Starověká Mezopotámie

Jazyk

Sumerština, Akkadština, Asýrština, Babylónština

Písmo

Původní písmo bylo obrázkové. Každý znak znamenal celé slovo, později jednu
slabiku. Ve 4. tisíciletí př. n. l. vzniklo klínové písmo. Psalo se na hliněné tabulky,
destičky, které vypalovali. Jednalo se převážně o hospodářské zápisy, ale také
náboženské texty a hrdinské legendy. Vyvinulo se po etapách z původních
piktografů (obrázků) - např. pro zrní symbol pšeničného klasu, pro buvola buvolí
hlava, pro ptáka symbol kachny. Na území Mezopotámie se klínové písmo
používalo po dobu delší než 3 000 let. V nejstarším období obsahovalo, toto písmo
asi 1 000 znaků postupně jejich počet klesal až na pouhých 400 znaků.

Literatura

Významným byl objev knihovny novoasyrského krále Aššurbanipala v Ninive. Kromě

seznamů králů, dopisů a uředních záznamů tam byla odborná díla (například
lékařská), básně a hrdinské eposy. Nejstarší literární památka světa je Epos o
Gilgamešovi.
Akkadský mýtus Enúma eliš (epos o stvoření světa).
Chammurapiho zákoník
Hymnus na Ištaru- milostná píseň o bohyni lásky a války
Nářek nad zkázou města Ur- žalozpěv nad zničeným městem

Epos- rozsáhlá dějová veršovaná skladba opěvující hrdinské skutky nebo

významné události.

Epos o Gilgamešovi
Děj začíná v Uruku, kde vládne mocný král Gilgameš, ze dvou třetin bůh a z
jedné člověk. Jeho poddaní, které nutí k těžké práci na stavbě městské hradby,
se zoufale obrátí na bohy s prosbou o ukončení panovníkovy tyranie. Za pomoci
bohyně Aruru bozi stvoří polodivokého člověka Enkidua, aby změřil své síly s
Gilgamešem. V zápasu Enkidu podlehne Gilgamešovi. Jakmile Gilgameš pozná v
Enkiduovi rovnocenného protivníka. Gilgameš chce získat slávu nehynoucí
jméno a rozhodne se odstranit ze světa všechno zlo, které představuje obr
Chuvava. V boji přitiskne Gilagameš Chuvavu k zemi a Enkidu mu uřízne hlavu. Když se vrátí do Uruku,
zamiluje se do něj bohyně Ištar. Gilgameš ji odmítne a pobouřená Ištar žádá otce Ana, aby seslal na oba
hrdiny nebeského býka. Po těžkém, ale vítězném zápase vytrhne Enkidu z býka kýtu a vmete ji Ištaře do
tváře. Na počest porážky nebeského býka uspořádá Gilgameš hostinu. Enkidu po ní tvrdě usne a má sen
věštící smrt. Enkidu zemře po těžké nemoci a Gilgameš začne hledat věčný život. Vydá se za Uta-
napištimem, který je nesmrtelný. Gilgameš musí vydržet beze spánku šest dní a sedm nocí. Znavený
Gilgameš ve zkoušce neobstojí. Na prosbu své ženy mu Uta-napištim prozradí tajemství rostliny života,
která roste na dně oceánu. Gilgameš se pro ni bez váhání potopí, utrhne ji a vrací se s rostlinou do Uruku.
Když se osvěžuje u studánky, položí tuto rostlinu na zem, ale spolkne mu ji had. Gilgameš se vrací do
rodného města s prázdnýma rukama. Jeho jedinou útěchou je mohutná hradba obepínající Uruk.
Zdroje: www.dejepis.com
www.udalosti-historie.comehere.cz
www.cesky-jazyk.cz
www.google.cz/obrazky