Professional Documents
Culture Documents
[29]
[6]
[5]
U kroužkovců je vytvořena tělní dutina
coelom, která je složena ze dvou váčků
pravidelně vyplňujících články těla
(polymerní tělní dutina).
1. + 2. metanefridie
3. kutikula
4. okružní svaly
5. podélné svaly
6. peritoneální membrána
7. střevo
8. břišní céva
9. břišní nervová páska
10. coelom
[1]
Tělo kroužkovců se skládá ze stejných článků
(kromě zakončujících), jde tedy
o stejnoměrné článkování = homonomní
segmentaci.
[3]
1. střevo
2. řasa tyflosolis
3. štětinky
4. kutikula
5. krevní oběh
6. příčná svalovina
7. podélná svalovina
8. septum (přepážka)
9. sběrný kanálek
10. metanefridie
11. nervová páska
[2]
Na povrchu pružná proteinová kutikula
Kožně svalový vak s podélnou a okružní
svalovinou umožňuje peristaltický pohyb
Trávicí soustava: ústní otvor hltan
žvýkací žaludek žláznatý žaludek + střevní
řasa tyflosolis (zvětšuje povrch pro
vstřebávání) řitní otvor
Vylučovací soustava: metanefridie
Cévní soustava uzavřená
Nervová soustava je gangliová žebříčkovitého
typu (také psána jako provazcovitá s tělními
uzlinami; u starobylých skupin žebříčkovitá)
Mají tvar obrvené nálevky, kdy jednou stranou
je metanefridie otevřena na povrch těla
(otvorem zvaným nefroporus − č. 9), zatímco
druhá strana (nefrostom − č. 10) ústí do
coelomové dutiny. Stáčení do kliček zvětšuje
povrch metanefridií.
[2] [4]
Mají končetiny
parapodia
Dýchají žábrami
Gonochoristé
Nepřímý vývin
[7]
přes plovoucí
obrvenou larvu
žábry
trochoforu
Zachovalá
žebříčkovitá NS štětinky
Krevní barvivo
hmatový výběžek
chlorokruorin
[9] [10] parapodium
[8]
plovoucí obrvená larva přilbovitého tvaru
1 - nervová destička (ganglium)
2 - apikální svazek brv
3 - prototroch (věnec brv)
4 - paratroch (věnec brv)
5 - coelom
6 - řitní otvor
7 - metanefridie
8 - žaludek
9 - ústní otvor
[27] [28]
[16]
[15]
Palolo zelený
[12] Měří 30 cm, žije na
korálových útesech
Tichého oceánu. Má
zvláštní způsob
rozmnožování, během
kterého se uvolňují od těl
zadečky napěchované
pohlavními buňkami a
dojde k oplození. Larvy se
pak vyvinou ve vodě.
Domorodci pokládají
zadečky palola za velkou
lahůdku.
Přední části těla palola
zůstávají ukryty v útesech
a po čase dorůstají. Celý
rozmnožovací proces je
ovládán fázemi Měsíce. [11]
Afroditka plstnatá – říká se jí mořská housenka.
Měří 18 cm a žije při pobřeží evropských moří.
Má ploché tělo hustě porostlé dlouhými
štětinami, které jsou na bocích pestře
zbarveny.
[14]
[13]
Rournatec vějířový žije ukrytý v pružné
schránce, ze které vysunuje jen barevné
zpeřené tykadlovité výběžky.
[17]
[18]
ODKAZY NA VIDEA:
<
http://www.youtube.com/watch?v=UuApLH8
rlwY&feature=related
>
<
http://www.youtube.com/watch?v=OrKJMIX
yGUA
>
<
http://www.youtube.com/watch?v=YmFCkV
WNUmY&feature=related
>
Mám hodně
štětinek.
Vyvíjím se
nepřímo přes
larvu. ŘEŠENÍ
Domorodci si
pochutnávají na KLIKNĚTE
mém zadečku.
Můj vývin řídí
Měsíc. [12] Palolo zelený
1. Tělní dutina kroužkovců se nazývá
pseudocoel.
2. Končetiny mnohoštětinatců se nazývají ciry.
3. Vývin mnohoštětinatců je přes larvu veliger.
4. Krevním barvivem mnohoštětinatců je
hemoglobin.
5. Zástupcem mnohoštětinatců je palolo
červený a afroditka chlupatá.
[22]
Nitěnka obecná
Žije zavrtaná
v bahně, odkud
vyčnívá jen její
zadní konec,
kterým dýchá
Je červená díky
hemoglobinu
Používá se jako
krmivo pro rybičky
[23]
ODKAZY NA VIDEA:
<
http://www.youtube.com/watch?v=37Jl2Tcdbi
Q
>
<
http://www.youtube.com/watch?v=VjIE_rLlse
w&feature=related
>
<
http://www.youtube.com/watch?v=zn9kh7MaF
QQ
nitěnky>
nitěnky
<
Dýchám celým
povrchem těla.
Měřím 6 až
10 cm. ŘEŠENÍ
Mám přímý vývin
a opasek.
KLIKNĚTE
[21] Žížala hnojní
Daří se mi na
kompostu.
1. U máloštětinatců hovoříme o heteronomní
segmentaci.
2. Vývin máloštětinatců je přes larvu
trochoforu.
3. Střevní řasa se nazývá hepatopankreas.
4. Máloštětinatci vylučují pomocí solenocytů.
5. Nitěnka obecná dýchá vzdušnicemi.
6. Máloštětinatci mají na článku 2 páry
štětinek.
1. homonomní; 2. přímý; 3. tyflosolis;
ŘEŠENÍ - KLIKNĚTE
4. metanefridiemi; 5. zadním koncem těla; 6.
4 páry
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
1. Název vylučovacího ústrojí u kroužkovců.
2. Jiným slovem stejnoměrné (článkování).
3. Máloštětinatec, potrava pro rybičky.
4. Tělní dutina kroužkovců.
5. Střevní řasa u kroužkovců.
6. Proteinový pokryv těla.
7. Dravý mnohoštětinatec.
8. Název končetin u mnohoštětinatců (množné číslo).
1. M E T A N E F R I D I E
2. H O M O N O M N Í
3. N I T Ě N K A
4. C O E L O M
5. T Y F L O S O L I S
6. K U T I K U L A
[30]
7. N E R E I D K A
8. P A R A P O D I A
terapiích.
ODKAZY NA VIDEA:
<
http://www.youtube.com/watch?v=4Ghq_hL
N1uM&feature=related
>
<
http://www.youtube.com/watch?v=ld2ER3Lr
kiY&feature=related
> nápad, jaké typy prezentací jsou schopni
žáci vytvořit − zpestří se tím výuka
Kroužkovci Krevní barvivo
Pijavice Obrvená larva
Homonomní Annelida
segmentace Mnohoštětinatec
Trochofora Hirudinea
Palolo zelený Rovnoměrné
Hemoglobin článkování těla
Typický znak
Vylučování
Dýchání
Cévní soustava
Nervová
soustava
Pohlavní
soustava
Vývin
Látka v krvi
Zástupci
Mnohoštěti- Máloštětinatci Pijavice
natci
Článkování stejnoměrné stejnoměrné nepravé
Typický znak parapodia štětinky přísavky
Vylučování metanefridie metanefridie metanefridie
Dýchání žábry celý povrch celý povrch
Cévní soustava uzavřená uzavřená uzavřená
Nervová gangliová gangliová gangliová
žebříčkovitého žebříčkovitého žebříčkovitého
soustava typu typu typu
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24
25 26 26 28 29 30
Pomůcky: žížala, filtrační papír, lupa, delší
zkumavka či trubička, pinzeta, tmavý papír,
lampička či baterka
Žížalu přeneste na filtrační papír. Pozorujte
vnější stavbu těla, způsob pohybu. Úkoly: Proč je
slyšet šustění a jak se nazývá typ pohybu žížaly?
Polovinu zkumavky obalte černým papírem. Do
neobalené části vložte žížalu a rozsviťte nad ní
lampičku či baterku. Jakou vlastnost jste
zpozorovali? Žížalu vraťte zpět do přírody.
Otázky: U žížaly se projevuje regenerační
schopnost. Proč ale při přetržení dorůstá jen část
s opaskem? Proč při delším dešti vylézají žížaly
na povrch? Který typ půdy má nejvíce humusu?
Není třeba, aby učitel zbytečně usmrcoval žížaly, LP se může uskutečnit
(s žáky – dobrovolníky) po velkém dešti a pracuje se s uhynulými žížalami.