Pravěké osídlení[editovat | editovat zdroj]

Ostrožna Pražského hradu byla osídlena již v období neolitu. Archeologicky byla prozkoumána
sídliště kultury s lineární keramikou a kultury s vypíchanou keramikou v areálu Lumbeho zahrady.
Z Lumbeho zahrady pocházejí i doklady o osídlení v období eneolitu a dále zde jsou
doloženy pohřební aktivity kultury se šňůrovou keramikou a únětické kultury.
Raně středověké osídlení[editovat | editovat zdroj]
Až v 80. letech 20. století se archeologicky podařilo prokázat existenci osídlení staršího než
dokládají písemné prameny, které zmiňují až kostel Panny
Marie postavený přemyslovským knížetem Bořivojem někdy po roce 885. Během 9. století, snad
už i v jeho první polovině, byla ostrožna předělena příkopem. Co se nacházelo uvnitř tohoto
opevnění, není jisté.
V příkopu se kromě dřev, která mohla indikovat přítomnost dřevěné palisády, našla i keramika a
např. esovitá náušnice. Ve spojitosti s osídlením areálu Pražského hradu před vznikem
přemyslovského sídla se uvádí i archeologicky prozkoumané pohřebiště na III. nádvoří, které se
jako jediné neváže na kostelní stavbu a je tedy datováno už do 2. poloviny 9. století. Zde byl v
roce 1928 Ivanem Borkovským objeven hrob bojovníka s bohatou výbavou
(železný meč, sekera, dýka, nůž, křesací souprava, železná břitva, dřevěné vědro). Tento nález
dokládá přítomnost elity na ostrožně již před příchodem Bořivoje.