Univerzita Karlova v Praze

Pedagogická fakulta
Katedra psychologie

Návrh výzkumného projektu

Vliv používání aplikace Forest na pozornost, koncentraci a

užívání mobilních telefonů během výuky
Zápočtová práce

Autor: Kristýna Navrátilová

Vyučující: PhDr. David Greger, Ph.D.; PhDr. Martin Chvál, Ph.D.
Studijní obor: Psychologie a speciální pedagogika
Předmět: Kvantitativní metodologie II
Ročník: 2.
Akademický rok: 2022/2023

0
Obsah:
1. TÉMA VÝZKUMU................................................................................................................2

2. PŘEHLED DOSTUPNÉ LITERATURY...............................................................................5

3. FORMULACE VÝZKUMNÉHO PROBLÉMU A HYPOTÉZ............................................8

4. NÁVRH NÁSTROJE A STRATEGIE SBĚRU DAT............................................................8

4.1 EXPERIMENTÁLNÍ DESIGN........................................................................................8

4.2 SBĚR DAT.....................................................................................................................10

5. NÁVRH ZPŮSOBU ZPRACOVÁNÍ DAT.........................................................................11

6. ZÁVĚR.................................................................................................................................11

1
1. Téma výzkumu:

Tato práce popisuje experimentální studii používání aplikace Forest na pozornost a

koncentraci studentů během výuky, ve srovnání s používáním mobilních telefonů bez této
aplikace. Aplikace Forest by měla snížit čas strávený používáním mobilního telefonu během
výuky a tím zlepšit pozornost, koncentraci a zlepšit schopnost zapamatovat si probíranou
látku.
Mobilní telefony se staly součástí našeho běžného života, mnoho lidí je používá, aby si
ulehčilo práci, pro zábavu i pro zprostředkování kontaktu s ostatními lidmi (sociální sítě,
messegery). Mobilní technologie tak dokázaly proměnit lidskou komunikaci a vedly až ke
vzniku nového způsobu života tzv. digitálního (Hansen, 2021). Smartphony se pro mnohé lidi
staly jakousi digitální drogou, bez které si svůj život neumí představit. Svůj mobil průměrný
uživatel kontroluje každých deset minut, u mladších lidí je frekvence kontroly mobilních
zařízení ještě o něco vyšší – 95 % studentů svůj mobil nosí s sebou do třídy každý den, 92 %
studentů během vyučování posílá textové zprávy, surfuje na internetu apod. (McCoy 2013,
Bohlander, Tinder 2011).
Za nárůst používání mobilních telefonů je zodpovědný neuropřenašeč dopamin, někdy
též nazývaný jako hormon odměny. Dopamin ale primárně funguje jako jakýsi motor naší
pozornosti, nutí nás abychom si vybrali, na co se soustředíme. Podle Hansena je za vše
zodpovědné nastavení našeho mozku, které se příliš nezměnilo od dob, kdy jsme měli
nedostatek zdrojů a získání nových informací mohlo znamenat vyšší šancí na přežití.
Dopamin je součástí tzv. systému odměn, který nám navozuje příjemné pocity, pokud děláme
něco prospěšného pro naše přežití. Dopamin se nám tak zvyšuje, pokud máme hlad a někdo
před nás postaví talíř s jídlem, pokud potkáváme nové lidi a pokud získáváme nové
informace. Mobilní telefony jsou takřka neomezeným zdrojem nových informací, každým
kliknutím se dostáváme k dalším a dalším zdrojům a náš dopamin se tak zvyšuje. Tento
mechanismus může vést ke vzniku závislosti na mobilním telefonu.
V posledních letech vzrostla obava z možných rušivých vlivů, které vznikají při
používání mobilních telefonů ve vzdělávacích institucích a jejich negativního dopadu na
koncentraci a pozornost studentů. Aplikace Forest, je navržena tak, aby omezovala rušení
mobilními telefony a podporovala soustředění. Nabízí tak řešení, pro zmírnění negativních
dopadů užívání mobilních telefonů během výuky.

2
Nadměrné užívání telefonů může vést podle nedávných studií, k horšímu akademickému
prospěchu (Thomée et al., 2011; Lepp et al., 2015; Anderson et al., 2017), zhoršenému
pracovnímu výkonu (Turel et al., 2011) i k nechtěnému rozptylování (Coursaris et al., 2012).
Během předešlých výzkumů bylo zjištěno, že studenti, kteří se během výuky věnují
odepisování na textové zprávy, mají horší výsledky v testech z probírané látky (Chaklander,
Bohlander 2009). Ke stejným výsledkům dospěli i Rosen at al. (2011), když pustili studentům
30minutové video, během kterého některým posílali mnoho textových zpráv (okolo 20),
zatímco druhé skupině poslali maximálně dvě zprávy. To, že student odepisuje na zprávu
nebo si jinak hraje s mobilem během výuky může rušit přednášejícího i ostatní studenty. Za
velmi rušivé jsou považovány i vyzvánějící telefony.
Zastánci mobilních telefonů ve výuce oproti tomu argumentují zvýšením bezpečnosti
studentů v krizových situacích jako je střelba na školách (Obringer and Coffey 2007) i když
se ukazuje, že mobily mají spíše opačný efekt. Studenti se cítí bezpečněji, když s někým
mluví přes telefon a vystavují se nebezpečnějším situacím (Nasar, Hecht a Wener 2007).
Dalšími benefity používání telefonů při výuce může být nahrávání podcastů a videí,
vyhledávání dalších informací k tématu, používání aplikací jako je slovníček, kalkulačka
apod.
Aplikace Forest dovoluje studentům mít mobilní telefon u sebe po dobu výuky a zároveň
slibuje, že omezí rušení mobilním telefonem během hodiny. V rámci tohoto výzkumu se
zaměříme na to, zda je aplikace Forest účinná a zda opravdu omezí používání mobilních
telefonů v hodině a tím zlepší soustředění studentů.

Jak funguje aplikace Forest?

Aplikace Forest (https://play.google.com/store/apps/details?id=cc.forestapp&hl=cs&gl=US)
je nástroj pro zlepšení produktivity, pomáhá uživatelům soustředit se a efektivně využívat
svůj čas. Je založena na konceptu virtuálního lesa, kde sázíte a pěstujete stromy, které získáte
za čas strávený soustředěnou prací, studiem, případně jinými úkoly, které si stanovíte.
Aplikace je k dispozici jak pro zařízení iOS, tak pro Android.

Sázení a pěstování stromů: Pokud se potřebujete soustředit na úkol a nechcete být rušeni
telefonem, spustíte aplikaci Forest a stanovíte dobu, po kterou nechcete být rušeni. Na
obrazovce telefonu se objeví malý stromek, který v průběhu času roste. Po uplynutí stanovené
doby jej můžete zasadit. Kdykoliv se dotknete telefonu, během doby, kdy strom roste, uvidíte
na obrazovce jen strom a odpočet času, to by vás mělo odradit od dalšího používání telefonu.

3
Režim soustředění: Když strom roste, aplikace Forest vás povzbuzuje, abyste zůstali
soustředěni, tím, že vám znemožňuje používat jiné aplikace. Pokud opustíte aplikaci Forest a
zkusíte spustit aplikaci, která vás může rušit – gmail, internetový vyhledávač apod. aplikace
vám spuštění znemožní. Pokud byste chtěli aplikaci spustit, musíte ukončit Forest a váš strom
uhyne.

Virtuální les: Postupem času vyrostete virtuální les stromů, který symbolizuje vaše úsilí.

Výhody používání aplikace Forest:

Zlepšení soustředění a produktivity: Aplikace vás motivuje k vyhýbání se rušivým vlivům

prostřednictvím herního přístupu. Vizuální zobrazení rostoucích stromů slouží jako odměna
za vaše úsilí.

Řízení času: Aplikace Forest vám pomáhá efektivně rozvrhnout svůj čas tím, že vám pomáhá
stanovit dobu po kterou se chcete věnovat úkolu.

Omezení závislosti na telefonu: Díky režimu soustředění aplikace omezuje váš čas strávený
s telefonem a snižuje pokušení neustále kontrolovat oznámení nebo se zabývat jinými
činnostmi.

Ekologická osvěta: Aplikace Forest spolupracuje s organizací Trees for the Future, která
vysazuje skutečné stromy. Uživatelé mohou v rámci aplikace získávat virtuální mince a využít
je k přispění na skutečné vysazování stromů.

Celkově si aplikace Forest klade za cíl zlepšit soustředěnost, zvýšit produktivitu a podporovat
zdravější rovnováhu mezi prací a osobním životem prostřednictvím uvědomělého přístupu k
používání technologií.

4
2.Přehled dostupné literatury:

Anderson E. L., Steen E., Stavropoulos V. (2017). Internet use and problematic internet use: a
systematic review of longitudinal research trends in adolescence and emergent adulthood. Int.
J. Adolesc. Youth 22, 430–454. https://doi.org/10.1080/02673843.2016.1227716

Bohlander, R.W. & Tindell D.R. (2011) The use and abuse of cellphones and text messaging
in the classroom: A survey of collage students. Colleage teaching, Volume 60, 1-9.
https://doi.org/10.1080/87567555.2011.604802 - v průběhu této studie autoři zjišťovali kolik

studentů, jak často a k čemu používá mobil ve třídách během výuky: „Focusing on the use
of text messaging in the classroom, students reported on their own and others’ use of cell
phones. It was found that 95 % of students bring their phones to class every day, 92 % use
their phones to text message during class time, and 10 % admit they have texted during an
exam on at least one occasion. The majority of the students surveyed believe that instructors
are largely unaware of the extent to which texting and other cell phone activities engage
students in the classroom. These activities include browsing the internet, sending pictures, or
accessing social networking sites.“ (Bohlander, R.W. & Tindell D.R., 2011, 1)

Coffey, K. & Obringer, J. (2007) Cell Phones in American High Schools: A National Survey.
The journal of technology studies, v 33 n1, 41-47. https://eric.ed.gov/?id=EJ847358

Coursaris C. K., Hassanein K., Head M. M., Bontis N. (2012). The impact of distractions on
the usability and intention to use mobile devices for wireless data services. Comput. Hum.
Behav. 28, 1439–1449 https://doi.org/10.1016/j.chb.2012.03.006

Hansen, Anders. (2021) Instamozek. Portál – švédský psychiatr Andres Hansen mě zaujal
popisem vzniku závislosti na mobilu, v knize se zabývá vlivem neurotransmiteru dopaminu na
mozek a na naše centrum odměn, rovněž poukazuje na to, že náš mozek se s vývojem
civilizace příliš nezměnil a naše reakce jsou stále stejné, jako byli v době kamenné a jak
mobily cílí právě na centrum odměn v mozku: „Mozek je v hlavních rysech nezměněný, takže
hlad po nových věcech v nás zůstává, ale projevuje se jinak než jen jako touha navštívit nová
místa. Vede zároveň k touze po nových vědomostech a informacích, které nám servírují naše
mobily a počítače. S každou novou stránkou v mobilu nebo počítači, mozek produkuje

5
dopamin a následkem toho nás baví proklikávat se dál. Když získáváme nové informace –
protože právě to v zásadě děláme, ať už brouzdáme po zpravodajských serverech, v emailu,
nebo na sociálních sítích, aktivuje se systém odměny stejně jako když naši předkové viděli
nová místa a prostředí.“ ( Hansen, A., 2021, s. 109)

Lepp A., Barkley J. E., Karpinski A. C. (2015). The relationship between cell phone use and academic
performance in a sample of U.S. college students. Sage Open, 1-9.
https://journals.sagepub.com/doi/pdf/10.1177/2158244015573169 - V této studii se autoři zabývali
vztahem mezi používáním mobilního telefonu u vysokoškolských studentů a jejich prospěchem GPA,
podařilo se jim prokázat, že existuje spojitost mezi používáním mobilního telefonu a zhoršeným
prospěchem žáků: „This study assessed the relationship between cell phone use and actual college
grade point average (GPA) after controlling for known predictors. As such, 536
undergraduate students from 82 self-reported majors at a large, public univerzity were
sampled. A hierarchical regression (R2 = .449) demonstrated that cell phone use was
significantly (p <.001) and negatively (β = −.164) related to actual college GPA after
controlling for demographic variables, self-efficacy for self-regulated learning, self-efficacy
for academic achievement, and actual high school GPA, which were all significant predictors
(p < .05). Thus, after controlling for other established predictors, increased cell phone use
was associated with decreased academic performance.“ (Lepp A., Barkley J. E., Karpinski A.
C., 2015, s. 1)

6
McCoy B. (2013). Digital distractions in the classroom: Student classroom use of digital
devices for non-class related purposes. Journal of Media Education, 4, 5–12.
https://digitalcommons.unl.edu/journalismfacpub/90/ - v této studii se autoři ptali studentů
jak často a k čemu používají mobilní telefony během výuky, zjišťovali i co k tomu studenty
vede a jaké z toho pro ně plynou výhody a nevýhody: „The top response for biggest
advantage was “To stay connected” at 63 %. It was followed by “Fight Boredom” at 62.9 %,
“Entertainment” at 46.8 %, “Related classwork” at 46.4 %, and “In case of emergency” at
37.1 %. The biggest disadvantage to using a digital device in class for non-classroom
purposes P a g e | 10 was “Don’t pay attention” at 89.1 %. It was followed by “Miss
instruction” at 80.5 %, “Distract others” at 38.5 %, “Get called out by instructor” at 30 %
and “Lose grade points” at 26.7 %.“ (McCoy B., 2013, s. 9-10)

Nasar, J; Hecht, P; Wener, R (2007) Call if you have trouble': Mobile phones and safety
among college students. International journal of urban and regional research Volume
31, 863-873. https://doi.org/10.1111/j.1468-2427.2007.00759.x - tato studie se zabývala
bezpečnostní žáků a tím jaký vliv na ni má přítomnost mobilních telefonů ve třídách, žáci
uváděli, že se s telefonem cítí bezpečněji, výzkum však ukázal, že více riskují, právě protože
se cítí bezpečněji. Bezpečnost byla používána jako jeden z argumentů, proč jsou mobilní
telefony ve školách povoleny a studenti je mohou mít u sebe.

Rosen, L., Carrier, M., Cheever, N. A., Lim, A. (2011) An Empirical Examination of the
Educational Impact of Text Message-Induced Task Switching in the Classroom: Educational
Implications and Strategies to Enhance Learning. Psicologí a educativa 17(2), 163-177
https://doi.org/10.5093/ed2011v17n2a4 - autoři této studie se zabývali dopadem multitaskingu
u studentů na jejich výkon během vyučování, jako první udělali test, kdy studentům záměrně
posílali zprávy během výuky – pouštěli jim krátké video, během něj část studentů obdržela
mnoho textových zpráv, další skupina jen pár zpráv. Po skončení videa psali studenti test,
odpovídali na otázky o obsahu videa. Studenti ze skupiny, která posílala nejvíce zpráv dopadli
nejhůře: „Results indicated that the High Texting group scored significantly worse (10.6 %
lower) than the No/Low Texting Interruption group although there was no significant
difference between No/Low Texting Interruption and Moderate Texting Interruption group
nor was there a significant difference between the Moderate Texting Interruption group and
the High Texting Interruption group. In addition, while nearly three fourths of the
participants felt that receiving and sending text messages during class was disruptive to
learning, 40 % felt it was acceptable to text in class. Results also indicated that those

7
participants who received and sent more words in their texts performed worse on the test
although this was moderated by the elapsed time between receiving (or sending) a text with
longer delays resulting in better performance.“ (Rosen, L., Carrier, M., Cheever, N. A., Lim,
A.,2011, s. 163)

Thomée S., Härenstam A., Hagberg M. (2011). Mobile phone use and stress, sleep
disturbances, and symptoms of depression among young adults – a prospective cohort
study. BMC Public Health 11-66.
https://bmcpublichealth.biomedcentral.com/articles/10.1186/1471-2458-11-66/

Turel O., Serenko A., Bontis N. (2011). Family and work-related consequences of addiction
to organizational pervasive technologies. Inf. Manage. 48, 88–95.
https://doi.org/10.1016/j.im.2011.01.004

3. Formulace výzkumného problému a hypotéz:

Výzkumná otázka (1): Zlepšuje používání aplikace Forest na mobilním telefonu během
vyučování koncentraci a pozornost žáků v porovnání s používáním mobilů bez aplikace
Forest?
Hypotéza (1): Používání telefonů s aplikací Forest během vyučování zvyšuje koncentraci a
pozornost žáků během vyučování v porovnání s používáním mobilních telefonů bez aplikace.

Výzkumná otázka (2): Stráví skupina používající aplikaci Forest na mobilu méně času?
Hypotéza (2): Skupina používající aplikaci Forest stráví méně času na mobilu během výuky.

4. Návrh nástroje sběru dat a strategie sběru dat:

4.1. Experimentální design:

8
 Experiment se zaměřuje na studenty vysokých škol. Rozhodla jsem se pracovat s
vysokoškolskými studenty, protože na vysoké škole obvykle není používání mobilních
telefonů zakázáno. Toto by nemuselo platit v případě gymnazistů a žáků základních škol.
Účastníci experimentu budou vybrání ze studentů různých oborů všech tří ročníků
bakalářského studia, bez věkového omezení z různých fakult. Výběr by probíhal přes
jednotlivé fakulty a jejich studijní oddělení, které by studenty obeslalo s nabídkou účasti ve
výzkumu. Většina bude ve stejném věkovém rozptylu. Studenty bakalářského programu jsem
zvolila spíše z praktických důvodů, domnívám se, že studenti magisterských a doktorských
programů mají odlišnější rozvrhy, je jich v ročnících méně apod. To by ztěžovalo výběr
studentů i průběh experimentu.

Stratifikovaný výběr vzorku podle roku studia:

Studenti bakalářského studia z různých fakult budou rozděleni do tří skupin podle
ročníku studia. Poté budou náhodně vybráni účastníci z každého ročníku studia a budou opět
náhodně rozděleni do tří skupin. Toto rozdělení by mělo zamezit tomu, že v některé ze skupin
budou jen studenti z určitého ročníku. Studenti, kteří trpí ADHD by nebyli zařazeni do
výzkumu. Dále by nebyli zařazeni studenti, kteří by svoje užívání mobilního telefonu označili
za problémové až závislostní. U těchto studentů by mohlo naší intervencí dojít spíše ke
zhoršení pozornosti a koncentrace a tím i výsledků testu. Dále by byli vyřazeni studenti
používající podobnou aplikaci, či přímo aplikaci Forest.

Experimentální design – between subjects design:

Tři skupiny, každá po 120 účastnících:
1. Skupina, která bude používat aplikaci Forest v průběhu vyučování
2. Skupina, která nebude používat aplikaci Forest v průběhu vyučování, bude mít
mobily bez aplikace
3. Skupina, která nebude používat mobilní telefon během vyučování vůbec, pro
porovnání se skupinami, které mobilní telefon používat mohou

Příprava: informovat všechny participanty o průběhu experimentu a jeho smyslu, ujistit se, že
souhlasí s experimentem a chtějí spolupracovat a souhlasí s případným sdílením dat z aplikace
pro další analýzu.

9
Počet účastníků jsem stanovila pomocí G.power analysis:
Pro dosažení výzkumného cíle jsem použila analýzu t-testu, abych zjistila signifikantní
rozdíl v koncentraci a pozornosti mezi oběma skupinami, nepředpokládám konkrétní směr
účinku. Pro zohlednění možné ztráty dat nebo odstoupení některého z účastníků během
experimentu jsem zvýšila počet účastníků na 120 pro jednu skupinu, dohromady bude potřeba
360 účastníků studie.

Experiment by probíhal během celého semestru, aby co nejvíce kopíroval normální výuku.
Studenti náhodně rozděleni do tří skupin, by každé dva týdny podstoupili testy D2, kdy by
prvně absolvovali normální výukový blok 90 minut, Poté by všichni absolvovali test na
pozornost D2, následovalo by opatření ohledně mobilního telefonu podle náhodného
rozdělení do skupiny. Studenti by absolvovali přednášku, po ní by opět vyplnili test
pozornosti D2. Rozdělení studentů do skupin by bylo stejné během celého semestru. Studenti
by měli používat aplikaci Forest po dobu celého semestru, ti, co by byli ve skupině bez
mobilních telefonů, by je zas neměli používat během výuky po celý semestr.
Po zbytek semestru by studenti jednou za dva týdny absolvovali test na pozornost před
výukovým blokem (90 minut) a po něm. Kontrolovat používání mobilu s aplikací, by bylo
možné pomocí samotné aplikace, která zaznamenává, kdy a jak dlouho byla používána.
Kontrolováni nepoužívání mobilních telefonů, by bylo možné přes aplikaci – tracker –
sledující užívání mobilního telefonu během dne – například Screentime. Pomocí aplikace

10
Screentime by bylo možné zjistit i čas strávený na mobilu u skupiny, která telefony užívat
smí. Stažení dat z mobilů účastníků by se provádělo jednou za čtrnáct dní po testu pozornosti.

4.2. Sběr dat

Pro měření pozornosti a koncentrace by byl použit test pozornosti D2, který je
certifikovaný. Úkolem účastníka v testu D2 je vyhledávat a označovat specifická písmena
mezi sérií písmen, která se zobrazují na testovém listu. Písmena jsou uspořádána v několika
řadách, přičemž některá písmena mají specifické znaky, například dvě čárky nad písmenem d
nebo pod ním. Úkolem je co nejpřesněji a nejrychleji označit co nejvíce vybraných písmen,
před uplynutím časového limitu. Test D2 měří selektivní pozornost, trvalou pozornost a
rychlost reakce. D2 test se vyhodnocuje dle počtu správně označených písmen, počtu chyb a
času potřebnému k provedení testu. Výsledky testu poskytují informace o úrovni pozornosti,
koncentrace a reakčních schopnostech.

Stažení údajů z aplikace Forest od uživatelů aplikace.

Stažení údajů o používání telefonů od skupiny, která má užívání mobilních telefonů zakázané
a od skupiny, která má užívání telefonů povolené libovolně. Tyto dvě skupiny by měly
v mobilních telefonech tracker používání mobilního telefonu, například aplikaci Screentime.
Šlo by ale opravdu jen o tracker a aplikace by měla jen kontrolovat užití mobilu.

5. Návrh způsobu zpracování dat:

Zpracování dat z D2 testu: pro zpracování dat z D2 testů, by bylo potřeba vyhodnotit podle
pokynů od autorů testu: 1.) sečtení správných odpovědí, 2.) výpočet rychlosti, 3.) výpočet
chybovosti, 4.) výpočet skóre pro jednotlivé části testu a výpočet celkového skóre D2 testu.

Komparativní analýza: Po výpočtu celkových skórů D2 testu jednotlivých skupin po čtrnácti

dnech, bych porovnala průměry jednotlivých skupin pomocí jednofaktorové ANOVy. ta by
pomohla zjistit zda existují statisticky významné rozdíly v koncentraci a pozornosti mezi
skupinou používající aplikaci Forest, skupinou používající mobilní telefony bez aplikace a

11
skupinou bez mobilních telefonů. Díky opakovaným měřením by bylo možné pozorovat
změny pozornosti během celého semestru. Pro zpracování dat bych použila program Jamovi.

Vyhodnocení používání aplikace Forest a jejího vlivu na čas strávený používáním

mobilního telefonu: po stažení dat o užívání aplikace Forest, stažení dat z aplikace
Screentime od skupiny, která mohla mobily používat libovolně, bych opět spočítala
průměrnou dobu používání mobilního telefonu pro každou skupinu v intervalu čtrnácti dní.
Tyto výsledky bych zpracovala pomocí t testu, za předpokladu, že by vzorek kopíroval
normální rozložení. T test by měl poskytnout informace o tom, zda je rozdíl mezi dobou
strávenou používáním mobilu mezi skupinami statisticky významný. Pokud by nebylo možné
použít t test, použila bych neparametrický test – Mann Whitneyův U-test pro dvě nezávislé
skupiny.

6. Závěr:
Tato práce poskytuje podrobný popis výzkumné studie, která zkoumá dopad používání
aplikace Forest na mobilních telefonech během výuky na koncentraci a pozornost studentů a
dobu strávenou používáním mobilního telefonu během výuky. Před začátkem studie bude
zajištěn informovaný souhlas účastníků v průběhu experimentu budou dodržovány vhodné
postupy pro zacházení s daty a ochranu soukromí.

12