5hp200zs20182019zapiskypredelanovseborec - CZ 5m9fv 1

5HP200 – Úvod do hospodářské a sociální politiky aktualizace na ZS1819 SVOBY
Obsah
ÚVOD..................................................................................................................................................8
HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA.............................................................................................................8
Teoretická HP...................................................................................................................................9
Praktická HP.....................................................................................................................................9
Strom života ekonomie.......................................................................................................................10
Neviditelná ruka trhu......................................................................................................................11
Postupná stadia tržního selhání a selhání veřejného sektoru..............................................................11
Trh..................................................................................................................................................11
Svoboda..........................................................................................................................................11
Stínová ekonomika.............................................................................................................................12
Stínová a černá (nezjištěná) ekonomika.........................................................................................12
Základní cíle HP.................................................................................................................................13
Vnitřní stabilita...............................................................................................................................13
1. zabezpečení plné zaměstnanosti............................................................................................13
2. udržení celkové cenové stability............................................................................................14
Vnější stabilita (především udržení rovnovážné platební bilance)................................................14
Magický trojúhelník.......................................................................................................................15
Dílčí cíle související s uplatňováním konkrétní HP...........................................................................17
Cíle v odvětvové struktuře.............................................................................................................17
Cíle v regionální struktuře..............................................................................................................17
Cíle infrastruktury..........................................................................................................................17
Cíle pro žádoucí tržní struktury......................................................................................................17
Cíle zahraničního obchodu.............................................................................................................18
Přerozdělování (Spravedlivé rozdělování).....................................................................................18
Cíle přes oblast životního prostředí................................................................................................18
Cíle pro zachování suverenity spotřebitele....................................................................................18
Méně důležité cíle HP........................................................................................................................18
Cíle pro oblast struktury osobní spotřeby a její změny..................................................................18
Cíle pro zajištění bezporuchového zásobování..............................................................................18
Cíle pro změny počtu a struktury obyvatelstva (demografická struktura).....................................19
Cíle pro zabezpečení zkrácení délky pracovní doby......................................................................19
KAPITALISMUS...............................................................................................................................19
Vývoj člověka.................................................................................................................................19
Do r. 1750.......................................................................................................................................19
1
Období kapitalismu........................................................................................................................19
Budování kapitalistické společnosti...................................................................................................20
Tržní instituty.................................................................................................................................20
Instituce..........................................................................................................................................20
Chudoba..............................................................................................................................................20
Důsledky chudoby..........................................................................................................................21
Sociální indikátory chudoby...........................................................................................................21
Chudoba za kapitalismu.................................................................................................................21
Index lidského rozvoje...................................................................................................................21
Giniho koeficient............................................................................................................................22
Hranice chudoby.............................................................................................................................22
Vztah vyspělosti ekonomiky a vzdělání.........................................................................................23
HDP na obyvatele a dětská úmrtnost..............................................................................................23
Očekávaná délka života..................................................................................................................23
Zvyšování počtu demokratických zemí..........................................................................................23
Životní úroveň................................................................................................................................24
Kapitalismus vs. Socialismus.............................................................................................................24
Socialistická ekonomika.................................................................................................................24
Socialismus.........................................................................................................................................24
Socialismus I..................................................................................................................................25
Socialismus II.................................................................................................................................25
Komunismus.......................................................................................................................................25
Komunismus I................................................................................................................................25
Komunismus II...............................................................................................................................25
Kapitalismus.......................................................................................................................................25
Imperialismus.................................................................................................................................25
Kapitalismus...................................................................................................................................26
Index ekonomické svobody................................................................................................................26
Struktura indexu ekonomické svobody..........................................................................................27
Působení státu v oblasti hospodářské politiky....................................................................................28
Tržně konformní směr (Monetaristé).............................................................................................28
Intervencionistický směr (Keynesiánci).........................................................................................28
Hospodářský cyklus...........................................................................................................................29
VÝVOJ HOSPODÁŘSKO-POLITICKÝCH DOKTRÍN.................................................................29
Funkce státu (podle Adama Smitha – Bohatství národů 1776)......................................................29
Státně intervencionistické HP........................................................................................................30
2
Převážně tržně konformní hospodářské politiky (konzervativně-liberální)...................................30

Vývoj hospodářské politiky v USA....................................................................................................31
Velká hospodářská krize.................................................................................................................31
New Deal – F. D. Roosevelt, 1933–1937.......................................................................................32
2WW a poválečné období..............................................................................................................33
New Economics (USA, 60. léta 20. století).......................................................................................34
Vývoj..............................................................................................................................................35
Ropné šoky.....................................................................................................................................35
Politika Stop and Go (VB, 50. - 60. léta ve 20. století)......................................................................35
Vývoj ve VB...................................................................................................................................36
Situace před zavedením Stop and Go cyklů...................................................................................36
Stop and Go cyklus.........................................................................................................................37
Japonsko a reformy Meidži................................................................................................................37
Vývoj..............................................................................................................................................37
Reformy MEIDŽI...........................................................................................................................37
Japonsko po 2WW..........................................................................................................................37
50. - 60. léta 20. století...................................................................................................................38
70. - 80. léta 20. století...................................................................................................................38
90. léta 20. století...........................................................................................................................38
Specifika japonské ekonomiky.......................................................................................................38
Strukturální politika Japonska........................................................................................................38
Indikativní plánování......................................................................................................................39
Sociálně tržní hospodářství................................................................................................................39
Vývoj v Německu v posledních dvou desetiletích.........................................................................40
Erhardova reforma..........................................................................................................................40
Ludwig Erhard................................................................................................................................40
Reaganomika......................................................................................................................................41
Ronald Reagan...............................................................................................................................41
Principy Reaganomiky...................................................................................................................41
Závěr...............................................................................................................................................42
Thatcherismus....................................................................................................................................43
Východiska.....................................................................................................................................43
INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC PRAKTICKÉ HOSPODÁŘSKÉ POLITIKY.................................44
Institucionální rámec – Státní instituce..............................................................................................45
Centrální banka...............................................................................................................................45
Zákonodárné instituce....................................................................................................................45
3
Exekutivní instituce........................................................................................................................45
Instituce spojení s represivní a kontrolní mocí...............................................................................46
Institucionální rámec – Mezinárodní a nadnárodní instituce.............................................................46
Institucionální rámec – Vlivové instituce...........................................................................................47
Politické strany...............................................................................................................................47
Zájmové organizace a skupiny.......................................................................................................47
Soukromé a výzkumné a poradní instituce – Instituce ovlivňující veřejné mínění → sdělovací
prostředky, PR agentury atd...........................................................................................................47
Formování zájmů v HP.......................................................................................................................47
1. Preference a soukromý zájem.....................................................................................................47
2. Zájmová skupina........................................................................................................................47
3. Veřejný zájem.............................................................................................................................47
4. Zájem o hospodářsko-politické cíle..........................................................................................48
Právní rámec pro vytváření HP..........................................................................................................48
Zákony............................................................................................................................................48
Zákony v HP...................................................................................................................................49
Úloha informací a statistiky...........................................................................................................49
Cena...........................................................................................................................................50
PŘEROZDĚLOVÁNÍ (FISKÁLNÍ POLITIKA)...............................................................................50
Veřejné rozpočty.............................................................................................................................50
Fiskální politika..............................................................................................................................50
Výdaje státního rozpočtu....................................................................................................................51
Běžné výdaje..................................................................................................................................51
Kapitálové výdaje...........................................................................................................................51
Příjmy státního rozpočtu....................................................................................................................51
I. Daňové příjmy.............................................................................................................................51
II. Pojistné sociálního zabezpečení – součástí státního rozpočtu, ale účet veden zvlášť.
Dlouhodobě dotován z jiných daní.................................................................................................52
III. Nedaňové příjmy......................................................................................................................52
Automatické = Vestavěné stabilizátory..............................................................................................53
Fiskální politika..................................................................................................................................54
Tři základní funkce:........................................................................................................................54
Nástroje fiskální politiky................................................................................................................54
Mechanismus fiskální politiky → Vládní výdaje...........................................................................54
Mechanismus fiskální politiky → změny daní...............................................................................55
Jak pokrýt deficity státního rozpočtu?............................................................................................57
4
Účinky zvýšení vládních výdajů v modelu IS-LM........................................................................57

Úplné vytlačování investic.............................................................................................................59
Monetární akomodace fiskální expanze.........................................................................................60
Vliv investičních subvencí na rozsah investic................................................................................61
Vliv investičních subvencí na velikost důchodu............................................................................61
Expanzivní politiky na složení výstupu..........................................................................................62
Přechodný deficit financovaný dluhem..........................................................................................62
Lafferova křivka.............................................................................................................................63
Schéma rozdělení daní od 3.1.1995................................................................................................64
Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce......................................................................................64
Nadměrné daňové břemeno............................................................................................................66
MĚNOVÁ (MONETÁRNÍ) POLITIKA...........................................................................................66
Převážně expanzivní měnová politika............................................................................................67
Převážně restriktivní měnová politika............................................................................................68
Míra inflace....................................................................................................................................68
Složení spotřebního koše................................................................................................................68
Čistá inflace....................................................................................................................................69
Obchodovatelné položky................................................................................................................69
Neobchodovatelné položky............................................................................................................69
Měnová politika..............................................................................................................................69
Centrální banky..............................................................................................................................70
Hlavní nástroje CB:........................................................................................................................70
Peněžní politika v modelu IS-LM – mezera recese........................................................................71
Peněžní politika modelu IS-LM při plném využití výrobních faktorů...........................................72
Využití peněžní politiky pro růst DPH...........................................................................................73
Využití rozpočtové politiky pro růst HDP......................................................................................73
Neúčinnost měnové politiky a účinnost politiky fiskální...............................................................74
Peněžní a rozpočtová politika.............................................................................................................75
Využití peněžní politiky pro růst HDP → monetaristé...................................................................75
Využití rozpočtové politiky pro růst HDP → fiskální politika, Keynesiánci.................................75
Zákonitosti platící peněžní i rozpočtovou politiku.........................................................................75
SOCIÁLNÍ POLITIKA......................................................................................................................76
Kritika sociální politiky..................................................................................................................76
Základní funkce sociální politiky...................................................................................................76
Sociální politika v EU....................................................................................................................77
Typy sociální politiky.....................................................................................................................77
5
Subjekty sociální politiky...............................................................................................................78

Oblast práce....................................................................................................................................79
Sociální zabezpečení......................................................................................................................79
Nástroje sociální politiky................................................................................................................80
Principy sociální politiky................................................................................................................81
VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA.............................................................................................81
Platební bilance..............................................................................................................................81
Položky platební bilance:..........................................................................................................81
Vnější hospodářská politika...........................................................................................................82
Nástroje vnější HP..........................................................................................................................84
Funkce čistého vývozu...................................................................................................................84
Vztah mezi vnitřní a vnější rovnováhou.........................................................................................85
Konflikty vnější a vnitřní rovnováhy.............................................................................................87
Přesun výdajů od zboží zahraničního k domácímu........................................................................88
Politická teorie integrace....................................................................................................................90
Makroekonomická integrace..........................................................................................................90
Historický proces makroekonomické integrace.............................................................................91
Integrační procesy..........................................................................................................................91
1) Pásmo volného obchodu.......................................................................................................91
2) Celní unie..............................................................................................................................91
3) Jednotný trh...........................................................................................................................91
4) Měnová unie (+ hospodářská unie)......................................................................................91
5) Hospodářská unie..................................................................................................................92
6) Politická unie.........................................................................................................................92
Zavedení měnové unie....................................................................................................................93
EMU = Evropská hospodářská a měnová unie..................................................................................93
Tři etapy na cestě k EMU -> Hospodářská a měnová unie podle Maastrichtské smlouvy............93
Procesy před přijetím EURA..........................................................................................................94
Kritéria nominální konvergence.....................................................................................................94
Reálná kritéria konvergence...........................................................................................................96
EURO? Není kam spěchat..............................................................................................................97
Regulace a deregulace........................................................................................................................97
Regulace.........................................................................................................................................97
Druhy regulací................................................................................................................................97
Historie...........................................................................................................................................98
Historie antimonopolního zákonodárství.......................................................................................98
6
Sherman Act (1890, USA) = Shermanův zákon............................................................................98

Claytonův zákon.............................................................................................................................99
Robinson-Petmenův zákon (1936).................................................................................................99
Celler-Kefauerův zákon (1950)......................................................................................................99
Monopoly.......................................................................................................................................99
Regulační proces..........................................................................................................................100
Vybraná integrační uskupení............................................................................................................100
Příčiny světové finanční krize..........................................................................................................100
Centrální banka (příklad USA).........................................................................................................100
Hypoteční krize................................................................................................................................101
Pád investičního bankovnictví v USA..............................................................................................101
Projevy finanční krize v Evropě (výběr z významných finančních institucí)..................................101
CDO – Collateralized Debt Obligation............................................................................................102
Obamova infekce (Miroslav Ševčík)................................................................................................104
Správa problematických aktiv banky...............................................................................................104
Asistence otevřené bance.................................................................................................................105
Československá ekonomika 1945-1990...........................................................................................105
Základní pilíře transformace po roce 1990 (stačí vyjmenovat ty 4 pilíře)...................................106
Kupónová privatizace...................................................................................................................106
Rok 1990......................................................................................................................................107
Rok 1991......................................................................................................................................107
Rok 1992......................................................................................................................................107
Rok 1993......................................................................................................................................107
Rok 1994......................................................................................................................................108
Rok 1995......................................................................................................................................108
Rok 1996......................................................................................................................................108
Rok 1997......................................................................................................................................109
Rok 1998......................................................................................................................................109
Rok 2000......................................................................................................................................109
Jednotlivé etapy transformace......................................................................................................110
Transformační past.......................................................................................................................110
Selhání institucí............................................................................................................................110
Proces změn vlastnických vztahů v ČSFR (ČR)..............................................................................111
Čisté transformační náklady instituce (ČTNI)..............................................................................111
Úplné transformační náklady (ÚTNI) = ČTNI + ostatní náklady................................................112
7
Přednáška 18.9.2018
Předělané a aktualizované zápisky ze souboru –
zapiskynejvic2(vseborec.cz-sy9u5)
ÚVOD
 HP je významným společenskovědním oborem
 HP je fenomén
 HP se zabývají ekonomové praktici i teoretici
 Základní strukturu HP by měli ovládat všichni manažeři – nutno znát souvislosti a případné
dopady různých opatření, které připravuje a uskutečňuje politická moc (které realizují státní
autority)
 u HP dochází ke zkoumání procesů a rozhodnutí státní autority → zkoumá se proč a jak
státní autority vytváří stále nové a nové komplikace při řešení dané hospodářské situace,
komplikace většinou plynou z jejich předchozích opatření
 snaha modelovat konkrétní situace v ekonomice → spor mezi ekonomy
 někteří tvrdí, že nelze modelovat přesné situace, jelikož existuje velké množství
ekonomických proměnných
 na různé situace můžou různé subjekty nebo stejné subjekty v rozdílném čase
reagovat rozdílně
 základní ekonomické subjekty: firmy, domácnosti a stát
 stát by měl zasahovat co nejméně s cílem vyhnout se chybným rozhodnutím
 optimální HP by se měla blížit minimální velikosti silného státu → HP by měla
zabezpečovat bezpečnost ve státě a pomáhat těm, kteří si nemohou pomoci sami a nemělo
by docházet k velkému přerozdělování → takový stát dnes ani neexistuje (nejblíže
Lichtenštejnsko a Monako)
 politika se v posledních dvou dekádách posunula spíše k virtuálním realitám a vycházení
vstříc různým lobbistickým skupinám
 Fridrich August Hayek (8. května 1899 Vídeň – 23. března 1992 Freiburg)
 jako jeden z první odhalil příčiny VHK, ale jeho myšlenky vešly ve všeobecnou
známost až v 60. a 70. letech minulého století
 poukázal na omyl scientismu (aplikace metod přírodních věd na vědy společenské)
 nelze vytvořit optimální HP
 nutno vytvářet dlouhodobé stabilní mantinely pro chování ekonomických subjektů
HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA
 vychází z ekonomické teorie
 zkoumá proč a jak vlády ve snaze řešit konkrétní situace v hospodářství vytvářejí stále nové
a nové situace, které přinášejí povětšinou komplikace buď ve stejné oblasti, kterými se
snažily vlády řešit dřívější komplikace nebo v jiných oblastech o kterých si vůbec nemysleli,
že svými zásahy ovlivní
 ekonomové se snaží vytvářet modelové situace, ale k naplnění těchto modelových situací
beze zbytku (na 100 %) téměř nikdy nedochází
 společenské vědy nejsou v realitě schopny dosáhnout příslušné exaktnosti
 modely pracují s určitými předpoklady, mnohdy jsou strnulé a nemohou předvídat reakce
jednotlivých subjektů (domácnosti, podniky, stát) působících v ekonomice
8
 HP sebou přináší určitá rozhodnutí, která se dělají na úrovni určité státní instituce
 omyl scientismu = mechanické a nekritické používání myšlenkových návyků a postupů
z přírodních věd ve vědách společenských (tedy i ekonomických)
 poměrně složitý soubor hospodářsko-ekonomických opatření a rozhodovacích procesů
 celá škála nástrojů působí nejen v makroekonomické, tak i v mikroekonomické oblasti –
v mikro oblasti: oblast přerozdělovací (daně), oblast legislativní (zákony určují jednání
oblasti makro i mikro)
 pojem v sobě zahrnuje hospodářství a politiku → na základě zkoumání historických údajů
v posledním století sledujeme velmi úzkou vzájemnou souvislost mezi hospodářstvím a
politikou
 představitelé klasické ekonomie považují za optimální situaci, kdyby neexistovala
žádná HP, kdyby neexistoval stát
 tam kde převažují hospodářská rozhodnutí, tak dané oblasti dlouhodobě prokazují vyšší
prosperitu a vyšší životní úroveň
 důležitý je faktor času
 žádoucí, aby nepřevažovalo politické rozhodování nad spontánním rozhodováním trhu
 tam kde k tomu došlo, docházelo k silnému omezení ekonomického růstu a
omezování individuální svobody
 pokud situace po delší období, dochází ke stagnaci nebo i reverznímu vývoji – např.
Československo po 2WW
Teoretická HP
 utváření konzistentního systému cílů a prostředků
 optimální pojetí hospodářsko-politických cílů a instrumentů
 dána hospodářskou úrovní daného systému
 na základě teoretických znalostí nabízí hospodářské politice určitá řešení jako možná
rozhodnutí
 nepřebírá za tato rozhodnutí hospodářsko-politickou zodpovědnost → tvůrci nenesou
politickou zodpovědnost
 zabývá se racionální snahou utvářet konzistentní cíle, systémy a prostředky k naplňování
cílů HP
 nabízí alternativy možných rozhodnutí
Praktická HP
Ševčík: „80 % voličů je v oblasti HP nesprávných“
 bere v úvahu politickou, sociální a mezinárodní situaci

 vychází z doporučení a závěrů teoretické hospodářské politiky
 ovlivněna uplatněním politické moci, politickým oponováním
 bere v úvahu souhlas či nesouhlas voličů
 nese plnou politickou zodpovědnost za svá rozhodnutí → musí brát zřetel na různé
faktory (nyní hlavně na mezinárodní zřetel)
 před vstupem do EU jsme měli větší volnost → teď se neřeší zda je něco výhodné
pro subjekty v ČR, ale zda je v souladu s EU
 HP musí brát zřetel na mezinárodní situaci, domácí situaci a sociální poměry v daném
teritoriu
 HP musí brát v zřetel i názory voličů → k formování politických cílů dochází po politickém
9
oponování → HP vzniká jako kompromis mezi politickými programy

 by měla vycházet z doporučení teoretické HP
 bezprostředně ovlivňována politickou mocí, měla by být ovlivňována politickým
oponováním a měla by brát v úvahu názory voličů (pokud chce být úspěšná)
Strom života ekonomie
 ukazuje vztahy mezi filosofiemi z historického pohledu

 intervencionistické směry – předpokládá se ve větší míře působení státních zásahů
 neoklasická teorie – rozpracovává hlavně mikroekonomii
 žluté směry
 převážně státně intervencionistické směry
 škola merkantilismu – prosazuje, aby bohatství zůstávalo v zemi, kde vzniká; při
obchodech: výnosy ze zahraničního obchodu utrácet v místě, kde je tržba z tohoto
obchodu uskutečněna
 počítají se státními zásahy → jsou pro viditelnou ruku politiků
 viditelná ruka státu nemůže nikdy být lepší než neviditelná ruka trhu
 modré směry
 převážně liberálně konzervativní směry se snahou příliš nepřerozdělovat bohatství
 dodržování individuálních svobod a vlastnických práv
 ctí neviditelnou ruku trhu
10
 jsou tržně konformní

 klasická politická ekonomie – představitelé Smith (Bohatství národů), Ricardo
 některé prosazují zlatý standard – rakouská a neo-rakouská
 poslední půlstoletí – poslední čtyři modré čtverce
 vznik FED 1913, začal působit 1914
 nejstarší CB ve Švédsku a pak v Anglii
 silná HP se začíná formovat až od Velké deprese
Neviditelná ruka trhu

 Člověk tím, že sleduje vlastní zájem, zisk či užitek je veden jakousi neviditelnou rukou trhu
→ napomáhá k dosažení cíle, o který mu původně vůbec nejde → tím, že jde za svým
zájmem, pomůže mnohdy zájmu společnosti účinněji a více, než když by se společnosti
snažil vědomě prospět (chamtivost je dobrá 😊)

 optimalizuje vztah mezi jednotlivými výrobci a spotřebiteli → dochází k efektivní alokaci
práce a kapitálu daleko lépe, než kdyby o to někdo vědomě usiloval
 působení mohou narušit regulace → narušení mechanismu trhu
+ prezentace grafů z Insisu – 1. přednáška
Postupná stadia tržního selhání a selhání veřejného sektoru

 funguje-li trh, je zabezpečena svoboda jednotlivce, všechno je v pořádku
 pokud dojde k tržnímu selhání, nastupuje veřejný sektor
 veřejný zájem = tento pojem bývá zneužíván, ve jménu veřejného zájmu bývají
prosazovány individuální zájmy
 k tržním selháním dochází kvůli zásahům státu, často jsou to důsledky nadměrné regulace
Trh
 pokud problémy nejsou řešitelní trhem, měl by zasáhnout veřejný sektor
 v současnosti více problémů, které musí řešit veřejný sektor – stát zbytečně vstupoval do
oblastí soukromého sektoru → zbytňování veřejného sektoru → další komplikace veřejného
sektoru → stále více problémů s řešením → dochází k selhání veřejného sektoru →
nastupuje dobrovolná aktivita (charitativní organizace, jednotlivci, spolky …)
 dobrovolná aktivita nemůže vyřešit vše → vrací se to zpět do veřejného sektoru nebo oblasti
trhu
 Pozor na tvrzení tržní selhání. Většinou je to zásah předchozích entit. Rozšiřování veřejného
sektoru nemůže být do nekonečna. Dobrovolná aktivita nemusí být vždy pozitivním jevem
ve společnostech.
Svoboda
 základem pro fungování demokratické společnosti
 svoboda je podmínkou pro politické soupeření, svobodné oponování při výběru alternativ
HP programů
 pluralitní společnost = více politických stran ve státě
11
 individuální svoboda je velmi důležitá, je stavebním kamenem pro fungování tržního

hospodářství v demokratické společnosti
Stínová ekonomika
 často má jiné fungování než ekonomika, která je ovlivňovaná nástroji HP
 často neprochází zdaněním, nevstupuje do HDP
 Neformální ekonomika netržní činnosti, tržní činnosti – nepřiznané příjmy z vlastní činnosti,
nákupy domácností v zahraničí, výměna (Barter), produkce legálních výrobků a služeb
(nezdaněných), kutilství a sousedka výpomoc
 většina činností černé ekonomiky je spojena s porušováním zákonů a často i trestných činů
 obsahuje šedou zónu – není spojena porušováním zákonů (nezdaním)
 černá zóna – nelegální ekonomika (prostituce, drogy)
 nejrozšířenější je údajně v Itálii (odhad 15 %-25 % HDP)
Stínová a černá (nezjištěná) ekonomika
1. Skrytá ekonomika formálních sektorů

1.1 Skrytá ekonomika ze statistických důvodů
a) revize dopočtů na úplné soubory jednotek dle statistického registru
b) podnikání bez IČO
12
c) jiné činnosti
2. Neformální ekonomika
a) netržní činnosti (samozásobení, IBV)
b) tržní činnosti – nepřiznané příjmy z vlastní činnosti
c) nákupy domácností v zahraničí
d) výměna (barter) legálních výrobků a služeb (nezdaněných)
e) kutilství, sousedská výpomoc, „fušky“
3. Nelegální (černá) ekonomika

3.1 Nelegální produkční činnosti
a) prodej pašovaného zboží
b) výroba a obchod s narkotiky
c) prostituce
d) prodej kradeného zboží
e) nelegální kopírování originálů
f) padělání zboží
g) další nelegální činnosti – nepovolené hazardní hry
3.2 Nelegální přerozdělovací činnosti
a) drobné krádeže zaměstnanců
b) krádeže a vloupání
c) násilné kriminální činy
d) ostatní kriminální delikty
3.3 Legální produkční činnosti prováděné nelegálně
a) nelegální výroba a obchod
b) nelegální poskytování služeb
Základní cíle HP
 mohou být stanoveny pro jednotlivé oblasti, státy, teritoria, kontinenty nebo integrační
uskupení
Vnitřní stabilita
1. zabezpečení plné zaměstnanosti
 plná zaměstnanost
 nepočítá se dobrovolná nezaměstnanost
 kvantifikace tohoto pojmu se vyvíjí – např. v USA 4-5 % nezaměstnanost v USA
počítána jako plná nezaměstnanost, bez frikční nezaměstnanosti,
 Plná zaměstnanost – nezaměstnanost v 60. letech 2-3 %, dnes v UK 5-6 % a USA 5
%, v ČR 3 % (11/2018 – 2,8 %, 12/2018 – 3,1 %)
 dochází k vyrovnávání nabídky a poptávky na trhu, existuje dobrovolná
nezaměstnanost
 v každém režimu existuje 2-3 % hranice lidí, kteří nikdy nebudou pracovat, tito lidé
nezaměstnatelní aupéři, lumpenproletariát
 v různém prostoru a čase se procento dobrovolné nezaměstnanosti může lišit a vyvíjet
 souvisí s pojištěním v nezaměstnanosti a systémem sociálních podpor
 pojištění v nezaměstnanosti je automatický stabilizátor
13
 nárok jen lidé, kteří určitou dobu pracovali a byli pojištěni

 kvůli špatné politice podpor v nezaměstnanosti může docházet k posunu procentuální
hranice plné zaměstnanosti
 nejhorší je dlouhodobá nezaměstnanost hned vystudovaných, vyučených lidí → mladí do
25, nezaměstnanost déle než 6 měsíců
 pohled na nezaměstnanost se u ekonomů může lišit
 Keynesiánci: „dvouciferná nezaměstnanost je nejhorší nemocí ekonomiky“
 Keynesiánci – vysoká nezaměstnanost → nevyužití faktoru práce, vysoké čerpání
podpor v nezaměstnanosti a vysoké čerpání sociálních dávek
 Jiní (klasici) – i dvouciferná nezaměstnanost se dotýká hlavně těch kteří jsou
nezaměstnaní → srovnávají to s vysokou neanticipovanou (neočekávanou) inflací (ta
je pro ekonomiku mnohem horší) → inflace postihuje každý subjekt v ekonomice na
rozdíl od vysoké nezaměstnanosti
 na vysoké neočekávané inflace většinou vydělají dlužníci → firmy mohou lépe
splácet úvěry, pokud to mají vhodně právně ošetřeno
2. udržení celkové cenové stability

 základním předpokladem je umět měřit inflaci → normální inflace 1-2 % cenový růst
ročně = cenová stabilita
 předpokladem udržení stability je udržení rozvoje zaměstnanosti a práce → domácnosti
dostávají peníze ze zaměstnání, a ne následkem přerozdělováním
 předpokladem je růst produktivity práce
 problematika měření inflace
 co známe jako míru inflace – pouze měření indexu spotřebitelských cen (700 položek
ve 12tiskupinách) →nezkoumat pouze index spotřebitelských cen, ale všechny
podskupiny HDP (C, I, NX, G) → nutno sledovat indexy i jiných cen → složeným
indexem je deflátor HDP
 lepší by bylo zkoumat souhrnný spotřebitelský index HDP → deflátor
 vysoká míra inflace bývá považována za horší pro hospodářství než vysoká
nezaměstnanost → postihuje všechny ekonomické subjekty
 velmi nebezpečná vysoká neanticipovaná (neočekávaná) inflace
 vysoká inflace ničí informace – subjekty v ekonomice mají určitá očekávání cenového
vývoje → vysoká inflace ničí informace nutné pro rozhodování v ekonomických procesech
 Deflace není vždy problém, způsobena zvyšováním efektivnosti, technologickým pokrokem
či běžnými vztahy na D a S je pozitivní.
 Dobrá cenová stabilita do 1,5 % inflace. Inflace je vyšší než úrok na běžných depozitech
Vnější stabilita (především udržení rovnovážné platební bilance)

 vedou se debaty, že příčinou krize nebylo zrušení zlatého standardu
 dříve bylo předpokladem držení zásob rezerv zlata nebo volně směnitelných měn
 dlouho tuto roli hrál dolar, potom libra, jen a západoněmecká marka
 po zavedení unie se rezervními měnami staly umělé měny ECU (předchůdce EUR)
 potom zvláštní práva čerpání (SDR) – při jednáních CB
 rozdíl mezi obchodní bilancí a platební bilancí
 obchodní bilance – rozdíl ve vývozech a dovozech zboží
 bilanci služeb – rozdíl mezi vývozech a dovozech služeb
 obchodní bilance a bilance služeb dává dohromady
14
 platební bilance je širší pojem zahrnující více než pouze hodnotové porovnávání
vývozu a dovozu zboží a služeb
 snaha zabezpečit třeba celním ochranářstvím → ochránění domácích odvětví, ale tato pak
chráněna od konkurence → ceny mohou vyletět nahoru
Magický trojúhelník
 snaha o naplnění základních cílů HP se někdy (hlavně u keynesiánců) nazývá magický
trojúhelník → magický, protože nelze tyto cíle naplnit najednou
 existence Phillipsovy křivky – kombinace mezi nezaměstnaností a inflací (jen v SR)
 ale známe období a území kde byla nízká i inflace i nezaměstnanost → nutno položit
otázku, zda se to později nevymstí
 existuje ještě magický čtyřúhelník – zahrnuje navíc dynamický ekonomický růst → nejdou
naplnit všechny tyto ukazatele najednou
 magická pentagonáda cílů – spočívá ještě v zabezpečení zdravého životního prostředí
15
16
 obecné blaho = ukazatel životní úrovně domácností → postupné naplňování základních

lidských potřeb, postupné zlepšování a rozšiřování těchto potřeb o potřeby, které nejsou
nezbytné
 Hospodářsko-politické cíle
 pro jejich dosažení je nutná svoboda a mír → jinak se společnost nemůže svobodně
rozvíjet
 nezbytná je mírová situace → za války je společnost velmi omezena v naplňování
ekonomického růstu
 nezbytná je též individuální svoboda – v ČR pomalu ztrácíme individuální svobodu
→ plíživé ztrácení si lidé velmi špatně uvědomují
 bezpečnost → stejně důležitá je jak vnější, tak i vnitřní bezpečnost
 spravedlnost je individuální a relativní pojem→ každý člověk, sociální skupina ji
chápe rozdílně → nastavení spravedlnosti pro různé subjekty a oblasti je rozdílné →
nejvíce diskutována je v oblasti veřejné ekonomiky, zájmu a služeb a v oblasti
přerozdělování
Pozn.:
!!!Přečíst Klause a Lisabon!!!
Spor mezi monetaristy a keynesiánci
 monetaristé – tržně konformní, keynesiánci ne
 navzájem soutěží a obviňují se za současnou ekonomickou krizi
 monetaristé – nadměrné zásahy státu a selhání státních autorit mohou za krizi
 keynesiánci – regulace trhu byla nedostatečná → krize
 současné finanční trhy přeregulovány, to keynesiánci nevidí
Z makroekonomického hlediska vždy nutno brát zřetel na očištěné veličiny (bez inflace) - např. Nyní
reálný HDP nyní roste i když klesala zaměstnanost a tržby – vysoká inflace v 2007 a reálná hodnota
oproti 2006 byla nižší, v 2008 klesla inflace → HDP v reálném vyjádření vyrostl → desinflační
proces způsobil udržení HDP v kladných hodnotách
vědět co je vyprchání peněžních iluzí
Od roku 2015 silný ekonomický růst stlačení nezaměstnanosti na historické minimum a poprvé
v historii je více volných pracovních pozic než lidí evidovaných na ÚP. Nicméně růst již zpomaluje.
 Podpora občanského blahobytu

 často bývá přeceňováno, ale nebezpečné je i podcenění
 zde nutno rozlišovat soukromý a veřejný sektor
 do r. 1989 jsme byli nejvíce zestátněný stát z celého východního bloku
 potom privatizace a rozšiřování veřejného sektoru
 v posledních letech začíná být veřejný sektor opět dominantní
 tam, kde zbytňuje veřejný sektor a přerůstá soukromí, dochází k snižování
efektivnosti, zpomalování růstu ekonomiky (měřeno v HDP), v některých případech i
ke stagnaci, někdy dokonce k poklesu HDP → může dojít ke stagnaci, poklesu nebo
zpomalení růstu životní úrovně obyvatelstva
17
Dílčí cíle související s uplatňováním konkrétní HP

Ševčík: „Nejsme montovna Evropy.“
Cíle v odvětvové struktuře

 podpora tuzemské soutěže mezi jednotlivými firmami a podnikateli
 mohou vytvářet monopolní praktiky (firmy by měly být od tohoto chráněny)
 koordinace prostřednictvím plánování (používalo se i v zemích, kde nebyly narušeny
vlastnické vztahy, snaha řešit dispozice mezi jednotlivými ekonomickými činnostmi a tyto
rozdíly vznikaly na základě předchozích opatření, které byly uskutečněny jednotlivými
autoritami HP)
 oblast veřejných statků (poskytování hromadné dopravy, distribuce vody, plynu,
elektřiny, kanalizace …) – tato činnost se stává předmětem soukromého podnikání
 snahy o zvýšení mobility pracovní síly – čím je společnost vyspělejší, tím méně je
ochotna cestovat; závisí na kulturních tradicích, na zvycích; změna souvisí s delším
časovým obdobím
 podpora mezinárodní dělby práce, specializace – v některých zemích jsou
kladeny překážky; volný pohyb zboží, služeb, kapitálu
 zvýšení mobility kapitálu – bývá používán na výrobu
Cíle v regionální struktuře

 mělo by se jednat o úzkou oblast, kde je možné, že selže trh
 různé spektrum této činnosti v různých zemích
 tam, kde převládá racionální přístup, zaznamenávají mnohem lepší výsledky v produktivitě,
ekonomickém růstu, uspokojování potřeb, životní úrovně v delším časovém období →
prosperující vnější obrana včetně vnitřní bezpečnosti státu, dobré vztahy se zahraničím,
fungující justiční služby, administrativní služby, vzdělání, kultura, věda, sport…veřejné
služby poskytované v rámci veřejného zdravotnického systému jsou měřítkem racionálního
chování státu
 pokud je dlouhodobý schodek státního rozpočtu →stát se nechová racionálně
 někteří ekonomové tvrdí, že je nutné vyrovnávat schodky rozpočtu bez ohledu na
hospodářský cyklus
 např. v ČR zavedení školného s následným přerozdělením neeliminuje sociálně nejslabší od
vzdělání
Cíle infrastruktury
 zabezpečení dopravní obslužnosti – silnice a železnice
 Za posledních 30 let výrazné zlepšení, i když ne tak velké jaké by mohlo být
 Vlak Přerov-Praha do 2:30, dříve 4 hodiny
 Dále síťová infrastruktura – kanalizace, vodovody, plynovody, elektrická síť …
Cíle pro žádoucí tržní struktury

 zamezení nekalé soutěže → fungující konkurence
 důraz na institucionální rámec a antimonopolní politiku
 úzce souvisí s právní úpravou
18
Cíle zahraničního obchodu

 snaha odbourávat bariéry zahraničního obchodu
 neefektivní jsou cla a podobné bariéry, ale politikové to často dělají
 mezinárodní dělba práce
Přerozdělování (Spravedlivé rozdělování)

 struktura trhu není vystavena samočistícím procesům – stát morálním hazardem v období
krize pumpuje do upadajících společností peníze daňových poplatníků
 přerozdělování – děje se pomocí daňové soustavy
 spravedlnost je kategorie, na kterou lze nahlížet velmi individuálně
 týká se to důchodů (příjmů ve společnosti)
 bývá ovlivněna sociálním zajištěním (příp. zdravotním) → zdravotní a sociální pojištění →
naše soustava nemá pojišťovací princip, jedná se vlastně o zdravotní a sociální daň
 dochází i k přerozdělování majetku (důchodová daň)
Cíle přes oblast životního prostředí

 mnohdy to, co se zdá ekologické, ekologické ve skutečnosti není, je to pseudo-ekologické
 měl by tam být pohled ekonoma → pro počítání důsledků opatření
 není pravda, že co je ekologické je ekonomické
 některá ekologická opatření snižují konkurenceschopnost a poškozují ekonomiku
 v EU důraz na ekologii od 80. let
 solární podvod – 1 000 000 000 000 Kč nákladů
Ševčík: „Na škole nás strašili globálním ochlazování, vzhledem k ropným šokům.“
Cíle pro zachování suverenity spotřebitele

 ochrana spotřebitele (v každé ekonomice existují opatření)
 Koupě zboží a služeb o které stojíme. Má možnost si vybrat. Uspokojování základních
potřeb obyvatelstva.
Méně důležité cíle HP

Cíle pro oblast struktury osobní spotřeby a její změny
 regulační opatření – mají omezovat spotřebu určitých statků (drogy, prostituce)
 vyšší daňové zatížení určitého zboží (cigarety, alkohol, benzín) – nemá to výchovný efekt a
snižuje to příjmy státního rozpočtu (SR) (lidé přecházejí z cigaret na tabák)
 stát by neměl regulovat osobní spotřebu jednotlivců
 Spotřební daň je jedna z nejdůležitějších složek příjmů SR
Cíle pro zajištění bezporuchového zásobování

 stát to omezí pouze v okamžicích vnějšího ohrožení nebo živelných pohrom
 např. zásoby strategických surovin, přenos plynu a elektrické energie (dnes většinou
v soukromých rukou)
 problém jsou nové zdroje energie – existují různé protesty
 některá opatření přijímaná dnes mohou ovlivnit příjem energie až za několik let
19
Cíle pro změny počtu a struktury obyvatelstva (demografická struktura)

Ševčík: „Neomarxismus je šířen EU.“ „Pojetí migrace KDU-ČSL je neomarxistické.“
 sledování je důležité (kolik je pracujících, kolik důchodců)

 dělá se to kvůli peněžnímu systému
 nutná dlouhodobá a pružná politika
 možnost sociálního zabezpečení a asimilace cizinců pracujících zde
 pracovní povolení a migrace za prací
Cíle pro zabezpečení zkrácení délky pracovní doby

 tento cíl nesmí být v rozporu s produktivitou v dané ekonomice (Francie) jinak snižuje
konkurenceschopnost
+ prezentace grafů z Insisu – 3. části druhé přednášky
Ševčík: „Kvóty na cukr jejich zrušení, následný pokles ceny z 21 Kč na 14 Kč za KG během

posledního roku.“
KAPITALISMUS
Vývoj člověka
 oddělení lidí od primátů – cca 4-5 milionů let → pro naše potřeby 5 milionů let
 často spojováno s vývojem v Africe a až potom následnému osídlování světa
 začátek civilizace s rozvojem zemědělství a počátek trvalého osídlení – cca 8000 let před n.l.
 civilizační období lidstva cca 8000 let př.n.l. → dosud cca 10000 let (=24 hodin)
 moderní ekonomický rozvoj od r. 1750 (→ cca 35 minut z 24 hodin)
Do r. 1750
 dříve existence oblastí a period s chronickým hladem, vážnými chorobami, období
podvýživy, relativně krátké doby dožití a hlubších sociálně ekonomických rozdílů mezi
skupinami obyvatelstva
 existenční problémy
 nízká průměrná délka života, hmotnost a výška
Období kapitalismu
 Silný rozvoj životní úrovně
 výrazný vědeckotechnický pokrok
 silně se zkracovaly intervaly mezi jednotlivými vynálezy a objevy
 celková výroba určitého státu (output) je omezena jistými mantinely (imputy = vstupy)
 velikost pracovního trhu → pracovní silou
 kapitál
 podnikatelský talent
 přírodní zdroje
 množství vstupů na jednotku výstupu
20
→ aby se zvyšovala životní úroveň musí docházet ke zvyšování produktivity →

snižování množství vstupů na jednotku produkce
 zvyšující se produktivita vedla ke specializaci a dělbě práce, začaly se objevovat úspory z
rozsahu, docházelo k lepší organizaci a rozmístění zdrojů → zvyšovala se úroveň lidského
kapitálu
 lidský kapitál stojí za technologickými změnami a ty vedou ke zvýšení produkce →
zlepšení kvality produkce, snižování nákladů
 s budováním kapitalismu vzrostl význam soukromého vlastnictví
Budování kapitalistické společnosti

 snaha o vytvoření tržně konformních institucí → měla by z nich prospěch celá společnost
 tam kde se uplatnil kapitalismus, klesala velmi rychle chudoba
 tam kde se jen společnosti nějak dotkla kapitalistická výroba, projevil se růst
 pokud dochází k ekonomickému růstu → profitují všechny skupiny obyvatelstva (ne stejně,
ale profitují)
 dynamický růst americké ekonomiky způsobil obrovský posun v obsahu slova chudoba
 dnes oficiálně chudé rodiny mají běžné zařízení domácnosti
 slovo chudoba má odlišný obsah v různých částech světa → Amerika x Afrika
Tržní instituty
 pravidlo bez kterého se nedá obejít při budování kapitalistického prostředí
 zákony zaručující soukromé vlastnictví → měly by být jasné a srozumitelné a musí být
důsledně a bez výjimek chráněn státem
 stát je schopen vymezit a dbát na dodržování zákonnosti při současné možné politické
účasti těch kteří mají právo volit
 kapitalismus nejde budovat, tam kde není zaručena svoboda a bezpečí
 existence otevřených konkurenčních trhů s možností volného vstupu a výstupu
 volný přístup ke kapitálu
 relativně nízké transakční náklady
 zabezpečená mobilita vstupů
 spolehlivost zajištění vymáhání smluv – efektivní soudní systém
 osobní svoboda s možností vzdělání, udržení zdraví, možnost rozvíjet schopnost adaptability
 minimalizace přerozdělovacích procesů ze strany státu
Instituce
 konkrétní úřady
 mohou napomoct budování kapitalistického prostředí
Chudoba
 chudoba v obecném slova smyslu je nedostatek
 nyní (2018) dle Světové banky je hranice denních příjmů na osobu 1,9 USD v případě
extrémní chudoby, v případě umírněné chudoby 3,2 USD/den
 na této hranici chudoby se zkoumají sociálně ekonomické jevy
 nutno brát v úvahu relativní ceny
 sociální status člověka vyznačující se hmotným nedostatkem
 spojuje se s životními poměry lidí v nevyvinutých zemích a používá se pro stav, který
21
nezajišťuje člověku základní podmínky pro důstojný život a uspokojení nezbytných lidských
potřeb
 za chudobu považována
 značná hmotná nouze
 nedostatek potravin
 nedostatek nezávadné pitné vody
 nedostatek ošacení
 špatná situace s bydlením
 nedostatečný přístup základní zdravotní péči
 nedostatek vzdělání
Důsledky chudoby
 chronický hlad
 podvýživa
 nedostatečná imunita
 nevzdělanost
 náchylnost k nemocem
 vysoká dětská úmrtnost
 nízká střední délka života
Sociální indikátory chudoby

 ve většině regionů se situace zlepšuje, výjimkou jsou některé země Afriky
 zdraví
 přístup k pitné vodě, zdravotní péči
 nakažení HIV nebo AIDS
 smrt následkem znečištěného ovzduší či obydlí
 vzdělání
 negramotnost dospělých, hlavně žen
 nenavštěvování základní školy
 děti
 podváha u dětí
 úmrtnost dětí
Chudoba za kapitalismu
 v r. 1820 cca 83 % obyvatelstva chudé
 k poklesu chudých začalo docházet až s rozvojem specializace a dělby práce
 v r. 1980 už jen 28 % chudých → období dynamického rozvoje kapitalismu
 v r. 2001 18,6 % chudých tedy 1,1 mld. obyvatel
 v r. 2006 16,1 % chudých tedy 1,0 mld. obyvatel
 v r. 2018 8 % chudých tedy 630 mil. obyvatel
Index lidského rozvoje

 celosvětově užívaný ukazatel uveřejňovaný od r. 1990 ve statistické Zprávě o lidském
rozvoji vydávané OSN
 považován lepší než ukazatel HDP na jednu osobu
 skládá se ze tří složek:
22
 hmotná životní úroveň (v paritě kupní síly, přepočteno na koupěschopnost)

 zdraví a kvalita života (měřeno průměrnou délkou dožití očekávanou při narození)
 rozsah vzdělávacích příležitostí (měřeno kombinovaný, podílem populace
navštěvujícím školy)
Giniho koeficient
 míra pro vystižení nerovností v rozdělení důchodů
 metoda odvozena od tzv. Lorenzovi křivky – měří kvantitativně mezi napozorovanou
křivkou a přímkou absolutní rovnosti
 maximální hodnota GK = 1 a představuje případ absolutní nerovnosti
 minimální hodnota GK = 0 představuje případ absolutní rovnosti → všichni by pobírali
stejný důchod
 jedná se pouze o relativní míry nerovnosti
 často bývají kritizovány nerovnoměrné příjmy v Jižní Americe
Hranice chudoby
 nutno rozlišovat mezi absolutní a relativní chudobou
 absolutní = určení minimální úrovně nějakého materiálního stavu → důchody pod touto
úrovní signalizují chudobu
 každý stát si stanovuje svou vlastní přijatelnou úroveň hranice chudoby
 pro r. 2001 – hranice chudoby (což dnes 10.1.2019 – již neplatí ale nová data jsem nenašel)
 Čína 70e /den
 Indie 85e /den
 USA 12 USD /den
 Relativní chudoba – srovnání určitého materiálního stavu, kterého dosáhli skupiny nebo
jednotlivci určitého obyvatelstva → důchody rozdělováni nerovnoměrně → někteří relativně
chudí a někteří relativně bohatí
 v historickém vývoji dochází globálně k poklesu absolutní chudoby → snižuje se počet
obyvatel jak absolutně, tak i relativně, kteří splňují definici chudoby
 pozn.: Malthus – populační zákon

 zdroje rostou řadou aritmetickou, ale populace geometrickou → přijde bída a
hladomor, počet obyvatelstva můžou regulovat vyhlazovací války a hladomory
 děje se prý každých 25 let
 planeta prý schopna uživit 3x více obyvatelstva než teď (pokud se potraviny nebudou
používat s ohledem na trh, a ne tolik na ekologii)
 pozn.: 70 a 80 léta – populační exploze v Číně a Indii → v 90. letech zavedena v Číně
politika jednoho dítěte – problémy ČLR od roku 2035
 otázka, zda později potomci budou schopni živit své seniory (v Číně je zajištění ve
stáří rodovou záležitostí)
 nejmarkantnější pokles chudoby v Číně a Indii

 ekonomiky i v době globálního poklesu vykazují jistý růst, ale dá se nyní očekávat
tvrdé přistání (hlavně Čína), přišlo jen měkké přistání ČLR vždy rostla nad 5 % ročně
 ekonomický růst daleko více snižoval chudobu než přerozdělování důchodů
 daleko důležitější je vytvoření podmínek pro dynamický ekonomický růst než
přerozdělovací činnost → při přerozdělování ekonomika neroste
23
 přerozdělování snižuje chudobu, tím, že dává chudým více peněz, ale ekonomika při něm
neroste
Vztah vyspělosti ekonomiky a vzdělání

 vzdělání je součástí HDI indexu
 čím vyšší HDP/HNP na osobu → tím vyšší je i index vzdělání
 výrazný pokles negramotnosti následkem ekonomického rozvoje
HDP na obyvatele a dětská úmrtnost

 čím vyšší HDP, tím nižší úmrtnost
 příčinná souvislost mezi bohatnutím společnosti a snižováním dětské úmrtnosti
 dětská úmrtnost se začala pohybovat skoro na úrovni vyspělých zemí, dnes (2018) dětská a
kojenecká úmrtnost v ČR nejnižší v EU
Očekávaná délka života

 OECD tvrdí, že chudoba je bezmoc spojena s nemožností využití příležitostí → ztráta
osobní volby → bludný kruh chudoby
 Pozn.: bludný kruh chudoby mohou způsobovat i bohaté a vyspělé země

 uvalení cel na dovoz plodin z chudých zemí, které se živí pouze zemědělstvím →
např.EU to řeší takže tam posílá prachy, ale půdy už jsou zničené a pěstovat se nedá
a prachy nestačí ani na prostou reprodukci pracovní sily zemědělců a jejich rodin
 rychlý nárůst očekávané délky života s ekonomickým rozvojem země

 rychle stoupá délka života hlavně v zemích zařazených do OECD
 souvisí se zvyšováním kvality výživy pro obyvatelstvo
 výrazně klesá i podvýživa obyvatelstva
Zvyšování počtu demokratických zemí

 Freedomhouse.org
 Za rok 2018
39 % populace žije ve zcela svobodných zemích, 24 % v částečně svobodných
(některé tyto státy jsou volenými demokraciemi) a 37 % žije v nesvodných státech
 život v demokratické společnosti výrazně podporuje ekonomický rozvoj
 demokratický systém
 pluralitní politický systém → více politických stran
 všeobecné a rovné hlasovací právo
 nyní dohady, zda je demokratickým státem Čína
 zde jen jedna strana
 jisté prvky volnosti, ale nelze brát za demokratickou
 kapitalistická jistě je, demokratická jistě není
 nejméně svobodné země
 Severní Korea, Eritrea, Laos
 bohaté země → Saudská Arábie, SAE, Kuvajt
 velmi chudé země → Súdán, Sýrie, Irák
 v nejsvobodnějších zemích se snižuje korupce
24
 důležitý je svobodný obchod a svobodný trh

 Největší demokracie dle počtu voličů – neznamená plně svobodné země
1. Indie
2. EU
3. USA
4. Indonésie
5. Pákistán
6. Nigérie
Životní úroveň
 za posledních 20 let roste všude a dynamika je větší i v nerozvinutých zemích
 měřeno indexem lidského rozvoje
Kapitalismus vs. Socialismus

 keynesiánci často tvrdí, že v kapitalismu se bohatí stávají bohatšími a chudší chudšími
 ano bohatí bohatnou
 ALE: chudí se také stávají bohatšími → situace chudých se v posledních letech
zlepšuje
 absolutní celosvětová chudoba klesá
 dříve se myslelo, že bídu a chudobu může vyřešit pouze socialistická revoluce – ŠPATNĚ
chudobu postupně řeší zvýšení osobní svobody, nezávislosti a důstojnosti a zavádění tržních
systémů
 neplatí to každou dobu a v každém prostoru, ale globálně ano
 k vymýcení extrémní chudoby by mělo dojít za 40 let
Socialistická ekonomika
 centrálně administrativně direktivně stranicko-byrokraticky řízená a plánovaná ekonomika
 vede k nedostatkové ekonomice – 80. léta ČSSR nedostatek toaletního papíru
ČSSR
 250 komodit, které byly dotované
 Kontrola ze strany státu a KSČ
 Státní plánovací komise, cenový úřad,
Kvóty na výrobu jsou nepřátelské pro spotřebitele.

Zrušení kvóty na cukr v EU a jeho zlevnění na 1 Kg z 21 na 14 Kč
Ševčík: „Současná Evropská unie je více regulovaná než Čína.“
Socialismus
 nižší fáze komunismu, předcházející fáze komunismu
 rysy
 společné vlastnictví výrobních prostředků → neexistence vykořisťování člověka
člověkem
 vztahy vzájemné spolupráce a pomoci
 jednota zájmů
25
 celospolečenské plánovité řízení

 každý práceschopný má pracovat dle svých schopností
Socialismus I
 v užším slova smyslu se jedná o částečně demokratickou ideologii kladoucí hlavní důraz na
solidaritu a věřící v to, že solidarita může nahradit některé principy tržního chování
 ekonomika a další odvětví by měly být do jisté míry centrálně řízeny
 má jednat dle principů solidarity
 v širším slova smyslu zahrnuje vedle demokratického socialismu i komunismus
Socialismus II
 obhajuje sociálně spravedlivou rovnostářskou společnost s plánovitě řízenou ekonomikou
 plánovitě řízená ekonomika upřednostňuje práva a zájmy kolektivu před těmi individuálními
 společenským pojetím práce usilováno o zespolečenštění výrobních prostředků a likvidaci
společenských tříd
 má prý přinášet prospěch všem bez rozdílu, nikoliv jen malé skupině
 ideály nikdy nejdou uvést v praxi
Komunismus
 Demokratické principy nahrazeny samosprávou
 každý přispívá dle svých potřeb, ale nároky všech jsou vysoké
Komunismus I
 Princip: každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb
 neexistence společenských tříd
 neexistence státního aparátu
 funkci státu má vykonávat komunistický uvědomělý lid
 diktatura proletariátu označuje revoluční období, kdy ještě existují různé společenské třídy,
ale diktatura buržoazie byla již nahrazena diktaturou proletariátu (někdy též označováno
jako socialismus)
Komunismus II
 ostatní světové názory (náboženství, nacionalismus) považovány za nepřátelské →
potlačovány všemi dostupnými prostředky (i násilí)
 demokratické principy rozhodování nahrazeny samosprávou (dělnické rady propojeny
systémem delegátů)
 cílem je stav společnosti, kde každý přispívá podle svých možností a využívá zdroje dle
svých potřeb → předpoklad vysokých morálních vlastností celé společnosti → tohoto nutno
dosáhnout kompletní přestavbou vztahů mezi lidmi a vztahů k věcem
 neexistence peněz
26
Kapitalismus
Imperialismus
 nejvyšší stádium kapitalismu dle Lenina
 vědecko-technický pokrok vede k snižování nákladů
 Předpoklady:
 existence vlastnických práv
 vytvoření institucionálního rámce a možnost ho měnit
 donucovací aparát
 otevřená politická soutěž
 otevřené trhy přístupné konkurenci → snadný vstup nebo odchod z odvětví
 Fáze (dle Lenina)
 monopolní kapitalismus
 kapitalismus zahnívající a parazitní
 umírající kapitalismu
Kapitalismus
 společenské zřízení, kde výrobní faktory jsou v soukromém vlastnictví a jsou provozovány
za účelem dosažení zisku
 ekonomické parametry určovány prostřednictvím volného trhu → nabídkou a poptávkou
 ceny řízeny trhem, nikoli státní intervencí
 zřízení všech dnešních rozvinutých států je přinejmenším částečně založeno na
kapitalismu
 Tvorba ceny nejdůležitější součást kapitalismu, musí být dobrovolná a svobodná
 Ludwig von Mises
 kapitalismus je v zásadě systém masové výroby pro uspokojení potřeb mas (Mises)
 program liberalismu by měl ve shrnutí do jednoho slova znít:
„Vlastnictví, což znamená soukromé vlastnictví výrobních prostředků (neboť pro spotřební statky je
soukromé vlastnictví samozřejmostí a není popíráno ani socialisty a komunisty)“ → všechny ostatní
požadavky liberalismu vyplývají z tohoto základního požadavku
 charakteristickým rysem kapitalismu je obchodníkova naprostá závislost na trhu,

tedy na nejlepším možném a nejlevnějším uspokojení nejnaléhavějších požadavků
spotřebitelů
 tržní ekonomika → kapitalismus je společenský systém nadvlády spotřebitelů
 kapitalistický sociální řád je ekonomickou demokracií v nejpřísnějším smyslu tohoto
slova, všechna rozhodnutí závisí na vůli lidí jako spotřebitelů → kdykoli existuje
rozpor mezi představami spotřebitelů a představ manažerů, tlak trhu zajistí, že
názory spotřebitelů zvítězí
 Hans-Hermann Hoppe (*1949): „Kapitalismus je společenský systém založený na

explicitním uznání soukromého vlastnictví a neagresivních, smluvních směnách mezi
vlastníky soukromého majetku
 Společnost, která staví rovnost před svobodu, nebude mít nakonec nic – ani svobodu, ani
rovnost. Naopak společnost, která staví svobodu před rovnost, se dopracuje vyššího
civilizačního standardu a může zabezpečit větší míru uspokojování potřeb všech svých
27
členů. – Franklin?
Index ekonomické svobody

 snaha o používání komplexnějších ukazatelů, než je HDP → index ekonomické svobody
 posuzovány jak kvantitativní, tak kvalitativní znaky
 v čele Hong Kong, Singapur, Nový Zéland, Taiwan, Austrálie, USA, Německo, ...
 ČR 37 v roce 2009 a 28 v roce 2017, 24. za rok 2018
 na konci africké země, Severní Korea, Venezuela, ...
 nejvyšší ekonomická svoboda →největší hospodářský růst
 Širším ukazatelem výkonnosti než pouze tempo růstu HDP
 Zahrnuje v sobě více faktorů z reálné ekonomiky
 https://www.heritage.org/index/ranking/
(Fraser institut kanadská statistická společnost https://www.fraserinstitute.org )
Struktura indexu ekonomické svobody

1. Velikost státních výdajů, daní a investic (váha 20 %) – fiskální oblast
A. Souhrn vládních výdajů na spotřebu a jejich podíl na celkové spotřebě
B. Transfery a dotace jako podíl na HDP
C. Státní podniky a investice
D. Horní mezní daňová sazba, Horní mezní sazba daně z příjmu, Horní mezní daňové sazby
z příjmu a ze mzdy
2.Struktura soudního systému a zajištění vlastnických práv (váha 20 %) – subjektivní
kategorie
A. Nezávislost soudnictví
B. Nestranné soudy
C. Ochrana vlastnických práv
D. Vliv armády na právní řád a politický proces
E. Konzistentnost právního systému
F. Právní vymahatelnost smluv
G. Regulace a omezení při prodeji nemovitostí
H. Hodnověrnost policie
I. Kriminalita vyjádřena nákladově
3. Neinflační prostředí (váha 20 %) – měnová politika
A. Růst peněžní zásoby
B. Směrodatná odchylka inflace
C. Inflace v posledním roce
D. Možnost mít devizový účet
Bony – poukázky do tuzexu (přepočítáno ze zahraničních měn – výplaty v zahraničí – do roku

1988)
4. mezinárodní obchod (váha 20 %)
A. Cla (daňové zatížení mezinárodního obchodu)

o výnosy z daní z obchodu (podíl na mezinárodním obchodu)
o průměrná výše celní sazby
o směrodatná odchylka celních sazeb
B. Regulace a obchodní překážky
28
o netarifní obchodní bariéry

o celkové náklady na import a export
C. Měnový kurz na černém trhu
D. Kontrola pohybu kapitálu a osob
o zahraniční vlastnictví/investiční omezení
o kontroly pohybu kapitálu
o volnost cestování
5. Regulace úvěrového trhu, pracovního trhu a podnikání (20 % váha)
A. Regulace úvěrového trhu

o vlastnictví bank
o vytěsňovací efekt
o kontrola úrokových sazeb –záporné reálné úrokové sazby
B. Regulace pracovního trhu
o minimální mzda
o regulace najímání a propouštění pracovníků
o centralizované kolektivní vyjednávání
o stanovení pracovní doby
o zákonem stanovené odstupné
o povinná vojenská služba
C. Regulace podnikání
o administrativní zátěž náklady na byrokracii
o založení firmy/ živnosti
o příplatky / úplatky, protekcionismus
o licenční povinnost
o Náklady spojené s plněním daňových povinností
 Pozn.: zvyšování podpor v nezaměstnanosti nevytvoří další pracovní místa → spíše působí
demotivujícím způsobem
Působení státu v oblasti hospodářské politiky

Tržně konformní směr (Monetaristé)
 Zdroje
 vychází z klasického liberalismu
 neoklasická doktrína a její pozdější obnova
 část KPE → Sayův zákon trhů → v LR (dlouhé období) je dlouhodobá
nerovnováha trhů z důvodu přebytku agregátní nabídky nemožná, v LR je rovnováha
nemožná, jelikož dochází k čištění trhů pomocí cenového systému
 učení fyziokratů
 posílení tržního řádu plně fungující hospodářské soutěže

 stabilizace hospodářství pomocí řízené nabídky peněz
 snaha o to, aby jednotlivé subjekty používaly volné finanční prostředky na další investice
 orientace na nabídkovou stránku ekonomiky
29
 snižování daňové zátěže

 monetaristé jsou pro uvolnění pohybu práce a kapitálu, odstraňování bariér v mezinárodním
obchodu, rychlejší přirozený obchod firem, které nejsou schopny obstát
Intervencionistický směr (Keynesiánci)

 Zdroje
 učení merkantilistů
 učený Johna Maynarda Keynese a neokeynesiánci + postkeynesiánci
 státní plánování, které prorostlo i do kapitalismu
 tržní hospodářství je příčinou nestability hospodářského vývoje, spojují to s cyklickými
výkyvy -> nutnost zasahování státu
 spojována s ekonomií strany poptávky
 snaha o podporu celkové efektivní poptávky prostřednictvím různých státních zásahů
Hospodářský cyklus
 přirozené, že se střídají fáze růstu a poklesu ekonomiky
 projevem krize je, když po dvě po sobě jsoucí čtvrtletí klesá HDP
 pokles poptávky → nárůst zásob
 pokles poptávky po investicích
 pokles zaměstnanosti v sektorech, kde se vyrábí investiční statky
 pokles cen surovin → pokles cen hotových výrobků→ desinflace
 roste nezaměstnanost – hlavně v odvětvích vyrábějící statky dlouhodobé spotřeby
 pokles zisků firem → pokles výplat dividend → pokles cen aktiv
 když CB naleje do upadajícího bankovního sektoru peníze, nic se tím nevyřeší → mělo by
dojít k odřezání daného sektoru a ponechat ho samočistícímu procesu
 stagflace – stagnace ekonomiky (nerostoucí HDP) společně s vysokou inflací
 slumpflace – pokles ekonomiky měřeno reálného HDP a současná vysoká inflace
 nyní (2009) to vypadá, že dochází k přirozené recesi (i když hluboké), ale pokud se všichni
budou chovat, tak jak chovají a budou se nadále cpát peníze do skomírajících odvětví →
může dojít k inflaci, která může překročit 10 % (někde se to provalit musí)
 nyní (2018) velmi silný růst ekonomiky několik let a inflace nepřekračuje 2,5 %
VÝVOJ HOSPODÁŘSKO-POLITICKÝCH DOKTRÍN

Funkce státu (podle Adama Smitha – Bohatství národů 1776)
 Převážně společenské principy
 stát má chránit občany před násilím a vnějším napadením (zabezpečení vnitřní a
vnější bezpečnosti)
 stát má chránit občany před nespravedlností a útlakem ze strany druhého
(zabezpečení výkonu soudní moci), stát má zabezpečovat soudní moc – výkon
spravedlnosti – spravedlnost je subjektivní kategorie – může být vymezena zákony,
ale různí soudci mohou jinak interpretovat
30
 Převážně ekonomický princip:

 stát má budovat a dohlížet na některá veřejná díla a některé veřejné instituce
 stát by dle představitelů klasické politické ekonomie (KPE) měl působit pouze u
organizování takových činností, které vedou k rozvoji individuální svobody a souvisí
a společenskými a ekonomickými principy jako jsou zabezpečení vnitřní a vnější
bezpečnosti, vývoj soudní moci
 Smith připouští, že stát může mít určitý vliv na některá veřejná díla a veřejné instituce
 lze zvyšovat bohatství prohlubováním dělby práce, rozvojem svobodného obchodu
 spatřuje činnost neviditelní ruky důležitější než zásahy státu
Státně intervencionistické HP
 New Deal (1933–1937), FDR
 měl překonat velkou depresi v USA (1929-1933)
 Keynesiánská HP
 New Economics – USA 60. léta 20. století, JFK
 Znárodňování průmyslu po r. 1945 ve Velké Británii, Politika Stop and Go – VB, 50.
- 60. léta 20. století (hlavně ve 2. polovině 40. let, podobné znárodňovací procesy
jako u nás 1948)
 Makroplánování, vládní průmyslová politika v Japonsku
 Indikativní plánování – Francie, Japonsko
 Perestrojka – SSSR, 2. polovina 80. let, po nástupu Gorbačova k moci (Některé země
papežštější než papež – ČSSR změny nebyly uskutečňovány, kvůli zachování
centralismu)
KAPITALISMUS – SOUKROMÉ VLASTNICTVÍ + VOLNÝ TRH, KTERÝ UMOŽNUJE

TVORBU CEN NA ZÁKLADĚ POPTÁVKY A NABÍDKY.
Převážně tržně konformní hospodářské politiky (konzervativně-liberální)

 Sociálně tržní hospodářství (Německo 50. léta 20. století)
 Reaganomika (USA – 80. léta 20. století)
 Thatcherismus (VB – 80. léta 20. století)
 Rogeronomika – reforma Rogera Douglase (Nový Zéland – 80. léta 20. století)
 Počátek transformačního procesu (v první polovině 90. let 20 století v ČR – do nástupu
Zemana v roce 1998)
USA
Sayův zákon trhů: v LR je dlouhodobá nerovnováha trhů z důvodu přebytku agregátní nabídky
nemožná, v LR je rovnováha nemožná, jelikož dochází k čištění trhů pomocí cenového systému.
Hospodářská krize 1929 – prvotní reakce byla správná – pobočka začala nakupovat obligace,
tím pádem naplánovala bankám doplňovat bankovní rezervy, kterými se ty banky mohli bránit
„runům“ na banky a mohly tlumit důsledky krize
 Ale co se stalo, část lidí měli uloženy majetky v akciích, ale jakmile nastalo propíchnutí
bubliny, došlo k masivnímu výprodeji akcií -> a vedlo to pádu, lidem se nedostávalo
hotovosti -> runy na banky
31
 Pád cen akcií – bankovní krize – běžela celý rok 1930 – začala se projevovat v 1930 a na
konci 1930 měla zajímavý průběh, jedna z bank, která byla významná v New Yorku,
obsluhovala především židovský majetek – Bank of United States. – Tato banka se dostala
do problémů v prosinci 1930 a musela zavřít na pár dnů své pobočky.
 Velká část amerického obyvatelstva a zahraniční partneři si mysleli, že jde o centrální
banku USA, což bylo chybné.
 Tato banka neposkytovala špatné služby, naopak byla dobrá, ale tím, že se dostala pod tlak –
run na banky, pod tíhou tohoto tlaku zkrachovala.
 Narazilo to zde i na antisemitismus – antisemité nechtěli zachránit tuto banku a tím pádem
došlo ke krachu.
 Po letech, kdy došlo k vypořádání všech závazků, z 90 % dostali všichni lidé své depozita.
 Kdyby došlo k záchranu této banky, tak by banka přežila.
 Tento krach vedl k pádu dalších několika tisíc bank (10 000) -> došlo k prohloubení krize a
k propadu všech makroekonomických veličin – největší hospodářská krize od začátku 20.
století. I přesto, že ekonomika nebyla globalizována, tak se problém USA rozšířil téměř do
všech zemí celého světa.
Vývoj hospodářské politiky v USA

 Sayův zákon trhů →v LR je dlouhodobá nerovnováha trhů z důvodu přebytku agregátní
nabídky nemožná, v LR je rovnováha nemožná, jelikož dochází k čištění trhů pomocí
cenového systému
 Vytváření antitrustového hospodářství
 Vliv státu byl velmi nízký → pouze úloha „rozhodčího“ ekonomikách procesů
 1890 – Shermanův zákon – zákaz monopolů, Claytonův zákon (první náznaky
intervence státu)
 teorie zákona trhu
 v USA byla představa vycházející ze Sayova zákona trhu → v LR i při využití
výrobních faktorů si celková nabídka vytváří celkovou poptávku.
 v LR nemožná nerovnováha a nevyužití VF
 tržní systém spěje automaticky a samoregulačně k rovnováze (založeno na čištění
trhů)
Velká hospodářská krize

 mylné, že došlo k selhání trhu
 po krizi byly špatné informace atd. →lidé se pod vlivem Keynese domnívali, že šlo o
selhání trhu
 až později Milton Friedman přišel s teorií nesprávných intervencí státu a především
FEDu, který se ale nikdy nepřiznal
 až o několik desetiletí někteří ekonomové uznaly, že VHK byla způsobena nesprávnými
zásahy státu na nesprávném místě a špatnou reakcí FEDu
Indikátory – k přehřátí ekonomiky došlo už na začátku léta v roce 1929

 černý čtvrtek 24. 10. 1929 pouze vyvrcholením velkého poklesu, ke kterému už došlo v létě
 tehdejší krize provázena bankovní krizí → stejné jako krize (2009)
 za hloubku a délku procesu může FED → snaha uvolnit peníze, aby se dostaly do oběhu
 novináři si spletli Bank of US s FEDem a informovali mylně o krachu centrální banky
32
 stát Bank of US nepomohl, protože ve vedení byli Židé

 aktiva, které Bank of US vlastnila byly velmi kvalitní → vrátila i po krachu 90 %
střadatelům jejich peníze
 FED tehdy neuvolnil měnovou politiku, ale udělal ji ještě restriktivnější → stáhl peníze →
ve výsledku v USA zkrachovalo mnoho bank
Pozn:
Rok 2009 v ČR masivní pokles koruny → mohou za to novináři → spletli si ČR s Ukrajinou a
Pobaltím → uvedli, že zde obrovské zadlužení → investoři začali zdrhat → pokles kurzu koruny
CB zareagovala, ale pozdě
současná krize též výsledkem zásahů FEDu → dlouhodobá expanzivní politika vytvořila mnoho
investičních bublin, které se rozlily po celé ekonomice→ vznik finančních nástrojů, které nebyli
podloženy aktivy→ USA to rozšířily po Evropě a Asii
dlouhodobá expanzivní měnová politika→ i v dobách ekonomického růstu umožnila deficitní
financování
 vysvobození z finančního propadu přivedlo až zavedení válečné ekonomiky za 2WW

 1932 v USA volební soupeření → různé ekonomické názory a rozpory → NEW DEAL
 počet bank se v USA snížil z 25 na 18 tisíc a po vyhlášení Bank Holliday až na 12 dní
 hospodářský pokles až k 25 %, ekonomika se vrátila na svoji úroveň až před 2.sv.v. + nárůst
nezaměstnanosti
New Deal – F. D. Roosevelt, 1933–1937

 program vytvořen ekonomy, kteří ztratili víru v decentralizovanou vládu při fungování
osobní zodpovědnosti a svobody → návrh na přechod k silné centralizované vládě
 snaha snížit nezaměstnanost
 tvrdil, že nepovede k zadlužení, ale opak se stal pravdou
 nebyl uceleným HP nástrojem → zavedení nových prvků, které měl ve své pravomoci stát
 Bankovní prázdniny, aby zjistil, jak moc špatně na tom banky jsou
 propagandou hlášené úspěchy ruské ekonomiky sehráli velkou roli
 mělo se zabránit otřesům ekonomiky i za cenu vyvlastňování
 používán pojem vyvlastňování v obecném zájmu
Z ND pocházejí tyto instituce:

 Social Security Administration
 státem organizované důchodové pojištění a pojištění v nezaměstnanosti
 vdovské pojištění
 Security Exchange Comission (SEC) a další regulační úřady → regulace trhu s cennými
papíry, měla zabránit spekulativním výkyvům trhu – naprosto netržní instituce – snaha
korigovat ceny na burze – neschopnost této instituce se proslavila v letech finanční krize
2007/2008 + vznikly další regulační instituce. 26 regulačních institucí před VHK
 federální pojištění vkladů (Federal Reserve System), zvýšení regulace bankovnictví
 reforma bankovního sektoru → Glass Steagalův zákon → diverzifikace investičního a
komerčního bankovnictví – vznikly investiční banky (financování projektů) a komerční
banky (tak jak se chovají u nás, ale u nás banky mohou dělat i investice najednou s běžnou
činností). Investiční banky nemají svá depozita, ale financují to z mezibankovního trhu.
(půjčí si za 5 % a financují projekt, kde vydělají více jak 5 %) – tato část bankovnictví byla
zlikvidována během 2 týdnů 09/08))
33
 reorganizace FEDu – předělání kompetencí, regulací

 daňová reforma
 zavedení dědické daně, darovací daně, daně z dividend
 zavedení progresivních osobních daní
 zvýšení daní vyšších příjmových skupin
 důchodová politika, podpora členství v odborech
 zavedení minimální mzdy, realizace programů veřejných prací, zavedeno právo na stávku
 Strukturální programy – viz stránka níže
Strukturální programy → intervencionistické prvky
NIRA = National Industrial Recovery Act

AAA = Agricultural Adjustment Act
 Společným znakem těchto programů – intervencionalismus, prvky centrálního
plánování, regulace konkurence, regulace vstupů do odvětví, regulace cen a
možného odbytu – teritoriální
 PROGRAMY byly ZRUŠENY jako neústavní
 (investice v USA se získávají na burze, primární něco, prostřednictvím akcií, podíl
investorů v USA přesahuje více jak 50 % obyvatelstva, tento byznys se po roce 1929
vyvíjel (současná situace srovnávána s rokem 1929)
 prohlubování deficitů → rostl celkový dluh → řada nových problémů (i když ND sliboval
snížení deficitů veřejného rozpočtu)
 politika USA se stávala státně intervencionistickou, posilovali se přerozdělovací procesy
hlavně c sociální oblasti
FED Systém byl ambiciózní a nepochyboval o smysluplnosti jeho kroků, byl i příčinou i
důsledkem hospodářské krize. Po začátku hospodářské krize se prohloubila bankovní krize,
New Yorský FED požadoval, aby centrální FED zvyšoval množství peněz v ekonomice, ale i
uvnitř FEDu boje o moc a tyto snahy byly eliminovány.
Pohyb zlata dokládal, že krize začala v USA.

Na počátku krize se část zlata přesunula z USA do jiných zemí s cílem získat zahraniční měnu na
utlumení problémů, které měli. Doprovázeno problémy, přečíslování, přeuncování značek.
Problémy s váhou zlata. Zlaté rezervy v USA v prvních dvou letech rostly, důvod – považování
USA za kolébku krizového vývoje. První pochybení, když rostly zásoby zlata, tak se mělo objevit
více peněz v ekonomice (zvyšování likvidity), ale ve skutečnosti to bylo naopak. Začal se
prohlubovat mýtus o tom, že banky zklamaly a ekonomika potřebuje silnější centrální vládu a
posílení moci. -> příznivé politické podmínky k dalšímu prohloubení moci samotného federálního
rezervního systému. Fed. Rez. Systém vinil za pokles USA ekonomiky, především vnější prostředí a
dále prohluboval mýtus o nestabilitě soukromého sektoru. Naopak FED dokázal, že příčinou byly
zásahy decizní sféry. – včetně programu New Deal.
 New Deal vedl ke zvýšení deficitů SR, Sayův zákon trhu, důraz se přesunul od
individuálních motivací, od malé role vlády a malých zásahů států na jiné entity k principu
silné centralistické vlády s přehnaným akcentem na sociální zabezpečení.
34
2WW a poválečné období

 Pomoc Evropě → ekonomika roste
 po vstupu USA do války roste zaměstnanost – došlo ke 2x HDP v USA, díky tomu, že
vlastně na území USA nebyli nijak zasaženi, došlo ke zvýšení podílu vládních výdajů,
přehoupl se do velmi vysokých deficitů
 došlo k odkládání spotřeby -> vznik inflace
 narostl veřejný dluh (nárůst vládních výdajů, nedostatek financí na podporu války) → růst
inflace → snaha to administrativně ošetřit pomocí regulace
 při cenové regulaci se vytváří skrytá inflace, která může vypuknout ještě v horší podobě
 rozmohlo se stavebnictví, ale objevil se růst cen a inflace
 stavebnictví pohltilo vracející se vojáky, došlo k plynulému přechodu na běžné chování (z
válečného)
 po válce roste spotřeba a investice domácností →roste životní úroveň a klesá procento
chudých obyvatel
 tlaky odborů → prosazení zákona o zaměstnanosti → exekutivy mají povinnost vést
takovou HP, která povede k vysoké zaměstnanosti
 přerozdělovací procesy snížily dynamiku produktivity práce a snížily tempo hospodářského
růstu
 USA převzali roli hegemona ve světovém hospodářství, založení Bretton-woodského
systém.
 vytvořena Rada ekonomických poradců – 3 členové a stovky zaměstnanců
 Bretton-woodský systém
 založen Mezinárodní měnový fond → zavedení a udržování fixních měnových
kurzů a měl spoluvytvářet a koordinovat politiky MMF
 systém pevných kurzů zanikl v 70. letech, ale MMF nezanikl → kritizován za
svou činnost nyní
 vznik světové banky
 ČR je součástí MMF, jsme jedinou zemí, která si půjčila naprosté minimum peněz
od MMF během transformace v 90.letech
 v USA 1953 opět republikán Eisenhower →období dynamického růstu – doznívaly efekty
válečné ekonomiky
 snaha zmenšit rozpočet (snížit deficit SR) a snížit vládní výdaje
 snaha o omezení byrokracie a regulací trhu
 stanovené minimální mzdy
 rozpočty částečně ovlivnila Korejská válka
 výsledek byl opačný, došlo ke zvýšení min, mzdy, více veřejně prospěšných
programů atd.
 problémem pro USA byla výrazně sílící Německá ekonomika.
 Dow Jones index v listopadu 1954 dosáhl úrovně z října 1929, tedy 381 bodů
 ale nadměrné zásahy státu, které byly zavedeny za války
 dál se pokračovalo v keynesiánské HP
 deformace Keynesova učení
 Keynes připouštěl deficitní financování v období sestupné fáze cyklu, a to ještě
jen v poklesu a přebytky vytvořené při vzestupu by měli splácet tento dluh →
ale toto politikové napříč politickým spektrem zamlčují
 jako motivace byly sníženy daně – prosadil Kennedy
 stimulace celkové agregátní poptávky → spojováno s termínem New Economics a snaha
snížit daně, inflaci a nezaměstnanost, bonusy pro investiční činnost
35
 Keynes nástroje které vedli k přerozdělovacím procesům, výdaje s větším % vlivu na

HDP, došlo k zatížení rozpočtu v podobě výdajů za válku ve Vietnamu -> snížení tempa
růstu cenové hladiny a růstu deflátoru HDP – cenový index celého HDP – to byl slušný
úspěch, kterého dosáhlo USA
 Následky keynesiánské politiky v rámci ND se snažila napravit HP prezidenta Kennedyho
New Economics (USA, 60. léta 20. století)

 nárůst deficitů státního rozpočtu (resp. Veřejného rozpočtu)
 snížení daní v r. 1964 (sami keynesiánci se pokusili snížit daně)
 snížení inflace
 stabilní růst HDP
 snížení nezaměstnanosti
 stimulace agregátní poptávky
 daňové zvýhodnění při investiční činnosti do nových technologií a pro firmy podporující
export
 zvýšení míry přerozdělovacích procesů
 prudký růst podílu sociálních výdajů na HDP
 zvýšení výdajů na vedení války s Vietnamem
 politika lehce dostupných peněz – velmi nebezpečná politika – razantní investice,
dosahováno úspěchů v růstu HDP, ale zároveň vytvářeli prostředí ke vzniku odložené/skryté
inflace
 ekonomové a politici se rozdělili na dvě základní skupiny
 leví keynesiánci → více přerozdělovacích procesů prostřednictvím sociálních výdajů
 praví keynesiánci → stimulace agregátní poptávky prostřednictvím investic
souvisejících s válkou ve Vietnamu a vládní spotřeby
Vývoj
 již v 60. letech se ukázalo, že původní doktríny nevyřeší zaostávání hospodářského vývoje
 problémy s deficity rozpočtů a rostoucí inflací
 o USA se říká, že se vymanily z hospodářského cyklu, jelikož dochází stále k hospodářskému
růstu, to je ale blbost – řekl to Johnson
 70. léta v USA
 potvrdila se nemožnost zvýšit růst ekonomiky pomocí původních keynesiánských
nástrojů
 velmi silné inflační tlaky, do té doby neznámé
 vysoká míra zdanění potlačovala investiční procesy
 objevily se nové jevy jako stagflace a slumpflace
 téměř nerostla životní úroveň
 existence vysoké anticipované inflace
 stále vysoká míra přerozdělování
 nerostla nebo se i snižovala produktivita práce
 snižování míry úspor
Ropné šoky
 r. 1972/73 spojován s prvním ropným šokem, potravinovou a surovinovou krizí
 USA počali být téměř zcela závislé na chování OPECu
36
 cena ropy se zvýšila téměř 5x

 surovinová a potravinová krize způsobila růst cen ostatních komodit – došlo
k synchronizaci hospodářského cyklu
 na počátku 80. let se objevil druhý ropný šok → cena až okolo 80 USD za barel →
totálně pohřbilo keynesiánskou politiku
Politika Stop and Go (VB, 50. - 60. léta ve 20. století)

 státně intervenční směr
Vývoj ve VB
 spolu s USA byla tahounem ekonomiky
 důsledkem přílišného soustředění se na své přívažky ze zahraničí VB ustrnula, hospodářská
moc slábla
 koncem 40. let došlo ke znárodnění řady klíčových oblastí ekonomiky
 z 2. sv. v. vyšla velmi ekonomicky silně poškozena (kvůli náletům)
 nebyla soběstačná v oblasti surovinové základny, potýkala se s dvojím deficitem
 deficit veřejných financí, veřejného a státního rozpočtu (zapříčiněno financováním války) a
deficit platební bilance, zvláště pak obchodní bilance
 volby vyhrála levicová strana (Atlee), která prosazovala státní zásahy do ekonomiky
(Churchill volby prohrál)
 v r. 46 došlo ve VB k dalšímu znárodňování nejen stěžejních podniků (Anglická banka) ale
také celého těžkého průmyslu (těžba, uhelný průmysl, letectví, plynárny, elektrárny,
hutnictví, loďařství, výroba automobilů)
 1951 Atlee volby prohrál a nastoupil Churchill a zastavil znárodňovací procesy –
Politika Stop and Go
 na poč. 50 let ¼ obyvatel pracovala ve státních podnicích
 všechny firmy, které byly znárodněny, vykazovaly velmi vysoké ztráty, proces nebyl plně
zvrácen, byl pouze zastaven, trvalo celá desetiletí, než se firmy dostaly z područí státu zpět
do soukromého vlastnictví
 HP byla ovlivněna snahou budovat stát blahobytu – welfare state
 vláda měla garantovat plnou zaměstnanost
 nízká mobilita pracovní síly, nízká kvalifikace, vysoké výdaje veřejných rozpočtů do
zbrojení, konflikt mezi managementem a odbory (ve VB to bylo unikátní, označováno jako
Britská nemoc)
 odbory ze střetů vycházely vítězně
 ekonomika rostla pomaleji než jinde v Evropě
 byly období, kdy existovala cenová kontrola a mzdová regulace
 často se nad míru prohluboval deficit v obchodní bilanci ovlivňovalo to platební bilanci
 Ve VB došlo po 2WW k oslavě keynesiánských myšlenek, došlo k znárodnění části
průmyslového a bankovního průmyslu
 VB stálo mnoho peněz udržovat si moc v državách
 VB přijala pomoc v podobě Marshallova plánu
 po Churchillovi k moci labouristé → aplikovali keynesiánství, ale i praktiky známé ze SSSR
 proběhla vlna znárodňování, aby byly podniky zachráněny, ale velmi rychle se dostali po
znárodnění do ztrát a ztratili výkonnost
 dalšímu znárodňování zamezilo zvolení konzervativců na počátku 50. let
 ale ekonomika už byla mnoho zatížena přerozdělovacími procesy
37
 ve VB došlo k prvnímu politickému smíru „welfare state“ a keynesiánské politiky

 vláda např.: měla zaručovat plnou zaměstnanost
Situace před zavedením Stop and Go cyklů

 docházelo ke stále se opakujícím krizím
 projevovalo se to s určitým časovým zpožděním
 vznikaly permanentní výkyvy
 VB vstoupila do evropského hospodářství, proto tyto problémy
 VB se nechtěla čistým plátcem do rozpočtu EU
 VB měla výhodu: na konci 60. let a začátku 70. let se v Severním moři objevily naleziště
ropy -> sloužily k řešení problémů
Stop and Go cyklus

→ stimulace agregátní poptávky
 snaha využití keynesiánské HP → často vedla ke dvojí nerovnováze
 většinou zvýšením výdajů státu
→ udržení či zvýšení tempa růstu HDP
→ zvyšování příjmů i cenové hladiny, velmi silné odbory
→ vysoká domácí poptávka (zvýšení poptávky i po zahraničním zboží)
→ deficit běžného účtu platební bilance (v režimu fixního měnového kurzu)
→ růst importů
→ odliv měnových rezerv
→ snaha o zachování fixního měnového kurzu
→ nutnost korekce hospodářské politiky
→ změna expanzivní politiky v restriktivní
→ permanentně se opakující krize a vstupy do recese (1952, 1955, 1957, 1961, 1967)
 politika definitivně zanikla po zaniknutí režimu pevných kurzů
Japonsko a reformy Meidži

Vývoj
 Japonsko v 19. století dynamicky se rozvíjející, ale agrární země
 v 20. století asi nejvíce militarizovaná ekonomika
 první koncentrace větších průmyslových celků propojení průmyslových a bankovních celků
 po 2WW došlo k oddělení komerčního a investičního bankovnictví (po vzoru USA)
 celé 90. léta se považují v Japonsku za ztracenou dekádu (dokonce dvě dekády) dnes (2018)
spíše 3 dekády
Reformy MEIDŽI
 Přechod feudální země agrárního zaměření v rozvinutou tržní ekonomiku
 po 1WW militarizace hospodářství
 vznik zaibatsu (sdružování průmyslových podniků a bank, které hrály dominantní roli)
 po 2WW oslabení oligopolních konglomerátů
 vznik keiretsu (kapitálové propojení mezi podniky a bankami, jejichž pozice byla
omezována)
 rozdělení investičního bankovnictví na komerční a investiční
38
Japonsko po 2WW
 nízký podíl výdajů státu na HDP
 malá vláda
 nízké sociální výdaje
 aktivní strukturální ekonomika
 proexportní politika
50. - 60. léta 20. století

 Vysoké tempo růstu v průměru téměř 10 % ročně
 růst exportní výkonnosti
 rozvoj těžkého průmyslu
70. - 80. léta 20. století

 rozvoj odvětví s vysokou přidanou hodnotou
 snížení tempa růstu ekonomiky
90. léta 20. století

 recese až deprese
 inflace
 korupce
 2. polovina 90. let
 Deflace (dlouhodobá)
 nedostatečná poptávka
V Japonsku vyšší růst HDP než v USA a Evropě. (Po 2.sv.v.) Japonsko nejzadluženější ekonomikou
na světě vůči HDP. (Japonské domácnosti vlastní dluh státu).
Specifika japonské ekonomiky

 převažuje celoživotní zaměstnání (nízká fluktuace)
 princip seniority
 vysoká autorita starších řídících pracovníků
 hledání koncensu při rozhodování
 převzalo mnoho firem v jiných státech → vážné existenční problémy některých z
těchto firem
 vysoká míra úspor v ekonomice
 učenlivost a vytrvalost pracovní síly
 dlouhá pracovní doba (i dobrovolně)
 houževnatost, skromnost, píle
 nevybírání si dovolené
 vysoké investice do vzdělání
 vysoká firemní kultura
Strukturální politika Japonska

 indikativní plánování a tomu odpovídající instituce
 Rada pro hospodářskou stabilizaci (1946)
39
 Úřad pro ekonomické plánování (EPA)

 Ministerstvo průmyslu a obchodu (MIT)
 Japonská rozvojová banka
 financovala dlouhodobé, a i problematicky návratné projekty
 Japonská exportní a importní banka
 financování domácích producentů a exportérů
 financování dovozu hi-tech
Indikativní plánování
 hrozí spadnutí do centrálně – direktivního plánování, hlavně třeba za války, kdy stát
přikazuje, kdy a kde se má co vyrábět
 velké množství subjektů v hospodářském proces mělo poměrně přesné informace pro své
rozhodování
 neexistovala taková informační asymetrie jako nyní
 Krátkodobé plány (1 rok)
 ekonomický výhled
 základní politický postoj
 většinou v souvislosti s rozpočtovým rokem
 připravovali konkrétní ministerstva
 sešli se politici, průmyslníci a bankéři a sestavili jakýsi výhled
 Středně dobé plánování (5 let)
 pětiletý plán ekonomických závislostí (klouzavé plány)
 podobnost s pětiletkami v ČSSR
 často se měnily a upravovaly
 Dlouhodobé plány (7-10 let)
 informativní a prognostický charakter
 snaha vytvořit jakési modely a návody pro chování jednotlivých ekonomických
subjektů
Rusko – Gorbačova v 80. letech – snaha o sociálně paternalistický tržní systém
Sociálně tržní hospodářství

 spojit na trhu princip svobody s principem sociální kompenzace
 zásadním problémem je, že došlo k překrucování tohoto tvrzení
 mnoho politiků a populistů napříč politickým spektrem se snaží tvrdit, že úkolem
státu je upravovat výsledky rozdělování ke kterým došlo v rámci fungování tržního
mechanismu
 a z toho vyplívá, že úkolem státu by měla být starost o sociální zajištění občanů
 tvůrcem sociálně tržní doktríny Ludwig Erhard
 k zbohatnutí jedinců v ekonomice dochází pouze prostřednictvím fungujícího tržního
hospodářství
 porušení hospodářské soutěže škodí tržnímu systému
 boj proti monopolům (hlavně administrativním) a kartelům
 tržní hospodářství, které je nezbytné pro volnou soutěž, je samo sebou sociální, protože
vytváří blahobyt pro všechny
40
 kladen důraz na individuální odpovědnost → nepřenášení odpovědnosti na stát

 spojováno s možnostmi jednotlivce použít soukromé pojištění
 stát nemůže v rámci sociální politiky zahrnovat všechny a vše
 sociální politika chápána tak, že má pomáhat jen těm, kteří ji nutně potřebují
 některé politické strany mají tendence zaplatit si voliče rozšířením počtu
obyvatelstva, které je financováno různými sociálními dávkami
 často se zahrnují co nejširší vrstvy na výplatní listiny různých sociálních dávek
 ekonom by měl mít vždy snahu, aby sociální prostředky dostávali opravdu jen ti
nezbytní
 není možné zaopatřovací stát rozšiřovat extenzivně → je to neufinancovatelné a ničí to
motivace jak jednotlivců, tak firem
 Erhard už v 50. letech věděl, že zajištění kolektivních jistot je špatné
 kolektivní jistoty nemohou existovat → v sociální oblasti nutno posuzovat jednotlivě
pozn. původní myšlenka socializace výrobních činitelů, která se zprofanovala a vedla k neefektivní
alokaci omezených výrobních zdrojů, byla v posledních dvou desetiletích nahrazena snahou o
socializaci výsledků → - snaha o přerozdělování outputů ekonomiky
Vývoj v Německu v posledních dvou desetiletích

 někteří politici si uvědomili odklon od původního významu sociálně tržního hospodářství
 objevuje se myšlenka, že stát by měl zabezpečit fungování tržního systému a nevytvářet
podmínky k oslabování tržního mechanismu
 varování před státním intervencionismem → mohlo by vést k pokřivení fungování trhů
 stát by měl silně bojovat proti monopolistickým praktikám a protekcionismu, ale bohužel je
většinou stát zdrojem těchto skutečností → kartely a monopoly (vytvořil Hitler) jsou
důsledkem státních zásahů
 celá koncepce sociálně tržního hospodářství vychází z ORDOLIBERALISMU
(FREIBURSKÉ ŠKOLY), kde je silná vazba mezi hospodářským a právním řádem → stát
má plnit roli tvůrce a organizátora řádu → postaveno na evoluční teorii (tržní)
Erhardova reforma
 období ekonomického zázraku
 válečná, velmi militarizovaná ekonomika → deregulace ekonomiky
 došlo k liberalizaci cen
 liberalizace zahraničního obchodu
 posílení role pojišťovacích principů
 vytvoření nové měnové politiky → vytvořen systém centrálního bankovnictví
 německá marka nahradila říšskou marku
 německá marka neměla krytí zlatem, ale i přesto hned po zavedení došlo k snížení
inflace
 téměř zmizel černý trh
 až s výkyvy trval německý zázrak až do 80. let → nejvíce spojován s Konradem
Adenauerem a Ludwigem Erhardem
 nevyhnulo se období poklesu, když byly světové krize
 Růst německé ekonomiky – velmi rychle, z deficitní ekonomiky se stala ekonomika s
plusovou obchodní bilanci. Reforma německé ekonomiky, byla po 2. sv.v. z poválečných
důvodů nejúspěšnější. (V první dvaceti letech). Zkrocení inflace při růstu ekonomiky. (O 20
41
% vyšší cenová hladina po 20 letech) Po úspěšných dvou dekádách došlo ke zpomalení růstu
(zvýšení soc. výdajů o 6 %).
Pilíře reformy, proč reforma a ne transformace. Erhard, Konrád Adenauer., Mieses.
Ordoliberalismus – uplatňování liberálních přístupů za přísného udržování právních
norem. – hospodářský zázrak
Ludwig Erhard
 Německo – Ludwig Erhard: „Sociální dimenzí tržního hospodářství je, aby každý
hospodářský úspěch, ať už vznikne kdekoli, každý prospěch racionalizace, každé zlepšení
pracovních výkonů přispělo k blahu celého národa a posloužilo k lepšímu uspokojování
potřeb.“
 nejvhodnějším prostředkem k dosažení sociálně tržního hospodářství zůstane soutěž, která je
pilířem tohoto systému, bohatství pro všechny a bohatství prostřednictvím soutěže patří
neoddělitelně k sobě, první postulát popisuje cíl, druhý cestu, která k tomuto cíli vede
 spolu s Walterem Euckenem se vehementně staví proti jakémukoli omezení soutěže,
staví se proti monopolům a kartelům
 koncentrace hospodářské moci, která by zabránila soutěži, představuje hlavní nebezpečí pro
sociální charakter hospodářství, protože pravé a upřímné míněné sociálně-tržní hospodářství
– kde je proto záměrně položen důraz na slovo sociální → může být zajištěno jen v případě,
že díky soutěži bude lepší výkon upřednostněn před horším
 tržní hospodářství, které je nezbytné pro volnou soutěž, je samo sebou sociální, protože
vytváří blahobyt pro všechny
 sociální jistota je jistě dobrá a do jisté míry žádoucí, ale musí vzniknout vlastní silou,
na základě výkonů a vlastního úsilí, sociální jistota není totožná se sociálním pojištěním
pro všechny, není to přenesení individuální odpovědnosti každého jedince na nějaký
kolektiv, na počátku musí být vždy vlastní odpovědnost a teprve tam, kde nestačí nebo
selhává, vzniká závazek státu nebo společnosti
 zaopatřovací stát nechá zakrnět určité postoje, především vlastní iniciativu, bez nichž
sociálně-tržní hospodářství nemůže existovat → následkem je, že není dosaženo blahobytu
pro všechny, ale čím dál více lidem se daří hůř, až nakonec zaopatřovací stát není dále
financovatelný a vezme za své
 Nevyhneme se konstatování, že sociální stát tohoto ražení je v koncích → jediným
východiskem je omezit zaopatření státem na ty případy, kde privátní zajištění není
možné
Reaganomika
 Synchronizace hospodářských cyklů,
 STAGFLACE – stagnace ekonomiky (nerostoucí HDP) společně s vysokou inflací
 SLUMPFLACE – pokles ekonomiky měřeno HDP a současná vysoká inflace
Na tyto dva jevy se špatně reaguje (zapříčiněno prvním (1970-1973) a druhým (1979-1981)
ropný šokem)
 Keynes – stimulace agregátní poptávky, silná víra v kvalitu ekonometrických modelů
Ronald Reagan
 velmi schopný a oblíbený
 „dobrý komunikátor“ → vše dokázal jasně objasnit, a to nejen velmi vzdělaným lidem
42
 vycházel ze známých ekonomických koncepcí → monetarismus, škola strany nabídky, ...

 snaha vymezit prostor pro pozitivní fungování tržního mechanismu
 uvědomil si, že hospodářství a firmy nejsou perpetum mobile → byl si plně vědom
samočistícího mechanismu a jeho blahodárného vlivu na ekonomiku → necpal prachy do
skomírajících firem a nechal fungovat tržní mechanismus
Principy Reaganomiky
 omezený vliv vlády
 víra v samoregulující účinky tržního mechanismu
 prioritou je cenová stabilita
 odmítání aktivistických zásahů do ekonomiky
 stanovení a dodržování pevných pravidel při provádění hospodářské politiky
 založeno na rozpočtové politice
 postaveno na ekonomii strany nabídky (keynesiánci staví na straně poptávky)
 snaha motivovat ekonomické subjekty k větší ekonomické aktivitě
 Reagan stavěl na Lafferově křivce
 vycházeno z ekonomického efektu, který popisoval pomocí Lafferovy křivky, za
jistých okolností, pokud jsou snižovány daňové sazby z příjmů (především
korporací), může docházet do určité míry k růstu celkového daňového výnosu z
těchto daní
 uvědomit si ekonomický a aritmetický efekt (arit – když se sníží sazby, tak se sníží
výnosy z daní – blbost) (Ekonomický efekt je silnější)
 ekonomický přehlušuje aritmetický efekt
 razantně snížil daňovou zátěž
o ze 70 na 50 % (pro právnické osoby)
 až o 30 % v určitých oblastech -> velmi pozitivní krok
 v r. 86 snížení u fyzických osob na 28 % (Z 58 %) a u právnických osob asi 31-34 %
 tato daňová reforma nastartovala vyrovnání veřejných rozpočtů v USA od r. 91 do r.
97/8
 dalším krokem byly úpravy rozpočtové politiky
 omezil sociální výdaje v oblasti nezaměstnanosti
 nezaměstnanost se snížila
 výdaje přesunul do oblasti zbrojení, tím odzbrojil SSSR, k moci se dostal Gorbačov
(1985), který vedl vnitřní boj, méně sil zbývalo na vnější boj -> jediný problém
reaganomiky -> prohloubení deficitů státního ale i veřejných rozpočtů
 přechod z fiskální na monetární politiku
 obrat v monetární politice
 podařilo se ukočírovat inflaci, došlo ke kontrole nabídky peněz, již dříve byla
opuštěna politika lehce dostupných peněz (na doporučení Miltona Friedmana)
navrhoval růst 2-3 % ročně, tyto měnové agregáty neměly reagovat na
hospodářské cykly)
 dezinflační proces byl provázen silnou recesí
 ladění úrokových sazeb, STABILNÍ RŮST měnových agregátů
 deregulační procesy, omezil úřady, které regulace měly na starosti
 decentralizace hospodářské moci místní vlády (týkalo se to letecké dopravy, plynáren,
elektráren)
 zvyšoval se počet podnikatelských subjektů
 (V 1982 zemřel Brežněv)
43
Závěr
 podařilo se snížit inflaci, nezaměstnanost
 Reagan s Gorbačovem ukončili bipolární rozdělení světa
 Reagan opět vytvořil víru v kapitalismus
 zvýšila se motivace pro podnikatelské subjekty
 podpořila se strana nabídky v ekonomice
 sociální výdaje se přesunuly na výdaje do zbrojení, to pomohlo k osamostatnění státu od
sovětské moci
 Důsledky Reaganovy politiky až za Bushe staršího a Clintona
Thatcherismus
 Neokonzervativní obrat
 odchod od intervencionistické ekonomiky
 mají řešit recesi a krizi
 proti Margaret stály odbory → snaha brzdit restrukturalizaci
 Margaret silně kritizuje regulaci a přerozdělování v ekonomice
 opírala se o chicagskou školu a ekonomiku strany nabídky
 spoléhala na posílení a stimulaci strany nabídky v ekonomice (stejně jako Reagan)
 zvyšuje motivace hospodářských subjektů, aby zvyšovali svou ekonomickou činnost
 např. Snižování daňové zátěže změny odpisů při investicích
 Margaret byla nepřítel pro socialismus v ČSSR, konzervativní strana
 částečně jí srazilo vaz zavedení rovné daně → daň z hlavy → vystřídána labouristy
 VB stála na staré struktuře hutnictví a těžby uhlí
 firmy ztrácely konkurenceschopnost na světovém trhu
 pomohla jí válka na Falklandách
 premiéra do roku 1990
Východiska
 snaha snížení regulačních procesů
 snaha o změnu měnové (monetární) politiky → boj proti inflaci
 musela dělat v součinnosti s centrální bankou
 směřovala od politiky vytváření proinflačního prostředí ve snaze zabezpečit plnou
zaměstnanost k politice, která vytvářela nízko-inflační prostředí
 přenesen důraz z fiskální politiky (zabezpečení plné zaměstnanosti) na monetární
 omezení vlivu odborů
 snižování daňové zátěže všech subjektů v ekonomice → domácností i firem
 politika privatizace
 vytváření nízko-inflačního prostředí
 bylo to období, kdy rostly ceny i když ekonomika klesala
 souviselo to s činností centrální banky – vlády se snažily oživit hospodářství, export
→ vyvolávalo to zhoršení situace v dalších odvětvích, snižovala se dynamika
v hospodářství → Margaret Thatcherová se to snažila odbourat
 přechod od soustředění se na fiskální politiku, která v keynesiánském pojetí byla
považována za stabilizující faktor, k vytváření rovnováhy na trhu peněz (v oblasti
monetární)
 mělo to vést k procesu desinflace = snižující se míra inflace v následujících obdobích
44
→ těmito nástroji vládnou centrální banky

 daňové reformy
 zrušení dotací a podpor pro firmy → snížení výdajů státu
 snížení progresivity státu
 změny v sociálním zabezpečení = reforma sociální sítě (trampolína x peřina)
 sociální síť by neměla být hustá a pohodlná, ale měla by se stát odrazovým můstkem
pro návrat do pracovních příležitostí
 ti co si aktivně nehledali práci, měli existenční problémy → člověk se musel postarat
sám o sebe → snížení nákladů na sociální zabezpečení
 komparativní výhoda v oblasti pracovního práva → pracovní právo není tolik rigidní
 změnila slabé postavení exekutivy vůči odborům → snížila jejich vliv
 srozumitelně vysvětlila jejich špatný vliv na výkonnost ekonomiky
 poklesl počet členů odborů
 zvítězila v době hornické stávky
 velmi tvrdá v boji s odbory, ale napomohly jí i vnější faktory (klesla inflace, klesla
nezaměstnanost, šéfové odborů byli zkorumpovaní)
 privatizace
 hlavně síťových odvětví (náchylné k monopolizaci)
 hlavně energetika, ale i ocelářství, železnice
 průkopnice v privatizaci telekomunikací, vinárenství, ropného průmyslu
 letecká přeprava – British Airways krachovali, ale privatizace je zachránila
 deregulace
 volné pohyby cen práce, zboží, kapitálu a služeb
 deregulační procesy umožnili nastartování důležitých strukturálních přeměn
hospodářství
 Tony Blair a John Major → neboural to co Thatcherová vybudovala → došlo k posunu
labouristické politiky → spíše se blížila pravicovým vládám
INSTITUCIONÁLNÍ RÁMEC PRAKTICKÉ HOSPODÁŘSKÉ

POLITIKY
 Nositeli HP jsou všechny subjekty mající na základě právních norem, zvykového práva či
jiných atributů státní moci možnost a schopnost tvořit, ovlivňovat a stanovovat
hospodářsko-politické cíle
 Rozlišujeme na ty, co mají kompetenci rozhodovat a ty, kteří ji nemají (ovlivňují pouze
nepřímo)
 Ve svobodném tržním hospodářství a pluralitní společnosti dochází k procesu politického
oponování v soutěži mezi jednotlivými názorovými proudu k výběru určitého
kompromisního postupu ve věcech hospodářsko-politických
 uplatňovaná HP bývá závislá na používaných volebních systémech
 poměrné volební systémy → často dochází k blamáži předvolebních slibů od určitých
politických stran, které po sestavení koalice musí respektovat i názory jiných stran →
vládní programy nepřehledné pro voliče, jsou výsledkem mnoha kompromisů (někdy
vede k tomu, že nelze uskutečnit potřebné změny v HP agendě)
 většinové volební systémy → zdá se výhodnější → politické strany mohou být lépe
kontrolovány při plnění svých volebních HP programů
 pro větší přehlednost je zdánlivě výhodnější většinový volební systém, ale problémem
je to, jestli občané s volebním právem dokážou vyhodnotit přínosy a dopady
45
zvoleného volebního programu → toto závisí na inteligenci, zkušenostech,

vědomostech
 velmi často politici ve snaze být zvoleni a ovládnout veřejné rozpočty naslibují
kdekomu kdeco jen aby byli zvoleni → většinový systém by mohl snižovat
možnosti a účinnost kontroly opozičními stranami
 většinou se vytvoří dvě strany, které doplňují frakce atd.
Ševčík: „80 % voličů je v oblasti HP nesprávných“
Institucionální rámec – Státní instituce

 obrovské přesuny kompetencí
 stát je nositelem HP
Příklad ČR:
 stále odvolávají na Brusel a po schválení Lisabonské smlouvy to bude ještě horší (2009)
dnes (29. 10. 2018) to asi dle vyučujícího 5HP200 je ještě horší, já si to nemyslím. Nicméně
ČR někdy radši přijme ještě přísnější – regulaci, směrnici, nařízení, doporučení či
stanovisko Evropské komise, než které musí
Centrální banka
 Měnová politika
 stanovuje parametry
 měla být relativně autonomní
 hlavním úkolem by mělo být zachování peněžní stability
Zákonodárné instituce
 Parlament, poslanecká sněmovna, senát, prezident
 v tržních ekonomikách mohou být jednokomorové nebo vícekomorové
 u vícekomorových se používá odlišného volebního systému nebo aspoň alternativního
systému
 do senátu systém většinový
 poslanecká sněmovna poměrový
46
 parlament může ovlivňovat exekutivu

 principem parlamentní diskuze lze usměrňovat exekutivu
 projednává návrhy zákonů, které předkládá exekutiva
Exekutivní instituce
 vláda ČR
 musí být v součinnosti s jinými složkami moci
 úkolem je koordinace činnosti všech ostatních nositelů HP
 měla by připravovat legislativní rámec fungování národního hospodářství (tvorba již
je proces schvalování, a to už dělá poslanecká sněmovna a senát → zákonodárná
moc)
 ministerstva
 ostatní centrální úřady
 2/3 zbytečné → nemají racionální přínos a jsou jen pozůstatky bývalých úřadů
 nyní snahy o decentralizaci moci a její převod na kraje → někdy může být nebezpečné
(převedení finančních pravomocí se stalo jednou z příčin hospodářské krize v
Argentině)
Instituce spojení s represivní a kontrolní mocí

 soustava soudní
 instituce represivního aparátu
 vědecko-výzkumné a vzdělávací instituce
Institucionální rámec – Mezinárodní a nadnárodní instituce

 Celosvětové → OSN, MMF a SSB, OECD, Ratingové instituce, Moody´s, Standard and
Poors, Fitch
 asi 20 000 organizací celkově
 mají rozdílné cíle v oblasti hospodářsko-politických vztahů
 používají rozdílné nástroje
 mohou být na úrovni bilaterální (mezi 2 státy), multilaterální
 představitelé se stávají nositeli HP
 OSN
 pouze deklaratorní možnosti
 je nejisté, zda jednotlivé členské země mají rovnocenné postavení
 MMF → mezinárodní měnový fond
 1944, u zrodu Keynes
 základní celého řízení měnového uspořádání v režimu pevných měnových kurzů
 po 2WW financoval pomoc rozvojovým zemím
 SSB → skupina světové banky
 měla financovat programy pro rozvojové země po 2WW
 OECD → organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj
 nejvyspělejší ekonomiky
 sídlo v Paříži
 ČR je členem od roku 1995
 uděluje doporučení k liberalizaci hospodářských procesů
 další členové – Chile, Mexiko, EU bez Balkánských států, Korea …
47
 Ratingové instituce
 tvůrce finanční krize (jeden z mnoha)
 dávaly chybné podklady a doporučení pro různé rozhodovací procesy
 např.: Moody´s, Standard&Poor´s, Fitch
 rozvíjí se možnost umisťovat státní dluhopisy na mezinárodních trzích, od toho se
odvíjejí úrokové sazby těchto dluhopisů
 pomocí těch dluhopisů stát financuje své deficity
 EU a EMU (Evropská hospodářská unie)
Institucionální rámec – Vlivové instituce

Politické strany
 reprezentují zájmy svých členů a voličů prostřednictvím svých zástupců v zákonodárných
mocech, příp. v exekutivě
 v ČR nejsou charakteristické svou masovou členskou základnou, nejpočetnější strana stále
KSČM – 37k členů v roce 2018
Zájmové organizace a skupiny

 odborové organizace, myslivci, zájmové strany (pořádají protestní formy proti vládě,
parlamentu), lékařské komory, komora advokátů, sdružení státních zástupců, sdružení
soudců
 lobbistická činnost není nelegální
 pejorativní nádech v transformujících se ekonomikách dostala neoprávněně (korupčníci se
považují za lobbisty)
Soukromé a výzkumné a poradní instituce – Instituce ovlivňující veřejné mínění →

sdělovací prostředky, PR agentury atd.
 sdělovací prostředky, PR agentury, …
 působí v podvědomí lidí
 často vytváří prostředí, které je hodně vzdálené realitě
Formování zájmů v HP
 Prochází určitými stádii
 čím nižší jsou přerozdělovací prostředky, tím více finančních prostředků zůstane
domácnostem a firmám
 stát vytváří minimum přerozdělovacích prostředků
 vláda většinou nakládá s cizími zdroji
1. Preference a soukromý zájem

 velmi dobře působí u firem a domácností
 musí existovat kontrola při přerozdělování
2. Zájmová skupina
 může se z ní stát politická strana
 v jedné oblasti jich může být mnoho s protichůdnými zájmy
48
3. Veřejný zájem
 nyní za veřejné zájmy prohlašováno mnoho věcí → dochází k přerozdělování
 politikové se ženou za soukromým zájmem být zvoleni a financují mnoho věcí, které jsou
zbytečné
 je těžké určit co je a co není veřejným zájmem
 např.: inzerce, vypracování pochybných studií, dotace na vstupenky do divadla
4. Zájem o hospodářsko-politické cíle
částka která se vybere – 3400Kč, od státních zaměstnanců jen 800kč. Vyměřovací základy: je
směšný oproti průměrné mzdě
Existuje celá řada oblastí, které se stávají veřejným zájmem. Často hrají roli soukromé zájmy
(mohou být i protichůdné zájmy), které chtějí být financovány z veřejných peněz. Nejzásadnější
oblastí veřejných zájmů je zdravotní systém. Budeme-li ho brát jako součást sociálního systému,
tak pouze penzijní systém je silnější (větší) než zdravotní systém. Zdravotní pojišťovny – jejich
programy, námi odváděné platby – jsou připomínkou běžného daňového systému (zdravotní daň).
Právní rámec pro vytváření HP

 Velmi důležité fungování institucí → neměly by vytvářet zbytečné překážky, měly by být
kontrolované
Zákony
 právní stát
 k tomu, aby mohl existovat, slouží různé instituce, které naplňují nebo vymáhají
dodržování těchto zákonů
 veřejné právo zasahuje do soukromého práva a zaplevelování jeho součásti – choroba
systému práva
 rozsah právního státu je pro jednotlivé ekonomiky velmi individuální, ale platí: čím
49
podrobnější úprava pro jednotlivé lidské činnosti existuje, tím méně subjektů je
schopno bezezbytku tyto normy dodržovat
 neměl by být posuzován podle podrobností, ale podle komplexnosti fungování
faktorů v jednotlivých ekonomikách
 soukromé a veřejné právo
 nyní trendem přesun ze soukromého do veřejného prostoru
 vztah mezi nimi je velmi důležitý – kde převažuje soukromé právo nad veřejným,
existuje prosperita v hospodářské oblasti
 soukromé ani veřejné právo by nemělo nadměrně regulovat činnosti v hospodářské
oblasti
 řada věcí ze soukromého práva se přesouvá do veřejného práva
 instituce
 musí mít jasná pravidla
 ty, které posuzují právní akty, smlouvy, dodržování zákonů
 ty, které jsou represivní
 policie, státní zástupci, soudy
 vynutitelnost práva
 zde důležitý faktor času → rychlá vynutitelnost a vymahatelnost práva
 slouží k tomu, aby bylo možno realizovat rozsudek
 je-li nízká, pak dochází k pochybám o tom, zda na daném teritoriu skutečně působí
právní stát
Zákony v HP
 ochrana soukromého vlastnictví
 ve vyspělých tržních ekonomikách, postavených na demokratických principech, by
mělo být vlastnictví nedotknutelné (jakékoliv, nejde jen o soukromé vlastnictví)
 státní rozpočet
 nejdůležitější ekonomický zájem, který bývá každý rok přijímán
 často dochází k porušování a neplnění → toto porušení nebývá sankcionováno
 je jen otázkou času, kdy politikům dojde, že nelze dlouhodobě zadlužovat celé
ekonomiky → pak by došlo k socializaci výrobních činitelů (znárodnění kapitálu)
 v ČR schvaluje pouze poslanecká sněmovna
 při porušení by měly být sankce (ale v případě deficitního rozpočtu se „nic“ neděje)
 regulační zákony
 protimonopolní zákonodárství (vstup do odvětví)
 zákony na ochranu spotřebitele, jeho zdraví, bezpečnosti práce (cenové regulace,
zdravotní a hygienické normativy apod.)
 zákony na ochranu životního prostředí
 často přijímány ve snaze ochránit některé ekonomické subjekty, ale mohou
přinášet vážné problémy a poruchy v hospodářství
 při chybách může dojít k narušení ekonomiky, snížení konkurenceschopnosti
např. zákoník práce
 mohou ovlivňovat celé hospodářství
 někdy mohou jít i proti zájmům těch skupin, které je prosazovali
 ve svém důsledku moc nenapomáhají ekonomice, mohou brzdit její rozvoj
 ne vždy chrání spotřebitele, i když to tak vypadá (pro určitý segment může být
regulace výhodná, ale pro ostatní, někdy i většinový, segment je to omezující)
50
Úloha informací a statistiky

 statistika = agregace (souhrn, součet, suma) dílčích informací (cen, mezd, množství, ...)
 může být postižena chybami v čase nebo kvantitě
 nutno pracovat s nimi velmi opatrně
 velmi často (např. v socialismu) byly statistické údaje modifikovány dle potřeby
 většinou se týká průměrných veličin
 průměrnou mzdu má řádově 32-34 %, ve vyspělých ekonomikách je to mezi 30-35 %
 průměrná mzda je rozdílná v jednotlivých teritoriích uvnitř ekonomiky (kraje, města)
 tyto údaje mohou být různě politicko-ekonomicky interpretovány
 statistická data jsou často notifikována (upravována)
 důležité je umět interpretovat statistické údaje
Cena
 základní nosná informace v ekonomice
 slouží pro rozhodování pro jednotlivé ekonomické subjekty
 máme na mysli TRŽNÍ cenu
 regulované ceny za zboží a služby mohou systém přivádět do nerovnováhy, mohou
zkreslovat informace, mohou vést ke špatným rozhodnutím – přerozdělování
 regulované ceny představují 1/5 spotřebního koše
 rozhodující v konání ekonomických subjektů
 rovnovážná cena je ta, která má informační cennost – dotace, subvence ničí
informační schopnost ceny, pokřivuji trh a vznikají nerovnováhy
PŘEROZDĚLOVÁNÍ (FISKÁLNÍ POLITIKA)

 děje se prostřednictvím státních nebo veřejných výdajů
 státní výdaje = vybrané daně, pojištění a poplatky
 stránka příjmová je spojována s daňovou soustavou a daněmi
 prostřednictvím vlády, exekutiva, zákon o státním rozpočtu
Veřejné rozpočty
 Širší pojem než státní rozpočet, patří sem ještě rozpočty měst, obcí a krajů
 patřili sem ještě rozpočty transformačních institucí → pozemkoví fond, ČKA, FNM
 součástí je ještě veřejné zdravotnictví a mimorozpočtové fondy
Fiskální politika
 ovlivňuje působení vlády
 přerozdělovací procesy! Výdaje států/veřejné výdaje vs. daně
 v oblasti nákupu zboží a služeb
 transferové platby (kostra stanovena parlamentem, konkrétní výši stanovuje vláda)
 vláda navrhuje způsob výběru daní schválených parlamentem
 centrální vláda, federální/centrální rozpočet (= územní rozpočty, republikové rozpočty)
 parafiskální – instituce, které naplňují úkoly v rámci „veřejného zájmu“ → veřejné
zdravotní pojišťovny, veřejnoprávní média, náboženské organizace, veřejně prospěšné
instituce
51
 pro mezinárodní srovnání jsou důležité veřejné rozpočty
ČKA… česká konsolidační agentura

FNM… fond národního majetku
PF… pozemkový fond
Všechny uvedené fondy jsou

schvalované parlamentem až na
mimorozpočtové fondy.
 SOPR – stejné období předchozího roku

 konečné údaje o HDP se dovídáme zhruba s dvouletým zpožděním
Výdaje státního rozpočtu

Běžné výdaje
 platy zaměstnanců a ostatní neinvestiční nákupy
 neinvestiční dotace podnikatelským a neziskovým subjektům
 transfery obyvatelstvu – důchody
 dluhová služba
 neinvestiční transfery do zahraničí
 neinvestiční transfery veřejným rozpočtům
 neinvestiční půjčky
Kapitálové výdaje
 Investiční nákupy
 Investiční transfery
 Investiční půjčky
Výdaje celkem = kapitálové výdaje + běžné výdaje
Příjmy státního rozpočtu

 Daňové zatížení snižuje spotřebu, vztahuje se k disponibilnímu důchodu a souvisí s mezním
sklonem ke spotřebě, je to model uzavřené ekonomiky
I. Daňové příjmy
 Přímé daně:
 Daň z příjmů právnických osob (DPPO)
 Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) - zvláštní sazba
 Daň z příjmů fyzických osob (DPFO) - ze závislé činnosti
52
 Nepřímé daně:
 Daň z přidané hodnoty (DPH)
 Spotřební daň
 Clo
 Silniční daň
 Majetkové daně
 Dálniční poplatky
 Ostatní daňové příjmy a poplatky
II. Pojistné sociálního zabezpečení – součástí státního rozpočtu, ale účet veden zvlášť.
Dlouhodobě dotován z jiných daní. V posledních letech okolo roku 2017 v přebytku, který se již
nebude nikdy opakovat – nízký počet odcházejících do penze, vysoký počet pracovníků díky
rekordně nízké nezaměstnanosti -> žádné podpory, celkově vysoké odvody
III. Nedaňové příjmy

 příjmy rozpočtových kapitol
 Přijaté úroky z dříve poskytnutých vládních úvěrů
 Příjmy z vládních úvěrů poskytnutých v minulosti
 Ostatní nedaňové příjmy
Příjmy celkem
Graf – sdílené daně 2013-2015
53
Graf od 2018 -
Existují i nesdílené daně

Graf Daně snižují DI a posunují CC dolů doprava
Automatické = Vestavěné stabilizátory

 progresivní zdanění příjmů
 řada ekonomik přechází na rovnou sazbu daně, tím se progresivita snižuje
 nevyřešilo problémy deficitu státního rozpočtu, prohlubovala je (daňové povinnosti
byly obcházeny)
 u nás progresivní zdanění pouze 2 sazby – solidární daň = daň bohatých (15 % a 7 %
- solidární daň)
 pojištění v nezaměstnanosti
 bylo zavedeno (New Deal)
 byly stanoveny příliš měkké podmínky, které vedly k tomu, že plná zaměstnanost se
posouvala výše
 sociální a důchodové pojištění
 otázka nastavení parametrů (kdy má kdo pobírat sociální dávky apod.)
 příplatky (dotace) k cenám zemědělských produktů
 souvislosti s cenami
 dotace pokřivují tyto informace, mohou způsobit vážné hospodářské důsledky
54
Fiskální politika
Tři základní funkce:
 stabilizační
 měla by působit na dynamický ekonomický růst, pokud možno rovnoměrně
 měla by přispívat k vysoké zaměstnanosti, k dlouhodobě vyrovnané/stabilní platební
bilanci, k nízko-inflační politice
 redistribuční
 měla by vést ke snižování chudoby (bránit vzniku chudoby u lidí ohrožených
chudobou), redistribuci důchodů, stabilizace ekonomiky,
 zabránění pádu do chudoby u dalších skupiny obyvatelstva
 alokační
 slouží k poskytování veřejných statků (bezpečnost, základní vzdělání – zřizovatel
obce)
 oblasti veřejných zájmů (zdravotnictví – součástí veřejného rozpočtu, vzdělávací
systém, zabezpečení vnitřní a vnější bezpečnosti)
Nástroje fiskální politiky

 Agregátní poptávka AD je rovna HDP=C+ I +G+ Nx
 změny vládních výdajů
 změny v daňové oblasti → daňové sazby, pravidla pro odpisování
zkoumáme model AD a AS
 působením těchto nástrojů dochází k posunu agregátní poptávky AD
 z AD0 do AD1 → nástroj: zvyšování vládních výdajů: transfery, nákup zboží a služeb
→ zvyšování AD nebo snížení daní
 z AD1 do AD → nástroj: snížení vládních výdajů nebo zvýšení daní
 posunem vpravo odstraňujeme mezeru recese (1)
 posunem vlevo odstraňujeme inflační mezeru (2)
Mechanismus fiskální politiky → Vládní výdaje

 Předpoklady – Cetris paribus
55
 nemění se spotřební funkce

 nemění se rozsah investic
 nemění se ani daně
 skutečný produkt je pod potenciálním
 rozdíl mezi produkty = mezera recese
 vláda ji chce odstranit prostřednictvím zvýšení vládních výdajů na nákup zboží a
služeb nebo zvýšením sociálních dávek (transferových plateb) → zvýšení AD (=
HDP=C+ I +G+ NX ¿
 skutečný produkt je nad potenciálním
 rozdílem je inflační mezera
 jedná se o „přehřátou ekonomiku“ → dochází k rychlému růstu cenové hladiny,
zvyšuje se inflace
 snaha snížit inflaci a odstranit inflační mezeru
 skutečný produkt by měl být snížen na úroveň potenciálního
 skutečný produkt je roven potenciálnímu
 doporučuje se neměnit fiskální politiku → jakákoli změna vládních výdajů by vedla
k nastavení nerovnovážné situace v ekonomice
Mechanismus fiskální politiky → změny daní

 předpoklady
 nemění se spotřební funkce
 nemění se investice
 nemění se vládní výdaje
 záleží na mezním sklonu ke spotřebě a k investicím
 nedochází k posunu celkové funkce, ale pouze k jejímu pootočení
 skutečný produkt se rovná potencionálnímu
 nemá smysl měnit daňové sazby, mohlo by dojít k nerovnováze
 skutečný produkt je větší než potencionální
 daňové sazby se sníží
56
 rozpočtová politika má dopad na soukromý sektor → ovlivňuje jeho chování

 vedlejším účinkem rozpočtové politiky je ovlivňování úrovně zaměstnanosti
 stabilizační rozpočtová politika mývá za cíl udržování potencionálního produktu (odpovídá
plné zaměstnanosti) → tohoto se snaží docílit vyrovnáváním různých odchylek v rámci
soukromých výdajů a působí tak pomocí diskrečních opatření („jemné ladění“)
 by mělo spočívat ve změnách v oblasti daňové soustavy → změny sazeb (přímé
daně); zjednodušení celé daňové soustavy
 používají se dost často i změny v odpisové politice (dotýká se především části
investic)
 snahou dlouhodobě vyrovnaných rozpočtů je vyhnout se škodlivým důsledkům deficitu
 vlády expandují se svými výdaji a v období ekonomického růstu nejsou schopny tyto výdaje
zafixovat případně snížit → se objevuje deficitní financování rozpočtu i v době stabilního
ekonomického růstu (to nepřipouštěl ani Keynes)
 výsledky fiskální politiky by měly vést k cyklicky vyrovnaným rozpočtům (Prosazoval
Keynes) → deficity v růstové fázi by měly být nahrazeny přebytky a z toho splácet vzniklé
dluhy
 vytváření rovnováhy v rámci cyklicky vyrovnaného rozpočtu je značně složité a daří se jen
někde a někdy
57
 USA v 90.etech díky opatřením Reagana

 války v Afganistánu a následně v Iráku přivedly zemi opět k deficitům
 to samé platí i pro VB, která měla deficity vyřešeny v minulém desetiletí
Jak pokrýt deficity státního rozpočtu?

 peněžní krytí
 deficit prorůstá do měnové báze → tiskne se více peněz
 vlády si berou úvěry od CB (v mnoha zemích zakázáno)
 CB nakupuje cenné papíry – monetizace dluhu (Velké inflační nebezpečí) –
monetizace dluhu je považována za zdroj roztáčení inflační spirály – v krátké době
nedošlo k inflační spirály (EU a USA), v dlouhodobém hledisku – inflační kanál –
znehodnocení úspor, nebo záporná úroková sazba – znehodnocování úspor
 představoval by malou nezávislost CB → CB by byla závislá na exekutivě
 používalo se v období válek
 dluhové krytí
 přeměna deficitů v emisi státních dluhopisů → pouze přerozdělování stávající
peněžní masy od jednotlivých subjektů k státu → odčerpávání finančních prostředků
ze soukromého sektoru + zadlužování nás všech, protože z našich daní budeme
muset vyplatit úroky
 soukromý sektor – firmy, domácí banky, domácnosti – nákup státních CP – domácí
úvěr
 (Evropské banky mají rozpůjčováno 140 % svých depozit) (České banky – pouze 75-
80 % rozpůjčováno)
 vnitřní zadlužení – emise státních dluhopisů, kryto domácím úvěrem, vnitřní
zadlužení = vzniká z kumulovaných deficitů; financováno z domácích nebo
zahraničních úvěrů
 vnější zadlužení – dluhopisy jsou nakupovány v zahraničí + i soukromé půjčky
občanů v zahraničí, kryto zahraničním úvěrem (zadlužení i vůči zahraničí i domácí),
zahraniční zadlužení = zadlužení nejen státu, ale i domácností, podnikatelských
subjektů (firmy, bankovní instituce); vstupuje tam i část vnitřního zadlužení
 pomocí změny daňových příjmů – ne každé zvýšení daňových sazeb musí nutně vést
k absolutnímu nebo očekávanému zvýšení příjmů rozpočtu
Primární deficit – rozdíl mezi celkovým deficitem a úroky, které jsou placeny z veřejného dluhu –
čili rozdíl mezi příjmy a výdaji bez započítání výdajů na úroky.
Celkový deficit zahrnuje i náklady na úroky těm co mají nárok na naše dluhopisy (ČR mezi 5
nejlepšími zeměmi v EU)
Daně jako zdroj krytí deficitu. Ale jen do určité míry. – pouze teoretická možnost. Platí to tam,
kde daně jsou lépe vybíratelné (Např. DPH)
Účinky zvýšení vládních výdajů v modelu IS-LM

 posuzujeme rovnováhu na trhu statků a rovnováhu křivky IS
 zkoumáme vzájemný vztah trhu statků a trhu peněz
 budeme to vztahovat k důchodovým daním (tj. přímým daním)
 důchodová daň je součástí multiplikátoru → trh statků je ovlivňován vládními výdaji i
daňovou sazbou
58
 fiskální expanze by zvýšila velikost rovnovážného důchodu na Y´´ a vytváří nám novou
rovnovážnou úroveň → tato situace by nastala, pokud by se nezvyšovaly úroky, bude se
zvyšovat agregátní poptávka
 aby byla agregátní poptávka uspokojena, posune se křivka IS do polohy IS´
 při úrovni úrokové sazby se musí zvýšit rovnovážný důchod o αGΔG
 v bodě E2 se plánované výdaje rovnají důchodu a plánované poptávce po reálných zůstatcích
→ reálné peněžní zásobě
 vzhledem k tomu, že vládní výdaje s sebou přinášejí zvýšenou poptávku po statcích a že se
posouvá křivka do polohy IS´, dochází k souladu s přebytečnou poptávkou po statcích
k posunu úrokové sazby z polohy I´ do polohy I0
 nová rovnováha, která je spojena s růstem úrokové sazby, vzniká na nižší úrovni důchodu
v důsledku toho, že vzrostly úrokové sazby
 celkový důchod neporoste tak jak by rostl, růst bude o něco menší i v souvislosti s tím, že se
zvýšily vládní výdaje
 nová rovnováha se ustanoví v bodě E´, zvýšení důchodů je menší
 protože vládní výdaje vytlačují část investic, nastává nová rovnovážná situace
 zvýšily se vládní výdaje, ale vzhledem k tomu, že toto zvýšení způsobuje nárůst úrokové
sazby, růst důchodů je zbrzděn tím, že zvyšující se úrokové sazby částečně vytlačují
investice, protože investice reagují na pohyb úrokových sazeb → velikost důchodů neroste
tak rychle jako kdyby se neměnily úrokové sazby
 tento proces se dotýká především soukromých investic
 efekt vytlačování investic způsobuje další pohyby úrokových sazeb, může to vést ke
snižování spotřebních výdajů
L… peněžní poptávka
M… peněžní nabídka
G… úroveň vládních výdajů = jsou složkou autonomních
výdajů
 Ekonomika se někdy může dostat do pasti likvidity:

 křivka LM může být vodorovná → zvyšování vládních výdajů a zároveň zvyšování
59
peněžní nabídky by již nevedlo k změnám v úrokových sazbách

 změny v množství peněz nebo vládní výdaje nezpůsobují pokles úrokových sazeb
 tato situace vyvolává enormní tlak na cenovou hladinu a na inflaci
Úplné vytlačování investic

 zvyšuje se pouze úroková míra
 zvýšení vládních výdajů posunuje pouze křivku IS do polohy IS´
 nezmění se velikost důchodů
 způsobuje to růst úrokových sazeb
 úplné vytlačení investic nastává jen velice zřídka
 jsou-li vládní výdaje vyšší a výstup (Y) zůstává nezměněn, musí docházet ke snížení jiných
výdajů, hlavně soukromých → docházelo by k úplnému efektu vytlačování → tento efekt se
týká to především investičních výdajů, ale může se týkat i výdajů na spotřebu
 zvýšení vládních výdajů nemá vliv na změnu produktu
 Kdy je tento efekt reálný

 jsou pevně dané ceny a výstup v ekonomice je nižší než při plné zaměstnanosti ->
existuje (nedobrovolná) nezaměstnanost, není plná zaměstnanost
60
 pokud by za těchto podmínek existovala fiskální expanze, firmy mohou zaměstnat

dodatečnou pracovní sílu -> nedocházelo by k úplnému vytlačování soukromých
investic
 křivka LM není svislá
 fiskální expanze zvýší úrokové sazby, ale zároveň vzroste důchod -> tím rostou
úspory -> to, umožňuje financovat deficity, které vznikly z předchozí expanze
vládních výdajů, aniž by došlo k úplnému vytlačování investic -> dochází jen
k částečnému vytlačování investic, popř. spotřebních výdajů
Monetární akomodace fiskální expanze

 fiskální expanze by posunula křivku IS do pozice IS´ → posun produktu z Y0 do Y´´
 vyšší úroveň důchodů zvyšuje poptávku po penězích, a tudíž roste úroková sazba z i0 do
pozice i´´
 tím dochází k vytlačování investičních výdajů
 centrální banka může vytisknout více peněz, posune křivku LM do pozice LM´ → vytváří
novou úrokovou sazbu (nový bod rovnováhy), který díky monetární expanzi nemění
úrokovou sazbu při původní úrovni
 díky této monetární expanzi dochází k vytvoření nového rovnovážného bodu při vyšší
úrovni důchodu
 zvyšující se množství v oběhu může vést ke zvýšení celkové cenové hladiny (tj. inflace)
 kdyby centrální banka nezvýšila množství peněz v ekonomice, neakomodovala by zvýšené
vládní výdaje, úroková sazba by byla stejná
 monetární politika stimuluje složky agregátní poptávky, které jsou citlivé na úrok.
61
Vliv investičních subvencí na rozsah investic

 snížení důchodové daně a zvýšení vládních výdajů zvyšují úrokové sazby a snižují
investiční výdaje
 vláda se může snažit zvýšit investiční výdaje pomocí subvencí, dotací, pobídek, daňových
odpisů…
 posun křivky z I do polohy I´0 bývá doprovázen zvýšením úrokových sazeb
 jestliže vláda subvencuje investice, platí investiční náklady
Vliv investičních subvencí na velikost důchodu

 při vyšší úrokové míře jsou investice vyšší, než byly původně
 investiční subvence zvyšují úrokovou sazbu, zvyšují investice, zvyšují velikost důchodu
 subvence – následek vytlačení některých firem z trhu
62
Expanzivní politiky na složení výstupu

 ekonomika pracuje s určitou mírou nezaměstnanosti, která je vyšší než plná zaměstnanost
 měli bychom zvolit takovou politiku, která by nás dovedla z bodu E do takového bodu, který
by odpovídal Y*
 při monetární expanzi by se křivka LM posunula vpravo dolu, vytvořil by se nový
rovnovážný bod E2
 fiskální expanze posouvá křivku IS směrem doprava a vytváří nový rovnovážný bod při
vyšším důchodě na pozici E1
 fiskální politika zvyšuje úrokové sazby
 expanzivní měnová politika by při snížení úrokových sazeb vedla ke zvýšení investic, vedlo
by to k růstu důchodů z Y0 do Y*
 při fiskální expanzi se to projevuje větší spotřebou
Přechodný deficit financovaný dluhem

 snížení daní posouvá křivku agregátní poptávky z pozice AD do pozice AD1
 v krátkém období agregátní poptávka expanduje
 protože deficit je přechodný, daňový pokles bude v budoucnu vystřídán opačným pohybem
 zvýšení veřejného dluhu zvyšuje majetek (bohatství) těch, kdo drží veřejný dluh
 první pohyb je z AD do AD1, pokud se deficity snižují agregátní poptávka se vrací do AD2
 dochází k trvalému zvyšování cenové hladiny (ne na pozici p1 ale na pozici p2)
63
 představitelé klasické ekonomie → financování dluhu vydáváním státních obligací je

v podstatě zdanění →toto zdanění v budoucnu musí pokrýt úroky, proto je to někdy velmi
neekvivalentní.
Baaro-Ricardova věta ekvivalence – financování dluhu pomocí vydávání státních dluhopisů – je

pouze odložení zdanění na budoucí období. Zvýšení deficitů, které není doprovázeno snížením
vládních výdajů by mělo vést ke zvýšení úspor na úrovni samotného deficitu.
Lafferova křivka
 bod A = vysoká míra zdanění, podniká menší počet subjektů, stejný příjem do rozpočtu jako
při nízké míře zdanění a větším počtu podnikajících subjektů
 bod E = bod optima, přináší maximalizaci příjmů rozpočtů → jen bod optima takovým
bodem, ke kterému by měly ekonomiky směřovat?
 vše co je nad bodem optima je v zakázané zóně
 mění-li se daňová sazba měly by se měnit i státní výdaje → tento efekt přetlačován
ekonomickými efekty…
 aritmetický jev snižování míry zdanění do určitého bodu přináší zvýšení výnosů z daně
(ekonomický efekt → zvyšování počtu firem)
 mohou existovat prostředky zvýšení daňové zátěže, které nemusí přinést očekávaný efekt,
nebo snížení daňové zátěže, které mohou přinést zvýšení příjmů
64
Schéma rozdělení daní od 3.1.1995

 přehled, jak se rozdělují daně
 každá z daní, která se vybere, se rozděluje na DPH, kraje, obce a do státních rozpočtů apod.
Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce

 Každá daň má dva dopady:
 důchodový efekt způsobuje, že část důchodu je odvedena do veřejného sektoru
 substituční efekt vyplývá z toho, že daňoví poplatníci zaplatí daně a mění tak
65
případnou možnost finanční prostředky podle jejich uvážení

 mění se preference, mění se mezní užitky u spotřebovávaného zboží a služeb, ale i
mezní užitky výnosu z práce, mění se ohodnocení volného času, tím dochází
k substituci spotřeby, což způsobuje mrtvou ztrátu, ta je tím větší, čím větší je
substituční efekt.
 při zavedení dodatečné daně zůstává množství Q0 za cenu P. Všechny úkony realizované
v intervalu 0 – Q1 přinášejí prodávajícímu i kupujícímu přebytek spotřebitele (AE0E1) a
přebytek výrobce
 Mrtvá ztráta = výrobci nevyrábějí, spotřebitelé nekupují, obchody mezi nimi se
neuskutečňují, a z nich mizí efekt.
66
Nadměrné daňové břemeno

 zvyšuje ceny a snižuje množství prodávaných výrobků
 vznikají další náklady na výběr a administraci daní, což je placeno z daňového výnosu
 někdy náklady na výběr daní převyšují výnosy ze zavedení daně
Česká republika – měnová politika viz telefon

Prý může být v testu výpočet MRTVÉ ZTRÁTY
Přednáška Marek Bednář 30. 10. 2018
MĚNOVÁ (MONETÁRNÍ) POLITIKA

Pozn.: nominální množství peněz je rozdílné od reálného množství peněz
 TRŽNĚ konformními směry považována za důležitější než fiskální politika, škola

racionálního očekávání, teorie strany nabídky, chicagská škola
 vychází z kvantitativní teorie peněz
 převážně expanzivní politika
 roste-li množství peněz v ekonomice, klesá úroková sazba a cena peněz – povětšinou to
67
mělo vliv na rozsah – růst investiční činnosti. V dnešní době, kdy jsou úrokové sazby na 0,
podnikatelské sazby – do 3-4 % většina investičních záměrů 5-6 % by mohla být
realizována, ale v realitě to takto nefunguje. I při takto nízkých úrokových sazbách nejsou
ochotny firmy investovat finanční prostředky. Při klesání ceny peněz odchází k růstu
čistého exportu.
 Může dojít k pasti likvidity
 předpokládá možnost řízení množství národní nebo nadnárodní měny, možnost řízení
rozsahu úvěru, možnost dohledu řízení bankovního systému prostřednictvím instituce, která
se nazývá centrální banka (v USA FED)
 CB mají za úkol hlídat stabilitu cenové hladiny s cílem udržet dlouhodobě relativně nízkou
míru inflace
 k tomu používá různé nástroje:
 množství oběživa = CB mají emisní funkci
 stanovují základní úrokové sazby
 provádějí operace na volném trhu
 stanovují politiku devizových kurzů
 stanovují povinné minimální rezervy
 mají regulatorní funkce pro celý bankovní sektor (vydávají bankovní licence,
kontrolují dodržování stanovených pravidel jednotlivých komerčních a obchodních
bank, provádějí bankovní dohled, regulují i jiné instituce na finančním trhu – komise
nad cennými papíry, kampeličky, pojišťovny)
 vychází z Fischerovi transakční rovnice (teorie) peněz → MV =PT
 M… množství peněz v ekonomice (emisní část)
 V… rychlost obratu peněžní jednotky
 P… cenová hladina
 T… počet směnných transakcí, jde zaměnit za Yr…reálný produkt
 většinou se udává, že v určitém čase je V a T konstantní, a že je vzájemná souvislost mezi M
a P (ve starší verzi této teorie)
 se změnou nedochází ke změně produkt
 Novější kvantitativní teorie peněz
 dojde-li ke zvýšení peněz v ekonomice, nabídka peněz se zvýší, dojde k poklesu
úrokové sazby, tím neroste cenové hladina do bodu P1, ale pouze do bodu P2
 toto má vliv na velikost důchodu, který se zvýší také pouze na úroveň Y2
 hlavní vztah mezi M a P je nahrazen vztahem mezi M a Y (množství peněz a důchod)
 Měnová politika je buď převážně expanzivní nebo převážně restriktivní.
Převážně expanzivní měnová politika

M ↑ → i↓ → I ,C , Nx ↑ → AD ↑→ reálný HDP ↑→ P↑
 dochází-li ke zvyšování peněz v ekonomice, snižuje se úrok (vyjádřený úrokovými

sazbami)
 snižují-li se úrokové sazby, dochází k růstu investic, ale i spotřeby, někdy i čistého
exportu
 zvyšují-li se tyto komponenty, zvyšuje se agregátní poptávka. → roste i hrubý domácí
produkt
 pokud nastane mírná inflace (P roste do cca 2 %) je toto lepší než deflace či žádná inflace
 model je v současném stavu narušován, tento model v posledních letech přestává platit
68
Převážně restriktivní měnová politika

M ↓ → i↑ → I ,C , Nx ↓ → AD ↓→ reálný HDP ↓→ P=nebo ↓
 šipka dolů nemusí vždy znamenat pokles, může znamenat stagnaci nebo dokonce
nepatrný růst, který ale nereflektuje změny v hospodářství
 je-li v ekonomice nedostatek peněz, rostou úrokové sazby, tím dochází k omezování
investiční činnosti, spotřebitelských výdajů a může to ovlivňovat čistý export
 agregátní poptávka klesá → reálný HDP klesá nebo se snižuje tempo jeho růstu
(tempo jeho růstu je nižší než v předcházejících období, nemusí to být nutně záporná
hodnota)
 toto může vést k situaci, kdy celková cenová hladina se nehýbe, je téměř nulová
inflace, nebo může celková cenová hladina klesat, tzn. dostáváme se do situace
deflace
 toto se používalo v reaganomice – ale ne za NULOVÝCH SAZEB, v současnosti jsou
neplatné (kvůli 0 úrokovým sazbám)
Měnovou politiku realizují centrální banky, tak jak fiskální politika je realizována exekutivou
(Decizní sférou). Zvýšení nabídky peněz by mělo snižovat úrokovou sazbu a měl by odstraňovat
mezeru recese.
Míra inflace
 změny v cenové hladině můžeme měřit pomocí deflátoru HDP
 souhrnný cenový index, který postihuje změny cenových hladin jednotlivých komponentů
vstupujících do HDP
 nominální/reálné HDP
 komponenty: vládní výdaje, investice, čistý export (export-import), spotřeba
 spotřeba vstupuje kvantitativně nejvyšším podílem
 změny v oblasti spotřeby měříme prostřednictvím indexu spotřebitelských cen →
porovnáváme celkovou cenovou hladinu běžného období mínus celková cenová hladina
předcházejícího období lomeno celková cenová hladina předcházejícího období krát sto
Složení spotřebního koše

 skládá se z 12 skupin (Celkově cca 700 položek), míra inflace se počítá jako roční míra
inflace – porovnávání stejných měsíců běžného období vůči předchozímu roku a
konkrétnímu měsíci
 určují se váhy jednotlivých skupin v rámci spotřebního koše (Váhy se mění) – podíl výdajů
domácností na danou položku v souvislosti s celkovými výdaji domácnosti
 některé ceny se sezónně očišťují
 spotřební koš se postupně harmonizuje se spotřebním košem ostatních zemí EU
 může tam být problém s počtem reprezentantů jednotlivých složek výběrového koše
 další tabulka znázorňuje podíl výdajů jednotlivých skupin na celkové spotřebě
 ke každé položce je stanovena určitá váha, položky s nevyšší váhou nejvíce ovlivňují index
spotřebitelských cen
 každý má individuální míru inflace, proto na každého působí jinak změna jednotlivých
položek (změna cen tabákových výrobků se bude týkat každého jinak apod.)
 porovnávám průměr posledních dvanácti měsíců oproti úrovni předchozích dvanácti měsíců
 z dlouhodobého hlediska se tyto údaje mohou měnit
69
Čistá inflace
 zachycuje změny cenové hladiny u neregulovaných cen, tzn. je to index spotřebitelských
cen, kde jsou vyloučeny položky regulovaných cen, bývá očištěna od vlivu změny daní i
vliv dotací
 je zde očištění od vlivu změny nepřímých daní (sazeb DPH a spotřební daně, změny dotační
politiky – např. zrušení dotací)
 sleduje se zvláštní skupina – vývoje cen potravin a v rámci této čisté inflace se sleduje
korigovaná inflace – čistá inflace po vyloučení změn cen potravin
 regulované ceny zahrnují maximální ceny
 nepřímé daně jsou tam, kde je zavedeno inflační cílování
Obchodovatelné položky
 rozhodující je vztah nabídky a poptávky
 jsou ovlivněny mezinárodní konkurencí a vývojem směnného kurzu
Neobchodovatelné položky
 u nás asi 1/3 položek
 část tvoří komodity, kde je cena regulovaná
 ceny nejsou ovlivňovány zahraničním obchodem -> nemohou být ovlivňovány dovozem
zahraničního zboží
 mohou být ovlivňovány vztahem nabídky a poptávky na domácím trhu
 patří tam komodity, které mají regulované ceny, i ty, které regulované ceny nemají
Měnová politika
 provádí ji především CB,
 Bundes banka, Bank of England a ČNB – nejvíc nezávislé banky Evropy
 ECB naopak jde na ruku některým skupinám, politice největších zemích EU.
 je výsledkem činnosti CB, která by měla být politicky nezávislá → na výkonné moci,
neměli by existovat osoby schopné ovlivňovat najednou fiskální a monetární politiku
 guvernéra a členy bankovní rady jmenuje prezident, guvernér chodí na zasedání vlády →
pozorovatel (ne naopak)
 vláda by neměla zasahovat do rozhodnutí o uplatňované monetární politice, čím více je CB
politicky nezávislá, tím lépe vykonává monetární politiku
 ekonomicky – neměla by sama poskytovat úvěry, pokud by CB půjčovala, mělo by to
být pouze dočasné (v období krize)
 neměla by se podílet na primárním trhu veřejného dluhu, neměla by sama emitovat
dluhopisy!! (ECB to dělá, FED to dělal)
 na státním rozpočtu
 měla by dohlížet na bankovní sektor, měla by to být jediná instituce zabývající se tímto
dohledem
 politická a ekonomická nezávislost
 politická – jakým způsobem a na jak dlouho jsou jmenováni členi bankovní rady a
v souvislosti s výkonnou mocí. Guvernér není jmenován exekutivou. V ČR jmenuje
prezident. Guvernér by měl být jmenován na delší období, než je řádná délka exekutivní
moci – tedy na více než 5 let. Členové bankovní rady nejsou jmenováni exekutivou a také na
delší období jako guvernér. Určitá účast, člen exekutivy by měl být na jednání bankovní
70
rady a na druhou stranu, pověřený člen bankovní rady se účastní na zasedání vlády. Mezi
exekutivou a CB jednání. A činnost CB musí být upraveno zákonem – ústavním zákonem
v ČR.
 Ekonomická nezávislost – sama o sobě by neměla poskytovat úvěry jednotlivým
ekonomickým subjektům, pakli že by je poskytovala, tak by to mělo být za standardních
tržních podmínek a tyto úvěry by měly být pouze dočasné. Bankovní dozor by měl být
kontrolovatelný.
Centrální banky
 Základním úkolem CB je emise hotovostních peněz → hlídání množství peněz v oběhu
 operace na volném trhu
 pomáhají usměrňovat vývoj úrokových sazeb v ekonomice
 provádějí se pomocí repo operací
 jsou to operace, kdy se na volném trhu prodávají/nakupují dluhopisy
 je to politika nastavování základních úrokových sazeb
Hlavní nástroje CB:

 repo operace – CB přijímá od komerčních a obchodních bank přebytečnou likviditu a
oproti tomu poskytuje bankám kolaterál cenné papíry (u nás se provádějí na 14 dní)
 stanovování základních sazeb
 stanovuje se diskontní sazba a lombardní sazba a reposazba. V ČR jsou základní sazbou
REPOSAZBY (3 MĚSÍČNÍ dříve, teď14DENNÍ).
Dlouhodobě všechny tyto sazby klesají. Dřív disk, repo, lombardní nejvyšší. Nyní je
vyčerpána tvorba měnové politiky pomocí těchto sazeb. Nulové sazby. V roce 2018 došlo
k navyšováním všech 3 sazeb.
krátkodobé, středně dobé, dlouhodobé operace


reeskontní sazby

 nástroje jemného ladění → devizové operace, operace s CP – používají se výjimečně, při
neočekávaných výkyvech trhu, slouží v mezidobí, než se rozhodne o změnách úrokových
sazeb
 depozitní facility – odúročeny diskontní sazbou (jsou považovány za minimální
hranici v bankovním sektoru)
 zápůjční facility – používá se lombardní sazba
 stanovování povinných minimálních rezerv (PMR)
o počítá se z depozit jednotlivých bank, do července 2001 nebyly úročeny
(přesahovaly až 10 %)
o je to velké omezení pro činnost domácích bank
o slouží k utlumování v případě nouze při regulování likvidity v bankovním sektoru
o obchodní a komerční banky u CB ukládají určité CB stanovené procento ze
základních depozit
 Základní úrokové sazby by měly být vyšší, než je míra inflace, aby byl bankovní sektor
schopný vytvářet platnou reálnou úrokovou sazbu.
 inflační cílování
 stanovuje politiku devizových kurzů → na základě nabídky a poptávky na devizových trzích
 má funkci udělování bankovních licencí
 funkci dohledu nad celo-bankovním sektorem a nad pojišťovnami
71
 reposazba by se měla blížit inflaci
3x se zvětšila peněžní zásoba – M1 za posledních cca 10 let.

Peněžní zásoba M2 roste pomalejším tempem než M1.
Peněžní politika v modelu IS-LM – mezera recese

 existuje mezera recese, tzn. skutečný produkt je nižší než potenciální produkt
 nominální peněz je nepřímo úměrné množství peněz a přímo úměrné rovnovážnému
produktu
 zvýšením nabídky peněz snižuje úrokovou sazbu a odstraňuje mezeru recese a velikost
produktu se tlačí na potenciální úroveň
 klesají-li úrokové sazby, tzn. zvyšuje se nabídka peněz, nominální nabídka peněz vytváří
přebytek nabídky reálných peněžních zůstatků
 operacemi na CB může nákupem obligací odčerpávat přebytek reálných peněžních zůstatků,
tím zvyšuje poptávku po obligacích, tzn. že zvyšuje jejich cenu, tím dochází k přesunu
poptávky z LM0 do úrovně LM
 jsou určité výdaje, které jsou citlivé na velikost úroku, tím dochází k posunu křivky z polohy
AD0 do polohy AD1
 tento posun tlačí na cenovou hladinu, snižují se reálné peněžní zůstatky, na vrchním obrázku
to znamená posun křivky z LM1 do polohy LM2, dochází k nové úrovni rovnováhy, která
odpovídá zvýšené cenové hladině (dochází ke zvýšení množství peněz v ekonomice)
72
Peněžní politika modelu IS-LM při plném využití výrobních faktorů

 růst peněžní nabídky posunuje jak křivku LM0, tak i křivku AD0 do pozice LM1, AD1
 způsobuje to, že křivka LM se vrací do pozice LM2
 u křivky AS to způsobuje inflační mezeru, krátkodobá křivka AS by začala růst, pokud by
nedosáhla úrovně situace AS1
 celková cenová hladina by stoupla o tolik, o kolik se zvýšila peněžní nabídka
 velikost produktu by se vrátila do pozice Y0 a úroková sazba by byla i0
 může nastat situace, kdy se pohybuje nad úrovní potenciálního produktu → zvýšení peněžní
zásoby by prohloubilo již existující inflační mezeru, může vzniknout inflační spirála →
pokud by CB nezareagovala, došlo by ke snížení reálné peněžní nabídky
73
Využití peněžní politiky pro růst HDP

 CB může částečně ovlivňovat ekonomický růst měřený HDP prostřednictvím ekonomické
politiky
 operace na volném trhu -> nákupem státních dluhopisů pouští do ekonomiky peníze
 zvyšuje se likvidita v ekonomice, peníze se dostávají k firmám i domácnostem, kteří je
utrácejí -> roste spotřeba, příp. investice, příp. čistý export, ale není dobré, když rostou
vládní výdaje
 zvýšení peněžní nabídky posunuje křivku z pozice LM1 do pozice LM2, roste velikost
důchodu a snižuje se cena peněz
Využití rozpočtové politiky pro růst HDP

 posun křivky IS1 do pozice IS2, ale produkt zůstává neměnný, vede to pouze ke zvýšení
úrokové sazby
 díky efektu vytlačování se nezvyšují investice, nezvyšuje se celkový produkt, ale investiční
74
výdaje se pouze přesunou z oblasti soukromé do oblasti státní a zvyšuje to výdaje rozpočtu
Neúčinnost měnové politiky a účinnost politiky fiskální

 Keynesiánský model
 tvrdí, že existuje neúčinnost měnové politiky
 posun křivky LM je téměř konstantní, úrokové sazby zůstávají téměř nezměněné, posun je
velmi nepatrný
 je možné sledovat účinnost fiskální politiky, kterou považují za daleko účinnější
 posun křivky IS1 do pozice IS2
 vládními výdaji se zvyšuje HDP
Obě tyto politiky (fiskální a monetární) jsou zatíženy časovým zpožděním, od uplatnění
konkrétního opatření k tomu žádoucímu výsledku.
Efekt poznávací – hraje roli v tom, že ne vždycky ti, kteří provádějí hospodářskou politiku jsou
schopny rozpoznat ty jevy v ekonomie, mnohdy ta opatření mohou působit protichůdně, byť jsou
uplatňována stejná opatření jako někdy v historii. Velmi často selhávají například autority v tom, že
umí rozpoznat okamžiky se recese mění v konjunkturu. Velmi často se reaguje na neadekvátní
situace.
75
Efekt dopadu – podle typu opatření a jestli reaguje na reálnou situaci, tak zpoždění je 3, 6-12, 18-
24 měsíců.
Peněžní a rozpočtová politika

Využití peněžní politiky pro růst HDP → monetaristé
 existence přímé vazby mezi nabídkou peněz a velikostí outputu
 změna v nabídce peněz mění celkové výdaje → tím i velikost důchodu
 monetaristé myslí, že pomocí operací na volném trhu lze velikost outputu předvídat
 nedochází k nekonečnému růstu produktu, při zvyšování peněžní zásoby → jen do doby,
kdy jsou relace mezi HDP a nabídkou peněz stejné jaké byly před zvýšením peněžní hladiny
 Friedman – CB nemusí vždy správně odhadnou situaci a reagovat správně → CB by
dlouhodobě, bez ohledu na průběh hospodářského růstu, měli zvyšovat, tak aby se změna
množství peněz rovnala změně růstu ekonomiky měřeno HDP
Využití rozpočtové politiky pro růst HDP → fiskální politika, Keynesiánci

 Rozsah produkce se nemění, zvyšuje úrokovou míru
 Objevuje se zde efekt vytěsňování, roste dluh na umořování dluhů státního rozpočtu
 Keynesiánci nevidí souvislosti mezi velikostí nabídky peněz a velikostí HDP
 neúčinnost měnové politiky dle Keynesiánců spočívá v tom, že LM je horizontální a její
 posun se v souvislosti se změnou peněz neuskutečňuje → ve vztahu k úrokové sazbě
nedochází ke změnám
 účinnost fiskální politiky → nedochází ke zvyšování úrokové sazby a nový rovnovážný bod
nastane při vyšším produktu, ale stejné úrokové sazbě
Zákonitosti platící peněžní i rozpočtovou politiku

 existuje zde faktor času → monetární i fiskální opatření se dostavují s časovým zpožděním
 časové zpoždění dělíme na poznávací a dopadové
 poznávací → státní autority mají časové zpoždění při získávání, ale i při vyhodnocování
76
informací
 konkrétní data jsou se zpožděním řádově měsíců → politikové mají tendence reagovat na
předčasné odhady a přijímat potom neadekvátní opatření (například šrotovné 2009)
 existuje také asymetrie v přístupu k informacím a také asymetrie při vyhodnocování informací
 informační asymetrie se snižuje s rozvojem informačních technologií
 časová zpoždění se mohou lišit, a to i pokud jsou výsledkem stejných podnětů
Přednáška 6. 11. 2018 První část tabulky a grafy sociálních výdajů v ČR. Druhá část
přednášky:
SOCIÁLNÍ POLITIKA
 různé vědní obory na funkce sociální politiky mohou nahlížet rozdílně
 je součástí fiskální politiky
 spojena s přerozdělovacími procesy, souvisí i s primárním rozdělováním.
 jeden pohled je, že by měla pomáhat potřebným, ale jiný je, že by měla pomáhat všem →
snaha některých politických stran, aby v síti přerozdělování uvízlo co největší procento
populace → lidé bývají zavlečeni do předvolebních tahanic
 pokud jsou veřejné rozpočty v rovnováze, je na místě podpora všech sociálních skupin, ale
pokud dochází k chronickým deficitním rozpočtům, je špatně zvyšovat porodné,
důchody, .... a činit jiná předvolební gesta
 často dochází ke slibům a populistickým kecům ve snaze získat si potenciální voliče a také
rozšiřovat část obyvatelstva, které je závislé na různých sociálních dávkách
 úzce souvisí s rozpočtovou politikou
 realizována přerozdělováním
 sociální, politických, sociologické aspekty, sociální politika prochází všemi
společenskými vědami.
 Měla by určovat vztah jednotlivce a jednotlivých sociálních skupin ke společnosti
 Měla by zabezpečovat základní životní podmínky, sociální smír/pokoj/mír – k tomu by
měla sloužit soc. politika
Kritika sociální politiky

 Evropa často kritizována za tzv. zbytnělý stát blahobytu, který nenutí nezaměstnané si hledat
zaměstnání
 Evropa má vestavěné stabilizátory, které nejsou tak pevně ustanoveny v USA
 situace v USA, ale může vést k rychlejšímu nastolení rovnováhy na trhu práce →zde budou
větší motivace si hledat práci
Základní funkce sociální politiky

 rozdělovací a přerozdělovací funkce – hlavní
 v některých ekonomikách tvrdí, že je nejdůležitější funkcí
 kvantitativně nejvyšší
 měla by napomáhat snižovat nerovnosti mezi jednotlivými individui
 přerozděluje to, co už jednou bylo přerozděleno trhem
 souvisí se sociálními transfery
 využívá daňové soustavy
 často mají absurdní podobu
77
 ochranná funkce
 např. Podpora v nezaměstnanosti, vyplácení starobních důchodů, ...
 historicky nejstarší, zmírnění dopadů událostí soc. charakteru (nezaměstnanost, ...)
 homogenizační funkce
 mají se snižovat rozdíly v příjmech jednotlivých sociálních skupin
 měla by se dotýkat nejzákladnějších funkcí spojených s prostou reprodukcí pracovní
síly →bydlení, ošacení, jídlo a pití
 stimulační funkce
 motivační programy pro všechny skupiny obyv., aby se chovali žádoucím způsobem
 neměli by být zneužitelné
 měla by bránit sociálním konfliktům
 vytváření sociálních jistot
 nemá zajišťovat, aby se lidé bez práce váleli, ale má je nastartovat k návratu do
ekonomického života
 preventivní funkce
 měla by s předstihem odstraňovat příčiny vzniku případných patologických jevů
 problém s nákladností →těžko se poměřují dopady a efekty použité sociální politiky
Z mezinárodních srovnání se ukazuje, že ČR je nejméně zasaženou zemí EU chudobou. Ale těsně

nad hranicí chudoby žije % největší sociální skupina právě v ČR. Sociální politika není účinná vůči
vyšší-středním vrstvám.
Sociální politika v EU
 sociální politika by se na půdě EU měla dlouhodobě dočkat určitého sladění → nelze mít
jednotnou měnovou politiku bez existence jednotných jiných politik
 má-li být eurozóna dlouhodobě úspěšná, musí se sladit další atributy hospodářské, a tudíž i
sociální politiky
 z hlediska ekonomického nyní nelze nastolit jednotnou sociální politiku v rozdílně
ekonomicky vyspělých zemích EU → každá země má nyní svou vlastní sociální politiku
 pokud chceme pokračovat v ekonomické a politické integraci, měla by vedle jednotné
monetární politiky vzniknout i jednotná sociální politika (sociální a zdravotní daně)
Typy sociální politiky

 Redistribuční – socialistický
 spojován s velkou redistribucí (přerozdělováním) bohatství
 hlavní roli hraje stát → státní autority určují sociální potřeby, určují kvantitativní
rámec sociálních potřeb, stavují nezbytné atributy pro zachování pracovní síly
 stát se cítí povinován za ekonomickou úroveň jednotlivců → i o tu část
populace, která by žádnou podporu nepotřebovala
 velká náročnost na financování →vytváří deficity způsobené nadměrnými platbami
sociálních dávek
 významná ochrana na pracovním trhu – a tento trh se stává nepružným
 nositeli jsou(byly) socialistické strany, odborové centrály
 spojováno s „měkkým“ pracovním zákonodárstvím, nákladnými zdravotními a
sociálními daněmi
 často přebírá za jednotlivce zodpovědnost navzdory tomu, že jedinec je schopen se
zaopatřit sám
78
následkem částečná ztráta ekonomické a individuální svobody


 Korporativní – liberálně korporativní
 role státu je zde stále silná, ale ne tolik jako u redistribuční sociální politiky
 spojován s křesťansko-demokratickými stranami, se stranami, které jsou nějak spjaty
s církvemi
 často zde funguje prvek dobrovolné aktivity v poskytování sociálních služeb
 často bývá spojován se sociálně-tržním hospodářstvím
 Reziduální – tržně konformní
 pracuje na principech individuální svobody a zodpovědného přístupu každého
jednotlivce
 záleží na výkonnosti jednotlivce – je za svůj výkon odměňován
 funguje na principu, že životní úroveň, ekonomické postavení a bohatství
domácností by mělo být v přímé souvislosti s pracovním nasazením individua, mělo
by také souviset s ochotou zapojit se do podnikatelského života a ochotou přijímat
na sebe rizika podnikání
 pokud se individum dostane do potíží, měl by pomoci širší okruh rodinných
příslušníků a pokud tento prvek selže, pak dobrovolné instituce a poté teprve
by měl nastoupit stát
 prosazují se ekonomická efektivní opatření, i tvrdšího charakteru
 stát by měl pomáhat na principu pojištění
 individuální zodpovědnost by se měla projevit na schopnosti pojišťovacího systému
zabezpečit jednotlivce v kritických chvílích
 sociální systém by měl být velmi pružný →velmi rychlé navracení do pracovního
procesu
 uplatňují se často tam, kde se podílí na moci konzervativní nebo liberální strany
 v posledních dvou desetiletích je vývoj nepříznivý pro mladou generaci →zvyšují se
deficity rozpočtu
 protiváha redistribuční politiky, jediný tržně konformní směr
Hospodářská politika – obsahuje fiskální/monetární politika a samotnou sociální politiku. Tento

vztah je vzájemně se ovlivňující. Pokud převažují politická kritéria, tak se můžou vyskytovat
problémy ekonomiky. Zvyšuje úroveň lidského kapitálu. Stanovuje odvody (sociální a zdravotní
daně) Stanovuje podmínky zaměstnání.
Subjekty sociální politiky

 stát
 vytváří legislativu
 měl by dohlížet na vykonávání sociální politiky
 výkonná/zákonodárná moc
 zaměstnavatelé
 odvádějí za své zaměstnance dávky (daně)
 dobrovolné sociální systémy – příspěvek na penzijní spoření, benefity – příspěvek na
rekreaci dětí, dárek k Vánocům, stravenky
 tvoří rámec mezi vyjednávání – odbory a státem, významným členem tripartity
 odbory
 mají velký vliv na stanovování pravidel na trhu práce
 tripartita = představitelé státu, představitelé zaměstnavatelských svazů,
79
představitelé odborových svazů

 čím vyspělejší ekonomika, tím vyšší podíl těchto společností na oblasti sociální
politiky
 tyto instituce umějí daleko lépe nakládat s finančními prostředky v oblasti sociální
politiky než stát (stát to nedokáže zkontrolovat)
 komory zaměstnavatelů – poměrně silná sociální skupina
 občanské iniciativy – nastupují, když selhávají státní instituce
 charitativní instituce
 rodiny
 občané
Přednáška 13. 11. 2018
Oblast práce
I. Řízení a regulace trhu práce a řízení rozvoje lidských zdrojů
- makroekonomická analýza
- aktivní politika zaměstnanosti
- většinou se stanovuje na základě provedené makroekonomické analýzy
- velké problémy zejména země, kde dochází k přílišné regulaci, tam i nadměrná
stávková iniciativa
- regulace: stanovení min. mzdy (vytlačování nízko kvalifikovaných pracovních sil
mimo oficiální trh), hranice odchodu do důchodu (musí se posunovat -> dochází
k prodlužování délky dožití)
II. Regulace pracovních podmínek a standardů
- minimální mzda
- práva zaměstnanců
- pracovní doba a kvalita práce
- hranice odchodu do důchodu
III. Vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
- rámec pro kolektivní vyjednávání
- demokracie na pracovišti a ve firmě – až spoluřízení firmy, to se podařilo prosadit
odborářům do nového zákoníku práce -> není možné každý chce něco jiného:
maximalizace zisku -> maximalizace mzdy
- sociální dialog a vyjednávání
IV. Sociální diskriminace
- diskriminace z titulu pohlaví a rasy
- dělba práce mezi pohlavími
- ostatní formy diskriminace
- vytváří se antidiskriminační zákon, ale žádný zákon nemůže nahradit elementární
slušnost
Sociální zabezpečení
 přímé sociální transfery
 sociální podpora
 sociální pojištění
 všeobecné uplatnění transferů
 nepřímé sociální transfery
 úlevy na daních ze sociálních důvodů
80
 různé daňové zatížení

 produkční dotace → intervence státu do cen
 EU má stálé tendence rozšiřovat spektrum dotovaných statků
 často bývají dotovány i divadla, galerie atd. → vzdálené sociální zabezpečení
 probíhají formou poskytovaní příspěvků z veřejných zdrojů subjektům, které potom
nepromítají veškeré své náklady do výše cen
 sociální služby
 školní vzdělání hrazené a podporované ze státních zdrojů
 zdravotní péče
 bytová politika (na municipální – obecní úrovni)
 sociální péče
 zdánlivě by zpoplatnění vysokoškolského vzdělání negativně zasáhlo studenty, ale
zároveň by umožnilo studium těm, kteří na to teď nemají
Sociální dávky a sociální výpomoci, příspěvky na sociální zabezpečení

 dávky důchodové pojištění, které zahrnují starobní, invalidní, sirotčí a jiné
 dávky nemocenského pojištění
 dávky v nezaměstnanosti (pouze 6 měsíců, poté sociální dávky)
 dávky státní sociální podpory – přídavky na děti, porodné, dávky pěstounské péči.
 ostatní dávky a výpomoci jiné než naturální
 naturální sociální dávky – obědy pro důchodce
 příspěvky na sociální zabezpečení
Sociální dávky se od revoluce zvýšily 25krát, nárůst cenové hladiny pouze 5krát. Výdaje na soc.
dávky se 2x. Důchody se 10x zvýšily a ceny pouze 5krát vyšší. Za 25 let se výdaje na soc. dávky
zvýšily víc jak 10krát.
Nástroje sociální politiky

 Sociální příjmy
 kvantitou nejrozsáhlejší příspěvky, které jsou na sociální účely
 důchody → nejen starobní, ale i vdovské, invalidní, ...
 sociální dávky pro nezaměstnané, pokud už vypršela doba podpory
 problémy tam, kde sociální příjmy tvoří většinu příjmů → preferují pobírání
sociálních dávek před zaměstnáním
 výše dávek je vztahována k předchozímu výdělku
 Sociální služby
 služby handicapovaným těm, co se vzdělávají, ...
 poskytováno třeba i v podobě bydlení
 péče o nemocné, nezaměstnané, …
 Věcné dávky
 naturální pomoc při různých postižených → invalidní vozíky, berle, atd. …
 tam, kde nadměrné zneužívání peněžních sociálních dávek, se přistupuje k
poskytování naturálních dávek
 tam, kde zavedeny naturální dávky, žádost o tyto dávky se snížila
 Účelové půjčky
 většinou návratné půjčky
 slouží k překlenutí problematického období v životě
81
 půjčky na vzdělání, podporu bydlení, dotace k úrokům na získání bydlení

 Úlevy a výhody
 problémy s tím, že každá skupina chce získat výhody → tlaky na exekutivu
 nižší věk odchodu do důchodu, výsluhy pro horníky, policii
 Dalším nástrojem je kolektivní vyjednávání
 vyjednávají zaměstnavatelé a odbory, u náš ještě stát (tripartita)
 má význam spíš u krátkodobé sociální politiky, povětšinou se jedná o konkrétní
krátkodobé nástroje sociální politiky
 málokdy bývá spojeno s koncepčními otázkami jako např. vzdělávání, bydlení
 jsou uzavírány generální dohody, tj. rámec stanovující mantinely mezi státem,
zaměstnavateli a zaměstnanci (reprezentováni odbory)
 smlouvy nižších typů – na podnikové úrovni
 smlouvy vyššího typu – uzavírány mezi příslušnými podnikatelskými svazy a
příslušnými odborovými svazy (používají se málokdy)
Principy sociální politiky

 princip participace
 každý ekonomický subjekt je nejenom pasivním účastníkem (pobírá), ale i aktivním
účastníkem (přispívá) → v demokratických ekonomikách by měl každý plátce
možnost i dávky pobírat
 princip subsidiarity
 každý jednotlivec by se nejprve měl pokusit pomoci sám sobě → stát by měl
zasahovat až pokud si jednotlivec není schopen pomoci
 snaží se o narušení základního vztahu občana a státu
 odkazuje na pomoc od rodiny, přátel atd.
 princip sociální spravedlnosti
 problém subjektivnosti → to co spravedlivého pro jednoho, to může být
nespravedlivé pro jiného
 princip sociální solidarity
 vychází se z toho, že člověk žije v určitém společenství
 člověk by neměl žít nedůstojným životem, systém by mu měl pomoci
 solidarita je uskutečňována redistribučním způsobem, který prochází státními
institucemi
 ve velké míře je naplňován soukromým redistribučním způsobem pomocí
charitativních institucí a občanských iniciativ
VNĚJŠÍ HOSPODÁŘSKÁ POLITIKA

Platební bilance
 platební bilance je širší pojem než obchodní bilance (vývoz statků – dovoz statků)
 obchodní bilance je jednou z položek běžného účtu
Položky platební bilance:

A. běžný účet
1.Obchodní bilance
2.Bilance zboží a služeb
3.Bilance výnosů
82
4.Běžné převody
B. kapitálový účet – kapitálové transfery spojené s migrací, s převody nehmotných práv,
s promíjením dluhů …
C. finanční účet (v některých učebnicích je obsah finančního účtu zaměňován za obsah
kapitálového účtu)
1.Přímé investice
2.Portfoliové investice
3.Ostatní investice
D. salda chyb a opomenutí, kursové rozdíly
E. změna devizových rezerv (záporné znaménko znamená nárůst)
Vnější HP – působení státu na vnější vnitroekonomické vztahy.

 Snahou by mělo být dosažení rovnovážného stavu (vyrovnaní platební bilance).
 Součástí vnější politiky je samotná zahraniční politika, mnohdy nadřazení ekonomickým
zájmům těm politickým.
Stanovení devizových kurzů. Nositelem stanovených devizových kurzů je CB.
 Úvěrová politika poskytování úvěrů pro financování zahraničních transakcí. Mohou být
poskytovány na úrovni EU, ale jsou tu i české subjekty, které poskytují financování velkých
finančních celků i do dalšího zahraničí.
 Kapitálová a investiční politika – CB i exekutiva nese zodpovědnost.
 Investiční politika – investiční pobídky.
 Migrační politika – dostává se do popředí. Může to být vysoce destabilizující faktor,
nejenom na úrovni vnější politiky, ale i na úrovni vnitřní politiky. Pozitivní vliv může mít
řízená migrační politika.
Vnější hospodářská politika

 současné ekonomiky ve světě jsou čím dál otevřenější
 s probíhajícím procesem globalizace dochází k velkému nárůstu otevřenosti ekonomik
(v Číně, v Indii, v Africe)
 otevřenost měříme vztahem podílu vývozu, resp. dovozu k HDP
 vnitřní rovnováha je dána modelem AS-AD – průsečíkem nabídky a poptávky
 do vnější rovnováhy přidáme export a import, přidáme křivku platební bilance
 v současnosti:
 vnitřní rovnováha a vnější nerovnováha
 vnitřní nerovnováha a vnější rovnováha
 vnitřní a vnější rovnováha
 vnitřní a vnější nerovnováha
 do vnější hospodářské politiky se zahrnuje řada dílčích politik, které ovlivňují různé
instituce státu
 obecná zahraniční politika
 migrační politika
 mohou být protichůdné názory výkonné složky státu
 směřuje k otevření téměř imaginárních trhů s vysokým vzděláním, ale konkrétní pracovní
trh nechce tuto pracovní sílu, chce jinou pracovní sílu, např. dělnictvo
 devizová politika – provádí ji CB
 kapitálová a investiční politika – provádí ji CB, může se na ní podílet i výkonná moc
 úvěrová politika – CB, ale mohou i komerční systémy (ministerstvo financí)
83
 Ve světě se velmi často dokazuje pomocí statistik, že existuje negativní korelace mezi
ekonomickým rozměrem a mírou otevřenosti
 Existuje u relativně velkých ekonomik a jejich zapojení do mezinárodní dělby práce
(mezinárodních ekonomických vztahů) je menší
 Čím je ekonomika větší, tím je průměrné zapojení menší.
 Čím je ekonomika menší, tím je zapojení do mezinárodní dělby práce větší.
 Pozitivní korelace
 země jsou přibližně stejně velké
 Čím více jsou srovnávací subjekty zapojeny do mezinárodní dělby práce, tím vyšší
vyspělost vykazují oproti zemím, které jsou do mezinárodní dělby práce zapojeny
méně.
 Čím je ekonomika menší, tím větší zapojení do mezinárodní dělby práce. Čím je
ekonomika vyspělejší, tím více je zapojená do mezinárodní dělby práce.
 Míra otevřenosti ekonomik – export a import(obrat) k nominálnímu HDP (poslední léta

obrat vyšší než nominální HDP = čím dál víc otevřenější ekonomika (závislejší na vývoji
ostatních) – kvantitativní ukazatel. Používá se po většinou mezi vývozem a dovozem. Vztah
těchto položek vůči nominálnímu HDP.
 Negativní korelace – čím je ekonomika větší, tím je její průměrné zapojení do mezinárodní
dělby práce menší
 Tvar otevřenosti ekonomik – co ho ovlivňuje
 srovnávají se různé komoditní struktury
 porovnávají se vývozní a dovozní ceny a zároveň srovnání reálných směnných relací
 vliv technologických změn
Pozn.:
 ČR je součástí EU, Hospodářské a měnové unie, ale nikoli eurozóny, má otevřenou
ekonomiku
 úzké hospodářsko-politické vazby
 vnitřní rovnováha → snaha o vytvoření rovnovážného potenciálního produktu → nástroje
fiskální a monetární politiky
 vnější rovnováha → snaha dosáhnou pomoví platební bilance (obchodně-platební bilanci)
 CB zasahuje do vnější politiky → sleduje obchodní bilanci, stanovuje politiku měnového
kurzu, vede statistiky o vnějším zadlužení
 Jsou-li obchodní partneři ze zemí, které postihly ekonomické problémy → i země sama bude
pravděpodobně postižena
 pasivní zahraniční HP → pouze ovlivňována vlivy ostatních zemí
 aktivní HP → snaha ovlivnit vztahy s partnerskými státy
 Míra otevřenosti ekonomiky
 míra vůči relaci vývozu, dovozu či obratu, poměřována většinou v HDP
 k porovnání ekonomik se ukazatele přepočítávají na jednoho obyvatele
 abychom mohli hodnotit, je třeba znát strukturu platební bilance
 můžeme porovnávat podle vývozu, dovozu i obratu
Nástroje vnější HP
 Smluvní nástroje
84
 ujednání mezi subjekty s rozdílným cílem

 obchodní smlouvy – na úrovni států
 obchodní dohody – ne tak obecné jako smlouvy, jsou konkrétnější a jsou určitým
opatřením, které má eliminovat překážky mezi smluvními stranami
 platební dohody – podmínky pro platební styk plynoucí ze smluv a dohod
 smlouvy mezi státy→ bilaterální i multiraterální (nadnárodní smlouvy)
 forma smluv, platebních dohod, ...
 Multiraterální smlouvy: Bretton-woodské dohody, založení Skupiny světové banky
 snaha nyní MMF přeměnit v instituci, která by předcházela krizím
 Dohody GATT - 1948→ úprava mezinárodního obchodu, cel – uvolňování
bariér mez. obchodu, nahrazena WTO
 Autonomní nástroje
 opatření měnového a platebního charakteru
 můžeme sledovat od vzniku mez. obchodu, v čase se vyvíjejí, mění se v souvislostí
s prohlubující se mez. dělbou práce a ve své době plnily funkci ochranných nástrojů,
protekcionistické nástroje, které měly chránit vnitřní trh před mez. konkurencí a
měly pomoci domácím subjektům realizovat své zboží.
 stanovení devizového kurzu, úrokových měr, poplatků a daní
 tarifní, netarifní nástroje (viz níže) + subvence, dumpingové nástroje, vývozní dotace
 Mimocelní bariéry
 např. Zabránění dovozu nějakého statku pomocí nějakých fito-hygienických norem,
někdy uměle vytvořeny
 snaha o zabránění volného obchodu
 chrání domácí výrobce, ale nevýhodné pro spotřebitele
 Tarifní nástroje = cla
 Netarifní nástroje = kvóty→ dovozní i vývozní
 Měnové a platební nástroje – CB, opatření měnového a platebního charakteru, intervence
CB – z dlouhodobého hlediska velmi finančně náročné (nikdy není tento nástroj ve prospěch
všech ekonomických subjektů)
Funkce čistého vývozu

 většinou platí, že objem importu se mění s velikostí domácího produktu
 výdaje na import jsou přímo úměrné velikosti domácího produktu
 dochází-li k růstu domácího produktu roste i poptávka po zahraničním zboží a službách,
dochází ke zvyšování dovozu
 dochází-li k poklesu domácího produktu, snižuje se D po domácích i zahraničních
produktech, dovoz klesá
 čistý export je rozdíl mezi exportem a importem, funkce je klesající a je endogenní veličinou
85
 výše exportu dána cenou domácí měny vyjádřenou v devizovém kurzu, velikostí produktu v
zahraničních ekonomikách, HP vztahy se zeměmi, vztahem domácí na zahraniční cenové
hladiny
 export je autonomní veličinou a nezávisí na velikosti domácího důchodu
 velikost importu závisí na velikosti domácího důchodu, závisí na měnovém kurzu, poměru
mezi cenovými hladinami
 do HDP se započítává pouze čistý vývoz
Vztah mezi vnitřní a vnější rovnováhou

 předpokladem neměnný devizový kurz
 nebereme v úvahu změny nebo vývoj na finančním účtu
 nad TT je přebytek obchodní bilance, pod TT je schodek obchodní bilance
 bod Z je bod rovnováhy vnitřní a vnější za úrovně důchodu Y
 situace 2 a 4 konfliktní
86
 vnitřní a vnější rovnováha je v bodě Z

 analyzujeme vztah mezi vnitřní a vnější rovnováhy včetně jejich podmínek, za situace, že se
nemění výše devizového kurzu, nepočítáme se změnami ve vývoji na finančním účtu
 to, co se nachází nad přímkou TT je přebytkem obchodní bilance
 hodnoty pod přímkou TT přestavují schodek obchodní bilance
 vnější rovnováha je stanovena přímkou TT
 za výše uvedených předpokladů může dojít k:
 situaci 1
 deficit obchodní bilance, nacházíme se v inflační situaci, jsme v inflační mezeře
(nacházíme se nad přímkou Y, pod přímkou TT)
 tato situace s sebou přináší částečně neproblémové chování ekonomiky
 budeme omezovat import snižováním agregátní poptávky, tím snižujeme deficit
obchodní bilance, vnější nerovnováha se vyrovná sama
 situaci 2
 deficit obchodní bilance, recesní mezera
 snaha vlády o odstranění recesní mezery vytváří další konflikt v oblasti vnější
rovnováhy, protože stimulováním agregátní poptávky, na základě sdělení předchozích
předpokladů vede k prohlubování deficitu obchodní bilance
 odstraňování recesní mezery by mohlo vést k prohlubování deficitu obchodní bilance
 situaci 3
 přebytek obchodní bilance, recesní mezera
 expanze agregátní poptávky, která by měla vést k odstranění recese, se děje v období
přebytku obchodní bilance, tzn. expanze vede ke zvyšování dovozu a do určité doby
snižuje přebytek obchodní bilance
 Společně se situací 1 jsou bezproblémové.
 situaci 4
 přebytek obchodní bilance, inflační mezera
 pokud by aktivistická politika směřovala ke snížení agregátní poptávky s cílem snížit
nebo odstranit inflační mezeru, uděláme restrikci, tím snižujeme dovozy a zvyšoval by
se obchodní přebytek. Použijeme politiku přesunující výdaje k zahraničnímu zboží,
87
tak posílíme CZK a zahraniční zboží pro nás bude dostupnější -> větší odbyt
importovaného zboží a tím snížení přebytku obchodní bilance. (měnící výdaje)
Nastupuje politika, která by měla vést ke změně celkových výdajů. Měla by být prováděna pomocí
opatření, které snižují výdaje (CB sníží nabídku peněz, sníží se vládní výdaje a vedlo by to ke
zvýšení daňového zatížení), nebo pomocí opatření, které zvyšují výdaje (CB zvýší nabídku peněz,
zvýší se vládní výdaje nebo se mohou snížit daně). Toto se dá použít pro…
V těchto případech politika nemění výdaje, ale přeskupuje výdaje a změna podílu výdajů na domácí
výdaje a na čistý export. Tzn. Pohyb celé té funkce čistého exportu řeší situace 2 a 4 v A i v B. A to
i z toho důvodu je OB při pohybu čistého exportu je přímo úměrná celému produktu.
Konkrétní opatření – cla a kvóty, změna domácí cenová hladiny. Devalvace či devalvace či
depreciace či apreciace měny. První k pevným druhé k floatingové režimy a další nástroje.
Druhá část 13. 11. 2018
Po intervencích ČNB 11/2013-4/2017 máme opět volně plovoucí kurz do kterého ČNB nezasahuje
Velikost exportu je autonomním výdajovým tokem.

Velikost importu je endogenní veličinou a mění se s velikostí HDP.
Konflikty vnější a vnitřní rovnováhy

 řešení se hledá pomocí politiky přesunující výdaje
 dochází k posunu funkce čistého exportu → dochází ke změně v obchodní bilanci
 obchodní bilance se mění přímo úměrně celkovému produktu
Nástroje politiky přesunující výdaje
a) nástroje CB v oblasti stanovování politiky devizových (měnových kurzů)
 v případě pevných měnových kurzů se jedná o devalvaci (znehodnocení) nebo
revalvaci (zhodnocení) domácí měny
 v případě plovoucích kurzů hovoříme o depreciaci (znehodnocení) či apreciaci
(zhodnocení) domácí měny oproti měně zahraniční
b) omezení zahraničního obchodu – cla a další bariéry
 tlaky na minimalizaci celních bariér→ jsou stanovovány kvóty a různé předpisy
c) změny cenových hladin domácích ekonomik
 regulované ceny
(A)
 ekonomika je v recesní mezeře
 opatření HP, která by vedla ke zvýšení produktu→ dosáhnout vnitřní rovnováhy prohlubují
deficit obchodní bilance a zvyšují vnější nerovnováhu ekonomiky
88
(B)
 Ekonomika v inflační mezeře
 vzniká tlak na zvyšování nerovnováhy→ snížíme-li velikost produktu→ zvyšujeme
nerovnováhu vnější, která se projevuje nerovnovážnou situací obchodní bilance
Přesun výdajů od zboží zahraničního k domácímu

 existuje deficit obchodní bilance
 jedná se o situace 1 a 2
 velikost obchodního deficitu by měla odrážet, o kolik je HDP (HNP) menší než domácí
poptávka
 pro odstranění obchodního deficitu musíme zvýšit celkový produkt vzhledem k C+I+G
89
 znázorňuje situaci 1
 můžeme snížit výši HDP (C+I+G) a zvýšit export, tím se zvýší čistý export (může nastat
situace, že NX je záporné)
 pohyb podél funkce čistého exportu zmenšuje inflační mezeru a zlepšuje obchodní bilanci
 znázorňuje situaci 2
 můžeme napomoci řešení této situace pomocí politiky přesunující výdaje
 přesuneme výdaje od zahraničních k domácím, snižujeme tím obchodní deficit, nakupujeme
více zboží domácího, tím přispíváme k likvidaci mezery recese
 tím posunujeme přímku čistého exportu doprava a zároveň se posouváme v produktu z Y0
do pozice Y1
 snižuje se obchodní deficit a zároveň recesní mezera
 posunem z Y0 do Y1 dochází k nárůstu produktu a zmenšení recesní mezery
 posun deficitu obchodní bilance z OB1 do OB2
 promítne se to i na grafu domácí rovnováhy AS-AD
90
 recesní mezera je rozdíl mezi Y* a Y0

 pomocí politiky přesunující výdaje zvyšujeme agregátní poptávku z AD0 na AD1
 snižujeme recesní mezeru na úroveň Y*-Y1
 dochází k růstu domácího produktu a zároveň ke snižování obchodního deficitu
Zahraniční obchod je vyšší než nominální HDP a má velký podíl na HDP. ČR malou otevřenou
ekonomikou. Obrat je 180 % HDP. Vývod a dovoz se blíží nominální HDP. Podíl vývozu na
nominální HDP 87 %.
Čistý export se podílí 10 % na HDP.
 Nebude s námi probírat, ale asi naučit → vývoj koncepcí kurzových politik
 není vyloučeno, že ekonomiky trpící chronickým deficitem obchodní bilance nemohou být
úspěšné
 ekonomiky vyprodukují dostatečný produkt, že za něj mohou nakoupit dostateční
devizové prostředky a jimiž pak hradí deficity
 třeba u USA to funguje
 ČR je malá otevřená ekonomika a tato politika je pro ni nemožná → pokud je vnější
prostředí na tom blbě → projeví se to i uvnitř ekonomiky → pokles zaměstnanosti,
produktivity práce, ...
 rozlišovat mezi vnitřním a zahraničním dluhem

 vnitřní je dluh státu a je placen daňovými poplatníky
 zahraniční dluh je pouze z části tvoře dluhy státu a potom dluhy firem a
domácnostní → jsou to i dluhy těch, kteří si půjčují
 pokud ekonomika je schopna vyprodukovat dostatečné množství devizových
prostředků → splácení zahraničního dluhu nemusí být problémem státu, zvláště
pokud má stát na tomto dluhu malý podíl → potom je zahraniční dluh problémem
soukromých dlužníků (toto platí jen za situace volně konvertabilní (směnitelné) měny
 když jsme neměli konvertabilní měnu → nedostatkové zboží
Závěr 13. 11. 2018 a Přednáška 20.11.2018
Politická teorie integrace

 existuje jak makroekonomická, tak mikroekonomická integrace
 mikroekonomická integrace
 firmy se integrují do větších celků realizovat dodatečné zisky plynoucí z
monopolního postavení
 většinou má podobu fúzí
Makroekonomická integrace
 spojování činností integrování se na úrovni národohospodářských celků
 dochází ke slučování jednotlivých činností jednotlivých ekonomik
 již k tomu nedochází na bilaterální, ale převážně multilaterálních dohod
 samozřejmě bilaterální integrace stále existují, ale pouze v omezené míře
91
Historický proces makroekonomické integrace

 povětšinou první dochází k fázi negativní integrace
 bourání překážek, bariér, které brání rozvoji obchodně-podnikatelských aktivit
 tato fáze je někdy daleko pozitivnější ve svém důsledku než ta pozitivní fáze
 pozitivní fáze integrace
 považována za vyšší fázi integrace
 vytváření nových vazeb, propojení
 probíhá nad rámec spontánního vývoje, uměle vytvořené
 je k ní potřeba vzniku nových institucí
 dochází k čerpání přínosů z negativní integrace
 nebezpečí pozitivní integrace
 nesprávné vyhodnocení situace o ukončení negativní integrace →ukončení předčasně
 alokace zdrojů, tam kam by za jiných okolností integrovány nebyly
 omezení volné hospodářské soutěže
Integrační procesy
1) Pásmo volného obchodu
 společná politika v mnoha oblastech
 snaha omezit bariéry v obchodu mezi členskými státy
 proti zemím, které nejsou členy uplatňují vlastní, samostatnou politiku
 nezahrnuje služby citlivé na výkyvy jak na zahraničním, tak domácím trhu
 zemědělské a potravinářské komodity
 suroviny
 dopravní služby
2) Celní unie
 vyšší forma pásma volného obchodu
 dochází k odbourávání samostatné politiky vůči nečlenským zemím
 někdy začleněny již i oblasti různých norem
 padají i další bariéry mezi členy integračního uskupení
3) Jednotný trh
 snaha zlikvidovat omezení týkající se toxických komodit → zemědělské komodity, suroviny
4) Měnová unie (+ hospodářská unie)

 často spojováno s vytvořením hospodářské unie → tyto kroky si mohou být velmi blízké a
mohou se provádět téměř současně
 vytvoření územního celku, kde je zavedena jednotná měna
 za situace, kdy je plně uskutečněn společný trh
 v mnoha oblastech by měla být společná hospodářská politika
 dojde k zafixování měn a vytvoření společné
 z ekonomického hlediska vzniká celek se společnou měnovou politikou
 stanovena kurzová politika
 minimální rezervy
 operace na volném trhu
92
 stanovení úrokových měr
5) Hospodářská unie
 hospodářská unie počítá s řízením HP z jednoho centra
 vytvoření institucí, které umožní jednotné řízení HP
 existuje společný rozpočet →centralizované využívání veřejných financí
6) Politická unie
 završení procesů v ekonomické i politické úrovni
 subjekty ztrácí svou autonomii
 unie se stává subjektem mezinárodního práva
 vznikají další společné instituce →prezident, ministr zahraničních věcí
 má vlastní vlajku, hymnu, ...
Politická teorie integrace pokračování
 reflektují známé události integračních snah (především poslední tři století)

 některé teorie mají i starší podobu
 Federalismus
 až období antiky, městské státy vytvářející federální unie
 Švýcarsko je federální unií, založeno již na přelomu 13. a 14. století
 dalším příkladem bylo Holandsko
 patří sem USA, Německo či Indie
 politické a ekonomické uspořádání mezi samostatnými státy v rámci unie při
zachování vlastní existence
 existují dohody, jak rozdělit exekutivní moc při zachování samostatnosti
jednotlivých územních celků a zároveň při snaze racionalizovat výkon státní správy i
samosprávy
 jasné vymezení centrální exekutivy
 zastánci hovoří o tom, že nejprve by měly být vytvořeny politické instituce a ústava
a potom teprve ekonomické instituce
 je historicky funkční ve Švýcarsku a USA
 tragicky dopadl na Balkáně a SSSR
 ČSFR federální stát taky nedopadl nic moc, ale rozešli jsme se celkem v klidu
 Funkcionalismus
 nedoporučuje vytvářet závazné zákonné normy, instituce
 dochází pouze k dohodám o výkonu exekutivní moci
 integrace na základě spontánního vývoje
 integrace probíhá spíše mezi ekonomickými subjekty v rámci svobodného
rozhodnutí
 postaveno na liberálně-konzervativních, tržně-konformních základech
 MMF a Skupina světové banky ale ne zcela
 Neofunkcionalismus
 v rámci ekonomické integrace dochází k svobodnému navazování vztahů mezi
jednotlivými subjekty
 nutnost vzniku politických institucí
 instituce nejsou zakořeněny v zákonných normách a dokumentech
 nedochází k omezování jednotlivých subjektů v důsledku integrace
93
 např. Evropské společenství uhlí a oceli→ až na nátlak politiků se z něho stalo EHS
 vyvolal návrat k federalistickým představám i integraci →představy
intergovernmentalismu – tento bývá spojován s realismem
 Intergovernmentalismus a realismus (význam slov není často touto teorií naplňován)
 představitelé jsou velmi často odtrženi od reality →snílci, visionáři
 jedná se o návrat k federalismu silně povýšením na to, že dosud samostatné státy
předávají velkou část pravomocí do centra
 dochází k posilování centrální výkonné moci, a přitom se ukazuje, že lze jen velmi
těžko překonat zájmy jednotlivých politických center
 často se jde proti zájmům členů tohoto
 Teorie interdependence
 souhrn všech možných snah o vazby na bázi celého světa
 lze říct, že lze spojit se slovem globalizace
 závěry, že integrační proces je úspěšnější pro občany ze zemí, které jsou si blízké
kulturně, demograficky, geograficky, ...
Zavedení měnové unie

 měnová unie by se neměla zavádět do oblastí, kde jsou velké rozdíly ve výkonnostech
ekonomiky
 dlouhodobě nemůže měnová unie v rozdílném prostředí uplatňování sociální politiky,
rozdílných daňových politik
 měnová unie znamená vzdaní se autonomie v oblasti měnové politiky →stanovování
úrokových sazeb, minimálních rezerv, devizových kurzů → omezení hospodářské politiky
subjektů uvnitř unie při reakcích na ekonomické šoky
EMU = Evropská hospodářská a měnová unie

 ČR je členem EMU, ale je součástí pouze hospodářské unie, nepatří do EUROzóny
 nyní 19 členů eurozóny a zatím 28 členů EU
 Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta,
Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.
9 zbývajících členských států Evropské měnové unie nezavedlo euro jako svou měnu:
Bulharsko, Česko, Dánsko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko a Spojené
království.
 EMU je často překládáno jako Evropská měnová unie, ale je to blbost
 Chceme-li vytvořit hospodářskou a měnovou unii nestačí společná měnová politika → je
třeba i společná fiskální a sociální politika
Tři etapy na cestě k EMU -> Hospodářská a měnová unie podle Maastrichtské
smlouvy
1. Liberalizace kapitálových toků mezi členskými zeměmi (zahájení 1.července 1990)
2. Založení Evropského měnového institutu (EMI), předchůdce budoucí Evropské centrální
banky (ECB) (zahájení 1.1.1994)
3. Uskutečnění měnové unie pomocí neodvolatelných pevných měnových kursů mezi měnami
zúčastněných zemí a zavedení jednotné měny (1999 – bezhotovostní podoba)
94
Procesy před přijetím EURA

 kompatibilita statutů ČNB a ECB – dokončeno
 harmonizace měnové statistiky a statistiky platební bilance – dokončeno
 nominální konvergence (plnění Maastrichtských kritérií)
 někdy ano někdy ne
 reálná konvergence (sbližování úrovně ostatních makroekonomických veličin) -
nedokončeno
 jde o to, že naše životní úroveň by se měla blížit aspoň průměru EU
 jak je do EU přijímáno více chudších zemí (měřeno v HDP/osoba) → ČR se dostává
nad průměr
 snižování mezer ekonomické výkonnosti v absolutní i relativní výši
 dochází k tomu téměř u všech nových zemí, protože tyto země rostou téměř 4x
rychleji, měřeno HDP, než země staré
 Neměly by být problémy přijmout EURO, ale náklady na přijetí jsou nyní pro subjekty
ekonomiky vyšší než užitek z přijetí společné měny
 Problémy eurozóny nejsou zcela vyřešeny
Kritéria nominální konvergence

 nejvíce problémů se 4.a 5. pravidlem
 mají s tím problémy i ty nejsilnější ekonomiky, které nejvíce křičely za jejich dodržování
 umět vyjmenovat →bude v testu
 cenová stabilita
– teď splňujeme
 stabilita na finančních trzích
 splňujeme
 kdyby se rozjela inflace, porostou rychleji úrokové sazby, znevýhodňování exportérů
 stabilita na devizových trzích
 koruna posiluje po ukončení intervencí pomaleji, než se čekalo, vstup do EMU
s kurzem okolo 24,5 by byl dobrý
 ČR stále odkládá oznámení termínu přijetí EURA
 2 roky před přijetím musí být totiž zafixován kurz a členství v ERM II
 fiskální stabilita
 Topolánkova vláda do r. 2008 snižovala deficit a udržela to
 2009-2015 problém vysokých deficitů v důsledku hospodářské krize
 2016 a 2018 přebytky ve státním rozpočtu
 mění se to na základě způsobu vykazování
 v r. 2018 ČR toto kritérium splňovala
 zatím splňujeme ukazatel hrubého dluhu, tzn. nepřekračujeme 60 % podíl HDP ve
veřejném dluhu a v 2018 splňujeme i deficity veřejných rozpočtů do 3 % HDP
95
Soubor původní LS 2009
ZS 2018
96
Reálná kritéria konvergence

LS 2009
ZS 2018
 jsou důležitější pro rozhodnutí, jestli vstoupit do hospodářské a měnové unie

 bod 4 a 6→ s tím souvisí vyrovnávání výše důchodu
 třeba při přijeté EURA by důchodci by chcíply hlady →cenová hladina by rostla ale
důchody by byly zafixovány
97
 ke kritériím by měla patřit

 snaha o sladění průběhu hospodářského cyklu
 vyrovnávání struktury ekonomik
 pružnější fungování trhu práce
 zachování stability finančního systému
 při zavedení eurozóny by CB nemohla kontrolovat, jestli od českých KB netečou prachy

jejich zahraničním matkám
 je nutní dlouhodobě udržovat kritéria reálné konvergence, aby bylo zavedení EURA bez
problémů
 to, že tady funguje společná měna, ještě neznamená, že s ní nenastanou problémy
EURO? Není kam spěchat

 ČR stejně jako jiné státy Eurozóny netvoří optimální měnovou oblast, tu by tvořily země
Beneluxu, Německo, Rakousko, Skandinávie, Pobaltí a možná i ČR a Slovensko
 dochází asymetrickému vývoji v rámci hospodářského cyklu v jednotlivých zemích
 podmínky nominální konvergence nejsou plněny všemi státy
 reálná konvergence je pomalá
 náklady vstupu v deseti letech vyšší než výnosy
 všichni z našich daní přispívají do rozpočtů →nic není zadarmo →cpeme prachy do EU a ty
už nám nedovolí je použít na co my chceme
Přednáška 27.11.2018 odpadla Ševčík mimo Prahu

Regulace a deregulace
 hospodářská soutěž má několik funkcí
 distribuční
 stimulační → soutěž s jinými subjekty s vidinou dosažení nejlepšího postavení →
vede ke zvyšování efektivnosti a hospodárnosti
 řídící → omezené zdroje jsou na základě řízení procesů alokovány co nejlépe →
hraje roli faktor vzácnosti, projevuje se v působení cenového mechanismu
Regulace
 regulace je opatření z oblasti státní autority, které ovlivňuje chování jednotlivých subjektů
 v důsledku považovány za snahu vylepšit fungování trhu (jedno spektrum ekonomů), a nebo
za zásahy, které mají eliminovat předchozí špatné opatření státních autorit (toto tvrdí jiné
spektrum ekonomů)
 zákonné opatření či vládní zásah do spontánního fungování trhu, respektive procesu směny
 Smith připouští zásahy státu pouze k zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti
 za původce často považovány zásahy ze strany státu, které primárně měly zabezpečit
fungování volné soutěže → antimonopolní zákonodárství
Druhy regulací
 protimonopolní
 ekonomická
98
 regulace v oblasti zdravotnictví, bezpečnosti a životního prostředí
Historie
 počátky v USA → vznikly z antimonopolních zákonů, které měly sloužit k zachování volné
soutěže
 každý subjekt se snaží docílit určitého výsadního postavení a pokud možno se snaží oslabit
konkurenční soutěž tak, aby docilovali zisku na úkor jiných subjektů a aby zisku dosahovali
často bez jejich vlastního přičinění
 spontánní fungování trhu umožňuje alokovat omezené zdroje svobodně a s vysokou mírou
vlastní odpovědnosti → nutnost možnosti výběru a svoboda vstupu do hospodářské soutěže
 díky antitrustovým zákonům docházelo k efektivní alokaci zdrojů, snižování výrobních
nákladů a zvyšování efektivnosti výroby → ALE nějak se to zvrhlo
 antitrustové zákonodárství mělo chránit spotřebitele
 řídící princip hospodářské soutěže funguje jen pokud jsou ceny stanovovány pomocí funkce
nabídky a poptávky → efektivně se alokují zdroje, práce, kapitál → toto se ale děje jen
pokud v rámci hospodářské soutěže neexistuje tak silný subjekt, který může stanovovat ceny
z pozice své síly na trhu
Historie antimonopolního zákonodárství

 původní zákony soustředěny na to, aby žádný subjekt na trhu nemohl stanovovat ceny
 později dohady, zda je nadměrná velikost korporace nevýhodná pro spotřebitele → zde se
jednalo o monopoly především v síťových odvětvích → efektivnější a lepší společnosti
dokážou nabídnout zboží levněji a efektivněji
 později zákonodárství zaměřeno na problematiků fúzí
 pro korporace je levnější se rozrůstat fúzemi
 vznikají horizontální fúze = slučování/přebírání společnosti ze stejného odvětví, tyto
zakazoval už Claytonův zákon
 vertikální fúze = spojování firem s navazující výrobou
 konglomerátní fúze = proplétání zcela nesouvisejících činností, typické pro
posledních 30 let vývoje ekonomiky
Sherman Act (1890, USA) = Shermanův zákon

 problém koncentraci v odvětví
 pocit politiků, že některé subjekty rostly tak rychle, že jim nestíhala vznikat konkurence
 zákaz monopolu a vzniku nových monopolů
 zákaz speciálních dohod mezi obchodníky o stanovování cen
 zákaz fúzí
 porušení zákona bylo spojováno s pokutami
 někdy tak nízké, že se vyplatilo porušovat zákon
 jednalo se řádově o tisíce dolarů
 platí dodnes, ale modifikován dodatky
 v realitě byl bičem na odbory
 soudy mohli omezovat činnost odborů
 subjektivní dle úsudku soudců, ale odbory mohly být považovány za ohrožení
hospodářské soutěže (tím, že třeba tlačili na nárůst mezd)
 trestem měly být vysoké pokuty
 neexistovala instituce, která by ho vymáhala
99
 soudy často překrucovaly jeho výklad

 první antitrustový zákon velmi silně působil hlavně proti monopolu odborových organizací
 omezoval činnost odborů
Claytonův zákon
 legalizoval činnost odborů → posílení odborových centrál
 cenová diskriminace je nezákonná
 tvrdě vystupoval proti smlouvám o výhradním prodeji
 boj proti fúzím a s propletením personálního obsazení ve správních radách společností
 zakazoval všechny dohody subjektů působících v ekonomice, které by mohly oslabit
konkurenci
 tolerantní k odborům, díky tomu došlo k posílení odborových centrál v USA
 vztahoval se k činnosti odborů, odborové činnosti byly ze zákona vyňaty
 Federální obchodní komise a vznik odboru na ministerstvu spravedlnosti v USA, který
se zabýval antimonopolní politikou
 za vlády Roosevelta, první základy v roce 1933
Robinson-Petmenův zákon (1936)

 týkal se účetně finančních operací
 zákaz rozdílných cen, které byly účtovány různým zákazníkům→ boj proti cenové
diskriminaci
 doplňoval Claytonův zákon
Celler-Kefauerův zákon (1950)

 přijat po 2WW
 považován za další doplněk Claytonova zákona
 měl zabraňovat fúzím, které by mohly vést ke snížení konkurence
Monopoly
 možnost vzniku monopolu
 z konkurence → např. Microsoft, ale ten také šikovně prodal své produkty veřejnému
sektoru → zlikvidoval konkurenci
 z regulace → je velkým problémem, vytváří většinou státní autorita, většinou se týká
síťových odvětví
 někdy jsou monopoly administrativní → je často spojen s korupčním chováním
 při existenci monopolu dochází k neefektivní alokaci zdrojů
 nejnebezpečnější je monopol vzniklý z regulace
 existují i přirozené monopoly → letecká doprava, bankovnictví, síťová odvětví
 80. léta v USA narušeny představy o racionálním fungováním monopolů za vlády Reagana
 existovala domněnka o mnoha odvětvích, že jsou přirozeným monopolem
 dnes tvrzení, že při řádné deregulaci jsou monopoly ku prospěchu spotřebitele
 rozvinuly se technologie → již nejsou běžné přirozené monopoly
 dnes běžné, že je více mobilních poskytovatelů, stavebních firem na silnice a dálnice,
poskytovatelů elektřiny → souvisí s volným vstupem do odvětví v důsledku vědecko-
technického pokroku
100
Regulační proces
 regulační zákonodárství
 regulátor
 regulační opatření
Vybraná integrační uskupení

Americká zóna volného obchodu (FTAA 1994)
• Andské společenství (AC)
• Středoamerický společný trh (CACM)
• CARICOM (Karibský prostor)
• MERCOSUR (Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay)
• G3 (Mexiko, Kolumbie, Venezuela)
• NAFTA (Kanada, USA, Mexiko)
Evropské sdružení volného obchodu (ESVO, 1960)
nyní Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, Norsko, dříve ještě Velká Británie, Švédsko, Dánsko,
Portugalsko, Rakousko
• Středoevropská dohoda o volném obchodu (CEFTA 1993) Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko
Exekutivy – vlády v jednotlivých zemích (příklad USA):
•vytvářejí dlouhodobé deficity veřejných rozpočtů deficitní financování probíhá i v období

ekonomického růstu (měřeno tempem růstu HDP), emitují se v nadbytečné míře státní dluhopisy
•podporují vysokou míru přerozdělování, která snižuje motivace podnikatelských subjektů
•způsobují nadměrnou regulaci hospodářství
•realizují různé politické programy zasahující do fungování tržních mechanismů
(např. zákony přijaté pro realizaci programu „vlastnické bydlení pro každého“ za Carterovy a
Clintonovy vlády „ukládající“ hypotečním bankám poskytovat hypoteční úvěry málo bonitním
zákazníkům z rizikových sociálních a příjmových skupin
Příčiny světové finanční krize

selhání státních autorit →exekutiva, CB, ostatní regulátoři
 přelévání spekulačních bublin na jiné trhy
 nadměrná emise peněz odporující reálnému vývoji ekonomiky
selhání Ratingových agentur – podávali nepravdivé informace o jednotlivých firmách a státech
selhání auditorských firem
→selhali soukromé subjekty dlouhodobé deficity státního rozpočtu
Centrální banka (příklad USA)

Dlouhodobá expanzivní monetární politika neodpovídající vývoji reálné ekonomiky
->
Dlouhodobě rychlejší tempo růstu peněžní zásoby ve srovnání s tempem růstu HDP
->
Vytváření finančních bublin
101
Hypoteční krize
- DOTcom bublina v 90. letech ta splaskla, ale FED snížil sazby
• 2001 – snížení Základních úrokových sazeb v USA ->
• expanze Freddie a Fannie – zavedení vlastnického bydlení pro každého ->
• boom na trhu bydlení ->
• poptávka převyšuje nabídku ->
• růst cen nemovitostí->
• nafouknutí spekulační bubliny na trhu s bydlením ->
• propad cen nemovitostí->
• propadnutí zástav (nemovitostí)->
• Fredie a Fannie byly de facto znárodněny->
Vytváření „morálního hazardu“ při zachraňování finančních institucí při předchozích potížích
USA 1980-1985 – tzv. krize spořitelen
 krach 1617 bank a 1300 spořitelen
způsob financovaní:
- rekapitalizace z veřejných prostředků
Pád investičního bankovnictví v USA

• 18.3.2008
Bear Stearns převzala ji JP MORGAN
• 15.9.2008
Merill Lynch převzala ji Bank of Amerika
• 15.9.2008
Lehman Brothers zkrachovala, její činnosti se rozprodávají mezi více bank
• 23.9.2008
MORGAN STANLEY přeměna na univerzální banku (komerční i investiční činnost)
• 23.9.2008
Goldman Sachs přeměna na univerzální banku (komerční i investiční činnost)
JP MORGAN (měla i komerční bankovnictví)
Došlo ke zlikvidování bank v současné podobě a totální změna
Projevy finanční krize v Evropě (výběr z významných finančních

institucí)
•18.9. 2008
Ústav: HBOS
Problém: Britská hypoteční banka
Řešení: Změna vlastníka. Za 12,2 mld. liber ji koupí Lloyds TSB.
•29.9.2008
Ústav: Bradford Bingley
Problém: Britská banka. Prudká propad akcií, hodnota banky na trhu klesla na méně než 300
milionů liber
Řešení: Znárodněna. Po Northern Rock letos už druhá britská banka
102
•13.10.2008
Ústav: Royla Bank of Scotland, Lloyds, Barclays, HBOS
Řešení: navýšení základního kapitálu ze strany státu
•29.9.2008
Ústav: Hypo Real Estate
Problém: Menší německá banka
Řešení: Zachránila ji půjčka od konsorcia bank
•29.9.2008
Ústav: Forti a Fortis
Problém: Nizozemsko-belgická banka. Nedostatek kapitálu, závislost na mezibankovním sektoru.
Problém způsobilo převzetí ABN AMRO
Řešení: Znárodnění. 49 % akcií získají vlády Beneluxu, které poskytly injekci 11,2 mld. eur
•29.9. 2008
Ústav: Glitnir
Problém: Třetí největší banka na Islandu. Problémy s likviditou
Řešení: Znárodněna. Vláda koupí 75 % akcií za 600 milionů eur.
První a druhá největší banka (Landsbanki a Kaupthing) na Islandu byla převzata počátkem října
státem
•29.9.2008
Ústav: Dexia
Problém: Belgická banka. Specializuje se na úvěry místním samosprávám a dalším institucím.
Ztráty z USA
Řešení: Injekce vlády 6,4 mld. eur
Další projevy finanční krize v USA

•11.7. 2008
Krach IndyMAC (třetí největší bankovní úpadek v
poválečné historii USA)
•16.9.2008
Pojišťovna AIG získala úvěr 85 mld. USD od FEDu
za záruku 79,9 % akcii AIG (později program
modifikován)
•26.9.2008
uzavření největší spořitelny USA Washington
Mutual (největší krach v historii bankovního
sektoru v USA)
•29.9.2008
převzetí 6. největší americké banky Wachovia
bankou Wells Fargo
Doporučuji https://www.csfd.cz/film/292468-velka-krize/komentare/
CDO – Collateralized Debt Obligation

- zajištěná dluhová obligace
- Derivát
103
- odvozený cenný papír

- jehož cena se pohybuje v závislosti na ceně podkladového aktiva, kterým mohou být fondy,
půjčky, hypotéky aj.
- různá míra rizik
- možnost ztráty investora nejen úroků, ale i jistin
Vývoj Dow Jones Indexu po roce 2008- rok hypoteční bubliny – za 6 let došlo k obnově ceny aktiv
vybraných společností které operují na kapitálovém trhu ve spojených státech
Finanční krize byla hluboká, ale ne tak velká jak ve 30. letech.
Východiska z dluhové pasti

 Dluhovou past (země eurozóny, USA, Japonsko) nelze opustit v krátkém ani dlouhém
období. K uniku je zapotřebí velmi dlouhého období (15-25 let)
 V případě eurozóny je nejlepší variantou řízený rozpad a návrat k národním měnám. Pokud
by měla eurozóna zůstat zachována, musí se sjednotit i další součásti hospodářské politiky,
fiskální, sociální, strukturální, ale např. i finanční nástroje jako je společný dluhopis
eurozóny. K tom ubude nezbytné založit státní útvar
 Naprosto nezbytná je revize výdajů veřejných rozpočtů, jejich radikální snížení (i když
dojde k dočasnému poklesu životní úrovně celé řady sociálních skupin). Bez realizace
tohoto plánu (původní plán A) nelze počítat s vyřešením dluhové pasti.
 Žádné zemi, která se ocitne v dluhové pasti, nesmí být dluhy odpuštěny, proto že to vytváří
morální hazard, který se projeví opakováním chyb politiků při používání nástrojů
hospodářské politiky
 Země tak mohou restrukturalizovat svůj dluh, např. prodejem státního majetku, pozemků,
území, či jiných aktiv. Těm státům, kterým tento majetek bude chybět, by měla být
v krajním případě omezena národní suverenita a samostatnost
 Jednotlivým bankám by měl být stanoven limit pro držení státních dluhopisů a nákup
nových po zavedení tohoto opatření….???:….
 Banky velmi rády nakupovaly doposud téměř bezrizikové státní dluhopisy a umožnovaly tak
státům umisťovat své dluh na finančních trzích. Zároveň to znesnadňovalo a zdražovalo
přístup k bankovním zdrojům soukromým podnikatelským subjektům. Státy si velmi rychle
zvyky na poptávku po jejich dluhopisech, a i z tohoto důvodu s emisí dluhopisů neměly
problémy. Pokud však nastane situace, že poptávka po státních dluhopisech klesne (banky je
nebudou moci nakupovat v takovém množství jako dnes), budou tak muset konečně i státy
začít šetřit. Vedlejším efektem tohoto opatření bude lepší přístup k úvěrům soukromým
subjektům.
 Co mohou udělat právníci, ekonomy a politici ke zmírnění výkyvů hospodářských cyklů?
o Vytvořit dlouhodobě stabilní politické prostředí
o Vytvořit jasný a pro všechny ekonomické subjekty jasně interpretovatelný právní
rámec
o Zákony, které upravují chod ekonomiky by měly mít dlouhodobou platnost a nemělo
by docházet k častým novelizacím
o Všechny právní normy by měly respektovat ekonomický rozměr. Měly by
zachycovat, pokud to jen bude možné, finanční dopady přijatých norem na veřejné,
ale i soukromé finance.
o Právo a politikové by měli respektovat to, že nelze regulovat všechny činnosti
ekonomických subjektů
104
o Právní normy by neměly sloužit úzkým zájmovým skupinám, neměly by být účelově
připravovány a upravovány
o Právníci i politikové by měli respektovat skutečnost, že každá regulace a každá
změna regulace s sebou přináší náklady, ať už pro veřejné rozpočty firem a
domácností
o Právníci by měli upozorňovat politiky na široké souvislosti dopadu do
společenského života při přijímání nových právních norem
Obamova infekce (Miroslav Ševčík)

Omyl za 800 mld. USD, který si nemůžeme dovolit (Martin Feldstein z Harwardu)
Obamův stimulační plán je tragickou ztracenou příležitostí (The Wall Street JournalJournal)
The Wall Street Journal seznam označuje za seznam dárků.
The Economist označuje stimulační plán za „vysněné politické cíle demokratů“
• 1 mld. USD pro ztrátového železničního přepravce (Amtruck)
• 6 mld. USD na stavbu nových a vylepšení stávajících vládních budov
• 2 mld. USD dotací na péči o děti
• 400 mil. USD na výzkum globálního oteplování
• 325 mil. USD na údržbu vládních pozemků, údržbu pěšin a stezek a opravu opuštěných dolů a
studen
• 357 mil. USD pro Národní institut pro standardy (normalizační institut)
• 355 mil. USD na školení o pohlavních chorobách
• 50 mil. USD pro národní nadaci umění
• 427 mil. USD pro národní oceánskou atmosférickou správu
• 6,2 mld. USD dotace na ochranu staveb proti nepříznivému počasí
• 9,047 mld. USD na federální fond pro budovy (vládní budovy)
• 600 mil. USD na nové automobily pro federální vlády
• dotace na výstavby aquaparku a pláží
• 252 mld. USD má posílit různé vládní programy např. zdravotní péče pro chudé, distribuci
potravinových poukázek atd.
• zvýšení podpor nezaměstnanosti, zvýšení příspěvku na zdravotní péči
105
Správa problematických aktiv banky
Asistence otevřené bance
 Nezaměstnanost ČR. 2,8 % - nejméně v rámci EU – 215 010 nezaměstnaných aktuálně

11/2018 (290K nezaměstnaných = plná zaměstnanost, již dávno splněno)
 Pokles tempa růstu HDP v roce 2016 – pokles počet staveb
 Počet volných pracovních míst stále roste – 323 542
 V ČR DPH – snížená sazba je 2. nejvyšší v rámci EU (vyšší jen v Maďarsku)
 Průměrný důchod 2018 přes 13 K (největší nominální valorizace v historii přes 900 Kč),
počet důchodce roste
 Sazba daně důchodového pojištění – 28%
 Minimální mzda: 13 350 Kč
 2034 – zastropování odchodu do důchodu – v 67 letech (naše generace taky v 67)
 Penzijní systém – musíme v něm být minimálně 35 let (y)
106
Československá ekonomika 1945-1990

 Po 2WW nastoupila ČR proces budování socialismu = budování beztřídní společnosti s
vyústěním v komunismus
 nacionalizace soukromého majetku
 přechod na centrálně řízenou ekonomiku
 trvalo čtyři desetiletí
 v posledním desetiletí docházelo k tzv. zdokonalování soustavy plánovitého
hospodářství, což nešlo, neboť to bylo absolutně proti kapitalismu
 následky zavedení socialismu
 zaostávali jsme se v tempu růstu
 vysoce neefektivní → špatná alokace zdrojů
 tržní ceny se netvořili vztahem nabídky a poptávky
 vznik technologické mezery
 deficit zboží, které bylo žádáno a přebytky různých nepotřebných kravin →
nedostatková ekonomika
 uvolnění v 80. letech
 narůstala nespokojenost občanů, jelikož bylo jasné, že socialismus je neúspěšný
naopak od kapitalismu
 v ČSSR snahy o uplatnění Rozsypalovy a Šikovy reformy, ale obě nepřekročili až do
kapitalismu
 když se dostal v SSSR k moci Gorbačov, uvolnil zahraniční, vojenskou a policejní politiku
→ Glasnosť a Perestrojka → uvolnění poměrů členů Varšavského uskupení a RVHP
 pohyb byl nejdynamičtější v Polsku v souvislosti s hnutím Solidarita
 v Maďarsku došlo k uvolnění již dříve
 Východní Německo také projevilo snahy o znovusjednocení → nakonec zboření zdi
 v ČSSR došlo počali ekonomické změny v souvislosti s demonstrací 17. listopadu
 zřejmé, že nelze stavět na plánované ekonomice → bylo jen otázkou času, kdy to půjde do
háje
 došlo k transformaci systému
Základní pilíře transformace po roce 1990 (stačí vyjmenovat ty 4

pilíře)
1. Liberalizace cen
 dříve stanoveny administrativně cenovým úřadem (centrálně řízené ceny)
 dnes ceny na základě vztahu nabídky a poptávky
 ale i dnes téměř 1/5 cen je regulována
 došlo k inflačním tlakům → inflace asi 50 % a potom došlo k desinflačnímu procesu
→ lze hodnotit jako úspěšný krok
2. Liberalizace zahraničního obchodu
 dříve prováděly pouze státem stanovené instituce
 umožnila všem ekonomickým subjektům prodej do zahraniční bez prostředníka
→zprvu chybělo know-how
3. „omezená“ Konvertabilita měny
 volná směnitelnost koruny za zahraniční měny
 lze nyní hodnotit pozitivně, a to i kvantitativní nastavení kurzu
107
 umožnilo dynamický růst zahraničního obchodu

 ČR se rychle přeorientovala z trhů RVHP na kapitalistické země
4. Změna vlastnických vztahů
 umožnění soukromého vlastnictví
 měli jsme nejvíce postátněné ekonomiky z celého SSSR
 tzv. kupónová privatizace
Kupónová privatizace
 někteří politici odsuzovali a nazývali krádeží století
 v době privatizace nebyl v ČR funkční bankovní systém a kapitál → nešlo privatizovat
pomocí kapitálového trhu
 ČR neměla ani peníze za které by bylo nakupováno
 zahraniční kapitál neměl zájem o privatizace všeho co bylo ve vlastnictví státu
 šlo o administrativní rozhodnutí
 privatizace ve dvou vlnách → v první vznikly investiční fondy a v druhé vlně podílové
fondy
 v předkole mohli jednotlivci investovat, tím, že si koupili knížku za 1000 Kčs
 žádného jiného druhu privatizace by se nemohlo zúčastnit tolik lidí, nebyl dostatek úspor
 ale pár tisíc lidí bylo okradeno, nebo nevědělo, že vlastní akcie
 naprostá většina získala více než desetinásobek vkladu (od Koženého), ale on získal tolik
majetku, že to, co jim vyplatil byl pakatel, ale slib dodržel a podváděl až potom → Kožený
využil neznalosti lidí
 došlo k nejrychlejšímu způsobu změny ze společného na soukromé vlastnictví
 Zisky z privatizace České spořitelny – v roce 2000 prodána za 19 mld. Kč (metoda přímého
prodeje, použita i u KB za 40 mld.- 2001)
 KB v současnosti jediná zisková a zdravá banka skupiny Society general
 ČSOB prodána v roce 1999 za 40 mld. – v současnosti silná a stabilní ve skupině KBC
(přímý prodej) (bez výběrového řízení, stejně jako ty předchozí)
Rok 1990
 změna ústavy – politická pluralita
 zahájení transformace společenského systému
 vytváření legislativního základu budování tržní ekonomiky (z. o akciových společnostech, z.
o soukromém podnikání)
 opakované devalvace (znehodnocení) české koruny – to pomohlo umírnit návaly
 nastavení kursu 28 Kč/USD (devizové polštáře)
 odstranění dotování potravin (zrušení záporné daně z obratu)
 obnovení členství v mezinárodních institucích (MMF, skupina WB)
 ČR výhodu v tom, že měla relativně připravené ekonomy teoretiky, ti měly předpřipravené
vzorce přechodu -> několik skupin, vyhrála ta, co chtěla začít přechodem na soukromé
vlastnictví
Rok 1991
 plné liberalizace zahraničního obchodu
 plná liberalizace cen
 zavedení konvertibility měny pro PO
 asociační dohoda s ES
108
 zahájení procesu malé privatizace – dražby + schválení velké privatizace, metoda

kuponových knížek
 zjednodušení daně z obratu (zavedení sazeb 0 %, 12 %, 22 %, 32 %) – předchůdce DPH
 zahájení registrace pro kuponovou privatizaci
Rok 1992
 proces zákl. přeměny vlastnické struktury v hospodářství
 masivní restituce
 proces první vlny kup. privatizace
 legislativní úpravy procesu podnikání (Živnostenský zákon, Obchodní zákoník, Zákon o
investičních fondech a společnostech)
 proces přípravy politického a hospodářského rozdělení federativního ČSFR
 proces přípravy měnové odluky (Česká republika, Slovenská republika)
 „rozdávání“ bankovních licencí (tvorba bankovního systému)
 to zasadilo kořeny, které vedly k problémům o pár let později (krachy bank)
Rok 1993
 vznik samostatné ČR
 vznik samostatné měnové jednotky ČR
 zavedení nové daňové soustavy
 zásadní změny v soc. pojištění, zdravotním a v nezaměstnanosti
 ukončení malé privatizace
 ukončení první vlny kuponové privatizace + zahájení druhé vlny
 vznik organizátorů trhu s CP (BCCP a RMS)
 RM místa – registrační místa DIPů – registračních kupónů
 prosazování restriktivní fiskální politiky – rozpočty dokonce i v mírném přebytku
 podepsání asociační dohody s ES
Rok 1994
 dokončení 2. vlny kup. Privatizace
 zahájení procesu koncentrace vlastnictví
 pokračování restriktivní fiskální politiky
 zásadní snížení závazků státu vůči mezinárodním institucím (MMF, WB)
 „krach“ banky Bohemia
 „politické“ prohlášení o skončení procesu transformace -> v lidech idea, že teď nastanou
dobré časy -> ve skutečnosti nejhorší období -> byly rušeny ony „polštáře“, které měkčily
dopad přechodu
 „kurzovní polštáře“
Rok 1995
 po několikerém odložení předání výkonu vlastnických práv akcionářům vzniklých z druhé
vlny kup. privatizace
 v novodobé historii. dosaženo nejvyššího tempa růstu HDP – 5,9 % (tehdy ne na úkor
zadlužování domácností)
 vstup ČR do OECD
109
 vstoupení v platnost asociačních dohod s EU (v době podpisu ES)

 státní rozpočet naposledy hospodařil s přebytkem (do roku 2016)
 zavedena plná konvertibilita měny
 provedena valorizace důchodů nad rámec zákona
 prohlubování problémů bankovního sektoru
Rok 1996
 pokračuje proces destabilizace malých bank, některé krachují
 nešťastný z pohledu činnosti CB – příliš restriktivních opatření v podobě povinných rezerv a
úrokových sazeb, na konci roku rozšíření fluktuačního pásma -> nereálné zhodnocení
koruny – projevilo se 1997
 nadhodnoceny příjmy státního rozpočtu
 vznik menšinové vlády
 pokračování privatizace majetkových účastí státu
 dílčí změna měnové politiky (rozšíření fluktuačního pásma na +- 7,5 %)
 vznik deficitu státního rozpočtu
 prohlubování deficitu obchodní bilance
 schválení rozpočtu pomocí „odpadlíků“ z opozice (nereálně nadhodnocené příjmy SR)
 restriktivní opatření centrální banky
 zvýšení PMR a základních úrokových sazeb
Rok 1997
 propady v příjmu státního rozpočtu (tuhá zima)
 výrazný růst deficitu státního rozpočtu
 pokles reálného HDP (ale ne dlouhý jak v letech 2012-2013)
 pokračování procesu prohlubování deficitu obchodní bilance
 přijetí dokumentu Korekce hospodářské politiky a další transformační opatření (duben) tzv.
první balíček
 přijetí dokumentu Stabilizační a ozdravný program vládní koalice (květen) tzv. druhý
balíček
 tzv. měnová krize – názory, že nejde o měnovou krizi, ale o výkyvy
 změna kursového režimu, přechod na řízený floating
 deregulace cen energií
 „ozdravný“ program malých bank
 poprvé vyhlášeno v rámci měnové politiky cílování inflace
 Sarajevo v Česku – demise vlády -> jmenování úřednicko-ochotnické vlády – premiér
Tošovský
Rok 1998
 předčasné volby do PS -> vznik opoziční smlouvy
 v rámci rozpočtu poprvé schválen deficit SR
 do té doby nejvyšší deficit SR – téměř 30 mld.
 pokračuje pokles reálného HDP
 růst nezaměstnanosti
 postupné uvolňování měnové politiky – CB si uvědomila, že udělala chybu, ale uvolnění
nedostatečné
 zpřísnění bankovního dohledu
110
 *** Ševčík komentoval, že se od té doby pomalu vracíme k předchozímu systému ekonomiky

 postupný proces privatizace bank -> privatizace ČSOB, příprava privatizace KB a ČS –
privatizace bez výběrového řízení, žádná řádným způsobem, přímým prodejem předem
vybraného výrobce, banky privatizovány plně očištěné
 zastavení poklesu HDP
 příprava procesu revitalizace podniků
 vznik revitalizační (alias resuscitační) agentury
 vznik dlouhodobé měnové politiky ČNB
 vstup do NATO
Rok 2000
 výroční konference MMF a skupiny SB
 run na banku IPB (uměle vytvořená situace)
 nepřátelské převzetí banky s přímou účastí státu (vlády Zemana a vedení ČNB – Tošovský) -
> Tošovský se „ztratil“ do zahraničí:);
 prodej IPB (přes noc) konkurentovi ČSOB (za korunu) – bylo to hrozný, protože hodnota
IPB několik miliard
 deficit státního rozpočtu 51,8 mld. Kč
 Podivná privatizace České spořitelny (cca 20mld.)
 konec základního procesu transformace, ale jinak pokračuje dál, nebyly provedeny změny,
které. již měly být ukončeny (penzijní reforma např.)
Jednotlivé etapy transformace

lze rozdělit do časových období:
• předtransformační období (rok 1990)
• 1.etapa transformace (1991–1995)
• 2. etapa transformace (1996–2000)
• posttransformační období (2001– …)
Ševčík: „od roku 2015 přepředtransformační období“
Tabulka č. Roční míra inflace – viz telefon

Tabulka č. Míra nezaměstnanosti
Tabulka č.3 Roční tempo růstu reálného HDP
Transformační past
 postihla i jiné transformující se ekonomiky
 novely zákonů, kterým už ani nikdo nerozumí
 jedná se o situaci, do které se mohou dostat a dostávají ekonomiky přecházející ze systému
centrálně, administrativně, direktivně, státně, stranický, byrokraticky řízené a plánované
ekonomiky k ekonomice založené na tržním principu, principu fungování právního státu se
standardním výkonem institucí.
Transformační past v ČR představuje situaci, kdy existuje:
 relativně silné postavení státu v ekonomice, spojené s každodenními nadměrnými

zásahy státu do hospodářství, omezující podnikatelskou iniciativu jednotlivců
 nadměrné přerozdělování prostředků prostřednictvím státního a veřejných rozpočtů
111
 nedostatečné právní prostředí, které by stimulovalo k podnikatelské činnosti a

chránilo subjekty schopné inovačních iniciativ
 téměř jedna pětina regulovaných spotřebních cen (18,32 % cen spotřebitelského koše)
 nedostatečná demonopolizace a deregulace především síťových odvětví
 nedokončená privatizace finančních institucí – NYNÍ JIŽ DOKONČENA
 nedokončená privatizace velkých společností
 nedostatečný výkon státních institucí, institucí podporujících tržní hospodářství – tzv.
institucionální selhání a přílišná byrokratizace ekonomiky – PROHLUBUJE SE
 neexistence standardního kapitálového trhu
 přeceňování částečných úspěchů v tzv. makroekonomické oblasti v první polovině 90.
let a nedocenění až podcenění problémů v mikroekonomické (podnikové) oblasti,
které se projevilo jak u firem, tak i u komerčních bank
Selhání institucí
 Parlament
 špatné zákony, novely, nesmysly
 Soudy a represivní složky
 mnohdy prostředkem ke zmanipulování různých kauz – projevuje se u IPB, stíhání
managementu vyloženě na politickou objednávku
 někde se možná i čeká na to až budou záležitosti promlčeny, pak třeba vyplují
napovrch
 zločin je brán jako běžná záležitost
 snaha o podnikání = zločin; pro jednotlivé zájmové skupiny (např. konkurenční řízení
– soudce Berka)
 ČNB
 reagovala opožděně měnovou politikou na situaci v ekonomice (restriktivní opatření
v nevhodnou dobu)
 základní úrokové sazby vysoké, z toho vysoké úrokové sazby komerčních bank, kvůli
tomu jim firmy nebyly schopny splácet, a tak docházelo dokola k problémům
bankovního sektoru (nebyla stanovena kapitálová přiměřenost)
 „rozdávání“ bankovních licencí
 nesmyslné vydávání bankovních licencí; špatná měnová politika
 bankovní socialismus
 špatná politika od 1996 až do 2000
 Prezident
 opětovné jmenování za guvernéra ČNB Tošovského + zbytek bankovní rady
 konec zbrojního průmyslu na Slovensku i ČR
 Vláda
 špatné zákony a desítky jejich novel
 „Tošovského díry“, ta nejhlubší během měnové krize
 cílování inflace
Proces změn vlastnických vztahů v ČSFR (ČR)

Restituce ·na města a obce Malá privatizace
·Restituce ·transformace (1991–1993)
·Restituce s dokoupením družstevního
Bezúplatný převod majetku: majetku
112
Velká privatizace ·přímé prodeje

(1991– prakticky dosud) ·převod z s. p. (státní Nestandardní metoda
podniky- Česká pošta ·kuponová privatizace
Standardní metody a České dráhy) na
·veřejné dražby a.s.
·veřejné soutěže ·převod z a. s. na a.s.
Analýza výhod a nevýhod dynamické a postupné transformační privatizace – viz telefon

Saldo příjmů a výdajů malé privatizace – telefon – důležité
Čisté transformační náklady instituce (ČTNI)

= cena pořízení aktiv k datu převzetí minus realizované výnosy za prodej aktiv
úplné transformační náklady instituce
Čisté transformační náklady za období transformace české ekonomiky do 31. 12. 2005 činí 257,99
mld. Kč. Vzhledem k tomu, že ČKA resp. KOB vykazují k 31.12.
Vzhledem 31.12. 2005 celkové náklady vynaložené v souvislosti s nepřátelským převzetím IPB a.s.
ve výši 128,75 mld. Kč, čisté transformační náklady (ČTNI) po odečtení této částky činí 129,24
mld. Kč.
Úplné transformační náklady (ÚTNI) = ČTNI + ostatní náklady

Úplné transformační náklady (ÚTNI) za období transformace české ekonomiky do 31. 12. 2005 činí
404,98 mld. Kč.
Po odečtení částky vynaložené v souvislosti s nepřátelským převzetím IPB a.s. ve výši 128,75 mld.
by pak úplné transformační náklady (ÚTNI) k 31. 12. 2005 činily 276,23 mld. Kč.
Celý transformační proces byl pozitivní – nastal zde výnos 388mld. (po nějakém přepočítání
výnos 241 mld.)
Zástupci gradualistické cesty – nekonečně dlouhá a neodhadnutelně dlouhá – Zeman, Komárek,
Klacek, Šulc, Vlasák, Zelený
Rychlá transformace (šoková a hbitá – ale nesprávné označení) – Tříska, Ježek, Kočárník,
Klaus, Zielenec, Dlouhý
Předělané a aktualizované zápisky ze souboru –

zapiskynejvic2(vseborec.cz-sy9u5)
K ZT doporučuji si nastudovat grafy z první přednášky, které
by měly bát na INSISU.
113
Rozdelenie kapitol štátneho rozpočtu

1. skupina
- ministerstvo spravodlivosti
- ministerstvo kultúry
ministerstvo zemědělství
český telekomunikačný úrad
ministerstvo dopravy
ministerstvo
- Ustav pre študium režimov

Uard narodnej rozpočtovej rady
Narodná športovná agenrúra
urad pre dohľad nad hospodarením pol. Strany
urad pre pristup v dopravnej infrakštrukture
geenralny inspekce bezpečnostních zborov
Technologická agentura ČR
- národný úrad pre kybernetickou a informačnú bezpečnost
- nejvyšší kontrolní úrad
114

5hp200zs20182019zapiskypredelanovseborec - CZ 5m9fv 1

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

5hp200zs20182019zapiskypredelanovseborec - CZ 5m9fv 1

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

5HP200 – Úvod do hospodářské a sociální politiky aktualizace na ZS1819 SVOBY

Převážně tržně konformní hospodářské politiky (konzervativně-liberální)...................................30

Účinky zvýšení vládních výdajů v modelu IS-LM........................................................................57

Subjekty sociální politiky...............................................................................................................78

Sherman Act (1890, USA) = Shermanův zákon............................................................................98

 bere v úvahu politickou, sociální a mezinárodní situaci

oponování → HP vzniká jako kompromis mezi politickými programy

Strom života ekonomie

 ukazuje vztahy mezi filosofiemi z historického pohledu

 jsou tržně konformní

Neviditelná ruka trhu

snažil vědomě prospět (chamtivost je dobrá 😊)

+ prezentace grafů z Insisu – 1. přednáška

Postupná stadia tržního selhání a selhání veřejného sektoru

 individuální svoboda je velmi důležitá, je stavebním kamenem pro fungování tržního

Stínová a černá (nezjištěná) ekonomika

1. Skrytá ekonomika formálních sektorů

3. Nelegální (černá) ekonomika

 nárok jen lidé, kteří určitou dobu pracovali a byli pojištěni

2. udržení celkové cenové stability

Vnější stabilita (především udržení rovnovážné platební bilance)

 obecné blaho = ukazatel životní úrovně domácností → postupné naplňování základních

 Podpora občanského blahobytu

Dílčí cíle související s uplatňováním konkrétní HP

Cíle v odvětvové struktuře

Cíle v regionální struktuře

Cíle pro žádoucí tržní struktury

Cíle zahraničního obchodu

Přerozdělování (Spravedlivé rozdělování)

Cíle přes oblast životního prostředí

Cíle pro zachování suverenity spotřebitele

Méně důležité cíle HP

Cíle pro zajištění bezporuchového zásobování

Cíle pro změny počtu a struktury obyvatelstva (demografická struktura)

 sledování je důležité (kolik je pracujících, kolik důchodců)

Cíle pro zabezpečení zkrácení délky pracovní doby

+ prezentace grafů z Insisu – 3. části druhé přednášky

Ševčík: „Kvóty na cukr jejich zrušení, následný pokles ceny z 21 Kč na 14 Kč za KG během

→ aby se zvyšovala životní úroveň musí docházet ke zvyšování produktivity →

Budování kapitalistické společnosti

Sociální indikátory chudoby

Index lidského rozvoje

 hmotná životní úroveň (v paritě kupní síly, přepočteno na koupěschopnost)

 pozn.: Malthus – populační zákon

 nejmarkantnější pokles chudoby v Číně a Indii

Vztah vyspělosti ekonomiky a vzdělání

HDP na obyvatele a dětská úmrtnost

Očekávaná délka života

 Pozn.: bludný kruh chudoby mohou způsobovat i bohaté a vyspělé země

 rychlý nárůst očekávané délky života s ekonomickým rozvojem země

Zvyšování počtu demokratických zemí

 důležitý je svobodný obchod a svobodný trh

Kapitalismus vs. Socialismus

Kvóty na výrobu jsou nepřátelské pro spotřebitele.

 celospolečenské plánovité řízení

 charakteristickým rysem kapitalismu je obchodníkova naprostá závislost na trhu,

 Hans-Hermann Hoppe (*1949): „Kapitalismus je společenský systém založený na

Index ekonomické svobody

Struktura indexu ekonomické svobody

Bony – poukázky do tuzexu (přepočítáno ze zahraničních měn – výplaty v zahraničí – do roku

A. Cla (daňové zatížení mezinárodního obchodu)

o netarifní obchodní bariéry

5. Regulace úvěrového trhu, pracovního trhu a podnikání (20 % váha)