TISKOV A DISTRIBUN CENTRUM

PRAHA 1998

 Tiskov a Distribun Centrum 1998

foto Oldich Malina 1998 a archiv
ilustrace Irena Trefilov 1998
ISBN 80-86 109-07-0

Stan se na okamik rozsvt odleskem blesku. Kapky det bubnuj do vypnutho pltna. V dlce dun hrom. Zbsilost boue pomj.

Byly to drsn chvle, ale tvj stan zstal stt.

Tvoje pikrvky jsou such.
Probouz se do jasnho, sluncem proteplenho dne. Ct vni pipravovan
sndan. Vykukuje ze stanu a rychle probouz svho kamarda, aby se podval smrem k nedalekmu rybnku. Mlnm oparem probleskuj slunen paprsky.
Ostatn kamardi z druiny jsou ji vzhru a rozdlali ohe. Jsou to tv nejlep ptel. Provte spolu ndhern dobrodrustv a v, e se na n me kdykoliv spolehnout - jste pece z jedn skautsk druiny.
Mon i ty tou po zlesckm tboen, splouvn ek, cestch za dobrodrustvm, nevednch zitcch a snad nejvce po opravdovm ptelstv.
M-li opravdov zjem a pevnou vli, nevhej u ani minutu a vydej se
vstc nejvtmu dobrodrustv svho ivota - putovn po skautsk stezce.
6

K tomu jsou nutn nsledujc pedpoklady:

vk od 11 let
asov monosti pro pravidelnou innost
nalezen vhodnho skautskho oddlu
sloen pijmac zkouky
7

zpsob, jak pozn,

co v tob doopravdy je
pleitost ukzat,
co dovede
spolen jazyk chlapc
a dvat z vce
ne 150 zem svta

ptelstv, zbava, sport,

odpoinek, poznn,
ale i dina a pekonn
sebe sama

nezitn pomoc druhm

pprava
na cel
budouc ivot
Z oddlovch a druinovch vprav si pinese nepebern mnostv zitk.
Pozn mnoho ptel a postupem asu zjist, e se ti da zdolvat i zdnliv
nepekonateln pekky.

Ostatn druiny v oddle maj zase jin zvyklosti, symboly a pokiky. Vichni
jsou hrd na tradice sv druiny. To je dobe, protoe jen tak me mt kad
druina vlastn vjimenost i sv tajemstv. To ve ji doke v tkch dobch
udret pohromad.
je partou dobrch kamard. Spolen provte rzn dobrodrustv. Skauti
a skautky maj v nzvech svch druin obvykle jmna zvat nebo rostlin. Symbol druiny nos na svm kroji a je vyit i namalovn na druinov vlajce.
Druina m svj pokik, kterm oslavuje vtzstv, dodv si slu ped obtnm zvodem, zahajuje schzky a vpravy.

Kad druina dl samostatn mnoho vc, ale

vechny druiny maj spolen cl, mnoh dlaj
spolen a dohromady
vytvej dobr oddl.

10

6
V ele druiny stoj rdce. Pipravuje program druinovch schzek, dohl
na plnn zkouek, zastupuje druinu v oddlov rad. Bude-li potebovat pomoc i radu pi plnn novkovsk zkouky, stup zdatnosti nebo odborek,
me se na nj bez obav obrtit, porad ti i v nesnzch. Sm se ji mnoh nauil a v ppad, e si nebude jist, doporu nkoho jinho, kdo uritmu tmatu
lpe rozum.
Druina m i podrdce, kter pomh rdci s ppravou programu druinovch schzek, zcvikem novk a vrazn pispv k dobrmu chodu druiny.

3
4

Nev snad jet, co je to druinov tafeta? Je to ten nejrychlej a nejspolehlivj zpsob pedvn zprv od rdce vem lenm druiny. Je v n pevn
ureno, od koho zprvu pijme a komu ji co nejrychleji ped, a u telefonem, nebo osobn. Posledn pak zpt ped zprvu rdci a tm potvrd, e probhla sprvn celou tafetou.
12

13

nevynechvejte dn akce, chote vas, nep tomnost omluvte co nejdve rdci nebo vedoucmu
oddlu
kad se zapojte do druinovho ivota, by i
drobnost, npadem, i njakm pekvapenm,
kter ostatn pot

snate se nco dokzat, v nem vyniknout

poslouchejte rdce

nezapomnejte, e skautsk jednn se neodkld

odchodem ze schzky, ale plat za vech okolnost

bute zvdav

bute si navzjem dobrmi kamardy

samostatn akce mimo klubovnu nebo v jinm ter mnu, ne je druinovka, pipravujte jen po dohod s vedenm oddlu
vnujte se pln oddlovmu a druinovmu programu
14

udrujte mezi sebou kontakt i mimo oddlov a

druinov akce

Vimni si toho, jak spolu v druin mluvte, jak se k sob navzjem

chovte, co spolen provte, co me od ostatnch oekvat a m me bt ty prospn. Srovnej druinu s partami, kter zn ze tdy nebo
z domu.
Druiny, z nich se oddl skld, jsou ivm organismem, kter prochz neustlm vvojem. Obas se stane, e vs nco zasko. Pijde
mnoho novk najednou, ztratte klubovnu, zvod, na kter jste se
dlouho pipravovali, nedopadne tak, jak jste chtli, zklame vs odchod
kamarda. Dleit je, abyste v tchto tkch chvlch neztratili dobrou
nladu. Vechno se d vyeit. Oddl nen dobr nebo patn tm, zda proil njak prohry i zklamn, ale tm, jak se s nimi dokzal vyrovnat.
15

Kdo d cel oddl?

Jak je program skautskho oddlu
a kdo jej pipravuje?
Kdo db o to, aby to u vs v oddle klapalo
a vem se tam lbilo?

Rdce tv druiny spolu s ostatnmi rdci z oddlu a dosplmi leny

veden tvo oddlovou radu.
Ta pipravuje program oddlovho
roku, zajiuje ve potebn, aby innost byla pestr, zajmav a uiten.

Me i ty sm ovlivnit innost
svho oddlu?
Me, vdy v oddlov rad je
rdce tv druiny, kter vae npady
a nzory pedv veden oddlu.

Na oddlovch schzkch a vpravch se sejdou vechny druiny, spolen

hraj hry, sout, putuj prodou, tbo. Jindy pomhaj a jsou prospn svmu okol.
Nepjemnou lenost pi rannm vstvn mnohonsobn pev zitky
z her pipravench vedenm oddlu jednou podle povsti o krli Artuovi a rytch kulatho stolu, jindy pak inspirovan vpravou Krytofa Kolumba do
Novho svta, tajemstvm faraonovy hrobky nebo ptrnm po snnm mui.
Zaije plno zbavy a na kad spolen akci se nau i dozv nco novho. Jednou vyrazte na plavn, vstavu, projku na kole i splouvn eky.
Jindy pak nad mapou pipravte vpravu do neznmho kraje a vydte se jako
prospektoi do krsnch, oputnch kout na zem.
Tyto vpravy jsou pln napnavho programu, zdokonal se v leckterm
sportu, utk se v zvodech a hrch s ostatnmi i sm se sebou.
16

17

Nebude to vdy jednoduch. Rozhodn ne tak, jako zapnout televizor i napustit si doma vodu do vany. A bude plnit obtn koly, bude asto unaven, bude se sm starat o sv vci a udrovat je v podku, mnohokrt propot triko a mnohdy i promokne, ale to vechno zvyuje tvoji odolnost a
otuilost. Nejen tlesnou, ale i duevn. Pozn, co vechno je mon dokzat.
Jednou se mon tvj oddl dostane do situace, kdy bude na vaem jednn,
schopnostech a pohotovosti zviset odvrcen netst nebo zchrana ivota.
Tehdy budou dokonale proveny vlastnosti kadho z vs.

innost skautskho oddlu vychz pedevm ze znalost a dovednost obsaench ve skautsk stezce. Plnnm jejch jednotlivch kol se zdokonal v
oblastech, kter t zajmaj a kter jsou ti blzk. Proto, abys prvn i druh stupe stezky zskal, je vak poteba mnohem vc. Jej podmnky po tob daj,
abys zskval vestrann znalosti z ady obor a dokzal si poradit v obtnch
situacch. Jsou vzvou tv pohodlnosti. Pi prvnm nespchu se nevzdvej.
asto se nabz jednoduch een - sloit ruce do klna se slovy To neumm,
neznm, nedoku... Je to vak skautsk? Snahou skaut a skautek je pece
neustl zdokonalovn sebe sama a pomoc svmu okol. Kad pekonan pekka je krkem po cest k naplovn tto mylenky. Z spchu bude mt radost nejen ty sm, ale i ostatn, kte ti pi tom pomohli.
18

Mezi oblben hry skautskch oddl pat star indinsk hra LACROSSE
- lakros. Jejm zkladnm principem je pomoc zvltnch hol s vypletenm
okem dopravit mek do branky soupee. Nkter kultury pipisovaly hrm
velik vznam. Napklad o vsledcch spor mezi indinskmi kmeny rozhodovalo asto prv vtzstv v tto he. Stovky hr se mezi sebou utkvaly
ve he na zem o rozloze nkolika tverench kilometr.

Indinsk dvky vymyslely vlastn

verzi tto hry, ve kter byly vypltan
hole nahrazeny proutkem a mek
dvma koenmi vky seitmi emnkem. Dnes je lakros hrou rozenou v mnoha zemch svta. V naich podmnkch zdomcnla jeho
esk verze, kter vzbuzuje zjem na
mnoha mezinrodnch akcch.
19

Hry dvnch domorodch kultur

jsou vznamnm, avak ne jedinm
zdrojem nmt, z nich skautsk oddly erpaj. Pestr paleta jmnem
skauting nabz uplatnn i v ad souasnch sportovnch odvtv. Populrn modern hrou je napklad
SOFTBALL, jeho kolbkou jsou zem
stedn Ameriky.
Hranm si i hranm her (co nen
vdy tot) se lovk mnohmu nau,
zdokonal se a zocel. Pestoe se pi
tom notn zapot, bjen si odpoine.
Nepekvap ns, vidme-li hrajc si
vy ivoichy: skauty, koata nebo
teba delfny. Hraj si ale i rybky a dokonce i chobotnice.
Vte, e velevzdlan vdtoi zkoumaj hry a objevuj v nich zkonitosti,
kter jsou pouenm pro vojensk stratgy, politiky i sociology, pro matematiky a tvrce potaovch systm?
20

Skauting ti nabz program nejen

na oddlovch a druinovch schzkch, ale i pro voln as - bude-li
chtt. Zskal jsi plno novch prima kamard, kte maj chu nco spolen
dlat. Nad svmi zlibami se schzte
i v dob mimo oddlov akce.

Skautsk klubovna, kde se kad

tden schzte, pmo lk k tomu nco vytvet, malovat, zazpvat si, popovdat i si nco pest. Je mstem,
kde spolu mete bt sami, kout
plny a domlouvat dal podniky, msto, kde je vm spolu dobe. Z tborovch beden se line kouzeln vn z
uloench stan, pokosen trvy,
pryskyice, tborovho ohn. Za detivch nevldnch dn vytahujete ze
skn star kroniky, oddlov a druinov asopisy, alba s fotografiemi zachycujcmi spolen zitky, pomcky
k rznm hrm, tborov nad.
Hrajete hry, soutte, spravujete vstroj a pemlte o vpravch, kter
jsou ped vmi. V klubovn hodiny jen
let. Opravdov skautsk klubovna je
nad vechny koln tdy, nad vykobercovan pokoje, nad vzorn, ale neosobn klubovny dom dt.
21

 a s e m p o z n , e s k a u t i n g n e n j e n z b a v a , h r y i v l e t y.
U k e t i i d e l y, k t e r t b u d o u p r o v z e t c e l m i v o t e m .
Skautsk zkon pirovnv zakladatel skautskho hnut lord
R o b e r t B a d e n - Po w e l l k c l i , k n m u s e s k a u t i v y d v a j . J e j i c h s n a h o u j e n a t t o n e s n a d n p o u t i d o d r o v a t c o n e j p m j s m r.

Odhodln vydat se na tuto nelehkou cestu a setrvat na n

pes vechny pekky vyjaduj novci sloenm skautskho
slibu. Zvazek vyjden slovy slibuji na svou est, jak dovedu nejlpe, plnit povinnosti vlastn a zachovvat zkony
skautsk se stane tvm zvazkem ped ostatnmi i ped sebou samm.
Slib skaut

Zkon skaut
1. Skaut je pravdomluvn
2. Skaut je vrn a oddan
3. Skaut je prospn a pomh jinm
4. Skaut je ptelem vech lid dobr vle a bratrem kadho
skauta
5. Skaut je zdvoil
6. Skaut je ochrncem prody a cennch vtvor lidskch
7. Skaut je poslun rodi, pedstavench a vdc
8. Skaut je vesel mysli
9. Skaut je hospodrn
10. Skaut je ist v mylenkch, slovech i skutcch

Slibuji na svou est, jak dovedu nejlpe:

slouit nejvy Pravd a Lsce vrn v kad dob,
plnit povinnosti vlastn a zachovvat zkony skautsk,
du i tlem bt pipraven pomhat vlasti a blinm.
Sloen slibu mohou vc skauti zakonit prosbou:
K tomu mi pomhej Bh.

Heslo skaut:
Bu pipraven!

Slib skautek
Zkon skautek:
1. Skautka je pravdomluvn
2. Skautka je vrn a oddan
3. Skautka je prospn a pomh jinm
4. Skautka je ptelkyn vech lid dobr vle a sestrou kad
skautky
5. Skautka je zdvoil
6. Skautka je ochrnkyn prody a cennch vtvor lidskch
7. Skautka je poslun rodi, pedstavench a vdky
8. Skautka je vesel mysli
9. Skautka je hospodrn
10. Skautka je ist v mylenkch, slovech i skutcch

Slibuji na svou est, jak dovedu nejlpe:

slouit nejvy Pravd a Lsce vrn v kad dob,
plnit povinnosti vlastn a zachovvat zkony skautsk,
du i tlem bt pipravena pomhat vlasti a blinm.
Sloen slibu mohou vc skautky zakonit prosbou:
K tomu mi pomhej Bh.

Heslo skautek:
Bu pipravena!

Baden-Powell popsal v jedn ze svch knih tragickou udlost:

NETST NA NIAGARSKCH VODOPDECH
Kdy jsem byl ped nkolika lety v Kanad, stalo se tam na Niagarskch vodopdech stran netst. Bylo to uprosted zimy. Pes
ledov most vytvoen na ece kreli ti lid, mu, ena a sedmnctilet chlapec. Led nhle zaal praskat a na nkterch mstech se lmal. Mu se enou se octli na jedn ke, kter se zvolna vzdalovala
od souvislho ledu, a chlapec zstal na jin.
eka byla vude pokryta plujcmi krami, kter se o sebe tely a
jedna do druh narely, take nebylo mon plavat, a i kdyby byl
po ruce njak lun, nebyl by se k nim dostal. Tak byli vydni napospas proudu, kter tu jet plynul zvolna, ale nezadriteln je odnel ke stranmu vodopdu, vzdlenmu asi mli.
Lid na bezch vidli, v jak nebezpen situaci se octli. Sebhly
se jich tu tisce, ale nikdo nebyl schopen podniknout nco pro jejich
zchranu. Proud je ml zanst pod dva mosty, kter se klenuly pes
eku tsn nad vodopdem.
Ne se neastnci dostali a sem, uplynula asi hodina. Na obou
mostech stli mui s lany, kter spustili dol tak, aby visela v mstech, kudy trosenci proplouvali - most byl asi padest metr nad
hladinou.
Kdy byly kry pod mostem, chlapec se chytil jednoho lana a ochotn pae ho zaaly vytahovat vzhru. Kdy byl hodn kus nad hladinou, u se chudk neudrel. Ztil se do ledov vody a nikdo ho vc
nespatil.
Mu na druh ke tak zachytil lano a pokusil se ovzat je kolem
pasu sv eny, aby alespo ona se zachrnila, ale proud je strhval
a prsty byly prokehl a nedokzaly uzel uvzat. Lano mu vyklouzlo
z rukou a o chvli pozdji jejich tragdie skonila ve vodopdu.
Je lehk bt po bitv generlem, ale tohle netst stoj za zamylen. Co byste dlali, kdybyste tam byli a vdli, e povinnost skauta je v takovm okamiku vymyslet njak pln a ihned jej uskutenit?
Jeden kanadsk vdce mi ekl, e krtce nato jel vlakem a jeho
spolucestujc o tom netst mluvili. Nevdli, e je skaut a jist lovk ekl: J si myslm, e kdyby tam byl njak skaut, urit by nco vymyslel na zchranu tch ubok.
Tak vidte, co lid od skaut oekvaj. Nejdleitj je bt pipraven a udlat prv to, co se od vs ek.

Me se stt, e se setk s havri. Mus reagovat rychle a

pesn. m rychlej je tv reakce, tm mn kody je napchno.
JSI PIPRAVEN eit pohotov neobvykl situace?
Co udl, kdy:
zane unikat plyn
zane nkde stkat voda, protoe se pokodila trubka, kter ji
vede
najednou pestane jt elektrick proud
V, co v takovch situacch dlat? Jestlie ne, ti dl:
Zane-li unikat plyn nebo voda, je nutn zathnout uzvr vody a
plynu. Abys to mohl udlat, mus vdt:
kde tyto uzvry jsou
jak se k nim dostane
jak se s nimi zachz
Jdi se s nkm dosplm podvat na msto, kde uzvry najde,
a nech si vysvtlit, poppad pedvst, jak se ovldaj.
Nen to vak jen plyn, voda a elektina - je toho plno, co je obas doma poteba upravit i opravit. Nestav se k takovmto pracem zdy, sna se vdy nco piuit, vyzkouej si to. Jsou to zdnliv malikosti: vymnit tsnn vodovodnho kohoutku, vyistit
sifon umyvadla i vany, pipevnit obrzek na ze, zapustit hmodinku do zdi nebo zasdrovat devn palek. A co teprve tapetovn i malovn - vdy to u je kus prce, kter je vidt. Jsou
to drobn domc prce, tv rodie je dlaj bn a samozejm u se to od nich - bude se ti to hodit nejen a budete zaizovat i
zvelebovat vai skautskou klubovnu, ale jednou a vyroste teba
i pro drbu vlastnho bytu.
Nejen byt potebuje drbu - v, jak se vymuje vzdunice
u kola? Jak zvldne opravit jeho dal drobn poruchy?
Rozhlej se okolo sebe a vyuij kadou pleitost, aby ses nco
nauil. Jen tak BUDE PIPRAVEN eit neobvykl a svzeln
situace.

Denn pkaz
Pro ivot kadho skauta plat jeden poadavek:

Dobr skutek je in, kter udl pro nkoho druhho, zpravidla

neznmho. Udl ho klidn, samozejm, bez podn a pochopiteln bez nroku na odmnu i na zaplacen. Snaha vykonat takov in alespo jednou denn je spolen skautm na cel zemkouli, a mluvme jakmkoliv jazykem, jsme jakhokoliv
nboenstv, vku, barvy pleti i a chodme do kterkoliv koly.
A tak plat, e dobr skutky dlme tak, e o nich vtinou nikdo ani nev!
Jedinou odmnou je tv vnitn uspokojen.

Uvauj o tom, co je dobr skutek a co nikoliv, co je vlastn tvou

povinnost a co vykon dobrovoln.
Sebrat na ulici povalujc se stepy
pomhat mamince doma s klidem
zahladit po sob u lesa ohnit
zatlait idii, kter neme nastartovat motor auta
dt ve kole nkomu opsat kol
vypustit velu, kter se marn sna vylett zavenm oknem
napsat vas vechny koln koly
nasypat ptkm v zim do krmtka trochu semnek...
Rozmysli si dobe, co je tvou povinnost a co je skautsk dobr skutek. Asi by ti velmi prosplo, kdyby sis alespo msc
kad den zaznamenval, zda se ti zdailo splnit denn pkaz a co
jsi dobrho pro nkoho vykonal. m dle si zznam povede, tm
vce se tak dozv sm o sob a svm jednn.

Tvj skautsk kroj k, e jsi lenem nejvtho dtskho hnut na svt.

Hnut, na jeho leny se me obrtit o radu i o pomoc.

Kroj vlat a svtluek

Svtluky a vlata se na prvn pohled od skautek a skaut li jen barvou tku - nos lut, ppadn i lutou epiku. Pi blim pohledu ale
zjistte, e maj i vlastn slibov odznak a oznaen pro splnn zkouky.

Kroj skaut a skautek

Kroj tvo medov lut koile,
hnd tek sepnut u krku koenm
turbnkem a olivov zelen kalhoty,
dvky nos hndou sukni nebo kalhoty podle toho, na em se v oddle
domluvily.

Kroj mj vdy upraven. Jen tak ti

bude sluet a bude se v nm ctit dobe.
Podle odznak naitch na kroji se
mohou ostatn o tob leccos dozvdt.

slibov odznak vlat a svtluek

m bt ve stedu
nad levou kapsu.

slibov odznak pat nad sted lev kapsy, dosaen stupe

na sted prav kapsy.

28

Nkter z tchto odznak na tebe

prozrad, z jak jsi druiny, oddlu,
msta, jin me zskat svou obratnost nebo za to, co zn a co doke.

29

lev rukv
slibov odznak
domovenka
s oznaenm sdla
oddlu

Krojov zvltnosti vodnch skaut

Vodn skauty poznte i na dlku.
Nos nmonicky modr koile,
svtle modr tky a modr kalhoty
nebo sukn. Jen vodck vlata a abiky (to jsou vodn svtluky) nos
stejn lut tek jako ostatn.

slo oddlu
druinov znak
funkce v oddlu
stedisku
i vych
organizanch
slokch
Junka

dvata
znak WAGGGS

odznak
T orlch per
splnn
odborky

chlapci
znak
WOSM
dosaen
stupe

FUNKN OZNAEN VODNCH SKAUT

prav rukv

luna

30

kormidelnk

lodivod

Skauti na celm svt se zdrav

zvltnm zpsobem. Prav ruka je
obrcena dlan vped a zdviena k rameni. Palec pitom pekrv malek
a symbolizuje zsadu, e silnj
chrn slabho. Vztyen ukazovk,
prostednek a prstenek vyjaduj
ti body skautskho slibu. Kruh,
kter vznikne spojenm palce a ma-

lku, symbolizuje ptelstv skaut a

skautek kolem celho svta.
Pi setkni si vichni skauti podvaj levici.
Dvata kaj, e je bl k srdci,
chlapci to zdvoduj jako zvyk bojovnk africkch kmen, kte pi setkn s ptelem dreli zbra i tt v
pravace a levou rukou se pozdravili.
31

Pocit sounleitosti vech skaut

chtl B. P. zdrazovat a ozejmovat
mnoha zpsoby: napklad njakm
symbolem, znakem, kter by se ml
nosit na koili skautskho kroje, na
pezce opasku nebo jako odznak. Nemusel se dlouho rozmlet. Stelka
kompasu, kter mu tak asto ukzala
sprvnou cestu k cli, byla odedvna
zobrazovna ve tvaru lilie. Proto se lilie, kter navc byla pokldna za
symbol istoty, stala skautskm znakem.
(ryvek z knihy Vlk, jen nikdy nesp)

Prvn lilie, kterou

nakreslil zakladatel
skautskho hnut.
Npis Be Prepared na stuze vyjaduje skautsk heslo
Bu pipraven.

ZNAK MEZINRODN ORGANIZACE SKAUT

ZNAK MEZINRODN ORGANIZACE SKAUTEK

32

Nae nrodn organizace Junk svaz skaut a skautek esk republiky m ve znaku zlatou lilii, uprosted kter je bl tt s ernou ps
hlavou. Nakreslil ji Mikol Ale jako
znak Psohlavc, chodskch strc
hranic. Tato lilie je podloena modrm trojlstkem, symbolem skautek.

Prostedn z list zna stelku

kompasu, znamen, e skaut jde vdy
pmo, neobchz tkosti ani problmy. Ti listy lilie znamenaj ti
body skautskho slibu i ti vkov kategorie: vle - skaut - rover.
Trojlstek je prastar symbol tst
a lsky k blinmu. Zlatolut trojlstek na modrm podkladu je vykldn
jako slunce, kter svt na vechny dti
svta a kter pedstavuje i den, ve kterm bude vykonno mnoho dobrho.
Trojlstek vyrst z plamen ohn,
kter symbolizuje lsku k lidem a vru.
I uprosted trojlstku je stelka kompasu - ukazatel sprvnho smru.
Stejn jako u lilie lze lstky jetelku
vykldat jako ti vty slibu i vkov
kategorie skautek, dv hvzdiky svmi deseti cpy pedstavuj skautsk desatero.

22. nor - Den sesterstv - Thinking Day je svtek, kter slav zejmna skautky na celm svt, kdy nejen vzpomnaj, ale kdy se i zamlej
nad sebou a nad svm okolm.
Tento den byl zvolen na poest narozenin zakladatel naeho hnut.
Lord Robert Baden-Powell se narodil
22. nora 1857, jeho manelka lady
Olave pesn o 32 roky pozdji - 22.
nora 1889.
24. duben - svtek sv. Ji je oslavovn jako svtek patrona skaut.
Svat Ji byl mskm dstojnkem,
kter zahynul pi poslednm pronsledovn kesan kolem roku 302. Podle
legendy, kter vznikla v ptm stolet,
projevil svou statenost v boji s drakem. Symbolicky na tento zpas pohlme jako na boj dobra a zla. Postava
sv. Ji se stala nmtem mnoha umleckch dl, obraz i soch. Jednu krsnou stedovkou plastiku meme vidt na ndvo Praskho hradu,
destky dalch na konopiskm
zmku.

Pravdpodobn odebr i jsi alespo slyel o asopisu Skaut-Junk.

V mnoha oddlech jej skauti a skautky
vyuvaj pi sv innosti. Prvn slo
vylo ji v roce 1915.
V ppad, e nen mon ho kupovat v mst, kde bydl, informuj se o
monostech pedplatnho na adrese
uveden na konci tto knky. Pak bude svj asopis pravideln dostvat
dom.

Skaut jako sv. Ji

v symbolickm boji s drakem
33

Kad me najt radu a inspiraci

i v dalch skautskch asopisech. K
tm nejrozenjm pat:
Svtlko - pro vlata, svtluky a jejich vedouc

Za celou dobu existence skautskho hnut u ns vyly destky knih,

knek a seitk, kter mly jedin cl
- rozit nae skautsk vdomosti.
Ve zaalo Svojskovmi ZKLADY
JUNCTV, kter vyly ji v roce
1912 a staly se zkladem eskho
skautingu. Seznam vech vydanch
skautskch pruek by byl pli
dlouh a navc vtinu z nich by bylo
obtn sehnat, protoe od jejich vydn je ji pouily cel skautsk generace.Proto se v nsledujcm pehledu
zamme na ty, kter vyly v nedvn
dob.
V souasnosti je dostupn edice
SKAUTSK PRAMENY, ve kter od
roku 1991 vychz modern skautsk
pruky s nejpotebnjmi tmaty
pro souasnou skautskou praxi.
34

Skauting - pro vedouc a rdce

skaut
Kmen - pro rovery, rangers a jejich vedouc
Kter z nich odebrte ve vaem
stedisku?

Urit se s nimi po porad s vdkyn i vdcem u vs v oddle i na

stedisku setk a bude mt monost
si je nejen prohldnout, ale teba i podn pest.
Vhodn tmata, kter pouijete pi
sv innosti v oddle, naleznete i v
knihch, kter nejsou psny pmo
pro skauty. Jedn se pedevm o adu
encyklopedi, atlas, publikac o prod, fyziklnch jevech, historii apod.
V zvru tto pruky je uveden
seznam knek, ve kterch me sv
znalosti dle roziovat.
Zn nkter z tchto knek?
Pro splnn tohoto bodu stezky vyrob seznam pruek, kter mte
ve sv oddlov knihovn, a dle
tch, kter vlastn sm i ostatn
lenov oddlu.

bude od vstupu do oddlu tvm nepostradatelnm pomocnkem. Cel generace skaut se k nmu obracely jako k
rdci nejen ve sv skautsk praxi, ale
asto i potom, v obanskm ivot.
Pt se pro? Protoe jeho obsah si
na rozdl od pruek vybr sm, podle svch poteb, a protoe jej me
mt neustle s sebou. Tko bychom
asi hledali na vprav v prukch i
v potai, komu pat otisk stopy ped
nmi. Je-li zpisnk dobe veden,
pesvdme se rychle, e se jedn o
stopu divoka a zaneme se podle toho chovat. Tvj zpisnk by ml rst s
tebou, a proto je poadavek na jeho
kvalitu v podmnkch nejen novkovsk zkouky, ale i obou stup
skautsk zdatnosti. asem zjist, e
ti bude pomocnkem i ve vku rovera
i ranger a bude slouit i jako zklad
zpisnku absolventa lesn koly.
Jako skautsk zpisnk, zvan t
pracovn seit, neboli Prack, pouvme v naem oddle zpravidla
tverekovan nebo nelinkovan seit
v tuhch deskch. Zan ilustrovanou tituln strnkou, kterou je uiten vybavit jmnem, adresou majitele a dle kouzelnou formulkou:
Pro sm p pad nho n lezce, aby mi na pi lo enm ko re spon den nm lstku sd lil, kam se mm
pro tento se it do sta vit.
Pro nalezen zpisnk vak nikdy necho sm!

Zpisnk ti poslou jako:

pehled a adres len oddlu
zdroj informac o oddle, jeho zkonech a zvyklostech
uebnice skautskch dovednost,
kterou si sm bude vytvet
pamtnk na oddlov podniky
zvltn forma tvho osobnho denku
zrcadlo tvch spch v oddlovm
ivot
35

Na zvyklostech tvho oddlu a na

tvm pstupu pi jeho vytven zvis
i obsah a rozsah zapisovanch, vlepovanch a kreslench informac.
Podle ve uvedench bod je tedy
obsahem skautskho zpisnku pedevm:
adres druin a veden oddlu, telefonick tafeta
soupis oddlovch zvyk, signl,
tradinch podnik a tboi
tabulky s Morseovou abecedou, semaforem, mapovmi znakami, nvody na men vek a vzdlenost a
mnoho dalch uitench informac
ze skautsk praxe
pamtn lsteky z vprav, kresby,
zprvy ze zvod a her, pamtky z tbora
zpisy ze zvl vydaench nebo
vjimench akc, postehy z druinovch schzek, nrty tborovch staveb, zpisy od ostatnch len oddlu
pehled dochzky, vlepen bodovac
lsteky, postup v celoronm ebku, bodovn druin
informace o dosaench odborkch,

stupnch zdatnosti, spchy v dlouhodobch hrch, tborov olympid...

vlastn vahy a zkuenosti
a dle cokoliv, co bude povaovat za
potebn, uiten a zajmav.
Peliv veden, doplovan a bohat
(by i neumle) ilustrovan zpisnk je
chloubou majitele.
Mon, e pat mezi ty, kte
chtj mt takov zpisnk, jako nem
nikdo jin. Praktick, krsn, jedinen.
Svzn zpisnku z volnch list
u vyaduje trochu zrunosti a trplivosti, ale nieho se neboj. Bude-li postupovat podle nvodu uvedenho v tto knize, jist doshne dobrho
vsledku.
Kombinac istch, tverekovanch a barevnch papr si vytvo
pomocnka, kter ti bude it pmo na
mru. Svou velikost a originlnm pebalem bude nejlpe vyhovovat tvm
poadavkm a pedstavm.
37

JAK VYROBIT DOBR ZPIS?

Druinov i oddlov kronika zachycuje navdy zitky z vprav, klubovnch

schzek a tbor. lenov oddlu na jejich strnkch zstvaj i po ltech stle
mlad. Pozdj doktor prv je stle tm novkem Svitm, kter je vylen
jako dtko rozpustil, jemu se podailo znout se pilou do zad. Humorn len o tbornkovi Supovi barvit popisuje nkup, pi kterm si patn peetl
seznam na lstku a msto dvou balen skoice poadoval v krm na zdench
prodavakch DV KILA tohoto koen. Lta dala onomu mladmu mui za
pravdu. Stal se zsobovaem prodejen potravin...

38

Pokus se v zpise zachytit to opravdu podstatn, co se udlo. Pi vcn,

ale s humorem. Nezapome zaznamenat i takov udlosti, jako kdy sebou nkdo nramn sekne, a vyvrt
nosem ti paezy, nebo kdy nkdo pi
zkouen zdravovdy sebevdom
tvrd, e by smtko z oka vyplavoval
peroxidem vodku...
Zeptej se rdce nebo nkterho lena
z veden, jak je poteba dodrovat pi
psan vzdlenosti od kraje strnky.

Pi psan je vhodn pouvat podloku s natitnmi dky. Napsan

zpis bude itelnj a neme dojt k
vyryt psmen na nsledujc strnku.
V textu vynechvej hodn msta pro
obrzky, fotografie a pamtky z her a
zvod, kter shromauj jako star
a zkuen sysel.
Pokud nejsi zdatn kresl, pedkresli ilustrace nejprve obyejnou tukou. K vybarvovn nepouvej barvy
a fixy, kter se propij na dal stranu.
Rozhodni se, e kroniku se zpisem
odevzd vas!

39

Tbor erifa Flanagana - 10. 7.

(ryvek z kroniky Prask Dvojky)

Charakteristickm znakem dnenho dne byla zmna poas. Po dlouhotrvajcch

detch dnes konen svtilo slunko a to pimlo veden k pprav vodnho programu. Instalace lana pro naprosto nevinn zvod do Vesel destky, jeho kolem bylo perukovat lano zaven nad tn, se vak prothla do pozdnch
hodin,a tak vznikl non sek dlouhodob hry.
Vtk sestavil zprvu, zaifrovanou jako litovku a rozvsil ji na stromy kolem
tbora. Znla:
Od estnctky sledujte beh hlavnho koryta eky.
Odtud se pak lo tak daleko, a bylo viditeln svtlo nad Modrou ztokou. Petrolejov lampa ozaovala dal zprvu.
Cel hldka donese do tbora z druhho konce lana lstek s barvou sv
hldky.
Na druhm konci lana byl paez, do
jeho ztrouchnivlho deva bylo zasunuto est lstek v barvch hldek a
se znakem dlouhodob hry. Svj lsteek mla hldka donst do tbora a tm
j sek astn skonil.
Pstup hldek byl vak velice zajmav a stoj za literrn uchovn v
kronice.
Na prvnm mst se umstil Michal.
Zvodil sm, protoe Vike onemocnl.
Prvn vylutil litovku, vihnul sebou
o paez uprosted cesty a s velikm nskokem se dostal k Modr ztoce. Vyzkouel lano, hned vak sebou plcnul do
vody, a proto se rozhodl dle u jen pro brodn bez pomoci lana.
Druz se umstili Kiviovci. K donesen lstku se odhodlal Kivi. Mli jsme s Hadim obavu, e Kivi na lan usnul, nebo pi jeho cest trvajc hrozn dlouhou
dobu bylo lano zcela nehybn a ani obvykl citoslovce nmahy se z nj neozvala.
Na tetm mst se umstil Kvaki. Zatmco Kivi spal na lan, pebrodili Kvaki se
Svou eku a rukou spolenou a nerozdlnou pinesli nejen svj oranov, ale i
erven lstek. Museli pak jt erven vrtit a mezitm je pedehnal i Kivi, pestoe si pi zpten cest el dt znovu dvacet na lano.
Jako tvrt skonil Honza. Pibhl s Rodenem k lanu, obhnul situaci, vyzkouel
pevnost lana a zeptal se Rodena, jestli nechce perukovat na druhou stranu. Roden msto odpovdi zaal rukovat. Zeptali jsme se s Hadim Honzy, pro poslal
na lano Rodena a pro nerukoval sm. Vysvtlil nm to originlnm zpsobem:

No, kdy j bych moh z toho lana spadnout...

Na otzku, pro by padal sp ne Roden, odpovdl:
No, vte, j jsem mokrej...
Snaili jsme se toto vysvtlen pochopit za pedpokladu, e se Honza nkde namoil, ale neuspli jsme. O monosti, e by byl Honza mokrej, ani by se nkde namoil, jsme vbec neuvaovali, protoe jsme nevili v takovou Honzovu upmnost.
Pedposledn se umstil Saa s Bou. Saovo chovn bylo mnohdy tko zdvodniteln. Po peten zprvy v Modr ztoce Saa pevn sevel v rukou lano a vyvihnul nohy do pednosu. Prun lano se prohnulo, take v tto situaci postrdalo
jakoukoliv zchrannou funkci a Saa dopadl zdama na kamen. Kdy vyel z
pekvapen, vstal a pravil podivn uznal slova:
To jsi m teda dostal, Brente!
Po tomto gestu popoel asi dva metry k ece a tent cvik provedl jet jednou, jen
s nkolika drobnmi pravami. Ji
se nesnail vtipkovat a z st se mu
vydral skek pipomnajc slovenskou kletbu. Oproti premie spadl
nyn na kameny nad srzem, svaujcm se k ece. Ty se uvolnily, Saa
se duchaptomn pustil lana a sjel s
ohluujcm rachotem uvolnnch
kamen a do vody. Zde se zavsil
rukama i nohama na lano a dosoukal se nad sted koryta eky. Tam
uvolnil nohy a drel se jen rukama.
Voda mu omvala kotnky a on zaal vyluzovat neartikulovan
skeky, ze kterch Ba vyrozuml,
e m na behu lano zatit a tm ho
vyzvednout do vt vky. Ba se
posadil na lano, vzpt vak ztratil rovnovhu, pekulil se dozadu a po vzoru
Sai spadl na zda.
Udeil se o kameny do lokte a ihned si zaal obma rukama hladit koleno. Svoje
ponn pozdji vysvtlil tm, e mu dl dobe, kdy si hlad koleno, e se tm
ukliduje a zapomene pi tom na bolest. Pekulen Bdi mlo za nsledek uvolnn
lana a mohutn zhoupnut Sai. Zhoupl se po ps do vody, m pipoetl k vze
sv jet vhu vody nabran do odvu. Tm se lano jet vce prohnulo a Saa zstal po ps ve vod natrvalo. Situaci eil tm, e zaal kopat nohama, ani by
vak mnil sv stanovit uprosted eky. Po chvli si uvdomil nesmyslnost tohoto
ponn, pestal kopat, perukoval nad msto, kde je nejvt proud a hloubka a
zde se pustil i rukama. Splavil se po proudu a po behu doel pro lstek. Pebrodil
zpt, aby zjistil, e msto hndho lstku pinesl modr...
Brent

STOUPN NA HORU
Daleko na vyprahlm Jihozpad stoj indinsk vesnice a za n se ty z pout
vysok hora. Vyplhat na tuto horu znamenalo velk in, a tak vichni chlapci ze
vsi touili, aby se o to mohli pokusit. Jednoho dne jim nelnk ekl: Nu tak,
chlapci, dnes se mete pokusit vichni na tu horu vylzt. Vyjdte hned po sndani
a jdte kad tak daleko, jak dokete. A budete unaveni, vrate se, ale kad z
vs mi pineste vtviku z toho msta, kam a dojdete.
Vydali se na cestu plni nadje a kad ctil, e jist doraz a na vrchol.
Ale brzy se loudav vrtil tloutk a vzthl k nelnkovi ruku, ve kter drel kaktusov list.
Nelnk se usml a ekl:Mil hochu, ty ses vbec nedostal k pat hory, ani
jsi nepeel pou.
Pozdji se vrtil druh chlapec a pinesl alvjovou sntku.
Doel jsi na pat hory, ekl nelnk, ale vzhru jsi neplhal.
Dal hoch ml vtviku limby.
Dobr, ekl nelnk, ty ses dostal a k pramenm.
Pozdji piel dal chlapec s trnitou vtvikou. Kdy ji nelnk uvidl, usml
se a ekl: Ty jsi plhal vzhru. Dostal ses a k prvnmu kamenitmu splazu.
Odpoledne dorazil hoch s cedrovou sntkou a staec ekl: Podal jsi dobr vkon, dostal ses a do poloviny hory.
O hodinu pozdji piel hoch s borovou vtvikou. Tomu nelnk ekl: Vborn!
Ty jsi vyplhal a ke tetmu psmu, ml jsi za sebou ti tvrtiny vstupu.
Slunce u stlo nzko, kdy se vrtil posledn. Byl to vythl, krsn chlapec
vzneen povahy. Pichzel k nelnkovi s przdnma rukama, ale oi mu zily:
Mj ote, ekl, dostal jsem se tam, kde nebyly dn stromy - nevidl jsem dn vtviky, ale spatil jsem Zc Moe.
Tak starcova tv se rozzila, kdy slavnostnm hlasem kal: Poznal jsem
to! Kdy jsem ti pohldl do tve, poznal jsem to. Ty ses dostal a na vrchol. Nepotebuje dnou vtviku. Je to napsno ve tvch och, zvon to ve tvm hlase.
Poctil jsi naden, mj hochu, vidl jsi ndheru hory.
Pamatujte na to, hledai lesn moudrosti, odznaky (orl pra a mistrovstv),
kter nabzme za vykonan iny, nejsou ceny - jsou to dkazy toho, co jste vykonali a kam jste a doli. Jsou to pouh vtviky nasbran po cest, kter vm
maj ukzat, jak daleko jste se dostali pi stoupn na horu.
To je legenda, kterou jeden ze zakladatel skautingu, spisovatel, mal a zlesk Ernest Thompson Seton napsal jako pedmluvu ke svmu systmu zkouek, orlm perm a mistrovstvm lesn moudrosti. Tyto zkouky byly inspiranm
pramenem i pi sestavovn stup zdatnosti a odbornch zkouek pro esk
skauty a skautky. Proto je krsn pbh o stoupn na horu nejlepm vodem
tto kapitoly. Peti si ho jet jednou a dobe si vtiskni do pamti posledn odstavec. Vechny body stup zdatnosti a vechny odborky, kter spln, jsou pouh
vtviky nasbran na skautsk stezce, kter m vzhru.
42

43

Ne se skuten stane lenem skautskho hnut, mus sloit novkovskou

zkouku. Tato zkouka prov nejenom nkter tv vdomosti a dovednosti,
ale pedevm zjem o innost ve skautskm oddle.

PODMNKY PLNN
Odevzdn pihlky do oddlu podepsan rodii

3. Obanstv
3.1. Zn sttn vlajku i jej vznam
(vlajka jako symbol sttu a pravidla
jejho uvn). Zn sttn hymnu a
chovn pi n.
3.2. Zn tsov telefonn sla pivoln pomoci (vetn tsovch signl).
4. Kultura
4.1. M pehled o vydvanch skautskch asopisech.
4.1. Vede si skautsk zpisnk.

1. Idea
1.1. Pohovo s vdcem o obsahu a
vznamu zkona, slibu, hesla a dennho pkazu (zn zkon, slib, heslo a
denn pkaz a doke o vybranch
stech hovoit v debat s vdcem).
2. Sebevchova a sluba
2.1. Db o pravu svho zevnjku.

5. Dovednost
5.1. Obstar si vhodnou vstroj a vzbroj na vpravu (nezkou se, potvrzuje se dle skutenosti).
5.2. Vybere vhodn msto pro stavbu
stanu a stan postav.
5.3. Rozdl ohe a zabezpe jej.
5.4. Zorientuje mapu dle busoly.
5.5. Zn skautsk znaky.
5.6. Piije knoflk.
5.7. Uve ambulann, kotovou a
rybskou spojku, lodn a dra
smyku, zn jejich uit.
5.8. Pod si krabiku posledn zchrany.
150
155
158

44

6. Skautsk znalosti
6.1. Je seznmen se strunou histori
svtovho a eskho skautingu (textem v pruce, nezkou se).
6.2. Zn svoji druinu a oddl (vetn
druinovch a oddlovch pokik a
signl).
6.3. Zn skautsk znak, pozdrav,
hymnu a kroj (nejzkladnj prvky).
(Novek si kroj poizuje po splnn
novkovsk zkouky.)
7. Zdrav
7.1. Pete a prodiskutuje s rodii
nebo s vdcem brourku o nebezpe
kouen, alkoholu, drog, zneuvn
dt a sexuln vchov.
7.2. Zn zsady pe o zdrav a osobn hygieny a dodruje je. (Obmna: o
vznamu pe o zdrav piprav vvsku, pokik, scnku, psniku nebo
nakresl obrzek.)
7.3. Um oetit drobn porann odrku, puch a spleninu sterilnm
obvazem.
8. Sport
8.1. Ujde 10 km ternem.

9. Vodck doplky
(jen pro vodn skauty a skautky)
9.1. Um lapat vodu, uplave 10 m
pod vodou a 100 m stylov, ske do
vody z vky 1 m.
9.2. Zn lod pouvan v pstavu
(stedisku).
Ovld zklady pdlovn - sprvn
dren pdla.
Ovld povely a lodn nzvoslov pouvan v oddle.
Dovede se pizpsobit poadavkm
na kze pi vcviku.
Prakticky pouv novkovsk uzly
v oddlov praxi.
Pete knihu s nmon nebo vodckou tmatikou.
9.3. Ovld bezpenostn pedpisy
vyadovan v oddle.
Zn zklady pomoci neplavci, kter
spadl do vody, i plavci stienmu nevolnost.
Zn zpsoby umlho dchn.

Po sloen novkovsk zkouky me novek podat vedoucho o sloen

slibu. Pokud je vdce pesvden, e novek sprvn chpe smysl skautskho slibu
i zkon a je odhodln jej dodrovat, umon mu sloen slibu na nejblim tboe,
nebo pi jin vhodn pleitosti. Teprve sloenm slibu se novek stv skautem.
45

PODMNKY PLNN
Plnn prvnho stupn je podmnno
sloenm skautskho slibu
1. Idea
1.1. Pohovo s vdcem o plnn zkona, slibu, hesla a dennho pkazu
(v rozhovoru vylo, jak pln vybran
sti zkona a slibu, heslo a denn
pkaz).
2. Sebevchova a sluba
2.1. Dobrovoln na sebe pevezme
novou a stlou povinnost konkrtn
innosti v rodin.
2.2. V rmci druiny nebo oddlu se
zastn sociln prospn akce.
2.3. Piprav a vede druinov podnik
(vetn organizanho zajitn) dle
dohody s vdcem.
2.4. Zastv po uritou dobu druinovou funkci (nap. kuchae, pokladnka, kronike ap.) nebo piprav novka k novkovsk zkouce.
3. Obanstv
3.1. Zn hlavn osobnosti djin eskho sttu.
3.2. M vestrann znalosti o sv obci (v rozsahu dle rozhodnut vdce) s
clem podpoit smysl pro pslunost

46

k obci.
3.3. Zn okol bydlit a klubovny (v
rozsahu dle rozhodnut vdce a mstnch podmnek).
3.4. Ovld jzdn dy (pouit pro
poteby druiny).
4. Kultura
4.1. M pehled o zkladnch skautskch prukch.
4.2. Vede si na odpovdajc rovni
skautsk zpisnk.
4.3. Promluv ped skautskou druinou o peten knize, vstav, divadelnm pedstaven.
4.4. Vyhotov zpis do druinov kroniky.
4.5. Spln dv z ne uvedench podmnek:
- navrhne (skicou) a zhotov ozdobn
vrobek z vhodnho materilu, (deva, ke, kovu, hlny ap.),
- zhotov tisk pomoc linorytu, devorytu ap.,
- zhotov herb pomoc kouovch
otisk list,
- pedlo srii kreseb se skautskou
nebo prodn tmatikou,
- pedlo fotodokumentaci na prodn tma,
- vypracuje scn fotodokumentace

47

tbora i oddlov akce a zrealizuje

jej,
- koresponduje se skautem i oddlem
v tuzemsku i v zahrani,
- pod vcnou a srozumitelnou informaci na uren zadn (popis cesty,
pravidla hry, zprva o innosti ap.),
- seznm oddl se samostatnm tmatem (msto, historie, pamtka,
osobnost, rarita ap.),
- nau oddl nov psni,
- doprovz na hudebn nstroj,
- navrhne a nacvi vstup k veejnmu vystoupen (tborov ohe, besdka ap.),
- m sbrku libovolnho zamen.
5. Dovednosti
5.1. Zn potebnou vstroj a vzbroj
jednotlivce na tbor (nezkou se, potvrzuje se dle skutenosti).
5.2. Zn zsady nouzovho pespn
v prod.
5.3. Zastn se letnho tbora.
5.4. Dovede pout jednoduch poln
vaie.
5.5. Zajist a piprav hlavn jdlo pro
druinu.
5.6. Proke schopnost st mapu
tak, aby mohl podle n uskutenit cestu mezi dvma urenmi body.

48

5.7. Doke urit svtov strany bez

pouit busoly (podle slunce, msce a
hvzd).
5.8. Rozum turistickmu znaen.
5.9. Spln tyi z ne uvedench podmnek:
- sleduje pravideln pedpov poas
v rozhlase nebo v televizi a vysvtl
zkladn pouvan pojmy,
- signalizuje morseovkou nebo semaforem,
- ovld nkolik zpsob jednoduchho ifrovn,
- zn znaky topografickch map,
- zn zpsoby odhadu vzdlenosti a
vek,
- uplete turbnek,
- um oetit lano,
- piprav jdlo ze zdroj v okoln prod,
- postav jednoduchou tborovou
stavbu.
5.10. Peuje o osobn vstroj a vzbroj, sprvn ulo vci do batohu.
5.11. Naost n a zn zsady jeho
uvn.
5.12. Ovld kolmou, ikmou a proddluovac vazbu.
5.13. Zn umstn a zpsob ovldn
uzvr vody a plynu v byt i v klu-

bovn.
5.14. Spln dv z ne uvedench podmnek:
- um zachzet s videokamerou,
- ovld pota,
- zn zklady programovn,
- zhotov funkn elektrick nebo
elektronick pstroj,
- vyvol film a zhotov pozitivn zvteniny,
- zhotov model (lod, letadla, eleznice, dalekohledu, tborov stavby
ap.),
- zhotov uitkov pedmt ze deva,
ke nebo hlny,
- vymn tsnn vodovodnho kohoutku,
- vyist sifon umyvadla,
- zapust hmodinku i zasdruje devn palk do zdi,
- vymaluje pokoj nebo klubovnu,
- vymn vzdunici kola, motorky i
auta,
- doke roztdit a vyprat prdlo v
automatick prace a zn zsady volby program,
- um zachzet s icm strojem a samostatn uije vrobek pro oddl,
- upee ozdobn cukrov,
- uplete nebo uhkuje uiten vrobek (lu, epici, deku ap.),

- vyije obrzek minimln 10x10 cm

libovolnou technikou.
6. Skautsk znalosti
6.1. Zn historii svho oddlu i stediska (v rozsahu dle rozhodnut vdce).
6.2. Zn svoje stedisko, vznam ORJ
(funkce ORJ v celm systmu Junka).
6.3. Rozum skautsk symbolice, zn
vznam dn 22. nora, 24. dubna.
6.4. Zn krojov oznaen (odlinosti
svtluek, vlat, vodnch skautek a
skaut).
7. Proda a ekologie
7.1. Zn zsady pohybu v prod (zsady jsou vyloeny v programu oddlu, nezkou se, potvrzuj se podle
skutenho chovn).
7.2. Zn chrnn rostliny a ivoichy ve svm regionu.
7.3. Zn bn jedovat houby a rostliny.
7.4. astn se ekologickho projektu
7.5. Spln tyi z ne uvedench podmnek:
- zn bn se vyskytujc rostliny,
- zn bn se vyskytujc deviny,
- zn bn se vyskytujc houby

49

- zn voln ijc savce vetn jejich

stop,
- zn voln ijc ptky vetn jejich
hlas,
- zn ve svm regionu voln ijc hmyz,
- zn hlavn souhvzd a mytologie s
nimi spojen,
- zn zkladn minerly a horniny,
- provede pozorovn kodlivch vliv
lidsk innosti na produ,
- ovld zpsoby likvidace odpad na
vpravch a tborech,
- pope hlavn ekologick problmy
svho msta nebo obce a vysvtl jejich piny,
- peuje o domc zve,
- peuje o zele v byt,
- peuje o st uitkov nebo okrasn
zahrady.
8. Zdrav
8.1. Aktivn ast na besed s vdcem o drogov zvislosti, kouen a alkoholismu.
8.2. Osobn a tborov hygiena: denn d, vznam pohybu - sport, otuovn, odpoinek, viva - voda, potraviny, ubytovn, istota, odv, obuv
(oeten nohou). (Pouen o hygien
navazuje na koln znalosti, vyplv z
programu oddlu, nezkou se, po-

50

tvrzuje se dle skutenho chovn a

zskn nvyk.)
8.3. Zn zsady ochrany ped razy
(doprava, voda, ohe, elektrick
proud) a pedchzen nakalivm nemocem (sterilita, infekce, imunita,
desinfekce, izolace).
8.4. Prvn pomoc jako sluba: zn postup pi nehod (zastaven krvcen,
dchn z plic do plic, pivoln rychl
zdravotnick pomoci).
8.5. Sprvn oet rnu, podvrtnut
kloubu, bodnut hmyzem. Vythne
tsku, smtko z oka (pedvede jednoduch obvaz i s pouitm skautskho
tku).
9. Sport
9.1. Doshne minimln prmrn
hodnoty CMT pro dan vk (pravy
pro tlesn hendikepovan stanov
vdce).
9.2. Doshne 30 bod ve fit trojboji
pro dan vk (pravy pro hendikepovan stanov vdce).
9.3. Uplave 50 metr.
9.4. Spln ti z ne uvedench podmnek:
- je aktivnm lenem sportovnho oddlu,
- seznm druinu s mn znmou

sportovn hrou,
- zorganizuje sportovn sout jednotlivc nebo druin,
- na tboe navrhne finskou stezku a
vede jej stavbu,
- sestav a vede na tboe rann cvien,
- nau jednotlivce sprvnmu plaveckmu stylu,
- zastn se veejnho zvodu v orientanm bhu,
- zastn se veejnch sportovnch zvod nebo sout,
- ovld zklady sebeobrany,
- pravideln rno cvi,
- ve fit trojboji doshne 39 bod pro
dan vk,
- ovld zkladn prvky sjezdovho lyovn nebo bhu na lych, vetn
sprvnho mazn,
- absolvuje na kole vpravu v dlce minimln 45 km,
- ujde bhem roku na vpravch minimln 100 km.
10. Vodck doplky
10.1. Uplave 300 m stylov, z toho 50
m znak.
Lov drobn pedmty z hloubky 2 m.
10.2. Ovld drobn opravy lod a pdel a zsady pro pezimovn lod.
Prakticky ovld jzdu na plavidlech

pouvanch v oddle (v rozsahu danm oddlovmi doplky).

Najede na oddlovch plavidlech 150
km.
Ovld prci s lanem a dal uzly (dan
oddlovmi doplky).
Ovld prci s kilometr.
Ovld morseovku a semafor.
10.3. Zn nejmn dva zpsoby zchrany tonoucho. Zn zpsoby zchrany pevrench plavidel a organizaci pomoci pouvan v oddle.
10.4. Proke znalosti prody dan
oddlovmi doplky (zamen na znalost prody kolem vod v regionu).
10.5. Prostuduje kapitnem oddlu doporuenou literaturu z historie moeplavby nebo n plavby a pohovo o
zskanch poznatcch. Seznm se s
histori vzniku svtovho i eskho
vodnho skautingu.
Zn odznaky a vlajky vodnch skaut,
pedpisy o zachzen s vlajkami a vlajkovou etiku.
Zn povely pouvan vodnmi skauty
a provdn cvik.
Zn mstn povod v okruhu 5 kilometr, vhodn pjezdy pro soupravu autobus a vlek, msta vhodn pro nakldn lod a ndra pijmajc k doprav lod.

51

PODMNKY PLNN:
Dokonen 2. stupn je podmnno
sloenm prvnho stupn.
1. Idea
1.1. Pohovo s vdcem o problmech
plnn zkona a slibu (v rozhovoru
doke debatovat o obtnch situacch a okolnostech pi plnn zkona
a slibu na rovni pimen vku a
zralosti).
2. Sebevchova a sluba
2.1. Ve veden domcnosti doke zastoupit matku (ovld zkladn domc prce).
2.2. Piprav a uskuten sociln
prospnou akci spolu s druinou
nebo oddlem.
2.3. Piprav a vede st oddlovho
podniku (vetn organizanho zajitn) dle dohody s vdcem.
2.4. Zastv po uritou dobu oddlovou funkci (nap. kronike, tajemnka, hospode ap.), nebo piprav
skauta pro st 1. stupn (ureno
vdcem).
3. Obanstv
3.1. Rozum historickmu vvoji eskho sttu.

52

3.2. M vestrann znalosti regionu

(v rozsahu dle rozhodnut vdce) s clem pochopit zvltn rysy a tradice
regionu (kulturn, prodn, historick, folklrn ap.).
4. Kultura
4.1. Vede si na odpovdajc rovni
skautsk zpisnk.
4.2. Promluv ped oddlem na tma
stanoven vdcem.
4.3. Vyhotov zpis do oddlov kroniky.
4.4. Spln dal ti z ne uvedench
podmnek:
- navrhne (skicou) a zhotov ozdobn
vrobek z vhodnho materilu (deva, ke, kovu, hlny ap.),
- zhotov tisk pomoc linorytu, devorytu ap.,
- zhotov herb pomoc kouovch
otisk list,
- pedlo srii kreseb se skautskou
nebo prodn tmatikou,
- pedlo fotodokumentaci na prodn tma,
- vypracuje scn fotodokumentace
tbora i oddlov akce a zrealizuje
jej,
- koresponduje se skautem i oddlem
v tuzemsku i v zahrani,

- pod vcnou a srozumitelnou informaci na uren zadn (popis cesty,

pravidla hry, zprva o innosti ap.),
- seznm oddl se samostatnm tmatem (msto, historie, pamtka,
osobnost, rarita ap.),
- nau oddl nov psni,
- doprovz na hudebn nstroj,
- navrhne a nacvi vstup k veejnmu vystoupen (tborov ohe, besdka ap.),
- m sbrku libovolnho zamen.
5. Skautsk dovednost
5.1. Zajiuje vstroj a vzbroj druiny na tbor (nezkou se, potvrzuje
se dle skutenosti).
5.2. Zn zsady zimnho tboen.
5.3. Zastn se dvou letnch tbor
nebo expedic. (Expedic se rozum putovn tbor p, vodck, cyklistick
ap., zimn tboen a zahranin
skautsk pobyt.)
5.4. Zajiuje a pipravuje jdlo pro tbor minimln na dva dny a zn zsady uskladnn potravin.
5.5. Spln tyi z ne uvedench podmnek:
- piblin ur vvoj poas na pt
den podle prodnch kaz,
- proke znalost morseovky nebo se-

maforu pijetm souvisl zprvy,

- zn zsady metod transpozinho a
substitunho ifrovn,
- vypracuje s pijatelnou pesnost
plnek tbora a jeho okol,
- zn zpsoby men nepstupnch
vzdlenost a vek,
- zhotov ozdobn pletenec,
- ovld zklady prce s lanem (lasem),
- ovld zlesck vaen bez pouit
ndob,
- postav sloitj tborovou stavbu
nebo stavbu d.
5.6. Peuje o druinovou nebo oddlovou vzbroj.
5.7. Naost sekeru a zn zsady uvn sekery a pily.
5.8. Postav sloitj konstrukci
s pouitm vazeb.
5.9. Vymn rovku, ovld jistie i
vmnu pojistek.
5.10. Spln dal dv z ne uvedench podmnek:
- um zachzet s videokamerou,
- ovld pota,
- zn zklady programovn,
- zhotov funkn elektrick nebo
elektronick pstroj,
- vyvol film a zhotov pozitivn zvteniny,

53

- zhotov model (lod, letadla, eleznice, dalekohledu, tborov stavby

ap.),
- zhotov uitkov pedmt ze deva,
ke nebo hlny,
- vymn tsnn vodovodnho kohoutku,
- vyist sifon umyvadla,
- zapust hmodinku i zasdruje devn palk do zdi,
- vymaluje pokoj nebo klubovnu,
- vymn vzdunice kola, motorky i
auta,
- doke roztdit a vyprat prdlo v
automatick prace a zn zsady volby program,
- um zachzet s icm strojem a samostatn uije vrobek pro oddl,
- upee ozdobn cukrov,
- uplete nebo uhkuje uiten vrobek (lu, epici, deku ap.),
- vyije obrzek minimln 10x10 cm
libovolnou technikou.
6. Skautsk znalosti
6.1. Je seznmen s podrobnj histori eskho i svtovho skautingu
(textem v pruce, nezkou se).
6.2. Zn funkci stednch orgn
Junka.
6.3. Je seznmen se zkladnmi da-

54

ji o svtovm skautingu (textem v pruce, nezkou se).

6.4. Zn krojov oznaen inovnk
(oznaen funkc a kvalifikac).
7. Proda a ekologie
7.1. Zn zsady ekologickho chovn
pi skautsk innosti (zsady jsou vyloeny v programu oddlu, nezkou
se, potvrzuje se podle skutenho
chovn).
7.2. Zn nejbli chrnn zem,
chrnnou oblast i nrodn park.
7.3. Systematicky sleduje zvolen prodn objekt (hnzdo, mravenit,
t, ke, louka ap.). (Neomezovat na
dobu tbora.)
7.4. Piprav a uskuten ekologick
projekt nebo akci (projekt i akci je
mono uskutenit i mimo oddl nap.
s rodinou, tdou ap.).
7.5. Spln dal tyi z ne uvedench
podmnek:
- zn bn se vyskytujc rostliny,
- zn bn se vyskytujc deviny,
- zn bn se vyskytujc houby,
- zn voln ijc savce vetn jejich
stop,
- zn voln ijc ptky vetn jejich
hlas,
- zn ve svm regionu voln ijc

hmyz,
- zn hlavn souhvzd a mytologie s
nimi spojen,
- zn zkladn minerly a horniny,
- provede pozorovn kodlivch vliv
lidsk innosti na produ,
- ovld zpsoby likvidace odpad na
vpravch a tborech,
- pope hlavn ekologick problmy
svho msta nebo obce a vysvtl jejich piny,
- peuje o domc zve,
- peuje o zele v byt,
- peuje o st uitkov nebo okrasn
zahrady.
8. Zdrav
8.1. Aktivn ast na besed s vdcem o sexuln vchov a zsadch
sprvnho sexulnho chovn.
8.2. Zdrav ivotn styl: ivotn prosted, denn reim na tboe i bhem
roku, ochrana ped infeknmi nemocemi (AIDS), ivot bez alkoholu, kouen, drog, odpovdnost za zdrav
vlastn i druhch, hendikepovan.
(Pouen o tlovd navazuje na koln znalosti, vyplv z programu oddlu, nezkou se, potvrzuje se dle
skutenho chovn a postoj.)
8.3. ivot zachraujc kony - pi kr-

vcen, oku, bezvdom, utonut, zasaen elektrickm proudem: resuscitace dechu a obhu (pedvede na
loutce), znehybnn zlomenin (praktick ukzka).
8.4. Polohovn a doprava rannch
t improvizovanmi prostedky (podle druhu postien).
8.5. Prvn pomoc pi mdlob, palu,
poplen, omrznut, pokousn zvetem, utknut hadem, alergick reakci, otravch, zvracen, prjmu s pouitm osobn, nebo druinov lkrniky.
9. Sport
9.1. Doshne minimln prmrn
hodnoty v CMT pro dan vk - nejmn 13 let (pravy pro tlesn hendikepovan stanov vdce).
9.2. Doshne 30 bod ve fit trojboji
pro dan vk (pravy pro hendikepovan stanov vdce).
9.3. Zn zsady pomoci tonoucmu.
9.4. Spln dal ti z ne uvedench
podmnek:
- je aktivnm lenem sportovnho oddlu,
- seznm druinu s mn znmou
sportovn hrou,
- zorganizuje sportovn sout jedno-

55

tlivc nebo druin,

- na tboe navrhne finskou stezku a
vede jej stavbu,
- sestav a vede na tboe rann cvien,
- nau jednotlivce sprvnmu plaveckmu stylu,
- zastn se veejnho zvodu v orientanm bhu,
- zastn se veejnch sportovnch
zvod nebo sout,
- ovld zklady sebeobrany,
- pravideln rno cvi,
- ve fit trojboji doshne 39 bod pro
dan vk,
- ovld zkladn prvky sjezdovho lyovn nebo bhu na lych, vetn
sprvnho mazn,
- absolvuje na kole vpravu v dlce
minimln 45 km,
- ujde bhem roku na vpravch minimln 100 km.

oddle, a to i pi projdn peejemi

a propustmi.
Najede v oddle dalch 200 km.
Spln dal koly prokazujc vodckou zkuenost, dan oddlovmi doplky.
10.3. Dovede zachraovvat tonoucho
nkolika zpsoby.
Pedvede vyproovac hmaty ze seven tonoucm a doprav ho na beh
nebo na lo.
10.4. Proke znalosti prody dan
oddlovmi doplky. (Zamen na
znalost obhu vody a jej vliv na tvar
a rz zemskho povrchu, mechaniku
vodnch tok, poznatky o tvorb eit a profilu dna - podle region.)

10.5. Proke hlub znalosti v oboru

historie moeplavby nebo n plavby, kter si zvol (historick obdob,
vlen nmonictvo, lodn doprava
na Vltav apod.).
Ovld oddlovmi doplky vytypovan stat du plavebn bezpenosti a
vodnho zkona.
Zn splavnost ek pro osobn a nkladn dopravu a sportovn plavidla.
Zn 10 vodckch her.
Zn druhy tborovch staveb u vody
a zpsob jejich stavby (mola, pemostn, houpaky, skluzavky apod.).

10. Vodck doplky

10.1. Pesvd o tom, e se zdokonalil v plaveckch disciplnch a skocch
do vody.
10.2. Ovld bezpenou jzdu na kormidle na plavidlech pouvanch v

56

57

Podtitulek tto skupiny skautskch stup zdatnosti zn Skautsk cesta s

Bohem a tk se duchovnch hodnot ivota. Souvis tak s prvnm ze t obecnch princip skautingu, tj. s plnnm povinnost k Bohu. Na rozvoj duchovnho ivota skautek i skaut je zameno plnn podmnek odznaku, nazvanho liliov k. Plnit je me kad skautka i kad skaut vc v Boha, a
se hls k jakkoliv kesansk crkvi. Jedn se toti o program duchovnho
rstu, kter vede k prohlubovn vry a lsky k Bohu i k blinmu.

1. STUPE

2. STUPE 9-13 LET

1. Sna se bt asto s Bohem ve spojen, pedevm rann a veern modlitbou a tm, e si uvdomuje jeho stlou
ptomnost ve vech situacch.

1. Dle rozvj ve z prvnho stupn.

6. M oi a srdce oteven a pomh i tam, kde to vyaduje sebezpor.

enskch skutenostech s vcmi a

nevcmi.

7. Sna se poznvat ty kesany, na

jejich ivot je patrn vtzstv Ducha svatho.

6. M sv vzory v nkolika postavch z Bible a djin crkve a dovede

o nich vyprvt.

8. Vykonv uritou slubu ve spoleenstv crkve.

7. Sna se bt pkladem istho,

skromnho a rytskho chovn mezi
chlapci a dvaty.

3. STUPE 12-16 LET

2. Sna se bt pro vechny ostatn dobrm a radostnm kamardem, kter

nezvid, um se rozdlit, odpoutt a
dovede se radovat z spchu druhho.
3. Sna se co nejvce poznat Boha pi
setknch k tomu urench, nap. pi
vuce nboenstv.
4. Vnuje pimen sil tak sob,
hlavn udrovnm podku ve svch
vcech, dochvilnost a plnnm svch
povinnost ve kole, doma i v oddle.

58

2. Pravideln naslouch slovu Bomu ve shromdnch crkve i pi

vlastn etb Psma svatho.
3. U se odpovdat na Bo slovo
spolenou i osobn modlitbou.
4. Cvi se v naslouchn vlastnmu
svdom a sna se co nejpravidelnji
poznvat skuten motivy svho jednn.
5. Sna se, aby dobr iny byly projevem na lsky k Bohu a blinm.
Vyhb se hchm a pleitostem k
nim.

1. Dle rozvj ve z prvnho a druhho stupn.

8. Zn svtosti, jejich vznam a dleitost.

9. Cvi se v sebeovldn.

2. U se nsledovat Jee Krista, jsi

oteven (oteven) veden Ducha
svatho.
3. Dovede se orientovat v Bibli.
Zn hlavn udlosti Starho i Novho zkona. Peml a diskutuje
o nich.
4. Prohlubuje svou vru modlitbou,
prac, rozhovory o ve a etbou vhodn literatury.
5. U se vst sprvn dialog o nbo-

10. Sna se o krsu a harmonii ve

svm ivotnm prosted i vnjm vystupovn.
11. Podl se na diakonii a kesansk slub.
12. Cvi se v kesansk statenosti
a v zpase s pokuenmi. Chpe
smysl postu.
13. Hled (i v modlitbch) sv celoivotn posln.

59

Kad oddl m monost podle mstnch podmnek i svch tradic rozit podmnky pro plnn stup zdatnosti vlastnmi zkoukami. Tyto zkouky tak
obohacuj obecn platn pravidla o specifick znalosti, jako jsou napklad:

- oddlov pojmy a nepsan zkony,

- podmnky absolvovn nkterch
vznamnch oddlovch i stediskovch akc,
- znalost dopravy na tradin oddlov
tboit.

Prvn a druh stupe skautsk zdatnosti po tob poaduj adu znalost a dovednost z mnoha obor. Zskat ocenn za zvldnut jednotlivch oblast
skautskho programu ti umon systm odbornch zkouek, pro kter se vil
v oddlech nzev odborky.
Jejich splnn vyjaduj navenek pestrobarevn nivky na pravm rukvu tvho kroje a jsou dkazem
uznn veden oddlu nad dokonalm
zvldnutm uritho oboru.
Zpv ptk se ozv ze vech stran.
Vydal ses na lov, kter nen nebezpen pro iv tvory. Vstupuje do jejich zem, abys zachytil kadik ppnut a poznal jejich ivot.

60

61

Mon jsi ji pronikl do taj potaovho svta. Doke sv znalosti vyut ve prospch oddlu, pomoci se
sazbou oddlovho asopisu, vst databzi len nebo vyhledvat uiten informace na Internetu? Pt
vydn tto knky doplnn adou
ukzek z innosti skautskch oddl
bude mon protat na monitoru.
Vyuije tm pednosti tto nov
formy zpracovn textu.

Doke-li, e jsi rychl jako vtr a

mrtn jako koka, utk se sm se
sebou v souboji o zskn odborky ATLET.

Odznak zsk skaut, kter zkoukou proke, e je schopen sebezapen a trplivosti. Me bt skldna pouze na letnm tboe a mus ji sledovat vichni ptomn lenov oddlu.
2. Po dobu 24 hodin zachovv naproPODMNKY ZKOUKY:
st mlen.
1. Skaut zachov od veerky jednoho 3. Proije den od vchodu slunce do
dne do veerky druhho dne (tj. po zpadu slunce o samot, nikm nevidobu 24 hodin) pst. Po tuto dobu dn. Penocuje sm jen s vstroj a
sm pt pouze vodu.
nejnutnjmi pomckami na mst
urenm vdcem oddlu, kter sice
nen z tbora viditeln, ale je na doslech skautsk palky.
TI ORL PERA (SKAUTKY)
Podmnky zkouky pro dvata se od
chlapeckch v drobnostech odliuj:
1. Skautka zachovv od veera jednoho dne do veera druhho dne - 24
hodin - naprost pst, jako npoj pouv pouze vodu.
2. Po dobu 24 hodin zachovv naprost mlen.
3. Proije den od vchodu do zpadu
slunce sama v blzkosti tbora (na
dohvizd palky) tak, aby vdla, co
se v tboe dje, aby vak nikm, ani
nhodnm chodcem, nebyla spatena.
Sv pozorovn o ivot v tboe a o
prod si zapisuje do denku, kter
po ukonen zkouky uke vedouc.

V ad skautskch oddl se ustlilo pravidlo, e o splnn T orlch

per na tboe se me kad pokusit
maximln tikrt.
62

63

Tak jako vtina z vs i j mm dobrho ptele. Kdysi dvno dostal pezdvku Stop.
Jezdili jsme spolu na skautsk tbory. Pozdji jsme spolu procestovali st ech a poho v rumunskch a bulharskch Karpatech. To, co jsme se nauili ve skautskm oddle, nm mnohdy vydatn na naich cestch pomhalo. Ale pro o nm vlastn pu.
On si toti rozdlil znalosti o pobytu v prod na ti etapy.

PRVN - OBDOB ZATENICK

Tedy doba, kdy vyraz na svou
prvn vpravu, prvn tbor a o ivot
pod stanem toho v jet hodn mlo.
Nic ti nejde, vechno ti pipad jako moc
velk prce, kter ti dlouho trv, a
zbv ti jen velmi mlo asu na zbavu.

DRUH - OBDOB ZNALOSTI

Tady u v, co na tebe na vpravch i tboe ek, doke si hodn
vc udlat sm a u tch ostatnch ti
sta jenom docela mal rada. Dky
tomu ti zbv i dost asu, kter me vyuvat podle svch pedstav.
64

TET - OBDOB HRAN

Tohle obdob se vyznauje tm, e
u toho zn opravdu hodn a zan
si tedy hrt. Na vaen ti u nesta
obyejn ohnit, na penocovn si
msto stanu postav psteek, na
cestu do vzdlen vesnice u ti nesta chze podle turistickch znaek,
ale radi zvol dobrodrodrunj
zpsob putdvn. Cestou necestou podle azimutu. Na tboe si jen tak,
pro radost, postav visut ohnit,
pec na peen chleba, indinskou postel nebo lvku pes potok. Maso si
upee v Setonov hrnci a nebude ti
vadit, e vstv v pt hodin. A prvn
den po skonen tbora se u bude
tit na ten pt.
Pl bych si, aby ti tahle knka
pomohla dostat se co nejdv do obdob hran.

Pro kadho skauta a skautku je dleit obstarat si odpovdajc vstroj

a vzbroj pro innost v druin a oddle. V dobrch oddlech bv zvykem, e
novek je hned zpotku seznmen s tm, co by si ml podit a nosit na spolen akce. Tyto vci bvaj rozdlen na vci povinn - tedy ty, kter mus
kad len nosit na schzku i vpravu povinn - a vci nepovinn - tedy ty,
kter si s sebou brt nemus, ale o kterch se d pedpokldat, e by se ti mohly hodit. Jin vci si vezme na druinovku, jin na vpravu i dokonce na tbor. Postupem asu sm zjist, kter vc je pro tebe dleit, kterou postrdat me a kterou nepotebuje vbec. Plat, e tahat s sebou zbytenosti se
nevyplc. Brzy se unav plinou vhou na zdech a zbyten si pokaz dojmy z cel vpravy.
65

CO S SEBOU NA DRUINOVKU
Bn ti bude stait tvj skautsk zpisnk, tuka, nkolik volnch papr,
krabika posledn zchrany (je popsna dle), uzlovaka a ppadn
dal druinov speciality.

NA JEDNODENN VPRAVU
pibal poln lhev s vodou, zavrac
n, skautskou legitimaci, palku,
heben, kapesnk, toaletn papr, nhradn ponoky, pltnku. Pokud je
v programu potno s nronjmi
hrami v ternu, vyplat se vzt pevleen, ktermu njak karambol u
pli neukod. Na vpravy chodme
obvykle ve skautskm kroji.

NA VCEDENN VPRAVU
pibal jet spac pytel, karimatku,
stanov dlec, rezervn boty, ponoky,
koili, triko, tepl triko, ponoky a
teplky na span, spodn prdlo, baterku, svku, sirky, myc poteby,
runk, kartek a pastu na zuby, vci na vaen, jdeln misku, hadk na
ndob, lci a opt druinov a oddlov speciality.
Druina: kotlk, poln lopatku, sekeru, taku na odpadky sebran po
neukznnch turistech.
K tomuto vybaven dopluj nkter
oddly napklad laso, m, signalizan praporky, kartny s sly, paprov mky, lakrosky, plku a mek
na softball...
Kad druina nos navc vlastn lkrniku, jej doporuen vybaven
je popsno v kapitole Prvn pomoc.
66

BATOH
Dleitou soust tv vstroje je to,
v em bude sv vci nosit. Pi vbru
pamatuj na to, e do batohu se ti mus
vejt vechny potebn vci. Ruce potebuje mt voln na druinovce, na
vprav i na tboe!
Nahoe:
vci denn
poteby a
drobnosti
(doklady,
mapa,
zpisnk,
n,
pltnka,
baterka).
Vci, kter
nen teba
vyndvat
pes den
(obuv,
nhradn
obleen,
karimatka).
Dol
dvme vci
nejt a ty,
kter potebujeme
nejmn
(stan, spac
pytel).

Dobe si zabalit tornu, batoh nebo

krosnu by ml umt kad skaut. Vdt, kam kter vc pat, bt si jist, e
tam opravdu je, vyaduje jen trochu
praxe a podkumilovnosti. Sm brzy
pozn, jak je nepjemn hledat v zanajcm lijku pltnku, kter se ti nkde v batohu schovala. Pamatuj si, e
umt zabalit batoh ped cestou na vpravu je vizitkou kadho tbornka,
avak daleko t je doclit toho, e s
dobe zabalenm batohem se vrt i
dom!

Velk monosti pouit nabzej batohy, kter je mono stavebnicov

nastavovat, i batohy s postrannmi
emnky, ktermi se d podle poteby
nastavit velikost vnitnho prostoru.

nouzov batoh

67

STANY PRO PUTOVN TBOEN

Tbornickou klasikou je dvoupltnov jehlan. Stan vyzkouen generacemi
skaut a tremp, dodnes hojn pouvan. M mnoho vhod: kad si nese svj
vlastn stanov dlec, kter nen tk, ze dvou dlc se postav snadno a rychle
stan tm kdekoliv, je nenron na drbu. Vhodou je i to, e dlce je mono
spojovat a stavt tak nejrznj psteky. Jedin dlec ti umon nouzov pespn pod irm nebem, me jej tak pout msto deky nebo jako pltnku.

pltnka

Nejpouvanjmi pro putovn jsou vak stany z modernch materil.

Hlavn pro malou vhu, skladnost a pomrn mal nroky na drbu.
Vybrat si me ze t zkladnch typ:
- stan typu A
- stan kopulovitho typu
- nebo tzv. tunel
tunelov stan

stan A

celta

stan
na 1 ty

Cenov dostupn, jednoduch konstrukce, stavba je vtinou jednodu, a

tm i rychlej. Nevhodou je patn
vyuitelnost vnitnho prostoru.

M dobrou vyuitelnost vnitnho prostoru, ale pat do vy cenov kategorie.

Nevhodou me bt ve vtrnch
oblastech velk bon plocha, do kter se
me oprat vtr.

Ped zabalenm vyme vnitek

stanu, zespoda oisti podlku, kolky
zbav hlny. Navlhl stan po nvratu
dom vysu, mohl by zplesnivt!

Veobecn poadavky na stany:

Pro letn stanovn v teplch oblastech
Voln stojc vnitn stan, kter je
mon pouvat samostatn. Vtrac otvory. Hust st na vstupnch a vtracch otvorech. Prostor pro umstn zavazadel. Vnj stan nem dosahovat a
k zemi (zajitn dobrho vtrn). Ve
svtlejch stanech je lpe vidt. Dostaten vka stanu umoujc pohodln
posazen
Pro oblasti se patnm poasm
Monost stavby vnitnho stanu a
po postaven stanu vnjho. Rychle
schnouc vnitn stan (polyester nebo
nylon). Rychl stavba. Vnj stecha
nzko nad zem. Dobr vtrn a monost vaen ve stanu. Velk odstup mezi
vnj a vnitn stechou.
- vy u dobrch stan bvaj zatrny
lepidlem nebo pelepeny pskou
- stan s absidou umon odkldn
vybaven a pezouvn v suchu

hrobeek

nostka
balen celty

sepnut dvou dlc

kopulovit stan

I.

68

II.

III.

IV.

Me mt dva protilehl vchody. To m tu

vhodu, e me pout vdy ten vchod,
kter je v zvt. Nkter typy umouj
vaen v absid. Nevhodou, zvlt u
levnjch typ, je sloitj stavba konstrukce, kter bv sloena z vtho
potu dl.
U samonosnch konstrukc odpad nutnost kotven, postaven stan je mon

69

SPAC PYTEL
Dal dleitou soust tv vstroje na cest za dobrodrustvm je spac pytel.
Dobr spac pytel je pedpokladem pohodlnho spnku. Nejbnjmi a nejastji pouvanmi spacmi pytli podle zpsobu uit jsou mumie a dekov spac
pytel.
Dekov spac pytel
- m vtinou pravohl stih a zpravidla studen vy
- rozepnutm zipu ho me zmnit na
deku
- asto lze dva dekov spac pytle spojit v jeden velk
- vhodn pro letn podmnky a do
vytpnch mstnost, nevhodn pro
nron akce

Mumie
- tvar mumie vychz z tvaru lidskho tla
- pravidlem bvaj tepl vy a kvalitnj npl
- mvaj rzn druhy zapnn (zipy,
zdrhovadla), asto kombinovan
- asto mvaj vit zateplovac lmec
kolem ramen
- kvalitn mumie jsou vhodn i do
zimnch podmnek

Z toho je dobe patrn, e pro touln se po horch a dolch, pro sjdn

ek i na skautsk tbory je vhodnj mumie. Kvalitu spacch pytl uruje
hlavn to, m jsou naplnny. Jsou to npln prodn i uml (syntetick).
Prodn npl
- nejdleitjm prodnm materilem je pe
- nejlep tepeln-izolan vlastnosti
m pe z moskch ptk
- ivotnost pe je velmi zvisl na zpsobu uit, materilu potahu a zpsobu
itn
- vynikajc do suchch mraz

A nakonec jet nkolik rad:

- Nem-li ve svm spacm pytli zip pekryt vitou lgou, bude ti v nm zima.
- Mal i pli velk spac pytel je studen, ten mal i znan nepohodln.
- Ve spacm pytli nikdy nespi pmo na zemi - provlhne a bude ti v nm zima.
- Po nvratu z vpravy spack ihned vybal a provtrej.
- Spack skladuj voln, ne namakan do pepravnho obalu.
KARIMATKA
Pi nocovn v prod ocen i karimatku. Vybrat si me z nkolika typ.
Nejbnj jsou pnov karimatky a alumatky.

Uml npl
- dut vlkna a mikrovlkna
- je o nco t a objemnj ne pe
(srovnateln spack)
- velk rozdly v kvalit umlch vlken
- dlouh ivotnost, odolnost proti plsnm, nesesypv se
- pro vcedenn akce i do vlhkho prosted
- vhodn pro alergiky

Jak ale dobr spac pytel pozn? Jednu z dleitch informac najde obvykle na identifikanm ttku (Identity label). Najde na nm vcebarevn obdlnk oznaen teplotnmi stupni.
Vznam jednotlivch barev:
Zelen - oblast komfortu. V rozmez
zelen vyznaench teplot zaruuje
spac pytel pocit tepla.
Modro-zelen - oblast tolerance.
Tato oblast je jet oblast komfortu pro
trnovan a otuil. Naopak pro zhkan je ji oblast chladu.
Modr - oblast chladu. V rozmez
tchto teplot tlo pociuje chlad a brn
se vtm pohybem. Pesto se v noci pro-

Bude-li si kupovat nov spac pytel, i se hlavn daji v oblasti komfortu. Kup si pokud mono spac pytel s velkm rozsahem teplot. Pro
celoron pouit je dobr vlastnit
spack se zipem, kter lze rozepnat
z obou stran. Ale pozor! Zip mus bt
podit lgou!

bouz chladem. Spnek pestv bt

poitkem.
erven - oblast rizika. Pi tto teplot
je pespn v tomto spacm pytli jet
mon, spac pytel t ochrn ped zmrznutm, o spnku se vak ned mluvit a
me dojt i k podchlazen. Pozor! daje o extrmnch teplotch plat pouze
pro zdravho, trnovanho lovka. Pouvat spac pytel pi tchto teplotch je
mon jen v nejnutnjch ppadech.

Alumatka je vhodnj tm, e se d

stoit do mal ruliky. Vejde se pak do
kadho batohu. Vhu m zanedbatelnou,
a tak ji me nosit s sebou pln vude.
Dobe chrn spack ped vlhkem a pnou. Pi jejm pouit ale uct kad
kamnek a kadou nerovnost pod sebou.
Ani proti chladu t pli neuchrn vbec se tedy nehod na zimn stanovn.
A ji bude rozbalovat ped spanm, nezapome, e stbrn strana pat nahoru.

Pnov karimatka je levnj a je

pi span i mk. Jej velkou nevhodou je to, e pi sbalen zabr
hodn msta. Rozhodne-li se pro
pnovou karimatku, ustihni si ji na
takovou ku, aby se ti vela do batohu (pro pohodln pespn sta e
50 cm). Nebude tak mt na batohu neforemnou roli, kter psob nevzhledn a pi prochzen zkmi msty pek.

Koupit si me i jin druh karimatky, kter zaruuj dokonalej izolaci od

studen zem (profilovou, samonafukovac...). U tch ovem mus potat s nkolikansobn vy cenou.

KRABIKA POSLEDN ZCHRANY (KPZ)

Bezvadn pomocnk vynalezen Jaroslavem Foglarem - Jestbem pi prci
v 2. junckm oddle Hoi od Bob eky. Co je to krabika posledn zchrany
popisuje Jestb ve sv knize Kronika ztracen stopy takto:

Krabika posledn zchrany (kme j jen zkrcen

kpzetka) obsahuje mnoho rznch malikost, kter nm
nkdy pomohou v nouzi. Je tam kousek svky a krttko s
nkolika zpalkami, svinut drtek, provzek, kousek
nplasti, obvazu (ve ist zabaleno), 2 a 3 hebky rzn
velikosti, nkolik napnk, mal oezan tuka, nkolik
pendlk obyejnch a nkolik zavracch, 2 a 3 jehly, ern
a bl nit, knoflky, drobn mince na telefon, kousek kdy
(rovn peliv zabalen, jinak nm pokduje a znehodnot
jin vci), ti znmky, kousek bezov kry k zaplen ohn,
guma na mazn, gumika na pevzn, sloen lstek
istho papru, iletka. Krabiku zajistme gumikou, aby se
nm v torn neotevela a vci se z n nevysypaly.

Pro penze a zpalky do n samozejm nejdeme pi kad pleitosti, ale

jen tehdy, kdy si nhodou zapomeneme penenku doma, nebo kdy nm zpalky dojdou. Na vnitn stran vka krabiky m kad z ns pilepen lstek se svm jmnem a adresou. Nejen proto, aby nm ji nlezce mohl odevzdat
v ppad ztrty, ale hlavn pro ppad nenadlho razu.
72

BIVAK ANEB NOUZOV PESPN VE VOLN PROD

Dky modernm materilm pouvanm pi vrob turistickch poteb je dnes
stle vt poet tch, kte za pznivho poas nocuj pod irm nebem i
v tom ppad, e maj monost postavit si stan. Bnou soust vybaven se
stala karimatka, kter zajist izolaci proti vlhkosti a chladu od zem. Dobr
spac pytel ti zajist teplo a proti rose a deti pome celta nebo igelit.
Rozhodne-li se pro nj, poi si radji igelit tmav barvy. A ho nkde v lese
pouije, nebude tak npadn. Pi vbru msta se i radami uvedenmi
v pt kapitole. Je dobr si t pamatovat:
Ihned po pchodu na tboit si
zhotov psteek proti rose a deti.
Zane-li v noci pret, je stavba jakhokoliv psteku znan nepjemn
u proto, e se vtinou vzbud, teprve kdy jsi u promokl.
l

Pamatuj i na sv vci a na noc je

ukryj teba do igelitovho pytle.
l

Potraviny si zajisti tak, aby na n nemohli drobn hlodavci a hmyz (nejlep je hlinkov krabice).
l

A jedna rada na konec: Penocovn pod irm nebem m sv kouzlo a je

dobr vyzkouet si ho za dobrho poas dv, ne t k tomu donut nepzniv okolnosti.
73

MSTO PRO TBOEN

Umt vybrat vhodn msto pro tboen je velkm tbornickm umnm a ml by
ho ovldat kad sprvn skaut i skautka. Jin poadavky bude mt pi pouhm
pespn, jin pi dletrvajcm tboen na jednom mst. Ve vech ppadech bys
ml pedem vdt, nejsi-li v oblasti, kde je tboen zakzan. Takovch mst je

Msto pro postaven stanu m bt rovn,

such, mkk (i mal kmen, na kterm bude
v noci leet, ti znepjemn spnek).

Nocovat v list se tak nevyplc - bv pln

klat. A klata, jak jist v, penej
nebezpen nemoci.

Leet na behu potoka je sice romantick, ale

bv tam vlhko a pekvapit t me
neekan velk voda (pret me nkde na
hornm toku - daleko od tebe!). V noci by se
mohla zvednout hladina a vytopit t - na to
u doplatilo hodn nezkuench tbornk.

Nejedn-li se o jedin pespn, ml bys mt

v okol tboit vodu a devo na topen.
Do spacho pytle nelez ve vlhkm, nebo
dokonce mokrm obleen (poten teplo by
se brzy zmnilo v zimu).

Nebezpen jsou i dolky, do kterch se pi

deti sthne voda.

Msto pro penocovn si vyber pokud mono

za svtla. Pijde-li na tboit po setmn,
dobe si prohldni msto, nestav-li stan na
mraveniti nebo u vosho hnzda.

74

dnes hodn. Pat mezi n nrodn parky, chrnn krajinn oblasti, rezervace,
soukrom pozemky...
Zle samozejm i na tom, jak bude stavt stan. Na tee-pee potebuje mnohem vt prostor ne na mal expedin stan.

Hroz-li bouka, nelehej si pod osaml

stromy, ani tehdy, lk-li t zvt pod spodnmi vtvemi. Mohla by t zashnout padajc vtev nebo cel strom.

Nespi pod sklou - nebezpe padajcho

kamen.

75

PPRAVA OHNIT
PRO VAEN
Jsi-li sm nebo s druinou na vprav, mus se tak najst. V dnen dob se stalo samozejmost ukrojit si kousek chleba, k nmu kus salmu a zapt to ve
limondou. Se zdravou vivou to nem nic spolenho a navc t to piprav o
spoustu praktickch zkuenost. Nemluv o tom, e pi vaen se vdycky zailo hodn legrace. Sprvn tbornk si doke i v tch nejprimitivnjch podmnkch pipravit prav hody. I v nronch tborovch podmnkch je mon
upct buchty nebo chlb, uvait kynut knedlky, dusit i smait maso takovm
zpsobem, o kterm se maminkm ani nesn. A jak to vechno potom chutn!

Nejprve poln lopatkou

vyrpne drn a ulo ho
do stnu. Pozor na jehli
a koeny okolnch strom!
Ohe po nich me prohoet na vzdlen msto!

Pak ohnit oblo kameny. Pozor na kameny vyjmut z vody! Ohtm v

nich vznikne pra a
mohou se roztrhnout. Pi
tom me dojt k razu!

Ohe rozdlvej jen

takov, jak potebuje,
dobu hoen zbyten
neprodluuj.

Rozdlat ohe si troufne kad. Ne

vdy se to poda a nkdy to dokonce
skon patn. V tom nejhorm ppad pak mus zasahovat hasii. Pi vaen plat, e ohe rozdlvme jen takov, jak opravdu potebujeme a na
takovm mst, kde neme ohrozit
okol porem.
Prvn stupe stezky po tob d uvaen hlavnho jdla pro druinu. Vimni
si slova uvaen. Tedy nikoliv oht konzervy! Mus opravdu uvait vydatn
obd nebo veei pro celou druinu. Pi vaen ti nesm nikdo pomhat ani radit.
Co bude vait, zle jen na tob. Recept je mon najt velk mnostv v kad
kuchace (nap. F. A. Elstner - Zlesck kuchyn, nebo Pavel Dllinger - Tborov
kuchaka), pedem ti me poradit i maminka nebo zkuenj lenov oddlu.
76

Po skonen vaen ohnit

dkladn prolij vodou,
kameny odnes zpt tam,
kde jsi je vzal. Vra zpt
vyrpnut drn a ohnit
znovu zalij vodou.

Samozejmost pro kadho skauta a skautku je to, e msto, kde se rozhodl

rozdlat ohe, opout v takovm stavu, e ppadn dal nvtvnk tohoto
msta nepozn, kde ohe hoel.
Nikdy nerozdlvej ohe na jehli nebo raelin! Raelina doke doutnat
velmi dlouho i tehdy, je-li ohnit dobe zasypan hlnou!
77

VAIE
V dnen dob, poznamenan znanou devastac prody, je v mnoha ppadech lep
pout poln vaie. I tady je teba pedem znt el, pro kter bude vai pouvn.
Pro pouh oht obda nebo uvaen aje v eusu ti sta nejjednodu
vai na such lh, takzvan postlka.
Pi vtm vaen nebo vaen pro vc
lid - teba pro druinu - je ovem teba podit si vkonnj vai. Typ je
dnes na trhu dost. Je teba rozhodnout se pro druh paliva. Nejastji jm
bv plyn i benzn. V obou ppadech
se jedn o siln holav a vbun
ltky. Pi jejich pouvn je teba peliv dodrovat bezpenostn pedpisy
stanoven vrobcem! Benzinov vaie jsou vkonnj, avak jejich cena
bv 2-3krt vy ne u plynovch.
Vhodou vai je hlavn monost jejich okamitho pouit tam, kde by rozdln ohn nebylo mon, nebo tam, kde se obtn shn palivo. Vaie et produ i tvj as.
A SE VRT Z VPRAVY
Pi vybalovn vc z batohu po nvratu dom si znovu pekontroluj vci, kter
s sebou voz. Zapamatuj si (a pro jistotu si napi - lidsk pam je nedokonal),
co jsi na vprav nepoteboval a naopak, co jsi postrdal. Po nkolika nvratech tak bude pesn vdt, co si s sebou m na vpravu vzt.
Nezapome na to, e ti tv vybaven dobe slouilo pi tvm putovn.
Te mus naopak poslouit ty jemu.
Vyper pouit obleen, spack dkladn vyvtrej a voln ulo, vechno
podn usu.

1. Obuv bez tkaniek a vnitn vloky

oistme od blta

2. Obuv sume zvolna, nikdy v dosahu

pmho ohn. Suen urychlme, pokud obuv
vycpeme zevnit
zmakanmi
novinami

3. Suchou obuv naimpregnujeme

Najde-li na vstroji
njakou vadu, hned ji oprav!

krek
u knoflku

zadn steh
kroukov steh
kkov steh
ltn
ponoky

Knoflk asi nebude pivat poprv:

Vyber takov, kter velikost, tvarem i barvou lad k ostatnm.
Nit nejprve pichy k ltce a pot zani pivat knoflk. Ten by neml na
niti ani viset, ani bt pli pevn piit
(el by patn zapnat).
Nakonec prothni nit pod knoflk a
udlej tak zvan krek. Jak se dl ti
napov obrzek. A te zbv ji jen nit
dkladn zapot a ustihnout.
Praskl ti ev u koile i kalhot? Zpsob npravy je velmi jednoduch. Bude potebovat jehlu a nit stejn, i alespo podobn barvy, jakou m odv.
M-li ji v KPZ, me ve napravit
dv, ne pijede dom.
Oto postien odv rubovou stranou nahoru, pilo k sob oba roztren
dly tak, jak to bylo pedtm a seij je k
sob. Sevat zani v mstech, kde jet
dr pedel ev a koni tak a za trhlinou. Dleit je nit podn zapot,
aby se neprala. Jak me pout stehy ti napov obrzek. Doporuuji kombinaci zadnho stehu (je nutn dlat
drobn stehy), kter me pojistit
jet kroukovm proti tepen.
Sloitj je to s trhlinou
Okraje trhliny je poteba nejprve
sthnout k sob. Pozor, neij a u kraje roztrenho msta, aby se ti steh z
ltky nevytrhl. Ped itm se sna ltku

srovnat tak, jak pvodn patila. Pot

se pus do it. Jde-li o malou trhlinku,
je nejjednodu vytvoit nhradn ev
a postupovat tak, jak popisuji ve.
Jde-li o trhlinu vt, i na hodn
namhanch mstech (koleno, loket
apod.), je nutn nejprve ltku set k
sob a pot nat zplatu. Zplata by
mla asi o 2 cm pesahovat zaitou trhlinu a mla by barevn ladit se spravovanm odvem. Nejprve se rozhodneme pro tvar zplaty, pot ji po obvodu
zalome, aby se netepila, pilome na
zavan msto a pistehujeme (stehujeme pednm stehem proto, aby se
nm lpe ilo a zplata se nepohnula
nedoucm smrem). Nakonec zplatu
piijeme k odvu kroukovm i kkovm stehem. Pozor, zplata me bt
i ozdobou odvu - pohrajeme-li si s barvou i tvarem zplaty, me vzniknout
zajmav obrzek a nikdo nemus tuit,
e jeho pvodcem je dra.
V pohorkch ponoky jen let. asto
se ti stane, e objev na pat dru. Co
s n? m dve ji zalt, tm men
ti to d prci. Bude potebovat silnj
jehlu a ltac pzi, kter se prodv v
mnoha odstnech v galanterii. Dru
podlo devnm hbkem i nabrakou a me se pustit do prce.
Dru obij ltakou dokola kousek
od kraje, aby se nit nevytrhla. Potom
vytvo hustou rovnobnou osnovu. V
mstech, kde je jet zbytek pvodnho
pletu, ij pednm stehem, dle je nutn prot osnovu pnm stehem, jako
bychom tkali. Bude-li klst pkn
nitku vedle nitky, bude ponoka tm
jako nov a mnohdy i o nco pevnj.
Nkdy je teba po vprav nabrousit n i sekeru. Jak na to se dozv
na jinm mst tto knky.

ist a opraven vci ulo, kam pat, a bude vdt, e jsou pipraveny
na dal akci.
78

79

O tom, jak i zkuen tbornci mohou podcenit prodn podmnky pi zimnm putovn i tboen, svd i zpis z kroniky roverskho kmene Ginkgo ze Suice.
Na zimn tboen by se ml vydat jen ten, kdo m zkuenosti z letnho tboen a vhodnou vstroj a vzbroj.

Po pchodu na msto, kde chcete

zdit zimn tboit, bude va nejvt starost postaven stanu a pipraven deva na topen a vaen. Je-li vs
dost, rozdlte se na dv skupiny. Zatmco jedna parta jde na devo, ostatn se
postaraj o postaven tbora. Zat
mus tm, e odhrnou snh. Plocha zbaven snhu mus bt tak velk, e kolem postavenho stanu zstane alespo plmetrov pruh beze snhu.
Velmi pjemn je nastlat si pod podlku stanu drobn smrkov vtviky
zskan v lesnch polomech. Pamatuj
si, e vtviky po skonen tboen
muste uklidit. Jinak si je bude muset
na jae uklidit sm majitel louky a vm
se me stt, e vs pt na svou
louku nepust. Stav-li stan na hebeni nebo na kopci, postav ho na nvtrn stran. Postav-li stan na zvtrn stran hebene, je sice chrnn
hebenem ped vtrem, ale rno me
bt cel zasypan snhem. Ze zasypa-

nho stanu se patn vylz a me dojt i ke zborcen stanu pod vhou

snhu.
Nejlepm stanem pro vcedenn
zimn tboen oddlu je tee-pee. Umouje veern posezen u ohn i usuen
mokrch vc. Na dobr vztahy v oddle
m vliv i to, e pi tomto zpsobu tboen se lenov oddlu dobe poznaj.
Tee-pee mus bt pi zimnm tboen
vybaveno vnitn rosnou plachtou (liningem), kter zadr vce tepla a zamezuje tomu, aby thlo na zda. Indini pi zvl krutch zimch vyplovali prostor mezi rosnou plachtou a
stanem suchou trvou.
Ve velikosti tchto stan h vak
nebezpe. Me se do nich opt vtr a
patn ukotven tee-pee sloit na zem.
Plat to hlavn tam, kde me vtr oekvat nejastji, tedy na otevench
prostranstvch. A tak dv, ne v tee-pee
rozdl ohe, pikotvi stan dobe k zemi. Teprve pak se me ctit bezpen.

Zda u pomalu zanaj bolet. Mme ped sebou jen nco mlo kolem
7 kilometr, co nen moc pro tak otrl chlapy, jako jsme my. Jene ouha! Cesta
miz pod zvjemi snhu!
Ze zatku to vonlo romantikou a my mli spoustu humoru. Prvn prolapval cestu mkkm snhem, pipadali jsme si jak na Aljace. Ale m vt kus cesty
byl za nmi, tm vc jsme ztrceli dech. Hovor vznul a my zaali usilovnji lapat. I pestvky te byly astj. Nejzajmavj bylo, e nikdo zatm nepoctil
zimu. aj v utorch se dvno zmnil v led, ale my se pod ctili jak u kamen. A
pak pilo rozcest, kde jsme se museli rozhodnout. Bu jt nahoru na Zlatou
studnu, nebo na Zadov a tam si v hotelu dt nco teplho. Zvtzila Zlat
studna. Jet asi dvakrt odpovme, ale zan ns tlait as. lapem tedy bez
odpoinku. Zmocuje se ns nava a mrazem nm pestv fungovat fok. A
pak pila lick odboka vpravo. Znaka uhb z cesty. Jde po n sice lyask
stopa, ale je pln zavt. Ned se nic dlat. Stop jde prolapvat cestu, my tyi
husm pochodem za nm. Snhu moc, mon jet vc. Zapadme po ps, pochod se
stv dinou. A podnou. Uli jsme asi 300 metr a Stop je pln znienej. Dal
cestu prolapvm j. Bhem nkolika krok mm boty pln snhu. Nvleky vbec
nepomhaj. Pomalu postupujeme kupedu, kadm krokem ctm vt navu.
Ve chvli, kdy jsem mlel z poslednch sil, spatuji ped sebou cestu. Ulapanou,
krsnou. Za chvli si pomhme setst snh a pi tom hromujeme na neznmho
pachatele. Je to toti ta cesta, ze kter jsme odboili. A zkrtili si cestu o celch
100 metr. Opravdu poveden vtip od znaka!
Ploume se dl a navou pestvme vidt i slyet. Je u skoro tma. V tu
chvli se nahoe na strni nad nmi objevuje chalupa. Hodilo by se nm tady pespat, a tak u kluk nechvm batoh a fok a vyrm na przkum. Ovem
smla. Vechno je dkladn zabednno, nikde dn zvt. A to jsem se k chalup brodil po ps ve snhu a pobl n jsem se musel po snhu plazit. Kdy jsem si
chtl stoupnout, zaboil jsem se do nj skoro cel! Chvli odpovm a pak se vracm zpt ke klukm. Sice men oklikou, ale po tvrdm snhu. Po chvli narm
na lyaskou stopu. Teprve te poznvm, e jsem na Zlat studn! Nepoznat
Zlatou studnu - to ukazuje, jak jsem utahan. Dochzm ke klukm a oznamuju
jim, kde jsme. Lesn bouda - n cl - je nedaleko. Vyrme k n po lyask stop
a v tu chvli nm vbec nevad, e ji totln nime. Je pln tma, odboku k
boud hledme za pomoci baterek. Mrazem skoro nesvt, ale odboujeme dobe.
Konen jsme u boudy. Apaticky si sedme. Po chvilce La vyndav citron, krj
ho na pt dl, podl ns a my ho batme. Vrac se nm zbytky energie, dlme
ohe, ohvme veei. Unaven jsme podn, a tak honem do spacku a spt.
Spalo se dobe. Vzbudili jsme se a v osm hodin. Jenom Venda byl tou dobou
u ilej a rozdlal ohe. La zjiuje, e si zapomnl dt boty do spacku a m je
zmrzl na kost...
Teplomr ukazuje -34 oC.
Zlat studna 27. 12. 1976

Pi fotografovn pohybu si mus

uvdomit, e snmek je statick a neme pohyb ukzat v jeho prbhu
- mus ho proto zobrazit ve viditelnm nsledku nebo ve viditelnch
ppravch.

Vtina fotografujcch si s uitm fotografi pli hlavu nelme. Povauj fotografovn za zbavu, na kterou jsou ochotni vynaloit as a penze, bez ohledu na vsledky. Nsledujc rady by mly poslouit k tomu, aby se podl nepovedench fotografi zmenil.

CO NS ZAJM PI KOUPI FILMU?

Krom znaky a potu snmk je
hlavnm dajem citlivost filmu.
Bv vyjdena ve stupnch DIN
nebo ASA. m vy je toto slo, tm
je citlivost filmu vt a takov film
pouijeme tam, kde nemme dobr
svteln podmnky (v klubovn, u tborovho ohn apod.) Pro normln
svteln podmnky volme film o citlivosti 21 DIN (100 ASA).
Dnes stoup poet tch, kte si
kupuj vce nebo mn automatick
fotoaparty s malou ohniskovou
vzdlenost, v lepm ppad s promnnou ohniskovou vzdlenost, tzv.
zoomem. Pat-li mezi n i ty, pak
me peskoit odstavce o dlce osvitu a clonch.
82

CLONA A AS
Pi fotografovn statickch motiv
(krajina, budovy, stojc postavy ap.) pouijeme del zvrkov asy - 1/60,
1/100, 1/125. Pro ostr zachycen pohybujcch se pedmt musme naopak
volit dostaten krtk osvitov as 1/250, 1/500, 1/1000. asem delm ne
1/60 nefotme bez pouit stativu, netrnovan fotograf snmek neudr a
fotografie bv rozmazan.
Pokud jde o clonu, meme zjednoduen ci, e m jasnj je svtlo, pi
kterm fotme, tm vce clonu uzavrme - to znamen, e volme vt clonov slo. Stejn tak to plat naopak,
kdy volme clonov sla nzk. Okem bv sklouben clony a asu expozice. Tady me sten pomoci pstroj, ktermu se k expozimetr. Bv
bu zabudovan pmo ve fotoapartu,
nebo ho lze podit zvl.
Na pozen kvalitnho snmku m
velk vliv hloubka ostrosti, kter nm
uruje, v jakm rozmez vzdlenost
bude fotografovan pedmt jet zachycen oste. Plat - m vt clonov
slo, tm vt hloubka ostrosti.
Pro volbu hodnot asu a clony meme postupovat dvma zpsoby.
1. Zvolme jako zklad clonu (pi
znalosti toho, co jsme si prv ekli o
vznamu hloubky ostrosti) a expozimetrem domme poadovan as. Vme
ji tak, e by neml bt del ne 1/60 s.
2. Zvolme jako zklad as (napklad chceme-li zachytit pohybujc se
pedmt) a domme clonu.

MOTIV FOTOGRAFOVN
A te to nejdleitj: zachycen
motivu. Ped kadm snmkem by
sis ml ujasnit, pro vlastn chce
motiv fotografovat a pro koho jej
chce fotografovat. Mon, e se takov zamylen zd zbyten, ale
ujasn si tm, co je na motivu vlastn zajmavho a jak tyto vlastnosti
mus podat, aby jejich zajmavost
byla podtrena. Velmi dleit je
tak mt stle na pamti, e fotografick pstroj zachyt motiv jinak ne
nae oi. Tmi vidme prostorov, fotografie je ale plon.
Hlavn motiv mus fotografovat z
dostaten blzkosti, aby na snmku
zabral dostaten velkou plochu a
byl jasn podn. Nejpirozenj dojem vznikne, kdy je motiv zobrazen
v poped a za nm pak mn oste
prosted, ve kterm se nachz. Toto
je podn nejbli pirozenmu vnmn naich o.
Pi volb smru pohledu hledme
takov stanovit, ze kterho je
hlavn motiv co nejsrozumitelnj.

Je velmi dleit, aby se jednotliv

motivy na snmku zbyten nepekrvaly, aby nesplvaly s pozadm.
Jde pedevm o snmky, na kterch
lidem rostou z hlavy telegrafn sloupy
nebo stromy, na kterch lid maj
tyi ruce nebo ti nohy - pekrvaj
se toti s lidmi stojcmi za nimi atd.
Dal velmi dleitou vc je, aby
motiv na snmku psobil vrohodn.
Zvlt lid psob na snmku velmi
asto nepirozen, nahran a to
hlavn kdy vd, e je fotografujeme.
Nejjednodu to mon nen, ale pirozen chovn fotografovanch lid
zsk pedevm tak, e je fotografuje nepozorovan.
Pedstav si, co vechno bude zachyceno na snmku krom hlavnho
motivu. Vychzej vdy z toho, co vid
v hledku pstroje a nedej se ovlivnit tm, co o fotografovan skutenosti sm v. Ten, kdo bude fotografie prohlet, bude chtt poznat ve, co
je na snmku zachyceno. Bude-li na
snmku pli mnoho vc, nebude se
snmek lbit.
83

A jet nco o nkterch

specifickch motivech

kov formt zdrazn motiv,

kter m psobit kou a potla motiv vkov. Vodorovn kompozice pin nejastji pocit klidu, vyvenosti,
harmonie, zatmco vertikln (svisl)
uspodn psob spe vyzvav.

Vkov formt zdrazn motiv,

kter m psobit vkou (nap. stojc
postavy, tborov stor ap.) a potla
motiv kov.
84

tvercov formt psob soustedn. Pouijem ho proto u motivu, na

kter chceme soustedit pozornost.

Krajina
Zsadn pro dobr snmek krajiny, a
ji ernobl nebo barevn, je oprotn
zbru od veho zbytenho. Osvtlen
krajiny m bt pevn plastick, aby
dalo vyniknout lenitosti ternu. Ni
stav slunce je mnohem vhodnj ne
vysok v poledne. Pro snmky krajiny
je velmi dleit poas, sprvn atmosfra, osvtlen, dostaten viditelnost, sprvn utven mrak. Velmi
vhodn jsou jarn a podzimn dny, kdy
je nepebern bohatstv barevnch
tn pro barevnou fotografii.
Rostliny
Nejobtnj pi fotografovn rostlin
je sprvn podn barevnch odstn.
Pi fotografovn rostlin nejde vtinou jen o zachycen krs prody, ale
jednotliv rostliny by mly bt zachyceny jasn i z hlediska botanickho.
Celkov snmky rostlin, kvetouc strom,
louka atd. jsou jen mlo zajmav a fotogenick. Zajmavj vsledky daj
snmky detail tchto rostlin.

Zvata
Zsadn by se zvata na snmku nemla pekrvat, aby teba nemla dv
hlavy nebo sedm nohou. Chceme-li fotografovat ryby v akvriu, omezme jejich pohyb sklennmi deskami vloenmi do akvria, aby musely zstat v jist
vzdlenosti od objektivu. Nikdy nefotografuj seshora, ale pouze z boku skrz
sklenn stny.
Portrty
Profil ukazuje pedevm na nrodnost
zobrazen osoby, pohled zepedu na
charakteristick vlastnosti zobrazen
osoby. Proto se asto pouv ttvrtenho profilu, ve kterm se ob tyto
charakteristiky spojuj. Pi zobrazen
mue se vychz pedevm z jeho ela a
brady, pi zobrazen eny pedevm
z tvaru st, o a obo.
Sport
Jeliko jde vtinou o zachycen velmi
rychlch pohyb, musme k tomu mt
pstroje s dostatenou svtelnost a
dostaten krtkmi zvrkovmi asy.
Negativn materil je vhodn stedn
a velmi citliv. Sportovn snmky
vyaduj dobrou znalost sportovnho
odvtv, kter chceme zachytit.

Jednu radu na zvr:

Svtlo odraen od snhovch nebo ledovch ploch me mt za
nsledek podexponovan snmky. Mete tomu pedejt tm, e nastavte dobu expozice podle osvtlen ruky, nebo otevete-li clonu
o 1-2 stupn vce, ne doporuuje expozimetr.
85

Poj se mnou tam,

kde nebe je vysok a modr,
kde oblaka bl rychleji ne kde jinde pluj.
Sly tu pse vtr v korunch borovic?
Sly tu pse dlek zvratnch?
Tie a velebn um hlavy strom.
Ze slunce ervenav stk po jejich rozpukanch kmenech
a vn pryskyice t omm.
A veer ohe tborov tam do tmy pak zasvt
a vyvol v tob pocity, kter otesou tvou du.
Mon jsi etl nkterou knihu od
Jaroslava Foglara, Miloe Zapletala,
Franka A. Elstnera, E. T. Setona.
Vichni byli skauti. V jejich knihch
je to, po em kad z ns tou.
Kamardstv, romantika, tajemstv i
dobrodrustv, provan jak ve
mst a jeho blzkm okol, tak v
krsnch koutech dosud neponien
prody. Z jedn z nich jsou i slova v
zhlav tto strnky. Na jak jin podnik ne na skautsk tbor padnou
vrohodnji?

Tbor - kouzeln slovo pln vzruen, vn dobrodrustv a romantiky,

pedtucha zaitk, kter nelze jinde
prot.
Kam za nimi vyraz?
Jednou to me bt p putovn,
objevitelsk vprava na kolech i splouvn eky, jindy d oddl pednost romantice stlho tbora oputnho
uprosted hlubokch les, tboen v
podsadovch stanech nebo indinskch
tp, kde si ve vyrob a zad podle
svch pedstav.
Bhem tbora se rozvine dlouhodob hra, cesta za pokladem, tborov
olympida. Tv dovednosti, na nich
bude zviset spokojenost ostatnch, pro-

Tbor de
86

Tbor
s kamerou

v zlesck vaen mon v mornm slunenm ru i naopak lijku.

Kdy jindy neli pi hldkch, tborovch
ohnch a nonch hrch bude citlivji
vnmat kouzlo spc krajiny, obdivovat
se obloze poset miliny hvzd, vnmat
sebeti zvuky. Destky a destky her se
budou stdat s vpravami, vyrbnm
nejrznjch vynlez, kter jet zpjemn vae tboen, i povinnostmi,
kter pln kad, kdo chce dobrodrustv provat, nikoliv o nm pouze st.
V nkterch skautskch oddlech dostvaj tbory sv nzvy podle toho, m
se nejvc zapsaly do mysli tbornk.
Znaky tbor bvaj vyveny v klubovnch.

Tbor
s medvdem

Tbor
zelen perky

Tbor
v ztoce neznma
87

Cel provoz tbora se d tborovm dem stanovenm vedenm oddlu. Jak me tedy takov tborov
den vypadat?

Tborov den vldc vzduchu

CO VZT A NEVZT S SEBOU

NA TBOR
Mnoha oddlm se osvdilo vozit
i osobn vci na tbor v malch devnch bednkch - takovch, jako bvaly vojensk kufky naich dd.
Na tboe ti dobe poslou jako mal
skka. Co si s sebou poveze, zle
hlavn na tob, ale i tady plat, e
mn je nkdy vce.
m tborov zavazadla naplnme?
Zabal si vci jako na vcedenn vpravu, pidej nhradn trika, krtk
a dlouh kalhoty, tenisky, teplkovou
soupravu, tepl svetr, zsobu tenkch
i teplch ponoek, spodn prdlo,
plavky, epici, kapesnky, teplou koili, slabou koili, tlko, runk 2x,
utrku, hrnek, pbor, drtnku, sekerku, zpvnk, holinky, tenisky,
88

pevn boty, knihu, obyejnou tuku,

poznmkov blok, rezervn baterie a
rovky, propisovaku, igelitovou
taku na pinav prdlo, mdlo a kartek na pran, brle proti slunci,
kapse na uloen vc ve stanu, hudebn nstroj, pr korun jako kapesn.
V dnm ppad nesm zapomenout na skautsk prkaz, okovac
prkaz, potvrzen od lkae, potvrzen o bezinfeknosti a prkaz zdravotn pojiovny - bez tchto doklad
neme na tbor jet!
Doma naopak zapome: patnou
nladu, cenn pedmty, karty, rdio,
digitln hry a walkmana.
Druina si navc s sebou na tbor
bere velkou pilu a sekeru, dobrou mapu, busolu, lano, poln lopatku, ppadn dal vzbroj podle oddlovch
zvyklost.

6.30 Budek tborov sluby

(Vstvaj vichni lenov druiny, kter m ten
den slubu v tboe, myj se, pipravuj sndani
pro cel tbor.)
7.15 Budek dennho rdce
(Vstv denn rdce, kter pak d cel tborov den.)
7.30 Budek
(Vstvaj vichni ostatn astnci tbora.)
7.35 - 7.50 Rozcvika
(Rozcviky se zastuj vichni. Vjimku
tvo kuchai nezbytn nutn k pprav sndan. Rozcviku vede denn rdce.)
7.50 - 8.15 Hygiena, klid stan
(V tto dob se mus stait umt a uklidit si
stan.)
8.15 - 9.00 Sndan
(Na sndani chod cel druina pohromad. Do
9.00 se mus stait pevlknout do skautskho
kroje.)
9.00 - 9.15 Nstup k vlajce
(Nstup, pi kterm se zahajuje tborov den.
Tady se dozv, co t dnes ek a nemine.)
9.15 - 10.30 I. program
(Program me bt rzn. Tborov hra, soute, sport, rzn hry a zvody, plnn stup
a odborek, ale i ezn a tpn deva, stavba
nejrznjch tborovch staveb...)
10.30 Dopoledn svaina
11.00 - 12.30 II. program
12.30 - 15.00 Obd, pedn sluby
tborov druiny, volno
(Obd a osobn volno. V tomto ase se std tborov sluba).

15.00 - 16.00 III. program

16.00 Odpoledn svaina
16.30 - 18.30 IV. program
18.30 - 19.15 Veee
19.15 - 19.45 Veern hygiena
19.45 - 20.00 Veern nstup k vlajce
20.00 - 21.30 V. program
(Tborov ohe, povdn v tee-pee, hra v ec
se prod...)
21.30 - 22.00 Veern klid
(V tto dob jet me navtvit kamarda
ve stanu, me se projt, pst si denk, st
si... Hlun hry jsou poruovnm dobrch
mrav.)
21.30 - 22.30 Tborov rada
(Tborov rada hodnot uplynul den a pipravuje den pt.
Tborovou radu tvo veden tbora a rdci
druin.)
22.00 Veerka
(Veerka me bt posunuta na pozdj dobu,
vyaduje-li to tborov program.)
23.00 Veerka pro rdce
22.00 - 24.00
24.00 - 01.15
01.15 - 02.30
02.30 - 03.45
03.45 - 05.00
05.00 - 06.30

I. hldka
II. hldka
III. hldka
IV. hldka
V. hldka
VI. hldka

(Hldka obchz cel tbor a ste tborov

klid. Baterku pouv jen je-li to nezbytn
nutn.)

Kad tbor m urit zsady, ktermi se vichni d.

Zkladn pravidla hry poru, pokud:
l bez vdom veden opust tbor
l vyhledv pleitosti k ulejvn
l jakkoliv kod prod
a vyhb se svm povinnostem
l vstupuje do stan ostatnch
l neetrn zachz s oddlovou vzbroj
l poruuje rozvrh dne, pedevm pak
tbornk bez jejich vdom
l nevrt vypjen vci na sv msto
v sti mezi veerkou a budkem
89

Krom zbavy a dobrodrutv pat

ke skautskm tborm neodmysliteln i kadodenn povinnosti. Vyplvaj
z charakteru tbora, ve kterm je ve
zvisl na prci a sil tbornk a
nikoliv na pomoci zven.
Skautsk tbory se vtinou stav
ze stan typu osada na devn podsad. Jsou to stany z pevn stanovky,
znan tk, kter se hod prv jen
pro tenhle druh tboen.

Prvn podsada, kter je vynlezem

eskch skaut, byla postavena v roce
1913. Dodnes je tento patent pouvn
a je prvem obdivovn skauty z celho
svta.
Podsadu je mon stavt rznmi
zpsoby a z rznch materil. Me
bt pevn, pltn, nebo stavn a na
tboe na kostru z kl zatluench do
zem. Dnes pevldaj podsady skldac, postaven pedem a na tboe jen
sloen dohromady. Maj tu vhodu, e
se mohou pout mnohokrt po sob.
etme tm nejen produ, protoe
spoteba deva je pomrn velk, ale i
tborovou pokladnu - devo je drah.
90

skldac
podsada

tafle
heben
svzat
upevovac
provzek
pitloukn
krajinek

stolek

l
ste
po
e
lic
po

podsada
zahloubit do zem

Svmi rozmry 2x2 metry a vysokou podsadou umouj tyto stany

dlouhob a pohodln tboen.
91

Tak tboen v tee-pee m neodolateln kouzlo. V tchto stanech se d

rozdlat ohe a za det se v nich me sejt cel oddl. Velkou vhodou je i
to, e se v nich dobe su mokr obleen. Jsou to snad nejvhodnj stany pro
oddlov zimn tboen. Nevhodou je, e k postaven tee-pee je teba pipravit rovn a dlouh tye. To zabr pomrn dost asu a ne vude seeneme
vhodn materil. Tboen v tee-pee vyaduje pomrn zkuen tbornky!
M-li zjem dozvdt se nco vc o tee-pee, peti si knihu Jiho Macka Tbome v tp.

93

Stl skautsk tbor zan stavbou

na hol louce. Krom stan si mus tbornci postupn postavit pedevm
kuchy s jdelnou a sklpkem na potraviny, stany pro uskladnn potravin a
tborovho invente, vztyit stor na
sttn vlajku, vyhloubit odpadovou jmu a latrinu. Dojem pi vstupu do tbora jist udl i brna i v. Podle
mstnch podmnek se buduj dal stavby jako hrz na potoce, molo na myt,
hit, suky a podobn.

vzan brna (podle francouzskch skaut)

stoly

provazov most

slunen
hodiny

uloen
nad
umvrny

eusovnk

latrny

tdn odpadu
94

latrna
95

Poteby pro tborovou kuchy

(asi pro 30 tbocch)
Na skautskch tborech si tborov lid sm va a z toho vyplvaj i poadavky na zvldnut zkladnch kuchaskch recept a nvyk. Mezi jin povinnosti pat napklad udrovn osobn hygieny a istoty, starost o vlastn
i svenou vzbroj, nkupy, non hldky...
Druh stupe po tob d pipravovat nejmn dva dny jdlo na tboe
pro vechny astnky tbora. Nebude vait sm, ale bude minimln
dva dny dit tborovou kuchyni vetn psunu a skladovn potravin.
d to tedy od tebe nejen kuchask,
ale i organizan schopnosti a znalosti
zpsob ukldn potravin. Nejlepm
ocennm pak je, kdy tbornkm
chutn.

Visut ohnit
je stavba pro nron. M jednu
velkou pednost. Je etrn k okoln
prod!
Vybuduje-li je dostaten velik a
dobe vybaven, me ti poslouit i
jako tborov kamna.
Dobe postaven a fungujc ohnit je chloubou kadho sprvnho
tbornka.

3 hrnce 20 l, 1 kastrol 20 l, 1 hrnec 40 l, 3 pnve, 3 konve na vodu,

4 nabraky, 4 noe ostr na krjen,
4 noe pborov na mazn, 4 vaeky, 2 prknka na krjen,
1 vha, 3 cednky, 1 stko na aj,
2 struhadla, 2 peke, 1 krje na
chlb, 1 strojek na maso, 1 vt msa
na tsto, 1 vidlika na maso, 1 lvanenk, 1 krje na knedlky,
2 obracee na tsto, 1 lehac metla,
2 paliky na maso, vvrtka, otvrk
na lahve a na konzervy, 1 vleek na
tsto, 5 hadr, 15 utrek, 5 drtnek
5 tal, hrnek a pbor pro nvtvy
Nkolik rad pro tborovou kuchyni

oteven
kovov tye

zvsy na ko-

snmateln rot

zvs
na
kotlky

kovov rot

zsobrna
vystn komnku tsn pod plplech
topenit
rot
popelnk

96

tborov kamna

vrstva
jlu a kamnk

Veker jdlo, kter na tboe konzumujete, mus bt jednoduch a vivn, lehce straviteln a pokud mono i pkn upraven. Snate se
vait co nejpesteji - stdejte stravu vaenou se syrovou a do jdelnku zaazujte dostatek mlka, tvarohu, zeleniny a ovoce.
l Zeleninu podvejte co mon nejvc syrovou - ke svain, nebo v podob salt.
l Vyuvejte i lesnch plod (malin, borvek, jahod) POZOR na zmnu s jedovatmi plody! Lesn plody nikdy nevate - po smchn s
cukrem pouvejte jako zavaeninu na chlb, ovesn vloky, tvarohov
knedlky a podobn.
l Mslo dvejte vdy syrov (nerozpoutjte je pedem na kamnech) na
hork kai i bramborech se snadno rozpust a zachov si dleit vitamny.
l Ve svm jdelnku vyuvejte med.
l Chlb kupujte radji tmav - je zdravj.
l Pi obd i veei by mlo bt k dispozici dostaten mnostv aje,
i jinho npoje.
l Stdejte masit a bezmas dny, po tunm obd pipravte chud
veei, sladk jdla podvejte nakonec.
Zjistte si potraviny, kter se na tboe nesmj konzumovat - jde
hlavn o vrobky z majonzy, mlet masa, pokrmy ze syrovho masa,
nekonzervovan ryb vrobky, tepeln nezpracovan vejce, lehaku
a smetanu bez tepeln pravy, zmrzlinu, houby, tvaroh domc vroby, jtrov sr, jtrovku apod.

Mnostv potravin
Ji ped tborem je dobr zjistit,
pro kolik lid uvate z jednoho sku
re, kolnek, vloek apod.

Dle je poteba vdt, kolik nakrjte chleb z jednoho bochnku (jsou

rzn druhy a velikosti), kolik na toto mnostv potebujete msla, sr
apod. Jsou to neoceniteln zkuenosti, kter vm pomohou pi sestavovn jdelnku i plnovn nkupu
nejen na tboe.V kad kuchace je
napsno, pro kolik lid je uveden recept potn (pozor - tborov porce
jsou nkdy vt ne bn!).

98

Uskladnn potravin
Mezi ivoichy, kte si buduj spirny, pat i skauti. Tak oni vak mus
brt v vahu trvanlivost potravin.

Nsledujc znalosti uplatnme ve skautsk praxi pedevm na tborech.

Obvykle mme k dispozici zsobovac stan, sklpek, ppadn ledniku - nkolika kameny ohrazen msto nebo velk hrnec v potoce.
Brambory - skladujeme na tmavm mst na hromad nebo v pytli.
Pi delm skladovn vtho mnostv (napklad na tbor) se vyplat
brambory pebrat a vyhzet nahnil.
Mouka a ostatn obiloviny - Mouka
snadno pijm vlhkost a ciz pachy.
Skladujeme vdy na suchm mst.
Nikdy ji nestavme pmo na zem. Pozor na paprov pytlky - snadno se
protrhnou.
Cukr - skladujeme v suchu. Pozor
na mravence.
Sl - skladujeme v suchu a teple pozor, vlhne.
Tstoviny a lutniny - vyaduj
skladovn v suchu, podobn jako obiloviny.
Maso - neskladujeme. Zajistme si
dodvku vdy na den, kdy je budeme
potebovat. Musme-li vak pesto
uchovat maso do druhho dne, ukldme je na chladnm, vzdunm
mst. Maso osume a chrnme
utrkou proti mouchm. Naprosto
nevhodn jsou pro skladovn igelitov pytlky - maso se me zapait.
Uzeniny - rovn odebrme vdy
v den spoteby. Musme-li je uchovat
do druhho dne, ulome je na stinnm, suchm a vzdunm mst, nejlpe zaven mimo dosah kodn.
Uzenina v proudcm vzduchu vysych, ale nekaz se.
Konzervy - skladujeme na chladnm mst, nejlpe ve sklpku.
Zelenina - skladujeme podobn
jako brambory. istme zsadn a
ped pouitm.
Mlko - neskladujeme. Pokud je to
nutn, pak krabice nebo pytlky ml-

ka ulome do velkho hrnce se studenou vodou. Ten pak piklopme poklic a umstme do sklpku nebo na
vhodn msto v potoce.
Mslo, sry, tvaroh, sdlo - skladujeme pouze v nutnm mnostv v
chladu - nejlpe ve sklpku. Pro uloen msla meme tak pout lednici v potoce . Vhodn bv uloen
do plechovch krabic, kter zabrn
rznm hlodavcm hodovat na naich potravinch.
Jogurty - pouvme vdy erstv,
neskladujeme.
Chlb - skladujeme na chladnm,
suchm mst, nejlpe v polici v zsobovacm stanu.
Drod - na vzduchu rychle okor.
D se uchovat v uzavrateln sklenice, do kter ho dobe namakme.
99

Vaen bez ndob

Setonv hrnec
Vykopeme jmu asi 60 cm hlubokou a
40-50 cm irokou. Tsn vedle jmy
rozdlme ohe a topme, abychom
mli co nejvce popela. Do havho popela vlome kameny, pehrneme je popelem a udrujeme ohe dl, dokud
nebudou kameny rozhaven. Mezi tm
si pipravme potraviny, kter chceme
uvait a upci. Brambory umyjeme,
maso (nejlpe vepov) nasolme, okoenme, prolome pltky slaniny a dkladn zabalme do kopiv.
Pipravme si asi metrov kl a ndobu s vodou. Devn kl opeme o
stnu jmy, na dno opatrn nahzme
rozhaven kameny a pevrstvme trochou popela. Nahzme brambory. Pak
polome maso zabalen v kopivch a
ve pehrneme teplm popelem. Nahrneme hlnu a trochu udusme. Vythneme devn kolk, do dry po nm
nalijeme vodu a rychle utsnme drny
a hlnou. Toto dlo ponechme asi
1 hodinu v klidu.

Ji jsi nkdy jedl peenho hada?

Nemj strach, nejedn se o hada skutenho, ale pipravenho z tsta a upeenho nad ohnm. Na ppravu tsta bude potebovat mouku, vejce,
trochu vody, petku soli a kmn. Ze vech tchto psad vypracuj tuh tsto,
takov, aby se dalo vyvlet do dlouhho hada (m-li tsta vc, me pipravit had nkolik). Tohoto hada opatrn nato na syrov prut a zvolna opkej.
Bu trpliv. Tsto se mus podn propct a nesm se split. Opt vyuvej
ru ohn, ne plamen.

Vyuit rznch rostlin k zlesckmu vaen:

hlna
popel
brambopopel
kameny

Potom pomalu odstraujeme hlnu, vybalme upeen maso a uvaen brambory. Pi vybalovn opatrn, aby se nm popel a hlna nedostaly do potravin.
Maso, nejlpe okoenn a omatn kue, meme t opkat na roni.
Roe nestavme nad pm ohe, kue otme a pravideln potrme koenm
rozputnm v tuku. Nikam nespchejte, maso se mus podn propct.
Mete vytvoit a na pruty navlct
rzn druhy pz a ty potom opkat.
Pozor - neopkme v plamenech, ale
vyuvme ru ohn. pz mohou tvoit napklad stdav napchnut
kousky slaniny, uzeniny, masa, sra, cibule a dobe znmch kloubouk hub.

100

Bylinkov aje
Meme pout kvt lpy, podblu,
hemnku, matedouky apod.
l list kopivy, borv, malinku, ostruinku, jahodnku lesnho
l mlad jehli smrku
l plody pk - tento aj je lep nkolik minut vait
Jak
takov
bylinkov
aj
piprav? Na dno hrnku i konvice
dej trochu pokrjench list i nkolik kvtk (me pout erstv i
suen), pelij vrouc vodou a nech
nkolik minut vyluhovat. Bylinkov
aj by neml pijt bhem ppravy do
kontaktu s dnm kovem. Hotov
aj slej pes umlohmotn stko a
podvej hok i slazen medem.
Me pipravovat aje i z rznch
sms bylin - vyzkouej vhodn kombinace. Pozor, bylinky, kter sbr,
mus bezpen znt!
l

maso

Bylinkov salty
Nejlpe se hod mlad lstky pampeliek (meme vak pidat i nkolik
lstk ebku a mlad lstky kopiv).
Lstky opereme, nasekme a pelijeme
nlevem z citronu, octa i kysan
smetany. Ve meme ozdobit opranmi kvtky sedmikrsek.
l
Kopivov listy maj v zlesck
kuchyni velk zastoupen. Meme je
pidvat
(opran
a
nadrobno
nasekan) do vech monch salt a
pomaznek, ale i do polvek a k masu.
Znm je tak prava kopiv jako
pentu s esnekem a vejci.
Nezapomnejte ani na lesn plody
(borvky, maliny, ostruiny, jahody i
houby) - zde si jist s pouitm poradte
sami - nemusm pipomnat borvky s
cukrem, i malinov knedlky a jist
ani smaenice i bramboraka pro vs
nejsou neznmm pojmem.
l

Jeden recept pro labunky - smaen jitrocelov lupnky

Natrhme erstv listy jitrocele kopinatho (ty dlouh), opereme je a jemn naklepeme. Vlome do misky a prosypeme cukrem. Nyn v misce zatme
nap. men miskou s vodou a nechme uleet. Mezi tm si pipravne tstko
z mouky, strouhanky a jednoho vejce (jako na obalovan sr). Lupnek po
lupnku obalujeme v tstku a po obou stranch smame na rozplenm oleji dozlatova. Podvme tepl jako zkusek.
101

Tborov pec
Na tboe, ale i na dvoudenn vprav si mete postavit opravdovou pec.
Upct se v n potom d cokoliv: maso, chlb, rohlky, ale i buchty nebo kole.
Zpsob, jak se d takov pec postavit, je cel ada. Nejastji se stav pec v
mezi a pec igl. A stav pec jakmkoliv zpsobem, nezapome, e vnitn
prostor mus bt dostaten na roztopen pece a vstupn otvor mus bt tak
velk, abys mohl do pece dt to, co chce upct!
Stavba pece v mezi
V mezi vykopej dostaten velikou
dru pro postaven pece - tedy asi 1 x 1
metr a 1 metr hlubokou. Dno vylo
plochmi kameny. Stny i strop postav
rovn z kamen. Kameny pouij co
nejvt, abys mohl pec dobe rozplit.
V zadn sti nezapome nechat otvor
pro komn. Pak celou stavbu zasyp vykopanou hlnou.
Vstupnm otvorem zapl cel prostor pece devem a rozdlej ohe. Top
tak, aby byl v peci co nejvt r. Nepikldej kru a iky - tvo se pli
saz. Podn ohe udruj alespo dv
hodiny. Kdy je pec dn rozplen,
pesta topit. Z vtviek si udlej kotko, namo ho do vody a pec vyme.
Pak polo pes otvor nahrazujc komn kmen a dkladn utsni hlnou.
Do pece vlo to, co chce upct, zakryj kamenem i vstupn otvor a vechny spry opt podn utsni hlnou.
Pak u zbv jedin. Pokat, a bude
upeeno. V dobe roztopen peci se
chlb a maso peou asi dv hodiny,
buchty budou hotov ji za hodinu.

Stavba pece igl

Vyzna si na zemi kruh o prmru
asi 120 centimetr. Vyrpni drn a
ulo ho stranou. Kruh vylo plochmi
kameny. Pak postav z kamen igl.
Nezapome v zadn sti ponechat
otvor - komn a v pedn sti vstupn
otvor. Dobe utsni hlnou. Pro tuhle
stavbu se ti nejlpe bude hodit jl.
Dal postup: Roztopit pec, vymst,
pct. Postaven pece tmto zpsobem
je t ne postavit pec v mezi.
A jedna vstraha zvrem: Pouije-li na stavbu kameny z potoka, tm vdy exploduj a pec rozhod.

Podek kolem kuchyn a ve stanech nen na to, aby to v tboe vypadalo ist, ale aby v nm isto skuten bylo. Nikde se nesm povalovat
jdlo, drobky apod. Stoly v kuchyni a jdeln myjeme zsadn teplou vodou,
istota osobnho ndob je nejen vizitkou tbornka, ale i vodtkem pro
slubu, do kterch ndob m a do kterch nem vydvat pi rozdvn jdlo.
Dalm pilem tbornick hygieny
je vedle osobn hygieny i udrovn
istoty prdla. Pran na tboe pat k
oblbenm atrakcm, kter vtinou
cht-necht kon v plavkch vyprnm vech zastnnch. Ale abychom pitom nespchali vc kody ne
uitku, pistupme k inu vybaveni alespo zkladnmi znalostmi.
Pokud pere skuten v tborovch
podmnkch, nejdv zva, jestli tv
krsn vypran, ale znan mokr
prdlo, m vbec anci uschnout a zda
ho m zatm m nahradit.
V ruce se nejlpe pere obyejnm
mdlem s jelenem nebo vlokovm
mdlem. Nejmn tm ukod prod. Po vyprn prdlo dkladn nkolikrt vymchej, vydmej nebo vymakej do runku (zase pozor,
nkter uml materily se dmat nesm, pelmala by se vlkna tkaniny)
a dej usuit. Obas se d za levn penz koupit v prodejnch domcch poteb, plast nebo icch poteb.
Trika, ntlnky, svetry ani mikiny nev kolky, ale opatrn peho, hezky
srovnan, pes ru. Bhem suen jet nkolikrt obra a perovnej. Pokud
mus na tboe prt bavlnnou koili, kter by po vyprn potebovala vyehlit,
nedmej ji, ale nech ji povenou a vyrovnanou na ramnku vykapat, ppadn
opt bhem suen rovnej. Pak zstane krsn i bez ehlen.
Nepostradatelnm pomocnkem pi pran tborem olehanch ponoek nebo
kolen kalhot a teplk je MINIVALCHA, plastov pomcka velikosti dlan.
No a co jsme si vyzkoueli na tboe, bude jist hrakou doma.

102

103

typy brouen
pro pouit
vhradn na devo
i jin
pevn materily

Brousme dvma zpsoby. Krouivmi pohyby po cel dlce brousku a

ost

V pi o osobn i spolen vci bychom si mohli vzt pklad z indinskch kultur. Kadik sebeobyejnj
pedmt, a ji to byla devn lce,
miska na kukuici i toulec na py, byly povaovny za ztlesnn Velkho
Ducha, a proto se o n lid starali,
zdobili je a prokazovali jim ctu.

Star se i ty vzorn o vlastn vci a spolen tborov vybaven?

N
M svj n v podku?
Ostr n dobe krj, zaezv bez skpn do deva, nelme se mu ost, i
ppadn rny se hoj daleko rychleji ne od noe tupho. Pokud nechceme bt
nebezpen sob i svmu okol, nosme n peliv a kvalitn naosten.
Jak na to?
Potebujeme: oboustrann brou(pn prez epel,
sek - z jedn strany hrub, z druh
pohled zpedu)
epel
jemnj, jemnou bidlici (prodv se
pod nzvem belgick kmen), hadk,
krtk tovrn ost
sklenici vody, noviny, del pruh pevn
ke (ne jelenice) a samozejm n,
kter chceme nabrousit i pebrousit. st uzneme krajc chleba a nam
Ze veho nejdv rozlome na stl prvnm kolem po koupi novho noe
noviny (brousek nm bude mn bude toto ost zbrousit na hrubm
klouzat a nepokrbe stl) a namo- brousku. Sklon, se kterm zaneme se
me brousek.
zbruovnm, musme dodret po ceKad nov n m tzv. tovrn lou dobu na prce. hel sklonu si
ost.
vybereme podle nslednho pouvn
Je to velmi krtk ost, kterm si noe.
104

typy zbrouen
pro univerzln
pouit
- nejastji
pouvan

dlouh
ost
- pouze
na mkk
materil

nebo dlouhmi tahy ve smru podln osy noe, nap pes brousek.

Na brousku vznik brusn kae, pasta - tu nikdy nesmvme, jeliko

nm pomh s brouenm. Jestlie se nm podailo odstranit tovrn ost,
meme obrtit brousek a brousit na jemnj stran. Pi brouen stle n
po obou stranch kontrolujeme, hadk pouvme na otrn noe, abychom
lpe posoudili sprvn sklon i dostatenost brouen.
Pedposledn fze na prce nastv v okamiku, kdy pi pohledu shora
proti svtlu na ost noe vidme jen nepatrnou lesknouc se ploku. Zbytek
brouen provdme ji vhradn na belgickm kameni, ale pozor! V tto fzi
brouen dochz nejastji k chybm. N proto peliv kontrolujeme teba
i po tech, tyech tazch pes belgick kmen.
Sprvnost naosten kontrolujeme takto: pohledem pezkoumme velikost
lesknouc se ploky (pohled na ost proti svtlu), pi tom tak zjistme, ve kterch mstech mme pi prci pitlait a kde netlait vbec. Zkouku meme
provst i tak, e jemn thneme n ostm po nehtu smrem k sob. Tam, kde
n drhne, je nabrouen, a v mstech, kde sklouzv, chce jet pibrousit.
Pozor, jestlie pi prci kvme noem, nejen e znime brousek, ale vytvome na ost bicho. Tmto ostepel
m se velmi patn ee.
bicho

Dal vc, na kterou musme dt

pozor, je pebrouen. Vytvome-li
tenk kousek kovu na ost, kter se
epel
ohb voln sem a tam, vznikla nm
stedn dlouh ost
takzvan jehla.
jehla
I v tomto ppad musme znovu
zat prci od hrubho brousku.
Na zvr cel prce n obthneme na ki. Tm zskme dobr a trvanliv
ost. Je na kadm, aby si vybral a vyzkouel sprvn ost podle druhu prce.
105

M pkn nabrouen n. Aby ti dlouho dobe slouil, uvdom si, co mu kod:

Po kad prci je nutn n vyistit a uloit do pouzdra. M-li zavrac

n, je dobr jednou za as vyistit
drky zvr a kpnout do nich pr
kapek oleje.

SEKERA
pat k zkladnmu tborovmu nad, bez kterho se v dnm ppad neobejde. Doke vak i ty proniknout do umn zlesk, prospektor a trapper?

Jak se sekerou zachzet ti napov nsledujc obrzky:

otet sekerou

60 o

45

Sekeru opravdovho zelene pozn snadno, protoe se

l vikl
l
pyn zubatm ostm a rz l rda vl na trv, asto i pes noc
106

Brouen sekery:
Jemnm pilnkem vyrovnme zuby a nerovnosti ezn hrany sekery.
Pot mokrm brouskem brousme ost z obou stran tak dlouho, a zskme sprvn tvar.
Pi dokonovn asto mnme
brouenou stranu, abychom zabrnili
tvorb jehly.
Sprvn nabrouen ost sekery
se bez zadrhvn zazne do papru.
Vmna toprka
Budeme potebovat toprko a
klny do sekery. Oboj dostaneme v
elezstv. Pi nkupu toprka musme dbt na to, aby bylo pimen
svou velikost, aby bylo bez suk a
prasklin, aby nebylo ezan proti letm - to znamen, e kresba let by
mla bt soubn s toprkem. Toprka se vyrbj z listnatho deva,
nejlpe z habru i jasanu. Klnek by
ml dosahovat asi do 2/3 dlky oka sekery.
Mme ve, co potebujeme a meme se pustit do opravy
l Oko sekery zbavme zbytk starho
toprka,
l pes oko sekery nakreslme na toprko velikost oka,
l zmme vku oka a ozname si ji
na toprku, v tto rovin povedeme
jemnou pilkou ez kolmo k toprku
zhruba do hloubky, kterou budeme
odezvat,
l
oezvme ostrm noem a do
chvle, kdy meme alespo malou
st toprka nasadit do oka. Rychlejho cle meme doshnout pomoc
raple,
l
sekeru nkolika poklepy nasadme
hloubji - v mstech, kde zstala
stopa po vnitku sekery, musme devo jet vybrat,
l nyn ji postupujeme opatrnji, na-

sazovat zkoume astji a v mstech,

kde ji bylo toprko v oku sekery, devo nevybrme,
l tento postup opakujeme tak asto,
a toprko pevn sed v oku sekery,
toprko mus bt nasazeno kolmo na
sekeru,
l jet jednou toprko vyndme a
uprosted podln nazneme do
hloubky klnku,

opt nasadme hlavu sekery a zatlueme klnek. Toprko se tm v oku

upevn a nebude nm vypadvat (pokud jsme opracovvali trpliv a neztenili toprko pli).
l

Zkuen tbornci
chrn toprko
proti pokozen
pi tpn deva
proukem ke,
pilepenm i pivzanm pod hlavu sekery.
107

PILA
Kad pila m jin vyuit. Zlodjku a ocasku pouvme na rychl
peznut slabch dev. ee jimi jeden lovk.
Pila bobrovka vyaduje ke sv obsluze dva ikovn tbornky a hod se
pedevm na peznut kld s vtm prmrem. Nejznmj a u ns nejpouvanj je pila obloukov, se kterou vtinou eou dva tbornci.

Abychom se pi ezn zbyten

nenadeli, je teba si pamatovat, e:
l na pilu netlame, list se sname
mt vodorovn, nepme pilu do
strany, nijak ji nekroutme a neohbme, tahme hlavn k sob.
l
Pro del tboen je nezbytn postavit si kozu na ezn deva.

Skonme-li prci s rmovou pilou,

povolme ji a uklidme, nejlpe povsme na such msto, kde se o ni neme nikdo zranit.
Aby nebyla pila svrna devem,
kter eeme, je nutn, aby mla
sprvn rozvod, neboli rak.

Zuby stme stdav vlevo a

vpravo. ka rozvodu se rovn dvma tloukm listu. Pod dohledem
zkuenjho kamarda se to pomoc
trojhrannho pilnku, rozvodky, nebo
v nouzi velkm hebkem jist brzy
naute.

provizorn koza
na ezn deva

108

Pro brouen zubu pily se pouv

trojhrann pilnk a brousme vdy
dva sousedn zuby najednou.

Se devem se setkvme na kadm tboe, vprav i jin oddlov akci.

Kad devo m jin vlastnosti (barva, hustota, odolnost) a znalost tchto
vlastnost nm asto velmi uleh prci.
Devo jehlinan
Smrk ztepil
- snad nejastji se vyskytujc
strom. M devo s dlouhmi vlkny.
Dobe se ee a tpe i za vlhkho
stavu. V tborov praxi se nejastji
pouv na topen (velice dobe ho),
ale nesmme zapomnat na rzn stavby jako teba tborov brny, podsady,
tye na stavbu tee-pee, kolky. Vyut
meme i erstvou kru, ze kter se
d vyrobit nstnka nebo obal na
skautsk denk. Devo smrku m blou a jemn naloutlou barvu. Dobe
se barv. Me se pout na vyezvn
totem nebo drobnjch vrobk.
Nevhodou smrkovho deva je,
e po navlhnut ztrc vtinu svch
dobrch vlastnost.
Borovice lesn
a ostatn u ns rostouc borovice
maj devo pevn, tk, znan sukovit, ervenav s vysokm obsahem
pryskyice. Toto devo vyuijeme spe

borov i ce

m odn

jako okrasn. Rzn pokroucen sukovit vtve pipomnajc duchy prody,

bizarn tvary zdob nejednu klubovnu.
Borovicov devo se dky sukm patn ee a jet h tpe. Na topen je
vhodn sp do kamen, nebo na otevenm ohniti dky vysokmu obsahu
pryskyice znan ad. Devo borovice m proti smrku vt vhevnost.
Modn opadav
nen pli vyuvan. M krsn
devo ervenav barvy s mnoha kresbami, avak jeho pomrn vzcn vskyt spolu s men holavost in toto devo pro ns nepouvanm.
Vyuv se na vrobu nbytku, je
odoln vi vnjm vlivm.

douglaska
tisolist

borovice lesn
(sosna)

smrk ztepil

sm rk

modn
opadav

borovice
limba

jedle
blokor
109

buk

Tvrd deva
Buk lesn
- vysok mohutn strom se stbitou hladkou borkou.
Devo buku je snad nejtvrd a
nejpevnj v naich krajch. M mlo
suk. tpe se dobe, ale je nutno pout vt slu. asto se tpne nap
pes lta.
Vborn se hod na vrobu toprek k sekerm. Toto devo najde vyuit i pi stavb hrz, mstk nebo
jinch staveb ve vod, jeliko nehnije
a vodou jet vc ztvrdne.
Pi topen vydv znan r, a
proto musme dt pozor na vt nebezpe poplenin. Velkou vhevnost meme vyut pi rozehvn
kamen na finskou saunu, nebo roztopen tborov pece. Po vyhoen
zstv minimln hromdka popela.

dub

Habr
m podobn vlastnosti jako buk.
Je to strom s dvojit pilovitmi
listy a spirlovit stoenm devem.
Borka je tmav a hladk v mld, ve
st jemn zbrzdn.
Dub zimn, letn, erven, bahenn
- devo vech druh u ns rostoucch dub m podobn vlastnosti jako
buk a habr s tm rozdlem, e je h
holav.
Mkk deva
Lpa
se ad se svm devem mezi nejmk. Jasn, bl devo s mnoha
pry je lehouk a snadno opracovateln. Vyrbme z nj nejrznj ozdobn pedmty a je a neskuten,
co z tohoto materilu dok zrun
ruce vytvoit. Modeli jist ocen
lehkost tohoto deva.
Jasan
- vysok vzdun strom se edivou
borkou na starch a se stbit zelenou
na mladch stech stromu. Z mladch
vtv se dobe vyezv a ze starho deva, kter si zachovv prunost, se vy-

lpa

jasan

oech

rb tpiny na luky. Mlad vtve maj

uprosted tak zvanou duiku a okoln
devo je pomrn trvanliv, hod se na
vrobu troubel do dmek, nebo trubiek na vodu. Jasanov devo je tak vborn pro vrobu toprek.
Ole
se nejastji vyskytuje okolo vody,
nebo alespo tam, kde je hodn mokro. Jej devo je mkk, nekvalitn a
asto hnije. Jej ten vtve lze pout
na ron i roty. Mokr olov vtve
patn ho a such sta ponoit na
noc do vody a nemusme se bt, e se
nm bude pec se pochoutka vlet
mezi oharky v ohni.
Lska
Tento polostrom je zajist oblben
pro sv oky, ale meme vyut i jej devo. K plen se lska nehod, protoe patn ho, ale z jejch prut se
daj vyrbt krsn vci. Jednolet
vhonky pouvme na vrobu p.
Silnj pruty vyuijeme pi vrob
indinsk postele, pkn vypadaj
tak poliky z jednotlivch klack
svzanch k sob.

bza

lska

Bza
m mkk devo, kter ve vlhku
rychle hnije, a proto se nepouv na
vt stavby. Such ho jen pi vtm ru, pouv se na topen v krbu, poppad kamnech. Vlhk neho vbec. Pro ns jsou zajmav
hlavn ten kmnky a vtve, kter
meme pout na ormovn nstnek a rozlin dal zdoben. Z vyschlho deva meme naezat placky
- koleka i ikm pltky asi 1 cm siln, kter se mohou dle malovat i
vypalovat.
Zvltn vznam pro zlesky a tbornky m bezov kra. Me nm
dobe poslouit jako podpalova msto papru, ho i vlhk. Z mlad bezov kry se d vyrbt mnostv
krsnch vc (ndoby, ozdoby, obaly
na zpisnky apod.).
Na tom, jak dle vyut zde popsan stromy, nechte pracovat fantazii. Vdy myslete na vlastnosti deva
a potom se vm nestane, e budete
rozdlvat ohe ol, nebo opkat
vuty na smrkovm klacku.

buk
lesn
dub letn
habr obecn

110

lpa velkolist

jasan ztepil

bza

bradavinat

111

Ji v dvnch a dvnch dobch pinel ohe lidem bezpe, teplo a chutnj potravu. Proto si lid ohn nesmrn vili, chrnili jej a uctvali.
Ohe - to je svtlo v temnotch, ohe
spojuje mylenky lid sedcch v kruhu
okolo nj. Od nepamti lid v, e ohe
pomh eit i ty nejvt spory smrem
- rozumnou cestou, bez zti a hdek.
Pprava slavnostnho ohn je vdy
velkou tborovou udlost. Ji nkolik
dn pedem se druiny tajn domlouvaj, m ostatn pekvap. Vymlej a
nacviuj se scnky, sezpvvaj psniky,
pipravuj vypeen triky a soute...
Jako slavnostn ohe pipravme pagodu, orientovanou podle svtovch
stran.
Kolem pagody vytvome z kamen
dva kruhy. Mezi n vstupuje pouze uren ohnivec, kter se vnuje pikldn. Jin tbornci piprav zsobu palivovho deva na pikldn, dal
vyrob kolem ohnit kruh sedtek.
Mnoh oddly maj rzn rituly zapalovn a zahajovn ohn, kter se

112

dd z generace na generaci. Sem pat

napklad zapalovn ohn fakulemi ze
ty svtovch stran, rozdln ohn
tenm dev i kesnm, pednesen
osobnho i tborovho krda, vzpomnka na bval leny oddlu...
Pro vechny vak plat jedno:
Slavnostn tborov ohe se t
veobecn ct. Zahjen bv proto
vdy dstojn a pat k nmu neodmysliteln skautsk kroje.
Je nemysliteln v takovm ohni plit odpadky i na nm vait.
Program tborovho ohn by ml
vst a urovat poven skaut s jistm
druhem nadn pro tuto innost, ktermu by ostatn mli pedem nahlsit
sv body programu. Ten tak vytvo
osnovu programu smujc od veselho k vnmu.
Zpv, scnky, vyprvn pomhaj
u mnohch pekonvat trmu. (Pednm osobnostem na kultury, nap.
Ji Such, Milo Forman, Vclav Havel, byly skautsk tborov ohn jejich
prvn scnou). Dbejte, aby na uvdn
vstupy bylo dobe vidt a aby e
herc byla zeteln a hlasit.
U tborovho ohn hodn zpvme.
Psniky bn, vesel i vn, pokoume se o knony i vcehlasy. Je to moc
fajn, kdy zazn kytary i fltny - mnoz
z ns hraj a rdi zpvme snad pln
vichni - nejen u tborovho ohn, ale
vdy, najdeme-li si k tomu pleitost.
V ad oddl vydvaj kadoron
mal tborov zpvnky, podle kterch se zpv i pes rok na vpravch.
Dal a dal psniky jsou pak opisovny do zpisnk. Zpv vdy pin
vesel a dobrou nladu.

Obzvlt slavnostn tborov

ohe vzplane tehdy, kdy se dal z
ns rozhodne vydat po skautsk
stezce a slo zde pede vemi svj
skautsk slib. Jindy zde zazn jmna
nejlepch tbornk a tbornic i se
poodhal rouka tajemstv visc nad
celotborovou hrou. Mete zde slyet i jmna tch, kte dokzali pekonat sami sebe a podailo se jim splnit
nronou zkouku T orlch per. Sedme u slavnostnho ohn, s kytarou
si pobrukujeme znm melodie, zanaj se rozvjet vesel i vn pbhy.
Chvilku meme tie sedt a pemlet o tom, jac jsme, co provme
a teba se zamyslet i nad tm, jac
chceme bt a co vechno chceme prot. Pipozdv se, okoln proda la
spt, broukme psniky, kter nut k
zamylen. Posledn jiskry vyltaj k
obloze a miz nkde mezi hvzdami,
stejn jako k nim smuj i nae mylenky... Vstvme - je as dt si dobrou noc.

Utvome tsn kruh, ruce pekme ped tlem (pravou pes levou)
a podvme je svm sousedm po
lev i prav stran. Stiskem ruky svmu sousedu vpravo zan vdce oddlu. Stisk pokrauje od jednoho
skauta k druhmu, a dojde opt
k vdci. Gilwellsk kruh je uzaven.
Zpvme posledn psniku dnenho
veera...

113

Skautsk stezka ti ukld zvldnout

adu uzl, od zkladn novkovsk
estky a po vazby, s jejich pomoc se
mete na tboe pustit do sloitjch
staveb. Provaz do ruky, dme se do
prce!
Je tisce ppad, kdy uzel je jedinm eenm ze svzeln situace, pe
F. A. Elstner ve sv knce Uzly a laso a pidv krtk pbh:

Lodn smyka:
Nenahrad ji jinm uzlem. Nekloue
v tahu ani po svisl a hladk tyi,
svr tm pevnji, m vt je tah. Nehod se k vzn kolem hranatch
pedmt, ke spoutn a vytahovn
bemen.

ZKLADN UZLY

Dra smyka:
... Pak m zavedli na koln plachetnici.
Stn a do nebe, plachty, lana, provazov ebky a ist vydrhnut podlaha.
Jako chlapec od Vltavy jsem niemu nerozuml, a tak si m vzali pni nmonci v
kajut do pardy. Byl mezi nimi star kormidelnk Jack Britton.
Podvej se, chlape, zaal. Na lodch je dneska vecko modern, ale vcvik kadet
zan na devnm trojstnku. Jednou z nich budou dstojnci a mon kapitni,
ale voda je zrdn a nikdy nev, kdy bude hledat pobe na zchrannm lunu,
nebo kdy se bude houpat v Tichm ocenu na voru s plachtou. Mus znt a umt
vechno od zatku, i kdybys byl jednou doktorem nmonch vd! Um vzat
uzly?
Tch est zkladnch pro novkovskou
zkouku. Plochou spojku, kotovou
smyku, lodn smyku, dra smyku,
rybskou spojku a zkracovaku...
Uka! ekl a podal mi tenk
lano.
Vu, ale nebyl spokojen.
Um, pravil, ale ten provaz
dr patn v ruce. Pij za
mnou vdycky veer, budu
t uit! A se vrt tam k
vm
dom, me se chlubit a
vichni ti budou zvidt!

M osvdenou vlastnost - zaruen

neproklouzne, nesthne se, a to ani ve
vlhku. Hod se pi spoutn, jitn
nebo vytahovn kamarda. Bude-li ji
nkdy takto pouvat, uzel mus bt
vdy na lev stran prsou, aby provaz
netlail na srdce! Pevn a spolehliv ti
spoj dv lana. Nau se ji vzat voln i
kolem pasu.

Jet lpe dr bezpen lodn

smyka, zvan t konstriktorov
uzel. Prohldni si obrzek a jse-li
opravdov kumt, zaa ji do
svho repertoru.

kotov spojka:

Ambulann uzel:
Ve se ze stejn silnch, suchch
provaz, kter neklouou, nebo z
cp tk. Dobe a pevn spoj lana
i tenk vlkna. Dobe se s nm spojuj
obvazy. Je ploch, netla a rychle se
ve. Pro snadn rozvzn pouij trik

Je znma rovn pod nzvem tkalcovsk uzel. Na moi ve cpy plachet a lan do hku. Dobe a pevn
spoj dva nestejn siln provazy, i
provaz a cp ltky. Je pevnj ne
ambulann spoj-ka.

na obrzku.

smrem od sebe

114

115

Rybsk spojka:

Zkracovaka:

Jsou to dv oka vzjemn posuvn

na pevnch stech provaz. Bezpen spoj i silonov vlasec, proto ji
nejastji pouvaj rybi.

Existuje jich nkolik druh. Umouj

zkrcen volnho provazu.

A nco navc:

Pruskv uzel
devask

VZAN STAVBY
V mnoha zemch se dodnes pouvaj vzan stavby pi stavb leen i most. Baden Powell pe ve svch vzpomnkch o setkn s tajnm spolkem Krobot v Jin Africe roku 1895: lenov tohoto spolku byli ji od deseti let cvieni vybranmi mui
kmene Aont v lovu zve, stopastv, pralesnm lkastv a tak zlesckch znalostech. Pestoe domorodci neumli vzat takka dn uzly, dokonale zvldali cel
systm vazeb, pomoc nich dokzali v dungli budovat cesty a visut mosty.
Vzan stavby se staly na skautskch tborech velkou mdou, nejen pi
stavb vtch tborovch staveb, ale i rznch doplk. Pojme si tedy o nich
ci nco blliho.
Pprava a zakoncovn lan
Ne se pustme do vzanch staveb, pipravme si vhodn lana. Pro
kolm vazby je optimln dlka 5 m,
pro ikm vazby 7 m.
Vhodn prava konce lana nedovol jeho dal rozpltn.
Lana z prodnch materil zakonujeme obvykle opltnm, uml
zatavenm nad plamenem svky.

Vazby
Vazby slou ke spojovn devnch ty pro nejrznj stavby.

napnaka

Provzkm, provazm i lanm kod:

vlhko, hniloba, plse, psek, blto, snh,
chemiklie, drsn plochy, nrazy, prudk
zmny zaten, patn zakonen, patn skladovn. patn, vadn a nevhodn
provazy zpsobily mnoho zrann a nehod. Potebuje-li, aby provaz nesl tk
nklad nebo lovka, pedem ho dobe
prohldni!

uzel dobrho skutku

uzel ptelstv

adu ozdobnch uzl a pletenc, kter pouije jako pvsky i doplky

k jinm vrobkm, najde v kapitole Dovednosti.
Chce se nauit vzat i jin uzly? Peti si knihu Uzly a laso od
F. A. Elstnera nebo Jak zave od J. ermka.
116

117

Skladovn a balen lan

Lana po pouit vylehme, rozveme vechny uzly, oistme a zavsme na such msto. Balen lana naznauj nsledujc obrzky

118

Dosud nejvy vzan stavba na svt

mc 65 metr vyrostla na svtovm
Jamboree v Holandsku v roce 1995

dvma provazy komhme tsn nad zem - k sob a od

sebe. Uvnit stojc mus nadskakovnm uhbat.

Moj dvnou touhou bylo stt se alespo na chvli neohroenm kovbojem

s lasem zavenm na hruce
u sedla a pipravenm k bleskurychlmu pouit. To se vak po roztoen
prvn krinolny odsunulo kamsi do pozad. Nastala dodnes nekonc touha
stle se zdokonalovat, umt nco vc ne
ostatn, dokzat, e na to mm, doprovzen radost z vlastn obratnosti.

Pi hrtkch s lanem nezapomnejte:

- podbhat ppadn peskakovat sted toenho oblouku
- otet lano zejmna zpstm. Dbme, aby sted lehce krtal o zem, nebyl ani pli vysoko - vadil by pi nzkch peskocch, ani pli nzko - krtal by o zem a zpooval se
- pi toen mete vyzkouet s provazem rzn chodit a otet se, ani byste pestali toit. Je to dleit pro ncvik koordinace vaich pohyb s pohyby provazu
- u kterkoliv z hek vymlet rzn zpsoby peskakovn: snomo, po prav a po lev
noze, stdav lev a prav, mnit skoky snomo se stdavmi a podobn.
- zkouet toit a peskakovat se zavzanma oima
Ti soute na zvr

peskakovat a podbhat zkuste ve dvojicch, kter se

dr za ruce

dvojice, kter to provazem, se postav za sebe tak, aby jeden toc stl uprosted lana dal dvojice, kter pak i
peskakuje. Vhodn je zat trnovat se dvmi dvojicemi. Z
dvojic lze vytvoit kruh, kde vichni to i peskakuj. Lana se
mus toit s malm zpodnm, aby se nezapletla.

pi podbhn se zastavme pod lanem, nkolikrt peskome provaz (nap. 3x - poet stanovme pedem) a
opt vybhneme
provaz peskakujeme pi stdn t obrtek svinch
a t pomalejch
lano toen na druhou stranu musme peskoit, kdy je v nejni poloze

peskakovn vlastnorun toenho provazu rovnobn

se zem; v pedklonu pod sebou tome asi 0,5 m dlouh provaz (slaujeme toen se skknm).

podbhn pod lanem toenm velkm obloukem ze

dvou konc

HRTKY S LANEM
Pi lasovn, svte div se, je nutn pemlet. Pemlet, pedvdat, tuit,
ctit, uvdomovat si... A co? Chovn spiningu, pohyb hondy, nsledujc figury,
vlastn monosti, chyby, dynamiku, okol...
Vyzkouejte svoji obratnost v nsledujcch hkch. Jsou dleit pro
spn zvldnut sloitjch trik a sestav pi prci se spiningem. Zdnliv
nemaj s lasovnm nic spolenho, ale to jen na prvn pohled. Pi samotnm
praktickm cvien jde o podobn pohyby rukou i nohou, o tyt peskoky, jsou
vyadovny stejn postupy k een a provdn cvik.

skkn pes vihadlo. Vyzkouej si nron zpsoby (vajko, skkn pozadu, dvojskoky...), nacviuj nzk vskoky
bez meziskok - teba i poslepu, pozptku a zdvojen.

Kdo pesko nejvckrt lano? Rychlost se

me zvyovat.

podbhn a skkn pes dv proti sob se toc lana.

Jde o peskoen jednoho lana komplikovan kombinac
podbhnutm druhho. Pokraujeme v ncviku:

sout
o nejlepho
skokana

pokuste se vytoit na lan dv vlny a udret je toit (lze

jich vytvoit i vce), nkdo dal potom me probhat pod
jednm obloukem tam, pod druhm zpt

roztoit dva provazy do kruhu nzko nad zem; ostatn

stoj v kruhu a mus je peskakovat

120

skokansk
sout
drustev

Uprosted je cel drustvo, kter ske

najednou. Vypadne ten, kdo zkazil toen
a peskoky se potaj a do vypadnut
poslednho lena drustva.

sout
v podbhn
lana

Vytvote tsnou adu ze 3-6 lan, kter se

mohou toit obma smry. Soutc maj
za kol co nejrychleji a s co nejmenm
potem chyb probhnout na druhou
stranu.

121

NE SE PUST DO LASOVN

SPINING A LARIAT

Vechny triky od nejlehch (tal,

krinolna) a po nejsloitj (prskok
ttem, liftov pehozy, motlek) me nacviit s obyejnm provzkem
se zatenm koncem (paprsek lasa).
Uvdom si, jak se chov laso v kadm okamiku vlivem odstediv sly;
poppad si jen rukou pomalu ukazuj, kudy povede hondu, abys pozdji vystihl ten sprvn okamik.

Pi lasovn pouvme provaz,

ktermu sta lasai kaj spining. pln nm posta konopn
nebo bavlnn lano stoen ze 3-4
pramen. Nronj mohou pouvat pleten lana s du z polyamidovch vlken, kter jsou na rozdl
od lan horolezeckch vlnj a
leh.
Pro spining, kter bv dlouh
4,5-7 m, se pouvaj prmry mezi
8 a 10 mm. Plat: m vt prmr,
tm pomaleji lze toit. Odznut
kus lana muste ihned zakoncovat.
Jak na to jt ji jist vte z kapitoly o
vzanch stavbch.

- ve vech zkladnch figurch dbej na

plynulost a tsn ped pechodem do
klasick polohy pi toen udej
poten vih. Tm se ti poda rozthnout kolo (okamit ale zpomalit).
Nesna se nezdail pokusy vylepit
rychlost a potrhlost

oko
s kovovou
hondou

- dbej na perfektn oten zpstm

pa

pr

se

- pi nezdaru podej kamarda, aby ti

ekl, kdy se figura zan kazit. Tak se
postupn dobere k pin nezdaru
- sleduj paprsek a sna se vystihnout
sprvn zatek pechodu i zatku
nov figury knm si nap. te, te,...
v rytmu toen a v okamiku, kdy se
honda ukazuje na vhodnm mst

ZKLADN FIGURY

- pro spn zvldnut figur mus

procviovat toen obma rukama. Pi
delch sestavch je nutn ruce mnit a
nechat je tak odpoinout
- pi ncviku opakujcch se trik
(peskoky paprsku, vhozy v rytmu
toen se nepokouej o maximum provedench cvik a do konce toen. Sna
se provst trik jednou, dvakrt, a pak
pokrauj v bn krinoln nebo tali.
Tak docl postupnho vylepovn a
zrove nacviuje i sestavy
- vas skoni, nic se nem pehnt

122

Hod na cl, poutn na dlku pomoc lodnch smyek, chytn do

letcho oka - pro toto ve se hod del
lano, ktermu se k lariat.
Pro lariat volme prmr o nco
men, jeliko pi jeho dlce od 7 m
ve a po 16 m nm zle i na vze
a monosti stoit jej do jedn ruky.

Krinolna
- krlovna lasovn a zkladn prvek
mezi vemi figurami.
Uchopme spining do obou rukou
tak, e honda je po prav stran dole,
paprsek je dlouh zhruba k pasu. Laso
drme dlanmi nahoru, kde mezi
rukama mme ku naich ramen. Pi
nhozu je lev ruka bez pohybu pedpaen, zatmco nataen prav ruka
drc paprsek jde kolem celho tla
velkm obloukem a do zkladn polohy.
V tu chvli je prav okamik pustit
vlastn kruh budouc krinolny, lehce
vihnout levou i pravou rukou ve
smru toen (zatenci si mohou pomoci i otoenm celho tla) a zat pomalu nad hlavou toit. Sname se
toit pouze zpstm a s mrn pokrenm loktem. Toto lze nacviit poloenm zpst na hlavu a dle toit.

Tal
Zkladn postoj se neli od krinolny, jen laso drme vce u pravho
boku. Lev ruka je opt stle na jednom mst pipaen u tla. Prav ruka s lanem jako by kreslila ped sebe co
nejvt kruh - budouc tal. V zvru,
kdy mj levou ruku, kter v tu chvli
pout laso, pokrauje jet pl kola
stejnm pohybem. V zvru je vhodn
trochu vihnout, no a pak jen pustit
kruh tale, kter se nm mezitm
rozthl do kola, a zat pomalu toit.

123

Mistr lasovn
Perfektnm zvldnutm popsanch
figur vae cesta k mistrovstv nekon, ale teprve zan. Lasovn, to
je nepebern mnostv monost a
kombinac. Jednotliv figury je
mon provzat dohromady do zajmavch a efektnch sestav. Podmnkou spchu je vytrvalost, npaditost
a pravideln trnink.
Na zvr uvdm vzorovou sestavu a cviky, kter je mon natrnovat ve dvojici. Peji vm vem, kte
se vydvte do prody s lasem v ruce,
mnoho zdaru, radosti a velkch uskutennch pn, kter se splnila i
mn.

dva tale uvnit krinolny - krinolna je toena nad lovkem, kter ve

depu to dva mal tale
pedvn tale dokola - pedvn
probh mezi dvma osobami - prav
ruka 1 - lev ruka 1 - prav ruka 2 lev ruka 2

Figury ve dvojici:
vskok do ciz krinolny - toc mus
mt ruku co nejvce vzadu, do krinolny se ske ze zadu
vlezen do ciz krinolny - podlezen
krinolny dovnit
skok do cizho tale - po vskoku
hned skrit, vskakovat ihned, kdy
projde paprsek kolem vs
podlezen do cizho tale - tal se
mus toit lehce naklonn
pedn krinolny vn - toc si lehce
depne, aby si druh mohl pevzt
krinolnu
pedn krinolny uvnit - ten, kdo si
bere krinolnu uvnit, chvli to
spolu s pedvajcm a postupn po jeho ruce pebere paprsek
pebrn tale vn - ze strany pebrn tale
pebrn tale uvnit - zevnit se
bleskov uchop (vytrhne) paprsek
pebrn ttu - lze chvli toit spolen s toc rukou
tlesknut skrz tt - toc nastav
dla a druh mu do n skrz tt
tleskne (lze opakovan)

tt
Uchopen lasa stejn jako u krinolny
nebo tale s tm, e ruce jsou vytoeny ikmo doleva nahoru a paprsek je dlouh jako
polomr budoucho ttu. Prav ruka projde celou budouc drhu ttu a pi peken lev ruky, kter pout laso, prudce
vihne po drze kruhu. Tome ped sebou
i u boku blzko u tla a opt se sname co
nejvce jen zpstm.

124

125

Vladimr Rogl popisuje ve sv

knce Nebojte se topografie dv
hry, ktermi si mete v druin
znalost mapovch znaek procviit.
Typografick loto
Na tvrtku narsujeme tvercovou s o 25 (5x5) nebo 36 (6x6) polch. V kadm tvereku je napsno jmno jednoho ternnho
pedmtu (nap. kostel, zcenina,
hjovna, eleznin stanice apod.)
Dle nasthme stejn poet kartiek, kolik pol a na n nakreslme
topografick znaky, odpovdajc
nzvm ve tvercch hrac plochy.
Hraje se v rznch obmnch. Zpotku napklad kolik kdo polek
obsad sprvn, pozdji u kdo rychleji (samozejm sprvn) vechna pole kartikami pokryje.

Mapa je zmenenm obrazem urit

sti ternu. Jejm kolem je pehlednm
zpsobem ukzat vechno, co me v
dan oblasti najt. U vech map je dleit jejich mtko. To ti ekne, v jakm
pomru jsou objekty zakresleny do mapy.
Asi nejastji bude pouvat mapy turistick a z tch t budou nejastji provzet
ty, kter budou mt mtka 1:25 000,
1:50 000, 1:100 000. Znamen to, e 1 cm
na map pedstavuje v mtku 1:25 000
ve skutenm ternu 250 m (25 000 cm),
v mtku 1:50 000 pak 500 m a v mtku 1:100 000 ji 1 km.

mitu co nejvce tchto nesrovnalost objevit.

Kompas a busola
Kompas je pradvn vynlez lidstva,
pouvan dve pedevm pi plavbch pes nekonen plochy mo a ocen. Kompas tvo zmagnetizovan
kousek eleza, kter se voln ot
v pouzde vdy do smru sever - jih.
Nejjednodu kompas si meme vyrobit i sami. K uren severu nm posta
jehla, kterou nkolikrt pejedeme
magnetem, kousek molitanu i korku
na podloen a klidn vodn hladina. Jinm zpsobem je zaven jehly na nit
tak, aby visela piblin vodorovn. Budeme-li mt trplivost, dokme se
ustlen jehly opt ve smru sever - jih.
Pro turistiku pouvme rzn
druhy busol, co je vlastn kompas opaten stupnic 0 - 360. Bv obvykl, e
svtov strany na busolch se zna potenmi psmeny anglickch slov:
N - north (sever)
S - south (jih)

Tvar ternu je na map znzornn

pomoc vrstevnic. Vrstevnice jsou ry,
kter na map spojuj body o stejn nadmosk vce. Jsou kresleny zpravidla po
10 i 20 m. Tento daj si ov vdy v legend mapy, kterou prv pouv. m
ble jsou vrstevnice na map zakresleny,
tm pkej je svah, kter zobrazuj.
Vstup kolmo k vrstevnici vede smrem
nejvtho stoupn, tj. po spdnici. Podle
tvaru vrstevnic lze z mapy pomrn
snadno vyst tvar ternu.
126
X

Dal dleit daje me z mapy vyst pomoc mapovch znaek. Jejich vysvtlen najde na kad turistick map.
Ty nejdleitj z nich je dobr nauit se
zpamti. Nejlpe a nejrychleji se je vak
nau pi astm pouvn mapy na vpravch s druinou v okol bydlit.

Divn mapa
Na tabuli nebo balic papr se nakresl smylen mapa s adou myslnch chyb
(nap. eka tekouc pes kopec, potok tekouc pes most, v rokli je umstna rozhledna, eleznin stanice v tunelu apod.).
Ostatn maj za kol do asovho li-

E - east (vchod)
W - west (zpad)

Orientace mapy
Pi orientaci ve voln prod ti mapa
i busola prok neoceniteln sluby. Bude-li chtt vyut vech jejich monost,
mus se nauit pouvat je dohromady.
Orientac mapy rozumme natoen
mapy tak, aby svtov strany na map
127

souhlasily se svtovmi stranami v prod. Pi orientovn mapy pomoc kompasu nebo busoly postupuj takto:
1. Mapu polo na rovn pedmt.
2. Na mapu pilo busolu, nejlpe pobl levho nebo pravho okraje.
3 Otej mapou (a s n i busolou) tak
dlouho, a ustlen magnetka je rovnobn s arami sever - jih, ppadn levm, i pravm okrajem mapy.

Pochod podle azimutu

Busolu me dle vyut k udren
smru pi pochodu ternem. Nejdve na
orientovan map spoj vchoz a clov
msto pmkou.
Rovnou hranu pouzdra busoly pilo k zakreslen pmce. Pak ot stupnic, a sever (tj. 0 stup) souhlas se severem na map. Proti ukazateli na
pouzde odete hodnotu hlu.

Na sprvn orientovan map jsou

vechny smry rovnobn s odpovdajcmi smry v ternu.
Nen to nijak sloit, sta si jen pamatovat, e na vech bnch mapch je
sever nahoe, vchod vpravo, jih dole
a zpad vlevo.
U nkterch specilnch map nen sever nahoe (mapka v turistickm prvodci, nkter mapy hor i ek apod).
V tom ppad bv orientace naznaena
ric nebo arami.

Takto zjitn hel pochodu se nazv azimut. Je to tedy hel, kter svr
zempisn polednk s pmkou, vedouc
ve smru tvho pochodu. Nyn me pokraovat v pochodu ve smru ipky. Dbej,
aby stelka stle smovala na sever vyznaen na cifernku. V krajin si vdy
najdi vrazn bod, kter je na tv trase,
a k nmu dojde, ur dal. Busolu dr
ve vodorovn poloze, aby se stelka nezachytila a neodklonila od sprvnho
smru.

128
X

Vlek zmizel v zatce a s nm se do okolnch les propadlo i tch pr houba, co z nho vystoupili s nmi.
Ndran stanici pipomnala jen mal devn budka. Vtve okolnch smrk
a borovic dosahovaly a na jej stechu.
Swed, n vdce, vythl odkudsi tyi oblky a rozdal je rdcm druin. Nkte z ns si jet vimli, jak si ve chvli, kdy rdcov rozevrali jeho dopis, hodil na zda tornu a zmizel mezi stromy.
Druiny se vzruen radily. Podle Swedovch pkaz mla kad druina
namit busolou uren azimut a dojt podle nho do dlho cle. Tam nkde je, podle nejasnch nznak v dopise (o nich Swed rd kv, e jsou pesn, logick
a srozumiteln), ukryta dal zprva, udvajc nov azimut a tedy i nov cl.
Tohle ns bhem vpravy mlo potkat nkolikrt, ne jsme se konen seli se
Swedem a naimi rovery, kte tyi trasy druinm pipravovali.
Ti druiny shromdn kolem svch rdc si s vodnm kolem poradily, jak
se zdlo, dobe a hlavn rychle. Ztratily se v lesch, kter jet njakou chvli praskotem vtviek naznaovaly smry, ktermi odely. Tyto zvuky vak vyvolvaly
pocity zmaru a zoufalstv. Pociovala je tvrt, posledn druina nemohouc se
z ndra, od sv busoly, nad n se vichni chlapci sklnli, pohnout.
Stelka busoly poskakovala sem tam, pak se nakrtko ustlila, aby se vzpt roztancovala kolem cel rice.
Kdy napt nad neposlunou busolou vrcholilo a hrozilo vyvolat tkou krizi
v druin, ozval se odnkud klidn hlas: Co takhle sundat busolu z toho sudu,
pnov.
Byl to Swed, kter po celou dobu situaci na stanici sledoval z nedalekho
mlz.
Za pekvapen vrazy, zrac se ve tvch len druiny, by kad filmov
reisr toc komedii dal majlant.
Opravdu. tvrt druina si jako podklad, pr jako rovnou podloku, aby byla busola v dokonal rovin, zvolila obrcen sud, stojc pod okapovou rourou ndran boudy.
Byl ovem kovov.
Nezapomete si o thle phod nco povdt na pt druinovce, ekl Swed
zkoprnlmu rdci.
Te u mate. Ale jinak, ukzal na sud, je tohle jen mezi nmi.

Pozor na nkter jevy, kter

mohou
magnetickou stelku
vychlit!
129

Busola dle poslou k uren tvho

stanovit na map. K tomu je poteba
znt 2 a 3 body v ternu i na map.

Azimuty kadho jednotlivho bodu

zjitn v ternu penes do mapy (pipoti
nebo odeti) 180 stup. Pmky veden
z tchto bod se v uritm mst protnou
(tyto pmky by mly svrat hel alespo
20 stup). Tento bod oznauje tv stanovit.

Tot me vyzkouet se zorientovanou mapou i bez pouit busoly.

(Mapu zorientuje podle jinch popsanch zpsob). Prodlouen spojnice
bod v ternu a jim odpovdajcm
znakm zanes do mapy a v prseku
tchto smr je tv stanovit.

Urovn svtovch stran bez

pouit busoly
Nkdy se ti me stt, e potebuje urit svtov strany a busolu jsi
zapomnl doma. Nen teba zoufat.
Zkuen skaut si i v takov situaci doke poradit. Existuje nkolik postup. Ten nejjednodu a nejznmj zpsob vyuv k uren severu
hodinek a pohybu slunce.
- Polo hodinky na rovnou plochu
tak, aby mal rafika ukazovala co nejpesnji na slunce. Nejlpe toho docl tak, e vezme zpalku, postav ji
vedle hodinek a hodinky nato tak,
aby se stn zpalky pesn kryl
s malou rafikou, kter m ke slunci.
- Rozdl na polovinu hel mezi
malou rafikou a dvanctkou. Pmka
plc tento hel ti uke jih.

Ale co kdy je noc?

Pro orientaci v noci je veobecn
znm zpsob urovn severu podle
severky (polrky). Na obloze ji najde
v ptinsobnm prodlouen osy zadnch kol Velkho vozu. Severka sama
je prvn hvzdou v oji Malho vozu.
Severka

Mal vz
(Mal medvd)

Velk vz
(Velk medvd)

Jin zpsob uren svtovch stran

nabz souhvzd Orion, kter je na na
polokouli viditeln pedevm v zimnm
obdob. Jeho prostedn ti hvzdy vychzej na vchod a zapadaj na zpad.

Orion vystupujc
(vchod)
vodorovn
svisl

Zakreslenm tetho azimutu

vznikne trojhelnk, kter vymezuje
prostor, v nm se nachz.
130

K hrub orientaci posta, budeli si pamatovat, e na jae a na podzim

- v 6 hodin rno je slunce piblin
na vchod
- ve 12 hodin na jihu
- v 18 hodin piblin na zpad

Orion sestupujc
(zpad)

131

Podobn jako Slunce ti me

- i kdy trochu sloitji - pomoci Msc. Svt-li, pomohou ti nsledujc
daje. Msc je zpodn za Sluncem:
v prvn tvrti o 6 hodin, v plku o 12
hodin, v posledn tvrti o 18 hodin. To
znamen, e je-li 23 hodin a msc se
nachz v prvn tvrti, slunce by na
tomto mst bylo v 17 hodin.
Takto meme s spchem pout
zpsob, kter jsme si ji ukzali pi
urovn svtovch stran pomoc
slunce a hodinek.
Pozor! Mluvme stle o slunenm
ase! V lt si mus hodinky vrtit
o hodinu zptky!
Je-li Msc v plku, je proti slunci. Ve 24 hodin je tedy na jihu, v 6 ho-

132

din na zpad a v 18 hodin na vchod.

A na zvr jednu specialitu. Dejme tomu jste se dostali jakmsi tajemnm zpsobem na neznm msto na zemi. Nevte, kde jste a nevte, kolik je hodin (pi
cestovn po cel zemkouli je vm n
stedoevropsk as na vaich hodinkch
pln k niemu). Je mon i v tomto ppad urit svtov strany podle Slunce,
kdy nevte, jste-li na severn i jin polokouli, a proto vm nepome uren
polohy slunce v nadhlavnku? Pro ty, pro
kter nen tajemstvm pojem rovina ekliptiky, je to jasn. Tm ostatnm to asi
pome pochopit (po troce pemlen)
nsledujc postup:
Kdy kdekoliv a kdykoliv uchopte
rovn kus jakhokoliv materilu (devo,
stblo, bambus, antna, pletac jehlice)
a zabodnete jej do zem tak, aby slunce
pes nj nevrhalo dn stn, pak je u
jen teba asi tak tvrt hodiny odpovat
(piznejme si, e tato innost je nm
vem nejpjemnj). Kdy si tedy dte
dvacet, pak sta jen se podvat na stn,
kter za vs nakreslilo mezitm slunce.
Ukazuje vdy a vude pesn na vchod!

Mimo orientace podle busoly i nebeskch tles me v ppad nouze

vyut rznch kaz v prod. Jejich
spolehlivost vak nen vdy a za kadch podmnek zcela pesn.

Provete s druinou nebo s oddlem

ptrn, pi kterm pomoc busoly ovte tvrzen z letitch pruek, kter
tvrd, e:
- kra vtiny strom u ns je na zpadn a severozpadn stran tmav
a hrub. Na tto stran se tak obvykle
vyskytuje liejnk.
- letokruhy paez jsou na severn
stran hust
- slunenice ot svj kvt za sluncem
a to i tehdy, kdy je zakryto mraky.
- na jae taje snh dve na strnch obrcench k jihu
- mravenit jsou tm vdy na jih od
nejblich pedmt, kter je chrn
(strom, paez). Jin strana mravenit
bv pozvoln, severn je strmj
- olte kostela jsou orientovny zpravidla na vchod
- vel ly bvaj zpravidla otoeny
esly na jin stranu
a jedna technick pomcka:
satelitn antny jsou vtinou smovny na JIH.
Pozorovn, kter provedete u co
mon nejvtho potu ve uvedench
kaz, si zaznamenejte do skautskho
zpisnku.

TURISTICK ZNAKY
Psov turistick znaky, jimi
jsou znaeny cesty v prod, maj rozmr 10x10 cm. Mezi dvma blmi
pruhy je erven, modr, zelen, nebo
lut pruh. ervenou se zna dlkov
a hebenov trasy, modrou vznamn
trasy v kraji, zelenou trasy v okrese
a lut jsou turistick znaky mstnho vznamu a spojnice tras ervench, modrch a zelench. Znaky se
umsuj (maluj) na stromy, sloupy,
patnky, kameny, skly, ploty apod.

Pro zmnu smru se pouvaj jednoduch psov ipky. Odklonnm ipky od

vodorovn polohy na svislm objektu bv
naznaeno stoupn nebo klesn cesty.
133

Pro mstn znaen se pouvaj

tvercov znaky sloen ze dvou
trojhelnk, z nich horn je barevn, spodn bl.
Znaka
pro
ukonen znaen
trasy se umsuje
na konci kad
trasy pivrcen ke
smru, odkud tato
trasa nebo odboka
pichz.
Odboky ze znaench tras v maximln dlce do 1 km se znakuj
zvltnmi vznamovmi znakami.
Mezi vznamov znaky pat:
odboka ke studnce

Zvltn skupinu znaek pedstavuj znaky pouvan pro cyklistick

a lyask trasy. Ped takovouto specializovanou vpravou si poite cyklistickou nebo lyaskou mapu
a trasu plnujte s ohledem na zpsob
pesunu. Vprava na bkch, pipraven v trase turistick stezky, se
me bez dokonal znalosti ternu
stt nepjemnou zkuenost.
Stle astji se bude zejmna
v horskch oblastech setkvat i s turistickmi cestami, kter jsou jen seznn. Znamen to, e tyto znaen
cesty sm pout jen v dob, kdy je to
povolen.
Pochodov film
Pi vprav do prody me cestou kreslit pochodov film. Ten pak
nalep nebo pekresli do kroniky
a jet po letech budou vai nsledovnci v oddle vdt, kam jste chodili
na vpravy. Co m jednoduch pochodov film obsahovat ti napov nsledujc obrzek.

blozelen psanka jsou

vyhrazena pro znaen
tras naunch stezek

Skautsk i turistick znaky maj pro tebe podobn vznam. Umouj ti

pohybovat se v neznmm ternu bez zbytenho bloudn. Rozdl mezi nimi je v tom, e skautsk znaky pro tebe zanechali kamardi, zatmco turistick znaky ve mstech i v prod nakreslili znakai Klubu eskch turist.
Skautsk znaky vyuijete nejen v nronjch hrch s oddlem, ale i tehdy,
jste-li pi putovn rozdleni do nkolika skupin a chcete tm, kdo jdou za vmi, nco dleitho sdlit.
Na vrobu znaky v prod najde
nejrznj materil. Jednou to budou
mal kamnky, jindy iky, vtviky,
nebo znaku vyryje do vlhkho okraje
cesty. Pout me svazeky trvy i cokoliv, co ti nabdne okoln proda. Mezi
skautsk znaky naopak v dnm ppad nepat mnohdy oblben znaen
pomoc barevnch fbork vench na
okoln stromy. Takhle znaen cesta by
se v prod nemla vbec objevit.

Jdi tmto
smrem
Je to zkladn
znaka, kterou
asi opravdu nejlpe vyjadujeme
schmatem ipky.
Jej podoba, sestaven z vtviek, pat ale jen zatenkm, protoe
kad zkuen stopa pouije jejch vitch forem ze t kamen (dva na sob,
tet ve smru pochodu), ze svzanch
stbel travin nebo vtviek zapchnutch (nkdy i podloench podle obrzku) ve smru pochodu. V mstech, kde
nerostou smrky, pouijeme smrkov
vtviky a ve smrkovch lesech opt
listy listn (stopka vdy uruje smr).
Tbor tmto
smrem

k vrcholu nebo vyhldce

odboka ke cvinm skalm

a k ostatnm turisticky zajmavm

mstm ( jeskyn, vodopdy,
pomnky, chrnn stromy apod...)
na zceninu hradu
Hotov film sevi dvma gumikami a opati
nzvem a datem pozen.

134

Schma symbolu stanu se

ipkou hovo
jasn. Praktick
proveden bv
bu vyryt nebo proveden z vtv,
a ji horizontln i vertikln.
Obvykle tato znaka pedstavuje konec stopovac hry, odkud stopai dobhaj pmo do tbora.
135

Jdi touto
cestou

Zatmco ipka ve
vznamu jdi tmto smrem udv vdy jenom smr, je
teba na cestch pout znaky jin,
kter umouje sporu znaen v zatkch cest. Schma znaky Jdi touto
cestou odpovd dvma ipkm vedle
sebe. Ve verzi kamen nm vak posta jen kameny dva (na sob), svzan traviny i zapchnut vtviky, listy
ap. vak mus bt vdy po dvou vedle
sebe. Pamatujte vdy na to, e skaut je
ochrncem prody. Proto pouvejte ke
znaen vdy jen zcela zaschl traviny,
listy a vtviky z polom ap.
Spchej

Podobn jako
dal znaky si ji
vymysleli skauti
pro monost ovlivnn stopovacch
her. Schma vyjaduje tuto znaku
jako dv ipky za sebou, a proto nen
teba jej pouit ve smyslu znaek
Jdi tmto smrem a Sleduj tuto znaku speciln komentovat. Je ale teba se zmnit o tom, e i pi spn
chzi je teba klst znaky vdy mimo vlastn cestu, na jej prav okraj a
stejn tak i sledovat tyto znaky bez
jejich poruen, protoe obvykle po
znaen trati nejdou jednotlivci i
druiny sami.
136

Touto cestou
necho

Tak tuto znaku vymysleli skauti, je

to vlastn milosrdn varovn ped
zbloudnm. Umsuje se tam, kde
cesta ji nevede, nap. po nhl odboce, kterou je mono pehldnout.
Schmatem jsou zken seky ve
tvaru psmene X, a tak je tak znaka bn znzorovna vtvikami (horizontln i vertikln),
kameny nebo ikmo svzanmi
svazky stbel trvy. Pozor!
Sprvn stopa by se s n
v praxi neml vbec setkat!
ekej
Praxe stopovacch her, kdy
znaka ji sly
hlasy svch pronsledovatel,
vedla k zaveden
tto v podstat
nesmysln znaky. Vtina vdc vak
ji byla nucena ji v tto situaci ji pout, a proto i tato znaka m prvo na
existenci. Existuj jej dv varianty, jednak s psmenem T, jednak s dvma
soustednmi obdlnky, provdn
obvykle vtvikami. Poet minut ekn udv pak poet iek, vtviek i
kamnk nad psmenem T i uvnit
obdlnk, v naem ppad bychom
ekali 5 minut. Nen-li doba ekn
uvedena, mli bychom ekat na tomto
mst tak dlouho a ...

Pozor
Pomrn vrazn
psob znaka, jejm schmatem
jsou ti ipky vedle sebe. Ve vtvikovm proveden se vak
pouv forma
me, v ppad kamen jsou ti na
sob. Ale i ti svzan snopky trvy i
ti zapchnut vtviky vedle sebe jsou
natolik vznamn, e mohou signalizovat potebu zven pozornosti, pipravenosti a teba i nebezpe. Znaka je
pouv zejmna ped dleitmi body
stopovac hry, nap. ped odboenm,
dopisem ap., jsou vak v historii skautingu znmy i ppady, kdy tato jednoduch znaka upoutala pozornost nhodnch a natst kvalifikovanch
chodc, kte poskytli pomoc v nouzi.
Rozdlte se

Znaka je typick pro skautsk

hry, v jejm schmatu se objevuje
rozdlen ipky. V ppad druiny
je mono i pedepsat poet len
druiny do jednotlivch smr.
Jakmkoliv vraznm pedmtem
(kamnky, iky, vtviky) umstnm za rozvtvenm vtv i kamen lze tento poet vyjdit,
v naem ppad se ptilenn
druina rozdl tak, e ti pjdou
vlevo a dva vpravo.

Sleduj tuto
znaku

Dalm zjednoduenm znaen smru

pochodu je monost zaveden novho,
bn nepouvanho zpsobu znaen. Mohou jm bt rzn plody
(nap. bobule), listy, kamnky nebo
vtviky, kter si pedem opatme
a potom systematicky pouijeme na
mst, kde se nevyskytuj. Jejich pouit je teba ale oznmit pedem pouitm znaky, jejm schmatem jsou dv
ipky vedle sebe a zvolen symbol
mezi nimi.
Dopis

Koenm stopovacch her jsou zvlt

dopisy, ve kterch se dovdme dal
pokyny. Podle schmatu (tverec se
ipkou) zhotovujeme tuto znaku nejastji z vtv nebo kamnk a dovnit
obrazce vkldme pslun poet iek, vtviek, kamnk ap., kter odpovd potu metr i krok do msta,
kde je dopis schovn. Doporuujeme,
aby se kad oddl pedem dohodl, zda
bude potat s kroky i metry.
137

Odeel jsem
tmto smrem
Jedn se o klasick ukonen
stopovac hry.
Znaka vlastn
hru ukonil, odeel uvedenm
smrem a ek
na stopae, kte doraz. V ad oddl je zvykem znakae, patin
ukrytho, jet i najt. Jsou vak
znmy ppady, kdy takto vdce stediska oznail stediskov rad msto
jm nov zskanho bytu. Proveden
znaky odpovd zejmna pouit
drobnch kamnk, jsou vak znmy i
jin rafinovanj varianty. Inu, lovk mus bt tvorem vynalzavm.

Dal znaen
v cli przoru
asto se stv, e
pi stopovac he
je nutno pejt dol, ve kterm
le osada a hroz
nebezpe rozbit znaek. V tomto ppad znaka e problm bu panoramatickm nrtem (ukrytm jako dopis), nebo pomoc przoru, jeho
uspodn je znzornno na obrzku.
Clem przoru by ml bt opravdu vznan bod, nap. zcela osaml strom a
ped przorem by mla pedchzet znaka Pozor. Touto znakou by t mlo pokraovat znaen v nejtsnj blzkosti
clovho orientanho bodu.

Chceme si nakreslit pohled na krajinu. Co k tomu potebujeme? Tuku s

mkkou tuhou, ist papr, podloku a hlavn trplivost. A taky krajinu a pijateln poas. Dobr by bylo zapamatovat si i pr nsledujcch rad.
Nejdve ze veho si ujasnme, odkud a kam chceme panorama kresbou
zachytit. Krajn motivy krajiny pak
zlehka nartneme k levmu a pravmu
okraji, pot nalezneme polovinu zbru a to, co tam uvidme, opt lehce vyzname na sted papru. Vzdlenosti
mezi nrtky znovu rozdlme na poloviny a zase lehce zakreslme. Tm
mme hotov zkladn rozvrh.
Nejdleitj pi kreslen podle
pedlohy je zachovn sprvnch pomr velikost i vzdlenost a sprvnch sklon vech lini. Proto stle porovnvme se skutenost jak vztahy
mezi velikostmi, tak i sklony obrys zakreslench objekt. Dvme tak pozor
na jejich vzjemnou polohu (jsou-li jedny ve i ne ne druh).
138

Po ppadnch opravch rozvrhu

kresby nartneme nejvraznj krajinn prvky, takzvan dominanty. Mohou to bt teba osaml stromy i budovy, vrcholy hor a podobn. Pak
dokreslme ve ostatn. Nezapomeneme stle porovnvat, co je v a co
n, co je vt a co men.
Jsme-li s lehkm nrtem spokojeni, vraznou linkou jej zpevnme, obthneme. Iluzivn dojem prostorovosti
podpo, kdy na kresbu objekt v poped pouijeme pesnj a tmav
ru, zatmco leh a neuritj linku
pouijeme na pozad a obzor.
K zachovn sprvnch pomr nm
pome vizovn. Hlavn pomckou k
nmu je tuka, kterou kreslme. Zamhoume jedno oko, ruku s tukou na-

thneme dopedu smrem k pomovanmu objektu a palcem na tuce vymezme pslunou velikost. Tu pak porovnvme s dalmi velikostmi a vzdlenostmi jak v krajin, tak i na vkresu.
Je dobr, najt si v pedloze njak
objekt nebo vzdlenost a jejich velikost
pak pouvat jako mtko. Tak napklad vka uritho stromu se nm jev
jako pln dlka tuky v nataen ruce.
Pomenm zjistme, e vzdlenost od
stromu k okraji vsi v pozad je dv a
tvrt tuky. Stejn pomr velikost musme potom samozejm zachovat i pi
kreslen. Pozor, pae mus bt pi vizovn vdy pln nataen. To nm zaru, e pi kadm pomovn - vizovn je tuka ve stejn vzdlenosti od
oka a tm pdem i pomry velikost bu-

dou stl. Tuka nm me slouit i k

nalezen sklon nejrznjch lini pedlohy. Nastavme ji - opt s jednm okem
zavenm - do zkrytu s onou lini a
sklon tuky pesuneme na papr.
Nepovede-li se nm snad obrzek napoprv, nevad, krajina nem nohy, tud
nm neutee a meme si ji kdykoliv (nejlpe hned) nakreslit znovu. Je ostatn
veobecn znmo, e dn uen z nebe
nespadl. Ovem s vjimkou parautist.

139

Mt dobr odhad se rozhodn vyplat. Zaije mnoho situac, ve kterch se na

nj bude muset spolehnout. Vyrazte z tbora na vzdlen msto pro tye na tborovou brnu, ale zapomenete si vzt metr. Poradte si i bez nj, nebo budete
mrhat drahocenn as cestou zptky? Dokete odhadnout, jak daleko je vesnice, ze kter vm jede autobus? Odhadnete dobe vku skaln stny, nebo zjistte v polovin vstupu, e mte krtk lano?

Men vky
nejlpe popisuj nsledujc obrzky. Prvn zpsob vyuv tv pedchoz znalosti vzdlenosti palce nataen pae od tvho oka.

K vypotanmu vsledku pipoti

vku oka od zem.

Neli zane pronikat do tto speciln tbornick disciplny, zapi si

do svho zpisnku nsledujc mry
svho tla:

Dlku svho kroku zjiuj za rznch okolnost, na rovn silnici, v ternu, ve svahu, v noci...

Mc psmo
si me vyrobit sm a poslou ti
v bn praxi stejn dobe jako drah,
kupovan. V bn skautsk praxi vysta s provzkovm psmem deseti
nebo dvacetimetrovm. Vyber si neprun provaz, kter se nenatahuje,
jinak by ti vznikaly pi men vtch
vzdlenost znan chyby. Vzdlenosti
na provzku oznauj uzlky, jejich barevn odlien ti pome v rychlej
orientaci.
Men vzdlenosti
Palec prav ruky je vlastn nejjednodu dlkomr. Jak daleko je od
ns hradn v? Nathneme pravou
140

ruku vped, palec vztyme do kolm

polohy. Piveme lev oko a pravm
se podvme na palec, kter pozvedneme tak, aby kryl hradn hlsku. Potom zaveme prav oko a souasn
oteveme lev. Zstaneme pitom nehybn, hlavn nataen pae nesm
zmnit polohu. Palec zdnliv odsko
stranou doprava. Msto na hradn v
pes nj te hledme na jin msto.
Zbv co nejpesnji odhadnout, jak
daleko je toto msto od hradn ve a
tuto vzdlenost vynsobit deseti.
Otzka pro hloubav - dokete
vysvtlit, jak princip z geometrie je
v tto metod uplatnn?

Obdobn zm vku pomoc rovn tye tak, jak ukazuje nsledujc obrzek. Vpoet si me zjednoduit tm, e si lehne na zem ve vzdlenosti 10
m od menho objektu a ty podr kamard na devtm metru. Pak sta jen
vynsobit vzdlenost odmenou na tyi deseti. Vzdlenost od stromu odm
provzkem, krokovnm, nebo pomoc znmch mr tvho tla.

141

Zn pesn svoji vku? Pak me pout i tento zpsob:

Men hloubek
Pro zmen hloubky propasti
nebo vodn hladiny ve studni nm fyzikln zkony nabzej vzoreek:
S=a.t2/2, kde S je men hloubka,
a - gravitan zrychlen, t - doba pdu napklad kamnku.
Bez velk chyby meme pro nae
poteby tento vztah zjednoduit

Nkdy si asi povzdechne, e nejlpe by se mila vka storu, kdyby se poloil na zem. Tak to udlej!
Ovem pouze opticky, podle nsledujcho obrzku. Tuku nebo stblo vysu v nataen ruce tak, abys pes
palec vidl patu a pes konec stbla
piku storu. Pot stblo sklop o 90
stup - tedy rovnobn se zem. Podej nkoho, aby se vydal smrem od
storu a do msta, kde ho uvid
pes konec stbla. Tm jsi provedl
pokcen storu a jeho vku me odmit na zemi. Pozor! Pmka
AB mus bt kolm na pmku BC.

Men ky eky
Vpoet si opt meme zjednoduit vhodnou volbou vzdlenost C,A.
Nen vm tato metoda povdom z
men vky stromu?

Piblin odhadne vku stromu

pomoc znm vky kamarda a
stbla drenho opt v nataen pai.
Pedtm ale dostaten poodstup, aby
men nebylo zkreslen hlem pohledu.

Men nepstupn vzdlenosti

je ji opravdu metodou pro ostlen
borce. hly alfa, beta, gama, delta (podle obrzku) zmme busolou a narsujeme na papr. Vzdlenost A pochopiteln v potebnm mtku zmenme.
Hledanou vzdlenost D pot odmme
a po vynsoben mtkem zskme poadovanou hodnotu.

142

143

Prolukl znamnka jzdnch d

V ktermsi poadu pn imka a Grossmanna je scna, kdy jeden druhho
u znt jzdn d. lo o d vlakov. Nejvt problmy mli tito pnov se
znakou du upozorujc na to, e v uvedenm vlaku je jdeln vz. Jeden
z nich vak nechtl o jdelnm voze nic slyet. Tvrdil, e znaka znamen prjezd vlaku kolem historickho bojit. Zken jdeln pbor si popletl se
znakou mapovou. Dv peken avle skuten uruj na map msto njak vznamn pranice.
Znakm a odkazm v jzdnch dech je teba vnovat velkou pozornost.
Procviovat znalost jzdnch d na druinovch schzkch, vymlet a organizovat na toto tma hry a soute. Vedle obecn a velmi prospn znalosti,
kterou v ivot mnohokrt uijete (a ujiuji vs, e za to sklidte velk obdiv a pochvalu), budete tak minimalizovat phody, kter se vm v opanm
ppad, pi nevmavosti ke znakm v jzdnm du, mohou stt.
Jist mu, len znmho praskho oddlu, dnes ven a obvan literrn
kritik, se jet dnes mrn zaerven, kdy pijde e na to, jak v dobch svho
mld, kdy ml od veho kle a vemu rozuml, pehldl na autobusovm jzdnm du psmenko S, kter zna, e autobus jede jen v sobotu. Tehdy jm
ml odjet oddl vracejc se z tdennho pobytu na horch. Ovem v nedli.
Do Prahy jsme tehdy pijeli s ptihodinovm zpodnm. Nkolika autobusy jsme se dostvali do Jablonce, Liberce, potom vlaky se temi pestupy do
Prahy. To vechno s tkou bag a vude pekejcmi lyemi. A jet ke
vemu ve snhov fujavici pipomnajc Aljask dny. Jen kvli pehldnutmu psmenku S.
Pouit vlakovho jzdnho du

144

Orientace v jzdnch dech pat k

obecnmu vzdln. Je a s podivem,
kolik lid nedoke jzdn dy pout
a jsou tak pi svch cestch odkzni
pouze na informace jinch.
K vyhledn uritho vlakovho spojen je mono pout mapu trat nebo
seznam stanic. sla uveden v map
nebo seznamu stanic oznauj sla
jednotlivch trat. Kad strana jzdnho du je pak vrazn tmto slem oznaena.

Nejbnj znaky pro omezen

dopravy jsou tyto:
Znaky pouvan pro oznaen dn,
ve kterch vlak jede
Pracovn dny
(zpravidla pondl a ptek)
Dny pracovnho klidu
(nedle a sttem uznvan svtky)
Oznaen kalendnch dn,
kdy vlak jede bez ohledu na svtky
1
pondl
2
ter
3
steda
4
tvrtek
5
ptek
6
sobota
7
nedle
Dal bn znaky
za nzvem stanice - jzdenky se
vydvaj jen ve vlaku
EC, IC
v hlavice vlaku - vlak
EuroCity nebo InterCity se
zvltnm pplatkem. Monost
rezervace mst.
R v hlavice vlaku - do oznaench voz je mono zakoupit
mstenku
I uprosted vlakovho sloupce
- vlak pslunou stanic projd
ped dopravnmi asy - vlak
jede jen v urenm obdob, nebo
v urench dnech.
uprosted vlakovho sloupce
- vlak jede po jin trati

S autobusovmi jzdnmi dy je
pot. Princip vyhledvn spojen je
obdobn, pro nkter oblasti ale nejsou jzdn dy vydvny.
Tento chaos je mimo jin zpsoben nrstem soukromch spolenost zajiujcch pepravu cestujcch, kter jzdn dy nevydvaj.
Jsme pak asto odkzni na svzeln
zjiovn spojen na dopravnch informacch.
Zde se setkte i s tm, e nelze zskat informace o odjezdu uritho
spoje jedoucho z vaeho msta, protoe je provozovn jinou spolenost.

Dobrm pomocnkem pi plnovn vprav jsou programy jzdnch d pro

potae, kter umon naplnovat optimln spojen. M monost si tuto metodu doma, u kamarda i ve kole vyzkouet?
146

I kdy dnes mme k dispozici telefony, faxy i rdiov spojen, mnohdy se musme v prod obejt bez nich a pout jin prostedky snadno dostupn a pouiteln.
Pouvala se na celm svt k vysln
a pjmu zprv. Psmena vymyslel Samuel
Morse, kter tak uskutenil v roce 1887
prvn telegrafick spojen. Postupem asu
nahradilo morseovku v bnm rdiovm
provozu mluven slovo. Pro tebe a tv kamardy je ovem morseovka stle iv pi
nejrznjch zvodech a hrch.
Jednotliv psmena i slice se zaznamenvaj v kdu, kter se skld
z krtkch (teka) i dlouhch (rka) signl. Pokud je text v morseovce napsn
na pape, oddluj se jednotliv psmena
ikmou rkou, slova dvma ikmmi rkami, ti rky oznauj konec zprvy, napklad:

Semafor se nazv zpsob signalizace dvma praporky. Je rychlej ne

vysln morseovkou, ale vyaduje velkou pesnost pi vysln jednotlivch
psmen. Dodnes m velk vyuit u nmonictva. Skauti ho pouvaj pro pedvn zprv pi hrch a soutch. Pi
nacviovn se zpotku po kadm
psmenu vracej do vchoz polohy. A ti
pejde do krve, me pechzet z
jednoho psmene do druhho. Semafor
se dobe nacviuje ped zrcadlem.
Msto prapork se pi vysln v noci
pouvaj ti baterky

... / ... / .. / .. / .. // ... / . // / . / ... / / .. ///

Nauit se morseovku nen lehk,

mus si ji asto opakovat a znovu zkouet pi hrch i na vpravch. Pi signalizaci svtlem i zvukem peliv rozliuj
mezi dlouhm a krtkm tnem i zbleskem, aby nedochzelo ke komolen pijmanho textu.
148

Psmena abecedy jsou vyjden

rznou polohou pa. Pi vysln
zprvy je nutn tyto polohy pesn dodret.
149

Dtsk krizov centrum v Praze

poskytuje na sle 02/425447
rady ve vech otzkch dtskch nesnz (problmy ve kole, rodin, ve skupinch apod.)

Oddlov signly se pouvaj pro

svoln urit skupiny nebo jako pomcka pi organizovn her. Ve vtin ppad je tvo psmeno Morseovy abecedy. Tmito signly me bt
napklad:

Pro svolvn jednotlivch druin se

pouvaj obvykle poten psmena jejich nzvu. Jak signly pouvte ve
vaem oddle?

Jednou se me dostat do situace,

kdy se ocitne daleko od lid ve velkm
nebezpe - zbloud teba na horch,
utrp raz v tko pstupnm ternu
nebo se vyskytne v jinch zapeklitch
podmnkch. Tehdy na sebe bude
muset upozornit, odliit se od okol
barvou nebo pohybem a tm vzbudit
pozornost. Jak m monosti?
- rozlo v okol co nejvce barevnch
pedmt (trika, barevn spac pytel, barevn tky), rozdlej kouc
ohe
- opakuj tsov voln (SOS)
morseovkou - zvukem, kouem,
mvnm, zrctkem, baterkou aj.
Signl vyslej opakovan tikrt za
sebou, pak chvli pokej a signl
opakuj
- sna se dostat na msto, kde jsi
lpe vidt - mimo les, na kopec, na
npadn tvar v ternu apod.
- v ternu se sna vytvoit npadn
obrazce (z kamen, vtv, at aj.),
kter mohou bt spateny z letadel
i vrtulnku

Pravidlo zdvien ruky pouv

ten, kdo chce doclit bez plinho halekn i pskn ztien kolem stojcch. Uvid-li proto kohokoliv
s takto vztyenou rukou, zvedni ji
tak a pedevm - zmlkni.
150

Od roku 1906 platila jako mezinrodn radiotelegrafick tsov

signl zkratka anglickho vyjden
slov spaste nae due, tj. SOS
(Save Our Souls), pouvan pedevm na moi. Stolet kon a s nm
i signl SOS. Ji od roku 1992 je nahrazovn mnohem sloitjm systmem GMDSS (Globln nmon tsov a bezpenostn systm) a koncem roku 1998 skon jeho platnost.

Pokud m monost pout vyslaku,

je stle mezinrodnm tsovm signlem
slovo MAYDAY (je to pepis anglick vslovnosti francouzskho vyjden slov
pomozte mi), kter se pouv napklad v leteck doprav. V obanskch radiostanicch slou k tsovmu volan
kanl slo 9. A navc plat i mezinrodn
tsov pravidlo pro pivolvn pomoci:
V nouzi na sebe upozoruj
jakmkoliv zvukem i svtlem
v intervalu 10 sekund (tj. 6 signl
za minutu). Ten, kdo signl zachytil,
odpovd temi signly za minutu.

Snad to nebude nikdy muset pout, ale je teba, abychom byli jako
skauti i skautky i na tyto mezn situace pipraveni a dokzali je eit.
Pamatuj, e rychlost pomoci je
asto podmnkou zchrany zdrav i
dokonce ivota. Skoro na celm svt
byl proto ji zaveden systm tsovch telefonnch sel:
Tsov telefonn sla
- pi poru na hasie slem 150,
- pro rychlou zdravotnickou pomoc
slem 155,
- v ppad poteby zsahu mstsk
policie slem 156,
(zavd se postupn v mstech, kde
psob
- v ppad poteby zsahu policie
R slem 158.

Pamatuj vak, e se jedn o sla tsovho voln! Proto je nepouvej,

chce-li pouhou informaci. Vdy je teba
oznmit, kdo vol, z jakho telefonnho
sla a co nejpesnji popsat, co se stalo.

Linka bezpe je celosttn linka pro

dti a mlde v krizovch ivotnch
situacch. Z kterkoli telefonn budky i
apartu lze volat zdarma na slo
0606 55555
Linka dvry mldee RIAPS
02/266402 - poskytuje jakkoliv
porady v tsni
Bl kruh bezpe: 02/438833
- pomh dtem, kter se staly
obt trestn innosti
DROP IN: 02/265730 - pomh
lidem ohroenm drogami
i alkoholem

Dal linky dvry existuj v mnoha

mstech. Informuj se u svho vdce
a ppadn si slo zapi a zapamatuj.
Co je to CZECH DIRECT?
Ocitnete-li se v zahrani nhle bez
finannch prostedk, mete vyut
sluby Czech DIRECT, kter umouje
telefonick hovor z ciziny, jeho nklady
hrad volan. Vytoenm pslunho
sla zskte kontakt se spojovatelkou
v Praze, kter zajist spojen s astnkem po cel republice.
Jak postupovat?
- Po vytoen odpovdajcho sla vykejte pihlen spojovatelky
- Oznamte sv jmno (eventuln
jmno volanho) a telefonn slo volanho vetn smrovho pedsl.
- Pot budete spojeni, nebo vm spojovatelka sdl dvod, pro kter spojen
nelze uskutenit.
Informace o tto slub vetn telefonnch sel, pomoc nich je mon se dovolat ze zahrani, zskte na sle 0139.
151

Zanme v jednom z roh a postupujeme proti

smru hodinovch ruiek
do roh dalch. Pak se posunujeme vdy o jedno psmeno doleva. Posledn psmeno zprvy je uprosted.

ifrovn se pouv ve skautskch oddlech pi nejrznjch hrch, zvodech

nebo cestch za pokladem. Nedejte se vak zaskoit, jestlie vm pomoc
ifrovan zprvy sdl vdce sraz na vpravu nebo neobvyklou vzbroj, kterou si mte s sebou vzt. ifrovn byst vae smysly, pouvn ifer umouje propracovvat program skautskho oddlu. Jste pipraveni?
PSMENKOV IFRY
Vtina ifer m njak charakteristick znaky. Mohou to bt napklad
symboly nebo sla msto psmen, rzn
poskldan obrzky i barevn znaky.
Nkdy nm pi lutn napov samotn
tvar, do jakho jsou tyto znaky nebo psmena seskupena, jindy zase pouit psmena, kter nejsme zvykl vdat s rkou nebo hkem.
Snad nejjednodu ifrou je zprva psan odzadu. Psmena mohou bt azena
za sebou, nebo do tverce i obdlnku. Uveden varianta zdomcnla v naem
oddle pod nzvem Jak oe vl.
lut se

ZMNY PSMEN
Do tto skupiny pat pedevm posuny v abeced. Obvykl bvaj posuny o jedno
psmeno dopedu nebo dozadu. Psmeno A je tedy pi pouit posunu vped B, pi posunu
vzad Z. Pi posunech o vce psmen bv obvykle vodtkem pi deifrovn zprvy to, pokud
jsou pouita psmena typu G, C a podobn, co v tomto ppad naznauje, e byl pi zaifrovn pouit posun o dv psmena vped. G bylo tedy pvodn , C je zakuklen A.
Nkdy nm milosrdn napov tvrce ifry pomoc kle, uvedenho pod zprvou.
Pro lep prci pi zaifrovn i deifrovn zprvy slou ifrovac kotou.

nebo

nebo jako

Jinou variantou je ifra nek, sloitj ji bv rozmotn Kolotoe,

Cik - cak ifry nebo ifer typu od kraje ke kraji.

od stedu

nebo ke stedu

152

V tchto ifrch jsou pouita vechna psmena. Vodtkem pro jejich rozlutn, zvlt pak jsou-li psmenka
seskupena do obdlnku, me bt njak znak nebo osobn znaka toho, kdo
ifru vytvoil. Bv pouita na konci
zprvy, pokud chce ifrujc lutitelm
napovdt, nebo prost proto, e mu
v textu zstala mezera.

Zkuen tborov vlci bez nj na

cestu za pokladem nevyraz, protoe
kad minuta je drah. Pouvaj
se tam, kde je pomoc kle naznaen posun psmen. Napklad
v rohu zprvy spsn psmena
UF neznamenaj pouze vdech
vdce, e zprvy ve zdrav dopsal, ale kl, kter k, e psmenu U odpovd F. Nastavme
-li na otonm ifrovacm kotoui, jeho vrobu mte popsanou dle, tato psmena pod
sebe, snadno ji teme text zprvy.

153

Pat sem i Pevrcen a pestien abeceda. Zpsob nahrazen psmen

jinmi naznauje obrzek:

Dalm zpsobem zmrnho zpehzen psmen zprvy bv ifra zvan

Litovka. Psmena bvaj obvykle
zapsna po skupinch o stejnm potu. Pi deifrovn si napeme tato
psmena do sloupc pod sebe a sloupce rozsthme. Sprvnou zmnou
sloupc, ve kter nm pome bu
nhoda a chvle zkouen, nebo kl
uveden u ifry, dostanete smyslupln text, kter je mon po dkch
zleva doprava st.

Pokud se v textu vyskytuje podezele mnoho psmen, napklad L, vyzkouejte, zda nejde o ifru zaloenou na nsledujcm principu: Pi deifrovn
zprvy tte pouze psmena, kter nsleduj za tmto klovm. Vechen ostatn text je pouze pro maten.

K velice alamounskm ifrm pat nsledujc ti ukzky. Jejich vrozen ibalstv spov v tom, e se jako ifry netv. Sp to vypad, jako kdyby nkdo z len veden, kter zprvu psal, upadl na hlaviku. A jak se lut? Vm, e jste ji zskali cit, kde hledat jdro pudla v psmenkovch ifrch,
proto vm jist posta pouze nzvy, abyste deifrovali nsledujc texty:
1. Prvn ze slova

2. Prvn - posledn

3. Zlat stedn cesta

IFRY NEVYUVAJC VECHNA PSMENA
V naem oddle se pro st tto kategorie vil nzev ifry typu 312. Co znamen slo v tomto pojmenovn? Opt je to kl, kter vm sdl veden oddlu pmo ve zprv, nebo se k nmu dopracujete bhem dalho prbhu hry,
ve kter je ifra pouita. ifra 312 se lut tak, e text zprvy ve zdnliv nesmysln smsici psmen obsahuje vdy tet, prvn a druh psmeno. Ble tento princip, kter me bt pochopiteln pouit s libovolnm selnm klem,
objasuje nsledujc ukzka:

Jen tak - pro rozcvien - uvdm ifru, kter vyuv jednocifernho kle 2.
Ten nebv na zprv oznaen, pot se s pirozenou inteligenc lutitele,
e tuto monost vyzkou. Co e to mte udlat podle nsledujc zprvy?

154

ifra, kterou zakonme kapitolku o psmenkch, je jako vystien z dobrodrunho filmu ve stylu Dobyvatel ztracen archy a je obecn nazvna mka. Je
charakteristick tm, e m dv sti, kdy jedna bez druh je prakticky bezcenn.
Prvn st tvo tverec sestaven
z psmen, druhou st potom mka
s vystienmi otvory, nebo souadnicemi uren postup, jak mku vyrobit. Mku pilome na text a peteme zleva doprava a odshora dol
vechna psmena, kter se objev ve
vystiench polch. Potom mkou
pootome o 90 stup ve smru hodinovch ruiek a opt peteme dal
psmena. Tento postup zopakujeme
jet dvakrt a mme celou zprvu.
Pokuste se vylutit toto vznamn
sdlen:
155

IFRY S MORSEOVKOU A SEMAFOREM

Pevrcen morseovka vyuv zmny Morseovch znak. Teky nahrazuje
rkami a naopak. Psmeno a, pro kter je v morseovce .-, se stane po tto zmn (-.) psmenem n. Pro ifry vyuvajc morseovku se budete ovem muset
douit pehlasovan psmena. Podle popsanho zpsobu deifrujeme (.-.-)
jako c, nebo (---.) jako v.
Obdobou je obrcen morseovka, kter vyuv ten psmen rozepsanch do
ei teek a rek odzadu. Psmeno s tak stle zstv samo sebou (v ppad
zmny by se zmnilo na o), ale napklad b se pi ten znak odzadu zmn
ve v.
Vyzkouejte si, jestli jste dobe ob ifry pochopili:

Jindy se setkte s morseovkou zapsanou pomoc uzlk na provzku (dva

uzlky rka, jeden teka),

rznobarevnch korlk navleench na niti (korlky jedn barvy teka, druh barvy
rka), nebo teba s morseovkou vyjdenou notovm zznamem (pln noty teka,
przdn noty rka).
V dalm zpsobu ifrovn pmky
vzhru znamenaj rky, pmky dol
teky, vodorovn oddluj psmena.

Ty z vs, kte nevynikaj v matematice,

jist dokonale vyds, kdy se dozvd, e
se prv bl...
dnou paniku, jde opt o zakuklenou morseovku v jedn ze svch mnoha podob.
Potat tento pklad nen teba. Sud slice znamenaj rky, lich teky, zvorky
oddluj slova. Tto ife se pro jej matematick vzhled k rovnicov morseovka.
U ifer psanch morseovkou se zpravidla nepouvaj hky a rky nad
psmeny. Chytr skaut nebo skautka si zprvu TAM KDE SVITI ZLUTE
SVETLO HLEDEJ DALSI ZPRAVU jist snadno pelo do etiny. Hky a
rky nad psmena, kter jsou zaifrovna pomoc morseovky, dv jen ten,
kdo chce napovdt a nenechat lutitele dlouho trpit.

I znalost semaforov abecedy meme vyut pi ifrovn. Co kte

tto sbrce hodin?

Protoe tete kapitolu o ifrovn, jist

vm dolo, e to nen jen tak obyejn
obrzek. Pekreslete si vechny daje
na hodinch do ruikov podoby.
A te u jen npad. Nepouvaj se pi
vysln semaforem tak ruiky?

Morseovku jist dobe ovldte a pokud se na pape ped vmi objev stromeky nebo poho, zajste, nebo tyto ifry snadno rozlousknete. Pokud by
snad nkdo vhal, prozradm, e ve stromekov ife znamen jeden stromek
vdy jedno psmeno napsan morseovkou. teme je vdy od paty stromu smrem ke pice. Vtve po jedn stran kmene jsou teky, po druh stran rky.
Pro milovnky a vyznavae semaforu jedna lahdka. Dolutte zbytek zprvy,
kdy vm pro tentokrt napovm, e prvn slovo zprvy zn SAMI?

156

157

OKNKA A HVZDICE
Pi ifrovn se nkdy pouv slic
nebo znak vepsanch do rznch
obrazc. Takovouto typickou ifrou
jsou oknka. Pro ifrovn musme
znt tabulku, kter m tento tvar:
Doke rozlutit, co je obsahem nsledujcho sdlen?

Jin verze zkladn tabulky me vypadat nsledovn

a vkik jekovy voi bude zaifrovn

Uvidte-li ifru, kter vypad jako hvzdice s sly u jednotlivch ramen, jedn
se pravdpodobn opt o vyuit semaforu. Spojme-li stejn slice, dostvme
polohu pa pi vysln semaforem. Zprvu teme vzestupn od jedniky.

V jednom ze svch podivuhodnch pbh se setkal hrdina znmch

knih A. C. Doyla s ifrou vyuvajc stejnou knihu, kterou m jak ifrujc,
tak lutitel. Pi prci s tmito Kdovmi knihami nahradme kad slovo nkolikacifernm slem. Prvn ti slice udvaj strnku v knize, na
kter je slovo vytitno. tvrt slice udv sloupec v ppad strnek
s dvousloupekovou sazbou. Pt a est slice oznauje dku, ve kter
se hledan slovo vyskytuje. Konen sedm a osm slice ozna pi odpotn zleva hledan slovo.
Chcete-li rozlousknout tuto ifru,
muste mt pro jej vylutn nejen
stejn titul, ale i stejn vydn knihy
jako ten, kdo ji vytvoil.
Japonekou, kter pat ke svtenm ifrm, konme povdn o ifrovn. Ani nhodou nen mon uvst
v tto knize vechny ifry, se ktermi
se v oddlech setkte. Pi nacvien ifer z tto kapitoly vak zskte pehled a uritou zrunost a butete sami
vymlet dal a dal. Nejen pro sdlovn tajnch zprv, ale i pro cvien dvtipu a trplivosti.

tvar, ze kterho vychz

pouit psmena
zaifrovan text

rozlutn

NEVIDITELN PSMO

158

Neviditeln text me bt napsn na

istm pape, mnohem efektnj vak
bv, pokud je soust nakreslenho
plnku, i mezi dky dopluje inkoustem
psanou zprvu, kterou peme ttekem
nebo perkem namoenm do mlka, citronov vy nebo octa. Po zaschnut psmo
zmiz a objev se tehdy, kdy papr zahejeme (ohe, slav teplo kamen apod.) Pi
zahvn postupujte opatrn - pozor na
vzncen zprvy.
159

II./4

II./3

Postup je uveden pro vrobu zpisnku formtu A5 - mal koln seit

Pomcky:
Nky, kladvko, ezk, tuka,
pravtko, krobov lepidlo, klih nebo
disperzn lepidlo na papr, hadk,
knihask kostka, vt jehla, pevn
lnn nit, tvrtka, papry na jednotliv listy, tvrd lepenka na desky,
ke, pltno, pestrobarevn papr na
desky, tkalouny.

I.

II./1

II./2

160

I. Skldn sloek
Na zpisnk formtu A5 (148x210
mm) si pipravme asi 10 sloek A4
(210x297 mm) po tech listech tak, e
kancelsk papry A4 pelome na
plky a vdy po tech je vlome do
sebe. Ze 30 list tedy vznikne 10 estistrnkovch sloek.
II. Pprava pedsdek
Pedsdka je dvojlist papru, kter
spojuje knin blok (tedy vech 10 sloek) s kninmi deskami. Zhotovme
ji z trochu pevnjho papru. Aby se
nm ale pedsdka pi lepen nevlnila, musme nejprve zjistit smr
vlkna. To se dl takto: mezi nehty
stiskneme roh papru a nkolikrt jimi pejedeme sem a tam. Tam, kde se
okraj listu za nehty zvln, je smr
vlkna kolm na zvlnn kraj. Na
pedsdku musme mt takov papr,
kter m smr vlkna rovnobn s
pehybem. Nyn pedsdky nateme
u hbetu disperznm lepidlem (nap-

II./5

klad Herkules) v i 4 mm a natenmi plokami pilepme k prvn a

posledn sloce. Pak pipravme dva
prouky pltna dlouh jako knin
blok (210 mm) a irok 13 mm.
Osnova pltna mus bt opt po dlce
prouku. Nateme je Herkulesem a
na sloky s pedsdkami pilepme
tak, aby 3 mm prouku bylo mon
pehnout na druhou stranu sloky.
Peliv uhladme knihaskou kostkou
nebo jinm pevnm hladkm pedmtem.

II./6

III./1

III. Postup it
Tukou si ozname na posledn
sloce, od n se it zan, msta pro
ti tkalouny a body vpichu a vypchnut jehly takto: odmme od hornho okraje sloky (od hlavy) 10 mm
a od spodnho okraje (od paty) 12 mm
- tam toti budou krajn drky it.
V polovin a ve tvrtinch sloky
budou 3 tkalouny. Protoe budou obity stehem o 2 mm delm, ne je jejich e, vyzname ti pry drek pod
a nad mstem tkaloun.

III./2

161

IV. Sklepvn hbetu

Hbet sklepnte kladvkem dost
silnm derem, ale ne takovou silou,
aby se pokodil papr.

III./4

III./3

III./6

III./7

III./9

III./10

162

III./5

IV.

V. Slepen sloek
Prvn a posledn sloku slepme
Herkulesem v ce zahnutho podln pilepenho pltnho prouku
(3 mm) s nsledujcmi slokami. Pltn prouky, na kter jsou sloky
piity, napneme a pilepme ke kninmu bloku.

III./8

Pi it nesmme propchnout
pedsdku. Proit posledn sloky
(s pilepenou pedsdkou a proukem
pltna) provedeme tak, e u paty
vpchneme dovnit, pak stdme vpichy smrem dovnit a ven a k hlav,
kde jehla bude vychzet smrem ven.
Pro prouky pltna nm tu vzniknou
na hbet tto sloky oka, do nich
vsuneme prouky 15 mm pod sloku.
Nit pak peliv uthneme (ve smru
it - ne kolmo na hbet, to by nit mohla proznout sloku). Te pilome
druhou sloku a it postupuje obrcen ne u sloky pedchoz (tedy u
hlavy dovnit a po obit prouk u
paty ven). Znovu uthneme ve smru
it.
U paty obou sloek zaveme uzlk, kterm je k sob sthneme. Piijeme dal sloku a u jej hlavy, kde
nit vychz ven, zapoijeme: jehlu
vpchneme za nit spojujc pedchoz
dv sloky, uthneme jen tolik, aby
vzniklo oko, do nho znovu vpchneme jehlu a uthneme.
Tento postup udrujeme a k prvn sloce, kterou zapoijeme dvakrt
(do posledn i pedposledn sloky).

V.

VI.

VI. Klen hbetu

Mezi dvma lepenkami, kter pidrujeme zrove se hbetem, nateme hbet Herkulesem. To proto, aby
sloky dobe drely u sebe.
VI.

VII. Pprava desek

Potebujeme k n dv desky z
tvrd lepenky o tchto rozmrech:
ka - jako knin blok, vka - jako
knin blok + 6 mm (aby nahoe i
dole desky o 3 mm pesahovaly knin
blok). Dle potebujeme prouek z
ten lepenky, ne je ta, kterou pouijeme na desky (hbetnk) o ce, jako
je knin hbet (nebo nepatrn ir)
a vce stejn jako u desek. Ob desky
VII./1
a hbetnk polome na Herkulesem
hbetnk
deska
naten prouek takovho papru,
mezery 7 mm
jeho vka je stejn jako u desek a
ku urme soutem 10 mm + 5 mm + ka hbetu + 5 mm + 10 mm.
svovac prouek (papru)

163

IX./3

10 mm. Nyn zastihneme potahov

papr na hornm i dolnm rohu tak, jak
ukazuje obrzek.

desky

VII./2

VIII./1

VIII./2

IX./1

IX./2

164

VII./3

VIII. Pltno na hbet

Opatme si obdlnkov pltno o
i uren soutem vka desek + 20
mm a dlce asi o 30 mm vt, ne je
pruh papru, na nj jsme nalepili desky a hbetnk. Na jednu desku zakreslme ru rovnobnou s del stranou 25 mm od hbetu. K n nasadme
pltno naten Herkulesem a pak je
peliv kostkou pihladme do drek
mezi deskami a hbetnkem (pltno lepme na opanou stranu ne svovac
prouek) a po pihlazen zalome u
hlavy a paty pesahujc okraj na
vnitn stranu desek.
IX. Papr na desky
K polepen desek pouijeme vtvarn zpracovan papr. Fantazii se
meze nekladou, meme si teba zkusit vlastnorun vyrobit krobov papr s otisky prodnin i se strukturou
a ornamenty dle vlastnho rozmyslu a
citu. Urme si i tady rozmry: vka
stejn jako u pltna na hbet, ka
vznikne soutem ky desky - 22 mm
+ 10 mm jako zloka na pedn hran. Papr peliv a ke krajm nateme lepidlem a pilepme na desky,
lec vnitn stranou na stole. Papr
mus asi o 3 mm pesahovat pes okraj
pltna na hbet. Po uhlazen cel desky otome vnitkem k sob a zkontrolujeme, zda papr skuten pesahuje desky na vech tech stranch o

IX./4

X./1

X./2

Xx mus bt o dva
fousy vt, ne je
papr
tlouka desek.
Nejprve pehbme a
pelepujeme horn a spodn okraj, a potom pedn okraj, pod nj naped
vmkneme kostkou zbvajc kousek
papru z dolnho a hornho okraje. Tot
provedeme i s druhou stranou desek.

X. Vlepen kninho bloku

do desek
Knin blok vlome do desek tak,
aby okraje nahoe i dole byly stejn a
na pedn hran desek asi 3-5 mm,
knihu na stole opatrn oteveme a
nateme pedsdku krobem. Abychom pedeli zapinn, vedeme
tahy ttcem se krobem paprskovit
od stedu k okrajm. Nateme i pltn prouek, desku peklopme na
lepidlem pokrytou pedsdku a zpisnk otome touto pilepenou pedsdkou dospod na desku stolu (nepilepenou nahoru), zpisnk oteveme a
zkontrolujeme okraje (blok mus bt
vlepen tak, aby spodn a horn okraj
byl stejn). Tm samm zpsobem
pilepme i pedsdku na druhou desku. Lepidlem nateme pedsdku nikoli desku! Zhotoven dlo nakonec
co nejvce zalisujeme i zatme.

X./3

Herkules je modern vynlez. Pi klasickm postupu se pouv krobov

lepidlo. Jak je pipravme? Zahvme a dobe mchme 1/2 l vody s 5-6 vrchovatmi polvkovmi lcemi krobu. krob se sraz, ale stle mchme. Jakmile probublaj prvn bublinky varu, odstavme z plotny. Bude-li moc hust,
meme edit studenou vodou.
165

kresba
mkkou tukou

nahoe - lavrovan perokresba

dole - kresba klackem kolorovan barevnmi tuemi

Vyrobit si skautsk zpisnk vyaduje uritou dovednost, zrunost, um. Od

umu nen nkdy daleko k umn; zpisnk je skoro jako kniha a pikov vrobky knihaskho emesla jsou umleck dla. Pat do oboru uitho vtvarnho umn, ktermu se k t design [dyzajn]. Do nj je zahrnuto i navrhovn tvar vech vrobk, kter pouvme a kter ns obklopuj. Obdivujeme
tvarovou npaditost nbytku, karosri aut, ale teba i obyejnho noe nebo
lce. Lze ci, e krsa je spe v jednoduchosti ne v efektn pezdobenosti.
Hlavnm nstrojem umn je lidsk cit. Ten, kdo tvo, se d citem. Vytvoen umleck dlo psob pak pes smysly opt na cit. K jeho vnmn nejsou ani tolik nutn znalosti jako otevenost k jeho pijet. Hudba do ns vstupuje stejn, a u mme vdomosti z oboru hudebn teorie (i kdy to vbec nen
na kodu, ba naopak), nebo ne. Stejn tomu tak je i u vtvarnch umleckch
dl.
Skauti a skautky jist pat ke kulturnm lidem, kte navtvuj vstavy a
galerie. Kad vystaven obraz nabz hlubok proitek. Nkter zobrazuj reln svt nebo i pedstavy a fantazie vrn, jin stylizovan, dal jsou abstraktn.
Na jedn vstav abstraktnho umn jaksi pan vrtla dlouho hlavou a pak

166

akvarely
(malby vodovmi barvami)

malba
temperovmi barvami

pohoren prohlsila: Takov mazanice by dovedl kad! Uslyel ji jin

nvtvnk a zeptal se j: Ven pan, umte pskat? Kdy udiven pitakala,
podal ji: A mohla byste mi tedy, prosm, zapskat njakou novou skladbu,
kterou jet nikdo nesloil?
Vte tomu, e obraz, u kterho teba hned nepoznte, co je na nm namalovno, nen mazanice. Dobe si ho znovu prohldnte, nechte jej na sebe psobit a zkuste si k nmu vytvoit vztah. Takovto meditovn je vzruujc zitek. Me se ale klidn stt, e zrovna vs ten i onen obraz neoslov, nepadne
vm do oka. Jene co nen te, me bt jindy. A se k nmu teba pozdji vrtte, objevte nco, co jste si pedtm neuvdomili. Nvtva vstavy me bt
stejn dobrodrustv jako vprava do prody. Vichni lid (i ta pan z na phody) potebuj umn ke svmu ivotu. Zamyslte-li se nad tm, jist budete
souhlasit. Vdy peci u od nepamti lovk pomoc umn sebe a svt oslovuje,
zkrluje, ale i zkoum. Bez nj by ani nebyl lovkem. U pravc lovci tvoili umleck dla. Dodnes obdivujeme jejich jeskynn kresby a malby, rytiny na
kostech ulovench zvat, soky a ozdobn pedmty.
Nejdostupnjm zpsobem vtvarn tvorby je kreslen. Tuku a papr
mme ostatn po ruce skoro vdycky. Kreslit se vak d i uhlem, kdou nebo
vtvikami i ptami pery namoenmi do tue, a to nejen na papr. A kdy nesta k vyjden prost kresba, meme ji lavrovat (rozmvat a tnovat) nebo
kolorovat (vybarvovat). No a malba, to je umn barev. A u akvarelovch, temperovch i olejovch.
167

Podzim lk barevnost. Brouzd

se barevnm kobercem z list a je ti lto, e za nkolik tdn i dn zmiz...
Naum t uchovat tuto krsu.
l Nasbrej si ty nejkrsnj listy.
l Doma si je rozlo na stl, piprav si
papr, barvy (tempery, vodovky) a ttec.
l Prohldni si jet jednou tu zplavu
ped sebou a pokus nkter z list narovnat na papr, tak, jak se ti to nejvc
lb. Me zkusit vykouzlit i obrzek
- postavu, obliej, jeka....
l Nyn vezmi barvy. Kad list postupn nati z rubov (ilkovan) strany
barvou a obtiskni na papr.
l Nejlep je list opatrn poloit na msto, kde jej chce mt, navrch piloit
dal papr a pes nj list podn pitisknout.
Vrchn papr i list postupn opatrn sejmi - povedlo se?
Pokrauj dl, vymlej rzn kombinace tvar i barev! Nemus ekat na
podzim, pln stejn me pout i zelen listy.
168

Podobnm zpsobem se dlaj i kouov otisky list. Potebuje k tomu silnj papr, slab papr, papr na hotov
otisky, kousek sdla, svku a sirky.
l Nejprve si nama silnj papr kouskem sdla, zapal svku a namazanm
paprem opatrn pejdj nad plamenem, a zern (okou se, nesho!).
l Vezmi list, spodn stranou jej polo na
pipravenou ernou barvu, pitiskni,
nejlpe pes list papru.
l Obarven list opatrn pilo na ist
papr a jinm istm paprem list pitiskni.
l Opatrn sundej vrchn papru i list.
Je to nronj neli shora popsan
zpsob s barvami, ale urit se ti to po
nkolika pokusech poda. Bude-li mt
listy z rznch strom, me si tmto
zpsobem vytvoit cel herb list.
tvrtky, na kter chce listy obtiskvat,
mus mt jednotnou velikost. Ke kadmu listu napi pln nzev stromu,
kdy a kde jsi list sebral a jet njakou
zajmavost. Me tmto zpsobem vytvoit naprosto uniktn sbrku.

Touto technikou me vyrobit

pkn grafick list, blahopn, diplom, ex libris, pohlednici i pamtn
lstky z njak akce.
Bude potebovat: papry, tuku,
zbytky linolea (nov podlahov materily je nutno vyzkouet pedem - ne
vechny se k tto prci hod), rydla na
linoryt, tiskaskou nebo olejovou
barvu (sta tempera, ale rychle zasych), sklo, dva fotovleky (nebo alespo jeden), noviny na pokryt pracovnho stolu.
Jak na to?
Nejprve si tukou nakresli na papr, jak by ml konen vrobek vypadat - vytvo takzvan vtvarn nvrh.
Sna se o vyven ernch a blch
ploch, pouze obrysy tenkmi arami
nevypadaj pkn. Nezapome, e tisk
bude zrcadlov pevrcen - to je dleit hlavn u psma.
Vtvarn nvrh penes na linoleum pomoc koprku. Rydly odrvej
to, co bude na tisku bl - pln, to, co

chce, aby bylo ed (svtlej) - sten. Plochy, kter ponech, zstanou syt barevn. Rydla je nutn asto pibruovat. Pozor - nikdy neryj
proti ruce.
Nyn t ek tisk. Na sklo vymkni trochu tiskask barvy, fotovlekem ji rozvlej do tenk vrstviky, a
zane mlaskat a nanes ji vlekem
rovnomrn na vyryt obrzek. Opatrn pilo bl papr, pes nj noviny
a druhm vlekem (nebo sklenic,
poppad lc) pejdj silou celou
plochu.
Papr s natisknutm obrzkem
opatrn sejmi. Na vyryt obrzek znovu nanes barvu a postup opakuj, kolikrt bude potebovat.
Pozor, tiskask barva dlouho schne.
169

Tisk z kole je podobn technika

jako linoryt s tm rozdlem, e z linorytu jde udlat mnohem vt poet kopi.
Bude potebovat 2 tvrtky i kartony, ltkov odstiky se zajmavou
strukturou (fovina, krajka a podobn), vylisovan rostliny a listy, sklo
na rozvlen barvy, tiskaskou barvu i
temperu, fotovleek, lepidlo, noviny.
Tukou si na jednu tvrtku nakresli
velmi jednoduch nvrh (bez detail),
obrzek vystihni a v mstech, kde
chce mt blou ru, jet rozstihni.
Jednotliv sti obrzku peliv nalepuj na druhou tvrtku tak, e mezi
jednotlivmi stmi nech malou
mezrku - tam se pi tisku barva nedostane a vznikne bl ra. Nalepen
sti budou tmav. Msto papru me
pout i odstiky ltek a vylisovan
prodniny, poppad kombinovat vce
materil, ale nezapome, e mn
bv asto vce. To, co je vystoupl,
bude tmav a m je vrstva ve vt
hloubce, tm bude svtlej. Nedoporuuji dlat vce ne ti vrstvy nad sebou.
Vlastn tisk je obdobn jako u linorytu.
170

Z moduritu se daj dlat skvl vci - pvsky, broe, korlky, mistiky

atd. Hotov vci sta uvait, potom
nabarvit a teba i nalakovat. Pokud
se vm nelb uml zjev uvaench
vrobk, mete je dt do trouby a upct. Vsledky jsou pekvapiv pkn
(hnd barva rznch odstn). Je ale
teba dt pozor, aby se vm nesplily.
perky z moduritu me vyut
pro sebe, i jako pkn drek.
Co bude potebovat?
2 mal skla i 2 zrctka, modurit, vodu, mal erstv lstky s vraznou ilkatinou, hrnec, olejov barvy v tubch, ttec, kus toaletnho papru,
n nebo iletku, smirkov papr,
zbytky ke, lepidlo Herkules.

Z moduritu vytvo kuliku a mrn ji zploti. Na prvn sklo polo do

kapky vody mokr list ilkatinou
vzhru. Na nj pilo zplotlou kuliku moduritu a druhm navlhenm sklem ji jemnm rovnomrnm
tlakem stiskni na 3-5 mm silnou destiku. Opatrn sejmi spodn sklo a
odstra otiskovan list. Placiku s
otiskem vlo do vrouc vody a mrn
va 5-10 minut. Po vychladnut otisk
listu zvrazni, ttcem nanes olejovou barvu do rh otisknutho listu.
Zvol radji pirozen barvy, nevad,
kdy barva umae i okol ilek.
Toaletnm paprem seti zbytek
barvy tak, e cel vrchn strana
perku je jemn zatnovan, otisk je
vrazn. Po plnm zaschnut olejov
barvy (co je asi po tech dnech) uprav noem a smirkovm paprem tvar
perku a iletkou i noem jemn sekrbej barvu z okol listu tak, aby
otisk byl barevn a okol bl (nkdy
je hez nechat jemn zatnovn.
Zbv perk olemovat proukem
ke, pilepit Herkulesem, ppadn
pelakovat bezbarvm lakem, aby
ml perk barvu slonov kosti.

Lid ji pouvaj u od pravku.

Byla pro n materilem na vrobu
nejrznjch ndob, ale i umleckch dl. Na hlinn destiky se dokonce i psalo. Dnes u se hlny pouv mn, ale stle se t, hlavn
v umn, velk oblib.
Nen samozejm hlna jako hlna.
Nejlep na modelovn mistiek, korlk, figurek i jinch pedmt je
hlna hrnsk. D se koupit ve
specializovanch prodejnch, ale nejjednodu bv najt nkoho, kdo se
vrobou keramiky zabv a domluvit
se s nm na odkoupen potebnho
mnostv. Takov spojen na keramickou dlnu je dobr tak proto, e pokud chceme, aby nae vrobky vydrely, je nutn je vyplit, co se bez
dobr pece poda jen obtn. Pokud
se tedy rozhodnete vyzkouet si hrnsk emeslo, je nejvhodnj pozeptat se na keramick krouek nebo
dlnu ve vaem okol a domluvit se
tam co a jak. Bude to rozhodn zajmav zkuenost, dozvte se toho vc
ne z vemonch moudrch knih a
jet si domov ozdobte kvalitn keramikou vlastn vroby.
171

Pouvme ho pedevm na psan,

malovn i kreslen, ale d se vyut
i pro prostorov tvoen. Vdy u jenom kdy papr zmuchlte, mte prostorovou vc. Tak se daj pomoc makanch, skldanch a muchlanch
papr, za pomoci lepidla a barev vyrbt ndhern muchle.
Pskov vystihovnky
se hod na vvsky, plaktov oznmen apod. Men vystihovnky meme lepit na drkov krabice, nebo
je pout k vrob originlnch vizitek. Pi navrhovn motivu dvme
pozor na to, aby se obrzky na okrajch poskldanho pruhu papru dotkaly, jinak by se nm skldaka po vystien rozpadla.
172

Tajemstv masky
Barevnou masku z papru a lepidla si
me udlat pomoc kusu starho ndob - stejn dobe nm poslou dno misky, hrnce i pnve.
Nejprve je nutn obalit ndobu suchm novinovm paprem. Na tento zklad pidvej vrstviky papru, kter je
provlhen lepidlem. Rznou velikost
nalepovanch kousk a vkou jejich
vrstvy zsk maska osobit rysy.
Takto vymodelovanou masku nech
sten zaschnout a sundej ji z formy.
Nyn ji zbv jen vyznout otvory pro
oi, poppad i nos a pusu. Okraje otvor poti lepidlem. Hotovou masku nati zkladn, radji svtlou barvou a domaluj detaily.
Me i vymlet, sthat a lepit, a

tak vyrobit rozlin paprov loutky.

Jak postupovat?
Nejprve si promysli, co chce vytvoit, svj npad si nakresli na papr a see si vhodnou formu.
Do formy nalej sdru a nech ji
ztvrdnout, co trv 2-3 dny. Po dkladnm zaschnut opatrn odstra obal.
Zvolen tvary mus nejdve opracovat nahrubo vtmi nstroji a dle
postupovat ke stle jemnjm detailm, na n bude pouvat stle jemnj nstroje. Sdra je velmi kehk,
snadno se lme, a proto je nutn pracovat velmi pozorn.
Na zvr sv dlko doisti jemnjm
brusnm paprem a me je dokonce
natt zednm lepidlem - bude vypadat jako vytesan z mramoru.

Ke je tradinm materilem pro

adu vrobk. Vrobky z n je mon
snadno zdobit a pidat tak k jejich hodnot uitkov i estetickou.
Pochva na sekeru a n
Pochvu na sekeru i n vyrobme
nejlpe z pevn ke (d se pout i koenka, siln pltno nebo stanovina) dle
stihu uvedenho na obrzku. Tvar a
velikost obalu pizpsobme skuten
velikosti noe i sekery. V ki vyplme i prbojnkem vysekme otvory a
seijeme tenkm emnkem nebo spojujeme nty. Sevn volme ozdobn,
meme pidat i tsn. Kdy je pochva
hotova, zeslme vnitn hrany vlepenm prouku tenk ke, abychom zamezili proezvn pouzdra.
173

Mme-li zavrac n, uijeme si

na nj vek z jemn ke, kter meme ozdobit korlkovnm. O tto
technice se dote dle.
Jak vyrobit emnek na obvn?
Ze zbytku ke si vyzneme koleko
nebo jin tvar bez ostrch hran a od
okraje nartneme smrem do stedu
spirlu. ka spirly je stejn jako
ka emnku. Nkama pak odstihvme ki podle nartnut linky jen musme dvat pozor, abychom emnek nepestihli.
Vek na drobnosti
Zkusme vek na drobn pedmty? Z velk mkk ke vystihneme koleko o prmru asi 20 cm.
Po obvod vysekneme v pravidelnch
odstupech malm prbojnkem otvory, ktermi prothneme provzek
i emnek. Sthnutm obou provlee174

nch konc zskme pkn vek. Vek lze udlat i sevan. Potebn
kruhov tvar zskme seitm nkolika tenkch k (velmi pkn vypad kombinace svtl a tmav ke).
Po seit opt prothneme zdrhovadlo.
Krabika
Krabiku z tvrd ke pipevnitelnou na opasek (teba jako KPZ) vyrobme tak, e vyzneme vechny potebn dly a nsledn je seijeme
pevnou renou nit (dratv) nebo tenkm emnkem. K it pouvme koenickou jehlu se temi hranami. Pokud ji nemme, prorazme pedem
drku horkm hebkem nebo dlem
a ijeme obyejnou jehlou.
Obal na denk
Ut obal na skautsk denk i kroniku zvldnete jist i bez nvodu.

Zdoben ke
Vrobky z ke meme zdobit:
Barvenm - barvy na ki se prodvaj v drogerii a tenk linky vytvome
lihovm fixem.
Vyvnm - pouvme koenickou jehlu a barevn bavlnky.
Korlkovnm - je to velmi pracn
zpsob, ale stoj za nmahu. Vsledek
je velmi krsn. Korlky seeneme ve
specializovanch prodejnch.
asto mon obdivuje koen vrobky zdoben rznmi ornamenty.
Vyrob si podle nsledujcho nvodu
sadu nstroj, se ktermi vtiskne
svm vrobkm profesionln vzhled.
Jako polotovar budoucch raznk ti
poslou silnj hebk nebo tenk
trubka. Ve ostatn je ji prce tv fantazie, tvch rukou a jehlovch pilnk.

Podl okraj ke meme vyrvat tak ry, kter olemuj hotov

vrobek. Knihai pouvaj pro tuto
prci nstroj vyroben z kosti, my
meme pout tvrd devo. Dleit
pi tom je, aby nstroj byl v mstech,
kde pichz do styku s k, dokonale ohlazen.
Plastickho vsledku doshneme
pouitm jehlovho pilnku. Rozmyslme si, kter z pedkreslench motiv budou vystoupl. Ve ostatn potom zaneme vytrvale zamakvat
jehlovm pilnkem. Jeden vtisk vedle
druhho. Nejde pitom o propchnut
ke, ale pouze o jej opakovan stlaovn. Pro zvraznn hotovho dla
meme snen plochy pibarvit.
Dal zpsoby zdoben vs jist napadnou. Sta nechat pracovat fantazii a krsn vc je hotova.
175

Jak postupovat, chceme-li

nco vyrobit?
l rozmyslme si, co chceme vyrobit,
vezmeme v vahu, jak materil a nad mme k dispozici
l tuto pedstavu si nakreslme
l promyslme si postup prce a napeme si jej
l je-li to mon, pedkreslme si tvar
vrobku pmo na devo
l hrub opracujeme materil do piblinho tvaru vrobku, nechme asi
3 mm materilu navc
l jemnjm nstrojem dopracujeme
vrobek do konen podoby
l
vrobek vyhladme stepinou skla
i smirkovm paprem
Hotov vrobek meme zdobit
l vypalovnm
l meme jej nechat oehnout (oplit
v ohni), devo tak zsk vt pevnost
a zajmavou barvu - pot jej opt vyhladme
l vrobek meme nalakovat lakem
na devo, prodvaj se rzn druhy
(bezbarv, matn, leskl, barevn)
l chceme-li zachovat prodn vzhled
vrobku, sta jej namoit moidlem
na devo (prodvaj se rzn odstny)
176

Opracovn samorostu
Vtev i koen stromu, kter ns v
prod zaujme nebo nm nco pipomene, vtinou pineseme dom a
chceme jej uchovat co nejdle. Jak na
to? Samorost musme vyistit od
vech st, kter se drol. Dal
pravy ji zle na ns - meme jej

nechat tak, jak jej vytvoila proda,

nebo jej upravit dle sv fantazie (tu a
tam seznout, zbavit kry, dotvoit
dalmi prodnmi materily apod).
Pedem si ale promysleme, jak m vypadat konen vsledek - jednou odznut st se ji tko vrac zpt.

Pamtn placky
Z vyschlho kmnku i vtve pn
naeeme koleka tlouky cca 1 cm.
Chceme-li zskat ovlky, vedeme ez
ikmo. Plochu, kterou budeme dle
upravovat, obrousme smirkovm paprem, meme vyplit drku na provleen tkalounu na poven. Placky
zdobme vypalovnm, malovnm
barvami i tu, poppad nalepujeme
i jinak pipevujeme jin prodn
materil. Takto vyroben placky pouijeme jako upomnku na njakou
akci, vkusn drek i jako medaili pro
vtze. V jednom skautskm oddle si
kad len po vstupu do oddlu nabarv lenskou placku a povs ji v
klubovn ke stovkm jinch. Po jeho
odchodu z oddlu je to jedna z pamtek, kter na kadho zstv a tato
sbrka zrove tvo vkusnou vzdobu
klubovny.
177

Totem
je vztyen kmen s bohatm vyezvnm rozlinch symbol, ke kterm se u prodnch nrod vztahovala ada zkazek a bj. Bval znakem
rodu, ale i knihou zaznamenvajc
vznan udlosti a slavn iny pedk. Kad totem vyjaduje pomoc
symbol njakou mylenku, udlost i
pbh. Totemy mohou bt oddlov,
druinov, ale me si vytvoit i totem osobn. Legenda totemu se te
odzdola nahoru a me nm pomoc
symbol a znak vyprvt o zamen
i pedsevzetch tvrce i celho oddlu. Nejestnj st totemu je na
178

hornm zakonen, ktermu se k

hlavice. Pi vymlen totemu je teba zapojit fantazii a npaditost, aby
byl vtvarn hezk i obsahov zajmav. Nedoporuuji jen mechanicky
seadit totemov symboly. Totem by
ml bt vyroben ryze z prodnin, nehod se na vyobrazen vtvor techniky, nepat sem ani npisy a sla,
historick znaky, ani pli pestr
barvy.
Pro vrobu totemu nm slou
vtinou jako zklad kmen stromu.
Vtve, koeny i samorosty pouijeme
jako doplky.

Z bezov kry meme vyrobit

mnostv krsnch vc. Kru pro
svou prci zskvme vdy z poraench strom. Na kmeni si najdeme
hladk msto bez suk a o a vedeme ez kolmo na ku stromu v takov dlce, jak velk kus kry potebujeme. Potom kru namome a
jemn naklepeme devnm kolkem.
Pot, nejlpe ve dvojici pomoc devn lopatky, kru pomalu odlupujeme. Dbme na to, abychom kru
sloupvali vude stejn silnou. Je-li
takto zskan materil prun, meme jej drobnmi hebky napnout

na devnou desku. Nakreslme si

tvary st, kter potebujeme ke
zhotoven plnovanho vrobku. Jednotliv sti vyzneme a seijeme lkem nebo jinm, nejlpe prodnm
materilem. Otvory pro it je nejlep
do kry vyplit, poppad vypchat
silnm dlem. Chceme-li ev zpevnit,
meme jej vymazat roztavenou smlou. Po skonen prce nechme vrobek vyschnout, aby kra ztuhla. Teprve potom jej pouvme. Pi it
vodotsnch ndob je nutn vechny
spoje smolit. Pokud je kra ped zatkem prce pli tuh, vyschl, je
nutn ji povait ve vod na mrnm
ohni asi pl hodiny. Krsn zvln a
zmkne.
Chceme-li si z kry udlat dopisn
papr, musme vhodn kusy kry opatrn zbavit spodnch vrstev, a zstane pouze bl vrstva. Tu povame
spolen se sodou a usume ji mezi
vrstvami novin.
179

V tomto ppad zan nae prce

obzvl radostn, protoe prvn rada
zn: Nejdv snzte buchty!
1. Vaniku podn vymyjeme a odmastme, narovnme, poppad nkami sestihneme do poadovanho
tvaru.
2. Na plech si opatrn tukou (abychom plech neprotrhli) namalujeme
obrzek, kter chceme vytvoit - krajinu, pohdkovou postaviku, zajmav dm, njakou prodninu apod.
3. Opatrn obrzek tvarujeme tak, e
celou nai kresbu vytlame dopedu
(tuto prci provedeme z rubov strany) a propracujeme i vnitn detaily.
Pozad cel kresby naopak zatlame
dozadu (provdme z lcu) a meme
zdobit rznmi drobnmi nerovnostmi.
4. Na zvr na prce cel dlko lehce
peteme ernm krmem na boty
nanesenm na kousku hadku - vsledek pak vypad tm starobyle.
Takto zhotoven obrzek meme
nalepit na vyhlazen prknko, nebo
podlepit kartonem papru.
180

Dovolte malou vahu pro pemliv. Bude o ornamentu. Ornament na

prvn pohled vypad jako pouh ozdoba. Nem vak jet jin smysl? azen a opakovn motiv za sebou vyjaduje lenn asu spolen vemu
ivmu i neivmu ve vesmru - rytmus. V rytmech se stdaj vdech a vdech, den a noc, kroky pi chzi i tanci, ron obdob, rytmicky tepe srdce...
Lid vech dob a kultur se pomoc magie ornamentu snaili ovlivnit tajemn prodn sly ve svj prospch.
Ani si to uvdomujeme, inme tak i
my. A tak m ornament nejen krlit,
ale i ochraovat.
Msto nit se pro korlkovn obvykle pouv rybsk vlasec, protoe je pevn a nepetrhne se. Vtinou tak nahrazuje jehlu, protoe ta u
malch korlk neprojde drkou. Lze
tak pout speciln jehlu pro vyvn korlky, kter je asi 10 cm
dlouh, velmi tenk a projde drkou i
tch nejmench korlk.
Navlk se vdy nkolik korlk
najednou a tato ada se pak teprve
piv k podkladu.
Obrazec, kter chceme vyt, si
nejprve nakreslme, a to bu na tverekovan papr (u malch obrzk),
nebo na milimetrov papr (u vtch).
Jeden tvereek pedstavuje jeden korlek. Pi prci se drme obrzku, ale
zrove sledujeme, zda nm barvy v
adch nad sebou navazuj. Nkde
tedy musme teba 1 korlek ubrat
nebo pidat, protoe i mezi tdnmi
korlky se najdou nestejn irok.
Dokonen je stejn jako u it, vlasec prost na rubu zapoijeme tak,
aby se nerozvazoval a nevyvlkl.

Vyvn plonho obrzku

Pi vyvn obrzku v ploe (tverec, obdlnk apod.) postupujte takto:
Nejprve navlknte potebn poet korlk (6-10) na nit a piijte dek ke
ki.
Pokud zdobte silnj ki, prorate pedem drky na provlkn jehly
i vlasce dlem. Pokraujte dle pivnm dalch ad nad sebe. dky nepivejte pli tsn, vivka by se
krabatila.

Mete vyzkouet i jin zpsob, pi

nm budete pracovat se dvma jehlami. Navleen korlky pipevnte velkm stehem na zatku a konci ady.
Druhou nit pichytvte korlky zhruba v rozmez 1-2 cm tak, jak je znzornno na obrzku.
Jinou variantou je svisl provlkn
pipevovac nit.

Rozetov steh
Navlk se opt stejn poet korlk. Korlky piijte k podkladu, tj.
vlasec prothnte na rub, ale nevracejte jej na lc ped tuto adu, ale o dva
korlky zpt. Tmito poslednmi dvma korlky v ad opt prothnte vlasec, kter zstv na lci a rovnou se na
nj navlk dal ada korlk. Tak se
postupuje opakovan, pouze na konci
ady ji nen teba znova posledn 2 korlky opakovan protahovat vlascem.

Rozeta
Pokud budete chtt vyvat
kruh,
teba takov,
jak vidte na
fotce, pedkreslete si opt
vzor na milimetrov papr.
Prci zanete
piitm stedovho korlku. Dle postupujeme po
kruzch.
Druh kruh tvo osm korlk.
Mte-li kruh dokonen, spojte prvn a
posledn korlek provleenm vlasce,
kruh bude opticky celistvj. Jako
vude, i zde plat veho s mrou. Plin utahovn bude mt za nsledek
krabatn vzoru, pli voln navn
tak nevede k pknmu vsledku. K
hotov rozet naijte zespoda tvrd
ki, ve kter proznte otvory na
provlknut emnku.

Lemovn
Mon techniky pro zdoben kraj
ke jsou na obrzku. Pokud mte
slab ki, zalote okraj a korlky
pivejte pes tento lem. U silnj
ke postupujeme stejn, jen bez ohbn.
181

Vechny pedel nvody maj jednu

spolenou bjenou vlastnost - lze je
plst tm kdykoli a kdekoli - ve vlaku,
v autobuse, pi ekn na cokoliv nebo
kohokoliv a vejdou se do kapsy!

e byste chtli vlastnorun upletenou ru k palce nebo ozdobnou

tkanici, neobvykl nramek nebo psek, emnkov nebo provzkov nhrdelnk? Opt nevhejte a smle pokraujte.

Podle obrzku hrav zvldnete

ploch etzek. Je to vlastn prstem
hkovan etzek z nekonen nit.
To znamen, e pracujeme z klubka
tak dlouho, dokud nemme vrobek
dost dlouh. Materil si zvolme
mkk, v sle podle toho, jak siln
chceme mt vsledn vrobek (vlnu,
bavlnu, tkanici, emnek, provzek).

Ozdobn koncovky
Ozdobn spltn je disciplna
sama o sob. Dleitm prvkem v n
je suk, kde kad pramen k shora pramen pedchzejc a prochz
klikou nsledujcho.
tyhrann rka zan kovm peloenm provzk. Dal postup provlkn je opt patrn z obrzku. Zklad tyhrann rky je
tak znm pod nzvem uzel dobrho
skutku.

Ozdobn pletence
Ploch a obl ozdobn pletence ze
ty, pti nebo esti pramen vyrob
pesnm napodobenm nvod na obrzku.

Dal obrzek ukazuje, jak uplst

copnek z jedn nit. Obzvlt vhodn na vrobu emnkovch nramk,
emnkovch nebo provzkovch nhrdelnk...

Trochu sloitj plastick etzek

vyrobme ze dvou nekonench nit.
Opt se hkuje dvma prsty proti
sob. Materil: silnj vlna, mkk
provzek, tenk emnek.
182

Turbnek
pouvme pedevm k sepnut
cp skautskho tku. Z provzku i
ke utvo dva zvity - dv kliky, voln konce vis dol. Ble sbhajcm
koncem zaneme (podobn jako u uzlu
ptelstv). Nejprve pod druh konec,
pak pes okraj do stedu tvaru, tam
kit 1x pod, 1x pes a 1x pod. Tm
vznikne zklad turbnku. Ovite volnm koncem velk zklad jet jednou
a druh patro turbnku je hotovo.

Uzel ptelstv
Uzel ptelstv m nzev nejen
symbolick. m vce je toti namhn, tm vce dr. Ne nadarmo se stal
symbolem prvnho povlenho setkn skaut z celho svta. Postup
vzn ukazuje obrzek.
Vythne-li se klika uzlu ptelstv a pekrout - viz dal obrzek konce se provlknou a mme uzel
dvojit, dalm protoenm trojit
nebo i vcensobn.

Budeme-li pokraovat v protahovn konc dle jako pi spltn provaz, dostaneme klas - zeslen a
zpevnn zatku lana, tedy zakoncovn. Podobnm prvkem spltn,
ale s protaenm pod nsledujc pramen zespodu, je kvtek.
Na zvr mal ukzka, co je
mon tak z provzku umotat. Kostra je vytvoena z drtu.

183

Zatm jsme si vystaili s jednm nebo dvma klubky a ikovnmi prsty, dl

budeme potebovat jet podloku a pendlky. Zaneme toti s drhnm. Jako
podloka se velice osvdila hobra - sta zbytek velikosti seitu - nebo jin materil, do kterho lze snadno, ale dostaten pevn zapchnout pendlk.
Lze pout i srolovanou a pevn svzanou deku. Tato podloka nm bude
slouit k pipevovn a vypendlovn prce. Ob ruce budeme toti potebovat k vzn uzl a uzlk.
K ncviku drhn pouvme mkk provzek nebo rku, kter se dobe ve i rozvazuje (smime se s tm,
e v zatcch budeme vc prat).

Na podloku pipevnme dva pry

nestejn dlouhch nit. Stedov (osnovn) nit jsou jen o trochu del, ne
m bt hotov ra, vzac nit m
estkrt tolik. A podle nkresu pleteme
plochou ru.

Kdy naveme vt poet pr

nit, meme pout ambulann uzel k
vytvoen cel krajkov plochy. Podle
hustoty uzlk a zvolenho materilu
vykouzlme psek, elenku, ozdobn
tsn, tek, kabelku...

Dalm zkladnm drhacm uzlem je

obten.
Pokuste se o jednoduch etzek podle obrzku.
Neustlm opakovnm pouze jedn poloviny tohoto uzlu (pracujeme jen
z jedn strany, bu zprava, nebo zleva,
podle toho se nm to i nae dlo)
vznikne kroucen ra, kter se nkdy k roversk roub.
184

Ukzali jsme si jen pln zklad drhn, ale koho tato technika nadchne
tak, e by chtl pokraovat, jist najde
v knihovn njakou ikovnou pruku
techniky drhn nebo macramee (nelekej se, to je jen ciz vraz pro tot).

Pedstav si, e run uije asi 50

steh za jednu minutu, ale stroj jich
uije vce ne 1500 - to ji stoj za
vahu! Kdo by nechtl mt na tboe
pkn, vlastnorun uit kaps na
drobnosti, kter jinak vtinou marn hled?

Kobereek do koupelny me mt
teba tvar ryby. Je uit ze zbytk bavlnnch ltek, tenk stuky i krajky a tenkho molitanu. A co poltek, kter nem nikdo jin?
Pozor! it na stroji je nutn se
nauit od nkoho, kdo to opravdu um
a i tak to chce opatrnost, trplivost
(nejen tvoji) a vydret.

Nedvno se u ns v oddle stalo

velkou mdou vyvn. Drobn obrzky i monogramy se objevuj na
obalech kronik i skautskch zpisnk, ale i na trikch a klopch batk. Kad novek si sm vyv
domovenku a slo oddlu na skautskou koili.

Obrzek si na ltku nejdv pedkreslme - nejlpe obyejnou tukou,

d se vyprat a nepin (pozor, aby nebyla inkoustov) a potom peliv bavlnkou i vlnou vyvme.
185

s pomoc kartonu
Potebujeme silnj karton nebo
slab pekliku o velikosti asi 30x50
cm a pruh asi 3x20 cm na lunek. Na
horn a spodn stranu kartonu narsujeme body vzdlen od sebe 1 cm zde budou vystieny zoubky.

Z tuho papru vystihni dva

kruhy libovolnch rozmr (podle toho, jak velkou bambuli chce mt) s
vnitnm otvorem o prmru cca 2,5
cm. Dle namotej pzi na kruhy dle
obrzku a a b. m bohat bambuli
chce mt, tm vc pze bude muset
namotat. Potom pzi po obvodu
kruhu prostihni, paprov krouky
od sebe oddal tak, aby se dal sted
bambule nkolikrt dkladn ovinout pevnou pz a pevn sva. Nakonec ob ablony opatrn sundej a
bambuli naechrej.
Podle dalho obrzku nathneme
okolo zoubk zkladn osnovu.
U prvnho
zoubku
uveme
pzi
i vlnu
na uzel.
Podle vky stapce zvol vku
dvou karton, na kter bude navjet
bavlnku, vlnu i jinou pzi. Po navinut potebnho mnostv pzi z kartonu sthni a asi 2 cm od vrcholu ji
nkolikrt ovi a sejmi dalm kouskem pze, zava a vzniklm okem u
vrcholu prothni tkaniku na zaven. Doln okraj rozsthni.
186

Zbytek vlny
z osnovy
spleteme
s potkem
pze
na lunku.
Pak u meme zat s vlastnm tkanm, kter postupuje odzdola nahoru.
lunek
pi tom
provlkme
stdav
pes a pod
nit osnovy.
V nsledujc
(zpten)
ad
se toto
vystd,
take tam,
kde byl
lunek
za nit,
je ped n
a opan.
Pi oten do dal ady vlnu vdy
trochu povythneme, aby se okraje nestahovaly. Obas stlame tkan dkm
hebenem i vidlikou, aby byla tkanina hust a jednolit. Po ukonen vyvlkneme osnovu ze zoubk a vznikl
oka pichytme jehlou na rubu tkaniny.

Chce pekvapit druinu senzanm npadem na drek? Budete si na

tboe barvit originln trika nebo
pravk aty? Chce vyrobit do klubovny zvsy na okna nebo na poliku? Pokud odpov ano, nevhej a
ti, kterak vlastn rukou nabatikovat
ltku.
Batika je prastar zpsob vzorovn ltek pomoc rezervy a barvy. Rezerva zajist msta, kde se ltka neobarv. Provedeme ji omotnm ltky
provzkem.
Prvn a nejdleitj rada: perfektn a precizn pprava je v ppad
batiky zrukou 90 % spchu!
Rada druh: zvol vhodn materil.
Barvme zsadn prodn materily,
nejlpe bavlnnou vbu, meme pout i nepokozen kraje starch prostradel, kter nm maminka obtuje.
Pokud barvme triko, pak bavlnn a
svtl. Tmav modr nebo ern
triko budeme barvit jen st. Dle
budeme potebovat: barvu Duha
(koup v drogerii), pevn nit, pevn
provzek, smaltovan hrnec (podle
mnostv barven ltky dostaten
velk!), vai, trochu octa, vaeku
nebo jin podobn nstroj na mchn
barven ltky (pozor, obarv se taky!)
Ltka nebo triko, uren k batikovn, mus bt ped zatkem naeho
vtvarnho psoben dobe vypran a
vyehlen!
it batika
Na rub ltky si lehce pedkreslme
vzor, kter budeme rezervovat. Ten
pak pevnou nit peliv prostehujeme
stehy dlouhmi asi 0,5 cm.
187

Takto pipravenou ltku namome do ist vody tak, aby byla vude
vlhk. Such se patn barv!
Opatrn vydmme a vlome do
barvic lzn, pipraven podle nvodu na barv. Pi barven nezapomnme stle mchat, nechceme pece
vytvoit flekatici skvrnitou, ale umleck dlo! Obarvenou ltku, stle
jet omotanou provzky, dkladn
mchme tak dlouho, a je mchac
voda pln ist. Pak teprve opatrn
uvolnme vazy (pozor, a samou netrplivost nestihne nebo nezne
tam, kam nem!), obdivn vykikneme a sv dlo jet jednou vymchme. Pak je vlome na 20 minut do
ustalovac lzn (voda s pidnm
octa). Usume, vyehlme a dlo je
hotovo.

Skldan batika
vyaduje pi pprav snad jet
vce pelivosti. Pozor, pi skldan batice pracujeme s vlhkou ltkou, ped
barvenm ji tedy nemusme znovu
met. Ltku velice peliv poskldme do harmoniky, sklady jsou velk
nejve 3 cm a v mstech rezervy opt
omotme provzkem.
Postup barven je stejn jako
v pedelm ppad.

A jet jeden npad s pekvapenm. Harmonikov poskldanou

ltku (tentokrt mohou bt sklady i o
nco vt) sepneme stdav devnmi kolky na prdlo. Pi barven si
ponme obzvl opatrn, aby se kolky nepohnuly! Vsledek neprozradm, ale pekvapen bude nejen velk,
ale i velice mil.
K vrob figurek pouvme prostedn listy, kter obaluj kukuin
klas. Jsou pevn a tvrd, ale zrove
ohebn. Kukuin slma mus bt
vdy dokonale such, jinak snadno
plesniv. Ped zahjenm prce namome listy do tepl vody a dokonale je
osume. Tvrd a roztepen konce
zastihneme. Pak uchopme list mezi
palce a ukazovky obou rukou a na-

188

trhme ho na podln prouky, jejich

e se d druhem vrobku (cca 1-1,5
cm). Vzat musme pevn, protoe
slma se suenm smruje a nedostaten utaen vrobek by nebyl
hezk.
Lidsk figurky, kde chceme mt
hladk ovl (hlava, ruce apod.), vytvme tak, e svzanou slmu petome dovnit a opt ji sveme.
189

Hrst vrbovho prout sveme opt vrbovm proutkem (lpe se nm

bude pracovat s polovinou po dlce
roztpnutho proutku). Jeho do
tvaru L ohnut spodn st se pilo ke spodku prut a obto nkolika
zvity, pod kter pilome jet jeden
proutek asi 15 cm dlouh.

Z hladk mouky, vody a troky

octa vypracujeme tuh, ale dobe
zpracovateln tsto, kter pikryjeme, aby neokoralo. Z tohoto tsta
vyrbme pomoc nek, noe a rznho koen (cel pep, nov koen,
hebek, kmn...) dekorativn ozdoby na vnon stromek, svcnky i
drobn drky.
K zkladu pidvme jednotliv sti navlhenm a stlaenm do
tsta.

Mrkvov cukrov
30 dkg hladk mouky
15 dkg jemn nastrouhan mrkve
25 dkg tuku
(nejlpe 100% - nap. Kosmos,
Lukana apod.)
1 vejce
Zpracujeme tsto,
vyvlme na placku silnou asi 3-5 mm,
vykrajujeme formikami srdka,
hvzdiky, lsteky nebo teba slony,
ulome na plech a upeeme.
Jet hork obalujeme
v moukovm cukru.

Te piloen prut vythneme a

do otvoru po nm vsuneme zbytek
proutku, jm obtme svazek a uthneme. Pebytenou st odzneme.

Svzan pruty pichytme provzkem k pevnmu zvsu a rozdlme je

po tyech. Krajn prut jedn strany
se shora prothne mezi dvma a dvma pruty druh strany, vrac se spodem zpt a pilo ke stedu. Pak tot
s krajnm prutem z druh strany.
Strany se stdaj pravideln a je nutn sledovat, aby se osa pomlzky nekroutila. Konec oveme provzkem a
pipevnme barevn pentle.
190

Vnoce klepou na dvee, oddlov

nadlka se nezadriteln bl a zrovna vae druina nem ale vbec dn npad, jak ostatn pekvapit, nechci ct okovat. A druinov kasika
zeje przdnotou. ry mry fuk, tady
jsou ty prav npady pmo z babiiny kuchaky:

Vrobky pak upeeme v troub.

Pro dosaen lesklho povrchu potrme rozlehanm vajkem.

Pikotov rolda
25 dkg pikot
10 dkg moukovho cukru
3 dkg kakaa
3 lce rumu (neochutnvat, v rold je
mnohem lep!)
1/2 hrneku vaen ern kvy
Pikoty rozmakme vlekem na nudle
a smchme s ostatnm. Vypracujeme tsto a
vyvlme ho na placku silnou asi 0,5 cm.
Pi vyvalovn si tsto i vleek podsypvme moukovm cukrem. Na vzniklou
placku opatrn namaeme krm: v misce
uteme 12 dkg msla s 12 dkg moukovho
cukru, pak pimchme 12 dkg mletho
kokosu. Pak u jen namazanou placku
zarolujeme a nakrjme na pltky.
Nebudou-li koleka zrovna moc kulat, meme je po nakrjen jet trochu upravit.
Pro ty, co nemaj monost peen,
jedna lahdka za syrova:
191

Do tetice cukrov, kter se nepee, ale va:

okolda
25 dkg 100% tuku
25 dkg moukovho cukru
10 dkg kakaa
1 pudinkov prek (vanilkov nebo kakaov)
Tuk rozpustme v hrnku a nechme
hodn oht. Pak vmchme najednou
cukr, kakao a pudink, pod mchme
a zahvme a skoro k varu. Pak nalejeme do suchch istch formiek a nechme vychladnout.
Vyklopme a snme. Nebo do hrnce pidme sekan oechy, burky, rozinky i
kandovan ovoce, nalejeme na plech a nechme vychladnout.
Pak nakrjme na kostiky a smle soupeme s okoldovou hvzdou Orion.

A pro ty, co se boj o krsnou thlou linii, nebo jen dvaj pednost
pochoutkm slanm:

Srov tyinky
20 dkg hladk mouky
12 dkg tuku
10 dkg mkkho taveku
sl, pp. kmn nebo mk
Vechno dohromady zpracujeme, vyvlme
tenkou placku, kterou nakrjme noem
nebo rdlem na nudliky, dlouh 5-10 cm
a irok 0,5-1 cm. Upeeme v hork
troub dozlatova. Mam!

192

Ale kdo m pece jen trochu vc asu a chce vytvoit dlo pmo umleck, ten upee originln vnon,
ale i velikonon, narozeninov, 22.
norov nebo jen tak drky z pernku.
Pernky
4 vejce
5 dkg rozputnho tuku
10 dkg rozehtho medu (sta i pampelikov!)
25 dkg moukovho cukru
15 dkg hladk mouky smchan s 1 likou
jedl sody
1 lika skoice,
nkolik hebk, trocha anzu, nkolik
kuliek novho koen - utluen v hmodi nebo umlet
Vejce, tuk a med rozmchme v mse,
pak pimchme cukr, mouku a koen.
Nakonec pimchme 1/2 kg hladk mouky
a dkladn zpracujeme v tsto.
To dme do mikrotenovho sku a
ulome na 2 dny do chladna.
Za dva dny uleel tsto vyjmeme, vyvlme na placku silnou podle velikosti vykrajovanch tvar 3-5 mm, vykrajujeme
ptky, srdka, motlky, nebo podle vlastnho nvrhu noem teba lokomotivu.
Poteme loutkem s trochou vody a upeeme.
Upeen ihned sundme z plechu a polome na rovnou podloku.

Lahdky tborov, vodck,

horsk aneb Energetick bomby,
ili slva zrn

A nastane dal st vtvarnho veledla. V misce dobe uteme prost moukov cukr s trochou blku, citronov vy
a pp. trokou hork vody.
Pokud chceme pernky malovat barevn, koupme v drogerii potravinsk
barvy a st polevy obarvme.
Barvu naplnme do novch, istch, nepokozench igelitovch sk, opatrn
ustihneme rek, aby poleva mohla vytkat a meme umlecky tvoit.
Dobrou chu!
(Jestli si myslte, e pernky jsou
cukrovm pernm, pak vzte, e nejste
pravd daleko. Budeme-li zkoumat historii
vzniku nzvu, dojdeme od pdavnho
jmna pern ke jmnu peprn. A jsme u
pepe. Pvodn se toti pernk pekl z
mouky, medu a pepe.
Pemlte-li rdi o vznamu a pvodu
slov, napadne vs mon, e je souvislost i
mezi pepem a paprikou. Slovo paprika je
maarskho pvodu a vzniklo ze srbochorvatskho papar - pep.)

Msli
Na pnvi oprame na troe oleje ovesn, penin, jen nebo itn vloky (nebo
od kadch troku), sojov vloky, pp. pohanku (bjen choupe i chutn).
Osladme lc medu a pidme sekan
oechy, oky, burky, mandle, rozinky,
kokos, suen ovoce, zkrtka co dm nebo
tborov kuchy d. Nechme vychladnout
a jme such, s mlkem, jogurtem, pudinkem
nebo jen zobeme za pochodu pi namhavch trch.

okoldov vloky
Na pnvi oprame ovesn vloky nasucho nebo na troce oleje, pidme cukr a
ohvme dl, dokud se cukr nerozpust a
malinko nezkaramelizuje. Pisypeme kakao
a jet zahorka promchme.
Pozor, jme a vystydl, a si nesplme
jazyk.

Karamel, grili, sladk senzace

30 dkg kostkovho cukru pokropme
vodou a svame, a m lutou barvu. Pidme 15 dkg sekanch ok, mandl, burk, zamchme a vylejeme na pomatn
plech.
Vychladl grili roztlueme na pimen
velk kousky.

193

Doma mte jist i dalho pomocnka - praku. M-li prdla vc, me

ti hodn pomoci, ale jen v-li, jak na
to! Nejlep je domluvit se s maminkou a nechat si ve pkn vysvtlit.
Kad praka funguje troku jinak, u
kad je mon vybrat z nkolika
pracch program ten nejvhodnj.
Nech si ve ukzat a pt si to vyzkouej pod odbornm dohledem...
Nikdy nezapome:
Ped tm, ne napln praku, je
nutn prdlo roztdit. Td podle
druhu prdla (zde ti me pomoci teplota napsan ve vanice) a podle barevnosti - zvl bl a svtl, kter
nepout barvu, a zvl barevn.
Kdy prdlo dn nevytd, ek t
asi rna v podob svtle modrho,
asto flekatho trika msto ziv blho, kter jsi tak rd nosil.
Jak doma pouvte prac prostedky? Jak je to s etrnost u ns
prodvanch pracch prostedk k
prod? Podvej se na nsledujc tabulku:
fosfor
(daje nadace Rosa
v 1 dvce
- jaro 1996)
0g
PERSAN
0g
OMO Mikro
0g
COLON Bio Aktiv
0g
MOHER Plus
0,1 g
COLON Color
0,1 g
LANZA bl
0,1 g
LANZA Color
0,2 g
PERSIL Supra
0,7 g
PERSIL bez fosft
3,6 g
BIOMAT Universal
3,8 g
PERWOL
3,9 g
MERKUR

194

cena
za 1 pran
3,50 g
9,50 g
6,50 g
8,50 g
7,50 g
8,50 g
8,50 g
8,50 g
8,50 g
5,50 g
10,50 g
5,50 g

40

Vanika je symbolem pro pran, slo

napsan ve vanice uruje teplotu,
ve kter bude prt.

Pekrtnut vanika
znamen zkaz pran.

30

Podtren znaky je pkaz

k etrnmu pracovnmu postupu.
istc buben = chemick itn

Psmeno v kruhu vyjaduje

druh rozpoutdla

lll

ll

ehlika je symbolem ehlen

- ti teky
do 200 0C

- dv teky
do 150 0C

- jedna teka
do 115 0C

Pekrtnut ehlika
znamen zkaz ehlen.

CI

Trojhelnk
je symbolem pro blen.

Jirko, kolik je hodin? Ty u vstv? pt se rozespale Jana.

J te budu takhle vstvat pod, odpovd odhodlan Jirka a oblk si
trenky a triko, dohodli jsme se s klukama ze tdy, e budeme rno cviit.
Co vs to tak najednou napadlo?
Vidli jsme v kin film o Hillarym, kter jako prvn lovk vylezl na nejvy horu na svt. kal, e bez pravidelnho kadodennho trninku by to
nikdy nedokzal.
To jsem zvdav, jak dlouho vm to vydr... pochybuje Jana a je rda, e
me jet chvilku dospvat.
Po trncti dnech Jirka pod pravideln cvi i bh - Jan to nejde do
hlavy...
Jirko, jak to dl, e t to jet nepestalo bavit?
Nen to dn tajemstv, usmv se Jirka. Rd ti to prozradm.
Pamatuje, jak jsem ti jednou vyprvl o Honzovi z bka? Tak si pedstav, e
on se svmi kamardy chod pravideln trnovat a krom bhn zkou i jin
vci. Kluci z na tdy to dlouho nevydreli, a tak jsem se pidal k Honzov
part. Lb se mi, e se tam kluci navzjem povzbuzuj a hecuj. Vedou si knihu rekord a maj radost, kdy se nkomu poda pekonat dosavadn rekord. Pedstav si, e mn se povedlo udlat nejvc peskok pes lano a te
mm poleno jet na jeden super vkon....

Kdo z ns by nechtl mt pknou

postavu, bt siln, vytrval. Nen to
nesplniteln sen. Kdy budete pravideln cviit a dodrovat sprvnou ivotosprvu, vsledek se urit dostav.
Vyerpn stejn jako nedostatek
pohybu m patn vliv na organismus
a jeho vvoj. Dvky bvaj oproti chlapcm zrunj, maj vt smysl pro
rytmus a plynulost pohyb. Mvaj i
dar lpe uvolovat svaly. Naproti tomu
maj mn pevn klouby, a protoe maj krat konetiny ne chlapci, vce se
namhaj pi bhu, skocch a vrzch.
Proto by mly ve, co je spojeno s
otesy, nacviovat velmi opatrn.
196

Co je pedpokladem spchu?
Cvi a posiluj pravideln. Cle doshne jenom kdy vytrv. Chce-li bt silnj, rychlej nebo obratnj, mus
cviit nejmn dvakrt, nejlpe tikrt
tdn. Pitom me stdat jednotliv
sporty, nemus pokad napklad chodit do posilovny nebo bhat. Vechno
potebuje as. Vraznj vsledky se pi
poctivm cvien dostav nejdve za jeden nebo dva msce. Nevzdvej to po
prvnm tdnu!
Nesm nic uspchat. Cvi s mrou,
jinak by ses mohl petrnovat. Jak se to
pozn? Bude hodn unaven a mohou
t bolet svaly a klouby, protoe jsi je pli zatil a nedal jim as, aby naerpaly
novou energii. Vdy zanej s men zt, kterou postupn zvyuj.
Sestav si trninkov pln. Jakou st
tla chce cvienm rozvjet? Chce mt
silnj pae nebo bicho, chce bt celkov obratnj nebo vytrvalej, chce
mt po vech strnkch lep postavu?
Jednotliv cviky a doba cvien mus vychzet z toho, eho chce doshnout.
Chce bt vytrvalej?
Vnuj se sportm, kde vytrvalost
pevauje nad slou. Napklad bhn,
plavn, jzd na kole, nebo i fotbalu i
basketu. Nejlep je, kdy bude rzn
innosti stdat. Jednou si zabhej, podruh se proje na kole, jindy si jdi zaplavat. Ale pravideln! Sportuj nepetrit nejmn 15 minut mrnm, ale
stlm tempem.
Pklad trninkovho plnu:
Sobota, nedle: jzda na kole (1 hodinu)
nebo bh v prod (15-20 minut)
Pondl: odpoinek

ter: bh, jzda na kole, plavn nebo

posilovna podle chuti
Steda: odpoinek
tvrtek: sportovn hra (fotbal, basket),
bh, jzda na kole
Ptek: odpoinek
Sobota, nedle: vlet na kole, bh v prod
Chce bt silnj?
Pak dlej pravideln shyby, leh-sedy,
kliky, plhej po stromech nebo na lan.
Nejlepch vsledk doshne pi kruhovm trninku, kdy bude na tyech
a esti stanovitch cviit pokad nco
jinho. Cviky vyber tak, aby stdav zatovaly jinou st tla. Na kadm stanoviti cvi intenzivn 30 a 60 sekund
a dalch 90 sekund odpovej. Stdej je
pod dokola, na kadm cvi tikrt a
ptkrt.
Pi posilovn se tak osvdil systm pyramidovho cvien. Svaly, kter
chce poslit, zatuj uritm cvikem a
postupn zvtuj a pak zmenuj poet
opakovn.
Pklad kruhovho trninku zamenho na rozvoj sly pa v posilovn, tlocvin nebo v lese:
1. stanovit - shyby na hrazd
2. stanovit - vpony na pikch na
lavice
3. stanovit - kliky, kliky na bradlech
4. stanovit - leh-sedy
5. stanovit - zvedn inky (bemene)
6. stanovit - depy s vskokem
Cvi 30 sekund intenzivn, doba odpoinku je 90 sekund. Na kadm stanoviti cvi tyikrt.
197

Chce bt rychlej?
Jestli chce rozvinout svoji rychlost, cvi krtkou dobu, ale s co nejvt intenzitou. Zkouej napklad
krtk starty. Cvi nejve 10 sekund
a pak 2 minuty aktivn odpovej, vyklusvej se nebo cho.
Pklad trninku rychlosti:
Krtk starty na 10 m - vystartuj s
maximlnm silm, odpovej pi
chzi 2 minuty.
Stupovan rovinky - na rovince
asi 50 m plynule zrychluj tak, abys poslednch 10 m bel maximln rychlost.
lunkov bh - sprintuj od mety k
met (napklad mezi dvma stromy)
vzdlen od sebe 10 a 15 metr ptkrt bez pestvky, pak odpovej 3 a
5 minut. Opakuj tikrt.
198

Chce zhubnout?
Mon te ek dal skuten
zaruenou dietu pro tvoji postavu.
Mon u jich m vyzkouench nkolik a svte div se - nic nezabralo!
Cel den tm nej - rno malou
sndani, k obdu zeleninu a k veei jogurt (nejpozdji vak v 5 hodin odpoledne - pr je to zdrav). Nkolik dn se
ti to da a m ze sebe radost. Dve
nebo pozdji to vak nevydr (pro
jednou se nic nestane) a podn se
naj. M vitky svdom a od ztka
i ptho tdne zane zase s dietou....
Koloto - dv kila dol, ti kila nahoru - hur pt kilo dol - ti kila nahoru - chvilku m radost a chvilku se
trp - kolik u ti to ven a pemlen o novch a jet innjch dietch zabralo asu! A pitom m
spoustu kamard a kamardek, kte
se venm a dietami vbec nezabvaj, a pitom maj celkem pknou postavu - jak je to spravedlnost?
Kad z ns dostal do vnku velmi
chytrho a spolehlivho ptele - sv
tlo. Svmu tlu dvme svm chovnm pokyny, jak se m zachovat. Hladov-li tlo, a pi dietch tomu tak je,
dostane strach, e potravy bude stle
ubvat a ve chvli, kdy se najednou po-

dn naj - zajs a ve si ulo na

hor asy. Na dal obdob zkouen
zaruench diet - ti kila dol, tyi
kila nahoru. Kdy hladovn a relativn pejdn std del dobu,
nau se tv tlo potat s obdobmi
hladu a stdat si zsoby... Mm pocit,
e prv proto tudy cesta nevede a dokonce si me i ublit.
Ano, existuj diety, kter mohou pomoci pi obezit i pi jinch zdravotnch problmech, ale nen pravda, e
jedna dieta me pomoci obecn na jeden problm vem lidem. Nen to tak
jednoduch s dietami - a u jakmikoliv!
Co mohu poradit tob, lovku,
kter se trp nad svoj postavou?
- jez pravideln, minimln 3x denn,
lep je pidat malou ovocnou svainu
- nepejdej se
- omez, poppad vynech ve svm jdelnku uzeniny, pli tun masa,
omez cukry a pli sladk potraviny,
omez matn jdel, pouvej radji
rostlinn msla,
- nevynechvej dnou vt skupinu
potravin (maso, mlko apod...)
- jez dostatek zeleniny, ovoce, obilovin,
ale nezamuj se jen na n.
- cho spt a vstvej pokud mono ve
stejnou hodinu - tv tlo m rdo pravidelnost
- udlej si svj cviebn pln a pravideln alespo 3x tdn cvi
- kad rno se na sebe usmj do zrcadla a sna se t radostn, to ti dod
novou energii a zamez ukldn pebytench zsob
- pokud se ti obas stane, e se prohe proti tmto zsadm, netrap se tm
a dle je dodruj
Vm, e kdy bude dodrovat
ve uveden zsady, zane se brzy ctit lpe. Tv postava se postupn vyvj, mn se a nikdo z okol to nepozo-

ruje tak bedliv jako ty. Toho, m se

trp, si vtinou nikdo nevimne,
sp si ostatn vimnou tv patn nlady a podrdnosti, mnoh eventuln nedostatky skryje vhodn obleen. Pokud m pocit, e takhle to u
opravdu dl nejde a m skuten silnou postavu, pora se o dalm postupu s dobrm lkaem, kter ti porad nejinnj mon postup, pi
kterm si nebude ubliovat.
Poj se rozcviit!
Ped kadm sportovnm (a u je
to fotbal, posilovn, nebo aerobic) bychom nemli zapomnat na rozcviku,
bhem n se svaly pipravuj na nadchzejc zt. Rozcvien by se mlo
skldat z jednoduch cvik, pi kterch se pjemn prothneme a procvime. Dobr rozcvika pedchz mnoha razm pi samotnm cvien. Aby
se na dnou st tla nezapomnlo, je
dobr vytvoit si systm, kter se pozdji zhruba dodruje. Napklad zat
od hlavy (pedklony, klony, krouen), pes ramena, pae, lokty, zpst, trup, kyle, kolena a po kotnky. Pi rozcvice nen teba spchat.
Mla by bt pjemn. Me si ji zpestit tm, e bude pozorovat, kter
svaly a lachy se natahuj pi rznch
pohybech.
Rann rozcvika by t mla pipravit na cel aktivn strven den, probudit a rozhbat. Pat k programu na
tboe a na vpravch (a pro mnoh
jist i doma), ovem to neznamen, e
se z n stane nepjemn povinnost.
Rozcvika me bt kad den jin,
aby byla nejen pjemn, ale i zajmav. Urit by pi n nemlo chybt
protaen, se kterm se me zat u
ve spacku. Potom me nsledovat
njak hka s mem, bh nebo cvien na hudbu.
199

Zacvi si s hudbou!
Rozcvi se. Pkn pomalounku od
hlavy a po kotnky ve prothni (klony a pedklony, pitahovn, protahovn, krouen...) Nespchej, pus
pomalej hudbu, celkov se uklidni a
uvolni, piprav se na dal cvien. K
rozcvien by mlo stait 5-10 minut.
Aerobn cvien. Rychle pejdi do
bhu na mst, poskakovn nebo alespo vrazn rytmick chze. Dleit
je mt v zsob rzn obmny cvik,
pro dlouhodobj cvien vymysli zajmav krtk sestavy skldajc se ze
stle nronjch cvik (v nsledujc
hodin si zopakuj vechno z minula a
pidej k tomu nco dalho). Popus uzdu sv fantazii. Hudba by mla mt vrazn, rychl rytmus, kter se pli
nemn. Tato st by mla trvat od 10
do 20 minut a zvolna pechzet do
sti dal.
Posilovn. U do aerobnho cvien
me vloit njak cviky, pi kterch
se posiluj ruce, zda a dal sti tla.
Pi samotnm posilovn vak ji neposkakuj. Pohybuj se pomalu, cviky vykonvej tahem, ne vihem. Nezapome
na dn svaly a stle dbej na celkov
dren tla! (Bko zataen, zadeek
podsazen, ramena dol a hlavu dret
rovn. I tohle me bt pro zatenky troiku sloit, ale asem se to
stane samozejmost). Posilovat se d
nejen ve stoje, me pejt do sedu i
lehu. Po procvien sval podn prothni a uvolni. Hudba me bt pomalej, ale rytmus by ml bt zejm. Posilovn by mlo zabrat nejmn 15-30
minut. (Tch svalovch parti je hodn!)
Dobrm zpsobem posilovn pro
dvata je mnohonsobn pomal opakovn krtkch pohyb, pi kterch
jsou svaly stle v zbru (kalenetika).
Clem kalanetiky je zformovat postavu
200

a dt j optimln tvar a sv vzhled.

Posledn st cvien je protaen,
uvolnn, relaxace. Uvdom si, uvolni
a prothni kad sval. K uvolnn jednotlivch sval jsou vhodn napklad
stretchingov cviky (stretch - nathnout, rozthnout, vythnout). Dvej
draz na pravideln hlubok dchn.
Nespchej. Hudba by mla bt pomal,
cvi aspo 10 minut.
Zde jsou pklady nkterch uvolovacch cvik:
- Lehni si na zda, zavi oi, nohy i
ruce nathni podl tla. Zda se sna
pitlait k podloce a vthni bicho. Na
10 vtein napni svaly a ke konekm
prst, vytahuj se co nejvc, pak se uvolni a vydechni.
- Ve stejn poloze se sna vythnout
levou ruku a pravou nohu a obrcen.
Pak se vdy uvolni.
- Jednu nohu pokr a pithni koleno k tlu, obrcenou rukou ho pak
pomalu tla pes trup, a kam to jde.
Pak pomalu zptky. Tot s druhou nohou.
- V lehu na bie se vzepi na nataench pach, a se tlo prohne. V tto poloze se zhluboka nadechni, pak si
s vdechem lehni zptky.
- V lehu na bie pitahuj paty k
hdm, povol.
- V tureckm sedu se uklnj pomalu na jednu i druhou stranu, potom
i dopedu.
- Klasick koika - v kleku s
openma rukama o zem se vyhrb (ndech) a prohni (vdech).
- Z kleku si sedni na paty a zabal
se do co nejmenho uzlku. Takto
chvli vydr, dchej zhluboka do zad.
- Svaly na rukou a na nohou me
vyklepat, na bie, na bocch a na
hdch proklepat.
Po celou dobu relaxace zhluboka dchej!

Po cvien by mla pijt na adu

vlan koupel, sprcha a dostaten
mnostv tekutin (minerlky, ovocn
dusy, vlan aj), aby tlo naerpalo
to, co vypotilo. Jdlo by mlo pokat
na pozdj dobu, a se organismus
vce uklidn. Je rovn dobr dodrovat zsadu, e nejmn pl hodiny
ped cvienm se nej (ale je to individuln - nkdo potebuje hodinu, a
zle tak na tom, co a kolik sn).
Plat to tak pro pit. Kdy vypije pl
litru vody a pjde cviit, bude ti pipadat, e hrozn bluk a to rozhodn nen pjemn.

Ani ta nejlpe vybaven kola nebo sokolovna nem tolik bjench

cviebnch zazen jako proda. Zaneme od tch nejdrobnjch vc:
Kamnky z potoka nebo hromady
stavebnho psku lze vyut rznm
zpsobem. Daj se s nimi hrt zajmav hry, jako napklad drpky,
skldat bobci men v nejrznjch
variantch, hzet do vody sekery,
dlat na hladin abky, strefovat se s
nimi do starch hrnc.
Ohlazen n valouny rozmanit
velikosti a vhy pln nahrad nejen
vrhask koule, ale i inky. Jsou jako

stvoen pro mnoho rznch her.

Rovn dlouh pruty maj stejn
vyuit jako drah otpy.
Hole z vtv jsou plnohodnotnou
nhradou tlocvinch ty. Zahrajte
si s nimi na onglry, soutte, kdo
udr hl dle svisle postavenou na
oteven dlani, druh ruka ji nesm
pidrovat. Zkuste to pak jet na
ukazovku prav i lev ruky, na nrtu zvednut nohy. Odpalujte nadhozen tenisov mek. Pohnjte koncem hole tenisov mek a snate se
ho dopravit co nejrychleji k cli - nejdv na rovn louce, pak v zarostlm
201

202

3.
Lehni si na bicho tak, aby se
hrudnk dotkal zem.

4.
Stoupni si
do pozoru,
kolena mj napnut.

vk

poet sestav

10-11

mn ne 15

12-14

mn ne 15

15-17

mn ne 17

10-11

mn ne 11

12-14

mn ne 11

15-17

mn ne 12

10-11

15-18

12-14

15-18

15-17

20

10-11

11-12

12-14

11-12

15-17

12-13

10-11

19-21

12-14

19-21

15-17

21-23

10-11

13-18

12-14

13-18

15-17

14-20

10-11

21 a vce

12-14

22 a vce

15-17

24 a vce

10-11

19 a vce

12-14

19 a vce

15-17

21 a vce

V ppad, e jsi doshl/doshla

titulu sportovec nebo olympionik, m splnn Celostn
motorick test (CMT) ve stupnch zdatnosti.

ODDLOV TROJBOJ
Kdo bude nejlep
v tchto tech disciplnch?
1. Skok do dlky z msta
(kad m ti pokusy,
pot se ten nejlep)
2. Kliky ze vzporu lemo
(hrudnk se dotkne podloky)
3. Hlubok pedklon
BODOVAC TABULKA:
body discip. vk

chlapci
dvky
chlapci
dvky
chlapci
dvky
chlapci

2.
Stoupni si
do pozoru,
kolena mj napnut.

dvky

1.
Lehni si na zda tak, aby
se lopatky dotkaly zem
a nathni nohy.

SPORTOVEC

Jak jsi obratn?

Kolikrt stihne celou nai jednoduchou sestavu zopakovat do dvou
minut?
Stane se olympionikem?

OLYMPIONIK

ternu. Uijte hl k soubojm ve dvojicch - nebudete s n ermovat, ale

snate se svho soupee zatlait nebo
pethnout na svou stranu (oba drte spolenou hl ve vodorovn poloze).
Polena jsou stejn dobr posilovac
nin jako drah vzprask inky.
Padl kmeny vyuvejte jako prodn
kladiny, vborn se hod ke cvien
rovnovhy a odvahy.
Stromy jsou v lese tak proto, abychom na n mohli lzt, probhat mezi
nimi slalomovou drhou, vyskakovat
na vtviky, pitahovat se na siln vodorovn vtvi.
Louka je tou nejpjemnj, nejzdravj podlahou kombinovanou s
mkkou travnatou nnkou, mnohem lep ne tartan nebo korek.
Takov nad, jak pedstavuje
obyejn strka, nenajdete v dn
tlocvin. Zastavme se na jejm
pat. Co vechno tu meme dlat?
Kdo bude nahoe nejdv? Tento
nejprost zvod meme opakovat
dvacetkrt (samozejm ne v jednom
dni, ale na dvaceti vletech) a vdycky bude trochu jin. Vdy je to vborn cvien rychlosti, obratnosti a
sly a navc dobr zbava.
Pkopy a potoky se hod ke skokanskmu trninku.
Jist sami pijdete na spoustu dalch monost - hodn zdaru a radosti
z pohybu!

SNAIVEC

PECIVL

titul

10-11
1

12-14

2 3 1 2 3

15-17
1

1 120 6 -1 125 8 -3 130

2 123 7 0 130 9 -2 135
3 126 8
135 10 -1 140
4 129 9 1 140 11
145
5 132 10
145 12 0 150
6 135 11 2 150 13 1 155
7 140 12 3 155 14
160
8 145 14 4 160 15 2 165
9 150 15 5 165 17 3 170
10155 16 6 170 18 4 175
11160 18 8 175 20 6 180
12165 20 9 180 22 7 185
13170 21 10 185 23 9 190
14175 23 11 190 25 10 195
15180 25 12 195 27 11 200
16184 26 13 198 28
205
17188 27 14 201 30 2 210
18192 28 15 205 32
216
19196 29 16 210 33 13 223
20200 30 17 215 35 14 230

2 3

8 -2
9 -1
10 0
11
12 1
13 2
14 3
15 4
16 5
17 7
19 9
21 11
22 12
24 13
26 14
27 16
29 18
31 19
32 20
24 21
203

Pi sportovn bychom nikdy nemli zapomnat na soustavnost, vestrannost,

zdrav vzduch a otuovn. Velice vhodn je proto plavn, pi kterm je svalov nmaha mrn, harmonick a m masn inky. Pi plavn se zpevuj
prsn svaly a prohlubuje se dchn. Velmi vhodn je i lyovn, zvlt bh na
lych, kter rovnomrn zatuje rzn svalov skupiny, prohlubuje dchn,
podporuje krevn obh a pzniv psob na nervovou soustavu.

Plavn m velice dlouhou tradici. Ji ve starovku byl neplavec povaovn za

ne zcela dokonalho lovka. V ecku bylo plavn nedlnou soust starovkch Olympid. Plaveck styly byly zpotku ponkud odlin od tch souasnch, ale u sta Egypan ve tvrtm tiscilet ped Kristem plavali zpsobem, kter se velmi podob dnenmu kraulu. Plavn bylo v t dob
povinnm pedmtem vuky a podmnkou pi pijmn do sttnch slueb. Ale
dost historie a skome rovnou do vody!
Vodn hrtky
Pi plavn je dleit sprvn dchat. Nadechnout se nad vodou a vydechnout do vody. Jak se to nauit? Postav se v baznu k okraji, chytni se
lbku, nadechni se, pak pono sta
pod hladinu, a ani bys zavrali oi, do
vody bublej. Me si k tomu prozpvovat. Bublajc voda ti bude pjemn
umt kolem nosu.

Kdy zvldne bezpen tento cvik,

pono celou hlavu a vydechuj pln
pod vodou. Pod se jet dr lbku.
Teprve a kdy si bude jist, e um
pod vodou vydechnout a udr i pod
vodou oteven oi, pus se lbku a se
zadrenm dechem se pokus spustit
na dno. Kdy uct, e jsi na dn, skr
se, pitiskni se ke kolenm. Voda t
vynese nazptek k hladin.

lapn vody. Stojme ve vod, nohy provdj pohyb podobn jzd na

kole, pae se pohybuj asi 10 cm pod
hladinou rovnobn s hladinou. Pi
lapn vody si kad najde takovou
polohu, jak mu nejlpe vyhovuje.
Pi splvn nathne ruce, odraz se od stny baznu a nech se
unet. Vydechuje do vody. Odrazem
se me tak tie zanoit a plavat

Zkus si to nejdve s pomoc vedoucho. Jakmile zsk jistotu, pochop to nejdleitj: voda je ptel
a kdy zachovme klid, vdycky nm
pome!
pod vodou. Pod vodou plav plynule
prsa, jen pae upaenm prothni
a ke stehnm. Splvn pod vodou je
del. Chce-li se vynoit, zvedni
hlavu.

Stdav se ve dvou potpjte tak,

abyste nad hladinou nespatili jeden
druhho, nebo vyzkouejte vodn bitvy, jak je vidte na obrzku.

Plaveck styly
Zvodn plaveck styly jsou znak,
motlek, prsa a kraul. Nezvodnm je
bok - pouv se zejmna pi zchran
tonoucch nebo pi vleen objemnch
pedmt.

Prsa
Leme na prsou, pae mme
vzpaen. Ruce thnou asi 10 cm pod
hladinou vody do upaen. V tto fzi
se nadechujeme a zaneme krit nohy. Pi stlaen vody lokty pod tlo
rozthneme nohy do zbrov fze
(kopu), pak vytahujeme pae do vchoz polohy, vydechujeme do vody,
srme nohy do polohy spatn a splvme. Prsa jsou nejen nejpomalej,
ale zrove nejvce nron na sladn vech pohyb. Pi rekreanm
plavn jsou vak nejmn navn a
d se pi nich, hlavn v prod, pozorovat okol a ppadn pekky na
vod.

90o-120o

Znak
Odrazme se do splvav polohy na
zda. Ruce vzpaen, pnev tlame
smrem ke hladin, nohy jsou nataen po odrazu. Po vysplvn, tj. a se
pohyb tla vodou u u zastavuje, zaneme kopat nohama. piky nohou
mme vytoen dovnit a zrove zathneme jednou rukou podl hladiny
smrem k bokm. Jako u vtrnho
mlna nsleduje druh ruka, na cel
pohyb obou rukou potebujeme 4-6
kop nohou. Dchme pravideln, na
jednu ruku ndech, na druhou vdech.
Dchme otevenmi sty. Plaveme
vdy s otevenma oima.
Znak meme plavat i tm zpsobem, e obma paemi pohybujeme
souasn, jako pi motlku.

Kraul
Jeden z nejjednoduch a nejrychlejch plaveckch styl. Je to
vlastn plavn na znak v poloze na
prsou. Jen ndech provdme s hlavou otoenou k zabrajc ruce, vdech nsleduje do vody, hlavu vracme do vodorovn polohy. Dbme na
to, abychom plavali pokud mono
rovnobn s hladinou, nepetme
ramena. Nohy kopou stejn jako pi
znaku 4-6 krt na cel tempo, tedy na
jeden pohyb pa.

Motlek
Je to styl velmi rychl, ale namhav. Nejlpe nm ho pibl delfni,
kte krsn a plynule pohybuj tlem.
Motlek se plave na prsou. Pohyb vychz od hlavy a k patm, nohy se pohybuj podobn jako pi kraulu nebo

znaku, jenom je soubn. Paty jsou

vytoeny ven, piky dovnit. Pae se
pohybuj tak jako u kraulu, jenom thnou soubn od vzpaen ke stehnm.
Dchme pi stlaen pa kolem bok
nadzvednutm hlavy. Otevenmi sty
vydechujeme, kdy jsme ponoeni.

Neskkej do
vody, kdy nev, jak vypad
dno, hlavn v
ekch nebo jezerech a rybncch. Mohou t
pekvapit stepy nebo osaml kl!
Bude-li pesto muset skoit do neznm vody, teba abys pomohl kamardovi, sna se skoit zpsobem,
jak naznauje obrzek. Pi dopadu
na hladinu prudce mchni rukama,
jako bys chtl tlesknout. Hlavu bys
ml mt pod nad hladinou, ani pi
doskoku bys ji neml potopit. Nohy v
pozici podle obrzku by ani v mal
hloubce nemusely doshnout dna.

Skoky do vody jsou pro kadho,

kdo m smysl pro krsu pohybu a jeho koordinaci. Skkat meme
skren, to hodn ck (k mal radosti
pihlejcch), nebo se postavme na
okraj ploiny a udlme jet jeden
krok. Pat-li ke zkuenm plavcm,
me si vyzkouet i skok z prkna.
Sloitj skoky je lep provdt jen
pod dohledem zkuenho cviitele.

Ahj! Tak se zdrav vichni, kte se jednoho dne rozhodli, e se pokus

sptelit s mokrm ivlem - vodou. Mon i tebe jednou popadne vodck ve a zatou se stt vodnm skautem.
Vodn skauting je odvtv skautsk innosti, jeho cle jsou toton se
skautskm slibem a zkonem. Od bnho skautingu se li pouze vodckm
vcvikem. Tak to je vodn skauting podle pruek. k, e vodn skauti oproti normlnm suchozemskm skautm navc splouvaj eky na lodch a zajmaj se o vechno, co se tk vody a jejho okol. Navc maj jinou barvu koile,
tmav modrou, a k tomu svtle modr tek.
Vodn skauting vznikl kolem roku 1912 prakticky soubn s organizovanou kanoistikou. Vodn skauti byli tehdy soust Svazu kanoist a krom
svho vcviku se zastovali i prvnch kanoistickch zvod. Hodn vodnch
skaut pozdji spn reprezentovalo eskoslovenskou republiku nejen na
rznch domcch i mezinrodnch zvodech, ale i na mistrovstvch svta a
olympijskch hrch.
Vodn skauti tradin jezd na dvoumstnch kanoch, k vcviku pouvaj
ale dal oblben plavidlo: pramici, na kter jich me najednou plout a
sedm. Na pramici se d pipevnit i kl, kormidlo, ste a rhno s plachtou
a me se z n tak stt mal koln plachetnice.

Zkuste
si zahrt
na akvabely!
Pi ncviku
si v oddle
uijete spoustu
legrace.

Kdy je kamard ve vod unaven,

pomhme mu tak, e plaveme na zdech a pidrujeme ho pod bradou.
Nen-li pli unaven, pomh nm
stihnm nohou. Pi plavn na zdech mme oblieje nad hladinou a to
nm usnaduje dchn.

Vodn plo je mov hra pro dv

drustva, pi n se hri sna dt
soupei co nejvce branek. Kad hr
mus umt dokonale plavat, lapat vodu, hzet nelehkm mem, dvat gly a zstat klidn, kdy rozhod rozhodne proti hrovu pesvden.

Kanoista a kajak jsou si znan

podobn. Oba se vod pohybuj pomoc
pdla. Na kajaku a uzaven kanoi je
mon vyrazit i na divokou vodu.

Vesla se pohybuje pomoc vesel a

sed zdy ke smru jzdy. Protoe jezd
zsadn na klidn vod - na pehradch a klidnch ekch, sta mu k orientaci obasn ohldnut pes rameno.
Me jet rychle, protoe krom sly rukou me do veslovn zapojit i nohy.
Jachta pluje na plachetnici po jezerech, moch a ocenech a k pohybu
vyuv slu vtru. Kdy zrovna nefouk, pluje pomoc malho motoru.

Ne vypluje...
1. Mus umt plavat. Bez problm mus stylov uplavat nejmn
100 metr, 10 metr pod vodou. Rovn mus umt lapat vodu.
2. Mus bt zdrav. To znamen, e
ti lka pi prohldce ekne, e netrp
dnou chorobou nebo vadou, kter by
ti znemoovala jzdu na vod.
DLEIT VODCK
VZBROJ A VSTROJ

TABULKA STUP OBTNOSTI

stupe

Kanoe - Je pro 1-2 lidi a je nejpouvanjm plavidlem na eskch ekch. Hod se jak pro jzdu na klidn,
tak na divok vod. Bu se v n sed
na lavice, nebo kle, pdluje se jednolistm pdlem.

210

Kajak - vynlez Eskymk, kter

se hod pro sjdn divokch ek. Me bt jednomstn nebo dvoumstn.
Na rozdl od kanoe se v nm sed s nataenma nohama a pdluje dvoulistm pdlem.

znalost
jezdce

technick
vybaven

zajitn

stojat
vody

neproudc nebo jen nepatrn proudc toky (pehrady, bez

nrok
jezera apod.)

oteven
lod vech
typ

znalost plavn, dti plovac vesty

ZW B

klidn
vody

slab proudc toky

(2-3 km/hod.), pehledn

bez
nrok

oteven
lod vech
typ

znalost plavn, dti plovac vesty

ZW C

mrn
proudc

rychlost proudu
cca 3-5 km/hod.,
pehledn tok

znalost zkladnho
zbru

oteven
lod vech
typ

znalost plavn, dti plovac vesty

lehk

pravideln proudnice
a pravideln vlny,
mal peeje, ast meandry
s rychle tekouc vodou,
zarostl behy

stejn jako
ZW A + zptn zbr, pi oteven
delch tlod vech
rch dobr
typ
fyzick
kondice

stejn jako
ZW A +
lod
zajitn
proti
potopen

mrn
tk

nepravideln vlny
a proudnice, stedn peeje,
slab vlce a vry,
nzk stupn, mal peeje
v siln meandrujcch nebo
mlo pehlednch eitch

znalost
vech zkladnch
zbr
(zen a
ovldn
lodi)

obratn
oteven
lod (slalomov typ),
vhodnj
kryt lod

stejn jako
WW 1 +
mlde
povinn
plovac
vesty

tk

pehledn prjezd s vysokmi nepravidelnmi vlnami,

vt peeje, vlce a
vry,karfily, stedn peeje
v zkm (zarostlm eiti),
rychl proud v siln meandrujcm eiti

velmi dobr
ovldn
lodi, znalost
vech zbr, znalost
ten vody,
trnovanost

jen kryt
lod,
doporuen
ochrann
odv

plovac vesty
a pilby nutn, dobr
chyty na lodch, lod zajitn proti
potopen

velmi
tk

vysok vlny a dlouh peeje,

velk vlce, vry a karfily,
mlo pehledn prjezd;
prohldka sek vtinou
potebn

znalost
eskymckho
obratu vhodn,
nutn dobr
fyzick
kondice a
trnovanost

stejn jako
WW 3 +
ochrann
odv neopren nebo
dobr
gumov
odv

stejn jako
WW 3 +
jzda ve
skupinch

extrmn peeje, vlce a

WW 5 mimodprohldka, event.
n tk vry;
znalost ternu nezbytn

znalost
eskymckho obratu
nutn, velmi
dobr fyzick
a psychick
kondice

stejn jako
WW 4 +
speciln
slalomov
nebo sjezdov lodi s
bezvadnm
vybavenm

jen pro specialisty a

pikov
jezdce
v
ustlench
drustvech

veobecn nesjzdn, pi
hranice
vodnm stavu
WW 6 sjzdnosti optimlnm
event. sjzdn s vysokm
rizikem

stejn
jako WW 5

stejn jako
WW 5

stejn jako
WW 5

WW 2

WW 3

WW 4

Hromadn plavidla - na nich

jezd vce lid najednou, obvykle okolo esti. Jsou skvl, protoe se na
nich nemusme spolhat jen sami na
sebe. Dal vhodou je, e se na nich
zanajc vodci mohou od svch
starch kamard nauit sprvn
pdlovat, st vodu a mnoha jinm
uitenm vcem. O tom, e v part
vce lid je tak vce zbavy, nen teba hovoit. Mezi hromadn plavidla
pat pramice, rafty a zvltn kanoe
pro 5 lid.

charakteristika

ZW A

WW 1

Zchrann vesta a pilba

Tyto dv pomcky jsou pro bezpenou jzdu na vod nezbytn. Zchrann vesta mus mt nosnost nejmn 6 kg. Jak zjistit, jestli tuto
minimln nosnost skuten m? Zav na ni 6 kg tk zva a pono ji
hluboko pod hladinu. Kdy vestu pust, mus se sama i se zvam vynoit.
Tto norm neodpovdaj nafukovac vesty a vtinou ani vesty s polystyrnovou npln, proto nejsou pro
jzdu na ekch vhodn. Jestlie je ti
mn ne patnct let, mus mt plovac vestu pi kad jzd na vod.
Pro star je povinn vesta a pilba
podle obtnosti vodnch tok.
U vodnch tok oznaench obtnost WW2 a vy je vesta a pilba
povinn pro vechny. Zkuenj vodk ale v, e rozbt hlavu o dno pi
pevrcen si me i na pomaleji
proudc ece. Proto je lep vozit vestu i pilbu vdy a pouvat ji podle
charakteru eky.

nzev

kovn
list

hlavika
dk

Pdlo
Dobr pdlo a dobr jzda jsou neodluiteln vci. Pdlo me bt kajaksk nebo kanoistick.
Jak se pdlo dr a jak m bt
velk?
Vnitn (horn) ruka na hlavice pdla, 4 prsty shora, palec proti prstm
zezdola - vnj (spodn) ruka dr dk
pdla nadhmatem tsn asi 10 cm nad
listem. Pesn msto najdeme, kdy
dme pdlo nad hlavu a lokty budeme
mt v rovni ramen ohnut do pravho
hlu, jak nm ukazuje obrzek.

U kajakskho pdla je to stejn.

Jen se soustedme, abychom mli ob
ruce stejn daleko od list.
Vzdlenost rukou od list u kajakskho pdla je asi 30 cm. Dren
mus bt pevn, ale ne keovit.
Podle zkuenosti s pdlovnm a
podle na vky se uruje i dlka pdla. Kdy porovnme kanoistick pdlo s vlastn vkou, tak by mlo sahat
od zem po bradu a po nos.

CO POTEBUJEME
PRO ZATEK
Jestli umme plavat, mme dobrou
fyzickou kondici, lo, pdlo a velkou
trplivost, meme zat. Doporuujeme krotit leckdy pebujelou odvahu
a sebevdom, e po pr prvnch zbrech meme jet rovnou na Niagrsk vodopdy. Ne vyrazme na divokou vodu, musme za sebou mt
vcvik nejlpe pod vedenm nkoho
zkuenho na klidn vod. Teprve
tehdy, a umme dobe ovldat lo na
klidn vod, meme vyrazit na rychlej eku.

1. Pm zbr

a) nataen horn i spodn ruka smrem dopedu pesn nad sebou, mrn
pedklon, siln vytoen trupu, vnj rameno vped tak, aby ramena byla v
hlu kolem 45o k lodi.

b) zasazen pdla do vody kolmo k hladin i boku lodi a ponoen celho listu

Nasedn do lodi
Pi nasedn dbme na to, abychom vdy vstoupili co nejble stedu lodi. Na tekouc ece si vybrme
tiinu za njakm kamenem (tzv.
vrack), ze kter mme potom
monost vyjet do proudu. Nasedme
zsadn pd proti proudu.
Zkladn zbry
Aby nm to dobe jezdilo, mli bychom na zatku ovldnout zkladn
zbry. Popeme zde jejich jednotliv
fze tak, aby se daly dobe nacviovat. Jsou to:

c) taen zbru silou zdovch sval a ramen a k trupu (ne za nj, tam nem
zbr dn efekt). Zbr se dl trupem. Ruce zstvaj stle nataen, a
v posledn fzi zbru se spodn ruka trochu pokr.

d) v konci zbru vzpmen sed, horn ruka se sklp do stedu lodi, vytoenm zpst obou pa zved spodn ruka pdlo z vody, pdlujc se pipravuje
k novmu zbru - pedklon a pohyb pa vped do vchoz polohy, pdlo vped
vzduchem po oblouku, vnj hranou listu vped.

2. Obloukov zbr - OBLOUK

a)
nataen ruce,
maximln vytoen
jako u pmho zbru,
horn ruka je
nad opanm bortem lodi,
ne podl kterho pdlujeme

3. Ulomen
a) posunut spodn ruky kousek ve, ne pdlo normln drme
b) vloen pdla do vody za tlem tsn u bortu tak, aby list byl cel ve vod
a byl rovnobn s bortem lodi. Dk pdla se opr o bort lodi. Pdlo je kolmo k vod, take horn a spodn ruka jsou nad sebou
c) zapen listu smrem od lodi, co je vykonno pohybem horn ruky smrem
k opanmu bortu, ne podl kterho pdlujeme
d) vyjmut pdla z vody nebo pi nutnosti opakovat zbr natoen listu tak,
aby nebyl rovnobn s bortem, ale kolmo k nmu
e) vrcen se do polohy a)
l Pouit pro zatoen lod na stranu, na kter pdlujeme
4. Pitaen pice - PTAH

b)
pdlo zasadme
ikmo do vody
u pice lodi

a) zasazen pdla do vody vedle trupu daleko od lodi, list rovnobn s bortem lodi, spodn ruka nataen, horn ruka podle velikosti ptahu
c)
provdme zbr smrem od lodi
po oblouku, jeho nejvzdlenj bod
od lodi je na rovni naeho trupu.
Zbr meme dothnout
a za sebe.
b) taen pdla
po oblouku smrem ke pici
d)
vyndn pdla z vody
- viz 1d.
l Oblouku se pouv pro zatoen
lod na opanou stranu, ne na kter
pdlujeme.

l Ptahu se pouv pro zatoen

lod na stejnou stranu, na kter pdlujeme. Nezpomaluje lo jako ulomen. Pouvaj ho hlavn hkov.
Oblouk lze zat kousek za sebou s velkm vklonem tla. Potom hovome o
zvsu, kter se pouv pi pistvn
nebo plnm oten lodi.

5. Pitaen zd
a) zasazen pdla tak, aby list byl kolmo k boku lod, vedle trupu, daleko od
lodi, ale pi zachovn vzpmenho trupu. Pdlo je tedy vzdleno od lodi jen
tak, kam doshnou ruce; ob ruce jsou nataen
b) taen zbru po obloukov drze k zdi lodi. Ruce zstvaj nataen,
pouze trup vyt
l Pouit pro zatoen lod na druhou stranu, ne na kter pdlujeme. Pouvaj ho hlavn zadci v kombinaci s pmm zbrem, kter tmto zbrem zakon. Slou k dorovnn lodi bez ztrty rytmu jzdy a velkho sil.

7. Zptn oblouk
Fze podobn jako pi oblouku
klasickm, ale opan (odzadu dopedu). Pdlo se zasazuje co nejvc za
sebou a zbr se ukonuje a u bortu
ped sebou. Bhem zbru je nutn se
hodn vyklonit, aby oblouk doshl co
nejdle od lodi.

6. Zptn zbr - KONTRA

a)
zasazen pdla za sebou u bortu lodi,
list kolmo k boku lodi,
ramena vytoen dozadu
podobn jako pi pmm zbru.
Spodn ruka nataen,
horn pokren
pomrn nzko nad bortem lodi

b)
taen zbru podl bortu lodi
pedevm opt zdy, nikoliv rukama

c)
zakonen zbru vedle trupu
l

Pouit pro pmou jzdu vzad.

Umme-li vechny zkladn zbry,

o nich jsme se zmnili, meme je
vzjemn rzn kombinovat. Kdy je
budete umt perfektn, budete si na
vod jist a mlo se unav.
Jedeme-li na kolektivnm plavidle,
pouvaj kormidelnci jako povely
nzvy zbr. Pdlujete-li tedy nalevo
a uslyte od svho kormidelnka lev
kontra, vte, co mte dlat.
Aby jzda na kanoi a kajaku byla
jist, je teba dbt na sprvn provdn zbr a na jejich rytmus jzdy. Pi
chybch pdlovn nebo nepravidelnm
i nevhodnm rytmu dochz ke kvn
lodi, jejmu patnmu ovldn, a i
lehk sek eky se me stt utrpenm.
Vimnte si nkdy zkuenjch vodk, kte na extrmn divok vod jedou, jako by se nechumelilo, a to me
vypadat jako lern jzda na klidn
vod. Jene jezdit s pehledem a mt situaci pod kontrolou je nejvtm vodckm umnm.

Jeho zkladem je sprvn ten

vody, co jest nalezen cesty, tzv. stopy,
podle toho, kam ns voda zanese v nejblich vteinch a kde chceme bt po
pr stovkch metr. Ostlen vodk v,
e se lpe ot na vrcholu vlny a e z
nj se jede z kopce. Podle toho vol
takov rytmus pdlovn, aby vyuil
proud a vln k usnadnn jzdy po ece.
Nen elem se s vodou rvt, ale vozit se na n.

ast chyby
a) pdlovn pouze rukama, kter vede k velk nav a malmu efektu pdlovn
b) patn zasazen pdla do vody. Zasazen je samostatn fze, kter se nesm vynechat i urychlit. Nejprve se tedy pdlo pono do vody a pak teprve zanme
zbr. Chybu poznme podle toho, e pdlo ckne. To znamen, e jsme zahjili
pohyb zbru jet ped zasazenm pdla. Tm se pipravujeme o nejinnj st
zbru, protoe nejvt innost je prv zhruba v prvnch 20-30 cm
c) kren pa,
kter vede ke zkrcen zbru

e)
pli velk pedklnn
pi zbrech;
sprvn trup zstv vzpmen
a jen se vyt za zbrem v ramenou
Jzda na kanoi a kajaku
Posdku kajaku tvo obvykle jeden
lovk, posdku kanoe tvo jeden nebo
dva lid. Podle toho rozliujeme single
kanoi (pro jednoho) a double kanoi (pro
dva). V kanoi bu kleme na obou kolenou (uzaven lod), nebo sedme tak,
e mme skrenou nohu, kter je na t
stran, na kter pdlujeme, a druhou
mme nataenou dopedu, zapenou o
dno lodi (viz obr.). V obou ppadech,
tedy jak na uzaven, tak na oteven,
sedme na sedace.

d) zataen pdla za sebe

pi pmm zbru

Jzda na double-kanoi
Ve skautskch oddlech se nejastji
jezd na kanoi ve dvou. Vpedu sed
hek, vzadu zadk.
Kad m na lodi trochu jinou lohu, ale oba tvo jednu posdku. Nen
tedy pravda, e hek jen kouk, jestli
nen ped lod kmen, zadk kormidluje. Dvojice, kter takto jede na vod,
je obvykle odsouzena ke koupeli. Dobr
zadk toti doke podle proud a vln
rozpoznat, kudy jet a dobr hek mu v
tom doke pomoci.
Teprve kdy to takhle funguje,
me se posdka kanoe vydat na
skuten divokou vodu! Tam u toti
nen as na dohadovn, posdka u
mus bt sehran tak, aby jela jako jeden mu.

Nem-li jzda dopadnout podobn

jako na obrzku, je poteba, aby posdka byla doopravdy sehran. Zsadn
pravidlo je, e zadk se obvykle orientuje podle hka a vechno vykonvaj
spolen najednou. Ot-li tedy lo, je
nejlep, kdy oba vykonvaj toiv zbry narz. Maj tak nejvt innost.
Stejn tak pdluj-li vped, ml by zadk pdlovat pesn v rytmu, kter uruje hek. Toto rozdlen kol u u
zkuen posdky neexistuje, protoe se
oba jezdci natolik znaj, e jeden v, co
ten druh asi chce udlat a mohou se
vhodn doplovat. Takov stav ovem
pijde a po ltech spolenho trninku.

Jzda na pramici
Sloen posdky:
l kormidelnk (kotrnk)
l hci (lev a prav) - pdluj vpedu
nejble pdi
l ostatn lenov posdky
Nstup ped vyplutm: posdka v
ad na behu, kad s pdlem u pravho boku. Na povel Posdky k lodm pebr velen kormidelnk. Na
povel Posdky nalodit se nastupuje
v poad: kormidelnk - lenov posdky sedc nejdle od pd - hci
(lo sputnou na vodu pidruje jeden z hk), kter na povel Odrazit jako posledn odraz lo a naskakuje do n.
Pistn (pokud mono pd proti proudu):
Po pistn vystupuje posdka na
povel Posdko vystoupit v opanm
poad ne pi nalodn. Hek ble u
behu vystupuje prvn a pidruje lo.
Hek uve lo, ppadn cel posdka povythne lo na beh.
Sezen v lodi: na lavice tsn u kraje lodi (bortu) - noha na stran, na
kter pdlujeme, je skren pod sedakou a druh noha je nataen vped a
zapen chodidlem o dno lodi - tlo
vzpmen, mrn natoen ven z lodi.

Souhra posdky
synchronizovan pdlovn v rytmu zbr levho hka
l u zatenk pomoc akustickch
signl (rytmizace potnm)
Nen-li souhra - lo se houpe, ztrc
rychlost, posdka si vzjemn pek.
l zen pramice: provd kormidelnk kotr (veslem) s havlinkou, pdlem (obvyklej zpsob)
Kormidelnk sed na zdi (vp.-vl.), list
pdla zasunut ikmo do vody, dk
open o z, obvykl dren pdla,
zmny smru penm, pitahovnm, pp. oblouky od lodi a k lodi
l

Brzdn a zastaven lodi

vylehnut na pdlo - m brzdc a stabilizan inek: mrn pedklon, pdlo ikmo vzad pedn stranou na vodu, pedn hrana listu mrn zdviena,
vha tla penesena sten na pdlo.
Pouv se k pibrzdn lodi na povel
Vylehnout na pdla
l piloen pdla k bortu lodi - pdlo
kolmo do vody na rovni poloviny
stehna vnj nohy, vnj (spodn)
ruka napnut, pp. open o bort
lodi. Zbr nutno provst souasn
vemi pdlujcmi na povel STOP
l brzdn z klna - v konci zbru
vped, kdy je loket vnj pae u
boku, zastav pdlujc prudce pohyb
pdla, loket se me opt o bok jezdce, er pdla se opr o bort lodi
l zptn zbr - pro jzdu zpt, intenzivn brzdn, v kombinaci se zbrem vped pro oten lodi.
l

Pistvn a vysedn
Pro tuto innost je dobr si vybrat
klidn msto. Potom pichz ke slovu
hek. Pi piraen ke behu hbit vysko na beh a dr lo a do t doby,
ne vichni nevystoup. Posledn vystupuje kormidelnk (kotrnk). U n-

kterch patnch vodk se meme

setkat s podivnm zpsobem pistvn - rozjedou se proti behu a
pd na nj vyjedou, take se lo dr
sama. Je to patn zpsob, protoe se
tm lo velmi ni. Normln je pistt
podl behu pd proti proudu, vystoupit a lo opatrn vyndat. Jak se
chovme k lodi je znmkou toho, jak si
dokeme vit vc, kter pouvme
a jak s nimi dokeme hospodait!
Jzda na divok vod:
Malinko jsme se ji zmnili o jzd
na divok vod. Vydme-li se na skuten divokou vodu, tedy WW2 a
vy, je teba si uvdomit, e trochu
riskujeme a udlat vechno pro to,
aby riziko bylo co nejmen.
To znamen:
1) mt dobrou plovac vestu, pilbu,
lo a pdlo.
2) nejezdit po ece sm, ale alespo ve
skupin s dalmi lodmi, kter jsou
schopny nm v ppad poteby pomoci. Nen tedy dostaten, e jeden
zkuen vodk jede s nkolika lodmi,
na kterch sed zatenci. Vdy by
zkuenjch mlo bt dost mrn k
potu lid a obtnosti vodnho ternu.
Jedeme-li ve vt skupin, mla by
jako vedouc lo jet ostlen posdka,
kter um objevovat pekky a kter
zn trasu, cl a ppadn zastvky - uruje tak rychlost plavby. Nikdo ji nesm pedjdt. Vzdlenost mezi plavidly by mla bt pimen (na dohled), aby jednotliv lod mohly pomoci. Lo uzavrajc skupinu, by
mla mt tak zkuenou posdku, aby
mohla rychle zashnout pi nehod.
3) nesta se podvat do kilometre,
jakou vodu pojedeme a co kde na ns
h, ale je teba vzt v vahu, jak
je stav vody (rozvodnn eka nebo
naopak mlo vody). Kad obtnj

msto je potom teba si prohldnout

ze behu a dobe si rozmyslet, kudy
ho projedeme. Nejlep je samozejm
jet s lovkem, kter u tudy jel a to
msto zn. dn teorie nikdy nenahrad zkuenost.
Pi ei o divok vod se meme
setkat s tmito pojmy:
l proudnice - hlavn oblast proudu
l vlna - vznik v mst, kde je na dn njak pekka (kmen apod.), pes kterou ale tee dostaten mnostv vody,
take se netvo vrack nebo vlec.

vrack (tiina) - msto vedle proudnice za njakou pekkou (kmen

apod.) kam se voda vrac, aby se vyrovnaly vodn hladiny. Je to asto msto, kde voda tee proti proudu (tedy
smrem k pekce).
l

vlec - vznik v mst, kde bu je pod

vodou pekka, pes kterou tee dostatek vody, aby tam nebyl vrack, ale
netee tam tolik vody, aby vznikla vlna,
nebo msto, kde dochz na dn ke zlomu. Takov msto me bt hodn nebezpen, nebo voda se zde tak vrac
k pekce jako u vracku, ale zptn
proud je mnohem silnj a voda neustle cirkuluje. Jedin msto, kde odtk pry, je tsn u dna. Velikost a sla

vlce potom zle na tom, jak je to

pekka a jak siln proud na ni pitk. Extrmn siln a nebezpen jsou
vlce pod jezy, kde vzdlenost, odkud se
jet voda vrac, me bt i nkolik metr. Takov msta jsou potom nesjzdn, protoe nedokeme vyvinout
takovou slu ani rychlost, abychom
zptn proud prorazili a pi pevrcen
je tm nemon se odtud dostat.
Na divok vod se orientujeme pedevm podle vln a vlc, kter nm nkdy celkem jasn ukazuj, co je pod nimi i za nimi. Na t vod jsou ast
msta, kde se bez znalosti ternu ned
odhadnout, co bude nsledovat. Zde je
nutn se pedem zorientovat ze behu
a najt si orientan body, podle kterch
poznme, kudy jet. Me to bt velk
kmen, vlna nebo nco na behu.
Jedeme-li po divok vod a chceme ji
pouze projet, je obecnm pravidlem projdt po rozhran proud vedle vln a vlc (viz obr.). Je to nejrychlej, nejsnad-

nj a nejbezpenj. Pozor na tzv.

hodiny. Tak se nazv situace, kdy se
nm pika lodi dostane do pomalej
vody (teba za kamenem) a lo se oto
pd proti proudu. Vtinou je to jen
mal nepjemnost, ale na hodn divok
vod me bt i nebezpen, protoe
jsme potom nuceni couvat nebo se znovu
otet, co nemus bt pln jednoduch.

Vlny asto tvo dlouh psy, kter

nm dvaj monost k druhmu zpsobu jzdy - mezi vlnami. Je obtnj,
ale je tak rychl a pi dobrm ovldn
lodi i bezpen. V nkterch ppadech
je lep, protoe umouje jet mimo vlny a vlce, ale tak v dostaten vzdlenosti od behu a kamen, take nehroz
hodiny ani eln nraz.
Tetm zpsobem je jzda po vlnch.
Tu je nutn se nauit, i kdy bychom po
vlnch nechtli jezdit, protoe vtinou
msta na rozhran proud nebo mezi vlnami nejsou rovn, vlny tam jsou jen
men. Jedn se o zpsob, kdy lo kloue po vrcholcch vln, co vede k lep
ovladatelnosti, protoe se tolik nezatp,
je to rychlej i elegantnj a mn namhav. Tento zpsob ovem vyaduje
dokonal ovldn lodi a perfektn vystihnut rytmu vln, podle kterho urujeme i rytmus pdlovn. Doshneme
ho, jestlie si zbry naasujeme tak,
abychom zabrali ve chvli, kdy pika je
jet mrn zvednut, ale u jsme na vrcholku vlny. Kdybychom toti zabrali
dve, budeme lo tlait do kopce a zabereme-li pozdji, kdy pice u smuje
dol z vlny, zabome se jen do dal vlny. Zde je dleit zkuenost.
Nemme-li jinou monost a musme
projet vlnu nebo vlec, dvme pednost
vln, protoe v n voda neustle proud
nam smrem, take ns tolik nebrzd.
Nen ovem dobr jet pmo stedem vlny, protoe na jejm vrcholu, zvlt mli tvar jehlanu, prochzme mstem, kde
mme k okoln vod, o kterou se meme opt, pomrn daleko a jsme tud
na chvli velice mlo stabiln.
Jestlie projdme vlec, sname se
ho vdy projet kolmo a ped nm se vdy
co nejvce rozjet, abychom mli dostatenou rychlost na jeho proraen, tzn.
pekonn zptnho proudu. Tsn ped
nm udlme siln zbr se zklonem,

abychom nadlehili p a trochu ho jakoby peskoili. Jakmile do nj vjedeme, sname se doshnou pdlem do
odtkajc vody, tzn. co nejdle za vlec
a zabrat, abychom z nj co nejrychleji vyjeli ven. Zkuenj vodci mohou lo
naklonit na jeden bok, m sn odpor
vody, kter jim brn v dal jzd.
voda odtk pry z vlce, je pln u dna.
Kdy si toto uvdomme a podnikneme
ten na prvn pohled nesmysln kousek,
e toti zaneme plavat ke dnu, voda
ns pak obvykle vyplav sama, jako na
obrzku nahoe.

Nepoda-li se prjezd a vlec si ns

nathne zpt, nen nic ztraceno. Je
teba lo naklonit pomrn hodn po
proudu a pdlovnm se snait dojet k
jednomu z konc vlce.

Stojme-li ve vracku a chceme-li vyjet ven, musme dodret nkolik pravidel, abychom se nepevrtili.
1) Je teba co nejrychleji pejet rozhran
mezi proudy. Proto musme zskat patinou rychlost.
2) Pi vjezdu z jednoho proudu do druhho je nutn naklonit lo po proudu.

Zkuenj vodci vm eknou, kter

konec je vhodnj pro vjezd. Obecn je to
opt to msto, kde voda vce odtk. Je ovem pravda, e ne ze vech vlc je mon
vyjet. Takovm je lep se vyhnout!
Dojde-li k pevrcen ve vlci, nepoda-li se nm eskymck obrat, take
jsme pinuceni opustit lo a vlec ns
nechce pustit, je teba zachovat chladnou hlavu a pamatovat si, e msto, kde

Je to poteba proto, aby voda, kter m

opan smr pohybu, ne je n, tekla
pod lo a do doby, ne zskme stejnou
rychlost a smr pohybu s n. V opanm
ppad by se voda opela o bort lodi,
kter je po proudu ve, zatopila by ho a
pevrtila by ns. astou chybou bv
mal nklon nebo to, e zapomeneme,
e naklnme lo a nikoliv tlo. Pracuj
tedy pedevm nohy a ne tlo.
3) Ve chvli, kdy vjdme do proudu, je
teba siln zabrat, abychom se neotoili

na rozhran, co je msto velk nejistoty,

protoe ns me pevrtit kterkoliv z
proud, na jejich rozhran stojme.
Obas se stane, e nco nezvldneme
a je jasn, e u se nap. nedokeme vyhnout njakmu kameni nebo jin pekce. Stvat by se to nemlo, ale kdy
u, tak se sname alespo o toto:
1) Uhnout pd tak, abychom do kamene nevrazili eln, ale abychom se jen
bokem po nm sklouzli.
2) Ve chvli nrazu naklonme lo VDY
na pekku, aby nm voda opt jako
pi vyjdn do proudu nezatopila bok a
nepevrtila ns. U pekek je to o to
dleitj, e kdy bychom se pevrtili,
me ns proud piplcnout k pekce
a pokodit ns nebo lo.
3) Je-li proud hodn siln, nen dobr se
od pekky odrazit pdlem. Obvykle
tm nic nezmeme, a naopak hroz, e
nm pdlo vypadne z ruky, nebo e si
pdlem njak sami ublme.
A co kdy se na m spe ochtan?
(aneb Co dlat, kdy se pevrtme)
Pi pevren je nejdleitj zchrana lid. Jakmile se pesvdme, e
nikdo nepotebuje pomoc, rychle se
starme o lo a vybaven. Zkuen vodci ani pi pevren nepoutj z ruky
sv pdlo. Nejen e by snadno uplavalo
a nemohli by tak pokraovat v cest,
ale pi pevren mohou s jeho pomoc
lovit utopen vci.

1) Jedeme na klidn vod a v oteven lodi (pramice, kanoe).

l lo nepevracme, ale nechvme ji
dnem vzhru. Dky vzduchu, kter v
n zstal, bude dobe plavat a meme
se j chytit, take nm pome pi plavn. Pevrt-li se pramice a je daleko
ke behu, nap.: pi jzd na pehrad
nebo je to na divok vod, je velmi vznamn role kormidelnka, kter by
ml dokzat uklidnit posdku a postarat se o ty slab leny posdky, kte
nejsou tak dobrmi plavci. Sm kormidelnk by samozejm ml bt vbornm plavcem, kter v, jak se zachrauje tonouc lovk!
2) Jedeme na uzaven lodi (kajak,
kanoe)
l pokusme se o eskymck obrat (je
to speciln zbr, pomoc kterho
meme lo pevrtit zpt, ani bychom ji museli opustit). Jeho umn
by mlo bt samozejmost, kdy jedeme na vodu WW3 a vy.
l nepovede-li se eskymck obrat, v
klidu vylezeme z lodi. Nestrkme hlavu
nad hladinu, abychom se nadechli, protoe to znesnaduje oputn lodi.
l chytme se lodi, kterou stejn jako
v prvnm ppad nepevracme a plaveme ke behu. Lo drme za pici.
Proud ji potom sm oto do smru
toku. Tak ji snadnji dostaneme ke
behu.

Jak se na vod mluv?

Vodci jsou zvltn nrod a maj
svou e. Abys jim dve i pozdji porozuml, je zde mal slovnek.
bort, lub - okraj lodi
debl - kanoe dvojic
cvaknut se - pevrcen se
ochtan - vodnk lovc duiky
zvrhlch vodk
eskymk - eskymck obrat, co je zbr, jm se vodk po zvrhnut na
uzaven lodi vrac do normln polohy
hek - kanoista sedc na kanoi, pramici nebo raftu vpedu
jazyk - sted proudu; msto v peeji,
kde je hlad voda
karfil - kaz na vod, kde voda jakoby vyvr z hlubiny na hladinu.
Vznik obvykle na hodn divok
vod, v mst, kde se stk vce
proud.
krysa, krysit, honit krysy z temnot oputn lodi pi zvrhnut se. Krys
tedy vichni, kte jet neum eskymck obrat.
lmec - zven okraj kanoe nebo kajaku, kolem kterho se upevuje
pricdeka
lok - lodn pytel
rozhran - msto, kde se setkvaj dva
proudy opanho smru
singl - kanoe jednotlivc
lajsna - propust v jezu
prajc - vzpra v lodi pn nebo svisl
pricdeka, pricka - kryc zstra,
upevnn nahoe v pase kanoisty
nebo kajake a dole navleen na lmec lodi. Slou pro zamezen zatkn do lodi pi jzd na divok vod.
vimkisna, plovaka - plovac vesta
traverz - pejezd lod pes proud pic
stle proti proudu
volej - stojc nebo mrn tekouc voda
zadk - kanoista jedouc na kanoi
vzadu
zvs - zpsob pitaen pd lodi

Kolo, zatm jet ne jzdn, ale jen to u vozu, vymyslel lovk ped vce ne
osmi tisci lety. Jen proto, e nechtl chodit pky. K vozu zaphl volky a za njakou dobu kon a uetil tak mnoho svch vlastnch sil. Co vedlo mnohem pozdji lidi k tomu, e zaali s velkm nadenm pouvat kolo, kter jim slu neuet - kolo jzdn?
Snad chtli uetit as, na kole je toti vechno rychlej. Kilometr je v okamiku za zdy, sta prkrt lpnout do pedl. Docela urit si ale chtli vytvoit nco pro radost. Do kopce ji na kole sice nikdo nikdy moc neuil, ledae nachzel zvltn poten v devnjcch nohou a rd hekal, funl a potil se. Pi jzd
z kopce je zato pokad vechna nmaha zapomenuta, odvl ji vtr, kter se prudce ene do tve. lovk s velkou radost vtz sm nad sebou, jeho chmury zs-

tvaj na vrcholku kopce. Nesta t rychlosti. Co na tom, e ho doenou pozdji,

bhem dalho stoupn!
Zstane stt pevn na zemi, nebo se te s nmi rozjede na kole krajinou
do neznmch dlek? Bude stle potat jenom sv kroky a nebo to zkus rovnou s kilometry? Chce ochutnat ten krsn pocit, kdy lovk, proda a technika
jsou jako jedno tlo? Chtl bys jet s oddlem na vpravu na kole? A nebo dokonce
na tbor na kole? Nsledujc kapitola je v tom ppad prv pro tebe.
225

pl horskho kola

pl trekingovho kola

galuska

Jak kolo na vpravu?

Sta, kdy nahldne do cyklistick
prodejny, abys zskal alespo zkladn
pedstavu o jednotlivch typech kol.
Jak si vybrat? Ke specilnmu pouit
je teba koupit speciln jzdn kolo. Zvody v rychlosti urit nevyhraje nikdo
s tkm rmem a irokmi plti, ale
jen se silninm specilem a galuskami.
Na skalch nebo v jinm tkm ternu
zase neuvid jezdit a skkat nikoho,
kdo nem kvalitn horsk kolo s odpruenmi vidlicemi. Na vpravu ale me
jet prakticky na libovolnm kole. Pro
cykloturistiku je nejvhodnj trekingov. To nem jako jeho horsk bratranec pli irok plt, na nich se na
silnici hodn nade, ani velmi tenk galusky jako jeho silnin zvodn sestenice, s ktermi se ned sjet z asfaltu na
obyejnou lesn cestu. Je vhodn jak do
nenronho ternu, tak pro celkem rychlou jzdu na silnici.
Jet jednou ale zopakujme: nezle
na typu, st a cen kola. Podstatnj
je pln jin vc: tvoje kolo mus bt v
dobrm technickm stavu. Vechny
rouby dotaen a pohybliv sti promazan. Mal srovnn se stedovkmi
ryti: stejn jako oni se museli dobe
postarat o svho kon, aby jim prokzal
dobrou slubu, mus i ty peovat o sv
kolo, jestli se na nj bude chtt naprosto spolehnout a nechce zstat v pli
cesty ve chvli, kdy se ti to zrovna bude
nejmn hodit.

Umm udrovat svoje kolo?

Ano, protoe vm
n jak namazat etz
n jak dothnout rouby
eti kolo, eti sly
Dobr kolo jet nedl dobrho
cyklistu. Toho pozn pln jinak. Na
prvn pohled podle toho, jak na kole
sed. A potom podle zpsobu jzdy. I
kdy se jzdn kolo stalo bnou soust naeho ivota, nen samozejm,
e kdo na nm jezd, jezd na nm dobe. Stejn jako kad, kdo usedne do
auta, nen jet spolehlivm idiem,
na kole je to podobn. I kdy velmi zjednoduen, protoe jzda na bicyklu je
mnohem mn nron. A kdy jezd
patn, neohrouje tm ostatn, jenom
se zbyten vyerpv. Protoe jezdit
dobe na kole znamen pedevm uetit sv vlastn sly.
Za prv si eknme, jak vysoko by
mlo bt sedlo. Kdy si na nj sedne a
napne nohu, pata by se mla dotkat
pedlu v nejnim bod oten. Kdy
bude sedt pli nzko, pi lapn nikdy nenathne celou nohu a nevyuije tak vechnu svoji slu. Za druh - pi
jzd bys ml vdy pehazovat pevody

n
n
n

jak sundat a nasadit pl

jak zalepit dui
jak spojit petren etz

tak, abys vdy ctil tah v noze. lapnm na przdno si sice na chvli ulev,
ale pi del jzd se podstatn vc nade. Za tet - pehazuj jenom tehdy,
kdy nebude etz v plnm tahu. To
znamen v pedstihu, dv, ne to do
kopce u neulpne. Pak toti nejen
ni ozuben kola, ale me ti hladce
prasknout etz, protoe bys ho namhal nejen dopedu, ale i do strany. K tomu vak nen uren. A za tvrt - dobr
cyklista nepeceuje sv sly, dodruje
pravidla silninho provozu a vdy m
s sebou potebnou vbavu. To je vak
jin kapitola...

Mu se svm kolem vyjet na silnici?

Ano, mu, protoe:
n mm na kole pedn a zadn svtlo, zadn odrazku, blatnky a zvonek
n mm na kole dotaen vechny rouby a dobe mi funguj brzdy
n umm jezdit v pmm smru na kraji silnice, neklikuji jako zajc
n umm jednou rukou ukazovat zmnu smru jzdy a druhou pln ovldat kolo
n jezdm s cyklistickou helmou
n znm dopravn znaky
n v hustm provozu jezdm pouze v doprovodu dospl osoby

226

227

pedl. Je to vborn pomcka kadho, kdo to s kolem mysl jenom trochu vn: cyklistick helma. D ti
pi jzd pocit jistoty a ochrn t ped
razem hlavy pi pdu. Jak se zjistilo,
zavinn i nezavinn pdy z kola
kon nejastji odeninou a hned na
druhm mst razem hlavy! A zatmco oden koleno se zahoj rychle,
s hlavou to trv o mnoho dle.

souprava na zalepovn due

Ve m dl, cyklocesto m!
Kdy u jsme si ekli, na jakm
kole jet, jak se co nejmn v sedle utahat a co si vzt s sebou, dostvme se
konen k otzce: Kde se vbec v prod d na kole jezdit? Kdekoliv po
silnicch a lesnch cestch, ekne si.
A bude mt do jist mry pravdu. Ale
jakou me mt jistotu, e se lesn
cesta nezmn v moe blta, kter
pumpika

Ne lpne do pedl
Na vpravu na kole bude potebovat stejn vci jako na jakoukoliv jinou vpravu, ale jet nco navc.
Pedevm je poteba si vzt zkladn
nad na opravu kola:
kle a imbusy na vechny matky,
kter na kole m, kov a obyejn
roubovk, klet, ntova na etz a
kle na svlkn a oblkn plt.
Dle bude potebovat nhradn
dui a zplaty, lepidlo a kousek smirkovho papru na opravu, kdy pchne.
Potom pumpiku a zmek na kolo. Nakonec pedn i zadn svtlo - blikaku,
jestli nem na kole dynamo. Dynamo
sice ztuje jzdu, zato ale nemus neustle dokupovat baterie. Svtilny na
baterie zase svt, i kdy nejede, pedn se d pout i jako normln baterka,
nebrzd kolo, ale baterie je nutn pomrn asto vymovat. Tak si vyber.
Na jednodenn vpravu se vechny
228

rozjezdila tk auta lesnho zvodu?

Nebo e pes vyhldnutou cestu,
kudy teba vede i turistick znaka,
nenapadala spousta strom? Nebo e
pina vede po srzu do hlubok rokle? lohy by se pak obrtily a bicykl
by byl ten, kdo se veze. e bys na
podobn zitek nikdy nezapomnl,
to t snad nemusme pesvdovat.
e by sis ale potom dlouho rozmlel
jet na dal vpravu na kole, tm si
bu taky jist.
Natst se vak podobnch vc
me vyvarovat, kdy si pod cyklistickou mapu oblasti, do n m
nameno. Najde v n trasy podle
nronosti (jsou barevn odlien,
podobn jako na map turistick) i
obrzky ipek, ktermi jsou cyklistick stezky oznaen na silnicch a
v lese.

nad

vci vejdou do mench braen pipevnnch na rm nebo na dtka, na vce dn je nezbytn nosi na zadnm
kole s vtmi branami. Nezapome
na co nejvt lhev s vodou! Na kole
u bude vdt pro, zvlt kdy
bude horko...
Jak zalepm dru v dui?
1. Smirkovm paprem zdrsnm
plochu, na kterou pijde zplata.
2. Sundm ochrannou flii ze zplaty
a tenkou vrstvou lepidla natu zplatu i dui. 3. A lepidlo zavadne,
nebude ani uschl, ani mokr, ale lepkav, pilom zplatu na dui a spoj
zatm. 4. Nechm lepidlo zaschnout
nejmn 12 hodin.
A te nkolik slov o dal dleit
vci, kterou bys ml vdy mt pi jzd
ve mst, na silnici, kde jezd auta a
pi cestch v nronjm ternu. A
nebo radji pokad, kdy lpne do

Kdy nejede podle cyklistick mapy, me se vprava snadno promnit v cyklotrialov zvod.

astnou cestu! S mapou a dobe sezenm kolem se dostane, kam bude chtt. A bude znovu a znovu vtzit sm nad sebou a tvoje chmury vdy
zstanou pozadu, na vrcholku kopce. Samozejm - jen do t doby, ne pijde
dal stoupn...
229

budete vracet naplnni touhou vydat se

pt jet dl a v.
V zimnm obdob se tme na snhovou nadlku. Dokud je snhu mlo,
chodme na vpravy pky. Jakmile je ho
vak nad kotnky, nen to s pmi vpravami nijak slavn. Pak je dobr vythnout celou druinu nebo oddl na lye.
Naume se novmu pohybu, dostaneme
se do mst, kam bychom se dostvali
pky obtn a budeme mt radost z novch zitk. Cel rok se pak budeme tit na obdob, kdy zase budeme spolen
jezdit na lyask vpravy. Dnes si ji
meme vybrat mezi sjezdovm a beckm lyovnm. Vybaven pro sjezdov
lyovn je finann ponkud nronj
ne vybaven pro bh. Tak vs odsoud
k hoblovn jedn strn a budete po celou vpravu odkzni na vlek nebo lanovku, e zzranch zitk mnoho nezbude. Ale i sjezdovky pinej mnoho
dobrodrustv pi sjdn obrovskou rychlost do dol, vyten kristinek a
skkn pes boule. Pokud se rozhodnete
pro sjezdov lyovn a jste zatenci,
pokuste se zajistit si dobrho instruktora, kter vs provede krunmi zatky a tak cel rok etete do prastka,
abyste mli dostatenou zsobu financ
na vleky.
Jednodu, levnj, romantitj,
praktitj a pro skautskou druinu ideln je lyovn na bkch. Vbava je
lehk a snadno ji sm unese ji novek,
navc j bv poteba nosit podstatn
mn ne na sjezdovky. Jakmile zvldnete pohyb na bkch, narostou vm
kdla. Probhnete cel kraj, pebhnete
horsk heben, vystoupte na vrchy, na
kter nevede vlek ani lanovka. Snadno
se dostanete do liduprzdnch mst, kde
budete moci sledovat produ zahalenou
do zimnho majesttnho hvu. Dom se
230

CO S SEBOU A CO NA SEBE
Vechno, co budete potebovat k tomu, abyste mohli lyovat, je vzbroj
(lye, vzn, boty, hole a doplky), ve,
co potebujete na sebe, je vstroj.
Beck lye jsou zk, lehk a rychl, jsou ureny pro pohyb v beck
stop a mly by bt piblin o 15 a 20
cm del, ne je vka postavy. To plat
pro lye klasick, na kterch budete zanat. Lye pro tak zvan bruslen sta
krat, nejsou vak vhodn pro zatenky.
Vbr beckch ly je velmi bohat,
od levnjch po drah, na i zahranin
vroby. Abyste si vybrali lye bez zvad,
na kterch budete pi jzd spokojeni, je
teba dit se nsledujcmi radami:
1. Zkontroluj po stran ly vrobn
slo (mus bt stejn na obou lych).
2. Pilo lye skluznicemi k sob a
zkus jejich vzpruh. Ml by odpovdat tv
vze. D se ci, e by ml bt takov,
abychom lye zmkli k sob bez vynaloen maximlnho sil jednou rukou.
Jet lpe je podat o umonn postavit se na ob lye lye nohama v mst
pro boty a podat kamarda o tzv. paprovou zkouku, to jest o zjitn, zda je
mon prothnout mezi ly a pevnou
rovnou podlokou list papru. V ppad,
e papr nelze vbec vsunout, jsou lye
pli mkk nebo krtk a v ppad, e
papr voln prochz pod dlkou vt
ne tetina dlky lye, jsou pli dlouh
nebo tvrd.
3. Polo lye na rovn stl a zkontroluj, nem-li lye podln skrut (vrtuli)
kvnm dvma prsty do stran.
4. Vezmi lyi za piku a zkontroluj,
zda je jej lbek rovn.
5. Pekontroluj neporuenost skluznice a hran. Nakonec jet prohldni po-

vrchovou pravu ly.

Kvalita novch ly, kter je v souasnosti mon koupit v obchodech, je vesms velmi vysok.
Vzn a boty na lye radji kupujte
souasn, vzhledem k rozmanitosti nabzench druh. Boty kupte dostaten
velk a zkouejte je na silnou ponoku.
V malch botch je zima a mohou se
snadno zhmodit nohy. Lep jsou boty
ke kotnkm ne nzk. Ty se hod spe
pro zvodnky do upraven stopy.
Hlky pro bh na lych je vdy poteba mt dostaten dlouh, s krtkmi
je velmi obtn i uen. Hlky zapchnut do snhu by ti mly sahat nejmn
do ve ramen. Pro bruslen na lych se
pouvaj jet del.
Tak jako se li lyask vzbroj sjezdov od beck, tak se li i vstroj.
Oblkme se radji do vce lehch
vrstev, z nich spodn by mla bt bavlnn. Vlnn svetr je mon vdy odloit do batohu. Vrchn obleen by mlo
bt voln a s kapucou, aby nebrnilo pohybu a chrnilo ped vtrem a snhem.
Doby, kdy se bhalo v golfkch, ji minuly. Na podkolenky se pli lep snh, a
tak stejn nezbylo ne navc oblkat uskov nvleky. Tepl provan oteplovky brn pohybu. Vhodn je obleen z
pohodlnho pletu (leginy) a navrch kalhoty v kvalit bundy. Ani te nepohrdneme silonovmi nvleky, kter zabrn
vniknut snhu a na ponoky a do bot.
Nikdy nelyujeme bez rukavic a nikdy si
nezapomeneme rezervn rukavice, epici
i tepl ponoky. To u ale znme z bnch vprav, e ano...
Velmi dleit je batoh a jeho obsah.
Sm batoh by neml bt ani velk, ani
tk. Krom rezervnho a pebytenho
obleen, svainy a obvyklho vybaven
mus obsahovat vosky, emnky, eventuln lyaskou ehliku, mastn krm a
hadr na staen vosk.

VDA O MAZN
Mazat beck lye vs nikdo nenut, ale je to pak dina a dn poitek.
Z vpravy na nenamazanch lych se
vrtte, hodte lye do kouta a ji nikdy
vce je neobujete. Zkusme je proto pece
jen namazat.
Devn lye jsou vzcnost, ale meme se s nimi setkat. Odmastme celou
skluznici, naneseme mal mnostv
skare a zaehlme ho tak, abychom po
cel skluznici vetn lbku vytvoili
tenkou impregnan vrstvu. Lye s umlou skluznic se neskaruj.
Lye s umlou skluznic maeme
vdy dvojm druhem vosk:
1. pro sjezd tak zvanmi glydery tvrdmi parafinovmi vosky
2. pro odraz beckmi vosky
Na naem trhu je mnoho znaek
obou typ vosk a zle jen na na penence, jak si opatme. esk vosky
SKIVO HESTAN nm pro zatek poslou stejn jako SWIX GLYDER a esk beck SKIVO jako beck SWIX,
pokud se je naume sprvn pout.
Mazn pro sjezd:
Nejprve se vrtme na chvilku zpt a
vzpomeneme si na paprov test, doporuen pi nkupu ly. Vosk maeme prv
na ty sti lye, kter pi testu zstaly
pevn na podloce, to je piblin na
prvn a posledn tetinu lye. Tyto sti
lye jsou ve styku se snhem pi sjezdu
nebo skluzu a je poteba je namazat tak,
aby co nejlpe jely, aby nebyly tup. Na
odmatnou a zbytk starch vosk zbavenou skluznici naneseme glyder pro beck lye v barv podle venkovn teploty
nebo vosk pro sjezdov lye o jeden stupe tvrd, ne by tto teplot odpovdalo.
Vosk rozehlme nejlpe lyaskou plynovou ehlikou a nechme pi venkovn teplot alespo 20 minut vymrznout. Potom polome lye na stl a pebyten
231

vosk sthneme cidlinou od piky k patce

tak, aby nm zstala jen velmi tenk
vrstva vosku. Takto upravme i lbek
lye. Nyn dokonnme pravu pelivm
vyletnm nap. kartkem na ruce a
bavlnnm hadrem.
Mazn pro bh (odraz):
Pro odraz maeme prv tu st lye,
pod kterou pi paprovm testu bylo
mon list papru prothnout. Tato st
lye se dostv do styku se snhem
prv pi odrazu a je poteba zajistit
sprvnou pilnavost mezi skluznic
a snhem, aby nm lye nepodkluzovaly.
Obvykle se vosk na tto stedn tetin
nezaehluje, pro vt trvanlivost nnosu se vak doporuuje nanst slabou
vrstvu o jeden stupe tvrdho vosku pro
bh a zaehlit. Na tuto vrstvu potom nanme dal vrstvu vosku vybranho podle druhu a teploty snhu a roztrme
peliv korkem. Dal mazn provdme
nejdve po dvou kilometrech jzdy (rozjet vosku). V ppad, e nm namazn
nevyhovuje, pidme dal slabou vrstvu
tho vosku a opt rozeteme korkem.
Pozor, na praan se mus opatrn, rd
namrz. Zante voskem o stupe
tvrdm.
asto, pedevm k jaru, se setkme
se snhem mokrm, promoklm, hrubozrnm (firnem) nebo zledovatlm. Potom je poteba na stedn tetin a polovin ly mazat vosky tekut - klistry.
Druh klistru peliv vybereme podle
druhu snhu a naneseme pouze ve velmi
tenk vrstv. Klister nm asto ulp na
rukou a nejlpe ho odstranme pomoc
mastnho krmu.
Jet o jednom zvltnm mazn je
poteba se zmnit. Je to takov bonbnek
vdy o mazn. Je to mazn na ostr
snh, kter vm pmo vosk rve z ly, a
na zledovatl stopy. To pak do stedn
tetiny lye opatrn nanesete modr
232

nebo fialov klister ve velmi tenk vrstv, nechte vymrznout a potom pekryjete tuhm voskem. Funguje to.
Chyby pi mazn:
patn odraz - patn vbr vosku nebo
slab vrstva,
mal skluz - patn rozeten vosk, pli siln vrstva nebo pli mkk vosk,
patn vbr nebo dn glyder,
nmrazky - siln vrstva vosku nebo
mkk vosk.
TEKUT VOSKY

TUH VOSKY
+5
lut klister

erven klister
lut

+3
erven

erven specil

+1

fialov

stbrn klister

BECK VCVIK
Plynul a jakoby bez nmahy provdn bh trnovanho lyae svd k domnnce, e nauit se tuto innost nebude velkm problmem. Avak teprve
vlastn pokusy o bh na lych odhal
vechna skal, se ktermi je poteba se
vypodat, ne budeme mt pocit, e
nm narostla kdla.
Zvldnut, by rekrean beck
techniky, je nutn vnovat pozornost,
m-li splovat prvoad poadavek ekonominost a bezpenost i v nronjm ternu. Pohybovou pesnost a obratnost vyaduje pedevm sprvn odraz,
jzda ve skluzu na jedn lyi a koordinace prce nohou a pa. Na rozdl od
prostho bhu je pro bh na lych charakteristick skluz na jedn lyi, ppadn na obou lych, neperuen styk
se snhem a prce paemi. Pro pehled
se podvejme na lenn techniky zkladnch zpsob pohybu na lych.
Bylo by asi sprvn postupn zvld-

nout techniku stdavho bhu dvoudobho a tydobho a soupanho bhu

jednodobho (kolobka) a dvoudobho.
Pro vstupy je zapoteb si osvojit stoupav a prost bh i stoupav krok pm,
odvratem (stromeek) a stranou. Ze zpsob sjezd pouvme bu sjezd pohotovostn, nebo odpoinkov. Dle je teba zvldnout zpsoby zmny smru
jzdy, a se jedn o odlapvn, pelapovn, oblouky a peskoky. Pro zrychlen
pouijeme odpich soupan nebo nyn
velmi modern bruslen a naopak pro
brzdn se naume jzdu v oboustrannm pvratu (pluen), sesouvn (do
boku) i regulaci jzdy oblouky.
Vdy se sname o uvolnnost a pirozenost pohybu a nam clem je vypstovat si pocit ly, to je schopnost vyuit
skluzovch vlastnost ly do t mry, aby
nm lye nepekely a naopak se staly
soust nohy, a pocit snhu, to je schopnost vyuit odporu snhu. A pak u ty
zasnen bl dlky budou nae.

erven klister
modr extra

-2

modr

-5

modr klister

bh stdav dvoudob

zelen

-10
zelen specil

-15

zelen klister

bh stdav jednodob

ern polar

-30
nov,
jemnozrnn,
prachov
a kypr snh

hrubozrnn,
zledovatl,
promokl
snh

Putovat prodou lze nejen po svch (ili per pedes, jak kaj sta latinci),
lymo, kolmo i lomo. Toto jsou vak zpsoby skautm nejvlastnj, utuujc zdrav tlesn i duevn. Nebo je znmo, e ve zdravm tle zdrav duch.
A ppadn nehody hrav vyete, seznmte-li se s nsledujc kapitolou.
233

Jednou z naich zkladnch povinnost je starat se o svoje zdrav. Rozum

se tm nejen sprvn ivotn styl, ale navc pedchzen nakalivm nemocem
a razm. V tto souvislosti se mete tak setkat s pojmem prevence.
Pi poctivm zachovvn zsad osobn hygieny by nae tlo mlo bt chrnno proti infekci, tj. zanesen kodlivch mikroorganism do tla. Lid se
vak mezi sebou znan li jak kondic (celkovm stavem svho tla), tak i
imunitou (schopnost tla bojovat s rznmi mikroorganismy), a proto se pece
jen stv, e i mlad, zdrav lovk onemocn nakalivou nemoc. V tom ppad samozejm bude mt hlavn slovo lka, ale i my ostatn se budeme brnit. Nejen na tboe, ale i doma nemocnho izolujeme, tj. oddlme od zdravch, v nutnch ppadech na pkaz lkae je nkdy nutno provst desinfekci
(chemickou likvidaci kodlivch mikroorganism).
RIZIKA KOLEM NS

Podcennm uritch pravidel asto

dochz k nehodm. Nejastjm mstem raz je dnes doprava, kde zanedbn dopravnch pedpis je pinou
obvykle velmi tkch, asto i smrtelnch raz. Z na strany je teba ovldat pravidla silninho provozu pro
chodce i cyklisty, dodrovat je a pi tom
doufat, e si tak budou ponat i idii
motorovch vozidel.
234

Zn vznam tchto dopravnch znaek?

Dalm nebezpem je voda. Dodrovn pedpis a pokyn vdc pi

koupn a plaveckm vcviku by mlo bt samozejmost. Vodn skauti
mus navc dodrovat pedpisy pro
jzdu na malch plavidlech.

Nebezpe ohn jako zdroje razu

je akutn pi porech. Zamysli se nad
tm, co vechno me zpsobit por
ve tvm byt nebo v prod.
K poplen vak dochz nejen pmm psobenm ohn, ale i dotykem
horkho pedmtu. astm zdrojem
velmi bolestivch raz jsou popleniny vznikl politm horkm ajem,
pdem na tborov kamna nebo dotykem komnovho plechu. V kadm
ppad se vdy jedn o nepozornost.

Dky elektin se objevil dal zdroj

nebezpe. Je jm elektrick proud,
kter me ohrozit tvj ivot nejen
doma (bude-li teba prozkoumvat
neodpojen rdio, lampiku nebo jin
elektrick spotebi), ale i v prod,
protoe tam vedou drty a kabely vysokho napt. V dnm ppad se
nikdy nedotkej drt nebo konc kabel, kter na prvn pohled vedou jen
odnikud nikam. Mohl by to bt tvj
dotyk posledn...
V posledn dob pibyl jet jeden
zrdn neptel. Je jm nevybuchl
munice, nachzejc se zejmna v bvalch vojenskch prostorech (me ale najt i munici z vlky). Opt
zde mus velet rozum zvdavosti. Nikdy nalezen neznm kovov vci
nerozebrej, protoe u destky mladch lid ped tebou tak pily o ivot, ve astnjch ppadech o
ruce nebo o zrak.
235

Pestoe bude pozorn na chodnku, na silnici, ve vod, bude opatrn pi

prci s ohnm, elektinou, sekerou i pilou, nepoleze bezhlav na nebezpen
skly a vbec bude opatrn, me se ti stt, e bude jednou stt nad zrannm lovkem nebo se sm poran. Stane-li se nkdy v ivot svdkem nehody, bude tvoj povinnost poskytnout podle svch monost prvn pomoc, na
jejm vsledku me zviset i zchrana ivota. Proto by kad druina mla
na vechny sv akce nosit lkrniku se vm tm, co by j pomohlo zvldnout
ppadn raz i jin zdravotn problm.
CO BY MLA OBSAHOVAT KAD DRUINOV LKRNIKA?
Jodisol-pero, Opthal (on lze),
Calcium pantothenicum (mast), Kinedryl, Paralen, ivoin uhl (Carbosorb, Carbocit, Carbotox), gza hydrofiln steriln 6x4 cm (obdlnky gzy
vhodn k itn ran apod.), obinadlo
hydrofiln 8 cmx5 m, obinadlo prun 8
cmx5 m, trojcp tek, obvazov vata,
vatov tampon na pejli, rychloobvaz
(nplast s poltkem) 8x3 cm - 4 ks,
steriln jehla (k vyjmut tsky), zavrac
pendlk, nplast v roli 5 cmx1 m.
Doporuuji jet pibalit mal ostr
nky a pinzetu, poppad lkask
teplomr v pouzde.
Jsou oddly, ve kterch si kad len
podil svoji osobn lkrniku, kterou
nos stle pi sob.
Jak pout jednotliv lky,
masti, desinfekci?
Jodisol - pouv se k desinfekci
drobnch povrchovch porann, odrek, ranek nebo bodnut hmyzem, klttem, drobnch ponajcch hnisavch loisek, konch plsn apod.
Jodisol nelij pmo do rny, ale vydesinfikuj jm jej okol. Po odstrann kltte nech na mst piloenou asi 5 minut vatiku nasklou Jodisolem. Pozor
na oi. Pozor u osob alergickch na jd.
Opthal - on lze. Slou k vyplchnut o od prachu, drobnch cizch tlsek, pi zntu spojivek, zntu onho vka a podobn.
236

Calcium - mast - jemn mast vhodn

na odeniny, opruzeniny, drobn prasklinky ke, rozpraskan rty, k oeten
okol konenku. Na bolestiv zarudnut
ke po oplen sluncem a na drobn
popleniny 1. stupn a nevelkho rozsahu. Mast se nan na postien msto 1-3x denn v tenk vrstv.
Kinedryl - proti zvracen a zvrati.
K pedchzen a lb nevolnosti
vznikl pi jzd vlakem, autobusem,
autem, lod apod. Kinedryl se podv
1 hodinu ped odjezdem dopravnho
prostedku. Za 2-3 hodiny je mon
dvku opakovat.
Dvkovn: Dti od 6 do 15 let 1/41/2 tablety, dospl: 1 tabletu.
Paralen - je lk proti horece a bolestem. Dtem od 6 do 15 let se podv
1/2-1 tableta, dosplm 1-2 tablety jednou a tikrt denn. Tablety Paralen
se doporuuje zapt sladkm npojem,
uv se po jdle.
Carbosorb tablety - pouvaj se pi
nhle vzniklm prjmu a pi poit nejrznjch ltek, jedovatch rostlin a
jedovatch hub. Pi podezen na
otravu je poteba co nejrychleji vyvolat
zvracen. Pak nechme rozpadnout 10
tablet ivoinho uhl v 0,1-0,2 litru
vody, dme vypt postienmu a postarme se o rychl pevoz do nemocnice.
Pi prjmu se podvaj dtem 2, dosplm a 4 tablety ivoinho uhl 3-5x
denn.

DROBN PORANN
K nejastjm pat odrky. Obvykle jsou zneitn, a proto je teba je
mechanicky oistit a potom dkladn
omt v pitn vod. Okol rny osume, desinfikujeme nap. jodisolem a
pilome podle rozsahu porann
bu nplasov obvaz, nebo steriln
kryc obvaz (mus bt zabalen v krycm obalu).
Podobn oetme i drobn ezn a
bodn rny, u kterch s vhodou m-

eme pout tzv. leukosteh, pipraven z tvarov upraven nplasoviny.

U mench porann doke udret
okraje rny u sebe a zamez tak tvorb jizev. Musme vak mt absolutn
jistotu, e v rn nezstal dn ciz
pedmt. Vt ezn rny nebo i
drobn porann na oblieji je ale teba uzavt dnmi chirurgickmi
stehy u lkae.
Na delch vpravch, zejmna u
novk nezvyklch na chzi nebo u
neastnk s novmi botami, se brzy
na nohou objevuj puche. Nikdy je
neprostihujeme a nestrhvme. Postkme je desinfeknm prostedkem a pekryjeme nplast s poltkem. Stren puche omyjeme
pitnou vodou a pilome steriln obvaz nebo poltkovou nplast.
Drobn popleniny vystavme na
nkolik minut tekouc studen vod.
Pokud si oetenm ve uvedench drobnch porann nejsme jisti,
zajistme nslednou kontrolu u lkae nebo kvalifikovanho zdravotnka.
Tska
Okol tsky vydesinfikujeme a
pinzetou tsku opatrn vythneme.
Nemme-li tsku za co zachytit, pomeme si vydesinfikovanou pikou
jehly - tsku z rny opatrn vypchneme. Je-li tska pli hluboko, odvedeme postienho k lkai.
Smtko v oku
Oko nemneme, ale vyplchneme
Opthalem a nechme slzet - slzy vtinou samy smtko vyplav. Je mon
i pethnout jemn horn vko pes
spodn a opt nechat oko slzet. Je-li v
oku smtko vidt, meme je opatrn
vyndat pomoc rku istho kapesnku a pot oko vyplchnout Opthalem. Pi komplikovanjch ppadech
vyhledme lkae.
237

PRVN POMOC
PI NEHODCH

BEZVDOM

asto se stane, e ns osud pivede k

nehod a je teba se rychle rozhodnout, co je teba udlat pro zchranu
porannho. Plat zde pravidlo, e
nejprve je teba zjistit, zda se jedn o
stav bezprostedn ohroujc ivot.
Sem pat
zstava dchn,
zstava obhu,
velk krvcen,
rozshl poplen,
ok.
V tchto ppadech pistupujeme okamit k konm zachraujcm ivot
i bez jakhokoliv vybaven a organizujeme vyrozumn rychl zdravotnick pomoci (telefonn slo 155).
Pitom se asto jedn o vteiny, kter
rozhodnou o rozsahu nsledk i dokonce o ivot postienho. Pesto by
zachrnci mli provdt pouze ty
kony, kter ovldaj. Jedn se o
1. zajitn
prchodn dchac cesty
- co nejvtm zklonem hlavy,
- pedsunutm nebo pisunutm doln
elisti k horn,
- kontrolou a vyitnm dutiny stn
a hltanu,
2. zajitn
dchn a krevnho obhu
- umlm dchnm z plic do plic,
- nepmou srden mas,
3. zastaven krvcen,
4. protiokov opaten
- uveden do protiokov polohy,
- uklidnn postienho (i jeho okol),
- opaten proti prochlazen i peht,
- zmrnn zn, otrn rt vodou,
vyplachovn st,
- znehybnn zlomenin,
- etrn transport.

V ad ppad se setkvme s postienm, kter je v bezvdom. Pinou

mohou bt krom porann i otravy a
nhl selhn organismu. Za tto situace je teba zjistit a bhem dal innosti nadle sledovat, zda postien
dch a zda jeho srdce pracuje.

238

Pro dobrou kontrolu dchn tak

slou sledovn barvy sliznic (rty, jazyk)
a okrajovch st tla (nos, ui, prsty).
Jsou-li narovl, dchn je normln,
namodral barva znamen duen.
Srden innost pozn zkuen zachrnce podle srdenho tepu. Nejsnze
meme tento tep nahmatat na krn
tepn postienho, u dt v krajin srdce.

Uml
dchn

IVOT ZACHRAUJC KONY

Zajitn prchodnosti dchacch cest

V ppad kontroly dchn me

zachrnce piloit ucho k stm a nosu postienho a jak sluchem, tak i
pohybem vzduchu pozn dchn.

Podobn sta poloit dlan rukou

na hrudnk a podbiek postienho a
dchn je mono sledovat pohybem
tchto st tla.

Jednou rukou zaklonme hlavu tlakem na elo a druhou rukou vysuneme

dopedu bradu. sta se tak pootevou.
Pi podezen na porann krn ptee (po pdu z vky, po skocch do
vody) hlavu nezaklnme, pouze obma rukama vysuneme dopedu bradu
a tlakem na doln elist oteveme sta.
Dvma prsty (nejlpe ukazovkem
a prostednkem, obalenmi kapesnkem) vyteme stn dutinu. Postien
zane obvykle potom ji sm dchat a
v tom ppad jej ulome do stabilizovan polohy na boku. Pokud nedch,
pokraujeme dle umlm dchnm.

Zachovme zaklonnou hlavu a vysunutou bradu (prchodn dchac

cesty) a zahjme uml dchn dvma hlubokmi vdechy za sebou a pak
pokraujeme v rytmu 16 vdech za minutu u dosplch, 20 vdech za minutu u pedkolnch dt a 25 vdech
za minutu u dt do 1 roku (tedy tak
rychle, jak dospl i dti normln dchaj). V ppad nutnosti meme t
dchat z st do nosu postienho, u
malch dt dchme z st do jejich st
a nosu souasn. Objem vdechu m bt
tak velk, aby se hrudnk viditeln vyklenoval, a ji jde o dt, i dosplho.
Prbn pitom kontrolujeme, zda
postien zan dchat a souasn sledujeme srden tep. Uml dchn zajiujeme a do pchodu lkae.
239

Nepm srden mas

Krvcen
Kritick je krvcen z velkch tepen, kter poznme podle pravidelnho tryskn krve v rytmu srden
innosti. Lze je zastavit:

Obvykle pouvme:

- stlaen krn tepny proti ptei

pi krvcen z hlavy, z dutiny stn
a z horn sti krku

- stlaen stehenn tepny proti stehenn kosti pi krvcen z doln konetiny

- stlaen podklkov tepny proti

prvnmu ebru pi krvcen
z oblasti ramene, podpa
a horn tetiny pae

- stlaen bin srdenice proti ptei pi krvcen z podbiku,

tseln krajiny a z rodidel

1. Pmm stlaenm pslun tepny

prsty v rn. Je to jedin zpsob zastaven krvcen v ppad porann krn
a podklkov tepny. U ostatnch velkch tepen se tento zpsob pouv jen
tehdy, nepoda-li se jin zpsob a
hroz nebezpe z prodlen.
2. Stlaenm pvodn sti pslunch tepen
ke kostem v tlakovch bodech.
Jejich umstn
na lidskm tle
ukazuje obrzek.

Zsady pro provdn nepm srden mase zobrazuje nsledujc

schma, ukazujc msto, zpsob mase, jej frekvenci a doporuenou
hloubku stlaen pro ti vkov kategorie.
240

- stlaen pan tepny k pan

kosti pi krvcen z horn
konetiny

3. krtidlem, piloenm tsn nad

ranou nebo v pslunm tlakovm
bod.
krtidlo vak hmod ki, svaly,
cvy i nervy a po dvou hodinch zan zakrcen st tla odumrat.
Proto se tento zpsob pouv pouze:
- pi razovm oddlen konetiny
(utren, uznut, ujet),
- pi tkm pokozen tkn s tepennm krvcenm,
- u otrvench ran,
- utknut hadem nebo u otevench
zlomenin,
- pi nedostatenm potu zachrnc.
241

Jako krtidlo pouijeme nejlpe prun

(pryov) psek nejmn 5 cm irok,
kter pikldme vdy pes odv, nikdy
pmo na ki (nen-li na mst odv,
podlome obvazov materil). krtidlo
pikldme nejble k rn nebo do pslunho tlakovho bodu, nikdy vak
tsn nad loket nebo pod koleno.

Porannou st tla vdy znehybnme.

inn piloen krtidlo nepovolujeme a vdy pmo na nj napeme hodinu a minutu piloen.
Natst se astji setkvme s krvcenm z drobnjch tepen a ze il.
Zde vystame s tlakovmi obvazy,
kter pikldme pmo na rnu, kterou nejprve zakryjeme sterilnm materilem (poltek obvazovho balku,
mul) a pes nj pilome tlakovou
vrstvu nejmn 2 cm vysokou, z dobe
stlaitelnho materilu (stoen obinadlo, sloen kapesnk) a ve ovineme
pevn obinadlem nebo tkem.

Tlakov obvaz nikdy pli neutahujeme, aby se neporuil krevn obh, a

pravideln jej kontrolujeme, aby krev
neprosakovala. Tlakov vrstva nesm
obsahovat pevn pedmty.
242

Poplen
Zvlt v ppad poplen vtch
ploch ke se jedn o velmi vn porann. kolem prvn pomoci me
bt jen omezen dalho rozvoje popleniny okamitm a intenzivnm
chlazenm (studen voda, led z ledniky, minimln 15 minut), omezen
bolesti a prevence oku. Porann
msta je teba pokrt sterilnm obvazem.
ok
ok vznik nsledkem kodlivch
podnt, jakmi mohou bt raz,
velk ztrta krve, infarkt, otrava ap.
Pznaky oku jsou:
- na potku neklid, pocit zimy, postien si stuje na bolest,
- bledost, chladnut okrajovch st
tla, studen lepkav pot,
- neklid se mn na netenost,
- postien si mn stuje na bolest,
vce na ze,
- tep se zrychluje a na okrajovch stech tla je nehmatn,
- bledost pechz do modr barvy
rt, oblieje a okrajovch st tla,
- postien zvrac,
- postien upad do bezvdom.
Postienho ulome do ikm polohy
na znak hlavou dol,

Zajistme dostaten dchn (uvolnn dchacch cest) a uklidnme postienho. Zajistme klid v okol, zabrnme prochlazen,

ale i peht,

time ze otrnm rt a oblieje

vlhkm tkem, ale nedvme pt.
Sname se postienm co nejmn pohybovat.
V ppad nutnosti provdme velmi etrn transport ve sprvn poloze,
tj. v ppad porann hlavy - vodorovn, hrudnku - v polosed, bicha - s
pokrenma nohama v kolenou a kylch.
V ppad zlomenin nezapomeneme
na jejich znehybnn.

nebo zdvihneme
jeho doln
konetiny
a zajistme tak
psun krve
ivotn
dleitm
orgnm.
243

Znehybnn zlomenin
Nsledujc obrzky vmluvn a
jednodue popisuj rzn zpsoby
znehybovn zlomenin. Vychzej
pitom z pouit improvizovanch
materil, nap. tk a kapesnk,
kter jsou obvykle dostupn.

Podobn postupujeme v ppad

zlomeniny klku, kde nejprve vlome do podpa mkk vlec z textilnho materilu, kter oddl pai
lehce od stny hrudnku. Pomoc tcpho tku pipravme zvs, kter
zpevnme kravatovm obvazem.

Jako dlah je mono pout jakhokoliv vhodnho dlouhho pedmtu,

kter ppadn obalme textili (teba
runkem), zejmna v mstech kontaktu s koleny nebo kotnky. Dlaha by
mla bt spe del, ne je teba.

Pomoc t tk je mono znehybnit zlomeninu pae v nadlokt bez

dlahy.
Prvn tek poslou jako zvs
pedlokt, dal dva tky sloen
jako tzv. kravata ke zpevnn zvsu
(jsou piloeny nad a pod zlomeninou).
244

Dal obrzek pedstavuje znehybnn zlomeniny doln konetiny bez

dlahy nkolika vzjemn svzanmi
tky. Mezi ob konetiny vlome v
mstech kolen a kotnk sloenou
mkkou textilii. Opt je nutno pamatovat, e tky se umsuj nad a pod
zlomeninou, nikoliv na ni!

Horn obrzek ukazuje polohu dlah

v ppad zlomeniny stehna, kdy jedna
z obou dlah zan pod patou a kon v
rozkroku, zatmco druh kon a v
podpa. (Je rovn mono pout obou
dlouhch dlah podl stran obou konetin, zlomen i zdrav.) Doporuen
upevnn dlah ukazuje rovn horn
obrzek.
Obrzek pod nm ukazuje zpsob
znehybnn zlomeniny brce, kdy obvykle vystame s jednou dlahou
v dlce mezi patou a rozkrokem. Nezapomnme na podloen mkkm materilem, dlahu upevnme tky podle
nkresu, pitom sveme ob nohy pro
innj znehybnn.

Improvizovat je mono, pokud je to

nutn, i znehybnn krn ptee. Obrzky ukazuj pouit jednak svinutch frot runk nebo kus odvu
do dvou rozmrnjch vlc (k jejich
vnitnmu zpevnn lze ut i lahv i
kus deva), jednak znehybnn hlavy
kravatovmi obvazy kolem brady a
ela. Improvizovan je i pouit ebku jako nostek (v tomto ppad je
rovn poloha tla i hlavy nutnost).
245

Pohmodn kloub a sval

Tato porann jsou obtn odliiteln od zlomenin a vymknut. Proto
pi silnj bolestivosti a otoku je nutn odborn vyeten. Nejastji se
jedn o podvrtnut kloubu a pohmodn mkkch tkn, vtinou sval.
Jsou to leh razy, vyznaujc se postupn narstajc bolestivost, otokem
a omezenm funkce. Prvn pomoc
pedstavuje opt znehybnn, podobn
jako v ppad zlomenin, pzniv psob studen obklady a chlazen.
Oeten dalch porann
V ppad porann, kter vyaduj nsledn chirurgick oeten, je
teba zachovat pravidla sterilnho
kryt rny. Do rny nic nelijte, nevyplachujte ji, nanejve desinfikujte jej okol. Pilote steriln tverec mulu, poppad poltkov obvaz.
Mon improvizovan obvazov techniky vm pibl nsledujc schmata pro pouit jednoho kapesnku,

dvou kapesnk (jeden nerozloen

vytv kryc vrstvu, druh slou
po sloen na kravatu k upevnn),

paty a chodidla,

nebo ruky.

Podobn jako u zlomenin je mono postupovat u obvazu ramene

(pomoc dvou tk)
tku
pro zvs pae,

nebo obvaz hlavy,

nebo kyle.

246

247

Mdloba
Mdloba je obvykle vyvolna nedostatenm zsobenm mozku krv. Objevuje se po dlouhm stn v horku nebo
dusnu, pi pocitech strachu a stresu,
pi vyerpn organismu a nkdy i pi
nhl zmn polohy (nap. po prudkm
postaven se z lka). Jako pznaky se
objevuj bledost, pot, zrychlen dchn
a slab hmatateln puls.
Pi ponajc nevolnosti postienho
ihned posadme s pedklonnou hlavou, nebo polome vodorovn na zda. Uvolnme tsnc odv, doporume dchn zhluboka a uklidnme
jej. Zlep-li se stav, dme mu napt
studen npoj. V ppad, e postien je v bezvdom, ulome ho na
zda a zdvihneme co nejve doln
konetiny. Omyjeme obliej studenou
vodou a ulome postienho do stnu
nebo do chladn mstnosti. Vdom se
vrac obvykle rychle, postien zrov a pestane se potit. Dme mu napt studen npoj, je-li bez pot, pomalu jej posadme. Pokud se vdom
nevrt, ulome postienho do stabilizovan polohy a oetujeme ho
jako bezvdomho.
Podchlazen
Dlouhodob vystaven nzkm teplotm se projev bledost, pomalm
dchnm i tepem, poruchami vdom
a omrzlinami. Je nutno pedejt dalm ztrtm tlesnho tepla (tepl
pikryt, stedn tepl prosted),
pednostn oht ivotn dleit oblasti mozku a srdce (tepl obklad na
hrudnk a krk) a oetit omrzliny
(krytm mkkou vrstvou). Postienho se sname co nejrychleji dostat
do tepl (ne petopen) mstnosti, postien msta velmi jemn a opatrn
teme mkkou ltkou, aby se prokrvila. Pi vtm rozsahu i hloubce
omrzlin vyhledme lkae.
248

pal a eh
Vysok teplota prosted, mal pjem tekutin, dlouh stn ve vydchan
mstnosti nebo pm pobyt na slunci se
mohou projevit bolestmi hlavy, nevolnost, zvracenm, zvenou a i vysokou
teplotou, poruchami vdom a znty
ke. Je teba pedejt vysok horece,
kem a nkdy i srdenmu selhn.
spchu meme doshnout chlazenm
(chladn prosted, chladn a studen
voda, studen obklad nebo i chladn zbal) a podnm chladnch npoj.
Otravy
Mme-li podezen, e nemocn vypil i sndl nco jedovatho, musme
okamit vyvolat zvracen a zavolat lkae. Podme pacientovi vlanou vodu
se sol (do skleniky asi 2 lce soli) a
nechme jej narz vodu vypt - vtinou se nm takto povede zvracen vyvolat. Ped pchodem lkae se sname zjistit, co bylo pinou otravy.
Bodnut hmyzem
Bodnut hmyzem ve vtin ppad neohrouje ivot, pokud se nejedn o specifickou alergickou reakci.
Prvn pomoc je desinfekce msta bodnut, piloen studenho obkladu a
poten Fenistil gelem. Nebezpen
jsou bodnut v stech a na jazyku,
kter mohou otokem mechanicky
ohrozit dchn. V takovm ppad
urychlen vyhledme lkae.

Utknut hadem
Utknut hadem, podobn jako
ppadnou otrvenou rnu, oetme
vytlaenm krve z okol (a tm i sti
jedu) z rny, ppadn vymytm rny
v ppad zasaen chemickmi ltkami. Nikdy ale nevysvejte rnu
sty! Zasaen msto ulome do snen polohy, na rnu pilome kryc
obvaz a na jej okol studen balek.
V ppad zasaen konetiny je
mono pout i volnj zakrcovadlo,
kter ovem nikdy neuthneme tak,
jako pi tepennm krvcen. Poznamenme as, kdy bylo krtidlo piloeno, a zajistme lkask oeten.
Alergick reakce
Alergie jsou v souasn dob velmi
ast. Me je vyvolat prach, pyl, pchnut hmyzu, nkter potraviny, lky a
podobn.
Lid trpc alergiemi vd, na co jsou
alergit a nos u sebe i prky, kter
umj sprvn uvat. Pokud se nm
stane, e nkdo dostane po bodnut
hmyzem i snden njakho jdla zchvat dunosti i se zanou objevovat
otoky nebo svdn, ulome ho do protikov polohy a podme nkter z protialergickch lk.
Euspiran - dme tabletku pod jazyk,
kde se nech rozpustit (po 2-3 hodinch
opakujeme, Dithiaden 1 tabletu okamit a potom 1 tabletu 2-3x denn.
Zvl nebezpen jsou bodnut v
oblasti hlavy a krku, nejlep je na postien msto dt studen obklad, poppad dt cucat led, mme-li ho.
Pokud dojde k zstav dechu, musme dt postienmu uml dchn.
Pi komplikacch volejte lkae.
Nepodceujte nebezpe alergi,
upozornte na sv pote veden oddlu.
Zvracen
Je to vtinou obrana organismu na

nevhodnou stravu, ale me se vyskytnout i pi virze. Po vyzvracen vtinou nastane leva. Nemocnmu doporume, aby zhluboka dchal, nechme
jej vyplchnout sta, meme podvat
po likch ledov tekutiny (colu, minerlky, hok aj). Pokud se stav nezlep nebo pipoj-li se k aludenm
obtm teplota, vyhledme lkae.
Prjem
Prjem je vtinou reakce na nevhodnou stravu i nevhodnou kombinaci jdel. Pi prjmu je nutn dodvat tekutiny, radji chladn (aj,
minerlky apod.), jinak hroz dehydratace organismu. Pi prjmu je nutn vynechat pjem stravy alespo 12
hodin, pak pokraujeme suchm starm rohlkem, dle meme podvat
such brambory, ri, duenou mrkev. Nepodvme cukry ani tuky. S
pechodem na bnou stravu nepospchme, dieta m trvat asi tyi
dny. Z lk podvme drcen ivoin uhl 4x denn 2 tablety. Pokud
se stav nezlep, vyhledme lkae.
Odstraovn klat
Klt me bt penaeem nebezpench infekc, proto je dleit
pedevm pravideln kontrola vech
st tla. V ppad nalezen pistho kltte se doporuuje zakpnut
mastnm olejem jakhokoliv druhu i
poten jodovm prepartem a nsledn odstrann kltte mechanickm otivm pohybem (nkdy se
klt uvoln ji po psoben oleje, dojde toti k jeho uduen). Po vyjmut
kltte peteme ranku desinfekc,
nejlpe Jodisolem. m dve se klt
po zakousnut vynd, tm men je
nebezpe ppadnch komplikac.
Msto, kde bylo klt zakousnuto, je
dobr jet njak as kontrolovat.
Najdete-li na ki vt ervenou
skvrnu, vyhledejte lkae.
249

Nebezpe vztekliny
Pomrn zken me bt porann zpsoben zvetem. Nejedn se
pitom jen o psy a koky, ale teba i o
drobn milky, nap. keky.
Kousnutm nebo i jen potsnnm
odrky je mono penst na lovka
zvan infekn onemocnn, nap.
vzteklinu.
Proto je teba kad porann zpsoben zvetem pekrt sterilnm
obvazem a poslat postienho na odborn vyeten.
Pamatujte si, e vdy je teba zajistit i pachatele, tj. pslun zve,
protoe jen jeho vyetenm lze zskat
jistotu, e lovk nebyl infikovn.

Uloen rannho
Velmi dleit je ukldn postiench do vhodnch poloh. V ppad
postiench v bezvdom je nutn tzv.
stabilizovan poloha, pi kter le na
boku tak, jak ukazuje obrzek. Dobe
si na obrzku prohldni polohy nohou
a rukou, kter zabrauj petoen a
pomhaj udret potebn zklon
hlavy.

Pi ukldn postienho zachrnce

poklekne (pokud mono u neporannho boku postienho), jeho pai na
sv stran mu podsune pod tlo, druhou pai uchop v lokti, nohu na sv
stran pod kolenem a ohne je tak, aby
se co nejvce piblily. Pak pevrt
postienho na bok k sob, hlavu mu
co nejvce zaklon, lehce piklon k zemi a volnou ruku podlo pod obliej.
Pravideln kontrola dchn a srden innosti je samozejmost.

Pi vt ztrt krve, vnitnm krvcen nebo pi oku se pouv autotransfzn poloha, pi kter postien
le na zdech, doln konetiny, poppad i pnev jsou ve zven poloze.

500 ml krve
50
cm

1000 ml krve
90o

Po velk ztrt krve je mono podobn pesunout do horn sti tla

a 1 litr krve.
250

Pi porann
v oblasti oblieje
a krku, pi porann hrudnku
nebo v oblasti
ramen a pae se
doporuuje poloha vpolosed.

Pi pokozen ptee se zrann

ukld do polohy vlee naznak na tvrdou podloku s obloenm hlavy do
stran. Pi porann pnve, dolnch
konetin a bicha je vhodn zrannmu mrn pokrit doln konetiny
pod koleny.
V ppad krvcen v oblasti oblieje a st je teba uloit postienho
do polohy vlee na bie s podloenm
ela a hrudnku.
251

Transport rannho
K penen rannch je rozhodujc typ zrann a celkov stav. Navc je
nutno vzt v vahu i poet zachrnc.
Pro penen vlee jsou nutn nostka, a ji bn, nebo improvizovan. Pi ukldn na nostka musme
respektovat povahu zrann, hlava porannho je vdy naped a ve.

Penen vsed (zken ruce dvou nosi) je mon pouze u postienho pi

vdom a na velmi krtkou vzdlenost.

Tento zpsob pouijete zejmna v ppad, e jste na mst nehody sami.

Zsadou je dvat pednost kvalit

oeten a etrnosti zachzen ped
rychlost a nedbalm zajitnm.
252

253

Vydej se s nmi na stezku prody. Pozn, co jin neznaj, uvid, co jin nevid, pochop, co jin nechpou.

Proda zahrnuje cel vesmr, od nepedstaviteln vzdlench galaxi, a po kvtinu na okn v pokoji, brouka, kter ti leze po dlani, nebo bakterii, kter si spokojen lebed uvnit tvch stev.
iv organismy jsou zde ti a pl miliardy let (lovk jen milin), na Zemi jich
je nkolik milin druh (mnoh jet neznm). Kolik je hvzd, nikdo neum spotat...
Nezalekni se tch zvratnch sel, ale uvdom si, e k tto prod tak
pat a e stoj za to j aspo trochu porozumt.
254

Na kadm kroku sly slova jako ekologie, ivotn prosted, ochrana prody.
Asi sm v, e proda v na zemi i na svt je ohroena innost lid. Povinnost
kadho skauta je produ nejen poznvat, ale i chrnit a snait se j neubliovat.

Zkus se zamyslet nad tm, m je dnes proda nejvc ohroovna a jak by

se tomu dalo zamezit. Pemlej, jak vypadal ivot lid ped tiscem let nebo
jak ili indini nebo afrit domorodci a jak oni ovlivovali okoln produ.
Nsledujc kapitola je prvodcem pro prvn krky za poznvnm tajemstv prody. Uke ti, jak produ pozorovat, jak ji poznvat, jak j pomhat.
Nezstvej vak jen u tch prvnch krk, zkus se vydat dl, u se z knih,
od znalc i ze sam prody.
255

CO JE TO EKOLOGIE?
Zkus se zamyslet, kde vude se pouv slovo ekologie. Pokud t nic nenapad, vezmi si teba noviny a najdi,
kolikrt se v nich toto slvko vyskytuje. Slyme o ekologickm vytpn,
ekologick politice, ekologickch vrobcch nebo ekologickch organizacch. S ekologi se meme setkat i v
uebnicch a odbornch prodovdnch knihch.
Slovo ekologie vzniklo v minulm
stolet a pvodn znamenalo jednu z
discipln prodnch vd. Dnes se tohoto
termnu uv ve dvou vznamech.
Mnoz to nevd a mnohdy proto vznikaj zbyten nedorozumn.
Prvn vznam slova ekologie se pouv v prodnch vdch a zna vdu,
kter se zabv vztahem ivch organism ke svmu prosted a k sob navzjem.
Druh vznam slova ekologie je ve,
co se njakm zpsobem tk ivotnho
prosted a jeho ochrany vetn politiky
nebo ekologickch organizac.
EKOSYSTM
Zahrajte si malou hru. Vyberte si
njak kousek prody, teba rybnk, les
nebo louku. Dohodnte se, e kad
bude pedstavovat nco ivho z tohoto
prosted, take jeden z vs bude kapr,
druh tika, dal erv, abinec, vodn
asa, nek, vrba, keble, rkos, kachna... Nezapomete ani na neviditeln
prvoky a bakterie.
Te si vemte kus provzku a zante se navzjem propojovat tak, e se
k sob pive vdy potrava a jej jedlk.
Vimnte si, e mnoz z vs se budou
propojovat ne s jednm, ale s nkolika
256

dalmi. m vs bude vc, tm vytvote

sloitj s vzjemnch vztah.
Mte-li dost sloitou s, mete zat zkoumat, jak zkonitosti panuj ve
vaich vztazch. Kdo vdy zan, kdo je
uprosted a u koho vechny provzky
kon. Zkuste t uvaovat, zda by vai
s njak ovlivnila zmna vnjch podmnek (teba kdyby rybnk zaal vysychat nebo nkdo posekal louku). Pokud
se vm to zda, objevili jste zkladn
vztahy v ekosystmu. Zkuste je nejprve
sami popsat, pak teprve tte dl.
Ekosystmem me bt libovoln
kousek prody: Les, louka, pole, potok, skalisko, za ekosystm meme
povaovat i msto nebo vesnici, moe,
ocen, ale i nap. akvrium nebo truhlk za oknem.
Ekosystm zahrnuje vdy vechny
organismy na danm zem a souasn
veker podmnky k jejich ivotu, jako
je teplota, vlhkost, kvalita vzduchu
apod. V kadm ekosystmu se vytv
sloit s vztah mezi jednotlivmi organismy, jednu takovou s jste si sestavili pi pedchzejc he. Dal pklady
ukazuj nae obrzky.
Vechno iv v ekosystmu meme rozdlit do t velkch skupin.
Prvn skupinou (na obrzku zelen)
jsou zelen rostliny, tm sta k ivotu slunce, voda, vzduch a pda.
Druhou skupinu (na obrzku erven) tvo vtina ivoich, ti se iv
bu rostlinami, nebo jinmi ivoichy
(vjimen i houbami nebo mikroorganismy). Pak je tu jet skupina
tet (na obrzku hnd), zdnliv
nejmn npadn a nejmn dleit.
Tvo ji houby a mikroskopick, okem
neviditeln bakterie. Jejich kolem je
rozkldat odumel zbytky vech ostatnch, zajiuj hnit a tlen. Zkuste
si pedstavit, co by se stalo, kdyby tyto mikroorganismy neexistovaly.

Zdrav ekosystm je v ekologick

rovnovze. Kad zde m sv msteko,
kad m svou lohu. Je-li ekosystm
naruen vnjm zsahem (vtinou
lovkem), me dojt k rozbit rovnovhy a mnoh druhy mohou z ekosystmu vymizet. Je proto nutn chrnit
nejen jednotliv ohroen druhy, ale
cel ekosystmy, kde tyto druhy ij.

Zkuste si s druinou nebo s oddlem na vprav vmat jednotlivch

ekosystm ve vaem okol. Urit
jich najdete celou adu a mon pijdete i na dal zkonitosti a vztahy
panujc v ekosystmu. Nvod k pozorovn a zkoumn ekosystmu
najdete v kapitole Pozorovn prody.

ekosystm
louky

ekosystm
lesa

ekosystm
rybnku
257

Jednm z takovch cykl je kolobh vody v prod. Voda pokrv dv

tetiny zemskho povrchu a je zkladn podmnkou ivota na Zemi.
Bez n by nepeil dn iv organismus.

PLANETA ZEM

20. ervence 1969 stanuli amerit astronauti Neil Armstrong

a Edwin Aldrin na povrchu Msce. Poprv v historii lidstva uvidlo oko lovka svou Zemi z jinho vesmrnho tlesa.

svtov zsoby vody

oceny a moe
97,2%
ledovce
2,1%
podzemn voda
0,61%
eky, jezera
0,017%
atmosfra, mraky
0,001%

kolobh
vody v prod

vpar
100%

Obrzek Zem, jako krsn modr koule vznejc se vesmrem, konen v mnohch probudil pocit
sounleitosti s na spolenou planetou. Jsme obyvatel nejen esk
republiky nebo Evropy, jsme i obyvatel Zem. Jako peuje kad z ns
o svj dm, mli bychom stejn tak
peovat o n spolen domov - o Zemi. Zem nen ani nekonen, ani
nezniiteln, ani nevyerpateln.
Dnes ji je jasn, e v blzkm Vesmru nen dn jin msto, kde by
existoval ivot podobn pozemskmu. O to vce musme obdivovat
a chrnit kadou formu ivota, protoe vme, e je uniktn a neopakovateln.
258

Kolik vody spotebujeme?

(mnostv litr na osobu a den)
Afghnistn
60
Indie
60
Tanznie
70
Thajsko
75
Indonsie
100
Nmecko
110
Mexiko
125
Spojen Krlovstv
175
vdsko
200
Francie
210
esk republika tm 400!!!

transport nad pevninu

srky
zpt
do
moe

vpar
z pevniny
14%

srky
na pevnin
24%
odtok
do moe
10%

OCEN

Planetu Zemi meme povaovat

za jeden obrovsk ekosystm. Ji ti
a pl miliardy let zde probh nepetrit kolobh ivota.
Ve, co je potebn k ivotu - voda, chemick prvky, energie - neustle cirkuluje mezi jednotlivmi
organismy a vzduchem, pdou nebo
vodou. Proda dmysln zadila,
e se nim nepltv, ve, co je odpadem, stv se znovu surovinou a
vrac se do obhu. Cel tento cyklus
pohn energie Slunce.

Asi vichni si uvdomujeme, e i innost skaut na tboe, vpravch, ale

i v klubovn, doma a ve kole me mt nepzniv vliv na produ. Pokud bychom chtli n negativn vliv na produ zcela vylouit, museli bychom se vrtit ke zvecmu zpsobu ivota. Zkuste si to jako hru. Pedstavte si, e jste na
chvli zvata a vydejte se teba na vkend do les bez jakhokoliv vybaven jen
s bedern roukou (to abyste nepohorovali nhodn kolemjdouc ivoichy
Homo sapiens, kte by nechpali vai hru).
Trvale se jako zvata chovat nememe, proto nememe ani zruit n
negativn vliv na produ, sname se ho proto aspo maximln omezit.

ZSADY POBYTU V PROD

Prohldni si pozorn obrzek a najdi sedm zpsob, jak se v prod chovat nechce. A jak se v prod chovat chce? Ne bude st dl, zkus vymyslet nkolik
pravidel, ktermi se bude dit pi pobytu v prod, a u tam jsi sm, s oddlem nebo teba se spoluky. Napi tato pravidla na papr a pemlej nad nimi.
Pak teprve peti nsledujc odstavec. Pokud jsou tv pravidla podobn naim,

Jak na to?
1. Pj si knihu M. Nevrlho
Karpatsk hry a peti si kapitolu Hra na veselou skromnost.
...Vze by se zhrozil, kdyby vidl, jak vyhazuje ist list papru.
Na pouh trek by napsal zprvu,
kter by ho vysvobodila, bse,
kter by ho uinila nesmrtelnm.
Nelze opatrovat cel ivot papry,
ale lze jich vyrbt mn. Byly by
vzcnj, lid by si jich vce vili...
2. Nev-li jet, zani pemlet nad tm co potebuje k ivotu.
Udlej si soupis vc, kter si pouil minul tden, rozmysli si, kolik vc jsi zbyten vyhodil, kolik
vc skuten potebuje.
3. Zkladn mylenkou etrnho
pstupu k prod je nepltvat. Nepltvat nim: energi, surovinami,
jdlem, asem. Vyhbej se vcem na
jedno pouit. Jsou pohodln, ale
prod kod nejvce. Umlohmotn kelmek pouije na jedno
napit, pak se vyhod. Hrnek nebo
skleniku me mt cel ivot. Za
rok se eknme tisckrt napije - tisc kelmk, nebo jedna sklenika?
260

4. Hledejte v oddle zpsoby,

jak etit produ, udlejte si
burzu npad, sout o nejoriginlnj npad nebo o nejinnj zpsob. Sestavte si desatero
(nebo tiadvacetitero) ekologickho chovn.
5. Vrobek, kter nejmn pokozuje produ, je ten, kter nebyl nikdy vyroben. Kdy u je vyroben, ml by bt na vcero
pouit, a a doslou, ml by bt
pouiteln jako surovina pro nco
novho.
6. Otestujte se nsledujcmi
otzkami (sprvn een muste
najt sami).
- Kolik stran m list papru
a na kolik z nich se d pst?
- V em si mm koupit limondu?
- Srovnej podle etrnosti k prod: Vlak, autobus, auto, kolo.
- Je lep mt svetr, nebo horko
v pokoji?
- K emu jsou uml kvtiny?
- Kolik odpad vyprodukujete
doma za tden a jak by se toto
mnostv dalo snit?

1. Kad msto v prod (nap. tboit) se sname opustit ve stejnm nebo

v lepm stavu, ne jsme je nalezli.
2. V prod nedlme zbyten hluk.
Hlasit kik, rdia a magnetofony do prody nepat.
3. V prod nenechvme dn odpadky, ve si vezmeme zpt s sebou (hlavn
igelit, konzervy, kelmky apod.). Jedin,
co mohu zakopat, jsou odpady
z kuchyn (slupky od brambor, kosti apod.)
Jedin, co mohu split, je ist papr.
4. Neutrhneme zbyten ani jednu
rostlinku. I kopiva nebo bodlk m
v prod svj vznam. Neeeme do ivch strom, dv posbrme na zemi.
Kdy u musme porazit strom, bude to
souka nebo nemocn strom vybran

lesnkem. Paez vy ne 10 cm je
ostuda.
5. Neubliujeme dnm ivm tvorm, zabjme jen v sebeobran (tj. komry, mouchy nebo klata).
6. S ohnm zachzme opatrn, vdy
v bezpen vzdlenosti od lesa, ohnit
pipravujeme peliv, nakonec je zahladme. Ct kadho je zahladit ohnit tak,
aby ho nikdo dal nenael. Zkuste to!
7. V prod se sname pouvat co
nejmn rzn saponty, istc prostedky, prky na pran apod. K pran
a myt sta obyejn mdlo, vtinu ndob meme umt jen horkou vodou.
Kdy u musme pout njak chemick
prostedek, vybereme ten, kter je etrn
k prod a dvkujeme co nejmn.
261

POZOROVN KODLIVCH
VLIV NA PRODU (nmty)
1. Zjiovn zneitn ovzdu
Jak se zd, mnoz lid si mysl, e
nejlevnj cestou, jak se zbavit odpadnch plyn z prmyslu a z domcnost,
je rozptlit je do vzduchu. Ale vtr je jenom odn jinam - zneitn ovzdu
se jen tak neztrat...
kol
Zjistte zneitn ovzdu v blzkosti
tovrny nebo pmo ve vaem bydliti.
Potebujete dva pruhy lepivho papru
(samolepka, samolepic pska, papr poten vazelnou). Jeden umstte ven na
vzduch, ale chrate ho ped detm.
Druh nechte uvnit, tak, aby byl chrnn ped zneitnm. Po tdnu oba papry porovnejte pomoc lupy.

2. Zjiovn istoty vod podle

zastoupen organism
Podle zastoupen drobnch zvtek ve vod meme odhadnout jejich
istotu. Pro pozorovn jsou nejdleitj plotnky, nezmai, drobn kori, larvy hmyzu, mkki.
kol
Vyber si vodn tok (potok, eku,
rybnk), pozoruj jej v rznch ronch
dobch, pozoruj jeho rzn sti
(nap. eku nad jezem a pod jezem),
z pozorovn sestav souhrnnou zprvu.
Dal nmty me najt v rznch
knkch nebo materilech ochranskch organizac.
Podmnkou splnn kolu je provst pozorovn a vytvoit o nm zznam (zprvu, mapku apod.).

262

filtr
.2

filtr
.3

filtr
.4

nitnky
larvy
jepice

pijavky
vodn
roztoi
larvy
chrostk

plotnky

pli
bleivci

beruka
vodn
larva
stechatky

larvy
brouk
brouci

filtr
.1

larva
povatky

kom
larvy
larva
vky

Pokus se snhem
Naplte ndobu snhem. Nechte snh
roztt a potom pefiltrujte pes kvov
filtr. Mra zapinn filtru vm uke mru
zneitn vzduchu. Odeberte vzorky snhu
z rznch mst, napklad v okol prmyslovho podniku. Jsou vidt rozdly? Je mono
z nich urit pevldajc smr vtru?

mli

lepic papr (lepiv strana venku)

EKOLOGICK PROBLMY
NAEHO MSTA A OBCE

KOL
Sta se na chvli zuivm reportrem.
Chce upozornit tene svch novin na
ekologick problmy svho msta nebo
obce a okol. Vydej se se zpisnkem po
okol a vmej si. Kde kou jak komn,
co se dje s odpady, jak vypad voda v potoce nebo v ece, kudy vedou hlavn silnice, kde jsou ern skldky apod.
Prvn informace m ze svho pozorovn, dal me zskat z mstnho tisku,
na obecnm ad, u mstnch ekologickch organizac.
Vybaven informacemi me napsat
prvn dl svho lnku - pehled ekologickch problm. Nsleduje vak dl
druh: kde se tyto problmy vzaly
a hlavn co s nimi! Pus se znovu do ptrn, vezmi si na pomoc druinu, ptej se
zodpovdnch lid na adech, v podnicch. Mon, e tv aktivita pome een njakho problmu. Vsledky eten me napsat do oddlovho nebo
mstnho asopisu.
Podmnkou splnn kolu je psemn
zprva na oddlovou nstnku nebo do
njakho asopisu o vybranch problmech obce a nznak jejich een. Neklesej na mysli, pokud nedojde bezprostedn k nprav zjitnch nedostatk.
Zskej pro svoji mylenku dal kamardy, rodie, znm.

Ekologick projekt
Chceme prod pomoci. Chceme se
pi tom nco nauit a nco poznat.
Chceme ukzat nai innost ostatnm,
chceme zskat nov ptele. K tomu vemu nm me poslouit ekologick projekt nebo akce.
Existuj projekty celosttn a mezinrodn, kterch se podle svho uven
a podle svch monost me zastnit
druina, oddl, koln tda nebo i skupinka kamard. Konkrtn projekt nebo
akci na pomoc prod si tak meme
pipravit sami.
K nejznmjm mezinrodnm a celosttnm projektm pat:
Modr z nebe - men kyselch
de, sledovn rstu liejnk a sledovn zneitn ovzdu.
Globe - men a pozorovn kvality
ivotnho prosted, mezinrodn spoluprce prostednictvm potaov st
Internet, spoluprce s vdeckmi stavy.
Pes ti schody do ivota - programy vnovan odpadm, sporm
energie, zakldn zelen apod.
Ozn - zjiovn mnostv pzemnho oznu.

THE
AND
TO
THE

GLOBAL
LEARNING
OBSERVATIONS
BENEFIT
ENVIRONMENT

Nmty pro vlastn druinov

nebo oddlov projekty a akce:
Pe o studnky, pomoc v lesch (klid
lesa, szen stromk), itn potok, mapovn a spoluprce pi odstrann ernch skldek, veejn akce na podporu
ochrany prody (nap. divadlo pro dti ze
kol, pe o zele ve mst, vstava).
263

JAK PIPRAVIT EKOLOGICK

PROJEKT
kol, kter ti ukld stezka, je
mono uskutenit i mimo oddl,
nap. s rodinou, tdou apod. kol je
splnn i tehdy, zastn-li se projektu nebo akce s oddlem a podl se
na jeho pprav nebo organizaci,
nebo pln-li v rmci projektu samostatn koly.
V prvn ad je teba zat shnt
informace. Jak kde b projekty,
jak to dlaj jinde, komu se co da a
co neda. Pi tom je teba si rozmyslet, o jak typ projektu mm zjem,
jestli chci pipravit akci vlastn nebo
se pipojit k nktermu z velkch
projekt. O informace je mon si
napsat na sted Junka nebo na
adresu ekologickch organizac.
Dve ne se pustme do projektu,
je rozumn si odpovdt na nsledujc otzky:
1. Co je clem pipravovanho
projektu?
2. Pro koho je projekt uren?
3. Co potebuji k tomu, aby se
projekt spn uskutenil?
Dle je nutn pipravit si asov
rozvrh projektu, rozpoet (tj. kolik
co bude stt) a zat shnt ve potebn.
Po zvldnut vech pprav mu
spustit projekt a tit se na jeho vsledky. U dlouhodobch projekt je
vhodn prbn hodnotit jejich
spnost, u vech projekt je nutn
vypracovat zvren hodnocen.
Pokud se projekt poda, je dobr
o nm napsat zprvu pro mstn noviny nebo do skautskch asopis.
Pokud se nevyda, pak se musm
zamyslet, kde jsem udlal chybu, poradit se a teba to asem zkusit
znovu.
264

LIKVIDACE ODPAD
na vpravch a na tborech
S odpady na vprav je to jednoduch: Co jsem si pinesl, to si zase odnesu, odpad vyhodm do popelnice.
Na tboe je to sloitj. Kad oddl vyprodukuje bhem tbora spoustu
odpad a kad sm si je dom nosit neme. Co tedy s nimi?
U tbora si pipravte nkolik ndob
- mohou bt ze deva, z plastick hmoty, mohou to bt i lepenkov krabice.
Ndoby vrazn popite, pokreslete,
mete je barevn oznait. Kad bude
urena pro jeden druh odpadu: Vratn
lahve, bl sklo, barevn sklo, papr, kov,
plastick hmoty, baterie, ve ostatn.
Na tboe vykopejte odpadovku, do
n pijde popel z kamen a kuchysk odpad (slupky od brambor apod.). Odpadovku pravideln zasypvejte malou vrstvou zem, nebude zapchat a zem
pome pi rozkladu odpad.
Latrina by mla bt hlubok a sp
u. Po kadm pouit zasypejte lopatkou hlny. Ani latrnu ani odpadovku
nesmme zasypvat dezinfekc (jako je
chlorov vpno), protoe by se zahubily
mikroorganismy, kter zajiuj rozklad
odpad.
Pro ostatn odpad vybudujte ve
stnu jednoduch psteek (me poslouit i star stan s podsadou). Do nj
ulote vechny ndoby na tdn odpad. Vyhazovan odpadky mus bt zbaveny zbytk jdel, jinak se do okol budou stahovat mouchy, vosy nebo myi.
Podle monost prbn odpad vyvejte do popelnic nebo kontejner,
kter jsou pro jednotliv druhy odpadu
ureny. Ndoby oistte a schovejte na
pt rok.
Zbytky jdel je nejlep nabdnout
sptelenmu unkovi nebo slepicm ve
vesnici (pokud netbote na pustm
ostrov).

Na odpadn vody zneitn mytm

ndob, tbornk nebo teba slvnm
vody z tstovin, je nejlpe pipravit
vsakovaku. Filtr z chvoj nebo sena,
kter zachytv hrub neistoty, alespo dvakrt tdn vymnme.

papr ze sbrny
RECYKLACE
PAPRU

VSAKOVAKA
filtr
z trvy, sena
-3 vrstvy
kem

0,5 m

paprov
vrobky

recyknov papr

piblin
1/2 zasypat
pskem
Dno mus bt nad hladinou spodn vody!
Filtr mnme nejlpe jednou za dva dny
(vhodit do odpadovky). Pokud vsakovaka
pestane fungovat, je teba vymnit filtr.
Kdy to nepome, tak i psek.

odpadn sklo
RECYKLACE
SKLA

pouvan
sklo
nov sklo

kovov odpad
zahozen zbytky
RECYKLACE
KOVU

RECYKLACE
ORGANICKHO
MATERILU
erstv
strava

pln konzervy
kompost

obohacen pdy
kompostem

Pozor na nebezpen ltky a jedovat odpady. Tmi mohou bt jednak

barvy a edidla, jednak petrolej do
lampy nebo benzn do vaie. Musme
stoprocentn zaruit, e tyto ltky se
nedostanou do okol. Uchovvme je
vdy v kvalitnch plechovch nebo sklennch ndobch s dobrm uzvrem,
ndoba by mla bt jet v dal nepro-

elezn
a hlinkov kovy

pustn ndob (to kdyby se rozbila nebo

vylila).
kol me splnit tak, e se pi pprav
tbora i na tboe samotnm bude starat
o sprvn nakldn s odpady. (Nap.: Ped
tborem si vezme na starost ppravu
a oznaen ndob na tdn odpad, bhem
tbora dohl na sprvn ukldn odpad,
kontroluje a upravuje odpadovku apod.).
265

Produ meme dobe poznat jen pi systematickm a pelivm zkoumn.

Kad msteko v prod m sv osobit kouzlo. Nikdy nen pln stejn,
rno je jin ne veer, na jae jin ne v lt. Naume se tyto zmny vnmat a porozumt jim.

Meme pozorovat cokoli, nejlep je

msto aspo trochu rznorod a odlin
ne okol (jezrko, sek potoka v lukch,
lesk mezi poli, lesn palouk, skla, vrchol kopce). Chce-li pozorovat velk
zvata, je nejlep se orientovat podle
stop na msto, kde jich je nejvce.
Kad msto si peliv vyhledej na
map, seznam se s jeho okolm, pokus se
vystopovat jeho minulost.
Vechny poznatky si poznamenvej
do zpisnku, me si dlat mapky,
nrtky, obrzky.
Zani veobecnou charakteristikou
(nap. nadmosk vka, vlhkost,
smry vtru, teplota, sklon a orientace
svahu), pak se zam na geologick podklad, charakter pdy. To ve jsou podmnky, kter vytvej prosted pro ivot rostlin a ivoich. Jin rostliny
a ivoichy uvid v horch, jin v nin, jin na ule, jin zas na vpenci.
266

Dalm krokem je botanick

przkum. Projdi peliv cel prostor,
podle atlasu a kle zkus urit nejbnj rostliny, zam se tak na vzcnosti. Toto pozorovn opakuj nkolikrt
bhem roku, me bt pekvapen, jak
se rostlinn porost bhem roku mn.
Nezapome ani na mechy, liejnky
a houby.
Pokrauj pak pozorovnm hmyzu,
mkk, pavouk a dalch drobnch
ivoich. Pokud chce njak zvtko
pozorovat dkladn, nejlpe je ho opatrn chytit a zavt do prhledn skleniky. Po ukonen pozorovn ho zase
pus.

Zlatm hebem je pozorovn velkch

savc, ptk, obojivelnk. Pro tyto ely
je nejlep zdit si jednoduchou pozorovatelnu podle zsady vidt a nebt vidn.
Me vyut posed (radji po dohod),
nebo si udlat hnzdeko v kov nebo na
strom. Mus potat s tm, e zde bude
teba dv hodiny sedt bez hnut na jednom mst. Je vhodn mt s sebou dalekohled, pro zkuenj pozorovatele pak fotoapart a kreslsk nin.
Z pozorovn postupn shromauj zpisky a obrzky a na zvr me podat
zprvu do asopisu nebo na nstnku.
Pozorovn nemus bt takto vdecky
pojat. Je mon se zamit teba jen na
njakou skupinu organism (nap. by,
ptky nebo liejnky), vdy by vak mlo jt
o pravidelnou dlouhodobou innost.
Jak pozorovat produ se me dost
napklad v knihch Mirko Vostky.

267

pazourek

vpenec

orthoceras
ramenonoci

NEROSTY A HORNINY
Vem si do ruky obyejn kmen.
Dkladn si ho prohldni a pemlej,
kdy asi vznikl a jak ml osud ped
tm, ne se ti dostal do ruky. Kameny
jsou nejstar svdkov minulosti na
zem, nkter jsou star vce ne miliardu let (to je 1 000 000 000), jin, teba u innch sopek nebo v pramenech,
vznikly ped nkolika minutami.
Spolenost nerost (minerl)
a hornin (sms rznch nerost) je velmi rznorod a vedle obyejnch kamnk existuj i skvosty obrovsk ceny.
V prod me bez problm pozorovat horniny, s nerosty je to obtnj.
Proto zajdi sm nebo s druinou do prodovdnho muzea, kde jsou vdy
ukzky nejdleitjch nerost i hornin. Me si pedem pipravit vklad
pro ostatn nebo podat odbornka.
Piprav do klubovny sbrku nejbnjch hornin z okol a z mst, kam jezdte na vpravu a dopl vstavku mapkou.
kol je splnn, pozn-li skuten
vzorky 7-10 hornin a 7-10 minerl.
(Jednu ze skupin me nahradit zkamenlinami.)

trilobit

ula
graptoliti

edi

plavu

pskovec

Nejznmj nerosty
Galenit, sfalerit, pyrit, antimonit,
limonit, hematit, siderit, kalcit,
grafit, sra, kemen a jeho odrdy
(chalcedon, ametyst, kil, zhnda, pazourek), turmaln, ivec, opl,
biotit, muskovit, grant, olivn.
Nejznmj zkamenliny
Trilobit, graptolit, ramenonoci, pli,
mli, ortoceras, amoniti, korli, lilijice, plavun, pesliky.

Nejbnj horniny
ula, diorit, gabro, pegmatit, edi,
znlec, trachyt, andezit.
Pararula, fylit, svor, ortorula,
migmatit, hadec.
Pskovec, slepenec, kemenec, opuka, psek, trk, vpenec, dolomit,
bidlice.

bez ern

bez hroznat

kalina obecn

dub zimn

buk lesn

jeb pta

borovice lesn

borovice kle

brslen evropsk

zimolez obecn

ole lepkav

topol osika

jasan ztepil

lpa srdit

modn opadav

jalovec obecn

pta zob obecn

pmelnk bl

javor ml

javor klen

smrk ztepil

jedle blokor

douglaska

trnovnk-akt

DEVINY
Deviny je nejlep pozorovat nkolikrt v roce. Na jae si vmej pupen,
zpsobu raen, kveten, v druh pli
roku se zam na listy a plody. Piprav
na podzim sbrku list a plod do klubovny.
Pro splnn kolu je nutn v prod
poznat piblin 10 listnatch ke, 10
listnatch strom a 5 jehlinatch
strom nebo ke.

habr obecn

javor babyka

Nejbnj kee (a keky)

Bez ern, bez hroznat, brslen,
lska, re pkov, ostruink, kruina olov, eetlk poistiv,
hloh, janovec metlat, pta zob, zimolez, kalina, borvka, brusinka,
ves.

Nejbnj listnat stromy

Dub letn, dub zimn, buk, ole,
vrba, topol ern, topol bl, osika, bza, habr, javor ml, javor
klen, babyka, jeb pta, jeb
muk, jeb bek, jasan, lpa, akt.
Jehlinat stromy a kee
Smrk, jedle, borovice lesn, borovice ern, kle, modn, jalovec
obecn, tis erven, douglaska.

snenka

podbl liv

mochna hus

chvastavec

matedouka
zkolist

mta
klasnat

tezalka
tekovan

lomikmen
vdyiv

orsej jarn

sasanka

jitrocel kopinat

kakost lun

alvj
lkask

rozrazil
rezekvtek

trovnk
rkat

netkavka
nedtkliv

prvosenka jarn
ROSTLINY
Nejprve si najdi rostliny v atlasu. Prohldni si, jak vypadaj,
peti si, kdy kvetou a kde rostou.
Pak se me vydat do prody
a pokusit se jednotliv druhy pozorovat a poznvat. Podle zjmu
se me zamit na nkterou
z nsledujcch skupin. Rostliny
me kreslit nebo fotografovat,

jaternk podlka

koniklec

pokud chce dlat herb, udlej

jen jeden pro cel oddl a vybrejte
jen bn rostliny.kol je splnn,
pozn-li 20-25 rostlin v prod.
Jarn rostliny
Snenka, podbl, bledule, afrn, sasanka, podlka, kopytnk,
orsej, kivatec, dymnivka, lecha
jarn, koniklec, prvosenka.

Rostliny luk, strn, mez

Matedouka, hvozdk, silenka, lomikmen zrnat, trovnk, kopretina, smetanka lkask, kokrhel, ernohlvek,
kakost, pryskynk, roec, jitrocel, tezalka.
Lesn rostliny
Starek, vsenka nachov, zvonek epkolist, mainka, netkavka, plicnk lkask, kyelnice, baanka vytrval, kokok, konvalinka.

kyelnice
devtilist

starek hajn

dymnivka
dut

mainka vonn

kokok
mnohokvt

vrbka
zkolist

zvonek
okrouhlolist

vlatovink
vt

vstava
hlavat

lipnice
lun

hoec
tolitovit

slezink
erven

vl bob
(lupina)

hemnek
lkask

mochna
ntrnk

smetanka
lkask

devtsil
bl

kosatec
lut

dvouhrotec
chvostnat

dutohlvka
pohrkat

zvonek brskvolist

kopiva
dvoudom

hluchavka
bl

blotrn

koniklec bl

kapra samec

Rostliny pasek, kraj lesa

Nprstnk, divizna, vl bob (lupina), vrbovka, krtink.

Rostliny vlhkch mst, beh

Blatouch, devtsil, kostival, kosatec
lut, netkavka laznat, rkos, orobinec, ostice.
Horsk rostliny
Hoec, omj alamounek, kchavice,
kontryhel, ovk alpsk, kamzink.
Trvy
Srha lalonat, lipnice lun, jlek,
psrka, bojnek, ttina, metlice, kostava, pr.

Kapradiny
Kapra samec, hasivka orli, slezink,
ebrovice rznolist, osladi, bukovinec.
Mechy
Raelink, plonk, bezvlska, rokyt,
prutnk, paprutka, zkrutek, mk, blomech.
Liejnky
Dutohlvka, terovka, vtvink, provazovka, hvnatka, msenka, enka,
mapnk, ternk.

Rostliny pol a zahrad,

plevele
Kokoka pastu tobolka, esnek, drchnika roln, rozrazil rezekvtek, svzel, pch, bodlk,
pour, lebeda, merlk, hluchavka,
kopiva, mta.

krsnorek
lepkav

hlva
stin

nejedl

jedl

ucho Jidovo
jedl

hadovka
smrdut

muchomrka
zelen

jedl pouze v mld

muchomrka
jzliv
hnojnk
inkoustov

vlkenice Patouillardova

jedl

outkovka
pestr
nejedl

pchavka obecn
jedl pouze v mld

HOUBY
Houby (spolu s bakteriemi) maj
v prod nezastupitelnou lohu.
Zkus zjistit jakou. Houby mohou bt
mikroskopick i velk nkolik destek centimetr, najde je skoro vude. I plse na hermelnu, kvasinky v
drod a padl na rch pat mezi
houby. My se zamme na bn
houby, kter je mon najt v lese a
okol. Vtina hub m dv hlavn ivotn stadia - podhoub je tvoeno st
tenkch vlken, prorst pdou nebo
devem a pev dlouhou dobu. V
phodnch podmnkch vyrst z
podhoub plodnice, to je ta houba,
kterou sbrme. Pozoruj na tboe
vvoj jedn plodnice od jejho vzniku
a k zniku, zkus vysvtlit, jak m

pestec obecn
jedovat

pro houbu vznam. (Pro pozorovn

si vyber radji njakou nepli jedlou houbu, aby ti ji njak nenechav houba nesebral.)
Nejvc hub je mon najt v z,
me to bt vhodn doplnk vpravy.
Ke splnn kolu je nutn poznat
v prod piblin 20 druh hub a
urit, zda jsou jedl, nejedl nebo jedovat.
Nejznmj houby
Hiby, klouzky, kemen, kozk, bedly, holubinky, ryzce, muchomrky,
ampiny, zvojenka, vlknice, irvky, vclavka, pika, tepenitka,
choroe, kutka, pchavka, pestec,
smr, kaenka, uch, hadovka smrdut, ucho Jidovo.

zvojenka
olovnat
JEDOVAT HOUBY A ROSTLINY
V prod meme najt celou adu
rostlin a hub, kter zpest n jdelnek jako koen, aje, ovoce apod. Pro
neznal je pak velkm pekvapenm,
kdy po poit lkavch modrch bobulek nebo pvabnch erven puntkovanch klobouk hub se msto pjemnho nasycen dostav bolesti bicha,
zvracen, maltnost, tesavka apod.
Pak nsleduje pobyt na jednotce intenzivn pe, pumpovn aludku, transfuze krve a jin zkroky, kter napravuj, co si lid svou neznalost pivodili.
Podstatn innj zpsob, jak se
chrnit ped otravou houbami a rostlinami, je dobe znt pvodce tchto
otrav zkoumat je z uctiv vzdlenosti
a radji neochutnvat.

Nejnebezpenj jedovat houby

Muchomrka zelen - smrteln jedovat houba. Bn hlavn v listnatch lesch v lt a na podzim (nejvce v
z). Typick znaky: Te (noha) vyrst z npadn hlzy, lupeny i te
ist bl, bl i dunina. Klobouk olivov zelen, lutozelen, hndozelen,
u nkterch pbuznch druh ist
bl. Houba nem dnou vraznou
chu, pchne slab po syrovch bramborch. Z nepozornosti i neznalosti
me bt zamnna za ampiny (ty
maj tmav lupeny a nemaj hlzu), holubinky nebo zelnku (nemaj prsten
ani hlzu). Smrteln otravy mohou zpsobit i muchomrka tygrovan, zvojenka olovnat, vlknice Patouillardova

rulk
zlomocn

lilek
potmchu

lilek
ern

eetlk poistiv

kruina
olov

tdenec odvisl

Z jedovatch rostlin jsou nebezpen ty, kter se daj zamnit za

lesn plody, nebo ty, kter maj npadn zbarven plody lkajc hlavn men dti.

durman

konvalinka
vonn

vran oko
tylist

Jedovat rostliny,
jejich plody lkaj k jdlu
rulk zlomocn, vran oko tylist, eetlk poistiv, kruina olov, bln
ern, lilek ern a lilek potmchu,
durman, konvalinka.
Dal prudce jedovat rostliny
jsou nap.:
tdenec, ocn, nprstnk, tis, jmel,
bolehlav, krabilice, pryskynk.

ocn
jesenn

nprstnk
erven

tis

jmel

pryskynk
prudk

omj
alamounek

Nkter jedovat rostliny mohou

psobit ji pi pouhm doteku. Zpsobuj vyrku, otoky, dchac pote
apod. Nejnebezpenj je bolevnk
velkolep (a 3 m vysok bylina s tuhmi dutmi stonky, roste hlavn v
zpadnch echch). Podobn psob
kumpa jedovat (ke nebo nzk
strom v parcch a zahradch).

bolevnk
Vyhledej vyjmenovan rostliny a
houby v atlase, pokus se je najt v prod. Udlejte s druinou v klubovn
na nstnce oknko, kde budete
kad msc pedstavovat jednu jedovatou rostlinu nebo houbu (obrzek,
popis, mon zmny, pznaky otravy, prvn pomoc).

bolehlav plamat

krtek

jeek

sysel
obecn

keek
zlat

srnec

jelen

rejsek

myka
drobn

krlk
divok

zajc

dank

muflon

nornk
rud

hrabo
poln

lika
obecn

lasice
kolava

SAVCI
Pozorovn savc v prod je
vdy obtn, protoe jde o zvata
plach, pohybujc se asto pedevm v noci. Tento kol me plnit dlouhodob. V prvn fzi se
nau znt nejbnj druhy po-

dle vzhledu a podle stop, pak si bhem roku dl zpisky, kdy a kde
jsi vidl njak zve nebo jeho
stopy.
Me rovn pozorovat a urovat
shozy paroh vysok zve. Jejich
sbr je mon pouze na zklad
povolen. Za splnn kolu se povauje zznam o pozorovn 10
druh savc nebo nakreslen jejich stop.

kuna
lesn

ondatra
pimov

prase divok
Savci bn v polch
a zahradch
Krtek, jeek, rejsek, my domc, nornk rud, hrabo poln, sysel, keek,
krlk divok, zajc poln.

plch

Savci pozorovateln v lesch,

u vod, v horch
Srnec, jelen, dank, muflon, prase divok, lika, lasice, kuna, ondatra, netopi.

skora
modinka

kos
ern

drozd
zpvn

pnkava

zvonek
zelen

zvonohlk

PTCI
Ptci jsou nejnpadnj a nejlpe pozorovateln zstupci vych
ivoich. Pro bli seznmen se s
ptky je nejlep vyjt do prody
v mal skupince a s odbornkem ornitologem. Dobrou pomckou pro
pozorovn je dalekohled, vhodu
maj lid s dobrm sluchem. Pi
vzkumu se meme zamit na n-

sojka
obecn

luna
zelen

polk
velk

lyska
ern

pnice
slavkov

kn
lesn

jestb
lesn

kvako
non

potpka
roh

jiika

potolka
obecn

luk

koroptev
poln

kepelka
poln

stehlk

strnad
obecn

ervenka

vlatovka
obecn

kterou ze skupin ptk nebo pozorovat a zaznamenvat ve, co potkme.

Pro splnn kolu je nutn poznat v prod 15-20 ptk podle
vzhledu a 5-10 ptk podle hlasu
(nemus bt tit).
Nejbnj ptci
Skory, kos, drozd, pnkava, zvonek,

zvonohlk, stehlk, strnad, paek, vrabec,

konipas, skivan, slavk, vrna, havran,
straka, sojka, rehek, ervenka, pnice, uhk, vlatovka, jiika.
Datel, strakapoud, luna.
Kn, jestb, krahujec, potolka, luk, pochop rkosn.
Kachna divok, polk velk, labu,
lyska, racek, p, volavka popelav, kva-

ko non, potpka roh, potpka mal.

Baant, koroptev, kepelka, holub,
hrdlika.
Ptci, kter lze nejlpe
poznat sluchem
Skora koadra, kos, pnkava, pnice ernohlav, zvonohlk, strnad zahradn, skivan, slavk, sojka, budnek men,
hrdlika, racek, sek.

cvrek poln

kobylka zelen

slunko
sedmiten

baboka-pav oko

nosatec

otakrek fenyklov

stevlk fialov

mandelinka
topolov

dlo

motlice

kvor
obecn

rumnice pospolit

labatka
dubov

mice

labatka
rov

HMYZ
Hmyz je nejrozenj skupinou organism na zemkouli, zahrnuje vce ne
milin druh. Ty nemus znt cel milin, sta 20-25 druh, ale ty mus poznat
bezpen.
Pro pozorovn hmyzu je nejlep tepl, ale ne moc hork a such den. Meme zat rno na louce, potom, co
opadne rosa. Na rostlinch se postupn
objev obrovsk mnostv nejrznjch

liaj smrtihlav
tvorek, kte se hem, bzu, poletuj
(pozor, nkte i kouou nebo pchaj). Me je jednotliv pozorovat, kreslit, fotografovat, je vhodn mt s sebou lupu. Pozor na motly, ty neber do ruky.
Pokraujeme v lese. Nejvce hmyzu
najde pod kameny a ve ztrouchnivlm
dev. Krom hmyzu je tu i cel ada pavouk, stonoek, slimk apod.
Je-li nm horko, pesuneme se k vod.

kovak
poln

hrobak

pteek
hnd

Po dn se plaz velk mnostv nejrznjch larev. Nad nimi plavou potpnci a

vodn plotice. Mezi ploticemi jsou i
akrobati, kte pobhaj po vodn hladin
(zjisti, jak se jmenuj). Zastoupen hmyzu
me ukazovat i na stupe zneitn
vody, zjisti jak. Pro pozorovn vodnho
hmyzu je nejlep mt stko a mlkou mistiku. Do mistiky nabere vodu a pak do
n stkem pochyt nkolik potvrek,

spleule
bltiv

znakoplav-

jepice
obecn

kter me pohodln pozorovat. Nakonec ve vylije zpt do vody.

V knihovn si vypj atlas hmyzu,
vezmi ho s sebou do prody a podle obrzk se pokus poznat nkter druhy. Po
njak dob se nau poznvat mnohem
vce, ne je tch povinnch 25 druh.
Nejznmj lun hmyz
Kobylky, saranata, cvrek, ksi, mice,
plotice (hlavn knice), motli (baboka, blsek, lusek, otakrek, pstevnk, vetenuka), mravenci, vosy,
vela, melk, mouchy, pestenky, ovdi,
brouci (mandelinka, pteek, slunko,
kovak).
Nejznmj lesn hmyz
Mravenci, srni, non motli, brouci (tesak, drabk, hrobak, mrchorout, roh, stevlk).
Hmyz ijc ve vodch a u vod
Vka, dlo, motlice, jepice, larvy
chrostk, vodn plotice, potpnk, vodomil.

CHRNN ZEM
Prvn chrnn zem v echch zzen 23. 8. 1838 hrabtem Buquoyem,
je dnes nejstar prodn rezervac v
Evrop. Zjisti, kter chrnn zem
to je a najdi si ho na map.
V souasnosti existuje v R 6 typ
chrnnch zem. Nrodn parky
(jsou ti - Krkonoe, umava a Podyj), Chrnn krajinn oblasti (tch
je 24), Nrodn prodn rezervace,
Prodn rezervace, Nrodn prodn
pamtky a Prodn pamtky. Jde

286

vdy o zem mimodnch prodnch hodnot, chrn se zde vdy proda jako celek, krajina i vzcn rostliny a ivoichov.
Najdi na map chrnn zem v
okol va obce nebo msta, prostuduj
si, pro a kdy byla vyhlena, co se tam
chrn. Piprav o nich informaci do oddlovho asopisu nebo na nstnku.
Piprav oddlovou nebo druinovou
vpravu do njak rezervace, pozvi na
ni pracovnka ochrany prody.

CHRNN ROSTLINY A IVOICHOV

Jist jsi mnohokrt slyel nebo etl
a uvauj, zda by mohli bt k nalezen
o vzcnch a ohroench druzch ivo- nkde v okol. Zjisti, jak prodn rezerich a rostlin. V ZOO meme vidt vace jsou v okol tvho bydlit a k jakcedulku Druh ohroen vyhubenm mu elu byly zzeny. Pamatuj, e
na kleci pandy, tygra nebo teba oran- kad rostlina i ivoich potebuje sv
gutana. V podobnm netypick prosted, zzen rezervace je
bezpe je obrovsk
snahou o zachovn tohoto prosted.
mnostv dalch
Nkter druhy (hlavn rostliny) se
druh nejrznjch
me pokusit i pozorovat. Vydej se
zvat, zvtek, strosm nebo s druinou do njak rezerm, bylinek i mikroskovace, vezmi s sebou fotoapart, tuku
pickch tvorek.
a blok. Jdi pomalu po stezce a mj oi
Nkter jsou znm kadmu, jin ani oteven. Najde-li vzcnou rostlinu,
nemaj sv jmno.
pozoruj ji jako kehk klenot a zamyI v na zemi je takto ohroeno sli se, kde se tu vzala, um-li lovk vyvelk mnostv druh. Podle zkona je tvoit nco podobnho a m-li prvo ji
u ns chrnno asi 800 druh rostlin, navdy zniit. Zkus ji nakreslit, vyfoivoich a hub. Jejich seznam je uve- tografovat, poi si zznam o jejm vden ve vyhlce Ministerstva ivot- skytu a pt rok me sv zznamy
nho prosted. S ohroenmi druhy se porovnat. Nezapome, jak se v rezerme seznmit v erven knize, vaci chovat.
kter se d koupit ve vtin knihkuUdlejte s druinou mapku okol
pectv.
va obce nebo msta, kam jezdte na
Vyhledej v atlase nebo v jin knce vpravy a zaznamenvejte tam nlezy
obrzky chrnnch rostlin a ivoi- chrnnch (nebo jinak vznamnch)
ch, peti si, v jakm prosted ij rostlin a ivoich.
287

Domc zve
M-li doma zvtko, nen to jen
njak vc, je to kamard, len rodiny.
Sna se mu vytvoit ty nejlep podmnky. Kad zve potebuje sv, asto nco pln jinho ne lid. See si
odbornou literaturu, prostuduj si, co
zve potebuje k ivotu, jak mu vytvoit podmnky, m ho krmit, jak ho
oetovat.
Podmnkou splnn kolu je, aby se
zvtko mlo u tebe dobe.
Pokojov rostliny
Nemus mt doma zrovna prales,
sta nkolik kytiek na okn. Stejn
jako zvata vyaduj i rostliny sv.
Nkter m radji teplo, jin chlad,
dal zas vlhko, jin sucho. Vypj si
nebo kup njakou z mnoha knih o pokojovch rostlinch a podle t se i.
V druin nebo v oddle si mete
ukazovat sv vpstky, navzjem si poskytovat materil k mnoen, knky,
rady.
Nadenci mohou ze svho domu
udlat zelen zmek. Sta k tomu
souhlas majitele domu, dobr omtka,
sazenice popnavch rostlin a trplivost. Rostliny naszte na vhodnch
mstech u zdi a pak se jen dvte, jak se
288

pnou po zdech a z vaeho domu dlaj

dm pkov Renky. I tady je dobr
poradit se s odbornky nebo pout literaturu.
Zahrada
Domluv se s rodii, zda jsou ochotni obtovat kus sv zahrady pro tv prodovdn choutky. Pokud ano, m vyhrno. Sta u jen kopec znalost,
trocha ikovnosti, hodn prce, nco
penz a dost trplivosti. Znalosti me
nahradit literaturou nebo radou odbornka, penze vmnnm obchodem
v rmci oddlu nebo pabrkovnm v
rodinn zahrad.
Rozmysli si, jak chce, aby tv zahrdka vypadala. Me si nakreslit
pln, kter pak postupn uskuteuj, a
me ho prbn i mnit. S vpstky
se pochlub v oddle, dej ochutnat nebo
prohldnout.
Pokusy s rostlinami
Zkuste vypstovat exotick stromek
ze semnka. K tomuto pokusu se hod
nejlpe semnka pomeran, mandarinek, citronu i grepu, kter vykl ji
bhem 10 dn. Pro srovnn semnko
datle vykl asi za pl roku a semnku
pku to trv dokonce cel ti roky.

Semnko zasate do zem a pravideln zalvejte. Je teba se rozhodnout, zda chcete mt z rostlinky keek i stromek a podle toho vzrostl
vtvky zastihvat. Napklad u keku se zastihuje za kadm ptm
lstkem, kdy nechte vdy rostlinku
povyrst teba na 10 lstk a pot ostrm noem i nkami zkrtte, doshnete tm zeslen rostlinky i pknho tvaru. Chcete-li vypstovat
stromek, muste pamatovat na kmnek, kter udrujte bez lstk a vtviek. Sestihem modelujte jen korunu.
Takto vypstovan rostlinka me
i kvst, ale nenese plody. Chcete-li si
vypstovat vlastn citrusy, muste nechat stromek naroubovat. Nejjednodu je obrtit se na nkter zahradnictv, kde vm jist porad a pomohou.
Velikonon miska
Velikonoce jsou svtky jara, a proto k nim pat sv zelen barva. Jak
si vyrobte misku plnou sv zelen?
Asi 10 dn ped Velikonocemi nasypte
do misky zeminu a hust ji posypte
semnky jemene i penice (k dostn v potebch pro chovatele).
Vrstvu semnek zasypte opt asi cen-

timetrem zeminy. Budete-li zalvat

tak, aby byla zem stle mokr, ale nestla na n voda, o Velikonocch se
mete tit z jarn ozdobenho
stolu.
Prales ve sklenici
Do lahve od okurek i kulatho
akvria mete umstit dal svj pokus. Na dno nasypte vrstvu drobnch
kamnk i nho psku a na ni vrstvu zeminy. Do tohoto prosted se
nejlpe hod vlhkomiln rostliny malho vzrstu, nap. rzn druhy vodnek i kapradin. Budete-li szet
kapradiny, neml by bt tento miniaturn sklenk na pmm svtle. A
budete plnovat, jak rostliny zasadit, vte, e mn bv vce a kombinujte jen dva a ti druhy. Potejte
s tm, e se rostlinky budou nadle
rozrstat. Zle na vs, jakm zpsobem se vm poda udret ve
sklenku rovnovhu. Obas budete
muset pli dravou rostlinku sestihnout a jinou nechat dorst
a jindy tomu me bt prv naopak.
Opatrn se zalvnm. Zlivku
provdme asi 1x tdn, nebo v lahvi
je celkov vt vlhkost, ne mme-li
rostlinu voln v kvtini.
289

11 000 m

D pravideln bubnuje na celtu. Vichni se choulme ve spacku, nikomu

se nechce do vlhka a zimy. Venku u se rozednilo, ale je edivo a nevldno. Celou oblohu pokryla clona edch mrak...
Urit jste nkdy na tboe zaili takovou situaci. Jak moc by kad chtl
d zastavit a vyvolat na oblohu slunko. Natst to neumme a umt nebudeme. (Jen si pedstavte, kdyby lid umli ovldat poas: jeden by chtl teplo,
druh zimu, dal d a nakonec by se asi vichni poprali.)
Poas ovldat neumme, ale meme je pozorovat a snait se mu aspo trochu porozumt. km aspo trochu, protoe poas je nesmrn sloit jev
a meteorolog mus nkolik let piln studovat, aby mu rozuml a uml je (za
pomoci mnostv informac a techniky) pedpovdat. Zastavme se u nkolika
prodnch jev, kter nm o budoucm vvoji poas hodn napovd.

CIRRUS

9000 m

CIRROCUMULUS

CIRROSTRATUS

7000 m

PEDPOVDN POAS
Zajmav pro ns me bt pozorovn oblanosti. Mraky jsou tvoeny kapikami vody nebo krystalky snhu a ledu. Vznikaj v zvislosti na teplot, tlaku
a vlhkosti vzduchu.
Nejne meme vidt mrak stratus,
je podoben vzedmut mlze, kter je asto roztrhna a mezerami prosvt modr
obloha. Nememe od nj ekat siln
d, ale asto pin mrholen, men i
drobn d.
Nimbus je nzk roztrhan oblanost
pozorovateln pi patnm poas. Meme ji vidt i jako cry tmavch oblak
thnoucch rychle pod zataenou oblohou. Mn-li se vzhled nimbu, znamen
to zpravidla zatek nebo konec det.
Cumulus je mrak asto oslniv bl,
s temnmi stny, proti slunci ed se
svtlejmi okraji. Za pknho poas m
men vku, je oste ohranien a k veeru zpravidla miz. Je-li nzk, okovitho tvaru, znamen pchod studenho
poas. Cumulov ve svd o mohutnm vzestupu vzduchu a mohou se snadno pemnit v boukov mraky, kter
krom bouek pinej i nebezpe lijk, krupobit, vichic a podobn.

Stratocumulus, kupovit mraky asto vypadaj jako temn rozvlnn moe.

Zdka pinej srky, ale trvaj-li i veer, pinej zhoren poas.
Altostratus je edav, zvojov mrak
znan vky, propout slab svit slunench paprsk a hls nm postupn
zhorovn poas a sklon ke srkm.
Pokud je vak tento Altostratus siln
a hust, je na blzku dletrvajc d.
Slab d asi potrv dle a zesl. Rozpadvnm tohoto mraku meme vit ve
zlepen poas jen tehdy, kdy je mezi otvory v mraku vidt modr nebe. V jednom skautskm oddle vzniklo ren:
Bude hezky, nmonk m na kalhoty!
Cirrus (asa) je mrak ve znan
vce. Vidme-li jen jemn ojedinl
vlkna, bude hezk poas. Jsou-li vak
vlkna uspodna paprskovit do vje
i vis dol, meme oekvat bouku. Je
dobr si zapamatovat jet to, e m rychleji thne asa po obloze, tm vt d
pijde.
Cirrocumulus - jemn nestnovan
chomky se objevuj ve skupinch za
nestlho poas a pro jeho dal vvoj
nejsou dleit.

ALTOCUMULUS
5000 m

ALTO STATUS

CUMULO - NIMBUS
3000 m
CUMULUS
STRATUS
NIMBUS

1000 m

STRATO
CUMULIS

Co nm o dalm vvoji poas napov

msc?
Kdy msc dorst, me nm prozradit toto:
Neobyejn ostr oba cpy znamenaj
vtrn poas.
Je-li msc nahnut dozadu, le-li na
zdech, meme oekvat pkn poas, je-li vak nahnut dopedu, bude
pret.
Srpek msce v mlze zna such
a pkn poas.
plnk v mlze zna d, v zim
snh.
Nov msce znamen vtinou
zmnu poas - plnk pkn poas.

Hodn nm me prozradit i vtr, jeho sla a smr.

Obrt-li se pi detivm poas
vtr od zpadu k severu a vchodu,
lze oekvat ochlazen a vyjasnn.
Obrt-li se vtr od vchodu k jihu
a na zpad, bude zamraeno a pijde
d. Ochlazuje-li se zpadn vtr,
oto se brzy k severu a poas se
zlep.Vtr pi zamraen obloze pin d.
Fouk-li vtr nepetrit 24 hodin,
pijde d.
Slyme-li od zpadu zvuky, kter
jindy nejsou slyet (nap. houkn
vlaku), lze oekvat d.
Kdy se val kou od zpadu na vchod, meme tak oekvat d.

Silnj vtr po deti znamen nov

d.
Tvo-li se za bezvtrnho dne na silnicch vtrn vry, zvedajc prach, je
to pedzvst bouek.
Dal znmky vvoje poas
Bude hezky, zlep se poas, kdy:
- skivnek vzlt a zpv
- mravenit je pln mravenc
- by veer skehotaj
- pes den se tvo bl mraky, kter
se vak pomalu rozpadvaj a miz
- rno a veer je hodn rosy
- zpad slunce je zabarven do ervena
- mlha pad rno k zemi
- jsou velk rozdly mezi non a denn teplotou
- rno je bezvt a chladno
- odpoledne se na obloze objev kupovit oblanost, kter se po zpadu
slunce rozplyne
- kou stoup kolmo vzhru
- ptci ltaj vysoko
- trva a koviny jsou rno pln pavouch st
- po delm detivm obdob se objev
na obloze bernky
Bude pret, zhor se poas, kdy:
- dlky jsou neobyejn jasn a je daleko vidt
- holubi sed v houfech na stee
a mlo poletuj
- vlatovky ltaj nzko
- pta zpv nhle utich
- ryby sk z vody za nzko ltajcm
hmyzem
- muchniky, komi a ovdi zuiv
pchaj
- hvzdy se neobyejn tpyt
- na jasn obloze se objev lehk oblan zvoj (zhoren poas do dvou
dn)
- zvuk se rozlh do dlek
- rno je teplo a vtrno
- rno ani veer nen rosa

- kou se z les
- mlha stoup vzhru
- kou se plaz po zemi
- ptci ltaj nzko nad zem
- je erven vchod slunce
- na obloze je nkolik vrstev mrak,
kter rychle pluj rznmi smry
- za teplho poas se vytv vysok
kupovit mraky a rychle se zathne

(bude bouka)
Dozvdl ses pr vc, kter ti pomohou pi tvch vlastnch pedpovdch poas. Pro tebe bude te nejdleitj kadodenn pozorovn.
Je to napnav hra, stv se detektivem, ktermu nesm nic uniknout
a mus si umt dt dohromady souvislosti.

Dleit je provdt pozorovn del dobu a vytrvat, i kdy se ti pedpovdi

napoprv nezda. Pro tv prvn meteorologick krky nabzm devt npad
na kadodenn pozorovn. Nemus hned provdt vechna, zani teba jedinm a postupn pidvej dal. Zznamy pi do zvltnho seitu, nalinkovanho podle nsledujc tabulky.

stranstv a po vtch srkch zm,

kolik milimetr vody naprelo.
6. Oblanost zaznamenej rno, v poledne a veer mezinrodnmi meteorologickmi znakami, uvedenmi na dalch obrzcch.
7. Smr a sla vtru. Rychlost a sla
vtru bv zapisovna podle BEAUFORTOVY STUPNICE

8. Poslechni si veern pedpov

poas v rozhlase nebo v telelevizi. Porovnej ji druh den se skutenm poasm u vs.
9. Zapisuj vechny pranostiky o poas, kter usly, nebo bude st. Porovnvej je se skutenm vvojem poas.
Jak si me vyrobit pstroj na
men rychlosti vtru ti prozrad
nvod kanadskch skaut
plech
pevn
elezn tyka

BEAUFORTOVA
STUPNICE SLY VTRU

1. Pehled poas. Poslechni si kad

den rno na stanici Praha hlen, jak
bylo poas v nkterch mstech. Zaznamenej teplotu alespo z toho msta,
kter le nejbl k tvmu domovu.
2. Men venkovn teploty. Jestlie
nemte za oknem teplomr, opati si
ho. Pipevni ho venku na severn
stran, kde na nj nebude svtit slunce.
Podvej se na teplomr kad rno a veer, pokud mono ve stanovenou hodinu (napklad v 7 a 18 hodin).
3. Men tlaku vzduchu. Tlakomr
(barometr) nen sice tak levn jako teplomr, ale teba pesvd rodie o je-

ho uitenosti. Me ho mt pmo ve
svm pokoji a zaznamenvat tlak vzduchu ve stejn hodiny jako venkovn teplotu. Zmny tlaku bvaj dost spolehlivm ukazatelem vvoje poas.
4. Deov a snhov srky zapisuj
tmito znakami: A - cel den bez srek, B - srky netrvaly dle ne hodinu, C - srky trvaly vce ne hodinu,
ale mn ne pl dne. D - srky po vtinu dne. E - srky po cel den (vytrval d nebo snen).
5. Za deomr ti poslou jakkoliv
sklenice s rovnm dnem. Postav ji na
dvorku nebo na zahrdce na voln pro-

0 bezvt
do 0,2 m/s
kou stoup kolmo
1 vnek
0,3-1,5 m/s
kou je unen
2 slab vtr
1,5-3 m/s
pohyb list
3 mrn vtr
3-5 m/s
vlaj vlajky
4 dosti erstv vtr
5-8 m/s
zved se prach a poletuj paprky
5 erstv vtr
8-11 m/s
mal stromky se zanaj ohbat
6 siln vtr
11-14 m/s
obtn pouit detnku
7 prudk vtr
14-17 m/s
chze proti vtru obtn
8 bouliv vtr
17-21 m/s
vtr lme vtve strom
9 vichice
21-24 m/s
men kody na stechch
10 siln vichice
24-28 m/s
vyvrac stromy
11 mohutn vichice28-33 m/s
rozshl kody
12 uragn
nad 33 m/s
niiv inky

plech

kousek deva
na stupnici

stupnice v
km/h

palk na
uchycen
stupnice

Stupnice tohoto pstroje

me bt ocejchovna za bezvtrnho dne z okna jedoucho
auta. idi pojede rychlost 60
km/hod a ty na stupnici vyzna, kam se vychlil ukazatel.
Sprvn vyven plechov
ukazatel se vychl do vodorovn polohy. Takto po intervalech 5 km/hod sniujete a k rychlosti 5 km/hod a ty zaznamenvej dal znaky na stupnici.
Bude-li nkdy potebovat pevst rychlost na metry za vteinu, vydl slo ze stupnice slem 3,6.

Mon
pravideln
sleduje
pedpovdi
poas v televizi - v orientaci na meteorologick
map ti pome nsledujc kl:

1. jasno
2. 1/4 oblano
3. polojasno
4. 3/4 oblano
5. zataeno
6. d
7. snh
8. mrholen
9. krupky
10. pehky
11. bouka
12. vzdlen bouka
13. mlha
14. koumo
15. vnice
16. bezvt
17. zpadn vtr 5 m/sec
18. severn vtr 15 m/sec
19. jin vtr 2.5 m/sec
20. tepl fronta
21. studen fronta
22. okluzn fronta
23. quasistacionrn fronta
24. tepl fronta ve vce
25. studen fronta ve vce
26. okluzn fronta ve vce
27. rozhran vzduchovch hmot
28. oblast srek
29. V - tlakov ve
30. N - tlakov ne

HVZDY A SOUHVZD
Pohldni nkdy v jasn bezmsn noci na oblohu. Uvid nespotateln mnostv malch svtlek, dchne na tebe pocit neho ohromnho
a skoro posvtnho. Stejn jako ty se na oblohu dvali lid ped stem, tiscem i desetitiscem let. Ve hvzdch hledali moudrost, sv osudy, minulost
i budoucnost Zem.

A na tbor si mete v oddle vyrobit spolehlivou meteorologickou

stanici tak, jak ji ve sv knize
Dobrodrunou stezkou popisuje
F. A. Elstner:

Stonehenge v Anglii pat k nejznmjm starovkm observatom. Ji

ped tymi tisci let pozorovali lid pomoc zkrytu obrovskch balvan a jednoduchch zmrnch pomcek pohyb nebeskch tles.
V tch nekonench spoustch hvzdiek lid hledali d a podle sv pedstavivosti a fantazie ho nachzeli v rznch souhvzdch, kterm dvali jmna
podle zvat nebo bjnch bytost.
Kad souhvzd m svj pbh,
kad hraje svou roli v mytologii a astrologii. Bje, mty a pohdky vyprvj o neskutench, nadpirozench
silch, neuvitelnch dobrodrustvch. Cel stalet ovlivovaly zpsob
ivota naich pedk. Mtus zname-

nal povst, ale mytologie nebyla pouze

souhrnem tchto povst. Pedstavovala urit nzor na svt, kter si lid
v tch dobch utvoili.
Tko pesn ci, kdy vznikl prvn
mtus a kdy lovk poprv ztotonil
skupinu hvzd se svoj mytologickou
pedstavou. Nikdy se nedozvme, pro
nkter mty zobrazuj souhvzd na
obloze a jin, mon v t dob znmj a dleitj, nemaj svj hvzdn obraz.
297

Seete si s druinou mapu hvzdn oblohy a v noci na tboe nebo v zim na horch hledejte jednotliv souhvzd. Mapu hvzdn oblohy mete
povsit do klubovny, v klubovn si mete udlat i mal planetrium. Vyberte
si ron obdob a hodinu, kdy budete pozorovat hvzdy a namalujte na strop
klubovny pslunou hvzdnou oblohu
s vyznaenm nejdleitjch sou-

hvzd. Pak mete vlee na zdech

studovat astronomii.
Vyber si njak souhvzd a vyprvj o nm veer v klubovn nebo u tborovho ohn. Pak je vem uka na obloze nebo aspo na obrzku. kol je
splnn, kdy bezpen pozn 10 souhvzd a o dvou z nich pov zbytku
druiny nebo oddlu njak pbh
nebo zajmavost.
JAK POZOROVAT HVZDY
Pi nonm pozorovn vyhledejte
otevenou krajinu nepesvtlenou blzkmi msty. Nezapomete, e v zrak
se mus nejprve pizpsobit tm, co
trv i nkolik destek minut. Mapu
hvzdn oblohy si prostudujeme pedem, abychom pozorovn neruili
svtlem baterky.
Podle viditelnosti lze souhvzd rozdlit na obtonov (viditeln po cel
rok) a na jarn, letn, podzimn a zimn. (Uveden ron obdob zna, kdy je
souhvzd viditeln po vtinu noci.)

298

NEZAPADAJC SOUHVZD
Mezi nejznmj a nejvraznj
souhvzd severn oblohy pat nepochybn Velk vz. Jeho typick obrazec
vidme na non obloze po cel rok. Ne
vechny kultury vak vidly v tomto
souhvzd vz, a proto je nkdy spojovno s Velkou medvdic. V obrazci
medvdice tvo kola vozu jej tlo, oj
tvo ocas a pro hlavu a tlapy medvdice je teba pibrat dal hvzdy.
Druh hvzda v oji Velkho vozu - Mizar - byla pro starovk Araby a indi-

ny vdy zkoukou vbornho zraku.

Touto zkoukou proel ten, komu se podailo rozliit i Mizarova tsnho souputnka - hvzdu Alcor.
Mal vz se svoj Polrkou je ji nkolik stolet praktickm nstrojem pro
navigaci a snad kad ji v, jak jej za pomoci zadnch kol Velkho vozu nalzt.
Mezi Velkm a Malm vozem se klikat
souhvzd Draka. Nezapadajc souhvzd dopluj Kasiopea s charakteristickm tvarem psmene W a Cefeus.
299

JARN SOUHVZD
K orientaci na jarn obloze nm pome rovnoramenn trojhelnk tvoen temi jasnmi hvzdami: Regulus ve Lvu, modrav Spika v Pann a
oranov Arcturus v Honku.
Honk, Lev a Panna jsou nejvraznj souhvzd jarn oblohy a tak
se snadno zapamatuj. Pod oj Velkho vozu najdeme Honc psy a pod
nimi nad Pannou matn shluk hvzd
- Vlasy Bereniky.
Nad jinm obzorem dominuje klikat Hydra, kter je vbec nejrozshlejm souhvzdm. Rozkld se od
Raka, pod Lvem, Pannou a k souhvzd Vhy. Posledn z vraznjch
jarnch souhvzd - Severn korunu najdeme na vchod od Honka.
300

Souhvzd Lva zobrazuje jednu

z per, od kterch osvobodil lidi Herakles. Ti z nich se dostaly z vle boh Olympu na oblohu, aby tu stle
pipomnaly odvahu, slu a dobr
skutky Herakla. Lev byl netvor jedn
z dvancti loh, kter dostal Herakles
od Eurystea. Jejich splnnm se ml
oistit od stranho inu, kdy v zchvatu lenstv zabil sv dti. Herakles
dostal za kol zabt hroznho lva,
kter il v nemejskch horch a ped
kterm se tsli vichni lid. Lev byl
dvakrt vt ne ostatn lvi a navc
ml neprstelnou ki. S tm si vak
Herakles pi sv sle i chytrosti dokzal poradit. Vyhledal v jeskyni jeho
kryt, omril ho svm obrovskm kyjem a ukrtil. Mrtvou obludu pak
slavnostn donesl do Mykn.

SOUHVZD LETN OBLOHY

Lto, doba przdnin, je zvl vhodn
pro pozorovn oblohy. Stbit rozeklan ps Mln drhy se klene od jihu vysoko nad vchodem smrem k
severnmu bodu obzoru.
V psu mln drhy najdeme vrazn letn trojhelnk. Jeho vrcholy
tvo jasn hvzdy Deneb v Labuti,
Altair v Orlu a Vega v Lye. Souhvzd Labut m tvar ke, a proto
se mu tak asto k Severn k.
Prodloume-li jedenkrt vzdlenost
Deneb - Vega smrem od Vegy, najdeme typick tyhelnk Herkula.
Na jihu Mln drhy jsou dv zvetnkov souhvzd. Na zpadnm
kraji je to tr s ervenm veleobrem
Antarem.

Antar je nejjasnj hvzdou ve

tru. Jeho prmr je 740krt a svtivost desettisckrt vt ne prmr a svtivost naeho Slunce. Hustota tto hvzdy je vak milionkrt
men neli hustota vody.
Ve vchodn sti, kde je Mln
drha nejjasnj, le souhvzd
Stelce. Ve smru Stelce se nachz
ve vzdlenosti 33 000 svtelnch let
i jdro na Galaxie. Na vchod od
Stelce pod Orlem najdeme nevrazn zvetnkov souhvzd Kozoroha. Mezi Herkulem a trem se
thne rozshl souhvzd Hadonoe,
rozdlujc na dv poloviny souhvzd
Hada. V oblasti mezi Orlem a Labut
jsou ti drobn souhvzd: Delfn, Litika a p.
301

SOUHVZD PODZIMN OBLOHY

Na prvn pohled se zd, e je podzimn obloha chud na souhvzd.
K tm nejjasnjm, kter jsou pro tuto dobu charakteristick, pat Pegas
a Andromeda, kter spolen vytvej obrazec podobn Velkmu vozu.
Charakteristick tyhelnk Pegasa
nalezneme snadno nanesenm dvojnsobn dlky spojnice zadnch kol
Velkho vozu a Polrky ve smru tto
pmky.
302

Nzev souhvzd Pegas pochz

patrn od Fnian, kte mvali kly svch lod zdoben okdlenm
konm. Pegas podle bje vyletl z
tla straliv Medzy pot, co j Perseus usekl hlavu. Jin starovc autoi povaovali za Pegasova otce boha mo Poseidona, kter ho stvoil
z krve Medzy a mosk vody. K
il vysoko v horch v hji zasvcenm mzm a ltal jako vtr. Kdy
ml hlad a ze, snel se dol na
zem. Pi jedn takov pozemsk nvtv chytil Pegase hrdina Bellerofontes a pozdji s jeho pomoc zabil
obludu Chimru, kter ila v hlubok roklin pstupn pouze ze
vzduchu. Po tomto hrdinskm inu
se Bellerofontes rozhodl, e s Pegasovou pomoc vylet na Olymp mezi
bohy. Jene pcha vdy pedchz
pd. Zeus seslal na Pegase zuivost
a tomu se podailo Bellerofonta setst. Hrdina pdem na zem ztratil
rozum a Pegas pokraoval v letu a
na oblohu, kde setrvv dodnes.
Andromeda, dcera krle Cefea
a jeho manelky Kasiopei, mla vykoupit ivotem svoji vlast od hrozn
mosk obludy Ketose, kter niila
cel Cefeovo krlovstv. Obludu poslal na etiopskou zemi bh moe Po-

seidon za urku svch dcer Kasiopeou. Amnova vtrna sdlila Cefeovi, e zemi zachrn od zhuby
pouze obtovnm sv dcery. A tak
ekala Andromeda pikovan ke
skle na moskm pobe na svj
stran osud. Ten vak piel v podob Diova syna Persea, kter obludu
zabil a jako odmnu za zchranu krlovstv si vydal Andromedu. Andromeda s nm ila a do smrti a
pot ji bohov umstili na oblohu.
Setrvv na n dodnes i se svm
manelem a rodii.
V souhvzd Andromedy meme vidt tak jednu z nejjasnjch galaxi, kter je velice podobn
t, ve kter se nachz nae slunen soustava. Tato galaxie, kter
je od ns vzdlen 2,25 milionu svtelnch let, je nejvzdlenjm objektem na obloze, kter jet meme pozorovat pouhm okem.
Tetm typickm souhvzdm
podzimn oblohy je ji zmnn Perseus. Najdeme jej pod obrazcem Kasiopei. Tmto souhvzdm tak prochz Mln drha. Hvzdy tohoto
souhvzd ztvruj postavu mue
s meem, ttem a hlavou Medzy
v ruce.
303

Pluto

Saturn
Zem Merkur
Jupiter

Mars
psmo
asteroid

Uran
Neptun

Venue

smrti a jeden den na Olympu.

Polydeuks s vdnost a radost pijal druhou monost, a tak, podle Homra, jsou brati jeden den mrtv
a druh den iv. V lt jsou nad obzorem ve dne a tedy je nememe vidt.
Jsou mrtv v podzemn Hdov i.
V zim pichz jejich den ivota a souhvzd Blenc zaz v cel sv krse.
Zdnliv obrazce
Pi pozorovn souhvzd si musme
uvdomit, e skupiny hvzd, kter je
tvo, nemaj vi sob dnou spojitost.
Pohybuj se rznmi smry a rozdlnmi rychlostmi. Protoe jsou vak velmi vzdlen, pozorujeme i dnes souhvzd piblin ve stejn podob, jak je
vidly starovk nrody. Podvejme se,
jak budou nkter znm souhvzd vypadat za 100 000 let:

SOUHVZD ZIMN OBLOHY

pat k nejvraznjm, kter meme
bhem roku pozorovat. Nejve nad obzor vystupuje ze zimnch souhvzd
Vozky s jasnou hvzdou Capellou. Jihozpadn od nj le souhvzd Bka se
zcm Aldebaranem a jasnmi hvzdokupami Plejdami (Kutka) a Hyjdami. Na zimn obloze vak kraluj Srius v souhvzd Velkho psa a souhvzd Orion. Charakteristick seskupen pro tuto ron dobu dopluj souhvzd Blenc a Malho psa.
Souhvzd Blenci pedstavuje dva
bratry. Kastora, syna spartskho krle
Tyndarea a jeho manelky Ldy, a Polydeukse, syna Dia a Ldy. Tito po Heraklovi nejslavnj drt hrdinov vy304

Kasiopea

nikali silou, odvahou a tak bratrskou

lskou. Pi jednom ze svch dobrodrustv - kraden bk v Arkdii, co patilo
v tch asech k zamstnn krl - byl
Kastor zabit. Tehdy Polydeuks proklel
svj osud, protoe jako syn Dia nemohl
zemt se svm bratrem. Kdy se Diovi
nepodailo jej uchlcholit, dal mu na
vbr. Bu bude t vn mlad v sdle
Boh na Olympu, nebo bude s bratrem
vdy jeden den v temn Hdov i

Velk vz

Severn koruna

SLUNEN SOUSTAVA
Dalmi svtcmi body, kter meme
pozorovat na non obloze, jsou objekty na Slunen soustavy. Jsou to
pedevm planety, jejich msce, miliny skalisek zvanch asteroidy a poutnci po obloze - komety.
Jen to, e Slunce vyzauje to
sprvn mnostv energie a to, e
Zem je v t sprvn vzdlenosti od
Slunce, umouje zachovn ivota na
na planet. (Nap. na Marsu mohou
bt teploty okolo -130 oC, na Venui a
+480 oC.)
Nejjasnj objekt na non obloze
je nesporn Msc. Jak msc obh
kolem Zem, mn se velikost jeho
Sluncem osvtlen sti.
Prvn tvr m tvar psmene D - kme, e
Msc dorst
plnk - strana Msce
pivrcen k Zemi je
osvtlen cel
Posledn tvr m tvar
psmene C - kme, e
Msc couv
Nov neboli Nov Msc
nememe vidt, jeho
strana k nm pivrcen nen osvtlena
Sluncem.
305

lovk je tvor spoleensk. Zkladnm lnkem spolenosti je rodina, pro tebe

me bt irm lnkem druina nebo oddl, pro vechny je to pak obec, region,
nrod, stt. Stle astji si uvdomujeme, e do plnho vtu spoleenskch
celk musme zahrnout cel svt.
Vytvme-li dnes obanskou spolenost, ve kter kad oban m sv nezadateln prva, neznamen to, e bychom stavli tuto spolenost jen z osobnch
pn. Zkladem tto spolenosti zstvaj trval hodnoty, pedvan v rodin rodii a v nrod vznamnmi pedky.
Vysok kulturn i sociln vysplost naeho nroda vychz z bohatch historickch tradic, majcch sv prameny v dvn minulosti. Jako meznky se objevuj
osobnosti, kter symbolizuj djinn vvoj eskho sttu. Pat k nim brati
Konstantin a Metodj, kte do naich zem v devtm stolet pinesli kesanstv
jako zklad nrodn kultury. Pat k nim i pemyslovsk kne Vclav, kter se
stal nejen crkevnm patronem na zem, ale i symbolem esk sttnosti.
Pan Zdislava z Lemberka-13. stol.
Manelka pednho ryte druiny
Vclava II., Havla z Lemberka.
Krsn, moudr a vzdlan pan pochzela z Moravy. ila na hrad Lemberku u Jablonnho v Podjetd v severnch echch a byla matkou ty
dt. Podle tehdejch zvyklost se mla
starat pouze o rodinn krb a hospodstv. Byla vak zejm vzorem
manelsk diplomacie. Postavila pitl podle vzoru Aneky Pemyslovny.
Tam sama lila a organizovala pi o
nejuboej. V enskm sedle svho
kon v kteroukoliv denn i ron dobu
vyjdla k nemocnm. Zemela mlad, bylo j nejve 36 let a mezi lidmi
se vyprvlo o zzranch uzdravench
dky jej velik ve v Bo moc. Staten pan z rytskch dob je vzorem
pro esk skautky. Byla neustle pipravena plnit povinnosti, kter j dvalo jej postaven i jej svdom. V
roce 1996 byla prohlena za svatou.
306

Krl Jan Lucembursk-14. stol.

Bv oznaovn jako krl diplomat a vkvt stedovkho rytstva.
Byl pvodem cizinec, ale po satku s
Elikou Pemyslovnou a po zvolen za
eskho krle pijal povinnost sluby
eskmu sttu. Tko si dnes meme
pedstavit, kolik diplomatickho a v t
dob bnho vlenickho sil stla
pprava podmnek pro pozdj mimodn spnou vldu jeho syna, eskho krle Karla IV. Nezstal jen u problm eskch, ale se svou druinou se
podlel na een problm evropskch. I kdy oslepl, astnil se vtiny
vojenskch taen, a se mu stala osudnou bitva u Kresaku roku 1346. Pestoe vdl, e bitva je prohran, prohlsil historickou vtu, e toho bohd
nebude, aby esk krl z boje utkal, a
v boji padl. Jeho heslo Sloum, ktermu byl po cel ivot vrn. Za sv ho
pevzali princov z Walesu a od nich
rovei a rangers celho svta.

Vtina naich zahraninch ptel bv pekvapena, kdy se dozv,

e ji roku 1212 zskal ddin Pemysl Otakar I. krlovskou korunu a
stal se prvnm pedstavitelem eskho krlovstv, kter se v 13. a 14.
stolet stalo skutenou evropskou
velmoc. Kdy v roce 1348 zaloil esk krl Karel IV. v Praze univerzitu,
zaadilo se nae hlavn msto mezi
evropsk stediska vzdlanosti svtsk i duchovn. Byla to prvn univerzita ve stedn Evrop. Podle jejho
vzoru se zizovaly univerzity v Nmecku, Rakousku, Polsku a v dalch
zemch.
Je tk rozhodnout, koho ve vce
ne tisciletch djinch zaadit mezi
vznamn historick osobnosti.
Krom krl a od roku 1918 prezident to asto byli i lid zdnliv
mn npadn. Napklad Aneka esk, kter doshla uznn svoj prac
ve slub prostm lidem, stavitel
historickch chrm jako Petr Parl,
vdci jako Jan mos Komensk, kter je znm jako uitel nrod, i Jaroslav Heyrovsk, kter se za svj objev
polarografie (ta slou jako modern
metoda chemick analzy) stal prvnm eskm nositelem Nobelovy ceny,
spisovatel, jakm byl teba Karel
apek, bsnci, mezi ktermi zazil
Jaroslav Seifert, druh esk nositel
Nobelovy ceny, svtov uznvan hudebn skladatel star i nedvn doby jako Antonn Dvok nebo Jaroslav Jeek a velc herci, z nich se
slu jmenovat i znt teba Jana Wericha. Z pvc vynikla E. Destinov, z
mal A. Slavek, J. apek a ze
socha nap. J. V. Myslbek.
A to jsme se nezmnili o sportovcch formtu Vry slavsk, Emila
Ztopka nebo Jana eleznho, jejich
vkony obdivuje cel svt. Z nich si

berme vzor pro n vlastn ivot.

Z nedvn historie je teba jmenovat zakladatele eskoslovensk republiky Tome Garrique Masaryka,
kter byl zvolen tyikrt prezidentem v letech 1918 a 1935, a Vclava
Havla, jen se v roce 1990 stal jejm
prezidentem poslednm. V roce 1993
po rozdlen eskoslovenska byl zvolen tak prvnm prezidentem esk
republiky.
Sepsat celou historii od potk po
nae dny do jedn kapitoly tto knihy
by bylo zcela nemon. Jen si to pedstavte - ta spousta udlost, lid a jejich vtvor, ale i vlek a bitev, vechny letopoty... Jenom unst takovou
knihu by dalo podnou prci. Proto
se v nsledujcm pehledu setkte
jen s tm nejdleitjm, co se v naich djinch udlo, a proto zan podrobnji a pr stolet po zatku letopotu. Co se nm sem nevelo,
mete najt v knihch, kter o historii pmo pou. Dozvte se v nich nejen co a kdy se udlo, ale t jac lid
v t dob ili, jak se oblkali a co jedli,
jak se k sob chovali a co si mysleli.
Porozumn historickmu vvoji
eskho sttu je sloit a ute se o
nm ve kole pi hodinch djepisu.
Ucelen pohled na djiny eskho sttu dvaj nsledujc strnky.
307

vanskm - i eskm - kmenm (r. 805 a r. 806). Nai pedkov na tyto toky odpovdli
vytvoenm vlastnho sttu - Velkomoravsk e.
Z doby okolo roku 800 je prvn popis slovanskch kmen u ns (echov, Lemuzi,
Zlian, Luan, Charvti a dal) a zprvy o prvnch kmenovch knatech. V tchto
letech se objevuj putujc benediktint mnii - tzv. iroskotsk mise, kte zde ktili a
zaali budovat i prvn kamenn kostely.
E L KO M O R AV S K E
ejstar vrobky lidsk ruky na naem zem byly nedvno nalezeny pi stavb dlnice v Beroun. Jsou asi 1,6-1,7 mil. let star (vyrobil je homo erectus). Pochzej ze star doby kamenn (paleolit). Od tto doby lze sledovat doklady o
existenci lovka (homo sapiens) a do dneka. Star, stedn, mlad a pozdn doba
kamenn trvaly zhruba od 1,6 milionu let ped Kristem asi do 1800 let p. Kr.
Vvoj lidstva znan pokroil v dob bronzov, 1800 let p. Kr. a 700 let p. Kr. Dokladem jsou nlezy v nticch u Prahy, kde archeologov odhalili sdlit, pohebit,
sklady hotovch vrobk a dkazy o specializaci vroby i rozvinutho vmnnho obchodu. Nlezy mohyl z dalch obdob jsou z dob kultury ntick, knovzsk, maleovsk. Ponkud mlad kulturou byla kultura luick (pojmenovn dle mst hlavnch
nalezi).
Nsleduje doba elezn, 700 let p. Kr.-400 let p. Kr. (Kultura slezsko-pltenick,
horkovsk, kovck a bylansk). Vznik rodov patriarchln aristokracie (nlezy knecch i chudch hrob).
Velk vznam i pro ns m doba keltsk (latnsk), 400 let p. Kr. a zatek naeho letopotu. Dodnes jimi uvan jmno echy - Bohemia - vzniklo z pojmenovn
kmene Boj. Keltov sdlili v nejrodnjch oblastech. Rozvjeli zemdlstv a chov
dobytka, ale i tbu rud a tuhy, hutnictv a kovstv. Na Otav rovali zlato. Na naem zem pracuj prvn umlet emeslnci, raz se prvn mince. ikovn Keltov znaj sklo, email, uvaj hrnsk kruh. Zanaj se objevovat i opevnn stediska zvan
oppida (Stradonice u Berouna a nejvt-Zvist u Zbraslavi). Nzvy nkterch naich
ek (Labe, Vltava, Jizera) a hor (Krkonoe apod.) jsou keltsk.
V dob okolo zatku letopotu zatoily na nae zem ze severu germnsk kmeny (potek naeho letopotu-500 let po Kristu). Nejvznamnj - Markomani- mli
u ns prvnho historicky doloenho krle. Jmenoval se Marobud. V mld il v m,
po letech vldnut byl roku 199 svren a doil opt v m. Nae zem toti v t dob
ohroovali z jihu man, kte na konci 1. stolet vybudovali pevnou hranici proti vpdu ze severu a postavili i u ns hluboce pedsunut tbory (Muov na Morav). Tuto
st stedn Evropy, ovldaly germnsk kmeny. Boje se vyhrotily, ale po roce 375 zan msk e upadat.
Vpdem mongolskch kmen zan sthovn nrod. Germnsk kmeny proto
ustupuj na zpad. Hunov pronikli na Slovensko a dostali se a za Rn. V roce 451 byli
vak poraeni a e jejich vdce-Attily-se zhroutila.
V tto dob bylo nae zem stranou hlavnch kulturnch center a bylo pevn
dce osdleno.
Od 5. stolet pronikaj postupn do stedn Evropy z vchodu slovansk kmeny. Psemn prameny o prvn fzi pchodu Slovan neexistuj. O ptomnosti slovanskch
kmen pe a v letech 510-513 historik Prokopios z Byzance.
V polovin 6. stolet pronikaj na nae zem asijsk koovnick kmeny Avar. Proti
nadvld tchto koovnk slovansk kmeny povstaly. Vhodnho vdce naly v osob
Sma, franskho kupce. Smova e (623 /4/-658 /9/), prvn sttn tvar na naem
zem, zanikla po smrti svho vladae.
O dal historii bohuel zprvy chyb. Vme a to, e fransk e, jej krl Karel
Velik (asi 788-814) porazil nejdv r. 796 Avary a pak vypravil sv vojsko proti slo-

308

830-846 prvn panovnk Velk Moravy

Mojmr I.
845 v ezn (Regensburgu) 13. ledna
kest ble nejmenovanch 14 eskch
knat.
846-870 kne Rastislav. Ubrnil se tokm fransk e, jej vojci nkolikrt
vpadli na jeho zem.
862-864 Rastislav podal v Caihrad
tamnho csae Michaela III. o vysln misie vchodnho obadu. Solut brati
Konstantin a Metodj pichzej do Velkomoravsk e. Podailo se jim vytvoit
slovansk psmo i slovanskou bohoslubu
a vytvoili prvn organizan s crkevn
sprvy.
869 Konstantin, pejmenovan na Cyrila,
zemel v m a Metodj se stal prvnm
arcibiskupem moravsk diecze, od roku
880 je nazvn moravskm arcibiskupem.
?870-894 Svatopluk se ujal vldy. Nej-

EMYSLOVSK
ECHY KNEC A KRLOVSK
V echch se jednotliv kmeny postupn

vt rozsah Velkomoravsk e, do kter

pat i echy a esk kmeny.
po r. 882 arcibiskup Metodj po proputn ze zajet navtvil m a Caihrad,
peloil tm celou bibli a dal vznamn texty. Velk rozkvt velkomoravskho psemnictv, kultury a staveb
(Star Msto, Mikulice aj.) na jin
Morav.
885 umr arcibiskup Metodj. Ji ped
tm k nm pronikaj zastnci latinsk bohosluby, kte nakonec zvtzili. V 80. letech 9. stolet nejvt rozsah Velkomoravsk e.
894-907? po smrti Svatopluka v ele e
Mojmr II., vznikaj ostr vnitn spory i
toky fransk e a esk kmeny (895) se
odtrhly od Velkomoravsk e. V zvru
vldy Mojmra II. vpadly na jeho zem
maarsk kmeny a e Velkomoravsk se
rozpadla.

slouily v ele s knetem kmene ech z

rodu Pemyslovc.
?-894 Boivoj - prvn psemn doloen
esk kne. S manelkou Ludmilou pijal
na Morav od arcibiskupa Metodje kest
a zaal budovat nov esk stt. Penesl

309

sv sdlo z Levho Hradce do Prahy.

?905-921 Boivojv syn Vratislav I. pokraoval v budovn eskho sttu, kter
se tak v 10. stolet pln ustavil a trv v
echch a na Morav od tto doby a do
souasnosti v pevnch hranicch (vjimky
viz dle). Pedasn zemel a zanechv
po sob nedospl dti. Vldne jeho ena
Drahomra, kter se dostv do sporu s
tchyn Ludmilou, j dala jet r. 921 na
Tetn zavradit. Ludmila byla jako prvn
prohlena za svatou.
?924-935 kne Vclav. Ve sv dob jeden
z nejvzdlanjch panovnk vbec.
Udrel jednotu eskho sttu (podrobil si
kouimskho knete Radslava), je vak
poraen saskm krlem Jindichem I.
Sloil mu slib vrnosti a zavzal se k odvdn poplatk.
Vclav promylen budoval esk stedovk stt v zk spoluprci s crkv. Zaloil v Praze kostel sv. Vta. Pi budovn
svho dla se setkval s odporem a nakonec byl zavradn 28. 9. 935 pznivci
mladho bratra Boleslava ve Star Boleslavi. Po sv smrti se postupn stal symbolem esk zem a jejm patronem. Ve,
co bylo pozdji pokldno za nejvznamnj a nejcennj, bylo spojovno s jeho
jmnem - zem koruny esk - svatovclavsk koruna.
935-967 na trn nastoupil Vclavv
mlad bratr Boleslav I. - rovn velice
schopn panovnk. Celkov upevnil esk
stt, astnil se porky Maar (955),
kte dosud stle ohroovali stedn Evropu. Rozvj se kesanstv a Praha se
stv jednm z nejvtch mst s kamennmi stavbami a velkou, ji specializovanou vrobou (Ibrahim ibn Jakub).
Nstupci Boleslava I., Boleslav II. a III., v
tomto dle pokraovali. V Praze byl postaven prvn ensk klter sv. Ji na Praskm hrad (60. lta 10. stol.) a v roce 973
bylo zaloeno prask biskupstv, prvn v
echch. Dle vak pokraovaly i stety
s nmeckou .
982-996 druhm praskm biskupem
zvolen svat Vojtch, Slavnkovec, prvn
esk Evropan psobc nejen u ns, ale i
v Polsku i Maarsku. Dvakrt z ech
odeel pro neplnn kesanskch povinnost zejmna ze strany lechty, pobval v

310

Itlii, v roce 993 zaloil nejstar musk

klter v Praze-Bevnov (benediktini),
byl zavradn 23. 4. 997 pohanskmi
Prusy (pochovn nejprve v Hnzdn, od r.
1039 v Praze v katedrle sv. Vta).
10. stolet - prvn kroniksk zznamy o
eskch zemch, staroslovnsk legendy o
sv. Vclavu a dal, vznamn Kristianova
legenda. Nejstar kostelk v echch na
Levm Hradci, kde byl zvolen Vojtch biskupem i prvn kamenn, vtinou crkevn budovy i dodnes zachovan bohat
ilustrovan legenda o sv. Vclavovi.
967-1068 - neklidn doba zmatk a spor
o pemyslovsk knec trn. etn
vmovn z Nmecka oslabila slu i vznam eskho sttu. Ztroskotal vak pokus oddlit Moravu od ech.
1055-57 vypuzen mnich slovanskho
obadu ze Szavskho kltera.
1061-92 Pemyslovec Vratislav II. obnovil vznam a presti eskho sttu. Pokus
rozit jeho zem nespn, ast na
jzd csae Jindicha IV. do Itlie, ei se
vyznamenali pi dobvn ma.
1085 za tyto sluby obdrel Vratislav II.
krlovsk titul, ale jen pro svou osobu.
11. stolet - dokonen vytven stedovkho eskho nroda. Vybudovn
sttnho apartu. Vznik hradsk soustavy s rozshlou pravomoc. Pemyslovci
nastupuj na trn podle tzv. seniortu, tj.
nastupuje vdy nejstar len rodu Pemyslovc. Kosmas (+1125) napsal prvn
eskou kroniku.
1100-1140 nov spory, zmatky a boj o
trn, postupn se projevuje nzor, e novm panovnkem m bt nejstar syn. Do
sporu zasahuje ve svj prospch csa.
1126 - vznamn vtzstv ech nad vojskem csae Lothara v bitv u Chlumce
(sev. echy). Uzaven mr.
1140-1172 Vladislav II., nezkuen
kne, od r. 1158 krlem, ale opt jen pro
vlastn osobu.
1172-1197 dal obdob neklidu, vnitnch boj i intervence z e. Nebezpenmu pokusu o vynt praskho biskupa
z pravomoci eskho sttu se podailo zabrnit. Vladislav se vzdal vldy ve prospch Pemysla a pak panoval jen na Morav.
12. stolet - probh v zemi rozen -

sdlovn, takzvan vnitn kolonizace.

Vznamnou roli dostv rostouc rodov
lechta (Hrabiici, Markvartici, Vtkovci
a dal). lechta dostala zvltn prva
(1189). Velk rozvoj klter, kter kolonizovaly neobydlen zem, uplatuj pokrok v zemdlstv. Objevuj se nov typy
crkevnch d. Velk rozvoj umn a
vzdlanosti - romnsk sloh od 30. let 12.
stolet (msta, hrady, kostely, vznikaj
dal vznamn dla).
1197-1230 po delch bojch se ujm
trnu Pemysl I. Za nj pichz vnj,
nmeck kolonizace, vznikaj prvn msta (Praha, Uniov, Litomice, Olomouc,
atec, Jihlava atd.). Rozvj se tba stbra a drahch kov, specializace emesel
a vznik cech. Potky gotickho umn u
ns - hrady, kostely, msta. Vznikaj
zvltn, tzv. horn msta (dolovn stbra) Jihlava, Kutn Hora atd. Pemysl I.
jmenovn roku 1198 krlem.
1212 Zlat bula sicilsk uznv definitivn ddin titul eskho krle. U ns se
e konflikt mezi sttem a crkv, konc
spchem crkve a jej znanou samostatnost (1222).
1230-1253 Vclav I., syn Pemysla I., pokrauje v dle otce. Ekonomick sla eskho sttu roste. Star msto Prask
dostv hradby, potek rozvoje vrcholn
stedovk Prahy. Kolonizace pokrauje.
esk stt ohroovn vpdem Tatar
(1241). Vznik zemsk soud a panovnick
moc se dle upevuje. Vznik rytsk
kultura (sv. Ji) a zesiluje duchovn tv
doby v prohlouben zbonosti reprezentovna Anekou eskou (+1282). Objevuj
se dal typick mstsk crkevn dy
(dominikni, minoriti atd.), ale i et kiovnci s ervenou hvzdou.
1247 syn Vclava I. Pemysl se pokusil o
vzpouru proti otci, kter skonila dohodou.
1253-1278 vldne Pemysl Otakar II.,
krl elezn a zlat. esk stt se stv
evropskou velmoc. Krl se sna o rozen sttu na jih zsknm klovho
zem dnenho Rakouska. Musel vak
pedtm r. 1260 porazit uherskho krle
Blu IV. v bitv u Kressenbrunu, 1255
ast na kov vprav do Pruska. 1266
pipojil Chebsko a uchzel se dokonce i o

mskou korunu. R. 1271 taen do Uher.

Konkurentem se mu stal Rudolf Habsbursk, kter je zvolen 1273 mskm
krlem. Brzy dolo k rozhodnmu stetnut, st esk lechty se vak postavila
proti Pemyslu II.
1278 konflikt vyvrcholil 26. 8. 1278 bitvou na Moravskm poli, kde Pemysl Otakar padl a Rudolf zvtzil.
1278-83 vldne v echch porunk nezletilho nslednka Vclava II. Ota Braniborsk. V zemi vzrostla anarchie a dil
hladomor (1282).
1283-1305 se ujal vldy Vclav II., kter
je nejen eskm krlem, ale stal se postupn i krlem polskm a uherskm. Nejvt zemn rozsah celho pemyslovskho sttu. Ml aktivn zahranin
politiku, snail se o zlepen ekonomick
situace. Za jeho vldy rozvoj mst, mincovn reforma, od r. 1300 raba praskch
gro. Pevldlo penn hospodstv.
V zvru vldy vystupuje proti Vclavu II.
msk krl Albrecht Rakousk, kter se
pokusil o vpd do ech - nespn. Vclav II. v dob jednn o mr umr.
1305-1306 Vclav III., posledn Pemyslovec. Pi pokusu zachovat i podnikl
vpravy k udren polskho krlovstv,
ale byl v Olomouci zavradn (4. 8. 1306).
Rozhodujc slokou politiky Pemysla II.
bylo pokraovn v zakldn mst,
hrad, klter apod. Objevuje se prvn
esky psan kronika Dalimilova se silnm
nrodnm drazem. Buduje se vlastn zkladna nrodnho majetku. Vytvej se
msta rznho typu (krlovsk, horn,
crkevn, poddansk). Msta usiluj o
vlastn prva. Crkevn organizace dosahuj samostatnjho postaven ve vztahu
ke svm zakladatelm. V kultue se objevuje tvorba latinsk, nmeck i esk, crkevn i svtsk. Objevuje se t mylenka
zaloen univerzity v Praze. Dominantn
je rytsk poezie, vznikaj i lyrick skladby atd. Gotick stavitelstv spje rychle k
vrcholu v souvislosti s vstavbou mst a
hrad. S architekturou se rozvj sochastv a malstv.
1306-1310 se eskmi krli postupn
stali nejbli pbuzn Pemyslovc - Rudolf Habsbursk (1306-1307) a Jindich
Korutansk (1307-1310). Oba mli sv

311

pvrence i protivnky, dochzelo proto

ke konfliktm, za nich poprv vstupuje
do politiky bohat mstsk stav (patricit). Konflikty uzaveny volbou syna c-

sae Jindicha VII. Jana, kter byl zvolen

po diplomatickm sil cistercickch
opat ve Zbraslavi a Sedlci.

RCHOL
ESKHO STEDOVKHO STTU

1310-1346 eskm krlem Jan Lucembursk. Nastupuje u ns rod Lucemburk, za jejich vldy doshl esk stedovk stt svho vrcholu. Jana zvali
krl diplomat, pokouel se, i kdy bezspn, nejdve zskat mskou korunu,
ale pak se soustedil na budovn siln a
vznamn e. Zskal postupn Horn
Luici, Chebsko a slezsk knectv.
Vznikl tak na 300 let nov typ sttu Zem
koruny esk. Jan Lucembursk uskutenil tak taen na Litvu 1328-29.
Nejstar syn Vclav, pozdji zvan
Karel IV., posln po rozkolu mezi krlem
a jeho manelkou Elikou Pemyslovnou
do Francie (1323). Po nvratu do ech
nael sv ddictv ve znan zuboenm
stavu, kter energicky postupn zlepoval. Doclil poven praskho biskupstv
na arcibiskupstv s podzenmi biskupstvmi v Olomouci a Litomyli (nov zzen). Otec Jan se astnil mnohch boj v Evrop, ale podailo se mu tak
prosadit roku 1346 zvolen syna Vclava
(Karla) mskm krlem. Jan Lucembursk padl v bitv u Kresaku 26. 8.
1346, j se astnil i Karel.
1346-1378 Karel IV., nejvznamnj panovnk v tehdej Evrop. Neobyejn
vzdlan a literrn inn, stal se velkorysm podporovatelem umn (hlavn
stavitelstv, literatury, vdy a crkve).
Zaslouil se o upevnn nezvislosti eskho sttu na nmeckm zem, zajistil

312

velk hospodsk rozkvt zem. Zaloil

nejstar univerzitu severn od Alp v Praze 7. 4. 1348; zaloil Nov msto prask
(1348) a dal postavit proslul hrad Karltejn, kde mly bt uloeny korunovan
klenoty esk i sk (slavnostn oteven
1357). Souasn zaloil v Praze klter na
Slovanech - Emauzy - k upevnn slovanskch vztah a pispl k oddlen
rozkolu mezi zpadn a vchodn crkv.
1355 se stv csaem a t rok se pokusil
o prosazen prvn stavy - psanho zkonku Majestas Carolina a r. 1356 vydal
tzv. Zlatou bulu, zkladn sk zkon, v
nm uril volbu mskho panovnka
sborem kurfit, z nich prvnm svtskm kurfitem byl esk krl.
Rozkvt velk stavitelsk umn gotick
nejdve zsluhou Francouze Matye z
Arrasu, jeho pokraovatelem se stal Petr
Parl (1357 Karlv most a dal stavby i
mimo Prahu). Dvrnkem a rdcem
Karla IV. byl od svho zvolen biskupem
(1343, od 1344 arcibiskup) Arnot z Pardubic, kter organizoval crkevn sprvu
v echch (+1364).
Vdom si rostoucho vnitnho napt
povolv Karel IV. do Prahy proslul
kazatele (Konrda z Waldhausenu, Jana
Mile z Krome a dal).
Vechny tyto velk Karlovy spchy
zdrazuje skutenost, e nevedl po celou
dobu sv vldy jedinou vlku, naopak se
soustedil na budovn sttu, kter zasvtil sv. Vclavu (nov svatovclavsk
koruna) jako patronu eskch zem.
Velk Karlova sttnick osobnost, jeho
spchy a vzdln z nj uinily nejvznamnjho eskho panovnka vbec.

Byl to otec vlasti, jak jej nad jeho rakv

oznail dal vznamn uenec evropskho formtu Vojtch Rak z Jeova.
To se ned ci o jeho nstupci a ddici.
1378-1419 nastupuje Vclav IV., kter je
rozporuplnou postavou eskch djin.
Korunovan krl msk, nedoshl vak
koruny csask. V dob, kdy vyvrcholila
krize stedovk crkve, nen Vclav
schopen pimen reagovat, nen schopen elit ani spiknut esk lechty proti
nmu. K tomu pistoupilo stetnut s arcibiskupem Janem z Jentejna.
1393 tento konflikt krle a arcibiskupa
skonil smrt Jana Nepomuckho.
Dostavily se i nespchy v zahranin
politice a i vnitn pomry se dostvaly
m dl vce do hlubok krize. Velk epidemie moru r. 1380 (zemelo asi 10-15 %
obyvatel) dala podnt k otevenmu propuknut krize. Mn se i nrodnostn
struktura, zvlt ve mstech (poslen
ech), bezpenost ohrouj etn loupeiv skupiny (lapkov).
V duchovn oblasti se krize projevila
zvlt hluboko. Protiklad mezi chudobou
a bohatstvm se stle zvtuje. Stle hraj vt lohu kazatel, kte poukazuj na
vechny tyto nevary.
1391 vznikla v Praze Betlmsk kaple,
uren pro kzn v etin, kter pak
sehrla velkou lohu.
1370-1415 v tto situaci vystupuje Mistr
Jan Hus, od roku 1400 kazatel v Betlmsk kapli, kter pod vlivem anglickho
teologa J. Viklefa stle jasnji pedkld
svj program odstrann soudob velk
spoleensk krize.
1409 krl Vclav Mistra Jana Husa z potku oteven podporoval a vydal na
Husv podnt 18. 1. 1409 znm dekret
Kutnohorsk, kter zmnil na Karlov
univerzit dosavadn situaci. esk nrod zskal 3 hlasy, ostatn nrody jen
hlas jeden. Husova reformn skupina zskala kontrolu nad univerzitou. Hus stle
osteji kritizuje svatokupectv (prodej
crkevnch hodnost), prodej odpustk a
dal nevary. Vznikl oteven konflikt
Husa a praskho arcibiskupstv, piem
st lechty se postavila za Husa. V Praze
byl vyhlen zkaz bohoslueb (interdikt
1412), Hus odchz na venkov do sted-

nch ech, zde ke lidu a vnuje se literrn innosti (Koz Hrdek, Krakovec).
Roku 1414 odjd do Kostnice, aby tam
ped koncilem (nejvy crkevn snm)
obhjil sv pojet npravy spolenosti, i
kdy hlavnm kolem koncilu bylo odstrann panovn t pape.
6. 7. 1415 Husv proces skonil tragicky
- uplenm na hranici. Jeho smrt mla
bouliv ohlas pedevm doma (protestn
listy esk lechty, zradikalizovn
lechty).
DOBA HUSITSK
2. 9. 1415 posl esk a moravsk husitsk lechta do Kostnice protestn list
(450 osob) proti uplen M. Jana Husa, z
husitsk lechty ustaven brann svaz proti tokm ze strany katolick.
30. 5. 1416 uplen v Kostnici rovn M.
Jeronm Prask, vynikajc enk a
ptel Husv.
10. 3. 1417 prask univerzita pijala deklaraci o pijmn pod oboj zpsobou
(chlb a vno), m nastal rozhodujc rozchod vtiny nroda s katolickou crkv.
30. 7. 1419 pi na proces v Praze pod
vedenm Jana elivskho byli novomstt konel svreni z oken radnice - tzv. 1.
Prask defenestrace. Husitsk revoluce
vypukla.
16. 8. 1419 zemel na hrdku Kunratice
u Prahy krl Vclav IV.
irok hnut husitsk se postupn rozdlilo na dva hlavn proudy - radikly (k
nim patili pedevm tborit a orebit),
pozdji, po smrti Jana iky, zvni sirotci.
Stranu umrnnou reprezentovali pedevm praan a vtina husitsk lechty.
Mezi obma smry vznikaly sloit a
dlouh spory, kter slily a tkaly se vech
zsadnch otzek soudobho ivota, vry a
spolenosti. Hlavn oporou husit byly
echy, na Morav bylo husitstv podstatn slab. Mezi rozhodn odprce husitstv patila lechta a duchovenstvo, v jejm ele stl bratr Vclava IV. nov esk
krl Zikmund Lucembursk.
1. 3. 1420 vyhlsil pape Martin V. se
souhlasem Zikmunda kovou vpravu
proti husitm v echch.
Jaro 1420 zaloen zcela nov typ msta,
Hradit hory Tbor, kam se postupn

313

soustedila vtina radiklnch husit.

Pouze zpadn echy zstaly vcemn
protihusitsk. Husit vydvaj z Prahy
sv prvn husitsk manifesty, obhajujc
svou vru a uen (nejvznamnj jsou
husitsk manifesty z let 1420, 1430-31).
A do roku 1428 se husit pouze brnili
ped toky ve vlastn zemi.
1420 ada bitev a stetnut, v nich vtinou zvtzili husit (bitvy u Sudomic,
o Malou Stranu, Prask hrad, pod Vyehradem).
1.-8. 7. 1420 husit formuluj sv poadavky v tzv. tyech artikulch praskch (svobodn kzn boho slova,
smrteln hchy maj bt bez rozdlu
tvrd trestny, pijmn se kon pod oboj zpsobou - chlb, vno, m pestat vlda kn nad statky a panstvmi).
14. 7. 1420 prvn velk a slavn vtzstv
husit na praskm Vtkov v ele s Janem ikou. Na hlavu poraen Zikmund
a prvn kov vprava.
prosinec 1420 vysln husitskho poselstv do Polska s clem nabdnout eskou korunu polskmu krli.
nor 1421 vytvoen hlavnch dvou soupecch tbor husit: prask mstsk
svaz a tborsk mstsk svaz. Prask
arcibiskup se pidal k praanm.
erven 1421 vznamn snm slavsk
vytvoil zemskou vldu a zbavil trnu
Zikmunda Lucemburskho.
1421-1422 pevrat v Praze, v ele radikl
Jan elivsk, 9. 3. 1422 byl vak popraven.
duben 1422 druh slavsk snm, do
ech pijel Zikmund Korybut (synovec
polskho krle), kter se stal zemskm

sprvcem.
1422-1431 nsleduj dal kov vpravy, i zde vude husit zvtzili - porky kickch vojsk 1421 u atce,
1422 Kutn Hora, 1423 bitva u Maleova,
1424 bitva u Maleova mezi radikly a
umrnnmi, zvtzil ika. Roku 1426
vznamn vtzstv nad kiky u st
nad Labem Na bhn, 1427 u Tachova,
1431 u Domalic.
jaro 1423 vydal ika proslul vojensk
d (prvn u ns).
11. 10. 1424 ped Pibyslav zemel v ele
husit Jan ika. Msto nj postaven do
ela Prokop Velik - Hol.
1428-1433 spojen husitsk vojska se
vypravila do zahrani, aby donutila neptele k jednn (Slovensko, Slezsko,
Rakousko, Bavorsko, Horn Luice, Mesko, Franky, Braniborsko, Pomoany Jan apek ze Sn), tzv. spanil jzdy.
kvten 1432 jednn v Chebu mezi husity a posly basilejskho snmu.
leden a duben 1433 esk husitsk poselstvo na celocrkevnm snmu v Basileji,
kde spn hjeny zjmy husit.
30. 5. 1434 konflikt mezi obma husitskmi stranami vyvrcholil bitvou u Lipan,
kde byli radiklov poraeni, Prokop Velik padl.
21. 10. 1435 Mistr Jan Rokycana zvolen
husity za arcibiskupa, ale nebyl nikdy
papeem potvrzen.
9. 9. 1437 popraven v Praze posledn radikln husitsk vdce Jan Roh z Dub
se svmi pvrenci.
9. 12. 1437 zemel Zikmud Lucembursk
(formln eskm krlem 1436-37).

PA S O ESK TRN
1437-1439 eskm krlem zvolen manKRL JI Z PODBRAD, JAGELLONCI el dcery Zikmunda Lucemburskho
Albrecht II. Habsbursk. Proti jeho vld v echch siln opozice.

314

1439-1448 obdob doasnho bezvld.

Turci se pibliuj z Balknu do stedn
Evropy. Nespn pokusy o volbu novho krle (princ Kazimr Jagellonsk,
bavorsk vvoda Albrecht). Nakonec 31.
1. 1444 uznny nroky tyletho Ladislav Pohrobka, syna zemelho Albrechta
Habsburskho.
V tto dob se vytvoily politick spolky
lechty a mst v jednotlivch krajch.
Nejvznamnj byla vchodoesk
strana - Hynek Ptek z Pirkentejna po jeho smrti zvolen do ela Ji Podbradsk.
1448-1458 Ji Podbradsk dobyl Prahu
a stal se zemskm sprvcem. Nepokoje v
zemi mezi jednotlivmi politickmi stranami. Zvtzil vak a uznn jako zemsk
sprvce Ji z Podbrad (1454 zvolen podruh).
23. 11. 1457 nhle zemel krl Ladislav
Pohrobek, rozpadl se tak svazek eskch,
rakouskch a uherskch zem.
1457 v Kunvald v Orlickch horch zaloena samostatn Jednota bratrsk (bratr eho, ochrncem Jan Rokycana). Vydvny pak proti n patenty a tito et
brati vypovdni ze zem (1508, 1547).
1458-1471 zvolen eskm krlem Ji z
Podbrad (2. 3. 1458), za nj opt doshla
zem pevn mru a klidu.
okolo 1460 zemel vynikajc esk myslitel a spisovatel Petr Chelick z jinch
ech.
16. 5. 1464 Ji Podbradsk se pokusil
vytvoit poprv spolek evropskch stt,
kter ml tak brnit Evropu ped tureckou expanz (prvn pedchdce OSN).
1465 prvn esk tiskrna v Plzni, prvn
kniha: kronika Trojnsk.
1465-1469 vznikl odpor proti Jimu Podbradskmu (tzv. Jednota zelenohorsk
a uhersk krl Maty). Pape sesadil 23.
12. 1466 Jika jako kace z eskho
trnu.
26. 2. 1469 uhersk krl obklen eskm
vojskem u Vilmova, donucen ke kapitulaci, ale slib ukonen neptelstv nedodrel.
29. 3. 1471 neekan nhle zemel krl
Ji z Podbrad, posledn krl eskho
pvodu.
1471-1511 novm krlem zvolen syn pol-

skho krle Vladislav Jagellonsk.

V naich zemch obdob vynikajc pozdn
gotiky a nstupu renesance. Roziuje se u
ns jak latinsk, tak i esk humanismus.
Vysokou rove m i duchovn pse.
1475 stavba pozdn gotick Pran brny
v Praze.
7. 12. 1478 v Olomouci dohoda o pm
mezi Vladislavem Jagellonskm a uherskm krlem Matyem. Dsledkem bylo roztren esk koruny na echy, Moravu, Slezsko a Luici do r. 1526.
1483-1496 nepokoje, boue a mor, povstn na panstv Zbeh, povstn kutnohorskch hav, povstn Dalibora z Kozojed.
1490 po smrti Matye zvolen uherskm
krlem Vladislav Jagellonsk.
1499 vydn vynikajc prvn esk spis O
pravech sdech a deskch zem esk knihy devatery Viktorna Kornela ze Vehrd.
11. 3. 1500 na snmu pijata nov stava: Vladislavsk zzen zemsk - nastv
rozkol a napt mezi krlovskmi msty a
lechtou, hroz otevenou vlkou.
1500 dokonen Vladislavsk sl na
Praskm hrad - zan renesance msto hrad se stav zmky. Vynikajc
rove architektury (kostel sv. Barbory
v Kutn Hoe, kostel Louny, zmek
Blatn atd.).
13. 3. 1516 zemel krl Vladislav Jagellonsk, kdy ped tm (1515) uzavel dohodu s Habsburky o vzjemnm nstupnictv v drb zem, kterm vldli.
1516-1526 vlda poslednho Jagellonce
Ludvka.
1517 v sousednm Nmecku zaalo luternstv (Jan Luther), kter se rychle ilo
i do naich zem, hlavn do pohrani. Byl
to jeden ze t hlavnch smr protestanstv.
1517 smlouva svatovclavsk upravujc
pomry mezi lechtou a krlovskmi
msty.
1518 prvn samostatn mapa zem esk
(Mikul Klaudyn).
1525 siln ohlas tzv. Nmeck selsk
vlky (ji 1521, vdce nmeck chudiny
Tom Mntzer) v echch.
29. 8. 1526 v bitv s Turky u uherskho
Mohe zahynul na tku dvacetilet esk krl Ludvk Jagellonsk.

315

bratrance csae, aby zmail nstupnictv

na eskm trn po svobodnm Rudolfu
II. Pokus se nezdail, v Praze vypukly
boue proti klterm. Csa Rudolf nakonec donucen k odstoupen ve prospch
Matye. Rudolf II. zemel 20. 1. 1612.
1612-1619 nastoupil Maty, kter penesl csask sdlo z Prahy do Vdn,
E S K
S T A V O V S K

S T T

23. 10. 1526-1564 novm krlem zvolen

Habsburk, bratr csae Karla V. Ferdinand I., r. 1526 se stal tak uherskm
krlem. Od roku 1526 do r. 1918 (s vjimkou eskho povstn) Habsburkov
na eskm trn. Ferdinand byl vraznm pedstavitelem absolutismu (forma vldy jedn osoby) a centralismu
(soustedn veker moci do jednoho
msta) a rozhodn katolk.
1528 vydal prvn protimstsk opaten,
okletil mstskou samosprvu. Po boku
csae se postavil v Nmecku proti jednot protestantskch knat v tzv. vlce
malkaldsk 1546-1547.
1546-47 esk lechta se odmtala tto
vlky astnit, proto Ferdinand svolal
pohotovost do Litomic, ale ani tam se
naprost vtina lechty nedostavila a
naopak svolala opozin snm do Prahy.
Ale porka protestant v bitv u Mhlberka znamenala i porku eskch stav
a vtzstv absolutismu. esk lechta v
Litomicch kapitulovala ped Ferdinandem r. 1547 (vetn Prahy). Na snmu Bartolomjskm nechal krl popravit
tyi astnky odboje, krlovsk msta
byla tce finann postiena.
1555 tzv. mr augpursk zajistil v Nmecku protestantm nboenskou svobodu pod heslem vlda, toho nboenstv. Luternstv se pak rychle
rozilo do naich zem a husit se zaali
dlit na staroutrakvisty a novoutrakvisty.
Do pohrani zan pronikat germanizace v zk souvislosti prv s protestantstvm.
1556-1561 katolick crkev povolala do
ech nov d - Jezuity (1555) - a znovu

316

obsadila arcibiskupsk stolec (1561). Ze

zemskch privilegi vyputna (1567) kompaktta (dohoda mezi husity a katolky).
1564-1576 po smrti Ferdinanda I. se stal
eskm krlem Maxmilin II., kter byl k
nekatolickm crkvm shovvavj, proto
potvrdil r. 1575 eskou konfesi (kompromis mezi luternstvm, husitskou
tradic a jednotou bratrskou), krl vak
eskou konfesi potvrdil jen stn.
1576-1611 eskm krlem Rudolf II.,
vychovan ve panlsku. Z Prahy se od r.
1583 stv csask sdlo.
1579-1594 vznik vynikajc esk peklad estidln Bible Kralick, kter je i
vrcholem soudob etiny.
od 1580 Daniel Adam z Veleslavna,
majitel nejvznamnj prask tiskrny
Melantricha, vydv adu vznamnch
spis ve vborn etin ze vech monch obor.
1583-1612 na dvoe csae Rudolfa centrum mezinrodn politiky a vynikajc kulturn a umleck centrum Evropy. Vda,
astronomov (Tycho de Brahe, Jan Kepler
atd.), umlci - mali, sochai. Vznikla svtov proslul Rudolfova galerie. Objevuje
se nov umleck sloh - manrismus - pechod od umn italskho k nizozemskmu,
pedstupe nastupujcho baroka.
1584-1590 byl zzen v souvislosti s
dlouho budovanm vynikajcm rybnkstvm nejvt esk rybnk - Romberk u Tebon.
25. 6. 1608 Rudolf II. donucen postoupit
vldu nad Moravou, Uhrami a Rakouskem svmu bratru Matyovi. Zstaly mu
jen echy.
9. 7. 1609 vydal csa Rudolf II. tzv. Rudolfv majestt, zaruujc nboenskou
svobodu i poddanm. Byly povoleny
sjezdy nekatolk bez souhlasu csae.
1612 do ech a Prahy vniklo nmeck
vojsko pasovskho biskupa Leopolda,

TICETILET
VLKA A JEJ DSLEDKY
Dl se na:
1618-1623 vlka esko-falck
1625-1630 vlka dnsk
1630-1635 vlka vdsk
1635-1648 vlka vdsko-francouzsk
Ticetilet vlka zaala v kvtnu 1618
jako vlka nboensk a politick, rychle
se vak rozila a stala se soust velkho evropskho konfliktu, kter ml nejen nboensk, politick, ale i hlubok
hospodsk piny. Zatmco tbor habsbursk byl jednotnj (panlt a rakout Habsburkov, pape a nkter katolick knata v Nmecku), protihabsbursk tbor byl znan diferencovan
(Falcko, Nizozem, vcarsko, Bentky,
kolsajc Sasko, Sedmihradsko, ale i zem
skandinvsk, Turecko a dal men stty). Byl to i boj o pojet sttu - stavovskho (decentralizace) proti absolutistickmu (psn centralizanmu). esk
zem, kde konflikt zaal, vak nehrly v
tto velk vlce dnou vedouc lohu, i
kdy dsledky byly pro nae zem katastrofln.
bezen 1618 na protest proti zaven
kostela v Broumov a zboen kostela v
Hrobu a vbec poruovn Rudolfova majesttu z r. 1608 se konal v Praze sjezd
protestantskch stav, kter poslal csai
protest, jen byl vak odmtnut, a dal

sledoval linii panlsk politiky.

1615 generln snm Zem koruny esk
pijal usnesen na ochranu eskho jazyka.
9. 6. 1617 jet za ivota csae Matye
zvolen Ferdinand trsk (pozdji Ferdinand II., do r. 1637) eskm krlem, i
kdy nkte nekatolci odepeli Ferdinanda uznat.

sjezdy byly zakzny.

23. 5. 1618 tzv. druh prask defenestrace, kdy se radiklov z protestantsk
opozice stetli s ptomnmi csaskmi
mstodrcmi, obvinili je ze soustavnho
poruovn zemskch svobod a svrhli ti
krlovsk ednky z oken Hradu do pkopu. Pak zvolili vldu 30 direktor a zahjili ppravu na vlku. dali i o pomoc
v zahrani - zatek ticetilet vlky.
lto-podzim 1618 csask vojsko vyslan do jinch ech bylo bezspn.
Naopak stavovsk vojsko se piblilo
(1619) a k Vdni, kterou ohroovalo, ale
pro nedostatek spojenc a podpory muselo ustoupit.
19. 8. 1619 sesazen Ferdinand II. z eskho trnu.
26. 8. 1619 mezi vce kandidty zvolen
Fridrich Falck, zimn krl (1619-20),
nepli schopn panovnk, trpc chronicky nedostatkem penz a spolhajc se
na pomoc nmeckch nekatolickch knat, Anglie a Nizozem.
6. 10. 1619 uzavena v Mnichov spojeneck smlouva mezi Katolickou ligou (v
ele Maxmilin Bavorsk) a csaem Ferdinandem II., kter ml slben vysok
stky na veden vlky od panlska.
1620 sask kurfit Jan Ji peel na
stranu habsburskou.
8. 11. 1620 porka stav na Bl Hoe
dokonila pedchzejc nespn iny
eskch stav. Zimn krl z Prahy prchl
(9. 11.) a zanechal msto, echy i Moravu

317

nepteli, kter vtinou bez boje ve obsadil. Pozdji se csai vzdalo (28. 2. 1621)
i Slezsko. Nastv tk etnch pedstavitel odboje do emigrace.
21. 6. 1621 poprava 27 pedk odboje na
Staromstskm nmst v Praze. Zanaj
rozshl konfiskace majetku (odnt
panovnkem bez nhrady) nekatolk.
1621-1622 vydn prvn protireforman
dekret vypovdajc nekatolick duchovn
ze zem, zapovzeno pijmn z kalicha.
Posledn stavovsk pozice se zhroutily.
28. 12. 1623 vydn patent o sttnm bankrotu (tzv. mincovn kalada).
1624 protireforman innost se za pomoci nsil zesiluje.
1625-1629 vlka dnsk. V r. 1626 pronikly dnsk a s nimi spojen oddly na Moravu. Byly vak pozdji novm velitelem
habsbursk armdy Albrechtem z Valdtejna vytlaeny.
1627 vydna nov siln omezen stava tzv. Obnoven zzen zemsk pro echy
10. 5., pro Moravu pak 5. 1. 1628. Katolick vra se stala jedinm dovolenm nboenstvm. Moc stav dle omezovna,
nmina zrovnoprvnna s etinou. Odchz velk mnostv emigrant, pedevm lechty a man (v rznch dobch nap. Komensk, Strnsk, Skla ze
Zhoe a mnoho dalch). Na rznch mstech dochz k povstnm nevolnk (slavsko, Kouimsko, Poszav, Hradecko
atd.).
1630-1635 vdsk vlka. Na stranu
vd pelo i Sasko a Braniborsko. vdov zaznamenali adu dleitch vtzstv (Breitenfeld, Lech, Ltzen - tam padl
16. 11. 1632 vdsk krl Gustav Adolf
II.), pak vak nsledovala velk porka
vd u Nrdlingenu, co nakonec vedlo
k jednn o mru. 19. 5. 1635 vystoupila
proti Habsburkm Francie.
1631-1632 v listopadu Sasov, spojenci
vd, pronikli do ech, obsadili i Prahu
a vrtila se s nimi ada emigrant. Csask vojevdce Valdtejn ale tato vojska
vypudil z ech. Od t doby ovem zaal
tajn vyjednvat jak s eskmi emigranty,
tak se vdy.
1634 byl proto csaem nejprve zbaven
vrchnho velen a nakonec v Chebu i se
svmi nejblimi spolupracovnky jako

318

zrdce zavradn (25. 2.).

lto 1634 dal sasko-vdsk vpd do severnch ech.
1644 vychz vynikajc latinsk dlo emigranta M. Pavla Strnskho O stt eskm.
1645 uzaven takzvan Prask mr (30.
5.), kdy csa postoupil Sasku Luici patc k zemm koruny esk.
1635-1648 vlka vdsko-francouzsk,
kdy evropsk konflikt vyvrcholil.
1637-1657 nastoupil jako krl a csa
Ferdinand III.
1639 vpd vd do ech (generl Banr).
1642 dal vpd vd na Moravu (generl Torstenson).
1644 od prosince se zanaj vst mrov
jednn v nmeckch mstech Mnsteru
a Osnabrcku (Westflsko). Na jednn
nebyla piputna esk emigrace. Mrov jednn doasn ztroskotala.
1645 nov vpd vd a vtzstv v
echch u Jankova (Torstenson), taen
na Moravu, obleen Brna.
1648 posledn vdskou operaci vedli generlov Wrangel a Knigsmark v lt
1648. Knigsmark tehdy obsadil lev beh
Prahy a odvezl zejmna z Hradu vynikajc koist a st umleckch sbrek (zstala dosud ve vdsku). Tehdy se ji Praan proti koistnickm vdm brnili a
ubrnili (pi obran vynikli vysokokolt
studenti a profesoi).
24. 10. 1648 konen byl podepsn Westflsk mr, jm Habsburkov ztratili vedouc postaven v Evrop, ale upevnili si
sv postaven ve stedn Evrop, zvlt v
naich zemch.
1650 teprve v tomto roce vyklidily posledn vdsk posdky nkter msta u
ns a nastal mr.

BDOB BAROKA
Toto obdob zvno dve obdobm temna pat neprvem k tragickm dobm
naich djin, protoe i jin obdob vykazuj stejn tragick rysy, ale tak i sv
kladn strnky. Bylo to obdob baroka,
kter se stalo i u ns ivotnm a kulturnm stylem, nejen tedy pouze stylem
umleckm. Je to doba protiklad z mnoha hledisek. Baroko k nm pilo z jihu a
m ti fze. Ran baroko do r. 1680, vrcholn 1680-1740, kter pozvolna pechz do rokoka, charakteristickho zdobnmi detaily a uritou vyumlkovanost.
Souvis s nm barokn absolutismus,
kter byl u ns rovn zaznamenn a m
i vlastn vvoj vrcholc po r. 1650, v dob,
kdy tak habsbursk e prov sv vrcholn obdob. Snmy ztratily svj pvodn vznam a omezily se jen na vybrn dan. Ve ostatn pevzal panovnk a
jm vytvoen nov orgny sttn moci.
1653-1655 byl v echch vypracovn
soupis obyvatelstva schopnho platit
dan, tzv. Bern rula, kter mla zachytit
zkladn fakta o stavu cel zem (na Morav to byly takzvan lnsk rejstky). Po
ticetilet vlce zstalo v echch asi 950
000 (pedtm 1 700 000) obyvatel, na Morav 600 000 (pedtm 900 000). Do emigrace odela vtina ni lechty a pily k
nm nov ciz (nmeck, italsk, panlsk, rakousk aj.) rody. Zmnila se i panstv, kter byla nov organizovna, vznikly nov pansk dvory, kde museli
pracovat poddan, m se podstatn prodlouila robota atd. Na vesnicch dochzelo postupn k vtmu rozrznn poddanch. Vznikly tak mstn poddansk
vzpoury, pozdji tm celozemsk. Zhorovala se postupn i nrodnostn situace.
Krlovsk msta, odkud odelo velk
mnostv emigrant, v tto dob upadala.

Pesto je s podivem, jak rychle se zem po

vlce obnovovala novmi baroknmi stavbami dom, hospodstv, zmk, kostel
a novch poutnch mst.
1627 se zvila obnova katolictv - protireformace, kter nakonec zvtzila. Ped
Blou horou bylo asi 80-85 % obyvatelstva
nekatolickho. Zakldaj se nov biskupstv (Litomice 1655, Hradec Krlov
1664) a obnovuj se fary. Nov crkevn
dy, zvlt jezuit a kapucni, prochzej
zem a obracej, bohuel tak nsilnmi
prostedky (vojsko), obyvatele na katolickou vru. Nekatolci proto bu emigruj,
nebo vykonvaj sv bohosluby tajn.
1654 spojena Karlova univerzita s jezuitskou a vznik jedin Karlo-Ferdinandova
univerzita.
1657-1705 nastupuje jako nov panovnk
Leopold I.
1663-1664 vlka s Turky, kte postupuj
z Balknu dle na sever a objevili se i na
jin Morav.
1653-1722 stavba baroknho Klementina
v Praze (dnes Nrodn knihovna), ernnskho palce (dnes min. zahr. vc),
dalch baroknch palc v Praze i na
venkov a ada vznamnch baroknch
kostel a klter.
1663-1673 na obranu esk zem a etiny vystupuj Tom Pina z echorodu
a zvlt Bohuslav Balbn (1621-96),
kter sepsal proslulou obranu eskho jazyka, zakld se ddictv svatovclavsk
vydvajc esk katolick knihy a etina
se inn zan brnit.
innost architekt a stavitel - Dientzenhoferov, Santini, Luragho, Broggio, Caratti aj., socha Braun, Brokoff, Jelnkov aj., mal Jan Kopeck, Petr
Brandl, Karel krta, V. V. Reiner, v emigraci Vclav Hollar, v hudb B. ernohorsk, Pavel J. Vejvanovsk, J. D. Zelenka,
Adam Michna z Otradovic, vznikaj proslul esk pastorely (vnon psn) a

319

marinsk psn. V poezii je nejznmj

Bedich Bridel (1619-1680), rodk z
Vysokho Mta.
V emigraci psob ada vznamnch eskch osobnost. Zejmna Jan mos Komensk (1592-1670), Pavel Strnsk
(1583- 1657), Pavel Skla ze Zhoe a dal.
1679-1680 v eskch zemch velk mor (v
echch postihl 50 000 lid).
1680 prvn velk selsk povstn zashlo
vtinu panstv. Bylo krut vojensky potrestno, ada poddanch byla popravena, byl
proto vydn nov robotn patent - poddan
museli robotovat nejve ti dny v tdnu.
1683 Turci oblehli Vde, kterou hjili i
et vojci v ele s Kaparem Zdekem
Kaplem ze Sulevic. Turci poraeni a pinuceni ustoupit pozvolna ze stedn Evropy a pak i z Balknu.
1695 povstn Chod u Domalic. Jan
Sladk Kozina popraven 1695 v Plzni.
od r. 1684 vznikaj prvn textiln manufaktury (pedchdci tovren). Bohosudov
1684, Osek 1697, Horn Litvnov 1715.

Stav se vysok pece pro vrobu kujnho

eleza aj., pozdji se rozmh proslul
sklstv a keramika (porceln).
1705-1711 novm csaem Josef I., za nj
patn veden vlka o panlsk ddictv.
V tto dob sochask vzdoba Karlova
mostu (1705-1714) a stavba kostela sv.
Mikule v Praze na Mal Stran (K. I.
Dientzenhofer).
1711-1740 Vlda Karla VI. Za nj a Marie
Terezie obdob nejnsilnj rekatolizace patenty 1717 a 1764 o pronsledovn nekatolk, vydn Kl Ant. Konie - seznam
nekatolickch knih urench ke konfiskaci.
1713 protoe byl Karel VI. bez muskho
ddice, vyhlsil tzv. Pragmatickou sankci - nedlnost cel habsbursk monarchie,
a tak dovolen nstupnictv en (Marie
Terezie).
1713-1714 dal velk mor v echch
(onemocnlo 50 000 lid).
1729 prohlen Jan Nepomuck za svtce
(etn obrazy a sochy po celm svt, zejmna sochy na mostech).

B SOLUTISMUS

1741 Prusov dobyli Prahu (26. 11.). Bavorsk kurfit Karel Albrecht prohlen v
Praze eskm krlem, uznala ho st
lechty.
1744-45 nov vpd Prus ukonen mrem
dranskm.
1747-57 vydn nov soupis pdy poddanch, tzv. Terezinsk katastr, jeden z nejvznamnjch pramen o stavu naich
zem.
1754 Prokop Divi v Pmticch u Znojma
postavil prvn hromosvod.
1756-1763 dal vlka s Prusy (bitva u Lovosic 1756, ped Prahou 1757, u Kolna
1757; ukonena mrem 15. 2. 1763.
1765 zjednoduen mr a vah.
1771 vychz v Praze prvn vdeck kritick asopis.

A DUCHOVN REVOLUCE 18. STOLET

1740-1850 v Evrop vznikaj duchovn revoluce, jako prvn osvcenstv, s nm u ns
spojovn i absolutismus, kter pak vystil
v josefinismus. Zan se psn centralizovat sttn sprva, ady a soudy. V echch
16 kraj.
1740-1780 csaovna Marie Terezie nebyla
uznna, z toho pak dlouh obdob vlek
1741-42, 1744-45, 1756-63 nazvan vlkami o zem koruny esk. Za tchto vlek
ztracena ve prospch Pruska vtina Slezska. Byla postupn vytvena stl armda.

320

1771-1772 neroda a hlad.

1773 zruen jezuitsk d.
1774 provedena velk kolsk reforma, zavedena povinn koln dochzka pro dti
od 6 do 12 let.
1775 druh nejvt selsk povstn. Sedlci poraeni u Chlumce nad Cidlinou.
1776 zkaz muen pi soudnch procesech.
1778 univerzita penesena z Olomouce do
Brna.
1778-1779 dal vpd Prus do ech, rozhodnuto postavit nov modern pevnosti
Terezn a Josefov.
1780-1790 vlda Josefa II.
1781 vydn tolerann patent, jm byla
povolena i dal nboenstv (13. 10.).
1781 vydn patent o zruen nevolnictv
(monost poddanm bez povolen uzavrat
satky, dvat dti na emesla a studia
atd.).
1781-1848 hlubok rozklad dosavadn
spolenosti. Zatek prmyslov revoluce,
pevrat v doprav (zdokonalen silnin
st, prvn eleznice). Vznik dlnictva a vytven novodobho eskho nroda, velk
rozvoj esk spolenosti.
1782-1784 zrueno pes 50 klter.
1783-1784 oddleno a posttnno soudnictv od sprvy. Reorganizace zemsk sprvy,
vytvoeno tzv. gubernium.
1783 oteven Stavovskho (Nosticova) divadla v Praze (21. 4.).
1784 tyi Prask msta - Star Msto,
Nov Msto, Mal Strana, Hradany - spojena v jeden celek (12. 2.).
1784 pvodn soukrom Spolenost nauk
(vd) dostala nzev esk spolenost nauk
a stala se nejvy vdeckou autoritou u
ns.
1785-1789 vydn dal tzv. Josefnsk katastr, kdy byla poprv zdanna i pansk pda.
1786-9 zanaj vychzet prvn esk noviny - Vclav Matj Kramerius.
1786 zahjena esk divadeln pedstaven
v tzv. Boud (dnen Vclavsk nmst).
1788 vznik vlastenecko-hospodsk spolenosti s programem podporovat technick pokrok v zemdlstv (zavdn jetele, nov hnojen atd.).
1789-1815 francouzsk revoluce a napoleonsk vlky.

1790-1792 vlda csae Leopolda II., velk

st josefnskch reforem zruena i odvolna.
1790 - vznik esk expedice (Kramerius)
prvn novodob esk nakladatelstv.
1791 prvn prmyslov vstava v Evrop v
Praze (21. 8.-14. 9.).
1791 Josef Dobrovsk (1753-1829) vyslovuje jazykov poadavky eskho nrodnho obrozen (25. 9.), vydv djiny esk
literatury a ei (1792), pozdji i mluvnici
eskho jazyka. Na univerzit v Praze zzena katedra eskho jazyka a literatury.
1791 prvn porcelnka v zpadnch echch v Hornm Slavkov.
1792-1835 vlda Frantika I.
1795 vystoupen prvn novoesk bsnick
koly (Puchmajer, Hnvkovsk, Nejedl
aj.).
1796 Jan Jakub Ryba, kantor v Romitle,
sloil slavnou eskou vnon mi.
1797 prvn pdelna vlny v monarchii v
zpadnch echch ve Verneicch.
1798 vytvoen protifrancouzsk koalice,
zahjeny vlen operace (bezen 1798 pechody ruskch vojsk Moravou a Slezskem a jejich pobyt r. 1800 a 1805 v echch).
1799 zaloena Akademie vtvarnch
umn v Praze.
1800-1820 hlavn vivou chudiny se staly
u ns pstovan brambory. V Hoovicch
prvn cukrovar, zlepena technologie tkalcovstv, Fr. Jos. Gerstner postavil prvn
parn stroj, v echch instalovn prvn
parn kotel (1804) ve Stri nad Nisou, Josef Boek pedvedl svj prvn parovz.
Parn stroj pouit v prmyslu poprv v
Brn v soukenick tovrn 1814.
1802 zruen doivotn vojensk sluby,
stanovena povinn lta na vojn (podle
druhu vojska 10-14 let), po r. 1848 zkrcena vojensk sluba na osm let.
1805 bitva t csa u Slavkova na Morav, kde zvtzil Napoleon nad rakouskm
a ruskm vojskem, pak uzaven mr (26.
12. 1805).
1806 oficiln znik Svat e msk nroda nmeckho (6. 8.) a Frantiek II.
jmenovn csaem rakouskm (od 1804).
1806 vznik stavovskho polytechnickho
stavu v Praze - zklad nynjho VUT.
1807 Fr. Josef Gerstner podal nvrh na vy-

321

budovn konspen eleznice esk Budjovice-Linec. Stavba uskutenna a

1824-1832.
1811 dsledkem napoleonskch vlek sttn bankrot, hodnota penz snena na 1/5.
1811 zahjen vyuovn na konzervatoi
hudby v Praze.
1813 dal vlka s napoleonskou Franci.
Francouzsk vojsko proniklo do severnch
ech. V bitv u Chlumce a Pestanova (u
st nad Labem) Francouzi poraeni.
1815 prchod ruskch vojsk eskmi zemmi.
Nrodn obrozen - rozvj se jednotliv esk vdy, zakldaj vlastn, novou vdeckou
terminologii v historii, prvn Gelasius Dobner (1719-95) a na nj navazujc ada vznamnch eskch historik, vyvrcholila
Frantikem Palackm (1798-1876). V jazykovd a literatue zvlt Josef Jungmann (1773-1847), filozofi a teologi Bernard Bolzano (1781-1848), kter se svm
Kruhem podstatn ovlivnil celou nai
vzdlanou spolenost. V prodnch vdch
zanajc Igncem Bornem (1749-1791),
pokraujc dle Jos. Svatoplukem Presslem (1791-1849), ale i dalmi odbornky,
kter zde nelze vechny vyjmenovat, ale jimi se postupn dostala esk vda na rove evropskou, nkdy i svtovou - nap. lka Jan Evangelista Purkyn (1787-1860),
zakladatel bunn teorie stavby lidskch
tl, ale i aktivn initel nrodnho obrozen.
Souasn se rozvj i nrodn poezie a
prza, dosahujc pozoruhodnch spch,
vetn dramatickho umn - V. Thm, J.
N. tpnek, V. K. Klicpera a dal, pedevm pak Josef Kajetn Tyl (1808-1856). V
poezii to byl nejprve Jan Kollr (17931832) a cel poezie tohoto obdob vrchol
dlem Karla Hynka Mchy (1810-1836). Na
potku esk opery stoj Fr. J. kroup
(1801-1866), tvrce Drtenka, prvn esk
opery.
1817-1818 nlezy tzv. rukopisu Krlovdvorskho a Zelenohorskho, modern fals
staroeskch epickch zpv - bsn, kter
siln ovlivnily v dob nastupujcho romantismu vlastenectv esk spolenosti v literatue, hudb, vtvarnm umn i ve vd.
Jsou to padlky Vclava Hanky a jeho spolupracovnk. Rozvinul se o n urputn boj

322

i s politickm podtextem, kter ml povzbuzovat sebevdom eskho nroda v

boji za jeho nrodn prva.
1820 v Opav kongres zstupc pti mocnost (Rakousko, Rusko, Prusko, Anglie,
Francie) jednajcch o zkroku proti revolunm hnutm (Neapolsko). Symbolem tohoto obdob dslednho absolutismu, potlaujcho ve nov a pokrokov, se stal od
r. 1821 do r. 1848 sttn kancl Lothar
Metternich (1773-1859).
1824 zahjen pravidelnch eskch pedstaven ve Stavovskm divadle.
1826 Josef Ressel (1793-1857), chrudimsk rodk, vynalezl lodn roub.
1827 zaloen asopis Spolenosti vlasteneckho muzea.
1831 zaloena Matice esk k vydvn eskch knih.
1831-32 velk epidemie cholery.
1831-1845 zanaj narstat mzdov nepokoje dlnictva v echch i na Morav.
1832 pomoc eskch vlastenc uprchlkm z Polska, kde ztroskotalo polsk nrodn povstn. Stanovisko k nmu rozdlilo eskou spolenost na slovanofilskou
(proruskou) a demokratickou (propolskou).
1833 zaloena Jednota k povzbuzen prmyslu v echch.
1834 premira Tylovy hry Fidlovaka, v
n poprv zaznla pozdj nrodn hymna Kde domov mj? (21. 12. 1834), hudba F. J. kroup.
1835-1848 vlda Ferdinanda V., poslednho
korunovanho eskho krle.
1836 umr v Litomicch ve vku 26 let
nejvt esk bsnk t doby K. H. Mcha,
jen sloil lyricko-epickou bse Mj.
1836-1847 stavba tzv. Severn drhy, pokraujc 1842-45 stavbou eleznice Olomouc-Praha a Vde-Bohumn.
1841 prvn jzda parnkem Bohemia z
Prahy na Mlnk.
1844 vznik tajnho politickho klubu Repeal, bojujcho proti metternichovskmu
absolutismu (E. Arnold aj.).
1846 Karel Havlek Borovsk (1821-1856)
zaal redigovat Prask noviny, nov typ
denku. Uveejuje svj znm lnek Slovan a ech.
1846 vydn dvorsk dekret o monosti dobrovolnho vkupu z roboty.

ESK ZEM
V RAKOUSKM SOUSTT
1848 lenov spolku Repeal zaali letkovou akci v Praze, vyzvajc k aktivnmu odporu proti absolutismu.
1848 v eskch kruzch dva smry - radiklov (nacionalist) a liberlov (austroslavist - tzn. uplatnit prvo nroda
pi zachovn Rakouska).
1848 vznikl Svatovclavsk vbor (11.
3.), kter vypracoval petici k csai, poadujc samosprvu eskch zem, rovnoprvnost ech s Nmci, veobecn vkup z roboty, svobodu tisku, zruen
poddanstv atd.
1848 po povstn ve Vdni vyhlena
stavnost (konec feudalismu), zruena
cenzura, povoleno zizovn nrodnch
gard a pislbena nov stava.
1848 vychzej Nrodn noviny pod redakc Karla Havlka Borovskho.
1848 vznikl Nrodn vbor (15. 4.). Fr.
Palack odmtl pozvn do Frankfurtu a
zalenn eskch zem do budoucho
sjednocenho Nmecka. Tzv. boj o
Frankfurt (duben-kvten 1848) rozdlil u
ns echy a mstn Nmce.
1848 zaloen spolek Lpa slovansk (30.
4.), kde postupn mli hlavn vliv radiklov.
2.-12. 6. 1848 konn slovansk sjezd v
Praze (340 delegt), ml vytvoit pedpoklady pro vznik Rakouska jako spolkovho sttu, vytvoit spolek slovanskch
nrod v monarchii. Byl vydn manifest
k evropskm nrodm. Radikln vystupuje prask vysokokolsk studentstvo.
Rozhodnuto uspodat manifestace po
mi na Koskm trhu (dnen Vclavsk
nmst).
12.-17. 6. 1848 manifestace perostla v

povstn v Praze, stavba a boje na barikdch, kter vojsko krut potlailo. I na

venkov vypuklo lidov hnut a organizovny vpravy na pomoc revolun Praze.
18. 6. 1848 nad Prahou vyhlen stav
obleen, zatkn, pronsledovn demokratickho hnut. Nrodn vbor rozputn (26. 6.). Stav obleen zruen 20. 7.
22. 7. 1848 zahjen stavodrnho
shromdn ve Vdni, kter po vypuknut revoluce ve Vdni peloeno na 22.
11. do Krome, kde mlo vypracovat
novou stavu.
7. 9. 1848 zrueno nevolnictv a robota.
1848-1916 novm csaem Frantiek Josef I.
7. 3. 1849 stavodrn sk snm v
Kromi rozehnalo vojsko. Byl nastolen
opt absolutismus, znm jako Bachovsk absolutismus (Bach byl ministrem
vnitra).
1849 Karel Havlek Borovsk souzen
pro kritiku omezen (oktrojovan) stavy.
13. 4. radiklov Arnold, Fri aj. se sbliuj s ruskmi anarchisty (Bakunin) a
pipravuj povstn.
1849 Hlavn astnci kvtnovho povstn zateni 10. 5., nkte uprchli.
1854 odsouzeni k vysokm trestm, nad
Prahou vyhlen opt stav obleen.
1849-1914 boj o znovuzskn eskch
prv, pozdji samostatnosti eskho sttu.
Velk rozmach eskho prmyslu, zemdlstv, vdy, umn a kultury. Postupn
se zhoruj vztahy Nmc a ech. Opt
zzena cenzura, zkaz shromaovn a
tajn policie.
1849-1859 obdob Bachova absolutismu,
kdy bylo tvrd potlaovno nrodn a demokratick hnut. Zrueny nrodn gardy.
1850 velk sprvn reformy - zzeny
nov orgny, okresy, krajsk vldy (185055), pozdji krajsk ady (1855-62),
mstodritelstv, z nich pak zemsk ady

323

atd. Stejn i okresn a krajsk soudy, ji od

roku 1833 zzeny okresn kamerln
sprvy, pejmenovan 1854 na okresn finann editelstv atd.
1850 v Hodonn se narodil T. G. Masaryk (7. 3.).
1854 Boena Nmcov (1820-1862) dokonila Babiku.
1856 Karel Havlek souzen porotou v
Kutn Hoe, protoe vak byl osvobozen,
odvezen do vyhnanstv v tyrolskm Brixenu, proputn 1856, ale zemel v Praze
na tuberkulzu. Poheb se stal velkou
protiabsolutistickou demonstrac.
1858 vydn almanach Mj, kdy se k odkazu K. H. Mchy pihlsila vtina eskch spisovatel (Fri, Hlek, J. Neruda,
K. Svtl, Heyduk, Sabina aj.). Almanach
se hlsil k demokratickm tendencm.
1860-61 soustavnm tlakem na csae a
skou vldu v tisku a na shromdnch
konen vydna 26. 2. 1861 norov stava, souhrn zkladnch zkon. Nastal
ihned velk rozvoj nrodnho hnut.
1862 v lednu zaloen Sokol, prvn tlocvin nrodn organizace (M. Tyr, J.
Fgner). Veden esk politiky tvo
Frantiek Palack a Fr. L. Rieger. et
zstupci od 1863 odmtaj ast na sk
rad (tzv. pasivn rezistence).
1865 zruena csaskm manifestem
norov stava a rozputna sk rada.
V echch nadje na vt uplatnn
starch prv zem koruny esk.
1866 vlka prusko-rakousk, kon porkou Rakouska 3. 7. 1866 u Hradce
Krlov. Rakousko nuceno uzavt mr.
1867 jednn nov sk rady, sttoprvn vyrovnn s Uherskem. esk poadavky odmtnuty. Proto demonstrativn
pou eskch politik do Ruska (20. 5.-15.
6.).
21. 12. 1867 vydna takzvan Prosincov
stava - oficiln rozdlen monarchie na
Rakousko-Uhersko, jinak nov stava
umonila jet ir a mohutnj hnut na
uplatnn vech prv eskho lidu. Zakldny esk i nmeck politick strany.
1868 velk tbor lidu na pu (15. 5.), demonstrace za esk sttn prvo. T-bory
pak po vzoru pu pokraovaly, byly rozputny, zakazovny, pesto se jich astnilo v letech 1868-1871 na 1 450 000 osob.

324

1869 prvn kosk drha v Brn.

1891 v Praze prvn tramvaj.
1871 esk zemsk snm pijal takzvan
Fundamentln lnky, kter mly vyeit esko-nmeck vztahy. Proti nim vystoupili nmet mstn politikov, nmeck csa a Maai. Proto ve
ztroskotalo.
1871 zaloen 1. ensk spolek v echch
(K. Svtl) s clem vychovvat eny a
dvky k vdlen prci.
1873 vypukla svtov hospodsk krize,
kter tce postihla i nae zem.
1874 vznikla politick strana soc. demokracie, nsleduje mladoesk strana,
1878 eskoslovensk soc. dem. strana
dlnick, 1884 rolnick strana, 1894
kesansk sociln strana, 1896 katolick strana na Morav, 1897 radikln
pokrokov strana, 1897 agrrn strana,
1900 esk strana lidov - realistick, zaloeny i dal, men esk strany. Nkter strany se pozdji spojily.
1876 narodil se v Praze A. B. Svojsk
(5. 9.), zakladatel eskho skautingu.
1878 Rakousko obsadilo vojensky Bosnu
a Hercegovinu.
1879-1890 boje eskch politickch stran
o jazykov a sttoprvn prva, pronsledovn politickch stran.
1879 Rakousko a Nmecko uzavelo spolek, zklad budouc svtov vlky.
1882 rozdlena prask Karlo-Ferdinandova univerzita. Vznikaj esk fakulty.
Do Prahy pichz na filozofii jako univ.
profesor T. G. Masaryk.
1883 dky sbrce Nrod sob oteveno
operou Bedicha Smetany Libue Nrodn divadlo v Praze (18. 11.).
1886 zahjen boj o pravost rukopis
Krlovdvorskho a Zelenohorskho.
Rozdlil eskou spolenost, ale vda nakonec zvtzila a dokzala jejich nepravost.
1886 1. dv gymnzium ve stedn
Evrop Minerva v Praze.
1888-1909 encyklopedick dlo Ottv
slovnk naun, jeho prvotn pln vypracoval T. G. Masaryk.
1891 vznamn zemsk jubilejn vstava
(bez nmeck asti).
1893 vjimen stav v Praze proti pokrokov innosti studentsk a dlnick ml-

dee (Omladina). Soud vynesl vysok

tresty.
1895 Manifest Moderny - nstup nov
mlad esk literrn generace (J. Kvapil,
A. Sova, O. Bezina).
1895 povoleno u ns studium en na filozofii (od r. 1918 na vech V).
1897-98 tzv. Badeniho a Gautschova jazykov nazen a Thunv jazykov zkon. Bezspn se pokouej eit sloit
esko-nmeck vztahy.
1900-1903 nov velk hospodsk krize.
1900 vznikla nrodn rada esk (17. 6.),
nadstranick instituce koordinujc eskou nrodnostn politiku.
1905-1907 boje o veobecn hlasovac prvo (manifestace, generln stvka 1905).
1907 zavedeno veobecn volebn prvo
(26. 1.), nsledovaly volby.

1908 Slovansk (II.) sjezd v Praze k 60.

vro sjezdu z r. 1848.
1908 Bosna a Hercegovina pipojeny
(anektovny) bez ohledu na mezinrodn
zvazky k Rakousku.
1900-1910 potky 2. prmyslov revoluce (nov zdroje energie, elektina, spalovac motory) a chemick vroby, elektrifikace mstsk dopravy.
1911 A. B. Svojsk u ns po sv cest do
Anglie zavd skauting (pklady a praxe
se studenty ikovsk relky).
1912 prvn tbor eskch junk.
1912 Popelka Bilinov - prkopnice
dvho skautingu u ns
1912 Boena Kuntick zvolena 1. poslankyn do zemskho snmu v echch.
15. 6. 1914 zaloen samostatn spolek
Junk - esk skaut.

RVN
SVTOV
VLKA,
VZNIK SAMOSTATNHO
STTU A JEHO ROZBIT
28. 7. 1914 zaala prvn svtov vlka,
prvn celosvtov vlen konflikt, v
nm se stetly dv skupiny svta - centrln mocnosti (Nmecko, RakouskoUhersko, pozdji i Turecko a Bulharsko),
tzv. Trojspolek (Itlie se nepipojila).
Proti nim stly stty Dohody (Francie,
Rusko, Velk Britnie, k nim se pidaly
dal stty - nap. Srbsko, r. 1915 se pipojila Itlie a r. 1917 USA).
12. 1914 odchz do emigrace T. G. Masaryk, aby v dohod se Slovky aktivn
usiloval o vznik samostatnho sttu.
15. 6. 1914 ustaven samostatn spolek
Junk - esk Skaut.
1915 v eskch zemch nastala pronsledovn, zatkn, pozdji hlad, nespokojenost roste. Vznikaj tajn protirakousk

organizace (Mafie), zaaly i tzv. velezrdn procesy, byl rozputn Sokol,

Skauting sice zstal, jeho lenov A. B. S.
a dal byli vyslchni. Velk dezerce z
rakousk armdy (1915 - 28. prask
pluk, 36. boleslavsk pluk) a dal. Nastv postupn pechod k zkopov vlce,
Itlie pela na stranu Dohody, zaloeny
esk a slovensk legie.
leden 1915 vznikl dv odbor spolku
Junk - esk Skaut.
22. 10. 1915 v Clevelandu v USA uzavena dohoda o spojen eskho a slovenskho nroda v jeden stt.
1916 T. G. Masaryk, E. Bene a M. R.
tefnik vytvej v Pai eskoslovenskou nrodn radu samostatnosti novho
sttu. Vytv se nae zahranin armda
- tzv. legie (v Rusku, Srbsku, Francii,
pozdji v USA), zanaj hromadn tky
(dezerce) ech a Slovk z rakousk armdy.
21. 11. 1916 zemel csa Frantiek Josef I., vystdn Karlem I., poslednm c-

325

saem u ns.
nor 1917 v Rusku norov revoluce,
kter zbavila Rusko carsk vldy. Stoupl
odpor proti vlce.
jaro 1917 potek trvalho hospodskho, pozdji i politickho rozkladu Rakousko-Uherska.
6. 4. USA vypovdlo vlku Rakousku a
Nmecku. Kon doba americk neutrality.
17. 5. Manifest eskch spisovatel podepsalo 222 spisovatel a vdc (mezi nimi i
skauti), mno se hladov demonstrace.
2. 7. bitva u Zborova, kde se vyznamenala
s. brigda. Ve Francii vytvoena rada
Nazdar, zklad francouzsk legie, kter
se pozdji vyznamenala pi bojch na zpadn front.
1917 radikalizace eskho odboje v zahrani i doma (vytvoen eskho svazu a
Nrodnho vboru).
9. 10. v Rusku oficiln zzen sl. armdn sbor.
7. 11. v Rusku bolevick revoluce veden
V. I. Leninem.
6. 1. 1918 Tkrlov deklarace dajc
prvo na sebeuren nrod.
8. 1. prezident USA Wilson vyuil 14
bod jako program pro ukonen niiv
vlky (bod 10 - monost vytvoit samostatn stt).
3. 3. bolevick Rusko uzavr mr s
stednmi mocnostmi, esk legie v Rusku siln ohroeny. Pesun eskch legi
pes Sibi do Vladivostoku na zpad. Boje
mezi legioni a jednotkami bolevik.
13. 4. nrodn psaha pedstavitel eskho kulturnho a politickho ivota v
Praze v Obecnm dom.
30. 5. v USA uzavena Pittsbursk dohoda o spojen ech a Slovk v samostatn republice, Slovensko m mt vlastn snm a sprvu.
29. 6. Francie uznala Nrodn radu eskoslovenskou jako nejvy orgn a zklad
pt vldy eskoslovenska.
13. 7. ustaven Nrodnho vboru eskoslovenskho, vyznn idej echoslovakismu.
3. 9. USA uznv Nrodn radu eskoslovenskou za vldu.
14. 10. generln stvka v eskch zemch
proti vvozu potravin, na nkterch ms-

326

tech vyhlena samostatnost republiky.

18. 10. Washingtonsk deklarace - prohlen samostatnosti SR.
28. 10. 1918 vznik eskoslovensk republiky. Skauti veden A. B. S. se pihlsili v
Praze do sluby republice (Pota eskoslovenskch skaut, prvn skautsk znmky
na svt).
18. 11. 1918 v Pittsburghu v USA se rozhodla Nrodn rada ukrajinskch Rusn
o pipojen Karpatsk Rusi k SR.
21. 12. pjezd T. G. Masaryka jako prvnho prezidenta do vlasti.
jen-prosinec 1918 pokus nkterch
nmeckch stran o odtren pohrani
skonil v prosinci 1918 plnm nespchem. Vznik extrmnch nmeckch nacionalistickch stran (DNSAP, DNP).
18. 1.-10. 9. 1919 zahjila v Pai innost mrov konference, tzv. Versaillsk
konference stvrzujc samostatnost R,
stavu, Spolenost nrod v enev.
bezen konflikt esko-maarsk, kde
tamn bolevick vlda obsadila Slovensko, ale byla vypuzena.
13. 6. stanoveny definitivn hranice republiky Maarsk a SR na Slovensku a
Podkarpatsk Rusi.
7. 6. ustaven Svaz Junk-skaut RS,
nelnkem A. B. Svojsk, starosta Josef
Rsler-Oovsk.
15.-16. 10. prvn volby do obecnch zastupitelstev.
1919-1920 uzaveny pask mrov
smlouvy, ukonen prvn svtov vlky
(10 milin obt).
1919-1920 konflikt mezi SR a Polskem
o Tnsko - rozdlen Tnska mezi ob
zem.
29. 2. 1920 pijata prvn stava SR.
18. 4. prvn svobodn, tajn a rovn volby v SR, vytvoeno Nrodn shromdn a prvn eskoslovensk vlda.
27. 5. 1920 T. G. Masaryk zvolen prezidentem republiky, optovn zvolen celkem tyikrt, ve funkci setrvv a do
sv rezignace 14. 11. 1935, prvn protektor (ochrnce) Svazu junk.
jen-listopad 1921 soc. demokracie se
rozdlila, z levice vznikla KS.
1922 potek slovenskho autonomnho
hnut, kter pilo pozdji se snahou o
osamostatnn Slovenska (A. Hlinka).

1924-29 pekonn dsledk 1. svtov

vlky a obdob rozkvtu a demokracie v
SR, kter se dostala mezi nejvysplej
stty Evropy s demokratickm zzenm.
Aktivn spoluprce nkterch nmeckch
politickch stran.
1929-1933 zaala svtov hospodsk
krize, kter mla pozdji hlubok hospodsk i politick dsledky i v SR stvky, vznik extrmnch, ji nacisticky
orientovanch nmeckch politickch
stran, kter pak byly v roce 1933 edn
zakzny.
5. 3. 1933 v Nmecku zvtzila Hitlerova
nacistick strana (NSDAP) oteven bojujc proti vsledkm 1. svtov vlky,
vznikaj na zklad rasistick teorie protiidovsk zkony a koncentran tbory
pro odprce nacismu.
2. 10. 1933 oznmil Konrd Henlein
ustaven Sudetonmeck vlasteneck
fronty (SHF) v echch, kter se 30. 4.
1935 pejmenovala na Sudetonmeckou
stranu (SdP), nejprve skryt a pak oteven usilujc o rozbit SR a odtren
pohrani od republiky.
1933-38 stupujc se boj SdP ji oteven
se hlsc k nacismu proti SR. Veker
pokusy o een mysln SdP maila.
19. 5. 1935 SdP zvtzila ve volbch, kdy
na jej stranu pela vtina ostatnch nmeckch stran (mimo soc. demokracii a
KS) a stala se nejsilnj stranou v SR
(15,2 %). Vol cestu k nacismu, msto aby
vyuila vech demokratickch monost,
kter tehdy v republice mla.
18. 12. 1935 zvolen novm prezidentem
Edvard Bene.
11.-13. 3. 1936 Hitler zlikvidoval samostatn Rakousko, tzv. anschluss.
14. 9. 1937 zemel prvn prezident SR
T. G. Masaryk.
1938 konflikt mezi SdP a vldou se vyostoval stle vce, nepmo podporovn i
slovenskou Hlinkovou udovou stranou
(zskala r. 1935 6,9 % hlas).
21. 5. 1938 SR vyhlsila stenou mobilizaci na obranu republiky.
20. 7. 1938 anglick vlda poslala do SR
nezvislho vyetovatele a prostednka lorda Runcimana k zjitn pomr,
ale ten se v podstat postavil za poadavky sudetskch Nmc.

1938 Hitler nkolikrt oteven napadl

SR, dal odstoupen pohrani. 30. 5.
vydal smrnice k toku na SR. Henleinovci se pokusili 12.-13. 9. 1938 o pu,
kter byl potlaen a vedouc initel Henleinovc prchli do Nmecka k Hitlerovi.
Jednn zpadnch mocnost o SR s
Hitlerem (Berchtesgaden, Godesberg,
Mnichov).
23. 9. 1938 spn mobilizace v SR.
29. 9. 1938 podepsali Hitler, Mussolini,
Chamberlain a Daladier (Nmecko, Itlie,
Anglie, Francie) za neptomnosti SR
tzv. Mnichovskou dohodu o odstoupen
pohrani nacistickmu Nmecku. Nsledovalo pijet Nmeckho dikttu (30. 9.),
odstoupen prezidenta Benee (22. 10.).
1. 10. 1938 sl. vlda ustoupila ped ultimtem polsk vldy a odstoupila Polsku
Tnsko, na Slovensku vznik Tisova autonomn vlda - Vzniklo esko-Slovensko.
1.-10. 10. 1938 nacist obsadili pohrani.
30. 11. 1938 prezidentem esko-Slovenska zvolen dr. Emil Hcha.
1939 slovent pedstavitel jednaj s nacistickm Nmeckem.
22. 1. 1939 vytvoen jednotn organizace Junk - sted skautsk vchovy.
14. 3. 1939 slovensk snm odhlasoval
vytvoen tzv. Slovenskho ttu po jednn Hitlera s Tisem a uranskm v
Berln.
14. 3. 1939 prezident Hcha odjel do Berlna k jednn s Hitlerem.
15. 3. 1939 donucen podepsat zzen tzv.
Protektortu Bhmen und Mhren (echy a Morava), nacist se zcela zmocnili
republiky. Nastal konec prvnho eskoslovenska (1918-1939).

327

RUH
SVTOV
VLKA,
O KU PA C E A O D B O J
PROTI NACISTM

15. 3. 1939 pi obsazen eskch zem se

projevuje zsadn nesouhlas vtiny obyvatelstva. Vychzej prvn nacistick rozkazy.
16. 3. 1939 jmenovna prvn protektortn vlda v ele s R. Beranem, nacist
ovldli cel nae zem.
18. 3. 1939 Hitler jmenoval Neuratha tzv.
Protektorem a K. H. Franka sttnm tajemnkem Protektortu. Vytvej se
prvn odbojov organizace Politick
sted (P), pod vlivem E. Benee, kter
odeel do Anglie, ilegln s Petinho
vboru Vrni zstaneme - PVVZ,
Obrana nroda (odbojov sdruen vojk). Tyto organizace se sjednotily potkem roku 1940 v stednm veden
odboje domcho (VOD).
28. 10. 1939 velk protinacistick demonstrace v Praze, jim padl za ob vysokokolsk student Jan Opletal.
15. 11. 1939 poheb Jana Opletala je signlem novch protinacistickch demonstrac.
17. 11. 1939 nacist uzaveli vechny esk vysok koly, devt vysokokolk
popraveno, na 1200 odvezeno do koncentranch tbor. Velk ohlas ve svt. 17.
listopad vyhlen pak za Mezinrodn den
studentstva.
1. 9. 1939 zaala II. svtov vlka nejprve
mezi nacistickm Nmeckem a Polskem.
z 1939 v Polsku vytvoen legion ech a Slovk (960 pslunk), kter

328

vak do boj ji nemohl zashnout.

1939 tvo se postupn na zpad sl.
zahranin armda (Francie, Anglie) a
reprezentace protinacistickho odboje v
ele s E. Beneem.
28. 10. 1940 K. H. Frank vydal nazen
o zruen Junka, kter pracuje dle ilegln doma i v zahrani.
1940 vlka na zpad, kde nacist zaznamenali spchy (porka Francie, Dnska, Norska, Belgie, Holandska, Lucemburska). Vlka se stala skuten
svtovou. Anglie se i za pomoci sl. letc
ubrnila a 21. 7. 1940 uznala sl. prozatimn vldu. V Anglii vznikla sttn rada
a vlda, v ele stl potvrzen prezident dr.
Ed. Bene. Doma nacisty pedloeny nvrhy na likvidaci eskho nroda (germanizace, vysthovn atd.).
1941 Hitler dokonil spn taen nacist na Balkn (Jugoslvie, ecko), zde
vytvoeny loutkov reimy stejn jako v
ji dve obsazench zemch.
22. 6. 1941 nacist napadli SSSR. Po potench spch (vrchol r. 1942) nastal
po bitv u Leningradu a Stalingradu obrat. V SSSR vznik od nora 1942 1. s.
samostatn prapor. Prvn vtzn boj s
nacisty 8. 3. 1943 v bitv u Sokolova. Dne
10. 4. 1944 zmnn na 1. s. armdn sbor.
27. 9. 1941 jmenovn zastupujcm protektorem Reinhard Heydrich. Zaala
tvrd perzekuce eskho obyvatelstva,
kter se stupovala po atenttu na nj
(27. 5. 1942). Novm protektorem jmenovn Kurt Daulege.
sl. jednotky bojuj tak v Libyi a u Tobruku.
7. 12. 1941 vstup USA do vlky.

10. 6. 1942 v rmci heydrichidy vyhlazen Lidic nacisty.

24. 6. 1942 vyhlazen Lek.
1941-45 doma roste pronsledovn,
vznik koncentran tbor Terezn a dal
tbory, likvidace id, Rom, ada ileglnch protinacistickch skupin zatena, likvidovna a bu popravena, nebo dna do
koncentranch tbor. Zanaj vznikat
partyznsk oddly nejprve na Slovensku,
kter se oficiln pipojilo k vlce po boku
nacistickho Nmecka.
1943-45 spchy spojenc na zpad i na
vchod vedly postupn k porce nacistickho Nmecka a jeho stoupenc (porka u Sokolova, boje v severn Africe,
zde bojovaly i sl. jednotky, a zejmna v
SSSR. Vylodn a obsazen Itlie, invaze
Amerian do Francie 6. 6. 1944, koordinovan s tokem sovtsk armdy),
oteven tzv. 2. frontu.
29. 8.-27. 10. 1944 na Slovensku vypuklo nrodn povstn, kter bylo nacisty
potlaeno. Sovti obsadili postupn

zem, kter dreli nacist na Balkn.

Vrchol aktivn odboj i v eskch zemch,
kter nikdy nepestal. Vznik esk nrodn rady 29.-30. 4. 1945.
z 1944 se eskoslovensk armdn
sbor pod vedenm generla Ludvka Svobody podlel i na osvobozen eskoslovenska (Dukla, vchodn Slovensko).
5. 4. 1945 schvlila nov vlda, jmenovan
prezidentem Ed. Beneem, v ele se Zd. Fierlingerem tzv. Koick vldn program dohodnut ji pedem v Moskv. Do politickho ivota nebyly piputny pravicov
politicky orientovan strany. Byla vytvoena Nrodn fronta ech a Slovk.
5. 5. 1945 odboj vyvrcholil kvtnovm
povstnm eskho lidu. Podle dohody
mezi spojenci byla vtina zem SR
osvobozena a obsazena sovtskou armdou, americk se musela zastavit zhruba
na linii K. Vary-Plze- . Budjovice.
5.-9. 5. 1945 Prask povstn, pi nm
obnova skautingu, do r. 1946 ml 250 000
len.

B N O VA S T T U,

19. 5.-20. 10. 1945 vydvny tzv. prezidentsk dekrety (nrodn sprva majetku
Nmc, Maar, zrdc a kolaborant).
19. 5. dekret o trestn nacistickch zloinc a jejich pomaha, zzen mimodnch lidovch soud a Nrodnho
soudu.
Dekret o konfiskaci a rozdlen majetku
Nmc, Maar, zrdc a kolaborant
(21. 6.).
Dekret o osdlovn pohrani (20. 7.).
Dekret o Prozatmnm nrodnm shromdn a o volbch do nrodnch vbor a Prozatmnho nrodnho shromdn (25. 8.).

V T Z S T V S TA L I N I S M U U N S
A JEHO DSLEDKY

Obnova SR r. 1945 (bez Podkarpatsk

Rusi) se sna navzat na tradice pednacistick republiky, ale ji od kvtna 1945
nastupuje u ns komunistick stalinismus, ktermu se bohuel v noru 1948
podailo zmocnit se vldy a nastolit podle
sovtskho vzoru tvrd totalitn reim.

329

Dekret o veobecn pracovn povinnosti

(1. 10.).
Dekret o zruen nmeckch vysokch
kol (18. 10.).
Dekret o obnoven s. mny (19. 10.), dekret o zvodnch radch (24. 10.).
Dekrety o znrodnn (25. 10.) vyhleny
s platnost od od 28. 10. 1945.
Nmci a Maai se fakticky stali bezprvnmi, jejich majetek byl zabaven a dn
pod tzv. nrodn sprvu.
erven-srpen 1945 obdob tzv. divokho
odsunu nmeckho obyvatelstva.
1945 Postupimsk konference (17. 7.-2. 8.)
vtznch mocnost (SSSR, USA, Velk
Britnie) schvlila odsun, ml vak bt
proveden organizovan, pod dohledem nezvisl mezinrodn komise. Do konce
roku 1946 vysdleno 2 256 000 Nmc,
zbytek nmeckho obyvatelstva (antifaist a specialist) rozptlen z pohrani do
rznch mst. Odsun Maar nebyl Postupimskou konferenc schvlen. (Na Slovensku bylo r. 1950 vce ne 10 % Maar.).
6. 8. 1945 na japonsk msto Hiroima
svrena Ameriany atomov bomba.
2. 9. 1945 kapitulace Japonska znamenala konec 2. svtov vlky (pes 50 milin obt).
28. 10. 1945 zahjilo innost prozatmn
Nrodn shromdn, kter schvlilo a
potvrdilo uveden prezidentsk dekrety.
1945 dohoda se SSSR o podstoupen Podkarpatsk Rusi (29. 6.).
Na Slovensku vytvoena podobn jako v
eskch zemch Slovensk nrodn rada
(utvoen ji 1944) a Sbor poverenik.
1945 v Praze se 17.-23. 11. seel svtov
kongres studentstva jako uznn za perzekuci eskch vysokokolk.
1946 zvltn zkon z kvtna zaruil beztrestnost tm, kte se podleli na protiprvnostech pi vysdlen Nmc.
1946 volby do stavodrnho nrodnho
shromdn (26. 5.). Zvtzila KS s 38,12
%, nsledovaly s. strana nrodn socialis-

330

tick 18,37 %, s. strana lidov 15,71 %, Demokratick strana Slovenska 14,14 %, s.

sociln demokracie 12,1 %, dv mal slovensk strany Strana Slobody 0,85 % a Strana
prce 0,71 %, przdnch lstk bylo 0,45 %.
1946 prvn sjezd eskch spisovatel 1.
6.-21. 6. Ji v kvtnu ustaveno prozatmn
veden Svazu esk mldee (SM) a Slovensk mldee (SSM).
1947 konflikty mezi komunisty a demokratickmi silami se stle zvtovaly a
zhorovaly. Nrodn fronta se dostala do
hlubok krize.
1947 SR na ntlak SSSR odmtlo Marshallv pln. Zhorila se i mezinrodn situace, SR se stala fakticky satelitem SSSR.
1948 komunist vyuili svch politickch
pozic (ovldnut bezpenosti, zvodnch
rad). Pesuny ve velitelskm sboru bezpenosti (13. 2.) vedly nakonec (20. 2.) k
demisi nekomunistickch ministr, s vjimkou Soc. demokratick strany.
1948 prezident Bene demisi (25. 2.) pijal.
Vytvoeny akn vbory (26. 2.). Vyluovn
aktivnch nekomunist ze stran, organizac
ad a instituc. Komunist se zcela zmocnili vldy v SR. Prezident Bene 7. 6. 1948
rezignoval a brzy zemel. Sokolsk slet projevem odporu proti komunistm.
1948-53 zan budovn totalitnho politickho systmu a prvn politick procesy
za aktivn asti sovtskch poradc. Politick procesy probhaly s nktermi pedstaviteli naeho odboje, s vysokokolky, s
protistranami (poprava Milady Horkov), se skauty, pak i s komunisty (tzv.
protisttnm spikleneckm centrem - Rudolf Slnsk apod.). Velk odchod do emigrace (1948-51 pes 250 000 oban). V
emigraci vytvoena Rada svobodnho eskoslovenska a zan vyslat Svobodn Evropa, Hlas Ameriky, BBC apod. Pronsledovn crkv (procesy, internan tbory
pro eholnky, PTP atd.).
29. 3. 1948 zruen Junk.
Pestavba naeho prmyslu, stedn pl-

novn, likvidace soukromho sektoru,

nsiln zakldn jednotnch zemdlskch drustev.
1949 SR lenem Rady vzjemn hospodsk pomoci zen SSSR.
5. 3. 1953 zemel J. V. Stalin. Kon doba
nejvtch repres, ale pronsledovn v
mrnj form pokrauje. Zemel Kl.
Gottwald (14. 3.), nahrazen Antonnem
Zpotockm (1953-57) a pak Antonnem
Novotnm (1957). Zan se mluvit o mrovm soupeen (Nikita Chruov) mezi
Vchodem a Zpadem.
1953 mnov reforma (30. 5.), vmna
penz 1:5. Proti tomu nespokojenost a
nkde stvky (Plze, Praha-Vysoany,
Ostravsk doly, elezrny Tinec a jinde).

14. 5. 1955 podepsn vojensk pakt

Varavsk smlouva mezi SSSR a sedmi
zemmi tzv. socialistickho tbora.
nor 1956 v Moskv odhalen Chruovem kult osobnosti a zloiny Stalina.
duben 1956 sjezd Svazu spisovatel vystupuje s kritikou a poaduje demokracii
a svobodu tvorby.
1956 dlnick boue v Polsku a revoluce v
Maarsku potlaena tvrd Sovty, u ns
se prohlubuje ekonomick, politick a kulturn krize (nap. zhroucen 3. ptiletky).
11. 7. 1960 nov stava a vznik SSR (do
t doby jen SR).
1965 ekonomov zanaj prosazovat urit reformy, proti tomu vak radikln
komunist.

R A S K
JARO
1968,
NORMALIZACE
A J E J D S L E D KY

1968 pelomov rok - ji pedtm zahjen

v KS obrodn proces, odpor proti dosavadnmu veden KS roste stle vc. Demonstrace student, Strahovsk udlosti, brutln zsah Veejn bezpenosti.
leden 1968 A. Novotn zbaven funkce
tajemnka KS, nahrazen Alexandrem
Dubekem. Novotn donucen rezignovat
i na ad prezidenta. Dne 30. 3. 1968 zvolen prezidentem generl Ludvk Svoboda.
Prask jaro 1968 - vypracovn Akn
program KS. Vytvoena nov vlda (O.
ernk), Jos. Smrkovsk pedsedou N-

rodnho shromdn. Mno se a sl

toky zem Varavsk smlouvy, zvlt ze
SSSR a NDR. Obnovuj se rozputn a
zakzan organizace: Junk (29. 3. 1968),
Sokol, vznikaj Klub 231 (bval politit
vzni), Klub angaovanch nestrank
(KAN).
27. 6. 1968 vylo Prohlen 2000 slov.
Stupuje se nenvistn kampa proti na
republice. Na poradch Varavsk smlouvy byla pijata Brenvova doktrna o
omezen samostatnosti len smlouvy,
kte jsou povinni brnit socialismus a
mezinrodn postaven socialistickho
spoleenstv. Byl nm zasln spolen dopis pti stran, kter V KS odmtl jako
zasahovn do vnitnch zleitost. Bezvsledn i pes hrub ntlak skonila na
zlomu ervence a srpna schze V SSSR
a V KS v iern nad Tisou. Stejn dopadla i schzka v Bratislav, kde V
KSSS mly podpoit bratrsk komu-

331

nistick strany. Nespn skonily

schzky Dubeka a W. Ulbrichta v Karlovch Varech a v Komrn s J. Kadrem.
Ji v ervnu 1968 vyvolalo znepokojen
sttn cvien vojsk Varavsk smlouvy,
kter bylo mysln prodloueno. Varavsk smlouva se definitivn rozhodla zakroit hrubou vojenskou silou.
21. srpna 1968 vpadla a pak okupovala
nai republiku vojska Varavsk smlouvy
s vjimkou Rumunska. Dolo ke krveprolit. Udlosti v eskoslovensku byly nejhrubm poruenm mezinrodnho prva
i platnch smluv okupovno. Ihned se proti tomu zvedl v cel republice tm jednomysln odpor. Mimodn sjezd KS
vyjdil nesouhlas s okupac.
27. srpna 1968 pijali pod ntlakem usnesen zstupci SR tzv. Moskevsk protokol, v podstat schvalujc okupaci republiky. Nikdo z tch, kte podepsali
kapitulaci v Moskv, ani pozdji platnost
svho podpisu neodvolal (vjimka Fr. Kriegel). Do konce roku 1968 byla republika
ve sv naprost vtin jednotna v odporu
proti okupaci. Nov stanovy Junka
schvlen po okupaci ji nemohly obsahovat poadavky (oddly oldskaut, duchovn rady, oddly s nboenskou vchovou) a Junk byl donucen vstoupit do
normalizanho Sdruen organizac dt a
mldee (SODM). Dne 23.-24. 11. se konal
v Praze III. manifestan sjezd Junka,
kter se postavil za mylenky demokracie.
1969 pokrauje hrub vmovn okupant
do vvoje v republice. Zan se definitivn
formulovat s novou taktikou tzv. normalizan skupina, do jejho ela se za pomoci
dalch kolaborant a zastnc otevenho
vmovn SSSR do naich pomr postavil
G. Husk. Ani protestn sebeuplen Jana
Palacha a Jana Zajce, kter otsla veejnost, bohuel ji nemohla nic zmnit na obnov totalitnho komunismu u ns.
bezen 1969 po vtzstv SSR nad
SSSR na MS v hokeji ve Stockholmu do-

332

lo ke spontnnmu slaven po cel republice, kter ukzalo hlubok projev nespokojenosti s okupac na republiky.
Odpovd okupant byly represe.
duben 1969 se v SSSR rozhodlo o likvidaci poslednch reformist v stednch
orgnech (vlda, parlament, NF, bezpenost, armda). Bylo proto svolno takzvan Dubnov plnum, na nm byl odvoln Dubek (potom vylouen z KS) a
destky dalch len V a do ela postaven G. Husk. Nastaly istky ve vech institucch, kter vedly k vylouen z KS a
prakticky i k zkazu vkonu povoln tisc oban, z nich prvn byli ji r. 1969
zateni. Nastalo obdob normalizace.
Podkladem totality se stalo tzv. Pouen
z krizovho vvoje ve stran a spolenosti
od XIII. sjezdu KS, kde se zdrazuje
tzv. Bratrsk internacionln pomoc a
udlost v eskoslovensku byly oznaeny
za kontrarevoluci.
21. 8. 1969 pi prvnm vro sovtsk
okupace vznikly v Praze a po cel republice
spontnn protesty proti okupaci, kter vedly k stelb SNB, armdy a lidovch milic proti lidu s destkami zrannch a s obrovskmi materilnmi kodami.
nor 1970 plnum Junka v rozporu se
stanovami kooptovalo do stedn rady vybran leny KS a tm zaala jeho diskriminace. V ervnu rozhodla KS o ukonen
innosti Junka k 1. 9. 1970. Junk je pak
potet totalitn likvidovn (1940, 1948,
1970). Do novho Pionra nevstoupili zdaleka vichni lenov Junka. Nali toit
v nkterch jinch organizacch (TOM,
SK, TIS, Svazarm, Mlad pornci atd.)
a nkolik oddl pracovalo ilegln. Ani lenm Junka se nevyhnuly perzekuce, pro
poutn z prce, nepijet do kol, odchod
do emigrace a bohuel i politick procesy.
Zanaj se vydvat ilegln samizdaty
(et a slovent intelektulov V. Havel,
L. Vaculk, J. Ruml...).
kvten 1970 vynuceno podepsn nov

smlouvy mezi SSSR a SSR o vzjemn

pomoci a spoluprci. Nae republika se
tak stala skutenm satelitem Moskvy,
plncm ochotn vechny jej koly a
pn. Zanaj politick procesy, sttn
bezpenost sleduje a zastrauje nebezpen ivly atd.
podzim 1970 vude se vytvely stranick skupiny, kter musely vypracovat
Analzu innosti v letech 1968-69. To
se tkalo i Junka, jen ml bt fakticky
zruen zaazenm do jednotn masov organizace dt a mldee v SSR.
1970-89 je obdobm tzv. normalizace, ztrty samostatnho postaven SSR v zahranin politice, obdob problm plnovanho
hospodstv, rychlho zhoren ekologickch problm, cenzury atd. Celkov rove kultury a morlky siln poklesla, vznikl
tzv. reln socialismus, roste korupce.

V A

17. 11. 1989 v den Mezinrodnho svtku

studentstva dolo pi povolen manifestaci vysokokolk v Praze na Nrodn
td ke stetu s polici a pokus potlait
ve terorem rychle selhal. Nastal as sametov revoluce.
listopad 1989 vzruen protikomunistick a protivldn demonstrace sl nejprve v Praze a velkch mstech, ale i na
venkov. Komunistick reim je naprosto
neschopn a postupn je donucen k

1975-89 se stv prezidentem po rezignaci L. Svobody Gustv Husk. Proti celkov stagnaci, apatii a padku vznikaly
skupiny nespokojenc, tzv. disidenti.
Po. roku 1977 vznikla Charta 77 vyzvajc k oteven demokratick diskusi
na leglnm zklad s reimem normalizace. Vznik i vbor na obranu nespravedliv souzench (VONS) apod. V ele disident stoj pedevm umleck a vdeck
inteligence (J. Patoka, V. Havel aj.). Signati Charty jsou pronsledovni, jejich dti
nesmj studovat nebo vykonvat sv pvodn povoln. Dlnictvo psob celkem
pasivn. Rozmh se konzumn typ spolenosti, tky do vnitnho exilu. Ani
Gorbaovova perestrojka nenala v SSR
pznivou odezvu. Veobecn politick,
ekonomick a kulturn a duchovn krize se
stle zvtovala a zrychlovala.

stupkm a kapitulaci.
2. 12. 1989 v Mstsk knihovn v Praze
potet obnoven Junk.
29. 12. je zvolen prezidentem republiky
Vclav Havel, dramatik a pedn disident.
1990 a dodnes probh obnova hospodstv (odsttovn majetku...), vdy,
kultury, umn atd. Buduje se obansk
spolenost a politick pluralismus, pekonvn tm padestiletho duchovnho,
morlnho a ekologickho zpustoen spolenosti. Obnovuj se demokratick principy, tradin a nov spolky (Sokol, YMCA, YWCA atd.).
1. 1. 1990 je vyhlena eskoslovensk
federativn republika (SFR).
6. 6. 1992 svobodn volby.
31. 12. rozpad SR na dva samostatn
stty R a SR.
1993 prvnm prezidentem esk republiky zvolen Vclav Havel.

333

Historick vvoj eskho sttu

umouje pochopit, e:
esk spolenost je historicky zaloena na kesansk kultue,
vzdlanost obyvatel byla vdy pomrn vysok,
pomrn vysok podl prmyslu v
naem hospodstv vedl k silnjmu
socilnmu ctn,
pocity historickch kivd, a ji ze
strany rakousko-uhersk, nmeck i
rusk, zpsobily zeslen nrodnho
ctn,
historick problmy se odrej i v
dnenm duchovnm mylen
Ve 20. stolet tikrt vstupoval esk nrod do odboje. Poprv to bylo za 1.
svtov vlky a vsledkem byl vznik eskoslovensk republiky 28. jna 1918.
Ve Francii, Itlii i v Rusku tehdy bojovali eskoslovent legioni, z nich
mnoz padli v dalek cizin.
Podruh to bylo za 2. svtov vlky, kdy ei na vech spojeneckch frontch i v domcm odboji bojovali a umrali. Napklad Britov dodnes s ctou
vzpomnaj na nae letce, kte pomohli v bitv o Anglii. 8. kvtna 1945 se v
cel Evrop slav den vtzstv a u ns obnova eskoslovenskho sttu.

Pamtnk naich letc v Anglii

334

Na otzku: Jak ti pomohla lta

strven v oddle pekonat trapy
vlky? odpovdl bval rdce Ji
Schubert - Kat tmto dopisem:

Mil brate,
ptal ses mne, jak mi prosply m skautsk znalosti v letech nmeck okupace, kdy
jsem byl hostem v koncentranch tborech porznu v i. Tedy ano, mohu ti odpovdt velmi krtce: Byl jsem pipraven!
V prosinci 1941 jsem byl poprv vyzvn, abych odjel na svj nedobrovoln skautsk
tbor do Terezna. A od t doby jsem nepestal skautovat a do ervna 1945. Byly to ocelov tbory a v szce nebyla putovn soka svatho Ji, ani skautsk sekera. Nco vce vlastn ivot. Stokrt od t doby jsem hrl Kimovu hru ve vech obmnch a vdy jsem
vyhrl, nebo jsem se nauil vidt, slyet, kombinovat. Nauil jsem se tuit nebezpe o
zlomek vteiny dve, ne nastalo. Proel jsem adou tbor a stokrt pemlel o tku,
ale vdy jsem vdl: te ne, nen jet as.
Dlouho jsem ekal a pipravoval se na ten happy end. A piel, kdy jsem zavtal
konen do svho poslednho koncentrku v Blechhammeru. Za ti dny pot jsem zmizel.
Putoval jsem krajinou, kterou jsem vidl jen jednou, kdy ns tudy vedli kordonem. Viml
jsem si j dobe, nebo jsem vdl, e tudy budu jednou utkat. Viml jsem si kadho
kopce, hjeku, kiovatky, abych pozdji nezbloudil a abych nemusel projt vesnic, kter
byla mm neptelem. To bylo skautovn. Utkal jsem krajinou, kterou jsem nikdy nevidl, bez mapy, bez kompasu. Za mapu mi slouil kad kopeek a kompas mi plul na obloze ve dne v noci.
A opt to byla skautsk hra. Odhadoval jsem vzdlenost, skrval se, vail jsem a stavl psteek, plil jsem se a pozoroval produ. Kolikrt jsem si vzpomnl v tsni na ilovy pednky na tborech a na praktick vcvik. Tbory na Podkarpatsk Rusi a na Slovensku mne dokonale pipravily, abych mohl o osm let pozdji vyhrt svou hru. Vce ne
tden jsem skldal Ti orl pera tak poctiv, jak nikdy pedtm. il jsem v lese se zv a
prchal s n, kdy ona utkala. Kulky kol m hlavy vytvely krt hromdky a zavrtvaly
se do sval tvance. Tu vezme kamnek, pilo na tepnu mezi svaly nahoe v podpad,
uthne crem koile. A hle - krev pestane utkat.
Znovu jsem skldal odborku zdravotnka a prvn pomoci. Bojuj s chorobou bez lk,
oeti zrannho bez obvazu a usiluj o hygienu v olku pchnoucho bahna. A pece lze
bojovat a vyhrt. Lze, pokud si tu vzpomene na Kralovany anebo na podkovu stan nad
Prudkou Tisou. V, jak se nos zrann, v, jak zastavit krvcen, v, jak jednou zpalkou uva brambory na rozmoklm snhu, v, jak nezabloudit v noci, je-li obloha zataena, v, jak nejlpe splyne s krajinou, v, jak vait bez ndob, jak se uchrnit zmrznut, v, v, v!
A tak jsem utkal, nechvaje po lev ruce hrot oje Malho vozu, a to bylo sprvn, nebo tak jsem se blil velebnmu hmn, kter mlo znamenat ivot. Co vm mm jet
povdat? Zvtzil jsem, protoe jsem se vyuil na naich tborech. Tak mi tedy prosply m
skautsk znalosti.
Bute i vy pipraveni!
V Kat

335

Pry jsou nenvratn roky, kdy na beskydskou Ivanenu putovaly tisce

skaut hustmi lesy a snaily se ujt pozornosti pracovnk Sttn bezpenosti.
Kad pitom nesl svj kmen, uren ke zcela uniktn stavb - mohyly na
pamtku ostravskch skaut, popravench 24. 4. 1945, tedy tsn ped koncem vlky nmeckm gestapem. I to datum je burcujc, protoe je to prv datum svtku svatho Ji, patrona vech skaut.
Ponaje rokem 1946 snad kad
nvtvnk Ivaneny piloil svj kmen, i proti vli tehdejch mocnch.
Zastnili se nejen skauti, ale i mnoz
poctiv lid, zejmna pak trampov. Po
padesti letech tak vznikl svtov unikt - neprojektovan, oficiln nechtn, pesto vak monumentln mohyla na pamtku nejen skaut Vldi
ermka, Vldi Pacha, Oty Kleina,
Milana Rottera a Quido Nmce, ale i
vech bojovnk proti zlu a bezprv.
Mnoho dalch skaut padlo na
vech frontch, zahraninch i domcch. Mon, e se i ve vaem mst dozvte jmna nkterch z nich. Jejich
pamtka nesm bt nikdy zapomenuta.
Tet odboj byl nejsloitj. Zatmco pedtm byl neptelem cizinec,
vytvoil stalinsk totalitn systm
zrdnou, ale domc atmosfru nespravedlnosti, nedvry, strachu a
pronsledovn. Ob svtov vlky trvaly zhruba pt let, ale tento nenormln stav trval u ns s krtkou pestvkou roku 1968 vce ne tyicet
let. Teprve 17. listopad 1989 rozhodl o
tom, e i u ns opt zavldne pravda a
lska. Zejmna v padestch letech
proly stovky skaut i skautek vznicemi, protoe se nechtly sklonit ped
nsilm. Pikazoval jim to skautsk
zkon a slib...
A budete nkdy sedt v setml klubovn i u tborovho ohn, zkuste
pemlet o tom, co bychom mli dlat, abychom nemuseli provat podobn
hrzy. Usilovat o ptelstv mezi lidmi i nrody je velk kol pro skauty i
skautky a nesmme na nj zapomnat.
336

VLAJKA
Sttn ervenomodrobl vlajka,
kter vznikla v roce 1920, pedstavuje
jeden ze symbol naeho sttu, a proto j vzdvme poctu nejen ve skautskm oddle, ale i v kadodennm ivot. Souasn tak vzdvme poctu i
vem tm, kte se zaslouili o n nrod a stt. Do tto doby se v echch
uval prapor, jeho doln polovina byla erven, hoej bl.
Vlajka m na rozdl od praporu
tvar obdlnku s pomrem stran 3:2 a
vyvuje se na storu nebo na erdi.
Prapor me mt tvar libovolnho obdlnku a setkvme se s nm pevn jako s vzdobou. erven pruh
na sttn vlajce je vdy dole a modr
kln je u erdi a dosahuje pesn do
stedu vlajky. Vyvujeme-li vlajku i
prapor svisle, modr kln je vdy nahoe, erven barva je napravo a bl
nalevo z pohledu pozorovatele.

Pi vyvovn dvou prapor z

oken m estnj msto prapor na
prav stran, mnno z bytu (pi pohledu z ulice lev). Vis-li pi dekoraci
mstnosti v prel dva prapory i vlajky, estnj je na lev stran z hlediska divka.
Dbejme vdy o istotu sttn vlajky. Vame si tohoto naeho sttnho
symbolu, dodrujme pravidla jeho uvn a sname se toto chovn nauit i
sv okol.
S vlajkou se setk nejen pi rznch sttnch svtcch i na pd
ad sttn sprvy, ale i na skautskm tboe. Stor uren ke vztyovn vlajky zaujm estn msto na
tboiti.

337

Vztyovn a snmn vlajky je vdy slavnostnm okamikem. Na rann

nstup nastoup cel oddl ve vzorn upravench krojch. Vlajka bv vztyovna za zpvu Junck hymny.

1.Ju - n - ci vzhru,
2.Ju - n - ci vzhru,

o - ro - sen.
pi-pra - ven!

vo - l
vo - l

den,
den,

Slu-n-ko blan - ky-tem p V o-bra-n do - bra a

kr -

ped nmi pou ve - de

k c - li.
do - i-je vlas-ti sv sp - sy.

vo - l
vo - l

bu

338

den,
den,

luh kvtem k - v
bu pipraven, bu

Ju - n - ci

pi - pra - ven,

bu

vzh - ru,

pi -

l,
sy

Veern nstup je podle zvyklost ve skautskm kroji nebo v bnm,

slunm obleen, vlajka putuje z vrcholu storu dol, zpvme veerku.

1.Za pad den,

2.V le sa kln,
3.sloka brumendo

slun - ce
pa - dl

svit
stn,

vy - mihas - ne

zel z -do-l, z temen hor, od-po - i ka-d kdos bo - tvor.

ji vatry z. Sva - t mr kr- z hor. U - s - n bo - tvor.

Ju - n-ci vzh-ru,
Ju - n-ci vzh-ru,

vo - l

pra -

ven!

den!

Vodn skauti pouvaj msto bnho storu stor ve tvaru lodnho

stn.
Vlajku vztyujeme na stor rychle a spoutme ji naopak pomalu.
Pi sttnm smutku jsou na storech
vlajky na pl erdi, ale pi vztyovn
se vlajka nejprve vythne na vrchol
storu i erdi a pot pomalu spust
do jeho poloviny. Pi vztyovn i
spoutn stojme vdy v pozoru a
jsme-li ve skautskm kroji, zdravme
skautskm pozdravem. V normlnm
odvu zdravme vlajku stnm v pozoru, musk polovina nroda pitom
smekne epici i klobouk.
Tato pravidla plat i v ppad, jeli kolem ns nesena sttn vlajka v
prvodu. Slavnostn prvod skaut
nese v ele esk prapor, ppadn po

jeho levici (ve smru pochodu) prapor

ciz zem. Nsleduj skautsk stediskov a za nimi oddlov vlajky.
339

ZNAK
Dalm symbolem naeho sttu je sttn znak.
Ji osm stolet nesou echy na svm tt stbrnho korunovanho dvouocasho lva se zlatou zbroj (drpy) na ervenm podklad.
Moravsk, stbrn-erven achovan orlice se zlatou zbroj (paty, zobk) v modrm poli, a slezsk, ern korunovan orlice s ervenou zbroj a stbrnm perizoniem (pruina pes hru a kdla) ve zlatm poli, jsou jet starho data.
Nae republika pouv velk sttn znak, tvoen historickmi znaky
ech, Moravy a Slezska, a mal sttn znak, kde podobn jako kdysi v eskm
krlovstv zastupuje tyto vechny znaky samotn esk lev.
Mon nevte, pro m esk lev dva ocasy. Je to proto, aby se odliil od
obyejnho jednoocasho lva. Spolu s jednoroci, pegasy i dvouhlavmi orlicemi pat do rodu vysoce vench bjnch tvor.

1.Kde
2.Kde

domov mj? kde domov mj?

Voda hu -
domov mj? kde domov mj? V kraji zn-li

1.i - nch,
2.mi - lm

bo - ry u - m po__ ska - li - nch,

du - e - tl v t - le i - lm,

1.stkv___
se ja - ra kvt,
2.ja - - snouvznik a zdar,

1.hled;
2.zmar?

HYMNA
Symbolem sttu ve form hudebn je sttn hymna. eskou hymnu Kde
domov mj sloil Frantiek kroup na slova Josefa Kajetna Tyla a jist ji
znte. Poprv zaznla ve he Fidlovaka -obrazech ze ivota praskho se
zpvy o tyech jednnch 21. prosince 1834 ve Stavovskm divadle v Praze.
Pi hran i zpvu hymny se chovme stejn jako pi vztyovn sttn vlajky.
340

1.e-sk,
2.e-chy

po lubo hu-

v sa-d
my-sl

zemsk rj____
a tu s - -

to na polu vzdo-ru

a to jest ta kr - sn ze - m,
To je e - ch sla - vn pl - m,

ze - m
me - zi

do-mov mj,
do-mov mj,

ze-m e - sk,
me-zi e-chy

domov mj!
domov mj!

341

Pedstav si, Jirko, co se nm dneska stalo. Byly jsme s

Katkou jen tak courat po mst a najednou ns zastavily dv
holky. Lmanou etinou se ns ptaly, jak se dostanou na
potu. ekly jsme, e je tam dovedeme, a ly jsme.
Cestou jsme se dozvdly, e jsou to studentky z Anglie,
kter se u esky a pijely k nm na przdniny. Byly se podvat v Praze a vyprvly zitky z nvtv rznch pamtek.
Te jim zbv jet pr dn a chtj vidt nco tady v okol.
Ptaly se ns na radu. Vykoktaly jsme nco mlo o Hrdku
a o kostele, ale dl jsme nepily vbec na nic. Byl to trapas.
Ptaly se na nae msto, na jeho historii a my na sebe jen
koukaly a stran se ervenaly...
Zachrnilo ns jen to, e jsme ji byly u poty, kam jsme
slbily, e je dovedeme. Rychle jsme se rozlouily....
Kdy jsme zase byly samy, zaaly jsme se dvat kolem sebe
a vymlet, co vechno jsme jim mohly doporuit k nvtv.
Mohlo by toho bt docela hodn.
Viml sis nkdy, jak krsn zdoben jsou domy okolo
nmst? V, co vyjaduj sochy na most? Pro se ulice
pod radnic k Na prdle a kde je podle povsti ukryta
socha Golema?
Rozhodly jsme se, e nkdy vyrazme do msta a budeme
se vc dvat, ptt se, zjiovat a objevovat vechno to, co stoj za povimnut. A nebude toho asi mlo.

Kad msto, msteko i vesnika m krom sv vlastn historie a

342

historickch pamtek adu zajmavost. Protoe skaut je tvor zvdav, ml by dobe znt nejen historii
tchto pamtek a zajmavost, ale i
souasn stav a vyuit kulturnch,
socilnch, obchodnch i dopravnch
zazen v obci i v jejm nejblim
okol. Protoe kad obec m jin
charakter, uruje rozsah znalost vdce i vdkyn oddlu.

V kadm ppad si vak o sv obci zjisti:

co vyjaduje a jak vznikl jej nzev
jak jsou tam historick pamtky,
po kom jsou pojmenovny ulice a nmst, i s jakmi udlostmi jsou spojeny
kdo z vraznjch osobnost se tam
narodil, il nebo o n psal,
jak je mstn historie skautingu.

Obec, ve kter ije, je soust

ir oblasti, kter zahrnuje okres i
obvod, nebo vt region i kraj a kterou obvykle poznv s oddlem pi
vpravch. U ses asi dostal i nkam
dl, asto do ciziny a poznal jsi, e nejen kad zem, ale i kad kraj m
sv zvltnosti, a ji kulturn, prodn, historick, folklrn, nebo i sociln, politick i technick. Zajmav je vdt o tchto zvltnostech,
poznvat kraj, kde jsi doma, znt jeho
ivot. Rozsah potebnch znalost pro
plnn bod skautsk stezky domluv
pedem s vdcem nebo vdkyn. Podniknte s oddlem nebo druinou napnavou vpravu po stopch historie
tvho msta i regionu.
Jako skaut i skautka, stejn jako
kad sprvn kluk i dve, mus
dokonale znt okol svho bydlit i
klubovny. Teba jen proto, abys mohl
telefonem pivolat pomoc. Telefon dosud nen v kad domcnosti a navc
me mt poruchu. Proto si zjisti, kde
jsou nejbli veejn nebo i soukrom
telefonn pstroje. Podobn je teba
znt, kde jsou nejbli lkask ordinace, lkask pohotovost, policejn
stanice, lkrny, nkter specializovan obchody, zastvky tramvajovch
i autobusovch linek v okol a vdt,
odkud kam je mono jet. Protoe
kad obec m jin podmnky, dohodni se pedem se svm vdcem i
vdkyn o podmnkch splnn tohoto
bodu. Nejobvyklej nouzov telefonn sla jsou vypsna v kapitole
Zprvy a signly.
343

Cvrek a penz
Jednou opustil jeden indin rezervaci, aby navtvil blho mue,
svho ptele. Pohybovat se po mst mezi vm tm hlukem, auty a
mnoha lidmi bylo pro indina nov a neobvykl. Kdy spolu oba
mui kreli ulic, nhle se indin dotkl ramene svho ptele a tie
ekl: Zastav se. Sly tak, co slym j?
Bl mu poslechl, zastavil se a prohlsil: Vechno, co slym, je
houkn aut a rachocen autobus. A pak tak hlasy a kroky mnoha lid. Co sly ty, pteli?
Slym pln nablzku cvrkat cvrka, odpovdl indin.
Bl mu se znovu zaposlouchal. Pak zavrtl hlavou.
Mus se mlit, prohlsil, tady nejsou dn cvrci. A kdyby tu
pece njac byli, lovk by jejich cvrkot v takovm hluku stejn neslyel.
Indin kousek poodeel a zastavil se u zdi njakho domu, po kterm se pnulo ps vno. Rozhrnul lstky a tam - k velkmu divu blho mue - skuten sedl cvrek a hlasit cvrkal. Te, kdy bloch
cvrka vidl, zdl se mu jeho cvrkot npadn a hlasit. Kdy potom
kreli dl, vysvtloval svmu indinskmu pteli:
Pirozen, e jsi mohl slyet toho cvrka jen ty sm. Tvj sluch je
toti lep ne mj. Indini umj lpe naslouchat ne bl.
Indin se usml, zavrtl hlavou a pravil. Ml se, pteli. Sluch
indina nen hor ani lep ne sluch blho mue. Dvej pozor, doki ti to.
Shl do kapsy, vythl padesticentovou minci a hodil ji na silnici.
Zazvonila na asfaltu a chodci, kte kreli kolem, zpozornli a zaali se rozhlet. Nakonec
nkdo minci nael, zvedl, stril do kapsy a el
dl svou cestou.
Vid? ekl indin svmu pteli. Zvuk,
kter zpsobila ta padesticentov mince, nebyl
hlasitj ne cvrek, a pece jej slyelo mnoho
blch mu a hned se za nm oteli, zatmco
zvuk cvrka neslyel nikdo krom mne, protoe
vichni dobe slyme prv to, eho jsme zvykl si vit.

344

Mezinrodn skautsk hnut ns

vede k tomu, abychom si vili toho,
co ns vechny nekonen pesahuje,
abychom si vili druhch lid - a
tak, abychom si vili sami sebe.
Zakladatel skautingu Robert Baden-Powell to vyjdil jako troj povinnost:
povinnost vi Bohu
povinnost vi jinm lidem
povinnost vi sob sammu
Snadno se tyto povinnosti odkaj, ale co si pod slovy pedstavujeme a jak je meme plnit v kadodennm ivot? Nen to jednoduch,
bude mt ped sebou adu kol a
cest. Nen tk pihlsit se do oddlu, chodit na schzky a vlety, seznamovat se s novmi kamardy i
hrt hry. Mnohem obtnj je chovat se jako skautka i skaut v kad
chvli - doma, v rodin, na ulici, ve
kole, v dopravnch prostedcch i
na sportovnch hitch. Bude potebovat velkou vytrvalost a slu vle,
abys to dokzal. Nebude se ti to vdy
dait, ale mus znovu zanat a sm
sebe postupn pekonvat!
Na stezce nebude sm, bude mt
kolem sebe kamardy. Tvmi vzory budou tv vdcov, star skauti, rodie,
nkte uitel, hrdinov z romn, postavy z esk i svtov historie. V jejich
stopch bude moci jt.
Cvien: Zkus si napsat, do zpisnku i na zvltn strnku papru,
kdo je tvm vzorem a pro, koho bys
chtl napodobit ve svm jednn.

Budeme nyn uvaovat o zkladnch principech skautingu, ale pro

lep porozumn v opanm poad.
Zaneme vahou o tom, jak meme
plnit povinnosti k sob, pak o povinnostech k druhm a v zvru o plnn
povinnost k Bohu.

ANEB
BU SM SOB PTELEM
A OCHRNCEM!
Kad lovk m peovat sm o
sebe - starat se o sv zdrav, vzdlvat
se, umt se vyhnout rznm nebezpem a rozvjet sv schopnosti. Co se
oekv od len skautskch oddl?

prava zevnjku
U jste nkdy slyeli psniku od
Voskovce a Wericha aty dlaj lovka? Pokud ne, mete ji pro zbavu zkusit najt teba mezi gramofonovmi deskami svch rodi nebo
prarodi. Mon vm to pijde divn a nespravedliv, ale kdy se nad
tm trochu zamyslte, asi uznte, e
345

je v tom velk kus pravdy. Zkuste si

pedstavit nkter ze svch kamard. Kdo z nich chod upraven a
komu neustle kouk koile z kalhot, ponoky ctte u na sto hon,
kdo m vdycky osthan a ist nehty, kdo zamatn a neupraven
vlasy?
Nen vylouen, e t pekvap
tvrzen, e k istot pat i udrovn
vlastnch vc jako teba ist a nabrouen n, umyt jdeln miska,
ist heben (m ho vbec?), dobe
uloen stanov dlec, umyt kolo a
pes lto dobe uloen lye. Jestlie
si s nktermi koly snad nebude
vdt rady, neboj se zeptat a nech si
poradit od zkuenjch.
Pe o tlo i dui
Vichni dbme o istotu svho
tla. dn se myjeme a sprchujeme,
istme si po jdle zuby, peujeme o
vlasy, nehty i ple. V, co je Modr
ivot? Ten ti me pomoci v kadodennch drobnch vtzstvch nad
346

vlastn pohodlnost. Zkus si vst alespo 30 dn zznam, kter me vypadat tak, jak ukazuje obrzek na
vedlej strnce. Zdaj se ti nkter z
podmnek samozejm? Vymysli si
vlastn, kter ti pomohou zvldnout
to, co ti dl problmy.
Sem pat i dal zamylen nad
vlastnm tlem:
Postava - nehrb se, chod rovn?
Pohyblivost, sla, prunost a
obratnost - potebuje pravideln
cviit teba jen nkolik minut denn,
vnovat se nktermu sportu a celkov se otuovat. Vysedvn u televize zpohodluje, asto u n jen polehv, mlo se pohybuje, mlo bh a tm pokozuje vlastn zdrav
i odolnost. Tak si vimni, zda pravideln a dostaten dlouho sp a zda
se dostane kad den a za kadho
poas alespo na chvilku ven. Opt
si vyzkouej vst po nkolik tdn
zznam o svch aktivnch a naopak
o lenivch chvlch - kterch je vc?

Nebezpe,
kterm se mus vyhbat
Skautsk heslo Bu pipraven t
nabd nejen k pohotovosti pomhat
druhm a rychle i dobe reagovat na
neoekvan udlosti ve tvm okol, ve
mst, i v prod, ale tak se vyrovnvat s nejrznjmi nstrahami, kter
ohrouj tv zdrav. Povinnost kadho
skauta i skautky je peovat o vlastn
zdrav, posilovat vlastn odolnost a vas
se vyhbat rznm nebezpem. Nkdy
se k, e musme chrnit sami sebe
ped sebou sammi, to je ped nezdravm zpsobem ivota. Stejn tak, jako
v prod potebuje mapu a buzolu,
abys nezabloudil, potebuje i jasnou
mapu pro kadodenn ivot, abys na
cest za zdravm neseel na scest.
RIZIKA VE TVM IVOT
Televize a videokazety
Mnoh dti si zvykaj vysedvat
hodiny ped televizn obrazovkou. M
to mnoho zpornch dsledk: m
mlo asu na sport, ltn venku,

kiv se ti pte, svd to k mlsn,

kter vede k nadvze a vliv na tebe
m i kodliv zen v tsn blzkosti
obrazovky. O dobrou nladu t obraj
dsiv scny, kter vyvolvaj strach a
asto se vrac ped usnnm nebo ve
snech. Vid zde mnoh nsil, dky
kterm se ti me zdt, e se lid se
dovedou jen prt a hdat, neum spolupracovat a eit sv spory dohodou
i hlednm spolench cest. Tak
mnoh reklamy jsou kodliv, navozuj pocit, e nakupovn stle novch
vc ns in astnmi a spokojenmi.
To ve vytv falen pohled na svt.
K tomu pipoteme patn vzory,
kter m ped oima: nsilnci, rvi,
podvodnci a mnohdy i vrazi.
Televize t vede k pasivit. Msto
toho, abys sm nkde hrl kopanou, dv se dv hodiny, jak ji hraj jin. Msto
vlastn innosti a hledn vlastnch dobrodrustv sleduje iny druhch a jejich pbhy, kter se nemohou odehrt,
ale jen vypadaj jako iv. Mnoho poad pedvd vymylen postavy, kter
347

nemohou existovat, a to ti zkresluje pohled na svt, ve kterm nejsou dn

Rambov, nindov ani rzn netvoi.
Je to v podstat sam hloupost, kter ti
kaz vkus a oddaluje t od kamard, s
ktermi me provat mnoh hry, zvody, dobrodrun vpravy a jin rados
ti. I v televizi jsou mnoh pkn poady
- o prod, o vzdlench zemch, o ivot zvat apod. Takov poady je uiten sledovat, mete se teba s rdcem domluvit, e se na n podvte
spolen. Teba vm pinesou nmty
i pro v program.
Herny a hrac automaty
Na mnoha mstech se dnes najdou
hrac automaty. Nabz se pr snadn
vhra. Vhod nkolik korun i hernch znmek a teba vyhraj mnohem vt mnostv penz, ne jsi do
automatu vloil. Je to vak podvod.
Me se sice stt, e nco vyhraje,
ale mnohem astji prohraje a pijde o penze. Rychle podlehne pocitu, e mus hrt znovu a prohran
penze zskat zpt. Protoe dal penze nem, pjde si je nkde vypjit a rychle se zadlu. Mnoho mladch lid ji podlehlo svodu hernch
automat (k se tomu hern ve)
a dostalo se na scest. Nkte si penze vypjovali a nemohli je ji splatit, jin zaali brt penze doma rodim, ppadn odneli domc pedmty do zastavren, kde je vtinou
opt oidili a dal si zaali opatovat
penze krdeemi i jinou nekalou
innost.
Touha hrt je tm stejn droga
jako alkohol i jin nvyk. Kdo si
zvykne hrt, nedoke se odtrhnout,
hraje stle o vt stky, stle vce riskuje, tm vce ztrc a tm obtnji
shn nov penze. Vyhbej se podobnm zazenm a nev tomu, e se jed348

n jen o zcela
zbavnou hru. Jet
nikdo touto cestou
nezbohatl, ale mnoz
skonili ve vzen i
se dostali do pln
zvislosti na zloineckch skupinch. A tak si uvdom,
e herny jsou pstupn a od 18 let a
nem tam co hledat. Nebezpen jsou
i rzn hry, kter m teba doma na
potai. Zprvu jsou zbavn, ale pak
hraje stle del dobu, povd si s
potaem a pestane se stkat s kamardy. Stane se z tebe sice dobr odbornk na potaov hry, ledacos se
nau, ale ztrat sv ptele a tko je
pak znovu hled. Pstuje sedav ivot, nedostane se ven, do prody a tv
zdrav se pomalu ale jist podlamuje.
Nsil na dtech
Mon, e jsi nkdy slyel o tom,
e nkter dt bylo doma trno
nebo se o n rodie nestaraj. Podobn
jevy jsou skutenost a ohrouj
hlavn mlad a bezmocn dti. Je
velmi potebn uvdomit si nkter
pravidla chovn, kter by si ml
kad osvojit, i kdy se ti te me
zdt, e tak bude zbyten odmtat
lidi, kterm bys mohl njak pomoci.
Jde o tvou bezpenost i bezpenost
tvch kamard.
Necho nikam s lidmi, kter nezn,
i kdy t teba daj o radu. (Kudy se
dostanu z parku? Poj se se mnou podvat za roh, uvid tam nco zajmavho a tak tam nco dobrho dostane.) Hlavn se vyhbej osamlm a
nepehlednm mstm po setmn (v
parcch, ale tak ve sklepench, na
oputnch cestch apod.).
Nepoutj do bytu ani do klubovny lidi, kter nezn, pokud jsi doma i v
klubovn sm.

Nepistupuj do auta k neznmm

lidem.
Nevhej volat o pomoc a utkat pry,
ct-li se nkm ohroen.
Nikdo nem prvo se t dotkat a
mus se tomu brnit.
Me se stt, e t budou obtovat
lid znm, ptelt i pbuzn. I jim
se mus postavit na odpor, nen v tom
dn rozdl. Nevhej svou zkuenost
oznmit rodim.
Potk-li se s podobnou situac, nevhej ve oznmit - rodim, ve kole,
lkai, policistm i svmu vedoucmu. Mus to uinit, i kdy ti to je
teba nepjemn nebo kdy ti to nkdo rznmi pohrkami zakazuje i
slibuje odmnu, kdy bude mlet.
Varuj sv kamardy i spoluky, pome jim, aby se do podobnch situac nedostali.
Pokud si v podobnch situacch nev rady, zavolej na nkterou z linek
dvry.
Jestli v o tom, e nkde star dti
traj mlad, neboj se to oznmit - to
nen dn alovn, ale pomoc slabm, kte se ocitnou v nouzi. A hlavn
- nenech se sm vthnout do toho,
abys jin dti ikanoval, i se k nim
choval nsiln.
Podivn organizace
Me se ti nkdy pihodit, e t njak spoluk i dospl osoba lk,
abys vstoupil do njakho spolku i organizace, kter vbec nezn. asto ti
slibuj, e tam najde zcela nov ivot,
kamardy, kter jsi jet nikdy nevidl, bude si tam se vemi rozumt a
nau t t zcela novm ivotem. Dnes
u ns existuje ada organizac a spolk, kter se podobn tak jako Junk
sna dtem a mladm lidem pomhat
ke skuten sprvnmu ivotu. Bohuel jsou u ns ale tak jin skupiny,

kter mohou lidem a zvlt dtem

velmi ublit. K tomu, abys poznal, jestli jde o ptelskou organizaci (jako
teba Orel, Sokol, Ymca, Svaz eskch
turist apod.), nebo o njakou organizaci nebezpenou, ti zatm asi chyb
dost zkuenost. Proto - pokud t nkdo do njak jin skupiny bude zvt,
bude nejlep pozvn nepijmout, ale
domluvit se s rodii i ve kole a nebo
s vdcem oddlu, kte mohou lpe odhadnout, o se jedn a porad ti, jak
postupovat. Mnoh organizace nejprve
lkaj nov leny na zajmav program, ale rychle se zmn a mohou bt
pro tebe nebezpen. Pat sem rzn
sekty, vstedn organizace s rasisitickm programem i s programem nsil. Zprvu se k tob chovaj velmi vldn, ale rychle ovldnou tvoji vli a
povedou t k nerozumnmu ivotu.
Jindy m pocit sly ve spolenosti
zdnliv silnch len, kte se astn ady nsilnch akc. Nepodlehni
prvnmu dojmu, ale vas se jim vyhbej. I zde se nau kat NE a sm vas
odejt. Ppadn toho, kdo t nkam
lk, pozvi dom, a si promluv s rodii i s tvm vdcem.
Nebezpe v doprav
Kad rok u ns umr zbyten ada dt na nsledky dopravnch raz.
Mnohdy netst zavin neodpovdn
idii dopravnch prostedk, ale mnohdy jsou na vin dti. Piny jsou velmi
rznorod. Nkdy se dti na ulici hon
a vbhnou do jzdn drhy, jindy jde
skupina, kter je zabrna do hovoru a
rozprvjc pestanou bt pozorn,
jindy je to jist frajeina - pebhnout
ped autem i tramvaj - i cel ada
dalch pin.
Me dojt k razu na kole, kolekovch bruslch i skejtu a ani slab
motorky nejsou zcela bezpen.
349

PATN NVYKY
Kouen
Ve kole se setk se spoluky, kte si mysl, e dok slu i dosplost tm, e kou! Budou t lkat, abys
to zkusil s nimi. I v televizi vid mnoh
hrdiny s cigaretou v stech a na ulici
spat reklamy na tabkov vrobky.
Nev tomu, jsou to ohlupujc reklamy
a falen hrdinov. Kouen m mnoho
patnch dsledk: zhoruje se ti dchn, sniuje sportovn vkonnost, nevhodn se mn krevn tlak, mnohdy se
kaz celkov soustednost pi uen. Je
pinou mnoha nemoc a kad den ve
svt pedasn umr mnoho lid
prv proto, e byli siln kuci. V tabku je obsaena siln droga - nikotin.
Lid si na nj snadno zvykaj, zhy se
bez nj neobejdou a tko mu odvykaj.
Pro skauta - i pro kadho mladho lovka - je lpe s kouenm vbec nezanat a pokud bys to nkdy zkusil, rychle
s tm pesta! Tv plce zstanou ist,
bude zdravj, odolnj, astnj a
bude dle na svt. A speciln pro
dvata - kouen je velkm rizikem pro
tv budouc dti!
Alkohol
Podobn jako tabk je asto propagovno pit alkoholickch npoj - piva, vna i silnjch vrobk, kterm se
k destilty i tvrd alkohol. Asi mvte alkohol i doma a mnohdy se veee neobejde bez piva. I tvoji spoluci se teba chlub tm, co ji vypili a
e znaj opilost. Plat vak, e alkohol
je velmi patn prvodce a rdce pro
mladho lovka. Mate lidem mysl,
zpomaluje mylen a pohybovou innost, pokozuje zdrav - hlavn innost
jater, ale i mozku. lovk, kter podlehne alkoholu, kon ivot asto v
plnm rozpadu tlesnch i duevnch
350

sil. Mnoho lid bylo alkoholem pokozeno a pokozovali nejen sebe, ale i sv
rodiny a dti, ztrceli prci a vlastn
kodili cel spolenosti. Mnoho lid pod
vlivem alkoholu zpsobilo nehody v
prci i v doprav a spchalo nejrznj zloiny. Alkoholici umraj v prmru o 18 let dve ne lid, kte alkohol nepij. Bohuel i jejich dti astji
alkoholu podlehnou. Opt zde plat
pro skauty zsada: Vyhbej se alkoholu a nic nedej na to, e se ti nkdo
bude posmvat. On ti vlastn zvid!
Drogy
Je to dnes velk nebezpe, kter se
objevuje na celm svt a stle vce
ohrouje prv dti. Jist jsi o drogch
ji mnoho slyel a teba m i vlastn
zkuenosti. Drogy jsou nejrznj
ltky, kter ovlivuj lidskou mysl a
ni - nkdy se k pusto - lidsk tla
i mylen. Teba usly, e valn vtina lk obsahuje podobn ltky. Je
to jist pravda, ale v rukou lkae jsou
nesmrn uiten a prospn. Drogy,
kter se objevuj mezi dtmi, se pokoutn prodvaj a nabzej, jsou vak
krajn nebezpen. Je jich cel ada:
marihuana (marjnka, trva), kyselina lysergov (LSD), hai, kokain,
pervitin (pernk), morfium, heroin, prchav ltky a cel ada dalch. Maj
vesms zniujc dsledky pro tlo i
dui dt. Zprvu teba vyvolvaj pjemn pocity a zitky, falen dojem
sly a pohody, ale rychle se jejich innost zmn.
Dostav se zkonit strach, nepjemn tlesn pocity, vytrc se dvj
zjmy, zhoruje se koln prospch a
dve i pozdji se objev vn zdravotn pokozen nejrznjch orgn
a mnohdy pedasn a zbyten smrt.
Odvykn drogm bv velmi obtn
a pokud se s drogou setkv, rychle

ji opus. Sv se svmu vedoucmu, rodim, uitelm a vyhledejte odbornka, kter ti nejlpe porad a pome.
Asi se zept: Kdy jsou tabk, alkohol i drogy tak nebezpen, pro je
lid vlastn uvaj a sami sebe pokozuj? Pro se sna pesvdit jin, aby
je tak uvali a co je k tomu vede?
Nen na to jednoduch odpov, ale
nejastj dvody bys ml znt a bt
pipraven tmto tvrzenm elit:
- Vichni kamardi to zkouej.
Zkus to tak a nebu srab!
Nev tomu a nebu lenem stda,
kter mechanicky jako ovce napodobuje ostatn! M v oddle ptele,
chce bt zdrav a odoln, chce sportovat, chodit do prody, tboit. Pstuj sv zjmy a konky, bu aktivn,
vyhledvej pro sebe i pro druh zajmav a lkav program a nezbyde ti
as na hlouposti.
- Alkohol i drogy t pivedou do
jinho svta, kde se zbav rznch
starost a pot!
Nev tomu, je to jen zdn. Svch
starost se nezbav, svt nebude lep,
proda se nepemn a ani kamardy
nezsk bez vlastn snahy. tkem k
alkoholu i drogm zrad skautsk
slib, ale pedevm sm sebe. Nebude
nikomu prospn, jen sm sebe pokod a me bt patn pkladem
pro druh.
- Nkdo ti bude kat, e jsi bzliv,
e nejsi chlap, e nedovede uvat ivot.
Ani tomu nev! Prv umn vyhnout se pokuen a nstrahm je znakem sly a dobr vle. Nien sebe
sama nen znakem chlapstv, ale
prv naopak - je to znak slaboch,
kte prchaj ped odpovdnost a povinnostmi.
- Pr si vye sv problmy a starosti.
Jist t obas potkaj nesnze - m

nespchy ve kole, nco prohraje,

teba ani v rodin nemus bt ve v podku, pohd se s kamardem, ct
se nemocn - to ve se ti me pihodit. Ale to ve se e jinak: aktivnm
usilovnm, pemhnm sebe sama,
cvienm vle, ptelstvm, vyhlednm pomoci a nikoliv tkem do podivnho a pochybnho svta!
- Nemme co dlat, nudme se, je to
kolem ns sam otrava, zkusme tedy
nco novho.
Ve skutenosti toto kaj lid ln,
neschopn najt si zbavu a dlat nco
uitenho pro sebe i pro druh. Kdo
m program, v, kde uplatnit sv
zjmy a co dlat. Naprosto nepotebuje dn pochybn ltky, ktermi by
zahnl nudu.
A jet nkolik rad:
ume se kat ne a obrtit se zdy
k tomu, kdo ns lk k pochybnm
zlozvykm. ci NE - to je znak odvahy a sly.
bu si vdom, e nikdo t neme
pinutit, abys dlal nco, co sm nechce.
351

Podlehne-li pokuen, je to v prv

ad tvoje chyba.
m kolem sebe ptele, vdce, rodie, neboj se jim svit se svmi nesnzemi a jist najdete vchodisko i ze
svzelnch situac, a to bez pomoci alkoholu i drog.
slabochm, kte podlehnou zlozvykm, se nikdo neobdivuje; prv opak
je znakem tv pevn vle, zdrav a
odolnosti.
pokuenm se vdy lpe el ve skupin. Pokud se s kamardy v druin
i v celm oddle spolen rozhodnete,
e nebudete kouit, vyhnete se alkoholu i drogm, pak mte vt nadji
na spch.
vdy plat: lpe nezanat. Ani s kouen, ani s alkoholem, ani s drogami.
Velmi drazn t varujeme ped
osobami, kter ti drogy nabzej. Mohou to bt lid neznm, jindy spoluci a opt jindy nkdo z tvho okol,
kterho zn jen povrchn. Slibuj ti
pkn zitky, asto ti drogu nabdnou zdarma, zaru se, e je nekodn.
Nev jim, nechtj tv dobro, ale pokod t. Nevhej je oznmit ve kole
i doma - to nen dn alovn, ale
nutn sebeobrana a mon i pomoc jinm, kte by mohli lkn podlehnout a pokodit se.
A jet jednu vc si pamatuj. asto usly od nkoho znmho: Koum ji lta, piji alkohol, i drogy jsem
zkouel a nic se mi nedje. Tak se neboj! Nev mu - mon e m zatm
jet pravdu, ale jeho organismus je
oslaben, ani to v. A hlavn: m jsi
mlad, tm rychleji podlehne droze
a stane se zvislm. Len je velmi
nron, dlouhodob a nen vdy
spn.
Znovu podtrhujeme: m jsi mlad, tm jsi vce ohroen zneuvnm
drog. Nepodceuj toto nebezpe!
352

Co prospv dui
Ve tvm ivot je velmi dleit i
pe o vlastn duevn ivot, o vzdln, o zjmy a o dobrou pohodu za
vech ivotnch okolnost. O dui peuje i tm, e se vyhne alkoholu i
drogm, e se hodn pohybuje v prod, pravideln cvi a dodruje
denn d. M vak i povinnosti k
sob sammu, kter se skautky i
skauti na celm svt sna dodrovat.
Vzdlvn
Mon si mysl, e je dostaten,
jestlie se u podle poadavk koly.
To vak je jen zkladn a samozejm
povinnost. Ml bys usilovat o co nejlep znmky a uvaovat o tom, e po
ukonen zkladn koln dochzky
bys ml jt studovat na stedn i odbornou kolu. O budoucnosti kad
zem dnes rozhoduje vzdlanost
vech oban. I na tob zle, zda v
esk republice poroste vzdln - a
jist ti tvj vdce porad, kter kola
by pro tebe byla vhodn. A bude
uvaovat o sv budoucnosti, nezasta-

vuj se jen u stedn koly, ale uvauj

i o pozdjm studiu na vejce, tj. na
nkter vysok kole.
Vzdln si roziuje i mimo
kolu. Je nkolik monost, kter na
skautky a skauty ekaj:
etba
Chvli uvauj o tom, co te (a zda
vbec nco te!), co jsi peetl minul msc a co bys rd jednou etl.
Ml bys odebrat skautsk asopis,
sledovat asopis oddlov i stediskov a pokud neexistuje, ptt se, zda
by mohl vzniknout a co je teba pro to
uinit. S rodii se domluv, e bys chtl
mt doma vlastn malou knihovniku.
Knka, kterou dr v ruce, by mohla
bt jejm zkladem.
Star zsada k, e knihy otevraj cestu do ivota, roziuj tvj obzor a mnoh se z nich nau. Mon,
e se bude ptt: A co vlastn mm
st? Porad ti vdce, star kamardi i rodie. Rozhldni se po okol,
kde je njak veejn knihovna a pihlas se do n - sm, i lpe s celou druinou. Pjovn knih je pomrn lev-

n a etba ti pinese zbavu, pouen,

ale tak zlep tvj vlastn sloh a vyjadovn.
Pi ten nepospchej! Nejde o to
zhltnout mnoho knih - a potom zapomenout, o em to bylo, kdo ji napsal a co se ti lbilo i nelbilo. Zave
si seit se seznamem knih i asopis,
kter jsi peetl, kdo je jejich autor, o
em se v nich pe a zda ji doporu
kamardm. Ppadn me mt seznam knek, kter doporuil vdce i
nkdo jin - ptrej po tom, kde tyto
knky najde. Kdy se ti nco v knize
lb, nevhej a udlej si poznmky i
vpisky.
A jet nkolik zsad, jak zachzet
s knihami: zabalit, neupinit, nenechat vlet nkde venku, chrnit ped
vlhkem, nesvait nad knihou, jako zloku uvat kousek papru i vlastn
vyrobenou zloku. Nezakldat si
strnku sirkou, peloenm listu knihy (i dokonce pltkem slaniny - i to
jsem vidl). cta ke knize je toti ctou k lidem, k autorovi i ke tenm.
Aktivn psan
Z denku patnctiletho humpoleckho skauta Jana Zbrany (4. 6.
1931-3. 9. 1984) - pozdji bsnk, pekladatel a literrn kritik:
N asopis u je hotovou vc: po
nkolika nvrzch (Samuraj, Kompas) bylo pijato jmno Vatra. Raztko
nm vyezal Jra Alt, slo jsme vyplnili lnky, romnem na pokraovn o Buffalo Billovi a vtipy. Ml
jsem tam kratik poetick, nepli
zdail lnek o junckm jaru. Tiskli jsme na elektrickm cyklostylu u
pana Machotky na radnici. Papr
jsme koupili, blny t. O asopis nebyl zjem pli velk, ponvad stl
3 K. Snme cenu a doufme, e si
vybudujeme pozici.
353

asto se ti nechce do psan, m

hodn loh do koly. V oddle se
vak asto pe - vede si zpisnk,
zapisuje si, co potebuje mt s sebou na vlet i na tbor, pe
zprvy ostatnm, ale tak nkdy pe do kroniky, popisuje program
schzky a jindy pe dopisy svm
kamardm...
Jde o itelnost, sloh a srozumitelnost zprv a tomu se vichni
ume.
Pamatuj si ast chyby, jako napklad:
- pe se abys, kdybychom, nikoliv aby jsi, kdyby jsme
- kdo m rozumt pokynu: Upozornn na proveden pesunut...
- eti ukazovacmi zjmeny
(ten, tenhle, tento...)
- louka nen zelenou, ale je zelen - nepi dlouh vty
Zkouej pst a pispvat do asopisu, do kroniky, obas si zapisuj sv
dojmy a pocity do denku - a nezapomnej pst dopisy. Me pst nkomu znmmu, kdo bydl jinde,
nebo nkomu z druiny, kdo nemohl
pijt na schzku a je nemocn, napi dom z tbora i z delho vletu.
Popi ran svtn, jak jsi ho proval na hldce, veern ohe, pohled
na hvzdnou oblohu, na boukov
mraky, na strom ve vtru i cokoliv
dalho, co t zaujme.
Svj zpis dej nkomu pest a
uvid, zda se mu to bude lbit, i
ne. Nenech se odradit, kdy ho tvj
text nezaujme a zkus pst znovu.
Nebylo to moc dlouh? Moc jednoduch? Neopakoval ses pli?
A pak se zeptej vdce, kter ti
me poradit i poslat za nkm, kdo
pe pkn a tiv a kdo t upozorn
na chyby, ale i na pkn obraty.
354

Mluven slovo
Nejsi mon zvykl mluvit ped
oddlem, u tborovho ohn i na veejnosti. V tom jsme pozadu za chlapci a dvaty z mnoha zem. V Pai
na mezinrodn skautsk konferenci
vtinu program uvdli francouzt skauti a skautky. Dvanctilet
chlapci a dvata dokzali promluvit
ped slem, plnm dosplch osob,
vydali pokyny, co maj dlat. Konferovali velk shromdn - a tak byli
brni vn.
Zkus si nkdy hlasit promluvit
sm ped sebou na tma, kter t
zajm. Me to bt krtk 3-5 minut.
Tmata mohou bt rzn - o druinov schzce, o knce, kterou jsi
prv doetl, co bys rd ekl tdn
uitelce, jak bys blahopl mamince
k narozeninm. Podobnch nmt
najde mnoho.
Proslov si nahraj na magnetofonov psek a pak si jej pehraj a pozorn poslouchej: Kolik jsi uil zbytench slov (jaksi, tedy, zkrtka,
fakt, zejm aj.), kolikrt ses odmlel
i vydval podivn zvuky, kdy jsi nedokonil vtu i vytvoil souvt na
tyi dky, co jsi zapomnl, kdy
ses opakoval apod. Dobe si svch
chyb vimni a pak zkus promluvit
znovu - opt se nahrvej a zjisti, zda
to je lep.
Neboj se opakovat ve i nkolikrt a jist se nau mluvit mnohem
lpe.
A bude mluvit plynule, zkus to
znovu a nyn dvej pozor na svj
hlas. Dovede hlasem naznait
otzku, rozhodn pkaz, zdraznit
nkter slovo, zpomalit tempo, mluv-li pekotn apod.?
Ve se bude dait lpe, jestlie
podobn cvien budete dlat v cel

druin, vzjemn se kontrolovat a

povzbuzovat.
Tak asi budete hrt v oddle
rzn hry, kter ti pomohou nauit
se sprvn mluvit a pesn se vyjadovat.
Pamatuj si, e enkem se lovk stv jen nenavnm cvienm!
Cvien: Zkus strun a srozumiteln vysvtlit druin pravidla nov
hry. Vimni si, na co podstatnho se
t ostatn budou potom ptt.
Zvdavost
Schopnost pozorovat a vmat si
okol ti roziuje poznn. Vmej si,
jak se mn a rostou kvtiny, jak se
na podzim zabarvuje list, jak se den
ze dne posouv msto, kam zapad
slunce. Jak se brous pily, myj okna,
zav trhlina, zavuj zclony - tm
vm se u, ale tak porozum mnoha innostem, kter jsou potebn v
domcnosti, v oddle, i pi kolnm
uen a nau se pozorovat produ.
Nespokoj se jen s tm, co se u ve
kole. Vyhledvej dal prameny a informace, najdi si dal knky a zkus
se podvat i do uebnic na ltku, kterou budete probrat a v ptm pololet. V knihovnch si prohlej
rzn knky - mnoh t nezaujmou,
ale teba najde nhle nco velmi zajmavho.
U se innost a uenm druhch
Jedna ze zsad skautingu zn:
Ume se innost. Nesta jen
st knihy i nauit se nazpam
morseovku. Nejvc se nau tm, e
si mnoh sm vyzkou. Jist sm
dobe v, e jsi asto ochoten nco
dlat ne se nechat jen pouovat.
U se vak i tm, e nco pedvd nkomu jinmu. Nauit novka

vzat uzly i sbalit tornu je zrove

dobrm vcvikem pro tebe: Vdy se
k, e umm teprve to dobe, co doki nauit druh.
Pomh-li druhmu zvldnout
njak kol, nauit se njak dovednosti, mus ji sm ovldat a tak
mus co nejlpe vdt, jak postupovat pi plnn kolu. Uenm druhch si sm zdokonaluje sv znalosti a dovednosti.
Spolen trven asu
Nen dobe, kdy vtinu volnho asu trv o samot. Skauti se
sna schzet a spolen nco dlat
i v dob mimo schzky i vletu.
m astji jste pohromad, tm vce
se ute jeden od druhho, vymlte rzn hry a zbavy, a tak se
zdokonalujete. Tak se prohlubuje
vae ptelstv a nachzte stle
vce spolench zjm. Ute se debatovat, spolen hledat een rznch problm i hledat spolen
program. Star pravidlo k, e
osamlmu lovku nen na svt
dobe a o skautskm vku to plat
dvojnsobn. m vce asu trv
eln s kamardy, tm vce se sm
zdokonaluje.
355

ANEB
PATME K SOB, TY A J!

Co ve pat ke skautov povinnosti k jinm?

Od svho vzniku kladl skauting draz na ptelstv. Je to pedpoklad pro
vzjemn porozumn lid rznch jazyk, nrodnost, vyznn, barvy pleti, vzdln i vku. Mezi lidmi se pak
dobr vle a spoluprce msto
konflikt, krutch a nsilnch stet
i vlek.
Zakladatel skautskho hnut souasn dali od dvat i chlapc, aby
podle svch sil byli prospn ve svm
okol a slouili tm, kte potebuj
pomoc. Proto uvaujeme v oddlech
asto o tom, jak pomhat druhm lidem - v rodinch, oddlech, v obcch,
kde ijeme, a jak meme slouit
vlasti.
Krom povinnost vak mme i sv
prva, kter jsou vyjdena v Mezinrodn mluv o dtskch prvech a ve
Veobecn deklaraci lidskch prv.
innost skautskch oddl mus
bt zaloena na ct ke vem lidem a
nesm pokozovat ani produ ani ivotn prosted. Proto se povinnosti k
druhm vztahuj i na produ.
Chceme jednat tak, abychom nepokozovali soulad ani v prod ani
mezi lidmi navzjem.

RODINA
Mohli byste dnes po obd umt ndob, prosm? pt se maminka.
Mami, j si jen tohle dotu a pjdu,
pokej chvilku... nerad zved oi od
knky Jirka.
Jana se zved a m do kuchyn. Napout vodu a ji se postupn prokousv tou horou tal, hrnk a veho
ostatnho. Dokonce se pi tom usmv
a pobrukuje si oblbenou melodii....
U jsem tady... ve dvech stoj s
omluvnm smvem Jirka a s ulehenm pozoruje, jak seste pod rukama
miz v hlubinch dezu posledn kousky ndob.
J mm pocit, e to snad dl rda, povzdychne si Jirka.
J o tom takhle nepemlm, jestli
rda, nebo nerada, op s smvem
Jana, zjistila jsem, e kdy se hned
zvednu a jdu udlat to, co mm, zabere mi to m asu a nekazm nladu
ani sob, ani mame. A navc si pitom stihnu promyslet spoustu vc.
Chce si pest, co mi jednou napsal
ddeek, kdy jsem byla smutn a s
kadm jsem se hdala?

Nauit se pekonvat sama sebe nen jednoduch. Nauit se dvat okolo

sebe a vmat si, co je poteba udlat a kdo potebuje pomoci, to je tk a jet
t je se podle toho zadit. Ale kdy to zkus a asem se to nau, bude mt
dobr pocit nejen ty, ale bude tak zpjemovat ivot i lidem okolo sebe a oni
se k tob budou podle toho chovat. A to je to nejkrsnj, co me dlat.
356

Rodina je nm vem dvrn znma. Je to domov, ve kterm jsi se narodil, kde jsi vyrstal a kde se tvoji rodie o tebe od prvnch dn ivota
starali a peovali o tebe. Rodina je
zdrojem jistoty, lsky a podpory. Do
rodiny pat i tvoji sourozenci, mnohdy i prarodie a v ir me i sestenice a bratranci, strkov a tety.
Mnohdy vak me bt rodina nepln - prarodie ij jinde a teba ani
rodie neij spolu. To by se ti v tvm
budoucm ivot nemlo pihodit.
Pevn a spolupracujc rodina je zkladnm lnkem, ve kterm se vytvo tv ivotn jistoty, pocit bezpe,
souladu a podpory. V rodin ses nauil
mluvit mateskm jazykem, uil jsi se
cel ad dovednost i nvyk, trvil
jsi s rodii mnoh chvle radostn a
teba i komplikovan v dob nemoci i
v jinch obtnch situacch.
Jist, e vztahy k rodim se mohou mnit. Dorst, mnoh jsi se
nauil ve kole i v oddle, m ji sv
vlastn zkuenosti, teba s rodii v
mnohm nesouhlas, ale to nic nemn na tom, e se vzjemn mte rdi a patte k sob. Bude mt v rodin
mnoh povinnosti a tak bude mnoh koly plnit sm a zcela dobrovoln.
Umt ndob, utt prach, povsit prdlo, dojt nakoupit, vyehlit prdlo,
pomhat alespo obas v kuchyni.
Mus se nauit trochu vait, abys byl
platn v tborov kuchyni, pomhat v
pi o mlad sourozence a me pevzt celou adu dalch kol a pomhat tak rodim plnit jejich kadodenn koly.

Skupiny ptel
Kad dvka i chlapec se pohybuje
mezi adou vrstevnk, se ktermi se
pravideln setkv. Jsou to spoluci
ve kole, dti ze sousedstv, lenov
rznch krouk a u skaut v prv
ad lenov oddlu a druin. K vrstevnkm m rzn vztahy. Nkoho zn
jen od vidn, s jinm se setkv pi
spolench innostech, s nktermi si
velmi dobe rozum, a to asto ji nkolik let. Ptelstv je v ivot velkm
pokladem. Jeden na druhho se mete spolehnout, vzjemn si rozumte, pomhte si, dokete se rozdlit o ve, co potebujete a umte
spolupracovat i v tkch chvlch. Dovedete si vzjemn odpustit, vte o
svch slabinch i silnch strnkch a
asto se navzjem doplujete.
Ptelstv vyrst ze spolench
zitk a asto i ze zkuenosti, jak
jste spolen pekonvali rzn obte a nesnze. V oddle proije jak
radosti z spch, tak i obte pi pekonvn pekek, navy i neznmch zkouek. A pitom ctte jeden
za druhho odpovdnost.
Sla ptelstv je i v tom, e spolen rozhodnut maj vt zvanost.
Jsme odpovdni jeden za druhho,
ume se od sebe navzjem a povzbudme se, kdy dochzej sly i nlada.
Skupina kamard ti mnohem snze
357

POVINNOSTI K BLINM

pome pekonat rzn zlozvyky a

tak pokuen nebezpench lkadel
(kouen, alkohol, drogy aj.). Prv
proto pat ke skautskmu ivotu vytven ptelskch vztah mezi dtmi v oddle i mezi oddly. Jednou pozn, e nejedno dtsk ptelstv
peije i nkolik desetilet a mnoho
obt.
Nebude mt ve svm okol jen
ptele. S nkm se pohd, rozejde a stanou se z vs neptel. Co
pak dlat? Pro skauta plat pravidlo, e pokud jste se rozeli tvou vinou, hledej cestu k nprav a usmen. Pokud to nen mon a m
dojem, e tv neptel se nechovaj
dobe, pak se jim sp vyhbej, hledej jin kamardy, ale bu i te pipraven jim pomoci, bude-li to v
tvch silch.
358

Denn m mnoho pleitost, jak

bt uiten ve svm okol. Vyaduje
to vak znanou pozornost.
asto se ti stane, e si sedne v
przdn tramvaji, zate se do knihy
a nevimne si, e se tramvaj zaplnila a ml bys uvolnit msto. Jindy
nkam pospch a unikne ti, e se
nkomu na ulici rozsypala taka a
potebuje pomoc, nkdo jin se teba
bezradn rozhl a hled cestu - pospch a nepome. A jindy zase jedete s kamardy, iv se bavte a
unikne vm, e vae hlasy jsou pli
siln anebo stojte na mst, kde pekte jinm.
I tvj as je dleitm darem - postienm, starm, oputnm lidem.
Kde je monost, pod odbornm vedenm vezme oddl na vychzku postien dti, piprav spolu s nimi hry,
besdku.
Vude je monost navtvovat domovy dchodc s programem i dreky k nejrznjm pleitostem...
Jist pijde na dal monosti, jak
bt prospn.
Nemus hledat daleko. Vzpome
si, kdy jsi naposled navtvil vlastn
babiku.
Mezi hezk lidsk vlastnosti pat
schopnost vctit se do druhch. k
se j empatie. Sama vak je mlo,
lovka lecht teprve tehdy, nsleduje - li in - pomoc druhmu tvoru.
Kolem ns je mnoho lid, kte potebuj ohled i pomoc - lid tlesn
oslaben, mal dti, sta lid, lid bezradn - a to by ti nemlo uniknout.
U se odhadovat sv sly - na co sta sm a kdy je teba pivolat pomoc.
Opakem pozornosti k lidem je lhostejnost i pmo bezohlednost a tyto vlastnosti v sob potlauj. Um si

pedstavit vlku, kdy lid ekaj v rozbitch domech na obyejn jdlo? Maj
rmu a je jim zima. Mal holka, co m
zpal plic ze zimy, potebuje peniciln.
Mimina potebuj plnky. Hodn babika sv lky, aby neumela. Kluk,
kter zimou neme usnout, potebuje teplou deku. Nen dost pitn
vody. Ty v, jak je tk tboit v
chladnu a deti - v lt. V, jak je
tko v rozbitm ledovm mst - v
zim? Lid odtud odchzej s holma
rukama do jin zem - potebuj vechno. I zde meme pomoci.
Stle probhaj sbrky, nabdnme
svou pomoc pi jejich zajitn v naem okol. Stediskov pomoc me
mt podobu Skautskho dne, kde
krom programu pro dti pipravme
i prodej vlastnch vrobk - pernk, drobnch drk, vlastnorun
vyrobench pohlednic a vtek z
akce odevzdme na konto pomoci.
OBEC

Vyhledali jsme adresu pro

zasln sbrky dtskho
obleen pro dti v uprchlickch tborech. Vyhlsili jsme
sbrku obleen a hraek mezi
svmi znmmi a na stedisku. Po tdenn prci na
tdn vemonch vc (a taky na taktnm odmtn vc k
darovn nedstojnch) stly
v klubovn dkladn zabalen
krabice a zbvalo je odvzt do
sbrnho stediska.

Neije jen v rodin i v oddle, neije vtinou ani na samot. Pat

do njak ulice, obce i mstsk tvrti. Je to vlastn tvj ir domov, ve
kterm me bt bu sm, i s celou
druinou prospn. Od obce sm
mnoh zskv. Obec se star vtinou o koly, o dtsk hit, podporuje zdravotn stediska, star se o
bezpenost na ulicch, o dopravu, o
klid a o adu dalch vc, kter jsou
nm vem uiten. Mnoho se o sv
obci dovd ve kole, ledacos sly
doma, ale i tvj oddl je vlastn malou
obc. Na tboe jsou kad den rozdleny sluby - nkdo v noci hld, jin
druh den va, dal obstar nkup,
vdce pipravuje program, rdce se
star o druinu. Je to vlastn trochu
podobn tomu, co se dje v obci.
359

ctnosti. I ty me pispt podle

svch sil. Sm i s druinou pomhat
pi klidu v okol klubovny, postarat
se o sbr surovin, starat se o zele,
spolu s oddlem pipravit dtsk den
pro mal dti, obas navtvit star
obany i domov dchodc - monost
je mnoho a opt jde o to bt dostaten pozorn a pipraven.
Skautsk oddl tak nkdy potebuje pomoc od obce - vyhledat klubovnu, pspvek na innost i tbor.
Nebylo by vak sprvn jen dat o
pomoc a sami nim nepispt.

Co bys ml vdt o svm bydliti?

Nco o historii, kdy byla zaloena,
jac slavn lid v n ili, m je znma,
jak jsou v n velk zvody i kulturn
a prodn pamtky. Kdy vznikl u vs
skautsk oddl, kde se asi schzel,
kdo jej vedl, kde tboil. A dle: jak se
jmenuje starosta, kde sdl obecn
ad, kde je zdravotn stedisko, kde
je nejbli nemocnice, pota, knihovna, policejn stanice, hasii. Jak
asi zskv obec penze - nic pece
nen zadarmo - a jak je rozdluje. Je
to asto sloit, ale zkus o tom hovoit v oddle, vyptvat se doma i ve
kole.
Vechny obce maj mnoho problm, kter mus neustle eit.
Kad obyvatel m vak za ivot v n
svj dl odpovdnosti . k se tomu
obansk odpovdnost. Bez n by se
obci vedlo patn. Vnovat st svch
sil jejm zjmm pat mezi obansk
360

STT
ijeme v samostatnm demokratickm stt - v esk republice. Nae
djiny jsou del ne 1100 let a najde
v nich doby slavn i doby nepzniv.
Mnohdy ei pispli k vvoji cel Evropy. Mnoh z djin naeho nroda
zn ze koly, ale i v oddle budete obas mluvit o na minulosti a hledat
pouen z spch a chyb. Pozn
mnoh postavy z djin, kter ti budou
nm blzk a mohou se stt tvm ivotnm pkladem. Bylo by uiten,
kdybys nkoho z minulosti - krle,
politika, vdce, umlce, knze i bojovnka - zvolil za svj vzor a snail se
o nm dovdt co nejvce.
Mon, e se ti bude zdt obtn
otzka, jak slouit sttu. V na zemi
ije vce ne 10 000 000 obyvatel a jeden lovk je zcela nepatrn dl. Za
fungovn sttu je vak kad oban
odpovdn - a to i kdy je ve skautskm vku. M mnoho cest, jak svoji povinnost plnit: Kad oban by
ml usilovat o co nejvt vzdln - k
tomu se pipravuje ve kole. Obansk spolenost oekv, e jej lenov
dok vzjemn spolupracovat, hledat spolen een mnoha problm a podlet se dle svch sil na sprv

vc veejnch - mnoho z toho se u

v oddle. Vichni mme povinnost usilovat vlastn prac o zveleben sttu a
o rozvoj hospodstv i kultury. Dle
mme povinnost dodrovat vechny
zkony, neobchzet je rznmi oklikami, ale pijmat je, i kdy jsou mnohdy velmi psn. Tak napklad
Lesn zkon stanov adu pravidel,
jak se chovat v lese. Zkony stanov
nrodn parky, prodn rezervace,
chrnn oblasti a opt stanov, co je
mon v tchto mstech provozovat.
K povinnostem pat i obrana sttu
pi jakmkoliv nebezpe. Zjednoduen plat, e oban nesm vidt jen
vlastn zjmy, ale mnoh z nich m
poddit zjmm obce i sttu.
Existuje cel ada dalch povinnost. Jejich plnn je zkladem obanstv. Je to trochu podobn jako v
oddle. I zde m sv povinnosti,
kter se sna plnit v zjmu svm i v
zjmu prospchu celho oddlu. A jednou pozn, e m vce lid bude dobrmi obany, tm lpe pro stt i pro
kadho z ns.
Nem vak jen povinnosti, ale
tak prva. Tv rodie chod k volbm, a tak se podlej na rozhodovn
o budoucnosti sttu, astn se mnohdy na sprv spolenosti, ped zkonem jsme si vichni rovni a mme celou adu dalch prv.
ZEM A PRODA
Ve 20. stolet vznikla ve svt
mnoh hnut, kter usilovala o spoluprci vech stt v zjmu celho lidstva. I skautsk organizace jsou mezinrodn a sdruuj vce ne 160
organizac z rznch zem svta. Ctme odpovdnost za mr ve svt i za
pokojnou spoluprci vech stt i kulturnch oblast. Mon, e se nkdy
zastn mezinrodnho tbora a po-

zn, co je to ptelstv, kter pesahuje hranice jednotlivch zem, kter

nezle na jazyce, jakm hovome,
ani na nboenstv, kter vyznvme,
i na barv na pleti a nebo na druhu
kol, ktermi jsme proli. Skautsk
znlka m slova: Skautsk idely
spojuj svt!
Mme vak jet jednu odpovdnost, kterou si nai pedci mnohdy
neuvdomovali - je to povinnost chrnit a opatrovat produ kolem ns.
Pli mnoho se v minulosti pokazilo
a je na ns, abychom tyto kody napravili. Opt je to kol pro kadho
jedince a ne jen pro velk organizace,
vldy, i mezinrodn vbory. Je velkou pednost eskho skautingu, e
ji zakladatel naeho hnut A. B. Svojsk na zatku tohoto stolet zavedl
do naeho zkona bod Skaut je
ochrncem prody a cennch vtvor
lidskch.
361

ANEB DUCHOVN ROZMR SKAUTINGU

Skautkm a skautm nejde jen o
pi o sebe sama a o sv okol, ale tak
o dobe naplnn ivot. asem pozn,
e nae poznn sebe i svta je nepln
a e nad nmi existuje skutenost,
kter pesahuje nae ivoty a je vy
ne osobn i skupinov zjmy. Po generace se mezi lidmi pedv poselstv
dobrho skutku, ptelstv a vzjemn
spoluprce. Cel vchovn sil skautskho hnut je zameno na pomoc dtem a mladm lidem pi hledn cest
do ivota a na hledn duchovnch hodnot, kter pesahuj nae kadodenn
usilovn o zisky, pohodl i doasn radosti.
Co tato slova znamenaj? Jsou
mon pro tebe trochu tk a teba i
obtnji pochopiteln. Ale zkus uvaovat takto: po stalet se lid u, e nen
sprvn lht, krst, podvdt i ubliovat druhm, e si mme vit rodi,
starat se o lidi potebn a vzjemn si
pomhat. Toto poselstv dobrho lidskho slova, inu i vztahu si vzjemn
pedvme. U se je od svch rodi i
prarodi, od vdc, od svch vzor a
asem je sm bude pedvat svm dtem. ijeme v nadji, e poselstv
pravdy a lsky se prosad a postupn
bude vtzit nad zlem, vlkami i nienm prody a prv pro tuto nadji
pracovali po stalet vichni dob lid.
Pracovali tak bez ohledu na vlastn
prospch, ale s vrou, e pes mnoh
pekky budou lid jednou spolupracovat.
Dvra v to, e prv takov ivot
je ivotem nejlpe proitm, nen samozejm. Mus se oprat o jeden
pevn zklad - o pesvden, e ivot
362

kadho z ns, ivot vech lid v kad

dob i ivot celho vesmru je nesen
msi hlubokm, krsnm, nepekonatelnm, absolutnm. Nm, m nelze
otst, co nelze nikdy zniit, na se lze
pln spolehnout. et skauti tuto
skutenost nazvaj Pravdou a Lskou
a slibuj, e tto Pravd a Lsce budou
slouit vrn v kad dob.
Jak tuto slubu me naplovat takov dvka i chlapec jako ty? Vypad
to pi prvnm ten trochu uen, ale
ve skutenosti to je jednoduch. Znamen to t ve shod s vlastnm pesvdenm a svdomm, plnit sv koly
a prospvat vude a vem, kde k tomu
najde pleitost. Drobn a teba i velmi mal dobr in, kter udl, kad
osobn zlepen tvho chovn a mylen je praktick vyjden tto skautsk povinnosti.
SLOVO O SVDOM
Neijeme jen povrchn, ze dne na
den podle njakch mdnch hesel, ani
bezmylenkovit neplnme pkazy.
Ztrceli bychom tm vlastn dstojnost
a osobn svobodu. Jednn a rozhodovn kadho z ns je spoluurovno
podivuhodnm hlasem, kter je v lovku uloen.
Vichni jsme byli v ivot mnohokrt postaveni ped dleit a asto i
obtn rozhodovn. Volit mezi cestou
snadnou, ale za cenu, e ustoupme od
naich zsad - teba ve kole zaleme,
nepiznme se k chyb i svedeme vinu
neprvem na nkoho jinho - anebo volit cestu obtnou, nepjemnou a spojenou teba s trestem i jinmi nesnzemi. V takovch chvlch se ozv

vnitn hlas, kter ns povzbuzuje k

dobrmu, rad nm a upozoruje,
kter jednn je dobr a kter nikoliv.
Ozv se i tehdy, kdy se vymlouvme
na rzn okolnosti, kdy se bojme
trestu i toho, e nebudeme pochopeni.
Tomuto hlasu kme svdom. Vytvelo se ji brzy v dtstv, kdy t rodie
uili, co m dlat a jak rozliovat dobr a zl jednn. Pozdji se to me
uit od svho vedoucho, dobrho uitele i starch a zkuenjch lid.
Lidsk svdom m dv podoby:
Svdom, kter se ozv ped obtnm rozhodnutm, kdy t povzbuzuje
k dobrmu jednn, pomh pekonvat rzn vmluvy, obavy i lkadla
chybnch cest.
Svdom, nsledujc po inu, kter ti
pin bu klid a uspokojen - dobr
svdom, anebo ti vyt, e jsi jednal
nesprvn - patn svdom - neumouje ti snadno zapomenout na
chybn chovn a nabd k nprav.
Svdom me tak osvobodit od pocitu viny, kdy dobe a upmn mnn jednn nepineslo douc vsledek.
Svdom nen jednou provdy dan
a nemnn vnitn hlas. Je to velmi
sloit lidsk vloha a na kadm z ns
zle, zda je sami budeme zdokonalovat a dn rozvjet. Mnoz lid je
umluj - asto alkoholem, drogou,
patnmi ivotnmi nvyky, napodobovnm nevhodnch pklad. Svdom
se pak otupuje a vytrc. Svdom naopak meme povzbuzovat a rozvjet
dnm ivotem podle pijatch zsad
obsaench ve skautskm zkon i
konnm dobrch skutk podle naeho

dennho pkazu, aby bylo m dl tm

citlivj pro tich hlas t Pravdy, kter
jako skauti chceme vrn slouit.
Po tiscilet lid naslouchali hlasu
svdom a hledali zkladn zsady ivota. V Bibli nachzme zlat pravidlo: Jak sami chcete, aby lid jednali
s vmi, stejn tak jednejte i vy s nimi. Mezi vemi lidmi vdy a vude
plat to, co tak vstin vyjaduje
romsk pslov: huri des, huri chudes, paiv des, paiv chudes - d noem, dostane noem, vzd ctu, dostane se ti cty.
Druh pravidlo, kter utvelo
svdom mnoha a mnoha lidskch generac, je pikzn lsky k blinmu,
ke vemu ivmu a k Bohu - i ke skutenosti, kter ns pesahuje.
Tet pravidlo: Umt odpoutt,
odplcet zlo dobrem, a tak vlastn
zlo znekodovat. Jestlie na zl iny
budeme odpovdat pomstou, pak se
sla zla bude it, narstat a ohroz
cel svt.
Jsou to velk koly, vichni je nkdy neplnme a nedokeme stoprocentn zvldnout, ale musme o nich
uvaovat, spolen a v ptelstv je plnit, a to bez rozdlu vku, vyznn i
vzdln. Nejde pi tom o velk iny,
ale mnohem vce o kadodenn pomoc
blinm v naem okol a o ochotu pispt vdy a vude, kde se nae sly mohou uplatnit.
Velk nmeck filosof I. Kant uvaoval hodn o lovku i svt kolem
ns a ekl: Dv vci napluj mou
mysl hlubokm divem: Hvzdn nebe
nade mnou a mravn zkon ve mn.
363

Bhem krtk doby se seznm se

skautskm zkonem, kter je platn pro
vechny leny Junka. U v, e skautsk zkon je ukazatelem cesty a pomh
nm k tomu, abychom se stali lepmi
lidmi. Proto maj podobn zkon skauti
v kad zemi, i kdy poet jeho bod
bv rzn a tak znn nkterch bod
me bt trochu odlin. I skautsk zkon a snaha ho dodrovat v kadodennm ivot plat pro skauty a skautky na
celm svt.
Jak chpou skauti a skautky body
svho zkona?

je BU PIPRAVEN!
k nm, e bychom mli bt v
kadm okamiku pipraveni na cokoliv, co se me pihodit v naem
okol. Cel ivot se bude uit, jak bt
pipraven na rzn nstrahy ivota,
jak se rozhodovat a eit jednoduch i
svzeln situace. Chce bt odoln a
siln, zdatn a zdrav - to nepijde
samo, ale mus se pipravovat a sm
sebe trnovat. Chce bt pipraven
duevn, hodn znt a umt, a proto
se vzdlv a u se ve kole i ve
skautskm oddle. Chce bt pipraven na pekonvn pekek, kterch je kolem tebe kad den velk
mnostv. U se bt pipraven pomoci kadmu, kdo tvoji pomoc potebuje, pipraven rychle a sprvn postupovat pi rznch udlostech,
kter mohou ohrozit tebe i nkoho
jinho. Bt pipraven na nhl phody - nkdo upadne, omdl i je jinak
pokozen. Ale tak se bude uit, jak
bt pipraven na plnn vech svch
povinnost.
Cvien: Zkus o skautskm hesle
uvaovat sm i v druin s rdcem.
Pemlej, kdy jsi byl dobe pipraven
a zvldl jsi neoekvanou situaci a
naopak, kdy t nco pekvapilo, zaskoilo a nalo nepipravenho - co udl, aby se to neopakovalo? Nkdy se
k, e nebt pipraven je slabost - je
to tak? A tak si pamatuj, e kdo se d
pekvapit, dal se pekvapit vlastn vinou!
364

Bsnk Viktor Dyk napsal kdysi pozdrav eskm skautm:

Pozdrav
Bu pipraven na boui, hromy blesky,
na noci, tmu a pli parn den,
na obte a neschdnost sv stezky,
bu pipraven!
Bu pipraven! To minulost Ti pov.
Pipraven nebt nevinnch je hch.
Po svt irm roztroueny rovy
nepipravench.
Bu pipraven na koly a slubu,
je zoceluje a je vychov.
A nos v srdci jednu krsnou tubu:
ct bti domova!

1) Skaut je pravdomluvn,
skautka je pravdomluvn
Znamen to, e mluvme pravdu, i
kdy je nm to teba nepjemn, dokeme dodret dan slovo a nevymlouvme se, kdy to nedokeme. Skaut se
sna, aby byl pravdiv i ve svch gestech, v tom, jak se tv, v tom, co dl i
jak mysl. Skaut se sna, aby se ostatn
na nj mohli spolehnout, brt jeho slovo
vn a vdy mu vit. Jenom tam, kde
si lid mohou vit, me vznikat nco
tak krsnho, jako je ptelstv. Proto je
skaut sluebnkem Pravdy.
Uvauj o tom, co udl, kdy si sedne doma k veei a maminka se zept:
M umyt ruce? Pikvne, i kdy to
nen pravda, i vstane a jde k umyvadlu? Vyprvl jsi nkdy pbh, kter nebyl zcela pravdiv? Pisvojuje si nkdy
zsluhy, kter pat spe nkomu jinmu? Doke pi he piznat chybu, i
kdy ji nikdo jin nevid? Zvtzil jsi nkdy ve he neestn?
Karel apek v knce Hovory s T. G.

Masarykem zaznamenal toto vyprvn

naeho prvnho pana prezidenta:
U na ndra bylo slyet stelbu. el
jsem pky do hotelu National na hlavn
nmst, kde jsem ml objednan nocleh.
Pijdu na nmst, narazm na kordon
vojk. Kam jdete, volal na mne oficr.
ekl jsem, e do hotelu National. Nelze, povd on, stl se tam. Na jedn stran nmst mli bolevici obsazen
divadlo, protj stranu dreli Kerenskho vojci a z obou stran se stlelo ze
strojnch puek. Dstojnk mi radil,
abych el do hotelu Metropol. Jdu. Pede
mnou jde lovk, d se do bhu a vklouzne do velikch vrat, kter mu pooteveli. Byl to hotel Metropol. To j za
nm, ale zatm mi zabouchli dvee ped
nosem. Tluu na n a volm: Co to dlte, otevete! Jste n host? volal na
mne ten portr. Jinak vs nememe
pustit, mme obsazeno! Nechtl jsem
lht, to jsem na nj vykikl: Nedlejte
hlouposti a vpuste mne! On se zarazil a
vpustil mne dovnit.
2) Skaut je vrn a oddan,
skautka je vrn a oddan
Bt vrn - to znamen, e se na tebe
druz mohou pln spolehnout. Je to
vlastn uplatnn prvnho bodu zkona
ve vztazch k druhm lidem - rodim,
sourozencm, kamardm, spolukm, oddlu, ale i ostatnm lidem. Jednou, a bude dospl, bude chtt t v
manelstv, kde si jsou partnei vrn navzjem. Poruit vrnost znamen ztratit
dobr jmno a dvryhodnost.
Bt oddan - to znamen, e pro lidi,
kterm chce bt vrn, tak nco vydr. I kdy ti teba njak ubl, nm t
zlob, nco ti na nich vad.
Cvien: Uvauj o tom, co nkdy
brn dodret tento bod zkona: strach pohodl - vztek - vzdor - prospchstv
365

- peltavost - malichernost - i jet nco

jinho. Jestlie se ve kole pohd se sousedem, dovede se usmit? Pijde na
schzku druiny, i kdy t lk nco jinho? Prozrad ciz tajemstv? Hls se
k uitelm i uitelkm, kte t uili v
prvn a druh td?

Um pracovat ochotn pro druinu i

oddl, anebo oekv ohodnocen v
oddlovm bodovn? Dovede se zct
njak vhody ve prospch kamarda?
Kdy se ti naposled nco podobnho
zdailo? Nkter odpovdi si poznamenej do svho zpisnku.

Pemysl Pitter ve vzpomnce na

Jana Husa, kter vrn stl v poznan
pravd, k: I dnes vybz ns Hus
stle platnmi a mocnmi slovy: Prosm vs, abyste se milovali, dobrch
nsilm tlaiti nedali a pravdy kadmu pli. Nehledejte svho prospchu na kor blinch. Nedonejte!
Nepetvaujte se! Stjte pevn za poznanou pravdou, i kdy vs to bude nco stt!
P. Pitter: Hovory s pisateli

Opravdu mravn je lovk jen

tehdy, kdy poslouch nalhav pkaz
pomhat vemu ivmu, jemu me
prospt. Neutrhne ze stromu list, neulom kvtinu a dv pozor, aby nezalpl njak hmyz. Jde-li po deti po
silnici a uvid deovku, kter na ni
zabloudila, pome j ze smrtonosnho
kamen nkam do trvy. Kdy jde kolem brouka, kter spadl do loue, nelituje asu a pod mu list nebo stblo,
aby ho zachrnil. Neboj se, e se mu
bude nkdo posmvat. To je pece osud
kad pravdy, e ne dojde uznn, je
pedmtem posmchu.
A. Schweitzer: Filosofie kultury

Cvien:
Doke zjistit, kdo to byl Pemysl
Pitter a o asi usiloval?
3) Skaut je prospn a pomh
druhm,
skautka je prospn a pomh
druhm
Vichni se zajmme o druh lidi,
vmme si jich a sname se jim pomhat, ani bychom za to oekvali
odmnu. Pomhat meme malm dtem, osobm slabm, nemocnm i
starm, ale pomhme tak zvatm
a vemu ivmu v prod. Pomhme
tak dobrovoln a samozejm doma.
asem pozn, e na letnm tboe bychom se bez vzjemn pomoci neobeli. A tak se dov, e tvoji star brati - rovei - maj heslo Sluba.
Cvien: U se ve kole pro dobr
znmky, anebo chce bt jednou svmi
znalostmi prospn jinm? Co je to
nezitn prce pro nkoho jinho?
366

4) Skaut je ptelem vech lid dobr vle a bratrem kadho

skauta,
skautka je ptelkyn vech
lid dobr vle a sestrou kad
skautky
Tento bod zkona navazuje na
pedchzejc. Chceme bt nejen prospn, ale mt kolem sebe dobr a
vrn kamardy. Sname se jim porozumt a vzjemn jeden druhmu
pomhat. Skautsk pslunost je
zdrojem bratrskch vztah mezi vemi skauty. Tak pozn, e vude kolem ns je mnoho lid, se ktermi si
rozumme a kte maj dobrou vli
pomhat dobrm vcem i potebnm
lidem.
Cvien: Pemlej chvli o tom,
zda je v druin nkdo, koho nem

rd. Jestlie ano, pokus se to zmnit.

Jak to provede? Hled u druhch
lid jejich dobr strnky? Dovede ptelsky pijmout vtku? M nkdy radost z nespchu druhho? Teba kdy
dostane ve kole ptku nebo kdy prohraje ve he anebo se nkde zesmn?
o druhch lidech drby, anebo si
ve vas a dkladn ov?
Pamatuj si, e dobr slovo bv
lep ne sladk kol.
Vlata tou asto Kiplingovu Knihu dungl. Jej hrdina, mal Maugl,
byl ptelem zvtek v celm lese.
Nauil se, e jednm z pozdrav dungle je: Jsme jedn krve - ty a j! Vechna zvata a na krutho er
Chna ho mla rda, chrnila ho a pomhala mu pekonvat mnoh nebezpe a svzeln pekky. Vlata knihu tou jako vybjen pbh, ale pro
skauta to je zkladn pravidlo ivota.
5) Skaut je zdvoil,
skautka je zdvoil
Kolem sebe vidme asto mnoho
hrubosti, ale na zsadou je slun a
zdvoil chovn ke vem lidem v naem okol - a to jsou lid rzn sta
i rznho povoln. Zhy poznme,
e dobr chovn usnaduje lidem
spoluprci a otevr cestu k lidskm
srdcm.
Cvien: K zkladnm pravidlm
zdvoilosti pat pkn pozdraven,
pi kterm se dokeme upmn podvat druhmu do o. Um to - i obas pouije to podivn osloven vole? Pijede-li do stanice autobus,
pat mezi ty, kte se do nj hrnou
hlava - nehlava? Odpovd na dopisy, ske druhm do ei, vyruuje druh, kdy se sousteuj? Mysl, e doke ci nepjemn vci

laskav a tak, abys druhho neurazil?

A jet jednou K. apek o Masarykovi: Jednou jednomu lovku, kter ml pana prezidenta rd, zemel
star tatnek. Ten lovk ekal, e mu
pan president vzke slovo asti, ale
nepilo nic. Den po pohbu telefonuje Hrad: Jede k vm pan president. Za chvli vystupoval z auta, podal ruku a neekl nic. Teprve za
prahem siln pohladil toho lovka
po ramen - nikdy to nedlal: bylo to
vc, ne kdyby ekl kdovco ptelskho a povzbuzujcho. Nepadlo ani
slovo. Ten lovk plakal. A pan prezident chvilku mlel a najednou vyhrkl: To j vm povm, jak mm
plny pro nejbli lta. To bylo msto slov asti: projevit dvru - a byla to ast nejkrsnj a nejmunj.
6) Skaut je ochrncem prody
a cennch vtvor lidskch,
skautka je ochrnkyn prody
a cennch vtvor lidskch
Vichni jsme ji jist slyeli slovo
ekologie. Skauti se pohybuj asto v
prod, a proto jim neujde, jak ji asto bezohledn lid zneiuj a pokozuj. Snahou skaut na celm svt
bylo vdy chrnit produ, ale stejn
tak chrnit a nepokozovat lidsk
dla - ani dnen ani historick.
Skauti maj poadavek ochrany
prody ve svm zkon ji od potku stolet. Tedy od doby, kdy jet
neexistoval pojem ekologie a proda byla mnohem zachovalej ne
dnes.
Co asi vede lidi ke krutmu nien
prody i lidskch pamtek? Slabost
- hloupost - nepochopen - bezohlednost - nsil - nedostatek lsky? Zkus
si nakreslit strom, kosa na zahrdce
367

i kapliku v polch... Szel jsi nkdy

stromky, zalval kvtiny, istil studnku? Zn historick pamtky ve
svm okol? Uvaoval jsi nkdy o
drobnch zlepench ivotnho prosted v parku i na zahrdce?
Vimni si, kolik poulinch lamp je
rozbitch, kolik laviek v parku vyvrcench i kolik soch je ponieno
barevnmi spreji! Nebyl jsi sm nkdy u podobnch in?
Setrvej chvilku v rozjmn ped
hlavikou pampeliky, toho prhlednho, pavuinkov jemnho zjeven.
Kdy j probleskuje slunen z, svt
jako kouzeln hlka. Dchne na ni
vtr, dchne na ni dt, semnka se
vznej do ztracena. Vechno vak
nen ztraceno, a kdyby to bylo i jen
jedno jedin semnko, kter zapust
koen, pamatuj, e z toho jedinho semnka vyrostou v nsledujcch letech
miliony novch kvtin, mal ziv
slunka na naich loukch. Kdo proije takov zzrak, skryt v jedn jedin kvtin, dozv se o smyslu a podstat svta vc ne hlupk, kter jej
cel procestuje.
O. Gillen
7) Skaut je poslun rodi,
pedstavench a vdc,
skautka je poslun rodi,
pedstavench a vdky
Sname se dodrovat pravidla dobrho souit v rodin, ve kole i ve
skautskm oddle. Dodrujeme zkony na obce i zem. A kdy se nm
teba nkter pravidla nelb, sname se hledat vhodnou npravu, ale
nesnme se k neposlunosti. Plat to
i o rodin, kde by poslunost mla bt
samozejm.
Cvien: Poslunost asto nar
na nai lenost a malou ochotu pom368

hat. Chop se hned prce, nebo odmlouv i dokonce nesly?

Spln pkaz, i kdy nejsi kontrolovn? Pijme trest, nebo se vymlouv a svd vinu na druh, na vlastn navu i na patn nad? Co
je to vak slep poslunost, kter
by t vedla k inm nesprvnm a nerozumnm?
Vdy mus bt nkdo, kdo rozkazuje, a nkdo, kdo poslouch. Jinak
nikdy nebude postaven dm, sestrojen parn stroj, v ivot uveden skautsk oddl. Nikdo neme rozkazovati,
kdo se nenauil poslouchati. Jen kdo
prakticky se nauil poslouchat rozkaz, dovede sm a eln rozkazovat. Ten vak, kdo rozkazy dv,
mus mt plnou dvru poslouchajcch i jejich vnost. A tvoji hoi
vd, e jsi skaut - a ne bdil. Nedej
rozkaz, kter sis nerozmyslil.
A. B. Svojsk
8) Skaut je vesel mysli,
skautka je vesel mysli
Dvme se na svt hlavn z t lep strnky, nenechme se otrvit nespchy. S humorem pekonvme nejrznj pekky nejen na skautsk
stezce, ale i doma, na ulici i ve kole.
Tento bod v doslovnm pekladu
ze zkona anglickch skaut zn:
skaut si hvzd pi vech potch!
Uvauj, zda se doke usmvat i
pi nepjemnostech, zda se doke
zasmt sm sob, kdy nco poplete.
Jak je rozdl mezi vtipem a akovnm? Existuj vak erty poniujc,
kter se mohou druhho dotknout!
Zvykej si kad den nkoho od srdce
rozesmt - i to me bt dobr in. Ale
uvdom si, e vtipkovat za kadou
cenu me bt trapn a k dobr nlad nepispv.

Smch je jeden z charakteristickch

znak mld. Jestlie jste se zapomnli
smt, muste se to znovu nauit. Smch vyvolv kladn pocity, kter pat k mladmu mylen. Bylo zjitno, e lid, kte
se hodn smj, jsou mn nemocn a mn
zkostn. Jsou produktivnj v prci a
maj lep vztahy s lidmi. Neboj se smt
sami sob, dlat si legraci z vlastnch chyb
a hloupost, kter kdy provedli. Tento pstup k ivotu nm ivot nejen zpjemn, ale
i uleh. Smch nm pome prokousat se
tkostmi a obtemi.
A. Rheinwaldov: Cesta k mld
9) Skaut je hospodrn,
skautka je hospodrn
asto v okol vidme, jak se zbyten vyhazuj zachoval pedmty
i kvalitn potraviny, nakupuj se
zbyten vci a jen mlo se et asem i penzi. Pozn vak, e mnoh pkn proitky, jako je ptelstv,
dobr in, krsy prody i radost ze
hry jsou zadarmo a nelze je za penze
koupit.
I tob ji leccos pat - poteby pro
kolu, hraky, sportovn nin, knky, obleen... Tak ji m nejsp njak penze. A m jet jeden poklad
- as. S tm vm se mus nauit dobe hospodait
Cvien: Zkus ve svm zpisnku
zachytit, co jsi kter den uetil a kdy
jsi naopak nakupoval zbytenosti,
kter jsi nepoteboval. Um etit sv
vci? Vci oddlov? koln vybaven?
K hospodrnosti pat i eten asem
druhch, kter mon mnohdy zdruje nebo obtuje.
Ze vzpomnek A. B. Svojska:
Bylo nm 17 let, kdy jsme spolu
li poprv do svta (s Janem Novkem). Sedm nedl vlasteneckho pu-

tovn pky po echch, Morav,

Slovensku, Tatrch a Uhrch. Jak
jsme sehnali prostedky na cestu,
dnes u tko vykldat, ale vm, e
bylo teba odci si denn dvouhalovou housku o koln pestvce - a
ne pejt most Palackho, radji
stokrt beli jsme a na most Karlv, jen kdy pibyly dva hale cestovnmu fondu.
(Poznmka: Na praskch mostech s vjimkou Karlova se tehdy platilo mtn.)
10) Skaut je ist v mylenkch,
slovech a skutcch,
skautka je ist v mylenkch, slovech a skutcch
Tento ponkud tajemn znjc
bod zkona ti nabz nco velmi krsnho: tvj ivot me bt jako ist
hudba bez falench tn.
Jak s tm me zat?
Vyhbej se silnm a urlivm slovm i nadvkm a dbej, aby tv iny
byly ve shod s tvmi zsadami.
Sna se nevkldat druhm lidem
do jejich mysl patn mylenky, ale
v v jejich istou a dobrou vli.
Cvien: Doke odejt z party,
kde se vykldaj hrub a neslun vtipy? Vyslov nkde to, co bys neekl
doma ped maminkou i tatnkem?
Pat k istot i odpor ke kouen, alkoholu i drogm? Nem nkdy
sklon k pokrytectv - jinak se chovat a
mluvit nkde za kolou a jinak v oddle? Jak peml o vztahu mezi
chlapci a dvaty?
Dest bod zkona shrnuje vechny pedchzejc. Neme bt istota
mylenek, slov a skutk bez pravdy,
vrnosti, prospnosti, zdvoilost
ptelstv.
369

K zamylen a tak jako nmt k

vahm u tborovho ohn jet tuto mylenku:
Kdykoliv se chce potit, v duchu
si vybavuj pednosti svch souasnk, jako napklad podnikavost jednoho, skromnost druhho, tdrost
tetho a njakou jinou ctnost nkoho
jinho.
Nebo nic nepsob takov poten
jako vzory ctnosti, kter se zrcadl v
mravech naich vrstevnk a kter se
v jednotlivci sluuj, pokud mono,
vechny najednou.
A proto je tak zhodno si je stle
oivovat v pamti.
Dodrovat skautsk zkon nen
lehk. asto se dopust chyby, neovldne se, zale, nkoho zklame
i nepome tam, kde by to bylo
teba.
Nememe bt zcela dokonal, ale
sname se uvdomit si nae chyby a
proheky proti skautskmu zkonu a
napravit je, pokud to bude alespo
trochu mon.
asem asi objev, e nkdy bude
tk se rozhodnout, jak se v urit situaci zachovat a dodret skautsk zkon. Bude o tom hovoit se svm
vdcem a bude vyhledvat jeho radu
i pomoc.
Nebude to znakem tv slabosti,
ale naopak znakem tvho usilovn
stoupat po stezce poznn a lidskho
jednn.
Uvauj o star renesann moudrosti: Dokonalost je v malikostech,
ale dokonalost sama nen malikost!
A spln poadavky novkovsk
zkouky a a si osvoj zkladn pravidla ivota podle skautskho zkona,
vyzve t tvj vdce ke skautskmu
slibu.
Bude to pi slavnostn pleitosti u
370

Slibuji na svou est, jak dovedu nejlpe

- slouit nejvy Pravd a Lsce vrn v kad dob,
- plnit povinnosti vlastn a zachovvat skautsk zkony,
- du i tlem bt pipraven pomhat vlasti i blinm.
(Vc skauti mohou pipojit prosbu:
K tomu mi pomhej Bh!)

tborovho ohn, uprosted prody,

ped celm oddlem a ty bude slibovat
- pro cel ivot. Bude slibovat mnoh
z toho, o em jsme ji na pedchzejcch strnkch uvaovali.

Dve ne pistoup ke slibu,

bude s tebou hovoit vdce oddlu a
spolen budete uvaovat o vznamu skautskho slibu a o povinnostech, kter na sebe pijm. Neslibuje jen na krtkou dobu, ale
skautsk slib je pro mnoh skauty
zvazkem na cel ivot. Pro vrnost
slibu mnoz skauti poloili ivot za
vlast, jin byli mnoh lta ve vzen
a opt jin nasazovali vlastn ivot
pi pomoci i zchran jinch lid.
V prvnm bod slibu se zavazuje, e nebude t jen pro sebe, pro
svj vlastn prospch, ale v prvn
ad pro zkladn lidsk idely, jako
je pravda, lska, krsa i dobro. Ty
maj vt cenu neli osobn cle a
mnoh pokolen naich pedk jim
nezitn slouila. Bez sil o naplovn tchto idel by svt byl
pln neptelstv a zla a neilo by se
nm v nm dobe.
Dle slibuje, e bude dodrovat
skautsk zkony, o kterch ji mnoh v. Bude tak dodrovat povin-

nosti vlastn. Sem pat povinnost

se vzdlvat, pomhat doma i v obci, kde bydl, ale tak starat se o
produ a jednou i o vlastn rodinu.
A konen slibuje, e bude
kdykoliv ochoten pomhat svm
blinm, slouit dobrm vcem a plnit sv povinnosti k esk republice, ve kter jsi se narodil a ve kterm ily mnoh generace tvch
pedk.
To ve slibuje na svou est a zavazuje se, e bude ve plnit tak,
jak to nejlpe dovede a jak je to v
tvch silch.
Sloenm skautskho slibu se
stv prvoplatnm lenem velk
skautsk rodiny.
V ivot se kad ume ovldat
sm sebe, sm sob poruit, snet i
pekonvat rzn tkosti a napravovat chyby, kterch jsme se dopustili. Skautsk zkon, slib a poadavek dobrho skutku, spolu se
svdomm, tvm vnitnm hlasem,
ti v tom mohou hodn pomoci.
371

Robert Baden Powell

VKOV STUPN
V naem hnut, kter m oficiln
nzev Junk - svaz skaut a skautek
R, tvo nejmlad skupinu v chlapeckm kmeni vlata, v dvm kmeni
svtluky (ve vodckch oddlech se
msto svtluky pouv pojmenovn
abiky). Do smeky vlat nebo roje
svtluek mohou vstupovat dti od
esti nebo sedmi let.
Mezi skauty a skautky pichz
chlapci a dvata kolem jedenctho
roku. Kdo zstane ve skautskm hnut i po patnctm roce, me pejt mezi rovery (chlapci) a rangers (dvata).
A dospje, stane se mon vdcem oddlu, nebo lenem stediskov
rady i jin vy organizan sloky
Junka. Dospl lenov Junka zakldaj oddly i kluby oldskaut.
ORGANIZAN STRUKTURA
Zkladn, poetn nejmen slokou Junka je druina. V jejm ele
stoj rdce nebo rdkyn, v odddlech
vodnch skaut kormidelnk. Dv nebo vce druin tvo skautsk oddl.
Nejmn ti oddly z jednoho msta (mstsk tvrti nebo jej sti) se
sdruuj do stedisek (pstav). V jednom stedisku mohou bt oddly
skaut, skautek, smeky vlat a roje
svtluek, oddly rover a rangers.
Dospl skauti a skautky, kte nevedou oddl dt, se schzej v klubech
oldskaut.
Vym organizanm stupnm je
Okresn rada Junka (ORJ). Sdruuje
nkolik stedisek, zpravidla tch, kter jsou na zem danho okresu nebo
obvodu. Kad okres pat do urit
oblasti. Hlavnm kolem okres a ob372

last je zajitn inovnickho vzdlvn (ekatelsk a vdcovsk kursy,

zdravotnick kursy, lesn kursy a lesn
koly, tematick semine apod.)
stedn rada Junka (RJ) d
Junka v obdob mezi junckmi snmy. V ele stedn rady stoj starosta nebo starostka, kte zastupuj cel
hnut Junka vi sttnm institucm
a veejnosti. Za innost dvho kmene
zodpovd neln, za innost chlapeckho kmene nelnk.
FUNKN OZNAEN
inovnci a inovnice maj oznaen sv funkce na ttku piitm na
levm rukvu koile. inovnci stediska (s vjimkou vodnch skaut a
skautek) maj ttek zelen, lenov
ORJ hnd, oblastn zpravodajov
modr a lenov stednch orgn v
barv kardinlsk erven.

Funkn oznaen nos inovnci

oddlu pod slem oddlu, inovnci
stediska pod domovenkou.

Na krojch inovnk uvidte i kovov odznaky. ekatelsk a vdcovsk

odznak se nos na stedu lev kapsy.
Vedouc smeky vlat nebo roje svtlu-

ek maj tyto odznaky podloeny

lut, vedouc skaut a skautek zelen, rover a rangers erven.

Absolventa Lesn koly poznte

hned. Na krku nos ed tek, kter
m vzadu v cpu nait lesokolsk
znak - ti tee-pee. Plechov odznak t
tee-pee na stedu prav kapsy pat
instruktorm Lesnch kol.
SKAUTING V DATECH
1857 - 22. nora se v Londn narodil Robert Baden-Powell, zakladatel
skautingu a svtov nelnk skaut
1860 - 14. srpna se narodil v Anglii
Ernest Thompson Seton, zakladatel
woodcraftu a prvn nelnk skaut
USA
1876 - 5. z se v Praze narodil
Antonn Frantiek Svojsk, zakladatel
eskho skautingu. Msto jmna
Frantiek pouval pezdvku Benjamin (byl nejmladm lenem eskho
pveckho kvarteta)
1889 - 22. nora se narodila Olave
St. Clair Soames, provdan Baden-Powellov, svtov neln skautek
1902 - prvn tbor Woodcraft Indians E. T. Setona
1907 - prvn skautsk tbor Rober-ta
Baden-Powella na ostrvku Brownsea
1908 - v lednu zaloena v Anglii
prvn skautsk organizace na svt
- The Boy Scouts

Antonn
Benjamin
Svojsk

Ernest
Thompson
Seton

1909 - v Londn se na skautsk

pehldce poprv objevila skupina
skautek
1910 - zaloena organizace anglickch skautek Girl Guides Association pod vedenm sestry B-P Agnes.
Dvky zvolily za svj odznak
trojlstek
- v Anglii utvoen odbor vodnch
skaut
1911 - A. B. Svojsk, profesor tlocviku na ikovsk relce, jede do
Anglie, aby vidl skauting na vlastn
oi. Pekld Scouting for Boys, vede
prvn druinu eskch skaut - svch
k
1912 - vychz prvn skautsk pruka esk skaut, pozdji Zklady
junctv
- A. B. S. vede prvn tbor eskch
junk ve Vorlovskch lesch u Lipnice
- B-P se en s Olave St. Clair Soames
373

PHDr.

Anna Berkovcov

Neil Armstrong

Vlasta Koseov

1914 - zaloen spolek Junk esk skaut

1915 - ustanoven odbor pro dv
vchovu v Junku - eskm skautu
- prvn tbor skautek u ivohot
1918 - 28. jna byla vyhlena eskoslovensk republika. Druh den zzena skautsk pota a vydny prvn
skautsk znmky na svt
1919 - ustaven Svaz junk-skaut
RS
- zaveden odznak lilie se ttkem
a ps hlavou
1920 - poprv udlen zlat odznak
Za in junck. Devatenctilet student zachrnil ti tonouc dti. Jmenoval se Rudolf Plajner
1920 - prvn svtov jamboree v
Londn
1922 - eskoslovensk skautky pijaty na mezinrodn konferenci
v Cambridge do Mezinrodn Rady
skautek
- eskoslovensko jednm ze zakldajcch stt mezinrodnho skaut374

skho sted, A. B. S. lenem Mezinrodnho skautskho vboru.

1926 - vyhlen 22. nor za svtek
vech skautek svta - Thinking Day Den sesterstv
1928 - zaloena svtov asociace
skautek - WAGGGS, eskoslovensko
opt jednm ze zakldajcch stt
1929 - B-P poven do lechtickho
stavu - Lord Baden-Powell of Gilwell
1930 - Olave Baden-Powell zvolena
prvn a zrove posledn svtovou neln
1931 - prvn slovansk jamboree v
Praze za asti 15 000 skaut a
skautek
1935 - nae skautky zaaly podkldat slibov odznak modrm trojlstkem
1936 - nvtva E. T. Setona v Praze
1938 - 17. z zemel A. B. Svojsk na streptokokovou nkazu. Pohben 20. z za asti 3000 skaut a
skautek na Vyehradskm hbitov

1939 - ustavujc snm Junka

(sjednocen s. skautingu), velitel
Boh. ehk, nelnk Rudolf Plajner,
neln Vlasta Koseov
1940 - 28. jna nazen o rozputn Junka. Tden nato nacist pepadli sted Junka a zabavili
veker majetek
1941 - na sv farm v Keni zemel
svtov nelnk lord B-P
1945 - ihned pi Praskm kvtnovm povstn obnovena skautsk
innost
1946 - nvtva svtov neln
Olave B-P u ns
- odstartovn 1. ronk Svojskova
zvodu v Praze
- zaloena mohyla na Ivanen
v Beskydech - uctn pamtky skaut
popravench nacisty 24. dubna 1945.
- zemel mal, spisovatel, prodovdec, zlesk a zakladatel woodcraftu E. T. Seton
1948 - Junk zalenn do Svazu
eskoslovensk mldee - zaala dru-

h likvidace naeho skautingu.

1950 - v stednm list republiky
eskoslovensk oznmen znik Junka
1968 - obnova Junka
1969 - 18. ervence poslal americk skaut-astronaut Neil Armstrong pozdrav skautm a skautkm
z paluby Apolla 11, ti dny nato byl
prvnm lovkem, kter se proel po
Msci
1970 - 1. z potet ukonena
innost eskho Junka. Do prosince
1989 pokraovala ada skautskch
oddlu pod hlavikami jinch povolench organizac
1973 - zemela Vlasta Koseov,
jedna z nejvtch osobnost naeho
dvho skautingu
1977 - zemela jedin svtov neln skautek Olave Baden-Powell
1987 - zemel nelnk eskoslovenskho Junka RNDr. Rudolf Plajner
1989 - 28. prosince schvleny stanovy eskho Junka - svazu skaut
a skautek ministerstvem vnitra a ivotnho prosted
1990 - IV. - obnovujc - snm eskho Junka
- na 27. mezinrodn konferenci
skautek v Singapuru eskoslovensk
skautky opt pijaty do svtov asociace WAGGGS
- na 32. mezinrodn konferenci
skaut v Pai nai skauti znovu pijati do WOSM
1993 - 1. ledna - rozdlen republiky na eskou republiku a Slovenskou republiku. Vytvoily se nov nrodn organizace, kter podaly
o optovn pijet do WOSM
a WAGGGS
1996 - chlapeck kmen pijat do
WOSM
- dv kmen pijat do WAGGGS
375

MEZINRODN SKAUTSK
HNUT
Skauti a skautky maj bratry
a sestry v mnoha zemch svta, protoe skauting je hnut mezinrodn.
Vechny ns spojuj zkladn mylenky, vyjden heslem, zkonem
a slibem, kter se v jednotlivch zemch od sebe pli neli. Mon jsi
ml pleitost setkat se u se skauty z jin zem. Vtina z tch, kterm se to podailo, m za sebou jist
pjemnou zkuenost, e i kdy mluvme jinmi jazyky a pochzme z jinho prosted, pece si pipadme
blzc. Ctme, e se na sebe meme
spolehnout a obvykle se brzy sptelme.
Star skauti a skautky, kte se
u del dobu u ciz jazyk a dok
se jm aspo trochu domluvit, mohou i se svmi vedoucmi vyut pozvn na rzn akce podan zahraninmi skauty. Mohou tak navzat kontakt pmo s njakm oddlem nebo stediskem v zahrani,
dohodnout si vmnnou nvtvu,
pi kter by nemlo chybt alespo
nkolikadenn spolen tboen,
pobyt v rodinch a samozejm poznvn pamtek, zajmavost a krajiny. Pitom se jet pocvite v cizm
jazyce a ovte si mezi pteli, nakolik jste u schopni se domluvit.
Muste ale bt pipraveni na to, e
se v cizch zemch teba setkte se
skautingem v ponkud jin podob,
ne na jakou jste zvykl. Mon se tam
u netbo tak jako u ns, skauti a
skautky si nedlaj vechno pln sami, nejezd tak asto na vpravy a vyuvaj vc rznch civilizanch vymoenost. Snate se pistupovat
k jinm zpsobm a k novm zitkm nezaujat, neohrnujte hned nade
376

vm nos. Jednak nevte, do jak podoby se za nkolik let vyvine skauting

v na zemi, jednak teba zjistte, e to
podstatn se zase tolik neli a zdnliv zmkil zpsob je k prod a
krajin daleko etrnj ne ten n.
Jinde tak dok daleko lpe ne my
spolupracovat s veejnost, sehnat prostedky pro sebe i pro jin potebn a
zapojit sv leny do rznch veobecn
prospnch innost. Zkrtka otevete oi a mysl novm podntm,
kter ti pemlivj z vs jist dokou vstebat a petvoit tak, aby byly
pnosem pro esk skauting. Na
druh stran nevhejte pedvst nae
tradice a tboen svm skautskm
hostm ze zahrani a dopejte jim
monost okusit je na vlastn ki. Nkdy to pro n bvaj nezapomenuteln
zitky.
Mli byste tak vdt, e na svt
existuje nkolik skautskch domov,
kter slou k pobytu skaut a skautek, kde se podaj rzn setkn a semine a kde jsou jako zamstnanci
skauti z celho svta, kte v nich pracuj nkolik msc a let. Takovm
domovem jsou napklad ve vcarsku
Our Chalet pro dvky nebo chata Kanderstegu pro chlapce.

Ve svt existuj ti mezinrodn

skautsk organizace. Jsou to:
WAGGGS (World Association of Girl Guides and Girl Scouts) pro dvky
WOSM
(World Organization of the Scout Movement)
pro chlapce
ISGF
(International Scout and Guide Fellowship)
pro dospl
(oldskauty)
I kdy my mme v na zemi spolenou organizaci, n dv kmen je
lenem WAGGGS a chlapeck pat do WOSM. Kmen dosplch je pak
soust ISGF.
Mezinrodn skautsk signl

skaut - sk

i - de - - ly

spo - ju -

svt

Jan Sibelius op 916

esk text Betislav Hodek

Mezinrodn hymna
skautek

Na mod - r vlaj - ce

nm nad hla - vou ja - ko

l - stek zla - t

a pi - po - m - n slu- bu

po - m - hat je

jas - n

i -

de -

v
a
dl, jdem
2. Ten obzor, to je n nov svt,
kde jen ist lska zn,
kde rozkvt jen ptelstv kvt
a pravda vtz.

jas - n

kte - rou skau - tka m.

l.

Hla - vu na - ho ru

slun - ce pl

troj -

Ls - ku roz - d - vat vechnm

jdeme k

ob - zo - ru jdem

dl!
smv rozdvat, dobrem pomhat,
je skautek idel.
Hlavu nahoru, jdeme k obzoru,
(:jdem v a dl!:)

377

Jamboree
Nejvt mezinrodn skautsk setkn se tradin nazv jamboree
(dembor). Je to slovo, kter znamen
378

setkn, veselou slavnost. Pod se

kad tyi roky v nkter pedem uren zemi. Na jamboree skauti spolen tbo, poznvaj hostitelskou

zemi, pedvdj sv nrodn zvyky,

hry, vymuj si upomnkov pedmty a dlaj spoustu dalch zajmavch vc, kter pispvaj ke vzjem-

nmu poznvn. Posledn jamboree

se konalo v roce 1995 v Holandsku,
pt se m uskutenit v roce 1999
v Chile.
379

SLOVO ESTN NELN

SLOVO ESTNHO NELNKA

Mil pravnuko Sasanek!

Vem skautkm a skautm na stezce!

Jist m nepodezv, e T pokldm za njakou pohdkovou bytost z e rostlin. U jsi pece vyrostla z veernk a lk T mnoho
vc skutench, kter se dj kolem Tebe.
Chci Ti jen napsat, jakou mm radost, e ses stala - dobrovoln
a ze sv vlastn vle - skautkou. Vybrala sis dobe jako ty prvn Sasanky v roce 1915, kter nadchla mylenka skautingu a hned po prvnch
mscch pprav se v lt vypravily na tbor. Tehdy patnctilet studentky holeovickho lycea se svou dvacetiletou vdkyn Vlastou tpnovou proklestily pro dvata cestu do jinho svta.
Pochopily, e skauting je pesn to, co z nich vytvo sprvn, modern dvata. Kdybyste si peetly ryvky z jejich kroniky z r. 1915,
asly byste, jak se dychtiv uily st v knize prody, jak trnovaly
skautsk dovednosti, cviily sv svalstvo nejen tlesnou prac, ale tak
sportem, jak etly, zpvaly, fotografovaly, snaily se stt sestrami, bt
pohotov, ochotn a jak touily pipravit se na ivot, kter nastane, a
skon ta hrozn vlka, kter polyk i jejich ptele z chlapeckch oddl.
Dokzaly, e velk hra skautingu je skuten pipravila pro ivot.
I v nejkrutjch zkoukch si dovedly zachovat svj lidsk rozmr.
Namtte, e ve vku zzrak technickch, o jakch se naim Sasankm ani nesnilo, mme u jin starosti?
Omyl. Svt me pet (a petete si o tom mnoho uench pojednn) jen tehdy, kdy budou dti vyrstat v lskyplnm prosted radosti a her. Jen pkladem se v nich me vypstovat ohleduplnost, chu
pomhat, zodpovdnost a kze.
Zaala jsem vyznnm o kouzlu skautingu, kter je nejlep cestou
k tomuto idelu.
Pidej si jet radost z mezinrodnho ptelstv a dej se do prce.
Skauting Ti nezaru pohodln ivot. Ale nau T bt dvetem do
nepohody, kter bude umt samostatn myslet, jednat i vechnm pomhat, jak si to pedstavovali zakladatel skautingu a jak to zpvme
v mezinrodn hymn.
A heslo?
Nechce-li svtit, aspo nezaclnj!
Tvoje Vlasta
dcera Sasanek

380

Ml jsem v ivot velk tst, e ped vce ne 50 lety jsem se dostal

do skautskho oddlu, ve kterm jsem proval prvn tbory, skldal
prvn zkouky, poprv hldal v noci tbor - a tak jsem ml pote s podkem ve stanu pi rannch prohldkch. Seznmil jsem se s adou
chlapc a s mnohmi z nich iji dodnes v pevnm ptelstv. Mvme
pravideln schzky, v lt jezdme tboit a v zim se setkvme na
horsk chalup. S vdnost vzpomnm na svho prvnho vdce Vlu
trbu, kter stle slou skautskm dtem, i na svho prvnho rdce
Frantu Lukee, kter ji 45 let ije za velkou lou v USA, ale ptelstv nebylo vzdlenost porueno.
V roce 1947 jsem byl v na delegaci na povlenm jamboree ve
Francii. Byla to zkuenost pro cel ivot. Po dob vlench hrz se seli chlapci z celho svta s touhou vzjemn se poznvat, uzavrat ptelstv a t v mru. Jet dnes si dopisuji s Jeanem Cizeronem a zavu-li
oi, vidm adu staveb, kter tam vznikaly. A kdy jsem se v roce 1990
astnil mezinrodn skautsk konference v Pai, vznikl tam npad,
aby se seli ti, kte kdysi jako chlapci byli na jamboree. Selo se ns asi
35 z rznch zem, zpvali jsme starou znlku a patili k sob
i po vce ne 40 letech.
Proel jsem ivotem - vedl jsem skautsk oddl, pomhal ad dalch
oddl, vesnice SOS, vychovval studenty, vlastn dti i vnouata,
pomhal jsem zavdt lesn kursy pro rovery, pracoval jsem v nelnictvu a dnes se ohlm za svm ivotem.
Co vm peji na zklad vlastn zkuenosti:
- Nachzejte kolem sebe ptele a pstujte mezi sebou dobr vztahy.
Mnohokrt jsem se pesvdil o sle a hodnot lidskho ptelstv.
- Nebojte se obt, pemhejte sami sebe, ute se zvldat nejrznj
svzele i pekky a bute odoln tlesn i duevn.
- Usilujte o dkladn vzdln, bez nho se v 21. stolet neobejdete.
- Vte, e dobr skutek je zkladn hodnotou, kter umouje lidsk
souit a in ivot krsnj.
- Nezapomnejte na slib, kter jste skldali a kter vs zavazuje plnit povinnosti po cel ivot.
A jet vm peji hodn dobr pohody, radosti na stezce skautsk
i osobn, krsn tbory, hodn veernch oh pod hvzdnou oblohou,
trval ptelstv a a dospjete i nalezen smyslu ivota.
Vclav Bichek

381

CO DL ANEB POZVNKA DO ROVERSKHO KMENE

Je ti trnct, patnct, mon i o kousek vc. V oddle ses nauil spoustu vc,
um se postarat sm o sebe a v, jak vyzrt na nejednu nronou situaci, vyzkouel sis pipravit program pro sv mlad kamardy, mon jsi dokonce vedl
njak as druinu. To, co v, u ti vak nesta, chce jt dl. M chu vdat
se se stejn starmi kamardy, prot nco novho, vyzkouet si, na co sta.
Jak odpov na nsledujc otzky?
Lkaj t dlouh a nron putovn po horch, lyask try zasnenou krajinou i m chu dobe se
nauit nkter z nronjch i netradinch sport?
Peml o spoust vc a rd by
sis ujasnil sv mylenky v debatch
o vcech, kter t zajmaj?
Rd bys nezstal lhostejn k vcem, kter t trp?
Lkaj t spolen nvtvy koncert, divadel, kin, vstav?

M chu poodhalit sob i druhm, jak vlastn jsi? Vydat se po

cest sebepoznn a zkusit zjistit, co
vlastn je v souasn dob tvm ivotnm clem a co je pro tebe dleit?
Chce najt svj ostrvek ptelstv - partu lid, kte jsou
v mnohm podobn jako ty prv
proto, e proli skautskm oddlem,
kte maj chu udlat nco pro sebe
i ostatn, chtj toho spoustu prot
a kdy ti je mizern, nenechaj t na
holikch?

Odpovdl sis alespo 3x ano? Potom me st dl:

Myslm, e je vs vc, chodili jste spolu do jednoho oddlu, i se znte z akc
stediska. Nkte z vs zstali u oddl a pomhaj pipravovat program pro
mlad brky a sestiky, nkte mon bloud a nevd, kudy kam...
M jedinenou monost vydat se na dal putovn po skautsk stezce
a vstoupit do roverskho kmene.
Roversk kmen se v mnohm li od skautskho oddlu.
V roverskm kmeni se schzej mlad lid, vtinou star 15 let, kte dve
chodili do skautskch oddl. Kmen me bt spolen pro star z vce oddl
- dvch i chlapeckch. Mezi rovery se vak me pihlsit i ten, kdo nikdy v dnm skautskm oddle nebyl. Roversk kmen by ml mt vdy pevn pravidla innosti a vdce i vdkyni, koordintora vekerho dn v kmeni starho 18 let.
Program si lenov kmene sestavuj sami, spolen plnuj akce a kad podle svch zjm, zkuenost a monost pipravuje, i pomh pipravovat nkter z program a akc.U to nen jen vdce, kter t nemu u a vede t, ale
i ty me sebe a ostatn nm obohacovat a v mnohem vt me ovlivnit sloen programu neli v oddle. Rovei se asto poutj, pod vedenm odbornk,
i do nronch akc, kter skuten prov, jac jsou a co vechno dokou zvldnout. Ve strategickch hrch si asto ov, jak dok mezi sebou spolupracovat,
u se samostatnmu rozhodovn. Pi tvoivch hkch naopak popust uzdu
sv fantazie.
Nkde vznikaj i zce specializovan kmeny, zamen napklad na nkter
ze sport, prodnch odvtv a podobn.
382

Roku 1346 po skonen bitvy

u Kresaku prochzel anglick nsledovnk trnu bojitm a zastavil se u
padlho eskho krle Jana Lucemburskho. Vytrhl mu z helmice ti ern
ptros pera a pevzal je do svho osobnho znaku, souasn s heslem mrtvho
krle ich dien
- SLOUM.
Sloum je i heslem rover.
Sluba sob - dbt o sebe, jt dl po
sv stezce - vzdlvat se, poznat lpe
sebe sama...
Sluba druhm - nauit se pomhat
tam, kde je poteba, nauit se nebt
lhostejn - me jt o pomoc v oddle,
ale me sv znalosti a schopnosti
uplatnit i ve svt dosplch. Mnoh
monosti se nasktaj napklad v oblasti charitativn (pipraven zbavn
odpoledne pro dti z dtskch domov
i pro lidi z domova dchodc, sbrky
atstva pro potebn...) i ekologick
(osvtov akce, tdn odpadu, brigdy...). Dal inspiraci lze jist najt
v nejblim okol.
Sluba vymu principu - dodrovn skautskho zkona, slibu a hesla,
uvdomit si hodnotu dobrho slova i
smvu, t v souladu s prodou...
Skauting je ivotn styl.
Skauting je stezka ivotem, kter je
mnohdy trnit a nepohodln, ale zle
jen na tob, zda si zvol povrchn svt
konzumu a penz a skauting hod za
hlavu, nebo jestli vyuije toho, co ses
nauil v oddle a bude hledat hloubku
ivota a svj ivotn styl spolu s ostatnmi rovery.
Nyn se ocit na jednom z prvnch rozcest sv cesty - svho ivota. Prv
te nastv jeden z okamik, kdy se me rozhodnout. Uvauje nkdy o
tom, odkud a kudy jde, kam a s km chce jt a kam dojt, co chce svm ivotem dt druhm a eho chce doshnout? To jsou otzky, kter je dobr si
pokldat a poctiv na n hledat odpovdi.
383

CESTY
Jsou lid, kterm volnost sta
jen na rovni vlastn cely.
enou se k smrti,aby mli to,
co m soused,a pokud mono dra.
I to je cesta - svho druhu,
a oni po n vyslen kr,
po cel ivot v bludnm kruhu.
A pak jsou druz,kterm znj v hlav
zvratn tny. Ti kalou na pohodl
a krom k Bohu se modl
taky k ohni, lesm, potokm a trv
a k slunci, a udl z det duhu.
A jejich cesta m nesmlouvav
nkam, kde nelze chodit v kruhu.

Co jet pat k rytmu thle cesty?

Zaat zuby a nabhl ly,
svrn mozolnatch rukou v psti,
ramena otlaen od popruh a tak vra, e jt X-krt pes rozcest
bv hez ne hnt se pmo k cli
a vlastn chodit pod jenom v kruhu.
To vn pibit na k cest
je nae touha, odmna - a trest.
Trest za to, e jdeme vn
cestou druh
a e se nenechme vst
tmi, co chod cel ivot v kruhu.
(anonym)

CESTA
Ndran lampa se houpala vtrem. Pes jej svtlo se snel k zemi
prvn podzimn snh.
Motorek odjel do tmy. Rozespal pednosta mi vnoval rychl,
pozorn pohled, potom za sebou zavel dvee ndran kancele. Za
chvli se odtud ozval hlas nonch
zprv. Okny problikvala modr ze
televizor. Nikde nikdo. Byl jsem
sm. Sm s desetikilometrovou cestou ped sebou.
Za ndram stoupala cesta vzhru
do kopc. Snh zaal padat teprve nedvno, take o ten stop se nedalo
uvaovat. Jestli nkter z naich
kluk el k vrcholu pede mnou, ze
snhu to nezjistm.
Kad rok v podzimnm ase podnikme cestu k vrcholu Pleivce.
Tam byl ped mnoha destkami let
zaloen roversk kmen naeho stediska. My jsme jeho nkolikt generace. Ti prvn, kte do dutiny mohutn borovice vloili vrcholovou knihu
ve zvltn schrnce, jsou dnes sta
mui, mnoho z nich u tak chod po
nebeskch stezkch. Ale ti, kte mohou, jednou za rok vystoupaj k Pleivci. Jedni, aby si pipomnli sv
mld a ujistili se, e po jejich cestch
stle nkdo kr, my dnen proto, e
ns to bav. A navc sedt u jednoho
ohn s tmi, o nich jste etli jako mal
kluci ve starch oddlovch kronikch,
je zvltn povznejc pocit.
Les se pede mnou trochu rozestoupil. Ve slabounkm svtn jsem rozpoznal trosky star hjovny. Jsem dobr,
pomyslel jsem si. Vloni bylo u svtlo,
kdy jsem sem od ndra piel. Jsem
lep ne ped rokem. V trv pokryt
jinovatkou leela tenkrt rozhzen
erven a lut jablka. Krmen pro vysokou. Musel jsem se jim vyhbat.

Jestlipak jsou zde jablka i letos?

Tma a zsada slo jedna Na Pleivec
bez baterky mi to nedovolily zjistit.
Nalapoval jsem tedy pes paseku opatrn, asi tak jako kdy jsme v oddle
hrvali hry se zavzanma oima,
abych ani jedno jablko nerozlpl.
Minul jsem tboit na pat Pleivce, ktermu kme Cimaron. Tady
jsme vichni z dnenho roverskho
kmene obnovovali svj skautsk slib.
Cesta od Cimaronu vedla kolmo
vzhru. Byla sam kmen. Obrovsk
utry. Bylo nutn je obchzet, nebo
peskakovat.
Odnkud z hlubin les se ozvalo
slab vyzvnn zvon. Tam nkde leely vesnice, ale sem z nich nezasvtilo
ani svtlko.
Ctil jsem, jak mi po zdech stk
pot. Nic to vak nebylo proti m prvn
cest na Pleivec. Tehdy jsem ml od
svho potu promen i spack v torn.
Tsn ped vrcholem jsem se otoil.
Vchodn strana les u byla bled svtnm. Snh pestal padat. Vtr se utiil.
Na vrcholu leel snh. Byl neporuen. Nikde dn stopy. Jsem tu letos
prvn.
Vyndal jsem z borovice schrnku
s vrcholovou knihou. Potom jsem vak
sundal ze zad tornu a v naem starodvnm ohniti rozdlal ohe. K prameni jsem doel pro vodu a povsil
kotlk nad plameny.
Vrcholov kniha leela na kameni
opodl. Dval jsem se na ni a sypal pitom aj do vrouc vody. Pni, napadlo
m, jet vloni bych ji nedokav otevel a vtzoslavn se do n podepsal.
Jako prvn. S datem a asem. Abych to
ml na beton, abych byl jasn vtz.
Letos ekm, a se ozvou kroky kluk,
naich i tch se stbrnmi vlasy, abych
jim mohl ct: Je tu pro vs aj.
385

KAM VEDLA M CESTA SVTLA

Ti dny strven na Brdech, snh,

zima, samota, mapa, buzola, mlo jdla - bylo to ndhern, spolhat na
sebe, mt jen to, co mm v batohu. Jak
postupn mjel as, zaala jsem si uvdomovat, e to, co se vejde do batohu,
je opravdu to, co mi sta k tomu,
abych byla spokojen. Mla jsem as
na sebe a sv mylenky, obas jsem
otevela oblku a peetla si krsn a
moudr mylenky lid, kte pemleli o podobnch vcech, kter se
hon hlavou mn... Tila jsem se na
setkn s ostatnmi. Prochzela jsem
krsnou krajinou, obas snilo a obas zazilo jarn slunko - byla jsem
naprosto sv, naprosto svobodn, mla jsem pocit, e neexistuje problm,
kter by neel zvldnout - byla jsem
astn...
Tak njak jsem to potom vyprvla jedn dvin - koukala na m
nechpav a pak se zeptala - a co se ti
na tom vlastn lbilo? Nepochopila...
Ona by na takov cest proila zimu,
strach, samotu a nepohodl, ona by
na takovou cestu nikdy dobrovoln
nevyrazila - dlouho jsme se o tom
spolu bavily. Dva pohledy na tut
cestu, dva pohledy na tut vc...

Dva pohledy na ivot a ivotn problmy - napadlo m, kdy jsem o tom

potom pemlela sama - to, je-li lovk astn nebo neastn, zle
stran moc na jeho vnitnm postoji,
na tom, jak to vechno bere a jak se na
to dv... Kad m v ivot problmy
a kadho v ivot potkaj chvle tst
a pohody... A nkdy prv problm doke bt tm astnm nastartovnm
pro chvle tst...
A potom jsem v asopise FONS Pbhy jako kompas - etla toto:
SETKN S MATYEM V 16.26
Potkal jsem jednoho mladho mue,
zdravho jak pa, mdn obleenho,
se sportovnm vozem.
I zeptal jsem se ho nhodou, jak se ct:
To je otzka, ekl, k podln!
Zeptal jsem se, trochu nesmle, tce postien star eny na invalidnm vozku, jak se j da:
Dobe, ekla, da se mi dobe.
Tady je vidt, pomyslel jsem si,
e lovk m vdy
soucit s nepravmi lidmi.
(Lothar Zenetti)
387

CO JE SNADN A CO JE TK

Jak je snadn posbrat pr vtv

a rozdlat ohe,
jak je to snadn ht se u jeho plamen!
- Ale t i lep je bt sm tm ohnm,
bt tm ivm plamenem,
u nho se oheje kruh ptel...
Jak je snadn postavit stan,
vztyit nad hlavu tu pltnou stechu,
kter ns ochrn ped detm i vtrem!
- Ale jak nron
i jak dobr je sm bt ochranou i ttem,
umt dt pocit bezpe alespo tm nejblim...
Jak je snadn st stopy ve snhu i blt,
rozpoznat, kter tvor tudy krel, bel, nebo se plazil!
- Ale rozeznat vas stn starosti i smutku
v och lid, kter m rd
a kte na tebe spolhaj,
to je nad vechnu zlesckou moudrost...
Jak je snadn urit smr cesty
podle kompasu, slunce i hvzd!
- Ale nade vechno to
je sprvn rozhodnut
a vle jt za Polrkou Pravdy...
Jak je snadn uvzat pevnou dra smyku
nebo ploch ambulann uzel, kter netla!
- Ale udret pevn vztah,
zstat dobrm ptelem a bratrem,
nebt nikomu na obt,
to je dobr a svat, ale i tk...
Jak je snadn nauit se
rozeznvat byliny liv od jedovatch!
- Ale jak zk je nkdy
hranice mezi Dobrem a Zlem,
jak tk je nkdy sprvn rozhodnut!

Autor: Ladislav Rusek

Pevzato z asopisu
Banana Times,
kter vydv
,,Roversk
bannov republika
389

390

POUIT LITERATURA

Foglar J.:
Kronika Ztracen stopy,
Nae Vojsko, Praha, 1967

ka J.:
Junck symbolika,
Merkur, Praha 1990

Hansen W:
Vlk, jen nikdy nesp,
Scoutarch, Praha 1994

Dllinger P:
Skautsk tborov kuchaka,
in, EL, Praha, 1995

Hermans B.:
Pbhy jako kompas,
Fons, Praha 1994

Elstner F. A.:
Uzly a laso,
Profil, Ostrava, 1968

Macek J.:
Tbome v tp,
Liga lesn moudrosti, Praha, 1990

Einhorn E.:
1789 rad pro fotoamatry,
Prce, 1968

McManners H.:
S batohem na zdech,
Slovo, Bratislava, 1996
391

Moser F:
P turistika,
Olympia, Praha, 1986
Svojsk A. B., Novk J.:
Zkladov skautingu,
Praha, 1920
Plajner R.:
svit eskho junctv,
Junck edice, Praha, 1992
Plajner R.:
Radosti junckho roku,
Junck edice, Praha, 1946
Pittich E., Kalmanok D.:
Obloha na dlani,
Obzor, Bratislava 1983
Psko J.:
Skautsk zdravovda,
Junck edice, Praha 1992
Polek J.:
Amatrsk fotografie a fotografika,
Merkur, 1990
Rogl V:
Nebojte se topografie,
Nae vojsko, Praha, 1982

mok J.:
Stavba a skladba fotografickho
snmku,
Praha 1983
Tomek M.:
Skautsk praxe I,
Skauting, Liberec, 1995
The Boy Scout Handbook,
B. S. A., Texas, U. S. A. 1994
Vostka M.:
Skautsk rok,
Nakladatelstv Krop a Kucharsk,
Praha, 1946
Vostka M.:
Skautsk toulky prodou,
Skauting, Liberec, 1993
Vostka M.:
Tbornick encyklopedie,
Mlad fronta, Praha, 1985
Watkins D., Dalalov M.:
Tboen a turistika,
Mlad let, Bratislava, 1995
Zapletal M.:
Skauting,
Skauting, Liberec 1995

ehk B., Fanderlik V:

Skautsk vdce,
nkladem Svazu Junk Skaut
RS, Jin, 1933

Zapletal M.:
Vpravy za dobrodrustvm,
Albatros, Praha 1986

koloud L.:
Zlesck dovednost,
Severografia erven Kostelec, 1990

Zapletal M., Kos B., Weigner K.:

Stezka zdatnosti,
Skauting, Liberec 1995

392

ADRES PRODEJEN SE SKAUTSKM SORTIMENTEM V R

Agentura Koniklec,
prodejna ekol. literatury
Chelickho 12,
130 00 Praha 3
tel: 02/27 33 33

TER - STA Terezn s. r. o.

Tyrova 140,
411 55 Terezn
tel: 0416/92 127
fax: 0416/92 172

Junk - Tramp
- Sport prodejna
Prmyslov 941,
500 02 Hradec Krlov
tel: 049/617 075

Orin, prodejna
Slovinsk 1,
Praha 10, Vrovice

Jun Praha s. r. o.
Hakova 7,
170 00 Praha 7
tel+fax: 370 555
377 814
Kronos Pavel Borsk
Korunn 105,
130 00 Praha 3
tel+fax: 71 73 60 58
Liman Sport s. r. o.
Slovansk tda 31,
301 00 Plze
tel: 019/74 46 782
zznamnk
Prodejna skautskch
a turistickch poteb
Svpomoci 438,
751 03 Brodek u Perova
tel: 0641/741 132
Skaut - Gingko
Vesel 14,
602 00 Brno
tel+fax: 05/42 21 07 00

STED JUNKA
Senovn nm. 24,
116 47 Praha 1
tel/fax/zz: 02-24 21 48 25
dal: 02-24 102 a dle
s provolbou: 284 sekretarit RJ
223 sekretarit TDC
225 ekonom. odbor
451 organizan rada
278 zahranin rada
393

Dle pispli:
Alice Blkov, Simona Bouzkov,`
Vladimr Cvrek, Eva eovsk, Jan`
Fiala, Hana Havljov, Joka`
Jankov, Iva Mackov, Vlasta`
Mackov, Elika Pakov, Vra`
evkov, Karla vehlov, Ondej`
Vanke, Ji Zajc, Kateina Zubrick`
Ilustrace:
Irena Trefilov, 22 ilustrac `
v kapitole Proda Antonn Zezula
Fotografie: Oldich Malina a archiv
Grafick prava, oblka: Jan Fiala
Editor: Radek B. Novk
Vydal:
Junk - svaz skaut a skautek R`
Tiskov a Distribun Centrum`
Senovn nm. 24, 116 47 Praha 1`
jako svou 13. publikaci`
Praha 1997
Scan, sazba a litografie:
Computer 2000 Praha, a. s.`
Nrodn tda 37, 110 00 Praha 1
MPN`
ZKLADN PRUKA
PRO SKAUTY A SKAUTKY

Vytiskly:
Tiskrny Vimperk a. s.`
Pasovsk 55, 385 11 Vimperk`
Nklad 10 000 vtisk`
Vydn prvn`

Autoi:
Vclav Bichek, Michaela`
Gaydoov, Tom Hjek, Jaroslav`
Jinsk, Marie Jungmannov, Hana`
Kvapilov, Jaroslav Macek, Hana`
Novotn, Radek Novotn, Tom`
Osladil, Zdenk Pranl, Alois Pualk,`
Vt Rika, David Svoboda, Karel`
vehla, Jan molk, Markta Vrnov,`
Ji Zachari, Milan aloudek

Podkovn:
Dkujeme Toepferov nadaci za`
poskytnut finannho pspvku,`
kter umonil vem skautm `
a skautkm koupit si tuto knihu `
za dostupnou cenu.
Dkujeme Kartografii Praha za
bezplatn poskytnut podklad pro`
zpracovn kapitoly Orientace `
v ternu`
ISBN 80-86109-07-0

OBSAH
1. kapitola - prvn krky po skautsk stezce ...........................................................6
skauting je ......................................................................................................................8
tvoje druina ...........................................................................................,....................10
co kdo m v druin na triku ....................................................................................12
druinov tafeta ........................................................................................................12
desatero dobr druiny ..............................................................................................14
tvj oddl ......................................................................................................................16
skautsk klubovna ......................................................................................................21
skautsk idely ............................................................................................................22
zkon skaut/zkon skautek/ slib skaut /heslo skaut/slib skautek/heslo skautek
netst na Niagarskch vodopdech ......................................................................24
alespo jeden dobr skutek denn ..........................................................................25
skautsk kroj ...............................................................................................................28
kroj vlat a svtluek / kroj skaut a skautek
pozdrav .........................................................................................................................31
pro prv lilie? ...........................................................................................................32
skautsk svtky ............................................................................................... ............33
skautsk asopisy a pruky ....................................................................................33
Svtlko/ Skauting/ Kmen
skautsk zpisnk ................................................................... .................. ...... ...........35
oddlov kronika .........................................................................................................38
jak vyrobit zpisnk
tbor erifa Flanagana .................................................................................. ............40
2. kapitola - Stezka zdatnosti - strana ......................................................................42
stoupn na horu
novkovsk zkouka .................................................................................................44
podmnky plnn /1. idea / 2. sebevchova a sluba / 3. obanstv / 4. kultura / 5.
dovednosti / 6. skautsk znalosti / 7. zdrav / 8. sport / 9. vodck doplky
stupe
stupn zdatnosti a odborky .......................................................................................46
1, stupe .......................................................................................................................47
idea / 2. sebevchova a sluba / 3. obanstv / 4. kultura / 5. dovednosti / 6. skautsk
znalosti / 7. proda a ekologie/ 8. zdrav / 9. sport / 10. vodck doplky
2. stupe .......................................................................................................................52
idea / 2. sebevchova a sluba / 3. obanstv / 4. kultura / 5. dovednosti / 6. skautsk
znalosti / 7. proda a ekologie/ 8. zdrav / 9. sport / 10. vodck doplky
liliov k .................................................................................................... ................58
oddlov doplky ............................................................................................ .............60
odborky .........................................................................................................................61
Ti orl pera .................................................................................................................63

OBSAH:
3. kapitola ............Tboen ...............................................strana 64
vzbroj a vstroj na skautsk akce ............................................................65
batoh / stany pro putovn tboen / spac pytel / karimatka / krabika posledn
zchrany (kpz) / bivak aneb nouzov pespn ve voln prod) / msto pro tboen
vaen na vpravch...................................................................................76
pprava ohnit pro vaen / vaie / a se vrt z vpravy
zimn tboen ............................................................................................80
fotografovn na vpravch.......................................................................82
co ns zajm pi koupi filmu / clona a as / motiv fotografovn / a jet nco o nkterch specifickch motivech (krajina, rostliny, zvata, portrty, sport)
skautsk tbor ............................................................................................86
co vzt a nevzt s sebou na tbor
tborov d ................................................................................................89
tborov stavby ..........................................................................................90
vaen na tboe .........................................................................................96
poteby pro tborovou kuchy / nkolik rad pro tborovou kuchyni / mnostv potravin / uskladnn potravin / vaen bez ndob / vyuit rznch rostlin k zlesckmu vaen (bylinkov aje / bylinkov salty) / tborov pec / stavba pece v mezi / stavba pece igl
tborov hygiena ......................................................................................103
pe o tborovou vstroj ...........................................................................104
n / sekera / pila
nen strom jako strom ..............................................................................109
devo jehlinan (Smrk ztepil, Borovice lesn, Modn opadav) / tvrd deva (Buk
lesn, Habr, Dub zimn, letn, erven, bahenn) / mkk deva (Lpa, Jasan, Ole, Lska, Bza)
tborov ohe ............................................................................................112
od uzlku k vzan stavb ........................................................................114
zkladn uzly / vzan stavby (pprava a zakoncovn lan, vazby, skladovn a balen lan)
lasovn .....................................................................................................120
hrtky s lanem / ne se pust do lasovn / spining a lariat / zkladn figury

4. kapitola ............Orientace v ternu .............................strana 126

mapa a mapov znaky ............................................................................126
typografick loto / divn mapa / kompas a busola / orientace mapy / pochod podle azimutu / urovn svtovch stran bez pouit busoly
turistick znaky.....133
pochodov film
skautsk znaky ......135

panoramatick nrt ...............................................................................138

odhady a men vek a vzdlenost ......................................................140
jzdn dy .................................................................................................144

5. kapitola ............Zprvy a signly ................................strana 148

oddlov signly ........................................................................................150
nouzov signly .........................................................................................150
tsov telefonn sla / co je to CZECH DIRECT
ifrovn ....................................................................................................152
psmenkov ifry / zmny psmen / ifry nevyuvajc vechna psmena / ifry s morseovkou a semaforem / oknka a hvzdice / neviditeln psmo

6. kapitola ............Dovednosti ..........................................strana 160

jak svzat zpisnk ..................................................................................160
umn kreslsk a malsk ....................................................................166
fantazie z list ..........................................................................................168
kouov otisky ...........................................................................................168
linoryt ........................................................................................................169
modurit......................................................................................................170
hlna .........................................................................................................171
papr .........................................................................................................172
pskov vystihovnky / tajemstv masky
sochask dlo ...........................................................................................173
prce s k ...............................................................................................173
pochva na sekeru a n / vek na drobnosti / krabika / obal na denk / zdoben
kebarvenm (vyvnm, korlkovnm)
prce se devem .........................................................................................176
opracovn samorostu / pamtn placky / totem
bezov kra .............................................................................................179
hlinkov relif..........................................................................................180
korlkovn...............................................................................................180
vyvn plonho obrzku / rozetov steh / rozeta / lemovn
spltn a drhn ......................................................................................182
turbnek / ozdobn pletence / uzel ptelstv / ozdobn koncovky
it na stroji ..............................................................................................185
vyvn......................................................................................................185
bambule a stapec.....................................................................................186
tkan .........................................................................................................186
batikovn .................................................................................................187
it batika / skldan batika
figurky z kukuin slmy .......................................................................189
pleten pomlzky.......................................................................................190

vizovick tsto ...........................................................................................190

cukrov.......................................................................................................191
pran v prace ...........................................................................................194

7. kapitola ............Kapitola o sportovn........................strana 196

poj si zacviit..........................................................................................196
co je pedpokladem spchu / chce bt vytrvalej? / chce bt silnj? / chce bt rychlej? / chce zhubnout? / poj se rozcviit! / zacvi si s hudbou!
lesn tlocvina .........................................................................................201
jak jsi obratn?
poj si zaplavat ........................................................................................203
vodn hrtky / plaveck styly (prsa, znak, kraul, motlek)
jedeme na vod ..........................................................................................209
dleit vodck vzbroj a vstroj ..........................................................210
zchrann vesta a pilba / kanoe / kajak / hromadn plavidla / pdlo
tabulka stup obtnosti ........................................................................211
co potebujeme pro zatek......................................................................212
nasedn do lodi / zkladn zbry (pm zbr, obloukov zbr - oblouk, ulomen,
pitaen zd, zptn zbr - kontra, zptn oblouk / ast chyby
jzda na kanoi a kajaku ..........................................................................218
jzda na double-kanoi ..............................................................................219
jzda na pramici .......................................................................................219
jzda na divok vod .................................................................................220
a co kdy se na m spe ochtan?............................................................223
cyklistika...................................................................................................225
jak kolo na vpravu / umm udrovat svoje kolo? / mu se svm kolem vyjet na silnici? / ne lpne do pedl / jak zalepm dru v dui? / ve m dl, cyklocesto m!
jedeme na lye ...........................................................................................230
co s sebou a co na sebe / vda o mazn / beck vcvik

8. kapitola ............Prvn pomoc .......................................strana 234

rizika kolem ns .......................................................................................234
co by mla obsahovat kad druinov lkrnika ....................................
236
jak pout jednotliv lky, masti, desinfekci?
drobn porann .......................................................................................237
puche / drobn popleniny / tska / smtko v oku
prvn pomoc pi nehodch .......................................................................238
bezvdom ..................................................................................................238
ivot zachraujc kony .........................................................................239
zajitn prchodnosti dchacch cest.....................................................239
uml dchn ...........................................................................................239
nepm srden mas ............................................................................240
krvcen .....................................................................................................240
poplen .....................................................................................................243

ok
.........................................................................................................243
znehybnn zlomenin ................................................................................244
pohmodn kloub a sval .....................................................................246
oeten dalch porann ........................................................................246
mdloba .......................................................................................................248
podchlazen ...............................................................................................248
pal a eh................................................................................................248
otravy .........................................................................................................248
utknut hadem .........................................................................................249
bodnut hmyzem ........................................................................................249
utknut hadem .........................................................................................249
alergick reakce ........................................................................................249
zvracen .....................................................................................................249
prjem .......................................................................................................249
odstraovn klat.................................................................................249
nebezpe vztekliny ...................................................................................250
uloen rannho ......................................................................................250
transport rannho...................................................................................252

9. kapitola ............Proda a jej poznvn ...................strana 254

ekologie ......................................................................................................256
co je to ekologie / ekosystm
planeta Zem .............................................................................................258
ekologick chovn ..260
chovn v prod - pe oivotn prosted .............................................261
zsady pobytu v prod / pozorovn kodlivch vliv na produ (nmty) (zjiovn zneitn ovzdu, zjiovn istoty vod podle zastoupen organism) / ekologick problmy naeho msta a obce / jak pipravit ekologick projekt / likvidace odpad na vpravch a na tborech
pozorovn a poznvn prody .............................................................266
nerosty a horniny / deviny / rostliny / houby / jedovat houby a rostliny / savci / ptci / hmyz
ochrana prody ........................................................................................286
chrnn zem / chrnn rostliny a ivoichov
proda v naem byt ................................................................................288
domc zve / pokojov rostliny / zahrada / pokusy s rostlinami / velikonon miska
/ prales ve sklenici
meteorologie ..............................................................................................290
pedpovdn poas
Beaufortova stupnice sly vtru ...............................................................295
non obloha ..............................................................................................297
hvzdy a souhvzd / jak pozorovat hvzdy / nezapadajc souhvzd / jarn souhvzd
/ souhvzd letn oblohy / souhvzd podzimn oblohy / souhvzd zimn oblohy / slunen soustava

10. kapitola ..........Obanstv............................................strana 306

nrod a stt...............................................................................................306
Velkomoravsk e...................................................................................309
pemyslovsk echy knec a krlovsk .................................................309
vrchol eskho stedovkho sttu...........................................................312
doba husitsk ............................................................................................313
zpas o esk trn, krl Ji z Podbrad, Jagellonci ............................314
esk stavovsk stt ..................................................................................316
Ticetilet vlka a jej dsledky .............................................................317
obdob baroka ...........................................................................................318
Absolutismus a duchovn revoluce 18. stolet .........................................320
esk zem v rakouskm soustt .............................................................323
Prvn svtov vlka, vznik samostatnho sttu a jeho rozbit..............325
Druh svtov vlka, okupace a odboj proti nacistm .........................328
obnova sttu, vtzstv stalinismu u ns a jeho dsledky......................329
Prask jaro 1968, normalizace a jej dsledky .....................................331
obnova demokracie ...................................................................................333
symboly eskho sttu ...............................................................................337
vlajka, znak, hymna
Junck hymna ........................................................................................338
Mezinrodn skautsk veerka................................................................339
Kde domov mj? ........................................................................................341
obec .........................................................................................................342

11. kapitola ..........Na cest sebevchovy a sluby ...........strana 344

povinnosti k sob (aneb bu sm sob ptelem a ochrncem)..............345
prava zevnjku / pe o tlo i dui / nebezpe, kterm se mus vyhbat / rizika ve
tvm ivot (televize a videokazety, herny a hrac automaty, nsil na dtech, podivn
organizace, nebezpe v doprav, patn nvyky, kouen, alkohol, drogy), co prospv
dui, vzdlvn, etba, aktivn psan, mluven slovo, zvdavost, u se innost a uenm druhch, spolen trven asu
povinnosti k druhm aneb patme k sob, ty a j! ................................356
rodina, skupiny ptel, povinnosti k blinm, obec, stt, zem a proda
povinnosti k Bohu (aneb duchovn rozmr skautingu) ..........................362
slovo o svdom
skautsk heslo Bu pipraven .............................................................364
skautsk zkon .........................................................................................365
slib skaut a skautek ...............................................................................370

12. kapitola ..........Skautsk hnut ..................................strana 372

vkov stupn / organizan struktura / funkn oznaen

skauting v datech....373
mezinrodn skautsk hnut ....................................................................376
Jamboree
slovo estn neln.380
slovo estnho nelnka ..........................................................................381

co dl aneb pozvnka do roverskho kmene ...........................................382

Cesty / Cesta / Kam vedla m cesta svtla / Co je snadn a co je tk
pouit literatura ...391
adres prodejen se skautskm sortimentem v R.................................393

index.qxd

5.3.1998 10:21

Strana 2

INDEX
absolutismus 320
Albrecht z Valdtejna 318
Alcor 301
alergick reakce 251
Altair 303
altostratus 292
ambulann uzel 115
amoniti 271
andezit 271
Andromeda 304, 305
Aneka esk 307
Antar 303
antimonit 271
Arcturus 302
Armstrong Neil 375
Arnot z Pardubic 312
azimut 128, 130
baboka pav oko 286
Baden-Powell Olave 33, 373-375
Baden-Powell Robert 24, 33, 117, 345,
373-375
Bachv absolutismus 323
baroko 319
baterka 66, 67
batikovn 185, 186
batoh 67, 78
baanka vytrval 273
baant 285
Beaufortova stupnice sly vtru 297
bedla 278
blsek 287
blomech 277
blotrn 276
Bene Edvard 325, 327-330
bez ern 274
bez hroznat 274
bezvdom 240
bezvlska 277
Bible Kralick 316
Bl Hora 317
biotit 271
bitva t csa 321

bitva u Sokolova 328

bitva u Zborova 326
blatouch 277
bledule 272
bln ern 280
bodlk 276
bodnut hmyzem 250
bojnek 277
bolehlav blamat 281
Boleslav I. 310
Bolzano Bernard 322
Born Ignc 322
borovice kle 275
borovice lesn 109, 275
Borovsk Karel Havlek 322-324
borvka 275
Boivoj 309
botanick przkum 268
Boek Josef 321
Brahe Tycho de 316
Brandl Petr 319
Braun 319
Brokoff 319
brousek 104-107
brslen evropsk 274
brusinka 275
bezov kra 179
bidlice 271
bza 111, 275
budnek men 285
buk lesn 110, 275
bukovinec 277
busola 127-133
bylinkov aje 101
bylinkov salty 101
Cefeus 301
cirrocumulus 292
cirrus 292
cukrov 191-193
cumulus 292
cvrek poln 286

A
B
C

D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R

T
U
V
W
Z

p 285
apek Josef 307
apek Karel 307, 365, 367
slavsk Vra 307
edi 271
ernohlvek 273
erven kniha 289
ervenka 284
esk expedice 321
esnek 276
inovnci 372
irvka 278
enka 277
melk 287
dank 283
Daniel Adam z Veleslavna 316
datel 285
Delfn 303
Den sesterstv 374
Deneb 303
desinfekce 236
Destinov Ema 307
devtsil bl 277
Dientzenhoferov 319, 320
diorit 271
Divi Prokop 320
divizna 276
doba kamenn, bronzov, elezn 308
Dobrovsk Josef 321
dolomit 271
domc zve 290
douglaska 275
drabk 287
dra smyka 115
Drahomra 310
Drak 301
drhn 188
drchnika roln 276
drobn porann 239
drozd zpvn 284
druh prask defenestrace 317
druh svtov vlka 328, 329
druina 10-17

druinov tafeta 13
devask uzel 116
dub letn 275
dub zimn 274
dub zimn, letn, erven, bahenn 110
Dubek Alexander 331
durman 280
dutohlvka pohrkat 277
Dvok Antonn 307
dvouhrotec chvostnat 277
dymnivka dut 272
ekologick projekt 265, 266
ekologie 258
ekosystm 258
Elika Pemyslovna 312
Elstner F. A. 76, 86, 114, 116, 298
expozimetr 82
Ferdinand I. 316
Ferdinand II. 317
Ferdinand V. 322
film 82
Foglar Jaroslav 72, 86
fotografovn 82-85
Frank K. H. 328
Frantiek I. 321
Frantiek II. 321
Frantiek Josef I. 325
Fridrich Falck 317
Fgner J. 324
fylit 271
gabro 271
galenit 271
Gerstner F. J. 321
Gilwellsk kruh 113
Gottwald Klement 331
grafit 271
grant 271
graptolit 271

index.qxd

5.3.1998 10:21

Strana 4

habr obecn 110, 274

Had 303
hadec 271
Hadono 303
hadovka smrdut 278
Hcha Emil 327
hasivka orli 277
Havel Vclav 307, 332, 333
hvnatka 277
havran 285
hematit 271
Henlein Konrd 326
Herakles 302
Herkules 303
hemnek lkask 276
Heydrich Reinhard 328
Heyrovsk Jaroslav 307
Hiroima 330
Hitler Adolf 326
hlna 171
hlinkov relif 180
hlva stin 278
hloh 275
hluchavka bl 276
hnojnk inkoustov 278
Hollar Vclav 319
holub 285
holubinka 278
Honk 302
hoec tolitovit 277
hrabo poln 282
hrdlika 285
hrobak 287
hib 278
Hus Jan 313, 366
Husk Gustv 332, 333
husit 314
hvozdk 273
Hydra 302
Charta 77 333
choro 278
Chrnn krajinn oblast 288
chrnn zem 288

chrostk 287
chvastavec ttkolist 272
Ivanena 336, 375
jalovec obecn 275
jamboree 378, 379
Jan Lucembursk 306, 312, 383
Jan Mil z Krome 312
Jan z Nepomuku 313, 320
janovec metlat 275
jasan 110
jasan ztepil 275
jaternk podlka 272
javor babyka 274
javor klen 274
javor ml 274
jedle blokor 275
jelen 283
jepice obecn 287
jeb bek 275
jeb muk 275
jeb pta 275
jestb lesn 285
jezuit 316
jeek 282
Jeek Jaroslav 307
jlek 277
Jindich Korutansk 311
Ji z Podbrad 314, 315
jiika 284
jitrocel kopinat 272
jzdn dy 144-146
jmel 281
Josef I. 320
Josef II. 321
Junck hymna 338
Jungmann Josef 322
kaenka 278
kachna divok 285
kajak 210, 218-224
kakost lun 272, 273
kalcit 271

A
B
C

D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R

T
U
V
W
Z

kalina obecn 274

kamzink 277
kn lesn 285
kanoe 210, 218-224
kapra samec 277
Karel I. 325
Karel IV. 307, 312
Karel VI. 320
karimatka 66, 67, 71, 73
Karltejn 312
Karlv most 312
Kasiopea 301, 305
Keltov 308
Kepler Jan 316
Klicpera V. K. 322
klouzek 278
klubovna 21
knoflk 79
kobylka zelen 286
kokok mnohokvt 273, 276
kokoka pastu tobolka 276
kokrhel 273
Kollr Jan 322
kolo 225-229
kolobh vody 261
Komensk Jan mos 307, 320
kompas 127
koniklec bl 272, 277
konipas 285
Konrd z Waldhausenu 312
Konstantin a Metodj 309
kontryhel 277
konvalinka vonn 273, 280
kopretina 273
kopiva dvoudom 276
kopytnk 272
korli 271
korlkovn 181
kormidelnk 372
Kornel Viktorn ze Vehrd 315
koroptev poln 285
kos ern 284, 285
kosatec lut 277
Koseov Vlasta 375

Kosmas 310
kostival 277
kostava 277
kotlk 66
kouov otisky 168
kovak poln 287
kozk 278
Kozina Jan 320
krabika posledn zchrany 66, 72, 79
krabilice 280
krahujec 285
krlk divok 282
Kramerius Vclav Matj 321
krsnorek lepkav 278
kreslen 166
krinolna 123, 124
krosna 67
krtek 282
krtink 276
kruina olov 275, 280
krvcen 242
keek zlat 282
kemen 271
kemen 278
kemenec 271
kepelka poln 285
ks 287
kivatec 272
kuna lesn 283
kutka 278
ke 173-175
kvako non 285
kyelnice devtilist 273
kchavice 277
Labu (souhv.) 303
labu 285
Ladislav Pohrobek 315
lano 117-120
lariat 122
lasice kolava 282
laso 66, 120-125
lasovn 120-125
latrina 266

index.qxd

5.3.1998 10:21

Strana 6

lebeda 276
lecha jarn 272
lkrnika 66, 238
Leopold II. 321
Lesn kola 373
lesn tlocvina 201
Lev 302
Lidice 329
likvidace odpad 266, 267
lilek ern, potmchu 280
lilijice 271
Liliov k 58-59
limonit 271
lining 80
linoryt 169
lpa srdit 110, 275
lipnice lun 277
lska 111, 275
listopad 1989 333
liaj smrtihlav 286
lika obecn 282
Litika 303
lodn smyka 115
lomikmen vdyiv 273
lomikmen zrnat 273
Ludvk Jagellonsk 315
luk hnd 285
Lyra 303
lyska ern 285
lyask vosky 232, 233
lye 230-235
Mcha Karel Hynek 322
malba 167
Mal vz 301
mandelinka topolov 287
mapa 67, 126-130
mapnk 277
mapov znaky 126
Marie Terezie 320
Marshallv pln 330
mainka vonn 273
Masaryk Tom Garrique 307, 324327, 365, 367

mta 276
mta klasnat 273
matedouka zkolist 273
Maty 317
Maty z Arrasu 312
Maxmilin II. 316
mdloba 250
Medza 305
merlk 276
men hloubek 143
men nepstupn vzdlenosti 143
men ky eky 143
men vky 141
men vzdlenosti 140
mc psmo 140
mk 277
mtko 126
metlice 277
mezinrodn skautsk veerka 339
mezinrodn skautsk hnut 376
migmatit 271
Michna Adam z Otradovic 319
mr augpursk 316
mr westflsk 318
msenka 277
Mizar 301
Mln drha 303, 305
mli 271
Mnichovsk dohoda 327
mobilizace 327
Modr ivot 347
modn opadav 109, 275
modurit 170
mochna hus 272
mochna ntrnk 276
Mojmr I. 309
Mojmr II. 309
morseovka 148, 150, 156
motlice 287
moucha 287
mravenec 287
mrchorout 287
mice 286
muflon 283

A
B
C

D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R

T
U
V
W
Z

muchomrka zelen, jzliv,

tygrovan 279, 281
muskovit 271
Myslbek Josef Vclav 307
my domc 283
myka drobn 282
napnaka 116
nprstnk 276
nprstnk erven 281
Nrodn park 288
Nrodn prodn pamtka 288
Nrodn prodn rezervace 288
Nmcov Boena 324
nepm srden mas 242
Neruda Jan 324
netopr 283
netkavka nedtkliv 273
netkavka lznat 277
Nevrl M. 262
nimbus 292
normalizace 331-333
nornk rud 282
nosatec 287
novkovsk zkouka 44-45
Novotn Antonn 331
n 66, 67, 79, 104-106
obvaz hlavy, paty, chodidla,
ruky, ramene, kyle 248, 249
ocn jesenn 281
odborky 61-62
oddl 16-18, 35
oddlov kronika 38
odpadovka 266
odstraovn klat 251
odznak t tee-pee 373
ohe 76, 77, 112, 113, 370
ohnit 77, 96
Okresn rada Junka 372
oldskauti 372
olivn 271
ole 111
ole lepkav 274

omj alamounek 277, 281

ondatra pimov 283
opl 271
Opletal Jan 328
opuka 271
Orel 303
orobinec 277
orsej jarn 272
ortoceras 271
ortorula 271
osladi 277
ostruink 275
ostice 277
Ota Braniborsk 311
otakrek fenyklov 286
otravy 251
outkovka pestr 278
ovd 287
pdlo 212
Palack Frantiek 322, 324
Palach Jan 332
pmelnk bl 274
Panna 302
panoramatick nrt 138
paprutka 277
pararula 271
Parl Petr 307, 312
pteek hnd 287
pavuinec plyov 279, 281
Pegas 304, 305
pegmatit 271
pnice ernohlav 285
pnice slavkov 284
pnkava 284, 285
Perseus 305
pestec obecn 278
pestenka 287
pour 276
pch 276
pila 108
psek 271
pskovec 271
palka 66

index.qxd

5.3.1998 10:21

Strana 8

Plajner Rudolf 374, 375

planeta Zem 260
plaveck styly 205-207
plavun 271
pleten pomlzky 190
plch 283
plicnk lkask 273
plonk 277
plotice 287
plotice vodn 287
pli 271
podbl 272
podchlazen 250
podsada 90
pohmodn kloub a sval 248
pochodov film 134
pochop rkosn 285
pokojov rostliny 290
pokusy s rostlinami 290
polk velk 285
Polrka 301, 304
poln lhev 66
poln lopatka 66
poplen 245
popleniny 237
Postupimsk konference 330
potolka obecn 285
potpka roh, mal 285
potpnk 287
prce se devem 176-178
prales ve sklenici 291
pramice 210, 218-224
prase divok 283
Prask jaro 1968 331
Prask povstn 329
Pressl J. S. 322
Prokop Velik Hol 314
protektort echy a Morava 327
provazovka 277
prjem 251
Pruskv uzel 116
prutnk 277
prvn pomoc 240
prvn prask defenestrace 313

prvn svtov vlka 325, 326

prvosenka jarn 272
pryskynk 273
pryskynk prudk 281
pstevnk 287
pedpovdn poas 292-298
Pemysl Otakar I. 307, 311
Pemysl Otakar II. 311
pesliky 271
Prodn pamtka 288
Prodn rezervace 288
psrka 277
pta zob obecn 274
Purkyn J. E. 322
pchavka 278
pchavka obecn 278
pr 277
pyrit 271
racek 285
rdce 372
rdkyn 372
Rak 302
rkos 277
ramenonoci 271
rangers 372
Rastislav 309
raelink 277
Regulus 302
rehek 285
rejsek 282
Ressel Josef 322
Rieger F. L. 324
roh 287
Roh Jan z Dub 314
Rokycana Jan 314, 315
rokyt 277
roversk kmen 382
rovei 372
rozetov steh 181
rozrazil rezekvtek 273, 276
roec 273
roe 100
Rudolf Habsbursk 311

A
B
C

D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R

T
U
V
W
Z

Rudolf II. 316, 317

rukopis krlovdvorsk, zelenohorsk
322
rulk zlomocn 280
rumnice pospolit 286
re pkov 275
Ryba Jan Jakub 321
rybsk spojka 116
ryzec 278
eetlk poistiv 275, 280
Smo 308
Santini 319
sarane 287
sasanka zpadn 272
Seifert Jaroslav 307
sekera 66, 79, 106, 107
semafor 149,156
Seton E. T. 42, 86, 373-375
Setonv hrnec 64, 100
Severn koruna 302
Severn k 303
sfalerit 271
siderit 271
signalizan praporky 66
silenka 273
sra 271
Skla Pavel 320
skautsk asopisy a pruky 33-34
skautsk heslo 23, 347, 364
skautsk svtky 33
skautsk znaky 135-138
skautsk kroj 28-30
skautsk pozdrav 31
skautsk slib 23, 370, 371
skautsk zkon 22, 365-371
skautsk zpisnk 35, 66, 67, 160-165
skoky do vody 208
skivan 285
Slnsk Rudolf 330
Slavek Antonn 307
slavk 285
slepenec 271
slezink erven 277

slibov odznak 29
Slovensk nrodn povstn 329
slunko sedmiten 287
smetanka lkask 273, 276
smrk ztepil 109, 275
smr 278
snenka 272
sojka obecn 285
Sokol 324, 333, 349
souhvzd jarn 302
souhvzd letn 303
souhvzd nezapadajc 301
souhvzd podzimn 304
spac pytel 66, 67, 70, 71, 73, 75, 78
Spika 302
spining 120-123
spleule bltiv 287
spltn 188
srha lalonat 277
srnec 283
srpen 1968 332
sre 287
Stalin J. V. 331
stan 67-69, 73, 74
stanov dlec 66, 68
starek hajn 273
sttn hymna 340
sttn vlajka 337
sttn znak 340
stehlk 284
straka 285
strakapoud 285
Strnsk Pavel 320
stratocumulus 292
stratus 292
strnad obecn 284
strnad zahradn 285
stevlk fialov 287
stupn vodck
obtnosti (ZW A-WW 6) 211
stupn zdatnosti 46-57
svat Ludmila 309, 310
Svatopluk 309
svat Vclav 310

index.qxd

5.3.1998 10:21

Strana 10

svat Vojtch 310

Svtl Karolna 324
svtluky 372
svzel 276
Svoboda Ludvk 329, 331, 333
Svojsk Antonn Benjamin 34, 324, 325,
326, 361, 368, 369, 373, 374
Svojskv zvod 375
svor 271
sek 285
skora koadra 285
skora modinka 284
sysel obecn 282
afrn 272
alvj lkask 273
dlo 287
ifry 152-159
p 303
it na stroji 183
kotov spojka 115
krta Karel 319
kroup F. J. 322, 340
kvor obecn 286
ok 245
paek 285
pika 278
tdenec odvisl 280
tefnik M. R. 325
trk 271
tr 303
trovnk rkat 273
ovk alpsk 277
Tbor (msto) 313
tbor 86-119
tborov hygiena 103
tborov kuchyn 96-103
tborov pec 102
tborov stavby 90
tborov d 89
tee-pee 75, 80, 92
ternk 277
terovka 277

tesak 287
Thm V. 322
tis erven 275, 281
tsov telefonn sla 151
tkan 184
tolerann patent 321
topol bl 275
topol ern 275
topol osika 274
toprko 107
torna 67
trachyt 271
trilobit 271
trnovnk akt 275
tepenitka 278
tezalka tekovan 273
Ti orl pera 63, 113
ticetilet vlka 317
Tkrlov deklarace 326
ttina 277
uhk 285
turistick znaky 133
turmaln 271
Tyl Josef Kajetn 322, 340
Tyr M. 324
hel pochodu 128
uch 278
ucho Jidovo 278
uloen a transport rannho 252-254
uml dchn 241
pal a eh 250
uskladnn potravin 98, 99
stedn rada Junka 372
utknut hadem 251
uzel 114
uzel dobrho skutku 116
uzel ptelstv 116
uzlovaka 66
Vclav I. 311
Vclav II. 311
Vclav III. 311
Vclav IV. 313

A
B
C

D
E
F
G
H
CH
I
J
K
L
M
N
O
P
R

T
U
V
W
Z

vclavka 278
Vhy 302
vpenec 271
vai 78
vzan stavby 117-119
vka 287
Vega 303
Vejvanovsk Pavel J. 319
velikonon miska 291
Velkomoravsk e 309
Velk vz 301, 304
Versaillsk konference 326
vsenka nachov 273
vtvink 277
vizovick tsto 190
Vladislav II. 310
Vladislav Jagellonsk 315
vlklnice Patouillardova 279, 281
Vlasy Bereniky 302
vlatovink vt 276
vlatovka obecn 284
vlata 372
vl bob 276
vodck vzbroj a vstroj 210
vodn hrtky 204
vodomil 287
volavka popelav 285
vosa 287
vrabec 285
vrna 285
vran oko tylist 280
Vratislav I. 310
Vratislav II. 310
vrba 275
vrbka zkolist 276
vrbovka 276
vrstevnice 126
ves 275
vetenuka 287
vsakovaka 267
vstava hlavat 277
vyvn 183
vzteklina 252
WAGGGS 374, 375, 377

Werich Jan 307

woodcraft 373
WOSM 375, 377
Zbrana Jan 353
zahrada 290
Zajc Jan 332
zajc poln 282
zkladn vodck zbry 213-218
zplata 79
Zapletal Milo 86
Zpotock Antonn 331
zsady pobytu v prod 263
Ztopek Emil 307
zvojenka olovnat 279, 281
Zdislava z Lemberka 306
Zikmund Korybut 314
Zikmund Lucembursk 313, 314
zimn tboit 80
zimolez obecn 274
zkracovaka 116
zkrutek 277
znakoplavka 287
znehybnn zlomenin 246, 247
znlec 271
zruen roboty a nevolnictv 323
zvonek brskvolist 276
zvonek okrouhlolist 276
zvonek epkolist 273
zvonek zelen 284
zvonohlk 284, 285
zvracen 251
abiky 372
ampin 278
ebrovice rznolist 277
elezn Jan 307
ivec 271
ika Jan 314
labatka dubov, rov 286
luna zelen 285
lusek 287
ula 271