Nam nkladem za redakce

a r c h . J. KREJ CAR A
bude vychzeti edice
RAD O S T I Z E I V O T A
Svazek 1. ARTU ERNI K JACK A RADOSTI ZE IVOTA"
fi l mov libreto s mnoha vyobrazenmi vychz souasn se ivotem". Cena G K
Svazek 2. V. NEZVAL DEPEE NA KOLEKCH"
Vaudeville, s reijnmi poznmkami J. Honzla a scnickou pravou Feuerst ei na +
Krej cara -+- Teigeho.
Svazek 3. J SEIFERT + K- TEIOE KINO A T. D. "
s mnoha vyobrazen mi .
Svazek 4. VL. TUC EXOTISMUS"
s reprodukcemi
Svazek 5. KREJCAR + TULC + TEIOE ARCHITEKTURA VERA, DNES
A Z TRA" pamfl et s mnoha reprodukcemi .
Svazek 6. VANURA F. C. BALL"
humori st i ck r omn s i l ust racemi .
Svazek 7. J SEIFERT NELNK POKAIPO"
Indi nsk r omnek s Mrkvi kovvmi ilustracemi.
Svazek 8. V. NEZVAL PANTOMI MA"
vere, prosy atd.
Svazek 9. K- TEIOE VECKY KRSY SVTA (UMN DNES A ZTRA) "
Svazek 10. J.JRA MODERN FRANCOUZSK UMN"
s novmi pvodn mi reprodukcemi .
Svazek 11. ILJA ERENBURO A PECE SE TO"
Esaye.
Svazek 12. SBORNK CHARLIE CHAPLINA"
l nky Chaplinovy, o Chapl i novi od Delluca, Honzla, Maxe Lindera atd. Bsn
G . de Torre, Iv. G olla, .1. Sei fert a, V. Nezvala a mnoho fot o.
Edice bude ve smru, jak naznauje sbornk ivor, vydan tm nkladem
za te redakce. Bude pirozen cele vnovna aktuelnm umleckm proudm
a chce, aby jej svazky zrcadlily experimentujc sil modernch autor. Bude
prosta veho akademismu, snac se naopak bti co nejivjs, nejsvzej
a nejveselej, aby dostla svmu programu a svmu nzvu.
Ct enn ivota stanou se zajist odbrat el i tto edice. Cena svazk bude velmi
levn (reijn), jeliko edice nen podni kem vdl enm, ale propaguj c m nezi t n
nov umen, jak i cena a rozsah ivota" t ene pesvduj e.
O biednvky na prv vyl prv svazek adresujte na
VTVARN ODBOR UMLECK BESEDY,
PRAHA II., JUNGMANNOVA UL. . 39.
DOCUMt NTATION D O N S U R V A G B
m
l l m ' U T -
MHHMOW
It v
- m . : F l ,
- i v: .:
UE - , I
B *ti&AW) - A*
h t o n , i a I
I
? l. i
l i
WW "
' U *
i
A-.r s
' . 1

-
.
U.. ?t 'A fi-,
*
: V
I ' T i

' * . V

u
m i
A Ht
h
. 1. K <
b di '.'
VE
Ci, w ; j A . - : - vi v
owf '
N* K i m
naviv
i . sn :
. M ' T 5. -i .
W ... - SKi MN "
I C: ;.!: H- . V i.t*= - 'li
V - i U, ' .-.tt > <M1l4 Ji... '
'./"fi; umi ' '
/.. . ' ' "U .iniflnr :
Vi
,
f au-a i Mi . . ' / . . :
[lt It' v.
1
' ..t
. ':- - j j j : .'.
"'i v v ly ><"j
f&m t. NO. i
SPOLUPRACOVN CI :
COLLABORATEURS:
M I T A R B E I T E R :
ARCHIPENKO Berlin
BEHRENS PETER - Neubabelsberg bei
Berlin
BISSIRE Paris
BLANCHARD MARIE Paris
CLINTON & RUSSEL - New-York U. S. A.
ERNK (Devtsil) Brno
DELIBR - Praha
DELLUC (Cina) Paris
DERAIN - Paris
ERENBURG BELU, Berlin
EPSTEIN Paris
FAIRBANKS - U. S. A.
FAURE - Paris
FEUERSTEIN Praha
FOUJITA - Paris
FRINTA (Umleck Beseda) Praha
GARELL Praha
GOLL CLAIRE Paris
HOLAN (Umleck Beseda) Praha
HOL (Umleck Beseda) Praha
HONZL (Devtsil) Praha
CHAPLIN - U. S. A. Los Angelos
JRA Praha
JEANNERET - (LE CORBUSIER SAUG-
NIER) Esprit Nouveau", Paris
KERHART - (Umleck Beseda) Pod-
brady
KISLING Paris
KREJCAR (Umleck Beseda) Praha
KROHG Paris
KOTK (Umleck Beseda) Ml. Boleslav
KOTRA JAN (S. V. U. Mnes) Praha
LAURENS Paris
LHOTE Paris
LIPCHITZ - Paris
MAN RAY Paris
MOKR (Umleck Beseda) Praha
MODIGLIANI f
MRKVIKA - (Umleck Beseda) Praha
NEZVAL (Devtsil) Praha
OZENFANT (UEsprit Nouveau) Paris
PEARL WHITE - U. S. A.
PERRET - Paris
PICKFORD MARY U. S. A.
PRAMPOLINI (Roma)
REIMAN Praha
HA (Umleck Beseda) Praha
SEIFERT (Devtsil) Praha
SEURAT f
SCHNABLO V- (Umleck Beseda) Praha
SCHULZ (Devtsil) Praha
MA Paris
TULC (Devtsil) Praha
SURVAGE - Paris
TEIGE (Devtsil) Praha
UTRILLO Paris
WRIGHT F. L. U. S. A.
VOSKOVEC - Dijon
ZADKINE Paris
(IVOT)
L' ART NOUVEAU - CONSTRUCTI ON
ACTIVIT I NTELLECTUELLE
CONTEMPORAI NE
D I R E C T E U R
J. KREJCAR
P U B L I PAR U M L E C K B E S E D A ( U N I ON D' ART I S T E S )
[ S E CT I ON DE S AR T S P L A S T I Q U E S ]
PRAGUE, TCHCO- S LOVAQUI E, 1 9 2 2
NOV UMNI - KONSTRUKCE
SOUDOB I NTELEKTUELN
AKTIVITA
REDAKTOR
V Y D A L V T V A R N O D B O R U M L E C K B E S E D Y
P R A H A 1 9 2 2.
R P
ZiC
Redakce vydvajc ptomn 2. svazek IVOTA vyslovuje za
VTVARN ODBOR UMELECK BESEDY upmn dky
laskav spoluprci elnch spolupracovnk zahraninch, ze-
jmna pp. O Z EN F ANTA a JEANNERETA, AUGUSTE PER-
RETA, L. DELLUCA, P. BEHRENSE a j., kte se vzcnou
ochotou zaslali sv pspvky, reprodukce, lnky a povolili
autorsaci. Rovn slu se s dkem uvsti spoluprci len
Devtsilu: SEIFERTA, HONZLA, SCHULZE, ERNKA,
TULCE, NEZVALA a hlavn K. TEIGEHO.
SBORNK IVOT VYEL V PROSINCI 1922 V PRAZE n-
kladem VTVARNHO ODBORU UMLECK BESEDY
(PRAHA II., JUNG MANNOVA 39) - vytiskla KNIHTISKRNA
POLITIKA" V PRAZE CLICHS: NEUBERT, SMCHOV
TYPOG RAFICK PRAVA REDAKTOROVA. AUTORY
OBLKY JSOU FEUERSTEIN + KREJCAR + MA + TEIG E.
o
V f c B B K Y K n B Y
i i l f
Veer, kdy ern oblohy ulic zaplly svtly,
jak byly krsn baletky tanc na plaktech mezi psmeny,
nzko a nizouko ediv aeroplny jako holubi sltly
a bsnk zstal sm uprosted kvtin zmmen.
Bsnku, umi s hvzdami, uvadni s kvtinou,
nezasteskne dnes se nikomu ji po tob,
tv umn, tv slva navdycky zahynou
nebo jsou podobny kvtinm na hrob;
vdy ltadla, kter se prudce a k hvzdm t,
za tebe zpvaj pse eleznch tn
a krsn jsou, jako je krsnj to pestr elektrick kvt
na domech ulice, ne kvt na zhonu.
Pro svoje bsn jsme nalezli krsy pln nov,
msci, ostrove marnch sn, jen dohov, shasni.
Zmlknte housle a znte trubky automobilov,
a lovk uprosted kiovatky se pojednou zasn;
zpvejte, aeroplny, veern pse jako Slavci,
tanete, rov baletky, na plaktech mezi psmeny,
a slunce shaslo, s vi reflektory zii
do ulic vrhnou nov den plamenn.
Padajc hvzdy se zachytily v eleznch konstrukcch rozhleden,
ped pltnem kina snme dnes svj nejkrsnj sen,
inenr stav krsn mosty v ir rusk plni
a vlaky mohou jezditi i vysoko nad vodami
a na stechch mrakodrap, kdy svtla vzplla jasn,
prochzme se, ani bychom si vzpomnli recitovati bsn,
a jako renec se pi modlitb mezi kostnat prsty vplt,
zdvi mezi patry stoup stokrt za den
a shora se dvaje, ped sebou z vecky krsy svta.
To, co snad jet vera posvtnm umnm bylo,
ve vci prost a skuten se najednou promnilo
a nejkrsnj obrazy dneka nebyly nikm malovny,
ulice je fltna a hraje svou pse od rna do veera
a nad msto vysoko vzletly ku hvzdm aeroplny.
Nu tedy s bohem, nechte ns odejt vymylen krsy,
fregata rozjd se v dlku do moe irho,
rozpus te, musy, ze zrmutku sv dlouh vlasy,
umn je mrtvo a svt bude od dneka bez nho.
Vdy vt pravdu m i onen motl mal,
jen z kukly, kter knihu bsn hlodala, se k slunci zved,
ne bsnkovy vere, je jsou v knize psny.
A to je fakt, kter se popt ned.
SEIFERT
Zachrnil jsem lidem co bylo ztraceno
po stalet
Vrtil jsem jim skvost jejich due:
Smch
A pece jsem nejosamlej z lid
Ivan Goll: Chapliniada
Charlie Chaplin
Krl fotogenick tvorby
Znamen novho svitu komickho
Dynamometr modernho humoru
Guillermo de Torre: CHARLOT
LE PURISME
Par
OZENFANT & JE ANNE RE T.
I.
RECHERCHE DES BUTS ACTUELS
DE LA PEINTURE.
PEINTURE D'OPINION ET PEINTURE POETIQUE LA RELIGION, L'OPINION,
LE DOCUMENT GUTENBERG ET DAGUERRE LA LOI D'ECONOMIE
PEINTURE ET POESIE LE CUBISME.
L
A PEINTURE a eu au commence-
ment, un premier but utilitaire : c'tait
de parler aux hommes. L'homme a tou-
jours eu besoin de fixer, puis de transmettre
ses ides. Il a constitu l'histoire par le moyen
des arts figurs parce que c'tait le langage
le plus expressif sa disposition.
L'criture s'est fixe petit petit, mais on
a constat que l'criture des arts figurs pos-
sdait une puissance d'objectivation rapide,
puissante et universelle que ne possdaient pas
les idiomes. Et on a conserv cette sorte de
peinture et cette sorte de sculpture, de la pein-
ture des cavernes" aux peintres officiels de la
Socit des Artistes Franais, et tant d' autres
y compris ! Peinture idologique.
Mais, ds le dbut aussi, la sensibilit de
l'homme a toujours eu besoin de la dlectation
plastique. Fait physiologique d'abord qui finira
par devenir un imprieux besoin de l'esprit et
fera de la peinture une des plus importantes
manifestations humaines.
La peinture-langage tait d'ordre collectif,
organisation sociale, et c. . . , avec utilit sociale
pour mobile; en mme temps pour sa joie,
l'individu crait des faits plastiques pour ses
sens, faits physiologiques.
Pour ordonnancer une socit, les rois, les
prtres ont exploit la peinture idologique,
puissant moyen de propagande pour objectiver
leurs volonts. Une immense place tait donc
dvolue la peinture littraire, peinture-lan-
gage, d' autant plus qu'elle employait des l-
ments d'un entendement commun, compr-
hensibles pour les intelligences les plus ob-
tuses.
Enfin et d' autre part, on a toujours eu besoin
de documents. Les arts figuratifs, ici, encore,
sont un moyen trs sr de transmisssion (Na-
polon : le plus court croquis m' en dit plus
qu'un long rapport").
Fatalement, il devait y avoir empitement
des genres par confusion des buts. Un homme
quand il se taille une canne dans une branche
s' arrange toujours pour la faire jolie et le m-
canicien fignole sa pice plus qu'il n'est utile :
l'homme aime peloter" ; ainsi le veulent ses
sens ; de l vient cette confusion entre l'utile
et l'agrable que les esthticiens commirent
si souvent.
Cette confusion existe aujourd' hui gale-
ment; confusion impardonnable puisque des
faits nouveaux font la lumire sur ces ques-
tions : faits nouveaux d' une incalculable im-
portance, fruits de quelques sicles seulement
en face des millnaires : Gutenberg et Da-
guerre, le livre et la photographie (le cinma).
D'un coup, on dispose de moyens formidables
et la puissance de diffusion qui en nat dpasse
de beaucoup les ressources des arts figuratifs
qu'on pouvait utiliser jusqu'ici. Ceci ne peut
pas couper court tout d' un coup des habi-
tudes millnaires: La Socit des Artistes
Franais" vit encore.
*
Un facteur qui a toujours exist prend au-
jourd' hui par suite des caractristiques de la
rapide volution actuelle, une importance con-
sidrable dont on mesurera plus tard la valeur :
LE FAIT D'ECONOMIE, conomie pratique (fa-
talit sociale) conomie intellectuelle (besoin
de l'esprit).
Un sicle de science intensive modifie les
phnomnes sociaux sculaires. Il est inutile
de dtailler cette transformation considrable.
Les rsultats en sont tels qu'une photo est un
meilleur document que l'imitation peinte de la
scne ; un film d' un combat d'avions est infi-
niment plus exact et vivant" qu' un Messon-
nier n' aurait pu le faire. (Nous parlons bien
de documents et pas d' autres choses.) Le livre
est rpandu partout; il rpand partout et
transmet infiniment mieux les ides ; un ma-
nuvre lit son journal et la peinture d'opinion
est naufrage par la presse d' opinion; Le
Temps", La Croix", et Le Peuple", rempla-
cent la sculpture des cathdrales. L'ouvrier
lit son journal et ne regarde pas. L'imagerie
conserve encore une place dans les moyens
d'opinion, c'est la caricature. La caricature
est la dernire expression licite de la peinture
d'opinion, appendice atrophi d' un langage
autrefois puissant.
Le problme de l'art est singulirement d-
gag ; les buts vritables de l'art nous appa-
raissent mieux aujourd' hui.
Mais?
Mais les Seckets gyptiens, les Orantes grec-
ques, les frontons du Parthnon, les tympans
gothiques, le plafond de la Sixtine etc . . . ?
C'taient des faits plastiques d'abord. Bien en-
tendu, ils donnaient la foule l'image conven-
tionnelle d' un Dieu, mais ils veillaient l'ide
du divin chez les mes leves par le moyen
de rapports plastiques concerts. El c'est parce
que ces uvres sont des faits plastiques mou-
vants en dehors de leur figuration qu'ils nous
meuvent encore, nous qui n' entendions plus
gure les symboles des grands prtres. En tout
tat de cause, c' taient surtout des faits plas-
tiques mouvants. Pourquoi mouvants ? Parce
qu' on peut contrler et prouver que certaines
formes et couleurs ont la proprit de faire r-
agir nos sens de faon analogue ce qui arrive
dans la musique avec des accords qui nous
rendent gais ou tristes, ce qui, ici, veut dire par
exemple : la ligne droite est sereine : la ligne
courbe, caressante ; la ligne brise, pnible. Le
rouge nous donne une sensation de force ex-
citante et de joie, le noir est digne et triste.
N'oublions nous pas trop souvent aujourd' hui
des faits indiscutables qui sont la source m-
me de tous les moyens plastiques?
Aprs cet expos, il est permis de dire : les
arts figuratifs aujourd' hui n' ont plus rpon-
dre un besoin de documentation ni besoin
de raconter des histoires ; le livre et le film font
mieux. Les arts imitatifs n' ont plus de raison
d' tre. Mais la destine des arts apparat bien
clairement : c'est de satisfaire au besoin de po-
sie qui est une des constantes du cerveau
humain.
La posie s'objective principalement dans
la musique, la littrature et les arts plastiques,
dont c'est proprement la fin actuelle uni que.
Nous nous occupons ici de plastique. Nous
voulons chercher dterminer la nature de
la posie demande par notre poque et en-
suite, les moyens plastiques propres crer
chez le spectateur cet tat potique d' une qua-
lit particulire.
Quelle posie demande notre poque?
Ne faisons pas de modernisme, c'est--dire,
ne nous mouvons pas outre mesure des
choses neuves, elles ne valent vraiment que
pour ce qu'elles modifient dans nos sens et
notre intelligence ; pas de futurisme qui est
(I) Nous employons, faute de mieux, le terme de posie" pour dsigner cet tat lyrique o nous
mettent certains faits.
(II) _ Nous disons ici principalement" mais nous savons bien qu'il existe la posie des faits, de la science,
etc, qui nous meuvent sans l' intermdiaire de l' art. Le rle de l' art est justement de crer des faits artifi-
ciels qui nous procurent une motion lyrique comme nous en font ressentir certains phnomnes naturels.
une forme de mconnaissance de la significa-
tion actuelle des faits. Constatons seulement
que le travail collectif des crateurs de notre
poque a produit un outillage de vie, un dcor
vraiment nouveau et qui se diffrencient de
ceux des ges antrieurs; l'poque porte un
caractre spcifique, parce qu'elle rpond bien
plus fortement et plus gnralement qu'autre-
fois au principe d'conomie. Nous vivons dans
une poque qui n' est pas celle du bon plaisir
et sa grandeur rside dans sa juste obissance
cette loi d'conomie (que nous avons formu-
le dans l'Esprit Nouveau et dont nous repar-
lerons plus bas propos du P u r i s me ) . Il est
naturel que dans un tat de choses pareil, l'tat
d'esprit ait pris une caractristique nouvelle.
On a pass de l'ge du travail la main, du
bois sculpt, l'ge de l'acier poli ; il suffit de
songer aux obligations qu' a entranes cette
volution pour comprendre que l'homme mo-
derne agit crbralement sous une discipline
fatale qui modifie profondment l'tat de sa
sensibilit. Aujourd'hui, ne se justifient que les
productions exactement ralises conform"
ment un but prcis. L'homme sait penser
vite, calculer juste, mesurer exactement; son
mcanisme crbral est devenu un outil de
prcision ; l'homme a mme assujetti l'appa-
reil de contrle sa propre sensibilit.
De toutes ces contingences nat un tat mo-
ral nouveau presque une morale nouvelle, la
morale du BIEN FAIRE, de l'exact, du prcis.
L'intervention des faits nouveaux a modifi
notre dterminisme ; ces faits nouveaux orien-
tent par cela mme notre conception potique ;
et c'est parce que notre conception potique
du monde est actuellement diffrente que les
uvres que nous faisons sont diffrentes des
uvres du pass; trop souvent, on imagine
que c'est par volont de modernisme que les
uvres actuelles sont ce qu'elles sont; leur
manire d'tre est dtermine; elles parais-
sent modernes, non point parce qu'on a voulu
les faire paratre modernes, mais parce qu'elles
le sont effectivement et ceci est vrai, tant d' une
part pour la production moderne dbride qui
prouve les dbridements de certains esprits,
que pour la production moderne organise
(celle qui nous intresse) qui prouve une ma-
nifestation de plus en plus vidente et sensible
de l ' o r dr e e x a c t dans les intentions et
dans les manifestations de l'art.
*
En rsum, les peuples anciens lisaient les
fresques et les frises des temples, des cath-
drales et des htels de ville, les peuples actuels
lisent le journal, vont au cinma, et l'art, dis-
soci de ses premires fins utilitaires, ne trouve
sa raison d'tre qu' auprs des lites. Nous
avons expliqu bien suffisamment ce que les
lites reprsentent de dons de prcision et de
comprhension nouvelle, qu'elles sont munies
d'une optique nouvelle, d' une morale nouvelle,
d'un cerveau nouveau. Ces lites ne recher-
chent pas dans la peinture ce qui est repr-
sentation, figuration, moralisation, littrature,
etc... Elles recherchent les sensations leves
qui satisfont leur sens potique particulier et
ces lites, occupes aux multiples travaux de la
vie moderne, ressentent le besoin de la posie.
Le monde serait vide sans la posie et les lites,
si elles ne pouvaient satisfaire leur lgitime
besoin des choses leves, dpriraient. Le
facteur posie est une ncessit sociale. Tout
homme a sa posie, mais il y a des qualits
d'homme et des qualits de posie ; il y a hir-
archie de valeur chez les hommes et hirarchie
dans la posie. L'art peut correspondre cer-
tains tats de sensibilit qui se trouvent, en
principe, chez une certaine catgorie d'indi-
vidus. Nous dirons donc que l'art moderne ne
peut pas tre de l'art populaire, l'art de tout le
monde. Nous dirons davantage : l'art moderne
fait appel aux hautes facults de l'esprit et par
consquent ceux qui l'apprcient ne sont pas en
trs grand nombre. L'esprit moderne est fait
d'amour d'conomie ; cette conomie moderne,
c'est notre lgance moderne; point n'est be-
soin des falbalas du Roi Soleil pour tre lgant
aujourd' hui. L'conomie moderne est une l-
gance interne qui n' appartient naturellement
qu' aux esprits agiles. Donc l'uvre d'art mo-
derne est une concentration. Cette affirmation
catgorique juge les errements qui persistent
encore et rvle imprativement la direction.
Sur ce critre, le grand dbat de la peinture
s'claire.
Nous avons montr que la peinture moderne moufle, comme sans falbalas inutiles et qu' elle
a le devoir de traduire des intentions claires, a pour but, travers la satisfaction de nos
organises, ralises sainement, honntement sens, d' atteindre les rgions leves de notre
et exactement, sans pauvret masque, ca- esprit.
L'APPORT DU CUBISME.
I
NGRES, Courbet, Czanne, Seurat, Ma-
tisse, avaient nettoy le terrain (D.
Les cubistes, Picasso, Braque, ds 1908
comprirent que ce qui fait la grandeur de ces
matres modernes, comme celle des matres
anciens, est la mise en tutelle de plus en plus
accomplie du sujet sous la valeur plastique de
l' uvre, en vue de ne demander au tableau
que l ' mo t i o n p l a s t i q u e .
Ils comprirent que ce qui fait la valeur d' une
uvre, c' est non l' imitation plus ou moins
parfaite d' un sujet, mais l' motion qui se d-
gage de l' uvre, laquelle motion doit, dans
une uvre plastique tre spcifiquement pro-
duite par des moyens plastiques.
Les cubistes surent comprendre l a n c e s -
s i t de l a p r d o mi n e n c e du p l a s -
t i q u e s ur l e d e s c r i p t i f .
Nous n' avons pas ici faire l' expos, le cri-
tique et l'loge du Cubisme, mais il tait in-
dispensable de fixer ce qui nous parat situer
le cubisme dans le mouvement actuel des ides
sur l' art et ses sources directes. Ce n' est faire
critique malveillante que de dire que le cu-
bisme nous parat devoir subir une purifica-
t i on; c'est en,faire un loge sans gal que de
di re: rien ne serait, de ce qui compte au-
jourd' hui en art, sans le cubisme.
Hommage doit tre rendu au cubisme d' avoir
t la premire manifestation de rupture entre
l' ancienne modalit complexe et superposant
diverses finalits de la peinture, et les moyens
d' expression nouveaux qui ont pour objet
de crer la posie conforme notre tat
actuel.
Le cubisme, mot sans valeur explicative,
fut la firme de grand et aussi de mauvais artis-
tes ; les plus grands doivent tre lous d' avoir
su, les premiers, contribuer claircir le pro-
blme des destines de la peinture, de mettre
en lumire ses fins actuelles ; le Cubisme a re-
mis la peinture sur la voie, la seule possible
aujourd' hui, celle de la posie. Certes beau-
coup de peintres se sont dits cubistes et ont
err gravement ; peu i mport e; donner aux
arts plastiques le seul but POESIE c'est l une
rvolution dont toute la valeur commence
apparatre aujourd' hui quelques uns dont
nous sommes.
Il reste purer les moyens permettant de
nous donner les uvres que notre temps exige.
Notre temps exige un art de prcision.
*
(D Parlant ici de la thorie, nous ne parlons pas de la qualit intrinsque relative des uvres.
IL
UN ART DE PRECISION.
LE PURISME.
P
ARTANT de la mme directive fonda-
mentale que celle du Cubisme qui est
celle de la ncessit d'un art foncire-
ment plastique, mettant le sujet sous la tutelle
de la vertu plastique, le Purisme estime que de
quelque faon qu' on prenne le problme, la
peinture ne peut se priver absolument de tout
sujet: l'art qui limine absolument tout point
de dpart objectif, et que certains prtendent
tre l'idal auquel doit tendre la peinture,
existe dj : c'est l' art ornemental comme cer-
tains tapis orientaux, par exemple, certaines
productions de l'art arabe. Il est difficile de
soutenir que ces objets constituent, quelque
beaux qu'ils soient, le summum de ce qu'on
est en droit d' attendre du grand art.
Avant de parler plus expressment des buts
que nous tentons de raliser par la peinture
puriste, nous devons nous proccuper des
moyens dont dispose le peintre; non de ces
recettes, de ces moyens htrognes tirs des
exemples des muses et qu'on utilise ple-
mle" dans les acadmies", mais des moyens
purs et universels, s' adressant aux constantes
de notre esprit par le trajet de nos sens. Sans
pouvoir longuement les dfinir ici, donnons
quelques exemples qui orienteront notre lec-
teur sur la nature de nos recherches ; nous
avons tent de trouver des constantes, d e s
s t a n d a r t s , c'est--dire, des moyens plasti-
ques provoquant automatiquement une mo-
tion s t a nda r t , c'est--dire, universelle.
FI XI TE DE LA S ENS ATI ON IM-
MEDI ATE: La s e n s a t i o n physiolo-
gique impose par un spectacle, les sensations
avec leurs proprits particulires, intrins-
ques, la sensation sans apprciation de valeur,
sans jugement de plaisir ou de dplaisir, I a
s e n s a t i o n immdiate, fatale. De quoi est
compose cette sensation ?
Je regarde un rouge ; je ressens la sensation
propre qualificative du rouge, dtermine fa-
talement par le rouge (qui n'est pas celle du
vert); cela, tous les hommes de la terre le
ressentent de la mme faon; mais ce qui
n'est pas fixe, c'est le plaisir ou le dplaisir
que j'en peux ressentir.
Vous commencez distinguer sur quoi on
peut s'appuyer pour constituer une esthtique,
ou plutt les moyens fixes au service d' une
esthtique ; nous venons de parler de la cou-
leur, parlons maintenant de la forme.
Nous avons tudi ailleurs la raction des
formes sur les organes physiques de l'homme ;
nous nous contenterons ici de donner un
exemple bref:
Si je montre tous les hommes de la terre
un Europen, un sauvage une boule, en
l'espce une bille de billard, je dclanche chez
chacun de ces individus une sensation iden-
tique inhrente la forme sphre; ceci est
la sensation primaire, qualitative, constante,
standart".
L'Europen y associera des ides de jeu
(billard), plaisir ou dplaisir de jouer, et c. . .
variables. Le sauvage n'y associera peut tre
aucune ide ou y associera par exemple des
ides de divinit : il y a donc des sensations
constantes, fixes, dclanches par la forme, et
des sensations secondaires, infiniment nom-
breuses et variables.
L'tude de ce qu'il y a de fixe et d'universel
dans la sensation des qualits intrinsques des
sensations, permet de constituer une esth-
tique sans faire intervenir le jugement de
valeur Beaut".
Construit sur les rsultats de semblables re-
cherches, le tableau est alors une machine
mouvoir".
Pourquoi la sensation premire est-elle
fixe? (i)
Parce qu'elle est dtermine par les effets
physiologiques imposs automatiquement, fa-
talement, par l'objet sur le spectateur :
Exemple schmatique :
Ligne droite; l'il est force' d'un mouve-
ment continu; le sens circule rgulirement ;
continuit d'effort, calme, etc... etc...
Ligne brise : les muscles se tendent et se
dtendent brusquement chaque changement
de direction, le sang est cogn contre les vais-
seaux, son cours est modifi; brisure, irrgu-
larit ou cadence.
Cercle: Vil tourne, continuit, recommen-
cement clos-
Courbe : massage onctueux.
Il dcoule de tout ceci :
1 Que les impressions premires que nous
ressentons devant un spectacle sont pratique-
ment identiques puisque nos sens sont mus
par des ractifs identiques.
2 Que le plaisir ou le dplaisir que nous
ressentons dpend en partie de nos gots per-
sonnels, de notre culture, et c. . .
3 Que les spectacles de gomtrie simple
donnent, cause de la puret de la raction
provoque, la direction la plus imprative
notre apprciation de plaisir ou de d-
plaisir.
4 Que l'art afin d'tre transmissible,
doit se servir de moyens base de gomtrie,
moyens ractions bien dfinies, car il est
vain de peindre pour soi seul ; il faut adopter
un langage aussi universel que possible.
L'tude nous donne une espce de langue
physiologique qui permet de dclancher dans
le spectateur des sensations physiologiques
constantes ; c'est sur leur tude qu'est base
l'esthtique puriste mais rudition n'est pas
seulement sensation.
Nous avons dit plus haut qu' un art n'utili-
sant que les standarts primaires des formes
et des couleurs ne pourrait nous mouvoir pro-
fondment ; cet art serait presque purement
physiologique et sans profonde valeur motive
pour notre esprit. Il faut donc admettre un
thme issu des choses gravitant autour de
l'homme. Il y aura donc lieu de choisir parmi
les thmes-objets, ceux dont les dclanche-
ments secondaires seront les plus universels.
Ces objets sont au premier chef: l'homme, les
tres organiss et tous les objets fabriqus par
l'homme, particulirement ceux dont on peut
dire qu'ils sont comme les complments de l'or-
ganisme humain, presque des membres.
L'homme, les tres organiss, sont des pro-
duits de slection naturelle. A travers toute
l'volution terrestre, les organes des tres se
sont de plus en plus adapts, purs et la
marche entire de l'volution est une fonction
d' purement. Le corps humain semble tre le
produit le plus slectionn par la nature.
A l' examen de ces formes slectionnes, on
constate une tendance vers certains aspects
analogues, rpondant des fonctions constan-
tes, fonctions qui sont de rendement maximal,
de rsistance maximale, de contenance maxi-
male, etc. . . c'est--dire, d'conomie maxi-
male. L'ECONOMIE c'est la loi de slection na-
turelle.
Il est facile de mesurer que c'est aussi la
grande loi qui gre ce que nous appellerons
la slection mcanique".
La slection mcanique a commenc ds les
premiers ges et, ds les premiers ges, a fourni
des objets dont les lois gnrales ont demeur ;
seuls, les moyens de fabrication ont volu,
la rgle a demeur. De tous temps et dans tous
les peuples, l'homme a cr pour son usage des
objets de premire ncessit qui rpondaient
des besoins impratifs ; ces objets s'associ-
aient son organisme et le compltaient. De
tous temps, l'homme a cr, par exemple, des
contenants : vases, verres, bouteilles, assiettes,
qui ont t construits avec la ncessit d' une
contenance maximale, d'une rsistance maxi-
male, d' une conomie de matire maximale,
d' une conomie d'effort maximale. De tous
temps, les hommes ont cr des objets de trans-
port : bateaux, voitures ; des objets de dfense :
armes ; des objets d' agrment : instrument de
musique, etc., qui tous ont obi toujours la
loi de slection : conomie.
(I) _ p
o u r p
i
u s
(j
e
dtails, voir l'Esprit Nouveau No I, 4, 7 et 15.
On constate que tous ces objets qui sont de
vritables prolongements des membres hu-
mains sont, de ce fait, TcheUe humaine et
s'harmonisent entre eux d'une part, et avec
l'homme d'autre part.
La machine est ne en ce sicle dernier. Le
problme de la slection s'est pos plus imp-
rativement que jamais (concurrence commer-
ciale, prix de revient) ; on peut dire que la ma-
chine a amen fatalement au respect et l'ap-
plication les plus stricts des lois d'conomie.
On trouvera que peut-tre ces considra-
tions nous conduisent bien loin de la peinture.
Tout au contraire. C'est par le phnomne de
slection mcanique que ce sont tablies ces
formes qu'on peut presque appeler permanen-
tes, toutes parentes entre elles, associes l'-
chelle humaine, qui contiennent des courbes
d'ordre mathmatique, courbes de plus grande
contenance, courbes de plus grande rsistance,
courbes de plus grande lasticit, etc Ces
courbes obissent aux lois qui grent la ma-
tire. Elles nous conduisent tout naturellement
aux satisfactions d'ordre mathmatique. Le
mcanisme moderne a paru crer des objets
foncirement loigns de ce que l'homme avait
connu et pratiqu jusqu'ici. On a cru qu'on
s'tait loign ainsi des productions naturel-
les et qu'on tait entr dans l'ordre arbitraire ;
notre poque pleure les mfaits de la mca-
nique ! Qu'on ne s'y trompe pas, c'est une er-
reur totale ; la machine a appliqu avec une
rigueur plus grande que jamais les lois phy-
siques de la structure du monde. A vrai dire,
les potes de ce temps n' ont pleur qu' une
chose, ce sont les gilets brods des paysans et
le tatouage de Papous. Si la nature aveugle
qui fait des ufs, faisait des bouteilles, il est
certain qu'elle les ferait semblables celles que
fait la machine conue par l'intelligence de
l'homme.
Il ressort de tout ceci une chose fondamen-
tale, c'est que le respect des lois physiques,
des lois d'conomie, a cr de tous temps des
objets de haute slection et que ces objets con-
tiennent des courbes mathmatiques analogues
profondes rsonnances ; que ces objets arti-
ficiels obissent aux mmes lois que les pro-
duits de la slection naturelle et que, par con-
squent, une harmonie totale rgne ainsi, as-
sociant les deux seules choses qui intressent
: rtre humain : lui-mme et ce qu'il fait.
Slection naturelle et slection mcanique,
I ce sont deux manifestations d' apurement.
Il sera facile de conclure dornavant que
l'artiste retrouvera dans les objets de slection
naturelle et de slection mcanique les thmes
d'lite. Or, les artistes de cette poque se sont
complus dans l'art ornemental et ont fait choix
d'objets orns.
Une uvre d' art est une association; une
symphonie de formes consonnantes et archi-
tectures, tant pour l'architecture et la sculp-
ture que pour la peinture.
Employer comme thme autre chose que
des objets slectionns, par exemple employer
des objets d' art dcoratif, c'est introduire dans
une symphonie, une autre symphonie ; c'est
faire plonasme, surcharge, c'est diminuer l' in-
tensit, c'est adultrer la qualit de l'motion.
De toutes les coles de peinture rcentes,
le cubisme seul a pressenti l'avantage du choix
d'objets slectionns et de leur association fa-
tale. Mais, par une erreur paradoxale, le cu-
bisme, au lieu de dgager les lois gnrales de
ces objets, n' en a montr que les aspects ac-
cidentels, tel point, qu'il a mme rcr sur
cette ide erronne des formes arbitraires et
fantaisistes. Le cubisme a fait des pipes car-
res pour les associer des botes d'allumettes,
et des bouteilles triangulaires pour les asso-
cier des verres coniques.
De cette critique et des analyses ci-dessus
dcoule, logiquement, la ncessit d' une r-
forme, la ncessit d'un choix logique des th-
mes, et la ncessit de leur association, non
pas par association, non pas dformation, mais
par formation.
Si les cubistes se sont tromps sur ce point,
c'est qu'ils n' ont pas recherch, dans Texpres-
sion de leurs thmes, les constituantes invari-
ables qui peuvent en faire un langage trans-
missible, universel.
*
Entre le thme-objet choisi et l'organisme
plastique qu'en drive l'imagination du cra-
teur, intervient le travail ncessaire de rcra-
tion plastique totale.
Notre concept de l'objet est fai t de la con-
nai ssance t ot al e de cet objet, connai ssance ac-
qui se l ' expri ence de nos sens, connai ssance
tactile, connai ssance de sa mat i re, connai s-
sance de son vol ume, connai ssance de son
profil, connai ssance de t out es ses propri t s.
Et l aspect perspectif habi t uel n' agi t que comme
le dcl ancheur du souveni r de cette expri ence.
La perspect i ve ordi nai re, dans sa r i gueur
t hori que, ne donne des objets qu' un aspect
acci dent el : ce qu' un il n' ayant j amai s vu cet
object, verrai t s' il tait plac dans l ' angl e vi-
suel spcial cette perspective, angl e tou-
j ours part i cul i er, donc i ncompl et .
Une pei nt ur e const rui t e sur une perspect i ve
exact e, fait appel presqu' excl usi vement aux
sensat i ons d' or dr e secondai re et se pri ve, par
consquant , de ce qui peut t re uni ver sel et
dur abl e.
Il y a donc lieu de crer des images, organi -
sat i ons de formes et de coul eurs qui soi ent
por t euses des propri t s f ondament al es i nva-
ri abl es des objets-thmes. C' est par une figura-
t i on savant e et synt ht i que de ces l ment s
i nvar i ant s que le pei nt re const i t uera, sur bases
de sensat i ons pri mai res, l ' or donnancement des
sensat i ons secondaires, t ransmi ssi bl es et uni -
versel l es: recherche puri st e".
*
L' l ment puri st e est comme un mot plas-
t i que dment form, complet, ract i ons pr-
cises et uni versel l es.
Bien ent endu, il ne faut pas compr endr e que
les l ment s puri st es sont comme des pochoi rs
qu' on j uxt aposerai t sur la surface d' un t abl eau,
mai s nous voul ons dire que l ' l ment puri st e,
l ment bouteille par exempl e, devra t ouj our s
comport er, sous rserve de modi f i cat i ons n-
cessites par la composi t i on, des const ant es
caract ri st i ques et i nvari ant es de l ' obj et -t hme.
Le pur i sme n' admet t r a jamais une bout ei l l e
de forme t ri angul ai re, parce qu' une bout ei l l e
t r i angul ai r e, qui peut t re excut e vent uel -
l ement sur commande par un verri er, n' est
qu' un obj et d' except i on, une fant ai si e, ai nsi que
l ' i de qui l' a conue; elle ne peut pr ovoquer
en nous qu' une sensat i on de fant ai si e i ndi gne
du gr and art.
LE PURISME.
L
A pl us haut e dl ect at i on de l ' espri t hu-
mai n est la percept i on de l ' ordre et la
pl us gr ande sat i sfact i on humai ne est la
sensat i on de collaborer ou de part i ci per cet
ordre. L' uvr e d' ar t est un obj et artificiel qui
per met de met t r e le spect at eur dans un t at
voul u par le crat eur. La sensat i on d' or dr e est
de qualit mat hmat i que. La crat i on de l ' u-
vre d' ar t doit disposer de moyens rsul -
tats cert ai ns. Voici comment nous avons t ent
de crer une l angue possdant ces moyens :
Les f or mes et les coul eurs pri mai res ont des
propri t s st andar t s (propri t s uni versel l es
qui per met t ent de crer un l angage pl ast i que
t ransmi ssi bl e). Mais l ' ut i l i sat i on des formes
pri mai res ne per met pas de met t r e le specta-
t eur dans l ' t at d' or dr e mat hmat i que recher-
ch. Pour cela, il faut fai re appel aux associa-
t i ons de formes nat ur el l es ou artificielles et le
cri t ri um de l eur choix est le degr de slec-
t i on o sont arri vs cert ai ns l ment s (slec-
tion nat ur el l e et slection mcani que). L' l-
ment puri st e issu de l ' purat i on des formes
st andart s, n' est pas une copie, mai s une cra-
tion dont la fin est de mat ri al i ser l ' obj et dans
t out e sa gnral i t et son i nvari abi l i t . Les l-
ment s pur i st es sont donc comparabl es des
mot s sens bi en fix ; la synt axe puri st e c' est
l' application des moyens const ruct i fs et modu-
laires ; c' est l ' appl i cat i on des lois qui grent
l ' espace pi ct ural . Un t abl eau est un ent i er (uni-
t) ; un t abl eau est une f or mat i on artificielle
qui, par des moyens appropri s, doit t endr e
l ' obj ect i vat i on d' un monde" ent i er. C' est
pour quoi le pur i sme cherche des mt hodes
nouvel l es d' associ at i on de f or mes colores en
vue de fai re des t abl eaux o les obj et s sont ,
non pl us di sposs les uns aupr s des aut r es,
mai s i nut i l ement lis de telle sort e que l eur
associ at i on en fasse comme un organi sme.
On peut fai re un art d' al l usi on, un art de
mode, bas sur la sur pr i se et sur des conven-
tions de chapel l e. Le pur i sme t ent e un art uti-
l i sant les const ant es pl ast i ques, chappant aux
convent i ons, s' adr essant avant t out aux pro-
pri t s uni versel l es des sens et de l' esprit.
OZENFANT & JEANNERET:
P U R I S M U S
i .
AKTUELN EL MALSTV.
MALSTV TENDENN A MALSTV BSNICK NBOENSTV, SM-
LEN, DOKUMENT, GUTENBERG A DAGUERRE ZKON EKONOMIE
MALSTV A POESIE KUBISMUS
M
ALSTV mlo na pot ku prv
ui t kov el : toti mluviti k l i dem.
lovku bylo vdy t eba zpevni t i a
pot om ztlumoiti sv myl enky. Vytvoil d-
jiny za pomoci fi gurat i vn ch umn , ponvad
jejich e byl a vzhledem k jeho disposicm nej -
vraznj .
P smo se ustalovalo pozvolna, ale zjistilo se,
e psmo fi gurat i vn ho umn m do sebe moc
rapi dn , siln a uni versl n obj ekt i vace, j ak
se nedost v ne m A tak byl uchovn t ent o
dr uh malstv a sochastv od mal eb j eskyn-
n ch a do doby Socit des Artistes Fr anai s
a tolika skupi n podobnch ! To mal st v ideo-
logick.
Ale rovn od pot k sensibilita lovkova
chovala vdy pot ebu plastickho (vt varnho)
pot en . Je to fakt fysiologick, kt er se po-
slze st v i mperat i vn duchovn nut nost a
ui n z mal st v j ednu z nej zvanj ch lid-
skch mani fest ac .
Malstv jako e bylo dr uhu kol ekt i vn ho,
sociln organi sac at d. . . vc sociln uite-
nosti co pohnut ka; souasn pro svou radost
vyt vel a si i ndi vi dua skut enost i pl ast i ck
pro smysl y, fakt a fysi ol ogi ck.
Aby mohli rozkazovat i spol enost i , tili kr-
lov a kn z mal st v ideologickho, je bylo
mocnm pr ost edkem pr opagandy a prost ed-
kem znzor uj c m jejich vli a pn . Tu se
naskyt l o l i t errn mu malstv, mal st v -ei
ohr omn msto, tm vt, m vce ono u val o
pr vk obecn dohody, sr ozumi t el nch i inteli-
genc m nej t upj m.
A poslze, s dr uh st r any, je vdycky po-
t eba dokument . Tak zde mohou fi gurat i vn
umn bezpen sprost edkovat i . (Napol eon:
Nej men kr esba mi t oho pov vce ne dl ouh
zprva. ")
Osudn musi l o nast at i zasaen j ednot l i vch
dr uh zmat en m cl. Kdy si lovk vy ezv
z vt ve hl , hl ed si j vdy ui ni t i hezkou, a
mechani k uhl azuj e svou prci vce, ne je vzhle-
dem k ui t enost i t eba : lovk r d si hr aj e",
t ak j ak t omu chtj j eho s mys l y: odt ud po-
chod ona konf use mezi ui t enm" a p-
j emnm", kt er se est et i kov dopustili t ak
asto.
Tato kon use trv dnes rovn ; konf use ne-
odpust i t el n, jeto nov skut enost i osvtlily
t yt o ot zky: nov skut enost i nevypoi t at el -
nho vznamu, pl ody nkol i ka stolet pouze
vzhl edem k tisciletm : G ut enber ga Daguerre,
kni ha a f ot ogr af i e (kino). Rzem jsou tu k dis-
posici asn pr ost edky a moc rozen, kt er
z nich povst v, p evyuj e o mnoho zdroje
f i gur at i vn ho umn , jeho bylo lze uvati a
dosud. To ovem neme i hned petti tisci-
let obyej e: Socit des Artistes Fr anai s"
posud ije.
* *
*
initel, kt er odevdy existoval, ale jen
vlivem r api dn ho char akt er u akt uel n ho v-
voj e nabyl uven hodn zvanost i , jej roz-
sah posoud me pozdj i : EKONOMIE, ekonomi e
pr akt i ck (osudov nut nost socilni) a ekono-
mi e i nt el ekt uel n (pot eba duchovni ).
Stolet i nt ensi vn vdy modi fi koval o stalet
sociln jevy. Net eba ob r n rozeb rat i tuto
dl ei t ou pr omnu. Vsl edkem jejm je, e foto-
grafi e jest jist lepm dokument em ne malo-
van i mi t ace vj evu, film se zpasem ltadel
je nekonen exakt nj a ivj" ne by to
nj ak Mei ssonni er dovedl udl at . (Mluvme
j en o dokument u a o ni em j i nm. ) Kni ha je
r oz ena vudy, vude rozsv a t l umo ne-
skonal e l pe myl enky ; dl n k te svj urnl
a t endenn mal st v ( = mal st v co mani fest
sml en , la pei nt ur e d' opi ni on. Pozn. pekl . )
je zt r oskot no t endenn m t i skem ( = la presse
d' opi ni on) ; Le Temps", LaCr oi x", a Le Peu-
pl e" nahr ad sochast v kat edr l . Dl n k te
svj ur nl a ned v se. Obr zk st v zacho-
valo si jet j edi n m st o mezi pr ost edky pro-
jevu sml en , toti kar i kat ur u. Kar i kat ur a je
j edi nm p pus t nm proj evem t endenn ho
mal st v , zakr nl p vsek ei kdysi mocn.
Pr obl m umn se t ak obzvl t uvolnil a
opravdov cle jeho jsou nm dnes l pe zj evn.
Al e?
Ale egypt sk seket y, eck or ant ky, prel
Par t henonu, got i ck t ympanony, st rop Si xt i n-
I sk kapl e at d. . . ? To byl y iny pedev m v-
t varn. Zajist, poskyt oval y davu kovenci o-
nel n obraz boha, ale pr obouzel y i deu bost v
ve vzneench du ch souhr nem pl ast i ckch
vzt ah. A to, prot oe t at o dla jsou vt var nmi
iny, kt er doj maj mi mo veker en svj n-
zorn obsah jet i ns, kdo neekme zde ji
symbol vel ekn . Je-li t omu t ak, byl y to
pedev m psobi v pl ast i ck i ny. Pr o pso-
biv ? Ponvad lze kont r ol ovat i a dokzat i ,
e uri t f or my a barvy mohou vy volati v nai ch
smyslech r eakce obdobn tm, k ni m dosp v
hudba akor dy, je ns obvesel uj i zesmut -
fiuj,co znamen t edy nap kl ad : p m linie
je i r ; k i vka l ahodn, l omen ra t r udn.
erve poskyt uj e nm pocit vzncuj c sly a
radosti, er je dst oj n a smut n. Nezapom n-
me dnes pli asto nepopi r at el nch fakt , kt er
jsou zdroj em vech vt var nch pr os t edk?
Po t omt o vkl adu je dovol eno ci : umn
fi gurat i vn nepot ebuj e u dnes vyhovovat i
ani nut nost em dokument r n m ani nut nost em
dj epr avnm: kni ha a film jsou vhodnj .
Imi t at i vn umn nemaj ji rai son d' t re. Le
posln umn zj evuj e se velice j asn : toti bt i
zadost i ui nn m pot eb bsnivosti*, kt er jest
j ednou z konst ant l i dskho mozku.
Tato bsni vost obj ekt i vi suj e se j menovi t
v hudb, l i t erat ue a vt var nm umn**. Na
t omt o m st zamst nvme se vt varni ct v m.
Chceme se pokusi t i det er mi novat povahu t
poesie, j si nae doba d, a pak vt var n
prost edky zpsobi l vy tvoi ti v di vkov du-
chu onen poet i ck st av zvl t n povahy.
Jakou poesii vyaduj e na e d o b a ?
Nep ehnj me moder ni smu, toti nebume
bezmr n doj at i novmi vcmi , nemaj vpr avd
ceny, ne pokud modi f i kuj nae smysl y a
nai i nt el i genci ; pr y s f ut ur i smem, kt er jest
jen j edn m ze zpsob zneuznn akt uel n ho
vznamu skut enost . Konst at uj me prost ,
e kol ekt i vn prce t vr c na doby vytvo-
* Uvd me, z nedost at ku l ep ho t er m nu, vrazu bsni vost " (v orig. se te poesi e), abychom oznaili
onen l yri ck st av, je v ns navazuj ur i t skut enost i .
** kme zde j menovi t ", vdouce ovem dobe, e exi st uj e poesi e skut enost , vdy atd. , kt er ns
doj m bez pr ost edni ct v umn. l ohou umn j est pr v vyt vo i t i uml skut enost i , kt er nm poskyt uj
l yr i ck emoce pr v t ak j ako nkt er zj evy p r odn .
ila n ad ivota, kulisy skut en nov a
kt er se odliuj od prosted pedelch vk ;
doba m svj specifick charakt er, ponvad
odpovd mnohem silnji a obecnji ne kdy
j i ndy pri nci pu ekonomi e. ijeme v dob, kt er
jist nen dobou lacin radosti a jej velikost
spov v spr vn poslunosti tohoto zkona
ekonomi e (jej j sme formulovali v l' Esprit
Nouveau a o nm se zmnme pi pleitosti
p u r i s mu ) . Je prirozeno, e pi tomto stavu
vc duchovn stav nabyl novch rys. Z vk
rukod l n prce a vyezvanho deva pili
j sme do doby letn oceli ; sta vzpomenout i
pedpokl ad, je tento vvojov post up po-
teboval, aby se pochopilo, e modern lovk
j edn cerebrl n pod osudovou kzn , je hlu-
boce pr omuj e jeho stav sensibility. Dnes na-
lzaj oprvnn j edi n vrobky real i sovan
pesn a zpsobile pro jist uri t cl. lovk
dovede rychle mysliti, sprvn potati, pesn
miti ; jeho mozkov mechani smus stal se n-
strojem precisnosti ; lovk dokonce podrobil
kont rol n mu pstroji i svou vlastn sensibi-
litu.
Z toho veho rod se nov mravn stav, tak-
m nov morlka, morl ka DOBR PRCE
(la morale du bien faire), morl ka exakt nost i ,
pesnost i . Int ervence novch skut enost mo-
difikovala n det ermi ni smus ; tyto nov sku-
tenosti ori ent uj t ak dokonce nai bsni ckou
koncepci ; a ponvad n bsni ck svtov
nzor je nyn odlin, proto t ak odliuj se
dla dnes nmi vyt voen od dl mi nul ch ;
pli asto si lid pedstavuj, e moder n m
cht n m doshne se toho, e dnen dla jsou
tm, m vskut ku jsou ; jejich zpsob exi st ence
je det ermi novn ; zdaj se bti modern ni kt e-
rak ne proto, e pvodce chtl, aby se moder-
nmi zdly, ale prot oe jimi skut en jsou, a
to plat prv tak pro bezuzdnou modern pro-
dukci (kter svd o bezuzdnost i nkt erch
duch), jako pro modern produkci organiso-
vanou (je ns zajm), kt er zj evuj e mani -
festaci stle a stle evi dent nj a citlivj
pro e x a k t n d v intencch a mani fest a-
cch umn .
hrnem, v minulosti etl lid f r esky a vlysy
v chrmech, kat edrl ch a radni c ch, dnen
lid te noviny, chod do ki na, a umn , odpou-
t no od prvot n ch ui t kovch cl, nenal z
svho raison d' t re ne u elit.* Vce ne dosta-
t en j sme vyloili, co znamenaj elity svmi
schopnost mi nov pesnost i a chpavost i , e
jsou vyzbroj eny novou optikou, novou mo-
rl kou, novm mozkem. Tyto elity nevyhl e-
dvaj malstv pedst avuj c ho, figurativnho,
moralisujcho, l i t errn ho a t d. . . Vyhl edvaj
vzneen sensace, kt er in za dost jejich
bsni vmu smyslu, a tyto elity, zamst nan
mnohoznanou prac modern ho ivota, po-
ci uj pot ebu poesie. Svt byl by bez poesie
pust a tyto elity by vyhynul y, kdyby jim ne-
bylo mono ukoj i t i svou oprvnnou pot ebu
vzneench vc. initel poesie je sociln ne-
zbyt nost . Kad lovk m svou vlastn bs-
nivost, ale jsou rozlin jakosti lid i jakosti
poesi e; je kvalitativn hi erarchi e v lidstvu
i v poesii. Umn me odpov dat i zsadn
uri t m st avm sensibility, kt er se nachzej
u urit kat egori e individu. eknme tedy,
e modern umn neme bt umn m lido-
vm, umn m pro kadho. eknme dle :
modern umn apel uj e na vysok schopnosti
duchovn, a proto nen velk poet tch, kdo
je dovedou oceniti. Modern duch se zrodil
z l sky k ekonomi i ; tato modern ekonomi e,
to nae modern el egance; dnes nen ni kt erak
t eba speen Krle Slunce, abychom byli ele-
gant n . Modern ekonomi e je i nt er n eleganc,
kt er je pi rozen vl ast n toliko agi l n m du-
chm.
Toto kat egori ck t vrzen odsuzuj e bl udy,
kt er podnes t rvaj a velitelsky odhal uj e smr.
S tmto kri t eri em se dnes obj asuj e velik de-
bat a o malstv.
Znamenal i jsme, e moder n malstv mus
formovati j asn intence, organi sovan, zdrav,
estn a exakt n realisovan, bez maskovan,
nahozen chudoby, jako i neui t ench spe-
en, a e m za cl prost edni ct v m ukoj en
smysl dospti vzneench kr aj i n naeho
ducha.
* Redakce nedovede souhl asi t i s t mi t o dky, kt er hl saj j aksi ar t pour a r t i s mus svho dr uhu,
kt er v t eori e pur i st pechz at avi st i ck z kubi s mu.
P NOS KUBI SMU
X
NG RES, Courbet, Czanne, Seurat, Ma-
tisse vyistili tern.*
Kubist, Picasso. Braque, pochopili u
roku 1908, co je velikost tchto modernch
mi st r, jako i co je velikost starch mistr,
toti m dle tm pl nj podroben suj et u
ist vt varn hodnot dla, v pedpokl adu,
e ned se od obrazu le v t v a r n
e mo c e .
Pochopili, e to, co tvo hodnot u toho kte-
rho dla, nen vce i mn dokonal imitace
suj et u, ale emoce, kt er vzchz z dla, ona
emoce, kt er pi vt varnm dle m bli vy-
volna specificky vt varnmi prost edky.
Kubist dovedli pochopili n u t n o s t v-
t v a r n p e v a h y n a d p o p i s n o s t .
Vklad, kri t i ka a chvla kubi smu nen tu
na lohou, ale je nezbyt no uriti, co zd se
nm ums ovali kubi smus v nynjm mylen-
kovm hnut, pokud jde o umn a jeho pm
prameny. Nen to zlobn kritika, ekneme-li,
e zd se nm, jako by kubi smus poteboval
oisty; je vak bezp kl adnou chvlou, ekne-
me-li: nic by nebyl o z toho, co dnes m v-
znam, nebt i kubi smu.
Dluno vzdti poctu kubi smu, e byl prvnm
projevem pelomu mezi starou komplexn mo-
dalitou s nad azenmi rozlinmi cly mal-
stv a novmi prost edky vrazovmi, kt er
maj za el vytvoiti poesii konformn na-
emu akt uel n mu stavu.
Kubi smus (tak nevml uvn slovo!) byl fir-
mou velikch a tak pat nch uml c; nej-
vtm z nich jest vzdti chvlu, e dovedli
prvn pokusiti se o uj asnn ot zky posln
umn , ozejmiti aktueln c l e; kubi smus po-
stavil malstv na dnes j edi n monou cest u:
na cestu Poesie. Zajist, e mnoho tak zv. ku-
bislickch mal vn pobl oudi l o; mlo na
tom zle; le dti vt varnmu umn za v-
hradn el POESII, to revoluce, jej veke-
ren vznam zan bti zj evn dnes nkolika
lidem, mezi n pat me i my.
Zbv proistiti prostedky, je mohou nm
poskytnouti dla na dobou poadovan.
Nae doba si d pesnho umn .
J EANNERET
( P a r i s 1 9 2 2 )
* Ml uv ce z.de o teorii, nezmi uj eme se o r el at i vn ch vni t n ch hodnot ch jejicli dla.
2 0
PURI S MUS .
V
YCHZEJE z te zkladn direktivy
j ako kubi smus, kter je nut nost umn
hl uboce plastickmu, podrobujc sujet
vt varn ctnosti, Puri smus soud, e malstv
se neme naprost o zbaviti veho sujetu, a se
chpe tento problm jakmkoliv zpsobem:
umn , kt er vyluuje naprosto jakkoliv ob-
jektivn vchodisko a o nm nkte tvrd, e
je idelem, k nmu m smovati malstv,
ji exi st uj e: to umn ornament l n , j ako n-
kt er orientln koberce na p. : nkt er pro-
dukt y arabskho umn . Je tko tvrditi, e
tyto pedmt y jsou, a jakkoliv krsn, vrcholem
toho, eho lze od velikho umn oekvati.
Dve ne promluvme vraznj i o clech,
kt er chceme puristickou mal bou realisovati,
musme se zabvati prostedky, jimi mal dis-
ponuj e; ne o tch receptech a heterogennch
prostedcch pochodcch z muselnch p-
klad, kt er ple-mle" jsou zui t kovny na
Akademich, " ale o istch a uni versl n ch
prostedcch, obracejcch se ke konst ant m
naeho ducha prostednictvm naich smysl.
Nemohouce jich zde obrn definovati, chceme
uvsti nkolik pklad, kt er osvtl teni
povahu naeho hl edn ; snaili jsme se nalzti
konst ant y, s t a n d a r t y, to jest vt varn pro-
st edky vzbuzujc automaticky emoce t an-
dart n , t. j. universln.
U S T L E N B E Z P R O S T E D N
S E N S A C E : S e n s a c e fysiologick navo-
zen uritou podvanou, sensace se svmi
zvltnmi vlastnostmi, vnitnmi, sensace bez
ocenn hodnoty, bez posouzen libosti i
nelibosti, s e n s a c e bezprostedn, fatln.
Z eho se skld tato sensace?
Dvm se na erve: ctm istou sensaci
kvalifikujc erve, fatln det ermi novanou
erven (jinou ne na p. sensace zeleni) ; to
ct vichni lid na zemi tm zpsobem, ale
co nen fixn, to libost i nelibost, kt erou tu
nut no poctit.
Zante rozpoznvati, o mono se oprati
vytvme-li esthetiku, i spe fi xn prost edky
ve slubch est het i ky; mluvili jsme prv
o barv, proml uvme nyn o tvaru.
Studovali jsme jinde reakce t var na fysick
orgny l ovkovy; spokojme se zde podati
kr sn p kl ad:
Uki-li vem lidem na zemi Evropanu,
divochovi kouli, v podob biliardov koule,
rozntm u kadho z tchto individu identi-
ckou sensaci, vlastn oblmu t var u; je to
sensace pri mrn , kvalitativn, konst ant n
st andart . "
Evropan k n pijme myl enku hry (biliardu),
libost i nelibost k t he, e t c . . . . podle okol-
nost. Divoch snad k n nepi j me dn my-
lenky, nebo snad bude asociovati ideje bo-
st v : jsou tu pece sensace konst ant n , pevn,
probuzen tvarem, a sensace druhot n, neko-
nen etn a promnliv.
St udi um toho, co je fixn a universln v sen-
saci, vni t n ch kvalit sensaci, dovoluje ustaviti
esthetiku, v n se nebude vyskytovati hodno-
tc sudek: kr sa".
Jsa konst r uovn na zkl ad vsledk po-
dobnho pt rn , je obraz tedy dojmavm
prost edkem" (machine emouvoir).
*
Pro je prvn sensace f i xn ?
(Pro vice det ai l viz Espr i t Xouveau" . 1, 4, 7,
15, 16.)
Ponvad je det ermi novna fysiologickmi
efekty, kt er pedmt aut omat i cky, osudov
(nevyhnut el n) bud v di vkovi :
Schematick pklad:
Pm linie-, oko je nuceno k souvisle'mu
pohybu; smysl probh pravideln souvislost,
sil, klid, atd. . . . atd.
Vecky vci v prod se modeluj podle
krychle, koule, kuele a vlce.
Czanne.
21
Lomen ra: svaly se napnaj a spnaj
prudce pi kad zmn smru, krev bije v c-
vch, jej bh se modifikuje; zlom, nepravidel-
nost i kadence.
Krunice: oko se to, souvislost, uzaven
potek.
Kivka: jmav ten.
Z toho veho vypl v:
1. e prvn doj my, kt er poci ujeme ped
zj evy jsou pr akt i cky identick, ponvad nae
smysl y jsou dot eny i dent i ckmi reakcemi .
2. e libost i nelibost, kterou poci ujeme,
zvis z sti na naem osobn m vkusu, na
na kul t u e, atd. . . .
3. Ze zj evy prost geomet ri e dvaj pro
istotu vzbuzen r eakce nej r ozhodnj smr-
ni ci pro nae ocenn libosti i nel i bost i .
4. Ze umn , aby mohlo bti zt l umoeno,
m uvati prost edk geomet ri ckho zkl adu,
pr ost edk vzbuzuj c ch zcela uri t reakce,
ponvad je marno malovati pro sebe samot -
nho ; je t eba pijmouti e co mon nej-
veobecnj .
St udi um nm poskyt uj e j aksi druh fysiolo-
gi ck ei, kt er dovol uj e r ozpr oudi t i v di v-
kovi konst ant n fysiologick sensace, na tom
zkl ad spov puri st i ck est het i ka.
Le emoce nen toliko sensac.
ekli jsme ve, e umn , pracuj c toliko
s pri mrn mi st andar t y forem a barev, ne-
mohlo by ns doj mout i hl uboce; kt ert o umn
bylo by ist fysiologick, bez hl ubok ceny
pro naeho ducha. Jest t eba pipustili t hema,
pochodc z vc gravi t uj c ch okolo lovka.
Je zcela na m st vybrat i mezi p edmt y- t he-
mat y ony, jejich dr uhot n popudy jsou nej -
obecnj . To jsou zej mna tyto p edmt y:
lovk, organi ck bytosti a vecky p edmt y
lovkem vyroben, zvlt pokud lze ci
o ni ch, e jsou dopl ky l i dskho organi smu,
t m jeho dy.
lovk, organi ck bytosti, jsou pr odukt y
pi rozenho vbru. Pr bhem pozemskho
vvoj e orgny bytost se m dle t m vce pi-
zpsoboval y, oistily, a vechen postup vvoje
je f unkc oisty. Lidsk tlo zd se bti nej -
vybr anj m pr odukt em p rody.
Zkoumaj ce tyto vybr an t vary, zjistme ur-
itou t endenci k jistm obdobnm vzhl edm,
odpov daj c m konkr t n m f unkc m, f unkc m
maxi ml n ho vt ku, maxi ml n resi st ence,
maxi ml n ho o b s a h u . . . etc, to jest maxi ml n
ekonomi e.
EKONOMIE jest zkonem p i r ozenho v-
bru.
Je snadno zjistiti, e je to rovn vel i k
zkon, kt er d to, co nazveme mechani ckm
vbr em. "
Mechani ck vbr se zaal u v prvot n ch
dobch a od prvot n ch dob poskyt l p edmt y,
jejich hl avn zkony t r vaj ; j edi n prost edky
vr oby se vyvjely, pravi dl o zstalo. Za vech
dob a u vech nr od stvoil lovk pro svj
ui t ek p edmt y prvn pot eby odpov daj c
jeho velitelskm poadavkm; tyto p edmt y
se sepi al y s jeho or gani smem a dopl ni l y jej.
Za vech dob lovk vytvoil na p kl ad n-
dre : vzy, skl eni ce, l ahve, tale, kt er byl y
sest roj eny s poadavkem maxi ml n ho ob-
j emu, maxi ml n resi st ence, a s maxi ml n
hospodrnost mat eri l u, s maxi ml n hospo-
drnost sil. Za vech dob vyt voi l i l i d
dopravn pr os t edky: lodi, vozy; p edmt y
obr ann: zbr an; p edmt y zbavy: hudebn
nst roj e atd., kt er vdy byl y posl un zkona
vbr u: ekonomi e.
Zjistme, e vecky pedmt y, kt er jsou
opr avdovm prodl ouen m l i dskch d, jsou
vskut ku lidsk st upni ce, a e se har moni suj
mezi sebou se st r any j edn, a s l ovkem se
st r any dr uh.
St roj zrodil se v posl edn m stolet. Ot zka
vbr u vyvst al a nej nal havj i ne kdykol i v
j i ndy, (obchodn sout, vnos) ; mono ci,
e st roj nevyhnut el n pi vedl k uznn a k u -
vn nej st ri kt nj zkony ekonomi e.
Snad bude se vm zdti, e tyto vahy ns za-
vdj velmi dal eko od malstv. Pr v naopak.
Zjevem mechani ckho vbr u se prv ust a-
vily ony formy, kt er lze zvti t m t rval mi ,
vecky mezi sebou zp znn, spoj en podl e
l i dsk st upni ce, kt er obsahuj e ki vky mat ema-
t i ckho du, k i vky nej vt svtlosti, k i vky
nej vt resi st ence, k i vky nej vt pr unost i
at d. . . . Tyto k i vky jsou posl un zkon,
je vl dnou hmot . Uvdj ns zcela piro-
zen k zadost i ui nn du mat emat i ckho.
Modern mechani smus zdnl i v vytvoil ped-
I
CCcnfimt
O Z E N FANT
( P a r i s 1 9 2 2 )
met y f unkn vzdl en t omu, co lovk znal
a pr akt i koval a posud. Myslilo se, e se vzdlil
t ak od pr odukt p rodn ch a vst oupi l v libo-
vol n d; nae doba opl akv zloiny me-
chani ky. Le nemyl me se, j et o pl n chybn;
st roj apl i koval s houevnat ost ni kdy neb-
valou fysi ck zkony st roj svta. Doopravdy,
bsnci dneka opl akval i j edi n: vy van
vesty venkovan a t et ovn Papun. Kdyby
slep p roda, je rod vejce, rodi l a l ahve, je
jisto, e by je uinila podobnmi tm, kt er
vyt v stroj, myl en l i dskou i nt el i genc .
Z toho veho pl yne zkl adn vc: e ct a
k fysi ckm zkonm, k zkonm ekonomi e
vytvoila za vech dob p edmt y vysokho
vbr u, a e tyto p edmt y maj obdobn ma-
t emat i ck k i vky, hl ubokch r esonanc , a e
tyto uml p edmt y jsou posl un t ch z-
kon j ako pr odukt y p i r ozenho vbr u, a e
vl dne nsl edkem toho pl n har moni e, spo-
jujc ob vci, kt er j edi n zaj maj l i dskou
byt ost : j samu a to, co ona dl.
P i r ozen a mechani ck vbr, to dv pro-
j ev vyr ovnn .
Bude snadno nadl e usoudi t i , e uml ec na-
l ezne v p edmt ech p i r ozenho i mechani -
ckho vbr u t hmat a elitn. Ost at n uml ci
na doby si zalbili v umn or nament l n m
a uinili vbor p edmt ozdobnch.
Uml eck dlo je asoci ac ; symf oni konso-
nant n ch a ar chi t ekt ur l n ch t var, t ak v ar-
chi t ekt ue, a v sochast v j ako v malstv.
OZENFANT
( P a r i s 19 2 2 )
Uvati j ako t hemat jin ne vybr an vci,
na p. p edmt y dekor at i vn ho umn , zna-
men uvst i do j edn symf oni e symfoni i j i nou;
to pl eonasmus, pet en , to zmenen i nt en-
sity, to padl n jakosti emoce.
Ze vech nedvnch mal skch kol ku-
bi smus j edi n vyctil p ednost i vol by vy-
br anch p edmt a jejich osudov asociace.
Avak par adoxn m omyl em, msto aby vyvolal
hl avn zkony t cht o p edmt , neukzal
kubi smus na ni ch, ne nahodi l vzhled, a to
do t m ry, e t out o bl udnou myl enkou
obrodi l t vary l i bovol n a pr akt i ck. Kubi smus
udl al hr anat dmky, aby je sepial s krabi cemi
sirek a t r oj hel n kov skl eni ce, aby je sepial
s kuel ovi t mi pohr y.
Z tto kr i t i ky a z hoej ho rozboru vychz
l ogi cky nut nost r ef or my, nut nost logick volby
t hemat u, a nut nost j ej ch asoci ace ne spoje-
n m, ne def or mac , ale formac .
Jest l i e se kubi st zmlili v t omt o bod,
stalo se t ak, e nehl edal i ve vrazu svho the-
mat u nepr omnn konst i t uant y, kt er mohou
vyt voi t i e sdl i t el nou, uni versl n .
Mezi p edmt em- t hemat em a pl ast i ckm or-
gani smem, z nho se der i vuj e tvrcova ima-
gi nace, i nt er venuj e nezbyt n prce pl nho
vt var nho p er odu.
Nae poj et p edmt u jest ui nno z pl n
znal ost i t ohot o p edmt u, znal ost i z skan
zkuenost nai ch smysl , poznn m dot eku,
poznn m jeho hmot y, poznn m jeho obj emu
poznn m j eho profi l u, poznn m vech jeho
vl ast nost .
Obvykl per spekt i va ve sv t heoret i ck ps-
nost i neskt , ne nahodi l vzhl ed ped-
mt : co by oko, kt er ni kdy onoho p edmt u
nevidlo, spat i l o, kdyby se post avi l o v zorn
hel speci el n pro t ut o per spekt i vu, hel vdy
zvltn, a pece vak nepl n.
Mal ba sest r oj en podl e p esn per spekt i vy
apel uj e t m vl un na sensace dr uhot nho
du a zbavuj e se tak toho, co me bti ve-
obecn a trval.
Je na m st vytvoiti obr azy, organi sace
t var a barev, je by byl y nosi t el y zkl ad-
n ch a nemnnch vl ast nost p edmt - t hemat .
Dovednou a synt et i ckou sest avou tchto ne-
mni t el nch pr vk na podkl ad pr i mr n ch
sensac ust av mal po ad dr uhot nch sen-
sac, sdl i t el nch a veobecnch: hl edn pu-
ri st i ck".
Puri st i ck prvek je j ako vt var n slovo n-
leit vyt voen, pl n, s r eakcemi p esnmi
a veobecnmi .
Rozum se samoz ej m, e net eba chpat i
puri st i ck el ement y j ako st, kt er by se pi-
pojily na pl ochu obrazu, ale chceme ci, e
puri st i ck prvek, pr vek- l hev na p. mus
vdy obsahovat i , i pi nut nch vhr adch -
pravy vyadovan komposi c , char akt er i st i ck
a nepr omnl i v kons t ant y p edmt u- t hemat u.
Pur i smus ni kdy nep i pust t r oj hel n kovou
lhev, ponvad t r oj hel n kov l hev, kt er ou
me na obj ednvku po p pad skl vyho-
toviti, je p edmt em vj i menm, fant asi ,
prv t ak, j ako myl enka, je ji zrodila, me
v ns vzbudi t i j edi n pocit f ant asi e nedst oj n
vel i kho umn .
N
PURISMUS.
"TEJVY pot en l i dskho ducha je
y vn mn du a nej vt m uspokoj en m
l i dskm je pocit spol uprce a spolu-
asti na t omt o du. Uml eck dlo je art e-
f akt em, kt er dovol uj e uvst i di vka do st avu
zaml enho t vrcem. Pocit du je j akost i
mat emat i ck. Tvorba uml eckho dla m dis-
ponovat i pr ost edky jistch vsl edk.
Hle, j ak j sme se pokusi l i vyt voi t i e ma-
jc t yt o pr os t edky:
Bez vynalzavosti nen umlce!
L. Rosenberg.
Pr i mr n t vary a barvy maj t andar t n vlast-
nost i (vlastnosti veobecn, kt er umouj vy-
tvoili sdl i t el nou pl ast i ckou e). Ale u vn
pr i mr n ch t var nedovol uj e uvsti di vka ve
stav hl edanho mat emat i ckho du. Prot o
t eba apelovati na asociace forem pi rozench
i uml ch a sudi dl em jejich volby jest st upe
vbr u, k nmu dosply uri t pr vky (v-
bru p i r ozenho i vbru mechani ckho. )
Pur i st i ck prvek pochodc z oisty st andar t -
nch forem nen kopi, ale vt vorem, jeho
clem jest materialisovati pedmt y ve v jeho
obecnost i a nemni t el nost i . Puri st i ck pr vky
lze pi rovnat i ke slovm velmi uri t ho smysl u;
pur i st i ck synt axe jest apl i kac pr ost edk
konst r ukt i vn ch a Uzpsob vch' ; je to apli-
kace zkon, je d mal sk prost or. Obraz
je cel kem (j ednot kou), obraz je uml m t va-
rem, kt er vhodnmi pr ost edky m usi l ovat i
o obj ekt i vaci celistvho svt a". Prot o t ak
hl ed pur i smus nov met ody asociace barev-
nch t var s mysl em udlati obrazy, kde ped-
mt y jsou nikoliv ji rozl oeny vedl e sebe, ale
neui t en pout ny t akovm zpsobem, e
jejich asoci ace z ni ch in cosi j ako organi smus.
Lze dlati umn nar ek, umn mdn ,
zakl daj c se na p ekvapen a na konvenc ch
kapl e. Pur i smus se sna o umn zui t kov-
vajc vt varn konst ant y, vymykaj c se kon-
vencm, obracej c se pedev m k veobecnm
vl ast nost em smysl a ducha.
Pvodn l nek. Aut or i sovan p ekl ad kt.
MA
( P a r i s 1 9 2 2 )
DERAI N
( P a r i s 1 9 2 2)
KO NS T RUKCE
ILJA ERENBURG .
Z knihy J. Erenburg: A pece se to" (r. 1922) se svolenm autora peloil F. D. Psek.
P
OZOR! Nejdleitj, snad nej hl av-
nj kapi t ol a. Za vr at y t ovr ny a
ped podrobnou prohl dkou roz-
ml uva se sprvcem, pr ozkoumn pl nu.
Zde je PUPEK novho umn . Vysvt l en
nej en budouc ho (evoluce r znch forem
umn), nbr i mi nul ho (mezi nrodnost i ,
revolunosti).
V poslednch ltech vichni pochopili
j edno. Mnoz vyslovili toto j edno" krt ce
a j asn. Neumlouvali se mezi sebou (vzn-
eti se ve vzduchu" j ak kal y vynal za-
v babiky). Vytyili vak v rznch zemch
t hesla.
Fr ancouzsk asopi s Es pr i t Nouveau"
(nejlep v Evrop) v pr ogr amovm lnku
pr vho sla: 11 y a un espri t nouveau:
c' est un espri t de const ruct i on.
Nov duch fo duch
KONSTRUKCE.
Ameri ck asopis La Vida Amer i ana"
pal covmi p smeny: Preponderanci a del es-
p ri t u const ruct i vo sobre el espritu deco-
rat i vo.
P evaha zkl adu
KONS TRUKTI VN HO
nad dekorat i vn m.
Hol andsk list De St i l j ":
Nov kol ekt i vn sloh vychz od
KONS TRUKTI VN HO
zkl adu.
Rus k asopis, Unovi s":
Zklad to
KONSTRUKCE
at d.
Pros m, nemysl et e, e jsou to proroci nebo
jasnovidci. To jsou stzliv vvody z rel-
nch fakt . Umlci, vyede z v ze slono-
viny, pohldli na ivot a udivili se. Nov
ivot, nov lovk pot ebuj e novho
umn . Abychom pochopili p evr at , nen
t eba st udovat i nj ak est het i ck mani -
f est y, nbr sta poohldnouti se kolem.
Ti obdob :
I. PEDVLEN. P ebyt ek
vyr bnch vc, avak nedost at ek pocitu
jich hodnot y. Lenost a dobrodunost . Velik
spchy t echni ky (aviatika, podmo sk lu-
ny, aut omobi l y, kovopr mysl atd.). Ale jim
..
I PRE
NO V U
rozum pouze nemnoz odbornci. Posledn
recidivy devatenctho stolet theosofie,
neokatolicism, Bergson, Claudel, Berjajev
etc. abika individualism naf ukuj e se
nemon: pokusy o nadlovstv kon
v krmch. Zoufal snahy o nejakou disci-
plinu. Pedveer.
II. VLKA . Le, zlo, modlstv a pa-
nichidy kupc. Ale nej en to. Demonstrace
organisace, t eba e licomrn a hnusn
v podstat, ale poun vnjmi formami . Di-
vadlo zkop, kulomet, dl. Sblen se se
zzrakem naeho stolet, se s t r o j e m. Oe-
braen vysvtl, co je prce a co jsou vci.
30
Nehled na arodjstv a amulety znik
nboenstv. Zdrav hrubost ni liidealism.
Soudrustv rot, pl uk, td, nrod. Vlka
poat ve j mnu licomrnch ide, zko-
prsho nacionalismu, romant i ckho herois-
mu, opovren k vcem kon vtzstvm
mezinrodnosti, positivn estnosti, stzliv
prce.
III. PO MIRU. Kee lidstva, je se
sna postaviti se na nohy. Nacionalist,
konkurenti, filosofov, ministi, kupci po-
krauj v en dvjho zmat ku. Ale lid,
kte promysl st ranou zkuenost vl ky,
stav nade ve:

STANE BYTI UMNM
I LJ A ERENBURG
PRAC, JASNOST,
ORG ANISACI.
V tto trojici je symbol vry novho umn.
Prosm, vy, kdo studujete Pet rarkovy
gemmy a sonety, uhote se pes kapsu,
vnuj t e si hodinu asu a pohldnte na sou-
dobho lovka.*)
lovk dneka miluje zdrav a veselost.
Sport zaujm vznan msto v jeho ivot.
To nen rozmar jednotlivch podivn. Sta
vzti kterkoliv dlnick asopis a prohld-
nouti si sportovn rubri ku a je vm zejmo,
e sport je veobecnou nutnost. Nov vzo-
rec krsy zdrav, vyvinut individuum.
Kde jsou bled dvky, neurasthenit snl-
kov r omant i k?
Zdrav lovk miluje radost, vesel, smch.
Me siln lidsky trpti, avak jen z donu-
cen a nikoliv pro potea. Zde se vce ne-
uchyt ani Huysmans ani Andrej ev. Snad
tragedie, jenom ne vak plativ drama.
Buffonada. Pln ist tny.
lovk dneka miluje jasnost. Neskld
zbon sv ruiky ped t aj emnm, nbr
sna se je pozna ti. Skonil mysticism Mae-
terlinkv s kdosi" a cosi". Nejen v Rusku,
ale i na Zpad je zaznamenvna tato sku-
tenost : Kostely se przdn, msto milion
vrnch klient pichzej stoveky novou-
kcli v smsici velikch udlost zblou-
divch inteligent. Od jasnosti k souladu.
Dm, lovkv den, motor ve mus bti
souladn. Vechno se ukl i duj e na nevy-
vratitelnch mat emat i ckch zkladech. Ne-
jsou dleit nlady, nbr city. Impresio-
nism nen ji mysliteln. Vtz p sn
forma.
Je vylouena pathologie zajmav pou-
ze pro odbornky. lovk nehodnot to, co
jej od jinch oddluje, nbr co jej s nimi
sbliuje. Uboh individualism!
*) Ovem, to je vel mi nezvykl . Tur i st v Pai s vypl azenmi j azyky bl oumaj po Louvr u, ale ni kdo
z ni ch se nedovt i p , aby si el pr ohl dnout i t ovr ny, j at ky, ndr an skl adi t , bur s u pr ce, t i s kr nu, kli-
ni ku, kol u a podobn nezaj mav dr obnost i ".
lovk dneka nepot ebuj e ani myth, ani
symbol, nbr ivota! Je hluboce realisti-
ck, ale ve sv zkuenosti zobecuje synthe-
tisuje svt. Jeho realism je synthetick.
Hledaje synt hesu, nezabv se ani vyko-
pvkami du, ani analysou forem. Jeho i-
vot nen kabinetem archeologa nebo che-
mika, je tovrnou.
Res um :
VLASTNOSTI
LOVKA
DNEKA
HYNOUC
FORMY
ZAKLAD
NOVHO
ZDRAV
JASNOST
SOULAD
SPOLEENSKOST
IVOTNOST
ROMANTISM
MYSTICISM
IMPRESIONISM
INDIVIDUALISM
SYMBOLISM
OPTIMISM
MAINISM
SYNTHETISM
KOLEKTIVISM
REALISM
Z
AMYSL1TE-LI se jen trochu nad zru-
enmi formami umn, uzte nco,
co je spojuje. Vechny: Shelleyu ro-
mantism, Maeterlinkv mysticism, Monetv
impresionism, Nietzschev individualism,
Mallarmv symbolism spovaj na z-
kladnm pojet umn, jako neho okralu-
jcho ivot a nikoliv organisujcho. Vichni,
kte by chtli vniv odvdti od ivota,
spokojuj se vlastn skromnou lohou nar-
kotika. Umn velkch obdob (Egypt, As-
rie, Stedovk epos, chrmy a pod.) ta-
kov nebylo. Tehdy budovalo ivot. Od tak
nazv. Obrozen" do konce minulho stolet
t hne se ki vka padku. *)
NEW YORK
*) J ak je pochopi t el n p m hana Lva Tol st ho. Vdy on zast i hl j et um r aj c umn epi gon de-
kor at r .
chick zmat ek? Me souhlasiti s t akovm
zzenm, za kt erho (zprva F. Nansena)
v Argentin vyt pj lokomotivy obilm a
v Povol 40 milion lid um r hl adem?
Me mistr, jeho pat hos je v tvoen vc,
v promn mat eri l u, uznati souasnou
Evropu, kt er radji nebude vi/rbti, ale
bude se rvt i o rozdlen st at k ji dve
vyrobench ? *)
Nov umn poaduj e jednotn pln,
systm, organisaci stav se proti anar-
chickmu impresionismu mfck spo-
lenosti.
Nelze mysleti, e zrozen novho umn
je dlem poslednch msc. Nikoliv, prvn
slab kik ozval se z veernch mlh r. 1905-
1910. Vlka, rusk revoluce a povlen
pemet y urychlily jeho vzrst. Pipom-
nm:
4k
c "-|
Umn se stv rozko, oblaovnm, ne-
dln plohou k asopisu. Pichz roztrka
a maximlnm dlem umn je baviti lo-
vka unavenho po prci. Nen pi put no
pi st avb budov, ale je dovoleno v hotovm
dom povsiti na zed obrzek. Umn ve-
rej ka je zaloeno na vtzstv
DEKORATIVNHO ZKLADU.
Nov umn je polrn protichdn ve v-
vodech, nebo vyrst na jin zkladn. Ne-
jen, e neprohl ubuj e pkop, jen je odd-
luje od ivota a prce, naopak, sna se za
kadou cenu pkop zasypati, nebo v tom
vid zruku sv zchrany. Kdyby se neto-
ila" a kdyby rozkvtal dvj esthetism,
pak po stu letech umn stalo by se rozma-
rem blzn, nm podobnm pedrastii
nebo morfinismu. Avak bylo poato nov
mistrovstv v nitru vednho ivota a to je
vtzstv
KONSTRUKTIVNHO
ZKLADU,
o kterm se nyn mluv ve vech dlech svta.
Nyn je relativn jasno, pro nov umn
je mezinrodn, kolektivn a revolun. Ni-
koliv proto, e by si snad pivlastovalo ciz
hesla, nbr nsledkem toho, e je umn m
konstruktivnm.
Ovem jednotliv umlci mohou bti pive-
deni k poadavkm levch socilnch smr
sentimentlnmi motivy (rozhorlen nad ne-
spravedlnost a pod.), avak celkov pe-
vld poznn, e sprvn konst ruovan
umn me existovati pouze v rozumn or-
gani sovan spolenosti.
Co mohl by kubista tvoc obraz s ps-
nou rovnovhou forem a bezvadnou vz-
jemnost thy kvt lehce dchati ve stt,
kt er vyznv nhodnost, rozmar, anar-
*) Nej l pe to znzor uj e byt ov k se. V mal Belgii nedost v se 200.000 dom. P ed vl kou st avl i
v Br usel u 5.000 dom ron. Osm l et vbec nest avl i : 40.000. Ve Fr anci i j e j et h e. Ale kapi t al i st
st avt necht j dvaj p ednos t r ychl a vnos n spekul aci .
POESIE. Pedzvst i - RIMBAUD. Mal
skupi na Abbaye. " Theori e italskch
f ut ur i st . G UILLAUME AP OL L I NAI R E .
V Rusku na pot ku vl ky pr vn FUTU-
RIST.
MALSTV. (Jasnji). CZANNE. Po-
tek vtzstv f or my. PICASSO a BRAQUE,
pr vn KUBIST. V Rusku jejich ci.
SOCHASTV . MAIOL, potom AR-
CHIPENKO.
ARCHI TEKTURA. EIFFELOVA V a
pohl edni ce NEW-YORKU.
DIVADLO. Pr vn naden nad BALAG A-
NEM. REINHARDT. CRAIG H. MAYER-
HOLD.
HUDBA. Jet zcela i mpresi oni st i ck
Debusssy, Ravel .
Jak vi d t e, zkl ady byly pol oeny ji
dvno. Ale dcko je sl ab arachi t i ck. Mno-
z kri t i kov se rmout i l i nedochde. Na
pomoc mu piel ivot.*)
Ovem Picasso a mnoz jin vesms nada-
n a sot va i oni, v rozkldajc se at mosf-
e tradic, mi l ovn k kr snho a obchodn k
umn m mohli by sami vyt voi t i nov
sloh.
Ocitli se mezi nebem a zem. Snesli se na
zemi. Nerozttili se. Naopak nali kol
t m rozl ut n.
Kdo se pos t ar al ? ivot, ve sv nov po-
dob
INDUSTRIE.

POD OBLOUKY EIFFELOVY VE.
*) J ako p kl ad pomr u moc soudob t echni ky a s oudobho umn , uvedu sv osobn doj my. Kdy j sem
pi j el do Evropy po t yl et nep t omnost i , t ak ka j sem nezpozoroval umn . Vce ne vechny vst avy,
p edst aven a kni hy pekvapi l y m: nov j e by kodas kho p st avu, l ondns k ve ej n zchody, vkl adn
sk n a pod.
J AZZ NAD MOREM
K. SCHULZ
na pal ub tan 55 nmon k divok Tom popj svoji dvku whisky
parn kotle se zmnily v krmy zlatokop kormidelnkovi padl a hvzda na kormidlo
holubice uk do skla inenrovy budky a mv kdly se stoupajcm a klesajcm tlakem
kik padesti tisc lid rozsekv oblohu
a jej cry padaj na moe
dvka si ee vlasy a jej ohnut loket je lyra bsn kova
vlnami pluje msc a lhev se zprvou o ztroskotn st arho du
kapitn se promnil v rud prapor a my od stolu vidme do pti dl
svta
sasanky bledule konval i nky nele v ulicch ale odrazy oken
a hlavy jsou zhony bolesti ovrouben lidskma r ukama
sebevrady milenc se j menuj : RIO PLATA HONOLULU TEXAS
bl rackov mvaj t ky na rozlouenou a lovk zemel
na jejich kdlech
slepec s harmoni kou pije slunce
a Frank v edivm sweat ru vyvol v baromet ri ck at rakce
clown tan v nedli na t ovrn ch komnech
hkaky automobil postavily vel komst o uprost ed nedlnho vletu
ale svlknut punochy u eky a rozhalen adra
vere vadnou enm na rtech za rozzenmi okny
a mu kt er chtl bti Robinsonem na ostrov jejho srdce
lituje nyn lodi je ztroskotala
bl zbradl tan nad schoditm moem a africkmi jezery
dstojnci z cizineck legie
se opjej z polnch lahv a z nudy nepetritch de
bsnk touc Longfellowa se zasnil nad rychlopalbou motoru znaky Indin"
hroty v rozbodaly pohlednici s poslednm pozdravem
lid maj v och filmov pl akt y a lsku
v pondl rno odvej do nemocnice orchest ri ny a r ny noem
den sedl a utopil se v bankch a kancelch
jimi t hne pach lesa nebo pedmst skch hotelovch pokoj k
za 40 f r ank i s lskou
v laboratoch se mi kroskopy zmnily v dalekohledy do budoucna
a v pitevnch le nov tla ale ivot nekon na pitevnm stole
v koi vysoko u nebe spojen pmkou storu s moem a svt em
sed Jarosl av Seifert
vol
L I NE
P R A H A
1
R O T T E R D A M
t
P R A H A
VCLAVSK NM. 2.
N E W Y O R K
K A N A D A
H A V A N A
V E R A C R U Z
SUR MER A
PRES BOULOGNE
PLYMOUTH
PRES ANTVERPYBOULOGNESURMER,
SANTANDER, LA CORUA A VI GO.
ale pod nmi lska nechod v hvzdch
ale v och dopisnch oblkch telegrafnch pstrojch radiovch jiskrch
NAPLTE SYT NOVOU KRSOU
V Bret nskych pstavech ern vdovy se modl v samch balladch
v Moskv tou dti zzran kni hy o krsnoarmj ci Ivanovi
Yukon udv svtu zkon severa a svt je krsn protoe jsme odvni
novi ny padly na stoly rodin a t ak nyn za kadm stolem usedli
stvkujc hornci
vylouen kamenodlnci
nezamstnan
sebevrazi
vrazi a jejich obti v lese
sraziv se automobily a t ramwaye
posledn zprvy
astnci j anovsk konference
zasnouben a truchlc pozstal
obchodnci s apart n m zbom
porodn babiky
zodpovdn redakt or
A to je velk kr uh nazvan Svornost u prost enho stolu
Ale sem nad moe se odrazily hudby z celho sveta
a Transatlantic jest jejich pijmac stanice
posouvn tancmi ve vech tanrnch
vzdechy zasypanch v dolech a vkiky pilot na letitch
hudba koncertnch sn se srazila nad ocenem
a pad na ns a
do hlubiny
Hudby kter se nikdy nevrt pomilujte
v tto vtein lid um raj
a eny kter se nikdy neusml y pomilujte
a zdumivou krsu sedmnctiletch dvek
a mat ky
kter tla sv korky v ulicch
a jich d tka vzepjala ruky a k vaim
svtem ommenm st m
f
ARCHI T EKT URA
T RANS AT LANT ICKCH PARN K
jest skvl m p kl adem moder n archi t ekt ury, jej
f o r m y , vypl ynuve j edi n z kr aj n elnosti j ako pro-
dukt y moder n t echni ky, def i nuj t vr n dneek.
e t cht o f or em j est j asn, moder n c t c mu
l ovku sr ozumi t el n a blzk j ako jest mu bli
cest ovn v moder n m t r ansat l ant i ckm par n ku
ne na gal ej n lodi.
Srovnme-l i lo, na n Kol umbus ped <100 lety
pi st l u b.eli Novho svt a, s dnen m t ransat l an-
t i ckm kol osem, vi d me dost i pat rn" rozdl. Teh-
dej f or ma lodi, je odpov dal a t ehdej m mono-
st em t echni ckm, byl a mi mo to i t vr nm vrazem
sv doby. Kdyby byl vvoj ar chi t ekt ur y spl
analogickou cest ou vvoj e t echni ckho, ml i by-
chom dnen moder n vel komst a analogicky krs-
n, mr n f or mou dnen r ovni t echni ck. Po-
nvad vak ar chi t ekt ur a f or mov ust r nul a na aka-
demi ck p edst av krsna, a sl eduj c vt var n tra-
dice" zapomnl a zcela sl edovat i t r adi ci svho pri-
mr n ho e l u; apl i kovn m art i st n ch f or em cizch
t echni ckmu podkl adu vci st al a se pouhm a r t
pour 1' art i smem, mus me dnes, chceme- l i spat i t i
dla i st ch, moder n ch f or em ar chi t ekt oni ckch, jiti
k vcem, je byl y na t st i umn m p ez r ny, a
kt er u et eny ar t i st n def or mace st al y se t m, m
v dobch st yl ov j ednot y byl o kdysi umn , t ot i
f or movm vr azem doby. Uml eck ar chi t ekt ur a
hl ed mar n odvodnn sv exi st ence od dob, kdy
se rozela s t echni kou ( konst r ukc ) .
Dnes jev se nut nos t st l e zdr azovat i kul t ur n
povi nnost i vi uml eck ar chi t ekt u e, aby neza-
hynul a, a t o s amo j est dkazem j ej neschopnost i
ivota. Sot va napadne koho, a by st l e se dovol val ,
e aut a, aera, lodi, expr esn vozy etc. mus bt i vy-
rbny s vt m por ozumn m pro moder n t var a
pece vi d me, e s pont nn vzni kaj zde cel seri e
p edmt dokonal kr sy t var u.
Repr odukuj eme lo p ed kr t km asem zbudo-
vanou, maj ce za to, e t at o architektura, podm nn
j edi n el nost a zcela dan moder n t echni kou, j est
LOD YOLENDAM
PROMENADA
(HOLLAND-AMER1CA-LINE)
J D E L N A I . T D Y
D1NNINGR00M FIRST CLASS . s. . . _ . _
N
_ _
M
SALLE A MANGER (!- CLASSE)
D1N1NGR00M THIRD CLASS V U L E H D f l l * l SALLE A MANGER (lie CLASSE)
J D E L N A 111. T D Y
UMVRNA III. TDY
LAVATORY AND WASH-
STONDS THIRD CLASS
LAV ABO (111^ CLASSE)
L O
V O L E N D A M
KABINA III. TDY
THIRD CLASS CABIN
CABINE (IIIe CLASSE)
mnohem krsnj a proto i pozoruhodnj ne k vni t n m prost orm a jsou asi tak na mst j ako
pouh artistn pokusy o archi t ekt oni ckou formu, folklorov or nament na karoseri i aut a, nebo vy-
kter, zstvajce j enom na povrchu, nemaj vzt ahu pal ovn na propel eru aeropl anu. K
Fotografie zapjila
nm laskav Holand-
skoamerick linie (Ge-
nerln representace
pro eskoslovensko v
Praze, Vclavsk nm.
. 2.), kter stavbou
dvouroubovho turbi-
novho parnku Volen-
dam zahajuje srii
modern vypravench
parnk. V polovici
bezna vypluje poprv
parnk Volendam a
mimo to obrovsk Sta
tendam" (pes 30.000
tun) jest ve stavb.
S T A V B A T I T A N I C U "
Holandsko americk
linie disponuje oka-
mit devti parnky,
z nich pt Rotterdam,
Nieuw Amsterdam,
Volendam, Woordam,
Ryndam obstarv
spojen se Sev. Ameri-
kou a dal tyi Edam,
Leerdam, Maasdam a
Spaarndam spojen s
Mexikem a Kubou.
Zejmna interieury
III. tdy tchto lod
jsou vypraveny s ne-
bvalm dosud pohod-
lm.
^^mm
T I BET S K ARCHI T EKT URA
V cent r u Asi e exi st uj e odl ouen ar chi t ekt oni ck
a pl ast i ck svt o sob, zcela odl i n od veho ostat-
n ho umni asi j skho a vel mi bl zk char akt er em
moder n m kons t r ukt i vn m t endenc m. Hi st ori kov
umni a uml ci sami , kt e zamst nvaj se kde ja-
km pr odukt em asi at sk t vor by, nm duchov i n-
zorov zcela ciz, nepovi ml i si dosud t t o pozoru-
hodn obl ast i .
m
1
SI MA
P O R T R A I T A U G U S T E P E R R E T
(Paris 1922)
AUGUSTE PERRET
A t e l i e r C o n f e c t i o n , , H. E s d e r s "
T A T L I N O VA V E I F F E L O V A V
I I I . I N T E R N A C I O N L Y V M O S K V V P A R I
Ei f el ova v v Pai, sml kons t r ukt er s k dlo, byl a vys t avna pr o Svt ovou vs t a vu; j e myl ena j ako
r ozhl edna a j ako zbavn podni k svho dr uhu, a zaj i st vyhovuj e p es n svmu kol u. J ako celek j e
kr sn, p ezi r me- l i dobov nevkus nkt er ch det ai l . Pr o vak Tat l n st av pomn k III. i nt er naci onl y
s r ozmani t mi edDmi s nmi ve f or m ve? Je t o sl ep napodoben a hor eka ma i ni s t i ckho' ' el nu,
kt er t r ans pl ant uj e ner ozmysl n ur i t vymoenost i t am, kde nej sou na m st a el n.
ii
i
ii
Evropsk modern operan s v Diisseldorfu a perunsk starobyl pohebit v Lima,
vykopan pi stavb eleznice z Anconu do Li ma; dv architektonickch fakt rozmani-
tho data, rozmanit zempisn polohy. A pece krsa a maj est t nost t akov hol kon-
struktivn, bezezdobn a eln archi t ekt ury je vdycky tho rodu a tho druhu.
m dokonalej tvar, tm krsnj. Tvar tm absolutn dokonal, eln,
precisn a nemnn, t. j. standart, jen je bas puristick estetiky, je a bude vdy t varem
nejkrsnjm. e elnost a technick dokonalost je pmo mrn vt varn krse,
dokazuje srovnn starho aut a s potku 20. stol. s karoseri modelu 1923.
Nov kult zpvm !
V, kapitni, cestujc, badatel,
v, ineni, architekti, strojnci,
v zpvm, ale nejen pouze k vli obchodu a spojen,
nbr ve jmnu Boha a pro tebe, due!
Walt Whitman
(Stbla trvy)
M i
MODERN SOCHASTV YE FRANCII
( N k o l i k z a u j a t c h p o z n m e k k o b r z k m )
t u l c
umn nboensk, transcendentn, aprior-
n duchovn. Tvr prce ernoskho so-
chae se podob jakmusi aktu st voen :
Dlo dohotovenm odluuje se od tvrce
Jde o to udlat z lovka sochu"
Jde-li o to udlat z uritho lovka
sochu, teba zmnit methodu.
P
RSTUP U JEME-LI K mod ernmu
umn, vst upuj eme do zaarovanho
kr uhu. Vyst upuj eme ze svta. lovk
star, ct yhodn lovk, s nesmrnou spou-
stou vc, vyplujcch jeho den, s poteba-
mi svho srdce je mimo.
Modern umn (z nejvt sti) je vc
sekt rska. M ritueln jazyk a ohromnou
literaturu k exegesi. Je prv t ak specieln
a mezinrodn jako filatelie nebo esperant o.
Jeho domnl pednost proti tmto je snad,
e ukoj uj e vy" zliby (vy = frze
falen intellektuln jemnosti); je jen o to
mn lidsk. Radost a iv krsa se pest-
hovaly jinam.
Toto je f akt um; vklad lze opt estetic-
kmi, morlnmi, socilnmi, sentimentl-
nmi dvody. Na skutenosti nic nezmn.
Uime mal srovnn :
Cl posledn koly malsk zpadn Evro-
py, kubismu, byl idel malby zcela objektiv-
n, kter by prostor a t roj rozmrnost vc
dnm zpsobem (t. j. perspektivou, i de-
formac) nefalovala, neobchzela, nbr
vyt vel a formou. Kdy tento cl prv na-
bval jasn a urit podoby, ukzalo se, e
nejkrsnjm pkladem ist plastick for-
my je ernosk sochastv. Bylo v tom ja-
koby pi kvnut pralidsk tradice. Potvr-
zen sprvnosti cle, ale nikoli oven cesty.
Nebo
UMN
ERNOSSK JE
LI PCHI TZ
( P a r i s )
JEAN COCTEAU
p o r t r a i t , 1 9 2 2
a vbec od lovka a stv se novou sv-
byt nou skutenost, nepromnnou, mythic-
kou realitou (bohem, duchem pedk atd.).
mysl soohav (stvoit boha atd.) poaduje
t edy: jednoznan uren a naprostou ob-
jektivnost dla. Tvrn nsl edky t. j. ist
plastick forma jsou jen pirozenou nutnost
plynouc z nboenskho uren celho
umn. Forma je dna implicite vzneenost
jeho posln. I jej kraj n t vrn dsledky
jako pl n a uzaven prost or nejsou d-
myslnou abstrakc, nbr pirozenou samo-
zejmost ctn. Cel umn m pmou bez-
prost ednost p rody. Naproti tomu
KUBISMUS JE
umn abst rakt n a spekulativn. Jeho (a
skuten i domnl) objektivnost dobyta
nepmo, pokusn z pot eby t akov formy.
Dobyta kraj n m silm modernho intel-
lektu, kt er prokousvaj e se nnosem zne-
is ujcch blud, zapomnl, e to, co hled
je prostedek, zpsob jak ci plastickou
pravda, nikoliv cl. Kubi smus skonil art
pour artismem, pouhou kouzelnou hrou
forem, asto ji fant ast i ckou a libovolnou,
v sochastv istou plastikou.
ALEXANDR ARCHIPENKO. Jedin ze
zde jmenovanch socha prodlal bouli-
vou revoluci kubi smu: stren domu, bez-
r adn zmatek a zkostn hledn novho
pste. Proel celm svt em: antickm
eckem, budhistickou Asi, st arm Egy-
ptem, kes anskou Evropou stedovku, po-
vrivou Afrikou, geometrickou abst rakc
kubi smu. Zaklepal na vech dvech. Mnil
techniku, ltku i obsah (obsah == zde j ak-
koli mimoplastick pzvuk dla), nezmnil
j edi nho: enskho kouzla svch prac.
Kouzla linie, nikoliv tvaru, nebo Archipen-
ko miluje pohyb, gesto, pznan postoj,
zkrat ku pohybu. To je lska protivn har-
monick rovnovze dla. Vyj dena jakkoli
abstraktnmi tvary, je v j de impressionis-
tick, tedy mlo plastick. Nebo socha je
nco, co stoj a t rv, tvar, pohyb, nco, co
se mn a dje.
Archipenko smoval snad k ist plas-
tice, ale jeho cesta k n nevede.
HENRI LAURENS. Bylo-li zejmo ped
dly nkt erch mal kubist, e t akov
dla nen prv tko dlati, pi pomene nm
tot Laurens pro kubistick sochastv.
To rub umn, kt er v kl adnm" smyslu
vysok hra o a ducha, v mn kl adnm
stv se elegantnm, duchapl nm umlec-
km pedmt em. V Laurensov ppad
teba dodati roztomilm a ensky gracies-
nm. Ale to jsou vci, je se obyejn poa-
duj od mdnch pedmt .
Czaky je mnohem a mnohem ne. Jeho
prce jsou galantrni, salonn zbo na
doby. ^
JACQUES LIPCHITZ, fanat i k ist pla-
stiky.
Plastika = svtlo, stny, obj emy v pros-
toru.
Cl sochav: vytvoit svbyt nou plas-
tickou skutenost, kt er by uplatnila za-
mlenou harmonii objem a uritou hru
svtel a stn.
Domyleno do konce vede k absolutn
plastice: t.j. vtvarnmu dlu, kter nic ne-
znamen, nic nepredstavuje, vyjma sebe
sama.
Logick, dsledn Lipchitz je na pl
cest k absolutn plastice. Nevzdal se jet
(alespo ve vtin svch dl) THE MATU
t.j.pedmtu, kter mu poskytuje zklad-
n rozvren hmot. Ale zdrazuje na-
prostou lhostejnost k spoleenstv svho
dla s thematem tm, e je jmenuje prost
plastikou. Nechce vt podobnosti svho
dla s lovkem (jako thematem), pon-
vad m zdravou a posvtnou hrzu k de-
formacm a znetvoen rukou a tve
lidsk. Jde o to udlat z lovka sochu,
L
I
P
C
H
I
T
Z
i
9
1
9
1
9
2
O
nikoliv skutenosti podobn monstrum,
k. Stav a konstruuje sv plastiky jako
domy, tvo abstraktn formovou archi-
tekturu.
Jedinou istou plastikou me bti archi-
t ekt ura. Obecn srozumitelnost je tu dna
elem a plnem budovy. Pro sochastv
chyb jakkoli styn bod, kt er by ml
platnost obecn lidskou.
*
OSIP ZADKINE nezapomnl, e archi-
t ekt ura a sochastv se nadobro rozely ji
v 16. stolet. Socham bylo t eba umocnit
50
vrazovou slu dla, nemlo-li zahynout
v nemilosrdn samot.
Zadkinovo umn je lidsk, bezprostedn,
citov. Jako br at r primitiv z Afri ky i
Ocenie m t ak svj fet i i smus: fetiisinus
hmoty. M posvt nou ctu k ltce, s n
pracuj e; pijm ji se vemi nepravidelnost-
mi, dv se vsti tvarem a st rukt urou deva
a hled spojit vraz svj s jejm v obrazu
lovka. Nkdy vznikaj jeho dla j ako star
st l y: jakoby jen sesiloval t var y obsaen
v devu i balvanu. Ji ndy nemi l osrdn
zkrout, zohb a znetvo dy lidsk, aby
mm
m - BRW. m J<
nerozhnval dui hmoty. Zuboen tlo
lidsk mluv pak o jakmsi nsilnm a tu-
pm mysticismu, ale ne o krse.
Je mlo plastick rovnovhy v jeho dle,
mnoho elementrn, krut sly. Ale due,
kt er oivuje dlo, je spe sest rou' nej st ar-
ch socha svta, ne dcerou na doby.
Mythick primitivnost jeho dla je protivou
realismu, vcnosti, protivou j asn a dtsk
nai vi t y Henri Rousseau-a.
(P a r i s)
I Clich Valori Plaslici)
( 1919)
(Clich Val. Plastici]
ernosk soka a hlas pradleny, kter zpv pse nnou a sentimen-
tln, kdy ehl prdlo, mne vce dojmaj, ne umn akademi."
Maurice Vlaminck
Kdy slzm stupn svch dve, tu se zastavm, abych pemlel, je-li to skutenost,
korouhvika u mho okna mne upokoj vc ne metafysika knihy.
Whi t man
'a
MARIE VASILIEFF :
Portrt Poiretv.
NEGERSK SOKA.
Soka Marie Yasiljevy svd o vlivu exotickho umn, kt er zd se bti siln ne-
mstn. Z napodoben, by jakkoliv vtipnho, negerskho sochastv vznik zde jen
przdn a povrchn gal ant rni zbo. Toto je prost pklad, jak se primitivn a exotick
tvorba studovati a nsledovati nem.
UNAVEN.
Jsem unaven prac. Jsem unaven, ne abych ciz civilisaci stavl.
Odpoime si, M'Lissy Jane.
Chci dol do Chance salonu chlastat jeden i dva litry whisky, jednou i dvakrt si
zahrt v kostky a zbytek noci prospat na vepnm pultu. Nech zrezav star n
domov! aty bloch a zprchnivj a kostel Calvary a se rozdrob.
Proij sv dny, abys na mue zapomnla a ebrej v nocch o tepl whisky, jej sklepnk
holkm vzadu v Chance salonu pin.
Zpij nae dti, civilisace nm jich dala mnoho. Pro ernocha je smrt nejlepm st at kem.
Vyrvi hvzdy s nebe. Hvzdy kresl n osud. Hvzdy kreslily n osud.
Jsem unaven civilisaci.
Feritori Jo n so n.
(Pel . A. e r n k . )
(Z Claire G oll: Neue Welt.)
ma^^m
LAURENS
( P a r i s )
I NDI NS K
TOTEM
Exoti pinej Evrop sve'primitivn umn. Evropa se jim odvduje, ukldajc jim odpadkovou civi-
lisaci. Civilisovan ernot umlci studuj dnes v Evrop umn, p konvenn romny (Batonala),
ve vtvarn prci napodob impressionisty. A objev v musech negersk sochy, snad budou koprovati
i je. Tak smutn a smn, jako kdy civilisovan umlci stedn Evropy kopruj stedoevropsk n-
rodn" folklorov umn!!
I NDI NSK TOTEMY
VE
VANCOUVERU
O PO MRU UMLECKCH
A T ECHNICKCH PRO BLM
Prof. PET ER BEHRENS
V
SLEDKY l i ds kho t vr ho pudu
v p t omnost i mus obst t i i p i zpt nm
pohl edu na obzvl t st kvl doby dj i n.
Sm se doznat i , e nezs t al y za mi nul mi do-
bami , a j sou j ej i ch vl ast nost i j i nho dr uhu.
Nej vr aznj mi vt vor y dne n doby j sou v-
r obky moder n t echni ky. Pokr oky t echni ky
pozdvi hl y mat er i el n ivot na t akovou vi ,
j ako j v dj i nch ani zdal eka ne na l e z ne me .
Ovem j est to doposud pouze mat er i el n i vot ,
j en byl zvel eben a ni kol i v kul t ur n , a j ednot a
mat er i el n ho a duchovn ho, t. j. du evn ho ne-
nal ezl a dos ud svho vr azu ve f or m. Nel ze si
vak ji p eds t avi t i i vot bez mat er i el n ho pr o-
s pchu mode r n t echni ky a bez j ej ho neus t -
vaj c ho pokr oku. Akol i v se t edy zd, e na e
doba jest na kl on na mat er i el n mu poj et i-
vot a, p ece pr oka z uj e ve ej n i vot si l nou po-
t ebu kul t ur y a vel i kou t ouhu po vzdl n , i n-
nost i a vvoj i ve vech obor ech um n . P es
t o ne ne s e z n me k vyzr l kul t ur y, ponvad
se oba obor y t echni ky a um n sot va dot kaj ,
a to n e j m n pr v t am, kde by se ml y st -
kat i nej ej i , t ot i ve s t avbch a ve vr obc ch
pr mys l ovch.
Ar chi t ekt hl ed j et mnohdy est et i ck ob-
s ah ve f or mov m bohat s t v mi nul ch st ol et ,
zat m co i nenr nal z p i st avb el ezem
Po di l i j sme t ent o aut or, vt ah ze st ej noj menn broury aut orovy, a se s jejm obsahem nem-
eme pl n stotonti, hl avn j ako dkaz, e pedpoklady vvoje moder n ar chi t ekt ur y j sou dny st ej n
ve vech zem ch evropsk civilisace, i kdy vvoj sm, podm nn rznost ras a nr odn ch kul t ur el
r znmi cest ami a pi pout rzn hl edi ska v r znch et apch. Poznamenvme, e i aut or prof. Behr ens
nm pe, e zauj m v nkt er ch bodech dnes ponkud vvoj em pozmnn st anovi sko.
NEGERSK SOCHA
zjem pouze o konst rukci a domn v se, e do-
sahuj e svho cle ve vsledku, jeho dociluje
pot rskou innost. Stejn uruj formu v-
robk vel koprmysl u, kt er se stvaj stle vce
soust kami naeho okol, hl avn ohledy na
lci vroby a pak vkus dlenskho mistra. Tak
padaj nae pohl edy v blim i dalm okol
vude na di sharmoni i , je se proj evuj e v od-
porujc si smsi romant i ku hledajcho formo-
vho ut v en s jedn st rany a s druh spl nn
elu, rel n ho a poadavkm dnen doby pi-
menho, avak provedenho bez zetele na
estetickou formu.
*
T
N Z E N Y R se ve svch poslednch velikch
spch stle vce odvracel od zet el
uml eckch. To jest pochopi t el n a bylo
to opr vnn; nebo poslednch 50 let, v nich
se uskut eni l vysok vvoj t echni ky a dopravy,
kladlo mu t ak velik koly, e jeho sla byla
pl n a vhr adn vyerpna i nnost vyn-
lezce, t ake se myl enka na estetick vyt ven
vynal ezench pedmt ani nesml a vynoiti.
Akoliv tomu tak skut en jest, shl edvme,
e v dlech i nenrskch se proj evuj e krsa.
Vzpomeme jen velikch el eznch dvoran,
je svmi iroce rozpi at mi krovy zajist p-
sob doj mem velkoleposti. Nememe se vak
ubrni t i jistmu est et i ckmu doj mu ani pi
prost ch stavbch elovch, zej mna pmo
pi strojch, kt er na ns psob asto odv-
nou a dsl ednou konst rukc , akoli tu nevldla
koncepce dle uml eckch zsad a a jest proto
est et i ck in nhodn. Zjev ten se vysvtluje
tm, e tato dla skrvaj v sob jistou paeste-
tiku, ztlesujce zkoni t ost mechani ck kon-
st rukce. Jest to zkoni t ost organi ckho dn,
kt erou proj evuj e i p roda ve vech svch d-
lech.
*
U
MELECK zkoni t ost se nemus o-
mezovat i pouze na t radi n materil,
kmen a devo, nbr me sv prvo
roziti i na mat eri l y modern . Jako nm pi-
pad fal enm a prot i smysl nm dlati z od-
vnch el eznch konst rukc , jako jsou na p.
mnoh velik most y v Nmecku, kamennmi
pstavbami r omant i ck ryt sk hrady, stejn
jest fal en neuznvat i , e jest nut no podditi
konst rukci uml eck zkonnost i , je se uplat-
uj e zej mna v poadavku proporce. Modern
t echni ka objevila nm zajist velik a vznam-
n hodnot y, kt er pedst avuj nejvt vkony
na doby, avak pr v prot o nemme prci
i nenrovu svdti s drhy, po n se vtzn
j rozjela a nemme se dot kat i vzkumn me-
P E T E R B E H R E N S G r u n d H s s d e r A. E. G . F a b r i k e n i n d e r
B r u n n e r s t r a s s e - B e r l i n
t ody. Avak pro ns jest dnes nco j i nho teo-
ret i ck i nnost vynl ezcova na zkl ad mat e-
mat i cky or i ent ovanho myl en a pr akt i ck
vr oba, je m za kol nas hr omdn ab-
st r akt n vdomost i zmni t i pl ast i ckm vytv-
en m v mnohot var hodnot y smyslov. Jest
dl ei t o rozl i ovat i od sebe v t echni ce ob t yt o
f or my; pak bude uznno, e se maj vybrat
vude, kde se nej edn o vypl nn zcela novch
podm nek, z mnoha vyzkouench monost
konst r ukce a p pust nch mat eri l pr v ty,
je podpor uj est et i ck doj em. Ji okolnost, e
j ednoho el u lze doshnout i r znm kon-
st r ukn m een m, obsahuj e pokyn, aby se
volilo dle libosti, to jest podl e zsad krsy.
Dje-li se t ak, nedj e se ni c j i nho, le, co se
ji dlo v celch kul t ur n ch dj i nch od prvo-
pot ku, toti e lidstvo jde za svm vrozenm
pudem ke krse. Jde pedev m o uznn tto
monost i v okr uhu t echni ck innosti a u in-
PETER
BEHRENS
Inneres der
Mont agehal l e
der A. E. G .
enra, pedpokl dme-l i ovem dobr ou vli
oceniti krsu, jde jet o j i nou vc: aby opr avdu
kr s nou f or mu poznal a aby j dle est et i ckch
zkon vyui l .
Poadavek, aby byl dle monost i br n zetel
na kr su, me pi padat i samoz ej mm a kr-
sn f or ma m zaj i st vyjiti na j e vo pmo z in-
enrovy vci a nem sej docilovati pidanmi
ozdobami. Avak t voen uml eckch f or em,
a ji prost ch nebo sloitch, nen i nnost ,
je se j en t ak s dobrou vl a s t r okou vkusu
povede, nbr toto t voen jest t ak na poli
t echni ky soust nej vy ho l i dskho ivot-
n ho proj evu, umn . Umn jest nco j i nho
ne vkus. Vkus jest dobr m nvykem nauen
pevn vol ba z r znch forem. Kad me a
ml by se vkusu naui t i , t ak j ako byl vkus v d-
vj ch uzav ench epochch stylu skut en
maj et kem veobecnost i , m z skval y i nej-
pod adnj p edmt y kr sy f or my svch ve-
l i kch vzor. Je-li ochot ni ct v ve vech obo-
rech nep t el em vnho sil a schopnost i ,
jest j eho vliv v umn tm kodlivj, kdy se
umn chyst sdrui t i se se silou, je udv rz
na doby, toti s pr mysl em.
Ot zka, zda a kdy se poda dt vyrst tech-
ni ckm vymoenost em na doby t ak vysoko,
aby byly samy proj evem zral ho velikho
PET ER
BEHRENS
Kl ei nmot orenfabri k in der Voltastrasse. Tovrna ve Voltastrasse.
P E T E R B E HR E NS
Techni ck vvoj, kt er ot evel mo-
dern ar chi t ekt u e nov svt, poskyt -
nuv j nov konst r ukt i vn monosti,
defi noval zsadn jej sloh. Strojov v-
roba oistila mat eri l od artistncli fo-
rem, nahr adi vi dekorat i vn archi t ek-
t oni ck l enn pr ost m psoben m
skvle zpracovanho mat eri l u. Mo-
dern lovk sl eduj e j edi n zsadn po-
adavek na st avbu: aby byla nejvym
splnnm elu, jemu m slouitl, ne-
bo to j est prost jedin dvod, pr o
nj byl a budovna.
Jest pirozeno, e t at o el nost a
j asnost , j akou d v disposicch bu-
dovy, d rovn v jejm vnj ku.
Archi t ekt ura Behrensovch budov
vyj ad uj e zsadu sl edovanou uvni t :
konst rukci , j asnost disposice, t ech-
ni ckou dokonal ost .
Vce nen t eba k realisaci pri nci p
modern archi t ekt ury.
Eingang zur Kl ei nmot orenfabri k A. E. G .
Vchod do t ovrny.
Stand ventiltor. Ventiltor.
P E T E R B E H R E N S

Waggon der Schnel l bahn der A E. G . Vz dr hy A. E. G .
P E T E R B E H R E N S
II. Klasse des Waggons der Schnel l bahn der A. E. G . II. t da vozu dr hy A. E. G .
P E T E R B E H R E N S III. Kl asse des Waggons der Schnel l bahn A. E. G .
III. t da dr hy A. E. G .
umn , to jest j i nmi slovy ot zka, zda nae
pi rozen ivotn projevy svoj jednotnosti bu-
dou na dob stylem, jest nanej ve dl ei t
a vznamn pro dj i ny l i dsk kul t ury.
asto j sme slyeli, e se vyvjme k elez-
nmu stylu. Avak dn styl se nevyvi ne
pouze z konst r ukce nebo z mat eri l u. Nen ma-
terialistickho stylu a neexi st oval ni kdy. Ve
obsahuj c j ednot a doby vychz z mnohem
vest rannj souvislosti podm nek, ne mohou
ztlesovati pouze tyto dv sl oky. Techni ka
neme dlouho platiti jako samoel n, na-
opak ona zsk na hodnot a vznamu, stane-li
se nej vzneenj m prost edkem kul t ur y. Zral
kul t ur a vak mluv pouze e umn .
Milovnci umn doufali, e se doshne stylu
samovol nm i ndi vi dual i st i ckm vvoj em um-
leckho prmysl u, kt er se uskut eni l od konce
let devadest ch v Nmecku. I kdy nezne-
uznme talent, jen se pr oj evuj e nej r znj mi
uml eckmi prost edky, mus me odvt i t i : in-
di vi dual i st i ck styl nen mon. Osobn nebo
i ndi vi dul n nkl onnost vkusu net vo obshl
j ednot y forem, je v dj i nch se t j ako pes-
n char akt er nad vechny doby; naopak t at o
j ednot a vychz z vel i k souvi sl ost i podm nek
na doby, k n pat j ako dl ei t soust ky
t echni ck vdy. Jest t ud na m nej vnj m
kol em dopomoci vyvi nut t echni ce k uml ec-
kmu byt a t ak vyzbroj i t i uml eck sil tech-
ni kou k vel i km i nm.
*
Pi mm nvr hu budovy t ovr ny na t ur bi ny A. E.
G . vHl i t t enst r asse v Berl n (viz obraz) byl o kol em
konst r uovat i pr ost or nou, co mon svt l ou dvor anu.
Z t ch dvod byly dny j ako mat er i l elezo a sklo.
Bylo mm mysl em doclti t mt o mat er i l em uvni t
i na venek pokud mono uzav enho doj mu prost o-
r ovho. Abych doshl t akov t l esnost i , kl adl j sem
el ezoas kl o zsadn do j edn r ovi ny. Takt o sl oen
pl ochy zdaj se t m pl onj mi , m vce vys t upuj
v st novch i nc ch soust ky st avebn maj ci
konst r ukt i vn vznam, j ako p edev m venku vidi-
t el n st echu nesouc opr y. Nej sou z m ov , j ako
by byl a bval a obvykl konst r ukce, nbr maj pl n
st ny. Mohou byt t akov i vedl e est et i ckho i nu,
nebo pokr vaj c pl ech dodv pevnost i . Sl oen
rovi na byl a po zena i u vel i kho okna ve f r ont ,
co bylo t m vce na m st , e t ot o okno j est ve s t r aa
f r ont l n konst r ukci nesouc soust , na ni spo v
sedmi r amenn prel. Oba rohov pile[maj pouze
spoj ovac a uzavrac funkci . Prv prot o jsou z ji-
nho mat eri l u, toti z betonu, a stoj svoj horizon-
t l n l ennou st r ukt ur ou mysl n v pr ot i kl adu
k vert i kal i smu konst r ukce a ponvad nepi sp vaj
k stabilit, j est jim dna t poloha jako maj okna.
Velikou l ohou na doby jest uiniti modern ma-
terily a konst r ukce sl uebnmi archi t ekt oni ckm
zkonm. Teprve a se nm to poda, budeme bu-
diti i moder n mi pr ost edky konst rukn mi doj em
stability. Ni kdo nebude pochybovat i o pevnost i do-
kazat el n vpot em. Avak j de o to, zdali oko v-
zan na doj em smyslov poct stabilitu. Est et i ck
stabilita j est nco j i nho ne stabilita konst rukce.
Jest nut no, aby se divkovi stal viditelnm dyna-
mi ck vraz a t m aby se vyplnil estetick poada-
vek t ak, j ako j est na p. u drskho chr mu doko-
nal e vypl nn. Zvykli j sme si ovem na doj em n-
kt erch modern ch konst rukc , avak nev m, e
stabilita vypot en mat emat i ckou cestou bude kdy
mti smysly zachytiteln i nek na oko. To by toti
znamenal o umn na i nt el ekt ul n m zklad, co
samo sob odporuj e. Nalzti t yp a dopracovat i se ho
j est v kadm umn nej vy m clem.
P
RMYSL m monost st voi t i kul t ur u
spoj en m um n a t echni ky. Vel kov-
r obou p edmt de nn pot eby, kt er
by odpov dal y est et i cky zj emnl ej m poadav-
km, pr okzal by dobr odi n ne j e n uml ecky c-
t c mu l ovku, nbr vnel by i vkus a j e mn
smysl do i r okch vr st ev veho obyvat el st va.
Bylo by mono zp st upni t i vys okou hodnot u
du evn pr ce i r okm k r u h m j ako ns o t om
pouuj e um n t i ska sk. Tm by byl y vyt vo-
e ny hodnot y vz na mu nr odn ho a hospod -
skho. Veobecn zl epen vkus u j est kone n
t ak ot zkou hos pod s kou. J de o p e m nu
du evn pr ce v hmot n hodnot y, a to ne pr ce,
ji m e vykonat i kad r uka, nbr pr ce
cennj , di f er encovanj a i ndi vi dual i sovan.
Avak dopos ud jsou to pouze nbhy. Archi -
t ekt ur a dopos ud nen vc veobecnost i , j ako
byl a ve s t edovku, nbr vc, je se odehr v
mezi ar chi t ekt em a st avebn kem. Veobecnost
se j nezas t uj e. Veobecnost i , toti l i du, nen
s t avba zt l es nn m uml eckost i , a um n st a-
vebn jest umn m, je jest skut enost i a vemu
us kut eovn nej bl e. Zd se, j akoby zj em
o n mohl bt i z skn pouze hi st or i ckm vzd-
P E T E R B E H R E N S
Die Bogenlampe. Obloukovka.
6 1
l an m a abs t r akt n m my l en m. Dosud se ve
pos vt n st ot ouj e s got i kou, akol i got i ka
st avl a got i cky ne j e n chr my, nbr i obyt n
domy, s k n a post el e. Dosud se ve sl avnost n
a pans k z a m uj e s ba r oke m, akol i ba r okn
styl uzav r al ve svm c ha r a kt e r u s t ej n pa-
l ce j ako st j e, kost el y, ol t e j ako pudr ovac
st ol ky.
Tak lze j et dnes vi dt i , j ak se t ov r na
skl d z pus t ch z a a z e nc h kol en a obyt n
dm t ovr n ho edi t el e st oj p ed ni mi v gr a-
ci sn ch f or mch r okoka. St e j nom r n vyr ov-
na n j ednot nos t dos ud neexi s t uj e. Pr mys l a
dopr ava budou s amy masit p i j mout i ve vech
j ednot l i vost ech uml ecky dokonal f or my od-
pov daj c j ej i ch vz na mu pr o dne n dobu a
j ej i ch vnost i . Jej i ch vl ast n i vot n podm nky
je k t omu donut . Avak ony b u d o u m t i vl i v
t na na e v eobecn est et i ck c t n a j i mi
udvanm rhytmem bude uchvcena cel e
forem na doby.
Rozvoj monume nt l n ho u m n byl vdy
pr oj evem ur i t ho okr uhu moci dot yn doby.
Me-l i se v t omt o s mys l u ml uvi t i o c r kevn m
um n ve s t edovku, o um n kr l ovs km
v bar oku, o m ans km um n v dob okol o
r. 1800, domn vm se, e n dnes bohat roz-
kvet l pr mys l vyt vo opt okr uh moci , j en
ne bude moci zst at i bez vl i vu na kul t ur u.
P E T E R B E H R E N S
Die i ndi rekt e Bogenl ampe. Obl oukovka.
V s ynt hes i uml eckho t vo en a t echni ck
schopnost i ot v r se s vdn vhl ed, t ot i
spl nn t ouhy n s vech po kul t u e, j ej m v-
r azem j est j ednot nos t vech i vot n ch pr oj ev,
st yl na doby. Peloil Dr. V. R.
I
T AD z vs v, e obj evy vd
Vposi t i vn cl i se mno kado-
denn, e geologie, organi ck che-
mie, djepis, cel odvt v zoologie
a fysi ky jsou vt vory soudobmi ,
e upot ebeni vynl ez jsou ne-
omezena, e ve vech oborech pr-
ce a doprav, v j ej i ch prost edc ch,
osvt, emesl ech, pr mysl u moc
lidsk se zvt uj e a rozi uj e ka-
dm rokem nade vecko oek-
vn .
Nelze t edy uprti, e toto obno-
ven vci a du pivod asi obnovu
umn . Pr vn doba t ohot o vvoj e
vyvol al a sl avnou kol u francouz-
skou z r. 1830. Zde je dr ha ote-
vena vai ctidosti a va pr ci :
zbv nm spat i t i dr uhou.
V okami ku, kdy na ni vst upu-
jete, mt e prvo dvovat i ve sv
stolet a v sebe samy; nebo j edi -
nou podm nkou vzni ku kr snch
dl j est ona, kt erou naznai l ji
G oet he:
Vyplte svho ducha a sv
srdce, nech jsou sebeobsh-
lej, mylenkami a city sv-
ho stolet a dlo se dostav."
H. Tai ne
(Filosofie umn)
Hloupost je nacionlni.
Inteligence je internacionln.
Maurice de Vlaminck.
O. MRKVI KA
( P r a h a 19 2 2)
A u t o p o r t r t
( p r o C h a r l i e C h a p l i n a)
[ aus D a d a c o ]
GEORGE GROSZ:
Ona tak zvan" vcnost je pro ns dnes bez ceny. Nvrat ke klasick francouzsk
malb: k Poussinovi, Ingresovi a Corotovi je patnou biedermeierovskou mdou. Zd se,
e po politick reakci dostavuje se i reakce duchovn. Cennj a ist vcnost jest
a zstane FILM. Dnes prv uspokojuje film touhu po obrazech u mnoha lidi, u mnoha
tisc lid denn. Film jest nejmodernj obrazovou plochou vbec, m vecky dynamick,
simultnn a futuristick monosti. Je to div, e Chaplin a Fatty psob ivji ne nejlepi
umleck vstava? a zde le tak umn budoucnosti. Jinou vcnost shledvme
v urnalistice, a to u novinskho kresle, jen pracuje pro tisk na rotace. Tento typ
kresle bude iti a tabulov obrazy dvno vymrou. Je politick podobn, jako v Americe,
kde takov kresl je pedstavitelem urit moci, o n si zde nedovedeme ani pojmu uinit.
Tato linie vvoje postav ho po bok technickm umlcm a malm prmyslu a reklamy
konstrukterskmu kreslii a vynlezci i inenru.
[Odpov G e o r g e a G r of i ze v anket o novm nat ur al i s mu, us po dan Paul em Wes t hei mem, r edakt o-
r em Kuust bl at t u", a ot i skovan v 9. . (1922) t t o revue. ]
S EV ER
Z PAD ^ V CHO D
JI H
Mu, kter zabil.
Mu, kt er zabil, prochz nej pr ve svmi my l enkami a pak t epr ve zpozoruj e, e kol nho
jsou domy, okna, l ucerny. P i chz ze svho ni t r a na svt, kde novi ny hl saj vradu ve Svato-
anens k ulice. Zbyst pozornost , nebo jest na svt , kde se vr ad a kde zloiny jsou st hny.
Vyper e si koili, vymn at y a nal ep f al en vous, pak povee v n zk hospdce, kde jest
mnoho lid, svtel a hovoru. Naj de si v non ulice pr ost i t ut ku a vysp se na n. aby se unavi l .
Krev pot ebuj e l sku a naopak. Po obm jest spnek t vr d a pokoj n. Rno se proj de ul i cemi ;
p et e si novi ny a jest asten a spokoj en, e ni kdo nev , kdo jest on, spokoj en tm, e se
zt rat i l v domech, oknech, l ucer nch, hospodch a v pr ost i t ut ce a e fal en vous skryl ho ped
svt em. M ruce v kapsch, kou nedopal ky ci garet , m nov j mno, pr acuj e na st avb, ztratil
se v davu.
Mezitm.
Mezitm drn na pol i cej n m komi sa st v t el efon, aut o s komi sa em, pti st r n ky, det ekt i vy
a pol i cej n m l ka em kl i kuj e ul i cemi , vzbuzuj c pozor nost svm chvat nm l et em. urnal i st
obkl i uj dm, m s ce se mezi sousedky. Li d spchaj , udi ven t out o udlost, hr zn kr snou
a p epl uj uboh chodn k. Oban vol po zkonech a zkony po obanu. Svat.oanensk ul i ka
slav svt ek r ozev ench oken a t ek domovni ce v pr j ezd vl aj e st ej n dl ei t j ako prapor,
pod kt er m vyhr v mnoho nst r oj . Novi ny nar z vyk i knou do veern ulice a otcov sp-
chaj k ul ekanm manel km a dt em. Det ekt i vov vej dou do ndr an ch budov a non ch lo-
kl j ako vlci, brous ce zuby, kl apaj ce el i st mi a zavdj ce nevi nn rozhovory. Vlna vzruen
st oup a t aj emst v zakr v okna pol i cej n kancel e. Rno se vyl epuj na nro ch vyhl ky
o vr ad a p sl un odmn za dopaden vr aha. Lid ul ekan se vypt vaj : Jet nen zat en ?
a jsou znepokoj eni vl ast n m osudem. Vl na vzr uen se vzp n j et ve. A nebyl o na m st
vr ady nal ezeno nic, ne dv pol i bek, dan v ze schod sl ukou j ednomu report rovi .
Houpac k svatho Vclava.
V par l ament se debat uj e o st t n m r ozpot u na rok 1923 a en vdce st r any venrodn .
Dokazuj e, e vypl cen podpor nezams t nanm znamen podpor ovn zl oi nnost i . Zmn se
o vr ad ve Svat oanensk ulice. Dr. Bar t oek d l ai ckou mor l ku do kol a opat Zavoral
mor l ku nboenskou. (Sl yt e! Sl yt e!) Par l ament pr acuj e.
Dvtko, kter ztratilo maminku.
St l a na r ohu dvou i nk a usedav pl akal a. Bylo j snad est let. Zapi nn pst i ky t i skl a
si do oek, odkud t r yskal y slzy. Byla bosa a kol ena se zachv val a nr azy st kni , j ako cel dro-
bounk tlo, ho ekuj c dvma skvr nami st zoufal e a nenavn. Roh ulice pl akal s n. Kolem
stl zst up dobr omysl nch lid a j aksi st ar pn j j ednou r ukou hl adi l vl sky a dr uhou j
t i skl do pst i ek des t i kor unu. Zst upu pi bval o a byl o tolik litovn, e by se t m p ej edl o
st o ne ast nch. A posl ze j edna dobr ena volala st r n ka, kt er se u blil k s hl uku l i d-
skch srdc.
Ztratila j sem ma mi nku, " st kal o dvt ko v odpov na jeho ot zku.
Kde ? " vypt val se dle, ber a not es na pomoc.
V nemocni ci , " pl akal o dt, um el a mi . "
Smut n p hoda vst oupi l a do srdc nasl ouchaj c ch, pr v kdy mu, kt er zabil, el z pr ce
mi mo. Ml jist dobr ou p i nu vyhnout i se udl ost i , v j ej m st edu t rel a hel ma policistova,
ale t ent okr t to byl aut omobi l , kt er ho p i nut i l uhnout i z cest y a vmknout i se do zst upu.
Tat nka m ? " pt al se st r n k.
Nemm. "
Kde bydl ?"
U babi ky. "
Kde je t o ? "
J nev m. "
Pj de se mnou. "
Pr o zst up tm kon fakt i ck, chvi l kov p bh, pr v t ak kr t k, aby neunavoval . Ovem,
nemme- l i ni c j i nho na prci, mono jet po cest dom o nm r ozvaovat a p eml et , al e
j eden l i dsk osud, plac na ulici, u odchz navdycky od ns s koncem nevymys l enm, ale
pr avdi vm. A v pr avd jest smut ek l ovka.
Zst up se rozeel , ale mu, kt er zabil a uni kl , dl ouho hl edl za dvt kem, pol i ci st ou od-
vdnm. Vraz j eho o se stal soust ednj , r ysy ostej. Tak, ekl si, odvdj t na po-
licii ! Mal i k post avi ka vedl e policisty se t rat i l a v ml ze ulice. el za ni mi a kal si : Odvdj
ji na policii, mon, e t na noc zavr ou samot nou do vzesk cely a bude se bt . Zmat ou
t, post r a vsl echem a neus ne pl em a do r na. A i kdyby ni c z t oho nebyl o vedou t
na pol i ci i ! Pak dl ouho st l p ed zav enmi dve mi komi sast v . Cosi se dral o z j eho ni t r a
k om, v ni ch pl oval obr zek dt sk upl akan hl avi ky. Za al r uce v kapsch a veel dovni t .
Vrah vtz.
Sl yel j sem, e j st e nal i dvt ko, j sem jej br at r , pros m, vydej t e mi j i . " A l egi t i muj e se
novm j mnem a novm i vot em. Pr o sk pe a komi sn bot y vr zaj a dupou. V m st nost i to
pchne msi zat uchl m, edm a dusi vm. El ekt ri ck r ovka vr h kol m svtlo na l eskl
t el ef onn apar t na psac m stole. Mu, kt er zabil, rozhl se kol em. Tito lid po mn sld,
mysl si, hl ed na st r nul t v e pol i ci st . Tito lid maj nad hl avou obr zky se st t n m znakem
a kr uci f i x s l ampi kou. To by jim byl o zmi nkou, aby mne odsoudi l i a obsili. Pej el pr st em
podl kr ku a pevn ut aen l y, pohl adi l si kr t ce zast i en a ohol en mi kdo. Pak pohl dl
na lavici, kde spalo dvt ko, dl an pod t v i kou. Vzbudi l i ji a ukazoval i na nho. Nech-
pal a, ale kdy ji br at r s ky obj al , ovi nul a mu r uky kol r amen. Komi sa znovu si zapsal j eho
j mno a ona la s n m, pr ot oe k n byl hodnj , ne policista, kt er ji pr ve odvdl .
Co je to ivot (I.).
Nae srdce chce, aby velk udl ost i byl y spoj eny s mal mi , nebo t yt o jsou nemn dl ei t .
Pr acuj e na st avb a hol i ka zat m sed v n zk svt ni ci na zemi a hr aj e si s kokou. Rok
p ej de j ako sen a ona chod u do kol y, m jeho j mno a jest jm vyvol vna, ale on nem
j mno. Pr acuj e nyn na navi gaci a veer ud en se vrac dom, kde ona sed pod pet rol kou na
sk ni , pul st ka a namh se s poet n l ohou. Obej me ji sr den a p i t i skne k sob. Kl ade
zmozol nn r uce na st l a ona pi n t al e s vee. Tlust, st ar koka se j pl et e pod nohama
a ona se smj e j ako by byl a v l out kovm di vadl e. Pet r ol ej ov l ampa jim zp v nad hl avou:
Jst e doma. Toto je domov. Lid jsou dal eko a toto je domov. Dvt ko mu k : t at nku, j ednou
se al e zept : Odkud jsi, t at nku pijel, e j sem t d ve neznal a ? Aby to byl o hodn ert ovn,
on e k n e : Z Amer i ky! A v sr denm sm chu ji popl cv po t v ch.
Co je to ivot (II.).
Mezitm policie propust vechny nevi nn zat en a pt r dl po pachat el ch vr ady ve
Svat oanensk ulice. Vzduch houst ne. Jsou lid, jim nezl e na t om, co jest, ale na tom, co
bylo. A zat m, co p pr avy se t aj , kr uh se st ahuj e st l e vc a vce. St opa vede policii k npl ave
u eky, pak k vet en kovi , do p edmst skho non ho l okl u s l aci nmi veeemi , s mnoha
svt l y a dr snmi emi , konen do pi navho pokoj ku vyhubl nevst ky s vpadl ma oima,
do pokoj ku vdl ench vzdech a drav pl ent y, za kt er ou jest povena na rov malice
podkova pro tst. Vechny vci a lid, jimi se ukl i doval , j sou zj i t ny. Dm, na nm
pracoval , jest post aven a bydl v nm mnoho kl i dnch r odi n, maj dti, radost i , aly, maj
postele, okna, t yi st ny, st echu nad hl avou a vr ah st avl t ent o dm. P i chz den, kdy
det ekt i vov v dl ni ckch bl zch a s ost e nabi t mi r evol ver y v kapsch se pot ul uj po
navi gaci .
Padajc hvzdy.
Sed ve svtnici, hl avu v mozol nch dl an ch, st r nul ma oi ma vpj l ut svtlo l ampy. Kruh
jest uzav en a nen , nen , nen uni knut ; zat m dvt ko sed na idlice u okna a prot oe
t at nek je s mut n, zpv mu kol n p sni ku o t om, e letla bl ounk hol ubi ka a pot kal a
bo ho andl ka. Jeho myl enky padaj j ak hvzdy do t my dl an . ern t ma podzi mn ho
veera a jeho ml ha vst upuj do oken. Zat op, " ekne, je mi zi ma, " a pozor uj e dvt ko, kt er
zat p , neust vaj c zp vat . Nhl e hr za vyk i kne ze st n svt ni ce. Sly chropot um raj c ho
a znovu pro v vel k in, kdy vradi l , ale i n zns oben dsem, rychlost, l ekem a hr zou.
Zamne r ukama a chl ad mr t vho pr ol ne t l em. Sm je tm mr t vm, st ny vzesk celly za-
krt i l y j ej d ve ne kat v pr ovaz. Vid, e nen uni knut a mysl na ve, co m opustit.
Vrah mysl na svt.
Sly umn moe a pal em. Chut n vu kokos a sl adkost bann. Prochz rozl ehl mi
t dami vel komst , p edmst a do j eho snn zn si renovi t p aly Tr ansat l ant i cu. Svt se mu
vl u nohou a vr ahovo p sn srdce proj d se podzemn dr ahou v Pa i . Londnsk ml ha
ut p j eho ml enl i vou post avu. Vl s negr y a kup s Hol l anany, plav se vemi j ezery
a st oup na horst va, jich h ebeny se s t uden lbaj s mr any. Nem nej men ho por ozumn
pro si amsk pagody, ale dovede se obdi vovat mr akodr apm a Tat l i nov vi. Svt jest pli
kr s n ne abychom j ej nemi l oval i . Vude jsou kr yt y a kde jest mnoho lid, t am jest mnoho
por ozumn pro zloin. Jest mono odcest ovat do vech dl svta a do vech mo svt a
a kompas em jest vl ast n srdce. Mu, kt er zabil, mysl na svt j ako na spsu. Sbal prdl o
a t l umok si pehod p es r ameno, j sa pevn r ozhodnut . To, co ns bolelo mezi t ymi st nami ,
nebol ns mezi t ymi obzory a on kr zvol na ul i cemi , t mou, veerem, podzi mem a ml hou
smrem k ndra, veda plac dvtko za ruku. Nkladn vagon jest jako rakev, ale tak
jako tunel svtem. Za dv hodiny na to vniknou policist do jeho bytu, rozstlive dvee
a przdnou svtnici.
STOCKHOLM.
(Rozhodl se pro sever, nebo jest psn jak slova pastorova a jako jeho srdce.)
Mlenliv padal snh na vlhk chodnky Stockholmu. Potuloval se cizm mstem on, mu
beze jmna a ona, dvtko s hndma oima. Nasytili se lacinou vee a spali na ndra .
Na druh den nalezl prci v pstavu.
Vysok story lod a jeby v pstavitch zpvaj krsu odvnho lovka. Jsou jet jin
msta ne Stockholm: Kristiania, Bergen, Trondhjem, Malm, Hamar, Sodankyta, Hammerfest.
Skandinavie m tvar zvete pipravenho ke skoku na Evropu a mu, kt er zabil, byl jejm
srdcem. Sever jest vrcholem svta, slunce tam svt ve velkch krystalech ledu, istch a pr-
zranch a lid tam jsou dlnky a bsnky. Nad mlivmi fj ordy a rybskmi osadami po-
letuj rackov a nen nic krsnjho ne seversk jaro, kdy prvn fialky pu na samotch
u pastorskch dvorc, teple vlan vtr echr tasoviska a rybsk dvata u lodic zpvaj si
o lsce. Sever je sm rn a tich se svmi hvzdami a mu, kter zabil, stoje na vrcholu svta
dotk se hvzd rukou.
Svt zp v.
Mu, kt er zabil, nos v stockholmskm pstavu zbo z nkladnch parn k, pracuj e potom
u jeb. Velik bedny kvy (znaka Quatemala) put uj vzduchem z lod na beh. Lodnci
v koench kloboucch, zpvajce, otej rumpl em. Na nbe stoj davy lid a pozoruj
dokaskou prci nebo pjezd novho parn ku. Nejvzcnj koloniln lahdky jsou doveny
do studenho msta a vlajky na storovch lanech vesele se tepotaj nad vzduchem, zpvem,
syenm p al, houkakami i nad malmi parn ky a kocbkami loda. Svt zpv v stock-
holmskm pstavu a mu, kt er zabil, zpracovv jeho pse drsnma rukama a kadodenn
prac za 15 or. Stockholmsk pstav otevel obsah svta.
OLYMPIC-LINE
15. bezna 15. dubna 15. kvt na
Odj ezd: Odj ezd: Odj ezd:
Al dorenzy". Farhat anu". San Tereza".
Was hi ngt on". Tannari va". Generl Jackson".
Liktia". Cassi us". Mi ni bete".
Hamburk Brmy Liverpool Southampton Kristiania Stockholm Rio de Janei ro
New-York Kanada Suez Kairo Bombay Ceylon ang-Hai Yokohama
Kapsk msto Valparaiso Tasmanie Hawai Melbourne San Catharina Panama.
Bezpen doprava Jiskrov telegrafn spojen s celm svtem
Vborn kuchyn Rann, odpoledn a veern noviny
Salony Dvorany Koncerty Kino Rate si zajistiti
msta v dopravnch kancelch OLYMPIC-LINE po celm svt.
Ceny mrn.
Odjezd 15. kadho msce.
Ls ka vrahova.
Jednoho veera pijdl se svoj lokou k prv pipluvmu parnku. Velk, hust tma
plovala na moi a plskanice snhu a det bila do vln a jeho loky. Neml svtel a klikoval
mezi zvonnm a hvizdem p al nazda bh, ponouje se stle do tmy a vynen vlnou a
k nebi. A tehdy se to stalo. Nhle mlha se roztrhla, jakoby rozznuta zahnutm noem, a cry
tmy se rozletly vtrem a vodou. Zaznl praskot, jako kdy rozlpne oech, a mu, kter
zabil, vren do hlubin zmtajcch se vln, narz si uvdomil, e jeho lun byl peznut pi-
jdjcm parn kem. Ztil se naznak do tmy v mar n snaze se neho zachytit.
Vlny podvaj si bezmocn lidsk tlo, podobn zlomku rahna nebo trku vlajky. Tma,
ernoern tma zakryla lucerny a svtilny stockholmskho pstavu. Zpas zoufale o ivot,
ale ruce slbnou a ledovat a srdce by nej radj i lo spt. A tu, po nelidskm a dlouhm, bez-
vslednm zpasu upad do jaksi maltnosti, velmi sladk a konejiv. Poj, smrti, ekm
t, nebo nic na mne v ivot neek! Chtl bych t vpt, smrti, poslednm polibkem svta,
nebo velmi jsem miloval polibky a svt. Chci t, smrti, jako chceme enu. Jak krut a ne-
ptelsk zd se mi bti ivot, kdy tv u mne hlad, sestiko. Jak mnoho ml ran a bolest
pro mne. Co jsem ? lovk tvan vemi policiemi svta. lovk, jen v nesmrnosti ocenu,
tmy, noci a mlc zem, odchz, aby jet dnes byl v rji. J, kter jsem zabil, jsem bernek,
jen snm hchy svta.
A ji jde smrti vstc, kdy nhle vzpomene na dvtko. Moje dt !" vykikne. Lid, plavc
se na kormidelnkov lodi, zaslechnou vkik, kt er se rozletl pod plachty a do lanov, a tak
jest zachrnn.
Krde krl ovni nch di amant .
Potuluje se zimnmi ulicemi Stockholmu hladov a vyslen, protoe nsledkem razu jest bez
prce. Sly pl dvtka, kter jest doma samo a dn plavovlas mlad matka mu nevyprv
Andersenovy pohdky. Poslze se mu zd, e svt zanikl v mlhch a Bh, vyrvav mu srdce,
ponechal mu jen aludek. Vzpomn na vechny ty bedny konserv, bedny mnoha plechovch
krabic s dobrmi vcmi, kter vylooval. Dlaba velkomsta rychle ztvrdne, mme-li hlad. Hlad
na nho hled vytetn z oken pepychovch kavren. Velk restaurant stoj mu v cest, kam-
koliv kr. Opj se teplm vparem kuchyn. Ruce ho bol. Nohy ho bol. Hlava ho bol. Tlo
ho bol. Hlad.
Kr pomalu a tce, vstupuje do mnoha budov, kr m a kancel, nabzeje k prci sv
bolav ruce a takt pomalu a tce odchz a na chodnku dvakrt upadne slabost. Konen
stoj ped zlatnickm vkladem, kde jsou drah kameny, stbro, zlato, ve jako v pohdce.
Stockholmsk hladov ulice vtla jej do skla vkladn skn. Jeho oi se prochzej tpytem
misek s brilianty. Vedle nho von pohled dmy v koeinch a za nm zn lechtav smch
obtloustlho pna. Jeho oi ho jako pochodna ruce se nalvaj krv. Dvtka kup se u skn
a nabraj zlato do svch podkrovnch sn. Z kadho auta, okolo jedoucho, vylom se pohled
vypstn eny a pes rameno hladovho zabodne se do stbra.
Ale on zabil v noci zlatnka jen proto, e ml hlad. A zatm, co krev vytk pod prahem
z krmu, on tsn se ji s dvtkem v podpalub korbu odjdjcho do New-Yorku.
NEW-YORK.
Vrah put uj e svtem. Dvtko dorostlo a jest z n pekrsn dvka s hndma oima. Ten,
kt er byl zabit ve Svatoanensk ulice, ml enu s jmnem Eva a mu, kter zabil, k pe-
krsn dvce s hndma oima tak Evo!" Snad na pamt ku, snad pro potchu svmu st.
Zatm jeho fotografie z Prahy a Stockholmu se rozletly do celho svta. Mezinrodn lupi
prochz tdami mrakodrap a brooklynsk most jest zzrak, na kter hledme s ut aj enm
dechem. New-York ve do ticha mo, elezn a mathematick mozky jeho inenr zhmotuj
nejvnitnj krsu lidskho srdce. Pedmstsk bary, ractime a jazz pevyuj romant i ku
naeho mld. Velk New-York s nrodem svch obyvatel rozevr nru pro toho, kdo zabil.
Le bda! Nen jen smv zocenskch krasavic, nen jen pltno kin a betonov konstrukce
Ameriky. New-York se ty do nebe ped tebou jako elezn stna a zakrv ti arizonsk pu-
stiny s rznmi cowboji, Texas, Kalifornii, Arkansas, Velk Jezera, nadarmo za tebou vy-
dechuje mr kanadskch lesl Bloudn podobalo se tvmu ivotu, kter s vnou zdumi-
vost hoel poslednmi oharky v popeli tborovch oh. Na konci tv pouti stoj Sing-Sing,
Forestown, Drips-Drips a jin vznice, jich jmna s hrzou jsou vyslovovna v pedmstskch
tanrnch.
Mu, kt er zabil, ve svtnici sedmdestho poschod nad New-Yorkem, udeil hlavou do
dubovho stolu, k smrti smut n nad celm svtem a jeho New-Yorkem. A krsn Eva lbajc
mu ruce pravila: Tatnku, jak jsi hodn, e' s mi dal poznat cel t ent o krsn, krsn svt !"
Vrah a t aneni ce.
Potuluj se po svt. Mu, kt er zabil, pt se jednoho dne: m bys chtla bt i ?" Tane-
nic !" Cosi kouzelnho obeste jej oi, zpv flten a housl prt ze stn Hippodromu a velkch
cirk, rozeven nru nahch pa ukolb noc ve svm objet. Dv thl nohy rytmicky
vykikuj krsu tla, due a cirkusov hudby. Vrah se usmje a ekne: M pravdu. ivot byl
by nekonen smutn, kdyby v nm nebylo tancch."
A
G RAND THEATRE YARIETE.
ELEKTRI CK INTERNACIONLN PODNIK.
SVTOV IMAG INACE. VEERY RADOSTI, ILUS A ZZRAK.
Han Cho
se svmi pti any!
Vrhn no do ivho t ere!
Vi ctori a Al l ane
pekrsn krasojezdkyn. Vysok kol a!
o
-i
~ Drumps - Drumps - Drumps
clown, kt er dovede rozesmt i c
3 mrtvho. Vkon s koem vajec ! ^
Q Drumps a policist!
Pt Wi l i am
akrobati hrazda salto mortale.
Allina
pta zpvaka.
Jumbo!
Negersk tance z Konga.
Nevyrovnateln Charl i e
Tyg mu! Nejvt sensace svt a:
lidsk hlava v tyg tlam.
Li a-Lea
femme excentrique.
Green and Wo o d
origineln Humsti-Bumsti.
12 Al berti ni
elastick produkce.
Eva X.
internacionln tance.
Kapi tn St eve
se svmi lachtany.
Krsn kvt i nka!
Ext remn divadlo. inkuje cel ensemble.
A ona t an !
Kdy pak vee spolu v zakouen tavern, mu, kt er zabil a mladk s chrysantmou v drce
u kabt u, k n ml uv : Jak jsi dobr, dv-li nm vc, ne svt nm me dt. Netan smutek
zem a jej radost, ale tan ve, co jsi v n poznala. Jsi vc, ne skutenost. Skutenosti jsou
denn pbhy, ale my se opjme tvm tancem, nebo jest exotick a exotika jest blzka z-
zrakm. Dvej nm novou e, novou hudbu, nov pohyby, nov tvary. Tani ne co jest, ale
co t u me: Dej nm vc, ne nm me dti skutenost. Svt s rovnkem, ztokami, tonami
a moreplavci nechceme od svta, ale od tebe. "
A ona tan.
RADIOV JISKRY SR NAD SVTEM.
MRAKODRAPY BETON TRANSATLANTIKY
PACIFICK DRHA MSTA VYSOKHO NAPT
MOZKOV CHIRURG IE JI OMJl T JIN SOCILN REVOLUCE
EINSTEINV PRINCIP KABELOG RAMY
TATLINOVA V PRPLAV EVROPOU
NITRO AFRIKY SPOJEN S MARSEM
ZEMKOULE
DAV KINA
Sherl ock Hol mes a s t aros t a m s t a Horaovi c.
Koujc, potuln Varit s vrahem a tanenic pijelo jednoho letnho dne do msta Hora-
ovic. Msto by se tak mohlo jmenovat Mlad Boleslav, Psek, Pardubice, Vysok Mto, Tbor,
Turnov, Budjovice, Semily, nebo vechna se kryj ve sv poestnosti a vichni starostov
by se nelib oklbli nad pjezdem Varit, jako se oklbl starosta msta Horaovic. To u
pat k starostovu adu a je to voliteln dle vzanch kandidtnch listin. Velk stan za
mstem jest stavn mocnmi svaly varitnch silk a oima zevlujcch kluk. Na veer kou-
zeln se zamhaj lucerny ped stanovm vchodem, pestr bory inkujcch a jejich cizo-
kraj n jmna jsou slvou mladch srdc. Cirkusck, varitn hudba m chvle, kdy jest
krsnj, ne Beethovenova symfonie. ehot pdcch kon v mani, triky clowna a jeho
irok tv, smrteln skoky s hrazdy, divadeln pedst aven to ve otvr nov svt udivenm
obanm, pevykujcm ivot za okny krmk, l krny, bernho adu, gymnasia a privilego-
vanho hostince. Blednikov panny v part eru upocen vzdychaj pi negerskch tancch.
Msteko je pepadeno.
Horaovick pan starosta nelib krout hlavou. Pedstaven prvn a posledn," ekne. Bh
v, jak sebranka se to skrv za tmito jmny. Kdo by ml jin zakroit, ne-li j, kter zastu-
puji spodan ivot a mor l ku?"
Ale nkolik dn ped tm vystoupil Sherlock Holmes se zaplenou dmkou ze strnek
korunovch detektivnch seit a vyel si na ulice, podrobn protaje Times". Jeho strakat
epice z dobrho anglickho sukna plovala mezi prochzec s rznmi pohyby hranatho
a vytrnovanho plavce. Ti, kdo maj detektivky v kapse a apask idely v srdci, uzavrali
ihned zvratn szky v nonch loklech. Sherlock Holmes, kdy doel na komisastv a byl
zevrubn pouen o vradch, stop a o zvltnm znamen vrahov, slbil rozradostnn sv-
tov policii svoji ast. J zastupuji spodan ivot a morlku, " ekl, prohleje mikroskopem
cvoky komisaovch bot.
Prozrazen .
Vrah s tanenic sed veer v horaovickm biografu. (Hotel U esk koruny". ) Oi za-
chycuj se na blm tverci pltna, plny radostnho oekvn. Takov chvle jsi proval veer
ped spanm, kdy jsi byl jet docela malik a mami nka sedala k tv posteli, aby ti vyprvla
novou pohdku. Svtla zhasnou a zhasne skuten svt. Pltno promt divok a sladk p-
bh zlat horeky Klondike. Nhle pltno jest protreno a v trhlin se objev hlava Sherlocka
Holmesa s dmkou, ukazujcho prstem na msta, kde sed mu, kt er zabil. Panika. Vkiky.
Povyk. Tlaenice. Hysterick vyt en. Ledov hrza. Ulapan u dve. Ale marn. Horado-
vick starosta dal vchody do kina obsadit polici.
Lyri ka s vt a a i vota.
S rozedranm atem, krvcejc z ran, je utrpl v zpase s polici, sed uprchl zloinec
s tanenic v tichm, zalesnnm dol na studench kamenech pod pti modny a pti hvz-
dami. Noc.
Ote mj, utvan ote mj , " lk a nak tanenice, jak jsi uboh!"
A ty jsi Eva," ekne vrah ze Svatoanensk uliky.
Nevm, pro t tak sthaj," lk a na k tanenice, ale chtla bych nejslad psn a nej-
sladm tancem pomilovat tvoji zmuenou hlavu, tv ukiovan oi."
Ty jsi Eva," ekne vrah ze Svatoanensk uliky.
Chtla bych vyrvat si srdce z tla a podat ti je jako kvt i nu, " lk a na k tanenice, chtla
bych svma blma rukama zahladit vechny tv stopy ped pronsledovateli "
Ty jsi Eva," ekne vrah ze Svatoanensk uliky, a j ho zabil."
Koho jsi zabi l ? Ty jsi zabi l ?" vykikne zden tanenice.
Ano, j ho zabil, Evo," ekne vrah ze Svatoanensk uliky.
Tu Eva rzem se vzchop a odchz navdy, zhnusena nad vrahem a plna opovren nad jeho
inem. A neopomene zvednouti kmen a na zatce cesty, mizc v non tm, vrhnouti jej po
zlomen postav zloince ze Svatoanensk uliky.
VCHOD. (MOSKVA. )
Prochz se sm a pece ne sm na Krasnoj Ploadi v Moskv. Jde s nm dvanct Blokovch
krsnoarmjc, rozedranch a vtznch. Z oken vlaj rud prapory a trpc a osvobozen vy-
kikuj megafony tato slova:
nPOJlETAPMM BCEX CTPAH COEAMHflMTECb!
Davy lidu mvaj rudmi tky a eny maj kvty v nruch jako milence. Soa Perovskja
oila na pomnku a recituje dopis, kt er psala v ali ped popravou matce. Nikdo nen sm.
S kadm jest lovk a Revoluce.
On mluv: Star svte, uil jsi mne neestem, kterm jsi kal : zkony. Vm v Revoluci.
Vm v ivot vn a nedliteln. Vm ve znien lid tupch, slabch, malomocnch, tra-
dinch, nacionlnch a passivnch. Vm v zemi a obzor bez hranic. Svte, vezmi si mne. " A svt
odpov d: U mi dvno pat!"
Nad hlavou mu let flotilla aeropln.
Vrah ve Val parai su.
Le v jinm rnu a hlavu m v samch kvtech. Sherlock Holmes le svzn u jeho nohou.
A sp.
Za nm hlu jin, tropick msto, pln exot, menc, podnikavch Evropan a silnch
Amerian.
Velk, zelen listy podivnch strom se sloily nad jeho hlavou jak stecha lesn chatre.
Sherlocku Holmesi! Jen ty mi pipomn Svatoanenskou uliku a zabitho," ekne mu,
kter zabil. Nepotrestm t za to, ale nenvidm t proto, e jsi pinou Evina odchodu. "
Kouzeln Jih zpv mu pod hlavou. Kolbn zem, dery moe a hj e ke o velkch
kvtech. Ciz, pstavn msta s pekrsnmi jmny, z nich jedin sta, abys, kaje si je, byl
asten v detivm odpoledni rodnho msta ve stedu Evropy, utahanho historismem jak
poulin dvka chvilkovou lskou. Krsn Jihu, tys mi schzel do plnosti svta a k vli tob
jsem odeel z Moskvy, v psench nplavech pobe nalzaje srdce, lastury, obrazy, hudbu,
iny, kraby a ztroskotan korby.
A pece, Jihu, jako bys i ty ml ode mne odejt.
Konec. (A mli se rdi.)
Sherlocku Holmesi, ty jedin mi pipomn mj pbh. Poslm t znovu do celho svta,
aby mi uvili." Posadil svzanho Holmesa do lunu a pustil na moe. Sm pak vystoupil
vysoko na sklu a podoben letcmu orlu rozepjal ruce a zpval:
Miluji t svte s hlunmi msty, proudcmi davy, irokmi pustinami a mod nebes.
Vyznvm lsku tvm cestm a svm dobrodrustvm. Miluji prci rukou lidskch a tv ne-
dotknut pralesy. Miluji msc na nebi a svtla elektrickch rovek.
Miluji svte tv eny a stroje (zda to nebyl automobil, jen dal mi poznati plac dv-
tko, kter ztratilo maminku?) miluji t v tvrdch hranch geometrickch i v srdci lovka.
eny a geometrie tles, na kterch se zkrvavme!
Svte, rozepnut do e pod mma nohama, nalezl jsem dnes pknou kvtinu u piny
a ptk zpval nad mou hlavou rann pse. U brodu se na mne usmlo pevoznkovic dve
a ve vesnici podali mi chlb, banny a mlko. Pod nnosem dn h na mne zapomnn a in.
Miluji t svte, protoe jsi exotick a protoe se to.
SCHULZ
ARCH. FEUERS T EI N ( P r a h a 1 9 2 2 )
ARCH. J. K. HA ( P r a h a 1 9 2 2 )
Le CORBUSIER-SA UGNIER:
ARCHI T EKT URA
A PURI S M.
(Pvodn lnek, psan specieln pro ivot".)
Architektura je organisovan zjev v cyklu plastickch vc.
Kvalita architektury se rod ze vzneench vztah; je svrcho-
vanm poitkem rdu matematickho; architektura dojm.
Konstrukce pedchz architektue ; vyhovuje pln praktickm
problmm pravy, technickm eenm stability a resistence;
uruje stav fysickch zkon svtovch, kter ns takto pmo
spojuj s naim vesmrem. Konstrukce je vc rozumu.
Architektura a konstrukce jsou zeny zkonem ekonomie.
Styl se rod z veobecn produkce doby. Dv vem vcem spo-
lenou tvnost, kter je jednomysln pipoutna a jednomysln
chutnna. Styl nen formul ornamentln, je to plastick systm,
uskutenn ve veobecnm stavu vc, zrozen ze stavu obecnho
ducha doby.
Piiiium je stav ducha, smrnice uritho rzu. Respektuje roz-
umov poadavky, hled prostedky, jimi by vzbudil zven
emoce.
Purism nalz v minulosti potvrzen stlch prostedk pla-
stickch. V dob ptomn uznv elementy stylu v produkci pr-
myslov, ovldan kalkulovnm a aplikac fysickch zkon na-
eho vesmru. Reaguje proti produkci umleck, zro-
zen z fantasie a libovle.
ARCHI TEKTURA.
A
r c h i t e k t u r a
i e
plastick
se
-
skupen objem pod svtlem. Oi vid,
jak se objemy ty pod svtlem, fakt
to brutln, fysick; povrchy vymezuj obje-
my, udvajce nebo vyvracejce je; pln"
organisuje objemy a povrchy. Oi hled na
p e d m t ; dvod se objasn na uren to-
hoto pedmtu a na podmnkch, kter jej
udruj ve stabilit; smysly reaguj, ureny
nebo hkny, pod derem mas, kter se roz-
vjej; ale definitivn emoce trysk ze smysl
a z ducha ped organisovanm zjevem, vyvo-
lavatelem sensac, vypnaem cit o dlouhch
nrazech a odrazech.
Architektura je organisovan zjev v cyklu
plastickch vc. Tento zjev se rod z forem,
kter se nm jev hrou svtla, stnu a polo-
stnu, lini, vertikl, horizontl atd. . . . m
formy a linie, jejich efekty vyci ujeme fysiolo-
gicky a jejich sensaci sledujeme asociac my-
lenek a do vzpomnky, evokace, nekonen
domny, kam a vedlo nae pt rn ; mme
kvantity ve vztazch pesn urench. Vedlej
sensace mnohonsobn a nesetn, ocenn
vztah, proporc, rozen vznamu mas a
geometrickch lini k idem ist subjektiv-
nm. Vnmme pravidla plastickho systmu,
dostvme se do kontaktu se zkony, shled-
vme pedtuen d .
Rez OCCHAjLtCe.
Cktihccl
TB^ra sc
Le CORBUSIER-SANGNIER: ( Pa r i s )
Kvalita architektury se rod ze vzneench
vzt ah; je svrchovanm poitkem. Architek-
tura je manifestac du.
KONS TRUKCE.
Emoce matematickho du me bti po-
ctna jen v jasnm duchu.
Architektura pedpisuje vci, jejich prvotn
el je uitkov : dm nebo chrm. Praktick
problmy pravy, technick een stability a
resistence vystupuj od prvn chvle: to je kon-
strukce. Konstrukce je podzena fysickm
zkonm te a konstituci hmot y; mus eiti
praktick problmy : pravu, svtlo, ku roz-
mr, ekonomii ; vypjuje si od svch kom-
binac formy zrozen z vdeckho pokroku,
pokroku, kter pin kad dob urit rz
a tvnost une faon d' tre". Konstrukce je
vc sloit, nesnadn, kter vyaduje dmysl-
nosti. Je domnou uencovou, vynlezcovou,
inenrovou; domnou rozumu, kter kalku-
luje, kter smuje ke vem disposicm a for-
mm, i neobvyklm, stanovenm vpotem.
Vpoet je nejjistj zklad umn; jm do-
chzej znovu lidsk bytosti veobecn har-
moni e; fysika vesmru vstupuje tudy do dl
lovka: jednota. Jsme citliv k tto jednot.
Zde jet vnmme d; a lovk, jeho kad
in je pokusem o d, poci uje radost z odha-
dovn du.
XIX. a XX. stolet, periody vdy, pinesly
konstrukci objevy, jejich vsledkem bylo
rozbit pevnho sept zvyk a tradic archi-
tektury. elezo, sklo, cement, armovan be-
ton, zkuenosti a zkony o resistenci mate-
ril, zmnily monosti architektury. Poskytly
nov pstroje, lep; osvobodily architekturu
od trapnch otroctv, odaly j tk pouta.
Ale odnti pouta, dti svobodu, to je v umn
moment nebezpen, to znamen vyprovoko-
vati krisi.
Cl cvilisac vede vdy ke z zen s t a n -
d a r t u . St andar t y jsou vsl edky vbr u; z-
kon ekonomi e vnucuj e vbr. St andar t je
vc vyvrchol en a do uri t ho bodu postup-
nmi zkuenost mi ; je to t y p, k nmu nel ze
nieho pi dat i ani od nho ubr at i .
St andar t odmt nhodnou fant asi i , oivuje
hl avn charakt ery. Velik prmysl tto po-
sledn periody, zm t an nenavnou konku-
renc, vytvoil a tvo denn st andart y, kt er
stanov dla opravdu ist, na ni ch se nae
pozornost me ustliti. Ekonomi ck nezbyt -
nosti, kt er enou k p r c i v s e r i i , vychov-
vaj naeho ducha k pesn disciplin, nebo
s e r i e umouj e st andart a st andart je mani -
festac par excellence.
Uren , st rukt ura, resistence, ui t ek, eko-
nomi e, jsou zsadn ot zky konst rukce.
Vlda archi t ekt ury pon tam, kde se kon
vlda kons t r ukce: k d y r o z u m j e k l i d -
il . Tehdy mohou pikroiti emoce plastick.
A to je j i n vc, docela jin vc!
*
Ale lovku nen mono chtti rozeiti pla-
st i ck probl my archi t ekt ury, nerozeil-li si
sm probl m konst rukce.
Dnes jsou to prv jen i neni , kt e doli a
k vrchol nm dlm dmysl nost i , odvahy a eko-
nomie, vytvoili korb, aeropl n a mrakodrap.
Jsou pl ast i kov, vyl z plastick formul e,
z recept . c o l e d e s B e a u x - A r t s nebo
Mo d e r n e Ar c h i t e k t u r " , produkce bez
koen vprvopot ench zkl adech konst ruk-
ce, steriln sil, je hyne velmi rychl e nedo-
st at kem kr ve: archi t ekt ura se nedl podl e
formul e.
S TYL.
Nae doba se vyznauj e novm a asnm
za zen m. Vechny nst roj e jsou t u k nejvt-
m podni km: chemi e a mechani ka. Obrov-
sk sociln rozvoj ustlil nebo ustl nov
probl my, obshl a dst oj n.
pln rozt rka s mi nul mi stoletmi a pe-
chodn peri oda, hem c se iny a vdeckmi
vboji, vyt rhuj modern ho lovka ze stale-
tch zvyk a dvaj mu monost , aby zauj al
svj pomr k ni m. Tent o nov pomr jest pod-
m nn : vdou a ekonomi . Stav zven kul-
t ury po ns d, abychom nechal i padnout i
sl ohy" j ako st arou kut nu.
Inenr pipravil ve: obrovsk pr mysl n
produkce obsadila n ivot a upout al a vechnu
nai pozornost . Jednot l i vci specifick vzhled
odl vechny tyto vci ; tento vzhled se opa-
koval dosti a s dost at enou j ednot ou, aby nm
naznai l zkl adn pri nci py stylu, aby nm dal
jistoty stylu. Ale tato rodc se est et i ka je te-
prve dsl edkem, vsl edkem a p o s t e r i o r i .
Styl je pl ast i ck syst m, zako enn ve ve-
obecnm stavu vc, zrozen ze st avu obec-
nho ducha doby. Styl je pl ast i ckou mani fe-
stac p edt uenho du. Styl je ot zkou este-
tiky. Je nut no smovat i k estetice, zal oen
na smysl ech (veobecn zliba, hl uboce lid-
sk) a konc istotou a vbrem forem a je-
jich pravou k vysokm emoc m intelektuel-
nm.
*
P URI S M.
Puri sm je stav ducha. Zrodil se pr v v tto
dob, kde se dosplo vdecky k p evr at nm
vsl edkm a kde pl ast i ck dsl edek tchto
obj ev otsl mocn vemi t radi cemi .
Pur i sm je novou vd lini v chaot i ckm
speen tradice, p epl nn zhoubnmi ele-
ment y a doby, pi neky novch a revolucio-
nskch monost, doby s citem znovuoi l m
hl ubokmi p emnami .
Puri sm je veobecn koncept , zal oen na
zkonu ekonomi e, v y l z d o b y , k t e r ,
z d s e , b u d e v e l e v d n e n
p r c e . *)
V plastice, archi t ekt ue, sochastv, ma-
lstv se puri sm pr oj evuj e:
*) Purism byl formulovn v hlavnch rysech, hlavn co se te malstv, r. 1918 v knize Aprs l e cu-
bi s me" od Ozenfanta a Jeannereta rozvinut e pozdji tmi autory v revui L' ESPRIT NOUVEAU,
. 1. Sur l a p l a s t i q u e " r. 1920, a- v 6. 4/1921 cl. Le Purisme". O architektue pojednv v L'Esprit
nouveau", . 1., 2., 4., L e C o r b u i e r : Le Volume, la Surface, le Plan, v 6.5. Les Tracs Rgulateurs" ;
v . 8., 9. a 10. : Les Paquebots, les Avions, les Autos" ; v . 14., 15., 16. : Architecture (I.) : La Leon de Rome,
II. L'Illusion des Plans., III. Pure cration de l'esprit.
Hlednm podstatnho, vzdlenm se nhodnho; uvnm
standartu, to jest element vyitnch, vyhrocench, dokonalch,
quintesencielnch, maximlnho vkonu minimlnmi prostedky.
Zakld se na fysiologii sensac, toti na stlosti primrnch
reakc, veobecnosti reakc smyslovch, pokud se te forem a lini.
Tvoe jist druh rozpt druhu, fysickosubjektivniho, psobe-
nch liniemi a formami, rozpt enoucch daleko do subjek-
tivn brutln reakce smysl. Horizontla = klid, rovnovha
(hladina vodn), moe, obzor, pou atd.; vertikla = namhav
sil krvavho pboje, intence, zancen ducha, rzn povoln,
ttiny, vysok lesy, katedrla, vzlet ducha, modlitba atd.; linie
o uzavench a systematickch revolucch, tverec, obvod kruhu,
trojhelnk jistota, bezpenost, istota; krychle, koule, pyra-
mida. jsou tot atd., atd....
Aplikac systm modulujcch a regulujcch, ktere dvaj dlu
jednotc rytm, dokonalou spojitost vech detail, veobecn pocit
podku. Ale vce jet, kter dvaj dlu pravidlo, systm, istotu
matematickho du, vedouc k zvenm poitkm: ocenn vz-
jemnch vztah.
Purism vol formy nejdokonalej, nejist.
P u r i s m v y c h z z v b r u , proti libo-
voln fant asi i ; z vbru rozumovho, ure-
nho ve uvedenmi podmnkami. Tato pe-
vaha v b r u je charakteristikou puristickho
stavu duevnho. Nae doba, tak hrozn pe-
pl nn iny asto zmatenmi, si d nut n
v b r u .
Puristick stav duevn thne absolutn ke
konstrukci. Vech een, danch modern tech-
nikou, bude pln vyui t o: odvahy, pesnosti,
bezpenosti, maxi ma vkonnosti, jasnosti -
pravy. Dmysl zredukuj e celkov problm
na jasn een d e f i n i t i v n , kter vylou
kad jin.
Architekt puristick mus bti uvdomlm
konst rukt rem, kter z n experimentovati.
Mus bti s o c h a e m, dcm formy pod
svtlem.
Le CORBUSI ER-SAUGNI ER (Pans)
V i l l a au bor d de la mer
V i l a na b ehu mo e 1 9 2 2
Le CORBUSI ER- SAUGNI ER
Villa au bord de la mer (un l ment de sri e)
Pot eaux et vot e plate
grand I mmeubl e locatif 1922
Villa na behu moe V elik dm
PURISM, MINULOST, PTOMNOST.
MI NULOST.
P ARTHENON.
Part henon jest prost hangr, uschovvajc
sochu a poklady.
Tedy Part henon je nejvzneenjm pro-
stedkem dojet. Vechno je tu problmem pla-
stickm, hra objem, podivuhodn psnost,
vztahy tak mocn a tak subtiln, ponvad
poslouchaj systmu regulujcho. Dokonalost,
ponvad zkony optick poskytly specifick
deformace. Vlce, krychle, horizontln linie
nepopisuj, nevysvtluj dn l egendy: dn
literatura se na ned navzati, ani dogma,
ani mystika ; objemy a linie jedin oivuj nae
smysly a jsou tak uzpsobeny, e n duch je
unesen a srdce nm pekypuj e. Ctme iv
harmonii.
C o 1 o S e u m. man vytvoili systm kon-
struktivn, cihly a cement, obloukovou klenbu.
Kad dlo je konst ruovno tmto zpsobem.
Tento zpsob dodv dlu jednoty vzezen ;
celkov obal dla shrnuj e elementrn princip.
Jednota struktury, systm st rukt ury a systm
plastick; shodn duch celkov. V celku je tu
j e d n o t a , velik sla a majesttnost.
Ka t e d r l a . Stedovk vytvoil ve dvou
stoletch, od r. 1050 do r. 1250, asn systm
konstruktivn. Svazek princip ist racionel-
nch rozvj vecky sv dsledky od kl enby a
po zkl adnu; pln a elevace jsou ureny sy-
stmem. Ale pevn jeho forma croise
ogives", k e n l o me n c h o b l o u k ,
je formou druhoadou, tedy sl abou; krsy je
tu ubr no; veobecn plastick systm vy-
chz z ostrho hlu (lomen oblouk, tty,
penakl e atd.), t rapn fysiologick sensace, pla-
stick vkvt, pilenn k barbarismu jet
svmu. Katedrla je zjeen, elementy pla-
Umn ztka bude neosobn a vdeck.
Krsa s t a n e s e m o n c i t e m l i d s t v u n e u i t e n m a u m n b u d e ms i
u p r o s t e d me z i a l g e b r o u a h u d b o u . Flaubert
(Korespondence 1852)
S alle do l ' hotel 1921 S v hotelu
stick jsou dal eko od istch f or em; krsa uni-
k. Kat edrl a vyj ad uj e ut r pen (nae smysly
trp). Kat edrl a je dr ama lovka, bojujcho
proti t kopdnost i a usilujcho namhav
o zven stav kul t ury.
P T O MN O S T .
I nenr pipravil cest u: v e c h n y prost edky
jsou tu. Obrovsk pr odukce prmysl ov do-
volila na kul t ue, aby projevila sv aspi race
est et i ck: mi mo produkci uml eckou, v pro-
dukci prmysl ov se vyj ad uj e styl. Dla potu
nm jej odhal uj . P o e t ns uvd aut oma-
ticky ve styk se zkony Vesm ru a s discipli-
nou, pi bl i uj e ns k har moni i . Ale prakt i ck
in archi t ekt ury zst v spoj en s t radi cemi
nap t bezvznamnmi . Je rozt rka mezi
konst rukc a archi t ekt urou. Ve Francii je to
Akademi e (cole des Beaux-Arts), jinde Mo-
de me Archi t ekt ur". S j edn st rany banal i t a
forem a prav, padl ky st yl ": l e n o s t a
s mr t .
S dr uh st rany l i b o v l e , fant asi e (rovn
libovoln). Cel makar n slovnk mi nul ch
epoch, forem nelogickch, bez piny, bez
Le CORBUSI ER-
SAUGNI ER
koen v konst r ukt i vn m i nu. Sekrabt e po-
vrchn lak, vyvete se z bl udu mody", na-
jdete st ar vci, st ar kazy mezi abnor ml -
nmi adapt acemi na konst rukt i vn novi nky.
Pedbhnt e o dvacet let, Modeme Archi t ek-
t ur " nm bude dlat hanbu.
Jako systm pl ast i ck m formy neist.
Duch prost edn , kt er nut no nenvi dt i , vi-
dte-li, jak se st ej n vude , op raj e se o le-
nost, duch invalidy, nuzn, kt er pi vede
ost at n docela kl i dn po 20 letech secesse"
(rozt rky") ke st yl m".
*
Archi t ekt ura je dovedn, p esn a skvl
hra obj em nahr omadnch pod svtlem, to je
harmoni ck r yt mus ploch, svtla a st nu. Je
to kresba podst at nch rys, kl asi fi kace pla-
stickch el, jejich vl da. Je to vraz zv-
en vle. d panuj e na podkl ad EKONOMIE.
Puri sm je stav ducha, smrni ce uri t ho
rzu, vyznaen zkonem ekonomi e (v iro-
km smysl u, logika, plastika, myl enka).
Vychzej e z v b r u, hl ed rozeen j asn
a podst at n, tdn, vldu, d.
dn pokoj s okenicemi, ani dn kola nemohou obcovati se mnou, ale obecn lid a mal
dti to mohou spe ne ony.
Mlad emeslnk stoj mi nejble, neb on mne zn dobe.
Zlesk, kter be svou sekeru a svj dbn, be i mne s sebou na cel den.
eledn z farmy, orajc na poli, ct, jak je mu dobe pi zvuku mho hlasu.
S plujcmi lodmi pluj m slova, j zachzm s rybi a plavci a miluji vechny.
Wal t Whi tman
(Stbla trvy)
Villa PRAGUE S'cM.- Stem.) Vl ast ni villa v PRAZE
JAN KOTRA
Villa de l'architecte JEAN IiOTRA (1908-9) Prague est une des ralisations les plus belles
de ce savant et ingnieux artiste, beau constructeur dont Voeuvre, importante et nombreuse, embrasse
les dernires dizaines d'annes. Au moment o le purisme, esthtique d'architecture et doctrine saines
et constructives qui correspond prcisment aux exigences de l'poque moderne et de l'homme d'au-
jourd'hui, commence tendre ses racines dans tous les pays civiliss, et au moment o les oeuvres
de l'cole hollandaise moderne (JJ. P. Oud.) et les oeuvres d'Auguste Perret, Tony Garnier, F. L. Wright,
P. Behrens, Le Corbusier-Saugnier exercent une influence remarquable, Jean Kotra, auquel revient le
rang d'honneur parmi ces artistes, est d'une importance de premier ordre. Fondateur de l'architecture
moderne en Tchcoslovaquie qui rejette aujourd'hui les dangereuses tendances dcoratives et se rclame
de son bel exemple, Jean Kotra est considr par les jeunes architectes comme prcurseur des nou-
velles tendences constructives d'une simplicit pure et absolue qui n'a pas besoin d'ornements pour
tre belle, noble, lgante et moderne. Tandisque l'architecture cubiste et secessioniste ressemblait
parfois au style baroque, aux difices japonais et aux curiosits ethnographiques, l'esprit et la forme
de l'architecture de Jean Kotra ont toujours t homognes avec l'esprit de la vie nouvelle et des
formes de la civilisation contemporaine.
ARCHI TECTURE
ET PURI SME
par
LE CORBUSIER-SAUGNIER.
L'Architecture est un phnomne organis dans le cycle des
choses plastiques.
La qualit de l'architecture nat de rapports levs; elle est une
jouissance suprieure, d'ordre mathmatique-, l'architecture meut.
La construction prcde l'architecture; elle satisfait
des problmes pratiques d'agencement, des solutions techni-
ques de stabilit et de rsistance ; elle fait tat des lois physiques
du monde, lesquelles nous mettent ainsi en contact direct avec
notre univers. La Construction est affaire de raison.
L'architecture et la construction sont gres par la loi d'co-
nomie.
Le style nat de la production gnrale d'une poque. Il donne
toutes choses une physionomie commune qui est unanimement
admise et unanimement gote. Un style n'est pas une formule or-
nementale, c'est un systme plastique ralis dans un tat de
choses gnral, n d'un tat d'esprit gnral.
Le purisme est un tat d'esprit, une ligne de conduite. Il res-
pecte les exigences de la raison, il recherche les moyens de pro-
voquer des motions leves,
Le purisme trouve dans le pass la confirmation des moyens
constants de la plastique. Dans le prsent, il reconnat les l-
ments d'un style dans la production industrielle gre par le cal-
cul et l'application des lois physiques de notre univers. Il ragit
contre la production d'art ne de la fantaisie et de l'arbitraire.
ARCHI TECTURE.
L
' A R C H I T E C T U R E c'est l'assem-
blage plastique de volumes sous la lu-
mire. Les yeux voient des volumes se
dresser sous la lumire, fait brutal, physique ;
les surfaces limitent les volumes, les accusant
ou les dtruisant ; un plan" organise les vo-
lumes et les surfaces. Les yeux regardent u n
o b j e t ; la raison s'claire sur la destination
de cet objet et sur les conditions qui le main-
tiennent en stabilit; les sens ragissent, bru-
taliss ou caresss, sous le choc des masses
qui se dploient; mais une motion dfinitive
mane des sens et de l'esprit en face d' un
phnomne organis, provocateur de sensa-
tions, dclancheur de sentiments longue
percussion et rpercussion.
L' architecture est un phnomne organis
dans le cycle des choses plastiques. Ce phno-
mne nat de formes qui nous apparaissent
par le jeu de la lumire, de l' ombre et de la
pnombre, de lignes, verticales, horizontales,
e t c . . . . formes et lignes dont nous ressen-
tons physiologiquement les effets et dont par
association d' ides nous poursuivons la sensa-
tion jusque dans le souvenir, l'vocation, les
infinis domaines o a port notre investiga-
t i on; nous mesurons des quantits dans des
rapports dtermins. Sensations secondaires
multiples et innombrables, apprciation de
rapports, de proportions, extension de la si-
gnification de masses et de lignes gomtriques
des ides purement subjectives. Nous perce-
vons les rgles d' un systme plastique, nous
prenons contact avec des lois, nous trouvons
un o r d r e prconu.
La qualit de l' architecture nat de rapports
levs; elle est une jouissance suprieure.
L' architecture est une manifestation d' ordre.
*
LA CONS TRUCTI ON.
L'motion d' ordre mathmatique ne peut
tre ressentie que dans la srnit de l'esprit.
L' architecture ordonne des choses dont le
but primordial est utilitaire : maison ou tem-
ple. Des problmes pratiques d' agencement,
des solutions techniques de stabilit et de r-
sistance se prsentent la premire heure:
c'est la construction. Elle est asservie aux lois
physiques de la pesanteur et la constitution
de la matire ; elle doit rsoudre des probl-
mes pratiques : agencement, lumire, ampleur
des dimensions, conomie ; elle emprunte dans
ses combinaisons, les formes nes du progrs
scientifique, progrs qui confre chaque po-
que, une attitude, une physionomie, une faon
d' tre. La construction est une chose complexe,
difficile, qui fait appel l' ingniosit. C'est le
domaine du savant, de l' inventeur, de l'ing-
ni eur ; le domaine de la raison qui calcule, qui
aboutit toutes dispositions et formes mme
insolites, dsignes par le calcul.
Le calcul est le plus sr fondement de l' art ;
par lui les crations humaines retrouvent l' har-
monie universelle; la physique de l' univers
entre par l dans les uvres de l ' homme:
unit. Nous sommes sensibles cette unit. Ici
encore nous percevons l ' ordre; et l' homme
dont tout acte est une tentative d' ordre, ressent
une joie mesurer l' ordre.
Le XIXme et le XXme sicle, priodes de
science, ont apport la construction des
dcouvertes dont l' effet a t de dsarticuler
les usages et les traditions de l' architecture.
Le fer, le verre, le ciment, le ciment arm, les
expriences et les lois sur la rsistance des
matriaux ont modifi les moyens de l'archi-
tecte. Ils ont fourni de nouveaux outils, de
meilleurs : ils ont libr l' architecture de servi-
tudes pnibles, ils lui ont enlev de lourdes
entraves.
Mais enlever des entraves, donner des liber-
ts, c'eist, en art, un moment prilleux, c'est
provoquer une crise.
L' aboutissement des civilisations conduit
toujours l' tablissement de s t a n d a r t s .
Les standarts sont des rsultats de slection ;
la loi d' conomie impose la slection. Le stan-
dart est la chose mise au point par des ex-
priences successives; c'est le t y p e auquel
on ne peut ajouter ou retrancher. Le standart
rejette l' accident et la fantaisie, rallie les carac-
tres gnraux. La grande industrie de cette
dernire priode, fouette par la concurrence
inlassable, a cr et cre chaque jour des
standarts qui constituent des ouvrages vrai-
ment purs et sur lesquels notre attention a lieu
de se fixer. Les ncessits conomiques qui
poussent au t r a v a i l e n s r i e faonnent
notre esprit une juste discipline, car 1 a s r i e
comporte le standart et le standart est une
manifestation d' excellence.
Destination, structure, rsistance, utilit,
conomie, sont les questions capitales de la
construction.
Le domaine de l' architecture commence l
o finit celui de la construction: q u a n d l a
r a i s o n e s t t r a n q u i l l e . Alors peuvent
intervenir les motions plastiques. Autre af-
faire, toute autre affaire I
*
Mais il n' est pas possible un homme de
vouloir rsoudre les problmes plastiques de
l' architecture, s'il n' a pas rsolu lui-mme le
problme de la construction.
Aujourd' hui, il y a des ingnieurs hors pair
qui ont pouss au chef d'oeuvre l' ingniosit,
la hardiesse et l'conomie ; ils ont construit
le paquebot, l' avion et le gratte-ciel.
n y a des plasticiens qui sont part i s sur une
formul e, pl ast i que ou sur des recettes. E c o l e
d e s B e a u x - A r t s ou mo d e r n e A r c h i -
t e k t u r " , product i ons sans raci nes dans les
bases pri mordi al es de la const ruct i on, effort
strile et qui s' anmi e bi en vi t e: on ne fait
pas de l ' archi t ect ure sur une formule.
*
LE S TYLE.
Notre poque se caractrise par un outillage
nouveau et merveilleux. Tous les outils sont
l pour les plus grandes ent repri ses : chi mi e et
mcani que. Une volution sociale i mmense a
fix ou fi xera des probl mes nouveaux, vastes
et dignes.
Une rupt ure totale avec les sicles passs et
une pri ode i nt ermdi ai re groui l l ant e de faits
et de conqut es scientifiques, arrachent l ' hom-
me moderne des habi t udes cent enai res et lui
offrent la possibilit de fixer son at t i t ude. Cette
at t i t ude est condi t i onne: science et conomie.
Un tat de cul t ure leve nous demande de
laisser tomber comme des dfroques fanes,
les styles".
L' i ngni eur a tout pr par : une product i on
industrielle i mmense a occup not r e vie et a
at t ach nos regards. Un aspect uni t ai re spci-
fi que a revtu toutes ces choses ; cet aspect
s' est rpt assez et avec assez d' uni t pour
nous dsigner les principes f ondament aux d' un
style, pour nous donner les cert i t udes d' un sty-
le. Mais cette est ht i que nai ssant e n' est encore
qu' une consquence, qu' un rsultat a p o s t e -
r i O r i. Un style est un systme plastique raci n
dans un t at de choses gnral, n d' un tat
d' espri t gnral . Un style est la manifestation
pl ast i que d' un ordre prconu. Le style est
une quest i on d' est ht i que. Il faut t endre une
est ht i que base sur les sens (affection univer-
selle, fonci rement humai ne) et about i ssant
par la puret et la slection des formes et de
l eur angecemement des motions intellectu-
elles supri eures.
*
LE P U R I S ME .
Le pur i sme est un tat d' esprit. II est n ce
moment prcis o des rsul t at s bouleversants
t ai ent acqui s par la science et o la cons-
quence pl ast i que de ces dcouvert es faisait cra-
quer toutes les traditions.
Le pur i sme est une ligne de conduite dans
le charroi cahot i que d' une tradition surcharge
d' l ment s pri ms et d' une poque apporteu-
se de moyens nouveaux et rvolutionnaires,
d' une poque sensibilit revivifie par des
t r ansf or mat i ons profondes.
Le pur i sme est un concept gnral bas sui
la loi d' conomi e, f a i t d ' p o q u e q u i s e m-
b l e d e v o i r p r s i d e r a u t r a v a i l c o n -
t e m p o r a i n .
En pl ast i que, architecture, sculpture, pein-
t ur e le pur i sme se mani f est e:
Par la recherche de l'essentiel, l'loignement de l'accidentel;par
l'emploi des standarts, c'est--dire des lments purs, mis au
point, quintessencis, de rendement maximal avec les moyens mi-
nimaux.
En se basant sur la physiologie des sensations, c'est--dire sur
la constance des ractions primaires, l'universalit des ractions
des sens la vue des formes et des lignes.
En faisant tat des dclanchements d'ordre physico-subjectif
provoqus par les lignes et les formes, dclanchements tendant
loin dans le subjectif les ractions brutales des sens. (L'horizon-
tale = repos, quilibre (niveau d'eau) mer, horizon, dsert, etc;
(!) Le purisme a t formul dans ses lignes gnrales, et particulirement au sujet de la peinture, en
1918 dans le livre Aprs le Cubisme" par Ozentant et Jeanneret. Dvelopp ensuite par les mmes auteurs
dans L'E S P RIT N O U V E A U No 1 Sur la Plastique" 1920. No 4 Le Purisme" 1921. Pour l'architec
ture dans L' ESPRIT NOUVEAU, Le Corbusier, No 124: Le Volume, la Surface, le Plan"; No 5
Les Tracs Rgulateurs"; No 89 et 10 Les Paquebots, Les Avions, Les Autos" ; No 141516 Archi-
tecture (i) La Leon de Rome. II L'Illusion des Plans. III Pure cration de l'esprit".
la verticale, effort pnible du flux sanguin, intention, entranement
de l'esprit, rappels divers, roseaux, futaies, cathdrale, lvation
d'esprit, prire etc; lignes rvolutions fermes et systmatiques,
carr, circonfrence, triangle, certitude, scurit, puret; cube,
sphre, pyramide, idem. etc. etc. .. .)
Par l'application de systmes modulaires et rgulateurs qui don-
nent l'uvre un rythme unitaire, une cohsion parfaite de tous
les dtails, une sensation gnrale d'ordre. Mais de plus, qui con-
frent l'uvre une rgle, un systme, une puret d'ordre math-
matique conduisant des jouissances leves: apprciation des
rapports.
Le puri sme choisit les formes les pl us par-
faites, les pl us pures. Le p u r i s me p r o c d e
du c h 0 i x, en opposition la fant ai si e l' arbi-
t rai re ; choix rai sonn, dt ermi n par les condi-
tions ci-dessus. Cette pr domi nance du C h 0 i x
est la caract ri st i que de l ' t at d' esprit puriste.
Notre poque si f or mi dabl ement rempl i e de
faits souvent dconcert ant s ncessite le c h o i x.
L' tat d' espri t puri st e s' t end d' une faon
absol ue la const ruct i on. Tout es les sol ut i ons
fourni es par la t echni que moder ne auront
t exploites : hardi esse, exact i t ude, scurit,
r endement maxi mum, cl art de l ' agencement .
L' Ingniosit aura rdui t le probl me complet
une solution claire d f i n i t i v e qui en ex-
clut t out e aut re.
L' archi t ect e puriste doit t re const ruct eur
averti, s a v a n t expri ment . Il doit t re
s c u l p t e u r , grant des formes sous la l umi r e.
*
LE PURISME, LE PASS, LE PRSENT.
LE PASS.
LE P A R T H N O N .
Le Par t hnon est un si mpl e hangar abr i t ant
une st at ue et des trsors.
Or le Par t hnon est la pl us subl i me m a-
c h i n e mo u v o i r . Tout y est probl me
plastique, jeu des volumes, ri gueur admi rabl e,
rapport s si pui ssant s et si subtils parce qu' ils
obissent un systme r gul at eur et modul a-
teur. Perfection parce que les lois de l ' opt i que
ont fourni les dformat i ons spcifiques. Les
cylindres, les cubes, les l i gnes hori zont al es ne
dcrivent, n' expl i quent aucune l gende; au-
cune littrature ne peut s' y at t acher, ni un
dogme, ni une myst i que; ce sont des vol umes
et des lignes qui act i onnent nos sens et ils
sont tablis de telle mani re que not re esprit
est ravi et que not re cur dborde. Nous res-
sent ons l ' harmoni e.
Le C o 1 i s e. Les Romai ns ont cr un sys-
t me constructif, bri ques et ciment, blocage
sur cintres. Tout e l ' uvr e est const rui t e sur
ce procd. Le procd confre l ' ouvrage une
uni t d' aspect ; l ' envel oppe gnral e de l' ou-
vrage r sume le pri nci pe l ment ai re. Unit
de st ruct ure, syst me de st r uct ur e et syst me
pl ast i que; esprit gnral concordant . Il y a
U n i t et une gr ande force et d e l a maj est
dans l ' ensembl e.
La C a t h d r a l e . Le moyen-ge a cr
en deux sicles, de a n 1050 l' an 1250 un
t onnant syst me constructif. Un fai sceau de
pri nci pes pur ement rat i onnel s dvel oppe ses
consquences de la vot e j usqu' la base ; plan
et lvation sont dt ermi ns par le syst me.
Mais la f or me prpondrant e, la c r o i s e
d ' o g i v e " , est une forme de second ordre,
donc fai bl e ; la beaut est amoi ndri e ; le sys-
tine plastique gnral p r o c d e d e l'an-
g l e a i g u (arc tiers-point, pignons, gbles,
pinacles, etc.), s e n s a t i o n p h y s i o l o g i -
que p n i b l e , closion plastique attache
un barbarisme encore rcent. La Cathdrale
est hrisse, les lments plastiques sont loin
des formes pures ; la beaut s'loigne. La Ca-
thdrale dit la souffrance (nos sens souffrent).
La Cathdrale est le drame de l' homme luttant
contre la pesanteur et s'efforant pniblement
vers un tat de culture lev.
LE PRS ENT.
L' ingnieur a prpar la voie : tous les moy-
ens sont l. Une production industrielle im-
mense a permis notre culture de manifester
ses aspirations esthtiques : hors de la produc-
tion artistique, dans la production industrielle,
un style s' nonce. Les uvres du calcul nous
le rvlent. Le C a l c u l nous met automati-
quement en contact avec les lois de l' univers
et avec leur discipline, nous rapprochant de
l' harmonie. Mais le fait plastique de l'archi-
tecture demeure attach des traditions dor-
navant sans cause. Il y a rupture entre la con-
struction et l' architecture.
En France, l ' Ec o l e d e s B e a u x Ar t s ,
ailleurs la Moderne Architektur". D' une part
une banalit de formes et d' agencements, pas-
tiches des styles" : paresse et mort. D' autre
part, l ' a r b i t r a i r e , la fantaisie (galement
arbitraire). Tout un vocabulaire mascarad des
poques antrieures, formes illogiques sans
causes, sans racines dans le fait constructif.
Grattez le ripolin, dsabusez-vous de la mo-
de", vous trouverez les vieilles choses, les vieux
agencements parmi d' anormales adaptations
des nouveauts constructives. Anticipez de
vingt ans, la Moderne Architektur" nous fera
honte. Comme systme plastique, formes im-
pures. Esprit mdiocre, hassable, quand on le
voit se rpandre pareillement, en s' appuyant
sur la paresse, esprit invalide, indigent, rame-
nant du reste tout doucement, aprs vingt ans
de scession" (de rupture") aux styles".
*
L' architecture est le jeu savant, correct et
magnifique des volumes assembls sous la lu-
mire, c' est le rythme harmonieux des espa-
ces, de la lumire et de l' ombre. C'est le des-
sin des traits essentiels, la classification des
buts plastiques, leur hirarchie. C'est l' expres-
sion d' une intention leve. L' ordre rgne sur
base d'ECONOMIE.
Le Purisme est un tat d' esprit, une ligne
de conduite trace par la loi d' conomie (au
sens tendu logique, plastique, pense). Pro-
cdant du c h o i x , il recherche la solution
claire et gnrale. Classement, hirarchie, or-
dre.
*
[Cet article a t crit spcialement pour la Vie"]
Mosaist malovali mramorem anebo kousky barevnho deva Podotk se, e jeden italsk
mal maloval vkaly ; za Francouzsk Revoluce kdosi maloval krv. Lze malovati m je libo:
dmkami, potovnmi znmkami, dopisnicemi, kartami, kousky voskovho pltna, barevnho
papru, novin. Mne sta vidti prci. Je teba vidti prci, nebo kvantitou prce umlcem
vykonan m se hodnota umleckho dla.
Guillaume Apollinaire
Peintres Cubistes.
MUSIGA a MUZIKA
G . DELIBR + T. G ARELL.
Vtah z pednky, pi n, kdyby se byla skuten konala, zacpali by si asi bohem pomazan
muzikanti, koncertn umai a kritici sv aristokratick a akademick ui.
Ladies and gent l emanns.
Pednky, lnky, studie, essaye, t rakt t y,
rozpravy a poj ednn o moder n hudb opl-
vaj j mny: DEBUSSY, DUKAS, CHARPEN-
TIER, RICHARD STRAUSS, G LAZUNOV, MU-
SORG SK, RIMSKIJ KORSAKOV, SUK, NO-
VK, RAVEL, ROUSSEL, FL. SCHMIDT, PI-
ERN, BUSONI etc. Nae poj ednn o ni ch ne-
mluv vbec, nebo velmi mlo. Za to mlo kde,
(tm ni kde) pi essaych o modern hudb
vnuj e se pozornost onm skut enost em, na
n dnes chceme dr azn obrtiti vai pozor-
nost : JAZZ BAND, RAG -TIME, FOX-TROTT,
SHIMMY, CHANSON, KUPLET, KUTLKA",
HUDBA V KINU etc., zkr t ka na svt sk a mo-
dern el ement y a fakt a hudebn .
Jsou na svt uri t skut enost i , kt er jsou,
jak modern lovk (bez p edsudk a bez zka-
enosti pseudokul t ur n ho akademi smu) vid,
pmo akkumul t or y chvat n, svtsk, mo-
dern, ryz a lidov krsy, kt er v tto i nt ensi t
zstala a dosud umn odepena, a kt er se
t ak ve svch projevech bez uml eckho ped-
nesu a kot ur nu zcela obela. Uitkov tech-
nick konst rukce dneku jsou krsnj , ivot-
nj a chvat nj , ne nedui v dekorat i vn
archi t ekt ura. Pedst aven v ki nu, ci rku, vari-
t povznese mysl modern ho di vka, lovka
z lidu, neskonal e vce, ne m ck dr ama na
oficielnch scnch. Modern mali povauj
za svho pat rona Henri Rousseaua, kouzel nho
diletanta, prostou dui, mal e z lidu, a obdi-
vuj se dnes ne astnmu synu Mont mart ru,
rovn lidovmu mali, Maurice Utrillovi, je-
ho obrzky jsou tak rozkon, j ako kol orovan
pohl edni ce. Bsnci a spisovatel rovn sna
se opustiti jakkoliv akademi smus a jakoukoliv
ideologinost : vce ne u Baudel ai rea i Ver-
lai nea a Bezi ny hodl aj se naui t i novmu
svt skmu smysl u poesi e u tak zv. l i t erat ury
obskurn , j edi n dnen l i t erat ury l i dov: Ju-
les Verne, Jack London, Sinclair, Scherloc
Holmes, Nic-Karter, Buffalo-Bill etc. Dje se
cosi : REVOLUCE V UMN. Ni, pod adn a
p ez r an dosud pr odukce se hls o sv msto
na slunci. A HUDBA ?
HUDBA je dosud nej mn dot ena touto re-
voluc. Neprodlala dosud z nejvt sti ani
nut nch pr omn formovch, kt er l i t erat ue
(Apollinaire) a vt varni ct v (Picasso + Braque)
pi nesl kubismus. Vvojov je opodn. Je
dosud nej vrnj i oddna komorn mu, kabi net -
n mu akademi smu a esteticismu, snobi smu,
jeho al udek st ej n dobe strv Mozarta j ako
Schnberga. Naproti tomu exi st uj e u velmi
mnoho svt sk hudby, kt er nen umn m, ale
kt er zauj m sociln msto mnohem vt a
dleitj, a kt er je nhr akou za pravou hud-
bu prol et ari t u a l i dovm vrst vm. Tto prav,
skut en HUDBY dnes nen : proti hudb kla-
sick a c rkevn znamen dnen hudba nej en
esteticky, ale i co do socilnho vznamu roz-
hodn mi nus. Kabi net n , komor n hudba kon-
cert n je umn m ryze m ckm, jeho formy
zani knou pdem dnen ho du. Ze svtsk
hudby, kt er ije mi mo akademi ckou at mosfru
koncert , kt er je l i dskmu ivotu ui t en a
pot ebn, vzni kne HUDBA ZTKU, HUDBA
PROLETRSKA.
Revoluce v hudb bude revoluc formovou
i radi kl n zmnou charakt eru (osvobozen se
od akademi smu), el u a posln. Ne revoluc
programovou a ideologickou. Z ideologie se
dn umn nerod, ale um r na ni.
Prol et ari t nepiblte hudb uml eckou
l i dovchovou". Smn banl nost . Mylenka
p. p. profesor a sentimentlnch kant or. Lid
m svou hudbu, muziku, lid v nejlpe co chce,
a v, co se mu lb. Muzika je iveln, pestr,
bohat barevn, mocn dojemn, pracuj e no-
vmi neakademickmi nstroji, je citov a bez-
prostedn : toto pr nen umn. Ale mus bt
umn vn nudn, akademick, esoterick ?
SOUDOB REVOLUCE kc tisce model. Za
to plat j n dk. Rozbj ster pedsudky filo-
sofick, vdeck, moralistn, nboensk, estet-
sk, akademick. Dk. Vyn umn z musej,
galeri, vstav, salon, kabinetnch komornch
seanc, oficielnch divadel, literrnch soires
atd., ze vech podobnch hbitov a pchnou-
cch stagnantnch vod. Dk. Soudob Revoluce
stav umn do stedu dramat u skutenosti,
v ohnisko ptomnho, opravdu ivho ivota.
Modern mali vystavuj v kavrnch a foye-
rech kin. Modern spisovatel tisknou v den-
nch listech, ba p urnalistick fejetony. Mo-
dern kritika stv se urnalismem. Modern
architekti puristit chtj bt prost staviteli
a i nenry, ne dekoratry a ornament l n mi
umlci.
Hudbu slyme, kdo mlo navt vuj eme
koncerty, v kavrn, v restauraci, v ki nu, na
ulici, v parku, v nedln tanrn, pi kapele
armdy spsy, poulin kut l ce atd. Bylo by
velik netst, kdyby tato kut l ka hrla nd-
hern modern mare", kdyby n domc
gramofon nm pednesl nej en Beethovena a
Bacha, ale i Vycplka, Vomku, Schnberga,
kdyby orkestrion vesnick hospody ml vlce
Smetany, Dvoka, Novka, Suka atd. ?
Modern doba roziuje mezi divctvo znalost
obraz a soch dobrou, dokonalou mechanickou
reprodukc, kter nut n musila zvtziti nad
reprodukc rukodlnou, grafickou. Knihtisk
ochudil kni hu o uniktn pvab stedovkch
iluminovanch rukopis, ale pece u od dlou-
hch stolet zvtzil na cel e. V t ak zv.
umleckm prmysl u boj mezi produkc ruko-
dlnou a strojovou bude nezbyt n rozhodnut
pro produkci mechanickou. Jak dlouho jet
budou se hroziti musikln akademici ped
orkestrionem, pianolou, gramofonem etc., me-
chanickou reprodukc (prv tak jako fotome-
chanick reprodukce obraz), kt er zaruuj e
neosobn pesnost, technickou dokonalost a
trvalost, standardnost pednesu. e je bez citu ?
Nen bez barvy ! Ano, koncert na Eiffelov vi
lze prostednictvm radiotelefonie poslouchati
v paskch kavrnch. Pro vak nelze uiti
se z gramofonov reprodukce D' lndyho, Pa-
derevskho, Kubelka, eskho kvarteta etc.?
A pro by se mla hudba brniti novm, aka-
demi nesankcionovanm nstrojm jazz-
band, harmoni ka, barbarsk kolovrtek etc.
kdy architektura se nebrn modernm vy-
moenostem materilu. SMETANA, DVOK,
MAHLER nejsou proto patnmi umlci, e se
nebli vulgrnch popvk, sentimentlnch
melodi, banlnch pochod a sousedskch
t anc. Rovn BACH i BEETHOVEN.
Ano
RAG -TIME, JAZZ BAND, KAPELLA ARMDY
SPSY, FOXTROTT, SHIMMY, EXOTICK
HUDBA, KUPLET, CAKE-WALK, HUDBA
KINA, OPERETA,
to jsou vesms krsn hudebn skutenosti,
kt er ds passistn akademiky, ale v nich
modern lovk sprvnm tuenm a vkusem
nalezl zalben. Tyto skutenosti nemus bt
o nic inferiornj ne symfonie, opera, kvar-
teto, klavr, varhany, komorn hudba a kosteln
zpv.
Je dokonce pravdpodobno, e modern c-
tn proletskho obecenstva a dobov ko-
lektivn vkus bude favorisovati operetu proti
opee, prv tak jako d pednost ki nu i
v tomto ppad kabaret u ped oficielnm di-
vadlem. Voln pstup do koncert a divadel,
zaveden hudby do kol a ueli , to poadavky
reformn lidovchovy a mnoho se jimi nedocl.
Na Mnesovu vstavu, kt er mla neobyejnou
reklamu (i, pardon, propagandu) nepilo i pn
nzkm vst upnm za 3 msce ani tolik lid,
kolik jich jde v nedli na Letnou nafoot bal ov
match. Proletarit nebude hledati hudbu v kon-
certech : chce hudbu v sad, v lidov zahradn
restauraci, hudbu k tlocvinm a jinm slav-
nostem, eventueln pi sportu ; d pednost
gramofonu, z nho usly dokonal orkestr,
ped umaskou chskou, kl er z nho dnes
ije. A zej mna poteba jest hudby v Kinu.
Skut en Kino a SPORT v tak mnohm ohledu
je pkladem modern mu proletskmu umn :
ony maj a zaslou si lsku a dvru prolet-
skho obecenstva. Nikoliv umn " zesnul
na Akademich!
IVOT A SVT budi jedinou kolou, kter
me umlce uct a vsti. Toto jsou zklady
revoluce v umn a v hudb, pedpoklady a
prvky proletsk hudby. Z marxistick socia-
listick ideologie a ze zevn rtorick ten-
dence nezrod se proletsk umn. Tendence
umn je v jeho elnosti, dokonalosti a podn,
ne ve filosofinosti, moralismu a ideologick
vodnatelnosti. Tendence hudby, tendence u-
mn je prv tak neideologick, nefilosofick,
a prv tak zdrav a samozejm jako tendence
sport u: zde hygiena psychick, zde hygiena
fysick.
MODERN, NOV, PROLETSK HUDBA
ve smyslu tchto pedpokl ad DOSUD NE-
EXISTUJE!!! Tm povzbudivj situace pro
mlad, revolun odvn uml ce: vytvoiti ji.
PROZATM jsou tu toliko nkt er vce nebo
mn dleit nbhy a experimenty, kter,
tebas e velmi zajmav o sob, pece jen
z nejvt sti zstvaj kabi net n , komorn,
koncertn hudbou, tebas e velmi smlou a
divokou, pece jen akademi ckou a m ckou.
Kubismus pinesl i hudb cenn obohacen a
rozen obzor, fut uri smus zde jako jinde
pinesl nkolik zdravch impuls a velmi ma-
louko realisac.
Mme na mysli umn tak zv. romnsk mo-
derny, pask skupi ny SIX = 6 a nkolika
modernist vlaskch. J mna: SATIE, MIL-
HAUD, MIG OT, sl. Tailleferre, L. DUREY, AU-
RIC, POULENC, MAL1PIER0, HONNEG ER,
BALILLA, PRATELLA, RUSSOLO, SCRIABIN,
SAVINIO, BARTOK a jin. Nmet moder-
nist Schnbergova kola, Schulhof etc. pro-
padaj nezivnmu anarchickmu expressio-
nismu. Nelze se zde o jednotlivcch iti. For-
mov, a jsou jakkoliv revolun, pinej
prost vtky, je jsou konsekvenc dlouho-
dobho vvoje pedchozho, prv tak jako
kubismus v literatue a vtvarnictv.
KUBIST pask skupiny SIX, kter se
pidruila k malsk skupin Section or, je-
jm mluvm a propagtorem jest zejmna
mlad nadan bsnk Jean Cocteau, estetikem
vcar MIG OT, dle Albert Jeanneret, Collet
etc. postehla vvojov opodn hudby, uvzl
dosud v impresionismu a intimismu, snaila se
dohnati vvoj a stanula dnes skuten na te
ploe, co francouzsk literatura a malstv. N-
kte dokonce zde hovo o puristick hudb
a zajmavo je, e E. J. Dalcroze (viz 1'Esprit
Nouveau) povauje puristickou estetiku za
vhodnou pro modern hudbu. To vak jen mi-
mochodem.
ERIC SATIE, dnes vce ne padestnk, jen
proil s montmartreskou bohmou obdob Wag-
nerismu, duch velice iniciativn, jen inspiroval
Debussymu jeho hudebn maeterlinckovtinu,
vtipn a hrav umlec, jen zkomponoval adu
valk a Cake-Walk, stanul svm baletem
La Parade, stvoenm za spoluprce Jeana
Cocteaua a Pabla Picassa, mezi umlci nejmo-
dernjmi. Je to komik, humori st a a primiti-
vista : tmito svmi vlastnostmi ml znan
vliv na ostatn.
Pro francouzskou modern hudbu, jak jej
tendence vyloil Jean Cocteau v knize Le Coq
et Harlequin", byl rozhodujc pchod rus-
kho baletu do Pae. STRAVINSK, tento
nejvt mezi v e mi hudebn ky dneka, zdrav
barbar bez klasick latinsk tradice, vedl pmo
modern hudbu, ostatn j ped tm znan
vystavenou slovanskm vlivm, k divokostem,
k divostv, k exotismu, k exotismu v moder-
nm, kosmopolitickm smyslu. Nebl-li se jazz
bandu, nebl se ani trivilnch melodi; lska
k vulgrnosti a svtskosti jde zde ovem dle
ne u Suka, jen lidov motiv zabarvil zcela
impressionistickm zpsobem.
Petruka, Pribanoti, Sacre du printemps,
scnicky vypraveny Larionovem a G onarovou
staly se v umn ruskho baletu nejkrsnjm
vtvorem soudob hudby, prv tak jako jeho
rag-piano, kt er tlumo cosi z exotickho citu
americkch ernoch. MOSKVA-NEW YORK
by vskut ku mohlo bti ochrannou znakou to-
hoto modernisty.
G EORG ES AURIC, nsledovatel Stravinsk-
ho, sloil modernistick fox-trott: Adieu, New
York! a jin kousky, kter by mohly bt hrny
na kolovrtek. Vyhledv groteskn a vesel,
chce hudebn kari kat uru. FRANCIS POULENC
je autorem Negerskch rapsodi" a rozkon,
vtipn, vesel hudby k Apollinaireovm ver-
m Bestiare ou Cortge d' Orphe" aHonne-
ger k Apollinaireovm Alkoholm"; Darius
MILHAUD, autor Soires de Petrograd" a za-
jmavho baletu le BOEUF sur le TOIT",
skld dnes Cinma-Symphonies a partitury
k Chaplinovm filmm. Kolektivnm dlem
francouzsk hudebn moderny je doprovod ke
Cocteauov he Snoubenci Eiffellovy ve".
Jak patrno, je tato romnsk moderna a ze-
jmna ovem Stravinsky vvojov relativn
nejpokroilej a nutno s uznnm konstatovati,
e jej snaha vybednouti ze stvajc musikln
stagnace, dohoniti vvoj ostatnch odvtv um-
leckch, a dle zejmna snaha ozesvttn,
zcivilnn, zmodernisovn hudby pinesla n-
kter zajmav i cenn vymoenosti a popudy.
Rozhodn pro ns je dleitj tato hudba
francouzsk, ne expresionism Nmc a futu-
rismus Vlach, kdyt hmotce (gli intonaru-
mori) Prattellovy a Russolovy pekonal dnes
Jazz, jen pinesl novj timbre a vt obo-
hacen orkestrovho ensembl. Odmtati a
priori a tvrdojn tuto hudbu, jako in na p.
esk kritika a hudebn obec", svd o kon-
servativismu, poetilosti a malodunosti, kter
se boj tchto smlch novot.
Le pece tyto novoty nejsou jet dosti
sml ani dosti nov. Toto vesel a humor je
ponkud pli duchapln artistn, ne aby
mohl bt upmnm lidovm smchem. Nkdy
se nebezpen bl tyto blagues a plaisante-
ries dadaismu. Toto jet nen NOV HUDBA.
Tato revoluce dosud nepekroila oblast a hra-
nice artismu a snobistick kultury.
O NOV, PROLETRSKE, SVTSK, LI-
DOV HUDB, kter posud neexistuje, mono
ci jen velmi mlo. A to mlo, co lze ci, bylo
u eeno. Vypsali bychom sout na tuto
hudbu, ale ze sout se bohuel nov umn
nenarod.
RUB A LIC FUTURISMU
(Literatura a jej technika)
ernk.
M
LAD gener ace, usilujc o vyt vo-
en novho duevn ho dla, ml a
hned v potcch t. j. u zrodu sv
myl enkov a t echni ck base tolik rozhod-
n sly a p evahy nad celou mi nul ost , e
se opela i hnut t ak vsost ne moder n mu,
j edi nmu opr avdu post i huj c mu samo j-
dro a t empo, ba i smysl tto v n epochy,
vyznaen Bellovm t el efonem a Marco-
niho j i skrami , Edi sonem a hydr opl ny, dy-
namem a mot orovm l unem, r ovkou
Osr am a vren m set rvan k ovem
v duchu svch pli m cky se d vaj -
cch aut or ! hnut svmu, kac skmu,
konen nesent i ment l n mu, nsi l nmu ja-
ko j e f ut ur i smus.
Vk i k A ije f ut ur i s mus ! " byl p ehl u-
en po kr t km, nkol i kal et m mezi dob
j eho rozvoj e, uzkonn , zenitu a soumr a-
ku, t mt o var ovnm hl asem p ed povr chn
svdnost umn , filosofie a mor l ky
nebo f ut ur i smus byl v sob p sn sklou-
ben dem t uhm, nechyl nm a j asnm
nebo nej de tolik o pr s kavky v r ukou davu
j ako spe o logick post up v boji, o pr ak-
t i ck a mnohokr t zven i rok pro-
gr am, er pan z kadodenn skut enost i ,
z lidov moudr ost i a r ebel ant sk odvli-
vosti.
Vk i k, holdujc f ut ur i smu, byl pehl u-
en pr v i st m zvukem novho ver e a
novho, t dn boj ovnho mani f est u, j ako
p sni ka t kal covskho st avu byl a p ehl u-
ena r yt mi ckm h mn m t ovr n ho st roj e.
Le nest al o se t ak, e se f ut ur i smus jevil
nest r avi t el nm, cizm t l esem v umn ,
jeho tradice je souvislou adou revoluc
o ltku i tvar, e se nemohl viti a nalzti
t ene, pr opagt or y a geni l n t vrce, n-
br, prot oe v kr t kost i p eel v samot n
tlo doby, vil se, obrtil zetel k vcem
doby a nehjil ji. Na futurismu jako na ku-
bi smu a na ostatnch i smech pokud ne-
mnme expresi oni smus, kter jen cizopas
na kmeni evropsk kultury, jsa paskvi-
l em umn, dchavin, zrdn, neist,
zentil projev padkovho mfctva,
neznal cle, programu, reality, jen n-
hodn a nezvazn rej ide, sl ov a barev,
hlupstv nelze nikdy demonstrovati pla-
nost a nepopulrnost revolunch vynlez,
marnost novosti, nsilnosti a bitkosti, n-
br jedin a poun memento : Bez lidu se
nezrod ani siln a obecn platn idea, tm
mn umn t. j. pesn konstrukce, kde
myl enka na myl ence zvis jako nosnk
na nosn ku el eznho viaduktu.
Majce ped sebou Marinettiho knku
Les mots en libert futuristes" (Osvobo-
zen slova futuristick, kter na vs dnes
hled u i z eskch kni hkupeckch v-
klad) podni kneme asovou anal ysu jejich
kapitol, je v lt 1912 znepokojily Miln
a svt, vychzejce z rukou svho autora
genilnho lovka, bsnka, individua mu-
nho a pracovitho, jednoho z lid, kter
je s to dirigovati vdom a pevn kolektivn
dlo skupi ny lid, dti mu program a uza-
vit je v rmec, jako znm letky.
Jak je tedy lc futurismu ? Je to lc, pln
energie a odvnosti, jak stoj psno v pa-
mtnm jedencteru Manifestu. Podstatn-
mi prvky poesi e jsou odvaha, sml ost a
revolunost. Jeho literatura nahrazuje osla-
vu zamyl en nehybnosti, vytren a spn-
ku nadenm nad tonm pohybem, tlo-
cvinm krokem, nebezpenm skokem a
ranou pst. Je to zpv o vel i kch davech,
zmtanch prac, rozko anebo revoltou.
Je protipaseistick, protimoralistn, proti-
pedantsk a protikonservativn. Je proti-
klerikln a protireakn.
Sm futuristick nzor na novotu je ku
podivu sprvn, a a nem ck. Jsa proti-
konservativn mohl dojiti u hoench deseti
tisc obliby toliko omylem, i spe jako
mda. Skuten ocenn a v zsad sml, ba
musil bti pijat u proletsky usuzujcch
vrstev nebo jejich pednch str. Futuri-
stick novota se doaduje prce od potku.
Pochybuje o nezvratnosti minulho. Nev
v napsan. Zkoum, bd a pronik. Ma-
jc znovu vecko uiniti, dv se uchv-
titi bezprostedn, nestav hradby mezi sebe
a svt.
Omezuje, ba vyl uuje a opovrhuje v lite-
rrn tvorb spekulac, pokud nezbytn
k rekonstrukci tvr teorie nepisvojuje si
nco poznatk. Futurista nazr intuitivn-
Postehuje. Div se. M pokud nejde
o nkter futuristy, jednak nedosti talento-
van a povrchn, nebo uml ce chmurn,
mluvc siln symbol i ckou e jako Palaz-
zeschi ve svch statickch bsnikch sbr-
ky Incendiario" smch a jsot, vesel
pohled do ulice, vesm ru i bojit.
Provaje i ntensi vn jednak lsku a jed-
nak nenvist, opovrhuje samotskm a
nejistm vzdl anectvem. Vyluuje alegorii,
do kter pohodl nm a okrl enm opisem
a deskripc lze podprmrnm pislkm
vtsnati kadou malou i mohutnou ideu
bez nebezpeenstv , je riskuje autor, mlu-
vc konkrtn. Tento krok ke konkrtn
poesii naich a ptch spi sovatel je z do-
brodin futurismu, a znamen vce, ne na-
turalist Zola i Maupassant s Arcybaevem
a j. dohromady.
Tyto poadavky po vzni ku dla a jeho
rzu ml y dsl edkem jinou techniku a kom-
posici, zmnu vnj ho rzu. Popi snm prv-
km: adjektivu a adverbiu byl vyhl en
ostr boj. Dlo ml o sktati obraz dyna-
mismu, varu, hluku, napt, souasnosti
dj, nlad a pedstav. Ve snaze po se-
nosti byl y zavedeny matematick zkratky,
sla, vzorce, plus, minus, rovntka, dltka,
typografick prava vzata na pomoc v rz-
nch typech psmen. Pedstava hluku a po-
hybu se znzorovala citoslovci. Spd vt a
pouhch sl ov a znaek usp en omezen m a
zruenm interpunkce. Z bsn a pov dky
se stalo psmo, jakm je nezapomenutel n
Apollinairovo Psmo. Literatura se stala
fi l mem slov, v n vetl a tekl proud ulice,
uml a vybuchoval ivot, kypl tempera-
ment. V bsni se ocitala bl msta, je zna-
ila zastvky odpovajc a znaven intui-
ce. Zrodilo se umn asketick, je ml o
e mlem prostedk a s odstrannm vypr-
vskch pomcek dojiti mohutnch v-
sl edk u tene. Nelo ji o to vysvtl ovati ,
nbr konstatovati, ne o to unavi ti : spe
oslniti, ne pipravovati: pekvapiti, ne zdr-
ovati : urychliti.
Sl ova byla osvobozena, sloh mysl n roz-
vrcen. Kde star sloh budil obavy nuce-
nch analogi, mysl nch vpln a dekorac,
ml se futurismus obroditi spontnnost,
podstatnost, jadrnost, bezprostednost,
nezbytnost a ivotnost. Co uinila v starm
romnu kapitola, bylo sveno skupi n sub-
stantiv, zcela nhodnch, sl ovesm v infini-
tivu. Futurismus nejen e objevil vnou
pravdu, e i na starm nbytku i na starm
zpvu se ssed prach a e ze starho sru
i ze starho umn ije parasit, on dob
uril vdecky i uml ecky pimen vraz:
1. sen, nebo i pehled kurs devi s
i rozhovor dlnka s jeho enou naveer je
strun;
2. ton, nebo kapitalista s jeho etnic-
t vem a vojskem nebude smeten ne to-
nou vlnou proletaritu a tento rz tonosti
poznamenal nauku hospodskou, politic-
kou, etickou i kulturn;
3. hyperbolick, pemrtn, provokujc,
nebo vzva k l i dov politick schzi ve
veerncch rve jako sml nadszka (a je
objektivn), kamelot, vava na kiovatce,
kutlka, shon v ndraitch, kiovn
vl ak o 100 km rychlosti za hodinu, vren
vrtule monoplanu nad mstem v slunci a
vni , provolvn mnohatiscovho davu, to
ve, jako i obrazy z pltna kinematografu,
jsou konen smlou nadszkou po deseti-
letch neuvdoml osti , ospalosti, tuposti,
individualismu, nemunosti, nrodnostn
i sol ovanosti ; proto jsou analogie a paraboly
futurismu ve sv bitkosti jet tak provo-
kujc jako foxterier, pirovnan Morseovu
psacmu stroji;
4. nelbiv, obecn, proletsk, nebo
materialismus jednak pohbil pro ptom-
nost mystiku, symbolinost, tajemstv mimo
zhady tla a takov, pro n i vda i cit
m urit odpovdi, jednak nezn obraz
ulechtilch a sprostch, vstednch i pi-
rozench ;
5. protiindividualistick, spe ji, ji ko-
lektivn, velebc music-hall, vel i k urnl,
kde se oban (nikoli jet dlnk) sbliuje
s cel m svtem, bulvrem, bursou, zvody,
obecenstvem footbal l ovho zpasu (po-
stehnte dobe, jak chyb : stvky, revo-
luce, obansk boje, nebo zkresl en zprvy
jsou toliko sensacemi a bludn vkl ad
kolektivnch in nepovzbud proletaritu
a je mu ciz);
6. protiesttsk nebo futurist jsou n-
zoru, nhodou zase velmi blzkho naemu,
novorealistickmu, e umn je tak irok,
e je lhostejno, krvc-li v nm demonstru-
jc dlnk a zmr-li jeho rodina souchoti-
nami i pokuuje-li domovn k v okn nad
begoniemi v nedli odpoledne a plije-li bez-
starostn doprosted dlaby ulice, nebo
umn samo je slavnostn projev, nebo je
prac, a proletsk dokonce poctivou a v-
bornou prac;
7. elezn, urit, pm a jasn, nebo
je programov, ji, ji sl ohov, by m-
ck a proto uren zhoub.
Program, podle nho ml se tvoiti nov,
budouc lovk, m adu vhodnch poa-
davk :
lovk budi v rovnovze fysick,
intelektuln a citov!
Nech m odvahu ke kadodennmu
hrdinstv!
Necht vzks lsku: dnen ena mi-
luje vce pepych ne lsku .'Doba nech
vrt moc milenci a plodnost en!
Ve a umn sportovn a oij!
lovk a si uvdom znalost zem
a souasnost! Nen mu teba tak d-
kladn znti, co inili jeho pedci,
nbr co in jeho souasnci!
A se mu hnus pomalost, zdlouha-
vost a rozbory !
A miluje hloubku a podstatu v ka-
dm dnenm cviku!
Takov je lc futurismu.
Jeho r ubem j e ada bl ud shr nut ch
v t ent o zvr :
1 .je pri v modernosti reakn: j sa patrio-
t i ck a vlenick, co znamen, e ut kvl
na povr chu var u doby;
2. je nelogick pi u loginosti: pokl daj e
za revol un vynl ez hygi enu, nepo dek,
mechani ckho lovka, nesrozumi t el nost
(Bti pochopenu nen t eba"), l ovka o
nahradi t el nch soust kch, nerozpoz-
nvaj e prost edku od dritele, z nho vy-
chz moc: dnes kapi t al i smu a ztra t dy
pr ol et r ske;
3. je futuristicky nedomylen: nej sa z-
kl adn m kamenem novho umn , nbr
skvl m vrchol kem umn pedrevol un ho;
4. je pokusem a nmtem, mn dlem,
z nho by dlnk, neb i nt el ekt ul sml bez
vn a opat r n kri t i ky erpat i bu pr o po-
uen, i pr o pot chu, i pr o povzbuzen ;
5. jsa open o Bergsona, nikoli o Marxe,
nem zsl uh o budouc pr ol et sk umn
ne j ako vbor n vst r an p kl ad;
6. je t vr n i i deov k novmu umn v po-
mr u Kropot ki nova anarchi smu ke komu-
ni smu, nov umn nebude vlun, ba bude
populrn, kdet o f ut ur i smus byl pi j at el n
toliko pro i nt el ekt ul y;
7. nen mezinrodn p es souruenst v ,
je poj k Mari net t i mu Rusa Maj akovskho
a nkol i k ml adch Fr ancouz (meme mlu-
viti o Bi rot ovi );
8. konen vbec u nen , a t ak nej en, e
se splnila p edt ucha Mari net t i ho, a bude-
me tyicetilet, a mlad a bdl ej ne my
hod ns do koe j ako nepr ospn r uko-
pi sy", nbr i spr avedl nost svt a si zahrl a
s f ut ur i smem, hzej c j ej p es pal ubu, a lid
hl adov j ak po chleb, t ak po zdroji zbavy.
MAL DU PAYS.
J. VOSKOVEC
Variace Zpov Hymna
Du 1922 Bellay
1922 Du Bellay 1922.
Quand revoiray-je hlas ! de mon petit village
Fumer la chemine ? Et en quelle saison
Pi star slova novmi pery.
Na globu planou semafory stery.
Tiscer vlaky
tvo svou rychlost
giganticky mal
Einsteiny.
Pedou.
A lodi svt
do ernch vodnch
dlek,
je
Pluj.
Kiuj.
Aeroplny eou,
tenk a rozshl krajce
vivnho vzduchu.
Ltadla svt ve dne,
zdarma,
iroko
nejsou ji dlkami.
a daleko
a hluboko
a vysoko.
Dovedou mi vhoukat i
a vpskati
(svmi mohut nmi
parnmi
fistulemi),
e elektricky zapomnm
bezdrtov vzlykm
a mm slab akkumultory,
ba, pli slab,
ne aby mi mohly odpovdt.
Nalate si sv ant ny,
dejte pozor na atmosfru,
abych mohl volat
a vy mne zeteln zapisovati.
Nen to mon.
Radioaktivn proda,
romantick
a pece mechanikou krsn
polben vrchy,
St,
rychlosti,
svtla,
bohat dopravy,
kter pospch nocemi
Stedn a Zpadn a Severn
Evropou
a obma
Amerikami
a pti svtadly
pl v ernch krychlovch kilometrech,
l'KM*
je hltaj promujce je
na tveren.
Von po vech mapch
obou polokoul
svmi sazovitmi slzami
a krbou mne v krku
ocelovmi dlkami.
revriray-je le clos de ma petite maison
Jevany,
smvy
plynovch vai,
na nich
aluminiov ajnky
dovedou
hvzdati
INDIANOLU.
Star msc,
kter je zahalen
do turbinovch otes
a dynamickch vpar
ZEMKOULE
a mal skromn a pece obnovovan
kout, kouty, ms! a
zhydroelektrizovan
mou upom nkou Szavy, Budny, Jevany,
qui m'est une province et beaucoup davantage
? Mal du pays ?
Hoce upl akan otaznky
Mrtv lokomotiva.
ES T HET I KA
S T RO J
Elie FAURE
M
YSL TE, e znte urit vci. Do-
zvdli jste se o nich, nebo jste o tom
etli, nebo jste uhodli zdravm roz-
umem, e ty vci jsou. Ale neznt e jich tak,
aby se vm, kdy je vidte nebo se jich do-
tkte, nesvralo srdce, e vypadaj tak krvav.
Tak jest to s lskou. Tak jest to i s vlkou. Kdy
se narod a ume dt.
Navtvil jsem tovrnu. Poznal jsem. etl
jsem Germinal. etl Ruskina. etl kni hy Ham-
povy. Proel jsem velkmi ndrami, velkmi
doky. Vidl jsem i nosie uhl na dn lodi. Pes
to jsem neznal nic, ne jsem navtvil tuhle
tovrnu. Jest to ji drahn let, kdy mne pe-
svdovali, jak okliv a ukrut n jsou stroje",
nstroj neosobn, neciteln, nevnmav, kt er
nahradil nstroj iv, jen nast avuj e srdce hla-
vou, ramenem, pst. Vidl jsem skalpovan
lebky, rozpran bicha, plce seran pra-
chem, oi vysuen rem, ruce zmrzaen a
ochromen olovem, rozpukan rty skle. Ale
to jsem jet nenavtvil tuhle tovrnu. Ne-
vidl" jsem nudy. Nyn jsem ji vidl. Zahldl
jsem, kdy jsem vstoupil, nevraiv pohledy,
kter vrhaj na toho, kdo si pijde kdy chce,
a odejde kdy chce. Vera tu il mu, ila ena
i dt! deset dvanct hodin, aby kadch
pt vtein vstrili stejn svornk do stejnho
otvoru, aby kadch sedm mi nut vstikli stej-
nou kapku oleje do stejnho kloubu, aby vho-
dili kadou tvrt hodiny stejnou lopatu uhl do
tho otvoru pece. Dnes to trv osm hodin. Ne-
bylo by dosti esti? Nebyli jste poteni vy,
kdo jste se od svtn do soumraku pokoueli
o vci nemon, kdo jste celou noc ohnuti
pes hranu psacho stolu plnili papr znakami,
plameny, vytrysklmi vm ze srdce, nemli
jste poten z omamujc navy, kterou vy-
volv tvr prce a kter jest krsnm sv-
dectvm povznesen inteligence? Chpete vy,
kdo ijete takovou prac, i kdo jste pronikli
du tch, kte tak ij, chpete, e se dlnk
bou ne proti prci, ale proto, e ji ne m ?
Proti nud? e mu mete nakrsn zviti
mzdu, udl at i ho spolenkem na zisku, odm-
ovati ho podle jeho poteb i podle jeho sil,
a pece nim z toho neobnovte rovnovhy,
pokud tu bude nuda? e chtl osm hodin
k spnku a osm, aby unikl nud? Nudu, kt er
dl z lovka surovce, zve, kter ho hanob ?
e se chtl rozlaovati podvanou na vnitn
przdn ivot, kter sniuje bytost a vyvo-
lv zuivost, vzpouru, ospravedluje sociln
vradu a zhoubu ?
Jest to hrozn zjev, e dlnick tda" pe-
stala bti souhrnem osob, dlajc njak e-
meslo, emeslo, kter lovka ulech uje a e
se stala skupinou prokletc, je emeslo zvlilo.
e tato skupina vzrst i uprosted bohatstv.
e stroj zashl i sedlka, kter ji neseje run,
ani neobdlv, ani nelape vno nohama.
e poteby, vytvoen strojem, e zpsoby,
vytvoen st roj em: automobilem, vlakem, kte-
r un k cli, nedbaj e bodl pi cest, ani
chleba vydlanho na silnici fotografi, kom-
pasem, barvou ji hotovou udlaly i z du-
evnho pracovn ka" prostitutku, kter dl
emeslo bez lsky, aby ukojila nejtyrantj
a nejvstednj rozmary, od 2 hodin spole-
ledne do 3 hodin v noci. Dejte dobr pozor.
Dlnick t da" se stv den ze dne tm d-
leitj sociln, m stv se mncennj
odborn. To jest zjev stran. Ale me se stti
boskm. Vdy jest vm znma podobn re-

voluce, co sv. Pavel pevrtil podmnky hrdin-
stv a prohlsil vzneenost otroka prv tehdy,
kdy zvtzily inteligence a bohatstv.
Neuviteln neporozumn. Skoro u vech
lid jest stroj znamen m Pokroku". Nue, po-
krok jest jedin v poznn, a poznn, to ne-
petrit prohlubovn lsky. A stroj lsku za-
bj. Vyjdte z toho, mete-li. Uniknte tomu
jinak ne dramat em, kter jedin me obro-
diti lsku prostedkem nejkrvavjm. Z re-
voluce a z nudy vzchz vdy nov mystika.
Vechna vzdlanost spov na vd a na ra-
dosti lovka, kter pracuje rukou. Jakmi l e
mu ji neme dti vce, ne nevdomost a
smutek, pak se mus sama obnoviti nej hl ub
vlnou barbarstv a vry.
* * *
P
IROVNVAL jsem, po mnoha ji-
nch, emeslo dnenho dlnka rukou
a tmi jsme se stali skoro vichni
k emeslu rukodl n ka z dob, je pmo ped-
chzely dobm, kdy se rodila vda a uit vdy
a prmyslu. Tyto dva dlnky rozdluje ne-
peklenuteln propast, jako toho, kdo m rd
sv emeslo, a toho, kdo je rd nem. A ne-
vreck dlnk 18. vku jest takto dle od dl-
nka nevrce z 20. stol., ne od vcho dl-
nka ze stol. 13. Myslili jste na t o? A jestlie
ano, pomyslili jste, e dlnk 20. stol. ije jako
my vichni mon, e ponkud mn, ne
my vichni, a prv v tom jest vechna na-
dje pese ve podle tch politickch, so-
cilnch, filosofickch zsad jako dlnk 18.
vku? Svoboda, Rovnost, Demokracie, Spra-
vedlnost, Nekonen Pokrok lovka ? Chtli
bychom pekroiti propast po most znienm,
zatm co od stavitel kathedrl k architektm
v Aix, Bordeaux, Trianonu a nmst Ludvka
XV. vedl most jet pevn, tuh, souvisl, a
zmnily-li se nae pedstavy, pak proto, aby-
chom lpe chpali a lpe vnmali kraj i nu a
dobrodrustv, vznikl nam pochodem po
most. Shled-li nkdo, e most je ztrouchni-
vl, pak za to obviuje Revoluci. Ale ne-
prvem. Most zniila a propast udlala vidi-
telnj vda. Vk 18. j pomohl do svta,
ale pekonala daleko jeho nejsmlej oek-
vn. Vykldati a vt nadle podle 18. vku jest
stejn nemon, jako jej vykldati podle ke-
s anstv, i pohanstv, nebo fetiismu. To by
znamenalo chtti, aby se lovk vrtil do lna
mateskho. Vda zmnila svt v jednom sto-
let vce, ne se zmnil od prvopotku a do
doby ped sto lety. Jeto nememe vdy zni-
iti, dluno ji vyuiti.
Ideologick rmec spolenosti neme ji
udreti ani vda, ani zabrniti uit vdy, ani
obrovskmu pevratu duch, poteb, mrav,
vynucenmu vdou a uitm j. Takov jest
skutenost. Jest stran. Rozum se, e lovk
jest v tomto chaosu, jakm byl : m jedno po-
hlav, jeden aludek, jednu dui. Ale prv
proto, aby mohl zstati, jakm byl a mohl vy-
hovti otzkm i poadavkm svho pohlav,
svho aludku, sv due, mus spodati tento
chaos. Ne-li, pak vda nerozmno civilisace,
ale zni ji. Ostatn nevm, e by to byla po-
hroma nj ak nov a e by se vymykala zko-
nm naeho vvoje. Civilisace, spojit v duchu,
jest petrit ve formch. Kad nstroj, kt er
si vymyslil, se prohe proti jejm zvykm, po-
ru jej dosavadn rytmus. Ale prv ten n-
stroj ji udruje, ovem dovede-li ho uiti.
Vda a umn byly jedno, dokud tu nebylo
vdy, t. j. aspo to, emu my kme vda, t. j.
dokud nebyla pijata vlun metoda, j jsme
mohli zachytiti konvergentn adou piblen,
m dle lepch, velkou adou zkon o konti-
nuit a stlosti hmotnho vesmru, a vyvoditi
z toho hmotn dsledky, jich jsme uili
v praksi. V podstat splvaly v jedno v naem
duchovnm organismu, jeho touhy vyjado-
valy jen rznmi prostedky, nikoliv tak rz-
nmi metodami. Byly pmo funkc t jednoty
a svdly v tu jednotu vechny ivouc sl rnky
svta. Takov jest cel civilisace nsk. Civili-
sace egyptsk. Takov jest i cel eck vzdla-
nost a do sofist, kte uili logiky, aby oddlili
umn a vdu, a urychlili tak z^zu antickho
svta, take novmu svtu bylo ve pestavti.
Aristoteles, Archimedes, Euklid, Hipparchos pit-
vaj zmrajc, vytrhvaj hlub poznn z obla-
sti vry a pesazuj je v pouh rozum a tak
ubjej naden. Tak se rodila pokad a odjak-
iva, objevila-li se vda, nebo nj ak zrodek
vdy. Japonsk umn zmizelo, jakmile do Ja-
ponska pronikla zpadn vda. Hlas nmeck
hudby zduen v elezn nrovace prmy-
slov organisace. Ale to jsou prklady pli
such, pli bezprostedn, pdi snadn: zjev
jest daleko veobecnj. V modernm svt
vznik rozpor umn a vdy, na nej vt ne-
tst obou, za doby renaissance zpadu stval
se kadm stoletm vt a vt, a nabyl rzu
tragickho, kdy metoda, nadobro oganiso-
van, utlumila v kolekch soustroj vechnu
innost a skoro veho ducha. Opakuj i : na nej-
vt netst obou, nebo vda tu pozbyla lid-
sk ivelnosti intuitivnho i citovho elnu,
kter ji udrovaly jednotnou duchem. A umn
zase pozbylo kostry, rozum hlubok znalosti
hmoty, jej struktury a jejich zkon, co mu
dve zbraovalo, aby vylo z blahodrn jed-
noty s vdou. Zbloudilo na jalov cest vir-
tuosn techniky, nebo si navyklo na plativou
sentimentlnost.
Dobe vm, e se umn a vda neodlouily
bez boje, co ostatn svd, jak nebezpe
tu pedvdali vd duchov. Vzpomete, jak
se pitvaly mrtvoly, jak se zkoumala hnijc tla,
jak Vinci kreslil krovky brouk, jak studoval let
ptka, jak Ucello na svch ernch a purpuro-
vch pltnech pevdl na geometrick kom-
binace vlnn prapor a srky kop,vzpomete
theorm v plastice, je podali Bruneleschi, Do-
natello, Piero della Francesca. Rz napiatho
sil a bolesti, kt er m italsk renaissance od
Masaccia po Michelangela, m z siln snahy
po naprostm souladu vdy a umn; m jej
z toho, e se morln stavba shroutila, e se
analytick rozbor stv veobecn potebnm
a nebylo lze jej ji oddalovati.
Srdce Michelangela jest jevitm poslednho
a nejtho vtzstv, kter kes anstv vybo-
jovalo. Po nm, snad a na Pascala a Miltona,
hroz stran drama, muc duchy, zase s druh
strany. V kes anstv nen ji jednoty, to se
ztrc a rozkld den ode dne vce. Za to se
otevel individualit osvobozen rozumem,
kter jest dosud pln dtskch illus i cel roz-
plen imaginrnm vkladem Djin, Nebes,
Pevnin, Mo, nov objevench dramatick
rj, na jeho brnu ze spe to bentt
mali, Cervantes, Shakespeare, Rubens, Rem-
brandt, Mozart, Watteau, eb. Bach, Beetho-
ven. Velkolep konstruktivn soustavy: Koper-
nkova, Spinozova, Newtonova, Leibnicova
Laplaceova, Lamarckova dochzej jedna jako
druh k tmu obzoru, a kad vychz od-
jinud. Jsou to hlubok pedtuchy, e vda, pi-
jmajc se vzneenou pokorou osvcen Hypo-
thesou, oprotn omezen zkuenosti a jalo-
vho pozorovn, si me vzti od umn pro-
stedky i cle a jemu zase pomoci metafysicky,
aby se neutopilo v anekdotickm a v podrob-
nostech.
R
OZLOUEN vdy a umni jest dnes
opravdu naprost. Umn XIX. stolet,
vda XIX. stolet hledaly kad pro sebe
obrceny k sob zdy. Hledaly opravdu sp-
n, vdy analysa dobyla malstv svtlo, ro-
mnu psychologii, vd laborato a nst roj
prmyslov. A nespoj-li se vda a umn ,
umrou na ten spch, jeto svtlo rozbilo for-
mu; psychologie rozhrala lyriku, laborato
a prmysl zniily emeslo. Jen si dobe vi-
mnte : prv na to umraj v duch, a pak
odumrou i v pedmtech, kde se udruj jen pro-
stedky mechanickmi ; trv sice jet z na-
byt rychlosti, ale pomalu se vyerpvaj. Pro-
toe umn a vdy vymizely, me pomocnk
v laboratoi dlati mikroskopem diagnosu
skryt nemoci a oetovati ji zevn. Ale neme
v n objeviti hluboce organick drama, jako
dvj klinik, jemu je zjevovala intuice, po-
zorovn, znalost lid po strnce mravn i so-
ciln, vda znenhla nabyt , introspekce. Nen
tedy s to, aby nemoc sledoval, aby j rozuml,
aby ji potral, aby nezapomnal, e jest jemn
spoutna s ddinost, s prostedm, s podmn-
kami emesla a ivota, s fysickou i duevn pi-
rozenost lovka, kt er tu nemoc m a ji pe-
n. Protoe z umn vymizela vda, me
profesor z Akademi e zbudovati palc s velkm
nkl adem podle plnu a vyhovti marnivosti
nebo ctidosti zkaznka. Ale nedovede vnik-
nouti v prav uren budovy, nevm si pra-
vho sloen a zrna stavebnch hmot, ani ne-
zn jejich pravch vlastnost, pravch pom-
cek; nev ani, jak ten kt er dlnk reaguje
osobit na prci, kterou dl.
Nem ani pot uchy, e uitenost a harmo-
nie, je nenvid, jedno jsou, kdy pece har-
monie znamen intuitivn znalost t aj n geo-
metne, kter uzavr hmotu v nkolik prostch
tvar a nkolik plynulch kivek, kt er lme,
a tt ornament, nedovede-li je udlati vraz-
nmi.
Tato protiva, m dle vt, se tm vude
zmnila v tich neptelstv mezi uencem,
kter ji nemiluje, a umlcem, kter ji nev.
Jdme dle. Tomuto rozporu dluno pisti
tu proklet, jm jest stieno nesmysln osamo-
cen umlce, ve vi ze slonoviny, j si nedo-
vede ani zaditi, tam zase hroznou krutost
vdy, kt er nut lovka prmyslem a vlkou,
aby se brodil vlastn krv a vlastnm mozkem
a pi tom spje ani v kam. Ale nenechme se
ml i t i : prv ta jednota se oplakv, prv ta
bolest nad ztracenou jednotou se prozrazuje,
aluje-li se, jako to dl pat n dlnk, kter
pack a plicht svoji prci, na zatracen nstroj,
kt er tu jednotu zniil, ale tak ji jedin me
obnoviti. Vda nen o nic krutj ne umn,
ba ani ne nboenstv. Pijali jsme pln n-
boenstv i umn, pijmeme pln i vdu, jako
se pln vrhme do ivota, kdy znieni, zakr-
vceni, nemajce ji slz ctme, jak se v ns rod
radost z neznmho du, nad novou jednotou
vydobytou z vnitnho dramat u a z okolnho
chaosu. Prmysl, kt er ni eny a dti, vlka,
kt er ubj mue? Budi. Spoetli jste obti,
je bylo teba nakupiti v rejd mykalsk a sa-
laminsk, bylo se teba povraditi na pevla-
kch, utopiti v zlivech sicilskch a pelopo-
nskch, aby se Fidios mohl z tto zuivosti
lidsk povznsti k vzdob chrmku, aby Ais-
chylos mohl naerpati z tragedie manelsk
nevry harmonii lyrickho dramat u, aby Aris-
tfanes mohl vydestilovati svj smch z hlup-
stv stran ? Ptrali jste v kostnicch katedrl
po kostech, lmanch kolem, vte, co en a dt
zemelo v hradebnch pkopech, aby se mohla
k nebi vzepnouti lomen bse z kamene a
skla, tak vysoko, jako jejich nadj e mod-
litba ivch ? Dobe vte, kdy kon prorokovy
se li napiti chladn vody, kterou kalifov
schrnli pod palmami a kupulemi, e jejich
podkovy zanechvaly krvavou stopu na mra-
morovm svahu. Jest tu Assyrie, Aztekov, jest
tu Indie. Jsou tu vodovody a silnice msk,
kt er vedly nebezpenmi lesy a zimnic ba-
in. Jsou tu italsk republiky, kter nap nal y
ducha jako luk, nad zkrvcenmi chodnky.
Ale na pokraovati. Civilisace jest stran
drama. Jej velk doby se rozeznvaj od jejho
rozkladu a padku, odvahou, s jakou na se
berou nebezpe a schopnost vydobti si na
tomto chaosu klid srdce.
Pes dnen kol jest vda i umn jen n-
strojem, kter m vytvoiti jednotu svta. Ar-
not Hello to jasn zel v obdivuhodn kapi-
tole lovka, kde reklamuje vdu, jako nlee-
jc ke Kristu. Nenamtejte mi hranice sv. Do-
minika, arodjnici Micheletovu. Pl-li crkev
uence, pak ne proto, e jejich vda se v z-
sad protivila duchu crkve, ale proto, e vda
byla s duchem crkve v rozporu zdnlivm. Po-
nvad Cuvier nemohl Lamarcka upliti, se-
smoval jej, co ideu zabj jistji, ne mu-li
se tlo. Hello m jist pravdu; ale prv proto,
e jednota svta byla ji jednou kes ansk,
neme bti ji po druh. Pokod-li ocelov
pro st rnky nj ak bsn, pak se ta bse ji
nepepisuje, jak byla. Nboenstv, kes ansk
jako ta druh, jsou bsnickm vkladem jed-
noty, vce mn velkolepm a trvalm. Ale
tento vklad, a si stle udruje pln svoji
krsu, znenhla uv sv moci, aby burcoval
energii mass a svil srdce kolem sebe. Knz,
nejhybnj initel pednesu a rozen bsn,
ji tak nejileji poruuje. Pokud v, upevuje
ji, jakmile vydlv, ztrc ji. Takov byl kol
vdce a umlce po tyi stolet a inenra jedno
stolet. Nkolikrte nartli zhruba tuto bse,
nkolikrte ji zase zniili. Vidli jsme, e n-
kte z nich i vymyslili pro potebu hlubo-
kho srdce, kter se nespokojilo zdnm a pr-
mrnmi fakty plnou epopeji, vnitn ka-
tedrly, zavrajc do svch stn cel, jedno-
mysln zstup. Ale nech si mysl oni, kdo
vztili chrmy v osaml moci sv nezitn
vry, e jsou sebe dle, ne jsou irok vrstvy,
pece jen poteba znovu iti a znovu tvoiti jim
vrhne do cesty irok vrstvy, kter je neznaj,
ale jich duch, kter zasvaj, vzbud novou
mystiku, ani si to snad uvdom. To proto, e
se irok vrstvy obrt jednoho dne, jak ke
jejich zkon, ve j mnu hladu, kter maj a ve
j mnu lsky, kter jim schz, proti umlci,
jeho ohlpilo sentimentln umn, proti uen-
ci, kt er zaschl experimentln vdou, proti
prmyslnku, kterho penze zkazily. Bse,
to stav naden rovnovhy mezi hybnm lo-
vkem i hybnm lidstvem a mezi hybnmi
prvky vesmru, kt er je napluje a objm.
Jeto se jejich vztahy neustle mn, projevuje
se tato bse vdy novou rovnovhou, kter
se li od pedel. Ale bsn, kter jsou vlastn
podstatou Djin, maj t rz za vech dob,
u vech nrod, v srdci vech, kdo je stvoili,
nebo je ij. Tento rz, tot jednota.
Y
EDA, zniivi jednu bse, dl jinou,
jinou jednotu jako kdysi eck
inteligence spolu s idovskm utrpe-
nm vytvoila novou bse, zniivi pedch-
zejc. Je teba, aby se setkala inteligence,
dospv a na hranici svch vboj a vn,
kter jest v hloubi jej touhy. Stroj, kter vy-
rostl z lna mystick jednomyslnosti zstup,
je jsou jeho obtmi, jako kdysi starovc
otroci, nesouc celou thu antick kultury,
tento stroj se stane nejmocnjm nstrojem
nov jednoty. Vimnte si pedevm, jak
straliv psob na nejpevnj pojmy, na n
se inteligence zmohl a: odstranil hmotn
i mravn vzdlenost, odstranil as. V dimense
prostoru vadil i as. Udlal vci przranmi.
Rozkld, znovu skld, zvoluje, zrychluje,
pemuje pohyb. Provd synthesu tles. Za-
sahuje pmo i samu pirozenost ducha, pe-
vraceje jeho rytmy a zvyky. . . To jest to nov,
po mm soudu, a protoe mystika dobra
jedin, opravdov, vn mystika ohlauje
sv pemocn procitnut, jest to spolu to prav,
co radikln zmn mravn rovnovhu svta,
aby mohlo dojiti k tomu procitnut.
V podstat pijalo stroj jen mlo ns. A ve
vech ppadech ty nov duchovn vztahy, kter
zjevuje, vztahy mravn, jich podmnky me
zmniti, vztahy esthetick, je obnovuje tak
pronikav bez obalu a pesn, e bud umn
zabj nebo se jej zmocn. Nejde o to,Ruskine,
aby byl stroj proklet! Nen Ti neznmo, co
zpsobila kl at ba: vyzva s proti n nevinnost
lovka a lid, aby T uposlechli, opiili se
i po t prostnosti, jej hmotn stopy jsi vy-
volval, aby se nad n zaervenali. Nejde o to,
aby se stroj proklnal. Jest tu. Nevyeneme
jej z Historie o nic snze, ne gesto Promthe-
ovo nebo slovo Jeovo. Jde o to, abych
se jej zmocnili. Nezmocnili jsme se jej posud
mravn, ba ani ne fakticky. On dr ns. Udlal
z ns otroky. Nevymyslel jsem si to.
Poslouchme i nejmen choutky jeho stra-
liv nensytnosti. Vypudil nm dui ze srdce
do bicha. A to proto, e jsme dosud nedali
svmu duchu moci, aby se zmocnil pojm,
kter stroj pemnil a aby je piml, aby daly
na tradicioneln vchov takov smr, aby
ji nekolsal mezi tm, m-li hluboce vzpom-
nati zkomrav mystiky, i m-li nenvidti
podobn vzpomnky. Jedno i druh jest cho-
vn ubock, a bud ns zaslepuje nebo ns
dl nzkmi. Abych osvobodil lovka od tch
nzkch st stroje, svoluji pracovati v dln
hodinu dv denn, jako jsem se trpil v ka-
srnch, jako pijmm urenou hodinu od-
jezdu vlaku i rytmus zamstnn, kter mne
iv, jako platm nj emn nebo dan. A snad
to nebude trvati tak dlouho: bude nm stroj
patiti podle toho, jak kadho z ns podd
trochu svmu tyranstv, sniuje poet pa,
jich vyaduje, jak se uplatn stran sla inte-
ligence, vytvejc sociln d na prospch
nkolika jednotlivc, i v socilnm du, aby
mu poddila snaen vech.
Pozor 1 Zd se to paradoxn a nevm, dove-
du-li bti srozumitelnm. Dobvn stroje lo-
vkem, vboj, kt er mus skoniti pomstou
lovka nad strojem a naprost m porobenm
stroje, kter dosud ovld lovka, to dob-
vn poalo teprve u nkterch stroj. Jsou to
zvltn stroje, jich vnitnosti, cvy, srdce
jsou pmo spoutny s lovkem, skrze jeho
nervy, jeho smysly, jeho vli, ba i samou vn,
a povznej lovka od t doby, co jest toho
hoden. Jsou to ty pohybliv stroje, kter vy-
aduj na lovku, aby proti jejich moci po-
stavil stejnou moc svoji, aby krotil jejich roz-
mary : jejich vzpouru, aby dil jejich slepou
hrubou slu, aby i jejich setrvanost poddil
zkonm rychlosti a te. Tento zlatodol ote-
ven automobilem, ponorka a pedevm aero-
pln odhalily poklady energie, obratnosti, inte-
ligence a obrazotvornosti, kter se v nm skr-
valy, kinematograf neekanm obratem poe-
tick vynalzavosti poal dobvati na vd
nov zpsob exploatace, dovoluje [j, aby do
nekonena kombinovala v zzranm prostoru,
kde se zachycuje i pemuje pohyb asu,
tvar, pozemk, hmot i hodnot.
Jest to dvrn styk naeho duevnho dy-
namismu s t aj emnm dynamismem hmoty, po
prv od doby, kdy si prvn lovec udlal prvn
plamen a kdy prvn ryb polynzsk nebo
cykladsk rozvinul prv cr plachty pi prv-
nm zvanu vtru. A myslm, e nyn zan
ubvati i despotismu stroje. A prv tm, e
vboje naeho ducha, kter zpsobily tento
bytek, spojme s m dle vtm automa-
tismem orgn stroje, pimjeme stroj, aby
obnovil intelektueln i sociln rovnovhu,
kterou poruil. Dosud jest stroj mimo ns. Ale
stane se na soust.
Pemlel jsem o tchto vcech jednou, d-
vaje se v ktersi vstav malsk na obraz",
velmi podivn, vytvoen z geometrickch i
pseudogeometrickch kombinac, z koleek
opravdu kovovch, z stic ze skutenho ma-
terilu i nakreslench. Po druh zase, kdy
jsem se snail pochopiti smysl kaleidoskopic-
kho sledu tho posunku, zachycenho ne-
hybn na pltn, aby vzbuzovalo dojem sku-
ten, zrakov, nejen symbolick. Pipadalo
mi v tch dnech, e ti, kdo si dlaj nejzej-
mj nroky na nov pojmy, kter nm diktuje
petvoen pohyb i nov nstroje pohybu, byli
tmhle novm sotva doteni. Napodobovali
prv tak, jako napodobuj ueliv ci oficiel-
nch atelier. Dlali tyhle ideje a tyhle formy,
ani jich ztrvili. Skldali obrazy, s nimi
nesrostli. Vnucovali tmto obrazm ryvko-
vit rytmus, kter nebyl tepotem srdce peve-
den do pohybu jejich prst. Klamali se. Bylo
zhodno, nechati se proniknouti organickou
nezbytnost, j stroje odpovdaj, potebami,
jim vyhovuj, a ivmi zkony, kter se zje-
vuj v idei a v konech stroj. A se ryt mus
stroje stane funkc naeho ducha, pak nechme
kliky a psty stroje tam, kde jsou, pak ji ne-
uzme ryvk stroj na naich obrazech a
sochch, neuslyme jich tce supt v naich
symfonich a bsnch. Jedin ist profily,
jasn obrysy, pesn pohyby, kategorick
gesta, sdruen ve formy naprosto nepedv-
dateln, ale poznovu zbaven anekdotickho
sentimentalismu a pitoreskn nahodilosti, vy-
jd nesmrteln cit lovka mluvou, pro-
mnnou vlivem dvrnho styku se strojem.
Fidias se nikdy nesnail, aby do svch soch
vloil metafysiku Anaxagorovu. Ale byl j
pln prosycen. Byla pln jeho. A protoe
byla cele jeho, myslil na ni, kdy pracoval
v mramoru, prv tak mlo, jako na tvar sv
ruky nebo na energii svho srdce. Ani se o to
staral, pela v mramor, jako tvar jeho ruky,
i energie jeho srdce.
Ale mono pes to nedbati onch pznak,
i kdy se tv tak obhrouble, i kdy jsou pro-
jevem mysln nebo dtinsk touhy udivovati
nebo pohorovati?
V tto pozornosti k stroji, ve vnjch jeho
formch, ve zmn, kterou si na na dvj
pedstav prostoru a asu vynutila innost
stroje, na vem tom jest znamen, poutajc
pozornost. Tyto projevy se asto ms s ve-
obecnjm hnutm, nebo z nho vyplvaj,
se vyvjej rovnobn nebo se pidruj
skupin, kter se je sna propagovati. Malstv
i sochastv smujc cele k zkoumnm, kter
se sama nazvaj konstruktivnmi", kter
hled vrtiti form jej architektonick smysl,
a aby toho doshly, potlauj dokonce i re-
flexy, kter na nich tan, ovzdu, kter je
obklopuje, ba i jej vnj podobu, vytvejce
ji podle svch vlastnch, abstraktnch rozmr
a objem. Zmt nmi veobecn poteba vr-
titi umleckmu dlu, spolenosti, duchu mo-
numentln tvnost, vyznaujc je v jejich
velkch obdobch. Nepolev v ns, pokud j
neukojme. A pedevm, jak se rozum, pokud
se t poteb nevzdme. A opust theorie a
soustavy a rozroste se organicky z hloubi na
due ve vrazech esthetickch a socilnch
tak, jak zamlme.
T U Z E , dnes jest s'roj jedinou konstruo-
^ vanou formou. A konstruovanou orga-
* nicky, postupem od neviditelnch ste-
disk, povench sloitmi kony a k zjevn
rozvitm uitkovm orgnm. Pravm jedinou,
nech jde o architekturu, malstv, sochastv,
literaturu, o d politick, i sociln. Jedin
ona uprosted trosek, pln, mohutn, tvrd,
urit, ve vech svch profilech urit vyme-
zen, odporujc, toc, ivouc, svoj hmo-
tou i svmi projevy, dv jistotu duchu, la-
nmu du. Povimnte si v oblasti vlastn
architektury, kter jest vnjm projevem
pevnho a mohut n organisovanho socil-
nho stylu, kolu, kt er tu m stroj ji asi sto
let. Jedin on jest architekturou. Co se objevil
stroj, upad architektura. Mlo se za to, e jest
ztracena. Byla jen nahraena. Zprvu zrodko-
vitm orgnem, kter neprosn rostl, a
se pevnmi nebo pohyblivmi konstrukcemi
zmocnil svta, odsouzenho platiti dvku ne-
tvorovi, kt er dal, aby jedni trvili vechny
dny svho ivota pod zem, dobvajce tu uhl,
jm se ivil, a druz zase, aby byli pozne-
nhlu spalovni, kovajce mu kosti a svaly,
netvorovi, kter drtil ve svch kloubech, jen
tak mimochodem, mozky lid. Ped kovovou
besti, stavnou pro vtr a na bh, s duncmi
prsy, s boky vypouklmi, s tuhmi dy, po-
hybujcmi se v nehlunch kloubech, asto
s mohutnmi, nehybnmi kdly, na nich se
kolbala ve vinch, pozbvalo obydl lo-
vka svho mtka, pokrvalo se grotesknmi
ornamenty, kazilo si profily, uvdlo v nepo-
mr sv rozmry. Kdy jednal i nenr a ne-
zasahoval mu do toho umlec", nabval zase
kov, elezobeton, ba i star kmen vzneen
poctivch lini, podle novho ryt mu hudebn
plynulch kivek, dostalo se jedin nleit
funkce hmotm, kter vytvo soulad jen nej-
irm, nejnevinnjm, nejpravdivjm pi-
zpsobenm elu.
Netvor i msta, je obv, i cesta, kterou
probh, msto, kde zastavuje, ve to umo-
uj e tm, kdo tohoto netvora pijali mezi
sebe a nemn jej okralovati nj akmi talmo-
vmi pkrasami, napodobenmi po druzch
vymelch, aby zahldli nco z krsy, kterou
dod omldl tvi zem tento netvor, a bude
v souladu s inteligenc.
Ji dnes vidme obrovit oblouky, jak jed-
nm mocnm rozmachem pepnaj propasti,
jako rozpiat mylenka spojuje dva rozpory.
Zme, jak mocn lokomotivy potlauj na
sob vechny vnlky, aby lpe zvldly boui,
jak maj krtk krk, mocn prsa, vnitnosti
ve vlcovitm trupu, thla a psty selenn
jako tanen figury a stejn tak tich, pesn
a rytmick, stejn poslun tajnho sdruen
zvratnho pohybu s podkem ducha. Zme
automobily, jich ern lakovn se leskne
jako zrcadlo, pipomnajc japonsk pouzdra
nebo vchodn laky, vimnte si, e kino,
tento zzran nst roj zdrazuj e karakt er
a osobitost vech nrod, vech lid, kdo jej
pouvaj, povimnte si, e i tento stroj, stejn
jako obraz prozrazuj e dui svho pvodce.
Tovrn znmka automobilu se pozn na pl
kilometru. Vlen lo italsk v y p a d vedle
nmeck, jako vypad vedle tlustokoce n-
jak kokovit elma, svalovit, prothl, kter
se plaz a chyst ke skoku. Tovrn komny
maj jakousi zavalitou pesnost, thl vznos
nebo jsou mrn lenny, jako chrmov
sloupy, jako eny nebo stromy t kter zem.
Vda inenrsk pivod nejspe, jako kdysi
v Egypt, v ecku a jist jako v m, pod-
mnky, nezbyt n pro rovnovhu emesla uml-
ce, kter ztrc pdu pod nohami a potc se
v sypkm psku sentimentality. Stroj nebyl
udln v prv ad na podvanou. Ale pede-
vm k uitku. Slou naim hroznm hrm.
Jest sm hrou. Stroj nele. Neme ani lhti.
Nejen e v ns vzbuzuje poznenhl u potebu
znti hmotu, jej vlastnosti, o nich vme, i vlast-
nosti, jich jsme u n netuili, prostedky vy-
uit, je nm tuto znalost vnucuj e, ale u zno-
vu i vechny vnj formy, aby vyhovovaly
kolu, jemu jest uren. Nen-li stroj postaven
logicky a racioneln, nejde nebo jde patn.
Krsa stroje, krsa stzliv a pravdiv, pipo-
mnajc krsu ivho zvete, kdy se domn-
v, e jest nepozorovno, i ryt mus, vtisknut
ivotu forem mechanickm bhem hvzd, tato
krsa jest konem, kt er nezbyt n vyplv z
toho, e se stroj pi zpsobuj e co nejposlunji
a nejbezprostednji. Stroj jest tvrdm jdrem,
kolem nho se m poznenhl u soustedn
organisovati intelektueln d, kt er se ohla-
uje a bez nho se neobejde nov mystika,
m-li se udreti a chce-li vytvoiti hierarchic-
kou stupnici hodnot.
* *
*
J
AKO vdy, tak i nyn se zavedenm no-
vho prvku v hmotn a mravn vesmr
lovka sice se poruila rovnovha, vn
nestl, o ni lovk stle usiluje, ale mus
bti zase obnovena. ekne se, e asi ni kdy,
a snad na ohe, nezaveden do tohoto vesm ru
prvek t ak dleit. Ale ohe jest t ak prast ar,
e se ji nedov me, co se t ehdy udlo. Snad
tak st ar, mon jet star ne sekera z pa-
zourku, kt er nezbyt n penvala, od zkl a-
d, celou tu pri mi t i vn organisaci prvot n ch
spolenost. Na tom ostatn nesejde. Vdeck
nst r oj se jen zdnliv hodn li od dvjch
prost edk zkoumn a vboj , kol em ni ch
se post upn toily civilisace. Vechny kosmi-
ck soustavy, vechny synt het i ck vkl ady sv-
ta, pohansk, bram nsk, budhi st i ck, kes an-
sk, i sl amsk poruoval y a obnovoval y rovno-
vhu, j ako to dlaj dnes t ragi cky st roj e. m
se li psoben tchto stroj doopravdy od
tch vni vch hnut , vzbuzench sobectvm
a ant agoni smem td, j akot o proj evech stra-
nch zmn v pomru lovka k lovku, ot roka
k vykois ovateli, pot eb lidu k naukm aristo-
krat i ckm, bicha k hlav, a kt er se zorgani-
sovaly nboensky kolem zpasu armd, po-
chodu vlench voz a trojveslic i hl uku e-
mesel ? Civilisace", j se zpsobuj e Zpadu,
kt er se j tolik pyn, hr ozn zvra , v n
vechny hodnot y jsou v neust l m pohybu,
znamen, e civilisace upad, t ake lovku,
m-li vytvoiti civilisaci novou, nezbv, ne
zorganisovati nj akou myst i ku, kt er by vy-
vila prvek, jen svoj t st r huj e ducha do
propasti. Pokrok" Zpadu, kt er a zasl epen
opovrhuj e vchodn vzdlanost, jest j en stra-
nm pechodem j ednoho r ovnovnho st avu
v druh. Vzpomet e, e na p. v XVIII. stol.,
v dob, kdy nmeck hudba bur cuj e lidi, aby
je ochrnila nebezpe , jest Evropa v padku
skorm tak hl ubokm j ako Asie. Jet vera
si byl y civilisace na zemkoul i velmi podobny.
Sotva padest let dl vel kho acha Abbse,
vel komogul a Akbara, vel kooguna Jej ase a vel-
kho krl e Ludv ka XIV., kt e pokryl i Persii,
Indii, Japonsko, Franci i monument y nej vel ko-
lepjho slohu, j akm se kdy projevily innost
a snahy t cht o kr aj , kde pece vldla tyi
si nepodobn nboenst v . Teprve asi za sto
let potom se zanou liiti, protoe rychlej
rozkl ad myst i ky dovoluje Zpadu, aby se zmoc-
nil nst roj e analysy. A t en brzy Zpad rozdrob.
Tent o nst roj nezadr padku, naopak, uspi-
uj e j ej ; duch, kt erho udruj bdlm paliv
r ny a kt er jest uvren v st ranou samotu
spust oenho rj e, zkoum mat eri l trosek,
kt er nadl al , aby nael nco, o by se opel.
Nen sice pravda, e stroj dl vzdlanost. Ale
lovk me uiti stroje, aby oivil civilisaci,
v n m t eprve vzejiti j i t enka duchovnho
vvoje. Vda, a skrze n stroj, jsou hol, j se
chyt tonouc a st rhuj e ji do hlubin, ale j
t ak pouije, kdy jest na dn, aby po n vy-
lezl na beh.
Tahl e podst at n obdoba vdeckho stroj ni-
ctv s hospodskmi a i nt el ekt ul n mi prvky,
kt er zniily vechny civilisace, aby z ni ch
vzksily jin, a kt er skoro vdy penej du-
chovn nadvl du s potlaovatele na potlao-
vanho, pevracej ce hodnot y, vnucen potla-
ovatelem, ta obdoba ns nut n pimje, aby-
chom jet vce ocenili kol stroj. Ty potla-
uj uml ce" dvoj mo: j ednak, e rozvi nuj
logick schopnosti ducha, jednak, e osvobo-
zuj cit, zvrcen nepravm umn m. Ale zne-
nhl a umn zase probouzej . Velk obdob
umn neznal a uml ce": kamen k egyptskch
hrob, zedn k v m, francouzsk obrzk,
dekorat r, vy va nebo hrn i ndi ck i per-
sk nebo nsk, to jsou emeslnci, nic vce.
Sni uj ce veobecnou kul t ur u, aby zavedly
rozshl ou vl du t echni ky a dohnjce svoj
neprosnost davy k mystice tst, vytvej
konen stroje spolu i nov barbarstv, kt er
bude houc hmot ou spolenosti, je se m
obnoviti, a pevnm j drem nov aristokracie,
kt er si zocel v zpasu nezl omnou odvahu,
aby di kt oval a spolenosti sv hodnot y.
Petitno xc IV. roS. ervna"
Stroj se stal na jedn stran v rukou kapitalisty nejmocnjm nstrojem despotismu a vykois ovn.
Na druh stran jest vvoj stroj nezbytnou podmnkou, aby se mohla zavsti opravdu sociln soustava
vroby, msto soustavy nmezdn. Jen tehdy budou stroje konati opravdovou slubu dlnkovi, d-l mu
je spravedlivj organisace v majetek.
Automatick tovrna odstrauje specialistu a odbornick idiotstvl. MARX.
REKLAM
M A
, co vybav se z mysl i pi sl ov
lama" jest plakt, oznmen , af-
[ A i hned ot zka: M bti plakt
fckm, m bti obrazem? Re-
jen jen plakt, neme se tedy
. . ^ o ijnalstv. Rekl ama zmocuje se
pr^gt Pi nal skcf c^kosochaskch,
stejn fotografi e, ki nematografu a svtl a
jako zvuku. Al e jakm zps obem? Pro?
Rekl ama m jedi n f el , [jeho si jc vdy
vdoma a tento el jest [jedin a jedin,
neustl e rekl amovati uritou vc zpsobem
mncm se danmi oi
jest disproporcieln, v neji r m sm
tohoto sl ova, opakujc se - jest zve
jc
Mnohdy jest to vyhl edn jedi nho slov.
kter vysvt l uj e anebo naopak, kter
nek. Na pklad. V pa skch ped
stmi. Npadn | p e r odu. Rekl ama, nezat ena tradic, jest
l ecko- prmysl ovch kol (co jest to um-
l eck prmysl ?) jsou patn se stanovi ska
reklamy. Pl akt mus bti vdy rekl amou
a nikoli obrazem, ani dekorac. St ynm
bodem jest jedi n ona okol nost, e pl akt
jest prv tak barevnou skvrnou jako obraz.
Krsa rekl amy zle jedi n v dokonal m
dosaen jejho elu.
REKLAMA prv tak jako ki nematograf
dotk se hl uboce i vota dnen doby. Doba
v nich snad nachz l pe svho vrazu
neli v umn , nalzajcm se v bol estnm
m doby a tak jako ki nematograf tvo-
dost davu; prost a srozumi tel n
. Resonuj e veker chtn, jest me-
t el nou dle okol nost a prosted a pece
esn vymezena, e zst v vdy tak
nale rekl amou jako chemi e chemi . M
stch cel t ty nkol i kapat rovch domu lako ki nematograf v echnu i umn sta-
jsou pops ny obrovskmi p smenami sl ova
Dunlop". Jedi n ohromn sl ovo Dunlop"
na ttu t patrovho domu. Dunl op se opa-
kuje stokrt, tisckrt, v ulicch vni tn ho
msta rovn, ani by ekl o v ce ne zhadu
svho vznamu. Konen v nkter ulici
spatte krm s npi sem Dunl op a ve v-
kladnch sknch pyrami dy pneumati k od
nejvt k nejmen. Dunl op jsou pneuma-
tiky. Drobn ti tn prospekt y a cen ky
vm dodaten, detailn v e vysvt l . Dun-
lop vak svoj zhadou a opakovn m se
stalo nezapomenutel nm.
REKLAMU nen mono pojmati mal sky
ani jakkoli ji nak: Rekl amn pedmt krsn
ve smysl u uml eckm jest pat nm ve
smysl u reklamy. el em rekl amy nen uk-
zati kvality modernho malstv a socha-
stv nebo fotografie. Veker dosavadn
uml eck pl akty, straliv produkty um-
rch; srozumi tel n a s nejvt monost
deliktnch fines.
REKLAllAjjipnpust nejbanal nj t vary
pedmt. Lhev v na jest nejprost lahv,
jakou si l zel eds t avi t i a tato l hev s ohrom-
nm npi sem jmna v na, nebo l i kru stv
se t ypem lahv v ech v n. Patheti ck ml uva
rekl amy jest pesn vyhrann, m s v pra-
vidla, proporce jin neli vt varn umn .
M rmec, ze kt erho nes m ni kdy vyboi ti
pod pokutou pr os t ednos t i . Di sponuj c ba-
nalitou, uchvacuj e l omoznm pat hosem. Re-
kl ama, to dav. Cirkus Medrano
a boul evard de Clichy, pl ce Pi gal l e
pen ci rkusovmi pl akt y vou pa
naeho vku. Kolik ji dal o toto prost el i
i mpresi oni sfm, vel i kmu Seurat ovi ? Pla-
kty de Toul ouse Lautreca mohl y jen zde
vzni knouti . Sarah Bernhard byla mn^Stastnou
s Alfonsem Muchou.
vyl e-
V REKLAM a ki nematografu nal z ode-
/uk ve, co dv charakter novmu vku,
l echani ka; obchod, praktick vda. Mlo-li
byuMn ' rvat i v dosavadn form, neme
bti v e ostatn nazvno ne paumn m.
Av ak uvame, jestlie toto paumn do-
tk se tak i nti mn ivota, zda nestoj
al espo doasn v e ne ono opravdov
umn , tyjc z tradi ce ahemohouc se osvo-
boditi od kl as i ckch| | | i at eri al : kamene,
deva, pltna, ol ejov nebo vodov barvy,
dnes, kdy stal se bnm materi l em bet on
a el ezo, skvost n s ms e kov skvl ch
vl astnost , barviva ndhernch tn a ne-
obyej n resi stence pro ntry obrovs k
pl och ?
REKLAMA, jak jsem ji na potku p:
deslal, nem nic spol enho s umn mj^poa-
trhuji. Pomr jest asi t jako mezi i nenr-
stv m a architekturou. Ni kdo neme nazvati
obrovsk pstavn obiln sila newyors k,
nebo obrovi t doln pehrady severoame-
ri ckch ek archi tekturou ve s mys l u archi-
tektury jako umn . Jest vak jisto, e mo-
dern architektura nesm bti po technick
strnce mn neli kterkoli dlo moder-
nho inenra. Kopule petrskho chrmu
v m byla ve sv dob konstruktivnm
unikem. A ne st anovena matemati cky, jest
post avena pesn s desat eronsobnou ji-
stotou. Mistr ve Farmanov t ovrn kon-
struuje bez vpot s pat eronsobnou ji-
stotou trup aeropl nu. Pro by modern
architektura ml a opom jet t yt o monosti ?
Mal affich v zcela pesn, co jest to
barva, linie a prostor, tebae by nebyl s to,
aby psal theorie mal by na ze. asto se-
skupuje pedmt y a litery na jedn obra-
zov pl oe a bez pomoci perspekt i vy a
opti ckho zobrazen vc odstupuje do
prostoru. Affi che, mal ovan emesl n kem
na zdi, nabvaj barevnou redukc ti, tyi
t ny a linern charakteri sti kou neobyej n
monumental i ty.
PRO REKLAMU jest vznamn prosto-
rov een . Shnuto prost k tomu, k emu
dol o vdy malstv. Ne, a v tom jest plus,
rekl ama se zde nezastavi l a. Ani byl o val n
peml eno o vybudovn theori, zcela lo-
gi cky a i nsti nkti vn shnuto byl o k pro-
stedkm, ped ktermi umn rozpait
zstal o st t : k pohybu a svtl u. Pohyb do-
chz s vho modern ho uml eckho vrazu
v ki nemat ograf u; prav m pohyb nikoli
gest o. Al e to je kapitola, kter sem nepat.
Svt l o vak, svtl o. Tohoto prvku zmoc-
nila se rekl ama pl n. Jest nco, co me
bt nazvno otcem svt el n rekl amy a to
jest odstren, za bezvznamn pokl dan
at ak krsn ohostroj. Ohostroj, pou vaje
svt l a jako vt varnho prvku, jest vel mi
bl zkm rekl am svoj okzalost. M fasci-
nujc moc a to jest, co nesm ni kdy schzeti
rekl am. Nadszka, s jakou bv zkracovn
a prohl ubovn prostor, me bti tm vt
uitm svl l a. Na ern pl oe domu obrov-
sk a skutanKdouc kapesn hodi nky, ka-
dou pt ou vtei nu jinou barvou svtc, pro-
dluuji a zk racuj prospekt ulice. Modr, kar-
masi nov, oranov a b l bar v^v t e l , po-
st upn oddaluj a pibliuji o br s ko u sil.
houet u chronometru r nl a nensi t ou sv
sv ti vosti . N zko letc aeopln, rznoba-
revn osvt l ovan reflektcfry 8 e stechy ma-
gaz nu, jeho jest rekl amofl , st f dav zapn
ze rovek sesazen j mnWM spodu nosn
pl ochy. Kolik zde oi veno sugestivnch
ti v vhodnch pro divadeln s cnu?
REKLAMA dotkajc se prostedk, k|Sj
doba dv, jest mni tel n a tud v stl j
kont akt u se i votem. Ustrnut znamer
by konec a bezel nost, kde el nost jes
v m. Vvoj jej jest nedohl edn, jako vvo
l i dsk spol enosti .
PA, 30. z 1922.
M ije tvot! Nebof co jinho mlo by iti dnes nade vemi pokcenmi modlami
minulch vk, po vech bludech, kler se stavly mezi lovka a ivot?
S . K. NEUMANN.
NESTAVTE
DIVADLA!
Rzn kapitoly o divadle.
HONZL.
M
YSL M, e nen ni koho, kdo by
opravdu mysl i l , e se v Praze vy-
stav nov, vel k, jakoby nrodn
divadlo. Nikoli snad jen pro rozpory mezi
mocnmi initeli: proto, e jedna strana m
zjem na tom, aby se stavl a opera a druh
s chefem i nohry napred sousteuje
vli k tomu, aby nov di vadl o byl o lep a
modernj scnou pro nov reie. Nm
prozatm je lhostejno, je-li spornou otz-
kou dirigent, jen hl ed uplatnn, nebo
reisr, kter usiluje o bohat scnu
protoe to nebude ani ten, ani onen, jen
vc rozhodne.
Nov di vadl o nebude post aveno nejen
pro tento umel eck rozpor. Je tu jet
mnoho jinch nesnz , kter pronsleduj
myl enku divadeln stavby. Naprost ne-
spch soute na nvrh msta i architek-
tury budouc ho divadla je zas jednou pe-
kkou z cel ho syst mu jich. m dl bude
postupovat vl e k realisaci novho divadla,
tm neschdnj a strmj pekky vy-
vstanou. Protoe nespch myl enky o no-
vm divadle je organi ck, je i votn spjat
s na dobou a m v jejch spol eenskch
a kulturnch pedpokladech s v dvody.
Co je architektura divadla dne ku? Je ulic
jeho prudkosti a hlasitosti, je vodi vm dr-
tem jeho sly, je most em jeho odvahy?
Upravuje njak eit jeho proudu ? Je am-
fitetrem pro spol eensk p sahy jednoty?
Je veerem pro upracovan den dlnk,
navt v s ves el m pvabem nedl e ed-
n kovy ? Nikoli. Al e nud t ak tovrn ka
a nepivb ani bursi na. Nepi l h k na-
emu ivotu. Nei nteressuje ni koho. Dva
posledn nvt vn ci : anaemi ck sl ena
ekne: M srdce se perozuje v Eugenu
Onginovi", a hi steri ck ml denec zare-
cituje : To gaskot kadeti jsou" a za-
jdou smutkem.
Di vadl o je dnes stran m. Boj se i vota
a jeho hluku. kemr o klid. Doprosuj e se
zjmu. Pod terorem sl ova Umn" podni k
revol verov t oky na sttn kasu. Nem
ptel, kte by se k nmu pi znval i bez
skryt nenvi sti .
ivotu zle na archi tektue el ektrren,
drustevn ch dom, most, vi adukt pro
nadzemn drhu a snad z ves el odvahy
zle mu i na l uksusu Ei ffel ky. Tu vdycky
jest vc l api drn srozumi tel n jako nej-
prost sl ova Sei f ert ovy nebo Jes eni novy
bsn. Dl n k i tovrn k, edn k i bursi n
v pro a jak. Archi tektura pl yne tak se i-
vot em, e je jm a unena. Zapomene na
renesanci , na barok, zapomene na secessi ,
kubisujc svrz a kde co jet. Mysl kon-
krtn a pes n: El ektrrna! Drustevn
dm! Vi adukt! Ei f f el ka! Al e co, pro boha,
m mysl i t pi s l ov di vadl o!" Archi tekt
je prv tak zmaten, desori ent ovn jako se
ct nesvj dl n k, edn k v di vadl e, anebo
jako se v nm ostatn obecens t vo nud. A
protoe tu nen lapidrn a a primitivn
P. Sp. lnek je psn ped 3 msci. Dnes se u o nov stavb vbec nemluv.
104
srozumitelnosti, protoe vc s divadeln j
budovou a architekturou jest pli kom-
promitovna tradic, Umnm", sttnmi
ohledy, representativnost (to znamen ne-
eln a hl oup pepychovm vzezenm),
vldn lo, proto se architekt zamotv vc j
a vc do nepl odnch vah o umn". Pro-
blmy, zsady, zkuenosti, hesla a pro-
gramy tan kol nho sofistick rej. Hled,
jezd po svt, listuje, diskutuje a tyto
kiky a vzvy zmatou jej na tolik, e ztrat
jasn sudek. Neodpov jasn a urit:
chyb tu pro? nev m tedy tak jak?
Vsugeruje sm sob, e divadlo je nutno a
zane kiet s ostatnmi estety : Reinhardt !
Amfitetr! Zdokonalen jevitnch stroj!
Nikoli! Prv opan: prost sl. La
scne nue ! Ne ! divadlo bu snem. Ko-
thurn a patos ! Zvyte jevit pro scnick
vi se ! Pry s tm ! Opus te divadeln le !
Cirkus! Chceme skuten lidi! Prskn
clown !
A te je konec architektu a architektm.
Ztratili pln rozvahu, peml, kompo-
nuj, odvoduj, vyml a k napros-
tmu nespchu. Z papru nelze stavt
to je velik koda pro dnen nestyl ovou,
anarchistickou dobu. Szm se, e by do
roka byla splena vechna divadla, kter
byla nedvno vystavna. Protoe vechna
jsou provisoriem nebo kompromisem. Most
petrv generace, Eiffelka se sice strhne za
3050 let, ale stavt 50 milionov divadlo
na ron provisorium je riskantn i pro vy-
sokou valutu.
Kad stavba divadla je dnes kompro-
misem a provisoriem. Nejen kompromisem
mezi dr. Hilarem a ministrem Novkem
ale kompromi sem mezi tm, co tu v dra-
mat a divadle je a mezi tm, co pijde.
Kad vystavn hledit je omezenm pro
drama a pro budouc jeho formy. Ibsen m
zapoteb tch tie sedcch poslucha, je
jsou jeden od druhho oddleni tmou a hled
na sousedy i na scnu suchou nedvi vost
a vsmnou kritikou. Dnen drama m
zapoteb hledit nejeji spojenho v ko-
lektivit a unanimit a co nejivji pipou-
tanho k hlediti.
Jak je to asi podivuhodn a zvrcen
kompromis, kter chce vyhovt i Ibsenovi
i nynj mu dramatu.
A jevi t! Nen-li to devn tuh forma,
kter svm patnm vlivem niila dramata,
kter je prv zdevnla ve schmata. Je
teba vdy barbarsk shakespearovsk sly,
aby se ztuhlost roztrhala. Jak krsn je
proti divadlu kino se svmi neobmezenmi
monostmi jevitnmi. Nen uzaveno ni-
dnm vynl ezm techniky.
Jako architektura je divadlo trapnou vc,
kter ztratila el a jako vnitek je no-
vmu umn spoustou rekvisit, kter u
nejsou k niemu.
Nespch soute na stavbu eskho di-
vadla nen jen v nhodn neschopnosti
architekt. M dvody v neschopnosti doby
a neschopnosti divadla inspirovat je k dlu,
z nho by slala plamenem tiscinsobn
nevyjden vle zstup.
* *
*
A
LE projekt novho divadla je ddin
zaten i po svch otcch: po nynj-
c h divadlech.
Divadlo m bt dlem spolenosti ale-
spo v tom smysl u, jako bylo Nrodn di-
vadlo spol eenskm dlem minulho stolet.
Dnes jsou divadla produkty sttnch a sa-
mosprvnch ad. Nebylo by v tom nic
zvadnho, e stt je otcem a vdcem diva-
del, kdyby zastupoval uml ecky a kulturn
spolenost. Ale edn a sttn vlivy kulturn
a uml eck jsou vlivy reaknmi, ubjej
uml eck rozmach doma a cizin pedsta-
vuj nai uml eckou hanbu. e divadlo je
sttnm vasal em je domovem i uml eck
reakce.
Spolenost nedobv svch prv na di-
vadlo. Protoe je j z vti ny lhostejn. Spo-
l enost vzdala se dnes svho rozhodovn
0 divadle. A divadlo nedb jejch tuh a pn
protoe ona pestala bt jeho ivitelem
1 hospodskm i duevnm. Divadla neij
dnes tak, jak ila ped 2040 lety. Obecen-
stvo nen jejich raison tre. Protoe obe-
censtvo znamenalo by pro vtinu nynj-
ch divadel padek. Nechalo by dne s
a nechv ji herce umrat hlady a nad
zoufalstvm divadelnch editel by pokr-
ilo rameny. Spolhat jen na obecenstvo,
znamen spolhat na deficit. A milionov j
deficit.
Je teba uvst nkolik sel, aby se dokzala ho-
spodsk zoufalost plnu na stavbu novho divadla
v dnenm smyslu.
U Nrodnho mluv se o schodku osmi milion.
Hospodskou situaci brnnskho divadla charak-
terisuje jeho editel, V. Stech, takto: V Brn nen ani
sledu po naden irokch vrstev, bez nho esk
umni iti neme." Nen m platit hercm: D-
laj se asn finann operace, aby se tyikrt
v msci mohly vyplcet ge, ale to ji nkolikrt
uvzlo". Provozovaci dluhy Drustva na konci roku
1921 peshly vi milionu."
Je vbec zzrakem, e se v divadle bratislav-
skm jet hraje. Jeho deficity jsou asn. Stt na
brat. divadlo plat nejvc ze vech sttnch divadel,
vc ne na Nrodn, kter je pece povstno svou fi-
nann nerovnovhou. Pro rok 1922 je na nj ve stt-
nm rozpotu 1,500.000 K. A to je mimo ostatn pod-
pory oficieln i soukro in, povinn i vynucen. Denn
pjem tohoto divadla byl pi 2. reprise Msc nad
ekou" 1.604 K. A naproti tomu je denn vydn
20.000 K tedy v tomto ppad je denn deficit
18.396 K. Na tahk, jakm je Frak", vybere se
4.548 K a zstv deficit 15.452 K. Jak to z-
vratn sumy mus sprva divadla sehnat finannmi
toky, aby vyrovnala potebu.
Divadlo ostravsk m za rok 1,500.000 K dluh,
akoli je subvencovno sttem (-00.000 K) i samo-
sprvou. Ale kdyby nemlo vlastnho kina, nev-
dlo by, jak uhradit svj deficit.
Divadlo olomouck m nyn prmrn denn
schodek 1.000 K. Akoli dostv na podporch
tvrt milionu K, neudr se v rovnovze.
Situace divadla budjovickho je podle zprvped
2 msci takov, e dluh drustva obn 480.000 K.
Divadlo nezaplatilo na konec sezony ani ge svmu
personlu a zpsobilo tm kulturn skandl, kter
ml soudn dohru.
Cifry takov by se objevovaly i u ostatnch es-
kch divadel. A bylo by teba jet obnovit v pamti
deficity, pro kter se mnoh divadla zavela nebo se
zmnila v biografy.
Subvence divadel in tedy
3
/
4
nebo i
4
/s veker
poteby finann. A tyto subvence a podpory mus
bt vymhny opravdu revolverov. Kdyby bylo
lze o tom vyslechnout sprvu bratislavskho divadla,
dovdla by se veejnost, jakmi politickmi cestami
i pod jakm terorem shnj se v bratislavskch
bankch penze na divadlo.
Aby se tmto slicm dobe rozumlo:
nemluv se tu o vi subvenc, aby se snad
zdrazovala nutnost finann sobstano- ;
sti divadel. Naopak. Sttu nle, aby platil \
divadla. Ale podpory sttn a edn nesmj
vst k tm dsl edkm, ke kt erm byla
dovedena dnen di vadl a: aby divadeln
umn bylo politikem kapitalistickho, in-
ckho sttu. Aby se vc a vc odcizovalo
irokmu obecenstvu. Stt svmi miliono-
vmi podporami neumonil proletaritu
nej pot ebnj mu vst up do divadla.
(Ovem e by o dnen m ck umn pro-
letarit nestl, ale to jsou vci vzjemn
zvisl.) Politika divadeln je takov, e se
insta v divadlech vyhrazuj divadelnmu
pedplatiteli, bohat mu m kovi; tomu
nvt va divadla pijde pomrn nejlevnji.
Na bohatho burou plat st t ; i zde lze mlu-
vit ciframi: jak vysvtlte, e pedplacen
divadlo poskyt uj e divadlu p j em okrouhl e
5.000 K, ale Velidov scna, organisace
chudho obecenstva, musila zaplatit za
pedst aven 10.000 K. Tento zbankrotl
stav vb chudho lovka pod svou ste-
chu proto, aby na nm vymmil penze na
zaplacen sedadel pro sv m ck ped-
platitele.
Takka samozej m je mono dospt k roz-
een pomru mezi sttem, divadlem a obe-
censtvem. Akoli je vsledek logicky nut n,
nevid se na rozhodujcch mstech, protoe
by pivedl k cestm npravy, kt er by se
nesrovnaly s principy m ckho hospoda-
en a kapitalistickho st t u. Stt a ady
vydruj dnes divadla. Ale plat je j akoby
pod rukou, z milosrd a jakoby jen z pe-
pychu, aby ukzaly, jak jim zle na umn.
Milosrdn r uka zrove elezn seve diva-
deln prci, a donut ji na cestu oficieln po-
litiky a tendence.
Divadlo nesm stt v ebravm postaven
ke sttu, mus v nm pest at pedpl at i t el sk
systm. Divadla mus bt sttnmi nebo
mst skmi zleitostmi t ak, jako je j obecn
kola p st upn vem. Potom bude lze mlu-
vit o jinm obecenst vu a jm dit novou
prci divadeln.
* *
*
O
BECENSTVU a veejnosti e by z-
leelo na st avb di vadl a? Jak mu
nezle na t rvn dnench divadel,
neinteresuje se ani o stavbu novho. Jakm
el ement rn m hnut m vzni kal o Nrodn ! Byl |
tu kad ast en, ne-li podporou, al espo
v el m zj mem. A vechny pl odn um-
leck t vr sly se tu upl at oval y. J ak
t r apn, nedochdn, bezkrevn, i nkoust ov
jsou dnen zpr vy o chyst an st avb!
Ale nov divadlo nesm bt post aveno,
prot oe nesm bt pl agi t em Nrodn ho. Ne-
sm nm pi pravi t tot nebo j et hor zkla-
mn, kt er zpsobilo ped 50 lety. Nelze ns
podr uh okl amat . Dost na Nerudovi ! Mme
pece oi ot even, abychom vidli, e kat
naemu st t n mu di vadl u nr odn " (rozu-
m me ovem lidov"), je vc t ak k i kl av
nepr avdi v, e ji nen t eba zvl doka-
zovat. Nechceme-li nr odem nazvat j endr .
Kr am e, eskosl ovenskou vldu, di vadel n
r ef er ent y m ckch list a nkol i k set di-
vadelnch pedpl at i t el z bohat pr ask
buroasi e pak samozej m uznme, e
esk obecenst vo nem divadla i nohern ho
ani oper n ho: vel kho a cennho.
Myslm, e Nrodn divadlo lze snad tak
j menovat j en prot o, e nr od kol em nho
chod a jezd el ekt ri kou. Prot oe je soust
a skut enm svdkem naeho ivota, e je
pr v t ak j ako pat ni k na Per t n v nej -
ivjm mst , na nejivj td, a velmi
i vm ulinm r ohu v naem st t u. Ale
byl o by lze vydat i hesl o: post avt e nco
l ep ho na t omt o velmi f r ekvent ovanm
r ohu vymt e pat n k na Per t n. Pro
bychom t t o st avb zase ne kal i nrodn
kdy tolika lidem z eskho nroda se dv
do ivota, kdy se na nj , j ako na kl ubko
nav j tolik l i dskch osud.
Neznm dnes nrodn ho divadla ani
j edi nho a nedoufm, e se postav, dokud
FEUERSTEIN: DIVADELN KOSTM. NRT.
(PRAHA 1911.)
se nr od esk obecenst vo d zast upo-
vat v kesl ech Nrodn ho divadla tm nej ne-
monj m obecenst vem, j ak si lze mysl i t .
Nrodn m di vadl em, nebo lidovm diva-
dlem nelze ani nazvat divadlo mass", di-
vadlo 3nebo 6tisc. G rofies Schauspi el haus"
je rozarovn , obt n rekvi si t a Berlna.
Kvant i t a, mnost v lid v divadle, to m v-
znam j en pr o fi nann ho podni kat el e, pr o
kasu. Kvalita di vadl a se ned mnost v m.
Kvalita di vadl a se d kvalitou obecenst va.
Di vadl o mass zkl amal o. Herec v nm ztratil
s vj vznam, hraj c sbor t ragedi zench
Rei nhar dt em byl j en okrasou, jen dekorac
dr amat u nikoli ideou a vdcem dr amat u.
Massa" ohl uoval a velikost, nikoli v-
znamem. Vznam a myl enka mass je zcela
jinde ne vRei nhar dt ov Juliu Caesarovi ",
ne v j eho Ari st ofanovi i Oidipovi".
A obecenst vo, to bylo zas to st ar, mst sk
a m ck obecenst vo st arch divadel, jene
ho bylo vc. I kdybychom chtli ml uvi t o n-
rodu", v t akovch vel kch divadlech ho nen.
Kad ki no nebo pot ul n ci rkus m ivj
st yk s lidem, ne ohromuj c m st nost di-
vadla.
Nrodn divadlo p est v bt i pr obl mem
od t doby, co se vynael ki nemat ograf. Ne-
znm ani j ednoho nrodn ho" divadla, ale
znm mnoho velmi mnoho nrodn ch"
kin. Vydal bych hesl o post avt e nrodn
kino", kdyby nebyl o t rochu nesmysl n
protoe ki no nen nrodn , kino je vc tak
FEUERSTEIN: DIVADELN DEKORACE.
internacionln jako bezdrtov telegrafie
nebo smch. A takovm m bti konen
kad umn. Nepochybuj i o t om ani dost
mlo, e v nrodn ch" ki nemat ogr af ech
stal by se na m nej nr odnj m" uml -
cem Chapl i n; v nej l ep m p pad nebo
al espo Mar y Pi ckfordov. Zoufal-li by si
nad tm Viktor Dyk, dozor r ada Nrodn ho
divadla, a zastelil-li by se prot o, e nrodn
umn ztratilo se s povr chu zemskho, a e
Nrodn" divadlo nem dvodu exi st ence
to na vci pr ani c nemn . Oddi sput ovat i
Chaplina, j ako nej l ep ho eskho" mi ma
a bsn ka, to by nebyl o lze prot oe
by j eho velikost nedokazoval a vel even
essay, ale o j eho vel i kost i volal by cel esk
nrod.
DIVADELN BUDOUCNOST KL MIMO VELK,
OFICIELN DIVADLA.
MAL PRBOJN SCNY FRANCIE.
PUTUJC DIVADLA REVOLUNHO RUSKA.
POKUSY NADENCH OCHOTNK.
A PEDEVM VELIK SOCILN NADJE NA
BUDOVN NOV SPOLENOSTI, NOV JEDNOTY
A STYLU KULTURNHO.
Romai n Rol l a nd:
DI VADLO BU BUDE LI DU,
NEBO NEBUDE VBEC.
Jaques Copeau:
Co pltno, stav-li se nov divadeln budovy, poizuj-li se nov v-
pravy, n a v r h uj -1 i se nov kostymy. Na msto star zavren hodn fa-
briky divadeln dostane m e zas jen fabriku."
Lid j sou pesyceni divadla. Nejlpe by bylo divadla zavt."
Kerencev:
Divadlo pemnilo se v jist druh prmyslu. Divadeln vci chopily
se akciov spolenosti. Tento obchodnick prvek rozvrtil divadlo a
rozklad buroasnho du naplnil scnu zpachem sv hniloby."
Hugo Zehder:
Vechny pokusy na zachrnn dnenho divadla . . . dovedou konec
konc k poznatku, e vechny reformy jdou jen po okraji, ale podstata
zstv nedotena:
Dnen m ck divadlo (a tak jemu podobn lidov divadlo) jako
produkt m ck spolenosti zmiz s n."
Car/o Mierendorf:
Divadlo. Tou po obecenstvu, ale bojuje nadarmo. Obecenstvo dv
se jen na hry, neposlouch jich. Jde-li vc do hloubky, civ parter tup
jako stdo. Naprost rozluka prospla by velmi: mal divadla pro
vechny, kdo ij slovem a pro ostatn kina, mnoho kin, nejlep kina."
Max Jacob :
Kdy kino vzalo pro sebe in, pekvapeni, peripetie, anekdoty, nezbv divadlu
ne zjem na charakteru a vni, a sloh: tedy to nejlep. Kino nezabilo divadla,
ale dalo mu konen ivot.
VTZSLAV NEZVAL:
fyepee
na oleRc
V A U D E V I L L E ,
kter adresuje autor
K A R L U T E l G E W a U
P R A HA II. E RN 1 2 a
E V R O P A
PRO LO G
Se t stran dav na kulisch. Tu a tam vye-
zan maska pro obliej. Kad z obecenstva m
prvo zastniti se kutlky v podob obrzku;
jsou tam kumpni veho druhu vech plemen
a obojho pohlav a kad si me s nimi za-
zpvat:
Nevyhnem se ani dm
na veejn ulici
nbr nabdnem j rm
my galantn chlapci
dli dli dli
dli
dli dli dli
Jen pry s vlkou
jen pry s vlkou
my se nesem
s kutlkou
bez boje a bez vlky
se nesem podle kutlky
Z propadlit vystupuje DIVADELN PORTR.
Tento mu je asi velmi ne asten. Vyvolv
prosebnm hlasem:
Ale, ven, rozejdte se prosm v klidu.
Rozejdte se! Myslm, e je zbyten pi-
pomnati vm, kam jste to vnikli. Vdy
vte pec, e na jeviti sinj bti pouze
umlci a rate prominout, nerad bych
se nkoho z vs dotkl, ale vy pece nejste
dn uml ci !
V prvn ad prodr se z pltna nkolik obli-
ej a rukou.
LOVK, JEN HRAJE NA HARMONIKU
J rozhodn chci inkovati v tomto kuse!
To mn prosm dn neupe . . .
NKOLIK HUDEBNK Z DAVU
M pravdu 1 Kdo je proti tomu, abychom se
zastnili ?
LOVK, JEN HRAJE NA HARMONIKU
Ni kdo! Vidte! A kdo je pro ?
Cel dav pizvukuje.
PORTR
Ale pnov! To je di vn nzor na umn,
co tomu ekne obecenstvo! Bude chtt,
abychom mu vrtili pen ze.
Rozlh se zvonn. Dav se rozestupuje, jako
kdy rozhrneme oponu mezi dvemi. Na je-
viti se zvedla ze zem budka s radiotelegra-
fist ou.
RADIOTELEGRAFISTA
Zajist, i j sm m! Ve mn se sousteuj
zprvy z celho svta. A to je o trochu
vce, neli jaksi umn !
Hudba hraje. Dav lomoz.
DAV
My chceme zbavu!
CLOWN
s eskamotrskmi gesty
Ano, docela sprvn. Rate jen ponkud
ustoupit. Raz, dva, ti.
Na jeviti se vzt dm s gramofonem
Jak lze pozorovati, vykouzl i l jsem jedinm
pohybem ruky tento ndhern dm
Gramofon na dom spust pochod.
A jist neul o dnmu z vs, e to nen oby-
ejn dm, nbr e je to dm zcela neoby-
ejn. Tento dm m toti vecky vlast-
nosti hospody.
Jako na povel vysko ze zkulis nkolik osob,
je sbaluj pltno s davem a odnesou tane-
nmi kroky do domku. Zpv.
Na jeviti zbyl toliko radiotelegrafista s budkou
a uasl portr.
Nhle pichz policejn patrola. Obkl ho-
spodu a JEDEN Z NICH zamyk a peet
dve. Nad n zavs velik npis
VZEN
JEDEN Z NICH
Tak! Jsou v pasti!
k radiotelegrafistovi
Ve jmnu zkona, ujmte se sv prce!!
PORTR
Ale j pravm, jak t o? Zde je pece diva-
deln scna. Zde nem kdo co . . .
JEDEN Z NICH
Jakpak divadeln scna ? Zkon je nade
vm. ivot a nad nm zkon. Nemme
chuti sneti tyto makardy. Ale, jak to,
vdy zde m bt pece kol oni e! A kde
jsou vlastn obchodnci? Vdy zkon je
chrn. Pnov, jen rate.
Na scn objev se nkolik domk, kter vy-
tvo nmstko. Firmy. Nvst. Gramofony.
Zkon vs chrn. Civilisace bd nad vmi,
pnov!
k radiotelegrafistovi
Ujmte se svho msta. Ve jmnu civilisace!
PATROLA
Ve jmnu ci vi l i sace!
Stroj jednotvrn odklepv.
RADIOTELEGRAFISTA
Bud mne ze sna!
Takhles' si nepedstavoval kolonii jako dt.
O sl avn epopeje Verneovy, kdy jsi sedl
pod stolem a sv ce dohasnala!
New York, Caihrad a Tichomo,
e tvoje znamen neopakovati se.
Bt sl uhou lid a nieho nechpat,
nieho o bursch a radiogramech.
Nkde jsou mrakodrapy
a nkde v prdelnch se dm pltno pln
ran.
Zapltovan rny ebrk
uprosted zrcadel, je ztrojnsobuj!
Bt sluhou stroje a nieho nechpat,
ni eho o bursch a radiogramech.
Nevdt nieho o tom, co jsi sm,
co tvoje srdce. Halo! ?
HLSN TROUBA
T .
s
- F .
E
F E L
K A
RADIOTELEGRAFISTA
V radosti a l sky!
HLSN TROUBA
T .
S
F .
E
F E L
K A
RADIOTELEGRAFISTA
V chudch milenc!
Ach, jaro, sen . . .
Pohledy, kter zhy skliuj.
V prvnch polben!
Vzpomnm . . .
Po schodech vzhru vl ee nedli,
svt zmenuje se, zuby cvakaj,
nejmenm ze veho se zd bt milenka,
nejvt m ze veho tvfsrdce.
Po schodech dol thne oblaka
s el enkou ms ce a noc ji pon
v l ampi onovm mst nad Seinou
v prvnch polben!
HLSN TROUBA
t . S . F .
E
F E L
K A
Nikdo se nehls ?
RADIOTELEGRAFISTA
Hal!
HLSN TROUBA
Konen t edy!
Co je to u vs za podek, pane!
Nikdo se nehlsil. Mjte se na pozoru!
A ije civilisace, tam u vs v kol oni i !
Evropa umr!
RADIOTELEGRAFISTA
Jak t o?
Snad epidemie ? O nestrachujte se!
Zhynou-li vecka msta Evropy,
tam dole ve sklepench chud jsou,
tm zdrav psti zbyl y
a jejich mi l enky hned porod
zdravj a nov pokolen.
HLSN TROUBA
Chachacha.
Lid, tch mme dosti. K sm chu!
Potebovali bychom nov vl ky zas.
Co s lidmi ? Stroj v c prce vykon
a pesnji a zkonit.
Evropa umr! Vak touto smrt ne.
Obchodn palce jsou peplnny.
Nemono konkurovat. Val ut y!
Krach na burse! Obchodn sebevrady!
Nco se mus stt! O hrza,
klesn cen! I u vs pokl esnou !
Obchodnci vyjdou ped svoje domeky. Kad
z nich m p alku. Hvzdaj, pehluujce hlas
radiotelegramu. Pak, uklonive se navzjem
farizejsky, zmiz.
RADIOTELEGRAFISTA
Uboh ci vi l i sace! Nechtj o tom vdt.
bti jen sl uhou a nevdti pro!
Nco se bl! To je tak samozejm.
A odkud, nel ze ci pece jen.
Kdyby lid sv srdce potkali,
kdo by chtl jet druha zavradit.
O kdyby lid vechen smutek znali,
kdo by chtl jet smuten bt !
A na tch e, je to tak samozejm.
Radost a smch, radost a smch,
, na tch tragedi, je to tak samozejm,
radost a sm ch!
Pichz sluha a natahuje stroj.
1. GRAMOFON
Nejlep koloniln zbo pana Wal i se!
2. GRAMOFON
Upozorujeme na znaku Ekvdor! Nebez-
pen! Okamit potrat! Pozor dmy!
Varujeme!
3. G RAMOFON
Chychychyby vyvyvsl ovnost i odst r an
snasnadno a r yr yr ychl e.
4. C. RAMOFON
Taj emst v bohat st v - Vst upt e, pr os m!
5. G RAMOFON
St el n prach, olovo, brc ngy!
6. G RAMOFON
Dod se ernoch na nej ni pr ce!
Za nej hlunjho kiku gramofon pichz
na scnu ernoch, klesajc pod t zavazadla.
Doed a k estmu gramofonu, odhod sv
bm a vysad zadek na vouc stroj. Pak
uchopiv dv zvun deva, tlue jimi o sebe a
tan za doprovodu scnick hudby.
Pichz prodavaka ryb. Pi pohledu na tan-
cho se vesele rozesmje. ernoch dohopk
a k n.
ERNOCH
J bych miloval hezk lce
pi t anci a p i muzi ce.
PRODAVAKA
j bych zas nemi l oval a,
j bych se t bl a.
ERNOCH
Pr os m!
Pros m, dvt ko, o l sku pr os m!
PRODAVAKA
Ne ne! J se bojm, e bych se zaerni t
mohla.
ERNOCH
Ne, ne, blou dcer uku by mal sl ena ml a.
Pr os m, pr os m o pol ben !
DVKA
Chyt ej , chyt ej , ernochu. To jsou m hu-
bi ky a va si jich.
Hz mu rybku po rybce. On je chyt plnmi
sty.
ERNOCH
nhle a energicky.
A j ne e bych zadar mo l sku chtl,
pen ze vydl al j sem si, zapl at m!
PRODAVAKA
smutn.
To j nevdl a. Kli se mi s o.
Bti j en pr odavakou. Zde ni kdo u asi
nem r d.
ERNOCH
padne j k nohm a plaky
Mm rd, mm rd.
DVKA
J di ! Sty s e! Kdo j ednou miloval,
t en ni kdy nechce l sku kupovat i . '
J touila po nkom lepm,
po nkom, kdo by pi el
a kdo by se sml .
J ak j e to t k, bt i pr odavakou,
j ak j e to smut n, bt i j enom hr akou!
Vlak hvzd. ernoch bre zavazadlo a pd
ze scny.
RADIOTELEG RAFISTA
Na t y t u s ed ? Na t ch e ?
Vzboui t se, ut ci a bt i neposl uen!
Bl ahosl aven kr ev, kt er ou se l ovk l.
Bl ahosl aven h ch, jm me bt i
vzr u en!
Tady si lid ner ozumj .
HLSN TROUBA
do toho.
Dl ni ck s t vka! Voj sko des er t uj e!
RADIOTELEG RAFISTA
J deser t uj i t !
Utee ze scny.
DVKA
U ns ji asi ni kdo nemi l uj e.
Usn na kameni.
Z dlky ozv se zpv.
Obchodnci vyjdou.
1. OBCHODNK
Situace je zl. Mj soukrom telefon mn
prv sdlil, e tak zvan svtov revo-
luce se zvrhla v makardu.
2. OBCHODNK
To je velmi zl. Dokud tekla krev,
mli jsme po ruce vojsko.
3. OBCHODNK
Ano, dokud tak zvan revolucioni
plativ splali, bylo dobe.
4. OBCHODNK
Vesel ost j est zbran , prot i kt er j sme bez-
mocn .
5. OBCHODNK
Ned se podplatit.
6. OBCHODNK
Veselost je vdycky znmkou ehosi zdra-
vho.
7. OBCHODNK
Slyte zpv ? Zaveme svoje obchody.
8. OBCHODNK
Pnov, j jsem odhodln hjiti se
do posledn kapky svho jmn.
A ije voln konkurence!
OBCHODNCI
A ije!
Obchodnci zmiz.
Hudba hraje. Na scnu pichzejEXOTOVE.
Je to vlastn 6 krabic, z nich vykukuje toliko
hlava a nohy. Krabice jsou polepeny obrzky
exot.
1. EXOTOV
Kamardi, to je divn!
Jeden npis k hospoda
a druh vzen.
2. EXOTOV
To je dobr znamen.
3. EXOTOV
Opeme se do toho a dv ausej povolit,
jen to plivne !
4. EXC JV
A co kdy se to ne ,d ?
Pnov, klid!
STRNK
SILK
pistoup k strnkovi a plcne ho pes ra-
meno. Strnk zakols a zmiz v propadliti.
5. EXOTOV
Udlme na to vzen : Pochodem, pochod!
Hudba spust pochod. Naped jdou silci.
Ned to opravdu pli nmahy a dve povol.
Z t. zv. vezen se ozve zpv.
6. EXOTOV
V tom bude asi trik.
Mon, e jsou to hazardn hri.
Zachzej.
Na scn je toliko NMONK. Dvka, kter se
probudila ze sna, vysko a v polosnu padne
nmonkovi do nrue.
PRODAVAKA
Kde se tu vzal ten nmonk ?
Nmonk hled na ni s nesmlm smvem,
smutn, pln obdivu.
PRODAVAKA
Ach, pardon! Pijela, pane, lo? Ptm se
toti, stoj-li mn za to odejt do pstavu.
Rno sedvm obyejn zde ukazuje na
kmen ped hospodou a ekm. Chodv
tu mnoho lid.
NMONK
Ne, jsem zde ji cel tden. Pracoval jsem
v pstavu. Nae l od zatm odejela. Ach,
e jsem vs tu jet nikdy nevidl! ko-
da! A u neuvi d m asi v ckrt . I j,
abych ztra odejel z kolonie. koda.
Pr odej t e mi al espo na pamt ku vecky
sv rybi ky.
PRODAVAKA
Ale, pane, co byst e si s nimi poal. Musil
byst e se pak i vy stt pr odavakou! A to
je t ak smut n. Konen, j bych se ne-
mrzel a dt vm je, ale vy asi j en ert uj et e.
NMONK
Ne, opr avdu ne! Koup m, dovolte-li.
PRODAVAKA
Ano, pane.
NMONK
Ztra odjdm s er nochy do Evr opy. Ne-
vm, ale cosi se t am dje. J a ko by zanala
nov vl ka za svobodu.
PRODAVAKA
Svoboda, to j e asi j ako vol n konkur ence ?
NMONK
Svoboda! Ach, sl y t e pl akt y, sl y t e pla-
kt y ? A ani vy, ani j, ani t y pl akt y,
ni kdo z ns nen svoboden.
PRODAVAKA
Mt e pr avdu, ni kdo zde l ovka nem rd.
Je t o smut n. U ns ni kdo nemi l uj e. I vy
ml uv t e nj ak smut n, pane! A j bvm
velmi smut n, mluv-li lovk smut n.
NMONK
hlad ji.
Necht e si sv r ybky a zde jsou vae pe-
nze
PRODAVAKA
Ano, pane, ani byst e nevi l , j ak je mi smut -
no. A te dvoj nsob! A t ed dvoj nsob!
A j et nco, pane, nemysl et e si o mn,
e j sem pr odej n hol ka. J j sem pr oda-
vaka r yb, a u ns asi ni kdo ni koho ne-
m r d.
NMONK
ple.
PRODAVAKA
lb ho.
OBCHODNK NA STEE
Pnov! J e t u j eden pl at i v! Jet j sme to
neprohrl i . Jeden pl at i v me p eka-
zit vecku r adost !
RADIOTELEG RAFISTA
Radost ! Je to t ak samoz ej m!
Pi t i sknout ucho ke dve m a tie
posl ouchat .
Naslouch u t. zv. vzen.
PRODAVAKA
Ach, j vm rozum m, vdy my se milu-
j eme !
NMONK
Ano, j vs mm r d.
RADIOTELEG RAFISTA
vrtiv se do sv budky
Kdy lovk j ednou desert oval ,
mus se po dr uh vrt i t .
Z toho, co ije,
nesm se ani sl vka ztratit.
Ve j mnu tch, kt e se poznali,
ve j mnu radosti,
ve j mnu tch, kdo dob zstali,
svt e, ot evi s e!
Gramofony vykikuj.
Na scnu pibhne ERNOCH.
ERNOCH
Pr o vs, penze,
ztratil j sem svoji nej mi l ej ,
ur, smj t e se, smj t e s e!
Pr o t ebe, m srdce,
naj du j svoji nej mi l ej ,
ur, smj t e se, smj t e s e!
Stl browningem do 6. gramofonu. Ten se
rozlet a umlkne.
OBCHODNK
postav se na stechu
Dod se ernoch na nejni prci!
Hospoda se oteve a jevit se pln makar-
dami veho druhu.
NMONKV HLAS.
Soudruzi, poproste ernocha, a v tento
sl avn den sejme tyto hanebn pro-
spekty. On prvn stelil, on je toho nej-
hodnj !
ERNOCH
hroz pstmi a tan
Z okna se vyklon dekoletovan kvteek.
KVTEEK
za oknem
Miluji t, ernochu, tvoje ple je asi pevn
a tvoje tlo hork, jako by je posypal
rovn kovm prachem. Nech tam tch a
poj ke mn, riko ern!
2. GRAMOFON
nad nm
Upozorujeme na znaku Ekvdor! Nebez-
pen, okamit potrat! Pozor, dmy,
varujeme!
ERNOCH
Ty jsi reklama! ? Al e krsn Vysko
oknem, vdy nejsi tam u nich nic, neli
stroj.
KVTEEK vysko oknem. Na jeho mst se
objev TLUST OBCHODNICE a vykikuje:
Upozorujeme na znaku Ekvdor! Nebez-
pen, okamit potrat! Pozor, dmy,
varujeme!
Jevitm se rozlehne smch. Nkte z kum-
pn sundavaj afie a gramofony.
RADIOTELEGRAFISTA
Takhles' si pedstavoval kolonii jako dt.
Lidi se srdcem, kter se promuj
v smch.
CLOWN se objevuje. tyi jeho pomocnci
nesou hrazdu. Hudba hraje. Clown dl na
hrazd kousky veho druhu.
OBCHODNK NA STEE
Mui, zadrte pustoen ! My chceme boj
est n!
Smch v davu.
CLOWN
metaje kozelce na hrazd.
Smch se mnou, ptel. J pijmm boj
s tmto nedokonal m strojem na stee.
Obchodnie, bt o trochu ten, podobal
bys' se komnu.
OBCHODNK
A ije boj! A ije voln konkurence!
Dav se smje.
Na stechch objev se obchodnci, kad
z nich m v rukou puku.
Zmatek v davu.
DAV
Jsme napadeni !!
CLOWN
Kam se to dvte, ptel! Nyn m pijti
mj nejkrsnj kousek.
Provd akrobacii. Hudba hraje. Oi vech vis
na nm. Nhle vecko tlesk jeho saltu.
Obchodnci se zatm postav do ady. Nam
jeden proti druhmu. Mnohonsobn vstel.
Vichni klesaj mrtvi. Z jejich domk vybh-
nou eny a dcery podobajc se jeptikm s t-
kem na och. Dopotcej se mezi tanc a
rythmus hudby je uchvt.
Z Evropy zaznv hlsnou troubou Beethove-
nova oda na radost. Domy padaj k zemi. Tanec.
Konen vecko se rozprchne do nekonena.
Nmonk s prodavakou stoj mlky.
Velik hvzdy na nebi se rozehuj. Ze zem
vyroste nkolik palem. Budka radiotelegraflsty
stoj jako jedin lidsk vtvor uprosted kosmu.
NMONK
Vid, mal i k, u nej si pr odavakou!
PRODAVAKA
Ost at n, vy odj edet e do Evr opy. Nevm, co
mne tu ek. Jsem unavena.
RADIOTELEG RAFISTA
Ona je unavena. 0 , hvzdy,
sest upt e n, a se vs dot k,
, sejdi msci,
lodiko zl at !
Msc se spout. Je to zlat lodika a zlat
houpaka zrove. Nmonk ukld do n
prodavaku ryb.
PRODAVAKA
Te j sem t u j enom s vmi !
J vs mm r da co t o pome ?
Domeek mal mt,
kde bychom svoji l sku s kr yl i !
St yd m se hvzd! Jsou vel i k a j as n!
Chtla bych j enom s vmi bt !
Neodj dj t e!
NMONK
Svt je vel i k!
PRODAVAKA
J j sem t ak mal .
Mal
Zst at e!
NMONK
PRODAVAKA
RADIOTELEG RAFISTA
O zst a, zst a! Nesm odejt,
v den revol uce vesel ost i !
Je to t ak samoz ej m, bt i sm
a nebt opu t n!
NMONK
Ano, ano, j zst anu, milku. Tam v Evr op
ns ji nepot ebuj . I t am je r adost ! Z-
st anu !
PRODAVAKA
Ale t en domek bychom pot eboval i . Pece je
nut no nkde mi l ovat se 1 Teba j en mal ,
docela mal i nk, rozkl dac domek na ko-
lekch !
NMONK
Vm, vm, ale, kde ho vz t ?
PRODAVAKA
Vy t omu ner ozum t e! Co by nm pomohl
cel svt ! My se mme rdi to je pr avda.
Ale ost at n po t om ni komu nic nen.
A vbec v t om msci je ml o msta. Do-
meku, domeku, my t tolik, tolik pot e-
buj eme.
NMONK
Post av m ho sm.
PRODAVAKA
Ale k d y ?
J si mysl m, kdy je na svt dnes zrovna
revol uce veselosti, e by . . .
NMONK
M pr avdu! A t y v v t en domeek ?
PRODAVAKA
Ano, v m! Ji nak by t a revol uce nest l a
vbec ani za to. P ec j sme ji nedl al i k vl i
myl ence. Ne,
smje se
j podni kl a t u revol uci , ponvad se chci
mt dob e na zemi. A t o mysl m cht j
vi chni r ozumn lid. A j j v m, pon-
vad j sme se pi n hodn nasml i ! ! Ale
j j sem t u mezi t mi hvzdi kami j ako
v pohdce! Te bych cht l a zas chvi l ku na
zem. Domeku, j po t ob t ou m: Vid,
t ak, t ak, t ak moc po t ob t ou m! !
Zvonky apartu se rozhlahol.
HLSN TROUBA:
Nen ns t u ji zapot eb ! A toto je dar nej-
hodnj m mi l encm na cel zemkouli.
Po drtech apartu sjd rozkon domeek
na kolekch. Mal zzrak.
Milenci ho drz spolu v rukch,
lbajce se za nm.
Pes scnu pebhne po rukch umn v po-
dob cirkusovho pacy. Alespo m ten
chlapk po cel dlce a ce svho pestrobarev-
nho atu napsno:
U M N
(Toabychom mu tedy asi vili!)
Opona pad
Listopad 1922.
Clich les Feuilles libres,
AMADEO MODI GLI ANI .
UMNI
PTOMNOSTI
TEIGE
Vtah ze stejnojmenn' pednky
Proj dt e v mysli nes sl nmi vst avn mi s-
nmi , kde ve vech stediscch civilisovanho
svta je sneseno tisce km
2
pomal ovanho plt-
na a tisce t un sdry, mr amor u, bronzu, zpra-
covanho r ukou sochaovou, prol i st uj t e poet-
n modern asopisy a publ i kace. Tu zjev vm
d ve ne sv kl adn a hi st ori cky zvan
vlastnosti umn t ak een moder n t kou
svou vleklou epi demi i , nadvr obn krisi a ze-
teln kval i t at i vn padek znan sti pro-
dukce. Dle zjev vm svou chaotinost, danou
modern anarchi ckou sensibilitou, kt er jest
par oxysmem i ndi vi dual i smu : naprost nedo-
statek smrov ori ent ace podl e uri t ho pev-
nho du. I clevdom pokusy svsti rozt-
kanou pr odukt i vn akt i vi t u v pevn eit z-
kona, opti ji event uel n o uri t ou tradici, a
ji klasicistickou, nebo j i nou, nemohou se do-
dlati vsl edk. Je sympt omat i ck, e kubi s-
mus, jen ztlesoval sm p sn mat emat i ck
ageomet r i ck d, maxi ml n zkonitost mal by
Czannem museu navr cen, skonil v amorf-
nosti a t varovm rozvrat u, proti nmu se zdvi-
h novokl asi ci smem a pur i smem korigujc re-
akce. Vznik kubi st i ckho dekorat i vi smu, v nj
pokl esl dr uhot n a druhoad kubi smus, cu-
bisme ornament al , naprost nekonsekvence
Pi cassova ist pl ast i ckho dla, formul kov
schemat i sace, zevn a pl an kubi sovn pro nic
a za nic, jsou nespor nmi p znaky degenerace.
Rozpad umleckho, duchovn ho a myl enko-
vho svta je provzen a podm nn r ozpadem
socilnho organi smu, krise v umn je odrazem
kri se hospodsko-politick, a revoluce, kt er
se odehrv a odehr aj e ped nai ma oima, je
v umn t, jako ve svt. Obraz umn , kt er
vzni k souasn s historickou udlost, s Ja-
novskou konferenc , neme bti jin, ne
obraz svt a; obrazem rozpol t n a r ozvr at u:
na j edn st ran shroucen penn zkl adny,
na dr uh st ran nedost at ek plodin a vrobk.
Rozkl adn proces cel spolenosti nabv v p-
t omn chvli t ak mocnho a ki kl avho r zu;
j eho piny maj ovem do sebe praml o ideo-
logickho. V dob nhl ch a veobecnch pe-
vrat a zj movch p esun ve vech oborech
socilnho, politickho i i nt el ekt ul n ho ivota,
j akch dj i ny v tto p krost i a i nt ensi t dosud
nepoznal y, zj evuj se a s pekvapuj c jasnost
obrysy novho net uenho obrazu svta a z-
kl adn rysy novho, z brusu novho a net ue-
nho umn . Tak stojme v dob rozvrat u, ale
zrove uprost ed vznamn udlosti zrodu
novho svta. Tak chvle padku uml eckho
a ivotnho sl ohu doby st ar jest zrove chvl
obrody, p emny a znovu ozdravn umn ,
kt er mu se dost ane har moni ck kr sy ivot-
n ho posl n a socilnho konu.
KUBI SMUS A NEOKUBI SMUS.
Konec kubi smu zd se bt nespor nm fak-
t em. Dkazem t oho jest, e kubi smus stal se
dnes opt, jako ped desti, j edenct i lety, ped-
mt em sporu. A je dnes vl ast n spornj ne
t ehdy, nebo jeho kombat ant i boj uj na dvou
f r ont ch: proti fosiln kritice, zpt eni ck od-
pr kyni kubi smu j akot o smru, kt er je mn
konservativn a vce umnm ne dutost kon-
vennch formulek akademi smu, a proti ob-
alobm se strany mladch umlc, kte po
dovren kubismu nast upuj cestu novm sm-
rem. Ped desti lety byl kubismus v ofensiv.
Dnes je v defensiv, v defensiv tm proti
vem: Waldemar G eorge, Maurice Raynal,
Andr Salmon a jet nkte spisovatel jsou
tm jedinmi jeho kritickmi zastanci, rov-
n tak i mal Albert G leizes jako teoretick
spisovatel. Ovem, mezi odprci kubismu je
zsadn rozdl. Tam, kde reakcionsk kritika,
mezi n nutno dnes ji zaaditi i vyznavae a
pslunky tbora Matissova, dv pli okat
na jevo svou, ve skutenosti marnou, nadji,
e konec kubi smu poskytne opt msta na
slunci neduivmu paumn, a naturalismu,
expresionismu i akademismu, kter svm p-
chodem definitivn zatlail v pozad a v nepa-
mt tam polemiky nkterch mladch a
smrodatnch umlc-teoretik : purist Ozen-
fanta a Jeanneret a, klasicist Bissira a Lhotea,
sten i Severiniho, tujc vcn s kubis-
mem, jsou zrove jeho apologi i apotheosou.
O padku, souvisejcm s koncem a dege-
nerac kubi smu jakoto smru a kolektivnho
hnut mono mluviti pedevm u ady mal,
kte m dle tm vce tonou v epigonstv,
v bezduchch formulkch a formov nekzni,
vznikl uritou nebezpenou kontaminac sta-
tickch a vlun plastickch zsad francouz-
skho kubismu s dynamismem, popisnost a
anekdotickou npln vlaskho futurismu,
kter smseny vytvoily tak zv. orfismus, si-
multanismus, luismus = (rayonnisme) a
synchronismus (Kupka, Delaunaye, Bruce,
Wright, Larionov, G oncarov, Charchoune a j.)
a oteveli dvee destruktivn infekci tercier-
nho impresionismu. Mono vak sledovati a-
sto Uritou neklidnou bezradnost i kvalitativn
pokles u vznanjch mal kubistickch.
Za to vak existuje nkolik mal (pedevm
Juan G ris a Leopold Survage) a zejmna so-
cha, kte v dob povlenho rozvratu pi-
nesli cenn tvrn zisky kubismu, kter z-
stanou trvalmi vtky umleckmi pro dobu
pt. Sochastv kubistick, representovan
ped vlkou vedle nkolika nbh Picasso-
vch toliko iniciativnm dlem Archipenkovm,
dle f Duchamps-Villonem a Brancussim, obo-
hatilo se dnes o dv vznanch jmen : JAC-
QUES LIPCHITZ a HENRI LAURENS.
Dnen kubismus je ovem jin ne kubismus
r. 1908 i r. 1913. Pokud je padkem, pdem
vtvarn kultury, zabhl do slep uliky, jej
absurdn konec byl u ped vlkou zeteln a
bylo na poukazovno. Ohluen kikem futuri-
st, odcizil se svm vlastnm umleckm prin-
cipm. Kubismus, jen odlouiv se od zevnho
jevovho svta, zamstnval se jen prostou byt-
nost t roj rozmrnch relnch vc, opovrho-
val ve svm psnm formalismu jakoukoliv
anekdotickou" i literrn" npln, stal se
zde ornamentem a dekorac, a nebo livou, za
to vak naprosto amorfn lyrikou futuristic-
kho vitlnho elnu. Mouvement dada" je pak
ve sv absolutn iloginosti a poetilosti po-
slednm a elezn logickm dsledkem tto
absurdn cesty. Pro nae vahy vak fakt de-
kadence druhoadho kubi smu, orfismu a si-
multanismu prv tak jako dekadence vla-
skho fut uri smu, nmeckho expresionismu,
bezuzdnosti ruskho suprematismu, imainis-
mu a tatlinismu, tebas e byl by vznamnm
pznakem dobovm, nem valn dleitosti.
tovati s kubismem s hlediska umn novho
neznamen pro ns ani tak konstatovati jeho
padek, jako prost jeho vvojov dovren,
jeho konec; bylo by dokonce naopak teba
konstatovati, co positivnho kubi smus dlem
Picassovm, Braqueovm, Survageovm, G ri-
sovm pinesl, co z nho trv jako ddictv pro
pt obdob.
*
Povlen neokubismus, jen pinesl cenn
zisky modern plastice prac Lipchitzovou a
Laurensovou, neml v malstv dlouhho trv-
n. LEOPOLD SURVAG E naznail velmi jas-
n, e dovren kubi smus pechz v nov faze,
ciz ji prvot n mu svmu posln. Zdaileji ne
futurist osvobodil ns Survage od vnch
tabatrek, sklenek, ms na ovoce, kytar, housl,
dmek a hrozn, kt er hrozily se stt bez-
duchou ablonou pi monotematinosti kubi-
stickch zti. Z jeho kraj i nek, jemn desino-
vanch, skldanch z domk valru st uden
odstupovanho, mezi nimi tu a tam z obra-
zov plochy se na vs zadv naivn, nn a
vele nepat rn intimn detailek, zclona okna,
zti na stole, list stromu a rozvjejc se kvt,
e pipomene to divku rafinovanou a suge-
stivn dovednost, vlastn americkmu filmu,
jen ve vhodn^ chvli vm uke vrsky na
ele, upen zraku, slzu i smv hrdinin.
Tento mal velik plastick inteligence svdl
obraz v elementy jednoduch, pravdiv, reeln.
Nelo mu nikdy o malstv pedstavujc
pei nt ure representative do nho zaboilo
asto kubistick krajinstv, nespokojoval se
jen povrchn geometrickou chut tvaru, ale lo
mu o byt ost n vtvarn hodnot y. Velik sta-
rost o harmonii, kterou realisoval reciprokmi
proniky komplementrnch forem, ukazovala
by na pechod ke klasicismu, zatm co cel-
kov zdrav primitivn pojet jeho obraz zd
se smovati k primitivismu. Nktermi svmi
novmi pracemi zd se Survage kubi smus
opoutti: maluje dnes nkolik akademickch
portrt a mench, dosti obyejnch akvare-
lovch kr aj i n. Je tko ci, jde-li o definitivn
odklon od kubi smu, i o pechodn zkusm
hledn v jinch oblastech. Prv tak i Lip-
chitz vedle kubistickch skulptur vytvoil n-
kolik naturalistickch portrt a Juan G ris
vedle svch zti i klasicistn litografie. A Pi-
casso i Braque pekrouj vlastn oblast kubis-
mu, ani by ji definitivn opustili. Zd se sku-
ten, e zde umn nabv jaksi mnohojazy-
nosti a e i rozen a orthodoxn kubist nepo-
kldaj kubi smus dnes za vhradnou vyjado-
vac a obcovac e.
JEAN METZ1NG ER, jeden z prvch kubist,
a nejblich klasick tradici, jak se projevil
nktermi pedvlenmi figurlnmi obrazy,
zcela napojenmi duchem Vige Lebrunov,
stoj dnes ponkud stranou. Nezmnil v ad let
mnoho na formovm pednesu svho kraj i n-
stv.
Za to ALBERT G LEIZES, jen rovn od
prvopotku byl pl at nm spolupracovnkem
vzmhajcho se kubismu, tohoto hnut za v-
tvarnou rekonstrukc, kter nemohlo bt pln
realisovno toliko vl a schopnostmi isolova-
nho, by sebe nadanjho a silnjho jedince,
opustil dnes star zpsob valrov traktace.
Dospl totln abolice temnosvitu a osvtlen,
co pi naprost plochovosti nedovoluje mu
malsky oiviti obrazov povrch; malba stv
se tu jakmsi pestrm umleckm prmyslem,
galanternm zbom, podob se dtskm vy-
stihovnkm. O znan stupe ne stoj
VALMIER, G leizesv k a mlo samostatn
napodobitel.
G EORG ES BRAQUE vyel prvotn s fauvis-
mu: jeho nejranj kraj i ny stoj svm rzem
ve stedu vzdlenosti mezi Matissem a Friez-
sem, v te rovin jako vrstevnick prce Vla-
minckovy. Pak, pouen pkladem Czanneo-
vm, jen vytvel tvar i prostor barvou, odv
si r. 1908 z Estaque adu kraj i n psn struk-
turnho rzu, jasn kristalick stavby obrazov,
plody sil sesterskho sil Derainovu, jen
svmi obrazy s Cannes stv se vdomm po-
kraovatelem Czanneovm. Oproti Czanneo-
vm jsou Braqueovy a Derainovy krajiny stu-
denj, psnj, skoro dalo by se ci geome-
tricky dogmatitj, ukazuj jasn, nkdy a
naze kostru konstrukce. Domy v tchto kraji-
nch, stroze kubick a hranolovit jako by po-
chzely z dtsk hrac katule a stavebnice:
Matissova nadvka a vsmek pezdil toto
malstv kubismem. Nadle, od r. 1907 nepj de
ji Braqueovi ani Derainovi o krevn vraz
dekorativn gobelnov povahy, ale o vstavbu
obrazu ve smyslu Czanneovskm. Spolen
prce Braquea s Picassem d vznik hnut ku-
bismu, jeho potku (r. 1907 8) slu se klsti
do obdob Picassova negrismu a sauvagismu
a do tchto zmnnch Braqueovch kraj i n
z Est aque. Zatm soupeilo nessln technik
a manr, ani co rozeily, ani vtvarn umn
jakkoli obohatily. Nastal takov zmatek, e
ironick Picasso, snad vn, snad ertem mohl
ci, e doba malstv je definitivn uzavena.
Ostatn tento vrok by mohl mti jet jin
smysl, snad nezamlen, mohl by oznaovati
pechod kubismu k architektue, vznik skulp-
turlnho malstv, kt er zdlo se tak mnoho
slibovati, vysvobozen malby ze zajet tradi-
nho obrazu, nznaky vznikajc slohovosti,
kter jednotliv umny pevdla na spolenou
stylovou basi, identifikujc malstv splastikou,
kde kubismus nalezl vtan prostedky pro sv
ie vtvarn sil, a ob in zvisl na archi-
tektue. Rovn nastv spoluprce, ba urit
identifikace a extrapolace mezi lyrikou a v-
tvarnictvm v ideogramrnech Apollinairovch,
kter, na rozdl od bezuzdnosti Marinettiho slov
na svobod, jsou zeny zeteli ist vt varnmi
a grafickmi, by ve stadiu teprve rudi ment r-
nm. Kubismus, j edna z nej p znanj ch sou-
stav zpadn vzdlanosti, nadna, dky geniu
Picassovu, Braqueovu a v poesii Apollinairovu
nevsedni plastickou zdravou silou, slibovala se
rozrsti z ismu do e slohu, vytvoiti sloh
naeho ameri knskho vku. Vecky estetick
pedpokl ady a vt varn zruky skut en exi-
stovaly. Dly se, zej mna v echch, pokusy
o novou archi t ekt uru, jako nositele a pedsta-
vitele tohoto sl ohu; ale nebyl o pedpokl ad
sociologickch. Tragick tento rozpor se vy-
mstil, a kubi smus, kt er sliboval znovu po
stolet vtisknouti svtu znak slohu, zstal dnes
prv v dle Braqueo v, Marcoussisov, G risov,
umn m drobnho art efakt u, v podst at vr-
nho st arofrancouzsk t radi ci : marn neshle-
dv se, e Chardi n je Braqueovm pat ronem.
Braqueovy dnen obrazy jsou klenoty, tu jako
ciselovan di amant y, tu jako dekorat i vn go-
belny, onde j ako jemn mi ni at ury. Jsou tm
salonnm a kabi net n m umn m. Jestlie gobe-
lnov obrazy Matissovy pemoval y vci ve
stav ideality, v souhrn dekorat i vn aut onom-
nch t var a barev, post upuj e Braque cestou
opanou. Jako mal nevid skutenosti, ale jen
tvary a barvy, kt er organi suj e ve sv vcn
pedmt n zti. Prost a tkliv pvab jeho z-
ti, dnes velmi cennch, tch malch kompo-
sic v hndi, svtl modi, citronov lut a zeleni
je p buzn rafi novan deliktnosti Chardina
a Fragonarda. Opanost tvrho pochodu Bra-
queova a Matissova jest si zde t eba uvdomiti.
Braque, jeho obrazy by mohly bergsonovsko-
croceovsk estetice slouiti za pmo tankov
pklady, opout v nich krok za krokem de-
formace, k nim musil dospti Czanne, vyed
z prody a skutenosti, ale neopust i v ji. Mezi
Czannem nebo Matissem na j edn a Braquem
na druh st ran le velik perioda diferenci-
ln estetick mat emat i ky : uvolnn formy.
Pro Czannea byla formov t ekt oni ka clem,
Braqueovi je bas a vchodiskem. Pokou se
nyn abst rakt no konkretisovati, od obecnho
jiti k vlastnmu.*)
JUAN G RIS pracuj e prv t ak a v t me
smyslu, prav-li o sob: pracuj i imaginac,
snam se konkret i sovat i abst r akt no; vych-
zm od abst rakce, abych dospl k opravdov
skutenosti. Czanne udl z lahve vlec, j
udlm z vlce lhev, uri t ou lhev. Dsledky
tto zmny t vr ho pochodu nal zaj ost at n
sv vyvrcholen v puri smu. Kubi st i ck anal ysa
je v tomto dedukt i vn m umn nahr aena syn-
thesou, abst rakce konkr t y, di ferenci l n mu
potu dostv se integrace. Tak stoj Juan G ris,
umlec vzcn sensibility, aut or ady divu-
krsnch, velice j emnch a irch obraz, je-
den z nej ranj ch a t ak nej vznanj ch
kubi st , na vrcholku tohoto hnut .
Vedle Juana G rise bylo by jet uvsti na-
danho polskho male a subtilnho koloristu,
jeho dlo lze zaadi t i asi uprost ed mezi dlo
Braqueovo a G leizesovo: je jm LOUIS MAR-
COUSSIS, aut or malch obrzk a maleb na
skle, pest rch a svtivch, j ednoduch struk-
tury, jako i j emnho ruskho mal e SERG E
FRATA; zato vak nen t eba se zdrovali
u HERBINA, JACQUESA VILLONA, M. DU-
CHAMPSE, R. DLAUNAYE, P. H. BRUCE a ji-
nch mn vznanch kubi st i orfist, rov-
n t ak j ako u LUC ALBERT-MOREAUA, RO-
G ERA de LA FRESNAYE, HAYDENA, IRENE
LAG UTOV a j., kt e souvisej s kubi s mem
jen volnji a vdy stli ponkud opodl t omut o
smru.
Prot i kl adem J uana G rise, a pece rovn
pechodem k puri smu, je FERNAND LG ER.
Oproti G risovi i Marcoussisovi nen ani dost
mlo i nt i mn a kehk, tie poet i ck. Jeho
obrazy se p mo ot saj hromovmi der y ve-
svtovho dynami smu. Mal uj e obrazy velko-
mst, a to zcela j i nak, ne o ni ch kdysi snil
Verhaeren, mal uj e strojov mechani ck ele-
ment y, je ho udi vuj svou zvltn preci sn a
modern krsou, a maluje-li i suj et y t ak zvan
klasick, dovede je vdy nabi t i nej vy m na-
*) Braque, prv tak jako Juan G ris a Survage vedle kubistickch obraz vytvoili v posledn dob adu
klasicistickch i realistickch prac. Tko prozatm ci, jde-li o definitivn odklon od kubismu i o pe-
chodn experimenty.
ptm vtvarn energie, eho dociluje p-
krmi kontrasty barev a t var; jeho metoda
vstavby .obrazov, dlc plochu pltna na
tons plats" (volonts gomtriques", jak -
kv) a tons models" pochod ostatn C-
zannea, Seurata a j. Lgerovy obrazy, a u
pedstavuj stroje, signly eleznin, akrobaty
a zpasnky, pohled na msto, Cirkus Medrano,
r emor kr yna Sein, podobaj se vdy vavmu
plaktu. Ano, Lger je nejautentitjm ma-
lem naeho strojovho a ameriknskho sto-
let.
Ve chvli krise a metamorfosy uvnit ku-
bismu, kter nastala asi r. 1915 a trvala po ti
dal lta, PABLO PICASSO, duch dobrodru-
n, nezbadateln a ironick na nejvy stu-
pe, v tto chvli bezradnosti a tpn, Picasso,
tvrce a inicitor kubismu, tvrce a inicitor
modern plastiky a vynlezce skulpturln
malby, Picasso, jen v phodn chvli dovedl
omladiti evropsk umn blahodrnmi vlivy
primitivnch negerskch, exklusivn formo-
vch plastik, jen dovedl svou prac zrevolucio-
novati i scnick vtvarnictv Picasso vidl
okamit ped sebou otevenu novou cestu.
Stal se klasicistou, ingristou, jak se kalo.
U umleck osobnosti takov historick z-
vanosti, jako je Picasso, je zcela pirozeno, e
takovto prudk, net uen tvr zvrat vyvol
tm sensan odezvu. e vyvol i ukrut n
chaos. Orthodoxn kubist odvrtili se stejn
dsledn od Picassa, jako Picasso se odvrtil
od vlastnho dla: orthodoxnho kubismu, a
jmenovali svm patronem jedni Braquea, druz
Lgera i G leizese. V Matissov tboe bylo to
kvitovno se kodolibm zadostuinnm: pan
Otto G rautoff ve sv broue: Franzsische
Malerei", v n tm nekritickm tnem jako
Vildrac veleb dnen, zejm padkov dla
Matissova, pe o klasicismu Picassov jako o
alostnm ztroskotn, a podezv Picassa do-
konce z nepoctiv vypotavosti. Umleck
ztroskotn Picassovo, pe, kon v akade-
mismu, jemu ze vech doktrn poslednch
padesti let byl jeho dogmatismus nejbli.
Sta pni pask akademie pojmali prv
tak jako tito mlad umlci. Ale i kritikov Pi-
cassovi nejbli nevdli si s jeho klassicis-
mem rady. Dobovou a vlastn desorientovanost
svdli na umlce. Div, e nemluv o zrad ku-
bismu. Kdyby pehldli vekero ivotn Picas-
sovo dlo, kdyby pehldli vekeru oblast ku-
bistick produkce, neuli by jim zajist dva
poznatky: e pedevm v Picassov dle nen
logick kontinuity, e spe je sledem pekva-
pen. Modr, rov, klasick, negersk, ku-
bistick a skultopikturln perioda Picassova
byla vdy prv takovm pekvapenm jako
jeho Style Ingres". e Picasso, ptal-li se svm
dlem o radu G reca, Toulouse Lautreca, C-
zannea, negerskch socha, mohl se prv
takovm, ne-li vtm a pirozenjm prvem
opti o Ingresa. Protoe a to je druh po-
znatek kubismus je nejistm plodem fran-
couzsk klasick tradice. Ji ped vlkou kubis-
tit teoretikov zdrazovali blzkost a p-
buznost kubi smu s empirovou klasikou a prv
pi vech scestnch odbokch kubismu ke ki-
netickm problmm futurismu, k barevnm
orgim orfismu a simultanismu, k halucina-
tornmu prostorovmu mysticismu, usilujcmu
o to, co Bergson zval intersection du temps
avec espace, kdy k tem faktorm dimensio-
nelnm, urujcm prostor, byl pibrn rozmr
tvrt, trvn (la dure), byl vdy zdrazovn
tradin stedn lini, spojujc kubisty s In-
gresem a Davidem. Lekce Davidova, jen, jako
Raffael a jako Josef Mnes kreslili vdy postavu
dve v akt u ne v boru, kreslil dokonce dve
skelet ne postavu, byla pkladem konstruk-
terskmu duchu. Ingresovsk extempore Picas-
sovo nebylo by mohlo zpsobiti tolik zmatku,
kdyby se bvalo vzpomnlo tto rodn souvis-
losti, kter spn kubism s empirem, kdyby se
bylo vzpomnlo, e Picassovo vzcn ingenium
stvoilo v ranm mld tolik divukrsnch kla-
sickch, staromistrovskch kreseb, k nim spe
ne k Ingresovi mohl se nyn navrtiti, kdyby
se bylo vzpomnlo, e Braqueovm patronem
je Chardin, e G leizes se vdy dovolval Davida,
e Metzingerovy obrazy jsou pmmi moder-
nmi derivty z Vige Lebrunov, e Andr
Lhote i pokud byl kubistou, byl umlcem velmi
akademick raby. Klasicismus je latentn tra-
dic zpadnho vtvarnho umn. A ostatn,
Picassv ingrismus m se ku pedchzejc i n-
sledujc, optn kubistick epoe, jako jeho
lautreco vsk perioda k period negersk. A nen
v jeho klasickch kresbch vce Ingresa, ne
bylo negersk psady feti a masek v jeho
ztich a hlavch z let 90810. Dnes maluje
Picasso opt kubistick zti, ovem siln zjed-
noduench forem, ped nimi mnoz vzpom-
naj umn koptickho nebo eckho vsovho
malstv. Vedle toho maluje i postavy a akty,
kter byly nazvny ingresovskmi. Jsou vak
prost Picassovsk. Ten, kdo na p. ped jeho
Koupajcmi se enami" me mysliti na In-
gresa, a ten, kdo pi nich me mluviti o padku
a ochabnut, nechpe patrn Picassa vbec.
Svd-li tento obraz o nem, to nikoliv
o padku, ale o podivuhodn vysplosti a sle
Picassov proteicky promnlivho ingenia,
jeho cesty jsou skuten zhadn a nezbada-
teln. Vdy jest (jak bylo vstin, tum Andr
Salmonem, nadhozeno) symbolem Picassa kla-
sika a kubisty, symbolem, v nm sp zaklet
jeho smutn a ironick, neklidn duch
HARLEKIN. Picassv vvoj spe ne Odyseou
je harlekindou.
U pleitosti jedn Picassovy souborn v-
stavy u Paul Rosenberga v Pai napsal mal
Roger Bissire do L' amour de 1'art vzcn v-
stin lnek, slova, kter nememe si tuto
odepti parafrazovati:
Mlo komu neporozumli vlasin nsledo-
vatel tak velice, jako Picassovi. Vytrhli z celku
dila omezen seky jednotlivch f asi. Monost
pokraovati v Picassovi je jen tato jedin: ne-
pokraovati v nm. Toho, zd se, nedovede se
odvziti nikdo le Picasso sm. Je-li fran-
couzsk klasicismus od Fouqueta a po Czan-
nea v pevnch realistickch zkladech, je Pi-
cassovo umn vratk rovnovhy. M ndhern
jedovat kvty. "
Mdn klasicismus jako reakce proti plin
rozanalysovanosti kubistickho tvaru vznikl
z tche pin, avak nen na Picassov klasi-
cismu pmo zvisl. Ba, je pravdpodobno do-
konce, e by byl vznikl, i kdyby Picasso nebyl
zael do style Ingres". Je tento klasicismus
na pklad i v ppad Coubinov, jen mezi
vemi svmi vrstevnky se doasn nejeji
k Ingresovi pimknul msi irm, ne pou-
hm ingrismem.
*
PURI S MUS
D ve ne p i st oup me k ant i kubi st i ck
reakci klasicistick, zast avme se u smru,
kt er t m vdecky a syst emat i cky sna se
rozvi nout i kubi smus v sl ohov t var : u PU-
RISMU. Pur i smus pokr auj e v kubi smu. Po-
kr auj e v Pi cassovi . A je-li Picasso j ako lo-
vk i j ako uml ec bl udnm dobr odr uhem,
nekl i dnm r omant i ckm pot ul nm r yt em,
don Qui j ot em nue, pur i smus jest zmou-
den m dona Quijota. Nelze si vs kut ku ped-
staviti umn mn dobr odr unho a roman-
tickho, nelze si pedst avi t i umn mn sen-
t i ment l n ho (ve f r ancouzskm smysl u slo-
va). Nastoupil-li v kubi smu (j ak p e Dani el
Henry) na msto l i t errn ho l yri smu nl ado-
v i mpresi oni st n ho ie vt var n l yri smus
f or mov, nev m, naleznete-li v istm forma-
lismu Ozenfant a a Jeanner et a al espo tro-
chu l yri ky.
Pur i smus j ako novokl asi ci smus jest post-
kubi s mem: kn ka, v n j eho inicitoi
OZENFANT a JEANNERET po pr v vyloili
sv nzory, mla t i t ul : APRES LE CUBIS-
ME. Jest pr ot o t eba nej pr ve ozej mi t i ble
j eho vzt ahy ke kubi smu a naznaiti pot j eho
p buznost a souvi sl ost s novokl asi ci smem.
Nue: pur i smus p moa e a konsekvent n
pokr auj e v posl n kubi smu. Nen-li ro-
mant i ck, meme bt i kl asi t j ne ku-
bi smus Pi cassv. V t omt o smysl u, uvi d me,
bude dokonce kubi st i t j ne kubi smus.
Pi casso vyel ze Czanneovsk nauky o ob-
razov st roj b k vt vor m fant asi e, z n
u pri mi t i vn ch nr od vzni kl y fet i e. Dospl
k t var m, podobnm t m, je byl y vyt voe-
ny na Kongu od di voch. Klasitj puri s-
mus je v j dr u ciz j akmukol i v bar bar i smu
a exot i smu. Jeho vchodi skem jest j e na j en
Czanne, Czanne, kt er objevil, e vecky
vci v p r od se model uj podl e uri t ch
geomet ri ckch pr at var . Puri st tvrd, e
i vecky vt vor y l i dsk r uky a ducha lze
p evst na t akovt o zkl adn pr at var : tan-
dartn web je za vech dob u vech nr od na
celm gl obu v podst at t : l hev, pohr ,
tali. Vecko, co l ovk tvo, jest domnl e
i skut en el n, slou l ovku. Ve bere
na se l i dskou podobu a mru. Je to i nsti nk-
tivn ekonomie, nejvt mon soudrnost,
pevnost , ohebnost a el nost, kterou bychom
nalezli t ak v zzranm organi smu prod-
nm. Kdyby sl ep proda, soud, m sto vajec
plodila l hve, nemohl y by se t yt o zajist ne-
podobati onm, kter vyrb l ovk.
Teori e tandartn vci je zkl adem puri-
sti ck esteti ky. Jako kubi smus na teorii
ekvi val ent u, ekvi val ent u vol umu, ekvi va-
l entu vzdun perspekt i vy, ekvi val ent u je-
vovho tvaru, basuje puri smus na teorii
tandartn vci. Puri smus jako kubi smus
m cl v s ob: konst rukt i vn synt esu, um-
l eck a uml in, f ormovou archi tekturu
nezvi sl ou na vnj ch nahodi l ostech, samo-
statnou e, a ne tl umoen . Puri sti ck obraz
je prv tak jako kubi st i ck pl tno skute-
nost samostatnou, svprvnou, uzavenou,
ale ne s amoel nou: je artefaktem. Obraz
je obrazem, prv tak jako stl stol em, kni ha
kni hou, a dmka dmkou. Je puri sm prv
tak vcn, prv tak real i sti ck jako kubi s-
mus ; mon v ce. Je prv tak i ntel ektua-
l i sti ck, ba, zcel a urit, je i ntel ektual i sti -
tj ne kubi smus. Braquev af ori smus:
Smysl y znetvouj, duch ut v ; proe je
teba pracovati o zdokonal en ducha, nebo
jistota je jen v tom, co tvo duch" pijm
jako zkladn pravdu do s vho krda. Zd se
jako by piel, aby veri f i koval tu vt u z Flau-
bert ovy korespondence, dnes tak asto z roz-
l i nch stran ci t ovanou: L'art de demai n
sera i mpersonnel et sci enti fi que.
Puri smus jako esteti ka je sama vt varn
kze, nauka o f ormov harmoni i a kontra-
punktu, dvojnsob cenn v dob, kter fu-
t uri smem a nmeckm expresi oni smem pro-
padl a anarchi ck vli. Kubi sti ck mal pro-
vdje, jak byl o eeno, produchovn a
opt n zhmotnn pedmt, pracoval ekvi -
val enty ist pl asti ckmi . Puri st Ozenfant
a Jeanneret tvary a pedmt y standartnmi.
Pokrauj tak v tomto ohl edu v tvr m pro-
cesu, kter jsme zjistili u Braquea a Gri se:
postupuj od abstraktna ke konkrt m. Po-
krauj v nm s jistou pedanteri a bezohl ed-
nost a zarejc. Sestavuj sv zti jedin
s vc standartnch, to je geomet ri ckch pra-
tvar. Vel-li jim komposi n zetele ab-
straktn koncepce zaplniti to nebo ono m sto
obrazovho povrchu vl cem, namaluj tam
l hev. Si nusoi da nutn vzhl edem ke kompo-
si n mu du stane se pro obraz kytarou.
Take na m sto os novy tvarov a tvarov-
ho komposi n ho kompl ementari smu ab-
straktn ho, s jakm jsme se setkali u vt-
i ny kubi st, slu se zde ml uvi ti o kompo-
si n m kompl ement ari smu konkrtn m, vc-
nm, o skl adu standartnch pedmt.
*
V mohut nch nbz ch ke sl ohu, jeho
esteti ck pedpokl ady jsou vypracovny
mnohol et m a i nt ensi vn m vvoj em, tkv
heroi ck krsa modern t vorby i tehdy,
jsou-li dobou a prosted m pokad nutn
zrazeny a odsouzeny k zni ku. Svm aso-
pi sem Esprit Nouveau, kter je nejprogra-
movji a nejc l evdomji vedenou revu mo-
dern ho svt ovho umn , sna se Ozen-
fant a Jeanneret dodati soudobmu umn
potebn vdecky esteti ck doktrinern
vzbroje. Sna se tu vybudovat i novou v-
deckou esteti ku, esteti ku, kter m bti v-
dou experi mentl n , vypracovvanou v la-
boratoch, esteti ku pragmati ckou, esteti ku
drobnch pravd proti starobyl esteti ce vel -
kch eutit. V, e vst upuj eme do sl avn
epochy umn , e rod se obansk duch
vel i k archi tektoni ck epochy a ohl auje
nov sloh. Umn vyst upuj e z hrz tradicio-
nel n ho proudu a zapl avuje v ecky oblasti,
Byla by mon, ostatn pli akademick diskusse, je-li tento puristick dsledek tvrho pochodu
TSraqueova a G risova skuten dsledn, odpovd-li pesn charakteru autonomn malby, jej komposin
d, zd se, neme bti jin ne abstraktn-obrazov, a zdali dvojdimensionalita, pochodc z rozkladu
prostoru a dissoluce formy, nen tto malb nezbytnosti. Zdali mohou bt konkrtn (tandartn) vci
komponovny, i kdy se svmi konkrtnmi tvary dopluj a vyvauji. Zdali je prost mon zmna mezi
tm, co Nmci zovou Dingform" a Formending". Je-li to nedslednost se stanoviska orthodoxnho
kubismu, nen to nedslednost s hlediska realismu.
kde se objevuj t endence velik zvanosti
pro modern ivot: tak na p. k divadlu pi-
druuj e doba koncerty, recitace, inusic-
hally, tance, cirky, kina, prvody, sport.
Z konst rukc modernho prmysl u rozvj
se nov mechanick est et i ka: vyt v se
nov proporce, hr y vol um; mnoh z tchto
st aveb jsou skutenmi umleckmi dly,
ponvad jejich t varov osnova a proporce
maj za zklad slo, to jest d. Tyto nepo-
pirateln krsn technick konst rukce vy-
volvaj uritou munou atmosfru, dvaj
vznik estetice stroje, o n tak kr sn pe
Elie Faure. Opravdu nov archi t ekt ura
me vyrsti jen a jen z fysickch podm-
nek elnosti, dnes opomjench: jej mv-
t varnm prost edkem je prost objem a po-
vrch, jej e je matematick e proporc.
Bude kubistick tato architektura, ope-li se
o onu ji uvedenou vtu Czanneovu o geo-
metrickch prat varech vc bude puristic-
k", ope-li se o teorii o standartnch ped-
mtech, je jest jejm dsledkem. Jde zde,
jak vidti, o zvdetn umn ; nen po-
chyby, e toto zvdetn me znamenati
asn ozdravn a zeslen umn.
Svm civilismem nepin Esprit
Nouveau" mnoho novho. Civilismus na-
jdeme - rozumme tmto pojmem zk vztah
a optimisticky kl adn pomr k souasnosti
svta, v Courbetovi, Degasovi, Toulouse-
Lautrecovi, Seuratovi, v kubismu i fut u-
rismu. Civilistick byly t ak pedvlen
Apollinaireovy Soires de Paris", kt er teh-
dy hrly analogickou roli v umleckm svt
jako dnes L' Esprit Nouveau. Nov jest toliko
jeho vdeckost a psn dslednost. Reakc
proti Apollinairov kole, kt er nemla ji-
nho zkona, ne nejvt svobodu a bez-
meznou volnost fantasie, vynoila se dnes
poteba pevnch estetickch zkon, obec-
n orientace, generalisace formovch vymo-
enost jednotlivch umn ; v tomto smyslu
pracoval Pierre Reverdy v listu Nord-Sud".
Vdy a umn se zde zce stkaj jako v dob
koly florentsk. Buroasn stolet te se
v Marxovi prvn ukzalo, co dovede in-
nost lidsk. Ono uskutenilo zcela jin a
ohromnj svtov divy, neli jsou epyptsk
pyrami dy, msk vodovody a gotick kate-
drly, provedlo zcela.jin pochody, neli je
sthovn nrod a vpr avy kick. Nut
vecky nrody, aby si osvojily zpsob bur-
oasn, nechtj-li bti zni eny; nut je k to-
mu, aby si doma sami zavdli tak eenou
civilisaci, aby se toti z nich samch stali
buroov. Slovem tvo si cel svt podle
sv vlastn podoby.
Tomuto novmu svtu amerikanismu a in-
dustrialismu, stolet pry a elektiny, vyn-
lez a pokrok, obdob obchodn m ck
ci vilisace, je slavila pyn vlastn pd ped-
chzejc vtzstv nad celm povrchem glo-
bu, platil Whi t manv Salut au monde, apo-
tetick apost rofy futuristickch [hymnik.
Svou kritiku tto civilistick bezmylenko-
vit extase vyslovili jsme ji jinde. Ji nak
oslavuj svou souasnost pur i st : ne jako
ivotem a svtem opil bsnci, ale jako ine-
ni a t echni kov: vdeckou prac. Vdec-
kou prac stv se jim i umn, je dle slov
G ina Severiniho' nen, ne humanisac vdy.
Archi t ekt ura tohoto svta neme bti
jin ne jak si puri smus p edst avuj e; jist
nikoliv barokn, nikoliv pitoreskn jako ro-
koko a secesse, ani div vegetativn jako
utopick archi t ekt ura Poelzigova; mus bti
nut n architekturou inenrskou. Mus bti
takov, jako archi t ekt ura egyptsk, tibetsk,
mexick, azteck, perunsk, ba i ernosk,
jako romnsk sloh, jako bolognsk ve,
j ako empire, jako st avby Br amaut eovy:
mus bti, opakuj eme, inenrsk. Amerit
ineni rozdrtili svmi vpot y staeckou
mkkost a maltnost vldnouc pseudoar-
chi t ekt ury secesse a zdegradovanho ku-
bismu : vystavli adu t ovren a skladi ,
kt er se podobaj svou monument al i t ou dr-
skmu chrmu i i ndi nskmu boiti. Vy-
vodili z forem st roj ov vroby t vary doko-
nal elnosti a zrove dokonal kr sy a
absolutn t ypi nost i : dospli ji st andardi -
sace. For my tto vt varn kul t ury, kt er
resolutn sesad estetiku Rieglovu, aby vy-
znvala modern a zameri kani sovanou ob-
dobu estetiky Semperovy, jsou ovem zcela
podmnny hospodskmi pomry a zp-
soby vroby. A proto t ak nemohou v dne-
ni m du dospti sl ohovost i : to j est obecn
rozenosti a t r val stabilisace. Nebo
dovol ej me se opt Marxe buroasi e byl a
by nemonou, kdyby nepsobi l a ust avi nou
revoluci ve vrobn ch prost edc ch, s nimi
souvi s vrobn pomr y a tm i veker
pomr y sociln a kul t urn . P edn ivotn
podm nkou vech d vj ch td bylo, aby
st ar zpsob vrobn byl zachovn beze
zmny ( - pr ot o t rval y slohy stalet - ) , kdet o
bur oasni epocha vyznauj e se pr v tm,
e psob ust avi n p evr at y ve vr ob, a
ot s vemi socilnmi pomr y a t var y,
budc chroni ckou nej i st ot u a neklid. Ni eny
jsou st ar ust r nul pomr y, pr ovzen sta-
r mi ct i hodnmi p edst avami a nzory, a
nov pomr y pak zast araj d ve, ne se
mohou obecn viti. (V t om j est p i na a
pat ol ogi ck akcel erace vvoj ovho dn mo-
dern ho umn , kt er neme se ust l i t i na
defi ni t i vn m sl ohovm vrazu. ) Novodob
ci vi l i sovan svt podob se onomu arodj -
n ku, j en u neme zaehnat i ony pod-
zemn mocnost i , kt er sm vyvol al . U n-
kol i k destilet jsou j eho dj i ny, pl n kat a-
st rofl n ch a kr vavch ot es, dj i nami
vzpour y novodobch sil pr odukn ch prot i
novodobm pr odukn m pomr m. Sta
poukzat i na obchodn kri se, kt er svm
peri odi ckm opakovn m nebezpen pod-
r vaj exi st enci bur oasni spolenosti. Tak
vzni kaj c epi demi e nadvr oby byl y by
vem mi nul m dobm a t dm nepochopi -
t el n. Spolenost vl dne pli velikou ci-
vilisac; vvoj em kapi t al i st i ckho velko-
pr mysl u podkopna j est j pda a t ak ona
sama sob p i pr avuj e hrob. J a k nezbyt n
jest jej zhuba t ak nezbyt n jest vtz-
st v prol et ari t u.
Nue: sociln hi st ori ck pomr y, je se
t akt o ut vej , nej sou ivnou pdou pr o
vzni k slohu. Nedokme se slohu a v novm
ust l enm spol eenskm du. Avak puri -
stick est et i ka je pece dnes pro ns vc
kardi nl n dleitosti i t enkr t , vme-li, e
puri st i ck mal st v nepi nesl o dosud v-
znanch dl a e vl ast n pole a vl ast n ob-
last pur i smu, archi t ekt ura, v n J eanner et
(Le Corbusi er-Saugni er) je p mm nsle-
dovn kem Per r et ovm a Touy-G arni ero-
vm, dok se pr avho rozkvt u vl ast n a
v novm spol eenskm du. Ale dleito ji
dnes pr o ns je, e se podai l o puri st i ck
estetice teori o st andart u ch pedmt ech
dospti t m standartnch umleckch z-
kon. J e nznakem est et i ky a vt var n di-
scipliny, jej pri nci py j sou t andar t n : jsou
opr avovny a kval i fi kovny veker m
umn m, kt er bylo, j est a asi bude. Puri st i -
ck est et i ka dospl a t m absol ut n pr av-
di vost i a zkoni t ost i . Tat o t andar t n este-
t i ka bude moci asi bt i est et i kou novho
slohu v p t m spol eenskm du. La
disciplin est de t out e t erni t , la f or me
seul e se t r ansf or me" (Andr Lhote). Jest ,
nebo me-li bt i exakt n vdou, ne dobovou
filosofi, j ako byl a est et i ka croceovsk, a t ak
p et r v zmny sociln, kul t urn i morl n
s t r ukt ur y svt a.
Pi casso je vyvrchol en m kubi smu. Puri s-
mus je zdsl ednn m a pot encovn m ku-
bi smu, zvdet n m jeho. Je dokonce stan-
dardi sac kubi s mu: fakt , e kubi smus na
dl ouh desetilet, i defi ni t i vn oput n a j ak
se k p ekonn" bude akt uel n zlei-
tost pi vzni ku kad nov f or my, kadho
novho t var u, fakt , e umn p t omnost i
a nej bli budoucnost i , zcela nekubi st i ck
ji, nj akm zpsobem nezbyt n na kubi s-
mus nave a z nho vyj de, fakt , e v j eho
st nu odehr aj e se p t p eskupen t vr ch
sil, je zap i nn met odi ckou i nt ervenc pu-
ri smu.
Estetice purismu bl se estetika kompasu
a sla, kterou G INO SEVERINI uloil ve sv
kni ze: Du cubisme au classicisme". Jak nzev
knky sm napovd, smuje stelka jejho
kompasu ke klasicismu. Sprostedkovv tak
pechod mezi purismem, jen jest potencova-
nm a standardisovanm kubismem, k soudo-
bmu tradicionalistnmu klasicismu, jen jest
reakc na kubismus, antietickm, do zpt se za-
tejcm dsledkem kubismu. Ke klasicismu,
jen uzavr velik okruh francouzskho um-
n, kter vlivem historickch okolnost bylo od
dob vyhasnut italsk umleck aktivity roz-
hodujcm a smrodatnm pro vekero umn
Evropy. Tmto postkubistickm klasicismem
kon okruh umn, kter zaalo v empru kla-
sicismem porokokovm.
Vvoj a zmny umn Severiniho jsou velice
pznan. Zaal v literrn anarchickm futu-
rismu. Jeho prvn dynamick obrazy byly
obrazy tance, vyten z umlch, elektrickmi
svtly osvtlovanch prosted Music-hall,
dancing a kabaret; thmaty svmi ml ped-
chdce v Seuratovi, v Toulouse Lautrecovi
a Degasovi. Snad byli sten tito klasicist
a realist jeho vzory: snad proto i pi veker
futuristick literrn a tvrn anarchinosti
a Severini, jako ostatn futurist, byl nkdy
malem hodn literrnm, maloval ernho
kocoura", obraz pocit stsnn, vyvolanch
etbou Edgara Alana Poe a Hlas mho pokoje"
snad proto i pi vekerm bujnm vlni for-
my a ivosti techniky neoimpresionistick,
pointilistick, pi eklatantn pestrosti koloritu
jsou jeho obrazy, dynamick hieroglyfy, ve for-
m pece jen znan pevnj, geometritj,
ne na p. u zcela amorfnho Russola. Z tto do-
by je velk obraz: Tanec Pan-Pan u Monica, tlu-
moc dojmy hluku a evu kapely, champani-
sujcho davu, vstedn tanec artistky, smchy
a mnostv pohyb a barev v proslulm nonm
loklu na Montmartru. Mezi Severinim a
ostatnmi futuristy trval od potku jist velice
markantn rozdl. A etli-li jste jeho ji ped-
vlen lnky, pozorovali jste, e v nich, prv
tak jako v lncch Carrovch v La voce" mezi
dky futuristickho programu a krda proje-
vuje se, by posud kuse a plae, spodn ton vla-
skho tradicionalismu, kter pozdji vyvolal
v ivot skupinu nouveaux ractionaires": Va-
lori Plastici". Koncem vlky opout futurismus
a pechz ke kubismu. Anarchii nahrazuje
diktaturou pevn kresby, kter dle slov In-
gresovch je ctnost umn, a oste rsova-
nho harmonickho tvaru. Vybaviv se zhy
z plinho a autoritativnho vlivu Picassova
pozdnho umn (vizte kubist. Cikna s har-
monikou z r. 1919) maluje serie svch hled-
nch, komposin dokonale rozvench z-
ti. Kubistick disciplina svd ho ke klasi-
cismu, k disciplin stle tu, aby reakce proti
futurismu se stala pkej, a k psn reguli
komposin matematiky. Roku 1920 namaluje
u klasicistn Matestv". Malskou estetiku
podkld matematikou jako hudebn nauku
o harmonii. Pedpokladem jejm jest pochopen,
e umn jest zkonn nutn vraz, ku ktermu
lze se pibliti formul precisnosti matema-
tick. Postkubistick klasicista Severini po-
stupuje na cestch analogickch tm, po nich
krel postexpresionistick klasicista Kubista.
Ale byl-li Kubistovi vchodiskem Poussin a
G reco, je Severiniho oporou zejmna rene-
sann klasika vlask.
KLASICISMUS.
Zatm co v dlce doznvaj evy a kiky
futurist a nkterch kubist, barevn orgie
orfist a expresionist, udrovan v chodu
pi funknosti ji velmi chatrn jen setrva-
nost, ponechny nemohoucm epigonm
a plagitorm, vst upuj e na jevit vvojo-
vho dn nouoklasicismus, aby uzavel a
dovril velik obdob historick, zapoat
klasicismem empi rovm: klasicismus for-
my, klasicismus raby francouzsk, t. j. ra-
cionalistick, cerebrln, positivistick; jest
znakem celho irokho okruhu umn, jen
se nyn definitivn uzavr. Pon se u Fou-
queta a Cloueta: pes Poussina, Le Nainy,
Claude Lorraina, jde k obdob revoluce:
Chardinovi, G reuzovi, Vige Lebrunov.
V devatenctm stolet jsou jeho nositeli
David, Ingres, Courbet, Manet, Degas, Re-
noir, Czanne, Derain, Picasso, purismus a
soudob novoklasicismus, je jsou sepiaty
stedn lini francouzsk tradice, tradice
realistickho a positivistickho klasicismu,
exaktnho jako modern vda. Klasicismus
je tedy po cel XIX. stolet aktueln a velmi
aktivn, plodnou silou, jeho ptomnost
v umn t doby je mocn, tm ustavin,
nebo lpe, upl at uj e se tm periodicky
v astch reprisch.
Po jakm zkonu vst upuj e tedy klasicis-
mus na jevit vbojovho dn ? sil a tou-
ha po znovuzrozen klasicismu dostavuje se
vdy, kdykoliv obecn smr doby pes mru
roziv eit svho proudu, opomenuv je
pi tom prohloubiti, nezd se ji nadle po-
skytovati novch monost. V devatenctm
M. KI SLI NG
P a r i s
19 2 2
Futo Man Ruy
coll. ZOorowski
stolet mono dokonce ci, e harmoni e a
disciplina klasicismu obj evuj e se vdy jako
reakce proti amorfnosti a nest rukt urnost i
impresionistick. Porokokov empirov kla-
sicismus je klasicismem protirokokovm :
antitesou proti jeho roztkan hravosti a di-
v nesoudrnosti t var : nebo i rokoko, mo-
no snad ci, skonilo jakmsi impresionis-
mem sui generis (tm, na co navzal pak
Monticelli a G urin). Pozdji svr klasicis-
tick kze rozpoutanost a vzruch roman-
tismu. Impresionismus byl vrcholem nat ura-
lismu a zrove jeho pekonnm: predznail
toti cestu t vr n a vrazov abstrakci.
Oprvniv svteln deformace a dekompo-
sice, pipravil cestu pro peinture pure". Ve
chvli, kdy kon rozleptvnm t varu v na-
prost mkkovi t amorfnosti a pravm ba-
revnm intimismu, Seurat a Czanne, po pp.
i G auguin, vyede z impressionismu, prvn
proti nmu reaguj, navracej ho kl asi ci smu:
Czanne usilu je udlati z impresionismu cosi,
jako je umn v musech. Fauvi st , s n-
kt ermi vt ky Czanneovmi, s novou
touhou po vzanosti a sevenosti dekoratv-
nosti malby, pracuj nkolik mlo l et : v d-
slednm dle Matissov obj evuj e se impre-
sionismus poznovu, a nikoliv, jak dnes vi-
dme, jako nedsl ednost : impresionismus
usnadnil kdysi osvobozen barvy, ponechav
problmy komposice a konst rukce stranou,
a koloristick spekulace Matissovy, jejich
akkordy nejblich tn chromatick stup-
nice, dekorativn rovnovha mezi studen-
mi a teplmi tintami, resonance komplemen-
trnch barev a aponisujc a arabeskujc
rozvrh obrazov plochy, spe komposice
plenty, paravnu i vje ne t abul ovho
obrazu, jsou bez impresionismu nemyslitel-
n. A proti tomuto fauvismu, proni knut mu
impresionismem, pichz poznovu klasicis-
tick r eakce: kt er prostednictvm Deraina
vede k Picassovi, kt er anarchii deformace,
dekorace a abst rakce seve opt pevnm
skupenstvm vech forem. Pro tento postex-
presionistick klasicismus jest dlo Kubis-
tovo, dve ne pej de organicky v kubismus,
velice pznan. Impresionist ped Czan-
neem, Matissova kola po Czanneovi, mli
linern kresbu za akademi ckou konvenci,
vyznaovali se nebezpenm sklonem k im-
presionismu. Jestlie Matisse navazuj e vlast-
n tam, kde pest al impresionismus, adap-
t uj e a adopt uj e jej vlastn, Picasso po De-
rainovi jest logickm pokraovat el em C-
zanneovm ve smyslu klasick tradice. Le
kubi smus, zejmna nebl ahm vlivem futu-
rismu v orfismu zplotl, a pli analytick
a fantastick, podlehl opt terciernmu im-
presionismu. Kinetick principy fut uri st
vyplvaj pmo z impresionismu, rovn
tak deformace tles osvtlenm a chrom a-
tick vibrace.
Fut uri smus dosadiv na msto impresioni-
stickho plenru vel komst skou elektriso-
vanou at mosfru, je vlastn paroxysmem
impresionismu. Nastalo zde ji vysl oven
odcizen se kubismu v zkm a prvotnm
smyslu, v nm pro sam zjem o t var
a plastiku ustoupila i barva temnosvitu
prv tak jako v impresionismu, fauvi smu
a futurismu, ustoupil opt naopak temno-
svit barv.
V jednom smru purismem, v druhm
smru klasicismem nast v tu opt reakce.
Picasso, Lhote a tak mnoz jin vracej se
opt ke klasicismu, k Ingresovi, k potkm j
19. stolet, aby tak uzaveli vvoj ov okruh
umn, kt er pes veker individualismus
konce stolet represent oval o pece jen jistou
celistvost svmi -ismy, bylo kolektivnm
vsl edkem soubornho sil. Jeho formov
t ransformace dly se v hranicch klasi-
cismu nebo v protilehl oblasti impresio-
nismu, vzj emn se navazujce. Lze-li gene-
ralisovati, to impresionismus a klasicismus
byl by dvoj t v tm vekerho tohoto
umn.
Dnen post kubi smus a antikubismus jest
dn nvrat em ke klasicismu a tradici, t ak
zvanm vnm podm nkm umn, pmo,
i (v purismu) nepmo. Uzavr minulost a
je poslednm jejm lnkem. Je produkt em
krise navozen, vyvrcholenm kubi smu, ale
m daleko spe nazpt ne do budoucna
a kupedu. Je, ekli jsme, dominujc ten-
denc dobovou, nabyl vel k e a zva-
nosti jako zdrav kola kzn a p snho
du; jest tedy msi irm ne jen Picas-
sovsk ingrismus. Je msi vce ne ingre-
sovskou modou. Je msi vce ne j akmsi
empirem na ruby. V tomto hnut Pi cassv
stylu Ingres jest jen malou episodou : nen
to ostatn jen Ingres, ale asto Rafael, Pisa-
nello, Clouet, Piero della Francesca, Signo-
relli, Benozzo G ozzolli, Ucello, bolognesk
kola, v jich znamen vznikl.
*
V kritickm mezidob dnenm jsou pi-
rozen umlci nchylni pr o svou prci hle-
dati opory v tradici, v nvrat u k minulosti.
Lecvracme-li se k zsobm minulosti, bv
to vdycky ve znamen nerody. iv umn
nechod se ptti svch mrt vch pedk, ne-
podst upuj e zbytench vpr av do podsvt ;
jeho inorod antitradicionalisinus chov
jist zruky stle novho dalho rozvoje a
jeho el ement rn i mpul sy pak znamenaj
prakt i cky nekonen vce ne mrt v tra-
dice. Maurice Vlaminck, pync se, e nikdy
nechod do muse, prohlsil : Ret ourner aux
gr ands classiques, c' est un peu la faillite de
soi mme ; c' est faire du vieux n e u f . . . V,
e je snze vzpomnati st arch mistr, neli
jich neznat i nebo dokonce jich zapomenouti,
v ale, e nen to lpe. V, e nelze nalzti
ANDR LHOTE
(Paris 1922) ^
v minulosti opory skuten, nezdnliv pev-
n: e nutno iti jen ptomnosti nesentimen-
tln hledc v budoucnost. e tradice prv
tak jako posilou, me bti i bemenem.
Soudobmu novoklasicismu hroz sku-
ten povliv nebezpeenstv: dut a pu-
st formule novorenesannho akademismu,
jm byl by dovren padek umn m-
ansk periody djinn. asto vidme, jak
mnoz a mnoz akademismu podlhaj: ti,
kdo dovedou tomuto nebezpeenstv eliti,
jsou, jak uvidme, realisty nejistho zrna
spe ne klasicisty.
Nelze se iti o jednotlivcch a podati cha-
rakteristiku jejich dla: musme se spoko-
jiti pouhm uvedenm nkolika jmen. Pede-
viemi AMADEO MODIGLIANI, zesnul ne-
astn a velik mal, jen vdy uchoval si
tolik vel, hok a malern bsnivosti, e v nej-
menm nepodlehlo akademismu, dle ANDR
LHOTE, ROGER BISSIRE, O. COUB1NE (O.
KUBN), GALAN1S, MARCHAND, sten i M.
BLANDARD-OV, KSL1NG, KARS, GIMI a j.
V oblasti novoklasicismu lze se setkati i s DE-
RAINEM, velikm umlcem, jen je orienta-
nm bodem mladch umlc, k nm u se obrac
tm vekera pozornost a nadje jejich. Ne-
budeme zde hovoiti o tomto vzcnm a sa-
motskm umlci, o tomto ryzm tradicio-
nalistovi, soudruhu horkokrevnho antitradi-
cionalisty Vlamincka. Derain jako pokrao-
vatel Czannev byl aktuelnm a v poped
vvojovho zjmu stojcm umlcem v dob,
kdy spl vvoj ke kubismu: ale nestal se ku-
bistou. Byl aktueln v dob, kdy se lo od
kubismu ke klasicismu : ale nestal se ingristou,
ba snad ani ne orthodoxnm klasicistou. Mohl
by bti i pouenm pro modern primitivismus,
ale jeho rousseauovsk obdob jest jen pe-
chodn. To proto, e jest a byl vdy realistou.
Bude tedy jeho vliv plodn pro nov realismus.
Proto budeme o nm hovoiti a dle: a to
ne oDerainovi expresionistovi, ne o Derainovi
klasikovi, ani ne vlastn o Derainovi primiti-
vovi, ale o Derainovi realistovi. Na Derainovi
lze zpsobem nejnzornjm vyloiti, co se
dnes pojmem realismus jako opak a krajn
protiklad naturalismu rozum: lze tovysvt-
liti na p. slavnm obrazem Sobota", touto
velikou komposic, kter je istm vtvarnm
pendantem lyrickmu realismu Charles-Louis
Philippovch obraz ze ivota. Realismus byl
nm sudidlem klasicismu; realismus, kter
jet ble osvtlme, bude nm dle sudidlem
primitivismu.
Mluvce o kubismu, poukzali jsme na jeho
rodnou a tradin souvislost s klasicismem;
mluvce o novoklasicismu, snaili jsme se do-
voditi oprvnnost a evolun loginost tto
reakce proti kubismu. Ale pece je pravda, e
pes to byl pchod novoklasicismu pekvape-
nm, e byl neoekvan a tm neoekva-
teln. I kdy kubistit umlci byli si ped
vlkou ji vdomi tradinho sepjet kubismu
s klasicismem, nikdo z nich zajist neekal,
e klasicismus pijde uzavti a ukoniti obdob
kubismu. Daleko spe myslilo se, e spje mo-
dern umn k jaksi nov gotice, kter, zne-
uznna po cel dlouh destilet, byla s veke-
rm bohatstvm svch krs a hodnot teprve
tehdy vlastn objevena. Jak tedy byly este-
tick, vvojov a historick dvody, e msto
ke gotice dosplo se ke klasicismu?
I. Fakt, e nositelem vvoje bylo pedevm
umn francouzsk, jeho tradic je klasicismus.
II. Pbuznost kubismu zejmna po strnce
formov je vt s klasicismem ne s gotikou.
III. Klasicismus, renesance, antika, zd se,
byly pece jen pli hluboko zakotvenou nor-
mou a pli vitm idelem buroasn kultury,
ne aby asov nlady a sympatie pro gotiku
v dekadenci, u Rodina, u t. zv. novoprimiti-
vist, expresionistu etc. mohly jej tak snadno
vyhladiti.
IV. G otika nebyla ostatn sprvn chpna
nmeckmi expresionisty, Worringera, auto-
ra: Formprobleme der G otik", v to potaje.
Vychzeli jen z gotiky nmeck a tu dospvali
k zvrm zcela falenm. Vidli gotiku kon-
vulsivn, mystickou, kdeto ona je neprosn,
a drasticky realistick. Zajist pozdn nmeck
gotika m do sebe cosi keovitho a patolo-
gickho : ale jen tato gotick due me bti
dekadentn. Vpravd je vak due rannch go-
tik du konstruktra: konkrtn fanatismus
a matematicismus, sama smlost a precisnost.
Takto pesn chpna, objev se gotika umnm
krajnho realismu a krajn strukturnho ducha
v dob gentskho olte i dijonsk koly, vzne-
enosti a konkrtnosti forem, kter daj v ma-
lstv mysliti na G iotta i vlmsk primitivy.
V. G otika pak je, jak jsme jinde dovodili, p-
kladem epochy po vtce slohov. Nemohla ani
jako nov gotika ameriknskho vku, pra-
cujc eleznmi a strojovmi tvary, vzniknouti
v dob, jej sociln i kvdturn struktura vy-
luovala jakoukoliv monost slohu. Nelze si
pedstaviti, e by nkdy gotika mohla bti slo-
hem buroasniho stolet.
Proto VI. nepila gotika, ale renesann a
antikisujc klasicismus, jen jest umnm he-
lenskho, ciquecentistickho a euroameric-
kho m anstva: kter obdob m ck kul-
tury zahjil, a kter je uzavr.
Ptomnost, hork a boun je chvl, kdy
vude, tedy i v umn, rozestupuje se propast
mezi svtem starm a novm, propast velmi
hlubok, krise velmi zkladn a vestrann,
jedna z tch, kter nezvratn a katastrofln
zasahuj v tok djin, aby prudce zmnily smr
eky asu. Nejde tedy o rozpor dvou -ism,
o pouh reaktivn kvas, o konflikt dvou ge-
nerac, rozpor je zvanj: jde o protiklad
dvou velikch kulturnch epoch.
Umn obdob m anskho, umn, jeho
poslednmi kapitolami jsou kubismus a klasi-
cismus, dnes hled vstc svmu soumraku z-
rove s dem a prostedm, z nho vyrostlo.
A jako z degenerujcho du, tak i z od-
umrajc star kultury vyrst ji cosi pevn
skloubenho, v ostr a uchopiteln tvar stmele-
nho, elezn pevnho a nepodajnho ; nco,
co se ztra objev velmi schopnm inorodho
ivota: nov spolenost, nov umn. Nov
umn, je tedy nebude ani kubistick, ani kla-
sicistick, ale je bude sociologicky: proletr-
ske a lidov', co znamen esteticky: realistick
a primitivn, nov a nebval a pece krtce
a dobe: vn lidsk.
*
Domeek, v kterm se
zrodil kubismus. V Pai
na Montmartru, na Plce
mile Goudeau v rue
Ravignan . 13. V tto mal
a bizarn atelierov stav-
b, pdorysu tm ku-
bistickho, s nkolikapa-
trovm sklepenm ve sk-
le, bydlval Pablo Picasso,
Amadeo Modigliani, Max
Jacob, Andr S almo n aj.
Zde konal se i onen fa-
mosn diner na poest cel-
nka Henri Rousseaua,
o nm kdysi pinesly
zprvu Soires de Paris,
Apollinairem redigovan
revue, a ji, jak znmo,
petiskuje i Maurice Ray-
nal ve sv monografii
o Picassovi.
REALISMUS a PRIMITIVISMUS
Zapon se ped naima oima a den ze
dne vzrst a sl, snad zvolna tu, a onde
velmi boun, ale bezpen a neodvrat n
hnut, kt er zna zatek novho obdob,
kt er bude plnou antithes nikoliv jen ku-
bismu, ale celmu historickmu seku, ome-
zenmu dvma socilnmi kat ast rofami a
p evr at y: mezi Francouzskou revol ci a do-
bou dnen. Vudyptomn sla revoluce
pouuj e ns dnes o marasmu st arho svta
a jej por, jen trv krovy rozpadvajcho
se du svmi zblesky, svmi nhl mi a
ost rmi svtly a stny dv mocn tuiti
hloubku propasti, rozestupujc se mezi ob-
ma svty, a dravost proudu, tcho se mezi
obma behy. Ale pece v tto dob nhlho
pelomu a pevrat u ve vech oborech socil-
nho, politickho, duevn ho ivota, v umn
i ve vd (Einstein), t ak intensivnho, e
podobnho djiny od tiscilet nepoznaly,
v dob, kdy metainorfosa svta post upuj e
nechyl n svou cestou ; zevn ale s per-
nou nzornost symbol i sovna kat ast rofami
Vlky aRevoluce, neodehrvaj c se nicmn
tak nhle a elementrn, jak se zd i v tto
dob uskuteuje se vvoj z minula k bu-
doucnu vedouc urychl en sice, ale plynule
a tm soustavn a p t omn pevrat , by
byl by sebe hlub, nen kosmickou kata-
strofou. Revoluce, spe ne potopou svta,
je jeho perodem a pemnou. Zbyten t edy
doporuuj e Oswald Spengler ve svm tlusto-
spise Untergang des Abendlandes", aby do-
ba zekla se veker umleck tvorby, nebo
dnes, v strnouc vvojov period, uzav-
rajc pr okcidentln kul t urn okruh, me
pr nco vytvoiti jen technika, sttn-po-
litick organisace, kdeto kul t ura pr zmr
a ijeme v mezikulturnm psmu. Nebylo
meziumleckho i nt eregna a nen. Kul t ury
a slohy nensl eduj po sob jako sla pro-
gramu koncert n akademie, kdy jeden kus
je dohrn a dal nsleduje a po pest vce,
jak se domnv Spengler podle svho sta-
ticky ideologickho pojet djin. Jen dyna-
mick chpn historickho vvojovho
dn post ehne nejen reaktivn napt, ale
i vzj emnou souvislost obou period v cel
sloitosti a konkrt nost i bez ideologickch
pepis. Ze vvoj nen prost m mechanic-
km stdnm i opakovnm, snadno jas-
n lenitelnm, e nen sri vykrystaliso-
vanch epoch bez organick souvislosti po
sob nsledujcch, e je vslednic mnoho-
t vrnch a rozmanitch sil a ink, e ani
v revolunch obdobch nemiz zcela jeho
kontinuita, e prost se nedl tak jednodue
na verejek a dneek, je pravda sice ukrut -
n tankov a banln, al ej e to pece pravda.
Bylo ji a jet bude vyloeno, v em nov
umn se odli od t vorby doby pedchze-
jc. Vimnme si tuto, v em vak na ni
pevn nave.
REALI SMUS.
O tom nen pochyby, e bude kraj n ciz
a bez jakhokoliv vztahu k impresionismu
a nat ural i smu. Jakkol i v bude vzdlen ku-
bismu, pece neut aj rodn souvislosti. Ku-
bismus, obohacen i puri smem i novoklasi-
cismem, vyrost l na reeln pd formy,
bude, jak jsme u minule pravili, pot kem
kad nov formy. Kubismus byl klasi-
cismem formy, ale duch kubismu byl rea-
lismus. Kubismus byl vdy prv svm
evidentnm realismem zachraovn, aby se
nestal abst rakt n m dekorativismem, podob-
n jako real i smus byl jedinou zchranou
postkubistickho klasicismu, aby se nestal
plagitnm akademi smem.
Mluvme o realistinosti kubi smu a bu-
deme v teme smyslu hovoiti o realisti-
nosti novho umn, kter, velmi ji vzd-
leno kubi st i ckm idelm, pece je pr v
tmto realismem ke kubi smu pout no. Aby
nm bylo rozumno: realismus, ne natura-
lismus. Noetick realismus*) (pm realis-
*) Viz Lonce Ros enber g: Cubi sme et Empi r i sme.
SURVAGE
( P a r i s )
mus, jak k F. X. alda, na rozdl od nep-
mho, ilusivnho, opisnho a popisnho rea-
lismu, t. j. naturalismu), kt er po vce ne
400 letech smyslov malby empirick na-
vrac umn k pravmu zkl adu: k poznn
skutena. Je to vy realismus psn v-
t varn istoty, svprvn a samost at n for-
mov, prav opak napodobivho, visuel-
nho, opticky ilusionistickho nat ural i smu
popisnho a tak zv. fotografickho".
Tento realismus nesna se pirozen vy-
kouzliti na pltn vsek skutenosti, do-
slovn pepis vidnho svta, nesna se op-
tickm klamem vs oliti a pedstrati vm
ilusi skutenosti tam, kde jde o obraz, jen je
vc lidtj ne fotografick snmek; kde fo-
tograf pracuje okou a citlivou deskou, tam
pracuje umlec celm svm lidstvm. Po-
znv svt nejen zrakem, ale vemi smysly,
syt, podrobn. Ze svho poznn svta
utv v nitru i ve vzpomnce nov obrazy,
kt er nechtj bti npodobou i ilus zevn
skutenosti, ale skutenost novou, nov
z ducha zrozenou, svbytnou a od ostatnch
skutenost odlinou. Nebo skutenosti jsou
si celkem navzj em nepodobny, a obraz se
me snad podobati obrazu, ale nikoliv kra-
jin, mstu, vj evu i lidsk tvi, prv t ak
jako stl i lampa nepodob se hoe i ece.
Jen nat ural i smus, lhav, chtl p rodu kop-
rovat. Realismus, opravdov a zvanj,
chce skutenosti ut vet . Nechce obmalovat
tu i onu kraj i nu, chce na pltn realisovati
obraz kraj i ny, ne podle zrakov jevivosti a
alby, ale podle zkon obrazovch, kompo-
sinch. Nepen vidn kraj i ny ve zmen-
enm m t ku na pltno, ale v jeho pravo-
uhel n ku komponuj e kraj i nu novou, bsn
obraz, tvo novou vc. Realism je tak pra-
vm opakem toho, co zve se umn m natu-
ralistickm, nej sa umn m vbec. Nebo
naturalistovii malbu rozdrtil vynlez foto-
grafickho apartu. Mezi realismem a nat u-
ral i smem je pak vn t pomr, jako mezi
UTRI LLO
( Pa r i s 1914)
SACRE COEUR
skut enost na j e dn a ilus, doj mem, zdn m
skut enost i na dr uh st r an. A j ako lid se
neuspokoj p bhy v denn kritice novin,
nbr hl edaj p bhy mn snad vedn , ale
za to bohat , povzbudi vj , mi mo dnj
a citov pr avdi vj v kn kch bsn k, t ak
neuspokoj je vdy pouh fot ografi e, kt er
maj c vecky vhody m i vecky nevhody
mechani ck r epr odukce. Fot ogr af i e i obraz
mohou vm vypr vt i o vcech vzdl ench
i bl zkch: Hlas fot ografi e je p esn j ako
hl as gr amof onu, hl as obrazu je l i dsk, do-
j at nebo rozvesel en, tich i boul i v pla-
nouc. A byl to pr v kubi smus, jen spr vn
po formov anarchi i a nevt var nost i nat ura-
lismu, i mpresi oni smu a f auvi smu pochopil,
e uml ec m usi l ovat o s vpr vn r el n
vr az, vzan jen a jen zkony komposi -
nmi a ne zevn napodobi vost i . Re umn je
uml soust ava t var ov a hodnot a dla z-
le j enom v jej istot a ryzost i . Dnes v-
voj ov dovr en kubi smus je nm zcela ciz
a t m l host ej n j ako kad mi nul ost , ale
za j eho obrodu uml covy ei, vt var n
f or my, doclen t m vdeckou soust avou
t varovou, j sme mu nesm r n vdni a snad
bychom nemohl i usi l ovat i o umn t ak zra-
l ho pl ast i ckho zdrav , j akm byl o na p .
dlo Courbet ovo, Seurat ovo, Czanneovo
i Chardi novo, Memlingovo a Breughel ovo,
kdyby kubi smu nebyl o, kdyby v nm se
nebyl a opt zpevnila forma. Dnes, dk ku-
bi smu, meme mal ovat i v hr nn a zjedno-
duen pl ast i ck form obrazy daleko sroz-
umi t el nj " a pece bez nebezpe nat u-
ral i smu. Snad bychom nebyli dovedli ani
pochopi ti real i smu pri mi t i va Henri Rousse-
aua, nebt i kubi smu.
Dnen real i st i ck obrazy li se od nat u-
ral i smu v podst at vce ne od kubi smu,
v jeho st roj b vzni kal a, j ako v tavc peci
zkovna, nov solidn forma, kt er ou si od-
n me z tto koly formalismu, dovr en po-
zdji klasicistickou disciplinou. Nar ozd l
od kubi smu vyznv ped lidmi nov umn
vce konkr t a a skut enost , ne abst r akt n
komposi n schmat a. Tr v vak rozhodn
j ako kr sn ddictv kubi smu, j ako cenn na-
uen, nest upn zakot ven v pevni n sku-
tenosti, ne v opt i ckm a sensuel n m po-
znn empi r i ckm: zde j sme pistli a nelze
za cenu ivota a smrti tohoto behu opust i t i :
je obydl en lidmi a vybaven skut enost mi ,
nen f ant om, stn a j ev. Real i t de
connai ssance, nikoliv real i t de vision je v-
chodi skem kubi smu i real i smu.
LI PCHI TZ
( P a r i s 1919)
Clich evlsiU
(Takt o def i novn zuuj e se poj em real i smu oprot i
nat ur al i smu a r ozi uj e se zr ove vi vemu ne-
abs t r akt ni mu umn . R. Jacobson s pr vn napsal , e
moder n kr i t i ka shl ed r eal i smus u Del acroi xe a ne
u Del aroche, u El G reca, Zur bar na, v i konch Rubl-
j ovovch, ale ne u Qui da Reni -ho, ve skyt skch
modl ch, ale ne v Laokoonu ; e j de pr ost o z skn
nov f or my pl ast i ck pr o novou real i t u. Tak vyhne
se t ent o nov real i sm r eal i sme pur ement plasti-
que i nebezpenmu lskali, toti aby si nez skal
sympat i i obecenst va j en prot o, e by snad vyhovoval
vem j eho pat nm i nst i nkt m (j ako kyovn nat u-
ralism), t oho obecenst va, kt er ni kdy nemohl o ku-
bi smu odpust i t i j eho nepr avdpodobnost " a domu-
lou i skut enou abst r akt nost . )
Mluvme konkrtnji: mluvme, chcete-li, o
nvratu ke COURBETOVI, po ppad k holand-
skmu realismu, akoliv to nen zcela pesn,
nebo nen nvratu. Nesporn je ovem nhl
blzkost dla Courbetova nejmladmu umn,
kter pece je zcela necourbetovsk. Nebo
poume se z abstrakce realismu Courbetova,
z essence realismu, prv tak, jak pozdji
uvidme, lze se uiti jen z abstrakce primiti-
vism a negrismu", ale ne z praxe. Jde
o nov realismus, prv tak jako o nov primiti-
vismus, jeho principy jsou ovem star jako
svt, ale jeho elementy pochod z na sou-
asnosti. Nebudeme poprati, e s nadenm
asto vzpomnme slavnho dne 28. ervna
r. 1855, kdy v Avenue Montaigne vyveno je
jako napt slavn heslo napsan tunmi
literami na tt vstavn boudy:
V S T AV A REALI S MU
Inicitorem tohoto pravdivho a ivoucho
umn byl revolucion Courbet: pro by neml
bt patronem a pedchdcem dnenho umn ?
Program k vstav Realismu, jeho pvodcem
je pravdpodobn Champfleury, je sml, od-
vn, krsn a vmluvn: a jet vmluv-
nj je Poheb v Ornans, Koupajc se eny,
Odpoledne v Ornans, Strkai a ada smutnch
krajin, Coubertovo dlo. Z realismu vyply-
nula tak Courbetovi urit vtvarn neomyl-
nost ; i ivotn neomylnost plyne z realismu,
v zakotven ve skutenosti, prv tak jako
z idealismu plyne skepticismus. Prv realistic-
k umlecka materialistick ivotn nzor za-
brnil Coubertovi v plin mkovit lyri-
nosti (na p. takovho Sisleye), ale uinil jeho
krajiny a zti tak pevn a nerozborn, pro-
dchnut jedinenou lskou k vcem. Realismus
svou doktrnou znamenal i zdrav zachovvn
koloristickch regul, valeuru pedevm, a v-
da, e kresba je zkladem tvaru, nemusil se bti
monochromie. Nejde mu o nic mn ne o the-
rnata a motivy: v prv ad mu jde o jednoduch
a obrn konstatovn skutenosti, prv tak
jako o to lo vlmskm primitivm a realistick
malb gotick. Nemus bt realism vdy stroh
a drastick; pozorujeme dokonce zpravidla, jak
urit sladk nha ron se z objektivity tvaru
a sounleitosti vc.
Realismus, to nen jen Courbet, aleje to tak
COROT, a je to dokonce snad i RENOIR. Ne
impresionismus, ale realismus Renoirv in
jej blzkm dnenmu umn, prv tak jako C-
zanne ne svm impresionismem, ale svm rea-
listickm klasicismem stal se magnus parens
umn nsledujc epochy. Jedin pro svj rea-
lismus me bt dnes Renoir od mladch vy-
nen i nad Czannea. Tento staec, jen v pod-
zimu ivota svmi dekorativnmi panneaux
Tanenic a adou akt, krajin i portrt ze
sbrky Cauguatovy, dly svtl lehkosti, posta-
vil krsn pomnk mld, tento starec, jen
byl znalcem vech tajnost vc, snad nedosti
vdy ukznn ve form, ale vdy vel sensi-
bility a silnho intelektu, napsal, jak vstin
prav Meier-G raefe, ivouc traktt o krse a
moudrosti. Bude ten? Bude kolou? Kdy
mld zhnusen anarchi tou se navrtit
k mistru du a kzn: Ingresovi, zd se, e
Renoirova doba opt vzchz a jet pijde.
Prv tak pijde i doba SEURATOVA.
A COROT! Corot, jen jest svmi italskmi
krajinami pedzvst Renoira, je svm Ml-
nem a Starm mostem v Mantes" pedzvst
Czannea. A jsa pedzvst Renoira a Czannea,
je prostednictvm obou pedchdcem Andr
Deraina, jen jest stejn ddicem obou.
Nen asi nikterak nhodou, e pozornost a
nadje mladch umlc ze vech tvrc ij-
cch upr se nejzetelnji k DERAINOVI, e
Derain je prost pro n tm orientanm
bodem. Me jm bti pro sloitost a mnoho-
strannost sv tvorby spe ne kdokoliv jin:
me jm bti, jak jsme ji uvedli, spe ovem
ne jako expresionista, klasicista, primitiv
Rousseauem pouen jako realista. Nebo
Derainv expresionismus (t. j. objektivn po-
czanneovsk syntetismus, aby to bylo jasno),
klasicismus ci rousseauismus jsou osamocen-
mi seky v jeho vvoji. Realismus je bytostnm
znakem a udavatelem celho jeho velkho dla,
jakmile se vybav z vlivu Matissova fauvismu.
Vvoj jeho dla me bti pkladn poun.
Derain a Vlaminck je slavn dvojice neroz-
lunch kamard, Ecole de Chatou, po lta
pracuj spolu, druh vedle druha, tak jako Pi-
casso a Braque, a pece v jdru tak odlin. Pra-
cuj pospolit jako Ozenfant a Jeanneret, ale
jejich povahov vzdlenost je nicmn vt
snad ne ta, kter dl blence a protinoce
Courbeta a Corota, Poussina a Claude Lorraina.
Prost: Corot: Courbetovi = Claude: Poussi-
novi = Vlaminck: Derainovi co Braque : Pi-
cassovi snad tyto paralely i nerozveden
osvtl tento pomr. Nen ovem mono mluviti
0 vvoji Derainov a nehovoiti o Vlaminckovi,
tebas e jeho dlo bylo mn pznan svm
charakterem, jak pesn do sebe v jednotlivch
fach ob zapadaj a paraleln postupuj.
Nyn na poped ptomnho umn nakreslil
bych rd profil Derainv a jeho druha Via-
mincka. Andr Derain zaal malovati velmi
zhy, v rannm mld: v estncti letech ma-
luje mal krajinky, trochu corotovsk, ale po-
nkud tkopdnj a zasmuilej. Prvn
dla, s nimi vystoupil na veejnost, prv tak
jako souasn vytvoen obrazy Vlaminckovy,
vznikla ve znamen Van G ogha, nanejvym
bod impresionismu", jak se tehdy kalo.
Z t doby jsou tak nkter pointilistick mal-
by Derainovy. Oba pak si kol r. 1904 maluj
v dol Seiny jej krsn behy, mosly a po-
n ivot: avak Derain se zhy nato obrac
k figurlnm komposicm. O vsledcch poh-
chu nen mono nieho ci, ponvad vecka
tato pltna autor hodil bez milosrdenstv v r.
1908 do ohn. V t dob ocit se ji ve stedu
Divokch" a Neodvislch", vedle Braquea,
Marqueta, Dufyho a Matisse, jen jest zde
osobnost vd. Derain nastupuje, podporo-
vn v tom nepmo vtky Matissovmi,
svou cestu za barvou, odkln se zcela a reso-
lutn od impresionistickho illusionismu; z-
rove jeho vrozen tvrn psnost nut ho
vak uiniti kresbu elementem barv rovno-
cennm a rovnomocnm; mimo to hls se ji
1 touha po jasn komposin celistvosti a seve-
nosti. Jet vnjkovj byl Matissv vliv na
Vlamincka. Ten vlivem fauvist jen zjasnil, roz-
pestil a peladil svou paletu; v jdru zstal
i nadle pozdnm impresionistou. A teprve
znovu a obecn uplatujc se Czanneovo v-
vojov ddictv, jeho formov vstavba, prosto-
rovost a obrazov syntetismus zapsob na oba
silnm vlivem. Vlaminck, veden Czannem,
nalz sebe, a od takovho Ramena Seiny
u Vannes" (1908) i Pohledu na Suresnes"
(1909) jde pm bezpelomn linie jeho po-
kraujc a zrajc tvorby a ke krajinm data
nejposlednjho. Kdeto Derain nezpro uje
se kletby dvojdimensionality rzem: svd
o tom jeho slavn devoryty i krajiny, kter
si v lt 1907 odvezl z Cassisa: nicmn ji zde
lze postehnouti jinou zmnu: kolorit nen ji
tak hav a divoce kiklav, jak byl vlastn
fauvistickm arabeskm: barevn akkord je
velmi mohutn, pes to, e je tlumen. Nen
zde ji koloristckho subjektivismu (ddictv
G oghova) a dekorativismu (psoben Matis-
sovo), nbr jeto objektivn zbarven, skuten
vlastn lokln barva. Teprve komposice Toi-
leta" jest obraz fakticky trojrozmrn, a pla-
stinosti nen zde dosazeno pouhou svtelnou
Coli. Paul Rosenberg
MARIE BLANCHARD
( Pa r i s )
hrou na povrchu tles, jako spie kresebnou
a hmotnou jejich podstatou. Nyn dospv De-
rain toho, e me se stti vdomm pokrao-
vatelem Czanneovm. Zdrazuji slovo v-
domm", jak o tom svd krajiny z Cagnes,
krystalicky jasnho a precisnho vypracovn,
podivuhodn architektoniky lenn, neroz-
born celistvosti a bsnick harmonie. Jeho
Cadaqus" je pmm derivtem a pokrao-
vnm Czanneova pohledu na G ardanne.
Obrazy tchto let jsou zkladnmi kameny
pozdjho vvoje: tato dla Derainova jsou
nejlepm dokladem revolunosti a pevratn
sly tvrho inu Paula Czannea, kter ve
sv dob byl vlastn konservativcem a reakci-
onem proti impressionismu, chtje vrtiti
malb ztracen museln charakter. Derainovy
komposice, a kraj i nn i figurln, z tohoto
obdob vdom a s nevedn spolehlivou in-
teligenc rozvjej tvrn vymoenosti Czan-
neovy. Jsou ponkud chladnj, velmi sta-
ticky vyven i pi tom, je-li obrazov dn
tebas povahy kinetick: odtud jist idyli-
nost obsahov, doclen rytmicky klidnm
rozprostenm formov osnovy: bez czan-
neovsk dramatinosti a nekonen barevn
diferencovanosti, ale za to u zcela neimpres-
sionistick, nebo zde pracuje mal ji valeu-
rem, nejnutnjm prostedkem modern mal-
by. Vedle czanneovsk pehlednosti kompo-
sin hls se ji vliv praotce soudobho klasi-
cismu, Nicolase Poussina jako i Dominika
Ingresa: tak len se Derain jako posledn
kapitola francouzskho klasicismu, klasicis-
mu realistickho, positivistickho, na roz-
dl od spiritualistn, nboensk, metafysick
klasinosti vlask. Tridimensionalit, do-
saen lokln barvou je jet zplastitna sil-
nm nadhledem perspektivickm, take se tak
vytv pevn uzaven, dozadu ohranien
reeln obrazov prostor, nebo plastika nen jen
vc svtla a vlastnho vrenho stnu. Jako jed-
notn barevn der dekorativn povahy, do-
clen tebas nejkontrastnjmi tny, zmnil
se v soubor loklnch barev neharmoninosti"
a ingresovsk, tak rozloila se ornamentln
komposice a homogenn strojenstv obrazov
v prostou koexistenci vc, trvajcch v obraze
(nejlpe je to patrno v ztich) a sestavench
ani ne tak podle akademickch pravidel, ale
pietn zaranovanch ve smyslu lidovho
vkusu. Tu ocit se ji Derain, proed obra-
zovou architektonickou vstavbou a kzn in-
gresovskho klasicismu, k nmu se po vlce
doasn opt vrac, v letech 1912 a 1913,
v bezprostedn blzkosti malie-celnka Henri
Rousseaua. Diletantn nhou pojet vyznauj
se jeho krajiny a obrazy: Camiers, Myslivec,
(Clich Paul Rosenberg.)
ROGER BI SSI RE
( P a r i s )
Dudk, Koslel ve Vers, Proven^alsk krajina,
Borovice", etn Zti" a velik, zkladn
figurln komposice Sobota" v jistm ohle-
du vodn kapitola kubismu. Dal
Derainova prce, jako prce tak mnohch jeho
soudruh, je tu peruena vlkou: do r. 1919
v zajet armdy bylo mu pln znemonno
pracovati. Vyskytly se dokonce zprvy, na
tst klamn, e ve vlce padl. Dnes, kdy do-
znvaj v pazvucch barevn kiky fauvist a
expressionist a odvracme se od zbsilho lo-
mozu dynamickho svta nkterch kubist a
futurist, vtme dnen kresby a obrazy De-
rainovy, pln rozvnho linernho i barev-
nho klidu.
Derainjako Czannejestintelektualistou,ion
jako misti renesance uvauje o nov
krse dve, ne jme se ji realisovati. Ale je-li
Czanne jet ddicem impresionismu na p-
klad v neuznn valeuru, je Derain vyzdvie-
nm valeuru a loklnho tonu definitivnm v-
tzem nad impresionismem: tm j e realistou.
Jasn prhlednost a krystalick stavba obrazu
Derainova vd za mnoh museu a tradici, a
skuten je Derain nejistm tradicionalistou.
Vzpomenete ovem ped jeho novmi msk-
mi krajinami Corota, ale medievaln charakter
nejedn jeho prce svd vzpomnku dle:
k G iottovi, Massacciovi a s druh strany svm
realismem pes Fouqueta ke kole flmsk.
Intelektualismus a siln tradin zklad
ovem psob velmi plodn na realismus, kla-
sicky mrn a harmonick, u dla Derainova.
Tak realistick a objektivn nebylo a na v-
jimky vldnouc evropsk umn snad nclusive
od renesance a exklusive od pedrenesannch
primitiv jako je u Deraina. Existence vc
je pro male zde pln vcn reln, co zname-
n, e vzhledem k pouhmu zraku je metafeno-
menlnho rzu. Pevnost a stabilita jest dosa-
ena ostrou geometrisac tvaru podle znm
pouky Czanneovy a mechanisac gesta, v-
konu, pohybu, dn; Derainova deformace in
vcn objektivn tvar nzornjm a vraznj-
m a zrove jednodum a geometritjm".
(Viz V. Nebesk ve Volnch Smrech.)
Ale Vlaminck je opakem intelektualisty a tra-
dicionalisty Deraina. Je proto jeho ivoucm
doplkem. Intelektualistovi Derainovi vak
pece poskytuje jeho teorie" asto vce sku-
ten bezpen svobody a volnho pole : Vla-
minck m oproti nmu mlo melodi, by boha-
tch na variace a modulace. Umn Vlaminck-
ovo, tohoto lovce obraz, malskho Renarda
je istou zplodinou okrsku IIe-de-France; svm
banlieusardnm akcentem obraz z paskho
okol bl se sten nkterm Y novjch
umlc ; svou bezprostednost a anarchickou
je vak svdno na scest impresionismu. Nic-
mn dte menmu Vlaminckovi proti Derai-
novi za pravdu v jeho zarytm antitradiciona-
lismu, nebo skuten je snad dobr milovati
pedky a uiti se od nich, ale je nebezpe, aby-
chom nebyli svedeni napodobiti a opakovati to,
co dlvali oni, co bylo by absurdn, myln a
smn. Teorie primordiality je dnes sice velmi
v md, ale proto nen mn pravdiv a zdrav.
Ale nepedbhejme: o primitivismu, jen mus
bt primordiln a antitradicionalistick, aby
nebyl posrskm plagitorskm archaismem,
budeme hovoiti co nevidt.
Z mladch umlc me bti poslze jmeno-
vn Polk KISLING , jen pro sv umn nalz
pln zadostiuinn v evidentnm realismu,
jen ovem nen nahodilost pouhho vis avis.
V, e nejen zrak, ale i vdom male i divka
mus bt uspokojeno. Courbet a Derain jsou
jeho mistry, zejmna v pehlednosti pln a
jasnosti komposinho rozvrhu je vliv Derainv
zejm, by by Kislingova cesta se znan liila
od cesty Derainovy. .Jadrnost a uritou drsnost
munho pednesu je pak ddicem Courbeto-
vm.
Vedle Kislinga sluelo by se jet uvsti jedno
jmno: JOS de TOG ORES.
PRIMITIVISMUS.
Pojem primitivismu teba pedevm vy-
svtliti a precisovati, ponvad prv tak
jako pi realismu mohla by zde mezi dvma
absolutn odlinmi druhy primitivismu na-
stati myl n zmna, nebo ustlen povra
tyto dva druhy, prv tak jako realism a
nat ural i smus sluuje s nejvtm klidem.
Primitivismus jako slovo, heslo, pojem,
zdlo se, vykl d se sm sebou: tm filo-
logicky: primitivn je souznan s primr-
nm, elementrnm, primordilnm- Ale v-
me-li, e se o primitivismu mluv u G au-
guina a Matisse na jedn a zrove u cel-
nka HENRI ROUSSEAU-a na druh st ran,
pozoruj eme na prvn pohled, e primitivism
jednch je povahov v jde nesrovnat el n
s primitivismem druhho. Ze existuje dvoj
primitivism
1. primrn, elementrn, primordiln,
jen stoj na potku vech kul t ur a
2. primitivism uml, duchov, dekadent -
n, jen po velkch obdobch kulturnch v d-
jinch nsl eduj e a jejich ukonenm. Kvar-
tern lovec jeskyn, kovk, obyvatel Daho-
meje, umlec z lidu, Henri Rousseau jsou
primitivy. G auguin a Matisse jsou primiti-
vi st y: jejich primitivismus je uml m a vy-
soce rafi novanm systmem. Podobn roz-
dl je na pklad i mezi Dominikem Ingre-
sem, jen je klasikem a Andr Lhotem, jen
je klasicistou.
Dekadent n nsl edn je pri mi t i vi smus
koncho umn mskho, primitivismus
malstv st arokes anskho: primordiln
je privitismus novch barbarskch kmen,
kte rozkotaj mskou i, primordiln je
primitivismus umn romnskho. Deka-
dentn je primitivismus rokoka, dekadent n
je i filosofick primitivismus Jean Jacques
Rousseaua, jen je jakousi kul t urn koco-
vinou ; primitivismus lidovho empi ru je ele-
ment rn . Dekadentn nsl edn primitivis-
mus vyskt se v djinch odedvna, chpe
se vdy istho, prost nho idelu, ale cel-
kem pat n ho uskut euj e: mono ci, e
se vyskt po kad kulturn derout, po
kad zmaen velik kul t urn ve. Zejm-
na a typicky nsl ednm a dekadent n m pri-
mitivismem je primitivismus Gauguinv,
jen jest samozejmou reakc proti pecivili-
sovanosti a hyperkul t ue. Vyrst z kul t urn
pesycenost i a znechucen; utkvl v nm
smutek t eskn podekadentn rekonval es-
cence, smut ek hokho protikladu prody
a civilisace; je to primitivismus tragick.
Tho rodu je primitivismus Henri Matisse,
by men kul t urn zvanosti, jsa prost
omezen na pouh oprotn a zjednoduen
umleckho tvaru, stejnho rodu je i primi-
tivistick nat ural i smus St. G eorges Bouh-
lierv a posymbolick poesie francouzsk,
jen je dovrenm dekadence. Tho rodu
je poslze infantilismus Paula Klee, jen je
pznanm pro rozvrat n nihilismus kon-
c kul t ury.
Dekadent n primitivismus je romantick
a jako t akov tou do asovch i prosto-
rovch dlek. Podnik horen exkurse do
XIII. stolet, je historisujc a archaisujc,
pokou se galvanisovati egyptsk, byzant-
sk, orientln, romnsk umn, anebo
prch z Evropy na Tahiti, Palau, aby se tu
projevil sentimentalitou, ivotnm ztrosko-
tnm, barbarismein, v nm je nco per-
versn padkovho. Tento primitivistick
exotismus zejmna ve Francii deri vuj e se
z literatury: z BaudelairovaVyzvn na cestu
a Rimbaudova Opilho korbu, znehodno-
cuje blzk a vrstevnick skutenosti.*) Pri-
mrn primitivismus je proti romant i smu
realistick, jeho umlci jsou dtmi sv doby :
umn dnenho primitiva je od umn divo-
chova i od romnskho kamenn ka odlin
prv tak, jako francouzsk mi di net ka je od-
lin od indinsk eny, ale pr v tak i-
vouc a primrn, jako umn divosk. Pro
by si na p. dnen primitivn, po p pad
lidov hudba neobral a za svj nst roj od
p padu k p padu kdlovku, har moni ku,
t ebas i klavr a orkestrion, Jazzband, n-
stroje blzk a souasn; zajist spe ne
dudy, f uj ar y a p aly antickch boh. Li-
dov hudba nevrac se k cellu, base, harf,
fltn, klarinetu a cymblu, nevyhb se
*) Nechceme zde konstruovati jakoukoliv hypotetickou psychologii primitivismu a primitivnho lovka,
a u jde o primitivismus umn pedhistorickho nebo o primitivismus ernosk plastiky. Existuje ada
hypotetickch psychologii takovch, nejznmj snad je hypotesa Worringerova, vyloen v knize: Form-
probleme der G otik a Verworenova, lenc umn na ideoplastick a fysioplastick. Jsou vak asto,
zejmna hypotesa Worringerova toliko umlou a libovolnou konstrukc, kter nesnese byt pezkoumna
vsledky prce opravdu exaktn jako je na p. Wundtova: Elemente der Vlkerpsychologie a Lvy-
Briihlovy: Les fonchions mentales dans les socites inferiures.
ki kl av hlucm pl echm, nebo modern,
nov nst r oj e nepost rdaj zaj i st svho r-
zu a char akt er u. Dnes, kdy velik vt i na
souasnch pri mi t i vi st nai vi suj e a exoti-
suj e z dvod l i t errn ch, archai suj e z d-
vod sent i ment l n ch a pr o svou vt var nou
i mpot enci sna se o pl agi at n rekonst rukci
exot i smu i st edovkho pri mi t i vi smu, a
je-li zrove v t t o dob pri mi t i vi smus kla-
den j ako idel a podm nka uml eck obrody,
jest nut no ci ot even, e pro prakt i ck
kol y uml eck obrody pot ebuj eme ne pe-
j mut praxe, ale pouen z abst r akce primi-
tivity. Nen t eba a nen mono, aby nov
umn bylo zk enou odno fol kl oru, tos-
knskch pri mi t i v, neger skho sochast v ,
sel skch obraz na skle. Nech je pouze t ak
bezprost edn , vel, nezat en mr t vm
ddictvm tradice, nech si pouze uchov
ono uasl i vesel panenst v srdce a mysli,
kt er vyznauj e vecky zdrav primitivis-
my. A je radj i di vm sm chem i plem,
vk i kem asu, podi vu, hr zy i radosti
ze svt a, dnen ho souasnho svt a, ne
bl aseovanm i roni ckm smkem tako-
vho G augui na. Jest zaj i st zbyt eno vy vra-
ceti, e by i t akovt o el ement r n primiti-
vi smus, iv ze sv souasnost i byl vvo-
jovou anomal i ve stolet pr y a el ekt i ny,
ve stolet vysok civilisace a r ozvt ven
kul t ur y. Umn me bt pr v t ak dobe
plodem vyspl ch kl asi ckch kul t ur j ako
pri mi t i vi sm: nen t o j en kl asi ci smus a an-
tika, kt er je umn m, j ak se domn val a es-
t et i ka 19. stolet. Negi a Malajci maj sv
umn , dti, past i , sedlci rovn. Henri
Praha, jaro 1922. Umn Ptomnosti"
Rousseau byl celnk a Lukas Cranach wit-
t ember skm Bi i rgermei st rem; nt kraj i -
ni byli bsn ky, st t n ky, krli. Idel an-
t i ck byl i del em 19. stol. Idel pri mi t i vi smu
a pri mi t i vi sm je i del em dneku. Nej hlub-
ho dojet doznaj lid dnen doby ne v ga-
lerich r enesann ch mi st r, ale ped dly,
u nich se vysl ovuj e oznaen : pri mi t i vn .
Tut o pr o ns nen pri mi t i vi smu dliti a-
sov a mstopisn, kdy j sme se pokusi l i na-
znaiti rozdlen pods t at n; nezle vzni k-
lo-li to i ono pri mi t i vn dlo v Pai 1922,
v Rusku r. 900 i v Babyl n r. 1000 p. Kri-
stem. Je v povaze dnen ho zdr avho reali-
st i ckho pri mi t i vi smu, aby byl, j ako proti-
klad t radi ci onal i st i ckho kubi smu a kla-
sicismu, ant i t radi ci onal i st i ck. Vyst upuj e
prot i mr t vmu umn , a sp e ne f ut ur i s-
mus, sp e ne Dada pot e uml eck sno-
bi smus a fet i i smus, a naznauj e vcho-
disko z akademi a bibliotk ke skut enost i ,
k lidu a do ivota, pop e navu a bezrad-
nost z t radi ci onal i smu pl ynouc . Z mi nu-
losti uin pr zdnou desku; odvauj e se toho,
prot oe se odvauj e zanati od pot ku.
Vylouiv j akkol i v i mi t at i vn nvr at y ke
kl asi km, vyl uuj e pr v t ak j akoukol i v
imitaci hi st ori ckho pri mi t i vi smu i t vor by
prodnch nr od. Bez musel n at mosf r y
dch zdr av vzduch zem.
Chcete-li jmna, to: HENRI ROUSSEAU
pedevemi. Dnes je to lidov mal Montmartru
MAURICE UTRILLO, dle PER KROHG , OSS1P
ZADKINE a j., jako i ada neznmch a ano-
nymnch.
vyjde potkem r. 1923 v nakladatelstv in".
Msto bval mstn i nrodnostn sobstanosti a
uzavenosti zan vestrann spojen i vestrann zvis-
lost nrod navzjem, a to jak v materielnich tak i v du-
evnch potebch. Duevn plody kadho nroda stvaj
se veobecnm majetkem. V krtk dob miz nrodnostn
jednostrannost a ohranienost a z velkho potu nrod-
nch i mstnch literatur povstv literatura svtov.
N
ECHCI jej uvdti v pokuen tm, I
e bych je peceoval. Co dostate-
nho bych vak o nm ekl P Jeho
emoce existuje pr v t ak, jako emoce mal-
ova nebo sochaova, a neodvisle. Sotvae
se pon vidti, e vzniklo nedoufan um-
n. Prost zcela nov. Nutno si uvdomiti,
co to znamen. Kreslen vidlo hynout i ma-
muty. Olymp slyel slovati mzy. K jejich
edn cife, kt er mohouc se omeziti na
pltucet, jest ost at n bluff, pipojil lovk
od t doby pouze manr y, vkl ady a n-
st avky. Vlda drobnch cit sela se v-
hodn s vynl ezem ryt i ny. Jist kni ha, ko-
lej, automobil byly divem, nicmn maj
pedky. Novm, t aj emn zrozenm druhem
jsou variet.
(PARIS)
Ped kinem jsme bezradn od t doby, co
ji nen hermafrodi t em vdy a umn a co
toto druh pohlav se ho zmocnilo. A po
n bylo znova a znova tm jedinou nut-
nost porozumti hlavnm afori smm: za-
kiven. Bylo teba pochopiti. Tent okrt
ovem lo o nco jinho. Dlouho jsme ne-
chpali nieho, nieho a nieho, a zase ni-
eho.
Pro toto umn tak nov, e t ehdy bylo
sotva tueno, chyb slov i dnes, ponvad
slouila obrazm bohuel nezapomenut m.
Nov poesie a filosofie. Jest poteb gumy
aby se vymazaly slohy, pak tvoiti opro-
tn. Jsme schopni tolika amput ac ? Ani
duchaplnost, ani zpletka, ani divadlo. Kino
vbec pat n podv anekdot u. A drama-
N
A
Z
I
M
O
V
A
tick dn" je t am omylem. Drama, kter
jedn, jest ji napl rozhodnuto a val se
po ozdravnm svahu krise. Prav tragedie
jest na vahch. Hroz vemi tvemi. Je
v okenn zslon a v klice u dve. Kad
kapka inkoustu j me dti vykvst i na
konci plncho pera. Rozpout se ve skle-
nici vody. Cel mstnost se syt dramatem
ve vech stadich. Doutnk dm jako hroz-
ba ve lbku popel nku. Prach zrady. Ko-
berec prostr sv jedovat arabesky a ra-
mena lenoky se t esou. Nyn t rze pe-
tk. Oekvn. Nevid se dosud nic, ale
tragick kryst al , kt er je zkladem pro
balvan dramat u, nkde spadl. Jeho vlna
post upuj e. Soust edn kr uhy val se z rel
do rel.*) Vteiny.
Zvon telefon. Ve j e ztraceno.
To, opravdu,
oekvte s naptm, zdali se nakonec vez-
mou. Nen vak film, kt er kon patn,
a vchz se ve tst v hodinu urenou pro-
gramem. Drama je plynul jako ivot. G esta
je zrcadl, avak neposunuj je, ani je
zdruj. To pro pak vyprvti p bhy,
kt er vdy pedpokl daj seadn ud-
losti, asovou posloupnost, odst upovn
in a cit. ivot se nevyvozuj e jako ony
nsk ajov stolky, jich 12 se rod po-
st upn jeden z druhho. Perspekt i vy jsou
jen optick klamy. Nen pbh. Nebylo
nikdy pbh. Jsou pouze situace bez oca-
su ni hl avy; bez zatku, bez prost edka
a bez konce; bez msta a bez okol; je mono
nazrati na n ve vem monm smysl u;
prav st rana stv se l evou; bez mez minu-
losti i budoucna jsou p t omnem.
Peji si film, v nich se dje ne nic, ale
ne nic velikho. Nemjte obav, to ns ne-
zavede. Nej nepat rnj detail vydv zvuk
skryt ho dramat u. Tyto hodiny jsou osud.
Tento vyt ahova t rn je myl enkoun a zcela
nepat rnho lovka a jest oitn s t akovou
p, jak se nikdy nedost ane celmu Par-
t henonu. Emoce jest bzliv. Tesk expresu,
kt er vyjd z vi adukt u, nelb se vdy
jejm dvrnm zvykm. Avak v hrsti
kadodennosti uke spe svj kr sn
obliej ot snn slzami. Kolik smut ku lze
vy voditi z det! Kt erak je tento dvr farmy
sama prostota, kdy v pokoji jsou milenci
u vytren podle st arodvnho vkusu? Dve-
e se zavraj jako zvory osudu. Dvacet let
ivota kon zd, pravou zd z kamene, a ve
nutno poti znovu, je-li k tomu jet od-
vaha. Rynk je semenem cest, kt er se roz-
rst aj smrem k Ji nam. Chaplin pobuda
zdvh prach svmi velikmi stevci. Obra-
c se zdy. Povsil na n pingl, kt er obsa-
huj e snad jen cihlu, aby se ubrni l pi zlch
setknch. Odchz. Odejiti.
Ne kej t e: Symboly a Naturalism. Slova
nebyla dosud vynal ezena a tato zn fa-
*) de relais en relais (mnno nco jako telegrafn rel).
Vechno m tajemstv je, e jsem si zachoval ot even oi a probudi-
lost ducha pi vech phodch, je mohou bti zuity v mch filmech.
Studoval jsem lovka, ponvad neznaj e ho, nemohl bych ve svm e-
mesle nic dlat. Znti lovka je zkladna veho spchu.
CHAPLIN MFLUR PIQXFOZO
lesn. Pl bych si, aby jich nebylo. Obrazy
bez metafor. Pltno seveobecuje a deter-
minuje. Neb o jeden veer, ale o veer
vbec, a ten v je jeho st. Tv. A j
v n nachzm vechny, kter jsem vidl,
peludy vzpomnek. ivot se kouskuj e na
nov individua. Namst jednch st vbec
sta, kukl a polibk, tres doteku. Ve se
chvje zlem. Jin svt v nov prod. Zvt-
en lovka promuje. Vechno m my-
len gravi t uj e po deset vtein kolem sm-
vu. T on, potmil a nm majestt,
mysl a ije. Oekvn a hrozba. Vzdun
plaz dozrv. Nen slov, nebyla jet vyna-
lezena. Co by byl ekl Paracelsus ?
Celou filosofii kina nutno teprve udlati.
Umn netu vbuchu, kt er ohrouje jeho
zklady. Fotogenie nen jen mdn a poka-
en slovo. Tv krsy je tres vc. Pozn-
vm ji tak, jako hudebn vtu, podle cito-
vho nabit, kt er ji provz. To tajemstv,
po tom lapeme nohama, jako po miliardo-
vm bohatstv nezench loisek oznva-
jcch pod zem. Nae oko ho pes dlou-
h nvyk nedovede bezprostedn zjistiti.
Objektiv je sousteuje, td a destiluje
mezi svmi ohniskovmi rovinami. Foto-
genie. Jako jin, m i tento zor svou optiku.
Smysly nm ze skutenosti poskytuj
pouze symboly, konstantn metafory, mr-
n a vbrn. A to symboly nikoli hmoty,
j nen, nbr energie, to jest ehosi, co
samo o sob neexistuje, leda ve svch in-
cch, kdy je poci ujeme. kme: erve,
soprn, sladkost, vn, kdy tu je vlastn
jen rychlost, pohyb, vibrace. Ale t ak -
kme: nic, i kdy ladika, deska a reagencie
dosvduj byt.
Strojovost, kt er pozmuje hudbu, zav-
djc do n lib modulace, malstv, zav-
djc do nho deskriptivu, a vechna umn
a cel ivot, zavdjc do nich rychlost, jin
svdo, jin mozky, tvo tu sv arcidlo.
Pruina uzvrky tvo fotogenii, kt er ped
n neexistovala. Mluvilo se o prod vi-
dn t emperament em, nebo o temperamen-
tu vidnm prodou. Nyn je tu oka, bl-
na, temn komora, optick soustava. Um-
lec jest omezen na spoutn pera. A jeho
intence sniuje se i k nhodm. Soulad ozu-
bench koleek, to temperament. A tak
proda jest jin. Toto oko vid, pomyslete
na to, vlny pro ns nezachytiteln, a lska
pltnov obsahuj e to, eho dn lska do-
posud neobsahovala, toti svou pesnou st
ultra-violeti.
Vidti znamen idealisovati, abstrahovati
a vyjmati, vysvtlovati a vybrati, petv-
eti. Na pltn vidme, co kino ji jednou
vidlo: petven dvojit, nebo spe, po-
nvad se pi tom nsob, poven na
druhou. Vbr ve vbru, odraz odrazu.
Krsa je tu polarisovna jako svtlo, krsa
v druh generaci, dcera, ale dcera narozen
pedasn, z matky, kterou jsme milovali
prostma oima, dcera trochu obludn.
Proto prv jest kino psychick. Pedkl-
d nm tres , produkt dvakrt destilovan.
M oko mi podv ideu t var u; citliv vrstva
obsahuje t ak ideu tvaru, ideu vepsanou
vn mho vdom, ideu bez vdom, ideu
skrytou, tajnou, ale podivuhodnou; a z plt-
na obdrme ideu idey, ideu mho oka vyvo-
zenou z idey objektivu, (ideu)
2
, to jest
nebo tak poddajn jest tato algebra tve-
rec idey.
Pijmac apart je kovov mozek,
standardisovan, tovrn vyrbn, roz-
en v nkolika tiscch exempl,
jen v sob petv vnj svt v umni.
Pijmac apart je umlec, a teprve po nm
pijdou ostatn umlci: reisr a operatr.
Vnmavost je konen kupovatelna, je ped-
mtem obchodu a plat zkonn clo jako
kva nebo orientln koberce. G ramofon
s tohoto hlediska selhal, nebo je nut no te-
prve jej odhaliti. Bylo by teba hledati, co
deformuje a kde vybr. Zaznamenal se na
desku hluk kol, stroj v ndranch dvora-
nch ? Je docela mono, e se jednou uz,
e je gramofon prv tak stvoen pro hudbu,
jako kino pro divadlo, toti vbec ne, a e m
svou vlastn cestu. Nebo jest t eba vyuiti
tohoto neekanho objevu subjektu, kt er
jest objektem, bez vdom, t. j. bez kolsa-
vosti a vrtoch, bez monost prodejnosti
DOUGLAS FAI RBANKS
Kline United-Artist
k
Stane se jednm z tch vyvolenc smchu, kter imaginace davu povznese nad politiky a frzisty.
Louis D elluc
ni lbivosti ni omylu, umlcem cele estnm,
umlcem vlun, umlcem-typem.
Jet pklad. Velmi peliv a pesn po-
zorovn Waltera Moore Colemana (Mental
Biology, Second Part, Woodbridge and Co,
London) ukazuj, e v jistch okamicch
veker pohyby (hybn, dchac, vkac
atd.) njakho seskupen libovoln rznch
lid, po ppad souasn i ivoich, pi-
poutj, ani by byly sebe mn soudob,
urit rytmus, uritou stdu bu pravi-
delnou, nebo jsouc v jednoduchm hudeb-
nm pomru. Tak jednoho dne lvi, tygi,
medvdi, antilopy v Zoo Regen s Parku
kreli nebo vkali svou potravu 88 po-
hyby za minutu, vojci pochodovali po
trvncch 88 kroky za minutu, leopardi a
pumy li 132, t. j. v pomru 3: 2, dosol,
dti bely 116, t. j. v pomru 3: 4, dofa.
Je tud urit druh souladu (eufnie), or-
chestrace, souznn, jeho piny jsou pi
nejmenm temn. Vme, kterak davov v-
jevy v kinu, b-li o prav, mentln inn
dav, psob inem rytmovanm, poetic-
km, fotogenickm. Pina toho zle
v tom, e kino dovede lpe a jinak ne nae
oko vybaviti tento spd, zapsati tento ryt-
mus, tuto zkladn tninu s jejmi harmo-
niemi. Zde prv nalezne kino jednou svou
vlastn prosodii.
Kino je nadprodn svou podstatou. Vy-
kld, le viditeln, vci, a j, a divk, ne-
pochybuji ani vteinu, e existuj. Cel toto
drama a tato lska jsou jen svtlo a stn.
tverec blho pltna, pouh hmota, sta
k tak mocnmu odren cel substance
fotogenick. Vidm, co nen, a vidm toto ne-
skuteno specificky. Herci, kte pmo ij
svou hru, jev se tu vce ne mrtv, mn
ne dn, zporn, kdeto jin, nebo asto
i neten pedmty, ct, dumaj, pretvouj
se, hroz a ij urychlenm ivotem hmyzu,
ve dvaceti pemnch najednou. Dav, kter
se tam pouil jinak, ne si myslte, vy p-
znivci antialkoholnch film, podruje, od-
chzeje odtud, vzpomnku na novou zemi,
na druhou skutenost, nmou, svtelnou,
r yc hl ou a vr a t kou. (Peloil Karel Need.)
Olioh United-Artist
MARY PI CKFORD- ov
DAV PED KINOPLTNEM
LOUIS DELLUC (Paris)
K
INEMATOGRAFIST nevid tak
daleko. Nevid ani o druhch. Udi-
vili byste je velmi, kdybyste jim ekli,
e jsou smn, kajc stle: Publikum chce
t ot o. . . Divk d o n o . . a t d . Jak omyl 1
Knihkupec me mluviti o pnch svho
zkaznictva a, pesn vzato, i editel divadla.
Ale nikoliv kinematografista. Dav kina, to
cel vesmr.
Prv jsem vidl krsn b zpas
v Saint-Sebastianu. Nepiel as - a nikdy
nepijde aby byla v Pai zzena kro-
nika bch zpas, co dokazuje, e je
to umn nm ciz. Nech kino je nahrad !
Slunn zem m sv vlastn slunce a krev,
a krut a krsn hry, z nich by Pa ne-
uinila nieho. Avak mme to, co m ona:
dav. Kino je jedinou podvanou, kde se
vechny davy setkvaj a sjednocuj. dn
umn, dn sport toho nedocl. Prv tak
panlsk corridas".
Ticet tisc divk splv v jedinou dui
pi vpadu G aonay jako ped Rio Jimem
(William Hart) a Chaplinem. Kde naj deme
tuto jednomyslnost ? Divadlo oransk na-
znauje st, m bylo bval publikum
hemicykl mskch nebo hellenskch.
Kino je nahrazuje.
Prv corrida" je pouenm pro kine-
matografistu. Krsa se tam zmohonsobuje.
Vechno je tam pro oi. Jak pant omi ma!
A co dramat ! Jsou nm a mluv mocn,
Picador, espada i bk maj nehybn masky,
pln tragiky. Potom trpme, vdvme-li
nae prvn milovnky zmkil a beztvar.
Kdybych ml dosti asu, ekl bych vm
tak, e panlsko, kter nen nim ve sv-
tovm kinu, mohlo by bti vm. Nala by
se tam nejist ltka fotogenick.*) Nebe
pln harmonie, dekorativn kraj i ny, ist
a dojmav typy, obrazy svrchovan kom-
ponovan, intensita a nesrovnateln mlen.
Avak je teba mnoho ci o kinu, a u
s corrida" nebo bez nich.
P. Louis Feuillade, otec Judexe Tih-
Minhy" a Bar r abas edovede se dotknouti
jdra lidov citovosti. Byl by uinil lpe,
kdyby mluvil k davu. Pece vak znal jedno-
myslnou symfonii davu zpas. V Torerovi
rozpitval dvno umn Machaquitovo, G alli-
tovo, Bombitovo a Pastorovo. Vidl je ve
panlch ? Torero je z Nimes, Louis Feuil-
lade t. Divci velkch aren n mskch se
chvj a je to vidt. Ve panlsk vni je
vce vnj zdrelivosti. Je pece jen lpe,
e publikum v Nimes je dav, ne-li D AV.
A jindy byl dav v Sebastianu. A je v kinu.
A je tak snadno mluviti k nmu. Kdo k nmu
proml uv ?
*
Bistrotii, uhli, majitel sl v Pai a
jeho periferie pispchali na pedstaven
Dest symfonie" od Path.
Dest symfonie" byl film velmi ohlao-
van a velmi oekvan od mladho me-
teur-en-scne bela G ance, v jeho prvnch
pokusech: Mater Dolorosa" a Psmo
smrt je spojena skvl smlost technick
a interpretan se zajmavm napietm
obrazotvornosti. Mat er Dolorosakter
ostatn byla jen nrtkem, m opravdovou
dleitost v umleck historii naeho kina.
V Dest symfoni tu a tam projevuj
se s jistou silou tyt vlastnosti zrakovho
pojet. Mon, e by bylo lpe, kdyby lite-
rrn pchu , kterou m, byla vsledkem
pmho pohledu, msto aby byla podstat-
nou pohnutkou, avak nic nedokazuje, e
*) Fotogenick (terminus technicus) znamen asi tolik, co vhodn pro kinematografickou fotografii
jaksi soubor mezi kinem a fotografi. '
sprvn rovnovha tchto vztah se jed-
noho dne neustl. Vlastn sla tchto kvalit
nm zaji uje, e najdou svho msta v bu-
doucnosti.
Tat autorita trv tak na chybch,
kter se ji dvno ukzaly vnmi: v-
pravn nepodek, snaha nahraditi po-
zad detailem, nadbytek scestn citlivosti,
kter nkdy nahrazuje upmnou lidskou
a lyrickou slu.
Mm pipojiti, e majitel kin, ptomni
jednou u Path", dali pednost chybm?
Jeden z nich mi naden vypravoval o tom
shromdn sluebnch, kter hudba tm
rozvzlykala. A jin, jen si ztoval na sym-
bolick tance vkldan do dramatu. Ten ne-
pochopil nieho a byl by stejn obdivoval
kolorovan kalend s tradicionelnmi: Ja-
rem, Ltem, Podzimem a Zimou. Npisy,
kter slou jako podtituly a podepsan:
Chopin, Rostand, Charles Gurin etc. se
stejn lbily. Nemluvm ani o slunenm
paprsku na Budhovi ani o bl soe pod
lampou ani ne zvl o sentimentlnch
nebo cynickch zpletkch osob, kter
rozedily bezpochyby svou osobnost n-
vtvami dramat Wildeovch nebo Lor-
rainovch, anebo jakmsi retrospektivnm
Beaudelairem, jeho ostatn nikdy nebylo.
Avak emu dvm pednost j, tomu
nedvaj obyejn pednost druz, a irok
obecenstvo bude snad stejn smlet jako
editel kin a piprav vel k spch tomu,
co je chtnho a petenho v tomto ulech-
tilm ensembl. Co nejlep vci Henry Ba-
taille-ovy nezvtzily pro chorobn trik a
muivou psychologii zlomk, kter sku-
ten zatovaly iv, pathetick krsy?
Je dleito, e autor Dest symfonie"
nemysl zcela jako toto publikum. K po
Dest symfonii" nsleduj pokraovn
budeme je sledovat.
*
Jin publikum. Tou-Aurillac pi sobotn
veern seanci v jedinm kinu v mst. Re-
konvalescenti, zlon vojci, rodiny comme
il faut, sleny comme il faut, kou dmek,
ritornelly rozladnho klavru, to vecko
v hlubokm sle a ern chlad a na plakt
v
Kurr z Washingtonu."
Promtaj tak Zhas naj c svtlo
a
, an-
glick film, hran v Pai minul zimy. Pu-
blikum pes tm obecnou nevzdlanost
je mocn dojato vnitrnm dobrodrustvm
Masie, Dicka a Torpa. A vy vte, m se
stalo dlo vel kho Kiplinga zfilmovnm.
Lhostejnou anekdotou patn fotografo-
vanou, patn vypravenou, s njakm tlu-
stm, pli smutnm pnem, ne aby mohl
pedstavovati Dicka kdy v nm uvidme
Douglase Fairbankse? . . . njak krasa-
vec jako Torp, njak husa jako Masie a ne-
ppustn arabsk boje kdesi v Sudanu a
Chartumu a eknme to, z kartonu. To je
film, kter by ml bti pedln.
Pro toto hrub, venkovsk publikum
bylo dojato touto neobratnost bez umn
a bez autority? Pochopilo by lpe, kdyby
se tot drama stalo velmi krsnm fil-
mem ? ^
V stralivm malm kinu v Clermont-
Ferrand jsem vidl, co je citovost lidu.
Pvab pltna rozvj prudce vkus dav
tak vzpurnch, maj-li se dt kultivovati
jinm umnm. Nkolik set dlnk a pro-
stch en ulpv na jemnosti malho japon-
skho filmu bez dje, stvoenho z gest,
kvt a ozdobnch papr. Pak episoda ze
Srdce hrdinina" s Irne Vernon Castle-
ovou. Myslte snad, e toto publikum bude
dojato zvlt dramatem anebo feuilletoni-
ckmi peripetiemi? Ani si jich nepovimne.
ilo chvli radosti z rob Irne Castle-ov,
ze souladu vpravy a pozoruhodnho p-
vabu vc podadnch.
m Werther a Faust byli sv dob, je Chaplin a Fairbanks dob dnen, a
je-li velikost doby pmo mrn velikosti svch postav, je nae doba dobou
slavnj.
t THOMASOVA
Clich Biografia
Jinde, v jinm mst a v jin mstnosti,
avak ped publikem zcela podobnm,
Sessue Hayakawa, Japonec z Forfaiture",
kter vystupoval v Cizch duch", byl
sledovn, pochopen a milovn bezpodm-
nen. Tent film, kter jsem vidl v Pa-
i v jednom elegantnm kinu, vyvol al
smky. A byl o to elegantn kino, kter
nemlo pravdu.
To jedna z nejzzranjch vc ptho
umn. Dotk se jednomyslnosti dav, ani
by vyadoval a rozumov ppravy, kterou
poskytuje kniha nebo hudba. A proto
francouzsk intelektueln elita se dosud
brn milovat kino a hlavn, piznat svou
l sku k nmu. V pravd, jak revol uce!
Prohlsiti nhl e nejrafinovanjm z Latin,
e se mohou obdivovati skutenosti, neznal
kl asi ckho studia! Vlka, kter vecko pe-
vrac, usnadn snad toto hrub a rozkon
pizpsoben, avak nejeden vzdl anec bude
uvnit stnali, e je to nsil, svatokrde
nebo atentt. Pro bychom nesnili o tom,
abychom mohli vstoupiti na techniku bez
maturi ty? Pro neodstraniti devt desetin
ednk na administrativy ?
Poj se k tomu starost svt sk tradice tak
pesn a tak mile slep, kdy se jedn o roz-
L
Film Vstedn mu*
FAI RBANKS
Clich United Artist
voj. Mirbeau hromoval proti neptelstv
novot u svtk. Co by byl ekl, kdyby ve
svch vol nch chvlch pamflete chodil
do kina ? Byl by al espo objevil s vybranm
di vem innou jemnost lidu, so vae oije
pltno. Tato jemnost ohromn zskv fak-
tem, e li d je ostchav. Jakmile nen v caf -
concertu, dlnk je zdrenliv. Tak pedsta-
ven v Comdie-Franaise je celkem snesi-
teln jen v nedli veer a to jet jen kdy
jdete k stn na galerii. Dav, nejsa dobe
vychovan, ned se dobrovoln vychovati
patn. Nikdo se nedomn v na pklad, e
kdyby pan Ida Rubinsteinov vyhradila ti
tisce mst v Chteletu na pedstaven Ver-
haerena a Annunzi a Paanm z tovren,
e doznala by zajmavch dojm a spraved-
liv pocty. Paan z boulevard, pozvan,
ale nepipraven, jako obvykl e projevovali
by svou duevn svobodu zvecmi skeky.
Toto chovn mlo tu hlavn zvadu, e jim
brnilo slyeti.
Lidov publikum sly, protoe poslouch.
Sly, protoe ml. Ticho vn pomh
dvati se a vidti. vanit ped filmem je jeho
inteligenci prv tak nevhodn jako vanit
pi Pellasovi nebo Parsifalu. Abonentm
opery, kte se hrnou kad ptek do kina
v Colise", by bylo velmi zatko, kdyby
vm na odchodu mli ci, je-li film nco jin-
ho ne film. Veer mine za oi venho roz-
hovoru, peruovanho ostrm smchem,
distinguovanm kalem a obas zuivm
jeenm, kdy jedna nebo dv loe rily
dt na jevo, e pedstaven bylo zvl nenu-
cen. Zoufal bych si, kdyby cokoliv se mlo
pizpsobiti ptenmu ritu v Colisu".
Dvm pednost klidnjm divkm.
Nejlep jsem nael, k svmu poten,
v pedmst. Opakuji vm bez jakkoli ko-
dolibosti, e se mi nelb pouze pro svoji
tichost a svou pozornost, ale zvl pro svou
jemnost, svj vkus a svou pronikavost.
Mon, e kdyby druz se dvali na pltno
tak pozorn a tie, vidli by tu tajemnou
krsu, kter a dosud zd se stranicky vy-
brati sv pvrence. Avak nejsem si tm
jist. Jak to vad, kdy peti i pli mnoho
knih, a jak jsou v rozpacch ped pltnem
ti, kdo napchovali svou existenci litera-
turou.
Dlouho jsem chodil kad tden do ma-
lho slu v ulici Fidlit, u ndra de l'Est,
kter navtvovali ple-mle strojnci, e-
meslnci, ndenci, sluebn. Objeven prv-
nch film Trojhelnku" vyvolalo zvltn
naden. A pece jsou tyto filmy plny ele-
gantn jemnosti. Ti, kdo si vzpomnaj na
Molly", na Lilii a ri", Peggy", Iluse",
Olt cti", vd, e luxus je tam pojat zp-
sobem smlm, kter v dnm ohledu nen
lidov. Lid byl naden. Dokonce si dobral
otzky nboensk: Kes an", anglick
film, vzat z krsnho romnu Hall Cainea,
zpsobil mnoho smchu a ortodoxie filmu
la Rdemption de Panamint" byla promi-
nuta jen dky smvu Dustin Farnuma.
Ve vzdlenm Olympic-Palace v rue de
Vanves, sloit a cenn film od Ince, Ne-
blah hvzda", byl pijat s takovou ctou,
e v nm byla pochopena mylenka apo-
tolstv a e byl oslaven krsnou ovac.
V publiku byli mui v epici" a eny pro-
sto vlas".
O sobotch vyprodanch v Barbs-Pala-
ce, Douglas Fairbanks a jeho duchapln
sportovn poesie probouzela u divk tst
dtte i umnm blaseovanho mue, jen
objev novou jiskru. Skuten nen skliujc
bti divkem tchto divk.
len elan vn? Bylo to v kinu Le-
courbe. Bylo to v Grenelle. Bylo to u mostu
Mirabeau. Bylo to t u Chapelle a kdyby-
chom mli dosti asu mluvit o nmst d'Ita-
lie, de Levallois, de Mnilemontant, o ave-
nue de Seint-Ouen . . .
Elita a namt cokoliv nem pravdy,
kdy si nevm dleitosti takov udlosti.
Vznik nm tu skuten lidov umn, nm
Francouzm, kte jsme je nikdy nemli,
vyjma zvltn skvl ou formu luxu crkev-
nho. Acel ci vi l i sovan svt neml tak ob-
shlho divadla od Dyonisiad athnskch.
Nahradilo, i spe potlailo dvacet stolet
kes anstv tuto touhu spojiti neuvdoml
idely davu v idel, pedstavovan jednou
ideou, tancem nebo maskou ?
Hlubok touha v nm nen ztracena. N-
mecko, vcary, Orient restituovaly ped
vlkou ndheru starch divadel. Bylo teba
nalzti ve francouzsk renaissanci v diva-
dle en plein air dui lidu, nebo Prometheus
v arnch v Bziers, Alkestis v divadle
oranskm, Pol yphemos v Athn Nik
v Marseille dojaly mnohem mn umlce,
pied z Pae, ne masy venkovsk nebo
z provinci shromdn za tchto veer.
Mohu opakovati, e ohromn kouzlo b-
ch zpas je spojeno s tmto tdennm
splynutm deseti nebo patncti tisc indivi-
du veho druhu, jim jedin hodina svtla,
barvy, hybn krsy a umn dv je-
din hlas, jedin ivot, jedinou dui ?
Kino je mocnj. Sbliuje jet vce. Je
dokonce internacionln, a je tak ohromn,
e nikdo na to nemysl a nikdo se tomu ne-
div. Kdybychom usuzovali o svtov in-
nosti kina, snad bychom zkamenli. Nebo
by bylo asto teba vsti tohoto uitele
dav.
Avak obchodn a uml eck individuality
se poraj. Propagandy hrub spolu bojuj.
A ve Francii vichni ti, kte by mohli nebo
mli vdti, pohrdaj ki nem nebo si jm
dvaj poslouiti v loi u 1'Etoile nebo na
bulvru. I kdyby nevidli, e je to lidov
umn na pochodu, zskali by, kdyby li ob-
as do tvrt mimo centrum. Co dav mysl
o dramatickm filmu, o komediantstv nebo
o skutenostech, je nauenm. A to je teba
nejnalhavji znti
(Autorisovan peklad jn. z kni hy Fotogenie")
CHARLI E CHAPLI N JE MALfft JAKO V I LLO N BYL BS N KEM. JE D LEM
A AUT O REM Z RO V E. Louis Delluc
i n t e r n a c i o n l n mo d e r n r e v u e
LE D I S QU E , revue i nternati onal e avant - garde
DER Dl SK U S, i nternazi onal e moderne Zeitschrift
Il D I S C O , ri vi sta i nternati onal e d' avanguardi a
A M C K, H H T e p H a u H O H a j i b H a a p e B io
T H E D I S C , i n t e r n a t i o n a l r e w i e v
Rediguj KREJCAR + S EI FERT + T EI G E: Directeurs
Redakn zstupce pro Pa a Nmecko: IV AN G O LL, PARI S : Directeur dlgu pour la France
et l'Allemagne
NO V UMN KI NO PRO LET RS KA KULT URA
REVOLUCE SOUDOB I NT ELEKT UELN AKT I V I T A
FI LO S O FI E SOCIOLOGIE MARXI S MUS TECHNICK
KULTURA MO D ERN I V O T UD LO S T I A O BRAZ Y
Z E S V T SLAVNOSTI SPORT CIRKUS VARIET
NOVA ES T ET I KA
DISK
PRAGUE P ARI S
V ychz 8l O krt do roka.
Prvn slo vyjde v lednu 1923. Bude obsahovati asi 48 stran vtho formtu a velik mnostv
dosud neuveejnnch reprodukc domcich i zahraninch autor. DISK bude listem vskutku inter-
nacionlnm, svtovm. Je to prvn pokus u ns o asopis podobnho druhu a ostatn ani v cizin
nem obdoby. Bude listem vedenm v modernm a revolunm duchu bez kompromis umleckch,
nacionlnch i politickch. Vdom souvislosti soudob prce umleck s ostatnmi projevy ivotnmi
a vekerou produktivn aktivitou a prac lidskou diktuje redakci roziti oblast zjmu i mimo hranice
umn; Disk chce bt asopisem modernm a ne akademicky artistnm.
DISK jako list esk avantgardy bude pokraovat! ve smru naznaenm sbornkem DEVTS1L
a almanachem IVOT. Tm je dn jeho charakter a nae nadje, e bude tenstvem vpravd po-
krokovm uvtn se velmi sympatiemi, prv tak jako vyprovokuje reakcione oteven i zakuklen,
maskujc modernost, k zlostnmu odporu. Pval nadvek, zostouzen a hany, je s tto strany vyt
se na hlavu spolupracovnk a redaktor od Zvonu a po tvrdojn Musaion a Kmen od p. A. Pro-
chzky a po pp. A. Novka, Kodka, bude jen dkazem svesti a vbojnosti listu i zdeni, zko-
prsosti a nejapnosti onch reakcion.
DISK je svpomocnou akc esk umleck a kulturn avantgardy a nen tedy zajitn provozo-
vacm kapitlem. Nen obchodnm podnikem a asopisem vdlenm. Proto obracme se na sv p-
znivce a tene s nmi sympatsujc se dosti, aby pro n list agitoVali mezi svmi znmmi a
aby se pihlaovali za odbratele ji nyn, ped vyjitm sla, ponvad podle potu pihlek nutno
stanovit poet exempl a uriti cenu, kter vak nepev urit stku 10 K za slo. Rovn
pijm vydavatelstvo pisy na TISKOV FOND DISKU 100 K roen 4/,.
Odbratel DISKU nepotebuje si abonovati jin listy domc i ciz, ponvad DISK ho bude sou-
stavn a pln informovati o vem, co se dje v soudobm umleckm a kulturnm svt, pinese
zprvy o vech vznamnch aktualitch. DISK bude skuten syntetickm asopisem.
Correspondance, demandes d'abonnement, man-
dats et valeurs doivent tre adresss
CHARLES TEIGE, PRAGUE IL,
ern 12 bis, Tchcoslovaquie
_ > (secrtaire gnrale).
( R e d a k c e a v y d a v a t e l s t v o j s o u t o t o n )
tte, roziujte, agitujte pro n tisk!
dejte ve vech kavrnch
a trnch.
Upi suj t e na tiskov fond D I S KU!
I NS ERCE
v z h l e d e m na me z i n r o d n o s t l i s t u
v e l i c e v hodn .
Vekeru korespondenci, pihlky odbratel,
dary a pisy, obnosy pedplatnho, kter budou
tovny conto a pod., adresujte:
K. TEIGE, PRAHA II.,
.pm 12 a
LESPRIT
NOUVEAU
RI i VUE I NTERNATI ONALE
I LLUS TRE DE L' ACTI VI T C ONT E MP OR AI NE
P A R A I S S A N T LE DE C H A Q U E MOI S
ARTS LETTRES SCIENCES SOCIOLOGIE
LITTERATURE
ARCHITECTURE PEINTURE SCULPTURE MUSIQUE
SCIENCES PURES ET APPLIQUES
ESTHTIQUE EXPRIMENTALE
ESTHTIQUE DE L'INGNIEUR URBANISME
PHILOSOPHIE SOCIOLOGIQUE CONOMIQUE
SCIENCES MORALES ET POLITIQUES
VIE MODERNE
THTRE SPECTACLES LES SPORTS LES FAITS
P U B L I E M A I N T E N A N T D E S
N U M R O S
T R A N G E R
3
frs
75
4
fPS
25
L ' AB ONNE ME NT P OUR L' ANNE
(1000 pages u minimum 10 reproductions en couleur 550 illustrations) pour :
48*
58'
P S
en F R A N C E
PS
L' ETRANGER
S o c i t An o n y me de s d i t i o n s de l ' ESPRI T N O U V E A U
29, RUE D' ASTORG, 29
PARI S VIII
e
.
SBORNK
D EV T S I L
Redaktoi = J. Seifert + K Teige = Directeurs.
NOV UMN, KINO, PROLETfcSK KULTURA, MAR-
XISMUS, MODERN IVOT, FILOSOFIE, REVOLUCE.
Vydv: Publi par:
D EVTS I L"
AEBETCMJI"
union internationale des artistes avant-garde rvolutionnaire.
Zastoupeni jsou bsnmi, prsou, lnky a reprodukcemi tito autoi: A. Archipenko,
Roger Bissire, A ernk, J. echek, Jean Cocteau, Ilja Erenburg, Douglas
airbanks, Ivan Ooll, Qeorg Qrosz, J. Honzl, J. Hlka, Marc Chagall, Charlie
Chaplin, Qeorg Kalser, M. Kisling, J. Krejcar, Per Krohg, Fernand Lger, Jacques
Lipchitz, f Amadeo Modigliani, V. Nezval, A. M. Pa, F. Psek,, f Henri
Rousseau, /. Seifert, f Oeorges Seurat, K Schulz, L. Survage, Sterenberg,
VI. tulc, J. B. Svrek, K Teige, Maurice Utrillo, Ji Wolker, Osip Zadkine, etc.
TENTO SBORNK DEVTSILU" JEST, JAK ZEJMO, DOPLKEM
A IDEOV I SMROV PARALELNM PODNIKEM IVOTA".
Stran 202. Vyobrazen 50. Cena 60 K.
Vylo jako prvn svazek EDICE DEVTSILU".
V lednu 1923 vyjde
D I S K
internacionln revue vydvan DEVTSILEM".
NAKLADATELSTV VEERNICE" (V. VORTEL), PRAHA I.,
MAL NM. C. 9|III., TCHCOSLOVAQUI E.
Pro dal svazky Edice Devtsilu" je pipraveno : Ivan Gll : CHAPLIN BSNKEM
(Chapliniade), kresby: Fernand Lger, peklad: V. Kalista. Ilja Erenburg:
ZKAEN FILM, peklad F. Pka, Guillaume Apollinaire: ANTHOLOG IE,
peklad kolektivn a j.
FOTO KINO FI LM
TEIGE
M
ODE RNI UMNI . Nov umn. Tchto adjektiv bylo naduvno a zneuvno, z epi-
theton ornans stalo se epitheton constans, a poslze ob se pipravilo o dvru: ned-
vuje se prost novotm (vdy instinkt obecenstva je konservativn), a modern bylo
neprvem identifikovno s mdnm. Dokonce: vylo z mdy byt modernm: mnoho soudo-
bch novoklasicist sna se mermomoc bti dkladn staromdnmi. Nic nestrne tak rychle
jako prv modernost, poznalo se, a msto, aby v dsledku tohoto poznn novota a modernost
byla ustavin ohroovna, znovu a znovu napjena aktuelnost a inervovna aktivn ivot-
nost, byly vzaty vn hodnoty za toit. Egyptsk pyramidy, vchodoasijsk sochy, eck
chrmy, gotick katedrly, barokn palce petrvvaj stalet a tiscilet: modern je Velik
Kolo nebo Eiffelova V, a hle, dnes nen ji Velikho Kola a Eiffelka m rovn sv dny ji
set eny; Apollinaire by si musil pro svou bse o svt Zne" vybrati jinou pastku, hlda-
jc buc stdo paskch most a Jean Cocteau, tento jemn, modern a ironick duch, jen
rovn se hls mezi odprce modernosti", byl by nucen pro svou rozkonou hru Snoubenci
Eiffelovy Ve" najiti si jin msto dje, ne prosted tak kouzeln a poetick, jako je plat-
forma prvho patra Ve. Nen nam kolem dokazovati, e vnost egyptskch pyramid i
dorskch chrm oproti efemernosti Eiffelky a Velikho Kola nespov konec konc jinde
ne v materilu: v kameni a eleze; nikoliv v umleckch hodnotch; rovn nechceme tuto
hjiti nzoru, e nen jin pravdy ne efemern, kter by se mohl stt opanou krajnost, ani
mnme dokazovati, e vecka tak zv. vn dla byla ve sv dob krajn modern, e soudo-
bost je jednou z pedpodmnek touebn vnosti, e soudob, aktueln, mdn a modern
Seurat m tuto vnost spe zajitnu i tenkrt, zernaj-li barvy jeho plten, ne Bouguereau,
neasov a povznesen. Nem vznamu a nen msta to rozvdti a probrati. Chceme jen
pronsti jedin tvrzen:
MODERNOST NEN PRZDNYM SLOVEM,
ALE VSADOU A VYMOENOSTI .
Neteba toto tvrzen obrn dokazovati. Kad, kterkoliv skutenost svta je ovuje, ve
je argumentem pro. Red Star Line je cosi dokonalejho ne plavidla argonaut. Aeropln G o-
liath cosi dokonalejho ne mytologick kdla Icarova i ne prvn Montgolfiery. Jezdte roz-
hodn radji v Pullmannovch vozech expressnch vlak ne v idylickm dostavnku. Rdio-
telegrafie je vce ne signalisovn pochodnmi i potovn holubi. Modern medicina je cosi,
o em star mastiksk arlatnstv ranhojistv nemlo tueni. Ano, modernost, jsouc vy-
moenost a vsadou, je prost vzestupem a pokrokem.
Ale, namtnete, umn nezn pokroku. Bylo vyloeno a mnohokrte drazn opakovno, e
vvoj umn je nesrovnateln s pokrokem ve svt. Vvoj, to sled stlch zmn, pokrok, to
vzestup a hromadn vymoenost. Ti pak, kdo nerozliovali mezi pojmy vvoj" a pokrok"
a ob ztotoovali, tvrdili dokonce, e umn nem vvoje a nelze pr se domnvati, e by
Picasso i Deran byli vy etapou ne G iotto, negersk sochastv i malstv krtsk kultury.
Vvoj ve smyslu pokroku existuje toliko ve vcech konkrtn ivotn poteby a ve vd,
nikoliv ve filosofii a umn, nehledme-li aspo k tomu, e i zde ovem mohou nastati dlouh
mezidob padku. Umn pak nen dnes vc konkrtn ivotn poteby. Tvar housl na p. se
vyvjel tak dlouho, a byl nalezen tvar absolutn dokonal, eln, vyhovujc, nadle ne-
mnn a tandartn; tu se vvoj zarazil: dolo se dokonalosti, standartu : nastalo msto typov
produkci. Prv tak je a bude tomu v ostatnch produktech lidsk prce. Prv tak je tomu
i v technice, strojnm i stavebnm inenrstv a bylo by tomu tak i v architektue, kdyby byla
opravdu stavitelstvm, zatm co chce cti-
dostiv bt aplikovanm umnm,
dekorativismem. Jinak je tomu vak
v umn, kde pr nelze o pokroku, vze-
stupu a hromadn vymoenost para-
leln s rstem letopotu vbec mluvit,
a skuten, abstraktn a absolutn my-
leno, nen Paul Czanne ani Henri
Rousseau o nic pokroilej" a zdo-
konalenj" umlec, ne G hirlandajo
i Fra Angelico. Ale pece je mono
o pokroilosti a zdokonalen mluviti
v relativnm smyslu urit dominujc
tendence uritho asovho seku: im-
presionismus Monetv a Renoirv je
pokroilej ne impresionismus Mane-
tv, nebo eventueln, mono-li, Turn-
rv; poimpresionistick synthetismus
Derainv je dokonalej ne prvotn n-
bhy u Czannea. A co vce: o pokroku
v umn mohlo se mluviti ve vech do-
bch, kdy tak umn bylo vc kon-
krtn ivotn poteby, kdy bylo sou-
st svta a ivota, jednou z jeho d-
leitch skutenost, podrobitelnou
vem dobovm vymoenostem, rozs-
hlm monostem pokroku tm bez
hranic. Pohchu dnen umn odlou-
ilo se pli od dnenho svta: svt i ivot je dnes modern, intensivn, zdokonalen a na-
dle zdokonaliteln, pokroil a pokrokov: jeho atelierov umn chce bt nemodern, nad-
asov, nedoten ve sv absolutnosti, klasick a nezmniteln, mystick.
Pedeslali jsme tyto poznmky
pedn, protoe jsme se snaili ukzati, e modernost, je jest vsadou, vymoenost, po-
krokem, zdokonalenm, nen efemernost, ale obsahuje vvoj smujc k vce mn absolut-
nmu zdokonalen, k standardisaci, ustavin ivoucnosti a vnosti,
a po drah, protoe chceme zde hovoiti o umn po vtce novm a modernm, kter ped-
pokld vvoj ve smyslu ustavinho pokroku a zdokonalovn, stlho postupu smrem
k nadazen vy dokonalosti, a ne vvoj jako pouhou obasnou periodickou promnu cha-
rakteru, o umn, kter se zrodilo nedvno z vdeckch pokrok a touhy lidskho srdce, kter
nen atelierovou esttskou zleitost, ale dleitou udlost svtskou a ivotn dalekoshlho
veejnho vznamu: toti o
I. poschod Eiffelouy Ve u Pai.
Vynlez KINEMATOGRAFU obohatil umni
o novou oblast, objevil nov svt, skuten
tm doslova : objevil umn Ameriku. A jako
byla Amerika znma u ped Vespucim a Ko-
lumbem, jako nelze pitat objev stelnho
prachu samotnmu Rogeru Baconovi, knih-
tisku G utenbergovi, jako hromosvod vynalezli
Franklin i Prokop Divi a rdiotelegrafii Nikola
Tessla i Marconi, tak ani kinematograf nen
vhradnm dlem a objevem Edisonovm i
brat Lumir. Nikdy, pesn vzato, nelze ve-
lik vynlez pitati jedin osob : velik objev
nen ne vystnm dlouhho kolektivnho
sil, resulttem, kter m vdy etn ped-
chdce a vzdlen prapvod. Na velik ud-
losti, na velikm inu spolupracuje vdy ko-
lektivum a vynlezce nen ne jednm dln-
kem z tto obce. Einsteinova teorie byla by ne-
mysliteln bez svch pedchdc.
Kino, zrodiv se nedvno z novodobho
vynlezu, me pece nicmn vykzati se
uritou tradic a staletmi pedky. Jsou to
jednak nsk stnov obrazy, kter se za-
kldaj na mylence promtati pohybliv obraz
na ploch povrch, kter jsou peneseny
v XVIII. stolet do Evropy ; tehdy je ve Ver-
saillu a v Palais Royal v Pai oteveno st-
nov divadlo ; znm humoristit kresli
v 80. ltech minulho stolet, Henri Rivire a
Caran d'Ache promtaj francouzsk stny"
v Thtre d'application a pak v kabaretu Chat
Noir na Montmartru, deliktn kreslen a jem-
n artikulovan silhuety, vysthvan ze zin-
kovch plt. A s druh strany pmm ped-
chdcem kina je vynlez Anasthasia Kirch-
nera: Laterna magica, je spojena s fanta-
skopem, v nm se otej kolorovan sklka,
umon simulovati Cagliostrovi jeho zzraky
a Robertsonovi ukazovati udivenm Pa-
anm zhadn fantasmagorie v kapucnskm
kltee : jakmile Reynaud spoj laternu ma-
gicu s praxinoscopem, je uinn prv krok
k projeknmu filmovmu apartu. Paraleln
pokrauj detailn objevy, pinejc nov vy-
moenosti v o b o r u fotografickm, Jansenovm
astronomickm revolverem, Fayeovou chrono-
fotografi, vynlezem filmu, Edisonovm bio-
grafem a bioskopem a 1895 promt kine-
matografick snmky zvod brat Lumir, a
v Salle des Confrences na bd. des Capucins
je oteveno prv kino na svt. ivouc malba,
kdysi smn utopie nebo taj ernoknnic-
kho kouzla, stala se skutenost, jej prost
existence pevyuje vecka tuen: sm ivot
vstoupil na promtac pltno. Nikdo tehdy ne-
tuil, e se zde stanulo na prahu velik bu-
doucnosti; soudob mnn soudilo, e tato
pedstaven jsou jen doasn v oblib a zhy
Velik Kolo v Pai.
pestanou poutati zvdavost obecenstva, a e
tato zdokonalen laterna magica bude slouit
jen vdeck prci. Zatm kino dobylo celho
svta, je inno vade, a vade holduje obecen-
stvo tomuto bezpkladn novmu a smlmu
spectaclu; vce ne 70.000 kin je dnes na po-
vrchu globu.
A tak kino, zrodiv se ve stolet novch ob-
jev, novch svtel, ve stolet, kdy optika, vda
svtla, stala se vdou zzrak, jak j ji ped
stoletmi Descartes prorokoval, umn z n zro-
zen stalo se umnm zzrak, zzrakem sa-
motnm. S asnou a zvratnou rychlost se
vyvj, jeho pokrok je znateln den ze dne. Vy-
moenosti stalet, kter vedly od nskch stn
a laterny magicy k apartu brat Lumir,
jsou pedstieny nkolikaletm vvojem kina:
srovnte-li prv francouzsk filmy, ony mal
vjevy a pbhy, jak jet dnes na p. promt
-A im* ^
Varit-bioscop, s dnenm americkm se-
rilem i s dramatem D. W. G riffithem nebo
Th. Incem rerovanm, uvidte netuen kva-
litativn postup a rychl technick zdokonalen.
Tak' my, souasnci prvch destilet slavnho,
velikho a revolunho XX. stolet, asistujeme
zrodu novho slavnho umn, pravho vskutku
modernho a soudobho umn, mezi vemi
nejivjho a nejintensivnjho: novota jeho
je dleitm kulturnm faktorem a ne mdn
haute nouveaut, ne seznn kuriositou: jeho
siln, iv a chvatn krsa mluv k publiku,
kter nechce bti pouovno a vychovvno,
ale d si pedevm sensac, jako ten, kdo
nen piputn k hodm dnen tdn pseudo-
kultury (ach ! panem et circenses . . . !). Ne-
zmrn moc le v popularit, v lidovosti a na-
prost internacionlnosti filmu, jen hovo
k davm vech nrod a ras na planety: je
pynm hymnem svtskch krs a me bti
jednou innou zbran lidskch revolunch
idei.
Marcel Raval, mlad francouzsk spisovatel,
ekl vtipn, e modern poesie se zrodila
z Arthura Rimbauda a vly mechaniky. Tak
kino, jako tm ve na tomto svt, je synem
mechaniky (stroje) a lidskho idelu, avak,
jsouc nstupcem zhynuvho a hynoucho,
kdysi slavnho a mocnho umn divadelnho
a prv tak jako ono jsouc konsorciem jednot-
livch umn, vyznauje se pvodem daleko
sloitjm. Kino, jeho rodokmen po peslici
jsme sledovali od stnovch obraz k latern
magice, pes vynlez daguerrotypie a chrono-
fotografie a k objevu brat Lumir, m vedle
tto tradice vdeck, technick a optick jet
tradici jinou, tradici, ji z nedostatku lepho
termnu ozname umleckou". Ano, kino je
cosi jako nadumn": lyrika, epika, romn,
drama, satira, komedie, vtvarn krsa, hudba,
herectv, tanec, zkrtka vecka umn se tu
sjednocuj ve stkvlou synthesu. Kino je v-
tvarnm umnm, kino je umnm podvan
(cosi jako divadlo), kino je poesi, kino je ba-
letem stdav i souasn. Pt estetika kina,
k n dnes existuj ji cenn nbhy, hlavn
spisy duchaplnho a bystrho Louise Delluca
(Photognie, Cinma et Cie, Charlot), chtjc
definovati onu zvltn, novou a obecnou
krsu, je je vlastnost filmu, mus pedevm
precisovati vztahy
KINA K VTVARNICTV
KINA K LI TERATUE
KINA K DIVADLU
FOTOG RAFIE sprostedkovv vztah a styk
kina s vtvarnm umnm, s malstvm. Film
jest umnm kinoplastickm, tak jako tanec je
meloplastick, je ivouc svtelnou malbou,
oivenm obrazem. Jeho technick pokrok,
tak rychl a podivuhodn od potk a po
souasn produkty, je pedevm podmnn po-
kraujcm zdokonalovnm fotografie, nebo
krsa filmu nen pedevm ani literrn, ani
dramatick, ale FOTOG ENICK.
Representanty modernho malstv jsou
pedevm Francouzi, nebo lpe a pesnji :
Pa, Montparnasse je vlast modernho ma-
lstv. Vlast fotografie je dnes Anglie a ze-
jmna Amerika. Cabotovci a Yankeov chopili
se j, dokud byla primitivn embrionern da-
guerrotypi [kter u v potcch a zejmna
v 3. tetin XIX. vku vyznaovala se uritou
vtvarnou vraznost, velkorysost a prostotou,
dobrou vyrovnanou kresbou, modelac a ladnou
komposic, zkrtka krsnmi obrazovmi hod-
notami, kter u n byste konstatuje Jos. apek
ve sv zajmav knce Umn nejskromnj"]
a uinili z n dnes velkolep OBRZKOV
URNALISMUS, fotografii reportrskou a do-
kumentrn, kter m siln kouzlo a zvltni
poesii ; modern panoptikum, to ilustrovan
tdenky, obrzkov magazny Anglie a Ame-
riky. To, co bylo kdysi empirov obrzkstv
francouzsk a evropsk, to dnes obrzkov
urnl americk. A tato modern fotografie,
tebas momentn, m do sebe prv tolik krsy,
jako dokument rn pracn empirov rytinka,
kter se obdivuj nejen duchov modern, ale
i sbratel antikvit. Krsa fotografie, prv
tak, jako krsa dl modern techniky, je dna
prostou a naprostou dokonalost a podmnna
elnost : krsa fotografie je z tho rodu jako
krsa aeroplnu nebo transatlantickho ko-
rbu i elektrick rovky : je dlem stroje a
zrove prac lidskch rukou, lidskho mozku
a, chcete-li, i lidskho srdce ; fysickochemick
proces vrobn, vvojky, lzn,
exposice etc., to ve je dirigo-
vno lovkem, jeho schop-
nostmi a dovednost: foto-
grafie nen proto mn lidskm
umnm, e schopnosti foto-
grafovy jsou jet nsobeny
a kontrolovny mechanickm
bezvadn fungujcm mozkem
fotoapartu, jen nerad se
dv znsilovati promnli-
vm vkusem salonnm, a jen
naopak chce krsu, estetiku a
d fotografie standardisovati.
Zdokonalen fotografie nsob
jej krsu, stupujc jasnost,
realistinost, dokumentrnost,
vlastnosti, kter jsou vlastnm
smyslem fotografie a kter zra-
zuje bn umleck" foto-
grafie evropsk, o jej nesmy-
slnosti se tu zmnme. Oije-li
dokonal fotografie na kino-
pltn, na tomto edm pltn
naeho pozemskho nebe, dle
slov Ivana G olla, zjevujc na-
im om bez fale a lsti z-
vratnou epopej ivota, visueln
dramatinost (fotogeninost)
vech vc svta, vidte, e
prv fotografie ze vech umn
je nejspe povolna tlumoiti
co nejpregnantnji a auten-
ticky rytmus, poesii, ustavin
drama dn na globu ; filmov
psmo dovede obshnouti vce
krs svta, ne hymnick b-
se Psmo Apollinairovo:
jeho lyrika nen literrn, na-
skl alizarinem i tiska-
skou ern, ale bezprostedn a
skutenostn. Je skutenost.
A skutenost nepotebuje bti
opvna, aby byla krsn,
chvatn a bsnick. Jest; tedy
jest chvatn, ndhern a poe-
tick. Lgerovy obrazy stroj
ani Marinettiho bse Amon
Pgasse" nedodaly strojm a
,je vysvobozenm malstv z naturalismu, tto
pchnouc plsn, je rozerala jeho pevn a
konstruktivn vtvarn zkony: intervenc
fotografie precisovalo si malstv svou este-
tiku napt protinaturalistickou a uvdom
si nad sv nov posln, nov konkrtn koly
a novou funkci v modernm ivot. Tato z-
sluha fotografie o uzdravn malstv z im-
presionismu je nesmrn, ale malstv se foto-
grafii zle odvdilo: nakazilo ji impresionis-
mem, uinivi z n umleckou fotografii, cosi
jako umleck prmysl, l i u m n . . . I vki no-
grafii slu se dti pednost fotografick kultue
a nzoru americkmu proti obrazov reii la-
tinsk, francouzsk i italsk, kter dovede si
sice se vzcnm vkusem zahrti se svtlem,
stnem, erosvitem a vylouditi ndhern lyrick
efekty (na p. ve filmech Mater Dolorosa, X. sym-
fonie, J' accuse! a jinch vrobcch fy Path),
ale kter nkdy povliv inklinuje ke svo-
dm umleck fotografie : umleckost" je tu
! filmu nespornm nebezpeenstvm a asto vce
fotogenick i dramatick krsy m cowboysk
seril, ne film art .
T H E K I D Jak ndhern fotogenick skutenosti zato
( C h a p l n - | - C o o g a n ) ' poskytuje nm americk film, pln sly prv
tak jako pln nhy. Vidli jsme tu dokonal
Pro kinematografickho tvrce m maska Char- snmky temnch a detivch noc, irost de-
lie Chaplina toue zvanost jako tradicioneln , ovch kr pj v pr zr anch t emnot ch pro-
maska Beethovenova pro muzikanta nebo musiko- storu (Tta Dlouhn, Chlb etc.), dery majko-
9''afa. LOUIS DELLUC vho reflektoru do mlin noci, svit obloukovek
ve vlhkm pstavnm veeru newyorskch
dok, opalisovn svteln reklamy v mrako-
limusinm krsy, krsa stroje a automobilu drapovch vch nad velkomstskmi tda-
je krsa skutenosti a ist formy, kter ne- i mi. Kouzlo filmovho a fotografickho temno-
potrebuje bti naminkovna ornamentem i ' svitu nen zde vypjeno od Rembrandta i
ovnena bsn. Ano, v relnosti a pravdivosti
1
Leonarda : je dokonce chvatnj. Ale nen
je morlnost fotografie, ostatn pravdomluv- to jen poesie noci, temnot a efekt umlch
nost plat vdy za ctnost a shoduje se s elem, svtel, elektrickch noc velemst, je je ped-
pro nj byla fotografie vynalezena. Fotografie metem fotografie a filmu. Svtlo blho dne,
Vizte auta PearJ White-ov, Doug-lase Fairbankse, Irne Cast/e-ov.
Jsou modern. To slovo m jen provisorn smysl. Ale kinematogra-
fick krsa je jet provisorn': nedlejte j i praehistorickou.
LOUIS DELLUC
MAN RAY ( Par i s) F OT O
jasn a slavn, azurn nebe nad plnmi Ka-
lifornie, v pampch i mexickch horch! Ne-
bo nezapomnejme, foto a film nen lovcem
umlch svtelnch efekt: je pedevm do-
kumentrn. Je dokladem a dkazem, e svt
je krsn, a tak pouh skutenost filmu a foto-
grafie vyvrac vechny vasty pesimistick filo-
sofie. A do vynlezu kina a zdokonalen foto-
apartu mohla filosofie hlsat, e skutenost
neexistuje, e vecko je klam. Jedin slo
obrzkovho tdennku, jedin filmovan p-
bh, tebas vzlet aeropln, i G aumontv
tden" je nevvratnm dkazem existence re-
ality, pmm projevem mnohaznanho dra-
matu modernho ivota. Filosofie lhala. Foto-
grafie nele a nesm lhti.
Fotografie le, stv-li se umleckou". Je
to fale, petvka, a konen i kvalitativn
padek se stanoviska vlastn rodn krsy. Foto-
grafie pece nepotebuje galerijnho temnosvi-
tu, impresionistick mlivosti, aby byla krsn,
prv tak, jako ornament a dekor nikdy ne-
pid krsy dnen architektue. Kdy mal-
stv opustilo impresionismus, zddila fotogra-
fie toto od panstva odloen atstvo. Expre-
sionismus u dnes doivoil, ale fotografie i film
(na p. nesmysln pokus nmeck: Kabinet
dra Calighariho!) se oblkl do expresionistick-
ho hvu. Umleck fotografie, tot co um-
leck prmysl, je vc nedstojn, odpadkov,
kaln a nezdrav: v poloviatosti whistlerov-
skho esteticismu se utopila jej fotoplastick
sla. Pustota, nuda; nemstn, falen artismus.
O krsnj jasn, ostr foto, je vidme v an-
gloamerickch obrzkovch listech, i na kino-
pltn pi wild-westovm filmu! V nich je prav
poesie a hymnick krsa bsn Whitmano-
vch.
Domovem modern fotografie a asylem foto-
gnie je Amerika, jak jsme pravili. Ale vzpo-
meme, e Amerika nen jen vlast WaltWhit-
manovou, ale i otinou Edgara Allana Poe,
chceme-li nyn zmniti se o podivn, podivu-
hodn a vjimen umleck innosti americ-
kho fotografa v Pai na Montparnassu ij-
cho jm jest MAN RAY.
PPAD MAN RAYE. MAN RAY,tento americk
id, kamard a kolega modernch francouzskch
mal a bsnk, byl druhoadm kubistickm ma-
lem. Jako mnoho druhoadch kubistickch uml-
c, stal se z asov mdy dadaistou. Jako dadaista
pestal malovati a jal se koustruovati metamecha-
nick obrazy Dada mecano New York, cosi ponkud
obdobnho suprematickm konstrukcm Rus Rod-
enka a Lissickho, jaksi utopistick manerie,
antny, letadla, etc . . - a tyto metamechanick kon-
strukce fotografoval, krsn a peliv fotografoval,
s pesnou znalost fotografickho emesla, kterm
ostatn si vydlv svj vezdej chlb. Zhy seznal,
e fotografie tchto konstrukc je krsnj ne kon-
strukce samy, to jest: e vrn tlumo jejich vcnou
krsu a fotoplastickou hmotnou vraznost, kter
vak nen druhu umleckho a nen ani zplna z-
sluhou autorovou. A tu stanul ped zrodem novho
odvtv vtvarnho umn: fotografie, kter se stv
vtvarnm umnm, fotografie vpravd vtvarn,
kter je vpravd umnm, pestvajc byt tm
fotografi a stvajc se msi jako malbou a grafikou;
cosi odlinho od bn fotografie atelierov quasi-
umleck, ji jsme oznaili za umleck prmysl:
fotografie nabv zde samostatn ei, svprvn
MN RAY (Pari s)
FOTO
i gr af i ckho pr ocesu, u vanho ve vd, doci l uj e se
akvat i nt ovch vel our , j emnch p echod, gr af i ce
t m nedost i nch. Je to nkdy t m f ant asmago-
ri ck.
Pi casso lepil do obr az nej en vst i ky novi n,
ale v kt er ms i Zt i " nal epi l dokonce f ot ogr af i e
hr uek. G eor ge G rosz a Max Er nst nej en e lepili
cel f ot ogr af i e do obraz, ale ze sl epench fot ografi
sest avoval i cel obrazy. To ne m s mal bou ni c spo-
l enho, kal o obecenst vo, kr out c nad j ej i ch po-
kusy, pr vem i nepr vem, povl i v a zam t av
hl avou. Man Ray by ekl , e to nem co init s foto-
grafi, j sa si vdom, e
f ot o: mal st v = ki no : di vadl u = or kest r on :
kl av r u = budouc f ot opl ast ka : socha st v .
J a ko ki no osvobodi l o di vadl o, r u c j eho mnoh
odr dy a obory, up es uj c svou r esol ut n i nt er venc
j eho est et i ku, t ak f ot ogr af i e osvobodi l a mal st v ,
zbavi vi ho nat ur al i smu. Z nast av dekadence v
uml eck f ot ogr af i i " os vobozuj e f ot ogr af i i opt
obj ev, vynl ez, in Man Rayv. Osvobozuj e dosa-
vadn uml eckou" f ot ogr af i i ( i mpr esi oni st i ckou)
pr ost t m, e j i ru . in z f ot ogr af i e s kut en sur-
realistick um n , umn , kt er podl e slov Apol l i nai -
r eovch za n t am, kde kon i mi t ace. A zat m co
mal st v vr ac se dnes opt ke skut enost i , pr ost o
nebezpeenst v nat ur al i s mu, od abs t r akt na ke kon-
kr t m, f ot ogr af i e Man Raye, pr ost a svod whi st l e.
a vl ast n . Fot ogr af i e neme ni kdy, ani zde opust i t i
skut enost , ale me se st t i nadrealistickou. Sur r -
al i sme je vl ast nost f ot ogr af i Man Raye. Je vl ast nost
moder n ho vt var ni ct v . A t ak Man Ray j e br at r em
J ua na G rise.
Fot ogr af i e j est kr s n i nej souc um n m : pr v
t ak j ako fi l m. Ale me se st t i umn m a nepozbt i
kr sy, nanej v e ji pr omni t i a p ehodnot i t i . Rei sr
D. W. G ri ffi t h, dl e Th. I nce a J. B. Mille a st en
i Ant oi ne a Abel G ance to dokzal i . Man Ray t o do-
kazuj e rovn a nej kons ekvent nj i .
Fot o vej ce ve skl eni ci j e skvl hr a a bs e svt l a,
basuj c na svr chovan dokonal ost i t echni ck. Spi-
r l a pap rov, zaven na t yce, kt er byl a pr o ni-
hi l i st i ck dadai st i ck vkus moder n s kul pt ur ou, t edy
umn m, nen Man Rayovi l e p echodnou skut e-
nost , jej krsu pod svou fot ografi . Tepr ve t at o
fot ografi e, je se vyv j v t e mn komo e zat m co
j ej skut enost n nmt t ebas u neexi st uj e, me
se st t i umn m. Ale pr av f ot ogr af i ck bsni ct v ,
kouzl o t m er noknni ck s hl edvme v Rayo-
vch pokusech posl edn ho dat a, Champs dlici-
eux", v al bu 12 f ot ogr af i 18 X 24 cm vydanm s -
vodem Tr i st ana Tzary : zde po pr v ds l edn j e po-
st avena f ot ogr af i e po bok mal st v a grafi ce, bez
pol ovi at ost i uml eck f ot ogr af i e" ; j ej kr sa je
anal ogi ck krse vt var nch real i sac posl edn
doby. Tyt o pm" fot ografi e, p i ni ch se Man Ray
obeel zcela bez desky i obj ekt i vu, j sou samy o sob
p edmt em, obrazovou bsn . Apl i kac t ohot o fot o-
MAN RAY: F OT O
p
,r
2
'
2
s
Z alba L&s champs Dlicieux"
rovt i ny, bl se f or mov h e Pi cassov, Br aqueov
i G ri sov. J akmi l e se zmocn ki no vynl ezu Man
Raye, t ak j ako si p i vl ast ni l o dosud vecky fot ogra-
fi ck vymoenost i , s t ane na pr a hu nov net u en
obl ast i .
Z protilehl strany dostane se ovem oboha-
cen filmu zdokonalenm barevn fotografie.
VZTAH KINA K VTVARNICTV je spro-
stedkovn, jak jsme naznaili fotografi. Rov-
n tak zptn vztah vtvarnho umn ke
kinu. Nov malstv mnohmu se nau v kinu,
mnoho si uvdom studiem fotografie. Umn
uvdomuje si vbec v kinu nejspe a nejlpe
svj smysl a sv posln. Vliv kina na umn
je znan a nespov snad toliko v povrchnch
zmnch, tematinosti etc. Cowboysk vise
nadchly nkolik mladch mal prv tak,
jako podvan v cirku a Varit. Vliv tento se
postupem asu jist prohloub, neutkv na po-
vrchu. Le iti se o vztazch kina k malstv,
pesnji : fotografie a malstv a vice versa
pesahovalo by rmec tohoto lnku.
KINO A POESIE. Kino ije jinou poesi
ne divadlo: nezn maeterlinckovsko-claude-
lovskch sentimentalit a hysteri, ani ne seniln
ibsenovtiny. Poes' e kina nen ani symboli-
stick, ani futuristick. Nen tak ani dost mlo
akademick. Dumas i Victor Hugo po naem
nzoru mlo svd kinu, a je tu teba text ro-
mnu alespo od zkladu pepracovati a zn-
silniti. Sentimentln a historick literatura je
pro kino nevhodn. Rovn tak literatura aka-
demick, oficieln repertor divadeln (Dma
s kameliemi) a literatura kulturnho niveau,
umn bsnick. Kino, jsouc podvanou lidu,
ije tou poesi a literaturou, kter je etbou
lidu. Jules Verne, Karl May, Nic Carter, Buffalo-
billky, Chaloupka strce Toma, Hrdinn kapi-
tn Korkoran, Cesta kolem svta, Dti kapitna
G ranta, Old Shatterhand, bystrozrac Sherlock
Holmes, Arsne Lupin, Bret Hartovy povdky
z Far Westu a Londonovy romny ze snnch
pln, Upton Sinclair, Jensen, Mark Twain,
zkrtka literatura lidov, dobrodrun, cesto-
pisn, 'sensan tak zv. literatura kolpor-
tn a obskurn.
Poskytuje modern zbavu : sensan, a jejm
ternem je dobrodrunost a fantasie. Nen zde
msta ukzati na jej asto velmi zdravou, ne-
sentimentln, aktivn morlku na jej novou,
modern, innorodou filosofii; ob vak je ne-
sporn. Je dttem novho svta, novodobch
spoleenskch a kulturnich pomr: dch
horkou vn Amerik, svd kouzlem dlek,
opj davy, unudn sentimentalitami a aka-
demismem. Je zrozena v dob, kdy vise svta
stala se ostej a precisnj, imaginace pe-
kvapivj, a pece jej citov emotivn sla ne-
pozbyla intensity. Tato literatura, a nikoliv
poesie akademicko-parnasistn, tato literatura,
je je dnes jedinou literaturou lidovou, je
je vak zrove literaturou velmi moderni, ly-
rikou, epopej a dramatem zrove, tato lite-
ratura, ijc mn v pracovnch a bibliot-
kch, jako spe na pozad irho nebe, voln
jako ptk, i uprosted prudkho vru ivota
tato literatura je bas kina. Jeho poesie je t-
ho rodu.
Poesie kina zmocuje se vech skutenost:
aut, letadel, parnk, mst, farem a farmboys,
indin, astronomie, pedmstskch doupat,
slavnost, kraj na v zemkouli, wigwam,
mrakodrap, prri etc. Obshne vecky city
a pocity. V tom je sestrou poesie WHITMAN-
OVY a ostatnch americkch bsnk, jeho
k. [Sandburg, Lindsay, Masters, Treat,
Ridge, Ezra Pound, Oppenheim, Kreymborg
a j.] Dovede vak i malmi prostedky vyvo-
lati pesn a pln obraz prosted: tramway-
ov lstek, ndran signl, dopis s peet, vi-
sitka, zpisnk, hodinky, prsten, tropick hel-
ma, tyto mal skutenosti, nejen vlak, lod,
avion i tlupa indin, mohou bt ve filmu
innmi herci" a vmluvnmi phodami.
Nznakovost, je jednak se bl technice de-
tektivn novely, a kter t pipomn chu
a kouzlo poesie Jeana Cocteaua a nkterch
jinch modernch bsnk.
Lyrika kina jm svm exotismem. Ale nen
to dekadentn exotismus baudelaireovsko-gau-
guinovsk, ale modern exotismus kosmopoli-
tick: ne exotismus, jen je tkem z hyper-
civilisovanch zem do vysnnch rj Ta-
hiti i Orientu, ale exotismus transatlantik,
Pulmanovch voz, Canadian express Pacific,
exotismus cestopisnho denku, obrzkovho
asopisu, globetrottersk sensibility, jen m
stle sv vjem svta. Na pltn kina rychle
PEARL WHI TEOV
K vli n mnoho dlnk mysl na normln za-
mstnn svch sval sportem, jej byli zvykl ne-
chati bohm. Pomyslila si nkdy, e dl so-
cialistick' dlo svmi nevinnmi filmy?
LOUIS DELLUC
se stdaj obrazy, nebo ivot je pli rychl.
Chvli co chvli projd ped vaima oima
rychlk. Svazek svtelnch paprsk zavuje
na pltno Pa, Londn, New York, Petro-
hrad. San Francisco soused s Melbournem.
Kino dv se na svt prismatem kosmopoli-
tickho mezinrodnho ducha.
Modern literatura a nov poesie jsou vy-
staveny silnmu, blahodrnmu vlivu kina
prv tak jako vlivu on literatury tak zv.
obskurn, z n pochod djov npl ameri-
ckho filmu. Novely pijaly simultanistickou
kinematografickou techniku djovou. Jules
Romains, Blaise Cendrars, Jean Cocteau, Max
Jacob, Ivan Goll, Apollinaire, Erenburg, P.
A. Birot, Edschmid, Tzara, Epstein, P. Mac
Orlan, P. Ramp, L. Delluc a j., u ns ernk,
Nezval, Schulz, Seifert, Vanura napojili svou
poesii esencemi ki na; nkte z nich dokonce
jsou autory filmovch libret, z nich nejzn-
mj a nejzajmavj je G ollova Chapliniada.
(Sledovati podrobnji vliv kina na modern
literaturu me bt zajmavm pedmtem
studie literrn-kritick, ale je mimo dosah
naeho lnku.)
KINO A DIVADLO. Prost: kino je di-
vadlem jako aeroplan je letcm lovkem, jak
podotk J. Honzl. Divadlo je centripetln,
soustedivho dojmu, film je centrifugln. Di-
vadlo syntetisuje a do symbolickch n-
znak a zkratek ; film je zpravidla epicky ob-
rn a pmo zamilovn do vraznch de-
tail. Divadlo m a vdy bude mti sv meze,
svj omezen scn; jevitm filmu je svt,
soudob, do nekonench dlek rozeven
svt a nesmrn ivot, nebo kino je slavnm
ivopisem" dnenho umn. Je-li divadlo ve
sv podstat monistick a syntetick, je film
pluralistick a divisionistick. Takov je asi
obecn estetick rozdl a vzjemn protikladn
vztah kina a divadla. Ale vlivem aktuelncli
pomr kulturnch a socilnch nabv tento
pomr formy ostej a uritj rozluky. Zatm
co kino se rozvj se zvratnou rychlost, di-
vadlo kles m dle, tm v hlub padek. Za-
tm co sly kina shromauj kadho veera
internacionln davy vech svtadl, diva-
deln hledit zej przdnotou. Vrok Nestavte
divadla" dopluje pn Postavte lidov bio-
graf!" Max Jacob (Cinma et Thtre, Nord-
Sud) prav o pomru kina a divadla asi toto :
Divadlo je sochou na piedestale, ne ivotem.
Kino ns vyl zato ze vech divadelnch
epidemi a endemi. Tam jsou aplaudovni
bandit a ne elegantn snobi. Konvence je bas
divadla, nenron realita je bas kina ; h-
jme kino jako umn realistick, potrme di-
vadlo jako umn pathetick a akademick.
Kde divadlo ije gestem a psou, ije kino
jistotou. Divadlo je zbavou romantik a malo-
m k, kino duch modernch a zdrojem
osven pro ty, kdo mysl na budoucnost.
Je exaltac lidstv a me se nelbiti jen mi-
santropm a neptelm svta a lovka.
Divadlo u dvno nen svtkem irokch
vrstev lidovch, jako tomu bylo v antickm
ecku. Zavete divadla a krom snobskho
premirovho obecenstva, kter tam okzale
manifestovalo svou kulturn rove, nikdo po
nich nezaple. Na jejich msto nastoupilo
v modernm kulturnm ivot kino, lidov po-
dvan. Jako fotografie znemouje existenci
naturalisticko - akademick malby, tak film
znemouje existenci naturalisticko-akademi-
ckho divadla. Ob je dnes toliko zbytenm
atavismem, kter ostatn zhy odume. Di-
vadlo padne s buroasi. Kino ije s proletari-
tem, s nejirimi vrstvami lidu.
Kino, prv tak jako fotografie, nem staro-
mistrovsk tradice, jsouc novinkou na do-
by. Jako fotografie bloudila, vypjovala-li si
efekty od Rembrandta i Whistlera, tak i kino
jist as bludn snailo se bti konvenn diva-
deln. Jako literatura, kterou si pivlastnilo
kino, nen ani dost mlo oficieln, uznan a aka-
demick, tak i divadeln tradice, o ni se kino
se sprvnm instinktem opr, nen akade-
micky, oficieln divadeln. Kino, jsouc pod-
vanou lidu, nalo svou tradici v onch kace-
ovanch divadelnch odrdch, kter rovn
jsou podvanou lidu, kter jsou z radost
elektrickho stolet", toti:
V CIRKU A VARIET,
V BALETU, PANTOMIM, MLODRA-
MATU, MUSIC-HALLU, CAF-CON-
CERTU, KABARETU,
V LIDOVCH SLAVNOSTECH, PED-
MSTSKM DANCING U ETC.,
VE SPORTU.
V cirku, varit, music-hallu zrodila se svo-
boda modernho umn. Zde ije prav mo-
dern poesie, svin, elektrick, krajn nena-
turalistick. Nov formy humoru, clowneskn
ironie, sentimentln gaminerie, sv sketches,
zzran kousky ekvilibrist, ongler, kraso-
jezdky, zmosk tance, excentric-girls, ja-
pont akrobati jsou zde domovem, a jejich
domov je poetick a romantick. Je-li roman-
tismus vnou silou, djiny prostupujc a po-
tebuje-li kad, i tak absolutn realistick
epocha jako nae, trochu romantickho koen
a psady, je tento romantismus dnes v cirku,
varit a v music-hallu, je v akrobatech, kome-
diantech, clownech, zpvakch a tanenicch
i v proslulch boxerech, kte ij potleskem
a oblibou davu. Je to romantismus nomadick,
romantismus novodobch potulnch pvc,
svtoobanskch a globetrotterskch trouvr.
Nomdov byli a jsou romantit. A jejich pro-
dukce nen przdn umn.
Jestlie pomr kina k oficielnmu divadlu,
umleck" reii a hercm a k dramatick
literatue klasick, naturalistick, psycholo-
gick, je prost naptm protiklad, mono
povaovati cirkus, varit, music-hall za blzce
zpznn s kinem a v nejednom ohledu za
pedchdce kina.
Cirkus a T h t re V a ril e j s o u svm charakte-
rem, svm smyslem a svm ivotnm posl-
nm ze vech onch neuznvanch odrd di-
vadla a spectacl kinu pomrn nejble. Jsou
exotick, jako kino. Jsou internacionln, je-
jich vrazov e je jakmsi umleckm idem
i esperantem, prv tak jako kino. Jsou po-
dvanou bez literatury a mimo literaturu. Va-
rit-stars, excentric-girls, jonglerie, sketches,
brutln dialogy kratikch vstup clown,
cosi jako ddictv commedia del arte, asn
ekvilibrst a jejich riskantn krkolomn pro-
dukce, krsn a energit krotitel elem, ne-
obyejn, rafinovan a zmosk tance, spa-
nil krasojezdkyn v rumlkovch atech se
zelenou erpou a tisci tpytnmi cetkami,
jedna atrakce sensanj ne druh, to
ve, fantastick, cizokrajn, opojn a tm
zzran vb modern umlce, kter unudila
pathetick przdnota divadla. Seurat, Tou-
louse-Lautrec, Picasso, Kubista, Archipenko,
Lger vytili z tohoto prosted sv obrazy,
a poesie dungl a dlek, j de cirkus, ins-
pirovala Neumannovi jednu z nejzdailejch
a nejcharakteristitjch bsn. Ale cirkus
a Varit jest zrove podvanou lidu, pon-
vad m slu zdrav, hrav a drav skute-
nosti, grotesknosti, mocn karikatury a satiry,
a tak je spznn s filmem.
Tot lze ci o Music-hallu, Pantomime, Cafe'-
concertu a kabaretu. J s ouneakademi ck, i ngenusni
a v j i st m moder n m smysl u sl ova pr i mi t i vn : j sou
nebo maj bt i lidov. Jsou pl nou kl ou sm chu,
ne na vnm vent i l t or em p et openho mozku, j ak
pr avi l F. T. Mari net t i . Jest l i e ci r kus je dnes zej mna
domovem ve Fr anci i pa sk ci rky MEDRANO,
( Boum! t ous les soi rs Boum! ) NOV CIRK j sou nej -
znmj r odi t ma domove mp e kva pi v ho a syn-
t et i ckho umn musi c-hal l u a caf conc' j e zej mna
svt angl o- amer i ck. Z bri t sk, l ondns k pant omi -
my, ze spol enost i Fr ed Karno vyrost l Charl i e Cha-
pl i n a r ovn i Fat t y. Exot i ck r evue, t r avest i e, paro-
die, f r a ky, t anec, t anec a zase t anec, neakademi ck
bal et y a i Anna Pavl ova z r us kho bal et u odv-
( P ARI S )
ila se ve Spojench Sttech vstoupiti na prkna
music-hallovho jevit Loe Fullerov, Max
Dearly, Mislinguette z Casino de Paris, z Eldorada
a z filmu (Bdnci), je s gaminskm vkusem obno-
vila na varitn pd, v umn mlodramatu,
fantastni, div a nyv tanec ulinick, danse gav-
roche, a vyzvedla jej na vi hieratickch tanc
Isadory Duncanov, Harry Pilcer a G aby Des-
lys, Mme Roberty z paskho Concert Mayol,
Mme Paulette Dax, Pearl White-ov, Musidora
(z filmu Upi) Vernon Castle-ov, Max Linder,
Staia Napierkowska to kabaret, Music-hall,
varit, modern il, elektrick a poetick di-
vadlo, umn oficieln neuznan a zneuznan ale
pece ne starosvtsky skromn. Nen pravda, e je
to cosi jiko inferiorni podvan, jaksi divadlo
hor jakosti, protoe neznal morbidn estetiky
dneku. Naopak, modern, vpravd modern di-
vadlo, jak o n usiluj mlad bsnici a nkter ex-
perimentujc scny Francie a revolunho Ruska,
stane se bratrem kabaretu (rusk divadlo revolun
satiry Trevsat"), kouzelnch her, comdie-bouffe,
baletu, vaudevillu, kdyt v modern dob na msto
velikho divadla a velkho dramatu nastoupilo kino.
Mimochodem dluno podotknouti: Varitn a ka-
baretn kvtena byla oznaena za zplodinu m c-
khopseudokulturniho prosted. C .sten, zejmna
u ns, je tomu skuten tak. Nejen zevn zazen
prvotdnch podnik, ale i jejich program, je vyslo-
ven buroasn. Vidi se to u ns na Halerovi. Ale
souasn se vid, e tyto podniky jsou faktorem po-
litickm. V Pai vedle starobohmskch montmar-
treskch kabaret Chauve Souris" a Lapin Agil"
jsou luxusn revue Ba-Ta-Clan, Folies Bergre, Olym-
Mme R O B E R T Y
pia, Alhambra, jsou" zde" vak'pred mstsk speetacly I
lidov a na Montparnassu v rue de la G at je kaba-
ret Bobino, nacionalistick, a G at-Montparnasse,
socialistick. Vime, e prv rusk revoluce vzksila
kabarety, a byla-li Beaumarchaiseova Figarova
svatba", jak pravil Napolon, ji hotovou francouz-
skou revoluc, je lyrika, sila, hnv, smutek a vzdor
aktuelnho revolunho hnut ztajen v erotickch
a revolunch proletrskych chansonch nkterch
dnench kabaret: v lyrice, je vyrst v ovzdu
periferie a fortifs, i v socilnm pathosu nkterch
film. Sherloc Holmes, Arsne Lupii, apai a pirti,
je jsou obdivovni proletrskym obecenstvem, ne-
jsou zrozeni z m ck estetiky, filosofie, morlky a
lyriky. Jsou lidu tm, m John G abriel Borkmann i
des Esseintes jsou m ckin esttm. Sos'Ctv a
snobismu v takovm kabaretu nen. M ansk di-
vadlo miluje vytben duchapln dialog, osudovou
psychologii, tradicioneln dramatickou stavbu, indi-
vidualistick, ale pes to u konvenn hrdiny
divadlka lidu miluj sml apae, krsn nmonky,
popvky, svteln efekty, jiskc reflektory, pestrost
plakt, prost stle sv a pestr dn a tlumo,
jsouce podvanou bez zatku a konce, v rapidnm
sledu programu ustavin drama ivota. Jsou rovn
jako lidov dancingy osvujc zbavou modernho
svta a modernho slohu, radost elektrickho
stolet". Avak, zdrazujeme: bylo by omylem
a hchem hledti na ivot, jako se dnes asto in,
jako na Eden, Lunapark i Magic-City : v ivot
nejdeme z atrakce do atrakce.
DIVADLO A FILM. Kino bloudilo, napodo-
bujc divadlo. Film nemohl se ve zvetelm, de-
generujcm a marn ohroovanm divadle na-
uiti ne nkolika nectnostem, kter zhy se
sebe setsl, falen ambici film d'art. Zato
modern divadlo me z filmu, plnho vitality,
erpati cenn pouen; z cirku, varit a ka-
baretu rovn. Filmov dramata a serily pe-
konvaj a znemouj v kadm ohledu dosa-
vadn celoveern dramata, je nejsou s nimi
s to soutiti, i vpravn hry mn literrn ( la
Excelsior"!), ponvad jeho monosti pevy-
uj vcemn nedokonal triky divadeln
i jevit Chteletu. Modern produkce drama-
tick, jsouc zrove svdectvm o rozkladu do-
savadnho divadla, vyhb se starm stavbm
dramatickm, je, stave se rozpravami, psy-
chologi a ert v m jet, pozbyly raison
d'tre, a vystavuje se vdom a programov
vlivu kina, repertoru malch scn lidovch,
kabaretu, cirku, a prv tak jako cirkus a film,
je napojena exotismem. Experimenty mladch
autor potaj s novmi, od dosavadnch diva-
delnch norem odlinmi scnickmi i reij-
nmi pedpoklady. Apollinaire v pedmluv
k Prsm Tirsiovm" mluv o nutnosti dvo-
jho jevit, z nho jedno bylo by uprosted
divctva (jako v Japonsku), a druh by obep-
nalo irokm psem hledit, Birot koncipuje
sv hry, pln cirkusovch podivnost a varit-
nho exotismu, pro clowny, jongleury a akro-
baty, Methusalem" Ivana G olla, satirick kus,
je prostoupen vjevy kinematografickmi. Ja-
ko futuristit mali kladli divka do stedu
obrazu, tak ho chce mti modern divadlo ve
stedu hry, ve stedu podvan a dramatickho
dn. Vaudeville, pantomima, balet, pokusy o
divadlo ie optic-k (Pitoff): to podvan z-
rove lyrick i dramatick v tom duchu a smy-
slu, jako Fantmas, Buffalo-Bill i Chaplin jsou
zrove osobnostmi dramatickmi i lyrickmi.
Nejde zde zajist o lyrick divadlo symbolistn,
ale spe o cosi, eho pedzvst byl: Rek z-
padu J. M. Synge i Jarryho Ubu-Roi. Tyto mo-
dern pokusy jsou snad nkdy siln burleskn,
ale burleska potebuje bti naplnna dechem
lyrismu, aby byla umnm. Tento lyrismus zra
se ve zpvu, v tanci, smchu, gestu i vprav :
je to lyrismus obecn a ivotn, ne zce lite-
rrn, lyrismus modern, kter se dovede snou-
biti s nejnalhavjm dramatismem ; aby bylo
jasno : na p. sportovn skutenosti jsou pece
po vtce dramatick, a pece nechyb jim siln
modern lyrick pzvuk. Lyrismus sepiat
s dramatinost je jen potencovn abolic tra-
din regule o trojjednot dje, asu a msta, na
msto n pichz element modern: simulta-
nismus.
KINO A SPORT. Jako nen film" nim za-
vzn divadlu, tak vd za mnoh a mnoh
sportu, atletice a akrobacii. Je teba sili se
o tto oividnosti? Film, jen je prv tak ko-
lektivnm dlem jako footbal, jen vjimen na-
lezl sv herce mezi divadelnmi tragdy, ze-
jmna ne film americk. [Francouzsk film, vli-
vem reijn praxe bela G ance (Mater Dolo-
rosa, X. symphonie, J'accus !), Louise Feuil-
ladea (Judex, Tih-Minh,), Charlesa Burgueta,
Pouctal-a (Prce), Antoinea (Dlnci moe,
Zem) je pomrn bli divadlu, a jeho herci:
G abrielle Robinne, Eve Francis, Marcel Lves-
que, Sarah Bernhardt, Sverin Mars jsou z diva-
erami a bizarnmi zjevy, kdyby se k nim ne-
druily melodie hudby. Je to psychologicky
zcela pirozeno, ale jest otzka, bude-li teba
hudby nadle, a jednou budou promtny ba-
revn dokonal filmy za dennho svtla. Pro-
zatm je hudebn doprovod nutnost. Slu se,
aby byl vhodn. A programov vbr hudby
pro film by ml v nejednom ohledu zajmati
modern muzikanty. K orientlnm filmm
hrv se Mozartv nos ze Serailu" i even-
tueln Kouzeln fltna". Hraje se Offenbach
i Beethoven, Dvok, Smetana, Bizet, Schu-
bert, a ve Francii dokonce tu a tam Debussy,
k Chaplinovu Sumi" pat Chopin. Ale po-
zorujte, jak pesn se kryje s charakterem ki-
na hudba modern: Strawinsky se svm rag-
pianem a pianolou, i dnen svtsk hudba ta-
nen a pochodov: Salome-foxtrott, Indiano-
la . . . Rytmus modernch tanc je rytmem au-
tenticky modernm : je v nm cosi z rytmu vla-
del.] Velikou vtinou vak nael film jedinen
interprety mezi sportsmany, atlety, akrobaty
a komiky cirku. Slavn boxer Carpentier, ptel
Chaplinv, hraje nyn ve filmu. Jen sport vy-
sokho stupn dokonalosti mohl poskytnouti
filmu tak smart" automobilisty, jezdce a cow-
boye jako jsou takov Rawlinson, Fairbanks,
Marie Walcamp, Helena Holmes, Pearl White,
Maciste, Harry Carey, W. Hart, Ruth Roland a j.
Kino, jakoto umn, je svrchovanm dlem mo-
dern duchov kultury: je zrove vak osla-
vou modern kultury fysick: nalz rovnovhu
mezi obma, a v tom tkv jeho nemal mravn
vznam.
KINO A HUDBA souvis navzjem vztahem,
jen je ve skutenosti prv tak komplexn,
jako zdnliv prost a vyloen. Film prost
potebuje hudebnho doprovodu: bez orke-
stru je dnes divadeln pedstaven nemysli-
telno a obrazy na kinopltn staly by se p-
.
r
it
@ #//
: -
V
i I
Vil/
v
Nrrpru I
asopi seck f ot ogr af i e
non mst sk t dy.
kovch der a poulinho ivota. Jak pilh
filmu doprovod s jazz-bandem! Filmu, jen je
mechanickm divadlem, sluela by jist nej-
lpe mechanick hudba: gramofon, orkestrion,
pianola; nebo hudba, je m bt doprovodem,
ilustrac a pozadm filmovmu dramatu, ne-
mla by ignorovati nstroj modernch tech-
nickch vymoenost. Necht ve hluky dynam,
Morsovch pstroj, automobilovch trubek,
rykotein expressu a avionu, tlukotem psacho
stroje na msto tlukotu tradinho slavka v poe-
tick letn noci! Tyto doteky reality", o n
se pokoueli futurist svmi hmotii" a Eric
Satie v la Parade", mohou mti v hudb asi
podobn vznam, jako vstiky novin, hra-
cch karet, ltek etc. v kubistickch ztich,
jimi Picasso, Braque i Juan G ris osvuj ab-
straktn geometrickou skladbu dla, vnejce
v n nco esteticky neprodestilovan ivotn,
skutenostn suroviny. Nstrojem nejvhodnj-
m je zde jazz, jen svou vraznost ped
Russolovy hmotce, kter ostatn by mohly
nahraditi pesn zznamy fonografu, zachycu-
jc ryk a lomoz velkomst, ndra, promend,
pstav, velikch davovch shromdn a
boui proletsk demonstrace.
Modern hudba neme pracovati pro mrtv
divadlo. Nen a nebude vpravd novch oper,
jako nebude novch dramat. Snad spie do-
kme se operety, je je bli lidovmu vkusu
a chpn. Nech zane pracovati pro film :
zde nalezne obshlou oblast krsnch, tebas
e tkch a zodpovdnch kol. Nkte au-
toi romnsk moderny, zejmna lenov pa-
sk 6 s/x" se ji o to pokusili. Darius Mil-
haud je autorem Cinma-symphonie a parti-
tury k Chaplinovm dlm.
Umleck hodnot a filmu, je, jak jsme se pokusili naznaiti, nesmrn. Vhme-li piknouti
dnes filmu termn umn (Pask Salon Automne 1921 mu pikl msto 10. Musy), je to jen,
protoe jeho krsa, ivost a hodnota pevyuje kvality dnenho umn. S filmem je sepiata
cel ada jmen, je pt historie a kritika postav po bok slavnm zjevm umn.
Charles Spencer Chaplin, Charlot, Charlie, je vudyptomnm umlcem kina. Pat prole-
taritu vech nrod a raQ a jeho dla jdou celm svtem. Je nejvt osobou filmovho umn,
je nejvtm zjevem ptomnho umn. Je Molirem a Aristofanem dneku. Mlad bsnci vech
nrod sloili mu svj hold. Jeho nyv smutek provokuje nedefinovatelnou veselost davu. Je
vce ne hercem. Je clownem. Je bsnkem. Je vynlezcem novch, krajn modernch vraz
humoru a ironie, napojen kehkou a paradoxn sentimentalitou. Je z tch velikch humorist,
ji jdou do koutku a pl" (Nerada). ije ps ivot", je umaem, vysthovalcem, nkem,
obchodvedoucm, sthovaem pian, falenm hrabtem, sklenem, dobrodruhem, hasiem,
vojkem, zzencem zastavrny, policistou, opilcem: devatero emesel a dest bda.
A Je kino modern, t. j . a se patn pizpsobuje patn efemernm
zpsobm mrtvch dob. Film podle Racine-a i podle Voltaire-a, i
podle Huga se nezda, le znsilnnm, je podmnn zrazenm autora.
Dvme pednost podvan z aktuelnho ivota.
LOUIS DELLUC
Douglas Fairbanks, jen by mohl ci s Whitmanem, e o vem hrdinstv referuje
s americkho stanoviska, ztlesnil ve svch dlech pravou modern atletickou a sportovn
poesii. Je hrdinou Arizony, mstitelem kivd Zorro, zmoklou slepic i svtkem, banditou
i blznem, majitelem sanatoria, Robin Hoodem i Artagnanem T Muketr, je moder-
nisuje prost a bezdky svm naturelem.
Sessue Hayakawa, nejvl tragd ptomnosti, William Hart (Rio Jim), Mary Pickfordov,
Jack Plckford, Pearl Whiteov, Vernon Castleov, Fatty (Ruscoe Arbuckle), Dustin Farnum,
Marie Walcampov, Mae Murray-ov, Mae Marsli-ov (Intolerance), Ruth Rolandoo, Nora Tal-
mage, Lincoln, Fanny Wardova, Alice Brady, M. Mac Larenov; Coogan, Edna Purviance
a Eric Campbell (partnei Chaplinovi), Dorothy Philippsov i, Cl. Kimbal-Joung, Harry Carey,
Ol. Thomasova, Marie Doro, P. Deanov S. Milovanoff (sirotek G inetta), Mathot (Prce),
Biscot, Musidora, Peggy, Eve Francis, Nazimov, Gmier (Mater Dolorosa), Sjstrom,
O'Brien a j. a j.
Reisi: pede vemi D. W. Griffith (Intolerance, Ulika sn, Zlomen kvt, Way down
east), Tli. II. Ince, Mac Sennet, Loos, Emerson, de Mille, Antoine, Abel Gance, Capellani
a j- a j.
NOV PROLETRSKE UMN ono umn, jemu byste Erenburg
prorokuje, e pestane bti umnm INTERNACIONLN, LIDOV
A KOLEKTIVN je kolem a slohem budoucnosti. Ze veho dnenho umn
m film k nmu nejble, zejmna dly Chaplinovmi (The Kid, Chaplin su-
mem, Ch. vojkem, Ch. vysthovalcem, Ch. strnkem) a Fairbanksovmi.
Ctte zde epiku modernho ivota a ohromnost svta: nen to jen svt v obra-
zech, ale sama bse modernho svta. Film je boun a tvrd, me bti
lapidrn. Je bohat a jeho monosti nepoznaly hranic. Je dnes jedinm um-
nm pro proletarit, ale nen dosud ryzm umnm proletskm. Jeho soci-
ln vznam je nezmrn: zavete divadla, vstavy, obrazrny, trny
a kostely, a ople je bezmocn jen mal hrstka z lidstva. Nae planeta by
se toila dle, ale mon, e by se zastavila, kdyby se pestaly toit projekn
pstroje v kinech vech sou. Nkolik kilometr revolunho filmu dobude
svta prv tak, jako serie dnench film dobyly ji srdce proletskho pu-
blika.
My osobn nejsme velc; nae velikost zle
v naem vztahu k ostatnm.
D IE MO D ERNE
ECHISCHE KUNS T
KREJCAR
Eine kurze Rekapitulation der letzten zehn
Jahre.
Vor dem Kriege nach dem Kriege
heute.
Kurz vor dem Kriege (1911) er st and die
SKUPINA VTVARNCH UMLC" (G ruppe
bi l dender Knst l er), ei ne pr ogr ammgekl r t e
Verei ni gung auf der Basi s des
KBISNUS.
Ich begi nne absi cht l i ch mi t der Skupi na" ;
denn di e Zeit seit der I mpr essi oni smusdm-
mer ung bis zur G r ndung der Skupi na" (eine
Zeit, die dur ch di e Knst l er ver ei ni gung S. V. U.
Mnes r epr sent i er t wi rd) ist zwar ei ne Peri -
ode hoher Spannung aller Krft e mit hef t i gem
Willen zum neuen For mpr i nzi p i mmer hi n
jedoch nur ei ne ber gangszei t ohne t at schl i -
che Real i si er ung der t heoret i sch ausgesproche-
nen Ri cht l i ni en. Die Skupi na" ent st eht i m
Augenbl i ck, wo der Kubi smus sein Verhl t ni s
zur Real i t t kl ar f or mul i er t als Hor nr uf der
Zukunf t .
Wenn auch die Skupi na" die Mehrzahl der
Pi oner e der neuen Form zus ammengef hr t hat ,
ist es i hr doch ni cht gel ungen, alle di e Pilger
nach neuen Ausdr ucksmgl i chkei t en in sich
zu verei ni gen. Ei ne ganze Rei he moder ner
Kns t l i r blieb auer hal b der Skupi na" und
der spt er e G r undst ock der Unent wegt en"
(Tvrdoijn) [apek, Hof man, Spla] ver l assen
die Skupi na" nach kur zer Zeit. Auer hal b
der Skupi na" s t and auch der f r hver s t or bene
Kubi st a der gr t e moder ne echi sche
Maler, des s en Wer k heut e das Int eresse der
j ungen G ener at i on auf sich konzent r i er t .
Die Skupi na" bl ei bt zwar st et s in l ebhaf-
t em Kont akt mi t dem moder nen Ausl and, die
<
S
<
_]
( / )
OQ
Ui
h -
( / )
OC
Ui
=3
UJ
m
*) Di ese Ar chi t ekt ur verfol gt e in er st er Rei he bi l dende Ziele. Dagegen ist J an Kot r a, der Schpf er und
Begr nder der moder nen echi schen Ar chi t ekt ur , ei n Repr s ent ant des Kons t r ukt i vi s mus und des ni cht
dekor at i ven For menasket i smus und sohi n ein di r ekt er Vor gnger der heut i gen pur i st i schen Tendenzen.
For men, in wel chen sie sich geuer t hat ,
zeigen j edoch ent schi eden di e Tendenz zur
Schaffung ei nes echi schen Kubi smus". Be-
sonders kl ar zeigt es der Weg der Ar chi t ekt ur ,
die sich ohne f r emden Ei nfl u, l angsam zu
ei ner persnl i chen Sel bst ndi gkei t und zu
ei genen For men ent wi ckel t .
Die kubi st i sche Ar chi t ekt ur der Skupi na"
(G or das Haus zur Schwarzen Mut t er G ot-
tes und Bad Bohdane, die Int eri eurs von Ja-
nk und Hofman) ist ohne Zweifel die best e
kubi st i sche Ar chi t ekt ur berhaupt . *)
Als Repr sent ant der Mehrzahl der moder-
nen bi l denden Knst l er grei ft die Skupi na"
bald akt i v in das moder ne echi sche Kunst -
geschehen ein und rei t das Prest i ge der e-
chi schen moder nen Avant gar de an sich.
Die Ergebni sse zwei ei nhal bj hr i ger Arbei t
der Skupi na" si nd in zwei J ahr gngen der
Monat sschri ft Uml eck ms n k" (Kunst-
monat schri ft ) ent hal t en. Den dr i t t en J ahr gang
unt er br ach der KRIEG .
Es ist, als wol l t e das Schi cksal di e Sku-
pi na", di esen f r hl i chen Anl auf ei ner f r i schen
und f r eudi gen Jugend, vor dem Al t ern bewah-
r en und br ach ihr Leben in der Blte ab.
*
O. MRKVI KA 1922
O. MRKVI CKA 1922
WHREND DES KRIEG ES.

ER durch den Krieg gestrkte Natio-

nalismus blieb nicht ohne Widerhall in
der Kunst. G egen Ende des Krieges
riefen die hher gehenden Wellen des politi-
schen Nationalismus analoge Tendenzen in der
Kunst hervor,welche bald offen und bewut die
vlkische Formensprache betonten. Es schien,
als mte diese nationale Hochflut die natr-
liche Entwicklungslinie der cechischen Kunst
unterbrechen. Die Produktion der Kriegszeit
ist jedoch zu unbedeutend und es fehlt ihr all-
zusehr an starker Invention, als da sie ein be-
stimmtes, wenn auch vorbergehendes Kunst-
entwicklungsstadium bedeuten knnte. Ent-
wicklungsformell fllt sie berhaupt nicht in
die Wagschale.
Die erste Tat, die wieder positiv in die Ent-
wicklung der modernen Kunst eingreift, ist die
mit dem Kampfruf Und doch" (A pfece!) er-
ffnete Ausstellung einiger
UNENTWEG TEN".
Wenn diese Ausstellung auch keine neuen
prinzipiellen Richtlinien fr die Zukunft brach-
te, so war sie doch schon durch ihre Existenz
eine Sirene, die zu neuer Arbeit rief.
Obzwar die UNENTWEG TEN" in ihren An-
sichten und Bekenntnissen ziemlich weit aus-
einander gehen, bilden sie doch eine Vereini-
gung mit ausgesprochen moderner Tendenz,
KERHART 1922
jedoch mit individuellen Ansichten und Pro-
grammen. (Zivilismus, Kubismus, Primitivis-
mus, Realismus.) Sie blieben lange Zeit die ein-
zigen Reprsentanten der echischen Moderne
in der Fremde. ^
Unterdessen betreten die jngsten Knstler
verschiedene Wege zu einer neuen Form und
es bildet sich eine Reihe von neuen Strmun-
gen. Kleinere Ausstellungen dokumentieren
dieses Sieden die Zielpunkte sind jedoch
nirgends genau fixiert.
*
Die Knstlervereinigung Mnes" vereinigte
die Knstler der gewesenen Skupina", die
Meisten von den Unentwegten" sowie die
alten Mitglieder des Mnes und gewann so als
Knstlervereinigung eine hervorragende ge-
sellschaftliche Bedeutung. Allerdings entstand
auf diese Weise eine hchst erstaunliche He-
terogenitt, die die Bekenntnisdistauz dreier
G enerationen umfat. (Svabinsk Kremlika
Zrzav.) *
Die Sektion fr bildende Kunst der Um-
leck Beseda" ist eine Knstlervereinigung der
heutigen G eneralion, welche bis zurzeit kein
Programm ausgesprochen hat. Als G esellschaft
auf freundschaftlicher Basis, gegenseitig sich
die volle Freiheit des Ausdrucks gewhrlei-
stend, enthlt diese Vereinigung alle Voraus-
setzungen der Zukunft.
Soweit das Historische.
*
DAS HE UT E .
Die G egenwart ist durch den Kampf um das
Programm der neuen Kulturgrandlage der bil-
denden Kunst ausgefllt.
Im Chaos der nur scheinbar gleichlaufen-
den Bestrebungen junger Knstler kam es zur
FRI NTA (19 2 2)
ersten prinzipiellen Differenzierung der An-
schauungen in der Frhjahrsausstellung junger
Knstler, der spteren Nov Skupina, Neue
G ruppe", die sich um die kleine Monatsschrift
Kmen" geschart hatten.
Diese Ausstellung verdient nhere Detail-
erklrungen. Sie war das Debut eines engen
Kreises der jngsten knstlerischen G enera-
tion. Dieser Frhjahrausstellung gingen eini-
ge kleinere Ausstellungen voraus. berhaupt
geht dieser Ausstellung eine lngere rege T-
tigkeit der Vereinigung Devtsil" voraus:
Vortrge, Rezitationsabende junger Dichter,
steter Kontakt mit franzsischen, deutschen,
russischen und italienischen modernen Knst-
lern usw.
Diese Ttigkeit trgt schon die Spuren des
spontanen Ausdruckswillens der jungen Knst-
ler, die sich im Devtsil" vereinigt und die
Voraussetzungen der neuen Kunst mit den
Schlagworten
KOLLEKTIVISMUS UND KOMUN1SMUS
klar formuliert haben.
Hier setzt die sepparate Ttigkeit der Nov
Skupina" Neue G ruppe bildender Knstler"
ein, einer Knstlergruppe, die sich prinzipiell
mit diesen Schlagworten nicht identifizierte
i und sich einer mehr aristokratischen und br-
gerlichen Richtung, dem Neoklassizismus zu-
i neigte.
Die Vereinigung Devlsil" bleibt fortan bis
zurzeit eine literarische Vereinigung aller-
dings mit starkem initiativem Einflu auf die
anderen Knste.
Der Neoklassizismus, als Fortsetzung fr-
herer formklarer Stilepochen, ist sicherlich
keine defin'tive Bestimmung der bildenden
Zukunft. Es fehlen ihm die Entwicklungs-
mglichkeiten, die das moderne Leben als sei-
nen Ausdruck bentigt. Er ist eine ausgespro-
chen akadem
:
sche Erscheinung, die nur zu
Modifikationen des primren Anlaufes ver-
urteilt ist, die die freudige Erfindungslust
des Knstlers lhmt, und zu Wiederholungen
zwingt.
Seine Formsprache ist zu definitiv be-
stimmt und gengt nicht den differenzierten
Lebensbedingungen des modernen Menschen;
er bleibt nur eine bergangserscheinung des
Nachkriegsidyllismus.
SCHNABL OV (192 2)
Die Entwicklungsunfhigkeit des Neoklassi-
zismus fhlen einige junge Knstler, denen
er als die Hochburg der heutigen Reaktion
erscheint und es entsteht die programm-
klare Zusammenarbeit der VIER: (Feuerstein,
Krejcar, Teige und Sima) mit einem engen
Kreise von Vertretern des
PURISNUS,
KOLLEKTIVISMUS,
INTER-
NATIONALISMUS.
M A Pari s 1922
c
KREJCAR
Praha 1922
Pr oj e k t
obchodn ho domu
v Pr a z e
1 d a n a
s a a a
1 a
I a d a
I o a

i a d ;
1 c i n a
l a D D D O
cp
3 n D n,D cg
B D O q
M
B|
1 qS
B a d j
v >
i n a
1 df
n a
n a
f O D
ttik
DD3 E1 D SWf*
1D n ti n
a
n o n n a
u u u u c .
n o
ho^m
SBLUU
ndoDD
n | n n
n a p U I I
u i u n
n
'
n
u D
u Q d n
0 0
CD
TT5
-
s
a- n
a'n
n<n
B n
4
h;K
i ^.n ?
> ) I r ;) 5
1
' A '
\ 6 > *
l v W H *
j W a ' 3 3
- : ) e, c .
C^ Osi)
; - J / 5
LmJ O ;;
FRI NTA 1922
H O L 1922
K O T K 19 2 2
VOJ T. SEDL EK 1922
180
Reprodukce obraz len Vtvar-
nho odboru Umleck Besedy
otitn na pedchozch strnkch jsou
vybranm pehledem realisac tchto
autor za posledn jeden a dv lta,
kter nebylo mono ukzati veejnosti
na dn spolkov vstav, ponvad
Vtvarnmu Odboru Um-
leck Besedy nedostalo se vhod-
nch vstavnch mstnost, zejmna
vstavn sn Obecnho domu jsou mu
PRASKOU OBC DSLEDN
ODPRNY.
O DUCHU NOVHO
FRANCOUZSKHO
UMN
Dr. JRA
U
BAUDELAI RE ekl, e individu-
alita, cette petite propriet", pozela
kolektivn originalitu. A to za jeho do-
by vldl jeit vude kult tradice, v literatue,
v architektue, v salonech, na akademich.
Ovem, kolektivn originalita akademi, jak se
traduje stle na kolch a v oficielnch salo-
nech, je jen vnj kult nemnnch formul,
neiv a neschopn vydati plod. Literrn kult
paprov tradice a ne tradice ducha. Pompi-
rism, kaj Francouzi. Pkn o tom psal ne-
dvno Raynal v Esprit Nouveau. Pro n se
svt neto, nestrne, nen vvoje, nebylo v-
lek".
Na akademich byli vdy pli pyn na sv
odborn kolen a houevnat tvrdojn, ne
aby dali novm smrm, je nevyly z nich,
pijti ble k sob. Vidl.-li je snad nkdy, bylo
to jakoby klovou drkou. Zachytili tak nejv
nov frapantn vnjek, sknku na barvy"
(Raynal), ale ducha nepochopili.
Tak uschlo umn akademi i jeho kolektivn
elementy na hluchch formulch. A pece za
vech dob mlo umn uritou adu pevnch
element, z nich vychzelo. Spolen reper-
tor a kombinace tchto pevnch formul a fo-
rem dvaly jim spolen d, spolenou jistotu
tvrnch prostedk, krtce styl. Kolektivn
originalita pak jedin dvala ivn zdroj a rst
individualitm.
Umn modern, impresionismem ponajc,
naopak obtovalo vecko individualit. Hleda-
jc sv prostedky vrazov a tvrn, zeklo se
starch element tradicionelnch, rozbilo ade-
komponovalo star rytmy. Bval spolen
formov i duchov kontakt a iv opora v tra-
dici se ztratily pln.
Slo se za novou originalitou individueln.
Kdekdo el jinak. Nemajc pevn kolektivn
opory pod nohama, ztrcelo nov hledn dis-
cipliny, pozbylo vd orientace a dosplo ve
astnch ppadech nejv astnch rozbh,
singularity. Zrodilo-li obas nov harmonie a
nov formy, jmav a krsn, by i zmaten,
nemlo ani dosti vytrvalosti, ba druhdy ani vle,
dti jim sly novho stylu. Nebylo to ani mono:
nebo styl je pedevm spolen disciplina a
kolektivn originalita, kter se rod z du a
ducha pospolitosti a z jednotg umn a ivota.
Tpav a pli do iroka rozbhl, chud indi-
vdualist nemli jednotcho smlen a ctn
a nemohli, ne chaoticky skoniti v slep ulice
a nhlou smrt. Nemli cle. Vidli jsme ro-
dit se i hynout vechny : neoimpresionismus,
pointilismus, expresionismus, kubismus, or-
fismus, futurismus, unanimismus, dadaismus a
jak se jet jmenuj.
Jsou mrtvy vechny jako hnut, ne pro sil,
je naopak byla nov, krsn a hrdinsk, by
druhdy absurdn, ne pro nedostatek t abnt ,
jich mezi nimi nechyblo, nbr vlastn smrt:
nemly cle, dn z nich nebyl touenm
clem, byly jen pipravovateli cesty k nmu, no-
vmi individuelnmi metodami i prostedky.
Tvoce intelektem a pemrou teori, li ka-
d z umlc za svou sensibilitou, bez kontaktu
se ivotem, nedbajce zjmu masy. Nakonec
nezstali a netvoili ne sob samm. A tu je
druh pina jejich smrti.
Odkryli sice, peBissire, a s enthusiasmem
dobyli mnoho novch zemi, ale spozorovali
s hrzou, e dobyt bjen ostrovy jsou bez
obyvatelstva.
Nutno se tedy vrtit, ale pedevm nutno
najiti lsku masy, nebo kolem umn, pi pa-
matovali si mlad, jest dvati a lbiti se neome-
zen.
Individualita zabila svmi artistnmi forma-
mi a podivnskmi zlibami lsku lidu. Umn
dneka chce ji znovu zskati. Lska a zjem
proletaritu mu budou pouenm a vd di-
rektivou. Je nutno, aby umn vychzelo zase
z kolektivn originality jako za velkch dob
stylovch. Proti individualistickm a l'art pour
artistnm smrm kubistickm, expresioni-
stickm, futuristickm i unanimistickm, m
rz reln, realistick nezle ostatn na
pojmenovn odbornm slovem i ismem.
Umn pstupn a hledan vemi, rafinova-
nmi i prostmi lidmi. Lidmi bez titul, ale se
srdcem. Umn mluvc e stejnou jako ivot.
Nejen formou a duchem, nbr vemi vztahy.
Mlad umlci v Pai pochopili tyto ist
vztahy umn a ivota a oteveli umn dve
do ulice. Vystavuj sv dla na stnch v ka-
vrnch a lidovch barech, v divadelnch a ki-
nematografickch foyerech, podaj za nedl-
nch odpoledn na nmstch pedmstskch
vstavky, foires aux crotes", kde prodv
pmo producent spotebiteli".
Velik salony jsou nudnmi pehldkami
oficilnho umn uritch skupin, kter ne-
pekvapuj, nepinej pokroku a nethnou.
Zde vak, na stnch takov Rotundy na Mont-
parnasse i na Place de Constantin Pecqueur
neb na Place du Tertre se rod nejen nov typ
vstav, nbr s nm asto i nov smr, nov
harmonie ivota a umn.
Nesetkte se zde ji ani s kubistickmi ani
expresionistickmi i futuristickmi dly, a
DTSK KRESBA
u
A
R
N
tyto smry, tebae vzdleny a protichdn no-
vmu umn ideou i formou, jsou jeho pedpo-
kladem druhdy nutnm a pmo vyplvajcm.
KUBISMUS ml v chaosu poslednch let ped-
vlench nejvce monost stti se stylem:
obrodil formu, nauil nov konstruovat, dal
novou pevnost a tlesnost kresb i tvarm. Sel
nejdle na cest za novm tvrnm vrazem.
el za nm vak bluditm oklik msto pmo,
kladl si, nemaje opory v tradici, pekky,
kde jich druhdy ani nebylo - a ztratil tak cl.
Takov byla tehdy doba:
Chtla malovat a filosofovala.
Hledala cit a la k nmu intelektem.
Hledala formu a la k n jejm rozbitm.
Kubismu jet bylo teba deformace a de-
strukce, aby dospl nov konstrukce a nov
tlesnosti pedm.. Dnes je nm jdho mylen-
kov i tvr proces vzdlen a snad i absurdn.
Mlad, a z nich pedevm verej ortodoxn
ENRI CO PRAMPOL I NI (Roma 1919)
Const ruzi one spaziale (Paesaggi o)
kubist, opustili dnes skoro vesms kubistickou
metodu.
Ukzalo se vak a to je positivnm a trva-
lm ddictvm kubismu e abstraktn ma-
terialismus formy, jej zduchovnni, at defor-
mac, a zvraznnm i primitivisujcm zjed-
noduenm, maji druhdy ble k ist pravd,
k istmu realismu, duchovmu i reln vc-
nmu, ne akademick romantism, ne foto-
grafick realism, i ne sm naturalsm.
Takov Picassova zti vs strhnou (i kdy
nechpete vnitnch teori a vech detail zpo-
doben pedmt) nejen novmi harmoniemi,
barevnmi a formovmi, tak mocn sugestiv-
nmi, nejen istotou tvrnch prostedk ale
zvlt nhlm zjevenm nov krsy.
Nov Picassova realita vc vs napln ob-
divem z ist krsy tvar vc vaeho nejb-
njho styku, obdivem, jak jste mli pro n
snad jen kdysi v dtstv. Radost z krsnch
tvar housl, kytar, z pvabu prostch zti
se sklenicemi, lahvemi, dmkou, kartami i
vstiky novin a not na stole.
Kari kat ura
Ivan Gol i
T E I G E
Kari kat ura
B. Feuerstei n
Lger: Sv sujety nalzm vady.
Miluji tvary, poskytovan nm modernm
prmyslem a uvm jich; tisceronsobn re-
flektujc ocele, kolorovan subtilnji a rozhod-
nji ne sujety tak zvan klasick. Pedpokl-
dm, e strojn puka nebo zvr 7Va cm dla
jsou spe malskmi sujety ne 4 jablka na
stole i krajina od St. Cloud a to bez futu-
rismu !
Braqueovi,lyritjmu ahoroucnjmuPi-
cassa, se podailo pravidlem, kter opravuje
pohnut ku" (abychom uili jeho slov) vyjditi
smysl tajemstv pedmt.
Kubistit mali nauili nov vidt. Objevili
nov svt krsy, dosud nepoznan. Pinesli
zmnoen citovho ivota", jak pkn ekl
Feuerstein. Vytveli novou skutenost. Jako-
by rekomponovali nov smysl svta a ivota. A
v tom je kubismus meznkem a vchodiskem
veho novho umn.
Nov umn vychz nutn z jeho estetiky,
ale li se od nho zsadn tvrnmi prosted-
ky. Poruen a oputn vztahy a cesty se dnes
znovu vyhledvaj. Hledm formu a jdu k n
formou reln zenou a v tom je nov umn
antipodem kubismu, reakc, nvratem, chcete-li
mermomoc to slovo, k vnmu du.
Ale k duchu vci a formy nen u inono jiti
jinak ne oistnou lzn a konkrtnm ddic-
tvm kubismu, fauvismu (expresionismu) a pri-
mitivismem rousseauovskho zoru.
SURVAG E je klasickm dokladem vcho-
diska mladch z kubismu. Je mu vzdlen nej-
vce tam, kde je mu nejble: Jeho pohledy na
msta, malovan metodou kubistickou i rel-
nou zrove, zachycuj vzcnou syntesou kon-
krtn i abstraktn souasn, mysterizn i sku-
ten svt mst a obydl: optick syntsa
msta, zenho koncetrovanm hlem visuel-
nm, rozloen pln domu, okna, ulice a na nich
iv postava lidsk, nebo aspo jej silueta.
Jsou snad jet doktrini, dnen mlad,
nemaj jet vdycky sdostatek snahy lbiti se
neomezenmu vkusu ale je nutno (a zvlt
dnes) mti doktrnu, nebo ona jedin dv
svmi pevnmi zsadami i materielnmi meto-
dami silu zvtziti tam, kde druz individualist,
snad stejn nadan, propadnou. Dv pak i po-
cit souvztanosti a buduje tak (krom mate-
rielnch) i duchov zklady novho kolekti-
vismu.
Umn verejka zlomila (i spe chtla zlo-
miti) tradici a nedovedla ji nahraditi nim
lepm. Dnes se umlci vracej k tradicm svch
zem, svch ras a obrozuj se jimi.
Tak HENRI ROUSSEAU, zzran genius
francouzskho lidu, nebyl uen a neml teori.
Nemluvil o tradici a byl j pln. Je star v-
razov, eknete. Ale je zrove tak nov, tak
modern, e stoj na potku novho umn a
ztlesuje jeho idel.
DERAIN, B1SS1RE, LHOTE jsou pmmi
ddici francouzsk tradice realisticky klasick.
Clouet, Fouquet, brat Les Nains, Ingres, Da-
vid, Corot, Courbet v nich ovaj, vidn C-
zannem a Picassem.
Mystick naturalism PI CAS SV, BLAN-
CHARDOV, TOG ORESV, m svj pvod
v tradici panlsk, PER KROHG je rasov Nor,
MODIG LIANI, rodem Ital, m nhu starch pri-
mit v italskch, ZADKINE, CHAG ALL slu
lidovch primitiv ruskch, barbarsky zemitou
i nespoutan fantastickou zrove, FOUJITA
je pln tradice a techniky mistr japonskch.
Ale bylo by omylem chtti snad vykldali
jejich osobnost a umn jejich nrodnost. Nen
umn a umlc, zrozench jen z kultury a
vrazovch prostedk nacionlnch. Umn
nenle jedinmu nrodu, je mezinrodn.
Je COUBINE ech? Je Francouz? Nebo Pi-
casso, je panl i Francouz?
V jejich dlech nen zkch nrodnch prvk
svrzovch. Spolen lidstv je objm. Sta-
bilisuj nov absolutn formy, nov krsy no-
vho klasicismu.
Nov realism*) m hlubok cit ke skute-
nosti. Nedeformuje a nerozbiji vak pedmt
jako kubismus a expresionismus, nen abstrakt-
n jako futurismus i orfismus. Je vren rel-
nmu vzhledu vc, m instinkt naturalistick.
Ale nechce tak hole napodobit skutenosti
jako banln realism akademick. Nen, jako
on, zaten neuitenmi zeteli neumlec-
kmi (folkloristickmi, historickmi, dekora-
tivnmi atd.), m ist pomr k vcem, vid je
istm v razem vna a dneka zrove. Hled,
jako kdysi G iotto, co je trval, vn v byt
vc. A jeho hledn je stejn nov a zvan,
jako kdysi G iottovo.
Kubismus lmal tradici, nov umn se k n
vrac. Nenapodob ji vak, nbr hled ji. Vtom
je jeho duch nov a iv.
Bylo by proto omylem a zlomyslnost kati
mu reakn a tradicioneln, tebae vm druh-
dy pipad tradin (Coubine, Derain, Kisling),
archaicky (Laboureur, G alanisovy devoryty)
i primitivisticky (Rousseau, Per Krohg).
Ddictv tradice pedrenesannch primi-
tiv, Vinciho, Raffaela, Cloueta, Fouqueta, les
Nain, Lorraina, Poussina, Corota, Ingresa,
Seurata, Rousseaua, Picassa, Braqua je mu
jen oporou na cest za jistotou, dem a du-
chovost (Bissire), po nich dnes mlad tolik
tou.
Tradice je jistota a podek, tradice je prvn
cestou z chud individuality ke kolektivn
originalit. Moudrost tradice dv druhdy zv-
tziti tam, kde druz, asto stejn nadan, jsou
bezradn a ztroskotvaj.
Tak pklad ING RESV a COROTV:
Kad dobr obraz modern krajiny se mus
chtj nechtj podobati Corotovi. Nelze jinak.
Nebo nikdo jako on nestlesnil a nestabili-
soval, co je trvalho a vnho v jejm byt,
jej reln a duchov idel. Prost komposice
bnch motiv krajinnch, zbaven vech ne-
elnch a zbytench umlstek, hovo irou
vtvarnou krsou jednoduchch, ale jasn vy-
vench forem, stdmch, nekontrastnch
barev a hloubkou ducha prody. Zenou a
k svdom, mluv a k dui. Dojmaj.
To je duch novho realismu.
Objevy kubismu jsou nov a podivuhodn,
ale net. Intelekt a rozum v nich dominuj
nad citem. Nov Picassova realita vc ns na-
pluje obdivem, nov realita Rousseauova,
*) ekl jsem ji, e pojem nov realism, klasicism i klasick realism (Maurice Raynal jej ve sv mono-
grafii o Coubinovi jmenuje naturalistickm klasicismem) mi nezna nov -ism, novou artistn formu,
nbr duchovou npl novho umn.
Utrillova, Togoresova, Bissirova dojmaj. Je- [
jich pohled je vrouc a nov. Nov mladost a
ivotnost lidskho srdce vane z jejich obraz:
lovk ve sv lsce, intimn i vniv, k p-
rod a k vcem svho okol, nejprostm a nej-
mn umleckm".
V Utrillovch obrazech znovu ovaj z-
kout a ulice montmartresk ve svm ducho-
vm ivot. Pedmst Foujitova, jeho zti,
ty talky na stn, ten budk, ta lampa, san-
dly, ptek v kleci a vechny ty neumleck
pedmty naeho kadodennho styku zpvaj
na pltn novou jmavou pse, jak jsme
dvno neslyeli.
Bissirovy obrazy Courbet vidn Pi-
cassem,
Coubine Ingres a Corot, vidn Henr
Rousseauem,
Lhote David, vidn kubismem,
Foujita japont misti, vidn Rousse-
auem a stedovkou tradic,
Modigliani,
Derain,
Kisling,
Zadkine,
Per Krohg,
Maria Blanchardov,
Togores,
vichni, teba zdnliv nejdispartnj tech-
nikou, od primitivismu pes kubism po klasi-
cism, maj vzcnou spolenou vlastnost:
spolenou disciplinu:
Jistotu, d, duchovost a modernost.
Spojuj svest a neklid modernho srdce se
kolou tradin moudrosti a kzn.
Jsou obnovenmi klasickmi komposicemi
novho ducha i vrazu a snad i pedzvst no-
vho stylu; nebo styl je pedevm spolen
disciplina a kolektivn originalita, kter se rod
z du a ducha pospolitosti a z jednoty umn
a ivota.
*
Kad nov krsa a kad nov umn m zejm cnosti d oby-
vatel s k: sebedvru, poctivost, nesnelivost, bojovnost a vlu-
nost absolutn, nesmlouvav cnosti vlen doby a nov ponajc
kultury. Nov krsa a nov umn vtrhuje vdy do svta jako doby-
vatel ne vysmlouvat si msteko vedle star krsy a starho umn,
nbr podmanit si cel ivot a cel svt, ne z marnivosti a pchy, nbr
proto, e jest hluboce a nevvratn pesvdeno o tom, e m pravdu
ivota a budoucnosti a e pibliuje a dohn svt k tto pravd, j
posud nepoznal nebo j zanedbal: bez tto nejvnitnj vry
nen novho umn.
F. X. ALDA.
V7.
= 1
Q
ii
Q
C L
n n
-CZL
Q
d
a
C D
c n
CZL
C Z
a
ii
o
CL
a
n
r ~i
ZL
a j
m
r i!
m
KREJCAR
Janovane! Tvj sen! Tvj sen:
po staletch, kdy si byl v hrob svj uloen,
uskuteuj e zeme, j jsi objevil, Tvj sen.
WHITMAN
Bylo by nutno utvoiti nov slovo, nahrazujc akademick vznam
slova KRSA vznamem novm, neupomnajcm na klasick krsno, jak
bylo a jest formulovno v krsnch umnch", abychom tmto novm
slovem mohli pesn determinovati estetick pomr modernho lovka
k novm formm, zrozenm mimo krsn umn" a pece krsnm.
kejme NOV KRSA.
Hledme-li na dokonal automobil, jen svm tvarem ns upozoruje
na 150 HP svho stroje a 109 km rychlosti, aeroplan, stroj atd. vzbud
v ns t dojem jako tebas pohled na krsn dokonale vypstn tlo
sportovce.
Jest to estetick pocit plynouc ze
SOULADU ELU A VNJ FORMY.
Tento soulad jest podstatou estetickch dojm jak poskytuj moder-
nmu lovku nov formy novch vc, konstruovanch k uritm jeho
elm a potebm. Vci, jim existence dna byla dnenmi poadavky,
kter nemaj historick analogie. Forma tchto vc, je vyplynula z je-
jich konstrukce, funkce, elu, k ve o jejich vlastnostech, ani by
a chce-li se pevst modern doba v hudbu, nelze tu ut verov mry, kter od-
povd tancm pravku, jest nutno roztrhnout formu. Lokomotiva m svj vlastn
rhytmus, ulice v Chicagu se zat v jinm tempu ne lun piny v Arkadii. Ale slunce
na ns tak svt, vezmeme to, co se hod pro poesii a pokoume se sjednotit s pohybem,
kter je v tom. To je Whitmanv in.
J. V. JENSEN: Kolo"
se snaila mniti jejich smysl neb cokoliv
zatajovati.*)
Jest nanejve upmn, nebo nem dvo-
d zdti se nm jinm ne jest. Jest ne-
osobn, ponvad nen mysliteln indivi-
dualism tam, kde splnn elu jest je-
dinm clem, k nmu nevedou cesty
rozlin, ale jenom jedna spolen
cesta pro vechny.
M vlastnosti charakterisujc
doby velkch stylovch jed-
not : jest
KOLEKTIVN
VYJADUJE MODERN IVOT,
tedy cosi, o, jak vme, s spchem usiluje vel-
mi namhav jen nkolik modernch umlc.
Soulad elu a formy, kter modernho lo-
vka esteticky pln uspokojuje, nal-
zme hlavn v produktech
PRMYSLU.
Nelze ci, e by se dlalo relativn
1% modern krsnch obraz, soch,
architektur, jako se vyrb denn ti-
sce vc dokonale modern krs-
nch, jich souhrn definuje formov
STYL MODERN DOBY.
Plasticky. Architektonicky. - Tedy
v zklad.
4 MERI KA, svt bez umlec-
f - \ kch tradic. Jej produkt y,
st avby, nesnesou estetick-
ho m t ka akademi ckho, ale
obstoj skvle, jsou-li hodnoceny
se stanoviska modern ho krs-
na.**) Postavenm prvho mrako-
drapu dolo v modern m stavitel-
stv k inu, kt er znamen na-
stoupen nov epochy pramti
vech umn architektury.
Odlome brl e akademi ckho
mmen, kt er zadruj n po-
hled u vnjch nevkusnch
detail ve fagad ameri ckho
mrakodrapu. ada detail, kt er
byly prost uity jako okamit
po ruce nejbli dekorace, ne-
m s vlastn novou architek-
ponvad jest vsledkem
prce tisc lid sledujcch
spolen cl:
NEJDOKONALEJ TVAR.
Jest pro svou dobu proje-
vem
NEJVY TECHNICK
DOKONALOSTI.
Vechny umleck pro-
jevy minulch dob byly
rovn nejlepm dlem
soudob techniky. Nejen
stavby ale i obrazy a
sochy.
Poslze, jest formou,
kter tvrn
*) Viz nesmysln maskovn konstrukce dekoraci, kter konen stala se v architektue sama sob
elem.
**) Nen pouhou nhodou, e kino, toto jedin ryze modern umni, nalo nejlepi pedstavitele v Ame-
rianech, W. Hartovi, Faiibanksovi, Pickfordov etc.
1
I
KMIH
ff
lljn<
turou, je se tu zrodila, vce spolenho,
ne m patn malba stny mstnosti
s jejm prostore'm. Je-li prostor mstnosti
dobr ve smyslu architektonickm, pro-
porcioneln, rhyt mem, neme na tchto
jeho vlastnostech pat n vymalovn z-
sadn nic zmnit a sta malbu prost
sekrabat, aby prostor vystoupil v nahot
rhyt mu svch 3 dimens. Ale prostor archi-
tektonicky patn dimensovan nezachrn
se dobrm pomalovnm stn. Jest v zsad
pat nm prostorem dle.
Stejn jest t omu i s mr akodr apem. Jest
vc zcela vedlej, je li oven zbyt ky ne-
smysl nho renai sann ho profilovn, hlav-
n vc je, e jde o
ZSADN NOVOU KONCEPCI BUDOVY,
koncepci ryze modern, konst rukt i vn da-
nou monostmi modern i nenrsk tech-
niky.
Mrakodrap jest dlem konst rukt rskm.
Vechny archi t ekt ury pedchozch epoch
byly v prv rad dosaenm nej vych mo-
nost konst rukt rskch na svou dobu.
Asyr sk palce, pyr ami dy, Akropol i s, Par-
t henon, Kathedrla, chrm sv. Pet r a v m,
atd. j sou skvl mi dkazy t ehdej ch mo-
nost st avebn t echni ky, slouc k zbudo-
vn prost oru, jeho di mensovn podm-
nil j eho el. Dosaen elu nejdokona-
lejsmi technickmi prostedky bylo, jest
a bude prvou zsadou dobre' architektury.
Mr akodr ap zrozen z t ohot o pri nci pu j est
t ypi cky moder n ar chi t ekt ur ou, logickm
sl edem pr ost or pr o pot ebu moder n ho
i vot a. Jeho modernos nen v nkol i ka
cent i met rech facdn om t ky, t kv uvni t
v j eho pr ost or ech, st ej n j ako got i ka ka-
t hedr l y nen obsaena ve fi al ch a oken-
nm skru , ale uvni t ve vkovm vzepj et
pr ost or u chr mov lodi.
Vynl ez mr akodr apu zashl zsadn do
cel kov disposice mst a, j emu dost al o se
or t hogonl n ho char akt er u, odpov daj c ho
p moar povaze moder n ho l ovka, je-
mu j asn pr akt i ck disposice j est pr vm
s amoz ej mm poadavkem na prost ed
v nm m t.*)
-
S T R O J .
St roj ukoni l defi ni t i vn ru kl asi ckch
forem. Zmni v syst m prce, zmnil i jej
vsl edek. St roj ot evel novou kapi t ol u lid-
skch dj i n a st anovi l f or mu jejch pro-
dukt . Nen nadl e nebezpe r enai sance
st ar ch f or em. Dva svt y, mi nul ost a doba
moder n jsou p k e r ozhr ani eny od chvle
kdy st r oj vydal pr v pr odukt , jeho f or m
vt i skl nesmazat el n s vj char akt er , t. j. kdy
*) Malebn romaDtism, kter ml a m vliv pi een disposic dnench novch kolonii nebo regu-
lanch pln stvajcch mst, jest v pmm odporu k povaze modernho lovka. Amerika nem ped-
sudk umleckch" kter u ns daly vzniknout instituci tak reakcionsk jakou je Klub za starou
Prahu", stavc se proti kadmu pokroku a znemoujc jakkoliv modern poin ve stavitelstv. Uvame
absurdnost cel vci. Kdyby si byl ve 14. stol. vzpomnl nkdo a zaloil podobnou instituci konservujei
stvajc vzhled starho msta, kter by houevnat lpla na nezmnitelnosti stedu msta, mohla dnes
bt zajmav podvan na kiovatku, kde by na msto iv frekvence aut a tramway obanstvo skkalo
s kamenu na kmen pes nedldn ulice.
Stejn je dnes smn brniti modernmu pokroku, nehled k tomu, e je zbyten prce chtt zadret
pval modernho ivota staropraskmi reminiscenscemi. Dosud, pokud vme, se pokroku nikdy neza-
brnilo, ukzal-li se e l n m. Uke-li se, e postaven mrakodrapu v Praze a prv uprosted msta
(ponvad sotva by mlo smysl stavt mrakodrapy nkde u Kre) jest eln, bude postaven, kdyby
tebas vichni staropraani ze zoufalstv vrhli se tradin z kamennho mostu do Vltavy.
l i " *
1
P l i f T I
I '-T llij
I Ml I I I i
i mi !
i miiihi
i litmi
i f i l m u
i J n m.
I flllllll
."IM""
i f i l !
Sun n"
two* H Hli llllll
Hl : [MUI
' MHWI.HUii
ukzal se st roj dokonal ej m, pesnj m,
t vr cem f or my ne pouh run vr oba.
Amer i ka jest vlast st roj e. Nem umni
ve smysl u akademi cky-est et i ckm, ale for-
ma jejch pr odukt , hovo novou ei, ne-
srozumi t el nou pr o kunst hi st or i ky. Zaschl
ar i st okr at i smus, jen a dosud brni l krs-
nm umn m, aby bral a podlu na techni-
ckch vymoenost ech nov doby zpsobil,
e umn odl oueno od ivota a j eho r yt mu,
ust r nul o na vr azovch prost edc ch, kt er
postaily st edovkmu uml ci k namal o-
CLI NTON & RUSSEL
ARCHI TECTS
CORTLADT BUILDING-NEW YORK.
C OR T L A N D T B U I L D I N G
C L I N T O N & R U S S E L
A R C H I T E C T S
C O; RT L A ND B U I L D I N G - N E W Y ORK .
PLAN 5- 10 FLOOR
C OR T L A N D T B U I L D I N G .
CHURCH STREET
TERMINAL BUILDINGS
HUDSOH f t MANHATTAN
RAIL ROAD CO.
O l i v e r
vn ol t n ho obr azu. Prot o dosud j edi nm
i nt er pr et em nov kr s y j est fot ografi e. Fo-
t ografi e (zasaen st roj e do mal st v ) stala
se moder n mu l ovku tm, m v d vj ch
dobch bylo dr obn mal st v . Kino stalo se
mi mo ost at n vl ast nost i , st en t ak tm,
m byl a d ve f r eska. Nelze pochybovat i ,
e vvoj fot ografi e zashl mal st v st ej n
p mo, j ako zashl st roj kadou jinou run
prci . Dosud znemoni l al espo navdy
nat ur al i smus v mal st v . J de o to, j ak
mal st v vyr ovn se s t mt o novm ini-
telem, kt er j est vyzbr oj en pli moder n,
a je znanou konkur enc . Fot ografi e za-
bral a malstv mnoho z j eho dosavadn ch
drav. M-li ji odt ud vypudi t i , mus bti
vyzbr oj eno st ej n moder n j ako ona.
Pi pout me, e je mysl i t el no malstv,
kt er j edi nm obrazem pov o New-Yorku
vce ne serie fot ografi , le dosud, zst v
j edi nm mal skm i nt er pr et em nov f or my
vc fot ografi e. Pr acuj e exakt n a pr avdi v.
Jest neosobn , vdeck, m vechny vlast-
nosti, kt er ji br at r s ky ad k moder n mu
umn , k nov kr se.
Kup c se p ek ky j s ou ne j l e p mi
p t e l i um l c ov mi . S t r oj se ne d se svt a
o d s t r a n i l i , j est a z s t a ne p r k o p n k e m
d e mo k r a c i e , j e j est pos l e dn m c l e m na -
i ch n a d j a p n . A r c h i t e k t n a
d o b y n e m l b y z n t i d l e i t j
k o l , l e u v n t o h o t o n -
s t r o j e , pokud j est vbec mon. Co vak
i n m st o t oho I Z neu v t ohot o n s t r o j e ,
aby t v o i l f or my , j e vzni kl y v j i nch do-
bch pod vz dl enm nebem, f or my , j e
dnes ub j e j , ponvad j i m ni kde n e u n i k -
neme, a to ve se dj e pomoc s t r oj e ,
j eho hl a v ni l ohou j est ni i t i t yt o f or my .
F r a n k L l o y d Wr i g h t .
P A L U B A P A R N K U S T A N D A R D
Parnk typu Standard" a eleznin shrabova snhu, to dv mistrovskch dl
americk techniky. istota formy, krsa plynouc z proporc, pesn elnost, tyto
vlastnosti mly by bt bezpodmnen pkladem architektue.
E L E Z N I N S H R A B O V A S N H U
DUM F R E D C. ROB I E , C H I C A G O , WO O D L A WN AV.
F. L. WRI G HT
A T E L I E R F, L. WR I G HT A,
C H I C A G O .
K A N C E L E
T OV R N Y L A R K I N ( B UF F A L O) ,
k o v o v n b y t e k .
A T E L I E R F. L. WRI G H T A,
C H I C A G O .
Aby st avebn d l o, j eho okol a j eho ; j est vc a r c hi t e k t ov ou, p o s t a r a l i se, aby i z r c a d l v r n j e d n a n a c t e n svch o y -
v ni t n v pr a v a t vo i l y ha r moni c k cel ek, se p i z ps obi l o pr a v povaze st avby. T o vat ul f i a t a k se s t v ume l e c k m z i e v e n m,
j e s l nut no psobi l i t m s m r e m, aby se j est hl avn pol e i nnost i mode r n ho a r c h i - u nho vyz a uj e osobnost z n i a t e n a l u a
p s l u e ns t v pod di l o cel kovmu el u, | t e k t a , mus um t i vyt vo i t i ze st avby u z a - j j eho s l a de n . _
s t a v ba j a k o c e i e k mu s j e a bs or bov a t ! a v en, ha r moni c k uml eck d l o, j ez F r a n k L l o y d Wr x g ht .
F. L. WRI GHT
D M G A L E ,
O A K P A R K
P D O R Y S Y
P Z E M
a P A T R A
A T E L I E R F. L. W R I G H T A
C H I C A G O
O A K P A R K I L L.
F. L. WRIG HT
jako kad produkujc Amerian, sledoval
v prv ad praktick el vci, nejvyi do-
konalost za pomoci vech modernch technic-
kch pomcek.
Souladu ele a vnj formy doshl upm-
nm projevenm vnitnch prostor na venek
ve fasd. Ponvad tvoil prostory, je maj
splniti vechny poadavky modernho lovka
na jeho prosted, vyjaduje logicky vnj
architektura vnitek. Vnjek Wrightovch sta-
veb je pmo mrn ivotu uvnit a jest
tedy formovou definic ivota modernho lo-
vka. Architektura Wrightovch vil nem v-
tvarnch vtip a individuelnch npad, jak
shledvme v nkter umleck architektue
evropsk. Vynalzavost jeho nalz pole daleko
elnj, toti v pdoryse budovy a v jej pro-
storov koncepci.
Pracuje na dokonalosti a bl se vlastn
uritmu standardnmu typu americkho ro-
dinnho domu. Zd se proto, jako by se opa-
koval. Le jest prv principieln nesprvn
poadavek na architekturu, aby se neopako-
vala". Jako se tisckrt opakuje dokonal tvar
klubovky (nedme pece, aby kad klu-
bovka byla novho zajmavho" tvaru), me
se tisckrt opakovati tvar dokonale eln.
V tom jest demokratismus stroje, e me vy-
rbti pro tisce lid tisce dokonalch vc.
Wright, kter skvle obstoj vude, kde je mu
vytvoiti prostor, nbytek atd., krtce vude,
kde jeho tvr vynalzavosti jest pedem dn
el nhle ztroskotv, m-li dti architek-
tue dekorativn detail ornament. Mus
ztroskotati na vci zbyten nebo jest mu
stejn ciz, jako divadeln atna historickch
kostm jest ciz Chaplinovi.
*
Ti s c e t u r b i n s b r e n e r g i i p o t e b -
n o u p r o n o v a n o v p o d n i k y Ame r i -
a na . Ut o p i e Ve r n e o v c h r o m n j e s t
d v n o p e d s t i e n a s k u t e n o s t mi No-
v h o Sv t a . No v k u l t u r n e p o c h a
s l a v s k v l t r i u mf y s v d o k o n a l o s t i
v Ame r i c k c h m s t e c h . St r o j zal oi l
j e j s l v u , r o z v r t i l s t a r d y a na -
s t ol i l d e mo k r a c i i .
Dn e s j e t mo n o a me r i c k k a p i t l
p i r o v n a t i k e g y p t s k mu t y r a n u , n e -
bo s t e j n j a k o on e n e t i s c e mo d e r -
n c h o t r o k n a s t a v b u n o v c h p y r a -
mi d.
Po a duj i od s t a v i t e l s k ho d l a t ot ,
co d m po l ovku, t ot i , aby byl o p o -
ct i v a v ni t r n pr a v di v a t ut o hl a v n
vl ast nost chci m l i spoj enu s nej vy my -
sl i t el nou l be z nos t a l askavost .
Avak v n i t r n ne dot k nut e l nos t j est
h l a v n vc . S t r o j j e s t n s t r o j e m
v l a s t n m n a e m u k u l t u r n m u
o b d o b a j e s t d l e i t m k o l e m
o p a t i t i t o m u t o s t r o j i p r c i ,
j i m e z m o c i . P i z p s o b e n
p r c e m o n o s t e m s t r o j e j e s t
o b s a h e m m o d e r n h o p r m y s l o -
v h o i d e l u , j ej mus me vyt i l i , n e -
m - l i um n s t a v e bn z t r a t i t i sv v e douc
pos t a v e n v um n .
F r a n k L l o y d Wr i g h t .
Ale ot zka nov konsol i dace l i dsk
spolenosti, eena r ychl m t empem
rozt oench set r van k, t urbi n, rota-
ek, pr opel er - hnna mot ory a elek-
t i nou - spj e do sv posl edn se.
Amer i ka a Rusko. Ob pr acuj na
sociln budoucnost i lidstva. Lze cto-
vat i konec p edml uvy Claire G ollov
k ant hol ogi i moder n amer i ck l yr i ky:
AMERI KA JEST Z EM
JED N BUD O UCNO S T I ,
ALE Z EM BUD O UCNO S T I
JE RUS KO .
Rusko pot ebuj e amer i ck civili-
sace, aby ze sttu, j m vl dne pro-
l et ari t , st al se stt, vskut ku prole-
t rsky, j eho pr odukce je s to bohat
zsobiti veker o obanst vo.
METROPOLI TAN
LI FE INSURANCE
COMPANY
S V T E L N
R E KL AMA
A l f i e d K r e y mb o r g
Z anthologie americk lyriky C. Gollov
v
Die Neue Wel peloil Artu ernk
m - H L E T E
J JSEM AMERIKA.
PICHZM NOC,
HOM A ZAHNM TEMNOTU V DL.
JSEM ELEKTINOU.
J AKO NEBESA BLESKY,
INM ULICE OHNM.
CHTCE NECHTCE,
MNE MUSTE ZT.
LID V ZSTUPECH JDE KE MN,
NEJBOHAT A NEJCHUD
V RADOSTNM SBRATEN.
OKOLO MNE VR V SEBE MNOSTV,
JSEM BRODWAY.
A POTEBUJETE ILI NIC
ODE MNE MUSTE KOUPIT.
SV ZEMI VECHNY VROBKY PRODVM,
MNOHOTVAR, POETN, SKVLE VYNALEZEN VCI,
Z M ZEM, Z MCH HORSTEV,
Z MCH JEZER, Z MCH EK,
Z MCH HVZD, Z MCH NEBES.
TAMHLE MJ SOUSED PRODV TOT,
PO MN NA G LOBU NEJLEP ZBO.
JSME SOUPEI TE TEPNY,
BUCHO IVOTA.
JSEM ZROZENA V AMERICE
UDLNA JSEM BYLA V AMERICE
A VRHM SE DO RUMI AMERIKY,
BYCH PI PRAVI LA PDU VTMU AMERIANU.
CHLUBM SE?
CITLIV, VZDLAN, ZDVOIL CIZINCE,
PRO BYCH NEMLA?
JSEM ONO J NOVHO SVTA"
AFRIKA ASIE EVROPA
STAR SVT J E MRTEV A NOV JSEM J.
HLETE, HLETE,
PICHZM TEMNEM
POCHYBUJC CIZINCE POSLY MOU CHLOUBU:
VEREJEK J E JI DJINAMI,
NOV STRNKA SE OTV R:
ZTRA MNE UZ E V R O P A .
Fernand
LGER
Chariot
U I A i A f W l K S
/ u l x * '
fovm. g
( P a r i s )
zChapliniady"
Ivana Golia.
S l . ' . / . W l ' " "
1
III MEMORI AM lICi FLBI SCHNEBA
Dr. V. REIMAN
Z
EMEL nhle v plnm rozbhu sv ve-
strann innosti. Zavdl nov metody ve svm
ad, byl nenavn plodnm spisovatelem vah od-
born-chemickch, vetechniekeh, sociologickch,
filosofickch a umleckch, pouoval pednkami
dlnictvo, studentstvo, inenry, zabval se politi-
kou, propagoval modern umn, radil a pomhal
v ivot velikmu potu svch ptel. Vude po nm
zstalo przdno.
17 let ztrvil v prmyslovm podniku na venkov
jako chemik. Tchto 17 let vnoval studiu svtov
literatury vdeck, hlavn vak poznn svho pro-
sted: dlnka a prmyslov vroby. Zde utuoval
se ve svm novm nboenstv prce, samot, jako
kdysi proroci na pouti. Teprve jako hotov, a do
zklad pevn lovk vystoupil na veejnost.
P
RVN jeho souborn dlo Techni ck
kultura" zabv s e pomrem tech-
ni ky ke kultue. V ad l nk ji
dve v asopi sech vydanch stoval si, e
techni ck i nnost, vt i nou ji svoj pova-
hou anonymn , nen veejnost dosti cenna.
Vl i vem st edovkho rozdlen vd pece-
uj se dosud dla uml eck a literrn na
kor tvr prce t echni kovy. Nae vzdl n
jest fi l ol ogi ck a f al en hi stori ck, nebo
v djinch zabv se jen histori dynasti ,
zdka histori umn a vbec nejde k vl ast-
n m p i nm vvoj e t echni ckm vyn-
l ezm, je psobi l y proni kav zmny hospo-
dskho a v dsl edc ch s vch i kul turn ho
ivota. Vynl ezy nstroj a stroj, vel i k po-
zemn a vodn st avby psobi l y dle Fl ei sch-
nra vzni k a zni k pl emen i kul tur a v nich
vid objekti vn et apy vvoj e lidstva. V t om
smru zkori goval Fl ei schner materi al i sti ck
nzor dji nn Marxv a vytvoi l svj nov
t echni ck nzor dji nn. I kdy mu nel ze do
dsl edk pisvditi, jest nesporno, e vrhl
svtl o na pehl enou strnku vvoj e l i dsk
kul tury a nal ezl nov hl edi sko historii.
Pracemi z hi stori e t echni ky postavi l si
vak i rok duch Fl ei schnerv pouze stu-
ptko, je mu dal o vy pohl ed na probl my
kulturn a soci l n fi l osofi ck. Vrozen zv-
davost vc met af ysi ckch, j s m ni kdy
nepochopi l jako ddictv s v ray, nbr
ji t ce nesl jako fi l osofi ckou nemoc",
vzbouzel a v nm poci t vel i k morln zod-
povdnost i , nutkal a jej nal zti odpov na
veker ot zky rozumu i srdce a vy vozovat i
z nich dsl edky a do nej men ch podrob-
nost soci l n ho i osobn ho utven i vota.
I kdy vznam t echni ky nkdy z j akhosi
s t avovs kho zaujet peceuje, vid v n
pece pouze prostedek k pekonvn ne-
pt el skch sil p rody a jedi n ve sprv-
nm, morl n a soci l n zodpovdnm vy-
uit jejm shl edv cl l i dskho snaen .
Uznv, e techni ka za vl ky uinila neo-
ekvan pokroky, jich se d i v m ru
skvl e vyu t, al e pes to trpce vy t i ne-
nrm- chemi km, e se dali zakoupi ti pro
nekul turn vradn , je neml o ji nho cle,
l e z skn novch odbyti pro expansi
vel kokapi tal i st obou stran.
Fl ei schner ad i ni ci ati vn a vynal zavou
prci i nenrskou na rove umn a filo-
sofii jako dosud nej vy m druhm l i dsk
i nnosti a v jejich dl nm spojen vi d
idel lidstv. Li onardo da Vi nci , v ky ped-
stihujc vynl ezce, jen dovedl opusti ti
Veei Pn, aby pracoval na nov kon-
strukci kamen, Goethe, bsn k, ale t sta-
vi tel most , silnic, dol n ch pehrad, ve-
douc sttn sprvu a starajc se o zl epen
soci l n ho post aven horni ctva, ti dva jsou
jeho vel i kmi l skami a vzory od ml d .
K ni m pi stoupi l v pozdj ch l etech i da-
l eko vidc organi stor nmeckho pr-
Spisy: Technick kultura", Chrm prce" 2 dly, Socialisace v praksi", Socialisace, jej vznam a d-
sledky", Bsnk a inenr", Vchova k prci", Dlnk a prmyslov vroba", vesms v st. dlnickm
knihkupectv a nakladatelstv.
myslu Rathenau. Prv v tom, e Fleisch-
ner dovede nalzti cenn projev tvr
innosti lidsk v kad dobr prci, jest
jeho modernost. Betonov stavba, mohutn
turbina, solidn prce truhlova, stejn
jako drama nebo obraz jsou krsn jen
mrou lep nebo hor prce. Konstatuje
s radost, e modern umn se mus vypo-
dati se skutenostmi dnen technick
kultury a e ve svt techni ky hledaj si
ltku prv nejlep z modernch mal a
litert, nalzajce pi v idealit formy
i v ltce novou krsu eln konstruovan
a solidn zpracovan hmoty. Nepje s futu-
risty chval ozpvy na aeroplany, turbiny a
zvodn automobily, nebo jsou mu i pro-
stedkem k utlaovn a vykois ovn, ale
raduje se z nich, ponvad jsou t pro-
stedkem vvoje transformujcho nezdol-
nou vnitn silou dneek v lep ztek.
Fleischner byl toti optimistou par excel-
lence. dn filosofick vahy nebyl y s to,
aby jej znejistily, naopak, m he bylo za
vlky, tm intensivnji vil v lep pt.
V Chrmu prce" mluv o socilnm pe-
vratu, jej pinese konec vl ky, s takovou
uritost, jakoby ml nastati zrove s poli-
tickm.
Kdeto v praktickch otzkch pracuje
autor Chrmu prce" se v obezetno-
st kritickho odbornka, vytkl si ve svch
vahch filosofickch pevn cl a shledv
pro dvody tak, jak mu v cizch knihch
pijdou pod ruku, jen kdy poslou vci.
Jest mnohem vce kazatelem ne filosofem.
Vdy vak byste zachycuje tendence doby
a propaguje vechny intelektuln mdy",
a ji dsledn pacifismus, sebeuren n-
rod nebo hesla umleck. Jeho dlo jest
v tomto smru i vm dkazem irelevant-
nosti vech metafysickch konstrukc vi
vrozenm pudm osobnm. Ostwaldova p-
rodovdeck ideologie dala nepopen z-
klad vem jeho idem sociln prce, ale
i kdy Ostwalda filosoficky pekonal, ne-
zmnil nic na dsledcch z Ostwalda vyvo-
zench, jen prodchl jejich materialism svou
typicky fleischnerovskou lskou k lidstvu a
svobodnmu tvrmu ivotu.
V
P OL I T I CK prakci se ovem t
nespokojoval bnm socialismem
hesel a organisac, nbr hledal prak-
ticky schdn cesty k uskutenn sociali-
stickho idelu vyrovnn hospodskch
protiv a slouen lidstva ve spolen, osvo-
bozen a samosprvn prci. Touto cestou
jest v prvn ad nov organisace prce.
Prce mus uspokojovali tvrci pud dln-
kv, aby mu dala spokojenost. Technika
vrobn mus pokroiti v krtk dob tak,
aby lovku ulehila boj o ivot a ubjejc
prci odstranila anebo aspo spravedliv
rozdlila. Tu pak bude kolem kulturn
jasn orientovanch a spol eensky zodpo-
vdnch vdc-inenr, aby nepracovali
k osobnmu prospchu jednotlivc, nbr
celho lidstva a organisovali vrobu tak,
aby s minimem nmahy bylo ukojeno maxi-
mum poteb. Nej vt pe se mus vnovati
volb prce, aby kad jednotlivec byl na
svm mst, vyhovujcm i jeho nklonno-
stem a vrozenm schopnostem i poadav-
km na kladenm tak, aby pracoval s ra-
dost. Od novch psychotechnickch metod
oekval, e daj technikm objektivn m-
tko vhodnosti k t i on prci a zabval
se jimi obzvlt v posledn dob s vel i km
zjmem.
To jest strun tres jeho dla oplvaj-
cho adou reformnch npad do znan
mry ji i v praksi vyuitch (zvodn rady
v prmysl ovch podnicch, zaveden ru-
nch prac emesl nch ve kolch, zzen
psycho technickho stavu a poraden pro
volbu zamstnn atd.).
Revolun mylenka dneka jest posvcenou tradic ztka a dnen
reakconstvjest verej revoluc. Rathenau
R ADOS T Z P R C E byla jeho
ivotnm heslem a vyploval toto heslo bez
vhrady. Jeho humanita nebyla staropa-
nensk a ltostiv jako se propaguj e v pn-
skch i dmskch klubech, byla prost
rozumn a pece plnokrevn a mozolnat
jako dlnci, jim ji hlsal. Jeho spisy za-
jmaj msty jako Verneovy dobrodrun
romny, je jsme hltali s chlapeckou chti-
vost poznn, nkdy zase maj zvonov
tn proroka-evangelisty nov reln vry
v prci. Vechna jeho dla vak mluv, by
i nkdy e netbenou o lsce k lidem a
lidstvu, o velikm kolektivnm citu, jen
v rznch odstnech zabarvuje veker
dnen snaen filosofick i umleck, a
proti nmu pipad nm vypiat indivi-
dualismus jako vyvanul hysterick psa.
Na rozdl od vtiny inteligence, hrajc si
s nejvnj tv se svmi osobnmi pro-
blmky, vykonal Jindich Fleischner kus
positivn prce na dle, v nm vidl svj cl:
uiniti ivot itelnjm".
KRO
ODPOV AKADEMICKHO SENTU NA ANKETU VTVARNHO ODBORU
UMLECK BESEDY O REORG ANISACI MODERN G ALERIE.
Modern G alerie.
Podnt Umleck Besedy
na jej reorganisaci.
Mi n i s t e r s t v u k o l s t v a n
Vtvarn odbor Umleck Besedy zaslal
rektortu university Karlovy dotaznk ze dne
12. kvtna 1921, tkajc se reorganisace Mo-
dern G alerie. Cirkul stejn znjc byl roze-
sln i jinm korporacm a rznm odborn-
km. Usnesenm akademickho sentu ze dne
17. ervna 1921 byl dotaznk postoupen k po-
dn dobrozdn profesorskmu sboru filoso-
fick fakulty, jen zdil zvltn komisi, aby
vc uvila a nvrh dobrho zdn vypraco-
vala. kolu svmu vyhovla komise tmto vy-
jdenm :
Komise vzala otzku tu v vahu se sta-
noviska veobecnho, nepihlejc ve vem
pesn ku dotaznku U. B., jen obsahuje pt
bod, tkajcch se programu a organisace Mo-
dern G alerie. Zabvati se zaslnemU.B., uve-
ejnnm v msci dubnu v asopisech a adre-
sovanch Umleck a ir veejnosti", v nm
V P RAZE, dne 27. prosince 1921.
r o d n o s v t y !
obsaena stnost odboru vtvarnho na zp-
sob provdn koup pro modern galerii, ko-
mise nect se povolanou.
Poad nsledujcch bod nekryje se s po-
adm otzek U. B.
1. Pedevm m komise za to, e bude
nutno pistoupiti ku zmn statutu Modern
G alerie, zaloen vlastnm listem cis. a krle
Frantika Josefa L, vydanm dne 13. dubna
1901. Zaloen Modern G alerie byl akt poli-
tickho vznamu, pi nm psobily vedle p-
vodnch intenc kulturnch momenty politick
a nrodnostn. Nsledkem pevratu a zmn ve
sttnm zzen, novch pomr z toho vypl-
vajcch i tak zkuenost, nabytch za dobu
trvn G alerie, dostavuje se nutnost zmn ve
znn textu i samm duchu statutu.
2. Bude teba upraviti celou sprvu, admi-
nistraci a organisaci G alerie, kter dosud spo-
vala na ochot refertu zemskho vboru a
spoluasti len kuratoria, jeho schze a ko-
mise jen obas se schzely; a sice bude teba
jako jinde, dnho, odborn vzdlanho, pla-
cenho a zodpovdnho orgnu v osob e-
ditele neb kustoda, inspektora i podobnho
funkcione ednho; s tm ve spojen bude
nutno provsti vnitn reorganisaci celho
stavu (kuratoria, vbor a pod.). douc
jednotn veden vyluuje instituci sekciono-
vn (na sekci eskou a nmeckou), kter byla
v poslednch letech habsbursk monarchie
oblbenm modem. Rovn jest doucno, aby
sloen kuratoria nedilo se pli ohledem na
spolky umleck dle jakhosi kle, a zejmna
aby se nepovaoval nkup pro obrazrnu za
jaksi druh podpory, poskytovan lenstvu
toho kterho spolku neb jednotlivm umlcm.
3. Sm titul Modern G alerie" vybz ku
zmn. Byl pevzat dle vdeskho vzoru. Mo-
dern G alerie" jest nevhodn nzev; byla to
jist koncese dobovm proudm, slovo samo
m neurit vznam. Ve Vdni u vdom, e
nzev ten jest ji peil, pojmenovali zhy
nov stav: Sttn G alerie" a zrove roz-
en program i na sbrn vtvor star doby.
Tak zmnn titul Sttn G alerie" byl udlen
stavu ve Vdni jaksi z rozpaku; u ns by
tento titul byl dvojnsob -titulem z rozpaku.
Pirozen by bylo uiti titulu Nrodn G a-
lerie", na nj pr ji pi zakldn bylo po-
mleno. Termin vyel z Francie (bibliothque
nationale), ujal se v Anglii (National-gallerie)
i v Nmecku (National-Museum v Mnichov,
National-G allerie v Berln, kde ji neobme-
zuj se na prce nmeck a teritorium sk).
Titul nrodn" oznauje, komu stav pat
ideov majetkem i obsahem. To nevyluuje,
e by stt nemohl bti vlastnm majitelem a
zrove i pipout, aby program zahrnoval
v sob i vtvory jinch nrodnost, nikoliv
pouze eskoslovenskho nroda.
Dosud Modern G alerie krlovstv eskho"
byla jaksi stavem zemskm se zetelem ku
obma nrodnostem a jazykm; pomr k Mo-
rav, Slezsku a Slovkm ostal nerozeen.
4. Pomr li obrazrn vlasteneckch ptel
umn byl by snadno vyeen, kdyby byla mo-
nost spojen loklnho v jedn budov. Jsou
zde rzn pomty prvn, jest zde vlastn ma-
jetek spolenosti a rzn odkazy, majetek sou-
krom, ale tak veejn, z kostel (sv. Ji na
Hrad, sv. Tome, od Kovnk, z Roudnice)
a z hradu praskho. Malstv esk starch
dob jest v obrazrn Spolenosti, pokud sel-
nho pomru se te, dobe zastoupeno, a
prav toto oddlen pro nrodn obrazrnu
by bylo nepostrdatelnm.
Mylenka mstsk obrazrny, k n podnt
piel z mstskho musea (Dr. V. Stech), zatm
zapadla. Obrazov majetek mstsk jest -
sten v Modern G alerii, sten v obrazrn
Spolenosti.
O jinch znanjch prstcch, monch
v budoucnosti, zatm nelze mluviti.
Co se zskvn prac soudobch umlc
te, nastala ji jist decentralisace zzen
obrazren loklnch; lze oekvati, e tyto po-
rostou i za pomoci sttu, m odleheno bude
velk obrazrn prask a umon se respek-
tovati skupiny umlc mstnch a jinonrod-
nch v pslunm mst jich pvodu neb p-
soben.
5. Komise uvaujc o vzjemnm pomru
obou obrazren existujcch a o kolu, jen
by pipadl velk nrodn galerii, zabvala se
dle materilem umleckm, jm ob galerie
ji disponuj a dola ku pesvden, e z cen-
nho materilu jak t, tak on bylo by lze vy-
tvoit velkou nrodn galerii, v n umn do-
mc vech dob by bylo estn zastoupeno.
Pi tom mohla by Modern G alerie" bu pod
starm titulem, neb jinm vhodnm nzvem
existovati dle, bu jako zvltn oddlen neb
jako stav samostatn. Modern G alerie" m
sice nepesn nzev, ale kol a program jej
nepesn nebyl. Jej kol zajist byl vyznaen
2. a 3. statutu. G alerie ustanovena byla
pro modern" umn a za tm elem m se
zaloiti a stle rozmnoovati sbrka umleck,
pro ni zakupovati a objednvati jest dla sou-
asnch umlc domcch". Jej kol byl tud
podporovati souasn umn na rozdl od um-
n, nleejcho ji minulosti. K obma tmto
umnm m vak veejnost a tud i stt dvoj
rozdlnou povinnost: Souasnho umn nutno
si hledti a jeho vtvory sbrati ve vech jeho
slokch co mono nejliberlnji; z minulho
umn jest nut no starati se jen o to, co po-
drelo t akovou neb j i nakou cenu po st rnce
uml eck neb historick. Jednot n gal eri e ne-
mohla by tud ne penst i kri t i ck a histo-
rick m t ko i na souasn umn , ale tm by
toto umn bylo ve svch ivotnch zj mech
pokozeno. Modern" gal eri e naprot i t omu
jest povi nna dbt i toho, aby byl a pl nm obra-
zem st avu dnen ho malstv naeho, a ji
jeho zj evy jednotlivec hodnot jakkoliv. Mus
proto obshnout i nepomr n vt kolekci
dnen doby, ne by obsahoval a j ednot n ga-
lerie. Prot o aby bylo vyhovno obma zj mm,
m komi se za nej vhodnj t ut o or gani saci :
a) Ve, co jest ji pevnm, uznanm l n-
kem vvoje naeho umn , pat do velk ga-
l eri e nr odn ". Ji st t am z Modern G al eri e"
pat Mnes, st ej n j ako z obr azr ny Spole-
nost i ", ale i Pur kyn atd., Ale s celou gene-
rac Nrodn ho divadla.
b) Modern " gal eri e bude obsahovat i jen
dla souasnch, ijcch mal a socha, t y
vak za to v zast oupen co nej i r m.
Organi san nut no ob gal eri e spojit t ak,
aby dla, je po uri t dob dobudou si m st a
vznamu vce ne j en dobovho, pechzel a
z Modern " gal eri e do vel k galerie. Vzorem
me v tom bt i Louvre a Muse de Luxem-
bourg, jich pomr jest podobn, j ak zde vy-
leno.
V P r a z e , dne 19. l i st opadu 1921.
DOSLOVEM. Dokonujce druh svazek sbor-
nku ivota", rdi bychom vytkli smrnice, v je-
jich smyslu jsme postupovali. Nam kolem a
pnm bylo uspodati sbornk novho umn bez-
kompromisn a vskutku modern. Chtli jsme po-
dati nejen povechn a objektivn pehled sou-
dobch tendenc a realisac vtvarnch, ale i na-
znaiti nov pojet umn, zasazujc je doprosted
ivota a spojujc je s vekerou produktivn akti-
vitou dneka. Tato objektivnost nutila ns minouti
separovanost domcch i cizch umleckch skupin;
nen vinou redakce, e na pklad nejmlad esk
umn je zastoupeno jen kuse a pi rozshlosti
dnen produkce je nevyhnutelno, e leckdo chyb,
i nen zastoupen po zsluze. Vdomi souvislosti
umleck prce s ostatn prac lidskou nutilo ns
roziti oblast naeho zjmu i mimo oblast v-
tvarnho umn a ukzati paraleln tendence lite-
rrn, hudebn etc. a vnovati pozornost vem zje-
vm, projevm a inm modern kultury a civi-
lisace, v nich se obr specifick charakter mo-
dern doby.
Nov umn, nedbajce minulosti, ije p-
tomnost a e budoucnost. e ji po svm t. j.
smle a revolun. Je pirozeno, e v dnen obecn
krisi vtina bystich duch hls se ku krajn
levici; vtina umleckch revolucion, uvdjc
svj nzor umleck ve shodu s nzorem svtovm,
hls se i k sociln a politick levici, spatujc v n
jedin vchodisko. Redakce nemohla se vyhbati
jejich nzoru (sama se s nm ostatn ztotoujc),
ale zachovala i vi odchylnmu pesvden ob-
jektivn loyalitu.
Sbornk ivot" programov uvd k nm esthe-
tiku a nzory puristick, kter dle naeho soudu
jsou zejmna zdrav pro architekturu. Purismus,
jeho inicitory jsou Ozenfant & Jeanneret, je vce
ne pouhm asovm umleckm -ismem, je lo-
gickm zjevem dnen doby. Jeho pedpoklady
dny jsou modern civilisac a jeho charakter po-
adavky modernho ivota. Dal rozvoj purismu
postupujc paraleln s ostatnmi zmnami a po-
kroky, v socilnm uspodn spolenosti, ve v-
rob, v technice, prost v ivot, obohat jej o nov
modifikace a formy, a je oprvnn nzor, e umni
v nov konsolidovan spolenosti pestane bti pou-
hou dekorac ivota (tedy v tomto smyslu pe-
stane bti umnm) a produktivn lidsk in-
nost neohlejc se na akademickou etiketu vg-
nho pojmu umleckosti, jme se realisovati sv
konkrtn koly i v umn. Odchzejc od vysn-
nch krs vrac se ke krse a zdrav skutenho
ivota.
Redakce s dky dosvduje ochotu, s n Bio-
grafiaDevtsil", United Artist", Komunistick
nakladatelstv" a revue,Stavba"' zapjily nkter
toky.
REDAKCE.
JED NAT ELS K Z PRV A V T V ARNHO O D BO RU UMLECK BES ED Y.
(Pednesena na valn schzi Vtvarnho Odboru dne 18. listopadu a schvlena na valn hromad
Um. Besedy dne 17. prosince 1922.)
Vtvarn Odbor Umleck Besedy vykonal ve
sprvnm roce 1921/22 mnoho prce; pece vak
me se Vm zdti jednatelsk zprva krtkou
u srovnn s tmto tvrzenm.
innost V. O. obsahovala vedle vlastni pm um-
leck akce i ast na vech aktuelnch veejnch otz-
kch umleckch, jich si V. 0. ile vmal a do nich
zasahoval jak nvrhy a projevy, tak i pmou akc.
V. O. zachoval si postaven nezvislho umlec-
kho spolku, jen vzdlen v oficielnosti ml vdy
monost pronsti svobodn slovo a zaujmouti jasn
stanovisko. Pes to nevyerpval se v malichernm
oponovn, ke ktermu by mohla snadno vsti prv
jeho svoboda.
Vstavn innost byla v tomto roce ponkud
chud ne v letech minulch. Pinu toho hledati
lze pedevm v nesnzch, je se stavly v cestu pi
pokusech o zskn vstavnch mstnost v Praze,
a v jist nechuti k venkovskm vstavm, pi nich
zkuenost hoveila o astch kodch. Uspodna
byla v prosinci r. 1921 v Obecnm dom posmrtn
vstava lena V. O. Aug. Nekolov-Jareov, je
umonna byla pedevm porozumnm soukro-
mch majitel jejch prac, kte ochotn je zapj-
ili. Souasn konna v Dom umlc lensk v-
stava kreseb a studi, o ni pozdji podalo jet
Vchodoslovensk museum v Koicch. dosti bylo
vyhovno a vstava penesena do Koic v beznu
1922. V. O. jako celek zastnil se t propagan
vstavy Svazu osvtovho v Praze. Prv kon
se druh vstava G . U. B. (G rafik Um. Besedy)
v Mlad Boleslavi. <
Uskutenn velk lensk vstavy, jako byla na-
posledy v prosinci roku 1920, zvis, jak ji zmnno,
od zskn vstavnch mstnost. Bylo by dlouhou
kapitolou, kdybychom mli vypotvati ve, co jsme
podnikli bhem tchto 2 let, aby nm byly uvolnny
jedin vt vstavn sly prask, t. j. v Obecnm
dom pro pouh dva msce: Se strany dosavadnch
njemc (S. V. U. Mnes a Jednota V. U.) dochzely
vemon vmluvy, a sly ostaly teba po msce
przdn, jen aby V. O. nemohl mti vlastn vstavu.
Pednesli jsme dost Syndiktu V. U., kter vak,
a uznal oprvnnost naich poadavk, projevil
nhle takovou slabost v projednvn tto zlei-
tosti, e rozhodli jsme se vzti dost s tohoto fora
zpt a nastoupiti nov pm cesty k n a p r a v e n
dlouholet kivdy. Budi zde s dky zdraznno, e
sprvn vbor U. B. a zvlt pan starosta vzali nai z-
leitost za svou a slbili dal akci draznou podporu.
Vydavatelsk akce znan byla omezovna ne-
dostatkem finannch prostedk. Pece vak do-
chz k vydn 2. sla sbornku V. O. U. B. ivot",
jen loni setkal se s velikm zjmem veejnosti i se
slunm spchem finannm. Redakce letonho
sla svena byla arch. Krejcarov na zklad vnitn
soute. ivot vychz letos skoro v dvojnsobnm
rozsahu loskho a pece cena ostala nezvena.
Z mnoha zamlench publikac jedin vydn byl
druh nklad barevn reprodukce Alova triptychu
Malstv, Hudba a Poesie", kter dvno byla ro-
zebrna. Chystme se vydvati adu drobnch publi-
kac, ivch a rychle za sebou nsledujcch, v nich
stdaly by se krtk neakademick vahy o sou-
dobch problmech umleckch se satirickmi le-
tky a opt se svazky poesie neb prosy.
Tm vak nechceme ustati s na vydavatelskou
akc, kter je teprve v potcch. Hodlme ji po-
stupn roziovati a ppadn uiti knihkupeck
koncesse U. B. k podnikn vtho stylu.
Knihovna V. O. podrobena dkladn revisi, z-
skna ada knih darem, vmnou i koup; nevzan
knihy dny do vazby, knihovna racionelnji uspo-
dna, nov signovna a spoluprac s knihovnkem
U.B. pipravuje se definitivn katalog, jen vbrzku
vydn bude tiskem. Rozmnoen byl t invent n-
bytkov.
Vtvarn odbor astnil se svmi zstupci mnoha
sout, porad, anket, porot, vernissagi a biografick
censury ; vborov schze konal 1- a 2krt tdn
i bhem przdnin, take celkem bylo jich na 50 ;
lensk schze msn.
V Syndikte podnikli jsme a probojovali zpas
o dodren zsad soutnho du pi souti na
pomnk J. A. Komenskho v Amsterdam.
V lenstvu i ve vboru bylo nkolik osobnch
zmn, kdr lenstva zstal vak nezmnn; estn
len je jeden, dnch len t odbor 29, mimo-
dnch 4, inn len 1.
Sprvn rok kon, ani V. O. uzavr njak ob-
dob innosti, naopak velmi mnoho podnik, je
jsou v proudu, petn v zatku neb ped samm
provedenm, take jednatelsk zprva nechce-liur-
dti ve, co posud neskoneno, aby nebudila snad
zdn slib, je vlastn kusou. Nen tedy plnm
obrazem innosti v Odboru vnit i vn se projevu-
jc, doufm vak, e se jm strne, a dopln ji
zprva roku ptho, kde zmry dneka budou ji
uvedeny jako skutky.
J. Brumlk, jednatel.
f D EJT E I . S EI T I V O T A, Z BV NA S KLAD NKO LI K f
I CENA 30 KC PO S LED CCH S V AZ K CENA 30 K I
? CHCET E
C H C E T E biograf, hotel, tovrnu, dlnickou nebo
C H C E T E
za
rditi byt, pracovn, ordinan s, bar, kavrnu,
postaviti dm, villu, obchodn palc, kolu?
postaviti biograf, h
drustevn kolonii ?
si zaditi byt, pracom
restaurant, obchodn mstnosti?
O f L l f C T C vyzdobiti svj byt nebo zvod obrazy, sochami,
V r l V I C . grafi kou?
f U f p T F vydati knihy, tisknouti cenky, obchodn prospekty,
S n V t I E= tiskopisy, kter odstran Vai konkurenci?
9 r u f F T F
V i l l ^ f c b obchodn psobiv plakty, reklamy, i nsert y?
Obra te se na
PORADNO
VTVARNHO ODBORU
UMLECK BESEDY"
PRAHA li.,
JUNG MAN NOVA ULICE 3 9
TELEFON 2 2 8 0 .
Oznamte svoji nvtvu psemn nebo telefonicky,
chcete-li ihned jednati s architektem, sochaem, ma-
lem, grafikem, nebo vydejte si jich bezplatnou
nvtvu.
Umleckm korporacm 25 |o sleva.
HUDEBN MATICE UMLECK BESEDY
j e s t s v p o mo c n v y d a v a t e l s t v o e s k c h s k l a d a t e l a h u d e b -
n c h s p i s o v a t e l , k t e r od z a l o e n n e s t r a n s o u s t e u j e nej -
v z n a n j i ; d 1 a_v e c h s m r od s t a r a po n e j n o v j t v o r b u
*
V d o b r v p r a v a za l e v n c e n y v y d a l a
klavrn vtahy oper
(s t e x t e m a s e z p vy)
rii. klav. vtahy dl orchestrlnch,
klavrn skladby dvou- a ty r u n
( P o z s t a l o s t B. Sme t a n y , nov d l a A. Dvo ka , s k l a d b y nej -
ml a d e s k mo d e r n y )
skladby instrumentln a ensemblov psn, m elo-
dramy a sbory, hudebn literaturu.
( Spi s y h u d e b n - p a e d a g o g i c k , mo n o g r a f i e , l i b r e t a , r oz bor y. )
P o k r a u j e ve v y d v n e p o c h l n h o d l a L. Ku b y :
Slovanstvo ve svch zpvech.
*
l e n o v Um l e c k Be s e d y p i n k u p u v Hu d e b n Ma t i c i ma j
s l e v u 1020%. d e j t e p o d r o b n s e z n a my .
Kancel a prodejna: Praha II., Jungmannoua tda slo 39.
O d e b r e j t e a t t e nejrozirenj hudebn asopis
LISTY HUDEBN MATICE
Vychz msn (krom przdnin) za redakce znmho praskho kritika
a hudebn ho skladatele Bol . V o m k y a pin v textov sti vdy nej-
mn ti lnky vnovan nkt ermu vyni kaj c mu zjevu anebo dlu nebo
aktueln otzce hudby domc nebo ciz, v rubrice Z hudebn ho ivota" re-
gi st ruj e koncertn a divadeln ruch hudebnch stedisk doma i v zahrani,
regi st ruj e obsahy eskch i cizojazynch asopis hudebnch, vede pravidelnou
bibliografii hudebnch novinek a v oddle poslednm Noviny" st runmi
zprvami seznamuj e tene se vm, co dje se vznamnho pedevm
v hudb na, ale i svtov.
Pedpl at n celoron (10 sel) K 25".
Pro leny Umleck Besedy K 20'.
Jednot l i v sla po K 3'.
R e d a k c e a a d m i n i s t r a c e
P R A H A I L , J U N G M A N N O V A U L I C E S . 39.
O D BO RNt Z V O D
PO T REBMAI PRO G nLCE
TELEF ON
8023-VIII.
T E L E F ON
8023-VIII.
L U D V K C S A -
PRAHA I., HUS O V A T D A fS . 15 .
b o p o r u u j ^ m e h o d n o t n , K r s n v y p r a v e n K n i h y :
JI MAHEN: Msc. S devoryty Prav. Kotka. Za K 12-.
ANT. T RB: Ped branami vchodu. Za K 24.
JI HAUSSMANN: Velkovroba ctnosti. Za K 27' - .
JOSEF PELEK: Tsnou branou. Za K 7'20.
V. A. JUNG: Z Pukinovi/ lyriky. Za K 10'.
ZDENEK ZAHO: Vbor z korespondence Boeny Nmcov. Za K 36", v celopltn
vazb za K 52'.
JOSEF LADA: Vlkova svatba. (Pro dti.) Za K 20'.
JOSEF LADA: Betlm. Za K 7 20, na lepm pape K 11-10.
D. S. MRE KO V SKI J: Leonardo da Vinci. Dva dly. Za K 75, v celopltn vazb za
K 107', v celokoen zlacen vazb se zlatou ozkou za K 270'.
D. S. MEREKOVSKIJ: Petr a Aleksej. Dl I. Za K 27, v celopltn vazb za K 43'.
F. M. DOSTOJEVSKIJ.- Vrostek. Ti dly. Za K 75, v celopltn vazb za K 123'
L. DOSTOJEVSK: Dostojevskij, jak jej U jeho dcera. Za K 30', v celopltn vazb
za K 46'.
J. GALSWORTHY: Patricij. Za K 32', v celopltn vazb za K 48'.
JERZY BANDROWSKI: Bl lev. V celopltn vazb za K 34'.
Vecky tyto knihy maj oblky a tituln listy V. H. Brunnera, nkter jsou cel upraveny
tmto grafikem. Na vech je dobr bezdevn papr.
Vydejte si na ukzku slo trnctidenku Zem". Jako ploha k tomuto asopisu vychzej
prv Dostojevskho Brat Karamazovov", Merekovskho romn trnctho prosince' a j.
Na skl ad u kadho dnho kni hkupce a nakl adatel e
S t a n i s l a v a H i n a K a v P r a z e - l l . , K e m e n c o v 1 6 .
Rmy a lity
veho druhu vyrb
levn
LUDVK WOLLMANN,
PRAHA-IKOV,
Palackho tda s. 594.
S T A V B A
Archi t ekt u r a - Ko ns t r ukc e - No v umn
St avba mst.
d (s r e d a k n m k r u h e m ) K A R E L T E I G E .
R o n k II.
1. s l o II. r o . v y j d e
z a t k e m n o r a .
R e d a k c e a a d mi n i s t r a c e : P r a h a II. J u n g m a n n o v a u 1. . 39.
(Mstnosti Uml eck Besedy. ) Vydv Klub Architekt" v Praze.
P e d p l a t e si
N SMR,
revue pro kreslenia um-
leck emesla.
*
V y c h z p r a v i d e l n m s -
n j i d e v t m r o n k e m.
R e d i g u j e
prof. F r ant. V. Mokr.
B o h a t i l u s t r o v n o , s e t -
n m i b a r e v n m i p l o h a m i .
R o n z a 50 K .
*
P r a h a 11.,
P t r o s s o v a ul . s . 18.
V E K E R P R O J E K T Y B U D O V A
V N I T N C H Z A Z E N , R O Z -
P O T Y VI LL, R O D I N N C H A I N-
O V N C H D O M M O D E R N ,
L E V N , P R A K T I C K Y P R O V E D O U
V M T I T O A R C H I T E K T I :
ARCH. J. K. HA, S M C H OV ,
P A L A C K H O 29,
ARCH. J. K RE J CA R, PRAHA II.,
S P L E N 33,
A R C H . B. F E U E R S T E I N ,
P R A H A - L E T N , S C H N E L L O V A 1.
V tvarnm odbor em
Umleck Besedy
(II. Jungmannova 39)
vydny byly tyto publikace,
kt er lze v sekretaritu zakoupiti nebo potou obj eduat i :
KLAS Y,
sbrka 13 pvodnch grafik. Zastoupeni jsou aut o i : Fr. Blek (1 list),
J. Jare (1), P. Kotk (2), F. V. Mokr (1), A. Moravec (2), V. Rabas (2),
J. Rambousek (2) a V. Sedlek (2). Listy formt u 27 X 37 cm vloeny
jsou voln do desek. Cena 300 K, pro leny Umleck Besedy 240 K.
A. Nekol ov Ex libris
10 pvodnch devoryt voln vlo-
ench do silnch desek. Formt
24 X 30 cm 35 K, pro l. U. B. 30 K.
Erbenovy pohdky
barevn Ilustrovan (10 obrzk)
leny V. 0. U. B. Formt 40X30,
bro. Cena 15 K, pro leny 10 K.
P i pr a v uj e se:
ivot a d l o
A. Nekol ov
bohat illustrovn monografie na
pamt zem. malky, lenky V. O.
Z pisnk
zmizelho
s kresbami i grafi kami V. Se-
dlka a v bibliofilsk prav.
Pr os pe k t kni hovny Radost i ze i vot a" vi r v p e d u n a o b l c e .
10% sl evu
na pltna, barvy a veker
malsk poteby dostanete.
u Kysel "
PRAHA II., Splen ul. s. 45.
Toho asu u republice nejvt reprodukn apart, s monost exponovat v rozmeru
120X120 v zvod firmy
V. Neubert a synov na Smchov, grafick zvody.
(toky pro ivot" byly vesms provedeny firmou Neubertovou.)