PROC ESOR

přesněji mikroprocesor
 PROCESOR

 CPU
| Central Processing Unit (Centrální procesorová jednotka)

| Základní a nutná součástka počítače

| Vykonává instrukce, ze kterých je tvořen počítačový program

 HISTORIE

 První procesory = první moderní (digitální) počítače …

… Von Neumannovo schéma … tedy přibližně od roku 1950
| Historicky první procesory tvořili propojené obvodové desky,
které se skládaly z množství samostatných součástek
(elektronek, tranzistorů, rezistorů a kondenzátorů).
Takový procesor mohl zabírat i několik skříní.
 60. léta 20. století – Integrované obvody
| pro vytvoření CPU potřeba několik desítek nebo stovek
 70. léta 20. století – Mikroprocesor
| Jeden integrovaný obvod
 INTEGROVANÝ
MIKROPROCESOR x OBVOD

 Rozdíl mezi integrovaným obvodem a mikroprocesorem

| IO má pevnou logickou stavbu  je neprogramovatelný

| Mikroprocesor nemá pevnou logickou stavbu

 dá se řídit programem (je univerzální)

| Zjednodušeně
IO má pevně daný, nezměnitelný, neupravitelný program
CPU pracuje podle toho jaký program dostane
 VÝROBA

 Výroba mikroprocesorů (čipů)

| Základem pro výrobu je monokrystal z velmi čistého
polovodiče nejčastěji křemíku.
| Monokrystalem se rozumí uspořádání jednotlivých atomů
do krystalové mřížky, která bude bez poruch.
| V přírodě se monokrystal nevyskytuje.
| Krystal musí být dokonale vyčištěn.
| Výroba je složitá, na přesnost postupu náročná a proces
tavení a tuhnutí (krystalizace) v ochranné atmosféře.
| Hotový monokrystal má válcový či doutníkovitý tvar
(Wafer) ten se nařeže na velmi tenké plátky (desetiny mm),
které se pak vyleští.
 VÝROBA

 Výroba mikroprocesorů (čipů)

| Na připravených plátcích se pomocí
miniaturní masek, optochemickou cestou
vytváří jednotlivé miniaturní tranzistory
a ostatní prvky v několika postupných krocích.
| Poté se na povrch vakuově napaří tenká vrstva kovu, která
se poté opět vyleptá, takže vzniknou hliníkové kontakty.
| Na jednom Waferu je zpravidla x sloupců a řad stejných
obvodů, které se testují jemným hrotem na kontaktech.
| Vadné sektory se označí a celý plátek se rozřeže na čipy.
 VÝROBA

 Výroba mikroprocesorů (čipů)

| Poté se u vadných sektorů sníží frekvence
či se zcela odpojí
| Ty, které jsou v pořádku mají přivařeny zlaté/ měděné
drátky.
| Celé se to zapouzdří do pouzdra a na drátky se připojí
nožičky. Opět se testuje hroty funkčnost.
 PA R A M E T R Y PROCESORU

 Rychlost procesoru (taktovací frekvence)

| Počet cyklů (kroků) zpracování dat za vteřinu (GHz méně často MHz)
 Počet a velikost vyrovnávacích pamětí Cache
| Vyrovnává rychlost CPU s ostatními pomalejšími zařízeními.
(kB, MB někdy GB)
 Počet výpočetních jader
| Dnešní trend je zpracovávat více data souběžně proto výpočetní části
CPU tzv. jádro bývá na vlastní čipu vícekrát. (běžně 4 až 16)
 Šířka vnější datové sběrnice (registrů)
| Udává počet datových bitů, které jsou přesunuty do CPU nebo ven z
CPU za jeden cyklus.
 PA R A M E T R Y PROCESORU

 Šířka vnitřní datové sběrnice (registrů)

| určuje, kolik operací je procesor schopen zpracovat během jednoho cyklu
 Šířka adresové sběrnice
| přenáší adresy v paměti, ze kterých nebo do kterých budou data čtena
nebo zapisována. Šířka této sběrnice určuje maximální velikost RAM. (32
vs 64 bit systém)
 Patice
| Dnes všechny typu ZIF  lze vyndat bez hrubé síly
| Druhy patic
| PGA – CPU je opatřen nožičkami a patice zdířkami
| LGA – CPU je opatřen ploškami a patice pružnými kontakty
| BGA – CPU je napevno naletované k základní desce
 PA R A M E T R Y PROCESORU

 Dalšími parametry jsou:

| jakými instrukčními sadami je mikroprocesor opatřen
| Počet vláken (obvykle stejně jako jader či více) - paralelní
výpočet na jednom jádře
 STROJOVÝ KÓ D PROCESORU

 Procesor „neumí“ konkrétní programovací jazyk

| Kdyby procesor, vykonával program zapsaný v nějakém
programovacím jazyku, by byl příliš složitý, a především omezený na
daný jazyk.
 Procesory zpracovávají strojový kód
| Strojový kód je nevelká sada strojových instrukcí
| Odpovídá způsobu práce procesoru
(např. přesun čísla z registru do registru).
 Převod programů do strojového kódu
| Programy psané ve „vyšších” progamovacích jazycích se překládají do
strojového kódu dané architektury
| „předem” (pomoci tzv. překladače)
nebo za běhu programu (pomoci interpretu)
Program v konkrétním
programovacím jazyku
napsaný bez ohledu na jakém
počítači bude spouštěn

Překladač nebo interpret přeloží

program do strojového kódu
konkrétního procesou

Procesor program podle

strojového kódu provede
INSTRUKČNÍ SADA PROCESORU

= Příkazy, které umí vykonávat procesor

| základní příkazy jsou: Strojový kód je
- pro přesuny dat mezi pamětí a registry, program
zapsaný
- pro aritmetické a logické operace, pomocí příkazů
- příkazy pro řízení programu, instrukční sady
- systémové instrukce. procesoru

| Výrobci doplňují některé mikroprocesory o instrukce

určené pro přehrávání videa, generování zvuku a grafiky.
DVĚ ZÁKLADNÍ KONCEPCE PROCESORŮ

 CISC (Complete Instruction Set Computer )

| Procesor obsahu co nejúplnější instrukční sadou.
 RISC (Reduced Instruction Set Computer )
| Vychází z faktu, že pro vykonání 80 % operací je zapotřebí
jen asi 20 instrukcí a těmi je mikroprocesor vybaven.
| Tyto instrukce jsou velice jednoduché na provedení a
mikroprocesor RISC vykoná jednu instrukci daleko rychleji
než mikroprocesor CISC.
| Mikroprocesor RISC také daleko jednodušší, a tak i levnější.
DVĚ ZÁKLADNÍ KONCEPCE PROCESORŮ

 Instrukce, které RISC neobsahuje …

| Zbytek instrukcí, které nejsou obsaženy v základní sadě RISC,
je možné vykonat kombinací několika základních příkazů
 v tomto případě může být mikroprocesor RISC pomalejší.
| Plně využít rychlosti RISC, procesorů vyžaduje aby byl
počítač vybavit rychlejšími paměti, sběrnicí...
DVĚ ZÁKLADNÍ KONCEPCE PROCESORŮ

 U PC převládají mikroprocesory CISC

| Celá řada mikroprocesorů Intel 80x86 i jejich konkurenti
od AMD byly CISC koncepce
| Nejnovější procesory dnes kombinuji obě koncepce
 Mikroprocesory typu RISC = Apple a smartphony
| Představitelem technologie RISC byl mikroprocesor PowerPC,
používaný v počítačích Apple
| RISC procesory a jsou také ve většině mobilních zařízeních
včetně chytrých telefonů.
 PROCESOR se skládá z:

Řídicí jednotky CU  Část procesoru řídící vykonávání

(Control Unit) operací a chod celého procesoru
tzv. řadič podle instrukcí programu

Aritmeticko-logické  provádějí se zde veškeré aritmetické

jednotky ALU a logické výpočty
(Arithmetic Logic Unit)  dovede provádět pouze základní
operace jako sčítání, odčítání,
negaci a bitový posuv
 část ALU, která je určena na výpočty
v plovoucí řádové čárce se někdy
označuje jako FPU (floating-point
unit) matematický koprocesor.
 PROCESOR se skládá z:
 Jedná se o velice malé paměti v
Sady registrů RS procesoru, které uchovávají
(Register Set) různé hodnoty během
vykonávání programu

Paměť cache  slouží k vzájemné přizpůsobení

rychlostí tzn. rychlejší
komponenta čte data z cache a
nemusí čekat na komponentu
pomalejší
 Cache paměti L1, L2, L3
 mikroPROCESORY Te c h n o l o g i e

 HyperThreading
| Umožňuje CPU využívat 1 fyzický procesor jako 2 logické.
| Žádná část nejede na 100%.  sdílí se mezi více logickými obvody
(cache pamětmi)
| Části, které běží furt jsou v jádru zdvojeny (registry)
| Nárůst výkonu cca 30%
 MultiProcesing
| Využití více procesů pro provádění úkolů
| Symetrické – Volný prostor se zapojí do řešení
| Asymetrické – Každý procesor má pevně zadanou práci
| Dnes více kompletních procesorů na jednom čipu
 Obojí musí podporovat základní deska
 mikroPROCESORY INTEL

 4004 (rok 1971) 4bitový mikroprocesor

| vůbec prvním jednočipový mikroprocesor
| Původně určený pro kalkulačky
| Jádro procesoru mělo 2 300 tranzistorů
a s taktovací frekvencí 750 kHz vykonal
až 60 000 instrukcí za sekundu.
 8080 (rok 1974) 8bitový mikroprocesor
| První opravdu používaný procesor
| Používal se k ovládání světelných křižovatek
a našli bychom ho i střelách s plochou dráhou letu.
| Programovací jazyk Assembler
| Dokázal pracovat (adresovat) 64 KB paměti
| Měl 4500 tranzistorů taktovací frekvence byla 1 až 2 MHz
 mikroPROCESORY INTEL

 80286 (rok 1982) 16bitový mikroprocesor

| Základní procesor pro IBM PC
| Dokázal pracovat (adresovat) 16 MB pamětí
| Taktovací frekvence začínala na 6 MHz
postupně až 16 MHz a s chladičem až 25 MHz
 80386 (rok 1985) 32bitový mikroprocesor
| Adresování paměti až 4 GB, taktovací frekvence 33 MHz
| Měl matematický koprocesor
| Proti dnešním procesorům byl skoro miniaturní (asi 2 x 2 cm)
a nepotřeboval chladič
| DX – „plná verze“ SX – neměl interní Cache a měl vnější sběrnici
16 bitů a mohl tak „spolupracovat“ s levnějšími obvody generace 80286
 mikroPROCESORY INTEL

 80486 (rok 1989) 32bitový mikroprocesor

| Adresování paměti až 4 GB,
| Vnější taktovací frekvence 25 nebo 33 MH
vnitřní až 133 MHz (DX2 DX3 DX4)

 Pentium I.,II.,III.,IV. (rok 1993 až 2006 - Dual-Core)

| „Zvenku“ 32 bitový procesor, uvnitř 64 bitový
(později Intel Italium 2001 - plně 64bitový procesor)
| … mnoho variant směrem k maximálnímu výkonu, nebo naopak
směrem k nižší ceně
| Výrazně se řešila spotřeba, resp. chlazení a použití v noteboocích
 PROCESORY SOUČASNOST a TRENDY

 Frekvence procesoru
| Boost frekvence
| Procesory s odemčeným násobičem (UNLOCKED)
 Jádra procesoru
| Počet jader
| Počet vláken– kolik instrukcí může být zpracováno paralelně na
jednom jádru
 L3 cache procesoru
| Společná cache pro všechny jádra
| L2 a L1 jsou implementovány přímo v jádře
 Integrovaný grafický procesor
| Častěji u základních variant procesoru
 Core i3  Core i7
| 4 jádra | 8 nebo 12 jader
| 8 vláken | 16 nebo 20 vláken
| 3,3 až 3,7 GHz | 2,1 až 3,8 GHz
| Boost 4,4 GHz | Boost až 5 GHz
| L3 Cache 6 nebo 8 MB | L3 Cache 16 nebo 25 MB

 Core i5  Core i9
| 6 nebo 10 jader | 8 nebo 16 jader
| 12 nebo 16 vláken | 16 nebo 36 vláken
| 2,7 až 4,1 GHz | 2,5 až 3,7 GHz
| Boost až 4,9 GHz | Boost až 5,3 GHz
| L3 Cache 12 až 20 MB | L3 Cache až 30 MB
 Ryzen 5
| 6 jader
| 12 vláken
| 3,2 až 3,9 GHz
| Boost 4,6 GHz
| L3 Cache 16 nebo 32 MB

 Ryzen 7  Ryzen 9
| 8 jader | 12 nebo 16 jader
| 16 vláken | 24 nebo 32 vláken
| 3,8 až 3,9 GHz | 3,4 až 3,7 GHz
| Boost až 4,7 GHz | Boost až 4,9 GHz
| L3 Cache 16 nebo 32 MB | L3 Cache 64 MB
Literatura
• Architektura počítačů, Ludvík Vlček, 2014, SPS a VOŠ CV,
Digitální učební materiály – OneDrive (sharepoint.com)
,citováno dne 29. 8. 2023