Vzor citace: Kozk, J.; Budn, P.; Dadam, A.; Pachl, L. Insolvenn zkon a pedpisy souvisejc.

Nazen Rady (ES) o padkovm zen. Koment. 2. vydn. Praha : Wolters Kluwer R, a. s., 2013, s. 1272. KATALOGIZACE V KNIZE NRODN KNIHOVNA R

Insolvenn zkon a pedpisy souvisejc : Nazen Rady (ES) o padkovm zen : koment / Jan Kozk ... [et al.]. -- 2. vyd. -- Praha : Wolters Kluwer R, 2013. -- 1272 s. Prvn stav publikace je k 1. 11. 2012. ISBN 978-80-7357-243-3 (vz.) 347.736 * (437.3) * (4) - platebn neschopnost -- esko - insolvenn zen -- esko - insolvenn zen -- zem Evropsk unie - zkony - prvn pedpisy - komente

347.7 - Obchodn prvo. Finann prvo. Prvo prmyslovho vlastnictv. Patentov prvo. Autorsk prvo [16]

Wolters Kluwer R, a. s., 2013 ISBN 978-80-7357-243-3 (vz.) ISBN 978-80-7357-272-3 (e-pub) www.wkcr.cz

Prvn stav publikace je k 1. 11. 2012.

OBSAH Autoi komente . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . VIII Seznam uitch zkratek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IX Prvn pedpisy citovan v komenti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XI Pedmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . XV ST PRVN. OBECN ST . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HLAVA I Zkladn ustanoven . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HLAVA II Procesn subjekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dl 1 Procesn subjekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dl 2 astnci zen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dl 3 Insolvenn sprvce a dal sprvci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dl 4 Vitelsk orgny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dl 5 Dal procesn subjekty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HLAVA III Ustanoven o insolvennm zen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HLAVA IV Projednn padku a rozhodnut o nm . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dl 1 Zahjen insolvennho zen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dl 2 Insolvenn nvrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dl 3 inky spojen se zahjenm insolvennho zen . . . . . . . . . . Dl 4 Moratorium . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dl 5 Projednn insolvennho nvrhu a rozhodnut o nm . . . . . . . . Dl 6 Stanoven zpsobu een padku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dl 7 Rozhodnut o tom, e dlunk nen v padku . . . . . . . . . . . . . . . Dl 8 Incidenn spory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HLAVA V Vitel a uplatovn pohledvek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dl 1 Postaven vitel a jejich pohledvek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dl 2 Pihlky pohledvek a jejich pezkoumn . . . . . . . . . . . . . . . . Dl 3 Jin zpsoby uplatovn pohledvek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HLAVA VI Majetkov podstata . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HLAVA VII Neplatnost a neinnost prvnch kon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dl 1 Neplatnost prvnch kon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Dl 2 Neinnost prvnch kon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

ZKON O PADKU A ZPSOBECH JEHO EEN (INSOLVENN ZKON)

ST DRUH. ZPSOBY EEN PADKU . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 575 HLAVA I Konkurs . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 575 Dl 1 Prohlen konkursu a jeho inky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 575

1 1 34 34 40 51 109 162 164 212 212 233 262 280 296 371 390 393 403 403 428 504 510 557 557 562

HLAVA II

HLAVA III HLAVA IV

Ploha 1 Nazen Rady (ES) o padkovm zen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 983 Preambule . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 985

ST TET. SPOLEN USTANOVEN . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HLAVA I Insolvenn rejstk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HLAVA II Vztah ke sttm Evropsk unie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . HLAVA III Zvren ustanoven . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

HLAVA V

Dl 2 inky prohlen konkursu na probhajc zen . . . . . . . . . . . 605 Dl 3 inky prohlen konkursu na spolen jmn manel . . . . . 617 Dl 4 Procesn kony navazujc na prohlen konkursu . . . . . . . . . . 628 Dl 5 Zpenen majetkov podstaty . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 635 Dl 6 Nakldn s vtkem zpenen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 661 Dl 7 Konen zprva a rozvrh . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 673 Dl 8 Zruen konkursu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 695 Dl 9 Zvltn ustanoven o nepatrnm konkursu . . . . . . . . . . . . . . . . 706 Reorganizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 712 Dl 1 Ppustnost reorganizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 712 Dl 2 Nvrh na povolen reorganizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 718 Dl 3 Rozhodnut o nvrhu na povolen reorganizace . . . . . . . . . . . . . 731 Dl 4 Vitel pi reorganizaci . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 749 Dl 5 Reorganizan pln . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 757 Dl 6 Provdn reorganizanho plnu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 791 Dl 7 Skonen reorganizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 808 Zvltn ustanoven o vylouen ink zkona . . . . . . . . . . . . . . . . . 815 padek finannch instituc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 822 Dl 1 padek bank, spoitelnch a vrnch drustev a nkterch zahraninch bank . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 822 Oddl 1 Obecn ustanoven . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 822 Oddl 2 padek banky, spoitelnho a vrnho drustva po odnt licence nebo povolen a padek poboky zahranin banky uveden v 367 odst. 1 psm. c) . . . 824 Oddl 3 padek zahranin banky podnikajc na zem esk republiky na zklad jednotn licence . . . . . . . . 844 Dl 2 padek pojioven a tuzemskch zajioven provozujcch svoji innost na zem esk republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 846 Oddl 1 Obecn ustanoven . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 846 Oddl 2 padek tuzemsk pojiovny nebo tuzemsk zajiovny a poboky pojiovny z tetho sttu po odnt povolen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 849 Oddl 3 padek pojiovny z jinho lenskho sttu provozujc svoji innost na zem esk republiky na zklad prva zizovat sv poboky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 865 Oddluen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 868 943 943 954 976

Kapitola I Obecn ustanoven . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1014 Kapitola II Uznvn padkovho zen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1041 Kapitola III Vedlej padkov zen . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1060 Kapitola IV Informovn vitel a pihlaovn jejich pohledvek . . . . . . . . . . . . 1077 Vzva k pihlen pohledvek (Formul) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1084 Pihlen pohledvky (Formul) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1085 Kapitola V Pechodn a zvren ustanoven . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1086 Ploha A . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1093 Ploha B . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1096 Ploha C . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1098

Ploha 2 Vybran sti zkona . 40/2009 Sb., trestnho zkonku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1101

Ploha 3 Zkon . 312/2006 Sb., o insolvennch sprvcch . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1177

Ploha 4 Provdc pedpisy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1197 Vyhlka . 37/1992 Sb., o jednacm du pro okresn a krajsk soudy . . . . . . . . . 1199 Vyhlka . 311/2007 Sb., o jednacm du pro insolvennm zen a kterou se provdj nkter ustanoven insolvennho zkona . . . . . . . . . . . . . . . 1204 Vyhlka . 312/2007 Sb., o obsahu a dalch nleitostech zkouek insolvennch sprvc . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1222 Vyhlka . 313/2007 Sb., o odmn insolvennho sprvce, o nhradch jeho hotovch vdaj, o odmn len a nhradnk vitelskho vboru a o nhradch jejich nutnch vdaj . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1229 Vyhlka . 314/2007 Sb., o minimlnm limitu pojistnho plnn a minimlnch standardech pojistnch smluv insolvennch sprvc . . . . . . . . . . . 1233 Ploha 5 Vybran sti zkona . 396/2012 Sb. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1237

Vcn rejstk A. Insolvenn zkon . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1239 B. Nazen Rady (ES) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1245

Mgr. Petr Budn (soudce Krajskho soudu v Ostrav) 145, 7196, 205230, 244315

Mgr. Jan Kozk (mstopedseda Krajskho soudu v Brn) pedmluva, 4670, 97127, 231243, 316364, 389418, 419425

AUTOI KOMENTE

Mgr. Luk Pachl (insolvenn sprvce v Brn) 128204, 365388, 426434, ploha . 1 nazen Rady (ES) o padkovm zen

Mgr. Alexandr Dadam (soudce Okresnho soudu v Ostrav) ploha . 2 trestn zkonk (vybran sti)

Zkratky prvnch pedpis: advoktn tarif

S E Z N A M U I T C H Z K R AT E K vyhlka Ministerstva spravedlnosti . 177/1996 Sb., o odmnch advokt a nhradch advokt za poskytovn prvnch slueb (advoktn tarif) zkon . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon) zkon . 280/2009 Sb., daov d usnesen pedsednictva NR . 2/1993 Sb., o vyhlen Listiny zkladnch prv a svobod jako sousti stavnho podku esk republiky zkon . 99/1963 Sb., obansk soudn d zkon . 40/1964 Sb., obansk zkonk zkon . 513/1991 Sb., obchodn zkonk zkon . 150/2002 Sb., soudn d sprvn zkon . 140/1961 Sb., trestn zkon zkon . 40/2009 Sb., trestn zkonk stavn zkon esk nrodn rady . 1/1993 Sb., stava esk republiky zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn (ivnostensk zkon)

insolvenn zkon daov d Listina o. s. . ob. zk. obch. zk. s. . s. tr. zkon tr. zkonk stava

ivnostensk zkon Periodika a dal prameny:

www.inslovenni-zakon.cz

www.inslovencnizakon.cz

www.justice.cz www.insolvencni-pravo.cz

SoJ

Rozhodnut a stanoviska uveejnn ve Sbrce rozhodnut a stanovisek Nejvyho soudu Soudn judikatura z oblasti obanskho, obchodnho a pracovnho prva internetov strnky Ministerstva spravedlnosti R internetov strnky zzen Ministerstvem spravedlnosti R internetov strnky zzen Ministerstvem spravedlnosti R internetov strnky zzen Ministerstvem spravedlnosti R

ESD ESLP EU KS MS NS NSS S VS

Ostatn zkratky:

Soudn dvr Evropsk unie Evropsk soud pro lidsk prva Evropsk unie Krajsk soud Mstsk soud Nejvy soud Nejvy sprvn soud stavn soud Vrchn soud

P R V N P E D P I S Y C I T O VA N V K O M E N T I 1) 2 ) Smlouva o zaloen Evropskho spoleenstv

smrnice Rady 80/987/EHS o sbliovn lenskch stt tkajc se ochrany zamstnanc v ppad platebn neschopnosti zamstnavatele nazen Rady (ES) . 40/94 o ochrann znmce Spoleenstv smrnice Evropskho parlamentu a Rady 98/26/ES o neodvolatelnosti ztovn v platebnch systmech a v systmech vypodn obchod s cennmi papry nazen Rady (ES) . 1346/2000 o padkovm zen smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2000/12/ES o pstupu k innosti vrovch instituc a o jejm vkonu

Bruselsk mluva z roku 1968 o pslunosti a vkonu soudnch rozhodnut v obanskch a obchodnch vcech, ve znn mluv o pistoupen k tto mluv

Smlouva o fungovn Evropsk unie

nazen Rady (ES) . 44/2001 o pslunosti a uznvn a vkonu soudnch rozhodnut v obanskch a obchodnch vcech smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2001/17/ES o reorganizaci a likvidaci pojioven smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2001/24/ES o reorganizaci a likvidaci vrovch instituc nazen Rady (ES) . 6/2002 o (prmyslovch) vzorech Spoleenstv

smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2002/47/ES o dohodch o finannm zajitn

nazen Rady (ES) . 510/2006 o ochran zempisnch oznaen a oznaen pvodu zemdlskch produkt a potravin
Prvn pedpisy jsou azeny v poad: pedpisy Evropsk unie stavn zkony kodexy zkony ostatn prvn pedpisy 2) Nen-li uvedeno jinak, jsou vechny pedpisy v textu citovny ve znn pozdjch pedpis.
1)

nazen Rady (ES) . 139/2004 o kontrole spojovn podnik

smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2004/93/ES o trzch finannch nstroj

smrnice Evropskho parlamentu a Rady 2009/110/ES o pstupu k innosti instituc elektronickch penz

sdlen . 44/2004 Sb. m. s., o sjednn smlouvy o pistoupen esk republiky, Estonsk republiky, Kypersk republiky, Lotysk republiky, Litevsk republiky, Maarsk republiky, Republiky Malta, Polsk republiky, Republiky Slovinsko a Slovensk republiky k Evropsk unii zk. . 140/1961 Sb., trestn zkon zk. . 141/1961 Sb., trestn d zk. . 94/1963 Sb., o rodin zk. . 99/1963 Sb., obansk soudn d zk. . 40/1964 Sb., obansk zkonk zk. . 513/1991 Sb., obchodn zkonk zk. . 262/2006 Sb., zkonk prce zk. . 40/2009 Sb., trestn zkonk zk. . 280/2009 Sb., daov d stavn zkon NR . 1/1993 Sb., stava esk republiky

zk. . 64/1931 Sb. z. a n., kterm se vydvaj dy konkursn, vyrovnac a odpr zk. . 97/1963 Sb., o mezinrodnm prvu soukromm a procesnm zk. . 20/1987 Sb., o sttn pamtkov pi zk. . 200/1990 Sb., o pestupcch zk. . 229/1991 Sb., o prav vlastnickch vztah k pd a jinmu zemdlskmu majetku zk. . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn zk. . 455/1991 Sb., ivnostensk zkon zk. . 549/1991 Sb., o soudnch poplatcch zk. . 563/1991 Sb., o etnictv zk. . 21/1992 Sb., o bankch zk. . 114/1992 Sb., o ochran prody a krajiny zk. . 280/1992 Sb., o resortnch, oborovch, podnikovch a dalch zdravotnch pojiovnch zk. . 337/1992 Sb., o sprv dan a poplatk zk. . 344/1992 Sb., katastrln zkon zk. . 586/1992 Sb., o danch z pjm zk. . 591/1992 Sb., o cennch paprech zk. . 6/1993 Sb., o esk nrodn bance zk. . 283/1993 Sb., o sttnm zastupitelstv zk. . 72/1994 Sb., o vlastnictv byt zk. . 189/1994 Sb., o vych soudnch edncch zk. . 87/1995 Sb., o spoitelnch a vrnch drustvech zk. . 117/1995 Sb., o sttn sociln podpoe zk. . 247/1995 Sb., o volbch do Parlamentu esk republiky zk. . 248/1995 Sb., o obecn prospnch spolenostech zk. . 85/1996 Sb., o advokacii

na. vldy . 142/1994 Sb., kterm se stanov ve rok z prodlen a poplatku z prodlen podle obanskho zkonku na. vldy . 595/2006 Sb., o nezabavitelnch stkch

zk. . 77/1997 Sb., o sttnm podniku zk. . 151/1997 Sb., o oceovn majetku zk. . 227/1997 Sb., o nadacch a nadanch fondech zk. . 111/1998 Sb., o vysokch kolch zk. . 148/1998 Sb., o ochran utajovanch skutenost zk. . 95/1999 Sb., o podmnkch pevodu zemdlskch a lesnch pozemk zk. . 106/1999 Sb., o svobodnm pstupu k informacm zk. . 26/2000 Sb., o veejnch drabch zk. . 118/2000 Sb., o ochran zamstnanc pi platebn neschopnosti zamstnavatele zk. . 130/2000 Sb., o volbch do zastupitelstev kraj zk. . 158/2000 Sb., o vyhledvn, przkumu a tb nerostnch zdroj z moskho dna za hranicemi pravomoc stt zk. . 227/2000 Sb., o elektronickm podpisu zk. . 254/2000 Sb., o auditorech zk. . 258/2000 Sb., o ochran veejnho zdrav zk. . 458/2000 Sb., o podmnkch podnikn a o vkonu sttn sprvy v energetickch odvtvch a o zmnn nkterch zkon (energetick zkon) zk. . 120/2001 Sb., exekun d zk. . 143/2001 Sb., o ochran hospodsk soute zk. . 491/2001 Sb., o volbch do zastupitelstev obc zk. . 6/2002 Sb., o soudech a soudcch zk. . 62/2003 Sb., o volbch do Evropskho parlamentu zk. . 441/2003 Sb., o ochrannch znmkch zk. . 190/2004 Sb., o dluhopisech zk. . 235/2004 Sb., o dani z pidan hodnoty zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu zk. . 499/2004 Sb., o archivnictv a spisov slub zk. . 412/2005 Sb., o ochran utajovanch informac a o bezpenostn zpsobilosti zk. . 110/2006 Sb., o ivotnm a existennm minimu zk. . 137/2006 Sb., o veejnch zakzkch zk. . 159/2006 Sb., o stetu zjm zk. . 312/2006 Sb., o insolvennch sprvcch zk. . 121/2008 Sb., o vych soudnch edncch a vych edncch sttnho zastupitelstv zk. . 300/2008 Sb., o elektronickch konech a autorizovan konverzi dokument zk. . 277/2009 Sb., o pojiovnictv zk. . 284/2009 Sb., o platebnm styku zk. . 408/2010 Sb., o finannm zajitn zk. . 73/2011 Sb., o adu prce esk republiky zk. . 418/2011 Sb., o trestn odpovdnosti prvnickch osob a zen proti nim

vyhl. . 37/1967 Sb., k proveden zkona o znalcch a tlumoncch vyhl. . 222/1995 Sb., o vodnch cestch, plavebnm provozu v pstavech, spolen havrii a doprav nebezpench vc vyhl. . 177/1996 Sb., o odmnch advokt a nhradch advokt za poskytovn prvnch slueb (advoktn tarif) vyhl. . 479/2000 Sb., o odmn a nhrad hotovch vdaj likvidtora a len orgnu spolenosti jmenovanho soudem vyhl. . 311/2007 Sb., o jednacm du pro insolvenn zen a kterou se provdj nkter ustanoven insolvennho zkona vyhl. . 312/2007 Sb., o obsahu a dalch nleitostech zkouek insolvennch sprvc vyhl. . 313/2007 Sb., o odmn insolvennho sprvce, o nhradch jeho hotovch vdaj, o odmn len a nhradnk vitelskho vboru a o nhradch jejich nutnch vdaj vyhl. . 314/2007 Sb., o minimlnm limitu pojistnho plnn a minimlnch standardech pojistnch smluv insolvennch sprvc instrukce Ministerstva spravedlnosti . 505/2001 Org., vnitn a kancelsk d pro okresn, krajsk a vrchn soudy

Od prvnho vydn tohoto komente, kter se dostalo tenm do rukou v roce 2008, kdy insolvenn zkon nabyl innosti, dolo k jeho mnoha novelizacm, z toho ti z novel insolvennho zkona byly vyvolny rozhodnutm stavnho soudu R. Zkon o insolvennch sprvcch . 312/2006 Sb. byl za stejnou dobu novelizovn v osmi ppadech a jeho dal novela s dopadem i na insolvenn zkon je v souasn dob projednvna Poslaneckou snmovnou. Z tohoto vtu je zejm, e prvn prava padkovho prva je velmi ivou normou. Mnostv insolvennch nvrh podvanch u pslunch soud dv souasn soudm vych stup monost vytvet velk mnostv rozhodnut, kter ovlivuj vklad jednotlivch ustanoven insolvennho zkona.

P E D M L U VA

Vechny uveden skutenosti logicky vyvolaly potebu text pvodnho komente podrobit revizi. Ve svtle zkuenost z aplikace insolvennho zkona jsou ji nkter zvry uveden v prvnm vydn komente pekonan nebo nepesn. Zrove se stle vrazn vyvj judikatura v dan oblasti. Druh vydn komente si klade za cl ppadn nepesnosti odstranit, seznmit tene s aktulnm vkladem jednotlivch ustanoven a rozit obzory ten o zkuenosti z praxe insolvennch soud a o zsadn judikaturu; a to i v ppadech, kdy se pohledy praxe na vydanou judikaturu soud vych stup rzn. Historie prvn pravy padkovho prva na zem esk republiky

V polistopadovch djinch eskho padkovho prva je mono dva roky oznait za zsadn. V roce 1991 byl pijat zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, kter vrtil do prvnho du alespo sten ucelenou prvn pravu padkovho prva. Po patncti letech byla v roce 2006 pijata zkonodrnm sborem zcela nov prvn prava padkovho zen. Zkon . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon), se ml stt lkem na opakovan kritiky pedchoz prvn pravy ze strany domcch i zahraninch odbornk.

Ekonomick kolaps ekonomicky aktivnch osob eilo ji msk prvo. Na zem esk republiky jsou djiny prvn pravy padkovho prva ji tak potny na stalet.

Pro ru trn ekonomiky s klasickou obchodn sout je mon pedlistopadov heslo djiny lidstva jsou djinami tdnch boj petransformovat do podoby: djiny lidstva jsou djinami ekonomickch rst a padk. Kad spoleensk zzen, s vjimkou centrln zench, vyuv ekonomick soute jako nstroje pro svj rozvoj. Na vysplost ekonomickch systm lze usuzovat mimo jin z toho, jak pistupuje k tm, kte v soutnm prosted neuspli. Starost o nespn astnky hospodsk soute ochrauje nejen zkladn prva subjekt v padku, ale tak prva vitel, kte na svch bedrech nesou dsledky ekonomickho nespchu svch dlunk.

Nzev konkurs pochz z latinskho termnu concursus creditorium a naznauje se jm, e jde o soubh vitel, kter probh ve form pihlaovn pohledvek, aby bylo docleno jejich uspokojen z konkursn podstaty. Slovo konkurs tedy vystihuje nejen to, e jde o zen, nbr tak souasn podstatu tohoto zen. Adekvtn vrazu konkurs je esk termn padek, kterho se tak nkdy uv. Dokonce, jak vyplv z dvodov zprvy prvorepublikov prvn pravy konkursnho zen, vtlen do zkona . 64/1931 Sb. z. a n., se ml termn padek stt soust oficilnho nzvu nov prvn pravy. Pro svou nevstinost, ale zejmna pravdpodobn vzhledem k tradici pvodnho nzvu konkurs se neujal.1) Dvodem byl pravdpodobn fakt, e termn padek klade draz nikoli na zen a jeho podstatu, nbr charakterizuje pedevm hospodsk stav dlunka, tedy stav, kter me bt podntem vyvolvajcm konkursn i vyrovnac zen. Vraz padek tedy vzhledem ke svmu pojmovmu obsahu je v jednom smru pli zk, v jinm pli irok.

Prvn prava padkovho prva do pijet zkona . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn

V minulosti se tak nkdy pouvalo msto vrazu konkurs cizho slova krida (cridare, italsky gridare = veejn vyvolvati), pop. falliment rovn italskho pvodu, oproti, i ve stedovku zdka uvanmu nmeckmu Gantprocess i rovn italskmu bankrot (banco roto rozbit stl, nebo pennkovi, jen udlal padek, byl jeho stl rozbit). I u tchto vraz je mono poukzat na stejn pojmov nedostatek jako v ppad termnu padek.

Dlunka esk prvn prava konkursnho prva v zkon . 328/1991 Sb. oznaovala termnem padce. Ciz slovo kridat se u ns nevilo. V nmeck terminologii je dlunk oznaovn termnem Gemeinschuldner, dve Cridatar, Fallit nebo Ganirer.

padkov prvo m na zem eskho sttu pomrn dlouhou tradici. Prvn mylenku na vytvoen samostatnho konkursnho du bychom mohli datovat asi do poloviny tictch let 18. stolet. Za prv to byl reskript z roku 1750. Jednalo se o pipomnky vdeskch orgn a ml nahradit platnost kridlnch (padkovch) ustanoven Novell a pedpis na n navazujcch. Druhm dokumentem byl rakousko-esk smnen d z roku 1763, jen tak obsahoval nkter normy konkursnho prva. Podstatn bylo, e souasn unifikoval esk a rakousk prvo. Vet nejstarch pedpis uzavr Obecn konkursn d josefnsk z roku 1781, kterm se zan dal etapa vvoje konkursnho prva.
1) 2)

Termn vyrovnn, uit v nzvu zkona . 328/1991 Sb., byl v eskch zemch zaveden zkonem . 64/1931 Sb. z. a n. namsto dve uvanho termnu narovnn. K drobn prav nzvoslov bylo pistoupeno pravdpodobn proto, aby zde byl vyjden rozdl od pojmu narovnn (transactio), jednoho z institut vedoucho k zniku zvazku. Jazykov je ovem novj termn mn pesn, nebo me vzbuzovat nepesn dojem, e zvazky dlunka jsou v rmci procesu oznaenho jako vyrovnn zcela uhrazeny. Ve skutenosti vak dlunkem neuhrazen sti zvazk dlunka zanikaj.2)

Hora,V. dy konkursn, vyrovnac a odpr. Praha 1931, s. 19 a 20. Schelleov, I. a kol. Konkurs a vyrovnn. 2. doplnn vyd., Praha : Eurolex Bohemia 2004, s. 4648.

Hlavnm problmem josefnskho konkursnho du byla jeho nkladnost a zdlouhavost, a proto zaaly snahy o jeho nahrazen. Zkladem provizornho konkursnho du z roku 1853 pro uhersk zem se stala tzv. Sommarugova osnova z roku 1848.

Dal vce i mn spn pokusy o vylepen padkovho prva vystily ve druh polovin 19. stolet v pijet konkursnho du ze dne 25. 12. 1868, . 1/1869 . z., kter se zsti opral o prusk konkursn d z 8. kvtna 1855. Jeho hlavn teze je mono shrnout do tchto bod: princip univerzality (jen zsti a ne zcela dsledn); zen bylo postaveno na zsad stejnho nakldn s viteli par conditio creditorum. Platilo rozdlen do skupin a td obdobn jako v josefnskm konkursnm du 2 roku 1781; byla stanovena informan a edin povinnost dlunka; vitelsk vbor byl obligatorn;

majetek, jen ml slouit k uspokojen vitel, byl odat z voln dispozice dlunka a sven sprvci podstaty; zen se rozpadalo na dv sti; nejprve zahajovac st zen a pot, v ppad kladnho zvru, nsledovalo vlastn konkursn zen; existovalo vce opravnch prostedk; od konkursnho komisae se mohlo jt ke konkursnmu soudu, pak na vrchn soud a nakonec na Nejvy soudn dvr. Poteb reformy konkursnho prva pak na potku 20. stolet vylo vstc csask nazen ze dne 10. 12. 1914, . 337/1914 . z., kterm se zavd d konkursn, vyrovnac a odpr. Tato prvn prava zakotvila (po belgickm vzoru) zvltn, oproti konkursnmu du technicky samostatn vyrovnac d, je obsahoval pedpisy vyrovnvn mimo konkurs a t nkter ustanoven trestnho prva v souvislosti s konkursem. Tento konkursn d neupravoval mimokonkursn vyrovnn.

Jeho hlavnm pnosem bylo pedevm odstrann dualismu na tomto poli a zaveden jednotn pravy na celm zem republiky. V eskoslovensk republice platilo pro echy a Moravskoslezsko csask nazen ze dne 10. prosince 1914, . 337 . z., kdeto na Slovensku a v Podkarpatsk Rusi platil Konkurzn zkon vydan zkonnm lnkem XVII/1881 a Vyrovnac d vydan nazenm ze dne 15. listopadu 1915, . 4070/1915 E. M. Velk asov odstup obou prav a tehdej hospodsk pomry pimly tehdej vldu eskoslovensk republiky, aby se sjednocen obojho konkursnho prva stalo jednou z jejch priorit. O tom svd tak pelivost, se kterou bylo k tvorb nov prvn pravy pistupovno. Prvn nvrh byl rozesln ministerstvem spravedlnosti ji v roce 1927. Nvrh byl posouzen ze strany zjmovch korporac, ad soud i jednotlivc. Zskan materil

Rakousk konkursn d z roku 1914 vetn uherskho konkursnho du a obou vyrovnacch d byly pevzaty recepnm zkonem . 11/1918 Sb. eskoslovenskou republikou, a staly se tak soust eskoslovenskho prvnho du a do 1. 8. 1931, kdy nabyl innosti zkon . 64/1931 Sb., kterm se vydvaj dy konkursn, vyrovnac a odpr.

Snahou nov prvn pravy bylo omezen prv vitel, tak rozench v uhersk prvn prav z roku 1881, a rozen vlivu konkursnho soudu a konkursnho komisae. Dal problmy pedchozch prvnch prav, kter se zkon z roku 1931 snail odstranit, se tkaly znan rozdln dlky konkursnho zen v eskch zemch a na zem bvalch Uher. V eskch zemch trvalo konkursn zen dle ne ti roky pouze ve 14,2 % ppad, kdeto na Slovensku a Podkarpatsk Rusi trvalo zen pes ti roky v celch 50 % ppad. Tak rozdlen vtku konkursn podstaty bylo v echch pro vitele nepomrn pznivj.

a statistick data dodan Sttnm adem statistickm tvoily podklad pro vypracovn novho nvrhu, kter byl na jae 1930 pedloen vldou sentu Nrodnho shromdn. Speciln sestaven podvbor stavnprvnho vboru projednal osnovu nvrhu na 12 (!) schzch v prbhu listopadu a prosince 1930. Plenrn schz sentu byl nvrh, po odstrann nkterch sporch bod, pijat dne 22. ledna 1931. Dal zmny do nvrhu zapracovala schze poslaneck snmovny. Konen znn zkona bylo pijato sentem Nrodnho shromdn na schzi konan dne 27. bezna 1931.3)

Zkladem nov pravy se tedy stal konkursn d z roku 1914, kter se v praxi lpe osvdil. Jeho pednost bylo tak to, e znal jen jedin zpsob konkursnho zen, konkurs obecn, kdeto slovensk konkurzn zkon ml vedle obecnho i zvltn pedpisy o konkursu kupeckm.

Pro Konkursn, vyrovnac a odpr d z roku 1931 je charakteristick, e rozil pravomoci konkursnho komisae, kter dozral nad innost ostatnch orgn konkursnho zen a zakrooval i samostatn. Do jeho pravomoci bylo pesunuto pro urychlen tak rozhodovn o vcech, kter dve nleelo do pravomoci konkursnho soudu. Tomu zbyla po novele pravomoc k prohlen konkursu, ustanoven konkursnho komisae a sprvce podstaty, dozor nad innost konkursnho komisae a rozhodnut o skonen konkursnho zen. V nov osnov zk. . 64/1931 Sb. z. a n. byla z konkursnho du z r. 1914 pevzata systematika, je spovala v rozdlen na konkursn prvo hmotn a formln. Byl pevzat tak text vtiny jeho ustanoven, kter se v praxi osvdila.

Zajmav byl vvoj mimokonkursnho nucenho vyrovnn, po jeho zruen se po prvn svtov vlce siln volalo. V Rakousku bylo toto zen zavedeno nazenmi z let 1859 a 1862. V praxi se pli neosvdilo, pesto se po ase opt objevily snahy o jeho zaveden. V letech 1913 a 1914 se pracovalo na nov prav konkursnho du a zrove byl pipraven i nvrh zkona o nucenm vyrovnn mimokonkursnm. Oba byly vydny csaskm nazenm s moc zkona dne 10. prosince 1914 pod . 337 . zk. Mimokonkursn nucen vyrovnn pevzal i zk. . 64/1931 Sb. z. a n., kterm se vydvaj dy konkursn, vyrovnac a odpr. Snahou reformy byla innj ochrana zjm, a to ve zven dosavadn minimln nabdky na uspokojen vitel, kte nepovali pednostnho uspokojen, lep zjitn pravho hospodskho stavu dlunka a tm zajitn spolehlivjho podkladu pro rozhodnut vitel o pimenosti nabzenho vyrovnn
3)

Voska, J. Konkursn, vyrovnac a odpr dy. 1. svazek, Praha : Linhart & Pekrek, 1931, s. VVI.

a ochrana ped zneuitm vyrovnacho zen. Novela se snaila omezit vysok poet vyrovnacch zen, a odnmala tuto monost dlunkm, kte pro zpsob svho hospodaen nezasluhovali vhod tohoto zen. K tomu slouila napklad obligatorn vyjevovac psaha dlunka ( 2 osnovy vyr. . obsaenho v zk. . 64/1931 Sb. z. a n.), nebo povinnost souinnosti dlunka pi zkoumn pihlench pohledvek pod sankc zastaven vyrovnacho zen ( 44, 65 osnovy vyr. . obsaenho v zk. . 64/1931 Sb. z. a n.). Aby bylo zajitno splnn vyrovnn, prohlauje 63 osnovy vyr. . vyrovnn potvrzen soudem za exekun titul.4) Dal vvoj eskho padkovho prva byl nsiln peruen dne 1. 1. 1951, kdy byl zkon z roku 1931 zruen zkonem . 142/1950 Sb. (novm obanskm soudnm dem). Obansk soudn d . 142/1950 Sb. v 570 a 605 zavedl institut tzv. exekun likvidace jako exekunho prostedku, spovajcho v prodeji vekerho majetku dlunka. V obanskm soudnm du z roku 1963 v 352 a 354 o likvidaci majetku byl i tento institut nahrazen a zstal v podstat jen jeho nzev, a to kvli reciprocit potebn pro konkursy v zahrani.

K optovnmu zaveden konkursnho a vyrovnacho zen (v podob, v jak je co do zkladnch vchodisek znme i dnes) dolo v eskch zemch a po vce ne tyiceti letech zkonem ze dne 11. 7. 1991, . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn. Zkon . 328/91 Sb., o konkursu a vyrovnn, nabyl innosti dne 1. 10. 1991. Ustanoven zkona o konkursu a vyrovnn nahradila 352 a 354 zkona . 99/1963 Sb., obanskho soudnho du, kter ped tmto datem pedstavovaly jedinou prvn pravu padkovho zen v eskm, resp. eskoslovenskm prvnm du. Je pochopiteln, e s ohledem na tehdej ekonomickou a politickou situaci nebyla tato ustanoven prakticky vyuvna. O znovuzrozen eskho padkovho prva meme proto hovoit teprve ode dne 1. 10. 1991. Vvoj zkona . 328/91 Sb., o konkursu a vyrovnn

Zkon o konkursu a vyrovnn, snad i v dsledku ji zmnn petrky ve vvoji eskho padkovho prva trvajc pes 40 let, prodlal od sv innosti a do innosti insolvennho zkona celkem 29 zmn formou pmch i nepmch novelizac vetn zmn provedench prostednictvm nlez stavnho soudu esk republiky, z nich nkter byly zsadn, nkter lze charakterizovat jako pravy kosmetickho charakteru.
4) 5)

Pvodn text zkona o konkursu a vyrovnn nezape, e jeho inspiranm zdrojem byla prava padkovho prva obsaen v zkon . 64/1931 Sb. Ten byl sice na svou dobu vskutku modernm prvnm pedpisem, le se zetelem ke zmnm, k nim dolo za uplynul desetilet v hospodsk oblasti, lze zkon koncipovan na jeho zklad na potku devadestch let 20. stolet hodnotit jako mylenkov zastaral a co do monosti rychlho a innho projednn konkurs s velkm potem vitel mlo vyhovujc praxi.5)

Krm, Z. Zkon o konkursu a vyrovnn ve znn zkona . 105/2000 Sb. s poznmkami a judikaturou, Praha : IFEC s. r. o., 2000, s. I. Zelenka, J., Markov, J. Zkon o konkursu a vyrovnn a pedpisy souvisc. Koment. 2. podstatn pepracovan a doplnn vydn podle stavu k 1. 2. 2002, Praha : Linde Praha, a. s., 2002, s. 3.

Zkon o konkursu a vyrovnn a prvn prava padkovho prva v podob insolvennho zkona vykazuj nkter rozdlnosti. Zkon o konkursu a vyrovnn umooval eit pouze nastal padek, naproti tomu prvn prava insolvennho zkona umouje eit tak padek hrozc. Insolvenn zkon nabz zvltn zpsob een padku a hrozcho padku pro nepodnikatelsk subjekty oddluen; padek nebo hrozc padek podnikatelskch subjekt lze sanovat v rmci reorganizace. Pedchoz prvn prava nabzela een padku pedevm likvidan formou v podob konkursu. Alternativou konkursu bylo v zkon o konkursu a vyrovnn a nucen vyrovnn; oba zpsoby pedstavovaly sanan zpsoby een padku padce; neuritost a nepesnost prvn pravy vyrovnn a nucenho vyrovnn zpsobilo jejich zcela minimln vyuvn. Z hlediska vitel je nejvtm rozdl mezi obma prvnmi pravami v rozsahu prv svench vitelm. V rmci padkovho zen probhajcho podle insolvennho zkona mohou vitel svmi hlasy ovlivnit osobu insolvennho sprvce ( 29), rozsah hlasovacch prv jinch vitel s popenmi, spornmi nebo podmnnmi pohledvkami ( 51), sloen volenho vitelskho orgnu ( 57), zpsob een padku ( 149), osobu soudnho znalce pro ocenn majetkov podstaty ( 153), pln plnn reorganizace ( 345) nebo zpsob een oddluen ( 405). Jet vraznj posun nastal v rozsahu prv vitel, jejich pohledvka je zajitna jednm ze zpsob, kter pedpokld v 2 psm. g) insolvenn zkon. Tito vitel maj pm vliv na sprvu pedmtu zajitn ( 230 odst. 2) a na zpsob jeho zpenen ( 293).

V neposledn ad je nov padkov zen mnohem vce transparentn. Je to dsledek zaveden elektronick formy soudnho spisu vedenho nyn v rmci insolvennho rejstku pstupnho prostednictvm internetu.

Prvn pravu padkovho prva v podob insolvennho zkona lze souhrnem charakterizovat jako vce transparentn, otevenou a tak podrobnj ne byla pedchoz prvn prava. Koncepce prvn pravy padkovho zen se zaala pipravovat v roce 2002. Ministerstvo spravedlnosti R sestavilo asi dvacetilennou komisi. Jednou z vdch osobnost komise byl soudce Nejvyho soudu R JUDr. Zdenk Krm.6) Vvoj prvn pravy insolvennho zkona

Impuls k dalm rozshlm diskusm vyvolaly soubn snahy tehdejho ministra spravedlnosti JUDr. Pavla Nmce a mstopedsedy vldy pro ekonomiku Martina Jhna vytvoit novou komplexn prvn pravu. Oba nvrhy se liily nap. v een postaven oddlench vitel, pojet reorganizace a v nzoru na vyuit institutu vyrovnn.
6)

Obshl teze k novmu zkonu prochzely dlouhou veejnou diskus. Politick situace, pedevm pedasn volby, zpsobily, e prce na paragrafovm znn byly odloeny. Ze zvr zpracovanch prvn komis, vychzely tak dal snahy o tvorbu zkonn pravy. Podstatn mylenky z tehdejch tez tak naly uplatnn i v souasn zkonn prav.

JUDr. Zdenk Krm se k historii vzniku nvrhu insolvennho zkona vyjdil v rozhovoru publikovanm v Konkursnch novinch, . 3/2006, s. 1.

Insolvenn zkon byl schvlen s innost od 1. 1. 2007 pod nzvem zkon . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon). Velmi zhy vak dolo k jeho novelizacm, a to jet ped nabytm jeho innosti. K prvn novelizaci insolvennho zkona dolo zkonem . 312/2006 Sb., o insolvennch sprvcch, kter znovelizoval 21 odst. 2. Podmnkou pro vkon funkce insolvennho sprvce se stalo dosaen vysokokolskho vzdln prvnickho nebo ekonomickho smru. V pvodnm znn tohoto ustanoven bylo podmnkou pouze vysokokolsk vzdln bez specifikace jeho zamen. Novely insolvennho zkona do nabyt innosti

Diskuse nad obma nvrhy vedly k pijet kompromisu v podob vldnho nvrhu insolvennho zkona, kter byl pedloen zkonodrnmu sboru.

Zkon . 108/2007 Sb. odsunul innost insolvennho zkona z pvodnho termnu 1. 7. 2007 na 1. 1. 2008. Dvodem pro tento krok byla nedostaten pipravenost systmu insolvennho rejstku, kter tvo zklad pro elektronickou formu soudnch spis. Bez funknho systmu insolvennho rejstku si nelze pedstavit dn prbh insolvennch zen.

Ped nabytm innosti insolvennho zkona jeho nejvt zmny pinesl zkon . 296/2007 Sb. (tzv. doprovodn zkon). Z novelizac provedench tmto zkonem lze vyzdvihnout zejmna zmny ustanoven:

432 pechodn ustanoven byla doplnna o ti odstavce, kter upravovaly pro rok 2008 postupy vztahujc se k insolvennmu rejstku, kter v prvnm roce innosti insolvennho zkona neplnil vechny funkce pedpokldan zkonem (bh lhty pro vydn vyhlky o zahjen zen, zveejnn celch spis insolvennch soud a daj o charakteru nezveejnn informace ze spisu insolvennho soudu).
7)

316 odst. 4 dolo k peformulovn definice podmnek pro povolen reorganizace. Pvodn, nejednoznan definice ekonomickch a personlnch pedpoklad pro povolen reorganizace byla po novelizaci upesnna tak, aby ob podmnky uveden v 316 odst. 4 musely bt splnny kumulativn,

97 odst. 2 po novelizaci zn: Insolvenn nvrh mus bt opaten edn ovenm podpisem osoby, kter jej podala, nebo jejm uznvanm7) elektronickm podpisem; jinak se k nmu nepihl. Zpsnn formlnch nleitost nvrhu na zahjen insolvennho zen bylo motivovno snahou omezit monost zneuit nvrhu na zahjen insolvennho zen k ekonomick ikan. Nvrh podan e-mailem s neovenm podpisem, kter by vyvolal inky spojen se zahjenm insolvennho zen, by mohl bt podn kmkoli a prakticky anonymn. V ppad neoprvnnho (ikanoznho) nvrhu na zahjen insolvennho zen by neml dlunk relnou monost vi autorovi insolvennho nvrhu doshnout nhrady kody, kter mu vznikla neoprvnn vedenm insolvennm zenm,

Do 30. 6. 2012 zaruenm elektronickm podpisem (novela insolvennho zkona . 167/2012 Sb.).

V judikatue zveejnn v tomto vydn je uita tak judikatura, kter se vztahuje k prvn prav padkovho prva podle zkona o konkursu a vyrovnn. Autoi zaadili

Zkonem . 334/2012 Sb., kter nabyl innosti dne 1. 11. 2012, byla do textu insolvennho zkona vlenna ustanoven, jen maj pedevm ztit zneuvn insolvennho zen v konkurennm boji mezi podnikatelskmi subjekty. Nakolik se zavdn instituty, pedevm pak monost omezen nkterch ink spojench se zahjenm insolvennho zen ( 82 a 109) a odmtnut insolvennho nvrhu pro zjevnou bezdvodnost ( 128a), osvd, proke teprve praxe.

Stejn zmnou zakotvenou tzv. nlezovou novelou (zk. . 69/2011 Sb.) bylo piznn prva vitele na popen pohledvky jinho vitele. Poprn kon vitele nem podle novely vliv na rozsah hlasovacch prv popenho vitele a nem dle inky v ppad een padku dlunka reorganizac. Pesto jde o vrazn zsah do celkov koncepce insolvennho zkona. V tto souvislosti byla upravena otzka pasivn legitimace pro incidenn spory v ppad poprnho konu dlunka pi een padku dlunka reorganizac nebo oddluenm. Nemn dleit byla v tto novele prava odpovdnosti vitele za spn popenou pohledvku. Sankce za spn popenou pohledvku je nyn eena v rmci incidenn aloby, kterou me podat insolvenn sprvce ( 178 a 179). Ve ppadn sankce uloen viteli je otzkou rozhodovac innosti insolvennho soudu, ppadn odvolacho soudu.

Novela proveden zkonem . 217/2009 Sb. mla za kol pedevm pipravit pravu padkovho prva na hospodskou krizi, kter byla v roce 2009 na svm potku. Na pechodnou dobu (do 31. 12. 2011) byla zruena povinnost podnikatelskch subjekt podat na sebe insolvenn nvrh v ppad pedluen, byla dle omezena monost zpot smrem k dlunkovi. V reorganizaci jako sananm zpsobu een padku podnikatelskch subjekt bylo posleno postaven vitel, kte zskali monost odebrat dlunkovi jeho pednostn prvo sestavit reorganizan pln, v ppad pedpipraven reorganizace vrazn ovlivnit vbr osoby insolvennho sprvce. Souasn se pro dlunka zjednoduil pstup k pedpipraven reorganizaci ( 148 odst. 2). Tak v ppad oddluen, sananho zpsobu een padku nepodnikatelskch subjekt, byly pijaty zmny majc za kol jet vce zpstupnit oddluen veejnosti. Dlunk nov zskal monost podat o snen spltek pi spltkovm kalendi ( 398 odst. 4). Realizace oddluen ve form spltkovho kalende byla zcela svena insolvennmu sprvci, co dlunkm vrazn odlehilo ( 406 odst. 3). inky poprnho konu dlunka byly rozeny tak na oddluen een prodejem majetku ( 410). Zajitn vitel dostali monost sami rozhodnout, zda v ppad een padku dlunka oddluenm bude jejich zjitn zajitn pohledvka uspokojena nebo zda se j proces oddluen vbec nedotkne.

Pot, co insolvenn zkon nabyl innosti, proel adou dalch novelizac, z nich je teba zmnit zejmna dv, kter jsou zsadnho charakteru. Jednou z nich je novela pipraven vldn skupinou NERV (Nezvisl ekonomick rada vldy) publikovan ve Sbrce zkon pod . 217/2009 Sb. (s innost od 20. 7. 2009), druhou je tzv. nlezov novela, publikovan pod . 69/2011 Sb. s innost od 31. 3. 2011, kter m pvod v rozhodnut stavnho soudu R sp. zn. Pl S 14/10 ze dne 1. 7. 2010 (publikovn pod . 241/2010 Sb.).

Zsadn novely insolvennho zkona po nabyt innosti

V dob konench pprav tohoto komente do tisku byla ve Sbrce zkon vyhlena novela insolvennho zkona . 396/2012 Sb., inn od 1. ledna 2013, kterou pro informaci uvdme jako plohu 5 na stran 1235 a nsl. tto publikace. S ohledem na praktick vyuit tto publikace byla do vyhlky . 313/2007 Sb., o odmn insolvennho sprvce, zapracovna novela . 488/2012 Sb.

V souasn dob expertn skupina Ministerstva spravedlnosti R pipravuje dal, tentokrt pomrn rozshlou novelizaci insolvennho zkona. Pipravovan zmna je dlouhodob pipravovanou reakc na prvn zkuenosti s aplikac insolvennho zkona v praxi a mla by nabt innosti v roce 2014. S ohledem na rozsah plnovan novelizace a jej zvan dopady do oblasti insolvennho prva je teba tento termn povaovat v tto chvli za pedbn. Legislativn prce budou muset zohlednit tak zmny v souvisejcch prvnch pedpisech a oblastech. Nov obansk zkonk, kter nabude pravdpodobn innosti 1. ledna 2014, pinese do praxe nov prvn pojmy, kter bude teba zapracovat do textu insolvennho zkona.

do textu ta rozhodnut, kter lze podle jejich obsahu pout pro vklad ustanoven insolvennho zkona; konen obdobn postup pouvaj pi vkladu insolvennho zkona tak soudy vych stup.

Doufme, e tento koment bude dobe slouit potebm ten. Z tohoto dvodu tak pivtme ppadn pipomnky a nmty pro dal vydn.

Autoi a vydavatel

Z K O N O PA D K U A ZPSOBECH JEHO EEN (insolvenn zkon)

zkon . 182/2006 Sb., ze dne 30. bezna 2006*)
ve znn: zk. . 312/2006 Sb., zk. . 108/2007 Sb., zk. . 296/2007 Sb., zk. . 362/2007 Sb., zk. . 301/2008 Sb., zk. . 458/2008 Sb., zk. . 7/2009 Sb., nlezu stavnho soudu . 163/2009 Sb., zk. . 217/2009 Sb., zk. . 227/2009 Sb., zk. . 285/2009 Sb., nlezu stavnho soudu . 241/2010 Sb., nlezu stavnho soudu . 260/2010 Sb., zk. . 409/2010 Sb., zk. . 69/2011 Sb., zk. . 73/2011 Sb., zk. . 139/2011 Sb., zk. . 188/2011 Sb., zk. . 466/2011 Sb., zk. . 167/2012 Sb. a zk. . 334/2012 Sb. Parlament se usnesl na tomto zkon esk republiky:

OBECN ST
Zkladn ustanoven
Pedmt pravy

S T P RV N
H L AVA I 1

Tento zkon upravuje a) een padku a hrozcho padku dlunka soudnm zenm nkterm ze stanovench zpsob tak, aby dolo k uspodn majetkovch vztah k osobm dotenm dlunkovm padkem nebo hrozcm padkem a k co nejvymu a zsadn pomrnmu uspokojen dlunkovch vitel, b) oddluen dlunka. K psm. a) 1. Prvn prava insolvennho zkona se zamuje na een majetkovch pomr dlunka v cel jejich i. eenm padku a hrozcho padku dlunka je dotena cel

*)

V textu zkona nejsou zapracovny zmny proveden zkonem . 458/2011 Sb., kter nabvaj innosti 1. ledna 2015 pozn. red.

majetkov oblast dlunka a za podmnek stanovench tmto zkonem sten i majetek ve vlastnictv tetch osob. Po rozhodnut o padku i hrozcm padku dlunka ( 3) je dalm clem insolvennho zen rozhodnout o zpsobu jeho een ( 4) tak, aby dolo k optimlnmu een majetkovch vztah dlunka k jeho vitelm.

2. Clem insolvennho zen je podle prvn pravy co nejvy pomrn uspokojen vitel. Pokud prvn prava uv pojem pomrn uspokojen, pak je teba tento pojem vykldat jako rovn, nikoli jako sten. Takov princip vyjaduje tak 5 psm. b) v rmci zsad insolvennho zen. Monost plnho uspokojen pohledvky insolvennho vitele plat bez ohledu na zpsob een padku dlunka pro zajitn vitele [ 2 psm. g)], pi sananch zpsobech een padku dlunka (reorganizace a oddluen) na vitele zajitn i nezajitn. Princip zsadn pomrnho uspokojen me bt naruen ve prospch vitel ( 337 odst. 3) nebo v jejich neprospch [ 392 odst. 1 psm. c)]. Vdy se to vak me dt pouze se souhlasem dotenho vitele nebo vitel a insolvennho soudu. Vitel, kte maj v insolvennm zen stejn postaven, mus bt uspokojeni v rmci zvolenho zpsobu een padku stejnou mrou, tedy procentuln stejn. Toto pravidlo, uvozen v textu slovem zsadn, je beze zbytku respektovno pi een padku dlunka konkursem.

3. Pes draz na prioritn prva vitel v rmci insolvennho zen nen mono opomenout, e pi een majetkovch pomr dlunka je nutno respektovat tak prva dlunka. Prvem dlunka je poadovat, aby pi jeho poctivm jednn ped a v prbhu insolvennho zen byla respektovna a chrnna i jeho prva, a to tak, e dojde prostednictvm insolvennho zen k vypodn jeho zvazk vi vitelm v maximln monm rozsahu za podmnek stanovench insolvennm zkonem tak, aby dlunkova dal zaten jeho vlastnmi zvazky byla pokud mono co nejmen.

6. een padku nebo hrozcho padku dlunka se dotkne: a) celho majetku ve vlastnictv dlunka; vjimku tvo majetek nepostiiteln padkovm zenm obecn ( 207 a 208) a majetek vylouen pi een padku nebo hrozcho padku dlunka oddluenm prodejem majetku ( 406 odst. 2 a 408 odst. 1),

Tmto se souasn prvn prava padkovho prva li od pedchoz prvn pravy, kterou pedstavovala na rovni zkona ustanoven zkona o konkursu a vyrovnn a na rovni podzkonnch prvnch norem vyhlka . 476/1991 Sb., kterou se provdj nkter ustanoven zkona o konkursu a vyrovnn. Monost vyut padkov zen k een teprve hrozcho padku me iniciovat pouze dlunk ( 97 odst. 3 st vty za stednkem).

5. Prvn prava pot s eenm: a) padku ji existujcho ( 3 odst. 1, 2 a 3) nebo b) padku hrozcho ( 3 odst. 4).

4. Souasn prvn prava padkovho prva e majetkov pomry dlunk, kte nejsou z jej innosti vyjmuti (viz 6). O okruhu subjekt vylouench z innosti prvn pravy se v posledn dob, v souvislosti s dopady globln ekonomick krize, diskutuje, pedevm pokud jde o obce; za uritch podmnek a po vyerpn jinch monost by mohlo bt padkov een pouito tak pro tento druh zemnch samosprvnch jednotek.

7. Souasn i pedchoz prvn prava padkovho zen se shoduj v podprnm vyuvn obecn procesn normy civilnho prva, obanskho soudnho du ( 66a odst. 1 zk. o konkursu a vyrovnn a 7 insolvennho zkona). Souasn prvn prava zala dl, pokud jde o incidenn spory, a tak v jejich ppad m ambice uvat ustanoven obanskho soudnho du pouze pimen. M-li bt incidenn spor [ 2 psm. d) a 159 odst. 1] nedlnou soust insolvennho zen, je takov prvn prava pochopiteln. Spojen incidennho sporu se samotnm insolvennm zenm se vak odr pedevm ve skutenosti, e insolvenn i incidenn zen probh, a na vjimky umonn 160, u stejnho soudnho oddlen insolvennho soudu prvho stupn, jinak jde o dv prakticky nezvisl soudn zen.

na tomto zvru nic nemn ani skutenost, e v mnoha ppadech je to prv dlunk, kter m v prbhu insolvennho zen dispozin oprvnn k majetku zaazenmu do soupisu majetkov podstaty [ 2 psm. e) a 229 odst. 3], b) majetku ve vlastnictv osob odlinch od dlunka; v takovm ppad m jt o vjimku, kter me nastat pouze za podmnek pedpokldanch prvn pravou pedevm v 111 a 231 a nsl.

9. Mezi zpsoby een padku nebo hrozcho padku dlunka bv zahrnovno tak moratorium ( 115 a 127). Institut moratoria m napomoci dlunkovi vyeit jeho padek nebo hrozc padek vlastnmi silami, kdy dlunk nebude vystaven rozhodnut insolvennho soudu konstatujcmu jeho padek nebo hrozc padek. Ustanoven 4 odst. 1 vak moratorium mezi zpsoby een padku nebo hrozcho padku dlunka neuvd. Nen tedy namst moratorium povaovat za zpsob een padku nebo hrozcho padku. Pesnj je moratorium vymezit jako zpsob prevence padku nebo hrozcho padku. O padku nebo hrozcm padku dlunka lze hovoit teprve pot, kdy insolvenn soud jejich existenci deklaruje ve svm meritornm rozhodnut. Pro tento z-

8. Prvn prava pot se tymi zpsoby een padku nebo hrozcho padku dlunka ( 4 odst. 1): a) konkurs ( 244 a 315) likvidan forma, kter me bt vyuita pro vechny typy dlunk; primrn me bt pouita pouze pro een existujcho padku, b) reorganizace ( 316 a 364) sanan zpsob een padku, kterm lze eit i hrozc padek ( 318 odst. 1 vta prvn), uren pro podnikatelsk subjekty, pedevm pro podnikatelsk subjekty vtho rozsahu ( 316 odst. 4), c) een padku finannch instituc ( 367 a 388) tento okruh subjekt [ 2 psm. k)] m pro een svho padku individuln pravidla: finann instituci byla odejmuta licence opravujc ji k jej innosti, padek je een pouze konkursem, pohledvky vitel nepihlauj vitel, ale zjiuje je insolvenn sprvce, pro hypoten zstavn listy se zizuje samostatn majetkov podstata, d) oddluen ( 389 a 418) sanan zpsob een padku, kter je uren pro nepodnikatelsk subjekty, pedevm pro fyzick osoby; oddluenm lze eit tak hrozc padek. Zatmco nvrh na povolen reorganizace me podat tak vitel dlunka, nvrh na povolen oddluen me podat pouze dlunk. Zpsoby een reorganizace jsou prakticky neomezeny a lze je tak kombinovat ( 341); oddluen lze eit pouze spltkovm kalendem nebo prodejem majetku ( 406).

vr svd tak fakt, e moratoria me dlunk doshnout tak dve, ne je zahjeno samotn insolvenn zen ( 125 a 126).

11. Pojem dlunkovi vitel je teba vykldat v intencch dal sti prvn pravy, a to jej obecn sti i prvn pravy jednotlivch zpsob een padku a hrozcho padku dlunka. Za vitele dlunka lze povaovat pouze vitele: a) pohledvek za podstatou ( 168) nebo pohledvek na rove jim postavench ( 169), b) pohledvek dn a vas pihlench a zjitnch postupem pedpokldanm prvn pravou ( 201 s vjimkou danou 183 odst. 3), c) pohledvek, kter jsou povaovny za dn a vas pihlen ( 203 odst. 2, 237 odst. 4, 275 a 373). K psm. b) 12. Text prvn pravy nesystematicky vylenil pojem oddluen do samostatnho odkazu. Insolvenn soudy vych stup ji v rmci sv rozhodovac praxe konstatovaly, e z dalch ustanoven insolvennho zkona je vak zejm, e pouze v dsledku legislativnho lapsu dolo zdnliv k vymezen oddluen jakoto zvltnho pedmtu pravy zkona, pestoe napklad ji v 4 je oddluen definovno jako jeden ze zpsob een padku nebo hrozcho padku dlunka. Sprvnost tohoto vkladu navc potvrzuje znn 389 odst. 1 a 390 odst. 1 ve vztahu k 136 odst. 1, podle nich me dlunk, kter nen podnikatelem, navrhnout insolvennmu soudu, aby jeho padek nebo jeho hrozc padek eil oddluenm, piem nvrh na povolen oddluen mus podat spolu s insolvennm nvrhem, a insolvenn soud vyd rozhodnut padku pouze tehdy, je-li osvdenm nebo dokazovnm zjitno, e dlunk je v padku nebo e mu padek hroz.

10. Prvn prava apeluje tak na maximln monou mru uspokojen dlunkovch vitel. Tento princip m reflexi tak v zsadch insolvennho zen [ 5 psm. a)]. Maximln mon uspokojen je faktorem, kter insolvenn soud hodnot pi potvrzen een padku nebo hrozcho padku dlunka jednm ze sananch zpsob, tj. reorganizac [ 348 odst. 1 psm. d)] nebo oddluenm ( 415).

13. Pi een padku nebo hrozcho padku dlunka nen respektovna priorita maximlnho uspokojen vitel. Draz je kladen zejmna na optovn zapojen fyzick osoby do ekonomicko-prvnho ivota. Institut oddluen je zaloen na vaze, e dlouhodob, resp. ve svm dsledku trval vyazen fyzick osoby z bnch ekonomickosocilnch vazeb v dsledku jejch dluh (ztrta zjmu pracovat v dsledku permanentnho zaten exekuc) nen douc ani pro stt, ani pro vitele dlunka.
Judikatura: Jak vyplv z 1 insolvennho zkona, insolvenn zkon sleduje eenm padku a hrozcho padku dlunka uspodn majetkovch vztah k osobm dotenm dlunkovm padkem s clem doshnout co nejvyho a zsadn pomrnho uspokojen dlunkovch vitel. Z tto vchoz koncepce zkona se podv, e insolvenn zen me mt smysl jedin za pedpokladu, e v majetkov podstat existuje majetek, z nho by mohly bt v zvislosti na zpsobu een padku dlunka alespo sten uspokojeny pohledvky vitel. Nen-li tu takovho majetku, nem insolvenn zen smyslu. Jedinou vjimkou by nesystmovou z tto koncepce je ji citovan 144 insolvennho zkona, kter pipout, aby prvn prosted insolvennho zkona bylo vyuito k zamtnut nvrhu pro nedostatek

elem insolvennho zen ( 1 insolvennho zkona) je een padku a hrozcho padku dlunka nkterm ze zkonem stanovench zpsob tak, aby dolo k uspodn majetkovch pomr k osobm dotenm dlunkovm padkem nebo hrozcm padkem a k co nejvymu a zsadn pomrnmu uspokojen dlunkovch vitel. elem insolvennho zen vak nen, aby v nm bylo provdno dokazovn za elem zjitn existence pohledvek proti dlunkovi. Tyto zvry tkajc se spornosti pohledvek navrhujcch vitel pijal i Nejvy soud R v bod VIII. Stanoviska publikovanho ve Sbrce rozhodnut a stanovisek Nejvyho soudu pod slem 52/1998 a v rozhodnut publikovanm v tto sbrce pod . R 64/2006. Pestoe se tato rozhodnut tkaj een spornch pohledvek v konkursnm zen, jejich zvry v tomto smru jsou pln aplikovateln i pro zen insolvenn. (VS Olomouc 1 VSOL 177/2008-A-27 ve vci KSOS 8 INS 3501/2008)

majetku, tebae v takovm zen k uspodn majetkovch vztah k osobm dotenm dlunkovm padkem dojt zjevn neme. (VS Praha 1 VSPH 387/2009-A-16 ve vci KSPL 54 INS 2034/2009)

Souvisejc ustanoven: 2 vymezen nkterch zkladnch pojm, 3 padek, 4 zpsob een padku, 5 zsady insolvennho zen, 6 vjimky z psobnosti zkona, 97 zahjen insolvennho zen, 111 omezen dlunka pi nakldn s majetkem, 125 moratorium ped zahjenm insolvennho zen, 126 postup pi moratoriu ped zahjenm insolvennho zen, 136 nleitosti rozhodnut o padku, 159 druhy incidennch spor, 160 rozhodovn v incidennch sporech, 168 pohledvky za majetkovou podstatou, 169 pohledvky postaven na rove pohledvkm za majetkovou podstatou, 203 hrada zapodstatovch a jim na rove postavench pohledvek, 229 dispozin oprvnn k majetkov podstat, 231 neplatnost prvnch kon, 237 povinnost vydat dlunkovi plnn z neinnch prvnch kon, 244 konkurs jako een padku, 275 pihlen pohledvky manela dlunka, 316 definice a ppustnost reorganizace, 318 dlunkv nvrh na reorganizaci, 337 skupiny vitel v reorganizaci, 341 opaten k reorganizaci, 348 schvlen reorganizanho plnu soudem, 367 rozsah pravy, 373 zjitn pohledvek a zvazk z etnictv dlunka, 389 legitimace k nvrhu na oddluen, 390 podn nvrhu na oddluen, 392 plohy nvrhu na oddluen, 406 rozhodnut o schvlen oddluen, 408 dispozin oprvnn k majetku pi oddluen, 415 ni plnn pi oddluen Souvisejc pedpisy: 66a zk. . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn

Pro ely tohoto zkona se rozum a) insolvennm zenm soudn zen, jeho pedmtem je dlunkv padek nebo hrozc padek a zpsob jeho een, b) insolvennm soudem soud, ped nm probh insolvenn zen, c) insolvennm nvrhem u insolvennho soudu podan nvrh na zahjen insolvennho zen, d) incidennm sporem spory vyvolan insolvennm zenm, o kterch tak stanov tento zkon, projednvan v rmci insolvennho zen, e) majetkovou podstatou majetek uren k uspokojen dlunkovch vitel, f) osobou s dispozinmi oprvnnmi osoba, kter v prbhu insolvennho zen pslu prvo nakldat s majetkovou podstatou ohledn vech oprvnn, ze kterch se skld,

Vymezen nkterch zkladnch pojm

K2 1. Ustanoven 2 vymezuje zkladn pojmy pouvan v dalm textu prvn pravy. Bez znalosti obsahu jednotlivch pojm nelze dostaten pesn vyloit sprvn smysl prvn pravy padkovho zen.

g) zajitnm vitelem vitel, jeho pohledvka je zajitna majetkem, kter nle do majetkov podstaty, a to zstavnm prvem, zadrovacm prvem, omezenm pevodu nemovitosti, zajiovacm pevodem prva nebo postoupenm pohledvky k zajitn anebo obdobnm prvem podle zahranin prvn pravy, h) pihlkou pohledvky procesn kon, kterm vitel uplatuje uspokojen svch prv v insolvennm zen, i) insolvennm rejstkem informan systm, kter obsahuje daje podle tohoto zkona, j) spolenm zjmem vitel zjem nadazen jejich jednotlivm zjmm, je-li jeho clem, aby zvolen zpsob een padku byl pro n spravedliv a vnosnj ne ostatn zpsoby een padku; tm nen doteno zkonem zaruen zvltn postaven nkterch vitel, k) finann instituc banka, spoiteln a vrn drustvo, pojiovna a zajiovna, a za dle stanovench podmnek tohoto zkona i nkter dal osoby.

K psm. d) 5. Pojem incidenn spor uveden v 2 psm. d) zahrnuje irok spektrum soudnch spor. Jde o soudn spory vyvolan insolvennm zenm, jejich vet je uveden v 159

K psm. c) 4. Dsledkem insolvennho nvrhu je pedevm postup dle 97 a 101, tj. vydn vyhlky o zahjen insolvennho zen. Okamikem, tj. hodinou a minutou zveejnn tohoto rozhodnut v insolvennm rejstku nastvaj inky spojen se zahjenm insolvennho zen, kter jsou popsny pedevm v 109 a 111.

K psm. b) 3. Insolvennm soudem je soud, ped nm probh insolvenn zen a souvisejc incidenn spory. Tmto soudem je ve smyslu 9 odst. 4 o. s. . vdy mstn pslun krajsk soud, ppadn Mstsk soud v Praze. Pokud je v textu insolvennho zkona uveden vraz soud bez pdavnho jmna insolvenn je pro konkrtn ppad obecnm soudem vcn a mstn pslun soud dle 9, 9a a 84 a nsl. o. s. . Jako pklad rozdlu mezi pojmy insolvenn soud a soud lze uvst 307 odst. 3 a 4.

K psm. a) 2. Insolvenn zen je zvltnm druhem civilnho soudnho zen. Zkladn procesn norma, obansk soudn d, je v insolvennm zen uvna podprn jako lex generalis ( 7). V ppad, e insolvenn zkon nee nkterou z otzek vlastnmi ustanovenmi, nastupuje prvn prava v o. s. . Nedlnou soust insolvennho zen jsou rovn incidenn spory ve smyslu 159 odst. 1.

K psm. e) 6. Majetkov podstata zahrnuje tm veker aktiva dlunka, penn prostedky zskan jejich zpenenm jsou ureny k uspokojen vitel. Definice majetkov podstaty je obsaena v 205 a nsl. a tk se vech zpsob een padku. Nejvt vjimka z definice majetkov podstaty je dna pro een padku dlunka oddluenm prodejem majetkov podstaty ( 406 odst. 2 a 408 odst. 1).

odst. 1. V prvnm stupni projednv incidenn spory insolvenn soud; vjimky z tohoto postupu jsou mon pouze za podmnek danch v 160.

K psm. f) 7. S termnem majetkov podstata zce souvis pojem osoba s dispozinm oprvnnm. Osobou s dispozinm oprvnnm je ten, kdo m v prbhu insolvennho zen prvo nakldat s majetkovou podstatou ( 228). Vymezen osob s dispozinm oprvnnm je uvedeno v 229 odst. 3. Uren osoby s dispozinm oprvnnm je vzno na zpsob een padku dlunka ( 4 odst. 1). Ve vtin ppad je osobou s dispozinm oprvnnm samotn dlunk. Dispozin oprvnn ve fzi mezi rozhodnutm o padku a rozhodnutm o zpsobu een padku ( 148 a nsl.) neeen prvn pravou upravuje stanovisko Expertn skupiny pro insolvenn prvo zzen pi Ministerstvu spravedlnosti R (viz t www.insolvencni-pravo.cz). K psm. g) 8. Vitel, jejich pohledvka za dlunkem je zajitna nkterm z institut uvedench v tomto ustanoven, nebo vitel pihlaujc pohledvku dle 166 vty druh maj v insolvennm zen specifick postaven. Toto specifikum se projevuje ve sprv majetku sloucho k zajitn ( 230 odst. 2), ve zpsobu uspokojovn zajitnch pohledvek ( 298), v jejich postaven pi reorganizaci [ 337 odst. 2 psm. a)] nebo pi oddluen ( 409 odst. 3).

K psm. i) 10. Insolvenn rejstk je zejm nejvznamnj praktick vsledek elektronizace esk justice. Systm insolvennho rejstku pln v insolvennm zen ti zkladn funkce: a) veden elektronickho soudnho spisu soudn spis v elektronick podob pstupn prostednictvm webov aplikace je prakticky toton se spisem v titn podob, kter vak navc obsahuje pedevm plohy k pihlkm pohledvek,

K psm. h) 9. Pihlka pohledvky je procesnm konem, kterm vitel uplatuje v insolvennm zen sv prva, tedy pohledvku. Pi podn pihlky vitel postupuj dle 173. Pohledvky vymezen v 168 a 169 se v insolvennm zen uplatuj odlin poadem prva ( 203). astenstv v insolvennm zen me vzniknout tak jinm zpsobem, bez uplatnn pohledvky pihlkou, v propadn lht uren v rozhodnut o padku ( 136 odst. 3). Pohledvku lze uplatnit mimo urenou lhtu ( 183 odst. 3), je povaovna za pihlenou bez konu dlunka ( 203 odst. 2, 237 odst. 4, 275). V ppad finannch instituc je uplatnn pohledvek vitel dlunka koncipovno zcela odlin ( 373).

b) veden seznamu insolvennch sprvc systmu insolvennho rejstku je prvn pravou sveno veden oficiln verze seznamu insolvennch sprvc ( 16 a nsl. zk. . 312/2006 Sb.). Seznam spravuje Ministerstvo spravedlnosti R ( 419 odst. 1), c) doruovn soudnch psemnost soudn psemnosti se v insolvennm zen doruuj pedevm prostednictvm systmu insolvennho rejstku pi souasnm zveejnn na edn desce insolvennho soudu ( 74 odst. 1), pouze v nkterch ppadech insolvenn soud vyuv doruovn uvan v jinch civilnch zench ( 75 a 45 a nsl. o. s. .). K psm. j) 11. Insolvenn zen je svou povahou kolektivn zen ec v jednom procesu zjmy vech vitel jednoho dlunka. Ochrana spolenho zjmu vitel je nadazena individulnm zjmm jednotlivch vitel. To plat pedevm pro vitele, kte jsou schz vitel zvoleni jako lenov nebo nhradnci volenho vitelskho orgnu ( 58 odst. 1).

Souvisejc ustanoven: 5 zsady insolvennho zen, 58 prva a povinnosti vitelskho vboru, 75 zvltn zpsob doruen, 103 nleitosti insolvennho nvrhu, 109 inky zahjenho insolvennho zen, 110 vzva k podn pihlek, 111 omezen dlunka pi nakldn s majetkem, 159 druhy incidennch spor, 160 rozhodovn v incidennch sporech, 166 pihlka zajitnho vitele, 167 rozsah uspokojen zajitnch vitel, 183 jin uspokojen pihlen pohledvky, 205 pojem a rozsah majetkov podstaty, 228 nakldn s majetkovou podstatou a jej sprva, 229 dispozin oprvnn k majetkov podstat, 230 sprva majetkov podstaty a pokyny zajitnch

Judikatura: Insolvennm soudem ve smyslu 2 psm. b) insolvennho zkona je krajsk soud, ped nm probh insolvenn zen veden na majetek konkrtnho dlunka. Pihlka pohledvky podan u jinho krajskho soudu je ve smyslu 173 odst. 4 vty druh insolvennho zkona pihlkou podanou u jinho ne insolvennho soudu. Pihls-li vitel pohledvku vi dlunku u jinho ne insolvennho soudu, je pohledvka pihlena vas do insolvennho zen pouze tehdy, jestlie jin ne insolvenn soud odevzd pihlku nejpozdji poslednho dne lhty uren k pihlen pohledvek v rozhodnut o padku orgnu, kter m povinnost ji doruit insolvennmu soudu. (NS 29 NSR 3/2012)

K psm. k) 12. Specifick pedmt innosti nkterch druh podnikatelskch subjekt zaloen na nakldn s pennmi prostedky a pennmi derivty vyaduje tak rozdln pstup k een padkov situace tchto subjekt. Specifickou prvn pravu padku finannch instituc mla ji pedchoz prvn prava eskho padkovho prva ( 66d a 66y zk. o konkursu a vyrovnn). Aktuln prvn prava pro tento druh instituc je tak zvltn ( 367 a 388). Specifika een padkov situace finannch instituc lze shrnout takto: ped zahjenm insolvennho zen mus bt dlunk zbaven licence ke sv innosti [ 6 odst. 2 psm. a)], padek se e vdy konkursem, pohledvky vitel zjiuje insolvenn sprvce podle etnictv dlunka, v insolvennm zen se vede zvltn hypoten podstata, kter kryje hypoten zstavn listy.

vitel, 237 povinnost vydat dlunkovi plnn z neinnch prvnch kon, 275 pihlen pohledvky manela dlunka, 298 rozsah uspokojen zajitnch vitel, 307 postup pi rozvrhu, 337 skupiny vitel v reorganizaci, 373 zjitn pohledvek a zvazk z etnictv dlunka, 406 rozhodnut o schvlen oddluen, 408 dispozin oprvnn k majetku pi oddluen, 419 definice insolvennho rejstku Souvisejc pedpisy: 66d a 66y zk. . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn

(1) Dlunk je v padku, jestlie m a) vce vitel a b) penit zvazky po dobu del 30 dn po lht splatnosti a c) tyto zvazky nen schopen plnit (dle jen platebn neschopnost).

padek

(3) Dlunk, kter je prvnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikatelem, je v padku i tehdy, je-li pedluen. O pedluen jde tehdy, m-li dlunk vce vitel a souhrn jeho zvazk pevyuje hodnotu jeho majetku. Pi stanoven hodnoty dlunkova majetku se pihl tak k dal sprv jeho majetku, ppadn k dalmu provozovn jeho podniku, lze-li se zetelem ke vem okolnostem dvodn pedpokldat, e dlunk bude moci ve sprv majetku nebo v provozu podniku pokraovat. (4) O hrozc padek jde tehdy, lze-li se zetelem ke vem okolnostem dvodn pedpokldat, e dlunk nebude schopen dn a vas splnit podstatnou st svch penitch zvazk.

(2) M se za to, e dlunk nen schopen plnit sv penit zvazky, jestlie a) zastavil platby podstatn sti svch penitch zvazk, nebo b) je nepln po dobu del 3 msc po lht splatnosti, nebo c) nen mon doshnout uspokojen nkter ze splatnch penitch pohledvek vi dlunku vkonem rozhodnut nebo exekuc, nebo d) nesplnil povinnost pedloit seznamy uveden v 104 odst. 1, kterou mu uloil insolvenn soud.

K odst. 1 1. Zvr o padku dlunka ve form insolvence je mono uinit pi souasnm splnn tchto podmnek: a) existence nejmn dvou vitel dlunka (mnohost vitel dlunka) nen-li splnna podmnka mnohosti vitel, je jedin vitel povinen vymhat svoji pohledvku vi dlunkovi mimo insolvenn zen formou vkonu rozhodnut (exekuc). Mnohost vitel vak neimplikuje poadavek na podn insolvennho nvrhu na majetek dlunka spolen vce osobami. K spnmu podn insolvennho nvrhu je oprvnn kterkoliv vitel dlunka se splatnou pohledvkou vi dlunkovi. Vitel po-

K odst. 2 2. Insolvenn zkon definuje platebn neschopnost ve form vyvratitelnch prvnch domnnek. Pi jejich naplnn se m za to, e dlunk nen objektivn schopen plnit sv splatn zvazky. Tmito podmnkami jsou: a) dlunk zastavil platby podstatn sti svch penitch zvazk definice pojmu podstatn st penitch zvazk mus bt urena negativnm vymezenm, nikoliv pozitivn. Pi hodnocen rozsahu zastavench plateb tedy bude za podstatnou st penitch zvazk dlunka povaovn pi neplacen zvazk ten rozsah, kter s pihldnutm ke stavu hospodaen dlunka nebude mono vyhodnotit za nepodstatn. Mus jt o vrazn exces z jinak bnho provdn plateb dlunkem, kter je zcela zejm znakem ekonomickch problm dlunka. Samozejm, pihldnut k bnmu hospodaen dlunka mus vychzet z toho, e jeho obvykl hospodaen je hospodaenm dnm, provdnm s p dobrho hospode.

dvajc nvrh je povinen tvrdit a navrhnout doklady k osvden existence vlastn splatn pohledvky vi dlunkovi, oznait soudu dal znm vitele dlunka a uvst okolnosti svdc o padku dlunka. Charakter probhajcho insolvennho zen nsledn umouje, aby v zahjenm zen dolo ke zjitn dalch, vitelem podvajcm nvrh na zahjen insolvennho zen neoznaench vitel dlunka. K takovmuto zjitn me dojt nap. podnm pihlky vitelem ( 173 odst. 1) nebo v rmci dokazovn provdnho soudem dle 86. Ke zjitnm vitelm dlunka se pi posuzovn mnohosti vitel vdy pihl, avak s podmnkou, e k pohledvkm zjitnch vitel se mohl dlunk ped vydnm meritornho rozhodnut vyjdit. Mnohost vitel me bt pro ely insolvennho zen dosaena rovn rozdlenm jedin pohledvky, nebo postoupenm jedn z vce pohledvek vitele. V ppad vitelskho nvrhu lze za dalho znmho vitele dlunka pokldat jen takovho, jen nabyl jednu z pohledvek nebo jej st od insolvennho navrhovatele v dob del ne 6 msc ped podnm insolvennho nvrhu ( 143 odst. 2). b) existence zvazk dlunka vce jak 30 dn po splatnosti asov lhta 30 dn je provzna s ustanovenm 369a odst. 2 obch. zk., tedy na lhtu 30 dn, k n se ve vznik prva na zaplacen rok z prodlen. Poadavek lhty 30 dn po termnu splatnosti je vak u pohledvky nutno vykldat v kontextu 3 odst. 1 psm. c). c) neschopnost dlunka svoje zvazky plnit dkazn bemeno ke skutkovmu tvrzen o neschopnosti dlunka plnit je na viteli. S ohledem na 86 je vak na zklad skutkovch tvrzen a zjitn z provedench dkaz i na insolvennm soudu, aby v ppad poteby provedl i dkazy nenavren astnky insolvennho zen za elem oven platebn schopnosti dlunka insolvennm soudem. U dlunka, jen je objektivn schopen plnit svoje splatn zvazky, nejsou dny podmnky pro zvr o jeho padku pesto, e ji po dobu del 30 dn po splatnosti nepln svoje pohledvky. V tomto ppad se vak mus prokazateln jednat o neochotu dlunka, nikoliv jeho objektivn neschopnost plnit viteli. Neochota dlunka me bt zaloena nap. na neuznn uplatnn pohledvky vitele, veden sporu o jejich vi aj. Aby dlunk mohl zaloit svoji procesn obranu na tvrzen o neochot plnit splatnou pohledvku navrhovatele, mus prokzat dren likvidnch prostedk, kter mu umon splatn pohledvky vitele nebo vitel bez zbytenho odkladu uhradit.

4. K monosti podat insolvenn nvrh z dvodu pedluen vitelem je nutno konstatovat, e tato monost na stran vitele teoreticky existuje, avak prakticky je vylouena. Podmnkou pro zvr o pedluen dlunka je aktuln a pln znalost jeho ekonomick situace, kter se ve na znalost daj zpracovanch v jeho etnictv. Takov znalost vtinou pesahuje monosti vitele.

K odst. 3 3. Pedluen jako forma padku dopad pouze na prvnick osoby a fyzick osoby podnikatele. Pedluen se tk subjekt, kter povinn vedou etnictv, bez nho tato forma padku nen prakticky zjistiteln. Podmnkami pro existenci padku ve form pedluen jsou: a) existence nejmn dvou vitel dlunka (mnohost vitel dlunka) jde o stejn pedpoklad jako v ppad padku ve form insolvence, vetn vech aspekt k nmu uvedench, b) souhrn zvazk pevyuje hodnotu majetku pro existenci pedluen insolvenn zkon hodnot vi vech, nikoli pouze splatnch zvazk. Pi hodnocen ve majetku dlunka bude zohledovna jeho sprva, ppadn dal provozovn jeho podniku. Pitom bude nutno zohlednit i to, zda bude dlunk moci ve sprv majetku nebo provozu podniku pokraovat.

b) dlunk nepln sv penit zvazky po dobu del 3 msc po lht splatnosti domnnka je doplnnm lhty 30 dn uveden v 3 odst. 1 psm. b). V ppad, e vitel unese bemeno tvrzen o existenci pohledvky vi dlunkovi dle ne 3 msce po splatnosti, nemus bt pi posuzovn nvrhu vitele ji dle zjiovna objektivn platebn neschopnost dlunka v jin form. c) nelze doshnout uspokojen nkter ze splatnch pohledvek vi dlunkovi vkonem rozhodnut pokud v prbhu vkonu rozhodnut nebo exekuce vyjde najevo, e konen vtek nebude postaovat ani na hradu nklad vzniklch v tto fzi civilnho zen, bude vkon rozhodnut, resp. exekuce zastavena s odkazem na 268 odst. 1 psm. e) o. s. . Prvn moc tohoto rozhodnut bude zaloena domnnka o objektivn platebn neschopnosti dlunka. d) dlunk nepedloil seznamy dle 104 odst. 1 prava navazuje na povinnost dlunka pedloit insolvennmu soudu seznam dlunkova majetku vetn jeho pohledvek s uvedenm svch dlunk, seznam jeho zvazk s uvedenm jeho vitel a seznam dlunkovch zamstnanc ( 128 odst. 3). Insolvenn soud me uloit dlunkovi pedloen uvedench seznam tak v ppad vitelskho nvrhu, piem v ppad vykonateln pohledvky insolvennho navrhovatele tak uin vdy. Tmto postupem je eena situace, kdy snahou dlunka nachzejcho se v padkov situaci je zastt svou situaci nesplnnm povinnosti pedloit soudu uveden seznamy. Pokud dlunk poadovan seznamy insolvennmu soudu nepedlo, nen v och insolvennho soudu schopen plnit sv splatn zvazky; takov zvr insolvenn soud mus uinit tak v ppad dlunka, kter fakticky sv zvazky schopen plnit je. Nepedlo-li dlunk insolvennmu soudu dn seznamy svho majetku a zvazk, mus prv dlunk osvdit, resp. doloit, e je schopen sv zvazky splcet; na dlunka v tomto smru pechz dkazn bemeno.

7. Znakem hrozcho padku je, e dlunk v budoucnu nebude schopen dn a vas splnit podstatnou st svch penitch zvazk. Hrozcm padkem nelze eit stav, kdy dlunk nen schopen splnit svj nepenit zvazek, nap. provst dlo na zklad uzaven smlouvy. Charakter hrozcho padku dostv tato situace a pot, co v dsledku neschopnosti vitele splnit svj nepenit zvazek vznikne tomuto viteli zvazek penit (neschopnost uhradit smluvn pokutu za nedodan dlo).

K odst. 4 6. Insolvenn zkon dv dlunkovi monost eit svoji majetkovou situaci bez naplnn znaku padku. Me jt napklad o situaci vzniklho dominovho efektu, kdy v dsledku padku odbratele mohou i jeho dodavatel oekvat problmy s vlastnm hospodaenm, je je mono pokusit se vyeit pod ochranou insolvennho soudu.

5. K otzce pedluen dlunka je teba poukzat na 98 ve znn novely . 217/2009 Sb., kter se zabv specifickou situac een pedluen povinnm podnm insolvennho nvrhu dlunkem v dob do 31. 12. 2011. Dsledkem popsan novely je asov vluka z povinnosti dlunka podat insolvenn nvrh pi pedluen.

V usnesen ze dne 27. ledna 2010, sen. zn. 29 NSR 1/2008, uveejnnm pod slem 96/2010 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek, jako i v usnesen ze dne 20. kvtna 2010, sen. zn. 29 NSR 22/2009 (je je veejnosti k dispozici na webovch strnkch Nejvyho soudu), na n v podrobnostech odkazuje, dle Nejvy soud vysvtlil, e znak (ne)schopnosti dlunka plnit penit zvazky, kter jsou po dobu del 30 dn po lht splatnosti [ 3 odst. 1 psm. c) insolvennho zkona] me bt ji v rovin tvrzen obsaench v insolvennm nvrhu uplatnn tvrzenm, z nj lze usuzovat na nkterou z vyvratitelnch domnnek obsaench v 3 odst. 2 insolvennho zkona. K tomu lze dodat, e nebyly-li takov domnnky v prbhu insolvennho zen dlunkem vyvrceny, pak osvduj dlunkovu neschopnost platit sv splatn zvazky [znak uveden v 3 odst. 1 psm. c) insolvennho zkona], nikoli vak existenci vce vitel dlunka [znak uveden v 3 odst. 1 psm. a) insolvennho zkona] ani existenci penitch zvazk tchto vitel po dobu del 30 dn po lht splatnosti [znak uveden v 3 odst. 1 psm. b) insolvennho zkona]. Nmitka dovolatel, e dlunkv padek osvduje zkonn domnnka ve smyslu 3 odst. 2 psm. d) insolvennho zkona, tedy sama o sob opodstatnn nen (prosad se, jen shled-li dovolac soud nesprvnm sudek odvolacho soudu o neexistenci mnohosti vitel s pohledvkami po dobu del 30 dn po lht splatnosti). Odvolac soud se nicmn zpsobem popsanm shora vypodal s pohledvkami celkem 8 vitel [esti insolvennch navrhovatel, M. P. (kter ale pohledvku do insolvennho zen nepihlsil) a SSZ], piem ve svm rozhodnut zcela pominul zvr insolvennho soudu, e do dne jednn o insolvennm nvrhu (do 16. ledna 2009) sv pohledvky pihlsilo celkem 19 vitel (tedy vedle

Judikatura: Tam, kde dlunk podal insolvenn nvrh proto, e mu padek teprve hroz ( 3 odst. 4 insolvennho zkona), se rozhodujcmi skutenostmi, kter osvduj hrozc padek dlunka, rozum vylen konkrtnch okolnost, z nich insolvenn soud (shled-li je pravdivmi) bude moci uzavt (se zetelem ke vem okolnostem ppadu), e lze dvodn pedpokldat, e dlunk nebude schopen dn a vas splnit podstatnou st svch penitch zvazk v budoucnu. Jinak eeno, e v budoucnu nastane dlunkova platebn neschopnost ve smyslu 3 odst. 1 insolvennho zkona, piem k podmnce, aby dlunk i v tomto ppad ml nejmn dva vitele s pohledvkami, je se v budoucnu stanou splatnmi, se v takovm ppad poj i poadavek, aby se neschopnost v budoucnu plnit pohledvky vitel tkala podstatn sti dlunkovch penitch zvazk. (NS 29 NSR 1/2008-A-15 ve vci KSBR 37 INS 294/2008)

K povaze rozhodho nlezu: Podle 28 odst. 2 zkona . 216/1994 Sb., ve znn innm v dob vydn rozhodho nlezu, tj. ve znn zkona . 245/2006 Sb., rozhod nlez, kter nelze pezkoumat podle 27, nebo u nho marn uplynula lhta k podn dosti o pezkoumn podle 27, nabv dnem doruen inku pravomocnho soudnho rozhodnut a je soudn vykonateln. Ustanoven 32 zkona . 216/1994 Sb. v rozhodnm znn dle uruje, e nvrh na zruen rozhodho nlezu soudem mus bt podn do t msc od doruen rozhodho nlezu t stran, kter se zruen rozhodho nlezu domh, nestanov-li tento zkon jinak (odstavec 1). Podn nvrhu podle odstavce 1 nem odkladn inek na vykonatelnost rozhodho nlezu. Na dost povinnho me vak soud vykonatelnost rozhodho nlezu odloit, jestlie by neprodlenm vkonem rozhodho nlezu hrozila zvan jma (odstavec 2). Dle 159a o. s. ., ve znn innm v dob vydn rozhodho nlezu, tj. naposledy ve znn zkona . 264/2006 Sb., nestanov-li zkon jinak, je vrok pravomocnho rozsudku zvazn jen pro astnky zen (odstavec 1). V rozsahu, v jakm je vrok pravomocnho rozsudku zvazn pro astnky zen a poppad jin osoby, je zvazn t pro vechny orgny (odstavec 4). Jakmile bylo o vci pravomocn rozhodnuto, neme bt v rozsahu zvaznosti vroku rozsudku pro astnky a poppad jin osoby vc projednvna znovu (odstavec 5). Podle 167 odst. 2 o. s. ., ve znn innm v dob vydn rozhodho nlezu, nen-li dle stanoveno jinak, uije se na usnesen pimen ustanoven o rozsudku. Jak se podv z ve citovanho 159a odst. 1, 4 a 5 o. s. ., vrok pravomocnho rozsudku je zvazn pro astnky zen, piem v rozsahu, v jakm je vrok pravomocnho rozsudku zvazn pro astnky zen a poppad jin osoby, je zvazn t pro vechny orgny; v rozsahu takov zvaznosti vroku rozsudku pak vc neme bt projednvna znovu. Tyt zsady se vzhledem k 167 odst. 2 o. s. . pimen uplatn t pro usnesen soudu ve vci sam. Jde pitom o inky, je se poj s prvn moc soudnho rozhodnut a nikoli s jeho vykonatelnost [kter me prvn moci rozhodnut i pedchzet (srov. 162 o. s. .) nebo u nkterch rozhodnut vbec nemus bt dna (jako nap. pi zamtnut aloby nebo jinho nvrhu na zahjen zen srov. zvry rozsudku Nejvyho soudu ze dne 19. jna 2006, sp. zn. 29 Odo 905/2006, uveejnnho pod slem 83/2007 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek). Povolen odkladu vykonatelnosti soudnho rozhodnut m za nsledek, e takov rozhodnut nelze v zen o vkon rozhodnut nebo v jinm exekunm zen vykonat. Nazen vkonu rozhodnut nebo exekuce vak nebrn. Znamen to, e v zen o vkon rozhodnut nebo v jinm exekunm zen po povolen odkladu soud me nvrhu na nazen exekuce vyhovt (jsou-li k tomu splnny dal pedpoklady) a e souasn proveden vkonu odlo a do doby pravomocnho skonen zen, v jeho rmci byl odklad vykonatelnosti povolen, nebyl-li odklad vykonatelnosti povolen na krat dobu. Jestlie ji byl vkon rozhodnut (exekuce) nazen, odlo soud jeho proveden a do doby pravomocnho skonen zen, v jeho rmci byl odklad vykonatelnosti povolen, nebyl-li odklad povolen na krat dobu. Odklad vykonatelnosti soudnho rozhodnut tedy nem dn vliv na prvn moc takovho rozhodnut (k rozdlnmu pojmn ink odkladu vykonatelnosti a odkladu prvn moci rozhodnut srov. v zkonn prav nap. 248 o. s. . a koment k tomuto ustanoven v dle Drpal, L., Bure, J. a kol.:

esti insolvennch navrhovatel a SSZ 12 dalch, v napadenm rozhodnut nezmnnch, vitel). V situaci, kdy odvolac soud nevylouil zvr insolvennho soudu o existenci vyvratitelnch domnnek dlunkovy neschopnosti platit sv splatn zvazky, oprajc se o 3 odst. 2 psm. b) a d) insolvennho zkona, by jeho zvr, e dlunk nen v padku, jeliko nem jin vitele se splatnmi pohledvkami ne SSZ, mohl obstt, jen kdyby napaden rozhodnut obsahovalo pezkoumateln vahy na tma, pro se odvolac soud nezabval pihlenmi pohledvkami onch dalch 12 vitel, tedy pro existenci tchto pohledvek neml za postaujc z hlediska osvden mnohosti (vce) vitel dlunka [znak uveden v 3 odst. 1 psm. a) insolvennho zkona] ani z hlediska osvden penitch zvazk tchto vitel po dobu del 30 dn po lht splatnosti [znak uveden v 3 odst. 1 psm. b) insolvennho zkona]. (NS 29 NSR 17/2009-A-84 ve vci KSUL 77 INS 4542/2008)

Za tto situace soud prvnho stupn nepochybil v zvru, e padek dlunka ve form insolvence byl osvden a e insolvennmu nvrhu lze ve smyslu 133 odst. 1 psm. a) insolvennho zkona vyhovt i bez jednn, nebo dlunk nijak nebrojil proti tvrzen navrhovatele o tom, e m penit zvazky vi vcerm vitelm, s jejich hradou je v prodlen ji od roku 2006, a to jak zvazky vi navrhovateli, je pravomocnm rozhodm nlezem j. RD/051/07/ACM-21 ze dne 22. 6. 2007 tak doloil, tak zvazky vi dalm tem vitelm oznaenm v insolvennm nvrhu, piem nesplnnm povinnosti pedloit soudu v uren lht seznamy uveden v 104 insolvennho zkona dlunk dle 3

Dlunk vyvrt domnnku sv platebn neschopnosti ve smyslu 3 odst. 2 insolvennho zkona, jakmile v insolvennm zen osvd nebo proke schopnost uhradit vechny splatn zvazky tch vitel, je m insolvenn soud pro ely rozhodnut o vitelskm insolvennm nvrhu za osvden. Seznam zvazk dlunka ve smyslu 104 odst. 1 psm. b) insolvennho zkona mus obsahovat i daj o vi a splatnosti jednotlivch zvazk v nm uvedench. Pro vsledek zen o odvoln dlunka proti rozhodnut o padku dlunka nen vznamn, e insolvenn soud osvdil padek dlunka, akoliv vitelsk insolvenn nvrh ml vady, pro kter mohl bt odmtnut dle 128 odst. 1 insolvennho zkona. (NS 29 NSR 38/2010)

Obansk soudn d II. 201 a 376. Koment. 1. vydn. Praha, C. H. Beck, 2009, str. 2013). Jinak eeno, inky prvn moci soudnho rozhodnut, je se projevuj tm, e je ji nelze napadnout odvolnm jako dnm opravnm prostedkem (formln prvn moc) a dle zvaznost vroku rozhodnut a jeho nezmnitelnost (materiln prvn moc), zstvaj odkladem vykonatelnosti rozhodnut nedoteny. Pedstava, e pravomocn soudn rozhodnut, je je pes povolen odkladu vykonatelnosti nadle nezmniteln a co do svho vroku zvazn pro astnky zen a ve stejnm rozsahu pro vechny orgny ( 159a odst. 1 a 4 o. s. .) nepostauje ve smyslu 105 insolvennho zkona k doloen splatn pohledvky tmto rozhodnutm piznan, je s ve formulovanmi zvry ve zjevnm rozporu. Zbv dodat, e ve, co bylo na dan tma eeno o povaze pravomocnho soudnho rozhodnut, plat v mezch pravomoci rozhodce i pro jm vydan rozhod nlez, kter nelze pezkoumat podle 27, nebo u nho marn uplynula lhta k podn dosti o pezkoumn podle 27 a kter v dsledku toho nabv dnem doruen inku pravomocnho soudnho rozhodnut a je soudn vykonateln ( 28 odst. 2 zkona . 216/1994 Sb. v rozhodnm znn). vahy insolvennho soudu o povaze rozhodho nlezu, jeho vykonatelnost odloil soud, tedy neobstoj, a na jejich zklad bylo vyloueno pijmout zvr, e insolvenn navrhovatel nedoloil svou splatnou pohledvku vi dlunku. Dovolnm napaden rozhodnut odvolacho soudu sice kategorick (a nesprvn) nzor insolvennho soudu, e pohledvka, u kter je odloen vkon rozhodnut, neme slouit k doloen vitelovy pohledvky v insolvennm zen, nepebr a omezuje se na konstatovn, e odvolac soud m pohledvku insolvennho navrhovatele za spornou vzhledem k probhajcmu zen o zruen rozhodho nlezu a k tomu, e v onom zen byla pravomocn odloena vykonatelnost rozhodho nlezu, ani takto formulovan prvn posouzen vci vak sprvn nen. Pohledvku insolvennho navrhovatele piznanou pravomocnm rozhodm nlezem, kter m inky pravomocnho soudnho rozhodnut, nelze (ve shod s podanm vkladem) oznait za spornou (za nedoloenou v intencch 105 insolvennho zkona) jen proto, e probh zen o zruen rozhodho nlezu, ve kterm soud povolil odklad vykonatelnosti rozhodho nlezu. Ve smyslu 159a odst. 1 a 4 o. s. . jsou toti vrokem pravomocnho rozhodho nlezu nadle (i po odloen vykonatelnosti rozhodho nlezu) vzni astnci zen (insolvenn navrhovatel a dlunk) a ve stejnm rozsahu t vechny orgny (vetn insolvennho soudu). Ani vaha odvolacho soudu tedy nedovolovala pijmout zvr, e insolvenn navrhovatel nedoloil svou splatnou pohledvku vi dlunku. Pro plnost zbv dodat, e argumentoval-li dlunk na podporu sprvnosti napadenho rozhodnut v dotenm ohledu tm, e rozhod nlez je paaktem, jde o argumentaci, na kter odvolac soud sv zvry nezaloil a dovolac pezkum napadenho rozhodnut v dotenm ohledu je vylouen ji proto, e prvn posouzen vci, na kterm rozhodnut odvolacho soudu nespov, nemohl dovolatel logicky ani zpochybnit [ve lht uren zkonem k formulaci dovolacch dvod ( 242 odst. 4 o. s. .)]. (NS 29 NSR 29/2009 ve vci KSOS 31 INS 3370/2008)

V danm ppad dospl i odvolac soud k zvru, e v zen bylo prokzno, e dlunk je v padku ve form insolvence. Stejn jako soud prvnho stupn vyel pitom z toho, e v zen bylo prokzno, e dlunk je po dobu del 3 msc (ve vztahu k nkterm vitelm dokonce po dobu nkolika let)

K tomu povauje odvolac soud za vhodn pro plnost dodat, e pokud by v danm ppad byl insolvenn nvrh dn, tj. pokud by nebyl stien ve popsanm nedostatkem (absenc pihlky), je ho in neprojednatelnm, byl by sprvn zvr soudu prvnho stupn, e nevyjdil-li se dlunk k doruenmu insolvennmu nvrhu ani pes jeho vzvu (a ve stanoven lht nepedloil souasn poadovan seznamy dle 104 insolvennho zkona), byly dny podmnky k tomu, aby dle 133 odst. 1 psm. a) insolvennho zkona vydal napaden usnesen bez jednn [a byla tak nastolena domnnka dlunkovy neschopnosti platit sv penit zvazky dle 3 odst. 2 psm. d) insolvennho zkona]. Souasn vak nutno zdraznit, e za takovto situace by soud pi vydn rozhodnut o padku mohl vychzet jen ze skutkovch tvrzen obsaench v insolvennm nvrhu, nikoli vak ze skutenost, je v nm tvrzeny nebyly a je v zen vyly najevo jinak. To znamen, e v uvedenm ppad by soud nemohl zvr o dlunkov padku stavt i na zjitn existence tch dalch vitel dlunka, kte nebyli v insolvennm nvrhu oznaeni, a k jejich pohledvkm se tedy dlunk, i kdyby si zaslan nvrh vyzvedl, vyjdit nemohl. V projednvanm ppad vak lze z napadenho usnesen (pes neplnost jeho odvodnn) usuzovat, e soud prvnho stupn pi zvru o existenci vcerch dlunkovch vitel se splatnmi pohledvkami vychzel prv ze zjitn o vitelch, kte v nvrhu oznaeni nebyli, nebo (bez bliho vysvtlen) vzal za prokzan pohledvky osmi takovch vitel, akoli navrhovatel poukazoval krom sv pohledvky jen na nrok jedn dal vitelky, k nmu se ovem soud nijak nevyslovil (a kter se podle obsahu spisu k tvrzen o sv pohledvce na vzvu soudu ani nevyjdila). (VS Praha 1 VSPH 277/2008 ve vci KSUL 69 INS 3755/2008)

padek ve form insolvence je definovn v 3 odst. 1 insolvennho zkona temi zkladnmi znaky vymezenmi pod psmeny a) a c), a to s tm, e stran podmnky ad c) platebn neschopnosti dlunka se v 3 odst. 2 insolvennho zkona konstruuje vyvratiteln prvn domnnka jej existence, nastane-li nkter z ppad uvedench zde pod psmeny a) a d). Protoe znaky padku ve form insolvence vymezen v 3 odst. 1 pod psmeny a) a c) jsou legislativn spojeny souadic spojkou a, je zjevn, e jde o podmnky kumulativn, nikoli alternativn, jak patrn dovozuje dlunk. padek insolvenc proto me bt naplnn pouze v ppad, e situace dlunka napluje vechny tyto znaky souasn (kumulativn), piem prvnm z nich je poadavek existence vce (tj. nejmn dvou) dlunkovch vitel [viz 3 odst. 1 psm. a)]. Mnohost vitel je pitom dle 3 odst. 3 insolvennho zkona pedpokladem padku i ve form pedluen. Je tedy zejm, e insolvenn zkon navazuje na pedchoz definici padku obsaenou v 1 odst. 2 a 3 zkona o konkursu a vyrovnn nejen co do jeho forem, ale i potud, e pojmovm znakem padku v obou jeho formch zstv pluralita dlunkovch vitel. Tato podmnka mus bt splnna i v ppad, e se dlunk domh vydn rozhodnut o padku dle 136 insolvennho zkona z dvodu, e mu padek hroz ( 3 odst. 4 a 97 odst. 3 insolvennho zkona). M-li dlunk pouze jedinho vitele, nenachz se v padkov situaci (ani v ohroen padkem), a proto se ani on, ani jeho vitel nemohou domhat uspodn svch vzjemnch majetkovch vztah prostednictvm insolvennho zen. (VS Praha 1 VSPH 165/2008 ve vci KSHK 40 INS 2900/2008)

Pokud jde o skutenost, e byla nazena exekuce na majetek jednatele dlunka I. K., jen je ruitelem pohledvky navrhovatele, a e jmenovan uzavel v exekunm zen dohodu o spltkch pohledvky, odvolac soud se zcela ztotonil s tm, jak jej vznam hodnotil insolvenn soud i navrhovatel: pro rozhodnut o padku by tato skutenost mla vznam pouze v ppad, e by jmenovan pohledvku navrhovatele ped vydnm rozhodnut o padku zcela uhradil. V danm ppad se vak v rmci exekuce toliko zavzal k jejmu splcen ponaje 15. 1. 2009 a plnn uzaven dohody se promtne do insolvennho zen pouze tm, e v zvislosti na me uspokojen pohledvky navrhovatele dojde k jejmu stenmu, ppadn plnmu zniku. (VS Praha 2 VSPH 107/2008 ve vci MSPH 99 INS 3725/2008)

odst. 2 psm. b) insolvennho zkona sm nastolil prvn domnnku, e hrady tchto penitch zvazk nen schopen. (VS Praha 1 VSPH 86/2008-A-25 ve vci KSPL 27 INS 1250/2008)

Insolvenn zkon v 3 odst. 4 dv dlunkovi monost eit jeho majetkov pomry v reimu insolvennho zen i tehdy, kdy jeho stvajc ekonomick situace dosud vechny znaky padku nevykazuje, lze-li se zetelem ke vem okolnostem dvodn pedpokldat, e dlunk nebude schopen dn a vas splnit podstatnou st svch penitch zvazk. Insolvenn zkon pitom pedpokld, e zahjen zen z dvodu hrozc platebn neschopnosti me bt iniciovno pouze z podntu dlunka, protoe hrozc platebn neschopnost me pedpokldat nebo odhalit s potebnou dvkou jistoty jen dlunk, co je i tento ppad, kdy dlunk na zklad internch etnch informac konstatoval hrozc padek a podal insolvenn nvrh. Takto na vc nahleno nen tedy dvod dlunkv nvrh odmtat (pokud by takov rozhodnut mlo stt jen na tom argumentu, o kter napaden rozhodnut soud prvnho stupn

V danm ppad nen pochyb o tom, e navrhovatel c) zptvzetm nvrhu zavinil, e insolvenn zen muselo bt ve vztahu k nmu zastaveno. Co se te eventuln aplikace druh vty zmnnho ustanoven, je odvolac soud na rozdl od navrhovatele c) pesvden o tom, e je v danm ppad vylouena, nebo dlunk v prbhu insolvennho zen splnnm zvazku vi navrhovateli c) (i vi J & R G., s. r. o.) vyvrtil domnnku neschopnosti plnit sv splatn penit zvazky, jinmi slovy, prokzal tm, e nen v padku ve form insolvence tvrzenm navrhovateli. Z tchto skutenost odvolac soud dovodil, e insolvenn nvrh nebyl podn dvodn. Rozhodnut o nkladech zen shledal vak v zsad sprvnm, nebo domnnku, e ve smyslu 3 odst. 2 insolvennho zkona nen schopen plnit sv splatn zvazky, vyvrtil dlunk a v prbhu insolvennho zen. Ve vztahu k nmu bylo proto na mst aplikovat 50 o. s. . a prvo na nhradu nklad zen mu nepiznat. (VS Praha 2 VSPH 327/2009 ve vci MSPH 99 INS 2294/2009)

Ustanoven 3 odst. 2 insolvennho zkona vymezuje vyvratiteln prvn domnnky, podle nich se m za to, e dlunk nen schopen plnit sv penit zvazky, jestlie zastavil platby podstatn sti svch penitch zvazk, nebo je nepln po dobu del 3 msc po lht splatnosti, nebo nen mon doshnout uspokojen nkter ze splatnch penitch pohledvek vi dlunkovi vkonem rozhodnut nebo exekuc, nebo dlunk nesplnil povinnost pedloit seznamy uveden v 104 odst. 1 insolvennho zkona, kterou mu uloil insolvenn soud. Pokud bude zjitno naplnn nkter z nich, resp. pokud se dlunkovi nepoda nkterou z nich vyvrtit, plat, e je platebn neschopnm ve smyslu 3 odst. 1 insolvennho zkona. V danm ppad dospl i odvolac soud k zvru, e v zen bylo prokzno, e dlunk je v padku ve form insolvence. Stejn jako soud prvnho stupn vyel pitom z toho, e v zen bylo prokzno, e dlunk je po dobu del 3 msc v prodlen s plnnm svch splatnch zvazk vi navrhovateli a vi dalm vitelm, piem nim nedoloil, e m (a ml) k dispozici finann prostedky potebn na jejich hradu. (VS Praha 2 VSPH 106/2009 ve vci MSPH 76 INS 3875/2008)

v prodlen s plnnm svch splatnch zvazk vi navrhovateli a vi dalm vitelm, piem nim nedoloil, e m (a ml) k dispozici finann prostedky potebn na jejich hradu. Skutenost, e je vlastnkem rodinnho domu s pozemky a e m jak tvrd pohledvky vi tetm osobm, na tom nic nemn. K argumentaci dlunka, e ji uhradil jistiny pohledvek P. s. s. z., M. o. R a V. z. p. R, dlu jim pouze psluenstv i penle za prodlen s hradou dluhu a podal, eventuln pod o prominut tchto zvazk, nelze ne uvst, e se bez ohledu na jejich charakter jedn o splatn penit zvazky, s jejich hradou je v prodlen, a toliko proto, e nejde o dluhy na jistin, nelze jejich existenci ignorovat. Pokud jde o dlunkovu nmitku, e vitel mli msto podn insolvennho nvrhu vyut jinch prostedk umoujcch doshnout uspokojen pohledvek, je teba uvst, e je toliko na viteli, kter z prostedk danch platnou prvn pravou za tm elem vyuije, a e insolvenn zkon nepodmiuje podn insolvennho nvrhu pedchozm nespnm vyuitm tchto prostedk. Ostatn, dlunk neuhradil pohledvky navrhovatele, drustva V. a M. pesto, e k tomuto byl zavzn pravomocnmi a vykonatelnmi soudnmi rozhodnutmi. K jeho tvrzen, e se zdruje v rodinnm dom ve V. u Prahy a nikoli na adrese svho bydlit, a zejm proto mu nebylo nic znmo o smnenm platebnm rozkaze vydanm na nvrh navrhovatele ani o rozsudku vydanm ve prospch drustva V., nelze ne uvst, e je na nm, aby zmnil adresu trvalho bydlit tak, aby odpovdala skutenmu stavu. (VS Praha 2 VSPH 305/2008 ve vci MSPH 96 INS 2351/2008)

Souvisejc pedpisy: 66d a 66y zk. . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn

Souvisejc ustanoven: 86 dokazovn, 97 zahjen insolvennho zen, 98 povinnost podat nvrh na zahjen zen, 104 plohy dlunickho insolvennho nvrhu, 105 plohy vitelskho insolvennho nvrhu, 128 vady insolvennho nvrhu, 173 podn pihlky

Odvolac soud na rozdl od soudu prvnho stupn nezastv nzor, e by z 3 odst. 1 insolvennho zkona vyplvalo, e dlunk mus v insolvennm nvrhu uvst ke kadmu konkrtnmu zvazku kdy a jakm zpsobem nastala jeho splatnost. Navc by takov vklad 3 odst. 1 a 103 odst. 2 insolvennho zkona u dlunk s vtm potem zvazk inil sestaven dnho insolvennho nvrhu mimodn obtnm a bez zjevnho opodstatnn by vedl k tomu, e by dlunk v podstat tyt daje byl nucen uvdt duplicitn. Krom nvrhu, kde by tvoily soust vylen rozhodujcch skutenost, je toti daje o svch vitelch a zvazcch povinen uvst v seznamu zvazk, kter je dle 103 odst. 3, 104 odst. 1 psm. b) a odst. 3 insolvennho zkona povinnou plohou insolvennho nvrhu. Odvolac soud v insolvennm nvrhu nepostrd ani uveden okolnost osvdujcch neschopnost dlunka hradit sv splatn zvazky. Krom toho, e dlunk uvedl, e nkter zvazky nehrad po dobu del 3 msc po lht splatnosti [ 3 odst. 2 psm. b) insolvennho zkona], tento znak padku nutn vyplv ji z tvrzen dlunka o tom, e m splatn zvazky po lht splatnosti del ne 30 dn ve vi 1 445 021 K, jeho majetek m hodnotu pouze 10 000 K a msn pjem in 30 125 K. (VS Olomouc 2 VSOL 43/2009-A-14 ve vci KSOS 16 INS 4118/2008)

Odvolac nmitka dlunka, e nen splnna podmnka padku ve smyslu 3 odst. 1 psm. c) insolvennho zkona, kdy veker zvazky dlunka mohou bt uspokojeny v rmci exekunho zen, dnou prvn relevanci nem, nebo pro naplnn padku formou insolvence sta splnn jen jedn z podmnek uvedench v 3 odst. 2 psm. a) a d) insolvennho zkona, co v danm ppad je splnno naplnnm podmnky pod psmenem b) tohoto ustanoven, tj. neplnn penitch zvazk dlunkem po dobu del t msc po lht splatnosti. (VS Olomouc 3 VSOL 36/2009-A-28 ve vci KSOS 14 INS 3360/2008)

Z dvod platebn neschopnosti se me dostat do padku kterkoliv dlunk. Tento dvod je postaujc k tomu, aby soud rozhodl o padku dlunka a o tom, jakm zpsobem bude padek een. Podle 3 odst. 3 insolvennho zkona se me dostat do padku pro pedluen tak dlunk, kterm je podnikatel, fyzick osoba. Pokud je vak osvden padek dlunka pro platebn neschopnost, nen pro zjitn padku nutn zjiovat, zda dlunk tak je i nen pedluen. Posouzen toho, zda dlunk je i nen podnikatel, nem pak na rozhodnut soudu vliv. (VS Olomouc 1 VSOL 157/2008-A-30 ve vci KSBR 44 INS 639/2008)

opel), nebo z jeho obsahu je zejm nejenom existence dvou vitel (sprvce dan a . p. l., a. s.), ale i skutenost, e dlunk se nedomh een svho padku, jak se podv z odvodnn napadenho rozhodnut, nbr een padku budoucho ve smyslu zmnnho 3 odst. 4 insolvennho zkona. (VS Praha 1 VSPH 329/2009 ve vci KSLB 76 INS 2738/2009)

(1) Zpsobem een padku nebo hrozcho padku dlunka v insolvennm zen (dle jen zpsob een padku) se rozum a) konkurs, b) reorganizace, c) oddluen a

Zpsob een padku

K odst. 1 1. Ustanoven vymezuje zkonem tyi pedpokldan varianty een padku nebo hrozcho padku dlunka: a) konkurs ( 244 a 315) jde o likvidan zpsob een padku, kter je pouiteln pro kad typ dlunka. Konkursem lze eit pouze padek existujc; hrozc padek nelze primrn konkursem eit, konkurs je pro ppad hrozcho padku pouiteln pouze v ppad nespchu sananho zpsobu, tj. reorganizace nebo oddluen. Podstatou konkursu je rozprodej majetku dlunka (jako celku nebo po stech) a pomrn rozdlen vtku z tchto prodej mezi vitele podle kle danho prvn pravou ( 305 a 306), po zruen konkursu nsleduje v ppad prvnick osoby jej znik vmaz z obchodnho rejstku. Variantou konkursu je nepatrn konkurs ( 314 a 315). U tto varianty konkursu je zjevn siln akcent na rychlost zen. Pro dosaen tohoto cle prvn prava vyuv rozshl monosti pragmatickho odklonu od institut a postup obecn pravy konkursu. b) reorganizace ( 316 a 364) jde o sanan zpsob een padku nebo hrozcho padku dlunka ( 316 odst. 2). Clem reorganizace je pedevm zachovn podnikatelskch aktivit dlunka, a to na zklad generlnho narovnn mezi dlunkem a jeho viteli schvlenho insolvennm soudem. Reorganizace je urena zejmna pro velk podnikatelsk subjekty ( 316 odst. 4). Reorganizace pedpokld pedevm aktivn kroky dlunka, a to ped i v prbhu insolvennho zen (nap. 339 odst. 2); vylouena ale nen ani reorganizace zaloen pedevm na aktivit vitel ( 323 nebo 339 odst. 3). Role insolvennho soudu a insolvennho sprvce je zde zejmna v kontrole a moderaci prbhu insolvennho zen (nap. 331 odst. 1 nebo 348). c) oddluen ( 389 a 418) tento sanan zpsob een padku nebo hrozcho padku je uren pro nepodnikatelsk subjekty. Oddluen je zameno pedevm na een ekonomickch problm fyzickch osob, zpravidla zpsoben neschopnost splcet zvazky ze spotebitelskch vr a pjek, tedy nezajitnch zvazk; zvazky zajitn jsou eeny obdobn jako v konkursu. Na rozdl od reorganizace, kde jsou zpsoby een padku nebo hrozcho padku prakticky neomezen, je u oddluen ppustn een pouze formou spltkovho kalende nebo prodeje majetku dlunka ( 398 odst. 1 a 3); oba zpsoby pitom nelze voln kombinovat. d) zvltn zpsoby een insolvence ( 367 a 388) specifick pedmt innosti nkterch druh podnikatelskch subjekt zaloen na nakldn s pennmi prostedky a pennmi derivty vyaduje tak rozdln pstup k een padkov situace ta-

(2) Rozhodnutm insolvennho soudu o zpsobu een padku se rozum, a) jde-li o konkurs nebo o nkter ze zvltnch zpsob een padku, rozhodnut o prohlen konkursu na majetek dlunka (dle jen rozhodnut o prohlen konkursu), b) jde-li o reorganizaci, rozhodnut o povolen reorganizace a c) jde-li o oddluen, rozhodnut o povolen oddluen.

d) zvltn zpsoby een padku, kter tento zkon stanov pro urit subjekty nebo pro urit druhy ppad.

K odst. 2 3. Ustanoven vymezuje soudn rozhodnut insolvennho soudu, kter uruj zpsob een padku nebo hrozcho padku dlunka v prbhu insolvennho zen: a) konkurs pi tomto zpsobu een padku dlunka je rozhodnut o prohlen konkursu jedinm rozhodnutm, kter se k otzce zpsobu een padku dlunka vyjaduje. V tomto ppad jde pedevm o uren zpsobu vyjden meritornho rozhodnut insolvennho soudu k otzce zpsobu een padku. Za pochyben insolvennho soudu nelze vak povaovat ani rozhodnut formulovan tak, e padek dlunka bude een konkursem. Ob formulace vyjaduj stejn zvr insolvennho soudu. Tento zvr plat tak v ppad, kdy padek dlunka byl pvodn een reorganizac nebo oddluenm a v prbhu insolvennho zen dojde k nahrazen tchto sananch zpsob konkursem ( 363 a 418). b) reorganizace u tohoto sananho zpsobu een padku nebo hrozcho padku dlunka je rozhodnut o povolen reorganizace vsledkem pouze prvnch fz insolvennho zen. Rozhodnut o povolen reorganizace dv dlunkovi, resp. vitelm monost zahjit innost smujc k vytvoen reorganizanho plnu, kter m detailn urit zpsob een padkov situace dlunka. Viteli pijat reorganizan pln ( 344 a 347) nsledn svm rozhodnutm schvl insolvenn soud ( 348); teprve po prvn moci rozhodnut insolvennho soudu o schvlen reorganizanho plnu je reorganizan pln realizovn. c) oddluen rozhodnut o povolen oddluen spoj insolvenn soud s rozhodnutm o padku nebo je vyd do 30 dn po rozhodnut o padku ( 148 odst. 3 a 149 odst. 2). Opt jde pouze o mezitmn rozhodnut, na kter navazuje schze vitel, kde nezajitn vitel svmi hlasy rozhodnou o zpsobu een povolenho oddluen ( 400 a 402); ppustn je een formou spltkovho kalende nebo prodeje ma-

2. Vedle zpsob een padku nebo hrozcho padku dlunka vymezench v prvnm odstavci tohoto ustanoven, je jako dal zpsob een padku nebo hrozcho padku dlunka nkdy uvdno moratorium ( 115 a 127). Clem moratoria m bt pekonn padku nebo spe hrozcho padku dlunka vlastnmi silami dlunka, bez deklarovn existence padku nebo hrozcho padku dlunka soudnm rozhodnutm insolvennho soudu. Dosavadn soudn praxe vak m zkuenosti spe opan. Doba trvn moratoria, tj. maximln 4 msce, je pli krtk na pekonn padku nebo hrozcho padku dlunka jeho vlastnmi zdroji; moratorium slou spe jako pechodn obdob pro ppravu dlunka na proces reorganizace.

kovch subjekt. Specifickou prvn pravu padku finannch instituc mla ji pedchoz prvn prava eskho padkovho prva ( 66d a 66y zk. o konkursu a vyrovnn). Specifika een padkov situace finannch instituc lze shrnout takto: ped zahjenm insolvennho zen mus bt dlunk zbaven licence ke sv innosti [ 6 odst. 2 psm. a)], padek se e vdy konkursem, pohledvky vitel zjiuje insolvenn sprvce podle etnictv dlunka, v insolvenn zen se vede zvltn hypoten podstata, kter kryje hypoten zstavn listy.

V R 96/2011 Nejvy soud na dan tma mimo jin uzavel, e je-li dlunk podnikatelem, u kterho reorganizace podle insolvennho zkona nen vylouena podle 316 odst. 3 insolvennho zkona, avak dlunk nespluje nkter z poadavk formulovanch pro ppustnost reorganizace v 316 odst. 4 insolvennho zkona, je reorganizace ppustn podmnn, za pedpokladu, e dlunk ve spojen se vas podanm nvrhem na povolen reorganizace pedlo ve lht uren v 316 odst. 5 insolvennho

Insolvenn zkon u usnesen o prohlen konkursu na majetek dlunka vslovn neuruje, kdo je osobou oprvnnou podat proti takovmu usnesen odvoln. Povahou uvedenho rozhodnut je dno, e takovou osobou nen insolvenn sprvce (srov. k tomu usnesen Nejvyho soudu ze dne 29. z 2010, sen. zn. 29 NSR 32/2010, je je veejnosti k dispozici na webovch strnkch Nejvyho soudu) a e j naopak je kad astnk tto fze insolvenn ho zen, kter m za to, e insolvenn soud rozhodl o tomto zpsobu een dlunkova padku nesprvn (v rozporu se zkonnmi kritrii pedepsanmi pro tento zpsob een dlunkova padku), tedy vedle dlunka i kad z pihlench vitel. ast dlunka a pihlench vitel na rozhodovn o tomto zpsobu een dlunkova padku se oproti tomu ji neodvj od okruhu osob, kter podaly insolvenn nvrh (od postaven insolvennho navrhovatele nebo insolvennch navrhovatel). Ta fze insolvennho zen, kter zan podnm insolvennho nvrhu (prvn, ppravn fze), toti kon (uzavr se) rozhodnutm o insolvennm nvrhu (zde rozhodnutm o padku). Jen v tto prvn fzi insolvennho zen m tud smysl zpochybovat postaven insolvennho navrhovatele (je-li jm dlunkv vitel) argumentem, e ve smyslu 105 insolvennho zkona nedoloil, e m proti dlunkovi splatnou pohledvku. Ostatn, z 141 odst. 2 insolvennho zkona se podv, e zkoumn tto otzky m i pi rozhodovn o insolvennm nvrhu vznam jen do rozhodnut o dlunkov padku. V zen o odvoln dlunka proti rozhodnut o padku je skutenost, e insolvenn navrhovatel nedoloil, e m proti dlunkovi splatnou pohledvku, prvn bez vznamu (urujc je, zda je dlunk i tak v padku). Srov. k tomu t dvody usnesen Nejvyho soudu ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSR 30/2009, uveejnnho pod slem 14/2011 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek nebo usnesen Nejvyho soudu ze dne 26. jna 2000, sen. zn. 29 NSR 24/2009 (ob rozhodnut jsou veejnosti k dispozici i na webovch strnkch Nejvyho soudu). Otzka, zda insolvenn navrhovatel doloil v zen o svm insolvennm nvrhu svou splatnou pohledvku za dlunkem, je tud pro posouzen sprvnosti usnesen o prohlen konkursu na majetek dlunka nepodstatn. Tak co do vkonu hlasovacch prv na schzi vitel konan po rozhodnut o padku je urujc stav pezkoumn pihlen pohledvky pslunho (hlasujcho) vitele a ppadn rozhodnut schze vitel potamo soudu o hlasovacch prvech ptomnch vitel (v reimu 49 a nsl. insolvennho zkona), a nikoli stav doloen pohledvky insolvennho navrhovatele pro ely rozhodnut o padku. (NS 29 NSR 30/2010 ve vci KSBR 27 INS 3089/2009)

Judikatura: Jen pro plnost (v zjmu pedejit dalch spor) Nejvy soud dodv, e jakkoli dovolatel klade draz na vznam svho vyjden v tom ohledu, e nesouhlas se zvrem, e tmto vyjdenm insolvennmu nvrhu neodporoval, ponechv stranou poukaz odvolacho soudu na nvrh na povolen oddluen podan dovolatelem 3. dubna 2009. V jeho rmci dovolatel jednak vslovn d insolvenn soud, aby rozhodl o jeho hrozcm padku (srov. zpsob vyplnn bodu 21. formule nvrhu na povolen oddluen), jednak vslovn uvd, e z dvod zde (v nvrhu na povolen oddluen) uvedench navrhuje, aby soud rozhodl o padku dlunka a zrove aby rozhodl o povolen oddluen (srov. bod 22. formule nvrhu na povolen oddluen). Dlunk, kter stejn jako insolvenn navrhovatel vslovn d, aby soud rozhodl o jeho padku, toti poadavku na vydn rozhodnut o svm padku dozajista neodporuje. (NS 29 NSR 36/2009 ve vci MSPH 96 INS 714/2009)

jetku dlunka ( 398 odst. 1 a 3); oba zpsoby nelze voln kombinovat. Nezajitnmi viteli pijat zpsob een oddluen verifikuje svm rozhodnutm (usnesen o schvlen oddluen) insolvenn soud ( 406).

Souvisejc ustanoven: 6 vjimky z psobnosti zkona, 115 moratorium, 148 spojen rozhodnut o padku s rozhodnutm o zpsobu een padku, 149 samostatn rozhodnut o zpsobu een padku, 244 konkurs jako een padku, 305 uspokojen pohledvek ped rozvrhem, 306 postup po schvlen konen zprvy, rozvrh, 314 definice nepatrnho konkursu, 316 definice a ppustnost reorganizace, 323 schvlen nvrhu na reorganizaci, 331 dohled sprvce nad dlunkem pi reorganizaci, 348 schvlen reorganizanho plnu soudem, 363 pemna reorganizace v konkurs, 389 legitimace k nvrhu na oddluen, 367 rozsah pravy, 398 zpsoby een oddluen, 400 hlasovn o zpsobu oddluen mimo schzi vitel, 401 hlasovn mimo schzi vitel, 402 prvo hlasovat o zpsobu oddluen, 406 rozhodnut o schvlen oddluen, 418 zruen oddluen soudem Souvisejc pedpisy: 66d a 66y zk. . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn

Otzku, kterou klade dovolatel, zodpovdl Nejvy soud ji v usnesen ze dne 23. bezna 2011, sen. zn. 29 NSR 12/2011, uveejnnm pod slem 110/2011 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek. Tam vysvtlil, e opravn prostedek smujc proti rozhodnut insolvennho soudu o prohlen konkursu na majetek dlunka me uspt jen tehdy, jsou-li jeho prostednictvm zpochybnny pedpoklady pro vydn rozhodnut o prohlen konkursu, k nim pat pedchoz vydn rozhodnut o padku dlunka a zvr, e dlunkv padek nelze eit nkterm ze sananch zpsob (reorganizac i oddluenm), ppadn zvr, e namsto pijet rozhodnut o zpsobu een dlunkova padku (ve smyslu 4 odst. 2 insolvennho zkona) mlo bt vydno rozhodnut o tom, e dlunk nen v padku ( 158 insolvennho zkona). Takov opravn prostedek vak neme uspt, spov-li na argumentech, jejich prostednictvm jsou zpochybnny (jen) pedpoklady pro vydn rozhodnut o padku. (NS 29 NSR 32/2012 ve vci MSPH 88 INS 15715/2010)

zkona reorganizan pln pijat zpsobem popsanm v tme ustanoven. S rozhodnutm o padku proto nelze spojit bez dalho i rozhodnut o prohlen konkursu na majetek dlunka a pedmtem jednn prvn schze vitel svolan rozhodnutm o padku je vdy t bod nabzejc schzi vitel hlasovn o zpsobu een dlunkova padku. Jestlie vak lhta uren k pedloen reorganizanho plnu dlunkem v 316 odst. 5 insolvennho zkona marn uplyne jet ped konnm on (prvn) schze vitel, stv se reorganizace dlunka definitivn neppustnou a insolvennmu soudu nic nebrn v tom, aby i ped konnm schze vitel prohlsil konkurs na majetek dlunka. Usnesen schze vitel o zpsobu een dlunkova padku vydan pot, co se reorganizace stala definitivn neppustnou, nen pro insolvenn soud zvazn. (NS 29 NSR 3/2011 ve vci KSOS 25 INS 8991/2009)

Insolvenn zen spov zejmna na tchto zsadch: a) insolvenn zen mus bt vedeno tak, aby dn z astnk nebyl nespravedliv pokozen nebo nedovolen zvhodnn a aby se doshlo rychlho, hospodrnho a co nejvyho uspokojen vitel; b) vitel, kte maj podle tohoto zkona zsadn stejn nebo obdobn postaven, maj v insolvennm zen rovn monosti; c) nestanov-li tento zkon jinak, nelze prva vitele nabyt v dobr ve ped zahjenm insolvennho zen omezit rozhodnutm insolvennho soudu ani postupem insolvennho sprvce;

Zsady insolvennho zen

d) vitel jsou povinni zdret se jednn, smujcho k uspokojen jejich pohledvek mimo insolvenn zen, ledae to dovoluje zkon. K5 1. Insolvenn zen je specifick oblast prva s mnoha odchylkami od bnch postup v civilnm soudnm procesu. Odlinost insolvennho zen je usmrovna zsadami insolvennho zen. Na jejich zklad je mono v ktermkoliv okamiku insolvennho zen posoudit, zda provdn kon svm obsahem a povahou odpovd clm a smyslu insolvennho zen.

K psm. b) 3. Zsada zkazu zvhodovn nkterch vitel navazuje na pedchoz princip. V insolvennm zen maj stejn postaven vitel, jejich pohledvky maj stejn nebo obdobn charakter. Z tohoto hlu pohledu lze pohledvky vitel lenit z hlediska asovho na pohledvky vznikl ped zahjenm insolvennho zen, kter je nutno uplatnit ve lht uren insolvennm soudem v rozhodnut o padku, a na pohledvky vznikl po zahjen insolvennho zen ( 168 a 169). Dle je mon lenit pohledvky vitel vznikl po zahjen insolvennho zen na pohledvky zajitn a nezajitn. Zajitn pohledvky jsou uspokojovny ve zvltnm reimu, co plat pedevm pro ppady een padku dlunka konkursem nebo oddluenm. Poruen principu rovnosti vitel se stejnm charakterem pohledvek je mon pouze na zklad vjimek uvedench v prvn prav. V tomto smru lze poukzat napklad na institut vrovho financovn upraven v 41, monost rzn mry uspokojen pohledvek stejnho charakteru na zklad reorganizanho plnu, ppadn na monost ni mry uspokojen nkterch nezajitnch vitel v procesu oddluen [ 392 odst. 1 psm. c)].

K psm. a) 2. Tato zsada navazuje na vodn ustanoven [ 1 psm. a)]. Zsada vyjaduje stavou a dalmi stavnmi zkony zajitnou rovnost astnk kadho civilnho soudnho zen. Pi respektovn tto zsady mus insolvenn soud, insolvenn sprvce a dal subjekty zastnn na prbhu insolvennho zen postupovat tak, aby co nejvyho uspokojen zjitnch pohledvek vitel bylo dosaeno v nejkratm monm ase. Draz na rychlost insolvennho zen se odr tak v systematice celho procesu insolvennho zen. Nkter kroky mohou procesn subjekty, pedevm dlunk a vitel, init pouze v uritch etapch insolvennho zen. Dokladem me bt napklad monost poprn pohledvek ze strany vitel ( 200), monost dlunka podat nvrh na povolen reorganizace ( 316 odst. 5), nebo monost dlunka podat nvrh na povolen oddluen ( 390 odst. 1). Tmto zpsobem prvn prava zkou zamezit nadmrnmu prodluovn insolvennho zen. Klov procesn kony, jako je prv poprn pohledvek nebo podn nvrhu na urit zpsob een padku nebo hrozcho padku je mono uinit pouze ve fzi, kdy konkrtn procesn kon me zsadnm zpsobem ovlivnit dal prbh insolvennho zen. Draz na rychlost insolvennho zen se dle projevuje v mnostv lht, kter jsou v prvn prav dny pro jednotliv procesn postupy, a to jak ze strany insolvennho soudu, tak ze strany dalch procesnch subjekt. Prvn prava obsahuje celkem 81 lht v dlce od dvou hodin ( 101) do deseti let ( 37 a 312).

K psm. c) 4. Ochrana dobr vry vyjden v tto v zsad se vztahuje na prva nabyt viteli ped okamikem zahjen insolvennho zen ( 97). V prbhu insolvennho zen je pedevm insolvenn sprvce, ppadn dal procesn subjekty, oprvnn zpochybnit nkter kroky dlunka uinn ped zahjenm insolvennho zen, a to pedevm formou odpr aloby nebo aloby na neplatnost prvnho konu ( 231 a 243); pi realizaci tchto procesnch kon je teba dbt ochrany dobr vry vitele. Ochrana dobr vry se dle vztahuje tak na jin kony vitele uinn ped zahjenm insolvennho zen, pokud na jejich zklad vitel nabyl prva a byl napklad dlunkem uveden v omyl, pokud jde o zahjen insolvennho zen na majetek dlunka. K psm. d) 5. Zkaz pro vitele init po zahjen insolvennho zen kony k jinmu zpsobu uspokojen sv pohledvky mimo insolvenn zen m reflexi tak v dalm textu prvn pravy. Pedevm jsou to inky spojen se zahjenm insolvennho zen vyjden v 109. Po zahjen insolvennho zen nejsou vitel aktivn legitimovni k vymhn svch pohledvek cestou soudnho zen [ 109 odst. 1 psm. a)], nejsou oprvnni vylepovat sv postaven zizovnm zstavnch prv [ 109 odst. 1 psm. b)] a nejsou ani oprvnni provdt exekuci na zklad dve vydanch exekunch titul [ 109 odst. 1 psm. c)]. Pro ppad een padku nebo hrozcho padku dlunka reorganizac je tento zkaz zopakovn v 324 odst. 1. Na druhou stranu nelze za poruen tohoto zkazu povaovat postup vitele, kter realizuje napklad zstavu na majetku tet osoby, kter zajiovala splatnou pohledvku vitele za dlunkem. Pokud je vitel pi realizaci zstavnho prva spn, je povinen ve vztahu k insolvennmu zen uspokojenou pohledvku vzt zpt, a to v rozsahu, v jakm byla uspokojena z realizovan zstavy na majetku tet osoby. Stejn tak mohou vitel uplatovat pohledvky pihlen do insolvennho zen, napklad u ruitel. Ruitel, kter pln za dlunka na pohledvku uplatnnou v insolvennm zen, me vstoupit do prv vitele v rozsahu poskytnutho plnn ( 183 odst. 3).

6. Zsady insolvennho zen slou jako vkladov pravidla tam, kde insolvenn zkon umouje rozhodovn z vtho mnostv variant een. V tom ppad je dna povinnost vybrat takov een, je se svmi dsledky nejvce bl pojet zsad insolvennho zen. Pkladem uit zsad insolvennm soudem je rozhodovn insolvennho soudu [za souasnho pouit institutu spolenho zjmu vitel dle 2 psm. j)] o zruen rozhodnut pijatho schz vitel dle 54.
Judikatura: K dosti dlunka o posekn s eenm padku do doby nalezen novho zamstnn je pak teba dodat, e insolvenn soudy jsou povinny jednat ve smyslu zsady rychlosti a efektivnosti zen tak, aby nedochzelo k navyovn pohledvek vitel pro asov prodlen v zen a postaven dlunka se tm jet vce nezhorovalo. (VS Praha 1 VSPH 453/2009-A-31 ve vci KSUL 70 INS 2933/2009)

Odvolac soud proto s vyuitm zsady spravedlivho insolvennho zen uzavr, e v dan vci aktivn legitimace navrhovatel osvdena nebyla, a k padku dlunka, tebae byl osvden, v odvolacm zen pihlet nelze, jeliko nastal pedevm jako nsledek poruen povinnost bankou dlunka. Nsledkm, kter se v dsledku toho projevily v hospodskch pomrech dlunka, je teba zabrnit tm,

K odvolac argumentaci dlunka je teba uvst, e insolvenn zen m za cl uspodat majetkov pomry dlunka a v co nejvy me uspokojit vechny insolvenn vitele. V rmci insolvennho zen je teba sledovat zsadu rovnosti vech astnk, kter je obecnou zsadou civilnho zen, piem pokud jde o vztah mezi insolvennmi viteli navzjem, je teba dodrovat zsadu hjen spolenho zjmu vitel ( 5 insolvennho zkona), protoe insolvenn zen nem za cl uspokojit jen jednoho i nkolik mlo z vitel, jak je tomu v ppad exekunho zen. Spolen zjem vitel je zjmem nadazenm zjmm jednotlivc a jeho clem je, aby byli spravedliv a v co nejvy mon me uspokojeni vichni vitel. (VS Praha 1 VSPH 642/2010-B-34 ve vci KSPL 27 INS 1919/2010)

e v insolvennm zen dle nebude pokraovno. Odvolac soud proto podle 220 odst. 1 o. s. . rozhodnut soudu prvnho stupn zmnil tak, e se oba insolvenn nvrhy zamtaj. (VS Praha 1 VSPH 466/2009-A-83 ve vci KSPL 29 INS 2123/2008)

Souvisejc ustanoven: 41 smlouva o vrovm financovn, 54 postup insolvennho soudu, 109 inky zahjenho insolvennho zen, 166 pihlka zajitnho vitele, 168 pohledvky za majetkovou podstatou, 169 pohledvky postaven na rove pohledvkm za majetkovou podstatou, 173 podn pihlky, 183 jin uspokojen pihlen pohledvky, 200 popen pohledvky pihlenm vitelem, 231 neplatnost prvnch kon, 239 odpr aloba, 316 definice a ppustnost reorganizace, 324 disponovn s majetkem dlunka, 390 podn nvrhu na oddluen, 392 plohy nvrhu na oddluen

a) b) c) d) e) f) g) h)

(2) Tohoto zkona nelze dle pout, jde-li o a) finann instituci, po dobu, po kterou je nositelem licence nebo povolen podle zvltnch prvnch pedpis, upravujcch jej innost, b) zdravotn pojiovnu zzenou podle zvltnho prvnho pedpisu3), po dobu, po kterou je nositelem povolen k provdn veejnho zdravotnho pojitn, c) politickou stranu nebo politick hnut v dob vyhlench voleb podle zvltnho prvnho pedpisu.
2) 3)

(1) Tohoto zkona nelze pout, jde-li o stt, zemn samosprvn celek2), eskou nrodn banku, Veobecnou zdravotn pojiovnu esk republiky, Fond pojitn vklad, Garann fond obchodnk s cennmi papry, veejnou vysokou kolu, nebo prvnickou osobu, jestlie stt nebo vy zemn samosprvn celek2) ped zahjenm insolvennho zen pevzal vechny jej dluhy nebo se za n zaruil.

Vjimky z psobnosti zkona

l. 99 stavnho zkona . 1/1993 Sb., stava esk republiky, ve znn stavnho zkona . 347/1997 Sb. Zkon . 280/1992 Sb., o resortnch, oborovch, podnikovch a dalch zdravotnch pojiovnch, ve znn pozdjch pedpis.

K odst. 1 1. Ustanoven prvnho odstavce obsahuje vet subjekt, vi nim nelze insolvenn zkon nikdy nebo za urit situace pout. Nvrh na zahjen insolvennho zen smujc proti takovmu dlunkovi mus insolvenn soud zamtnout. Ukonen insolvennho zen procesnm rozhodnutm (odmtnut nvrhu nebo zastaven insolvennho zen) nepichz v tomto ppad v vahu. 2. Pod psmeny a) a h) je uveden vet subjekt, vi nim nelze insolvenn zkon pout nikdy.

K odst. 1 psm. b) 3. zemnm samosprvnm celkem je podle stavy obec nebo kraj (vy zemn samosprvn celek). padkov situace takovch subjekt mus bt eena mimo insolvenn zen. V ppad obc ji byla zaregistrovna snaha pipustit een jejich padku prostednictvm insolvennho zen. V souasnosti vak jde pouze o legislativn zmr.

7. Do 30. 12. 2011 vet subjekt vyjmutch z psobnosti insolvennho zkona zahrnoval tak veejn neziskov stavn zdravotnick zazen (dle jen veejn zdravotnick zazen) zzen podle zk. . 245/2006 Sb. Zkonem . 466/2011 Sb. (s innost ke dni 30. 12. 2011) byl zruen zkon . 245/2006 Sb., a tm i tento druh prvnickch osob. Veejn zdravotnick zazen mla poskytovat zdravotn pi zejmna formou stavn pe a mohla vykonvat tak doplkovou innost, pokud to uveden zkon umooval.

K odst. 1 psm. g) 6. Vysok kola je veejn, soukrom nebo sttn. Sttn vysok kola je vojensk nebo policejn. Veejn vysok kola se zizuje a zruuje zkonem. Zkon t stanov jej nzev a sdlo. Stt za zvazky veejn vysok koly neru.

K odst. 1 psm. f) 5. Garann fond obchodnk s cennmi papry je zzen na zklad zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu (hlava VI). Garann fond je prvnick osoba, kter zabezpeuje zrun systm, ze kterho se vyplcej nhrady zkaznkm obchodnka s cennmi papry, kter nen schopen plnit sv zvazky vi svm zkaznkm. Jeho lohou je pijmn pspvk od obchodnk s cennmi papry a informovn esk nrodn banky o vi pspvk, kter jednotliv obchodnci s cennmi papry zaplatili Garannmu fondu za pslun kalendn rok, a uveejuje tyto informace zpsobem umoujcm dlkov pstup do 30. dubna nsledujcho roku. Fond dle zajiuje ovovn nrok na vyplacen nhrad z Garannho fondu a zajiuje vyplcen nhrad z Garannho fondu. Garann fond se zapisuje do obchodnho rejstku, nen sttnm fondem a nevztahuj se na nj prvn pedpisy upravujc pojiovnictv.

K odst. 1 psm. c) 4. esk nrodn banka je zcela nezbytnm regultorem finannho trhu, m pm vliv a napojen na sttn rozpoet a na legislativn aktivitu v oblasti mny, pennho trhu, mezibankovnch obchod apod.

K odst. 1 psm. h) 8. Pod psmenem h) prvn prava chrn ped dopadem insolvennho zkona jakoukoli prvnickou osobu, u n stt i vy zemn samosprvn celek ped zahjenm insolvennho zen ( 97) pevzal veker jej dluhy nebo se za n zaruil. Uveden vet v zsad opakuje vet osob vylouench z psobnosti zkona . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn. K odst. 2 9. Prvn prava insolvennho zkona vyluuje veden insolvennho zen proti nkterm subjektm pi splnn uritch podmnek.

K odst. 2 psm. a) 10. Licence k innosti udlen eskou nrodn bankou k provozovn innosti je pedpokladem innosti pro banku nebo spoitelnu. Banky se sdlem na zem lenskho sttu EU mohou vykonvat na zem naeho sttu prostednictvm sv poboky innosti vyjmenovan v 5d zk. . 21/1992 Sb. bez licence, pokud oprvnn k jejich vkonu bylo tmto bankm udleno v domovskm stt. Licence udlen bance zanik dnem: a) kterm nabv prvn moci rozhodnut o odnt licence, b) ke ktermu se banka zruuje, pokud se zruuje s likvidac, c) od kterho podle rozhodnut valn hromady dosavadn banka nadle nebude vykonvat innost, ke kter je teba licence, d) vmazu banky z obchodnho rejstku, pokud zanik bez likvidace. Licence udlen zahranin bance pro jej poboku zanik rovn dnem, ke ktermu zahranin banka ukon innost sv poboky na zem esk republiky, a dle dnem, ke ktermu zahranin banka pozbyla ve stt svho sdla oprvnn psobit jako banka.

12. esk nrodn banka odejme tuzemsk pojiovn nebo tuzemsk zajiovn povolen k provozovn pojiovac nebo zajiovac innosti, kter j udlila, jestlie a) je tato pojiovna nebo zajiovna pedluena; pojiovna nebo zajiovna je pedluena, m-li vce vitel a souhrn vech jejch zvazk pevyuje hodnotu jejho majetku, b) uloen opaten k nprav nevedla k obnoven jej platebn schopnosti, c) zskala povolen k provozovn pojiovac nebo zajiovac innosti na zklad nesprvn uvedench daj rozhodnch pro udlen tohoto povolen, d) do 1 roku od nabyt prvn moci rozhodnut, kterm j bylo udleno povolen k provozovn pojiovac nebo zajiovac innosti, nezahjila svoji innost, e) neprovozuje pojiovac nebo zajiovac innost dle ne 6 msc,

11. Provozovat pojiovac innost na zem esk republiky me pouze tuzemsk pojiovna a pojiovna z tetho sttu, kter bylo eskou nrodn bankou udleno povolen k provozovn tto innosti, nebo pojiovna z jinho lenskho sttu, a to na zklad prva zizovat poboky nebo na zklad svobody doasn poskytovat sluby. Obdobn pravidla plat pro tuzemsk a zahranin zajiovny. Tuzemsk pojiovna uvede ve sv obchodn firm slovo pojiovna. Tuzemsk zajiovna uvede ve sv obchodn firm slovo zajiovna.

f) pemstila svoje sdlo mimo zem esk republiky nebo pestala na tomto zem provozovat svoji innost nebo ji provozuje v rozsahu, kter j neumouje dn rozloen pevzatch pojistnch nebo zajistnch rizik, nebo g) o to tato pojiovna nebo zajiovna pod. 13. Tuzemsk pojiovna nebo tuzemsk zajiovna, kter bylo odato povolen k provozovn pojiovac nebo zajiovac innosti, se i nadle d zk. . 277/2009 Sb., o pojiovnictv.

K odst. 2 psm. b) 14. Resortn zamstnaneckou pojiovnou je pojiovna, kter provd veobecn zdravotn pojitn zejmna pro zamstnance vech organizac zaloench nebo zzench jednm ministerstvem esk republiky anebo podlhajc ucelen sti tohoto ministerstva. Oborovou zamstnaneckou pojiovnou je pojiovna, kter provd veobecn zdravotn pojitn zejmna pro zamstnance jednoho oboru. Podnikovou zamstnaneckou pojiovnou je pojiovna, kter provd veobecn zdravotn pojitn zejmna pro zamstnance jednoho nebo vce podnik. Dal zamstnaneckou pojiovnou je pojiovna s meziresortn a mezioborovou psobnost. K provdn veobecnho zdravotnho pojitn je teba povolen. O udlen povolen rozhoduje Ministerstvo zdravotnictv po vyjden Ministerstva financ.

K odst. 2 psm. c) 16. U voleb je nutno potat se vemi volbami, kter pedpokld n prvn d: a) volby do Evropskho parlamentu se konaj v poslednm roce funknho obdob Evropskho parlamentu. Volby do Evropskho parlamentu konan na zem esk republiky vyhlauje prezident republiky na zklad rozhodnut Rady Evropsk unie nejpozdji 90 dn ped jejich konnm. Rozhodnut o vyhlen voleb se uveejuje ve Sbrce zkon. Za den vyhlen voleb se povauje den, kdy byla rozeslna stka Sbrky zkon, v n bylo rozhodnut prezidenta republiky o vyhlen voleb uveejnno. Volby do Evropskho parlamentu se na zem esk republiky konaj ve 2 dnech, jimi jsou ptek a sobota. V prvn den voleb zan hlasovn ve 14.00 hodin a kon ve 22.00 hodin. Ve druh den voleb zan hlasovn v 8.00 hodin a kon ve 14.00 hodin. Dnem voleb se podle tohoto zkona rozum prvn den voleb, nestanov-li tento zkon jinak. b) volby do Parlamentu esk republiky vyhlauje prezident republiky nejpozdji 90 dn ped jejich konnm. Rozhodnut o vyhlen voleb se uveejuje ve Sbrce zkon.

15. Pokud bylo zamstnaneck pojiovn Ministerstvem zdravotnictv odejmuto povolen k provdn veobecnho zdravotnho pojitn, nebo o to zamstnaneck pojiovna Ministerstvo zdravotnictv pod, zruuje se s likvidac. Ministerstvo zdravotnictv me odejmout povolen, jestlie opaten uloen Ministerstvem zdravotnictv k nprav nedostatk v hospodaen, zejmna pokud jde o platebn zpsobilost zamstnaneck pojiovny, nesplnila svj el a tento el nemohl bt splnn ani zavedenm nucen sprvy, nebo nucen sprva nesplnila svj el, nebo vlda opakovan neschvlila zdravotn pojistn pln nebo opakovan neschvlila vron zprvu zamstnaneck pojiovny, nebo pokud zamstnaneck pojiovna zvanm zpsobem poruuje prvn pedpisy, nebo zamstnaneck pojiovna nesplnila sv zvazky podle 4 odst. 2 psm. c), d) a f) zkona . 280/1992 Sb., o resortnch, oborovch, podnikovch a dalch zdravotnch pojiovnch.

18. V ppad, pokud dojde k podn insolvennho nvrhu, je skutenost, e jako dlunk je oznaen subjekt uveden v 6 odst. 1 a 2 dvodem pro zamtnut insolvennho nvrhu.
Souvisejc ustanoven: 97 zahjen insolvennho zen

17. Oproti zkonu . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ji nadle nejsou z psobnosti insolvennho zkona vyjmuti podnikatel s pevaujc innost v zemdlsk prvovrob po dobu vegetanho obdob, insolvenn zen tak proti nim bude moci bt zahjeno kdykoliv v prbhu celho kalendnho roku.

Za den vyhlen voleb do Parlamentu esk republiky se povauje den, kdy byla rozeslna stka Sbrky zkon, v n bylo rozhodnut o vyhlen voleb do Parlamentu esk republiky uveejnno. Volby do Parlamentu esk republiky se na zem esk republiky konaj ve 2 dnech, ktermi jsou ptek a sobota. Prvn den voleb zan hlasovn ve 14.00 hodin a kon ve 22.00 hodin. Druh den voleb zan hlasovn v 8.00 hodin a kon ve 14.00 hodin. Dnem voleb se podle tohoto zkona rozum prvn den voleb na zem esk republiky, nestanov-li tento zkon jinak. Lhty a vymezen volebnch dn podle tohoto zkona nejsou dobou hlasovn v zahrani doteny. c) volby do zastupitelstev kraj vyhlauje prezident republiky nejpozdji 90 dn ped jejich konnm. Rozhodnut o vyhlen voleb do zastupitelstev kraj se uveejuje ve Sbrce zkon. Za den vyhlen voleb do zastupitelstev kraj se povauje den, kdy byla rozeslna stka Sbrky zkon, v n bylo rozhodnut o vyhlen voleb do zastupitelstev kraj uveejnno. Volby do zastupitelstev kraj se konaj ve 2 dnech, ktermi jsou ptek a sobota. Hlasovn zan ve 14.00 hodin a kon ve 22.00 hodin prvho dne voleb. Druh den voleb zan hlasovn v 8.00 hodin a kon ve 14.00 hodin. Volby do zastupitelstev kraj se konaj ve vech krajch v tyt dny, pokud tento zkon nestanov jinak. d) volby do zastupitelstev obc vyhlauje, nestanov-li tento zkon jinak, prezident republiky nejpozdji 90 dn ped jejich konnm. Vyhlen voleb se uveejuje ve Sbrce zkon. Za den vyhlen voleb se povauje den, kdy byla rozeslna stka Sbrky zkon, v n bylo rozhodnut o vyhlen voleb uveejnno. Volby do zastupitelstev obc se konaj ve dvou dnech ve vech obcch, mstech, mstech se zvltnm postavenm, hlavnm mst Praze, mstskch obvodech a mstskch stech, pokud tento zkon o volbch do zastupitelstev obc (zk. . 491/2001 Sb.) nestanov v 54 a 58 jinak. Konaj-li se volby ve 2 dnech, jsou jimi ptek a sobota. V prvn den voleb zan hlasovn ve 14.00 hodin a kon ve 22.00 hodin. Ve druh den voleb zan hlasovn v 8.00 hodin a kon ve 14.00 hodin. Dnem voleb se podle tohoto zkona rozum prvn den voleb, nestanov-li tento zkon jinak. Dodaten volby, opakovan volby a opakovan hlasovn ( 54) a nov volby ( 58) se konaj v jednom dni. Hlasovn zan v 7.00 hodin a kon ve 22.00 hodin, pokud v tomto zkon nen stanoveno jinak ( 39).

Souvisejc pedpisy: l. 99 stavy, 67c zk. . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, 2, 3, 4 a 6 zk. . 280/1992 Sb., o resortnch, oborovch, podnikovch a dalch zdravotnch pojiovnch, 37 a 38 zk. . 6/1993 Sb., o esk nrodn bance, 1 zk. . 247/1995 Sb., o volbch do Parlamentu esk republiky,

 2 odst. 7, 5 odst. 1 a 20 odst. 4 zk. . 111/98 Sb., o vysokch kolch, 3 zk. . 130/2000 Sb., o volbch do zastupitelstev kraj, 3 zk. . 491/2001 Sb., o volbch do zastupitelstev obc, 3 zk. . 62/2003 Sb., o volbch do Evropskho parlamentu, 128 zk. . 256/2004 Sb., o podnikn na kapitlovm trhu, 4 a 5 zk. . 277/2009 Sb., o pojiovnictv

(1) Pro insolvenn zen a pro incidenn spory se pouij pimen ustanoven obanskho soudnho du4), nestanov-li tento zkon jinak nebo nen-li takov postup v rozporu se zsadami, na kterch spov insolvenn zen. (2) Pro uren vcn a mstn pslunosti soudu, kter rozhoduje v insolvennm zen a v incidennch sporech, plat ustanoven obanskho soudnho du5).

Pouit obanskho soudnho du

K odst. 1 1. Zpsob vyuit obecnch procesnch pravidel v o. s. . je v insolvennm zen postavena na zait praxi z doby innosti zkona o konkursu a vyrovnn, kter se vcelku spn vyrovnal s problematikou neexistence speciln procesn normy uren pro padkov zen pimenm uitm obanskho soudnho du pro poteby konkursnho a vyrovnacho zen. Shodn postup vol rovn prava v insolvennm zkon, jen pouv ustanoven o. s. . pro insolvenn zen.

3. Vztah mezi obanskm soudnm dem a insolvennm zkonem je tedy nutno chpat nsledovn: a) vztah o. s. . k insolvennmu zkonu je vztahem zkona obecnho k zkonu specilnmu. Prvn prava obanskho soudnho du se pouije, pokud speciln prava insolvennho zkona neobsahuje pravu vlastn, b) pokud insolvenn zkon vlastn procesn pravu neobsahuje, je v zen pmo pouita prava obanskho soudnho du, pokud pm uit obanskho soudnho du nevyvol rozpor se zsadami, na kterch spov insolvenn zen, c) v ppad, e by dsledkem pm aplikace obanskho soudnho du byl rozpor se zsadami insolvennho zen, soud vylo a uije pravu obsaenou v obanskm
4) 5)

2. Novm prvkem v pravidle o pimenm pouit o. s. . v padkovm zen je jeho zkonn rozen i pro incidenn spory. Pi pimenm pouit o. s. . v insolvennm zen mus bt vdy eteny zsady insolvennho zen ( 5). Prvn prava insolvennho zen obsahuje vlastn procesn ustanoven ( 51, 54, 55, 71 a 80, 91 a 94). Zkon vak v sob nezahrnuje procesn pravu v komplexnm pojet, nbr jen speciln pravu tam, kde z povahy vci nepipad v vahu pouit obanskho soudnho du, a ji z dvodu neexistence potebn procesn pravy v textu obanskho soudnho du, nebo bylo-li teba upravit procesn postup v obanskm soudnm du obsaen odlin pro poteby insolvennho zen.

Obansk soudn d. 9 odst. 4, 11, 84 a 89 obanskho soudnho du.

5. V souvislosti s incidennmi spory je nutno poukzat na skutenost, e pimenm uitm obanskho soudnho du neme dojt k zsahu do zkonn podstaty pravy incidennch spor. Pimenm uitm obanskho soudnho du nemohou bt doteny zkladn procesn instituty upravujc prbh incidennch spor. Pi een incidennch spor nelze vylouit nap. uit institutu koncentrace ( 118b o. s. .). Pimen uit obanskho soudnho du pro incidenn spory by proto mlo spe spovat v monosti odklonit se od pravidel obanskho soudnho du v konkrtnch ppadech, kdy by pmm uitm obanskho soudnho du dolo k uit procesnho institutu, kter je v pkrm rozporu se zsadami insolvennho zen.

4. Otzka e uit obanskho soudnho du je s odkazem na pimenost pi uvn limitovna odkazem na ji ve popsan zsady insolvennho zen. Jakkoliv pimen uit obanskho soudnho du, jm by se insolvenn zen dostvalo do rozporu se zsadami insolvennho zen dle 5, je vyloueno.

soudnm du tak, aby k takovmuto rozporu nedochzelo. Pitom je soud povinen postupovat cestou co mon nejirho respektovn pravy obanskho soudnho du, nebo clem je odchlit se od procesn pravy obanskho soudnho du pouze v me nezbytn nutn tak, aby zstala zachovna co mon nejir mra jistoty v postaven astnka zen dan oporou v textu zkona.

Podle 7 odst. 1 zk. . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een (dle jen insolvennho zkona), se pro insolvenn zen a pro incidenn spory pouij pimen ustanoven obanskho soudnho du, nestanov-li tento zkon jinak nebo nen-li takov postup v rozporu se zsadami, na kterch spov insolvenn zen. Podle 166 odst. 1 o. s. . nerozhodl-li soud v rozsudku o nkter sti pedmtu zen, o nkladech zen nebo o pedbn vykonatelnosti, me astnk do patncti dn od doruen rozsudku navrhnout jeho doplnn. Soud me rozsudek, kter nenabyl prvn moci, doplnit i bez nvrhu. Z ve uvedench skutenost lze dovodit, e smyslem a elem napadenho usnesen bylo doplnit nepln usnesen KSUL 70 INS 4253/2008-A-35 ze dne 2. dubna 2009, kter neobsahovalo vrok o nhrad nklad insolvennho zen. Podn prvn zstupkyn dlunka je nutno chpat jako nvrh na vydn doplujcho rozsudku, a proto nelze souhlasit s nmitkou odvolatele, e usnesen j. KSUL 70 INS 4253/2008-A-35 bylo mono mnit jen odvolnm ze strany prvn zstupkyn dlunka, nebo nen pojmov mon uvaovat o odvoln proti vroku, kter nebyl vydn (viz usnesen NS R 20 Cdo 44/99 ze dne 31. ledna 2001 a contrario). Za vrok, proti nmu by bylo mon odvoln, pitom nelze povaovat vtu o nkladech zen uvedenou toliko v odvodnn usnesen. (VS Praha 1 VSPH 319/2009-A-44 ve vci KSUL 70 INS 4253/2008)

Judikatura: Jak dle plyne z ve ji oznaenho 7 odst. 1 insolvennho zkona, ustanoven obanskho soudnho du se pro insolvenn zen a pro incidenn spory pouij jen pimen, nestanov-li tento zkon jinak nebo nen-li takov postup v rozporu se zsadami, na kterch spov insolvenn zen. Tato zkonn restrikce se samozejm vztahuje i na vklad (interpretaci) ustanoven obanskho soudnho du v judikatue soud, kter m bt uita na insolvenn zen. (NS 29 NSR 7/2008-A-16 ve vci KSBR 31 INS 1583/2008)

K odst. 2 6. Podprn vyuit ustanoven obanskho soudnho du se m odrazit tak ve vyuit tto obecn procesn normy pi urovn vcn a mstn pslunosti insolvennho soudu. Prvn prava insolvennho zen vlastn pravu tchto otzek nem.

Odvolac soud se pitom ztotouje se zvrem soudu prvnho stupn, e v posuzovan vci dlunk nespluje podmnku potebnosti pomoci ustanovenho zstupce k ochran svch zjm z dvodu prvn sloitosti podanho odvoln. V odvodnn napadenho usnesen soud prvnho stupn sprvn vystihl, e v intencch 209 a 43 o. s. . se bude muset v dalm prbhu zen sm postarat o odstrann vad dlunkem podanho odvoln proti usnesen o zastaven zen, a to vetn nleitho pouen dlunka o zpsobu jeho doplnn a oprav. Za tto situace by tedy bylo neeln a nehospodrn, aby soud dlunkovi pro dal zen ustanovoval prvnho zstupce. Lze tedy uzavt, e v posuzovan dan vci nen splnna podmnka nutnosti ochrany zjm dlunka vymezen v 30 odst. 2 o. s. . Proto se odvolac soud nezabval tm, zda jsou u dlunka dny pedpoklady pro osvobozen od placen soudnch poplatk ve smyslu 30 odst. 1 o. s. . Tyto zvry by toti s ohledem na poadavek souasnho splnn obou podmnek definovanch v 30 o. s. . byly nadbyten. (VS Olomouc 2 VSOL 289/2009-A-23 ve vci KSOL 16 INS 1993/2009)

Pro posouzen mstn pslunosti je ve smyslu 11 odst. 1 o. s. . rozhodn stav ke dni zahjen insolvennho zen, tedy ke dni 25. 8. 2010. K tomuto dni ji platilo, jak sprvn uzavel soud I. stupn, e z hlediska 9 odst. 4 a 84 a 85a o. s. ., bylo rozhodn sdlo spolenosti, tak jak se podvalo z notskho zpisu ze dne 16. 8. 2010, . NZ 1193/2010, N 1289/2010. K tmu dni toti dolo u dlunka ke zmn sdla, a tato zmna sdla dlunka ji byla by pozdji zapsna do obchodnho rejstku. (VS Praha 1 VSPH 1017/2010-A-40 ve vci KSPA 48 INS 9707/2010)

Podle 7 odst. 1 insolvennho zkona a 170 obanskho soudnho du soud je vzn svm usnesenm, jakmile je vyhlsil; nedolo-li k vyhlen, jakmile bylo dorueno, a nen-li teba doruovat, jakmile bylo vyhotoveno (odst. 1). Usnesenm, kterm se upravuje veden zen, nen vak soud vzn (odst. 2). (VS Praha 3 VSPH 710/2010-B-41 ve vci MSPH 77 INS 1018/2009)

Podle 85a o. s. . je-li pro zen v prvnm stupni vcn pslun krajsk soud a mstn pslunost se d obecnm soudem astnka, je mstn pslunm krajsk soud, v jeho obvodu je obecn soud astnka. Podle 85 odst. 1 o. s. . nestanov-li zkon jinak, je obecnm soudem fyzick osoby okresn soud, v jeho obvodu m bydlit, a nem-li bydlit, okresn soud, v jeho obvodu se zdruje. M-li fyzick osoba bydlit na vce mstech, jsou jejm obecnm soudem vechny okresn soudy, v jejich obvodu bydl s myslem zdrovat se tam trvale. V ppad insolvennho zen vedenho proti dlunku fyzick osob je pi uren obecnho soudu dlunka, a potamo mstn pslunosti insolvennho soudu, teba postupovat podle 85 odst. 1 o. s. . bez ohledu na to, zda je i nen podnikatelem (k tomu viz usnesen Vrchnho soudu v Praze sp. zn. KSCB 26 INS 2498/2010, 1 VSPH 381/2010-A ze dne 19. 5. 2010). K obsahu pojmu bydlit, jen je zsadnm pro uren mstn pslunosti, je teba uvst, e nen toton s obsahem pojmu trval pobyt, kter uvaj pedpisy sprvnho prva upravujc evidenci obyvatel. I kdy se tyto pojmy vtinou pekrvaj, ne vdy zpis v identifikanm dokladu i v evidenci obyvatelstva o trvalm bydliti fyzick osoby bude toton s jejm skutenm bydlitm. Tm se rozum msto, v nm tato osoba bydl s myslem trvale se zde zdrovat, zpravidla proto, e zde m svj byt, rodinu, pop. zde souasn pracuje i bydl. (VS Praha 3 VSPH 101/2010-A-11 ve vci KSUL 45 INS 728/2010)

Podle 7 odst. 2 plat pro uren vcn a mstn pslunosti soudu, kter rozhoduje v insolvennm zen a v incidennch sporech, ustanoven obanskho soudnho du. Podle 105 odst. 1 obanskho soudnho du (ve znn innm do 30. 6. 2009) zkoum soud mstn pslunost ped tm, ne zane jednat o vci sam. Rozhodl-li soud o vci sam bez jednn, zkoum mstn pslunost jen ped vydnm rozhodnut; to neplat, jde-li o platebn rozkaz. Pozdji ji zkoum jen k nmitce astnka, je-li uplatnna pi prvnm konu, kter astnku pslu. Pi zkoumn mstn pslunosti se nepihl k jednnm a k konm provedenm ped vcn nepslunm soudem a k rozhodnutm vydanm vcn nepslunm soudem. Z ve citovanch ustanoven plyne, e mstn pslunost zkoum soud z edn povinnosti pouze pedtm, ne zane jednat o vci sam, a pot jedin k nmitce astnka uplatnn pi prvnm konu, kter mu pslu. Prvnm konem, kter astnku pslu, je jeho prvn procesn kon adresovan soudu bu z iniciativy astnka, nebo na vzvu soudu. K pozdjm nmitkm se nepihl a mstn pslunost je konvalidovna (zhojena). (VS Praha 2 VSPH 545/2009-A-23 ve vci KSPH 38 INS 2856/2009)

Souvisejc ustanoven: 5 zsady insolvennho zen, 51 omezen hlasovacch prv vitel, 54 postup insolvennho soudu, 55 odvoln proti rozhodnut o zruen schze vitel soudem, 71 formy doruovn v insolvennm zen, 72 zvltn doruen a zkrcen znn rozhodnut, 73 zveejnn na edn desce a v insolvennm rejstku, 74 okamik doruen soudn psemnosti, 75 zvltn zpsob doruen, 76 zpsoby doruen, 77 doruen insolvennmu sprvci, 78 doruen insolvennmu sprvci fyzick osob, 79 doruovn vitelskmu vboru, 80 nhradn doruen vyhlkou, 91 rozhodnut pi dohldac innosti soudu, 92 rychlost jednn odvolacho soudu, 93 pedloen vci a rozhodnut odvolacho soudu, 94 jednn odvolacho soudu Souvisejc pedpisy: 118b o. s. .

Ustanoven sti prvn a tet tohoto zkona se pouij, jen nestanov-li tento zkon v sti druh ohledn nkterho ze zpsob een padku jinak.

(Vztah ustanoven obecn a zvltn sti zkona)

3. Ve vztahu k 7 a pouit obanskho soudnho du tak vznik princip dvoj speciality, kdy obansk soudn d se pouije pouze tehdy, nestanov-li to vslovnou pravou insolvenn zkon. prava insolvennho zkona vak je uita v sti prvn a tet pouze tehdy, nen-li speciln stanoveno pravou v sti druh insolvennho zkona jinak.

2. Ustanoven sti prvn a tet zkona se pouij pouze tehdy, nen-li stanoveno v sti druh ( 244 a nsl.), ohledn nkterho ze zpsobu een padku, jinak. Vjimky lze nalzt u kadho ze zpsob een padku: a) konkurs k vylouen nezpenitelnho majetku z majetkov podstaty je obecn teba souhlasu soudu a volenho vitelskho orgnu ( 227), pi nepatrnm konkursu insolvenn sprvce ke stejnmu postupu takov souhlas mt nemus [ 315 odst. 1 psm. c)], b) reorganizace prvo poprnho konu pi pezkumu pihlench pohledvek piznv prvn prava vedle insolvennho sprvce a dlunka tak insolvennm vitelm ( 192 a 200), pi een padku dlunka reorganizac popen pohledvky vitelem nem vliv na jej zjitn pro potebu insolvennho zen ( 336 odst. 4), c) oddluen poprn kon dlunka nem vliv na zjitn pohledvky pro ely insolvennho zen [ 201 odst. 1 psm. a)]. Pi een padku nebo hrozcho padku dlunka oddluen m poprn kon dlunka stejn dopady jako poprn kon insolvennho sprvce ( 410 odst. 2).

1. Ustanoven e vztah sti prvn pravy, kter upravuje instituty uvan v insolvennm zen bez ohledu na zpsob een padku. Pokud jde o prvn st zkona, pak jsou to pedevm definice padku ( 3), pravidla pro insolvenn sprvce ( 21), pravidla pro vitelsk orgny ( 46), doruovn v insolvennm zen ( 71), procesn postupy pi projednvn nvrh na zahjen insolvennho zen ( 97 a 128), moratorium ( 115), uplatnn pohledvek a jejich pezkum ( 110 a 159), problematiku majetkov podstaty ( 205) a neplatnch a neinnch prvnch kon ( 231). Ve tet sti zkonn pravy je to problematika insolvennho rejstku ( 419) a vztah k prvu EU ( 426).

Souvisejc ustanoven: 3 padek, 7 pouit obanskho soudnho du, 21 seznam insolvennch sprvc, 71 doruovn vyhlkou, 97 zahjen insolvennho zen, 110 vzva k podn pihlek, 115 moratorium, 128 vady insolvennho nvrhu, 159 druhy incidennch spor, 192 popen pihlench pohledvek, 200 popen pohledvky pihlenm vitelem, 201 zjitn pohledvky, 205 pojem a rozsah majetkov podstaty, 227 vyjmut neprodejnch st majetkov podstaty, 231 neplatnost prvnch kon, 244 konkurs jako een padku, 315 prbh nepatrnho konkursu, 336 popen pohledvky v reorganizaci dlunkem, 410 popen pohledvky dlunkem pi oddluen formou spltek, 419 definice insolvennho rejstku, 426 insolvenn zen s evropskm mezinrodnm prvkem Souvisejc pedpisy: o. s. .

Procesn subjekty
Procesn subjekty
(Vymezen procesnch subjekt)

H L AVA I I Dl 1 9

a) b) c) d) e)

Procesnmi subjekty podle tohoto zkona jsou insolvenn soud, dlunk, vitel, kte uplatuj sv prva vi dlunku, insolvenn sprvce, poppad dal sprvce, sttn zastupitelstv, kter vstoupilo do insolvennho zen nebo do incidennho sporu, a f) likvidtor dlunka. 1. Okruh procesnch subjekt danch insolvennm zkonem vymezuje astnky, mezi nimi vlastn insolvenn zen probh. Vtem uveden subjekty jsou procesnmi subjekty bu bez dalho po celou dobu insolvennho zen insolvenn soud, dlunk a vitel podvajc insolvenn nvrh, nebo jen po uritou del i krat st insolvennho zen, co se vztahuje ke vem ostatnm subjektm uvedenm v tomto ustanoven. dnmu dalmu subjektu, kter nen uveden v 9, v insolvennm zen postaven procesnho subjektu nepslu. 2. Okruh osob, oznaench v 9 jako procesn subjekt je nutno pojmov odliit od termnu astnk zen ve smyslu 14.

Judikatura: Insolvenn sprvce je zvltnm procesnm subjektem [srov. 9 psm. d) insolvennho zkona], kter se pokld za astnka insolvennho zen tam, kde je rozhodovno o jeho prvech a povinnostech. Legitimace k podvn pslunch nvrh a opravnch prostedk proti rozhodnutm insolvennho soudu mu jinak pslu jen v rozsahu, ve kterm mu ji insolvenn zkon (a ji vslovn, nebo ve vazb na povahu vci) piznv. (NS 29 NSR 2/2010-B-178 ve vci KSPA 48 INS 6473/2009)

3. prava procesnch subjekt uvedench v 9 vetn specifikace jejich prv a procesnho postaven je pesn vymezena v hlav II. Charakteristiku procesnho postaven insolvennho soudu je mono najt v 10, postaven dlunka a vitel uplatujcch sv prva vi dlunku jako astnku zen je vymezeno v 14 a nsl., postaven insolvennho sprvce, ppadn dalho sprvce pak v 21 a nsl., postaven sttnho zastupitelstv, kter vstoupilo do insolvennho zen nebo do incidennho sporu je specifikovno v 69 a nsledujc 70 specifikuje postaven likvidtora dlunka.

Souvisejc ustanoven: 10 insolvenn soud, 11 dohldac innost soudu, 12 rozhodovn soudce a vyho soudnho ednka, 13 asistent soudce insolvennho soudu, 14 astenstv a vedlej astenstv v insolvennm zen, 15 astenstv nepihlaovanch vitel, 16 astenstv v incidennch sporech, 21 seznam insolvennch sprvc, 69 sttn zastupitelstv, 70 likvidtor dlunka

Insolvenn soud v insolvennm zen a) vydv rozhodnut, jejich vydn zkon ukld nebo pedpokld, b) prbn vykonv dohled nad postupem a innost ostatnch procesnch subjekt a rozhoduje o zleitostech s tm souvisejcch (dle jen dohldac innost). Insolvenn soud m v zen postaven procesnho subjektu s dc a dohlec pravomoc, a to pro cel prbh insolvennho zen. Rozsah dcch a dohlecch pravomoc soudu bezprostedn souvis s jednotlivmi fzemi zen. Zatmco po podn nvrhu na rozhodnut o padku dlunka spov innost insolvennho soudu zejmna v rozhodovn smujcm ke zjitn existence padku, po rozhodnut o padku se v zvislosti na zpsobu een padku innost insolvennho soudu vce i mn pesouv do oblasti kontroln.

Insolvenn soud

10

Souvisejc ustanoven: 11 dohldac innost soudu, 12 rozhodovn soudce a vyho soudnho ednka, 81 podkov pokuta

Judikatura: Soud v insolvennm zen rozhoduje bu tzv. statutrn ve smyslu 10 psm. a) insolvennho zkona, nebo v rmci dohldac innosti podle 10 psm. b) a 11 insolvennho zkona. Rozhodovn v rmci dohldac innosti m zcela jin charakter, a proto proti tmto rozhodnutm zsadn nen odvoln ppustn ( 91 insolvennho zkona). Tam, kde soud rozhoduje ve smyslu 10 psm. a) insolvennho zkona (srov. slova me uloit), co je i ppad rozhodnut o povinnosti zaplatit zlohu podle 108 insolvennho zkona, zkon vslovn rozhodnut pedjm. Rozhodnut o povinnosti zaplatit zlohu je tedy typicky rozhodnutm podle 10 psm. a) insolvennho zkona. Jednak proto, e soud zde rozhoduje nikoliv vyzv k zaplacen o povinnosti zaplatit, jednak vzhledem k charakteru takovho rozhodovn; nezaplacen toti me vst k zastaven zen i k vymhn povinnosti cestou vkonu rozhodnut nebo exekuce. Toto rozhodovn nen vyjdenm dohldac innosti (ve smyslu, e soud dohl a zashne, kdy je teba, formou rozhodnut) nad postupem subjekt insolvennho zen, nbr originrn rozhodovac innost. Tato innost smuje ke stanoven povinnost ostatnm subjektm insolvennho zen tam, kde to insolvenn zkon ve smyslu 10 psm. a) vslovn ukld anebo pedpokld. (VS Praha 3 VSPH 492/2010-A-16 ve vci MSPH 93 INS 3565/2010)

(1) Pi vkonu dohldac innosti insolvenn soud rozhoduje o zleitostech, kter se tkaj prbhu insolvennho zen, in opaten potebn k zajitn jeho elu a ukld povinnosti, tkajc se innosti jednotlivch subjekt zen.

(Dohldac innost soudu)

11

(2) Insolvenn soud je oprvnn vyadovat od insolvennho sprvce zprvy a vysvtlen o jeho postupu, nahlet do jeho t a konat potebn eten. Je oprvnn dvat insolvennmu sprvci pokyny a uloit mu, aby si vydal k uritm otzkm stanovisko vitelskho vboru.

1. V 11 je v obecn rovin charakterizovn rozsah dohldac innosti soudu v prbhu insolvennho zen. Je zde vslovn zakotveno prvo soudu ukldat vem astnkm zen povinnosti tkajc se jejich innosti v zen. Uveden oprvnn dopad nejen na insolvennho sprvce, ale i na vechny astnky insolvennho zen, a to jak dlunka, tak i insolvenn vitele, zejmna pi vkonu jejich innosti ve vitelskch orgnech. Od len vitelskch orgn insolvenn zkon oekv a souasn vyaduje aktivn ast v insolvennm zen. irok rozsah jejich pravomoc, s nutnost je kvalifikovanm zpsobem vykonvat, je vyven oprvnnm insolvennho soudu provdt dohled nad jednotlivmi leny vitelskch orgn a monost vyadovat plnn povinnost svench vitelskch orgn. Jednm z prostedk jak toho doshnout je zvltn ustanoven o podkov pokut uveden v 81 zkona, jen dopluje obecnou pravu ustanoven o podkov pokut dle 53 o. s. . V 81 odst. 1 je pak vslovn konstatovna monost soudu vymhat innost po lenech i nhradncch vitelskho vboru ukldnm podkov pokuty.

4. Zpsob vykonvanho prbnho dohledu nad postupem a innost ostatnch procesnch subjekt a rozhodovn v zleitostech s tm souvisejcch je prbnou a kontinuln innost insolvennho soudu po celou dobu trvn insolvennho zen. Zpsob, jakm je dohled vykonvn, souvis s charakterem innosti insolvennho soudu. Ustanoven 11 odst. 1 obsahuje obecn teze, z nich je mono dovodit rozsah oprvnn insolvennho soudu pro dohldac innost v rmci insolvennho zen.

3. Obecn pravidlo insolvennho zen stanov v 91, e proti rozhodnutm, kter insolvenn soud uinil pi vkonu dohldac innosti vetn pedbnch opaten, nen odvoln ppustn. Uveden pravidlo vak neplat absolutn a rozhodujcm kritriem zde je, jestli rozhodovac innost soudu bylo zasaeno do subjektivnch prv osoby, kter bylo takov rozhodnut adresovno. Vzhledem k tomu, e nen mon taxativn vymezit jednotliv rozhodnut, kter jsou vydvna v rmci rozhodovac innosti soudu, vznik v praxi asto problm vymezit hranici mezi dohledovou innost soudu a statutrn rozhodovac innost. Insolvenn soud je mnohdy pesvden, e jeho rozhodnut je vydno v rmci dohledov innosti, ale osoba, kter je rozhodnut adresovno, se jm bude ctit dotena na svch prvech, napadne jej opravnm prostedkem, a v odvolacm zen pak me bt konstatovna ppustnost odvoln.

2. Kompletn vet vech rozhodnut, kter insolvenn soud vydv v rmci dohldac innosti, nelze vymezit, protoe tento zpsob rozhodovn reaguje na konkrtn situace, kter v insolvennm zen nastvaj. Jako typick rozhodnut v rmci dohldac innosti lze uvst nejrznj vzvy, kter insolvenn soud adresuje jednotlivm astnkm insolvennho zen nebo insolvennmu sprvci, a u se jedn o vzvy smujc k doplnn i oprav jednotlivch podn (ploh insolvennho nvrhu, nvrhu na povolen oddluen, soupisu majetkov podstaty, konen zprvy apod.), vzvy k podn zprvy o dosavadn innosti, vzvy ke splnn zkonn povinnosti nebo povinnosti stanoven insolvennm soudem, podn vysvtlen atd.

5. Odstavec druh se pak dotk specifick innosti insolvennho soudu, kter spov v dohledu nad innost insolvennho sprvce. Smyslem obou odstavc je, aby insolvenn zen probhalo tak, jak je upraveno v insolvennm zkon, zejmna pak smovalo k naplnn cle insolvennho zen, kterm je uspodn vztah mezi dlunkem a osobami dotenmi jeho padkem, a to tak, aby dolo k co nejvymu a zsadn pomrnmu uspokojen dlunkovch vitel. Tohoto cle vak me bt dosaeno pouze zpsobem, kter bude respektovat zkladn zsady insolvennho zen. Vkon dohldac innosti mus bt insolvennm soudem vykonvn dn a jeho zanedbn me vst ke stanoven odpovdnosti sttu za nesprvn edn postup, kter se mohou postien osoby domhat.

Soud v insolvennm zen rozhoduje bu tzv. statutrn ve smyslu 10 psm. a) insolvennho zkona, nebo v rmci dohldac innosti podle 10 psm. b) a 11 insolvennho zkona. Rozhodovn v rmci dohldac innosti m zcela jin charakter, a proto proti tmto rozhodnutm zsadn nen odvoln ppustn ( 91 insolvennho zkona). Tam, kde soud rozhoduje ve smyslu 10 psm. a) insolvennho zkona (srov. slova me uloit), co je i ppad rozhodnut o povinnosti zaplatit zlohu podle 108 insolvennho zkona, zkon vslovn rozhodnut pedjm. Rozhodnut o povinnosti zaplatit zlohu je tedy typicky rozhodnutm podle 10 psm. a) insolvennho zkona. Jednak proto, e soud zde rozhoduje nikoliv vyzv k zaplacen o povinnosti zaplatit, jednak vzhledem k charakteru takovho rozhodovn; nezaplacen toti me vst k zastaven zen i k vymhn povinnosti cestou vkonu rozhodnut nebo exekuce. Toto rozhodovn nen vyjdenm dohldac innosti (ve smyslu, e soud dohl a zashne, kdy je teba, formou rozhodnut) nad postupem subjekt insolvennho zen, nbr originrn rozhodovac innost. Tato innost smuje ke stanoven povinnost ostatnm subjektm insolvennho zen tam, kde to insolvenn zkon ve smyslu 10 psm. a) vslovn ukld anebo pedpokld. (VS Praha 3 VSPH 492/2010-A-16 ve vci MSPH 93 INS 3565/2010)

Pokud insolvenn soud zjist, e v dsledku nov zjitnch skutenost neme dvj rozhodnut vydan v rmci vkonu dohldac innosti obstt, zmn je nebo pijme nov, event. jin rozhodnut. (VS Praha 1 VSPH 239/2010-B-144 ve vci KSPA 48 INS 2641/2009)

Judikatura: Obecn vzato me stt vskutku nst majetkovou odpovdnost za nesprvn edn postup soudu pi vkonu jeho dohldac innosti nad sprvcem konkursn podstaty. V situaci, kdy zkon pedpokld, e pochybnosti o opodstatnnosti soupisu uritho majetku budou eeny pedevm ve zvltnm zen [ve sporu o vyluovac (excindan) alob ve smyslu 19 odst. 2 zk. o konkursu a vyrovnn], vak lze stt init odpovdnm za to, e konkursn soud nevydal sprvci konkursn podstaty sm pokyn k tomu, aby uritou vc vylouil ze soupisu majetku konkursn podstaty, jen tehdy, je-li tato neinnost soudu neospravedlniteln z pohledu skutenost, je soudu byly o sepsanm majetku znmy. Dovolatelm je teba dt za pravdu v tom, e samotn skutenost, e bylo zahjeno excindan zen, neinnost konkursnho soudu neospravedluje (bez zetele k tomu, zda zen o vyluovac alob sm vyvolal vzvou podle 19 odst. 2 zk. o konkursu a vyrovnn). Podstatn naopak je, zda nroky tetch osob, je mly soupis vyluovat, byly (a odkdy) natolik zejm, e neinnost soudu nebyla neinnost odvodnnou (opodstatnnou i ospravedlnitelnou). Takov situace nastv i tehdy, jestlie konkursn soud, jak tvrd odvolatel, v nebo mus vdt o tom, e sprvce urit majetek sepsal neoprvnn a nezjedn npravu pslunm pokynem, a k tomu m monost. (NS 29 Cdo 3064/2000)

6. Dohled insolvennho soudu nen vzn pouze na osobu soudce, nbr v rozsahu zkonnho oprvnn a vydanho poven i na asistenta soudce a vyho soudnho ednka. Z uvedenho vyplv, e jak innost asistenta soudce, tak i vyho soudnho ednka mus mt podklad v poven asov pedchzejcm tto innosti a specifikujcm v zkonnm rmci rozsah oprvnn penesenho insolvennm soudem na ve jmenovan.

Souvisejc ustanoven: 10 insolvenn soud, 12 rozhodovn soudce a vyho soudnho ednka, 81 podkov pokuta, 91 rozhodnut pi dohldac innosti soudu Souvisejc pedpisy: 53 o. s. .

Je proto nutno souhlasit se zvry soudu prvnho stupn, e na dosavadn pokyny a dotazy soudu sprvce nereflektoval dostatenm a vyerpvajcm zpsobem, a to i pes vslovn pouen o monosti uloen podkov pokuty. Jeho odpovdi jsou nepesvdiv a asto nesrozumiteln. To konen vyplv i z obsahu odvoln, v nm sprvce ohledn zpenovn movitch vc sdluje dal informace, kter doposud soudu neposkytl (draba movitch vc v beznu 2009 nespn, ke zpenovn mimo drabu pistoupil, vdom si neinnosti smluv). Shora naznaenm pstupem insolvenn sprvce neumouje a prakticky znemouje dnou dohldac innost insolvennho soudu ( 11 odst. 2 insolvennho zkona). I kdy snaha sprvce zpenit majetek co nejrychleji a nejvhodnji je namst, pslun ustanoven insolvennho zkona je pitom nutno respektovat a postupovat transparentn tak, aby postup pi zpenovn obstl nejen ped insolvennm soudem, ale i ped viteli. (VS Olomouc 2 VSOL 158/2010-B-46 ve vci KSOS 13 INS 3555/2008)

2. Vy soudn ednk je pi jednn jmnem insolvennho soudu omezen rozsahem delegace innosti v rmci poven udlenho mu soudcem insolvennho soudu a souasn pak omezenm zkonnm dle 10 zk. . 121/2008 Sb., o vych soudnch edncch a vych edncch sttnho zastupitelstv. Insolvenn soudce me omezit zkonn rozsah innosti vyho soudnho ednka, tento naopak neme rozsah svho poven pekroit. Vet rozhodnut, kter neme svm jmnem vydat vy soudn ednk, je uveden v 10 odst. 3 psm. p) zk. . 121/2008 Sb. Stejn omezen plat tak pro asistenty insolvennch soudc.
6)

1. V insolvennm zen rozhoduje samosoudce. S ohledem na procesn pravu v 9 o. s. . pak samosoudcem je vdy rozvrhem prce poven soudce krajskho nebo mstskho soudu, jen vak me v rozsahu oprvnn danho zkonem o vych soudnch edncch povit vkonem innosti v insolvennm zen vyho soudnho ednka. V probhajcch incidennch sporech rozhoduje tent soudce, kter vede insolvenn zen. Toto pravidlo neplat pouze v ppad vjimky dle 160 odst. 2.

(2) Zvltn prvn pedpis6) stanov, kdy je v insolvennm zen oprvnn jednat a rozhodovat vy soudn ednk.

(1) V insolvennm zen a v incidennch sporech jedn a rozhoduje v prvnm stupni jedin soudce (samosoudce).

(Rozhodovn soudce a vyho soudnho ednka)

12

Zkon . 189/1994 Sb., o vych soudnch edncch, ve znn pozdjch pedpis (nahrazen zkonem . 121/2008 Sb. pozn. red.).

Souvisejc pedpisy: 10 zk. . 121/2008 Sb., o vych soudnch edncch a vych edncch sttnho zastupitelstv

Souvisejc ustanoven: 9 vymezen procesnch subjekt, 10 insolvenn soud, 11 dohldac innost soudu, 13 asistent soudce insolvennho soudu

Pokud jde o poznmku dlunka k oprvnn vyho soudnho ednka rozhodovat v insolvennch vcech, lze odkzat na 12 odst. 2 insolvennho zkona ve spojen s 10 odst. 3 zk. . 121/2008 Sb., o vych soudnch edncch a vych edncch sttnho zastupitelstv a o zmn souvisejcch zkon, kde lze vkladem a contrario k bodu p) tohoto odstavce dovodit, e vy soudn ednk je oprvnn v insolvennm zen vadn insolvenn nvrh odmtnout. (VS Praha 1 VSPH 537/2009-A-12 ve vci KSLB 57 INS 5134/2009)

Rozvrh prce jednak uruje soudce a psedc tvoc sent, samosoudce, asistenty soudc, vy soudn ednky a soudn vykonavatele, kte budou psobit v jednotlivch soudnch oddlench, jednak uruje zpsob rozdlen vc mezi jednotliv soudn oddlen; prostednictvm rozvrhu prce se vak t ve smyslu l. 38 odst. 1 vty druh Listiny zkladnch prv a svobod a 36 odst. 2 o. s. . stanov pslunost soudce. Spor nebo jinou prvn vc sm projednat a rozhodnout jen soudce (soudci a psedc tvoc sent nebo samosoudce) uren v souladu s rozvrhem prce. Jestlie by spor nebo jinou prvn vc projednal nesprvn obsazen soud, pak by lo o zmatenost ve smyslu 229 odst. 1 psm. f) o. s. ., a t o poruen stavnho principu vyjdenho v l. 38 odst. 1 vt prvn Listiny zkladnch prv a svobod, podle nho nikdo nesm bt odat svmu zkonnmu soudci (srovnej t zvry vyjden v rozhodnut Nejvyho soudu ze dne 22. 10. 2008, sp. zn. 21 Cdo 1222/2008). Odvolac soud proto z uvedench dvod dospl k zvru, e insolvenn soud byl pi rozhodovn vci nesprvn obsazen, a e tedy dolo k odnt astnkova zkonnho soudce, jestlie vc byla projednna a rozhodnuta v jinm soudnm oddlen, ne v soudnm oddlen, do kterho nleela podle zpsobu rozdlen vc mezi jednotliv soudn oddlen urenho ke dni, kdy vc dola soudu [ 42 odst. 1 psm. c) a 42 odst. 2 cit. zk.]. (VS Praha 3 VSPH 608/2010-B-33 ve vci KSPH 39 INS 2737/2010)

Judikatura: Pomr k vci me vyplvat pedevm z pmho prvnho zjmu soudce na projednvan vci. Tak je tomu v ppad, kdy soudce sm by byl astnkem zen, a na stran alobce i alovanho, nebo v ppad, e by mohl bt rozhodnutm soudu pmo doten na svch prvech (nap. kdyby jinak mohl bt vedlejm astnkem). Vylouen je tak soudce, kter zskal poznatky o vci jinm zpsobem, ne dokazovnm pi jednn (napklad jako svdek vnmal skutenosti, kter jsou pedmtem dokazovn). Soudcv pomr k astnkm nebo jejich zstupcm pak me bt zaloen pedevm na pbuzenskm nebo jemu obdobnm vztahu (viz 116 obanskho zkona), jemu na rove me bt v konkrtnm ppad vztah ptelsk i naopak neptelsk. V vahu pichz i vztah ekonomick zvislosti, nap. v souvislosti s vdeckou i jinou publikan innost soudce, v souvislosti se sprvou vlastnho majetku soudce apod. (rozhodnut Nejvyho soudu R sp. zn. 22 Cdo 172/2000 ze dne 22. 10. 2000). Z nvrhu na vylouen soudce Mgr. B. z projednvn a rozhodovn vci plyne, e k jeho podn vedly navrhovatele v zsad toliko okolnosti, je spovaj v postupu soudce v zen o projednvan vci. Takov okolnosti vak dle 14 odst. 4 o. s. . dvodem k vylouen soudce bt nemohou. Dvod k pochybnosti o nepodjatosti soudce v souzen vci samo o sob nezakld ani navrhovatelovo (soudcem i viteli . 1 a 3 ovem zsadn popran) tvrzen o dajnm ble nekonkretizovanm setkn Mgr. B. se zstupcem vitel . 1 a 3. Nutno dodat, e ani tvrzen o nepesn protokolaci prbhu pezkumnho jednn i schze vitel nem dn opory, nebo podle zpisu o tchto jednnch nebyly proti protokolaci vzneseny ze strany ptomnch (ani ze strany navrhovatele) dn nmitky. (VS Praha Nco 213/2008-B-60 ve vci MSPH 95 INS 2515/2008)

Asistent soudce insolvennho soudu in jednotliv kony insolvennho zen z poven soudce insolvennho soudu.

Asistent soudce insolvennho soudu

13

Souvisejc pedpisy: 3, 36a zk. . 6/2002 Sb., o soudech a soudcch, 10 zk. . 121/2008 Sb., o vych soudnch edncch a vych edncch sttnho zastupitelstv

Souvisejc ustanoven: 9 vymezen procesnch subjekt, 10 insolvenn soud, 11 dohldac innost soudu, 12 rozhodovn soudce a vyho soudnho ednka

Judikatura: Jako nedvodnou hodnot odvolac soud nmitku dlunice, e rozhodnut vydal nepoven soudce. Napaden usnesen vydal asistent soudce JUDr. M. L., piem z pedkldac zprvy z 30. 3. 2009 vyplv, e tmto konem jej povila soudkyn JUDr. M. N. Z 13 insolvennho zkona pitom vyplv, e asistent soudce insolvennho soudu me init jednotliv kony insolvennho zen z poven soudce insolvennho soudu. Odmtnut insolvennho nvrhu pro vady, o nm v posuzovan vci asistent soudce rozhodl, nen ani konem, kter by tento asistent nemohl provst [ 10 odst. 3 psm. p) zk. . 121/2008 Sb., o vych soudnch edncch, 36a odst. 5 zk. . 6/2002 Sb., o soudech a soudcch]. (VS Olomouc 2 VSOL 124/2009-A-22 ve vci KSOS 8 INS 90/2009)

Limitovan rozsah innosti vyho soudnho ednka dle 12 odst. 2 by ml peklenout svoj innost asistent soudce insolvennho soudu. Od asistenta insolvennho soudce vak ji z vlastn povahy tohoto institutu nelze oekvat samostatn meritorn rozhodovn, ale spe shromaovn podklad pro rozhodnut, pprava nvrhu rozhodnut a provdn dalch kon z poven soudu. Soudce nsledn rozhoduje na zklad kon provedench asistentem, co usnaduje jeho innost. Nic vak nebrn tak tomu, aby soudce insolvennho soudu povil asistenta samostatnm provdnm jednotlivch kon insolvennho zen, pokud to shled elnm. Protoe chyb legislativn vymezen rozsahu kon, je by asistent soudce insolvennho soudu byl oprvnn provdt, lze podprn pout zmnnou popsanou pravu poven pro innost vyho soudnho ednka. Nen pochyb o tom, e kony provdnmi vym soudnm ednkem me bt poven rovn asistent soudce jako kvalifikovan osoba s plnm prvnm vzdlnm, ppadn pesah v oprvnn je pak ji otzkou vvoje insolvenn praxe a legislativy.

astnci zen
(astenstv a vedlej astenstv v insolvennm zen)

Dl 2 14

(1) astnky insolvennho zen jsou dlunk a vitel, kte uplatuj sv prvo vi dlunku.

(2) Vedlej astenstv nen v insolvennm zen ppustn; ustanoven 16 odst. 2 tm nen doteno. Vklad k tomuto ustanoven viz koment k 15.

Nejde-li o pihlen vitele, jsou jin osoby uplatujc sv prvo v insolvennm zen astnky tohoto zen jen po dobu, po kterou insolvenn soud o tomto prvu jedn a rozhoduje.

(astenstv nepihlaovanch vitel)

15

K 14 a 15 1. astnky zen jsou osoby, o jejich prvech a povinnostech, nebo o jejich prvnm postaven m bt v zen rozhodovno. astnci zen maj prostednictvm realizace svch procesnch prv a povinnost vrazn vliv na cel prbh insolvennho zen. Insolvenn zkon je, na rozdl od pedchoz prvn pravy, postaven na principu, e prv astnci zen maj pedurovat prbh zen, a insolvenn soud vykonv nad jejich kony pouze dohled a svmi rozhodnut je stvrzuje. Dle 14 odst. 1 jsou tak astnky insolvennho zen dlunk a vitel, kte uplatuj sv prvo vi dlunku.

4. Za jin osoby ne pihlen vitele, kte uplatuj sv prva v insolvennm zen, lze pkladmo uvst: a) vitele s pohledvkou za majetkovou podstatou ( 168), b) vitele s pohledvkou postavenou na rove pohledvkm za majetkovou podstatou ( 169), c) osoby, kter se domhaj vydn majetku prostednictvm aloby na vylouen majetku z majetkov podstaty ( 225), d) soudn znalec oceujc majetkovou podstatu dlunka po dobu, kdy se rozhoduje o jeho odmn, e) insolvenn sprvce po dobu, kdy se rozhoduje o jeho odmn.

3. Vitel dlunka mohou bt jak prvnick, tak i fyzick osoby. Ustanoven 14 hovo v souvislosti s viteli sice obecn o osobch, kter uplatuj vi dlunkovi sv prvo, ale vkladem prostednictvm 15 je nutno dovodit, e se jedn pouze o osoby, kter mohou uplatnit vi dlunkovi svj nrok prostednictvm pihlky pohledvky. Rozdl v pojet astenstv v insolvennm zen v 14 odst. 1 a 15 insolvennho zkona je v asovm vymezen tohoto postaven. Zatmco pihlen vitel by v souladu s 14 odst. 1 mli bt astnky insolvennho zen po celou dobu jeho trvn, dal osoby uplatujc prva po dlunkovi pouze po dobu, po kterou insolvenn soud o jejich prvu jedn. Fakticky vak mezi nimi dn rozdl nen, protoe i v ppad pihlench vitel me zaniknout jejich ast v zen dve, ne bude zen ukoneno, a to nap. na zklad odmtnut pihlky pohledvky, na zklad vzet na vdom zptvzet pihlky pohledvky apod.

2. Dlunkem me bt jakkoliv fyzick i prvnick osoba, u n nen vyloueno uit zkona, vjimky jsou uvedeny v 6.

5. Ustanoven 14 odst. 2 vyluuje vedlej astenstv pro insolvenn zen, avak s vjimkou pravy vedlejho astenstv v incidennch sporech dle 16 odst. 2 zkona.

Souvisejc pedpisy: 19 o. s. .

Souvisejc ustanoven: 16 astenstv v incidennch sporech, 17 vstup do zen a zmna astnka zen, 18 pechod pihlen pohledvky z pvodnho vitele na nabyvatele, 19 nsledky pechodu pohledvky

Judikatura: Z obchodnho rejstku vedenho Mstskm soudem v Praze odvolac soud dle zjistil, e odvolatel byl jednatelem dlunka do 23. 4. 2008. V souasnosti je vak toliko jeho spolenkem, a nen tedy osobou oprvnnou jednat za dlunka ped soudem. (VS Praha 2 VSPH 274/2009 ve vci MSPH 89 INS 1970/2008)

(1) astnky zen v incidennch sporech jsou alobce a alovan, nen-li dle stanoveno jinak. 1. Dle 16 odst. 1 jsou astnky zen v incidennch sporech alobce a alovan. Ve vtin incidennch spor je jejich astnkem insolvenn sprvce. Vslovn stanovenou vjimku z tohoto pravidla pedstavuj nkter spory uveden v 159 odst. 1 psm. e) zkona. 3. V incidennch sporech o uren pravosti, ve a poad popen pohledvky dle 159 odst. 1 psm. a) je zpravidla astnkem zen insolvenn sprvce. Novela insolvennho zk. . 69/2011 Sb., v 16 vypustila odst. 2, kter stanovil, e insolvenn sprvce je astnkem ve vech incidennch sporech bu alobcem, nebo alovanm, pokud nebylo zkonem stanoveno jinak. Nov prava nepochybn souvis zejmna s 192, resp. 200 a nsl., kter umouj poprat pohledvku vitele jinm vitelem. Tato prava je procesn upravena co do rozsahu astnk zen, kdy v ppad popen pouze vitelem nen insolvenn sprvce astnkem z toho vzniklho incidennho sporu. Viz t koment k 200 a nsl. 2. Vet jednotlivch incidennch spor nalezneme v 159 odst. 1 zkona. (2) Vedlej astenstv v incidennch sporech je ppustn.

(astenstv v incidennch sporech)

16

4. V ppad reorganizace a oddluen me dojt k innmu popen pohledvky vitele i dlunkem, tedy osobou odlinou od osoby insolvennho sprvce. Novela . 69/2011 Sb. upravuje prbh spor o popen pohledvky v 336 pro reorganizaci a v 410 pro oddluen. V obou ppadech je astenstv v zench o uren popen pohledvky v zkon nov vslovn upraven. Pi popen nevykonateln pohledvky vitele v prbhu reorganizace i oddluen pouze dlunkem je tedy aloba podvna vitelem jen vi dlunku, astenstv insolvennho sprvce je tm vyloueno.

Souvisejc ustanoven: 192 popen pihlench pohledvek, 200 popen pohledvky pihlenm vitelem, 336 popen pohledvky v reorganizaci dlunkem, 410 popen pohledvky dlunkem pi oddluen formou spltek

Judikatura: Odvolac soud se shoduje se stanoviskem soudu prvnho stupn potud, e v ppad schvlen oddluen plnnm spltkovho kalende m popen nezajitn pohledvky ze strany dlunka stejn inek, jako popen ze strany insolvennho sprvce. Z toho ovem plyne, e je zsadn namst, aby vi obma poprajcm subjektm, kter maj z hlediska popen toton pohledvky v ppad schvlen oddluen stejn procesn postaven, byla podna incidenn aloba, tedy aby o shodnm popenm nroku bylo vi obma poprajcm vydno toliko jedno meritorn rozhodnut. Nutno vyjt z toho, e insolvenn sprvce a dlunk maj pi popen pohledvky v reimu schvlenho oddluen (v rozsahu shodnho popen) v incidennm zen postaven nerozlunch spolenk, je je dno specifiky insolvennho zkona. To mimo jin znamen, e chce-li bt vitel s incidenn alobou spn, mus jeho aloba na uren pohledvky smovat vi obma poprajcm (popeli-li tut pohledvku). Pitom ovem nen vyloueno, e propadn lhta k podn takov aloby pone bet, pop. i skon, ve vztahu ke kadmu z poprajcch odlin. Smuje-li toti aloba vi insolvennmu sprvci, mus bt podna u soudu do 30 dn od skonen pezkumnho jednn, jemu byl vitel ptomen, jinak do 15 dn pot, kdy vitel obdrel vyrozumn insolvennho sprvce o popen sv pohledvky s pouenm o nsledcch v ppad, e takovou alobu vas nepod ( 198 odst. 1 insolvennho zkona, 13 vyhl. . 311/2007 Sb.). Oproti tomu ve vztahu k dlunku mohou nastat inky popen, a kdy nastanou inky oddluen ( 410 odst. 2 ve spojen s 407 odst. 1 insolvennho zkona). Jeliko v textu 197, 198 a 410 insolvennho zkona ani v 13 provdc vyhl. . 311/2007 Sb., nen zeteln vyjdeno, e nezajitn vitel chce-li svoji popenou nevykonatelnou pohledvku v zen obhjit mus v ppad schvlen oddluen (do 30. 6. 2009 v ppad schvlen oddluen plnnm spltkovho kalende) podat incidenn alobu proti insolvennmu sprvci i proti dlunku, pokud oba jeho pohledvku popeli, je nezbytn, aby byl vitel s pohledvkou na tuto skutenost upozornn. Opan postup by znamenal rozpor se zsadami vyjdenmi v 5 insolvennho zkona, nebo insolvenn zen mus bt vedeno tak, aby dn z astnk nebyl nespravedliv pokozen. Z 13 cit. provdc vyhlky ve spojen s 410 insolvennho zkona se podv, e alovn m bt vdy ten, kdo pohledvku popel, a v pslunm vyrozumn o popen pohledvky by tedy ve smyslu ve uvedenho ml insolvenn sprvce vitele pouit, vi komu m alobu podat a jak dsledky se s nepodnm aloby ve stanoven lht poj. (VS Praha VSPH 544/2009-P6-8 ve vci KSUL 45 INS 857/2008)

5. V ppad popen vykonateln pohledvky vitele pouze dlunkem v reorganizaci i oddluen je pak mono dovodit, e pro inn veden sporu je postaujc, pokud je alujcm obdobn pouze dlunk, nikoliv insolvenn sprvce.

Ustanoven 17 brn tomu, aby do insolvennho zen dle 92 odst. 1 o. s. . k nvrhu vitele pistupoval dal astnk. Souasn 17 brn i tomu, aby dle 92 odst. 2
7) 8)

Vstup do zen7) a zmna astnka zen8) nejsou v insolvennm zen ppustn.

(Vstup do zen a zmna astnka zen)

17

92 odst. 1 obanskho soudnho du. 92 odst. 2 obanskho soudnho du.

o. s. . dochzelo k zmn astnka zen k nvrhu vitele se souhlasem alovanho a nslednm rozhodnutm insolvennho soudu. Uveden omezen je logick s ohledem na skutenost, e insolvenn zkon sm upravuje specilnm zpsobem postupy, kter nahrazuj tyto omezen procesn instituty dle o. s. . Ustanoven 18 e otzku pevodu nebo pechodu pihlen pohledvky v prbhu insolvennho zen, 107 e otzku pistoupen astnka do zen v insolvennm zen formou pipojen se k insolvennmu nvrhu novm vitelem, 129 a 130 pak e otzku zptvzet insolvennho nvrhu za situace, je-li insolvenn zen vedeno s vce viteli. Tyto speciln instituty zkona ve svm dsledku pesnji reaguj na poteby insolvennho zen a nahrazuj neppustn instituty vstupu do zen a zmny astnka zen. Skutenost, e instituty sanuj pouze situaci zmny astnk zen na stran vitele, je logickm dopadem charakteru insolvennho zen, kdy postaven dlunka jako takovho je pro vlastn insolvenn zen nezastupiteln a jakkoliv zmna jeho subjektu tedy nen ppustn.
Souvisejc ustanoven: 15 astenstv nepihlaovanch vitel, 16 astenstv v incidennch sporech, 18 pechod pihlen pohledvky z pvodnho vitele na nabyvatele, 19 nsledky pechodu pohledvky Souvisejc pedpisy: 92 o. s. .

(2) O nvrhu podle odstavce 1 rozhodne insolvenn soud do konce pracovnho dne nejble nsledujcho po dni, kdy mu takov nvrh doel; nestane-li se tak, m se po uplynut tto lhty za to, e insolvenn soud vydal rozhodnut, jm nvrhu vyhovl.

(1) Nastane-li v prbhu insolvennho zen skutenost, se kterou prvn pedpisy spojuj pevod nebo pechod pihlen pohledvky z pvodnho vitele na nabyvatele pohledvky, ani pvodn vitel ztrc zpsobilost bt astnkem zen, insolvenn soud rozhodne, e msto tohoto vitele vstupuje do insolvennho zen nabyvatel jeho pohledvky. Uin tak na zklad nvrhu vitele a po psemnm souhlasu nabyvatele jeho pohledvky. Pevod nebo pechod pohledvky, kter nevyplv pmo z prvnho pedpisu, je nutn doloit veejnou listinou nebo listinou9), na kter je edn ovena pravost podpis osob, kter ji podepsaly.

(Pechod pihlen pohledvky z pvodnho vitele na nabyvatele)

18

(3) Rozhodnut podle odstavce 1 vyd insolvenn soud tak tehdy, uin-li vitel a nabyvatel jeho pohledvky do protokolu u tohoto soudu spolen prohlen o tom, e nastala skutenost uveden v odstavci 1; odstavec 2 plat obdobn.

(4) Rozhodnut podle odstavc 1 a 3 se doruuje viteli, nabyvateli jeho pohledvky, dlunku a insolvennmu sprvci; tmto osobm se doruuje zvl. Odvoln proti nmu nen ppustn, insolvenn soud vak tmto rozhodnutm nen vzn.
9)

134 obanskho soudnho du.

K odst. 1 1. Insolvenn zkon obsahuje v 18 speciln prvn pravu procesnho nstupnictv, kter vyluuje v insolvennm zen aplikaci 107a o. s. . K nstupnictv dochz dle 18 odst. 1 pot, co nastane v prbhu insolvennho zen skutenost, s n prvn pedpisy spojuj bu pevod, nebo pechod pihlen pohledvky z vitele na jejho nabyvatele. Insolvenn soud m povinnost na zklad nvrhu pvodnho vitele rozhodnout o vstupu nabyvatele pohledvky do insolvennho zen. Stane se tak pot, co s tmto postupem vyslov nabyvatel pohledvky psemn souhlas. Pokud ke zmn v osob vitele dojde ze zkona, nen tato skutenost dle dokldna, postauje uveden odkazu na zkonn pedpis, z nj procesn nstupnictv vyplv. Pokud vak jde o pevod i pechod pohledvky, jen nevyplv pmo z prvnho pedpisu, bude existenci pevodu nebo pechodu pohledvky pvodn vitel povinen doloit veejnou listinou i listinou s edn ovenmi podpisy osob, kter ji podepsaly. Uveden postup odpovd stavu 256 o. s. ., jen upravuje zmnu astnka exekunho zen.

2. V praxi me nastat situace, kdy pvodn vitel nepod insolvennmu soudu nvrh na vydn usnesen o zmn v osob vitele. Bez existence nvrhu pvodnho vitele neme insolvenn soud o zmn v osob vitele rozhodnout. Insolvenn soud vak mus dbt na dn prbh insolvennho zen a ze zkona m povinnost dohlet nad dnm vymezenm okruhu astnk zen. Nebude-li ze strany pvodnho vitele nvrh podn, m bude psobena jma nebo jin koda, nabyvateli pohledvky, me se tento domhat po insolvennm soudu, aby v rmci dohldac innosti zjistil sprvn okruh pihlench vitel. Insolvenn soud k tomu me vyut vechny dostupn prostedky vetn uloen podkov pokuty. 3. Insolvenn zkon nem zvltn pravu k procesnmu nstupnictv dle 107 o. s. ., a proto bude pouvn v ppad takovto zmny nadle obansk soudn d. 4. K otzce veejn listiny je teba odkzat na 134 o. s. ., podle nj veejnou listinou jsou listiny vydan soudy esk republiky nebo jinmi sttnmi orgny v mezch jejich pravomoci, jako i listiny, kter jsou zvltnmi pedpisy prohleny za veejn. Tyto potvrzuj, e jde o nazen nebo prohlen orgnu, kter listinu vydal, a nen-li dokzn opak, i pravdivost toho, co je v nich osvdeno nebo potvrzeno.

K odst. 2 5. Ustanoven 18 odst. 2 stanov zmnu v osob vitele fikc spovajc v uplynut lhty pro rozhodnut insolvennho soudu k zamtnut nvrhu i rozhodnut o tom, e nvrhu se vyhovuje. Tato prava neobsahuje vslovn stanovenou povinnost soudu vydat rozhodnut o piputn nabyvatele pohledvky za pvodnho vitele do zen. Pesto je z tohoto ustanoven dovoditeln, e takov rozhodnut o pechodu pihlen pohledvky z pvodnho vitele na nabyvatele nutn je. Insolvenn soud tedy mus ve vci vydat rozhodnut i v tomto ppad, pestoe jeho rozhodnut ji bude mt pouze deklaratorn podobu, nebo bude vydvno s asovm odstupem pot, co fikc nastal stav vstupu nabyvatele do zen pihlen pohledvky pvodnho vitele. Vydn rozhodnut soudu je dleit z hlediska prvn jistoty vech astnk zen, protoe pesto, e by nastala fikce stavu, e soud nvrhu vyhovl, nen vyloueno, aby nsledn vydal negativn rozhodnut, kterm nvrhu nevyhov. Nabyvatel pohledvky by se v takovm p-

pad astnkem zen nestal. Tento zvr lze opt o 18 odst. 4, kter anuluje vzanost insolvennho soudu pedchozm rozhodnutm o nvrhu na vstup do zen, a to vetn situace, kdy se na zklad fikce dovozuje stav, e soud tomuto nvrhu vyhovl. 6. Z ve popsan konstrukce zmny v osob vitele vyplv, e v ppad postupu dle 18 zkona nepipad v vahu pouit 43 o. s. . Pokud tedy dojde k podn vadnho nvrhu na zmnu v osob vitele, nepichz v vahu odstrann tto vady vzvou insolvennho soudu. Takovm postupem by toti dolo k naruen konceptu neprodlenho rozhodnut s dopadem dle 18 odst. 2.

K odst. 3 7. Zjednoduenou variantou, pi n soudu nejsou pedkldny dn listiny, je postup, kdy vitel a nabyvatel jeho pohledvky uin u insolvennho soudu spolen prohlen o tom, e k pevodu nebo pechodu pihlen pohledvky mezi nimi dolo.

Judikatura: Otzky pedkldan mu (Nejvymu soudu pozn. autora) k een dovolatelkou ji zodpovdl v typov shodn vci, ve kter spolenost . vystupovala t jako dovolatelka, ve ve oznaenm usnesen sen. zn. 29 NSR 12/2009. Tam uzavel, e: 1. Nem-li astnk zen zpsobilost bt astnkem zen ji v dob zahjen zen, jde ve smyslu 104 odst. 1 o. s. . o neodstraniteln nedostatek podmnky zen, jen nutn vede k zastaven zen. 2. Procesn postupy popsan v 104 odst. 1 a 107 o. s. . pro ppad nedostatku podmnky zen spovajc v nedostatku zpsobilosti bt astnkem insolvennho zen [jm je ve smyslu 2 psm. h) a 14 odst. 1 insolvennho zkona tak vitel, kter uplatuje uspokojen svch prv vi dlunku v insolvennm zen pihlkou], jsou ve smyslu 7 odst. 1 insolvennho zkona pimen uplatniteln i v insolvennm zen, kdy takov postup nen v intencch posledn oznaenho ustanoven ani v rozporu se zsadami, na kterch spov insolvenn zen. 3. Zvr, e pihlka pohledvky odevzdan orgnu, kter ml povinnost ji doruit insolvennmu soudu, v dob (8. jna 2008), kdy ji byl pihlaovatel pohledvky (vitel T.) vymazn z obchodnho rejstku (od 7. jna 2008), byla podna nkm, kdo neml zpsobilost bt astnkem zen, nen vrazem pepjatho formalismu, nbr pilhavm uplatnnm procesnch pedpis zpsobem, jen odpovd prvn teorii i letit judikatue. 4. Dvodem pro zruen napadenho rozhodnut nen argument, e nkter soudy (na rozdl od soudu, kter napaden rozhodnut vydal) nepostupuj v souladu s judikaturou. 5. Podn dovolatelky datovan 9. jna 2008 k postupm dle 107 o. s. . nemohlo vst, nebo vitel T. neztratil zpsobilost bt astnkem zen po zahjen zen o jeho pihlce, nbr pedtm. Toto podn t nebylo podnm, jm by mohla bt zhojena vada pvodn pihlky spovajc v nesprvn oznaenm viteli. 6. Zmnu astnka zen vyluuje pro insolvenn zen (vetn t jeho fze, je se tk procesu pihlaovn pohledvek viteli) 17 insolvennho zkona. K tomu lze doplnit, e napaden rozhodnut nen v zvru, e dovolatelka se nestala procesn nstupkyn vitele T. v insolvennm zen, nesprvn jen proto, e v dob jeho vydn jet nebylo rozhodnuto

K odst. 4 8. Ustanoven 18 odst. 4 posledn vta explicitn uvd odvoditelnou skutenost, e soud nen rozhodnutm vydanm dle 18 vzn. Jde o procesn rozhodnut, kdy soud nezkoum vcnou sprvnost podklad k rozhodnut pikldanch, nbr pouze naplnn formlnch podmnek, na jejich zklad soud pipust vstup nabyvatele pohledvky do zen namsto vitele pvodnho.

Nicmn z odstavce 3 183 insolvennho zkona dle vyplv, e osoby, od kterch me vitel poadovat plnn podle odstavc 1 a 2, mohou pohledvku, kter by jim proti dlunku vznikla uspokojenm vitele, pihlsit jako pohledvku podmnnou, pokud ji nepihls vitel. Jestlie vak vitel takovou pohledvku pihls, mohou se j tyto osoby v rozsahu, v nm pohledvku uspokoj, v insolvennm zen domhat msto nj s tm, e pro jejich vstup do zen plat pimen 18; nvrh podle tohoto ustanoven mohou podat samy. Bylo-li v pezkoumvanm ppad zjitno, e vitel . 43 SG E. F. C. R. s. r. o. vi dlunku VVM p. s. r. o. sv pohledvky z titulu obou ve uvedench smluv o spltkovm prodeji pihlsil a odvolatel na zklad Prohlen o pistoupen ke smlouvm o spltkovm prodeji ze dne 23. 9. 2008 a vzvy ze dne 18. 2. 2010 vi tomuto viteli doposud nieho neplnil, pak k odvolatelov, by podmnn pihlce pohledvek (. 37), nelze pihlet. Proto pokud na danou situaci soud prvnho stupn aplikoval 185 insolvennho zkona a pihlku pohledvek odvolatele odmtl, pak se jedn o postup sprvn. Teprve v ppad, pokud odvolatel na zklad Prohlen o pistoupen ke smlouvm o spltkovm prodeji a na zklad vzvy vitele ze dne 18. 2. 2010 pohledvky vitele SG E. F. C. R. s. r. o. a ji v celm rozsahu i sten spln, m monost v rozsahu tohoto plnn svou pohledvku vi dlunkovi (z titulu regresu) msto shora oznaenho vitele uplatit a souasn podat nvrh na svj vstup do zen na msto uvedenho vitele ve smyslu 18 insolvennho zkona. (VS Olomouc 3 VSOL 300/2010-P37-8 ve vci KSOS 38 INS 6565/2009)

Tebae soud prvnho stupn v rozporu s citovanou prvn pravou ppustnosti odvoln astnky nesprvn pouil, nic to nemn na skutenosti, e navrhovatel podal odvoln proti rozhodnut soudu prvnho stupn, proti ktermu zkon opravn prostedek nepipout. Odvoln nen ppustn nejen proti kladnmu rozhodnut (to by nemohlo bt ji z povahy vci pro subjektivn neppustnost), kterm soud rozhodne o procesnm nstupnictv, ale t proti rozhodnut, kterm nvrh vitele podan podle prvho odstavce 18 soud zamtne. V obou ppadech se toti akcentuje role soudu prvnho stupn a rychlost jeho rozhodovn (nepichz v vahu ani jakkoliv odstraovn vad nvrhu) a ovem tak zmnitelnost rozhodnut, jestlie se v dalm prbhu insolvennho zen uke, e ke skuten zmn v osob vitele nedolo anebo dolo jinak. (VS Praha 1 VSPH 467/2009-A-74 ve vci KSPL 29 INS 2123/2008)

Prv tato smlouva (smlouva o postoupen pohledvky pozn. autora) vak byla jednoznanm dkazem pro zvr, e druhmu navrhovateli aktivn legitimace v dob rozhodovn soudu prvnho stupn nesvdila. Nelze toti smovat posouzen podmnek pro rozhodnut podle 18 insolvennho zkona o procesnm nstupnictv v dsledku zmny v osob vitele pihlen pohledvky, s posouzenm, zda navrhujcmu viteli svd aktivn vcn legitimace. Jinak eeno, okolnost, e soud v rozhodnut podle 18 odst. 1 nepipust navrhovan vstup nabyvatele pihlen pohledvky, nepeduruje posouzen, zda z hlediska podmnek stanovench hmotnm prvem nedolo ke zmn v osob vitele. Zvr soudu prvnho stupn, e na pedloen smlouv pvodn nebyly pedepsanm zpsobem oveny podpisy astnk smlouvy, sice ml svj vznam pro posouzen, zda jsou splnny vechny formln poadavky stanoven v 18 odst. 1 insolvennho zkona, nikoliv vak (sm o sob) pro zvr, zda druh navrhovatel je i nadle vitelem pihlen pohledvky. Odvolac soud provedl touto smlouvou dkaz a zjistil, e v jejm dsledku je vitelem pihlen pohledvky druhm navrhovatelem pan ing. J. . Ani v zen ped soudem prvnho stupn ani v zen ped soudem odvolacm nevyly najevo dn skutenosti, kter by z hlediska podmnek stanovench v 524 a nsl. ob. zk. tento zvr zpochybovaly. (VS Praha 1 VSPH 466/2009-A-83 ve vci KSPL 29 INS 2123/2008)

o zastaven zen o pihlce pohledvky vitele T. (zjevn nejde o vadu, kter by mohla mt vliv na sprvnost rozhodnut). Jestlie toti pohledvku do insolvennho zen pihlsil nkdo, kdo nem zpsobilost bt astnkem insolvennho zen, pak je vyloueno, aby insolvenn soud postupem dle 107 o. s. . uril (a nvrhu dovolatelky v tto vci vyhovl) procesnho nstupce takovho pihlaovatele na zklad skutenosti, je nastala ped podnm pihlky. (NS 29 NSR 16/2009 ve vci KSPH 39 INS 1852/2008)

Z textu posledn vty citovanho 18 odst. 4 insolvennho zkona, podle nho odvoln nen ppustn jen proti rozhodnut insolvennho soudu podle 18 odst. 1 a 3 insolvennho zkona, dovozuje odvolac soud, e proti usnesen, jm insolvenn soud nevyhovl nvrhu podle 18 odst. 1 insolvennho zkona, je ppustn odvoln. Podle 18 odst. 1, 3 insolvennho zkona soud vyhov (mus vyhovt) nvrhu pvodnho vitele na vstup nabyvatele jeho pohledvky vdy, pokud jsou splnny stanoven zkonn pedpoklady. Tyto pedpoklady jsou podle odvolacho soudu dostatenou zrukou spravedlivho procesu, a proto takov vklad 18 odst. 4 insolvennho zkona, podle nho proti vyhovujcmu rozhodnut soudu o nvrhu podle 18 odst. 1 insolvennho zkona nen odvoln objektivn ppustn, je v souladu se zsadou efektivity insolvennho zen [ 5 psm. a) insolvennho zkona] i zsadou vyjdenou v l. 36 Listiny zkladnch prv a svobod. S ohledem na stavn chrnn procesn principy vak nelze dovozovat objektivn neppustnost odvoln proti zamtavmu rozhodnut insolvennho soudu o nvrhu na vstup nabyvatele pohledvky do zen na msto pvodnho vitele. Odvolac soud je toho nzoru, e pokud je v insolvennm zen dosavadnm vitelem podn nvrh na vstup jeho prvnho nstupce do zen, kter m zkladn nleitosti podn ( 42 odst. 4 o. s. .), soud o tomto nvrhu rozhodne (mus rozhodnout) do konce pracovnho dne nejble nsledujcho po dni, kdy mu takov nvrh doel ( 18 odst. 2 insolvennho zkona). Dal pedpoklady pro vyhovujc rozhodnut o nvrhu jsou upraveny v 18 odst. 1 a 3 insolvennho zkona takto: 1. k prvn skutenosti dolo v prbhu zen (tj. po jeho zahjen), 2. pela nebo byla pevedena pihlen pohledvka, 3. pvodn vitel neztratil zpsobilost bt astnkem zen, 4. souhlas nabyvatele pohledvky, 5. forma listiny, dokldajc pevod nebo pechod, pokud ten neplyne ze zkona, i forma prohlen ( 18 odst. 3 insolvennho zkona) o skutenosti dle 18 odst. 1. Pokud nejsou splnny tyto pedpoklady podle 18 odst. 1 a 2 insolvennho zkona pro vyhovujc rozhodnut, soud ve lht podle 18 odst. 2 insolvennho zkona nvrhu nevyhov. V opanm ppad rozhodne o vstupu nabyvatele pohledvky do zen (proti vyhovujcmu usnesen nen ppustn odvoln, 18 odst. 4 insolvennho zkona). Jestlie vak o nvrhu na vstup, kter m zkladn nleitosti podn, ve lht podle 18 odst. 2 insolvennho zkona insolvenn soud nerozhodne (vyhovujcm i nevyhovujcm usnesenm), m se za to, e vydal rozhodnut, kterm nvrhu vyhovl. Zkon tedy konstruuje prvn fikci vyhovujcho rozhodnut, kter nastv bez ohledu na to, zda byly i nebyly splnny dal pedpoklady pro vyhovujc rozhodnut a prvn nstupce pvodnho vitele se uplynutm zkonn lhty stv procesnm nstupcem pvodnho vitele. Pot, co dojde k procesnmu nstupnictv ze zkona, je insolvenn soud povinen (jak vyplv z dvodov zprvy k 18 insolvennho zkona) tuto skutenost deklarovat usnesenm, v jeho vroku ozna den, kterm dolo ke zmn astnk, a uvede, kdo se stal nstupcem pvodnho vitele. Proti tomuto usnesen nen ppustn odvoln ( 18 odst. 4 insolvennho zkona). Insolvenn soud svm rozhodnutm o vstupu prvnho nstupce vitele do zen podle 18 odst. 1 insolvennho zkona, ani rozhodnutm, kterm pouze deklaruje vstup nabyvatele pohledvky do zen v dsledku fikce podle 18 odst. 2 insolvennho zkona nen vzn ( 18 odst. 4 insolvennho zkona) a v prbhu dalho zen o tom, kdo je ve vztahu k urit pohledvce vitelem, me rozhodnout optovn. Takovto rozhodnut ovem neme bt vrazem libovle soudu, nebo to by odporovalo poadavku prvn jistoty astnk zen a ve svm dsledku by bylo v rozporu s principem spravedlivho procesu. Soud proto me optovn rozhodnout o astenstv jen tehdy, pokud se v prbhu zen nov objev takov skutenosti, ze kterch vyplv, e ke zmn astnk nedolo (viz rovn dvodov zprva k 18 zk. . 182/2006 Sb.). V ppad, e takov skutenosti nov v zen vyjdou najevo, insolvenn soud ukon ast (nstupce) vitele, kter se stal astnkem na zklad rozhodnut podle 18 odst. 1 insolvennho zkona i na zklad fikce, jej vznik soud usnesenm deklaroval, s tm, e dle bude v zen pokraovat s pvodnm vitelem (procesnm pedchdcem vitele, jeho ast soud ukonil). Pokud by v mezidob dolo k zniku pvodnho vitele, bude soud postupovat podle 107 o. s. .

Souvisejc ustanoven: 9 vymezen procesnch subjekt, 17 vstup do zen a zmna astnka zen, 18 pechod pihlen pohledvky z pvodnho vitele na nabyvatele, 19 nsledky pechodu pohledvky, 159 druhy incidennch spor Souvisejc pedpisy: 107, 107a, 256 o. s. .

Odvolac soud proto nesouhlas s nzorem odvolatele, e pot, kdy nastane fikce podle 18 odst. 2 insolvennho zkona, neme insolvenn soud o procesnm nstupnictv (ve vztahu k pihlen pohledvce) v dnm ppad rozhodovat. I v tomto ppad soud o procesnm nstupnictv rozhodovat me, ale omezen. Monost jeho rozhodovn je vzna na to, e v zen vyjdou najevo nov skutenosti, ze kterch vyplv, e se zmnou v osob astnk je tomu jinak. (VS Olomouc 2 VSOL 308/2009-P1-12 ve vci KSOS 13 INS 267/2009)

3. Pro ppad pechodu pohledvky plat pro nstupce vitele i ppadn riziko aplikace sankce dle 178 a 179.

2. V incidennch sporech uvedench v 159 se stv astnkem zen nabyvatel pohledvky automaticky v okamiku, kdy bylo o jeho astenstv v insolvennm zen rozhodnuto postupem podle 18. Pro ely incidennch spor tedy nen nutn vydvat samostatn rozhodnut o zmn astnka zen.

1. Nabyvatel pohledvky se dle 19 stv astnkem insolvennho zen pot, co insolvenn soud podle 18 rozhodne o jeho vstupu do insolvennho zen vydnm rozhodnut ve lht podle 18 odst. 2, ppadn pot, co soud ve smyslu 18 odst. 2 nerozhodl pedpokldanm zpsobem. Vitel se tedy stv astnkem zen dle 18 odst. 2 okamikem innosti fikce. Na tomto stanoven okamiku zmny v osob vitele nic nemn vydn dodatenho usnesen dle 18 odst. 1 insolvennm soudem viz koment k 18. Pro nabyvatele pohledvky plat stav insolvennho zen v dob, kdy se stal jeho astnkem. Od tohoto okamiku tedy m veker prva jako astnk, jeho je procesnm nstupcem, a to vetn asti v incidennch sporech.

Nabyvatel pohledvky se stv astnkem insolvennho zen, jakmile insolvenn soud podle 18 rozhodne o jeho vstupu do insolvennho zen, a plat pro nj stav insolvennho zen v dob, kdy se stal jeho astnkem. Nabyvatel takto vstupuje na msto pvodnho vitele i do incidennch spor, kter se tkaj jm nabyt pohledvky.

(Nsledky pechodu pohledvky)

19

Souvisejc ustanoven: 9 vymezen procesnch subjekt, 17 vstup do zen a zmna astnka zen, 18 pechod pihlen pohledvky z pvodnho vitele na nabyvatele, 19 nsledky pechodu pohledvky, 159 druhy incidennch spor

(1) Ustanoven sti prvn hlavy tet obanskho soudnho du, kter se tkaj jednn za prvnickou osobu, stt a zemn samosprvn celky a zastoupen astnk zen, plat obdobn pro insolvenn zen a incidenn spory. (2) Odborov organizace me v insolvennm zen a v incidennch sporech zastupovat dlunkova zamstnance, jde-li o uplatovn jeho pracovnprvnch pohledvek.

(Jednn za astnky zen)

20

Odmnu advokta, kter byl ustanoven opatrovnkem astnka zen, plat stt, a to ve vi stanoven podle vyhl. . 177/1996 Sb., o mimosmluvn odmn ve znn pozdjch pedpis (advoktn tarif).

Zmna v okruhu fyzickch osob, je jsou oprvnny jednat za osobu prvnickou, sama o sob neme bt dvodem ke zpochybnn uzaven dohody o zastupovn a soudu pedloenmu prkazu pln moci. Je zcela vc zastoupen prvnick osoby, jak rozhodnut v tomto smru pijme a zda ppadn zmn sv rozhodnut o udlen pln moci. Jen tehdy, jestlie by sama zastoupen prvnick osoba pedloila jako prkaz o nov uzaven dohod o zastupovn novou plnou moc, by mohl soud vyvozovat odpovdajc zvry ze skutenosti, e jmnem zastoupen prvnick osoby jedn neoprvnn zmocnnec. (VS Praha 1 VSPH 701/2009-P10-9 ve vci KSPL 54 INS 3007/2009)

Judikatura: V danm ppad odvolac soud ze spisu zjistil, e insolvenn soud vychzel od potku zen z toho, e osobou oprvnnou jednat v zen za dlunka je sprvce podniku Mgr. J. H. Postupoval tak pesto, e ho odvolac soud v usnesen j. MSPH 94 INS 3504/2008, 2 VSPH 87/2009-A-37 ze dne 12. 3. 2009 upozornil na obsah usnesen sp. zn. 29 Cdo 699/2008 ze dne 22. 5. 2008, v nm se Nejvy soud esk republiky vyjdil k otzce, zda platn prvn prava piznv sprvci podniku dlunka postaven jeho zstupce v konkursnm zen, a zdraznil, e zvry vyjden Nejvym soudem esk republiky dopadaj i na zen insolvenn. (VS Praha 2 VSPH 201/2009-B-13 ve vci MSPH 94 INS 3504/2008)

K odst. 2 2. Speciln pravou uvedenou v 20 odst. 2 je prava, podle n odborov organizace me v insolvennm zen i v incidennch sporech zastupovat dlunkova zamstnance, jde-li o uplatovn jeho pracovnprvnch pohledvek. Jde tu o speciln pravu navazujc na 26 odst. 1 o. s. ., je potvrzuje oprvnn odborov organizace v zen zastupovat astnka, kter je jejm lenem. Specilnost pravy dle insolvennho zkona spov tedy v tom, e pro poteby insolvennho zen me odborov organizace zastupovat astnka i za situace, e nen lenem odborov organizace, nbr pouze dlunkovm zamstnancem. Odborovou organizac pak nutn nemus bt pouze odborov organizace vyvjejc innost v podniku padce, nbr jakkoliv odborov organizace, je se rozhodne v insolvennm zen zastupovat zjmy zamstnanc dlunka.

K odst. 1 1. Ustanoven 20 v odst. 1 odkazuje na pravu tkajc se jednn za prvnickou osobu, stt a zemn samosprvn celky a zastoupen astnk v zen pro poteby insolvennho zen a incidennch spor obsaena v 18 a nsl. o. s. . Z toho vyplv, e k zastoupen dochz na zklad zkona dle 22 a nsl. o. s. ., na zklad pln moci dle 24 a nsl. o. s. . a na zklad rozhodnut insolvennho soudu dle 29 a nsl. o. s. .

Souvisejc ustanoven: 14 astenstv a vedlej astenstv v insolvennm zen, 15 astenstv nepihlaovanch vitel, 16 astenstv v incidennch sporech, 17 vstup do zen a zmna astnka zen, 18 pechod pihlen pohledvky z pvodnho vitele na nabyvatele, 19 nsledky pechodu pohledvky Souvisejc pedpisy: 18 a 35a o. s. ., vyhl. . 177/1996 Sb., advoktn tarif

Podle nzoru odvolacho soudu vak dlunk nespluje pedpoklad pro to, aby mu mohl bt ustanoven zstupce, spovajc v tom, e to vyaduje ochrana jeho zjm. Clem insolvennho zen tak, jak je definovn v 1 insolvennho zkona, je een padku, poppad hrozcho padku dlunka, nkterm ze stanovench zpsob tak, aby dolo k uspodn majetkovch vztah k osobm dotenm dlunkovm padkem a k co nejvymu a zsadn pomrnmu uspokojen dlunkovch vitel. Insolvenn zen nen zenm, ve kterm se provd sloit prvn dokazovn skutenost, nejedn se o klasick sporn soudn zen. Realizaci cle insolvennho zen provd insolvenn sprvce, jeho veker innost podlh dohldac innosti insolvennho soudu ( 11 insolvennho zkona). S ohledem na uveden cl insolvennho zen a kol insolvennho sprvce v tomto zen proto nen splnna zkonn podmnka poadavku ochrany zjm astnka pro ustanoven zstupce. Dlunk odvoduje svoji dost o ustanoven zstupce z ad advokt skutenost, e navrhovatel vitel podal insolvenn nvrh na dlunka podvodn a e nen dna jeho aktivn vcn legitimace pro neplatnost postupn smlouvy. K tomu je vak nutno uvst, e skutenosti uveden v insolvennm nvrhu a pihlkch pohledvek vitel, tedy i navrhovatele, budou pezkoumny v rmci insolvennho zen insolvennm soudem, ppadn v rmci innosti insolvennho sprvce podlhajc dohldac innosti insolvennho soudu. Dlunk se v tomto zen navc doke vyjadovat ke svm prvm a povinnostem, podvat vyjden a procesn nvrhy, o em svd jeho podn ve spise. Podle nzoru odvolacho soudu tedy ji samotn povaha insolvennho zen nevyaduje, aby dlunku byl soudem ustanoven zstupce, a to ani zstupce z ad advokt, i kdyby dlunk sploval pedpoklady pro osvobozen od soudnch poplatk, ktermi se z dvodu nadbytenosti odvolac soud ji nezabval. (VS Olomouc 3 VSOL 338/2010-A-21 ve vci KSOS 33 INS 6406/2010)

Ustanoven 9 odst. 5 advoktnho tarifu dopad vslovn jen na odmnu opatrovnka ustanovenho soudem astnku zen, jeho pobyt nen znm, jemu se nepodailo doruit na znmou adresu v cizin, kter byl stien duevn poruchou nebo z jinch zdravotnch dvod se neme nikoliv jen po pechodnou dobu astnit zen, nebo kter nen schopen srozumiteln se vyjadovat. U opatrovnka ustanovenho pro nkter z tchto taxativn uvedench dvod se pro stanoven odmny povauje za tarifn hodnotu stka 500 K, j odpovd odmna ve vi 300 K za jeden kon ( 7 bod 1 advoktnho tarifu). (VS Praha 1 VSPH 435/2010-B-24 ve vci MSPH 96 INS 2752/2009)

Insolvenn sprvce a dal sprvci

(Seznam insolvennch sprvc)

Dl 3 21

(1) Insolvenn sprvce se ustanovuje ze seznamu insolvennch sprvc, kter vede Ministerstvo spravedlnosti (dle jen ministerstvo). (2) Nleitosti seznamu insolvennch sprvc, daje do nj zapisovan, jeho lenn, veden a podmnky zpisu do nj a vznik prva vykonvat innost insol-

(3) Insolvennm sprvcem se pro ely tohoto zkona rozum i hostujc insolvenn sprvce.

vennho sprvce a hostujcho insolvennho sprvce upravuje zvltn prvn pedpis9a).

K odst. 1 1. Insolvenn sprvce je ve smyslu 9 psm. d) zkona procesnm subjektem insolvennho zen. Podle judikatury vznikl ji podle zkona o konkursu a vyrovnn je mono jej oznait z hlediska jeho postaven za veejnho initele sui generis. V prvn praxi vak existuje i opan nzor, e insolvenn sprvce je pi vkonu sv innosti podnikatelem v soukromoprvnch vztazch, kter se d insolvennm zkonem, podobn jako nap. likvidtor. Tento nzor vychz z toho, e kdyby byl sprvce veejnm initelem, musel by mt tento status piznn zkonem, musel by za jeho jednn nst stt odpovdnost, nemohli by si jej zvolit sami vitel, nemohl by bt ekonomicky ve ztrt, jeho jednn by muselo mt v tto rovni i trestnprvn konsekvence a naopak by podlhal zven ochran apod. Insolvenn sprvce vykonv svou innost ukldanou mu dle zkona v mandtu udlenm mu insolvennm soudem, jmenujcm ho pro konkrtn insolvenn zen. Z 21 odst. 1 vyplv, e centrln seznam insolvennch sprvc vede Ministerstvo spravedlnosti esk republiky, kter je tedy i zodpovdn za zpsob veden seznamu co do plnosti, dnosti a sprvnosti.

K odst. 2 2. Do seznamu insolvennch sprvc je zapisovna fyzick osoba, veejn obchodn spolenost, zahranin obchodn spolenost nebo sdruen, kter poskytuje stejn zruky ruen spolenk jako v. o. s. a je zaloena podle prvnho du lenskho sttu Evropsk unie nebo Dohody o evropskm hospodskm prostoru, za podmnek, je jsou dle specifikovny v zkon o insolvennch sprvcch.

a) b) c) d) e) f)

4. K 21 odst. 2 psm. b) je teba zdraznit, e veejn obchodn spolenost vykonvajc innost insolvennho sprvce mus jako celek obdobn splovat podmnky kladen na fyzick osoby jako insolvenn sprvce. Oprvnn veejn obchodn spolenosti provdt innost insolvennho sprvce je zde odvozeno od osoby tzv. ohlenho spolenka, tedy osoby, jejm prostednictvm bude innost insolvennho sprvce vykonvna. Tento ohlen spolenk je osobou se sloenou zkoukou resp. zvltn zkoukou insolvennho sprvce.
9a)

3. Mezi zkladn podmnky pro vkon innosti insolvennho sprvce nle: pln zpsobilost k prvnm konm, vysokokolsk vzdln magisterskho studijnho programu, sloen zkouka insolvennho sprvce nebo rozdlov zkouka insolvennho sprvce, bezhonnost, uhrazen sprvn poplatek ve vi 5 000 K, uzaven smlouva o pojitn odpovdnosti za kodu, kter by mohla vzniknout v souvislosti s vkonem funkce insolvennho sprvce.

Zkon . 312/2006 Sb., o insolvennch sprvcch, ve znn zkona . 296/2007 Sb.

K odst. 3 5. Postaven hostujcho insolvennho sprvce je upravovno v 27 a nsl. zk. . 312/2006 Sb., o insolvennch sprvcch. Tato prava umouje fyzickm osobm, kter nejsou obany esk republiky, i prvnickm osobm, kter nejsou registrovny na zem esk republiky v rmci jednotnho ekonomickho prostoru zem Evropsk unie, vykonvat innost insolvennho sprvce za rovnch podmnek s insolvennmi sprvci, registrovanmi v insolvennm rejstku dle podmnek insolvennho zkona a navazujcch prvnch pedpis. Za hostujcho insolvennho sprvce pitom dle 2 odst. 3 zk. . 312/2006 Sb., o insolvennch sprvcch, me bt oznaen jen sttn pslunk lenskho sttu Evropsk unie, lenskch stt Dohody o evropskm hospodskm prostoru nebo vcarsk konfederace, kter vykonv funkci insolvennho sprvce v jinm lenskm stt. K odst. 4 6. Dle l. LXIII zk. . 223/2009 Sb. zen zahjen pede dnem nabyt innosti tohoto zkona a do tohoto dne neskonen se dokon a prva a povinnosti s nimi souvisejc se posuzuj podle dosavadnch prvnch pedpis. Skutenost, e insolvenn sprvce byl ustanoven v zen do 1. 1. 2010 a nen k 1. 1. 2010 osobou nadle zapsanou v seznamu insolvennch sprvc, nen pmm dvodem pro jeho odvoln z funkce.

Souvisejc ustanoven: 24 podjatost insolvennho sprvce, 25 ustanoven insolvennho sprvce, 26 odvoln proti ustanoven insolvennho sprvce, 28 zmna insolvennho sprvce, 31 odvoln insolvennho

Judikatura: Pokud jde o vvody odvolatele, e dlunk netvo koncern s dlunky C. H., a. s. (vc je vedena u Krajskho soudu v st nad Labem pod sp. zn. KSUL 46 INS 13831/2010; dne 1. 12. 2010 byla tomuto dlunkovi povolena reorganizace a funkci sprvkyn tohoto dlunka vykonv Ing. V. J. V.) a S., a. s. (vc je vedena u Krajskho soudu v st nad Labem pod sp. zn. KSUL 46 INS 2933/2010; dne 10. 12. 2010 byl na majetek tohoto dlunka prohlen konkurs a funkci sprvkyn tohoto dlunka vykonv Ing. V. J. V.), konstatuje odvolac soud, e tyto vhrady nelze podadit pod dn z ppustnch odvolacch dvod uvedench v 26 insolvennho zkona. een odvolatelem podsouvan otzky, s km dlunk tvo i netvo koncern, je pro eventuln odvoln sprvkyn bezpedmtn, nebo uren osoby insolvennho sprvce pedsedou insolvennho soudu nepodlh pezkumu odvolacho soudu; ostatn insolvenn soud je urenm pedsedy insolvennho soudu vzn ( 25 odst. 2 insolvennho zkona). V dan vci uril pedseda insolvennho soudu opatenm ze dne 16. 12. 2010 (A-36) za insolvenn sprvkyni Ing. V. J. V., co soud I. stupn v napadenm bod III. vroku usnesen sprvn respektoval. V situaci, kdy Ing. V. J. V. je osobou zapsanou v seznamu insolvennch sprvc vedench Ministerstvem spravedlnosti R ( 21 odst. 1 insolvennho zkona), spluje nepochybn t podmnky pro sv ustanoven do funkce insolvennho sprvce. Pokud jde o nmitky podjatosti sprvkyn spovajc v monm stetu zjm rznch astnk insolvennho zen, zjistil ze spisu odvolac soud, e soud I. stupn usnesenm ze dne 20. 1. 2011 (B-6) ve znn opravnho usnesen ze dne 1. 2. 2011 (B-8) k nvrhu sprvkyn ustanovil v insolvennm zen oddlenho sprvce K., v. o. s. prv pro ppady sprvkyn zjitnho stetu zjm mezi nktermi pohledvkami a zvazky dlunka a S., a. s. Za popsanho stavu, kdy soud I. stupn postupem podle 34 insolvennho zkona ji sprvn reagoval na nkter ppady, pro n je sprvkyn vylouena z nkterch kon pro svj pomr jen k nktermu z dlunkovch vitel a kdy nen dvod pochybovat o tom, e by tm byl ovlivnn celkov zpsob vkonu prv a povinnost sprvkyn, je odvolac soud toho nzoru, e zde nejsou dn dvody pro vylouen Ing. V. J. V. z funkce sprvkyn. (VS Praha 1 VSPH 123/2011-A-52 ve vci KSUL 46 INS 10249/2010)

sprvce, 32 zprotn insolvennho sprvce, 35 zvltn insolvenn sprvce, 81 podkov pokuta Souvisejc pedpisy: zk. . 312/2006 Sb., o insolvennch sprvcch

K odst. 2 4. Ustanoven 22 v odstavci 2 umouje ustanovit insolvennm sprvcem i osobu mimo seznam insolvennch sprvc. Takovto krok insolvennho soudu, za splnnch podmnek dle 22 odst. 2, by ml bt nutn krokem zcela mimodnm. Je opodstatnnm za situace, kdy poteby insolvennho zen vyaduj vysoce specifickou charakte-

3. Dvodem pro odmtnut funkce insolvennho sprvce me bt i prohlen o jeho vytenosti v jinch insolvennch zench. Je vak teba k tomuto uvst, e insolvennmu sprvci nic nebrn, aby ve chvli zjitn sv pln vytenosti tuto oznmil insolvennmu soudu. V dsledku toho si lze pedstavit een nap. asov omezenm vyjmutm insolvennho sprvce z rozhodovn o pidlen vci.

2. Pokud vak dvody k odmtnut funkce nejsou objektivn dny, jedn se ze strany insolvennho sprvce o nedvodn odmtn vkonu funkce. Insolvenn soud by ml z tohoto pstupu vyvodit vi insolvennmu sprvci sankn dsledky. Sankc by mohlo bt uloen pokuty dle 81, ppadn sankce dle 13 odst. 2 zk. . 312/2006 Sb., o insolvennch sprvcch, spovajc v podntu insolvennho soudu ke zruen povolen nebo zvltnho povolen insolvennmu sprvci Ministerstvem spravedlnosti.

K odst. 1 1. Ustanoven insolvennm sprvcem lze odmtnout jen z velmi vnch dvod. Takovmi dvody mohou bt zvan zdravotn i osobn problmy osoby ustanoven do funkce nebo jej mon podjatost v zen. O existenci tchto dvod je insolvenn sprvce povinen insolvenn soud informovat neprodlen pot, kdy byl ustanoven do funkce nebo zjist existenci dvod pro odmtnut funkce. Tyto dvody mus bt pesn specifikovny. V dnm ppad nepostauje obecn prohlen o tom, e dotyn funkci odmt. Insolvenn soud uveden dvody pezkoum. Nutnost posoudit konkrtn dvody vedouc k odmtnut ustanoven insolvennm sprvcem vyplv z povinnost insolvennho soudu provst v rmci dohledov innosti kontrolu, zda odmtnut ustanoven insolvennm sprvcem nem pouze spekulativn charakter.

(2) Nelze-li insolvennho sprvce vybrat ze seznamu insolvennch sprvc, je mon jm ustanovit i fyzickou osobu, kter spluje obecn a kvalifikan pedpoklady pro zpis do seznamu a se svm ustanovenm souhlas.

(1) Osoba zapsan do seznamu me sv ustanoven insolvennm sprvcem odmtnout, jen m-li pro to dleit dvody.

(Odmtnut funkce insolvennho sprvce)

22

Judikatura: Jak ji Vrchn soud v Praze zdraznil nap. ve svm usnesen j. MSPH 76 INS 8711/2009, 3 VSPH 1090/2010-B-261 ze dne 4. 1. 2011, soust koncepce insolvennho zkona je i psoben insolvennho sprvce jakoto maximln profesionalizovan osoby, u n jsou podmnky vzniku oprvnn vykonvat tuto innost, vetn veden seznamu tchto sprvc, upraveny zvltnm zkonem, a to zk. . 312/2006 Sb., o insolvennch sprvcch. Odborn zpsobilost pro vkon funkce insolvennho sprvce (u veejn obchodn spolenosti zpsobilost ohlenho spolenka) je zajitna novmi oproti pedchoz prvn prav psnjmi kvalifikanmi pedpoklady (poadavek vysokokolskho vzdln magisterskho studijnho programu a sloen pslun odborn zkouky organizovan Ministerstvem spravedlnosti); psnji jsou vymezeny i podmnky bezhonnosti a dostatenho materilnho zabezpeen nutnho ke kryt rizika ppadn kody, za ni insolvenn sprvce z titulu sv funkce odpovd (viz minimln limit pojistnho plnn a minimln standardy pojitn upraven ve smyslu 39 cit. zkona vyhl. . 314/2007 Sb.). Splnn podmnek pro vznik prva vykonvat innost insolvennho sprvce ovuje a vydnm povolen (zvltnho povolen) dle 6 nebo 8 zkona o insolvennch sprvcch aprobuje Ministerstvo spravedlnosti, kter tak vede seznam tchto insolvennch sprvc jako soust veejnho insolvennho rejstku. Osobm zapsanm v seznamu sprvc podle dosavadnch prvnch pedpis (podle 1 vyhl. . 476/1991 Sb.) zstalo k 1. 1. 2010 (po 2 letech od innosti zkona o insolvennch sprvcch) oprvnn vykonvat innost insolvennho sprvce zachovno, jen pokud k uvedenmu datu, za podmnek stanovench zkonem o insolvennch sprvcch, zskaly od Ministerstva spravedlnosti k vkonu tto innosti povolen (viz pechodn ustanoven v 40 a 41 cit. zkona). Uveden koncepn vchodiska jsou v insolvennm zkon vyjdena pedpokladem, e osoba zapsan v seznamu insolvennch sprvc je nejen odborn zpsobil tuto funkci v insolvennm zen vykonvat, ale je tak bez dalho pipraven takov sv angam pijmout. Proto podle 22 odst. 1 insolvennho zkona me v konkrtn vci osoba zapsan v seznamu insolvennch sprvc sv ustanoven insolvennm sprvcem odmtnout jen z dleitch dvod, pro n nastanou-li a v prbhu zen me bt ze sv funkce dle 31 insolvennho zkona (i bez nvrhu) odvolna. Tmito dleitmi dvody mohou bt jen okolnosti, kter objektivn vzato trvale (i alespo dlouhodob) insolvennmu sprvci znemouj jeho funkci vykonvat. Me jt jak o situaci, kdy insolvenn sprvce pozbyl pedpoklady nezbytn pro svj zpis do seznamu insolvennch sprvc, tak typicky me jt i o podjatost sprvce ve vztahu k vci nebo k jejm astnkm dle 24 insolvennho zkona (pokud nejde o dl vylouen sprvce, kter lze eit ustanovenm oddlenho sprvce dle 34 insolvennho zkona) nebo zdravotn i jin zvan dvody spovajc v osobn situaci sprvce. Zdravotn i jin osobn indispozice insolvennho sprvce vak pedstavuje pekku jeho setrvn ve funkci, jen pokud je doloeno, e objektivn vkonu jeho funkce brn, a to v dlouhodobm asovm horizontu. Pokud by tato pekka byla rzu pouze pechodnho, nen namst odvoln insolvennho sprvce, ale ustanoven jeho zstupce dle 33 insolvennho zkona. Odvoln insolvennho sprvce m zpravidla pedchzet jeho slyen. Upustit od nj me soud (vjimen) v ppad, e dleit dvody pro postup dle 31 odst. 1 insolvennho zkona jsou zcela zejm a osvden. Nelze poutt ze zetele, e insolvenn zen m probhat maximln rychle a hospodrn [ 5 psm. a) insolvennho zkona], a e zmna v osob insolvennho sprvce pedstavuje vdy jist retardan zsah do insolvennho zen. Proto nen-li zmna insolvennho sprvce vynucena zvanmi zvadami v jeho innosti, kter odvoduj jeho zprotn funkce ( 32 insolvennho zkona), anebo nen-li zaloena rozhodnutm samotnch vitel (usnesenm schze vitel o odvoln sprvce dle 29 insolvennho zkona), me soud ukonit psoben insolvennho sprvce v dan vci (dle 31 insolvennho zkona ho odvolat) jen za podmnek shora popsanch. Z toho hlediska nen zsadn podstatn,

ristiku osoby insolvennho sprvce. Souasn je teba doplnit, e podmnkou je nemonost dohledat a ustanovit vhodnou osobu z ad insolvennch sprvc dn zapsanch v seznamu. K tto prav je nutno poukzat na 35 a koment k monosti ustanovit zvltnho insolvennho sprvce, kterto institut v podstat samostatn upravuje een jinak pedjman 22 odst. 2.

zda odvoln z funkce navrhl sm insolvenn sprvce, anebo zda je navrhl vitelsk orgn, i zda soud et dvody pro odvoln sprvce bez takovho nvrhu. V danm ppad nebyl insolvenn sprvce ustanoven do funkce postupem dle 29 odst. 1 a 3 insolvennho zkona (tj. na zklad rozhodnut vitel pijatho na schzi vitel konan po rozhodnut o padku), nbr byl do funkce ustanoven jako osoba uren ze seznamu insolvennch sprvc opatenm pedsedy insolvennho soudu v rozhodnut o padku ze dne 8. 4. 2011. Jeho odmtnut funkce insolvennho sprvce v dan vci a odvoln z tto funkce podle 22 odst. 1 a 31 insolvennho zkona (jak je uplatnil podnm ze dne 11. 4. 2011) by tedy bylo opodstatnno, jen pokud by prokzal, e jsou tu nkter ze shora popsanch dleitch dvod, pro kter lze povaovat dn vkon jeho funkce za objektivn vylouen. Takovmi dvody ovem neme bt jak ji vysvtleno sprvcovo pracovn vyten jinmi insolvennmi (i konkursnmi) vcmi, kter spravuje. Protoe jin relevantn pekky vkonu sv funkce v dan vci insolvenn sprvce netvrdil (ani nevyly jinak najevo), soud prvnho stupn sprvn jeho nvrh na odvoln z funkce zamtl. (VS Praha 3 VSPH 521/2011-A-29 ve vci MSPH 79 INS 13772/2010) Souvisejc ustanoven: 21 seznam insolvennch sprvc, 24 podjatost insolvennho sprvce, 25 ustanoven insolvennho sprvce, 26 odvoln proti ustanoven insolvennho sprvce, 28 zmna insolvennho sprvce, 31 odvoln insolvennho sprvce, 32 zprotn insolvennho sprvce, 35 zvltn insolvenn sprvce, 81 podkov pokuta Souvisejc pedpisy: 13 zk. . 312/2006 Sb., o insolvennch sprvcch

2. Minimln limit pojistnho plnn a minimln standardy pojistnch smluv insolvennch sprvc jsou stanoveny vyhl. . 314/2007 Sb. Minimln limit pojistnho plnn z pojitn odpovdnosti za kodu, kter by mohla vzniknout v souvislosti s vkonem funkce insolvennho sprvce nebo s innost jeho zamstnanc (dle jen pojitn), se pro fyzick osoby stanov stkou 1 000 000 K. Pro veejnou obchodn spolenost a zahranin spolenost je pak minimln limit pojistnho plnn stanoven stkou

1. Insolvenn sprvce dle 23 uzavr smlouvu o pojitn sv zodpovdnosti za kodu, kter vznik v souvislosti s vkonem funkce nebo s innost jeho zamstnanc po dobu jejho trvn. Pojitn je paulnm nkladem, jen je dle 6 odst. 1 psm. f) a 8 odst. 1 psm. c) zkona o insolvennch sprvcch podmnkou pro zpis do seznamu insolvennch sprvc a pro jeho nsledn ustanoven jako insolvennho sprvce. Insolvenn soud v ppad, kdy hodl ustanovit insolvennho sprvce ze seznamu insolvennch sprvc tedy nebude muset zjiovat, zda pojitn bylo uzaveno i nikoliv, nebo existence takovho pojitn bude podmnkou pro zapsn do seznamu. Insolvenn sprvce nem nrok na nhradu uhrazenho pojistnho v zen, kde je ustanoven sprvcem.

Insolvenn sprvce uzave na svj nklad smlouvu o pojitn odpovdnosti za kodu, kter by mohla vzniknout v souvislosti s vkonem jeho funkce nebo s innost jeho zamstnanc pro celou dobu trvn jeho funkce.

(Pojitn insolvennho sprvce)

23

1 000 000 K nsobenou potem ohlench spolenk tto spolenosti, jejich prostednictvm vykonv funkci insolvennho sprvce. Lze konstatovat, e uveden limit pojitn pokrv pouze zkladn rizika spojen s innost insolvennch sprvc. V mnoha ppadech se jev nezbytn zvltn pipojitn, a to nap. pro ely provozovn podniku, kdy insolvenn sprvce uzavr smlouvy o vrovm financovn dle 41.
Souvisejc ustanoven: 21 seznam insolvennch sprvc, 23 pojitn insolvennho sprvce, 25 ustanoven insolvennho sprvce, 37 odpovdnost insolvennho sprvce za kodu a jinou jmu, 38 odmna a nhrada hotovch vdaj insolvennho sprvce, 41 smlouva o vrovm financovn

Souvisejc pedpisy: 6, 8 zkona o insolvennch sprvcch

2. O dvodnosti oznmen o podjatosti insolvennho sprvce rozhoduje insolvenn soud, proti rozhodnut nen ppustn odvoln. Pestoe nic nebrn tomu, aby o podjatosti insolvennho sprvce bylo rozhodovno formou samostatnho usnesen, zd se eln pojmout rozhodnut o podjatosti insolvennho sprvce jako soust rozhodnut insolvennho soudu o odvoln insolvennho sprvce dle 31. Posouzen otzky podjatosti ve svm dsledku toti nutn mus vst k odvoln insolvennho sprvce nebo k rozhodnut o tom, e odvoln nebude. Podjatost insolvennho sprvce pak bude tvoit pedbn posuzovanou otzku.

K odst. 1 1. Specifikace podmnek danch pro zvr o podjatosti insolvennho sprvce je shodn s podmnkami stanovenmi pro podjatost soudce a psedcch dle 14 o. s. . Pokud tedy insolvenn sprvce zjist indicie o monm pomru sv osoby k vci nebo k osobm astnk zen, zpochybujc jeho nepodjatost, je povinen tyto dvody oznmit insolvennmu soudu. K uveden tchto dvod by ml sprvce rovn sdlit, zda se sm za podjatho povauje i nikoliv. Obdobn by domnnku podjatosti sprvce ml insolvennmu soudu neprodlen oznmit i insolvenn vitel i dlunk.

(2) Veejn obchodn spolenost, kter je ustanovena insolvennm sprvcem, oznm insolvennmu soudu neprodlen, kdo z jejch spolenk bude jejm jmnem funkci insolvennho sprvce vykonvat; odstavec 1 plat pro tohoto spolenka obdobn.

(1) Insolvenn sprvce je z insolvennho zen vylouen, jestlie se zetelem na jeho pomr k vci nebo k osobm astnk je tu dvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplat v ppad uvedenm v 34. Jakmile se ustanoven insolvenn sprvce dozv, e jsou zde dvody pro jeho vylouen, je povinen oznmit to neprodlen insolvennmu soudu.

(Podjatost insolvennho sprvce)

24

3. Insolvenn sprvce je z dvodu podjatosti vylouen z zen tehdy, pokud by jeho podjatost byla konstatovna insolvennm soudem. Soud pitom rozhoduje po posouzen tvrzen a dkaz, je m k otzce podjatosti insolvennho sprvce k dispozici. Toto plat i tehdy, pokud se za podjatho oznauje sprvce sm. Je tedy teoreticky mon, aby insolvenn sprvce nebyl vylouen z zen pesto, e sm se za vylouenho pokld.

4. Pokud insolvenn sprvce oznm svoji podjatost bezprostedn po jeho ustaven do funkce, je to dvodem pro odmtnut funkce z jeho strany dle 22. Nen vylouen ani vznik jeho podjatosti v prbhu insolvennho zen. V tomto ppad by se jednalo o dvod pro odvoln insolvennho sprvce dle 31; pokud by insolvenn sprvce svoji podjatost mysln zatajil, mohl by bt z funkce i zprotn dle 32.

K odst. 2 6. U veejn obchodn spolenosti je podjatost pro vkon innosti insolvennho sprvce dna i tehdy, pokud je zvr o podjatosti mon vi ktermukoliv jejmu spolenkovi. 7. Zvry ve vztahu k podjatosti insolvennho sprvce v plnm rozsahu plat i pro sprvce pedbnho, zstupce insolvennho sprvce, zvltnho insolvennho sprvce i oddlenho sprvce.

5. Je-li insolvenn sprvce vylouen jen z nkterch kon pro svj pomr jen k nktermu z dlunkovch vitel nebo jen k nktermu ze zstupc dlunkovch vitel a toto nen dvod pochybovat o tom, e tento vztah neovlivn celkov vkon prv a povinnost insolvennho sprvce, me insolvenn sprvce pro tyto kony ustanovit zvltnho insolvennho sprvce. Insolvenn sprvce m i v takovm ppad povinnost upozornit insolvenn soud na existenci vztahu k viteli i jeho zstupci a je na insolvennm soudu, aby posoudil, zda jsou dny dvody pro odvoln insolvennho sprvce nebo pro ustanoven oddlenho insolvennho sprvce. Obvykle se tento postup pouv v insolvennch zench vedench na leny koncernu, u nich by mla bt jako insolvenn sprvce urena pouze jedna osoba. Zejmna pro ely pezkoumn koncernovch pohledvek jsou pak v zen ustanovovni oddlen sprvci.

Judikatura: Podle 24 odst. 1 insolvennho zkona je z insolvennho zen vylouen insolvenn sprvce, jestlie se zetelem na jeho pomr k vci nebo k osobm astnk je tu dvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplat v ppad uvedenm v 34 insolvennho zkona, jen e podmnky ustanoven oddlenho sprvce pro nkter kony. Dvody, pro n je insolvenn sprvce vylouen z insolvennho zen pro pochybnost o sv nepodjatosti, odpovdaj dvodm, pro n jsou z projednvn a rozhodnut vci vyloueni soudci: ve smyslu 14 odst. 1 obanskho soudnho du se pomrem k vci rozum pedevm pm prvn zjem soudce na projednvan vci i to, e soudce m pedem o vci poznatky, kter by ml zskat a za zen a kter mohou ovlivnit jeho nestrannost; jeho pomr k astnkm a jejich zstupcm me bt zaloen bu pbuzenskm i jemu obdobnm vztahem, vztahem ptelskm i zjevn neptelskm, poppad vztahem vzjemn zvislosti. Stejn jako soud prvnho stupn je proto i odvolac soud toho nzoru, e osoba, kter vykonvala funkci sprvce podniku dlunka v rmci exekunho zen zahjenho na nvrh dlunkova vitele, je pro pochybnost o sv nepodjatosti vylouena z insolvennho zen tkajcho se tho dlunka. Okolnost, jakm zpsobem funkci sprvce podniku dlunka vykonvala, je pitom irelevantn. (VS Praha 2 VSPH 219/2008-B-30 ve vci MSPH 94 INS 913/2008)

V danm ppad vak dlunk spatuje dvod k pochybnostem o nepodjatosti insolvenn sprvkyn v jinch skutenostech, a to e psob jako sprvkyn konkursn podstaty jinho padce a odvolatel jako vitel tohoto padce proti n (sprvkyni konkursn podstaty) vede soudn spory. Takov skutenosti samy o sob nemohou bt dvodem pro vylouen insolvennho sprvce, kter je jako osoba odborn zpsobil ustavovn i v jinch insolvennch, ppadn konkursnch zench a z titulu tto funkce je i astnkem soudnch spor vyvolanch tmito zenmi, ppadn s nimi souvisejcmi. Dvodem pro pochybnost insolvenn sprvkyn neme bt ani skutenost, e vyaduje po dlunku jeho etnictv a jin listiny, o kterch dlunk tvrd, e byly odcizeny, kdy toto jeho tvrzen dosud v trestnm zen nebylo prokzno. Naopak insolvenn sprvkyn takovm postupem pln svoji povinnost ke zjitn rozsahu majetkov podstaty padce ( 209 insolvennho zkona). (VS Olomouc 3 VSOL 376/2009-A-47 ve vci KSBR 32 INS 1737/2009)

Pro posouzen dvodnosti podanho odvoln je urujc zvr soudu prvnho stupn o pochybnostech o nepodjatosti advokta Mgr. J. H. pro jeho pomr k viteli JUDr. D. G. Z dikce 24 odst. 1 insolvennho zkona vyplv, e insolvenn zkon zakld vylouen insolvennho sprvce z insolvennho zen na existenci uritho dvodu vymezenho takovmi konkrtn oznaenmi a zjitnmi skutenostmi, v jejich svtle se jev sprvcova nepodjatost pochybnou. V pezkoumvan vci je rozhodn, e Mgr. J. H. poskytoval jako advokt prvn sluby JUDr. D. G., kter je v insolvennm zen pihlenm vitelem, a tedy astnkem tohoto zen ( 14 odst. 1 insolvennho zkona). Odvolac soud sdl zvr soudu prvnho stupn, e dvod pochybovat o nepodjatosti insolvennho sprvce zakld skutenost, e tento sprvce z titulu funkce advokta poskytoval viteli prvn sluby na zklad smlouvy o poskytovn prvn pomoci (by v dob ped zahjenm insolvennho zen). Charakter poskytnut prvn sluby (prvn zastoupen v exekunm zen), ani etnost poskytnutch slueb nejsou pitom vznamn. Nerozhodn je i to, e skutenosti zakldajc dvod pochybnost o nepodjatosti insolvennho sprvce sdlil insolvennmu soudu sm sprvce. Lze tedy uzavt, e advokt Mgr. J. H. nen ve funkci insolvennho sprvce nepodjatou osobou pro svj pomr k astnku zen. Proto postupoval soud prvnho stupn sprvn, kdy insolvennho sprvce z jeho funkce odvolal ( 31 odst. 1 insolvennho zkona). (VS Olomouc 2 VSOL 122/2009-B-41 ve vci KSBR 40 INS 1624/2008)

Insolvenn zkon nestanov, e by podjatost nemohla bt namtna vi insolvennmu sprvci, jen je prvnickou osobou, respektive vi fyzickm osobm, je ji tvo. V podstat jde o podjatost fyzick osoby, kter prvnickou osobu tvo. Je vak teba mt na zeteli, e insolvenn sprvce D. & ., v. o. s. je tvoen pouze dvma spolenky JUDr. . a Ing. D. V ppad, e nelze vylouit existenci spojen mezi dlunkem a JUDr. ., objektivn nelze nemt pochybnosti o tom, e tento vztah do jist mry (men i vt) ovlivn i jednn druhho spolenka Ing. D., o jeho podjatosti dosud nebyla zmnka. Pi tak zkm okruhu astnk a pedpokladu, e v. o. s. je zena obma spolenky stejnou mrou, lze dojt k zvru, e prokzn nepodjatosti obou spolenk (a tedy cel v. o. s. v roli insolvennho sprvce) me bt ohroeno, respektive nepodjatost tchto osob nebyla prokzna nade v pochybnost. V ppad opanho postupu, ne bylo ve naznaeno, by nebylo mono prvnickou osobu z dvodu podjatosti jejch spolenk vbec postihnout, protoe by postailo poukzat na skutenost, e existuj jin spolenci, kte podjat nejsou. Je vak teba vdy vychzet z pravdpodobnosti, do jak mry je jednn podjatho spolenka prvnick osoby schopno ovlivnit jednn spolenk ostatnch, potamo cel prvnick osoby. Proto soud prvnho stupn nepochybil, kdy veejnou obchodn spolenost D. & . z funkce insolvennho sprvce odvolal. (VS Praha 1 VSPH 702/2009-B-66 ve vci KSCB 27 INS 1855/2009)

Nmitku podjatosti ustanovenho sprvce uplatnnou odvolatelem odvolac soud neshledal dvodnou, nebo v n, krom tvrzen, z nich se podv subjektivn nespokojenost odvolatele s vkonem funkce sprvce konkursn podstaty v jin vci, nen uveden a doloen dn z konkrtnch dvod, pro kter je insolvenn sprvce ve smyslu 24 odst. 1 insolvennho zkona vylouen z insolvennho zen (sprvcv pomr k vci, nebo k osobm astnk). Postup v jin vci, jestlie nevystil v odvoln sprvce, tmto dvodem bt neme; ostatn prvo hodnotit postup sprvce konkursn podstaty v jin vci nle v rmci dohldac innosti tomu soudu, u nho probhalo konkursn zen ( 14 odst. 4 o. s. .). (VS Praha 1 VSPH 291/2008-A-38 ve vci KSHK 42 INS 2784/2008)

Souvisejc ustanoven: 21 seznam insolvennch sprvc, 22 odmtnut funkce insolvennho sprvce, 24 podjatost insolvennho sprvce, 25 ustanoven insolvennho sprvce, 28 zmna insolvennho sprvce, 31 odvoln insolvennho sprvce, 32 zprotn insolvennho sprvce, 33 zstupce insolvennho sprvce, 34 oddlen insolvenn sprvce, 35 zvltn insolvenn sprvce Souvisejc pedpisy: 14 o. s. .

(2) Nejde-li o ppad podle odst. 1, insolvenn soud ustanov insolvennm sprvcem osobu, kterou ur pedseda soudu. Pi uren osoby insolvennho sprvce pedseda insolvennho soudu se zetelem k dosavadnmu stavu insolvennho zen pihldne zejmna k osob dlunka a k jeho majetkovm pomrm, jako i k odborn zpsobilosti insolvennho sprvce a k jeho zaten. Nebrn-li tomu jin okolnosti, ur pedseda insolvennho soudu insolvennm sprvcem dlunk, kte tvo koncern, stejnou osobu.

(1) Insolvennho sprvce pro insolvenn zen ustanovuje insolvenn soud. Je-li s rozhodnutm o padku spojeno rozhodnut o povolen reorganizace podle 148 odst. 2 a je-li v pedloenm reorganizanm plnu urena osoba insolvennho sprvce, ustanov insolvenn soud insolvennm sprvcem tuto osobu; to neplat, nespluje-li takto uren insolvenn sprvce podmnky uveden v 21 a 24. Ustanoven 29 tm nen doteno.

(Ustanoven insolvennho sprvce)

25

3. Monost dlunka v pedpipraven reorganizaci urit osobu insolvennho sprvce je jedinou vjimkou ze zvru pedchozho odstavce, kter je vak vnitn zcela konzistentn s pojetm ustanoven osoby insolvennho sprvce. Insolvenn sprvce me bt ustanoven viteli postupem dle 29; souhlas vitel s pipravenm reorganizanm plnem dle 148 odst. 2 tak obdobn legitimuje jejich vli ve vbru jeho osoby.

2. Urovn osoby insolvennho sprvce pedsedou insolvennho soudu vyluuje monost vitele i dlunka v postaven insolvennho navrhovatele poadovat pi podn nvrhu ustanoven jm vybran osoby i osob do tto funkce. Uren osoby insolvennho sprvce vlastnm rozhodnutm insolvennch vitel je mon a postupem dle 29.

K odst. 1 1. Insolvenn soud jmenovnm insolvennho sprvce pro konkrtn insolvenn zen legitimuje jeho innost a vytv podmnky pro dal prbh insolvennho zen. Vbr osoby insolvennho sprvce provd pedseda insolvennho soudu, a to zpravidla ze seznamu insolvennch sprvc vedenho dle zkona o insolvennch sprvcch. Vbr osoby uren pedsedou insolvennho soudu mus bt insolvennm soudem vdy akceptovn. Ke zmn vybranho insolvennho sprvce me insolvenn soud pistoupit a po jeho ustanoven, a to postupem dle 31 a 32.

K odst. 2 4. Pedseda insolvennho soudu by ml pi urovn insolvennho sprvce dle 25 odst. 1 zohlednit podmnky k vbru jeho osoby zpsobem stanovenm v 25 odst. 2. Insolvenn sprvce tak mus bt vybrn se zetelem k dosavadnmu stavu insolvennho zen. Krom jinch okolnost je teba vzt v vahu, zda jde o vstup insolvennho sprvce do zen ji dle probhajcho, nebo o ustanoven insolvennho sprvce jako sousti rozhodnut o padku dlunka. Dle je teba pihldnout k charakteristice osoby dlunka a jeho majetkovch pomr, a to v kontextu posouzen odborn zpsobilosti insolvennho sprvce a jeho zaten ustanovenm v zen. Osoba dlunka a jeho majetkov pomry by mly bt zohlednny tak, aby insolvenn sprvce mohl bt vybrn i se zetelem ke svm dosavadnm zkuenostem pi vkonu innosti insolvennho sprvce. 5. Uveden podmnky pro ustanovovn insolvennch sprvc brn monosti nhodnho vbru insolvennho sprvce. Tento nhodn vbr, a ji provdn jakmkoliv zpsobem, lze provdt pouze v ppad jednoduchch, rutinnch zen jako jsou nap. oddluen. Oproti tomu, pokud insolvenn soud zjist, e zen me bt velmi nron, ppadn bude klst specifick poadavky na osobu sprvce, ml by s tm bt seznmen pedseda insolvennho soudu a uveden nroky by mly bt brny v potaz, pi volb insolvennho sprvce pro konkrtn zen. Skutenost, e je osoba zapsna v seznamu insolvennch sprvc, nezakld jej prvo bt rovn insolvennm sprvcem ustanoven. Insolvenn zkon ani dn jin prvn pedpis neupravuje pravidla, podle nich by mla bt osoba insolvennho sprvce pedsedou soudu urena a pedseda soudu by ml pi volb osoby insolvennho sprvce zohledovat osobn i odborn vlastnosti jednotlivch osob insolvennch sprvc.

Judikatura: Ani v pomrech zkona . 182/2006 Sb., o padku a zpsobech jeho een (insolvennho zkona), ve znn pozdjch pedpis, pitom Nejvy soud neshledv dvod pehodnotit zvr, e rozhodnut soudu o tom, zda sprvce dlunkova majetku ve sv funkci skon nebo o tom, zda urit osoba m bt tmto sprvcem ustanovena, nen rozhodnutm ve vci sam. K usnesenm ve vci sam pitom nepat nejen usnesen o ustanoven insolvennho sprvce ( 25 insolvennho zkona), usnesen o odvoln insolvennho sprvce ( 31 insolvennho zkona) nebo usnesen o tom, e se insolvenn sprvce zprouje funkce ( 32 insolvennho zkona); tot plat pro usnesen, jm insolvenn soud rozhoduje podle 29 odst. 2 insolvennho zkona o tom, zda potvrd usnesen schze vitel o ustanoven insolvennho sprvce, pijat podle 29 odst. 1 insolvennho zkona. Jeliko dovoln nen ppustn ani podle jinch (ne dovolatelem oznaench) ustanoven obanskho soudnho du (ve znn innm od 1. ledna 2008), Nejvy soud je odmtl podle 243b odst. 5 vty prvn a 218 psm. c) o. s. . Na tento zvr nem dn vliv ani to, e odvolac soud dovolatele nesprvn pouil, e dovoln piputno bt me (srov. t usnesen Nejvyho soudu uveejnn pod slem 51/2003 Sbrky soud-

6. V ppad, e do insolvennho zen vstoup vce subjekt, kter tvo koncern, ml by bt v tchto insolvennch zench ustanoven tent insolvenn sprvce. Smyslem tto pravy je zajistit co nejrychlej, nejefektivnj prbh zen, tak aby se minimalizovaly mon spory mezi rznmi osobami insolvennch sprvc. Na druh stran insolvenn zkon pot s ochranou zjm vitel v rmci zen, kde vystupuje shodn osoba sprvce prostednictvm pravy oddlenho insolvennho sprvce, kter je obsaena v 34 odst. 2 insolvennho zkona.

Souvisejc ustanoven: 21 seznam insolvennch sprvc, 27 ustanoven pedbnho sprvce, 28 zmna insolvennho sprvce, 30 nahrazen schz odvolanho insolvennho sprvce, 33 zstupce insolvennho sprvce, 34 oddlen insolvenn sprvce, 35 zvltn insolvenn sprvce Souvisejc pedpisy: zk. . 312/2006 Sb., o insolvennch sprvcch

Z citovan prvn pravy vyplv, e insolvennho sprvce insolvenn soud ustanov ze seznamu insolvennch sprvc, jen je lenn na st obecnou a st zvltn. Osoby zapsan do sti zvltn maj zvltn povolen, je je pedpokladem pro vkon funkce insolvennho sprvce (vedle pedpoklad uvedench v 21 a 24 insolvennho zkona) u subjekt uvedench v 3 odst. 2 InSpZ (tak 3 odst. 4 vyhl. . 312/2007 Sb., o obsahu a dalch nleitostech zkouek insolvennch sprvc), tj. tak u dlunka, u nho byla povolena reorganizace pi rozhodnut o padku za podmnek 148 odst. 2 insolvennho zkona nebo pozdji podle 149 odst. 1 insolvennho zkona a kter zrove spluje kritria uveden v 316 odst. 4 insolvennho zkona. (VS Praha 3 VSPH 202/2010-B-68 ve vci KSPA 48 INS 6473/2009)

Odvolac soud zdrazuje, e insolvennho sprvce pro insolvenn zen ustanovuje insolvenn soud jen na zatku zen ( 25 insolvennho zkona). Dle u zkon svuje rozhodovn o dalm setrvn takto ustanovenho sprvce do rukou vitel; podle 29 insolvennho zkona na schzi vitel, kter nejble nsleduje po pezkumnm jednn, se mohou vitel usnst, e insolvennm soudem ustanovenho insolvennho sprvce odvolvaj z funkce a e ustanovuj novho insolvennho sprvce. (VS Praha 1 VSPH 291/2008 ve vci KSHK 42 INS 2784/2008)

nch rozhodnut a stanovisek, mutatis mutandis, i usnesen Nejvyho soudu uveejnn pod slem 73/2001 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek a dle nlez stavnho soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. S 323/07, jen je veejnosti k dispozici na webovch strnkch stavnho soudu). (NS 29 NSR 4/2009-B-44 ve vci MSPH 94 INS 913/2008)

2. Dvodem pro podn odvoln proti rozhodnut o ustanoven insolvennho sprvce jsou pouze ty skutenosti, kter nastaly v dob do vydn rozhodnut soudu prvnho stupn.

1. Proti rozhodnut o ustanoven insolvennho sprvce je mono podat odvoln dle 26 zkona. Odvoln vak bude dvodn pouze tehdy, pokud astnci zen, jako osoby oprvnn k podn odvoln proti rozhodnut o ustanoven insolvennho sprvce, budou namtat: a) nesplnn podmnek pro ustanoven insolvennho sprvce znamen to, e insolvenn sprvce nespluje podmnky v ppad fyzick osoby dle 21 odst. 2 psm. a) a v ppad veejn obchodn spolenosti dle 21 odst. 2 psm. b) zkona, b) z dvodu podjatosti insolvennho sprvce dle 24 zkona.

Proti rozhodnut o ustanoven insolvennho sprvce je odvoln ppustn. V odvoln lze vak namtat pouze to, e ustanoven insolvenn sprvce nespluje podmnky pro ustanoven nebo e nen nepodjat. Ke skutenostem, kter nastaly nebo vznikly po vydn rozhodnut soudu prvnho stupn, se v odvolacm zen nepihl.

(Odvoln proti ustanoven insolvennho sprvce)

26

V ppad nov zjitnch skutenost, kter by jinak brnily insolvennmu sprvci ve vkonu innosti, je teba tyto eit postupem dle 31 a 32.
Judikatura: Dvodem pro pochybnosti o nepodjatosti insolvennho sprvce me bt zejmna skutenost, e sprvce je vi dlunkovi osobou blzkou, vitelem dlunka, dlunkem dlunka i ruitelem dlunka, ppadn t souasnm i bvalm spolenkem, statutrnm orgnem i zamstnancem dlunka. Obdobn me vypadat pomr mezi insolvennm sprvcem a vitelem dlunka. Dalm dvodem me bt zpsob podnikn insolvennho sprvce, jen dopad na pomry astnk insolvennho zen. (VS Praha 1 VSPH 610/2010-A-25 ve vci KSPH 37 INS 1193/2010)

Souvisejc ustanoven: 21 seznam insolvennch sprvc, 27 ustanoven pedbnho sprvce, 28 zmna insolvennho sprvce, 30 nahrazen schz odvolanho insolvennho sprvce, 33 zstupce insolvennho sprvce, 34 oddlen insolvenn sprvce, 35 zvltn insolvenn sprvce Souvisejc pedpisy: zk. . 312/2006 Sb., o insolvennch sprvcch

Odvolac soud se neztotouje s nzorem odvolatel, e odvoln proti ustanoven zvltnho insolvennho sprvce by mlo bt ppustn i z jinch dvod, ne je uvedeno v 26 insolvennho zkona. (VS Olomouc 3 VSOL 222/2010-B-256 ve vci KSBR 39 INS 398/2010)

(2) Pedbn sprvce vykonv ped rozhodnutm o padku innosti stanoven v tomto zkon a uloen mu insolvennm soudem a m prva a povinnosti, kter mu tento soud vymez. Tato prva a povinnosti neme insolvenn soud vymezit v irm rozsahu, ne v jakm nle insolvennmu sprvci po rozhodnut o padku. Nestanov-li insolvenn soud o osob insolvennho sprvce jinak v rozhodnut o padku, stv se pedbn sprvce po tomto rozhodnut insolvennm sprvcem s plnou psobnost. K odst. 1 1. Z 27 odst. 1 je patrn, e krom nejastjho ppadu ustanoven insolvennho sprvce v rmci rozhodnut o padku dle 136 odst. 2 psm. b) je dna i zkonn monost ustanovit insolvennho sprvce jako sprvce pedbnho. K tomu me dojt kdykoliv pedtm, ne soud vyd rozhodnut o padku dlunka. Rozhodnut o ustanoven pedbnho sprvce je rozhodnutm o pedbnm opaten dle 82 ve vztahu k 112 odst. 1. (3) Ustanoven o insolvennm sprvci plat pimen i pro pedbnho sprvce.

(1) Insolvenn soud ustanov insolvennho sprvce nejpozdji v rozhodnut o padku. Za podmnek stanovench tmto zkonem me insolvenn soud ustanovit ped rozhodnutm o padku pedbnho insolvennho sprvce (dle jen pedbn sprvce); toto rozhodnut se zveejn stejnm zpsobem jako rozhodnut o padku.

(Ustanoven pedbnho sprvce)

27

Povinnosti pedbnho sprvce a dvody vedouc k jeho ustanoven jsou specifikovny v 112 a popsny v komenti k nmu. Je teba zdraznit, e zkladn dvod vedouc k ustanoven pedbnho sprvce je zmr insolvennho soudu, a ji k nvrhu i na zklad vlastnch zjitn, provst zjitn dlunkova majetku a jeho zajitn a souasn pezkoumn dlunkova etnictv.

2. S odkazem na 123 a koment k nmu je teba poukzat na stav, kdy insolvenn soud je pi moratoriu vzn rozhodnutm vitel a pedbnho sprvce je povinen ustanovit.

K odst. 2 3. K povinnostem uloenm pedbnmu sprvci zkonem pistupuj povinnosti uloen mu insolvennm soudem, jeho pokyny by mly odpovdat ve smyslu ve popsanch aktivit pedbnho sprvce. Insolvenn soud pitom mus zvit jednotliv specifika insolvennho zen tak, aby ppadn prva a povinnosti stanoven pro vkon innosti pedbnho sprvce odpovdaly zmru vedoucmu insolvenn soud k jeho ustanoven. Dle 27 odst. 2 zkona je omezen pro innosti provdn pedbnm sprvcem dno zvrem, e pedbn sprvce neme mt prva a povinnosti vymezeny v irm rozsahu, ne nle insolvennmu sprvci po rozhodnut o padku. Pedbn sprvce se stv po rozhodnut o padku dlunka insolvennm sprvcem s plnou psobnost, pokud insolvenn soud nedospje k jinmu zvru a neur jinak. Pokud by insolvenn soud rozhodl o tom, e pedbn sprvce se nestane insolvennm sprvcem, mlo by rozhodnut o ustanoven insolvennho sprvce obsahovat souasn i strun odvodnn toho, na zklad jakch dvod dolo k rozhodnut insolvennho soudu o zmn v osob sprvce pedbnho. K odst. 3 4. Postup tkajc se ustanoven insolvennho sprvce plat i pro pedbnho sprvce. Z toho vyplv, e pedbn sprvce je rovn ustanovovn insolvennm soudem, kter ustanov pedbnm sprvcem osobu urenou pedsedou insolvennho soudu.

Judikatura: Insolvenn zkon neupravuje subjektivn ppustnost odvoln proti usnesen, kterm soud ustanovil do funkce insolvennho sprvce. Vzhledem k 7 odst. 1 insolvennho zkona se proto uije pimen prava 201 o. s. ., kter piznv subjektivn legitimaci k podn odvoln astnku zen. Tm je v insolvennm zen dlunk a vitel, kte uplatuj sv prvo vi dlunku ( 14 odst. 1 insolvennho zkona), resp. pro uritou fzi insolvennho zen i jin osoby uplatujc v zen sv prva ( 15 insolvennho zkona). Odvolatel astnkem tohoto zen nen, a to ani vzhledem k vymezen astenstv jinch osob v 15 insolvennho zkona. Insolvenn sprvce jinho dlunka, kter tvrd, e s dlunkem tvo koncern a z tohoto titulu by ml bt ustanoven i insolvenn sprvce dlunka, neuplatuje sv prva v insolvennm zen. Takov prvo tomuto insolvennmu sprvci nenle. Ustanoven 25 odst. 2 insolvennho zkona, vta posledn, toti nezakld nrok konkrtn osoby (mnno jaksi osobn prvo, je prosazuje odvolatel), aby byla ustanovena insolvennm sprvcem. Tato prvn prava v zjmu vitel a dlunka, tedy v zjmu uspodn majetkovch vztah k osobm dotenm dlunkovm padkem, vytv pedpoklady, aby insolvennm sprvcem dlunk, je tvo koncern, byla pokud mono jedna osoba. Prvo prosazovat vlastnmi procesnmi kony tuto pravu v konkrtnm zen proto nle dlunku a vitelm, kte vi nmu v insolvennm zen uplatuj sv prva. (VS Praha 3 VSPH 9/2011-A-56 ve vci MSPH 90 INS 11487/2010)

Souvisejc ustanoven: 21 seznam insolvennch sprvc, 25 ustanoven insolvennho sprvce, 28 zmna insolvennho sprvce, 29 hlasovn schze vitel o insolvennm sprvci, 30 nahrazen schz odvolanho insolvennho sprvce, 33 zstupce insolvennho sprvce, 34 oddlen insolvenn sprvce, 35 zvltn insolvenn sprvce, 82 pedbn opaten, 112 pedbn sprvce a pedbn opaten, 123 pedbn sprvce pi moratoriu, 136 nleitosti rozhodnut o padku

Stejn jako soud prvnho stupn je v danm ppad i odvolac soud toho nzoru, e ustanoven pedbnho sprvce za elem zajitn a zjitn majetku dlunka bylo v danm ppad namst. Skutenost, e st majetkov podstaty se z dvodu dlunkem zpochybovanho zadrovacho prva nachz v dispozici navrhujcch vitelek, sama o sob vzbuzuje potebu zajistit ji tak, aby v ppad, e bude rozhodnuto o padku dlunka (pop. o prohlen konkursu na jeho majetek), mohla bt zapsna do soupisu jeho majetkov podstaty, a aby o tom, zda z eventulnho vtku zpenen budou uspokojeny toliko navrhujc vitelky, nebo i dal vitel, bylo rozhodnuto zpsobem uvedenm v insolvennm zkon. Pitom nen vyloueno, aby pedbn sprvkyn pot, co pezkoum dlunkovo etnictv, vyhovla jeho poadavku a vydala mu jeho etn i jinou dokumentaci. Nmitku podjatosti vznesenou proti pedbn sprvkyni Ing. J. D. povauje odvolac soud za neopodstatnnou. Dvodem k jejmu vylouen toti nejsou okolnosti, kter spovaj v jejm postupu v insolvennm zen (v tom, e podala nvrh na nazen pedbnho opaten), nebo dlunk se vi nmu me brnit odvolnm, co ostatn v dan vci uinil. S ohledem na zprvu pedbn sprvkyn o jej dosavadn innosti ze dne 20. 3. 2010 je teba uvst, e jakmile dvody pro jej ustanoven pominou (jakmile bude majetkov podstata dlunka dostaten zjitna a zajitna), bude na soudu prvnho stupn, aby ji zprostil funkce. Odvolac soud vak oproti soudu prvnho stupn nesdl nzor, e v posuzovan vci byly splnny podmnky pro nazen pedbnho opaten podle 113 odst. 1 insolvennho zkona. Aplikace tohoto ustanoven pichz v vahu obvykle pouze tehdy, nen-li omezen dlunka v nakldn s majetkovou podstatou plynouc z 111 odst. 1 tho zkona dostatenm, nebo je dlunk nerespektuje, anebo je-li dvodnou obava, e je respektovat nebude. Jinmi slovy, k nazen takovho pedbnho opaten pistoup soud po peliv vaze tehdy, kdy neposta omezen spojen s inky, je vyvolv zahjen insolvennho zen (a ve stejnm rozsahu rozhodnut o padku), v jejich dsledku je dlunku umonno jen tzv. bn nakldn s majetkovou podstatou (v zvislosti na tom, zda zen bylo zahjeno insolvennm nvrhem vitele nebo insolvennm nvrhem dlunka). (VS Praha 2 VSPH 222/2010-A-42 ve vci MSPH 94 INS 9389/2009)

Za podmnek stanovench tmto zkonem rozhoduj o zmn v osob insolvennho sprvce i vitelsk orgny; pro jejich rozhodnut plat 21 a 24 obdobn. Vklad k tomuto ustanoven viz koment k 29.

(Zmna insolvennho sprvce)

28

(1) Na schzi vitel, kter nejble nsleduje po pezkumnm jednn, se mohou vitel usnst, e insolvennm soudem ustanovenho insolvennho sprvce odvolvaj z funkce a e ustanovuj novho insolvennho sprvce. Toto usnesen je

(Hlasovn schze vitel o insolvennm sprvci)

29

K 28 a 29 1. Ustanoven 28 a 29 zdrazuj rozsah dispozinch oprvnn vitel v insolvennm zen, kter zahrnuj i monost odvolat soudem ustanovenho insolvennho sprvce a ppadn i ustanovit insolvennho sprvce dle vlastnho vbru vitel.

(3) Rozhodnut podle odstavce 2 vyd insolvenn soud do skonen schze vitel, kter usnesen podle odstavce 1 pijala; odvoln je ppustn, jen jestlie insolvenn soud usnesen schze vitel nepotvrd. Osobou oprvnnou k podn odvoln je pouze vitel, kter na schzi vitel hlasoval pro pijet usnesen; 55 odst. 1 plat obdobn.

(2) Usnesen o ustanoven insolvennho sprvce podle odstavce 1 potvrzuje insolvenn soud; nepotvrd je pouze tehdy, nespluje-li insolvenn sprvce podmnky uveden v 21 a 24; 54 odst. 1 se nepouije.

pijato, jestlie pro n hlasovala nejmn polovina vech vitel pihlench ke dni pedchzejcmu konn schze vitel, potan podle ve jejich pohledvek.

4. V ppad, e se pezkumn jednn kon a po prvn schzi vitel svolan v zen, me bt hlasovn o osob insolvennho sprvce teoreticky jedinm bodem jejho programu. Pijet rozhodnut o odvoln insolvennho sprvce je podmnno hlasy nadpolovin vtiny vech vitel. Ke stanoven nutnho kvora se hodnot pouze pihlky podan ke dni pedchzejcmu termnu konn schze vitel, kter me insolvennho sprvce odvolat. To se tk zejmna pihlek vitel z jinch lenskch stt Evropsk unie, pro kter plynou lhty k podn pihlky v jinm reimu ne pro tuzemsk vitele.

3. O odvoln insolvennho sprvce mus bt umonno hlasovat vdy, nebo takov hlasovn je dle 48 odst. 2 povinnou soust programu schze vitel. Insolvenn soud me vznst pi schzi vitel pedbn dotaz, zda ptomn i dn zastoupen vitel navrhuj zmnu v osob insolvennho sprvce. Jestlie takto dn z oprvnnch neuin, je hlasovn o odvoln insolvennho sprvce nadbyten. Pokud je navrena zmna v osob insolvennho sprvce, by i jen jedinm pihlenm vitelem, pistoup soud k hlasovn o odvoln insolvennho sprvce.

K odst. 1 2. Ustanoven 29 odst. 1 dv vitelm monost na prvn schzi, je se bude konat po pezkumnm jednn, odvolat insolvennho sprvce z funkce. V souladu s 137 svol insolvenn soud schzi vitel tak, aby se konala nejpozdji do 3 msc od rozhodnut o padku. Prvn schze vitel, kter je svolna po rozhodnut o padku, nemus bt souasn vdy schz vitel, kter se kon po pezkumnm jednn, pestoe je to v praxi obvykl. Insolvenn soud je proto vdy povinen svolat schzi vitel ihned po skonen pezkumnho jednn a umonit tak vitelm hlasovat o odvoln insolvennho sprvce z funkce. Schze vitel, na kter maj vitel monost odvolat insolvennho sprvce, by se obvykle mla konat v den, kdy probhlo pezkumn jednn. Nen vak vyloueno, e se me konat a nsledujc pracovn den, a to v ppad, kdy pezkumn jednn skon v pozdnch hodinch a schzi vitel ji nen mon technicky ani asov realizovat v zkonem pedpokldanm termnu.

Je teba pitom vychzet z ve pihlench pohledvek bez toho, aby pihlen pohledvka byla vzna na osobu pihlaujcho vitele. Hlasovat je tak oprvnna i osoba, kter se vitelem stane postoupenm sti pohledvky vitele postupem dle 18 v den konn schze vitel, pestoe ke dni pedchzejcmu dni konn schze vitel jet tato osoba jako subjekt vitelem nebyla.

K odst. 3 7. Insolvenn soud mus usnesen o zprotn a ppadn nsledn zmn v osob insolvennho sprvce vydat do ukonen schze vitel, kter usnesen pijala. Odvoln je ppustn, jen jestlie insolvenn soud usnesen schze vitel nepotvrd. Osobou oprvnnou k podn odvoln je pouze vitel, kter na schzi vitel hlasoval pro pijet usnesen. Dle 55 odst. 1 pouitho obdobn pro jednn upraven v 29 insolvenn soud vyzve kadho z ptomnch vitel, kte hlasovali pro pijet usnesen schze vitel o odvoln insolvennho sprvce z funkce a o ppadnm ustanoven novho insolvennho sprvce, aby uvedl, zda se vzdv odvoln; souasn je pou, e odvoln, kter nebude podno do skonen schze vitel, ji nelze podat. Vyjden vitel a jejich pouen se uvede v protokolu o jednn. Rozhodnut insolvenn soud doru pouze osobm, kter proti nmu podaly odvoln.

K odst. 2 6. Pokud k odvoln insolvennho sprvce dojde, me schze vitel samostatnm rozhodnutm, kterho je dosaeno shodnm hlasovacm kvorem, zvolit novho insolvennho sprvce dle vlastnho vbru. K ustanoven novho sprvce jsou rovn nutn hlasy nejmn poloviny vech vitel pihlench ke dni pedchzejcmu konn schze vitel, potno podle ve jejich pohledvek. Takov rozhodnut insolvennch vitel je insolvenn soud povinen potvrdit. Soud usnesen schze vitel o ustanoven novho insolvennho sprvce nepotvrd pouze v ppad, e osoba vybran insolvennmi viteli nem pedpoklady pro vkon funkce dle 21 a 24 i je osobou podjatou.

5. K otzce potn kvora pro zmnu v osob insolvennho sprvce se ve svm rozhodnut ze dne 19. 12. 2011 vyjdil Vrchn soud v Praze (usnesen j. 2 VSPH 1068/2011-B-18, viz ne judikatura k tomuto ustanoven). Aplikace vyjdenho prvnho nzoru pin do otzky zmny v osob insolvennho sprvce nov rozmr. Nahrazen absolutn vtiny vitel vtinou potanou pouze z vitel, kte maj v okamik konn schze vitel konan po prvnm pezkumnm jednn hlasovac prvo, by znan rozila okruh ppad, kdy dojde ke zmn v osob insolvennho sprvce. Prvn prava nastavila hlasovac kvorum pro tento ppad tak, aby ppadn zmna v osob insolvennho sprvce byla pokud mono definitivn a mohla bt revokovna pouze v ppadech vymezench v 30 odst. 2. Zmna v osob insolvennho sprvce tm vdy povede k prtahm v zen, kter budou dny pedevm pedvnm funkce mezi pvodnm a novm insolvennm sprvcem, dobou nezbytnou pro orientaci novho insolvennho sprvce v problematice konkrtnho insolvennho zen atd. Postup nastnn Vrchnm soudem v Praze by tuto konstrukci mohl vrazn naruit a v konenm dsledku vst k prodlouen nkterch insolvennch zen. Insolvenn zen pitom klade na rychlost a plynulost velk draz [ 5 psm. a)].

Odvolac soud v prvn ad pedesl, e odvolatelkou zmiovan 49 odst. 1 insolvennho zkona upravuje tzv. obecn hlasovac kvorum tak, e k platnosti usnesen schze vitel se vyaduje prost vtina hlas ptomnch nebo dn zastoupench vitel, potan podle ve jejich pohledvek. Tato prava vak neplat bezvjimen, kdy insolvennho zkona v nkterch ppadech stanov pro pijet usnesen schze tzv. speciln hlasovac kvorum. Jde nap. prv o usnesen o odvoln dosavadnho a ustanoven novho insolvennho sprvce dle 29 odst. 1 insolvennho zkona nebo usnesen o stanoven zpsobu een dlunkova padku dle 151 odst. 1 tho zkona. Souasn je ovem nutno vzt v potaz, e insolvenn prvo tradin vychz ze zsady, e hlasovac prvo nle bez dalho pouze vitelm, jejich pohledvka byla zjitna. Vitel s nezjitnou pohledvkou mohou hlasovat, jen je-li jim hlasovac prvo piznno. Pro tyto ely rozliuje 51 insolvennho zkona vitele, jejich pihlen pohledvka byla na pezkumnm jednn popena (insolvennm sprvcem i dlunkem, nikoli vitelem), je vzna na odkldac podmnku, nebyla jet zjitna (nebo nebyla jet pezkoumna) nebo je sporn. Z uvedenho ustanoven rovn plyne, e vitel, jeho pohledvka byla popena, me hlasovat jedin za pedpokladu, e mu takov prvo pizn (primrn) schze vitel nebo (sekundrn) insolvenn soud. Tuto pravu je teba aplikovat i pi posuzovn hlasovacho prva vitel pi hlasovn o odvoln soudem ustanovenho a ustanoven novho insolvennho sprvce dle 29 odst. 1 insolvennho zkona.

V dan vci je nesporn, e na schzi vitel konan dne 9. 10. 2009 se vitel neusnesli na odvoln JUDr. E. M. z funkce sprvkyn a na ustanoven nov sprvkyn JUDr. I. V., nebo pro takov nvrh se vyslovilo jen 44,11 % (a nikoliv nejmn polovina) vech vitel s pohledvkami pihlenmi ke dni pedchzejcmu konn schze vitel, jak vyaduje 29 odst. 1 insolvennho zkona. Soud I. stupn proto pochybil, kdy na prvn schzi vitel nsledujc po pezkumnm jednn potvrdil v dsledku chybn potanch hlas usnesenm ze dne 9. 10. 2009 usnesen schze vitel o zmn v osob sprvkyn. Vzhledem k tomu, e chybn (potvrzujc) rozhodnut insolvennho soudu podle 29 odst. 2 insolvennho zkona nelze reparovat jinak (prvou schzi vitel nsledujc po pezkumnm jednn nelze opakovat a proti rozhodnut, jm insolvenn soud potvrd usnesen schze vitel o zmn v osob sprvce, nen odvoln ppustn), m t odvolac soud ve shod se soudem I. stupn zato, e dleitm dvodem pro odvoln insolvennho sprvce z funkce je t to, e byl do funkce ustanoven postupem podle 29 insolvennho zkona, jen byl poslze shledn vadnm, nebo byl v rozporu s vl vtiny vitel. (VS Praha 1 VSPH 238/2010-B-141 ve vci KSPA 48 INS 2641/2009)

Judikatura: Podle 29 odst. 2 insolvennho zkona insolvenn soud nepotvrd (volbu sprvce pozn. autora) jen za situace, e navren insolvenn sprvce nespluje podmnky 21 a 24 insolvennho zkona, co se vak z obsahu spisu nepodv a napaden usnesen na takovchto okolnostech ani nestoj. Odvodnn rozhodnut soudu prvnho stupn spov vlun na pedpokldan sloitosti insolvennho zen a oekvanch znanch nkladech insolvennho sprvce spojench s dojdnm insolvennho sprvce z Brna do steckho kraje, tedy opr se o argumentaci, j insolvenn zkon pro rozhodnut tohoto druhu nepiznv relevanci. V souzen vci toti nelze ut 54 odst. 1 insolvennho zkona, dle kterho v jinch ppadech soud me zruit usnesen schze vitel proto, e odporuje spolenmu zjmu vitel. Nen-li sporu o tom, e usnesen schze vitel o ustanoven novho insolvennho sprvce prosadil vahou svho hlasu nejvt vitel (za podpory ze strany vitele dalho), nemohl insolvenn soud ne takov rozhodnut za popsanho skutkovho stavu vci zcela respektovat, a proto odvolac soud podle 220 odst. 3 o. s. . napaden usnesen zmnil, jak je ve vroku uvedeno (e se potvrzuje usnesen schze vitel ze dne 4. srpna 2009 o ustanoven JUDr. F. M., sdlem v B. . 41, novm insolvennm sprvcem pozn. autora). (VS Praha 1 VSPH 558/2009-B-25 ve vci KSUL 45 INS 797/2009)

8. Ze zvr 35 odst. 2 vyplv, e schze vitel me postupem dle 29 provst zmnu nikoliv pouze v osob insolvennho sprvce, nbr i v osob zstupce insolvennho sprvce, oddlenho insolvennho sprvce a zvltnho insolvennho sprvce.

Souvisejc ustanoven: 21 seznam insolvennch sprvc, 24 podjatost insolvennho sprvce, 25 ustanoven insolvennho sprvce, 28 zmna insolvennho sprvce, 29 hlasovn schze vitel o insolvennm sprvci, 30 nahrazen schz odvolanho insolvennho sprvce, 33 zstupce insolvennho sprvce, 34 oddlen insolvenn sprvce, 35 zvltn insolvenn sprvce, 48 podmnky pro svoln a program schze vitel, 137 termn schze vitel a pezkumnho jednn v rozhodnut o padku

Odvolac soud je pitom toho nzoru, e pro vsledek tohoto hlasovn je urujc pomr dosaench hlas vi celkov vi pohledvek pihlench ke dni pedchzejcmu konn schze s prvem hlasu, nikoli jak insolvenn soud nesprvn dovozoval vi celkov vi pihlench pohledvek, tedy i v rozsahu pohledvek, ohledn nich vitel hlasovac prvo nemaj. Tomuto zvru se neprotiv ani prava obsaen v 30 odst. 2 insolvennho zkona, kter umouje opakovan hlasovn o vmn insolvennho sprvce v situaci, kdy k n dolo na zklad hlasu vitele, jeho pohledvka nebyla v insolvennm zen v konenm dsledku zjitna vbec nebo byla zjitna v jin vi (jde nap. o vitele popench nevykonatelnch pohledvek, jim bylo piznno hlasovac prvo, ohledn nich vak nebyla vas podna urovac aloba podle 198 odst. 1 insolvennho zkona). (VS Praha 2 VSPH 1068/2011-B-18 ve vci KSLB 76 INS 15819/2010)

(1) Pijme-li schze vitel usnesen o odvoln ustanovenho insolvennho sprvce, ani se usnese na ustanoven insolvennho sprvce novho, nebo byl-li touto schz ustanoven insolvenn sprvce odvoln z funkce podle 31 odst. 2, ustanov insolvennho sprvce svm rozhodnutm insolvenn soud; pro takto ustanovenho insolvennho sprvce se 29 odst. 1 nepouije.

(Nahrazen schz odvolanho insolvennho sprvce)

30

K odst. 2 2. Dle 185 insolvenn soud v prbhu insolvennho zen odmtne pihlku vitele, pokud nastane skutenost, na zklad kter se podle insolvennho zkona k pihlce pohledvky nebo k pihlen pohledvce nepihl. Tm se mohou zsadnm zpsobem zmnit pomry mezi viteli, a to jak co se te osob, tak i ve vi pohledvek. Pokud by v dsledku takovch zmn vznikla situace, e schze konan dle 29 odst. 1

K odst. 1 1. Pokud by dolo k odvoln insolvennho sprvce viteli bez toho, aby tito ustanovili sprvce novho, provede ustanoven sprvce insolvenn soud. Ustanovena je osoba zapsan v seznamu insolvennch sprvc odlin od odvolanho sprvce. Konkrtn osobu insolvennho sprvce pro jmenovn ve smyslu 25 uruje pedseda insolvennho soudu.

(2) Jestlie v dsledku rozhodnut insolvennho soudu o odmtnut pihlky pohledvky dojde k takov zmn v osobch vitel nebo vi jejich pohledvek, kter by mla vliv na vsledek usnesen schze vitel podle odstavce 1, me usnesen podle 29 odst. 1 pijmout i schze vitel, kter nejble nsleduje po tto zmn.

by byla mohla rozhodnout o osob insolvennho sprvce jinak, ne rozhodla (zmnou hlasovacho kvora), me usnesen podle 29 odst. 1 pijmout i schze vitel, kter nejble nsleduje po tto zmn. Pro rozhodovn, zda dolo k naplnn podmnek o opakovanm hlasovn o osob insolvennho sprvce dle 29 odst. 1, je povinen insolvenn soud pezkoumat vsledky prvho hlasovn o osob insolvennho sprvce a provst na zklad vsledk hlasovn a dopadu odmtnut pihlky kalkulaci o tom, zda by takov zmna mohla mt dopad na vsledek hlasovn.

Judikatura: Nutno zdraznit, e soust koncepce insolvennho zkona je i psoben insolvennho sprvce jakoto maximln profesionalizovan osoby, u n jsou podmnky vzniku oprvnn vykonvat tuto innost, vetn veden seznamu tchto sprvc, upraveny zvltnm zkonem, a to zkonem . 312/2006 Sb., o insolvennch sprvcch. Odborn zpsobilost pro vkon funkce insolvennho sprvce (u veejn obchodn spolenosti zpsobilost ohlenho spolenka) je zajitna novmi oproti pedchoz prvn prav psnjmi kvalifikanmi pedpoklady (poadavek vysokokolskho vzdln magisterskho studijnho programu a sloen pslun odborn zkouky organizovan Ministerstvem spravedlnosti); psnji jsou vymezeny i podmnky bezhonnosti a dostatenho materilnho zabezpeen nutnho ke kryt rizika ppadn kody, za ni insolvenn sprvce z titulu sv funkce odpovd (viz minimln limit pojistnho plnn a minimln standardy pojitn upraven ve smyslu 39 cit. zkona vyhlkou . 314/2007 Sb.). Splnn podmnek pro vznik prva vykonvat innost insolvennho sprvce ovuje a vydnm povolen (zvltnho povolen) dle 6 nebo 8 zkona o insolvennch sprvcch aprobuje Ministerstvo spravedlnosti, kter tak vede seznam tchto insolvennch sprvc jako soust veejnho insolvennho rejstku. Osobm zapsanm v seznamu sprvc podle dosavadnch prvnch pedpis (podle 1 vyhlky . 476/1991 Sb.) zstalo k 1. 1. 2010 (po 2 letech od innosti zkona o insolvennch sprvcch) oprvnn vykonvat innost insolvennho sprvce zachovno, jen pokud k uvedenmu datu, za podmnek stanovench zkonem o insolvennch sprvcch, zskaly od Ministerstva spravedlnosti k vkonu tto innosti povolen (viz pechodn ustanoven v 40 a 41 cit. zkona). Uveden koncepn vchodiska jsou v insolvennm zkon vyjdena pedpokladem, e osoba zapsan v seznamu insolvennch sprvc je nejen odborn zpsobil tuto funkci v insolvennm zen vykonvat, ale je tak bez dalho pipraven takov sv angam pijmout. Proto podle 22 odst. 1 insolvennho zkona me v konkrtn vci osoba zapsan v seznamu insolvennch sprvc sv ustanoven insolvennm sprvcem odmtnout jen z dleitch dvod, pro n nastanou-li a v prbhu zen me bt ze sv funkce dle 31 insolvennho zkona (i bez nvrhu) odvolna. Tmito dleitmi dvody mohou bt jen okolnosti, kter objektivn vzato trvale (i alespo dlouhodob) insolvennmu sprvci znemouj jeho funkci vykonvat. Me jt jak o situaci, kdy insolvenn sprvce pozbyl pedpoklady nezbytn pro svj zpis do seznamu insolvennch sprvc, tak typicky me jt i o podjatost sprvce ve vztahu k vci nebo k jejm astnkm dle 24 insolvennho zkona (pokud nejde o dl vylouen sprvce, kter lze eit ustanovenm oddlenho sprvce dle 34 insolvennho zkona) nebo zdravotn i jin zvan dvody spovajc v osobn situaci sprvce. Zdravotn i jin osobn indispozice insolvennho sprvce vak pedstavuje pekku jeho setrvn ve funkci, jen pokud je doloeno, e objektivn vkonu jeho funkce brn, a to v dlouhodobm asovm horizontu. Pokud by tato pekka byla rzu pouze pechodnho, nen namst odvoln insolvennho sprvce, ale ustanoven jeho zstupce

3. Z textu 30 odst. 2 nevyplv automaticky povinnost svolat schzi vitel v ppad, kdy v dsledku odmtnut pihlky pohledvky dojde k takov zmn v osobch vitel nebo vi jejich pihlench pohledvek, kter by mla vliv na vsledek hlasovn podle odst. 1 tohoto ustanoven. Aktivita smujc k vyvoln dalho hlasovn o osob insolvennho sprvce je nepochybn na vitelch. Na monost opakovat toto hlasovn by vak mohl insolvenn soud vitele upozornit, a to nap. pi prvn schzi vitel nsledujc po uveden zmn.

Souvisejc ustanoven: 21 seznam insolvennch sprvc, 24 podjatost insolvennho sprvce, 25 ustanoven insolvennho sprvce, 28 zmna insolvennho sprvce, 29 hlasovn schze vitel o insolvennm sprvci, 185 odmtnut pihlky pohledvky

dle 33 insolvennho zkona. Odvoln insolvennho sprvce m zpravidla pedchzet jeho slyen. Upustit od nj me soud (vjimen) v ppad, e dleit dvody pro postup dle 31 odst. 1 insolvennho zkona jsou zcela zejm a osvden. Nelze poutt ze zetele, e insolvenn zen m probhat maximln rychle a hospodrn [ 5 psm. a) insolvennho zkona], a e zmna v osob insolvennho sprvce pedstavuje vdy jist retardan zsah do insolvennho zen, zvlt pokud ji v nm stvajc sprvce inil kony vznamn ovlivujc jeho dal prbh. Proto nen-li zmna insolvennho sprvce vynucena zvanmi zvadami v jeho innosti, kter odvoduj jeho zprotn funkce ( 32 insolvennho zkona), anebo nen-li zaloena rozhodnutm samotnch vitel (usnesenm schze vitel o odvoln sprvce dle 29 insolvennho zkona), me soud ukonit psoben insolvennho sprvce v dan vci (dle 31 insolvennho zkona ho odvolat) jen za podmnek shora popsanch. Z toho hlediska nen zsadn podstatn, zda odvoln z funkce navrhl sm insolvenn sprvce, anebo zda je navrhl vitelsk orgn, i zda soud et dvody pro odvoln sprvce bez takovho nvrhu. (VS Praha 3 VSPH 1090/2010-B-261 ve vci MSPH 76 INS 8711/2009)

(3) Odvol-li insolvenn soud insolvennho sprvce z funkce, ustanov souasn novho insolvennho sprvce. Odvoln proti tomuto rozhodnut je ppustn; proti vroku o ustanoven novho insolvennho sprvce se vak lze samostatn odvolat jen z dvod uvedench v 26. (4) Odvolan insolvenn sprvce je povinen bez zbytenho odkladu dn informovat novho insolvennho sprvce o sv dosavadn innosti a ped mu vechny doklady souvisc s vkonem jeho funkce; jeho odpovdnost za dobu vkonu funkce nezanik.

(2) Insolvennho sprvce ustanovenho postupem podle 29 odst. 1 a 3 insolvenn soud odvol z funkce i tehdy, pod-li o to do 3 dn pot, co se o svm ustanoven dozvdl; to neplat, jestlie insolvenn sprvce se svm ustanovenm pedem souhlasil.

(1) Z dleitch dvod, kter nemaj pvod v poruen povinnost insolvennho sprvce, me insolvenn soud na nvrh insolvennho sprvce nebo vitelskho orgnu anebo i bez tohoto nvrhu odvolat insolvennho sprvce z funkce. Uin tak zpravidla po slyen insolvennho sprvce; o podanm nvrhu rozhodne neprodlen.

Odvoln insolvennho sprvce

31

K odst. 1 1. Insolvenn sprvce me bt zbaven vkonu funkce kdykoliv v prbhu insolvennho zen soudcem. Insolvenn zkon rozliuje v ustanovench 31 a 32 institut odvoln insolvennho sprvce a zprotn insolvennho sprvce. Odvoln insolvennho sprvce je pitom chpno jako krok insolvennho soudu nikoliv sanknho charakteru, nen tedy dsledkem pochyben v innosti insolvennho sprvce. Odvoln

insolvennho sprvce me bt provedeno na zklad vlastnho zjitn insolvennho soudu, k nvrhu insolvennho sprvce, vitelskho vboru i na zklad relevantnho sdlen tet osoby. Dvodem pro odvoln insolvennho sprvce pak mohou bt jakkoliv relevantn dvody, na jejich zklad lze dovodit neschopnost insolvennho sprvce dlouhodob resp. trvale vykonvat svoji innost. Typicky jde nap. o odvoln z funkce ze zdravotnch dvod, z dvodu ztrty bezhonnosti i zpsobilosti k prvnm konm, ppadn z dvodu jeho podjatosti dle 24. 2. Pokud bude insolvenn sprvce odvoln z funkce nap. ze zdravotnch dvod je otzkou, zda za takov situace provdt slyen sprvce k tomuto kroku insolvennho soudu. Protoe insolvenn sprvce m bt slyen pouze zpravidla, tedy ne nutn vdy, je teba rozhodnout v ppadech evidentn nemonosti i zvl obtnho zajitn asti insolvennho sprvce pi slyen, v nalhavch ppadech i bez tohoto slyen, a to neprodlen. Obdobn je teba potebu slyen hodnotit i ve vztahu k ostatnm dvodm vedoucm k odvoln insolvennho sprvce.

K odst. 2 3. Pi rozhodovn dle 29 odst. 1 a 3, tedy za situace, kdy je pvodn ustanoven insolvenn sprvce odvolvn schz vitel za souasnho ustanoven novho insolvennho sprvce, a to postupem dle 30 nebo pmm urenm osoby insolvennho sprvce schz vitel dle 29 odst. 1, je mon, aby insolvenn sprvce podal o odvoln z funkce postupem dle 31 odst. 2 zkona. Monost podat o odvoln z funkce m pouze v ppad, pokud se svm ustanovenm pedbn nevyslovil souhlas.

K odst. 4 6. Stejn jako v ppad zbaven funkce insolvennho sprvce plat, e ppadn odvoln proti rozhodnut insolvennho soudu o odvoln i zprotn insolvennho sprvce funkce nem odkladn inek. S tm souvis povinnost odvolanho insolvennho sprvce bez zbytenho odkladu dn informovat novho insolvennho sprvce o sv dosavadn innosti a pedat mu vechny doklady souvisc s vkonem jeho funkce.
Judikatura: V dvodech svho usnesen uveejnnho pod . 103/2009 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek dle Nejvy soud vyloil, e (stejn jako tomu bylo dve v reimu zk. . 328/1991 Sb., o konkursu

K odst. 3 5. V ppad odvoln insolvennho sprvce insolvennm soudem dochz k ustanoven novho insolvennho sprvce postupem podle 25; insolvenn soud tedy ustanov osobu, kterou ur pedseda soudu.

4. Z logiky vci je patrn, e pjde zpravidla o ppad nahrazen schz odvolanho insolvennho sprvce insolvennm soudem dle 30, nebo pi ustanoven insolvennho sprvce postupem dle 29 odst. 1 lze oekvat pedbn projednn zmru ustanovit insolvennho sprvce rozhodnutm vitel s tmto insolvennm sprvcem. K odvoln insolvennho sprvce by mly vst zvan dvody na stran insolvennho sprvce a ne jen pouh nezjem i neochota k vkonu tto funkce. K tomuto je mono odkzat na koment k ustanoven 22.

Je nepochybn, e dvodem pro odvoln insolvennho sprvce podle 31 odst. 1 insolvennho zkona me bt i situace, kdy je povolena reorganizace dlunka a stvajc sprvce zvltn povolen pro vkon insolvennho sprvce dlunka uvedenho v ustanoven 316 odst. 4 insolvennho zkona, resp. 3 odst. 2 zkona o insolvennch sprvcch nem, a ve smyslu ve uvedenho ho mt mus. (VS Praha 3 VSPH 202/2010-B-68 ve vci KSPA 48 INS 6473/2009)

a vyrovnn) ani v pomrech insolvennho zkona nen rozhodnut soudu o tom, zda sprvce dlunkova majetku ve sv funkci skon, nebo o tom, zda urit osoba m bt tmto sprvcem ustanovena, rozhodnutm ve vci sam, take k usnesenm ve vci sam nepat ani usnesen o tom, e (zda) se insolvenn sprvce odvolv z funkce, vydan podle 31 odst. 1 insolvennho zkona. Dovoln pak nen ppustn ani podle jinch ustanoven obanskho soudnho du. (NS 29 NSR 26/2010-B-128 ve vci KSPA 48 INS 6473/2009)

Ze shora citovanho zkonnho ustanoven 31 odst. 1 insolvennho zkona vyplv, e navrhnout odvoln insolvennho sprvce me sm insolvenn sprvce nebo vitelsk orgn anebo tak me uinit i bez nvrhu sm insolvenn soud, dlunk k podn takovho nvrhu nen aktivn legitimovn.

V obecn rovin lze pisvdit nzoru soudu prvnho stupn, e dleitm dvodem pro odvoln sprvce z funkce neme bt bez dalho jeho pracovn zaneprzdnn ve funkci sprvce v jinch konkursech nebo v jeho profesi advokta. Souhlasit lze i s jeho nzorem, e advokt, kter se nechal zapsat do seznamu sprvc, si musel bt vdom toho, e vkonem funkce sprvce bude zaten nad rmec svch pracovnch povinnost, a musel bt srozumn i s tm, e zpisem do seznamu sprvc bere na sebe odpovdnost za dn vkon tto funkce ve vech insolvennch zench, do kterch byl ustanoven. Ppadn je i odkaz soudu prvnho stupn na zvry rozhodnut Vrchnho soudu v Olomouci sp. zn. 2 VSOL 107/2009, KSBR 26 INS 292/2009. Na tyto sv zvry odvolac soud opakovan navzal ve sv rozhodovac innosti (srov. nap. usnesen j. 2 VSOL 298/2009, KSBR 26 INS 4234/2009). V tchto rozhodnutch formuloval nzor, e ani dsledek vyplvajc z 40 odst. 2 zkona o insolvennch sprvcch, tj. znik oprvnn vykonvat innost insolvennho sprvce v dob od 1. 1. 2010, rozhodne-li se sprvce nepodat nvrh na vydn povolen dle 4 a nsl. zkona o insolvennch sprvcch, nen dvodem pro jeho odvoln z funkce. Insolvenn sprvci, kte byli do konce roku 2009 ustanoveni do funkce, vkon sv funkce dokon, i kdy od roku 2010 ji nebudou zapsni v seznamu insolvennch sprvc. Od tchto svch zvr se nem odvolac soud dvod odchlit. (VS Olomouc 2 VSOL 47/2010-B-11 ve vci KSBR 45 INS 7631/2009)

Za situace, kdy soud prvnho stupn odvolal dosavadnho insolvennho sprvce z funkce, postupoval sprvn, pokud ustanovil novou insolvenn sprvkyni (Mgr. P. H.). Tento postup je v souladu s 31 odst. 3, vta prvn insolvennho zkona. Ustanoven novho insolvennho sprvce je dsledkem odvoln dosavadnho sprvce z funkce. Nelze toti pipustit situaci, aby majetkov podstata nemla v kadm okamiku konkrtnho insolvennho sprvce. (VS Olomouc 2 VSOL 122/2009-B-41 ve vci KSBR 40 INS 1624/2008)

Mezi dleit dvody, pro n lze (a ji na nvrh i bez nvrhu) odvolat insolvennho sprvce z funkce, lze povaovat zejmna skutenost, e sprvce pozbyl nezbytn pedpoklady pro svj zpis do seznamu insolvennch sprvc, to je bezhonnost, zpsobilost k prvnm konm a odbornou zpsobilost, dle zdravotn i jin dvody, kter sprvci trvale i dlouhodob znemouj vkon jeho funkce a v neposledn ad sprvcovu podjatost. dn z tchto dvod vak odvolatel neuvd a rovn nevyplv ani ze spisu soudu prvnho stupn. (VS Olomouc 2 VSOL 107/2009-B-14 ve vci KSBR 26 INS 292/2009)

Dlunkovu nmitku, e sprvce nespluje pedpoklady pro vkon funkce insolvennho sprvce, hodnotil soud prvnho stupn zcela sprvn jako jeden z monch dleitch dvod, kter nemaj pvod v poruen povinnost insolvennho sprvce, a kter je teba zkoumat z hlediska podmnek pro odvoln sprvce z funkce dle 31 insolvenn zkon. V tomto rozsahu tud sprvn posoudil dlunkovo podn jako nvrh na odvoln sprvce, k nmu ovem dlunk dle 31 odst. 1 insolvennho zkona nen oprvnn, a ji z toho dvodu musel bt tento jeho nvrh zamtnut. (VS Praha 3 VSPH 257/2010-B-604 ve vci MSPH 96 INS 714/2009)

Soust koncepce insolvennho zkona je i psoben insolvennho sprvce jakoto profesionalizovan osoby, u n jsou podmnky vzniku oprvnn vykonvat tuto innost, vetn veden seznamu tchto sprvc, upraveny zvltnm zkonem. Odborn zpsobilost pro vkon funkce insolvennho sprvce (u veejn obchodn spolenosti zpsobilost ohlenho spolenka) je zajitna kvalifikanmi pedpoklady (poadavek vysokokolskho vzdln magisterskho studijnho programu a sloen pslun odborn zkouky organizovan Ministerstvem spravedlnosti). Splnn podmnek pro vznik prva vykonvat innost insolvennho sprvce ovuje a vydnm povolen (zvltnho povolen) dle 6 nebo 8 zkona aprobuje Ministerstvo spravedlnosti, kter tak vede seznam tchto insolvennch sprvc jako soust veejnho insolvennho rejstku. Osobm zapsanm v seznamu sprvc podle dosavadnch prvnch pedpis (podle 1 vyhlky . 476/1991 Sb.) zstalo k 1. 1. 2010 oprvnn vykonvat innost insolvennho sprvce zachovno, jen pokud k uvedenmu datu, za podmnek stanovench zkonem o insolvennch sprvcch, zskaly od Ministerstva spravedlnosti k vkonu tto innosti povolen (viz pechodn ustanoven v 40 a 41 cit. zkona). Soudn praxe se ji zabvala v zkon vslovn neeenou otzkou dalho psoben tch insolvennch sprvc v zen, v nich byli do funkce ustanoveni ped 1. lednem 2010, avak nesloili zkouku insolvennho sprvce (rozdlovou zkouku). Dola pitom k zvru, e tato okolnost sama o sob neznamen znik zpsobilosti insolvennho sprvce v konkrtnm insolvennm zen; je tomu tak ji proto, e insolvenn zkon v 22 odst. 2 pipout jmenovat insolvennm sprvcem osobu, kter spluje obecn i kvalifikan pedpoklady a v seznamu zapsna nen. V tto souvislosti lze i pipomenout zvry Vrchnho soudu v Olomouci vyjden v usnesen sp. zn. KSBR 26 INS 292/2009, 2 VSOL 107/2009-B ze dne 16. 4. 2009; v nm vrchn soud dovodil, e pouh vykrtnut ze seznamu insolvennch sprvc, a ji jako dsledek psemn dosti, resp. oznmen sprvce ve smyslu 12 psm. e), i dsledek 40 odst. 2 zk. o insolvennch sprvcch, nen dvodem pro odvoln insolvennho sprvce z funkce, nebo dn zkonn ustanoven takovmu insolvennmu sprvci nebrn, aby v tto funkci dan zen dokonil. Zkon vychz z koncepce, e nen mon, aby jedna a t fyzick osoba mohla bt ustanovena v insolvennm zen jednak jako insolvenn sprvce, jednak jako ohlen spolenk veejn obchodn spolenosti. Takov je smysl pravy pozastaven vkonu innosti insolvennho sprvce v citovanm ustanoven 9 odst. 1 psm. d) zkona. Jinak eeno, jakmile je insolvennmu sprvci, kter se stal ohlenm spolenkem, pozastaveno prvo vykonvat innost insolvennho sprvce, nen mon, aby byl od tohoto dne ustanoven podle 25 insolvennho zkona insolvennm sprvcem. Tm me bt ustanovena pouze veejn obchodn spolenost, jejm je spolenkem, a on sm nadle me vykonvat innost insolvennho sprvce ji jen jako ohlen spolenk. Naproti tomu nelze z tto pravy bez dalho dovozovat, jak to uinil soud prvnho stupn, e pozastaven innosti insolvennho sprvce ve smyslu 9 odst. 1 psm. d) zkona je samo o sob dvodem

Dlunku pslu opravn prostedek proti rozhodnut o ustanoven insolvennho sprvce, piem v tomto odvoln me namtat pouze to, e ustanoven insolvenn sprvce nespluje podmnky pro ustanoven, nebo e nen nepodjat. () Je-li insolvenn sprvce vylouen jen z nkterch kon pro svj pomr jen k nktermu z dlunkovch vitel nebo jen nktermu ze zstupc dlunkovch vitel, a tato situace je vyeena ustanovenm oddlenho insolvennho sprvce, neznamen to, e insolvenn sprvce je automaticky vylouen z celho insolvennho zen. () Nmitka dlunka, e msto P. je jeho majoritnm dlunkem na jeho postaven jakoto vitele, kter se pihlsil do insolvennho zen, a jeho pohledvka pedstavuje 4,86 % vech pihlench pohledvek, nen rozhodujc. Ke skutenosti, e s tmto vitelem vede dlunk soudn spor, nutno uvst, e prohlenm konkursu dochz ze zkona k peruen soudnch a jinch zen, piem v peruench zench, kde dlunk vystupoval jako alobce, lze pokraovat na nvrh insolvennho sprvce, dlunka, poppad i jinch osob ( 264 insolvennho zkona). Prohlen konkursu tedy nebrn tomu, aby se dlunk mohl dle domhat svch prv soudn cestou, pokud se tkaj majetkov podstaty s tm, e v tomto konkrtnm sporu by samozejm namsto dlunka jako astnk zen vystupovala oddlen insolvenn sprvkyn, kter prv pro tyto ely byla ustanovena. (VS Olomouc 3 VSOL 93/2010-B-36 ve vci KSBR 27 INS 4997/2009)

pro jeho odvoln. Aby tomu tak bylo, musely by pistoupit dleit dvody pro odvoln insolvennho sprvce stanoven v 31 odst. 1 insolvennho zkona, pop. dvody pro jeho zprotn podle 32 insolvennho zkona. dn takov dvod v dan vci nepichz v vahu; soud prvnho stupn sv rozhodnut zaloil pouze na zvru, e pozastaven innosti insolvennho sprvce zakld samostatnou skutkovou podstatu pro odvoln insolvennho sprvce Mgr. K. T. Tento zvr, jak vyloeno, ovem sprvn nen. Argumentan stejnou vhu m i pihldnut k jedn ze zsad, na nich je insolvenn zen zaloeno, toti k zsad rychlosti a hospodrnosti zen [ 5 psm. a) insolvennho zkona]. Zmna v osob insolvennho sprvce pedstavuje vdy zsah do zen, zvlt pokud ji v nm stvajc sprvce inil kony vznamn ovlivujc jeho dal prbh. Odvolat insolvennho sprvce z funkce lze pedevm tehdy, pokud dn nepln sv povinnosti tak, e by jeho innost odvodovala jeho zprotn funkce ( 32 insolvennho zkona), jestlie tak rozhodli samotn vitel (usnesenm schze vitel o odvoln sprvce dle 29 insolvennho zkona), anebo pokud by vylo najevo, e insolvenn sprvce nespluje obecn a kvalifikan pedpoklady pro zpis do seznamu insolvennch sprvc. (VS Praha 3 VSPH 237/2011-B-24 ve vci KSPH 41 INS 4795/2010) Souvisejc ustanoven: 21 seznam insolvennch sprvc, 22 odmtnut funkce insolvennho sprvce, 25 ustanoven insolvennho sprvce, 29 hlasovn schze vitel o insolvennm sprvci, 30 nahrazen schz odvolanho insolvennho sprvce, 32 zprotn insolvennho sprvce

(1) Insolvennho sprvce, kter nepln dn sv povinnosti nebo kter nepostupuje pi vkonu sv funkce s odbornou p anebo kter zvan poruil dleitou povinnost, uloenou mu zkonem nebo soudem, me insolvenn soud na nvrh vitelskho orgnu nebo dlunka anebo i bez tohoto nvrhu jeho funkce zprostit. Uin tak zpravidla po slyen insolvennho sprvce; o podanm nvrhu rozhodne neprodlen.

Zprotn insolvennho sprvce

32

K odst. 1 1. Insolvenn sprvce je povinen plnit dn sv povinnosti, kter jsou mu stanoveny insolvennm zkonem a dalmi prvnmi pedpisy, ale tak pokyny insolvennho soudu a vitelskch orgn. Je povinen vykonvat svou funkci s odbornou p a svdomit. Pi vkonu sv innosti se me insolvenn sprvce dopustit drobnjch i zvanch poruen tchto povinnost. innost sprvce je teba posuzovat komplexn v rmci rozsahu celho spektra jeho povinnost v insolvennm zen. Ojedinl a mn podstatn exces v jinak dn innosti insolvennho sprvce tak nen dvodem pro zprotn insolvennho sprvce insolvennm soudem. Me bt vak dvodem nap. pro uloen podkov pokuty. Neplnn povinnost dn tak lze zpravidla chpat jako dle trvajc mn zvan nedostatky v innosti insolvennho sprvce. Naopak i jednorzov, ale zcela zsadn poruen povinnost sprvce by mlo bt dvodem pro zprotn sprvce bez dalho.

(2) Proti rozhodnut podle odstavce 1 se mohou odvolat insolvenn sprvce a osoby oprvnn podat nvrh podle odstavce 1. Ustanoven 31 odst. 3 a 4 plat obdobn.

2. Nen mon pesn vymezit vechny ppady, v nich by ml soud vi insolvennmu sprvci takto psn postupovat. Mra pochyben a jej dsledky jsou vdy vsledkem individulnho posouzen insolvennm soudem. Jako pklad zsadnho pochyben v innosti insolvennho sprvce vak lze uvst nap. prodej majetku z majetkov podstaty bez jeho pedchozho soupisu, prodej majetku bez vysloven potebnho souhlasu apod.

3. Obdobn postup a zvry je mono uplatnit i v ppad, e insolvenn sprvce nepostupoval pi vkonu sv funkce s odbornou p. Za nedostatenou odbornou pi je mono povaovat chybn kroky a rozhodnut sprvce z dvodu jeho nedostatench odbornch znalost, zejmna pak insolvenn problematiky. Neplnn povinnost dn je mono charakterizovat tak, e insolvenn sprvce provd svoji innost nedbale, by je mu sprvn postup znm. Dsledkem neodbornho postupu sprvce by mla bt koda, kter vitelm i dlunkovi v zen vznikla.

4. Nvrh na zprotn insolvennho sprvce me podat jednak vitelsk orgn, ktermi jsou schze vitel, vitelsk vbor nebo zstupce vitel a dlunk. Ve svm nvrhu mus vdy pesn vymezit dvody, kter maj vst ke zprotn sprvce jeho funkce. Mus tedy ve svm nvrhu pesn specifikovat, kter povinnosti insolvenn sprvce poruil i jak koda vitelm i dlunkovi vznikla. Konen posouzen nvrhu je vak v rukou insolvennho soudu. Pouze insolvenn soud rozhodne o tom, jestli se sprvce skuten dopustil poruen svch povinnost a o jak zvan poruen se jedn a tak o tom, jak sankce bude dsledkem nesprvnho jednn sprvce. Dsledkem nvrhu na zprotn sprvce me bt i uplatnn mrnj sankce jako je nap. uloen podkov pokuty. Velk st nvrh na zprotn sprvce zejmna ze strany dlunka je v praxi podvna ne z dvodu, e sprvce vadn pln sv povinnosti v zen, ale z dvodu osobn nespokojenosti dlunka s innost insolvennho sprvce, kter naopak vychz z dnho vkonu funkce insolvennho sprvce. 5. Insolvennho sprvce je oprvnn zprostit i insolvenn soud, a to z edn povinnosti, neprodlen pot, kdy zjist skutenosti, kter ke zprotn sprvce mohou vst. 6. Ke zprotn insolvennho sprvce by ml insolvenn soud pistoupit a pot, kdy provede slyen insolvennho sprvce, na kterm mu umon svj dosavadn postup v zen obhjit.

K odst. 2 8. Proti rozhodnut insolvennho soudu o zamtnut nvrhu na zprotn sprvce jeho funkce se me odvolat pouze navrhovatel, proti rozhodnut o zprotn sprvce jeho

7. K podn nvrhu na zprotn insolvennho sprvce nejsou oprvnni jednotliv vitel, a to ani tehdy, pokud jsou leny vitelskho vboru. Takov nvrh nebude insolvenn soud povaovat za nvrh na zprotn insolvennho sprvce jeho funkce a nebude o nm meritorn rozhodovat, ale posoud jej jako podnt k pezkoumn innosti insolvennho sprvce a k ppadnmu zprotn sprvce jeho funkce z edn povinnosti. Insolvenn soud by se vak ml vdy s podnm vitele vypodat, a to pinejmenm ppisem navrhovateli o tom, e skutenosti uveden v jeho podn nejsou dvodem ke zprotn sprvce jeho funkce.

funkce se me odvolat pouze insolvenn sprvce. Odvoln proti rozhodnut o zprotn insolvennho sprvce vak nem odkladn inek a zprotn sprvce je povinen bezodkladn po svm zprotn funkce pedat svou funkci nov ustanovenmu insolvennmu sprvci.
Judikatura: V dvodech svho usnesen uveejnnho pod . 103/2009 Sbrky soudnch rozhodnut a stanovisek dle Nejvy soud vyloil, e (stejn jako tomu bylo dve v reimu zk. . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn) ani v pomrech insolvennho zkona nen rozhodnut soudu o tom, zda sprvce dlunkova majetku ve sv funkci skon nebo o tom, zda urit osoba m bt tmto sprvcem ustanovena, rozhodnutm ve vci sam, take k usnesenm ve vci sam nepat ani usnesen o tom, e (zda) se insolvenn sprvce zprouje funkce, vydan podle 32 insolvennho zkona. (NS 29 NSR 9/2010-B-108 ve vci MSPH 78 INS 1241/2008) Okolnost, e dlunice m jin nzor na existenci a vi svch zvazk a jin pedstavy o prbhu insolvennho zen, neme bt dvodem pro zprotn JUDr. H. K. funkce sprvkyn. (VS Praha 2 VSPH 481/2009-B-108 ve vci MSPH 60 INS 4476/2008)

Za relevantn dvody, pro n me insolvenn soud zprostit sprvce funkce, povauje odvolac soud zejmna skutenost, e pi vkonu sv funkce dn nepln povinnosti vyplvajc pro nj z 36 insolvennho zkona, liknav provd soupis majetkov podstaty, zpenuje majetek podstaty v rozporu s 225 odst. 4 nebo 226 odst. 5 insolvennho zkona, nespln povinnost uzavt smlouvu o pojitn odpovdnosti za kodu, kter by mohla vzniknout v souvislosti s vkonem funkce sprvce, nebo ve vci postupuje nekvalifikovan. Dleitm dvodem pro zprotn funkce sprvce me bt tak skutenost, e bezdvodn nespln zvazn pokyn insolvennho soudu nebo zajitnho vitele anebo vykonateln rozsudek tkajc se vylouen majetku z majetkov podstaty. V zvislosti na me a intenzit pochyben sprvce me vst soud i zjitn ojedinlho, le zvanho poruen dleit povinnosti stanoven zkonem nebo uloen soudem k tomu, e rozhodne o jeho zprotn funkce, ale obvykle jedn-li se o pochyben mn zvan omezuje se na to, e vyuije svho oprvnn uloit sprvci podkovou pokutu. Podle 36 odst. 2 insolvennho zkona je insolvenn sprvce mimo jin povinen nejmn jednou za ti msce pedloit vitelskmu vboru a insolvennmu soudu psemnou zprvu o stavu insolvennho zen. Ze spisu odvolac soud ovil, e dosavadn sprvce po dobu pldruhho roku tuto zkonnou povinnost neplnil a neuinil tak ani pot, kdy k jejmu splnn byl insolvennm soudem opakovan vyzvn a kdy

Za relevantn dvody, pro n me insolvenn soud zprostit sprvce funkce, povauje odvolac soud zejmna skutenost, e pi vkonu sv funkce dn nepln povinnosti vyplvajc pro nj z 36 insolvennho zkona, liknav provd soupis majetkov podstaty, zpenuje majetek podstaty v rozporu s 225 odst. 4, 226 odst. 5, 286 odst. 2, 289 odst. 1 nebo 293 insolvennho zkona, nespln povinnost uzavt smlouvu o pojitn odpovdnosti za kodu, kter by mohla vzniknout v souvislosti s vkonem funkce sprvce, nebo ve vci postupuje nekvalifikovan. Dleitm dvodem pro zprotn funkce sprvce me bt tak skutenost, e bezdvodn nespln zvazn pokyn insolvennho soudu nebo zajitnho vitele anebo vykonateln rozsudek tkajc se vylouen majetku z majetkov podstaty. V zvislosti na me a intenzit pochyben sprvce me vst soud i zjitn ojedinlho, le zvanho poruen dleit povinnosti stanoven zkonem nebo uloen soudem k tomu, e rozhodne o jeho zprotn funkce, ale obvykle jedn-li se o pochyben mn zvan omezuje se na to, e vyuije svho oprvnn uloit sprvci podkovou pokutu. Pedn je teba zdraznit, e soud prvnho stupn rozhodl o zprotn funkce sprvce, ani by ho k tvrzenm dvodm zprotn vyslechl, jak pedpokld 32 odst. 1 insolvennho zkona. Od slyen sprvce (obdobn jako od slyen dlunka podle 87 insolvennho zkona) by bylo mon upustit, jestlie by zde bylo nebezpe nepimenho prodlen v zen (nap. proto, e jeho pobyt by nebyl znm, e jeho zdravotn stav by slyen neumooval), nebo jestlie by sprvce s nvrhem na zprotn funkce souhlasil. (VS Praha 2 VSPH 417/2010-B-146 ve vci MSPH 78 INS 4635/2008)

byl za jej nesplnn dokonce postien podkovou pokutou. Za vznamnou okolnost k ti dosavadnho sprvce povauje odvolac soud t skutenost, e za shora popsan situace nepovaoval za nutn alespo sdlit insolvennmu soudu dvody, je mu splnn tto povinnosti znemoovaly, resp. e tak uinil se znanm prodlenm v odvoln proti usnesen ze dne 20. 7. 2010 a pot, kdy mu byla opakovan uloena podkov pokuta. (VS Praha 2 VSPH 707/2010-B-34 ve vci KSUL 46 INS 834/2008)

Souvisejc ustanoven: 21 seznam insolvennch sprvc, 22 odmtnut funkce insolvennho sprvce, 25 ustanoven insolvennho sprvce, 29 hlasovn schze vitel o insolvennm sprvci, 30 nahrazen schz odvolanho insolvennho sprvce, 31 odvoln insolvennho sprvce

3. Pro ustanoven zstupce insolvennho sprvce je nutno ut postup dle 25, tedy i zstupce insolvennho sprvce ur pedseda insolvennho soudu a nsledn jej ustanov insolvenn soud. Nvrh na ustanoven zstupce insolvennho sprvce me podat

2. Neschopnost insolvennho sprvce vykonvat svou funkci mus bt vak jednoznan pouze doasn a nemla by bt ani dlouhodobho charakteru. Zstupce insolvennho sprvce mus na nezbytn nutnou dobu peklenout absenci vkonu funkce dnm insolvennm sprvcem. Insolvenn soud by ve svm rozhodnut o jeho ustanoven ml stanovit lhtu, po kterou bude zstupce insolvennho sprvce funkci vykonvat, a to s ohledem na dvody vedouc k jeho ustanoven a na pedpokldan znik dvodu brncho ve vkonu funkce insolvennmu sprvci samotnmu. Institut zstupce insolvennho sprvce by vak neml svm obsahem nahradit vkon innosti dnho insolvennho sprvce. Pokud by tedy dvody brnc ve vkonu innosti insolvennho sprvce petrvvaly po nepimen dlouhou dobu, ml by insolvenn soud zvit rozhodnut o odvoln insolvennho sprvce dle 31. Jako vhodn een je pak samozejm nahradit odvolanho insolvennho sprvce osobou, kter vykonvala funkci zstupce insolvennho sprvce.

1. Ustanoven 33 dopluje prvn pravu 31, dle nj me bt insolvenn sprvce odvoln z dleitch dvod ze sv funkce. Pi posouzen konkrtnho insolvennho zen vak me bt patrn, e nap. v dlouhodob probhajcm insolvennm zen nen vhodn, aby byl automaticky odvoln insolvenn sprvce, u nj jsou dny pechodn zvan dvody brnc mu ve vkonu jeho funkce. Insolvenn sprvce v nkterch ppadech, zejmna po nkolikaletm prbhu zen, spojuje ve sv osob rozshl vdomosti a obtn penosn informace, co me mt pro zen zvltn vznam. Za takovch podmnek me bt pro prbh insolvennho zen vhodnj ustanovit zstupce insolvennho sprvce, pestoe toton dvody by v jinm zen mohly vst k odvoln insolvennho sprvce.

Je-li to eln, me insolvenn soud ustanovit insolvennmu sprvci zstupce pro ppad, e by ze zvanch dvod nemohl pechodn svou funkci vykonvat. Pro zstupce insolvennho sprvce plat 29 a 31 pimen.

Zstupce insolvennho sprvce

33

4. Ustanoven zstupce insolvennho sprvce se zveejuje v insolvennm rejstku a v ppad, e je dlunkem osoba zapsan v obchodnm i jinm rejstku, tak i do tohoto rejstku. Zstupce insolvennho sprvce po dobu sv psobnosti v zen pln nahrazuje insolvennho sprvce ve funkci a pejm veker jeho prva a povinnosti a zrove nese po dobu vkonu sv innosti tak odpovdnost za dn vkon sv funkce. Pravomoci insolvennho sprvce jsou po dobu vkonu funkce zstupce insolvennho sprvce suspendovny a tento je nen oprvnn vykonvat. 5. K ukonen innosti zstupce insolvennho sprvce me dojt uplynutm doby, na kterou byl ustanoven, nebo rozhodnutm insolvennho soudu o jeho zprotn funkce. V tomto okamiku se pak veker prva a povinnosti automaticky vrac dnmu insolvennmu sprvci. Zstupce insolvennho sprvce je povinen pedat dnmu insolvennmu sprvci svou funkci vetn dokument, kter s vkonem funkce souvis. 6. Zstupce insolvennho sprvce m za dobu vkonu sv funkce nrok na pomrnou st odmny dnho insolvennho sprvce.

sm insolvenn sprvce, a to tehdy pokud si je dopedu vdom skutenosti, e po pechodnou dobu nebude schopen vykonvat svou funkci nap. z dvodu dlouhodobj hospitalizace v nemocnici. O ustanoven zstupce sprvce me bt rozhodnuto i z edn povinnosti bez nvrhu pmo insolvennm soudem.

Judikatura: Z citovanch ustanoven je zejm, e pro odmtnut funkce sprvce stejn jako pro jeho odvoln z tto funkce mus existovat dleit dvody, je insolvenn zkon ble nespecifikuje. Teba zdraznit, e soust koncepce insolvennho zkona je i psoben insolvennho sprvce jakoto maximln profesionalizovan osoby, u n jsou podmnky vzniku oprvnn vykonvat tuto innost, vetn veden seznamu tchto sprvc, upraveny zvltnm zkonem, a to zkonem . 312/2006 Sb., o insolvennch sprvcch. Odborn zpsobilost pro vkon funkce insolvennho sprvce (u veejn obchodn spolenosti zpsobilost ohlenho spolenka) je zajitna novmi oproti pedchoz prvn prav psnjmi kvalifikanmi pedpoklady (poadavek vysokokolskho vzdln magisterskho studijnho programu a sloen pslun odborn zkouky organizovan Ministerstvem spravedlnosti); psnji jsou vymezeny i podmnky bezhonnosti a dostatenho materilnho zabezpeen nutnho ke kryt rizika ppadn kody, za ni insolvenn sprvce z titulu sv funkce odpovd (viz minimln limit pojistnho plnn a minimln standardy pojitn upraven ve smyslu 39 cit. zkona vyhlkou . 314/2007 Sb.). Splnn podmnek pro vznik prva vykonvat innost insolvennho sprvce ovuje a vydnm povolen (zvltnho povolen) dle 6 nebo 8 zkona o insolvennch sprvcch aprobuje Ministerstvo spravedlnosti, kter tak vede seznam tchto insolvennch sprvc jako soust veejnho insolvennho rejstku. Osobm zapsanm v seznamu sprvc podle dosavadnch prvnch pedpis (podle 1 vyhlky . 476/1991 Sb.) zstalo k 1. 1. 2010 (po 2 letech od innosti zkona o insolvennch sprvcch) oprvnn vykonvat innost insolvennho sprvce zachovno, jen pokud k uvedenmu datu, za podmnek stanovench zkonem o insolvennch sprvcch, zskaly od Ministerstva spravedlnosti k vkonu tto innosti povolen (viz pechodn ustanoven v 40 a 41 cit. zkona). Uveden koncepn vchodiska jsou v insolvennm zkon vyjdena pedpokladem, e osoba zapsan v seznamu insolvennch sprvc je nejen odborn zpsobil tuto funkci v insolvennm zen vykonvat, ale je tak bez dalho pipraven takov sv angam pijmout. Proto podle 22 odst. 1 insolvennho zkona me v konkrtn vci osoba zapsan v seznamu insolvennch sprvc sv ustanoven insolvennm sprvcem odmtnout jen z dleitch dvod, pro n nastanou-li a v prbhu zen me bt ze sv funkce dle 31 insolvennho zkona (i bez nvrhu) odvolna. Tmito dleitmi dvody mohou bt jen okolnosti, kter objektivn vzato trvale (i alespo dlouhodob) insolvennmu

sprvci znemouj jeho funkci vykonvat. Me jt jak o situaci, kdy insolvenn sprvce pozbyl pedpoklady nezbytn pro svj zpis do seznamu insolvennch sprvc, tak typicky me jt i o podjatost sprvce ve vztahu k vci nebo k jejm astnkm dle 24 insolvennho zkona (pokud nejde o dl vylouen sprvce, kter lze eit ustanovenm oddlenho sprvce dle 34 insolvennho zkona) nebo zdravotn i jin zvan dvody spovajc v osobn situaci sprvce. Zdravotn i jin osobn indispozice insolvennho sprvce vak pedstavuje pekku jeho setrvn ve funkci, jen pokud je doloeno, e objektivn vkonu jeho funkce brn, a to v dlouhodobm asovm horizontu. Pokud by tato pekka byla rzu pouze pechodnho, nen namst odvoln insolvennho sprvce, ale ustanoven jeho zstupce dle 33 insolvennho zkona. Odvoln insolvennho sprvce m zpravidla pedchzet jeho slyen. Upustit od nj me soud (vjimen) v ppad, e dleit dvody pro postup dle 31 odst. 1 insolvennho zkona jsou zcela zejm a osvden. Nelze poutt ze zetele, e insolvenn zen m probhat maximln rychle a hospodrn ( 5 psm. a) insolvennho zkona), a e zmna v osob insolvennho sprvce pedstavuje vdy jist retardan zsah do insolvennho zen, zvlt pokud ji v nm stvajc sprvce inil kony vznamn ovlivujc jeho dal prbh. Proto nen-li zmna insolvennho sprvce vynucena zvanmi zvadami v jeho innosti, kter odvoduj jeho zprotn funkce ( 32 insolvennho zkona), anebo nen-li zaloena rozhodnutm samotnch vitel (usnesenm schze vitel o odvoln sprvce dle 29 insolvennho zkona), me soud ukonit psoben insolvennho sprvce v dan vci (dle 31 insolvennho zkona ho odvolat) jen za podmnek shora popsanch. Z toho hlediska nen zsadn podstatn, zda odvoln z funkce navrhl sm insolvenn sprvce, anebo zda je navrhl vitelsk orgn, i zda soud et dvody pro odvoln sprvce bez takovho nvrhu. Z insolvennho spisu odvolac soud ovil, e v usnesen ze dne 30. 6. 2011 (A-11), jm byl zjitn padek dlunka M. Z. (a povoleno jeho oddluen), byl odvolatel ustanoven do funkce insolvennho sprvce v souladu s opatenm pedsedy Mstskho soudu v Praze ze dne 28. 6. 2011 (A-10). Ze seznamu insolvennch sprvc vyplv, e v nm je odvolatel zapsn ode dne 26. 5. 2008 pro okres hl. m. Praha. Z obchodnho rejstku se podv, e odvolatel vznikl dne 14. 5. 2008 s pedmtem podnikn vkon innosti insolvennho sprvce. Z nvrhu odvolatele ze dne 8. 7. 2011 (B-1) plyne, e dvody pro odmtnut funkce sprvce a nvrhu na jeho odvoln spovaly toliko v tom, e odvolatel tuto funkci vykonv pro vce dlunk, co ho zcela saturuje. Z insolvennho rejstku bylo zjitno, e odvolatel vykonv funkci insolvennho sprvce pro 60 dlunk, a to nejen u Mstskho soudu v Praze, kde m sv sdlo, ale t u Krajskho soudu v Praze nebo u Krajskho soudu v st nad Labem. Na zklad shora uvedench zjitn dospl odvolac soud k zvru, e z hlediska skutkovch zjitn soudu I. stupn a jeho prvn argumentace je napaden usnesen sprvn a lze na jeho pesvdiv odvodnn odkzat, protoe ani ve stadiu odvolacho zen nebylo zjitno nic, co by bylo zpsobil vst odvolac soud k jeho zmn i zruen. Jinmi slovy eeno, odvolac soud se zcela shoduje se soudem I. stupn, jen shledal, e u odvolatele, jen je specializovanou prvnickou osobou zaloenou jen pro ely vkonu funkce insolvennho sprvce a jen tuto funkci vykonv nejen pro potebu Mstskho soudu v Praze, kde m sv sdlo, ale navc t pro jin insolvenn soudy, v jejich obvodu nesdl, nelze zsadn akceptovat jeho zaneprzdnnost pidlenmi vcmi jako dleit dvod, pro nho by ml bt odvoln z funkce insolvennho sprvce ve vci veden u Mstskho soudu v Praze. Dluno dodat, e pi uren odvolatele za insolvennho sprvce pro dan zen pihldl pedseda insolvennho soudu ve smyslu 25 odst. 1 insolvennho zkona nejen k dosavadnmu stavu zen, k osob dlunka a k jeho majetkovm pomrm a k odborn zpsobilosti odvolatele, ale t k jeho zaten v relaci k ostatnm osobm zapsanm do seznamu insolvennch sprvc v obvodu Mstskho soudu v Praze. (VS Praha 1 VSPH 959/2011-B-17 ve vci MSPH 93 INS 9615/2011) Souvisejc ustanoven: 21 seznam insolvennch sprvc, 25 ustanoven insolvennho sprvce, 30 nahrazen schz odvolanho insolvennho sprvce, 31 odvoln insolvennho sprvce, 32 zprotn insolvennho sprvce, 34 oddlen insolvenn sprvce, 35 zvltn insolvenn sprvce

(1) Je-li insolvenn sprvce vylouen z nkterch kon pro svj pomr jen k nktermu z dlunkovch vitel nebo jen k nktermu ze zstupc dlunkovch vitel a nen-li se zetelem k charakteru pohledvky dlunkova vitele a jeho postaven v insolvennm zen dvod pochybovat, e tento vztah ovlivn celkov zpsob vkonu prv a povinnost insolvennho sprvce, me insolvenn soud ustanovit pro tyto kony oddlenho insolvennho sprvce. (2) Je-li insolvenn sprvce vylouen z nkterch kon proto, e mohou odporovat spolenmu zjmu vitel v insolvennm zen, ve kterm byl rovn ustanoven insolvennm sprvcem, ustanov insolvenn soud pro tyto kony oddlenho insolvennho sprvce vdy.

Oddlen insolvenn sprvce

34

3. Insolvenn soud me ustanovit oddlenho insolvennho sprvce, nen-li se zetelem k charakteru pohledvky dlunkova vitele a jeho postaven v insolvennm zen dvod pochybovat, e tento vztah se dotk jen ohranien dl sti innosti insolvennho sprvce a neovlivn celkov zpsob vkonu jeho prv a povinnost. Insolvenn zkon tedy charakterizuje monou podjatost sprvce ve dvou rovnch. Mus se jednat o vztah pouze k nktermu z vitel, nemlo by se tedy jednat o skupinu vitel, ale zrove vitel ve vztahu, k nmu je mon pochybovat o sprvcov nepodjatosti, nesm mt v zen pihlenou pohledvku vznamnho charakteru. Je mon se domnvat, e vznamn charakter bude mt pohledvka vitele, kter pedstavuje nadpolovin

2. Mon vznik pomru k nktermu, nebo vce vitelm i nktermu, nebo vce zstupcm vitel nen mnohdy pi ustanovovn insolvennho sprvce do funkce pedvdateln a nelze mu jej klst k ti. Je vak nutno upozornit na skutenost, e pokud dojde k ustanoven insolvennho sprvce vbrem vitel, resp. i jedinho vitele postupem dle 29 odst. 1, bude v tomto ppad vdy velmi dleit peliv posouzen toho, zda vitel i skupina vitel neustanovila insolvennm sprvcem osobu s pomrem k viteli i vitelm a tm pdem ji od potku sten podjatou ve vztahu k nim, ve smyslu tohoto ustanoven zkona. Uveden domnnka by byla dle poslena v ppad, kdyby postupem dle 29 dochzelo opakovan k dosazovn tho insolvennho sprvce vitelem, jako tzv. svho sprvce.

K odst. 1 1. Bhem insolvennho zen me dojt k situacm, kdy je insolvenn sprvce vylouen z nkterch kon v insolvennm zen pro svj pomr jen k nktermu z dlunkovch vitel, nebo jen k nktermu ze zstupc dlunkovch vitel, piem je zejm, e tento vztah neovlivn celkov zpsob vkonu prv a povinnost insolvennho sprvce. K tto situaci by nejastji mohlo dojt bhem innosti insolvennho sprvce pi pezkoumn pihlen pohledvky vitele a pi ppadnm nslednm incidennm sporu, tato situace nen vak vylouena ani v rmci provozovn podniku insolvennm sprvcem. V takovm ppad me insolvenn soud ustanovit oddlenho insolvennho sprvce, aby se zabrnilo ppadnm nmitkm podjatosti insolvennho sprvce.

vtinu vech pihlench pohledvek, ale me se jednat i nap. o pohledvku zajitnou na vekerm majetku dlunka. Vzhledem k absenci pesnho zkonnho vymezen bude vdy zleet na posouzen konkrtn situace ze strany insolvennho soudu, zda jsou dny podmnky pro ustanoven oddlenho insolvennho sprvce nebo zda bude nutn insolvennho sprvce odvolat z funkce a ustanovit insolvennho sprvce novho.

4. O nezbytnosti ustanovit oddlenho insolvennho sprvce by soud ml informovat insolvenn sprvce, a to neprodlen pot co zjist, e takov poteba existuje. V ppad, e by insolvenn sprvce existenci pomru k nktermu z dlunkovch vitel nebo k nktermu ze zstupc dlunkovch vitel neoznmil, byl by tm dn dvod pro zprotn insolvennho sprvce funkce ve smyslu 32. Insolvenn sprvce by ml oznamovat i pouhou domnnku o svm vztahu k vci i osobm vitel, zvr o dvodnosti domnnky je na insolvennm soudu.

5. Vyjde-li v prbhu insolvennho zen najevo, e sprvce si byl svho vztahu k nktermu z vitel i jejich zstupc vdom, ale soud o mon podjatosti neinformoval, je to samozejm dvod okamit zprostit sprvce jeho funkce pro zvan poruen jeho povinnost vyplvajcch z insolvennho zkona. Osobu insolvennho sprvce je vak mono sankcionovat i nad rmec zbaven jej jeho funkce, a to uloenm podkov pokuty, ale souasn me dt insolvenn soud podnt Ministerstvu spravedlnosti R, kter me nsledn za splnn podmnek stanovench v 13 zkona o insolvennch sprvcch insolvennmu sprvci zruit jeho povolen k vykonvn innosti.

6. Pro ustanoven oddlenho insolvennho sprvce je nutno ut postup dle 25, tedy i osobu oddlenho insolvennho sprvce ur pedseda insolvennho soudu a nsledn jej ustanov insolvenn soud. O ustanoven oddlenho insolvennho sprvce me bt rozhodnuto pouze z edn povinnosti insolvennm soudem. 7. Ustanoven oddlenho insolvennho sprvce se zveejuje v insolvennm rejstku a v ppad, e je dlunkem osoba zapsan v obchodnm i jinm rejstku, tak i do tohoto rejstku. Oddlen insolvenn sprvce po dobu sv psobnosti v zen vykonv pouze ty kompetence, kter mu jsou sveny prostednictvm rozhodnut insolvennho soudu o jeho ustanoven do funkce.

K odst. 2 9. Nejastj ppady ustanoven oddlenho sprvce v praxi nastvaj v tzv. koncernovch insolvencch. U subjekt, kter tvo koncern, by ml bt v souladu s 25 odst. 2 insolvennho zkona ustanoven toton insolvenn sprvce. V ppad vzjemnch pohledvek subjekt tvocch koncern me bt v rozporu se spolenm zjmem vitel, aby tyto pohledvky pezkoumval toton insolvenn sprvce zejmna tehdy, pokud je osoba insolvennho sprvce z titulu vkonu sv funkce rovn osobou odpo-

8. K ukonen innosti oddlenho insolvennho sprvce me dojt uplynutm doby, na kterou byl ustanoven, splnnm innosti, pro kterou byl ustanoven do funkce nebo rozhodnutm insolvennho soudu o jeho zprotn funkce. V tomto okamiku se pak veker prva a povinnosti sven oddlenmu insolvennmu sprvci automaticky vrac dnmu insolvennmu sprvci. Oddlen insolvenn sprvce je povinen pedat dnmu insolvennmu sprvci svou funkci vetn dokument, kter s vkonem funkce souvis.

vdnou za podn pihlky a tent insolvenn sprvce by ji v dalm insolvennm zen ml podrobovat pezkumu. 10. Obdobn problm me vzniknout i v rmci spor o majetek dlunk tvocch koncern, zejmna pokud dochzelo k pevodm majetku mezi jednotlivmi leny koncernu. 11. V obou ve uvedench ppadech by nemlo dojt k odvoln sprvce z funkce prv s ohledem na text 25 insolvennho zkona, ale ml by bt pro vztahy v koncernu ustanoven oddlen insolvenn sprvce.

Podmnky, za nich je insolvenn sprvce vylouen z insolvennho zen, konstruuje 24 odst. 1 insolvennho zkona. Podmnky pro vylouen insolvennho sprvce jsou shodn s podmnkami stanovenmi pro podjatost soudce a psedcch v 14 o. s. . Insolvenn sprvce je z insolvennho zen vylouen, jestlie lze se zetelem na jeho pomr k vci nebo osobm astnk pochybovat o jeho nepodjatosti. Takov pochybnosti mohou nastat vdy, kdy m napklad insolvenn sprvce vlastn pohledvku za dlunkem nebo je sprvce dlunkem dlunka, jeho majetek je podroben reimu insolvennho zen. Dalm dvodem pochybnosti me bt zpsob podnikn sprvce, kter dopad do majetkovch pomr nkterho z astnk zen. Pomr insolvennho sprvce k astnkm zen (v danm ppad k dlunku viz 14 insolvennho zkona) me bt zaloen pedevm pbuzenskm nebo jemu obdobnm vztahem, jemu na rove me v konkrtnm ppad stt vztah ptelsk i naopak vztah neptelsk, v vahu pichz tak vztah ekonomick zvislosti. Dvod pochybovat o nepodjatosti insolvennho sprvce mus existovat objektivn, dvod tedy mus bt postaven najisto. K zvru o tom, e je insolvenn sprvce vylouen, nen potebn, aby bylo prokzno, e je podjat. K vylouen insolvennho sprvce postauje, lze-li se zetelem na jeho pomr k vci nebo k astnkm mt pochybnost o jeho nepodjatosti (srov. rozhodnut NS R sp. zn. 2 Cdon 43/96 zveejnn v asopise Soudnho rozhledy . 9, svazek 226/1998).

Judikatura: Vychzeje ze zjitn soudu I. stupn, je zstala i za odvolacho zen nezmnna, je t odvolac soud toho nzoru, e ekonomick zjmy obou dlunk (L. a S. T., s. r. o. jako pronajmatele S. domu a S. R., a. s. jako jeho bvalho njemce) jsou natolik odlin, e zsadn vyluuj to, aby souasn u obou dlunk mohl odvolatel vykonvat funkci insolvennho sprvce. Jinmi slovy eeno, vpov njemn smlouvy na provozovn S. domu prv proto, e ji odvolatel uinil v zjmu dlunka L. a S. T., s. r. o. (tj. v zjmu jeho majetkov podstaty a v zjmu insolvennch vitel tohoto dlunka, by tm plnil svoji povinnost dn vykonvat funkci insolvennho sprvce), a tedy k jm dlunka S. R., a. s. (tj. ke kod jeho majetkov podstaty a ke kod insolvennch vitel tohoto dlunka, nebo tito vitel nejsou viteli dlunka L. a S. T., s. r. o.) je t dle odvolacho soudu takovou okolnost, pro kterou je tu dvod pochybovat o nepodjatosti odvolatele v insolvenn vci dlunka S. R., a. s. Odvolac soud sdl nzor soudu I. stupn, e tyto okolnosti jsou do t mry zsadn (vzhledem k ekonomickm dopadm do majetkov sfry dlunka), e vc nelze eit ustanovenm oddlenho sprvce. Odvolac soud dovozuje, e uveden okolnosti jsou rovn natolik intenzivn, e by brnily ustanoven odvolatele insolvennm sprvcem i v ppad, e by bylo v zen osvdeno, e oba dlunci tvo koncern ( 25 odst. 2 vta tet insolvennho zkona), kdy odvolatelem pedloen zpisy z jednn ze dne 9. 2. 2012 a 24. 2. 2012 a oznmen o svoln valn hromady (ani vpisy z obchodnho rejstku obou dlunk), tento zvr o faktick existenci koncernu dostaten nepodporuj. Za popsanho stavu proto nen vznamn tvrzen odvolatele, e by ustanoven stejnho sprvce pro oba dlunky bylo vhodn, nebo etnictv, listiny a potebn vysvtlen by se poskytovaly jen jednomu subjektu nebo e odvolnm odvolatele z funkce pedbnho insolvennho sprvce bude naruena kontinuita zjiovn majetkov podstaty a neobvyklch etnch pohyb u dlunka, kdy z dosavadnho prbhu insolvennho zen vyplv opak (viz zprva nov ustanovenho pedbnho sprvce Ing. V. H. zaloen na A-153, z n plyne, e zmna v osob pedbnho sprvce nem na prbh zen negativn dopad). (VS Praha 1 VSPH 524/2012-A-162 ve vci KSCB 27 INS 232/2012)

Odvolac soud uzavr, e za vztah zakldajc dvod pro pochybovn o nepodjatosti insolvennho sprvce lze povaovat situaci, kdy insolvenn sprvce vystupoval ve spornm civilnm zen jako protistrana astnka insolvennho zen, v danm ppad dlunka. Stejn tak lze vyhodnotit situaci, kdy insolvenn sprvce jako advokt zastupoval astnka s protichdnmi zjmy oproti zjmm dlunka v exekunm zen. Z danho pohledu je dle odvolacho soudu irelevantn, e sporn zen o vyluovac alob veden u Okresnho soudu v Hodonn pod sp. zn. 13 C 226/2003 bylo pravomocn skoneno ji v roce 2004. Exekun zen, v nm insolvenn sprvce zastupoval povinnho svho pbuznho ve vci oprvnnho dlunka bylo pravomocn ukoneno a v roce 2011. Dle zvru odvolacho soudu skutenost, e insolvenn sprvce Mgr. Ing. O. M. vystupoval v civilnm a v exekunm zen v pozici strany s protichdnmi zjmy proti dlunkovi, zakld dvod pochybovat o jeho nepodjatosti. Je teba zdraznit, e zkladnm pedpokladem skutenho uplatnn vech zkonnch zsad v insolvennm zen a zajitn zruk sprvnho a spravedlivho postupu v insolvennm zen je, aby v insolvennm zen vystupoval nepodjat insolvenn sprvce. Nelze pisvdit nmitce insolvennho sprvce, e insolvenn sprvce nerozhoduje o prvech a povinnostech dlunka a je jen administrtorem insolvenn kauzy, a navc podlh dohledu insolvennho soudu. Insolvenn sprvce m ze zkona rozshl oprvnn ve vztahu k dlunkovu majetku. Insolvenn sprvce m pstup k dlunkovu etnictv, poizuje seznam jeho majetku. Orgny veejn sprvy jsou povinny poskytovat insolvennmu sprvci souinnost a poskytovat mu na jeho dost daje o majetku dlunka a dal daje, kter jsou nutn pro vkon sprvy ( 43 insolvennho zkona). Vznamn role insolvennho sprvce spov rovn v tom, e m prvo poprat pravost, vi a poad vech pihlench pohledvek ( 192 odst. 1 insolvennho zkona). Prohlenm konkursu pak pechz na insolvennho sprvce oprvnn nakldat s majetkovou podstatou, jako i vkon prv a plnn povinnost, kter pslu dlunku, pokud souvisej s majetkovou podstatou ( 246 odst. 1 insolvennho zkona). Insolvenn sprvce, pokud na nho pelo oprvnn nakldat s majetkovou podstatou, jedn svm jmnem na et dlunka ( 40 odst. 1 insolvennho zkona). Insolvenn sprvce zpenuje majetkovou podstatu, nebo s n jinak nakld a jedn na et dlunka v incidennch sporech, jako i v dalch sporech, kterch se astn msto dlunka ( 40 odst. 2 insolvennho zkona). (VS Olomouc 3 VSOL 328/2012-A-32 ve vci KSBR 26 INS 697/2012) Souvisejc ustanoven: 21 seznam insolvennch sprvc, 24 podjatost insolvennho sprvce, 25 ustanoven insolvennho sprvce, 29 hlasovn schze vitel o insolvennm sprvci, 30 nahrazen schz odvolanho insolvennho sprvce, 32 zprotn insolvennho sprvce, 35 zvltn insolvenn sprvce

(2) Pro ustanoven do funkce, odmovn a zproovn funkce zstupce insolvennho sprvce, oddlenho insolvennho sprvce a zvltnho insolvennho sprvce plat ustanoven o insolvennm sprvci obdobn.

(1) V ppadech, kdy je nutn v rmci insolvennho zen eit zvltn problematiku vyadujc odborn specializace, me insolvenn soud ustanovit i zvltnho insolvennho sprvce a upravit jeho vztah k insolvennmu sprvci.

Zvltn insolvenn sprvce

35

(3) Zvltnho insolvennho sprvce ustanov soud pro vplatu nroku uivatel platebnch slueb nebo dritel elektronickch penz postupem stanovenm zkonem upravujcm platebn styk.

K odst. 1 1. Zvltnm insolvennm sprvcem dle 35 odst. 1 me bt jmenovna osoba majc doplnit v insolvennm zen insolvennho sprvce svmi odbornmi znalostmi, kter nen mono spravedliv poadovat od ustanovenho insolvennho sprvce. Jsou tm zejmna mnny znalosti ekonomicko-technick povahy, kter by mohly mt zsadn vznam v ppad provozovn podniku i sprvy majetkov podstaty po rozhodnut o padku dlunka. Clem ustanoven zvltnho sprvce by tedy nemlo bt pouh snen objemu innosti vykonvan samotnm insolvennm sprvcem, ale doplnn jeho univerzlnch znalost odbornkem na specifickou oblast znalost, jejich vyuit je v zen poteba. V ppad rozshlho insolvennho zen vak nen mon vylouit ustanoven zvltnho insolvennho sprvce i pro realizaci bnch povinnost insolvennho sprvce, pestoe primrn je teba svit proveden sti kon tetm osobm nebo zamstnancm insolvennho sprvce tam, kde insolvenn zkon vslovn nestanov povinnost provst kon vhradn osobou insolvennho sprvce. Zvltn insolvenn sprvce tak me v odvodnnch ppadech vystupovat jako osoba provdjc zpenovn majetku dlunka nebo nap. pezkoumvn pohledvek. Me se tak stt pouze ve vjimench ppadech, protoe tyto povinnosti je povinen zajistit pmo insolvenn sprvce. 2. U osoby zvltnho insolvennho sprvce je nutno potat i s uitm 22 odst. 2, kdy s ohledem na pedpokldan specifick poadavky na znalosti zvltnho insolvennho sprvce me vyvstat poteba ustanovit jm i fyzickou osobu, kter spluje obecn a kvalifikan pedpoklady pro zpis do seznamu insolvennch sprvc a se svm ustanovenm souhlas, pestoe jako insolvenn sprvce v seznamu vedena nen.

K odst. 2 6. Obecn prava ustanovovn do funkce, odmovn a zproovn insolvennho sprvce se pimen pouije i na osobu zstupce insolvennho sprvce, oddlenho

5. K ukonen innosti zvltnho insolvennho sprvce me dojt uplynutm doby, na kterou byl ustanoven, splnnm innosti, pro kterou byl ustanoven do funkce nebo rozhodnutm insolvennho soudu o jeho zprotn funkce. V tomto okamiku se pak veker prva a povinnosti sven zvltnmu insolvennmu sprvci automaticky vrac dnmu insolvennmu sprvci. Zvltn insolvenn sprvce je povinen pedat dnmu insolvennmu sprvci svou funkci vetn dokument, kter s vkonem funkce souvis.

4. Ustanoven zvltnho insolvennho sprvce se zveejuje v insolvennm rejstku a v ppad, e je dlunkem osoba zapsan v obchodnm i jinm rejstku, tak i do tohoto rejstku. Zvltn insolvenn sprvce po dobu sv psobnosti v zen vykonv pouze ty kompetence, kter mu jsou sveny prostednictvm rozhodnut insolvennho soudu o jeho ustanoven do funkce. Insolvenn soud mus bt pi vymezen kompetenc zvltnho sprvce velmi dsledn, tak aby nedochzelo ke kompetennm sporm mezi obma sprvci.

3. Pro ustanoven zvltnho insolvennho sprvce je nutno ut postup dle 25, tedy i osobu zvltnho insolvennho sprvce ur pedseda insolvennho soudu a nsledn jej ustanov insolvenn soud. O ustanoven zvltnho insolvennho sprvce me bt rozhodnuto pouze z edn povinnosti pmo insolvennm soudem.

insolvennho sprvce a zvltnho insolvennho sprvce. Obdobn, nikoliv shodn pouit vak upozoruje na monost ne zcela shodnho postupu v nkterch stech pravy.

7. V textu 33 plat pro osobu zstupce sprvce v otzce jeho odvolvn a ustanovovn viteli pravidlo pimenosti uit pravy pouit pro insolvennho sprvce, rovn tak i pro jeho odvolvn insolvennm soudem. Ustanoven 35 odst. 2 vak pro pekrvajc se rozsah pravy v otzce ustanoven do funkce, odmovn a zproovn funkce stanov nutnost psnjho dodrovn zkonn pravy poadavkem na obdobn uit ustanoven o insolvennm sprvci. Uveden rozpor lze pipsat spe legislativn nedslednosti, ne v zmru tvrc pravy dle rozliit pravu postaven zstupce insolvennho sprvce, oddlenho insolvennho sprvce a zvltnho insolvennho sprvce. K odst. 3 8. Platebn sluby jsou definovny v 3 zk. . 284/2009 Sb., o platebnm styku. V prvnm odstavci tohoto ustanoven jsou platebn sluby vymezeny pozitivn, ve tetm odstavci tho ustanoven jsou platebn sluby vymezeny negativn (kter innosti platebn slubou nejsou). 9. Zkonem . 139/2011 Sb. byl s innost od 27. 5. 2011 rozshle novelizovn zk. . 284/2009 Sb., o platebnm styku. V sti tet, hlav VI. bylo novelizovno tak toto ustanoven; zvltn sprvce mus bt obligatorn ustanoven tak pro dritele elektronickch penz.

Odvolac soud souhlas s odvolatelem, e ustanoven zvltn insolvenn sprvce nespluje podmnky pro sv ustanoven, kdy sprva majetkovch podl dlunka v jinch obchodnch spolenostech nepedstavuje zvltn problematiku vyadujc odbornou specializaci. Insolvenn zkon vslovn nespecifikuje, co se rozum onou zvltn problematikou vyadujc odbornou specializaci, dle komente k insolvennmu zkonu [srovnej Kotouov J. a kolektiv, Zkon o padku a zpsobech jeho een (insolvenn zkon) Koment, prvn vydn, Praha, C. H. Beck, 2010, s. 70], se v praxi me jednat o een citlivch a odborn zamench otzek u dlunka v padku, kter je obchodnkem s cennmi papry, depozitem, provozovatelem vypodacho systmu, organiztorem trhu s investinmi nstroji, investin spolenost, investinm fondem, penzijnm fondem, finann instituc vymezenou v 2 psm. k) insolvennho zkona, poppad podnikatelem, kter je v padku a spluje napklad parametry pro povolen reorganizace podle 316 insolvennho zkona. Zvltn insolvenn sprvce me bt ustaven

Judikatura: Rozhodnut o ustanoven zvltnho insolvennho sprvce je vc voln vahy insolvennho soudu, kdy insolvenn soud rozhodnutm o ustanoven zvltnho insolvennho sprvce reaguje na poteby konkrtnho insolvennho zen, take podle pesvden odvolacho soudu tato vaha insolvennho soudu by se mla v odvolacm zen omezit pouze na pezkum pedpoklad pro ustanoven vztahujcch se toliko k osob zvltnho insolvennho sprvce. (VS Olomouc 3 VSOL 222/2010-B-256 ve vci KSBR 39 INS 398/2010)

10. Elektronickmi penzi je penn hodnota, kter pedstavuje pohledvku vi tomu, kdo ji vydal, nebo je uchovvna elektronicky, nebo je vydvna proti pijet pennch prostedk za elem provdn platebnch transakc, anebo je pijmna jinmi osobami ne tm, kdo ji vydal. Elektronickmi penzi nen penn hodnota, kter neme bt pouita k proveden jin platebn transakce ne platebn transakce uveden v 3 odst. 3 psm. c) bod 4 nebo v 3 odst. 3 psm. d) bod 7 zk. . 284/2009 Sb.

Souvisejc pedpisy: 3, 4 zk. . 284/2009 Sb., o platebnm styku

Souvisejc ustanoven: 21 seznam insolvennch sprvc, 24 podjatost insolvennho sprvce, 25 ustanoven insolvennho sprvce, 29 hlasovn schze vitel o insolvennm sprvci, 30 nahrazen schz odvolanho insolvennho sprvce, 32 zprotn insolvennho sprvce, 34 oddlen insolvenn sprvce

v insolvennm zen s ohledem na strukturu a rozsah majetkov podstaty dlunka t k een otzek souvisejcch napklad s mezinrodnm prvem, licencemi, veterinrnm prvem, celnm prvem, prvem zahraninho obchodu. Prv v insolvennch zench, kter budou vyadovat zvldnut vysoce odborn problematiky, bude poteba ustaven zvltnho insolvennho sprvce o to vt. Podle nzoru odvolacho soudu sprva majetkovch podl v obchodnch spolenostech pat k innostem bn vykonvanm hlavnmi insolvennmi sprvci, tato innost nevyaduje od insolvennch sprvc njakou odbornou specializaci, ili nejedn se o dnou vysoce odbornou problematiku, kterou nelze poadovat od samotnho insolvennho sprvce a k jejmu zvldnut by bylo teba zvltnho insolvennho sprvce. To nakonec vyplv i ze samotnho nvrhu insolvennho sprvce Mgr. J. O. na ustanoven zvltnho insolvennho sprvce, co neodvoduje dnou zvltn problematikou, kter by vyadovala odbornou specializaci, ale pomrn velkm rozsahem prce v danm insolvennm zen. Nvrhu na ustanoven zvltnho insolvennho sprvce pak koresponduje i odvodnn napadenho usnesen, ze kterho vyplv, e dvodem pro ustanoven zvltnho insolvennho sprvce je rozsah prce samotnho insolvennho sprvce Mgr. J. O., a nikoli een otzky, kter vyaduje odbornou specializaci. Nutno dt odvolateli za pravdu v tom, e velk rozsah prce nelze eit pomoc institutu zvltnho insolvennho sprvce. Pedstavuje-li v danm insolvennm zen oblast sprvy majetkovch podl dlunka v jinch obchodnch spolenostech velk rozsah innosti, pak insolvennmu sprvci nic nebrn v tom, aby tuto sprvu eil prostednictvm svch zamstnanc, poppad t tetmi osobami. (VS Olomouc 3 VSOL 493/2011-B-75 ve vci KSBR 39 INS 228/2011)

(1) Insolvenn sprvce je povinen pi vkonu funkce postupovat svdomit a s odbornou p; je povinen vyvinout veker sil, kter lze po nm spravedliv poadovat, aby vitel byli uspokojeni v co nejvy me. Spolenmu zjmu vitel je povinen dt pi vkonu funkce pednost ped zjmy vlastnmi i ped zjmy jinch osob.

(Povinnosti insolvennho sprvce)

36

K odst. 1 1. Ustanoven specifikuje podmnky, kter je insolvenn sprvce povinen naplnit pro zvr o dnm vkonu sv funkce. Insolvenn sprvce je povinen vykonvat svou funkci svdomit a s odbornou p. Konkrtn naplnn obsahu tchto neuritch prvnch pojm nelze zcela jist podat, je vak nutno se domnvat, e se jedn o postup sprvce,

(2) Insolvenn sprvce poskytuje vitelskm orgnm souinnost nezbytnou k dnmu vkonu jejich funkce; zejmna se na dost vitelskho orgnu astn jeho jednn a nejmn jednou za 3 msce pedkld vitelskmu orgnu a insolvennmu soudu psemnou zprvu o stavu insolvennho zen.

kter je v souladu s prvnmi pedpisy, pokyny insolvennho soudu a vitelskch orgn, a kter smuje k ochran prv vitel a dalch osob dotench dlunkovm padkem, zejmna pak k maximalizaci vnosu insolvennho zen pro vitele dlunka.

2. Pi kvalifikovn postupu insolvennho sprvce je nutn odliit ppady zcela legitimnho utven a realizace vlastnch prvnch nzor insolvennho sprvce zejmna pi pezkoumvn pohledvek, kter se v budoucnu mohou ukzat nesprvnmi, od zkladn odborn neznalosti, nevdomosti i neorientovn se insolvennho sprvce v prvnch pedpisech dopadajcch na jeho innost. Pouze v ppad uvedenm na druhm mst by pitom mla pichzet v vahu sankce uloen sprvci, ppadn odpovdnost insolvennho sprvce za kodu zpsobenou pi vkonu sv funkce.

3. Poruenm povinnost stanovench v 36 se insolvenn sprvce vystavuje riziku uloen podkov pokuty dle 81 a ppadn i nslednho postupu insolvennho soudu ve smyslu jeho zprotn z funkce dle 32. Insolvenn sprvce je povinen postupovat s vdomm a s odbornou p, tedy vykonvat svoji funkci jako dn hospod. Zvr o dnm vkonu jeho innosti je dn pouze tehdy, pokud nen mono vi insolvennmu sprvci spravedliv uplatnit vtku, e nepostupoval dle zsad 5, zejmna pak ve smyslu co nejvyho uspokojen vitel.

6. K obvykle tmsn frekvenci poskytovn zprv v psemn podob lze podotknout, e tato odpovd pedpokladu dynamickho prbhu zen o een padku dlunka konkursem i reorganizac. V takovmto ppad si lze pedstavit, e poadavek informovanosti ze strany insolvennho sprvce me vyadovat i vy ne stanovenou frekvenci pedkldn zprv. Oproti tomu lze mt za to, e zejmna v ppad oddluen se znan statickm vvojem by bylo mono se souhlasem insolvennho soudu uvedenou podkovou lhtu k podvn zprv pimen prodlouit.

K odst. 2 5. Pravideln informan povinnost vi vitelskmu orgnu a insolvennmu soudu znamen, e insolvenn sprvce mus pomrn podrobn informovat formou psemn zprvy insolvenn soud a vitelsk vbor o vvoji za uplynul obdob. Zprva by mla bt koncipovna jako strun, pehledn a obsahov vstin. Z jejho pojet by mly bt patrny zsadn zmny za dobu od podn pedchoz zprvy, ppadn odkaz na pedchoz zprvu, pokud k dnm takovmto zmnm nedolo. Insolvenn sprvce komunikuje s vitelskm orgnem, kter je dominantnm orgnem zastupujcm prva vitel jako astnka zen v jeho prbhu.

4. Insolvenn sprvce pi vkonu sv innosti nereprezentuje v zen zjmy vlastn ani zjmy vitel dlunka, pestoe jednm z hlavnch cl jeho innosti je maximalizace uspokojen vitel dlunka. Pestoe 36 odst. 1 posledn vta klade draz na spolen zjem vitel, mus insolvenn sprvce zohlednit i zjem samotnho dlunka na dnm prbhu insolvennho zen. Zjmem dlunka je pak chpn draz na rychlost a efektivnost prbhu zen s omezenm dlunkovch prv jen v nutn me.

Judikatura: Povinnost sprvce pedkldat soudu psemnou zprvu o stavu insolvennho zen vyplv z 36 odst. 2 insolvennho zkona. Sprvce tuto povinnost nesplnil, pestoe ho soud k jejmu splnn opakovan

K vhradm dlunka tkajcm se pevahy insolvennho sprvce v zen je teba uvst, e z definice cle insolvennho zen nutno dovodit, e insolvenn sprvce v tomto zen nen protistranou dlunka, a neuplatuje tedy v tomto zen sv prva a oprvnn zjmy vi dlunkovi tak, jak je tomu v klasickm spornm soudnm zen, kdy proti sob stoj alobce a alovan. kolem insolvennho sprvce, kter m postaven zvltnho procesnho subjektu, je vlastn realizace cle insolvennho zen pi respektovn prv a dodrovn povinnost jak dlunka, tak tak vitel, piem nutno zdraznit, e veker innost insolvennho sprvce podlh dohldac innosti insolvennho soudu. (VS Olomouc 3 VSOL 25/2009-B-97 ve vci KSBR 27 INS 2155/2008) Odvolatel vak vzn jedin vcn argument, kterm je asov faktor podle nj mla sprvkyn s prodejem posekat na vhodnj nabdku. Proti tomuto argumentu ovem stoj stejn protiargument, tedy tak asov faktor, vztaen ovem k povaze zbo (obleen, kter podlh mdnm zmnm, drogistick zbo s omezenou lhtou exspirace). U vybaven obchodu se jednalo o pouit vci, jejich cena na trhu nen vysok. Odvolatel pitom neuvedl ani jedinho konkrtnho zjemce, kter by byl ochoten zbo koupit za vy cenu, ne za kterou bylo skuten prodno. Z konen zprvy pitom vyplv, e sprvkyn vedla insolvenn zen s minimlnmi nklady (viz poloky jejch hotovch vdaj i vdaj podstaty), kter by v prbhu asu nepochybn narstaly, a narstaly by i v ppad, e vci by byly prodvny jednotliv a nikoli v souborech (nklady skladovn neprodejnch vc, jejich likvidace, etn evidence vc atd.). Proto odvolac soud nesouhlas s nzorem odvolatele, e sprvkyn pi prodeji vc z podstaty nepostupovala v souladu se zsadou co nejvyho uspokojen vitel a e poruila sv povinnosti dle 36 odst. 1 insolvennho zkona. (VS Olomouc 2 VSOL 38/2010-B-38 ve vci KSOS 38 INS 1483/2008)

Odvolatel tedy nesplnil svoji povinnost astnit se schze vitel, na kterou byl soudem pedvoln, k tomuto jednn soudu se ani neomluvil, a hlavn smysl svolan schze vitel se nenaplnil, kdy musela bt odroena na nhradn termn. Soud prvnho stupn proto uloil podkovou pokutu odvolateli dvodn, a i ve tto podkov pokuty se odvolacmu soudu jev jako pimen s ohledem na to, e se jedn zejm o prvn pochyben odvolatele ve funkci insolvennho sprvce v tto vci. Nmitka odvolatele, e nebyl soudem pouen o povinnosti se schze vitel astnit, nen dle odvolacho soudu relevantn, nebo ast na schzi vitel (svolan navc soudem za elem projednn reorganizanho plnu) pat mezi zkladn povinnosti insolvennho sprvce dle 36 odst. 2 insolvennho zkona, o nich by z titulu sv funkce ml insolvenn sprvce vdt i bez specilnho pouen soudem. (VS Praha 1 VSPH 682/2012-B-27 ve vci KSUL 46 INS 2109/2011)

vyzval. Za tohoto stavu zen, kdy sprvce ani nepedloil dn doklady, z nich by bylo mon dovodit, e nebyl objektivn schopen tuto povinnost splnit, dospl odvolac soud k zvru, e uloen podkov pokuty sprvci bylo v danm ppad dvodn, a e vzhledem k okolnostem ppadu je pimen i jej ve stanoven pi doln hranici zkonnho rozpt. (VS Praha 2 VSPH 664/2010-B-31 ve vci KSUL 46 INS 834/2008)

Souvisejc ustanoven: 32 zprotn insolvennho sprvce, 37 odpovdnost insolvennho sprvce za kodu a jinou jmu, 40 jednn insolvennho sprvce, 81 podkov pokuta

(1) Insolvenn sprvce odpovd za kodu nebo jinou jmu, kterou dlunku, vitelm nebo tetm osobm zpsobil tm, e pi vkonu sv funkce poruil povinnosti, kter jsou mu uloeny zkonem nebo rozhodnutm soudu, jako i tm, e pi jejm vkonu nepostupoval s odbornou p. Tto odpovdnosti se insolvenn sprvce zprost, jen kdy proke, e kod nebo jin jm nemohl zabrnit ani pi

(Odpovdnost insolvennho sprvce za kodu a jinou jmu)

37

K odst. 2 3. Insolvenn sprvce dle 37 odpovd pi vkonu sv innosti za kodu nebo jinou jmu, kterou zpsobily osoby, je zvolil k plnn svch kol. Mezi tyto osoby pat vlastn zamstnanci insolvennho sprvce, ale i zamstnanci dlunka, kte pln koly, kter jim byly v rmci organizace prce uvnit organizace dlunka sveny a nebyl jim vkon tchto povinnost insolvennm sprvcem vslovn (psemn) odejmut. Tk se to i dalch osob,

2. Ve uveden odpovdnosti se insolvenn sprvce zprost, pouze pokud proke, e kod nebo jin jm nemohl zabrnit ani pi vynaloen vekerho sil, je po nm bylo mono spravedliv poadovat se zetelem k prbhu insolvennho zen. Insolvenn sprvce m tedy povinnost v kterkoliv fzi zen obhjit sv hospodaen s majetkovou podstatou. Sprvce tak mus dodrovat povinnosti uloen mu insolvennm zkonem a v ppad hrozc monosti vzniku kody nebo jin jmy mus o tom vas informovat vitelsk orgn a insolvenn soud. Je tedy vdy povinen prokzat, e vas informoval o monosti existence situace, jejm nsledkem me bt vznik kody nebo jin jmy a o zmrech vedoucch k jejmu een. Po ppadnm vzniku kody nebo jin majetkov jmy je pak povinen podat vysvtlen o zpsobu, kterm se j snail zabrnit, i o uveden dvod, kter mu v tomto brnily.

K odst. 1 1. Pokud insolvenn sprvce pi vkonu sv funkce zpsob vitelm nebo tetm osobm kodu nebo jinou jmu, nese za ni odpovdnost. koda nebo jin jma je insolvennm sprvcem zpsobena poruenm povinnost jemu uloench zkonem nebo rozhodnutm soudu, jako i tm, e nepostupoval s odbornou p. Zjednoduen je mono konstatovat, e insolvenn sprvce m podle zkona stanovenou manaerskou odpovdnost podobnou povinnostem, je maj za sprvu majetku statutrn orgny obchodnch spolenost.

(4) Prvo na nhradu kody nebo jin jmy proti insolvennmu sprvci se proml do 2 let pot, kdy se pokozen dozvdl o vi kody a odpovdnosti insolvennho sprvce, nejpozdji vak do 3 let, a jde-li o kodu zpsobenou myslnm trestnm inem, za kter byl insolvenn sprvce pravomocn odsouzen, nejpozdji do 10 let od skonen insolvennho zen.

(3) Insolvenn sprvce odpovd za kodu nebo jinou jmu, kter viteli s pohledvkou za majetkovou podstatou vznikla tm, e nemohla bt uspokojena jeho pohledvka vznikl na zklad prvnho konu insolvennho sprvce; tto odpovdnosti se insolvenn sprvce zprost, jen kdy proke, e v dob, kdy tento prvn kon inil, nemohl poznat, e majetkov podstata nebude stait k hrad jm vznikl pohledvky za majetkovou podstatou.

(2) Podle odstavce 1 insolvenn sprvce odpovd i za kodu nebo jinou jmu zpsobenou osobami, kterch pouil k plnn svch kol. To plat i pro zamstnance dlunka, psobc v rozsahu sv dosavadn innosti, nebo pro jin osoby ve smluvnm vztahu s dlunkem.

vynaloen vekerho sil, kter po nm bylo mon spravedliv poadovat se zetelem k prbhu insolvennho zen.

kter pln koly tkajc se innosti dlunka na zklad uzavench smluv, kter nebyly insolvennm sprvcem vypovzeny. Odpovdnost insolvennho sprvce je vdy primrn. Teprve nsledn, v ppad ji existujcho rozhodnut o jeho odpovdnosti, by mohl uplatovat regresn nrok vi osob, kter vzniklou kodu nebo jinou jmu zpsobila.

K odst. 3 4. Odpovdnost dle odstavce 3 je zvltn povinnost insolvennho sprvce ve vztahu k obecn odpovdnosti insolvennho sprvce dle odstavce 1. Nad obecn rmec odpovdnosti za kodu nebo jinou jmu zdrazuje odpovdnost vzniklou tm, e nemohla bt uspokojena pohledvka vitele s pohledvkou za majetkovou podstatou. Pestoe prvn rmec insolvennho zkona vtinou vytv rovnost mezi ustanovenmi o pohledvkch za majetkovou podstatou dle 168 a mezi pohledvkami postavenmi na rove pohledvkm za majetkovou podstatou dle 169, vztahuje se odpovdnost insolvennho sprvce vhradn k pohledvkm za majetkovou podstatou.

5. Z principu odpovdnosti vyplv, e insolvenn sprvce je povinen v prbhu insolvennho zen prbn usilovat o to, aby u pohledvek za majetkovou podstatou vzniklch na zklad jeho prvnho konu byla zajitna jich hrada. Odpovdnosti se zprost prokznm nemonosti zjistit, e majetkov podstata nebude k hrad jm vznikl pohledvky za majetkovou podstatou postaovat. K tomuto je nutn, aby byl insolvenn sprvce schopen prokzat, e pi vkonu sv funkce postupoval s p dnho hospode, tedy e dsledek spovajc v neuhrazen vznikl pohledvky za majetkovou podstatou vznikl vnjm vlivem, ani by tento vnj vliv bylo mono oekvat, a ppadn ani by mu bylo mono njakm zpsobem zabrnit.

7. Prvo na nhradu kody se proml ve lht 2 let od okamiku, kdy se pokozen o vi kody a odpovdnosti insolvennho sprvce dozvdl (subjektivn lhta) nejpozdji vak do 3 let od okamiku, kdy bylo jednn, jm byla koda zpsobena, ukoneno (objektivn lhta). Pokud koda vznikla myslnm protiprvnm jednnm insolvennho sprvce, za kter byl pravomocn odsouzen pro trestn in, proml se prvo na nhradu kody nejpozdji za 10 let od okamiku, kdy bylo jednn, jm byla koda zpsobena, ukoneno (objektivn lhta).
Judikatura: Odvolac soud souhlas se soudem prvnho stupn, e v pezkoumvan vci insolvenn sprvce neplnil dn sv povinnosti, kdy opakovan nesplnil povinnost pedloit zprvu o stavu insolvennho zen, kter vyplv pmo ze zkona ( 36 odst. 2 a 412 odst. 2 insolvennho zkona), a to ani pes vzvy soudu. Insolvenn sprvce neplnn svch povinnost a pokyn soudu nijak nevysvtlil, neuvedl dn objektivn okolnosti, kter mu v tom ppadn brnily. Odvolac soud proto shodn se soudem prvnho stupn

6. Insolvenn sprvce je v ppadnm soudnm sporu subjektem alovanm. Je tedy na nj peneseno bemeno tvrzen a dkaz pro ppad, e by alujc prokzal existenci kody nebo jin jmy neuhrazenm pohledvky za majetkovou podstatou dle 37 odst. 3. Insolvenn sprvce pak nese bemeno tvrzen a dkaznch nvrh prokazujc nemonost zabrnit kod nebo jin jm pes vynaloen vekerho spravedliv poadovatelnho sil dle 36 odst. 1 i z dvodu, e nemohl rozpoznat, e majetkov podstata nebude postaovat k hrad jm vznikl pohledvky za majetkovou podstatou dle 37 odst. 3. Spor veden vi insolvennmu sprvci je incidennm sporem eenm v rmci insolvennho zen.

Souvisejc ustanoven: 36 povinnosti insolvennho sprvce, 40 jednn insolvennho sprvce, 168 pohledvky za majetkovou podstatou

Nvrhem na vydn pedbnho opaten ze dne 19. 1. 2012 se dlunice domhala, aby soud uloil insolvennmu sprvci povinnost zdret se zpenen bytov jednotky v majetkov podstat dlunka, tedy ve sv podstat poadovala insolvennho sprvce takto omezit ve vkonu jeho funkce, ke kter pat rovn zpenovn majetkov podstaty. Stejn jako soud prvnho stupn i odvolac soud dospv k zvru, e takovmuto nvrhu odvolatelky na nazen pedbnho opaten vyhovt nelze, nebo podmnky pro jeho nazen splnny nejsou. Odvolac soud povauje ovem za vznamn pedevm to, e sprvce nen astnkem konkursnho zen (konkursu), a e ji proto i pimen aplikace ustanoven obanskho soudnho du i insolvennho zkona tkajcch se institutu pedbnho opaten je vi nmu v insolvennm zen vylouena. V souladu s 37 insolvennho zkona insolvenn sprvce pi vkonu sv funkce odpovd za kodu i jinou jmu spovajc v poruen zkonn povinnosti i povinnosti uloen rozhodnutm soudu a za vkon funkce s odbornou p, a proto jej nelze pi vkonu jeho zkladn innosti (kterou zpenen majetkov podstaty jist je) pedbnm opatenm omezit. Je teba pihldnout k tomu, e insolvenn sprvce je procesnm subjektem sui generis a pedbnm opatenm lze ukldat povinnosti zsadn toliko astnkm zen. Ostatn, prv za elem korekce postup sprvce je soud ze zkona povinen vykonvat vi nmu dohldac innost, k jejmu vkonu je vybaven adou oprvnn (krom oprvnn vymezench v 11 insolvennho zkona jsou vymezeny i v dalch ustanovench tho zkona, nap. v 36, 286 odst. 1). Bez ohledu na to, zda tvrzen odvolatelky jsou pravdiv a zda odvolatelka sprvci dvodn vytkala nesprvnost jeho postupu pi zpenovn majetku zapsanho do soupisu podstaty, proto soud prvnho stupn nepochybil, kdy nvrh na nazen pedbnho opaten zamtl, protoe ji ze skutkovch tvrzen uvedench v pedbnm opaten smujcm proti vkonu funkce insolvennho sprvce bylo zejm, e nvrhu neme bt vyhovno. (VS Praha 1 VSPH 202/2012 ve vci KSPH 41 INS 13038/2010)

uzavr, e tmto insolvenn sprvce poruil sv povinnosti, a proto je dn dvod pro uloen podkov pokuty ve smyslu 81 odst. 2 insolvennho zkona. Insolvenn zkon vyaduje pravideln informovn soudu (a vitelskho orgnu) insolvennm sprvcem. Bez dostatench informac insolvenn soud neme dn vykonvat dohldac innost podle 11 insolvennho zkona a me tak dojt k naruen dnho bhu insolvennho zen. Soud prvnho stupn proto postupoval v souladu s 81 odst. 2 insolvennho zkona. Odvolac soud t souhlas s v soudem stanoven pokuty. Je nutn pihldnout k tomu, e prodlen sprvce se splnnm pokynu soudu trvalo nkolik msc a e sprvce ani nereagoval na opakovan vzvy soudu. Za tchto okolnost se podkov pokuta ve vi 5 000 K odvolacmu soudu jev jako zcela pimen. (VS Olomouc 1 VSOL 660/2011-B-36 ve vci KSOS 34 INS 945/2009)

(1) Insolvenn sprvce m prvo na odmnu a nhradu hotovch vdaj. V ppad konkursu se ve odmny ur z vtku zpenen urenho k rozdlen mezi vitele. Je-li insolvenn sprvce pltcem dan z pidan hodnoty, nle mu k odmn a k nhrad hotovch vdaj stka odpovdajc tto dani, kterou je insolvenn sprvce povinen z odmny a z nhrady hotovch vdaj odvst podle zvltnho prvnho pedpisu10).
10)

(Odmna a nhrada hotovch vdaj insolvennho sprvce)

38

Zkon . 235/2004 Sb., o dani z pidan hodnoty, ve znn pozdjch pedpis.

(3) Vytovn odmny a hotovch vdaj provede insolvenn sprvce v konen zprv, a nen-li j, ve zprv o sv innosti. Insolvenn soud me podle okolnost ppadu po projednn s vitelskm vborem odmnu insolvennho sprvce pimen zvit nebo snit. Dvodem ke snen odmny je zejmna skutenost, e insolvenn sprvce poruil nkterou ze svch povinnost nebo e nenavrhl proveden stenho rozvrhu, akoliv to stav zpenen majetkov podstaty umooval. (4) Insolvenn soud me v prbhu insolvennho zen rozhodnout o vyplacen zlohy odmny insolvennmu sprvci, a to i optovn. (5) Zpsob uren odmny a nkterch hotovch vdaj insolvennho sprvce, jejich nejvy ppustnou vi a podmnky a rozsah hrazen odmny a hotovch vdaj sttem stanov provdc prvn pedpis.

(2) Odmna a nhrada hotovch vdaj insolvennho sprvce se uspokojuj z majetkov podstaty, a pokud k tomu nesta, ze zlohy na nklady insolvennho zen; nen-li jejich uspokojen z tchto zdroj mon, hrad je stt.

4. Zvolenou metodou urovn ve odmny insolvennho sprvce je kladen draz na motivaci insolvennho sprvce k dosaen maximlnho vnosu pro insolvenn vitele. To plat zejmna tehdy, pokud m insolvenn sprvce posoudit vhodnost dalho provozovn podniku dlunka. Je nutno si uvdomit, e insolvenn sprvce ji nen postaven tak, e by mlo bt clem insolvennho sprvce udret v provozu podnik dlunka, pokud na nj byl prohlen konkurs. Insolvenn sprvce mus vdy sprvn zhodnotit, zda je dal provozovn podniku v zjmu pihlench vitel a bude pro n mt pnos pi jejich uspokojovn. Uml udrovn provozu podniku pi jeho zpornm hospodaen, za elem ochrany zjm, kter nejsou pedmtem insolvennho zen, nap. udren zamstnanosti, neme bt v insolvennm zen akceptovateln a krom toho, e bude mt negativn dopad na vi odmny insolvennho sprvce, by mlo bt i dvodem pro sankn postih insolvennho sprvce.

3. K odmn m insolvenn sprvce nrok i na hradu stky odpovdajc dani z pidan hodnoty, kterou je insolvenn sprvce, je-li pltcem DPH, povinen odvst ve prospch sttnho rozpotu. K otzce DPH ve vztahu k odmn insolvennho sprvce je teba podotknout, e da netvo soust odmny (odmna je dle vyhlky potna bez DPH), ale odmna by mla bt navena o pslunou sazbu dan podle zkona o dani z pidan hodnoty. Tot plat i o dani z pidan hodnoty ve vztahu k hotovm vdajm.

2. V ppad een padku dlunka konkursem je stanoveno, e ve odmny se ur z vtku zpenen urenho k rozdlen mezi vitele. Ve odmny je tak urovna z istho vtku urenho k rozdlen mezi vitele s pihlenmi pohledvkami uspokojovanmi v rmci stenho rozvrhu, resp. dnho rozvrhu, jako i z vtku urenho k uspokojen pohledvek postavench na rove pohledvkm za majetkovou podstatou ( 169).

K odst. 1 1. Insolvenn sprvce m pi vkonu sv innosti v rmci insolvennho zen prvo na odmnu a nhradu hotovch vdaj.

5. Krom odmny m insolvenn sprvce nrok i na nhradu hotovch vdaj, co jsou nezbytn vdaje insolvennho sprvce, je nelze zahrnout pod jin formy vdaj v rmci insolvennho zen, zejmna pak mezi nklady na udrovn a sprvu majetkov podstaty. Ze skutenosti, e u hotovch vdaj insolvennho sprvce je nutn jejich vztah k vlastnmu insolvennmu zen vyplv, e mezi hotov vdaje nen mono tovat vdaje, jako jsou vdaje na veden kancele insolvennho sprvce, na hradu nklad na jeho zamstnance apod. Hotovmi vdaji jsou typicky cestovn vlohy insolvennho sprvce v souvislosti s insolvennm zenm, potovn, nklady na telefony apod. K odst. 2 6. Odmna a nhrada hotovch vdaj insolvennho sprvce se uspokojuje z majetkov podstaty a pokud tyto prostedky nepostauj, pak ze zlohy na nklady insolvennho zen. Co se te podmnek, za nich stt hrad odmnu a hotov vdaje insolvennho sprvce pi neexistenci jakchkoliv zdroj pro jejich hradu, viz 8 vyhl. . 313/2007 Sb.

K odst. 3 7. Vytovn odmny a hotovch vdaj insolvennho sprvce je upraveno v 303, kter e zpsob vytovn odmny a hotovch vdaj v konkursu. Ustanoven 364 a 413 je nutno chpat jako modifikaci zmnnho 303, a to pro vytovn odmny a hotovch vdaj sprvce v reorganizaci a oddluen. Pokud kon insolvenn zen jinak, ne po projednn konen zprvy, je vytovna odmna a hotov vdaje insolvennho sprvce ve zprv o jeho innosti. Tato je pedkldna insolvennmu soudu pedtm, ne dojde k ukonen insolvennho zen jinm ze zkonnch zpsob.

9. Zpsob vpotu odmny a nkterch hotovch vdaj insolvennho sprvce upravuje vyhl. . 313/2007 Sb., o odmn insolvennho sprvce, o nhradch jeho hotovch vdaj, o odmn len a nhradnk vitelskho vboru a o nhradch jejich nutnch vdaj, kter je provdcm pedpisem podrobn stanovujcm vpoet odmny insolvennho sprvce v zvislosti na volb zpsobu een padku dlunka v insolvennm zen.

K odst. 4 8. Souhlas s erpnm zlohy na odmnu insolvennho sprvce nen mono chpat jako automatick kon, kter insolvenn soud provede k dosti insolvennho sprvce. Vplata odmny insolvennmu sprvci je podstatnm motivanm faktorem pi jeho innosti. Vyplacen zlohy by tedy mlo bt eenm v ppadech, kdy se bez zavinn insolvennho sprvce insolvenn zen prodluuje. V takov situaci je na insolvennm soudu, aby k nvrhu insolvennho sprvce uril vi erpn zlohy na jeho odmnu, kterou insolvenn sprvce vytuje pi ukonen insolvennho zen.

Judikatura: Ji na tomto mst pak Nejvy soud podotk, e jako vchodiska, na nich spov i jeho rozhodovac innost, pejm zvry formulovan k vkladu prvnch norem stavnm soudem ji ve stanovisku jeho plna ze dne 21. kvtna 1996, sp. zn. Pl. S-st.-1/96, uveejnnm ve Sbrce nlez a usnesen stavnho soudu, svazku 9, ronku 1997, sti I., pod poadovm slem 9. Tam stavn soud vysvtlil, e vzanost soudu zkonem neznamen bezpodmnen nutnost doslovnho vkladu aplikovanho ustanoven, nbr zrove vzanost smyslem a elem zkona. V ppad konfliktu mezi doslovnm znnm zkona a jeho smyslem a elem je dleit stanovit podmnky priority vkladu e ratione legis

ped vkladem jazykovm, podmnky, je by mly pedstavovat bariru mon libovle pi aplikaci prva. Tamt stavn soud dodal, e smysl a el zkona lze dovodit pedevm z autentickch dokument vypovdajcch o vli a zmrech zkonodrce, mezi n pat dvodov zprva k nvrhu zkona (uvdomuje si skutenost, e ze souhlasu zkonodrce s osnovou nvrhu lze pouze presumovat i jeho souhlas s jejmi dvody) a dle z argumentace pednesen v rozprav pi pijmn nvrhu zkona. Smysl a el zkona lze dle dovodit z pramen prva. Pi aplikaci prvnho ustanoven je nutno prvotn vychzet z jeho doslovnho znn. Pouze za podmnky jeho nejasnosti a nesrozumitelnosti (umoujc nap. vce interpretac), jako i rozporu doslovnho znn danho ustanoven s jeho smyslem a elem, o jejich jednoznanosti a vlunosti nen jakkoliv pochybnost, lze upednostnit vklad e ratione legis ped vkladem jazykovm. Ustanoven 38 odst. 1 a 3 a 5 insolvennho zkona se v podob citovan ve nachz v insolvennm zkon ji od doby, kdy byl tento zkon pijat, tedy od 30. bezna 2006 [pouze nynj odstavec 5 se s innost od 1. ledna 2008 po doplnn 38 o nov odstavec 4 posunul ve struktue uvedenho ustanoven (pvodn lo o odstavec 4)]. Vldn nvrh insolvennho zkona projednvala Poslaneck snmovna ve svm 4. volebnm obdob 20022006 jako tisk . 1120, piem odpov na otzku otevenou podanm dovolnm naznauje ji dvodov zprva k vldnmu nvrhu insolvennho zkona. Podle tto dvodov zprvy prava odmovn sprvc, vtlen do textu 38, vslovn ohlauje, e pi een dlunkova padku konkursem bude ve odmny zvisl na vtku zpenen urenm k rozdlen vitelm. S odvolacm soudem lze v tto vci souhlasit v tom, e pslun ustanoven vyhlky je mon vyloit jen v mezch urench zkonnou pravou. Z dikce 38 odst. 1 vty druh insolvennho zkona se ve spojen s ustanovenm 1 odst. 4 vyhlky podv jednoznan posun v urovn odmny pi een dlunkova padku konkursem potud, e odmna m bt (je) urovna z vtku zpenen urenho k rozdlen mezi vitele, tedy z stky, kterou maj (zjednoduen eeno) vitel skuten obdret (srov. u zajitnch vitel 1 odst. 2 vyhlky a u nezajitnch vitel 1 odst. 4 vyhlky). V takto ustavenm pojet zkona a provdc vyhlky k nmu se proto me (vjimen) stt, e proces zpenovn majetkov podstaty dlunka vyst v nulov vtek zpenen uren k rozdlen mezi vitele (e nklady spojen se zpenenm spolu s nklady vynaloenmi na udrovn a sprvu poslze zpenenho majetku spotebuj vtek zpenen). Prv to je dvodem, pro kter vyhlka v 1 odst. 3 pot (ve spojen s 1 odst. 5 vyhlky) s tm, e insolvenn sprvce obdr minimln odmnu za zpenovn majetkov podstaty (zohledujc typovou nronost jeho prce), i kdy vsledek zpenen bude nulov a pro tento ppad in odmna insolvennho sprvce 45 000 K ( 1 odst. 5 vyhlky). Pitom nelze pominout, e ve srovnn s dvj pravou (podle vyhlky . 476/1991 Sb., provdjc zkon . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn) insolvenn sprvce ji nem prvo na odmnu urenou z potu vitel. Z dikce insolvennho zkona (jeho 38 odst. 1 vty druh) i vyhlky (jejho 1) lze ovem i za pouit jazykovho vkladu dovodit, e samozejmm pedpokladem pro vpoet odmny insolvennho sprvce pro ppad, e zpsobem een dlunkova padku je konkurs, je vlastn proces zpenovn majetkov podstaty (bez zpenen majetkov podstaty nebo jej sti nelze hovoit ani o vtku zpenen urenm k rozdlen mezi vitele). Jakkoli dikce 1 odst. 5 vyhlky sama o sob nepodmiuje piznn minimln ve odmny insolvennho sprvce v konkursu (45 000 K) zpenenm (tento vraz nen v textu pouit), je zjevn, e odstavec 5 navazuje na pedchoz odstavce danho paragrafu a dopluje pravu obsaenou v 1 odst. 2 a 3 vyhlky, je se zpenovnm potaj. Jin vklad by ostatn odporoval textu 38 odst. 1 vty druh insolvennho zkona, vyhlce vznamov nadazenmu. Odvolac soud proto nepochybil, jestlie uzavel, e v situaci, kdy v danm insolvennm zen, v nm byl dlunkv padek een konkursem, nebyl zpenen dn majetek nleejc do majetkov podstaty

dlunka, nelze odmnu insolvennho sprvce urit podle 1 vyhlky a je namst postupovat podle 5 vyhlky. V mezch pravy obsaen v 5 vyhlky a ve spojen s pravou obsaenou v 38 odst. 3 vt druh insolvennho zkona pak m insolvenn soud k dispozici dostaten nstroje, jejich prostednictvm se lze vyhnout extrmm popisovanm odvolatelem v dovoln. Pitom nen vyloueno dokonce ani to, aby odmna uren podle 5 vyhlky byla v odvodnnch ppadech vy ne stka pedjman 1 odst. 5 vyhlky jako minimln ve odmny vzan na zpenovn majetku majetkov podstaty pi een dlunkova padku konkursem. (NS 29 NSR 27/2010-B-33 ve vci MSPH 77 INS 8029/2009) Z 3 psm. b) vyhlky plyne, e pokud je zpsobem een dlunkova padku oddluen, in odmna insolvennho sprvce pi oddluen plnnm spltkovho kalende 750 K za kad zapoat kalendn msc trvn ink schvlen oddluen plnnm spltkovho kalende. Ustanoven 7 odst. 4 te vyhlky pak uruje, e insolvennmu sprvci nle v souvislosti s vkonem jeho innosti pi oddluen plnnm spltkovho kalende nhrada hotovch vdaj ve vi 150 K za kad zapoat kalendn msc trvn ink schvlen oddluen plnnm spltkovho kalende. Odvolac soud v prvn ad konstatuje, e soud prvnho stupn postupoval sprvn, pokud pi rozhodovn o odmn a nkladech (hotovch vdajch) insolvennho sprvce aplikoval 3 psm. b) a 7 odst. 4 vyhlky vydan dle zmocovacho 431 psm. c) insolvennho zkona. Se zetelem k tomu, e inky oddluen plnnm spltkovho kalende trvaly v danm ppad po dobu dvaceti pti kalendnch msc (nastaly dne 19. 3. 2008 zveejnnm usnesen o schvlen oddluen a pominuly dne 13. 4. 2010 zveejnnm usnesen, jm vzal soud na vdom splnn oddluen), soud prvnho stupn nepochybil, kdy odmnu a hotov vdaje insolvennho sprvce uril v celkov vi 22 500 K [25x (750+150)]. (VS Praha 2 VSPH 416/2010-B-35 ve vci KSHK 42 INS 103/2008)

Prvo insolvennho sprvce, tedy i viteli podle 29 insolvennho zkona odvolanho insolvennho sprvce, na odmnu a nhradu hotovch vdaj vyplv z 38 insolvennho zkona. Nrok, tedy konkrtn prvo na uritou vi odmny a nhrady hotovch vdaj, vznik sprvci jejich schvlenm jako sousti konen zprvy, i pokud se tato zprva nevyhotovuje, urenm jejich ve pot, co sprvce soudu pod zprvu o sv innosti. V ppadech, kdy je zjitn padek een konkursem, spad rozhodovn o odmn sprvce do t fze zen, kdy je stvajcm sprvcem podna konen zprva

Odvolac soud m za to, e vchozm ustanovenm pro odpov na otzku, zda odmna insolvennho sprvce uren podle 1 odst. 2 vyhlky ji v sob zahrnuje DPH i nikoliv, je 38 insolvennho zkona, podle nho insolvenn sprvce m prvo na odmnu a nhradu hotovch vdaj a v ppad, e je pltcem DPH, pak mu nle k odmn a hotovm vdajm stka odpovdajc tto dani. Z vyhlky vyplv, e pi konkursu se odmna insolvennho sprvce stanov zvl z vtku pipadajcho na zajitn vitele ( 1 odst. 2 vyhlky) a zvl z vtku pipadajcho na nezajitn vitele ( 1 odst. 3 a 4 vyhlky). Souet tchto odmn tvo celkovou odmnu insolvennho sprvce, ji zmiuje 38 insolvennho zkona. V ppad postupu podle 298 insolvennho zkona je vyplacen zajitnmu viteli na nj pipadajc vtek zpenen tak, e souasn je mimo jin stanovena z tohoto vtku i odmna insolvennho sprvce, o ni se vtek psluejc k vydn zajitnmu viteli rovn sniuje. Je tak stanovena dl odmna insolvennho sprvce, je je soust jeho celkov odmny vytovan v konen zprv. Nen dvodu, aby DPH z tto dl odmny byla hrazena k ti nezajitnch vitel (a nezajitnch vitel pohledvek postavench na rove pohledvkm za podstatou), a aby se tedy jejich uspokojen sniovalo jak o DPH psluejc k odmn sprvce vypoten z vtku urenho k rozdlen mezi tyto vitele, tak i o DPH psluejc k odmn sprvce vypoten z vtku pipadajcho na zajitnho vitele. Pistoupit na prvn zvry odvolatele by znamenalo pipustit, aby DPH z odmny insolvennho sprvce podle 38 insolvennho zkona byla tovna jen k ti nezajitnch vitel, co by bylo v rozporu se zsadou insolvennho zen podle 5 psm. a) insolvennho zkona, podle nho insolvenn zen mus bt vedeno tak, aby dn z astnk nebyl nespravedliv pokozen nebo nedovolen zvhodnn. (VS Praha 3 VSPH 834/2010-B-39 ve vci KSUL 69 INS 3340/2008)

Soud prvnho stupn sprvn stanovil i vi zlohy na nklady insolvennho zen. Pilhav odkzal na 1 odst. 5 vyhl. . 313/2007 Sb., o odmn insolvennho sprvce, o nhradch jeho hotovch vdaj,

Odvolac soud uzavr, e vzhledem k dikci 38 odst. 1 vty druh insolvennho zkona lze pouze v mezch jm stanovench vyloit obsah 1 vyhl. . 313/2007 Sb. Jinmi slovy, pokud zkon ve vi odmny insolvennho sprvce v ppad een dlunkova padku konkursem na vtek zpenen uren k rozdlen mezi vitele, je vyloueno, aby mu odmna uren podle 5 vyhlky nleela i v ppad, e v konkursu dnho vtku zpenen urenho k rozdlen mezi vitele dosaeno nebylo. V takovm ppad je teba aplikovat 5 vyhlky a odmnu insolvennho sprvce je teba urit podle kritrii v nm stanovench. (VS Olomouc 3 VSOL 206/2010-B-44 ve vci KSBR 44 INS 1495/2009)

Podle 38 odst. 3 vty druh a tet insolvennho zkona je mono odmnu insolvennho sprvce podle okolnost ppadu pimen zvit nebo snit. Dvody tohoto postupu uvd insolvenn zkon pouze pkladmo. Krom zkonem vslovn zmiovanch dvod (poruen povinnost insolvennho sprvce a nenavren proveden stenho rozvrhu) bude podle odvolacho soudu nejastj okolnost vedouc ke snen odmny, men rozsah innosti insolvennho sprvce. Prv tento dvod pro snen odmny insolvennho sprvce byl v pezkoumvan vci beze zbytku naplnn. Jak plyne ze shora specifikovanch zjitn z obsahu spisu, innost sprvce v danm insolvennm zen spovala pouze v sepisu dost o sdlen informac o majetku dlunka, je byly adresovny dvma adm a tem pennm stavm, vyhodnocen obdrench odpovd, obsahu dlunkova insolvennho nvrhu a informac sdlench mu jednateli dlunka, posouzen zpenitelnosti dlunkovy ochrann znmky, sestaven soupisu majetkov podstaty (o dvou polokch) a sepisu t strunch zprv a nvrh insolvennmu soudu, ve v asovm obdob necelch dvou msc. Ve vci se nekonalo dn soudn jednn a sprvce nesestavil seznam pihlench pohledvek, nebo do insolvennho zen se nepihlsil dn vitel. Lze shrnout, e skutenost, e nebyl sestaven seznam pihlench pohledvek, insolvenn sprvce nezpenil dn majetek a celkov rozsah jeho innosti nevyadoval vt asovou ani odbornou nronost, je dvodem pro snen odmny sprvce. (VS Olomouc 2 VSOL 36/2010-B-15 ve vci KSBR 37 INS 2098/2009)

( 38 odst. 1 vta druh insolvennho zkona), i pokud j nen, zprva o jeho innosti ( 38 odst. 3 vta prvn insolvennho zkona), protoe a v tto fzi m soud podklad pro pezkum ve vytovn i uren ve tto odmny. Vytovn odmny a vdaj podvaj nejen pedbn sprvce, ale i dal sprvci, kte se podleli na sprv majetkov podstaty, jsou osobami rozdlnmi od insolvennho sprvce a jejich odmna netvo soust jeho odmny ( 303 odst. 2 insolvennho zkona). Z uvedenho vyplv, e odvolan insolvenn sprvce, jeho odmna nen soust odmny stvajcho sprvce, ale tvo podl na tto odmn, podv soudu vytovn sv odmny a vdaj. Odmna viteli odvolanho insolvennho sprvce, kter se podl na odmn stvajcho insolvennho sprvce, odpovd zejmna dlce doby, rozsahu a nronosti jeho innosti ( 6 vyhl. . 313/2007 Sb.). Do doby pedloen konen zprvy i zprvy o innosti stvajcho sprvce nelze urit vi jeho odmny, a proto logicky nelze urit ani vi odmny odvolanho insolvennho sprvce, kter je podlem z odmny stvajcho insolvennho sprvce. To ovem nebrn insolvennmu soudu rozhodnout o vyplacen zlohy na odmnu viteli odvolanho insolvennho sprvce ( 38 odst. 4 insolvennho zkona). Odvolac soud se proto neztotonil s nzorem soudu prvnho stupn, e o odmn odvolanho insolvennho sprvce Mgr. R. D. lze rozhodnout v tto fzi zen, jet ped podnm konen zprvy i zprvy o innosti stvajcho sprvce, jen na zklad zprvy odvolanho sprvce o jeho dosavadn innosti a vytovn odmny a hotovch vdaj. Proto pezkoumvan usnesen, kter hodnot jako pedasn, odvolac soud podle 219a odst. 1 psm. a) o. s. . zruil a vc vrtil soudu prvnho stupn k dalmu zen. O odmn viteli odvolanho insolvennho sprvce soud rozhodne a po schvlen konen zprvy i zprvy o innosti stvajcho sprvce tak, e schvlenou odmnu stvajcho insolvennho sprvce pomrn rozdl mezi nj a odvolanho sprvce, ppadn dal sprvce, kte se podleli na sprv majetkov podstaty, jak stanov 6 vyhl. . 313/2007 Sb. (VS Olomouc 2 VSOL 400/2009-B-21 ve vci KSOS 8 INS 1150/2009)

Podle 2 vyhl. . 313/2007 Sb. pslu insolvennmu sprvci v ppad een padku reorganizac odmna, kter je dlunkem vyplcena msn za kad zapoat msc po povolen reorganizace. Ve odmny zvis na obratu dlunka a tm, e pi obratu do 250 mil. K in msn odmna insolvennho sprvce 83 000 K msn. Dlunice je vak drobnou ivnostnic, na kterou je ve uveden ustanoven o vi odmny neaplikovateln. Podle 5 vyhl. . 313/2007 Sb. plat, e nelze-li urit odmnu postupem dle pedchozch ustanoven, ur ji insolvenn soud s pihldnutm k dlce doby, rozsahu a nronosti innosti insolvennho sprvce. Reorganizan pln v podob, tak jak byl schvlen, se bl zpsobu een padku oddluenm ve form spltkovho kalende. I okruh povinnost insolvennho sprvce v tomto zen tomuto odpovd. Proto se soud pi stanoven odmny a hotovch vdaj insolvennho sprvce pidrel 3 psm. b) a 7 odst. 4 vyhl. . 313/2007 Sb. a uril odmnu a pauln stku na hradu hotovch vdaj, jako kdyby padek byl een oddluenm. Vzhledem k tomu, e insolvenn sprvce je pltcem DPH, jsou odmna i hotov vdaje o tuto da naveny. (KS Hradec Krlov KSHK 42 INS 1568/2009-B-29) Souvisejc ustanoven: 168 pohledvky za majetkovou podstatou, 303 vytovn odmny a vdaj insolvennho sprvce, 310 mrt dlunka fyzick osoby v prbhu zen, 364 splnn reorganizanho plnu, 413 rozhodnut o splnn oddluen

o odmn len a nhradnk vitelskho vboru a o nhradch jejich nutnch vdaj, podle nho pi zpsobu een padku dlunka konkursem toti in pouze odmna insolvennho sprvce minimln 45 000 K a vzal do vahy i to, e insolvennmu sprvci nle v souvislosti s vkonem jeho innosti i nhrada jeho hotovch vdaj, tj. cestovnch nklad, potovnho, telekomunikanch poplatk a ostatnch hotovch vdaj ( 7 te vyhlky). Odvolatel se ml, pokud se domnv, e pi uren ve poadovan zlohy nelze zohledovat nroky sprvce. Prv naopak, smyslem zlohy na nklady insolvennho zen nen pouze zskat pohotov finann prostedky, aby insolvenn sprvce mohl ihned po svm ustanoven do funkce dn plnit vechny sv povinnosti, k emu je nezbytn hradit poten nklady (hotov vdaje), ale t zajistit, aby v ppad nedostatenho vtku zpenen majetkov podstaty zde byly finann prostedky, z nich by bylo mono nroky sprvce (i jejich st) uspokojit. Soud prvnho stupn nepochybil ani v tom, e pi uren ve zlohy vychzel z vyhlkou stanoven minimln odmny insolvennho sprvce pro ppad een padku konkursem. Nelze sice vylouit, e odmna sprvce me bt snena postupem dle 38 odst. 3 insolvennho zkona, to vak v tto fzi zen nelze pedjmat. Tvrdil-li dlunk, e ke kryt nutnch nklad zen lze pout pedpokldan vnos z prodeje movitch vc, pak tato nmitka je zjevn nedvodn s ohledem na samotnm dlunkem stanovenou hodnotu tchto vc. (VS Olomouc 2 VSOL 244/2010-A-31 ve vci KSBR 28 INS 8064/2009)

(2) Nklady na innosti, ke kterm je insolvenn sprvce povinen podle zkona nebo podle rozhodnut insolvennho soudu, jsou zahrnuty v jeho odmn a nese je ze svho. Vjimen me splnn tchto innost zadat jinm osobm na et majetkov podstaty se souhlasem insolvennho soudu a vitelskho vboru; tm nejsou doteny jeho povinnosti ani odpovdnost podle tohoto zkona.

(1) Vitel jsou oprvnni se souhlasem insolvennho soudu na zklad rozhodnut vitelskho vboru poskytnout insolvennmu sprvci zlohu k hrad jeho vdaj, a to i optovn. Pi poskytnut zlohy se ur podmnky jejho vytovn; urit lze t el, na kter m bt zloha vynaloena.

(Zloha na vdaje insolvennho sprvce)

39

K odst. 1 1. V prbhu insolvennho zen mnohdy nastvaj situace, kdy insolvenn sprvce potebuje finann prostedky k hrad nklad zen, a to dve, ne se mu poda zpenit majetek sepsan v soupise majetkov podstaty nebo vymoci pohledvky, kter jsou soust majetkov podstaty. Velmi asto insolvenn sprvce rovn e sloit spory o neplatnost i neinnost prvnch kon dlunka, pomoc nich se sna zskat do majetkov podstaty majetek, kter dlunk ped zahjenm insolvennho zen vyvedl ze svho majetku. Vechny tyto kony mohou bt znan nkladn a v majetkov podstat v tu chvli mohou absentovat dostaten finann prostedky. Insolvenn sprvce me vyut bu zlohu na nklady insolvennho zen sloenou insolvennm navrhovatelem po zahjen insolvennho zen, nebo me podat o poskytnut finannch prostedk vitelsk vbor. 2. Co se te zlohy na vdaje insolvennho sprvce, je nutno odkzat na 108 upravujc zlohu na nklady insolvennho zen. Jak zloha na vdaje insolvennho sprvce, tak zloha na nklady insolvennho zen se toti v reimu zkona stvaj v zsad zamnitelnmi polokami. Rozdl spov v tom, e zloha na nklady insolvennho zen dle 108 je sloena ped rozhodnutm insolvennho soudu o padku dlunka, a tud je mono ji povaovat za jakousi bianko sloenou zlohu. Jej poteba a relevance je tak pouze pedem odhadovna, zatmco zloha na vdaje insolvennho sprvce dle 39 je sloena a po zjitn nezbytn poteby poskytnout insolvennmu sprvci prostedky ke kryt jeho pedpokldanch vdaj.

(3) Nklady insolvennho sprvce spojen s vyuitm prvnch, ekonomickch a jinch specializovanch odbornk lze hradit z majetkov podstaty, jen je-li jejich vyuit eln vzhledem k rozsahu a nronosti insolvennho zen a jsou-li pedem schvleny vitelskm vborem.

6. Ustanoven 39 odst. 2 a 3 umouje povovn tetch osob vkonem innost, ke kterm je povinen insolvenn sprvce. V tto souvislosti je teba poukzat na odpo-

K odst. 2 a 3 5. Insolvenn sprvce hrad nklady na innosti, k nim je podle zkona povinen, ze svho a tyto nklady jsou zahrnuty v jeho odmn. Splnn tchto innost me vjimen zadat jinm osobm.

4. Pestoe to nevyplv pmo z 168 odst. 1 psm. c), je nutno zlohu uhrazenou dle 39 rovn povaovat za pohledvku za majetkovou podstatou, nebo svm charakterem takovmu postaven odpovd.

3. Dal rozdl spov ve vi poskytnut zlohy. Zatmco zloha sloen pi zahjen insolvennho zen me bt maximln ve vi 50 000 K, ve zlohy sloen vitelskm vborem, resp. jeho leny, nen nijak limitovna, pokud na sloen tto zlohy nastane shoda vitelskho vboru ve form jeho rozhodnut. Tato forma zlohy tedy me bt skldna i opakovan. Zloha na vdaje insolvennho sprvce by mla bt dle 39 odst. 1 posledn vta elov urena s jasn stanovenmi podmnkami pro jej uit a nsledn vytovn.

7. innosti, ke kterm je insolvenn sprvce povinen podle zkona nebo podle rozhodnut insolvennho soudu dle odstavce 2, nen mono chpat v irokm pojet jako veker kony, kter sprvce mus provst. Pm vkon innosti insolvennho sprvce, bez oekvan nhrady nklad, je teba vyadovat tam, kde je vslovn oekvno jeho proveden insolvennm sprvcem, a to ve vazb na prbh zen. Jde nap. o prodeje majetkov podstaty, vymhn pohledvek atd. Naopak, za takovouto innost asi nelze povaovat nap. veden etnictv dlunka. Tato innost bezprostedn nesouvis s insolvennm zenm, jde o ji existujc povinnost dlunka, v n sprvce pouze pokrauje.

vdnost insolvennho sprvce dle 37. Z n vyplv, e insolvenn sprvce by ml zvit delegaci sv innosti na tet osoby i za situace, kdy to zkon umouje, nebo on sm nese vekerou zodpovdnost za kony, kter tyto osoby v rmci insolvennho zen provedly.

Souvisejc ustanoven: 37 odpovdnost insolvennho sprvce za kodu a jinou jmu, 38 odmna a nhrada hotovch vdaj insolvennho sprvce, 58 prva a povinnosti vitelskho vboru, 108 zloha na nklady insolvennho zen, 168 pohledvky za majetkovou podstatou Souvisejc pedpisy: 27 odst. 4 zk. . 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn

8. Je nepochybn, e nkter innosti nen insolvenn sprvce schopen provdt sm nebo prostednictvm svch zamstnanc. Od insolvennho sprvce nelze napklad oekvat, aby jako osoba bez zkonn licence provdl zpenen majetkov podstaty formou veejn draby, audity v hospodaen dlunka i analzu monho dalho ekonomickho vvoje hospodaen dlunka. Posouzen nklad insolvennho sprvce, vynaloench na hradu innost tetch osob v insolvennm zen, pak mus bt zejmna vc vitelskho vboru, kter v insolvennm zen chrn zjmy vitel dlunka.

(1) Insolvenn sprvce jedn svm jmnem na et dlunka, pokud na nho pelo oprvnn nakldat s majetkovou podstatou. Oznauje se zpsobem, z nho je patrno, e tak in pi vkonu funkce insolvennho sprvce; soust jeho oznaen je i nezamniteln oznaen dlunka, s jeho majetkovou podstatou nakld. (2) Jednnm podle odstavce 1 jsou zejmna prvn kony, jimi insolvenn sprvce zpenuje majetkovou podstatu nebo s n jinak nakld, a jeho kony v incidennch sporech, jako i v dalch sporech, kterch se astn msto dlunka.

(Jednn insolvennho sprvce)

40

(3) Insolvenn sprvce me povit svho zamstnance i zamstnance dlunka, aby za nho jednal v soudnch a jinch zench; tm nen dotena jeho odpovdnost podle tohoto zkona.

K odst. 1 1. Ustanoven 40 upravuje zpsob jednn insolvennho sprvce v prbhu insolvennho zen. Pro jednn insolvennho sprvce je dleit, zda je osobou s dispozinm oprvnnm dle 229. Je tedy mono zjednoduen konstatovat, e ve smyslu pravy 229 odst. 3 psm. a) je insolvenn sprvce osobou s dispozinm oprvnnm a jako takovou jednajc svm jmnem na et dlunka v ppad, pokud je rozhodnuto o zpsobu een padku dlunka formou konkursu. Insolvenn sprvce se pi svm jednn oznauje nezamnitelnm zpsobem, piem je nutno oznait i dlunka, s jeho majetkovou podstatou se nakld. Sprvn oznaen insolvennho sprvce tedy nap. zn: Jan Novk, advokt se sdlem Doln 1, Praha 1, jako insolvenn sprvce dlunka XY s. r. o., I.., Doln 48, Praha 7. K jednn insolvennho sprvce je teba zdraznit nutnost rozliovat insolvennho sprvce jednajcho ve sv funkci v rmci insolvennho zen od osoby insolvennho sprvce jednajc a vystupujc mimo insolvenn zen.

Judikatura: Ze shora citovanho ustanoven odvolac soud dovozuje, e osobn ast sprvce na pezkumnm jednn je nezbytn a nelze zsadn pipustit, aby pihlen pohledvky popral nebo uznval nkdo jin ne ten, kdo je k tomu dle 192 odst. 1 insolvennho zkona vlun oprvnn a jen me stanovisko, kter k jednotlivm pohledvkm zaujal v seznamu pihlench pohledvek, pi pezkumnm jednn mnit. Ostatn mnit dvod vzniku pihlaovan pohledvky, jej vi nebo poad mohou a do pezkoumn pihlen pohledvky t vitel ( 192 odst. 2 insolvennho zkona), a je proto douc, aby na tyto ppadn zmny mohl adekvtn reagovat pmo sprvce, jen by nap. v ppad popen vykonateln pohledvky byl v incidenn alob vzn skutenostmi, pro kter ji popel ( 199 odst. 3 insolvennho zkona). Pestoe 40 odst. 3 insolvennho zkona umouje, aby sprvce jednal v soudnch a v jinch zench prostednictvm svho zamstnance nebo i zamstnance dlunka, kterho by k tomu povil, pi plnn nkterch povinnost podle insolvennho zkona, v nm nen jeho astnkem ( 14 insolvennho zkona), ale samostatnm procesnm subjektem [ 9 psm. d) insolvennho zkona], je vak principiln nezastupiteln. Sprvce je vzhledem k inkm spojenm s jeho projevem vle a jejich vznamem pro insolvenn zen jako takov vyplvajc zejmna z 192 odst. 1 insolvennho zkona povinen osobn se zastnit pezkumnho jednn. Proto lze neomluvenou neast sprvce pi pezkumnm jednn povaovat za do t mry zsadn, e uloen podkov pokuty je ji jen pro tuto absenci zcela adekvtn. Ostatn k obdobnm zvrm dospla t dvj judikatura Vrchnho soudu v Praze vyjden napklad v usnesench ze dne 11. 11. 1997, sp. zn. 4 Ko 324/97, nebo ze dne 23. 3. 1999, sp. zn. 4 Ko 558/98 publikovanch v komentov literatue (Zelenka, J.; Markov, J.: Zkon o konkursu a vyrovnn, LINDE PRAHA, a. s., 2002), je se vyslovovala ke shodn een problematice obsaen v zkon o konkursu a vyrovnn ( 21 odst. 1 zk. o konkursu a vyrovnn). Jinmi slovy eeno, poadavku 190 odst. 2 insolvennho zkona ohledn nezbytnosti asti sprvce na pezkumnm jednn nelze dostt tm, e se k nmu namsto sprvce dostav jeho advoktn koncipient. Bez osobn asti insolvennho sprvce nelze pezkumn jednn provst. (VS Praha 1 VSPH 631/2010-B-27 ve vci KSHK 45 INS 154/2010)

K odst. 2 a 3 2. Insolvenn sprvce me ve smyslu 40 odst. 3 povit svho zamstnance i zamstnance dlunka k jednn v soudnch i jinch zench; tato prava je speciln pravou, kter dopluje jinak obecn monosti zastupovn na zklad pln moci dle 24 a nsledujcch o. s. .

Nelze pisvdit nmitce insolvennho sprvce, e insolvenn sprvce nerozhoduje o prvech a povinnostech dlunka a je jen administrtorem insolvenn kauzy a navc podlh dohledu insolvennho soudu. Insolvenn sprvce m ze zkona rozshl oprvnn ve vztahu k dlunkovu majetku. Insolvenn sprvce m pstup k dlunkovu etnictv, poizuje seznam jeho majetku. Orgny veejn sprvy jsou povinny poskytovat insolvennmu sprvci souinnost a poskytovat mu na jeho dost daje o majetku dlunka a dal daje, kter jsou nutn pro vkon sprvy ( 43 insolvennho zkona). Vznamn role insolvennho sprvce spov rovn v tom, e m prvo poprat pravost, vi a poad vech pihlench pohledvek ( 192 odst. 1 insolvennho zkona). Prohlenm konkursu pak pechz na insolvennho sprvce oprvnn nakldat s majetkovou podstatou, jako i vkon prv a plnn povinnost, kter pslu dlunku, pokud souvisej s majetkovou podstatou ( 246 odst. 1 insolvennho zkona). Insolvenn sprvce, pokud na nho pelo oprvnn nakldat s majetkovou podstatou, jedn svm jmnem na et dlunka (40 odst. 1 insolvennho zkona). Insolvenn sprvce zpenuje majetkovou podstatu, nebo s n jinak nakld a jedn na et dlunka v incidennch sporech, jako i v dalch sporech, kterch se astn msto dlunka ( 40 odst. 2 insolvennho zkona). (VS Olomouc 3 VSOL 328/2012-A-32 ve vci 26 INS 697/2012) Souvisejc ustanoven: 32 zprotn insolvennho sprvce, 37 odpovdnost insolvennho sprvce za kodu a jinou jmu, 38 odmna a nhrada hotovch vdaj insolvennho sprvce

vrov financovn (Smlouva o vrovm financovn)

41

(1) Insolvenn sprvce me pro udren provozu podniku, kter je soust majetkov podstaty, uzavt za obvyklch obchodnch podmnek smlouvy o vru a smlouvy obdobn, jako i smlouvy na dodvky energi11) a surovin, vetn smluv o zajitn splnn tchto smluv (dle jen vrov financovn).

(2) Nenabdnou-li hor podmnky ne nejlep nabdka, maj dosavadn zajitn vitel pednostn prvo, aby smlouvy podle odstavce 1 byly uzaveny s nimi; to plat obdobn pro vitele ze smluv na dodvky energi a surovin podle odstavce 1. Vklad k tomuto ustanoven viz koment k 42.

(1) Majetek zskan z prostedk poskytnutch v rmci vrovho financovn nen pedmtem zajitn podle dve uzavench smluv.

(Vyuit majetku ze smlouvy o vrovm financovn)

42

(2) Prostedky zskan z vrovho financovn lze pout jen k elu uvedenmu ve smlouvch o vrovm financovn.
Napklad zkon . 458/2000 Sb., o podmnkch podnikn a o vkonu sttn sprvy v energetickch odvtvch a o zmn nkterch zkon (energetick zkon), ve znn pozdjch pedpis.

11)

K 41 odst. 1 1. V rmci vkonu dispozinch oprvnn insolvennm sprvcem 41 v odst. 1 pedpokld, e insolvenn sprvce v rmci plnn zkonnch povinnost ve smyslu pravy 246 odst. 1 a 261 odst. 1 zajist udren provozu podniku, co m monost uinit, v souladu s ustanovenm 41 (vrovm financovnm).

(3) K uzaven smluv o vrovm financovn je oprvnn tak dlunk s dispozinmi oprvnnmi nebo dlunk po dobu trvn moratoria.

2. Je teba upozornit na vysok stupe nronosti kolu udret provoz podniku insolvennm sprvcem. Citovan ustanoven 246 odst. 1 a 261 odst. 1 kladou draz na udren provozu podniku, piem 41 toto umouje i formou vrovho financovn, avak 37 v odst. 3 vytv pro insolvennho sprvce nronou situaci, kdy provozovn podniku zejmna formou vrovho financovn vystavuje insolvennho sprvce riziku odpovdnosti za kodu nebo jinou jmu. Dsledkem by mohlo bt, e pohledvky vznikl v rmci provozovn podniku budou uspokojovny k ti jeho vlastn osoby.

K 41 odst. 2 a k 42 odst. 1, 2 a 3 4. Pokud ji dojde k rozhodnut o vrovm financovn, toto financovn bude provdno za nsledujcch podmnek: a) prvo provdt vrov financovn m primrn vitel dlunka, za podmnky, e jm nabdnut smluvn podmnky pro vrov financovn budou rovny dal nejlep nabdce. Shodnm postupem jsou pak zajitny dodvky energi a surovin, b) majetek zskan z prostedk poskytnutch v rmci vrovho financovn je majetkem, kter nen nijak omezovn v majetkov podstat, nen pedmtem zajitn podle dve uzavench smluv. Zskan majetek vytvoen v prbhu hospodaen z vrovho financovn tak slou k uspokojen vech pihlench vitel v rmci insolvennho zen, v ppad, e nebude vtek postaovat k uspokojen vech vitel, bude i vtek z vrovho financovn uit v souladu s ustanovenm 305 odst. 2, c) prostedky zskan z vrovho financovn jsou elov vzny dle uzaven vrov smlouvy. Uveden odstavec je ponkud nadbyten s ohledem na skutenost, e insolvenn sprvce je vzn podmnkami vrov smlouvy shodn tak, jako kterkoliv jin astnk vrov smlouvy uzavran mimo rmec insolvennho zen,

3. Pokud se insolvenn sprvce rozhodne vrovm financovnm zajistit provozovn podniku, jde o vznamn krok, kter je nutno pedem dsledn pedjednat s vitelskm orgnem. Insolvenn sprvce by ml souasn zajistit analzu situace insolvennho zen ve vztahu k provozovn podniku ve variantnch eench: a) provozovn podniku s vrovm financovnm zahrnujc zejmna zpracovn odhadu vvoje cash flow dlunka s prognzou splcen vru, b) provozovn podniku bez vrovho financovn, v tomto ppad s odhadem udritelnosti provozu a ppadnho dopadu ukonen provozovn podniku na vtek majetkov podstaty se zohlednnm vdaj na ukonen provozu. Rozhodnut o vrovm financovn tak mus bt spolenm rozhodnutm vitelskho vboru a insolvennho sprvce.

d) v ppad, e osobou s dispozinm oprvnnm je dlunk, je i on oprvnn uzavt smlouvu o vrovm financovn, co je oprvnn rovn po dobu trvn moratoria. prava navazuje na variabilitu zpsob een padku dle 4 v kontextu pravy osoby s dispozinm oprvnnm dle 229. 5. vrov financovn je teba vzthnout zejmna k provozovn podniku. K tomu me dochzet hlavn pi probhajc reorganizaci, ppadn s men etnost i pi een padku dlunka konkursem.

Souvisejc ustanoven: 37 odpovdnost insolvennho sprvce za kodu a jinou jmu, 229 dispozin oprvnn k majetkov podstat, 246 oprvnn nakldat s majetkovou podstatou, 261 provoz a ukonen provozu podniku dlunka, 305 uspokojen pohledvek ped rozvrhem

(2) Souinnost podle odstavce 1 spov v tom, e orgny a osoby v nm uveden poskytuj insolvennmu sprvci daje o majetku dlunka a nkter dal daje, kter jsou nutn pro vkon sprvy, a to ve stejnm rozsahu, v jakm by je poskytly pmo dlunku. Tato souinnost spov tak v tom, e uveden orgny a osoby, kter maj u sebe listiny nebo jin vci, kter mohou slouit ke zjitn dlunkova majetku, je bez zbytenho odkladu po doruen dosti vydaj nebo zapj insolvennmu sprvci. Souinnost se poskytuje bezplatn; nejde-li o orgny veejn sprvy, pslu tomu, kdo souinnost poskytl, prvo na nhradu s tm spojench hotovch vdaj.

(1) Orgny veejn sprvy, zejmna katastrln ady, orgny evidujc motorov vozidla a jin sprvn ady, jako i noti, soudn exekutoi, osoby vedouc evidenci cennch papr, finann instituce, provozovatel telekomunikanch slueb, provozovatel potovnch slueb a jin osoby, kter se zabvaj pepravou zsilek, vydavatel tisku a dopravci poskytnou insolvennmu sprvci na jeho psemnou dost bez zbytenho odkladu souinnost dle uvedenm zpsobem.

(Souinnost orgn veejn sprvy)

43

K odst. 1 1. Po rozhodnut o padku a ustanoven insolvennho sprvce v zen je sprvce oprvnn ovit rozsah majetku dlunka. Tato innost m vztah zejmna k vyhotovovn soupisu majetkov podstaty dle 217 zkona. Podle ustanoven 211 zkona, na nj a na koment k nmu je mono odkzat, je vchodiskem zjiovn majetkov podstaty seznam majetku, kter je dlunk povinen pedloit souasn s insolvennm nvrhem, ppadn na zklad rozhodnut insolvennho soudu. Zestrunme-li zvr komente k tomuto ustanoven, plat, e pokud insolvenn soud v ppad vitelskho nvrhu trv na pedloen seznam uvedench v 104 zkona ji ve fzi rozhodovn o podanm insolvennm nvr-

(3) Povinnost orgn a osob uvedench v odstavci 1 poskytnout insolvennmu sprvci souinnost podle jinch ustanoven tohoto zkona, ppadn podle ustanoven zvltnho prvnho pedpisu, tm nen dotena.

2. Pokud nebude seznam majetku pedloen dlunkem vas, ppadn bude povinnost jej pedloit uloena a jako soust rozhodnut o padku, vznikne tm riziko asov prodlevy v innosti insolvennho sprvce. Shodn dopad bude mt nesplnn povinnosti pedloit seznam svho majetku dlunkem. Insolvenn sprvce je v tchto ppadech povinen zajistit dostaten informan zdroje jinm zpsobem. Za tmto elem se pak dle 43 insolvenn sprvce pro zskn podklad k soupisu majetkov podstaty obrt na orgny veejn sprvy, jako i na dal subjekty vslovn vyjmenovan, z nich relevantn jsou zejmna finann instituce a subjekty evidujc cenn papry.

hu, me mt insolvenn sprvce vas k dispozici dostaten zdroj relevantnch informac. Ty by mu mly umonit kvalifikovanm zpsobem provst zjitn majetku nleejcho do soupisu majetkov podstaty a tento soupis nsledn vyhotovit.

3. Rozsah informac poskytnutch tetmi osobami uvedenmi v 43 odst. 1 vychz ze zsady, e insolvenn sprvce m prvo na daje o majetku dlunka a veker dal daje ve shodnm rozsahu, jako by byly poskytovny pmo dlunku. V praxi lze oekvat, e insolvenn sprvce bude poadovat potebn informace zejmna tam, kde lze oekvat nejpravdpodobnj daje tkajc se majetku dlunka, co me bt: a) finann ad za elem poskytnut daj z daovch doklad dlunka, b) katastrln pracovit katastrlnch ad za elem poskytnut daj o evidenci nemovitost dlunka, c) ad prmyslovho vlastnictv za elem poskytnut daj o ochrannch znmkch, patentech, uitnch a prmyslovch vzorech dlunka, d) centrln depozit cennch papr za elem poskytnut daj o evidovanch cennch paprech dlunka, e) pslun mstsk ady za elem sdlen informace ohledn evidence motorovch vozidel, kter jsou evidovny na osobu dlunka. 4. Spektrum obeslanch subjekt me bt vrazn ir, ne je uvedeno shora, avak nelze oekvat automatick obesln vekerch databz v esk republice. Insolvenn sprvce mus vychzet rovn z principu pimenosti kon, kter sm provd, tedy zjiovat daje o majetku dlunka na zklad relevantnch domnnek tkajcch se informac z jeho dosavadn innosti ve vztahu k posouzen hospodaen dlunka samotnho.

K odst. 2 a 3 5. Ve smyslu posledn vty 43 odst. 2 je souinnost poskytnut insolvennmu sprvci ze strany orgn veejn sprvy vdy bezplatnm konem. Pokud vak insolvenn sprvce poaduje informace od dalch osob, maj tyto osoby nrok na nhradu vynaloench hotovch vdaj. Uveden skutenost je podprnm argumentem k tomu, aby insolvenn sprvce provdl dotazovn po zralm uven, zda tento kon smujc ke zjitn majetku dlunka je krokem efektivnm a elnm. Zrove je nutn, aby insolvenn sprvce poadoval od osoby uplatujc nrok na nhradu hotovch vdaj spojench s poskytnutm informac insolvennmu sprvci vytovn tchto vdaj s jejich zdvodnnm.
Souvisejc ustanoven: 44 rozsah souinnosti orgn veejn sprvy, 211 eten k majetkov podstat, 217 pozen soupisu