LIBERLN INSTITUT

a
CENTRUM LIBERLNCH STUDI
dkuj za podporu,
kterou jim pi vydn tto knihy poskytla

Foundation for Economic Education

F. A. Hayek

SOUKROM PENZE:
Potebujeme centrln banku?

Liberln institut 1999

F. A. Hayek
Soukrom penze: Potebujeme centrln banku?
Praha 1999
Peklad z anglickho originlu
F. A. Hayek, Denationalisation of Money, The Institute of Economic Affairs,
1976, revidovan a rozen vydn 1978.
Vydal Liberln institut, Centrum liberlnch studi, MegaPrint Praha
Liberln institut
Splen 51, 110 00 Praha 1

Vechna prva jsou vyhrazena. dn st knihy nesm bt reprodukovna nebo dle ena v dn form, dnmi prostedky, elektronickmi nebo mechanickmi, bez psemnho souhlasu Liberlnho institutu a
Centra liberlnch studi.
Copyright First published by the Institute of Economic Affairs,
London, October 1976
esk peklad 1999 Ing. Miroslav Zajek, Martin Dvoek,
Ing. Josef ma (pedmluva)
Pedmluva 1999 Lawrence H. White
Cover Design 1999 Daniel Purmann, Radovan Kan
Jazykov korektura: Lucie Kalvachov
Odborn korektura: Ing. Josef ma, Dan astn
Sazba a grafick prava: Radovan Kan (MegaPrint Praha)
ISBN: 80-902701-1-5 (Liberln institut)
Liberln institut, Centrum liberlnch studi, MegaPrint Praha
Praha 1999

Obsah
Obsah................................................................................................................ 6
Pedmluva k eskmu vydn....................................................................... 11
Pedmluva k prvnmu anglickmu vydn .................................................. 17
Pedmluva k druhmu (rozenmu) anglickmu vydn ......................20
Pedmluva autora..........................................................................................22
Poznmka k druhmu vydn.......................................................................25
I. Praktick nvrh ........................................................................................28
Voln obchod v oblasti penz .........................................................28
Nvrh je schdnj ne utopick jednotn evropsk mna ....29
Voln obchod v oblasti bankovnictv .............................................30
Jak zamezit vld skrvat znehodnocen mny..........................30
II. Teoretick vchodiska..........................................................................32
Konkurence mn nebyla ekonomy nikdy diskutovna .................33
Pvodn vhody vldnho pennho monopolu .............................33
III. Pvod vldnho privilegia emitovat penze ......................................35
Vldn osvden o vze a istot kovu........................................36
Vznik paprovch penz....................................................................37
Politick a technick monosti plynouc z zen
paprovch penz...............................................................................38
Penn monopol poslil vldn moc.................................................39
IV. Trval zneuvn vldnho monopolu................................................. 41
Historie je dlouhm pbhem inflac zpsobench vldami.... 41
Mstn a doasn deflace ranho stedovku.............................42
Absolutismus potlail snahy obchodnk o vytvoen
stabilnch penz.................................................................................43
V. Zhada zkonnho platidla ....................................................................45

Povra vyvrcena spontnnmi penzi........................................... 46

Soukrom penze jsou preferovny .............................................. 46
Zkonn platidlo vytv nejistotu................................................ 49
Dan a smlouvy .................................................................................. 50
VI. Zmaten kolem Greshamova zkona ...................................................51
VII. Omezen zkuenosti s paralelnmi mnami
a obchodnmi mincemi ......................................................................... 54
Paraleln mny.................................................................................... 55
Obchodn mince................................................................................. 56
VIII. Vstup soukromch symbolickch penz do obhu ..................... 58
Soukrom vcarsk dukt .......................................................... 58
Konstantn, ale nikoli fixn hodnota .............................................. 60
Hldac pes zvan konkurence .........................................................61
IX. Konkurence mezi bankami emitujcmi vlastn mny...................... 66
Dsledky konkurence ....................................................................... 67
Tisc hldacch ps: dostaten zruka .................................... 68
Ti otzky........................................................................................... 69
X. Problmy s definic penz ......................................................................71
Nejasn rozdl mezi penzi a ne-penzi ................................... 72
Pseudo-exaktnost, statistick men a vdeck pravda ........ 73
Prvn fikce a chybn ekonomick teorie .................................... 74
Vznamy a definice .......................................................................... 75
XI. Monosti uren hodnoty konkurenn mny .................................. 77
zen nkupem a prodejem mny a (krtkodobmi) vry...... 78
Bn emisn politika........................................................................ 79
Klov faktor: poptvka po penzch ...........................................81
Rozvrtila by konkurence tento systm? .................................... 82
Znemonila by existence parazitickch mn zen
hodnoty emitovanch penz? ......................................................... 83
XII. Jakou mnu si veejnost vybere? ................................................... 87

tyi mon zpsoby vyuit penz ...............................................88

(i) Hotovostn nkupy ....................................................................89
(ii) Drba rezerv pro budouc platby.........................................89
(iii) Standard pro odloen platby.............................................90
(iv) Spolehliv etn jednotka...................................................90
XIII. Jak hodnota penz? .......................................................................92
Stabiln hodnota penz .................................................................92
Chyby vyrovnvn.............................................................................93
Kritria volby .....................................................................................97
Efektivita pro etnictv opt rozhodujc .................................98
Velkoobchodn ceny komodit jako standard hodnoty
pro mny v mezinrodnm mtku...............................................100
XIV. Nevyuitelnost kvantitativn teorie pro nae ely...................101
Pstup pennch zstatk ........................................................102
a rychlost obhu ...........................................................................103
Poznmka k monetarismu...............................................................104
Pro nen indexace substitutem stabiln mny .........................107
Historick dkaz ..............................................................................110
XV. douc chovn penn nabdky .....................................................113
Nabdka penz, stabiln ceny a rovnost investic a spor.........114
Iluze neutrality penz .................................................................115
Zven poptvka po likvidit........................................................116
XVI. Free banking .......................................................................................118
Jednotn nrodn mna, ne nkolik konkurujcch si mn........118
Vklady na vidnou psob jako bankovky nebo eky.................120
Nov zen mn nov bankovn praxe.......................................121
Opozice k novmu systmu ze strany
bankovnho establishmentu ........................................................122
a ze strany bankovn lobby .........................................................122
Problm drahch (stabilnch) penz ........................................123
XVII. Ji dn dal veobecn inflace nebo deflace? ....................125

Nic takovho jako inflace tlaen cenami ropy (nebo mkoliv

jinm) ................................................................................................ 125
Problm cenov a mzdov rigidity............................................... 126
Omyl vhodnosti mrn inflace ................................................. 127
Odpovdnost za nezamstnanost by byla vrcena odborm. 129
Ochrana proti veobecn deflaci ................................................ 130
XVIII. Mnov politika nen ani douc, ani mon .......................... 132
Vlda - hlavn zdroj nestability ................................................... 132
Mnov politika - pina depres................................................ 134
Vlda se neme chovat v obecnm zjmu................................ 135
dn dal problmy s platebn bilanc ..................................... 135
Levn penze jako droga................................................................ 136
Zruen centrlnch bank............................................................... 138
dn fixn rokov mry.............................................................. 139
XIX. Lep disciplna ne fixn smnn kurzy ....................................... 141
Odstrame ochranu oficiln mny ped konkurenc .............. 142
Lep dokonce ne zlato vratk kotva .................................. 143
Konkurence by poskytla lep penze ne vlda ........................ 144
Nepotebnost vldnho pennho monopolu............................. 144
Rozdl mezi dobrovoln akceptovanmi
a vynucenmi paprovmi penzi .................................................. 145
XX. Mly by existovat oddlen mnov oblasti? .............................. 148
Nrodn mny nejsou ani nevyhnuteln ani douc ................ 148
Rigidn mzdov sazby: zvyovn nrodn cenov
struktury nen eenm .................................................................. 150
Stabiln nrodn cenov hladina by mohla
rozvrtit hospodskou aktivitu................................................... 151
XXI. Vliv soukromch penz na vldn finance a vldn vdaje........ 153
Dobr nrodn penze jsou nemon
v demokratickm systmu, kdy je vlda
zvisl na parcilnch zjmech..................................................... 154
Vldn penn monopol a vldn vdaje ..................................... 154

Vldn penze a nevyrovnan rozpoty .......................................155

Vldn moc nad penzi usnaduje centralizaci..........................156
XXII. Problmy pechodnho obdob ....................................................159
Zabrnn rychlmu znehodnocen pvodn
monopoln mny ................................................................................159
Zaveme nov mny najednou, ne postupn .............................160
Zmna politiky obchodnch bank...................................................161
XXIII. Ochrana proti sttu ....................................................................163
Tlaky na nvrat k systmu nrodnch mnovch monopol ....163
Neustle se opakujc vldn pokusy o zen
mny a kapitlovch pohyb..........................................................164
XXIV. Dlouhodob vhled.........................................................................166
Monosti existence vce podobnch mn...................................167
Zachovn hodnoty dlouhodobch dluh i v ppad, e urit
mna ztrat hodnotu.......................................................................168
Nov prvn rmec pro bankovnictv ...........................................169
XXV. Zvry .................................................................................................171
Zlat standard nen eenm ..........................................................171
Dobr penze mohou vyplvat pouze z vlastnho zjmu,
nikoli z dobroinnosti.....................................................................173
Jsou konkurenn paprov penze uskuteniteln? ................174
Hnut za svobodn penze...........................................................176
Dodatek ........................................................................................................178
Shrnut knihy...............................................................................................182
Seznam literatury ......................................................................................184

PEDMLUVA K ESKMU VYDN

11

Pedmluva k eskmu vydn

Euro nen jedinou alternativou
Denacionalizovat penze znamen odejmout funkci poskytovatele zkladnho prostedku smny konench penz z rukou nrodnch
centrlnch bank a pedat ji do rukou konkurujcch si soukromch
firem. Tento krok by znamenal nahrazen politickho vlivu pi
urovn mnostv a hodnoty penz silami trhu. Vznikly by soukrom
penze.
Tento nzor mohou mnoz teni povaovat za naprosto pobuujc a radikln. Znanou st ze sv radiklnosti vak ztrc ve
chvli, kdy si uvdomme, e ve vech ekonomikch, krom tch, kde
stt zcela dominuje, jsou i v souasnosti nejpouvanj prostedky
smny zstatky na ekovatelnch tech poskytovny konkurujcmi si soukrommi firmami. Stejn situace je i v oblasti vydvn
cestovnch ek. Pedtm, ne centrln banky vytvoily sv nrodn
monopoly, byly i paprov penze (bankovky) emitovny soukrommi
bankami. Podobn jsou tak dnes nejrozvinutj platebn instrumenty platebn karty a ostatn elektronick mdia slouc pi
smn produkovny soukrommi subjekty.
Konen penze, tedy to, za co jsou vechna tato ostatn mdia
smniteln, jsou ale stle nm jinm. Existovaly sice spn
soukrom mincovny, kter razily stbrn a zlat mince, nelze ovem
najt dn pklad v historii, kdy by byly soukrom produkovny
njak nesmniteln (paprov) penze.
Samotn F. A. Hayek na potku sv kariry pohlel na mylenku
odsttnn penz jako na nebezpen experiment. Ve 30. letech,
kdy psal o teorii hospodskho cyklu, povaoval Hayek volnost

SOUKROM PENZE

12

bank (centrlnch i soukromch) mnit mnostv penz v obhu

za zdroj poruch trn ekonomiky. Zmny mnostv penz povaoval
za kodliv i v ppad, e bylo jejich clem stabilizovat cenovou
hladinu. Pes obecn draz na koordinan schopnost konkurence na
trzch se nikdy nevyjdil ve prospch laissez faire v bankovnictv.
Ve svch politickch pracch po roce 1940 Hayek znovu zdrazoval uitenost centrlnho bankovnictv jako nstroje sloucho
k boji s nestabilitou, kterou povaoval za vlastn systmu laissez faire
bankovnictv. Ve sv Cest k nevolnictv, kter pedstavuje jeho klasick
dlo o nebezpech plynoucch z nahrazen trn ekonomiky ekonomikou plnovanou, umstil Hayek penze a bankovnictv mezi nutn
1

vjimky z fungovn svobodnch trh. V roce 1945 byl tzn v

rozhlasovm vysln jedn chicagsk stanice prv na vjimku,
kterou bankovnictv pisoudil. Otzka znla: Le i federln
rezervn systm na cest do otroctv? Hayek odpovdl: Ne.
dn rozumn lovk nikdy, alespo pokud vm, nepopel skutenost, e mnov systm mus bt centrln zen. Rznj odmtnut mylenky svobodnho bankovnictv si lze asi jen st pedstavit.
Ve svm dle The Constitution of Liberty klade Hayek otzku pmo:
Nemli bychom spolhat na spontnn sly trhu tak, jak to inme ve
vtin ostatnch ppad, aby daly vzniknout emukoli, co je vhodn
2

jako prostedek smny? Hayek ale odpovd, e by to bylo douc

pouze v ppad, e by se bankovn systm nerozvinul do podoby
systmu s stenmi rezervami. Dle mho nzoru Hayek podcenil
slu samoregulanch sil, kter vznikaj v konkurennm bankovnm
systmu s stenmi rezervami. V kadm ppad je velk pekvapen, e navzdory svm pvodnm nzorm, kter nalezneme v

Hayek, F. A.: Cesta k nevolnictv, Obansk institut, 1991, poprv vydno v roce
1944.
2
Hayek, F. A.: The Constitution of Liberty, The University of Chicago Press, str.
324.

PEDMLUVA K ESKMU VYDN

13

dvjch pracch, se Hayek stv ke konci svho ivota pznivcem

laissez faire v emisi penz, a to proto, e je schopno zajistit stabilitu
cenov hladiny.
Pestoe Hayekv nvrh na denacionalizaci penz (poprv publikovan v roce 1976) pedstavoval radikln politick doporuen, kter
v jeho dvjch pracch v tto podob nenalezneme, nkter prvky
tohoto nvrhu se v jeho pedchzejcch pracch ji objevuj. Ve
dvou poznmkch pod arou v The Constitution of Liberty Hayek poznamenv, e svobodn volba mezi paprovmi penzi vydvanmi vldami,
tj. svoboda oban opustit domc inflan mnu a zvolit zdravj
zahranin mnu, by poskytla prospnou brzdu inflanch sklon
centrlnch bank. Tvrdil, e s nejvt pravdpodobnost by nemohlo nic jinho prospt lpe mezinrodn stabilit, ne kdyby se
jednotliv zem smluvn zavzaly neklst volnmu zachzen se
zahraninmi mnami do cesty dn pekky.
Krtce ped nvrhem odsttnit penze navrhl Hayek v krtk
brource nazvan Choice in Currency mezinrodn smlouvu, kter by
garantovala takovto svobodn nakldan s mnami. Jeho Denationalisation of Money (esky publikovno jako Soukrom penze) tento nvrh
rozvedla a Hayek zde navrhl monost svobodnho soukromho
vydvn penz bankami, kter by soutily s penzi vydvanmi
vldami. Nejvznamnj ale bylo, e v tto knize Hayek rozvinul
doprovodn argumenty, kter nevystily v nic menho ne v zsadn
pehodnocen fundamentlnch princip monetrn politiky.
Hayek nepedvdal, e by svobodn trh v oblasti penz pivodil
nvrat svobodnho bankovnictv na zlatm nebo stbrnm standardu. Pedvdal namsto toho svobodn trh mn, na kterm by vichni
emitenti, soukrom i vldn, nabzeli nesmniteln penze, piem
kad mna by pedstavovala vlastn mnov standard. I kdy Hayek
nkdy nazval tyto emitenty bankami, nejedn se o banky v
obvyklm smyslu, tj. o firmy, kter by nabzely voln prostedky
zskan vydvnm smnitelnch dluhovch pohledvek. Kad soukrom emitent by se zavazoval, e zajist stabiln kupn slu definovanou

14

SOUKROM PENZE

na danm spotebnm koi. Tento zvazek by ovem neml podobu

vynutiteln smlouvy o smnitelnosti. Hayek nepovaoval za nutn
ani douc, aby se emitujc banky prvn zavazovaly udrovat
hodnotu svch penz vzhledem k njak komodit nebo koi komodit.
Existuj pinejmenm dva siln dvody k pochybnostem o Hayekov pedpovdi, e by lid pijmali nezvisl soukrom mny
s pohyblivm kursem, by kryt slibem udrovat jejich hodnotu, spe
ne mny opaten vynutitelnou smlouvou o smnitelnosti za njakou
spolenou mnovou jednotku.
Za prv, lid obyejn radji a snadnji vykonvaj transakce
s mnami a ty, kter jsou denominovny v njak mnov jednotce, je je v ekonomice nejvce rozena a pijmna. Z tohoto
dvodu, pesn jak ns uil zakladatel rakousk koly Carl Menger,
existuje siln tendence, aby se v ekonomice vyvinul spolen mnov
standard.
Za druh, Hayekv argument, e konkurujc si emitenti penz
nebudou chtt provdt inflaci, protoe si budou chtt zachovat svou
klientelu tm, e se budou snait budovat dobr jmno nabzenm
penz se stabiln hodnotou, mus bt postaven proti velmi pravdpodobn situaci, e emitentv krtkodob zisk plynouc z nadmrn
emise penz pev hodnotu monosti setrvn v tomto druhu
podnikn. Vynutiteln smluvn garance kupn sly, tj. smnitelnost za
njakou komoditu (poppad ko komodit), tento problm e.
Smluvn smnitelnost in soukrom vydvan penze dvryhodnmi
tm, e dv jejich dritelm monost zptnho odkupu, tj. vynutitelnou pohledvku proti jejich znehodnocen vi smnitelnmu
mdiu (konenm penzm), jeho hodnotu soukrom emitent nem
pod kontrolou. Toto typick upednostovn spolench jednotek a
vynutitelnch garanc uivateli penz ped pouhmi sliby vysvtluje,
pro vechny znm soukrom penze (krom plnohodnotnch
kovovch minc) jako jsou bankovky, depozita, cestovn eky, platebn karty, jsou smniteln.

PEDMLUVA K ESKMU VYDN

15

Navzdory, nebo mon prv kvli takovmto diskutabilnm pedpovdm ohledn mon podoby svobodnho trhu v emisi penz, je
Hayekova kniha Soukrom penze publikac, kter otevr oi. Mla a m
ohromn vliv na mylen mnovch ekonom a tvrc hospodskch
politik a dala vzniknout rozshl literatue o vldou neregulovanch
platebnch systmech, kter se pokou potkat s naznaenmi
fundamentlnmi otzkami. Umonila, aby se diskuse o monetrn
politice oprostila od svho beztnho soustedn na kadotdenn zmny v rmci danho mnovho reimu a pela k mnohem
zsadnjm vahm o institucionlnm charakteru alternativnch
monetrnch reim. Dleitj otzkou nen kterou provozn
proceduru by mla centrln banka sledovat tento tden? nebo
dokonce zda by mla centrln banka bt nrodn nebo nadnrodn?, ale zda bychom mli vbec njakou centrln banku mt? Hayek trpliv a
pesvdiv odmt hlavn argumenty, kter byly po dlouhou dobu
pedkldny ve prospch zesttnnch penz i hovoily o jejich
vhodnosti.
Hayek se moude vzdv nroku na vyen poslednho slova
o monm fungovn svobodnho mnovho systmu. Namsto toho
pedkld nvrh, kter, jak jsme vidli, dve ve sv karie odmtl:
e konkurenn trn proces v oblasti penz, tak jako i jinde, doke
objevit a poskytnout takov produkty, jak si spotebitel pej.
Jestlie bychom my jako oban chtli lep penze ne jak nm
nabz centrln banka, je na ns, abychom zvili tento nvrh
a pimli politiky, aby i oni o nm vn pemleli. Hayekovo
stedn poselstv pro ns je tedy toto: Centrln bankovnictv je
jistm druhem centrlnho plnovn. Jeho historie pln soustavnho
sniovn kvality penz by ns nemla pekvapit. Jak je ale alternativa? Rozhodn j nen centrln plnovn na jet vy rovni tak,
jak je pedstavovno Evropskou centrln bankou, ale pechod
smrem k trhu.

Lawrence H. White

16

SOUKROM PENZE

profesor ekonomie
University of Georgia, USA
Lawrence H. White je autorem knih Free Banking in Britain (2. vydn IEA, 1995) a
The Theory of Monetary Institutions (Basil Blackwell, 1999).

PEDMLUVA K PRVNMU ANGLICKMU VYDN

17

Pedmluva k prvnmu anglickmu vydn

Ji od dob klasickch myslitel 18. stolet ekonomov vili, e
jednou z nejdleitjch funkc vldy je vytvet zkladn mnov
rmec a vydvat penze.3 Debaty mezi ekonomy se soustedily na to,
jak efektivn vldy tuto funkci vykonvaj, a tak na mechanismy,
kter zvyuj i sniuj vliv vld na nabdku penz. Obecn se ale
vdy pedpokldalo, e vldy mus kontrolovat mnovou politiku a e
kad zem mus mt svou vlastn strukturu penz.
Prv tento pedpoklad je profesorem Hayekem zpochybovn.
V publikaci, kterou prv drte v rukou, Hayek mnohem podrobnji
rozebr svj do jist mry pekvapiv odklon od tohoto klasickho
pedpokladu, kter vyjdil ji ve sv prci Choice in Currency z nora
1976.
Kniha Soukrom penze pedstavuje zajmav pohled na podstatu penz a jejich zen a je urena irokmu okruhu ten. Mylenky,
je pedkld, by mly podntit zjem student, ale tak poskytnout
vodtko politikm. Hlavn tez profesora Hayeka je, e penze se
neli od jinch komodit a e tedy jejich nabdka bude lpe zajitna
soukrommi emitenty ne vldnm monopolem. V souladu s tradic
klasickho liberalismu Adama Smithe, ale i s ohledem na realitu 20.
stolet Hayek tvrd, e penze nejsou dnou vjimkou z pravidla, e
soukrom zjem je daleko innj motivac pro dosahovn dobrch vsledk ne benevolence vldnho monopolu.
Vhodou, kterou profesor Hayek argumentuje ve prospch soukromch penz, nen jen odstrann moci vldy zvyovat nabdku

Ve druhm vydn poznamenv profesor Hayek, e tato povinnost nebyla

mezi tmi, kter Adam Smith vld pisoudil (viz str. 37).

SOUKROM PENZE

18

penz, ale tak podstatn omezen vzniku destabilizujcch fluktuac

ekonomiky, do kterch ji vldn penn monopol uvrhl v prbhu
minulho stolet plnho hospodskch cykl. Soukrom penze by
tak vldm znemonily zvyovat jejich vlastn vdaje, co je
zvlt aktulnm problmem v 70. letech 20. stolet.
Akoliv jsou pedloen argumenty nutn abstraktn a jejich
pochopen vyaduje znanou nmahu, nosn mylenka je naprosto
jasn: v nabdce kvalitnch penz vldy selhaly, selhvaj a vdy
budou selhvat. Pokud je vldn kontrola nad penzi nevyhnuteln,
pak profesor Hayek povauje za nejlep z monch uspodn
systm zlatho standardu. Nicmn i zlat standard je podle nj
mn spolehliv ne systm vzjemn si konkurujcch paprovch
mn, jejich hodnota by byla udrovna na vcemn stabiln rovni.
Emitenti by mli siln zjem omezovat jejich mnostv v obhu,
nebo v opanm ppad by byli vytlaeni z trhu.
Argumentace ve prospch vzjemn si konkurujcch mn m sv
koeny v mylenkch rakousk ekonomick koly, kter se stala
v Britnii obecn znmou pot, co v roce 1931 pivedl profesor Lord
Robbins profesora Hayeka na London School of Economics. Spolen
potom pispli k popularizaci prac Mengera, Wiesera, BhmBawerka a Misese mezi britskmi studenty a uiteli. Od t doby a
do loskho i pedloskho roku4 vak nebylo o rakousk kole pli
slyet. Novou vlnu zjmu o rakouskou kolu iniciovali ekonomov v
USA, odkud se tento zjem rozil do Britnie, zvlt mezi mlad
ekonomy. V tto prci odkazuje profesor Hayek na prce nkterch
svch pedchdc a tm zjem o rakouskou ekonomickou kolu dle
oivuje.
Hayekova prce pichz v dob, kdy po chybch pedvlen
mnov politiky, kter uvrhly svt do Velk deprese let 1929-1932,
po tm tech dekdch povlenho vldnho mnovho zen

V roce 1974 obdrel profesor Hayek Nobelovu cenu za ekonomii (pozn.

pekl.).

PEDMLUVA K PRVNMU ANGLICKMU VYDN

19

(i spe bloudn) a pot, co ani pokusy o mezinrodn mnov zen

nepinesly lep vsledky, ekonomov opt hledaj zpsob, jakm
vld kontrolu nad mnovm vvojem odebrat. V nedvn prci Gold or
Paper? profesor E. Victor Morgan se svou manelkou znovu zkoumaj
rozpad povlenho mnovho uspodn a znovu oprauj argumenty ve prospch uspodn s pevnou vazbou mn na zlato. O
nkolik msc dve navrhl Peter Jay (ekonomick redaktor denku
The Times) ustaven Mnov komise.5 Oba zmnn pstupy vyjaduj
zjem na snen i plnm odstrann politickho vlivu na nabdku
penz a mohou pipadat mladm ekonomm a nov generaci ve svt
financ, obchodu, prmyslu a vzdlvn jako pli radikln odklon
od povlenho ekonomickho mylen. Nvrh profesora Hayeka, e
nabdku penz by mly stejn jako nabdku jinho zbo a slueb
zajiovat trn sly, je jet mnohem radiklnj: tvrd, e experiment uplynulch 50 let, kdy penn zen zviselo na benevolenci
vldy, selhal a e een mus bt postaveno na vlastnm zjmu
emitent penz. Pokud emitenti nebudou nabzet takov penze,
kter by uivatel povaovali za spolehliv a stabiln, pijdou o
ivobyt. Pedkldan dlo profesora Hayeka a prce dalch ekonom, kte se tak sna vyvinout metody, jak odebrat zen penz z
rukou politik, by mly stimulovat ekonomy i neekonomy k optovnmu studiu zkladnch princip mnovho uspodn, pokud se m
lidsk civilizace i na-dle rozvjet.

Arthur Seldon
srpen 1976
editel IEA, Londn

The Times, 15. dubna 1976.

20

SOUKROM PENZE

Pedmluva k druhmu (rozenmu)

anglickmu vydn
Pro poteby druhho (rozenho) vydn napsal profesor Hayek
znan mnostv asto dlouhch dodatk, v nich upesnil a rozvinul
sv argumenty. Celkov rozil pvodn text asi o tetinu a dv
ptiny (pro ulehen identifikace samostatnch dodatk jsme
zatek kadho z nich, bez ohledu na dlku, oznaili hvzdikou
a konec dvma; text navc obsahuje mnostv dodatench prav
jednotlivch slov, slovnch spojen a vt, mnostv poznmek pod
arou atd.).
Toto rozen vydn se tak stalo svbytnm textem zsadnho
vznamu, v nm autor pin revolun nvrh na nahrazen sttnho zen penn nabdky systmem vzjemn si konkurujcch
emitent penz na trhu.
Kdy byl tento nvrh pedloen vznamnm osobnostem britskho
bankovnho systmu, reagovali zdvoile a bohorovn: to je nvrh
pro dalekou budoucnost. Jedn se o celkem obvyklou reakci vi
novm mylenkm zrozenm z akademickch kruh. Lid z praxe
maj asto tendenci odmtat nov mylenky jako przdn teoretizovn, protoe se mus neustle vyrovnvat s realitou vednho dne.
Praktici jsou tak blzko svm kadodennm problmm, e si asto
vmaj pouze obt a pekek a nikoli fundamentlnch pin chyb
a omyl. Skuten se pak asto stv, e pro stromy nevid les.
Fundamentln zmny mus bt provedeny pomoc radikln reformy a nikoliv postupnou modifikac systmu nebo politiky, kter se
projevily jako chybn. m pozdji bude reforma sputna, tm vt
ok v ekonomice zpsob. lovk, kter se top v molu, tak
neme utct malmi krky. Jeho jedinou nadj je dlouh skok.

PEDMLUVA K DRUHMU ANGLICKMU VYDN

21

Otzkou je, zda diagnza profesora Hayeka e toti sttn kontrola obhu penz jen zdkakdy pinesla spolehliv prostedek
smny a e zpsobila destabilizaci mn a stalet trvajc inflaci je,
i nen sprvn. Pokud je sprvn, pak zplatovn systmu sttnho
pennho monopolu nedostatky a nebezpe neodstran.
Toto rozen druh vydn pedkldme k seriznmu studiu
pinejmenm bankm, a to tm sp, m eji jsou, jako v Britnii,
svzni s vldnm to znamen politickm vlivem. To plat pro
Britnii stejn tak jako pro jin zem. Dodatky zalenn do
druhho vydn in tuto knihu hodnotnj pro uitele a studenty
ekonomie, kterm jde vce o fundamentln zklady ne o krtkodob osobn zjmy.

Arthur Seldon
prosinec 1977

SOUKROM PENZE

22

Pedmluva autora
V kad zemi na svt lakomstv a nespravedlivost vldc i vld zneuvaly myslm
dvry poddanch a ono skuten mnostv kovu, kter bylo pvodn v mincch obsaeno,
postupn zmenovaly.
Adam Smith
Bohatstv nrod (1776)
V zoufalstv nad beznadjnost hledn politicky prchodnho
een neho, co je technicky nejjednodum myslitelnm problmem, tj. zastaven inflace, jsem asi ped rokem v jedn pednce6
naznail do jist mry pekvapiv nvrh, jeho dal rozvjen potom
otevelo zcela neekan monosti. Nemohl jsem odolat dalmu
rozvjen tto mylenky, nebo otzce zamezen inflace jsem vdy
pikldal nejvy dleitost. Nejen kvli kodm a utrpen, kter
zpsobuj velk inflace, ale tak proto, e jsem byl vdy pesvden, e dokonce i mrn inflace ve svm dsledku zpsobuje opakovan obdob deprese a nezamstnanosti, kter vyvolvaj oprvnnou
zlobu zamenou proti systmu svobodnho podnikn a kterm
v zjmu peit svobodn spolenosti mus bt zabrnno.
Dal rozvjen mho nvrhu, e vldy by mly bt zbaveny svho
monopolu vydvat penze, otevelo fascinujc teoretick vize a ukzalo monosti uspodn, kter dosud vbec nebyly brny v vahu.
Jakmile se oprostme od univerzln a tie pijman vry, podle n
je atributem kad zem jej uniktn a vlun mna, vyvstane
ped nmi velk mnostv zajmavch a doposud neprobdanch otzek. Vsledkem je vprava do zatm neprozkoumanch oblast.
V tto krtk prci nemohu prezentovat vce ne jen nkter

Viz [31]. sla v hranatch zvorkch odkazuj na pehled literatury, kter

se nachz na konci tto prce.

POZNMKA K DRUHMU VYDN

23

objevy uinn pi prvnm ohledn ternu. Samozejm jsem si

velmi dobe vdom, e jsem se pouze dotkl nkterch aspekt z
komplexu vyvstvajcch otzek a jsem dalek vyeen vekerch
problm, kter s sebou existence vtho mnostv vzjemn si
konkurujcch mn pin. Budu klst mnostv otzek, na kter
dosud neznm odpov, a proto ani nemohu pojednat o vech
teoretickch problmech, kter vyvstvaj pi vysvtlovn nov
situace. Na tomto poli bude muset bt vykonno jet velmi mnoho
prce, ale ji dnes je patrn, e zkladn mylenka povzbudila
pedstavivost jinch, a e existuj mlad lid, kte ji na een
tchto novch problm pracuj.7
Hlavnm vsledkem je zatm zjitn, e zkladn vada trnho
systmu, kter mu byla asto a oprvnn vytkna tj. nchylnost
k opakovanm obdobm deprese a nezamstnanosti je dsledkem
staletho vldnho monopolu na vydvn penz. Nemm sebemench
pochyb o tom, e soukrom podnikn, pokud by mu vlda ne-brnila,
by mohlo dlouhodob nabzet veejnosti mnostv mn a ty, kter by
se v konkurennm boji osvdily, by vykazovaly v zsad stabiln
hodnotu a zabrnily by jak nadmrn stimulaci investic, tak nslednm obdobm kontrakce.
Poadavek svobody emise penz se bude mnohm jevit z mnoha
dobrch dvod podezel, protoe podobn poadavky v minulosti
mnohokrt zaznly z st cel ady polovzdlanc se silnm sklonem
vyvolvat inflaci. Od nejvtch pznivc Free Banking na potku
19. stolet (dokonce i od podstatn sti zastnc Banking Principle), pes vyznavae Free Money (Freigeld) Silvio Gesella [22], a
po plny C. H. Douglase [13], H. Rittershausena [51] a Hen-ryho
Meulena [44] ve 20. stolet, agitovali vichni pro svobodnou emisi,
protoe chtli vce penz. Podezen, e vldn monopol se nesluuje
s veobecnm principem svobody podnikn, pitom asto psobilo v
jejich prospch. Vichni bez vjimky vak vili, e vldn monopol

Viz [35], [59] a [60].

SOUKROM PENZE

24

vede spe k nepatin restrikci ne k nadmrn nabdce penz.

Zcela jist nerozpoznali, e vlda nm mnohem astji ne jakkoli
soukrom podnikatel nabz Schwundgeld (smrujc se penze), kter
doporuoval Silvio Gesell.
Zde pouze poznamenm, abych se drel hlavnho pedmtu zjmu, e metodologick diskusi o monosti i nemonosti tvrdit cokoli
vznamnho o okolnostech, se ktermi nemme prakticky dn
zkuenosti, se zde nehodlm vnovat, pestoe vrh zajmav svtlo
na metodu ekonomick vdy obecn.
Na zvr dodm pouze to, e problematika penz se mi zdla
natolik dleit a nalhav, e jsem na nkolik tdn peruil prci
na hlavnm projektu, ke ktermu smuji veker sv sil poslednch
nkolika let a k jeho dokonen schz jet zvren tet st.8
ten, jak doufm, pochop, e za tchto okolnost a proti vem
svm zvykm, jsem po dokonen prvnho nrtu tohoto pojednn
nechal vtinu mraven a asov nron prce na zulechtn
textu a pprav k publikaci v laskavch rukou pana Arthura Seldona, editele vydavatelskho oddlen Institutu pro ekonomick
zleitosti (IEA), jeho prospn zsahy ji dve uinily mnohem
tivjmi nkter z mch kratch esej publikovanch IEA a kter
byl ochoten na sebe toto bemeno vzt. Mnohem lep nzev celho
pojednn, kter jsem pvodn zamlel pojmenovat Konkurujc si mny,
pochz od generlnho editele Institutu pana Ralpha Harrise.
Obma jsem velice vdn za to, e umonili publikaci tto studie.
Bez jejich pomoci by ve trvalo mnohem dle, protoe m samotnho
momentln ve zvazek vi budoucm tenm knihy Prvo,
zkonodrstv a svoboda a prci na jejm dokonen jsem nemohl peruit

Prvo, zkonodrstv a svoboda: 1. dl - Pravidla a d, Routledge&Kegan

Paul, 1973. 2. dl Fata morgna sociln spravedlnosti se objev piblin ve
stejnou dobu jako tato prce. 3. dl Politick d svobodnho lidu je blzko
dokonen a bude publikovn, jak doufm, v roce 1978. esky vylo v roce 1991
v nakladatelstv Academia (pozn. pekl.).

POZNMKA K DRUHMU VYDN

25

na dobu del, ne bylo nutn k ale-spo hrubmu nartnut argument k tto dosti zce odborn zleitosti.
Zvltn omluva je vnovna tm mnoha mm ptelm, kterm je
zejm, e bhem nkolika poslednch let jsem byl zamstnn zcela
jinmi problmy a neml jsem tak monost podrobnji prostudovat
jejich publikace zce se vztahujc k tmatu tohoto pojednn. Velmi
pravdpodobn bych se z nich mnoh nauil a mohl toho vyut pi
psan.

F. A. Hayek
Salzburg, 30. ervna 1976

Poznmka k druhmu vydn

Je tomu prv tinct msc, co jsem zaal pst tuto studii,
a pouze o nco vce ne est msc od jej prvn publikace. Nen
proto snad pli pekvapiv, e dodatky, kter jsem povaoval za
nutn pipojit ke druhmu vydn, jsou spe vsledkem dodatench
vah nad otzkami, kter jsem nastolil v prvnm vydn ne odpovd
na kritiku, kterou jsem dosud obdrel. Dosavadn reakce na mou
studii vyjaduj spe nedvru a pekvapen ne pipomnky k
pedloenm argumentm.
Vtina dodatk se proto sousteuje na ty body, kter jsem ml
zpracovat podrobnji ji v prvnm vydn. Pouze jedin z dodatk
na str. 148 se zabv problmem, u kterho, pokud by byla reforma, kterou navrhuji, akceptovna, m dodaten vahy pivedly
k rozdlnmu pohledu na oekvan vsledky, ne se mi jevilo v dob prvnho vydn. Jasn rozdl mezi dvma druhy konkurence,
z nich prvn pravdpodobn povede k veobecnmu uznn jednoho
iroce pijmanho standardu (nebo snad k malmu mnostv tchto

26

SOUKROM PENZE

standard), zatmco druh zejm obrt pozornost konkurence na

boj o dvru veejnosti v mnu urit denominace, se mi skuten
jev m dl tm dleitj. V ponkud del vsuvce do kapitoly XXIV
jsem nartl jeden z nejdleitjch pravdpodobnch dsledk,
kter jsem pvodn nepedpokldal.
Uinil jsem pouze minimln stylistick pravy s clem upesnit
vznam toho, co jsem napsal. Nechal jsem dokonce beze zmny
rozdln styl mezi spe spekulativnm zatkem a sebevdomm
zvrem, piem styl se mn postupn s pibvajcmi argumenty.
To proto, abych neodradil tene. Dodaten vahy pouze zvily
mou vru v nutnost a proveditelnost fundamentln zmny, kterou
navrhuji.
Nkter dleit pipomnky ke zde diskutovanmu problmu,
kter zaznly na konferenci Mont Plerinsk spolenosti konan
krtce po dokonen tohoto druhho vydn, nemohly bt bohuel
pouity vzhledem k dlouhm cestm, na kter jsem vyrazil krtce po
jejm skonen. Doufm, e zvlt materily prezentovan
W. Engelsem, D. L. Kemmererem, W. Sttzelem a R. Vaubelem se
brzy objev v tisku. Nicmn na posledn chvli jsem do textu vloil
odpov na koment Miltona Friedmana, kter vyadoval podle
mho mnn rychlou odpov.
Ml bych jet dodat vzhledem k ve uveden poznmce o mm
zaneprzdnn jinmi problmy, kter mi nedovolily soustedit pln
svoji pozornost na zde diskutovanou problematiku, akoli by si ji
zaslouila, e m zoufal snaha nabdnout pijateln mnov systm
pro souasn institucionln podmnky, je vsledkem jak mnohaletho studia, kter jsem vnoval dnes pevldajcmu politickmu du
a zvlt pak dsledkm vldy demokraticky zvolenho zastupitelskho sboru s neomezenmi pravomocemi, tak i mch d-vjch
prac, v nich mnov teorie patila k hlavnm oblastem mho zjmu.
Ml bych snad tak dodat nco, co jsem ji ml pleitost vysvtlit, ale nikdy ne napsat. Velmi siln ctm, e hlavnm kolem
ekonomickch teoretik a politickch filosof by mlo bt ovlivo-

POZNMKA K DRUHMU VYDN

27

vn veejnho mnn takovm zpsobem, aby to, co je dnes politicky neprchodn, se v budoucnu stalo politicky monm. Z tohoto
dvodu m dn nmitky o politick neprchodnosti mho nvrhu
ani v nejmenm neodrad od jeho dalho rozvjen.
Konen, po optovnm proten textu tohoto druhho vydn,
ctm, e bych ml teni ji na zatku sdlit, e v penn oblasti
nechci po vld nic jinho, ne aby nebrnila jinm dlat to, co
mohou udlat lpe ne ona.

F. A. Hayek
Freiburg im Breisgau

28

SOUKROM PENZE

I. Praktick nvrh
Konkrtnm nvrhem pro blzkou budoucnost, kter navc otevr
monost vahy o daleko radiklnjch nvrzch je, e
lensk zem Spolenho vnitnho trhu, pokud mono spolen s neutrlnmi zemmi v
Evrop (pozdji vetn zem Severn Ameriky) by se zavzaly mezisttn dohodou
odbourat veker pekky, kter stoj v cest volnmu pouvn ostatnch mn lenskch
zem na zem jinch lenskch stt (a to vetn zlatch minc) a uvolnit bankovn
podnikn pro kadou instituci legln ustavenou na zem jakhokoli lenskho sttu.
Tento nvrh by znamenal pedevm odstrann vech omezen
devizovch operac a regulac pohyb penz mezi jednotlivmi
lenskmi zemmi, jako i naprostou svobodu zvolit si pro poteby
smluv a etnictv jakoukoli mnu. Pro banky lenskch zem by dle
znamenal monost otevt poboku v jakkoli jin lensk zemi za
naprosto stejnch podmnek jako maj domc banky.

Voln obchod v oblasti penz

elem tohoto nvrhu je doclit v rmci existujcch mnovch
a fisklnch instituc potebnou disciplnu tm, e se jakkoli z nich
znemon po jakoukoli dobu vydvat penze, kter by byly podstatn
mn spolehliv a uiten ne penze jinho emitenta. Jakmile by
si lid zvykli na nov uspodn, pak by jakkoli jin chovn ne
nabzen poctivch penz vedlo k jejich rychlmu nahrazen v obhu
jinmi mnami. Jednotliv zem zbaven tmto monosti vyuvat
rzn triky, jimi v souasn dob zastraj reln dsledky zsah
provdnch pi ochran svch mn, by byly nuceny udrovat
pijateln stabiln hodnotu svch penz.

PRAKTICK NVRH

29

Nvrh je schdnj ne utopick jednotn

evropsk mna
Ve pednesen nvrh se mi jev vhodnj a schdnj ne utopick nvrh na zaveden nov evropsk mny, jeho vslednm
efektem by bylo pouze upevnn zdroj a koen vekerho zla,
pochzejcho z vldnho monopolu na emisi penz a kontroly jejich
obhu. Zd se tak, e jednotliv zem, kter nejsou pipraveny na
pijet mho mnohem skromnjho nvrhu, by byly daleko mn
ochotn akceptovat jednotnou evropskou mnu. Mylenka zbavit
vldu jejho staletho vsadnho monopolu v oblasti penz je stle
tak neobvykl a pro mnoho lid dokonce alarmujc, e zde nen ance,
aby byl tento nvrh v blzk budoucnosti pijat. Ale lid mohou
postupn zmnit nzor, pokud v prvn fzi poct nkter vhody, je
konkurence mezi vldnmi mnami pin.
Akoliv velmi sympatizuji s pnm dokonit hospodsk sjednocovn zpadn Evropy naprostm uvolnnm toku penz mezi jednotlivmi zemmi, mm hlubok pochybnosti, zda toho bude dosaeno
vytvoenm nov evropsk mny zen njakou nadnrodn mnovou
autoritou. Bez ohledu na to, zda by lensk zem souhlasily s
politikou provdnou spolenou mnovou autoritou (a je prakticky
nevyhnuteln, e nkter zem by zskaly hor mnu ne maj
dnes), se zd velice nepravdpodobn, e by jednotn mna byla, a
to i za mnohem pznivjch podmnek, zena lpe, ne jsou v
souasnosti zeny jednotliv nrodn mny. A pokud nebude lpe
zena, bude jednotn mezinrodn mna v mnoha ohledech hor,
a nikoliv lep, ne jednotliv nrodn mny. Zem s rozvinutjm
pennm trhem budou nevyhnuteln vystaveny psoben mnohch
pedsudk, kter ovlivuj rozhodovn jinch zem. Pitom clem
nadnrodn autority by mla bt pedevm ochrana lenskch zem
ped kodlivmi opatenmi jinch zem, a nikoli povinnost sdlet
jejich chyby.

30

SOUKROM PENZE

Voln obchod v oblasti bankovnictv

Navren rozen volnho obchodu v oblasti penz na voln obchod v oblasti bankovnictv je naprosto nezbytnou soust naeho
nvrhu, alespo pokud m bt dosaeno cl, kter si vytkl. Za prv,
bankovn ekovateln vklady a podobn druhy soukrom emitovanch
penz jsou v dnen dob soust (a ve vtin zem dokonce tou
nejpodstatnj soust) celkovho mnostv obecn pijmanho
prostedku smny. Za druh, pedevm expanze a kontrakce
mnostv vr v jednotlivch nrodnch ekonomikch jsou v dnen
dob pouvny k ospravedlnn zen mnov bze na nrodn
rovni.
K dsledkm pijet mho nvrhu zde dodm jen tolik, e nvrh je
samozejm zamen na to, aby nrodnm monetrnm a fisklnm
autoritm bylo znemonno dlat vci, kterm, pokud maj moc je
dlat, je v podstat nemon politicky pedejt. Jsou bez vjimky
kodliv a stoj proti dlouhodobm zjmm zem. Jsou vak politicky
nevyhnuteln jako doasn tk od akutnch problm. Zahrnuj
opaten, dky kterm me vlda pomrn snadno a rychle odstranit
piny nespokojenosti uritch zjmovch skupin a vrstev, ale
kter dlouhodob pinej naruen a ve svm konenm dsledku
znien trnho du.

Jak zamezit vld skrvat znehodnocen mny

Hlavn vhodou navrenho schmatu je jinmi slovy to, e zabrn vldm chrnit emitovan mny ped kodlivmi dsledky jejich
vlastnch opaten, a tm jim znemon dal vyuvn tchto kodlivch opaten. Vldy u by nemohly skrvat znehodnocen emitovan
mny, ani omezovat odliv penz, kapitlu a jinch zdroj, kdy jejich
uit v domc ekonomice pestv bt uspokojiv, ani kontrolovat
ceny. Vechna takov opaten samozejm niiv psob na vznikajc evropsk spolen trh. Navren schma je podle veho uspokojivj ve smyslu vech poadavk spolenho trhu ne jednotn

PRAKTICK NVRH

31

mna. Pitom nevyaduje zakldn dn nov mezinrodn instituce

ani penesen novch pravomoc na nadnrodn autoritu. Navren
schma by ve vech svch zmrech a c-lech zpsobilo vyazen
nrodn mny pouze v ppad selhn nrodn mnov autority.
Dokonce i v takovm ppad by ale bylo mon odvrtit pln
vyazen nrodn mny z obhu rychlou zmnou chovn. Je mon,
e v nkterch velice malch zemch, vrazn zapojench do mezinrodnho obchodu a turistickho ruchu, by mohla pevldnout mna
nkter z vtch zem. Ale za pedpokladu rozumn provdn
politiky nen dvod, pro by vtina existujcch mn nemohla bt
pouvan i nadle. Bylo by samozejm velmi dleit, aby jednotliv zem neuzavraly tajn dohody, e nebudou nabzet takovou
dobrou mnu, kterou by obyvatel jinch stt preferovali! Presumpce viny by byla vdy zamena proti t vld, jej penze lid
nejsou ochotni akceptovat!
Nemyslm si, e by navrhovan schma vldm znemoovalo provdt jakoukoli politiku psobc v zjmu dobe fungujcho hospodstv nebo e by dlouhodob zvhodovalo jakoukoli skupinu
obyvatel. Nvrh vak vyvolv celou adu komplikovanch otzek,
o nich bychom mli pojednat teprve po plnm objasnn teoretickch vchodisek.

32

SOUKROM PENZE

II. Teoretick vchodiska

Pokud mme vn uvaovat o souasnm pouvn vce navzjem
si konkurujcch mn v urit oblasti, je bezpodmnen nutn
nejprve rozebrat teoretick souvislosti takovho nvrhu. Pokud
budeme uvaovat o zruen exkluzivity nrodnch mn emitovanch
vldami na zem jednotlivch stt a pipustme uvn mn
emitovanch jinmi vldami, ihned vyvstane otzka, zda by nebylo
stejn vhodn zruit vldn monopol na emisi penz a umonit tak
soukromm podnikatelm nabzet veejnosti jin konkurenn
prostedek smny.
Otzky, kter z navrhovan reformy vyplvaj, jsou v souasn
dob spe teoretick, protoe nvrh je veejnost povaovn za
pli neobvykl a pli odtren od reality, ne aby bylo mono jej
uskutenit. Problmy, je pin, si uvdomuje jen mlokdo, a to
i mezi odbornky, take nikdo neme vytvoit dvryhodnou pedpov dsledk fungovn navrhovanho modelu. Je docela dobe
mon, e existence souasnho univerzln pijmanho a nezpochybovanho vldnho monopolu na emisi penz nen nutn
a nepin dokonce ani dn vhody. Ve skutenosti se me
ukzat jako velice kodliv a jej zruen me bt velkm pnosem
pro dal vvoj. Je proto nejvy as zat na toto tma diskutovat.
Dokud bude veejnost nekriticky pijmat dogma o nutnosti vldnho
monopolu na emisi penz a dokud nebude mentln pipravena na
nvrh na jeho zruen, bude jeho realizace zcela neuskuteniteln.
Tento fakt by ale neml brnit vzkumu fascinujcch teoretickch
problm, kter tento model pin.

TEORETICK VCHODISKA

33

Konkurence mn nebyla ekonomy nikdy

diskutovna
Je pravdou, e a do nedvn doby ekonomov nikdy neuvaovali o
monosti vzjemn konkurence mezi mnami.9 V dostupn literatue
nen mon nalzt odpov na otzku, pro je vldn monopol na
emisi penz povaovn za nepostradateln a nutn, ani zda je tato
vra odvozena z nevysvtlitelnho postultu, e na uritm ze-m
mus existovat v obhu pouze jeden druh penz, co se mohlo je-vit
uritm zpsobem vhodn v dobch, kdy jedinm myslitelnm
druhem penz bylo zlato nebo stbro. Stejn tak nememe nalzt
odpov na otzku, co by se stalo, kdyby byl tento monopol zruen
a poskytovn penz bylo oteveno konkurenci soukromch emitent
rznch druh penz. Vtina lid si mysl, e nvrh, aby soukrom
spolenosti mohly emitovat penze, znamen, e jim bude umonno
emitovat stejn penze (v ppad paprovch penz by to de facto
znamenalo padln) a nikoliv rzn, navzjem odliiteln druhy penz,
mezi ktermi by si veejnost mohla voln vybrat.

Pvodn vhody vldnho pennho monopolu

Jedna lehce rozpoznateln mna mohla vrazn pomoci snad pouze v dobch, kdy se penn ekonomika pomalu roziovala do
vzdlench oblast a kdy jednm z nejvtch problm bylo nauit
mnostv lid umn potat v penzch (a nen tomu tak dvno). Lze
mon argumentovat, e vlun pouvn takov jednotn mny
vrazn usnadnilo porovnvn cen a tm i rst konkurence na trhu.
Stejn tak v dobch, kdy bylo mon zjistit pravost kovovch penz

Akoli jsem se dopracoval k pochopen vhod nezvislch vzjemn si konkurujcch mn samostatn, intelektuln prvenstv v tto oblasti musm piznat
profesoru Benjaminu Kleinovi, kter jasn vysvtlil hlavn vhody vzjemn si
konkurujcch mn ve svm lnku publikovanm v roce 1975 [35], kter jsem a
do donedvna neznal.

34

SOUKROM PENZE

pouze technologicky obtnm procesem, pro kter obyejn lid

nemli ani znalosti ani vybaven, lze argumentovat, e garantovat
ryzost minc umstnm znaky obecn znm autority mohla mimo
velk komern centra pouze vlda. Ale v souasn dob vechny
pvodn vhody, kter snad kdysi ospravedlovaly vlun prvo vld
na rabu kovovch minc, v dnm ppad nepevauj nad nevhodami tohoto systmu, kter vykazuje nedostatky vech monopol
dan produkt mus pouvat vichni, a to i v ppad, e je neuspokojiv. Monopol zabrauje pedevm procesu objevovn lepch
zpsob uspokojovn individulnch poteb, k nmu nen nijak
motivovn.
Pokud by veejnost pochopila, jakou cenu plat v obdobch opakujc se inflace a nestability za pohodl vyuvat pi bnch transakcch pouze jedin druh penz, a zvaovat pouze pleitostn
vhody pouit jinch ne obvyklch penz, shledala by ji pespli
vysokou. Toto pohodl je mnohem mn dleit ne monost
vyuvat spolehliv penze, kter nebudou periodicky naruovat
hladk fungovn ekonomiky tj. monost, o kterou byla veejnost
vldnm monopolem pipravena. Lidem nikdy nebyla dna monost
tuto vhodu vyuvat. Vldy vdy mly a stle maj siln zjem na
tom, aby pesvdily veejnost, e prvo emitovat penze pat
vlun jim. V dobch, kdy to pro vechny praktick ely znamenalo rabu zlatch, stbrnch nebo mdnch minc, na tom nezleelo tolik jako v souasn dob, kdy vme, e existuje velk mnostv
jinch druh penz (nejenom paprovch), v jejich zen je vlda
mnohem mn kompetentn a u nich m mnohem vt tendenci ke
zneuit ne u penz kovovch.

PVOD VLDNHO PRIVILEGIA EMITOVAT PENZE

35

III. Pvod vldnho privilegia emitovat

penze
Po vce ne dva tisce let obnelo vsadn prvo vldy emitovat
penze v praxi pouze rabu minc ze zlata, stbra nebo mdi. Prv
v tomto obdob zaal bt vldn monopol v tto oblasti akceptovn
bez jakchkoli nmitek jako zkladn atribut suverenity obdaen
vm mystriem, kter vyvolvala posvtn moc vldc. Toto pojet
zejm sah a do 6. stolet p. n. l., kdy ldsk krl Kroisos nechal
razit prvn kovov mince, do doby, kdy se kousky kov pouze oznaovaly znakami na stvrzen jejich kvality.
Vsadn prvo panovnk razit penze se podle veho upevnilo bhem mskho csastv.10 Kdy na potku modern ry vytvoil
Jean Bodin svj koncept suverenity, zahrnul prvo raby mezi jeho
nejdleitj a nejzkladnj sousti.11 Regly (lat. regalia, to jest
prva), z nich nejdleitj bylo prvo raby, tby a vbru
celnch poplatk, byly ve stedovku hlavnmi zdroji pjm vldc
a tak tak na n bylo pohleno. Je jasn, e jak se raebn roziovalo, vldy vude na svt brzy objevily, e vlun prvo raby je
nejen atraktivnm zdrojem pjm, ale tak nejdleitjm nstrojem moci. Od potku nikdo netvrdil ani nepipoutl, e vldn
prvo raby je zde pro obecn blaho. Naopak, bylo zkladn soust

10

W. Endemann [15], II. dl, strana 171.

J. Bodin [5], strana 176. Bodin, kter vdl o penzch vce ne kdokoliv
z jeho souasnk snad mohl doufat, e vldy vtch stt budou odpovdnj
ne tisce malch princ a mst, kter v pozdnm stedovku zskaly prvo raby
a astokrt jej zneuvaly dokonce vce ne bohat vldcov velkch zem.
11

SOUKROM PENZE

36

vldn moci.12 Mince skuten slouily pedevm jako symbol moci,

stejn jako vlajka. Skrze n potvrzoval vldce svou suverenitu a dokazoval lidem i v tch nevzdlenjch stech sv e, e jejich
vldcem je ten, jeho obraz je na mincch vyraen.

Vldn osvden o vze a istot kovu

Zpotku byl kol vldy spatovn nikoliv v tvorb penz, nbr
v potvrzovn vhy a ryzosti materil, kter univerzln slouily
jak penze13 a jimi se velmi zhy staly pouze ti kovy zlato,
stbro a m. Jednalo se o stejn kol, jako bylo stanoven a
osvdovn jednotnho systmu mr a vah.
Kousky kovu byly povaovny za skuten penze, pouze pokud
nesly znaku pslun autority poven zajitnm pslun vhy a
istoty a tm i hodnoty minc. V prbhu stedovku vak vznikl
mtus, e penze zskvaj svou hodnotu skrze akt vldy. Akoli
zkuenosti ukazovaly nco jinho, tato doktrna o valor impositus14 byla
iroce pejmna prvnmi teoriemi a slouila do urit mry jako
ospravedlnn opakovanch marnch pokus vldc udlit stejnou
hodnotu mincm, kter obsahovaly men mnostv drahho kovu (na
potku naeho stolet byla tato stedovk doktrna znovu oivena

12

To sam je mon vzthnout na potovn monopol, kter vude, kde se

objev, zajiuje neustle se zhorujc sluby, a o kterm (podle The Times 25.
kvtna 1976) generln sekret Odborovho svazu pracovnk v potovnch
slubch (The Union of Post Office Workers) (!) prohlsil, e vldy obou
politic-kch orientac dovedly vznamnou veejnou slubu na takovou rove, e
se sta-la tmatem mnoha lidovch anekdot. Z politickho hlediska me bt vldn
monopol na televizn vysln jet mnohem nebezpenj, ale z ekonomickho
hlediska pochybuji, zda zpsobil jakkoliv jin monopol takov kody, jako
napchal monopol na emisi penz.
13
Viz A. Smith [54], str. 47: Tak tedy vznikly raen mince a ady, kterm
se k mincovny. Jsou to zazen docela stejnho rzu, jako jsou cejchovn
ady pro mry, vlnn ltky a pltno.
14
Endemann [15], str. 172.

PVOD VLDNHO PRIVILEGIA EMITOVAT PENZE

37

nmeckm profesorem G. F. Knappem, jeho kniha Sttn teorie penz

(State Theory of Money) m stle urit vliv na souasnou teorii prva).15
Nen nejmen dvod pochybovat o tom, e soukrom podnikn,
pokud by mu nebylo brnno, by bylo schopn zajistit stejn dobr
a minimln stejn dvryhodn mince. Pleitostn tomu tak bylo,
pokud je vlda k tto innosti zmocnila. Dokud poskytovn jednotnch a jednodue rozeznatelnch minc pedstavovalo znan technick problmy, bylo pinejmenm uitenm kolem vldy toto
zajiovat. Bohuel vldy velice rychle objevily, e to je nejenom
uiten, ale e by to mohlo bt tak velmi ziskov, alespo pokud
lid nebudou mt monost pouvat alternativn penze. Raebn,
poplatek tovan na uhrazen nklad raby, pedstavoval velice
atraktivn zdroj pjm a velmi brzy vzrostl na rove mnohem vy,
ne byly skuten nklady raby. A od zadrovn vt sti kovu
pinesenho do vldnch mincoven k rab minc byl pouze krok k
praxi, obecn rozen bhem stedovku, kdy vldy stahovaly
mince z obhu a navracely je zpt s nim obsahem zlata a stbra.
V nsledujc kapitole se budeme vnovat nsledkm tako-vho
znehodnocovn penz. Od doby, kdy funkc vldy pi emisi penz
nen pouze osvdovn vhy a ryzosti uritch kus kovu, nbr
zmrn zen mnostv penz v obhu, se vldy staly naprosto
nevhodnmi pro plnn tohoto kolu a meme bez jakchkoli obav
prohlsit, e trvale a na mnoha mstech zneuvaly dvry lid k
tomu, aby je okrdaly.

Vznik paprovch penz

Vldn monopol, kter se pvodn vztahoval pouze na rabu minc,
tehdy jedinho pouvanho druhu platidla, velice rychle peel i na
nov vznikajc druhy penz. Ty se rozily v dobch, kdy vldy
potebovaly zskat dodaten zdroje pomoc vynucench vr, za
n poskytovaly potvrzen a zrove pikazovaly lidem akceptovat je
15

Knapp [36], srovnej Mann [41].

SOUKROM PENZE

38

jako penze. Postupn rst vznamu vldnch paprovch penz

a bankovek je pro nae ely zkomplikovn tm, e po dlouhou dobu
se nejednalo o nov druh penz s jinm nzvem, ale o uvn penz
ve form paprovch potvrzen o vlastnictv existujcch kovovch
penz emitovanch vldnm monopolem.
Je pravdpodobn nemon, aby se kusy papru i jin symboly
s tm nulovou trn hodnotou staly postupn pijman a dren
jako penze, pokud nebudou pedstavovat prvo k njakmu hodnotnmu pedmtu. Aby byly akceptovny jako penze, musely zpotku
svoji hodnotu odvozovat z jinho zdroje, jako je napklad smnitelnost za jin druh penz. Proto zstvaly zlato a stbro nebo certifikty potvrzujc jejich vlastnictv po dlouhou dobu jedinmi druhy
penz, mezi ktermi mohlo dochzet k njak konkurenci. Protoe
v 19. stolet oste poklesla cena stbra, pestal bt tento kov
vznamnm konkurentem zlata (monosti bimetalismu16 jsou pro n
problm irelevantn).

Politick a technick monosti plynouc z zen

paprovch penz
K velmi vraznm zmnm dolo s celosvtovm rozenm paprovch penz. Monopol vldy na emisi penz byl nevyhovujc ji v dob
kovovch penz, kdy se vak pod politickou kontrolu dostaly paprov (nebo jin symbolick) penze, situace se stala katastrofln,
protoe symbolick penze mohou bt jak nejlepm, tak i tm
nejhorm platidlem. Penze, jejich mnostv je zeno instituc,
kter m zjem na spokojenosti pn uivatel, by mohly bt ty
nejlep. Penze, jejich mnostv je zeno tak, aby byla uspokojena
poptvka uritch zjmovch skupin, budou nevyhnuteln ty nejhor (kapitola XVIII).

16

Viz kapitola VII.

PVOD VLDNHO PRIVILEGIA EMITOVAT PENZE

39

Hodnota paprovch penz me bt samozejm regulovna rznm zpsobem je vak vce ne sporn, e jakkoli demokratick
vlda s neomezenmi pravomocemi ji bude dit uspokojivm zpsobem.
Akoliv historick zkuenost zdnliv opravuje k ve, e stabiln
mnu nabz pouze zlat standard a e hodnota vech paprovch
penz dve i pozdji poklesne, veker nae znalosti o procesech
ovlivujcch hodnotu penz potvrzuj, e tento pedsudek, akoliv
pochopiteln, je zcela neopodstatnn. Nemonost doshnout
takovho stavu politicky, prostednictvm vldy, nm jet nedv
nejmen dvod pochybovat o technick monosti dit mnostv
jakhokoli druhu symbolickch penz takovm zpsobem, aby se
jejich hodnota udrovala v pijatelnch mezch a tm si udrely svou
schopnost bt pijman jako penze. Bylo by mon, pokud by to
bylo dovoleno, mt mnostv podstatn odlinch penz. Nereprezentovaly by pouze rzn mnostv stejnho kovu, ale tak jinch prvk
a jejich hodnota by vzjemn fluktuovala. Stejn tak bychom mohli
mt mny obhajc souasn v mnoha zemch a nabzejc lidem
monost volby. Tato monost nebyla a do nedvn doby nikdy
zvaovna. Dokonce i nejradiklnj zastnci svobodnho podnikn,
jako byli filosof Herbert Spencer17 nebo francouzsk ekonom
Joseph Garnier18, se vyslovovali pouze pro monost voln raby
a hnut svobodnho bankovnictv (free banking) z poloviny 19. stolet agitovalo jen za prvo emitovat bankovky ve form standardn
mny.19

Penn monopol poslil vldn moc

Zatmco, jak uvidme v dalm textu, nm vldn monopol na emisi
penz pli nepomohl zajistit lep penze, ne bychom mli jinak,
17

Herbert Spencer [57].

Joseph Garnier [21].
19
V. C. Smith [55].
18

40

SOUKROM PENZE

stal se naopak hlavnm nstrojem pevldajcch vldnch politik

a vrazn pomohl k veobecnmu rstu sttn moci. Mnoho souasnch politik je zaloeno na pedpokladu, e vlda m moc vytvoit
jakkoli dodaten mnostv penz a pinutit lidi je akceptovat. Z
to-hoto dvodu bude vlda velice siln brnit sv tradin prva.
Stejn dvod je tak nejdleitjm argumentem pro to, aby byla
tohoto svho prva zbavena.
Vlda by nemla mt prvo, stejn jako dn jin soukrom osoba, brt si, cokoli si zamane (alespo v mrovch dobch), a mla by
bt prostednictvm zstupc veejnosti striktn omezena v erpn
zdroj pouze na prostedky j sven a pouze ve stanovench
mezch. Modernmu nrstu moci sttu z velk sti pomohla
monost krt deficity vldnho rozpotu emis penz obvykle pod
zminkou podpory zamstnanosti. Mon je pznan, e A. Smith
[54, str. 261, 2. dl] nezahrnul zen mnostv penz v obhu mezi
ti povinnosti, kter m panovnk podle soustavy pirozen svobody
vykonvat.

TRVAL ZNEUVN VLDNHO MONOPOLU

41

IV. Trval zneuvn vldnho monopolu

Pi studiu historie penz nen mon se nepodivit nad tm, e lid
existenci sttnho pennho monopolu po celch 2000 let sneli, i
kdy byl neustle zneuvn k jejich vykoisovn a okrdn. Vysvtlen lze najt pouze v existenci mtu, kter se v lidskm povdom zakoenil natolik pevn, e dokonce ani profesionln studenti
tohoto tmatu (po dlouhou dobu vetn autora tohoto textu20) jej
nezpochybovali. V okamiku, kdy zpochybnme platnost tto
zakoenn doktrny, vak objevme chatrnost jejch zklad.
Nememe detailn popisovat zloinn aktivity vldc pi monopolizaci penz ji od dob eckho filosofa Diogna, o kterm je
znmo, e ji ve 4. stolet p. n. l. oznail penze za hku v rukou
politik. Od dob msk e a do 17. stolet, kdy se zaaly objevovat paprov penze ve vtm mtku, je historie raby tm
nepetritm pbhem znehodnocovn a postupnho sniovn
obsahu drahch kov v mincch a odpovdajcho zvyovn cen vech
ko-modit.

Historie je dlouhm pbhem inflac zpsobench

vldami
Nikdo jet nenapsal plnou historii tohoto vvoje. Byla by to
jist velmi monotnn a depresivn etba, ale myslm si, e nen
vbec pehnan ci, e historie je dlouhm pbhem inflac, a to
obvykle inflac zench vldami a ve prospch vld, i kdy podobn
efekt mly napklad i nlezy zlata a stbra v 16. stolet. Historiko-

20

F. A. Hayek [29], str. 324 a nsledujc.

SOUKROM PENZE

42

v se znovu a znovu pokouej ospravedlnit inflaci tvrzenm, e

umouje dlouh obdob rychlho ekonomickho rozvoje. Vymysleli
dokonce mnostv inflacionistickch teori djin,21 kter vak
jednoznan vyvrtil dal historick vvoj: ceny v Anglii a ve
Spojench sttech byly na konci obdob jejich nejrychlejho
rozvoje tm na stejn rovni jako dv stolet pedtm. Bohuel
neustle se opakujc myln teorie jsou naprosto rezistentn vi
vsledkm pedchozch debat a dkaz.

Mstn a doasn deflace ranho stedovku

Ran stedovk me snad bt obrazem obdob, kdy deflace pispla k ekonomickmu poklesu cel Evropy. Ale ani to nen jist.
Spe se zd, e celkov se sniujc objem obchodu vedl ke snen
mnostv penz v obhu, a nikoli naopak. Nalzme pli mnoho
stnost na veobecnou drahotu a na zhoren kvality minc, ne
abychom akceptovali deflaci jako ir ne lokln fenomn, pznan pro oblasti, kde vlky a migrace zniily trhy a kde se penn
ekonomika smrovala, jak lid ukrvali sv poklady. Ale v mstech,
kde se obchod rychle vzpamatoval, napklad v severn Itlii, se zd,
jako by vichni mstn vldci nhle zaali soutit ve znehodnocovn
minc. Pes nkter nespn pokusy obchodnk nabzet lep
prostedek smny trval tento proces po nkolik nsledujcch
stolet, a Itlie zskala povst zem s nejhormi penzi a nejlepmi mnovmi teoretiky.
Ale akoliv jak teologov, tak prvnci podobn praktiky zavrhovali, nikdy se nepodailo jim zabrnit, a do doby, kdy zaveden
paprovch penz poskytlo vldm mnohem levnj metodu jak lidi
okrdat. V sil vnutit lidem patn penze se vldy samozejm
nevyhbaly ani tm nejkrutjm opatenm. Podvejme se do histo21

Zvlt Werner Sombart [56] a ped nm Archibal Alison [1] a dal. Srovnej s Paul Barth [4], kter nazval celou kapitolu Historie jako funkce hodnoty
penz a Marianne von Herzfeld [32].

TRVAL ZNEUVN VLDNHO MONOPOLU

43

rie na to, jak tresty mohly lovka postihnout za pouh odmtnut

akceptovat oficiln penze: Od Marca Pola vme, e ve 13. stolet
bylo odmtnut csaskch paprovch penz podle nskho prva
trestno smrt. Dvacet let v okovech a v nkterch ppadech i
smrt, to byly tresty za odmtnut francouzskch asignt. Ran
anglick prvo trestalo odmtnut akceptovat vldn penze jako
crimen lese majestatis. V dobch americk revoluce bylo odmtnut kontinentlnch bankovek trestno jako akt neptelstv a v n-kterch
ppadech mohlo znamenat znik dluhu.22

Absolutismus potlail snahy obchodnk

o vytvoen stabilnch penz
Nkter z prvnch bank v Amsterdamu i na jinch mstech byly
zaloeny proto, aby zajistily obchodnkm stabiln penze, nicmn
rst absolutismu brzy potlail jakkoli snahy o vytvoen nevldn
mny. Msto toho podporoval rozvoj bank, kter emitovaly bankovky
v denominacch odpovdajcch oficilnm vldnm penzm. Dokonce
jet lpe ne pi popisu historie kovovch penz zde meme
nartnout, jak podobn vvoj otevel dvee k novm zpsobm
zneuit sttn moci.
na se dajn po patnch zkuenostech s paprovmi penzi
pokusila jejich pouvn jednou provdy zakzat (samozejm
nespn), a to jet pedtm, ne je Evropan vbec objevili.23
Jakmile evropsk vldy jednou objevily tuto monost, zaaly nemilosrdn vyuvat tto pleitosti, ne proto, aby poskytly obyvatelstvu
dobr penze, nbr proto, aby zskaly pokud mono co nejvce
pjm. Od roku 1694, kdy britsk vlda prodala Bank of England
omezen monopol na emisi bankovek, si vtina vld kladla za hlavn
cl uchrnit svou moc nad penzi, pvodn vyjdenou jako prvo
22

A. Nussbaum [50], str. 53.

O udlostech v n viz W. Vissering [61] a G. Tullock [58], kter se vak
o asto vyprvn historii definitivnho zkazu paprovch penz nezmiuje.
23

44

SOUKROM PENZE

raby, ped skuten nezvislmi bankami. Vra ve zlat standard a

pedstava, e jeho udren je vc prestie, zatmco odstoupen od
zlatho standardu by znamenalo nrodn potupu, byly innm
nstrojem omezen vldn moci nad penzi. Zlat standard poskytl
svtu velmi dlouh obdob 200 a mon i vce let relativn stability, bhem kterho se mohla rozvinout modern prmyslov spolenost, i kdy trpla periodickmi krizemi. Ale jakmile vldy piblin
ve dvactch letech 20. stolet pochopily, e smnitelnost ve zlato
je pouhou metodou zen mnostv penz, kter je relnm faktorem
ovlivujcm jejich hodnotu, zaaly se proti tomuto disciplinujcmu
prvku aktivn brnit a penze se staly, vce ne kdykoliv pedtm,
hkou v rukou politik. Pouze nkolik pednch mocnost dokzalo
na jistou dobu zajistit pijatelnou mnovou stabilitu a tyto mocnosti
ji penesly tak do svch kolonilnch . Vchodn Evropa a Jin
Amerika ale dlouhodobou mnovou stabilitu nikdy nezaily.
Vldy sv moci nikdy nevyuily k dlouhodobmu poskytovn pijateln kvalitnch penz a nikdy se dlouhodob nezdrely jejich
hrubho zneuvn (vjimkou je obdob, kdy vldn disciplnu zajioval zlat standard). Dnes vak meme odmtnout dle tolerovat
vldn nezodpovdnost, protoe vme, e mnostv penz v obhu je
mon dit a tm brnit vznamnm fluktuacm v jejich kupn sle.
Akoliv mme vechny dvody nedvovat vld, kter nen vzna
zlatm standardem i obdobnm uspodnm, nen sebemen dvod
pochybovat, e soukrom podnikn v oblasti emise penz zvisl
na spnosti snah udret hodnotu soukrom emitovanch penz
zajist dlouhodob stabiln prostedek smny. Ne ukeme, jak by
takov systm mohl fungovat, musme objasnit a vyvrtit dva
pedsudky, kter pravdpodobn vytvej podhoub, z nho
vyrstaj nmitky proti odsttnn penz.

ZHADA ZKONNHO PLATIDLA

45

V. Zhada zkonnho platidla

Prvnm pedsudkem je koncept zkonnho platidla. Pro nae
ely nem pli velk vznam, ale je asto vyuvn k vysvtlen
nebo k ospravedlnn vldnho monopolu emise penz. Prvn vzruen
reakce na n nvrh budou znt asi nsledovn: Ale vdy zde mus
bt njak zkonn prostedek smny. Jako by tato pedstava
dokazovala nutnost existence univerzlnch, vldou emitovanch
penz, kter jsou povaovny za nezbytn pro kadodenn chod
hospodstv.
Ve svm striktn prvnm vznamu neznamen zkonn platid-lo
nic vc, ne e vitel neme odmtnout pijmout plnn dluhu ve
vldou emitovanch penzch.24 Pitom je pznan, e tento termn
nem v anglickm prvu oficiln definici.25 V jinch zemch to
jednodue znamen, e prostedkem vyrovnvn dluh mohou bt
buto vldou emitovan penze, nebo takov aktivum, o kterm
rozhodne soud. Pokud vlda vlastn monopol na emisi penz a vyuv jej k zaveden jednotnch penz, mus mt pravdpodobn tak
slu ci, jakmi prostedky mohou bt splceny dluhy denominovan
v jejch penzch. Ale to neznamen, e vechny penze mus bt

24

Nussbaum [50], Mann [41] a Breckinridge [6].

Mann [41], str. 38. Na druh stran tato charakteristika zkonnho platidla byla v Anglii velmi vlivn, protoe a donedvna neumoovaly anglick soudy
plnn dluhu v jinch mnch ne v anglickch librch. Tato situace se velmi
pravdpodobn zmn po nedvnm precedennm soudnm rozhodnut (Miliangos
v. George Frank Textiles Ltd. [1975]), kter umouje, aby anglick soud vydal
pkaz k zaplacen dluhu v ciz mn pokud je dna, tzn. nap. je mon vynutit
v Anglii platbu ve vcarskch francch (Financial Times 6. listo-padu 1975, zprva
je petitna v F. A. Hayek [31], str. 45-46).
25

SOUKROM PENZE

46

zkonnm platidlem, ani to, e vechny prostedky, kterm prvo

propj atributy zkonnho platidla, mus bt penze (existuj
historick pklady, kdy byli vitel donuceni soudnm rozhodnutm
akceptovat jako vyrovnn dluhu msto penz takov komodity jako
tabk, kter me bt tko oznaen za penze26).

Povra vyvrcena spontnnmi penzi

Pojem zkonn platidlo je ve veobecnm povdom obesten
mlhavmi pedstavami, v nich tento koncept splv s poadavkem,
aby stt emitoval penze. Tato stle pevajc stedovk idea
znamen, e stt udluje penzm hodnotu, kterou by jinak nemly.
Toto je pravdou pouze ve velice omezenm rozsahu v ppad, e
ns vlda pinut akceptovat jako penze nco jinho, ne jsme si
dojednali. V tomto smyslu to pro dlunka znamen stejnou hodnotu
jako pvodn pedmt smlouvy. Ale povra, e je nutn, aby stt
deklaroval, co jsou to penze, jako kdyby penze vytvel a ony bez
nj nemohly existovat, se pravdpodobn vyvinula z naivn vry, e
takov prostedek jako penze musel bt vynalezen njakm
genilnm vynlezcem. Tato vra byla naprosto pekonna porozumnm procesu spontnnho vytven takovch nezamlench instituc v procesu spoleensk evoluce, jejich nejlepm pkladem
jsou prv penze (stejn jako prvo, jazyk, morlka a dal). Tm, e
byla stedovk doktrna o valor impositus v tomto stolet znovu
oivena velmi obdivovanm nmeckm profesorem Knappem, pipravila pdu pro politiku, kter vedla v roce 1923 ke znehodnocen
nmeck marky na 1/1.000.000.000.000 jej pvodn hodnoty!

Soukrom penze jsou preferovny

Zajist mohou existovat, a tak existovaly, bez vldnho piinn
velmi kvalitn penze, i kdy zdkakdy mly monost existovat del

26

Nussbaum [50], str. 54-55.

ZHADA ZKONNHO PLATIDLA

47

dobu.27 Nicmn si musme vzt ponauen ze zprvy holandskho

autora, jen ped mnoha sty lety popsal paprov penze v n (v tto sti svta byly ji tehdy bnm platidlem). Prv proto, e nebyly zkonnm platidlem a ani stedem sttnho zjmu, byly veobecn akceptovny jako penze.28 Vldm vdme za to, e na zem
nrodnch stt je v souasnosti akceptovn pouze jeden druh
penz. Ale zda je toto uspodn vhodn, i zda by lid nemohli
(pokud by pochopili veker vyplvajc vhody) zskat mnohem
kvalitnj penze bez vekerho rozruchu kolem zkonnho platidla, zstv stle otevenou otzkou. Navc nen nutn, aby legln
prostedek smny (gesetzliches Zahlungsmittel) byl specificky vy-tven
zkonem. Pln posta, kdy zkon soudu umon rozhodnout, jakmi
penzi m bt uhrazen dluh v kadm konkrtnm ppad.
Podstata problmu byla velmi jasn vysvtlena ji ped 80 lety
vynikajcm obrncem liberln hospodsk politiky, prvnkem,
statistikem a vysokm sttnm ednkem Lordem Farrerem. V prci z roku 189529 napsal, e pokud nrody
neudlaj nic jinho, ne e stanov zkonnm prostedkem smny uritou standardizovanou jednotku [hodnoty, kterou pijaly], pak nen poteba ani dvod pijmat jakkoli
zvltn zkon o zkonnm platidle. Bn obchodn prvo je pln dostaujc a nen
nutn zkonem dvat urit form penz njakou speciln funkci. Pijali jsme zlat
sovereign jako obchodn jednotku nebo standard hodnoty. Pokud slbm zaplatit 100
27

Pleitostn pokusy nkterch sprvnch autorit obchodnch center nabzet penze se stabilnm obsahem vzcnch kov, jakm bylo ustaven Bank of
Amsterdam, byly po dosti dlouhou dobu spn a takov penze byly pouvny
daleko za nrodnmi hranicemi. Ale dokonce i tchto ppadech sprvn autority
dve nebo pozdji zneuvaly svho kvazimonopolnho postaven. Bank of Amsterdam
byla sttn agenturou, jejch slueb museli lid v uritch ppadech vyuvat a
jej penze byly vlunm zkonnm platidlem pi platbch pesahujcch
uritou hodnotu. Stejn tak nebyla dostupn pro bn mal transakce nebo
mstn obchody za hranicemi msta. To sam zhruba plat pro podobn experimenty v Bentkch, Janov, Hamburku a Norimberku.
28
Willem Vissering [61].
29
Lord Farrer [17], str. 43.

SOUKROM PENZE

48

sovereign, pak nen teba dnho zkona o mn i zkonnm platidle k tomu, aby
mi sdlil, e jsem zavzn zaplatit tuto stku a nemohu dluh uhradit jinm zpsobem.
Farrer uzavr, pot co prozkoumal nkter typick projevy koncepce zkonnho platidla, e
pokud se podvme na pklady uveden ve i na pouvn a zneuvn zkona o
zkonnm platidle, krom poslednho ppadu [tj. podprn mince] uvidme, e je jim
spolen jedna charakteristika prvo ve vech ppadech umouje, aby dlunk zaplatil
a vi-tel byl nucen pijmout jako hradu dluhu nco jinho, ne pedpo-kldala jejich
smlouva. Ve skutenosti se jedn o vynucenou a nepi-rozenou konstrukci uvalenou na
jednn jednotlivc z pozice sly.30
K tomu o nkolik dek dle dodv, e jakkoli zkon o zkonnm platidle je ze sv podstaty podezel.31

30

Ibid., str. 45. Locus classicus tohoto tmatu, ze kterho jsem zcela nepochybn odvodil mnoh sv nzory, akoli jsem to zapomnl zmnit v prvnm vydn
tto publikace, je diskuse Carla Mengera o zkonnm platidle z roku 1892 [43a]
Menger pouv mnohem vhodnj nmeck ekvivalent Zwangs-kurs. Viz strana
98-106, zvl. 101, kde je Zwangskurs popsn jako opaten, kter m v pevn
vtin ppad ten el, aby bylo obyvatelstvo proti sv vli pinuceno
pinejmenm zneuitm prva razit mince a tisknout bankovky vznikl patologick (tud vjimen [?]) obn prostedky bu v obhu zat pouvat nebo
je v nm udret. Dle str. 104, kde jej Menger popisuje jako zkonn nsil
vyvjen na vitele, kte jsou takto nuceni u Summenschulden (nkdy i dluh jinho
druhu) akceptovat platbu v takovch druzch penz, kter vslovn nebo mlky
dohodnutmu obsahu pohledvky neodpovdaj, nebo mu vnut takovou hodnotu,
kter neodpovd jeho hodnot na volnm trhu. Velmi zajmav je tak prvn
poznmka na stran 102, ve kter Menger poznamenv, e mezi liberlnmi
ekonomy prvn poloviny 19. stolet by se tko hledal obecn souhlas s tmto
konceptem. Zatmco v druh polovin tho stolet byly dky vlivu (pedevm
nmeckch) prvnk ekonomov svedeni na scest a povauj zkonn platidlo za
zkladn atribut dokonalch penz.
31
Ibid., str. 47.

ZHADA ZKONNHO PLATIDLA

49

Zkonn platidlo vytv nejistotu

Je skuten pravdou, e ustanoven zkonnho platidla je jednodue zpsobem, jak donutit lidi, aby akceptovali jako splnn kontraktu nco, co v dob, kdy uzavrali smlouvu, vbec pijmout
nezamleli. Tm se za jistch podmnek stv faktorem, kter
zesiluje nejistotu lidskho jednn a obsahuje, jak tak poznamenal
Lord Farrer v tme kontextu,
umlou konstrukci smluv, kter by jednotliv smluvn strany nikdy neuzavely, pokud
by k tomu nebyly pinuceny arbitrrnm zkonem, kter nahrazuje svobodn uzavrn
dobrovolnch kontrakt stanovenm jejich nleitost z pozice prva.
Vechno toto je velmi dobe ilustrovno histori, kdy se vraz
zkonn platidlo velice rozil a zaal bt pouvn jako definice
penz. V notoricky znmch sporech o zkonn platidlo, kter byly
projednvny ped Nejvym soudem Spojench stt v obdob po
obansk vlce, bylo hlavnm pedmtem sporu, zda vitel mus
akceptovat splacen starch dluh v dolarech, pestoe jejich
hodnota se od dob poskytnut vru velmi snila32. Stejn problm
vyvstal dokonce jet s vt nalhavost ke konci velkch evropskch inflac, kter nsledovaly po 1. svtov vlce. Dokonce i v
extrmnm ppad nmeck marky byl princip marka je marka
dodren a do samho zvru, akoli pozdji byla pijata nkter
opaten ke snen ztrt tch nejvce postiench.33

32

Srovnej Nussbaum [50], str. 586-592.

V Rakousku se po roce 1922 stalo mezi prostmi lidmi jmno Schumpeter
tm nadvkou, protoe ekonom J. A. Schumpeter podepsal (v duchu principu
koruna je koruna) bhem svho krtkho psoben ve funkci ministra financ
nazen, kter bylo pouhm vyjdenm nezpochybniteln platnho prva, e
dluhy denominovan v korunch z dob, kdy jej hodnota byla vy, mohou bt
splaceny ve znehodnocench korunch, jejich cena poklesla na jednu patnctitiscinu pvodn hodnoty.
33

50

SOUKROM PENZE

Dan a smlouvy
Vlda mus mt samozejm volnost rozhodovn, ve kterch mnch budou placeny dan a ve kterch bude uzavrat smlouvy (tmto
zpsobem me podporovat mnu, kterou emituje nebo kterou si
peje podpoit), ale nen sebemen dvod, pro by jako zklad pro
vpoet dan nemla akceptovat jinou etn jednotku. V neobchodnch platbch, jakmi jsou nhrady kody nebo kompenzan platby,
by o zvazn mn hrady rozhodoval soud. Pro podobn ppady by
se jist vyvinula specifick pravidla, nicmn dn nov legislativa
by nebyla zapoteb.
Reln nebezpe hroz, pokud je vldou emitovan platidlo po
pdu dan vldy (z dvodu vnjho toku, revoluce nebo rozpadu
nroda) nahrazeno platidlem jinm. V takovch ppadech nov vlda
zkonnm zpsobem uprav nakldn se soukrommi kontrakty
uzavenmi v zanikl mn. Pokud by soukrom banka emitujc
vlastn penze zastavila innost a nebyla schopna dostt svm
zvazkm, jej mna by se stala bezcennou a jej dritel by nemli
dn prvn vynutiteln nrok na kompenzaci. Soudy vak mohou
rozhodnout, e kontrakty mezi tetmi stranami uzaven v dan
mn v dob, kdy existovaly rozumn dvody oekvat, e bude
stabiln (tj. kontrakty uzaven v dobr ve), budou plnny v jin
mn, kter bude nejlpe vyhovovat zmrm smluvnch stran.

ZMATEN KOLEM GRESHAMOVA ZKONA

51

VI. Zmaten kolem Greshamova zkona

Je velkm nedorozumnm spojenm s Greshamovm zkonem
vit, e tendence k vytlaovn dobrch penz patnmi in vldn
emisn monopol nezbytnm. Vynikajc ekonom W. S. Jevons formuloval tento zkon ve form, e dobr penze nemohou vytlait patn
prv proto, aby to dokzal. Je pravdou, e sv argumenty proti
nvrhm filosofa Herberta Spencera, kter prosazoval volnou rabu
zlatch minc, formuloval v dob, kdy jedinmi myslitelnmi penzi
byly zlat a stbrn mince. Jevons, kter se dostal k ekonomii pes
prci pezkuovatele ryzosti kov v mincovn, si snad jet mn
ne kterkoli z jeho souasnk dokzal pedstavit jin druh penz.
Nicmn jeho rozhoen nad tm, co nazval Spencerovm nvrhem,
e stejn jako dvujeme pstitelm aje, e nm jej budou dodvat po librch, pekam, e ns budou zsobovat bochnky chleba, mme dvovat i Heaton and Sons i
njakmu jinmu podnikatelskmu subjektu z Birminghamu, e nm budou poskytovat
sovereigny a ilinky na vlastn riziko za elem dosaen zisku,34
jej vedlo ke kategorickmu vroku, e neexistuje nic, co by bylo
mn vhodnm pedmtem konkurence ne penze.35
34

W. S. Jevons [34], str. 64 v reakci na Herberta Spencera [57].

Jevons, ibid., str. 65. Ranj charakteristick pokusy ospravedlnit vylenn bankovnictv a emise penz ze veobecn argumentace ve prospch voln
konkurence je mon nalzt v roce 1837 ve spisech S. J. Loyda (pozdjho
Lorda Overstona) [38], str. 49: Obvykl prospch vech len komunity
plynouc z konkurence je ten, e povzbuzuje dmyslnost a snahu vrobc a tm
zpsobem veejnosti zajiuje nejlep nabdku a mnostv vrobk za nejni
cenu, zatmco veker nklady vyplvajc z omyl a chybnch kalkulac na stran
vrobc dopadnou na n samotn a nikoliv na veejnost. S ohledem na paprov
penze je vak zjem veejnosti zcela jinho druhu ve svm konenm dsledku
35

52

SOUKROM PENZE

Je vce ne charakteristick, e dokonce ani Herbert Spencer

neel ve svch vahch dl ne k tomu, e by soukrom podnikatel
mohli emitovat stejn druh penz, kter tehdy emitovala vlda tj.
zlat a stbrn mince. Zd se, e je povaoval za jedin druh
penz, o kterm meme smyslupln uvaovat, a e proto povaoval
za nezbytn, aby existoval pevn smnn kurz (doslova 1:1 v ppad
stejn vhy a ryzosti) mezi vldnmi a soukrommi penzi. Za
takovch podmnek, pokud by njak emitent zaal produkovat
podadn penze, by Greshamv zkon skuten psobil. Tento
vklad dokld i Jevonsova formulace odmtnut Spencerova nvrhu
na zklad toho, e
zatmco v jakmkoli jinm ppad vichni ve svm vlastnm zjmu preferuj lep
alternativu ped hor, v ppad penz se zd, e lid paradoxn vybraj hor variantu a
zavrhuj lep.36
Jevons a s nm mnoz dal zejm pehldli i povaovali za nevznamn, e Greshamv zkon lze aplikovat pouze na rzn druhy
penz, mezi ktermi je zkonem stanoven fixn smnn kurz. Pokud
zkon vytvo ze dvou druh penz dokonal substituty pro splcen
dluh a donut vitele akceptovat platbu v mincch s nim obsahem zlata msto minc s vym obsahem zlata, pak samozejm
budou dlunci ke splcen pouvat pouze prvn z nich a ziskovjm
vyuitm pro druh bude jejich tezaurace.
V ppad pohyblivch smnnch kurz vak bude podadn kvalita
jednch penz ocenna nim kurzem a lid se jich budou snait
je jm stabiln a stejnomrn regulace jejich mnostv v obhu za pomoci
njakho pevnho pravidla. Nepzniv dsledky jakhokoliv omylu i chybn
kalkulace v tomto ppad z vt sti nese veejnost a nikoliv emitent. Je
pznan, e Loyd uvaoval pouze monost, kdy by rzn instituce emitovaly
stejn penze a nikoli, e by emitovaly rzn penze, kter by si navzjem konkurovaly.
36
Jevons, ibid., str. 82. Jevons formuloval tuto vtu skuten velmi neastn, protoe ve svm pesnm vznamu Greshamv zkon samozejm uvauje
lidi, kte preferuj lep variantu ped hor.

ZMATEN KOLEM GRESHAMOVA ZKONA

53

zbavit, jak jen to bude nejrychleji mon. Proces vbru by smoval k penzm, kter budou z jakhokoli dvodu povaovny za
nejlep mezi vemi alternativnmi penzi emitovanmi rznmi
institucemi, a velmi rychle by dolo k vytsnn penz povaovanch
za nevhodn nebo bezcenn.37
Vdy kdykoli dolo k pdiv inflaci, zaaly vechny pedmty
stabilnj hodnoty od brambor po cigarety a od lahv brandy po
vajka a ty v cizch mnch (nap. v dolarech) pouvany jako
penze,38 take na konci velk inflace v Nmecku bylo jasn, e
Greshamv zkon nen pravdiv a odporuje empirick realit. Nen
nesprvn, ale lze jej aplikovat pouze v ppad, pokud je stanoven
fixn smnn kurz mezi rznmi formami penz.

37

Pokud by Gresham, jak je nkdy citovn, mnil, e lep penze nemohou

zcela obecn vytlait hor, pak se jednodue mlil, pokud nedodme jeho
pravdpodobn implicitn pedpoklad, e je stanoven pevn smnn kurz.
38
Srovnej Bresciani-Turroni [7], str. 174: V podmnkch charakterizovanch
naprostou nedvrou v nrodn mnu je princip Greshamova zkona zcela
pevrcen a dobr penze vytlauj patn. Hodnota tch patnch dle postupn kles.
Ale dokonce ani on nezmiuje, e kritickm rozdlem nen naprost nedvra,
ale existence i absence efektivn vynutitelnho fixnho smnnho kurzu.

SOUKROM PENZE

54

VII. Omezen zkuenosti s paralelnmi

mnami a obchodnmi mincemi
Dokud byly mince z drahch kov povaovny za jedin mysliteln
a veobecn akceptovateln platidlo, spolu s rznmi blzkmi
substituty, kter byly za n alespo smniteln (napklad m byla
relativn brzy redukovna na rove podprnch symbolickch
penz), byly jedinmi druhy penz, kter se objevily soubn vedle
sebe, zlat a stbrn mince.
Mnostv a rozmanitost minc, se ktermi se potkali dvn smnrnci, sestvala v podstat pouze ze dvou druh. Jejich vzjemn
hodnota v rmci kad skupiny byla urena obsahem drahho kovu
(kter ale mohl poznat pouze expert, nikoli laik). Mnoho vldc se
pokouelo stanovit zkonn smnn pomr mezi zlatmi a stbrnmi
mincemi, m vznikl tzv. bimetalick standard. Jednotliv vldy
vak stanovily rozdln smnn pomry, a akoli se ji velmi zhy
objevily nvrhy na stanoven tohoto pomru mezinrodn smlouvou,39
kad zem elila bytku minc z toho kovu, kter byl vi pevldajcm smnnm pomrm v jinch zemch podhodnocen. Proto byl
tento systm mnohem sprvnji nazvn alternativnm standardem,
piem hodnota mny zvisela na kovu, kter byl v danm obdob
nadhodnocen. Krtce ped zruenm tohoto systmu v druh polovin
19. stolet dolo k poslednmu pokusu stanovit jednotn mezinrodn
smnn pomr mezi zlatem a stbrem na rovni 15,5. Tento pokus
mohl bt spn pouze dokud by nedolo k vznamnm zmnm v
produkci drahch kov. Relativn velk podly monetrnho vyuit
obou kov na jejich celkovch zsobch znamenaly, e jejich vz39

V roce 1582 podle G. Scaruffi [57].

OMEZEN ZKUENOSTI S PARALELNMI MNAMI A MINCEMI

55

jemn hodnota mohla bt pravdpodobn udrovna stabiln (dky

plivu a odlivu kov do monetrnho uit) na rovni pomru, kter
by byl zkonem stanoven jako zvazn pro mnov ely.

Paraleln mny
V nkterch zemch, kde se zlato a stbro dlouhodob pouvaly
paraleln, se jejich vzjemn hodnota mnila v zvislosti na okolnch
podmnkch. Tato situace pevldala nap. v Anglii mezi lety 1663 a
1695, kdy byl rozhodnutm stanovit zkonn kurz mezi zlatem a
stbrem, pi kterm bylo zlato nadhodnoceno, nevratn zaveden
zlat standard.40 Paraleln obh minc ze dvou rznch kov bez
stanovenho zkonnho smnnho pomru byl pozdji, kvli odlien
od bimetalismu, nazvn jistm uencem z Hanoveru, kde takov
systm existoval do roku 1857, jako paraleln mny (Parallel-whrung).41
Toto je jedin ppad pouit paralelnch mn v djinch, kter se
vak ze specifickho dvodu neosvdil. Stejn mnostv zlata bylo
vtinou piblin patnctkrt hodnotnj ne stejn mnostv
stbra, a zcela logicky tak bylo zlato pouvno pro vrobu minc
s vy denominac, zatmco stbro pro ni denominace (m pro
jet ni). Pokud se hodnota jednotlivch druh minc mnila, pak
mince s ni denominac netvoily pevn zlomky hodnoty minc
s vy denominac. Jinmi slovy, zlat a stbrn mince patily do
rznch systm, piem ani jeden z nich neobsahoval veker
rozsah minc vech hodnot zlatmu systmu chybly mal mince
a stbrnmu velk.42 Proto byl pevod mezi malmi a velkmi

40

A. E. Feaveryear [16], str. 142.

H. Grote [23].
42
Po dlouhou dobu byly v prbhu stedovku zlat mince raen velkmi
obchodnmi republikami v Itlii ve znanm rozsahu pouvny v mezinrodnm
obchod a po dlouhou dobu si zachovvaly konstantn obsah zlata, zatmco
osudem drobnch minc (pevn ze stbra) pouvanch v mstnch transakcch bylo pravideln a vrazn znehodnocovn.
41

SOUKROM PENZE

56

mincemi problematick a nikdo nebyl schopen ani pro soukrom

ely vytvoit jednu etn jednotku.
Krom nkolika mlo pklad z minulosti Dlnho Vchodu43 se
zd, e jen ve velice mlo ppadech existoval soubn obh
vzjemn si konkurujcch mn. Vzpomnka na soubn pouvn
zlatch a stbrnch minc zanechala navc tomuto systmu velmi
patnou povst. Cel vc je o to zajmavj, e se jedn o jedin
vznamn historick pklad, ve kterm byly nastoleny otzky, kter
s sebou pin systm vzjemn si konkurujcch mn. V ne-posledn
ad z nj vyplv, e v tomto systmu nem koncept mnostv
penz v obhu na danm zem dn vznam, protoe mnostv
jednotlivch druh penz v obhu meme stat, teprve kdy
znme relativn hodnotu jednotlivch mn.

Obchodn mince
Stejn tak pro nae poteby nevyhovuj ani ponkud odlin a ponkud komplexnj pklady pouvn rznch obchodnch minc,44
napklad tolaru Marie Terezie v oblastech kolem Rudho moe i
mexickho dolaru na Dlnm Vchod nebo souasn obh dvou nebo
vce nrodnch mn v pohraninch oblastech a turistickch centrech. Nae zkuenosti jsou tak omezen, e nejlep, co meme
udlat, je uchlit se k obvyklmu postupu klasick ekonomick
teorie. Zkusme vytvoit z toho, co znme z na bn zkuenosti
o chovn lid v relevantnch situacch, urit druh mentlnho modelu (nebo mylenkovho experimentu), kter bude popisovat, co se

43

G. Tullock [58] and [59]; srovnej B. Klein [35].

Vhodn shrnut informac o obchodnch mincch lze nalzt v Nussbaum
[50], str. 315.
44

OMEZEN ZKUENOSTI S PARALELNMI MNAMI A MINCEMI

57

stane, pokud bude velk mnostv lid postaveno tv v tv novm

monostem.

58

SOUKROM PENZE

VIII. Vstup soukromch symbolickch

penz do obhu
Pro nsledujc diskusi budu pedpokldat, e by bylo mon zaloit v rznch stech svta mnostv instituc, kter by mly prvo
emitovat vzjemn si konkurujc penze a na kter by mohly bt
vypisovny eky. Tyto instituce nazvu pro jednoduchost bankami
nebo emitujcmi bankami, pokud je budu chtt odliit od bank,
kter nevyuily monosti emitovat penze. Dle budu pedpokldat,
e jmno a denominace, kter si banky zvol pro svoji mnu, budou
chrnny proti neautorizovanmu pouvn jako ochrann znmka i
nzev firmy a e ochrana proti padln bude stejn jako u jakhokoli jinho dokumentu. Tyto banky pak budou soutit o to, aby
prv jejich mna byla veejnost vyuvna a budou se snait, aby
byla pro pouvn co nejvhodnj.

Soukrom vcarsk dukt

Protoe teni se budou velmi pravdpodobn ptt, jak by bylo
mon doshnout veobecn akceptovanosti podobn emise jako
formy penz, bude zejm nejlep pout k vkladu hypotetickho
popisu toho, co bych uinil, pokud bych byl eknme v pozici jedn
z hlavnch vcarskch bank. Za pedpokladu, e by to bylo legln
mon (co jsem ale nezkoumal), bych vypsal emisi neroench
vkladovch certifikt nebo bankovek a dle bych vyhlsil pipravenost otevrat bn ekovateln ty veden v mn, kter bude mt
registrovan, chrnn a lehce odliiteln nzev dukt. Jedinou
zkonnou povinnost, kterou budu pedpokldat, by byl zvazek
vyplatit tyto certifikty (bankovky) a vklady na vidnou podle volby

VSTUP SOUKROMCH SYMBOLICKCH PENZ DO OBHU

59

jejich dritele (tj. vkladatele) bu za 5 vcarskch frank nebo

5 nmeckch marek nebo 2 americk dolary za dukt. Tato smnn
hodnota by vak byla zamlena pouze jako neni hranice, pod
kterou by hodnota mny nesmla klesnout, protoe bych ve stejn
dob vyhlsil svj zmr regulovat mnostv dukt v obhu tak,
abych zajistil jejich (peliv definovanou) a pokud mono co nejstabilnj kupn slu. Tak bych veejnosti vysvtloval, e jsem si pln
vdom, e sv dukty mohu udret v obhu pouze tm, e naplnm
oekvn a udrm hodnotu duktu piblin konstantn. Dle bych
oznmil, e as od asu stanovm pesn komoditn ekvivalent, vi
nmu zamlm udret hodnotu svho duktu stabiln, ale e si
vyhrazuji prvo zmnit (zmna by byla tak provedena vyhlenm)
jeho sloen na zklad zkuenost a vyjdench preferenc veejnosti.

Zejm by bylo nezbytn, akoliv se to nejev ani jako vhodn ani

jako nutn, aby emitujc banka byla ze zkona povinna udret
stabiln hodnotu sv mny a aby ve svch vrovch smlouvch
stanovila, e jakkoli vr me bt splacen bu v nominln hodnot jej vlastn mny, nebo v takovm mnostv jakkoli jin mny
nebo mn, kter posta k nkupu komoditnho ekvivalentu pouvanho v dob sjednn vru jako standard. Protoe hlavnm nstrojem bankovn emise penz by byly vry a potenciln klienty by
mohlo odrazovat, e banky mohou arbitrrn zvyovat hodnotu
svch penz, nebylo by na kodu mt takov explicitn zajitn proti
tto monosti.

SOUKROM PENZE

60

**45

Tyto certifikty nebo bankovky, pop. jejich nehmotn ekvivalenty, by byly emitovny prostednictvm krtkodobch vr nebo by
byly prodvny za jin mny. Zpotku by byla tato aktiva vzhledem
k monostem, kter nabzej, zejm prodvna s prmi tj. za
cenu vy ne hodnota mn, za kter by byla smniteln. Spolu s
procesem neustlho relnho znehodnocovn vldnch penz by
tato prmie narstala. Reln hodnota v cench, za kter byl dukt
poprv prodvn, by slouila jako standard, jeho vi by se emitent
snail udret stabiln. Pokud by se stvajc vldn mny dle znehodnocovaly (a monost zskat alternativn penze se stabiln hodnotou by mohla tento proces akcelerovat), pak by poptvka po stabiln
mn prudce vzrostla a velice rychle by se objevily konkurenn
spolenosti nabzejc podobnou, le jinak pojmenovanou mnu.
Zpotku by byl hlavn formou emise novch penz prodej (tj. na
pepce, nebo aukc). Po ustaven regulrnho trh by se pravdpodobn jedinou formou emise staly normln bankovn obchody tj.
krtkodob vry.

Konstantn, ale nikoli fixn hodnota

Mohlo by bt eln, aby emitujc instituce hned na potku
vyhlsila pesn ko komodit, vi nmu zaml udret hodnotu
duktu konstantn. Ale nebylo by nutn ani douc, aby mna byla k
njakmu specifickmu standardu pipoutna ze zkona. Zkuenosti
s odezvou veejnosti na jednotliv vzjemn si konkurujc nabdky
by postupn ukzaly, kter kombinace komodit je v kterch obdobch a mstech tm nejdanjm standardem. Pesuny v dleitosti jednotlivch komodit, zmny v obchodovanch objemech
a relativn stabilita nebo citlivost jejich cen (zvlt to, zda jsou ur45

[Abychom umonili tm tenm, kte etli prvn vydn bez problm

identifikovat hlavn samostatn stojc dodatky, vloili jsme vdy na jeho
potek hvzdiku a na jeho konec dv hvzdiky editor druhho angl. vydn.]

VSTUP SOUKROMCH SYMBOLICKCH PENZ DO OBHU

61

ovny na konkurennm trhu i ne) by mly iniciovat zmny ve

prospch nejdanjch mn. Celkov bych oekval, e z dvod,
kter budou vysvtleny pozdji (kapitola XIII), se jak z pohledu
emitujcch bank, tak z hlediska vlivu na stabilitu ekonomickch
proces, bude nejvhodnj cenov index sestaven z cen rznch
surovin (jak byl navren jako zklad komoditnho standardu).46

Hldac pes zvan konkurence

V mnoha ohledech by ml navrhovan systm poukzat na existenci mnohem schdnjch metod k dosaen toho, co m zajiovat
komoditn standard i jakkoli jin forma tabulkovho standardu.
Nvrh by zrove odstranil nutnost tvorby automatickch stabiliztor penesenm kontroly nad systmem z monopolnch instituc do
soukromch rukou. Hrozba rychlho bankrotu soukrom instituce
emitujc penze pi nesplnn oekvn (naproti tomu jakkoli vldn
organizace by byla v takovm ppad zcela jist ochotna zneut
monosti manipulace s cenou surovin) by poskytla mnohem silnj
zruku stability ne jakkoli stabilizan nstroje v rmci vldnho
monopolu na emisi penz. Vzjemn konkurence by vyvinula velmi
efektivn tlak na to, aby soukrom emisn instituce udrovaly cenu
sv vlastn mny pokud mono konstantn (vi stanovenmu souboru
komodit), a to daleko lpe ne ustaven slibu zptnho odkupu mny
za tyto komodity (i zlato). Byla by navc mnohem levnj ne
shromaovn a skladovn hodnotnch komodit.
Tento druh dvry, na kter by spovaly soukrom penze by se
pli neliil od dvry, na n stoj souasn soukrom bankovnictv
(nebo ve Spojench Sttech alespo stlo ped ustanovenm sttnho pojitn vklad!). Lid dnes v, e jakkoli banka, v zjmu
uchovn svch obchod, d sv zleitosti tak, aby byla schopna
kdykoli vymnit vloen deposita za penze, pestoe vd, e banky
v danm okamiku nedisponuj dostatenm mnostvm penz
46

Srovnej Hayek [30], str. 318 - 320.

SOUKROM PENZE

62

k vyplacen vklad vech klient narz. Podobn by se podle navrhovanho schmatu manaer banky brzy nauil, e jeho obchody zvis
pedevm na nezlomn jistot, e bude pokraovat v regulaci emise
dukt (i jinch mn), tak aby jejich hodnota zstala piblin
konstantn.
Je riziko skryt v tomto podnikn pli vysok na to, aby ospravedlnilo vstup lid s konzervativn povahou, kte jsou pravdpodobn
nezbytn k jeho spnmu zen?47 Nelze popt, e a bude
vyhlen cl podnikn a dojde na sdlen odpovdnosti za jeho
splnn, o velikosti danho zvazku zejm nebude rozhodovat
emitujc instituce. K dosaen ohlenho cle udren stabiln
kupn sly sv mny bude banka muset bt schopna rychle pizpsobovat mnostv svch penz jakmkoli vkyvm v poptvce a u
poklesm nebo vzestupm. Pokud bude banka spn udrovat
stabiln hodnotu sv mny, bude velmi mlo dvod obvat se
nhlho poklesu poptvky (akoliv jej obh by mohli vznamn
ovlivnit spn konkurenti). Nejkomplikovanj vvoj by mohl
nastat, pokud by dolo k prudkmu rstu poptvky, a za hranice,

47

K otzce atraktivnosti tohoto podnikn je uritm zpsobem relevantn

diskuse S. Fishera [18] o znmm odporu podnikatel emitovat indexovan
dluhopisy. Je pravdou, e postupn nrst hodnoty emitovanch bankovek vi
konkurennm mnm by mohl vystit v situaci, kdy by celkov hodnota tchto
emitovanch bankovek (spolu s ostatnmi pasvy) pevila celkovou hodnotu aktiv.
Emitujc banka by samozejm nebyla ze zkona povinna vykupovat sv bankovky za tuto vysokou cenu, ale svoje postaven by si mohla uhjit pouze tm, e by
skuten vykupovala jakkoliv mnostv svch bankovek, kter j budou k odkupu
nabdnuty, za existujc trn kurz. Pokud by byla schopna dlouhodob udret
stabiln relnou hodnotu svch bankovek, nikdy by nebyla v situaci, kdy by mla
vyplatit vce ne pouh zlomek bankovek v obhu. Pravdpodobn nebude nikdo
pochybovat, e by obchodnk s umnm, kter by vlastnil rytiny slavnho umlce,
nemohl, pokud by jeho prce byly stle mdn, udret jejich trn hodnotu tm,
e by je promylen prodval a zase nakupoval zpt, akoliv by nikdy nemohl
skoupit vechna existujc dla. Obdobn by banka mohla udret hodnotu svch
bankovek, akoliv by je nikdy neskoupila vechny.

VSTUP SOUKROMCH SYMBOLICKCH PENZ DO OBHU

63

kter by emitujc instituce povaovala za limitn. Ale meme si bt

tm jisti, e pokud by dolo k takovmu spchu, nov konkurenti
by spn bance od tto starosti brzy ulevili.
Emitujc banka by nejprve mohla pi nulovch prohibitivnch nkladech dret v hotovosti sto procent svch rezerv v mnch,
v nich se zavzala vyplatit svou emisi, a se zskanou prmi nakldat
jako s volnmi prostedky pro podnikn. V okamiku, kdy by se
ostatn mny v dsledku pokraujc inflace vi duktu vrazn
znehodnotily, by vak banka musela bt pipravena, v zjmu stabil-n
hodnoty duktu, zptn vykupovat znan mnostv dukt za nov,
vy smnn kurz. To znamen, e by musela bt schopna zlikvidovat velk mnostv svch aktiv. Investice by musely bt provdny
velmi obezetn, aby doasn nrazov poptvka po dan mn
nevedla k pozdjm komplikacm, a instituce, kter tento vvoj
iniciovala, bude muset sdlet trh se svmi nsledovnky. Mimochodem, problmy s nalznm investic se zajitnou stabiln hodnotou,
kter by vyhovovaly podobn formulovanm vlastnm zvazkm, by
nebyly pro emitujc banku tak velk, jak bychom mohli usuzovat z
obtnosti hledn stabilnch aktiv souasnmi banki: veker
vry poskytnut v mn dan banky by pedstavovaly takov
aktivum. Kurizn fakt, e emitujc banka by mla sv pohledvky i
zvazky denominovan v mn, jej hodnotu sama ovlivuje, akoli
tak neme init arbitrrn a vrtoiv, aby nezlikvidovala zklad
svho podnikn, se me na prvn pohled jevit jako znepokojujc.
Ve skutenosti to nebude pinet dn skuten tkosti. Co by
se mohlo zpotku jevit jako urit zamotan etn problm,
zpravidla vymiz, pokud si uvdomme, e emitujc banka bude
samozejm tovat ve sv vlastn mn. Emitovan bankovky a
vklady u emitujc banky nebudou vedeny v jinm mtku hodnoty
banka sama ovlivuje hodnotu mtka, ve kterm poskytuje sv
vry, vybr vklady a vede etnictv. Pokud si uvdomme, e
pesn tot dlaj centrln banky ji po vce ne pl stolet
piem jejich bankovky nejsou smniteln za nic, pestane nm to

SOUKROM PENZE

64

pipadat okujc. Nicmn bankovky, kter se mohou zhodnotit vi

vtin jinch kapitlovch aktiv, mohou pro etnictv vskutku
pedstavovat problmy, se ktermi se nikdy pedtm nesetkalo. Zpotku bude emitujc banka podlhat zkonn povinnosti smnit svou
mnu za mny, za kter byla pvodn emitovna. Ale po uritm
obdob existence se hodnota ostatnch mn me znan smrtit
nebo mohou dokonce zmizet.48
48

Skuten tkosti mohou nastat, pokud by rozshl vzestup poptvky po

tto stabiln mn, nap. v dsledku ekonomick krize, musel bt een prodejem
jejho velkho mnostv za jin mny. Banka by samozejm musela zabrnit
takovmu vzestupu hodnoty a mohla by toho doshnout pouze zvenm jej
nabdky. Prodej za jin mny by vak pravdpodobn znamenal pokles ceny
bankou drench aktiv, pokud bychom jejich hodnotu vyjdili v jej vlastn
mn. Banka by pravdpodobn nemohla zvit mnostv svch krtkodobch
vr pli rychle a to ani v ppad, e by nabdla velmi nzkou rokovou mru
akoliv by za podobnch okolnost bylo bezpenj pjovat dokonce i za ma-lou
negativn rokovou sazbu ne kupovat jin mny. Mohlo by bt vhodn poskytovat dlouhodob vry s velmi nzkou rokovou sazbou oproti vybranm cennm
paprm (denominovanm v jej vlastn mn), kter by bylo mon rychle
prodat, pokud by se nhl vzestup poptvky po jej mn zmnil v jej rychl
pokles.

VSTUP SOUKROMCH SYMBOLICKCH PENZ DO OBHU

65

66

SOUKROM PENZE

IX. Konkurence mezi bankami emitujcmi vlastn mny

e nabdka penz neme bt ponechna voln konkurenci, bylo
tak dlouho povaovno za naprostou samozejmost, e pravdpodobn jen velmi mlo lid bude schopno vysvtlit pro. Jak jsme ji
vidli, zd se, e vysvtlen vychz z dvnho pedpokladu, e v dan zemi mus existovat pouze jedin uniformn druh penz a e
konkurence by znamenala kontrolu mnostv penz v obhu nkolika
institucemi emitujcmi nezvisle na sob jeden druh penz. Konkurenn emise neplnohodnotnch, vzjemn zamnitelnch penz
stejnho jmna je samozejm naprosto nepijateln, protoe by
nikdo nebyl schopen dit jejich mnostv a zodpovdat za zen
jejich hodnoty. Otzka, ped kterou stojme, zn jinak nepinese
nm konkurence mezi rznmi emitenty jednoznan odliitelnch
penz sestvajcch z rznch jednotek kvalitnj mnu, ne jsme
kdykoliv v historii mli, a nepev to vrazn nepohodl plynouc
z kolize nkolika mn (kter by se vtiny lid stejn nedotkla)?
Za tchto podmnek by hodnota mny emitovan jednou bankou
nemusela bt nutn ovlivnna nabdkou jinch mn vydvanch jinmi
institucemi (soukrommi i vldnmi). A mlo by bt v silch jednotlivho emitenta kad mny regulovat jej mnostv tak, aby byla
pro veejnost co nejakceptovatelnj navc by jej k tomu nutila
konkurence. Kad jednotliv emitent by velmi dobe vdl, e
trestem za nesplnn vyvolanch oekvn je okamit ztrta trhu.
spn vstup do podnikn v tto oblasti by evidentn pedstavoval
velmi ziskovou zleitost, piem spch by zvisel na zskn
kredibility a dvry, e banka bude zena tak, aby doshla svch
zamlench cl. V takov situaci povede nejprost zjem

KONKURENCE MEZI BANKAMI EMITUJCMI VLASTN MNY

67

o dosaen vlastnho zisku k nabdce lepch penz, ne kdy produkovala vlda.49

Dsledky konkurence
Zd se mi dosti jist, e
(a) pokud lidem nebude brnno v jejich pouvn, pak bude existovat neustl poptvka po penzch, o kterch se bude veobecn pedpokldat, e si udr piblin
konstantn kupn slu;
(b) spolu s neustlou poptvkou po penzch, zaloenou na spnm udrovn konstantn hodnoty tchto penz, by rostla i dvra v to, e emitujc banky udlaj ve pro co

49

Krom bankovek a ek ve sv vlastn mn by emitujc banka musela

nabzet tak mince. Dostupnost vhodnch minc dan mny by mohla docela
dobe bt jednm z dleitch faktor, kter by ovlivoval popularitu dan
mny. Tak by se zejm stalo obvyklm pouvat jeden druh minc (zvlt
v mincovnch automatech, pi placen jzdnho, pi dvn spropitnho atd.), co
by zabezpeilo dominanci jedn mny v maloobchod v dan lokalit. Efektivn
konkurence mezi rznmi mnami by se pravdpodobn soustedila do oblasti
mezipodnikatelskch vztah, piem by se maloobchod tmto vbrem dil.
Urit specifick problmy by nastaly v oblastech, kde je v souasnosti
provdn prodej za veobecnho uvn relativn malch uniformnch drobnch
minc, jako nap. prodejn automaty, automaty na jzdenky, telefonn automaty.
Pravdpodobn i v lokalitch, ve kterch by bylo veobecn pouvno nkolik
mn, by dominovala pouze jedin sestava drobnch minc. Pokud by, a zd se to
pravdpodobn, hodnota vtiny z tchto vzjemn si konkurujcch mn byla
drena na stabiln rovni, pak by se technick problm uvn minc mohl vyeit
mnostvm zpsob. Mohla by existovat jedna instituce, nap. asociace maloobchodnk, kter by se specializovala na vydvn drobnch jednotnch minc za
lehce fluktuujc trn ceny. Obchodnci a podnikatel v doprav a v telekomunikacch by se mohli spojit a prodvat za trn ceny, pravdpodobn prostednictvm bank, spolen obecn uznvan soubor platidel do vech automat v
dan lokalit. Obecn meme oekvat, e se projev velk podnikatelsk
invence, kter velmi rychle vye podobn drobn problmy. Dalm monm
eenm by bylo nahrazen souasnch drobnch minc plastikovmi i jinmi
nhrakami obsahujcmi elektronick ip, kter by byl pro mincovn automaty i
pokladny iteln a jeho padln by bylo trestn stejn jako zneuit i
padln jakhokoliv jinho cennho papru.

68

SOUKROM PENZE

nejinnj dosaen toho-to cle a e jej doshnou mnohem lpe ne jakkoli monopolistick in-stituce, kter pi znehodnocovn svch penz neel dnmu riziku;
(c) emitujc instituce me doshnout svho cle regulac mnostv penz v obhu, kter
emituje; a
(d) podobn regulace mnostv kad jednotliv mny v obhu by nm pinesla pro
vechny ely ten nejlep ze vech prakticky monch zpsob zen mnostv prostedku
smny.
Jednodue eeno, mnostv vzjemn si konkurujcch emitent
rznch mn by si muselo konkurovat kvalitou svch mn nabzench
prostednictvm vru i prodeje. Pot, co by konkurujc si emitenti
dostaten prokzali svoji schopnost nabzet vhodnj mnu pro
poteby veejnosti ne kdy dokzala vlda, nic u by nebrnilo
veobecnmu rozen jejich mn na kor sttnch penz minimln v tch zemch, v nich by vldy odstranily vechny pekky k
jejich pouvn. Vznik a postupn en novch mn by samozejm
vystily v ni poptvku po existujcch nrodnch mnch. Pokud by
nedolo k rychlmu snen jejich mnostv v ob-hu, dolo by k
jejich prudkmu znehodnocen. Tmto procesem by do-lo k postupn eliminaci vech nespolehlivch mn. Nutnou podmn-kou pro
zastaven procesu nahrazovn vldnch mn soukrommi, a k jejich
plnmu vymizen, by byla reforma vldnho pohledu na penze a
jejich zen to by muselo podlhat stejnm pravidlm jak pouvaj soukrom instituce. Pravdpodobnost, e by vldy v tomto
ohledu usply, je vak velmi mal, protoe zrychlujcmu se znehodnocen sv mny ve prospch novch mn by musely elit vraznm
snenm emise svch penz.

Tisc hldacch ps: dostaten zruka

Konkurence mezi emitujcmi bankami by se velmi zvila, pokud
by bylo hospodaen jednotlivch bank pod drobnohledem mdi
a pokud by se odrelo na mnovm trhu. Pro poteby nezbytnho
podnikatelskho rozhodovn, napklad v jakch mnch uzavrat
smlouvy a vst etnictv, by nabzel odborn tisk veker dostupn
informace, kter by musely k publikaci poskytovat samotn emitujc

KONKURENCE MEZI BANKAMI EMITUJCMI VLASTN MNY

69

banky. Kad bank, kter by selhal pi operacch nezbytnch

k zajitn stability emitovan mny, by se dostal do pozice zajce
pronsledovanho smekou ps. V mdich by byly pravdpodobn
denn zveejovny tabulky, kter by neobsahovaly pouze vzjemn
smnn kurzy mezi jednotlivmi mnami, ale tak odchylku kad
mny od vyhlenho standardu hodnoty vi koi komodit. Tabulky
by mohly vypadat podobn jako Tab. I (zkratka nzvu emitujc instituce je uvedena v zvorce za jmnem mny, kterou emituje).
Tab. I.: Ilustrace monch odchylek kurz jednotlivch mn
Nzev mny

Vyhlen standard
v %

Odhad skutenho
standardu v %

Dukt (SBG)

-0,04

-0,04

Florn (FNB)

+0,02

+0,03

Menger (WK)

+0,10

+0,10

Piastr (DSB)

-0,06

-0,12

Rel (ENB)

-1,02

-1,01

ekel (ORT)

-0,45

-0,45

+0,26

+0,02

Talent (ATBC)

Pro banke by neexistovala hor pedstava ne v tisku tunm

psmem zvraznn jmno mny, kterou emituje, co by oznaovalo,
e reln hodnota jeho mny je ni ne ohlen standard.

Ti otzky
Tento krtk nstin konkurence mezi nkolika soukrommi institucemi emitujcmi penze ji pedznamenal odpovdi na mnostv
otzek, ktermi se budeme podrobnji zabvat v nsledujcch
kapitolch.

70

SOUKROM PENZE

- Za prv: budou vzjemn si konkurujc instituce emitujc vlastn, vzjemn odliiteln mny vdy schopn dit mnostv svch
penz v obhu a zskvat si tak pze veejnosti na kor jinch
mn? Do jak mry budou emitenti pi tto innosti ovlivovni
ostatnmi emitenty?
- Za druh: jakou hodnotu, i jin atribut mny, bude veejnost
preferovat, pokud rzn banky vyhls (a prok schopnost svho
cle doshnout), e jejich zmrem je udret hodnotu sv mny
konstantn?
- Za tet (nikoliv vznamem): bude mna, kterou budou jednotlivci preferovat pi pouvn, slouit veobecnmu prospchu? Akoliv
bychom mli od potku pedpokldat, e ano, nemus tomu tak bt
nevyhnuteln. Je mysliteln situace, kdy by spnost jednotlivce
nezvisela jen na tom, jakou mnu vyuv on sm, ale tak na tom,
jakou mnu uvaj ostatn. Potom by zisky z uvn urit mny
uritou skupinou mohly bt peveny poruchami, kter vyvol jej
uvn v irokm mtku. Nevm, e toto by byl n ppad, ale
takto poloen otzka vyaduje zevrubn prozkoumn.
Dve, ne probereme interakce mezi jednotlivmi mnami, je
vhodn vnovat kapitolu preciznmu vkladu toho, co jsou to penze
(mna) a jej jednotliv druhy, a zpsobm, jakmi se jednotliv
mny mohou mezi sebou liit.

PROBLMY S DEFINIC PENZ

71

X. Problmy s definic penz

Penze jsou obvykle definovny jako obecn pijman prostedek
smny.50 Nen ale sebemenho dvodu, pro by v rmci jedn komunity musel existovat pouze jeden druh penz, kter by byl veobecn (i alespo vtinou) akceptovn. V rakouskm pohraninm
mst, ve kterm ji nkolik poslednch let iji, obchodnci a vtina
dalch podnikatel bez problm akceptuj nmeck marky stejn
tak jako rakousk ilinky. Pouze zkonn dvody brn nmeckm
bankm v Salzburgu provdt v nmeckch markch stejn operace,
jakmi se zabvaj banky 16 km odsud na nmeck stran hranice.
To sam plat o dalch stovkch turistickch center v Rakousku
navtvo-vanch pevn nmeckmi turisty. Ve vtin z nich jsou
50
Tato definice byla zavedena Carlem Mengeren [43], jeho prce se vypodv se stedovkou koncepc, e penze nebo jejich hodnota, byly vytvoeny
sttem. Vissering [61] na str. 9 poznamenv, e v dvnch dobch vyjadovali
an pojem penze vrazem, kter doslovn znamenal bn zbo. V souasn dob iroce pouvan definice, e penze jsou nejlikvidnjm aktivem, m
samozejm naprosto stejn koeny (jak poznamenal ji v roce 1901 Carlile [8]).
K tomu, aby bylo njak zbo oznaeno jako penze, mus splovat pouze jednu
podmnku slouit jako iroce akceptovan prostedek smny, akoliv takov
prostedek by obecn zahrnoval i dal funkce jako etn jednotka, uchovatel
hodnot, standard odloench plateb atd. Definice penz jako prostedku smny
je vak definic v kruhu, protoe tento koncept ji pedpokld existenci dluh
vytvoench v penzch. Srovnej L. v. Mises [45], str. 34.
Definice penz jako veobecn akceptovanho prostedku smny samozejm
vbec neznamen, e v rmci jednoho nrodnho zem mus existovat jeden
druh penz, kter je akceptovn v irm mtku ne ostatn druhy penz. Me
existovat vce druh penz, kter budou akceptovan ve stejnm rozsahu (mohli
bychom je pesnji nazvat mnami), zvlt pokud by byly navzjem smniteln
ve znmm, nikoliv vak pevn stanovenm, smnnm kursu.

SOUKROM PENZE

72

vedle nmeckch marek bez problmu pijmny i americk dolary.

Myslm si, e situace podl dlouhch hranic USA a Kanady nebo USA
a Mexika je velmi obdobn, stejn jako v jinch phraninch
oblastech.
Akoliv v tchto regionech je kad ochoten akceptovat rzn
mny v bnm smnnm kurzu, jednotlivci mohou dret rzn
druhy penz (jako likvidn rezervy), vst v nich sv etnictv,
sjednvat kontrakty na odloen platby, a komunita jako celek by
mohla reagovat stejnm zpsobem na zmny v mnostv rznch
mn.
Mluvme-li o rznch druzch penz, mme na mysli penze rznch denominac, jejich relativn hodnota se me vi jinm
mnm voln pohybovat. Prv tuto monost fluktuace je teba
zdraznit, protoe nen jedinm znakem, kterm se mohou od sebe
penze navzjem liit. Mohou se tak liit mrou akceptovatelnosti,
akoliv mohou bt emitovny ve stejnch denominacch (nebo
likviditou, tj. vznamnou vlastnost, kter je in penzi), nebo
skupinou lid, kte jsou ochotni je akceptovat. Rzn druhy penz
se tedy mohou navzjem liit ve vce ne jedn dimenzi.

Nejasn rozdl mezi penzi a ne-penzi

To tak znamen, e akoli obvykle pedpokldme, e existuje
jasn dlc ra mezi tm, co jsou a co nejsou penze o definovn
takov dlc ry se sna i prvo tak pokud budeme brt v vahu
kauzln nsledky mnovch udlost, pak dn takov dlc ra
neexistuje. Nalzme spe spojitou adu aktiv s rznm stupnm
likvidity, schopnost voln mnit svou hodnotu vi ostatnm aktivm
a s odlinou mrou schopnosti fungovat jako penze.51
Vdy jsem pokldal za eln vysvtlit svm studentm, e popisovat penze slovem penze (tj. podstatnm jmnem) je velmi
neastn. Z hlediska porozumn pennm jevm by bylo mnohem
51

Srovnej J. R. Hicks [33].

PROBLMY S DEFINIC PENZ

73

elnj, kdyby slovo penze existovalo ve form pdavnho

jmna vyjadujcho vlastnost, kterou by rzn aktiva mohla mt do
urit mry.52 Mna je pro nae ely mnohem vhodnjm pojmenovnm, protoe aktiva mohou bt mnou do urit mry v rznch
oblastech nebo segmentech populace.

Pseudo-exaktnost, statistick men a vdeck

pravda
Zde vyvstvaj obte, se ktermi se asto setkvme pi pokusech vysvtlit chybn definovan jevy naeho ekonomickho ivota.
Z d-vod zjednoduen toho, co je velice sloitou splet vztah, se
kterou by se jinak velmi obtn operovalo, zavdme ostr pedly
mezi zkoumanmi objekty, a to i tam, kde se v relnm ivot tyto
objekty pekrvaj a vplvaj do sebe. Podobn problmy vyvstvaj,
pokud se pokoume vloit ostrou dlc ru mezi takov vci jako
jsou zbo a sluby, spotebn a kapitlov statky, trvanliv a rychle
se kazc zbo, obnoviteln a neobnoviteln zdroje, zbo se specifickm a vestrannm pouitm, nebo substituovateln a nesubstituovateln zbo. Vechny zmnn hranice jsou velmi dleit, ale
bylo by velmi zavdjc, pokud bychom v populistick snaze doshnout pseudoexaktnosti, pracovali s tmito tdami jev jako s
mitelnmi kvantitami. Tato zjednoduen jsou snad nkdy nutn,
ale vdy nebezpen a v ekonomii ji vedla k mnoha omylm. Akoli
mnoh rozdly mezi objekty zkoumn jsou velmi vznamn, neznamen to, e je meme jasn a nedvojznan rozdlit do dvou i
vce odlinch td. asto tak inme a asto tak musme mluvit tak,
jako by takov rozdlen bylo mon a pravdiv, nicmn pouvn

52

Machlup mluv v tto souvislosti o penzovosti a kvazipenzovosti [35],

str. 225.

SOUKROM PENZE

74

podobnch kategori me bt velmi oidn a me ns dovst k

velmi chybnm zvrm.53

Prvn fikce a chybn ekonomick teorie

Podobnou fikc je prvnick pedstava, e existuje jednoznan
definovan vc zvan penze, kter me bt jednoznan odliena
od ostatnch vc. Jde o fikci vytvoenou pro uspokojen poteb
prvnk a soudc, kter nikdy nepopisovala skuten stav, pokud se
nezabvala vcmi, kter mly urit charakteristick vlastnosti
penz. To zpsobila znan kody, nebo to vedlo k poadavkm, aby
pro urit ely mohly bt pouvny pouze penze emitovan
vldou nebo aby se v dan zemi nzev penze mohl vdy vztahovat
pouze k jedinmu objektu. To vedlo, jak jet uvidme, ke vzniku
ekonomickch teori zabvajcch se vysvtlenm hodnoty pennch
jednotek, kter nepomhaj eit problmy, ped ktermi zde
stojme, i kdy nm dky svm zjednoduujcm pedpokladm
poskytuj nkter uiten aproximace.
Pro nsledujc vahy bude nezbytn si neustle uvdomovat, e
rzn druhy penz se mohou od sebe liit ve dvou rozdlnch, nikoli
vak zcela nezvislch dimenzch: akceptovatelnosti (neboli likvidit) a oekvanm vvoji (stabilit nebo variabilit) jejich hodnoty.
Oekvan stabilita zjevn ovlivn likviditu uritho druhu penz,
ale me nastat situace, kdy krtkodob me bt dleitjm

53

Tato praxe velmi vyhovuje statistikm a aplikovatelnost jejich technik

a metod asto zvis na jejm vyuvn. Akoliv nm veobecn populrn
tendence v ekonomii pijmat pouze statisticky testovateln teorie pinesla
nkter uiten hrub aproximace skutenosti, jakou je nap. kvantitativn
rovnice smny, t se zcela nezaslouen reputaci. V textu diskutovan
mylenka in vtinu kvantitativnch formulac ekonomickch teori pro praxi
nepouitelnou. Tm, e do modelu vlome jednoznan hranice, kter v relnm
svt neexistuj, abychom jej uinili pstupnm matematickmu zkoumn,
nedosahujeme vt vdeckosti, nbr prv naopak mra vdeckosti se sn.

PROBLMY S DEFINIC PENZ

75

aspektem likvidita nebo kdy akceptovatelnost stabilnj mny me

bt z uritch dvod omezena jen na nkter skupiny lid.

Vznamy a definice
Nyn nastal nejvhodnj as k explicitnmu pojednn o vznamech, v nich budeme uvat nkter dal asto se opakujc
termny. Je jasn, e dky pevldajcm konvencm je mnohem
vhodnj mluvit o mnch ne o penzch, nejenom proto, e je
jednodu pouvat slovo mna v mnonm sle,54 ale tak proto,
e vraz mna, jak jsme ji vidli, zdrazuje urit charakteristick vlastnosti. Slovo mna budeme tak uvat, snad ponkud v
rozpo-ru s pvodnm vznamem, nejen k oznaen paprovch penz
nebo jinch forem hmotnho platidla, ale tak k oznaen ekovatelnch poloek v bilancch bank a jinch prostedk smny, kter
mohou bt pouity tm stejnm zpsobem jako eky. Jak jsme ji
uvedli, nen zde nutn pesn definovat hranice mezi tm, co jsou a
co nejsou penze. ten udl nejlpe, pokud si zapamatuje, e m
co do inn s celou klou aktiv s rznou mrou akceptovatelnosti,
kter pechz nepostehnuteln od aktiv veobecn akceptovanch
po aktiva, kter ji zcela zjevn penzi nejsou.
Akoliv budeme asto oznaovat agentury emitujc penze jako
banky, v dnm ppad to neznamen, e kad banka bude
emitovat sv penze. Termn smnn kurz budeme pouvat pro
vyjden smnnch pomr mezi jednotlivmi mnami, zatmco
vraz burza mn (analogicky k vrazu burza cennch papr) bude
vyjadovat organizovan mnov trh. Pleitostn budeme hovoit
o pennch substitutech, kdy budeme uvaovat hranin ppady
54

V anglitin je vraz money slovo pomnon a vraz monies se uv

velmi zdka, na rozdl od slova currencies (pozn. pekl.).

76

SOUKROM PENZE

na kle likvidity nap. cestovn eky, kreditn karty, kontokorentn

vry a to pokud by rozhodnut o tom, zda dan aktivum je i nen
soust mnovho obhu, bylo zcela arbitrrn.

MONOSTI UREN HODNOTY KONKURENN MNY

77

XI. Monosti uren hodnoty konkurenn

mny
Hlavn kvalitou, kterou mus emitent konkurenn mny nabdnout
svm zkaznkm, je jistota, e jej hodnotu bude udrovat na
stabiln rovni (nebo e jinm zpsobem uin jej chovn predikovateln). Jak pesn druh stability bude veejnost pravdpodobn
preferovat, rozebereme v kapitole XII. V tuto chvli se omezme na
otzku, zda emitujc banka bude mt v konkurenci jinch emitent
podobnch penz moc dit mnostv sv emise do t mry, aby
mohla urovat jejich kupn slu na trhu.
Akoliv tato hodnota nebude samozejm jedinm kritriem,
podle kterho se bude veejnost rozhodovat, zda si danou mnu
koup i pj, oekvan hodnota bude nicmn klovm faktorem
urujcm, jak mnostv mny si bude veejnost pt dret. Emitujc banka brzy tak objev, e pn veejnosti dret jej mnu, je
klovm faktorem, na kterm zvis jej hodnota. Na prvn pohled
se zd zejm, e emitent vydvajc vlastn mnu, kter m z tto
pozice plnou kontrolu nad jej nabdkou, bude schopen ovlivnit jej
cenu, pokud nkdo jin bude ochoten ji za uritou cenu zskat.
Pokud, jak budeme prozatm pedpokldat, je hlavnm clem emitujc
banky udret agregtn cenovou hladinu konstantn v jednotkch sv
mny vzhledem k uritmu koi komodit, pak by musela regulovnm
mnostv sv mny v obhu psobit proti jakmkoli tendencm k
poklesu i rstu agregtn cenov hladiny.

78

SOUKROM PENZE

zen nkupem a prodejem mny

a (krtkodobmi) vry
Emitujc banka bude mt dv monosti, jak ovlivovat mnostv
sv mny v obhu: me prodvat i nakupovat svou mnu za jin
mny (i cenn papry, pop. nkter komodity), nebo me snit
nebo zvit svoji aktivitu na vrovm trhu. Aby si udrela kontrolu
nad mnostvm emitovanch penz v obhu, bude se muset omezit na
relativn krtkodobou vrovou innost. Jedin tak doshne snenm i dokonce doasnm zastavenm poskytovn novch vr
toho, aby bn spltky poskytnutch vr pinesly rychl snen
celkovho mnostv emise.
K zajitn konstantn hodnoty svch penz bude emitujc banka
muset vnovat mimodnou pozornost tomu, aby nikdy nezvila
mnostv svch penz nad rove, kdy je veejnost jet ochotna
penze dret, ale pitom nezvyovat vdaje v dan mn a nepsobit
tak vzestup cen komodit v jednotkch emitovan mny. Stejn tak
banka nesm dopustit pokles nabdky sv mny pod rove, kdy si
veejnost peje dret penze, ani by byla nucena omezit vdaje
a snit tak ceny komodit v tto mn. V praxi by bylo mnoho, ne-li
vtina komodit, vi nim by mla bt hodnota dan mny stabiln,
souasn obchodovna a ktovna i v jinch konkurennch mnch
(zvlt pokud, jak navrhujeme v kapitole XIII, se bude jednat
pevn o ceny surovin a velkoobchodn ceny potravin). Proto by
emitujc banky nesledovaly vliv zmn mnostv penz v obhu pmo
na cench komodit, ale spe na smnch kurzech ostatnch mn, vi
kterm jsou nejastji obchodovny. Akoli stanoven vhodnch
smnnch kurz (vzhledem k tomu, e je nutn brt v vahu rzn
smn kursy mezi rznmi mnami) by bylo sloitm problmem, k
jeho vyeen by jist velmi dobe poslouily potae pracujc v
relnm ase. Banky by tak mohly okamit reagovat na potebu
snit nebo zvit mnostv svch penz v obhu a ji prostednictvm poskytovanch vr nebo prodejem sv mny. Rychl a oka-

MONOSTI UREN HODNOTY KONKURENN MNY

79

mit operace s bezprostednmi inky by byly provdny nkupem

nebo prodejem mn na burze, zatmco operace s dle-trvajcmi
inky by byly provdny zmnami v vrov politice.

*
Bn emisn politika
Na tomto mst bych ml podrobn vysvtlit, jakm zpsobem by
emitujc banka mla postupovat, aby udrela zvolenou hodnotu sv
mny konstantn. Zkladem kadodennch rozhodnut o vrov
politice (a o nkupech a prodejch na burze mn) by mly bt
prbn vsledky potaem provdnch kalkulac, kter by
zohledovaly nejaktulnj informace o cench komodit a o smnnch kursech, zadvan do potae v relnm ase. Charakter
takovch vpot lze ilustrovat na nsledujc tabulce (viz Tab. II).
Opomjm zde otzku, do jak mry by mly bt uvaovny transakn nklady mezi hlavnm trhem a loklnmi centry, i zda by mly bt
brny v vahu jednotliv poloky reprezentujc rzn formy transaknch nklad.
Zkladnm informanm vodtkem by bylo slo v pravm dolnm
rohu, kter by bylo bu agregtnm cenovm indexem, piem
1000 by byla jeho bazick hodnota, nebo by komodity byly vybrny
takovm zpsobem, e zkladn agregtn cena v duktech by inila
1000. Toto slo a jeho prbn zmny by slouily jako signl
naznaujc odpovdnm manaerm v bance, co maj dlat. Pokud by
se objevila v tabulce hodnota 1002, pak by to znamenalo signl ke
kontrakci i zpsnn emisn politiky, tj. restrikci vr jejich
zdraenm i vt selekc a mnohem vy nabdkou jinch mn.
Hodnota 997 by naznaovala, e je mon pistoupit k uvolnn
a mrn expanzi (zvltn funkce na potai generlnho editele by
jej mohla informovat o tom, kter z jeho podzench okamit
sprvn reagoval na toto upozornn). inek tchto kontrakc a expanz by psobil na ceny komodit nepmo, prostednictvm smn-

SOUKROM PENZE

80

nch kurz tch mn, v nich jsou dan komodity pevn obchodovny. Pmo by byly ovlivnny pouze komodity obchodovan pevn
v duktech.
Stejn signly by se objevily i na burze mn, a pokud by banka
prokzala rychlost a innost svch stabilizanch zsah, odrazilo
by se to buto vt poptvkou po mn v dsledku aprecianch
oekvn subjekt na trhu, protoe jej hodnota by byla ni ne
obvykle (referenn hodnota by inila 1002), nebo naopak ni
poptvkou po mn v dsledku deprecianch oekvn subjekt na
trhu (v ppad, kdy by hodnota referennho sla inila 997).
Takovto konzistentn provdn politika by nemohla nevst
k omezen fluktuace hodnoty mny na velice zk psmo okolo
zvolenho komoditnho standardu.

**

Tab. II.: Ilustrace schmatu stabilizace hodnoty mny

Komodita

Mnostv

Mna
pouvan
pro kotaci

Cena
v mn
kotace

Smnn
kurz

Cena ve
vlastn
mn

Hlink

X tun

Hovz
maso

Kafr

Dukt

Kakaov
boby

Kva

Uhl

Kopr

Kukuice

Dukt

MONOSTI UREN HODNOTY KONKURENN MNY

Atd.

.
Celkem

81

.
1 000

Klov faktor: poptvka po penzch

A u budou cenov signly psobit pmo nebo nepmo, prostednictvm ceny jinch mn, zd se jist, e pokud bude instituce zena s
vdomm, e ochota a pipravenost veejnosti dret jej mnu, tj.
zachovn jejho podnikn, zvis na udren stabiln hodnoty jejch
penz, bude nejenom mon, ale i nutn, zajistit tento vsledek
vhodnou politikou neustlho pizpsobovn mnostv penz v
obhu. Klovm faktem, na kter bychom nemli zapomnat, je, e
udren a zvyovn mnostv penz v obhu zvis rozhodujcm
zpsobem na pn veejnosti dret dan penze a ni-koliv na poptvce
po vrech. Neobezetn vzrst mnostv emito-vanch penz v obhu
me zpsobit, e rst zptnho toku penz do banky bude rychlej
ne poptvka veejnosti dret je.
Mdia, jak ji bylo zmnno, by pozorn sledovala vsledky snah
kad z emitujcch bank a kadodenn by informovala o odchylce
jednotlivch mn od standard stanovench emitujc bankou. Z pohledu emitujcch bank by bylo pravdpodobn vhodn umonit svm
mnm pohyb v rmci malch, dopedu ohlench interval tolerance nebo standardnch odchylek v obou smrech. V tchto ppadech
a pokud ji banka demonstrovala svou slu a rozhodnost navracet
neprodlen smnn kurz (nebo komoditn cenu ve sv mn) na
rove ohlenho standardu, by spekulace mla stabilizan inky
a ulehila by bance situaci. Ta by pak nemusela v chva-tu pistupovat k opatenm na zajitn absolutn stability.
Pokud by banka spn udrovala hodnotu sv mny na zamlen rovni, lze si jen velmi tko pedstavit, e by proto snila
jej obh tak prudce, aby se zadluila. Obvyklou pinou podobnho
vvoje v minulosti byly okolnosti, kter zvily poptvku po likvidnch prostedcch. V podobn situaci by banka musela snit

82

SOUKROM PENZE

celkov mnostv penz, aby se pizpsobila sniujc se poptvce po

obou formch svch mn. Pokud by poskytovala pevn krtkodob vry, bn spltky vr by k rychlmu dosaen tohoto cle
pln dostaovaly. Cel problm se jev bt velmi jednoduchm a jednoznanm, pokud pedpokldme, e vechny vzjemn si konkurujc banky se sna dit obh svch mn s clem udret jejich
hodnotu v uritm smyslu konstantn.

Rozvrtila by konkurence tento systm?

Jak by vak byly nsledky, pokud by se jeden z konkurent pokusil zskat vhodu v tto souti tm, e by nabzel jin vhody jako
je nzk rokov mra, nebo pokud by poskytoval zajitn vry i
snad emitoval bankovky (jinmi slovy vytvel dluhy splatn na
podn) na bzi mny emitovan jinou bankou? Znemonily by
popsan innosti monost emitujcch bank kontrolovat hodnotu
jejich mny?
V kad bance psob siln tendence ke zvyovn objemu penz
v obhu prostednictvm levnjch pjek ne poskytuj konkurenn banky. Nicmn brzy se zjist, e pokud nen dostaten
zven vr zaloeno na odpovdajcm rstu spor, tak podobn
pokusy povedou zcela nevyhnuteln k pokozen banky, kter nadmrnou emisi dopustila. Zatmco lid budou vdy velmi dychtiv
pjovat si mnu nabzenou za ni rokovou sazbu, nebudou
ochotni dret vt st svch likvidnch aktiv v mn, kter bude
emitovan v nadmrn me (o em by se dozvdli velice brzy na
zklad rznch symptom a zprv).
Je pravdou, e pokud by byly jednotliv mny vzjemn okamit
smniteln, pak by se relativn ceny komodit v jejich vyjden
nemnily. Na komoditnch trzch (nebo v regionech s vysokm
podlem poptvky vyjden v expandujc mn nebo v cench
vyjdench jinmi mnami) budou mt ceny tchto komodit ve
srovnn s jinmi cenami tendenci rst. K zsadn zmn ale dojde na
trhu mn. Za obvyklho kurzu mny, pi nm dolo k rstu jej

MONOSTI UREN HODNOTY KONKURENN MNY

83

nabdky, dojde ke zven jejho podlu v celkovm souboru vech

mn oproti tomu, kter byli lid zvykl dret. Vichni lid zadluen v
mnch, kter maj vy rokov mry, se pedevm budou snait
levnji si vypjit, aby zskali mnu, ve kter by mohli lpe splatit
tiv vry. Ty banky, kter nesnily sv rokov sazby, zanou
okamit vracet bance, kter pjuje levnji, vekerou jej mnu,
ji obdr. Vsledkem mus bt pevis nabdky nadmrn emitovan
mny na burze mn, kter velmi rychle zpsob znehodnocen
smnnho kursu vi jinm mnm. Na nov rovni smnnho kurzu
se ceny komodit udvan v jinch mnch opt pepotaj do
jednotek mny, kter se znehodnotila; zatmco vsledkem nadmrn
emise bude to, e ceny komodit udvan v proviniv se mn se
vrazn zv. Pokles trnho smnnho kurzu a rst komoditnch
cen vyjdench ve znehodnocen mn brzy pimje subjekty,
kter ji obvykle drely, pesouvat se k jinm mnm. Z toho vyplvajc snen poptvky po dan mn by pravdpodobn velmi brzy
pevilo doasn zisky vyvolan pjovnm za ni rokovou sazbu.
Pokud by nicmn emitujc banka pokraovala v politice levnch
vr, nsledoval by obecn odliv od dan mny. Pokraujc levn
vry by znamenaly dal a dal propad smnnho kurzu na burze
mn. Tuto problematiku meme uzavt tm, e by nebylo mon,
aby nkter z bank zpsobila pokles reln hodnoty jinch mn
nadmrnou emis sv vlastn mny obzvlt ne v situaci, kdy by
jejich emitenti byli ochotni, pokud by to bylo nezbytn nutn,
reagovat na takov pokus doasnm snenm sv emisn innosti.

Znemonila by existence parazitickch mn zen

hodnoty emitovanch penz?
Ponkud t otzka, jej zodpovzen nen tak snadn a jasn,
vyvstv z nevyhnuteln existence toho, co meme oznait jako
parazitick mny. Mnme tm pyramidov struktury vytven pi
obhu vr jinmi bankami ve form ekovatelnch t nebo
dokonce emis bankovek jinho emitenta. Mohla by i v tomto ppad

84

SOUKROM PENZE

emitujc banka dit hodnotu sv vlastn mny? Pokud by tato

parazitick emise byla jasn oznaena jako dluh splatn v mn
emitenta, bylo by velmi obtn a mon i nemon zabrnit j
zkonem.
Je jasn, e ne vechny banky by chtly nebo dokonce mohly emitovat vlastn penze. Ty banky, kter by nemly jinou monost ne
pijmat vklady a poskytovat vry v mn jinho emitenta, by
dvaly ve sv innosti pednost t nejlep dosaiteln mn. Akoli
pvodn (primrn) emitent me nst s vt nelibost vydvn
bankovek ne pouh otevrn t ve sv mn, nemus si pt pln
tto praxi zamezit. Bankovky emitovan sekundrnm emitentem by
samozejm musely bt snadno odliiteln od primrnch dukt
emitovanch bankou vlastnc tuto ochrannou znmku, protoe pouh
emise dukt bez oznaen by samozejm byla padlnm. Nevidm
dnou monost, jak by obvykl prvn ochrana obchodnho jmna
nebo ochrann znmky mohla zabrnit podobnm sekundrnm
emism. Dokonce pochybuji, e by bylo eln jim z po-zice prva
brnit, zvlt s ohledem na podstatnou podobnost mezi emitovanmi bankovkami a ekovatelnmi ty, jejich otevrn by si primrn
emitent tko pl brnit.
Co by primrn emitent mohl a musel dlat, je neopakovat chyby,
kterch se dopoutj vldy a v jejich dsledku se sekundrn i
parazitick emise zcela vymykaj kontrole. Mus dt zcela jednoznan najevo, e sekundrnm emitentm nedaj dn zruky
dodatenho plivu hotovosti (tj. primrnch bankovek) potebnch k tomu, aby sekundrn emitenti dostli svm zvazkm. Jet
pozdji uvidme (v kap. XVI), jak se do tto pasti chytily vldy a jak
byl proto jejich emisn monopol rozedn tm nejnevhodnjm
zpsobem (neustlm tlakem na levn penze rozmlnily odpovdnost
za zen celkovho mnostv standardn emitovanch penz,
piem pepokldaly, e levnch penz bude nejlpe dosaeno
rychlm roziovnm likvidity ve svm konenm dsledku to

MONOSTI UREN HODNOTY KONKURENN MNY

85

znamen, e neexistuje nikdo, kdo by byl schopen mnostv penz

v obhu pln dit).
Odpov na tento nejvnj problm naeho systmu je zejm
nsledujc: akoli primrn emitenti budou muset tolerovat existenci parazitnho obhu vklad a bankovek stejnho druhu, jak sami
emituj, nemli by pi nm asistovat, ale naopak omezovat jej tm, e
v pedstihu jednoznan vyhls, e nejsou pipraveni a ochotni
emitovat dodaten bankovky potebn k vyrovnn zvazk vyplvajcch z parazitnho obhu, s vjimkou nkupu tvrd mny, tj.
prodeje vlastnch bankovek za njakou jinou spolehlivou mnu.
Striktnm dodrovnm tohoto principu by pimli sekundrn
emitenty praktikovat nco, co je velmi podobn bankovnictv se
stoprocentnm krytm. Pokud by i pot existovalo urit omezen
mnostv parazitickch emis s menm ne stoprocentnm krytm,
pak by jejich udren v obhu vyadovalo zruky, e hodnota tto
mny nebude nikdy zpochybnna. Pestoe by takov politika mohla
snit mnostv primrn emise a zisk primrnho emitenta, nemla
by podstatnm zpsobem snit jeho schopnosti udret hodnotu sv
mny konstantn.

K tomu, aby toho primrn emitent doshl, by musel pedpovdat

inek nadmrn emise njak parazitick mny (nebo jakkoli jin
mny usilujc o udren sv hodnoty na rovni primrn mny) a nemilosrdn odmtat kupovat sekundrn mnu v paritnm smnnm
pomru a to dokonce jet ped tm, ne se oekvan znehodnocen
projev ve vzrstu nkter z komoditnch cen vyjden v tto
parazitick mn. Obchodovn s jinmi mnami tak pro emitujc
banku nikdy nebude ist mechanickou zleitost (nkup a prodej
pi konstantnch cench) provdnou na zklad pozorovanch zmn
v jejich kupn sle. Stejn tak nebude provdt nkupy jinch mn
za ceny odpovdajc kupn sle men na uritm standardnm koi
komodit. Efektivn zajitn dostaten krtkodob stability sv
vlastn mny bude vychzet v jist me z odhadu budoucho vvoje

86

SOUKROM PENZE

hodnoty ostatnch mn a bude vyadovat znan odpovdn rozhodovn.

**

JAKOU MNU SI VEEJNOST VYBERE?

87

XII. Jakou mnu si veejnost vybere?

Protoe tvrdm, e veejnost by si z mnostv soukrom emitovanch mn vybrala mnu lep, ne nm dnes poskytuje vlda, musm
nyn prozkoumat proces takovho vbru a kritria, ktermi by se
dil.
O tto skutenosti ale mme jen mlo empirickch poznatk.
Nebylo by pravdpodobn pli eln pokouet se ptt lid (teba
v przkumu veejnho mnn). Jeliko se lid v tto situaci nikdy
neocitli, vtina z nich nikdy o takov monosti nepemlela a neuinila si tak nzor na to, co by dlala. Meme se pouze pokusit
odvodit pravdpodobn charakter rozhodovn jednotlivce z naich
obecnch znalost elu, za kterm lid penze poptvaj, a zpsobu,
jakm se za podobnch situac chovaj. Jedn se koneckonc o metodu, jej pomoc byla vybudovna vtina ekonomick teorie a jejm
prostednictvm bylo dosaeno zvr, kter byly pozdji potvrzeny
i empirickou zkuenost. Samozejm nemusme pedpokldat, e
lid se budou chovat v nov situaci od potku racionln. Ale kdy
ne vlastnm porozumnm, tedy zkuenost a imitac tch nejspnjch se lid velice brzy nau tomu, co bude nejlpe uspokojovat
jejich zjmy.55 Vznamn zmna, kterou by realizace nmi zvaovanho nvrhu pedstavovala, by zpotku mohla zpsobit mnoho
zmatk a vyvolat nejistotu. Pesto si nemyslm, e je teba pochybovat o tom, e by lid brzy objevili to, co by jim racionln vaha

55

Srovnej C. Menger [43], str. 261: Neexistuje lep cesta, jak by se mohl
lovk nauit bt osvcenj v ekonomickch zleitostech, ne odpozorovn
ekonomickho spchu od tch, kte zvolili sprvn prostedky k dosaen
svch cl.

SOUKROM PENZE

88

ekla okamit. Rychlost tohoto procesu by vak mohla bt v rznch zemch rzn.56

tyi mon zpsoby vyuit penz

Existuj tyi zpsoby vyuit penz, kter by dominantnm zpsobem ovlivovaly rozhodnut, kterou z dostupnch mn si vybrat: za
prv hotovostn nkupy statk a slueb; za druh drba rezerv pro
budouc vyuit; za tet splcen odloench stek z kontrakt a
konen za tvrt jako etn jednotka, zvlt pi veden etnictv. Tyto zpsoby uit jsou bn povaovny za rzn funkce
penz, co ale nen zcela eln. V podstat to jsou pouze logick
dsledky zkladn funkce penz jako prostedku smny a k jejich
vzjemnmu oddlen by dolo pouze za vjimench okolnost, jako
nap. pi prudkm znehodnocen prostedku smny. Jsou vzjemn
propojen tak v tom smyslu, e akoli se na prvn pohled me
zdt, e rzn atributy penz jsou vhodn na rzn uit, penze
poskytuj jednu slubu, a to jako etn jednotka, kter in jejich
nejdanj vlastnost stabilitu hodnoty. Akoli na prvn pohled by
se mohlo zdt, e rozhodujcm kritriem volby bude vhodnost pro
kadodenn nakupovn, vm, e tm, co rozhodne, bude prv
vhodnost pro poteby etnictv.

56

Nesmme zcela pehlet tu monost, e innost a oekvn podnikatel

zaloen na minulch zkuenostech a zvlt pak na zkuenostech poslednch
piblin padesti let, jsou natolik pizpsobeny pravdpodobnmu neustlmu
vzestupu cen, e poznn, e prmrn ceny zstanou v budoucnu piblin
stejn, by mohlo mt zpotku spe odstraujc vliv. Mohlo by to dokonce
nkter podnikatele pimt preferovat pi svm podnikn a pi veden etnictv pomalu se znehodnocujc mnu. Vm vak, e ti, kte si vyberou stabiln
mnu, budou nakonec spnj.

JAKOU MNU SI VEEJNOST VYBERE?

89

(i) Hotovostn nkupy

Hlavnm zjmem vtiny pjemc plat a mezd je pravdpodobn
to, aby mohli provdt sv kadodenn nkupy v mn, v n jsou
odmovni, a aby vude nachzeli ceny vyjden v mn, kterou
pouvaj. Na druh stran, kdyby obchodnci vili, e mohou
okamit pi znmm kurzu smnit jednu mnu za jakoukoli jinou,
byli by velmi ochotni pijmat jakoukoli mnu za odpovdajc cenu.
Velice rychle by dolo k rozvoji elektronickch pokladen, nejenom
aby okamit ukazovaly ekvivalent ceny v poadovan mn, ale tak
aby byly spojeny pes potaovou s s bankami a mohly jednotlivm firmm pevdt dan ekvivalent v mn, v n vedou sv ty
(hotovostn zstatky v jednotlivch mnch by byly zjiovny
kad veer). Na druh stran v ppad, e by se na danm zem
bn pouvaly dv i ti mny, obchodnci by z praktickch dvod
oznaovali ceny zbo jednodue rozliitelnm zpsobem, nap.
rznmi barvami pro rzn mny, aby usnadnili srovnn mezi jednotlivmi obchody a mnami.

(ii) Drba rezerv pro budouc platby

Vedle poadavku na pouitelnost svch pravidelnch pjm na
bn vdaje budou pjemci plat a mezd preferovat hlavn
stabilitu. Akoli z hlediska hypotench a jinch spltek by mohli
njakou dobu profitovat ze znehodnocujc se mny, jejich mzdov a
platov smlouvy budou smrovat jejich preference k mn zhodnocujc se.
Vichni dritel hotovosti, tj. vichni, by preferovali zhodnocujc
se mnu a z toho dvodu by mohla existovat znan poptvka po
takovm druhu penz. Takov mna by ovem nebyla vhodn pro
adatele o vr nebo pro banky, kter by chtly udret hodnotu
mny na vy rovni, ne za kterou ji emitovaly. Je mon si pedstavit, e v takovto zhodnocujc se mn by bylo emitovno
omezen mnostv bankovek, kter by mohly bt pouvny pro
zvltn ely. Nicmn se zd velmi nepravdpodobn, e by se

90

SOUKROM PENZE

veobecn rozily. Nejvt poptvka po penzch za elem drby

by byla pravdpodobn po mn, v n se lid chystaj splcet dluhy.

(iii) Standard pro odloen platby

V ppad tetho uit penz (jako standardu pro odloen platby) jsou primrn zjmy obou smluvnch stran naprosto protikladn:
vitel preferuj zhodnocujc se mnu a dlunci mnu znehodnocujc se. Kad ze skupin m ale velmi rozmanit sloen. Mezi viteli
se nachz rzn subjekty od pjemc plat a mezd a po majitele
kapitlu a mezi dlunky zase subjekty od bank pes podnikatele a
k farmm. Proto se nezd pravdpodobn, e by trn sly v
jednom nebo druhm smru pevily. A akoliv by v krtkm
obdob vichni ve svch vitelskch a dlunickch pozi-cch nsledkem zmn v hodnot mny bu ztrceli nebo zskvali, brzy by
zjistili, e tyto ztrty i zisky byly pouze pechodn a e maj
tendenci se prostednictvm pizpsoben rokovch mr oekvanm cenovm pohybm stle zmenovat.

(iv) Spolehliv etn jednotka

Zd se mi, e rozhodujcm faktorem, kter by pispl k veobecn preferenci mny se stabiln hodnotou, je skutenost, e pouze
stabiln mna umouje realistickou kalkulaci a dlouhodob spnou
volbu mezi alternativnmi mnami pro pouit pi vrob a ob-chod.
Zvlt hlavn kol etnictv, tj. zajitn, aby se kapitlov vybavenost podniku neprojdala a aby k volnmu pouit pro akcione ve
form zisk byly pouze skuten ist prstky kapitlu, me bt
splnn pouze v ppad, e je hodnota etn jednotky piblin
stabiln.
Pokus podrobnji vysvtlit, pro je spn ekonomick kalkulace
mon pouze za pedpokladu, e je hodnota mny stabiln, vyvolv
otzku, co mme pesn na mysli hodnotou penz, a z jakch
pohled me bt tato hodnota udrovna stabiln. Tyto problmy
ponechme na kapitolu XIII. Pro tuto chvli se spokojme s konsta-

JAKOU MNU SI VEEJNOST VYBERE?

91

tovnm empirickho faktu, e efektivn udrovn kapitlu a zen

nklad je mon, pouze pokud je etnictv vedeno v jednotce,
jej hodnota zstv v uritm smyslu pimen stabiln. Prozatm
toto tma opustme s tm, e alespo v dlouhm obdob bude sprvn
volba mezi konkurujcmi si mnami zajitna, jako obvykle, prv
konkurenc mna, kter pevldne, bude mnou preferovanou lidmi,
kterm dopomohla k spchu, a tito lid proto budou napodobovni
ostatnmi.

SOUKROM PENZE

92

XIII. Jak hodnota penz?

Psn vdecky vzato, nic jako dokonale stabiln hodnota penz ani
nieho jinho neexistuje. Hodnota je vztah, mra substituce, nebo,
jak ekl W. S. Jevons, nepm zpsob vyjden pomru,57 kter
me bt vyjden pouze tm, e urit mnostv jednoho statku je
ocenno ekvivalentnm mnostvm jinho statku. Dva statky si
mohou udret konstantn relativn hodnotu, pokud bude vyjdena ve
vzjemnm pomru. Pokud vak nespecifikujeme jeden ze statk,
potom tvrzen, e hodnota neho je nemnn, nem dn vznam.
Kdy bn, ale neopatrn uvme takov vyjden jako pivo m
stabilnj hodnotu ne erven epa (to je ve, co meme tvrdit,
aby to mlo njak vznam), mme na mysli, e relativn hodnota
piva, i jeho smnn kurz, m tendenci zstvat stabilnj vi
vtmu mnostv jinch statk nebo po del obdob ne hodnota
erven epy a mnoha jinch statk. Pro bn zbo a slu-by
mnme zpravidla na prvnm mst jejich pomr k penzm. Pokud
aplikujeme pojem hodnota na samotn penze, je tm, co mme na
mysli, skutenost, e cena vtiny komodit nebude mt tendenci
mnit se pevn v jednom smru, nebo e se tak bude chovat
pouze v malm rozsahu po krtk obdob.

Stabiln hodnota penz

Nkter ceny se vak na volnm trhu mn neustle. Nkdy se
nm me zdt, e hodnota penz zstala piblin stejn, akoli se
57

W. S. Jevons [34], str. 11. Srovnej tak ibid., str. 68: Hodnota vyjaduje
pouze zkladn smnn pomr, ve kterm lze smnit dva statky, take nen
rozumn pedpokldat, e jakkoliv ltka si podr po dva dny stejnou hodnotu.

JAK HODNOTA PENZ?

93

mnoho cen zmnilo. Jindy naopak, e hodnota penz vzrostla nebo

klesla, akoliv se zmnily ceny pouze nemnoha dleitch komodit,
ale u vech se jednalo o pohyb stejnm smrem. Co potom ve svt
neustle se mncch jednotlivch cen nazvme stabiln hodnotou
penz?
Zhruba eeno, je vcelku samozejm, e mnostv komodit, kter si mohu za danou sumu nakoupit, pokleslo, pokud si mohu koupit
men mnostv vtiny komodit a vt mnostv pouze meniny
komodit. Dle je smyslupln tvrdit, e si mohu koupit zhruba stejn
mnostv komodit, pokud se zmny v jejich cench piblin vykompenzovaly. Pro nae ely vak samozejm potebujeme daleko
pesnj definici stabiln hodnoty penz a mnohem exaktnj
definici vhod, kter z n plynou.

Chyby vyrovnvn
Jak jsme ji vidli, hlavn distorze, kter mohou bt vyvolny
zmnami v hodnot penz, jsou zpsobeny vlivem na kontrakty s odloenmi platbami a dky tomu, e penze jsou pouvny jako
zkladn jednotky pro ekonomick kalkulace a etnictv. Rozhodnut
inn v obou oblastech se mus vypodat s nemnnm faktem, e
pro jednotlivce je nemon odhadnout budouc pohyb vtiny cen
(nebo slou jako signly udlost, kter nememe znt). Vyplvajc riziko meme nejlpe snit kalkulac zaloenou na oekvanm
cenovm vvoji v budoucnu, od kterho se budou bn ceny pravdpodobn odchylovat na ob strany s uritou pravdpodobnost
udanou v procentech. Stedn hodnotu pravdpodobn budouc
zmny lze sprvn odhadnout pouze v tom ppad, e je nulov a
tak se shoduje s pravdpodobnm chovnm velkho mnostv cen,
kter jsou rigidn nebo neten (pedevm ceny veejnch slueb,
ale tak ceny vtiny znakovho zbo, zbo prodvan zsilkovmi
obchodnmi domy a tak podobn).
Situaci nejlpe ilustruj dva grafy. Pokud je mnostv penz regulovno tak, e vhodn ven cenov prmr je konstantn, pravd-

94

SOUKROM PENZE

podobnost budoucho cenovho vvoje, s nm budou muset potat

vechny plnovan budouc aktivity, me bt reprezentovn tak
jako na obrzku 1. Akoli i zde petrvv nepredikovatelnost vvoje
rznch cen, kter je vlastn fungujc trn ekonomice, ve skuten
dlouhodobm horizontu je vysok pravdpodobnost, e se ve svm
celku efekty nepedpovditelnch cenovch zmn navzjem vyru.
Pinejmenm nezpsob obecnou chybu v oekvn v jed-nom smru
a obecn vzato pinesou znanou spnost kalkulac zaloench na
pedpokladu, e ceny zstanou na stejn rovni (pokud nemme k
dispozici lep informace).

JAK HODNOTA PENZ?

95

Situace, kdy rozdln vvoj jednotlivch cen vyst v prmrn

rst vech cen, me vypadat podobn jako na obrzku 2.
Protoe jednotliv podnikatel maj jen malou monost sprvn
pedvdat stedn hodnotu vech cenovch pohyb nebo predikovat
vvoj jednotlivch cen, nemohou sv kalkulace a rozhodovn stavt
na znm stedn hodnot, od n se bude odchylovat vvoj cen
kadho jednotlivho statku na kadou stranu se stejnou pravdpo-

SOUKROM PENZE

96

dobnost. spn kalkulace nebo efektivn kapitlov a nkladov

etnictv je proto nemon. Lid by v takovm ppad stle vce
touili po etn jednotce, jej hodnota by se pohybovala v souladu
s obecnm trendem, a mohli by bt donuceni pouvat jako etn
standard neho jinho ne prostedku smny.58
58

Kivka reprezentujc variabilitu cenovch zmn zobrazenm procentnch

podl na vech prodejch uskutennch v danm obdob za ceny zven nebo

JAK HODNOTA PENZ?

97

Kritria volby
Tyto nerovnomrn posuny v rozdlen cenovch zmn mimo rove stabiln cenov hladiny, kter mohou bt zpsobeny zmnou
mnostv penz v obhu, a z toho vyplvajc obte pi predikcch,
kalkulacch a etnictv mohou bt umocnny nejen doasnmi
zmnami struktury relativnch cen, kter jsou vyvolny stejnm
procesem, ale tento proces tak zpsob neefektivn rozhodnut
o produkci. Jet se (v kap. XVII) zamyslme nad tm, jakm zpsobem povede stabilizace hodnoty penz k podstatnmu omezen podobnch neefektivnch rozhodnut o produkci, kter nevyhnuteln
vedou ke zvrcen procesu rstu, ke ztrt velkho mnostv
investic a k obdobm vysok nezamstnanosti. Budeme argumentovat, e prv toto by bylo jednm z nejvtch pnos stabiln mny.
Ale jen velmi tko je mon argumentovat tm, e uivatel penz

snen ve srovnn s pedchozm obdob by samozejm, pokud bychom ji

nakreslili v logaritmickm mtku, mla stejn tvar, a bychom jako mtko
cen pouili penze nebo jinou komoditu. Pokud bychom jako standard pouili
komoditu, jej cena se snila vce ne cena jakhokoli jinho statku, veker
cenov zmny by se pak projevily jako vzestup, ale rst relativn ceny v porovnn s jinou by byl neustle eknme 50%, a bychom pouili jakhokoliv
mtka. Pravdpodobn bychom obdreli kivku, kter by mla tvar normlnho
(Gaussova) rozdlen pravdpodobnosti, kde by se (pokud bychom je byli schopni
pedpovdat) nhodn odchylky od stedn hodnoty na kadou stranu navzjem
vykompenzovaly a stvaly by se mn etnmi s rstem jejich velikosti (vtina
cenovch zmn bude zpsobena pohybem poptvky doprovzenm poklesem
nkterch cen a rstem jinch; navc se zd, e relativn mal pohyby tohoto
druhu jsou mnohem astj ne vt zmny). Vi mn s (v tomto smyslu)
stabiln hodnotou by cena statku reprezentovan stedn hodnotou byla nezmnna, zatmco mnostv transakc uskutennch za ceny ni a vy o urit
procento by se vzjemn vyrovnalo. Toto by znamenalo minimalizaci chyb, i kdy
ne nutn u kadho jednotlivce, ale rozhodn v agregtnm vyjden. A protoe
dn prakticky spoitateln seln index neme pln doshnout tch
vlastnost, kter jsme pedpokldali, mla by bt dostaujc jeho blzk
aproximace.

98

SOUKROM PENZE

si prv z tohoto dvodu vyberou mnu se stabiln hodnotou. Tento

efekt budou pi svch individulnch rozhodnutch, kter penze
pouvat, st vnmat nebo brt v vahu akoli empirick zkuenost, e v regionech se stabiln mnou funguje hospodstv hladce,
by mohla lidem v jinch regionech naznait, jakou mnu by mli
preferovat. Vyuvnm mny se stabiln hodnotou by tak jednotlivec nemohl brnit vlivm na hospodsk cyklus, nebo struktura relativnch cen vi rznm konkurujcm si mnm by zstvala
stejn a proto by nebylo mon vyhnout se distorzm, alespo dokud
by vedle stabilnch mn byly ve znanm rozsahu pouvny i mny
nestabiln.
Dvodem, pro budou mt lid tendenci preferovat mnu se stabiln hodnotou v komoditnm vyjden, bude to, e jim umon
minimalizovat nsledky nevyhnuteln nejistoty ohledn cenovch
pohyb, protoe nsledky omyl budou mt tendenci se navzjem
vyruit. K vzjemn kompenzaci nedojde, pokud stedn hodnota,
okolo n se pohybuj zmny jednotlivch cen, nebude rovna nule, ale
njakmu neznmmu slu. Dokonce jestlie souhlasme s tvrzenm,
e stabiln penze, kter budou chtt lid pouvat, budou takov, u
nich bude pravdpodobnost vzestupu jednotlivch cen lecch v
centru zjmu jednotlivc piblin stejn jako pravdpodobnost
jejich poklesu, neekne nm to nic o tom, jakou cenovou hladinu
bude vtina lid chtt mt konstantn. Rzn jednotlivci a podniky
toti maj pochopiteln zjem na cench jinch komodit a agregtn
ceny rznch ko komodit se samozejm pohybuj rzn.

Efektivita pro etnictv opt rozhodujc

Zatmco lovk zpotku thne k uvaovn v maloobchodnch
cench nebo v ivotnch nkladech a naprost vtina jednotlivch
spotebitel by proto mohla dvat pednost penzm stabilnm z tohoto pohledu, je nepravdpodobn, e by pevn st obiva byla
vybudovna z mn regulovanch podle tohoto hlediska. ivotn
nklady se li msto od msta a maj sklon mnit se rznm tempem.

JAK HODNOTA PENZ?

99

Podnikatelsk sektor by nepochybn preferoval penze pijman na

velkm zem. Nejpodstatnj pro kalkulace a etnictv v kadm
podnikn (a tm tak pro efektivn vyuvn zdroj) z-vislm spe
na veobecn cenov stabilit ne na specializovanch znalostech
uritho trhu by ovem byly ceny iroce obchodovanch statk, jako
jsou suroviny, zemdlsk produkty a urit standardi-zovan
polotovary prmyslovch vrobk. Jejich dal vhody spo-vaj v
tom, e jsou obchodovan na institucionalizovanch trzch a e
jejich ceny jsou oznamovny v relnm ase a alespo u surovin jsou
mimodn citliv. Vasnm zsahem by tak bylo mon pedejt
tendencm ke veobecnm cenovm pohybm (kter se asto projev
nejprve u tchto komodit).

Je skuten mon, e regulace emise, kter bude pmo zamena na stabilizaci cen surovin, vyst ve vt stabilitu spotebitelskch cen, ne by doshla regulace zamen pmo na n. Znan
asov zpodn mezi zmnami v mnostv penz a zmnami v cenov hladin, kter nm potvrzuje empirick zkuenost, me znamenat, e jestlie by pizpsoben obiva bylo odloeno do t doby,
ne by se efekty pevisu i nedostatku emise projevily ve zmnch
spotebitelskch cen, pak by se nebylo mon vyhnout jejich
vraznm pohybm. V ppad surovin, kde se toto asov zpodn
jev bt menm, by takov vasn varovn umonilo rychlej pijet
preventivnch opaten.

**

Pjemci plat a mezd by pravdpodobn tak zjistili, e je vhodn uzavrat kolektivn smlouvy vyjden v prmrnch cench
ko surovin i jinch veliinch, kter by pjemcm fixnch
vdlk automaticky zabezpeily podl na vzrstu produktivity
(nerozvinut zem by rovn preferovaly mezinrodn mnu, kter
by zajiovala rostouc kupn slu surovin jako celku oproti prmyslovm vrobkm tuto monost by pravdpodobn zmaily tm, e

100

SOUKROM PENZE

by trvaly na stabilizaci cen jednotlivch surovin). V kadm ppad

doufm, e tato volba pevldne, nebo mna stabiln vi cenm
surovin je pravdpodobn tak nejblim monm piblenm k nemu, co vede ke stabilizaci obecn ekonomick aktivity.

Velkoobchodn ceny komodit jako standard

hodnoty pro mny v mezinrodnm mtku
Oekval bych, e alespo v regionech rozlohou mnohem vtch
ne jsou souasn nrodn stty, by byl veobecn uznvanm
standardem hodnoty standardizovan soubor velkoobchodnch cen
komodit, vi kterm by si lid pli udret hodnotu sv mny
konstantn. Banky, jejich mny by dky pizpsoben se tmto
preferencm byly pouvan v mezinrodnm obhu a kter by emitovaly mny rznho druhu, ale s piblin nemnnmi vzjemnmi
kurzy, by se mohly dle snait vylepovat pesn sloen tohoto
standardnho koe komodit, jeho cenu by se vi svm mnm
snaily udret konstantn.59 Tato praxe by vak nezpsobovala
vznamnj fluktuace v relativn hodnot hlavnch mn obhajcch v
regionu. Regiony s rznm sloenm mn v obhu by se samozejm
pekrvaly. Kurzy mn, jejich hodnota by byla postavena pevn
na komoditch dleitch pro urit zpsob ivota nebo pro jednu
skupinu z pevldajcch odvtv, by se sice pohybovaly relativn
vce vi ostatnm mnm, ale i tak by si udrely svou klientelu mezi
lidmi s uritm zamstnnm a zvyky.

59

Vzjemn souten by je pravdpodobn pivedlo k rozvoji technik na

udren maximln stability daleko za hranic jejich jakkoliv praktick vyuitelnosti.

NEVYUITELNOST KVANTITATIVN TEORIE PRO NAE ELY

101

XIV. Nevyuitelnost kvantitativn teorie

pro nae ely
Obvykl pedpoklady monetrn teorie, e existuje pouze jedna
mna penze a e mezi skutenmi penzi a kvazipennmi substituty neexistuje dn ostr pedl, tmto zmiz. Stejn tak miz i
aplikovatelnost toho, co je nazvno kvantitativn teori hodnoty
penz, a to dokonce i jako hrub aproximace pro teoreticky uspokojivj vysvtlen determinace hodnoty penz, co je vechno, m
tato teorie me kdy bt.60
Kvantitativn teorie samozejm pedpokld, e na danm zem
existuje v obhu pouze jedna mna, jej mnostv me bt zjitno soutem jejch homogennch (nebo tm homogennch) jednotek.
Ale pokud nemaj rzn mny v obhu v rmci danho regionu
konstantn relativn hodnoty, me bt jejich agregtn mnostv
odvozeno pouze z jejich relativnch hodnot, bez nich toto agregtn mnostv ztrc veker svj vznam. Teorie, kterou je mon
pout pouze ve zvltn situaci, mus trpt vnmi nedostatky, a to
i po-kud by takov situace trvala dlouhodob. Akoli mme skon
pova-ovat za dan, e na uritm zem by mly existovat pouze
penze jednoho druhu, nen to v dnm ppad zpsobeno podstatou penz. Obvykle je tomu tak pouze proto, e vldy brnily
pouvn jinho druhu penz. A dokonce ani to nen pln pravdiv,
protoe existuj vznamn rozdly v poptvce po rznch formch

60

Ale, jak jsem napsal ped 45 lety [24, str. 3] a stle se toho drm, ...z
praktickho pohledu by jednou z nejhorch vc, kter by ns mohla potkat,
bylo, kdyby veejnost opt nkdy pestala vit elementrnm tvrzenm
vychzejcm z kvantitativn teorie.

102

SOUKROM PENZE

penz a pennch substitut s rznou mrou likvidity. Ale pokud

pedpo-kldme, e jednotliv emitenti rznch mn mezi sebou
soustavn sout o dal uivatele sv mny, pak tak nememe
pedpokldat, jak s uritm oprvnnm in kvantitativn teorie
vzhledem k jednotn mn, e existuje dosti stabiln poptvka po
penzch v tom smyslu, e agregtn hodnota celkov penn zsoby
bude mt tendenci zstvat piblin stejn (nebo se pedvdatelnm zpsobem mnit s velikost populace, HDP nebo podobnch
veliin).

Pstup pennch zstatk

K een problm, ktermi se tato prce zabv, je samozejm
zapoteb mnohem obecnji aplikovateln nstroj. Ten je natst
dosaiteln ve form teorie, kter i jednodu situace popisuje
uspokojivji: pstup penn rovnovhy odvozen od Carla Mengera,
Leona Walrase a Alfreda Marshalla. Umouje nejen vysvtlit
konen nsledky zmn mnostv penz na obecnou cenovou
hladinu, ale tak objasnit proces, v nm zmny v nabdce rznch
druh penz nsledn ovlivn rzn ceny. Umon nm provst
analzu, kter sice neme pedstrat pseudoexaktnost kvantitativn teorie, ale kter m mnohem vt dosah a umon nm brt
v vahu preference jednotlivc vi rznm druhm penz.
Rozhodujc skutenost, kterou je pro nae poteby nutno vst
v patrnosti, je, e v multimnovm systmu neexistuje nic takovho
jako velikost poptvky po penzch. Existuj rzn poptvky po
rznch druzch mn. Ale protoe tyto rzn mny nejsou dokonalmi substituty, nemohou bt tyto jednotliv poptvky agregovny
do jedn funkce. Me existovat mal poptvka po znehodnocujcch
se mnch (doprovzen jejich velkou nabdkou). Rovn me
existovat velk poptvka po zhodnocujcch se mnch (doprovzen
jejich malou nabdkou). Jak vak doufme, urit bude existovat
rovnost nabdky a poptvky po stabilnch mnch (kter je prv
tm, co dr jejich hodnotu stabiln). Pokud bude existovat voln trh

NEVYUITELNOST KVANTITATIVN TEORIE PRO NAE ELY

103

s mnami, lid budou ochotni prodvat (za uritou cenu) jakoukoli

mnu, ale nebudou ochotni dret jakoukoli mnu. Poptvku po kterkoli mn ovlivn charakter dosaitelnch substitut. Nebude tedy
existovat jedin kvantitativn veliina, o n by platilo, e je pro
uren hodnoty penz rozhodujc.

a rychlost obhu
Me se zdt, e analza poptvky po pennch zstatcch a pouit konceptu rychlosti obratu penz v kvantitativn teorii jsou
formln rovnocenn. Je zde nicmn dleit rozdl. Pstup
penn rovnovhy smuje pozornost na klov pinn faktor
pn jednotlivc dret zsobu penz (tj. penn zstatky). Rychlost obratu se vztahuje na vslednou statistickou veliinu, kter se
me po dosti dlouhou dobu, pro ni mme k dispozici data, jevit z
empirickho hlediska jako znan stabiln. To do jist mry opravuje pedstavu jednoduch vazby mezi mnostvm penz a cenovou
hladinou, kter vak svd k chybn pedstav, e monetrn zmny
ovlivuj pouze celkovou cenovou hladinu. Z tohoto dvody jsou pak
tyto zmny povaovny za kodliv, jako kdyby zvyovaly nebo
sniovaly vechny ceny souasn o stejn procento. Ve skutenosti
psob reln kody tm, e psob na rzn ceny rozdln, take
ceny se mn postupn, velmi nepravideln a do velice rozdln mry
tak, e vslednm efektem je rozruen cel struktury relativnch
cen, kter vychl produkci nesprvnm smrem.
Bohuel, Lord Keynes prakticky vbec nevyuil tohoto nejdleitjho pspvku cambridgesk tradice (odvozujc se od Marshalla)
k mnov teorii. Akoli kritizoval domnl tendence vech soudobch monetrnch teori, e se tv, jako by se vechny ceny mnily
souasn, pohyboval se on sm tm vlun v teoretickm rmci
kvantitativn teorie Irvinga Fishera (nebo jej kritizoval). Jednou
z nejvtch kod napchanch keynesinstvm v chpn ekonomickch proces bylo, e ve velkm rozsahu opomjelo faktory, kter
uruj jak hodnotu penz, tak i dsledky mnovch udlost na

104

SOUKROM PENZE

hodnotu uritch komodit. Nemohu se zde pokouet ani o strun

zpracovn tohoto stejnho tmatu mnov teorie. Musm se
spokojit pouze s doporuenm tm ekonomm, kte mli tu smlu,
e studovali mnovou teorii v institucch pln podlhajcm keynesinskmu vlivu, ale kte si stle pej porozumt teorii hodnoty
penz, aby si doplnili tuto mezeru nejprve prostudovnm obou
svazk Theory of Prices [42] A. W. Margeta a pot peskoili vtinu
literatury nsledujcch 25 let a do nedvn prce profesora Axela
Leijonhufvuda [37]61, kter je upozorn na vechna dla z tohoto
intervalu, kter by nemli vynechat.

*
Poznmka k monetarismu
Od vzniku opozice proti dominantnmu keynesinskmu dogmatismu se stalo zvykem povaovat za monetaristy vechny, kdo na
rozdl od Keynese v, e inflan nebo deflan pohyby jsou
normln zpsobeny i nutn doprovzeny zmnami v mnostv
penz a v rychlosti jejich obhu.62 Tento monetarismus je samozejm postojem, kter ped pchodem Keynese vyznvali tm
vichni ekonomov krom nkolika mlo opozink a podivn, vetn
(a pedevm) tch kontinentlnch ekonom, kte dky svm hospodsko-politickm postojm nesou odpovdnost za velk inflace 20.
let. Souhlasm s tmito monetaristy zvlt v tom, co je dnes
prav-dpodobn povaovno za jejich definin charakteristiku, tj.
ze-jmna ve ve, e veker inflace, k nim dnes dochz, jsou
taen poptvkou a e (uvaujeme-li ekonomick mechanismus)
neexistuje nic takovho jako inflace tlaen nklady. To plat,

61

Krtkm prvodcem ke knize profesora Leijonhufvuda je jeho Keynes and the

Classics, Occasional Paper 30, IEA, 1969 (6. dotisk, 1977) pozn. editora anglickho vydn.
62
R. F. Harrod [23a, str. 513].

NEVYUITELNOST KVANTITATIVN TEORIE PRO NAE ELY

105

pokud za soust ekonomickch souvislost nebudeme povaovat

politick rozhodnut zvit mnostv penz v reakci na rst mezd,
kter by jinak zpsobilo nezamstnanost.63 Od vtiny jinch
monetarist a zvlt od vedoucho pedstavitele tto koly,
profesora Miltona Friedmana, se lim tm, e jednoduchou kvantitativn teorii penz, a to dokonce i v situaci, kdy na uritm zem
existuje pouze jedin mna, nepovauji za nic ne uitenou hrubou
aproximaci adekvtnho vysvtlen, kter se vak stv naprosto
neupotebitelnou, pokud na uritm zem dochz k souasnmu
pouvn nkolika rznch, vzjemn si konkurujcch mn. Akoli
tento teoretick nedostatek se projev pouze za pedpokladu
multiplicity konkurujcch si mn, kter zde uvaujeme, fenomn

63

Jinak vak stojm mimo keynesinsko-monetaristick rozepe: oba pstupy

jsou makroekonomickmi pohledy na problm, piem vm, e monetrn
teorie nepotebuje a ani by nemla bt zpracovvna podobnou metodologi,
i kdy je pravdou, e se monetrn teorie me jen tko bez tchto, ve sv
podstat makroekonomickch, koncept pln obejt. Makroekonomie a mikroekonomie jsou alternativnmi metodami, jak se vypodat s tkostmi, e v ppad takovch komplexnch jev jako je trh, nikdy neovldneme vechny
faktick informace, kter bychom k plnmu vysvtlen potebovali. Makroekonomie se pokou vyeit tento problm odkazem na takov veliiny, jako jsou
agregty nebo prmry, kter lze statisticky zjistit. Poskytuj nm sice
uiten aproximace fakt, ale jako teoretick vysvtlen pinnch souvislost
jsou neuspokojiv a nkdy i zavdjc. Je to proto, e zachycuj empiricky
pozorovan korelace, o kterch se vak nelze domnvat, e budou platit vdy i v
budoucnu.
Alternativn mikroekonomick pstup, kter preferuji, spov na konstrukci
model, kter pekonvaj tento problm, vznikl na nevyhnutelnou neznalost
vech relevantnch skutenost, snenm mtka, m zredukujeme poet
nezvislch promnnch na poadovan minimum, abychom vytvoili strukturu,
kter je schopn produkovat vechny druhy pohyb nebo zmn, kterch je trn
systm schopen. Je to technika, jak jsem se ji pokusil vysvtlit komplexnji
jinde [30], kter vytv pouze to, co jsem nazval rmcov predikce, ale nen
schopna provdt takov pedpovdi specifickch udlost, jakmi se, podle
mho mnn chybn, pyn makroekonomie.

106

SOUKROM PENZE

substituce statk, kter nejsou podle teorie povaovny za penze,

tmi statky, kter za penze povaovny jsou, naruuje striktn
validitu monetaristickch zvr vdy.
Za hlavn nedostatek monetaristick teorie v kadm ppad
povauji jej plin draz na dsledky zmn mnostv penz na
celkovou cenovou hladinu a tm vlunou soustednost na destrukn vliv inflace nebo deflace na vztahy dlunk-vitel. Nebere
pitom v vahu mnohem dleitj a kodlivj nsledky plivu a
odlivu mnostv penz z obhu na strukturu relativnch cen a nslednou chybnou alokaci zdroj, zvlt pak na nsledn nevhodn
proveden investice.
Toto nen vhodn msto pro komplexn diskusi nad vybranmi msty teorie, ve kterch existuj vznamn odlinosti v rmci monetaristick koly, akoliv jsou velmi dleit pro ocenn dsledk
naeho nvrhu. Moje zsadn nmitka vi adekvtnosti ist
kvantitativn teorie penz je, e dokonce i v ppad jedn mny,
obhajc na zem uritho teritoria, neexistuje striktn eeno nic
takovho jako mnostv penz v obhu, a e jakkoli pokus povaovat uritou skupinu prostedk smny vyjdenou v jedn denominaci za homogenn a dokonale substituovatelnou je zavdjc. Tato
nmitka pak m zsadn vznam v kontextu vah o rznch, vzjemn si konkurujcch mnch.
Stabiln cenov hladina a vysok stabiln mra zamstnanosti nevyaduj ani nepipout, aby bylo celkov mnostv penz udreno
konstantn nebo aby bylo mnno konstantnm tempem. Vyaduj
nco zdnliv podobnho, nicmn podstatnm zpsobem odlinho.
Toti, aby mnostv penz (nebo spe agregtn hodnota vech
nejlikvidnjch aktiv) bylo udreno takov, e lid nebudou sniovat
ani zvyovat sv vdaje za elem pizpsoben svch pennch
zstatk sv mnc se preferenci likvidity. Udren konstantnho
mnostv penz nezajist, e proud penz zstane konstantnm,
a aby bylo dosaeno doucho chovn pennho toku, mus penn nabdka vykazovat znanou prunost.

NEVYUITELNOST KVANTITATIVN TEORIE PRO NAE ELY

107

Monetrn zen se neme zamit pouze na dosaen uritho

pedem stanovenho objemu obiva, a to ani v ppad teritorilnho pennho monopolisty, tm mn v ppad konkurujcch si emis, ale pouze na hledn, jak mnostv penz udr stabiln ceny.
dn autorita neme dopedu zjistit optimln mnostv penz
to um objevit pouze trh. Toto mnostv pak me bt poskytovno
prodejem a nkupem souboru komodit, jeho agregtn cenu si
pejeme udret stabiln, za fixn cenu.
Co se te nvrhu profesora Friedmana na zkonn omezen mry,
do kter by bylo umonno monopolnmu emitentovi zvyovat mnostv obiva, mohu pouze ci, e bych nechtl vidt, co by se stalo,
kdyby pi tomto ustanoven velo ve znmost, e mnostv obiva
ji doshlo hornho limitu a e proto nen mon obslouit potebu
vy likvidity v ekonomice.64

Pro nen indexace substitutem stabiln mny

Obvykl draz na nejobecnji vnmanou a nejbolestivji pociovanou kodu zpsobenou inflac, tj. na jej nsledky ve vztahu mezi
dlunkem a vitelem a obzvlt na dopad na pjemce fixnch
pjm, vedl k nvrhm na zmrnn vlivu inflace tm, e by se
dlouhodob zvazky uzavraly s odkazem na urit tabulkov
standard, piem nominln suma dluh by se prbn upravovala
vzhledem ke zmnm v indexu cen. Je samozejm pravdou, e
takov opaten by eliminovalo nejkiklavj nespravedlnosti
zpsoben inflac a odstranilo nejt utrpen viditeln zpsoben
inflac. Ale tato utrpen nejsou rozhodn tmi nejtmi kodami,
kter inflace zpsobuje. sten zmrnn nkterch symptom by

64

Tto situaci by odpovdal klasick posteh Waltera Bagehota [3, pedposledn odstavec]: Na citlivm anglickm mnovm trhu by piblen se zkonnmu limitu rezerv bylo jist pobdkou k panice. Pokud by byl zkonem stanoven
limit jedna tetina, pak okamik, kdy by se banky pibliovaly k jedn tetin, by
vyvolal neklid a ten by se lavinovit il.

108

SOUKROM PENZE

pravdpodobn oslabilo odpor proti inflaci a tm by se jej trvn

prodlouilo a jej velikost by se zvila. V dlouhm obdob by takov
een vrazn zvilo kody, kter inflace zpsobuje, zvlt pak
utrpen, kter vyvolv tm, e produkuje nezamstnanost.
Kad samozejm v, e inflace se netk kad ceny ve stejnou
dobu, ale zpsobuje rst cen postupn, a tm mn relaci mezi
cenami akoliv bn statistiky prmrnch cenovch pohyb maj
tendenci tento pohyb relativnch cen skrvat. Vliv na relativn pjmy
je jen jednm, i kdy pro povrchnho pozorovatele tm nejnpadnjm dsledkem poruch celkov struktury relativnch cen. To, co je
vak pro fungovn ekonomiky v dlouhm obdob mnohem kodlivj a
co v konenm dsledku me zpsobit i nefunknost systmu
svobodnho trhu, je prv vliv takto vychlen cenov struktury na
neefektivn vyuvn zdroj a pitahovn prce a ji-nch faktor
produkce (zvlt kapitlovch investic) do oblast, kter zstvaj
ziskov, pouze pokud se inflace neustle zrychluje. Prv tento
efekt vytv vlny nezamstnanosti,65 jen vak ekonomov pouvajc makroekonomickho pstupu k problmu obvykle opomjej nebo
podhodnocuj.
Tyto klov kody zpsoben inflac by indexace v dnm ppad neeliminovala. Vldn opaten tohoto druhu, kter zlehuj ivot
s inflac, mus situaci v dlouhm obdob skuten pouze zhorit.
65

Pozoruhodn pihlen se k tto fundamentln pravd lze nalzt v vodnch odstavcch zvrenho komunik vrcholnho summitu na Downing Street
konanho 8. kvtna 1977 na pozvn ministerskho pedsedy Spojenho krlovstv, za asti prezidenta USA, kancle SRN, presidenta Francie, ministerskho pedsedy Japonska a ministerskho pedsedy Itlie. Na nkolika prvnch
dcch stoj: Inflac nelze lit nezamstnanost, ale naopak je jednou z jejch
hlavnch pin. Toto je pohled, za kter jsem tm osamocen bojoval po vce
ne 40 let. Bohuel vak toto stanovisko pespli zjednoduilo problm.
V mnoha ohledech inflace skuten vede k doasnmu snen nezamstnanosti, ale
pouze za cenu mnohem vy nezamstnanosti v budoucnu. Pesn to in inflaci
tak svdnou a politicky tm neodolatelnou, ale prv z tchto dvod zvlt
zkenou.

NEVYUITELNOST KVANTITATIVN TEORIE PRO NAE ELY

109

Zcela jist boj proti inflaci neuleh, protoe lid si budou mn

vdomi kod, kter inflace vyvolv. Neexistuje dn ospravedlnn
pro nvrh profesora Friedmana, e
odstrannm distorz v relativnch cench vyvolanch inflac by rozen eskalan
doloky smluv umonily veejnosti rozpoznat zmny v me inflace, a tm by umonily
snit asov zpodn pi adaptaci na tyto zmny a zvily citlivost a pohyblivost
nominln cenov hladiny.66
Proti inflaci, jej nkter viditeln dsledky by byly oslabeny, by
jednodue byl men odpor a trvala by odpovdajcm zpsobem dle.
Je pravda, e profesor Friedman explicitn odmt jakkoli tvrzen, e indexace je nhradou stabiln mny,67 ale pokou se indexac uinit inflaci alespo v krtkm obdob snesitelnj. Povauji
jakkoli snahy v tomto smru za mimodn nebezpen. Akoliv to
profesor Friedman odmt, zd se mi, e indexace by do urit mry
inflaci dokonce urychlila. Jist by poslila voln skupin zamstnanc,
jejich reln mzdy by se mly snit (protoe jejich prce by se
stala mn cennou), aby jejich reln mzdy zstaly na stejn
rovni. Ale to by znamenalo, e vechny relativn nrsty jakchkoli
mezd vzhledem k ostatnm by se musely projevit v nrstu nominlnch mezd vech pracovnk krom tch, jejich mzdy by byly
nejni a to by samo o sob vyvolvalo potebu pokraujc inflace.
Jinmi slovy by se monetrn politika nemla pizpsobovat indexaci, stejn jako jakmkoli jinm pokusm akceptovat rigiditu cen
a mezd za nevyhnutelnou. Tento postoj, ze kterho vychz keynesinstv je veden pouze praktickmi vahami, ale v dlouhm obdob
povede jedin k tomu, e cel struktura mezd se stane m dl
rigidnj, co zpsob destrukci trn ekonomiky. Nicmn souasn
politick nutnost by nemla bt vbec ekonomem-vdcem brna
v vahu. Jeho kolem by mlo bt, a to nikdy nepestanu opakovat,
uinit politicky monm to, co se dnes jev jako politicky neprchod66
67

M. Friedman [20b], str. 31.

Ibid., str. 28.

SOUKROM PENZE

110

n. Rozhodnout, co by mohlo bt udlno okamit, je kolem

politika, ne ekonoma, kter mus neustle poukazovat na to, e dal
setrvvn v nastoupenm smru povede ke katastrof.
Naprosto souhlasm s profesorem Friedmanem, e inflace je za
souasnho politickho a institucionlnho uspodn nevyhnuteln.
Domnvm se vak, e pokud politick rmec nezmnme, povede k
destrukci na civilizace. V tomto smyslu pipoutm, e mj radikln
nvrh tkajc se mnovho uspodn bude pravdpodobn uskuteniteln pouze jako soust dalekoshlej zmny v naich politickch institucch. Bude vak pedstavovat zkladn soust takov
reformy, jej nezbytnost bude zanedlouho rozpoznna. Dv samostatn reformy, kter v naem hospodskm a politickm uspodn68 navrhuji, jsou skuten velmi komplementrn: druh monetrnho systmu, kter navrhuji, me bt uskutenn pouze s
omezenou vldou, kterou dnes nemme, a pedpokladem omezen
vldy me bt zruen jejho monopolu na emisi penz. Omezen
vldn moci by tak skuten mlo nutn plynout ze zruen jejho
emisnho monopolu.

Historick dkaz
Profesor Friedman nedvno69 velmi oteven vysvtlil sv pochybnosti o innosti mho nvrhu a prohlsil, e
mme dostatek empirickho a historickho materilu, kter ukazuje, e [m] nadje by
nebyly ve skutenosti naplnny tj. e soukrom penze nabzejc uchovn kupn sly by
nevytlaily vldn mny.
Nemohu najt dn takov dkaz, e mna, o n se veejnost
domnv, e jej emitent bude moci i nadle pokraovat ve svm
podnikn, pouze pokud udr jej hodnotu konstantn, mna, s n je
poskytovn veker bankovn servis a kter je zkonnm zpsobem
68
69

F. A. Hayek [31a], dl III.

V interview pro asopis Reason, IX: 34, New York, srpen 1977, str. 28.

NEVYUITELNOST KVANTITATIVN TEORIE PRO NAE ELY

111

uznna jako hrada dluh, etn jednotka a mtko hodnot, by

nebyla preferovna ped neustle se znehodnocujc oficiln mnou
jednodue proto, e podobn situace nikdy nenastala. V mnoha
zemch sice emise takov mny zakzna skuten nen, ale ostatn
podmnky jsou splnny jen velmi zdka, pokud vbec. A kad v, e
pokud by se takov soukrom experiment zaal spn rozvjet,
vlda by pijala opaten, aby jej zastavila.
Pokud chceme historick dkaz o chovn lid v ppad, e by mli
svobodnou volbu vybrat si mnu, kterou chtj pouvat, pak vytlaen libry sterling z pozice jednotky mezinrodnho obchodu pot,
co zaala systematicky oslabovat, se mi jev jako dosti siln potvrzen mch oekvn. Ve, co vme o chovn jednotlivc, kte se
mus vypodat se patnou nrodn mnou, akoli vlda vyuv vech
prostedk, kter m k dispozici, aby je pinutila tuto mnu pouvat, ukazuje na pravdpodobn spch jakchkoli penz, kter
budou svmi vlastnostmi vyhovovat veejnosti, pokud ovem lid
nebudou od jejich pouvn umle odrazovni. Amerian maj
tst, e nikdy neproili obdob, kdy by kad v jejich zemi povaoval za bezpenj njakou jinou nrodn mnu. Ale na evropskm
kontinent nastala mnohokrt situace, ve kter by lid, pokud by
jim to bylo dovoleno, pouvali msto svch nrodnch mn dolary. Ve
skutenosti tak inili, a to v mnohem vtm rozsahu, ne bylo
zkonn povoleno, navzdory tm nejtm trestm, jimi se brnilo
pli rychlmu nrstu tohoto chovn. Dkazem nech jsou miliardy
dolarovch bankovek nepochybn drench mimo etnictv
v soukromch rukou po celm svt.
Nikdy jsem nepochyboval, e veejnost jako celek by byla velmi
pomal v rozpoznvn vhod takov nov mny a dokonce jsem
navrhoval, aby se lid nejprve, pokud by k tomu byla pleitost,
spe piklonili ke zlatu ne k njak jin form paprovch penz.
Ale jako vdy by spch tch, kte vhody skuten stabiln mny
rozpoznali brzy, ve svm konenm dsledku piml ostatn, aby je
napodobili.

112

SOUKROM PENZE

Musm se vak piznat, e jsem ponkud pekvapen, e ze vech

lid by ml prv profesor Friedman tak malou vru v to, e konkurence vyst v pevldnut lepho instrumentu. Pipad mi toti, e
on sm nev ani v nejmenm, e monopol bude kdy nabzet lep, a
pouze se obv lhostejnosti vyvolan starmi nvyky.

**

DOUC CHOVN PENN NABDKY

113

XV. douc chovn penn nabdky

Dosud jsme pedpokldali, e druh penz, kter bude veejnost
v uvn preferovn, bude tak tm nejphodnj prostedkem
k hladkmu fungovn trnch proces jako celku. Akoli se jedn
o pijateln pedpoklad a, jak uvidme, v praxi pravdiv, nen tak
samozejm. Musme proto jet provit jeho platnost. Je pinejmenm mysliteln, e pouvn uritho druhu mny by mohlo bt
nejvhodnj pro kadho jednotlivce zvl, ale e kad by na
tom mohl bt jet lpe, pokud by vichni ostatn pouvali jin druh
mny.
Ji jsme vidli (kap. XIII), e spn hospodsk innost (nebo
splnn oekvn, kter ji vyvolala) zvis pevn na piblin
sprvnm odhadu budoucch cen. Tyto odhady jsou postaveny na
souasnch cench a na odhadu jejich trend, ale budouc ceny
zstanou vdy do urit mry nejist, protoe pro vtinu jedinc
budou okolnosti, kter je determinuj, neznm. Funkc cen je
pesn a co nejrychleji penet signly o zmnch okolnost, kter
jednotlivci nemohou znt, ale kterm mus sv plny pizpsobovat.
Tento systm funguje proto, e bn ceny jsou vcelku dosti
spolehlivm indiktorem budoucho cenovho vvoje ovlivnnho
pouze takovmi nesystematickmi odchylkami, kter, jak jsme ji
vidli, maj tendenci se navzjem vyruit, pokud ceny zstvaj v
prmru konstantn. Ji jsme tak vidli, e takov vyruen protismrnch odchylek nen mon, pokud existuje podstatn veobecn cenov pohyb jednm smrem.
Ale bn ceny uritch komodit nebo skupin komodit mohou tak
vyvolal zmatky, pokud jsou tyto zmny zpsobeny neopakujcmi se
udlostmi, jakmi jsou doasn plivy nebo odlivy penz do systmu.

SOUKROM PENZE

114

Takov zjevn zmny v poptvce v uritm smru vyvolvaj protismrn reakce: systematicky vychyluj produktivn sly do sm-r,
ve kterch je nen mon udret. K nejdleitjmu takovmu
opakovanmu vychylovn vyuvn zdroj dochz, kdy jsou nap.
vytvenm (nebo stahovnm) dodatenho mnostv penz zveny
fondy dostupn pro investice vrazn nad rove (nebo sneny
vrazn pod rove) spor a aktulnch pesun zdroj ze spoteby
do investic, nebo jsou tyto fondy ueteny.
Akoli jde o mechanismus, kter zpsobuje neustle se opakujc
krize a deprese, nen specifickm dsledkem fungovn uritho
druhu mny, kterho by si jej uivatel byli vdomi a kter by je
piml k tomu, aby peli k pouvn jin mny. Meme oekvat,
e vbr mny, kterou budou pouvat, bude ovlivnn pouze tmi
atributy, kter rozpoznatelnm zpsobem ovlivuj jejich vlastn
jednn, nikoli vak nepmmi dsledky zmn mnostv mny, kter
se projev pevn skrze svj vliv na rozhodovn jinch.

Nabdka penz, stabiln ceny a rovnost investic

a spor
Zatmco Knut Wicksell, kter jako prvn obrtil svou pozornost ke
klov otzce rozdlnho pohybu investic a spor, vil, e tato
divergence zmiz, pokud se poda udret konstantn rychlost obhu
penz. Bohuel se ukzalo, e tomu tak zcela nen. Dnes se uznv,
e i prstky v mnostv penz, kter by v rostouc ekonomice byly
potebn k zajitn stabiln cenov hladiny, mohou zpsobit pevis
investic nad sporami. Ale pestoe jsem byl mezi tmi, kte ji
velmi zhy upozorovali na tyto obte,70 piklnm se k tomu, e
tento problm nem velk praktick vznam. Pokud prstky a poklesy mnostv penz nepeshnou mnostv nutn k udren piblin konstantnch prmrnch cen, budeme se pibliovat podmn-

70

F. A. Hayek [25], str. 114.

DOUC CHOVN PENN NABDKY

115

ce piblin rovnosti investic a spor do takov mry, jak bychom

se nepiblili dnou jinou myslitelnou metodou. Pokud navc porovnme divergenci investic a spor, kter nutn provzej velk posuny
cenov hladiny, rozdly, kter se budou objevovat i pi stabiln
cenov hladin, pravdpodobn nepeshnou mez opravujc k
obavm.

Iluze neutrality penz

Domnvm se, e ekonomov se stali pespli ambicizn, co se
te stupn stability, kter je dosaiteln i dokonce douc v jakmkoli myslitelnm ekonomickm du, a e tm bohuel podpoili
politickou poptvku tkajc se jistoty zamstnn a oekvanch
mezd, kterou ovem neme dn vlda v dlouhm obdob zabezpeit. Dokonal sklouben i kompatibilita pln jednotlivc, kter
teoretick model dokonal trn rovnovhy odvozuje z pedpokladu,
e penze nezbytn k uskutenn nepmch transakc nemaj dn
vliv na relativn ceny, je naprosto fiktivn a nem dn pedobraz v
relnm svt. Akoli jsem sm pouval vraz neu-trln penze
(kter jsem si nevdomky vypjil od Wicksella, jak jsem zjistil
pozdji), zamlel jsem jm popsat tento tm univerzln pedpoklad teoretickch analz a vznst otzku, zda jakkoli reln penze
mohou kdy vykazovat takov charakteristiky. Nezamlel jsem jej
pouvat jako model, kter by ml bt dosaen monetrn politikou.71
Ji dvno jsem doel k zvru, e v tomto smyslu nemohou bt
neutrln dn reln penze, a proto se mus-me spokojit se
systmem, kter by velmi rychle napravoval nevy-hnuteln chyby.
Nejble takovmu stavu je podle mne systm, ve kterm by prmrn cena zkladnch vrobnch faktor byla udrena konstantn.
Ale protoe prmrn cena v dan zemi je nco, k emu lze velmi
obtn nalzt statistick vyjden, nejbli uskutenitelnou
aproximac se mi jev pedevm stabilita cen surovin a snad nkte71

F. A. Hayek [26].

116

SOUKROM PENZE

rch velkoobchodnch cen, kter by bylo dosaeno, jak meme

doufat, pomoc systmu konkurujcch si mn.
Ochotn pipoutm, e toto navren een (kter me bt dky
experimentm v rmci konkurence postupn zlepovno) nm sice
pin nekonen lep penze a mnohem vt celkovou ekonomickou
stabilitu, ne jsme kdy mli, ale nechv oteven velk mnostv
otzek, na kter nemm odpov. Pesto podle veho uspokojuje
nae nejnalhavj poteby mnohem lpe ne jakkoli star nvrh,
protoe nikdo zatm neuvaoval o zruen monopolu na emisi penz a
o volnm vstupu konkurence do odvtv poskytovn penz.

Zven poptvka po likvidit

Abych rozptlil jeden druh pochybnost o monosti udret stabiln cenovou hladinu, ktermi jsem se tak v jedn fzi zaobral,
meme zde krtce zauvaovat o tom, co by se stalo, kdyby se
vtina len spolenosti v uritm okamiku rozhodla dret
mnohem vt podl svch aktiv v likvidn form ne doposud. Nemohla by tato situace ospravedlnit, i dokonce vyadovat nrst
hodnoty tch nejlikvidnjch aktiv, tj. pedevm penz, vi
souboru komodit?
Odpovd je, e tyto poteby vech jednotlivc by byly uspokojeny nejenom nrstem hodnoty existujcch likvidnch aktiv, tj. penz,
ale tak nrstem mnostv, kter mohou dret. Pn kadho
jednotlivce mt vt podl svch zdroj ve velmi likvidn form me
bt uspokojeno pouze zvenm zsoby penz. To paradoxn zv
celkovou hodnotu vech existujcch aktiv pro jednotlivce a tak
podl tch aktiv, kter jsou vysoce likvidn. Nic samozejm neme
zvit likviditu uzaven komunity jako celku, a u by tento koncept ml jakkoli vznam, krom toho, e by se nkdo pokouel
rozit jeho vznam na pesun vroby od vysoce specifickho k univerzlnmu zbo, co by zvilo schopnost adaptace do nepedvdatelnch rozmr.

DOUC CHOVN PENN NABDKY

117

Nen teba se obvat falen poptvky po vtm mnostv penz

na zklad vy poteby penz k zajitn adekvtn likvidity.
Poadovan mnostv jakkoli mny bude vdy takov, kter me
bt emitovno nebo udreno v obhu, ani by zpsobilo vzestup nebo
pokles agregtn (pm nebo nepm) ceny koe komodit, o kter
pedpokldme, e bude konstantn. Toto pravidlo uspokoj veker
oprvnn poadavky na uspokojen promnlivch poteb obchodu.
To bude platit za pedpokladu, e stanoven soubor statk bude
moci bt koupen nebo prodn za stanovenou agregtn cenu a zmny
pennch zstatk nebudou v rozporu s touto podmnkou.

Nicmn zstv pravdou, e dokud budou vedle sebe obhat

patn a dobr mny, nebude se jednotlivec moci zcela ubrnit
kodlivm vlivm patnch mn tm, e bude pouvat pro sv transakce vhradn dobr mny. Protoe relativn ceny rznch komodit
mus bt pi vyjden v rznch konkurujcch si mnch stejn, pak
ten, kdo pouv stabiln mnu, se neme vyhnout distorznm
dsledkm inflace iroce pouvan konkurenn mny na cenovou
strukturu. Pznivho vlivu stabilnho prosted na vvoj ekonomick
aktivity, kter, jak tvrdme, pinese pouvn stabiln mny, by tak
bylo dosaeno pouze tehdy, pokud by vtina hospodskch transakc byla provdna ve stabilnch mnch. Nahrazen vtiny patnch penz dobrmi by, jak vm, pilo velmi brzy, ale obasn
turbulence v cel cenov struktue a nsledn v cel ekonomice by
nebylo mon zcela vylouit, dokud by se veejnost nenauila rychle
odmtat svdn nabdky levnch penz.

**

SOUKROM PENZE

118

XVI. Free banking

Nkter z problm, se ktermi se setkvme, byly obshle diskutovny bhem velk debaty o svobodnm bankovnictv (free
banking) okolo poloviny minulho stolet pedevm ve Francii a Nmecku.72 Tato debata se soustedila na otzku, zda maj mt obchodn banky prvo emitovat bankovky smniteln za zlat nebo
stbrn nrodn mny. Bankovky byly v t dob mnohem dleitj
ne prv se objeviv a dce pouvan ekovateln ty, kter
zskaly na vznamu teprve pozdji, kdy bylo komernm bankm
definitivn upeno prvo emitovat vlastn bankovky. (Tato skutenost byla sama o sob jednm z dvod rozen ekovatelnch
t.) Vsledek tto debaty se projevil v tom, e v kad evropsk
zemi byla vldou privilegovna jedin banka k emisi penz (Spojen
stty nsledovaly a v roce 1914).

Jednotn nrodn mna, ne nkolik konkurujcch

si mn
Mlo by bt obzvlt zdraznno, e voln po svobodnm bankovnictv bylo v t dob vhradn volnm po tom, aby komern
banky mly prvo emitovat bankovky v denominaci jednotn nrodn
mny. Pokud vm, pak monost, aby jednotliv banky emitovaly rzn,
vzjemn si konkurujc mny, nebyla nikdy zvaovna. Bylo tomu tak
samozejm proto, e za mysliteln byly povaovny pouze bankovky
smniteln za zlato a stbro. Bankovky navzan na nco jinho ne

72

Dobr pehled tto diskuse lze nalzt ve V. C. Smith [33].

FREE BANKING

119

standardn mnostv drahho kovu se jevily jako nevhodn a neslouily by pr dnmu uitenmu elu.

Dvn legitimn argument volajc po svobod bank pi emisi bankovek se vak stal neplatnm v okamiku, kdy bankovky, za jejich
nabdku byla pln zodpovdn kad jednotliv banka, pestaly bt
smniteln za zlato a stbro. Penze tak zaaly bt nabzeny jako
zkonn platidlo privilegovanou centrln emisn bankou, kter v
dsledku toho byla pod tlakem emitovat hotovost potebnou k
vmn za bankovky emitovan soukrommi emitenty. Takov
systm by byl zcela neudriteln a jeho vzniku bylo zabrnno
(alespo v ppad emise bankovek, a nikoli ekovatelnch depozit)
zkazem soukrom emise bankovek.

**

Voln po svobodnm bankovnictv (tj. po voln emisi bankovek)

bylo z vt sti motivovno vyhldkou na vce levnjch bankovnch
vr. Z tho dvodu vak bylo odmtno vemi, kdo rozpoznali
nebezpe inflanch ink takovho vvoje. Existoval vak i jist
zastnce svobody bank pi emisi bankovek, kter ji ospravedloval,
na zklad toho, e

podle souasnch nzor by svoboda pi emisi bankovek ve Francii vystila v jejich

naprost vymizen. Chci dt kadmu prvo emitovat bankovky proto, aby ji nikdo v
budoucnu bankovky nedrel.73
lo samozejm o to, e nevyhnuteln zneuvn tohoto prva, tj.
emise nadmrnho mnostv bankovek nekrytch bankovnmi rezervami, by vedlo k naprost diskreditaci t kter banky.
Konen vtzstv zastnc centralizace nrodn penn emise
vak bylo ve svch dsledcch zmrnno stupkem tm, kte byli
73

H. Cernuschi [9], citovn v L. v. Mises [47], str. 446, tak v V. C. Smith

[55], str. 91.

120

SOUKROM PENZE

nejvce zainteresovni na tom, aby banky poskytovaly levn vry.

stupek spov v zvazku privilegovan emisn banky zsobovat
komern banky bankovkami potebnmi k vplat jejich ekovatelnch depozit. Vznam tohoto zvazku rapidn vzrostl. Toto rozhodnut nebo spe uznn praxe, k n byly centrln banky dotlaeny,
vytvoilo ten nejneastnj hybridn systm, v nm byla zodpovdnost za celkov mnostv penz osudovm zpsobem rozdlena
tak, e nikdo nen schopen efektivn kontroly.

Vklady na vidnou psob jako bankovky nebo

eky
Tento neastn vvoj byl umonn dlouhm pehlenm skutenosti, e ekovateln vklady hraj tm stejnou roli a mohou bt
komernmi bankami vytven naprosto stejnm zpsobem jako
bankovky. Pvodn zamlen vlun vldn monopol na emisi penz
se tak rozmlnil a vsledkem byl systm, v nm je zen celkovho
mnostv obiva rozdleno mezi centrln banku a velk mnostv
komernch bank, jejich vrovou innost me centrln banka
ovlivovat pouze nepmo. Zakrtko se ukzalo, e tento systm s
sebou nutn pin vnitn nestabilitu vrov innosti74 e toti
likvidn prostedky jsou z pevn sti nabzeny institucemi,
kter samy mus dret likviditu v jin form penz, take mus
snit sv vnj zvazky pesn v okamiku, kdy si vichni ostatn
tak pej bt vce likvidn. V t dob vak ji byla tato struktura tak
pevn etablovna, e akoli vytvela perverzn elasticitu v nabdce
vr,75 byla povaovna za nemnnou. Walter Bagehot vidl toto
dilema zcela jasn ji ped sto lety a zoufal si nad nemonost
napravit vady tto ji pevn etablovan bankovn struktury.76
74

Tento vraz pvodn prosazoval R. G. Hawtreg.

Srovnej L. Currie [12].
76
W. Bagehot [3], str. 160: Neustle jsem kladl draz na to, e pirozenm
bankovnm systmem je ten, ve kterm existuje mnoho bank drcch vlastn
75

FREE BANKING

121

Wicksell a pozdji Mises objasnili, e toto uspodn mus vst

k mohutnm a neustle se vracejcm fluktuacm hospodsk
aktivity tzv. hospodskm cyklm.

Nov zen mn nov bankovn praxe

Nezanedbatelnou vhodou vyplvajc ze zruen vldnho monopolu na emisi penz je pleitost dostat se ze slep uliky, do kter ns
tento vvoj zavedl. V novch podmnkch by odpovdnost za zen
mnostv penz v obhu byla penesena na subjekty, v jejich
vlastnm zjmu by bylo dit mnostv penz takovm zpsobem, aby
je uinily pro uivatele pijatelnmi.
To tak ukazuje, e navrhovan reforma vyaduje kompletn zmnu chovn, a to nejenom bank, kter se chop monosti emitovat
penze, ale i tch, kter tto monosti nevyuij. Skonilo by
spolhn na to, e pokud banka nebude schopn z vlastnch rezerv
dostt svm zvazkm a uspokojit poptvku zkaznk po hotovosti,
pevezme jej zvazky centrln banka. Stejn by tomu bylo i v ppad zkaznk vedoucch sv ty v mn emitovan stle jet
existujc vldn centrln bankou, kter by si kvli udren sv mny
v obhu musela osvojit praxi jinch, konkurennch emitujcch bank.

rezervy, a pokud tak neuin, vis nad nimi hrozba krachu. Ukzal jsem, e n
systm je systmem, ve kterm jedin banka dr veker rezervy bez jakkoliv
hrozby skutenho krachu. Nyn navrhuji udret tento systm a pouze se
pokoum jej poopravit a vylepit protoe si jsem zcela jist, e je zcela
bezpedmtn navrhovat jeho zmnu na dohled nen dn dostaten sla,
kter by provedla tak rozshlou rekonstrukci a zrove tak rozshlou destrukci,
a pro-to je zcela neuiten nco takovho navrhovat. Toto tvrzen bylo tm
jist pravdiv, pokud vtzn centralizovan bankovn systm pracoval uspokojiv, ale nikoliv v situaci, kdy zcela selhal.

122

SOUKROM PENZE

Opozice k novmu systmu ze strany bankovnho

establishmentu
Nezbytnost, aby banky vyvinuly zcela nov praktiky, bude nepochybn pinou siln opozice ke zruen vldnho monopolu. Je
nepravdpodobn, e by vtina starch bank, zabedl do
pevaujc rutiny souasnho bankovnictv, byla ochotn pekonvat
tyto problmy. Jsem si jist, e mnoho souasnch vdch osobnost v oboru by si nebylo schopno pedstavit, jakm zpsobem by
navrhovan systm mohl fungovat, a proto by jej oznailo za neprovediteln a nemon.
Zvlt v zemch, kde je konkurence mezi bankami po generace
omezena kartelovmi dohodami, obvykle tolerovanmi a dokonce
podporovanmi vldou, si star generace bank pravdpodobn
naprosto nebude schopna ani pedstavit, jak by nov systm vbec
mohl fungovat, a vichni budou prakticky jednotn pi jeho odmtn.
Ale tato pedvdateln opozice ze strany etablovanch praktik by
ns nemla odradit. Jsem tak pesvden, e pokud by nov
generaci mladch bank byla dna pleitost, velice rychle by
vyvinuli techniky, kter by uinily nov formy bankovnictv nejenom
bezpenmi a ziskovmi, ale tak mnohem prospnjmi cel
spolenosti, ne je tomu dnes.

a ze strany bankovn lobby

Jinm kuriznm zdrojem opozice, minimln do zjitn, e reln
efekt svobodnho bankovnictv se diametrln li od oekvanho,
by byly vechny inflacionisticky motivovan skupiny usilujc
o svobodn bankovnictv.77 V okamiku, kdy by veejnost mla

77

Seznam je velmi dlouh a vedle velmi znmch autor, jejich dla jsou
uvedena pod sly [13], [22], [44] a [51] v Seznamu literatury si vyaduje
zvltn pozornost srie studi Edwarda Clarence Riegela (1879-1953) publikovan mezi lety 1929 a 1944 jako pklad toho, jak mohou bt vsledky bystrch

FREE BANKING

123

monost volby, nebylo by ji mon ji pimt k drb levnch penz.

Lid by se mn ohroench znehodnocenm zbavovali, a ty by vymraly. Inflacionist by protestovali, protoe v konenm dsledku by
zstaly pouze tvrd penze. Penze jsou jedinou vc, kterou by konkurence
nezlevnila, protoe jejich atraktivnost zvis na tom, e si uchovvaj svoji drahotu.

*
Problm drahch (stabilnch) penz
Konkurence, jej podstatou je, e si jednotliv poskytovatel
danho produktu konkuruj jeho drahotou, vzbuzuje mnostv
rozmanitch otzek. V em si budou jednotliv poskytovatel
konkurovat v okamiku, kdy si vytvo uritm zpsobem srovnatelnou reputaci a dvru ve svou schopnost udret hodnotu svch mn
stabiln? Zisk z emisn innosti (kter obn vpjky na nulov
rok) bude ob-rovsk a nezd se pravdpodobn, e by v n usplo
pli mnoho firem. Z toho dvodu se velmi pravdpodobn stanou
hlavnmi zbra-nmi konkurence sluby poskytovan podnikm vyuvajcm dan mny (tujcm v dan mn) a nebyl bych vbec
pekvapen, pokud by v praxi banky pevzaly veden etnictv pro
sv zkaznky.
Akoli ani mimodn velk zisky spn etablovanch emitent
mn by nebyly pli vysokou cenou za zskn dobr mny, nevyhnuteln by zpsobovaly politick problmy. Zcela bez ohledu na
nevyhnuteln pokik proti neoprvnnm ziskm pennch monopol, by relnou hrozbou pro systm byla chamtivost mini-sterstva
financ, kter by velmi brzy dalo, aby se na nm mohlo tak

posteh a dlouhodobch vah, kter, jak se zd, si zskaly pozornost i ekonoma

takovho formtu, jakm byl Irving Fisher, zcela znehodnoceny ignorovnm
elementrn ekonomick teorie. Posmrtn vydn Riegelova dla bylo nazvno
Flight from Inflation. Vydn The Monetary Alternative bylo oznmeno Hectherovou nadac
v San Pedru v Kalifornii.

124

SOUKROM PENZE

podlet prostednictvm vydvn povolen k obhu rznch mn v

dan zemi. Tento zsah by samozejm vechno zkazil. Me se
proto ukzat, e demokratick vlda nedoke do pennho systmu nezasahovat, stejn jako jej nedoke citliv regulovat.
Reln nebezpe je tedy v tom, e zatmco dnes lid strp pokorn tm jakkoli zneuit vsadnho prva vldy emitovat penze,
jakmile by bylo mon ci, e penze jsou emitovny bohatmi
finannmi institucemi, dochzelo by ustavin k nkm nad zneuvnm jejich domnlho monopolnho postaven. Demagogov budou
neustle poadovat, aby toto domnl privilegium emitovat penze
bylo zrueno. Vm, e banky budou mt dostatek soudnosti, aby se
ani vzdlen nepiblily k vytvoen monopolnho postaven, ale
omezovn rozsahu jejich podnikn se stane jednm z nejdeliktnjch problm.

**

JI DN DAL VEOBECN INFLACE NEBO DEFLACE?

125

XVII. Ji dn dal veobecn inflace

nebo deflace?
Pokud by byla umonna voln konkurence mezi nkolika emitenty
rznch mn bez zsah vldy, pak by za normlnch okolno-st
nemohlo dojt ani k veobecnmu rstu, ani k veobecnmu po-klesu cenov
hladiny. Vdy bude existovat jeden nebo vce emitent, kte budou
povaovat za vhodn regulovat nabdku svch mn tak, aby udreli
jejich hodnotu konstantn ve smyslu agregtn ceny souboru nejpouvanjch komodit. To by brzy pimlo mn prozrav emitenty
konkurennch mn zastavit posouvn hodnoty sv mny jakmkoli
smrem, pokud by nechtli zcela vyklidit trh nebo nechat spadnout
hodnotu sv mny k nule.

Nic takovho jako inflace tlaen cenami ropy

(nebo mkoliv jinm)
Samozejm povaujeme za dan, e prmrn ceny v jedn mn
mohou bt vdy zeny vhodnm pizpsobovnm nabdky tto mny.
Zd se, e teoretick analzy a praktick zkuenost potvrzuj tento
pedpoklad. Proto nen teba vnovat pozornost tm nzorm, kter
se vdy objevuj bhem obdob petrvvajcch inflac ve snaze
ospravedlnit vldn zsahy tvrzenm, e pokraujc rst mezd nen
zpsoben chybnou politikou, ale je vyvoln rstem nklad. Proti
tomuto tvrzen je nutn drazn namtat, e neexistuje nic takovho jako nklady tlaen inflace. Ani vy mzdy, ani vy ceny ropy
nebo obecn vy dovozn ceny nemohou zvit agregtn cenu vech
statk, pokud kupujc nezskaj vt mnostv penz k jejich nkupu. Tzv. nklady tlaen inflace je pouze dsledkem rstu mnostv penz, kter

126

SOUKROM PENZE

zpsobila vlda, kdy pociovala nutnost zabrnit nezamstnanosti

tvoen rstem mezd (nebo jinch nklad), kter rstu mnostv
penz pedchzela a ke kter pisplo oekvn, e vlda mnostv
penz zv. Takov rst mnostv penz umon najt vem pracovnkm zamstnn dky zven poptvce po produktech jejich prce.
Pokud by vlda nepistoupila ke zven mnostv penz, pak by rst
mezd urit skupiny pracovnk nevedl k rstu obecn cenov
hladiny, ale ke snen prodeje a tm k nezamstnanosti.

Stoj vak za to pouvaovat trochu dkladnji nad tm, co by se

stalo, kdyby se njakmu kartelu i obdobn monopolistick organizaci, jako jsou odbory, podailo uspt v podstatnm zven ceny
njak dleit suroviny nebo mezd velk skupiny pracovnk a zafixovn tchto cen v jednotkch mny, jej emitent se sna
udret jej hodnotu stabiln. Za takovchto podmnek by bylo mon
udret stabiln cenovou hladinu z hlediska tto mny pouze snenm
mnostv jinch cen. Pokud by lid museli platit velk mnostv
penz za ropu nebo za knihy nebo asopisy, kter nakupuj, pak by
mohli spotebovvat mn neho jinho.

Problm cenov a mzdov rigidity

Samozejm, e dn mna neme odstranit existujc rigiditu
nkterch cen, ale me zabrnit politice vedouc k takovmu vvoji
tm, e pinut ty, kdo udruj rigidn ceny i pi klesajc poptvce,
akceptovat nsledn pokles prodeje.
Cel rozdl v pstupu mezi dominujc keynesinskou kolou a pohledem prezentovanm v tto prci spov v zsad v rozdlnm
postoji k fenomnu rigidnch cen a mezd. Keynes byl ke svm nzorm piveden skrze vru, e rostouc rigidita mezd je nemnnm
fak-tem, kter mus bt akceptovn a jeho dsledky mohou bt
pouze zmrnny pizpsobovnm mry pennch vdaj s ohledem
na da-nou mru mezd (tento nzor byl do urit mry opodstatnn

JI DN DAL VEOBECN INFLACE NEBO DEFLACE?

127

britskou realitou 20. let, kdy se v dsledku nerozvnch pokus

o zven vnj hodnoty britsk libry britsk mzdy zcela oddlily od
vvoje mezinrodnch komoditnch cen). Vdy jsem zastval nzor,
e tako-vto pizpsobovn mnostv penz rigiditm nkterch
cen a ob-zvlt mezd smuje k vraznmu zven rozsahu podobnch rigi-dit, a proto v dlouhm obdob povede k plnmu znien
fungujc trn ekonomiky.

Omyl vhodnosti mrn inflace

Jakkoli inflace je extrmn nebezpen zvlt proto, e mnoho
lid, vetn mnoha ekonom, povauje mrnou inflaci za nekodnou,
ba dokonce pnosnou. Existuje jen velmi mlo politickch omyl, u
nich je dleitj dbt star zsady principiis obsta.78 Zjevn a pekvapiv nen samo urychlujc se mechanismus vech vytvench
inflac dostaten pochopen ani nktermi ekonomy. Poten veobecn stimul pro hospodstv, kter je vyvoln rstem mnostv
penz, psob skrze skutenost, e dosahovan ceny a tm i zisky
jsou vt, ne se pvodn oekvalo. Kad riskantn podnik uspje,
vetn tch, kter by za normln situace uspt nemly. Ale tento
stav me trvat, pouze pokud veobecn rst cen nen obecn
pedpokldn. V okamiku, kdy jej lid zakalkuluj do svch pln,
pak ani pokraujc rst cen stejnm tempem nebude pedstavovat
takov stimul jako na potku.
Monetrn politika pak stoj ped nepjemnou volbou. Aby udrela
stupe ekonomick aktivity vyvolan mrnou inflac, musela by tuto
mru inflace akcelerovat a dle tento postup opakovat pokad, kdy
se vy inflace stane inflac oekvanou. Pokud tak neuin a zastav
akceleraci inflace nebo zcela pestane znehodnocovat mnu, bude
hospodstv v mnohem hor pozici ne bylo ped zatkem celho
procesu. Nejenom e inflace umonila, aby se bn chyby vyplva78

Zatkm sna se elit v Ovidius, Lky proti lsce, 91, podle Moudrost vk,
Svoboda, 1988 (pozn. pekl.).

128

SOUKROM PENZE

jc ze patnch rozhodnut, kter jsou za normlnch podmnek

okamit odstraovny, akumulovaly a v tto situaci projevily narz,
ale navc zpsobila zmny ve vrob a pesunula prci a jin zdroje
do aktivit, kter by mohly bt i nadle vykonvny pouze v ppad,
e by petrval dodaten proud finannch investic zpsoben
rstem mnostv penz.
Protoe se stalo veobecn pijmanm nzorem, e ten, kdo d
celkovou penn nabdku v zemi, m ve vtin situac moc tm
nepetrit zmrovat nezamstnanost (i kdy mnoz uznali, e se
tak dje pouze za cenu mnohem vy nsledn nezamstnanosti),
psob na emisn banku nenosn politick tlak. Jeho nebezpenost
vdy vnmali mnoz ekonomov a byli proto velmi zkostliv v omezovn innosti mnovch autorit takovmi barirami, kter by
nemohly pekroit. Ale protoe proradnost i hloupost nkterch
ekonom, kte se tto mylence zpronevili, jim pinesla doasnou
popularitu, stalo se politick zen penn nabdky nebezpenm
samotnmu petrvn trnho du a neme bt nadle tolerovno.
Politick tlaky mohou bt ovem vykonvny tak na nejdleitj
emitenty soukromch penz, aby uvolnili vrov podmnky a zvi-li
mnostv obiva. Pokud by vak takovmu tlaku nemonopolistick
instituce podlehla, velice brzy by pestala bt jednm z nejvznamnjch emitent.
Penn iluze, tj. vra, e penze si zachovvaj konstantn hodnotu, mohla vzniknout pouze proto, e bylo nepraktick starat se
o zmny v hodnot penz, pokud s n nikdo nemohl nic dlat. Pokud
budou mt lid volbu, stanou se velmi obezetn vi zmnm hodnoty jednotlivch dostupnch mn. Pravdpodobn by obecn pevldlo
pesvden, e penze je nutn sledovat, a varovn ped podezelmi mnami by bylo povaovno za innost chvlyhodnou, nikoli
protivlasteneckou.

JI DN DAL VEOBECN INFLACE NEBO DEFLACE?

129

**
Odpovdnost za nezamstnanost by byla vrcena
odborm
Pokud by byla vlda zbavena moci vyvaovat dsledky monopoln
vynucenho rstu mezd nebo cen zvenm mnostv penz, odpovdnost za pln vyuvn zdroj by byla pesunuta zpt k tm,
kterm pslu, tm, kte in inn rozhodnut monopolistm,
kte vyjednvaj o mzdch a cench. Mli bychom pochopit, e pokusy potlait inflac nezamstnanost vyvolanou innost monopol na
trhu prce (tj. odbor), pouze oddl dsledky tto innosti na
zamstnanost do doby, kdy se mra inflace nutn k udren zamstnanosti stane nenosnou. m dve znemonme pijmat tato
kodliv monetrn opaten, kter jsou pravdpodobn nevyhnuteln, pokud m vlda moc je uinit, tm lpe pro ns vechny.
Zde navrhovan systm by pinesl mnohem vce, ne jen zamezen
inflac v um smyslu slova.
Ne vechny zmny v celkov cenov hladin jsou zpsobeny zmnami v mnostv penz nebo neschopnost pizpsobit toto mnostv
zmnm v poptvce po hotovosti. Ale pouze takov zmny mohou bt
oprvnn nazvny inflac nebo deflac. Je pravdou, e v sou-asn
dob jsou velmi nepravdpodobn rozshl souasn zmny
v nabdce velkho mnostv nejdleitjch statk, k jakm dochzelo dve, kdy kolsajc roda mohla zpsobit nedostatek (nebo
nadbytek) produkt, na kter se dan zem nespecializovala (nebo
specializovala), ppadn ve vlenm stavu v zemi obklopen nepteli nebo na ostrov. Alespo v ppad, e by hodnota indexu komoditnch cen dc emisi penz v dan zemi byla stanovovna pevn na zklad nrodnch cen, by takov pravidlo mlo vst ke
zmnm v nabdce penz, kter by psobily proti cenovm pohybm
nezpsobenm mnovmi faktory.

130

SOUKROM PENZE

Ochrana proti veobecn deflaci

ten se dosud nemus ctit pln pesvden, e v systmu konkurenn emise penz, kter zde uvaujeme, budou veobecn
deflace i inflace nemon. Zkuenosti ukazuj, e za podmnek
vysok nejistoty nebo strachu z budoucnosti dokonce ani velmi nzk
rokov mry nezabrn sniovn objemu poskytnutch bankovnch
vr. Co by mohla uinit banka emitujc vlastn mnu, pokud by
zjistila, e se nachz v takov situaci a e komoditn ceny vyjden v jej mn hroz poklesem? A jak siln by byl jej zjem na
zastaven takovho pdu cen, pokud by stejn okolnosti ovlivnily
konkurenn instituce stejnm zpsobem?
Nebylo by samozejm dnm problmem dodat do systmu dal
penze v situaci, kdy si lid pej dret vce likvidity. Emitujc banka
by si ale na druh stran nepla vytvet dluhy, aby tak drela
prostednictvm smovn svch bankovek hodnotu sv mny vy,
ne za kterou ji emitovala. Ve snaze o ziskov investice by byla
banka pravdpodobn vedena k tomu, aby nakupovala cenn papry
nesouc rok, m by jednak vkldala hotovost do rukou lid vyhledvajcch dal investice a jednak sniovala dlouhodob rokov
mry. Pro instituci s velkm objemem emitovanho obiva by mohlo
bt dokonce vhodn nakupovat na sklad mnostv komodit zahrnutch do indexu, kter zaal prudce klesat. To by pravdpodobn
stailo k zastaven jakkoli klesajc tendence celkov cenov
hladiny vyvolan bnmi ekonomickmi procesy. Poda-li se toho
doclit, pak dnm jinm zenm nabdky penz neme bt dosaeno lepch vsledk. Nen samozejm zcela vyloueno, e nkter
udlosti mohou zpsobit takov veobecn stav obav a ne-innosti,
e by nic nepimlo lidi zat znova investovat a tak zasta-vit
hrozc propad cen. Pokud by k tomu dolo vinou exogennch faktorm, nap. strachu z hrozc svtov katastrofy nebo z bezprostednho pchodu komunismu i v nkterch regionech kvli pn
pemnit veker soukrom vlastnictv na hotovost pi pprav na
exodus, pak by pravdpodobn nic nemohlo zabrnit celkovmu

JI DN DAL VEOBECN INFLACE NEBO DEFLACE?

131

poklesu cen tch statk, kter jsou obtn penosn. Dokud by ale
petrvvaly obecn podmnky pro efektivn fungovn kapitalistickho podnikn, zajistila by konkurence takov penze, kter by
zpsobovaly ty nejmen mon poruchy v jeho fungovn. A to je
pravdpodobn ve, v co meme doufat.79

79

Zbvajc pochybnosti se tkaj otzky, zda by si dritel hotovosti za

takovch podmnek nepli pesunout se ke zhodnocujc se mn, ale takov
mna by v tomto ppad nebyla dosaiteln.

132

SOUKROM PENZE

XVIII. Mnov politika nen ani douc,

ani mon
Je pravdou, e za podmnek navrhovanho mnovho uspodn,
by mnov politika, jak ji znme dnes, nemohla existovat. Nen
mon popt, e pi existujcm rozdlen odpovdnosti mezi
emitenta bazickch penz a emitenty na nich zaloenho parazitickho obiva, se mus centrln banky v zjmu udren sv kontroly
nad situac snait pedchzet vvoji, kter mohou ovlivovat pouze
nepmo. Ale systm centrlnho bankovnictv, kter byl ped pouhmi padesti lety povaovn za dosaen vrcholu finann moudrosti, se zcela zdiskreditoval. Tento vrok plat zvlt tam, kde
banky opustily zlat standard a fixn smrn kurzy a zaaly pouvat mnohem vce diskrn mnov nstroje ne pevn stanoven
pravidla. Neztrc ale svou platnost ani u zem, ve kterch je stle
clem mnov politiky rozumn stupe stability, tm mn ovem
v zemch ovldanch inflac.

Vlda - hlavn zdroj nestability

Pro toto tvrzen mme svdectv jedn kompetentn autority, j
modern pedstavy o mnov politice jist nebyly ciz, e toti
bhem dekdy 1962-1972, kdy mli pznivci jemnho dolaovn
monetrn politiky takov vliv, jak doufejme ji nikdy mt nebudou,
byla vtina fluktuac nsledkem rozpotov a monetrn politiky.80

80

O. Eckstein [14], zvl. str. 19: Tradin stabilizan teorie nahlela na

soukromou kapitalistickou ekonomiku jako na systm vytvejc fluktuace.
Neexistuje dn pochybnost o tom, e hlavnm zdrojem nestability je vlda.

MNOV POLITIKA NEN ANI DOUC, ANI MON

133

Nikdo neme tvrdit, e obdob po zruen poloautomatickch

regulanch mechanism mnostv penz bylo obecn mnohem stabilnj nebo e trplo mn mnovmi turbulencemi ne obdob
zlatho standardu nebo fixnch smnnch kurz.
Pokud si uvdomme, e v systmu voln emise konkurennch mn
nebude tzv. mnov politika ani douc a dokonce ani mon, zane
se nm ukazovat, jak naprosto odlin ekonomick prosted vznikne.
Emitujc banky, veden pouze snahou o dosaen zisku, by zajiovaly veejn zjem lpe, ne je toho schopna jakkoli jin instituce,
kter se na jeho dosaen zam. Neexistovalo by ani definovateln mnostv penz na rovni sttu nebo regionu a ani by
nebylo eln, aby se jednotliv emitenti rznch mn zamili na
cokoli jinho ne na snahu udret nejvy agregtn hodnotu sv
mny, kterou by veejnost byla ochotna dret pi dan hodnot
dan penn jednotky. Pokud mme pravdu a v ppad monosti
volby by si veejnost vybrala mnu, u n by pedpokldala stabiln
kupn slu, poskytlo by nm toto uspodn lep mnu a zajistilo by
nm stabilnj podnikatelsk prosted, ne kdy existovalo.
Hlavn pedpokldan slabina trnho systmu, toti neustle se
opakujc obdob masov nezamstnanosti, je vdy vyzdvihovna
socialisty a jinmi kritiky a oznaovna za neoddlitelnou a neomluvitelnou chybu kapitalismu.81 Ukazuje se, e se ve skutenosti jedn
o vsledek politiky vldy, kter brn svobodnmu podnikn v
poskytovn penz, kter by zajistily stabilitu. Ji jsme vidli, e
svobodn podnikn by nepochybn bylo schopn poskytovat penze
zajiujc stabilitu a e, pokud by jim v tom nebylo brnno, by k

A str. 25: Mra inflace (v USA v letech 1962-1972) by byla mnohem men,
reln ekonomick rst plynulej, celkov mnostv nezamstnanch by se sice
pli nezmnilo, ale odchylky by byly men a na konci obdob by vsledn
podmnky umoovaly vyhnout se kontrole cen a mezd.
81
Dlouh deprese 30. let, kter vedla ke znovuoiven marxismu (kter by
bez n byl dnes ji pravdpodobn mrtv), byla zcela zpsobena chybnou vldn
politikou v oblasti penz ped, stejn tak jako po krizi v roce 1929.

134

SOUKROM PENZE

to-mu soukrom finann instituce byly motivovny snahou o dosaen zisku. Nejsem si jist, zda by soukrom podnikatel pouvali k
dosa-en svch cl ty nstroje, kter jsem navrhl, ale piklnm se
k n-zoru, e ti nejlep, kte by obstli ve zkouce asu, by vyvinuli
jet mnohem lep een tchto problm, ne me dnes kdokoli
pedvdat.

Mnov politika - pina depres

Ji dvno jsme se mli pouit, e mnov politika je mnohem
pravdpodobnji pinou depres ne jejich lkem. V rmci voln po
levnch penzch je mnohem jednodu zpsobit takov vkyvy
produkce, kter in pozdj zsah nevyhnutelnm, ne pomhat
ekonomiku nasmrovat sprvnm smrem. Nestabilita trn ekonomiky v
minulosti byla zpsobena vylouenm nejdleitjho regultora trnho mechanismu
penz z toho, aby byl sm regulovn trnmi procesy.
Jedin monopoln vldn instituce neme mt vechny informace
potebn k zen nabdky penz a obvykle by se ani v ppad, e by
ve potebn znala, v zjmu dosaen veejnho blaha nezachovala.
Pokud, jak jsem pesvden, je nejvt vhodou trnho du
schopnost cen pedvat konajcm jednotlivcm relevantn informace, pak je to prv neustl sledovn tendenc souasnch cen
jednotlivch statk, kter nm jako jedin me poskytnout informace, zda by mlo bt vydvno vce nebo mn penz. Penze nejsou nstrojem hospodsk politiky a zenm jejich mnostv nelze
doshnout konkrtnch pedvdatelnch vsledk. Naopak, mly by
bt soust samoregulujcho se mechanismu, kter vede jednotlivce k neustlmu pizpsobovn svch aktivit okolnostem, o kterch
maj informace pouze skrze abstraktn cenov signly. Mly by bt
uitenou spojkou v procesu penosu informac o dsledcch udlost, kter nejsou nikomu znmy ve sv plnosti, v procesu, kter je
nezbytn k udren du, v nm dochz ke koordinaci pln rznch jednotlivc.

MNOV POLITIKA NEN ANI DOUC, ANI MON

135

Vlda se neme chovat v obecnm zjmu

Dokonce i za pedpokladu, e by vlda mohla vdt, co je v obecnm zjmu teba dlat s nabdkou penz, je vysoce nepravdpodobn, e by byla schopna se podle toho chovat. Jak shrnuje profesor
Eckstein ve ve citovanm lnku, kde erp ze svch zkuenost
vldnho poradce:
Vldy nejsou schopn t podle pravidel, dokonce i kdy pijaly filosofii [zabezpeovn stabilnho prosted].82
Jakmile je vldm dna moc zvhodovat urit skupiny nebo
sti populace, vtinov mechanismus je nut j zneuvat k zskn
podpory dostatenho potu tchto skupin. Neustl pokuen
sniovat nespokojenost v uritch kruzch nebo v jistch oblastech
manipulovnm mnostv penz tak, e vt st z nich bude utracena na sluby pro ty, kdo nejvce ki o pomoc, je asto neodolateln. Takov vdaje nepsob jako vhodn nprava, ale naopak nutn
naruuj sprvn fungovn trhu.
Ve skuten nalhavm ppad jako je vlka by samozejm vlda mohla vnutit lidem dluhopisy i jin kusy papru pro zaplacen
nutnch vdaj, kter by nemohly bt uhrazeny z bnch pjm.
Vynucen vry a podobn vci by byly s nejvt pravdpodobnost
kompatibilnj s poadovanm rychlm pizpsobenm prmyslu
radikln zmnnm okolnostem ne inflace, kter pokozuje
efektivn fungovn cenovho mechanismu.

*
dn dal problmy s platebn bilanc
Spolu s jednotlivmi teritoriln vymezenmi mnami by samozejm zmizely i tzv. problmy s platebn bilanc, o kterch se

82

O. Eckstein [14], str. 26.

136

SOUKROM PENZE

pedpokld, e zpsobuj tkosti souasn monetrn politice.

Nutn by probhala kontinuln redistribuce relativnho i absolutnho
mnostv penz mezi rznmi regiony, jak by nkter z nich rostly
rychleji a jin pomaleji. To by ale nevytvelo vt tkosti, ne
dnes vyvolvaj podobn procesy uvnit velkch zem. Ti, jejich
hospodsk rst by byl vt, by mli vce penz a ti, jejich
hospodsk rst by byl men, by mli penz mn. To by bylo
vechno. Zvltn problmy zpsoben skutenost, e za stvajcho
uspodn vyaduje snen mnov bze jedn zem tak redukci
cel na n postaven vrov struktury, by ji nadle neexistovaly.
Podobn by z vt sti zmizela u spojitost cenovch struktur
pevldajcch v rmci jedn zem s cenami v sousednch zemch
a s n by zmizela i statistick iluze vzjemnch relativnch pohyb
oddlench nrodnch cenovch hladin. Ukzalo by se, e problmy
s platebn bilanc jsou ve skutenosti zcela zpsobeny existenc
oddlench nrodnch mn, co zpsobuje zcela nedouc vt
koherenci nrodnch cen oproti mezinrodnm cenm. Z pohledu
doucho mezinrodnho ekonomickho du jsou problmy s platebn bilanc pseudoproblmem, kterm se nemus zabvat nikdo
krom monopolisty emitujcho penze na danm zem. V nepo-sledn
ad by byl vhodou odstrann samostatnch nrodnch mn nvrat
do zlatch dob statistick nevinnosti, kdy nikdo nemohl v-dt, jak
je platebn bilance jeho zem nebo regionu a dky tomu se j nikdo
nemohl obvat nebo se o ni starat.

Levn penze jako droga

Vra, e levn penze jsou vdy douc a vhodn, vyvolala nevyhnuteln a neodolateln tlak na kadou politickou autoritu nebo
monopolistu, o kterch bylo znmo, e jsou schopni zlevnit penze
jejich vy emis. Jakmile jsou vrov zdroje umle zlevnny emis
vtho mnostv penz pro vrovou innost, pomhaj nejenom
tm, kte vr zskali (akoliv na kor ostatnch), ale maj tak
alespo doasn veobecn stimulujc inek na hospodskou

MNOV POLITIKA NEN ANI DOUC, ANI MON

137

aktivitu. e ve stejnm okamiku m tato emise neblah destrukn

vliv na samoregulujc se trn mechanismus nen tak zeteln. Ale
zven nabdka fond pro dodaten nkupy statk vytv distorze ve struktue relativnch cen, co pevd zdroje do innost,
kter nemohou bt dlouhodob vykonvny, a pedznamenv
nevyhnutelnost pozdjch zsah. Tyto nepm a pomalu psobc
dsledky jsou vak ve sv podstat mnohem obtnji rozpoznateln
a pochopiteln ne okamit psobc pjemn dsledky a zvlt
pak zisky tch, kte zskaj dodaten zdroje jako prvn.
Nabzet prostedek smny lidem, kte jej chtj dret a pej si
nakoupit pouze ekvivalent toho, co sami nabzej jinm, je uitenou
slubou podobn jako vroba jakhokoli jinho statku. Pokud je
rst poptvky po pennch zstatcch uspokojen rstem mnostv
penz (nebo pokles poptvky po pennch zstatcch odpovdajcm
zpsobem poklesem celkovho mnostv penz), pak to nenaruuje
rovnovhu nabdky a poptvky jakhokoli jinho statku nebo sluby.
Ve skutenosti jde ale o zloin srovnateln s krde, kter umouje nkterm lidem nakupovat vce, ne si vydlali.
Je to velice lukrativn zloin, kter, pokud je spchn monopolnm
emitentem penz a zvlt vldou, je veobecn tolerovn a zstv
nepotrestn, protoe jeho dsledky zstvaj nepochopeny. Ale pro
emitenta mny, kter mus konkurovat jinm emitentm, by znamenal sebevradu, protoe by zniil tu charakteristickou vlastnost,
kvli kter by lid chtli jeho mnu dret.
Vinou veobecnho nepochopen fungovn pennho systmu je
zloin nadmrn emise proveden monopolistou nejen tolerovn, ale
dokonce i oslavovn, pestoe je jednm z hlavnch pin astch
naruen hladkho fungovn trnho mechanismu. Tm kad
sttnk pokouejc se dnes pchat v tto oblasti dobro a samozejm i kad, jeho rozhodovn zvis na nzoru velkch organizovanch zjmovch skupin, zpsob velmi pravdpodobn mnohem vce
kody ne uitku. Na druh stran kad, kdo v, e spch jeho
podnikn pi emisi penz zvis zcela na jeho schopnosti udret

138

SOUKROM PENZE

konstantn kupn slu dan mny, vykon pro obecn blaho mnohem
vc pouhm dosahovnm vlastnch vysokch zisk ne jakmkoli
zmrnm ovlivovnm vzdlench ink svho jednn.

Zruen centrlnch bank

Je snad teba se na tomto mst explicitn zmnit o jednom samozejmm dsledku zruen vldnho monopolu na emisi penz. Toto
zruen v sob samozejm zahrnuje zmizen centrlnch bank, jak
je znme dnes. Mnoho lid by si toti mohlo myslet, e nkter
soukrom banky by mly pevzt funkce centrlnch bank, piem
nkter klasick funkce by mly bt zachovny i po zruen vldnho
monopolu. Jde napklad o funkce vitele posledn instance nebo
dritele povinnch rezerv.
Poteba tchto funkc vak plynula pouze z toho dvodu, e komern banky vytvej pasva splatn na podn v jednotce mny,
na jej emisi m vhradn prvo jin banka, tj. e vytvej penze
smniteln pouze za jin penze. Prv toto je, jak stle tvrdme,
hlavn pinou nestability souasnho vrovho systmu a jeho
prostednictvm i fluktuac v celkov hospodsk aktivit. Bez monopolu centrln banky (vldy) na emisi penz a bez ustanoven
o zkonnm platidle by neexistovalo sebemen ospravedlnn, aby
banky spolhaly pi udrovn sv solventnosti na to, e jim bude
hotovost poskytnuta nkm jinm. Systm s jednotnmi rezervami, jak jej nazval Walter Bagehot, je neoddlitelnou soust
emisnho monopolu, ale bez nj nen ani nutn ani douc.
Nkdo by mohl argumentovat, e systm centrlnho bankovnictv
je nezbytn k zajiovn poadovan elasticity obiva. Akoliv
bylo toto vyjden v minulosti zneuito pravdpodobn vce ne
kterkoliv jin, aby zamaskovalo voln po inflaci, nesmme pehlet
jeho racionln jdro. Zpsob, jakm me bt vyrovnvna elasticita nabdky a stabilita hodnoty penz, je skutenm problmem,
kter lze vyeit, pouze pokud si emitent urit mny uvdomuje, e
jeho podnikn zvis na takovm zen mnostv dan mny, aby jej

MNOV POLITIKA NEN ANI DOUC, ANI MON

139

hodnota (vi ostatnm komoditm) zstvala stabiln. Pokud by rst

mnostv penz vedl k rstu cen, byl by neospravedlniteln, pestoe mnoz by ctili nalhavou potebu dodaten hotovosti kter by
vak byla utracena a nikoliv pevedena do likvidnch rezerv. To, co
in z mny veobecn pijman (tedy likvidn) aktivum, je prv to,
e je preferovna ped ostatnmi aktivy, protoe jej oekvan
kupn sla zstv konstantn.
Skuten vzcnm statkem nen likvidita, ale kupn sla tj. monost zskat statky pro osobn spotebu nebo pro jejich dal vyuit
ve vrob. Prv ta je omezena, protoe neexistuje dn dan
mnostv statk, kter je mon si za ni koupit. Pokud lid chtj
likvidn aktiva pouze dret a nikoliv je utrcet, mohou bt emitovna
bez hrozby znehodnocen. Ale pokud chtj lid dodaten mnostv
likvidnch aktiv proto, aby je utratili za nkup statk, hodnota vr
se jim rozplyne mezi prsty.

dn fixn rokov mry

Spolu s centrlnmi bankami a monopolem na emisi penz zmiz
samozejm tak monost clevdomho ovlivovn rokovch mr.
Odstrann tto tzv. rokov politiky je naprosto douc. rokov mra, jako kad cena, by mla odret agregtn vliv tisc
okolnost ovlivujcch poptvku a nabdku vr, piem nen
mon, aby vechny tyto okolnosti byly znmy jedinmu subjektu.
Dsledky vtiny cenovch pohyb mohou bt pro nkoho nepjemn, ale stejn jako jin cenov zmny sdluj i zmny v rokovch
mrch vem zainteresovanm, e souhrnn vliv vech okolnost,
kter nikdo nezn, uinil tyto zmny nezbytnmi. Cel mylenka, e
rokov mry by mly bt vyuvny jako hospodsko-politick
nstroj, je naprosto chybn, protoe pouze konkurence na svobodnm trhu me vzt v vahu vechny zmny, kter by mly bt brny
pi urovn ve rokovch mn v vahu.
Pokud by se kad ze samostatnch emitujcch bank ve svch
vrovch aktivitch zamovala na regulovn objemu sv obhajc

140

SOUKROM PENZE

mny tak, aby udrela jej kupn slu konstantn, potom rokovou
mru, za jak by toho byla schopna doshnout, by urovaly vhradn
trn sly. Celkov by suma vr na investin innost poskytnutch
vemi bankami dohromady, pokud by nedochzelo k tlakm na
zvyovn cenov hladiny, nemohla peshnout bn objem spor (a
opan, pokud by nedochzelo k tlakm na sniovn cenov hladiny,
nemohla by poklesnout pod rove bnch spor) o vce, ne je
nutn pro zven agregtn poptvky v souvislosti s rstem vstupu.
rokovou mru by v tto situaci urovalo vyrovnn poptvky po
penzch urench na nkup statk s nabdkou penz poadovanch
pro udren konstantn cenov hladiny. Vm, e toto by zajistilo
ten nejpznivj vztah mezi sporami a investicemi, v jak meme
doufat, s tm, e zmny v mnostv penz by braly v vahu zmny v
poptvce po penzch zpsoben zmnami v mno-stv hotovosti,
kter si lid pej dret.
Samozejm, e vlda by stle jet ovlivovala tuto trn rokovou mru objemem svch istch vpjek. Ale znemoovalo by to
i nadle provozovat ty nejzhoubnj manipulace s rokovmi mrami, jejich elem je umonit levnji si pjovat. To bylo bnou
prax, kter v minulosti pinesla tolik kod, e u tento efekt
samotn by byl dobrm dvodem pro to, aby byla vlda svho vlivu v
tto oblasti zbavena.

**

LEP DISCIPLNA NE FIXN SMNN KURZY

141

XIX. Lep disciplna ne fixn smnn

kurzy
tenm, kte znaj mou pes 40 let trvajc konzistentn podporu fixnm smnnm kurzm mezi nrodnmi mnami a mou kritiku
systmu flexibilnch smnnch kurz,83 dokonce i v dob, kdy vtina mch ptel, obrnc volnho trhu, zaala tento systm podporovat, se bude patrn na prvn pohled zdt, e moje souasn
stanovisko je v rozporu, i dokonce prezentuje pmo opak toho, co
jsem prohlaoval dve. Nen tomu tak. Ve dvou aspektech je mj
souasn nvrh vsledkem postupnho dalho rozvoje tch vah,
kter determinovaly moje dvj stanovisko.
Za prv, vdy jsem povaoval za velmi neastn, e struktura
cen statk a slueb v jedn zemi by mla bt zvyovna nebo
sniovna jako celek vi cenovm strukturm v jinch zemch, aby
pomohla poopravit urit zmny v nabdce nebo poptvce po urit
komodit. Zcela chybn bylo toto pizpsobovn povaovno za
nezbytn pedevm pro masovou dosaitelnost statistickch
informac ve form index vyjadujcch prmrn pohyby cen v dan
zemi, z nich bylo chybn odvozovno, e vnitn hodnota dan
mny mus bt zmnna vzhledem k hodnot jinch mn, akoliv ve
83

Prvn systematick vklad mch nzor lze nalzt v enevskch pednkch z roku 1937 uspodanch v Monetary Nationalism and International Stability [27].
Tato publikace obsahuje srii narychlo a obtn psanch studi na tma,
ktermu jsem se ji dve vnoval, ale o kterm jsem musel napsat v dob, kdy
jsem byl zcela zahlcen jinmi problmy. Stle vm, e obsahuj dleit
argumenty proti flexibilnm smnnm kurzm mezi nrodnmi mnami, kter
nebyly nikdy adekvtn vyvrceny, ale nejsem pli pekvapen, e jen velice
mlo lid je kdy etlo.

142

SOUKROM PENZE

skutenosti bylo teba primrn zmnit relace mezi jednotlivmi

cenami ve vech uvaovanch zemch. Pokud byla pedpokldan
nezbytnost zmn ve vztahu veobecnch cenovch hladin v rznch
zemch pravdiv, pak to byl uml a nedouc efekt nedokonalosti
mezinrodnho mnovho systmu, kter vytvoil zlat standard
s nadstavbou depozitnch penz. Tyto otzky budeme uvaovat
pozdji v dal kapitole.

Odstrame ochranu oficiln mny ped

konkurenc
Za druh, povaoval jsem fixn smnn kursy za nezbytn ze
stejnho dvodu, pro kter dnes volm po naprosto svobodnm trhu
mezi vemi druhy mn poadoval jsem je za nezbytn z dvodu
zaveden velice potebn disciplny nebo omezen pro instituce
emitujc penze. Ani j, a zjevn ani nikdo jin, jsme tehdy nepomyslili na mnohem efektivnj zpsob, kter by mohl fungovat
v ppad, e by emitenti penz byli zbaveni sly chrnit penze,
kter emituj, ped psobenm konkurennch mn.
Nutnost udret fixn smnn kurz vi zlatu nebo jinm mnm
zaruoval v minulosti jedinou monost, jak efektivn zabrnit
mnovm autoritm podlehnout neustlm tlakm vyadujcm levn
penze. Zlat standard, pevn smnn kurzy nebo jin forma povinn
smny za fixn kurz neslouily dnmu jinmu elu ne k zajitn
disciplny ze strany emitent penz, protoe jim jako automatick
regulan mechanismy brnily v arbitrrnch zmnch mnostv
penz v obhu. Ukzalo se vak, e tato pekka neodol vldnmu
tlaku. Akoliv k idelu i k tolerovateln funknosti mla regulace
dosahovan tmito vestavnmi automatickmi regultory daleko,
byl tento zpsob zen mn stle mnohem uspokojivj ne kterkoli ze zpsob, k nim se dopracovaly vldn monopoly pomoc
arbitrrnch zsah. Ani hrozba mon nrodn potupy, kdyby zem
nabyla schopna dostt svm zvazkm, vak nikdy nestaila dostaten poslit odpor mnovch autorit vi tlakm na pijet politiky

LEP DISCIPLNA NE FIXN SMNN KURZY

143

levnch penz. Nechtl jsem nikdy odmtat monost, e velice moudr a politicky nezvisl mnov autorita by mohla fungovat lpe,
ne kdy je nucena pracovat tak, aby udrela fixn kurz vi zlatu
nebo jin mn. Pouze nevidm velikou nadji, e by se v relnm
svt mohly mnov autority po dlouhou dobu dret svch dobrch
mysl.

Lep dokonce ne zlato vratk kotva

Mlo by bt naprosto jasn, e hodnota mny smniteln za zlato
(nebo za jinou mnu) nen odvozena od hodnoty zlata, ale pouze drena
na stejn hodnot dky automatick regulaci svho mnostv. Povry
vak umraj velmi pomalu. Ani pi zlatm standardu neplat (mon
prv proto), e hodnota mny je urena hodnotou obsaenho zlata
pro jin uit (nebo nklady na jeho vrobu). Stejn tak nen pravda,
e hodnota zlata je urena hodnotou mn, kter mohou bt do nj
konvertovny. Z historickho hlediska je pravdou, e jedi-n penze,
kter si dlouhodob uchovaly svou hodnotu, byly penze kovov
(nebo penze smniteln za kovy zlato nebo stbro). Vldy vak
pozdji zaaly znehodnocovat i ty. Vechny dostupn druhy paprovch penz jsou ale mnohem hor. Mnoho lid si proto mysl, e
npravy me bt dosaeno pouze nvratem ke kovovmu standardu
(nebo standardu jin komodity). Je ale skutenost, e kovov
penze jsou tak vystaveny riziku vldn defraudace a dokon-ce ani
ve sv nejlep podob nebudou dosahovat kvalit penz emitovanch
instituc, jej podnikn je pln zvisl na schopnosti nabzet takov
penze, kter bude veejnost preferovat ped jinmi druhy penz.
Akoli zlato psob jako kotva a jakkoli kotva je lep ne penze
ponechan zsahm vldy je kotvou velmi vratkou, kter by zcela
jist nevydrela napt, pokud by se vtina zem pokusila ustavit
svj vlastn zlat standard. Nen pro to dostaten mnostv zlata.
Mezinrodn zlat standard by dnes mohl znamenat, e pouze
nkolik zem by udrovalo reln zlat standard, zatmco ostatn by
se na n zavsily prostednictvm standardu zlat mny.

SOUKROM PENZE

144

Konkurence by poskytla lep penze ne vlda

Vm, e lze doshnout mnohem vce, ne se kdy podailo zlatu.
Vld se to nepoda nikdy. Ale svobodn podnikn, tj. instituce,
kter by se objevily v procesu konkurence v nabzen dobrch
penz, by toho nepochybn doshlo. Navc by za takovch okolnost
vbec nebylo nutn svazovat penn nabdku komplikovanm a
nkladnm nazenm o povinn smnitelnosti, kter bylo nezbytn
pro zajitn automatickho fungovn zlatho standardu. V dsledku tohoto nazen se zlat standard jevil minimln jako praktitj ne systm, kter by se teoreticky zdl mnohem vhodnj
komoditn rezervn standard. Velmi lkav schma skladovn
velkho mnostv rznch surovin a jinch standardizovanch
komodit bylo propracovno do takovho standardu, kde by byla
zajitna splatnost mnov jednotky uritou fixn kombinac tchto
komodit a tm i stabilita mny. Skladovn by vak bylo tak nkladn
a bylo by uskuteniteln pouze pro tak mal soubory komodit, e to
snilo hodnotu tohoto nvrhu.84 Podobn opaten k pinucen
emitenta regulovat mnostv sv mny se ale zdaj bt nezbytn
nebo douc pouze v ppad, e m zjem zvit nebo snit
hodnotu mny nad nebo pod dan standard. Smnitelnost je nutnou
ochranou uvalenou na monopolistu, ale nen nutn u konkurujcch si
emitent, kte se v odvtv nemohou udret, pokud nebudou nabzet
mnu pinejmenm stejn uspokojivou jako ostatn.

Nepotebnost vldnho pennho monopolu

Ped nepli dlouhou dobou, v roce 1960, jsem sm argumentoval,
e by bylo nejen nepraktick, ale pravdpodobn i neuiten,
pokud by to bylo mon, zbavit vldy jejich kontroly nad mnovou
politikou.85 Tento pohled byl jet zaloen na obvyklm nevyslove-

84
85

Srovnej Friedman [19].

Hayek [29], str. 324 a nsledujc.

LEP DISCIPLNA NE FIXN SMNN KURZY

145

nm pedpokladu, e v kad zemi mus existovat jednotn uniformn druh penz. Tehdy jsem vbec ani nepomyslel na monost skuten konkurence mezi mnami v rmci dan zem nebo regionu. Pokud
je umonn pouze jeden druh penz, pravdpodobn plat, e
monopol na jejich emisi mus bt pod kontrolou vldy. Soubn
obh nkolika mn me bt trochu nepohodln, ale pozorn analza
jeho dsledk ukazuje, e jeho vhody zejm tuto nepohodlnost
nesrovnateln pev, a to i pesto, e neobeznmenost s novou
situac in toto nepohodl mnohem vtm, ne by pravdpodobn
opravdu bylo.

Rozdl mezi dobrovoln akceptovanmi

a vynucenmi paprovmi penzi
Vechny historick zkuenosti se zdaj ospravedlovat hluboce
zakoennou nedvru vtiny lid k paprovm penzm, kter je
zcela oprvnn vi penzm emitovanm vldou. asto je termn
nekryt penze (fiat money) pouvn, jako kdyby platil pro vechny
paprov penze, ale tento termn se samozejm vztahuje pouze k
penzm, kterm vdechlo ivot arbitrrn nazen i jin kon
njak autority. Penze, kter existuj pouze proto, e jsou lid
nuceni je pijmat, jsou naprosto odlin od penz, kter by se
prosa-dily, protoe lid vili, e emitent udr jejich hodnotu
stabiln. Dobrovoln pijman paprov penze by proto nemly
trpt patnou reputac, kterou paprovm penzm zpsobily vldy.
Penze maj svou hodnotu proto (a pokud je znmo), e jsou vzcn. Pak je tak pravdpodobn, e budou ostatnmi akceptovny za
svou aktuln hodnotu. Jakkoli penze, kter jsou dobrovoln
pouvny, protoe existuje dvra, e jejich emitent udr jejich
vzcnost, a kter budou lidmi dreny, pouze pokud si bude emitent
tuto dvru zasluhovat, budou ve zven me potvrzovat svou
akceptovatelnost zskanou hodnotou. Lid poznaj, e riziko vyplvajc z drby dan mny bude men ne riziko drby jakhokoli
jinho zbo, o kterm nemaj dn konkrtn informace. Jejich

146

SOUKROM PENZE

vle dret tuto mnu bude spovat na zkuenosti, e jin lid budou
ochotni ji akceptovat v piblin znmm cenovm rozpt, protoe
se tak nauili dret danou mnu na zklad stejnch oekvn atd.
Tento stav vc, kter me pokraovat ad infinitum, bude mt tendenci k dal a dal stabilizaci, jak se splnn oekvn budou mnit
v dvru.

Nkte lid budou mt zjevn problmy uvit, e pouh symbolick penze, kter nedvaj jejich driteli zkonn nrok na smnu
vi uritm statkm majcm vlastn vnitn hodnotu (rovnou bn
hodnot), by mohly bt veobecn akceptovny po njakou del
dobu i by si mohly po njakou dobu udret svou hodnotu. Zd se, e
zapomnaj, e bhem poslednch 40 let nebyly v celm zpadnm
svt jin penze ne podobn nesmniteln symboly. Rzn paprov penze, kter jsme museli pouvat, si zachovvaly hodnotu, je
se po uritou dobu sniovala pouze pomalu, ne dky njak nadji na
konenou smnitelnost, ale pouze proto, e monopoln instituce
autorizovan pro emisi exkluzivnho druhu penz v urit zemi
omezovala (by neadekvtnm zpsobem) jejich mnostv. Stoj-li na
librov bankovce, podepsan za guvernra a za spolenost Bank of
England jejich hlavnm pokladnkem (Chief Cashier), vta Slibuji
vyplatit driteli na podn sumu jedn libry, neznamen to samozejm nic vce, ne e slibuj smnit tento kousek papru za jin
kousek papru.
Je vhradn na svobodnm uven tchto instituc nebo vld, aby
regulovaly celkov mnostv sv emise v obhu smnou nkterch
bankovek za jin druhy penz nebo za cenn papry. Tento druh
smnitelnosti je pouze metodou regulace mnostv penz v rukou
veejnosti, a pokud by nebylo veejn mnn pomateno uritmi
teoriemi, vdy by bylo brno jako samozejm fakt, e se hodnota

LEP DISCIPLNA NE FIXN SMNN KURZY

147

penz mn v zvislosti na vldnch rozhodnutch o zven nebo snen mnostv emise.86

Historie zcela jist vyvrt tvrzen, e v tomto ohledu me bt
vlda, kter profituje pouze z nadmrn emise, dvryhodnj ne
soukrom emitent, jeho podnikn zcela zvis na tom, e tto
dv-ry nezneuije. V snad skuten nkdo tomu, e po zkuenostech zpadnch prmyslovch zem v poslednch padesti letech
by lid vili hodnot vldou poskytovanch penz vce ne penzm
emito-vanm soukrommi spolenostmi, jejich podnikn je podle
veobecnho chpn zvisl na emisi dobrch penz?

**

86

W. Bagehot [3], str. 12.

148

SOUKROM PENZE

XX. Mly by existovat oddlen mnov

oblasti?
Jsme natolik zvykl, e v kad zemi existuje samostatn mna,
v n jsou provdny prakticky vechny vnitrosttn transakce, e
mme tendenci povaovat to za pirozen a nezbytn pro pohyb cel
struktury vnitnch cen jako celku vi cenovm strukturm v jinch zemch. Toto vak v dnm ppad nen nutn ani v jakmkoli
smyslu pirozen i douc stav vc.

Nrodn mny nejsou ani nevyhnuteln ani douc

Minimln v situaci bez tarif nebo jinch pekek volnho pohybu statk a lid pes hranice je tendence nrodnch cen k vzjemn sladnmu pohybu spe dsledkem ne ospravedlnnm udrovn
separtnch nrodnch mnovch systm. Tento systm tak vedl k
rstu takovch nrodnch institut, jako jsou celosttn kolektivn
vyjednvn, kter tyto rozdly nsledn zvraznily. Dvodem pro
tento vvoj je, e zen nabdky penz dv nrodnm vldm
mnohem vt moc k innostem, kter jsou z hlediska mezinrodnho
du a stability zcela nedouc. S tmto druhem uspodn mohou
souhlasit pouze etatist vech odstn, ale bez-problmovm mezinrodnm vztahm je zcela neptelsk. Existuje skuten velmi mlo
dvod, pokud odhldneme od vlivu monopol vzniknuvch v dsledku
ochrany nrodnch trh, pro by oblasti, kter nhodou spadaj pod
jednu vldu, mly tvoit samostatnou hospodskou oblast, pro ni
by bylo vhodn mt jednu spolenou mnu odlinou od mn jinch
oblast. V systmu zvislm z velk sti na mezinrodn smn by
bylo spe absurdn povaovat asto nhodn seskupen rznch

MLY BY EXISTOVAT ODDLEN MNOV OBLASTI?

149

region pod stejnou vldou za samos-tatnou hospodskou oblast.

Rozpoznn tto pravdy vedlo ped nedvnem nkolik ekonom k
poloen otzky, co by tedy mla bt douc mnov oblast
otzky, na kterou, jak zjistili, je velmi obtn nalzt odpov.87
Zatmco historicky byly oddlen nrodn mny jednodue nstrojem ke zven moci nrodnch vld, modern argumenty ve prospch
mnovho nacionalismu vyzdvihuj uspodn, ve kterm mohou bt
vechny ceny v regionu soubn zveny nebo sneny v pomru ke vem
cenm v jinch regionech. To je povaovno za v-hodu, protoe to
umouje vyhnout se nutnosti snit pouze skupinu uritch cen,
obzvlt mezd, pokud se snila zahranin poptvka po uritch
statcch a pesunula se do jinch nrodnch region. To je vak
pouze politick z nouze ctnost. Ve skutenosti to znamen, e k
dosaen mezinrodn rovnovhy pot, co byla snena mezinrodn
cena mstn mny, namsto snen pouze nkolika bezprostedn
ovlivnnch cen, bude teba zvit velk mnostv cen. Pvodn motiv
pro agitaci ve prospch flexibilnch smnnch kurz mezi nrodnmi
mnami byl z tohoto hlediska ist inflacionistick, akoliv byly
inny i len pokusy uvalit bemeno pizpsoben tak na pebytkov zem. Ale tato politika byla pozdji pevzata zemmi, kter se
chtly chrnit proti efektm inflacionistickch politik jinch zem.

Neexistuje dn dvod, pro brnit v poklesu mnostv penz

v obhu na danm zem nebo v sti rozshlej komunity, stejn
jako neexistuje dvod proto, aby vlda svmi opatenmi zamezovala
poklesu pennch pjm uritch jedinc nebo skupin, pestoe by
takov opaten mohla trapm mstnch lid doasn ulevit. Pro
poctivou vldu je dokonce podstatn, aby nikdo neml moc poskytovat skupinm lid levu od nutnosti pizpsobovat se nepedvdanm

87

McKinnen [40] a Mundell [49].

150

SOUKROM PENZE

zmnm, protoe pokud tak vlda uinit me, stane se pak politickou nutnost init tak neustle.

**
Rigidn mzdov sazby: zvyovn nrodn cenov
struktury nen eenm
Zkuenosti ukzaly, e to, o em se pedpokldalo, e bude snadnm vchodiskem z obt vyvolanch rigiditou mezd, tj. zvyovn
cel nrodn cenov hladiny, pouze problmy zhoruje, protoe ve
svm dsledku pouze zbavuje odbory odpovdnosti za nezamstnanost, kterou by jejich mzdov poadavky jinak vyvolaly, a vytv
neodolateln tlak na vldu, aby efekty inflace zmrnila. Stle tedy
odmtm jak mnov nacionalismus,88 tak flexibiln smnn kurzy
mezi nrodnmi mnami. Dnes vak dvm pednost plnmu zruen
mnovch hranic ped pouhou smnitelnost nrodnch mn mezi
sebou za fixn kurzy. Cel koncepce vyjmut uritho sektoru
z mezinrodn cenov struktury a zven i snen cen v tomto
sektoru jako celku vi vem jinm cenm stejnch komodit mi stle
pipad jako mylenka, kter se me zrodit pouze v hlavch tch,
kdo jsou zvykl uvaovat vhradn na rovni nrodnch (makro)
cenovch hladin a zcela zanedbvaj jednotliv (mikro) ceny. Zd se,
e povauj nrodn cenov hladiny za urujc determinanty lidskho jednn a e zcela pestali chpat funkci relativnch cen.

88

Historick pvod pedsudk tkajcch se nrodnch cenovch hladin stejn

jako dalch aspekt mnovho nacionalismu jsem diskutoval ve stejnojmenn knize
[27], zvl. str. 43.

MLY BY EXISTOVAT ODDLEN MNOV OBLASTI?

151

Stabiln nrodn cenov hladina by mohla rozvrtit

hospodskou aktivitu
Neexistuje sebemen dvod, pro bychom mli chtt, aby cenov
hladina v regionu propojenm se zbytkem svta velkm mnostvm
tok statk zstvala stabiln. Snaha o udren stabiln cenov
hladiny navzdory pesunm poptvky do nebo z regionu pouze
rozvrac trn hospodstv, ani by pomhala jeho fungovn.
Vztahy mezi regiony nebo lokalitami nejsou v tomto ohledu podstatnm zpsobem odlin od vztah mezi zemmi. Pesun poptvky po
letadlech ze Seattlu do Los Angeles povede ke ztrt pracovnch
mst, poklesu pjm a pravdpodobn i k poklesu maloobchodnch
cen v Seattlu. Pokud vak dojde v Seattlu k poklesu mezd, pravdpodobn to pilk jin prmyslov odvtv. Nic bychom vak nezskali, snad krom chvilkovch efekt, zvenm mnostv penz v
Seattlu nebo ve stt Washington. I kdyby cel severozpad
Spojench stt ml vlastn mnu, jej mnostv by mohl udret
konstantn, nebo by mzdy dokonce mohl zvyovat, aby snil trapy
nkterch svch obyvatel, nijak by to dan problm neeilo.
Zatmco nemme dn doklady o elnosti existence odlinch
mn v jednotlivch oblastech, je samozejm naprosto jinou otzkou, zda by svobodn emise konkurujcch si mn v kad oblasti
vedla k vytvoen mnovch oblast i spe oblast, kde by nkter
z mn pevaovala, akoli by zde mohly bt pouvny i mny jin.
Jak jsme ji vidli (kap. XII), mohly by se vytvoit rzn preference, co se te komoditnho ekvivalentu mny, kter by mla bt
udrena stabiln. V chudch zemch, kde se vedle re, ryb, vlny i
deva pouv jen velmi mlo statk, by se lid zajmali o vvoj
jinch cen ne v bohatch zemch. I zde bychom vak mohli oekvat, e by tendence sledovat rozdln ceny byly pravdpodobn
vyveny chovnm jinch uivatel mny, jejich preference se
odvj od vt dvry v emitenta s mezinrodn reputac ne v
emitenta, kter pizpsobil svou mnu konkrtnm mstnm pomrm.

SOUKROM PENZE

152

Zrovna tak bych nebyl pli pekvapen, kdyby byla v rozshlch

oblastech pouvna v bnch transakcch pouze jedna mna, pokud
by potenciln konkurence pimla danho emitenta k udrovn jej
stability. Jako kdekoli jinde, nejedn-li se o zkouen inovac nebo
zlepen, je konkurence in posse89 pravdpodobn tm stejn efektivn jako konkurence in esse90. Okamit smnitelnost veobecn
pouvan mny by kadmu, kdo by provdl sv obchody mimo
region, umonila dostaten rychle smnit penn aktiva do jinch
mn v ppad, e by ohledn veobecn akceptovan mny vyvstalo
jakkoli podezen.
Oblasti, ve kterch by dominovala jedna mna, by vak nemly
ostr ani pevn hranice, nbr by se vzjemn pekrvaly a jejich
hranice by se neustle pohybovaly. Ale od okamiku, kdy by byl
pijat n nvrh v hospodsky vysplch zemch, rozil by se
vude tam, kde lid mohou ovlivnit sv institucionln uspodn.
Nen pochyb o tom, e by stle zstvaly enklvy pod vldou dikttor, kte by se nechtli nechat zbavit sv moci nad penzi, a to
dokonce ani pot, co by se neexistence kontroly smnnch kurz
a mn stala znmkou civilizovan a poctiv zem.

89
90

in posse: potenciln [pozn. editora angl. vydn].

in esse: reln [pozn. editora angl. vydn].

VLIV SOUKROMCH PENZ NA VLDN FINANCE

153

XXI. Vliv soukromch penz na vldn

finance a vldn vdaje
Cle veejnch financ a regulace uspokojiv mny jsou nejen navzjem naprosto odlin, ale z velk sti dokonce nesluiteln.
Soustedn obou kol do rukou jedin instituce mlo vdy za
nsledek zmatky a v minulch letech mlo na svdom katastrofln
dsledky. Toto rozhodnut nejene udlalo z penz hlavn pinu
fluktuac hospodsk aktivity, ale t se podepsalo vznamnm
zpsobem na nekontrolovatelnm rstu vldnch vdaj. Pokud
chceme zachrnit fungujc trn ekonomiku (a s n i individuln
svobodu), neme bt nic nalhavjho ne odstrann nesvatho svazku monetrn a
fiskln politiky, kter byl dlouho tajn, ale kter byl dostaten
posvcen vtzstvm keynesinsk ekonomie.
Nemusme se pli zdrovat u neblahho vlivu, kter m poteba financ na nabdku penz. Nejenom, e vechny vznamn inflace
a do dnen doby byly vsledkem snahy vld pokrt sv finann
poteby titnm penz. Dokonce i bhem obdob relativn stability
zpsobovala pravideln nutnost, aby centrln banka ob-slouila
finann poteby vldy udrovnm nzkch rokovch sazeb,
neustl tkosti. Kolidovala se snahami bank zajistit stabilitu a
dodala jejich politikm inflacionistickou tendenci, kter byla obvykle mechanismem zlatho standardu omezovna a opodn.

154

SOUKROM PENZE

Dobr nrodn penze jsou nemon

v demokratickm systmu, kdy je
vlda zvisl na parcilnch zjmech
Myslm si, e nen pehnan tvrdit, e pro centrln banku pln
pod politickou kontrolou nebo dokonce vystavenou vznamnm
politickm tlakm je zcela nemon dosahovat regulace mnostv
penz v ekonomice tak, aby pispvala k hladkmu fungovn trnho
du. Dobr penze, stejn jako dobr prvo, mus fungovat bez
ohledu na vliv rozhodnut emitenta na konkrtn skupiny i jednotlivce. Tento efekt snad nemus brt v vahu benevolentn dikttor,
ale nikoli demokratick vlda zvisl na mnostv parcilnch zjm.
Vyuvn zen penn nabdky jako nstroje k dosa-en uritch
parcilnch zjm ale ni pizpsobovac mechanismus cenovho
systmu, kter by ml udrovat v chodu neustl proces trn
koordinace a kter dv jednotlivcm velkou nadji na splnn jejich
oekvn.

Vldn penn monopol a vldn vdaje

Ji jsme pravdpodobn ekli dost o tom, jak kodliv inky
me mt mnov politika veden finannmi ohledy. Co jet musme
zvit, je vliv ovldnut penn nabdky na finann politiku. Stejn
jako neexistence konkurence znemonila monopolnmu emitentovi
dodrovat zdravou disciplnu, moc nad penzi ulehila vld nutnost
udrovat sv vdaje v souladu se svmi pjmy. Pevn z tohoto
dvodu se keynesinsk ekonomie stala tak rychle populrn mezi
socialistickmi ekonomy. Od chvle, co ekonomov poradili ministrm
financ, e vytven deficit ve vldnch rozpotech je vc chvlyhodnou, a dokonce, e v ppad nevyuitch zdroj dodaten
vldn vdaje nikoho nic nestoj, neexistuje proti rychlmu rstu
vldnch vdaj dn inn zbra.
Neme bt nejmench pochyb, e obrovsk nrst vldnch vdaj bhem poslednch 30 let, kdy nkter vldy zpadnch zem

VLIV SOUKROMCH PENZ NA VLDN FINANCE

155

daj pro kolektivn ely polovinu i vce z celkovho nrodnho

dchodu, byl umonn vldnm zenm emise penz. Na jedn stran
inflace neustle tlaila lidi s danm relnm pjmem do vych
psem zdann, ne se pedpokldalo pi jejich stanovovn, m
zvyovala vldn pjmy mnohem rychleji, ne se zamlelo. Na druh
stran rozshl deficity a relativn snadnost, se kterou mohly bt
rozpotov poloky pekroeny, jet zvyovaly podl na relnm
vstupu, kter si vldy pro sv ely nrokovaly.

Vldn penze a nevyrovnan rozpoty

Poadovat po vldch vyrovnanost rozpotu v kalendnm roce je
v jistm smyslu velmi arbitrrn. Nicmn seznn charakter hospodsk innosti a pevn zait etn praxe, stejn jako zvyk
podnikatel pravideln porovnvat sv pjmy a vdaje za urit
obdob (se znmou seznnost), nm dvaj dobr dvod pouvat
jako toto obdob prv kalendn rok. I kdyby bylo mon zabrnit
podstatnm ekonomickm vkyvm jinmi prostedky, jevil by se
kalendn rok z hlediska poadavk na vyrovnanost rozpotu stle
jako nejlep obdob. Pokud budeme pedpokldat pravdivost tvrzen, e regulace penn nabdky konkurenc mezi soukrommi mnami
by zajistila nejenom stabiln hodnotu penz, ale tak stabiln
hospodsk prosted, pak argument, e deficity vldnch financ
jsou nezbytn ke snen nezamstnanosti, vlastn tvrd, e vldn
moc nad penzi by mla lit chorobu, kterou sama zpsobuje.
Neexistuje dvod, pro by pi stabiln mn mlo bt douc
umonit vld utrcet vce ne zsk. Je mnohem dleitj, aby se
vldn vdaje nestaly pinou veobecn nestability, ne aby
existoval tkopdn vldn apart, kter by byl schopen (v tom
velmi nepravdpodobnm ppad, e by dokzal zareagovat vas)
zmrovat jakkoli ochabnut hospodsk aktivity.
Jednoduchost, s jakou dnes me ministr financ sestavovat rozpoet s vdaji vymi ne pjmy a s jakou me i tyto vdaje
nakonec pekraovat, vytvoila zcela nov styl financovn ve

156

SOUKROM PENZE

srovnn s opatrnm rozpotovnm v minulosti. Protoe tato jednoduchost, se kterou je vyhovovno stle dalm a dalm poadavkm,
vyvolv vdy nov oekvn dalch subvenc, je tento proces
samoakcelerujc a zastavit jej nemohou ani lid, kte se o to
skuten sna. Kdokoli zn tkosti spojen s omezovnm neustle
rostoucch byrokratickch apart, kter nejsou zeny kalkulacemi
zisk a ztrt, tak v, e bez pevnch barir pesn omezench
zdroj neexistuje nic, co by mohlo nekonen rst vldnch vdaj
zastavit.
Dokud neobnovme situaci, ve kter si budou vldy (a jin veejn
instituce) vdomy, e pokud jejich vdaje pev pjmy, nebudou
(podobn jako kdokoli jin) moci dostt svm zvazkm, nebude
existovat dn zbrana tomuto rstu, kter nahrazovnm soukromch aktivit veejnmi hroz udusit iniciativu jednotlivc. V pevldajc form neomezen demokracie, ve kter m vlda moc
pidlit nkterm skupinm zvltn materiln vhody, jsou vldy v
zjmu dosaen vtiny nuceny si podporu dostatenho mnostv
lid kupovat. Tmto tlakm neme dn vlda ani pi t nejlep
vli odolat, neme-li se odvolat na pevnou a nepekroitelnou
hranici. Zatmco vldy budou pleitostn nuceny si od veejnosti
pjovat, aby byly schopny splnit nepedvdateln poadavky, pop.
rozhodnout o financovn nkterch investic tmto zpsobem, nebylo
by za dnch okolnost douc, aby takov zdroje zskvaly
vytvenm dodatench penz. Stejn tak nen douc, aby tak
byly do obhu dodvny penze vyadovan v rostouc ekonomice k
vybaven poskytovatel dodatench vrobnch faktor potebnmi
pennmi zstatky.

Vldn moc nad penzi usnaduje centralizaci

Tak neme bt nejmench pochybnost, e monost stednch
vld uchlit se k tomuto druhu financovn, je jednou z pin
postupu velmi nedoucho procesu centralizace vldy. Nic nememe pivtat vce ne zbaven vldy moci nad penzi a tm zastaven

VLIV SOUKROMCH PENZ NA VLDN FINANCE

157

zjevn neodolatelnho trendu k neustle akcelerujcmu rstu podlu

na nrodnm dchodu, kter si vlda nrokuje. Pokud to dovolme,
pak ns tento trend v nkolika mlo letech pivede do stavu, ve
kterm vldy budou dat 100% vech zdroj (ve vdsku a Britnii
tento podl ji dnes pekrauje 60%), m by se staly doslova
totalitnmi.91 m dslednji mohou bt veejn finance oddleny
od regulace pennho obhu, tm lpe. Tato moc mla vdy kodliv
dsledky a jej vyuvn pro finann ely je vdy jejm zneuitm.
Vlda nem ani zjem, ani schopnosti vyuvat tuto moc zpsobem
zajiujcm plynul tok hospodsk aktivity.

Nvrh na odstrann vldnho monopolu na emisi penz a na odstrann moci sttu uinit urit penze zkonnm platidlem pro
vechny existujc dluhy zde byl pedloen pedevm proto, e vldy
po celou historii tuto moc neustle a nevyhnuteln hrub zneuvaly,
m zvan naruovaly samoregulujc se trn mechanismus.
Odstaven vldy od kohoutku, kterm se j dostv dodatench
penz pro vlastn poteby, se pro zastaven inherentn tendence
k nekonenmu rstu neomezovan vldy, kter se stv hrozcm
nebezpem pro budouc vvoj civilizace, me nakonec ukzat
stejn dleit, jako samotn patn kvalita penz, ktermi ekonomiku zsobuje. Pouze pokud lid poznaj, e veker penze, kter
vlda me utratit, j mus sami dt ve form nezastench dan
(pop. dobrovolnch pjek), bude mon tento proces kupovn
vtinov podpory poskytovnm zvltnch vhod neustle se roziujcmu potu partikulrnch zjmovch skupin zastavit.

91

Jednm z alarmujcch rys, jeho hrozba nen jet dostaten ocenna,

je roziujc se tendence povaovat sttn penzijn systmy za jedin dvryhodn zabezpeen ve st, protoe se zd, a zkuenosti nm to potvrzuj, e
politick ohledy pinut vldu udret nebo dokonce zvyovat jejich relnou
hodnotu.

158

**

SOUKROM PENZE

PROBLMY PECHODNHO OBDOB

159

XXII. Problmy pechodnho obdob

Naprost vtin lid by vznik nkolika konkurujcch si mn pouze
nabdl alternativu a nemusel by nutn znamenat dnou zmnu v
jejich obvyklm pouvn penz. Zkuenost by je postupn nauila,
jak zlepit svou situaci pechodem k jinm druhm penz. Banky by
velmi brzy nabdly drobnm obchodnkm vhodn softwarov i jin
vybaven, aby jim ulevily od ppadnch potench tkost pi
managementu i etnictv. Protoe emitenti jednotlivch druh
penz by mli zjem poskytovat dritelm svch penz dodaten
sluby, lid by pravdpodobn zjistili, e jsou jim poskytovny
mnohem lep sluby ne pedtm. Ve vrob, obchodu a slu-bch
by uen se novm zpsobm mohlo trvat ponkud dle. Ani pesto
by ale nenastaly dn vrazn zmny v zen podnik i nevyhnuteln adaptan tkosti.

Zabrnn rychlmu znehodnocen pvodn

monopoln mny
Dvma nejvraznji zasaenmi innostmi, kter by vyadovaly
plnou zmnu postup a obvyklch praktik, by byly veejn finance a
cel sektor soukromch financ, vetn bankovnictv, pojiovnictv,
stavebnch spoitelen a hypotench bank. Pro vldy by to znamenalo, vedle zmn ve finann politice zmnnch v kap. XXI, pedevm
kol, jak zabrnit rychlmu vymizen a nslednmu zrychlujcmu se
znehodnocen mny emitovan centrln bankou. Toho by pravdpodobn mohlo bt dosaeno pouze okamitm poskytnutm naprost
svobody a nezvislosti centrlnm bankm, kter by se tak dostaly
do stejnho postaven jako vechny ostatn emitujc banky zahranin i nov vytvoen domc. Zrove by tento krok ml bt

160

SOUKROM PENZE

podpoen nvratem k politice vyrovnanho rozpotu, omezen na

monost pjovn si na veejnm vrovm trhu, kter by ji nebyl
vldou manipulovn. Nalhavost tchto krok vyplv z faktu, e
jakmile by jednou zaal proces nahrazovn dosud vlun mny
novmi mnami, byl by vrazn urychlovn zrychlujcm se znehodnocenm, ktermu by prakticky nebylo mon zabrnit dnou z
bnch metod sniovn mnostv obhajcch penz. Ani vlda ani
pvodn centrln banka by nevlastnily dostaten mnostv rezerv
jinch mn nebo zlata k vyplacen vekerch starch penz, kterch
by se veejnost pla zbavit, aby mohla zmnit rychle se znehodnocujc mnu za jinou, u kter by se dalo smyslupln pedpokldat, e
zstane stabiln. K nastolen takov dvry by mohlo dojt pouze u
mny, u n by emitujc banka demonstrovala schopnost dit ji
pesn stejnm zpsobem, jako nov, konkurenn emitujc banky.

Zaveme nov mny najednou, ne postupn

Dalm dleitm poadavkem na vldn innost, pokud m bt
pechod na nov uspodn spn, je poadavek, aby byly vechny
nutn svobody zavedeny najednou a aby nebyly inny bzliv
a prozatmn pokusy zavst nov uspodn gradualisticky i
zachovat kontroln vldn moc pro ppad kdyby se nco nepovedlo.
Stejn tak je pro spch naeho nvrhu nezbytn umonit svobodnou konkurenci mezi adou emitujcch instituc a naprostou svobodu
v pohybu vech mn a kapitlu pes hranice. Jakkoli vhn by zcela
jist vedlo k nespchu nvrhu. Lid by se nauili vit novm
penzm pouze tehdy, pokud by byli pesvdeni, e nepodlhaj
dn vldn kontrole. Pouze pokud by byly soukrom banky oste
hldny konkurenc, bylo by jim mon dvovat, e udr stabiln
hodnotu svch penz. Pouze pokud by si lid mohli svobodn vybrat,
kterou mnu budou uvat pro kter el, vedl by proces vbru
k rozen dobrch penz. Pouze pokud by dochzelo k ilmu
obchodovn na mnov burze, byly by jednotliv banky vas varovny, aby pijaly potebn rozhodnut. Pouze pokud by byly oteveny

PROBLMY PECHODNHO OBDOB

161

hranice a byl umonn voln pohyb mn a kapitlu, existovala by

jistota, e nedojde ke kartelovm dohodm a koluzm mezi mstnmi
institucemi s clem zneut mstn mnu. A pouze pokud by existovaly svobodn komoditn trhy, pak by stabiln prmrn cena komodit
znamenala, e proces pizpsobovn nabdky poptvce funguje.

Zmna politiky obchodnch bank

Pokud by se vld podailo pedat podnikn v nabdce penz soukromm institucm bez toho, aby byla zlikvidovna souasn mna,
pak by se hlavnm problmem soukromch bank stalo rozhodnut,
zda se pokusit o ustaven vlastn mny nebo si vybrat jinou mnu i
mny, ve kterch budou napt poskytovat sluby a prov-dt
obchody. Velk vtina z nich by se zcela jist spokojila s pouvnm jinch mn. V takovm ppad by musely provozovat urit
druh bankovnictv se 100% krytm (viz kapitoly XI a XII) a
udrovat rezervy pln odpovdajc zvazkm splatnm na podn.
Tato nutnost by pravdpodobn zpsobila nejdalekoshlej zmny v obchodnch praktikch vyvolan konkurujcmi si mnami.
Protoe banky by pravdpodobn musely podstatn zpomalit veden
ekovatelnch t, ztratily by tento segment trhu ve prospch
emitujcch bank a jejich loha by se omezila na zen operac
s mn likvidnmi kapitlovmi aktivy.
Pokud by tyto zmny byly vyvolny zmrnm pesunem k pouvn mn podle jejich volby, mohly by zpsobit urit bolestiv, ale
nikoli neeiteln problmy. A skoncovn s bankami, kter v dsledku sv innosti vytvej penze, ani by za nsledky svch in
nesly jakoukoli odpovdnost, je ji po vce ne sto let zbonm
pnm vech ekonom, kte vnmaj vnitn nestabilitu mechanismu,
do kterho jsme byli dotlaeni, ale kte obvykle nevid dnou
nadji na jeho odstrann. Instituce, kter provozovala nco tak
kodlivho jako je bankovnictv s stenm rezervnm krytm bez
odpovdnosti jednotlivch bank za penze (tj. ekovatel ty),
kter vytvoily, si neme nakat, pokud je j odebrna podpora

162

SOUKROM PENZE

vldnho pennho monopolu umoujc jej existenci. Zcela jist se

bude muset vyvinout obecn mnohem psnj oddlen istho
bankovnictv a investinho bankovnictv, i tzv. anglickho a kontinentlnho bankovnictv (Depositbanken a Spekulationsbanken, jak byly tyto
dva typy bankovnictv popisovny v nmin). Oekvm, e se velmi
brzy uke, e podnikn v oblasti vytven penz lze velmi obtn
skloubit s zenm velkch investinch portfoli nebo s ze-nm
velkch st sektor hospodstv.
Zcela jin soubor problm vyvstane samozejm v ppad, e
vlda nebo jej privilegovan banka neuspje a nezabrn zhroucen
sv mny. Takov situace by se banky neochotn emitovat vlastn
mnu oprvnn obvaly, protoe velk st jejich aktiv, zvlt
vr, by se spolu s vtinou jejich pasv zaala zmenovat. Ale to
by pouze znamenalo, e nebezpe vysok inflace tohoto druhu,
kter neustle hroz a kter by mohly ostatn subjekty eliminovat
pechodem k jinm mnm, by dopadlo pedevm na tyto banky. Ale
banky obvykle tvrd, e jsou vce mn schopny udret hodnotu
svch aktiv i v obdob pdiv inflace. Banki, kte by nevdli, jak
toho doshnout, by mon mohli konzultovat kolegy v Chile nebo
kdekoli jinde, kde maj s eenm podobnch problm znan
zkuenosti. V nkterch ppadech je odstrann souasnho nestabilnho systmu natolik dleitm kolem, e se vyplat obtovat mu
partikulrn zjmy nkterch zjmovch skupin.

OCHRANA PROTI STTU

163

XXIII. Ochrana proti sttu

Akoli podle navrenho schmatu by poskytovn penz bylo
zcela zleitost soukromho sektoru, hlavn nebezpe pro jeho
hladk fungovn by stle pramenilo ze sttnch zsah.92 Pestoe
by mezinrodn charakter emisnho podnikn mohl z vt sti
ochrnit emitujc banky ped pmmi politickmi tlaky (akoliv by
zcela jist vyvolval toky ze strany demagog), dvra v jakoukoli
jednotlivou instituci by stle pevn zvisela na dve ve vldn
systm, v jeho rmci byla vytvoena. K vyvrcen podezen, e
budou slouit politickm zjmm zem, ve kterch byly vytvoeny, by
bylo jist dleit, aby si mohly vzjemn konkurovat banky se
sdlem v rznch zemch. Nejvt dve, alespo pokud by byl
zajitn mr, by se pravdpodobn tily instituce vytvoen v malch bohatch zemch, pro n by byl mezinrodn obchod dleitm
zdrojem pjm a u nich by se dal oekvat zvltn zjem na dobr
reputaci co do finann spolehlivosti.

Tlaky na nvrat k systmu nrodnch mnovch

monopol
Mnoho zem by se pravdpodobn pokouelo pomoc subvenc nebo
jinch opaten chrnit mstn banku emitujc vlastn nrodn mnu

92

Pouvm zde termn stt, protoe je to vraz, kter by byl vtinou lid
obecn pouit pro zdraznn monosti prospn povahy tchto veejnch
aktivit. Vtina lid by si rychle uvdomila idealistickou a nerealistickou povahu
svch argument, pokud by jim bylo zdraznno, e tm, kdo ve skutenosti
jedn, nen nikdy abstraktn stt, ale vdy velmi konkrtn vlda se vemi
nedostatky, kter jsou nutn vlastn tomuto druhu politick instituce.

164

SOUKROM PENZE

nabzenou vedle ostatnch zahraninch mn, a to dokonce i v ppad, e by nebyla pli spn. Existovalo by pak urit nebezpen,
e nacionalistick a socialistick sly by pomoc primitivn agitace
proti nadnrodnm spolenostem pimly vldu, aby v zjmu nrodnch spolenost pivedla systm k postupnmu nvratu k uspodn
s privilegovanm postavenm nrodnch emitent mn.

Neustle se opakujc vldn pokusy o zen mny

a kapitlovch pohyb
Hlavn nebezpe by vak hrozilo od obnovench pokus vld dit
mezinrodn pohyb penz a kapitlu. To je tendence, kter v souasnosti nejvnji ohrouje nejenom fungovn mezinrodnho
hospodstv, ale tak osobn svobodu. A zstane hrozbou do t doby, dokud vlda bude mt fyzickou moc si tuto kontrolu vynutit.
Musme doufat, e lid postupn rozeznaj toto nebezpe hrozc
jejich osobn svobod a e pomoc nezvratnch stavnch princip
uin vem takovm opatenm konenou ptr. Nejzaz ochranou
proti vldn tyranii je, e alespo vt st schopnch lid me
emigrovat, pokud ji dle nemohou v zemi zstat. Obvm se, e
mlo Anglian, z nich vtina povaovala vrok, kter nyn zopakuji, za pli alarmujc a nadsazen, kdy jsem jej ped vce ne 30
lety uveejnil, o nm sml i nadle stejn:
Rozsah kontroly nad celm ivotem, kter poskytuje ekonomick kontrola, nen mono
ilustrovat nzornji ne na oblasti devizovch prostedk. Nic se nezd na prvn pohled
ovlivovat soukrom ivot jednotlivce mn ne sttn kontrola devizovch operac a
vtina lid by pijala jej zaveden s naprostou lhostejnost. Avak zkuenosti z vtiny
zem na kontinent pouily rozvaujc lidi, e mus toto rozhodnut povaovat za
rozhodujc vykroen na cestu k totalitarismu a potlaen osobn svobody. Je to ve
skutenosti naprost podzen jedince tyranii sttu, konen znien vech prostedk
niku nejen pro bohat, nbr pro vechny bez rozdlu. Jakmile lovk neme cestovat,
kupovat ciz knihy nebo asopisy, jakmile vechny monosti kontaktu se zahranim
mohou bt omezeny pouze na osoby majc oficiln pze, nebo na ty, pro kter je to
povaovno za nezbytn, potom vznik kontrola veejnho mnn v rozsahu daleko

OCHRANA PROTI STTU

165

pevyujcm cokoliv, eho v tomto smru bylo dosaeno kte-roukoliv absolutistickou

vldou v 17. a 18. stolet.93
Vedle zamezen nadmrnmu rstu vldnch vdaj by druhm
fundamentlnm pspvkem k ochran individulnch svobod (kterou
by zajistilo zruen vldnho monopolu na emisi penz) pravdpodobn bylo velmi zk provzn domcch a zahraninch trh,
kter by vldm m dl tm vce znemoovalo kontrolovat mezinrodn pohyby veho druhu a kter by zabezpeilo odprcm oficilnch nzor monost uniknout vldnm represm, s nimi hluboce
nesouhlas.

93

Hayek [28], str. 69, poznmka.

166

SOUKROM PENZE

XXIV. Dlouhodob vhled

Meme vit, e konkurence povede, jak tomu obvykle bv,
k objevm dnes neznmch monost v mnov oblasti. Tento fakt
in z pokus o pedpov dlouhodobch dsledk navrhovan
refor-my mimodn nejistou zleitost. Nicmn se pokusme
krtce su-marizovat pravdpodobn tendence budoucho vvoje,
pokud by byl nvrh uskutenn.
Vm, e jakmile se pln ustav nov uspodn a konkurence
eliminuje mnostv nespnch podnik, zbude ve svobodnm svt
pouze nkolik iroce pouvanch a velmi podobnch mn. V rzn
velkch oblastech budou dominovat jedna nebo dv mny, ale tyto
oblasti nebudou mt oste oddlen hranice a pouvn (v nich
dominantnch) mn se bude pekrvat v irokch a pohyblivch
hraninch psmech. Vtina z tchto mn, zaloench na podobnch
koch komodit, bude v krtkm obdob vi sob navzjem fluktuovat velmi mlo, pravdpodobn mnohem mn n mny nejstabilnjch zem dneka, ale asi o nco vce ne mny zaloen na skutenm zlatm standardu. Pokud by bylo sloen komoditnho koe, na
kterm by byly mny zaloeny, pizpsobeno podmnkm regionu, ve
kterm by byly pevn uvny, pak by se mohly jejich pohyby
pomalu oddlovat. Ale vtina z nich by se ve svch pohybech
shodovala nejenom ve smyslu soubn existence, ale i v odpovdajcm pohybu svch hodnot.
Po procesu experimentlnho nalzn nejvhodnjho souboru
komodit, jejich prmrn cena by mla bt udrena konstantn, by
byly dal zmny pravdpodobn vzcn a nevznamn. Konkurence
mezi emitujcm bankami by se pravdpodobn soustedila na
zabrnn dokonce i malm fluktuacm v hodnot svch mn vi

DLOUHODOB VHLED

167

tmto komoditm, na stupe informan otevenosti o svch aktivitch a na dodaten sluby (jako nap. pomoc pi etnictv) zkaznkm. Peiv vldn emisn banky by byly asto vedeny k tomu, aby
ve stle vtm rozsahu akceptovaly nebo dokonce i vyhledvaly
platby v mnch emitovanch jinmi emitenty ne spznnou
nrodn instituc.

*
Monosti existence vce podobnch mn
Existuje vak monost nebo dokonce vysok pravdpodobnost, e
nastane nco, co jsem v prvnm vydn vbec neuvaoval. Pot, co se
nkter mny zaloen na uritm souboru komodit stanou veobecn akceptovanmi, mohlo by mnoho jinch bank pod jinmi jmny
emitovat mny, jejich hodnota by byla zaloena na stejnm souboru komodit, jak byl zvolen pro spnj mnu, a to ve stejnch,
nich nebo vych denominacch. Jinmi slovy konkurence by mohla
vst k extenzivnmu vyuvn stejn komoditn bze velkm mnostvm emitujcch bank, kter by si konkurovaly ve snaze zskat
pze veejnosti stabilitou hodnoty svch mn nebo jinmi nabzenmi slubami. Veejnost by se pak mohla nauit akceptovat znan
mnostv tchto penz s rznmi jmny (ale vechny charakterizovan jako eknme Curysk standard) pi konstantnm smnnm
pomru. Stejn tak by obchody mohly zveejovat seznam vech
mn, kter jsou ochotny akceptovat jako reprezentanty takovho
standardu. Pokud by mdia nleit plnila svou kontroln funkci a
vas varovala veejnost ped jakmkoli nesplnnm zvazk a
povinnost ze strany nkterho z emitent, mohl by takov systm
uspokojiv fungovat po dlouhou dobu.
Z dvod pohodlnosti by pravdpodobn dolo k pijet standardn
jednotky, tj. zaloen nejenom na stejnm souboru komodit, ale i na
jeho stejn velikosti. V tomto ppad by vtina bank mohla emitovat pod rznmi jmny bankovky tto standardn jednotky, kter by

168

SOUKROM PENZE

byly iroce akceptovny, pokud by se prokzala dostaten reputace

dan banky.

Zachovn hodnoty dlouhodobch dluh

i v ppad, e urit mna ztrat hodnotu
Spolu s dostupnost alespo nkolika stabilnch mn by zanikla
absurdn praxe zkonnho platidla, kdy pouh symboly, kter se
mohou stt bezcennmi, zstvaj efektivnm ekvivalentem pro
vyrovnn dluh plynoucch ze smluv, uzavench v nem, s m byla
spojena urit hodnota. K podobn absurdit mohlo dojt pouze z
moci vldy donutit lidi pijmout jako nhradu nco, co nebylo
stanoveno ve smlouv. Se zruenm vldnho monopolu na emisi penz
soudy brzy pochop, a jak vm, bude tak stanoveno i v psa-nm
prvu, e spravedlnost vyaduje, aby byly dluhy placeny v tako-vch
jednotkch hodnoty, kter zamlely smluvn strany kontraktu a
nikoliv v nem, co vlda stanov jako substitut tto hodnoty
(vjimku tvo situace, kdy je ve smlouv explicitn stanoveno, e
dluh je splatn v uritm mnostv symbol a nikoliv v urit hodnot vyjden uritm mnostvm symbol).
Po vytvoen iroce preferovanho veobecnho standardu hodnoty by soudy ve vtin ppad nemly problm urit piblinou
velikost abstraktn hodnoty zamlen stranami kontraktu pi
sjednn smlouvy znjc na hodnotu takovho i onakho mnostv
iroce akceptovanch jednotek urit mny. Pokud by se hodnota
mny, ve kter byla sjednna smlouva, vrazn znehodnotila za
hranice pijatelnho rozsahu fluktuac, nesml by soud umonit
dn stran, aby ztratila i zskala v dsledku patn innosti
strany tet, kter emituje danou mnu. Mly by bt bez problm
schopny urit mnostv nkter jin mny nebo jinch mn, ve
kterch by byl dluh vyjden a dlunk zavzn jej vyrovnat.
Vsledkem by bylo, e dokonce ani naprost zhroucen jedn mny by nemlo destruktivn dalekoshl nsledky, jak maj podobn
udlosti dnes. Akoli dritel hotovosti, a u ve form bankovek

DLOUHODOB VHLED

169

nebo depozit na vidnou v urit mn, by mohli ztratit vekerou

jej hodnotu, zpsobilo by to relativn mal poruchy ve srovnn s
ve-obecnm vymaznm vech pohledvek vi tetm osobm
vyjde-nch v takov mn. Cel struktura dlouhodobch smluv by
zstala nedotena a lid by mohli uchovvat sv spory v obligacch,
hypotench zstavnch listech a podobnch formch dlouhodobch
pohle-dvek, i kdy by tak mohli pijt o vekerou hotovost, pokud
by patili k tm mn astnm a pouvali mnu banky, kter
zkrachovala. Dluhopisy a jin dlouhodob pohledvky by mly bt
velmi stabiln investic i v ppad, e by se nkter z emitent stal
nesolventnm a jeho bankovky a depozita u nj uloen bezcennmi.
Velmi likvidn aktiva by byla rizikov ale kdo by chtl (snad kro-m
doasn drby) uchovvat aktiva ve velmi likvidn form? Nikdy by
se nemohlo stt, aby pln zmizel jakkoli veobecn standard pro
splcen dluh nebo aby byly vymazny veker mnov zvazky, co
bylo konenm dsledkem vech vznamnjch inflac. Dvno
pedtm, ne by k nemu takovmu mohlo dojt, by znehodnocujc
se jednotku vichni opustili a dn star zvazky by v n proto
nebyly uhraditeln.

**
Nov prvn rmec pro bankovnictv
Zatmco vldy by do tohoto vvoje nemly nijak zasahovat (tj.
nemly by provdt dnou intervenn politiku v um smyslu
tohoto slova), me se projevit jako eln pijmout nov prvn
pravidla k zajitn vhodnho prvnho rmce pro spn rozvoj
nov bankovn innosti. Lze vak pochybovat o tom, zda by tomuto
rozvoji pomohlo, kdyby takov pravidla vstoupila ve veobecnou
platnost dky mezinrodn smlouv a kdyby tak byly znemonny
experimenty s alternativnm uspodnm.
Jak dlouho by trvalo, ne by se nkter zem pestaly snait mt
vlastn mnu z ryze nacionalistickch nebo prestinch dvod a ne

170

SOUKROM PENZE

by vldy pestaly lidi plst stnostmi na nepijateln omezovn sv

suvernn moci, je tk odhadnout.94 Cel systm je samozejm
naprosto nesluiteln s jakmikoli snahami udret totalitn moc
jakhokoli druhu.

94

Konenm triumfem novho systmu by se stal den, kdy by vldy zaaly

preferovat vybran dan v jinch mnch ne v tch, kter emituj!

ZVRY

171

XXV. Zvry
Zruen vldnho pennho monopolu navrhujeme proto, aby se
zabrnilo neustle se opakujcm vbuchm inflace a deflace, kter
n svt sou poslednch 60. let. Ukazuje se tak, e se zrove
jedn o velice potebn lk na mnohem t nemoc: neustle se
opakujc vlny depres a nezamstnanosti, kter jsou prezentovny
jako vnitn a smrteln defekt kapitalismu.

Zlat standard nen eenm

Nkdo me doufat, e nvratem ke zlatmu standardu i k nktermu z reim fixnch smnnch kurz, je mon pedejt
mohut-nm fluktuacm v hodnot penz, ke kterm dochz v
poslednch letech. Stle vm, e pokud je zen pennho obhu ponechno
v rukou vldy, pak je zlat standard pes vechny sv nedokonalosti
jedinm pijateln bezpenm systmem. Mme ale monost mt se
lpe, i kdy ne dky vld. Pokud zcela odhldneme od neoddiskutovateln pravdy, e zlat standard trp tak vnmi nedostatky,
oponenti nvratu zpt mohou oprvnn namtat, e za souasnch
okolnost je centrln zen mnostv penz nezbytn jako protivha
vnitn nestabilit existujcho vrovho systmu. Ale jakmile rozpoznme, e tato vnitn nestabilita vrovho systmu je sama
o sob dsledkem struktury depozitnho bankovnictv determinovanho monopolistickm zenm nabdky hotovostnch penz, v nich
mus bt depozita vyplcena, pak se tyto nmitky rozpadnou jako
domeek z karet. Jestlie si pejeme, aby soukrom podnikn a
tr-n ekonomika peily (stejn jako si to pej i mnoz zastnci
tzv. smen ekonomiky), pak nemme jinou monost ne odstranit
vldn penn monopol a nrodn mnov systmy a nahradit je

172

SOUKROM PENZE

svobodnou konkurenc mezi soukrommi emitujcmi bankami. Zatm

nikdy nenastala situace, aby bylo zen penn nabdky v rukou
instituc, jejich jedinm a vlunm clem je nabzet veejnosti mnu,
kterou si peje a kterou si vybr mezi nkolika nabzenmi druhy, a
jejich existence je souasn ivotn zvisl na tom, zda se jim
poda dostt vyvolanmu oekvn.

Me se stt, e ve svobodn konkurenci mezi rznmi druhy

penz se mohou zpotku ukzat jako nejpopulrnj zlat mince.
Ale tento fakt zven poptvka po zlat by pravdpodobn vedl
k takovmu rstu (a snad tak ke znanm fluktuacm) ceny zlata,
e akoli by mohlo bt iroce pouvno pro tezauraci, brzy by
pestalo bt vhodn jako jednotka pro obchodn transakce a pro
etnictv. Samozejm by mla existovat stejn svoboda jeho
vyu-vn, ale neoekvm, e by vedla k vtzstv zlata nad jinmi
for-mami soukrom emitovanch penz, jejich poptvka by zvisela
na spnosti regulace jejich mnostv v obhu s clem udret jejich
kupn slu konstantn.
Tent fakt, kter in v souasnosti zlato dvryhodnjm ne
jakoukoli vldou zenou paprovou mnu, tj. e jeho celkovm
mnostvm neme bt svvoln manipulovno, aby slouilo politickm clm, by jej v dlouhm obdob uinil inferiornm ve srovnn se
symbolickmi penzi pouvanmi konkurujcmi si spolenostmi,
jejich cel podnikn by spovalo na spnosti zen mnostv
jejich emise za elem zachovn piblin konstantn hodnoty
jednotky dan mny.

ZVRY

173

**
Dobr penze mohou vyplvat pouze z vlastnho
zjmu, nikoli z dobroinnosti
Vdy jsme mli patn penze, protoe soukrommu podnikn
nebylo nikdy umonno poskytovat nm lep. Ve svt ovldanm
tlaky rznch zjmovch skupin je nutn si uvdomovat dleitou
skutenost, e toti nelze spolhat na inteligenci nebo porozumn,
ale pouze na ryz vlastn zjem, kter jedin nm me poskytovat
to, po em toume. Poehnn pak bude skuten ten den, kdy
zskn dobrch penz ji nebude zviset na laskavosti vldy, ale
pouze na vlastnm zjmu emitujcch bank.
Takto tak zskvme jeden od druhho valnou vtinu sluh, kter potebujeme95
ale zatm bohuel ne penze, na kter bychom se mohli spolehnout.
Nebyl to kapitalismus, ale vldn intervence, kter v minulosti
zapinily opakovan krize.96 Vlda zabrnila soukrommu podnikn, aby se vybavilo instrumentariem nutnm k vlastn ochran ped
vldnmi pokusy o jeho vychylovn nespolehlivmi penzi, kter by
navc bylo jak ziskov pro jeho poskytovatele, tak pnosn pro
rozvoj vech ostatnch. Poznn tto pravdy nm osvtluje, e
navren reforma nen jen malou finann technickou hkou, ale
klovm bodem, kter me rozhodnout o osudu svobodn civilizace. To, co navrhujeme, povauji za jedinou pmou cestu k dosaen
trnho du a k jeho osvobozen od hlavnch defekt a pin hlavnch vtek vi nmu adresovanch.

95
96

A. Smith [54], str. 38.

Tma opakovan se objevujc v pozdjch pracch L. v. Misese [45-47].

174

SOUKROM PENZE

Jsou konkurenn paprov penze uskuteniteln?

V uskutenn takov reformy samozejm nememe doufat
dve, ne si veejnost uvdom, co je v szce a co me zskat. Ale
vichni, kdo povauj cel nvrh za zcela neuskuteniteln a utopick, by si mli pipomenout, e ji ped 200 lety Adam Smith napsal
ve svm Bohatstv nrod, e
oekvat ve Velk Britnii pln obnoven svobody obchodu nen ovem o nic mn
nesmysln ne doufat, e se tam jednou zd njak Oceana nebo Utopie.97
Trvalo tm celch 90 let od publikace jeho dla v roce 1776,
ne se Velk Britnie stala prvn zem, kter (v roce 1860) zavedla
pl-nou svobodu obchodu. Mylenka samotn se ale uchytila velmi
rych-le. Nebt politick reakce zpsoben francouzskou revoluc a
napole-onskmi vlkami, nen pochyb, e by se prosadila v relnm
ivot mnohem dve. Teprve od roku 1819 bylo mon, aby vzniklo
inn hnut za vzdlvn irok veejnosti v tchto zleitostech.
Nakonec dky sil nkolika mlo mu, kte se zcela vnovali en
tohoto poselstv organizovnm hnut za svobodu obchodu, bylo
pekonno to, co Smith oznail jako nejnestoudnj spln a nactiutrhn ze strany rozbsnnch a zklamanch monopolist.98, 99

97

A. Smith [54], str. 50, 2. dl. Cel odstavec zanajc citovanou vtou a
kon-c frz citovanou nsledn stoj za to si pest v modernch souvislostech.
98

Jak phodn poznamenal recenzent prvnho vydn tto prce (John Porteons, New Statesman, 14. ledna 1977): Ped 400 lety by se zdlo nemysliteln, e
by se kdy mohly vldy zci sv kontroly nad zleitostmi nboensk vry.
99
Bylo mi vytno, e nvrh na vytvoen zcela novho mnovho uspodn je v rozporu s mm obecnm filozofickm postojem. Ale nic nen vzdlenj
mmu zpsobu mylen, ne jakkoliv snaha tvoit nov instituce. To, co navrhuji, je jednodue odstrann vech existujcch pekek, kter po stalet znemoovaly evoluci doucch instituc v oblasti penz. N mnov a bankovn
systm je produktem kodlivch restrikc uvalench vldami ke zven jejich
moci. Zcela jist nejsou institucemi, o nich by mohlo bt eeno, e se

ZVRY

175

Obvm se, e od t doby, co keynesinsk propaganda zashla

irok masy lid, uinila inflaci ctyhodnm fenomnem a nabdla
svm agittorm argumenty, kter profesionln politici nejsou
schopni vyvrtit, jedinou cestou, jak zabrnit, abychom byli uvreni
pokraujc inflac do temnot sttnho plnovn a plnovan ekonomiky, a tm tak v konenm dsledku zachrnit civilizaci, je odstrann vldn moci nad nabdkou penz.100

osvdily a prokzaly jako dobr, protoe lid nemli monost vyzkouet dnou
alternativu.
Abych ospravedlnil voln po svobod rozvoje i v tto oblasti, bylo nezbytn
vysvtlit souvislosti a dsledky, jak by pravdpodobn vyplynuly z udlen tto
svobody. Ale rozsah toho, co je mon pedvdat, je samozejm velmi omezen.
Je prv jednou z nejvtch vhod svobody, e podporuje nov vynlezy a ty
jsou ze sv podstaty nepredikovateln. Oekvm, e evoluce bude mnohem
vynalzavj, ne bych kdy sm mohl bt. Akoliv jsou to vdy nov mylenky
relativ-n malho potu lid, kter formuj spoleenskou evoluci, rozdl mezi
svobodnm a regulovanm systmem je pesn takov, e ve svobodnm systmu
uruj vvoj ti lid, kte maj lep mylenky, protoe jsou imitovni. Zatmco v
regulo-vanm systmu je umonno formovat evoluci pouze mylenkm a pnm
tch, kte maj moc. Svoboda vdy vytv njak nov rizika. Ve, co mohu ci,
je, e pokud bych byl zodpovdn za osud zem mn drah, ochotn bych tato
rizika v oblasti, kter jsou zde stedem naeho zjmu, podstoupil.
100

Nedvn zkuenosti tak ukazuj, e v budoucnu by vldy mohly bt vystaveny mezinrodnm tlakm k provdn mnovch politik, o kterch se pedpokld, e sice pokozuj jejich vlastn obany, ale e by mohly pomoci jin zemi.
Vldy by mohly uniknout tmto tlakm pouze pokud by se zbavily jak moci tak
zodpovdnosti za zen nabdky penz. Ji jsme doshli stdia, kdy zem,
kterm se podailo snit ron mru inflace na 5%, jsou povzbuzovny tmi, kter
bujae pokrauj ve znehodnocovn svch mn tempem okolo 15% ron, aby se
navrtily k pvodn politice vysok inflace.

176

SOUKROM PENZE

Hnut za svobodn penze

Dnes potebujeme hnut za svobodn penze analogick k hnut za
svobodu obchodu z 19. stolet, kter by demonstrovalo nejenom
kodliv dsledky pdiv inflace, u n je mon argumentovat tm,
e j lze zabrnit i v rmci souasnch instituc, ale kter by tak
upozorovalo na hlub dsledky v podob obdob stagnac, kter
jsou skuten vnitn spjat se souasnm mnovm uspodnm.
Obavy ze souasn inflace bvaj, jak mohu pozorovat, velice
rychle rozptleny, kdykoli se mra inflace trochu sn, by jen o
ma-lik kousek. Nemm pli pochybnost o tom, e se v dob, ne
se objev tyto dky v tiskrn, opt objev dostaten mnostv
dvod pro obnoven tchto obav (pokud, co by bylo jet mnohem
hor, nebude pokraujc inflace skryta regulac cen). Dokonce i
nov iniciovanmu inflanmu boomu pravdpodobn ji dojde dech.
Bude ale zapoteb hlubho pohledu na he viditeln dsledky
inflace, jen tak budeme moci doshnout vsledk potebnch k
odstrann kodliv moci vld nad zenm penz. Le tak ped nmi
nejprve nesmrn vzdlvac kol, ne se nm me podait osvobodit se od nejzvanj hrozby spoleenskmu smru a pokraujc
prosperit, hrozby, je je vnitn spjat se stvajcm mnovm
uspodnm.

Bude nezbytn, aby se co nejvce rozilo povdom o existenci

a nalhav poteb een tohoto problmu. Emise penz nen
zleitost, kter, jak se me laikovi jevit na prvn pohled, se tk
pouze technickch nuanc finannho systmu, a kter nikdy zcela
neporozum. Poukazuje na cestu, dky kter meme stle doufat
v zastaven nastoupen cesty vech vld smrem k totalitarismu,
kter se ji jev mnoha bystrm pozorovatelm jako nevyhnuteln.
Nejnalhavj potebou dneka nen konstrukce novho systmu,
ale okamit odstrann vech zkonnch pekek, kter po dva

ZVRY

177

tisce let blokuj cestu spontnn evoluci, je nm me pinst velmi

uiten a zatm ne pln pedvdateln vsledky.

**

SOUKROM PENZE

178

Dodatek
Znehodnocen paprovch penz v letech 19501975
Zem

Chile
Uruguay
Argentina
Brazlie
Bolvie
Jin Korea
Vietnam
Paraguay
Island
Izrael
Kolumbie
Turecko
Peru
Jugoslvie
Taiwan
Ghana
panlsko
Mexiko
Finsko
Irsko
Japonsko
Velk Britnie
ecko
Francie
Dnsko

101

Procento
poklesu kupn
sly

99
99
99
99
99
99
99
97
95
94
93
91
90
90
89
85
82
80
79
78
78
78
76
75
74

V porovnn s americkm dolarem.

Procento nrst
ivotnch nklad

11 318 874
323 173
196 675
61 000
50 792
37 935
neuvedeno
3 058
1 789
1 684
1 262
997
907
870
848
587
466
404
374
363
362
345
314
305
282

Procentn zmna
hodnoty na
svobodnm
ppadn ernm
trhu101
-99
-99
-99
-99
-99
-47
neuvedeno
-86
-91
-93
-91
-77
-78
-75
-73
-63
-16
-31
+29
-23
+39
-20
-51
-13
+56

DODATEK

Portugalsko
Indie
Norsko
Filipny
Irn

179

74
73
73
73
73

279
275
272
272
271

-26
-41
+73
-59
-22

SOUKROM PENZE

180

Dodatek: Znehodnocen paprovch penz (pokraovn

Sdn
Ekvdor
Nov Zland
Austrlie
vdsko
Barma
Itlie
Rakousko
Holandsko
Kostarika
Thajsko
Jin Afrika
Srie
Tunisko
Belgie
Kanada
Dominiknsk Rep.
vcarsko
USA
Salvador
SRN
Egypt
Sr Lanka
Irk
Malajsie
Venezuela
Guatemala

102

73
73
73
73
72
72
72
71
68
67
67
67
66
62
61
59
58
57
57
57
53
52
51
49
47
45
44

270
267
266
265
261
257
253
243
216
207
207
204
191
160
155
142
136
133
131
130
115
107
103
95
87
82
77

neuvedeno
-29
-19
+30
+38
neuvedeno
-6
+71
+52
-6
+4
-16
-6
neuvedeno
+26
+3
-22
+63
-75102
-17
+110
-41
-61
+11
+39
-22
-

Znehodnocen vzhledem ke zlatu. Pi vpotu pouito trn ceny zlata

141 USD za unci platn ke konci roku 1975 oproti edn cen z roku 1950, kter
byla 35 USD za unci.

DODATEK

181

Panama
40
66
Zdroj: Petitno se svolenm autora a vydavatele Franze Picka z publikace
Picks Currency Yearbook: 1976-77 Edition, Pick Publishing Corporation, New York, 1977.

SOUKROM PENZE

182

Shrnut knihy
1.

Vldn penn monopol mus bt odstrann v zjmu zamezen

opakovanm vbuchm inflace a deflace, kter se zvlt bhem
poslednch edesti let velmi zvraznily.

2.

Zruen tohoto monopolu je i lkem na mnohem hlub nemoc

pipisovanou kapitalismu na cyklicky se opakujc hospodsk krize a obdob vysok nezamstnanosti.

3.

Penn monopol tak zbavil vldu povinnosti udrovat rovnovhu

vdaj s pjmy a uspil tm vrazn nrst vldnch vdaj v poslednch 30 letech.

4.

Zruen pennho monopolu by vld v podstat znemonilo omezovat mezinrodn pohyb lid, penz a kapitlu, m by byla zajitna
monost odchodu vem, kdo jsou vystaveni tlaku.

5.

Nsledujc tyi defekty inflace, nestabilita, nedisciplinovanost

sttnch vdaj a hospodsk nacionalismus maj spolen pvod
a spolen lk: nahrazen vldnho monopolu v nabdce penz konkurenc mezi soukrommi emitenty, kte, aby si udreli dvru veejnosti, budou omezovat mnostv sv emise paprovch penz a tm
budou udrovat jejich hodnotu. Tento systm lze nazvat soukrommi penzi.

6.

Penze nemus bt vytveny vldnmi ustanovenmi o zkonnm

platidle: stejn jako prvo, jazyk a morlka mohou vzniknout spontnn. Takov soukrom penze byly asto preferovny ped vldnmi penzi, ale vldy je obvykle brzy potlaily.

7.

Pokud jsou penze zeny vldou, je pes vechny sv nedokonalosti

jedinm pijatelnm stabilnm systmem zlat standard. Je ovem
mnohem lep penze z rukou vldy pln vyjmout.

8.

Ve svt ovldanm tlaky organizovanch zjmovch skupin se pi

poskytovn instituc, kter dme, nememe spolhat na dobromyslnost, inteligenci a porozumn, ale pouze na ryz vlastn zjem.
Jasnozivost a moudrost A. Smithe je dodnes platn a nepekonan.

SHRNUT KNIHY

9.

183

Mj nvrh nen njakou malou technickou nuanc v oblasti financ,

ale klovou reformou, kter me rozhodnout o osudu svobodn
civilizace.

10. Nalhavost zaveden konkurence v mnov oblasti je teba veejnosti vysvtlovat prostednictvm hnut za mnovou svobodu srovnatelnho s hnutm za svobodu obchodu z 19. stolet.

184

SOUKROM PENZE

Seznam literatury
(Zahrnuje i nkter relevantn prce, na kter nen v textu explicitn
odkzno)
U dotisk a peklad je rok pvodnho vydn uveden v hranatch zvorkch. Strnkov odkazy se vztahuj na pozdj publikaci nebo peklad.
Pokud existuje esk peklad, pak je uveden v kulat zvorce a strnkov
odkazy i citace vztahuj k nmu.
[1]
[2]

Archibald Alison, History of Europe, vol. I, Londn, 1833.

Joseph Aschheim a Y. S. Park, Artificial Currency Units: The Formation of
Functional Currency Areas, Essays in International Finance, No. 114, Princeton, 1976.
[3] Walter Bagehot, Lombard Street [1873], Kegan Paul, Londn, 1906.
[4] Paul Barth, Die Philosophie der Geschichte als Soziologie, 2. vydn, Lipsko, 1915.
[5] Jean Bodin, The Six Books of a Commonweale [1576], Londn, 1606.
[5a] Fernand Braudel, Capitalism and the Material Life 14001800 [1967], Londn,
1973.
[6] S. P. Breckinridge, Legal Tender, University of Chicago Press,
Chicago, 1903.
[7] C. Bresciani-Turroni, The Economics of Inflation [1931], Allen & Unwin,
Londn, 1937.
[7a] Henry Phelps Brown a Sheila V. Hopkins, Seven Centuries of the
Prices of Consumables, compared with Builders Wage-rates,
Economica, listopad 1956.
[7b] Henry Phelps Brown and Sheila V. Hopkins, Builders Wage-rates,
Prices and Population: Some Further Evidence, Economica, nor 1959.
[8] W. W. Carlile, The Evolution of Modern Money, Macmillan, Londn, 1901.
[9] H. Cernuschi, Mecanique de l'echange, Pa, 1865.
[10] H. Cernuschi, Contre le billet de banques, Pa, 1866.
[11] Carlo M. Cipolla, Money, Prices and Civilization in the Mediterranean World: Fifth to
Seventeenth Century, Gordian Press, New York, 1967.
[12] Lauchlin Currie, The Supply and Control of Money in the United States, Harvard
University Press, Cambridge, 1934.
[12a] Raymond de Roover, Gresham on Foreign Exchanges, Cambridge, 1949.
[13] C. H. Douglas, Social Credit [1924], Omnie Publications, Hawthorn, 1966.

SEZNAM LITERATURY

185

[14] Otto Eckstein, Instability in the Private and Public Sector, Swedish
Journal of Economics, 75/1, 1973.
[15] Wilhelm Endemann, Studien in der Romanisch-kanonistischen Rechtslehre, svazek
II, Berln, 1887.
[16] A. E. Feaveryear, The Pound Sterling, Oxford University Press, Londn,
1931.
[17] Lord Farrer, Studies in Currency, Londn, 1898.
[17a] F. W. Fetter, Some Neglected Aspects of Greshams Law, Quarterly
Journal of Economics, XLVI, 1931/2.
[18] Stanley Fischer, The Demand for Index Bonds, Journal of Political
Economy, 83/3, 1975.
[18a] Ferdinand Friedensburg, Mnzkunde und Geldgeschichte des Mittelalters und der
Neuzeit, Mnichov a Berln, 1926.
[19] Milton Friedman, Commodity Reserve Currency [1951], v Essays in
Positive Economics, University of Chicago Press, Chicago, 1953.
[20] Milton Friedman, A Program for Monetary Stability, Fordham University
Press, New York, 1960.
[20a] Milton Friedman, The Quantity Theory of Money: A Restatement,
v Studies in the Quantity Theory of Money, Chicago, 1956.
[20b] Milton Friedman, Monetary Correction, Occasional Paper 41, Institute
of Economic Affairs, Londn, 1974.
[21] Josef Garnier, Trait thorique et pratique du change et des operation de banque,
Pa, 1841.
[21a] Richard Gaettens, Inflationen, Das Drama der Geldentwertungen vom Altertum bis
zur Gegenwart, Mnichov, 1955.
[22] Silvio Gesell, The Natural Economic Order [1916], revidovan vydn, Peter
Owen, Londn, 1958.
[22a] Herbert Giersch, On the Desirable Degree of Flexibility of Exchange Rates, Weltwirtschaftliches Archiv, CIX, 1973.
[23] H. Grote, Die Geldlehre, Lipsko, 1865.
[23a] R. F. Harrod, The Life of John Maynard Keynes, Londn, 1951.
[24] F. A. Hayek, Prices and Production, Routledge, Londn, 1931.
[25] F. A. Hayek, Monetary Theory and the Trade Cycle [1929], Jonathan Cape,
Londn, 1933.
[26] F. A. Hayek, ber Neutrales Geld , Zeitschrift fr Nationalkonomie, 4/5,
1933.

186

SOUKROM PENZE

[27] F. A. Hayek, Monetary Nationalism and International Stability, The Graduate

School of International Studies, eneva, 1937.
[28] F. A. Hayek, The Road to Serfdom, Routledge, Londn a Chicago, 1944.
[29] F. A. Hayek, The Constitution of Liberty, Routledge&Kegan Paul, Londn a
Chicago, 1960.
[30] F. A. Hayek, Studies in Philosophy, Politics and Economics,
Routledge&Kegan Paul, Londn a Chicago, 1967.
[31] F. A. Hayek, Choice in Currency, Occasional Paper 48, Institute of Economic Affairs, Londn, 1976.
[31a] F. A. Hayek, Law, Legislation and Liberty, Routledge&Kegan Paul
a University of Chicago Press, Londn a Chicago, svazek I, 1973,
svazek II, 1976, svazek III, 1978.
[31b] Karl Helfferich, Die geschichtliche Entwicklung der Mnzsysteme,
Jahrbcher fr Nationalkonomie, 3.f. IX (LXIV), 1895.
[32] Marianne von Herzfeld, Die Geschichte als Funktion der Geldwertbewegungen, Archiv fr Sozialwissenschaft und Sozialpolitik, 56/3, 1926.
[33] J. R. Hicks, A Suggestion for Simplifying the Theory of Money,
Economica, nor 1935.
[34] W. S. Jevons, Money and the Mechanism of Exchange, Kegan Paul, Londn,
1875.
[34a] H. G. Johnson, Essays in Monetary Economics [1967], 2. vydn, Londn,
1969.
[34b] H. G. Johnson, Further Essays in Monetary Economics, Londn, 1972.
[34c] H. G. Johnson a A. K. Swoboda (eds.), The Economics of Common Currencies,
Londn, 1973.
[34d] Robert A. Jones, The Origin and Development of Media of
Exchange, Journal of Political Economy, LXXXIV, 1976.
[35] Benjamin Klein, The Competitive Supply of Money, Journal of Money,
Credit and Banking, VI, listopad 1975.
[35a] Benjamin Klein, Competing Moneys: Comment, Journal of Money, Credit and
Banking, 1975.
[36] G. F. Knapp, The State Theory of Money [1905], Macmillan, Londn, 1924.
[37] Axel Leijonhufvud, On Keynesian Economics and the Economics of Keynes, Oxford
University Press, New York a Londn, 1968.
[37a] Wilhelm Lexis, Bemerkungen ber Paralellgeld und Sortengeld,
Jahrbcher fr Nationalkonomie, 3.f. IX (LXIV), 1895.

SEZNAM LITERATURY

187

[37b] Thelma Liesner & Mervyn A. King (eds.), Indexing for Inflation, Londn,
1975.
[37c] R. G. Lipsey, Does Money Always Depreciate?, Lloyds Bank Review, 58,
jen 1960.
[38] S. J. Loyd (pozdji Lord Overstone), Further Reflections on the State of the
Currency and the Action of the Bank of England, Londn, 1837.
[39] Fritz Machlup, Euro-Dollar Creation: A Mystery Story, Banca
Nazionale del Lavoro Quarterly Review, 94, 1970, petitno
Princeton, prosinec 1970.
[40] R. I. McKinnon, Optimum Currency Areas, American Economic Review,
53/4, 1963.
[41] F. A. Mann, The Legal Aspects of Money, 3. vydn, Oxford University Press,
Londn, 1971.
[42] Arthur W. Marget, The Theory of Prices, 2 svazky, Prentice-Hall,
New York a Londn, 1938 and 1942.
[42a] A. James Meigs, Money Matters, Harper & Row, New York, 1972.
[43] Carl Menger, Principles of Economics, [1871], The Free Press,
Glencoe, 1950.
[43a] Carl Menger, Geld, [1892], Collected Works of Carl Menger,
editovno London School of Economics, Londn, 1934.
[44] Henry Meulen, Free Banking, 2. vydn, Macmillan, Londn, 1934.
[44a] Fritz W. Meyer a Alfred Schller, Spontane Ordnungen in der Geldwirtschaft
und das Inflationsproblem, Tbingen, 1976.
[45] Ludwig von Mises, The Theory of Money and Credit, [1912], nov vydn,
Jonathan Cape, Londn, 1952.
[46] Ludwig von Mises, Geldwertstabilisierung und Konjunkturpolitik, Jena, 1928.
[47] Ludwig von Mises, Human Action, William Hodge, Edinburgh, 1949; Henry
Regnery, Chicago, 1966.
[47a] E. Victor Morgan, A History of Money [1965], Penguin Books,
Hardmondsworth, upraven vydn, 1969.
[48] Robert A. Mundell, The International Equilibrium, Kyklos, 14, 1961.
[49] Robert A. Mundell, A Theory of Optimum Currency Areas, American
Economic Review, 51, z 1963.
[49a] W. T. Newlyn, The Supply of Money and Its Content, Economic Journal,
LXXIV, 1964.
[50] Arthur Nussbaum, Money in the Law, National and International, Foundation
Press, Brooklyn, 1950.

188

SOUKROM PENZE

[50a] Karl Olivecrona, The Problem of the Monetary Unit, Stockholm, 1957.
[50b] Franz Pick a Ren Sdillot, All the Moneys of the World. A Chronicle of
Currency Values, Pick Publishing Corporation, New York, 1971.
[50c] Henri Pirenne, La civilisation occidentale au Moyen ge du Milieu du XVe sicle,
Pa, 1933.
[51] H. Rittershausen, Der Neubau des deutschen Kredit-Systems, Berln, 1932.
[51a] Herbert Rittmann, Deutsche Geldgeschichte 1484-1914, Mnichov, 1974.
[52] Murray N. Rothbard, What has Government Done to Our Money?, nov
upraven vydn, Rampart College Publications, Santa Anna, 1974.
[53] Gasparo Scaruffi, LAlitinonfo per far ragione e concordandanza doro e dargento,
Reggio, 1982.
[53a] W. A. Shaw, The History of Currency 1252-1894 Londn, 1894.
[54] Adam Smith, An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations
[1776], Glasgow edition, Oxford University Press, Londn, 1976.
[55] Vera C. Smith, Rationale of Central Banking, P. S. King, Londn, 1936.
[56] Werner Sombart, Der moderne Kapitalismus, svazek II, 2. vydn, Mnichov
a Lipsko, 1916/17.
[57] Herbert Spencer, Social Statics [1850], zkrcen a upraven vydn,
Williams & Norgate, Londn, 1902.
[58] Wolfgang Sttzel, ber unsere Whrungsverfassung, Tbingen, 1975.
[58a] Brian Summers, Private Coinage in America, The Freeman, ervenec
1976.
[58b] Earl A. Thompson, The Theory of Money and Income Consistent
with Orthodox Value Theory, v P. A. Samuelson and G. Horwich (eds.),
Trade, Stability and Macro-economics. Essays in Honor of Lloyd Metzler, Academic
Press, New York a Londn, 1974.
[59] Gordon Tullock, Paper Money A Cycle in Cathay, Economic History
Review, IX/3, 1956.
[60] Gordon Tullock, Competing Moneys, Money, Credit and Banking, 1976.
[61] Roland Vaubel, Plans for a European Parallel Currency and SDR
Reform, Weltwirtschaftliches Archiv, 110/2, 1974.
[61a] Roland Vaubel, Freier Wettbewerb zwischen Whrungen, Wirtschaftsdienst, srpen 1976.
[62] Willem Vissering, On Chinese Currency. Coin and Paper Money, Leiden, 1877.
[63] Knut Wicksell, Geldzins und Gterpreise, Jena, 1898.
[64] Knut Wicksell, Vorlesungen ber Nationalkonomie [1922], anglick vydn,
Lectures on Political Economy, svazek II: Money, Routledge, 1935.

SEZNAM LITERATURY

189

[64a] Leland B. Yeager, Essential Properties of the Medium of Exchange,

Kyklos, 21, 1968.

Vce o mnov politice a otzkch

penz...
...Kdy byly mny definovny ve zlat, obligace nesouc roky,
kter byly vydvan vldami, byly v konenm dsledku pohledvkami za vldnmi zlatmi rezervami. Dvodem peruen vazby mezi
nrodnmi mnami a zlatem, k nmu dolo ve Spojench sttech
i ostatnch zemch, znamenalo odstrann pe-kky v cest
deficitnmu financovn. Ve 20. stolet dolo ke dvma zsadnm
objevm, kter vrazn ovlivnily n ivot. Prvnm je vytvoen
centrlnch bank a druhm zjitn, e vldy mohou samofinancovat
svou innost vydvnm dluhopis, tj. obligac, kter nesou rok.
Proto tak Spojen stty v 60. letech ukon-ily londnsk zlat
pool a v 70. letech smnitelnost dolaru za zlato. Dvodem byla
nkladnost vlky ve Vietnamu a pro-gramu Great Society. Vlda
se chtla uchlit ke zdann, ke ktermu nen nutn souhlas
parlamentu tj. ke znehodnocen mny neboli inflaci, a zskat
tak prostedky k financo-vn svch program...
...V Komisi pro otzky zlata jsme nepemleli pouze nad mylenkou, jak znovu navzat dolar na zlato a definovat dolar pomoc zlata,
ale li jsme dl. ...Jakm zpsobem vak dostat zlato z rukou vldy?
Zsoby zlata in ve Spojench sttech piblin 800 tun a to je
260 milion unc. Co takhle zorganizovat oslavu k pivtn novho
tiscilet, kde by se Amerian dozvdli, e k 1. led-nu m
kad nrok na certifikt v hodnot jedn unce zla-ta?! Komukoli by se podailo zskat tyi sta tchto certifikt (400 unc je
bn hmotnost zlatch cihel), mohl by je smnit ve Fort Knoxu za
zlato. Pot by si zlato mohl odvzt a uloit do soukromho depozite, kter by tm zskal zkonn prvo vydvat soukrom zlat
certifikty, tedy pohledvky na soukrom dren zlato. Aby tento
systm fungoval, mus dojt ke zruen zkona o zkonnm platidle a
jeho nahrazen systmem specific performance. Uzavu-li njakou smlou-

SEZNAM LITERATURY

191

vu, kter m bude opravovat k obdren zlatch certifikt nebo

zlata, soudy mus vynucovat dodren tto smlouvy dle podmnek v n
stanovench a zajistit zaplacen ve zlat a ne v njakch paprovch
dolarech. Na tuto nutnou zmnu fungovn soud se velmi asto
zapomn, kdy se hovo o nutnosti nvratu k penzm krytm
njakou komoditou nap. zlatem. Dvodem, pro se o tom dnes
hovo vce ne ped pr lety, je pklad Argentiny, kter se sna
vrtit legitimitu svmu peso a umouje platit dan a vypodvat
smlouvy v dolarech, zlat nebo emkoli jinm. Jestlie tento systm
alespo nkde funguje, dokazuje to jeho funknost. A s pibvajcm
asem se ukazuje, e vvoj v Argentin je pomrn spn, obzvlt ve srovnn s brazilskou, mexickou nebo asijskou kriz. Lid
se o fungovn tto monetrn laboratoe budou stle vce zajmat a
mon se rozhodnou pro podobn uspodn...

ryvky z publikace guvernra Federal Reserve Bank of Cleveland a pednho bankovnho

teoretika Jerryho Jordana Zmnn loha centrlnho bankovnictv v 21. stolet.
Vydv Liberln institut v roce 1999.

Klub ptel liberln literatury

Jeliko neustle roste mnostv prac publikovanch Liberlnm
institutem, jejich spolenm tmatem je cta ke svobod jednotlivce, respektovn soukromho vlastnictv a podpora svobodnho
trhu, a zrove roste poet ten, kte se chtj s touto literaturou seznamovat, rozhodli jsme se zaloit Klub ptel liberln
literatury.

lenstv v Klubu
lenem Klubu se stv kad, kdo si zakoup

alespo dv publikace (knihy) Liberlnho institutu vydan v roce 1998 a pozdji nebo

jakkoli ti publikace (knihy) Liberlnho institutu vydan po

roce 1991 (viz seznam publikac)

a zale potvrzen o jejich nkupu spolu s pihlkou do Klubu ptel

liberln literatury na adresu Liberlnho institutu, nebo si knihy
zakoup pmo v Liberlnm institutu.

Prva lena Klubu

Kad len Klubu bude moci vyut slevy

20% z doporuen prodejn ceny na publikace (knihy), kter

budou vydny Liberlnm institutem v ptch letech, i na ji vydan tituly, objedn-li si knihy pmo v Liberlnm institutu (cena
zahrnuje potovn a baln!)

50% z doporuen prodejn ceny zznam z diskusnch fr konanch v Liberlnm institutu.

Kad len bude moci vyuvat slueb knihovny F. A. Hayeka, kter

se nachz v prostorch Liberlnho institutu.

SEZNAM LITERATURY

193

Kad len bude zrove informovn o nejdleitjch aktivitch

Liberlnho institutu: vronch pednkch, kolokvich a seminch, pipravovanch publikacch atd.

Pihlka do

Klubu ptel liberln literatury

Jmno: ..............................................................................
Adresa: ..............................................................................
E-mail: ..............................................................................
Tel.:

..............................................................................

Fax:

..............................................................................
Podpis: .....................................

Jeliko jsem knihy, jejich nkupem se stvm lenem Klubu

ptel liberln literatury, nekoupil v Liberlnm institutu, pikldm
potvrzen o jejich nkupu od svho knihkupce.
Liberln institut
Splen 51, 110 00 Praha 1

LAISSEZ-FAIRE
Msnk pro svobodu jednotlivce

Z obsahu:
Laissez faire anebo diktatura

Obansk spolenost: svoboda nebo donucen?

O blahobytu, nsil a paternalismu politik
Pro nejsem eurooptimistou?
Statistika Achillova pata sttn byrokracie
Pro liberalizovat drogy
Monopoly a svobodn spolenost
Trh a poskytovn bezpenosti
Zloiny bez obti
Soukrom penze

...
Recenze knih:

Ludwig von Mises: Liberalismus

Israel Kirzner: Jak funguj trhy
Bertrand de Jouvenel: Etika perozdlovn
Frdric Bastiat: Co je vidt a co nen vidt
Charles Murray: Pli mnoho dobra
Josef ma (ed.): Roger Douglas tvrce nejspnj hospodsk reformy XX. stolet
...
Vydejte si vtisk LAISSEZ-FAIRE zdarma,

nebo si pette vybran lnky

na internetu!

http://www.ecn.cz/liberal
e-mail: lf@ecn.cz

Kontaktn adresa: Petr Mach

Bozdchova 8, 150 00 Praha 5
tel.: 0603-228153

Peklady a lokalizace

Peklady odbornch text (ekonomie, management,

marketing, prvo, technika). Specializace na lokalizace technick
dokumentace a softwaru.

DTP servis a tisk

Kompletn servis od grafickho nvrhu po tisk.

Nae vhoda: dostupn ceny ji pi nzkch nkladech.

Vydavatelstv

Vydvn publikac na zakzku, vetn jazykov i odborn

korektury, sazby, tisku a finlnho zpracovn dle Vaich poadavk.

Prvn konference

Pravideln dvoudenn odborn konference Pokraujcho prvnho

vzdlvn se zamenm na aktuln prvn problmy, podan
ve spoluprci s eskou advoktn komorou a dalmi partnery.
Tmata minulch ronk: een obchodnch spor v USA,
vyuit IT v prvn praxi, bankovn prvo, zakldn firem v
zahrani aj.
Pi spoluprci s nmi ocente profesionln, flexibiln a ptelsk
pstup naeho tmu.
Vydejte si dal informace o naich slubch!

MegaPrint
K Nouzovu 2131/7, 143 00 Praha 4
E-mail: kacin@sensus.cz
Tel.: 0603/443580, Fax: 02/4023767

Knihy nabzen Liberlnm institutem

Vyjde v roce 1999
Henry Hazlitt: Ekonomie v jedn lekci
Ekonomie v jedn lekci je klasick dlo slavnho ekonoma, filosofa a urnalisty
Henry Hazlitta, kter se stalo bestsellerem v mnoha zemch svta. Jasnm a srozumitelnm jazykem jsou v knize pedstaveny zkladn principy ekonomie, jejich aplikace do oblasti hospodsk politiky a reakce na kritiky trnho hospodstv z ad
vtinov keynesinsk obce. Kniha je vhodn jako stedokolsk uebnice ekonomie
nebo jako vodn vysokokolsk ekonomick text.
Asi 224 stran, doporuen prodejn cena 199 K

Ken Schoolland: Podivuhodn dobrodrustv Jonatna Gullibla

Kniha Kena Schoollanda, kter se stala celosvtovm bestsellerem, je smylenm
pbhem o putovn hlavnho hrdiny Jonatna Gullibla po zemi, kter trp nesvobodou. Tato zem m vechny neduhy modernho sttu blahobytu a hlavn hrdina
postupn odhaluje vechny jeho vnitn rozpory.
Asi 144 stran, pedpokldan doporuen prodejn cena 90 K

Josef ma (ed.): Trh v oblasti bezpenosti a obrany

Kniha se skld ze t esej, kter ukazuj, jak se vyvjela mylenka ryze trn
spolenosti, ve kter vechny sluby vetn poskytovn obrany, bezpenosti a vymhn spravedlnosti budou poskytovny trhem, a nikoli teritorilnm sttnm monopolem. Na prkopnick esej Gustave de Molinariho z roku 1849 navzal na pelomu
50. a 60. let 20. stolet Murray N. Rothbard a detailn fungovn celho systmu ryzho trnho hospodstv rozpracoval v 90. letech Hans-Hermann Hoppe. Vechny ti
pelomov prce jsou doplnny studi Josefa my o vvoji francouzsk laissez faire
tradice, kter vystila v Molinariho prci, a zkladech modernho americkho libertarinskho mylen.
Asi 112 stran, pedpokldan doporuen prodejn cena 110 K

Murray Rothbard: Trh a sttn moc

Trh a sttn moc (Power and Market) je prvn do etiny peloen kniha svtoznmho libertarinskho ekonoma Rothbarda, kter rozebr vechny mysliteln
zpsoby vldnch zsah do svobodn smny (jako jsou nejrznj druhy dan, vldn
vdaje, licencovn povoln atd.) a dokazuje, e jejich spolenou vlastnost je
sniovn lidskho blahobytu. Dokld, e ke zvyovn blahobytu vech lid je nutn
svobodn fungujc trh bez existence vldnch zsah.
Asi 250 stran, pedpokldan doporuen prodejn cena 220 K

Tituly roku 1999

F. A. Hayek: Soukrom penze Potebujeme centrln banku?
Vhlasn kniha nositele Nobelovy ceny za ekonomii ukazuje, jakm zpsobem funguje vydvn penz ve svobodn spolenosti, a pesvdiv dokazuje, e je na ase
vrtit i produkci pro hladk fungovn ekonomiky tak nenahraditeln komodity
penz z rukou sttnho monopolu v podob centrln banky zpt do rukou trhu.
176 stran, pedpokldan doporuen prodejn cena 135 K

Josef ma (ed.): Roger Douglas Tvrce nejspnj

hospodsk reformy XX. stolet
Kniha zachycuje praskou nvtvu sira Rogera Douglase, bvalho ministra financ Novho Zlandu, kter byl tvrcem jeho spn liberln reformy v druh polovin
80. let. Pednky, diskuse a rozhovory s Rogerem Douglasem ukazuj, jak se m
provdt reforma, kterou nem potkat stejn osud jako nepovedenou reformu
eskou.
100 stran, doporuen prodejn cena 100 K

Tituly roku 1998

Frdric Bastiat: Co je vidt a co nen vidt
Ve sbrce esej slavnho francouzskho ekonoma, filosofa a urnalisty, kter je
uvedena obshlou studi doc. Jana Pavlka, nalezneme mimo hlavnho eseje Co je vidt
a co nen vidt, kter dal nzev cel sbrce, tak slavn eseje Petice vrobc svc,
Dva systmy etiky, Obchodn bilance a vatek z Bastiatovy hry Protekcionismus
aneb Ti konel. Kniha je obhajobou svobodnho trhu a dokazuje nesmyslnost
argument politik, kte se sna regulovat a perozdlovat.
180 stran, doporuen prodejn cena 165 K

Israel Kirzner: Jak funguj trhy

Pedn souasn teoretik Israel Kirzner ve sv knize pedstavuje pohled rakousk
ekonomick koly na lohu podnikatele a fungovn trh, kter otevr dal monosti,
jak je mon obhajovat omezen role sttu a sttnch zsah v soudob spolenosti.
Profesor Kirzner, kter navazuje na mylenky velikn rakousk koly Misese a
Hayeka, pesvdiv ukazuje, jak myln a scestn jsou argumenty tch, kte hovo
o monosti efektivnho fungovn socialismu, o poteb protimonopolnho zkonodrstv, o kodlivosti reklamy nebo o nespravedlnosti kapitalismu.
90 stran, doporuen prodejn cena 99 K

Ludwig von Mises: Liberalismus

Misesv Liberalismus je klasickm dlem, ve kterm autor obhajuje mylenky
svobody a mru, mylenky liberalismu. Nejedn se o striktn ekonomickou analzu,
a proto meme sledovat dslednou aplikaci liberlnho pstupu nap. v oblasti kolstv, v oblasti vnitn politiky vcenrodnch stt a i v oblasti zahranin politiky.
Kniha je doplnna obshlm doslovem profesora Hoppeho, ve kterm je popsna
Misesova profesionln drha a nastnn vvoj rakousk koly, j byl Mises pednm
pedstavitelem.
186 stran, doporuen prodejn cena 168 K

Jan Pavlk (ed.): Milton Friedman v Praze

Kniha zachycuje nvtvu Prahy jednm z nejvtch ekonom tohoto stolet
a nositelem Nobelovy ceny Miltona Friedmana. Obsahuje Friedmanovy pednky,
rozhovory a zamylen nad tmaty, kter nejsou striktn ekonomick a kter ukazuj
na i liberlnho pstupu k obecnm spoleenskm jevm. Knihu dopluje srie
barevnch fotografi a pehled polemik, kter Friedmanova nvtva vyvolala v eskm tisku.
103 stran, doporuen prodejn cena 100 K

Tituly pedchzejcch let

Gary S. Becker: Teorie preferenc
Kniha pedstavuje reprezentativn prez tvorbou nositele Nobelovy ceny a slavnho chicagskho ekonoma Gary S. Beckera let sedmdestch a devadestch. Jde
o texty, kter se ji staily zaadit do zlatho fondu ekonomick literatury. Souhrn
tmat je velmi rozmanit a potvrzuje, pro Becker bv oznaovn za ekonomickho
imperialistu: ekonomick analza ebrn, vbru ivotnho partnera, tvorby cen
v rybch restauracch nebo nap. empirick analza cigaretovho nvyku. V Beckerov pojet je ekonomie skutenm impriem, kter pokrv prakticky vechny sfry
lidskho chovn.
368 stran, doporuen prodejn cena 190 K

Milton Friedman: Metodologie positivn ekonomie

Studie pedstavuje zkladn metodologick pnos Miltona Friedmana, kter ovlivnil zsadnm zpsobem vvoj ekonomick vdy ve druh polovin 20. stolet.
20 stran, doporuen prodejn cena 20 K

Milton Friedman: Za vm hledej penze

Kniha vychz z vce ne 50 let Friedmanova studia penz a pennch instituc
a ukazuje na ad historickch epizod z rznch obdob na velmi pekvapiv souvis-

losti mezi chovnm mnovch autorit (panovnk, centrlnch bank) a poli-tickmi

udlostmi. V knize, kter je psna velmi tiv, se dovdme, jak politick stupky
jedn zk zjmov skupin v nkolika sttech USA pivodily nstup komunismu v
n, sledujeme, jak znehodnocovn zlatch minc pivodilo rozpad mskho impria,
Friedman ukazuje, jakou shodou nhod dolo k tomu, e se zlato stalo hlavnm
mnovm kovem. Na pkladech z nedvn doby jasn vidme, jak nezodpovdn vldy
mnoha zem svta pomoc inflace oebraily sv obany a jak bezprecedentn je
souasn situace svtovho mnovho uspodn.
262 stran, doporuen prodejn cena 170 K

Jan Pavlk (ed.): Gary Becker v Praze

Publikace zachycuje nvtvu prof. Gary S. Beckera v Praze v beznu roku 1995.
Obsahuje projevy Gary Beckera, Duana Tsky, Karla Dyby a Tome Jeka pi
pleitosti 5. vro zaloen Liberlnho institutu, slavnostn projev prof. Beckera
pi pleitosti udlen hodnosti Doctor honoris causa Vysok koly ekonomick v Praze, diskuse prof. Beckera s Vclavem Klausem, Vclavem Havlem, Jim Schwarzem a
Tomem krdlantem (reisrem filmu o Gary Beckerovi Homo economicus). Kniha
tak obsahuje mnoho barevnch fotografi a dodatek o dle Gary Beckera a innosti
Liberlnho institutu a Centra liberlnch studi.
100 stran, doporuen prodejn cena 87 K

Milton Friedman: Kapitalismus a svoboda

Tato kniha je jednou z nejvlivnjch knih o kapitalismu a svobodnm trhu ve 20.
stolet. Napomohla k nzorovmu posunu mnoha mladch lid od socialismu smrem ke
svobodnmu trhu. (Gary Becker)
Kapitalismus a svoboda je knihou, je se dotk velkho mnostv tmat, kter
jsou propojena jednm spolenm motivem, a tm je svoboda jednotlivce, nutnost
omezen nadmrn lohy sttu v mnoha oblastech lidsk innosti. Hovo se zde o moci sttu a loze penz, o kolstv a vzdlvn, zkonech na podporu zamstnanosti,
monopolech, udlovn sttnch licenc, perozdlovn pjm, spoleenskm blahobytu a chudob. Milton Friedman zde tak pedstavuje nkolik svch originlnch
koncept, jako je negativn dchodov da nebo kupony na vzdlvn.
182 stran, doporuen prodejn cena 98 K

F. A. Hayek: Kontrarevoluce vdy

Hayekovu Kontrarevoluci vdy by si ml pest kad, kdo jen na chvli uvauje o
monosti nahrazen spontnnho du socilnm inenrstvm. Kad takov romantick snlek se po peten Hayekovy knihy ocitne v konfrontaci mezi utopickmi sny a
tvrdou realitou. (Miroslav evk)
F. A. Hayek, kter proslul svou knihou Cesta do otroctv, obdrel Nobelovu cenu za
ekonomii v roce 1974 a opt pivedl do centra pozornosti mylenky rakousk koly

jako alternativy hlavnho proudu svtov ekonomie. Hayek se v tto knize zabv
ponkud obecnj otzkou zneuvn a padku lidskho rozumu ve spoleenskch
vdch, kter jsou zpsobeny pejmnm vdeckch metod prodnch vd. Hayek
hovo o otrockm napodobovn metod a jazyka Vdy, kter nazv scientismem,
jako protikladu dkladnho a nezaujatho vdeckho zkoumn. O pinch a nsledcch tohoto vvoje se ten dov v tto svtov vysoce oceovan knize.
212 stran, doporuen prodejn cena 119 K

Detmar Doering (ed.): Liberalismus v kostce

Tento reprezentativn soubor stat liberlnch autor umon teni konfrontovat sv mylen a nzory s pstupy klasickho liberalismu. Mnoha lidem nastav
zrcadlo, kter jim pome identifikovat vlastn nzory. Po peten nkte poznaj,
e vbec nejsou liberly, jak se myln domnvali, jin s pekvapenm zjist, e maj
k liberalismu velmi blzko. (Ji Schwarz)
Kniha je antologi stat velikn svtovho liberlnho mylen, mezi ktermi najdeme jmna jako Adam Smith, John Locke, Edmund Burke, John Stuart Mill, David
Hume, Frdric Bastiat, Ludwig von Mises, F. A. Hayek, Karl Popper a dal. Kniha
alespo sten sniuje deficit, kter byl zpsoben mnohaletou nsilnou izolac
eskho tene od prac liberlnch autor. Liberalismus v kostce si klade za cl
piblit irokmu okruhu ten zkladn mylenky liberalismu a vyvrtit mnoh
pevajc kli.
87 stran, doporuen prodejn cena 59 K

Robert Holman: Vvoj ekonomickho mylen

Tato knka nen urena ani tak historikm nebo ekonomickm odbornkm, ale
spe ir veejnosti... Na pehledu vzniku, vvoje a zniku nejvznamnjch
ekonomickch kol, od tch dvno minulch a po dnen, kter vytvej podobu
soudobho ekonomickho mylen, chce teni piblit hlavn etapy a meznky ve
vvoji ekonomickho svtovho nzoru... Chceme-li pochopit ekonomii dneka, musme
se vrtit ke starm autorm a erpat z jejich moudrosti... ada naich dnench
omyl pramen z toho, e nedoceujeme jejich odkaz. (Robert Holman)
56 stran, doporuen prodejn cena 45 K