.

Vysoké školy
 Právní úprava a právní postavení
Právní úprava a právní postavení 
•je upravena novelou zákona č. 137/2016 Sb., kterým se
mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění
pozdějších předpisů a prováděcí předpisy.
Právní postavení
Vysoké školy jsou:
- jsou PO
- jedná se o nejvyšší článek vzdělávací soustavy
(terciárního vzdělávání)
 Právní postavení
• - jsou vrcholnými centry vzdělanosti, poznání a tvůrčí činnosti

- hrají klíčovou úlohu ve vědeckém, kulturním, sociálním

a ekonomickém rozvoji společnosti tím, že:
• umožňují v souladu s demokratickými principy přístup k vysokoškolskému
vzdělání, získání odpovídající profesní kvalifikace
• poskytují další formy vzdělávání a podílejí se tak na celoživotním vzdělávání,
• hrají aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, při
pěstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumění, při utváření
občanské společnosti a přípravě mladých lidí pro život v ní,
 
 Právní postavení
• přispívají k rozvoji na národní a regionální úrovni a spolupracují
s různými stupni státní správy a samosprávy, s podnikovou
a kulturní sférou,
• rozvíjejí mezinárodní a zvláště evropskou spolupráci, podporují
společné projekty s obdobnými institucemi v zahraničí,
vzájemné uznávání studia a diplomů, výměnu akademických
pracovníků a studentů.
 
 Hlavní činnosti vysokých škol
• poskytují vysokoškolské studium a vzdělání
• mají právo udělovat akademické tituly absolventům
• mají právo uskutečňovat postgraduální studium a
absolventům udělovat akademicko-vědecké tituly
• konat habilitační řízení, konat řízení ke jmenování
profesorem, používat akademické insignie a konat
akademické obřady
 Hlavní činnosti vysokých škol
Poznámka:
•Habilitační řízení
•Řízení, které předchází jmenování akademického titulu - docent.
V habilitačním řízení se ověřuje vědecká nebo umělecká kvalifikace
uchazeče. Skládá se zpravidla z obhajoby habilitační práce před habilitační
komisí.
•Insignie (z latinského insigne = znamení, symbol) jsou odznaky hodnosti
a hodností určené moci světských či církevních osob. Insignie jsou také
symbolem příslušnosti a funkce osob. Insignie jako takové mají
symbolizovat legitimitu osoby zastávat danou funkci a vlastnit určitou
hodnost či postavení, naznačují tedy i hierarchii různých skupin lidí.
 
 Druhy studijních programů
Vysoké školy uskutečňují
•- akreditované studijní programy (podloženy ministerskými
předpisy; akreditace - oprávnění učit)
•- programy celoživotního vzdělávání
Druhy studijních programů jsou:
•bakalářský
•magisterský
•doktorský
 Druhy vysokých škol
VŠ může být typu:
•univerzitní – může uskutečňovat všechny typy studijních
programů (člení se na fakulty)
•neuniverzitní – uskutečňuje bakalářské studijní programy a
může též uskutečňovat i magisterské studijní programy,
nečlení se na fakulty
 Druhy vysokých škol
Podle právní formy se VŠ dělí:
•Veřejná – jsou typické VŠ univerzitního typu
•Soukromá – jsou podnikatelské subjekty
•Státní - (vojenská nebo policejní – Policejní Akademie ČR
Praha, a Univerzita obrany v Brně)

Na VŠ je nepřípustné zakládat a organizovat činnost

politických stran a politických hnutí !!!
Studium na VŠ
 Podmínky přijetí
• podmínkou přijetí ke studiu v Bc. nebo Mgr. studijním
programu je dosažení úplného středního nebo úplného
odborného vzdělání ukončené maturitní zkouškou,
• vyžaduje-li to povaha studijního programu, může být
podmínkou i zdravotní způsobilost uchazeče ke studiu,
způsobilost uchazeče se posuzuje ve vztahu k
požadavkům na zdravotní způsobilost ke studiu
příslušného studijního programu,
 Podmínky přijetí
• - ke studiu v oblasti umění mohou být přijati též uchazeči
s vyšším odborným vzděláním poskytovaným
v konzervatořích,
• - podmínkou přijetí ke studiu v magisterském studijním
programu, který navazuje na bakalářský studijní program,
je rovněž řádné ukončení studia v bakalářském
studijním programu.
 Podmínky přijetí
• - podmínkou přijetí ke studiu v bakalářském nebo v
magisterském studijním programu, který nenavazuje na
bakalářský studijní program, uchazeč, který získal na
zahraniční střední škole, v mezinárodní střední škole, v
evropské škole působící podle Úmluvy o statutu
Evropských škol, nebo ve škole, v níž ministerstvo povolilo
podle školského zákona plnění povinné školní docházky,
prokazuje splnění podmínky dosažení středního vzdělání s
maturitní zkouškou:
 Uznání rovnocennosti vzdělání
 dokladem o obecném uznání rovnocennosti nebo platnosti
zahraničního dokladu o dosažení středního vzdělání v ČR

 dokladem o udělení Evropského bakalaureátu,

 zahraničním dokladem o zahraničním středoškolském
vzdělání, který byl získán absolvováním studia ve
středoškolském vzdělávacím programu na zahraniční střední
škole působící podle právních předpisů cizího státu
 Příjímací řízení
• - přijímací řízení se zahajuje doručením přihlášky ke
studiu na VŠ a to, (v listinné nebo elektronické podobě)
• Je-li podmínkou přijetí ke studiu zdravotní
způsobilost uchazeče ke studiu, zveřejní vysoká
škola nebo fakulta rovněž požadavky na zdravotní
způsobilost ke studiu příslušného studijního
programu ve veřejné části internetových stránek.
 Příjímací řízení
• - o přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje
fakulta, rozhoduje děkan fakulty
• - o přijetí ke studiu ve studijním programu, který uskutečňuje
vysoká škola, rozhoduje rektor školy
• - rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně do 30 dnů
od ověření podmínek pro přijetí ke studiu, musí
obsahovat odůvodnění a poučení o možnosti podat žádost
o přezkoumání a musí být uchazeči doručeno do vlastních
rukou,
 Odvolací řízení
• - uchazeč může požádat o přezkoumání rozhodnutí. Žádost
se podává orgánu, který rozhodnutí vydal, ve lhůtě 30 dnů ode
dne jeho doručení. Uchazeč má právo nahlížet do spisu až po
oznámení rozhodnutí, (nebo poskytne kopii spisu).
• Odvolacím správním orgánem je rektor. Rektor provede
přezkum napadeného rozhodnutí a řízení, (soulad s právními
předpisy, vnitřními předpisy vysoké školy a fakulty a
podmínky přijetí ke studiu stanovenými vysokou školou nebo
fakultou).
 Zápis studenta
• - sdělením rozhodnutí o přijetí ke studiu vzniká uchazeči
právo na zápis do studia
• - na základě úspěšného přijímacího řízení a kladného
rozhodnutí o přijetí ke studiu se potom uchazeč tzv.
zapisuje (imatrikulace - slavnostní zahájení studia a slib
posluchače VŠ), na VŠ a dnem tohoto zápisu se stává
studentem.
 Rozvrh studia na akademický rok
• -  studium je členěno zejména na semestry, ročníky
nebo bloky. Každý semestr, ročník nebo blok sestavuje
z období výuky a zkoušek a z období prázdnin.
• -  akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců, jeho
začátek stanoví rektor.
 Ukončení studia - Státní zkoušky
• - VŠ studium se řádně zakončuje vykonáváním státní
zkoušky, včetně obhajoby bakalářské či diplomové
práce,
• -  státní zkouška se koná před zkušební komisí; průběh
státní zkoušky a vyhlášení výsledků jsou veřejné,
• - dokladem o ukončení studia a o získání příslušného
akademického titulu je vysokoškolský diplom a dodatek
k diplomu (vysvědčení o státní závěrečné zkoušce).
 Vysokoškolské tituly

Název titulu Zkratka titulu Oblast

Bakalář Bc. různá
Bakalář umění BcA. umění
Inženýr Ing. technické vědy, ekonomie, technologie, zemědělství, lesnictví a vojenství

Inženýr architekt Ing. arch. architektura

Doktor medicíny MUDr. všeobecné lékařství
Doktor zubního lékařství MDDr. zubní lékařství
Doktor veterinární medicíny MVDr. veterinární lékařství

Magistr umění MgA. umění

Magistr Mgr. různá
Doktor práv JUDr. právo
Doktor filosofie PhDr. pedagogika, společenské a humanitní vědy
Doktor přírodních věd RNDr. přírodní vědy
Doktor pharmacie PharmDr. farmácie
Licenciát teologie ThLic. teologie
Doktor teologie ThDr. teologie
Doktor Ph.D různé
Akademická obec
 Akademická obec
Akademickou obec VŠ tvoří:
a) akademičtí pracovníci
•- jsou to zaměstnanci vysoké školy, kteří vykonávají jak pedagogickou,
tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou a inovační, uměleckou nebo další
tvůrčí činnost, (akademičtí pracovníci jsou povinni dbát dobrého jména
vysoké školy),
•- jsou to profesoři, docenti, odborní asistenti, lektoři a vědečtí, výzkumní a
vývojoví pracovníci podílející se na pedagogické činnosti
•- na vysoké škole - plní funkci učitelů akademičtí pracovníci.
b) studenti VŠ
 Akademická práva a svobody

•- se zaručují všem členům akademické obce (učitelé, vědečtí

pracovníci, studenti):
•svobodu vědy, výzkumu a umělecké tvorby a zveřejňování
jejich výsledků
•svobodu výuky spočívající především v její otevřenosti různým
vědeckým názorům, vědeckým a výzkumným metodám
a uměleckým směrům, právo učit se (svobodná volba zaměření)
 Akademická práva a svobody
• svobodu volby zaměření studia v rámci studijních
programů a svobodu vyjadřovat vlastní názory ve výuce,
• právo členů akademické obce volit zastupitelské
akademické orgány,
• právo používat akademické insignie a konat
akademické obřady.
.

Veřejné VŠ
 Veřejná VŠ
• - je zřizována a rušena školským zákonem (zákon
stanoví její název a sídlo) 
• - do samosprávné působnosti veřejné VŠ patří zejména:  
• vnitřní organizace (vnitřní upořádání školy),
• určování počtu přijímaných uchazečů, podmínek pro
přijetí ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení,
• tvorba a uskutečňování studijních programů,
• zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi
souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality
vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností VŠ
 Veřejné VŠ
• organizace studia,
• rozhoduje o právech a povinnostech studentů,
• zaměření a organizace tvůrčí činnosti VŠ
• pracovněprávní vztahy a určování platů akademických
pracovníků a ostatních zaměstnanců, 
• spolupráce s jinými VŠ a PO a zahraniční styky.
• ustanovení samosprávných akademických orgánů VŠ,
• hospodaření VŠ a nakládání s majetkem dle předpisu,
• stanovení výše poplatků spojených se studiem.
 
Orgány Veřejné školy
 Orgány VŠ
(1) Samosprávnými akademickými orgány veřejné VŠ
jsou:
•a) akademický senát,
•b) rektor,
•c) umělecká rada nebo na neuniverzitní vysoké škole
akademická rada,
•d) rada pro vnitřní hodnocení, je-li zřízena,
•e) disciplinární komise.
 Orgány VŠ

(2) Dalšími orgány jsou:

•a) správní rada,
•b) kvestor.
 Akademický senát
1) Akademický senát
•- je samosprávným zastupitelským akademickým orgánem 
•- má nejméně 11 členů, z toho nejméně 1/3 a nejvýše 1/2
tvoří studenti 
•- členy akademického senátu veřejné VŠ volí ze svých řad
členové akademické obce veřejné VŠ, volby jsou přímé,
s tajným hlasováním
•- členství v akademickém senátu veřejné VŠ je neslučitelné
s funkcí rektora, prorektora, kvestora, děkana, proděkana,
tajemníka fakulty a ředitele vysokoškolského ústavu.
 Akademický senát
• - funkční období jednotlivých členů akademického senátu
veřejné vysoké školy je nejvýše tříleté. 
Akademický senát veřejné vysoké školy např.: 
• schvaluje jednací řád akademického senátu veřejné VŠ na
návrh člena akademického senátu veřejné VŠ (vyžádají si
stanovisko rektora)
• na návrh rektora schvaluje ostatní vnitřní předpisy VŠ
• dává rektorovi předchozí souhlas ke jmenování a odvolání
členů vědecké rady
 Akademický senát
• schvaluje rozpočet VŠ předložený rektorem a kontroluje
využívání financí, 
• schvaluje podmínky pro přijetí ke studiu ve studijních
programech, které se neuskutečňují na fakultách,
• usnáší se o návrhu na jmenování rektora, popřípadě
navrhuje odvolání rektora z funkce.
 
 Rektor
• stojí v čele veřejné VŠ, jedná a rozhoduje ve věcech školy
• - rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu
veřejné vysoké školy prezident republiky, návrh se podává
prostřednictvím ministra MŠMT
• - je předsedou vědecké rady veřejné VŠ, který jmenuje a
odvolává ostatní členy této rady
• - funkční období rektora je čtyřleté, funkci rektora může tatáž
osoba vykonávat na téže veřejné vysoké škole nejvýše dvě po
sobě bezprostředně jdoucí funkční období
• - rektora zastupují v jím určeném rozsahu prorektoři, které
jmenuje a odvolává rektor
Organizační schéma VŠ
 Vědecká rada
• - členy vědecké rady jmenuje a odvolává rektor
• - členy jsou významní představitelé oborů, v nichž VŠ
uskutečňuje tvůrčí činnost
• - předsedou je rektor
• projednává strategický záměr veřejné VŠ, před tím, než je
předložen ke schválení Akademickému senátu
• schvaluje studijní programy,
• vyjadřuje se k otázkám, které jí předloží rektor.
 Disciplinární komise
• - členy jmenuje a odvolává rektor (z řad členů akademické
obce), 1/2 členů tvoří studenti - komise volí a odvolává svého
předsedu
• - funkční období členů je nejvýše dvouleté
• - projednává disciplinární přestupky studentů veřejné VŠ,
pokud nejsou zapsáni na žádné z jejích fakult, a předkládá
návrh na rozhodnutí rektorovi
• - pokud jsou všichni studenti veřejné VŠ zapsáni na jejích
fakultách, disciplinární komise veřejné vysoké školy se
nezřizuje
 Další orgány VŠ
5) správní rada
•- správní rada veřejné vysoké školy má nejméně 9 členů, jejich
počet musí být vždy dělitelný třemi
•- členy správní rady veřejné vysoké školy po projednání s
rektorem jmenuje a odvolává ministr tak, aby v ní byli přiměřeně
zastoupeni zejména představitelé veřejného života, územní
samosprávy a státní správy, členové správní rady nemohou být
zaměstnanci dané veřejné vysoké školy
•- dává předchozí písemný souhlas k právním úkonům vysoké
školy
 Další orgány VŠ
6) kvestor
•- řídí hospodaření a vnitřní správu veřejné vysoké školy a
vystupuje jejím jménem v rozsahu stanoveném opatřením
rektora
•- jmenuje a odvolává jej rektor
7) pedel
•- ceremoniář VŠ
Soukromé VŠ
 Soukromé VŠ - charakteristika
• - je PO, která má sídlo, svou ústřední správu a hlavní místo své
podnikatelské činnosti na území některého členského státu EU
• - svoji činnost může provozovat, pokud jí ministerstvo udělilo
státní souhlas
• - oprávnění soukromé VŠ je nepřevoditelné a nepřechází na
právní nástupce
• - je povinna zajistit finanční prostředky pro vzdělávací a
tvůrčí činnost
 Soukromé VŠ - charakteristika
• - ministerstvo může poskytnout soukromé vysoké škole
působící jako o.p.s. dotace podle zákona (dotace na
uskutečnění akreditovaných studijních programů a
programů celoživotního vzdělávání + stipendia).
 Povinnosti soukromé VŠ
• a) každoročně vypracovat a předložit ministerstvu, a jako
neperiodickou publikaci zveřejnit výroční zprávu o činnosti školy
(pokud VŠ obdržela dotaci, i výroční zprávu o hospodaření)
• b) vypracovat a projednat s ministerstvem, a jako neperiodickou
publikaci zveřejnit strategický záměr soukromé vysoké školy a
každoroční plán realizace strategického záměru
• c) poskytovat Akreditačnímu úřadu a ministerstvu informace potřebné
pro jejich činnost
• d) provádět vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi
souvisejících činností VŠ

 
 Povinnosti soukromé VŠ
• e) zveřejňovat seznam akreditovaných studijních programů,
které uskutečňuje, včetně jejich typu a profilu, formy výuky a
standardní doby studia a jejich dostupnosti pro osoby se
zdravotním postižením, a seznam oborů, ve kterých je
oprávněna konat habilitační řízení nebo řízení ke jmenování
profesorem; o změnách prováděných v rámci oprávnění
vyplývajících z institucionální akreditace a o změnách ve výčtu
uskutečňovaných studijních programů je povinna předem
informovat Akreditační úřad.
 
 
Studijní programy
 Studijní program - pojem

Studijní program:
Vysokoškolské vzdělání se získává studiem
v rámci akreditovaného studijního programu
podle studijního plánu.
 Studijní program - pojem
• Každý studijní program a studijní obor podléhá
akreditaci, kterou uděluje MŠMT. Není-li studijní
program/obor akreditován, nelze k jeho studiu přijímat
uchazeče, konat výuku, zkoušky ani přiznávat
akademické tituly. Akreditace studijního programu se
uděluje na dobu nejvýše deseti let s tím, že platnost
akreditace lze i opakovaně prodloužit.
 Studijní programy
Přehled studijních programů a oborů (akreditační databáze)

•Bakalářské studium.
•Magisterské studium.
•Magisterské navazující studium.
•Doktorské studium.

 
 Bakalářský program
• Bakalářský studijní program je zaměřen na přípravu k výkonu
povolání a ke studiu v magisterském studijním programu.
• Standardní doba studia včetně praxe je nejméně tři a nejvýše
čtyři roky.
• Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž
součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Absolventům
studia v bakalářských studijních programech se uděluje
akademický titul „bakalář“ (ve zkratce „Bc.“ uváděné před
jménem).
 Navazující magisterské studium
• Magisterský studijní program je zaměřen na získání
teoretických poznatků vědeckého poznání, výzkumu a
vývoje, na zvládnutí jejich aplikace a na rozvinutí
schopností k tvůrčí činnosti (v oblasti umění je zaměřen na
náročnou uměleckou přípravu a rozvíjení talentu).
• Magisterský studijní program navazuje na bakalářský
studijní program (v případě navazujícího magisterského
studijního programu); standardní doba tohoto studia je
nejméně jeden a nejvýše tři roky.
 Magisterské studium
• V případě magisterského studijního programu, který
nenavazuje na bakalářský studijní program je standardní
doba studia nejméně čtyři a nejvýše šest roků.
• Studium se řádně ukončuje státní závěrečnou zkouškou, jejíž
součástí je obhajoba diplomové práce. V oblasti lékařství se
studium řádně ukončuje státní rigorózní zkouškou.
Absolventům studia v magisterských studijních programech na UK se
udělují tyto akademické tituly: v oblasti lékařství „doktor medicíny“ (ve
zkratce „MUDr.“ uváděné před jménem); v oblasti zubního lékařství
“zubní lékař” (ve zkratce MDDr. uváděné před jménem); v ostatních
oblastech „magistr“ (ve zkratce „Mgr.“ uváděné před jménem).
 Doktorské studium
• Doktorský studijní program je zaměřen na vědecké
bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu
nebo vývoje nebo na samostatnou teoretickou a tvůrčí
činnost v oblasti umění.
• Standardní doba studia je nejméně tři a nejvýše čtyři
roky. Studium v doktorském studijním programu probíhá
podle individuálního studijního plánu pod vedením
školitele.
 Doktorské studium
• Studium se řádně ukončuje státní doktorskou zkouškou a
obhajobou disertační práce, kterými se prokazuje
schopnost a připravenost k samostatné činnosti v oblasti
výzkumu nebo vývoje nebo k samostatné teoretické a
tvůrčí umělecké činnosti.
• Disertační práce musí obsahovat původní a uveřejněné
výsledky nebo výsledky přijaté k uveřejnění. Absolventům
studia v doktorských studijních programech se uděluje
akademický titul „doktor“ (ve zkratce „Ph.D.“ uváděné za
jménem).
 Rigorózní řízení
• Absolventi magisterských studijních programů, kteří získali
akademický titul „magistr“, mohou vykonat v téže oblasti
studia státní rigorózní zkoušku, jejíž součástí je obhajoba
rigorózní práce.
• Možnost rigorózní zkoušky je uvedena v podrobnějších
informacích u magisterských a navazujících magisterských
studijních oborů.
• Po vykonání rigorózní zkoušky se udělují tyto akademické
tituly: v oblasti práva „doktor práv“ (ve zkratce
„JUDr.“uváděné před jménem).
 Rigorózní řízení
• V oblasti humanitních, pedagogických a společenských
věd „doktor filozofie“ (ve zkratce „PhDr.“ uváděné před
jménem), v oblasti přírodních věd „doktor přírodních věd“
(ve zkratce „RNDr.“ uváděné před jménem), v oblasti
farmacie „doktor farmacie“ (ve zkratce „PharmDr.“
uváděné před jménem), v oblasti teologie „licenciát
teologie“ (ve zkratce „ThLic.“ uváděné před jménem)
nebo „doktor teologie“ (ve zkratce „ThDr.“ uváděné před
jménem); pro oblast katolické teologie „licenciát teologie“.
 Forma studia

Prezenční (dříve denní) forma studia je realizována za

přímé účasti studenta na výuce.
Kombinovaná (dříve dálková) forma studia zahrnuje
prvky jak prezenční formy studia (soustředění),
tak distanční formy studia (samostudium).
 Doba studia

Doba studia, do které je při průměrné studijní zátěži

rozložen studijní plán;
standardní doba studia je stanovena v akreditaci studijního
programu.
 .

Celoživotní vzdělávání
Představuje všechny možnosti učení, které jsou propojeny v jeden celek
(tzv. „ od kolébky do zralého věku“).
 Celoživotní vzdělávání - pojem
• Celoživotní učení či celoživotní vzdělávání zahrnuje každé
studium během života. Je považováno za kontinuální proces
získávání a rozvoje vědomostí, intelektových schopností a
praktických dovedností, a to i nad rámec počátečního vzdělávání.
Může být realizováno organizovanou formou (formální),
prostřednictvím individuální zájmové činnosti (neformální) nebo
spontánně, bezděčně (informální).
• Patří sem nepovinná i povinná školní docházka, rekvalifikace, kurzy,
vzdělávání seniorů (tzv. univerzita třetího věku) apod. Je
realizováno různými organizacemi (např. vysokými školami), které
se zaměřují na různé skupiny a nabízejí kurzy různého zaměření.[1]
 Formy celoživotní vzdělávání

Celoživotní
vzdělávání

formální neformální informální

 Formální vzdělávání
Je realizované ve vzdělávacích institucích (ve školách):
•Mateřské školy
•Základní školy
•Střední školy
•Vyšší odborné školy
•Vysoké školy
 Neformální vzdělávání
Je zaměřeno na získání vědomostí, dovedností a
kompetencí, které mohou zlepšit jeho společenské a
pracovní uplatnění
•Patří mezi ně:
Kurzy cizích jazyků
Volnočasové aktivity (kroužky, kluby atd..)
Rekvalifikační kurzy
Počítačové kurzy
Školení , přednášky
 Informální vzdělávání
• Je proces získávání vědomostí, osvojování,
dovedností z každodenního života v práci, rodině, ve
volném čase apod..). Je neorganizované (na rozdíl od
formálního a neformálního).
 Možnosti celoživotního vzdělávání
Profesní
Distanční
Univerzita třetího věku
 Profesní
• Jeho cílem je rozvoj postojů, znalostí a schopností,
podstatných pro výkon určitého povolání. Přímo se podílí
na profesním uplatnění a tím i na ekonomické aktivitě
člověka.
• Zaměřuje se tedy na neustálé přizpůsobování kvalifikace
pracovníka ke kvalifikovanosti dané práce.
 Distanční
• Jde o multimediální formu řízeného studia, při kterém
nejsou vyučující a v němž nejsou vyučující a studující v
neustálém přímém kontaktu. Multimediálnost znamená
využití všech distančních komunikačních prostředků,
kterými lze prezentovat učivo, tj. tištěné materiály,
počítačové programy, telefony, elektronická pošta,
televizní přenosy, počítačové sítě, výukový software
(častý je např. Moodle). V souvislosti s tím je v současné
době aplikovaná e-learningová podpora.
 Univerzita třetího věku
• Tento typ celoživotního vzdělávání zahrnuje aktivity
vysokých škol, které jsou orientovány na pomoc
vzdělávání seniorů. Neposkytují ucelené vysokoškolské
ani jiné vzdělání, ale např. určité přednášky. Mohou být
jedno i vícesemestrové s různým odborným zaměřením,
přičemž základním předpokladem je předávání informací
na vysokoškolské úrovni.
• Cílem je osobní rozvoj jedince, nikoli získání
vysokoškolského titulu.