E N C Y K L I K A

P I A

XII.

MEDIATOR
O P O S V T N

DEI

L I T U R G I I

A SO PIS KATOLICKCH BOHOSLOVC MUSEUM

PIUS

XI I .

ENCYKLIKA

MEDIATOR
O POSVTN

DEI

LITURGII

Brno

1948

No 151. Ex Episcipali O rdinariatu Im prim atur C arolus, B runae, die 4. F ebruari 1948 Episcopus

OBSAH VOD ...................................................................................... 7 10 10 13 18 21 23 25 25 29 30 33 35 36 41 43 43 47 50 52 52 55 60

st prvn: Podstata, vznik a vvoj liturgie . . . . I Liturgie je veejnou bohopoctou . . . . II Liturgie je vnitn a vnj bohopoctou . III Liturgie je zena crkevn hierarchi . IV Vvoj a rozvoj l i t u r g i e . V Tento vvoj nem e bt ponechn sudku s o u k ro m n k . . . . . . . . . . st druh: cta k e u c h a r i s t i i . I P o d stata eucharistick o b t i . II ast vcch na eucharistick obti . a) pokud ji pinej spolen s knzem . b) pokud mus obtovat sam i sebe jako obtn dar . c) prostedky, jak podntit tuto ast . III Pijm n nejsvtj s v t o s t i . IV cta nejsvtj s v t o s t i . st tet: I II III Bosk oficium a liturgick rok . Bosk oficium . . . . . . . . . Okruh tajem stv v liturgickm roku . S vtky sv at c h . .

st tv rt : Pastsk sm rn ic e . I iv se doporuuj i ostatn druhy zbonosti, je nejsou psn l i t u r g i c k . . . . . . . II Liturgick duch a liturgick apotolt . Z vr .

Oprava: na str. 18, cl. 35 v 9. dce shora m sprvn znti: H lavy a rozlv se k prospchu vech d (namsto rozlvala se).

VOD 1 P rostednk mezi Bohem a lidmi,1) velik veleknz, k ter pronikl nebesa, Je, Syn Bo,2) kdy vzal na sebe dlo m ilosrdenstv, jm zahrnul lidsk pokolen nadpirozenm i dary, chtl bezpochyby obnovit mezi lidmi a jejich S tvoite lem onen d, k ter byl hchem poruen, a pivst uboh po kolen Adamovo, nakaen ddinou vinou, k nebeskm u Otci, prvnm u potku a poslednmu cli. Proto, kdy pobval na zemi, nejen zvstoval zatek vykoupen a prohlsil slavn oteven krlovstv Boho, nbr i usilovn pracoval o spse du neustlou modlitbou a obt, a na ki sam a sebe ob toval jako ob bezhonnou Bohu, aby oistil svdom nae od m rtvch skutk, abychom slouili Bohu ivmu.3) A tak vichni lid astn odvrceni od cesty, k ter je vedla k n e tst a zhub, byli znovu obrceni k Bohu, aby osobn spolu prac na dosaen vlastnho posvcen, ovoce to krve B ernka neposkvrnnho, vzdali Bohu chvlu, je mu nle. 2 B osk Vykupitel pak chtl, aby knsk ivot, k te r za poal ve svm sm rtelnm tle svm i modlitbami a svou obt, nepestal bhem vk v jeho m ystickm Tle, jm je C rkev. Proto ustanovil viditeln knstv, je by na kadm m st podvalo ob istou,4) aby vichni lid od vchodu a na zpad byli osvobozeni od hchu a pro svdom slouili dobro voln a rdi Bohu. 3 A tak C rkev, v rna pkazu svho Zakladatele, pokrauje v knskm ad Jee Krista pedevm posvtnou liturgi. in to na prvnm m st u olte, kde se ob ke neustle zptom uje5) a lic se jen zpsobem obtovn obnovuje;6) pak svtostm i, je jsou zvltnm i nstroji, skrze n se lid astn nadpirozenho ivota; konen pak denn obt chvly pinenou Bohu nejdobrotivjm u a nejvym u. Jak radost nou podvanou tak prav N pedchdce blaen pamti Pius XI. poskytuje nebi a zemi modlc se C rkev, kdy se neustle po vechny dny a po vechny noci zpvaj na zemi alm y napsan z vnuknut Boho: po cel den nenajdeme hodiny, je by nebyla posvcena vlastn liturgi; kad vk lidskho ivota m sv msto pi dkvzdn, v chva lch, 7

v prosbch, v touhch tto spolen m odlitby tajem nho Tla Kristova, jm jest C rkev.7) 4 Je vm jist znmo, ctihodn brati, e na konci minulho a na potku tohoto stolet byly zvlt horliv studovny otzky liturgick, a to jednak z chvlyhodnho podntu nkte rch soukrom ch osob, jednak hlavn z horliv a v ytrval ple rznch klter slavnho du benediktinskho. A tak nejen v m nohch evropskch krajch, nbr i v zemch zm o skch vyrostlo v tto vci chvlyhodn a uiten zvodn, jeho poehnan vsledky byly patrny jak na poli posvtnch vd, kde byly obrnji a hloubji prostudovny a poznny liturgick obady C rkve zpadn i vchodn, tak v duchovnm a soukrom m ivot m nohch kesan. 5 Vzneen obady men obti byly vce poznny, chpny, ocenny; ast na svtostech byla vt a hojnj, liturgick modlitby byly lahodnji zakoueny a cta eucharistick pokl dna jak tak opravdu je za sted a zdroj prav kesan sk zbonosti. Mimo t o byla jasnji zdraznna skutenost, e vichni vc tvo jedin, co neje spojen tlo, jeho hlavou je K ristus; a odtud plyne pro kesansk lid povinnost, aby se podle svho postaven zastnil liturgickch obad. 6 Sami bezpochyby nejlpe vte, e tato Apotolsk Stolice se vdycky peliv starala, aby lid j sven byl vychovvn k sprvnm u a innmu liturgickmu sm len, a e nemn peliv usilovala o to, aby se posvtn obady skvly i na venek pim enou dstojnost. V tm e sm yslu jsm e ve Sv obvykl prom luv k postnm kazatelm tohoto Svho rodnho m sta v roce 1943 je usilovn vybdli, aby napomnali sv po sluchae, aby se astnili eucharistick obti vdy s vt horlivost; a nedvno jsme znovu dali peloit z pvodnho textu do latiny knihu alm, aby liturgick m odlitby jejich tak velikou st tvo v katolick Crkvi prv alm y byly sprvnji chpny a jejich pravda a krsa snadnji p i jm ny.8) 7 Zatm co liturgick apotolt je Nm nemalou tchou pro spasiteln uitky, kter z nho plynou, pece vak Nae povin nost Nm ukld, abychom bedliv sledovali tuto obnovu tak, jak ji nkte pojmaj, a abychom se peliv postarali o to, aby se tato sil nestala ani vstednm i, ani nesprvnm i. 8 Jestlie tedy na jedn stran zjiujeme s bolest, e smysl, pochopen a studium liturgie je v nkterch krajch nkdy chab anebo tm dn, pak na druh stran pozor u j e m e 8

s velkou obavou, e nkte jsou pli chtiv novot a vzdaluj se od cesty zdrav nauky a rozvahy. Do myslu a touhy po liturgick obnov toti asto vkldaj zsady, kter bu v theorii anebo v praxi tuto velmi posvtnou vc poko zuj a asto ji poskvruj bludy, je se tkaj katolick vry a zsad duchovnho ivota. 9 istota v ry a m rav mus bti vznanou sm rnic tto posvtn vdy, je se mus naprosto shodovat s m oudrou naukou Crkve. Je proto Na povinnost, abychom pochvlili a schvlili vechno to, co bylo vykonno dobe, abychom za dreli anebo odmtli vechno to, co odbouje z prav a sprvn cesty. 10 A se vak neten a liknav nedomnvaj, e s nimi sou hlasme, ponvad krm e bloudc a krotm e odvliv; ani nerozvliv a si nepokldaj za chvlu, kdy napravujem e nedbal a leniv. 11 Akoliv v tom to okrunm list pojednvm e hlavn o la tinsk liturgii, nen tomu tak proto, e bychom si mn vili ctyhodnch liturgi vchodn C rkve, jej obady pejat z vynikajcch a starch pam tek jsou Nm stejn velmi drah, nbr to zvis spe na zvltnch pom rech zpadn Crkve, je jsou takov, e vyaduj zsahu Na autority. 12 P roto a vichni kesan naslouchaj ueliv hlasu spo lenho Otce, k ter si vroucn peje, aby vichni co neje s nm spojeni pistupovali k olti Bomu, vyznvajce tou v ru, poslouchajce tho zkona a astnce se te obti s je dinou m ysl a jedinou vl. d to povinn cta k Bohu; v y aduj toho i poteby na doby. Kdy toti dlouh a krvav vlka neptelstvm a krveprolitm rozdlila nrody, lid dobr vle sna se jak mohou nejlpe pivst vechny ke svornosti. Soudme vak, e dn m ysl a dn snaha nen v tom to ppad innj nad vroucho ducha a nboenskou horlivost, j mus b t prodchnuti a vedeni kesan, take upm n pi jmaj ty t prav d y a poslouchaj ueliv zkonnch past a v y tv ej v pinen povinn bohopocty b ratrsk spoleen stv: ponvad (to jest) jeden chlb, jsme my mnoz tlem jednm .9)

ST PRVN

P o d sta ta , vzn ik a v v o j liturgie

I LITURGIE JE VEEJNOU BOHOPOCTOU 13 Je jist hlavn povinnost lovka, aby zam il k Bohu sebe i svj ivot. Nebo on je ten, k nm u hlavn musme bti pipoutni, jakoto k nehynoucm u pvodu, k nmu mus stle sm ovati tak nae hledn, jakoto k poslednm u cli; od nho se tak v hn nedbalosti odvracm e a venm a osvdovnm v ry se mm e navrtiti.10) lovk pak spo dan sm uje k Bohu, kdy uznv jeho svrchovan m ajestt a svrchovan uitelsk ad, kdy oddan pijm zjeven Bo pravdy, kdy zbon zachovv jeho zkony, kdy k nmu obrac vekerou svou innost, kdy strun eeno ctnost nbonosti vzdv povinnou ctu jedinmu a p ra vm u Bohu. 14 T ato povinnost zavazuje nejprve vechny lidi jednotliv, je vak tak i spolenou povinnost cel lidsk spolenosti, spodan vzjem nm i socilnmi vztahy, ponvad i ona z vis na nejvy autorit Bo. 15 Budi jet pipom enuto, e tato povinnost zavazuje lidi zvlt proto, e je Bh povznesl do du nadpirozenho. 16 A tak dvm e-li se na Boha jako na pvodce Starho z kona, vidme, e prohlauje i obadn pedpisy a stanov po drobn sm rnice, jich mus lid dbt, kdy mu prokazuje z konnou bohopoctu. P ro to ustanovil rzn obti a nadil rzn ob ad y , podle nich se m ly pineti; a uril jasn ve, co se tkalo arch y m luvy, chrm u a svtench dn; ustanovil knskou tdu a veleknze, oznail a popsal at, jeho mli uvat posvtn sluebnci, a cokoliv se vbec vztahovalo k bohopoct.11) 17 T ato bohopocta nebyla ostatn nim jinm, ne stnem 12) on bohopocty, ji Veleknz Novho zkona ml pinsti ne beskm u Otci. 18 S otva toti Slovo tlem uinno je st,13) ukazuje se svtu ve svm knskm adu tm, e vnm u Otci podv kon poslunosti, jen p otrv po cel ivot: V chzeje na svt p ra v : Hle, pichzm abych vykonal vli tvou, Boe ,1 4 ) 10

kon, jen bude podivuhodn dokonn krvavou obt na ki : V tto vli jsme posvceni obtovnm Jee Krista jednou (provdy).15) A vek er jeho innost mezi lidmi nem jinho cle. Jako dt je v chrm P nu obtovn; jako jinoch se tam o p t v rac; pak tam asto chod, aby uil lid a aby se modlil. Ne zaal svou veejnou innost, postil se tyicet dn a svou radou i svm pkladem vybz vechny, aby se modlili dnem i noc. Jako uitel p rav d y osvcuje kadho lovka,16) aby sm rteln lid sprvn poznali Boha nesm rtelnho a nepatili k tm, kte se stran ke sv zhub, nbr k tm, kte maj vru, aby zskali ivot.17) Jako p ast pak d sv stdce, vede je na p astv y ivota a dv zkon, jeho nutno poslouchat, aby se nikdo nevzdlil od nho a od sprvn cesty, kterou on ukzal, nbr aby vichni ili svat jeho vlivem a jeho pso benm . P i posledn veei slavnm obadem slav novou ob a peuje o to, aby dle trv ala v bosky ustanoven nejsvtj sv to sti; druhho dne pak poven mezi nebe a zemi pin spsonosnou ob svho ivota a ze svho probodenho boku dv jaksi v y try sk n o u t svtostem , kter pivlastuj dum poklady vykoupen. Jeho jedinm clem pi tom vem je oslava O tcova a vdy vt posvcen lovka. 19 Kdy pak vstoupil do sdla nebesk blaenosti, chce, aby nepetrit pokraovala bohopocta, kterou sm ustanovil a po cel pozem sk ivot pinel. Nebo nenechal lidsk pokolen osiel, nbr, jako mu vdycky pom h svou trvalou a mocnou ochranou, jsa nam pm luvcem u Otce v nebesch,18) tak mu pom h tak skrze svou C rkev, v n jeho ptom nost p e trv v vky, kterou ustanovil sloupem p ra v d y 19) a rozdlova telkou m ilost a kterou svou obt na ki zaloil, posvtil a upevnil na vky.20) 20 M ted y C rkev s vtlenm Slovem spolen cl, zvazek a kol vyuovati vechny pravd, diti a vychovvati lidi, pineti Bohu pjem nou a milou ob a tak obnoviti mezi T vrcem a tv o ry ono souladn spojen, je apotol nrod jasn udv tm ito slo v y : Ji nejste cizinci a pisthovalci, nbr jste spoluoban vcch a dom c Bo, jsouce vzdlni n a zklad apotol a prorok, an nejhlubm kam enem hel n m jest sm Kristus Je. V nm veker stavba se spojuje a roste v chrm sv at v Pnu, v nm i v y se spoluvzdlvte v pbytek Bo v Duchu.21) P roto spolenost zaloen bo skm Vykupitelem, jak svou naukou a svou vldou, tak obt a svtostm i od nho ustanovenm i, tak konen adem od

11

nho pijatm , svm i modlitbami a svou krv nem jinho cle, ne aby se stle vce rozrstala a m ohutnla: to se vpravd stv tehdy, kdy Kristus se vzdlv a mohutn v duch sm rtelnk, a kdy naopak due sm rtelnk rostou a mohutn pro K rista; takto denn v zr st v tom to pozemskm vyhnanstv posvtn chrm , v nm Bo velebnost pijm pjemnou a zkonnou bohopoctu. V kadm liturgickm konu je tedy spolu s C rkv ptom en i jej bosk Zaklada tel: Kristus je ptom en ve vzneen oltn obti jak v osob svho sluebnka, tak hlavn pod eucharistickm i zpsobam i; ve svtostech je ptom en svou moc, kterou pelv do nich, ab y byly innmi nstroji svatosti; je konen ptom en v e chva lch a m odlitbch pinench Bohu, podle slov: Kde jsou dva nebo ti shrom dni ve jmno m, tam jsem j mezi nimi.22) P osv tn liturgie je proto veejnou bohopoctou, kterou n Vykupitel jako hlava C rkve vzdv nebeskm u Otci, a je bohopoctou, kterou spolenost vcch vzdv sv Hlav a skrze ni vnm u O tci; strun eeno je plnou veej nou bohopoctou tajem nho Tla Jee Krista, toti H lavy a jeho d. 21 Liturgie zaala tehdy, kdy C rkev byla bosky zaloena. Kesan prvotnch dob toti trvali v uen apotolskm , v ob covn, v lmn chleba a na m odlitbch.23) Kdekoliv mohou past i shrom diti hlouek kesan, tam stavj olt, na nm pinej ob a kolem n jsou uspodny ostatn ob ady, aby se jimi lid posvcovali a Bohu aby se vzdvala povinn slva. Mezi tm ito obady zaujmaj prv m sto sv tosti, to jest sedm hlavnch pram en spsy; pak konn Boch chval, kdy vc navzjem spojeni pln vzvu apotola P av la: A byste ve v m oudrosti pouovali a napomnali se vespolek alm y, chvalozpvy a psnmi duchovnmi, v milosti je zpva jce ve svch srdcch B ohu ;24) dle etba zkona, prorok, evangelia a apotolskch list; konen homilie i kzn, v nm p ed stav en shrom dn pipom enut pkazy bo skho Uitele uiten vysvtluje, zvanj udlosti a skutky z K ristova ivota pipom n a napom n vechny ptom n vhodnm i napomenutmi a pklady. 22 Bohopocta se uspodv a rozvj podle okolnost a po teb kesan, obohacuje se o nov obady, kony a vyjden a to vdy z tho dvodu, abychom toti onmi znamenmi byli pov zb u zo v n i poznali dosaen pokrok a zatouili tm horlivji po jeho rstu: vsledek je toti tm bohat, m h a v j 12

touha jej pedchz.25) T akto se due vce a lpe po zved k Bohu a knstv Jee K rista je neustle v toku asu inn, nebo posvtn liturgie nen nic jinho, ne vyko nvn tohoto knskho adu. A jako jej bosk Hlava, tak i C rkev je stle se svm i syny, jim pom h a je povzbuzuje k svatosti, aby ozdobeni touto nadpirozenou dstojnost se jednou vrtili k nebeskm u Otci. Ty, jim je dn tento pozem sk ivot, znovurod k ivotu nadpirozenm u a posiluje je moc Ducha sv atho v boji proti nesm iitelnm u nepteli; vol kesany k oltm a nalhavm i vzvam i je vybz k sp rv nm u slaven a asti na eucharistick obti a iv je andlskm chlebem, aby byli vd y silnj; oisuje a t ty, je hch zranil a poskvrnil; zkonnm obadem svt ty, kte jsou z Boho vnuknut povolni ke knskm u adu. Posiluje mi lostmi a boskm i d ary ist m anelstv tch, kte jsou ureni k zaloen a v y tvoen kesansk rodiny. A konen osvuje a oberstvuje posledn hodiny tohoto sm rtelnho ivota eucha ristickm pokrm em a poslednm pom aznm a pak s nejvt zbonost doprovz ke hrobu tlesn schrnky svch syn, ukld je uctiv k odpoinku a chrn ztitou ke, aby odtud jednou povstali jako vtzi nad sm rt. Mimo to tak ehn a slavnostn vyprouje dobro tm, kte se zasvcuj slub Bohu, aby doshli dokonalosti eholnho ivota. Konen podv pomocnou ruku dum, kter jsou oiovny sm rnm ohnm a kter pros o pomoc a o m odlitby, aby je nakonec astn pi vedla do vn blaenosti. II LITURGIE JE VNITRN A VNJ BOHOPOCTOU 23 V eker bohopocta, kterou C rkev vzdv Bohu, mus bti jak zevn, tak vnitn. Je zevn, nebo toho vyaduje pi rozenost lovka, skldajcho se z due a z tla; tak proto, e Bh to tak zadil, abychom poznvajce Boha viditeln, jm byli uchvacovni k milovn vc neviditelnch.26) A pak vechno, co vychz z due, projevuje se pirozen skrze sm ysly; a dle: bohopocta se tk nejen jednotlivc, nbr i lidsk spolenosti, a proto je nutn, aby byla spolen; to vak je ve vcech nboenskch nemon bez vnjch pout a projev; konen pak je prostedkem , k ter zvltnm zpso bem osvtluje jednotu tajem nho Tla, rozhojuje jeho posvt n snahy, jeho sly zpevuje a jeho innost den ze dne znsob u j e : 13

 Akoliv toti obady sam y o sob neobsahuj dn do konalosti a svatosti, pece jsou vnjm i nboenskm i kony, kter jako vnj znam en povzbuzuj ducha k ct k vcem posvtnm , pozvedaj m ysl k nadpirozenm skutenostem , iv zbonost, rozohuj lsku, zvtuj vru, posiluj oddanost, pouuj p ro st lid, jsou ozdobou bohosluby, uchovvaj nbo enstv a odliuj prav vc od nepravch kesan a jino vrc.27) 24 Ale podstatnm prvkem bohopocty mus bti prvek vnit n. Je toti nutno, abychom ili neustle v Kristu, jemu se pln oddali, abychom v nm, s nm a skrze nho vzdvali nebesk mu Otci povinnou slvu. P osvtn liturgie vyaduje, aby se oba ty to p rv k y navzjem zce spojily: to tak nenavn zd razuje, kdykoliv pedpisuje njak vnj kon bohopocty. T ak na pklad ns pi zachovn postu vybz: aby, co nae postn cvien projevuje navenek, uvnit se stalo skutkem .28) Pon-li si vak nkdo jinak, pak se nboenstv stv bezduchm a przdnm obadnictvm . Vte zajist, ctihodn brati, e bosk M istr povauje za nehodn posvtnho chr mu a za vyvrenhodn ty, kte se domnvali, e B oha uctvaj jedin zvukem dobe zladnch hlas a divadelnmi posuky, a nam louvaj si, e si tak nejlpe zabezpeuj vnou svou spsu, akoliv ze svch srdc nevykoenili zastaral neesti.29) C rkev si proto snan peje, aby se vichni vc vrhli k nohm Spasitelovm a aby mu vyznvali svou ctu a lsku; snan si peje, aby zstupy lidu po pkladu pacholat, kter s radostnm jsnm la v stc Kristu, kdy vjdl do Jeru sa lema, prozpvovaly hym ny a doprovzely Krle krl a nej vyho pvodce veho dobrodin chvalozpvy a dkinnm; ab y s jejich rt vychzely m odlitby tu prosebn, tu radostn a dkovn, jimi by zakouely, jako kdysi apotol u jezera ti beriadskho, pomoc jeho m ilosrdn lsky a jeho m oci; anebo aby jako P e tr na hoe T bor sebe a vechny sv vci s ode vzdanost ponechaly Bohu, vedeny osvcenm i a vnuknutmi blaen kontem place. 25 P ro to se pln odchyluj od sprvnho a vlastnho v zn a mu a sm yslu posvtn liturgie ti, k te ji povauj pouze za vnj a sm ysly postihnutelnou strnku bohopocty, nebo za ja kousi obadn ozdobu. Nemn bloud tak ti, k te ji povauj za pouh souhrn zkon a nazen, jimi crkevn hierarchie pikazuje provdn posvtnch obad. 26 K ad mus tedy vdti, e neme Boha dstojn oslaviti, 14

neobrt-li svou dui k dosaen dokonalho ivota, a e boho pocta, kterou C rkev vzdv ve spojen se svou boskou Hla vou Bohu, je k dosaen svatosti co nejinnj. 27 T ato innost, jedn-li se o eucharistickou ob a o sv tosti, pochz pedevm z hodnoty sam otnho konu (ex opere operato). Mme-li vak na zeteli t vlastn innost neposkvr nn Snoubenky Jee Krista, s n zdob eucharistickou ob a svtosti modlitbami a posvtnm i obady, anebo jedn-li se o svtostiny a o ostatn obady ustanoven crkevn hierarchi, pak innost plyne spe z innosti C rkve (ex opere operantis Ecclesiae), pokud je svatou a kon to v nejum spojen se svou Hlavou. 28 P ejem e si proto, ctihodn brati, abyste obrtili svou po zornost k onm novm theorim o objektivn zbonosti, je ve snaze o zdraznn tajem stv tajem nho Tla, prav skute nosti posvcujc milosti a bosk psobnosti svtost a eucha ristick obti, chtly by zm enit anebo pln pominout zbo nost subjektivn i osobn. 29 P i liturgickch konech a zvlt pi vzneen obti oltn nepochybn pokrauje dlo naeho vykoupen a p i vlastuje se nm jeho ovoce. Kristus kadodenn psob nai spsu ve svtostech a ve sv obti a skrze n lidsk pokolen neustle oiuje a Bohu zasvcuje. Maj tedy objektivn moc, j skuten dvaj naim dum ast na boskm ivot Jee Krista. P ro to maj ne z na moci, nbr z moci Bo innou slu k tomu, ab y spojily zbonost d se zbonost H lavy a utvoily z n jaksi kon cel spolenosti. Z tchto hlubokch dvod nkte uzavraj, e veker kesansk zbonost mus spovat v tajem stv tajem nho Tla Kristova, bez jakhokoliv ohledu osobnho i subjektivnho ; a proto se domnvaj, e se mohou zanedbvat ostatn kony nboensk, je nejsou s posvtnou liturgi zce spjaty a je se konaj mimo veejnou bohopoctu. 30 Akoliv zsady, je jsou svrchu uvedeny, jsou sprvn, pece me b t kadm u zejm , e z v ry o dvojm druhu zbonosti jsou naprosto m yln, zludn a nebezpen. 31 Je jist pravda, e svtosti a ob oltn maj vnitn slu, pokud jsou to kony sam ho Krista, k te r sdluje a v y lv m ilost bosk H lavy do d tajem nho Tla, ale k tomu, ab y doshly prav innosti, vyaduj dobr pp rav y na due. P ro to sv. P avel s ohledem na eucharistii napomn: Zkusi vak k ad sm sebe a tak z toho chleba jez a z k al i c h a 15

pij.30) P ro to C rkev strun a jasn nazv vechny kony, jimi se nae due zvlt v dob postn oiuje: slu bou bojovnictv kesanskho.31) Je to toti snaiv prce d, je se chtj pomoc milosti pim knouti ke sv Hlav, aby se ukzal uijme slov sv. Augustina v na Hlav sm zdroj milosti .32) Je v ak teb a poznamenati, e tyto dy ij a e maj vlastni rozum a vli; proto jest naprosto nutn, aby piloily sta k pram eni, poily ivotodrnho pokrmu, p e tvoily jej v sebe a odstranily ve, co me brniti innosti tohoto pokrm u. Je ted y nutno potvrdit, e dlo vykoupen, je sam o v sob nezvis na na vli, vyaduje vnitnho sil na due, abychom mohli doshnout vn spsy. 32 Kdyby soukrom a vnitn zbonost jednotlivc zanedb vala vzneenou men ob a svtosti a kdyby se vzdalovala od spsonosnho vlivu, k ter proud z H lavy do d, byla by bezpochyby zavrenhodn a neplodn. Kdy vak vechny snahy a kony zbonosti, je nejsou tsn spjaty s posvtnou liturgi, maj na zeteli lidsk skutky jen proto, aby je pozvedly k nebeskm u Otci, aby je spasiteln povzbudily k pokn a k svat bzni Bo a aby je v y trh ly lkn svta a hch a pi vedly je astn strm ou cestou k vrcholu svatosti, pak jsou ne jenom hodny nejvy chvly, nbr nutn, ponvad o dkr vaj nebezpe duchovnho ivota, ns posiluj k zskvn ctnost a rozmnouj v dui horlivost, s n se mm e vichni zasvtit slub Jee Krista. P ra v zbonost, nazvan Andl sk m uitelem oddanost, je je zkladnm konem ctnosti n bonosti, tmto konem se lid sprvn podaj a vhodnm zpsobem sm uj k Bohu a svobodn se vnuj bohopoct33) m zapoteb m editace o nadpirozench skutenostech a duchovnch cvien, aby byla ivena a pobzena, ab y m ohut nla a dodvala nm mysli k dokonalmu ivotu. Kesansk nboenstv, je-li svdom it zachovvno, vyaduje pede vm, aby se vle zasvtila Bohu a ovldala pak ostatn mo hutnosti due. A vak k ad kon vle pedpokld uvn roz umu a dve ne se zrod v dui touha a pedsevzet zasvtit se obt vnm u Bohu, je naprosto nutn, aby lovk znal d vod y a pohnutky, kter nboenstv pikazuj, jako na pklad: posledn cl lovka, vzneenost Boho m ajest tu, povinnost poddanosti vi Stvoiteli, nevyerpateln poklady, jimi ns chce obohatit, nutnost milosti k dosaen cle, jen nm byl u st anov en, a zvltn cesta, kterou nm p ip r a v ila B o P ro zetelnost a pipojila ns vechny jako dy jednoho Tla k Je i 16

Kristu Hlav. P rotoe to vak nejsou vdy pohnutky lsky, je jsou hybnou pkou naeho ducha, kolikrt rozboue nho nezzenm i hnutmi, je tak velmi prospn, aby ns dojalo spasiteln rozjm n o Bo spravedlnosti a tak ns pi vedlo ke kesansk pokoe, kajcnosti a k nprav ivota. 33 Vechny ty to vahy nesmj bti przdnou pipomnkou nebo zbytenm rozvaovnm , nbr mus skuten sm o v at k tomu, aby nae sm ysly a jejich m ohutnosti byly podro bovny rozumu, osvcenm u katolickou vrou, aby se nae due zbavovala vin a oiovala se a kadodenn se e spo jovala s Kristem, stle vce se mu pipodobovala a od nho erpala osvcen a boskou slu, kter potebuje; a aby byly lidem vd y innj pobdkou k dobru, k vrnosti vlastn po vinnosti, ke konn nboenskch povinnost, k horlivm u ko nn ctnost, je teb a m t na pam ti tuto pravdu: v y jste K ris tovi a Kristus Bo.34) Vechno tedy budi sprvn a theo centricky uspodno, chcem e-li opravdu, aby vechno sm ovalo ke slv Bo ivotem a ctnost, je do ns plynou z na bosk H lavy: M te tedy, brati, dvru ve vstup do vele svaty n v k rvi Kristov, k ter nm zasvtila jako cestu novou a ivou, (vedouc) skrze oponu, to jest skrze tlo jeho. (Mme) tak knze velikho nad domem Bom. Pistupujm e proto s opravdovm srdcem v pln ve, zkropeni jsouce na srdci od svdom zlho a um yti na tle vodou istou; drm e vyznn sv nadje n e z v ra tn m , mjme pozor jedni na druh, by chom se povzbudili k lsce a k dobrm skutkm . 35) 34 Z toho plyne souladn vyrovnanost d v tajem nm Tle Jee Krista. Tm , e ns C rkev u katolick ve a povzbu zuje k zachovn kesanskch pikzn, pipravuje a zabez peuje cestu k vlastn sv knsk a posvtn innosti; pipra vuje ns t k pronikavjm u chpn ivota boskho Vy kupitele a vede ns k hlubmu poznn tajem stv vry, aby chom z nich erpali nadpirozenou potravu a slu k bezpen mu pokroku v dokonalosti skrze Krista. C rkev usiluje, aby nejen innost svch sluebnk, nbr i innost jednotli vch vcch takto napojench duchem Jee Krista, tm duchem pronikla ivot a innost soukromou, rodinnou, so ciln, ba i hospodskou a politickou, aby vichni ti, kte se nazvaj sy n y Bomi, mohli snze doshnouti vytenho cle. 35 T akto soukrom kony a ono zbon sil, je sm uje k oist due, povzbuzuje energii vcch, uschopuje je, aby

17

se astnili vzneen men obti lpe pipraveni, aby pij mali svtosti s vtm uitkem a aby vykonvali posvtn ob ad y takovm zpsobem, e odtud odchzej nadenj a od hodlanj k modlitb a ke kesanskm u sebezporu, aby spo lupracovali inn s osvcenm i a vnuknutmi milosti a aby den ze dne vce napodobovali ctnosti Vykupitelovy, a to nejen k jejich vlastnm u uitku, n b r i k prospchu celho Tla C rkve, v nm vechno dobro, co se kon, vychz z moci H lavy a rozlv se k prospchu vech d. 36 P ro to neme bti v duchovnm ivot njakho rozporu nebo odporu mezi boskou innost, je k obnovovn na spsy vlv do du milost, a mezi usilovnou spoluprac lo vka, je nesm pijm outi daru Boho nadarm o.36) Podobn mezi innost vnjho obadu svtost, je vychz z jeho vnitn hodnoty (ex opere operato), a zsluhou tch, kte je udluj anebo pijmaj (opus operantis); stejn m ezi veejnm i a soukrom m i m odlitbami; mezi ethikou a kontem plac; mezi ivotem asketickm a liturgickou zbonost a konen mezi pravom oc crkevn hierarchie a pravoplatnm uitelskm adem a vlun knskou moc, je se vykonv v tm po svtnm ad. 37 Z vnch dvod pikazuje C rkev sluebnkm olte a eholnkm, aby v uritch dobch konali zbon rozjmn, svdom it zpytovn svdom a ostatn duchovn cvien,37) ponvad jsou zvltnm zpsobem ureni k vykonvn litur gickch funkc m en obti a Bo chvly. Liturgick modlitba m nepochybn v y dstojnost neli soukrom modlitby, protoe je to veejn modlitba slavn Snoubenky Jee Krista; ale tato vy dstojnost nikterak neznam en, e tyto dva zp soby m odlitby jsou ve vzjem nm rozporu nebo odporu. Oba dva splvaj a spojuj se, protoe jsou oivovny t m duchem podle slova: vm a ve vech jest K ristus38) a sm uj k tm u cli: a by se Kristus utvoil v ns.39) III LITURGIE JE ZENA CRKEVN HIERARCHI 38 Abychom pak lpe a vstinji pochopili posvtnou li turgii, je teb a si povim nouti jinho jejho vznam nho rysu. 39 C rkev jest toti spolenost a proto vyaduje vlastn au tority a hierarchie. Akoliv vechny dy tajem nho Tla maj ast na tche dobrech a sm uj k tm u cli, pece vak nem a j

18

vechny tou moc a nejsou uschopnny konat tyt kony. Bosk Vykupitel chtl toti zaloiti sv krlovstv na pevnm zklad sva tho knstv, je je jakm si odleskem nebesk hierarchie. 40 Jedin apotolm a pak tm, kte pravoplatn pijali vzkldn rukou od nich a od jejich nstupc, je udlena kn sk moc, pro ni jak zastupuj u lidu jim svenho osobu Je e Krista, tak ped Bohem zastupuj lid. Toto knstv se ne pen ani ddictvm , ani pokrevnm pbuzenstvm ; ani n e pochz od obce vcch anebo z poven lidu. Knz, dve ne zastupuje ped Bohem lid, zastupuje boskho Vykupitele a protoe je Je Kristus Hlavou onoho Tla, jeho dy jsou kesan, proto zastupuje u svho lidu Boha. P roto moc, je je mu svena, nem ve sv podstat nic lidskho; je nadpi rozen a pochz od B oha: Jako m poslal Otec, i j poslm vs 40) Kdo vs sly, mne s ly 41) Jdouce do vek e rho svta, hlsejte evangelium vem u stvoen. Kdo uv a poktn bude, spasen bude.42) 41 P roe viditeln a vnj knstv Jee K rista se n ep e dv v C rkvi zpsobem veobecnm a neuritm , ale udluje se vybranm jednotlivcm duchovnm zrozenm toho knstv, je je jednou ze sedmi svtost a je nejen udluje zvltn mi lost, vlastn tom uto stavu a tom uto adu, nbr i nezruiteln znamen, kter pipodobuje posvtn sluebnky Jei Kristu knzi a uschopuje je k pravoplatnm u vykonvn nboen skch kon, jimi jsou lid posvcovni a Bh je oslavovn podle zm r a pkaz Boch. 42 Jako tedy kestn koupel odliuje kesany a oddluje je od ostatnch, kte nebyli obm yti oistnou vodou a nejsou dy Kristovm i, tak tak svtost knstv odliuje knze ode vech ostatnch kesan, kte nejsou posvceni, ponvad jedin oni z nadpirozenho povoln byli uvedeni do vzneen slu by, je je pivd k posvtnm oltm a je z nich in Bo nstroje, skrze n se sdluje tajem nm u Tlu Jee Krista nadpirozen ivot. Krom toho pak, jak jsme ji ekli, jedin oni jsou poznamenni onm nezruitelnm znamenm, kter je pipodobuje Kristu knzi, a jedin jejich ruce jsou posv ceny, aby bylo poehnno ve, co ehnaj, a ve, co zasvt, ab y bylo zasvceno a posvceno ve jmnu P n a naeho J e e K rista.43) Ke knm se tedy mus obrtiti kad, kdo chce ti v Kristu, aby od nich pijal tchu a pokrm du chovnho ivota; od nich pijm spasiteln lk, k ter ho 19

uzdrav a posl, aby mohl astn povstat ze zhuby a zkzy plynouc z neest; od nich konen pijme poehnn, je po svcuje rodinu, a oni zam posledn dech tohoto sm rtelnho ivota k brn blaen vnosti. 43 P onvad ted y posvtn liturgie je vykonvna pede vm knmi z poven C rkve, mus tak jej uspodn, zen a form a zviseti na crkevn autorit. Toto plyne nejen ze sam p o dstaty kesansk bohopocty, nbr je to tak po tvrzovno historickm i svdectvm i. 44 Toto neochvjn prvo crkevn hierarchie je potvrzeno tak skutenost, e se toti posvtn liturgie co neje spojuje s onmi p rv k y nauky, kter jsou C rkv povaovny za hlavn body nejjistj pravdy, a proto se mus pizpsobit pkazm katolick v ry, kter vydala autorita nejvyho uitelskho adu k upevnn neporuenosti Bohem zjevenho nboenstv. 45 V tom to ohledu pokldm e za potebn osvtlit sprvnm svtlem jednu vc, o n se domnvme, e vm , ctihodn brati, nen neznm a: omyl a klam tch, kte se domleli, e p o svtn liturgie je jakousi zkoukou pravd vry, v tom smyslu toti, e vydala-li nkter tato pravda skrze posvtn litur gick obady plody zbonosti a svatosti, je p r teba, aby ji C rkev schvlila, ne-li, aby ji zavrhla. Odtud ten vrok: Zkon modlitby je zkonem v ry . (Lex orandi, lex credendi.) 46 Ale tak C rkev neu, tak nepikazuje. Bohopocta, kterou ona vzdv Bohu nejv dobrotivm u, je, jak vstin a jasn prav sv. Augustin, nepetritm vyznnm katolick vry a konem nadje a lsky: Boha je teba ctti tak sm tvrd vrou, nadj a lskou.44) V posvtn liturgii oteven v y znvm e katolickou vru nejen slavenm boskch tajem stv, konnm obti a udlovnm svtost, nbr i recitovnm i zpvnm V yznn v ry , kter je pro kesana tak k a odzna kem a osobnm prkazem , pak protnm jinch svdectv vry, nebo etbou Psm a sv atho, je bylo napsno z vnuknuti Ducha sv atho. Cel liturgie tedy obsahuje katolickou vru. pokud veejn dosvduje vru Crkve. 47 Z toho dvodu, kdykoliv se jednalo o definovn nkter p rav d y Bohem dan, sv. Otcov a snm y pi erpn z tak zvanch theologickch pram en, nezdka erpali dkazy tak z tto posvtn nauky; tak na pklad uinil N pedchdce nezapomenuteln pam ti Pius IX., kdy vyhlsil Neposkvrnn poet P anny M arie. Podobn C rkev a sv. Otcov, kdykoliv se jednalo o p rav d y sporn anebo uveden v pochybnost, neo p o m e n u l i 20

hledati osvtlen v ctyhodnch obadech, je se nm zachovaly ze star ch dob. A tak mm e onen znm a ctyhodn vrok: Zkon modlitby a stanov zkon v ry . (Legem credendi lex statuat supplicandi.)4 5) P osvtn liturgie tedy neuruje, ani neustanovuje katolickou vru neom ezen a svou vlastn moc, ale spe, ponvad je vyznnm nebeskch pravd, kter podlhaj nejvym u uitelskm u adu Crkve, me poskytnouti dkazy a svdectv nem al ceny k osvtlen nkterho lnku kesansk nauky. Chceme-li naprosto a obecn rozliit a vym ezit vzjem n vztahy mezi vrou a po svtnou liturgi, pak mem e prvem ci: Zkon modlitby a stanov zkon v ry . Tot je tak teba ci, jedn-li se o ostatn bosk ctnosti: V e v e , nadji a lsce se vdy modlme neochabujc touhou.46) IV VVOJ A ROZVOJ LITURGIE 48 C rkevn hierarchie pouvala v kad dob tohoto svho p r v a ve vcech liturgickch; zavd a uspodv bohopoctu a obohacuje ji vdy novm leskem a krsou k Bo oslav a k prospchu kesan. Krom toho nevhala zmniti, co nepo kldala za pim en zachovvajc beze zm ny podstatu eucharistick obti a svtost a nevhala pidati, co se zdlo vhodnj k rozmnoen cti Jee K rista a nejsvtj Trojice a ke vzdln a spasitelnm u povzbuzen kesanskho lidu.47) 49 P osvtn liturgie se toti skld jak z lidskch, tak bo skch prvk; tyto nemohou bt lidmi zejm nijak m nny, ponvad byly ustanoveny boskm Vykupitelem, ony vak, pokud toho vyaduj p oteby doby, vc a du, mohou prod lati rzn zm ny, je schvlila crkevn hierarchie, oprajc se o pomoc Ducha sv atho. Odtud pochz ona pozoruhodn roz m anitost vchodnch a zpadnch obad, odtud pram en po zvoln vvoj vznanch nboenskch zvyk a kon zbo nosti, kter byly v dvjch dobch jen nepatrn naznaeny; odtud tak v y plv to, e jsou nkdy opt povolna k pou vn zbon ustanoven, na n se bhem asu zapomnlo. Toto vechno v y d v svdectv o ivot neposkvrnn Snou benky Jee K rista bhem tolika stolet; vyjaduje posvtnou mluvu, j ona pouv, aby projevila svm u boskmu Snou benci vru a nevyerpatelnou lsku svou i svench j nro d; a zrove dokazuje jej moudrou vychovatelskou staro stl i v o s t , 21

aby vzbudila a denn rozm noovala ve vcch sm len K ristovo. 50 Je, po pravd eeno, nemlo pin, jimi se vysvtluje a rozvj vvoj posvtn liturgie v dlouhch a slavnch d jinch Crkve. 51 T ak na pklad, kdy byla uritji a bohatji prohlena katolick nauka o Vtlenm Slovu Bom, o nejsvtj svtosti a o eucharistick obti a tak o Matce Bo Pann Marii, b yly zavedeny nov obady, jimi to svtlo, je ndhernji za zilo z prohlen uitelskho adu Crkve, lpe a jasnji se obrelo v liturgickch konech, aby mohlo snze proniknouti do mysl a do srdc kesanskho lidu. 52 Dal rozvoj crkevnho du pi udlen svtost, jako na pklad pi udlovn svtosti pokn, zzen a pak zruen katechum entu, pijmn nejsvtj svtosti pod jednou zp sobou v latinsk Crkvi, pispl nemlo ke zmnm starch obad a k pozvolnmu zavdn novch obad, kter zejm lpe odpovdaly zm nnm ustanovenm . 53 K tom uto vvoji a k tm to zmnm znan pisply zbo n podnty a zbon kony, kter nejsou zce spojeny s po svtnou liturgi a kter se podle podivuhodnho radku B o ho zrodily v nsledujcch stoletch a mocn se rozily mezi lidem: jako na pklad den ode dne vzrstajc a horli vj cta k nejsvtj svtosti, cta k pehokm u utrpen naeho Spasitele, k nejsvtjm u Srdci P n , k Rodice Bo P ann Marii a k jejmu nejistmu Snoubenci. 54 Mezi vnjmi okolnostmi m ly svou st jednak veejn pout ke hrobm muednk konan ze zbonosti, jednak z a chovvn uritch post ustanovench za tm clem, jednak t i kajcn prvody a shrom dn ve stanovench kostelch, je se konaly v tom to slavnm m st a jich se nezdka ast nil i sm pape. 55 Snadno tak pochopme, jak rozvoj krsnch umn, zvlt stavitelstv, m alstv a hudby, ml nem al vliv pi stanoven a rznm uzpsoben vnjch prvk posvtn li turgie. 56 Tho svho p rv a v otzkch liturgickch pouila C r k ev , aby chrnila posvtnost bohopocty proti zlodm opo vliv zav ed en m soukrom m i osobami i crkevnm i obcemi. A tak, kdy se bhem XVI. stolet mnoily kony a zv y k y to hoto druhu a kdy soukrom podnty uvdly v nebezpe neporuenost v ry a zbonosti k velkmu prospchu bluda

a k en jejich blud, stalo se, e N pedchdce nesm rteln pam ti Sixtus V. na obranu pravoplatnch crkevnch obad a k zbran pronikn nesprvnch obad ustanovil 1588 Kon gregaci o bad;48) tto kongregaci i dnes pslu prvo po dat a pedpisovat s bdlou pelivost vechno, co se tk posvtn liturgie.49) V TENTO VVOJ NEME BT PONECHN SUDKU SOUKROMNK 57 P ro to jedin nejvy veleknz m prvo schvliti a sta noviti jakkoliv zvyklosti ve vykonvn bohopocty, zavdti a potvrzovati nov o bady a zmniti ty, kter uznv za nutn.50) Biskupov pak maj prvo a povinnost bedliv bdti, aby pedpisy posvtnch knon o bohopoct byly peliv za chovvny.51) Nen ted y mono ponechati sudku soukromnk, tebas jsou z ad knstva, svat a ctyhodn vci, kter se vztahuj k nboenskm u ivotu kesansk spolenosti, k v y konvn knstv Jee K rista a k bohopoct, k vzdvn po vinn cty nejsvtj Trojici, Vtlenmu Slovu, jeho vzneen Rodice i ostatnm nebeanm a ke spse lid; z tho dvodu nen nikomu dovoleno, aby dil v tom to oboru vnj kony, kter jsou zce spojeny s crkevn kzn, s uspodnm , jed notou a svornost tajemnho Tla a nezdka tak i s nepo ruenost katolick vry. 58 C rkev je nepochybn ivm organism em a proto i v tch vcech, kter se tkaj posvtn liturgie, roste a rozvj se a pizpsobuje se okolnostem a poadavkm jak se naskytnou bhem asu, zachovvajc a chrnc vak neporuenost sv nauky. Je vak nutno psn zavrhnout opovlivou odvahu tch, kte s rozvahou zavdj nov liturgick zvyklosti, nebo dvaj znovu obivnouti obadm ji zaniklm, kter nesou hlas s platnm i zkony a rubrikam i. T ak se, ctihodn brati, ne bez velik bolesti dovdm e, e se tak stalo nejen ve vcech mlo dleitch, n b r i ve vcech velmi dleitch: nechy bj toti takov, kte pi slouen vzneen obti eucharistick uvaj lidovho jazyka, kte nkter svtky kter byly z dvod dobe uvench ji pevn stanoveny penej na jin dny a konen, kte z oprvnnch knih veejnch modliteb vykrtli posvtn texty Starho zkona, ponvad je nepokldaj za vhodn a pim en na dob. 23

59 Uvn latinskho jazyka, jak je zvykem ve velk sti C rkve, je zejm m a krsnm znamenm a innou obranou proti jakm ukoliv poruen ist nauky. P i m noha obadech ostatn me b t uvn lidovho jazyka velmi prospnm pro lid; nicmn jedin S vat Stolice m prvo, ab y to dovo lila, a proto nen v tom to oboru dovoleno nco podnikati bez jejho vdom a bez jejho schvlen, protoe, jak jsm e ekli, zen posvtn liturgie spad pod jej vlunou pravom oc. 60 Tm zpsobem musme posuzovati pokusy jednotlivc o obnoven nkterch star ch obad a kon. Liturgie star doby je bezpochyby hodna cty, ale sta r zvyk, hledme-li jedin na jeho st, nen nejlep, a sm v sob, a vzhledem k pozdjm dobm a novm u stavu udlost. Tak novj li turgick obady jsou hodny cty a pozornosti, ponvad vznikly pod vlivem Ducha sv atho, k ter je stle v C rkvi p tomen a do skonn vk,52) a jsou prostedkem , kterho vzne en Snoubenka K ristova uv k povzbuzen a pivlastnn svatosti lidem. 61 Je rozhodn m oudr a velice chvlyhodn v ra cet se mysl a srdcem k pram enm posvtn liturgie, ponvad jej studium se obrac k jejm potkm a nemlo pispv k po chopen svtench dn a k prozkoum n sm yslu posvtnch obad s vt hloubkou a pesnost; nebylo by vak m oudr ani chvlyhodn vechno za kadou cenu p ev st do minu losti. Tak, abychom uili pklad, nen na sprvn cest, kdo chce dti olti s ta r tv a r stolu; kdo chce, aby z liturgickch rouch byla vdy vylouena ern b arv a; kdo zakazuje, aby v kostelch byly posvtn obrazy a sochy; kdo pikazuje, ab y bosk Spasitel na ki byl tak zobrazovn, aby jeho tlo ne neslo nejkrutjch ran, kter vytrpl; kdo konen odm t a zavrhuje polyfonn zpv, i kdy odpovd sm rnicm vydanm Sva tou Stolic. 62 Jako toti dn rozum n katolk nem e odmtnout v y jden kesansk nauky, je C rkev osvcena a zena D u chem sv atm usnesla a pikzala k velkm u uitku v novj dob, proto, aby se mohl v rtit k starm vyjdenm prvnch snm crkevnch anebo neme odmtnout platn zkony, aby se vrtil k pedpism star ch pram en kanonickho prva, tak stejnm zpsobem, jedn-li se o liturgii, nebyl by zejm veden pravou a rozumnou horlivost ten, kdo by se chtl v r tit ke starm obadm a zvyklostem a odmtal nov sm rnice, za veden z vle Bo P rozetelnosti pro zmnu pomr. 24

63 Tento zpsob m ylen a jednn dv oivnouti p em rt nmu a nezdravm u archeologismu, probuzenm u nezkonnm snmem pistojskm ; zrove se sna obnoviti ony mnohon sobn om yly, kter b yly pinou, pro t snm byl svoln, a kter potom z nho v y ly ne bez velk kody pro due a kter C rkev, ponvad je bdlm strcem pokladu v ry , jen j byl sven boskm Zakladatelem , plnm prvem od soudila.53) Vdy pece nepkn m ysly a pokusy toho druhu sm uj k tomu, aby podvrtily a zlehily posvtnou innost, s n posvtn liturgie vede spasiteln k nebeskm u Otci pi jat sy n y Bo. 64 Vechno tedy dj se tak, a b y bylo zachovno nutn spo jen s crkevn hierarchi. Nikdo a si neosobuje prvo b t si sob sam m u zkonem a podle sv libosti jej ukldati i jinm. Jedin nejvy veleknz jakoto nstupce sv atho P etra, je mu svil bosk Vykupitel kol psti cel stdce,54) a spolu s nm biskupov, k ter v zvislosti na S vat Stolici Duch sv at u sta n o v il aby spravovali crkev Bo,55) maj prvo a povinnost sp ravovati kesansk lid. P roto, ctihodn brati, kdykoliv chrnte svou autoritu pouvajce, je-li teba, i spasiteln psnosti, nejen plnte svou povinnost, n b r i obhajujete samou vli Zakladatele C rkve.

ST DRUH

cta k eu ch aristii
I PODSTATA EUCHARISTICK OBTI 65 Srdcem a stedem kesanskho nboenstv je tajem stv nejsvtj svtosti, kterou kdysi ustanovil nejvy veleknz Kristus a kterou jeho sluebnci v Crkvi z jeho vle neustle obnovuj. P onvad se jedn o vci z posvtn liturgie nejd leitj, pokldm e za vhodn zdreti se ponkud pi tom a obrtiti vai pozornost, ctihodn brati, k tto velmi zvan otzce. 66 Kristus Pn, knz na vky podle du M elchisedecho v a 56), jen. ponvad miloval sv, kte byli ve sv t57), pi

25

posledn veei t noci, ve kter byl zrazen, aby zanechal C rkvi, sv m ilovan snoubence, viditelnou ob (jak toho v y aduje pirozenost lidsk), kterou by se zptom ovala krv av ob, je jedenkrt m la b t na ki pinesena, a pam tka na ni trv ala a do konce svta a jej spsonosn sla se nm pivlastovala na odputn tch hch, jich se denn dopou tme, tlo a k re v svou obtoval pod zpsobami chleba a vna Bohu Otci a pod tm i zpsobami dal apotolm (kter teh d y ustanovil knmi Novho zkona), aby je pijmali, a pikzal jim a jejich nstupcm v knstv, aby je obtovali.5 8) 67 V zneen ob olte nen pouhou a prostou pipom n kou utrpen a sm rti Jee Krista, ale pravou a skutenou obt, v n nejvy veleknz se nekrvav obtuje, kon to, co ji jednou na ki uinil pineje sebe sam a vnm u Otci v ob nejpjemnj. J e d e n a t je obtn dar; tent obtnk, k ter se nyn obtuje slubou kn, tehdy sm sebe n a ki pinesl v ob; jenom zpsob obtovn je rozdln.59) 68 T je ted y knz Je Kristus, jeho svatou osobu za stupuje jeho sluebnk. Tento se pipodobuje pro sv kn sk svcen nejvym u veleknzi a m moc, aby jednal silou a jmnem sam ho Krista.60) P roto svou knskou innost jaksi Kristu pjuje svj jazyk, podv ruku.61) 69 T je tak obtn dar, toti bosk Vykupitel podle sv lidsk pirozenosti a se skutenm svm tlem a svou krv . Rozdln je vak zpsob, jm se Kristus obtuje. Nebo n a ki pinesl Bohu v ob sebe sam a a svoje bolesti, a ob tovn obtnho daru bylo vykonno krvavou sm rt, ji svo bodn podstoupil. Na olti vak pro oslaven stav jeho lid sk pirozenosti sm rt nad nm ji nepanuje62) a proto je ne m on vylit k rv e; ale Bo m oudrost nala podivuhodn zp sob, jak znzornit ob naeho Vykupitele vnjmi znamenmi, k ter jsou sym boly sm rti. Nebo pepodstatnnm chleba v tlo a vna v k rev Kristovu, je skuten ptom no jak jeho tlo, tak i jeho krev: svtostn zpsoby pak, pod nimi je p tomen, pedstavuj k rv av oddlen tla a krve. A tak pa m tka jeho skuten sm rti na Kalva rii se opakuje v kad obti men, protoe se oddlenm i sym boly naznauje a uka zuje, e Je Kristus je ve stavu obti. 70 T y t jsou konen pedem stanoven m ysly: prvn z nich je oslava nebeskho Otce. Od dtstv a do sm rti hoel Je touhou po oslav Bo a s ke vystoupila ob jeho k rv e do nebe jako vn lbezn. A aby tento chvalozpv nikdy 26

nepestal, spojuj se v eucharistick obti dy se svou boskou Hlavou a s n, s andly a archandly spolen pj vn chvly Bohu,63) pinejce vemohoucmu Otci vechnu est a chvlu.64) 71 Druhm m yslem je vzdvn povinnch dk Bohu. To liko bosk Vykupitel, jako nejmilej Syn vnho Otce, je mu byla znm a O tcova nesm rn lska, mohl mu podati dstoj n chvalozpv dk. To ml na zeteli a to sm chtl, kdy po dkoval65) pi posledn veei. To nepestal konati vise na ki a n ep estv to initi ani pi vzneen obti na olti, je znam en prv konn dk i eucharistii. A to proto, po nvad to vru hodno a spravedlivo jest, sluno a spasitel no.66) 72 T et m ysl je oistn a sm rn. Nikdo jin ne Kristus nem ohl jist zadostuiniti vem ohoucm u Bohu za hchy po kolen lidskho; chtl se tedy sm na ki obtovati jako ob sm rn za hchy nae, ale nejen za hchy nae, nbr i (za hchy) celho sv ta.67) Ale i na oltch se prv tak kadodenn obtuje za nae vykoupen, abychom byli v y sv o bozeni od vnho zatracen a byli pipoteni ke stdci v y v o lench. A to nejen pro ns, kte ijeme tm to sm rtelnm i votem , nbr i pro vechny, v Kristu odpovajc, kte ns pedeli se znamenm v ry a odpovaj spnkem pokoje68). nebo a ijeme, nebo um rm e, od jedinho a tho Krista se neodluujeme.69) 73 tv rt m m yslem je prosba. lovk jako m arnotratn sy n vechen m ajetek pijat od nebeskho Otce utratil a pro marnil a proto upadl do nejvy bdy a strdn. Ale s ke K ristus o b to v a l s kikem silnm a se slzami prosby a m odlitby a byl vyslyen pro svou uctivost.70) Tak na posvt nch oltch je nam innm prostednkem u Boha, a b y chom byli naplnni vm poehnnm a milost. 74 Je tedy snadno pochopiteln, pro posvtn snm tri dentsk prohlauje, e eucharistickou obt se nm udluje spasiteln sla ke na odputn naich kadodennch chyb.71) 75 Apotol nrod pak, prohlauje pehojnou plnost a do konalost obti ke, prav, e Kristus jednou obt zdokonalil navdy ty, kte se posvcuj.72) Zsluhy tto obti, ponvad jsou nekonen a nesm rn, nemaj hranic: zasahuj veker lidstvo vech as a vech mst, ponvad je zde knzem a obtnm darem Boholovk, protoe jeho ob a tak jeho po slunost vle vnho Otce byla naprosto dokonal a protoe 27

on sm chtl um ti jako Hlava lidskho pokolen. Viz, jak se projednv nae vykoupen: Kristus vis na dev: viz, za ja kou cenu k u p u je ; k rev prolil, koupil za svou krev, koupil za krev nevinnho B ernka, koupil za krev jedinho S yna Boho. Kupcem je K ristus; m ajetkem je cel sv t.73) 76 Toto vykoupen vak nedosahuje ihned svho plnho inku; je nutn, aby Kristus, kdy byl vykoupil svt nejdra cenou sebe samho, se ujal skutenho a plnho vlastnictv lid skch du. Proto, aby bylo pro kadho jednotlivce a pro vechna pokolen a do konce vk dokonno vykoupen a spasen a aby bylo Bohu mil, je naprosto nutn, ab y se kad dostal do ivho spojen s obt ke a tak, aby mu byly pivlastovny zsluhy, je z n plynou. Je mono ci, e Kristus zdil na Kalvarii oistnou a spsonosnou ndr, kterou naplnil svou prolitou krv: nepono-li se vak lid do jejch vln a tam se ze skvrn svch hch neoist, pak zajist nemohou bt oitni a spaseni. 77 Aby se tedy krv B ernkovou oistili jednotliv hnci, je nutn spoluprce vcch. T ebae toti Kristus, povechn eeno, usm il s Otcem cel lidsk pokolen svou krvavou sm rt, pece chtl, aby vichni pistupovali a byli pivdni k jeho ki a to pedevm skrze svtosti a eucharistickou ob, a tak aby doshli spsonosnch plod, kter on zskal na ki. Touto innou a osobn ast se jednak dy denn vce pipodobuj sv bosk Hlav, jednak tak spsa p r tc z H lavy se vlv do d, take kad z ns me o p a kovati slova sv atho P avla: S Kristem ukiovn jsem ; iji pak ji nikoli j, nbr ije ve mn K ristus.74) Jak jsme ji pi jin pleitosti strun a ppadn ekli, Je Kristus, um raje na ki, daroval sv C rkvi nesm rn poklad vykoupen, ani ona k nmu njak pispla; kdy vak se jedn o rozdlovn tohoto pokladu, nejen e se sdl se svou neposkvrnnou S nou benkou o tuto posvtnou innost, nbr chce, aby vyrstala jaksi i z jejho pispn.75) 78 Vzneen ob oltn je vtenm nstrojem , kterm se rozdluj vcm zsluhy plynouc s ke boskho V y k u pitele; kdykoliv se slav pam tka tto obti, kon se dlo na eho vykoupen.76) Men ob nejen e nezmenuje dstoj nosti krv av obti, nbr spe, jak k tridentsk snm,77) zdrazuje jej velikost a osvtluje jej nutnost. Zatm co se kadodenn obtuje, napom n ns, e nen jin spsy, le v ki P na naeho Jee K rista;78) e vak Bh sm chce

28

pokraovn tto obti od vchodu slunce a na zpad,79) aby nebyl nikdy peruen hym nus chvly a dk, k ter lid dlu T vrci proto, ponvad potebuj jeho neustl pomoci a po tebuj krv e boskho Vykupitele k sm yt hch, kter urej jeho spravedlnost. II AST VCCH NA EUCHARISTICK OBTI 79 Je tedy nutno, ctihodn brati, aby vichni vc pova ovali za svou hlavn povinnost a za nejvy dstojnost ast na eucharistick obti; a to ne trpn, neten a roztkan, nb r tak soustedn a horliv, e jsou co neje spojeni s nejvym veleknzem dle slov A potolovch: To sm len m jte v sob, kter bylo i v Kristu Jei ;80) e spolu s nm a sk rze nho obtuj a spolu s nm se posvcuj. 80 Je zajist pravda, e Kristus je knzem, ale je knzem pro ns, ne pro sebe, protoe jmnem celho lidskho pokolen pin vnm u Otci touhy a nboensk city; Je je tak obtnm darem , ale za ns, ponvad se obtuje msto hnho lovka. Nue, slovo Apotolovo: to sm len m jte v sob, kter bylo i v Kristu Jei vyaduje ode vech kesan, aby si osvojili, pokud je to v lidsk moci, t duevn stav, v nm byla due boskho Vykupitele, kdy sebe sam a pinel v ob: toti pokornou poddanost mysli, adoraci, est, chvlu a dky svrchovan Bo velebnosti. Vyaduje krom toho od nich, aby si osvojili t stav obtnho daru: sebezpor podle pikzn evangelia, dobrovoln a ochotn konn pokn, l to st a sm r za vlastn hchy. Jednm slovem vyaduje, ab y chom vichni s Kristem tajem n na ki umeli, take bychom mohli ci s Pavlem : S Kristem jsem ukiovn.81) 81 Je velmi nutn, abyste svm u stdci jasn vysvtlili, jak ta skutenost, e se vc astn eucharistick obti, nijak ne znam en, e maj moc knskou. 82 I dnes se toti, ctihodn brati, nkte vracej k bludm dvno ji odsouzenm 82) a u, e Nov zkon zn jedin knstv, kter pat vem poktnm , a e pkaz, k ter dal Je Kristus pi posledn veei apotolm, aby konali to, co sm uinil, se pmo vztahuje na celou C rkev vcch a te prve pozdji vzniklo knstv hierarchick. P roto tvrd, e jen lidu se dostv prav knsk moci, zatm co knz jedn toliko z adu, k ter mu svila obec. V dsledku toho pokldaj 29

eucharistickou ob za pravou a skutenou koncelebraci a dom nvaj se, e je lpe, aby kn spolen se shrom d nm lidem koncelebrovali, ne aby pineli ob soukrom v neptom nosti lidu. 83 Je zbyten vykldati, do jak m ry tyto lkav om yly odporuj onm pravdm , o nich jsme se nahoe zmnili, kdy jsme pojednvali o mstu, je pat knzi v tajem nm Tle Kris tov. Pipom nm e jen, e knz jen proto jedn msto lidu, pro toe zastupuje osobu P n a naeho Jee Krista, pokud je Hla vou vech d a za n se obtuje; proto pistupuje k olti jako sluebnk Kristv, ni ne Kristus, ale vy ne lid.83) Na proti tom u lid, k ter dnm zpsobem nepedstavuje osobu boskho Vykupitele, ani nen prostednkem mezi sebou a Bo hem, neme b t nikdy nositelem knsk moci, a) pokud ji pinej spolen s knzem 84 Toto ve je znmo s jistotou v ry ; jest vak teb a ci, e i vc obtuj bosk obtn dar, ovem v jinm sm yslu. 85 Velmi jasn to prohlsili ji nkte Nai pedchdci a crkevn uitel. Nejenom kn obtuj tak Innocenc III. nesm rteln pam ti nbr i vichni vc; nebo co se zvltnm zpsobem dokonv slubou kn, to se dje po vechn pnm v cch.84) Je dobe uvsti v tto souvislosti alespo jeden z mnoha vrok sv atho R oberta Bellarm ina: Ob prav se pin pedevm v osob Kristov. P roto obtovn, kter nsleduje po prom nn, dosvduje, e cel C rkev souhlas s obtovnm vykonanm Kristem a spolu s nm obtuje.85) 86 R ovn obady a modlitby eucharistick obti nemn jasn naznauj a ukazuj, e obtn dar pinej kn v e spo jen s lidem. Vdy nejen pisluhovatel sv atch tajem stv po obtovn chleba a vna, obrtiv se k lidu, jasn prav: Mod lete se, brati, aby moje i vae ob pjem nou se stala u Boha, Otce vem ohoucho,86) nbr i m odlitby, jimi se pin B ohu bosk obtn dar, jsou proneny vtinou v mnonm sle; v nich jest tak nejednou naznaovno, e i lid m ast na tto vzneen obti jakoto spoluobtnk. k se na pklad: Za kter ti pinm e, nebo kte tob p in e j Tuto tedy ob sluebnosti na, ale i veker eledi sv, prosm e, P a n e , abys usm en p ija l M y sluebnci tvoji, ale i lid tvj svat,

30

pinm e pejasn velebnosti tv z tvch dar a dl ob istou, ob svatou, ob neposkvrnnou.87) 87 Nen ani divu, e vc jsou poveni k takov dstoj nosti. V dy oistnou koupel ktu se vichni kesan stv aj dy tajem nho Tla K rista-knze a pro nezruiteln znamen, kter se vtiskuje do jejich due, jsou ureni k bohoslub; a ta k se pim en svm u stavu stvaj astnm i knstv Kristova. 88 V katolick C rkvi lidsk rozum osvcen vrou vdycky usiloval, aby si zskal co nejvt mon poznn Boch vc. Je proto pirozen, e se kesansk lid zbon te, v jakm sm yslu se p rav v knonu eucharistick obti, e i on ji obtuje. Abychom ted y splnili toto zbon pn, rdi zde tuto otzku strun a jasn vylome. 89 P edevm jsou to dvody vzdlen: nezdka se toti stv, e vc, astnc se posvtnch obad, pronej m odlitby stdav s modlitbami knze; nkdy tak se stv ve star ch dobch se to stvalo astji e pinej slueb nkm olte chlb a vno, ab y se staly tlem a krv Kristo vou; a konen, e za jejich alm uny pin knz za n bosk obtn dar. 90 Jest vak tak hlub dvod, pro lze ci, e vichni k es an a zvlt ti, kte jsou ptom ni u olte, obtuj. 91 Aby v tto velmi dleit otzce nevznikl zhoubn om yl, jest teba, abychom pesn stanovili vznam slova obtovati. N ekrvav ob, pi n jest Kristus v e stavu obti ptom en na olti, jakmile jsou vyslovena slova konsekran, jest v y k o nna sam m knzem , pokud zastupuje osobu Kristovu, ne vak pokud zastupuje osobu vcch. Ponvad vak knz klade bosk obtn dar na olt, pin jej Bohu Otci jako ob k oslav nejsvtj Trojice a k dobru cel C rkve. Tto obti v um slova sm yslu se vc astn zpsobem jim pim e nm a to z dvojho dvodu: protoe toti pinej ob nejen skrze ruce knze, nbr i v uritm sm yslu spolu s nm; a pro tuto ast se vztahuje k liturgick bohopoct tak ob lidu. 92 e vak vc pinej ob skrze ruce knze, je patrno z toho, e sluebnk olte zastupuje osobu K rista jakoto Hla vy, obtujc jmnem vech d; proto se prvem k, e cel C rkev skrze K rista pin obtn dar. Kdy pak se k, e zrove s knzem obtuje lid, netvrd se tm, e dy C rkve nejinak ne sm knz vykonvaj viditeln liturgick obad co pslu jedin knzi Bohem k tomu urenm u nbr e spojuje sv pn chvly, prosby, sm ru a dkinn s pnm 31

i myslem knze, ano, sam ho nejvyho Knze, aby byly podny Bohu Otci pi obtovn obtnho daru a tak vnjm obadem knze. Jest toti nutno, aby vnj obad obtovn svou povahou vyjadoval nitrnou bohopoctu: ob Novho zkona pak naznauje onu nejvy ctu, s n sm hlavn obtnk, jm jest Kristus, a s nm a skrze nho vechny jeho tajem n dy patin Boha uctvaj. 93 S velikou radost v dui jsme pijali zprvu, e tato nauka, zvlt v tto posledn dob pro horliv zjem m n o hch o liturgick otzky, byla postavena do sprvnho svtla. Nememe vak iv nepolitovati pehnn a pekrucovn pravdy, je se nesrovnvaj s pravm i pkazy C rkve. 94 Nkte toti vbec zavrhuj me, kter se slou soukro m a bez asti lidu, jakoby se odchylovaly od prvotnho zpso bu obtovn; nechybj ani hlasy, kter tvrd, e kn nem o hou pineti boskou ob souasn na vce oltch, protoe tm to jednnm rozvracej obec vcch a poruuj jej jednotu; a dokonce nechybj ani takov, kte zachzej a tak daleko, e pokldaj za nutn potvrzen a schvlen obti lidem, aby mohla nabti sv sly a innosti. 95 N esprvn se v tto vci poukazuje na sociln povahu eucharistick obti. Nebo kdykoliv knz obnovuje to, co b o sk Vykupitel vykonal pi posledn veei, skuten se doko nv ob: a tato ob m vdycky a vude, nutn a svou vlastn podstatou rz veejn a sociln, nebo ten, kdo ji ob tuje, jedn jmnem K ristovm a vcch, jejich Hlavou jest bosk Vykupitel, a pin ji Bohu za svatou C rkev katolic kou a za iv a za zem el.88) A to se nepochybn dje, a jsou vc ptom ni a m y si pejem a doporuujeme, aby se astnili v co nejhojnjm potu a co nejzbonji nebo ne jsou, protoe se nikterak nevyaduje, aby lid schvlil, co kon pisluhovatel sv a tch tajem stv. 96 A tedy z toho, co jsme prv vyloili, jasn vysvt, e se sv a t ob m en platn obtuje jmnem K ristovm a C rkve a e nepozbv ani svch uitk socilnch, i kdy je slouena knzem bez m inistranta, pece pro dstojnost tohoto vzne enho tajem stv si pejem e a nalhav dm e jak ostatn M atka C rkev pikzala aby dn knz nepistupoval k olti, nen-li ptom en m inistrant, k ter by mu pisluhoval a odpovdal, jak pedpisuje knon 813.

32

b) pokud mus obtovat sami sebe jako obtn dar 97 Aby vak obtovn, jm v tto men obti vc pinej bosk obtn dar nebeskm u Otci, doshlo plnho inku, jest teb a jet jin vci: jest toti nutno, aby sami sebe obtovali jako obtn dar. 98 Toto obtovn se neomezuje jen liturgickou ob. Kne apotolsk toti chce, abychom proto, e jsme jako iv kam eny stavni na Krista, mohli jako knstvo svat pod vati duchovn obti pjem n Bohu skrze Jee K rista ;89) apo tol P avel pak bez jakhokoliv rozlien asu napomn k es any tm ito slovy: P roto napomnm vs, abyste vydali tlo sv v ob ivou, svatou, Bohu libou, by to bylo duchovn bohoslubou va.90) Ale kdy pedevm vc se astn li turgickho konu s takovou zbonost a pozornost, e se o nich opravdu me ci jejich vra je tob znm a a pov doma zbonost,91) nem e se nestti, e vra kadho z nich tm odhodlanji psob skrze lsku, e rozkvt a rozohuje se zbonost, e se vichni zasvt horlivosti o slvu Bo a usi lovn zatou co nejvce se pipodobniti Jei Kristu, kter v ytrp l nejkrutj muka, aby se spolu s nejvym knzem a skrze nho obtovali jako duchovn ob. 99 Tomu ns u tak povzbuzen, kter biskup pron jm nem C rkve k posvtnm sluebnkm v den jejich svcen: Uvdomujte si, co konte. ijte podle toho, co inte, abyste, slavce tajem stv sm rti Pn, um rtvovali v dech svch v e chny nepravosti a zl dosti.92) A tm stejnm zpsobem se napomnaj v posvtnch liturgickch knihch vc, kte pistupuj k olti, aby se astnili posvtnch tajem stv: Bu di na to m to olti ctna nevinnost, obtuj se tam pcha, zni se hnv, bu zranna rozko a kad dostivost tla, obtuj se msto hrdliek ob istoty a msto holoubtek ob nevinnosti.93) Kdy tedy stojm e kolem olte, musme prom nit svou dui tak, aby pln vyhasl kad hch, k ter v n je, a aby se s vekerou p obnovovalo a posilovalo vechno to, co skrze Krista dv ivot nadpirozen: a tak se spolu s ne poskvrnnou obt stvm e obtnm darem pjem nm Bohu Otci. 100 C rkev usiluje vem on, aby pomoc pedpis posvt n liturgie co nejvhodnjm zpsobem uskutenila toto svat pedsevzet. K tomu sm uj nejen ten, vklady evangelia a jin kzn posvtnch sluebnk a veker cyklus tajem stv, 33

je se nm pipomnaj bhem celho roku, nbr i roucha a posvtn o bady a jejich vnj pom cky; elem toho veho je, aby se pipom nala velebnost tak velik obti a povzbu dily se mysli vcch tm ito viditelnm i znamenmi zbonosti a cty k paten na nejvzneenj vci, je se v tto obti ukr v aj.94) 101 Vechny p rv k y liturgie sm uj tedy k tomu, aby se v y tvoil v na dui obraz boskho Vykupitele skrze tajem stv ke podle slova apotola nrod: S Kristem ukiovn jsem ; iji pak ji nikoli j, nbr ije ve mn K ristus.95) P roto se stvm e obtnm darem spolu s Kristem k vt slv Otcov. 102 K tomu tedy vc, kte v eucharistick obti pinej bosk obtn dar, mus obracet a pozvedat svou dui. Jestli toti, jak pe sv. Augustin, le na stole P n nae tajem stv, to jest sm Kristus P n ,96) pokud je Hlavou a sym bolem onoho spojen, jm se stvm e tlem K ristovm 97) a dy jeho Tla,98) jestli sv. R obert Bellarm in podle nauky hipponskho uitele u, e v men obti je naznaena celkov ob, j se cel tajem n Tlo Kristovo, to jest cel vykoupen m sto Bo, obtuje Bohu skrze Jee K rista veleknze,99) pak nelze najiti nic sprvnjho a nic spravedlivjho, ne abychom se tak my vichni spolu se svou Hlavou, kter pro ns trpla, obto vali vnm u Otci. Ve svtosti oltn se podle tho Augusti na Crkvi ukazuje, e v obti, kterou obtuje, je tak sam a obtovna.100) 103 Nech tedy vc dobe uv, k jak dstojnosti je p o vznesla posvtn kestn koupel; a a se nespokojuj pi asti na eucharistick obti s povechnm m yslem , jak se slu na dy K ristovy a na syny C rkve, nbr a svobodn a zce spjati s Veleknzem a s jeho sluebnkem na zemi v duchu posvtn liturgie sjednocuj se s nm zvlt ve chvli konsekrace bosk hostie a a ji obtuj spolu s nm, kdy se pronej ona slav nostn slova: Skrze nho, s nm a v nm jest tob, Bohu Otci vemohoucmu, v jednot Ducha sv atho vecka est a chvla po vecky vky vkv,101) a na tato slova lid odpovd: Amen. A t kesan nezapom naj, aby spolu s boskou ukiovanou Hlavou obtovali sebe sam, sv starosti, bolesti, zkosti, ubohost a poteby.

34

c) prostedky, jak podntiti tuto ast 104 Jsou tedy hodni chvly ti, kte pro usnadnn a k n aer pn vtho uitku z asti kesanskho lidu na eucharistick obti se sna dt vhodn do rukou lidu m sk m isl, take vc, spojeni s knzem, modl se s nm tm i slovy a s tm sm lenm, jako m C rkev; podobn jsou hodni pochvaly ti, kte chtj udlat z liturgie i zevn posvtn kon, jeho se opravdu zastn vichni ptom n. Toho lze doshnouti rzn mi zpsoby: kdy toti vechen lid podle pedpis o posvt nch obadech bu ukznn odpovd na slova knze, nebo zpv vhodn podle rznch st men obti, nebo dl oboje anebo konen, kdy pi slavn mi stdav odpovd na m od litby sluebnk Jee K rista a pipojuje se k nim pi litur gickm zpvu. 105 Ale tyto zpsoby asti na men obti jsou tehdy hodny chvly a doporuen, kdy svdom it zachovvaj pkazy C rkve a sm rnice posvtnch obad. Slou hlavn k tom u, aby ivily a rozdm y chvaly zbonost kesan a jejich zk spojen s Kristem a s jeho viditelnm sluebnkem a aby po vzbuzovaly ono sm len a ony vnitn vlohy, jimi se nae due mus pipodobovat nejvym u knzi Novho zkona. Nicmn, akoliv vnjm zpsobem dokazuj, e ob pro jej podstatu, pokud je vykonna P rostednkem mezi Bohem a lidmi,102) je teba povaovat za kon celho tajemnho Tla Kristova, nejsou vak nutn, aby v y tv e ly jej veejn a spo len rz. Krom toho recitovan me neme nahraditi slavnou mi, kter, i kdy se slou za ptom nosti pouhch posvtnch pisluhovatel, zachovv si svou zvltn dstoj nost pro velebnost svch obad a pro bohatost svch kon; akoliv velice v zr st jej lesk a jej slva, astn-li se j, jak si peje Crkev, etn a zbon lid. 106 Je teb a jet poznam enat, e jsou mimo pravdu a mimo cestu zdravho rozumu ti, kdo pro klamn dom nnky pipi suj vem tm to okolnostem takovou cenu, e nevhaj tvrdit, e posvtn kon neme doshnouti svho urenho cle, budou-li ty to opom enuty. 107 Nemlo vcch je toti neschopno pouvat mskho m islu, i kdy je vydn v m ateskm jazyku; a ne vichni jsou schopni, aby sprvn, jak se slu, pochopili liturgick obady a kony. Nadn, povaha a vlohy lid jsou tak rzn a rozdln, e ne vichni mohou bt stejn dojati a vedeni m odlitbam i, 35

zpvy nebo spolen konanm i posvtnm i kony. Krom toho duevn poteby a disposice nejsou u vech stejn a ani nezstvaj stejn u tho lovka. Kdo tedy, jsa veden tmto pedsudkem , odv se ci, e tolik kesan se neme z astnit eucharistick obti a povat jejch dobrodin? Mohou se j zajist zastniti jinm zpsobem, k ter je pro nkter snadnj: tak na pklad mohou zbon rozjm at o tajem stvch Jee K rista anebo mohou konat jin cvien zbonosti a mo dlit se jin modlitby, je, i kdy se li od posvtnch obad formou, pece jim odpovdaj svou povahou. 108 P roto v s, ctihodn brati, vybzm e, abyste ve sv diecsi anebo crkevn iurisdikci dili a upravili nejvhodnj zpsob, jak se me lid astnit liturgickch kon podle smrnic danch m skm m islem a podle pkaz P o sv t n kongregace obad a Kodexu kanonickho prva; tak toti, aby se ve konalo s patinm podkem a uctivost a aby ni komu, i kdyby to byl knz, nebylo dovoleno pouvat posvt nch p ro sto r k libovolnm pokusm. K tomu cli si tak pe jeme, aby v kad diecsi, jako ji je komise pro posvtnou hudbu a umn, byla t zzena komise pro podporu litu r gickho apotoltu, aby se pod va bdlou p vechno sv domit konalo podle pedpis Apotolsk Stolice. 109 V eholnch domech pak budi pesn zachovvno ve chno to , co vlastn konstituce v tto vci stanovily, a nech se nezavdj novoty, kter by nebyly pedem schvleny ped stavenm i. 110 Jakkoliv se tedy mohou rznit vnj zpsoby a okol nosti asti lidu na eucharistick obti a na jinch liturgickch konech, je teb a vdycky co nejusilovnji sm ovat k tom u, aby se due ptom nch spojily s boskm Vykupitelem pouty pokud mono nejumi a aby jejich ivot mohutnl vdy vt svatost a denn vce rostla slva nebeskho Otce. III PIJMN NEJSVTJ SVTOSTI 111 Vzneen oltn ob je zakonena ast na bosk hostin. Ale, jak vichni vd, k plnosti te obti se v y a duje toliko, aby knz se nasytil nebeskm pokrmem, ne vak aby i lid co je ostatn svrchovan douc pistoupil ke sv atmu pijmn. 112 Rdi pi tto pleitosti opakujeme vahy Svho pedc h d c e 36

Benedikta XIV. o definicch koncilu tridentskho: P edn musme ci, e dnm u vcm u nesm ani na m ysl pijti m ylenka, e soukrom me, pi nich pijm jen knz, ztrcej proto cenu prav, dokonal a pln nekrvav obti, ustanoven Jeem Kristem, a e se maj povaovat za nedovolen. Vc tak vd anebo mohou bti snadno po ueni, e posvtn koncil tridentsk, opraje se o nauku ucho vvanou v nepetritm stnm podn C rkve, odsoudil novou a nesprvnou nauku Lutherovu, je se j pila.103) Kdo k , e me, v nich sv to stn pijm jedin knz, jsou nedovolen a proto maj bt zrueny, budi vylouen z C rkve.104) 113 Odchyluj se tedy od cesty pravdy ti, kte odm taj slouit, nepistupuje-li kesansk lid k boskmu stolu; a jet vce se odchyluj ti, kte, aby dokzali naprostou nutnost, e vc se maj ivit eucharistickm chlebem spolu s knzem, zludn tvrd, e se zde nejedn jenom o ob, nbr o ob a o hostinu bratrskho spoleenstv a spolen vykonan svat pijmn pokldaj skoro za vyvrcholen cel bohosluby. 114 Je proto nutno jet jedenkrt pipom enout, e eucha ristick ob podstatn spov v nekrvavm obtovn bo skho obtnho daru, obtovn, je se tajem n projevuje od dlenm posvtnch zpsob a jejich obtovnm vnm u Otci. S vat pijmn pak nle k plnosti obti a k asti na n pijetm nejsvtj svtosti; a zatm co je naprosto nutn pro pisluhujcho obtnka, vcm se jenom iv doporuuje. 115 Jak vak C rkev, jako uitelka pravdy, se sna se v p chrnit istotu katolick vry, tak, jako peliv m atka svch syn, je iv povzbuzuje, aby se horliv a asto ast nili tohoto nejvtho daru naeho nboenstv. 116 P edevm si peje, aby kesan zvlt kdy n e mohou snadno pijm out skuten eucharistick pokrm jej pijmali aspo touhou, tak toti, e s ivou vrou, s duchem uctiv pokornm a pln oddanm vli boskho Vykupitele s co nejvroucnj lskou se s nm spojuj. 117 Ale to j nesta. Ponvad, jak jsme svrchu ekli, se meme astniti obti tak svtostnm pijmnm, pova jce andlskho chleba, proto m atka C rkev, abychom innji uitek vykoupen v sob ustavin ctili,105) opakuje vem svm synm pozvn K rista P n a: Vezm te a je z te To ite na m ou pam tku.106) P roto ta k trid en tsk snm jako ozvna pn Jee K rista a jeho neposkvrnn Snoubenky d razn vybz, aby pi kad mi ptom n vc pijmali 37

eucharistii nejen duchovn, nbr i svtostn, aby jim tak v z e el hojnj uitek z tto nejsvtj obti.107) B a i N ne sm rteln pedchdce B enedikt XIV., aby se lpe a jasnji pro jevila ast vcch na te bosk obti pijetm eucharistie, chvl zbonost tch, kte nejen tou sy tit se nebeskm chle bem, kdy jsou ptom ni na m en obti, nbr radji chtj po vat hostie konsekrovan v te obti, akoliv, jak sm p ro hlauje, se astnm e opravdov a skuten obti, i kdy se jedn o eucharistick chlb ji pedtm dn konsekrovan. P e toti takto: A akoliv se astn te obti krom tch, jim slouc knz d v st obtnho daru, k ter sm v te mi pinesl, tak ti, jim knz dv hostie, kter se uchovvaj, pece vak proto C rkev nikdy nezakzala, ani nyn nezaka zuje, aby knz vyhovl zbonosti a spravedlivm u pn tch, kte jsou ptom ni mi a chtj bt piputni ke spoleenstv na te obti, kterou i oni stejn pinej zpsobem, k te r je jim pim en; dokonce schvaluje a peje si, aby se to tak dlo, a pokrala by ty knze, jejich vinou a nedbalost by byla vcm ona ast odepena.108) 118 Dej pak Bh, aby vichni ochotn, radostn a svobodn vyhovli tm to starostlivm pobdkm C rkve; dej Bh, aby se vc astnili teb as kad den, mohou-li, bosk obti nejen duchovn, nbr i pijetm nejsvtj svtosti p o v a jce tlo Jee Krista, kter je obtovno za vechny vnm u Otci. Probouzejte, ctihodn brati, v duch svench va pi iveln a n enasytn hlad po Jei K ristu; k jsou pro vae pouovn olte obklopeny dtmi a mlde, aby obto valy boskm u Vykupiteli sebe, svou nevinnost a sv naden: k asto pistupuj m anel, aby se ivili u sv atho stolu a po sleni mohli pak vychovvati dti sob sven podle sm len a podle lsky Jee K rista; k jsou zavolni dlnci, aby mohli pijm out inn a nikdy neubvajc pokrm , k te r ob novuje jejich sly a pipravuje jim za jejich nm ahy vnou od mnu v nebi; shrom dte konen mue vech td a pi nute vejti ;109) nebo toto jest chlb ivota, jeho vichni po tebuj. C rkev Jee K rista m jen tento chlb, aby nasytila touhy a pn naich du, aby je zce spojila s Jeem Kristem a aby se jm konen stali jednm tlem 110) a sbratili se vichni ti, kte sed u tho nebeskho stolu, aby s lmnm jedinho chleba pijmali lk nesm rtelnosti.111) 119 Je tak velmi vhodn co ostatn liturgie stanovila ab y lid pistupoval ve svatm pijmn potom, a knz pijal 38

s olte bosk pokrm ; a, jak jsme ve napsali, zasluhuj p o chvaly ti, kte se astn m e a pijmaj hostie konsekrovan v te obti, take se uskuteuje abychom, kdokoliv z to hoto podlnictv na olti svatosvat Tlo a Krev S yna tvho pijm em e, velikm poehnnm nebeskm a milost naplnni byli.112) 120 P ece vak nkdy nechybj dvody a nejsou dk, pro se rozdluje eucharistick chlb bu ped anebo po te obti a pro tak kdy se svat pijm n podv hned po pijmn knze se tak dje hostiemi ji dve prom nnm i. I za takovch okolnost jak jsm e ostatn ji pipomenuli se lid sprvn astn eucharistick obti a m e asto s vt snadnost pistupovat ke stolu ivota vnho. Jestli tedy se C rkev sna s m ateskm porozumnm vyjt vstc duchov nm potebm svch syn, tito ze sv stran y nemaj snadno pohrdat vm tm, co rad posvtn liturgie, a maj vdy, kdy koliv tomu nebrn rozum n dvod, konat vechno to, m se u olte jasnji projevuje iv jednota tajem nho Tla.

121 Kdy byl ukonen posvtn kon, k ter je zen zvlt nmi liturgickm i smrnicem i, tm se nijak nezprouje povin nosti dkinn ten, kdo poil nebeskho pokrm u; ba dokonce se velice slu, aby se po pijet eucharistickho chleba a po skonen veejnch obad usebral a zce spojen s boskm M istrem setrv v al s nm, pokud mu to okolnosti dovol, ve velmi vroucm a poehnanm rozhovoru. Odchyluj se tedy od bez pen cesty p rav d y ti, kte ulpvaj spe na slovech, ne na m ylence a tv rd a u, e po skonen m e se nem prodluo v at dkvzdn nejenom proto, e oltn ob je sam a svou podstatou vzdvnm dk, nbr i proto, e to nle k sou krom , osobn pobonosti a ne k dobru celku. 122 Ale naopak sam a povaha svtosti vyaduje, aby k es an, k ter ji pijm, z n naerpal bohat ovoce svatosti. V e ejn shrom dn kesansk obce se ovem rozpout, ale je nutn, aby jednotlivci spojeni s Kristem neperuovali ve sv dui zpv chvly, dkujce vdycky za vecko ve jmnu P na naeho Jee K rista Bohu a O tci.113) K tom u ns vybz tak sam a posvtn liturgie eucharistick obti, kdy pikazuje, abychom se modlili tm ito slovy: dej, prosm e, abychom v ustavinm dkinn setrvali114) a nikdy neustali ve tv

39

chvle.115) M-li se tedy ustavin Bohu dkovat a nikdy se nem ustati v jeho chvle, kdo by se proto odvil k rat C r kev anebo j v y t k at, e rad svm knm 116) a vcm , aby po pijmn setrvali aspo chvilku na rozmluv s boskm Vykupitelem, a e vloila do liturgickch knih vhodn m odlit by obdaen odpustky, aby se jimi posvtn sluebnci vhodn pipravili ped slouenm a ped pijmnm a aby jimi po mi svat projevili Bohu svou vdnost? P osvtn liturgie je da leka toho, aby potlaovala nejhlub city kadho kesana, spe je usnaduje a povzbuzuje, aby se pizpsobovaly Jei Kristu a aby skrze nho sm ovaly k O tci; proto ona sam a d, aby kad, kdo pistoupil ke stolu Pn, Bohu patin podkoval. Bosk Vykupitel toti rd naslouch naim m od litbm, upm n s nmi rozm louv a poskytuje nm ve svm planoucm Srdci toit. 123 Ba ty to kony, kadm u vlastn, jsou naprosto nutn, abychom vichni hojnji erpali z nadpirozench poklad, ji mi oplv eucharistie, a abychom je podle svch m onost rozdvali i ostatnm , aby Kristus P n doshl ve vech duch plnosti sv moci. 124 P ro bychom tedy, ctihodn brati, nepochvlili ty, kte po pijet eucharistickho pokrmu, i kdy veejn bylo pro putno kesansk shrom dn, prodlvaj v dvrnm p telstv s boskm Vykupitelem, nejen aby si s nm mile poho voili, n b r aby mu dkovali a patin ho chvlili a zvlt aby ho prosili o pomoc, ab y odstranili ze sv due vechno, co me zeslabit inek svtosti a aby vykonali ze sv stran y vechno, co me podporovat bezprostedn ptom n pso ben Jee K rista? Vybzme je, aby to zvlt konali jednak plnnm stanovench pedsevzet a cvienm se v kesan skch ctnostech, jednak tm, e pouvaj ke svm vlastnm potebm toho, eho se jim dostalo s krlovskou tdrost. S prvn mluv podle pedpis liturgie a v jejm duchu spiso vatel zlat knky O nsledovn K rista, kdy tomu, kdo pijal tlo Pn, rad toto: Zstvej v stran a uvej Boha svho; nebo m toho, koho ti cel svt neme vzt.117) 125 M y vichni ted y tak zce spjati s Kristem snam e se ponoit se do jeho nejsvtj due a proto se s nm spojujeme, abychom mli podl na konech adorace, jimi se pin nej svtj Trojici nejmilej a nejpjem nj hold; na konech nejvy chvly a dk, kter obtuje vnm u Otci a jejich vrnou ozvnou je chvalozpv nebe i zem podle slov: Dobr o e t e

40

vechna dla P n P n u ;118) konen na tch ko nech, jimi si vyproujem e nebeskou pomoc v nejvhodnj chvli pro vyproen a zskn pomoci jmnem K ristovm 119) a jimi se pedevm pinm e a obtujem e jako obtn dar slovy: Ns sam y zdokonal pro sebe za obtn d ar vn.120) 126 B osk Vykupitel neustle opakuje svou snanou v zvu: Zstate ve m n.121) S vtost oltn pak Kristus z stv v ns a m y zstvm e v Kristu; a jako Kristus zstvaje v ns ije a psob, tak tak je nutno, abychom m y zstvajce v Kristu skrze nho ili a pracovali. IV CTA NEJSVTJ SVTOSTI 127 E ucharistick chlb, jak vichni vd, obsahuje oprav du, skuten a podstatn tlo a krev spolu s du a bostvm P n a naeho Jee K rista ;122) nen tedy divu, jestlie Crkev od potku uctvala tlo Kristovo pod zpsobou chleba, jak v y sv t ze sam ch obad vzneen obti, jimi se posvtnm pisluhovatelm olte naizuje, aby uctvali nejsvtj sv tost pokleky anebo hlubokmi klonami. 128 P osvtn snm y u, e bylo Crkvi sveno od potku jejho ivota, e mus uctvati jedinou adorac vtlen Slovo Bo i jeho vlastn tlo ;123) a sv a t Augustin prav: Nikdo nepov onoho tla, ani se mu dve nepoklonil dodvaje, e nejen nehem e, klanme-li se, nbr hem e, neklanm e-li se.124) 129 Z tchto zsad katolick nauky se zrodila a pozvolna v y r stala eucharistick cta klann, odlin od svat obti. Uchovvn svtostnch zpsob pro nemocn a pro vechny ty, kte b y se octli v nebezpe sm rti, vedlo k chvlyhodnm u zvyku klant se tom uto nebeskm u pokrm u, k ter se uchov v v chrm ech. A tato cta klann opr se o siln a pevn dvod. Eucharistie je toti obt a tak svtost; a od ostatnch svtost se li tm, e nejenom udluje milost, nbr i trvalm zpsobem obsahuje sam ho pvodce milosti. Kdy nm proto C rkev pikazuje, abychom se klanli Kristu, skrytm u pod eucharistickm zvojem, a bychom si od nho vyproovali nadpirozen i pozem sk dary, jich v kad dob vdycky potebujem e, projevuje tm ivou vru, j v, e jej bosk Snoubenec je ptom en pod tm e zvojem, projevuje mu svou vdnost a t se z jeho dvrnho ptelstv.
41

130 Bhem asu pak C rkev zavedla rzn druhy tto cty, den ze dne krsnj a prospnj: jako na pklad zbon a i kadodenn n v tv y boskch svatostnk; poehnn nej svtj svtost; slavnostn prvody ve m stech i na v e n kov, zvlt pi pleitosti eucharistickch sjezd a klann se veejn v y stav en nejsvtj svtosti. Tato veejn klann nkdy trvaj krtce, jindy pak se prodluuj na cel hodiny a tak na 40 hodin; na nkterm m st trvaj po cel rok st dav v jednotlivch kostelch. Jinde pak se nepetrit vyko nvaj ve dne i v noci p eholnch rodin a tch se asto z astuj i vc. 131 T yto kony zbonosti pisply podivuhodn k rozkvtu v ry a nadpirozenho ivota C rkve bojujc zde na zem i, k ter se takovm to ponnm stv do jist m ry ozvnou C rkve vtzn, je vn pozved hym nus chvly k Bohu a k B ernkovi, jen byl zabit.125) P roto C rkev nejen schvlila, nbr i vzala za sv a svou autoritou potvrdila ty to kony zbonosti, je se bhem stalet rozily.126) V yvraj z ducha posvtn liturgie: a proto, jsou-li vykonvny s nleitou d stojnost, vrou a zbonost, jak toho vyaduj posvtn oba dy a pedpisy Crkve, jist pispj velmi mnoho k prohlouben liturgickho ivota. 132 Nelze tak ci, e tato eucharistick cta vyvolv mylnou zm nu mezi Kristem historickm , jak kaj, k ter il na zemi, a Kristem ptom nm v nejsvtj svtosti oltn a Kristem oslavenm , k ter slavn kraluje v nebi a rozdluje milosti; je nutno dokonce spe tvrdit, e vc tm to zpso bem dosvduj a slavnostn projevuj vru C rkve, j se v , e je jedno a tot Slovo Bo a Syn M arie Panny, k te r trpl na ki, k ter je sk ry t ptom en v eucharistii a k ter kraluje v nebesch. T ak sv. Jan Zlatost: Kdy je (tlo Kristovo) vid ped sebou, ekni si: P ro toto tlo u nejsem hlnou a po pelem, u nejsem otrokem , ale jsem svobodn: proto doufm, e dostanu nebe a dobra, k ter jsou tam uloen, nesm rteln ivot, dl andl, dvrn sty k s K ristem ; toto tlo proboden heby, rozdrsan biky, nestalo se obt sm rti; toto jest to tlo, kter bylo zbroceno krv, kopm probodeno, tlo, z nho v y trysk ly na sv t dva spsonosn pram eny: jeden krve a druh v o d y Toto tlo nm dal, abychom je uchovvali a povali; je to dsledek nezm rn lsky.127) 133 Zvlt pak je teb a velice pochvlit zvyk, e se mnoh nboensk kony, je se staly obvyklm i u kesanskho lidu, 42

zakonuj obadem svtostnho poehnn. Nen nic lepho a nic prospnjho ne ehnn, jm knz pozved k nebi chlb andlsk ped tv klecho kesanskho lidu a ehnaje jm ve znamen ke pros nebeskho Otce, aby m ilostiv obrtil sv oi ke svm u Synu, ukiovanm u z lsky k nm, a aby pro toho, jen chtl b t nam Vykupitelem a bratrem , a skrze nho vylil sv nebesk d ary na ty, kter vykoupila ne poskvrnn k rev B ernkova.128) 134 Snate se tedy, ctihodn brati, se svou obvyklou velmi usilovnou pelivost, aby chrm y, kter v y stavla v ra a zbo nost kesanskch generac bhem stalet jako vn hym nus oslav y vem ohoucho Boha a jako dstojn pbytek pro na eho Vykupitele, skrytho pod eucharistickm i zpsobam i, byly co nejvce o teveny stle etnjm vcm , aby, shro m dni u nohou naeho Spasitele, slyeli jeho nejlaskavj pozvn: Pojte ke mn vichni, kte se lopotte a jste obteni, a j v s oberstvm .129) Nech jsou opravdu chrm y domem Bom, aby, kdokoliv do nho vstupuje prositi za dob rodin, mohl se radovati, e veho doshl,130) a dostal nebeskou tchu. 135 Jedin tak se me stt, e se cel lidsk rodina po uspodn pom r upokoj a e se svornou mysl i srdcem za zpv pse nadje a lsky: Dobrs P a st , Chlb jsi prav! Smiluj se, sly hlas n lkav: Pasi, hldej nae davy. dobro dej nm, P elask av, v zemi ivch dej nm z t! 131)

ST

TET

B o s k o ficiu m a liturgick rok

I BOSK OFICIUM 136 Idel kesanskho ivota spov v tom, aby se kad co neje a trv ale spojil s Bohem. P ro to bohopocta, kterou C r kev vzd v vnm u Bohu a k ter spov zvlt v eucha ristick obti a v uvn svtost, je tak uspodna a u p ra vena, e se boskm oficiem roziuje na vechny hodiny denn , 43

na tdny, na cel rok, na vechny doby a na vechny okol nosti lidskho ivota. 137 P rotoe bosk M istr pikzal: Jest poteb vdycky se modliti a neustvati132), C rkev, vrn poslun tohoto na pomenut, nikdy neustv v modlitbch a vybz ns tm ito slovy apotola nrod: Skrze nho (Jee) pinejm e Bohu vdycky ob chvly.133) 138 Veejn a spolen modlitba, je se ode vech zrove vysl k Bohu, se v nejstarch dobch konvala jenom v uri tch dnech a v uritch hodinch. Ale m odlitby se konaly ne jen ve veejnch shromdnch, nbr i v soukrom ch domech a nkdy se sousedy a se znmmi. B rzy vak se na rznch m stech kesanskho svta ujal zvyk, aby byly k modlitb ureny vznan doby, na pklad posledn hodina dne, kdy zapad slunce a rozh se svtlo, nebo prvn hodina, kdy kon noc, kdy toti kohout ji zakokrhal a kdy slunce vychz. O statn denn chvilky jsou oznaen jako nejvhodnj k m odlitbm jednak Psm em sva tm , jednak tradinm i zv y k lostmi idovskm i a obyeji dennho ivota. Podle Skutk apotolskch shrom dili se uednci Jee K rista k modlitb o hodin tet, kdy vichni byli naplnni Duchem sv at m ;134) kne apotolsk pak dve ne pojedl, vystoupil na stechu, aby se pomodlil bylo kolem poledne ;135) a P e tr a Jan li do chrm u k modlitb na hodinu devtou ;136) a o pl n o c i Pavel a Silas modlce se, zpvem chvlili B oha.137) 139 T yto rzn m odlitby se zvlt z podntu a piinnm mnich a asket den ze dne neustle zdokonalovaly a pozvol na byly zavedeny crkevn autoritou i do uvn posvtn liturgie. 140 Bosk oficium jak je nazvm e tedy jest mod litbou tajem nho Tla Jee Krista, je se obrac k Bohu jm nem vech kesan a k jejich prospchu, nebo je vykon vna knmi, ostatnm i sluebnky C rkve a eholnky pov enm i k tomu sam ou Crkv. 141 Jak povahy a hodnoty m bt tato Bo chvla, v y sv t ze slov, k ter C rkev vybz recitovat ped zatkem modliteb oficia, pedpisujc toti, aby byly recitovny: dstojn, po zorn a zbon. 142 Slovo Bo, berouc na sebe lidskou pirozenost, pineslo do tohoto pozem skho vyhnanstv chvalozpv, k ter se zpv v nebi po celou vnost. Sjednocuje s sebou celou lidskou spo lenost a pidruuje ji k sob pi zpvn tohoto boskho

44

hym nu chvly. S pokorou musme uznat, e nevme, za bychom se mli modliti, jak jest poteb; ale Duch sm pi m louv se za ns za vecky vzdechy nevyslovenm i.138) A tak Kristus skrze Ducha svho modl se v ns k Otci. Bh nemohl b y dti lidem vt dar (Je) modl se za ns jako n veleknz, modl se v ns jako nae Hlava, modlme se k nmu jako ke svm u B ohu Uznejme tedy i sv hlasy v nm i jeho hlas v ns Modlme se k nmu jako k Bohu, on se modl jako sluebnk: tam jako Stvoitel, zde jako tvor, k ter bere na sebe prom nlivou pirozenost lidskou, ani sm se mn, a in z ns s sebou jednoho lovka: Hlavu a T lo.139) 143 Vynikajc dstojnosti tto m odlitby C rkve mus b t pim en pozorn zbonost na due. A ponvad hlas mod lcho opakuje vere psan z vnuknut Ducha sv atho, kter hlsaj a v y z v edaj nejdokonalej velikost Bo, je tak nutn, aby se k tomuto hlasu pidruilo vnitn hnut naeho ducha, abychom si osvojili ty t city, jimi se povznm e k nebi, ko me se nejsvtj Trojici a vzdvm e j patin chvly a d kinn: Tak si ponejme pi recitovn alm, aby mysl nae se shodovala s hlasem nam .140) Neb tedy jenom o r e citovn anebo o zpv, k ter, i kdy velmi dokonal podle z kon hudebnho umn a podle zsad posvtnch obad, se dotk pece pouze sluchu, nbr pedevm o pozvednut na mysli a na due k Bohu, abychom mu ve spojen s Jeem K ristem zasvtili sebe a vechno sv konn. 144 Na tom jist nemlo zvis innost naich modliteb. T yto pak, neobrac-li se na sam Slovo tlem uinn, zakon uj se tm ito slovy: skrze P na naeho Jee K rista ; a on, jako prostednk mezi Bohem a lidmi, ukazuje nebeskm u Otci sv oslaven rny jsa vdycky iv, aby za ns orodoval.141) 145 Hlavn st boskho oficia, jak vichni vd, tvo al my. Obepnaj cel den, posvcuj jej a zdob svatost. Pkn prav Kassiodor o almech, rozdlench do boskho oficia jeho doby: Ony si rannm jsotem ptelsky zskvaj pze nastvajcho dne. Zasvcuj nm prvn hodinu denn, posvcuj nm tet hodinu, rozveseluj nm estou hodinu pi lmn chleba, o devt nm naznauj konec postu, uzavraj konec dne a zabrauj, aby se zatem nil n duch, kdy pichz noc.142) 146 Pipom naj pravdy zjeven Bohem vyvolenm u nrodu, nkdy hroziv, jindy provanut milou sladkost; opakuj a roz ncuj nadji ve slbenho Osvoboditele, kter bvala kdysi iv e n a 45

zpvnm bu u domcch krb, nebo v sam m velebnm chrm ; tak stav do podivuhodnho svtla pedpovdnou slvu Jee K rista a jeho svrchovanou a vnou moc, potom jeho pchod a jeho zm aen se v tom to pozem skm vyhnanstv, jeho krlovskou dstojnost a knskou moc a konen jeho po ehnan nm ahy a jeho krev, vylitou za nae vykoupen. Stej n tak vyjaduj radost naich du, sm utek, nadji, bze a nai vli, je naprosto Bohu dvuje a oddan ho miluje, a n tajem n vzestup k Bom Stnkm. 147 a lm je poehnnm lidu, chvlou Bo, oslavou lidu, souhlasem vech, obecnou mluvou, hlasem C rkve, zpv nm vyznnm v ry , plnou oddanost k autorit, radost ze svo body, volnm radosti, ozvnou tst.143) 148 Ve star dob byla ast vcch na tchto modlitbch oficia hojnj; ale ponenhlu se zm enovala a, jak jsme prv ekli, je nyn jejich recitovn povinnost jenom kn a ehol nk. Podle psnho p rv a nen tedy laikm v tto vci nic pedepsno, je v ak svrchovan douc, aby se inn ast nili zpvu anebo recitovn nepor o svtcch ve sv farnosti. iv vm a vaim vcm , ctihodn brati, doporuujeme, aby tento zbon zv y k nepestal a aby byl podle monosti obnoven tam , kde zanikl. To zajist pinese spasiteln ovoce, budou-li nepory zpvny nejen dstojn a uctiv, nbr i tak, aby r z nmi zpsoby mile pivbily zbonost vcch. K jsou v e ejn i soukrom bez ruen zachovvny svten dny, kter mus bti Bohu zvlt vnovny a zasvceny; a pedevm nedle, kterou apotolov, poueni Duchem sv a tm, nahradili sobotu. Bylo-li pikzno idm: est dn budete pracovati, dne sedm ho jest sobota, klid Hospodinu zasvcen; kad, kdo by toho dne pracoval, a zem e ,144) jak se nemaj o bvati duchovn sm rti kesan, kte o svtench dnech konaj slu ebn prce a ve svm svtenm odpoinku nevnuj se zbo nosti, ani nboenstv, ale nem rn holduj vnadidlm tohoto sv ta? Nedle a dny svten maj b t tedy zasvceny boho poct, j se klanme Bohu a due se iv nebeskm pokrm em ; a akoliv C rkev pikazuje jenom, aby vc odpovali od slu ebnch prac a aby se astnili eucharistick obti a nedv dnho pikzn o veern bohopoct, pece vak krom pi kzn jsou tak jej nalhav doporuen a pn; a je to jet vce douc pro potebu, kterou maj vichni, aby si usm ili Boha, aby si vyprosili jeho dary. Nae due se napluje hlubo kou bolest, kdy pozorujem e, jak v naich dobch prov

46

kesansk lid odpoledne svtenho dne: m sta veejnch di vadel a her jsou pln, zatm co kostely jsou navtvovny m n ne se slu. Je v ak beze v pochybnosti nutno, aby vichni pili do naich chrm , aby tam byli pouovni o pravdch katolick vry, aby zpvali Bo chvly, aby byli bohat obdaeni knzem ve svtostnm poehnn a byli v y zbrojeni nebeskou pomoc proti protivenstvm tohoto ivota. Nech se vichni staraj, aby se nauili tm textm , kter se zpvaj pi neporch, a nech se sna jejich sm yslem naplnit svou dui; pod vlivem tchto modliteb toti zakus, co sv. Augustin tv rd o so b : Jak jsem plakal pi psnch a hym nech Tvch, nesm rn dojat lbeznm hlasem T v pjc C rk v e. T y zp v y vnikaly v ui m a do mho srdce prtila zitn pravda, z n vzplanul m ocn ohe zbonosti, a proudily slzy , a mn bylo v nich tak dobe.145) II OKRUH TAJEM STV V LITURGICKM ROKU 149 Slaven eucharistick obti a m odlitby hodinek se b hem celho roku pedevm obracej k osob Jee K rista; a jsou uspodny tak souladn a vhodn, e v nich vynik n Spasitel v tajem stvch svho ponen, vykoupen a oslaven. 150 Kdy pak posvtn liturgie pipom n tato tajem stv Je e Krista, chce, aby se jich vichni vc astnili takovm zpsobem, aby bosk H lava tajem nho T la ila svou doko nalou svatost v jednotlivch dech. K se due kesan po dobaj oltm , na nich se znovu opakuj a oivuj rzn sti obti, kterou obtuje nejvy Knz: toti bolesti a slzy, kter sm vaj a usm iuj hchy; prosba k Bohu, k ter vystupuje a k nebi; zasvcen a jakoby obtovn sebe samho, vykonan s ochotnm, velkom yslnm a horlivm sm lenm, a konen neju spojen, jm svujem e Bohu sebe a sv zleitosti a spovm e v nm, ponvad du zbonosti je napodobovat toho, jeho ct.146) 151 Shodn s tm ito zpsoby a pohnutkami, jimi nm litur gie v ustanovench obdobch pedkld k rozjmn ivot Je e Krista, C rkev nm pedkld pklady, je m m e napo dobovat, a ukazuje na poklady svatosti, ji si mme osvojit, protoe je nutno, abychom vili to, co sty vyznvm e a a b y chom v soukrom m i veejnm ivot uskuteovali, co m ysl vme. 47

152 V posvtn adventn dob v ns toti vzbuzuje vdom hch, jich jsme se neastn dopustili; a vybz ns, ab y chom, krotce dostivosti a dobrovoln um rtvujce tlo, se usebrali ve zbonm rozjm n a abychom byli neseni ivou touhou n av rtit se k Bohu, jen jedin ns me osvoboditi svou milost od sk v rn y hch a od zhoubnch zel, kter jsou jejich nsledkem. 153 Kdy opt pijde den narozen Spasitelova, pak se zd , jako by ns znovu pivdla k betlem sk jeskyni, abychom se tam nauili, e jest naprosto nutn, abychom se znovu naro dili a dokonale promnili; a to je mon pouze tehdy, kdy se spojme zce a ivotn se Slovem Bom, je se stalo lov kem, a budem e mt ast na jeho bosk pirozenosti, k n jsme byli poveni. 154 Pipom najc pak svtkem Zjeven povoln pohan ke kesansk ve, chce, abychom denn dkovali vnm u Bohu za tak velik dobrodin, abychom s velkou vrou touili po i vm a pravm Bohu, abychom zbon a hluboce chpali vci nadpirozen a zamilovali si mlen a rozjmn, abychom tm snadnji nebeskm darm porozumli a doshli jich. 155 Ve dnech po nedli D evtnk a po prvn nedli postn C rkev, nae m atka, rozmnouje svou pi, aby kad z ns uvaoval bedliv o sv ubohosti, aby byl inn povzbuzen k nprav m rav a aby zvlt usilovn litoval svch hch a sm val je modlitbou a poknm, ponvad v y trv al modlitba a pokn za hchy nm zskvaj Bo pomoc, bez n jest kad nae dlo m arn a neplodn. 156 V posvtn dob, kdy liturgie pedkld ukrutn utrpen Jee Krista, zve ns C rkev na Kalvarii, abychom sledovali krv zbrocen stopy boskho Vykupitele, abychom s nm rdi nesli k, abychom v sob mli tot sm len smru a po kn a abychom spolu s nm vichni zemeli. 157 O svtcch velikononch, kdy si pipom nm e vtzstv Kristovo, napluje se nae due vnitn radost; i m y si mme dobe uvdomit, e musme povstati spolu s Vykupitelem z chladnho a neinnho ivota k ivotu horlivjmu a svtj mu, e se mm e dt Bohu pln a velkom ysln a, nedbajce tto uboh zem, mm e pohleti jedin k nebi. Jestlie tedy jste povstali s Kristem, hledejte tch vc, kter jsou svrchu, o to peujte, co svrchu jest.147) 158 V dob svatodun ns pak vybz C rkev svm i pkazy a svm pispnm , abychom byli uelivm i k psoben Ducha

48

sv atho, nebo on chce zaplit nae srdce Bo lskou, ab y chom tm horlivji denn prospvali ve ctnosti, a tak se posv covali, jako jest sv at Kristus P n a jeho nebesk Otec. 159 C el liturgick rok tedy meme povaovati za velko lep hym nus chvly, k te r kesansk rodina podv skrze Jee, svho vnho prostednka, nebeskm u O tci; ale tak od ns d piln a rozumn upraven studium, abychom den ze dne lpe poznvali a chvlili svho boskho Vykupitele; a d t velkou a innou snahu a nenavn cvien, ab y chom napodobovali jeho tajem stv, abychom dobrovoln na stoupili cestu jeho bolest a tak abychom jednou mli ast na jeho slv a na jeho vn blaenosti. 160 Z toho, co jsme a dosud vyloili, jasn vysvt, ctihodn brati, jak se odchlili od pravho a istho pojmu liturgie ti m o d ern spisovatel, kte jsou oklam ni domnle vy m ys tickou naukou a odvauj se tvrditi, e se nem m e sousteo v at na K rista historickho, ale na K rista duchovho a oslave nho ; a nerozpakuj se tak tvrditi, e p r se ve zbonosti kesan stala zmna, j byl Kristus tm zbaven svho tr nu, ponvad Kristus oslaven, k ter ije a kraluje na vky vk a sed na pravici Otcov, je uk ry t , a na jeho msto byl postaven Kristus, k ter il tm to pozem skm ivotem . N kte proto zachzej a tak daleko, e chtj odstraniti z kostel obrazy boskho Vykupitele trpcho na ki. 161 Ale ty to klamn dom nnky jsou v naprostm rozporu se sprvnou naukou, pijatou od pedk. V v K rista naroze nho v tle, tak sv. Augustin, a pijde ke Kristu, naroze nmu z Boha, Bohu u Boha.148) P osvtn liturgie nm pak dv celho K rista ve vech okolnostech jeho ivota: toti Krista, k te r jest Slovem vnho Otce, k ter se rod z P anny M arie M atky Bo, k ter ns u pravd, k ter uzdravuje ne mocn, t zarm oucen, k ter trp a um r; k ter pak povst v jako vtz nad sm rt, kraluje v nebesk slv, posl nm Ducha Utitele a k te r konen stle ije ve sv C rkvi: Je K ristus (jest) t v era i dnes i na v ky.149) A dle nm ho stav p ed oi nejen jako vzor k nsledovn, nbr i jako uitele, jeho mm e ochotn poslouchat, jako paste, kterho m m e nsledovat, a jako prostednka na spsy, zdroj na svatosti a tajem nou Hlavu, jej jsme dy, ijcmi jeho vlast nm ivotem. 162 Ponvad pak jeho hok utrpen tvo stedn tajem stv, z nho pochz nae spsa, je poadavkem katolick vry, 49

aby bylo postaveno do svho plnho svtla; jest toti jakoby stedem bohopocty, protoe je eucharistick ob denn zp tomuje a obnovuje a protoe se vechny svtosti pipnaj co neje ke ki.150) 163 P roto liturgick rok, k te r zbonost C rkve iv a do provz, nen chladnm a neinnm zptom nnm skute nost, k ter nle minulosti, nebo pouhm a przdnm vzpo mnnm na udlosti minulch dob. Liturgick rok je spe sm Kristus, k te r neustle ije ve sv C rkvi a pokrauje v cest svho nezm rnho m ilosrdenstv, ji zaal s m ilosrdnm m yslem v tom to sm rtelnm ivot, kdy chodil, dobe in,151) aby pivedl lidsk due do styku se svm i tajem stvm i a aby je skrze n oivil; a tato tajem stv jsou zajist neustle p tom n a inn, ne neuritm a m lhavm zpsobem, o nm mluv nkte novj spisovatel, ale, jak ns u katolick nauka a tak podle uen crkevnch uitel, protoe jsou jak vynikajcm i pklady kesansk dokonalosti, tak i pram eny Bo milosti pro zsluhy a na pm luvy K ristovy a protoe svm inkem v ns setrvvaj, jeto kad z nich je zpso bem pim enm sv vlastn povaze pinou na spsy. K tomu pistupuje, e zbon m atka C rkev, kdy nm ped kld k rozjm n tajem stv naeho Vykupitele, vyprouje sv mi modlitbami ony nadpirozen dary, jimi se jej synov co nejvce napluj z moci K ristovy duchem tchto tajem stv. Jeho vlivem a moc mem e za spoluprce sv vle pijm out ivo todrnou slu jako ratolesti ze strom u a jako dy z hlavy; a tak se m em e krok za krokem a usilovnou prac p e tv o iti v mru vku plnosti K ristovy.152) III SVATKY SVATCH 164 Bhem liturgickho roku se slav nejen tajem stv Jee K rista, nbr i sv tk y sv atch, v nich, i kdy se jedn o ni a podzen d, C rkev vdy starostliv pedkld vcm pklady svatosti, je b y je povzbuzovaly k tomu, aby se ozdo bili tm i ctnostm i boskho Vykupitele. 165 Je toti nezbytn, abychom nsledovali ctnost svtc, v nich rznm zpsobem z sam a ctnost Kristova, podobn jako oni nsledovali Krista. Nebo u nkterch zazila apo tolsk horlivost, u jinch se ukzala statenost naich hrdin a k vylit k rv e; u jinch se zaleskla trpliv bdlost pi oek v n 50

Vykupitele, u jinch zazila panensk istota due a skrom n sladkost kesansk pokory; ve vech pak hoela hav lska k Bohu a k blinmu. P osvtn liturgie klade ped nae oi vechny ty to pvabn ozdoby svatosti, abychom na n spasiteln patili a abychom rozncovali se pklady tch, z jejich radujem e se zsluh.153) Je tedy nutno zachovat n e vinnost v prostot, svornost v lsce, skrom nost v pokoe, sv dom itost ve spravovn, pohotovost v pom hn trpcm , milo srdenstv v pi o chud, v y trv alo st v hjen pravdy, sp ra vedlnost v pm kzni, aby v ns nic nechyblo ze dn ctnosti, je nm byla pedloena za pklad. Toto jsou lpje, kter nm svtci pi svm n vratu do vlasti zanechali, ab y chom, nsledujce jejich cesty, mohli je nsledovat v blae nosti.154) A aby i nae sm ysly byly spasiteln dojaty, Crkev chce, aby b yly v naich chrm ech vyloeny obrazy sv atch, k tm u cli ovem , abychom toti tch, jejich obrazy u ct vm e, i ctnost nsledovali.155) 166 U kesanskho lidu je vak jet jin pohnutka k uct vn sv at ch : jsou to prosby o jejich pomoc a to, e jsme podporovni ochranou tch, z jejich chval se tm e.156) Z toho snadno v y p l v dvod m nohch modliteb, je nm C r kev pedkld k vyproovn ochrany sv a tch. 167 Mezi svtci pak zasluhuje vynikajc pocty P anna M aria, M atka Bo. Jej ivot je pro posln Bohem j sven zce spjat s tajem stvm i Jee K rista a jist nikdo vce ne ona nekrel ble a dslednji v e lpjch Vtlenho Slova, nikdo se net vt pzni a moci u nejsvtjho Srdce Boho Syna a skrze S y n a u O tce nebeskho. Ona je svtj nad Cherubny a S erafny a je bez jakhokoliv pirovnn slavnj ne vi chni ostatn sv a t, ponvad je m ilostipln157), M atkou Bo a ponvad nm svm poehnanm porodem dala Vykupitele. K n, je je M atkou m ilosrdenstv, ivotem , sladkost a nadj na, se utkm e v ich n i m y lkajc a plac v tomto, slza vm dol158) a s dvrou svujem e jej ochran sebe a ve chny sv vci. S tala se na matkou, kdy bosk Vykupitel dokonval svou ob; a proto jsme i z tohoto dvodu jejmi syny. O na ns u vem ctnostem ; dv nm S yna svho a s nm vechnu pomoc, j potebujem e, nebo Bh chtl, a b y chom mli vechno prostednictvm M ariinm .159) 168 Touto liturgickou cestou, je se nm kadm rokem znovu otevr, pod posvtnou innost C rkve, posilovni po moc a pklady sv atch, zvlt N eposkvrnn P an ny M arie, 51

pistupujm e s opravdovm srdcem v pln ve zkropeni jsouce na srdci od svdom zlho a um yti na tle vodou istou160) ke Knzi velikmu ,161) abychom ili a sm leli jako on a ab y chom s nm veli do vnitku za oponu162) a tam ctili Otce ne beskho po celou vnost. 169 T akov jest podstata a sm ysl posvtn liturgie: v zta huje se toti na ob, na svtosti a na chvly Bo; rovn m na zeteli spojen naich du s Kristem a jejich posvcen skrze boskho Vykupitele, aby byl oslaven Kristus a skrze nho a v nm nejsvtj Trojice: Slva Otci i Synu i Duchu svatmu.

ST

TVRT

P a st sk sm r n ic e
I IV SE DOPORUUJ I OSTATN DRUHY ZBO NOSTI, JE NEJSOU PSN LITURGICK 170 Aby se tm snze oddlily od C rkve om yly a pehnn pravdy, o nich jsm e mluvili nahoe, a aby mohli vc, v e deni bezpenm i smrnicem i, konati liturgick apotolt s hojnm uitkem, pokldm e za vhodn, ctihodn brati, ab y chom jet nco pipojili, m bychom vyloenou nauku uvedli v praxi. 171 Kdy jsm e jednali o prav zbonosti, prohlsili jsme, e mezi posvtnou liturgi a ostatnm i nboenskm i kony jen kdy jsou sprvn uspodny a sm uj k sprvnm u cli nem e b t opravdovho rozporu; dokonce jsou nkter zbon cvien, kter C rkev kleru a eholnkm velice do poruuje. 172 Chceme vak, aby tato cvien nebyla ciz kesanskm u lidu. Jsou to, abychom se zmnili aspo o hlavnch, rozjmn o duchovnch vcech, zpytovn svdom , duchovn cvien zaveden pro horlivj uvaovn o vnch pravdch, n v t v y nejsvtj svtosti a rzn m odlitby ke cti blahosla ven P anny Marie, mezi nimi, jak vichni vd, vynik r enec.163) 52

173 Tm to rozm anitm druhm pobonost nem e chybti vnuknut a psoben Ducha sv atho; vdy vechny, i kdy rznm zpsobem, sm uj k tomu, ab y obrtily a dily nae due k Bohu, aby je oiovaly od hch a pobdaly k zskn ctnosti a konen, aby je spasiteln podncovaly v sil o p ra vou zbonost tm, e je navykaj rozjmn o vnch p ra v dch a e je vce uschopuj k rozvaovn o tajem stvch bo sk a lidsk pirozenosti K ristovy. A mimo to tm, e iv v kesanech horlivj duchovn ivot, pipravuj je, aby se astnili posvtnch obad s bohatm uitkem , a zabrauj nebezpe, e by se liturgick m odlitby staly przdnm ob adnictvm . 174 N eustvejte tedy, ctihodn brati, ve sv p astsk hor livosti doporuovati a podporovati tato zbon cvien, z nich lidu vm svenm u nepochybn poplynou spsonosn plody. P edevm nedovolujte jak se nkte dom nvaj bu s omlu vou obnovy liturgie, nebo hovoce lehkom ysln o vlun innosti a dstojnosti liturgickch obad aby chrm y z stv aly zav en y v dob, kdy se nekonaj veejn obady, jak se to ji dje v nkterch krajch, aby byly zanedbvny ado race a n v tv y velebn svtosti, aby se zrazovalo od svat zpovdi konan jen ze zbonosti, aby se zanedbvala zvlt mezi mlde skoro a k ochabnut cta P anny M arie, M atky Bo, je je, jak kaj sv a t, znmkou peduren ke spse. Toto jsou otrven plody svrchovan kodc kesansk zbo nosti, je v y r staj z nakaench vtv zdravho strom u; jest ted y nutno je odznout, aby ivotodrn sla strom u mohla iviti pouze nejslad a nejlep plody. 175 Ponvad vak mnn, k ter nkte projevili ohledn ast zpovdi, jsou pln ciz Duchu Kristovu a jeho nepo skvrnn Snoubenky a jsou opravdu zhoubn pro duchovn i vot, pipom nm e to, co jsme o tto vci s bolest napsali v encyklice M ystici C orporis ; a znovu nalhme, abyste pedkldali k vnm u rozjm n a k poslunm u uskuteo vn svm stdcm a zvlt kandidtm knstv a m ladm knm vechno to, co jsm e tam velmi zvanm i slovy ekli. 176 O bzvlt pak usilujte o to, aby se co nejvce nejen kn, nbr i laik a zvlt len nboenskch sdruen a len Katolick akce astnilo m snch obnov a duchovnch cvien konanch ve stanoven dny k upevnn zbonosti. T ato duchovn cvien, jak jsme ji ekli nahoe, jsou velmi uite n, ba dokonce nutn, aby vtpovala dum pravou zbonost 53

a aby je vychovvala ke svatosti tak, ab y mohly z posvtn liturgie erpat innj a hojnj dobrodin. 177 Co vak se t k rznch zpsob, jimi se konvaj tato cvien, budi ovem znmo a jasno, e v C rkvi zde na zemi, stejn jako v C rkvi tam na nebesch, jest pbytk m noho164) a e asketika nem e bt monopolem jedince. Je den jest Duch, k ter vak vane, kde chce165) a rznm i dary a rznm i cestam i d due, je osvcuje, k dosaen svatosti. Jejich svoboda vak a nadpirozen psoben Ducha svatho v nich budi vc tak posvtnou, e nen nikomu a ze dnho dvodu dovoleno ji poruit anebo polapat. 178 Dobe v ak je znmo, e duchovn cvien, je se ko naj podle zpsobu a nvodu sv atho Ignce, byla pln schv lena a drazn doporuovna Naimi pedchdci pro svou po divuhodnou innost. I My jsme je ze stejnho dvodu schvlili a doporuili a rdi to i nyn opakujeme. 179 Je tak naprosto nutno, aby vnuknut k nsledovn a ke konn uritch zbonch cvien pichzelo od O tce sv tel, od nho sestupuje vecko dn dobr a kad d ar doko n a l ;166) a znmkou toho bude innost, s jakou dovedou tato cvien zapsobiti, aby bohopocta byla vdy vce m ilovna a vce se ila, aby vc byli pohnni usilovnj touhou k sprvn asti na svtostech a k nleit slub a ct ke vem posvtnm vcem . Jestlie vak by se tato cvien mla naopak ukzat jako pekka anebo by mla bt v rozporu se zsadam i a sm rnicem i bohopocty, pak bychom mli bez v hn usuzovat, e nebyla zena sprvnm m yslem , ani v e dena osvcenou horlivost. 180 Krom toho jsou tak jin zbon cvien, kter, i kdy podle psnho p r v a nepat k posvtn liturgii, pece maj zvltn cenu a dleitost, take jsou pokldna jakoby za vlo en njakm zpsobem do liturgickho du a byla astji potvrzena a schvlena touto Apotolskou Stolic a biskupy. Do tohoto potu se zaazuj m odlitby, kter se konaj bu v m sci kvtnu ke cti Rodiky Bo P anny Marie, nebo v m sci ervnu ke cti nejsvtjho Srdce Jeova, rovn devtidenn a tdenn pobonosti, cta Jee K rista kovou cestou a jin podobn m odlitby. 181 P onvad tyto pobonosti povzbuzuj lid jednak k hor livmu pijmn svtosti pokn a k dn a zbon asti na eucharistick obti a na nebesk host in, jednak k rozjm n o tajem stvch naeho vykoupen a k nsledovn znch pk l a d 54

s v a t ch, tm ji pispvaj spasitelnm i plody k na asti na liturgick bohopoct. 182 P ro to by jednal zhoubn a naprosto nesprvn, kdo by se opovliv odvil pem nit vechny tyto pobonosti a v tsn at je jedin do liturgickch schemat. Jest ovem nutno, aby duch posvtn liturgie a jej nazen je tak blahodrn ovlivovaly, aby tam nebylo vneno naprosto nic, co by bylo nevhodn, nebo nehodn dstojnosti domu Boho, nebo co by bylo na kodu vykonvn posvtnch obad a pekelo zdrav zbonosti. 183 Dbejte tedy toho, ctihodn brati, aby tato ist a p rav zbonost denn pod vam dohledem vce prospvala a vdy bohatji rozkvtala. A k vm obzvlt nebude zatko, aby ste vem vtpovali do mysli, e kesansk ivot nespo v v m nohch a rznch modlitbch a pobonostech, nbr spe v tom, aby ty to m odlitby opravdu pispvaly k duchov nmu pokroku vcch a proto i ke vzrstu cel C rkve. Vdy v n O tec si ns v nm (Kristu) vyvolil ped ustanovenm svta, abychom byli ped nm svati a neposkvrnni.167) Ve chny nae m odlitby a vechny nae pobonosti mus tedy sm ovati k tomu, aby obrtily a dily vechny nae duchovn sly k dosaen tohoto nejvyho a nejvzneenjho cle.
I I LITURGICK DUCH A LITURGICK APOTOLT

184 Vs pak, ctihodn brati, drazn vybzm e, abyste, od stranive bludy a nepravdy a zakzave vechno to, co je mimo pravdu a sp rv n d, podporovali tak sil, k ter d vaj lidu hlub poznn posvtn liturgie, aby se tak sm mohl pim enji a snze astniti boskch obad v opravdu kesanskm duchu. 185 P edevm je nutno snaiti se o to, aby vichni dbali s nleitou poslunost a nleitou vrou usnesen, kter vydali bu snm tridentsk, nebo m t papeov a P osvtn kon gregace obad, a vech nazen liturgickch knih ohledn toho, co se vztahuje k vnjm u vkonu veejn bohopocty. 186 Ve vech vcech, kter se tkaj liturgie, maj se zaskv vati pedevm ty to ti ozdoby, o nich mluv N pedchdce P ius X.: toti svatost, kter se protiv jakkoliv svtsk vliv; ulechtilost obraz a tv ar, j slou kad prav a dobr um n; konen obecnost, kter zachovvajc oprvnn 55

m ravy a zv y k y rznch kraj vyjaduje obecnou jednotu C rkve.168) 187 Pejem e si a vele jet jednou doporuujem e vzdobu posvtnch chrm a posvtnch olt. K ad a se ct prodchnut onm boskm slovem : Horlivost pro tvj dm stravuje m ;169) a se sna podle svch sil, aby ve, a v posvtnch chrm ech, a v odvu a liturgickm nad i kdy to neh bohatost a leskem, bylo pece ist a upra ven, nebo ve je zasvceno Bo velebnosti. Akoliv ji n a hoe jsm e odmtli nesprvn ponn tch, kte pod zm in kou nv ratu k prvotnm dobm chtj z chrm odstraniti posvtn obrazy, pece vak zde pokldm e za Svou povin nost, abychom pokrali nesprvn vychovanou zbonost tch, kte ve chrm ech urench k bohopoct, nebo na sam ch oltch, bez oprvnn piny pedkldaj k uctvn mnoho soch a obraz, kte vystavuj ostatky neuznan pravou auto ritou, kte konen zdrazuj vci zvltn a malho v zn a mu, zatm co zanedbvaj vci hlavn a nutn a tak vydvaj nboenstv v posmch a zm enuj vnost bohopocty. 188 Pipom nm e t dekret o nezavdn novch zpso b bohopocty a zbonosti ;170) jeho svdom it zachovvni doporuujem e va bdlosti. 189 Co se t e hudby, nech jsou v liturgii svdom it za chovvny vyhrann a jasn sm rnice, kter vy d ala tato Apotolsk Stolice. G regorinsk zpv, k ter C rkev m sk povauje za svou vc, protoe byl pijat od star tradice a byl po stalet chrnn jej horlivou pelivost, a k te r pedkld vcm tak jako jejich vc a k ter bezpodmnen naizuje pro nkter sti liturgie,171) nejen dodv lesku a velebnosti slouen posvtnch tajem stv, nbr i svrchovanou m rou pispv tak ke zvten v ry a zbonosti astnk. K to muto cli Nai pedchdcov nesm rteln pam ti Pius X. a Pius XI. nadili a M y rdi potvrzujem e Svou autoritou je jich rozhodnut aby byl v sem inch a eholnch stavech usilovn a svdom it pstovn gregorinsk zpv a aby aspo u vznam njch chrm byly obnoveny star S cholae can torum , jak se to ji se astnm vsledkem stalo na nemlo m stech.172) 190 Mimo to, aby se vc innji astnili bohopocty, bu di obnoven gregorinsk zpv i v uvn lidu v t sti, kter se t k lidu. A je opravdu nalhav, aby se vc astnili posvtnch obad ne jako ciz a nm divci, nbr hluboce

56

dojati krsou litu rg ie , aby svj hlas stdali dle ped e psanch sm rnic s hlasy knze nebo kru; jestlie se to astn poda, pak se ji nestane, aby lid bu vbec neodpovdal anebo st odpovdal slabm a polohlasitm bruenm na spo len m odlitby, pronen latinsky nebo v jazyce m ate skm .173) Shrom dn, kter se pozorn astn oltn obti, v n n Spasitel zrove se svm i syny vykoupenm i jeho nejsvtj k rv zpv svatebn pse sv nesm rn lsky, ne me jist mleti, nebo milujc mus zpvati174) a jak ji odedvna p rav pslov, kdo dobe zpv, dv ak rt se m odl. T ak C rkev bojujc, toti knstvo zrove s lidem, spojuje svj hlas se zpvy C rkve vtzn a s andlskm i sbory a vichni spolen zpvaj velebn a vn hym nus chvly nej svtj Trojici, jak je psno: S nimi ra, prosm e, pipustiti i hlasy nae.175) 191 S otva se vak me tvrditi, e z bohopocty katolickho nboenstv by m la b ti pln odstranna hudba a m odern zpv. Naopak, neobsahuj-li nic svtskho, nebo nevhodnho pro posvtnost m sta a liturgickho konu, ani nevznikaj z przdn snahy po nem zvltnm a neobvyklm , opravdu je poteb otev t jim dvee naich kostel, protoe oba dva mohou nemlo pispti k lesku posvtnch obad, k pozdvi en m ysl a zrove k osven prav zbonosti. 192 Tak vs vybzm e, ctihodn brati, aby se va p rozm hal lidov nboensk zpv a jeho pesn provdn, konan s pim enou vnost, protoe snadno me povzbu dit a rozntit v ru a zbonost kesanskho lidu. K svorn a m ohutn zpv vaeho lidu vystupuje k nebi jako hukot vln m oskch176) a vyjaduje lahodn a sve jedno srdce a jednu dui,177) jak se slu na b ra try a syny tho Otce. 193 Skoro tot, co jsme ekli o hudb, lze ci i o ostatnch ulechtilch umnch, zvlt pak o umn stavitelskm , so chaskm a m alskm . Nelze pohrdat a veobecn a z ped pojatho mnn odm tat m odern obrazy a formy, je jsou pi m enj novm hmotm, z nich se dnes dlaj, ale je na prosto nutno ponechat svobodn pole i m odernm u um n, slou-li s nleitou ctou a s nleitou oslavou posvtnm budovm a posvtnm obadm , varujc se ovem s rozumnou vyrovnanost vstednho realism u na jedn stran a pepja tho symbolismu na stran druh a berouc ohled spe na poteby kesansk obce, neli na osobn sudek a vkus um l c; tm to zpsobem i m odern umn me pipojiti svj hlas
57

k podivuhodnm u zpvu slvy, k ter v minulch stoletch zpvali katolick v e nejvznam nj m uov. Nememe vak z povinnosti Svho svdom jednat jinak, ne e litu jeme a zavrhujem e ty obrazy a ty formy, nedvno nkterm i zaveden, je se zdaj bti znetvoenm a kaenm pravho um n a je nkdy oteven odporuj dstojnosti, skrom nosti a kesansk zbonosti a bdn urej nboensk cit; takov do naich kostel nesmj a mus z nich bt naprosto odstra nny jako veobecn vechno to, co nen v souladu s posvt nost m sta.178) 194 Pidrujce se papeskch sm rnic a rozhodnut, bedliv peujte, ctihodn b rati, abyste osvcovali a dili m ysl i dui umlc, jim bude dnes sven kol obnovit anebo znovu po stav it tolik kostel, pokozench nebo zniench hroznou vl kou. K sami mohou a chtj se inspirovat boskm nboen stvm , aby nali vhodnj a dstojnj nm ty pro poteby bohopocty; tak se toti astn spln, e lidsk umn jakoby s n ebe dna zaz jasnm svtlem , svrchovan podpo lid skou civilisaci a pispj ke slv Bo a ke spse du. Nebo umn se tehdy opravdu shoduj s nboenstvm , kdy jako nejv vzneen sluebnice slou bohopoct.179) 195 Jest vak jet jedna vc vtho vznam u, ctihodn brati, ji obzvlt doporuujem e va starostlivosti a va apotolsk horlivosti. Vechno, co se tk vnj nboensk bohopocty, m jist svj vznam , ale pedevm je nalhav nutno, aby kesan ili liturgickm ivotem a ivili a rozhoj ovali jm nadpirozen smlen. 196 P ostarejte se ted y horliv, aby m lad klerus byl vycho v v n k porozumn posvtnm obadm , k pochopen jejich velebnosti a k rsy a aby se svdom it nauil rubrikm sou ladn s vchovou asketickou, theologickou, prvn a pasto rln. A to nejen z dvod kulturnch, nejen proto, aby byl bo h oslovec jednoho dne schopen vykonvati nboensk obady nleit, dstojn a vn, nbr pedevm proto, aby byl vychovvn v nejum spojen s Kristem knzem a stal se sv a tm pisluhovatelem svatosti. 197 Vemon t tmi prostedky a tmi pomckami, kter v ae m oudrost uzn za nejvhodnj, usilujte o to, aby klerus a lid byli jedna mysl a jedna due; a k se kesansk lid tak inn astn liturgie, aby se vskutku stala posvtnm ko nem , jm knz, k te r se star o due pedevm ve sv farn o s t i , 58

spolu se shrom dnm lidem vzdv vnm u Bohu nleitou bohopoctu. 198 Aby se toho vhodnji doshlo, jist bude uiten, aby se zbon a dobe vychovan hoi vybrali ze vech td v cho lidu, aby nezitn a rdi, zbon a v ytrvale pisluhovali u olte: tento kol ml by bti ve velik vnosti u rodi a to i u rodi vyho postaven a vzdln. Budou-li tito hoi vychovvni s nleitou p a pod dohledem knze, aby tento svj kol vykonvali ve stanoven as uctiv a vytrvale, pak se snadno stane, e z jejich ad vyjdou nov knsk po voln; a kn si nebudou stovati, e nemohou najt jak se bohuel stv nkdy i v nejkatolitjch krajch nikoho, kdo by jim pi slouen nejsvtj obti odpovdal a pislu hoval. 199 Snate se svou svdom itou horlivost doshnout pede vm toho, aby vichni vc byli ptom ni na mi svat, aby si odneli z n co nejhojnj spsonosn uitek, v ytrvale jim pipom nejte, aby se j zbon zastnili, pouvajce vech tch oprvnnch zpsob, o nich jsme shora psali. Vzneen ob oltn je zkladnm konem bohopocty; je proto nutno, a b y byla zdlem a stedem i kesansk zbonosti. M yslete si, e jste potud neuinili zadost sv apotolsk horlivosti, pokud neuvidte, e vai synov ve velikm potu pistupuj k ne besk hostin, je je svtost zbonosti, znamenm jednoty a poutem lsk y .180) 200 Aby pak kesansk lid mohl doshnouti tchto nadpi rozench dar ve stle vt hojnosti, pouujte ho peliv o po kladech zbonosti, obsaench v posvtn liturgii, vhodnm i kznm i a pedevm rozpravam i a cykly pednek, studij nmi t d n y a jinmi podobnmi projevy. V t vci vm budou zajist npomocni lenov Katolick akce, nebo jsou vdy pi prav en i, aby spolupracovali s hierarchi na rozen krlov stv Jee Krista. 201 Je vak naprosto nutno, abyste byli pozorn bdl ve vech tchto vcech, aby nepiel na pole P n neptel a ne nasel koukole mezi penici,181) to jest, aby nepronikly do v a eho stdce ony jemn a zhoubn bludy nesprvnho m y sti cismu a kodlivho kvietism u tyto bludy, jak vte, byly ji Nmi zav ren y 182) a t aby due neby ly svedeny nebez penm humanismem, ani aby se nezavdla klam n nauka, je p evrac sm pojem katolick vry, ani konen plin archeologism us v liturgickch vcech. Se stejnou pelivost 59

dbejte, aby se neroziovaly nesprvn nzory tch, kte se m yln dom nvaj a u, e oslaven lidsk pirozenost Kristova p ebv vskutku a svou neustlou ptom nost v ospravedl nnch. Anebo t, e jedna a potem t milost, jak se k, spojuje K rista s dy jeho tajem nho Tla. 202 Nikdy neklesejte na mysli pro nov a nov nesnze, nikdy a vm nechyb vae p ast sk horlivost. T rubte trou bou na S io n u , svolejte schzi; a se lid sejde, a posvt se obec, shrom dte starce, seberte dti, tak ty, kter prs po vaj ,183) a vem on se snate, aby byly chrm y a olte vude obklopovny vcm i, kte by se jako iv dy spojen se svou boskou Hlavou, oberstvovali milostmi svtost a s nm a skrze nho slavili vzneenou ob a vzdvali nleit chvly vnm u Otci.

ZVR. 203 Vechny ty to vci, ctihodn brati, jsm e vm zam leli psti. A inme to s tm m yslem, aby Nai i vai synov lpe chpali a vce si vili nejdrahocennjho pokladu, k ter je ob saen v posvtn liturgii: toti eucharistick obti, k ter zp tom uje a obnovuje ob ke, svtost, kter jsou pram eny bosk milosti a boskho ivota, a hym nu chvly, k ter zem a nebe denn pozvedaj k Bohu. 204 Budi nm dovoleno doufat, e tato Nae vybdnut povzbud liknav a protivc se nejen k horlivjm u a d njmu studiu liturgie, nbr aby i prakticky uplatovali v i vot jejho nadpirozenho ducha podle slova apotolova: Ducha neuhejte.184) 205 Tm pak, je uplien horlivost ene k tomu, aby nkdy hlsali a konali vci, kter M y ovem s bolest nem eme schvlit, opakujem e napom enut sv. P av la: Vecko vak zkouejte, co dobr jest, toho se d r te ;185) a s otcovskm duchem je napomnme, aby erpali svj zpsob m ylen a ko nn z kesansk nauky v souhlase s pkazy neposkvrnn Snoubenky Jee K rista a M atky sv a tch. 206 Vem pak pipom nm e nutnost velkodun a vrn po slunosti past, kte maj prvo a jsou vzni povinnost dit cel ivot a pedevm duchovn ivot C rkve: Poslou chejte svch pedstavench a bute jim poddni, nebo oni 60

bd (nad vmi) jakoto ti, kte vydaj et za due vae, aby to inili s radost a ne se vzdechy.186) 207 Bh, kterho ctme, a k te r nen Bohem rozbroje, nbr pokoje,187) k nm vem milostiv udl, abychom se v tom to pozemskm vyhnanstv jednou m ysl a jednm srdcem ast nili posvtn liturgie, k ter jest jakousi ppravou a zrukou on nebesk liturgie, v n, jak doufme, budem e jednou zp vati spolen s nejvzneenj M atkou Bo a nejmilej M at kou na: Tomu, jen sed na trn, a B ernkovi chvla a est i slva a moc na vk y vk.188) 208 S touto nejradostnj nadj udlujeme vem vm jed notliv, ctihodn b rati, a stdci svenm u va bdlosti, j a koto zruku boskch dar a jako dkaz Sv zvltn blaho vle co nejlaskavji apotolsk poehnn. Dno v C astel Gandolfo, u ma, dne 20. listopadu 1947, de vtho roku Naeho pontifiktu. PIUS P P . XII.

61

POZNMKY 1) Tim . 2, 5. 2) Srv. id. 4, 14. 3) S rv. id. 9, 14. 4 ) S rv. Mal. 1, 11. 5) S rv. T r ident., sez. 22 hl. 1. 6) S rv . tam e hl. 2. 7) Enc. C aritate Christi, 3. 5. 1932. 8) S rv. Motu Proprio, In coditianis precibus, 24. 3. 1945. 9) 1 Kor. 10, 17. 10) Sv. Tom A., Summa Theol., 2-2, q. 81 a. 1. 11) S rv. kniha Leviticus. 12) Srv. id. 10, 1. 13) Jan 1, 14. 14) id. 10, 57. 15) Tam e 10, 10. 16) Jan 1 , 9. 17) id. 10, 39. 18) S rv. 1 Jan 2, 1. 19) Srv. 1 Tim. 3, 15. 20) S rv . Bonifc IX, Ab origine mundi, 7. 10. 1391; Kalist III., Summ us Pontifex, 1. 1. 1456; P ius II., Trium phans P astor, 22. 4. 1459; Innocenc XI., Trium phans P astor, 3. 10. 1678. 21) Efes. 2. 1922. 22) M at. 18, 20. 23) S kutky 2, 42. 24) Kolos. 3, 16. 25) Sv. Augustin, Epist. 130, ad Probam , 18. 26) m sk misl, pref. vnon. 27) I. kardinl Bona, De divina psalmodia, hl. 19, 3, 1. 28) m sk misl, sekreta tvrtku po 2. ned. postn. 29) Srv. M arek 7 ,6 a Is. 29, 13. 30) 1 Kor. 11, 28. 31) m sk misl, Popelen steda: m odlitba po udlen popelce. 32) De praedestinatione sanctorum , 31. 33) S rv. Sv. Tom A., Summa Theol., 22, q. 82 a. 1. 34) Srv. 1 Kor. 3, 23. 35) id. 10, 1924. 36) S rv. 2 Kor. 6, 1. 37) Srv. C. I. C., can. 125, 126, 565, 571, 595, 1367. 38) Kolos. 3, 11. 39) Srv. Gal. 4, 19. 4 0) Jan 20, 21. 41) Luk. 10, 16. 42) M arek 16, 15 16. 43) Pontif. Rom., De ordinatione presbyteri, in m anuum unctione. 44) Enchiri dion, cap. 3. 45) De gratia Dei Indiculus. 46) Sv. Au gustin, Epist. 130, ad Probam , 18. 47) Srv. Const. Divini cul tus, 20. 12. 1928. 48) Const. Immensa, 22. 1. 1588. 49) C. I. C ., can. 253. 50) Srv. C. I. C., can. 1257. 51) S rv. C. I. C., can. 1261. 52) S rv. Mat. 28, 20. 53) Srv. Pius VI., Const. Auctorem Fidei, 28. 8. 1794, nn. 3134, 39, 62, 66, 69 74. 54) Srv. Jan 21, 15 17. 55) Skutky 20, 28. 56) . 109, 4. 57) Jan 13, 1. 58) Trident., sez. 22 hl. 1. 59) T am e, hl. 2. 60) S rv. Sv. Tom A., Sum m a Theol., 3, q. 22 a. 4. 61) Jan Zlatost, In Ioann. Hom., 86, 4. 62) m. 6, 9. 63) Srv. m sk misl, preface. 64) Srv. tam e, knon. 65) M arek 14, 23. 66 ) m sk misl, preface. 67) 1 Jan 2 , 2. 68) m sk misl, knon. 69) Sv. Augustin, De Trinit., lib. 13. c. 19. 70) id. 5, 7. 71) S rv. sez. 22 hl. 1. 72) Srv. id. 10, 14. 73) Sv. Augustin, Enarr. in P s. 147, n. 16. 74) Gal. 2, 19, 20. 75) Enc. M ystici Corporis, 29. 6. 1943. 62

76) m sk misl, sek reta 9. nedle po sv. Duchu. 77) Srv. sez. 22 hl. 2 a knon 4. 78) Srv. Gal. 6, 14. 79) Mal. 1, 11. 80) Filip. 2, 5. 81) Gal. 2, 19. 82) Srv. Trident., sez. 23 hl. 4. 83) Srv. Sv. R obert Bellarmin, De m issa, 2, cap. 4. 84) De Sacro Altaris M ysterio, 3, 6. 85) De M issa, 1, cap. 27. 86) m sk misl, men d. 87) Tam e, m en knon. 88) m sk misl, men knon. 89) 1 P etr, 2, 5. 90) m . 12, 1. 91) m sk misl, m en knon. 92) Pontif. Rom., De ordinatione presbyteri. 93) Tam e, De altaris con secrat., P raefatio. 94) Srv. Trident., sez. 22 hl. 5. 95) Gal. 2, 19. 20. 96) S rv. Serm o. 272. 97) S rv. 1 Kor. 12, 27. 98) S r v . Efes. 5, 30. 99) S rv. Sv. R obert Bellarm., De M issa, 2, cap. 8. 100) De Civ. Dei, lib. 10, cap. 6. 101) m sk mi sl, men knon. 102) Srv. 1 Tim. 2, 5. 103) Enc. C ertiores effecti, 13. 11. 1742 1. 104) Trident., sez. 22, knon 8. 105) m sk misl, kolekta svtku Boho tla. 106) 1 K or. 11, 24. 107) Sez. 22 hl. 6. 108) Enc. C ertiores effecti, 3 109) Sv. Luk. 14, 23. 110) 1 Kor. 10, 17. 111) S rv. S v. Ignc mu., Ad Ephes., 20. 112) m sk misl, m en k non. 113) Efes. 5, 20. 114) m sk misl, postcom m unio n e dle v okt. N anebevst. 115) Tam e, postcommunio nedle 1. po sv. Duchu. 116) C. I. C., can. 810. 117) Lib. 4, cap. 12. 118) Dan. 3, 57. 119) S rv. Jan 16, 23. 120) m sky misl, sekreta m e o nejsv. Troj. 121) Jan 15, 4. 122) Trident., sez. 13, knon 1. 123) Conc . Constant. II, Anath. de t rib. Capit., can. 9 collat. Conc. Ephes., Anath. Cyrill., can. 8. Srv. Conc. Trid., Sess. 13, can. 6; Pius VI., Const. Auctorem Fidei, n. 61. 124) S rv. E narr. in P s. 98, 9. 125) Zjev. 5, 12 srov. 7, 10. 126) Srv. Trident., sez. 13 hl. 5 a knon 6. 127) In 1 ad Cor., 24, 4. 128) S rv. 1 P e tr, 1, 19. 129) Mat. 11, 28. 130) S rv. m sk misl, kolekta ve mi posv. chrm u. 131) m sk misl, sekv. Lauda Sion o svtku Boho Tla. 132) Luk. 18, 1. 133) id. 13, 15. 134) Srv. S kutky 2, 1 15. 1 35) Tam e, 10, 9. 136) Tam e, 3, 1. 137) Tam e, 16, 25. 138) m. 8, 26. 139) Sv. Augustin, E narr. in Ps. 85, n. 1. 140) Sv. Benedikt, R egula M onachoram , c. 19. 141) id. 7, 25. 142) Explicatio in Psalterium , pedm luva. 143) Sv. Ambro, E na rra t. in Ps. 1. n. 9. 144) Exod. 31, 15. 145) Vyznn, kn. 9, hl. 6. 146) Sv. Augustin. De Civ. Dei, Lib. 8, cap. 17. 147) Kolos. 3, 12. 148) Sv. Augustin E narr. in Ps. 123, n. 2. 149) id. 13, 8. 150) Sv. Tom A., Sum m a Theol., 3, q. 49 a q. 62 a. 5. 151) Srv. Skutky. 10, 38. 152) Efes. 63'

4, 13. 153) m sk misl, kolekta 3. m e pro vce mu. m im o as. velik. 154) Sv. B eda Ctih., Homilia 70 in solemn. omni um Sanct. 155) m sk misl, kolekta m e sv. Jana D am as cen. 156) Sv. B ernard, Serm o 2 in festo omnium Sanct. 157) Luk. 1, 28. 1 58) Z drvas K rlovno. 159) Sv. B ernard, In Nativ. B. M. V., 7. 160) id. 10, 22. 161) Tam e, 10, 21. 162) Tam e, 6, 19. 163) Srv. C. I. C., can. 125. 164) Srv. Jan, 14, 2. 165) Jan, 3, 8. 166) Sr v . Jak. 1, 17. 167) Efes. 1, 4. 168) Motu Proprio T ra le sollecitudini, 22. 11. 1903. 169) . 68, 10; Jan 2, 17. 1 7 0) Suprem a S. Congr. S. Officii: Decretum , 26. 5. 1937. 171) Srv. P ius X., Motu P roprio T ra le sollecitudini. 172) Srv. Pius X., loc. cit.; Pius XI., Const. Di vini cultus, 2. 5. 173) Pius XI., Const. Divini cultus, 9. 174) Sv. Augustin, Serm . 336, n. 1. 175) m sk misl, p re face. 176) Srv. Sv. Ambro, Hexam eron, 3, 5, 23. 177) Srv. S ku tk y . 4, 32. 178) C. I. C., can. 1178. 179) Pius XI., Const. Divini cultus. 180) Srv. Sv. Augustin, T ract. 26 in Joan., 13. 181) Srv. M at. 13, 2425. 182) Enc. M ystici C orporis. 183) Joel 2, 15 16. 184) 1 Solu. 5, 19. 185) Tam e, 5, 21. 186) id. 13, 17. 187) 1 Kor. 14, 33. 188) Zjev. 5, 13.

P I U S X II. M E D I A T O R D E I ENCYKLIKA O POSVTN LITURGII V pekladu brnnskch bohoslovc a za redakce D r Vladimra N ovka jako plohu 75. ronku asopisu katolickch bohoslovc MUSEUM vydala Suilova literrn jednota bohoslovc v Brn, Antonnsk 1, vytisk la knihtiskrna Typos v Brn Cena 20 Ks

64

Ks 20.~.
Typos Brno