You are on page 1of 20
LECCION DIEZ DECIMA LECCION EN EL MERCADO Son las diez de la mafiana, Pedro esta esperando a Alicia delante del mercado. Lleva esperando ya media hora, pero Alicia no aparece. ,Si esta chica tarda diez minutos mai me voy," piensa Pedro. Al rato ve desde lejos a Alicia corriendo y arrastrando un ca- rrito. Pedro: Hola, Alicia. Qué pasa? Alicia: Ay, Pedro, siento llegar tarde. Es que hay un tremendo atasco en el centro. Y el carrito es para la compra, gpara qué otra cosa va a ser? B para qué necesitas ese carrito? Pedro: ;Piensas comprar todo el mercado 0 qué? Alicia: Ja, ja..., muy chistoso. Bueno, vamos ya Pedro: |Huy! ;Cudnto pescado! Alicia: Claro, si es el mejor mercado de la ciudad, ;Sabes cémo se Ilaman todos los pes- cados? Pedro: Conozco esto: es trucha, ;verdad? Pero los otros, ni idea. Alicia: Pues mira, esto es lenguado, eso es bacalao. Pero a mi me gusta més el mero, es mas grande que los otros y no tiene espinas pequefias. También es el pescado mas caro de los que hay aqui. Y a la abuela le encanta el marisco, sobre todo la langosta. Pero la langosta es supercara. Asi que voy a comprar esas gambas, que parecen bien frescas. Mira ese pulpo, jqué grande! ;Qué te pasa? jEstés palido! Pedro: Perdén, es el olor... ven, vamos a comprar fruta. Allf no huele tan Alicia: Ay, estos extranjeros... Entonc mal como en los puestos de pescado. Pedro: Vale. Alicia: Primero, voy a comprar un melén y una sandfa. Pedro: ;¥ no podemos comer un trozo de mel6én rojo ahora para mejorar mi estado de animo? Alicia: Si Pedro: No entiendo. i el mel6n es amarillo! Justo como tii ahora! Alicia: Pues si, el melén es amarillo, roja es la sandfa. Mira, dla ves all? 10 133 LECCION DIEZ 134 Pedro: Aja. Entonces en nuestro pais Ilamamos mel6n a la sandia. Alicia: Pero los tomates son tomates, ;no? Estos estin bien maduro: kilo para preparar la ensalada. Compramos un Pedro: La ensalada... esté bien salada, Verdura... esté bien dura. Alicia: ¢Estés haciendo rimas? Pedro: Si, eso me pasa siempre cuando estoy cansado. Un momento més y vuy 4 Lum! poner la "Oda al Mercado". Alicia: Ay, los hombres. huevos. Ah, y en c legumbres. Para la ensalada necesitamos, ademas, pepinos, lechuga y falta también aceite de oliva y vinagre.Y para la sopa, algo de Pedro: ¥ qué es eso? {Legumbres? ev q deg Alicia: Son guisantes, judias, garbanzos... Hay que comprar también naranjas para el zumo y los mejores pomelos para la abuela. Pedro: Alicia: (No conoces esta fruta grande, redonda y amarilla? Qué es "pomelo"? Pedro: Claro que si, es la toronja. Alicia: Ese es su nombre que se usa en algunas regiones y en América Latina. Espera, tengo que mirar la lista de la compra. A ver, ¢qué mis debemos comprar? 400 gramos de jamén de York, un cuarto de jam6n serrano de buena calidad en lonchas finitas y queso manchego. Pedro: {Cual es la diferencia entre los dos jamones? Alicia: Es que son dos tipos de jamén completamente diferentes. Mira, éste es jamén de York y lo necesitamos para los sandwiches. Pedro: Si, es el jamén que comemos generalmente en nuestro pais. Alicia: Y todas esas patas grandes, eso es jam6n serrano, 0 sus variedades, que es un jamén curado, secado durante mucho tiempo. Como ves, es mucho mas caro que el jamon de York y, claro, de mejor calidad. El jam6n mas caro es el de Jabugo. A noso- tos los espafioles nos encanta. Pero a mi abuela le gusta mas aquél de Salamanca. No es tan caro como el de Jabugo, pero ella dice que es mis sabroso-Y ahora, el queso manchego.Voy a comprar 300 gramos. Pedro: Bien, ¢y ahora nos vamos? Alicia: No, todavfa tengo que comprar algo de carne. Pedro: Pues yo voy a estar esperandote en el bar del fondo, tengo que tomar algo 0 me muero de sed. 17. En el mercado VOCABULARIO aceite m ~ olej ~ de oliva — olivovy ole} ahi — tam, tamhle alitaf — kridylko 4nimo m ~ mysl, duch, duse arrastrar — vihnout, vie atasco m — Zep (dopravnt) bacalao m — tres! pytlik carne f~ ma ~ de cerdo ~ vepfové maso ~ de ternera (Sp,) — hovéziteleci maso ~ de res (LA) — hovézi maso carniceria f ~ Ferictsi carnicero m — feznik carrito m - vorsk cebollaf cibule chistoso — viipny completamente — tiplnd, 20 componer (jako poner) ~ slotit, komponovat, sepsat conejo m ~ kx:ilik correr —| cortar ~ (na)krijet, (nadferat ccuarto m (de kilo) ~ vr kila curado ~ vysuseny, vyzrily (0 mase, syne apod.) diferente — rozdilny, razny disgustar ~ znechutit, byt protivny/odpomy docena f— weet, ensalada f~ slit €8 que ~ toti2 (uvozuje iysrétlen’) espinaf— kost (-ybi) espejo m ~ zrcadlo estado m — siav ~ de énimo ~ dusevni rozpolozeni faltar — chybe filete m ~ fizel fino — jemny. ter fresa,f— jaloxa fresco ~ Cersivy fiitbol m — fotlal gamba f— kreveta garbanzo m — cizena gramo m — gram guisante m — hrich hortaliza f — zelenina huevo m — vejce idea f - nipad, piedsta jamé6n m ~ sunka ~ cocido/(ded¥ork ~ use = serrano — susend Sunka judia f— fazole jugo m (blavné v LA) ~ sti jugoso - siavnaty a, myslenka justo ~ presny ~ como ~ presné kilo m — kilo Iangosta f— langusta lata f ~ plechiovka, konzerva leche f — micko k/privé tak/stejné jako 195 lechuga f — salt (zelenina) Jegumbre f — lusténina; zelenina Ienguado m — me lista — seznam, ist, = de la compra ~ nikupni seznam loncha/ ~ plitek (masa apod.) maduro - zraly marisco m — motske plody mejorar ~ “lepsit mel6n nm — Aluty meloun mero m ~ kanic (moiskd ryba) ‘momento m ~ okamZik, moment morir (ue) (de) ~ zemift (na) naranjaf — pomerané odaf (a) -< oler (ue) — byt ~ bien/mal ~ vonét/paichnout olor m — pacl th; vn’ pailido ~ bled papay (LA) — brambor pata f— noha (u zvifat, nabythu), kya patata f (Sp,) — brambor pechuga/f— prsa, prsitka (kufect apod.) pepino m — okurka picadillo m ~ mleté maso, pollo m — kute pomelo m (5p.) grep producir (zc) — vyrabet FRASEOLOGIA Siento llegar tarde. LECCION DIEZ Es que hay un atasco en el centro. Justo como td ahora. Vienes justo. Nos morimos de hambre y sed. 136 producirse (ze) ~ piihodit se, nastat, vyskytnout se puesto m — misto; stinek, stanovisté pulpo m ~ chobotnice queso m sfc ~ manchego ~ sr z kraje La Mancha redondo — kulaty rimaf— rojo~¢ slany sabroso ~ chutny sandiaf— cerveny meloun sindwich m (pl. sindwiches) — sendvié sardina f — sardinka secado ~ suseny separade = uddeteny, sanostay sopaf — polév suave - jemny, miny tardar — twat; zpozcit se, mit zpozdént tener en cuenta ~ vzit v tivahu tomate m ~ rajée toronjaf— grep tremendo — hrozny, strasny -tr0z0 mi ~ kus, kousek trucha f— pstruh variedad f — druh, odriida verdura/ ~ zelenina (zelend) vinagre m — ocet zumo m (Sp.) ~ stiva, dus Lituju/Omlouvam se, Ze jdu pozdé. Centrum je totiZ neprijezdné/V centru je totiZ zécpa. Pravé/Zrovna tak jako ted ty. PichaziS privé véas/na posledni chvfli. Umirdme hladem a Zizni. GRAMATICA ™@ 1. STUPNOVANI PRIDAVNYCH JMEN A) Pravidelné stupitovani Druhy stupesi piidavnych jmen se toi pid: m piislovee mas pied zakladni tvar. Ve tietim stupni se piidava pied tvar druheho stupne uréity élen nebo priviastno- vaci z4jmeno odpovidajici rodem a éislem podstatnému jménu: zAkladni tvar druhy stupei téeti stupeii caro,a drahy, -d mis caro, -a drazsi caro, -a caros, -as drazi, -hé mas caros, -as drasi Jos/las mas caros, -as nejdra8i interesante za/fmavy, -d mds interesante zajtmavépst el/la mas interesante nejzajimavéxi interesantes zajimavi, € més interesantes zajimavéjsi_los/las mas interesantes nejzajimavejst Pozor: Uvedeny slovosled ve tietim stupni se vyskytuje jen tehdy, kdyz pifdavné jméno stoi samostané (nap v pisudku). Ve spojents podstatnjm jménem je slovosted nis | gay ledujict: Glen urtity/privlastiiovaci z4jmeno + podstatné jméno + tvar druhého stupné Este es el jam6n mas caro. X Este jamén es el mas caro. Meni mira vlastnosti se vyjadiuje pomoct piislovee menos: Fl es menos inteligente que ella. On je méné inteligentni nez ona. B) Nepravidelné stupiiovani z4kladni tvar bueno, -a_ dobry buenos, -as dobri, -6 Spatny, -a Spatni, -6 malo, 2 malos, druhy stupeii mejor lepit mejores lepsf peor hors! peores hort » tfeti stupei el/la mejor nejlepsi los/las mejores nejlepsi el/la peor nejhorst los/las peores nejborst Piidavnd jména bueno a malo majf nepravidelné stupiiovant vady, u piidavnych jmen grande, pequefio, alto a bajo existuje i stuphovani pravidelné. Pravidelné tvary se 137 LECCION DIEZ 138 obvykle uzivaji pro konkrétni vyznam, zatimco nepravidelné pro peneseny vyznam daného piidavného jména: grande velky, -d grandes velci, -ké grande velky, grandes velct, -ké pequeiio, -a maly, -d pequefios, -as mali, -é pequefio, -a maly, -d alto, -a vysoky, -d altos, -as uysoct, -ké alto, -a vysoky, -<4 altos, -as nysoch, -ké bajo, -a nézky, -d bajos, -as nfzcf, -ké bajo, -a nézky, -<4 bajos, -as nézci, -ké mayor wétif (oyznamem) mayores v8 (oznamem) mas grande 0 mas grandes vets (rozmérem) menor mensi (vyznamem) menores menst (vyiznamem) mds pequefio, -a meni (rozmérem) mas pequefios, -as menst (rozmérem) superior yys8t (kvalita aj.) superiores ys8i (keality aj.) mis alto, -a oyS8t (rozmérem) més altos, -as 1X8 (rozmérem) inferior niZ8t (kvalita aj.) inferiores nif (kvality aj.) mis bajo, -a nid? (rozmérem) mas bajos, -as nizs (rozmérem) (rozmérem) el/la mayor nejvdti (uzenamem) los/las mayores nejvétst el/la mas grande nejvetif los/las mas grandes nejuets (rozmérem) el/la menor nejmenst (vyznamem) los/las menores nejmenst (ujznamem) el/la mas pequefio, -a nejmensi (rozmérem) los/las mas pequefios, -as nejmensi (rozmérem) el/la superior nejuyssi (ealita aj.) los/las superiores nejuys (heality aj.) el/la mas alto, -a nejuysst (rozmérem) los/las mas altos, -as nejnysst (rozmérem) eV/la inferior nejnizs (valita aj.) los/las inferiores nejnizst el/la mis bajo, -a nejniz8f (rozmérem) los/las mas bajos, (rozmérem) s nejniZst U nepravidelnych tvara je slovosled ve tfetim stupni ve spojent s podstatnym jménem tento: len urdity/piiviastiiovaci z4jmeno + tvar druhého stupné + podstatné jméno Este es el peor estudiante. Esta es mi mejor amiga. Toble je moje nejlepsi Toble je nejhorst student. itelkyné. Tvary druhého a tietiho stupné u nepravidelného stupiiovant stojf vady pied podstat- nym jménem. Pouze tvary mayor(es), menor(es) ve v¥znamu starsi, mladsi stoji za podstatnym jménem: ‘Tiene un hermano mayor. Es Ma (jednoho) starsibo bratra su hermana menor. Poznamky: a) U pravidelnych tvart: piidavnych jmen grande, pequeiio, alto, bajo je slovosled stejny jako u pravidelného stupiovani. To je jebo/jejt mladst sestra. Juan es el més alto de todos. Juan je nejuySt ze wech Este es el chico més alto de la clase. Toble je nejuys8t kluk ze tidy. b) Ve druhém stupni je podstatné jméno se Henem neuréitym: Es una chica mas guapa que Loli. Je fo heze divka nez Loli Es la chica mas guapa de todas. Je to nejbezti divka ze wSech ©) Ve tietim stupni stojf pied tvarem druhého stupné bud len urdity, nebo z4jmeno piivlastiiovaci, nikdy oba slovni druhy: la chica més bonita x su vestido mas bonito ) Ackoliv nepravidelné vary druhého stupné konéi na koncovku -or, nepiechylujf 10 (viz té% poznimku k piechylovani ve 4. lekci): el mejor vino x su mejor amiga ™ 2. POROVNAVACI VYRAZY A) Stejnd mira vlastnosti: tan... como Juan es tan inteligente como su padre. B) Vy8&i nebo niv8 stupeit viastnosti més/menos ... que nebo de lo que ... Estos zapatos son mas caros que los negros. de lo El ejercicio es mas difici que crees El es menos listo que ti. jimka: superior(es) a... tak ... jako Jan je tak inteligentni jako jebo otec. (2. stupeit p¥idavného jména) nez .. Tyble boty jsou drat nez ty cerné. To cviteni je obtizngpi, nez s On neni tak chyi inferior(es) a... jako ty. niZsi nez. 139 LECCION DIEZ 140 La calidad de este vino es inferior a Kvalita toboto vina je nizst la del vino Rioja. nez kvalita vina Rioja Los precios de la energia son este Ceny energit jsou letos afio superiores a los del afio pasado. vy St nez loriské. C) U tfetiho stupné pouzivame piedlozky de (z): Es el mejor estudiante de la clase. Je to nejlepsi student ze tidy. Poznamky: a) Roziifeny porovnavaci vyraz ... de lo que se pouziva, pokud nasleduje sloveso v urcitém tvaru. Soy mis inteligente de lo que creen Asem inteligentndjsi, net si mysli mis profesores. ‘mi profesor. b) Ve Spanélsting se Castéji neZ v CeStin’ pouziva pro niZSi miru vlastnosti porovndva- cich vyrazt 5 menos... que... V CeStin€ se naopak éastéji v tomto smyslu popira stejnd mira vlastnosti. es menos guapa que yo. Neni tak hezka jako ja. @ 3. GERUNDIUM (GERUNDIO) Je neosobni slovesny tvar, ktery odpovida zhruba Geskému piechodniku piitomnému. Na rozdil od néj ma vSak pouze jeden tvar a pouzivé se velmi Zasto, Gerundium vidy vyiadiuje déje sougasné. Tvoii se od infinitivniho kmene témito koncovkami: 1. slovesna ttida 2. a 3. slovesna tiida -ANDO -IENDO hablar > hablando aprender > aprendiendo _vivir —> viviendo Nékterd slovesa maji nepravidelné tvary gerundia: DECIR, > DICIENDO VENIR => VINIENDO mR > YENDO PODER ~> PUDIENDO MORIR —> MURIENDO DORMIR —> DURMIENDO, PREFERIR —> PREFIRIENDO SENTIR > SINTIENDO Slovesa se zménou ei majf tuto zménu té% v gerundiu. DESPEDIR — DESPIDIENDO- ‘VESTIR —~ VISTIENDO U sloves 2. a 3. tidy, jejich? kmen konéi na samohlisku, ma koncovka gerundia war -YENDO. ‘CREER a CREYENDO- LEER => LEYENDO Poutiti: a) Gerundia se pouzivé ke zkracovani souvéti soufadnych (spojenych spojkou a) Alicia viene arrastrando un carrito. Alice prichdzi a tdbne vozik. b) Pouziva se ho i ke kréceni nékterych vedlejsich vét, zvl8té zpisobovych: Voy a pasar las va Strdvim prdzdniny tim, 3e se budu uci estudiando, ucenim Aékoliv se mohou kritit gerundiem rizné druhy vedlejsich vét (piiginné, podminkové, Casové), je v soucasné dobé povazovan tento zpusob jiZ za zastaraly a v hovorové feti se piili§ neuzi ©) Rovné? nékterd Gesk4 podstatna jména (zvlété podstatnd jména slovesna) mohou byt ve Spanélitiné vyjédena gerundiem: Aprende nuevas palabras tomando Pf opalovdni se uci nova slovi¢ka. el sol. 4) Gerundiem mizeme kratit i souvéti, kde hlavni a vedlej8i véta maji razné podméty (pokud nedochazi k nejasnostem): Pedro ve a Alicia corriendo y Petr vidi Alici, jak bi a tabne vozik. arrastrando un carrito Pozor: Zajmena zvratnd i osobni se kladou za gerundium, pi se s nim dohromady a je tedy nutné oznacit prizvuk. Zvratnd zajmena se méni, podobné jako u infinitivu, podle piislusné osoby Yéndote ahora va a estar allfa las dos. Kay ted odejdes, budes tam ve dvé. Diciéndolo él, es cierto. Kdyz to Fikd on, je to pravda 141 LECCION DIEZ 142 @ 4. VAZBA ESTAR + GERUNDIUM Touto vazbou se ve Spanél a) ktery pravé probiha: Estoy trabajando en el jardin Fstamos tomando ind vyjadiuje déj, Prdvé pracuju na zabradé. sol en la playa. Pravé se opalujeme na pla%i b) ktery uz n&akou dobu trva: Esta esperando a Alicia ya hace media hora. Cekd na Alici uz piil hodiny. V tomto vyznamu se pouZiva také slovesa Mevar. Sandra ya Heva viviendo aqui dos aos. Sandra tu uz Zije dva roky. Ve vazbiich mohou s nebo za gerundiem: it zajmena zvratna i osobni bud pied slovesem v urcitém tara, Estoy levanténdome. Préivé vstdvdm. Me estoy levantando, Esté preparindolo. | Pravé to pripravuje. Lo esta preparando. ™@ 5. OSOBNi ZAJMENA PRIZVUCNA Kromé nepiizvuénych tvard osobnich z4jmen (viz 9. lekce) existuji ve Spanélstiné i tv piizvuéné, které odpovidajt skym delsim tvaram mung, tobé, jemu, apod. Spanéls piizvuéna zijmena se pouzivaji vidy po predlozce. Pro vSechny osoby, kromé yo a tt, se poudivaji po piedlozce zakladni tvary |. padu: 1. pad 2, pad 3. +4. pad yo de mi ami ta de ti ati al de él aé ella de ella aella usted de usted a usted. nosotros de nosotros, a nosotros, vosotros, “as de vosotros, ~ a vosotros, ellos de ellos a ellos ellas de ellas a ellas ustedes de ustedes a ustedes Este vestido no me gusta, pero a ella Ty Saty se mi nelibi, ale jt ano. Kobo bledds 2A quién buscas? ;A él o a ella? @Para quién es el regalo? :Para mi? ? Jebo nebo ji? Pro koho je ten dérek? Pro mne? Hay una silla libre al lado de usted? Je vedle Vas volnd Zidle? Nékdy se kladou oba tvary z4jmen, a to bud p#i zdiraznéni (podobné jako pii zdi- raznéni piedmétu), nebo pro rozligeni u tietich osob: A ti no te invitan. A mi no me gusta el pescado. Le escriben a él. Le escribe a usted. Tebe nezvou. Mné ryhy nechutnaji. Pi jemu. Pie Vam. Vedle uvedenych z4jmen existuje jesté pro 3. osobu jednotného i mnozného Cisla zvratny tvar SI, ktery se vztahuje vzdy k podmétu: Alicia lo toma para sf. Ellos hablan siempre de si. S piedlozkou CON se spojujf vary mi, tia si na tvary: CONMIGO (se mnou), CO! TIGO (s tebou), CONSIGO (s sebou). {Vienes conmigo? Voy de compras contigo. S sebou vyjadfujeme: El lleva consigo mil coronas Yo llevo conmigo sélo trescientas. dLlevas contigo el mapa? @ 6. VAZBA SLOVESA TARDAR (EN) Toto sloveso ma dva vyznamy: a) zpozdit se Ya tardas 10 minutos b) trvat Zatimco CeStina m4 neosobni vazbu: trv mi/ti..., ve Spanél: Voy a tardar media hora en llegar. Alice si to bere pro sebe. Oni mluvt vEdy o sobé. Pijdes se mnou? Jdu na ndkupy s tebou. On md s sebou 1000 korun. Ja mdm s sebou pouze 300. Mais sebou mapu? UE md 10 minut zpozdeni. iné je vazba osobni, Bude mi to treat pil bodiny ne prijdu. 7. NEPRAVIDELNE SLOVESO OLER (BYT CiTIT) Casuje se jako slovesa se zménou © — ue, av3ak v téch osobach, kde by slovo zaci- nalo na ue, klade se pied tuto dvojhkisku h-. LECCION DIEZ 144 huelo olemos hhueles oléis huele @ 8. TVORENI ZDROBNELIN huelen Zdrobnéliny tvofime koncovkami -ito, -ita: finito — jemiioucky, velmi jemny abuelita ~ babicka CONTEXTO COMUNICATIVO @ JAK NAKUPOVAT POTRAVINY 2Qué desi {Qué le/te pongo, guapa? Co si pFejete? Co to bude? - Pro oslovovdni mladych Zen se Casto uzivd kladné bodnoticich vyrazt jako guapa, encanto apod. Do éestiny je nelze prelozit doslouné. algo de carne/legumbres/fruta... (hovor.) Con medio aY) qué mis? ; Nada mids, gracias. Lo siento, no ha La compra cuesta mas de 50 euros. El jam6n no cuesta mas que 50 euros. dhe vale? néjaké maso/lusténiny/ovoce... Pil kila stact, (A) co dale? To je vsechno, dékuju Bobuzel dnes nemdme jabody. Nakup stojt vic nez 50 eur. Sunka nestoji vic neé 50 eur Vyhovuje Vim to2/Je to v porddku? — Ano, to je dobré/v porddku. - Vyrazy vice/méné neX maji pred Gislovkou v kladné vété tvar mds/menos de 20 euros, vzdporné vété pakno mds/menos que 20 euros. JAK UDAVAT MNOZSTVi Cien gramos de aceitunas. Doscientos gramos de queso. Un cuarto (de kilo) de jamén. Tres cuartos (de kilo) de came de cerdo. Medio kilo de picadillo. Un kilo de cebolla. Un kilo y medio de naranjas, Dos kilos de patatas. Un litro de leche. Dos litros de zumo. 10 dkg oliv. 20 dkg syra. Chort kila Sunky. TH Cturté kila vepFovho masa. Piil kila mletébo masa. Kilo cibule. Kilo a piil pomeranci. Dv kila brambor. Litr mléka. Dva litry déusu Una docena de huevos. Dvandct vajec. Media docena de huevos. Sest vajec. Una lata de sardinas. Krabicku/plechovku sardinek, Una barra de pan, Jedenfjednu veku/chleba. Una botella de vino tinto. Labev éerveného vina. - Vdba mensi nez kilo se ve Spanélstiné neuddvd v dekagramech, n¥brév gramech. JAK VYJADRIT HODNOCENI {Te/le gusta/(ny? {Qué te/le parece/(n)? (A m0 me gusta/(n) mucho... Libi se ti/Vam?/Chutnd/Chutnaji ti/Vam? Jak se t/Vam Mné se velmi libi../Mam velmi rad/a../Chutnd mi../Chutnajt mi... Jemu/ji se strass /Mé strainé rad/a. Libi se mi jebo kosile. Jsou mu odporné ryby. (A Vella) le encanta/(n)... Me mola su camisa. (hovor.) A él le disgusta el pescado. A mi me disgustan lo: Es fenomenal/fantistico/stper. Es sabroso/rico. (0 jidle) Es fatal/horroroso/abominable. Es (muy) guay. (hovor.) COs. Nesndsim dopravni zdcpy. Je to senzacni/fantastické/super. Je to vyborné. Je to brozné/strasné/bnusneé. Je to senzaéni/perfekini/bezva. EJERCICIOS 1, DOPLNTE VHODNE. a) Manuel es inteligente. Alejandro es ... inteligente ... Manuel. Javier es ... inteligente ... los tres. b) Elena es una chica guapa Sandra es ... chica ... guapa ... Elena. Cristina es ... chica ... guapa ... mis amigas. ©) Jorge es un buen estudiante. Pablo es ... estudiante ... Jorge. Guillermo es ... estudiante ... la clase. 2. DOPLNTE VHODNE PRIDAVNE JMENO VE 2. STUPNI. 1. El jam6n de Jabugo es ... que el de York. 2. Tengo dos hermanos ..., pero los dos son ... que yo. 3. Estés muy delgado, debes comer para ser ... . 4. Sandra esté tomando el sol y ya esta ... que un tomate, 5. Nuestra cerveza es ... que la espafiola. 6. A veces LECCION DIEZ 146 los estudiantes son ... que los profesores. 7. El programa de hoy es ... que el de la semana pasada, 8. Las zapatillas son ... que los zapatos de tacén. 9. La Oda al Trabajo es... que la Oda a la Fie 10. Los funcionarios suelen ser ... que los cantantes. 11. Me gustan mucho los quesos espafioles, son ... que los checos. 12. La fruta del mer cado es de ... calidad que la de los supermercados porque €5 ... « 13. Cieu que suy «.. que Loli 3. DOPLNTE VHODNE PRIDAVNE JMENO VE 3. STUPNI. 1. México D. F. es la ciudad ... del mundo. 2. Pablo Neruda es uno de ... poetas de la lengua espafiola. 3. ¢ fl es ... pescado? - Creo que el salm6n, pero también es ... . 4 {Cuando se producen ... atascos? - Cuando la gente sale del trabajo. 5. ;Cucles son momentos para ti? ~ Los momentos ... para mi son cuando estoy de vacaciones. 6. ¢ vas a ponerte para ir a la fiesta de Cristina? — Pues mi ... vestido. 7. Juan es ... estu- diante de todos porque no sabe nada. 8. Quién es ... amigo del hombre? - El perro. 9. Las playas de Santander son famosas y la del Sardinero es ... de todas. 10. Espejito, espejito, squién es ... mujer ... del mundo? — TG, por supuesto. 11. Qué ciudades te gustan mas? — Praga y Barcelona, porque creo que son ... ciudades ... de Europa 4, PRELOZTE DO SPANELSTINY. nejchutnéjsi ovoce — jeden z nejlep8ich syria — nejprotivngjsi kluk, kterého znam — néjgi neZ mofe — jeden z nejvétsich ekonomi — nejslavnejsi Spanélska novind a — jeden 2 nejtéZich okamzikt: mého Zivota — jejf starsi bratfi — Honza je mij nejlepSi kamarad — jeden z nejbohatéich lidi na svété - GeStina patif mezi nejté2Si jazyky - Romeo a Julie jsou jednou z nejzamilovangjsich Shakespearovych dvojic 5. DOPLNTE POROVNAVACI VYRAZY. 1. Estos ejercicios son ... fiiciles ... crees. 2. No es un problema ... grande ... parece 3. Maria es ... lista ... su hermana. 4. Me parece que todos son ... ricos ... yo. 5. Algunos pueblos se sienten superiores ... los demds. 6. La calidad de los helados che- cos es inferior ... la de los it ianos. 7. Los pantalones negros me quedan todavia apretados ... los marron: s. 8. Hoy todo cues caro ... tes. 9. Se dice que las muje- son ... inteligentes ... los hombres. Pero es una imagen muy tradicional y yo creo que las mujeres no tienen porque sentirse inferiores ... los hombres. 10. jMis hijos son mucho ... listos ... pien: n sus profesores! 6. POPISTE OBRAZKY. 2Qué estén haciendo? a¥ usted? {Qué esta haciendo ahora? 147 LECCION DIEZ 148, 7. DOPLNTE GERUNDIUM A PRELOZTE DO CESTINY. Le sa ir a la fiesta de Pepe? — Si, ya estoy ... (vestirse). 2. Llueve? — No, ya no esta 3. Puedes ayudarme, por favor? — Después, ahora estoy ... (atender) a un cliente. 4, Donde est Alicia? Alli viene ... (correr). 5. A quién estdis ... (esperar? — A Loli, que est ... (tardar) como siempre. 6. Miguel dice que piensa pasar las vacaciones (estudiar), pero no lo creo. 7. ... (ecirlo) la profesora, tiene que ser cierto. 8, La tem- peratura esté ... (bajar) y, dentro de poco, va a hacer tanto frio como en Siberia. 9. Me gusta comer ... (ver) la tele 0 ... (leer) revistas. 10. Hay algo de comer? Estoy ... (morirse) de hambre. 11. La abuela esta cansada, esté ... (dormir) la siesta. 12. Wamos por fin? - Un momento, los chicos estan ... (vestirse). 13. Mucha gente vive ... (sentir) envidia y ... (querer) tener lo que no puede tener. 14. A Maria le encanta estar en la playa ... (omar) el sol y ... (observar) a los chicos. 8. UTVORTE VETY. A mi (no) me parecer las chicas que sdlo piensan en la moda. A Sandra (no) le gustar los problemas de otra gente. A los checos (no) les. quedar bien _ las asignaturas economic A nosotros (no) nos costar ir de copas con los amigos. A vosotros (no) os interesar el pescado porque le huele mal A usted (no) le quedar mal mucho trabajo hacer este ejercicio aburrido. A mis amigos (no) les disgustar los pantalones apretacios Ati (no) te encantar conveniente hablar de ello ahora. 9. PRELOZTE DO SPANELSTINY. Honzovi se moc libi Kristyna, ale Kristyné se libi jini kluci — prog ma& s sebou tolik véc? — nechapu, pro€ poitid mysli® jen na sebe — Michalovi rodive nesna8i jeho kamaridy ~ nechcete jit se mnou? (vosotros) — ji urgité nepozvu — nic od vas nepotiebujeme — co ode mé chce%? — od tebe nechci ni = vSem cizinctim hrozné chutnd Geské pivo — to je pro mé? ~ ne, to je pro néj 10. DOPLNTE PODLE POSLECHU. En la carniceria Carnicero: (Qué te pongo, Alicia: Quince alitas de pollo Carnicero: Sf, las alitas para la seforita. 2¥ qué ms? Alicia: Tres «........ de kilo de picadillo. Carnicero: Ab, lo siento, aqui sélo tengo medio kilo. Pero puedo... en un momento Alicia: No, no, con medio kilo es . Es sdlo para la abuela. CAPNICETO: jussees COSAS? Alicia: $i, dos kilos de .......... de ternera para los filetes. Carnicero: Este on C8 Alicia: Es Carnicero: Por supuesto. 7Y qué mas? muy jugoso. bien. Puede cortarlo en Alicia: Un kilo de cerdo y un Carnicero: Aqui tienes el cerdo y esto es el conejo. {Te vale? — Alicia: Teniendo en cuenta el ......... de personas que van a comer en casa... no. No tiene uno més grande? 10 Carnicero: No. Este es el mas grande que tengo. dos? Un momento, tengo que mirar si tengo suficiente euros, no lo puedo comprar Alicia: Entonces, zpuede dinero. A ver... Si la compra va a costar mas de ta ahora no son mis QUE... CUFOS. Carnicero: Qué va! Ha Alicia: Esti bien. Entonces, dos .. Carnicero: Aqui los tienes. Qué mas? Alicia: Nada m: Carnicero: Son . 149 a & 3 150 11, ROZHODNETE, ZDA JE TVRZENi SPRAVNE Cl CHYBNE. 1. El camicero esti enamorado de Alicia porque él le dice guapa. 2. Alicia nec los filetes. un kilo de picadillo porque quiere preparar 3. El camicero no puede cortar el conejo en filetes porque es demasiado pequeno. 4. Alicia no va a comprar carne de cerdo porque en su casa no la comen. oocoo oocoo 5. La compra le cuesta a Alicia mas de 55 euros. 6. Alicia no puede comprar todo lo que quiere porque no lleva consigo suficiente dinero. o o 12. USTED VA AL MERCADO Y QUIERE COMPRAR LAS COSAS QUE TIENE EN LA LISTA. 5 yogures - 1 botella de vino - 1 lechuga - 1 kg de patatas Dependiente: Buenos dias. Usted: Dependiente: Usted: Dependiente: Esti bien fresca. Para hacer la ensalada no hay nada mejor que la lechuga, gverdad? ;Algo mas? W810 eves Dependiente: Lo siento, ya no me quedan, Usted: Dependiente: ;Tinto 0 blanco? Espanol o extranjero? oe Dependiente: Muy bien. Es un poco mas caro pero es el mejor. Qué mas? Usted: Dependiente: iengo en bolsas de dos kilos. ;No le importa? Isted: Dependiente: {Mas cosas? Usted: .. Dependiente: Son 26 euros. Muchas gracias 13. UHODNETE, O JAKOU POTRAVINU JDE? 1. Generalmente es largo, muy verde por fuera y un poco menos verde por dentro. Ks un tipo de carne y se necesita para hacer sandwiches. Los vegetarianos no lo comen porque dicen que no hace bicn a la salud Es un regalo de los americanos a los europeos. yoko Tiene cuatro patas, es pequefio, crece fuera de la casa y hay gente a la que no le gusta comerlo. 6. Tiene alas y carne muy fina. Se come joven. 14, ODPOVEZTE NA OTAZKY. 1. Le gusta ir de compras al mercado? 2. Come came o es vegetariano? 3. J come mis pescad : en Espaiia o en la Republica Checa? Por qué? 4. Qué fruta pre- fiere? 5. Qué hay que comer para estar delgado? 6. Por qué suelen ser grandes los ca- rritos de la compra? 7. ;No le disgusta el olor de pescado? 8. Qué hace usted si quiere mejorar su estado de dinimo? 9. Sabe componer poemas? 10. Qué fruta es grande, redonda, roja por dentro y verde por fuera? 11, ;Cual es el pais mas famoso por sus quesos? 12. ;Quiere tener alas? 13. De qué se hace el queso? 14. ;Cudindo va de com- pras lleva consigo mucho dinero? 15. PRELOZTE DO SPANELSTINY. idat ba 1, Nemam rad lidi, kteif umi s n&, protoze ja je sklidat neumim. 2. Nejlepsi polévka na svété je od mé maminky. 3. Kdy% vezmeme v tivahu, Ze nds bude deset, tak jedna Idhev vina uréité nebude statit. 4. Kolem paté hodiny odpoledne byvaji ve mésté piierné zacpy. 5. Tyhle ryby nevypadaji moc éerstvé, hrozné zapachajf. 6. Ale tenhle stvého vyzril sfr taky zapdcha, 7. Chacha, ty jsi ale vtipalek! 8. Nejlepii dzus je 2 & ovoce, z pomeranéi nebo greptl. 9. Spanélé majf hrozné radi suSenou Sunku z Jabuga, je chutnéjsi a taky mnohem draz8i neZ dugend Sunka. 10. Musim si dt néco k piti nebo umiu Zizni. 11. Kolik maS s sebou penéz? - Pfesné nevim, ale ne vic neZ 60 eur. 151 LECCION DIEZ 12. Chce¥ kousek Cerveného melounu? Je Zerstvy. 13. Z Zeho je ten s otizka. Je v ném salit, rajéata, okurka, v: nemizu dat, jd jsem totizZ vegetaridnka. lat? — No, to je ale aa kousky kufete. - Hm, tak to si ho

You might also like