Vyjmenovana Slova

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra českého jazyka
Vyjmenovaná slova v učivu na 1. stupni ZŠ
Diplomová práce
Brno 2007
Vedoucí práce: Vypracovala:

PaedDr. Květoslava Klímová, Ph.D. Kamila Doležalová
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené
literatury a souhlasím, aby byla uložena v knihovně Pedagogické fakulty MU v Brně
a sloužila ke studijním účelům.
V Brně dne 10. dubna 2007 Kamila Doležalová
2
Velmi děkuji paní PaedDr. Květoslavě Klímové, Ph.D. za vedení diplomové práce
a její cenné podněty a rady, které mně při psaní pomáhaly. Také chci poděkovat
základním školám, které mi umožnily provést výzkum.
3
Obsah:
Úvod............................................................................................................ 5
I. Teoretická část......................................................................................... 6
1. Pravopis a jeho druhy.......................................................................... 6
1. 1 Pravopis morfologický.................................................................. 6
1. 2 Pravopis syntaktický..................................................................... 6
1. 3 Pravopis lexikální ......................................................................... 7
2. Vyjmenovaná slova a jejich místo v RVP ZV .................................. 13
3. Vyjmenovaná slova v učebnicích ..................................................... 16
3. 1 Řady vyjmenovaných slov.......................................................... 17
3. 1. 1 Řady vyjmenovaných slov po B............................................. 17
3. 1. 2 Řady vyjmenovaných slov po L ............................................. 18
3. 1. 3 Řady vyjmenovaných slov po M ............................................ 19
3. 1. 4 Řady vyjmenovaných slov po P ............................................. 20
3. 1. 5 Řady vyjmenovaných slov po S ............................................. 21
3. 1. 6 Řady vyjmenovaných slov po V............................................. 22
3. 1. 7 Řady vyjmenovaných slov po Z ............................................. 23
3. 2 Typy úkolů v učebnicích pro 3. ročník....................................... 25
II. Praktická část ....................................................................................... 32
1. Metodologický postup výzkumu....................................................... 32
1. 1 Stanovení hypotézy..................................................................... 32
1. 2 Metody užité při zkoumání......................................................... 32
1. 3 Přehled slov vybraných pro test.................................................. 33
1. 4 Písemný test a uplatňovaný metodologický postup.................... 33
2. Interpretace výsledků ........................................................................ 35
3. Shrnutí ............................................................................................... 43
Závěr ......................................................................................................... 45
Seznam použité literatury ......................................................................... 48
Resumé...................................................................................................... 50
Summary................................................................................................... 50
Přílohy....................................................................................................... 51
Příloha č. 1: Příprava na vyučovací hodinu .......................................... 51
Příloha č. 2: Domácí úkol...................................................................... 56
Příloha č. 3: Celkový přehled všech zkoumaných slov ........................ 57
4
Úvod
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na jeden z nejobtížnějších pravopisných
jevů na 1. stupni ZŠ – psaní y, ý po obojetných souhláskách, na tzv. vyjmenovaná
slova.
I když ještě nemám velké zkušenosti, všimla jsem si během svého působení na
základních školách v průběhu praxe, že toto pravopisné učivo působí žákům potíže.
Zajímalo mě, kolik místa je učivu věnováno v RVP ZV a učebnicích, jak je učivo
vyvozováno, procvičováno a upevňováno, jaké typy cvičení autoři učebnic zařadili.
Diplomovou práci jsem rozdělila na dvě části. V první, teoretické jsem se zaměřila
na pravopis a jeho druhy, na postavení učiva o vyjmenovaných slovech v RVP ZV
a na to, jak jsou jednotlivé řady zpracovány v učebnicích. Pro srovnání jsem si zvolila
tři typy učebnic: ALTER, SPN, a. s., a PRODOS. Jako základní jsem si vybrala
učebnice z SPN, a. s., protože jejich užívání je nejrozšířenější. S tím jsem porovnala
řady alternativních učebnic z nakladatelství ALTER a PRODOS.
Ve druhé, praktické části jsem pomocí písemného testu zkoumala, do jaké míry si
žáci učivo osvojili a co jim činí největší potíže. Pro výzkum jsem zvolila vzorek 308
respondentů ze čtyř základních škol (ZŠ Pastviny, ZŠ Vlčnov, ZŠ Pavlovská a C+M
církevní ZŠ Lechova), a to 157 respondentů ze 3. ročníku a 151 z 5. ročníku. Součástí
diplomové práce je také příprava na vyučovací hodinu, která je zaměřena na jednu
z nejobtížnějších řad vyjmenovaných slov, a to na vyvození učiva vyjmenovaných
slov po V. V řadě jsou např. málo obvyklá slova (vyžle, výheň apod.), slova
s předponou vy-, vý- a homofona (vír – výr).
5
I. Teoretická část
1. Pravopis a jeho druhy

Pravopis (ortografie) je ustálený způsob, jak se grafickými znaky zaznamenávají
projevy spisovného jazyka.1 Pravopisné jevy jsou z didaktického hlediska tříděny
podle toho, je–li určitý způsob psaní založen na vlastnostech kořene, kmene nebo
tvaru slova, nebo vyplývá–li z větného vztahu. Na základě toho rozdělujeme pravopis
na:
a) lexikální
b) morfologický (tvaroslovný)
c) syntaktický (skladební)
S výcvikem pravopisu morfologického a syntaktického se na 1. stupni základní

školy teprve začíná, jeho hlubší poznání je zařazeno až na 2. stupeň základní školy.
1. 1 Pravopis morfologický
Pravopis zahrnuje nácvik těchto jevů:
a) psaní i, í/ y, ý v koncovkách
– podstatných jmen
– přídavných jmen
– sloves (v přítomném čase)
b) psaní mě – mně v tvarech zájmena já
Úspěšné zvládnutí tohoto typu pravopisu závisí na kvalitě osvojení mluvnického
učiva.2
1. 2 Pravopis syntaktický
Tento typ pravopisu souvisí se stavbou věty a souvětí. Jde o vyznačení shody
přísudku s podmětem a o interpunkci ve větě jednoduché a souvětí. Součástí nácviku
syntaktického pravopisu je také grafický záznam přímé řeči.
1
BRABCOVÁ, R. Didaktika českého jazyka. Praha: SPN, 1990, str. 93.
2
6
1. 3 Pravopis lexikální
Těžiště pravopisného výcviku na 1. stupni základní školy je v pravopise
lexikálním, který je založen především na pamětném osvojování uvedených jevů. „Jde
o ustálenou podobu kořene slova i jeho částí, přípon a předpon.“3 Zahrnuje nácvik
těchto jevů:
psaní i–y po měkkých a tvrdých souhláskách v pozici mimo koncovku

S tímto učivem se začíná ve 2. ročníku, v dalších ročnících se už jen průběžně
procvičuje a opakuje. Žáci si nejprve pamětně osvojují řady tvrdých a měkkých
souhlásek a poté procvičují psaní i/ y po těchto souhláskách. Rozdíl v psaní di – dy, ti
– ty, ni – ny činí obvykle problémy žákům s dysortografií. Při nácviku mohou pomoci
tvrdé kostky ze dřeva a měkké z molitanu, které žáci při vyslovování mačkají, aby
zapojili co nejvíce smyslů, v tomto případě hmat. Kostky má každý žák. Dřevěné jsou
popsány tvrdými slabikami, a to vždy červeně, molitanové jsou popsány slabikami
měkkými modře. „Při práci s kostkami postupujeme takto:
– řekneme slovo s některou z procvičovaných slabik, žák si slabiku potichu vysloví a
ukáže příslušnou kostku;
– ukážeme kostku, případně vyslovíme slabiku, žák říká slova s touto slabikou.“4
označování kvantity samohlásek

Učivo je zařazeno do 2. ročníku. Je důležité žáky upozornit, že v češtině může
nesprávně označená kvantita samohlásky změnit význam celého slova, např. krůta –
krutá, parky – párky, muže – může, dal – dál apod. Někdy žáci vynechávají čárky
z nepozornosti, jindy může být příčinou chyb specifická porucha v učení. K nápravě
může pomoci tzv. bzučák. „S použitím bzučáku nacvičujeme správnou délku
samohlásek. Zvonek – bzučák je nezbytnou pomůckou učitele v dyslektické třídě.
Zvoníme dlouze nebo krátce podle délky slabiky.“5
Žáci mohou také chybovat vlivem domácího nářečí, ve kterém může být kvantita
samohlásky od spisovného jazyka odlišná – ve středomoravské oblasti např. u slov
bláto – blato, v lašském nářečí jsou jen krátké samohlásky.
3
HAUSER, KLÍMOVÁ, KNESELOVÁ, MARTINEC. Didaktika českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ.
Brno: MU, 2007, str. 18.
4
BALŠÍKOVÁ, DAN. Náprava čtení a psaní. Brno: PPP, 1995, str. 27.
5
BALŠÍKOVÁ, DAN. Náprava čtení a psaní. Brno: PPP, 1995, str. 25.
7
psaní ě ve skupinách dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě
S těmito skupinami slabik se žáci seznamují již ve 2. ročníku a osvojují si je při
praktickém procvičování. Výcvik v tomto ročníku ukončen není. Ve 4. ročníku jsou
žáci v souvislosti s učivem o stavbě slova poučeni o předponách a procvičují rozdíl
v psaní mezi skupinami bě – bje (oběd – objet) , vě – vje (věta – vjet).
psaní znělých a neznělých souhlásek na konci a uvnitř slov

Učivo je zařazeno od 2. ročníku. Žáci postupně zjišťují, že se některé souhlásky na
konci či uvnitř slova liší ve výslovnosti a v psané podobě. Při zdůvodňování si
pomáhají buď jiným tvarem slova (dub – dubu) nebo slovem příbuzným (dub –
dubový). Některá slova si však musí osvojit pamětně. Jsou to většinou spojky ačkoliv,
když, než, až apod.
dělení slov na konci řádku

Žáci na 1. stupni dělí slova na konci řádku podle slabik: že – le – zo, prá – ce, kou
– pit. Další možnosti dělení slov poznávají v učivu o stavbě slova, dělí je na základě
předpony a kořene: na – jde, ne – bez – pe –čí, pře – tlak apod.
zkratky a značky
Podle vzniku rozlišujeme zkratky:
a) iniciálové – vzniklé z prvních písmen slov názvu;
b) skupinové – vzniklé z počátečních hlásek nebo jejich skupin.
Žáci si osvojují, že iniciálové zkratky se píší velkými písmeny bez teček,
skupinové mají velké počáteční písmeno. Ve škole žáky upozorníme pouze na
zkratky všeobecně rozšířené, se kterými se setkávají ve svém okolí. Např. ZŠ, ČR,
Čedok apod.
psaní velkých písmen u vlastních jmen

Na 1. stupni základní školy se žáci seznamují s jednoduššími případy tohoto
obtížného pravopisného učiva. Ve 2. ročníku píší velkým písmenem jména osob (také
jejich příjmení), zvířat a jednoslovná jména měst, vesnic, hor a řek. Postupně se učivo
rozšiřuje o jména národů a jejich příslušníků, žákům blízké víceslovné názvy zemí,
států, institucí, měst, vesnic, řek, pohoří a hor. Důležitá je u tohoto učiva především
znalost psaní vlastních jmen v regionu, z kterého žák pochází. Např. na
8
Uherskohradišťsku: řeka Morava, Uherské Hradiště, lázně Luhačovice, hrad
Buchlov, Slovácké divadlo, Moravské Slovácko apod.
psaní slov přejatých

Toto učivo se probírá průběžně od 2. do 5. ročníku. Pokud žáci narazí na cizí
slovo, např. i v jiných předmětech, učitel objasní jeho pravopis, ale znalost psaní
neprověřuje. Např. diktát (český jazyk), matematika, metrický cent, kilogram
(matematika), historie, demokratický stát (vlastivěda), paprika, akvárium
(přírodověda) aj.
psaní některých předpon a předložek

Toto učivo je přímo spjato s učivem o vyjmenovaných slovech, ale i s učivem o
párových souhláskách, slovních druzích a tvoření slov. Cílem je:
1. Naučit žáky rozlišovat předložky a předpony, a to hlavně v písmu (psaní
dohromady nebo zvlášť, např. pod schody X podchod);
2. Naučit správnému psaní předložek a předpon, jejichž koncové znělé souhlásky se
vyslovují nezněle, např. odpracovat, pod dveřmi apod.;
3. Naučit psát slova s předponou vy–, ob–, v–.6
psaní i – y po obojetných souhláskách
„Vyjmenovaná slova (zastarale vyňatá slova nebo vybraná slova) je skupina

domácích slov, v jejichž kořenech (a v kořenech jejich tvarů) a ve slovech, která
jsou od nich odvozená nebo jsou s nimi příbuzná, se po obojetné souhlásce píše
(tvrdé) y (ý).“7
S pravopisem i–y po obojetných souhláskách se začíná ve 3. ročníku. Osnovy

požadují, aby si žáci pamětně osvojili ucelené řady vyjmenovaných slov, aby dovedli
správně psát i–y po obojetných souhláskách mimo koncovku ve vyjmenovaných
slovech a v často používaných příbuzných slovech a aby uměli řešení zdůvodnit.
6
7
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyjmenovan%C3%A1_slova: Pravidla českého pravopisu.
Academia : Praha 1993, vydání 1., str. 12.
9
Podstatu jevu by žáci nepochopili, protože je historicky podmíněna. Proto se musí
řady vyjmenovaných slov naučit pamětně, což jim nečiní zvláštní potíže a
zapamatování bývá v tomto věku trvalé. Je podpořeno ještě rytmickým uspořádáním.8
Řady by neměly být měněny, aby se je žáci nemuseli přeučovat. Pravopis méně
frekventovaných vyjmenovaných slov (například vlys, vyza, plytký) si žáci v budoucnu
osvojí izolovaně, a to na základě rozšiřování slovní zásoby.
V některých současných učebnicích se vyskytují řady vyjmenovaných slov
s různými obměnami. Například v učebnicích nakladatelství ALTER jsou ve
vyjmenovaných slovech po B uvedena tato slova: „být, obyčej, bystrý, bylina, kobyla,
býk, babyka (Bydžov, Přibyslav, Zbyněk…)“.9 Vynechána jsou slova bydlit, obyvatel,
byt, příbytek, nábytek, dobytek, která jsou v dalších typech učebnic součástí
osvojované řady. Na nástěnných tabulích, které mají žáci a učitelé k dispozici, tato
slova uvedena jsou. Blíže o tom pojednáváme v kapitole Vyjmenovaná slova
v učebnicích.
Nad úpravou řad vyjmenovaných slov se v časopise Komenský zamýšlí doc. PhDr.
Josef Hubáček.10 Navrhuje, aby se řady vyjmenovaných slov omezily, a to tak, aby
všechna jména míst byla zařazena do učiva zeměpisného a názvy biologické zase do
učiva prvouky. Při uspořádání v řadách preferuje rytmizované skupiny k usnadnění
pamětního osvojení a lepšího vybavování. Méně frekventované výrazy by nahradil
běžnějšími, např. výraz obyčej výrazem obyčejný, sloveso smýkat podstatným jménem
smyk, slovo nazývat se frekventovanějším slovem ozývat se. Dále navrhuje rozšířit
řadu vyjmenovaných slov o některá často používaná slova s předponou vy– . Opírá se
přitom o frekvenci výrazů v rozborech žákovských písemných projevů. Počítá s tím,
že by se na 1. stupni žáci učili poměrně krátké řady a tím by zůstalo více času na
procvičování. Na 2. stupni by se pak připojovala další slova dle potřeby. Tento návrh
uvádí jako námět k diskusi.
V dalších číslech uvedeného časopisu se na tento článek objevuje mnoho reakcí.
Většina autorů článků by řady aktualizovala. Některým se vypuštění biologických a
zeměpisných názvů líbí, jiným zase ne. Tato otázka zůstává stále otevřená a doposud
k žádným výraznějším změnám nedošlo.
8
9
DVORSKÝ, L., LOVIS, K. Český jazyk pro třetí ročník. Všeň: ALTER, 1995, str. 42.
10
HUBÁČEK, J. Anketa k úpravě řad vyjmenovaných slov.In KOMENSKÝ, roč. 124, č. 7/8, březen –
duben 2000, str. 162, 163.
10
Důležité však je, aby řady vyjmenovaných slov byly ve všech typech učebnic
jednotné, aby v praxi nedocházelo k tomu, že jinak jsou řady vyjmenovaných slov
uvedeny ve třetím, čtvrtém a jinak v pátém ročníku. Jako příklad uvádím učebnice
nakladatelství PRODOS, kde jsou v 5. ročníku slova uvedena v odlišném pořadí, než
tomu bylo ve 3. a 4. ročníku, a navíc se v přehledu vyjmenovaných slov objevila nová
slova jako například slynout, plytký, vlys, mykat, sumýš, mys, mýto, pýří, pyj, cavyky,
vyza, vyžle.11
Kromě pamětného osvojení řad by měl žák rozlišovat pojmy vyjmenované slovo,
jiný tvar vyjmenovaného slova a slovo příbuzné. Toho pak využívá při zdůvodňování
pravopisu a při hledání řešení, zda napíše po obojetné souhlásce y , nebo i.
Podle Radoslavy Brabcové (1990) je nutné při výuce vyjmenovaných slov
respektovat tyto zásady:
1. Od počátku vycházet z celých řad (při pamětním osvojování i při
procvičování);
2. Pravopis vyjmenovaných slov i slov příbuzných cvičit současně;
3. Procvičovat zároveň i slova s i, í po dané souhlásce, protože tak je před žáky
postaven problém;
4. Nepravá homonyma cvičit zpočátku ve dvojicích – tak vynikne rozdíl
lexikálních významů;
5. Ve 3. ročníku se soustředit na osvojení algoritmu (hledání řešení) ;
6. Ve 4. ročníku procvičovat osvojený postup a uvádět více příbuzných slov;
7. Výcvik tohoto pravopisného jevu má být dovršen v 5. ročníku;
8. Těžiště výcviku vidět v souhrnných cvičeních;
9. Při hodnocení mít na paměti, že se žáci ještě tomuto pravopisu učí;
10. Vyhýbat se stereotypnosti při výuce a unavenosti žáků aktivizujícími
metodami.12
Při nacvičování tohoto pravopisného jevu je velmi důležitý metodický postup.

Hana Mühlhauserová v časopise Komenský navrhuje při výuce vyjmenovaných
slov:13
11
Srov. MIKULENKOVÁ, H. a kol. Český jazyk pro 4. ročník. Olomouc, Prodos, 1993 a Český jazyk
pro 5. ročník ze stejného nakladatelství.
12
13
MÜHLHAUSEROVÁ, H. Nebojte se vyjmenovaných slov na 1.stupni. In Komenský, roč. 127,
květen 2003, str. 10–14.
11
1. Vysvětlit, co to vyjmenovaná slova jsou a proč se jimi mají žáci zabývat;
2. Zopakovat druhy souhlásek – tvrdé, měkké a obojetné;
3. Procvičovat mluvnické tvary slov a slova příbuzná na příkladech z praxe nebo
pomocí různých her;
4. Seznámit žáky s řadou vyjmenovaných slov, např. po B. Vysvětlit význam
každého slova;
5. Pamětné osvojení vyjmenovaných slov – memorováním, vyhledáváním
nejkratšího/nejdelšího slova. Nejde o zvládnutí pořadí slov, ale o zvládnutí
všech slov, ve kterých píšeme po obojetné souhlásce y, ý. Zautomatizovat
zvukovou i grafickou podobu;
6. Opis řady vyjmenovaných slov, připojení obrázku – vytvoření deníku;
7. Postupné probírání vyjmenovaných slov (zhruba po trojicích slov) a slov
příbuzných, která si žáci mohou připisovat do deníku;
8. Řešení úkolů a pravopisných cvičení podle učebnice k jednotlivým trojicím;
9. Procvičování pravopisu celé řady vyjmenovaných slov různou formou;
10. Po důkladném zvládnutí první řady a procvičení probírat slova po p stejným
způsobem jako u slov po b.
Nácviku pravopisu vyjmenovaných slov a pravopisu slov příbuzných se na

stránkách časopisu Komenský věnuje ve dvou článcích i doc. PhDr. Josef Hubáček.14
V prvním J. Hubáček zmiňuje dva předpoklady správného psaní vyjmenovaných
slov, a to jejich znalost nabytou pamětním ovládnutím jejich řad a jejich vybavování
v žákově mysli. Učitelé totiž často potvrzují, že žák při psaní chybuje, i když řadu zná.
Nedovede tedy vlastně použít pravidlo. J. Hubáček proto podává několik návrhů, které
mají k vybavování jednotlivých výrazů pomoci. Například:
a) psaní i ústní posuzování izolovaného vyjmenovaného slova, nejen však v jeho
základním tvaru;
b) otázky typu Které slovo předchází v řadě před slovem bylina? Cvičení má vést
k tomu, aby si žák na bázi řady vybavoval slovo izolované;
14
HUBÁČEK, J. K nácviku pravopisu vyjmenovaných slov. In Komenský, r. 115, č. 9–10/ květen–
červen 1991, str. 373–375
HUBÁČEK, J. K nácviku pravopisu slov příbuzných. In Komenský, r. 116, č. 5/ leden 1992, str. 211–
212.
12
c) formulace úkolu tak, aby žák rozdělil svou pozornost, např. Napiš tiskacím
písmem slovo myš. Sestav z těchto písmen vyjmenované slovo;
d) cvičení, která navodí významové souvislosti mezi slovy jednotlivých řad,
vytvoření velmi krátkých vět, které se budou v nácviku opakovat, např.
Zamykejte byt;
e) skupinová práce s úkoly typu Vypište ze všech řad jména lidí (zvířata, jména
měst, přídavná jména, slovesa, …) apod.
V druhém článku J. Hubáček navrhuje, že by se mohly mezi nácvik

vyjmenovaných slov a procvičování slov příbuzných vložit kapitoly ze slovotvorby.
Podle zkušeností, které jsem zatím praxí získala, by se toto učivo mohlo zařadit už
před vyjmenovaná slova, aby si žáci mohli vyjmenovaná slova a příbuzná slova
osvojovat paralelně. Když jsem se během své praxe při osvojování tohoto učiva žáků
např. ptala, které slovo je příbuzné k slovu obyčej, uváděli slova jako obličej, obinadlo
apod.
2. Vyjmenovaná slova a jejich místo v RVP ZV

Od školního roku 2007/2008 vejde v platnost Rámcový vzdělávací program
základního vzdělání (RVP ZV), a to v 1. a 6. třídě základní školy. Některé pilotní
školy podle něj učí už teď. Například ZŠ Horníkova 1 jako první (pilotní) škola
v Brně na základě RVP ZV vytváří svůj vlastní školní vzdělávací program již od
školního roku 2002/2003.15 Zásadní změnou má být to, aby se žáci neučili pro učivo
samotné, ale aby se učivo stalo prostředkem k získání kompetencí. RVP ZV označuje
tzv. klíčovými kompetencemi závazné požadavky na výsledky vzdělávání žáků, které
nevycházejí pouze ze specifik jednotlivých předmětů, ale dotýkají se univerzálnějších
znalostí, dovedností a postojů žáků, které běžně potřebujeme ve svém životě a které
jsou využitelné v mnoha životních i pracovních situacích.16 Jsou to takové znalosti,
dovednosti, postoje a hodnoty, kterými má škola vybavit všechny žáky především
proto, aby byli schopni řešit problémy a úkoly, se kterými se setkají v běžném životě a
které je vybaví takovými schopnostmi a vlastnostmi, že budou ochotni se dále
15
http://www.zshornikova.cz/rvp/text.htm
16
http://www.rvp.cz/sekce/319
13
vzdělávat.17 Mezi klíčové kompetence v RVP ZV patří kompetence k učení,
kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální a personální,
občanské a pracovní. Osvojením uvedených kompetencí se má žák lépe začlenit do
života a stát se plnohodnotným občanem.
Psaní i, í a y, ý po obojetných souhláskách patří v RVP ZV do vzdělávací oblasti
Jazyk a jazyková komunikace, realizuje se ve vzdělávacím oboru Český jazyk a
literatura, konkrétně v obsahové složce Jazyková výchova. V samotném obsahu učiva
o psaní i/ y po obojetných souhláskách však k žádným výrazným změnám nedošlo.
Jde v podstatě o to, najít co nejlepší způsob, jak toto učivo žákům podat, aby ho nejen
pochopili, ale také dokázali získanou dovednost uplatňovat v praxi.
RVP ZV stanovuje v rámci učiva o vyjmenovaných slovech tyto očekávané
výstupy:
JAZYKOVÁ VÝCHOVA
Očekávané výstupy – 1. období
žák
vyhledá v textu slova příbuzná
odůvodňuje a píše správně: i/y po tvrdých a měkkých souhláskách i po obojetných souhláskách
ve vyjmenovaných slovech
Očekávané výstupy – 2. období
žák
porovnává významy slov, zvláště slova stejného nebo podobného významu a slova
vícevýznamová
rozlišuje ve slově kořen a část předponovou
píše správně i/y ve slovech po obojetných souhláskách18
Pokusíme se nyní ukázat, jak lze jednotlivé kompetence prostřednictvím učiva o

vyjmenovaných slovech rozvíjet.
Kompetence k učení:
Žák na základě pamětného osvojení vyjmenovaných slov, propojení
vyjmenovaných slov a slov příbuzných efektivně využívá této dovednosti v
praktickém životě. Jednotlivá slova lze sice nalézt v Pravidlech českého pravopisu
nebo ve Slovníku spisovné češtiny, ale při psaní v běžném životě nemusí neustále
17
http://www.rvp.cz/clanek/598
18
http://www.rvp.cz/soubor/rvpzv.pdf - str. 23 (VUP. Rámcový vzdělávací program pro základní
vzdělávání. Praha: INFRA, s.r.o., 2005).
14
listovat a slova hledat. Žák pamětně ovládá jednotlivé řady slov a slova příbuzná si
dokáže odvodit.
V různých typech cvičení může posoudit vlastní pokrok a naplánovat si, jakým
způsobem by mohl své učení zdokonalit. Tím je veden k sebehodnocení, které je pro
jeho budoucí život nezbytné.
Kompetence k řešení problémů:

Pro rozvoj logického myšlení a pro rozvoj myšlenkových operací je velice důležité
předkládat žákům problémové úkoly. Při probírání učiva o vyjmenovaných slovech se
nabízí mnoho možností. Žáci mohou mít za úkol např. slova třídit, seskupovat podle
příbuznosti. Žák řeší problém při rozhodování, jaké i–y napíše, a vždy si také řešení
odůvodňuje (obhajuje). Např.: Protože je slovo bylinkový příbuzné k vyjmenovanému
slovu bylina, napíšeme po b tvrdé y. Objevené poznatky může žák aplikovat například
tak, že vymýšlí vyprávění, do kterého musí některá z vyjmenovaných slov nebo slov
příbuzných zařadit. Tím se rozvíjí zároveň i tvořivost žáků.
Kompetence komunikativní:
Tuto kompetenci můžeme rozvíjet jak v mluvené, tak v písemné podobě. Žáci by
měli mít příležitost naslouchat názorům svých spolužáků, diskutovat o nich,
upřesňovat je a objevit správné řešení, protože u psaní i–y konkrétního slova v určitém
významu je správná jen jedna odpověď. Je také možné zařadit takové mluvní cvičení,
ve kterém žáci v mluveném projevu použijí co nejvíce slov s tvrdým y po obojetné
souhlásce. V písemném projevu žák užívá správně i–y po obojetných souhláskách, což
je důležité pro psaní např. dopisu, zprávy, oznámení, inzerátu apod.
Kompetence sociální a personální:

Při probírání učiva o vyjmenovaných slovech můžeme střídat individuální činnosti
s činnostmi skupinovými, které vyžadují spolupráci žáků. Žáci se při nich naučí
dodržovat určitá pravidla, naučí se vzájemně tolerovat, zodpovídat za plnění
společného úkolu. Ve skupinách si vzájemně pomáhají, požádají o radu, když něčemu
nerozumí, nebo naopak vysvětlí učivo žákům, kteří učivo ještě nechápou.
15
Kompetence občanské:
Žák je seznámen s tím, že psaní i–y po obojetných souhláskách vzniklo na základě
historického vývoje. Tento vývoj žák respektuje a uvědomuje si jedinečnost českého
jazyka.
Při procvičování mohou být využity různé texty s občanskou tematikou, které
obsahují vyjmenovaná slova. Žáci odůvodňují pravopis těchto slov a zároveň se
dozvídají různé zajímavosti např. o svých právech a povinnostech, o dopravní
výchově apod.
Kompetence pracovní:
Úsilí naučit se vyjmenovaným slovům a poznat slova příbuzná vede žáka
k trpělivosti a pracovitosti.
„Pokud dá učitel žákům možnost vykonávat smysluplné činnosti, nechá je

samostatně se rozhodovat a projevovat a pokud žáci rozumí, čemu a proč se učí,
mohou se jednotlivé klíčové kompetence utvářet v souladu s přirozenými schopnostmi
a zájmy žáků.“19
3. Vyjmenovaná slova v učebnicích

Učebnice jsou základní odbornou pomůckou, a to pro žáka i učitele. Jsou
vytvořeny v souladu s učebními osnovami, nově RVP ZV. Didakticky by měly být
přizpůsobeny adresátům, respektovat jejich věk a znalosti. Učitel se jimi nemusí řídit
zcela, protože závazným dokumentem jsou pro něj osnovy, nově RVP.
Do roku 1990 byly učebnice jednotné, byly tvořeny stálým kolektivem autorů a
členy autorských kolektivů byli také učitelé z praxe. V současné době jsou nabízeny
různé řady učebnic od různých autorů a bohužel ne vždy té nejlepší kvality.
Ve své práci jsem se zaměřila na tři typy učebnic pro 3.–5. ročník základní školy, a
to z nakladatelství SPN, a. s., ALTER a PRODOS. Zajímalo mě, zda jsou řady
vyjmenovaných slov v učebnicích a jednotlivých ročnících jednotné a jaké typy
cvičení k procvičování a upevňování učiva nabízejí.
19
http://www.rvp.cz/clanek/491/638, publikováno v publikaci Rosecká, Z. Malá didaktika činnostního
učení.Brno; Tvořivá škola, 2006.
16
3. 1 Řady vyjmenovaných slov
3. 1. 1 Řady vyjmenovaných slov po B

V učebnici z nakladatelství ALTER je v řadě uvedeno 10 vyjmenovaných slov:
být, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, babyka (Bydžov, Přibyslav, Zbyněk…).20
Řada je sice jednodušší na zapamatování, ale o to obtížnější se pro žáky stává zařazení
příbuzných slov, například ke slovesu být slovo dobytek. Podle návodu v učebnici si
žáci mají vést slovníček a do něj si příbuzná slova z cvičení vypisovat.
V učebnici z nakladatelství SPN, a. s., tvoří řadu tato vyjmenovaná slova: být –
bydlit – obyvatel – byt; příbytek – nábytek – dobytek; obyčej – bystrý – bylina; kobyla
21
– býk – Přibyslav. Celkem tvoří řadu 13 vyjmenovaných slov. Oproti učebnici z
nakladatelství ALTER chybí slovo babyka, ale přibyla slova bydlit, obyvatel, byt,
příbytek, nábytek, dobytek.
V učebnici z nakladatelství PRODOS je řada sestavena z těchto 14 slov: být –
bydlit – obyvatel – byt, příbytek – nábytek – dobytek – zbytek, obyčej – bystrý –
bylina, kobyla – býk – Přibyslav.22 Vidíme, že oproti řadě z SPN, a. s., je zde navíc
slovo zbytek, slovo babyka chybí stejně jako v SPN.
Pro lepší názornost uvádíme grafické zpracování.
Graf č. 1: Vyjmenovaná slova po B
ALTER (10)
babyka SPN, a. s. (13)
být obyčej bystrý bydlit

bylina kobyla obyvatel
býk (Přibyslav) byt příbytek
nábytek
dobytek
zbytek
PRODOS (14)
20
21
DVOŘÁKOVÁ, Z., STYBLÍK, V., ONDRÁŠKOVÁ, K. Český jazyk pro 3. ročník ZŠ. Praha: SPN,
a. s., 1997, str. 37.
22
MIKULENKOVÁ, H. A KOL. Český jazyk pro 3. ročník základního školství. Olomouc: PRODOS,
1997, str. 48.
17
3. 1. 2 Řady vyjmenovaných slov po L
ALTER: slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, lýko, lýtko, lyže, vzlykat,
lysý, plyš, pelyněk23
SPN, a. s.: slyšet – mlýn – blýskat se; polykat – plynout – plýtvat; vzlykat – lysý -
lýtko; lýko – lyže - pelyněk; plyš24
PRODOS: slyšet – mlýn – blýskat se, polykat – plynout – plýtvat, vzlykat – lysý –
lýtko, lýko – lyže – pelyněk, plyš25
Slova v řadách po souhlásce L se ve všech třech typech učebnic shodují v počtu,
shodně uvádějí 13 slov v jejich podobě, ale liší se uváděným pořadím.
Graf č. 2: Vyjmenovaná slova po L

ALTER (13) SPN, a. s. (13)
slyšet mlýn blýskat se

polykat plynout plýtvat
vzlykat lysý lýtko lýko
lyže pelyněk plyš
PRODOS (13)
23
24
a. s., 1997, str. 42.
25
1997, str. 52.
18
3. 1. 3 Řady vyjmenovaných slov po M
ALTER: my, mýt, myslit, mýlit se, myš, hmyz, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat,
chmýří, Litomyšl 26
SPN, a. s.: my – mýt – myslit – mýlit se; hmyz – myš - hlemýžď; mýtit – zamykat –
smýkat; dmýchat – chmýří – nachomýtnout se; Litomyšl27
PRODOS: my – mýt – myslit – mýlit se, hmyz – myš – hlemýžď, mýtina – zamykat –
smyk, dmýchat – chmýří – nachomýtnout se, Litomyšl28
V řadě vyjmenovaných slov, které učebnice nakladatelství ALTER nabízí
k osvojení, chybí ve srovnání s učebnicemi z nakladatelství SPN, a. s., a PRODOS
slova dmýchat a nachomýtnout se. Také je vyměněno pořadí slov myš a hmyz.
V učebnici nakladatelství PRODOS jsou slova mýtit a smýkat nahrazena oproti
srovnávaným řadám používanějšími slovy mýtina a smyk.
Graf č. 3: Vyjmenovaná slova po M
ALTER (12)
mýtit SPN, a. s. (14)
smýkat
my mýt myslit
mýlit se hmyz myš
hlemýžď
zamykat chmýří
Litomyšl
dmýchat
nachomýtnout se
mýtina
smyk
PRODOS (14)
26
27
a. s., 1997, str. 48.
28
1997, str. 56.
19
3. 1. 4 Řady vyjmenovaných slov po P
ALTER: pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, pykat,
pýřit se, pýr29
SPN, a. s.: pýcha – pytel – pysk; netopýr – slepýš – pyl; kopyto – klopýtat – třpytit se;
zpytovat – pykat – pýr; pýřit se – čepýřit se30
PRODOS: pýcha – pytel – pysk, netopýr – slepýš – pyl, kopyto – klopýtat – třpytit se,
zpytovat – pykat – pýr, pýřit se – čepýřit se31
Řady vyjmenovaných slov po obojetné souhlásce P se v učebnicích nakladatelství
SPN, a. s., a PRODOS shodují. V učebnici nakladatelství ALTER chybí ve srovnání
s učebnicemi nakladatelství SPN, a. s., a PRODOS slova zpytovat a čepýřit se.
Učebnice nakladatelství ALTER tedy opět nabízí řadu s nejmenším počtem slov, tj.
12.
Graf č. 4: Vyjmenovaná slova po P
ALTER (12) SPN, a. s. (14)
pýcha pytel
pysk netopýr
slepýš pyl kopyto
klopýtat třpytit se
pykat pýr pýřit se zpytovat
čepýřit se
PRODOS (14)
29
30
a. s., 1997, str. 53.
31
1997, str. 60.
20
3. 1. 5 Řady vyjmenovaných slov po S
ALTER: sytý, syn, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sysel, sýček, syčet, sypat 32
SPN, a. s.: syn – sytý – sýr; syrový – sychravý – usychat; sýkora – sýček – sysel;
syčet – sypat33
PRODOS: syn – sytý – sýr; syrový – sychravý – usychat; sýkora – sysel – sýček; syčet
– sypat34
Počet slov i jejich typ se ve všech třech typech učebnic shodují. Různé je však
jejich uváděné pořadí. V nakladatelství ALTER je ve srovnání s učebnicemi
nakladatelství SPN, a. s., a PRODOS jiné pořadí slov sytý a syn, v učebnici SPN, a. s.,
je ve srovnání s učebnicemi nakladatelství ALTER a PRODOS odlišné pořadí slov
sysel a sýček.
Graf č. 5: Vyjmenovaná slova po S

ALTER (11) SPN, a. s. (11)
syn sytý sýr syrový

sychravý usychat sýkora
sýček sysel syčet
sypat
PRODOS (11)
32
33
a. s., 1997, str. 58.
34
1997, str. 66.
21
3. 1. 6 Řady vyjmenovaných slov po V
ALTER: vy, vysoký, vydra, výr, zvykat, žvýkat, výt, výskat, povyk a slova s předponou
vy-, vý- 35
SPN, a. s.: vy – vysoký – výt; výskat – zvykat - žvýkat; vydra – výr – vyžle; povyk –
výheň a slova s předponou vy-, vý-36
PRODOS: vy – vysoký – výt; výskat – zvykat – žvýkat; vydra – výr – povyk – výheň a
slova s předponou vy-, vý-37
V učebnici nakladatelství ALTER nejsou uvedena slova vyžle a výheň. Tato
učebnice zároveň nabízí k osvojení slova v odlišném pořadí než oba typy
srovnávaných učebnic. Podstatné jméno vyžle není uvedeno ani v učebnici
nakladatelství PRODOS.
Graf č. 6: Vyjmenovaná slova po V
ALTER (10) SPN, a. s. (12)

vyžle
vy vysoký výt
výskat zvykat žvýkat
vydra výr povyk
a slova s předpo-
nou vy-, vý- výheň
PRODOS (11)
35
36
a. s., 1997, str. 63.
37
1997, str. 70.
22
3. 1. 7 Řady vyjmenovaných slov po Z
ALTER: brzy, jazyk, nazývat se 38
SPN, a. s.: brzy – jazyk – nazývat; Ruzyně39
PRODOS: brzy – jazyk – nazývat; Ruzyně40
Řady po souhlásce Z jsou v učebnicích nakladatelství SPN, a. s., a PRODOS
totožné. Obě shodně uvádějí i vlastní jméno Ruzyně, které v řadě vyjmenovaných slov
v učebnici nakladatelství ALTER chybí. Také je v této řadě ke slovesu nazývat
připojeno zvratné zájmeno se.
Graf č. 7: Vyjmenovaná slova po Z
ALTER (3) SPN, a. s. (4)

nazývat
brzy
jazyk
nazývat se
Ruzyně
PRODOS (4)
Tabulka č. 1: Celkový přehled počtu vyjmenovaných slov

Vyjmenovaná B L M P S V Z Celkem
slova
ALTER 10 13 12 12 11 10 3 71
SPN, a. s. 13 13 14 14 11 12 4 81
PRODOS 14 13 14 14 11 11 4 81
38
39
a. s., 1997, str. 69.
40
1997, str. 74.
23
Jak ukazuje tabulka, učebnice z nakladatelství ALTER nabízí řady o 71
vyjmenovaných slovech, což je o 10 méně, než uvádějí další srovnávané učebnice.
Z tabulky také vyplývá, že pouze u souhlásek L a S se počet vyjmenovaných slov
shoduje ve všech třech typech učebnic.
Ke slovům, která se v jednotlivých řadách obměňují patří slova mýtit a smýkat,
která jsou nahrazena z pohledu autorů novějšími, a to mýtina a smyk.
Ke slovům, která jsou v některých řadách úplně vypuštěna patří slova:
babyka = „druh javoru s tupě laločnatými listy“41
vyžle = „velmi hubené dítě“42
výheň = „1. ohniště, do kterého se vhání vzduch k zvětšení žáru; 2. velká teplota,
žár“43
Předpokládám, že podle autorů učebnic jsou už tato slova zastaralá, málo
používaná.
Pro žáky je velmi důležitá návaznost učiva. Řady vyjmenovaných slov by tedy
měly být ve vyšších ročnících shodné s těmi, se kterými se už žáci seznámili, protože
si je osvojují pamětně. Zajímalo nás, jestli se řady v učebnicích uváděných
nakladatelství ve 3., 4. a 5. ročníku shodují.
V učebnicích nakladatelství SPN, a. s., jsou řady po všech souhláskách ve všech
výše uvedených ročnících totožné, což považujeme za didakticky i věcně správné.
Učebnice nakladatelství ALTER ve 4. ročníku věnuje opakování vyjmenovaných
slov 8 stran, ale přehled jednotlivých řad už neuvádí. V 5. ročníku už se
vyjmenovaným slovům autoři učebnice téměř nevěnují.
V učebnici pro 4. ročník z nakladatelství PRODOS se objevují v řadách ve
srovnání s 3. ročníkem změny. V řadách po souhláskách B, M a Z byly vypuštěny
zeměpisné názvy Přibyslav, Litomyšl a Ruzyně. Ve vyjmenovaných slovech po L
přibylo podstatné jméno plyn, objevilo se mezi slovy plýtvat a vzlykat. V řadě po
souhlásce S se vyměnilo pořadí slov sýkora – sysel za sysel – sýkora. Shodné zůstávají
pouze řady vyjmenovaných slov po P a V.
41
KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 2005, str.
24.
42
528.
43
507.
24
V 5. ročníku téhož nakladatelství jsou slova uvedena v odlišném pořadí, než tomu
bylo ve 3. a 4. ročníku, a navíc se v přehledu vyjmenovaných slov objevila úplně nová
slova jako například Bydžov, slynout, plytký, vlys, mykat, sumýš, mys, mýto, pýří, pyj,
syrý, vykat, cavyky, vyza, vyžle. Slova slynout, mykat, pýří jsou slova zastaralá a
domnívám se, že jejich významu dnes už žáci ani nerozumějí. Navíc se už
v mluveném i psaném projevu téměř neužívají. K obohacení slovní zásoby však jistě
patří slova vlys, sumýš, mys a vyza, ale domnívám se, že do řady vyjmenovaných slov
být zařazena nemusí. Učitel na ně může vhodným způsobem poukázat a obohatit tak
slovní zásobu žáka. Mnohem závažnější však je, že nejenom v různých typech
učebnic, ale také v rámci jednoho typu učebnice se v navazujících ročnících objevují
různé řady slov k osvojení, když je známo, že se tuto oporu žáci učí zpaměti.
3. 2 Typy úkolů v učebnicích pro 3. ročník

Při procvičování a upevňování učiva o vyjmenovaných slovech se nejčastěji
používají cvičení pravopisná. Můžeme volit z několika druhů. Mezi nejčastěji
používané na 1. stupni ZŠ patří:
a) přepisovací
Cílem těchto cvičení je, aby žák bezchybně přepsal uvedená slova. Např. obyvatel,
syčet, sítko,…apod. Často se využívají u žáků s poruchami učení jako jsou dyslexie
nebo dysortografie. Pro tyto žáky je tento typ cvičení stejně náročný jako třeba diktát.
U nácviku vyjmenovaných slov je vhodné přepisovat pouze jednotlivá slova nebo
slovní spojení. „Přepisovaná slova žák analyzuje na slabiky, hlásky, navzájem je
odlišuje a zároveň analyzované prvky skládá v celek, srovnává části a celek.“44
b) doplňovací
Patří u nás k nejrozšířenějším, protože umožňují rychlé vypracování – žák doplňuje i,
í/ y, ý: Např. b – k, b – č, l – zátko, …apod. Nevýhodou těchto cvičení je však jejich
izolovanost. Žáci nepíší celá slova a tím se u nich nevytváří návyk správného psaní.
Není proto vhodné, aby tento typ cvičení převládal, ale aby byla zařazována i cvičení
jiného typu.
44
Brno: MU, 2007, str. 31.
25
c) vysvětlovací
Žáci mají za úkol příslušný jazykový jev vyložit. Tato cvičení můžeme spojovat
s cvičeními přepisovacími nebo doplňovacími. Např. Ve slově babička napíšeme po B
měkké i, protože to není vyjmenované ani příbuzné slovo,…atd.
d) vyhledávací
Tento typ cvičení je pro nácvik učiva o vyjmenovaných slovech velmi důležitý.
Vyhledávat mohou žáci v textu buď přímo vyjmenovaná slova a jejich tvary, nebo
slova příbuzná. Např. Pálí ho dobré bydlo. Pýcha předchází pád. Na hrubý pytel
hrubá záplata. Únor bílý – pole sílí. Cvičení vyhledávací je vhodné opět spojit
s cvičením vysvětlovacím. Provádějí se většinou hromadně, a to ve škole.
e) konstrukční
Tento typ cvičení je pro myšlení žáka velmi přínosný. Je založen na syntéze, tj. že žák
umí v praxi příslušný pravopisný jev použít. Např.: Vysvětlete rozdíl v psaní slov vír
– výr a užijte je ve větách. Vytvořte věty, ve kterých použijete slova s předponou vy-,
vý- apod.
f) diktát
Diktát je zvláštní forma cvičení, která slouží pouze k prověřování znalostí pravopisu.
„Ve škole se nejčastěji uplatňuje diktát kontrolní, psaní bez přípravy podle mluveného
projevu učitele. Obsah tohoto projevu mohou tvořit jednotlivá izolovaná slova nebo
jen krátká slovní spojení, celé věty navzájem významově nesouvisící a celý souvislý
text.“45 „Diktát celého souvislého textu je z psychologického hlediska výhodnější,
žáci se nemusí v mysli přizpůsobovat jinému obsahu. Mluvnicky je méně vydatný.“46
Ve zkoumaných učebnicích se objevují všechny typy výše uvedených cvičení,

ovšem v různém počtu. Uvedené tabulky zachycují typy cvičení a jejich počty
v jednotlivých učebnicích pro 3. ročník. Cvičení jsem rozdělila podle nácviku
jednotlivých obojetných souhlásek.
45
Brno: MU, 2007, str. 34.
46
Brno: MU, 2007, str. 35.
26
Tabulka č. 2: Přehled cvičení při nácviku i/ y po B
Typy úkolů ALTER SPN, a. s. PRODOS Celkem
Přepisovací 5 7 3 15
Doplňovací 5 4 3 12
Vysvětlovací 15 11 7 33
Vyhledávací 3 4 1 8
Konstrukční 7 4 2 13
Diktát 0 0 0 0
Jiná 4 1 0 5
Celkem 39 31 16 86
Jak ukazuje tabulka, učebnice z nakladatelství ALTER nabízí k procvičení a

upevnění učiva ve srovnání se srovnávanými učebnicemi nejvíce úkolů, a to 39.
Nejméně úkolů obsahuje učebnice z nakladatelství PRODOS, a to 16, ale učebnici
doplňuje ještě cvičebnice.
Nejvíce je vysvětlovacích úkolů, a to 33. Je to způsobeno tím, že jsou zde zahrnuty
úkoly typu: srovnej, roztřiď, odůvodni pravopis, vysvětli význam slov. Diktáty jsou
většinou zahrnuty do souhrnných cvičení. Učitel může použít jako diktát také některé
doplňovací cvičení. Předpokládám také, že se diktáty objevují v metodických
příručkách pro učitele, které už nebyly předmětem mého šetření.
Tabulka č. 3: Přehled cvičení při nácviku i/ y po L

Diktát 0 3 0 3
Jiná 0 1 0 1
Celkem 48 30 18 96
27
Nejvíce cvičení, a to 48, nabízí k procvičení vyjmenovaných slov po L opět
učebnice z nakladatelství ALTER, nabízí o 18 úkolů více než učebnice nakladatelství
SPN, a. s., a dokonce o 30 úkolů více než učebnice z nakladatelství PRODOS.
Zajímavé je srovnání počtu konstrukčních úkolů. V učebnici nakladatelství ALTER je
jich 9, v ostatních srovnávaných učebnicích pouze 1 a 2.
Tabulka č. 4: Přehled cvičení při nácviku i/ y po M

Diktát 0 2 0 2
Jiná 0 0 0 0
Celkem 29 30 23 82
Jak ukazuje tabulka, počty úkolů k procvičení vyjmenovaných slov po M jsou ve

všech srovnávaných učebnicích téměř stejné. Nejvíce úkolů je vysvětlovacích, méně
se klade důraz na cvičení vyhledávací, konstrukční a diktáty.
Tabulka č. 5: Přehled cvičení při nácviku i/ y po P

Diktát 2 2 0 4
Jiná 3 0 0 3
Celkem 43 27 28 98
28
Počet úkolů na procvičení vyjmenovaných slov po P je v učebnicích nakladatelství
SPN, a. s., a PRODOS téměř vyrovnaný, učebnice z nakladatelství ALTER tento
počet převyšuje o 15–16 úkolů. Nejvíce je opět zařazeno úkolů vysvětlovacích.
Tabulka č. 6: Přehled cvičení při nácviku i/ y po S

Diktát 1 2 0 3
Jiná 1 1 2 4
Celkem 33 25 21 79
Tabulka ukazuje, že učebnice nakladatelství ALTER nabízí pro procvičení

vyjmenovaných slov po S ve srovnání s dalšími učebnicemi nejvíce konstrukčních
úkolů, a to 9. Ostatní srovnávané učebnice mají pouze 1 takové cvičení.
Tabulka č. 7: Přehled cvičení při nácviku i/ y po V

Diktát 1 2 0 3
Jiná 0 0 0 0
Celkem 37 28 20 85
V tabulce č. 7 vidíme, jak málo vyhledávacích cvičení nabízejí srovnávané

učebnice. Naopak nejvíce věnují cvičením vysvětlovacím.
29
Tabulka č. 8: Přehled cvičení při nácviku i/ y po Z
Diktát 0 1 0 1
Jiná 1 0 1 2
Celkem 14 17 18 49
Vyjmenovaným slovům po Z věnuje nejvíce cvičení učebnice z nakladatelství

PRODOS.
Celkově je v jednotlivých učebnicích užito k procvičování a upevňování tohoto

pravopisného učiva 575 cvičení. Největší skupinu tj. 41 % tvoří cvičení vysvětlovací.
V učebnicích je jich zařazeno celkem 237. Toto zjištění potvrzuje předpoklad, že žáci
jsou vedeni k tomu, aby jednotlivé pravopisné jevy odůvodňovali, tzn. nepracovali
pouze mechanicky. Další početnou skupinu, a to 99 cvičení, tvoří cvičení přepisovací,
která jsou pro žáky 1. stupně ZŠ velmi důležitá. Přepisování slov pomáhá fixovat si
tak jeho podobu. Téměř stejně velkou skupinu, a to 96 cvičení, tvoří cvičení
doplňovací. Je ovšem třeba uvést, že uvedené typy cvičení málokdy existují v „čisté“
podobě. Tak např. cvičení doplňovací a přepisovací jsou velmi často spojována
s cvičením vysvětlovacím. Menší skupinu, téměř 14 %, tvoří cvičení konstrukční a
nejméně jsou zastoupena cvičení vyhledávací (5,6 %).
Do učebnic jsou na závěr kapitol o vyjmenovaných slovech zařazena také souhrnná
cvičení, a to následovně:
- učebnice z nakladatelství ALTER nabízí k souhrnnému procvičení 28 diktátů;
- učebnice z nakladatelství SPN, a. s. věnuje vyjmenovaným slovům 24 souhrnných
cvičení, většina je na doplnění y, ý/ i, í a na odůvodnění tohoto pravopisu, jsou zde
zahrnuty i 3 diktáty;
30
- učebnice z nakladatelství PRODOS nabízí na procvičení 12 cvičení na doplňování a
zdůvodňování pravopisu. K učebnici existuje i pracovní sešit, kde je vyjmenovaným
slovům vymezeno dvanáct stran.
31
II. Praktická část
1. Metodologický postup výzkumu
1. 1 Stanovení hypotézy
Na základě příslušné lingvistické a didaktické literatury a dřívějšího pozorování
nebyla stanovena pravá hypotéza, ale vyšli jsme z předpokladu, že stav ve vyučovací
praxi plně neodpovídá ani požadavkům současných osnov, ani požadavkům jazykové
výchovy.
Předpokládáme, že si žáci dokáží pamětně dobře osvojit řady vyjmenovaných slov,
ale činí jim potíže přiřazovat k některým základovým slovům slova odvozená, a to je
zřejmě jeden z důvodů, proč při psaní chybují.
1. 2 Metody užité při zkoumání

Byly stanoveny tyto metody práce:
a) Písemný test předložený celkem 308 žákům 3. a 5. ročníku náhodně vybraných
brněnských a mimobrněnských základních škol. Na všech vybraných
základních školách se pracovalo s běžnými třídami, tj. bez vnitřní diferenciace
a zaměření. Přehled zkoumaných tříd uvádíme v tabulce č. 9.
Tabulka č. 9: Přehled zkoumaných tříd

Škola 3. ročník 5. ročník
ZŠ Pastviny 39 43
ZŠ Vlčnov 32 34
ZŠ Pavlovská 48 18
C+M církevní ZŠ Lerchova 38 56
Celkem 157 151
Žáci 3. ročníku byli vybráni proto, že učivo o vyjmenovaných slovech je do tohoto

ročníku podle stávajících osnov zařazeno. U žáků 5. ročníku nás zajímalo, do jaké
míry si získané vědomosti a dovednosti z nižších ročníků upevnili a s jakým stupněm
jejich osvojení postupují na 2. stupeň.
32
b) Rozhovory se žáky se ve zkoumaných třídách zaměřovaly hlavně na obtížnost
zkoumaného učiva a na problémy s ním spojené.
c) Rozhovory s učiteli mateřského jazyka byly zaměřeny především na obtížnost
učiva o vyjmenovaných slovech, používané metody při jeho probírání,
používané typy učebnic, množství a druhy cvičení sloužící k procvičování
apod.
1. 3 Přehled slov vybraných pro test

Test obsahoval pouze jeden úkol – žáci doplňovali i, í/ y, ý ve vybraných slovech
v testu. Ten zahrnoval celkem 107 slov, z toho byl zkoumán pravopis u 21 z nich.
Slova obsahující i, í/ y, ý po obojetných souhláskách b, l, m, p, s, v, z byla zastoupena
rovnoměrně, tzn. že každé řadě byla věnována 3 slova.
bi, bí/ by, bý: babička, nabídkou, bylinkovém
li, lí/ ly, lý: zalistovali, zmrzlinovém, uslyšel
mi, mí/ my, mý: v Litomyšli, míchaném, myslel
pi, pí/ py, pý: slepičí, pivo, pytlík
si, sí/ sy, sý: sysla, sýrových, silné
vi, ví/ vy, vý: vybrali, vývar, víno
zi, zí/ zy, zý: zima, jazyk, Ruzyně
Nejprve jsem chtěla vytvořit dva typy písemného testu, a to zvlášť pro třetí a zvlášť
pro pátý ročník. Nakonec jsem se rozhodla použít jednotný test pro oba zkoumané
ročníky, aby výsledky byly srovnatelné. Po poradě se svou vedoucí diplomové práce
byl zvolen souvislý text, který jsem sama vytvořila.
1. 4 Písemný test a uplatňovaný metodologický postup

Test byl obsahem i zadáním shodný pro všechny zkoumané ročníky, aby bylo
možné porovnat, zda se s postupem do vyššího ročníku dovednost psaní i, í/ y, ý po
obojetných souhláskách zlepšuje, popřípadě která konkrétní slova dělají žákům
v jednotlivých ročnících největší potíže. Test měl následující podobu:
33
Doplňte i, í / y, ý.
Včera mě v Litom-šli vzala bab-čka na oběd do restaurace U Mlsného s-
sla. V-brali jsme si volný stůl a zal-stovali denní nab-dkou. Uvažoval jsem
o s-rových tyčinkách, b-linkovém čaji a zvláště o m-chaném zmrzl-novém
poháru. Ale dostal jsem nakázáno: „To by tak hrálo dát si pohár, když je
venku taková z-ma! Objednáme si slep-čí v-var, vepřový jaz-k s přílohou
a nakonec ochutnáš ten čaj. Já si však dám p-vo, když jsem v Čechách.
Příští týden totiž odlétám z Ruz-ně domů do Finska.“ Když jsem to usl-šel,
m-slel jsem na to, že jí koupím p-tlík sladkostí na cestu a dědovi pošlu s-
lné červené v-no, které má tak rád.
Ve všech zkoumaných třídách jsem pracovala se žáky sama. Nejprve byli všichni
seznámeni s tím, k jakému účelu bude test sloužit. Tím byli zároveň motivováni
k pečlivé práci. Hned na to byly zopakovány řady vyjmenovaných slov, pak žáci
odůvodňovali pravopis slov mnou zadávaných. Poté byly rozdány testy. Žáci
vyplňovali pouze ročník, třídu a školu. Následně byl žákům přečten text. Byli
upozorněni na to, aby pracovali samostatně a pečlivě. Zároveň byli poučeni o tom, že
výsledek nijak neovlivní jejich hodnocení a klasifikaci v českém jazyce. Většinou jim
k vyplnění stačilo 10 minut, takže nebyli v žádném případě v časové tísni. Nakonec
text přečetl pro kontrolu jeden žák ze třídy. Po odevzdání byli seznámeni se správným
řešením. Nejvíce žáky zajímal pravopis slov vývar, míchaném a nabídkou. Opakování
učiva, písemnému testu a společné kontrole bylo věnováno celkem 25 minut.
34
2. Interpretace výsledků
V tabulce č. 10 jsou seřazena všechna zkoumaná slova, a to sestupně. Nejdříve jsou
uvedena slova, ve kterých chybovalo nejvíce žáků obou zkoumaných ročníků. Počet
chyb je vyjádřen i procentuálně. Jak ukazuje tabulka, nejvíce žáků chybovalo ve slově
vývar, a to 126 z 308, což tvoří téměř 41 %. S větším odstupem následují slova:
nabídkou (45 chyb, tj. 14,6 %), míchaném (39 chyb, tj. 12,7 %), sýrových (32 chyb, tj.
10,4 %) a vybrali (24 chyb, tj. 7,8 %). Nejméně se chybovalo ve slovech v Litomyšli a
bylinkovém, a to shodně 0,3 %.
Tabulka č. 10: Celkový počet chyb v obou ročnících

Slova Počet chyb Počet chyb v %
vývar 126 40,9
nabídkou 45 14,6
míchaném 39 12,7
sýrových 32 10,4
vybrali 24 7,8
pytlík 20 6,5
silné 16 5,2
slepičí 14 4,5
sysla 13 4,2
zmrzlinovém 11 3,6
myslel 10 3,2
víno 10 3,2
uslyšel 7 2,3
zima 6 1,9
zalistovali 5 1,6
babička 5 1,6
jazyk 4 1,3
Ruzyně 4 1,3
pivo 3 1,0
v Litomyšli 1 0,3
bylinkovém 1 0,3
35
V následujícím grafu je pro lepší názornost zachyceno množství chyb
u prvních šesti slov
Graf č. 8
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
vývar nabídkou míchaném sýrových vybrali pytlík
Prostorový sloupcový 1
Jak je vidět také z grafu, výrazně nejvyšší počet chyb se objevil u podstatného
jména vývar, chybovalo celkově téměř 41 % žáků z celkového počtu 308.
V tabulkách č. 11 a 12 jsou opět sestupně seřazena slova, tentokrát podle počtu

chyb v jednotlivých ročnících. Ukazuje se, že ve slově vývar chybovalo 59,9 % žáků
3. ročníku, což je o 38,7 % horší výsledek než u žáků 5. ročníku. Ve slově vybrali
chybovalo ve 3. ročníku 21 žáků, zatímco v 5. ročníku pouze 3 žáci. Z celkového
počtu 151 žáků jsou to jen 2 %. U ostatních slov nejsou rozdíly mezi ročníky tak
výrazné. Poznání, že žáci 3. ročníku mnohem více chybovali ve slovech s předponami
vy–, vý– , je pravděpodobně způsobeno skutečností, že ve 3. ročníku se žáci ještě
neseznamují se stavbou slova. Definován je pouze jeho kořen. Pro části slova stojící
před kořenem nebo za ním se užívá termínů – část předponová a část příponová.
Teprve ve 4. ročníku je probíráno učivo o stavbě slova. Žáci se seznamují s termíny
předpona a přípona a toto učivo procvičují. Tomu odpovídá také výsledek doplňování
slov s předponou vy– v 5. ročníku, kde žáci dosáhli daleko lepšího výsledku.
36
Tabulka č. 11: Počet chyb ve 3. ročníku Tabulka č. 12: Počet chyb v 5. ročníku
Prověřovaná 3. ročník Prověřovaná 5. ročník
slova Počet % slova Počet %
chyb chyb
vývar 94 59,9 vývar 32 21,2
nabídkou 23 14,6 nabídkou 22 14,6
vybrali 21 13,4 míchaném 19 12,6
sýrových 20 12,7 sýrových 12 7,9
míchaném 20 12,7 pytlík 11 7,3
slepičí 9 5,7 slepičí 5 3,3
pytlík 9 5,7 silné 9 6,0
silné 7 4,5 sysla 8 5,3
myslel 6 3,8 zmrzlinovém 6 4,0
sysla 5 3,2 víno 5 3,3
zalistovali 5 3,2 myslel 4 2,6
zmrzlinovém 5 3,2 zima 4 2,6
víno 5 3,2 vybrali 3 2,0
babička 4 2,5 Ruzyně 3 2,0
uslyšel 4 2,5 uslyšel 3 2,0
jazyk 3 1,9 pivo 2 1,3
zima 2 1,3 babička 1 0,7
v Litomyšli 1 0,6 jazyk 1 0,7
pivo 1 0,6 bylinkovém 1 0,7
Ruzyně 1 0,6 zalistovali 0 0
bylinkovém 0 0 v Litomyšli 0 0
V tabulce č. 13 je zařazeno 5 slov, která činila žákům v jednotlivých ročnících

největší problémy. Jak je vidět z přehledu, srovnatelné výsledky jsou u 3. a 5. ročníku
pouze u dvou slov: nabídkou (3. ročník 23 chyb, 5. ročník 22) a míchaném (3. ročník
20, 5. ročník 19 chyb). Výrazně nejhůře dopadla ve 3. ročníku slova s předponou vy– ,
vý– . Rozdíly mezi ročníky jsou skutečně vysoké. U podstatného jména vývar činí
38,7 %, u slovesa vybrali 11,4 %.
Tabulka č. 13:
Slova 3. ročník 5. ročník
Počet chyb % Počet chyb %
vývar 94 59,9 32 21,2
nabídkou 23 14,6 22 14,6
míchaném 20 12,7 19 12,6
sýrových 20 12,7 12 7,9
vybrali 21 13,4 3 2,0
V tabulkách č. 14–20 je uvedeno srovnání 3. a 5. ročníku v počtu chyb ve slovech

po jednotlivých obojetných souhláskách (B, L, M, P, S, V, Z). Slova jsou řazena
abecedně.
Tabulka č. 14: i, í / y, ý po B
babička 4 2,5 1 0,7
bylinkovém 0 0 1 0,7
nabídkou 23 14,6 22 14,6
V této skupině se objevilo nejvíce chyb u podstatného jména nabídkou. Celkem

chybovalo v obou skupinách 45 žáků, což tvoří 14,6 % z jejich celkového počtu. Na
základě opakování při závěrečné kontrole se ukázalo, že si žáci slovo chybně
spojovali se slovesem nabýt (získat) a nikoli nabízet.
Přídavné jméno bylinkovém patřilo v této skupině naopak k nejlépe doplněným
slovům. Chyboval pouze jeden žák 5. ročníku. Jak jsem si ověřila, slovo bývá často
v učebnicích procvičováno, přestože žákům výraznější problémy spojení se
základovým slovem bylina nečiní.
38
Tabulka č. 15: i, í / y, ý po L
uslyšel 4 2,5 3 2,0
zalistovali 5 3,2 0 0
zmrzlinovém 5 3,2 6 4,0
U slov uslyšel a zmrzlinovém jsou výsledky naprosto srovnatelné. Žáci v nich

chybovali málo. Je to zřejmě proto, že tvar slova uslyšel se od vyjmenovaného slova
liší pouze předponou u– (jde o slovesa lišící se videm) a přídavné jméno zmrzlinovém
(stejně jako podstatné jméno zmrzlina) je žákům známé. Výrazně lepšího výsledku
dosáhli žáci 5. ročníku u slova zalistovali – nechyboval ani jeden žák. Naproti tomu
ve 3. ročníku chybovalo z celkového počtu 5 žáků, což tvoří 3,2 %.
Tabulka č. 16: i, í / y, ý po M
Litomyšli 1 0,6 0 0
míchaném 20 12,7 19 12,6
myslel 6 3,8 4 2,6
K nejlépe doplňovaným slovům testu patří slovo Litomyšli. Jedná se o jiný tvar
vyjmenovaného slova. Zajímavé je, že tvar slovesa myslel si nespojilo s
vyjmenovaným slovem myslet celkem 10 žáků.
Vysoký počet chyb se objevil ve slově míchaném, a to v obou ročnících. Zajímavá
je skutečnost, že při opakování je žáci spojovali s vyjmenovaným slovem dmýchat,
které má naprosto odlišný význam:
míchat = 1. kroužením uvádět v pohyb; 2. směšovat, mísit; 3. zaměňovat; 4. měnit
pořadí, seskupení, promíchávat47
dmýchat = vhánět vzduch, foukat48
47
179.
48
61.
39
Tabulka č. 17: i, í / y, ý po P
pivo 1 0,6 2 1,3
pytlík 9 5,7 11 7,3
slepičí 9 5,7 5 3,3
V této skupině slov nejvíce žáků (tj. 20) chybovalo ve slově pytlík. Překvapivě více
chybovali žáci 5. ročníku. Toto zjištění je zajímavé, protože podstatné jméno je
zdrobnělinou vyjmenovaného slova pytel. Naopak nejlepšího výsledku, a to v obou
ročnících, bylo dosaženo u podstatného jména pivo. Je to zřejmě proto, že žáci toto
slovo mohou často v psané podobě vidět například v reklamách. Z celkového počtu
chybovali v jeho psaní pouze 3 žáci, tj. 1 %.
Tabulka č. 18: i, í / y, ý po S
silné 7 4,5 9 6,0
sýrových 20 12,7 12 7,9
sysla 5 3,2 8 5,3
Nejvíce žáků chybovalo v přídavném jméně sýrových. Při závěrečném opakování

se ukázalo, že si slovo mylně spojovali s podstatným jménem síra a nikoli sýr. Ve
zbývajících dvou slovech chybovali více žáci 5. ročníku, a to o 3,6 % Přitom u
podstatného jména sysla se jedná pouze o jiný tvar vyjmenovaného slova sysel.
40
Tabulka č. 19: i, í / y, ý po V
víno 5 3,2 5 3,3
vybrali 21 13,4 3 2,0
vývar 94 59,9 32 21,2
V této skupině jednoznačně nejvíce chybovali žáci 3. ročníku. Ve slově vývar

tvořila chybná řešení dokonce téměř 60 %. Jak jsme již výše uvedli, slova
s předponou vy– se ukázala v celém testu pro tento ročník jako nejproblematičtější.
Slovo vývar patřilo také v 5. ročníku na 1. místo z hlediska počtu chyb. Ukazuje se, že
je třeba věnovat slovům s předponou vy– zvýšenou pozornost a zařazovat je častěji do
různých úkolů a cvičení.
Graf č. 9: Slovo vývar ve 3. ročníku
chybně - 59,9
%
správně - 40,1
%
Graf č. 10: Slovo vývar v 5. ročníku:
chybně - 21,2
%
správně 78,8
%
41
Tabulka č. 20: i, í / y, ý po Z
jazyk 3 1,9 1 0,7
Ruzyně 1 0,6 3 2,0
zima 2 1,3 4 2,6
V této skupině se objevilo nejméně chyb, a to pouze 14. Domnívám se, že je to

způsobeno skutečností, že u podstatných jmen jazyk a Ruzyně se jedná o vyjmenovaná
slova, a navíc v základním tvaru, jak jsou v řadě uváděna. Tato řada je také nejkratší a
žákům se zřejmě dobře pamatuje.
Tabulka č. 21
Obojetné souhlásky Počet chyb ve slovech
s touto obojetnou
souhláskou
Z 14
L 23
P 37
M 50
B 51
S 61
V 160
Tabulka č. 21 zachycuje vzestupně počet chyb ve skupinách slov po dané obojetné

souhlásce. Jak je vidět, mezi nejlépe zvládnutá slova patřila skupina slov po Z.
Nejhůře dopadla skupina slov po souhlásce V.
42
3. Shrnutí
Jak uvádíme v tabulce č. 22, ve 3. ročníku se žáci dopustili celkem 245 chyb, v 5.
ročníku chybovali 151x. Průměrný počet chyb na jednoho žáka ve 3. ročníku je 1,56
chyb, v 5. ročníku na 1 žáka připadá 1 chyba.
Z tabulky č. 23 je zřejmé, že zcela bez chyby splnilo test 45 žáků 3. ročníku, což je
28,8 %, v 5. ročníku je to 51 %, to je 77 žáků. Nejvyšší počet chyb, deset, měl 1 žák 3.
ročníku a 2 žáci 5. ročníku.
Tabulka č. 22: Průměrný počet chyb na žáka

Ročník 3. ročník 5. ročník
Počet žáků 157 151
Počet chyb v ročníku 245 151
Průměr na žáka 1,56 1
Tabulka č. 23: Srovnání podle počtu chyb ve 3. a 5. ročníku

3. ročník 5. ročník
Počet chyb
Počet žáků V% Počet žáků V%
0 45 28,8 77 51
1 47 29,9 39 25,8
2 34 21,7 19 12,6
3 15 9,6 7 4,6
4 7 4,5 4 2,6
5 4 2,5 1 0,7
6 3 1,9 2 1,3
7 0 0 0 0
8 0 0 0 0
9 1 0,6 0 0
10 1 0,6 2 1,3
43
Na základě zjištěných výsledků mě zajímalo, jak si s testem poradí žáci na 2.
stupni ZŠ. I když to už nebylo předmětem našeho šetření, zadala jsem písemný test
také 37 žákům 7. ročníku. Výsledky uvádím v tabulkách č. 24 a 25.
Tabulka č. 24: Počet žáků s nulou až pěti chybami v 7. ročníku

Počet chyb Počet žáků 7. ročníku
0 21
1 9
2 3
3 2
4 1
5 1
Tabulka č. 25: Slova, ve kterých žáci 7. ročníku chybovali

Slova, ve kterých žáci chybovali Počet chybujících žáků
míchaném 10
sýrových 5
nabídkou 3
uslyšel 2
zima 2
vývar 2
sysla 1
silné 1
vybrali 1
zalistovali 1
slepičí 1
Ruzyně 1
Jak vidíme z tabulky č. 25, žáci 7. ročníku ve slovech s předponou vy-, vý- už
chybovali minimálně. Domnívám se, že tento fakt je dán skutečností, že lze u
zkoumaných slov dobře zdůvodnit, že se jedná o předponu. Naopak nejvíce chybovali
ve slovech míchaném, sýrových a nabídkou.
44
Závěr
Výsledky výzkumu potvrdily náš předpoklad, že žákům nedělá problémy pamětné
osvojení jednotlivých řad vyjmenovaných slov, ale jejich běžné užívání. Přímo ve
vyjmenovaných slovech a jejich jiných tvarech (v Litomyšli, sysla, jazyk, Ruzyně,
myslel) chybovalo 32 žáků, z toho 16 žáků 3. ročníku a 16 žáků 5. ročníku, což
představuje 10,4 % z celkového počtu 308 žáků.
Nejvíce žáci chybovali ve tvaru podstatného jména sysel (sysla), a to 5 žáků 3.
ročníku a 8 žáků 5. ročníku.
I když vzorek není dostatečně reprezentativní, ukazuje se, že ve slovech, která jsou
přímo součástí řad určených k pamětnému osvojení, žáci tolik nechybují. Chybují
však ve slovech odvozených (příbuzných). Je zajímavé, že ve slově sýrových, které
žáci mohou poměrně jednoduše spojit se základovým slovem sýr, chybovalo ve 3.
ročníku 20 žáků (tj. 12,7 %) a v 5. ročníku 12 žáků (tj. 7,9 %). Podobně překvapivý
výsledek je u podstatného jména pytlík, ve kterém chybovalo dokonce v 5. ročníku
více žáků než ve 3. ročníku (11, tj 7,3 %).
Jako nejvíce problematické se ukázalo psaní předpony vy-. Zařazena byla 2 slova:
vývar a vybrali. U obou lze dobře odůvodnit, že jde o předponu.
Např.
vý– var vy– brali
od– var za– brali
u– brali
Přesto z celkového počtu 308 žáků chybovalo ve slově vývar 126 žáků, což tvoří
40,9 %, a ve slově vybrali 24 žáků, tj. 7,8 %.
Potvrdilo se, jak píše ve svém článku i J. Hubáček49, že v rámci učiva o
vyjmenovaných slovech je třeba učivu o předponě vy-/ vý- věnovat zvýšenou
pozornost a zároveň věnovat více pozornosti učivu o stavbě slova. Výklad o předponě
vy-/ vý- by měl být rozšířen tak, aby žáci snáze zjistili např. porovnáváním s jinými
možnými předponami, že daná předpona byla u slova použita např. vystupovat –
postupovat, přestupovat, zastupovat,… Některé obtížnější typy si musí žák osvojit
49
HUBÁČEK, J. Vyjmenovaná slova a předpona vy-. In KOMENSKÝ, roč. 121, č. 9/ 10, květen–
červen 1997, str. 189–190.
45
pamětně: např. výbor, výborný, výhoda, vyprávět, vypravovat, vyprávění,
vypravování.50
Žáky je důležité také poučit o skutečnosti, že tam, kde je u sloves předpona vy-,
bývá často u příbuzných slov předpona vý-. Platí to hlavně pro příbuzná podstatná a
přídavná jména nebo i příslovce. V kořenu příbuzných slov mohou nastat i různé
změny. Např.
SLOVESA PŘÍBUZNÁ SLOVA
vystoupit výstup
vytáhnout výtah, výtahový
vyhrát výhra, výherní
vybrat výběr, výběrový, výběrově, ale i výbor,
výborný, výborně
J. Hubáček navrhuje v souvislosti s předponou vy-, vý- tyto možnosti:

„a) Tradičním řešením by byla přísná revize materiálů učebnic a promyšlenější úprava
textů při ponechání dosavadního stavu tak, že by se s výrazy obdobnými těm, které
jsme uvedli, v daném ročníku prostě nepracovalo; žák by s nimi nemohl ve výuce
vůbec přijít do styku.
b) Tradiční řešení, jak je uvedeno v odstavci a), by bylo rozšířeno o vstupní poučení,
především však o praktickou ukázku toho, jak se tvoří slova, zvláště však slovesa,
přidáním předpony, aby tak vznikl v žákově povědomí alespoň jakýsi vhled do tohoto
důležitého pojmu slovotvorby dřív, než se s ním bude dál pracovat. Neučilo by se
tvoření slov v širším rozsahu, šlo by pouze o obdobu postupu, jakým se buduje pojem
slova, věty atd.
c) Netradiční řešení přicházejí v úvahu rovněž dvě. Jedním z nich by mohlo být
oddělení učiva o pravopisu předpony vy- od vyjmenovaných slov ve 3. ročníku a jeho
přiřazení k učivu o ostatních předponách v ročníku následujícím. Tím by se pak celá
oblast vyjmenovaných slov týkala skutečně a zcela beze zbytku jen nácviku i/ y, í/ ý
uvnitř slova.
d) Netradiční řešení, které se mi jeví jako nejschůdnější a mohlo by být zpracováno
i v některé z nově vznikajících alternativních učebnic, je toto: Učivo o předponě vy-
sice oddělíme od vyjmenovaných slov, ale nepřidáme je k učivu o ostatních
50
SVOBODOVÁ, J., KLÍMOVÁ, K. Čeština s maňáskem Hláskem pro 3. ročník. Praha: Scientia,
1998, str. 163.
46
předponách. Bude vyčleněno jako samostatná lekce, jež by předcházela lekcím o
ostatních předponách, ukázala stručně, jak se slovesa předponami odvozují, jak se od
sloves odvozují slova další, a v kostce učivo o předponách spíše modelovala.”51
Velmi důležité je také procvičování a upevňování učiva o vyjmenovaných slovech.
Učitel by měl žákům nabídnout různé druhy cvičení, aby se pro ně vyučovací hodina
stala zajímavější a poutavější. Rozhodně by neměla chybět cvičení konstrukční (tzv.
tvořivá) a úkoly problémové.
Jsme si vědomi toho, že funkce pravopisu nemá být v praxi přeceňována, ale na
druhé straně ani podceňována. Protože učivo o vyjmenovaných slovech patří
k základním jevům českého pravopisu, je třeba mu věnovat odpovídající pozornost.
51
HUBÁČEK, J. Vyjmenovaná slova a předpona vy-. In KOMENSKÝ, roč. 121, č. 9/ 10, květen–
červen 1997, str. 189.
47
Seznam použité literatury
DVOŘÁKOVÁ, Z., STYBLÍK, V., ONDRÁŠKOVÁ, K. Český jazyk pro 3. ročník
ZŠ. Praha: SPN, a. s., 1997.
DVOŘÁKOVÁ, JELÍNEK, HUBÁČEK, KLEMENT, TUPÝ. Český jazyk pro 4.
ročník ZŠ. Praha: SPN, a. s., 1994.
DVOŘÁKOVÁ, Z., STYBLÍK, V.,ONDRÁŠKOVÁ, K. Český jazyk pro 5. ročník ZŠ.
Praha: SPN, a. s., 1996.
DVORSKÝ, L., LOVIS, K. Český jazyk pro třetí ročník. Všeň: ALTER, 1995.
ČECHURA, DVOŘÁKOVÁ. Český jazyk pro 4. ročník. Všeň: ALTER, 1996.
ŠTROBLOVÁ, BENEŠOVÁ. Český jazyk pro 5. ročník. Všeň: ALTER, 1997.
MIKULENKOVÁ, H. A KOL. Český jazyk pro 3. ročník základního školství.
Olomouc: PRODOS, 1997.
MIKULENKOVÁ, H. A KOL. Český jazyk pro 4. ročník. Olomouc: PRODOS, 1993.
HIRSCHOVÁ, MIKULENKOVÁ. Český jazyk 5. Olomouc: PRODOS, 1996.
BALŠÍKOVÁ, DAN. Náprava čtení a psaní. Brno: PPP, 1995.

BRABCOVÁ, R. Didaktika českého jazyka. Praha: SPN, 1990.
HAUSER, KLÍMOVÁ, KNESELOVÁ, MARTINEC. Didaktika českého jazyka pro
2. stupeň ZŠ. Brno: MU, 2007.
HUBÁČEK, J. K nácviku pravopisu vyjmenovaných slov. In Komenský, r. 115, č. 9–
10/ květen–červen 1991, str. 373–375
HUBÁČEK, J. K nácviku pravopisu slov příbuzných. In Komenský, r. 116, č. 5/ leden
1992, str. 211–212.
HUBÁČEK, J. Anketa k úpravě řad vyjmenovaných slov.In Komenský, roč. 124, č.
7/8, březen – duben 2000.
HUBÁČEK, J. Vyjmenovaná slova a předpona vy-. In Komenský, roč. 121, č. 9/ 10,
květen–červen 1997, str. 189–190.
JIRKŮ, Z., TABARKOVÁ, J. Vyjmenovaná slova hrou. Brno: Nová škola, 2006.
KOLEKTIV AUTORŮ. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha:
Academia, 2005.
MÜHLHAUSEROVÁ, H. Nebojte se vyjmenovaných slov na 1.stupni. In Komenský,
roč. 127, květen 2003, str. 10–14.
48
SVOBODOVÁ, J., KLÍMOVÁ, K. Čeština s maňáskem Hláskem pro 2. ročník.
Praha: Scientia, 1997.
SVOBODOVÁ, J., KLÍMOVÁ, K. Čeština s maňáskem Hláskem pro 3. ročník.
Praha: Scientia, 1998.
VUP. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: INFRA, s.r.o.,
2005.
www stránky:
http://rvp.cz/soubor/rvpzv.pdf
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vyjmenovan%C3%A1_slova: Pravidla českého
pravopisu. Academia: Praha 1993, vydání 1., s. 12.
http://www.zshornikova.cz/rvp/text.htm
http://www.rvp.cz/sekce/319
http://www.rvp.cz/clanek/598
http://www.rvp.cz/clanek/491/638, publikováno v publikaci Rosecká, Z. Malá
didaktika činnostního učení.Brno; Tvořivá škola, 2006.
49
Resumé
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na jeden z nejobtížnějších pravopisných
jevů na 1. stupni ZŠ – psaní y, ý po obojetných souhláskách, na tzv. vyjmenovaná
slova.
Práce je rozdělena na 2 části – teoretickou a praktickou. V teoretické části jsem
srovnávala učivo ve 3 typech učebnic, v praktické části jsem se zaměřila na vlastní
osvojení učiva pomocí písemného testu. Součástí diplomové práce je také příprava na
vyučovací hodinu.
Summary
In my dissertation I focused on one of the most difficult orthographic phenomenon
in the primary school – writing y, ý after the ambiguous consonants (b, l, m, p, s, v, z),
so – called the keywords.
The dissertation is divided into two parts – theoretical and practical. In theoretical
part I compared the subject matter in three types of textbooks, in practical part I
focused on acquirement of the subject matter by a written test. Preparation for lesson
is also a component part of my dissertation.
50
Přílohy
Příloha č. 1: Příprava na vyučovací hodinu

I.
Učivo: Vyjmenovaná slova po V (vyvození nového učiva)
Vzdělávací cíl:
Žák:
a) vyjmenuje vyjmenovaná slova po V;
b) přiřadí příbuzné slovo ke slovu vyjmenovanému;
c) rozpozná předpony vy-, vý- ;
d) rozlišuje mezi homofony např. výr x vír.
Pozn.: Vzdělávací cíl je možné splnit pouze v několika vyučovacích hodinách, nikoli
jedné. Moje příprava je chápána jako úvodní hodina učiva o vyjmenovaných slovech
po V.
Typ vyučovací hodiny: smíšený
Vyučovací metody:
Práce ve skupinách
Hromadná výuka
Práce ve dvojicích
Práce se Slovníkem spisovné češtiny
Rozhovor
Kompetence:
Žáci řeší problém, zda napsat ve slově i, í, nebo y, ý. (k. k řešení problému)
Žáci si ve skupině vzájemně pomáhají, požádají o radu, když něčemu nerozumí, nebo
naopak vysvětlí učivo žákům, kteří učivo ještě nechápou.(k. sociální)
Žák rozlišuje, komu může v komunikaci tykat a komu vykat. (k. občanská a sociální)
Úsilí naučit se vyjmenovaným slovům a poznat slova příbuzná vede žáka k trpělivosti
a pracovitosti. (k. pracovní)
51
Pomůcky:
- učebnice českého jazyka pro 3. ročník
- 5 papírových žlutých koleček s písmeny B, L, M, P, S
- 50 papírových žlutých paprsků se slovy
- Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost
- lístky s příbuznými slovy
II.
1. Opakování učiva
Rozdělení žáků do 5 skupinek. Na koberci jsou rozházeny paprsky od sluníčka, na
kterých jsou napsána slova s i, í/ y, ý po B, L, M, P a S. Každá skupinka dostane za
úkol hledat slova po jedné z těchto obojetných souhlásek, doplnit i, í modře/ y, ý
červeně a přiřadit paprsek ke sluníčku.
☼B ☼L ☼M ☼P ☼S
nab – dka l – sovat kom – n p – liny pros – nec
b – ložravec pl – nárna um – vadlo strašp – tel s – náček
sb – rka kel – mek zm – zet p – šťalka zás – lka
zb – tek pl – tvání prům – sl sudokop – tník nenas – ta
slíb – t l – monáda m–č p – lník s – rka
b – linářka l – kožrout om – l netop – r zas – čení
krupob – tí sl – na m – nce p – vovar s – lničář
kob – lka ml – nek hm – zožravec přep – ch s – korka
ob – lí kl – č m – nulost pap – rnictví měs – ček
ob – vatelstvo l – žování m – šák ptakop – sk us – chající
Následuje společná kontrola. Každá skupina přečte přiřazená slova a odůvodní psaní i,
í/ y, ý. Ostatní skupiny kontrolují.
(6 minut)
2. Motivace
Rozhovor se žáky
Víte, komu máte tykat a komu naopak vykat?
Básnička si z toho dělá trošku legraci. Poslouchejte. (Básnička je napsána i na tabuli.)
52
KOMU MÁME VYKAT
Vy nevíte, komu máme vykat?
To je přece jednoduché!
Vypínačům.
Vysavačům.
Vykopávkám.
Vynálezcům.
Vysočinám.52
Poznáte, co mají některá slova v básničce společné? (Tvrdé y po souhlásce V.)

Je tam také slovo, ve kterém se píše po V měkké i ? (Nejvíce.)
Ke kterému slovnímu druhu patří? (Příslovce.)
(3 minuty)
3. Nové učivo
My se dnes naučíme, ve kterých slovech se po V píše tvrdé y.
Na tabuli jsou napsána slova: vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle,
povyk, výheň a slova s předponou vy-, vý-.
a) Slova se žáky přečteme a společně vysvětlíme jejich význam, slova můžeme

předvést i dramatizací.
b) Práce se Slovníkem spisovné češtiny

Žáci ve skupinách vyhledávají význam méně známých slov, např. vyžle, povyk, výheň
apod., a také homofona výr – vír, víří – výří, výra – víra, výt – vít, výška – vížka, výská
– víská, výš – víš.)
(10 minut)
c) Práce ve dvojicích
Žáci tvoří věty s vybranými vyjmenovanými slovy po V. Některé z vět napíší po
společné kontrole do sešitu.
(10 minut)
52
SVOBODOVÁ, J., KLÍMOVÁ, K. Čeština s maňáskem Hláskem pro 2. ročník. Praha: Scientia,
1997, str. 63.
53
4. Procvičování nového učiva
Žáci si sednou na koberec do kruhu. Každý dostane lístek s příbuzným slovem
k vyjmenovanému slovu po V. Žák slovo přečte, přiřadí ho k vyjmenovanému slovu a
napíše ho k tomuto vyjmenovanému slovu do řádku. Ostatní žáci kontrolují.
vy vykat vykání
vysoký vysočina výš výška zvýšit Vyšehrad nejvyšší vyvýšenina
výt zavýt vyje vytí
výskat výskot výskání zavýsknout
zvykat zlozvyk odvykat návyk zvyk obvykle
žvýkat žvýkačka žvýkací přežvýkavec žvýkání nežvýkej
vydra vydří Povydří
výr výří
vyžle
povyk povykovat
výheň
vy-,
vý-
Rozhovor:
Podívejte se na básničku Komu máme vykat. Jsou všechna slova z básničky v tabulce?
(Ne, chybí vysavač, vypínač, vykopávka a vynálezce.)
Jak je možné, že se v těch slovech píše tvrdé y a nejsou to vyjmenovaná ani příbuzná
slova? (Jsou to slova s předponou vy-, vý-.)
(12 minut)
5. Shrnutí
Rozhovor se žáky
Co nového jsme se dnes naučili?
(2 minuty)
54
6. Domácí úkol
Zadání domácího úkolu:
Za domácí úkol si vybarvěte obrázek podle návodu v pracovním sešitě na straně 52.53
(viz příloha) Rozumíte úkolu všichni?
(2 minuty)
V následující hodině zkontrolujeme domácí úkol, zopakujeme vyjmenovaná slova

po V a přidáme slova s předponou vy-, vý-.
53
JIRKŮ, Z., TABARKOVÁ, J. Vyjmenovaná slova hrou. Brno: Nová škola, 2006, str. 52.
55
Příloha č. 2: Domácí úkol
56
Příloha č. 3: Celkový přehled všech zkoumaných slov
celkem
vývar
nabídkou
vybrali
sýrových
míchaném
slepičí
pytlík
silné
myslel
sysla
zalistovali
zmrzlinovém
víno
babička
uslyšel
jazyk
zima
Litomyšli
pivo
Ruzyně
bylinkovém
0 20 40 60 80 100
57

Vyjmenovana Slova

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Vyjmenovana Slova

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ

Vyjmenovaná slova v učivu na 1. stupni ZŠ

Vedoucí práce: Vypracovala:

V Brně dne 10. dubna 2007 Kamila Doležalová

1. Pravopis a jeho druhy

S výcvikem pravopisu morfologického a syntaktického se na 1. stupni základní

psaní i–y po měkkých a tvrdých souhláskách v pozici mimo koncovku

označování kvantity samohlásek

psaní znělých a neznělých souhlásek na konci a uvnitř slov

dělení slov na konci řádku

psaní velkých písmen u vlastních jmen

psaní slov přejatých

psaní některých předpon a předložek

psaní i – y po obojetných souhláskách

„Vyjmenovaná slova (zastarale vyňatá slova nebo vybraná slova) je skupina

S pravopisem i–y po obojetných souhláskách se začíná ve 3. ročníku. Osnovy

Při nacvičování tohoto pravopisného jevu je velmi důležitý metodický postup.

Nácviku pravopisu vyjmenovaných slov a pravopisu slov příbuzných se na

V druhém článku J. Hubáček navrhuje, že by se mohly mezi nácvik

2. Vyjmenovaná slova a jejich místo v RVP ZV

Pokusíme se nyní ukázat, jak lze jednotlivé kompetence prostřednictvím učiva o

Kompetence k řešení problémů:

Kompetence sociální a personální:

„Pokud dá učitel žákům možnost vykonávat smysluplné činnosti, nechá je

3. Vyjmenovaná slova v učebnicích

3. 1. 1 Řady vyjmenovaných slov po B

babyka SPN, a. s. (13)

být obyčej bystrý bydlit

Graf č. 2: Vyjmenovaná slova po L

slyšet mlýn blýskat se

Graf č. 3: Vyjmenovaná slova po M

Graf č. 4: Vyjmenovaná slova po P

ALTER (12) SPN, a. s. (14)

Graf č. 5: Vyjmenovaná slova po S

syn sytý sýr syrový

Graf č. 6: Vyjmenovaná slova po V

ALTER (10) SPN, a. s. (12)

Graf č. 7: Vyjmenovaná slova po Z

ALTER (3) SPN, a. s. (4)

Tabulka č. 1: Celkový přehled počtu vyjmenovaných slov

3. 2 Typy úkolů v učebnicích pro 3. ročník

Ve zkoumaných učebnicích se objevují všechny typy výše uvedených cvičení,

Jak ukazuje tabulka, učebnice z nakladatelství ALTER nabízí k procvičení a

Tabulka č. 3: Přehled cvičení při nácviku i/ y po L

Tabulka č. 4: Přehled cvičení při nácviku i/ y po M

Jak ukazuje tabulka, počty úkolů k procvičení vyjmenovaných slov po M jsou ve

Tabulka č. 5: Přehled cvičení při nácviku i/ y po P

Tabulka č. 6: Přehled cvičení při nácviku i/ y po S

Tabulka ukazuje, že učebnice nakladatelství ALTER nabízí pro procvičení

Tabulka č. 7: Přehled cvičení při nácviku i/ y po V

V tabulce č. 7 vidíme, jak málo vyhledávacích cvičení nabízejí srovnávané

Vyjmenovaným slovům po Z věnuje nejvíce cvičení učebnice z nakladatelství

Celkově je v jednotlivých učebnicích užito k procvičování a upevňování tohoto

1. Metodologický postup výzkumu

1. 2 Metody užité při zkoumání

Tabulka č. 9: Přehled zkoumaných tříd

Žáci 3. ročníku byli vybráni proto, že učivo o vyjmenovaných slovech je do tohoto

1. 3 Přehled slov vybraných pro test

1. 4 Písemný test a uplatňovaný metodologický postup

Tabulka č. 10: Celkový počet chyb v obou ročnících

V tabulkách č. 11 a 12 jsou opět sestupně seřazena slova, tentokrát podle počtu

V tabulce č. 13 je zařazeno 5 slov, která činila žákům v jednotlivých ročnících

V tabulkách č. 14–20 je uvedeno srovnání 3. a 5. ročníku v počtu chyb ve slovech