(Pride and Prejudice, 1813)

Literární druh: epika

Literární žánr: román
Literární směr: romantismus s prvky realismu

Výstavba díla:

Časoprostor: jižní Anglie, venkov - panství Longbourn, (Meryton, Pemberley); konec

18. století

Námět: společenský, rodinný

Téma: důležitost upřímné lásky ve společnosti spoutané konvencemi a předsudky
Motivy: pýcha, předsudek, …
Postavy:
Elizabeth Bennetová – výjimečná hrdinka, vymyká se průměru – je velmi inteligentní,
bystrá, zásadová, hrdá, odvážná, prozíravá, dobrosrdečná; je silnou osobností – je
schopna jít proti proudu, bořit společenské bariéry i přimět druhého k vnitřní proměně;
hl. hrdinka má rysy autorky románu
Darcy – uzavřený, nepřístupný, jeví se jako pyšný, později se ukáže, že jde o
dobrosrdečného člověka
Jane – starší sestra Elizabeth, krásná, laskavá, vidí v druhých jen to dobré
Bingley – přítel Darcyho, nápadník Jane, upřímný, ale snadno ovlivnitelný
pan Bennet – moudrý, má nadhled, váží si Jane a Elizabeth, baví se hloupostí mladších
dcer a své ženy
paní Bennetová – povrchní žena, vidí pouze jediný cíl, a to vdát své dcery
Collins – bratranec dívek, servilní, ziskuchtivý

Vypravěč: tzv. autorská řeč, er-forma; ironický postoj

Děj: je soustředěn na historky vdavek tří z pěti dcer pana Benneta, majitele panství
Longbourn, sledujeme úklady vedené proti jejich vztahům – jednak vnější (u Jane),
jednak vnitřní (zásady a neochota podrobit se konvencím u Elizabeth); Elizabeth teprve
postupně odhaluje kladné stránky pana Darcyho, nejprve jeho nabídku k sňatku odmítá
jako ponižující, teprve když se změní postoje Darcyho k její rodině, dochází i ona (stejně
jako její sestry) životního štěstí

Kompozice: chronologický postup, jasná dějová linie bez odboček; kontrast jako
kompoziční princip (charakteristický pro romantická díla)

Myšlenkový rozbor: kritika společenských předsudků určujících životy mladých lidí,

kritika pokrytectví a povrchnosti, až absurdnosti každodenního života vyšší společnosti,
kritika tehdy obecně přijímaných lidských špatností, např. ziskuchtivosti, nezměrné
touhy po společenském postavení, kritika sňatků „z rozumu“; dílo vybízí k zamyšlení nad
svobodou a důstojností ženy v době přelomu 18. a 19. století
Jazyk: spisovný, živý, duchaplné dialogy, místy knižní výrazy

Umělecké prostředky: dialog jako stavební prvek textu (místy blízkost ke

konverzačnímu dramatu), prvky romantické (důležitost zachycení citů, závěrečná idyla,
v niž ústí vztah Elizabeth a Darcyho – upřímná láska jako splněný sen, výjimečnost hlavní
hrdinky) i realistická (nesentimentální rovina pravdivě vylíčených negativních rysů
postav a společenských nešvarů), omezení popisných pasáží; autorce se podařilo
vyhnout se sentimentalitě, happy and nepůsobí násilně

Poznámky a podněty k zamyšlení:

Znáte nějakou další hrdinku anglické literatury 19. století, která má podobné
vlastnosti jako Elizabeth? V čem se podobají? (Jana Eyrová)

Uveďte romantické a realistické rysy díla.

Jak bylo dílo v době vydání přijato? (kniha zpočátku nemohla být vydávána pod
jménem autorky, jako problematický se jevil fakt, že knihu napsala a vydává žena; její
jméno se objevilo teprve v souborném vydání díla 16 let po její smrti; kniha byla mj.
kritizována protestanty jako ne dost „morální“)

Která významná česká spisovatelka 19. století se musela jako žena potýkat
s podobnými předsudky jako Jane Austenová? (Božena Němcová, 1820(?)–1862)