1VF41

DAŇOVÁ8TEORIE A
ZS
POLITIKA 23/24
doc. Ing. Leoš Vítek, Ph.D.

1
Zdanění osobních
příjmů

2
1. Význam a
charakteristika
• zdanění příjmů

 právní přístup: příjmy zdaňují pouze osobní důchodové daně, korporátní daně
a případně specifické daně (Německo, Francie atp.)

 ekonomický přístup: povinné a de facto neekvivalentní platby snižující

disponibilní důchod poplatníka  nutno zahrnout i veřejnoprávní pojistné

 výnos vs. důchod: výnosové vs. důchodové (příjmové) daně

3
1. Význam a
charakteristika
• 1799 ve Velké Británii, k financování válek proti Napoleonovi
• nejprve šlo o zdanění zisku (na úrovni osob), a v roce 1803 pak byla daň
rozšířena na všechny příjmy
• Ostatní vyspělé země: koncem 19. a v prvních desetiletích 20.
století

• Rakousko-Uhersko 1849
• USA 1913
• Německo 1916

4
1. Význam a
charakteristika
• Osobní důchodové daně (ODD), personal income taxes (PIT)

1. Významný nástroj sektorových politik, zejména v oblastech podpory:

• Bydlení
• Úspor
• Sociální politiky
• Podpory rodin s dětmi
2. Fiskálně významný zdroj
• Podíl na HDP, prům. OECD: cca 8 %
• Podíl na celk. daň. příjmech, prům. OECD: cca 25%

5
1. Význam a
charakteristika
Podíl PIT 1100 (průměr OECD) na
1965 1975 1985 1995 2005 2015 2019 2020

% HDP 6,7 9,0 9,8 8,7 8,1 7,9 8,0 8,3

% TR 26,2 29,8 29,8 25,1 23,1 23,1 23,5 24,1

Data v ČR
• Analýzy a statistiky
• Otevřena data
• http://data.mfcr.cz/cs/dataset/danova-statistika

6
1. Význam a
charakteristika
3. Charakteristika
• Odpovídá principu platební schopnosti
• Výnosy daně jsou pružné
• Nezpůsobuje distorze v cenách
• Dobrý MAE stabilizátor
• Daň je ”průhledná”: velikost daňového břemene poplatníka je zřejmá
• Není problém se zdrojem platby daně

7
1. Význam a
charakteristika
25
PIT/GDP , OECD

20

15

10

2020 2010

8
1. Význam a
charakteristika
• PIT+CIT jsou nejdůležitějším zdrojem příjmů např. v Austrálii, Kanadě,
Dánsku, Islandu, Irsku, Novém Zélandu, Norsku, Švýcarsku a Spojených
státech
• PIT přibližně 30 % TR v 80. letech, nyní cca 24 %. Proč? Jak se mění podíl v ČR?
• 2. p. b. noví CEE členové s vysokým podílem SSC
• Zbytek?
• Minimum Chile, max. Island a Dánsko
• Ale Dánsko podíl SSC 0,1 na GDP, Island 3,2

9
1. Význam a
charakteristika
Změna GDP a změna 1100 + 2100

10
A co 2020-2022?
2. Technika
A. Předmět A.Předmět
B. Základ • vynětí

C. Úpravy základu
D. Sazby B. Daňový základ – druhy důchodů
• pracovní důchody
E. Slevy • důchody z podnikání
F. Placení • nájemné
G. Zdaňovací jednotka • veřejné penze
• kapitálové výnosy realizované

11
2. Technika
2021

Vybrané údaje z DAP k DPFO za zdaňovací období, ČR Počet

Výše
nenulových
položek v mil. Kč

(Dílčí) základ daně ze závislé činnosti podle § 6 zákona 1 445 744 682 207

• Důchod poplatníka (Haig–Simons income) Dílčí základ daně nebo ztráta ze samostatné činnosti podle § 7 zákona

Dílčí základ daně z kapitálového majetku podle § 8 zákona

940 897

59 406
172 710

9 363

• přírůstek schopnosti uspokojovat osobní

Dílčí základ daně nebo ztráta z nájmu podle § 9 zákona 388 222 44 839
Dílčí základ daně z ostatních příjmů podle § 10 zákona 84 270 37 924
Základ daně 2 125 924 957 075

potřeby za určité období

Uplatňovaná výše ztráty 14 382 1 904

Nezdanitelná část podle § 15 odst. 1 zákona - hodnota bezúplatných plnění - darů 215 169 3 149

• Změna čistého bohatství + spotřeba Nezdanitelná část podle § 15 odst. 3 a 4 zákona - odečet úroků

Nezdanitelná část podle § 15 odst. 5 zákona - penzijní připojištění, pojištění, spoření

421 131

243 588
15 669

3 804

I = C + ΔNW Nezdanitelná část podle § 15 odst. 6 zákona - životní pojištění

Nezdanitelná část podle § 15 odst. 7 zákona - odborové příspěvky
355 505
74 369
3 121
187

Nezdanitelná část podle § 15 odst. 8 zákona - úhrada za další vzdělávání 349 2

Příjmy v DZD v ČR jako % z celku, bez zahrnutí srážkové Odčitatelná položka podle § 34 odst. 4 zákona - výzkum a vývoj 16 13

Zdaně
a rok Přm
jí Přm
jí y z podnkiání Přm
jí y Přm
jí y z pronám
ju Ostatní
Základ daně zaokrouhlený na celá sta Kč dolů
Daň podle § 16 zákona
2 121 927
2 121 927
929 228
147 954

y ze závislé z kapit. maejtku Slevy celkem podle § 35 odst. 1 zákona

Sleva podle § 35ba odst. 1 písm. a) zákona - základní na poplatníka
1 170
2 174 410 60 536
66

činnosti Sleva podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona - na manželku/manžela

Sleva podle § 35ba odst. 1 písm. b) zákona - na manželku/manžela - držitele ZTP/P

79 100

77
1 912

2006 561, 395, 01, 18, 26, Sleva podle § 35ba odst. 1 písm. c) zákona - základní na invaliditu 1. nebo 2. stupně 42 035 101

2005 519, 445, 01, 16, 19, Sleva podle § 35ba odst. 1 písm. d) zákona - rozšířená na invaliditu 3. stupně 8 534 40

2004 493, 481, 01, 15, 11, Sleva podle § 35ba odst. 1 písm. e) zákona - na držitele průkazu ZTP/P 2 025 32

2003 466, 511, 01, 14, 08,

Sleva podle § 35ba odst. 1 písm. f) zákona - na studenta 43 302 147
Daňové zvýhodnění na vyživované dítě 670 234 20 064

Ale co z těchto statistik nevidíme? Daň po uplatnění slevy podle § 35c zákona 1 140 170 83 546
Daň ze samostatného základu daně podle § 16a zákona
122 035 603

https://www.financnisprava.cz/cs/dane/analyzy-a-statistiky/udaje-z-danovych-priznani
2. Technika
Důchody podle snadnosti zdanění
• Peněžní důchody
• Nepeněžní důchody (naturální,
získané např. směnou)
• Imputované důchody
• Nerealizované důchody
(kapitálové výnosy)
Důchody podle výnosnosti
• Důchody pracovní (3/4
zdanitelných příjmů)
• Důchody z podnikání
• Nájemné
• Veřejné penze
• Kapitálové výnosy
realizované
Jak lze ověřit?
13
2. Technika
A. Předmět C. Úpravy základu
• daňové úlevy (tax expenditures),
B. Základ nestandardní a standardní
C. Úpravy základu • široký základ, nízká sazba
D. Sazby • flat tax
E. Slevy a) nezdanitelná minima: efektivně
F. Placení stejné dopady jako osvobození
příjmů do určité hranice nebo
G. Zdaňovací jednotka odpočet
• kompenzují min. životní náklady
(odčitatelná položka na poplatníka)
nebo
• sociálně motivované položky pro děti,
závislé manželky atp.

14
2. Technika
A. Předmět C. Úpravy základu
B. Základ b) odpočty
• Specifické (tj. nestandardní) odpočty -
C. Úpravy základu různorodé (zvyklosti + politické priority)
• sociální politika (bydlení, životní
D. Sazby pojištění, spoření atp.)
• vzdělání (výdaje na vzdělání)
E. Slevy • podpora VaV
F. Placení • doprava (obnova vozů, green)
• ekologie (mobilita, en. náročnost, COx)
G. Zdaňovací jednotka • ztráty
• dary NGOs…

Podíl odčitat. položek na celkovém objemu odpočtů, pouze daňová přiznání, ČR

Za Dary Ztráta Zákaldní Odpočty na Úroky na Životní pojištění
rok odpočet děti bydelní
2006 2 % 6% 21 % 49 % 12 % 10 %15
 2. Technika – úpravy
základu
A. Předmět • Nominální daňová úleva
B. Základ • vynětí, nezdanitelná část, osvobození,
• odpočet, snížená sazba, pozdní
C. Úpravy základu zaplacení…
D. Sazby
E. Slevy • Efektivní velikost úlevy
F. Placení • velikost snížení daně (absolutně či
relativně) Kdy je nominální a efektivní velikost úlevy stejná? Na jakých
G. Zdaňovací jednotka parametrech závisí diference mezi nimi?

• S poklesem nominálních sazeb

klesá významnost odpočtů!
16
 Rozdílv max m
i álních sa zbách 200 2-19 Rozdílv m inim álních sa zbá ch 200 2-19
86 86

2. Kanada
USA
Aust rá lie
Japonsko
-8,4
-11,4
-13,0
-33,0
-11,5
-10,0
-8,0
-20,0

Technika
D. Sazby daně
Korea
Nový Zé la nd
Itálie
Nizozem í
-19,0
-27,0
-15,6
-20,0
3,0
-0,5
6,3
-15,1
• progresivní Ve lká Britá nie -20,0 -20,0
Dánsko -24,5 -8,9
• lineární (flat tax?) Norsk o -15,0 -25,0
Finsk o -20,5 10,5
• OECD Tax Database: sazby od 982 Švédsko -25,0 16,0
Průměr -17,3 -5,3
• stupňovitá x klouzavá progrese Z mě na počt u pá se m P odílu zá k la dního odpočt u k př íjm u dom á cnosti je dnotliv ce
2002- 198 6 1986 2002 2002- 198 6
Kanada 1 21,3 22,8 1,5
USA -6 6,2 8,6 2,4
E. Slevy na dani Aust rá lie
Japonsko
-1
-5
25,9
15,3
16,5
8,4
-9,4
-6,9
• Payable tax credits, refundable, non- Korea
N. Zé la nd
-12
-3
14,4 8,5
8,2
-5,9

wastable Něme ck o 1,8 28,7 26,9

Itálie -4 3,9 30,1 26,2
• Non-payable, non-refundable, Nizozem í -5 29,9 60,0 30,1
V. Br itá nie -3 36,5 28,2 -8,3
wastable Dánsko 0 74,9 14,0 -60,9
Nor sk o 1 18,5 45,2 26,7
Výhody a nevýhody obou skupin slev? Finsk o -6 112 ,8
Švédsko 2 110 ,7
Průměr -4 22,6 36,0 13,4

17
 2. Technika - sazby
2006 2000
Země hra nice je jího d osažen í hra nice je jího d osažen í
ne jvyšší mezn í sa zba ne jvyšší mezn í sa zba
(% A W) (% A W)
Au str álie 48,5% 1,8 48,5% 1,2
Rako usk o 50,0% 2,0 45,0% 1,4
Belg ie 53,5% 1,7 63,9% 1,2
Kana da 46,4% 2,8 46,4% 1,7
ČR 32,0% 1,6 32,0% 2,4
Dánsk o 59,7% 1,1 59,7% 1,0
Fin sko 50,9% 1,8 48,7% 1,2
Franci e 55,9% 2,7 53,3% 2,9
Německo 45,4% 1,4 53,8% 1,7
Řecko 40,0% 1,3 45,0% 3,8
Ma ďar sko 36,0% 0,8 40,0% 0,9
Islan d 36,7% 0,3 45,4% 1,5
Irsko 42,0% 1,1 44,0% 1,0
Itálie 44,1% 4,6 46,4% 3,9
Japo nsk o 50,0% 4,4 50,0% 4,5
Kore a 38,5% 3,4 44,0% 5,1
Lucemb ursk o 39,0% 1,0 47,2% 2,1
Mexik o 29,0% 1,5 40,0% 49,3
Niz oz em í 52,0% 1,3 60,0% 1,6
Nový Z éla nd 39,0% 1,4 39,0% 1,7
Nor sko 40,0% 1,9 47,5% 2,6
Polsko 40,0% 3,1 40,0% 3,3
Port uga lsk o 42,0% 4,9 35,0% 1,5
Slove nsk o 19,0% 0,5 35,0% 3,2
Španě lsko 45,0% 2,6 48,0% 4,4
Švédsk o 56,6% 1,4 55,4% 1,5
Švýcarsko 42,1% 3,5 43,2% 4,0
Tureck o 35,6% 2,7 35,6% 8,1
Ve lká Br itán ie 40,0% 1,2 40,0% 1,4
USA 41,4% 10,6 46,7% 10,8
Prů měr 43,0 % 2,3 46,0 % 4,4

18
 2. Technika - sazby

0
2
4
6
8
10
12
14
16
18

L uc em bursko
Švýcarsko
Francie
Portugalsko
U
SA
Belgie
Finsko
Mexiko
Španělsko
Turecko
Austrálie
2000

Kanada
Č e s ko
Itálie
2005

Japonsko
Jižní Korea
Nizozem í
N ov ý Zéland
Rakousko
Dánsko
A kolik je pásem v letech 2021/2022?

Řec ko
No rsko
Polsko
Švédsko
Velká Británie
Maďarsko
Island
Vývoj počtu pásem osobní důchodové daně v OECD

Irsko
19

Slovensko
2. Technika - sazby
• Sazby daní z úroků a dividend FO (příklad)
Sazba da ně z
úro ků div id en d
rezid en tů ner ezid ent ů rezid en tů ner ezid ent ů
Rak ou sk o 25 15 25 25
Be lgie 15 15 25 25
ČR 15 15 25 25
Dán sko - - 28 28
Fin sk o 28 - 19 28
Fran cie 27 16 - 25
Něme ck o 31,64 - 21,1 21,1
Ře ck o 10 10 - -
Ma ďa rsk o - - 35/ 25 35/ 25
Irsko 20 - 20 -
Itálie 27 27 12,5 27
Lu ce mb ur sk o 10 15 20 20
Nizo zem í - - 25 25
Po lsk o 19 20 19 19
Por tug alsk o 20 20 20 25
Slov en sk o 19 19 - -
Špan ělsk o 15 - 15 15
Švéd sko 30 - 30 30
Ve lká Britá nie 20 - - -
Švýca rsko 35 15 35 35
Kan ada - 25 - 25
Jap on sko 20 15 20/ 10 20
USA - 30 - 30

20
2. Technika –
sazby • Jedna sazba (nejde o teoretickou „flat tax“!)
2007 • Poprvé v Estonsku a Litvě (1994)
• V roce 2008 již v 17 zemích, posléze téměř všude
návrat k nominální progresi
• Kromě Islandu – všechny postkomunistické

2022
• Hall–Rabushka flat tax: spotřebně orientované
zdanění příjmů (zdanění příjmů, nezdanění
investic/úspor; široký základ a nízké sazby; 1
široká daň)

21
2. Technika
A. Předmět G. Zdaňovací jednotka
B. Základ • jednotlivec
• „moderní“
C. Úpravy základu • nevýhodně pro výrazně
diferencované příjmy v domácnosti
D. Sazby při progresivní stupnici sazeb a/nebo
wastable tax credits
E. Slevy
F. Placení • domácnost
G. Zdaňovací jednotka • splitting
• často jako „podpora rodin s dětmi“

22
2. Technika

23
2. Technika
Fiskální federalismus
• rozpočtový zdroj i subcentrálních vlád
(sdílené daně, přirážky)

• Země, kde subcentrální vlády uvalují

PIT na
osobní důchody
https://stats.oecd.org/index.aspx?DataSetC
ode=TABLE_I2
https://stats.oecd.org/index.aspx?DataSetC
ode=TABLE_I3

24
2. Technika
Vnitřní dvojí zdanění a jeho
•zamezení
Co je to vnitřní dvojí zdanění? Jak se liší od mezinárodního dvojího zdanění?

• Systémy zamezení vnitřnímu dvojímu zdanění (VDZ)

• Klasický systém: vnitřní dvojí zdanění není omezeno (ČR)

• Systém s dílčím omezením VDZ

• částečným zápočtem na úrovni fyzické osoby
• částečným zápočtem na úrovni právnické osoby
• snížené sazby u FO (sazba srážkové daně nižší než průměrná sazba PIT)

• Systém s úplným omezením VDZ; omezení např. formou:

• neexistující osobní důchodové daně
• neexistující daně nebo nulové sazby pro přijímané dividendy, podíly na zisku a kapitálové zisky
• neexistující firemní daně
• plný zápočet na úrovni fyzické osoby
• plný zápočet na úrovni právnické osoby

25
3. PE zdanění osobních
příjmů
Argumenty kritiků a zastánců daní z osobních důchodů (učebnice)
Arg um enty za stá nců
Jsou uv a leny na sk uteč né ek onomick é ak téry
Odpov ída jí princ ipu platební sc hopnosti
Vhodné pro redistributiv níc íle
Jsou v ý nosov ě pružné
N ezpůsobují distorze v cenác h
Jsou průhledné
Ne ní problém se zdrojem platby
U m ožňují zda nění čistého zisk u nebo ek onom ick é
renty
Vhodné pro sta biliza ční a strukturá lní politik u
Arg um enty odpůrců
Může doc há zet k přesunu da ně
Da ně by měly odpov ídat princ ipu užitk u a pro něj
není zda nění osobníc h příjm ů v hodné
Da ně by nem ěly c íleně redistribuova t, redistribuov at
by se
(pok ud vůbec ) m ělo dáv ka m i
Způsobují v sy stém u progresiv níc h sa zeb tzv. f isc al
dra g
(studenou prog resi)
Způsobují distorze m ezi ek onomic k ou ak tiv itou a v
olný m č a sem
Sy stém srá žení zá loh je neprůhledný
V přípa dě vy sok ýc h doplatků m ůže v znik nout pla
tební
nesc hopnost
Problémy s měřením sk uteč ného ek onom ick ého zisk u
26
Da ně by mě ly sledova t pouze rozpoč tov é c íle
3. PE zdanění osobních
příjmů
• Hlavní současná témata daňové politiky v oblasti zdanění osobních důchodů
Va zba na za m ěstná ní ne bo podnik á ní
 upla t ně ní v ýda jů za m ě st na nc ů
 propoje ní na sociá lní zabe zpeč e ní
 sje dnoc e ní zda ně ní div idend, podílů na zisk u,
úrok ový ch vý nosů a k apitá lov ýc h zisk ů z
držby
 druh a rozsa h da ňový ch pobíde k
 def inice da ňov ého zák la du
 sla dě ní sa zeb osobníc h důc hodovýc h da ní z podnik
á ní a da ní
fire m
 formy a rozsa h zda ňová ní zisk ů odplý va jíc íc h
do za hra ničí fy zický m osobá m a va zby t ohot
o zda ně ní na S ZD Z
27
Obe cně
 sla dě ní sa zeb osobníc h důc hodovýc h da
ní z m e zd a podnik at e lsk ýc h příjm ů
 zdaňova cí je dnotk a
 m íra progre siv it y ( ne bo proporc iona lit a) , na sta
ve ní odpočt ů,
sle v a pá se m
 daňov é úlevy ( t ax ex pe ndit ures)
 va zba zda ně ní osobníc h příjm ů a dáv ek
 složit ost da ně
 daňov é únik y
 dobrov olné plně ní da ňov ýc h pov innost í
 sy st é m sprá vy da ně
 re dist ribuc e c íle a dopa dy
Zdanění firemních
příjmů

28
1. Význam a
charakteristika
• Zdanění firem • Jiné daně (přesun je vždy nejasný!)
• Zdanění firemních příjmů - corporate • PSZ
income taxation, CIT • Majetkové daně
• Zdanění pomocí pojistného placeného • Daně z čistého majetku
za zaměstnance • VAT/daně z obratu/sales taxes
• DPH a daně z majetku – viz další
přednášky)
• Předchůdci (zástupné znaky)
• výnosové daně, (z pozemků, živností, domů
apod., třicátek nebo církevní desátek)
• Daně z příjmů vs výnosové daně • Daně na (účetní) zisk až se zavedením
• Prusko (1891: 4 %) a R-U (1898: 10 %) řádného účetnictví
• Centrálně plánované ekonomiky - • První daň z důchodu společností v
Prusku
odvody (1891), do 4 %
• R-U: 1898 Böhm-Bawerkova reforma
(daň
• Vymezení firemního sektoru (co je z podniků veřejně účtujících)
to • Sazba (kromě finančních institucí na něž se
vztahovaly přirážky) byla jednotná: 10 %
firma)
• Pojem „společnost/korporace“ 29
 1. Význam a
charakteristika
• Podíl CIT na HDP
• Podíl CIT v daňové struktuře
• ITRK
• AETR/METR
• CIT jako % HDP/TR; prům. OECD
1200 1965 75 85 95 2005 15 19 2020
% HDP 2,1 2,1 2,5 2,5 3,3 2,8 3,0 2,8
% TR 8,8 7,6 8,0 7,9 10,6 9,2 9,6 9,0

30
1. Význam a
charakteristika
Svět

31
2. Technika
a) Předmět daně
• Výnosy z ekonomických činností

b) Osvobození, vynětí
• Neziskové činnosti
• To, co je zdaněno ODD

c) Základ
• Vazba na účetní VH nebo na daňový Zisk
• Rozdíly v daňové uznatelnosti nákladů
• Odpisech
• Daňových úlevách (např. VaV)
• Objemové/přírůstkové/kombinované
• Vymezení ztrát

32
2. Technika
d) Odpočty
• Menší rozsah než u PIT
• Využíváno pro selektivní odvětvové
politiky (VaV – inovace, ekologie –
podpora energeticky úsporných
technologií, energetika – těžba
ropy v
UK)

e) Sazby
• Neprogresivní; někdy snížení pro
MSP
• Podobné pro PIT a CIT?
• Subcentrální sazby (JAP, USA, DE,
CAN, LUX, KOR, PRT, SWI…)
• Sazby pro dividendy, úroky,
licence? 33
2. Technika

34
3. Vazby mezi PIT a CIT
• Vazby mezi PIT a CIT = zdanění
transferu zisků mezi firmou a
jednotlivcem (VDZ)
• Jak omezit VDZ (= klasický
systém)?
1. Zápočet rozdělených zisků na
úrovni firmy (odpočet dividend,
dělená sazba)
2. Zápočet rozdělených zisků na
úrovni akcionáře (imputační
systém, zápočet daně, zvláštní
daň)
3. Nemít PIT nebo CIT
35
Nejvyšší sazba PIT a sazba CIT – vazba?
 4. Harmonizace, koordinace,
BEPS…
•OECD +
Vzorová smlouva svět
o zamezení dvojímu
zdanění
• pravidlo tržního odstupu (transfer pricing)
• Metody převodních cen OECD: nezávislé
podniky srovnávají nabízené možnosti a
zvažují jakékoliv rozdíly mezi nimi, které
by významně ovlivnily jejich hodnotu
• metoda nezávislé srovnatelné ceny (CUP)
• metoda opětovného prodeje (RPM)
• metoda nákladů a přirážky (COST+), PROFIT
SPLIT, TNMM,….
• srovnávací analýza stojí na dvou
základech:
• vymezení relevantních podmínek transakce
(faktor srovnatelnosti) a
• způsobu kvantifikace rozdílných podmínek

36
4. Harmonizace, koordinace, BEPS
…
•OECD +k svět
Doporučení SZD, Konvence o
vzájemné administrativní
pomoci, boj proti daňovým
podvodům a rájům…
• Automatická výměna
informací/Výměna na
požádání/CofCR
• Identifikace
škodlivých režimů a
postupů
• Informace
→ problematické
jurisdikce
(ráje/přístavy) 37
4. Harmonizace, koordinace,
BEPS…
EU
• EU: 1975+…
•
• EU – budoucnost CIT
90/434/EHS o zdaňování fúzí a rozdělení 1. Evropská CIT (European Company Tax).
společností
• 90/435/EHS o mateřských a dceřiných 2. Úplná harmonizace TB (EU Harmonised
společnostech Tax Base).
• 1992 - Ruding Committee report 3. Společné zdanění malých a středních
• 2003/48/ES o zdaňování úroků z podniků dle daňových pravidel platných
• 2003/49/ES
úspor o úroků ve státě sídla mateřské společnosti
a zdaňování blízkými (Home State Taxation for Small and
licenčních poplatků Medium-Sized Enterprises: HST).
osobami mezi
4. Společný konsolidovaný daňový základ
pro společnosti v rámci EU (Common
Consolidated Corporate Tax Base –
CCCTB)

38
4. Harmonizace a Firmy s vlastníky z ČR sídlící ve specifických jurisdikcích
Země 2019 2010

koordinace Bahamy
Belize
36
182
35
83

EU
Bermudské ostrovy 8 5

Případová studie: Common Consolidated Corporate Tax Base – Britské Pan. ostrovy
Gibraltar
315
59
422
66
CCCTB Guernsey (V. Británie) 16 28
Hongkong 238 59
Jersey (V. Británie) 31 59
Kajmanské ostrovy 10 32
1. Zjistěte základní konstrukční prvky návrhu Kypr 2 053 1 550
Lichtenštejnsko 242 245
2. Analyzujte vývoj návrhu v posledních dekádách Lucembursko 818 1 254
Malta 314 92
3. Odhadněte dopady návrhu na firmy z hlediska compliance Monako 58 64
cost ve variantě povinného/volitelného základu Marshallovy ostrovy 145 5
Nizozemské Antily 9 14
4. Odhadněte dopady návrhu na rozpočty modelových zemí, v Nizozemsko 3 365 4 519

kterém působí typizovaný holding se ztrátovými a ziskovými Panama 229 170

Ostrov Man 35 35
pobočkami Seychelská republika 710 330

5. Promyslete účinnost CCCTB z hlediska omezování ATP/BEPS Spojené arabské emiráty

Spojené státy americké
358
2 871
184
2 635
Celkem 12 102 11 818

39
Příspěvky na
sociální
zabezpečení

40
1. Význam a
charakteristika
• Pojistné – částečně nebo zcela ekvivalentní povinná platba
• Bismark – od konce 19. století
• Social security contributions

• Daně z objemu mezd

• Payroll tax
• Chybí ekvivalence k dávkám
• Spíše na ústupu (např. Rakousko)

• Placená zaměstnancem i zaměstnavatelem

41
 1. Význam a
charakteristika Druhy
•pojištění
starobní a invalidní důchody
• nemocenské dávky
• dávky v mateřství
• dávky v nezaměstnanosti
• náhrady při pracovních úrazech
• pečovatelské dávky (bezmocnost)
• další dávky podle konkrétních podmínek v různých zemích
• služby zdravotnictví
1. Význam a
charakteristika
• Podíl pojistného na HDP
• Podíl pojistného v daňové
struktuře
• ITR
• Pozor na země s menším
objemem 1. pilíře
Pojistné; prům. OECD
2000 1965 1975 1985 1995 2005 2015 2019 2020

% HDP 4,5 6,4 7,3 8,5 8,3 8,8 8,9 9,2

% TR 17,6 21,9 22,1 25,5 25,0 25,9 25,9 26,6

43
2. Technika
• Předmět pojistného
• Nejčastěji příjmy ze zaměstnání
• Příjmy z podnikání

• Osvobození, vynětí
• Příjmy z kapitálu + „sociální“ příjmy
• Vazba na osvobození u PIT

• Základ
• Úhrny mezd
• Čistý příjem z podnikání
• Minimální a maximální základ (stropy)
• Paušální částky (←→ stropy)

44
2. Technika
• Odpočty
• Daleko menší rozsah než u PIT
• Spíše sociální povaha, pokud vůbec

• Sazby
• Viz www.oecd.org/ctp/taxdatabase
• Lineární sazby vždy

•Stropy + Minimální platby/vyměřovací

základy způsobí silnou regresivitu

45
2. Technika
• Výpočet pojistného
• Zaměstnanec + Zaměstnavatel
• Jednodušší, více viditelné pro poplatníka
• Problém skutečné incidence – není stejná pro všechny trhy práce (i regionálně jiná)
• Vazba na odpočet pojistného od základu daně
• Superhrubá mzda/Supersuperhrubá mzda? (Dánsko)
• Slevy obvykle nejsou

• Odvody pojistného
• Jiné systémy administrace - samosprávné fondy/pojišťovny
• Měsíční vs. roční období u zaměstnanců vs. podnikatelů

46
3. Politická ekonomie
pojistného
1. Ekvivalence plná nebo částečná

2. Účelovost pojistného?

3. Krytí kterých soc. systémů

(stáří, nemoc, zaměstnanost, rodinné podpory…?)

4. Skutečná incidence (zaměstnanec vs. Zaměstnavatel)

47
3. Politická ekonomie
pojistného
5. Podnikatelé
• zvláštní systém nebo speciální podsystém (Německo, Rakousko)
• Omezení povinnosti

6. Pojistné jako daňový náklad nebo zdanění dávek?

7. Dělení pojistného již při placení nebo až uvnitř vlády?

48
3. Politická ekonomie
pojistného
8. Beverage (UK, USA, Skandinávie)
• Systém všeobecných daní a minimálních neekvivalentních dávek
• Obvyklé a rozsáhlé připojištění

9. Stropy
• Minimální stropy
• Maximální stropy
• Maximální platby

10. Systémy výběru

• Oddělený nebo sloučený výběr?
• Frekvence plateb

49