postihnout pouze za přípravu, pokud je trestná
o pokud věděl, jde o nepřímé pachatelství

Zánik trestnosti účastenství

- trestní odpovědnost účastníka zaniká, jestliže dobrovolně upustil od dalšího účastenství na TČ a:
o odstranil nebezpečí, které vzniklo zájmu chráněnému trestním zákonem, nebo
o učinil o účastenství na TČ oznámení státnímu zástupci, policejnímu orgánu nebo voják svému
nadřízenému v době, kdy nebezpečí mohlo být ještě odstraněno

Trestání účastenství
- při trestání se užijí ustanovení o trestní odpovědnosti a trestnosti pachatele, pokud TZ nestanoví něco
jiného
- při stanovení druhu trestu a jeho výměry soud u účastníka přihlédne k významu a povaze jeho účasti
na spáchání TČ – posuzuje se míra, kterou přispěl k výsledku, recidiva a jiné okolnosti
- je možné, že účastenství bude posuzováno podle odlišné trestní sazby než u pachatele (exces, recidiva)

36
 - je nerozhodné, zda a jak byl potrestán pachatel – TO účastníka sice je závislá na TČ pachatele X jeho
trestnost není závislá na potrestání pachatele (k potrestání pachatele vůbec nemusí dojít, např.
zemře)

A19 Nepřímý pachatel, spolupachatelství

- pachatelem TČ je trestně odpovědná FO/PO, která svým jednáním naplnila znaky SPTČ nebo jeho
pokusu či přípravy

Nepřímý pachatel
- jde o zvláštní formu trestné součinnosti
- = ten, kdo úmyslně užije ke spáchání TČ jinou osobu jako živý nástroj, který není trestně odpovědný
nebo je odpovědný jen omezeně pro (§ 22 odst. 2 TZ):
o nedostatek věku či nepříčetnost – živý nástroj je absolutně trestně neodpovědný (např.
rodiče pošlou 10leté dítě krást)
o omyl – živý nástroj jedná v negativním skutkovém omylu, živý nástroj nebude odpovědný
vůbec nebo max. za nevědomou nedbalost (např. pachatel požádá nosiče, aby mu odnesl kufr
do auta, nosič neví, že kufr nepatří pachateli)
o okolnost vylučující protiprávnost – vis compulsiva, nepřímý pachatel donutí pod pohrůžkou
násilí živý nástroj k jednání (např. pod pohrůžkou smrti k souloži s obětí), půjde o jednání v
krajní nouzi
o nejednání dotyčné osoby – vis absoluta, chybí vůle či projev (např. osoba stojí u výlohy,
strčím do ní a ona rozbije výlohu)
o nezaviněné jednání – osoba nejednala ve specifickém úmyslu či z pohnutky předpokládané
příslušnou SPTČ (např. pronajímatel ví, že pracovník špatně nainstaloval plynový spotřebič a
pronajme byt někomu, koho chce zabít)
- nepřímý pachatel je odpovědný za úmyslný TČ, který prostřednictvím živého nástroje spáchal, živý
nástroj není odpovědný vůbec či jen omezeně (např. pro nedbalostní TČ)
- aby šlo o nepřímé pachatelství, musí mít nepřímý pachatel dvojí úmysl:
o ke spáchání TČ prostřednictvím někoho jiného
o ke skutečnosti, že využitá osoba není trestně odpovědná
- omyl (úmysl nepřímého pachatele se musí krýt s objektivní skutečností) se posuzuje podle obecných
zásad – např. u TČ krádeže jde o:
o nepřímé pachatelství – dítěti je 13 let, pachatel se domnívá, že dítěti je 13 let
o pokus nepřímého pachatelství – osobě je 16 let, ale pachatel se domnívá, že jí je jen 13 let
o návod – osobě je 16 let, pachatel se domnívá, že jí je 16 let
o pokus návodu – dítěti je 13 let, ale pachatel se domnívá, že je mu 16 let, posuzujeme jako
přípravu k TČ
- je vyloučeno u tzv. vlastnoručních deliktů, které musí pachatel vykonat osobně
- u TČ s omezeným okruhem pachatelů je zapotřebí, aby nepřímý pachatel měl onu specifickou
vlastnost, postavení či způsobilost, živý nástroj toto splnit nemusí

Spolupachatelství
- = TČ je spáchán úmyslným společným jednáním 2 a více osob, každá z nich pak odpovídá, jako by TČ
spáchala sama (§ 23 TZ)
- je vyloučeno u tzv. vlastnoručních deliktů, které může pachatel vykonat jen osobně
- u TČ s omezeným okruhem pachatelů může být spolupachatelem jen ten, kdo může být pachatelem
- společné jednání (objektivní podmínka) – musí naplňovat znaky téhož TČ:
o každý ze spolupachatelů naplní svým jednáním všechny znaky SPTČ (např. A bodne do srdce,
B praští do hlavy kladivem)
o u TČ s dvěma jednáními – jeden spolupachatel vykoná jedno jednání, druhý pak to druhé
(např. u znásilnění jeden poškozenou sváže, druhý s ní souloží)

37
 o jednání každého ze spolupachatelů je článkem řetězu – spolupachatelé vykonávají určitou
činnost, která teprve jako celek tvoří znaky SPTČ (např. A vypáčí zámek u dveří, B ukazuje,
které věci odcizit, C odnáší věci do auta)
- úmysl spáchat TČ společným jednáním (subjektivní podmínka):
o dohoda o společném jednání může být učiněná i mlčky
o spolupachatelství je možné jen u úmyslných TČ
o pokud je pohnutka znakem SPTČ, musí být u všech spolupachatelů
- každý ze spolupachatelů odpovídá, jako by TČ spáchal sám:
o každému ze spolupachatelů se přičítá celá škoda, prospěch nebo rozsah činu bez ohledu na
intenzitu jednání daného spolupachatele a bez ohledu na to, který konkrétní účinek byl
konkrétním dílčím útokem způsoben
o trest se spolupachatelům ukládá podle trestní sazby stanovené za TČ, který byl společným
jednáním spáchán – soud přihlédne k míře jednání každého spolupachatele, naplnění
okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby nutné zkoumat u každého spolupachatele
individuálně
o exces ze společné dohody – vybočí-li některý ze spolupachatelů ze společné dohody, bude
odpovědný za to, co sám způsobil a zavinil, ostatní odpovídají za trestnou činnost, která byla
obsahem dohody
- postupné pachatelství (osoba se k vykonávání TČ připojí až v jeho průběhu) – bude trestně odpovědná
za následky dosažené před přistoupením, pokud je využila k dokonání TČ
- souběžné pachatelství (nejde o spolupachatelství!) – každý naplní znaky SP a souběžně útočí proti
témuž předmětu útoku, přičemž mají různý záměr, jednotliví pachatelé se posuzují samostatně (např.
A i B rabují jeden obchod z jiného důvodu)

A20 Souběh trestných činů a recidiva

- jde o případy mnohosti TČ – řeší otázku, zda jednání pachatele tvoří 1, nebo více TČ

Recidiva
- recidiva – pachatel, který byl dříve pravomocně odsouzen, spáchá nový TČ
- nepravá recidiva – pachatel spáchá nový TČ v mezidobí mezi vyhlášením odsuzujícího rozsudku za
předchozí TČ a nabytím PM

Souběh (konkurence) trestných činů

- pachatel spáchal 2 a více TČ dříve, než byl pro některý z nich odsouzen – tj. dříve, než:
o 1) byl za TČ vyhlášen soudem 1. stupně odsuzující rozsudek, který později nabyl PM
(mezníkem je okamžik vyhlášení, nikoliv den nabytí PM) a neplatí o něm fikce neodsouzení
o 2) byl obviněnému doručen trestní příkaz
- souběh jednočinný (ideální) – 1 skutkem spácháno více TČ
- souběh vícečinný (reálný) – více skutky spácháno více TČ
- souběh stejnorodý – jde o více TČ stejné SP
- souběh nestejnorodý – jde o více TČ různých SP
- souběh jednočinný stejnorodý – pachatel 1 skutkem vícekrát naplní stejnou SPTČ (např. terorista
odpálí nálož a zraní dva lidi), v nauce není uznáván, půjde o jediný TČ
- jednočinný souběh nestejnorodý – pachatel 1 skutkem naplní více SP různých TČ (např. pachatel se
vloupe do bytu a ukradne lampu, naplní SP krádeže i porušování domovní svobody)
- vícečinný souběh stejnorodý – pachatel více skutky spáchá TČ stejné SP, na rozdíl od pokračování v TČ
chybí společný záměr (např. pachatel vykrade byt v březnu, další pak v listopadu)
- vícečinný souběh nestejnorodý – pachatel více skutky spáchá TČ různých SP (např. pachatel v pondělí
krade, ve středu vraždí, v pátek znásilňuje)

Skutek
- TZ ani TŘ skutek nedefinují, dle teorie = určitá událost ve vnějším světě spočívající v jednání člověka,
která může mít znaky 1 TČ, více TČ, nebo žádného TČ

38
 - jednotlivé skutky od sebe dělí trestněprávně relevantní následek
- vícečinný souběh předpokládá více skutků a každý se posuzuje jako samostatný TČ, u jednočinného
souběhu jde o jediný skutek
- jednota skutku X totožnost skutku:
o jednota skutku = pojem TPH, má význam pro odlišení vícečinného a jednočinného souběhu
o totožnost skutku = pojem TPP, obžalovací zásada vyžaduje, aby skutek, o kterém soud
rozhoduje, byl totožný s tím, který je uveden v žalobním návrhu
- 1 skutek = ty projevy vůle pachatele navenek, které jsou příčinou následku, který je znakem SPTČ, a
pachatel musí jednat zaviněně v té formě, kterou vyžaduje konkrétní SPTČ
- třeba rozlišovat skutek v hmotněprávním (pokračování v TČ je jediným skutkem) a procesněprávním
smyslu (samostatným skutkem je každý dílčí útok pokračujícího TČ)
- případy, kdy jde o 1 skutek:
o 1 jednání tvoří 1 akt a vede k 1 následku (vystřelím  usmrtím)
o 1 jednání tvoří více aktů a vedou k 1 následku (rány pěstí  těžké ublížení na zdraví)
o 1 jednání tvoří více aktů a vedou k více následkům (vloupání  poškození cizí věci a
porušování domovní svobody)
o 2 jednání vedou k 1 následku (použití násilí + pohlavní styk  znásilnění)
o 2 jednání vedou k více následkům, jestliže se jednání alespoň částečně překrývají (např. A
donutí B pod pohrůžkou k souloži a zároveň k odevzdání peněženky)
o 2 jednání, obě vedou k samostatnému následku, ale v součtu vedou ke 3. následku (např.
opilý řidič úmyslně poškodí auta na parkovišti a chodci způsobí těžkou újmu na zdraví
z nedbalosti)  TČ poškození cizí věci i TČ ohrožení pod vlivem návykové látky
o za jediný skutek se v TPH považuje i pokračování v TČ, TČ hromadný a TČ trvající, podobně i
celý vývoj trestné činnosti (příprava, pokus až dokonaný čin)

Případy vyloučení jednočinného souběhu

- každý skutek se posuzuje podle všech ustanovení, které na něj dopadají – z toho existují určité
výjimky
- někdy je jednočinný souběh vyloučen (tj. pachatel bude stíhán jen za jeden TČ), ačkoli skutek
formálně vykazuje znaky 2 nebo více TČ – mluvíme o zdánlivém souběhu
- jednočinný souběh TČ je vyloučen v těchto případech:
o poměr speciality:
 v poměru speciality jsou ustanovení TZ chránící stejné zájmy, pokud jedno z nich
zvlášť postihuje určitý druh útoků proti individuálnímu objektu, aby byla vystižena
zvláštní povaha a škodlivost útoků pro společnost
 v poměru speciality jsou:
 kvalifikované a privilegované SP ve vztahu k základní SP
 složené SP vůči SP, které lze považovat za jejich část (např. loupež je
speciální vůči krádeži a vydírání)
 zpravidla předčasně dokonané TČ ve vztahu k obecným ustanovením o
přípravě a pokusu
o poměr subsidiarity:
 v poměru subsidiarity jsou ustanovení TZ chránící stejné zájmy, pokud je účelem
jednoho z nich pouze podpůrně doplnit ochranu poskytovanou primárním
ustanovením
 v poměru subsidiarity jsou:
 vzdálenější vývojová stadia trestné činnosti v poměru k stádiu bližšímu
dokonání (např. pokus v sobě zahrnuje i přípravu)
 méně závažné formy trestné součinnosti v poměru k závažnějším
(pachatelství má přednost před účastenstvím)
 TČ ohrožovací k TČ poruchovým
o faktická konsumpce:

39
  případ, kdy porušení či ohrožení objektu je bezvýznamným prostředkem či
vedlejším produktem hlavní závažnější trestné činnosti
 např. zastřelení psa při vraždě
o pokračování v TČ, TČ hromadné a trvající – považuje se za 1 skutek a 1 TČ v hmotněprávním
smyslu
o TČ opilství vůči činům jinak trestným spáchaným v nepříčetnosti

Účinky souběhu v TPH a TPP

- podle TPH je pachatel odpovědný za všechny sbíhající se TČ:
o pachateli za 2 a více TČ je uložen úhrnný nebo souhrnný trest – přichází v úvahu pouze u
souběhu vícečinného
o TZ u podstatně závažnějšího vícečinného souběhu zvyšuje horní hranici trestní sazby
o to, že pachatel spáchal více TČ, je obecná přitěžující okolnost
- v TPP se koná společné řízení:
o v případě jednočinného souběhu jde o 1 skutek – stíhání jediné
o v případě vícečinného souběhu může být některý skutek vyloučen k samostatnému
projednání

A21 Zánik trestní odpovědnosti

Trestní odpovědnost
- = povinnost pachatele TČ nést nepříznivé právní důsledky (trestní sankce)
- má následný (retrospektivní) charakter – nastupuje po spáchání TČ
- subjektem trestní odpovědnosti může být FO i PO

Důvody zániku trestní odpovědnosti

- = negativní podmínky trestní odpovědnost – jednou provždy způsobují zánik práva státu na potrestání
pachatele, není možné zahájit trestní stíhání a bylo-li již zahájeno, není možné v něm pokračovat
- k zániku trestní odpovědnosti může dojít po spáchání TČ do doby, než je o TČ pravomocně
rozhodnuto
- důvody zániku trestní odpovědnosti dle TZ:
o účinná lítost
o promlčení trestní odpovědnosti
- vedle těchto důvodů existují i další:
o zánik trestní odpovědnosti za přípravu, pokus, účastenství
o zvláštní případy účinné lítosti uvedené ve zvláštní části TZ:

40
  TO za TČ zanedbání povinné výživy zaniká, jestliže TČ neměl trvale nepříznivých
následků a pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud 1. stupně počal
vyhlašovat rozsudek (§ 197)
 TČ neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby
(§ 242)
 TČ porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248a)
 TČ účast na teroristické skupině (§ 312b)
 TČ účast na OZS (§ 362)
o smrt pachatele
o milost (abolice) prezidenta republiky

Účinná lítost (§ 33 TZ, § 7 ZSVM)

- smyslem je motivovat pachatele, aby škodlivému následku TČ zamezil nebo jej napravil
- podmínky účinné lítosti se posuzují u každé ze zúčastněných osob na TČ samostatně

Podmínky účinné lítosti u dospělých pachatelů

- jde o některý z TČ taxativně uvedených v § 33 TZ + případy ve zvláštní části TZ, které jsou vázány na
splnění dalších podmínek
- TČ byl dokonán
- pachatel dobrovolně (z vlastního rozhodnutí předtím, než byl TČ odhalen nebo oznámen):
o škodlivému následku TČ zamezil nebo jej napravil, nebo
o učinil o TČ oznámení příslušnému orgánu (státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, u
vojáka i jeho nadřízený) v době, kdy škodlivému následku mohlo být ještě zabráněno

Podmínky účinné lítosti u mladistvých

- jde o provinění, na které TZ stanoví TOS s horní hranicí pod 5 let + zvláštní případy TZ platí i pro
mladistvé
- provinění bylo dokonáno
- pachatel dobrovolně způsobený následek TČ odstranil či se o to pokusil
- pachatel svým chováním projevil účinnou snahu po nápravě
- čin neměl trvale nepříznivých následků pro poškozeného nebo pro společnost

Promlčení trestní odpovědnosti (§ 34, § 35 TZ)

- = uplynutím zákonem stanovené doby od spáchání TČ zaniká trestní odpovědnost za tento TČ
(institut TPH)
- promlčují se všechny TČ s výjimkou těch uvedených v § 35 TZ (TČ v hlavě 13. s výjimkami, TČ
vlastizrady, TČ rozvracení republiky, TČ teroristického útoku a TČ teroru, pokud zakládají válečný zločin
nebo zločin proti lidskosti, některé TČ spáchané v letech 1948-89)
- délka promlčecí doby je odstupňována podle závažnosti TČ podle horní hranice trestní sazby TOS –
činí 3, 5, 10, 15 nebo 30 let (u mladistvých je promlčecí doba kratší – 3, 5 nebo 10 let)
- promlčecí doba začíná běžet následující den po události určující její začátek:
o obecně od spáchání TČ – od doby ukončení jednání
o tam, kde je znakem SP účinek, začíná běžet okamžikem, kdy účinek nastal (např. u vraždy
počíná běh promlčecí doby okamžikem smrti člověka)
o v případě kvalifikovaných SP počíná promlčecí doba běžet okamžikem, kdy nastal těžší
následek
o omisivní TČ – posledním dnem, kdy mohla být povinnost splněna
o pokus a příprava – od ukončení jednání, které směřovalo k dokonání
o nepřímé pachatelství – od ukončení jednání živého nástroje
o účastenství – od ukončení jednání hlavního pachatele
o pokračování v TČ a hromadné TČ – dokonání posledního dílčího útoku
o trvající TČ – okamžikem, kdy pachatel ukončil protiprávní stav

41
Stavení promlčecí doby
- v důsledku zákonem předvídané překážky promlčecí doba po dobu trvání překážky neběží, ale jakmile
překážka odpadne, promlčecí doba pokračuje
- TZ taxativně vymezuje 8 časových úseků, které se nezapočítávají do promlčecí doby:
o 1) doba, po kterou nebylo možno pachatele postavit před soud pro zákonnou překážku
(např. výsady, imunity, překážka ne bis in idem)
o 2) doba, po kterou bylo trestní stíhání přerušeno (např. kvůli těžké nemoci)
o 3) doba, po kterou bylo trestní stíhání dočasně odloženo
o 4) doba, po kterou oběť TČ obchodování s lidmi nebo TČ proti lidské důstojnosti v sexuální
oblasti byla mladší 18 let
o 5) zkušební doba podmíněného zastavení stíhání nebo podmíněného odložení podání návrhu
na potrestání
o 6) doba, po kterou nebylo možno pachatele v ČR stíhat
o 7) doba od vydání příkazu k zadržení do jeho odvolání nebo pozbytí jeho platnosti
o 8) doba, po kterou bylo dočasně upuštěno od některých úkonů trestního řízení podle ZMJS

Přerušení promlčecí doby

- začíná běžet nová promlčecí doba od samého počátku – promlčecí doba, která dosud běžela, ztrácí
význam
- promlčení trestního stíhání se přerušuje:
o zahájením trestního stíhání
o vzetím do vazby
o vydáním příkazu k zatčení
o podáním žádosti o zajištění vyžádané osoby z cizího státu
o vydáním EZR
o podáním obžaloby / návrhu na schválení dohody o vině a trestu / návrhu na potrestání
o vyhlášením odsuzujícího rozsudku / doručením trestního příkazu obviněnému
o pokud pachatel spáchal v promlčecí době nový TČ, na který TZ stanoví stejný nebo přísnější
trest

Milost prezidenta republiky

- čl. 62 písm. g) Ústavy – prezident odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem (agraciace) a zahlazuje
odsouzení (rehabilitace):
o rozhodnutí bez kontrasignace, jde o důvod zániku práva na výkon trestu
- čl. 63 písm. j) Ústavy – prezident nařizuje, aby se TŘ nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm
nepokračovalo (abolice):
o rozhodnutí s kontrasignací, zaniká trestnost se všemi důsledky (pokud spáchá další TČ,
nebude to recidiva)

A22 Pojem a účel trestu, systém trestů

Pojem trestu
- trest = zákonem stanovený následek za protiprávní jednání
- české TP vychází z dualismu – zná dvojí trestní sankce (X monismus):
o 1) trest = prostředek státního donucení ukládaný jménem státu soudy v trestním řízení,
kterým se pachateli TČ působí újma:
 újma = zásah do občanských práv, zejména do osobní svobody nebo vlastnického
práva
 nulla poena sine lege – trest může být uložen jen za spáchaný TČ jeho pachateli na
základě zákona
 zásada personality trestu – trest by měl podle možností postihnout pouze pachatele
TČ

42
 o 2) ochranné opatření = prostředek státního donucení ukládaný jménem státu soudy v
trestním řízení, kterým se za spáchaný TČ působí určitá újma jeho pachateli jakož i osobě
trestně neodpovědné za čin jinak trestný:
 na rozdíl od trestů neobsahují negativní hodnocení pachatele a jeho činu, nepůsobí
generálně preventivně a závislost na spáchaném TČ je mnohem menší (nebo chybí)

Teorie zabývající se důvody a účelem trestání

- absolutní teorie – trestá se, protože bylo spácháno zlo; uložení trestu nesleduje žádné společenské
účely, trestá se jen pro odplatu
- relativní teorie – trestá se proto, aby nebylo pácháno zlo; uložení trestu je užitečné pro společnost,
požadavek individuální a generální prevence:
o individuální prevence – působení na pachatele (zabránit mu v další trestné činnosti, působit
výchovně)
o generální prevence – působení na ostatní členy společnosti (odstrašit potenciální pachatele,
upozornit na škodlivost i trestnost)
- smíšené teorie – slučují požadavek spravedlivého trestu odpovídajícího povaze a závažnosti
spáchaného TČ (absolutní teorie) s požadavky individuální a generální prevence (relativní teorie):
o dominují ve většině vyspělých států
o základní úloha trestu = ochrana společnosti před TČ

Účel trestu a základní zásady trestání

- v TZ není účel trestu stanoven, ale jsou definovány zásady trestání:
o zásada zákonnosti (nulla poena sine lege) – trestní sankce lze ukládat jen na základě zákona
(§ 37 odst. 1 TZ)
o zásada přiměřenosti – sankce musí být adekvátní spáchanému TČ (§ 38 odst. 1 TZ), uplatní se
jen u trestů, ne u ochranných opatření
o zásada individualizace použitých sankcí – druh a výměra musí být ukládány na základě
povahy a závažnosti TČ a na základě osobních poměrů pachatele (§ 38 odst. 1), uplatní se jen
u trestů, ne u ochranných opatření
o zásada personality sankce – sankce by měla postihovat jen osobu pachatele, vliv na jeho
okolí by měl být co nejmenší
o zásada neslučitelnosti určitých druhů sankcí u téhož pachatele – nelze uložit domácí vězení
vedle odnětí svobody a obecně prospěšných prací, obecně prospěšné práce vedle odnětí
svobody, peněžitý trest vedle propadnutí majetku a zákaz pobytu vedle vyhoštění (§ 53 odst.
1 TZ)
o zásada humanity sankcí – je zakázáno kruté, nelidské a ponižující zacházení nebo trest (čl. 7
odst. 2 LZPS, § 37 odst. 2 TZ)
o zásada subsidiarity přísnější trestní sankce – pokud postačuje uložit trestní sankce méně
postihující, nesmějí být uloženy trestní sankce přísnější

Systém trestů
- = výčet jednotlivých druhů trestů, jejich uspořádání a vzájemné vztahy mezi nimi – taxativní výčet
stanoven v § 52 odst. 1 TZ:
o odnětí svobody – základní, univerzální trest
o domácí vězení
o obecně prospěšné práce
o propadnutí majetku
o peněžitý trest
o propadnutí věci
o zákaz činnosti
o zákaz držení a chovu zvířat
o zákaz pobytu
o zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce

43
 o ztráta čestných titulů nebo vyznamenání – musí být uložen společně s nějakým dalším
o ztráta vojenské hodnosti – musí být uložen společně s nějakým dalším
o vyhoštění – může být uložen pouze cizinci
o výjimečný trest (§ 54 TZ)
- převážnou většinu druhů trestů lze uložit samostatně (pokud je postačující) i lze uložit více trestů
vedle sebe
- druhy trestů pro PO (§ 15 ZTOPO) – zrušení PO, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci,
zákaz činnosti, zákaz držení a chovu zvířat, zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné
soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí, uveřejnění rozsudku
- druhy trestních opatření pro mladistvé (§ 24 ZSVM):
o oproti dospělým navíc peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu

Dělení trestů
- podle zájmů odsouzeného, které postihují:
o tresty postihující svobodu (trest odnětí svobody, domácí vězení, zákaz činnosti, zákaz pobytu,
vyhoštění…)
o tresty majetkové (propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci)
o tresty na cti (ztráta čestných titulů nebo vyznamenání, ztráta vojenské hodnosti)
- podle toho, zda lze uložit trest samostatně nebo vedle jiného:
o tresty samostatné – lze je uložit jak samostatně, tak spolu s jiným trestem X některé tresty
kombinovat nelze (viz výše)
o tresty vedlejší – lze je uložit jen vedle trestu jiného (tituly, vyznamenání, hodnost)
- podle určitosti trestní sankce:
o tresty absolutně určité – zákon stanoví druh i výměru – (např. TOS na 5 let)
o tresty relativně určité – zákon stanoví druh a nejnižší nebo nejvyšší výměru trestu (např. TOS
na 1-5 let)
o tresty absolutně neurčité – není stanovena ani výměra ani druh (např. „bude potrestán
přiměřeně“)
- podle toho, zda je možné je uložit kterémukoliv pachateli, anebo jen zúženému okruhu:
o zúženému okruhu pachatelů – obecně prospěšné práce (jen zdravotně způsobilým), trest
vyhoštění (nelze občanu ČR), trest ztráty čestných titulů a vyznamenání (pouze nositelé)
o kterémukoliv pachateli – neomezený okruh
- podle věku pachatele:
o dospělí – tresty a ochranná opatření
o mladiství – výchovná, ochranná a trestní opatření

A23 Alternativní tresty: peněžitý trest, obecně prospěšné práce, domácí vězení
- = všechny tresty, které nejsou spojeny s odnětím svobody
- jejich výhoda spočívá v tom, že nejsou spojovány s negativními důsledky TOS (izolace odsouzeného,
jeho citové vazby, negativní dopad na jeho rodinu), jsou méně nákladné a lépe umožňují začlenění
pachatele do společnosti

Peněžitý trest
- je možné jej uložit v následujících případech:
o 1) když zákon ve zvláštní části uložení tohoto trestu dovoluje, nebo
o 2) pokud ho soud uloží za přečin a vzhledem k povaze a závažnosti činu a osobě a poměrům
pachatele neukládá nepodmíněný TOS, nebo
o 3) v jiných případech, jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným TČ získal nebo se
snažil získat majetkový prospěch
- může být uložen samostatně (jestliže vzhledem k povaze a závažnosti činu a osobě a poměrům
pachatele uložení jiného trestu není třeba) nebo vedle jiného trestu – nelze jej však uložit vedle trestu
propadnutí majetku

44
 - vyměřuje se formou systému tzv. denních sazeb:
o počet denních sazeb soud určí s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného TČ – od 20
do 730
o výši jedné denní sazby stanoví soud se zřetelem k osobním a majetkovým poměrům
pachatele (zpravidla vychází z čistého příjmu na den) – od 100 Kč do 50 000 Kč
o poté se tyto dva údaje násobí – výměra 2 000 Kč – 36,5 mil. Kč
o zaplacené částky připadají státu
- jestliže pachatel nezaplatí peněžitý trest a pokud je zřejmé, že by vymáhání peněžitého trestu mohlo
být zmařeno nebo by bylo bezvýsledné, přemění soud peněžitý trest nebo jeho zbytek v TOS – každá
zcela nezaplacená částka odpovídající jedné denní sazbě = 2 dny odnětí svobody
- pokud byl pachateli uložen peněžitý trest za jiný TČ než zvlášť závažný zločin, hledí se na něj, jako by
nebyl odsouzen, jakmile byl trest vykonán nebo bylo od výkonu trestu či jeho zbytku pravomocně
upuštěno

Obecně prospěšné práce

- spočívá ve výkonu určité soudem stanovené pracovní povinnosti, kterou musí pachatel splnit osobně,
bezplatně a ve svém volném čase (např. údržba veřejného prostranství, úklid veřejných budov a
komunikací)
- práce musí sloužit obecně prospěšným účelům (širšímu okruhu lidí) – musí být vykonána ve prospěch
obce či státních a jiných obecně prospěšných institucí v rozmezí 50 až 300 hodin
- soud ho uloží pachateli přečinu samostatně (jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného činu
a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba) nebo vedle jiného trestu – neslučitelný
s TOS a trestem domácího vězení
- nelze ho uložit, pokud byl tento trest v minulých 3 letech u pachatele přeměněn na TOS
- soud musí přihlédnout ke zdravotní způsobilosti pachatele
- soud může uložit pachateli na dobu tohoto trestu i přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti:
o aby nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, aby vydal bezdůvodné obohacení
o pokud je pachatel ve věku blízkém věku mladistvých, možné mu uložit nějaké výchovné
opatření
- odsouzený je povinen obecně prospěšné práce vykonat nejpozději do 1 roku ode dne, kdy soud nařídil
výkon tohoto trestu – soud může lhůtu k výkonu trestu prodloužit o 6 měsíců a stanovit nad
odsouzeným dohled, přiměřená omezení nebo povinnosti, výchovné opatření je-li mladistvý nebo ve
věku blízkém věku mladistvých
- pokud pachatel v době trestu nevede řádný život, pokud nebyl tento trest vykonán vůbec, řádně nebo
včas nebo je jinak mařen výkon tohoto trestu, je možné přeměnit tento trest nebo jeho zbytek v TOS –
každá započatá hodina nevykonaného trestu = 1 den odnětí svobody
- trest obecně prospěšných prací se vykonává v obvodu OS, ve kterém odsouzený bydlí:
o mimo jen se souhlasem odsouzeného
o kontrolu výkonu trestu vykonává probační úředník činný v obvodu soudu
- pokud byl trest obecně prospěšných prací vykonán nebo bylo od výkonu trestu nebo jeho zbytku
pravomocně upuštěno, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen

Domácí vězení
- odsouzený má povinnost zdržovat se po dobu výkonu tohoto trestu v určeném obydlí v soudem
stanoveném časovém období, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo
poskytnutí zdravotních služeb
- uložen, když nepostačuje uložení jiného alternativního trestu, ale zároveň není třeba pachatele
izolovat od společnosti ve vězení
- lze jej uložit pachateli přečinu, pokud jsou současně splněny 2 podmínky:
o je možné mít důvodně za to, že postačí uložení tohoto trestu (i vedle jiného trestu)
o pachatel dá písemný slib, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese a
při výkonu kontroly poskytne součinnost

45
 - lze jej uložit až na 2 roky samostatně (uložení jiného trestu netřeba) nebo vedle jiného trestu – ne
vedle TOS a trestu obecně prospěšných prací
- na dobu výkonu trestu je možné pachateli uložit i přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti –
aby nahradil škodu, odčinil nemajetkovou újmu, vydal bezdůvodné obohacení, pachateli blízkém věku
mladistvým možné uložit výchovná opatření
- pokud by odsouzený mařil výkon tohoto trestu nebo nevedl řádný život, možné uložit náhradní TOS na
max. 1 rok, který nesmí přesahovat horní hranici trestní sazby
- kontrolu výkonu tohoto trestu možné realizovat:
o prostřednictvím elektronického kontrolního systému (náramek na ruce/noze či vysílačka na
těle odsouzeného)
o namátkové kontroly probačního úředníka
o kombinovaně
- k zahlazení trestu domácího vězení dochází výrokem soudu

A24 Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody, podmíněné odsouzení k trestu

odnětí svobody s dohledem
- patří mezi alternativní tresty – nahrazují nepodmíněný TOS

Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody

- podstatou je, že soud sice vynese odsuzující rozsudek, ale výkon trestu odloží pod podmínkou, že se
odsouzený bude po stanovenou zkušební dobu řádně chovat a vyhoví stanoveným požadavkům
- podmíněně lze uložit jen výkon TOS nepřevyšujícího 3 roky – rozhodující je konkrétně vyměřený trest,
nikoli trestní sazba stanovená v TZ
- při podmíněném odsouzení soud stanoví zkušební dobu na 1-5 let, ve které mohou být uloženy
přiměřené povinnosti a omezení (§ 82 TZ):
o podrobit se výcviku pro získání pracovní kvalifikace, programu sociálního výcviku a
převýchovy, léčení závislosti na návykových látkách, programům psychologického poradenství
o zdržet se návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných společenských akcí a
styku s určitými osobami, neoprávněných zásahů do práv nebo právem chráněných zájmů
jiných osob, hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek, požívání alkoholických
nápojů nebo jiných návykových látek
o uhradit dlužné výživné nebo jinou dlužnou částku, veřejně se osobně omluvit poškozenému,
nebo poskytnout poškozenému přiměřené zadostiučinění
o pachateli ve věku blízkém věku mladistvých může soud uložit na zkušební dobu některé z
výchovných opatření
o kontrolu provádí soud alespoň jednou za 6 měsíců
o pomoc při plnění poskytuje Probační a mediační služba či zájmové sdružení občanů
- o osvědčení podmíněně odsouzeného rozhodne soud, pokud odsouzený vedl ve zkušební době
řádný život a vyhověl uloženým podmínkám – jinak soud rozhodne, že se TOS vykoná, přičemž o
nařízení výkonu trestu může soud rozhodnout již během zkušební doby
- soud může výjimečně ponechat podmíněné odsouzení v platnosti, i když odsouzený dal příčinu k
výkonu trestu, pokud stanoví jedno nebo více z následujících opatření:
o dohled nad odsouzeným
o přiměřené prodloužení zkušební doby (max. o 2 roky)
o uložení dosud neuložených přiměřených omezení nebo povinností
- neučinil-li soud do 1 roku od uplynutí zkušební doby rozhodnutí o tom, že se odsouzený osvědčil nebo
že se trest vykoná, aniž na tom měl odsouzený vinu, má se za to, že se odsouzený osvědčil
- pokud se podmíněně odsouzený osvědčil, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen

Podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem

- tento trest je určen hlavně pachatelům, kteří před spácháním TČ nevedli řádný život

46
 - možné podmíněně odložit výkon TOS nepřevyšujícího 3 roky – rozhodující je konkrétně vyměřený
trest, nikoli trestní sazba stanovená v TZ
- pachateli plynou z uloženého dohledu tyto povinnosti:
o spolupracovat s probačním úředníkem a plnit probační plán dohledu
o dostavovat se k probačnímu úředníkovi
o informovat probačního úředníka o svém pobytu, zaměstnání, zdrojích obživy
o umožnit probačnímu úředníkovi vstup do obydlí
- probační plán dohledu = souhrn léčebných a výchovných postupů orientovaných na změnu životních
postojů odsouzeného a na odstraňování rizikových faktorů v jeho chování
- povinnosti probačního úředníka:
o vykonávat dohled nad pachatelem podle probačního plánu a být mu nápomocen
o plnit pokyny předsedy senátu
o jednou za 6 měsíců sestavit zprávu o průběhu výkonu dohledu, o dodržování podmínek a
probačního plánu
- soud stanoví zkušební dobu na 1-5 let, přičemž může podmíněně odsouzenému uložit přiměřená
omezení nebo povinnosti (viz výše)
- jestliže podmíněně odsouzený s dohledem vedl ve zkušební době řádný život a vyhověl uloženým
podmínkám, vysloví soud, že se osvědčil – v opačném případě rozhodne (může už i během zkušební
doby), že se trest vykoná
- výjimečně může soud ponechat podmíněné odsouzení s dohledem v platnosti, i když dal odsouzený
příčinu nařízení výkonu trestu, pokud:
o stanoví odsouzenému další povinnosti v rámci dohledu
o přiměřeně prodlouží zkušební dobu (max. o 2 roky) nebo
o stanoví dosud neuložená přiměřená omezení a povinnosti

A25 Nepodmíněný trest odnětí svobody

- jediný univerzální trest – může jím být postižen pachatel každého TČ
- účel – chrání společnost po dobu výkonu, omezuje možnost odsouzeného páchat další trestnou
činnost a naplňuje výchovný cíl
- má subsidiární povahu – jeho uložení přichází v úvahu pouze pokud k dosažení účelu trestu nestačí
některý z alternativních trestů (ultima ratio)
- za TČ, u nichž horní hranice trestní sazby TOS nepřevyšuje 5 let, je možné uložit nepodmíněný TOS
pouze tehdy, pokud by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu,
aby pachatel vedl řádný život

Trvání trestu odnětí svobody

- obecně horní hranice činí 20 let, a jednak v jednotlivých trestních sazbách ve zvláštní části TZ
- u zvlášť závažných zločinů – výjimečný trest = TOS na 20-30 let nebo na doživotí
- mimořádné zvýšení horní hranice TOS max. o 1/3 (např. rozmezí 5-12 let – horní hranici se zvýší o 1/3
na 16 a dolní hranice se určí tak, že se sečte zvýšená horní hranici a původní dolní hranici a vydělí 2 =
(16+5)/2, tj. 10,5, takže výsledné rozmezí 10,5 až 16 let) jen ve 3 případech:
o pachateli, který znovu spáchal ZZZ, ač již byl pro takový nebo jiný ZZZ potrestán – po zvýšení
ale ne více než 30 let (§ 59 TZ)
o pachateli TČ spáchaného ve prospěch OZS (§ 108 TZ)
o v případě úhrnného TOS – po zvýšení ale ne více než 20/30 let (§ 43 odst. 1 TZ)
- dolní hranice není obecně stanovena (teoreticky 24 hodin) – pod dolní hranici může soud snížit TOS v
7 případech:
o 1) pokud má soud vzhledem k okolnostem případu nebo poměrům pachatele za to, že by
použití sazby stanovené TZ bylo pro pachatele nepřiměřeně přísné a že je možné dosáhnout
nápravy i trestem kratšího trvání (nelze snížit pod hranice dle § 58 odst. 4)

47
 o 2) pokud odsuzuje pachatele, který napomohl zabránit TČ, který jiný připravoval nebo se o
něj pokusil, nebo který prohlásil svoji vinu, pokud má za to, že je možné dosáhnout nápravy
pachatele i trestem kratšího trvání (nelze snížit pod hranice dle § 58 odst. 4)
o 3) je-li ukládán TOS rozsudkem, kterým se schvaluje dohoda o vině a trestu, pokud lze mít za
to, že vzhledem k poměrům pachatele a povaze jím spáchané trestné činnosti lze dosáhnout
jeho nápravy i trestem kratšího trvání (nelze snížit pod hranice dle § 58 odst. 4)
o 4) v případě tzv. spolupracujícího obviněného – soud vezme v úvahu povahu TČ uvedeného v
jeho doznání ve srovnání se zločinem spáchaným členy organizované skupiny, jehož dokonání
pomohl zabránit nebo k jehož objasnění přispěl
o 5) v případech, kdy soud odsuzuje pachatele za přípravu k TČ, za pokus TČ nebo za pomoc k
TČ a má za to, že použití zákonné trestní sazby by bylo pro pachatele vzhledem k závažnosti
jeho jednání nepřiměřeně přísné a že lze dosáhnout nápravy i trestem kratšího trvání
o 6) jestliže pachatel jednal v právním omylu, jehož se mohl vyvarovat, nebo spáchal TČ tím,
že překročil meze některé okolnosti vylučující protiprávnost
o 7) pokud má soud za to, že u pachatele, který spáchal TČ ve stavu zmenšené příčetnosti, je
možné vzhledem k jeho zdravotnímu stavu za současného uložení ochranného léčení
dosáhnout možnosti jeho nápravy i trestem kratšího trvání

Výkon trestu odnětí svobody

- upravený zákonem o výkonu trestu odnětí svobody
- výkon TOS musí respektovat lidskou důstojnost a práva a povinnosti odsouzených
- struktura vězeňského systému:
o oddělen výkon trestu u mužů a žen a zpravidla i u dospělých a mladistvých
o podle ostrahy se člení věznice do 2 základních typů (stupňů) – o zařazení rozhoduje soud
zpravidla rozsudkem:
 s ostrahou a
 se zvýšenou ostrahou
o věznice zřizuje a ruší ministr spravedlnosti a službu v nich vykonává Vězeňská služba
- dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu TOS vykonává pověřený SZ KSZ, systematické
návštěvy může vykonávat i veřejný ochránce práv
- u odsouzených za přečin může soud po výkonu 1/2 uloženého TOS rozhodnout o přeměně zbytku
trestu v trest domácího vězení, pokud odsouzený svým chováním a plněním povinností prokázal
polepšení a může se od něj očekávat, že povede v budoucnu řádný život
- u každého odsouzeného ve výkonu TOS je možné jeho podmíněné propuštění se zkušební dobou až
na 7 let, soud může vyslovit nad odsouzeným dohled
- 6 případů, kdy je možné podmíněné propuštění:
o 1) po výkonu 1/2 uloženého TOS, pokud odsouzený svým chováním a plněním svých
povinností prokázal polepšení a může se od něho očekávat, že v budoucnu povede řádný
život, nebo soud přijme záruku za dovršení nápravy odsouzeného
o 2) odsouzeného, který nebyl odsouzen za některý z uvedených ZZZ [§ 88 odst. 1 písm. b)] a
který dosud nebyl ve výkonu TOS, je možné propustit už po odpykání alespoň 1/3 trestu za
obdobných podmínek jako 1)
o 3) odsouzeného za přečin je možné propustit i před odpykáním si 1/2 či 1/3 trestu, pokud se
prokázal vzorným chováním a plněním svých povinností
o 4) v případě ZZZ vraždy, zabití, těžkého ublížení na zdraví atd. mohou být odsouzení
propuštěni až po výkonu 2/3 uloženého trestu
o 5) v případě výjimečného TOS na doživotí může být odsouzený podmíněně propuštěn až po
min. 20 letech výkonu trestu
o 6) mladistvého lze podmíněně propustit na návrh státního zástupce či ředitele věznice i dříve,
než vykoná 1/3, 1/2 či 2/3 trestu

Výjimečný trest odnětí svobody

- TOS nad 20 až do 30 let a TOS na doživotí

48
 - lze uložit pouze za zvlášť závažný zločin, u kterého to TZ dovoluje
- TOS na 20 až 30 let:
o může soud uložit, jestliže závažnost ZZZ je velmi vysoká nebo možnost nápravy pachatele je
obzvláště ztížena
o možné podmíněné propuštění po výkonu min. 2/3 trestu
- TOS na doživotí:
o může soud uložit, jestliže (kumulativně):
 ZZZ je mimořádně závažný (zvlášť zavrženíhodný způsob provedení činu, pohnutka či
zvlášť těžký a těžko napravitelný následek), a
 uložení trestu vyžaduje účinná ochrana společnosti nebo není naděje, že by
pachatele bylo možno napravit TOS na 20-30 let
o možné uložit u 11 zločinů, které představují kvalifikované úmyslné usmrcení člověka (§ 54
odst. 3):
 pachateli ZZZ vraždy, nebo
 pachateli, který při spáchání ZZZ obecného ohrožení, vlastizrady, teroristického
útoku, genocidia, útoku proti lidskosti… zavinil úmyslně smrt jiného člověka
o trest se vykonává výlučně ve věznicích se zvýšenou ostrahou
o možné podmíněné propuštění po výkonu min. 20 let trestu

A26 Zásady ukládání trestů dospělým

- ukládání trestů = stanovení druhu a určení výměry
- účelu TP (ochrana společnosti před TČ) je možné dosáhnout ukládáním 2 druhů sankcí – trestů a
ochranných opatření (dualismus trestních sankcí):
o trest představuje trestněprávní následek TČ a může být uložen pouze trestně odpovědnému
pachateli (nulla poena sine crimine)
o ochranná opatření lze uložit i za činy jinak trestné (to u trestů nelze!)

Zásady trestání
- zásada zákonnosti (nulla poena sine lege) – trestní sankce lze ukládat jen na základě zákona (§ 37 odst.
1 TZ)
- zásada přiměřenosti – sankce musí být přiměřená okolnostem případu (§ 38 odst. 1 TZ)
- zásada individualizace použitých sankcí – druh a výměra trestu musí být ukládány s přihlédnutím
povaze a závažnosti spáchaného TČ a k poměrům pachatele (§ 39 odst. 1 TZ)
- zásada personality sankce – sankce by měla postihovat jen osobu pachatele, vliv na jeho okolí by měl
být co nejmenší
- zásada neslučitelnosti určitých druhů sankcí u téhož pachatele –nelze uložit domácí vězení vedle TOS
a obecně prospěšných prací, obecně prospěšné práce vedle TOS, peněžitý trest vedle propadnutí
majetku a zákaz pobytu vedle vyhoštění (§ 53 odst. 1 TZ)
- zásada humanity sankcí – je zakázáno kruté, nelidské a ponižující zacházení nebo trest (čl. 7 odst. 2
LZPS, § 37 odst. 2 TZ)
- zásada subsidiarity přísnější trestní sankce – pokud postačuje uložit trestní sankce méně postihující,
nesmějí být uloženy trestní sankce přísnější (TOS jako ultima ratio)

Stanovení druhu a určení výměry trestu

- 1. krok – určení druhu trestní sankce
- 2. krok – určení konkrétní výměry trestu
- 3. krok – určení způsobu výkonu trestu
- obecná kritéria pro ukládání trestu (§ 39 odst. 1 TZ):
o povaha a závažnost spáchaného TČ – soud vychází z trestní sankce, kterou TZ stanoví, ale i ze
zvláštnosti TČ (z významu chráněného zájmu, ze způsobu provedení a následků, z osobnosti
pachatele, z okolností, za kterých byl TČ spáchán, z motivu, míry zavinění)

49
 o rodinné, majetkové a jiné poměry pachatele a jeho dosavadní způsob života – např. zdraví
(obecně prospěšné práce), otázka zaměstnanosti (pro domácí vězení)
o možnost nápravy pachatele – pachatelova osobnost, okolnosti spáchání TČ, sociální
prostředí, ve kterém žije, recidiva
- zvláštní kritéria, ke kterým soud také přihlíží:
o chování pachatele po činu – hlavně snaha nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé
následky činu
o postoj v trestním řízení – zda sjednal dohodu o vině a trestu, prohlásil svou vinu nebo označil
rozhodné skutečnosti za nesporné
o při ukládání trestu spolupracujícímu obviněnému soud přihlédne k tomu, jak významným
způsobem přispěl k objasnění zločinu spáchaného členy organizované skupiny
o účinky a důsledky, které je možné od trestu očekávat pro budoucí život pachatele
o doba, která uběhla od spáchání TČ – chování pachatele
o případná změna situace – např. narovnání vztahů pachatele a poškozeného
o délka trestního řízení – zda nebylo nepřiměřeně dlouhé
- trest může být v zákoně určen:
o alternativně – soud posoudí, který z trestů uvedených v trestní sankci třeba uložit
o rámcově – je stanovena dolní i horní hranice trestu nebo jen horní hranice, přičemž
ponechává na uvážení soudu, jakou výměru určí
- okolnosti obecně polehčující a přitěžující – mají vliv na výměru trestu v rámci zákonem stanovené
trestní sazby:
o okolnosti obecně polehčující – např. pachatel spáchal TČ poprvé, v silném rozrušení, pod
tlakem hrozby nebo nátlaku, je ve věku blízkém věku mladistvým
o okolnosti obecně přitěžující – např. pachatel spáchal TČ s rozmyslem, ze ziskuchtivosti, z
pomsty, surovým nebo trýznivým způsobem, s další osobou
o okolnosti zvlášť přitěžující – okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, zvyšují
závažnost TČ a mají za následek aplikaci přísnější trestní sazby
o nemůže to být okolnost, která je zákonným znakem TČ – tím se zamezuje dvojímu přičítání
téže okolnosti ve prospěch / k tíži pachatele (pokud je přitěžující okolnost obsažena v
kvalifikované SPTČ, pro použití kvalifikované SPTČ se již jako přitěžující okolnost nepoužije)

Institut započtení
- vždy předpoklad, že se jedná o tentýž skutek a že je započtení možné
- pokud se vedlo proti pachateli trestní řízení ve vazbě a dojde k jeho odsouzení, započítá se mu doba
strávená ve vazbě do uloženého trestu, popřípadě do trestu úhrnného nebo souhrnného
- započítává se i vykonaný trest do uloženého trestu v případě nového odsouzení pro týž skutek (pokud
je rozhodnutí o něm později zrušeno a došlo k novému odsouzení pro týž skutek)
- stejně, i když byl pachatel pro týž skutek v cizině ve vazbě nebo potrestán orgánem cizího státu
- pokud je započtení nemožné, přihlédne soud k této skutečnosti při stanovení druhu trestu a výměry

Upuštění od potrestání
- pokud k nápravě pachatele a ochraně společnosti stačí samotné projednání věci před soudem a
vyslovení viny, umožňuje TZ upustit od potrestání – soud v odsuzujícím rozsudku vysloví výrok o vině,
ale trest neuloží
- prosté upuštění od potrestání:
o pachatel spáchal přečin, jeho spáchání lituje a projevuje účinnou snahu po nápravě – nižší
závažnost spáchaného činu
o pachatel přípravy nebo pokusu TČ nerozpoznal, že příprava nebo pokus nemůže vést k
dokonání (pokus/příprava na nezpůsobilém předmětu útoku či nezpůsobilými prostředky) –
nižší závažnost spáchaného činu

50
 o pachatel byl označen jako spolupracující obviněný a podal úplnou a pravdivou výpověď o
skutečnostech, které významně přispěly k objasnění zločinu spáchaného členy organizované
skupiny nebo OZS (výjimky, kdy nelze)
- podmíněné upuštění od potrestání s dohledem:
o je-li třeba po stanovenou dobu sledovat chování pachatele – soud stanoví zkušební dobu
max. 1 rok
o soud může také uložit pachateli přiměřená omezení a povinnosti (např. aby nahradil škodu,
odčinil nemajetkovou újmu či vydal bezdůvodné obohacení)
- upuštění od potrestání a současné uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence – týká se
pachatelů, kteří spáchali TČ ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu duševní poruchy:
o pokud má soud za to, že ochranné léčení zajistí nápravu pachatele a ochranu společnosti lépe
než trest (nelze, pokud si tento stav přivodil vlivem návykové látky)
o pokud nelze očekávat, že by uložené ochranné léčení vedlo k dostatečné ochraně společnosti
a má za to, že zabezpečovací detence zajistí ochranu společnosti lépe než trest
- fikce neodsouzení – na pachatele se hledí, jako by nebyl odsouzen

A27 Ukládání trestu při souběhu, recidivě a u pokračování v trestném činu

Ukládání trestu při souběhu trestných činů
- způsoby ukládání trestu při souběhu TČ:
o zásada sčítací (kumulační) – kolik TČ, tolik trestů
o zásada pohlcovací (absorpční) – nejpřísnější trest pohlcuje tresty mírnější
o zásada zostření (asperační) – trest se vyměří v rámci trestní sazby stanovené na čin
nejpřísněji trestný z těch, které se sbíhají, a ještě se zostří
- TZ vychází ze zásady absorpční, ale obsahuje i prvek zásady kumulační (soud může vedle
nejpřísnějšího trestu uložit i jiný druh trestu) a prvek zásady zostření (soud vezme nejpřísnější dolní a
nejpřísnější horní hranici; když 5 a více sbíhajících se TČ, soud může zvýšit horní hranici trestní sazby o
1/3)

Úhrnný trest
- bylo spácháno více TČ a za žádný z nich dosud nebyl uložen trest – soud ho uloží, pokud rozhoduje o
všech sbíhajících se TČ spáchaných týmž pachatelem ve společném řízení a ve společném rozsudku /
trestním příkazu
- je nerozhodné, zda jde o jednočinný či vícečinný souběh, zda souběh stejnorodý nebo různorodý
- ukládá se podle toho ustanovení, které se vztahuje na TČ nejpřísněji trestný:
o 1. kritérium = TČ s nejvyšší horní hranicí TOS (výjimečný trest = nejvyšší horní hranice) –
pokud je horní hranice u všech TČ stejná  2. kritérium (a postupně dále)
o 2. kritérium = TČ s nejvyšší spodní hranicí TOS
o 3. kritérium = TČ, který nepřipouští uložit samostatně alternativní trest (jiný druh trestu než
TOS)
o 4. kritérium = TČ, který umožňuje uložit přísnější alternativní trest
- u vícečinného souběhu většího počtu TČ (alespoň 5) je možné uložit trest v rámci trestní sazby s horní
hranicí zvýšenou o 1/3 (trest může přesáhnout délku 20 let, ale max. 30)

Souhrnný trest
- přichází v úvahu pouze v případě vícečinného souběhu a ukládá se jen v případech, kdy nebylo možné
provést společné řízení a rozhodnout společným rozsudkem
- jedná se typicky o případy, kdy dojde ke zjištění dalšího TČ pachatele až poté, co došlo k vyhlášení
odsuzujícího rozsudku za jiný jeho TČ
- podmínkou je právní moc předchozího odsuzujícího rozsudku / trestního příkazu a právní existence
předchozího odsouzení (na pachatele se nesmí hledět, jako by nebyl odsouzen – nesmí platit fikce
neodsouzení)

51
 - soud zruší výrok o trestu uloženém pachateli dřívějším rozsudkem, jakož i všechna další rozhodnutí na
tento výrok obsahově navazující, pokud pozbyla podkladu (ostatní výroky o vině, náhradě škody,
ochranném opatření zůstávají nedotčeny), a uloží trest nový
- uplatní se zde stejné zásady jako u úhrnného trestu
- nový trest nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším – pokud ale soud má za to, že
trest uložený dříve je dostatečný, od souhrnného trestu může upustit (§ 44 TZ)

Společný trest za pokračování v trestném činu

- ukládá se, pokud soud odsuzuje pachatele za 1 nebo více dílčích útoků pokračujícího TČ v době, kdy za
jiné útoky téhož činu už byl pravomocně odsouzen (např. proto, že některý dílčí útok vyšel najevo až
poté, co bylo o jiném dílčím útoku již pravomocně rozhodnuto)
- o všech dílčích útocích pokračujícího TČ se z různých důvodů nekonalo společné řízení
- při ukládání společného trestu za pokračování v TČ soud zruší v dřívějším rozsudku nejen výrok o
trestu, ale i výrok o vině (novými dílčími útoky se mění obsah pokračujícího TČ), a rozhodne znovu o
vině a o společném trestu
- tento trest opět nesmí být mírnější než trest uložený dřívějším rozsudkem, nelze navíc upustit od jeho
uložení
- uloží se i tehdy, platí-li fikce neodsouzení
- lze uložit i společný souhrnný trest v případě, že pokračování v TČ bylo spácháno ve vícečinném
souběhu s dalšími skutky (kombinace souhrnného a společného trestu)

Zpětnost (recidiva)
- případ, kdy se pachatel dopustí TČ, přestože už byl dříve pro TČ pravomocně odsouzen
- závažnější forma mnohosti TČ než souběh – předchozí odsouzení nevedlo k nápravě pachatele
- TZ pokládá u některých TČ za okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby (některé TČ majetkové,
TČ poškozování spotřebitele, ohrožení pod vlivem návykové látky)
- recidiva je obecně přitěžující okolnost (pokud je recidiva znakem SPTČ, nemůže být okolností obecně
přitěžující) – je však nutné, aby odsouzení pro předchozí trestnou činnost právně existovalo
- zvláště závažná recidiva (opětovné spáchání ZZZ) – je možné mimořádně zvýšit horní hranici TOS o
1/3 (uloží se trest v horní polovině takto stanovené trestní sazby – může převýšit obecnou hranici 20
let, ale max. 30)
- nepravá recidiva – sankcionování není zákonem upraveno, vynese se samostatný rozsudek a trest,
tresty se nahromadí

Ukládání trestu odnětí svobody pachateli trestného činu spáchaného ve prospěch

organizované zločinecké skupiny
- organizovaná zločinecká skupina = společenství nejméně 3 trestně odpovědných osob s vnitřní
organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na soustavné páchání
úmyslné trestné činnosti (§ 129 TZ)
- myslí se tím pachatel, který spáchal úmyslný TČ (alternativně):
o jako člen OZS
o vědomě s členem OZS – není členem
o v úmyslu OZS napomáhat – není členem
- obligatorním důsledkem je zvýšení horní hranice trestní sazby o 1/3 a trest se uloží v horní polovině
takto stanovené trestní sazby (může převýšit 20 let, ale ne 30)

A28 Zánik výkonu trestu a zahlazení odsouzení

Zánik výkonu trestu
- důvodem zániku výkonu trestu jsou okolnosti, které se vyskytly po právní moci rozhodnutí, kterým
byl uložen trest či ochranné opatření, a které způsobují, že pravomocně uloženou trestněprávní
sankci nelze vykonat
- TZ uvádí pouze promlčení výkonu trestu – jsou i další důvody:

52
 o smrt odsouzeného
o udělení milosti prezidentem republiky
o skutečnost, že trest byl vykonán

Promlčení výkonu trestu

- nelze u ochranných opatření
- znamená, že po uplynutí zákonem stanovené doby již nelze trest vykonat, protože jen včasný výkon
trestu může splnit účel
- promlčení výkonu trestu je vyloučeno u TČ proti míru, TČ vojenských, TČ proti lidskosti a dalších + u
TČ, u kterých TZ vylučuje promlčení trestní odpovědnosti
- promlčecí doba je upravena podle druhu a výše uloženého trestu – od 5 do 30 let
- promlčecí doba začíná běžet:
o právní mocí rozsudku
o při podmíněném odsouzení nebo podmíněném propuštění právní mocí rozhodnutí, že se trest
vykoná
- stavení promlčecí doby:
o = v důsledku zákonem předvídané překážky promlčecí doba po dobu trvání překážky neběží
o do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou nebylo možno trest vykonat, protože:
 odsouzený se zdržoval v cizině
 odsouzený vykonával ochranné léčení v ústavní formě nebo zabezpečovací detenci
 odsouzený vykonával jiný TOS
- přerušení promlčecí doby:
o = začíná běžet nová promlčecí doba od samého počátku
o k přerušení promlčecí doby dochází, pokud:
 soud učiní opatření směřující k výkonu trestu, o jehož promlčení jde
 odsouzený spáchal v promlčecí době TČ nový, na který TZ stanoví trest stejný nebo
přísnější

Udělení milosti (agraciace)

- znamená odpuštění nebo zmírnění trestu uloženého pravomocným rozsudkem – rozhodnutí bez
kontrasignace
- agraciací zaniká trest zcela nebo zčásti
- nelze u ochranných opatření

Zahlazení odsouzení
- = odstranění právních důsledků odsouzení
- vzniká fikce neodsouzení (na pachatele se hledí, jako by nebyl odsouzen)
- ze zákona (ex lege):
o vykonáním trestu obecně prospěšných prací, peněžitého trestu uloženého za jiný TČ než ZZZ
a trestu zákazu činnosti
o osvědčením se odsouzeného ve zkušební době u podmíněných trestů
o nabytím právní moci rozsudku při upuštění od potrestání
- udělení milosti (rehabilitace) – prominutí nebo zmírnění následků odsouzení, rozhodnutí bez
kontrasignace
- rozhodnutím soudu:
o podmínky:
 trest byl vykonán, prominut nebo jeho výkon promlčen
 odsouzený poté vedl řádný život nepřetržitě nejméně po dobu stanovenou v zákoně
(1-15 let)
o před uplynutím příslušné zákonné doby může soud zahladit odsouzení na žádost
odsouzeného nebo toho, kdo je oprávněn nabídnout záruku za dovršení nápravy
odsouzeného, pokud odsouzený prokázal po výkonu/prominutí trestu nebo promlčení jeho
výkonu svým velmi dobrým chováním, že se napravil

53
 o pokud bylo odsouzenému uloženo více trestů vedle sebe, odsouzení nelze zahladit, dokud
neuplyne nejdelší z lhůt
- důsledky zahlazení:
o ve výpisu z Rejstříku trestů se zahlazené odsouzení neuvede
o zahlazené odsouzení se však vykazuje v opisu z Rejstříku trestů vydávaném za účelem
trestního řízení
o i po zahlazení ale rozsudek právně existuje
- nelze u ochranných opatření

A29 Ochranná opatření

Ochranná opatření obecně
- jsou samostatnou kategorií trestněprávních sankcí, jsou založeny na myšlence individuální prevence
- na rozdíl od trestů mohou být ukládána nejen pachatelům TČ, ale také osobám, které spáchaly čin
jinak trestný i ostatním osobám
- s tresty mají určité společné rysy:
o jde o prostředky státního donucení a jsou vymahatelná státní mocí
o mohou být uložena pouze soudy a na základě zákona
o zásada humánnosti trestněprávního sankcionování
o zásada subsidiarity trestní represe a přiměřenosti
o jeho výkonem vzniká osobě, které bylo uloženo, určitá újma
o účelem je také ochrana společnosti před činy nebezpečnými pro společnost
- rozdíly oproti trestům:
o ochranná opatření lze ukládat i za čin jinak trestný
o při ukládání ochranných opatření je méně zohledňována závažnost TČ
o způsob, kterým se účel dosahuje – ochranná opatření jsou zásadně prostředky prevence
o neobsahují společenský odsudek činu / negativní hodnocení osoby pachatele
- ochranná opatření mohou být uložena:
o samostatně jako jediný prostředek ochrany společnosti nebo namísto trestu, resp. trestního
opatření u mladistvých
o vedle trestu, resp. trestního opatření u mladistvých
- při ukládání ochranných opatření se postupuje vždy podle zákona účinného v době, kdy se o
ochranném opatření rozhoduje
- uložení nemá povahu odsouzení – výkon ochranných opatření se nepromlčuje, nemohou být
zahlazena ani prominuta milostí prezidenta republiky

Ochranné léčení
- účelem je terapeutické působení na pachatele TČ či činu jinak trestného a do jisté míry také ochrana
společnosti
- musí být obligatorně uloženo:
o pachateli, který není pro nepříčetnost trestně odpovědný a jeho pobyt na svobodě je
nebezpečný (dle posudku psychiatra)
o pachateli, který spáchal TČ ve stavu zmenšené příčetnosti či ve stavu vyvolaném duševní
poruchou, který si nepřivodil ani z nedbalosti vlivem návykové látky:
 soud upustí od potrestání a zároveň uloží ochranné léčení, pokud má za to, že
ochranné léčení zajistí nápravu pachatele a ochranu společnosti lépe než trest
o pachateli, který spáchal TČ ve stavu zmenšené příčetnosti, který si nepřivodil ani z nedbalosti
vlivem návykové látky:
 soud sníží TOS pod dolní hranici trestní sazby a současně uloží ochranné léčení,
pokud má za to, že jeho nápravy lze dosáhnout i trestem kratšího trvání
 ochranné léčení tedy nahrazuje část trestu
- může být fakultativně uloženo:

54
 o pachateli, který spáchal TČ ve stavu vyvolaném duševní poruchou, pokud je jeho pobyt na
svobodě nebezpečný (soud ukládá společně s trestem)
o pachateli, který zneužívá návykovou látku a spáchal TČ pod jejím vlivem nebo v souvislosti s
jejím zneužíváním – ochranné léčení se však neuloží, pokud je vzhledem k osobě pachatele
zřejmé, že jeho účelu nelze dosáhnout (např. nemá pozitivní přístup k léčbě)
- rozlišují se 2 druhy ochranného léčení:
o ústavní – provádí se v léčebném ústavu, může být uloženo pouze tehdy, pokud nepostačuje
ambulantní, přičemž může být soudem změněno na ambulantní nebo na zabezpečovací
detenci, pokud ochranné léčení neplní svůj účel nebo nezajišťuje dostatečnou ochranu
společnosti
o ambulantní – pachatel je na svobodě a podle pokynů zdravotníků se podrobuje léčbě,
přičemž může být soudem změněno na ústavní
- ochranné léčení trvá, dokud to vyžaduje jeho účel:
o ústavní ochranné léčení max. 2 roky, ale soud může vždy před vypršením této doby znovu o 2
roky prodloužit (i opakovaně)
o o propuštění z ochranného léčení rozhoduje soud (na návrh i bez návrhu), v jehož obvodu se
ochranné léčení vykonává

Zabezpečovací detence
- upravená zákonem o zabezpečovací detenci
- účelem je léčebné působení na osoby, které vzhledem ke své duševní poruše mohou být pro své
okolí i společnost mimořádně nebezpečné (např. psychopatičtí recidivisté a sexuální devianti)
- subsidiární opatření k ochrannému léčení – může být uloženo osobám, které se dopustily zločinu a
vzhledem k charakteru a závažnosti jejich duševní poruchy nelze očekávat, že by uložením
ochranného léčení byla dosažena dostatečná ochrana společnosti
- účelem je zajištění nebezpečné osoby, její izolace od společnosti ve speciálním ústavu – v ústavu se
zvláštní ostrahou
- zabezpečovací detence se obligatorně ukládá:
o pachateli činu jinak trestného, který by naplňoval znaky zločinu, který není trestně odpovědný
pro nepříčetnost a jeho pobyt na svobodě je nebezpečný
o pachateli, který spáchal zločin ve stavu zmenšené příčetnosti nebo ve stavu vyvolaném
duševní poruchou, pokud soud upustí od potrestání – tj. má za to, že zabezpečovací detence
zajistí ochranu společnosti lépe než trest
- zabezpečovací detence se fakultativně může uložit:
o pachateli, který spáchal zločin ve stavu vyvolaném duševní poruchou, pokud je jeho pobyt na
svobodě je nebezpečný (společně s trestem)
o pachateli, který zneužívá návykovou látku a znovu spáchal zločin, přestože již byl pro zločin
spáchaný pod vlivem návykové látky odsouzen k nepodmíněnému TOS na min. 2 roky
- zabezpečovací detence trvá, dokud to vyžaduje ochrana společnosti:
o soud min. jednou za 12 měsíců (u mladistvých jednou za 6) přezkoumá, zda trvají důvody pro
pokračování
o o propuštění rozhoduje soud na návrh ale i bez návrhu
o může být soudem změněna na ústavní ochranné léčení
- dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu zabezpečovací detence provádí KSZ, v jehož
obvodu se zabezpečovací detence vykonává

Ochranné léčení Zabezpečovací detence

Obligatorně 1) pachateli, který není pro
nepříčetnost TO a jeho
pobyt na svobodě je
nebezpečný
2) pachateli, který spáchal
1) pachateli činu, který by
naplňoval znaky zločinu,
který není pro nepříčetnost
TO a jeho pobyt na svobodě
je nebezpečný

55
 TČ ve stavu zmenšené
příčetnosti či ve stavu
vyvolaném duševní
poruchou, který si
nepřivodil vlivem návykové
látky
Fakultativně 1) pachateli, který spáchal
TČ ve stavu vyvolaném
duševní poruchou, pokud je
jeho pobyt na svobodě
nebezpečný (společně s
trestem)
2) pachateli, který zneužívá
návykovou látku a spáchal
TČ pod jejím vlivem nebo v
souvislosti
2) pachateli, který spáchal
zločin ve stavu zmenšené
příčetnosti nebo ve stavu
vyvolaném duševní
poruchou
1) pachateli, který spáchal
zločin ve stavu vyvolaném
duševní poruchou, pokud je
jeho pobyt na svobodě
nebezpečný (společně s
trestem)
2) pachateli, který zneužívá
návykovou látku a znovu
spáchal zločin

Zabrání věci / části majetku

- je subsidiární k trestu propadnutí věci – uplatňuje se v případech, v nichž nejsou splněny podmínky
pro uložení tohoto trestu
- předmětem zabrání může být (fakultativně) věc, která je nástrojem trestné činnosti (bylo jí užito ke
spáchání TČ, nebo byla ke spáchání TČ určena) a náleží:
o pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit (např. z důvodu udělení milosti či promlčení)
o pachateli, od jehož potrestání soud upustil
o komukoliv, pokud ohrožuje bezpečnost lidí nebo majetku, nebo hrozí nebezpečí, že bude
sloužit ke spáchání zločinu (např. zbraně, jedy, omamné látky)
- dále může (fakultativně) soud uložit zabrání věci, která je bezprostředním nebo zprostředkovaným
výnosem z trestné činnosti a náleží:
o pachateli, který byl odsouzen za TČ, ze kterého věc pochází
o pachateli, kterého nelze stíhat nebo odsoudit
o pachateli, od jehož potrestání soud upustil
o nepříčetné osobě, která spáchala čin jinak trestný
o jiné osobě, na kterou pachatel takovou věc převedl nebo která ji jinak nabyla
o je součástí majetku ve svěřenském/podílovém fondu
- věc musí být obligatorně zabrána, pokud pachatel nebo jiná osoba drží věc, ve vztahu k níž je možno
uložit zabrání věci (viz výše), neoprávněně
- namísto zabrání věci může soud uložit povinnost:
o pozměnit věc tak, aby ji nebylo možné použít k společensky nebezpečnému účelu
o odstranit určité zařízení
o odstranit její označení nebo provést jinou změnu
o omezit dispozici s věcí
- soud může zabrat náhradní hodnotu až do výše, která odpovídá hodnotě dané věci (§ 102 TZ) –
osobě, které by mohla být věc zabrána, pokud tato osoba svým jednáním zmaří zabrání věci (např. ji
zničí, poškodí, zcizí, odstraní, učiní nepoužitelnou či zužitkuje)
- zabrání části majetku (§ 102a TZ) – umožňuje zabrat majetek nebo jeho část, jestliže se má důvodně
za to, že pochází z trestné činnosti
- zabrání spisů a zařízení (§ 103 TZ):
o spis = datové, zvukové a obrazové záznamy, vyobrazení a jiná znázornění, nevyplývá-li
z trestního zákona jinak

56
 o zabrání se může týkat spisů s takovým obsahem, jejichž úmyslné rozšiřování při znalosti jejich
obsahu by naplňovalo znaky TČ (např. pornografické spisy, spisy hanobící rasu), jestliže
nejméně 1 kus spisu byl již šířen, k šíření určen nebo připravován
o současně se zabere i zařízení použité ke zhotovení (tiskárna, počítačový program, kopírovací
zařízení apod.)
- po zabrání se vlastníkem věci stává stát

A30 Sankcionování mladistvých

- nižší rozumová a mravní vyspělost a nezralost mladistvých odůvodňují zvláštní úpravu podmínek
jejich trestní odpovědnosti a řešení důsledků jejich deliktu
- u mladistvého je větší šance na výchovu a ovlivnit jeho budoucí život, aby se trestné činnosti
vyvaroval
- monismus trestněprávních sankcí – ZSVM namísto trestů a ochranných opatření (dualismus) používá
pojem opatření = právní následky provinění mladistvého a činu jinak trestného dítěte mladšího 15 let
- mladistvý = osoba, která v době spáchání provinění dovršila 15. rok a nepřekročila 18. rok věku
- provinění = trestný čin, který spáchal mladistvý
- účelem je vytvoření podmínek pro sociální a duševní rozvoj mladistvého, jeho ochrana před škodlivými
vlivy a předcházení dalšímu páchání provinění – prioritním účelem je individuální prevence
- u mladistvých rozlišujeme 3 druhy opatření – výchovná, ochranná a trestní:
o jsou hierarchizována – přednostně mají soudy ukládat výchovná opatření jako nejmírnější a
trestní jako ultima ratio
- při ukládání opatření musí soud primárně přihlížet k osobnosti toho, komu je ukládáno, jeho věku,
rozumové a mravní vyspělosti, zdravotnímu stavu, jakož i k osobním, rodinným a sociálním
poměrům – až na druhém místě musí být opatření přiměřené povaze a závažnosti spáchaného činu
- u dětí mladších 15 let je možné uložit pouze tato opatření (§ 93 odst. 1 ZSVM):
o výchovné povinnosti, výchovná omezení, napomenutí s výstrahou, zařazení do
terapeutického, psychologického či jiného vhodného výchovného programu ve středisku
výchovné péče, dohled probačního úředníka, ochranná výchova, ochranné léčení
o platí pro dítě mladší 15 let, které se dopustí činu jinak trestného + i vůči mladistvému, který
pro nedostatek rozumové a mravní vyspělosti není pro svůj čin trestně odpovědný (§ 5 odst. 2
ZSVM)

Výchovná opatření
- nejmírnější druh opatření, smyslem je usměrnění života mladistvého vhodným způsobem a zajistit
jeho výchovu
- lze uložit mladistvému s jeho souhlasem již v průběhu řízení, před rozhodnutím soudu o vině
- lze uložit i pachateli ve věku blízkém věku mladistvých, a to v souvislosti s některými rozhodnutími
(podmíněné upuštění od potrestání s dohledem, u domácího vězení, obecně prospěšných prací, zákazu
pobytu, podmíněného odnětí svobody)
- mohou být uložena samostatně nebo současně s jiným opatřením, vždy na max. 3 roky (výjimka – u
současně stanoveného podmíněného odsouzení nebo podmíněného odložení peněžitého opatření lze
uložit nejdéle na dobu zkušební doby)
- uložené výchovné opatření je možné zrušit/změnit, pokud se projeví že plnění není možné nebo že ho
nelze spravedlivě požadovat

Druhy výchovných opatření

- dohled probačního úředníka:
o = pravidelné sledování mladistvého v jeho rodině, sledování výchovného působení rodičů a
kontrola dodržování uloženého probačního programu a výchovných povinností a omezení
o není spojen s trestním opatřením
- probační program:

57
 o program sociálního výcviku, psychologického poradenství, terapeutický program, program
zahrnující obecně prospěšnou činnost, vzdělávací programy atd.
o schvaluje ho ministr spravedlnosti a zapisuje se do seznamu probačních programů vedeného
u MS
o dohled nad výkonem vykonává probační úředník
o vždy nutný souhlas mladistvého
- výchovné povinnosti:
o soud v průběhu řízení / SZ v přípravném řízení může mladistvému uložit, aby např.:
 bydlel s rodičem / jiným dospělým, který je odpovědný za jeho výchovu
 vykonal společensky prospěšnou činnost
 usiloval o vyrovnání s poškozeným
 nahradil škodu způsobenou proviněním
 podrobil se léčení závislosti na návykových látkách, programu sociálního výcviku,
psychologickému poradenství, terapeutickému programu
- výchovná omezení:
o soud v průběhu řízení / SZ v přípravném řízení může mladistvému uložit, aby např.:
 nenavštěvoval určité akce, zařízení, nebo jiné nevhodné prostředí
 nestýkal se s určitými osobami
 nezdržoval se na určitém místě
 neužíval návykové látky
 neměnil bez ohlášení probačnímu úředníkovi místo pobytu
- napomenutí s výstrahou:
o soud pro mládež / v přípravném řízení státní zástupce mladistvému v přítomnosti jeho
zákonného zástupce důrazně vytkne protiprávnost jeho činu a upozorní ho na konkrétní
důsledky, jež mu hrozí, pokud by v budoucnu spáchal další trestnou činnost
o rozhodnutí o napomenutí s výstrahou má za následek, že se na mladistvého hledí, jako by
nebyl odsouzen

Ochranná opatření
- účelem je kladně ovlivnit duševní, mravní a sociální vývoj mladistvého a chránit společnost před
pácháním provinění mladistvými
- ochranné léčení – ukládá se podle TZ, lze i u dětí mladších 15 let
- zabezpečovací detence – ukládá se podle TZ
- zabrání věci + zabrání části majetku – ukládá se podle TZ
- ochranná výchova:
o ukládá se podle ZSVM
o podmínky uložení (alternativně):
 o výchovu mladistvého není náležitě postaráno a nedostatek řádné výchovy nelze
odstranit v jeho vlastní rodině
 dosavadní výchova byla zanedbána
 prostředí, ve kterém žije, neposkytuje záruku jeho náležité výchovy
 nepostačuje uložení výchovných opatření (subsidiarita)
o lze uložit i dítěti mladšímu 15 let:
 obligatorně dítěti ve věku 12-15 let, pokud spáchalo čin, za který TZ ukládá
výjimečný trest
 fakultativně dítěti mladšímu 15 let, odůvodňuje-li to povaha spáchaného činu jinak
trestného a je-li to nezbytně nutné k zajištění jeho řádné výchovy
o uložení znamená jeho odnětí z výchovy rodičů a jeho zařazení do kolektivní výchovy s
přísnějším režimem
o ochranná výchova může být uložena mladistvému:
 samostatně – pokud soud upustil od uložení trestního opatření
 vedle trestních opatření

58
 o ochranná výchova trvá, dokud to vyžaduje její účel, nejdéle však do 18. roku věku (soud
může prodloužit do 19. roku)
o pokud není možné ochrannou výchovu provést ihned, soud je povinen nařídit do doby jejího
zahájení dohled probačního úředníka
o může být přeměněna v ústavní výchovu nebo může být mladistvý podmíněně umístěn mimo
výchovné zařízení, pokud převýchova pokročila tak, že je možné očekávat, že mladistvý se
bude chovat a pracovat řádně

Trestní opatření
- nejpřísnější druh opatření – nejvíce postihuje mladistvého pachatele, analogie k trestům u dospělých
- lze je použít pouze tehdy, pokud nestačí mírnější opatření nebo zvláštní způsoby řízení (ultima ratio)
- soud při výměře trestního opatření přihlédne jako k polehčující okolnosti k tomu, že mladistvý:
o úspěšně vykonal probační program nebo jiný vhodný program (sociální výcvik, psychologické
poradenství, terapeutický program)
o poskytl zadostiučinění poškozenému, nahradil úplně nebo zčásti způsobenou škodu, odčinil
nebo zmírnil újmu, kterou způsobil, a přičinil se o obnovení právních a společenských vztahů,
které svým jednáním poškodil
o po spáchání se choval tak, že lze předpokládat, že v budoucnu se trestné činnosti nedopustí
- soud přihlédne při stanovení druhu trestního opatření a jeho výměry k tomu, že mladistvý spáchal
provinění ve stavu zmenšené příčetnosti, který si přivodil vlivem návykové látky

Druhy trestních opatření

- obecně prospěšné práce – za stejných podmínek jako u dospělých, základní rozdíl spočívá v rozmezí
50-150 hodin a nesmějí ohrožovat zdraví, bezpečnost nebo mravní vývoj mladistvého
- peněžité opatření:
o možné uložit, pokud je mladistvý výdělečně činný nebo pokud to jeho majetkové poměry
umožňují (např. zdědil velký majetek)
o soud uloží 10 až 365 denních sazeb (polovina oproti dospělým) → jedna denní sazba 100 Kč
až 5 000 Kč (u dospělých 100 až 50 000 Kč)
o možná přeměna v trestní opatření odnětí svobody – každá zcela nezaplacená částka
odpovídající jedné denní sazbě = 1 den odnětí svobody
- peněžité opatření s podmíněným odkladem výkonu:
o 2 alternativy:
 jestliže vzhledem k osobě mladistvého (s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a
prostředí, ve kterém žije a pracuje, a k okolnostem případu) má důvodně za to, že
účelu trestního opatření bude dosaženo i bez jeho výkonu
 jestliže soud přijme záruku za nápravu mladistvého
o současně soud stanoví zkušební dobu až na 3 roky – soud po uplynutí doby vysloví, že se
osvědčil (pak se na mladistvého hledí, jako by nebyl odsouzen), nebo že se trestní opatření
vykoná
- propadnutí věci – zcela dle TZ
- zákaz činnosti – pokud to není na překážku přípravě na jeho povolání, max. na 5 let
- zákaz držení a chovu zvířat – max. na 5 let
- vyhoštění – max. na 5 let
- domácí vězení – dle TZ, ale max. na 1 rok (u dospělých 2)
- zákaz vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce – max. na 5 let
- odnětí svobody podmíněně odložené na zkušební dobu / s dohledem:
o za stejných podmínek jako v TZ, ale zkušební doba může být max. 3 roky
o soud může vzhledem k okolnostem případu a osobě mladistvého ponechat podmíněné
odsouzení v platnosti i přesto, že zavdal příčinu k nařízení výkonu trestního opatření odnětí
svobody, a
 stanovit nad mladistvým odsouzeným dohled, pokud nebyl již uložen

59
  přiměřeně prodloužit zkušební dobu, ne však o více než 2 léta, přičemž nesmí
překročit 5 let
 uložit další výchovné opatření směřující k tomu, aby vedl řádný život, nebo
 stanovit, aby se mladistvý zdržoval v určeném obydlí nebo jeho části
- odnětí svobody nepodmíněné:
o mělo by být použito jako ultima ratio, pokud jsou jiná opatření zjevně nedostačující
o trestní sazby odnětí svobody stanovené TZ se u mladistvých snižují na 1/2, přičemž horní
hranice trestní sazby nesmí převyšovat 5 let a dolní 1 rok
o výjimečně může soud uložit trestní opatření odnětí svobody na 5-10 let, pokud
(kumulativně):
 mladistvý spáchal provinění, za které TZ dovoluje uložit výjimečný trest
 povaha a závažnost provinění je mimořádně vysoká
 odnětí svobody do 5 let by k dosažení účelu trestního opatření nestačilo
o snížené sazby se uplatní i při ukládání úhrnného a souhrnného trestního opatření
o mladiství do 19 let jsou ve věznicích odděleni od dospělých

Promlčení výkonu trestního opatření

- uložené trestní opatření nelze vykonat po uplynutí promlčecí doby, jež činí 5 let, a bylo-li uloženo
výjimečné trestní opatření odnětí svobody nad 5 let až do 10 let, činí promlčecí doba 10 let (promlčecí
lhůty jsou kratší než u dospělých)
- ohledně počátku, stavení a přerušení promlčecí doby platí ustanovení TZ

Upuštění od uložení trestního opatření

- od trestního opatření je možné upustit, jestliže mladistvý spáchal provinění, na které TZ stanoví TOS,
jehož hranice nepřevyšuje 5 let, jeho spáchání lituje, projevuje účinnou snahu po nápravě, a
(alternativně):
o jestliže vzhledem k povaze činu a k dosavadnímu životu mladistvého lze důvodně očekávat, že
projednání věci před soudem stačí k nápravě
o pokud se dopustil činu z neznalosti právních předpisů, která je vzhledem k věku, rozumové
vyspělosti a prostředí, kde žil, omluvitelná
o pokud soud přijme záruku za nápravu mladistvého a má za to, že se uložení trestního
opatření nejeví nutným
- soud může věc vyřídit tím, že mladistvého napomene, anebo může přenechat postižení mladistvého
zákonnému zástupci, opatrovníku, škole, výchovnému zařízení s tím, že pak musí soud vyrozumět o
výsledku
- soud může od trestního opatření upustit, také když:
o mladistvý spáchal provinění ve stavu vyvolaném duševní poruchou, a soud má za to, že
zabezpečovací detence nebo ochranné léčení, které zároveň ukládá, zajistí nápravu
mladistvého lépe než trestní opatření
o je vůči němu užito ochranné nebo výchovné opatření a k dosažení účelu netřeba uložit
trestní opatření
- pokud je třeba po určitou dobu sledovat chování mladistvého, může soud podmíněně upustit od
uložení trestního opatření
- pokud upustí soud od uložení trestního opatření, hledí se na něj, jako by nebyl odsouzen

Zahlazení odsouzení
- s výjimkou nepodmíněného odnětí svobody delšího než 1 rok se všechna odsouzení mladistvého po
tom, co je vykonal (resp. poté, co bylo od nich upuštěno, nebo pokud bylo vysloveno, že se
podmíněně odsouzený osvědčil), zahlazují → fikce neodsouzení
- u trestního opatření nepodmíněného odnětí svobody, které je delší než 1 rok, soud rozhodne ex offo
po propuštění a přihlédne k chování mladistvého ve výkonu odnětí svobody a po něm

60
 A31 Sankcionování právnických osob
- upravuje zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
- lze uložit 2 druhy sankcí (dualismus sankcí):
o tresty (správně má být sankce!)
o ochranná opatření – lze uložit samostatně nebo vedle trestu, nelze však uložit peněžitý trest
vedle propadnutí majetku, a trest propadnutí věci vedle zabrání téže věci

Obecné zásady ukládání sankcí PO

- účel trestu – třeba zvolit takový trest, který PO dostatečně postihne
- tresty a ochranná opatření musí být přiměřené povaze a závažnosti spáchaného TČ
- při ukládání musí soud přihlédnout k důsledkům, které může mít jejich uložení na třetí osoby (např.
zaměstnance, věřitele)
- soud také posuzuje:
o majetkové a jiné poměry PO
o dosavadní činnost PO – zda byla v souladu s právem
o zda vykonává PO činnost ve veřejném zájmu – obecně prospěšný zájem, strategický nebo
obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství (např. zásobování podniků surovinami
nebo energiemi)
o působení PO po činu – snaha nahradit škodu či odstranit škodlivé následky
o účinky a důsledky trestu PO – důsledky, které lze očekávat od trestu pro budoucí činnost PO
- přešla-li trestní odpovědnost PO na více právních nástupců, soud přihlédne při rozhodování o druhu a
výměře trestu nebo ochranného opatření k tomu, v jakém rozsahu na každého z nich přešly výnosy,
užitky a jiné výhody ze spáchaného TČ

Ochranná opatření
- = zabrání věci a zabrání části majetku
- ochranné opatření nelze uložit, pokud by bylo nepřiměřené povaze činu a poměrům PO
- újma způsobená uložením nesmí být větší, než je nezbytné k dosažení jeho účelu

Tresty
Specifické druhy trestů, které lze uložit jen PO
- zrušení PO:
o nejpřísnější trest
o podmínky uložení (kumulativně):
 trestně odpovědná PO musí mít sídlo v ČR
 činnost PO spočívala zcela nebo převážně v páchání TČ (více než 50 %)
 jeho uložení nesmí vylučovat povaha PO (např. PO zřízené zákonem – ČNB, VZP)
o v případě některých PO působících na finančních trzích (banky, pojišťovny aj.) se vyžaduje
předchozí vyjádření ČNB nebo jiného příslušného orgánu státní správy
o právní mocí rozhodnutí vstupuje PO do likvidace
- zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži:
o podmínkou je, že se PO dopustila TČ v souvislosti s uzavíráním smluv na plnění veřejných
zakázek nebo s jejich plněním, s účastí v zadávacím řízení o veřejných zakázkách nebo ve
veřejné soutěži
o výměra se může pohybovat od 1 do 20 let
o veřejná zakázka = zakázka financována z veřejných prostředků
o veřejná soutěž = soutěž, která byla veřejně vyhlášena a může se jí zúčastnit předem
neomezený okruh zájemců
- zákaz přijímání dotací a subvencí:
o podmínkou je, že se PO dopustila TČ v souvislosti s podáváním nebo vyřizováním žádosti o
dotaci, subvenci, návratnou finanční výpomoc nebo příspěvek, s jejich poskytováním nebo
využíváním či s poskytováním nebo využíváním jakékoliv veřejné podpory

61
 o výměra se může pohybovat od 1 do 20 let
o dotace = poskytování peněžních prostředků bez právního nároku
o subvence = finanční podpora poskytovaná z veřejných prostředků (mohou být účelové a
neúčelové)
o návratná finanční výpomoc = prostředky státního rozpočtu poskytnuté bezúročně, vrací se
o příspěvek = jednorázová finanční pomoc z veřejných rozpočtů, účelově vázaná
- uveřejnění rozsudku:
o je-li třeba veřejnost seznámit s odsuzujícím rozsudkem, zejména vzhledem k povaze a
závažnosti TČ, anebo vyžaduje-li to zájem na ochraně bezpečnosti lidí nebo majetku, popř.
společnosti
o soud musí určit druh sdělovacího prostředku, rozsah uveřejnění a lhůtu určenou k uveřejnění
odsouzená
o PO uveřejňuje rozsudek na své náklady

Stejné druhy trestů jako u FO

- propadnutí majetku:
o jestliže soud odsuzuje PO za zvlášť závažný zločin, kterým pro sebe nebo jiného získala nebo
se snažila získat majetkový prospěch, nebo pokud to zvláštní část TZ dovoluje
o odnímá se celý majetek nebo soudem určená část, přičemž připadá státu
o nelze uložit vedle peněžitého trestu nebo ochranného opatření zabrání téže části majetku
- peněžitý trest:
o nevyžaduje se snaha PO získat pro sebe či jiného majetkový prospěch, jde o univerzální
sankci
o založeno na systému denních plateb (denní sazba 1 000 – 2 mil. Kč, stanoví se podle poměrů
PO, a ta se vynásobí počtem denních sazeb 20 až 730 podle povahy a závažnosti TČ →
peněžitý trest ve výši 20 000 až 1,46 mld. Kč)
o nelze uložit vedle trestu propadnutí majetku
- propadnutí věci:
o za podmínek podle TZ
o propadlá věc připadá státu
o může dojít i k propadnutí náhradní hodnoty
o nelze uložit vedle zabrání téže věci jako ochranného opatření
- zákaz činnosti:
o účelem je zabránit PO v dalším páchání TČ
o výměra se může pohybovat od 1 do 20 let
o je možné zakázat jen tu činnost, v souvislosti s níž se PO dopustila TČ
o soud musí v rozsudku přesně vymezit druh a rozsah zakázané činnosti
- zákaz držení a chovu zvířat

Zánik výkonu trestu a zánik účinku odsouzení

- podmíněné upuštění od výkonu zbytku trestu zákazu činnosti, držení a chovu zvířat, plnění veřejných
zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži a zákazu přijímání dotací a subvencí (§ 22a ZTOPO):
o po výkonu 1/2 trestu může soud podmíněně upustit od výkonu jeho zbytku, jestliže
odsouzená PO svou činností prokázala, že dalšího výkonu trestu není třeba, zejména pokud
doloží účinný soubor opatření zajišťujících dodržování právních norem a předcházení trestné
činnosti za kterou byla odsouzena
o soud stanoví zkušební dobu na 1 až 10 let
- důvody zániku výkonu trestu u PO:
o výkon trestu
o promlčení výkonu trestu (po 5-30 letech)
o udělení milosti
o vyhlášení amnestie

62
 o zrušení nebo zánik PO bez právního nástupce
- fikce neodsouzení (§ 27 ZTOPO) – na odsouzenou PO se hledí, jako by nebyla odsouzena, jakmile byl:
o trest vykonán
o trest nebo jeho zbytek prominut
o výkon trestu promlčen

63
Zvláštní část
Systematika zvláštní části
- hlava 1 – TČ proti životu a zdraví:
o Díl 1 – TČ proti životu
o Díl 2 – TČ proti zdraví
o Díl 3 – TČ ohrožující život nebo zdraví
o Díl 4 – TČ proti těhotenství ženy
o Díl 5 – TČ související s neoprávněným nakládáním s lidskými tkáněmi a orgány, lidským
embryem a lidským genomem
- hlava 2 – TČ proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství:
o Díl 1 – TČ proti svobodě
o Díl 2 – TČ proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství
- hlava 3 – TČ proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti:
o 11 TČ
- hlava 4 – TČ proti rodině a dětem:
o 9 TČ
- hlava 5 – TČ proti majetku:
o teorie dělí do 4 skupin:
 obohacovací
 poškozovací
 furtum usus
 kořistění z TČ jiné osoby
- hlava 6 – TČ hospodářské:
o Díl 1 – TČ proti měně a platebním prostředkům
o Díl 2 – TČ daňové, poplatkové a devizové
o Díl 3 – TČ proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou
o Díl 4 – TČ proti průmyslovým právům a proti autorskému právu
- hlava 7 – TČ obecně nebezpečné:
o Díl 1 – TČ obecně ohrožující
o Díl 2 – TČ ohrožující vzdušný dopravní prostředek, civilní plavidlo a pevnou plošinu
- hlava 8 – TČ proti životnímu prostředí:
o 17 TČ
- hlava 9 – TČ proti ČR, cizímu státu a mezinárodní organizaci:
o Díl 1 – TČ proti základům ČR, cizího státu a mezinárodní organizace
o Díl 2 – TČ proti bezpečnosti ČR, cizího státu a mezinárodní organizace
o Díl 3 – TČ proti obraně státu
- hlava 10 – TČ proti pořádku ve věcech veřejných:
o Díl 1 – TČ proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby
o Díl 2 – TČ úředních osob
o Díl 3 – Úplatkářství
o Díl 4 – Jiná rušení činnosti orgánu veřejné moci
o Díl 5 – TČ narušující soužití lidí
o Díl 6 – Jiná rušení veřejného pořádku
o Díl 7 – Organizovaná zločinecká skupina
o Díl 8 – Některé další formy trestné součinnosti
- hlava 11 – TČ proti branné povinnosti:
o 6 TČ
- hlava 12 – TČ vojenské:

64
 o Díl 1 – TČ proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
o Díl 2 – TČ proti povinnosti konat vojenskou službu
o Díl 3 – TČ proti povinnostem strážní, dozorčí nebo jiné služby
o Díl 4 – TČ ohrožující bojeschopnost ozbrojených sil
o Díl 5 – TČ proti služebním povinnostem příslušníků bezpečnostních sborů
- hlava 13 – TČ proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy:
o Díl 1 – TČ proti lidskosti
o Díl 2 – TČ proti míru a válečné trestné činy

B1 Trestné činy proti životu

- hlava I (TČ proti životu a zdraví), díl 1
- druhový objekt = lidský život:
o začátek života = začátek porodu; kdy se objeví hlavička či vedoucí část dítěte
o konec života = biologická smrt mozku
- objektivní stránka = způsobení následku usmrcení (i opominutím)
- subjektivní stránka = úmysl i nedbalost

Vražda (§ 140)
- Kdo jiného úmyslně usmrtí.
- prostá (odst. 1) – spontánní, spáchaná:
o bez rozmyslu nebo
o předchozího uvážení a
o pachatel nejednal ani v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného
hnutí mysli
o anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného
o např. manželka při hádce vezme nejbližší nůž a manžela zabije
o trestní sazba 10-18 let
- s rozmyslem (odst. 2):
o rozmysl = krátké nesofistikované uvážení bezprostředně předcházející činu, pachatel má
možnost zhodnotit důvody pro i proti spáchání
o např. manželka se při hádce rozmyslí, že muže zabije a dojde pro větší nůž
o trestní sazba 12-20 let
- po předchozím uvážení (odst. 2):
o od rozmyslu se liší vyšší intenzitou a delším časovým odstupem
o kromě zhodnocení důvodů pro a proti obsahuje i určitý plán, je patrné stadium přípravy
o např. manželka se při hádce rozmyslí, že muže zabije, druhý den ho vyláká na procházku a
tam ho strčí ze skály
o trestní sazba 12-20 let
- odst. 2 je samostatná základní SP
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby:
o těžší následek – na 2 a více osobách (jednočinný souběh)
o ochrana více ohrožených osob
 na těhotné ženě
 na dítěti mladším 15 let
 na úřední osobě při výkonu / pro výkon pravomoci
 na svědkovi, znalci nebo tlumočníkovi
 na zdravotnickém pracovníkovi při výkonu zaměstnání
 na jiném pro jeho skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině,
národnost, politické přesvědčení, vyznání

65
 o závažný způsob spáchání činu – opětovně (i při fikci neodsouzení!), zvlášť surový či trýznivý
způsob
o zavrženíhodná pohnutka:
 v úmyslu získat majetkový prospěch
 ve snaze zakrýt nebo usnadnit jiný TČ
 nebo z jiné zavrženíhodné pohnutky (bezcitnost a bezohlednost – ne žárlivost, afekt)
o trestní sazba 15-20 let nebo výjimečný trest
- příprava je v případě všech odstavců trestná
- eutanázie:
o aktivní – konáním (např. zavedením smrtící infuze), trestná jako vražda, možné uložit trest
pod spodní hranicí sazby (§ 58 odst. 1 TZ)
o pasivní – nepokračování v dosavadní léčbě (je-li s informovaným souhlasem pacienta, není
trestná)

Zabití (§ 141)
- privilegovaná SP k vraždě
- pachatel jednal (alternativně):
o 1) v silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli:
 silné rozrušení musí být výrazné a ospravedlnitelné a musí mít podklad ve vnějších
závažných důvodech X nesmí se jednat o hněv / afekt způsobený alkoholem nebo o
rozrušení ze situace, do které se pachatel dostal nemorálním či nezákonným
chováním
 strach = reakce na ohrožení zejména života či zdraví
 úlek a zmatek = zkratovitá reakce
o 2) v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného:
 může zde být rozmysl i předchozí uvážení
 nemůže jít o zavrženíhodné jednání vztahující se např. k majetku pachatele, musí jít
o jednání pro pachatele fyzicky i psychicky trýznivé
o trestní sazba 3-10 let
- v obou případech OČTŘ vykládají tento TČ velmi restriktivně
- není podstatné, že pachatel neměl omezeny ovládací a rozpoznávací schopnosti

Vražda novorozeného dítěte matkou (§ 142)

- Matka, která v rozrušení způsobeném porodem úmyslně usmrtí své novorozené dítě při porodu nebo
bezprostředně po něm.
- privilegovaná SP k vraždě
- vychází z lékařských poznatků o výrazném vlivu porodu na psychiku ženy – posuzuje znalec porodník a
psychiatr
- pachatel – jen matka novorozeného dítěte
- návod či pomoc k usmrcení dítěte je návodem a pomocí k TČ vraždy – výjimečný psychický stav může
svědčit jen matce
- trestní sazba 3-8 let

Usmrcení z nedbalosti (§ 143)

- Kdo jinému z nedbalosti způsobí smrt.
- kvalifikované SP:
o odst. 2 – pachatel porušil důležitou povinnost vyplývající ze zaměstnání, postavení, funkce
nebo zákona
o odst. 3 – pachatel hrubě porušil zákony o ochraně ŽP, bezpečnosti práce, dopravy nebo
hygienické
o odst. 4 – pachatel zavinil smrt alespoň 2 osob
- velmi často v rámci dopravních nehod:

66
 o objektivní kritérium opatrnosti – pravidla provozu na pozemních komunikacích
o princip omezené důvěry – řidič se může spoléhat na dodržování pravidel silničního provozu
ze strany jeho ostatních účastníků, pokud z konkrétní situace neplyne opak (např. když vidím,
že mi nedá přednost, sešlápnu brzdu)
- souběh možný s TČ ohrožení pod vlivem návykové látky

Účast na sebevraždě (§ 144)

- Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá.
- sebevražda = úmyslné usmrcení sebe samého
- objektivní stránka – pachatel jiného pohne k sebevraždě nebo mu k sebevraždě pomůže
- donucení jiného k sebevraždě fyzickým či psychickým násilím je vražda
- pohnutí osoby, která pro nedostatek věku či duševní poruchu není schopna rozpoznat nebezpečnost
svého jednání, je vražda
- dohoda na vzájemném usmrcení – pokud jeden přežije, bude se jednat o vraždu toho druhého

B2 Trestné činy proti zdraví

- hlava I (TČ proti životu a zdraví), díl 2
- druhový objekt – lidské zdraví (duševní i fyzické)
- objektivní stránka – způsobení ublížení na zdraví, rozhodující je stav jedince před činem
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost

Ublížení na zdraví a těžká újma na zdraví (§ 122)

- ublížení na zdraví (odst. 1) – porucha zdraví nebo jiné onemocnění, která porušením tělesných nebo
duševních funkcí znesnadňuje, nikoli po krátkou dobu (dle judikatury min. 7 dní), obvyklý způsob
života a která vyžaduje lékařské ošetření (objektivně)
- těžká újma na zdraví (odst. 2) – vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění, které odpovídá
(taxativně):
o zmrzačení / zohyzdění
o ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti (není důležité konkrétní zaměstnání
poškozeného)
o ochromení údu
o ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí (podstatné oslabení = alespoň 50
%, ztráta 1 oka = snížení jen o 25 % → posuzovalo by se jako poškození důležitého orgánu)
o poškození důležitého orgánu
o vyvolání potratu (do 28. týdne po početí) nebo usmrcení plodu (po 28. týdnu)
o mučivé útrapy
o delší dobu trvající porucha zdraví (dle judikatury min. 6 týdnů)

Těžké ublížení na zdraví (§ 145), ublížení na zdraví (§ 146), ublížení na zdraví z omluvitelné
pohnutky (§ 146a)
- úmyslné TČ – úmysl pachatele musí směřovat i k vlastnímu ublížení na zdraví
- těžké ublížení na zdraví – úmyslné způsobení těžké újmy na zdraví, trestná i příprava
- ublížení na zdraví – úmyslné způsobení ublížení na zdraví
- ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky – kdo jinému úmyslně způsobí ublížení na zdraví (odst. 1)
nebo těžkou újmu na zdraví (odst. 3) v:
o silném rozrušení ze strachu, úleku, zmatku nebo jiného omluvitelného hnutí mysli anebo
o v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – obdobně jako u vraždy (s výjimkou majetkového
prospěchu či úmyslu zakrýt nebo usnadnit jiný TČ):
o těžší následek – 2 a více osob
o ochrana více ohrožených osob – těhotné ženy, děti mladší 15 let, svědek, znalec, tlumočník,
zdravotnický pracovník při výkonu zaměstnání

67
 o závažný způsob spáchání činu – opětovně
o zavrženíhodná pohnutka
- souběh vyloučen s TČ neposkytnutí pomoci

Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 147), ublížení na zdraví z nedbalosti (§ 148)

- důležitá povinnost vyplývající ze zaměstnání, postavení, funkce nebo zákona – porušení je
předpokladem ublížení na zdraví z nedbalosti a vyšší trestnosti u těžkého ublížení na zdraví
z nedbalosti
- okolnosti podmiňují použití vyšší trestní sazby – hrubé porušení zákonů o ochraně ŽP, bezpečnosti
práce, dopravy nebo hygienické

B3 Neposkytnutí pomoci a další trestné činy ohrožující život nebo zdraví

- hlava I (TČ proti životu a zdraví), díl 3
- ohrožovací TČ – k jejich dokonání stačí ohrožení zájmu chráněného TZ, jsou subsidiární k poruchovým
TČ

Mučení a jiné nelidské a kruté zacházení (§ 149)

- Kdo mučením nebo jiným nelidským a krutým zacházením v souvislosti s výkonem pravomoci orgánu
státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci působí jinému tělesné
nebo duševní utrpení.
- objekt – nedotknutelnost osoby, život, zdraví, důstojnost, respektování základních LP
- objektivní stránka – mučení, nelidské a kruté zacházení v souvislosti s výkonem veřejné moci
- orgán veřejné moci = orgán autoritativně rozhodující o P&P subjektů, přímo či zprostředkovaně,
zejména prostřednictvím moci výkonné, zákonodárné a soudní
- pachatel:
o kdokoli, kdo jedná v souvislosti s výkonem veřejné moci
o úřední osoba (§ 127) – okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby
- subjektivní stránka – úmysl
- nezakládá TČ proti lidskosti (§ 401)

Neposkytnutí pomoci (§ 150)

- odst. 1 – Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného
vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo
jiného.
- čistě omisivní TČ
- objekt – lidský život a zdraví
- objektivní stránka – porušení obecné povinnosti konat, 2 základní SP
- subjektivní stránka – úmysl
- potřebná pomoc = pomoc nutná k odvrácení nebo snížení nebezpečí ohroženého (první pomoc,
přivolání odborné pomoci)
- pachatel – kdokoli, kdo může poskytnout pomoc
- povinnost odpadá, pokud by poskytnutím potřebné pomoci vyvolal nebezpečí pro sebe nebo jiného
- odst. 2 – Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného
onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou
pomoc poskytnout.
o pachatel – osoba, která je podle povahy svého zaměstnání povinna pomoc poskytnout (např.
lékař, hasič, člen horské služby)
o povinnost neodpadá – pachatel je povinen nebezpečí snášet

68
 o např. lékař ve službě neposkytne umírajícímu pacientovi pomoc – podle úmyslu/nedbalosti
bude TČ vražda nebo usmrcení z nedbalosti
o odst. 2 je ve vztahu speciality k odst. 1

Neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151)

- Řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při
nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo
jiného.
- povinnost odpadá, pokud by poskytnutím potřebné pomoci vyvolal nebezpečí pro sebe nebo jiného
- pachatel – řidič dopravního prostředku, který měl na nehodě účast
- dopravní prostředek – také jízdní kolo či povoz
- účast na nehodě – lhostejné, zda zaviněná, či ne
- pokud řidič úmyslně ujel, aniž se přesvědčil o zdravotním stavu poškozeného → pokus § 151

Šíření nakažlivé lidské nemoci (§ 152) / z nedbalosti (§ 153)

- Kdo úmyslně / z nedbalosti způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci u
lidí.
- objekt – ochrana života a zdraví před nakažlivou nemocí
- objektivní stránka – pachatel způsobí nebo zvýší nebezpečí (alternativně):
o zavlečení nakažlivé nemoci = vyvolání nebezpečí vzniku hromadné infekce tam, kde nebyla
o rozšíření nakažlivé nemoci = vyvolání nebezpečí šíření nemoci tam, kde se nemoc již
vyskytovala, ale ne epidemicky
- subjektivní stránka – úmysl (§ 152) i nedbalost (§ 153)
- nakažlivá lidská nemoc = stanoveno nařízením vlády (např. salmonelóza, tuberkulóza, tyfus,
hepatitida, HIV/AIDS, nově i covid-19 (nejde o pohlavní nemoci!)
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. v čase ohrožení státu nebo za válečného
stavu, za živelní pohromy nebo jiné události ohrožující život nebo zdraví lidí, porušení povinnosti
vyplývající ze zaměstnání, funkce, ze zákona, těžká újma na zdraví nebo smrt
- pachatel – kdokoli
- příprava trestná jen u úmyslné formy

Ohrožení pohlavní nemocí (§ 155)

- Kdo jiného vydá, byť i z nedbalosti, nebezpečí nákazy pohlavní nemocí.
- objekt – ochrana života a zdraví před pohlavní nemocí
- objektivní stránka – vydání jiného v nebezpečí nákazy pohlavní nemocí (musí jít o bezprostřední
ohrožení, zpravidla vykonáním soulože)
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost (např. chybí lékařská diagnóza)
- pachatel – kdokoli, zpravidla osoba nakažená pohlavní nemocí
- pokud byla vyvolána porucha zdraví, půjde již o některý z TČ proti životu nebo proti zdraví
- pohlavní nemoci = syfilis, kapavka, měkký vřed, chlamydie (ne HIV/AIDS!)

Ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty (§ 156) / z nedbalosti (§ 157)

- Kdo v rozporu s jiným právním předpisem má na prodej nebo pro tento účel vyrobí anebo sobě nebo
jinému opatří úmyslně / z nedbalosti potraviny nebo jiné předměty, jejichž požití nebo užití k
obvyklému účelu je nebezpečné lidskému zdraví.
- objekt – ochrana života a zdraví před nebezpečnými potravinami a jinými předměty
- objektivní stránka – pachatel v rozporu s jiným právním předpisem:
o má na prodej nebo
o pro účel prodeje vyrobí anebo
o pro účel prodeje sobě nebo jinému opatří potraviny nebo jiné předměty, jejichž požití nebo
užití je nebezpečné

69
 - subjektivní stránka – úmysl (§ 156) i nedbalost (§ 157) – např. neví o škodlivosti látky
- pachatel – kdokoli
- potravina (dle zákona o potravinách a tabákových výrobcích) = látky určené ke spotřebě v člověkem
nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo či nápoj
- jiné předměty = věci sloužící k uspokojování lidských potřeb (např. oděv, obuv, hračky, kosmetika,
léky)
- příprava trestná jen u úmyslné formy
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. v čase ohrožení státu nebo za válečného
stavu, za živelní pohromy nebo jiné události ohrožující život nebo zdraví lidí, porušení povinnosti
vyplývající ze zaměstnání, funkce, ze zákona, těžká újma na zdraví nebo smrt

Rvačka (§ 158)
- Kdo úmyslně ohrozí život nebo zdraví jiného tím, že se zúčastní rvačky.
- objekt – život a zdraví osob, především účastníků rvačky
- objektivní stránka – vzájemné napadání alespoň 3 osob, kdy jsou všichni zároveň útočníky a útoky
ohrožují život a zdraví
- pachatel – kdokoli účastnící se rvačky
- subjektivní stránka – úmysl, musí pokrývat účast i ohrožení jiného (ne ten, kdo brání nebo se snaží
překazit)
- způsobení těžké újmy na zdraví či smrti při rvačce jinému (odst. 2 a 3) – odpovídá každý účastník,
nejen ten, kdo přímo způsobil následek, pokud poznal nebo měl vědět, že k následku může dojít
- účastník rvačky, který některým členům úmyslně ublíží na zdraví, se dopouští TČ ublížení na zdraví v
jednočinném souběhu s TČ rvačky
- jednočinný souběh TČ rvačky s TČ ublížení na zdraví z nedbalosti je vyloučen (je již obsaženo v § 158
odst. 1)

B4 Trestné činy proti těhotenství ženy

- hlava I (trestné činy proti životu a zdraví), díl 4
- objekt – ochrana počínajícího života a života a zdraví matky
- přípustný způsob přerušení těhotenství upraven v zákoně č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení
těhotenství, a v prováděcí vyhlášce
- předmět útoku – lidský plod do začátku porodu
- společné ustanovení (§ 163) – těhotná žena, která své těhotenství sama uměle přeruší nebo o to
jiného požádá nebo mu to dovolí, není pro takový čin trestná, a to ani podle ustanovení o návodci a
pomocníkovi
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – spáchání na ženě mladší 18 let, použití násilí,
zneužití tísně nebo závislosti těhotné ženy, opětovně / soustavnost páchání, získání značného
prospěchu, způsobení těžké újmy na zdraví nebo smrt

Nedovolené přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy (§ 159) / se souhlasem

těhotné ženy (§ 160)
- Kdo bez souhlasu / se souhlasem těhotné ženy uměle přeruší její těhotenství jinak než způsobem
přípustným podle zákona o umělém přerušení těhotenství.
- objektivní stránka – přerušení těhotenství (jakékoli jednání směřující k usmrcení lidského plodu)
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl (nedbalostní vyvolání potratu je těžkým ublížením na zdraví z nedbalosti)
- příprava je trestná u obou

70
Pomoc těhotné ženě k umělému přerušení těhotenství (§ 161) a svádění těhotné ženy k
umělému přerušení těhotenství (§ 162)
- Kdo těhotné ženě pomáhá / svádí těhotnou ženu k tomu, aby své těhotenství sama uměle přerušila,
nebo jiného požádala nebo jinému dovolila, aby jí bylo těhotenství uměle přerušeno jinak než
přípustným způsobem.
- pokud těhotná odmítne pachatelem nabízenou pomoc → pokus TČ
- u svádění není nutné, aby snaha pachatele byla úspěšná → předčasně dokonaný TČ
- pachatel – kdokoli

B5 Trestné činy proti svobodě I: obchodování s lidmi, svěření dítěte do moci jiného,
zbavení osobní svobody, omezování osobní svobody, zavlečení
Obecně k TČ proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního
tajemství (pro otázky č. 5-8)
- hlava II, díl 1 (TČ proti svobodě) + díl 2 (TČ proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního
tajemství)
- druhové objekty – svoboda a práva na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství
- objektivní stránka – různé způsoby nátlaku na lidskou vůli, zejména:
o násilí (§ 119) – fyzický útok na určitou osobu či věc, i uvedení jiného lstí (vyvolání či zneužití
omylu s úmyslem dosáhnout určitého cíle) či jiným obdobným způsobem do stavu
bezbrannosti:
 vis absoluta – zcela vylučuje jiné než žádané chování, není vůbec projevena vůle
(např. svázání osoby, vedu něčí ruku s nožem do břicha)
 vis compulsiva – působí psychicky na jednání donucované osoby, může mít i podobu
fyzického násilí, ale stále jde o projev vůle (např. nátlak bitím, dokud se poškozený
nepodrobí)
o pohrůžka násilí = má povahu vis compulsiva
o pohrůžka bezprostředního násilí = pohrůžka násilí, které má být okamžitě vykonáno (může
směřovat i vůči jiné osobě)
o pohrůžka násilí či jiné těžké újmy = zahrnuje násilí, které má být spácháno v budoucnu,
možno i vůči nepřítomné osobě (např. dopisem)
o závislost = člověk nemůže zcela svobodně jednat, neboť je v některém směru odkázán na
pachatele (např. dlužník × věřitel, zaměstnavatel × zaměstnanec)
o tíseň = stav, byť přechodný, vyvolaný nepříznivými okolnostmi, které vedou k omezení
svobody rozhodování
- pachatel – zpravidla kdokoli (výjimky)
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost, u některých SPTČ je znakem i pohnutka (např. majetková – §
170, rasová – § 175)

Obchodování s lidmi (§ 168)

- Kdo přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje, přijme nebo vydá dítě / jinou
osobu, aby byly užity
o jiným k pohlavnímu styku nebo k jiným formám sexuálního zneužívání nebo obtěžování anebo
k výrobě pornografického díla,
o jiným k odběru tkáně, buňky nebo orgánu z jeho těla,
o k službě v ozbrojených silách,
o k otroctví nebo nevolnictví, nebo
o k nuceným pracím nebo k jiným formám vykořisťování, anebo
o kdo kořistí z takového jednání.
- reakce na Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a směrnici EU o boji proti
obchodování s lidmi

71
 - objekt – osobní svoboda pohybu a rozhodování
- speciální TČ ve vztahu k TČ kuplířství (§ 189)
- předmět útoku:
o 1. dítě (osoba mladší 18 let – § 168 odst. 1)
o 2. kdokoli
- čin je dokonán tím, že poškozená osoba je zjednána, zlákána, dopravena, najata atd. – k pohlavnímu
styku, sexuálnímu obtěžování, otroctví atd. dojít nemusí
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. člen organizované skupiny, způsobení těžké
újmy na zdraví, smrt
- příprava je trestná

Svěření dítěte do moci jiného (§ 169)

- Kdo za odměnu svěří dítě do moci jiného za účelem adopce nebo pro jiný obdobný účel.
- objekt – osobní svoboda dítěte se rozhodovat
- privilegovaná SP vůči obchodování s lidmi
- objektivní stránka – pachatel za odměnu svěří dítě do moci jiného za účelem adopce či pro jiný
obdobný účel
- pachatel – kdokoli, kdo má v moci dítě (rodič, učitel)
- subjektivní stránka – úmysl
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. člen organizované skupiny, způsobení těžké
újmy na zdraví, smrt, opětovně, úmysl získat prospěch velkého rozsahu, organizovaná skupina působící
ve více státech

Zbavení osobní svobody (§ 170)

- Kdo jiného bez oprávnění uvězní nebo jiným způsobem zbaví osobní svobody.
- trvající TČ
- objekt – osobní svoboda pohybu
- objektivní stránka – pachatel jiného uvězní či jinak neoprávněně zbaví osobní svobody natrvalo či na
delší dobu
- subjektivní stránka – úmysl
- příprava je trestná
- relativní svoboda pohybu (např. zamčení v domě) – jde o zbavení osobní svobody pouze, pokud je
stav dlouhodobý či trvalý
- pokud je svoboda pohybu vyloučena od začátku (např. spoutání) – jde o zbavení osobní svobody i při
kratší době trvání
- souběh možný s TČ vydírání
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. člen organizované skupiny, způsobení těžké
újmy na zdraví, smrt, fyzické a psychické útrapy, úmysl získávání značného prospěchu

Omezování osobní svobody (§ 171)

- Kdo jinému bez oprávnění brání užívat osobní svobody.
- trvající TČ
- objekt – osobní svoboda pohybu
- objektivní stránka – pachatel brání jinému užívat osobní svobody (i třeba jen na krátkou dobu)
- např. uzavřením v místnosti, držení paží, bránění vystoupení z dopravního prostředku – musí jít o
těžko překonatelné znemožnění (ne např. zavření ve stanu)
- subjektivní stránka – úmysl
- často je osobní svoboda omezena v úmyslu:
o usnadnit jiný TČ (dojde-li k pokusu/přípravě druhého TČ → jednočinný souběh s omezováním
osobní svobody)

72
 o ztížit dopadení po činu (dojde-li k pokusu/přípravě druhého TČ → zpravidla vícečinný souběh)
- jednočinný souběh vyloučen z důvodu obsažení omezování osobní svobody v SP u loupeže, braní
rukojmí a znásilnění; upustí-li však pachatel dobrovolně od dokonání, může se jednat o kvalifikovaný
pokus omezování svobody
- omezování osobní svobody může být posouzeno jako příprava či pokus znásilnění, pokud pachatel dal
najevo (např. svými výroky) úmysl poškozenou znásilnit

Zavlečení (§ 172)
- Kdo jiného lstí, násilím nebo hrozbou násilí nebo jiné újmy zavleče do ČR / jiného státu, nebo ho
přiměje, aby se do ČR / jiného státu odebral, nebo ho odvrací od návratu z ČR / jiného státu.
- objekt – osobní svoboda pohybu a pobytu
- objektivní stránka – pachatel lstí, násilím, hrozbou násilí či jiné újmy poškozeného:
o zavleče do ČR / jiného státu
o přiměje, aby se odebral do ČR / jiného státu
o odvrací od návratu z ČR / jiného státu
- subjektivní stránka – úmysl
- příprava je trestná
- trvající TČ
- zavlečení se nedopustí rodič, pokud vůči dítěti nejedná s použitím násilí či lstí

B6 Trestné činy proti svobodě II: loupež, vydírání a navazující trestné činy
- hlava II, díl I (TČ proti svobodě)

Loupež (§ 173)
- Kdo proti jinému užije násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci.
- objekt – svoboda rozhodování a ochrana majetku
- objektivní stránka – použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí v úmyslu zmocnit se cizí věci
- násilí = fyzický útok směřující k překonání nebo oslabení vážně míněného odporu; TČ je spáchán
násilím i tehdy, je-li spáchán na osobě, kterou pachatel uvedl do stavu bezbrannosti lstí nebo jinak (§
119)
- pohrůžka bezprostředního násilí = násilí, které má být okamžitě vykonáno (může směřovat i vůči jiné
osobě)
- zmocnit se cizí věci = odejmutí věci z faktické dispozice dosavadního oprávněného držitele a umožnění
disponovat s věcí sobě X přisvojit si cizí věc = úmysl s věcí nakládat jako s věcí vlastní
- napadená osoba – vlastník / kdokoliv, kdo má věc ve své moci / kdokoliv, kdo se přimotal do cesty
- předmět útoku – věc cizí X pokud by šlo o věc vlastní, šlo by o vydírání
- čin je dokonán užitím násilí či pohrůžkou bezprostředního násilí – zmocnění se věci není třeba
- speciální TČ ve vztahu k vydírání
- subjektivní stránka – úmysl, ve vztahu k násilnému jednání i ke zmocnění se věci
- příprava je trestná
- trestní sazba 2-10 let
- pokud pachatel přistoupí k činu jiného pachatele po uskutečnění násilí ve stádiu zmocňování se věci,
jde o pomoc k loupeži
- násilí vůči více osobám s úmyslem zmocnit se 1 věci = 1 loupež
- vytrhnutí věci z ruky není násilím, násilím ale je, pokud pachatel věcí cloumá
- jednočinný souběh možný např. s TČ porušování domovní svobody se zbraní X souběh vyloučen s TČ
ublížení na zdraví, omezování osobní svobody, vraždy

Braní rukojmí (§ 174)

- Kdo se zmocní rukojmí a hrozí, že ho usmrtí anebo že mu způsobí újmu na zdraví nebo jinou vážnou
újmu, s cílem donutit jiného, aby něco konal, opominul nebo trpěl.

73
 - trvající TČ
- objekt – svoboda pohybu a rozhodování
- objektivní stránka – pachatel se zmocní rukojmí a hrozí, že ho usmrtí, že mu způsobí újmu na zdraví či
jinou vážnou újmu
- rukojmí = osoba, které se zmocní jiná osoba a hrozí jejím usmrcením, zraněním či jinou újmou nebo
dalším zadržováním s cílem donutit třetí osobu k určitému jednání pod podmínkou propuštění této
osoby
- hmotný předmět útoku – kdokoli, kdo může sloužit pachateli jako prostředek k vynucení si podmínek
- subjektivní stránka – přímý úmysl
- speciální TČ vůči loupeži, vydírání i omezování osobní svobody – jednočinný souběh vyloučen
- příprava je trestná

Vydírání (§ 175)
- Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí, aby něco konal, opominul
nebo trpěl.
- objekt – svoboda rozhodování
- objektivní stránka – pachatel jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy nutí k
tomu, aby něco konal, opominul či trpěl
- čin je dokonán samotným donucováním
- jiná těžká újma = způsobení majetkové újmy, újmy na cti, rozvratu manželství
- samotná výzva k zaplacení dluhu či podání trestního oznámení věřitelem není vydíráním – jde o
uplatnění práva
- pachatel může vydírat osobně i prostřednictvím jiného
- subsidiární vůči loupeži i znásilnění
- subjektivní stránka – přímý úmysl
- příprava je trestná
- při vyhrožování telefonem jsou místem činu obě místa – odkud i kam bylo voláno
- jednočinný souběh možný např. s TČ ublížení na zdraví či zbavení osobní svobody

Útisk (§ 177)
- Kdo jiného nutí, zneužívaje jeho tísně nebo závislosti, aby něco konal, opominul nebo trpěl.
- objekt – svoboda rozhodování
- objektivní stránka – pachatel jiného nutí, zneužívaje jeho tísně či závislosti, aby něco konal, opominul
či trpěl
- čin je dokonán samotným donucováním
- závislost = člověk nemůže zcela svobodně jednat, neboť je odkázán na pachatele (např. dlužník ×
věřitel, zaměstnavatel × zaměstnanec)
- tíseň = stav, byť přechodný, vyvolaný nepříznivými okolnostmi, které vedou k omezení svobody
rozhodování
- subjektivní stránka – přímý úmysl
- souběh možný s majetkovými TČ

B7 Trestné činy proti svobodě III: porušování domovní svobody, porušování

svobody sdružování a shromažďování, omezování svobody vyznání
- hlava II, díl I (TČ proti svobodě)

Porušování domovní svobody (§ 178)

- Kdo neoprávněně vnikne do obydlí jiného nebo tam neoprávněně setrvá.
- objekt – domovní svoboda
- objektivní stránka – pachatel neoprávněně vnikne do obydlí jiného nebo tam neoprávněně setrvá

74
 - obydlí (§ 133) – dům, byt nebo jiná prostora sloužící k bydlení a příslušenství k nim náležející;
vykládáno extenzivně (i zahrádkářská chata, ohrazená zahrada, hotelový pokoj, pokoj na koleji)
- odst. 2 – pachatel užije při činu násilí (může směřovat proti osobě i věci – např. rozbití okna, otrávení
psa) nebo pohrůžky bezprostředního násilí nebo překoná-li překážku, jejímž účelem je zabránit
vniknutí
- subjektivní stránka – úmysl
- souběh možný s krádeží vloupáním (§ 205)
- souběh vyloučen s TČ neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytového prostoru (§
208)

Porušování svobody sdružování a shromažďování (§ 179)

- Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy omezuje ve výkonu jeho
sdružovacího nebo shromažďovacího práva.
- objekt – svoboda sdružování a shromažďování
- objektivní stránka:
o odst. 1 – pachatel jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy omezuje
ve výkonu sdružovacího nebo shromažďovacího práva
o odst. 2 – pachatel se v souvislosti se shromážděním, které podléhá oznamovací povinnosti,
násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí protiví pořádkovým opatřením svolavatele
nebo pořadatelů
- subjektivní stránka – úmysl

Omezování svobody vyznání (§ 176)

- Kdo násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné újmy nutí jiného k účasti na náboženském úkonu,
zdržuje jiného bez oprávnění od takové účasti, nebo jinému v užívání svobody vyznání jinak brání.
- objekt – svoboda vyznání
- objektivní stránka – pachatel násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné újmy
o nutí jiného k účasti na náboženském úkonu
o zdržuje jiného bez oprávnění od takovéto účasti
o jinému v užívání svobody vyznání jinak brání
- subjektivní stránka – úmysl

B8 Trestné činy proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství

- hlava II, díl 2 (TČ proti právům na ochranu osobnosti, soukromí a listovního tajemství)

Neoprávněné nakládání s osobními údaji (§ 180)

- Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí
osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím
vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.
- objekt – ochrana osobních dat před neoprávněným nakládáním
- objektivní stránka – pachatel neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí
osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s:
o výkonem veřejné moci / povolání, zaměstnání či jiné funkce
o a způsobí tím vážnou újmu na právech / oprávněných zájmech (samotné zveřejnění nestačí)
- osobní údaj = veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné FO, dle kterých lze osobu
přímo nebo nepřímo identifikovat (zákon o zpracování osobních údajů + GDPR)
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost
- pachatel – kdokoli

75
Poškození cizích práv (§ 181)
- Kdo jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že uvede někoho v omyl, nebo využije něčího
omylu.
- objekt – jiná než majetková práva (např. rodičovská, individuální i kolektivní) X majetková práva jsou
chráněna TČ podvodu (§ 209)
- objektivní stránka – pachatel jinému způsobí vážnou újmu na právech tím, že uvede někoho v omyl,
nebo využije něčího omylu
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- např. rodič lže druhému rodiči, že bere dítě na dovolenou, ale ve skutečností má v úmyslu v zahraničí
trvale zůstat – poškození rodičovských práv druhého rodiče; pacientka v domnění, že pachatel je
lékařem, strpí osahávání

Porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182)

- Kdo úmyslně poruší tajemství
o uzavřeného listu nebo jiné písemnosti při poskytování poštovní služby nebo přepravované
jinou dopravní službou nebo dopravním zařízením,
o datové, textové, hlasové, zvukové či obrazové zprávy posílané prostřednictvím sítě
elektronických komunikací a přiřaditelné k identifikovanému účastníku nebo uživateli, který
zprávu přijímá, nebo
o neveřejného přenosu počítačových dat do počítačového systému, z něj nebo v jeho rámci,
včetně elektromagnetického vyzařování z počítačového systému, přenášejícího taková
počítačová data.
- objekt – tajemství dopravovaných zpráv
- tajemství = obsah písemností nebo zpráv bez ohledu na jejich hodnotu pro adresáta, odesílatele či
pachatele (např. i leták – třeba zvažovat subsidiaritu trestní represe)
- porušení tajemství = oznámení obsahu zprávy či písemnosti jiné osobě, než které byly určeny (i
otevření bez oznámení)
- objektivní stránka – pachatel úmyslně poruší tajemství písemnosti, zprávy, dat atd.
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Porušení tajemství listin a jiných dokumentů uchovávaných v soukromí (§ 183)

- Kdo neoprávněně poruší tajemství listiny nebo jiné písemnosti, fotografie, filmu nebo jiného záznamu,
počítačových dat anebo jiného dokumentu uchovávaného v soukromí jiného tím, že je zveřejní,
zpřístupní třetí osobě nebo je jiným způsobem použije.
- objekt – ochrana písemností, záznamů, počítačových dat (osobní i profesní povahy)
- objektivní stránka:
o odst. 1 – pachatel neoprávněně poruší tajemství písemnosti, záznamu, dat atd. uchovávaných
v soukromí tím, že je zveřejní, zpřístupní, použije
o odst. 2 – v úmyslu získat majetkový nebo jiný prospěch, způsobit škodu / jinou vážnou újmu /
ohrozit společenskou vážnost
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Pomluva (§ 184)
- Kdo o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u
spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou
vážnou újmu.
- objekt – čest, dobrá pověst, vážnost člověka
- čest:

76
 o subjektivní hledisko – jak vnímám sám sebe
o objektivní hledisko – vážnost, které požívám u jiných
- objektivní stránka – pachatel o jiném sdělí nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit
jeho vážnost u spoluobčanů (poškodit v zaměstnání, narušit rodinné vztahy nebo způsobit jinou
vážnou újmu)
- pomluva = je způsobilá dokazování (např. že někdo je duševně nemocný, alkoholik, narkoman)
- urážka = např. nadávka, může být řešeno jako přestupek proti občanskému soužití
- stačí sdělení jedné osobě rozdílné od pomlouvaného
- k dokonání činu postačí, že nepravdivý údaj je způsobilý vážnost ohrozit, k samotnému ohrožení dojít
nemusí = ohrožovací TČ
- okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. pomluva tiskem, rozhlasem, televizí
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

B9 Trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti

- hlava III, 11 TČ
- objekt – lidská důstojnost, svoboda rozhodování v sexuálních vztazích, zdravý vývoj dětí, mravní
zásady
- objektivní stránka – různé formy nátlaku
- subjektivní stránka – úmysl
- pachatel – kdokoli (s výjimkou TČ soulože mezi příbuznými)
- jednočinný souběh možný tam, kde byly porušeny různé objekty (např. znásilnění a soulož mezi
příbuznými) X souběh vyloučen tam, kde je další objekt vyjádřen v kvalifikované SP

Znásilnění (§ 185)
- Kdo jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu
styku (alinea 1), nebo kdo k takovému činu zneužije jeho bezbrannosti (alinea 2).
- objekt – ochrana svobody rozhodovat se o svém sexuálním životě
- předmět útoku – kdokoli; dítě či dítě mladší 15 let = okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby
- je složeno ze 2 jednání:
o násilné jednání + pohlavní styk
o ke spolupachatelství stačí užití/pohrůžky násilí a nevykonání styku a opačně
- objektivní stránka – pachatel:
o jiného násilím nebo pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu
styku (odst. 1, alinea 1) nebo
o k pohlavnímu styku zneužije jeho bezbrannosti (odst. 1, alinea 2)
- násilí = fyzický útok směřující k překonání nebo oslabení vážně míněného odporu
- pohrůžka násilí = pokud se nepodrobí, násilí bude vykonáno ihned či v budoucnu (i vůči nepřítomné
osobě)
- pohrůžka jiné těžké újmy = např. majetkové újmy, újmy na cti apod.
- donucení k pohlavnímu styku = pachatel fyzickým jednáním překoná vážně míněný odpor nebo osoba
podlehne, jelikož nemá východiska či pro vyčerpanost X nejde o donucení, pokud po počátečním
odporu dobrovolně svolí
- stav bezbrannosti:
o = stav, v němž poškozený nemůže klást odpor či nemůže projevit svou vůli (např. spoutáním,
hlubokým spánkem, duševní chorobou, nízkým věkem)
o pachatel musí o stavu bezbrannosti vědět a využít k dosažení cíle
o uvedl-li pachatel poškozeného do stavu bezbrannosti lstí či obdobným způsobem, jde o
jednání podle alinea 1
- čin je dokonaný pohlavním stykem = jakýkoli způsob ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby,
formy:
o soulož = spojení pohlavních orgánů muže a ženy

77
 o styk provedený způsobem srovnatelným se souloží = orální sex, anální sex, zasouvání prstů
nebo jiných předmětů do pochvy ženy, olizování/sání genitálií, osahávání
o pokud pachatel čin nedokoná, ale použil již násilí či pohrůžku násilím → kvalifikovaný pokus
vydírání
- subjektivní stránka – úmysl
- o dobrovolné upuštění od pokusu nejde, pokud poškozená použila lsti, které pachatel uvěřil
- soulož nebo styk provedený způsobem srovnatelným se souloží – kvalifikovaná SP (§ 185 odst. 2)
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. na dítěti, se zbraní, na dítěti mladším 15 let,
na osobě ve výkonu TOS, způsobení těžké újmy na zdraví, smrt
- jednočinný souběh možný s TČ vraždy a TČ soulože mezi příbuznými
- jednočinný souběh je vyloučen s:
o TČ vydírání – znásilnění je vůči němu ve vztahu speciality
o TČ sexuálního nátlaku – TČ znásilnění je vůči němu v poměru subsidiarity
o TČ pohlavního zneužití
- příprava trestná

Sexuální nátlak (§ 186)

- objekt – ochrana svobody rozhodovat se o svém sexuálním životě a důstojnost
- objektivní stránka – viz SPTČ
- subjektivní stránka – úmysl
- odst. 1 – Kdo jiného násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké újmy donutí k pohlavnímu
sebeukájení, k obnažování nebo jinému srovnatelnému chování (alinea 1), nebo kdo k takovému
chování přiměje jiného zneužívaje jeho bezbrannosti (alinea 2).
o na rozdíl od znásilnění nedochází k pohlavnímu styku
o předmět útoku – kdokoli; jde-li o dítě či o dítě mladší 15 let – okolnost podmiňující použití
vyšší trestní sazby
o pohlavní sebeukájení = masturbace prováděná dotyky či s použitím pomůcky na pohlavních
orgánech, prsou, hýždích apod.
o obnažování = odkrývání určitých partií těla za účelem sexuálního vzrušení pachatele
o jiné srovnatelné chování = např. sexuálně laděné pohyby či hlasové projevy
- odst. 2 – Kdo přiměje jiného k pohlavnímu styku, k pohlavnímu sebeukájení, k obnažování nebo
jinému srovnatelnému chování zneužívaje jeho závislosti nebo svého postavení a z něho vyplývající
důvěryhodnosti nebo vlivu.
o na rozdíl od znásilnění pachatel nepoužívá násilí či pohrůžku násilím / jiné těžké újmy, ale
zneužívá svého postavení či závislosti oběti
o závislost = člověk nemůže svobodně jednat, neboť je odkázán na pachatele (např. dlužník ×
věřitel, zaměstnavatel × zaměstnanec), ne manželství
o zneužití postavení a z něho vyplývající důvěryhodnosti nebo vlivu = pachatel dosahuje svého
sexuálně motivovaného cíle díky své funkci, pracovnímu postavení či postavení ve společnosti
(k jednání dojde dobrovolně)
- subsidiární k TČ znásilnění – jednočinný souběh vyloučen
- příprava je trestná

Pohlavní zneužití (§ 187)

- Kdo vykoná soulož s dítětem mladším patnácti let nebo kdo je jiným způsobem pohlavně zneužije.
- objekt – mravní a tělesný vývoj dětí mladších 15 let
- předmět útoku – děti mladší 15 let (tj. do dne předcházejícího 15. narozeninám)
- objektivní stránka – pachatel vykoná soulož s osobou mladší 15 let nebo takovou osobu jiným
způsobem pohlavně zneužije
- soulož = pachatel musí být opačného pohlaví
- jiný způsob pohlavního zneužití = osahávání, orální, anální sex X ne sebeukájení nebo obnažování – šlo
by o sexuální nátlak

78
 - souhlas poškozeného nevylučuje trestní odpovědnost (kdyby bylo proti vůli dítěte → znásilnění)
- pokud byl souhlas a malý věkový rozdíl, lze uvažovat o subsidiaritě trestní represe
- subjektivní stránka – úmysl; musí se vztahovat i k věku dítěte
- omyl:
o pachatel se mylně domnívá, že dítě je mladší 15 let → pokus o pohlavní zneužití
o pachatel se mylně domnívá, že dítě je starší 15 let → skutkový omyl negativní, posuzuje se
jako nedbalost, která zde ale nepřichází v úvahu → beztrestnost
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. dítě svěřené dozoru pachatele, způsobení
těžké újmy na zdraví, smrt
- příprava je trestná
- jednočinný souběh možný s TČ ohrožování výchovy dítěte a TČ soulož mezi příbuznými

Soulož mezi příbuznými (§ 188)

- Kdo vykoná soulož s příbuzným v pokolení přímém nebo se sourozencem.
- objekt – ochrana zdraví potomstva, morální zásada
- objektivní stránka – vykonání soulože s příbuzným v pokolení přímém nebo se sourozencem
- pachatel – oba souložící příbuzní, pachatel musí být opačného pohlaví
- subjektivní stránka – úmysl; musí se vztahovat i k tomu, že jde o příbuzného
- jednočinný souběh možný s TČ ohrožování výchovy dítěte, TČ znásilněním

Kuplířství (§ 189)
- Kdo jiného přiměje, zjedná, najme, zláká nebo svede k provozování prostituce, nebo kdo kořistí z
prostituce provozované jiným.
- objekt – mravnost a svobodné rozhodování
- objektivní stránka – pachatel jinou osobu přiměje, zjedná, najme, zláká nebo svede k provozování
prostituce (odst. 1 alinea 1), anebo kořistí z prostituce provozované jinou osobou (odst. 1 alinea 2)
- prostituce = všechny formy ukájení pohlavního pudu na těle jiné osoby za úplatu
- kořistění:
o pachatel získává hmotný a finanční prospěch z provozování prostituce jiným (např. pronajímá
k prostituci byt, auto, pokoj, zařizuje dopravu prostitutek)
o stačí, aby k tomu došlo jednorázově
- samotné provozování prostituce trestné není – ČR se o prostituci stará, jen pokud porušuje veřejnou
mravnost (aboliční systém)
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- TČ obchodování s lidmi je speciální ke kuplířství (jednočinný souběh vyloučen)

Prostituce ohrožující mravní vývoj dětí (§ 190)

- objekt – ochrana dětí před stykem s prostitucí
- objektivní stránka – 2 základní SP
- subjektivní stránka – úmysl
- subjektivní stránka – úmysl; předpokládá vědomí o tom, že se v blízkosti nachází škola atd.
- ohrožovací TČ
- odst. 1 – Kdo provozuje prostituci v blízkosti školy, školského nebo jiného obdobného zařízení nebo
místa, které je vyhrazeno nebo určeno pro pobyt nebo návštěvu dětí.
o školy a školská zařízení = vymezeny ve školském zákoně
o jiné obdobné zařízení = např. dětské léčebné zařízení
o místo, které je vyhrazeno nebo určeno pro pobyt nebo návštěvu dětí = např. dětské hřiště
o blízkost = musí dojít k nikoliv ojedinělému kontaktu s dětmi; neměl by to být případ, kdy
místo není v blízkosti školy, ale děti tam často jsou (např. autobusová zastávka u školy)
o pachatel – pouze osoba provozující prostituci

79
 - odst. 2 – Kdo organizuje, střeží nebo jiným způsobem zajišťuje provozování prostituce v blízkosti
školy, školského nebo jiného obdobného zařízení nebo místa, které je vyhrazeno nebo určeno pro
pobyt nebo návštěvu dětí.
o organizování = zabezpečování či usnadňování prostituce
o střežení = zajištění nerušeného výkonu prostituce
o jiný způsob = např. lákání zákazníků
o pachatel – kdokoli

Šíření pornografie (§ 191)

- objekt – ochrana před zvláštním druhem obtěžování v oblasti mravnosti a mravní výchova dítěte
- objektivní stránka – 2 základní SP
- subjektivní stránka – úmysl
- odst. 1 – Kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje, uvede
do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné
pornografické dílo, v němž se projevuje násilí či neúcta k člověku, nebo které popisuje, zobrazuje
nebo jinak znázorňuje pohlavní styk se zvířetem.
- odst. 2 – Kdo písemné, fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo
nabízí, přenechává nebo zpřístupňuje dítěti, nebo na místě, které je dětem přístupné, vystavuje nebo
jinak zpřístupňuje.
- pornografické dílo = dílo, jehož jediným účelem je vyvolání či zvýšení sexuálního vzrušení (může mít
písemnou, elektronickou, zvukovou či obrazovou formu)
- prostá / dětská / deviantní pornografie – projevuje se v ní násilí či neúcta k člověku (např. otroctví)
nebo sodomie (pohlavní styk se zvířetem) nebo zoofilie (dotyky a hlazení zvířat)

Výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií (§ 192)

- objekt – ochrana morálních hodnot a ochrana dětí před zneužitím
- objektivní stránka – 3 základní SP
- subjektivní stránka – úmysl; musí se vztahovat i na skutečnost, že dílo zobrazuje dítě
- dětská pornografie = pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě
- dítě = osoba mladší 18 let (§ 126) X stačí, že osoba se jeví jako dítě, i dětsky vyhlížející počítačově
vytvořená osoba
- odst. 1 – Kdo přechovává fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné pornografické dílo,
které zobrazuje nebo jinak využívá dítě nebo osobu, jež se jeví být dítětem.
o přechovává = stačí, že má ve své moci
- odst. 2 – Kdo prostřednictvím informační nebo komunikační technologie získá přístup k dětské
pornografii.
- odst. 3 – Kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným, zprostředkuje,
uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo
jiné pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě nebo osobu, jež se jeví být dítětem,
anebo kdo kořistí z takového pornografického díla.
o kořistění = např. formou zisku z prodeje, který uskutečňuje jiná osoba

Zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193)

- Kdo přiměje, zjedná, najme, zláká, svede nebo zneužije dítě k výrobě pornografického díla nebo
kořistí z účasti dítěte na takovém pornografickém díle.
- objekt – ochrana mravního vývoje a ochrana dětí před zneužitím
- předmět útoku – dítě (osoba mladší 18 let)
- objektivní stránka:
o pachatel přiměje, zjedná, najme, zláká, svede nebo zneužije dítě k výrobě pornografického
díla nebo
o kořistí z účasti dítěte na takovém pornografickém díle
- pachatel – kdokoli

80
 - subjektivní stránka – úmysl, musí se vztahovat i vůči věku dítěte
- jednočinný souběh možný s TČ ohrožování výchovy dítěte a TČ pohlavního zneužití

Účast na pornografickém představení (§ 193a)

- Kdo se účastní pornografického představení nebo jiného obdobného vystoupení, ve kterém účinkuje
dítě.
- objektivní stránka – pachatel „je přítomen“ pornografickému představení, v němž účinkuje osoba
mladší 18 let (i prostřednictvím informačních technologií)
- pornografické představení musí mít povahu živého představení, i jiné vystoupení, při němž dochází
k pohlavnímu styku nebo ukájení pohlavního pudu
- subjektivní stránka – úmysl; předpokládá vědomí o tom, že účinkuje osoba mladší 18 let

Navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b)

- Kdo navrhne setkání dítěti mladšímu patnácti let v úmyslu spáchat TČ podle § 187 odst. 1, § 192,
193, § 202 odst. 3 nebo jiný sexuálně motivovaný TČ.
- objektivní stránka – pachatel navrhne setkání dítěti mladšímu 15 let
- subjektivní stránka – úmysl spáchat TČ pohlavního zneužití (§ 187 odst. 1 TZ), výroby a jiného
nakládání s dětskou pornografií (§ 192 TZ), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), svádění
k pohlavnímu styku (§ 202 odst. 2 TZ) nebo jiný sexuálně motivovaný TČ
- předčasně dokonaný TČ – jednání je materiálně přípravou ke spáchání TČ

B10 Trestné činy proti rodině a dětem

- hlava IV, 9 TČ
- ochrana rodiny a dětí zaručena v mezinárodních smlouvách i v LZPS (čl. 32)
- rodina = základní prvek lidské společnosti
- dítě = osoba mladší 18 let, pokud TZ nestanoví jinak (§ 126)
- objekt – monogamie, zájem na řádné výchově, výživě, tělesném a duševním vývoji dítěte
- pachatel – kdokoli nebo ten, kdo má zvláštní povinnost podle rodinného práva
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost

Dvojí manželství (§ 194)

- Kdo za trvání svého manželství uzavře manželství jiné, nebo kdo uzavře manželství s osobou, která již
je v manželství jiném.
- objekt – monogamie
- objektivní stránka – uzavření dalšího manželství
- ochrana je poskytnuta jen manželství, nikoli registrovanému partnerství
- TČ je dokonán uzavřením manželství – nejde o trvající TČ
- pokud oddávající ví, že jeden ze snoubenců je již v manželství → pomoc k TČ dvojímu manželství,
popř. v souběhu s TČ zneužití pravomoci úřední osoby (ten, kdo jej o to žádá, je účastníkem)

Opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195)

- Kdo opustí dítě nebo jinou osobu, o kterou má povinnost pečovat a která si sama nemůže opatřit
pomoc, a vystaví ji tím nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví.
- objekt – ochrana dítěte a osoby, o kterou má pachatel povinnost pečovat a která si sama nedokáže
opatřit pomoc
- objektivní stránka – pachatel opustí danou osobu a vystaví ji tím nebezpečí smrti nebo ublížení na
zdraví
- pachatel – ten, kdo má povinnost o osobu pečovat (např. rodič, opatrovník, osvojitel atd.)
- subjektivní stránka – úmysl, musí zahrnovat i ohrožení dítěte či svěřené osoby
- pokud úmysl zahrnuje úmrtí dítěte  vražda (pokus vraždy)
- pokud pachatel předpokládá, že bude nalezeno, ale nebude a zemře  usmrcení z nedbalosti

81
Zanedbání povinné výživy (§ 196)
- objekt – nárok na výživu vyplývající z OZ (mezi rodiči a dětmi, mezi příbuznými v pokolení přímém,
mezi manžely atd.)
- objektivní stránka – 2 základní SP
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost
- odst. 1 – Kdo neplní, byť i z nedbalosti, svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného
po dobu delší než čtyři měsíce.
o vyživovací povinnost = obsahem je výživa, ošacení, bydlení, příprava k budoucímu povolání,
péče o zdraví (ne dárky)
o neplnění vyživovací povinnosti = osoba nedostane vše, co je obsahem vyživovací povinnosti
o nárok na výživu je nepromlčitelný a nelze se jej vzdát
o musí trvat alespoň 4 měsíce → nejspíše pokračující TČ (účelové přerušení 4 měsíců nemá vliv
na posouzení)
- odst. 2 – Kdo se úmyslně vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného po
dobu delší než čtyři měsíce.
o pachatel nejen neplní, ale navíc se povinnosti úmyslně vyhýbá (např. bez vážného důvodu
mění zaměstnání)
- soud jako předběžnou otázku řeší existenci povinnosti a výši výživného – je lhostejné, že existuje
rozhodnutí civilního soudu (pouze listinný důkaz, výše určená trestním soudem se může lišit)
- často jde o distanční delikt (pachatel žije v Ostravě, ale plnit má v Praze)
- neznalost místa, kde se oprávněná osoba zdržuje, není důvodem pro neplnění vyživovací povinnosti 
pachatel si měl zjistit, kde se zdržuje
- jednočinný souběh možný s TČ týrání svěřené osoby (např. neposkytování stravy dítěti)
- nelze akceptovat ukládání peněz na spořící učet poškozeného – nejprve je nutné poskytovat povinnou
výživu v aktuálním období
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – pachatel vydá činem oprávněnou osobu nebezpečí
nouze
- zvláštní ustanovení o účinné lítosti (§ 197):
o trestnost zanedbání povinné výživy zaniká, jestliže (kumulativně):
 TČ neměl trvale nepříznivých následků
 pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud 1. stupně začal vyhlašovat
rozsudek
o použije se pouze vůči pachateli, nikoli vůči účastníkům
- zvláštní ustanovení o trestání (§ 196a) – zmírnění TOS zákon částečně kompenzuje možností uložit
tzv. přiměřené omezení, aby se zdržel řízení motorových vozidel

Týrání svěřené osoby (§ 198)

- Kdo týrá osobu, která je v jeho péči nebo výchově.
- objekt – ochrana osob, které jsou vzhledem ke svému věku či z jiného důvodu v péči či ve výchově
jiných
- objektivní stránka – pachatel týrá osobu, která je v jeho péči či ve výchově
- subjektivní stránka – úmysl
- týrání:
o = fyzické či psychické útrapy; zlé nakládání se svěřenou osobou, které se vyznačuje hrubším
stupněm necitelnosti a bezohlednosti a určitým trváním
o týraná osoba jednání pociťuje jako těžké příkoří (např. bití, práce neodpovídající věku dítěte,
klečení)
- pachatel – ten, v jehož péči nebo výchově je týraná osoba (rodiče, učitelé, trenéři, ošetřovatelky atd.),
stačí i krátkodobá péče
- speciální TČ vůči týrání osoby žijící ve společném obydlí – jednočinný souběh vyloučen
- jednočinný souběh možný s těžkým ublížením na zdraví, zanedbáním povinné výživy, omezením
(zbavením) osobní svobody, vraždou

82
Týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199)
- Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí.
- objekt – ochrana osob, které žijí s pachatelem ve společném obydlí
- objektivní stránka – pachatel týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společném obydlí
- společné obydlí (nejde o společnou domácnost!) = nemusí mít charakter trvalého bydlení, osoba se
musí chovat jako doma (ne návštěva)
- subjektivní stránka – úmysl
- osoba blízká = také musí žít ve společném obydlí, jinak např. nájemník či spolubydlící na koleji
- postihuje všechny případy domácího násilí, i kdyby se odehrály jinde než ve společném obydlí (např.
týrání manželky na dovolené)

Únos dítěte a osoby stižené duševní poruchou (§ 200)

- Kdo dítě nebo osobu stiženou duševní poruchou odejme z opatrování toho, kdo má podle jiného
právního předpisu nebo podle úředního rozhodnutí povinnost o ně pečovat.
- objekt – nerušený výkon péče, jež oprávněnému přísluší vůči dítěti / osobě stižené duševní poruchou
- objektivní stránka – odejmutí z opatrování toho, komu svědčí povinnost o dítě / osobu pečovat
- odejmutí = zásah, který alespoň dočasně znemožňuje výkon péče (odvedení, odnesení, zadržení osoby
atd.)
- je lhostejné, zda měl pachatel v úmyslu trvalé či krátkodobé odnětí a zda dítě / osoba stižená duševní
poruchou s odejmutím souhlasí
- pokud osoba, která je povinna pečovat, souhlasí, nejde o únos X pokud je souhlas dodatečný, trestnost
nezaniká
- příprava je trestná
- jednočinný souběh s braním rukojmí vyloučen (braní rukojmí je speciální)

Ohrožování výchovy dítěte (§ 201)

- objekt – řádný rozumový, mravní a citový vývoj a výchova dítěte
- objektivní stránka – dvě základní SP
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost
- odst. 1 – Kdo, byť i z nedbalosti, ohrozí rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte tím, že
o svádí ho k zahálčivému nebo nemravnému životu,
o umožní mu vést zahálčivý nebo nemravný život,
o umožní mu opatřovat pro sebe nebo pro jiného prostředky trestnou činností nebo jiným
zavrženíhodným způsobem, nebo
o závažným způsobem poruší svou povinnost o ně pečovat nebo jinou svou důležitou povinnost
vyplývající z rodičovské zodpovědnosti.
o např. alkoholová závislost, záškoláctví, páchání trestné činnosti
- odst. 2 – Kdo umožní, byť i z nedbalosti, dítěti hru na výherním hracím přístroji, který je vybaven
technickým zařízením, které ovlivňuje výsledek hry a které poskytuje možnost peněžité výhry.

Svádění k pohlavnímu styku (§ 202)

- objekt – tělesný, rozumový, mravní a citový vývoj dítěte
- objektivní stránka – 2 základní SP
- subjektivní stránka – úmysl
- odst. 1 – Kdo nabídne, slíbí nebo poskytne dítěti nebo jinému za pohlavní styk s dítětem, pohlavní
sebeukájení dítěte, jeho obnažování nebo jiné srovnatelné chování za účelem pohlavního uspokojení
úplatu, výhodu nebo prospěch.
o nabídnutí = výslovný či konkludentní návrh
o slib = nabídka směřující do budoucnosti, zpravidla vázána na nějaké další podmínky
o k dokonání není třeba, aby dítě či osoba danou nabídku přijala nebo jednala podle přání
pachatele

83
 - odst. 2 – Kdo vykoná pohlavní styk s dítětem nebo se účastní jeho pohlavního sebeukájení,
obnažování nebo jiného srovnatelného chování za účelem vlastního pohlavního uspokojení, jestliže
tomuto dítěti nebo jinému byla za to nabídnuta, slíbena nebo poskytnuta úplata, výhoda nebo
prospěch.
- pachatel – kdokoli kromě dítěte (dítě, které žádá nebo přijme za pohlavní styk s ním, své pohlavní
ukájení, obnažování nebo jiné srovnatelné chování úplatu nebo jinou výhodu či prospěch, není pro
takový čin trestné, a to ani podle ustanovení o návodci nebo pomocníkovi – § 203 TZ)

Podání alkoholu dítěti (§ 204)

- Kdo ve větší míře nebo opakovaně prodá, podá nebo poskytne dítěti alkohol.
- objekt – ochrana tělesného a duševního zdraví dítěte
- objektivní stránka – pachatel ve větší míře nebo opakovaně prodá, podá nebo poskytne dítěti alkohol
- alkohol = nápoj obsahující více než 0,5 % objemových ethanolu (zákon o ochraně zdraví před
škodlivými účinky návykových látek)
- podávání = jakýkoli způsob zprostředkovávání nebo obstarávání alkoholu chráněné osobě (např.
prodej, dar, koupě)
- subjektivní stránka – úmysl
- pachatel – kdokoli kromě dítěte

B11 Trestné činy proti majetku I: obohacovací – krádež a zpronevěra

Obecně k TČ proti majetku (pro otázky č. 11-15)
- hlava V – nedělí se na díly, teorie dělí do 4 skupin:
o obohacovací – snaha získat majetkový prospěch (např. krádež, zpronevěra, podvod atd.)
o poškozovací – poškozování cizí věci a související TČ
o furtum usus – TČ neoprávněného užívání cizí věci a TČ neoprávněného zásahu do práva k
domu, bytu nebo k nebytovému prostoru
o kořistění z TČ jiné osoby – legalizace výnosů z trestné činnosti
- tvoří 70 % všech registrovaných TČ (z toho 70 % jsou TČ krádeže)
- objekt – vlastnictví, majetek jako celek, nehmotné statky
- právo vlastnit majetek – základní právo zakotvené v LZPS (čl. 11) či ve Všeobecné deklaraci lidských
práv
- majetek = soubor všech majetkových hodnot (věcí, pohledávek, jiných práv a jiných penězi
ocenitelných hodnot)
- předmět útoku – zpravidla věc, zejména věc cizí, dále také ovladatelné přírodní síly (např. elektřina),
živá zvířata, zpracované oddělené části lidského těla (např. paruka z lidských vlasů), peněžní
prostředky na účtu, zaknihované cenné papíry
- úpadkové delikty – chráněna práva věřitelů na uspokojení jejich pohledávek
- objektivní stránka – různé formy jednání vedoucí k následku
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost (i hrubá)
- pachatel – zpravidla kdokoli (výjimky)
- následek (rozsah účinku – § 138 TZ):
o škoda nikoli nepatrná = nejméně 10 000 Kč
o škoda nikoli malá = nejméně 50 000 Kč
o větší škoda = nejméně 100 000 Kč
o značná škoda = nejméně 1 000 000 Kč
o škoda velkého rozsahu = nejméně 10 000 000 Kč
o meze se užijí obdobně pro určení výše prospěchu, nákladů k odstranění následků poškození
ŽP, hodnoty věci a jiné majetkové hodnoty
- určení výše škody (§ 137):
o nejprve se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla předmětem útoku, v době a v místě
činu obvykle prodává

84
 o nelze-li takto výši škody zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné
nebo obdobné věci nebo uvedení věci v předešlý stav
o rozhodující je, o kolik se majetek poškozeného zmenšil, nikoli obohacení pachatele

Krádež (§ 205)
- objekt – vlastnictví, držba a faktická dispozice s věcí
- objektivní stránka – 2 základní SP
- subjektivní stránka – úmysl si věc přisvojit
- odst. 1 – Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a
o způsobí tak na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou (alespoň 10 000 Kč),
o čin spáchá vloupáním (vniknutí do uzavřeného prostoru lstí, nedovoleným překonáním
uzamčení nebo překonáním jiné jistící překážky s použitím síly – § 121)
o bezprostředně po činu se pokusí uchovat si věc násilím nebo pohrůžkou bezprostředního
násilí (narozdíl od loupeže až po odcizení věci),
o čin spáchá na věci, kterou má jiný na sobě (kapesní krádeže – např. šperky), nebo při sobě
(poškozený drží věc v ruce či ji má odloženou ve své bezprostřední blízkosti), nebo
o čin spáchá na území, na němž je prováděna nebo byla provedena evakuace osob.
- přisvojení si věci = trvalé vyloučení poškozeného z dispozice s věcí, úmysl s věcí nakládat jako s věcí
vlastní (X furtum usus)
- zmocnění se = odejmutí věci z faktického užívání jiného a umožnění dispozice s věcí sobě
- v moci vlastníka jsou i např. věci v bytě během dovolené, zapomenutá peněženka v restauraci, pokud
ví, že ji tam nechal
- předmět útoku – cizí věc (zcela či zčásti patří někomu jinému – § 134) X nikoli věc pachateli svěřená
(→ zpronevěra)
- pokud dojde k odcizení platební karty, půjde o souběh TČ krádeže s TČ neoprávněného opatření,
padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234)
- příprava je trestná
- vytrhnutí věci z ruky = krádež X cloumání s věcí v ruce = loupež
- odst. 2 – Kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech
odsouzen nebo potrestán.
o recidiva – je dána, jestliže výkon trestu za takový čin se uskutečnil, byť jen z části v posledních
3 letech před spácháním krádeže anebo byl pachatel v této době odsouzen
o účastenství – účastníkův úmysl se musí vztahovat i na recidivu pachatele

Zpronevěra (§ 206)
- Kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou
(alespoň 10 000 Kč).
- objekt – vlastnictví věci
- objektivní stránka – pachatel si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku
škodu nikoli nepatrnou
- zničení svěřené věci by bylo TČ poškození cizí věci
- na rozdíl od krádeže má pachatel věc již ve své moci
- předmět útoku – svěřená cizí věc (zcela či zčásti patří někomu jinému)
- svěřená věc = věc odevzdaná do výlučné faktické kontroly jiného; svěřitel nemusí být vlastníkem (např.
peníze, které má posel doručit, zavazadlo v úschovně, auto v opravě)
- pachatel – pouze ten, jemuž byla věc svěřena
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. recidiva, člen organizované skupiny, osoba,
která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného (např. advokát, hlídač), značná škoda,
škoda velkého rozsahu
- subjektivní stránka – úmysl
- příprava je trestná

85
 B12 Trestné činy proti majetku II: obohacovací – podvod a zvláštní případy
podvodného jednání
- hlava V

Podvod (§ 209)
- Kdo sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí
podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou (alespoň 10 000 Kč).
- objekt – cizí majetek (nejen vlastnictví)
- objektivní stránka – pachatel sebe nebo jiného obohatí, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli
nepatrnou tím, že:
o uvede někoho v omyl,
o využije něčího omylu nebo
o zamlčí podstatné skutečnosti
- subjektivní stránka – úmysl, musí být i v době jednání pachatele
- podvodem není dodatečná neschopnost dodržet smluvní závazek
- omyl = rozpor mezi představou a skutečností; i když podváděný nemá o důležité okolnosti vůbec žádné
informace
- omyl musí být příčinou dispozice podvedené osoby a vzniklé škody – nejde o podvod, pokud slouží jen
k usnadnění přístupu k věci (např. vydávání se za opraváře – krádež vloupáním)
- uvedení v omyl = pachatel předstírá něco, co není v souladu s realitou
- využití omylu = pachatel k omylu nepřispěl
- zamlčení podstatné skutečnosti = neuvedení skutečnosti, která má podstatný vliv na rozhodnutí
poškozeného
- škoda na cizím majetku = skutečná škoda (zmenšení majetku) i ušlý zisk
- klamavá reklama – nejde o podvod, ale o TČ porušení pravidel hospodářské soutěže nebo o TČ
poškozování spotřebitele
- místo činu:
o místo, kde pachatel někoho uvedl v omyl
o místo vzniku škody
o místo obohacení pachatele či jiného
- pachatel – kdokoli
- u podvodu může figurovat až 5 osob – pachatel, oklamaný (např. znalec), poškozený, ten, kdo má
prospěch, osoba provádějící v omylu majetkovou dispozici
- příprava je trestná
- jednočinný souběh možný např. s TČ padělání a pozměnění peněz, TČ porušování autorských práv

Pojistný podvod (§ 210)

- objekt – ochrana majetku
- objektivní stránka – 2 základní SP
- subjektivní stránka – úmysl
- speciální k TČ podvodu
- příprava je trestná
- odst. 1 – Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí
o v souvislosti s uzavíráním nebo změnou pojistné smlouvy,
o v souvislosti s likvidací pojistné události, nebo
o při uplatnění práva na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění.
- předčasně dokonaný TČ (ve stádiu přípravy)
- uplatnění nároku z pojistné smlouvy = postup při oznamování pojistné události a nárokování plnění
- škoda = rozdíl mezi poskytnutým plněním a plněním, které by bylo poskytnuto, pokud by nebyly
uvedeny nepravdivé/zkreslené údaje

86
 - odst. 2 – Kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému prospěch vyvolá nebo předstírá událost, s níž je
spojeno právo na plnění z pojištění nebo jiné obdobné plnění, nebo stav vyvolaný pojistnou událostí
udržuje, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
- smluvní pojištění – obě SP, vzniká a trvá na základě pojistné smlouvy
- zákonné pojištění – pouze 2. SP, vzniká a trvá na základě skutečnosti předvídané zákonem
- pachatel – kterýkoli z účastníků smlouvy nebo osoba, která úmyslně pojistnou událost vyvolá či
vyvolaný stav udržuje

Úvěrový podvod (§ 211)

- objekt – ochrana majetku
- objektivní stránka – 2 základní SP
- subjektivní stránka:
o úmysl použit prostředky na jiný účel ještě před uzavřením úvěru
o úmysl použít prostředky bez souhlasu věřitele na jiný než určený účel
- speciální k TČ podvodu
- příprava je trestná
- odst. 1 – Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy nebo při čerpání úvěru uvede nepravdivé nebo hrubě
zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí.
o předčasně dokonaný TČ (ve stádiu přípravy)
- odst. 2 – Kdo bez souhlasu věřitele, v nikoli malém rozsahu (alespoň 50 000 Kč), použije prostředky
získané účelovým úvěrem na jiný než určený účel.
- pachatel – v odst. 1 kterýkoli z účastníků smlouvy, v odst. 2 dlužník

Dotační podvod (§ 212)

- objekt – ochrana majetku
- objektivní stránka – 2 základní SP
- subjektivní stránka – úmysl
- speciální k TČ podvodu
- příprava je trestná
- odst. 1 – Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo
příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí.
- odst. 2 – Kdo použije, v nikoli malém rozsahu, prostředky získané účelovou dotací, subvencí nebo
návratnou finanční výpomocí nebo příspěvkem na jiný než určený účel.
- dotace = finanční pomoc bez právního nároku
- subvence = finanční podpora poskytovaná z veřejných prostředků
- návratná finanční pomoc = prostředky státního rozpočtu, poskytnuté bezúročně, vrací se
- příspěvek = jednorázová finanční pomoc z veřejných rozpočtů, vázaná účelem

B13 Trestné činy proti majetku III: obohacovací – zatajení věci, lichva, provozování
nepoctivých her a sázek
- hlava V

Zatajení věci (§ 219)

- Kdo si přisvojí cizí věc nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci nálezem, omylem nebo
jinak bez přivolení osoby oprávněné.
- objekt – vlastnictví
- objektivní stránka – pachatel si přisvojí cizí věc nikoli nepatrné hodnoty, která se dostala do jeho moci:
o nálezem = ztracené věci, které jsou mimo dosah vlastníka; i věci opuštěné a skryté
o omylem = na rozdíl od podvodu pachatel v době, kdy se věc dostává do jeho moci, neví, že
jde o omyl, dozví se to teprve později (např. poštou mu přijde dárek, který byl doručen
omylem)

87
 o jinak bez přivolení osoby oprávněné = např. zatoulané zvíře
- subjektivní stránka – úmysl, musí se vztahovat i ke způsobu, jak se věc k pachateli dostala
- zatajení věci X krádež – důležité je, zda pachatel při nálezu věci ví, komu daná věc patří a uvědomuje
si, že ji tím odjímá z jeho dispozice, či nikoli:
o krádež – pachatel ví, že peněženka patří poškozenému, a ví, že je v jeho dosahu + poškozený
ví, kde ji má hledat
o pokus krádeže – pachatel ví, že peněženka patří poškozenému, a ví, že je v jeho dosahu +
poškozený neví, kde ji hledat
o zatajení věci – pachatel se domnívá, že jde o věc ztracenou + poškozený neví, kde ji hledat
o pokus zatajení věci – pachatel se domnívá, že jde o věc ztracenou + poškozený ví, kde zhruba
věc hledat

Krádež (§ 205) Kdo si přisvojí cizí věc tím, a) způsobí tak na cizím
že se jí zmocní, a majetku škodu nikoliv
nepatrnou,
b) čin spáchá vloupáním,
c) bezprostředně po činu se
pokusí uchovat si věc
násilím nebo pohrůžkou
bezprostředního násilí,
d) čin spáchá na věci, kterou
má jiný na sobě nebo při
sobě, nebo
e) čin spáchá na území, na
němž je prováděna nebo
byla provedena evakuace
osob.
Zpronevěra (§ 206) Kdo si přisvojí cizí věc, která způsobí tak na cizím
mu byla svěřena, a majetku škodu nikoli
nepatrnou.
Zatajení věci (§ 219) Kdo si přisvojí cizí věc nikoli která se dostala do jeho
nepatrné hodnoty, moci nálezem, omylem
nebo jinak bez přivolení
osoby oprávněné.
Podvod (§ 209) Kdo sebe nebo jiného způsobí tak na cizím
obohatí tím, že uvede majetku škodu nikoli
někoho v omyl, využije nepatrnou.
něčího omylu nebo zamlčí
podstatné skutečnosti, a
Loupež (§ 173) Kdo proti jinému užije násilí v úmyslu zmocnit se cizí
nebo pohrůžky věci.
bezprostředního násilí
Vydírání (§ 175) Kdo jiného násilím, nutí, aby něco konal,
pohrůžkou násilí nebo opominul nebo trpěl.
pohrůžkou jiné těžké újmy

88
Lichva (§ 218)
- Kdo zneužívaje něčí rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo něčího rozrušení,
dá sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v
hrubém nepoměru (alinea 1), nebo kdo takovou pohledávku uplatní nebo v úmyslu uplatnit ji na sebe
převede (alinea 2).
- objekt – majetek a rozhodování v majetkových záležitostech
- objektivní stránka – dvě formy jednání (alinea 1 a 2)
o rozumová slabost = neschopnost rozpoznat hodnotu vzájemných plnění
o tíseň = situace mimořádné povahy, která je vyvolána naléhavou potřebou
o nezkušenost = při vyřizování majetkových záležitostí
o lehkomyslnost nebo rozrušení = prudké hnutí mysli v reakci na událost
o uplatnění pohledávky = vymáháním žalobou na plnění, upomínkou či přijetím plnění ze
smlouvy
o převedení pohledávky = právní jednání, které má za následek, že pachatel se stane věřitelem
- hrubý nepoměr se posuzuje podle stejných zásad, jako se určuje škoda
- pachatel:
o alinea 1 – kdokoli
o alinea 2 – kdokoli mimo osobu, která smlouvu sjednala
- subjektivní stránka – úmysl (musí se vztahovat i na tíseň, rozumovou slabost, lichvářskou povahu)

Provozování nepoctivých her a sázek (§ 213)

- Kdo provozuje peněžní nebo jinou podobnou hru nebo sázku, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti
výhry všem účastníkům.
- objekt – zájem na poctivém a rovném provozování peněžních nebo jiných her a sázek + cizí majetek
- objektivní stránka – pachatel provozuje peněžní nebo jinou podobnou hru nebo sázku, jejíž pravidla
nezaručují rovné možnosti výhry
- sázka = příslib plnění pod podmínkou, že dojde k určité události nebo že se určité tvrzení ukáže jako
pravdivé
- hra = druh sázky, plnění je závislé na výsledku hry, jež má svá pravidla
- peněžní hra = tzv. řetězové hry, jde o hry, jejichž počet účastníků geometrickou řadou roste a dříve
zapojení účastníci mohou získat mnohonásobek svého vkladu na úkor později zapojených účastníků
- nepatří sem hazardní hry
- pokud by došlo k vyvolání či zneužití omylu, šlo by o podvod
- pachatel – pouze provozovatel hry
- např. skořápky – pokud jsou 3, je šance na výhru jen 33,3 %, naopak provozovatel má šanci na výhru
dvakrát vyšší → není rovná možnost výhry

B14 Trestné činy proti majetku IV: tzv. poškozovací trestné činy
- hlava V

Poškození cizí věci (§ 228)

- Kdo zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli
nepatrnou, nebo kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou
látkou.
- objekt – vlastnictví
- objektivní stránka – 2 základní SP:
o pachatel zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou cizí věc, a způsobí tak na cizím majetku
škodu nikoli nepatrnou
o pachatel poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou
- subjektivní stránka – úmysl
- zničení a poškození = porušení hmotné podstaty věci:

89
 o následkem je částečné (poškození) či úplné znehodnocení (zničení) věci
- učinění věci neupotřebitelnou = není porušením hmotné podstaty, posuzuje se podle účelu věci (např.
barvou potřísněné šaty)

Porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220) / z nedbalosti (§ 221)

- Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat
cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou (alespoň 50 000 Kč).
- Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou
povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu (alespoň 1
000 000 Kč).
- objekt – cizí majetek
- subsidiarita vůči zpronevěře
- objektivní stránka:
o pachatel poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat
nebo spravovat cizí majetek, a tím způsobí škodu nikoli malou (alespoň 50 000 Kč, i ušlý zisk)
o pachatel z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou
důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí
značnou škodu (alespoň 1 000 000 Kč)
- zákonem uložená povinnost = vyplývající přímo ze zákona nebo uložená na základě zákona výrokem
státního orgánu
- smluvně převzatá povinnost = na základě pracovní smlouvy či dohody o odpovědnosti (advokát, notář,
zaměstnanec)
- důležitá povinnost = povinnost, jejíž porušení je zpravidla spojeno s nebezpečím vzniku značné škody
- pachatel – ten, kdo má povinnost pečovat o majetek jiných či nakládat s ním
- subjektivní stránka – úmysl k porušení povinnosti i ke způsobení škody / hrubá nedbalost
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. pachatel má zvlášť uloženou povinnost hájit
zájmy poškozeného

Poškození věřitele (§ 222), zvýhodnění věřitele (§ 223) a způsobení úpadku (§ 224)

- tzv. úpadkové delikty
- souvislost s insolvenčním řízením (insolvenční zákon)

Poškození věřitele (§ 222)

- objekt – právo věřitele na uspokojení pohledávky vůči dlužníkovi
- objektivní stránka – pachatel, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého / cizího věřitele některým ze
zákonem vyjmenovaných způsobů
- subjektivní stránka – úmysl
- Kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení svého věřitele tím, že
o zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou, nebo odstraní, byť i jen část svého
majetku,
o postoupí svou pohledávku, anebo převezme dluh jiného,
o zatíží věc, která je předmětem závazku, nebo ji pronajme,
o předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,
o předstírá nebo uzná právo nebo závazek ve větším rozsahu, než odpovídá skutečnosti,
o předstírá splnění závazku, nebo
o předstírá úpadek nebo svůj majetek jinak zdánlivě zmenšuje nebo předstírá jeho zánik,
o a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou.
- Kdo, byť i jen částečně, zmaří uspokojení věřitele jiné osoby tím, že
o zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní, byť i jen část majetku
dlužníka, nebo
o k majetku dlužníka uplatní neexistující právo nebo pohledávku nebo existující právo nebo
pohledávku ve vyšší hodnotě či lepším pořadí, než jaké má,

90
 o a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou.

Zvýhodnění věřitele (§ 223)

- Kdo jako dlužník, který je v úpadku, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním
jiného věřitele, a způsobí tím na cizím majetku škodu nikoli malou.
- objekt – právo věřitele na uspokojení podle insolvenčního řízení
- objektivní stránka – pachatel zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele zvýhodněním jiného
věřitele, a způsobí tím škodu nikoli malou
- předpokladem trestní odpovědnosti je zde úpadek dlužníka:
o platební neschopnost = dlužník má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po
splatnosti
o předlužení = dlužníkem PO nebo FO – podnikatel, má více věřitelů a souhrn závazků je větší
než souhrn majetku
- pachatel – dlužník v úpadku
- subjektivní stránka – úmysl

Způsobení úpadku (§ 224)

- objekt – ochrana věřitele při podnikatelské činnosti před jednáním pachatele, které by znemožnilo
uhrazení pohledávek
- objektivní stránka – 2 základní SP
- pachatel – osoba v úpadku
- subjektivní stránka – úmysl i hrubá nedbalost
- odst. 1 – Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, si přivodí úpadek tím, že
o činí vydání hrubě nepřiměřená svým majetkovým poměrům,
o spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně
převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru,
o užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem,
o poskytuje ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač to je v hrubém nepoměru k
jeho majetkovým poměrům, nebo
o učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho
pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům.
- odst. 2 – Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, přijme nový závazek nebo zřídí zástavu, ač ví, že je v úpadku, a
tím zhorší postavení dosavadních věřitelů.

Porušení povinnosti v insolvenčním řízení (§ 225)

- Kdo v insolvenčním řízení maří nebo hrubě ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozí
účel insolvenčního řízení.
- objekt – zájem na řádném průběhu insolvenčního řízení a řádný výkon insolvenčního správce
- objektivní stránka – pachatel maří nebo hrubě ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, a tím
ohrozí účel insolvenčního řízení
- maření výkonu = usilování o znemožnění výkonu funkce, kdy má být vykonávána
- ztěžování výkonu = v důsledku jednání pachatele bude muset IS vynaložit více úsilí, prostředků,
energie a času
- ohrožovací TČ
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Pletichy v insolvenčním řízení (§ 226)

- objekt – zájem na řádném průběhu insolvenčního řízení
- objektivní stránka – 3 základní SP
- subjektivní stránka – úmysl
- odst. 1 – Kdo jako věřitel v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá
slíbit v rozporu se zásadami a pravidly insolvenčního řízení majetkový nebo jiný prospěch.

91
 o pasivní úplatkářství – pachatelem je věřitel uplatňující své nároky v insolvenčním řízení
- odst. 2 – Kdo věřiteli v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení poskytne, nabídne nebo
slíbí v rozporu se zásadami a pravidly insolvenčního řízení majetkový nebo jiný prospěch.
o aktivní úplatkářství – pachatelem je kdokoli, i jiný věřitel figurující v daném insolvenčním
řízení
- odst. 3 – Kdo jako insolvenční správce, člen věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů v
insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit pro sebe nebo jiného ke škodě věřitelů majetkový nebo
jiný prospěch, který mu nepřísluší.
o pasivní úplatkářství ke škodě věřitelů – pachatelem je IS, člen věřitelského výboru nebo
zástupce věřitelů v insolvenčním řízení

Porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku (§ 227)

- Kdo v řízení před soudem nebo jiným orgánem veřejné moci odmítne splnit zákonnou povinnost
učinit prohlášení o majetku nebo se takové povinnosti vyhýbá nebo v takovém prohlášení uvede
nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje.
- objekt – zájem na dodržování povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku
- objektivní stránka – pachatel odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o majetku nebo v
prohlášení uvede nepravdivé / hrubě zkreslené údaje
- subjektivní stránka – úmysl
- týká se prohlášení o majetku podle OSŘ, ve vztahu k vykonatelnému rozhodnutí
- pachatel – ten, koho stíhá zákonná povinnost podle OSŘ učinit prohlášení o majetku

Zneužívání vlastnictví (§ 229)

- Kdo poškodí důležitý zájem kulturní, vědecký, na ochraně přírody, krajiny nebo životního prostředí,
chráněný jiným právním předpisem, tím, že zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnou nebo zašantročí
vlastní věc větší hodnoty, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu.
- objekt – důležitý zájem kulturní, vědecký, na ochraně přírody, krajiny nebo životního prostředí
- objektivní stránka – pachatel poškodí důležitý zájem kulturní, vědecký atd. tím, že zničí, poškodí, učiní
neupotřebitelnou nebo zašantročí vlastní věc větší hodnoty
- pachatel – vlastník věci
- subjektivní stránka – úmysl vztahující se vůči zničení atd., i vůči tomu, že jde o věc chráněnou
zvláštním předpisem

Neoprávněný přístup k počítačovému systému a nosiči informací (§ 230), opatření a

přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat
(§ 231), poškození záznamu v počítačovém systému a na nosiči informací a zásah do
vybavení počítače z nedbalosti (§ 232)
- objekt – ochrana dat uložených na nosiči informací proti neoprávněnému použití, poškození změnám
atd.
- předmět útoku – nosič informací
- objektivní stránka – neoprávněný přístup, opatření a přechovávání hesla, poškození záznamu
- subjektivní stránka – úmysl i hrubá nedbalost

B15 Trestné činy proti majetku V: neoprávněné užívání (tzv. furtum usus) a
legalizace výnosů z trestné činnosti
- hlava V
- furtum usus = krádež užitku

92
Neoprávněné užívání cizí věci (§ 207)
- Kdo se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla v úmyslu je přechodně užívat
(alinea 1), nebo kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli malou tím, že neoprávněně takové věci,
které mu byly svěřeny, přechodně užívá (alinea 2).
- TČ spočívá v dočasném užívání cizí věci – nejčastějším případem furtum usus je patrně zmocnění se
cizího motorového vozidla
- objekt – výkon některých oprávnění vlastníka
- objektivní stránka:
o alinea 1 – pachatel se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty v úmyslu je přechodně užívat
o alinea 2 – pachatel způsobí škodu nikoli malou tím, že věci, které mu byly svěřeny, přechodně
užívá
- přechodné užívání = dočasné disponování s věcí po relativně krátkou dobu; pro jeho posouzení je
důležitá doba užívání a způsob navrácení věci X trvalejší disponování by již znamenalo krádež či
zpronevěru
- subjektivní stránka – úmysl; musí se vztahovat na dočasné použití věci, na vrácení věci vlastníkovi i na
vznik škody (alinea 2)

Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru (§ 208)

- objekt – vlastnictví domu, bytu nebo nebytového prostoru X ne domovní svoboda (ta je chráněna v §
178)
- předmět útoku – dům, byt, nebytový prostor, není chráněn např. ohrazený pozemek
- objektivní stránka – 2 základní SP
- odst. 1 – Kdo protiprávně obsadí nebo užívá dům, byt nebo nebytový prostor jiného.
- odst. 2 – Kdo oprávněné osobě v užívání domu, bytu nebo nebytového prostoru neoprávněně brání.
- subjektivní stránka – úmysl

Legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216) / z nedbalosti (§ 217)

- promítnutí Úmluvy o praní špinavých peněz
- praní špinavých peněz – ohrožuje řádné fungování tržního hospodářství, narušuje konkurenční
prostředí, ztěžuje možnost vypátrat pachatele základního TČ a brání uspokojení poškozeného
- od 1. 2. 2019 došlo k vypuštění ustanovení o TČ podílnictví a podílnictví z nedbalosti:
o česká právní úprava nebyla v souladu s definicí praní špinavých peněz dle evropského práva
o tato jednání jsou nadále trestná v režimu TČ legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216 odst.
1, § 217 odst. 2)
- objekt – zájem na regulérnosti hospodářského života v širokém slova smyslu
- předmět útoku – věc, která je výnosem z TČ spáchaného jinou osobou
- výnos z trestné činnosti = jakákoli ekonomická výhoda pocházející z TČ:
o bezprostřední výnos = věc, která byla získána TČ nebo jako odměna za něj
o zprostředkovaný výnos = věc, včetně plodů a užitků, která byla, byť jen zčásti, nabyta za věc
tvořící bezprostřední výnos z TČ, nebo ve kterou byla věc tvořící bezprostřední výnos
přeměněna, nebo k jejímuž zhodnocení došlo, byť jen zčásti, prostřednictvím věci tvořící
bezprostřední výnos
- objektivní stránka:
o úmyslná varianta – pachatel věc, která je výnosem z TČ:
 ukryje, přechovává, užívá
 na sebe nebo jiného převede
 přemění v úmyslu umožnit jiné osobě, aby unikla trestnímu stíhání, trestu nebo
ochrannému opatření nebo jejich výkonu
 zastírá její původ nebo jinak usiluje, aby bylo podstatně ztíženo nebo znemožněno
zjištění jejího původu
 ke spáchání takového TČ se spolčí

93
 o nedbalostní varianta – pachatel:
 umožní zastřít původ nebo zjištění původu věci větší hodnoty, která je výnosem z TČ
spáchané jinou osobou
 ukryje, na sebe nebo na jiného převede, přechovává nebo užívá věc větší hodnoty,
která je výnosem z TČ spáchané jinou osobou
- spolčení = předchozí dohoda alespoň 2 osob směrující ke spáchání individuálně určeného TČ
- pachatel – kdokoli kromě pachatele základního TČ
- pachatele základního TČ nelze činit odpovědným i za TČ legalizace výnosů z trestné činnosti – šlo by o
rozpor se zásadou dvojího přičítání (ne bis in idem) a zásadou zákazu nucení k sebeobviňování (nemo
tenetur se ipsum accusare)
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost
- zvláštní ustanovení o trestání (§ 216a) – při stanovení druhu trestu a jeho výměry se přihlédne také k
výši trestní sazby stanovené na TČ, ze kterého pochází výnos z TČ, pokud stanoví trest mírnější

B16 Trestné činy hospodářské I: trestné činy proti měně a platebním prostředkům
Obecně k trestným činům hospodářským (pro otázky č. 16-18)
- hlava VI – rozdělena do 4 dílů:
o TČ proti měně a platebním prostředkům
o TČ daňové, poplatkové a devizové
o TČ proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou
o TČ proti průmyslovým právům a proti autorskému právu
- druhový objekt – zájem na dodržování závazných pravidel hospodářské činnosti
- velmi často blanketní charakter dispozic – normy odkazují na mimotrestní úpravu
- pachatel – zpravidla kdokoli, v některých případech speciální subjekt
- subjektivní stránka – úmysl

Padělání a pozměnění peněz (§ 233)

- objekt – zájem na ochraně měny (české i zahraniční), rozumí se tím i cenné papíry
- objektivní stránka – 2 základní SP
- subjektivní stránka – úmysl
- příprava je trestná
- odst. 1 – Kdo sobě nebo jinému opatří nebo přechovává padělané nebo pozměněné peníze nebo
prvky peněz sloužící k ochraně proti jejich padělání.
- odst. 2 – Kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako
peníze vyšší hodnoty, nebo kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé nebo platné anebo
jako peníze vyšší hodnoty.
- ČNB stanoví ve vyhlášce náležitosti bankovek a mincí, jejich vydání do oběhu a postup FO a PO při
příjmu peněz
- padělání = úplné vyhotovení peněz bez oprávnění
- pozměnění = úprava existujících peněz (např. připsáním nuly)
- padělané peníze = jakékoli napodobeniny, které vzhledem ke své kvalitě mohou být při udávání
zaměněny s pravými penězi
- prvky peněz sloužící k ochraně proti jejich padělání = např. vodoznak, skrytý obrazec
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. člen organizované skupiny působící ve vícero
státech, dle rozsahu
- pachatel – kdokoli
- pokud si pachatel padělané či pozměněné peníze opatřil jinak než paděláním či pozměněním, a má
úmysl tyto peníze udat, dopouští se jejich přechováváním přípravy TČ

Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234)

- objekt – ochrana platebních prostředků zajišťujících bezhotovostní platební styk

94
 - objektivní stránka – 3 základní SP
- subjektivní stránka – úmysl
- platební prostředek = zejména elektronický platební prostředek (zákon o platebním styku) – např.
kreditní karta, zákaznická karta
- pachatel – kdokoli
- příprava je trestná
- odst. 1 – Kdo sobě nebo jinému bez souhlasu oprávněného držitele opatří, zpřístupní, přijme nebo
přechovává platební prostředek jiného, zejména nepřenosnou platební kartu identifikovatelnou
podle jména nebo čísla, elektronické peníze, příkaz k zúčtování, cestovní šek nebo záruční šekovou
kartu.
- odst. 2 – Kdo sobě nebo jinému opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává padělaný nebo
pozměněný platební prostředek.
- odst. 3 – Kdo padělá nebo pozmění platební prostředek v úmyslu použít jej jako pravý nebo platný,
nebo kdo padělaný nebo pozměněný platební prostředek použije jako pravý nebo platný.
- jednočinný souběh možný mj. s krádeží (pachatel odcizí peněženku, ve které je i platební karta),
loupeží i podvodem

Udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 235)

- Kdo padělané nebo pozměněné peníze, jimiž mu bylo placeno jako pravými, udá jako pravé.
- objekt – ochrana peněz (české i zahraniční + cenné papíry)
- objektivní stránka – pachatel padělané nebo pozměněné peníze, jimiž mu bylo placeno jako pravými,
udá jako pravé
- privilegovaná SP k § 233 – pachatel, když mu bylo placeno, nevěděl, že jde o padělané či pozměněné
peníze, toto se dozvěděl až posléze a poté je chtěl udat
- pachatel – osoba odlišná od té, která peníze pozměnila či padělala
- subjektivní stránka – úmysl

Výroba a držení padělatelského náčiní (§ 236)

- Kdo vyrobí, nabízí, prodá, zprostředkuje nebo jinak zpřístupní, sobě nebo jinému opatří nebo
přechovává nástroj, zařízení nebo jeho součást, postup, pomůcku nebo jakýkoli jiný prostředek,
včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění peněz nebo
prvků sloužících k ochraně peněz proti padělání anebo vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo
pozměnění platebních prostředků.
- objekt – ochrana měny a prostředků sloužících k výrobě peněz a platebních prostředků
- objektivní stránka – pachatel vyrobí, nabízí, prodá, zprostředkuje nebo jinak zpřístupní, opatří nebo
přechovává nástroj vyrobený k padělání nebo pozměnění peněz
- padělatelské náčiní – velmi široce vymezené
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl (musí zahrnovat, že jde o nástroj k padělání/pozměňování)

Neoprávněná výroba peněz (§ 237)

- Kdo neoprávněně, s použitím zařízení nebo materiálů k výrobě peněz určených a držených v souladu
se zákonem, vyrobí peníze nebo prvky sloužící k ochraně peněz proti padělání (alinea 1), nebo kdo
neoprávněně vyrobené peníze nebo prvky sloužící k ochraně peněz proti padělání sobě nebo jinému
opatří, uvede do oběhu nebo přechovává (alinea 2).
- objekt – měnová stabilita
- objektivní stránka – pachatel:
o neoprávněně vyrobí peníze / prvky sloužící k ochraně peněz
o neoprávněně vyrobené peníze / prvky sloužící k ochraně peněz uvede do oběhu nebo
přechovává
- pachatel
o alinea 1 – osoba, která zařízení či materiály k výrobě peněz drží oprávněně
o alinea 2 – kdokoliv

95
 - subjektivní stránka – úmysl; musí zahrnovat i neoprávněnost
- příprava je trestná

Ohrožování oběhu tuzemských peněz (§ 239)

- objekt – ochrana řádného oběhu tuzemských peněz
- objektivní stránka – 4 základní SP
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- Kdo neoprávněně vyrobí nebo vydá náhražky tuzemských peněz, nebo kdo takové náhražky
neoprávněně dává do oběhu.
o náhražky peněz = hotovostní platební prostředky, které mají plnit funkce oběživa, svým
vzhledem se nepodobající platným penězům (rozdíl od padělků), v ČR nejsou legálně v oběhu
- Kdo bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze, nebo poškozuje tuzemské peníze.
o také zničení peněz (a minore ad maius vůči „poškozuje“)

B17 Trestné činy hospodářské II: trestné činy daňové a poplatkové

- hlava VI – díl 2

Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240)

- Kdo ve větším rozsahu (alespoň 100 000 Kč) zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení,
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní
pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká výhodu na některé z těchto
povinných plateb.
- objekt – ochrana správného odvedení daně, poplatku a podobné povinné platby
- objektivní stránka – pachatel ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení,
zdravotní pojištění, jinou povinnou platbu
- daň = povinná zákonem určená platba do veřejného rozpočtu, která je neúčelová a neekvivalentní
- zkrácení = jednání pachatele, v jehož důsledku je mu v rozporu se zákonem vyměřena povinná platba v
nižší výši anebo k vyměření této povinné platby vůbec nedojde, zvláštní případ podvodu
- pachatel – kdokoli (nejen subjekt daně)
- subjektivní stránka – úmysl
- příprava je trestná
- neodvedení daně z příjmu získaného TČ nelze posuzovat jako zkrácení daně – nikdo nesmí být
donucován k doznání

Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby (§ 241)

- Kdo ve větším rozsahu nesplní jako zaměstnavatel nebo plátce svoji zákonnou povinnost odvést za
zaměstnance nebo jinou osobu daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti nebo pojistné na zdravotní pojištění.
- objekt – zájem na řádném odvedení zaměstnavatelem (plátcem) daně, pojistného atd.
- objektivní stránka – pachatel ve větším rozsahu nesplní svoji zákonnou povinnost odvést daň, pojistné
na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na zdravotní pojištění
- pachatel – zaměstnavatel nebo plátce
- subjektivní stránka – úmysl
- zvláštní ustanovení o účinné lítosti (§ 242) – trestní odpovědnost zaniká, jestliže pachatel svou
povinnost dodatečně splnil dříve, než soud 1. stupně počal vyhlašovat rozsudek

Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243)

- Kdo nesplní svoji zákonnou oznamovací povinnost vůči správci daně, a ohrozí tak ve větším rozsahu
řádné a včasné stanovení daně jinému nebo její vymáhání od jiného.
- objekt – zájem na řádném fungování fiskálního systému

96
 - objektivní stránka – pachatel nesplní svoji zákonnou oznamovací povinnost správci daně, a ohrozí
stanovení daně nebo její vymáhání
- registrační oznamovací povinnost upravena v zákoně o správě daní a poplatků
- pachatel – osoba, která má zákonnou oznamovací povinnost
- subjektivní stránka – úmysl

Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží (§ 244)

- Kdo s nálepkami, kontrolními páskami nebo jinými předměty k označení zboží pro daňové účely
nakládá v rozporu s jiným právním předpisem v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě
nebo jinému neoprávněný prospěch (alinea 1), nebo kdo v rozporu s jiným právním předpisem
dováží, skladuje, přepravuje nebo uvádí do oběhu zboží bez nálepek, kontrolních pásek nebo jiných
předmětů k jeho označení pro daňové účely (alinea 2).
- objekt – zájem na dodržování předpisů upravujících označení zboží
- objektivní stránka – 2 samostatné SP:
o alinea 1 – pachatel s předměty k označení zboží pro daňové účely nakládá v rozporu s
právním předpisem v úmyslu způsobit škodu nebo opatřit neoprávněný prospěch
o alinea 2 – pachatel v rozporu s právním předpisem dováží, skladuje, přepravuje nebo uvádí do
oběhu zboží bez předmětů k jeho označení pro daňové účely
- jiným právním předpisem zejména zákon o spotřebních daních
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl; u aliney 1 se musí vztahovat i ke způsobení škody nebo opatření
neoprávněného prospěchu
- jednočinný souběh s TČ zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240) je vyloučen

Padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů

dokazujících splnění poplatkové povinnosti (§ 245)
- Kdo padělá nebo pozmění nálepky, kontrolní pásky nebo jiné předměty k označení zboží pro daňové
účely anebo předměty vydávané orgánem veřejné moci nebo jím zmocněnou právnickou osobou jako
doklad o splnění poplatkové povinnosti v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo
jinému neoprávněný prospěch (alinea 1), nebo kdo takové nálepky, pásky nebo předměty uvádí do
oběhu nebo jich užije jako pravých (alinea 2).
- objekt – ochrana trhu, zdraví spotřebitelů, kontrola pohybu zboží, řádný příjem spotřební daně
- objektivní stránka – 2 samostatné SP:
o alinea 1 – pachatel padělá nebo pozmění předměty k označení zboží pro daňové účely anebo
předměty vydávané orgánem veřejné moci jako doklad o splnění poplatkové povinnosti v
úmyslu způsobit škodu nebo opatřit neoprávněný prospěch
o alinea 2 – pachatel takové nálepky, pásky nebo předměty uvádí do oběhu nebo jich užije jako
pravých
- ochrana se poskytuje pouze tuzemským nálepkám
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Padělání a pozměnění známek (§ 246)

- Kdo padělá nebo pozmění poštovní nebo kolkové známky v úmyslu způsobit jinému škodu nebo
opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch (alinea 1), nebo kdo takové známky úmyslně uvádí
do oběhu nebo jich užije jako pravých (alinea 2).
- objekt – ochrana kolkových a poštovních známek
- objektivní stránka – 2 samostatné SP, pachatel:
o alinea 1 – padělá nebo pozmění poštovní nebo kolkové známky v úmyslu způsobit škodu nebo
opatřit neoprávněný prospěch
o alinea 2 – takové známky úmyslně uvádí do oběhu nebo jich užije jako pravých
- pachatel – kdokoli

97
 - subjektivní stránka – úmysl

Ohrožení devizového hospodářství (§ 247)

- Kdo poruší v době nouzového stavu zákaz uložený opatřením vydaným na základě krizového zákona
ve vztahu k devizovému hospodářství a způsobí tím vážné ohrožení platební schopnosti vůči zahraničí
nebo vnitřní měnové rovnováhy České republiky.
- objekt – zájem na ochraně měnové rovnováhy státu
- objektivní stránka – pachatel v době nouzového stavu poruší zákazy stanovené krizovým zákonem, a
způsobí ohrožení platební schopnosti vůči zahraničí nebo vnitřní měnové rovnováhy ČR
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

B18 Trestné činy hospodářské III: trestné činy proti závazným pravidlům tržní
ekonomiky a trestné činy proti právům duševního vlastnictví
- hlava VI – díl 3 + díl 4

Trestné činy proti závazným pravidlům tržní ekonomiky a oběhu zboží ve styku s cizinou
Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248)
- objekt – ochrana pravidel hospodářské soutěže
- objektivní stránka – 4 samostatné SP
- pachatel – kdokoli, u § 248 odst. 2 jen FO (§ 7 ZTOPO)
- subjektivní stránka – úmysl
- odst. 1 – Kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži tím, že se při účasti v hospodářské soutěži
dopustí klamavé reklamy, klamavého označování zboží a služeb, vyvolávání nebezpečí záměny,
parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele, podplácení, zlehčování,
srovnávací reklamy, porušování obchodního tajemství, nebo ohrožování zdraví spotřebitelů a životního
prostředí, a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům nebo opatří
tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné výhody.
- odst. 2:
o Kdo v rozporu s jiným právním předpisem na ochranu hospodářské soutěže se svým
konkurentem uzavře dohodu o určení ceny, dohodu o rozdělení trhu nebo jinou dohodu
narušující hospodářskou soutěž (alinea 1),
o kdo v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách poruší závažným způsobem
závazná pravidla zadávacího řízení (alinea 2), nebo
o kdo v rozporu s jiným právním předpisem upravujícím činnost osob oprávněných k
podnikání na finančním trhu, činnost bank a jiných právnických osob oprávněných k
provozování finanční činnosti, obchodování s investičními nástroji, penzijního připojištění a
pojišťovnictví, obhospodařování a administraci investičních fondů nebo zahraničních
investičních fondů, poruší závažným způsobem závazná pravidla obezřetného podnikání,
obhospodařování majetku, odborné péče nebo zákaz vykonávat zákonem nebo úředním
rozhodnutím určené úkony, služby nebo jiné činnosti,
o a způsobí tím ve větším rozsahu újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům, zadavateli
nebo jinému dodavateli nebo opatří tím sobě nebo jinému ve větším rozsahu neoprávněné
výhody.
- zvláštní ustanovení o účinné lítosti (§ 248a) – trestní odpovědnost podle § 248 odst. 2 aliney první
zaniká, jestliže pachatel splní podmínky podle jiného právního předpisu na ochranu hospodářské
soutěže pro upuštění od uložení pokuty nebo pro snížení pokuty za účast na dohodě o určení ceny,
dohodě o rozdělení trhu nebo jiné dohodě narušující hospodářskou soutěž se svým konkurentem

Neoprávněné vydání cenného papíru (§ 249)

- objekt – zájem na řádném fungování kapitálového trhu

98
 - objektivní stránka – 2 základní SP
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- odst. 1 – Kdo v úmyslu způsobit jinému škodu nebo získat pro sebe nebo pro jiného neoprávněnou
výhodu nebo prospěch uvede do oběhu jako cenný papír listinu, aniž jsou splněny podmínky
stanovené zákonem pro jeho vydání.
- odst. 2 – Kdo v úmyslu uvedeném v odstavci 1 nechá provést zápis o vydání zaknihovaného cenného
papíru do zákonem stanovené evidence cenných papírů, aniž jsou splněny podmínky stanovené
zákonem pro takový zápis.

Manipulace s kurzem investičních nástrojů (§ 250)

- objekt – řádné fungování kapitálového trhu
- objektivní stránka – 2 základní SP
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- Kdo v úmyslu ovlivnit cenu nebo kurz investičních nástrojů, které jsou přijaty k obchodování v
obchodním systému nebo o jejichž přijetí k obchodování v obchodním systému bylo požádáno,
o rozšíří nebo jinému poskytne nepravdivou nebo hrubě zkreslenou informaci významně
ovlivňující cenu nebo kurz takových investičních nástrojů nebo s nimi souvisejících komodit
obchodovaných na organizovaném trhu se zbožím anebo výpočet sazeb, indexů nebo
kvantitativně vyjádřených ukazatelů určujících pro cenu nebo kurz takových investičních
nástrojů, nebo
o uskuteční obchod, zadá pokyn nebo se dopustí jiného jednání, které je způsobilé vyvolat
nesprávnou představu o nabídce, poptávce, ceně nebo kurzu takového investičního nástroje
nebo s ním souvisejících komodit obchodovaných na organizovaném trhu se zbožím anebo o
hodnotě sazby, indexu nebo kvantitativně vyjádřeného ukazatele určujícího pro cenu nebo
kurz takových investičních nástrojů.

Neoprávněné podnikání (§ 251)

- Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní, obchodní nebo jiné
podnikání.
- objekt – společenské vztahy vznikající v oblasti podnikání
- objektivní stránka – pachatel neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje
výrobní, obchodní nebo jiné podnikání
- neoprávněná činnost = činnost, k níž je třeba získat oprávnění, byť splněním obecných podmínek (i u
ohlašovací volné živnosti je potřeba ji ohlásit a mít živnost zapsanou)
- větší rozsah = zpravidla alespoň 6 měsíců, ale může jít i o 1 rozsáhlou akci
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- souběh s TČ neoprávněného provozování hazardní hry (§ 252) je vyloučen

Neoprávněné provozování hazardní hry (§ 252)

- Kdo neoprávněně provozuje, organizuje, propaguje nebo zprostředkovává hazardní hru.
- objekt – dodržování pravidel státní regulace při provozování hazardních her
- speciální případ neoprávněného podnikání – nevyžaduje se větší rozsah
- objektivní stránka – neoprávněné provozování hazardní hry
- zákon o hazardních hrách – upravuje provozování jednotlivých typů her
- trestnost her, které sem nespadají, je stanovena v TČ provozování nepoctivých her a sázek (§ 213)
- pachatel – osoba, která neoprávněně provozuje hazardní hru
- subjektivní stránka – úmysl

99
Poškozování spotřebitele (§ 253)
- Kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli nepatrnou tím, že poškozuje spotřebitele zejména tím, že
je šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží (alinea 1), nebo kdo uvede ve větším rozsahu na trh
výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady (alinea 2).
- objekt – zájem na zajištění řádného podnikání v obchodní činnosti při prodeji zboží a služeb, poctivost
reklamy a majetek spotřebitele
- spotřebitel = FO, která nakupuje výrobky nebo užívá služby pro svou přímou osobní potřebu a
příslušníky své domácnosti
- objektivní stránka – 2 základní SP:
o alinea 1 – pachatel (pouze prodávající) na cizím majetku způsobí škodu nikoli nepatrnou tím,
že poškozuje spotřebitele zejména tím, že je šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží
(poruchový TČ)
o alinea 2 – pachatel (ten, kdo rozhoduje o uvedení na trh nebo takový výrobek uvádí) uvede ve
větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají jejich podstatné vady (ohrožovací
TČ)
- subjektivní stránka – úmysl
- uvedení na trh = nabídka individuálně neurčitému okruhu možných zákazníků (např. reklamou)
- podstatná vada = výrazně ztěžuje řádné použití výrobku, prací či služeb k řádnému účelu
- větší rozsah = alespoň 100 000 Kč

Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (§ 254)

- objekt – správnost účetních dokladů a správnost zápisu ve veřejném rejstříku
- objektivní stránka – 2 základní SP
- odst. 1 – Kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a
majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen, kdo v takových účetních knihách,
zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo kdo takové
účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady změní, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají, a
ohrozí tak majetková práva jiného nebo včasné a řádné vyměření daně.
- odst. 2 – Kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do
obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku
společenství vlastníků jednotek anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti, kdo v
podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do
obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku
společenství vlastníků jednotek uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových
podkladech zamlčí podstatné údaje, nebo kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez
zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku,
nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků
jednotek nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen.
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Zneužití informace v obchodním styku (§ 255)

- objekt – ochrana hospodářské soutěže
- objektivní stránka – 2 základní SP
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl (musí se vztahovat i vůči škodě či opatření prospěchu)
- odst. 1 – Kdo neoprávněně zveřejní, zpřístupní nebo sdělí třetí osobě informaci dosud nikoli veřejně
přístupnou, jejíž zveřejnění je způsobilé podstatně ovlivnit rozhodování v obchodním styku, a způsobí
tím větší škodu nebo jiný závažný následek nebo tím opatří sobě nebo jinému větší prospěch.
- odst. 2 – Kdo neoprávněně užije informaci dosud nikoli veřejně přístupnou, kterou získal při výkonu
svého zaměstnání, povolání, postavení, funkce nebo jinak a jejíž zveřejnění je způsobilé podstatně
ovlivnit rozhodování v obchodním styku, tím, že uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy

100
 nebo operace v obchodním systému nebo na organizovaném trhu se zbožím, a způsobí tím větší škodu
nebo jiný závažný následek nebo tím opatří sobě nebo jinému větší prospěch.
- informace dosud veřejně nepřístupná = informace, o které se někdo dozví dříve než ostatní ve věci
zainteresovaní účastníci hospodářské soutěže

Zneužití postavení v obchodním styku (§ 255a)

- Kdo jako podnikatel, společník, člen orgánu, zaměstnanec nebo účastník na podnikání dvou nebo
více podnikatelů se stejným nebo podobným předmětem činnosti v úmyslu opatřit sobě nebo jinému
výhodu nebo prospěch uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jednoho nebo více
podnikatelů nebo jejich podniků.
- objekt – ochrana hospodářské soutěže
- objektivní stránka – pachatel v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch uzavře nebo
dá popud k uzavření smlouvy na úkor jednoho nebo více podnikatelů nebo jejich podniků
- pachatel – podnikatel, společník, člen orgánu, zaměstnanec nebo účastník na podnikání dvou nebo
více podnikatelů se stejným nebo obdobným předmětem činnosti
- subjektivní stránka – úmysl (musí se vztahovat i vůči opatření výhody či prospěchu)

Zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a dražbě (§ 256)
- Kdo v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu
způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch zjedná některému dodavateli,
soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů
nebo soutěžitelů.
- objekt – ochrana zadávacího řízení při zadání veřejné zakázky a řádného průběhu veřejné soutěže a
veřejné dražby
- objektivní stránka – pachatel v souvislosti se zadáním veřejné zakázky, s veřejnou soutěží nebo
veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch zjedná
některému dodavateli, soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor
jiných dodavatelů nebo soutěžitelů
- pachatel – kdokoli, v kvalifikované SP člen hodnotící komise, vyhlašovatel, úřední osoba atd.
- subjektivní stránka – úmysl

Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257)

- Kdo se dopustí pletich v souvislosti se zadáním veřejné zakázky nebo s veřejnou soutěží tím, že
o lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti v
zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži,
o jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v
zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži,
o žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti v zadávacím řízení
nebo ve veřejné soutěži, nebo
o na základě dohody s jiným zájemcem nebo uchazečem vyvíjí činnost směřující k zadání
veřejné zakázky za nepřiměřeně vysokou nebo jinak nevýhodnou cenu.
- objekt – ochrana řádného průběhu zadávacího řízení
- objektivní stránka – pachatel se dopustí pletich v souvislosti se zadáním veřejné zakázky nebo s
veřejnou soutěží
- pachatel – kdokoli, v kvalifikované SP úřední osoba
- subjektivní stránka – úmysl

Pletichy při veřejné dražbě (§ 258)

- Kdo se dopustí pletich při veřejné dražbě věci tím, že
o lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti na
podávání návrhů při dražbě,
o jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží
podávání návrhů při dražbě, nebo

101
 o žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při
dražbě.
- objekt – ochrana řádného průběhu veřejné dražby
- objektivní stránka – pachatel se dopustí pletich při veřejné dražbě
- pachatel – kdokoli, v kvalifikované SP úřední osoba
- subjektivní stránka – úmysl

Vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy (§ 259)

- Kdo jménem banky nebo jiného podnikatele oprávněného k provozování finanční činnosti podle
jiného právního předpisu vystaví jinému nepravdivé potvrzení o jeho finanční situaci nebo jeho
majetkových poměrech (alinea 1), nebo kdo jako auditor vystaví jinému nepravdivou zprávu auditora
nebo nepravdivé potvrzení o finanční situaci nebo majetkových poměrech (alinea 2).
- objekt – ochrana pravdivosti potvrzení o finanční situaci nebo majetkových poměrech
- objektivní stránka – 2 základní SP:
o alinea 1 – pachatel jménem banky nebo jiného podnikatele oprávněného k provozování
finanční činnosti podle jiného právního předpisu vystaví jinému nepravdivé potvrzení o jeho
finanční situaci nebo jeho majetkových poměrech
o alinea 2 – pachatel jako auditor vystaví jinému nepravdivou zprávu auditora nebo nepravdivé
potvrzení o finanční situaci nebo majetkových poměrech
- pokud by pachatel jednal s tím, že potvrzení, které vystavuje, slouží k podvodnému účelu, byl by
trestný jako spolupachatel či účastník podvodu
- pachatel – zaměstnanec banky či jiného podnikatele, který má oprávnění k provozování finanční
činnosti, anebo auditor
- subjektivní stránka – úmysl

Poškození finančních zájmů Evropské unie (§ 260)

- objekt – ochrana finančních zájmů EU
- objektivní stránka – 2 základní SP
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- odst. 1 – Kdo vyhotoví, použije nebo předloží nepravdivé, nesprávné nebo neúplné doklady, uvede
nepravdivé, nesprávné nebo neúplné údaje anebo zatají doklady nebo údaje, a tím umožní
neoprávněné použití nebo zadržování finančních prostředků pocházejících z rozpočtu Evropské unie
nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo zmenšení zdrojů některého
takového rozpočtu nebo umožní neoprávněné použití nebo zadržování majetku pořízeného z rozpočtu
Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem.
- odst. 2 – Kdo neoprávněně použije finanční prostředky pocházející z rozpočtu Evropské unie nebo
rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem, majetek pořízený z rozpočtu Evropské unie
nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem anebo zmenší zdroje některého
takového rozpočtu.

Porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 261)

- Kdo podstatně ohrozí obecný zájem tím, že poruší zákaz, omezení nebo jinou důležitou povinnost
stanovenou pro dovoz, vývoz nebo průvoz zboží.
- objekt – řádné dodržování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou
- objektivní stránka – pachatel podstatně ohrozí obecný zájem tím, že poruší zákaz, omezení nebo jinou
důležitou povinnost stanovenou pro dovoz, vývoz nebo průvoz zboží
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262)

- Kdo bez platného povolení vyveze zboží nebo technologie dvojího užití.
- objekt – řádné dodržování předpisů o vývozu zboží a technologií dvojího užití

102
 - objektivní stránka – pachatel bez platného povolení vyveze zboží nebo technologie dvojího užití
- dvojí užití = produkty, jež je možno použít pro civilní i vojenské účely
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263)

- Kdo poruší nebo nesplní důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo
funkce, a způsobí tím, že je neoprávněně vydáno povolení k vývozu zboží nebo technologií dvojího
užití anebo že takové zboží unikne z evidence.
- objekt – dodržování povinností při vývozu zboží a technologií dvojího využití
- objektivní stránka – pachatel poruší nebo nesplní důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání,
povolání, postavení nebo funkce, a způsobí tím, že je neoprávněně vydáno povolení k vývozu zboží
nebo technologií dvojího užití anebo že takové zboží unikne z evidence
- pachatel – kdokoli, kdo má důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení
nebo funkce
- subjektivní stránka – úmysl

Zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 264)
- objekt – ochrana řádného, úplného a pravdivého vedení podkladů o vývozu zboží a technologií dvojího
užití
- objektivní stránka – 2 základní SP
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- odst. 1 – Kdo dosáhne na základě nepravdivého nebo neúplného údaje vydání povolení k vývozu
zboží nebo technologií dvojího užití.
- odst. 2 – Kdo podklady potřebné pro evidenci vývozu zboží a technologií dvojího užití zničí, poškodí,
učiní neupotřebitelnými, zatají nebo evidenci nevede anebo kdo učiní zásah do technického nebo
programového vybavení počítače, v němž se vede evidence tohoto zboží a technologií.

Provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265)
- Kdo bez povolení nebo licence provede zahraniční obchod s vojenským materiálem.
- objekt – řádné provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem
- objektivní stránka – pachatel bez povolení nebo licence provede zahraniční obchod s vojenským
materiálem
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským
materiálem (§ 266)
- Kdo poruší nebo nesplní důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo
funkce, a způsobí tím, že je neoprávněně vydáno povolení k provádění zahraničního obchodu s
vojenským materiálem nebo licence pro určitý obchod s vojenským materiálem, nebo vydá
nepravdivý nebo neúplný doklad, na jehož základě je takové povolení nebo licence neoprávněně
vydána.
- objekt – řádné plnění povinností z povolení či licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem
- objektivní stránka – pachatel poruší nebo nesplní důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání,
povolání, postavení nebo funkce, a způsobí tím, že je neoprávněně vydáno povolení k provádění
zahraničního obchodu s vojenským materiálem nebo licence pro určitý obchod s vojenským
materiálem, nebo vydá nepravdivý nebo neúplný doklad, na jehož základě je takové povolení nebo
licence neoprávněně vydána
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

103
Zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem (§
267)
- objekt – řádné vedení podkladů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem
- objektivní stránka – 3 základní SP
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- odst. 1 – Kdo žádost o povolení nebo o licenci k zahraničnímu obchodu s vojenským materiálem doloží
nepravdivým nebo neúplným dokladem nebo zatají skutečnosti důležité pro vydání povolení nebo
licence.
- odst. 2 – Kdo podklady potřebné pro evidenci zahraničního obchodu s vojenským materiálem zničí,
poškodí, učiní neupotřebitelnými, zatají nebo evidenci nevede.
- odst. 3 – Kdo učiní zásah do technického nebo programového vybavení počítače, v němž se vede
evidence zahraničního obchodu s vojenským materiálem.

Trestné činy proti průmyslovým právům a proti autorskému právu

Porušení práv k ochranné známce a jiným označením (§ 268)
- objekt – ochrana práv k ochranné známce a jiným označením
- objektivní stránka – 2 základní SP
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- odst. 1 – Kdo uvede do oběhu výrobky nebo poskytuje služby neoprávněně označené ochrannou
známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, nebo známkou s ní zaměnitelnou nebo pro tento účel
sobě nebo jinému takové výrobky nabízí, zprostředkuje, vyrobí, doveze, vyveze nebo jinak opatří
nebo přechovává, anebo takovou službu nabídne nebo zprostředkuje.
- odst. 2 – Kdo pro dosažení hospodářského prospěchu neoprávněně užívá obchodní firmu nebo
jakékoliv označení s ní zaměnitelné nebo uvede do oběhu výrobky nebo služby neoprávněně
opatřené označením původu nebo zeměpisným označením anebo takovým označením s ním
zaměnitelným nebo pro tento účel sobě nebo jinému takové výrobky nebo služby nabídne,
zprostředkuje, vyrobí, doveze, vyveze nebo jinak opatří nebo přechovává.

Porušení chráněných průmyslových práv (§ 269)

- Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do práv k chráněnému vynálezu, průmyslovému vzoru,
užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku.
- objekt – ochrana průmyslových práv
- objektivní stránka – pachatel neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do práv k chráněnému vynálezu,
průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- vynález je chráněn od zveřejnění přihlášky ÚPV, a to za podmínky, že mu byl později udělen patent

Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi (§ 270)
- Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu,
uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu
vysílání nebo databázi.
- objekt – ochrana autorského práva a práv souvisejících
- objektivní stránka – pachatel zasáhne nikoli nepatrně do práv chráněných autorským zákonem
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Padělání a napodobení díla výtvarného umění (§ 271)

- Kdo padělá výtvarné autorské dílo nebo napodobí výtvarný projev jiného autora v úmyslu, aby nové
dílo bylo považováno za původní dílo takového autora.
- objekt – ochrana autorských práv k výtvarnému autorskému dílu

104
 - objektivní stránka – pachatel padělá výtvarné autorské dílo nebo napodobí výtvarný projev jiného
autora v úmyslu, aby nové dílo bylo považováno za původní dílo takového autora
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

B19 Trestné činy obecně nebezpečné I:

obecné ohrožení a navazující trestné činy
Obecně k trestným činům obecně nebezpečným (otázky č. 19 a 20)
- hlava VII – rozdělena do 2 dílů:
o díl 1 – TČ obecně ohrožující
o díl 2 – TČ ohrožující vzdušný dopravní prostředek, civilní plavidlo a pevnou plošinu
- zásadně jde o ohrožovací TČ, jejichž následkem je vyvolání ohrožení (reálné možnosti vzniku poruchy)
- zahrnují taková jednání, s kterými je spojeno nebezpečí pro život, zdraví či nebezpečí škody velkého
rozsahu pro cizí majetek (např. nebezpečí způsobené požárem, povodní, únikem plynu) X výjimka –
poruchové delikty = poškození geodetického bodu (§ 278) a poškození a ohrožení provozu obecně
prospěšného zařízení (§ 276, 277)
- SP mají často blanketní charakter – odkazují na mimotrestní normu (zákon o zbraních, atomový zákon,
zákon o potravinách atd.)
- nebezpečí = možnost vzniku poruchy:
o kauzální řetěz jevů vedoucích k poruše dospěl až tak daleko, že chybí jen jeden či několik málo
článků
o rozlišujeme nebezpečí bezprostřední a nebezpečí vzdálené
- druhový objekt – ochrana bezpečnosti života, zdraví a majetku
- objektivní stránka – obecné nebezpečí = ohrožení více osob na životě nebo jejich ohrožení těžkou
újmou na zdraví nebo ohrožení cizího majetku škodou velkého rozsahu
- pachatel – zpravidla kdokoli, někdy i speciální subjekt
- subjektivní stránka – tzv. ohrožovací úmysl, tj. úmysl vztahující se na možnost poruchy, nikoli na
poruchu samou, někdy i (hrubá) nedbalost
- 3 možnosti, když u TČ obecně nebezpečných dojde také k poruše:
o 1) porucha je okolností podmiňující užití vyšší trestní sazby (např. úmyslné způsobení smrti u
obecného ohrožení)
o 2) jednočinný souběh s poruchovým TČ – pouze tam, když ohrožení je širší než porucha
o 3) u méně závažných poruch s nimi zákon již počítá a jsou konzumovány ohrožujícím TČ
(např. obecné ohrožení již v sobě obsahuje i úmyslné ublížení na zdraví)

Obecné ohrožení (§ 272) / z nedbalosti (§ 273)

- Kdo úmyslně / z nedbalosti způsobí obecné nebezpečí tím, že vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké
újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že zapříčiní požár nebo
povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek
nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo kdo takové obecné
nebezpečí zvýší anebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění.
- objekt – ochrana života, zdraví a cizího majetku
- objektivní stránka – pachatel:
o obecné nebezpečí způsobí nebo
o je zvýší nebo
o ztíží jeho odvrácení či zmírnění
- obecné nebezpečí = situace, kdy v důsledku obecně nebezpečného jednání pachatele nastane
ohrožení více osob na životě nebo jejich ohrožení těžkou újmou na zdraví nebo ohrožení cizího
majetku škodou velkého rozsahu – je charakterizováno:

105
 o povahou jednání – je vyvoláno rozpoutáním živlů, uvolněním nebezpečných sil či jiným
podobným nebezpečným jednáním (zapříčinění požáru nebo povodně atd.); může mít
podobu konání i opomenutí
o kvantitativně:
 musí být ohroženo alespoň 7 lidí (dle judikatury), kterým hrozí smrt či těžká újma na
zdraví nebo
 hrozí škoda velkého rozsahu (nejméně 10 mil. Kč) s tím, že musí jít o cizí majetek
o intenzitou – nebezpečí musí hrozit bezprostředně, tedy se výrazně blížit poruše
o větším prostorovým rozložením škody – nemožností přesného ohraničení rozsahu ohrožení a
obtížností mu čelit
o živelností a neovladatelností průběhu událostí – vznik poruchy již není závislý na pachateli
ani potencionálních obětech
- zvýšení obecného nebezpečí nebo ztížení jeho odvracení či zmírnění – není rozhodující, zda k jednání
pachatele došlo před ním, či až po jeho vzniku
- subjektivní stránka – ohrožovací úmysl (§ 272) či nedbalost (§ 273)
- příprava je trestná (pouze u úmyslné formy)
- jednočinný souběh vyloučen např. s teroristickým útokem, ohrožením pod vlivem návykové látky,
poškozením cizí věci
- za obecné ohrožení se považuje také jízda na dálnici v protisměru
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. škoda velkého rozsahu, člen organizované
skupiny, opětovně v krátké době, těžká újma na zdraví nejméně 2 osob nebo smrt – lex Stéblová
(vlakové neštěstí – 118 mrtvých)

Ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 274)

- Kdo vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem návykové látky, zaměstnání
nebo jinou činnost, při kterých by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo způsobit značnou škodu na
majetku.
- objekt – ochrana života, zdraví a majetku před ohrožením vlivem návykových látek
- objektivní stránka – pachatel vykonává ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil vlivem
návykové látky činnost, kterou by mohl ohrozit život, zdraví nebo způsobit značnou škodu na majetku
- jedná se o vzdálené nebezpečí – tzv. abstraktně ohrožovací TČ
- kvalifikované SP – pachatel:
o způsobí havárii, dopravní nebo jinou nehodu, jinému ublížení na zdraví nebo větší škodu na
cizím majetku nebo jiný závažný následek
o spáchá čin při výkonu zaměstnání nebo jiné činnosti, při kterých je vliv návykové látky
zvlášť nebezpečný, zejména řídí-li hromadný dopravní prostředek (např. chirurg, jeřábník,
řidič autobusu)
o byl za takový čin v posledních 2 letech odsouzen nebo z výkonu TOS uloženého za takový čin
propuštěn
- stav vylučující způsobilost u řidiče motorového vozidla:
o absolutní nezpůsobilost k řízení – hladina alkoholu v krvi dosáhla 1 promile
o relativní nezpůsobilost k řízení – i pří méně než 1 promile je možné, že schopnost řízení
dosáhla u řidiče stavu, který předpokládá tento TČ; dokazuje se výpověďmi spolujezdců,
policistů atd.
- návyková látka (§ 130) = alkohol, omamné, psychotropní a jiné látky způsobilé nepříznivě ovlivnit
psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování
- alkoholický nápoj = nápoj obsahující více než 0,5 % objemových ethanolu (zákon o ochraně zdraví
před škodlivými účinky návykových látek)
- pachatel – kdokoli
- pomocník – např. ten, kdo prodává řidiči alkoholické nápoje, ačkoli ví, že bude řídit, či ten, kdo mu
pomáhá roztlačit vozidlo
- subjektivní stránka – úmysl

106
 - jednočinný souběh možný s těžkým ublížením na zdraví z nedbalosti [ne s ublížením na zdraví – již
obsaženo v odst. 2 písm. a!] nebo s usmrcením z nedbalosti, s TČ maření výkonu úředního rozhodnutí
a vykázání (byl-li uložen trest zákazu řízení), vyloučen souběh s obecným ohrožením
- pouhá společná jízda s opilým řidičem není účastenstvím

Porušení povinnosti při hrozivé tísni (§ 275)

- Kdo zmaří nebo ztíží odvrácení nebo zmírnění hrozivé tísně, která přímo postihuje větší skupinu osob,
tím, že bez závažného důvodu odepře pomoc, která je mu podle zákona uložena nebo k níž se zavázal,
nebo zmaří poskytnutí takové pomoci jinou osobou.
- objekt – ochrana života, zdraví a majetku
- objektivní stránka – pachatel zmaří nebo ztíží odvrácení nebo zmírnění hrozivé tísně, která přímo
postihuje větší skupinu osob, tím, že bez závažného důvodu:
o odepře pomoc, která je mu podle zákona uložena nebo k níž se zavázal, nebo
o zmaří poskytnutí takové pomoci jinou osobou
- hrozivá tíseň = stav, kdy je více lidí současně vydáno citelným útrapám (např. hladu, žízni, nebezpečné
radiaci, epidemii apod.); vyplývá především ze situace, kdy je vládou vyhlášen stav nouze
- bez závažného důvodu = např. nemoc či momentální indispozice
- pachatel – u zmaření pomoci kdokoli, u odepření pomoci speciální subjekt (lékař, hasič atd.)
- subjektivní stránka – úmysl

Poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení (§ 276) / z hrubé nedbalosti (§

277)
- Kdo úmyslně poškodí obecně prospěšné zařízení nebo ohrozí jeho provoz nebo využívání.
- Kdo z hrubé nedbalosti zničí, poškodí, odstraní nebo učiní neupotřebitelným obecně prospěšné
zařízení nebo ohrozí provoz obecně prospěšného zařízení.
- objekt – ochrana obecně prospěšných zařízení, jejich provozu a využívání
- obecně prospěšné zařízení (§ 132) = veřejné ochranné zařízení proti požáru, povodni či jiné živelní
pohromě, energetické zařízení, podmořský kabel, zařízení pro veřejnou dopravu (např. návěstidlo),
veřejné osvětlení (nestačí ale vyřazení z provozu pouze jednoho světla), zařízení držitele poštovní
licence atd.
- objektivní stránka:
o pachatel úmyslně poškodí obecně prospěšné zařízení nebo ohrozí jeho provoz nebo využívání
o pachatel zničí, poškodí, odstraní nebo učiní neupotřebitelným obecně prospěšné zařízení
nebo ohrozí jeho provoz

Poškození geodetického bodu (§ 278)

- objekt – ochrana značek nejdůležitějších geodetických bodů a zařízení permanentních stanic pro
příjem signálů GPS
- objektivní stránka – 2 základní SP
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- geodetický bod = trvale stabilizovaný bod o známých změřených souřadnicích
- odst. 1 – Kdo úmyslně zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelnou značku
o geodetického bodu základní geodynamické sítě,
o geodetického bodu referenční sítě nultého řádu,
o geodetického bodu referenční sítě doplněného nultého řádu,
o základního nivelačního geodetického bodu, nebo
o absolutního tíhového geodetického bodu,
- odst. 2 – Kdo úmyslně zničí, poškodí nebo učiní neupotřebitelným zařízení permanentní stanice pro
příjem signálů globálních navigačních systémů České sítě permanentních stanic pro určování polohy.

107
Nedovolené ozbrojování (§ 279)
- objekt – zájem na tom, aby nebyly nekontrolovaně drženy či vyráběny střelné zbraně či jejich části,
střelivo ve větším množství, zakázané doplňky zbraní, výbušniny či hromadně účinné zbraně nebo
jejich součástky
- objektivní stránka – 5 základních SP
- subjektivní stránka – úmysl; motiv může ovlivnit společenskou škodlivost TČ (např. sběratelství, záliba
ve zbraních)
- Kdo bez povolení vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává střelnou zbraň nebo její hlavní
části nebo díly nebo ve větším množství střelivo nebo zakázaný doplněk zbraně.
- Kdo uvede do střelbyschopného stavu znehodnocenou zbraň nebo na ní provede konstrukční změny
směřující k jejímu uvedení do střelbyschopného stavu nebo na zbrani provede konstrukční změny
směřující ke zvýšení její účinnosti, nebo kdo padělá, pozmění, zahlazuje nebo odstraňuje jedinečné
označení střelné zbraně, které umožňuje její identifikaci.
- Kdo bez povolení
o vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává výbušninu v množství větším než malém,
zbraň hromadně účinnou nebo součástky, jichž je k užití takové zbraně nezbytně třeba, nebo
o hromadí, vyrábí nebo sobě nebo jinému opatřuje zbraně nebo ve značném množství
střelivo.
- zákon o střelných zbraních a střelivu:
o upravuje kategorie střelných zbraní (např. palná, mechanická, krátká, dlouhá, lovecká či
historická) a střeliva
o obsahuje podmínky pro nabývání jejich vlastnictví, držení, nošení a používání
o stanoví, že registraci zbraně provádí příslušný útvar Policie
- zakázané doplňky zbraní = tlumiče, zaměřovače
- přechovávání = když má pachatel zbraň ve své moci (ne nutně u sebe); místem činu jsou všechna
místa, kde byla zbraň přechovávána
- hromadění = postupné opatřování střelných zbraní a střeliva
- souběh je možný např. s loupeží, krádeží, zatajením věci, pytláctvím X vyloučen s teroristickým
útokem, vlastizradou, obecným ohrožením (speciální k nedovolenému ozbrojování)
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. člen organizované skupiny, ve větším
rozsahu, za stavu ohrožení státu

Vývoj, výroba a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280)

- Kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, vyvíjí, přechovává nebo hromadí zbraně, bojové prostředky
nebo výbušniny zakázané zákonem nebo mezinárodní smlouvou anebo s nimi jinak nakládá.
- Kdo provozy určené k vývoji, výrobě nebo skladování zbraní, bojových prostředků nebo výbušnin
uvedených v odstavci 1 projektuje, staví nebo užívá.
- objekt – ochrana zdraví, života a bezpečnosti společnosti a státu
- objektivní stránka – dvě základní SP:
o pachatel vyrobí, doveze, vyveze, proveze, vyvíjí, přechovává nebo hromadí zakázané zbraně,
bojové prostředky nebo výbušniny
o pachatel projektuje, staví nebo užívá provozy určené k vývoji, výrobě nebo skladování takový
zbraní, bojových prostředků nebo výbušnin
- zakázané zbraně nebo bojové prostředky = např. jaderné, chemické zbraně nebo miny
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- příprava je trestná

108
Nedovolená výroba a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281) a
nedovolená výroba a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282)
- Kdo bez povolení, byť i z hrubé nedbalosti, vyrobí, doveze, vyveze, proveze, přechovává anebo
jinému obstará radioaktivní látku nebo vysoce nebezpečnou látku, výchozí jaderný materiál, zvláštní
štěpný materiál nebo předměty určené k jejich výrobě.
- objekt – ochrana života, zdraví a bezpečnosti
- radioaktivní látky – uvedeny v příloze vyhlášky o radiační ochraně
- vysoce nebezpečná látka – např. sarin
- objektivní stránka – pachatel bez povolení, byť i z hrubé nedbalosti, vyrobí, doveze, vyveze, proveze,
přechovává anebo jinému obstará radioaktivní látku nebo vysoce nebezpečnou látku, výchozí jaderný
materiál, zvláštní štěpný materiál nebo předměty určené k jeho výrobě
- přechovávání = trvající TČ
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl i hrubá nedbalost
- příprava je trestná

Výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem (§ 288)

- Kdo neoprávněně ve větším množství vyrobí, přechovává, doveze, vyveze, proveze, nabízí, prodá,
jinému poskytne nebo podá látku s anabolickým nebo jiným hormonálním účinkem za jiným než
léčebným účelem, nebo kdo vůči jinému použije metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v
lidském organismu nebo jinou metodu s dopingovým účinkem za jiným než léčebným účelem.
- objekt – zájem na užívání látek s hormonálním či dopingovým účinkem jen k lékařským účelům +
ochrana zdraví osob
- objektivní stránka – pachatel neoprávněně ve větším množství vyrobí, přechovává, doveze, vyveze,
proveze, nabízí, prodá, jinému poskytne nebo podá látku s anabolickým nebo jiným hormonálním
účinkem, nebo vůči jinému použije metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském
organismu nebo jinou metodu s dopingovým účinkem za jiným než léčebným účelem
- anabolika = steroidy odvozené od testosteronu
- látky s jiným hormonálním účinkem = hormony a příbuzné látky (inzulin, růstový hormon), látky s
antiestrogenní aktivitou → jsou stanoveny nařízením vlády

Trestné činy ohrožující vzdušný dopravní prostředek, civilní plavidlo a pevnou plošinu
- Získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290)
- Ohrožení bezpečnosti vzdušného dopravního prostředku a civilního plavidla (§ 291)
- Zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny (§ 292)

B20 Trestné činy obecně nebezpečné II: tzv. drogové delikty

- hlava VII – díl 1
- drogový problém – jeden z globálních problémů lidstva, drogy představují závažný problém:
o sociální – narušování mezilidských vztahů
o zdravotní – vysoké riziko šíření infekcí přenášených krví
o finanční – náklady na represi a zdravotní péči
- koncepce protidrogové politiky:
o represivní přístup – cílem je osvobození společnosti od drog
o terapeutický přístup – cílem je omezování škodlivých důsledků užívání drog
o strategie o dvou stranách – co nejpřísněji trestá obchodníky s drogami, a zároveň zajišťuje
léčení a reintegraci narkomanů → rovnováha mezi terapeutickým a represivním
- mezinárodní závazky, kterými je ČR vázána – ovlivňují legislativu:
o Jednotná úmluva o omamných látkách – každá strana musí učinit opatření, aby jednání
neodpovídající Úmluvě, byla považována za TČ, byla-li spáchána úmyslně
o Úmluva o psychotropních látkách (Vídeň, 1971)

109
 o Úmluva OSN proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (Vídeň,
1988) – potlačování mezinárodního obchodu s drogami
- objekt – ochrana společnosti a lidí před ohrožením z neodborného nakládání s danými látkami a
kriminalitou plynoucí z užívání drog

Nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283)

- Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje, prodá nebo jinak jinému
opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku, přípravek obsahující
omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed.
- objektivní stránka – pachatel neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, zprostředkuje,
prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného přechovává omamnou nebo psychotropní látku,
přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor nebo jed
- omamné a psychotropní látky = uvedeny v příloze zákona o návykových látkách
- prekurzor = látka určená k výrobě drogy, uvedeny v předpisech EU
- jed = chemická látka uvedená v příloze nařízení vlády, nejde-li o léčivo, a chemický přípravek obsahující
alespoň 7 % takové chemické látky
- výroba = zhotovení nebo vytvoření omamné či psychotropní látky X ne pěstování!
- dovoz = přesun z ciziny do ČR
- vývoz = přesun z ČR do ciziny
- převoz = přesun z jiného státu do dalšího přes ČR
- nabídnutí = jednání, kdy je pachatel ochotný poskytnout drogu jinému; pro dokonání stačí 1 nabídka
- zprostředkování = zajištění kontaktu mezi osobami, zejména mezi výrobcem a kupujícím
- prodej = prodejce již odevzdal drogu kupujícímu
- jinak jinému opatří = např. darem, krádeží, směnou, výměnou
- přechovávání = jakýkoli způsob držby; nemusí ji mít u sebe
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- příprava je trestná
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. člen organizované skupiny, značný prospěch,
těžká újma, smrt

Přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (§ 284)

- objektivní stránka – 2 základní SP
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- odst. 1 – Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává v množství větším než malém omamnou
látku konopí, pryskyřici z konopí nebo psychotropní látku obsahující jakýkoli tetrahydrokanabinol,
izomer nebo jeho stereochemickou variantu (THC).
- odst. 2 – Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu přechovává jinou omamnou nebo psychotropní látku
než uvedenou v odstavci 1 nebo jed v množství větším než malém.
- speciální vůči § 283 ve 3 směrech:
o nevztahuje se na přechovávání přípravku obsahujícího omamnou nebo psychotropní látku a
prekursoru
o postihuje pouze přechovávání omamné či psychotropní látky či jedu pro sebe
o fakticky rozděluje omamné a psychotropní látky na měkké (odst. 1) a tvrdé (odst. 2)
- množství větší než malé = množství, které je schopné v daném případě ohrozit zdraví člověka; mělo by
vícenásobně převyšovat dávku běžného konzumenta (dříve v nařízení vlády, které však zrušil ÚS –
odporovalo principu nullum crimen sine lege scripta)

Nedovolené pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§ 285)

- objektivní stránka – 2 základní SP
- subjektivní stránka – úmysl

110
 - odst. 1 – Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém rostlinu
konopí.
- odst. 2 – Kdo neoprávněně pro vlastní potřebu pěstuje v množství větším než malém houbu nebo
jinou rostlinu než uvedenou v odstavci 1 obsahující omamnou nebo psychotropní látku.
- pachatel – kdokoli
- problematické – každá rostlina konopí obsahuje jiné množství účinné látky, účinnost se mění v
závislosti na vegetačním období
- zákon o návykových látkách – je zakázáno pěstovat konopí s obsahem THC nad 0,3 % (pod touto
hranicí tzv. technické konopí)
- pěstování konopí pro jiného je nedovoleným nakládáním podle § 283

Výroba a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu

(§ 286)
- Kdo vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný předmět určený k
nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje omamnou nebo
psychotropní látku, nebo jedu.
- objektivní stránka – pachatel vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává prekursor nebo jiný
předmět určený k nedovolené výrobě omamné nebo psychotropní látky, přípravku, který obsahuje
omamnou nebo psychotropní látku, nebo jedu
- nestačí takový předmět vyrobit, opatřit nebo přechovávat – pachatel musí mít úmysl jej použít k
výrobě drogy nebo jedu
- předmět určený k výrobě = např. vařiče, destilační jednotky; nemusí jít o klíčovou součást výroby
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Šíření toxikomanie (§ 287)

- Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo
zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří.
- objektivní stránka – pachatel svádí nebo podporuje jiného ve zneužívání jiné návykové látky než
alkoholu nebo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří
- svádění = jednání ve formě návodu (např. předvádění způsobu zneužívání); směřuje vůči konkrétní
osobě
- podporování = jednání ve formě pomoci (např. opatření látky nebo injekčních stříkaček)
- podněcování = projev, kterým pachatel vzbuzuje u jiných osob rozhodnutí zneužívání látek; směřuje
vůči blíže nespecifikovaným osobám
- šíření = jednání směřující k rozšíření zneužívání návykových látek jiných než alkoholu
- samotný čin (požívání návykových látek) je beztrestný, pro účastenství je potřeba vytvořit
samostatnou SP
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. vůči dítěti, v tisku, rozhlase, TV

B21 Trestné činy proti životnímu prostředí

- hlava VIII – 17 TČ
- právo na příznivé ŽP je základním LP (čl. 7 Ústavy, čl. 35 LZPS)
- reakce např. na směrnici EU o trestněprávní ochraně ŽP
- druhový objekt – ochrana ŽP a jeho složek, ochrana ekologické rovnováhy v přírodě, zachování všech
druhů rostlin a živočichů, ochrana zvířat před týráním, ochrana člověka před nepříznivými vlivy léčiv,
zvířat a živočišných produktů, ochrana majetku
- životní prostředí (zákon o ŽP) = vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně
člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje; jeho složkami jsou zejména ovzduší, horniny, půda,
organismy, ekosystémy a energie
- objektivní stránka – u řady TČ stačí způsobení ohrožení, kdy samotná porucha je okolností podmiňující
použití vyšší trestní sazby

111
 - ekologická újma = ztráta nebo oslabení přirozených funkcí ekosystémů poškozením ŽP
- finanční vyjádření ekologické újmy je velmi problematické, proto se užívá jako okolnost podmiňující
použití vyšší trestní sazby skutečnost, že došlo k takovému poškození, k jehož odstranění je třeba
vynaložit náklady ve značném/velkém rozsahu
- pachatel – zpravidla kdokoli, výjimečně speciální subjekt
- subjektivní stránka – úmysl i (hrubá) nedbalost

Poškození a ohrožení životního prostředí (§ 293) / z nedbalosti (§ 294)

- Kdo v rozporu s jiným právním předpisem (zákon o ŽP) úmyslně / z hrubé nedbalosti poškodí nebo
ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na
větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt
nebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo
- kdo úmyslně / z hrubé nedbalosti takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší
nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění.
- objekt – ochrana ŽP
- objektivní stránka:
o pachatel v rozporu s jiným právním předpisem úmyslně/nedbalostně poškodí nebo ohrozí
půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku ŽP
o pachatel takové poškození nebo ohrožení složky ŽP zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo
zmírnění
- ve větším rozsahu = problematické; patrně jde o případy, kdy společenská škodlivost odpovídá i dalším
zákonným znakům (dotčení většího území, ohrožení života či zdraví apod.)
- na větším území (§ 296 odst. 1 TZ) = území o rozloze nejméně 3 ha, povrchové vody nejméně 1 ha
vodní plochy, u vodního toku 2 km jeho délky; jednotlivá zasažená území a délky vodního toku se
sčítají
- poškozením nebo ohrožením půdy, vody, ovzduší nebo jiné složky ŽP se rozumí i provozování zařízení,
ve kterém je prováděna nebezpečná činnost nebo v němž se skladují nebo používají nebezpečné látky
či směsi, bez povolení
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl i hrubá nedbalost
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. porušení důležité povinnosti, dlouhodobé
poškození složky ŽP

Poškození vodního zdroje (§ 294a)

- Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, způsobí poškození vodního zdroje, u něhož je stanoveno ochranné
pásmo, tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro zvláštní ochranu vodního zdroje.
- objekt – ochrana vodního zdroje
- objektivní stránka – pachatel, byť i z hrubé nedbalosti, způsobí poškození vodního zdroje, u něhož je
stanoveno ochranné pásmo, tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro zvláštní ochranu
vodního zdroje
- vodní zdroj = povrchové či podzemní vody využívané k uspokojování potřeb lidí, zejména pro pitné
účely
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl i hrubá nedbalost

Poškození lesa (§ 295)

- Kdo, byť i z nedbalosti, těžbou lesních porostů nebo jinou činností provedenou v rozporu s jiným
právním předpisem (zákon o lesích) způsobí, byť i připojením k již existující holině, vznik holé seče
nebo způsobí závažné poškození lesa na celkové větší ploše lesa nebo proředí lesní porost pod
hranici zakmenění stanovené jiným právním předpisem na celkové větší ploše lesa.
- objekt – ochrana lesa

112
 - objektivní stránka – pachatel, byť i z nedbalosti, těžbou lesních porostů nebo jinou činností
provedenou v rozporu s jiným právním předpisem způsobí, byť i připojením k již existující holině, vznik
holé seče nebo způsobí závažné poškození lesa
- celková větší plocha lesa = plocha větší než 1,5 ha
- celková značná plocha lesa = plocha větší než 3 ha
- zákon o lesích:
o les = lesní porosty a jejich prostředí a pozemky určené k plnění funkce lesa
o lesní porost = stromy a keře lesních dřevin, které plní funkci lesa
o holina = pozemek, kde došlo k odstranění veškerého lesního porostu
o proředění = snížení hustoty lesa
o holá seč = činnost, kterou vzniká holina
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost

Neoprávněné vypuštění znečišťujících látek (§ 297)

- Kdo v rozporu s mezinárodní smlouvou, byť i z nedbalosti, vypustí nebo, ač je k tomu povinen,
nezabrání vypuštění ropné, jedovaté kapalné nebo jiné obdobné znečišťující látky z lodi nebo jiného
námořního plavidla.
- objekt – ochrana čistoty moře a zde žijících rostlin a živočichů
- objektivní stránka – pachatel v rozporu s mezinárodní smlouvou, byť i z nedbalosti, vypustí nebo, ač je
k tomu povinen, nezabrání vypuštění ropné, jedovaté kapalné nebo jiné obdobné znečišťující látky z
lodi nebo jiného námořního plavidla
- pachatel – kdokoli + ten, kdo má povinnost situaci zabránit
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. těžká újma na zdraví, nutné vynaložit náklady
ve velkém rozsahu

Neoprávněné nakládání s odpady (§ 298)

- objekt – ochrana ŽP před nedovoleným nakládáním s odpady
- objektivní stránka – 2 základní SP
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost
- odst. 1 – Kdo, byť i z nedbalosti, poruší jiný právní předpis upravující nakládání s odpady tím, že
přepraví odpad přes hranice státu bez oznámení nebo souhlasu příslušného orgánu veřejné moci,
anebo v takovém oznámení nebo žádosti o souhlas nebo v připojených podkladech uvede nepravdivé
nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí.
- odst. 2 – Kdo, byť i z nedbalosti, v rozporu s jiným právním předpisem ukládá odpady nebo je
odkládá, přepravuje nebo jinak s nimi nakládá, a tím způsobí poškození nebo ohrožení životního
prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu.
- odpad = každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl či povinnost se jí zbavit a přísluší do
některé z kategorií určených zákonem
- právní úprava:
o nakládání s odpady – zákon o odpadech
o přeshraniční přeprava odpadů – nařízení EP a Rady o přepravě odpadů

Neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu (§ 298a)

- Kdo v rozporu s jiným právním předpisem, byť i z hrubé nedbalosti, vyrobí, doveze, vyveze, uvede na
trh látku poškozující ozonovou vrstvu nebo s ní jinak nakládá.
- objekt – ochrana ozonové vrstvy
- objektivní stránka – pachatel v rozporu s jiným právním předpisem vyrobí, doveze, vyveze, uvede na
trh nebo jinak nakládá s látkou poškozující ozonovou vrstvu (zejména freony)
- pachatel – kdokoliv
- subjektivní stránka – úmysl i hrubá nedbalost

113
Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami
(§ 299) / z nedbalosti (§ 300)
- objekt – ochrana biodiverzity
- objektivní stránka – 3 základní SP
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl i hrubá nedbalost
- Kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze,
vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince zvláště
chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu a spáchá takový čin na
více než dvaceti pěti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů.
- Kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze,
vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince silně nebo
kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého
vyhubením nebo vyhynutím.
- Kdo z hrubé nedbalosti poruší jiný právní předpis tím, že usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody,
zpracovává, opakovaně doveze, vyveze nebo proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje nebo sobě
nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář
chráněného druhu ve větším rozsahu než dvaceti pěti kusů nebo jedince kriticky ohroženého druhu
živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím.
- relevantní předpisy – zákon o ochraně přírody a krajiny + předpisy regulující mezinárodní obchod s
ohroženými druhy fauny a flory

Poškození chráněných částí přírody (§ 301)

- Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, poruší jiný právní předpis tím, že poškodí nebo zničí památný strom,
významný krajinný prvek, jeskyni, zvláště chráněné území, evropsky významnou lokalitu nebo ptačí
oblast tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro ochranu takové části přírody.
- objekt – ochrana chráněných částí přírody
- objektivní stránka – pachatel, byť i z hrubé nedbalosti, poruší jiný právní předpis tím, že poškodí nebo
zničí památný strom, významný krajinný prvek, jeskyni, zvláště chráněné území, evropsky významnou
lokalitu nebo ptačí oblast tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro ochranu
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl i hrubá nedbalost

Týrání zvířat (§ 302)

- Kdo týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem.
- objekt – ochrana zvířat před týráním, poškozováním jejich zdraví a bezdůvodným usmrcením
- objektivní stránka – pachatel týrá zvíře surovým nebo trýznivým způsobem
- týrání = působení bolesti či utrpení, dlouhodobě či opakovaně, nucení k výkonům neodpovídajícím
fyzickému stavu
- zvlášť surový nebo trýznivý způsob týrání (kvalifikovaná SP) = zvíře je vystaveno mimořádným
fyzickým útrapám a bolesti
- veřejně (kvalifikovaná SP) = před min. 3 osobami současně
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- souběh možný s poškozením cizí věci
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. recidiva, způsobení trvalých následků na
zdraví nebo smrt zvířete

Chov zvířat v nevhodných podmínkách (§ 302a)

- reakce na fenomén množíren štěňat a koťat, kde jsou zvířata držena v nevyhovujících podmínkách
- objektivní stránka – 2 základní SP

114
 - odst. 1 – Kdo chová větší počet zvířat v nevhodných podmínkách a tím ohrožuje jejich život nebo jim
způsobuje značné útrapy.
- odst. 2 – Kdo chová zvířata v nevhodných podmínkách za účelem obchodu, anebo kdo kořistí z
takového chovu, a tím ohrožuje jejich život nebo jim způsobuje značné útrapy.

Zanedbání péče o zvíře z nedbalosti (§ 303)

- Kdo z hrubé nedbalosti zanedbá potřebnou péči o zvíře, které vlastní nebo o něž je povinen se z
jiného důvodu starat, a způsobí mu tím trvalé následky na zdraví nebo smrt.
- objekt – ochrana zdraví a života zvířat
- objektivní stránka – pachatel z hrubé nedbalosti zanedbá potřebnou péči o zvíře a způsobí mu tím
trvalé následky na zdraví nebo smrt
- pachatel – vlastník či ten, kdo má povinnost se o zvíře starat
- subjektivní stránka – hrubá nedbalost

Pytláctví (§ 304)
- Kdo neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné nebo ukryje, na sebe nebo jiného
převede nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné.
- objekt – ochrana ŽP, práva myslivosti, rybářského práva a cizího majetku
- objektivní stránka – pachatel:
o neoprávněně loví zvěř nebo ryby v hodnotě nikoli nepatrné nebo
o ukryje, na sebe nebo jiného převede nebo přechovává neoprávněně ulovenou zvěř nebo ryby
v hodnotě nikoli nepatrné
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- souběh možný s majetkovými TČ nebo s TČ týrání zvířat

Neoprávněná výroba, držení a jiné nakládání s léčivy a jinými látkami ovlivňujícími

užitkovost hospodářských zvířat (§ 305)
- objekt – ochrana zdraví zvířat, ŽP a spotřebitele
- objektivní stránka – 2 základní SP
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- odst. 1 – Kdo neoprávněně vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje, prodá nebo jinak
opatří nebo přechovává látku s thyreostatickými, gestagenními, androgenními, estrogenními nebo
jinými hormonálními účinky, beta-agonisty nebo jinou látku určenou ke stimulaci užitkovosti
hospodářských zvířat nebo přípravek obsahující takovou látku.
- odst. 2 – Kdo v rozporu s jiným právním předpisem používá léčiva za účelem zvýšení užitkovosti
hospodářských zvířat nebo je za tím účelem vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabízí, zprostředkuje,
prodá nebo jinak opatří nebo přechovává.

Šíření nakažlivé nemoci zvířat (§ 306), šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin
(§ 307)
- objekt – ochrana života a zdraví lidí před rizikem z šíření nakažlivých nemocí u zvířat či užitkových
rostlin
- objektivní stránka:
o pachatel, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé
nemoci zvířat v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat
o pachatel, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé
nemoci nebo škůdce užitkových rostlin
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost

115
 - Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci zvířat
v zájmových chovech, hospodářských zvířat nebo volně žijících zvířat.
- Kdo, byť i z nedbalosti, způsobí nebo zvýší nebezpečí zavlečení nebo rozšíření nakažlivé nemoci nebo
škůdce užitkových rostlin.
- není nutné, aby k zavlečení/rozšíření došlo, stačí vyvolání bezprostředního nebezpečí
- zavlečení = vyvolání nebezpečí vzniku hromadné infekce tam, kde nebyla
- rozšíření = vyvolání nebezpečí šíření nemoci tam, kde se nemoc již vyskytovala, ale ne epidemicky
- které nemoci zvířat a rostlin se považují za nakažlivé stanoví nařízení vlády

B22 Trestné činy proti České republice, cizímu státu a mezinárodní organizaci
- ochranou zájmů demokratického státu se zabezpečuje ochrana základních práv a svobod občanů –
pouze demokratické zřízení garantuje pluralitní demokracii (systém založený na svobodném a
dobrovolném vzniku a soutěži politických stran respektujících demokratické principy)
- hlava IX – rozdělena do 3 dílů:
o díl 1 – TČ proti základům republiky (útoky namířené proti samotné existenci republiky a jejím
základům)
o díl 2 – TČ proti bezpečnosti republiky (útoky poškozující bezpečnost republiky ve sféře
utajovaných informací)
o díl 3 – TČ proti obraně státu (útoky na obranyschopnost republiky, ať už v době války, či míru)
- druhový objekt – ochrana zájmů ČR před TČ namířenými proti jejímu ústavnímu zřízení, bezpečnosti a
obranyschopnosti, ochrana cizího státu nebo mezinárodní organizace
- objektivní stránka – útoky různorodé povahy proti chráněným zájmům
- pachatel – zpravidla kdokoli (výjimky – např. pouze občan ČR)
- subjektivní stránka – úmysl (někde jen přímý), výjimkou nedbalost u TČ ohrožení utajované informace
- spáchání činu za stavu ohrožení státu či za válečného stavu – TČ spolupráce s nepřítelem a TČ válečné
zrady mohou být spáchány pouze za tohoto stavu, u ostatních TČ jde o okolnost podmiňující použití
vyšší trestní sazby
- stav ohrožení státu (ÚZ o bezpečnosti ČR) – vyhlašuje Parlament na návrh vlády, je-li bezprostředně
ohrožena svrchovanost státu, územní celistvost či jeho demokratické základy; je třeba souhlasu
nadpoloviční většiny všech poslanců i senátorů
- válečný stav (čl. 43 Ústavy) – vyhlašuje Parlament, je-li ČR napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní
závazky o společné obraně proti napadení

TČ proti základům ČR, cizího státu a mezinárodní organizace

Vlastizrada (§ 309)
- Občan České republiky, který ve spojení s cizí mocí nebo s cizím činitelem spáchá trestný čin
rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312) nebo sabotáže (§ 314).
- objekt – ústavní zřízení, územní celistvost, samostatnost a obranyschopnost ČR
o ústavní zřízení = ústavním pořádkem stanovené uspořádání státních orgánů, orgánů
samosprávy a politických organizací, jejich vzájemné vztahy a fungování
o územní celistvost = jednota státního území, které představuje nedělitelný celek
o samostatnost = právo rozhodovat o všech otázkách vnitřní a zahraniční politiky státu
prostřednictvím příslušných orgánů samostatně bez vlivu cizí státní moci (omezením není
plnění závazků z dobrovolně uzavřených mezinárodních smluv)
o obranyschopnost = způsobilost odvrátit útok vnějšího nepřítele
- objektivní stránka – občan ČR spáchá ve spojení s cizí mocí TČ rozvracení republiky, teroristického
útoku, teroru nebo sabotáže
o spojení s cizí mocí nebo činitelem = navázání přímého či nepřímého kontaktu
o cizí moc = každý stát či nadstátní organizace mimo ČR
o cizí činitel = FO nebo PO, která není orgánem nebo institucí státu, není oprávněna jménem
státu jednat, ale s ohledem na ekonomické či společenské postavení má vliv na politické dění
ve své zemi

116
 - pachatel – pouze občan ČR, další občanství je nerozhodné
- subjektivní stránka – úmysl
- zvlášť závažný zločin
- příprava je trestná

Rozvracení republiky (§ 310)

- Kdo v úmyslu rozvrátit ústavní zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost České republiky anebo
zničit její samostatnost se účastní násilných akcí proti České republice nebo jejím orgánům.
- objekt – ústavní zřízení, územní celistvost, obranyschopnost a samostatnost ČR
- objektivní stránka – pachatel se aktivně účastní násilných akcí proti ČR nebo jejím orgánům
- rozvracení = úplné zničení chráněných objektů; stačí že nemůže plnit svůj účel
- orgány republiky = zákonodárné, výkonné či soudní moci
- násilných akcí musí být vícero
- násilná akce = vystoupení více osob, které používají násilí či pohrůžku bezprostředním násilí
- násilí = použití síly proti osobě nebo věci sloužící k překonání odporu či k vynucení určitého jednání
nebo rozhodnutí
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl rozvrátit
- příprava je trestná

Teroristický útok (§ 311)

- představuje splnění závazků ČR z Evropské úmluvy o potlačování terorismu (1977) a Rámcového
rozhodnutí Rady o boji proti terorismu (2002)
- objekt:
o primární – ústavní zřízení, obranyschopnost, základní politická, sociální a hospodářská
struktura ČR
o sekundární – život, zdraví, osobní svoboda a majetek
- objektivní stránka – 2 základní SP (kazuistické):
o odst. 1 – jde o násilná jednání, která způsobují vážné škody na veřejném nebo soukromém
majetku, na dopravě, informačních a telekomunikačních systémech, součástech
infrastruktury nebo ŽP
o odst. 2 – jde o násilná jednání, která způsobují smrt či vážnou tělesnou újmu nebo vydávají
lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví v důsledku vážných škod na předmětech
v odst. 1 a v důsledku dalších jednání (např. způsobení požáru, povodně, škodlivého účinku
výbušnin, plynu)
- jedním z možných jednání podle odst. 2 je i braní rukojmí a únos:
o rukojmí = osoba, které se zmocní či ji zadrží jiná osoba a hrozí jejím usmrcením, zraněním
nebo jinou újmou s cílem donutit třetí stranu, aby učinila nějaký čin jako podmínku
propuštění
o únos = odvedení a zadržování jiného proti jeho vůli
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl poškodit primární objekty SP, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo
nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiné orgány veřejné moci, aby něco konaly, opominuly nebo
trpěly
- TČ rozvracení republiky je k § 311 subsidiární
- příprava je trestná

Teror (§ 312)
- Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení České republiky jiného úmyslně usmrtí.
- objekt – ochrana ústavního zřízení ČR, lidský život
- objektivní stránka – pachatel jiného úmyslně usmrtí
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl poškodit ústavní zřízení

117
 - příprava je trestná
- souběh vyloučen s vraždou (teror je speciální případ vraždy) i s teroristickým útokem (teror je k němu
subsidiární, teroristický útok vyžaduje kvalifikovanější subjektivní stránku)

Účast na teroristické skupině (§ 312a)

- Kdo založí teroristickou skupinu nebo kdo se činnosti teroristické skupiny účastní.
- objekt:
o primární – ústavní zřízení, obranyschopnost ČR, základní politická, sociální a hospodářská
struktura ČR
o sekundární – život, zdraví, osobní svoboda a majetek
- objektivní stránka – pachatel:
o založí teroristickou skupinu = aktivita směřující ke vzniku nové skupiny
o účastní se na činnosti teroristické skupiny = aktivita směřující k naplnění cíle nebo ve
prospěch skupiny (např. opatřování automobilů, nemovitostí)
- teroristická skupina (§ 129a TZ) = společenství nejméně 3 trestně odpovědných osob, má trvalejší
charakter, s dělbou činností mezi jednotlivé členy, činnost se vyznačuje plánovitostí a koordinovaností
a je zaměřená na páchání TČ vlastizrady formou teroristického útoku nebo teroru, TČ teroristického
útoku nebo TČ teroru
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- zvláštní ustanovení o účinné lítosti (§ 312b) – kdo spáchá tento čin, není trestný, učinil-li o teroristické
skupině oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu v době, kdy nebezpečí, které vzniklo
zájmu chráněnému tímto zákonem z jiného činu teroristické skupiny než v § 312a, mohlo být ještě
odstraněno; voják může oznámení učinit i nadřízenému

Financování terorismu (§ 312d)

- Kdo sám nebo prostřednictvím jiného finančně nebo materiálně podporuje teroristickou skupinu,
jejího člena, teroristu nebo spáchání teroristického trestného činu, trestného činu podpory a
propagace terorismu (§ 312e) nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f) anebo
shromažďuje finanční prostředky nebo jiné věci v úmyslu, aby jich bylo takto užito.
- objektivní stránka – pachatel sám nebo prostřednictvím jiného finančně nebo materiálně podporuje
teroristickou skupinu, jejího člena, teroristu nebo spáchání teroristického TČ, TČ podpory a propagace
terorismu nebo vyhrožování teroristickým TČ anebo shromažďuje finanční prostředky nebo jiné věci
v úmyslu, aby jich bylo takto užito
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Podpora a propagace terorismu (§ 312e)

- Kdo veřejně podněcuje ke spáchání teroristického trestného činu, nebo kdo veřejně schvaluje
spáchaný teroristický trestný čin nebo pro něj veřejně vychvaluje jeho pachatele.
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f)

- Kdo vyhrožuje spácháním teroristického trestného činu.
- objektivní stránka – pachatel vyhrožuje spácháním teroristického TČ
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Sabotáž (§ 314)
- Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky anebo poškodit
mezinárodní organizaci zneužije svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce nebo se
dopustí jiného jednání k tomu, aby

118
 o mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu mezinárodní organizace, orgánu veřejné moci,
ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, hospodářské organizace nebo jiné instituce, nebo
o způsobil v činnosti takového orgánu anebo takové organizace nebo instituce poruchu nebo
jinou závažnou škodu.
- objekt – ochrana ústavního zřízení a obranyschopnosti
- objektivní stránka – pachatel v sabotážním úmyslu zneužije svého zaměstnání, povolání, postavení
nebo funkce nebo se dopustí jiného jednání k tomu, aby:
o mařil nebo ztěžoval plnění důležitého úkolu mezinárodní organizace, orgánu veřejné moci,
ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru, hospodářské organizace nebo jiné instituce nebo
o způsobil v činnosti takového orgánu či organizace nebo instituce poruchu nebo jinou
závažnou škodu
- závažná škoda = majetková i nemajetková újma, která se nedá přesně finančně vyjádřit; musí se
vztahovat k možnému poškození ústavního zřízení či obranyschopnosti republiky
- pachatel – ten, kdo má dané zaměstnání, povolání, postavení nebo funkci + kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost republiky nebo poškodit
mezinárodní organizaci
- příprava je trestná

Zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315)

- odst. 1 – Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení, územní celistvost nebo obranyschopnost České
republiky anebo zničit její samostatnost anebo poškodit mezinárodní organizaci, ač je pověřen
zastupovat Českou republiku nebo mezinárodní organizaci, jejíž je Česká republika členem, nebo
vyjednávat s cizí mocí anebo jinak chránit zájmy České republiky nebo mezinárodní organizace, jejíž je
Česká republika členem, při jednání s osobou, která zastupuje zájmy cizí moci, zneužije své
pravomoci jednat za Českou republiku nebo uvedenou mezinárodní organizaci.
- odst. 2 – Kdo v takovém úmyslu předstírá, že je pověřenou osobou a vstoupí v jednání o důležité
záležitosti České republiky nebo mezinárodní organizace, jejíž je Česká republika členem, s osobou,
která zastupuje zájmy cizí moci.
- objekt – ochrana ústavního zřízení, územní celistvosti, obranyschopnosti a samostatnosti ČR
- objektivní stránka – pachatel jedná v úmyslu poškodit ústavní zřízení, územní celistvost či
obranyschopnost republiky nebo zničit její samostatnost nebo poškodit mezinárodní organizaci:
o jednání pachatele pověřeného zastupovat nebo vyjednávat
o jednání pachatele, který předstírá, že je takovou pověřenou osobou a vstoupí v jednání o
důležité záležitosti s osobou, která zastupuje zájmy cizí moci
- subjektivní stránka – úmysl poškodit ústavní zřízení, územní celistvost, obranyschopnost republiky,
zničit její samostatnost nebo poškodit mezinárodní organizaci
- pachatel – ten, kdo je pověřen zastupovat ČR atd. + kdokoli
- příprava je trestná

TČ proti bezpečnosti ČR, cizího státu a mezinárodní organizace

Vyzvědačství (§ 316)
- objekt – ochrana utajovaných informací před jejich vyzrazením cizí moci a ochrana některých
mezinárodních závazků ČR k jiným státům či mezinárodním organizacím
- utajovaná informace (zákon o ochraně utajovaných informací) = informace zaznamenaná v jakékoli
podobě a na jakémkoli nosiči, která je evidována v seznamu utajovaných informací a jejíž vyzrazení
může způsobit újmu zájmům ČR
- stupně utajení – přísně tajné, tajné, důvěrné, vyhrazené
- objektivní stránka – 2 základní SP
- odst. 1 – Kdo vyzvídá informaci utajovanou podle jiného právního předpisu, jejíž zneužití může
vážným způsobem ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu a
bezpečnost České republiky nebo jiného státu anebo obranu a bezpečnost mezinárodní organizace, k
ochraně jejichž zájmů v uvedených oblastech se Česká republika zavázala, s cílem vyzradit ji cizí moci,

119
 kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou informaci, nebo kdo takovou utajovanou
informaci cizí moci úmyslně vyzradí.
- odst. 2 – Kdo umožní nebo usnadní činnost pachateli činu uvedeného v odstavci 1 nebo organizaci,
jejímž cílem je vyzvídat utajované informace.
- vyzvídá = jednání směřující k získání údajů
- sbírá = jakákoli neoprávněná dispozice s utajovanými informacemi
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl, u odst. 1 úmysl přímý (s výjimkou vyzrazení, tam stačí i nepřímý)
- příprava je trestná

Ohrožení utajované informace (§ 317) / z nedbalosti (§ 318)

- Kdo vyzvídá informaci utajovanou podle jiného právního předpisu s cílem vyzradit ji nepovolané
osobě, kdo s takovým cílem sbírá údaje obsahující utajovanou informaci nebo kdo takovou utajovanou
informaci nepovolané osobě úmyslně vyzradí.
- Kdo z nedbalosti způsobí vyzrazení utajované informace v jiném právním předpisu klasifikované
stupněm utajení „Přísně tajné“ nebo „Tajné“.
- objekt – ochrana utajovaných informací před nepovolanou osobou
- objektivní stránka – pachatel:
o vyzvídá informaci utajovanou podle zvláštního zákona s cílem vyzradit ji nepovolané osobě
o sbírá údaje obsahující informaci utajovanou podle zvláštního zákona s cílem vyzradit ji
nepovolané osobě nebo
o úmyslně vyzradí informaci utajovanou podle zvláštního zákona nepovolané osobě
o z nedbalosti způsobí vyzrazení utajované informace klasifikované jako „přísně tajná“ nebo
„tajná“
- na rozdíl od vyzvědačství směřuje vůči nepovolané osobě, a nikoli vůči cizí moci
- nepovolaná osoba = kdokoli, kdo nesplňuje podmínky přístupu k utajované informaci podle zákona o
ochraně utajovaných informací
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost
- příprava je trestná (u úmyslné formy)

TČ proti obraně státu

Spolupráce s nepřítelem (§ 319)
- Kdo za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu opatřuje nepříteli prospěch nebo ho jakkoli
podporuje.
- objekt – ochrana obranyschopnosti státu
- objektivní stránka – pachatel za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu opatřuje nepříteli
prospěch nebo ho jakkoli podporuje
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- příprava je trestná
- subsidiární k vlastizradě, teroru, sabotáži, vyzvědačství i válečné zradě

Válečná zrada (§ 320)

- Občan České republiky, který za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu koná službu v
nepřátelských ozbrojených silách.
- objekt – obrana státu a zabezpečení účasti občanů v ozbrojených silách ČR
- objektivní stránka – občan ČR koná službu v nepřátelských ozbrojených silách za stavu ohrožení státu
nebo za válečného stavu
- konání služby = nejen aktivní účast v bojích, ale i služba beze zbraně (např. služba pořádková v
týlových zařízeních)
- pachatel – pouze občan ČR
- subjektivní stránka – úmysl

120
 - příprava je trestná

Služba v cizích ozbrojených silách (§ 321)

- Občan České republiky, který v rozporu s jiným právním předpisem koná službu ve vojsku nebo
ozbrojených silách jiného státu.
- objekt – obrana státu a zabezpečení účasti občanů v ozbrojených silách ČR
- objektivní stránka – občan ČR bez povolení koná službu ve vojsku nebo ozbrojených silách jiného státu
- branný zákon – konání služby povoluje na žádost prezident republiky; souhlas není zapotřebí v
případě:
o více státních občanství při vstupu do vojska / ozbrojených sil daného státu
o ozbrojených sil státu, který je členem mezinárodní organizace zajišťující společnou obranu
proti napadení
- skutečnost, že cizí stát je spojencem ČR, nevede sama o sobě k nedostatku materiální podmínky činu
- pachatel – pouze občan ČR
- subjektivní stránka – úmysl

Porušení osobní a věcné povinnosti pro obranu státu (§ 322)

- Kdo nesplní, byť i z nedbalosti, osobní nebo věcnou povinnost pro obranu státu (alinea 1), kdo se
úmyslně vyhýbá plnění takové povinnosti (alinea 2), nebo kdo plnění takové povinnosti jinou osobou,
byť i z nedbalosti, maří nebo ztěžuje (alinea 3).
- objekt – obrana státu a zabezpečení účasti občanů v ozbrojených silách ČR
- objektivní stránka – pachatel:
o byť i z nedbalosti nesplní osobní nebo věcnou povinnost pro obranu státu
o se úmyslně vyhýbá plnění takové povinnosti nebo
o plnění takovéto povinnosti jinou osobou, byť i z nedbalosti, maří či ztěžuje
- osobní povinnost = osobní účast při obraně státu (např. vykonávání prací)
- věcná povinnost = např. poskytnutí dopravního prostředku nebo ubytování pro ozbrojené síly
- pachatel – pouze osoba, která má osobní nebo věcnou povinnost pro obranu státu
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost

B23 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných I: trestné činy proti výkonu
pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby a trestné činy úředních osob
Obecně k TČ proti pořádku ve věcech veřejných (k otázkám č. 23-29)
- hlava X – rozdělena do 8 dílů:
o díl 1 – TČ proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby (ochrana řádného
výkonu pravomoci před útoky zvenčí)
o díl 2 – TČ úředních osob (zde jde naopak o útoky zevnitř)
o díl 3 – úplatkářství
o díl 4 – jiná rušení činnosti orgánu veřejné moci
o díl 5 – TČ narušující soužití lidí
o díl 6 – jiná rušení veřejného pořádku
o díl 7 – organizovaná zločinecká skupina
o díl 8 – některé další formy trestné součinnosti
- druhový objekt – ochrana celé řady společenských zájmů a hodnot nezbytných k řádnému fungování
demokratického právního státu a ochrana veřejnosti
- objektivní stránka – útoky různorodé povahy proti chráněným zájmům
- pachatel – obvykle kdokoli, u některých TČ speciální subjekt (úřední osoba, znalec, svědek)
- subjektivní stránka – úmysl (kromě TČ maření úkolu úřední osoby z nedbalosti)
- pravomoc = právo autoritativně rozhodovat o právech a právem chráněných zájmech a povinnostech
dalších subjektů

121
 - orgán veřejné moci = orgán autoritativně rozhodující o P&P subjektů, ať již přímo, nebo
zprostředkovaně; veřejnou moc vykonává stát především prostřednictvím orgánů moci zákonodárné,
výkonné a soudní

Úřední osoba (§ 127)

- soudce, státní zástupce
- prezident, poslanec nebo senátor, člen vlády nebo jiná osoba zastávající funkci v jiném orgánu veřejné
moci
- člen zastupitelstva nebo odpovědný úředník územní samosprávy, orgánu státní správy nebo jiného
orgánu veřejné moci
- příslušník ozbrojených sil nebo bezpečnostního sboru nebo strážník obecní policie
- soudní exekutor při výkonu exekuční činnosti a při činnostech vykonávaných z pověření soudu nebo
státního zástupce
- notář při provádění úkonů v řízení o dědictví jako soudní komisař
- finanční arbitr a jeho zástupce
- FO, která byla ustanovena lesní stráží, stráží přírody, mysliveckou stráží nebo rybářskou stráží
- pokud plní úkoly státu nebo společnosti a používá při tom svěřené pravomoci pro plnění těchto
úkolů
- případný TČ musí být spáchán v souvislosti s pravomocí a odpovědností této osoby – tzn. útok:
o je směřován na výkon pravomoci – pachatel má úmysl ovlivnit činnost orgánu veřejné moci či
úřední osoby
o je páchán pro výkon pravomoci – msta za již vykonanou pravomoc
- v souvislosti se vstupem ČR do EU bylo v § 127 odst. 3 zakotveno postavení tzv. zahraniční úřední
osoby – úřední osoba cizího státu nebo mezinárodní organizace se považuje za úřední osobu podle TZ,
pokud tak stanoví mezinárodní smlouva nebo pokud se souhlasem orgánů ČR působí na jejím území
- společné ustanovení § 327 rozšiřuje pojetí úřední osoby pro TČ v § 323-326 (TČ proti výkonu
pravomoci) o:
o osobu, která vystoupila na podporu nebo na ochranu orgánu státní správy, územní
samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci anebo úřední osoby
o mezinárodně chráněnou osobu – úřední osoba cizího státu nebo mezinárodní organizace,
která požívá diplomatické nebo jiné výsady a imunity podle mezinárodního práva, nebo
osoba zastávající funkci nebo zaměstnaná nebo pracující v mezinárodním soudním orgánu
- společné ustanovení § 334 odst. 2 rozšiřuje pojetí úřední osoby pro § 331-333 (úplatkářské TČ) o
zahraniční úřední osobu:
o zastávající funkci v zákonodárném, soudním nebo v jiném orgánu veřejné moci cizího státu
o zastávající funkci, zaměstnanou nebo pracující v mezinárodním soudním orgánu
o zastávající funkci, zaměstnanou nebo pracující v mezinárodní nebo nadnárodní organizaci
o zastávající funkci v podnikající PO, v níž má rozhodující vliv ČR nebo cizí stát
o pokud je s výkonem takové funkce, zaměstnání nebo práce spojena pravomoc při
obstarávání věcí obecného zájmu a TČ byl spáchán v souvislosti s touto pravomocí
- pojem úřední osoby není spojen s konkrétní osobou či kategorií osob, ale pouze s výkonem určité
veřejné činnosti (např. soudní exekutor je chráněn jen při výkonu své exekutorské činnosti, nikoli v
soukromém životě)

Trestné činy proti výkonu pravomoci orgánu veřejné moci a úřední osoby
Násilí proti orgánu veřejné moci (§ 323)
- Kdo užije násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci orgánu státní správy, územní samosprávy,
soudu nebo jiného orgánu veřejné moci.
- objekt – zájem na nerušeném a řádném výkonu pravomoci orgánu veřejné moci
- objektivní stránka – pachatel užije násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci orgánu veřejné moci
- čin je dokonán již užitím násilí, k ovlivnění nemusí dojít
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl přímý, musí působit na výkon VM

122
 - může být tzv. dvojí úmysl – pachatel může mít v úmyslu působit na výkon VM, ale i donutit orgán
nějak jednat
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. těžká újma na zdraví, škoda velkého rozsahu,
porucha činnosti

Vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci (§ 324)

- Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením značné škody v úmyslu
působit na výkon pravomoci orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu
veřejné moci, nebo pro výkon pravomoci takového orgánu.
- objekt – zájem na nerušeném a řádném výkonu pravomoci orgánu veřejné moci
- objektivní stránka – pachatel vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením značné
škody v úmyslu působit na výkon pravomoci orgánu veřejné moci nebo pro výkon orgánu
- výhružka musí být míněna vážně a vyvolat obavu – je nerozhodné, zda měl pachatel v úmyslu ji splnit,
či nikoli
- subjektivní stránka – úmysl přímý, musí působit na výkon VM nebo pro výkon (msta)
- pachatel – kdokoli

Násilí proti úřední osobě (§ 325)

- Kdo užije násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo pro výkon pravomoci
úřední osoby.
- objekt – zájem na nerušeném a řádném výkonu pravomoci úřední osoby
- objektivní stránka – pachatel užije násilí v úmyslu působit na výkon pravomoci orgánu veřejné moci
nebo pro výkon orgánu
- předmět útoku – úřední osoba, ale i věc či třetí osoba (stejně jako u orgánu VM)
- subjektivní stránka – úmysl přímý, musí působit na výkon pravomoci nebo pro výkon pravomoci
úřední osoby (msta)
- pachatel – kdokoli
- subsidiární k § 323 a 324
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. těžká újma na zdraví, čin spáchá se zbraní,
škoda velkého rozsahu

Vyhrožování s cílem působit na úřední osobu (§ 326)

- Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením značné škody
o v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo
o pro výkon pravomoci úřední osoby.
- objekt – zájem na nerušeném a řádném výkonu pravomoci úřední osoby
- objektivní stránka – pachatel vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením značné
škody v úmyslu působit na výkon úřední osoby nebo pro výkon pravomoci úřední osoby
- subjektivní stránka – úmysl přímý, musí působit na výkon pravomoci nebo pro výkon pravomoci
úřední osoby (msta)
- pachatel – kdokoli
- subsidiární k § 323 a 324

Společné ustanovení (§ 327)

- rozšiřuje pojetí úřední osoby pro TČ v § 323-326 – ochrana se poskytuje také:
o osobě, která vystoupila na podporu nebo na ochranu orgánu státní správy, územní
samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci anebo úřední osoby
o tzv. mezinárodně chráněné osobě – úřední osoba cizího státu nebo mezinárodní organizace,
která požívá diplomatické nebo jiné výsady a imunity podle MP, nebo osoba zastávající
funkci nebo zaměstnaná nebo pracující v mezinárodním soudním orgánu

123
Přisvojení pravomoci úřadu (§ 328)
- Kdo neoprávněně vykonává úkony, které jsou vyhrazeny orgánu státní správy, územní samosprávy,
soudu nebo jinému orgánu veřejné moci (alinea 1), nebo kdo vykoná úkon, který může být vykonán
jen z moci úřední orgánu státní správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci
(alinea 2).
- objekt – zájem na řádném výkonu pravomoci orgánu veřejné moci
- objektivní stránka:
o alinea 1 – pachatel neoprávněně vykonává úkony, které jsou vyhrazeny orgánu státní správy,
územní samosprávy, soudu nebo jinému orgánu veřejné moci  TČ hromadný
o alinea 2 – pachatel vykoná úkon, který může být vykonán jen z moci úřední orgánu státní
správy, územní samosprávy, soudu nebo jiného orgánu veřejné moci  stačí 1 úkon
- subjektivní stránka – úmysl
- pachatel – kdokoli (kromě osob, co mají v dané věci existující pravomoc – v případě překročení by šlo o
zneužití pravomoci dle § 329)

TČ úředních osob
Zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329)
- Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě
nebo jinému neoprávněný prospěch
o vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu,
o překročí svou pravomoc, nebo
o nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci.
- objekt – zájem na řádném výkonu pravomocí úřední osoby
- objektivní stránka – úřední osoba zneužije svou pravomoc tím, že:
o vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu
o překročí svou pravomoc
o nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci
- pachatel – úřední osoba; účastník – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl spáchat i způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit
sobě nebo jinému neoprávněný prospěch
- příprava je trestná
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. získá značný prospěch, rasový motiv, značná
škoda

Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti (§ 330)

- Úřední osoba, která při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží splnění
důležitého úkolu.
- objekt – zájem na řádném výkonu pravomoci úřední osoby
- objektivní stránka – úřední osoba při výkonu své pravomoci z nedbalosti zmaří nebo podstatně ztíží
splnění důležitého úkolu
o zmaření = znemožnění splnění úkolu v době, kdy měl být splněn
o podstatné ztížení splnění = je třeba vynaložit mnohem více energie, času nebo prostředků
- pachatel – úřední osoba
- subjektivní stránka – nedbalost

B24 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných II: úplatkářství

- hlava X – díl 3

124
Přijetí úplatku (§ 331)
- Kdo sám nebo prostřednictvím jiného v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu pro sebe
nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek (alinea 1), nebo kdo sám nebo prostřednictvím jiného
v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek
(alinea 2).
- objekt – zájem na řádném, nestranném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu a zájem na
řádném výkonu podnikatelské činnosti
- objektivní stránka – pachatel pro sebe nebo pro jiného přijme nebo si dá slíbit úplatek v souvislosti s
obstaráváním věcí obecného zájmu, nebo v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného
- přísněji trestný pak je ten, kdo za okolností v odst. 1 úplatek žádá
- obstarávání věci obecného zájmu = činnost, při které jsou plněny úkoly, na kterých má zájem celá
společnost (např. výkon veřejné správy, soudnictví)
- přijetí úplatku = pachateli se přímo či nepřímo dostane úplatek do dispozice, nevyžaduje se předchozí
výslovný souhlas
- slib úplatku = vyjádření závazku poskytnout úplatek v budoucnu
- žádost o úplatek = zřetelné, výslovné projevení vůle získat pro sebe či jiného úplatek
- úplatek (§ 334 odst. 1) = neoprávněná výhoda spočívající v přímém majetkovém obohacení nebo
jiném zvýhodnění, které se dostává nebo má dostat uplácené osobě nebo s jejím souhlasem jiné
osobě, a na kterou není nárok
- pachatel – osoba, která se účastní na obstarávání věcí obecného zájmu či na jednání v souvislosti s
podnikatelskou činností; v kvalifikované SP pak úřední osoba
- subjektivní stránka – úmysl
- souběh možný se zneužitím pravomoci úřední osoby (§ 329)

Podplacení (§ 332)
- Kdo sám nebo prostřednictvím jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek jinému nebo pro jiného v
souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu (alinea 1), nebo kdo sám nebo prostřednictvím
jiného poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek jinému nebo pro jiného v souvislosti s podnikáním svým
nebo jiného (alinea 2).
- objekt – zájem na řádném, nestranném a zákonném obstarávání věcí obecného zájmu a zájem na
řádném výkonu podnikatelské činnosti
- objektivní stránka – pachatel poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek jinému nebo pro jiného v
souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu, nebo v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného
- poskytnutí úplatku = přímé předání úplatku i nepřímé poskytnutí výhody či protislužby; podplacená
osoba musí o úplatku vědět (nepůjde o poskytnutí, pokud někdo zanechá obálku nenápadně
v kanceláři)
- nabídnutí úplatku = pachatel projeví, byť i konkludentně, ochotu poskytnout úplatek
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- souběh možný s návodem k TČ zneužití pravomoci úřední osoby

Nepřímé úplatkářství (§ 333)

- odst. 1 – Kdo sám nebo prostřednictvím jiného žádá, dá si slíbit nebo přijme úplatek za to, že bude
svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo za to, že
tak již učinil.
- odst. 2 – Kdo sám nebo prostřednictvím jiného z důvodu uvedeného v odstavci 1 jinému poskytne,
nabídne nebo slíbí úplatek.
- objekt – zájem na řádném, nestranném a zákonném výkonu pravomoci úřední osoby
- objektivní stránka:
o pachatel sám nebo prostřednictvím jiného žádá, dá si slíbit nebo přijme úplatek za to, že bude
svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo za
to, že tak již učinil

125
 o pachatel sám nebo prostřednictvím jiného z důvodu uvedeného v odstavci 1 jinému poskytne,
nabídne nebo slíbí úplatek
- pachatel – kdokoli, kdo svým vlivem může působit na výkon pravomoci úřední osoby, aniž by byl
účasten na tomto výkonu (většinou rodinní příslušníci úřední osoby) + kdokoli (odst. 2)
- subjektivní stránka – úmysl
- nepřímé úplatkářství X pomoc k přijetí úplatku X podvod:
o nepřímé úplatkářství – pachatel, který žádá či přijal úplatek, jedná bez součinnosti s úřední
osobou
o pomoc k přijetí úplatku – pomocník přijímá úplatek v součinnosti s úřední osobou a pro ni
o podvod – pachatel přijme úplatek či jej žádá s tím, že bude svým vlivem působit na úřední
osobu, avšak takto neučiní a ani to neměl v úmyslu učinit

Společné ustanovení (§ 334)

- definice úplatku
- rozšíření definice obstarávání věci obecného zájmu a rozšíření úředních osob nad rámec § 127 o osoby
v postavení zahraničních úředních osob

B25 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných III: maření výkonu úředního
rozhodnutí a vykázání a
další trestné činy znamenající rušení činnosti orgánu veřejné moci
- hlava X – díl 4
- 18 TČ

Zasahování do nezávislosti soudu (§ 335)

- Kdo působí na soudce, aby porušil své povinnosti v řízení před soudem.
- objekt – ochrana nezávislosti soudů a soudců před neoprávněným zasahováním do jejich činnosti a
rozhodování
- objektivní stránka – pachatel působí na soudce, aby porušil své povinnosti v řízení před soudem
- působení na soudce = různá jednání, přesvědčování, výhrůžky X ne násilí (šlo by o TČ násilí proti
orgánu VM / úřední osobě)
- jsou chráněni také asistenti soudců, VSÚ či přísedící
- je lhostejné, zda pachatelova snaha byla úspěšná, či nikoli
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl působit na soudce s cílem přimět jej k porušení jeho povinnosti

Pohrdání soudem (§ 336)

- Kdo opakovaně
o závažným způsobem ruší jednání soudu,
o při takovém jednání se k soudu chová urážlivě nebo soud znevažuje,
o nebo bez dostatečné omluvy neuposlechne příkaz nebo výzvu soudu anebo jednání soudu
zmaří.
- objekt – ochrana nezávislosti soudnictví a důstojného průběhu jednání před soudem
- objektivní stránka – pachatel opakovaně (alespoň 2x):
o závažným způsobem ruší jednání soudu,
o při takovém jednání se k soudu chová urážlivě nebo soud znevažuje, nebo
o bez dostatečné omluvy neuposlechne příkaz nebo výzvu soudu anebo jednání soudu zmaří
- ustanovení se použije subsidiárně, pokud nestačily mírnější prostředky (napomenutí, pořádková
pokuta)
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

126
Maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (§ 337)
- objekt – zájem na řádném výkonu rozhodnutí orgánu veřejné moci (např. správní rozhodnutí, civilní či
trestní rozsudek)
- objektivní stránka – několik forem (odst. 1 až 4)
- pachatel:
o každý, proti němuž směřuje konkrétní trest, ochranné opatření či výkon rozhodnutí
o odst. 1 písm. h)-k) + odst. 3 písm. a) + odst. 4 kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- odst. 1 – Kdo maří nebo podstatně ztěžuje výkon rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu veřejné moci
tím, že
o vykonává činnost, která mu byla takovým rozhodnutím zakázána nebo pro kterou mu bylo
odňato příslušné oprávnění podle jiného právního předpisu nebo pro kterou takové
oprávnění pozbyl,
o zdržuje se na území České republiky, ačkoli mu byl uložen trest vyhoštění nebo bylo
rozhodnuto o jeho správním vyhoštění,
o bez povolení a bez vážného důvodu se zdržuje v místě nebo obvodě, na které se vztahuje
trest zákazu pobytu, nebo nedodržuje omezení, která mu byla soudem uložena v souvislosti s
výkonem tohoto trestu,
o porušuje zákaz pobytu uložený podle jiného právního předpisu,
o navštíví akci, na kterou se vztahuje trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné
společenské akce, nebo se dopustí jiného závažného jednání, aby zmařil účel tohoto trestu,
o drží nebo chová zvíře, na které se vztahuje trest zákazu držení a chovu zvířat, nebo se
dopustí jiného závažného jednání, aby zmařil účel tohoto trestu,
o bez závažného důvodu nenastoupí na výzvu soudu trest odnětí svobody nebo se jiným
způsobem neoprávněně brání nástupu výkonu tohoto trestu,
o dopustí se závažného jednání, aby zmařil výkon nebo účel trestu,
o dopustí se závažného jednání, aby zmařil výkon nebo účel vazby,
o dopustí se závažného jednání, aby zmařil výkon nebo účel zabezpečovací detence, nebo
o dopustí se závažného jednání, aby zmařil výkon nebo účel ochranného léčení nebo ochranné
výchovy, které byly uloženy soudem, nebo jinak, zejména útěkem z ústavu, pomocí při útěku,
výkon takových rozhodnutí podstatně ztěžuje, anebo maří dohled uložený při ukončení
ochranného léčení.
- odst. 2 – Kdo se dopustí závažného nebo opakovaného jednání, aby zmařil vykázání provedené podle
jiného právního předpisu nebo rozhodnutí o předběžném opatření soudu, kterým se ukládá povinnost
dočasně opustit společné obydlí a jeho bezprostřední okolí a zdržet se vstupu do něj nebo povinnost
zdržet se styku s navrhovatelem a navazování kontaktů s ním.

Osvobození vězně (§ 338)

- Kdo osvobodí vězně nebo chovance ve výkonu zabezpečovací detence, jeho útěk organizuje, navádí
ho k útěku nebo jeho útěk připravuje.
- objekt – zájem na řádném výkonu TOS či zabezpečovací detence
- objektivní stránka – pachatel:
o osvobodí vězně nebo chovance ve výkonu zabezpečovací detence,
o jeho útěk organizuje, navádí ho k útěku nebo
o jeho útěk připravuje
- materiálně jde o účastenství a přípravu
- pachatel – kdokoli kromě vězně či chovance
- subjektivní stránka – úmysl

Násilné překročení státní hranice (§ 339)

- Kdo překročí státní hranici za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního násilí.

127
 - objekt – zájem státu na kontrole osob překračujících státní hranice, zájem na nedotknutelnosti a
suverenitě státního území
- objektivní stránka – pachatel překročí státní hranici za použití násilí nebo pohrůžky bezprostředního
násilí
- státní hranice = pomyslná čára oddělující území jednoho státu od jiného státu
- pachatel – kdokoli (i občan ČR)
- subjektivní stránka – úmysl

Organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice (§ 340)

- Kdo pro jiného organizuje nedovolené překročení státní hranice nebo jinému umožní či mu pomáhá
nedovoleně překročit státní hranici nebo jinému po nedovoleném překročení státní hranice umožní či
mu pomáhá přepravit se přes území České republiky nebo takové přepravení organizuje.
- objekt – zájem státu na kontrole osob překračujících státní hranice, zájem na nedotknutelnosti a
suverenitě státního území
- objektivní stránka – pachatel:
o pro jiného organizuje nedovolené překročení státní hranice nebo
o jinému umožní či mu pomáhá nedovoleně překročit státní hranici nebo
o jinému po nedovoleném překročení státní hranice umožní či mu pomáhá přepravit se přes
území České republiky nebo takové přepravení organizuje
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky (§ 341)

- Kdo v úmyslu získat neoprávněný majetkový nebo jiný prospěch pomáhá jinému k neoprávněnému
pobytu na území České republiky.
- objekt – zájem státu na kontrole osob překračujících státní hranice, zájem na nedotknutelnosti a
suverenitě státního území
- objektivní stránka – pachatel pomáhá jinému k neoprávněnému pobytu na území ČR
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl, který je orientovaný k získání neoprávněného majetkového či jiného
prospěchu (ne např. citová pohnutka)

Neoprávněné zaměstnávání cizinců (§ 342)

- Kdo soustavně, opakovaně, za zvlášť vykořisťujících pracovních podmínek nebo ve větším rozsahu
neoprávněně zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizince, který se zdržuje neoprávněně na
území České republiky nebo nemá platné povolení k zaměstnání, pokud je podle jiného právního
předpisu vyžadováno.
- Kdo zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizince, který je dítětem a zdržuje se neoprávněně na
území České republiky nebo nemá platné povolení k zaměstnání podle jiného právního předpisu.
- objekt – zájem na potírání nelegální migrace, zájem na předcházení vykořisťování nelegálních
přistěhovalců, ochrana trhu práce
- objektivní stránka:
o odst. 1 – pachatel soustavně, opakovaně, za zvlášť vykořisťujících pracovních podmínek nebo
ve větším rozsahu neoprávněně zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizince, který se
zdržuje neoprávněně na území ČR nebo nemá platné povolení k zaměstnání, pokud je podle
jiného právního předpisu vyžadováno
o odst. 2 – pachatel zaměstná nebo zprostředkuje zaměstnání cizince, který je dítětem a zdržuje
se neoprávněně na území ČR nebo nemá platné povolení k zaměstnání podle jiného právního
předpisu
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

128
Porušení předpisů o mezinárodních letech (§ 343)
- Kdo poruší zákony o mezinárodních letech tím, že vnikne vzdušným dopravním prostředkem na
území České republiky.
- objekt – zájem na neporušitelnosti vzdušné hranice státu
- objektivní stránka – pachatel poruší zákony o mezinárodních letech tím, že vnikne vzdušným
dopravním prostředkem na území ČR
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Vzpoura vězňů (§ 344)

- Kdo se zúčastní vzepření nebo odporu skupiny vězňů nebo chovanců ve výkonu zabezpečovací
detence dozorčímu orgánu, jeho rozkazu, vězeňskému řádu nebo řádu výkonu zabezpečovací detence.
- objekt – zájem na bezkonfliktním výkonu TOS a vazby
- objektivní stránka – pachatel se zúčastní vzepření nebo odporu skupiny vězňů nebo chovanců ve
výkonu zabezpečovací detence dozorčímu orgánu, jeho rozkazu, vězeňskému řádu nebo řádu výkonu
zabezpečovací detence
o vězeň = osoba vykonávající TOS či osoba ve vazbě
o chovanec = osoba v zabezpečovací detenci
o vzepření = odmítnutí a nepodrobení se rozkazu nebo pravidlům vyplývajícím ze zákona o
výkonu TOS, ze zákona o výkonu vazby nebo ze zákona o výkonu zabezpečovací detence či z
vnitřního řádu ústavu
- pachatel – vězeň i osoba podílející se na vzpouře
- subjektivní stránka – úmysl

Křivé obvinění (§ 345)

- Kdo jiného lživě obviní z trestného činu.
- Kdo jiného lživě obviní z trestného činu v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání.
- objekt – zájem na řádné činnosti soudů a jiných orgánů veřejné moci a zájem na ochraně cti, svobody
a práv občanů
- objektivní stránka:
o odst. 1 – pachatel jiného lživě obviní z TČ
o odst. 2 – pachatel jiného lživě obviní z TČ v úmyslu přivodit jeho trestní stíhání
- obvinění = jednání mající za následek možné trestní stíhání individuálně určené nevinné osoby
- lživost = vědomé poskytnutí nepravdivých informací:
o může jít i o zprostředkované lživé obvinění nebo sdělení, kterého se pachatel dopustí ve
veřejných sdělovacích prostředcích
o uvedení pravdivých okolností, z kterých osoba nesprávně vyvozuje právní závěry, není TČ
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka:
o úmysl, který zahrnuje vědomost, že je obvinění nepravdivé a že osoba daný čin nespáchala
o u odst. 2 navíc úmysl přivodit TS (tzv. dvojí úmysl / obmysl)
- TČ pomluvy je subsidiární ke křivému obvinění
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. člen organizované skupiny, značná škoda,
značný prospěch

Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek (§ 346)

- Kdo jako znalec podá nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek.
- Kdo jako svědek nebo znalec před soudem nebo před mezinárodním soudním orgánem, před notářem
jako soudním komisařem, státním zástupcem nebo před policejním orgánem, který koná přípravné
řízení podle trestního řádu, anebo před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky

129
 o uvede nepravdu o okolnosti, která má podstatný význam pro rozhodnutí nebo pro zjištění
vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, nebo
o takovou okolnost zamlčí.
- objekt – zájem na řádném výkonu znalecké činnosti a na správném zjištění skutkového stavu jako
podkladu pro rozhodnutí
- objektivní stránka – 2 základní SP
- nejde o TČ, pokud nepravdu vypovídá svědek ve snaze zatajit svůj TČ
- nevěrohodnost = pouze pochybnost o pravdivosti
- nepravdivost = jistota, že něco je nebo není pravdivé
- pachatel:
o odst. 1 znalec
o odst. 2 znalec a svědek
- subjektivní stránka – úmysl
- souběh možný s křivým obviněním
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. člen organizované skupiny, značná škoda,
značný prospěch

Křivé tlumočení (§ 347)

- objekt – zájem na řádném výkonu tlumočnické činnosti v řízení před orgány veřejné moci a na
správném zjištění skutkového stavu jako podkladu pro rozhodnutí
- objektivní stránka – 2 základní SP
- pachatel – tlumočník
- subjektivní stránka – úmysl
- odst. 1 – Kdo jako tlumočník nesprávně, hrubě zkresleně nebo neúplně tlumočí nebo písemně
překládá v řízení před orgánem veřejné moci nebo v souvislosti s takovým řízením skutečnosti nebo
okolnosti, které mají podstatný význam pro rozhodnutí orgánu veřejné moci.
- odst. 2 – Kdo jako tlumočník před soudem nebo před mezinárodním soudním orgánem, před notářem
jako soudním komisařem, státním zástupcem nebo před policejním orgánem, který koná přípravné
řízení podle trestního řádu, anebo před vyšetřovací komisí Poslanecké sněmovny Parlamentu České
republiky nesprávně, hrubě zkresleně nebo neúplně tlumočí nebo písemně překládá.

Maření spravedlnosti (§ 347a)

- Kdo pro účely zahájení řízení před soudem, před mezinárodním soudním orgánem nebo trestního
řízení anebo v takovém řízení předloží věcný nebo listinný důkazní prostředek, který má podstatný
význam pro rozhodnutí, o kterém ví, že je padělaný nebo pozměněný, v úmyslu, aby byl použit jako
pravý, anebo padělá nebo pozmění takový důkazní prostředek v úmyslu, aby byl použit jako pravý.
- Kdo sám nebo prostřednictvím jiného poskytne, nabídne nebo slíbí prospěch jinému nebo pro jiného
za účelem spáchání trestného činu křivého obvinění (§ 345), křivé výpovědi a nepravdivého
znaleckého posudku (§ 346) nebo křivého tlumočení (§ 347).
- objekt – zájem na řádném zjištění skutkového stavu v soudním řízení, v řízení před mezinárodním
soudním orgánem, v trestním řízení a dalšími orgány veřejné moci
- objektivní stránka
o odst. 1 – pachatel předloží věcný nebo listinný důkazní prostředek, který má podstatný
význam pro rozhodnutí, o kterém ví, že je padělaný nebo pozměněný, v úmyslu, aby byl
použit jako pravý, anebo padělá nebo pozmění takový důkazní prostředek v úmyslu, aby byl
použit jako pravý
o odst. 2 – pachatel sám nebo prostřednictvím jiného poskytne, nabídne nebo slíbí prospěch
jinému nebo pro jiného za účelem spáchání TČ křivého obvinění (§ 345), křivé výpovědi
a nepravdivého znaleckého posudku (§ 346) nebo křivého tlumočení (§ 347)
- subjektivní stránka:
o odst. 1 – úmysl + pachatel ví, že důkazní prostředek je padělaný nebo pozměněný + jedná
v úmyslu, aby byl použit jako pravý

130
 o odst. 2 – úmysl + pachatel jedná za specifickým účelem spáchání daných TČ
- pachatel – kdokoliv
- problematický TČ – odporuje zásadě, že obviněný nesmí být donucován k doznání žádným způsobem
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. značný prospěch, člen organizované skupiny,
porušení povinnosti

Padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348)

- Kdo padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé,
nebo takovou listinu užije jako pravou (alinea 1),
- kdo takovou listinu opatří sobě nebo jinému nebo ji přechovává v úmyslu, aby jí bylo užito jako pravé
(alinea 2), nebo
- kdo vyrobí, nabízí, prodá, zprostředkuje nebo jinak zpřístupní, sobě nebo jinému opatří nebo
přechovává nástroj, zařízení nebo jeho součást, postup, pomůcku nebo jakýkoli jiný prostředek,
včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění veřejné
listiny (alinea 3).
- objekt – zájem na zákonném a řádném chodu orgánů veřejné moci a zájem na důvěře v pravost a
pravdivost veřejných listin
- veřejná listina (§ 131) = listina vydaná soudem ČR, jiným orgánem veřejné moci nebo jiným subjektem
k tomu pověřeným či zmocněným jiným právním předpisem v mezích jeho pravomoci, potvrzující, že
jde o nařízení nebo prohlášení orgánu nebo jiného subjektu, který listinu vydal, anebo osvědčující
některou právně významnou skutečnost
o i listina, kterou prohlašuje za veřejnou jiný právní předpis (např. OSŘ)
o ochrana podle § 348 se poskytuje i veřejné listině vydané orgánem veřejné moci nebo jiným k
tomu zmocněným subjektem cizího státu nebo orgánem mezinárodní organizace, pokud má
podle mezinárodní smlouvy účinky na území ČR
- objektivní stránka – pachatel:
o padělá veřejnou listinu nebo podstatně změní její obsah v úmyslu, aby jí bylo užito jako
pravé, nebo takovou listinu užije jako pravou,
o takovou listinu opatří sobě nebo jinému nebo ji přechovává v úmyslu, aby jí bylo užito jako
pravé, nebo
o vyrobí, nabízí, prodá, zprostředkuje nebo jinak zpřístupní, sobě nebo jinému opatří nebo
přechovává nástroj, zařízení nebo jeho součást, postup, pomůcku nebo jakýkoli jiný
prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo
pozměnění veřejné listiny
- padělání = úplné vyhotovení nepravdivé listiny, která má vyvolat dojem listiny vydané předepsaným
způsobem příslušným orgánem
- podstatná změna = např. změna údajů, které pravá listina osvědčuje či změna orgánu, který ji vydal
- opatření = typicky za úplatu, ale např. i prostřednictvím TČ
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl, v prvních dvou alineách i úmysl, aby listiny bylo užito jako pravé
- souběh možný s podvodem

Nedovolená výroba a držení pečetidla státní pečeti a úředního razítka (§ 349)

- Kdo neoprávněně vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává pečetidlo státní pečeti nebo
razítko orgánu veřejné moci s vyobrazením státního znaku nebo razítko, jehož otisk je povinnou
součástí veřejných listin, anebo předmět způsobilý plnit jejich funkci.
- objekt – zájem na zákonném a řádném chodu orgánů veřejné moci a zájem na důvěře v pravost a
pravdivost veřejných listin
- předčasně dokonaný TČ
- objektivní stránka – pachatel neoprávněně vyrobí, sobě nebo jinému opatří anebo přechovává
pečetidlo státní pečeti nebo razítko orgánu veřejné moci s vyobrazením státního znaku nebo razítko,
jehož otisk je povinnou součástí veřejných listin, anebo předmět způsobilý plnit jejich funkci
- pachatel – kdokoli

131
 - subjektivní stránka – úmysl (není nutný úmysl razítko užít)

Padělání a vystavení nepravdivé lékařské zprávy, posudku a nálezu (§ 350)

- Kdo padělá lékařskou zprávu, posudek nebo nález nebo podstatně změní jejich obsah v úmyslu užít
je v řízení před orgánem sociálního zabezpečení anebo před jiným orgánem veřejné moci, v trestním,
občanském nebo jiném soudním řízení (alinea 1), nebo kdo užije v řízení před orgánem sociálního
zabezpečení nebo před jiným orgánem veřejné moci, v trestním, občanském nebo jiném soudním
řízení takové zprávy, posudku nebo nálezu jako pravého (alinea 2).
- Kdo jako lékař nebo jiná způsobilá zdravotnická osoba vystaví nepravdivou nebo hrubě zkreslenou
lékařskou zprávu, posudek nebo nález nebo v něm zamlčí podstatné skutečnosti o zdravotním stavu
svém nebo jiného, aby jej bylo užito v řízení před orgánem sociálního zabezpečení nebo před jiným
orgánem veřejné moci, v trestním, občanském nebo jiném soudním řízení (alinea 1), nebo kdo užije
takové lékařské zprávy, posudku nebo nálezu v řízení před orgánem sociálního zabezpečení nebo
před jiným orgánem veřejné moci, v trestním, občanském nebo jiném soudním řízení (alinea 2).
- objekt – ochrana důvěryhodnosti lékařských zpráv
- objektivní stránka – 4 základní SP
- pachatel:
o odst. 1 kdokoli
o odst. 2 lékař či jiná způsobilá zdravotnická osoba
- subjektivní stránka – úmysl, v prvních alineách pak i účel jednání (použít zprávu v uvedeném řízení)

Maření přípravy a průběhu voleb a referenda (§ 351)

- Kdo jinému násilím nebo pohrůžkou násilí nebo lstí brání ve výkonu volebního práva nebo
hlasovacího práva v referendu anebo jiného takovým způsobem k výkonu volebního práva nebo
hlasovacího práva v referendu nutí,
- kdo jinému nebo pro jiného v souvislosti s výkonem volebního práva nebo hlasovacího práva v
referendu poskytne, nabídne nebo slíbí finanční, majetkový nebo jiný obdobný prospěch, aby volil
nebo hlasoval v rozporu s nezávislým vyjádřením své vůle,
- kdo padělá údaje v dokladu o počtu členů politické strany nebo na petici pro volební účely nebo v
jiném dokumentu souvisejícím s volbami nebo referendem anebo vědomě použije takového
dokumentu jako pravého,
- kdo vědomě nesprávně sečte hlasy či poruší tajnost hlasování, nebo
- kdo jinak hrubým způsobem maří přípravy nebo průběh voleb do zákonodárného sboru nebo
zastupitelstva územního samosprávného celku anebo přípravy nebo průběh referenda, až do
vyhlášení jejich výsledků.
- objekt – zájem na řádném průběhu voleb či referenda a jejich přípravy
- objektivní stránka – různé možnosti maření
- subjektivní stránka – úmysl
- pachatel – kdokoli

B26 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných IV: trestné činy narušující
soužití lidí
- hlava X – díl 5

Násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352)

- Kdo skupině obyvatelů vyhrožuje usmrcením, ublížením na zdraví nebo způsobením škody velkého
rozsahu.
- Kdo užije násilí proti skupině obyvatelů nebo jednotlivci nebo jim vyhrožuje usmrcením, ublížením na
zdraví nebo způsobením škody velkého rozsahu pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu,
příslušnost k etnické skupině, národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou
skutečně nebo domněle bez vyznání.

132
 - Kdo se spolčí nebo srotí ke spáchání takového činu, nebo spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 tiskem,
filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným
způsobem.
- objekt – zájem na klidném občanském soužití a rovnost lidí
- objektivní stránka – 3 základní SP
- předmět útoku:
o jednotlivec – odst. 2 a 3
o skupina obyvatel – všechny odstavce
- skupina = nejméně 3 lidé
- výhrůžka na rozdíl od nebezpečného vyhrožování nemusí vzbudit důvodnou obavu
- násilí (neuplatní se § 119 – definice násilí, pouze jde-li o prostředek donucení) = fyzický útok proti
osobě, který nemusí mít za následek ublížení na zdraví, může směřovat proti fyzické integritě, také
zavlečení či násilné omezení pohybu člověka
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl, v odst. 2 navíc i pohnutka
- domnělá rasa = pachatel se nemůže dovolávat skutkového omylu
- souběh vyloučen s ublížením na zdraví (v tomto TČ již obsaženo)

Nebezpečné vyhrožování (§ 353)

- Kdo jinému vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takovým
způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu.
- objekt – zájem na klidném občanském soužití
- objektivní stránka – pachatel vyhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou
tak, že to může vzbudit důvodnou obavu
o jiná těžká újma = musí být svou závažností na úrovni usmrcení / těžké újmy na zdraví
o výhrůžka musí být schopná vzbudit důvodnou obavu = z povahy výhrůžky, fyzických dispozic
pachatele, ze vztahu obou osob apod.
- subjektivní stránka – úmysl zahrnující i vůli vzbudit důvodnou obavu
- vyhrůžka k vynucení nějakého chování = vydírání
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. dítěti nebo těhotné ženě, se zbraní, člen
organizované skupiny

Nebezpečné pronásledování (§ 354)

- Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že
o vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým,
o vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,
o vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak
kontaktuje,
o omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo
o zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu,
o a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo zdraví nebo o
život a zdraví osob jemu blízkých.
- objekt – zájem na klidném občanském soužití
- postihuje nejzávažnější formy tzv. stalkingu
- objektivní stránka – pachatel jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že:
o vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám blízkým
o vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje
o vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně nebo jinak
kontaktuje
o omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života
o zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu
- subjektivní stránka – úmysl zahrnující i úmysl vyvolat důvodnou obavu

133
 - okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – dítěti nebo těhotné ženě, se zbraní, nejméně se 2
osobami

Hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (§ 355)

- Kdo veřejně hanobí
o a) některý národ, jeho jazyk, některou rasu nebo etnickou skupinu, nebo
o b) skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině,
národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez
vyznání.
- objekt – zájem na klidném občanské soužití a rovnosti lidí
- objektivní stránka – pachatel veřejně hanobí:
o některý národ, jeho jazyk, některou rasu nebo etnickou skupinu, nebo
o skupinu osob pro jejich skutečnou nebo domnělou rasu, příslušnost k etnické skupině,
národnost, politické přesvědčení, vyznání nebo proto, že jsou skutečně nebo domněle bez
vyznání
- hanobení = hrubě urážlivý projev, který vede k potupení či zesměšnění (např. obrazem, písmem, ústní
projev)
- hanobení musí být veřejné (§ 117) X nejde o hanobení, pokud jsou konstatována fakta
- národ = historicky vzniklé společenství osob, které má společné dějiny, ekonomický život, kulturu atd.
- rasa = skupina osob, která se odlišuje různými typickými, zejména tělesnými znaky
- etnická skupina = historicky vzniklá skupina lidí, kterou spojuje společný původ, mentalita, tradice,
kultura
- pachatel – kdokoli (i příslušník stejného národa, rasy či etnické skupiny)
- subjektivní stránka – úmysl, v písm. b) navíc pohnutka

Podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (§ 356)
- Kdo veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině, náboženství, třídě
nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků.
- Kdo se spolčí nebo srotí k spáchání činu uvedeného v odstavci 1.
- objekt – ochrana rovnosti lidí
- objektivní stránka – pachatel:
o odst. 1 – veřejně podněcuje k nenávisti k některému národu, rase, etnické skupině,
náboženství, třídě nebo jiné skupině osob nebo k omezování práv a svobod jejich příslušníků
o odst. 2 – se spolčí nebo srotí k spáchání takového činu
- podněcování = projev, kterým pachatel zamýšlí vzbudit u jiných osob nenávist k některému národu,
rase, etnické skupině, náboženství, třídě nebo jiné skupině osob anebo podnítit jednání dalších osob,
které povede k omezování práv a svobod jejich příslušníků
- nenávist = velmi silný negativní emocionální vztah
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

B27 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných V: výtržnictví a jiná rušení
veřejného pořádku
- hlava X – díl 6

Šíření poplašné zprávy (§ 357)

- Kdo úmyslně způsobí nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa tím,
že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je nepravdivá.
- Kdo zprávu uvedenou v odstavci 1 nebo jinou nepravdivou zprávu, která je způsobilá vyvolat opatření
vedoucí k nebezpečí vážného znepokojení alespoň části obyvatelstva nějakého místa anebo

134
 bezdůvodnou záchrannou práci integrovaného záchranného systému sdělí soudu, orgánu Policie
České republiky, orgánu státní správy, územní samosprávy, nebo jinému orgánu veřejné moci,
právnické osobě, fyzické osobě, která je podnikatelem, anebo hromadnému informačnímu prostředku.
- objekt – veřejný klid, veřejný pořádek, klidné občanské soužití
- objektivní stránka – 2 samostatné SP, kdy pachatel:
o odst. 1 – způsobí nebezpečí vážného znepokojení tím, že rozšiřuje poplašnou zprávu, která je
nepravdivá → je vyžadován ohrožovací následek (nebezpečí vážného znepokojení)
o odst. 2 – sdělí nepravdivou zprávu, která je způsobilá vyvolat opatření vedoucí k nebezpečí
vážného znepokojení anebo bezdůvodnou záchrannou práci, soudu, orgánu Policie ČR,
orgánu státní správy, územní samosprávy, nebo jinému orgánu veřejné moci, PO, FO –
podnikateli, anebo hromadnému informačnímu prostředku → není vyžadován následek, stačí
sdělení
- v obou případech musí jít o nepravdivou zprávu
- poplašná zpráva = zpráva, která je způsobilá vyvolat obavy z nějakých událostí alespoň u části
obyvatelstva
- rozšiřování poplašné zprávy = zpřístupnění většímu okruhu osob; nevyžaduje se však, aby se stala
známou více osobám
- část obyvatelstva nějakého místa = podstatně větší počet osob, než kterou tvoří skupina (např.
obyvatelé obce, jejich část, všichni, kdo se cítí ohrožení vzhledem ke svému sociálnímu postavení atd.)
- nebezpečí vážného znepokojení = např. zpráva, že v dané lokalitě přepadává ženy neznámý násilník,
nahlášená bomba
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. způsobena značná škoda, člen organizované
skupiny

Výtržnictví (§ 358)
- Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti
zejména tím, že napadne jiného, hanobí hrob, historickou nebo kulturní památku, anebo hrubým
způsobem ruší přípravu, průběh nebo zakončení organizovaného sportovního utkání, shromáždění
nebo obřadu lidí.
- objekt – veřejný klid, veřejný pořádek, klidné občanské soužití
- objektivní stránka – pachatel se veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném dopustí hrubé
neslušnosti nebo výtržnosti, zejména tím, že napadne jiného, hanobí hrob, historickou nebo kulturní
památku, anebo hrubým způsobem ruší přípravu, průběh nebo zakončení organizovaného sportovního
utkání, shromáždění nebo obřadu lidí
- veřejně (§ 117) = před nejméně 3 osobami současně přítomnými
- místo veřejnosti přístupné = místo, kam má přístup širší okruh lidí individuálně neurčených a kde se
více lidí zpravidla zdržuje (např. čekárny, restaurace, ulice); veřejnost nemusí být přítomna, stačí, když
může pozorovat následky
- hrubá neslušnost = jednání, které porušuje závažným způsobem zásady občanské morálky
- výtržnost = jednání, které narušuje veřejný klid a pořádek; fyzické či psychické násilí, které vzbuzuje
obavy o bezpečnost lidí nebo majetku
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. čin spáchán opětovně, člen organizované
skupiny

Hanobení lidských ostatků (§ 359)

- Kdo neoprávněně otevře hrob nebo hrobku nebo urnu s lidskými ostatky.
- Kdo z pohřebiště svévolně odejme lidské ostatky nebo s lidskými ostatky nakládá v rozporu se
zákonem.
- objekt – zájem na zachování piety lidských ostatků a míst, kde jsou uloženy

135
 - objektivní stránka – pachatel:
o neoprávněně otevře hrob nebo hrobku nebo urnu s lidskými ostatky
o svévolně odejme z pohřebiště lidské ostatky nebo s lidskými ostatky nakládá v rozporu se
zákonem
- lidské ostatky = lidské pozůstatky po pohřbení (tělo či jeho části, i popel)
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- souběh možný s výtržnictvím či s krádeží
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. člen organizované skupiny, v úmyslu získat
majetkový prospěch

B28 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných VI: opilství

- hlava X – díl 6

Opilství (§ 360)
- odst. 1 – Kdo se požitím nebo aplikací návykové látky přivede, byť i z nedbalosti, do stavu
nepříčetnosti, v němž se dopustí činu jinak trestného, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až
deset let; dopustí-li se však činu jinak trestného, na který zákon stanoví trest mírnější, bude potrestán
tímto trestem mírnějším.
- odst. 2 – Ustanovení odstavce 1, jakož i § 26 se neužije, přivedl-li se pachatel do stavu nepříčetnosti v
úmyslu spáchat trestný čin (actio libera in causa dolosa), nebo spáchal trestný čin z nedbalosti, která
spočívá v tom, že se přivedl do stavu nepříčetnosti (actio libera in causa culposa).
- objekt:
o primární – veřejný pořádek a ochrana společnosti před nebezpečím plynoucím z opojení osob
o sekundární – konkrétní zájem porušený či ohrožený kvazideliktem
- objektivní stránka – pachatel se požitím či aplikací návykové látky přivede do stavu nepříčetnosti
(actio praecedens) a v tomto stavu se dopustí činu jinak trestného (actio subsequens)
- někdy nazýván jako Rauschdelikt
- specifický TČ, představuje střední cestu mezi 2 krajnostmi:
o 1) vyloučení trestní odpovědnosti pachatele nepříčetného v důsledku zaviněného požití
návykové látky za čin v tomto stavu spáchaný
o 2) plná TO pachatele při nepříčetnosti zaviněné v důsledku požití návykové látky (k
nepříčetnosti by se nepřihlíželo)
- návyková látka (§ 130) = alkohol, omamné, psychotropní a ostatní látky způsobilé nepříznivě ovlivnit
psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti → problematická definice
- požití nebo aplikace návykové látky = jakýkoli způsob vpravení látky do organismu
- nepříčetnost (§ 26) = stav vyvolaný duševní poruchou (u opilství typicky porucha vědomí), kdy
pachatel nemohl rozpoznat protiprávnost nebo ovládat své jednání; zmenšená příčetnost nestačí – v
případě pochyb, zásada in dubio pro reo
- čin jinak trestný (kvazidelikt) = nemá všechny znaky TČ, chybí tu příčetnost a zavinění (vztahuje se jen
na uvedení se do stavu nepříčetnosti)
- pachatel – kdokoli
- tzv. vlastnoruční delikt – pachatelem je jen ten, kdo sám, svým jednáním naplní znaky SPTČ
- subjektivní stránka – úmysl či nedbalost, ale pouze ve vztahu k přivedení se do nepříčetnosti
- TČ opilství může být přečinem, zločinem či zvlášť závažným zločinem
- uvedení jiného do stavu nepříčetnosti není trestné, i když dotyčný spáchal v tomto stavu kvazidelikt
- pokud spáchá pachatel v nepříčetnosti více kvazideliktů, jde stále jen o 1 skutek, o 1 TČ opilství
- nemůže-li pachatel ovládnout své nutkání požít alkoholické nápoje (např. pro konečnou fázi závislosti)
a neovládá tak ani to, zda se přivede do stavu nepříčetnosti, nebude TO pro nepříčetnost

136
 B29 Trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných VII: organizovaná zločinecká
skupina a některé další formy trestné součinnosti
Organizovaná zločinecká skupina
- hlava X – díl 7
- OZS (§ 129) = jedna z forem trestné součinnosti, 5 pojmových znaků:
o společenství nejméně 3 trestně odpovědných osob
o s vnitřní organizační strukturou,
o s rozdělením funkcí a
o dělbou činností,
o které je zaměřeno na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti
- těchto 5 znaků odlišuje OZS od organizované skupiny (obecně přitěžující okolnost nebo okolnost
podmiňující použití vyšší trestní sazby):
o sdružení nejméně 3 trestně odpovědných osob
o s dělbou úkolů a
o jehož činnost se vyznačuje plánovitostí a koordinovaností
o chybí vnitřní organizační struktura, rozdělení funkcí a soustavnost páchání úmyslné trestné
činnosti

Účast na organizované zločinecké skupině (§ 361)

- Kdo založí organizovanou zločineckou skupinu (alinea 1), kdo se činnosti organizované zločinecké
skupiny účastní (alinea 2), nebo kdo organizovanou zločineckou skupinu podporuje (alinea 3).
- objekt – zájem na potlačování organizované kriminality
- objektivní stránka – založení, účast na činnosti, nebo podpora OZS
- založení = činnost směřující ke vzniku organizace (např. získávání nových členů)
- účast na činnosti = podílení se na činnosti; aktivita jako taková nemusí být TČ, stačí, když pachatel ví,
že tak koná ve prospěch OZS
- podpora = jednání osob stojících mimo OZS, které je vědomě ve prospěch OZS (např. půjčení
automobilu)
- pachatel – člen i nečlen (podpora) OZS
- subjektivní stránka – úmysl; ten musí zahrnovat alespoň srozumění s tím, že organizace splňuje
pojmové znaky OZS
- postihuje samotné založení, podporu či účast na OZS, aniž došlo ke spáchání jiného TČ
- § 107 (pachatel TČ spáchaného ve prospěch OZS) a § 108 (ukládání TOS pachateli TČ spáchaného ve
prospěch OZS) se neuplatní – zásada zákazu dvojího přičítání
- neoznámení je trestné
- zvláštní ustanovení o účinné lítosti (§ 362) – kdo spáchá čin uvedený v § 361, není trestný, učinil-li o
OZS oznámení státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu v době, kdy nebezpečí, které vzniklo zájmu
chráněnému tímto zákonem z jiného činu OZS, než je uveden v § 361, mohlo být ještě odstraněno;
voják může takové oznámení učinit i nadřízenému

Beztrestnost agenta (§ 363)

- speciální ustanovení o beztrestnosti pro policistu plnícího úkoly jako agent podle TŘ, který se účastní
nebo podporuje zločinné spolčení
- agent = příslušník Policie ČR plnící úkoly uložené mu řídícím orgánem, vystupující zpravidla se
zastíráním účelu své činnosti
- objektivní stránka:
o odst. 1 – agent, který se účastní činnosti OZS nebo OZS podporuje, není pro TČ účasti na OZS
podle § 361 trestný, jestliže se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné
činnosti spáchané ve prospěch OZS anebo jejímu spáchání předejít

137
 o odst. 2 – agent, který se účastní činnosti OZS nebo jako člen organizované skupiny nebo
některou takovou skupinu podporuje, není trestný pro TČ uvedené v § 312c odst. 2, jestliže
se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané členy
organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo spáchané ve prospěch OZS
anebo jejímu spáchání předejít
o odst. 3 – vyloučení beztrestnosti agenta provokatéra – beztrestným se nestává agent, který
OZS nebo organizovanou skupinu založil nebo zosnoval nebo je jejím vedoucím
představitelem/činitelem

Některé další formy trestné součinnosti

- hlava X – díl 8
- jde o jednání, která vyvolávají, usnadňují a podporují trestnou činnost jiných osob nebo vytvářejí
příznivé podmínky pro trestnou činnost jiných osob či umožňují pachatelům uniknout
- neplatí zde akcesorita (odpovědnost osob závislá na pachateli hlavního TČ), protože jde o samostatné
TČ
- objekt – zájem na potlačování kriminality

Podněcování k trestnému činu (§ 364)

- Kdo veřejně podněcuje k trestnému činu.
- podněcování = veřejný projev, který je způsobilý vyvolat u jiných osob náladu nebo rozhodnutí spáchat
TČ
o širší než návod – podněcovat lze i k individuálně neurčenému TČ a může směřovat vůči
individuálně neurčenému počtu osob
- komisivní TČ
- veřejnost (§ 117) – jestliže je spáchán:
o před nejméně 3 osobami současně přítomnými, nebo
o obsahem tiskoviny nebo rozšiřovaného spisu, filmem, rozhlasem, TV, veřejně přístupnou
počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem
- je lhostejné, zda projev v adresátech vzbudil zamýšlené účinky, či nikoli
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl zahrnující vědomí, že projev může vyvolat dané účinky

Schvalování trestného činu (§ 365)

- Kdo veřejně schvaluje spáchaný zločin nebo kdo veřejně vychvaluje pro zločin jeho pachatele.
- Kdo v úmyslu projevit souhlas s trestným činem
o pachatele nebo osobu jemu blízkou odmění nebo odškodní za trest, nebo
o na takovou odměnu nebo odškodnění pořádá sbírku.
- objektivní stránka – 2 základní SP
- k jednání podle odst. 1 může dojít i před spácháním schvalovaného činu, odst. 2 se týká již spáchaného
TČ a nevyžaduje se znak veřejnosti
- na trestnost zde nemá vliv, zda byl pachatel za čin odsouzen, a je také nepodstatné, pokud byl
schvalovaný zločin již promlčen
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl, v odst. 2 úmysl projevit souhlas s TČ

Nadržování (§ 366)
- Kdo pachateli trestného činu pomáhá v úmyslu umožnit mu, aby unikl trestnímu stíhání, trestu nebo
ochrannému opatření nebo jejich výkonu.
- Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1 ve prospěch osoby sobě blízké, není trestný, ledaže by tak učinil
v úmyslu
o pomoci osobě, která spáchala trestný čin vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310),
teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), účasti na teroristické skupině (§ 312a),
financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu (§ 312e), vyhrožování

138
 teroristickým trestným činem (§ 312f), genocidia (§ 400), útoku proti lidskosti (§ 401),
apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402), agrese (§ 405a), přípravy útočné války (§ 406),
použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411), válečné
krutosti (§ 412), perzekuce obyvatelstva (§ 413), plenění v prostoru válečných operací (§ 414)
nebo zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 415), nebo
o opatřit sobě nebo jinému majetkový prospěch.
- objektivní stránka – pomoc pachateli TČ v úmyslu umožnit mu, aby unikl trestnímu stíhání, trestu
nebo ochrannému opatření nebo jejich výkonu
- rozdíl od účastenství ve formě pomoci – nadržování proběhne až po dokonání TČ bez předchozího
přislíbení
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl
- legalizace výnosů z TČ je vůči TČ nadržování speciální

Nepřekažení trestného činu (§ 367)

- objektivní stránka – nepřekažení nejtěžších TČ taxativně vyjmenovaných v odst. 1, o jejichž přípravě
nebo páchání se pachatel hodnověrně dověděl (např. vražda, mučení a kruté nelidské zacházení,
znásilnění, pohlavní zneužití, podplacení, braní rukojmí, rozvracení republiky)
- překažení = jednání, které je v konkrétním případě způsobilé zabránit spáchání či dokonání TČ;
překazit TČ lze i jeho včasným oznámením státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může
oznámit i nadřízenému
- vyloučení trestnosti (odst. 2) – pachatel není trestný, nemohl-li TČ překazit bez značných nesnází,
nebo aniž by sebe nebo osobu blízkou uvedl v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy
nebo trestního stíhání; uvedení osoby blízké v nebezpečí trestního stíhání však nezbavuje pachatele
TO, pokud jde o taxativně vyjmenované TČ (např. vlastizrada, teroristický útok, sabotáž, apartheid,
financování terorismu)
- pachatel – kdokoli kromě spolupachatele, účastníka a přípravce hlavního TČ; i duchovní či advokát!
- subjektivní stránka – úmysl

Neoznámení trestného činu (§ 368)

- objektivní stránka – neoznámení nejtěžších TČ taxativně vyjmenovaných v odst. 1, o jejichž spáchání
se pachatel hodnověrně dověděl
- jde o nejednání, které bylo spácháno až po spáchání hlavního TČ – pokud by čin ještě nebyl dokonán,
šlo by o nepřekažení TČ
- vyloučení trestnosti (odst. 2) – nemohla-li osoba oznámení učinit, aniž by sebe nebo osobu blízkou
uvedla v nebezpečí smrti, ublížení na zdraví, jiné závažné újmy nebo trestního stíhání
- osoby, které nemají oznamovací povinnost (odst. 3):
o advokát či jeho zaměstnanec, duchovní
o u TČ obchodování s lidmi podle § 168 odst. 2 a zbavení osobní svobody podle § 170 též osoba
poskytující pomoc obětem TČ
- pachatel – kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

B30 Trestné činy proti branné povinnosti a trestné činy vojenské

Trestné činy proti branné povinnosti
- hlava XI
- druhový objekt – dodržování povinností uložených občanům v zájmu obrany vlasti
- souvisí s bezpečností státu a jeho obyvatel a je jednou ze základních funkcí státu
- ústavní zákon o bezpečnosti ČR stanoví, že:
o obrana vlasti je povinností každého občana

139
 o bezpečnost ČR zajišťují ozbrojené síly, ozbrojené bezpečnostní sbory, záchranné sbory a
havarijní služby
- ozbrojené síly mohou být doplňovány na základě branné povinnosti:
o branná povinnost = veřejnoprávní povinnost zavazující občany ČR k účasti na vojenském
výcviku a na obraně státu
o výkon povinnosti vzniká pouze v době vyhlášení válečného stavu či stavu ohrožení státu,
v době míru je doplňování ozbrojených sil založeno výlučně na dobrovolnosti = plná
profesionalizace armády
o výjimka z branné povinnosti – je-li výkon vojenské služby v rozporu se svědomím či
náboženským vyznáním občana
o vzniká občanu dnem následujícím po dni dovršení 18 let a zaniká v 60 letech
o branná povinnost je konkretizována povinnostmi občana:
 podrobit se odvodnímu řízení
 vykonávat vojenskou činnou službu
 plnit další povinnosti podle branného zákona
- branné zákonodárství – zákon o branné povinnosti, zákon o zajišťování obrany ČR
- mnohdy je v základní SP či okolností podmiňující použití vyšší trestní sazby spáchání činu za válečného
stavu nebo za stavu ohrožení státu
- stav ohrožení státu (ÚZ o bezpečnosti ČR) = vyhlašuje Parlament na návrh vlády, je-li bezprostředně
ohrožena svrchovanost státu, územní celistvost či jeho demokratické základy; je třeba souhlasu
nadpoloviční většiny všech poslanců i senátorů
- válečný stav (čl. 43 Ústavy) = vyhlašuje Parlament, je-li ČR napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní
závazky o společné obraně proti napadení

Maření způsobilosti k službě (§ 369)

- Kdo sebe nebo jiného učiní trvale nebo dočasně nezpůsobilým nebo méně způsobilým k plnění
branné povinnosti v době míru.
- objekt – zájem na plnění branné povinnosti nebo jiných úkolů pro obranu vlasti
- objektivní stránka – pachatel sebe nebo jiného učiní trvale nebo dočasně nezpůsobilým nebo méně
způsobilým k plnění branné povinnosti v době míru
- pachatel – osoba s brannou povinností, pokud jednání spočívá v sebepoškozování; jinak kdokoli
- subjektivní stránka – úmysl

Neplnění odvodní povinnosti (§ 370)

- Kdo se nedostaví k odvodnímu řízení v úmyslu svou odvodní povinnost nesplnit nebo její splnění
oddálit.
- objekt – zájem na plnění odvodní povinnosti jakožto jedné z konkretizací branné povinnosti
- objektivní stránka – pachatel se nedostaví k odvodnímu řízení
- pachatel – pouze branec
- subjektivní stránka – úmysl svou odvodní povinnost nesplnit či její splnění oddálit

Obcházení branné povinnosti (§ 371)

- Kdo se dopustí pletich v úmyslu dosáhnout úlev v plnění branné povinnosti.
- Kdo se dopustí pletich v úmyslu
o sám se zcela nebo zčásti vyhnout plnění branné povinnosti, nebo
o jiného zcela nebo zčásti vymknout z plnění branné povinnosti.
- objekt – zájem na plnění branné povinnosti
- objektivní stránka:
o pachatel se dopustí pletich v úmyslu dosáhnout úlev v plnění branné povinnosti
o pachatel se dopustí pletich v úmyslu sám se zcela nebo zčásti vyhnout plnění branné
povinnosti, nebo jiného zcela nebo zčásti vymknout z plnění branné povinnosti

140
 - pletichy = podvodné jednání (např. předstírání nepravdivých či zkreslených skutečností, předkládání
falešných dokladů, nezákonné ovlivňování rozhodování orgánů)
- dosažení toužebného cíle není vyžadováno, stačí dopuštění se pletich ve výše uvedeném úmyslu

Nenastoupení služby v ozbrojených silách (§ 372), nenastoupení mimořádné služby v ozbrojených

silách (§ 373) / z nedbalosti (§ 374)

- Kdo na základě řádně mu doručeného povolávacího rozkazu nenastoupí

o za nouzového stavu službu v ozbrojených silách
o za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mimořádnou službu v ozbrojených silách
o z nedbalosti nenastoupí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mimořádnou
službu v ozbrojených silách
o do 24 hodin po uplynutí lhůty stanovené v takovém povolávacím rozkaze, ač mu v tom
nebránila žádná zákonem předpokládaná překážka
- Kdo, v případě, že neobdrží povolávací rozkaz, nenastoupí
o za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mimořádnou službu v ozbrojených silách
o z nedbalosti za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mimořádnou službu v
ozbrojených silách
o na základě veřejné vyhlášky nebo mobilizační výzvy, ač mu v tom nebránila žádná zákonem
předpokládaná překážka
- objekt – zájem státu na řádném a včasném nastoupení vojenské činné služby
- objektivní stránka – viz SP
- čistě omisivní TČ
- nouzový stav = státní krizové opatření pro závažné živelní nebo průmyslové katastrofy
- mobilizace = hromadné povolání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby; na návrh vlády nařizuje
a zrušuje prezident mobilizační výzvou
- pachatel – jen osoba mající povinnost nastoupit vojenskou službu
- subjektivní stránka – § 372 a § 373 úmysl, § 374 nedbalost

Trestné činy vojenské

- hlava XII
- druhový objekt – společenské vztahy uvnitř ozbrojených sil a bezpečnostních sborů vznikající v
souvislosti s jejich úkoly
- ozbrojené síly = jedna ze složek zajišťujících bezpečnost ČR; dělí se na armádu ČR, vojenskou kancelář
prezidenta republiky a na hradní stráž
- právní úprava – zákon o ozbrojených silách ČR, zákon o branné povinnosti, zákon o vojácích z povolání
a zákon o zajišťování obrany ČR + množství interních instrukcí
- pachatel – voják (§ 114 odst. 4):
o voják v činné službě
o voják mimo činnou službu, je-li ve služebním stejnokroji
o příslušník bezpečnostního sboru u taxativně vymezených TČ (viz i § 399)
o válečný zajatec
- bezpečnostní sbor = Policie, hasiči, celní správa, Vězeňská služba, BIS a Úřad pro zahraniční styky a
informace
- hlava XII je rozdělena do 5 dílů:
o díl 1 – TČ proti vojenské podřízenosti a vojenské cti
o díl 2 – TČ proti povinnosti konat vojenskou službu
o díl 3 – TČ proti povinnostem strážní, dozorčí nebo jiné služby
o díl 4 – TČ ohrožující bojeschopnost ozbrojených sil
o díl 5 – TČ proti služebním povinnostem příslušníků bezpečnostních sborů

Neuposlechnutí rozkazu (§ 375) / z nedbalosti (§ 376)

- Kdo odepře provést nebo úmyslně neprovede rozkaz.

141
 - Kdo z nedbalosti neprovede rozkaz, a tím zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého služebního
úkolu.
- objekt – vztah vojenské nadřízenosti a podřízenosti (subordinace), jejímž projevem je právo
nadřízeného vydávat podřízeným vojákům rozkazy a jejich povinnost rozkaz vykonat řádně a včas
- objektivní stránka – pachatel:
o odepře provést rozkaz nebo úmyslně neprovede rozkaz
o z nedbalosti neprovede rozkaz, a tím zmaří nebo podstatně ztíží splnění důležitého
služebního úkolu
- rozkaz = forma velení; projev vůle nadřízeného, kterým se podřízenému závazně ukládá povinnost s
údaji nezbytnými k jejímu splnění:
o nadřízený může ukládat povinnosti jen v oblasti, ve které je podřízenému nadřízen
o rozkaz se může týkat jen plnění úkolů ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů
- odepření provedení = výslovný nebo konkludentní projev vůle podřízeného, jímž dává najevo, že
vůbec nehodlá splnit rozkaz jako celek
- neprovedení rozkazu = podřízený, aniž po vydání rozkazu projevil odpor, zaviněně způsobí, že do
stanovené lhůty není rozkaz splněn vůbec nebo jen z části, nepřesně či opožděně
- pachatel – voják i příslušník bezpečnostního sboru
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost
- voják je povinen odepřít splnění rozkazu, kterým by došlo ke spáchání TČ (pokud nerozpoznal
trestnost, odpovědnost by nesl jen nadřízený)
- příprava je trestná
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. těžká újma na zdraví nebo smrt

Zprotivení a donucení k porušení vojenské povinnosti (§ 377)

- Kdo klade odpor vojáku, který plní vojenskou povinnost, nebo jej donutí k porušení vojenské
povinnosti.
- objekt – nerušené plnění vojenských povinností
- objektivní stránka – pachatel:
o klade odpor vojáku, který plní vojenské povinnosti
o donutí takového vojáka k porušení vojenské povinnosti
- kladení odporu = intenzivní bránění v plnění stanovených vojenských povinností; může jít o pasivní
rezistenci (musí být natolik intenzivní, aby jej šlo překonat jen násilně) i o násilí či pohrůžku násilím či
způsobení jiné újmy vojákovi
- donucení k porušení vojenské povinnosti = násilně či hrozbou násilím či jinou újmou, směřuje proti
vojákovi nebo vůči jiné osobě; k dokonání je třeba, aby voják svou povinnost opravdu porušil X
donucením není úplata, přemlouvání či obelstění vojáka
- pachatel – voják; pokud nevoják (a voják by vystupoval jako úřední osoba) → násilí proti úřední osobě
- subjektivní stránka – úmysl
- příprava je trestná
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. se zbraní, za bojové situace, těžká újma na
zdraví

Urážka mezi vojáky (§ 378-380)

- Kdo urazí nadřízeného nebo vojáka s vyšší hodností, podřízeného nebo vojáka s nižší hodností, nebo
vojáka stejné hodnosti v době, kdy sám nebo uražený vykonává strážní, dozorčí nebo jinou službu.
- Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí urazí nadřízeného nebo vojáka s vyšší hodností,
nebo podřízeného nebo vojáka s nižší hodností.
- Kdo násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí urazí vojáka stejné hodnosti v době, kdy sám nebo
uražený vykonává strážní, dozorčí nebo jinou službu.
- objekt – vojenská čest, zdvořilost a vztahy mezi příslušníky ozbrojených sil
- objektivní stránka:
o pachatel urážlivým jednáním urazí:

142
  nadřízeného nebo vojáka s vyšší hodností
 podřízeného nebo vojáka s nižší hodností
 vojáka stejné hodnosti v době, kdy sám nebo uražený vykonává strážní, dozorčí nebo
jinou službu
o přičemž se tak může stát:
 ústním nebo písemným projevem, posunkem, násilím nebo pohrůžkou násilím, které
má být vykonáno v budoucnu
 násilím nebo pohrůžkou bezprostředního násilí (§ 379 a § 380)
- urážlivý projev = projev objektivně způsobilý snížit vážnost vojenské hodnosti či lidské důstojnosti
- násilí = fyzický útok na tělesnou integritu vojáka; nesmí však jít o násilí vůči jinému vojákovi za
jakýchkoli okolností
- nižší a vyšší hodnost = podle hodnosti u vojáků, kteří si nejsou navzájem podřízení a nadřízení
- subjektivní stránka – úmysl, ten musí zahrnovat i subordinaci

Násilí vůči nadřízenému (§ 381)

- Kdo užije násilí vůči nadřízenému
o v úmyslu působit na výkon jeho vojenských povinností, nebo
o pro výkon jeho vojenských povinností.
- objekt – výkon pravomoci nadřízeného
- objektivní stránka – pachatel užije násilí vůči nadřízenému:
o v úmyslu působit na výkon jeho vojenských povinností – nutí nadřízeného rozhodnout
určitým způsobem
o pro výkon jeho vojenských povinností – msta
- pachatel – podřízený voják či příslušník bezpečnostního sboru
- subjektivní stránka – úmysl
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. těžká újma na zdraví, smrt

Porušování práv a chráněných zájmů vojáků (§ 382 a § 383)

- Kdo vojáka stejné hodnosti nutí k osobním úsluhám nebo ho omezuje na právech nebo svévolně
ztěžuje výkon jeho služby.
- Kdo podřízeného vojáka nebo vojáka s nižší hodností nutí k osobním úsluhám nebo ho omezuje na
právech nebo svévolně ztěžuje výkon jeho služby anebo mu uloží kázeňský trest v rozporu s jiným
právním předpisem.
- objekt – osobní svoboda vojáka, jeho důstojnost, tělesná integrita, svoboda rozhodování, vojenská
disciplína
- objektivní stránka – pachatel:
o vojáka stejné hodnosti nutí k osobním úsluhám nebo ho omezuje na právech nebo svévolně
ztěžuje výkon jeho služby
o podřízeného vojáka nebo vojáka s nižší hodností nutí k osobním úsluhám nebo ho omezuje na
právech nebo svévolně ztěžuje výkon jeho služby anebo mu uloží kázeňský trest v rozporu s
jiným právním předpisem
- jde o formy šikany; nutit jiného lze násilím, pohrůžkou násilí či jiné újmy, zneužitím jeho
tísně/závislosti
- osobní úsluhy = nejsou prováděny v zájmu ozbrojených sil, ale jen ve prospěch jednotlivce (např.
příprava jídla pachateli)
- pachatel – voják stejné hodnosti (§ 382), nadřízený voják nebo s vyšší hodností (§ 383)
- subjektivní stránka – úmysl

Vyhýbání se výkonu služby (§ 384) / z nedbalosti (§ 385)

- Kdo se za nouzového stavu v úmyslu vyhnout se výkonu služby poškodí na zdraví, předstírá nemoc,
padělá listinu, zneužije návykovou látku nebo použije jiného úskoku.

143
 - Kdo se za stavu ohrožení státu, za válečného stavu nebo za bojové situace učiní z nedbalosti
nezpůsobilým vykonávat službu tím, že zneužije návykovou látku.
- objekt:
o § 384 – zájem na řádném plnění služebních úkonů a vojenské služby
o § 385 – povinnost vojáka být za stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo za bojové situace
připraven vykonávat určenou službu
- objektivní stránka – pachatel se:
o poškodí na zdraví, předstírá nemoc, padělá listinu, zneužije návykovou látku nebo použije
jiného úskoku
o učiní z nedbalosti nezpůsobilým vykonávat službu tím, že zneužije návykovou látku
- bojová situace = okamžik, kdy jednotka vstupuje do stavu bezprostředně předcházejícímu střetnutí
nepřítele
- pachatel – voják povinný vykonávat vojenskou službu
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost

Zběhnutí (§ 386)
- Kdo se svémocně vzdaluje v úmyslu vyhnout se vojenské službě.
- objekt – povinnost vojáka být přítomen ve stanovené době v místě služebního určení
- objektivní stránka – voják se svémocně vzdaluje v úmyslu vyhnout se vojenské službě
- svémocné vzdálení (§ 115) – svémocně se vzdaluje, kdo:
o nenastoupí v určeném čase k výkonu služby
o se vzdálí bez dovolení z výkonu služby
o je odloučen za bojové situace od místa výkonu služby a po pominutí příčiny odloučení se
nepřihlásí kterémukoli nadřízenému nebo jinému vojenskému útvaru, a to i v případě návratu
ze zajetí nebo po osvobození ze zajetí
- trvající TČ
- subjektivní stránka – úmysl
- příprava je trestná
- okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. se zbraní, za válečného stavu

Svémocné odloučení (§ 387)

- Kdo se svémocně vzdaluje tím, že se nedostaví včas k odjezdu nebo odletu vojenského transportu.
- Kdo se svémocně vzdaluje po dobu delší než tři dny,
o kdo se svémocně vzdaluje opakovaně po dobu delší než 24 hodiny, ačkoliv již byl v posledním
roce za takový čin kázeňsky potrestán,
o kdo se svémocně vzdaluje po dobu delší než dva dny v době plnění zvlášť důležitých úkolů,
nebo
o kdo se při službě v zahraničí svémocně vzdaluje po dobu delší než 24 hodiny.
- objekt – povinnost vojáka být přítomen ve stanovené době v místě služebního určení
- objektivní stránka – viz SP
- trvající TČ
- pachatel – každý voják
- subjektivní stránka – úmysl

Vyhýbání se výkonu strážní, dozorčí nebo jiné služby (§ 388)

- Kdo se v úmyslu vyhnout se výkonu strážní, dozorčí nebo jiné služby poškodí na zdraví, předstírá
nemoc, padělá listinu, zneužije návykovou látku nebo použije jiného úskoku.
- objekt – zájem na řádném výkonu strážní, dozorčí a jiné obdobné služby
- objektivní stránka – pachatel se v úmyslu vyhnout se výkonu strážní, dozorčí nebo jiné služby poškodí
na zdraví, předstírá nemoc, padělá listinu, zneužije návykovou látku nebo použije jiného úskoku
- pachatel – kdokoli, kdo má danou povinnost
- subjektivní stránka – úmysl

144
 - okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby – např. za stavu ohrožení státu, válečného stavu
nebo za bojové situace

Porušení povinnosti strážní, dozorčí nebo jiné služby (§ 389 a § 390) a porušení povinnosti služby při
obraně vzdušného prostoru (§ 391)
- Kdo ve strážní nebo jiné obdobné službě poruší, byť i z nedbalosti, předpisy nebo pravidla této služby
nebo zvláštní nařízení podle nich vydaná.
- Kdo v dozorčí nebo jiné službě, byť i z nedbalosti, poruší předpisy nebo pravidla této služby.
- Kdo poruší, byť i z nedbalosti, pravidla služby v zařízeních určených k zajištění bezpečnosti vzdušného
prostoru.
- objekt – zájem na řádném výkonu strážní, dozorčí či jiné obdobné služby
- objektivní stránka – pachatel ve strážní, dozorčí nebo jiné obdobné službě poruší, byť i z nedbalosti,
předpisy nebo pravidla této služby nebo zvláštní nařízení podle nich vydaná
- závažný způsob porušení = např. dozorčí orgán spící ve službě či popíjející v baru
- pachatel – voják a u § 389 a § 390 také příslušník bezpečnostního sboru
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost

Ohrožování morálního stavu vojáků (§ 392)

- Kdo popuzuje vojáky proti vojenské službě nebo proti nadřízenému (alinea 1), nebo kdo závažným
způsobem nebo soustavně rozvrací vojenskou kázeň (alinea 2).
- objekt – bojeschopnost, morální stav vojska, kázeň jednotky i jednotlivce
- objektivní stránka – pachatel:
o popuzuje vojáky proti vojenské službě nebo proti nadřízenému, nebo
o rozvrací závažným způsobem nebo soustavně vojenskou kázeň
- není zapotřebí, aby pachatel svého cíle skutečně dosáhl
- popuzování = aktivní působení na vojáky, jehož cílem je v osobách vyvolat náladu zaměřenou proti
vojenské disciplíně, službě nebo nadřízenému
- soustavné rozvracení vojenské kázně = soustavné a hrubé negativní působení na disciplínu jednotky
- pachatel – voják
- subjektivní stránka – úmysl

Porušení služební povinnosti vojáka (§ 393)

- Kdo ke škodě ozbrojených sil nesplněním uložené služební povinnosti podle svého služebního
zařazení, byť i z nedbalosti, podstatně sníží použitelnost vojenského materiálu.
- Kdo bez oprávnění užije vojenský materiál větší hodnoty k účelu, pro který není určen, nebo k
takovému užití dá souhlas (alinea 1), nebo kdo zneužije nebo umožní zneužití podřízených k úkolům
nad rámec služebních povinností (alinea 2).
- objekt – ochrana vojenského materiálu před poškozením a zneužitím, ochrana osobní svobody vojáků
před zneužíváním
- objektivní stránka – viz SP
- vojenský materiál = vojenská výstroj, výzbroj, technika a určená technická zařízení, která jsou užívána
k plnění nebo zabezpečení úkolů ozbrojených sil
- pachatel – jen voják
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost

Zbabělost před nepřítelem (§ 394)

- Kdo se za bojové situace ze zbabělosti nebo malomyslnosti vzdá do zajetí.
- objekt – bojeschopnost, morální stav vojáků a zájem na plnění povinností v ozbrojeném konfliktu
- objektivní stránka – pachatel se za bojové situace ze zbabělosti nebo malomyslnosti vzdá do zajetí
- vzdání se do zajetí = přestat bojovat a složit zbraně, ačkoli bylo ještě možné proti nepříteli bojovat;
vzdání se do zajetí na základě donucení není trestné
- nepřítel = ozbrojená nepřátelská jednotka (ozbrojený výsadek cizího státu, teroristé)
- pachatel – voják

145
 - subjektivní stránka – úmysl + pohnutka (zbabělost, malomyslnost)

Nesplnění bojového úkolu (§ 395)

- Kdo se bez dovolení vzdálí z místa výkonu služby za bojové situace.
- Kdo se za bojové situace vyhýbá povinnosti splnit bojový úkol nebo odepře použít zbraně.
- objekt – odvážné plnění úkolů vojenské služby za bojové situace
- objektivní stránka – 2 základní SP
- pachatel – voják
- subjektivní stránka – úmysl
- příprava je trestná

Opuštění vojenského materiálu (§ 396) a vydání vojáků a vojenského materiálu nepříteli (§ 397)
- Kdo za bojové situace odhodí, opustí nebo učiní neupotřebitelnou vojenskou výzbroj nebo jinou
vojenskou techniku.
- Velitel, který, aniž to bylo vyvoláno bojovou situací, nepříteli vydá, byť i z nedbalosti, vojáky nebo
ponechá mu vojenskou výzbroj, vojenskou techniku nebo technická zařízení.
- objekt – bojeschopnost jednotky i vojáka, morální stav vojáků, disciplína a odpovědnost, ochrana
vojenských sil před vydáním nepříteli
- objektivní stránka – viz SP
- vojenská technika = vozidla ozbrojených sil, vojenská plavidla a technika
- pachatel – § 396 voják, § 397 velitel
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost
- příprava je trestná

Porušení služební povinnosti příslušníka bezpečnostního sboru (§ 398)

- Kdo ke škodě bezpečnostního sboru nesplněním uložené služební povinnosti, byť i z nedbalosti,
podstatně sníží použitelnost výzbroje, výstroje nebo jiných věcných prostředků.
- Kdo bez oprávnění užije věcného prostředku větší hodnoty uvedeného v odstavci 1 k účelu, pro který
není určen, nebo k takovému užití dá souhlas (alinea 1), nebo kdo zneužije nebo umožní zneužití
podřízených nebo nižších k mimoslužebním úkonům (alinea 2).
- objekt – ochrana věcných prostředků před poškozením a zneužitím, ochrana osobní svobody
podřízených před zneužíváním
- objektivní stránka – viz SP
- nesplnění = omisivní jednání
- pachatel – jen příslušník bezpečnostního sboru (příslušník, který má uloženou služební povinnost;
nadřízený)
- subjektivní stránka – úmysl i nedbalost
- příprava je trestná

B31 Trestné činy proti lidskosti, proti míru a válečné trestné činy
- hlava XIII – 3 díly:
o TČ proti lidskosti
o TČ proti míru a válečné TČ
o společné ustanovení
- druhový objekt – zájem na zachování základních lidských atributů, žít v klidu a míru
- představují naplnění závazků plynoucích z mezinárodních smluv, zejména:
o Úmluvy o nepromlčitelnosti válečných zločinů a zločinů proti lidskosti
o Úmluvy o zabránění a trestání zločinů genocidia
o Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace
o Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání
- zločiny proti lidskosti:
o vražda, vyhlazování, zotročování,

146
 o deportace, věznění, mučení, sexuální násilí,
o perzekuce z důvodů politických, rasových, národnostních, etnických, kulturních či
náboženských nebo z důvodu pohlaví
o a jiné nelidské činy, pokud byly spáchány v rámci rozsáhlého nebo systematického útoku
zaměřeného proti civilnímu obyvatelstvu
o zločin genocidia
- válečné zločiny:
o porušení zákonů války, ozbrojeného konfliktu nebo válečných zvyklostí
o např. ohrožení zdraví nebo života chráněné osoby, útok na zakázaný cíl nebo vedený
zakázaným způsobem, nelidské nebo kruté zacházení, zneužívání mezinárodních ochranných
znaků
- zvláštní nepřímá forma odpovědnosti nadřízeného za zločiny podle MP (§ 418):
o vojenský nebo jiný nadřízený je trestně odpovědný za TČ spáchaný jeho podřízeným, nad
kterým vykonával svou pravomoc a kontrolu, jestliže, byť i z nedbalosti, mu ve spáchání
takového činu nezabránil, spáchání takového činu mu nepřekazil nebo ho za spáchání
takového činu nepostihl nebo ho nepředal orgánu příslušnému k takovému postihu
o na jeho TO a trestnost se užije ustanovení o TO a trestnosti podřízeného pachatele (pravý
omisivní delikt)
o TČ genocidia, útoku proti lidskosti, použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného
vedení boje, válečné krutosti, perzekuce obyvatelstva, plenění v prostoru válečných operací,
zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků, zneužití vlajky a příměří nebo ublížení
parlamentáři

TČ proti lidskosti
Genocidium (§ 400)
- Kdo v úmyslu zničit úplně nebo částečně některou rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou,
třídní nebo jinou podobnou skupinu lidí
o uvede příslušníky takové skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit jejich
úplné nebo částečné fyzické zničení,
o provede opatření směřující k tomu, aby se v takové skupině bránilo rození dětí,
o násilně převádí děti z jedné takové skupiny do druhé, nebo
o způsobí příslušníkovi takové skupiny těžkou újmu na zdraví nebo smrt.
- objekt – právo národů, národností, všech ras a etnik a náboženských skupin na existenci a právo na
život a svobodný rozvoj osobnosti
- objektivní stránka – viz SP
- subjektivní stránka – úmysl
- příprava je trestná
- je speciální k útoku proti lidskosti

Útok proti lidskosti (§ 401)

- Kdo se v rámci rozsáhlého nebo systematického útoku zaměřeného proti civilnímu obyvatelstvu
dopustí
o vyhlazování lidí,
o zotročování,
o deportace nebo násilného přesunu skupiny obyvatelstva,
o znásilnění, sexuálního otroctví, vynucené prostituce, vynuceného těhotenství, vynucené
sterilizace nebo jiné obdobné formy sexuálního násilí,
o perzekuce skupiny obyvatelstva na politickém, rasovém, národnostním, etnickém, kulturním
nebo náboženském základě, z důvodu pohlaví nebo z jiného podobného důvodu,
o apartheidu nebo jiné podobné segregace nebo diskriminace,

147
 o zbavení osobní svobody, zavlečení na neznámé místo nebo jakéhokoli jiného omezení osobní
svobody s následným nedobrovolným zmizením osob,
o mučení,
o vraždy, nebo
o jiného nelidského činu obdobné povahy.
- objekt – právo národů, národnostních, etnických, rasových, a náboženských skupin na existenci, právo
na život a respektování osobnosti
- objektivní stránka – viz SP
- subjektivní stránka – úmysl
- příprava je trestná

Apartheid a diskriminace skupiny lidí (§ 402)

- Kdo uplatňuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou nebo třídní segregaci
nebo jinou podobnou diskriminaci skupiny lidí.
- objekt – život, zdraví, důstojnost a rovnoprávnost obyvatel
- objektivní stránka – pachatel uplatňuje apartheid nebo rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou
nebo třídní segregaci nebo jinou diskriminaci skupiny lidí
- apartheid = politika rasové diskriminace a segregace
(nedobrovolného a násilného oddělování barevného a bělošského obyvatelstva založená na rozlišování
a zvýhodňování jedné rasy vůči druhé)
- příprava je trestná
- subjektivní stránka – úmysl
- je-li čin spáchán v rámci rozsáhlého a systematického útoku zaměřeného proti civilnímu obyvatelstvu,
půjde o útok proti lidskosti

Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403) a
projev sympatií k takovému hnutí (§ 404)
- Kdo založí, podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod
člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné
skupině osob.
- Kdo veřejně projevuje sympatie k hnutí uvedenému v § 403 odst. 1.
- objekt – základní lidská a občanská práva a svobody, rovnoprávnost všech lidí
- objektivní stránka – viz SP
- hnutí = skupina osob aspoň částečně organizovaná, byť i formálně neregistrovaná, směřující k
potlačení práv a svobod člověka nebo hlásající národnostní, rasovou, náboženskou či třídní zášť proti
jiné skupině osob; hnutí v době činu musí existovat, byť i v modifikované podobě, jinak by šlo o pokus
TČ
- podpora = jednání, které má hnutí posílit, získat mu příznivce či rozšířit jeho vliv; i morální či materiální
podpora
- propagace = veřejné šíření idejí takového hnutí, vedené záměrem získat mu stoupence; může jít o
propagaci otevřenou i skrytou, může jít např. o vystavování, prodej či výměnu militarií např. SS
- veřejné projevování sympatií = výslovné či konkludentní vyjádření kladného vztahu k hnutí
- subjektivní stránka – úmysl zahrnující skutečnost, že pachatel svým jednáním takové hnutí podporuje
atd.
- příprava je trestná

Šíření díla k propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403a)
- Kdo ve větším rozsahu vyrobí, doveze, vyveze, proveze, nabídne, činí veřejně přístupným,
zprostředkuje, uvede do oběhu, prodá nebo jinak jinému opatří nebo pro jiného vytvoří dílo, které
vyobrazuje, zachycuje nebo jinak znázorňuje symboly, zejména loga, vlajky, odznaky, uniformy a jejich
části, hesla, výroky, prohlášení, slogany a formy pozdravů, představitele nebo projevy představitelů
hnutí uvedeného v § 403 odst. 1.

148
 - zvláštní ustanovení o beztrestnosti (§ 403b) – podle § 403a není trestný ten, kdo vyrobí, doveze,
vyveze atd. takové dílo za účelem vzdělávání, výzkumu, umění, podávání zpráv o aktuálních nebo
historických událostech nebo k obdobným účelům

Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405)

- Kdo veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit nacistické, komunistické nebo
jiné genocidium nebo nacistické, komunistické nebo jiné zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny
nebo zločiny proti míru.
- objektivní stránka – pachatel veřejně popírá, zpochybňuje, schvaluje nebo se snaží ospravedlnit
nacistické, komunistické nebo jiné genocidium nebo jiné zločiny proti lidskosti, válečné zločiny nebo
zločiny proti míru
- veřejné popírání = tvrzení, že k těmto zločinům nedošlo
- zpochybňování = relativizace těchto zločinů
- schvalování = vyjadřování souhlasu s těmito zločiny
- ospravedlňování = zlehčování (např. tím, že spojenci za WW2 páchali také takové či i horší zločiny)
- subjektivní stránka – úmysl
- subsidiární k TČ založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka

Trestné činy proti míru a válečné trestné činy

Agrese (§ 405a)
- Kdo v postavení, které mu umožňuje vykonávat kontrolu nad některým státem nebo řídit jeho
politické anebo vojenské akce, v rozporu s ustanoveními mezinárodního práva plánuje, připravuje,
zahájí nebo provede útočný čin, který spočívá v použití ozbrojené síly takovým státem proti
svrchovanosti, územní celistvosti nebo politické nezávislosti jiného státu nebo v použití ozbrojené síly
takovým státem jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s Chartou Organizace spojených národů a
který svou povahou, závažností a rozsahem zakládá zjevné porušení Charty Organizace spojených
národů.
- objekt – ochrana míru mezi státy a ochrana mezinárodní bezpečnosti
- objektivní stránka – viz SP
- pachatel – ten, kdo je ve vymezeném postavení
- subjektivní stránka – úmysl

Příprava útočné války (§ 406)

- Kdo připravuje útočnou válku, na které se má podílet Česká republika, a tím přivodí pro Českou
republiku nebezpečí války.
- objekt – ochrana míru mezi státy a ochrana mezinárodní bezpečnosti
- objektivní stránka – pachatel připravuje útočnou válku, na které se má podílet ČR, a tím přivodí pro ČR
nebezpečí války
- válka = ozbrojený mezinárodní nebo zdlouhavý ozbrojený konflikt na území státu mezi vládními a
organizovanými ozbrojenými skupinami nebo mezi těmito skupinami navzájem
- předčasně dokonaný TČ
- pachatel – kdokoli (i neobčan ČR)

Podněcování útočné války (§ 407)

- Kdo veřejně podněcuje k útočné válce, na které se má podílet Česká republika, takovou válku
propaguje nebo válečnou propagandu jinak podporuje.
- objekt – ochrana míru mezi státy a ochrana mezinárodní bezpečnosti
- objektivní stránka – pachatel veřejně podněcuje k útočné válce, na které se má podílet ČR, takovou
válku propaguje nebo válečnou propagandu jinak podporuje
o podněcování = aktivity směřující k vyvolání nálady k řešení rozporů mezi národy válkou
o propagace = jednání spočívající v rozšiřování, hlásání nebo doporučování myšlenek o potřebě
útočné války
o podpora = získání příznivců pro tuto ideu (morální i materiální)
- subjektivní stránka – úmysl

149
 - příprava je trestná
- přípravou a podněcováním útočné války není jednání související (§ 408):
o s vyhlášením válečného stavu, hrozí-li, že bude ČR napadena, nebo je-li třeba plnit
mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení
o s účastí ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je ČR členem
o s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR nebo s pobytem ozbrojených sil jiných států
na území ČR, s kterými vyslovuje souhlas Parlament ČR nebo vláda ČR

Styky ohrožující mír (§ 409)

- Občan České republiky nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý
pobyt, jež v úmyslu přivodit válku nebo ozbrojenou akci proti České republice nebo jinému státu
sama nebo prostřednictvím jiného naváže nebo udržuje styky s cizí mocí.
- objekt – ochrana míru mezi státy a ochrana mezinárodní bezpečnosti
- objektivní stránka – viz SP
- pachatel – občan ČR nebo osoba bez státní příslušnosti, která má na jejím území povolen trvalý pobyt
- subjektivní stránka – úmysl zahrnující přivození války nebo ozbrojené akce proti ČR nebo jinému státu
- příprava je trestná

Porušení mezinárodních sankcí (§ 410)

- Kdo ve větším rozsahu poruší příkaz, zákaz nebo omezení stanovené za účelem udržení nebo
obnovení mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany lidských práv nebo boje proti terorismu, k jejichž
dodržování je Česká republika zavázána ze svého členství v Organizaci spojených národů nebo v
Evropské unii.
- objekt – zájem na dodržování příkazů, zákazů a omezení v oblasti mezinárodního míru a bezpečnosti
- objektivní stránka – viz SP
- subjektivní stránka – úmysl

Použití zakázaného bojového prostředku a nedovolené vedení boje (§ 411)

- Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu nebo za bojové situace
o nařídí použití zakázaného bojového prostředku nebo materiálu obdobné povahy anebo
takového prostředku nebo materiálu použije, nebo
o nařídí vedení boje zakázaným způsobem nebo sám takto boj vede.
- objekt – zájem na dodržování dohodnutých a obecně uznávaných válečných pravidel
- objektivní stránka – viz SP
- zakázané bojové prostředky = např. dusivé a otravné plyny, bakteriologické, biologické a toxinové
zbraně
- zakázaný způsob vedení boje = poškozuje raněné, zajatce či civilní obyvatelstvo
- pachatel – v odst. 1 pouze velitel
- subjektivní stránka – úmysl zahrnující nedovolenost bojového prostředku, způsobu vedení boje či
války
- příprava je trestná

Válečná krutost (§ 412)

- Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu poruší předpisy mezinárodního práva tím, že nelidsky
zachází s civilním obyvatelstvem, utečenci, raněnými, nemocnými, s příslušníky ozbrojených sil, kteří
zbraně již složili, nebo s válečnými zajatci.
- Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu poruší předpisy mezinárodního práva tím, že
o neprovede účinná opatření k ochraně osob, které takovou pomoc potřebují, zejména dětí,
žen, raněných a nemocných, anebo takovým opatřením brání, nebo
o zamezí nebo brání organizacím civilní obrany nepřítele, neutrálního nebo jiného státu v
plnění jejich humanitárních úkolů.
- objekt – život, zdraví a důstojnost civilních obyvatel
- objektivní stránka – viz SP

150
 - nelidské zacházení = jednání, které přináší osobám fyzickou či duševní bolest, které nešetří životy,
zdraví nebo důstojnost
- civilní obyvatelstvo = všechny civilní osoby bez rozlišení státní příslušnosti, rasy, národnosti a
náboženství, které se nacházejí na území válčícího státu nebo na území obsazeného vojskem
- váleční zajatci = osoby, které padly do rukou nepřítele (zejména příslušníci ozbrojených sil a válečný
doprovod)
- ranění = vojenské i civilní osoby
- příprava je trestná

Perzekuce obyvatelstva (§ 413)

- Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu uplatňuje apartheid nebo páchá jiné nelidské činy
vyplývající z rasové, etnické, národnostní, náboženské, třídní nebo jiné podobné diskriminace nebo
terorizuje civilní obyvatelstvo násilím nebo hrozbou jeho užití.
- Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu
o zničí nebo vážně naruší zdroj základních životních potřeb civilního obyvatelstva v
obsazeném území nebo dotykové zóně anebo svévolně neposkytne obyvatelstvu pomoc
nezbytnou pro přežití,
o bezdůvodně oddaluje návrat civilního obyvatelstva nebo válečných zajatců,
o bezdůvodně přesídluje nebo vyhošťuje civilní obyvatelstvo obsazeného území,
o osídluje obsazené území obyvatelstvem vlastní země,
o odvádí děti ke službě ve zbrani, nebo
o svévolně znemožní civilnímu obyvatelstvu nebo válečným zajatcům, aby se o jejich provinění
rozhodovalo v nestranném soudním řízení.
- objekt – život, zdraví, důstojnost a rovnoprávnost civilního obyvatelstva a dalších osob, které se
nezúčastňují válečných operací
- objektivní stránka – viz SP
- příprava je trestná

Plenění v prostoru válečných operací (§ 414)

- Kdo v prostoru válečných operací, na bojišti, v místech postižených válečnými operacemi, ozbrojeným
konfliktem nebo na obsazeném území
o okrádá padlé nebo si jinak přisvojí cizí věc, nebo
o svévolně cizí majetek ničí, poškozuje, odnímá, zatajuje nebo zneužívá.
- objekt – vlastnická práva k majetku, který se nachází na místech, kde je v důsledku válečného konfliktu
ochrana vlastnických práv narušena
- objektivní stránka – viz SP
- prostor válečných operací = bojiště a na ně navazující území, kde se soustřeďují vojska
- bojiště = území, kde dochází k přímému střetu ozbrojených sil
- obsazené území = území v moci okupační mocnosti
- místo postižené válečnou operací = kromě prostoru válečných operací i místa v zázemí, která jsou
postižena
- příprava je trestná

Zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 415)

- Kdo za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu nebo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu
zneužije označení Červeného kříže nebo jiných rozlišovacích znaků nebo barev uznávaných
mezinárodním právem pro označení zdravotnických institucí nebo dopravních prostředků
zdravotnické pomoci nebo evakuace.
- Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu zneužije znaku Organizace spojených národů anebo
vlajky nebo státního nebo vojenského znaku, insignie nebo stejnokroje neutrálního nebo jiného státu,
který není stranou v konfliktu.
- objekt – zájem na dodržování norem mezinárodního válečného práva

151
 - objektivní stránka – viz SP
- těmito jednání se vyvolá mylná představa, že osoba, vozidlo apod. jsou chráněny
- příprava je trestná

Zneužití vlajky a příměří (§ 416)

- Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu zneužije vlajky nebo státního nebo vojenského znaku,
insignie nebo stejnokroje jiného státu, který je stranou v konfliktu.
- Kdo za války nebo jiného ozbrojeného konfliktu zneužije vyhlášeného příměří nebo vlajky příměří.
- objektivní stránka – viz SP

Ublížení parlamentáři (§ 417)

- Kdo urazí parlamentáře nebo člena jeho průvodu, nebo kdo takovou osobu neprávem zadrží.
- objekt – bezpečnost a čest funkce parlamentáře a člena jeho průvodu
- objektivní stránka – viz SP
- parlamentář = FO zmocněná některou z válčících stran, aby jednala s další válčící stranou; upozorňuje
na sebe bílým praporem
- člen průvodu = např. tlumočník
- subjektivní stránka – úmysl zahrnující, že jde o takovou osobu
- souběh možný s TČ proti životu a zdraví, měla-li urážka za následek újmu na zdraví

152
Proces
C1 Trestněprocesní zákony a jejich výklad, ochrana ústavně zaručených základních
práv a svobod v trestním řízení, koncepce spravedlivého trestního procesu
Prameny trestního řízení
- Ústava:
o čl. 27 odst. 2, 4, 5 – indemnita (= hmotněprávní imunita) poslanců a senátorů, stíhání a
zadržení poslanců a senátorů
o čl. 28 – procesní exempce
o čl. 63 písm. j) – abolice prezidenta republiky (= nařizuje, aby se TŘ nezahajovalo, a bylo-li
zahájeno, aby se v něm nepokračovalo)
o čl. 80 – státní zastupitelství a jeho postavení v trestním řízení
o čl. 81 a 82, 90-96 – moc soudní, výkon soudnictví
- LZPS:
o nikdo nesmí být podroben krutému, nelidskému trestu
o nikdo nesmí být zbaven svobody jinak než z důvodů stanovených zákonem
o právo na soudní ochranu
o jen soud rozhoduje o vině a trestu
- mezinárodní smlouvy, jimiž je ČR vázána a které jsou součástí právního řádu:
o Evropská úmluva o ochraně lidských práv (EÚLP)
o Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (MPOPP)
- zákony:
o TŘ (zákon č. 141/1961 Sb.):
 upravuje postup OČTŘ tak, aby TČ byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé
spravedlivě potrestáni
 systematika – 5 částí (společná ustanovení, přípravné řízení, řízení před soudem,
některé úkony související s trestním řízením, přechodná a závěrečná ustanovení)
 TŘ provádí jednací řád pro soudy a jednací řád státního zastupitelství (vyhlášky) –
podzákonné předpisy
o ZSVM, ZTOPO, ZMJS – leges specialis k TŘ
o zákon o soudech a soudcích, zákon o Státním zastupitelství, zákon o Policii ČR, zákon o
obětech TČ
- amnestijní rozhodnutí prezidenta republiky
- derogační nálezy ÚS
- právní předpisy EU

Působnost TŘ
- = okruh společenských vztahů, na které se TŘ vztahuje, a podmínky, za kterých se jeho ustanovení
použijí

Působnost časová
- podle nového TŘ se po postupuje i v řízeních o těch TČ, které byly spáchány za účinnosti dřívějšího TŘ
→ procesní úkon se provádí podle zákona účinného v době, kdy je úkon prováděn

Působnost místní
- ustanovení TŘ jsou závazná pro všechny OČTŘ a ostatní veřejné orgány ČR (i zastupitelské orgány v
cizině)
- nerozhoduje ani to, kde byl TČ spáchán, nebo zda jde o občana ČR či cizince
- exteritoriální území – OČTŘ mohou uskutečnit procesní úkony pouze se souhlasem příslušného státu

153
Působnost věcná
- TŘ se vztahuje na všechny trestní věci, které náleží do pravomoci OČTŘ

Působnost osobní
- vztahuje se na všechny osoby nacházející se na území ČR, včetně uprchlých
- exempce procesní (privilegium nestíhatelnosti) – pokud není stanoveno jinak, jde pouze o dočasné
omezení
- exempce hmotněprávní (beztrestnost, indemnita) – osoby vyňaté z pravomoci jsou zcela nebo zčásti
beztrestné, má trvalou povahu
- vynětí z pravomoci OČTŘ (§ 10 TŘ) – osoby požívající imunity a výsady podle MP, v případě
pochybností rozhoduje NS
- procesní exempce (§ 11 TŘ) – nepřípustnost trestního stíhání (např. z důvodu milosti nebo amnestie,
promlčení trestního stíhání, diplomatické imunity, nedostatku věku, nebyl dán nutný souhlas
poškozeného)
- prezident republiky – nemůže být stíhán pro TČ, kterých se dopustil v době výkonu své funkce, a to ani
po jejím skončení (hmotněprávní), ale pro TČ, kterých se dopustil před nástupem do funkce, by po
jejím skončení stíhán být mohl (procesní)
- poslanci a senátoři – exempce hmotněprávní (za projevy a hlasování) i procesní
- soudce ÚS – může být trestně stíhán pouze se souhlasem Senátu → pokud ten odepře souhlas, stíhání
je po dobu výkonu funkce soudce ÚS vyloučeno
- soudce obecného soudu – může být trestně stíhán nebo vzat do vazby pro činy spáchané při výkonu /
v souvislosti s výkonem funkce pouze se souhlasem prezidenta republiky
- veřejný ochránce práv – může být trestně stíhán jen se souhlasem Poslanecké sněmovny ČR

Výklad trestněprocesních norem

- výklad = myšlenková činnost směřující ke zjištění skutečného obsahu právní normy

Podle subjektu, který výklad podává

- výklad autentický – závazný, podává ho orgán, který právní normu vydal
- výklad ÚS – závazný v konkrétní věci, ovlivňuje však rozhodovací praxi OČTŘ
- výklad vyšších obecných soudů (hlavně NS) – závazný v konkrétní věci, ovlivňuje však rozhodovací
praxi OČTŘ + sjednocování rozhodovací činnosti soudů
- výklad orgánů aplikujících právo – závazný v konkrétní věci
- výklad interní – závazný pro podřízené orgány
- výklad vědecký (doktrinální) – v odborné právnické literatuře; nezávazný, ale ovlivňuje rozhodování
- výklad ESLP – není bezprostředně závazný, ale většinou ho státy respektují
- výklad SDEU – v řízení o předběžné otázce je pro české obecné soudy závazný

Podle metody výkladu

- výklad jazykový (gramatický) – zjišťuje se smysl použitých slov
- výklad systematický – porovnávání různých ustanovení právních předpisů a jejich začlenění v systému
právního řádu
- výklad logický – pomocí argumentů (a contrario, per eliminationem, a maiori ad minus, a minori ad
maius, a simili)
- výklad historický – podle společenské situace, za níž zákon vznikl
- výklad teleologický – zkoumá, jaký je současný účel a smysl právní normy

Podle vztahu výkladu k normě

- výklad doslovný (adekvátní) – dává přesný obsah zákonným znakům, pojmům
- výklad zužující (restriktivní) – zužuje obsah pojmu nebo ustanovení
- výklad rozšiřující (extenzivní) – rozšiřuje obsah pojmu nebo ustanovení
- výklad eurokonformní – soud aplikuje vnitrostátní normu ve světle práva EU, protože právo EU má
přednost před právem národním

154
Analogie
- = užití právní normy na případ, na který se nevztahuje, ale kterému se nejvíce podobá
- používá se za předpokladu, že odpovídající ustanovení v zákoně chybí
- odlišit od argumentum a simili / extenzivního výkladu
- analogie legis = užití právní normy v rámci téhož zákona
- analogie iuris = užití právní normy z právního řádu jako celku, mimo rámec daného zákona
- na rozdíl od TPH je v TPP obecně přípustná – výjimky:
o rozšíření podmínek zásahu do ústavně zaručených práv
o existence taxativních podmínek pro použití ustanovení

Ústavní limity trestního řízení

- lidská práva a základní svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné
- zájem na odhalení a potrestání pachatelů TČ si konkuruje se zájmem na respektování práv a svobod
jednotlivce
- konstitucionalizace trestního řízení – základní principy trestního řízení jsou zakotveny na ústavní
úrovni (právo na život, nepřípustnost trestu smrti, zákaz mučení)
- instituce poskytující ochranu základním právům a svobodám:
o obecné soudy
o ÚS – ochrana ústavnosti
o ESLP – porušení EÚLP

Spravedlivý proces
- pojem „spravedlivý proces“ je obsažen v čl. 6 EÚLP + čl. 14 MPOPP
- základní pilíře:
o právo na přístup k soudu – zákaz omezení přístupu k soudu některým skupinám obyvatelstva,
nezávislost justice
o spravedlivé řízení – kontradiktornost (sporný proces, rozdělení procesních funkcí, právo stran
vyjadřovat se k důkazům, rovnost zbraní, prostředky favor defensionis)
- obsah práva na spravedlivý proces:
o nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonem stanovených důvodů
o presumpce neviny
o právo na obhajobu
o nezávislost a nestrannost soudu
o sporné řízení
o právo na veřejné vyhlášení rozsudku
- subjektem jsou FO i PO – každý obviněný, který podléhá jurisdikci
- garance také v civilním a správním řízení

C2 Předmět trestního řízení, předběžné otázky

Trestní právo procesní
- = soubor právních norem, které upravují trestní řízení; jeho prostřednictvím se realizuje TPH
- odvětví práva, které chrání zájmy společnosti a ústavní zřízení ČR tím, že upravuje procesní postup
OČTŘ při zjišťování TČ, rozhodování o nich, při výkonu rozhodnutí a při předcházení a zamezování
trestné činnosti
- předmět TPP – úprava právních vztahů mezi OČTŘ navzájem a mezi těmito orgány a jinými osobami
zúčastněnými na trestním řízení + úprava jejich práv a povinností

Trestní řízení
- = zákonem upravený postup OČTŘ a jiných osob zúčastněných na trestním řízení
- předmět trestního řízení:

155
 o 1) zjistit skutek (určitá událost ve vnějším světě, která spočívá v jednání člověka; může mít
znaky jednoho nebo více TČ)
o 2) identifikovat pachatele
o 3) posoudit skutek z hlediska TPH
o 4) uložit a provést sankce / rozhodnout o tzv. odklonech z trestního řízení (např. dohoda o
vině a trestu, podmíněné zastavení trestního stíhání, narovnání)
o v širším smyslu navíc:
 rozhodnout o nároku poškozeného (škoda, nemajetková újma, bezdůvodné
obohacení)
 objasnit okolnosti, které vedly k trestné činnosti nebo ji umožnily

Trestněprávní vs. trestněprocesní vztah

- trestněprávní vztah:
o vztah mezi státem (OČTŘ) a pachatelem
o uskutečňuje se prostřednictvím trestněprocesního vztahu
- trestněprocesní vztah:
o vztah mezi OČTŘ a osobou, proti níž se řízení vede
o založený usnesením o zahájení trestního stíhání
o obsahem jsou vzájemná práva a povinnosti:
 oprávnění OČTŘ provádět trestní řízení a dle potřeby užít opatření přípustná podle
TŘ
 povinnost obviněného/obžalovaného se trestnímu řízení podrobit a právo využít
zákonné prostředky
- oba vztahy jsou osobní – pokud je pachatelem FO, tak při smrti vztah skončí; u PO přechází trestní
odpovědnost na právního nástupce

Předběžné (prejudiciální) otázky

- = otázky, které nejsou vlastním předmětem TŘ, ale jejich vyřešení je předpokladem pro rozhodnutí
ve věci
- může jít o otázky hmotného i procesního práva z jakýchkoliv oborů práva
- OČTŘ zpravidla posuzuje předběžné otázky samostatně (§ 9 TŘ):
o vždy, pokud jde o posouzení viny obviněného
o pokud jde o jiné otázky, OČTŘ postupují samostatně, pokud neexistuje o dané otázce
pravomocné rozhodnutí soudu nebo jiného státního orgánu (pokud takové rozhodnutí je,
vezmou ho za podklad do svého rozhodnutí – můžou si ho i od příslušného orgánu vyžádat)
- výjimky, kdy jsou OČTŘ vázány rozhodnutím:
o rozhodnutí, které se týká osobního stavu (tzv. otázky statusové), o němž se rozhoduje ve
zvláštních řízeních soudních (např. platnost manželství, otcovství, osvojení, nezvěstnost, smrt)
o rozhodnutí NS vyžádané v důsledku pochybnosti o tom, zda nebo do jaké míry je někdo vyňat
z pravomoci OČTŘ (§ 10 odst. 2 TŘ)
o rozhodnutí SDEU o předběžné otázce (§ 9a TŘ)
o nález pléna ÚS o protiústavnosti zákona či jeho části

C3 Systém základních zásad trestního řízení, jejich význam, jednotlivé základní

zásady
Pojem, význam a funkce základních zásad trestního řízení
- = vedoucí právní ideje, kterými je ovládáno trestní řízení; je na nich vybudována organizace trestního
řízení
- funkce základních zásad:
o poznávací – umožňují pochopit podstatu trestního řízení, jeho instituty a stadia
o aplikační – je třeba je znát pro správnou aplikaci ustanovení v praxi

156
 o interpretační – jsou základním vodítkem pro výklad
o normotvorná – zákonodárce by neměl přijímat nové normy v rozporu se zásadami
- dělení podle převažujícího obsahu:
o obecné zásady – dopadají na všechny fáze procesu (např. zásada rychlého procesu)
o zásady zahájení řízení – zásada oficiality, zásada legality, zásada obžalovací
o zásady dokazování – zásada vyhledávací, zásada bezprostřednosti a ústnosti, zásada volného
hodnocení důkazů
o zásada veřejnosti – jen řízení před soudem
o zásada materiální pravdy

Obecné zásady
Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů (§ 2 odst. 1 TŘ)
- nikdo nemůže být stíhán jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví tento zákon
- záruka, že nikdo nebude bezdůvodně stíhán a že do občanských práv nebude zasahováno nad míru
nezbytnou
- porušení – TČ zneužití pravomoci úřední osoby či maření úkolu úřední osoby + možnost náhrady škody
dotyčné osobě

Zásada přiměřenosti a zdrženlivosti (§ 2 odst. 4 TŘ, § 52)

- při provádění úkonů TŘ lze do práv osob zasahovat jen v odůvodněných případech v míře nezbytné
pro zajištění účelu TŘ
- do práv a svobod je třeba zasahovat v co nejmenší míře, ultima ratio
- projev zásady stíhání jen ze zákonných důvodů a presumpce neviny

Zásada rychlého procesu (§ 2 odst. 4 TŘ)

- OČTŘ musí projednávat trestní věci urychleně bez zbytečných průtahů
- je zajišťována stanovenými lhůtami
- obrana – žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu a SZ (§ 157a TŘ), proti průtahům v řízení
se lze bránit i ústavní stížností před ÚS

Zásada spolupráce se zájmovými sdruženími občanů (§ 2 odst. 7 TŘ)

- odbory nebo organizace zaměstnavatelů, církve, náboženské společnosti a PO sledující v předmětu své
činnosti charitativní účely X ne politické strany a hnutí!
- zájmová sdružení občanů mohou působit při výchově jednotlivých osob (např. mohou převzít záruky
za obviněného)
- další formy spolupráce – účast při projednávání věci před širší veřejností + omezování zásahů do
občanských práv

Zásada zajištění práva na obhajobu (§ 2 odst. 13 TŘ)

- požadavek, aby v trestním řízení byla zaručena plná ochrana práv osoby, proti níž se řízení vede
- právo osobní obhajoby (materiální obhajoba) – právo hájit se v procesu sám, vyjádřit se ke všem
skutečnostem
- právo formální obhajoby – právo obviněného zvolit si obhájce a radil se s ním, právo na obhajobu bez
ohledu na majetkové poměry obviněného (právo na bezplatnou obhajobu či za sníženou odměnu – §
33 odst. 2-4 TŘ)
- právo požadovat od OČTŘ, aby objasňovaly se stejnou pečlivostí také všechny okolnosti svědčící ve
prospěch obviněného
- právo obviněného na používání mateřského jazyka

Zásada zajištění práv poškozeného (§ 2 odst. 15 TŘ)

- OČTŘ jsou povinné v každém období řízení umožnit poškozenému plné uplatnění jeho práv, o kterých
ho třeba vhodným způsobem a srozumitelně poučit

157
Zásady zahájení řízení
Zásada oficiality (§ 2 odst. 4 TŘ)
- OČTŘ uskutečňují úkony v trestním řízení z úřední povinnosti (ex offo)
- zaručuje dodržování zákona a aktivní účast orgánů trestního soudnictví v trestním řízení
- výjimky:
o zahájit trestní stíhání pro určité TČ uvedené v § 163 TŘ je možné pouze se souhlasem
poškozeného
o tam, kde OČTŘ rozhodují na základě podnětu (návrhu, žádosti) oprávněné osoby

Zásada legality (§ 2 odst. 3 TŘ)

- SZ je povinen stíhat všechny TČ, o kterých se dozvěděl
- protikladem je zásada oportunity (procesněprávní korektiv) – SZ může, ale nemusí stíhat, pokud:
o může trestní stíhání zastavit pro neúčelnost (§ 172 odst. 2 TŘ)
o může rozhodnout, že použije odklon a stíhání podmíněně zastaví (§ 307 an. TŘ), příp. schválí
narovnání a stíhání podmíněně zastaví (§ 309 TŘ) + u mladistvých je možné odstoupit od
trestního stíhání (§ 70 a § 71 ZSVM)
o může rozhodnout o dočasném odložení trestního stíhání (§ 159b TŘ)
o může věc odložit před zahájením trestního stíhání (§ 159a odst. 3 TŘ)
- výjimky – SZ nesmí stíhat:
o v případě výsad a imunit (§ 10 TŘ)
o při nepřípustnosti trestního stíhání [§ 11 + § 172 odst. 1 písm. d) TŘ]
o v případě neudělení souhlasu poškozeným (§ 163 TŘ)
o pokud to nepřipouští mezinárodní smlouva

Zásada obžalovací (§ 2 odst. 8 TŘ)

- podstatou je rozdělení procesních funkcí mezi obžalobu, obhajobu a soud – funkce žalobce v trestním
řízení je svěřena samostatnému procesnímu subjektu (akuzační princip)
- použije se až v řízení před soudem – řízení před soudem je možné jen na základě obžaloby, návrhu na
potrestání nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu, které podává SZ → žalobce jako pán
sporu
- jednotlivé dílčí zásady:
o zásada totožnosti skutku – soud může rozhodnout jen o skutku, který je uveden v žalobním
návrhu (ale skutek může posoudit jako jiný TČ)
o SZ může podanou obžalobu vzít zpět až do doby, než se soud 1. stupně odebere k závěrečné
poradě
o strany mohou na podporu svých stanovisek navrhovat a provádět důkazy, řízení ale vede
soud

Zásada veřejnosti (§ 2 odst. 10 TŘ)

- trestní věci se před soudem projednávají veřejně tak, aby se projednávání mohli zúčastnit občané a
jednání sledovat
- záruka pro obžalovaného – zajišťuje, že v řízení budou zachována všechna jeho práva
- veřejné je hlavní líčení a veřejné zasedání
- vyloučení veřejnosti je možné jen pro část hlavního líčení nebo veřejného zasedání pro ohrožení:
o utajované informace
o nerušeného průběhu jednání
o mravnosti
o bezpečnosti nebo jiného důležitého zájmu svědka
- rozsudek nebo rozhodnutí se ve veřejném zasedání vyhlásí vždy veřejně

158
Zásady dokazování
Zásada vyhledávací (§ 2 odst. 5 TŘ)
- OČTŘ jsou povinné ex offo zjišťovat právně relevantní skutečnosti a vyhledávat o nich důkazy i bez
návrhu stran
- činnost OČTŘ:
o v přípravném řízení – zásada vyhledávací (zjišťování skutečností svědčících ve prospěch či
neprospěch osoby, proti níž se řízení vede)
o v řízení před soudem – SZ a obžalovaný mohou navrhnout a se souhlasem soudu provádět
důkazy na podporu svých tvrzení
- konečná odpovědnost za stav dokazování leží na soudu!

Zásada bezprostřednosti (§ 2 odst. 12 TŘ)

- soud smí přihlédnout jen k důkazům, které byly při jednání provedeny a má zjistit rozhodné
skutečnosti z nejspolehlivějšího zdroje
- ze zásady bezprostřednosti vyplývají 2 procesní pravidla:
o 1) pravidlo nezměnitelnosti složení soudu – rozhodovat může jen ten soudce, který se
účastnil řízení od počátku
o 2) pravidlo nepřerušitelnosti soudního jednání – soud rozhoduje na základě čerstvého dojmu
X odročení

Zásada ústnosti (§ 2 odst. 11 TŘ)

- soud rozhoduje na základě ústního přednesu stran a zpravidla ústně provedených důkazů
- soud vyhlásí rozsudek a jiné rozhodnutí, které učinil, ústně
- zaručuje uplatnění zásady bezprostřednosti a zásady veřejnosti
- výjimky – § 207 odst. 2, § 211 odst. 5, 6 TŘ, trestní příkaz, …

Zásada presumpce neviny (§ 2 odst. 2 TŘ)

- dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze se na toho, proti
kterému se vede TŘ, dívat, jako by byl vinen
- pokud není vina obžalovaného plně prokázána, musí být vynesen zprošťující rozsudek → neprokázaná
vina má stejný význam jako dokázaná nevina
- jen soud rozhoduje o vině a trestu za TČ, a to rozsudkem
- rovina důkazní – obviněný není povinen dokazovat svou nevinu, „důkazní břemeno“ leží na OČTŘ
- rovina rozhodovací – in dubio pro reo = v pochybnostech o otázce viny ve prospěch obžalovaného →
týká se pouze otázek skutkových, nikoli právních
- právo obviněného, aby OČTŘ k němu přistupovaly nezaujatě a dbaly jeho práv

Zásada volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6 TŘ)

- OČTŘ hodnotí důkazy podle vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém uvážení všech okolností
případu
- na rozdíl od legální teorie důkazní neexistují zákonná pravidla, jak důkazy hodnotit X neznamená
libovůli v hodnocení důkazů, v odůvodnění rozsudku musí být vyloženo, o které důkazy skutková
zjištění opřel
- volné hodnocení se týká pravdivosti, je základním předpokladem zjištění materiální pravdy

Zásada materiální pravdy (§ 2 odst. 5 TŘ)

- zásada zjištění skutkového stavu věci bez důvodných pochybností
- OČTŘ postupují v souladu se svými P&P uvedenými v trestním řádu a v součinnosti stran tak, aby byl
zjištěn skutkový stav věci
- doznání obviněného nezbavuje OČTŘ povinnosti přezkoumat všechny podstatné okolnosti případu
- nejde o zjištění absolutní pravdy, ale požadavkem je dosažení jistoty nade vší pochybnost
- průlomy zásady:
o dohoda o vině a trestu

159
 o nesporné skutečnosti (§ 314b odst. 2 TŘ)
o zjednodušené řízení před samosoudcem

C4 Subjekty trestního řízení a strany

Subjekty trestního řízení
- = činitelé, kteří mají a vykonávají vlastním jménem vliv na průběh řízení a kterým zákon dává k
uskutečnění tohoto vlivu určitá procesní práva nebo ukládá určité procesní povinnosti
- subjekty trestního řízení podle TŘ:
o OČTŘ – soud, státní zástupce a policejní orgán
o osoba, proti níž se řízení vede – podezřelý, obviněný, obžalovaný, odsouzený
o další osoby – poškozený, zúčastněná osoba, osoby s tzv. samostatnými obhajovacími právy
(osoby obviněnému blízké, OSPOD a probační úředník)
o + někdy obhájce, svědci, znalci a tlumočníci – jen tehdy, pokud uplatňují nároky na odměnu,
svědečné, znalečné a tlumočné, ale pokud vypovídají v rámci dokazování, nejsou subjekty
řízení

Strany trestního řízení

- subjekty trestního řízení, které mají zvláštní postavení – jsou oprávněny:
o před soudem uplatňovat nebo podporovat obžalobu (státní zástupce, poškozený,
zúčastněná osoba), nebo
o sebe nebo jiného obhajovat proti obžalobě (obviněný)
- TŘ chápe stranu jinak – nespojuje pojem strana jen s řízením před soudem (§ 12 odst. 6):
o stranou se rozumí ten, proti němuž se vede trestní řízení, zúčastněná osoba a poškozený a v
řízení před soudem též státní zástupce a společenský zástupce; stejné postavení jako strana
má jiná osoba, na jejíž návrh nebo žádost se řízení vede nebo která podala opravný
prostředek
o → jde o vymezení nedostatečné a nepřesné, subjekt může být stranou pouze v řízení před
soudem
- zvláštní procesní práva strany:
o vystupovat vlastním jménem před soudem
o právo aktivně se účastnit řízení (právo slyšet a být slyšen)
o uplatňovat procesní návrhy, příp. i provádět důkazy
o podávat opravné prostředky
- stranou v procesním slova smyslu zpravidla nejsou subjekty v přípravném stadiu trestního řízení –
tato práva mají strany pouze v řízení před soudem, v přípravném řízení pouze pokud rozhoduje soud

C5 Soudy
Úkoly a soustava trestních soudů
- OČTŘ, subjekt trestního řízení
- není stranou trestního řízení, ale je nezúčastněným třetím – závazně řeší právní konflikt mezi
subjekty práva
- soudy sankcionují nejzávažnější případy porušení práva, poskytují ochranu právům a v TŘ rozhodují o
vině a trestu
- právní úprava postavení a činnosti soudů – Ústava, LZPS, zákon o soudech a soudcích, TŘ, jednací
řády, právo EU, MS
- soustava (čtyřčlánková) – NS, VS, KS a OS + ÚS (ochrana ústavnosti)
- v trestních věcech zpravidla probíhá řízení v 1. stupni před OS/KS a ve 2. stupni před KS/VS, o
mimořádných opravných prostředcích rozhoduje vždy NS → dvojinstanční řízení

160
Příslušnost soudů
- = určitý soud je povolán projednat a rozhodnout konkrétní věc
- význam – zajištění uplatnění ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému
soudci

Věcná příslušnost
- = určuje druh soudu, který má rozhodnout v 1. stupni – podle typové závažnosti TČ
- v 1. stupni koná zpravidla OS (v Praze obvodní soud, v Brně Městský soud), pokud TŘ nestanoví něco
jiného
- OS je příslušný rozhodovat hlavně o obžalobě, o návrhu na schválení dohody o vině a trestu nebo o
návrhu na potrestání
- KS je soudem 1. stupně, pokud jde o:
o 1) TČ, u nichž zákon stanoví dolní hranici TOS min. 5 let nebo lze za něj uložit výjimečný trest
(§ 17 odst. 1 TŘ)
o 2) taxativně vyjmenované TČ, přestože je u nich dolní hranice TOS nižší než 5 let (např.
zabití, vražda novorozeného dítěte matkou – § 17 odst. 1 TŘ)
o 3) TČ opilství, pokud se pachatel dopustil TČ podle bodu 1 nebo 2
o 4) dílčí útoky pokračujícího TČ

Funkční příslušnost
- = určuje stupeň soudu v závislosti na procesním stádiu řízení
- KS rozhoduje o řádných opravných prostředcích proti rozhodnutím OS
- VS rozhoduje o řádných opravných prostředcích, pokud v 1. stupni rozhodoval KS
- NS rozhoduje o všech dovoláních a stížnostech pro porušení zákona, zaujímá stanoviska k rozhodovací
činnosti soudů

Místní příslušnost
- = který konkrétní věcně příslušný soud bude rozhodovat
- místní příslušnost soudu 1. stupně se určuje 3 hledisky:
o 1) místo, kde byl TČ spáchán (§ 18 odst. 1 TŘ):
 místo, kde došlo k trestněprávně relevantnímu jednání a jeho následku (účinku)
 pokud objektivní stránka spočívá v opomenutí, je určující místo, kde mělo dojít ke
konání (např. TČ zanedbání povinné výživy – místo, kde měl pachatel pobyt v době
neplnění, i místo, kde měla pobyt oprávněná osoba; rozhodující je, kde se pachatel
skutečně zdržuje)
 primární hledisko – má přednost před ostatními hledisky, které se uplatní podpůrně
 distanční delikty – následek nebo účinek nastal v jiném místě, než kde došlo k
jednání → obě místa jsou místem činu
 trestná činnost složená z několika aktů – místem činu je každé místo, kde došlo ke
kterémukoli z těchto aktů
 TČ hromadné, trvající, pokračující – místem spáchání TČ jsou všechna místa, v nichž
došlo k naplnění SPTČ
 SP obsahuje více alternativních znaků – každé místo, kde pachatel naplnil kterýkoli z
těchto alternativních znaků
 tranzitní delikty – místem spáchání TČ jsou všechna místa, kterými pachatel
procházel
o 2) místo, kde obviněný bydlí, pracuje nebo se zdržuje (18 odst. 2 TŘ) – kritéria jsou
rovnocenná, obžaloba může být podána u kteréhokoliv z těchto soudů
o 3) místo, kde TČ vyšel najevo (§ 18 odst. 2 TŘ)

Zvláštní situace
- když soud projednává a není:

161
 o místně příslušný  předloží věc nejblíže společně nadřízenému soudu (pouze pokud vytkne
obžalovaný)
o věcně příslušný  pokud měl projednávat nižší stupeň, projedná vyšší stupeň sám, jinak
podstatná chyba řízení = důvod dovolání
- pokud dána příslušnost více soudů (§ 22 TŘ) – řízení koná ten, u něhož podal SZ obžalobu / návrh na
potrestání / návrh na schválení dohody o vině a trestu
- odnětí a přikázání věci (delegace):
o lze měnit pouze místní příslušnost, ne funkční a věcnou
o možné jen z důležitých důvodů – zákon je nespecifikuje
o o odnětí a přikázání věci rozhoduje soud, který je oběma soudům, o které jde, nejblíže
společně nadřízený

Příslušnost pro společné řízení

- všechny trestní věci, které spolu souvisí, mají být projednány ve společném řízení, i když by je jinak
bylo možné projednat samostatně
- souvislost může být:
o subjektivní (v osobě) – vícečinný souběh TČ (1 osobě se klade za vinu více TČ)
o objektivní (ve věci) – činnost více osob (spolupachatelství, účastenství či jiná trestná
součinnost)
o kombinace subjektivní a objektivní souvislosti
- vychází ze stejných zásad jako příslušnost soudu v případě, že je stíhán 1 obviněný a pro 1 TČ – to platí
v plném rozsahu jen pro trestní věc, která je z hlediska společného řízení nejzávažnější, u ostatních
souvisejících věcí jsou obecné zásady příslušnosti modifikované
- věcná příslušnost – společné řízení koná KS, pokud je věcně příslušný jednat alespoň o 1 z TČ, které
spolu souvisí, v ostatních případech je věcně příslušný OS
- místní příslušnost:
o subjektivní souvislost – řízení koná soud, který je místně příslušný pro nejtěžší z více
sbíhajících se TČ
o objektivní souvislost – řízení koná soud, který je místně příslušný konat řízení proti osobě
obviněné jako pachatel TČ, ačkoli ve vztahu k účastníkům na stejném TČ by byl místně
příslušný jiný soud
o kombinace obou – řízení koná soud, který je místně příslušný pro obviněného jako pachatele
nejtěžšího ze sbíhajících se TČ
- společné řízení se vede o všech útocích pokračujícího nebo hromadného TČ a o všech částech
trvajícího TČ
- pokud je dána objektivní souvislost TČ nebo v případech subjektivní souvislosti u pokračujících,
hromadných či trvajících TČ, společné řízení se vede vždy, pokud tomu nebrání důležité důvody,
zatímco v jiných případech má být společné řízení vedeno tehdy, pokud je to vhodné z důvodu
rychlosti a hospodárnosti řízení (§ 20 odst. 1 TŘ)

Příslušnost pro přípravné řízení

- příslušným je OS (věcná příslušnost), v jehož obvodu je činný státní zástupce, který ve věci podal
první návrh (místní příslušnost) → tím založena příslušnost soudu pro celé přípravné řízení (§ 26 TŘ)
- ke změně soudu může dojít pouze tehdy, pokud je věc postoupena k výkonu dozoru státního zástupce
činnému mimo obvod tohoto soudu

Řízení ve věcech mladistvých

- místní příslušnost (§ 37 ZSVM):
o řízení koná soud pro mládež, v jehož obvodu obviněný mladistvý bydlí, a nemá-li stálé
bydliště, soud, v jehož obvodu se mladistvý zdržuje nebo pracuje – pokud není možné takto
určit příslušný soud →
o soud, v jehož obvodu bylo provinění spácháno →
o v jehož obvodu vyšlo provinění najevo

162
Řízení ve věcech PO
- místní příslušnost (§ 29 ZTOPO):
o 1) místo činu; když nelze zjistit nebo v cizině →
o 2) soud, v jehož obvodu má obviněná PO sídlo / obviněná zahraniční PO svůj podnik nebo
organizační složku; když nelze zjistit →
o 3) soud, v jehož obvodu vyšel čin najevo
- proti obviněné PO a obviněné FO se koná společné řízení, pokud jejich TČ spolu souvisí a nebrání-li
tomu důležité důvody (příslušný je soud, který by vedl řízení o FO)

Obsazení soudů
- právo na zákonného soudce = rozhodování ve správném obsazení X špatné obsazení soudu =
podstatná vada řízení
- v trestních věcech rozhoduje senát nebo samosoudce; předseda senátu rozhoduje sám jen tam, kde
to zákon výslovně stanoví (§ 2 odst. 9 TŘ)
- obecně rozhoduje v trestních věcech senát, výjimečně jediný soudce:
o soudce – prvoinstanční rozhodnutí v přípravném řízení, výjimečně některá rozhodnutí v řízení
před soudem (§ 88 odst. 4 TŘ)
o předseda senátu – hlavně ve vykonávacím řízení
o samosoudce – TČ, u nichž horní hranice TOS nepřevyšuje 5 let (§ 314a an. TŘ) X KS, VS a NS
nikdy nerozhoduje v trestních věcech samosoudcem
- soudci i přísedící si jsou při rozhodování v senátu rovni – přísedící jsou jen v 1. stupni (OS/KS), senáty
VS a NS se skládají výhradně ze soudců profesionálů
- obsazení jednotlivých stupňů soudů:
o OS – samosoudce (pokud horní sazba nepřevyšuje 5 let) nebo senát (předseda senátu a 2
přísedící)
o KS – v 1. stupni senát (předseda senátu a 2 přísedící), ve 2. stupni senát (předseda senátu a 2
soudci)
o VS – senát (předseda senátu a 2 soudci); pokud to TŘ stanoví, předseda senátu, výjimečně
soudce
o NS – senát (předseda senátu a 2 soudci); pokud to TŘ stanoví, předseda senátu, výjimečně
soudce; pokud senát dojde k názoru odlišnému od dřívějšího názoru, může věc postoupit
velkému senátu trestního kolegia (předseda a 8 soudců)
- nesoudcovští pracovníci soudů – justiční čekatelé, asistenti soudců, soudní tajemníci, VSÚ,
vykonavatelé

Vyloučení osob z vykonávání úkonů trestního řízení

- o vyloučení rozhoduje bez návrhu orgán, kterého se důvody vyloučení týkají
- nestrannost a spravedlivý průběh TŘ se zaručuje tím, že jsou vyloučeny OČTŘ, u kterých lze mít
pochybnosti o nepodjatosti
- pochybnosti o nepodjatosti mohou být založeny na poměru OČTŘ:
o k věci – např. soudce byl svědkem projednávaného TČ, byl TČ poškozený
o k jinému OČTŘ – např. soudce je v příbuzenském poměru ke státnímu zástupci
o k některé osobě, které se TŘ přímo dotýká, k jejímu obhájci, zákonnému zástupci nebo
zmocněnci

C6 Podezřelý a obviněný
Osoba, proti níž je vedeno trestní řízení
- TŘ používá různá označení:
o podezřelý:
 osoba, která byla zadržena, dokud proti ní není zahájeno trestní stíhání (§ 76 TŘ)

163
  osoba, proti níž je vedeno ZPŘ, dokud státní zástupce nepodá soudu návrh na
potrestání (§ 179b odst. 3 TŘ)
o obviněný – osoba, proti níž bylo zahájeno trestní stíhání (§ 160, § 314b odst. 1 TŘ)
o obžalovaný – obviněný po nařízení hlavního líčení (§ 12 odst. 8 TŘ)
o odsouzený – po právní moci odsuzujícího rozsudku nebo trestního příkazu
- „obviněný“ jako legislativní zkratka (§ 12 odst. 7 TŘ) – pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného,
rozumí se obviněným též obžalovaný a odsouzený

Podezřelý
- je subjektem trestního řízení – může osobně a svým jménem jednat v rámci trestního řízení a mít na
něj vliv
- toho, kdo je podezřelý ze spáchání TČ, je možné považovat za obviněného až tehdy, bylo-li proti němu
zahájeno trestní stíhání (§ 32 TŘ)
- práva zadrženého podezřelého – jsou užší než práva obviněného:
o právo být poučen o svých právech
o právo nevypovídat
o právo zvolit si obhájce a hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby a radit se s ním
o právo požadovat, aby obhájce byl přítomen u výslechu X nemá právo nahlížet do spisu
- práva podezřelého v ZPŘ jsou širší – odpovídají právům obviněného

Obviněný
- je subjektem trestního řízení, největší zájem na výsledku
- výslech obviněného je důkazním prostředkem
- je předmětem výkonu rozhodnutí
- bez jeho účasti se zpravidla řízení vést nemůže, výjimky:
o ve stádiu postupu před zahájením trestního stíhání
o v řízení před soudem v případě, že soud rozhoduje o zabrání věci
o v řízení proti uprchlému
o v hlavním líčení
o v řízení o dovolání – pokud bylo podáno ve prospěch obviněného, nepřekáží jeho smrt
provedení řízení
o v řízení o stížnosti pro porušení zákona
o obnova řízení – pokud ve prospěch obviněného, nepřekáží smrt provedení
- způsobilost být obviněným & procesní způsobilost:
o TŘ nestanoví žádné požadavky na způsobilost být obviněným – FO (i když není plně
svéprávná) i PO
o procesní způsobilost = způsobilost samostatně uskutečňovat procesní úkony – TŘ ji
neomezuje

Práva obviněného
- právo na obhajobu (základní právo obviněného):
o zajištěno v LZPS, MPOPP i EÚLP + § 2 odst. 13 TŘ
o materiální obhajoba – právo hájit se sám
o formální obhajoba – právo zvolit si obhájce, radit se s obhájcem, na účast obhájce při
výslechu, právo na bezplatnou obhajobu nebo za sníženou odměnu, právo vyžadovat od
OČTŘ, aby objasňovaly okolnosti v jeho prospěch i v jeho neprospěch
- právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a k důkazům o nich:
o právo nevypovídat, právo být seznámen s obviněním a jeho podstatou, právo na tlumočníka,
právo nahlížet do spisu
o musí být o svých právech poučen
o nesmí být nucen k výpovědi či k doznání
o právo osobní účasti při projednávání věci

164
 - právo uvádět okolnosti a důkazy, které slouží k jeho obhajobě, včetně práva důkaz vyhledat, a
případně i provést:
o je na obviněném, zda bude uvádět okolnosti a důkazy ke své obhajobě
o zákaz sebeobviňování (nemo tenetur se ipsum accusare) – obviněný nesmí být nucen k
aktivnímu jednání, které by mohlo vést k jeho usvědčení (např. je nepřípustné, aby byl
pořádkovou pokutou donucen k vydání věci, např. účetnictví, která by se mohla stát důkazním
prostředkem v jeho neprospěch)
o právo žádat, aby mu bylo umožněno provést důkaz
- právo činit návrhy a podávat žádosti a opravné prostředky:
o např. návrhy na provedení důkazů, návrhy na rozhodnutí ve věci, žádosti týkající se postupu
řízení, právo podávat opravné prostředky
o stížnost – proti usnesení policejního orgánu a proti usnesení SZ a soudu, pokud rozhodují ve
věci v 1. stupni a usnesení se ho přímo dotýká nebo k němu dal podnět
o odvolání – proti rozsudku soudu 1. stupně
o odpor – proti trestnímu příkazu
o dovolání – proti pravomocnému rozhodnutí soudu, jestliže soud rozhodl ve 2. stupni a zákon
to připouští
o návrh na obnovu řízení – proti rozhodnutím dle § 277 TŘ
o o právu podat opravný prostředek musí být obviněný poučen – všechna rozhodnutí obsahují
poučení o opravném prostředku
o z mimořádných opravných prostředků nemá obviněný právo podat stížnost pro porušení
zákona – ale může dát podnět ministru spravedlnosti k jeho podání
- práva uvedená v § 33 odst. 1 TŘ má obviněný, i když je jeho svéprávnost omezena

C7 Obhájce
Osoba obhájce a její postavení v trestním řízení
- = právní zástupce osoby, proti níž se TŘ vede, jeho úkolem je poskytnout všestrannou právní pomoc
- vystupuje jménem obviněného jako jeho zástupce – svým jménem vystupuje pouze pokud uplatňuje
své nároky nebo pokud se rozhoduje o jeho P&P
- je povinen vždy jednat ve prospěch obviněného a zpravidla s jeho souhlasem – proti vůli, pouze
pokud je obviněný omezen ve svéprávnosti
- obhájcem může být jen advokát jako FO (tzv. advokátní přímus) – pro jednotlivé úkony se může dát
zastupovat koncipientem nebo jiným advokátem (tzv. substituce)
- obviněný může mít více obhájců, ale musí určit jednoho, kterému budou doručovány dokumenty a
který bude vyrozuměn o úkonech TŘ
- více obviněných může mít společného obhájce, pokud jejich zájmy nejsou v rozporu
- obhájcem nemůže být:
o advokát, proti kterému je nebo bylo vedeno TS a v důsledku toho v řízení, ve kterém by měl
vykonávat obhajobu, má postavení obviněného, svědka nebo zúčastněné osoby (§ 35 odst. 2
TŘ)
o advokát, který v TŘ vypovídá jako svědek, podává znalecký posudek nebo tlumočí
o v řízení proti mladistvému ten, kdo současně zastupuje osobu, jejíž zájmy si odporují se
zájmy mladistvého, a ten, kdo byl mladistvému jako obhájce takovou osobou zvolen

Práva a povinnosti obhájce

- je vázán právními předpisy, předpisy ČAK a pokyny klienta:
o otázky procesního postupu – advokát je vázán pokyny klienta (pokud chce obviněný podat
odvolání, obhájce ho musí podat)
o otázky skutkové – zásadně je vázán tím, jak mu klient skutek popíše, ale nemůže mu poradit,
aby lhal, to by bylo v rozporu s Etickým kodexem ČAK
o otázky právní – advokát není vázán pokyny klienta

165
 - zákon o advokacii – povinnost chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta, řídit se jeho
pokyny (ne, pokud jsou v rozporu s právním nebo stavovským předpisem), povinnost jednat čestně a
svědomitě a nesnižovat důstojnost advokátního stavu
- TŘ:
o povinnost vykonávat svou činnost jen ve prospěch obviněného
o povinnost poskytovat obviněnému potřebnou právní pomoc, účelně využívat prostředky a
způsoby obhajoby
o právo činit za obviněného návrhy již v přípravném řízení, podávat žádosti a opravné
prostředky, nahlížet do spisu
o právo klást vyslýchaným osobám otázky, právo požadovat, aby bylo umožněno provést
důkaz, právo pronést závěrečnou řeč v hlavním líčení
o právo účastnit se všech úkonů, kterých se může zúčastnit obviněný – je vyrozuměn o konání
o právo vyžádat si kopii nebo přepis protokolů každého úkonu TŘ – OČTŘ jsou povinné mu
vyhovět
o právo hovořit s obviněným bez přítomnosti třetích osob
o povinnost zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech v souvislosti s poskytováním
právních služeb

Zvolený obhájce, ustanovený obhájce

- zvolený obhájce:
o právo zvolit si obhájce (více obhájců) je jedním ze základních práv obviněného
o volba má přednost i při nutné obhajobě
o pokud si ho nezvolí obviněný sám, zvolí mu ho opatrovník, příbuzný v pokolení přímém,
sourozenec, osvojitel, manžel, druh…
o usnesením je možné rozhodnout o vyloučení advokáta jako zvoleného obhájce z obhajování
– např. se opakovaně nedostaví k úkonům nebo vykonává obhajobu více spoluobviněných,
jejichž zájmy si v odporují
- obhájce ustanovený soudem:
o pokud obviněný nemá v případě nutné obhajoby obhájce, určí se mu (soudcovská) lhůta ke
zvolení obhájce, a pokud si ho nezvolí, bude mu obhájce na dobu, po kterou trvají důvody
nutné obhajoby, neprodleně ustanoven
o soud vede abecední pořadník advokátů, kteří souhlasí s výkonem ex offo – ustanovený
obhájce je povinen obhajobu převzít, může však být této povinnosti zproštěn
o ustanovený obhájce má vůči státu nárok na odměnu a náhradu výdajů podle advokátního
tarifu, a to i v případě, že má obviněný nárok na bezplatnou obhajobu či obhajobu za
sníženou odměnu
- obhájce určený ČAK – kdo nesplňuje podmínky pro ustanovení advokáta soudem podle TŘ, má právo,
aby mu komora na základě jeho návrhu advokáta určila

Nutná obhajoba
- nutná obhajoba trvá, dokud trvá její důvod
- obviněný musí mít obhájce už v přípravném řízení, pokud:
o je ve vazbě, výkonu TOS, ve výkonu ochranného opatření se zbavením osobní svobody
o jeho svéprávnost je omezena
o jde o řízení proti uprchlému
o koná se řízení o TČ s TOS, jehož horní hranice převyšuje 5 let – možnost vzdát se, nehrozí-li
výjimečný trest (§ 36b odst. 1, 2 TŘ)
o považuje-li to soud nebo státní zástupce za nutné
o + v dalších případech stanovených TŘ
o nově už není dán důvod nutné obhajoby při sjednávání dohody o vině a trestu!
- obviněný musí mít také obhájce:
o v hlavním líčení konaném ve zjednodušeném řízení

166
 o v řízení, ve kterém se rozhoduje o uložení nebo změně zabezpečovací detence či ochranného
léčení
- ve vykonávacím řízení, ve kterém soud rozhoduje ve veřejném zasedání:
o je-li jeho svéprávnost omezena
o pokud je ve vazbě
o jsou-li pochybnosti o jeho způsobilosti náležitě se hájit
- u některých mimořádných opravných prostředků (§ 36a odst. 2)
- v řízení proti PO nutná obhajoba není (§ 35 odst. 2 ZTOPO)

Jiné osoby s obhajovacími právy

- TŘ přiznává některá obhajovací práva i dalším osobám, které tak mohou činit pouze ve prospěch
obviněného
- osoby jednající jménem obviněného (tj. v jeho zastoupení) = opatrovník obviněného (§ 34 TŘ):
o pokud je obviněný omezený ve svéprávnosti, opatrovník mu může zvolit obhájce, činit za něj
návrhy, podávat žádosti a opravné prostředky či zúčastnit se těch úkonů, kterých se může
zúčastnit obviněný
o má právo nahlížet do spisu, na doručení opisu obžaloby, právo být vyrozuměn o konání
hlavního líčení a veřejného zasedání + další práva
o jedná jen ve prospěch obviněného, a to i proti jeho vůli
- osoby, které vystupují v TŘ svým jménem = osoby se samostatnými obhajovacími právy:
o příbuzní obviněného v pokolení přímém, sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a
druh, OSPOD
o mohou vykonávat svá práva pouze ve prospěch obviněného, ale ne proti jeho vůli (ale OSPOD
může v určitých případech jednat ve prospěch mladistvého i proti jeho vůli)

C8 Poškozený a zúčastněná osoba v trestním řízení

- jsou subjektem i stranou trestního řízení

Poškozený (§ 43 TŘ)
- může jím být FO i PO
- poškozeným se v TŘ rozumí ten:
o komu bylo ublíženo na zdraví – zavazuje pachatele k peněžité náhradě vytrpěné bolesti,
ztížení společenského uplatnění, nákladů péče o zdraví, ztráty na výdělku atd.
o komu byla způsobena majetková škoda – újma na jmění se nahradí uvedením v předešlý stav
nebo peněžitou náhradou
o komu byla způsobena nemajetková újma – újma na dobré pověsti, dobrém jménu
o na jehož úkor se pachatel TČ obohatil – bezdůvodné obohacení = obohacení se na úkor
druhého bez spravedlivého důvodu → nárok subsidiární
- poškozeným není ten, jehož újma nebyla zaviněna pachatelem nebo pokud chybí příčinná souvislost
mezi jejím vznikem a TČ konkrétního pachatele
- zásady:
o zásada zvláštního šetrného přístupu k poškozenému
o zásada uspokojení zájmů poškozeného

Postavení poškozeného v trestním řízení

- poškozený nemá právo podat obžalobu nebo převzít TS, ale má možnost ovlivnit zahájení či
pokračování v TS tím, že v taxativně stanovených případech jsou některé úkony OČTŘ podmíněny
souhlasem poškozeného
- stíhání se souhlasem poškozeného (§ 163 TŘ):
o výjimka ze zásady oficiality
o pro určité TČ (např. ublížení na zdraví, neposkytnutí pomoci, omezování osobní svobody)
proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek

167
 právo nevypovídat + stíhání pro TČ znásilnění proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu
byl ve vztahu k poškozenému manželem, partnerem nebo druhem, jakož i pro TČ opilství
(pokud jinak vykazuje znaky skutkové podstaty některého z těchto TČ), je možné zahájit a v
již zahájeném TS pokračovat pouze se souhlasem poškozeného:
 pokud je poškozených více, postačí souhlas jednoho z nich
 poškozený by měl své vyjádření (souhlas) předložit písemně SZ nebo policejnímu
orgánu, jinak do protokolu
o souhlas může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se
odvolací soud odebere k závěrečné poradě – výslovně odepřený souhlas však již nelze znovu
udělit
o souhlas poškozeného s trestním stíháním pro některý z TČ uvedených v § 163 odst. 1 TŘ
netřeba (§ 163a TŘ):
 pokud byla takovým činem způsobena smrt
 pokud poškozený není schopen dát souhlas pro duševní poruchu, pro kterou byla
jeho svéprávnost omezena
 pokud je poškozeným osoba mladší 15 let
 pokud je z okolností zřejmé, že souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět v tísni vyvolané
výhružkami, nátlakem, závislostí nebo podřízeností
o pokud se poškozený na výzvu OČTŘ nevyjádří, zda souhlasí s TS, OČTŘ mu poskytne k
vyjádření přiměřenou lhůtu (max. 30 dní) – pokud není souhlas dán, je to důvod pro
zastavení TS

Rozhodování o nároku poškozeného

- TŘ rozlišuje dvě skupiny poškozených:
o poškozený, který je subjektem adhezního řízení, tj. může uplatnit svůj nárok poškozeného
přímo v TŘ – může navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku obžalovanému uložil
povinnost uspokojit nárok poškozeného → tj. má právo žádat o náhradu škody
o poškozený, který není subjektem adhezního řízení –poškozený, kterému TČ nevznikla žádná
škoda či újma → tj. nemá právo žádat o náhradu škody
- adhezní řízení = řízení konané v rámci TŘ, kdy se rozhoduje o uplatněném soukromoprávním nároku
poškozeného
- poškozený je oprávněn navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost
uspokojit nárok poškozeného – nárok musí uplatnit nejpozději může do začátku dokazování v
hlavním líčení
- z návrhu musí být jasné, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody uplatňuje – hradí se
skutečná škoda a ušlý zisk
- rozhodnutí soudu:
o odkáže s nárokem na občanskoprávní řízení nebo jiné řízení – nárok nelze zamítnout!
o přizná částečně a se zbytkem odkáže
o přizná úplně
o specifické řízení s odklony
- pokud škodu způsobilo více obviněných – solidární odpovědnost (při trestné součinnosti) vs.
odpovědnost dělená (posoudí se podíl jednotlivých škůdců)

Práva poškozeného v trestním řízení

- podat podnět k zahájení TS
- udělit souhlas s TS podle § 163 TŘ
- na doručení opisu usnesení o zahájení TS
- prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění vyšetřování
- účast na hlavním líčení, veřejném zasedání, sjednávání dohody o vině a trestu + právo pronést
závěrečnou řeč
- vyjádřit se k věci
- vyhledat a předložit důkazy

168
 - právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, pokud je obviněný pravomocně odsouzen
- právo napadnout rozsudek – pouze pro nesprávnost výroku o náhradě škody, nemajetkové újmy nebo
vydání bezdůvodného obohacení X nikdy však pro nesprávnost výroku o vině + nemá právo podávat
mimořádné opravné prostředky
- poškozený se může výslovným prohlášením vůči OČTŘ svých procesních práv vzdát
- práva poškozeného na náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení přecházejí na právního
nástupce (pozůstalé, nástupnickou PO) X právo na náhradu nemajetkové újmy nepřechází
- poškozený, který je zároveň obětí, má právo kdykoli v TŘ učinit prohlášení o tom, jaký dopad měl
spáchaný TČ na jeho dosavadní život + má právo být informován o propuštění nebo uprchnutí
obviněného z vazby nebo z výkonu TOS
- institut zajištění nároku poškozeného:
o aby nedocházelo ke zmaření nebo ztížení uspokojení poškozeného
o upravuje TŘ a zákon o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení
o byla-li poškozenému způsobena TČ škoda nebo nemajetková újma, nebo získal-li obviněný
takovým TČ na jeho úkor bezdůvodné obohacení, lze nárok až do pravděpodobné výše
zajistit na majetku obviněného
o o zajištění rozhoduje soud na návrh SZ nebo poškozeného
o usnesení o zajištění majetku – obviněnému se zakazuje, aby nakládal s danými věcmi nebo
aby je převedl na jiného
o zajistit nelze nárok, který nelze v TŘ uplatnit + zajištění nepodléhají peněžité dávky sociální
péče, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení
o dokud trvá zajištění, jsou neúčinné veškeré právní úkony obviněného, které se týkají
zajištěného majetku, s výjimkou úkonů, které směřují k odvrácení bezprostředně hrozící
škody

Oběť
- poškozený (§ 43 TŘ) X oběť (pouze FO – § 2 odst. 2 zákona o obětech TČ)
- vztahuje se i na činy jinak trestné
- přímá oběť = FO, které bylo nebo mělo být TČ ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo
nemajetková újma nebo na jejíž úkor se pachatel obohatil
- nepřímá oběť = pokud byla TČ způsobena smrt oběti, považuje se za oběť i její příbuzný v pokolení
přímém, sourozenec, osvojenec, osvojitel, manžel nebo registrovaný partner nebo druh
- zvlášť zranitelná oběť = dítě, osoba mentálně či fyzicky postižená, oběť TČ obchodování s lidmi, oběť
TČ proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti
- práva obětí:
o právo na odbornou pomoc (psychologická, sociální, právní)
o právo na poskytnutí informací od OČTŘ
o právo, aby byla ochráněna jejich fyzická integrita
o právo žádat, aby byla v přípravném řízení vyslechnuta osobou stejného či opačného pohlaví
o právo na doprovod důvěrníka k úkonům trestního řízení
o právo na (jednorázovou) peněžitou pomoc od státu
- k ochraně předběžná opatření dle § 88b a násl. TŘ – taxativní výčet

Zúčastněná osoba (§ 42 TŘ)

- = ten, jehož věc nebo část majetku byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána, pokud není
obviněným
- je stranou v řízení – její zájmy jsou bližší zájmům obviněného, jde však o osobu odlišnou od
obviněného
- práva zúčastněné osoby:
o nahlížet do spisů, činit si z nich výpisky a poznámky, vyrobit si kopie spisů
o právo být přítomen u hlavního líčení a na veřejném zasedání + právo pronést závěrečnou řeč
o právo se k věci vyjádřit, klást vyslýchaným osobám otázky a činit při něm návrhy

169
 - právo podat opravné prostředky (pouze proti výroku o zabrání věci) X nemá právo podat mimořádné
opravné prostředky + nemá nárok na náhradu nákladů TŘ
- může se dát zastupovat zmocněncem

Zastupování poškozeného a zúčastněné osoby

- není-li poškozený osobou plně svéprávnou nebo pokud je omezen ve svéprávnosti, vykonává jeho
práva jeho zákonný zástupce nebo opatrovník
- jestliže zákonný zástupce nebo opatrovník nemůže vykonávat práva poškozeného a je nebezpečí z
prodlení, je třeba ho ustanovit
- poškozený i zúčastněná osoba se mohou dát zastupovat zmocněncem:
o může jím být FO i PO – pokud FO, musí být plně svéprávná
o u hlavního líčení a na veřejném zasedání nemůže být zmocněncem ten, kdo je předvolán jako
svědek, tlumočník nebo znalec
o je oprávněn činit za poškozeného návrhy a podávat za něj žádosti a opravné prostředky a
účastnit se všech úkonů
o je-li poškozených více, mohou si zvolit společného zmocněnce
o má právo na bezplatné zastoupení nebo zastoupení za sníženou odměnu, odůvodňují-li to
majetkové poměry poškozeného a:
 je zvlášť zranitelnou obětí
 byla mu způsobena TČ těžká újma na zdraví
 je pozůstalým po oběti, které byla TČ způsobena smrt
 uplatnil nárok na náhradu škody a není to zjevně nadbytečné
 je mladší 18 let

C9 Státní zástupce v trestním řízení, policejní orgán

Státní zástupce
- státní zastupitelství = soustava úřadů státu, které zastupují stát při ochraně veřejného zájmu ve
věcech svěřených do působnosti státního zastupitelství
- úprava – zákon o státním zastupitelství
- součást moci výkonné, ale nejvyšší SZ není podřízený ministru spravedlnosti a ministerstvo nad
činností Nejvyššího státního zastupitelství nevykonává ani dohled – závislost však přetrvává v oblasti
materiální a personální + v právu ministra iniciovat disciplinární řízení
- věci svěřené do působnosti státního zastupitelství vykonávají pouze SZ příslušného stupně – jiné
orgány nebo osoby nesmí do jejich činnosti zasahovat
- soustava – Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní, krajská a okresní státní zastupitelství:
o sídla a obvody jejich územní působnosti se shodují se sídly a obvody soudů
o vedoucími SZ jsou nejvyšší SZ, vrchní a krajští SZ (městský SZ v Praze), okresní SZ (obvodní SZ v
Praze a městský SZ v Brně)
o vyšší státní zastupitelství vykonává dohled nad postupem nejbližších nižších státních
zastupitelstev
o spory o příslušnost mezi státními zastupitelstvími rozhoduje státní zastupitelství, které je vůči
těmto nejblíže vyšší

Úloha státního zástupce v přípravném řízení

- státní zástupce = veřejný žalobce – v zastoupení společnosti identifikuje TČ a pachatele trestně stíhá,
vystupuje ve veřejném zájmu
- v přípravném řízení je pánem řízení
- SZ je OČTŘ a v přípravném řízení nemá postavení strany a ani stranou není
- zásada oficiality – SZ postupuje z úřední povinnosti, nestanoví-li zákon něco jiného
- zásada legality – SZ je povinen stíhat všechny TČ, o kterých se dozví
- zásada vyhledávací a zásada objektivity – objasňuje okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch
osoby, proti níž se TŘ vede

170
 - v přípravném řízení SZ odpovídá za zákonnost jeho průběhu
- právní styk s cizinou, resp. mezinárodní justiční spolupráce – SZ se v TŘ podílí na MJS jako justiční
orgán
- práva a povinnosti SZ v přípravném řízení:
o kontrolní a řídící (dozorová) činnost – prověrky spisů, přítomnost při úkonech
o rozhodovací činnost – rozhodování o opravných prostředcích podaných proti policejnímu
orgánu, o přerušení/zastavení TS, postoupení věci, o propuštění obviněného z vazby (ne už
v řízení před soudem!)
o návrhové oprávnění – v případech, kdy o provedení procesního úkonu rozhoduje soud
o další oprávnění a povinnosti

Úloha SZ v řízení před soudem 1. stupně, v řízení o opravných prostředcích a při výkonu rozhodnutí
- v řízení před soudem má SZ postavení strany
- TS před soudem je možné pouze na základě obžaloby, návrhu na potrestání nebo návrhu na schválení
dohody o vině a trestu, které podává SZ
- SZ je povinen:
o zastupovat obžalobu
o dokazovat vinu obžalovaného
o být přítomen na hlavním líčení
- může se souhlasem předsedy senátu klást vyslýchaným otázky + žádat, aby mu bylo umožněno
provést důkaz
- v hlavním líčení mu náleží opravné prostředky – může podat:
o stížnost proti rozhodnutí soudu v hlavním líčení, pokud to zákon připouští
o odvolání proti rozsudku v hlavním líčení (i ve prospěch obviněného)
- ve výjimečných případech může podat dovolání proti rozhodnutí soudu 2. stupně
- kasační oprávnění nejvyššího SZ – může do 3 měsíců od PM rušit nezákonná usnesení nižších SZ o
nestíhání podezřelého, o zastavení TS nebo o postoupení věci (mimořádný opravný prostředek, nebo
jen zvláštní kontrolní oprávnění?)
- v rámci vykonávacího řízení jsou SZ oprávněni podávat opravné prostředky proti rozhodnutí soudu
nebo mají právo vyjádřit se k dalšímu výkonu trestu

Policejní orgán
- patří mezi OČTŘ, je subjektem trestního řízení, nikoliv však stranou
- policejními orgány se rozumí (§ 12 odst. 2 TŘ):
o útvary Policie ČR
o Generální inspekce bezpečnostních sborů
o pověřené orgány – Vězeňské služby, celní orgány, Bezpečnostní informační služby a další
- v TŘ jsou nejčastějšími policejními orgány útvary Policie ČR –upravuje zákon o Policii ČR + závazný
pokyn policejního prezidenta

Úkoly policejního orgánu v přípravném řízení

- hlavním úkolem je prověřit a objasnit skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán TČ
- jestliže skutečnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán TČ a je odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá
osoba, rozhodne policejní orgán o zahájení TS a uskuteční v nezbytném rozsahu vyšetřování
- zásada oficiality – policejní orgán postupuje v řízení z úřední povinnosti
- zásada materiální pravdy – je povinen postupovat nestranně tak, aby byl zjištěn skutkový stav, o
kterém nejsou důvodné pochybnosti
- zásada přiměřenosti + zásada zdrženlivosti při zásahu do práv
- jednotliví příslušníci policejního orgánu postupují v TŘ samostatně a jsou vázáni pokyny SZ – ten
nese odpovědnost za zákonnost PŘ, má širokou pravomoc vůči policejnímu orgánu (může ukládat
pokyny, úkoly)
- ten, proti komu se TŘ vede, a poškozený mají právo žádat SZ, aby byly odstraněny průtahy v řízení
nebo závady v postupu policejního orgánu

171
 - postup policejního orgánu před zahájením trestního stíhání:
o musí učinit veškerá potřebná šetření, aby odhalil skutečnosti nasvědčující tomu, že byl
spáchán TČ
o o zahájení úkonů TŘ k objasnění a prověření skutečností, které nasvědčují tomu, že byl
spáchán TČ, sepíše policejní orgán záznam
o policejní orgán je oprávněn:
 vyžadovat vysvětlení od FO, PO a státních orgánů
 vyžadovat odborná vyjádření od příslušníků orgánů a znalecké posudky
 obstarat potřebné písemné materiály
 uskutečnit ohledání věci a místa činu
 vyžadovat zkoušku krve a odběr biologického materiálu
 vyhotovovat zvukové a obrazové záznamy
 zadržet podezřelou osobu
o policejní orgán je oprávněn sám věc předat příslušnému orgánu nebo rozhodnout o odložení
věci
- postup policejního (vyšetřovacího) orgánu ve fázi vyšetřování:
o vyšetřovací orgány – postupují z vlastní iniciativy tak, aby byly co nejrychleji a v potřebném
rozsahu vyhledány důkazy k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení
případu
o vyšetřovací orgán, pokud jím není SZ, ve vyšetřování meritorně nerozhoduje – rozhoduje SZ
dozorující PŘ
- postup policejního orgánu ve zkráceném přípravné řízení:
o orgán konající ZPŘ činí úkony jako před zahájením TS
o policejní orgán rozhoduje pouze o odložení věci

Úkoly policejního orgánu v řízení před soudem

- policejní orgán je činný pouze na žádost SZ nebo soudu
- SZ může i po podání obžaloby požádat policejní orgán, aby opatřil důkaz, který potřebuje k
zastupování obžaloby v řízení před soudem (§ 179 odst. 2 TŘ)
- kdykoliv v průběhu řízení před soudem může předseda senátu požádat policejní orgán, aby opatřil
jednotlivý důkaz, aby předvedl osobu nebo aby doručil písemnost (§ 183 odst. 1 TŘ)

C10 Dokazování, základní zásady dokazování, rozdělení důkazů

Význam dokazování a jeho průběh
- dokazování = zákonem upravený postup, duševní činnost, prostřednictvím kterého se OČTŘ nepřímo
dozvídají o události tím, že si pomocí důkazů tuto událost rekonstruují
- dokazováním si OČTŘ zjišťují skutkový podklad pro své rozhodnutí – skutkový stav musí být zjištěn
tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti = objektivně-materiální důkazní systém
- subjekty dokazování:
o OČTŘ
o strany trestního řízení (SZ, obžalovaný, obhájce)
o ostatní osoby (znalec)
- proces dokazování:
o 1) vyhledávání důkazů = činnost směřující k opatření a zajištění konkrétní relevantní
věci/okolnosti pro účely jejího provedení a hodnocení
o 2) zajištění důkazů a provedení důkazů = procesní činnost OČTŘ, kterou se zjišťuje předmět
důkazu
o 3) hodnocení důkazů = závěrečný rozumový a myšlenkový postup, který posuzuje závažnost,
zákonnost a pravdivost důkazů
o tato stadia nejsou izolovaná – úzce spolu souvisí

172
Základní zásady důkazního práva
- zásada materiální pravdy (§ 2 odst. 5 TŘ)
- zásada oficiality (§ 2 odst. 4 TŘ)
- zásada vyhledávací (§ 2 odst. 5 + § 89 odst. 2, § 110a, § 215 odst. 2 TŘ)
- zásada presumpce neviny (§ 2 odst. 2 TŘ)
- zásada bezprostřednosti a ústnosti (§ 2 odst. 10 a 11 TŘ)
- zásada volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6 TŘ + § 89 odst. 3 TŘ zákaz získání důkazů donucením)
- zásada přiměřenosti a zdrženlivosti (§ 2 odst. 4 TŘ)

Základní pojmy důkazního práva

- důkazní právo = soubor právních norem, které upravují proces dokazování
- rozsah dokazování = okruh důkazů, které jsou třeba pro zjištění předmětu dokazování
- předmět důkazu = skutečnost, která má být zjištěna
- důkazní prostředek = zdroj, ze kterého OČTŘ důkazy čerpá (výpovědi osob, listiny); prostředek pro
zjištění informace – může jím být vše, co může přispět k objasnění věci (§ 89 odst. 2 TŘ)
- důkaz = informace získaná z důkazního prostředku v procesu dokazování, přímý poznatek o předmětu
dokazování
- pramen/nositel důkazu = hmotný substrát (osoba, věc), se kterým je samotný důkaz spojen (např. u
svědecké výpovědi svědek)

Procesní důsledky porušení norem o dokazování

- absolutně neúčinný důkaz – vady provedeného důkazu nelze zhojit, nelze jej použít za žádných
okolností (§ 89 odst. 3 TŘ) → přihlíží se ex offo
- relativně neúčinný důkaz – byl sice získán porušením TŘ, ale vadu je možné zhojit (např. zákaz
výslechu – dodatečné zproštění mlčenlivosti advokáta – § 99 TŘ)
- důkaz získaný nezákonným donucením nebo hrozbou takového donucení – nesmí být použit v řízení
s výjimkou případu, kdy se použije jako důkaz proti osobě, která takového donucení nebo hrozby
donucení použila (§ 89 odst. 3 TŘ)
- posuzování zákonnosti:
o 1) byl důkaz opatřen prostředkem, který stanoví zákon?
o 2) byl opatřen a proveden oprávněným subjektem?
o 3) byl opatřen a proveden v příslušném procesním stádiu?
o 4) týká se předmětu dokazování?
o 5) byl opatřen a proveden zákonným způsobem?

Předmět dokazování
- = skutečnost, která má být v rámci dokazování zjištěna
- 1) okolnosti důležité pro rozhodnutí ve věci samé (hledisko TPH):
o tvořící znaky TČ
o nasvědčující, že obviněný je pachatelem TČ
o podmiňující důvody vylučující protiprávnost
o rozhodné pro výměru trestu
o důležité z hlediska rozhodnutí o náhradě škody
o které vedly k trestné činnosti nebo umožnily její spáchání
- 2) okolnosti důležité pro postup v trestním řízení (hledisko TPP) – např. okolnosti odůvodňující
přerušení/zastavení řízení, zproštění povinnosti svědčit
- 3) okolnosti důležité pro použití odklonů (hledisko TPH i TPP):
o tj. zvláštních způsobů řízení a dohody o vině a trestu
o vyžaduje také důkazy, které potvrzují, že obviněný prohlásil, že spáchal předmětný skutek

Rozdělení důkazů
- podle vztahu k předmětu obvinění:
o důkazy usvědčující – okolnosti, které svědčí proti obviněnému

173
 o důkazy ospravedlňující – okolnosti, které svědčí ve prospěch obviněného
- podle pramene:
o důkazy původní (bezprostřední) – důkaz z přímého zdroje (např. výpověď očitého svědka,
originál listiny)
o důkazy odvozené (zprostředkované) – důkaz ze zprostředkovaného pramene (např. výpověď
svědka z doslechu, popis listiny)
- podle vztahu k dokazované skutečnosti:
o důkazy přímé (prosté) – důkazy, kterými se přímo dokazuje vina nebo nevina obviněného
(např. svědek, který viděl vraždu)
o důkazy nepřímé (složené) – důkazy, kterými se dokazuje vedlejší skutečnost, která souvisí s
objasňováním skutečností (např. výsledek pachové zkoušky, otisky na vražedné zbrani):
 jediný nepřímý důkaz sám o sobě nestačí k důkazu hlavní skutečnosti – pokud chybí
přímé důkazy, třeba větší počet nepřímých důkazů
 nejsou méně spolehlivé a méně významné než přímé – nepřímé důkazy lze použít k
prověrce přímých důkazů, je možné jimi doplnit mezery

C11 Jednotlivé důkazní prostředky –

výpověď obviněného a obžalovaného, výpověď svědka
- důkazní prostředek = zdroj, ze kterého OČTŘ důkazy čerpá (výpovědi osob, listiny), prostředek pro
zjištění informace
- může jím být vše, co může přispět k objasnění věci (§ 89 odst. 2 TŘ – demonstrativní výčet)

Výpověď obviněného
- ústní procesní úkon
- cílem výslechu je především zjistit stanovisko obviněného k předmětu obvinění, a pokud je to možné,
zjistit úplné a věrohodné údaje, které mají přispět ke zjištění činu nebo jiných skutečností v trestní
věci
- za PO činí v TŘ úkony ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení podle OSŘ
- obviněný není povinen vypovídat (na rozdíl od svědka), a dokonce nemá ani povinnost uvádět pouze
pravdivé skutečnosti
- výpověď je také prostředkem obhajoby proti vznesenému obvinění – není možné předpokládat, že
obviněný bude spolupracovat, ačkoli to je polehčující okolnost
- doznání obviněného nezbavuje vyslýchajícího povinnosti přezkoumat a důkazy ověřit okolnosti
případu – obviněný se může nepravdivě doznat, aby chránil skutečného pachatele
- výpověď nemá vždy stejné procesní účinky – např. doznání před úředníkem Probační a mediační
služby není připustitelným důkazem
- předseda senátu nebo samosoudce klade otázku, zda se cítí být vinen činem uvedeným v obžalobě
- průběh výslechu obviněného:
o část ad generalia – zjištění osobních dat obviněného, objasnění podstaty obvinění a poučení
obviněného o jeho právech
o část ad specialia – obviněnému musí být umožněno, aby sám souvisle vypověděl o věci
(monolog), následně mu mohou být kladeny otázky s cílem odstranit nejasnosti nebo rozpory
(dialog)
- procesní pravidla:
o zákaz jakéhokoliv donucování obviněného k výpovědi nebo k doznání
o zákaz otázek kapciózních (klamavých, úskočných) a navádějících (sugestivních)
o jestliže je obviněných v téže věci více, vyslýchají se odděleně
- před soudem v hlavním líčení se výslech obžalovaného koná po přednesení obžaloby
- o výpovědi obviněného se vyhotoví protokol

174
Výpověď svědka
- svědek = osoba rozdílná od obviněného, která byla vyzvána OČTŘ, aby vypovídala o tom, co je jí známo
o TČ, jeho pachateli a o okolnostech důležitých pro TŘ – o okolnostech, které viděla, slyšela nebo jinak
vnímala svými smysly
- je nezastupitelný
- svědek musí splňovat tyto podmínky:
o výpověď svědka musí být učiněna před příslušným OČTŘ
o svědek musí být schopen správně vnímat a vypovídat o okolnostech případu
o svědek není obviněným ani spoluobviněným v téže věci
o svědek je osoba odlišná od OČTŘ, jiné osoby činné v téže věci, znalce nebo obhájce
o svědek je často osoba poškozená TČ
- způsobilost být svědkem – český i cizí občan, osoba nezletilá (děti), osoby s vadami fyzickými nebo
psychickými, osoby příbuzné nebo v poměru obdobném i poškozený
- OČTŘ si sám vyřeší pochybnost, zda svědek je schopen zřetelně vnímat jev, o kterém má vypovídat –
pozorování duševního stavu svědka v zdravotnickém zařízení jako u obviněného není přípustné
- základní práva svědka:
o právo odepřít výpověď v určitých případech (§ 100 TŘ) a právo na respektování zákazu
výslechu (§ 99 TŘ)
o vypovídat ve svém mateřském jazyce
o právo na právní pomoc
o právo na svědečné (náhrada nutných výdajů + ušlá odměna za práci)
o specifická práva ohroženého svědka (poskytnutí ochrany, informace o pobytu obviněného)
- povinnost svědčit:
o je obecná – každý je povinen dostavit se na předvolání a vypovídat jako svědek (dostavit musí
i osoby, jejichž výslech je zakázán – § 99 TŘ nebo které mají právo výpověď odepřít – § 100
TŘ)
o pokud se svědek nedostaví, může být předveden a odmítá-li vypovídat, lze uložit pořádkovou
pokutu (§ 66 TŘ), příp. ho stíhat pro TČ pohrdání soudem (§ 336 TŘ)
o z povinnosti svědčit jsou vyňaty:
 osoby požívající diplomatické výsady a imunity
 poslanci a senátoři o skutečnostech, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem
mandátu
 soudci ÚS
 osoby, jejichž výslech je zakázán (např. utajované informace)
 osoby oprávněné odepřít výpověď – příbuzní obviněného, kdo by způsobil nebezpečí
TS sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli,
osvojenci, manželovi, partnerovi nebo druhovi
o o právu odepřít výpověď a o zákazu výslechu musí být svědek poučen
- další povinnosti – podrobit se konfrontaci a rekognici, vyšetření duševního stavu, prohlídce těla

Provádění důkazu svědkem

- před výslechem svědka je třeba zjistit jeho totožnost, poměr k obviněnému, poučit jej o právu odepřít
výpověď / zákazu výslechu, jakož i o tom, že je povinen říci úplnou pravdu a nic nezamlčet, dále musí
být poučen o významu svědecké výpovědi a o trestních následcích křivé výpovědi
- při výslechu třeba postupovat podle těchto zásad:
o zjistit okolnosti významné pro posouzení věrohodnosti svědka (poměr k věci, k obviněnému)
o umožnit svědkovi souvislou výpověď o všem, co a odkud ví
o otázky, které vyslýchající klade svědkovi, musí být jasné, stručné, prosté, určité a přímé
o zakázané jsou otázky navádějící (sugestivní)
- u dětí (= osoby mladší 18 let):
o je třeba přihlížet k jejich menší vyspělosti, sklonu k sugesci, rozpačitosti, sklonu k blouznění
o k výslechu se přibere OSPOD nebo jiná osoba mající zkušenosti s výchovou mládeže

175
 o mohou být přibráni i rodiče, ale nemají na to automaticky nárok
o dítě může být vyslechnuto znovu jen v nutných případech
- namísto výslechu svědka lze v hlavním líčení přečíst protokol o výpovědi svědka, pokud:
o soud nepokládá osobní výslech za nutný a SZ i obžalovaný s tím souhlasí
o svědek zemřel, stal se nezvěstným, je nedosažitelným nebo jeho nemoc znemožňuje jeho
výslech
o šlo o neodkladný nebo neopakovatelný úkon
o svědek v hlavním líčení bez oprávnění odepřel vypovídat anebo se v podstatných bodech
odchyluje od své dřívější výpovědi
- v některých případech možné utajit totožnost i vzhled svědka (zákon o zvláštní ochraně svědka a
dalších osob v souvislosti s trestním řízením):
o ohrožená osoba je osoba, která
 1) podala nebo má podat vysvětlení, svědeckou výpověď nebo vypovídala či má
vypovídat jako obviněný či jinak pomáhala nebo má pomoci k dosažení účelu TŘ
 2) je znalcem nebo tlumočníkem nebo obhájcem, pokud obviněný, kterého jako
obhájce zastupuje, vypovídal nebo má vypovídat, aby pomohl k dosažení účelu TŘ
nebo
 3) je osobou blízkou osoby uvedené v 1) nebo 2)
o chráněná osoba je ohrožená osoba, které je poskytována zvláštní ochrana nebo pomoc

Hodnocení svědecké výpovědi

- OČTŘ by se z hlediska věrohodnosti výpovědi svědka měl zaměřit hlavně na:
o okolnosti, které mohou ovlivnit výpověď svědka – ze svědecké výpovědi mají důkazní
význam jen zprávy o skutečnostech, ne o jejich hodnocení
o schopnost svědka vnímat okolnosti, o kterých má vypovídat
o schopnost svědka zapamatovat si určité okolnosti a uchovat je v paměti
o schopnost svědka správně reprodukovat vnímané a zapamatované skutečnosti

C12 Jednotlivé důkazní prostředky – zvláštní způsoby dokazování, odborné

vyjádření a znalecký posudek, ohledání osoby a věci, listinný důkaz, operativně
pátrací prostředky
- důkazní prostředek = zdroj, ze kterého OČTŘ důkazy čerpá (výpovědi osob, listiny), prostředek pro
zjištění informace
- může jím být vše, co může přispět k objasnění věci (§ 89 odst. 2 TŘ – demonstrativní výčet)

Některé zvláštní způsoby dokazování

Konfrontace (§ 104a TŘ)
- důkazní prostředek, jehož cílem je odstranit rozpory v předchozích výpovědích
o různých obviněných nebo
o svědka/svědků a obviněného/obviněných nebo
o svědků
- tyto osoby jsou před OČTŘ postaveny tváří v tvář
- provádí se jen v řízení před soudem
- pro její provedení musí být splněny 3 podmínky:
o každá z osob, která má být konfrontována, již byla vyslechnuta a o výpovědi byl sepsán
protokol
o ve výpovědích se projevují zásadní rozpory
o tyto rozpory není možné jinak vyjasnit
- osobu mladší 18 let je možné konfrontovat výjimečně, pokud to je pro objasnění věci nezbytně nutné

176
Rekognice (§ 104b TŘ), resp. poznávací řízení
- = důkazní prostředek, který spočívá v tom, že podezřelý, obviněný nebo svědek znovu poznává, a tím
ztotožňuje konkrétní osobu či věc
- neopakovatelný úkon TŘ – opakované představování poznávané osoby či věci může vést k ovlivňování
- rozlišujeme rekognici in natura a rekognici podle fotografií
- ztotožňující osoba se před rekognicí vyslechne o okolnostech, za kterých ztotožňovanou osobu nebo
věc vnímala, a o jejích znacích nebo zvláštnostech:
o ztotožňována osoba nebo věc nesmí být před rekognicí ukázána
o musí být zabráněno jakémukoli přímému styku mezi ztotožňující a poznávanou osobou
- rekognice s osobou mladší 18 let – možné přibrat psychologa

Vyšetřovací pokus (§ 104c TŘ)

- = důkazní prostředek, kterým se v uměle vytvořených nebo obměňovaných podmínkách pozorováním
prověřují nebo objasňují skutečnosti zjištěné v TŘ, příp. se zjišťují nové skutečnosti důležité pro TŘ
- často se ověřuje existence určitého přírodního jevu
- může proběhnout v přípravném řízení i v řízení před soudem
- od znaleckého zkoumání se liší tím, že vyšetřovací pokus probíhá za podmínek maximálně se blížících
těm, které existovaly v době události, a jeho výsledky jsou očividné
- od rekonstrukce se liší rozsahem a metodou

Rekonstrukce (§ 104d TŘ)

- = důkazní prostředek, který spočívá v obnovení situace a okolností, za kterých byl TČ spáchán, nebo
získání informací (důkazů), které měly podstatný vliv na prověření výpovědi podezřelého, obviněného,
svědka, poškozeného nebo dalších osob
- může proběhnout v přípravném řízení i v řízení před soudem
- na postup se přiměřeně užijí ustanovení o vyšetřovacím pokusu
- může proběhnout za aktivní přítomnosti podezřelého, obviněného, poškozeného či svědka, nebo bez
nich (osoba, která má právo odepřít výpověď, nesmí být k rekonstrukci donucena)
- vyhotoví se videozáznam či fotografická dokumentace + možná rekonstrukce pomocí počítačových
systémů

Prověrka na místě (§ 104e TŘ)

- = důkazní prostředek, který spočívá v doplnění nebo upřesnění údajů důležitých pro TŘ, které se
vztahují k určitému místu, a to za osobní přítomnosti podezřelého, obviněného, poškozeného či
svědka
- může být uskutečněna v přípravném řízení i v řízení před soudem
- musí jí předcházet výslech podezřelého, obviněného nebo svědka – jestliže neuvedou podstatné
okolnosti, které mají být prověrkou prověřeny, není co prověřovat
- zdokumentuje se protokolem

Odborné vyjádření
- = listinný důkaz, kterým si OČTŘ opatřují odborné skutkové poznatky od osob či orgánů k tomu
způsobilých
- podobá se znaleckému posudku X odborné vyjádření se použije v jednoduchém případě (např.
lékařská zpráva)
- pokud předkládá odborné vyjádření státní orgán, předkládá jej vždy bezplatně – OČTŘ zváží, zda daná
osoba není podjatá
- v závažných a skutkově složitých věcech může SZ nebo policejní orgán využít odbornou pomoc
konzultanta, který má znalost ze speciálního oboru

Znalecký posudek
- samostatný důkazní prostředek, kterým si OČTŘ nebo strany opatřují od osob či orgánů k tomu
zvláštně odborně způsobilých (znalců) odborné skutkové poznatky
- znalec se přibere, pokud pro složitost posuzované otázky nestačí odborné vyjádření

177
 - znalec musí být zásadně přibrán, i když OČTŘ odborné znalosti má
- znalec se přibírá 1 – pokud jde o skutečnost zvlášť důležitou, 2
- způsobilost být znalcem:
o znalec = osoba rozdílná od procesních stran a OČTŘ, která se v TŘ přibírá za tím účelem, aby
na podkladě svých odborných znalostí poskytla úsudek o skutečnosti, která je důležitá pro TŘ
a jejíž objasnění vyžaduje odborné znalosti
o funkci znalce mohou vykonávat:
 znalci zapsaní do seznamu znalců (seznamy vedou KS, ústřední seznam vede MS)
 znalci, kteří nejsou zapsáni do seznamu znalců, pokud není pro některý obor znalec
na seznamu zapsán nebo jestliže nemůže zapsaný znalec úkon uskutečnit
- znalce přibírá OČTŘ a v řízení před soudem předseda senátu
- proti osobě znalce lze podat námitku podjatosti
- provádění důkazu znalcem:
o znalec se k provedení znaleckého úkonu předvolává, jeho dostavení může být vynucováno
pořádkovou pokutou, ne však předvedením
o znalcova činnost se skládá ze dvou stadií – 1) příprava a 2) vypracování posudku:
 znalecký posudek se skládá ze 3 částí:
 nález
 posudek
 znalecká doložka
o znalci může být dovoleno, aby byl při výslechu obviněného a svědků přítomen a aby jim kladl
otázky
o znaleckou činnost je povinen provádět osobně
o znalec nemůže hodnotit důkazy a vyjadřovat se k právním otázkám a k otázkám viny
o znalec může poskytnout odpovědi i v podobě alternativ, pokud mu skutkový stav
neumožňuje stanovit jediné řešení
o znalecký posudek se hodnotí volně jako každý jiný důkaz
o znalec má nárok na znalečné = na odměnu za podání posudku a na úhradu nákladů

Ohledání
- samostatný důkazní prostředek, jehož cílem je objasnit přímým pozorováním skutečnosti důležité pro
trestní řízení
- předmětem ohledání může být člověk, věc nebo místo
- ohledání se zpravidla uskutečňuje již v přípravném řízení
- protokol musí být přesný a důkladný, protože ohledání často nelze opakovat
- prohlídka těla a jiné podobné úkony:
o každý je povinen se podrobit
o pokud prohlídku těla neprovádí lékař, může ji provést jen osoba stejného pohlaví
o patří sem odběr krve, jiného biologického materiálu (vlasů, slin) – osoba to musí strpět
o pokud jde o podezřelého nebo obviněného a nelze úkon pro odpor uskutečnit, je OČTŘ
oprávněn po marné výzvě tento odpor přiměřeně překonat
- prohlídka a pitva mrtvoly a její exhumace:
o uskutečňují je zásadně 2 znalci (lékaři) X nesmí být přibrán lékař, který zemřelého ošetřoval
pro nemoc, která předcházela smrti
o úkolem znalce je popsat příčiny úmrtí a určení mechanismu vzniku jednotlivých zranění
o exhumaci mrtvoly může nařídit předseda senátu a v přípravném řízení SZ
- ohledání věci:
o i listiny, které mají význam pro řízení nikoli svým obsahem (rozdíl od listinných důkazů)
o speciální případ – ohledání místa činu
- vyšetření duševního stavu:
o vyšetření duševního stavu obviněného a svědka – 1 znalcem z oboru psychiatrie, pozorování
může trvat max. 2 měsíce

178
 o ZSVM – vyšetření duševního stavu obviněného mladistvého 2 znalci, pozorování může trvat
max. 1 měsíc
o ambulantně nebo formou pozorování ve zdravotnickém ústavu, příp. ve zvláštním oddělení
nápravného zařízení (možné jen u obviněného, ne u svědka!)
o může jej nařídit nebo prodloužit pouze soud
o závěr o tom, zda je pachatel příčetný, je závěrem právním

Důkaz věcný a listinný

- důkaz věcný = předměty, kterými nebo na kterých byl spáchán TČ, jiné předměty, které prokazují nebo
vyvracejí dokazovanou skutečnost a mohou být prostředkem k odhalení a zjištění TČ a jeho pachatele,
jakož i stopy TČ → provádí se ohledáním
- důkaz listinný = jakékoli předměty zachycující písemný projev, které svým obsahem potvrzují nebo
vyvracejí dokazovanou skutečnost vztahující se k TČ nebo k obviněnému → provádí se přečtením +
zkoumá se pravost
- elektronický záznam v počítači – v elektronické podobě jako důkaz věcný, vytištěný jako důkaz listinný
- kdo má u sebe věc důležitou pro TŘ, je povinen ji předložit, příp. vydat (nevztahuje se to na listinu,
jejíž obsah se týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu)

Operativně pátrací prostředky

- jejich použití nesmí sledovat jiný zájem než získání informací důležitých pro TŘ
- lze je použít jen tehdy, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo pokud by jinak bylo jeho
dosažení podstatně ztížené

Předstíraný převod
- = předstírání koupě, prodeje nebo jiného způsobu převodu předmětu plnění (včetně převodu věci, k
jejímuž držení je třeba zvláštního povolení, jejíž držení je nepřípustné, která pochází z TČ, nebo která je
určena ke spáchání TČ)
- lze ho uskutečnit zásadně na základě písemného povolení SZ

Sledování osob a věcí

- = získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými
prostředky
- sledování, při kterém mají být pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, lze uskutečnit pouze
na základě písemného povolení SZ – v neodkladných případech lze zahájit sledování i bez povolení
(pak je nutné dodatečně požádat jako u předstíraného převodu)

Použití agenta
- agentem je příslušník Policie ČR nebo GIBS plnící úkoly uložené mu řídícím policejním orgánem,
vystupující zpravidla se zastíráním skutečného účelu své činnosti
- možné, je-li vedeno TŘ pro zločin s horní hranicí TOS nejméně 8 let, pro TČ spáchaný ve prospěch OZS,
pro TČ podplácení a některé další taxativně vyjmenované TČ
- povoluje na návrh SZ vrchního SZ soudce VS, v jehož obvodu je činný SZ podávající návrh

C13 Procesní úkony

Pojem, obsah, forma, místo a čas procesních úkonů
- procesní úkony = úkony subjektů trestního řízení, se kterými TŘ spojuje vznik, změnu nebo zánik
trestně-procesních vztahů
- obsah – určen konkrétní povahou úkonu, ale rovněž může vyplývat z aplikace ustanovení TŘ (např. §
68 odst. 1 TŘ)
- forma – upravena v TŘ tak, aby zajišťovala splnění účelu trestního řízení, jakož i účelu konkrétního
procesního úkonu
- místo a čas provedení:
o musí být uvedeno v protokolu o vyhotoveném úkonu

179
 o primárně úřední místnost OČTŘ v pracovní době, ale pokud je to nutné kvůli povaze úkonu,
neodkladnosti nebo jinému důležitému zájmu, lze kdekoliv a kdykoliv
- způsob provádění úkonů:
o s osobami na úkonu zúčastněnými se musí jednat tak, jak to vyžaduje význam a výchovný účel
trestního řízení – vždy je nutno šetřit jejich osobnosti a Ústavou zaručených práv
o pokud je to potřebné, lze využívat technické zařízení pro přenos obrazu a zvuku

Dožádání
- soud, SZ a policejní orgán vykonávají jednotlivé úkony TŘ ve svém obvodu zpravidla sami – mimo svůj
obvod je vykonávají dožádáním OS, SZ nebo policejního orgánu, v jehož obvodu má být úkon
proveden (§ 53 odst. 1 TŘ)
- výjimečně mohou sami i mimo svůj obvod, pokud věc nesnese odkladu
- NS, VS nebo KS mohou jednotlivé úkony i ve svém obvodu vykonat dožádáním OS, v jehož obvodu má
být úkon proveden (§ 53 odst. 2 TŘ)
- úkony dožádaného soudu koná soudce z povolání (§ 54 odst. 2 TŘ)

Protokolování
- kvůli přezkoumatelnosti rozhodnutí je podstatnou náležitostí všech procesních úkonů – nesepisuje se
např. vyhotovuje-li se záznam
- sepisuje ho zapisovatel vzatý do slibu (§ 27 TŘ) X pokud nebyl přivzat, tak sepisuje osoba, která úkon
provádí
- vždy v českém jazyce (i pokud osoba vypovídá v jazyce jiném – výjimky § 55 odst. 4 TŘ)
- za správnost protokolu odpovídá ten, kdo provedl úkon (§ 55 odst. 5 TŘ)

Podání
- = podnět určený OČTŘ – obsahem může být návrh, žádost, opravný prostředek nebo jiný podnět
- může být provedeno písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě, telegraficky, telefaxem
nebo dálnopisem (§ 59 TŘ)
- posuzuje se vždy podle svého obsahu – i když je nesprávně označeno
- obecné náležitosti – z podání musí být patrno (§ 59 odst. 3 TŘ):
o kterému OČTŘ je určeno
o kdo je činí
o které věci se týká
o co sleduje
o + musí být podepsáno, datováno a předloženo s potřebným počtem stejnopisů
- mohou být vyžadovány i náležitosti další – např. dovolání (§ 265f TŘ)
- nesplňuje-li požadavky, OČTŘ ho vrátí k doplnění s poučením, jak nedostatky odstranit + stanoví lhůtu
k jejich odstranění

Lhůty
- = určení času, během kterého má být procesní úkon proveden
- zákonné = stanoví zákon; lze prodloužit/zkrátit, jen pokud to zákon umožňuje
- soudcovské = určena podle povahy jednotlivého případu; může být prodloužena daným orgánem
- počítání lhůt (§ 60 TŘ):
o dny – nezapočítává se den, kdy se stala událost určující počátek lhůty
o týdny, měsíce nebo léta – končí uplynutím dne, který svým jménem nebo číselným
označením odpovídá dni, kdy se stala událost určující počátek lhůty; chybí-li v posledním
měsíci lhůty, končí uplynutím posledního dne tohoto měsíce
- zmírnění nepříznivých účinků uplynutí lhůty:
o zachování lhůty (§ 60 odst. 4 TŘ)
o navrácení lhůty (§ 61 TŘ):
 může žádat pouze obviněný nebo jeho obhájce, pokud z důležitých důvodů zmeškali
lhůtu k podání opravného prostředku

180
  není přípustné v případech stanovených zákonem

Doručování
- = úkon, jehož cílem je zajistit, aby se písemnost dostala nebo aspoň mohla dostat do rukou adresáta
- písemnost = sdělení OČTŘ určené FO nebo PO (opis rozhodnutí, předvolání nebo vyrozumění strany
činné v TŘ)
- doručování písemností:
o při úkonu TŘ; pokud nevyšlo takto, pak →
o do datové schránky; pokud nevyšlo takto, pak →
o OČTŘ sám nebo prostřednictvím pošty; pokud nevyšlo takto, pak →
o prostřednictvím orgánu obce
- má-li obviněný obhájce a poškozený nebo zúčastněná osoba zmocněnce, doručuje se
obhájci/zmocněnci (pokud zákon nestanoví jinak) X má-li obviněný / poškozený / zúčastněná osoba
něco osobně vykonat, doručuje se písemnost i jim

Doručování do vlastních rukou

- pro nejzávažnější písemnosti (§ 64 TŘ):
o obviněnému obžaloba, návrh na schválení dohody o vině a trestu, návrh na potrestání a
předvolání
o osobám oprávněným podat proti rozhodnutí opravný prostředek opis tohoto rozhodnutí
o jestliže to předseda senátu, SZ nebo policejní orgán z důležitých důvodů nařídí
- náhradní doručení:
o nebyl-li adresát zastižen, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem vyrozumí, kde
si ji může vyzvednout
o když si ji nevyzvedne do 10 dnů od uložení, doručující orgán písemnost vhodí do schránky /
vrátí odesílateli a vyvěsí o tom sdělení na úřední desce
o poslední den 10denní lhůty se považuje za den doručení
o náhradní doručení není přípustné:
 obviněnému usnesení o zahájení TS, obžaloba, návrh na potrestání, návrh na
schválení dohody o vině a trestu, rozsudek, trestní příkaz nebo předvolání k
hlavnímu líčení nebo veřejnému zasedání
 jiná písemnost, jestliže to předseda senátu, SZ, nebo policejní orgán z důležitých
důvodů nařídí
 doručující orgán vrátí písemnost odesílateli po marném uplynutí lhůty 10 dnů ode
dne jejího uložení

Nahlížení do spisů
- podstata – informovanost o právním i skutkovém stavu věci a o provedených úkonech
- nahlížet mohou – obviněný, poškozený a zúčastněná osoba + jejich obhájci, zmocněnci, zákonní
zástupci a opatrovníci X nelze nahlížet do protokolu o hlasování senátu
- jiné osoby – mohou nahlížet se souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení se souhlasem SZ
nebo policejního orgánu, jen pokud je toho třeba k uplatnění jejich práv

Pořádková pokuta
- jeden z krajních prostředků udržení autority OČTŘ k respektování jejich příkazů a zachování
důstojnosti
- dle judikatury nesmí být využívána k vynucení součinnosti podezřelého či obviněného při opatřování
důkazů proti nim samotným (k vynucení výpovědi, doznání, vydání dokumentů)
- lze uložit i opakovaně:
o FO – až 50 000 Kč (rušení řízení, urážlivé chování, neuposlechnutí příkazu bez dostatečné
omluvy nebo nevyhovění výzvě – § 66 odst. 1 TŘ)
o PO – až 500 000 Kč (když PO odsouzená k trestu uveřejnění rozsudku rozsudek neuveřejnila –
§ 41 odst. 2 ZTOPO)

181
 - uplyne-li od jednání, kde byl dán důvod k jejímu uložení, více než jeden rok, již nepřichází v úvahu
- ukládána formou usnesení, proti němuž je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek

C14 Zajištění osob v trestním řízení

- k úspěšnému provedení TŘ je nutné zajistit přítomnost potřebných osob (zejména obviněného,
svědků, znalce a tlumočníků) a věcí (k tomu viz C15)
- třeba vždy v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti
- zajištění osoby obviněného:
o pro dosažení účelu TŘ je jeho přítomnost nutná – někdy je nutné použít donucení ze strany
OČTŘ, které představuje zásah do osobní svobody
o na rozdíl od trestů nejsou tyto zásahy sankcemi, procesní donucení je jen prostředkem
nezbytným k dosažení účelu řízení → zajišťovací prostředky mají jen povahu nevyhnutelného
omezení občanských práv
- zajištění přítomnosti dalších osob:
o svědek – předvoláním; pokud se nedostaví bez dostatečné omluvy, může být předveden a
může mu být uložena pořádková pokuta
o tlumočník a znalec – předvoláním; pokud se nedostaví, může jim být uložena pořádková
pokuta X nemohou být předvedeni
o státní zástupce – jeho přítomnost je na hlavním líčení povinná; pokud se nedostaví, nelze mu
uložit pořádkovou pokutu, ale může být kárně stíhán
o obhájce – účast na žádném úkonu není povinná, ale přítomnost při nutné obhajobě se
vyžaduje na hlavním líčení a veřejném zasedání; pokud se nedostaví, lze ho kárně stíhat
o osoba, která má podat vysvětlení – zajišťuje policejní orgán předvoláním; pokud se
nedostaví a řádně neomluví, může být předvedena
o přítomnost jiných osob (poškozený, zúčastněná osoba, jejich zmocněnec, zákonný zástupce,
OSPOD) není povinná, ale vyrozumívají se

Předvolání
- = výzva příslušného OČTŘ, aby se osoba z určitého procesního důvodu v určitý den a hodinu
dostavila k tomuto orgánu
- možné předvolat obviněného, svědka, znalce, tlumočníka
- forma opatření, nikoli rozhodnutí – uvede se kdy, kam, ohledně čeho, procesní následky nedostavení
se
- písemně, ústně či telefonicky – doručuje se do vlastních rukou
- povinnost dostavit se i v případě následného odepření výpovědi – nedostavení bez omluvy →
pořádková pokuta či předvedení

Předvedení
- zajištění obviněného, svědka nebo osoby řádně předvolané k podání vysvětlení, pokud se řádně
neomluvila, k provedení procesního úkonu X nelze předvést znalce a tlumočníka
- i bez předchozího předvolání, pokud je to nutné k úspěšnému provedení TŘ – hlavně když se obviněný
skrývá nebo nemá stálé bydliště
- forma opatření, nikoli rozhodnutí
- výkon předvedení zajišťuje příslušný policejní orgán

Pořádková pokuta
- projev disciplinární pravomoci OČTŘ – procesní sankce
- má sankční povahu, ale očekává se účinek donucovací, má zajistit pořádek – možné ji uložit při rušení
řízení po napomenutí
- může jí být postižen obviněný, svědek, znalec a tlumočník X ne obhájce a SZ (kárná odpovědnost)
- uložit mohou všechny OČTŘ, max. výše 50 000 Kč, možné i opakovaně

182
 - forma usnesení – předseda senátu a v přípravném řízení SZ / policejní orgán; možné podat stížnost,
která má odkladný účinek, o stížnosti rozhoduje zpravidla soud (§ 146a TŘ)
- možné postihnout jen do 1 roku od spáchání pořádkového deliktu

Zákaz vycestování do zahraničí

- podmínky uložení:
o pouze obviněnému
o obviněný je stíhán pro úmyslný TČ horní hranicí TOS nad 2 roky nebo pro TČ spáchaný
z nedbalosti s horní hranicí nad 3 roky
o je to nezbytné pro dosažení účelu TŘ
- jen na nezbytně nutnou dobu – pokud pominou důvody pro jeho uložení, předseda senátu a v
přípravném řízení SZ zruší zákaz vycestování i bez návrhu
- z důležitých důvodů může předseda senátu a v přípravném řízení SZ na konkrétní vymezenou dobu
povolit jednorázové vycestování
- může být uložen i jako předběžné opatření (samostatně nebo s náhradou vazby)
- forma usnesení – soud a v přípravném řízení na návrh SZ soudce; obviněný odevzdá cestovní doklad –
přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek

Zadržení
- = krátkodobé zbavení osobní svobody obviněného nebo osoby podezřelé ze spáchání TČ, proti níž
ještě nebylo zahájeno TS
- nutno odlišit od zajištění osoby policistou (§ 26 zákona o Policii ČR)
- 1) zadržení obviněného policejním orgánem (§ 75 TŘ):
o podmínky:
 proti osobě obviněného
 existuje důvod vazby
 pro neodkladnost věci nelze rozhodnutí o vazbě předem opatřit
o vykoná policejní orgán – musí být bezodkladně ohlášeno SZ
- 2) zadržení podezřelého policejním orgánem (§ 76 odst. 1 TŘ, § 76a TŘ):
o podmínky:
 proti osobě podezřelé
 existuje důvod vazby
 naléhavý případ
o vykoná policejní orgán, nutný předchozí souhlas SZ – neplatí, pokud věc nesnese odkladu a
souhlasu SZ nelze předem dosáhnout (přistižen při TČ, zastižen na útěku)
- 3) tzv. občanské zadržení = zadržení jinou osobou (§ 76 odst. 2 TŘ):
o pokud byla osoba přistižena při TČ nebo bezprostředně po něm, pokud je zadržení nezbytné:
 k zjištění její totožnosti
 k zamezení útěku nebo
 k zajištění důkazu
o může vykonat kdokoli – povinen ihned předat policejnímu orgánu, od předání policejnímu
orgánu poběží lhůta 48 hodin
- 4) zadržení na základě příkazu k zadržení (§ 76a TŘ):
o podmínky:
 proti osobě podezřelé
 existuje důvod vazby
 podezřelému nelze doručit opis usnesení o zahájení TS
 podezřelého nelze předvolat, předvést nebo zadržet dle § 76 odst. 1 TŘ
o příkaz k zadržení podezřelého vydává soudce na návrh SZ – jde o rozhodnutí
o policejní orgán, který zadrží podezřelého, je povinen mu doručit opis usnesení o zahájení TS
- další postup:
o policejní orgán do 48 hod. zadrženou osobu vyslechne a seznámí ji s důvody zadržení

183
 o jestliže podezření ze spáchání TČ bude rozptýlené nebo odpadnou příčiny zadržení, je
policejní orgán povinen podezřelou osobu ihned propustit na svobodu
o jinak je povinen rozhodnout o zahájení TS (nejde-li již o obviněného) a předložit SZ materiály
k případnému podání návrhu na vzetí do vazby
o SZ doručí soudu návrh na vzetí do vazby ve lhůtě 48 hod. od zadržení, jinak musí být
propuštěn na svobodu
o soud musí zadrženou osobu vyslechnout a do 24 hod. od doručení návrhu rozhodnout o jejím
propuštění nebo o vzetí do vazby
- v ZPŘ nepřichází v úvahu zadržení obviněného, protože jde procesně o podezřelého, neboť TS se
zahajuje až doručením návrhu SZ na potrestání soudu
- zadržení má povahu opatření – není přípustný žádný opravný prostředek
- výkon upravuje zákon o Policii ČR (§ 28-33) – výkon v policejních celách

Příkaz k zatčení (tzv. zatykač)

- zatčení = zjištění pobytu, zadržení a krátkodobé omezení osobní svobody obviněného za účelem jeho
dodání orgánu, který příkaz k zatčení vydal (§ 69 TŘ)
- podmínky:
o proti osobě obviněného
o existuje důvod vazby
o obviněného nelze předvolat, předvést nebo zadržet, a zajistit tak jeho přítomnost u výslechu
- vydává soudce na návrh SZ (přípravné řízení) nebo předseda senátu (řízení před soudem)
- zatčení realizuje policejní orgán – osobu vypátrá, zatkne a do 24 hodin odevzdá soudu, jehož soudce
příkaz vydal:
o soudce do 24 hodin od dodání rozhodne o vzetí do vazby nebo propuštění na svobodu
o rozhoduje soud, který vydal příkaz k zatčení – pokud je výjimečně zatčený dodán jinému
soudu, tento musí opatřit rozhodnutí o vazbě od soudce, který příkaz vydal
- opatření (opravný prostředek není přípustný)

Vazba
- = zajišťovací institut trestního řízení, jehož použitím je obviněný na základě rozhodnutí soudu
dočasně zbaven osobní svobody
- nejzávažnější trestněprocesní zajišťovací opatření (ne sankční)
- výkon vazby je upraven zákonem o výkonu vazby a vyhláškou MS (řád výkonu vazby) – vazba se
provádí ve vazební věznici nebo ve zvláštním oddělení věznice
- účel:
o zajistit osobu obviněného pro TŘ a výkon trestu
o zabránit obviněnému, aby mařil a ztěžoval TŘ
o zabránit obviněnému v dokonání nebo opakování trestné činnosti
- zásady:
o vazba jako ultima ratio – subsidiarita vazby
o princip proporcionality, zásada zdrženlivosti, zásada rychlosti ve vyřizování
o u méně závažných TČ je použití vazby omezené
o maximální délka vazby závisí na závažnosti TČ, pro který je obviněný stíhán
o vazba ve stádiu TS je vždy fakultativní, obligatorní je v případě řízení o vydání, resp. předání
do ciziny (ZMJS)
o doba vazby se započítává do trestu (s výjimkou § 72b TŘ)

Podmínky vzetí a držení ve vazbě

- bylo zahájeno TS – musí jít o obviněného
- dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují, že:
o skutek, pro který bylo zahájeno TS, byl spáchán
o má všechny znaky TČ a
o jsou zřejmé důvody k podezření, že tento TČ spáchal obviněný

184
 - existence konkrétních skutečností, z nichž vyplývá důvodná obava, že (§ 67 TŘ):
o obviněný uprchne nebo se bude skrývat, aby se TS nebo trestu vyhnul (např. není možné
zjistit jeho totožnost, nemá stálé bydliště nebo mu hrozí vysoký trest – dle ÚS min. 8 let) →
útěková vazba
o bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit
objasňování závažných skutečností → koluzní vazba
o bude opakovat trestnou činnost či dokoná TČ, pro který je stíhán nebo vykoná TČ, kterým
hrozil → předstižná vazba
- v době rozhodování o vzetí do vazby nelze dosáhnout jejího účelu jiným (méně závažným)
zajišťovacím prostředkem = subsidiarita
- TČ, kde horní hranice TOS je nad 2 roky (úmyslný) nebo nad 3 roky (nedbalostní) (výjimky – např. § 68
odst. 3, 4 TŘ)
- vazba je vyloučena v ZPŘ – tam není obviněný, ale podezřelý

Délka trvání vazby

- vazba trvá, dokud trvá její účel – OČTŘ jsou povinné ex offo průběžně zkoumat, zda důvody vazby
trvají nebo zda se nezměnily
- o prodloužení jsou povinny opakovaně rozhodovat:
o v přípravném řízení rozhoduje každé 3 měsíce soudce na návrh SZ
o v řízení před soudem musí soud do 30 dnů od podání obžaloby rozhodnout, zda se obviněný
ve vazbě ponechává, nebo ne – pak musí rozhodovat každé 3 měsíce o dalším trvání vazby
- koluzní vazba – max. 3 měsíce u všech TČ (lze prolomit, pokud obviněný již mařil TS)
- celková doba trvání útěkové a předstižné vazby závisí na závažnosti TČ, pro který je obviněný stíhán
(§ 72a TŘ):

délka trvání vazby stíhání vedené pro

1 rok přečin
2 roky zločin
3 roky zvlášť závažný zločin
4 roky ZZZ, za který lze uložit výjimečný trest
- doba trvání vazby se počítá ode dne, kdy došlo k omezení osobní svobody obviněného
- pokud uplyne maximální doba trvání vazby, je vazba nepřípustná a obviněného je třeba ihned
propustit
- z uvedených dob připadá 1/3 na přípravné řízení, 2/3 na řízení před soudem
- jestliže byl obviněný odsouzen pro ZZZ k nepodmíněnému TOS, nezapočítává se doba vazby od
vyhlášení takového rozsudku do nařízení výkonu (§ 72b TŘ)

Rozhodování o vazbě
- rozhodnout je možné v kterékoliv fázi TS, výjimečně i po PM meritorního rozhodnutí X ne v ZPŘ
- rozhoduje se o:
o vzetí do vazby nebo
o dalším trvání vazby
- rozhodnutí má vždy formu usnesení – v odůvodnění se uvedou skutečnosti:
o odůvodňující podezření ze spáchání TČ
o konkrétní skutečnosti, ze kterých jsou dovozovány důvody vazby
o důvody, pro které nebylo možné dosáhnout účelu vazby jiným opatřením
- rozhodnutí vydává:
o o vzetí do vazby, dalším trvání vazby a o změně důvodů vazby – v řízení před soudem SOUD,
v přípravném řízení SOUDCE na návrh SZ
o o žádosti obviněného o propuštění z vazby – v řízení před soudem SOUD, v přípravném řízení
STÁTNÍ ZÁSTUPCE (ten tedy může pouze propustit)

185
 - soud rozhoduje ve vazebním zasedání, pokud nebylo o vazbě rozhodnuto v hlavním líčení nebo ve
veřejném zasedání
- pokud jsou překročeny lhůty pro rozhodnutí o dalším trvání vazby nebo je překročena nejvyšší
přípustná doba trvání vazby, soud a v přípravném řízení soudce nebo SZ vydá příkaz k propuštění
obviněného z vazby
- proti rozhodnutí o vazbě je přípustná stížnost:
o může ji podat SZ, obviněný a ve prospěch obviněného i další osoby
o o stížnosti rozhoduje nadřízený soud
o zpravidla nemá odkladný účinek X výjimka (§ 74 odst. 2 TŘ):
 stížnost SZ proti rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby (nejde-li o zprošťující
rozsudek) – pokud byl SZ přítomen při vyhlášení rozhodnutí, má stížnost odkladný
účinek, pouze byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí
 stížnost stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu

Mírnější opatření, která mohou nahradit vazbu

- X nelze nahradit koluzní vazbu!
- záruka zájmového sdružení občanů nebo důvěryhodné osoby
- písemný slib obviněného
- dohled probačního úředníka
- předběžné opatření – ukládá se samostatně nebo jako náhrada vazby; trvá, dokud to vyžaduje jeho
účel, nejdéle však do PM rozsudku nebo jiného rozhodnutí, kterým se řízení končí:
o zákaz styku s určitými osobami
o zákaz vstupu do společného obydlí obývaného s poškozeným
o zákaz návštěv nevhodného prostředí, sportovních, kulturních a jiných akcí
o zákaz zdržovat se na konkrétně vymezeném místě
o zákaz vycestovat do zahraničí
o zákaz držet a přechovávat věci, které mohou sloužit k páchání TČ
o zákaz užívat, držet nebo přechovávat alkoholické nápoje nebo jiné návykové látky
o zákaz hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek
o zákaz výkonu konkrétně vymezené činnosti, která umožňuje opakování nebo pokračování v
trestné činnosti
- peněžitá záruka (tzv. kauce):
o nejprve orgán rozhodující o vazbě rozhodne, zda je přijetí peněžité záruky přípustné – pokud
ano, může rozhodnout o ponechání obviněného na svobodě či o jeho propuštění z vazby na
svobodu
o peněžitou záruku je možné zrušit nebo změnit její výši
o může připadnout poškozenému na náhradu majetkové škody nebo nemajetkové újmy
o v případě porušení se peněžitá záruka nevrací, ale připadne státu

Zvláštnosti zajištění osoby mladistvého

- vazba jako opatření zcela výjimečné a striktně omezené zákonem, jestliže nelze účelu vazby
dosáhnout jinak
- po zadržení, zatčení nebo vzetí do vazby mladistvého třeba bez zbytečného odkladu vyrozumět jeho
zákonného zástupce, zaměstnavatele, příslušné středisko Probační a mediační služby a příslušný
OSPOD
- max. 2 měsíce a jde-li o zvlášť závažné provinění, max. 6 měsíců – o stejnou délku může být i
prodloužena, a to 1x v přípravném řízení a 1x v řízení před soudem (tj. max. 18 měsíců)
- vazbu možné nahradit umístěním v péči důvěryhodné osoby

C15 Zajištění věcí v trestním řízení

- k úspěšnému provedení TŘ je nutné zajistit přítomnost potřebných osob (zejména obviněného,
svědků, znalce a tlumočníků, viz C14) a věcí

186
 - třeba vždy v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti
- věc důležitá pro trestní řízení:
o může sloužit pro důkazní účely
o je nástrojem trestné činnosti (§ 135a TZ)
o je výnosem z trestné činnosti (§ 135b TZ)
o je náhradní hodnotou za nástroj nebo výnos trestné činnosti

Zajištění věci pro důkazní účely

- povinnost k předložení nebo vydání věci (ediční povinnost):
o kdo má u sebe věc, která může sloužit pro důkazní účely, je povinen ji na vyzvání předložit
soudu, SZ nebo policejnímu orgánu
o k předložení a vydání vyzývá předseda senátu, v přípravném řízení SZ nebo policejní orgán
o pořídí se protokol, který obsahuje přesný popis věci
o OČTŘ, kterému byla věc vydána, ji převezme do úschovy
- odnětí věci:
o v případě, že osoba nesplní ediční povinnost
o na příkaz předsedy senátu, v přípravném řízení na příkaz SZ nebo policejního orgánu (ten
potřebuje předchozí souhlas SZ, nejde-li o věc, která nesnese odkladu)

Zajištění nástrojů a výnosů z trestné činnosti a náhradní hodnoty (§ 79a-79g TŘ)

- určitá věc je nástrojem nebo výnosem z trestné činnosti
- rozhoduje předseda senátu a v přípravném řízení SZ nebo policejní orgán (ten potřebuje předchozí
souhlas SZ – když věc nesnese odkladu, může žádat souhlas dodatečně do 48 hod.)
- obsah rozhodnutí:
o vymezení zajištěných věcí, aby nemohly být zaměněny s jinými
o zákaz, aby dotyčná osoba věc převedla na jiného X jakékoli jednání v rozporu se zákazem je
neplatné

Domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor a pozemků, osobní prohlídka

- pokud je důvodné podezření, že v daném prostoru nachází věc nebo osoba důležitá pro TŘ
- příkaz vydává předseda senátu a v přípravném řízení soudce na návrh SZ – musí být písemný a
odůvodněn, doručuje se osobě, u které se prohlídka koná
- vykonává policejní orgán
- osobní prohlídku lze vykonat, je-li důvodné podezření, že někdo má u sebe věc důležitou pro TŘ

Zadržení a otevření zásilek, jejich záměna a sledování

- zásilka = předmět dopravovaný jakýmkoliv způsobem (§ 87c TŘ)
- zadržení zásilky – je-li nutné zjistit obsah nedoručené zásilky, doprava bude pouze zadržena
- otevření zásilky – zásilku může otevřít jen předseda senátu a v přípravném řízení se souhlasem soudce
SZ nebo policejní orgán
- záměna zásilky – zásilka je zadržena a s jiným obsahem předána k další přepravě (např. omamné či
psychotropní látky, padělané peníze, zbraně), nařizuje předseda senátu a v přípravném řízení se
souhlasem soudce SZ, záměnu provede policejní orgán
- sledovaná zásilka – sleduje se pohyb zásilky, sledování provádí policejní orgán, který se řídí pokyny SZ

Odposlech a záznam telekomunikačního provozu

- řízení pro zločin, na který zákon stanoví TOS s horní hranicí min. 8 let a pro taxativně vyjmenované TČ
+ TČ, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená MS
- nelze u komunikace mezi obhájcem a obviněným
- příkaz vydává předseda senátu a v přípravném řízení na návrh SZ soudce
- příkaz musí být vydán písemně a odůvodněn

187
 - vydání záznamu telekomunikačního provozu (pouze údaje o uskutečněném provozu – např. přehled
volaných čísel) – pro úmyslný TČ s horní hranicí TOS min. 3 roky a pro taxativně vyjmenované TČ + TČ,
k jehož stíhání zavazuje vyhlášená MS

Zajišťovací opatření v řízení proti PO

- ZTOPO upravuje navíc pozastavení výkonu předmětu činnosti a omezení nakládání s majetkem – o
uložení rozhoduje v řízení před soudem předseda senátu a v přípravném řízení soudce na návrh SZ

C16 Postup před zahájením trestního stíhání, zahájení trestního stíhání

Stádia trestního řízení
- 1) přípravné řízení:
o forma většinou neveřejná a písemná
o skládá se ze 2 fází:
 prověřování – před zahájením TS; objasňují a prověřují se skutečnosti, které
důvodně nasvědčují tomu, že byl spáchán TČ
 vyšetřování – od zahájení TS do podání obžaloby, sjednání dohody o vině a trestu,
postoupení věci, (podmíněného) zastavení TS, podmíněného odložení návrhu na
potrestání, odstoupení od TS (u mladistvých), schválení narovnání
- 2) předběžné projednání obžaloby – fakultativní stádium, cílem je, aby se soud v hlavním líčení
zabýval obžalobou, která je dostatečně odůvodněna
- 3) hlavní líčení – nejdůležitější stadium, soud přezkoumává obvinění obsažené v obžalobě a provádí
důkazy za účasti procesních stran
- 4) opravné/odvolací řízení – cílem je přezkoumat předchozí řízení a rozhodnutí orgánu 1. stupně
- 5) vykonávací řízení – obsahuje-li pravomocné rozhodnutí vykonatelný výrok, je třeba ho vykonat
- trestní řízení může skončit v kterémkoliv stádiu

188
Postup před zahájením trestního stíhání
- objasňují a prověřují se skutečnosti, které důvodně nasvědčují tomu, že byl spáchán TČ
- pokud existuje podezření ze spáchání TČ, je policejní orgán povinen učinit veškerá opatření a šetření,
která povedou ke zjištění, zda byl skutečně spáchán TČ a kdo je jeho pachatelem, dále je povinen činit
nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti (§ 158 TŘ)
- podnětem k zahájení TŘ může být:
o vlastní poznatky policejního orgánu
o podnět jiné osoby nebo orgánu – SZ nebo policejní orgán se z něj dozví podezření z trestné
činnosti
o trestní oznámení = oznámení o okolnostech nasvědčujících, že byl spáchán TČ; je povinen jej
přijmout policejní orgán a SZ
- tento úsek trestního řízení se dělí na 3 části:
o zahájení úkonů trestního řízení
o prověřování
o ukončení prověřování

1) Zahájení úkonů trestního řízení

- = počátek přípravného řízení a dozoru SZ nad přípravným řízením
- policejní orgán sepíše úřední záznam, ve kterém uvede okolnosti, pro které řízení zahajuje – opis
záznamu zašle do 48 hodin SZ
- hrozí-li nebezpečí z prodlení, policejní orgán záznam sepíše po provedení neodkladných a
neopakovatelných úkonů:
o neodkladný úkon = úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty
důkazu nesnese odkladu (např. umírající svědek)
o neopakovatelný úkon = úkon, který nebude možno před soudem provést (např. rekognice)

2) Prověřování
- policejní orgán je oprávněn (§ 158 odst. 3 TŘ):
o vyžadovat vysvětlení od FO, PO a státních orgánů
o vyžadovat odborná vyjádření od příslušných orgánů a znalecké posudky
o obstarat potřebné podklady, zejména spisy a jiné materiály
o vykonat ohledání věci a místa činu
o vyžadovat zkoušku krve a odběr biologického materiálu
o vyhotovovat zvukové a obrazové záznamy osob, snímat otisky, provádět prohlídku těla
o zadržet podezřelou osobu
o užít operativně pátrací prostředky
o provádět neodkladné nebo neopakovatelné úkony

189
3) Ukončení prověřování
- usnesení o zahájení TS – nasvědčují-li prověřováním zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán TČ, a
je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba
- odložení věci – SZ nebo policejní orgán usnesením, pokud:
o nejde o podezření z TČ
o TS je nepřípustné (imunita, promlčení) nebo neúčelné
o nepodařilo se zjistit skutečnosti opravňující zahájení TS
o X usnesení nečiní překážku věci pravomocně rozhodnuté
- dočasné odložení TS – policejní orgán může se souhlasem SZ na nezbytnou dobu (max. 2 měsíce),
pokud je to třeba:
o k objasnění trestné činnosti spáchané ve prospěch OZS
o jiného úmyslného TČ
o ke zjištění jejich pachatelů
o v případě výsad a imunit
- odevzdání věci jinému orgánu – k projednání přestupku, ke kázeňskému či kárnému projednání
- rozhodnutí o nestíhání podezřelého – korupční věci (§ 159d TŘ)

Zahájení trestního stíhání

Usnesení o zahájení trestního stíhání
- nasvědčují-li skutečnosti tomu, že byl spáchán TČ, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala
určitá osoba (§ 160 odst. 1 TŘ)
- standardně vydává policejní orgán, výjimečně SZ
- účinky zahájení nastávající okamžikem doručení usnesení obviněnému (u ZPŘ doručením návrhu na
potrestání soudu) – opis usnesení je třeba doručit obviněnému do vlastních rukou
- proti usnesení o zahájení TS může obviněný podat stížnost, která nemá odkladný účinek – rozhoduje
o ní SZ, je-li podána proti rozhodnutí policejního orgánu nebo vyšší SZ, je-li podána proti rozhodnutí SZ
- význam zahájení stíhání:
o TS je vedeno proti určité osobě – ta může uplatnit práva obviněného
o jím je určen předmět TŘ – je v něm poprvé vymezen skutek, je třeba dodržovat zásadu
totožnosti skutku, dokazování se vždy musí týkat skutku, pro který bylo zahájeno → TS se
vede pro skutek, ne právní kvalifikaci
o přerušení promlčení?

Vyšetřování
- policejní orgány z vlastní iniciativy shromažďují důkazy o skutečnostech důležitých pro posouzení
případu
- obhájce je od zahájení TS oprávněn být přítomen při vyšetřovacích úkonech
- výslech svědka v přípravném řízení:
o standardní PŘ:
 jde o neodkladný a neopakovatelný úkon
 svědkem je osoba mladší 15 let
 svědkem je osoba, jejíž psychický stav budí pochybnosti o schopnosti správně a
úplně vnímat, zapamatovat si a reprodukovat
 je dáno podezření, že by na svědka mohl být činěn nátlak
 předpokládá se delší doba trvání vyšetřování a z toho vyplývající obava ze ztráty
důkazní hodnoty
o rozšířené PŘ – výslech svědka možný bez omezení
o zkrácené PŘ – možné pouze v případě neodkladného a neopakovatelného úkonu, případně
možné podání vysvětlení
- lhůty, do kdy je od zahájení TS policejní orgán povinen vyšetřování skončit:
o 2 měsíce, jde-li o věc náležející do příslušnosti samosoudce
o 3 měsíce, jde-li o jinou věc náležející do příslušnosti OS

190
 o 6 měsíců, jde-li o věc náležející do příslušnosti KS
o SZ může po zdůvodnění policejního orgánu (např. z důvodu složitosti) lhůty prodloužit
- prostudování spisu při skončení vyšetřování:
o policejní orgán umožní obviněnému, obhájci a poškozenému prostudovat spisy a učinit
návrhy na doplnění vyšetřování
o upozorní je min. 3 dny předem X pokud nejsou upozorněni, jde o podstatnou vadu řízení
o pokud policejní orgán návrhům vyhoví, musí být oprávněné osoby znovu vyrozuměny o
možnosti prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění dokazování
o pokud policejní orgán návrhy odmítne, je možné podat žádost o přezkoumání postupu
policejního orgánu u SZ
- po skončení vyšetřování předloží policejní orgán SZ spis s návrhem na:
o 1) podání obžaloby (§ 176 TŘ):
 zásada obžalovací – TŘ před soudem se koná jen na podkladě obžaloby, kterou
podává a před soudem zastupuje SZ
 obžaloba může být podána pouze pro skutek, pro který bylo zahájeno TS (neplatí o
právní kvalifikaci činu)
 obžaloba musí obsahovat žalobní návrh
 v řízení o zločinu může SZ v obžalobě nebo v dohodě o vině a trestu označit
obviněného jako spolupracujícího – oznámí-li SZ relevantní skutečnosti, zaváže se
podat pravdivou výpověď, dozná se k činu a souhlasí s označením spolupracující
o 2) postoupení věci jinému orgánu (§ 171 TŘ):
 jestliže výsledky vyšetřování ukazují, že nejde o TČ, ale o přestupek nebo kárné
provinění
 usnesení o postoupení zakládá překážku věci pravomocně rozhodnuté – obviněný a
poškozený mohou podat stížnost (odkladný účinek)
o 3) zastavení trestního stíhání (§ 172 TŘ):
 SZ je povinen vydat rozhodnutí o zastavení TS, pokud:
 je nepochybné, že se skutek nestal
 skutek není TČ a není důvod k postoupení věci
 není prokázáno, že skutek spáchal obviněný
 TS je nepřípustné
 obviněný nebyl v době činu pro nepříčetnost odpovědný
 zanikla trestnost činu
 SZ je oprávněn vydat rozhodnutí o zastavení TS, pokud:
 uložení trestu by bylo bez významu
 bylo o skutku obviněného rozhodnuto jiným orgánem (např. zahraničním
soudem)
 je zřejmé, že účelu TŘ již bylo dosaženo (posuzuje se individuálně)
 usnesení o zastavení TS zakládá překážku věci pravomocně rozsouzené (lze podat
stížnost) + doručuje se nejvyššímu SZ (může do 3 měsíců zrušit nezákonné usnesení
o zastavení TS)
o 4) přerušení trestního stíhání (§ 173 TŘ):
 pro nepřítomnost obviněného není možné věc náležitě objasnit, není ho možné pro
těžkou chorobu postavit před soud + další důvody
 jde o rozhodnutí dočasné povahy, kterým se nerozhoduje o vině – pokud důvody
pominou, v TS se pokračuje
o 5) podmíněné zastavení trestního stíhání (§ 307 TŘ)
o 6) odstoupení od stíhání u mladistvých
o 7) schválení narovnání (§ 309 TŘ)
o 8) sjednání dohody o vině a trestu
o 9) návrh na ochranné opatření
o 10) vrácení věci k doplnění:

191
  SZ může vrátit k doplnění – policejní orgán je povinen věc v rozsahu pokynů doplnit /
provést další úkony nutné k objasnění věci
 po skončení doplnění opět předloží spis jako při skončení vyšetřování

C17 Přípravné řízení, rozhodnutí v přípravném řízení

Účel, význam a formy přípravného řízení
- první stádium TŘ – přípravné řízení začíná od zahájení úkonů TŘ a končí (§ 12 odst. 10 TŘ):
o podáním obžaloby / návrhu na potrestání
o sjednáním dohody o vině a trestu
o jiným procesně relevantním úkonem, který má účinky zastavení řízení
- funkce přípravného řízení:
o vyhledávací – opatřit podklady pro podání obžaloby (důkazní prostředky, zda se skutek stal,
zda je TČ)
o zajišťovací (fixační) – některé důkazy třeba zajistit, protože hrozí jejich ztráta
o odklonná (filtrační) – zajistit, aby se před soud nedostaly věci, ve kterých nebyl spáchán TČ
nebo jde o věci bagatelní
o rozhodovací – rozhodnout, zda má být podána obžaloba, nebo má být od TS upuštěno
- fáze přípravného řízení:
o prověřování (§ 158-159b TŘ)
o vyšetřování (§ 160-175 TŘ)
- vztah přípravného řízení a hlavního líčení:

192
 o silný typ – rozsah dokazování v přípravném řízení je formulován široce, v hlavním líčení se
opakují důkazy provedené v přípravném řízení
o slabý typ – rozsah dokazování v přípravném řízení je omezen, pouze zjištění okolností, zda
podezření z TČ je odůvodněno k podání obžaloby, jádrem TŘ je hlavní líčení, dnes převažuje
- základní zásady:
o zásada veřejnosti – PŘ je neveřejné, ale existují výjimky:
 nárok obhájce být přítomen při vybraných vyšetřovacích úkonech od zahájení TS
 nárok osoby podávající vysvětlení na právní pomoc advokáta
 nárok zmocněnce poškozeného a zúčastněné osoby být přítomen při některých
vyšetřovacích úkonech
 právo oběti na doprovod důvěrníka při úkonu TŘ
o zásada obžalovací – neuplatňuje se, PŘ není koncipováno jako kontradiktorní, jde o
dvoustranný procesní vztah mezi OČTŘ a obviněným
o zásada oficiality – plné uplatnění
- formy přípravného řízení:
o standardní (§ 168 TŘ)
o zkrácené (§ 179a an. TŘ) – cílem je vyhledání důkazů pro soudní řízení tak, aby mohl být
obviněný co nejrychleji postaven před soud
o rozšířené – TČ, o kterých v 1. stupni koná řízení KS

Orgány přípravného řízení

- policejní orgány
- vyšetřovací orgány – útvary Policie ČR, SZ, GIBS, kapitán lodi při dálkových plavbách, pověřený orgán
Vojenské policie
- státní zástupce:
o dominantní postavení, je pánem PŘ
o vykonává dozor nad PŘ
o má početná oprávnění vůči policejnímu orgánu – ten je vázán jeho pokyny
o může se zúčastnit provádění úkonů policejního orgánu
o může osobně provést některý úkon nebo i celé PŘ
o rozhoduje o některých operativně pátracích prostředcích
o sjednává dohodu o vině a trestu
o může označit obviněného za spolupracujícího obviněného
o nemeritorní rozhodnutí:
 obžaloba / návrh na potrestání (může podat jen SZ)
 přerušení TS
o meritorní rozhodnutí:
 nestíhání podezřelého
 odložení věci
 postoupení věci jinému orgánu
 (podmíněné) zastavení TS
 schválení narovnání
 v ZPŘ – podmíněné odložení návrhu na potrestání
 u mladistvých – odstoupení od TS
o nejvyšší SZ – do 3 měsíců od PM může zrušit rozhodnutí o nestíhání podezřelého, o zastavení
TS a postoupení věci jinému orgánu
- soud:
o rozhoduje pouze ve výslovně stanovených případech – nejzávažnější zásahy do práv a
svobod:
 rozhodování o vazbě
 zákaz vycestování do zahraničí
 příkaz k zatčení/zadržení

193
  příkaz k domovní prohlídce
 příkaz prohlídce jiných prostor nebo pozemků
 příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu
 soudce musí být přítomen neodkladnému či neopakovatelnému úkonu (výslech
svědka, rekognice)
 souhlas k otevření, záměně, zadržení zásilky
 povolení sledování osob a věcí
 ustanovení/zproštění obhájce povinnosti obhajování

C18 Zkrácené přípravné řízení

Význam, předpoklady a zahájení zkráceného přípravného řízení
- o méně závažných skutcích – rychlé policejní šetření, dokazování omezeno na minimum, nezbytné
důkazy provedeny až v řízení před soudem
- je zahájeno sepsáním záznamu o zahájení úkonů TŘ nebo provedením neodkladných a
neopakovatelných úkonů
- TS je zahájeno až doručením návrhu na potrestání soudu (§ 314b TŘ)
- je vedeno proti podezřelému – má stejná práva jako obviněný (zvolit si obhájce a radit se s ním bez
přítomnosti třetí osoby již v průběhu zadržení)
- ZPŘ se koná obligatorně, pokud jde o TČ s horní hranicí trestní sazby max. 5 let, v nichž je příslušný v
1. stupni OS, a současně (alternativně):
o podezřelý byl přistižen při činu nebo bezprostředně po něm
o v průběhu prověřování byly zjištěny skutečnosti odůvodňující zahájení TS a lze očekávat, že
podezřelý bude postaven před soud do 2 týdnů
- ZPŘ nelze konat nebo v něm pokračovat, pokud:
o je dán důvod vazby a nejsou splněny podmínky pro předání zadrženého podezřelého spolu s
návrhem na potrestání soudu nebo

194
 o jsou dány důvody pro konání společného řízení o 2 nebo více TČ a alespoň o 1 z nich je třeba
konat vyšetřování
- podezřelého třeba vyslechnout a nejpozději na počátku prvního výslechu mu sdělit podezření:
o záznam o sdělení podezření – opatření (nelze stížnost) – musí být vymezen skutek, jaký TČ je
v něm spatřován, odůvodnění
o do 48 hod. se opis záznamu o sdělení podezření zašle SZ
o záznam o sdělení podezření nemá účinky zahájení stíhání – ty má až okamžik doručení
návrhu na potrestání soudu
- lhůta k ukončení ZPŘ je 14 dní a počíná běžet sdělením podezření – SZ může lhůtu prodloužit max. o
10 dní

Rozhodnutí ve zkráceném přípravném řízení

- pokud policejní orgán nerozhodne o odložení věci, předloží SZ zprávu o jeho výsledku – SZ na základě
toho:
o podá soudu návrh na potrestání, nebo podá návrh na schválení dohody o vině a trestu –
samosoudce projedná ve zjednodušeném řízení před soudem
o věc (podmíněně) odloží
o věc odevzdá jinému orgánu (přestupek / kárné projednání)
o věc vrátí policejnímu orgánu k doplnění
o věc předá policejnímu orgánu k zahájení TS (ZPŘ nelze konat)

C19 Přezkoumání a předběžné projednání obžaloby,

veřejné a neveřejné zasedání
Přezkoumání a předběžné projednání obžaloby
- samostatné fakultativní stádium TŘ – může následovat po podání obžaloby, možné jen v senátních
věcech
- účelem je přezkoumat obžalobu a posoudit, zda představuje spolehlivý podklad pro rozhodování v
hlavním líčení
- předběžné projednání obžaloby je třeba nařídit, pokud předseda po přezkoumání dojde k tomu, že
nejsou splněny podmínky pro nařízení hlavní líčení, neboť (§ 186 TŘ + § 61 odst. 2 ZSVM):
o věc patří do příslušnosti jiného soudu
o věc má být postoupena jinému orgánu
o jsou okolnosti odůvodňující (podmíněné) zastavení nebo přerušení TS + odstoupení od TS
podle ZSVM
o skutek je třeba posuzovat podle jiného ustanovení TZ, než jej posuzuje obžaloba
o přípravné řízení nebylo provedeno podle zákona (byla závažným způsobem porušena
procesní pravidla)
o nejsou v potřebném rozsahu objasněny základní skutkové okolnosti, bez kterých není možné
ve věci rozhodnout
o bylo by vhodné sjednat dohodu o vině a trestu
- obžaloba se předběžně projednává v neveřejném zasedání, ale předseda senátu může nařídit veřejné
zasedání

195
 - soud přezkoumá úplnost důkazního materiálu a opodstatněnost obžaloby na základě spisu a učiní
rozhodnutí
- soud může při předběžném projednání obžaloby rozhodnout takto (vždy usnesením):
o nařídí hlavní líčení
o předloží věc k rozhodnutí o příslušnosti soudu
o postoupí věc jinému orgánu
o zastaví/přeruší TS
o podmíněně zastaví TS, rozhodne o schválení narovnání nebo odstoupí od stíhání → odklony
o vrátí věc SZ k došetření – pokud třeba odstranit závažné procesní vady, které nelze napravit v
řízení před soudem
o s výjimkou nařízení hlavního líčení a předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti je proti všem
rozhodnutím přípustná stížnost (má odkladný účinek)

Veřejné zasedání
- ve veřejném zasedání rozhoduje soud o:
o předběžném projednání obžaloby
o ochranných opatřeních
o odvolání
o mimořádných opravných prostředcích
o schválení dohody o vině a trestu
o schválení narovnání
o otázkách týkajících se výkonu trestů
- koná se za přítomnosti všech členů senátu a zapisovatele
- účast SZ a obhájce není nutná – SZ musí být přítomen v řízení o odvolání, dovolání, o stížnosti pro
porušení zákona, v řízení proti mladistvému, v řízení o schválení dohody o vině a trestu
- průběh:
o předseda senátu nebo jím určený člen senátu podá zprávu o stavu věci
o pak se provádí důkazy
o předseda senátu udělí slovo ke konečným návrhům
- rozhodnutí soudu se vyhlásí vždy veřejně

Neveřejné zasedání
- zákonná výjimka ze zásady veřejnosti
- tam, kde to zákon výslovně stanoví, připouští jako alternativu k veřejnému zasedání nebo tam, kde
není uvedena žádná forma
- zpravidla se rozhodují otázky menšího významu, když je třeba učinit rozhodnutí operativně a s
minimem formalit:
o předběžné projednání obžaloby
o přerušení/zastavení TS
o stížnosti a další opravné prostředky
o otázky vykonávacího řízení
o použití amnestie
o některá rozhodnutí v právním styku s cizinou
- koná se za stálé přítomnosti všech členů senátu a zapisovatele X účast jiných osob (např. SZ) a
veřejnosti je nepřípustná
- dokazování – se přečtou protokoly a jiné písemnosti
- rozhodnutí se vždy vyhlásí a má vždy formu usnesení

196
 C20 Rozhodnutí v trestních věcech, právní moc a vykonatelnost
- rozhodnutí je specifický procesní úkon OČTŘ – vydáním rozhodnutí se završuje příslušný úsek řízení
- formy rozhodnutí OČTŘ:
o základní – rozsudek, usnesení a trestní příkaz
o rozhodnutí svého druhu (sui generis) – obžaloba, návrh na potrestání, návrh na schválení
dohody o vině a trestu, příkazy a nařízení
- rozlišujeme rozhodnutí meritorní, kterými se rozhoduje ve věci samé (o vině a trestu, o ukončení
stíhání) a rozhodnutí nemeritorní (usnesení o zahájení TS)
- soud rozhoduje rozsudkem, pokud zákon nestanoví něco jiného
- SZ a policejní orgány rozhodují usnesením, pokud zákon nestanoví něco jiného

Rozsudek
- = meritorní rozhodnutí největšího významu
- rozsudkem může rozhodovat pouze soud
- výlučně rozsudkem (příp. trestním příkazem) může soud uznat obžalovaného vinným a uložit mu
trest
- usnášení:
o obsah rozhodnutí senátu se určuje tajným hlasováním, kterému předchází tajná porada
o k rozhodnutí stačí prostá většina hlasů, přičemž každý musí hlasovat – votum separatum se v
rozsudku neuvádí
o o hlasování se sepíše protokol
- rozsudek se vždy veřejně vyhlásí a písemně vyhotoví

197
 - opis rozsudku se doručí obžalovanému (+ jeho obhájce a opatrovníkovi), SZ, zúčastněné osobě a
poškozenému, který uplatnil nárok
- obsahové náležitosti rozsudku:
o 1) úvodní část – státní znak, označení, že jde o rozsudek, slova "Jménem republiky", označení
soudu, soudců, den a místo vyhlášení rozsudku, označení obžalovaného
o 2) výrok (enunciát):
 vlastní rozhodnutí soudu – stručná a jasná formulace
 jen výrok nabývá PM a stává se vykonatelným
 přesné označení TČ – vymezení skutku, který se musí shodovat se skutkem v
obžalobě (zásada obžalovací)
 může mít více výroků (o vině, o trestu, o ochranném opatření, o náhradě škody)
o 3) odůvodnění:
 soud v něm odůvodňuje svůj výrok – vyloží, které skutečnosti vzal za prokázané, o
které důkazy opřel svá skutková zjištění a jakými úvahami se řídil při hodnocení
důkazů
 jak se vypořádal s obhajobou, proč nevyhověl návrhům na další dokazování
 výrok je třeba odůvodnit z hlediska povahy a závažnosti činu a osobních poměrů
pachatele
 zjednodušený písemný rozsudek neobsahuje odůvodnění – pokud se SZ a
obžalovaný vzdali odvolání a prohlásili, že netrvají na vyhotovení odůvodnění
o 4) poučení o opravném prostředku:
 odvolání – uvedena lhůta, ve které musí být odvolání podáno, označení soudu,
rozsah, ve kterém může být napadeno, vymezení nutného obsahu
 dovolání – nutné uvést, že dovolání lze podat pouze prostřednictvím obhájce, jen u
těch, proti kterým je dovolání přípustné

Trestní příkaz
- = zjednodušená forma odsuzujícího rozhodnutí – nelze jím zprostit obžaloby
- může ho vydat samosoudce bez projednání věci v hlavním líčení, pokud je skutkový stav spolehlivě
prokázán
- možné uložit pouze vyjmenované druhy a výměry trestů (TOS do 1 roku s podmíněným odkladem)
- vydává se jen v písemném vyhotovení bez zasedání, nevyhlašuje se – účinky nastávají doručením
trestního příkazu obviněnému
- obsahové náležitosti trestního příkazu:
o úvodní část – označení soudu, den a místo vydání, označení obviněného
o výroková část – výrok o vině a trestu, popř. výrok o náhradě škody nebo nemajetkové újmy
nebo vydání bezdůvodného obohacení
o poučení:
 o právu podat odpor
 pokud obviněný podá odpor, trestní příkaz se ruší ex lege a věc je bez dalšího
projednána v HL
 pokud obviněný nepodá odpor, vzdává se tím práva na projednání věci v HL

Usnesení
- rozhodují jím všechny OČTŘ:
o soud – tam, kde není stanoveno, že má rozhodnout rozsudkem a kde ze zákona nevyplývá
jiná forma rozhodnutí
o SZ a policejní orgán – rozhodují zásadně usnesením
- na usnesení se musí OČTŘ usnést, musí ho vyhlásit, písemně vyhotovit a oznámit:
o vyhlásit třeba jen ta usnesení, která byla učiněna při úkonu uskutečněném za účasti osoby, jíž
se usnesení dotýká, usnesení učiněné v hlavním líčení, na veřejném nebo vazební zasedání
o netřeba vyhotovovat usnesení, jimiž se upravuje průběh řízení, způsob provádění důkazů,
jimiž se nařizuje nebo připravuje jednání soudu

198
 o oznámení se děje vyhlášením nebo doručením opisu usnesení
- v určitých případech je proti usnesení přípustná stížnost (řádný opravný prostředek) – lhůta k podání
stížnosti běží od oznámení usnesení

Rozhodnutí svého druhu

- = skupina rozhodnutí soudu nebo SZ, které mají zvláštní formu odlišnou od rozsudku i od usnesení –
např.:
o obžaloba / návrh na potrestání
o návrh na schválení dohody o vině a trestu
o příkaz k zatčení / zadržení / odnětí věc / domovní prohlídce / odposlechu
o EZR
- TŘ proti nim nepřipouští opravný prostředek – nabývají hned po vydání PM a jsou zároveň
vykonatelná, jejich odůvodnění a zákonnost však je možné přezkoumat

Právní moc a vykonatelnost rozhodnutí

- týká se rozsudku, usnesení i trestního příkazu

Právní moc
- = vlastnost rozhodnutí OČTŘ, která spočívá v nezměnitelnosti a závaznosti rozhodnutí
- rozhodnutí je v PM, pokud proti němu není možné podat řádný opravný prostředek
- PM nabývají jen výroky rozhodnutí, ne odůvodnění a jiné části
- 1) formální právní moc = nezměnitelnost:
o definitivní vyřešení určité otázky a nemožnost podat řádný opravný prostředek
o nevztahuje se na některá rozhodnutí procesní povahy
o rozhodnutí, proti kterým není přípustný řádný opravný prostředek – nabývají PM ihned
jejich vyhlášením a pokud se nevyhlašují, dnem vydání/vyhotovení (zejména některá
usnesení a rozhodnutí svého druhu)
o rozhodnutí, proti nimž zákon připouští řádný opravný prostředek – nabývají PM podle toho,
zda byl proti nim včas podán opravný prostředek
o relativní nezměnitelnost – v zákonech stanovených případech je přípustné rozhodnutí zrušit
cestou mimořádných opravných prostředků či prostřednictvím ukládání souhrnného a
společného trestu + oprávnění nejvyššího SZ zrušit nezákonná rozhodnutí nižších SZ
- 2) materiální právní moc = závaznost:
o věc je vyřešena závazně a nemůže být předmětem opětovného projednávání (ne bis in
idem):
 nikdo nemůže být opětovně stíhán pro týž skutek, pro který byl pravomocně
odsouzen/zproštěn, jestliže toto rozhodnutí nebylo v předepsaném řízení zrušeno –
vztahuje se i na meritorní rozhodnutí jiných orgánů
 předpoklady vyloučení nového TS – totožnost osoby + totožnost skutku +
pravomocný rozsudek
o nabytím PM rozhodnutí vzniká překážka věci rozsouzené (res iudicata) – státní orgány k ní
přihlížejí z moci úřední
o tyto účinky mají i rozhodnutí soudů a orgánů členských států EU, TS je vyloučeno i před
mezinárodními soudy
- úplná právní moc = rozhodnutí již nelze napadnout řádným opravným prostředkem v žádné jeho části
- částečná právní moc = řádným opravným prostředkem je možné napadnout část rozhodnutí
- absolutní právní moc = výrok rozhodnutí nabyl PM vůči všem osobám, které byly oprávněné podat
řádný opravný prostředek
- relativní právní moc = z oprávněných osob podala řádný opravný prostředek pouze jedna osoba, vůči
ostatním nabývá rozhodnutí PM

199
Vykonatelnost rozhodnutí
- = vlastnost rozhodnutí, která spočívá ve vymahatelnosti rozhodnutí prostřednictvím výkonu
rozhodnutí
- rozsudek / trestní příkaz – stává se vykonatelným okamžikem, kdy se stane pravomocným
- usnesení – vykonatelné, i když nenabylo PM (např. usnesení o zahájení TS); předpokladem
vykonatelnosti je PM pouze v případě, kdy zákon přiznává stížnosti odkladný účinek
- rozhodnutí svého druhu – pravomocná a vykonatelná, jakmile byla vydána

C21 Hlavní líčení

- je nejdůležitějším stádiem TŘ – rozhoduje se o vině a trestu
- probíhá před soudem 1. stupně – tj. před OS a KS
- předmětem hlavního líčení je rozhodnutí o obžalobě (příp. návrhu na potrestání)
- v HL se v nejširší míře uplatňují obecné procesní zásady
- v hlavním líčení má rozhodující postavení soud – úkoly jsou rozděleny mezi předsedu senátu a senát
(výjimka – když koná hlavní líčení, samosoudce má práva senátu i jeho předsedy)

Příprava hlavního líčení

- = účelem je dosáhnout projednání obžaloby a rozhodnout o ní uceleně v jediném HL bez odročení
- doručení obžaloby (resp. návrhu na potrestání) soudu - předseda senátu či samosoudce doručí opis
obžaloby nejpozději s předvoláním k HL nebo s vyrozuměním o něm:
o obžalovanému (do vlastních rukou, fikce doručení vyloučena) – spolu s tím upozorní
obžalovaného, že má právo se v jím stanovené lhůtě písemně vyjádřit ke skutečnostem
uvedeným v obžalobě (zda se cítí být vinen či nevinen, zda má zájem uzavřít dohodu o vině a
trestu, zda souhlasí s popisem skutku a s navrženým trestem)
o obhájci

200
 o opatrovníkovi obžalovaného
o poškozenému
o zúčastněné osobě
o OSPODu – v řízení proti mladistvému
- nařízení hlavního líčení – stanovení termínu a místa jeho konání:
o samosoudce / předseda senátu je povinen nařídit HL v řízení před OS ve lhůtě 3 týdnů a před
KS jako soudem 1. stupně ve lhůtě 3 měsíců od podání obžaloby
o po nařízení HL se obviněný označuje jako obžalovaný
o k HL třeba předvolat obžalovaného, svědky, znalce a tlumočníky
o o konání HL vyrozumí SZ, obhájce, opatrovníka, poškozeného, zúčastněnou osobu,
zmocněnce poškozeného a zúčastněné osoby a OSPOD
o mezi předvoláním či vyrozuměním a HL musí být pro obžalovaného, SZ a obhájce alespoň 5
pracovních dní (pro ostatní aspoň 3 dny)
- soud učiní některá rozhodnutí:
o o vazbě / dalších zajišťovacích institutech
o o tom, že se proti obviněnému povede řízení proti uprchlému
o o bezplatné obhajobě obžalovaného / za sníženou odměnu
o o spojení věcí / vyloučení věci ze společného řízení
- další faktické úkony a opatření – předseda senátu či samosoudce např. zajistí účast přísedících,
zapisovatele, zařídí, aby se zúčastnili HL 1 nebo 2 náhradní soudci nebo přísedící, pokud se očekává, že
bude HL trvat delší dobu

Účast osob na hlavním líčení

- soud – vyžaduje se přítomnost všech členů senátu, resp. samosoudce + zapisovatele
- státní zástupce – přednáší a zastupuje podanou obžalobu, vyžaduje se jeho stálá přítomnost
- obviněný (obžalovaný), příp. zastoupený svým obhájcem – v nepřítomnosti obžalovaného je možné
HL konat, pokud lze věc spolehlivě rozhodnout i v jeho nepřítomnosti a přitom:
o obžaloba byla obžalovanému řádně doručena
o obžalovaný byl k HL včas a řádně předvolán
o o skutku, který je předmětem obžaloby, byl obžalovaný už některým OČTŘ vyslechnut
o bylo dodrženo ustanovení o zahájení TS
o obviněný byl upozorněn na možnost prostudovat spis a učinit návrhy na doplnění
vyšetřování
o v řízení proti mladistvému nelze konat HL v nepřítomnosti obžalovaného vůbec, pokud nejde
o řízení proti uprchlému

Počátek hlavního líčení (§ 205 a § 206d TŘ)

- průběh:
o předseda senátu sdělí věc, která bude projednávána
o předseda zjistí, zda se dostavily osoby předvolané a vyrozuměné, ověří jejich totožnost, po
slyšení přítomných stran rozhodne, zda je možné HL uskutečnit, nebo je nutné je odložit
o předseda vyzve SZ, aby přednesl obžalobu
o předseda se dotáže poškozeného, zda navrhuje, aby obžalovanému byla uložena povinnost
k náhradě škody / nemajetkové újmy / vydání BO – je-li poškozených více, soud může určit,
že mohou uplatnit práva skrze zmocněnce
o předseda vyzve obžalovaného, aby se vyjádřil ke skutečnostem uvedeným v obžalobě – zda
se cítí nevinen či vinen, souhlasí s popisem skutku, navrženým trestem, které skutečnosti
považuje za nesporné
o soud může po zjištění stanoviska obviněného k obžalobě rozhodnout o upuštění od
dokazování těch skutečností, které SZ a obviněný označili za nesporné
- pokud má předseda senátu za to, že by bylo vhodné sjednání dohody o vině a trestu a SZ i obžalovaný
souhlasí, přeruší předseda HL:

201
 o pokud došlo ke sjednání dohody, pokračuje se v HL, SZ přednese obsah dohody a navrhne
soudu její schválení
o pokud ke sjednání dohody nedojde nebo soud dohodu neschválí, pokračuje se v HL na
podkladě původní obžaloby
o pokud nedojde ke sjednání dohody, může obžalovaný prohlásit, že je vinný spácháním
skutku a že souhlasí s právní kvalifikací; pokud soud rozhodne, že prohlášení nepřijme, k
prohlášení viny se nepřihlíží

Dokazování v hlavním líčení (§ 207-215 TŘ)

- HL je těžištěm dokazování – platí zásada veřejnosti, bezprostřednosti a ústnosti
- počítá se s tím, že většina důkazů bude provedena až v HL – výjimky:
o namísto výslechu svědka lze přečíst protokol o jeho výpovědi (jestliže SZ i obžalovaný
souhlasí, svědek bez oprávnění odepřel vypovídat, je nedosažitelný apod.)
o namísto výslechu znalce lze přečíst protokol o jeho výpovědi
- soud musí zjistit skutkový stav bez důvodných pochybností a v rozsahu potřebném pro rozhodnutí
- první je výslech obžalovaného, pořadí dalších důkazů stanoví předseda senátu – standardně následuje
výslech svědků, obvykle nejprve poškozených, pak výslech znalců a na závěr listinné a věcné důkazy
- důkazy se provádí za aktivní součinnosti stran:
o SZ, obžalovaný, obhájce, opatrovník, zúčastněná osoba, poškozený a jejich zmocněnci mohou
vyslýchanému klást otázky
o soud může umožnit SZ, obžalovanému a jeho obhájci, aby sami provedli důkaz
o obžalovaný musí být po provedení každého důkazu dotázán, zda se k němu chce vyjádřit
- předseda senátu prohlásí dokazování za skončené, jestliže strany nemají další důkazní návrhy

Závěr hlavního líčení (§ 216-218 TŘ)

- předseda udělí slovo k závěrečným řečem – pořadí:
o 1) státní zástupce
o 2) poškozený
o 3) zúčastněná osoba
o 4) obhájce
o 5) obžalovaný
- jestliže po závěrečné řeči obhájce nebo obžalovaného se ujme slova znovu SZ, má obžalovaný právo
na repliku
- po skončení závěrečných řečí a před odchodem k závěrečné poradě senátu udělí předseda senátu
obžalovanému poslední slovo
- soud se může usnést, že dokazování bude doplněno a HL pokračuje

Rozhodnutí soudu v hlavním líčení (§ 220-230 TŘ)

- podkladem pro rozhodnutí soudu je:
o podaná obžaloba
o skutkový podklad zjištění po provedení dokazování
- totožnost skutku – předmětem rozhodnutí je vždy jen skutek obsažený v žalobním návrhu (soud
může rozhodovat jen o stejném skutku a o stejném obžalovaném, jako je uvedeno v obžalobě), soud
musí obžalobu vyčerpat v celé šíři
- 1) rozhodnutí meritorní povahy – po PM představují překážku věci rozsouzené:
o rozsudek odsuzující a zprošťující – důvody zprošťujícího rozsudku (ke zkoušce umět!!!):
 nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro který je obžalovaný stíhán, příp. bylo
prokázáno, že se skutek vůbec nestal
 skutek označený v žalobním návrhu se stal, ale není TČ
 nebylo prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný
 obžalovaný není pro nepříčetnost trestně odpovědný
 trestnost činu zanikla (např. účinnou lítostí, ne však v důsledku promlčení či milosti
či amnestii, protože tehdy se TS zastaví)

202
 o usnesení o postoupení věci mimosoudnímu orgánu
o usnesení o zastavení trestního stíhání
o usnesení o schválení narovnání
o usnesení o odstoupení od trestního stíhání mladistvého
- 2) nemeritorní povahy – po PM nepředstavují překážku věci rozsouzené:
o usnesení o přerušení trestního stíhání
o usnesení o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu
o usnesení o vrácení věci SZ k došetření
- 3) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání – zpočátku má povahu rozhodnutí
mezitímního, po uplynutí zkušební doby se stává meritorním

Odročení hlavního líčení

- = procesní úkon, kterým se dočasně přerušuje projednávání věci v HL
- k odročení HL mohou vést v zásadě 2 důvody:
o 1) překážka, pro kterou nelze HL provést:
 nedostavil se včas a řádně předvolaný obžalovaný a v jeho nepřítomnosti nelze HL
konat
 nedostavil se včas a řádně vyrozuměný obhájce v případě nutné obhajoby
 nedostavil se tlumočník, přestože je jeho účast nezbytná
 nebyly dodrženy lhůty k přípravě na HL a oprávněné osoby nesouhlasí s jejím
zkrácením, resp. obžalovaný nepožádal o konání HL
o 2) překážka, pro kterou nelze v probíhajícím líčení pokračovat:
 nelze provést další důkazy výslechem osob, které se na předvolání nedostavily k HL –
svědci, znalci
 SZ a obžalovaný nesouhlasí s přečtením protokolu o výpovědi nepřítomného svědka
a trvají na jeho osobním výslechu
 strany po provedení důkazů nebo závěrečných řečech učinily návrhy na doplnění
dokazování, které soud akceptoval, ale potřebné doklady nelze bezodkladně opatřit

Skutek
- = všechny projevy vůle pachatele navenek, které jsou příčinou následku významného pro trestní
právo, pokud jsou zahrnuty zaviněním (stejná definice i v TPH)
- soud může rozhodnout jen o skutku uvedeném v žalobním návrhu – nemusí jít o naprostou shodu
popisu skutku (§ 220 TŘ)
- totožnost skutku = alespoň částečná totožnost jednání nebo alespoň částečná totožnost následku
(neplést s účinkem!)
- TPH:
o skutek = souhrn skutečností, které vyčerpávají znaky SP některého TČ a podmiňují trestní
odpovědnost
o pro TPH je základní otázkou jednota skutku – jedním skutkem je souhrn všech projevů vůle
určité osoby navenek, které jsou kauzální pro následek významný z hlediska trestního práva,
pokud jsou zahrnuty zaviněním této osoby
- TPP:
o skutek = událost ve vnějším světě vyvolaná činem člověka
o pro TPP je základní otázkou totožnost skutku, pro který se vede trestní stíhání – poprvé je
skutek závazně pro účely trestního řízení definován v usnesení o zahájení trestního stíhání
o skutek musí být přesně označen, totožnost skutku musí být mezi usnesením o zahájení
trestního stíhání a obžalobou či mezi záznamem o sdělení podezření a návrhem na potrestání,
jakož i mezi obžalobou či návrhem na potrestání a rozhodnutím soudu
o obžaloba, rozsudek i navazující rozhodnutí se vždy musí týkat totožného skutku – soud může
rozhodnout jen o skutku uvedeném v žalobním návrhu

203
 o soud je vázán skutkem uvedeným v obžalobě, ale není vázán popisem skutku ani jeho
právním posouzením – předseda senátu musí upozornit obžalovaného na přísnější právní
posouzení
- pokračování v TČ – z hlediska hmotného práva je 1 skutkem, ale procesně se samostatným skutkem
rozumí každý dílčí útok a pro každý dílčí útok musí být zahájeno TS
- TČ trvající a hromadné jsou považovány za 1 skutek a 1 TČ – nelze použít analogii pokračování v TČ

C22 Zvláštní způsoby řízení, odklony

- pokud není některá otázka upravena v hlavě XX TŘ, použijí se subsidiárně obecné předpisy
- výčet zvláštních způsobů řízení:
o řízení ve věcech mladistvých (viz C23)
o řízení proti uprchlému
o podmíněné zastavení trestního stíhání
o narovnání
o řízení před samosoudcem, včetně trestního příkazu a zjednodušeného řízení
o řízení po zrušení rozhodnutí nálezem ÚS
o řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu k
zjištění údajů o telekomunikačním provozu
o řízení o schválení dohody o vině a trestu
o + podmíněné odložení podání návrhu na potrestání (§ 179g-179h TŘ)

204
 o + odstoupení od trestního stíhání mladistvého (viz C23)
o + řízení proti PO (viz C24)
- odklony = alternativa standardního TŘ – TŘ nedospěje obvyklého konce, ale řízení se od této cesty
„odkloní“ a věc vyřídí jinak; snaha o zrychlení a zefektivnění TŘ a prosazení prvků restorativní justice

Podmíněné zastavení trestního stíhání

- pokud obviněný vyhoví stanoveným podmínkám po určitou zkušební dobu, bude jeho TS zastaveno
definitivně
- v řízení se nerozhoduje o vině obviněného (zda obviněný skutečně spáchal nebo nespáchal TČ) a
neukládá se žádný trest
- podmíněné zastavení trestního stíhání může navrhnout kterákoli ze stran trestního stíhání či jiná
osoba (mediátor), soud může rozhodnout i z vlastního podnětu
- předpoklady podmíněného zastavení TS (kumulativně – § 307 odst. 1 TŘ):
o TŘ je vedeno pro přečin (všechny nedbalostní TČ a úmyslné TČ, na které TZ stanoví TOS s
horní hranicí max. 5 let)
o obviněný se k TČ doznal – doznání musí být obsaženo v procesně použitelné výpovědi (tím se
liší od narovnání)
o obviněný nahradil škodu, uzavřel s poškozeným dohodu o její náhradě nebo vydal
bezdůvodné obohacení získané TČ, uzavřel s poškozeným dohodu o jeho vydání
o obviněný projevil souhlas s takovým vyřízením
o vzhledem k osobě pachatele s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a okolnostem případu
je možné považovat toto rozhodnutí za dostačující
- délka zkušební doby – 6 měsíců až 2 roky (v případě uložení dalších podmínek až 5 let)
- obviněnému lze též uložit, aby ve zkušební době dodržoval přiměřená omezení a povinnosti směřující
k tomu, aby vedl řádný život
- usnesení o podmíněném zastavení TS vydává v přípravném řízení SZ a v řízení před soudem soud
- proti usnesení je přípustná stížnost (má odkladný účinek) – může podat obviněný a poškozený a v
případě, že o podmíněném zastavení TS rozhodl soud, tak i SZ
- pokud obviněný vedl během zkušební doby řádný život a splnil danou povinnost, soud/SZ rozhodne, že
se obviněný osvědčil (pokud do 1 roku od uplynutí rozhodnutí není, má se za to, že se osvědčil) →
nastávají účinky zastavení TS, vzniká překážka věci pravomocně rozsouzené
- pokud obviněný nesplnil dané podmínky, v TS se pokračuje

Narovnání (§ 309-314 TŘ)

- dohoda mezi obviněným a poškozeným, vyžaduje schválení a vede k zastavení TS
- v řízení před soudem soud a v přípravném řízení SZ rozhodne o narovnání, pokud jsou splněny
kumulativně tyto předpoklady:
o trestní řízení je vedeno pro přečin
o obviněný prohlásí, že spáchal daný skutek (prohlášení viny; tím se liší od podmíněného
zastavení TS, kde se vyžaduje doznání) → pokud nebude narovnání schváleno, nemůže se
přihlížet k tomuto prohlášení jako k důkazu
o obviněný uhradí poškozenému škodu způsobenou přečinem nebo vydá bezdůvodné
obohacení
o obviněný složí na účet soudu nebo státního zastupitelství peněžní částku určenou na pomoc
obětem trestné činnosti
o obviněný i poškozený souhlasí s rozhodnutím o schválení narovnání
o před rozhodnutím byli obviněný a poškozený vyslechnuti
o takový způsob vyřízení věci lze považovat za dostačující vzhledem k povaze a závažnosti
spáchaného TČ a vzhledem k osobě obviněného a jeho poměrům
- je proti němu přípustná stížnost, kterou může podat obviněný a poškozený, příp. i SZ, pokud o
narovnání rozhodoval soud (má odkladný účinek)
- po nabytí PM představuje překážku věci pravomocně rozsouzené

205
Řízení o schválení dohody o vině a trestu
- dohodu o vině a trestu sjednává SZ s obviněným
- podmínkou DOVT je prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán (prohlášení viny) –
nesmí být pochybnosti o pravdivosti jeho prohlášení
- nově lze i v řízení o zvlášť závažném zločinu
- nelze v řízení proti uprchlému a v řízení proti mladistvému
- pokud došlo ke sjednání DOVT → SZ podá soudu návrh na schválení DOVT, který přezkoumá předseda
senátu a:
o nařídí veřejné zasedání – nezbytná přítomnost SZ a obviněného
o odmítne návrh na schválení DOVT pro závažné procesní vady
- na podkladě výsledků veřejného zasedání:
o soud schválí DOVT odsuzujícím rozsudkem – uvede výrok o DOVT a výrok o vině a trestu
o soud neschválí DOVT, pokud je nesprávná nebo nepřiměřená a vrátí věc usnesením do
přípravného řízení (v něm se k prohlášení viny obviněným nepřihlíží) → přípustná stížnost (má
odkladný účinek)
o rozhodne o návrhu jinými způsoby (např. postoupením věci, zastavením TS aj.)

Řízení před samosoudcem

- koná se o TČ, na které zákon stanoví TOS s horní hranicí max. 5 let – v těchto věcech rozhoduje i o
tzv. odklonech
- jen před OS (KS rozhoduje jako soud 1. stupně vždy v senátu)
- samosoudce může věc projednat a rozhodnout i v řízení proti mladistvému, nesmí však vydat trestní
příkaz a nelze sjednat DOVT
- samosoudce má stejná P&P jako senát a jeho předseda
- zjednodušené řízení – koná se po ZPŘ na podkladě návrhu SZ na potrestání
- samosoudce může věc rozhodnout bez jejího projednání v HL vydáním trestního příkazu, ne však v
řízení proti mladistvému

Řízení proti uprchlému

- uprchlý = osoba, která se vyhýbá TS pobytem v cizině nebo tím, že se skrývá
- obviněný musí mít obhájce (dána nutná obhajoba):
o pokud nebyl obhájce zvolen, je třeba mu ho ustanovit
o všechny písemnosti určené obviněnému se doručují pouze obhájci
- hlavní líčení:
o může se jednat v nepřítomnosti obžalovaného i bez jeho předchozího výslechu
o předvolání obviněného k HL se vhodně zveřejní (pokud ne, jde o vážnou procesní vadu)

Řízení po zrušení rozhodnutí nálezem ÚS

- tj. pokud ÚS vyhoví ústavní stížnosti
- OČTŘ pokračuje v tom stádiu řízení, které bezprostředně předcházelo vydání zrušeného rozhodnutí,
nestanoví-li něco jiného nález nebo TŘ
- OČTŘ je v TŘ vázán právním názorem ÚS
- pokud nálezem ÚS bylo zrušeno rozhodnutí OČTŘ pouze ve prospěch obviněného, pak platí, že:
o doba od PM původního rozhodnutí ve věci samé do doručení nálezu ÚS se nezapočítává do
promlčecí doby
o v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněného
o smrt obviněného nepřekáží provedení dalšího řízení a TS není možné zastavit proto, že
obviněný zemřel

Řízení o přezkumu příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a příkazu k

zjištění údajů o telekomunikačním provozu
- osoby, kterých se příkazy týkaly, mají právo navrhnout přezkum zákonnosti těchto příkazů
- o návrhu rozhodne NS v neveřejném zasedání

206
 - není přípustný opravný prostředek

C23 Trestní řízení ve věcech mladistvých

Účel řízení
- zvláštní úprava vychází z ústavní zásady zvláštní ochrany dětí
- nižší rozumová a mravní vyspělost a nezralost mladistvých odůvodňují zvláštní úpravu podmínek
jejich trestní odpovědnosti a řešení důsledků jejich deliktu
- u mladistvého je větší šance na výchovu a ovlivnit jeho budoucí život, aby se trestné činnosti
vyvaroval

Osobní působnost zákona o soudnictví ve věcech mládeže

- ZSVM (č. 218/2003 Sb.) – jde o speciální zákon vůči TZ i TŘ
- obsahuje obecné zásady zvláštní právní úpravy, ustanovení o základech trestní odpovědnosti
mladistvých a sankcích jim ukládaných za provinění, odchylky v trestním řízení + úprava postupů a
opatření vůči dětem mladším 15 let, pokud se dopustily činu jinak trestného
- vychází z koncepce restorativní spravedlnosti – důraz na nápravu škodlivých následků TČ, na urovnání
vztahů mezi pachatelem a obětí a na využívání alternativních opatření při postihu
- hmotněprávní pojmy:
o mladistvý = v době spáchání provinění dovršil 15. rok a nepřekročil 18. rok svého věku

207
 o provinění = TČ spáchaný mladistvým, za který se ukládají výchovná, ochranná a trestní
opatření
o děti = osoby do 18 let
o mládež = nadřazený pojem pro děti do 15 let věku a mladistvé
- odchylky stanovené ZSVM pro trestní řízení ve věcech mladistvých se nepoužijí, jestliže (§ 73 ZSVM):
o se koná řízení o proviněních, která obviněný spáchal jednak před dovršením 18. roku svého
věku, jednak po jeho dovršení, pokud TZ na čin spáchaný po dovršení 18. roku stanoví trest
stejný nebo přísnější
o nebo pokud bylo zahájeno TS až po dovršení 19. roku mladistvého

Základní zásady trestního řízení ve věcech mladistvých

- zásada specifického přístupu k projednávání trestních věcí mladistvých (§ 3 odst. 4)
- zásada spolupráce s OSPOD (§ 3 odst. 4)
- zásada ochrany soukromí a osobnosti mladistvého (§ 3 odst. 5)
- zásada rychlosti řízení (§ 3 odst. 6) – některé speciální lhůty
- zásada uspokojení zájmu poškozeného (§ 3 odst. 7)
- zásada zvláštní přípravy pro zacházení s mládeží

Rozdíly od obecné právní úpravy

- věcná příslušnost – rozhodování náleží soudům pro mládež (zvláštní senát, předseda senátu či
samosoudce příslušného OS, KS, VS a NS)
- místní příslušnost – řízení koná soud, v jehož obvodu mladistvý bydlí, a pokud nemá stálé bydliště, tak
v jehož obvodu se zdržuje nebo pracuje, až podpůrně podle místa spáchání provinění, příp. podle
místa, kde čin vyšel najevo
- dokazování – důraz na ochranu soukromí mladistvého, snížení rizika stigmatizace, při výslechu nutné
šetřit osobnost mladistvého
- soud pro mládež a v přípravném řízení SZ může usnesením odstoupit od stíhání mladistvého (§ 70
ZSVM, tzv. odklon), pokud jde o provinění, na které TZ stanoví TOS s horní hranicí max. 3 roky:
o důvod – veřejný zájem na dalším stíhání mladistvého chybí, TS není účelné nebo potrestání
není nutné k odvrácení mladistvého od páchání dalších provinění
o proti usnesení o odstoupení od TS je přípustná stížnost (má odkladný účinek)
o pokud mladistvý do 3 dnů od doručení usnesení o odstoupení od TS prohlásí, že trvá na
projednání věci, v TS mladistvého se pokračuje – soud může vyslovit vinu, ale neuloží trestní
opatření
- vazba jako ultima ratio, pokud nepřicházejí v úvahu jiné způsoby:
o délka – max. 2 měsíce; když zvlášť závažné provinění, max. 6 měsíců – o stejnou délku může
být i prodloužena, a to jednou v přípravném řízení a jednou v řízení před soudem (tj. max. 18
měsíců)
o vazbu možné nahradit umístěním v péči důvěryhodné osoby (druh opatření pouze v ZSVM), s
čímž musí mladistvý souhlasit
- společné řízení proti mladistvému a osobě starší 18 let se může konat jen výjimečně, pokud je to
nutné pro objasnění věci a není to na újmu mladistvého, přičemž příslušný je soud pro mládež
- hlavní líčení a veřejné zasedání nelze konat bez přítomnosti mladistvého – pokud nejde o uprchlého
- nutná obhajoba – mladistvý musí mít obhájce od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření
podle ZSVM nebo provedeny úkony podle TŘ, ledaže nelze provedení úkonu odložit a obhájce zajistit
- okruh osob, které mají právo být přítomny na hlavním líčení a veřejném zasedání, je omezený –
taxativní vymezení v § 54 odst. 1 ZSVM
- rozhodnutí:
o rozsudek se vyhlašuje veřejně v hlavním líčení v přítomnosti mladistvého – anonymně, ale
výjimky
o rozsudek se doručuje vždy též zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi mladistvého,
příslušnému OSPOD a Probační a mediační službě
o není možné vydat trestní příkaz ani sjednat DOVT

208
 - opravné prostředky:
o opravné prostředky může podat OSPOD (i proti vůli mladistvého)
o odvolání a dovolání ve prospěch mladistvého, který není plně svéprávný, mohou podat jeho
zákonný zástupce, opatrovník nebo obhájce (i proti vůli mladistvého)
o stížnost ve prospěch mladistvého může podat příbuzný mladistvého v pokolení přímém, jeho
sourozenec, osvojitel, manžel a druh

C24 Trestní řízení proti právnickým osobám

Zásady řízení proti PO
- platí zde zásady dle § 2 TŘ – ZTOPO je k TŘ zvláštní zákonnou úpravou:
o nestanoví-li tento zákon jinak, použije se v řízení proti PO TŘ, není-li to z povahy věci
vyloučeno (§ 1 odst. 2 ZTOPO)
o příklady – presumpce neviny, princip rovnosti zbraní, právo na obhajobu, zákaz nucení k
sebeobviňování apod.
- omezení/vyloučení TŘ dvojího druhu:
o výslovné vyloučení TŘ (např. § 35 odst. 2 ZTOPO – nepoužití ustanovení o nutné obhajobě)
o použití TŘ je modifikováno zvláštní povahou PO (např. zásada presumpce neviny – PO je
imateriální povahy, tato zásada se tedy uplatní na FO, která za PO jedná)

Příslušnost soudu
- věcná příslušnost – stejná
- místní příslušnost (§ 29 ZTOPO):
o 1. místo činu; když nelze zjistit nebo v cizině 
o 2. soud, v jehož obvodu má obviněná PO sídlo / obviněná zahraniční PO svůj podnik nebo
organizační složku; když nelze zjistit 
o 3. soud, v jehož obvodu vyšel čin najevo

209
 - společné řízení proti obviněné PO a obviněné FO:
o v případech, kdy TČ těchto osob mají vzájemný vnitřní vztah (spolupachatelství, účastenství,
přičitatelnost PO)
o věcná příslušnost – KS, je-li příslušný konat řízení alespoň o jednom z TČ
o místní příslušnost – obecná pravidla + modifikace (jsou-li pachateli nejtěžšího TČ nebo
nejtěžších TČ obviněna FO i PO, koná společné řízení soud, který je příslušný konat řízení proti
obviněné FO)
o trestní odpovědnost PO a FO se posuzuje samostatně

Zahájení trestního stíhání

- OČTŘ, který TS zahájil (policejní orgán), vyrozumí (§ 30 odst. 1 ZTOPO):
o orgán nebo osobu, která vede zákonem určený rejstřík, registr nebo evidenci (např. Registr
zdravotnických zařízení, Seznam pojišťoven a zajišťoven)
o orgán udělující licenci nebo povolení k činnosti PO (např. ČNB
o orgán odpovědný za dozor nad PO (ČNB, různá ministerstva)
- překážka litispendence – zahájení TS proti PO brání tomu, aby o témže skutku proti téže PO probíhalo
řízení o přestupku (§ 77 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich)
- překážka rei iudicatae – zákaz dvojího stíhání a potrestání za totožný skutek
- možnosti zahájení TS (X na rozdíl od FO zde není možnost zahájení TS provedením neodkladných a
neopakovatelných úkonů):
o vydání usnesení o zahájení trestního stíhání (§ 160 odst. 1 TŘ) – stejně jako u FO
o doručení návrhu na potrestání / na schválení DOVT soudu ve věci, ve které se konalo ZPŘ (§
314b odst. 1 TŘ)

Skončení trestního stíhání

- orgány uvedené v § 30 odst. 1 ZTOPO jsou vyrozumívány jak o zahájení TS, tak o jeho pravomocném
skončení
- + § 30 odst. 2 ZTOPO – předseda senátu vyrozumí orgán veřejné moci, který vede veřejný rejstřík,
registr nebo evidenci, o skončení vykonávacího řízení, je-li k zániku nebo přeměně PO nutný zápis do
tohoto zákonem určeného rejstříku

Zrušení, zánik a přeměna PO

- PO, proti které bylo zahájeno TS, je povinna informovat SZ / v řízení před soudem předsedu senátu o
tom, že budou učiněny úkony směřující k jejímu zrušení, zániku či přeměně (§ 32 ZTOPO)
- zrušení, zánik nebo přeměna PO podléhá v přípravném řízení rozhodnutí soudce, v řízení před soudem
rozhodnutí předsedy senátu
- zánik PO:
o zapsaných ve veřejném rejstříku – výmazem z tohoto rejstříku
o nepodléhajících zápisu do veřejného rejstříku – skončením likvidace

Zajišťovací opatření
- hlava čtvrtá TŘ + § 33 ZTOPO
- PO jsou umělé fiktivní útvary, a nelze proto proti nim použít tradiční zajišťovací instituty jako
zadržení, příkaz k zatčení či vazba
- předvolání, předvedení a pořádková pokuta – § 36 ZTOPO, ustanovení § 66 a § 90 TŘ se použijí
subsidiárně
- speciální zajišťovací instituty dle § 33 ZTOPO – pozastavení výkonu předmětu činnosti + omezení
nakládání s majetkem

Předvolání a předvedení
- předvedena může být pouze FO činící úkony za PO podle § 34 ZTOPO
- může být předvedena i bez předchozího předvolání podle § 90 odst. 2 TŘ, a to tehdy, jestliže je to
nezbytné k úspěšnému provedení TŘ

210
Pořádková pokuta
- rušení řízení, urážlivé chování k soudu, SZ nebo policejnímu orgánu nebo neuposlechnutí příkazu/výzvy
bez dostatečné omluvy  pro PO ve výši až 500 000 Kč, opatrovníkovi PO až 50 000 Kč (§ 36 odst. 2
ZTOPO)
- pořádková pokuta ve výši až 500 000 Kč pro PO, která je odsouzená k trestu uveřejnění rozsudku (§ 41
odst. 2 ZTOPO) a rozsudek neuveřejnila – takovou pokutu lze uložit i opakovaně, až do splnění
povinnosti

Pozastavení výkonu předmětu činnosti

- podmínkou je důvodná obava, že PO bude opakovat trestnou činnost, pro níž je stíhána, dokoná TČ, o
který se pokusila, nebo vykoná TČ, který připravovala nebo kterým hrozila
- důvodná obava musí být dostatečně podložena konkrétními skutečnostmi vyplývajícími z
dosavadních zjištění v daném stádiu řízení
- v přípravném řízení soudce na návrh SZ a v řízení před soudem předseda senátu
- rozsah – může být vymezen jen na dílčí oblast, nebo i šířeji ve vztahu k víceru činnostem

Omezení nakládání s majetkem

- ze stejných důvodů jako pozastavení výkonu předmětu činnosti
- třeba přesně uvést, jaké části majetku a jaké činnosti se při nakládání s vlastním majetkem zakazují
či v jakém směru je nakládání omezeno
- soud nemůže PO omezit v nakládání s jejím majetkem takovým způsobem, že by nemohla plnit své
zákonné povinnosti (např. při odvádění daní, pojistného na sociální zabezpečení)

Úkony PO a její zastoupení v trestním řízení

- úkony za PO činí:
o 1) ten, kdo je k tomu oprávněn v řízení před soudem podle OSŘ – tato osoba musí prokázat
své oprávnění k činění úkonů za PO (§ 34 odst. 1 ZTOPO)
 zastoupení PO dle § 21 odst. 1 OSŘ:
 člen statutárního orgánu, předseda statutárního orgánu, člen, který byl
pověřen
 zaměstnanec (člen), který byl statutárním orgánem pověřen
 vedoucí odštěpného závodu, jde-li o věci týkající se tohoto závodu
 prokurista
 za PO nemůže podle § 21 odst. 4 OSŘ jednat osoba, jejíž zájmy jsou v rozporu se
zájmy PO
 činit úkony v řízení nemůže osoba, která je obviněným, poškozeným nebo svědkem v
téže věci (§ 34 odst. 4 ZTOPO)
o 2) zmocněnec PO – prokazuje se písemnou plnou mocí, lze udělit i ústně do protokolu (§ 34
odst. 2 ZTOPO)
o 3) opatrovník PO – pokud PO nemá osobu způsobilou činit úkony v řízení (§ 34 odst. 5
ZTOPO)
- výše uvedené osoby mají stejná P&P jako osoba, proti níž se TŘ vede
- pro PO se nepoužijí ustanovení TŘ o nutné obhajobě (§ 35 odst. 2 ZTOPO)

211
 C25 Opravné prostředky obecně, zásady opravného řízení
Podstata opravného řízení a jeho účel v trestním řízení
- = dispozitivní úkon oprávněné osoby, jehož podáním zákon umožňuje domáhat se přezkumu
určitého rozhodnutí OČTŘ
- není obligatorním stádiem trestního řízení – koná se zásadně jen na základě podání opravného
prostředku
- smyslem je zvýšit záruky zákonnosti a spravedlnosti rozhodnutí vydaných OČTŘ
- zpravidla orgán vyššího stupně přezkoumá na základě podaného opravného prostředku zákonnost a
odůvodněnost napadeného rozhodnutí OČTŘ nižšího stupně, jakož i správnost postupu řízení, které
předcházelo rozhodnutí, proti němuž směřuje opravný prostředek – výsledkem je:
o potvrzení napadeného rozhodnutí jako bezvadného
o zrušení a nahrazení rozhodnutím novým, resp. jiná modifikace v případě zjištěných vad
- nesprávnost rozhodnutí OČTŘ může spočívat:
o ve vadách skutkových (error in facto) – soud nebo jiný OČTŘ nesprávně či nedostatečně zjistil
skutkový stav věci, na kterém založil své rozhodnutí
o ve vadách právních (error in iure) – OČTŘ zjistil správně skutkový stav, ale neposoudil ho v
souladu se zákonem, protože použil nesprávnou právní kvalifikaci
o ve vadách procesního postupu (error in procedendo) – OČTŘ porušil procesní předpisy
stanovené TŘ, příp. jinými normami
o v konkrétním případě může jít o kombinaci několika vad

Principy opravného řízení

- zásada beneficium cohaesionis = dobrodiní spočívající v souvislosti:

212
 o rozhodnutí, proti kterému byl podán opravný prostředek, je možné měnit i ve prospěch další
osoby, které se napadené rozhodnutí týká a která proti němu opravný prostředek nepodala
o jde o tzv. společný důvod – důvod, pro který orgán vyššího stupně rozhodl ve prospěch
osoby, ohledně které byl podán opravný prostředek, prospívá také další osobě, která
nepodala opravný prostředek
o projevuje se u řádných (kromě odporu) i u mimořádných opravných prostředků
- zákaz reformationis in peius = zákaz změny k horšímu:
o nedovoluje zhoršit postavení osoby, která podala opravný prostředek nebo v jejíž prospěch
byl opravný prostředek podán jinou oprávněnou osobou
o neplatí, pokud byl vedle opravného prostředku podaného ve prospěch některé osoby podán
další opravný prostředek v její neprospěch
o použije se u všech opravných prostředků (kromě odporu), ale v různém rozsahu – nejvýrazněji
upraven při stížnosti, nejúžeji se projevuje u obnovy řízení
- princip, podle kterého může oprávněná osoba napadnout totéž rozhodnutí opravným prostředkem
pouze jednou – ale další opravný prostředek stejného druhu může být podán proti novému
rozhodnutí, které je učiněno poté, co bylo dřívější rozhodnutí zrušeno v opravném řízení a věc byla
přikázána orgánu nižšího stupně

Dělení opravných prostředků

Podle právní moci
- řádné opravné prostředky směřují proti rozhodnutí, které ještě nenabylo PM:
o stížnost proti usnesení
o odvolání proti rozsudku
o odpor proti trestnímu příkazu
- mimořádné opravné prostředky směřují proti rozhodnutí, které již nabylo PM:
o dovolání – náprava vad pravomocných rozhodnutí
o návrh na povolení obnovy řízení – náprava skutkových vad, které vyšly najevo až po PM
rozhodnutí
o stížnost pro porušení zákona – účelem je napravit právní vady nebo vadný postup řízení,
který předcházel pravomocnému rozhodnutí

Podle rozsahu přezkumu původního rozhodnutí

- opravné prostředky založené na revizním principu:
o orgán projednávající opravný prostředek je povinen přezkoumat rozhodnutí v celém rozsahu
a ze všech hledisek, – všechny výroky napadeného rozhodnutí i řízení, které předcházelo
napadenému rozhodnutí
o rozsah může být buď úplný nebo omezený
o uplatňuje se jen u stížností
- opravné prostředky založené na principu vázanosti:
o přezkum je omezen na určitý směr nebo rozsah – jen z důvodů uvedených v podaném
opravném prostředku nebo výslovně stanovených zákonem
o odvolání, dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení – orgán je vázán podaným
opravným prostředkem

Podle způsobu vyřizování opravného prostředku orgánem vyššího stupně

- princip apelační:
o přezkumný orgán zruší rozhodnutí a vydá nové rozhodnutí
o opravným prostředkem možné napadnout vady skutkové i právní
- princip kasační:
o přezkumný orgán zruší rozhodnutí a věc vrátí (přikáže) k novému projednání a rozhodnutí
orgánu nižší instance
o skutkový stav zjištěný orgánem 1. stupně je pro 2. instanci závazný

213
 - opravné trestní řízení je založeno na kombinaci kasačního a apelačního principu

Podle účinků, které má podaný opravný prostředek

- devolutivní účinek:
o o opravném prostředku zpravidla rozhoduje jiný orgán (zpravidla vyššího stupně), než který
vydal rozhodnutí v původním řízení
o stížnost, odvolání, dovolání a stížnost pro porušení zákona
o devolutivní účinek centralizovaný – o opravném prostředku rozhoduje jediný orgán vyššího
stupně → dovolání a stížnost pro porušení zákona
- suspenzivní (odkladný) účinek:
o podání opravného prostředku způsobuje odklad výkonu napadeného rozhodnutí do doby,
než se rozhodne o opravném prostředku
o odvolání má vždy odkladný účinek (s výjimkou částečné PM a vykonatelnosti)
o stížnost má odkladný účinek, jen pokud to zákon výslovně stanoví
o dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení májí odkladný účinek, pokud jej soud
přizná

C26 Stížnost, odpor

Stížnost (§ 141-150 TŘ)
- řádný opravný prostředek směřující proti usnesení, které ještě nenabylo PM – jediný řádný opravný
prostředek, který lze podat proti usnesení kteréhokoliv OČTŘ (policejního orgánu, SZ i soudu)
- stížnost lze podat v jakékoliv formě obecně stanovené pro podání (§ 59 odst. 1 TŘ) – musí splňovat
obsahové náležitosti podle § 59 odst. 4 TŘ
- podání stížnosti má odkladný účinek jen tam, kde to zákon výslovně stanoví – jinak napadené
usnesení je vykonatelné, ačkoli není pravomocné
- předmět stížnosti – stížností lze napadnout pouze určitá usnesení OČTŘ:
o 1) usnesení policejního orgánu [§ 174 odst. 2 písm. c), e)]:
 stížností lze napadnout každé usnesení PO
 o stížnosti rozhoduje SZ (výjimečně nadřízený PO či soud)
o 2) usnesení státního zástupce a usnesení soudu:
 stížnost je přípustná pouze v případech, kdy to zákon výslovně připouští a pokud SZ
nebo soud rozhodoval ve věci v 1. stupni

Osoby oprávněné k podání stížnosti

- osoba, které se usnesení přímo dotýká – o jejíchž P&P nebo o jejíž svobodě se v napadeném usnesení
rozhodovalo (zpravidla obviněný, ale i poškozený)
- osoba, která svým návrhem, ke kterému ji zákon opravňuje, dala podnět k usnesení – např. znalec
nebo tlumočník uplatní právo na odměnu a náhradu hotových výdajů, o němž bylo rozhodnuto
usnesením
- státní zástupce – proti každému usnesení soudu, vůči němuž je stížnost přípustná
- osoby, které mohou podat odvolání ve prospěch obviněného (příbuzní obviněného v pokolení
přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, druh a partner) – pouze v případě, že jde o
usnesení o vazbě, o ochranném léčení nebo o zabezpečovací detenci
- OSPOD v řízení proti mladistvým – oprávněn podat stížnost ve prospěch mladistvého (i proti jeho vůli)

214
 - za obviněného může podat stížnost vždy obhájce
- pokud je svéprávnost obviněného omezena, stížnost za něj může podat i jeho opatrovník
- za poškozeného nebo zúčastněnou osobu může podat stížnost jejich zmocněnec

Řízení o stížnosti
- stížnost se podává u orgánu, proti jehož usnesení směřuje, a to do 3 dnů od oznámení usnesení –
jestliže se usnesení oznamuje obviněnému, jeho opatrovníkovi i obhájci, běží lhůta od toho oznámení,
které bylo uskutečněné nejpozději
- zmeškanou lhůtu možné za určitých podmínek (§ 61 TŘ) navrátit – žádost o prominutí lhůty ze
závažného důvodu + zmeškaný úkon
- stížnost se podává formou podání podle § 59 TŘ
- usnesení lze stížností napadnout (§ 145 TŘ):
o pro nesprávnost některého výroku usnesení
o pro porušení ustanovení o řízení, které předcházelo usnesení, jestliže toto porušení mohlo
způsobit nesprávnost některého výroku usnesení
- stížnost nemusí obsahovat žádné odůvodnění, je možné ji opřít o nové skutečnosti a důkazy
- podání stížnosti má devolutivní účinek – výjimkou je autoremedura:
o o stížnosti může rozhodnout prvoinstanční orgán, pokud je stížnosti vyhověno v plném
rozsahu a zrušení nebo změna napadeného usnesení se nedotkne práv jiné strany TŘ
o proti usnesením vydaným v rámci autoremedury je přípustná stížnost
- stížnost spolu se spisy a předkládací zprávou se předkládá nadřízenému orgánu, kterým je:
o SZ, který vykonává dozor nad přípravným řízením, pokud jde o stížnost proti usnesení
policejního orgánu
o nadřízený SZ, jde-li o stížnost proti usnesení SZ
o nadřízený KS, pokud jde o stížnost proti usnesení OS
o nadřízený VS, jde-li o stížnost proti usnesení KS
o NS, jde-li o stížnost proti usnesení VS nebo o stížnost proti rozhodnutí nejvyššího SZ
o soud, v jehož obvodu SZ vydal napadené usnesení nebo ve kterém SZ vykonává dozor, pokud
jde o usnesení o zajišťovacích institutech
- při rozhodování o stížnosti platí omezený revizní princip:
o stížnostní orgán přezkoumá správnost všech výroků napadeného usnesení, proti nimž mohl
stěžovatel podat stížnost, i řízení předcházející napadenému usnesení
o pokud se ale stížnost týká jen některé z více osob nebo věcí, tak jen ohledně této osoby nebo
věci (např. pokud znalec podá stížnost jen proti pořádkové pokutě, znalečné se
nepřezkoumává)
- zákaz reformationis in peius – nadřízený orgán nesmí změnit usnesení v neprospěch osoby, která
podala stížnost nebo v jejíž prospěch byla stížnost podána
- zásada beneficium cohaesionis – pokud změní nadřízený orgán usnesení ve prospěch obviněného z
důvodu, který prospívá také spoluobviněnému, změní usnesení také ve prospěch spoluobviněného
- stížnostní orgán rozhoduje o podané stížnosti výlučně ve formě usnesení:
o zamítne stížnost:
 z formálních důvodů – pokud je stížnost nepřípustná, jestliže je podána opožděně,
neoprávněnou osobou
 z důvodů věcných – pokud stížnost není opodstatněná, protože napadené usnesení
ani řízení, které usnesení předcházelo, nemá vady
o doplní napadené usnesení, aniž usnesení zrušil – sám nebo nařídí doplnění orgánu 1. stupně,
jestliže chybí v napadeném usnesení některý výrok nebo pokud je neúplný
o zruší napadené usnesení:
 aniž by učinil jakékoliv další rozhodnutí
 a sám ve věci rozhodne
 a uloží orgánu, který rozhodl, aby o věci jednal a rozhodl znovu

215
Odpor (§ 314g TŘ)
- řádný opravný prostředek, který směřuje proti trestnímu příkazu
- oprávněné osoby k podání odporu:
o obviněný
o osoby, které jsou oprávněny podat v jeho prospěch odvolání
o SZ
- podává se u soudu, který trestní příkaz vydal, ve lhůtě do 8 dnů od jeho doručení
- nemusí být odůvodněn
- pokud byl podán odpor → trestní příkaz se ruší ex lege a samosoudce nařídí ve věci HL, při kterém
není vázán právní kvalifikací ani druhem a výměrou trestu obsaženými v trestním příkazu → neplatí
zákaz reformationis in peius (ale asi ne výrazná změna sankce?)
- pokud odpor podán nebyl → trestní příkaz se stává pravomocným a vykonatelným

C27 Odvolání
- jediný řádný opravný prostředek, který lze podat proti nepravomocnému rozsudku soudu 1. stupně
- dispozitivní procesní úkon, který vede k přezkumu správnosti, zákonnosti a spravedlnosti rozsudku i
řízení, které rozsudku předcházelo
- specifické principy opravného řízení:
o princip vázanosti – odvolací soud je vázán zaměřením a důvody podaného odvolání
o ohledně způsobu rozhodování odvolacího soudu platí kombinace apelačního a kasačního
principu s převahou apelačních prvků
o použije se devolutivní i suspenzivní účinek
o platí principy beneficium cohaesionis a zákaz reformationis in peius
- předmět odvolání – odvoláním lze napadnout každý rozsudek soudu 1. stupně, který do doby podání
odvolání nenabyl PM
- odvolání je možné podat pouze proti výroku, nikoli proti odůvodnění
- odvolání musí být vždy odůvodněno – pokud odůvodnění chybí, soud odvolání odmítne
- v odvolání je možné uvést nové skutečnosti a důkazy, o které se odvolání opírá
- důvody odvolání (TŘ nestanoví):
o 1) pro nesprávnost výroků rozsudku
 skutkové vady (error in facto) – skutkový stav neodpovídá zákonným požadavkům
 právní vady (error in iure) – soud 1. stupně použil nesprávnou právní normu nebo
použil správnou právní normu, ale nesprávně ji vyložil nebo použil → právní vady
hmotněprávní (např. nesprávné posouzení skutku podle TZ) a procesní (porušení
procesních ustanovení o rozsudku)
o 2) pokud některý výrok chybí – navrhovatel si myslí, že takový výrok měl být učiněn
o 3) porušení ustanovení o řízení, které rozsudku předcházelo – pokud mohlo způsobit, že
výrok v rozsudku je nesprávný nebo že chybí

Okruh osob oprávněných podat odvolání

- 1) státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoli výroku:

216
 o ve prospěch (i proti vůli obžalovaného) i neprospěch obžalovaného, poškozeného nebo
zúčastněné osoby
o dohoda o vině a trestu – odvolání pouze tehdy, pokud není rozsudek v souladu s dohodou
- 2) obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká:
o odvolání pouze ve svůj prospěch pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, nebo že
výrok chybí, příp. pro vady řízení, a to proti odsuzujícímu i zprošťujícímu rozsudku (pokud se
domáhá příznivějšího důvodu zproštění)
o dohoda o vině a trestu – odvolání pouze tehdy, pokud není rozsudek v souladu s dohodou
o pokud je omezen ve svéprávnosti – odvolání podává (i proti vůli obžalovaného) obhájce a
opatrovník jménem obžalovaného
o řízení proti uprchlému – odvolání podává obhájce jménem obžalovaného
- 3) osoby se samostatnými obhajovacími právy:
o mohou podat odvolání vlastním jménem a jen ve prospěch obžalovaného
o příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel,
partner a druh –mohou podat odvolání nezávisle na odvolání obžalovaného, ale nemohou
podat odvolání proti vůli obžalovaného
o OSPOD – i proti vůli mladistvého obžalovaného
- 4) poškozený, který je subjektem adhezního řízení:
o může podat odvolání v neprospěch obžalovaného
o pouze proti výroku o náhradě škody, nemajetkové újmy nebo o vydání bezdůvodného
obohacení nebo proto, že tento výrok učiněn nebyl, příp. pro vady řízení, které mohly
způsobit, že tento výrok je nesprávný nebo chybí
- 5) zúčastněná osoba – je oprávněna podat odvolání pouze proti výroku o zabrání věci nebo části
majetku nebo pro vady řízení, které mohly způsobit, že je tento výrok nesprávný nebo chybí

Podání odvolání a jeho účinky

- podává se u soudu 1. stupně, který vydal napadený rozsudek
- ve lhůtě 8 dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku – pokud se doručuje obžalovanému i
jeho obhájci a opatrovníku, běží lhůta od doručení, které se uskutečnilo nejpozději
- obsah odvolání:
o obecné náležitosti – označení soudu, kdo jej činí, které věci se týká, co sleduje, datum a
podpis
o které rozhodnutí napadá
o odůvodnění – ve kterých výrocích je rozsudek napadán a jaké vady jsou vytýkány
o pokud neobsahuje všechny náležitosti → určení lhůty k odstranění vad → pokud ne,
odmítnutí
o obsah odvolání lze měnit i po uplynutí odvolací lhůty
- má devolutivní i suspenzivní účinek
- každá oprávněná osoba se může vzdát odvolání (vždy jen sama za sebe) výslovným prohlášením,
které již nelze odvolat, až po vyhlášení rozsudku
- každá oprávněná osoba, která podala odvolání, ho může vzít zpět:
o nejpozději do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě
o je také neodvolatelné
o odvolání podané ve prospěch obžalovaného lze vzít zpět jen se souhlasem obžalovaného
(neplatí u SZ)

Řízení u soudu 1. stupně po podání odvolání

- odstraňuje nedostatky náležitostí obsahu odvolání:
o pokud jde o odvolání SZ, odvolání obhájce za obžalovaného, odvolání podané za poškozeného
nebo zúčastněnou osobu, vyzve k odstranění vad ve lhůtě 5 dní
o pokud nemá obžalovaný obhájce a poškozený či zúčastněná osoba nemá zmocněnce, lhůta
činí 8 dní

217
 - doručuje stejnopis odvolání ostatním stranám, aby měly možnost se k odvolání vyjádřit
- předkládá spisy odvolacímu soudu

Řízení u odvolacího soudu

- odvolacím soudem je:
o nadřízený KS, pokud se rozhoduje o odvolání proti rozsudku OS
o nadřízený VS, pokud se rozhoduje o odvolání proti rozsudku KS
- rozsah přezkumné činnosti odvolacího soudu:
o opuštěn revizní princip a zaveden princip vázanosti odvolacího soudu podaným odvoláním a
jím vytýkanými vadami (§ 254 odst. 1 TŘ)
o odvolací soud přezkoumá zákonnost a odůvodněnost těch oddělitelných výroků napadeného
rozsudku, proti nimž podal navrhovatel odvolání, a přezkoumá správnost postupu řízení,
které rozsudku předcházelo
o oddělitelný výrok = je možné ho samostatně, nezávisle na ostatních výrocích přezkoumat a
po zjištění jeho vad i samostatně zrušit (např. výrok o trestu)
o výjimky, které rozšiřují přezkumnou povinnost odvolacího soudu:
 pokud mají vady vytýkané odvoláním svůj původ v jiném výroku než v tom, proti
kterému bylo podáno odvolání
 pokud je podáno odvolání proti výroku o vině, odvolací soud přezkoumá vždy i výrok
o trestu
 pokud výroky, proti nimž je podáno odvolání, nejsou oddělitelné od jiných výroků
tohoto rozsudku
- jednání odvolacího soudu:
o většinou se rozhoduje ve veřejném zasedání – fakultativně může být doplněno dokazování,
mohou být znovu provedeny důkazy podstatné pro skutková zjištění, pokud je to třeba k
odstranění nebo vyvrácení pochybnosti o tom, zda skutková zjištění soudu jsou správná a
úplná:
 odvolací soud se může odchýlit od skutkového zjištění soudu 1. stupně jen tehdy,
jestliže v odvolacím řízení (alternativně):
 provedl znovu některé důkazy, které jsou pro skutkové zjištění podstatné
 provedl důkazy, které nebyly provedeny v HL
o konání neveřejného zasedání je fakultativní – odvolací soud může odvolání zamítnout nebo
odmítnout, přerušit trestní stíhání, zrušit napadený rozsudek a předložit věc k rozhodnutí o
příslušnosti soudu či postoupit věc jinému orgánu (+ další možnosti), zastavit trestní stíhání
bez zrušení rozsudku či zrušit napadený rozsudek, protože je zřejmé, že jeho vadu nelze
odstranit ve veřejném zasedání, a vrátit věc soudu 1. stupně

Rozhodnutí odvolacího soudu

- odvolací soud rozhoduje:
o rozsudkem – pokud po zrušení napadeného rozsudku rozhodne sám ve věci nebo sám doplní
jeho chybějící nebo neúplný výrok, aniž napadený rozsudek zrušil
o usnesením – v ostatních případech
- platí zákaz reformationis in peius – zákaz jakékoliv změny rozsudku v neprospěch obžalovaného,
pokud napadený rozsudek soudu 1. stupně byl zrušen nebo má být doplněn pouze v důsledku odvolání
podaného výlučně ve prospěch obžalovaného
- platí princip beneficium cohaesionis – odvolací soud musí rozhodnout ve prospěch
spoluobžalovaného či zúčastněné osoby, i když oni sami nepodali odvolání

Jednotlivé způsoby rozhodnutí o podaném odvolání

- usnesení o zamítnutí odvolání:
o z formálních důvodů – bylo podáno opožděně či neoprávněnou osobou
o proto, že odvolání není přípustné

218
- usnesení o odmítnutí odvolání – jestliže nesplňovalo náležitosti obsahu odvolání (např. chybí
odůvodnění)
- usnesení o přerušení TS, aniž zrušil napadený rozsudek:
o pokud nastala okolnost zakládající důvod pro přerušení (choroba, vydání do ciziny)
o pokud není možné obžalovanému doručit předvolání k veřejnému zasedání
o pokud třeba požádat SDEU o řešení předběžné otázky
o má-li odvolací soud za to, že zákon, který použil soud 1. stupně, je v rozporu s ústavním
pořádkem
o → po odpadnutí překážky se v řízení pokračuje
- usnesení o zrušení napadeného rozsudku nebo jeho části a:
o rozhodne o předložení věci k rozhodnutí o příslušnosti soudu
o postoupí věc jinému orgánu
o trestní stíhání zastaví
o trestní stíhání podmíněně zastaví nebo rozhodne o schválení narovnání
o trestní stíhání přeruší – pokud tak měl učinit soud 1. stupně
- usnesením vrátí věc soudu 1. stupně s příkazem, aby rozhodl o chybějícím výroku nebo doplnil
neúplný výrok, aniž by napadený rozsudek zrušil
- rozsudkem rozhodne o chybějícím výroku nebo o doplnění neúplného výroku – aniž by zrušil
napadený rozsudek nebo jeho část, a aniž by věc vrátil soudu 1. stupně
- zruší napadený rozsudek nebo jeho část:
o pro podstatné vady řízení
o pro vady rozsudku
o pro pochybnosti o správnosti skutkových zjištění
o pro porušení ustanovení TZ
o pokud je uložen nepřiměřený trest
o pokud je rozhodnutí o nároku poškozeného nesprávné
o pokud rozsudek není v souladu s DOVT
- po zrušení napadeného rozsudku či jeho části odvolací soud:
o usnesením rozhodne, že ve věci netřeba učinit žádné nové rozhodnutí
o usnesením vrátí věc soudu 1. stupně, aby ji znovu projednal a rozhodl
o usnesením vrátí věc SZ k došetření, pokud procesní vady mají původ již v přípravném řízení
o usnesením odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních
o rozsudkem rozhodne sám ve věci, pokud má spolehlivý skutkový podklad, ale nesmí
obžalovaného uznat vinným těžším TČ než v napadeném rozsudku; nelze uznat obžalovaného
vinným, když byl napadeným rozsudkem zproštěn
- soud 1. stupně je vázán právními závěry odvolacího soudu

219
 C28 Dovolání
- mimořádný opravný prostředek, kterým mohou strany trestního řízení dosáhnout přezkoumání
některých pravomocných meritorních rozhodnutí soudu u NS
- slouží k nápravě nejzávažnějších právních vad napadeného rozhodnutí nebo řízení, které rozhodnutí
předcházelo, ne vad skutkových
- předmětem dovolání mohou být pouze pravomocná rozhodnutí soudu 2. stupně učiněná ve věci
samé, proti kterým zákon připouští dovolání:
o odsuzující nebo zprošťující rozsudek
o usnesení o zastavení nebo podmíněném zastavení TS
o usnesení o postoupení věci jinému orgánu
o usnesení, kterým bylo uloženo ochranné opatření
o usnesení o schválení narovnání
o rozhodnutí soudu 2. stupně, kterým byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek
proti rozsudku nebo usnesení uvedenému výše
- nemůže být podáno v neprospěch obviněného, když odvolací soud postupoval v souladu se zákazem
reformationis in peius
- dovolání je nepřípustné jen proti odůvodnění rozhodnutí

Důvody dovolání
- dovolání lze podat jen z důvodů taxativně stanovených
- 1) kvalifikované procesní a hmotněprávní vady (§ 265b odst. 1 TŘ):
o ve věci rozhodl věcně nepříslušný soud nebo soud, který nebyl náležitě obsazen
o ve věci rozhodl vyloučený orgán (samosoudce, předseda senátu, člen senátu)
o obviněný neměl v řízení obhájce, i když ho podle zákona měl mít
o byla porušena ustanovení o přítomnosti obviněného v HL nebo ve veřejném zasedání
o proti obviněnému bylo vedeno TS, ačkoli podle zákona nebylo přípustné

220
 o bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o (podmíněném) zastavení TS nebo o
schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí
o rozhodná skutková zjištění jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů nebo
jsou založena na procesně nepoužitelných důkazech nebo ve vztahu k nim nebyly
nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy
o rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném hmotněprávním
posouzení
o obviněnému byl uložen takový druh trestu, který zákon nepřipouští, nebo mu byl uložen
trest ve výměře mimo trestní sazbu
o bylo rozhodnuto o upuštění od potrestání (s dohledem), aniž byly splněny podmínky pro
takový postup
o bylo rozhodnuto o uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky pro jeho uložení
o v rozhodnutí některý výrok chybí nebo je neúplný
o bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí ŘOP proti rozsudku nebo usnesení, aniž byly
splněny procesní podmínky
- 2) zvláštní důvod k dovolání (§ 265 odst. 2 TŘ) – obviněnému (odsouzenému) byl uložen TOS na
doživotí; jde o přezkum, zda byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky pro uložení tohoto
trestu

Osoby oprávněné podat dovolání

- nejvyšší SZ – pro nesprávnost kteréhokoli výroku napadeného rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i
neprospěch obviněného
- Úřad evropského veřejného žalobce (zastupoval-li veřejnou žalobu) – pro nesprávnost kteréhokoli
výroku rozhodnutí soudu, a to ve prospěch i v neprospěch obviněného
- obviněný:
o pro nesprávnost výroku, který se ho bezprostředně dotýká, a to pouze ve svůj prospěch
o vždy prostřednictvím obhájce, jinak je neúčinné
o pokud je obviněný omezen ve svéprávnosti, může za něj v jeho prospěch podat dovolání také
jeho opatrovník a jeho obhájce (i proti vůli obviněného)
- OSPOD – v řízení ve věcech mladistvých
- NE poškozený ani zúčastněná osoba

Podání dovolání a jeho účinky

- dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v 1. stupni
- dovolání je možné podat ve lhůtě 2 měsíců od doručení rozhodnutí, proti němuž směřuje, navrácení
zmeškané lhůty není přípustné
- obsahové náležitosti (§ 265f odst. 1 TŘ):
o obecné náležitosti podání – kterému orgánu je určeno, kdo jej činí, které věci se týká a co
sleduje, podpis, datum
o proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu a z jakých důvodů napadá
a čeho se dovolatel domáhá
o nejvyšší SZ je povinen uvést, zda ho podává ve prospěch nebo v neprospěch obviněného
- rozsah, v němž je rozhodnutí napadené dovoláním, a důvody dovolání je možno měnit po dobu trvání
lhůty k podání dovolání
- podané dovolání má centralizovaný devolutivní účinek (rozhoduje o něm vždy NS), nemá však samo o
sobě suspenzivní účinek (rozhodnutí jsou nadále vykonatelná), ale NS může rozhodnout o odkladu
nebo přerušení výkonu rozhodnutí

Řízení u soudu 1. stupně

- činí opatření k odstranění nedostatků v náležitostech obsahu dovolání – vyzve k odstranění vad ve
lhůtě 2 týdnů a upozornění, že jinak bude dovolání odmítnuto
- doručuje stejnopis dovolání a jeho odůvodnění druhé oprávněné osobě
- může navrhnout odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí

221
 - předkládá spisy dovolacímu soudu

Řízení u dovolacího soudu

- NS je vázán podaným dovoláním a jeho důvody – přezkoumá zákonnost a odůvodněnost jen těch
výroků napadeného rozhodnutí, proti nimž bylo podáno dovolání, a správnost řízení, které rozhodnutí
předcházelo
- výjimky, které rozšiřují přezkumnou povinnost dovolacího soudu:
o NS přihlíží k vadám výroků, které nebyly dovoláním napadené, pokud by mohly mít vliv na
správnost výroků, proti nimž bylo podáno dovolání
o pokud bylo podáno dovolání proti výroku o vině, přezkoumá NS i výrok o trestu a další
výroky, které mají podklad ve výroku o vině
o NS přezkoumá i jiné než napadené výroky, pokud výroky, proti nimž je podáno dovolání,
nejsou oddělitelné od jiných výroků rozhodnutí
o dovolací soud posuzuje dovolání z hlediska skutkových zjištění a právních norem účinných v
době rozhodování soudu 1. nebo 2. stupně (ex tunc)
- typy jednání dovolacího soudu:
o většinou rozhoduje ve veřejném zasedání:
 v něm může učinit všechna rozhodnutí
 účast nejvyššího SZ je povinná, obhájce musí být přítomen v případech nutné
obhajoby
 důkazy se provádějí pouze výjimečně – NS může doplnit důkazy, které jsou
nezbytné k tomu, aby mohl o dovolání rozhodnout
o konání neveřejného zasedání je fakultativní v následujících případech:
 jestliže dovolání meritorně neprojednává  může odmítnout dovolání
 jestliže zjištěnou vadu není možné odstranit v dovolacím řízení  může zrušit
napadené rozhodnutí a přikázat věc k novému projednání a rozhodnutí
 pokud s projednáním v neveřejném zasedání souhlasí nejvyšší SZ i obviněný  může
učinit jiné rozhodnutí (ne rozsudek)
- oprávněná osoba může výslovným prohlášením vzít dovolání zpět (nelze se vzdát práva dovolání
podat) – až do doby, než se NS odebere k závěrečné poradě

Rozhodnutí dovolacího soudu

- NS rozhoduje:
o rozsudkem – pouze tehdy, pokud po zrušení napadeného rozhodnutí nebo jeho části
rozhodne sám ve věci, resp. pokud rozhoduje bez zrušení napadeného rozhodnutí sám o
chybějícím výroku nebo o doplnění neúplného výroku
o usnesením – v ostatních případech
- uplatní se zákaz reformationis in peius – pokud rozhodnutí soudu bylo zrušeno nebo má být doplněno
pouze v důsledku dovolání podaného výlučně ve prospěch obviněného (pokud podal dovolání SZ v
neprospěch obviněného, zákaz neplatí)
- platí princip beneficium cohaesionis – dovolací soud je povinen rozhodnout ve prospěch
spoluobviněného či zúčastněné osoby, i když oni sami nepodali dovolání, pokud jim prospívá důvod, z
něhož rozhodl ve prospěch obviněného
- v rozhodování NS převažuje kasační princip s prvky apelace
- usnesení o odmítnutí dovolání (u odvolání jde o důvody pro ZAMÍTNUTÍ!):
o dovolání není přípustné
o bylo podáno z jiného důvodu, než který předvídá TŘ
o bylo podáno opožděně / osobou neoprávněnou / která vzala dovolání zpět
o nesplňuje obsahové náležitosti
o je zjevně neopodstatněné
o řešená otázka není po právní stránce zásadního významu
- usnesení o zamítnutí dovolání – pokud není dovolání důvodné

222
 - usnesení o přikázání věci soudu, o jehož rozhodnutí jde, aby rozhodl o chybějícím výroku anebo
doplnil neúplný výrok, aniž by napadené rozhodnutí zrušil
- rozsudek o doplnění neúplného výroku nebo o chybějícím výroku, aniž by zrušil napadené
rozhodnutí – NS sám rozhodne a nepřikáže věc soudu nižšího stupně
- zrušení napadeného rozhodnutí nebo jeho části (pokud je oddělitelná):
o usnesením se omezí pouze na zrušení napadeného rozhodnutí (ve věci netřeba učinit nové
rozhodnutí)
o usnesením přikáže zpravidla soudu, který vydal napadené rozhodnutí, aby věc v potřebném
rozsahu znovu projednal a rozhodl
o usnesením odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních
o rozsudkem rozhodne sám dovolací soud ve věci
- soud nebo jiný OČTŘ je vázán právním názorem NS, platí zákaz reformationis in peius ve prospěch
obviněného

C29 Stížnost pro porušení zákona, obnova řízení

Stížnost pro porušení zákona
- může směřovat pouze proti pravomocnému rozhodnutí soudu nebo SZ
- účelem je napravit právní vady nebo vadný postup řízení, který předcházel pravomocnému
rozhodnutí (skutkové nedostatky rozhodnutí lze stížností řešit, pouze pokud jsou důsledkem vadného
právního posouzení nebo vadného postupu řízení)
- stížnost je oprávněn podat pouze ministr spravedlnosti:
o podává se přímo k NS, který o ní rozhoduje
o podání není omezeno žádnou lhůtou
o ministr spravedlnosti může vzít zpět podanou stížnost, dokud se senát NS neodebere k
závěrečné poradě
- obsahové náležitosti stížnosti:
o obecné náležitosti podání – kdo je činí, kterému orgánu je určeno, které věci se týká, co
sleduje, podpis, datum
o proti kterému rozhodnutí stížnost směřuje, který výrok, v jakém rozsahu a z jakých důvodů
napadá a čeho se ministr spravedlnosti domáhá
o zda ji podává ve prospěch nebo neprospěch obviněného
- podanou stížnost již není možné v průběhu řízení před NS měnit
- pokud stížnost pro porušení zákona není odůvodněná, je ministr spravedlnosti povinen jí odůvodnit do
14 dnů od jejího podání, jinak je zamítnuta
- má centralizovaný devolutivní účinek – rozhoduje o ní vždy NS
- nemá suspenzivní účinek – rozhodnutí, proti kterému směřuje, je nadále vykonatelné, ale senát NS
může rozhodnout o odkladu nebo přerušení výkonu rozhodnutí
- stížnost není možné podat proti rozhodnutím NS nebo rozhodnutím, proti nimž již jednou bylo podáno
dovolání nebo SPPZ

223
 - proti výroku o trestu je možné podat SPPZ pouze tehdy, pokud je trest ve zřejmém nepoměru k
povaze a závažnosti TČ nebo k poměrům pachatele nebo uložený druh trestu je v zřejmém rozporu s
účelem trestu
- důvody stížnosti:
o porušení zákona (dle praxe i normy nižší právní síly) – buď byla aplikována nesprávná právní
norma nebo ji soud či SZ nesprávně vyložil či použil
o vadný postup řízení – byla porušena důležitá procesní ustanovení způsobilá ovlivnit
zákonnost a odůvodněnost napadeného rozhodnutí

Řízení u Nejvyššího soudu

- rozhoduje zpravidla ve 3členných senátech, příp. ve velkém senátu z 9 soudců
- platí princip vázanosti NS podanou SPPZ a jejími důvody – NS přezkoumá zákonnost a odůvodněnost
jen těch oddělitelných výroků napadeného rozhodnutí, proti nimž byla podána SPPZ, a správnost
postupu řízení, které jim předcházelo
- jiné než napadené výroky a jim předcházející řízení NS přezkoumá, pokud:
o jsou vady jiných než napadených výroků, které by mohly mít vliv na správnost napadeného
výroku
o SPPZ je napaden výrok o vině, proto třeba přezkoumat i výrok o trestu a další výroky, které
mají podklad ve výroku o vině
o výroky, proti nimž je podána SPPZ, nejsou oddělitelné od jiných výroků téhož rozhodnutí,
proti nimž stížnost podána nebyla
- NS přezkoumá napadené rozhodnutí ex tunc – posuzuje zákonnost a odůvodněnost příslušných
výroků a předchozích řízení z hlediska skutkových zjištění a právních norem účinných v době
rozhodování soudu či SZ
- typy jednání u NS:
o většinou se koná veřejné zasedání, ve kterém může NS učinit kterékoliv rozhodnutí –
přítomen je nejvyšší SZ, obhájce musí být přítomen v případech nutné obhajoby, zúčastnit se
může zástupce ministra spravedlnosti; pokud je třeba pro rozhodnutí objasnit nějakou
okolnost, předseda senátu NS uskuteční potřebné šetření
o NS může fakultativně rozhodnout v neveřejném zasedání, ve kterém ale může jen zamítnout
SPPZ

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

- NS rozhoduje rozsudkem, jestliže vysloví porušení zákona, a usnesením, pokud SPPZ zamítne
- platí zákaz reformationis in peius a princip beneficium cohaesionis
- převažuje kasační princip s prvky apelace
- NS usnesením zamítne SPPZ – pokud není přípustná nebo důvodná
- NS SPPZ vyhoví a rozsudkem vysloví porušení zákona:
o NS zruší napadené rozhodnutí, pokud byl porušen zákon v neprospěch obviněného, a
(alternativně):
 omezí se jen na toto zrušení, pokud je tím vada napravena
 přikáže OČTŘ, o jehož rozhodnutí jde, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal
a rozhodl
 sám ve věci rozhodne, pokud je možné rozhodnutí učinit na základě skutkového
stavu, který byl v napadeném rozhodnutí zjištěn
 odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních
o pokud byl zákon porušen ve prospěch obviněného  tzv. akademický výrok – NS pouze
konstatuje porušení zákona a nic neruší
o NS nezruší napadené rozhodnutí, pokud v něm některý výrok chybí nebo je neúplný, a
(alternativně):
 přikáže orgánu, o jehož rozhodnutí jde, aby rozhodl o chybějícím výroku nebo doplnil
neúplný výrok
 sám rozhodne o takovém výroku

224
 - OČTŘ je vázán právním názorem NS, platí zákaz reformationis in peius

Obnova řízení
- účelem je odstranit nedostatky ve skutkovém zjištění, na němž spočívá rozhodnutí – vyšly najevo až
po PM rozhodnutí a mají původ v nových skutečnostech nebo nových důkazech
- nezbytným předpokladem je, že původní řízení i řízení, které má být konáno po povolení obnovy, se
týkají toho jistého skutku a téže osoby
- jen proti taxativně stanoveným pravomocným rozhodnutím soudu nebo SZ:
o odsuzující či zprošťující rozsudek
o trestní příkaz
o usnesení o (podmíněném) zastavení trestního stíhání
o usnesení o schválení narovnání
o usnesení o postoupení věci jinému orgánu
o + rozsudek NS, kterým rozhodl o dovolání nebo o SPPZ a, jde-li o některé z výše zmíněných
rozhodnutí
- důvody obnovy řízení (na rozdíl od dovolání jen pro skutkové důvody!):
o 1) vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nebyly OČTŘ, o jehož rozhodnutí jde,
dříve známé a které by mohly odůvodnit jiné rozhodnutí buď samy o sobě, nebo ve spojení se
skutečnostmi a důkazy známými už dříve
o 2) některý z OČTŘ (policejní orgán, SZ nebo soudce) porušil své povinnosti jednáním
zakládajícím TČ – nemuselo ani dojít k nepříznivému ovlivnění rozhodnutí, resp. že by to mělo
za následek rozhodnutí špatné
o 3) ÚS nálezem zrušil zcela nebo zčásti právní předpis, na základě kterého vydal soud v TŘ
rozsudek, který nabyl PM, ale nebyl zatím zcela vykonán
- o povolení obnovy řízení se vždy rozhoduje jen na návrh oprávněné osoby:
o státní zástupce – i v neprospěch obviněného, ve prospěch obviněného může podat i proti
jeho vůli
o obviněný – jen ve svůj prospěch, jménem obviněného i jeho opatrovník a obhájce, pokud je
obviněný omezen ve svéprávnosti
o osoby, které by mohly podat ve prospěch obviněného odvolání – příbuzní obviněného v
pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, druh a partner, u
mladistvého i OSPOD (ten i proti vůli obviněného)
o obhájce obviněného v řízení proti uprchlému
o NE poškozený ani zúčastněná osoba
- osoby oprávněné podat návrh na obnovu řízení za obviněného anebo v jeho prospěch mohou tak
učinit i po smrti obviněného
- obnovy se lze domáhat ve prospěch i v neprospěch obviněného:
o ve prospěch, i když TS skončilo zprošťujícím rozsudkem
o pokud skončilo TŘ pravomocným usnesením soudu nebo SZ o (podmíněném) zastavení TS, o
schválení narovnání nebo o postoupení věci, obnova řízení je možná jen v neprospěch
obviněného
o obnova řízení v neprospěch obviněného je vyloučena, pokud:
 trestnost činu zanikla
 uplynula alespoň 1/2 promlčecí doby TČ
 na čin se vztahuje aboliční rozhodnutí prezidenta republiky
 obviněný zemřel
- oprávněná osoba, která podala návrh na povolení obnovy řízení, ho může vzít výslovným
prohlášením zpět až do doby, než se soud 1. stupně odebere k závěrečné poradě:
o návrh podaný jinou osobou ve prospěch obviněného anebo za obviněného je možné vzít zpět
jen se souhlasem obviněného (SZ i bez souhlasu)
o je možné opětovné podání návrhu

225
 - podání návrhu nemá suspenzivní ani devolutivní účinek – soud ale může rozhodnout o odložení
anebo přerušení výkonu trestu, pokud byl podán ve prospěch obviněného
- obsahové náležitosti návrhu – musí z něj být patrné, kterému soudu je určeno, kdo jej činí, které věci
se týká (jaké rozhodnutí napadá), co sleduje (důvody obnovy řízení), datum, podpis

Řízení o návrhu na povolení obnovy

- v obnovovacím řízení se posuzuje, zda jsou splněny podmínky k obnově řízení, a to v době původního
rozhodnutí ex tunc
- soud je vázán návrhem na obnovu – zkoumá důvodnost návrhu jen v tom rámci, který byl vymezen
v návrhu; návrh a rozhodnutí, vůči kterému návrh směřuje, zkoumá jen po stránce skutkové
- o návrhu rozhoduje vždy soud ve veřejném zasedání (fakultativně může rozhodnout v neveřejném
zasedání, kde však může návrh jen zamítnout):
o příslušnost je stanovena podle toho, v kterém stádiu skončilo původní TS
o pokud skončilo v přípravném řízení usnesením SZ o (podmíněném) zastavení TS, schválení
narovnání anebo o postoupení věci jinému orgánu, o návrhu rozhoduje soud, který by byl
příslušný rozhodovat o obžalobě, resp. o návrhu na potrestání, věcná příslušnost závisí na
právní kvalifikaci skutku v době zastavení TS
o pokud skončilo původní řízení pravomocným rozsudkem, trestním příkazem anebo
usnesením soudu o (podmíněném) zastavení TS, schválení narovnání anebo o postoupení
věci jinému orgánu, rozhoduje o návrhu na povolení obnovy soud, který ve věci rozhodl v 1.
stupni (z iniciativy SZ o tom může rozhodnout KS) – z rozhodování o návrhu na povolení
obnovy řízení je vyloučen soudce nebo přísedící, který ve věci rozhodoval v původním řízení

Rozhodnutí soudu o návrhu na povolení obnovy řízení

- usnesením zamítne návrh na obnovu řízení, pokud:
o byl podán neoprávněnou osobou
o směřuje jen proti rozhodnutí/výroku, vůči kterému není obnova přípustná
o je obnova řízení v neprospěch obviněného vyloučena
o nejsou důvody pro obnovu řízení
- usnesením povolí obnovu a zároveň zruší napadené rozhodnutí:
o pokud zruší aspoň zčásti výrok o vině, vždy zruší zároveň celý výrok o trestu, a i další výroky,
které mají podklad ve výroku o vině
o pokud soud povolí obnovu ve prospěch obviněného z důvodů, které prospívají i některému
spoluobviněnému anebo zúčastněné osobě, povolí zároveň obnovu v jejich prospěch
(beneficium cohaesionis)
- proti rozhodnutí o návrhu na obnovu řízení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek

Řízení po povolení obnovy = řízení obnovené

- rozhodný je skutkový a právní stav v době nového rozhodování (ex nunc)
- pro nové rozhodnutí jsou přípustné řádné a mimořádné opravné prostředky
- pokud byla povolena obnova řízení, které skončilo pravomocným usnesením SZ, pokračuje se v
přípravném řízení
- pokud byla povolena obnova řízení, které skončilo rozhodnutím soudu, pokračuje v řízení soud 1.
stupně na podkladě původní obžaloby
- pokud byla povolena obnova výlučně ve prospěch obviněného, platí:
o doba od PM původního rozsudku do PM usnesení, kterým se povoluje obnova, se
nezapočítává do promlčecí doby
o obviněnému nesmí být novým rozsudkem uložen přísnější trest (lze ale např. uznat vinným
přísnějším TČ oproti původnímu řízení)
o TS nelze zastavit jen proto, že obviněný zemřel

226
¨

C30 Vykonávací řízení

- účelem je zajistit nucené uskutečnění obsahu rozhodnutí OČTŘ, pokud to jeho povaha vyžaduje
- nucený výkon rozhodnutí není potřeba tam, kde obsah rozhodnutí, pokud je to podle zákona možné,
bude splněn dobrovolně (např. vydání věci)
- příslušnost k výkonu rozhodnutí (§ 315 TŘ):
o rozhodnutí vykonává, příp. výkon zařizuje OČTŘ, který toto rozhodnutí učinil
o rozhodnutí související s výkonem trestu a ochranných opatření činí soud, který ve věci
rozhodl v 1. stupni (ex offo)
o opatření nutná k výkonu trestů a ochranných opatření a k vymáhání nákladů TŘ činí předseda
senátu soudu, který ve věci rozhodl v 1. stupni
- právní úprava vykonávacího řízení:
o § 315-362 TŘ, ZSVM, ZTOPO – rámcová úprava
o zvláštní zákony – např. zákon o výkonu TOS, zákon o výkonu vazby, zákon o výkonu
zabezpečovací detence
o vyhlášky, interní předpisy
o mimotrestní předpisy (OSŘ, daňový řád, exekuční řád), v rámci právního styku s cizinou ZMJS
- základní předpoklady k výkonu rozhodnutí:
o 1) rozhodnutí právně existuje (bylo vydáno příslušným OČTŘ v odpovídající formě a nedošlo k
jeho zrušení)
o 2) rozhodnutí je vykonatelné (zákon umožňuje výkon jeho obsahu)

Zásady, které se uplatňují při vykonávacím řízení

- zásada bezodkladnosti výkonu – rozhodnutí by mělo být vykonáno bezodkladně poté, co se stane
vykonatelným (výjimka např. MOP)
- zásada nepřerušitelnosti výkonu – zajišťuje kontinuální průběh výkonu rozhodnutí (výjimka např.
přerušení výkonu trestu pro těžkou nemoc, těhotné ženě a matce na 1 rok po porodu)

227
 - zásada korespondence obsahu rozhodnutí a jeho výkonu – výkon trestu musí odpovídat rozhodnutí,
co do druhu, způsobu výkonu i jeho výměry (prolomena podmíněným propuštěním z výkonu trestu
nebo upuštěním od výkonu trestu)
- zásada výchovného vlivu vykonávaného rozhodnutí
- zásada kontroly výkonu – dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu TOS uskutečňuje SZ
KSZ

Výkon trestů
- výkon TOS:
o na výkonu se podílí hlavně Vězeňská služba ČR
o nepodmíněný TOS se vykonává ve věznici s ostrahou nebo se zvýšenou ostrahou (§ 56 TZ) –
o zařazení rozhoduje soud
o účel – působení na odsouzeného, aby se snížilo nebezpečí recidivy a aby po propuštění vedl
život v souladu se zákonem + ochrana společnosti
o dozor nad dodržováním právních předpisů vykonává SZ KSZ, v jehož obvodu se trest vykonává
- podmíněné odsouzení a podmíněné odsouzení k TOS s dohledem – chování odsouzeného ve zkušební
době kontroluje soud v součinnosti s probačním úředníkem + je možné využít i výchovné
spolupůsobení zájmového sdružení občanů
- výkon trestu domácího vězení:
o probíhá v obydlí odsouzeného v místě trvalého pobytu nebo v místě, kde se zdržuje
o kontrolu výkonu zajišťuje Probační a mediační služba ve spolupráci s provozovatelem
elektronického kontrolního systému
- výkon trestu obecně prospěšných prací:
o probíhá v obvodu OS, ve kterém odsouzený bydlí, resp. i mimo tento obvod se souhlasem
odsouzeného
o kontrolu výkonu zajišťuje probační úředník v součinnosti s obecním úřadem nebo institucí, u
které se obecně prospěšné práce provádí
- výkon peněžitého trestu – peněžitý trest třeba zaplatit, jinak bude zaplacení vymáháno podle
daňového řádu nebo bude přeměněn v TOS
- výkon trestu propadnutí majetku, trestu propadnutí věci nebo části majetku, resp. náhradní
hodnoty – probíhá v součinnosti s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových
- výkon trestu zákazu činnosti – soud vyrozumí příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností,
zaměstnavatele odsouzeného, orgán příslušný k registraci podnikatelské činnosti
- výkon trestu zákazu pobytu – v součinnosti s příslušným obecním úřadem a policejním orgánem
- výkon trestu zákazu držení a chovu zvířat – kontrolu provádí krajská veterinární správa
- výkon trestu vyhoštění – v součinnosti s Policií ČR; pokud hrozí, že odsouzený bude mařit výkon trestu
vyhoštění, předseda senátu může rozhodnout o vzetí odsouzeného do vyhošťovací vazby
- výkon trestu zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce – v součinnosti s
úředníkem Probační a mediační služby a s příslušným policejním orgánem

Výkon ochranných opatření

- výkon ochranného léčení – nařídí předseda senátu zdravotnickému zařízení, ale může proběhnout i ve
věznici během výkonu TOS
- výkon zabezpečovací detence – výkon v ústavech pro výkon zabezpečovací detence, které spravuje a
ostrahu zajišťuje Vězeňská služba ČR
- výkon ochranné výchovy – možné uložit jen mladistvému
- výkon zabrání věci nebo části majetku a zabrání náhradní hodnoty – přiměřeně se užijí ustanovení o
výkonu trestu propadnutí věci nebo části majetku

Výkon opatření uložených mladistvému

- pokud ZSVM nestanoví jinak, použije se obecná úprava
- soud pro mládež postupuje při výkonu opatření v součinnosti s Probační a mediační službou
- výkon trestních opatření:

228
 o nepodmíněné trestní opatření odnětí svobody se vykonává ve věznicích, ale odděleně od
ostatních odsouzených
o mladistvému je možné uložit peněžité trestní opatření s podmíněným odkladem jeho výkonu
- výkon ochranných opatření:
o mladistvému je možné uložit všechny druhy ochranných opatření – ochranné léčení,
zabezpečovací detenci, zabrání věci nebo části majetku a zabrání náhradní hodnoty, a navíc i
ochrannou výchovu
o ochranná výchova probíhá ve zvláštních výchovných zařízeních – začíná v diagnostickém
ústavu a pak se vykonává v dětských domovech se školou a ve výchovných ústavech

Výkon některých jiných rozhodnutí

- výkon vazby – podle zákona o výkonu vazby se vykonává ve zvláštním oddělení věznice
- výkon usnesení o uložení pořádkové pokuty – pokud nabude PM, policejní orgán, SZ nebo předseda
senátu, který uložil pokutu, vyzve osobu, které byla uložena, aby pokutu zaplatila do 15 dnů a upozorní
ji, že jinak bude zaplacení vymáháno podle daňového řádu → pokuta připadá státu
- neuhrazené náklady TŘ se vymáhají podle daňového řádu
- výkon rozhodnutí o zajištění majetku, věcí a části majetku v TŘ – skládají se do úschovy soudu,
správou může být spolu se soudními exekutory pověřen ÚZSVM

Zahlazení odsouzení
- na pachatele se hledí, jako by nebyl odsouzen – umožňuje odstranit nepříznivé důsledky odsouzení
pachatele (pachatel může splnit podmínku bezúhonnosti)
- zahlazené odsouzení se nevykazuje ve výpisu z evidence Rejstříku trestů
- o zahlazení odsouzení dospělého pachatele rozhoduje soud, v jehož obvodu má odsouzený v době
podání žádosti bydliště na podkladě žádosti odsouzeného nebo zájmového sdružení
- u mladistvého předseda senátu, který rozhodoval ve věci v 1. stupni z moci úřední, ihned po výkonu
TOS převyšujícího 1 rok (u trestu kratšího trvání nastává fikce neodsouzení ze zákona)
- možné i rozhodnutím prezidenta republiky o udělení milosti

Udělení milosti a použití amnestie

- prezident uděluje milost nebo rozhoduje o hromadné amnestii ve třech podobách:
o agraciace – odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem
o abolice – nařizuje, aby se TŘ nezahajovalo, a pokud bylo zahájeno, aby se v něm
nepokračovalo
o rehabilitace – zahlazuje odsouzení
- o individuální milosti rozhoduje prezident na základě žádosti kohokoliv (žádost nemá odkladný
účinek) nebo z vlastního podnětu
- prezident může stanovit, ve kterých případech může ministr spravedlnosti provést řízení o žádosti o
milost a zamítnout bezdůvodnou žádost
- rozhodnutí o tom, zda a do jaké míry je osoba, které byl pravomocně uložen trest, zúčastněná
amnestie, učiní soud, který rozhodl v 1. stupni

Náhrada škody způsobené rozhodnutím o vazbě, o trestu a o ochranném opatření

- každý má právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím
- upravuje zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo
nesprávným úředním postupem
- právo na náhradu škody způsobené:
o rozhodnutím o vazbě má ten, na kom byla vykonána vazba, jestliže bylo proti němu TS
zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu
o rozhodnutím o trestu má ten, na kom byl alespoň zčásti vykonán trest, jestliže v pozdějším
řízení byl obžaloby zproštěn nebo jestliže bylo proti němu TS zastaveno, resp. ten, kdo byl v
pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu

229
 o rozhodnutím o ochranném opatření má ten, na kom bylo alespoň zčásti vykonáno ochranné
opatření, pokud bylo rozhodnutí v pozdějším řízení jako nezákonné zrušeno
- nárok na náhradu škody lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro
nezákonnost zrušeno nebo změněno a náhradu škody je možné přiznat, pokud poškozený využil
všechny procesní prostředky (řádné a mimořádné opravné prostředky kromě obnovy řízení)
- právo na náhradu škody nemá ten:
o kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám (např. se pokusil o
útěk)
o kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu TS zastaveno jen proto, že není za spáchaný
TČ trestně odpovědný
o komu byla udělena milost nebo že TČ byl amnestován
- právo na náhradu škody nevznikne, pokud:
o v řízení nebylo možno pokračovat z důvodů v § 163 a § 163a TŘ
o bylo TS podmíněně zastaveno a nastaly účinky zastavení TS
o výrok o zastavení TS byl součástí rozhodnutí o narovnání
o TS bylo zastaveno z důvodů uvedených ve zvláštním předpise
- nárok na náhradu škody se uplatňuje u Ministerstva spravedlnosti ČR – jestliže náhradu škody přizná,
musí škodu nahradit do 6 měsíců od uplatnění nároku
- nárok na náhradu škody se promlčí za 2 roky ode dne, kdy nabylo dané rozhodnutí PM
- možné přiznat i přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu

C31 Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních

- = spolupráce národních ministerstev spravedlnosti a justičních orgánů v trestních věcech

Prameny
- mezinárodní smlouvy – hlavním zdrojem je Rada Evropy:
o Evropská úmluva o vydávání
o Evropská úmluva o vzájemné pomoci ve věcech trestních
o Evropská úmluva o předávání trestního stíhání
o Úmluva o předávání odsouzených osob
- EU:
o Úmluva o vzájemné pomoci v trestních věcech mezi zeměmi EU
- TZ (§ 11):
o trestní rozsudek cizího státu nemůže být vykonán na území ČR ani tu mít jiné účinky,
nestanoví-li zákon nebo mezinárodní smlouva něco jiného
o na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu EU v TŘ se pro účely TŘ hledí jako
na odsouzení soudem ČR, pokud bylo vydáno pro čin trestný i podle práva ČR
- ZMJS – upravuje:
o spolupráci orgánů ČR a mezinárodních trestních soudů
o postupy justičních orgánů ČR (soudů a státních zastupitelstev) při mezinárodní právní pomoci
v trestních věcech, včetně mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních s členskými
státy EU

230
 o zastoupení ČR v Eurojustu
o TŘ je možné podpůrně použít tam, kde speciální zákon nestanoví jinak nebo pokud některou
otázku neupravuje (§ 3 ZMJS)
- zásady:
o subsidiarita zákona vůči mezinárodní smlouvě (čl. 10 Ústavy)
o zásada použitelnosti ustanovení i na žádost mezinárodních soudů
o zásada poskytování právní pomoci na základě vzájemnosti (reciprocita)
o zásada spravedlivého procesu (čl. 6 EÚLP)
o princip ochrany informací – nepoužití informací k jiným účelům, než ke kterým byly dány k
dispozici
o vyloučení vydání za účelem odsouzení k trestu smrti
o zásada speciality – možnost stíhat obviněného pouze pro TČ, pro který byl vydán

Jednotlivé formy mezinárodní justiční spolupráce

Žádost – právní pomoc v užším smyslu
- provedení procesních úkonů jedním státem pro účely TŘ vedeného v jiném státě – cílem je získání
důkazu použitelného v řízení před trestním soudem (např. výslech svědka pobývajícího v cizině)
- právní pomoc mohou české OČTŘ žádat až po zahájení úkonů TŘ, resp. po zahájení přípravného řízení
- vyžádání právní pomoci v cizině je možné pouze na základě žádosti příslušného justičního orgánu – SZ
v přípravném řízení, nebo soudu po podání obžaloby:
o uplatňuje se prostřednictvím ústředních orgánů (NSZ, MS), které žádost přezkoumávají
o výjimka (§ 40 odst. 3 ZMJS) – možnost přímého styku justičních orgánů na základě existující
mezinárodní smlouvy
- důkazy získané cizozemským orgánem na základě žádosti českého justičního orgánu mohou být
použity v českém TŘ, pokud byly získány v souladu s právním řádem dožádaného státu nebo v
souladu s právním řádem ČR

Vydávání k trestnímu stíhání nebo k výkonu trestu (extradice)

- umožňuje vydání pachatele TČ, který se nachází na území jednoho státu jinému státu , eventuelně
mezinárodnímu tribunálu za účelem trestního stíhání nebo výkonu trestu
- 2 formy vydávání:
o klasické extradiční (vydávací) řízení (§ 78-104 ZMJS)
o předávání mezi státy EU na základě EZR (§ 198-225 ZMJS)
- vydání z cizího státu do ČR:
o jestliže se osobu nepodařilo do 1 roku od vydání příkazu k zatčení/zadržení/dodání zatknout,
zadržet či dodat do výkonu trestu, předseda senátu / soudce na návrh SZ požádá MS ČR o
provedení nezbytných opatření pro její vydání z cizího státu
o čin musí být oboustranně trestný
o zásada reciprocity (§ 374 TŘ) – pokud ČR nemá se stranou dožadující extradiční smlouvu,
vyhoví pouze pokud dostane záruku, že bude opačně postupováno stejně
o zásada speciality – pachatel může být stíhán pouze pro TČ, pro který byl vydán
- vydání z ČR do cizího státu:
o MS ČR přijme žádost orgánu cizího státu
o 2 fáze extradičního řízení:
 1) fáze justičního řízení – předběžné šetření (krajského) SZ a rozhodování KS o
přípustnosti vydání
 2) fáze administrativního řízení – rozhodování ministra spravedlnosti o povolení
vydání → není povinen povolit vydání do ciziny, i když bylo soudem rozhodnuto, že
vydání je přípustné
o osoba může být v ČR i vzata do vazby – předběžná vazba (pokud hrozí útěk), vydávací vazba
(obligatorní, jakmile ministr vydání povolí)

231
 o zjednodušené vydání (§ 96 ZMJS) – pokud osoba souhlasí se svým vydáním do cizího státu
k TS nebo k výkonu trestu, soud nerozhoduje o přípustnosti vydání a ministr spravedlnosti
nerozhoduje o povolení vydání
o nikdy nelze vydat (§ 91 ZMJS):
 občana ČR, který nevyslovil s vydáním souhlas
 osobu, které ČR poskytla azyl
 když trestní odpovědnost nebo výkon trestu byly již promlčeny
 hrozí trest smrti
 jde o vydání z politických důvodů atd.
- předávání mezi státy EU na základě EZR (§ 10 odst. 2 TZ a § 190-221 ZMJS):
o EZR = soudní rozhodnutí vydané členským státem EU proto, aby jiný členský stát zatkl a
předal mu hledanou osobu za účelem TS, výkonu TOS nebo OO spojeného se zbavením
osobní svobody
o de facto to samé jako extradice, ale je realizována prostřednictvím EZR  nejde o vydávání,
nýbrž o předávání
o EZR není přímo vykonatelný na území jiného členského státu – soud členského státu, ve
kterém byla hledaná osoba zatčena, musí vždy přijmout rozhodnutí o jejím předání
o základním předpokladem vydání EZR je příkaz k zatčení / zadržení / dodání do výkonu TOS
nebo OO spojeného se zbavením osobní svobody – je povinností soudu vydat EZR, pokud se
osobu nepodařilo do 6 měsíců od vydání příkazu zatknout, zadržet či dodat do výkonu trestu
o základní rozdíly mezi vydávacím a předávacím řízením:
 lze předávat i vlastní občany – ale pokud občan nesouhlasí s tím, že v zahraničí také
vykoná trest, je k výkonu předán zpět do ČR
 o předání rozhodují jen soudy, v ČR KS (§ 205 odst. 1 ZMJS)
 povinnost předat až na stanovené výjimky (§ 205 ZMJS)
 odstranění principu oboustranné trestnosti u některých TČ (např. terorismus)
 stojí na zásadě vzájemného uznávání soudních rozhodnutí

Předání a převzetí trestního řízení

- předání trestního řízení do cizího státu (§ 105-111 ZMJS):
o pokud OČTŘ (v přípravném řízení SZ, v řízení před soudem předseda senátu) dospěje k
závěru, že na území ČR nemůže naplnit účel TŘ (např. proto, že se obviněný vrátil do svého
domovského státu, který nevydává své občany), požádá o předání trestního řízení do ciziny
o předání trestního řízení do cizího státu je vždy fakultativní
o pokud mezinárodní smlouva neumožňuje přímý právní styk, žádost o předání trestního řízení
zašle státní zástupce prostřednictvím NSZ a soud prostřednictvím MS ČR příslušnému orgánu
do ciziny, který pak rozhoduje, zda trestní řízení od ČR převezme, či ne
- převzetí věci z ciziny (§ 112-117 ZMJS):
o umožňuje orgánům cizího státu navrhnout, aby orgány ČR převzaly TŘ pro skutek, který je
trestný i podle práva ČR – oboustranná trestnost
o o převzetí rozhoduje NSZ
o důkazy opatřené v dožadujícím státě je možné použít v TŘ stejně, jako kdyby byly opatřeny
OČTŘ v ČR, pokud byly opatřeny v souladu s jeho právním řádem

Problematika vlivu cizozemských trestních rozhodnutí na trestní řízení v ČR

- rozhodnutí OČTŘ cizího státu je překážkou věci rozhodnuté a zakládá nepřípustnost stíhání [§ 11
odst. 1 písm. j) TŘ]:
o pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána
o pokud bylo TŘ předáno do cizího státu a tam byl pravomocně uložen trest, bylo pravomocně
upuštěno od uložení trestu nebo pravomocně rozhodnuto o zproštění obžaloby
o pokud jde o rozhodnutí orgánu členského státu EU (Schengenu), kterým byl pravomocně
uložen trest, bylo pravomocně upuštěno od uložení trestu nebo pravomocně rozhodnuto o
zproštění obžaloby

232
 - uznávání a výkon rozhodnutí ve vztahu k cizímu státu:
o uznání a výkon cizozemského rozhodnutí je možné na základě mezinárodní smlouvy a na
základě vzájemnosti
o rozhodnutí OČTŘ cizího státu nejsou v ČR přímo vykonatelná – cizí rozhodnutí může být na
našem území vykonáno pouze na základě rozhodnutí soudu ČR (princip exequatur)
o řízení o uznání a výkonu cizozemského rozhodnutí:
 zahajuje ho MS ČR podáním návrhu KS
 soud také musí rozhodnout o souladu uloženého trestu s právem ČR – pokud je
nepřípustný, nahradí ho trestem nejblíže odpovídajícím (např. změna trestu smrti na
doživotí)
o uznávání a výkon rozhodnutí v trestním řízení v EU:
 na pravomocné odsouzení soudem jiného členského státu EU se hledí jako na
odsouzení soudem ČR, pokud bylo vydáno pro čin trestný i podle práva ČR
 aby rozhodnutí mělo v jiném členském státě účinky, musí být uznáno soudem
dožádaného členského státu a vykonáno podle právních předpisů tohoto státu 
neplatí automatický výkon ani uznávání

Průvoz osob
- ZMJS upravuje postup orgánů ČR při vyžadování povolení průvozu přes území třetích států pro účely
řízení vedeného v ČR a při povolování průvozu přes území ČR pro účely řízení vedeného v cizím státě
- příslušnost k podání žádosti k cizozemskému orgánu o povolení průvozu osoby přes území třetího
státu je rozdělena mezi MS a NSZ

Spolupráce s mezinárodními trestními soudy a tribunály

- ČR je obligatorně povinna spolupracovat s mezinárodními soudy, které byly založeny na základě MS
dle čl. 10a Ústavy – Mezinárodní trestní soud + mezinárodní trestní tribunály, které byly zřízeny jako
pomocné orgány Rady bezpečnosti OSN
- stanovena povinnost justičních orgánů ČR vyřizovat žádosti a příkazy mezinárodních trestních soudů a
tribunálů přednostně a rychle
- nevyhovění žádosti a příkazu mezinárodních soudů nepřichází v úvahu – pokud hrozí nevyhovění,
musí český justiční orgán tuto situaci konzultovat s mezinárodním soudem za nalezení podmínek, za
kterých by bylo možné žádosti/příkazu vyhovět

233